Vestnik 1938 11 30

^..A

4.,:s1".„

Entered as second class mail matte January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, ROtNIK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS: ye stfedu

(Wednesday) 30. lisle. clu (November) 1933

1922. ( SLO 48.

PRO( UNIT ANLEK MNOHA zjeveni. ktera se dnes predkladaji k vereni americkemu lidu, je Z nejkriklavejei a nejpopularnejei to, ktere ukazuje ye veech moinkch barvach americkou epatnou minulost, bidnou pritomnost a beznadejnou budoucnost. Jsme obklopeni pro-. roky skazy, z nichS ka2c1S7 ma za sebou armadu konvertita smutne postavy. Dotiraji na lads apoetolove reformy, z nich'S kaldk je o sobe presvedeen, Se on jedink ma klie k utopii. Dnes, a kaSdk den nam rikaji noviny, radio, ekola, kazatelna, film, '2.e Amerika se musi rychle zmenit — site...

Zda, se mi proto, Se prieel eas kid temto mnohomluvnkm propagandist-am a jejich paponekam, jak je to s Amerikou ye skutednosti, ukazat jim, v jake ,Sijerne zemi, jak to vypada v jinkch statech, kde jsme na S'ebridku civilisace,,a 03 veechno nam dal nas system soukromeho podnikani, svedomitkch rozpoeta a bilanci. Je pravda, 'Se jsme na pokraji katastrofy? A musime-li ve svem narodnim Sivote vykonat zmeny, kde to ma, bkt a jakk bude jejich dosah? Zkratka, jaka, jsou fakta o teto nag semi, kterou liberalove, radikaleve, komuniste a newdealovci analysuji kritisuji, propaguji a — decimuji? Nude, zde jsou, prosim.

Predne, Spojene staty ' zaujimaji Best procent svetove rozlohy a sedm. procent.obyvatelstva,. Nic zvlaaniho, rikate? MoSna. Ale ku podivu, tech sedm procent obyvatelstva sp)trebuje 72 procent hedvabi z celeho sveta, 69 procent petroleje, 56 procent gumy, 53 procenta cinu, 48 procent ltavy, 36 procent uhli, 21 procent cukru a amerna, procenta jink-th vkrobka. Posoruhodnk vS(kon na na.red, potacejici se na pokraji propasti, neni-lid pravda?

Spojene staty maji 80 procent automobilt sveta a 33 procent Seleznic. Spojene staty dodavaji 70 procent svetove produkce oleje, 60 paccent peenice a baviny, 50 procent medi a suroveho Seleza a amerna procenta jinSth vkrobka. Je to dakaz hroziciho chaosu?

Spojene staty maji skoro 11 miliard dolart ye slate -- skoro polovieku z celeho sveta.

Pres 60 procent bankevnich podnika je v naeich rukou. Podle finaneni zpravy k 30. eer ynu 1937 bylo v americkkch peneSnich astavech na 60 miliard dolara vklada. Kupni sila naeeho obyvatelst-va je vetei neS v Evrope — a vets' net' cele miliardy obyvatel v hemSicim se asijskein kontinente. Znamend to, Se zhrouceni kapitalistickeho systemu je otazkou hodiny?

Spojene staty maji 17,500.000 telefont, jeden na 7.3 iobyvatele. Pres 65,000.000 hovora se kond kaSdk den, za rok 24,000,000.000 (Nemecko ma, jen 3,431.100 telefona, Rusko 1,230.00 a Italie 537.093). Na jednoho z naeich 127,000.000 obyvatel dopravi Seleznice 5 a pal tuny roene, tak abyste meli ye svem domove veechny potreby i luxus civilisace. Aby zmohly tuto dopravu, maji v provozu 2,000.000 nakladnich Reza, ktere roene urazi vzdalenost 20 miliard mil. A jeete maji dost 'Casa, aby dopravily mezi Um jate 450 miliont cestujicich rodne na cel-.

ICOVon vzdalenost 19 miliard mil. Se 2eleznice-

Gordon Carrol. mi spolupracuji nakladni automobily (4,000.000), ktere v rode 1935 (rok krise) dopravily dvacet miliard tun zboSi na jednu mili, dale autobusy (45,000). jeS dopravi roene 3,000.000 dalkovS7ch. cestujicich. (Nemecka ma 17.294 atttobust, Italie9.764 a Rusko 1.986). Zajima.-11 vas osobni hygiena, mtv2ete s poteeenim konstatovat, ze na jednoho americkeho obyvatele pripada roeni spotteba dvacet liber inkclla a ayricet galona vody. K tomu pristupuje milion ne,vYch van rodne, a prisluenSi podet dobnkch potreb. (V sovetskem raji jsou vany vzacne jako diamanty, vkroba mkdla velmi skrovna a voda tede jenom v rekach), KaSdk druhk dam v Americe ma elektrickou pradku, 97 procent jich ma elektrieke Sehlidky, 48 procent vyssavad prachu a 1. ledna 1938 melo 23,804.300 domovii radiove pristroje. (Nemeck) ma 8,511.959 radiovkch pristroja, sovetska unie 2,300.000 a Italie 329.196). Na pramernou americkou rodinu pripada 4.1 osoby a jeden automobil na kaSdkch 4.8 lidi v Italii stoji benzin 80 centa za galon, v Nemecku 53, ye Francii 52, v Anglii 31 a ye Spojenkch statech 19.

Podle stavu z roku 1936 je v Americe 24,197.685 registrovankch osobnich automobile, v Nemecku 1,108.433 a v Italii 295.055. Teho2 roku vyrobilo Rusko, s pomoci stachanovett a predpokiadii spoluprace OGPU a staleho napominani ducha Karla Marxe celkem 138.400 m3torovych voiidel. A v 1937 se stejnou herkulovskou silou porodilo 17.000 osobnich verit oficialnim sovetskYm orvem statistikam.

Amerikoborci vak prehledli jeete nekolik jinkch zajimav3ich fakt. Z mnoha vS7robka, kterkch uSivaji kakleho dne "edstrkovani" obdane.SpojeOch state, uvadim namatkou tyto: Siletky, pneumatiky, Sarovky, knihy nastroje, noviny boty inkoust koberce, magaziny, baterie, filmy, golfove mirky, klobouky, gumove podpatky, node, brusle, semena, munici, lopaty, rapiry, vazanky, didle, ookoladu, znamky, psaci stroje, Svkkaci gumu, zubni pastu, pivo, podvazky, sportovni naradi, limce, papuee, psaci stoly, pohovky, likery, rudniky, ainenky, lepidlo, aktovky, gumaky, svetry, konservy, prosteradla, k 1 e n o t y, ponoSky, b o nbony, Saci stroje, kanoe, psi boudy, .elehaCky, sane, lednioky, epanelske stony, postele, kamna, knihovny, eindel, cement, naSky, puneochy, Omky, traktory, aici stroje, vodovody, doutniky, cigarety, kodak, pasti na myei, cukrovi, astredni topeni, koSichy, lay a nesdetne tisice jinkch vkrobka, bez kterkch by se pramernk Ameridan povaloval za neet'astna.

Vee to se vyrabi u nas ye veteim mneSstvi a levneji nebo v lepei jakosti neS kdekoliv jinde na svete.

A presto dnes. beta Pane 1938, prohlaeuji ti, kter3im byla sverena vlada veci americkkch, Se system, kterk vybudovala Amerika, je nezdravk, nehospodarnk, epatnk a zloeinnk. A jake je jejich reg eni tohoto bidneho stavu?

Zakony a natizeni, ktere pochazeji detelne z

cizich ohnisek kolektivisace, zavadene po zpiisobu evropskYch state, ktere maji docela adIlene podminky Sivota neS my. Musime opravdu zmenit Arneriku? Je opravdu tkeba, abychom hodili do stareho zsleza politickou, hospodakskou a socia.lni strukturu, pod kterou jsme 2ili St'astne minulYch 150 let? Provedeme-li vgechny "iiyotne zmeny, ktere nam vytrubuji na v gech strandch horlivi reformatoki, budeme pak na tom lope?

Krajanske veiejnosti v Texasu, Oklahome a Nove'm Mexiku, Mdm )opravolovou radost, ze Vain mohu oznamiti, ze spoleenost "Carnation" uspokada pro nas radioYY prc gram venovanY eskoslovenske republice. Blade pfednesen pod nazvem "Contented Hour" v pondeli, dne 5. prosince ad 9ti do lOti hodin yeeer. Pan teditel Marek Weber vybral pro ten ieder naae melodieke popeyky, ktere budou dopinovany doprovodem vypravede, vylieujicirn barevne sceny PrahT Za tuto celou hodinu bude znazornena dommela navgteva hlavniho mesta na g republiky a pkedveden svetovY obraz Vacla yskeho namesti, Hraddan, Nalrodniho divadla, typickYch kavdren a jinYch barvitych seen a sla ynYch mist ze Ziate Prahy.

Behcm tohoto programu budou hrany melodicke deskoslovenske popevky jako: "vando7 va polka" fich y,atnY pechod' Smetanovy "Prodane nevesty": "Te gne se blahou nadeji", Dvokakovy "Pisne, ktere mne m a t k a ueila znati" a mnoho jinYch. Program-zvanY "Contented Hour" bude vysilan po cele radiove siti "The National Broa& casting Company — Red Network", ktera2to zahrnuje 76 stanic ye SpojenYch statech a Kanade. V Houstenu mo2no usly geti na stanici KPRC v pondeli dne 5. prosince od 9. do 10. hodin veder a v ostatnich mestech na tech stanicich, ktere jsou pkipojeny na NBC Red Network.

Krajane, nezapomente si naladiti Va ge radiove pkijimade na zminene stanice a nenechte si ujiti poLtek, kterY Vds odekava ph tomto holdu Oeskosiovenske republice. Bude-li yarn ten program libiti, doporudoval bych, abyste kaklY z Vas napsali spcleenosti "Carnation" a podekovali ji za pozornost nam venovanou.

Carnation Company, Adresa jest: 700 Milwaukee Gas Light Bldg, Milwaukee, Wisconsin.

Uvidi-1i pokadatele techto programu zajem a oceneni na Va g strane, zajiste Vam uspoPadaji vice padobnich zabavnYch vedert.

Dekuji Vam vaem za Va g spolupraci vykonanou ye prospech na g mile teskoslovenske republiky, v je.j12 piny zdar doufa, s krajanskYrn pozdravem Vag, Dr. Caries J. Hollub, ,eeskoslovenskY konsul.

Strana 2.

DRESIDENT Roosevelt die prohla geni vtdct f jeho administrace potada novY kongres, aby zakon o starobnim zajieteni byl pozmenen v tom smyslu, aby zabiral 3 at 4 miliony farmatskYch delniku, domacich slutebnYch a namotnikt. Tim byla by otevtena cesta k uvatovani o veech jinYch zptsobech starobniho pojieteni, jet byly podany co dodatky k administradni piedloze.

• • Dle &body Nemecka a esl. vlady budou nemecka universita pratska, jakot i technika pteloteny do Liberce, nemeckO technika z Brno bude ptelotena do Lince.

• • President Roosevelt natidil sekretatce prate Perkinsove, aby na neurdito prodloutila gestmesieni permity asi 15,000 nerneckym tidovskYm a jin3im betencilm a prohlasil, to donutit je nyni k navratu donna bylo by nelidskym.

• Americke zastupitelske fitady v Nemecku maji nyni 220,000 tadosti o ptistehovalecka, visa, ale ptistehovalecka, kvota jest pouze 27,378 vis mane. V Polsku ta.da o visa do Spoj. StOtt celkem 69,000 osob proti kvote 6524. V Oeskoslovensku podet tadatelt o visa jest 11,000 proti kvote 2874.

Narodni cesta Osl. republiky bude jedineene dilo. Bude mit etyti dopravni proudy, vtdy dva a dva pro jeden saner, kaalY proud bude eirokY 21 stop. Uprostted obou dvojic bude zeleny pas eirokSr 9 stop, dela silnice bude 93 stop. Jeji stavba bude podle prozatimnieh rozpoett trvat pet let a vytada, si nakladu 3 a pall bilionu KC. • Na vS7chodopruskern pobteti byla Nemeckem vybudovaria duldadna opevneni po vzoru povestne Siegfriedovy linie na zOpadnich hranicich Nemecka. Pobtetni opevneni pry odolaji i namotnim deltm nejteteich rata. V posledni dobe byly take zesileny posadky v opevnenich na vYchodnich hranicich.

• • Danska vlada prohlasila, ze je ochotna povolit vstup do zeme dvema stem eeskoslovenskYch uprchlikt. Zada veak, to i Norsko, Finsko a 8vedsko musi poskytnout povoleni vjezdu temut poetu vystehovalcil do svYch zemi. gvedske ministerstvo oznamilo, tesvedska viada do sud nedostala tadnou tadost uprchlikt o dovoleni pobytu v zemi.

• • MinisterskS7 ptedseda Mussolini slavnostne otevisel v Prato Smeraldo, nedaleko Alma, novou obrovskou vysilaci stanici. Mussolini ve sve teei zdtraznil, to tato stanice, se svYmi 100 metro vysokymi 14 vysiladi o 100 Kw, je nejsilnejei vysilaci stanici sveta. Reditel italskeho rozhlasu Vallauri ye svem projevu ocenil zejmena to, ze nova vysilaci stanice je ryze italskYm vYrobkern a pokrokem na testa Italie k tpine hospoclaske samostatnosti.

• • "New Review" oznarritije, ze belgicka, vlada zahajila s Nemeckem vyjednavani a uvatuje o motnosti vraceni lateral Eupen a Melankly, ktere po svetove valce ptipadlo Belgii. Za to pry bude Belgie od Nemecka tadat, aby pii teeeni kolonialniho problemu nepotadovalo east Belgickeho Konga. Belgie pry tim chce ptedejit vemoci, aby pti ptipadnem projednavani vraceni kolonii Nemecku nenavrhly vymenou east Konga.

• • Ztrata vineenYch oblasti na jitni Morava eini asi 75 -proc., odpada oblast znojemska a mikulovska, zbStVa, oblast mutenicka a bzenecka. Na Slovensku odpadaji tyto vinne oblasti: SvatY Petr, Hetin, Kobolkut, Batorove Kesy, Stara, bala, Levice, Vrable, Tekovske 8arluhy, Dunamod, Radvail, Madar, dale tokajska, oblast, Maid Tolori a Nova Slovenske Mesto. Slovensku ztstava. oblast Bratislava, Vajnory, Raeisdorf, SvatSr Pezinok. Limbach, Grinava, Modra a Sered. Na PodkarPatske Rusi ztraceny nejvetei oblasti a to berehovska, a mukadevska, zbYva, oblast sevljueska. Normalni roeni produkce veech techto oblasti einila celkem asi 500,000 hl, podie odhadu odbornikt bude dinit celkova proclukce asi 120,000, nejvYte 130,000 hektolitril.

yESTN'iK

en" piehled. oeskoslovenskSr senat schvalil zakon, die nehot dostava, se autonomii Slovensku a Podkarpatske Rusi. Komuniste vyeli ze zasedaci sine, ale jinak schvaleni bylo jednomyslne. Dolni snemovna schvOlila tuto ptedlohu jit minu1S7 tYden.

Nemecko a Oeskoslovensko podepsaly dohodu, v nit se definitivne stanovi nova hranice mezi obema zememi. Touto dohodou, jak se ittedne oznamuje, byly definitivne urovnany otalky obtanstvi Cechu v Nemecku, pra y° na volnost ptijati jedno nebo druhe obeanstvi a ochranu menein.

V Italii vyelo vladni natizeni, kterSr'm se dovoluje veem velkym prumyslovYm podniktm pouv ptipade valky pro obranu svYch tovarnich objektt vlastniho protileteckeho delosttelectva. Majitele podnikd dostali jit povoleni k nakupu protiletadlovYch del. Ministerstvo valky stanovi pro ne zvIdetni ceny.

• V Hartfordu, Connecticut, vyhral dvanactiletY chlapec zlatou eachovnici. Turnaje zileastnili se nejlepei hrdei a k veeobecnemu pfekvapeni zvitezil se znaenou ptevahou hoch Rob. Gwym, syn mistniho pravnika. Je oznadovan za eachoveho genia, ac je to jen prilmerne prospivajici ekola.k. Pouze pro potty ma mimotadne nadani.

Zvlaetni dohoda ohledne obeanskS7ch pray, prava zvoliti si obeanskou ptisluenost a prava menein byla upravena jinou smluvpu, jet byla soudasne podepsana k velkemu uspokojeni Wanda., to stalo se tak ptimo mezi Berlinem a Prahou, bez jakehokoli ztetele k Francii a Anglii, jet mely zastupce na mezinatodni komisi, ktera skondila svou neblahou existenci. — • • Od zahajeni ekolniho roku at do dneeniho dne stoupl podet tactva na desk3ich ekolach spolku KomenskY ve Vidni o 200. Jde veteinou o deti, ktere vzhledem k poslednim udalostem ye Vidni odeely z deskYch ekol do nemeckich a nyni se opet vraceji. Vyudovani na ekolach Komenskeho je taktka jit ye svYch starch kolejich. Vyuduje se v 15 tticiach ekol obecnYch, 20 tficiach ekol hlavnich (meet'anskych), ye 20 ttidach realneho gymnasia a v 6 tticiach 'ekol odbornYch. • • V platnost vstoupil dekret presidenta Polska republiky, kterYm se jeete zesiluji platna ustanoveni, omezujici voine disponovani zlatem a zahranienimi devisami. Zapovida se zejmena vyvoz zlata, zahranidnich penez a zlatS7ch ptedmetil, skvostal a drahokamt, a to bez zviaetalho povoleni devisove komise. Dale jsou zakazany finaneni operace mezi polskYmi obeany, mezi Polaky a cizinci za hranicemi i cizinci, used1S7mi v Polsku, jicht ptedmetem jsou pohledavky, kapitalove vYnosy, cenne papiry, nemovitosti a pod. v cizine. Dekretem se take stanovi zavazek, aby veichni obeane poleti i cizinci v Polsku bydlici, ohlasili sve pohleciavky a jmeni movite i nemovite, ktere vlastni v cizine. Koneene stanovi dekret pro veechny finaneni operace s cizinou zavaznost kursovniho listu varea yske bursy.

• • Do Moskvy se vratil z ttimesieni letecke vYpravy do polarnich krajil letec M. I. Kozlov.

Vedl letku o osmi strojich. Jejim fikolem bylo zjistit pohyb ledu v t. zv. Severonemecke testa.

Letadla zkoumala ledy na obrovskem prostranstvi. Jednotlive lety trvaly at 14 hodin. Kozlovo letadlo SSSR-N 243 uletelo nad vodami arktiky 40 tisic kilometril a cela letka uletela 300 tisic kilometril. V zati se letadla vratila do Jakutska ve vYchodni Sil3iti. Tam obdrtel letec Kozlov novY rozkaz: vydat se s chirurgem Golinskim k Usti teky Indigirky, °pet za polarni kruh. Tam totit eekal v primitivni chate na svou zachranu namotnik Paramanov s nekolikandsobne zlomenou nohou. Doleteli tam. Lekat operoval v chalk' nemocneho a zachranil ho.

Pak se teprve Kozlov vratil do Moskvy,

Ve stredu, one 30. listopadu 1938 Bratislava. — V nedeli byl ye vsech evangelickYch kostelich eten pastytsky list slovenskYch evangelickS7ch biskupt, v nem2 slovengti evangelieti biskupove zdtrazkauji, to slovenSti evangelici byli vkly verni sve slovenske vlade.

Slovengti evangelici byli v2dy vzorem, pokud o lasku ke Slovensku a deskoslovenske viasti.

•

Slovenske easopisy ptina geji zpravu, to slovenska autonomni vlada v Bratislava ptipravuje radikalni "proti2idovske zakony", jet vyloudi tidy z vladnich slu2eb a obmezi jejich obchodni einnost. Velci 2idovAti rnajitele pozemkti budou jich zbaveni, 2adnemu tidu nebude dovoleno zamestnani u novin, ani na divadle, 2idovSti doktoti budou vyloudeni z jakehokoli statniho zamestnani a 2idov2ti advokati budou obmezeni na 2idovske klienty. Dale plipravuje se zakaz pro ktest'any, aby obchodovali se 2idovskymi obchodniky a 2idovske obchody budou nuceny miti oznadeni jako takove.

Na sjezde radikalni strany francouzskY ministr zahraniei George Bonnet vylicil, jak doslo Mnichovu a v deli teal •ekl toto: "A nyni, panove, at' nikdo jit neptichazi s vYditkou, ze Francie nedodrtela sve slovo ate ustoupila zastraeovacim manevr-tm nemeckYm. Kdo • dokuxnenty, kdo mohl spoeisti 32 nerneckYch divisi, nashrome.tdenSrch u csl. hranic, kdo sledoval den po dni, hodinu po hodine, a tamer minutu po minute vzrtstajici napeti mezi Prahou a Berlinem, mezi sudetskYmi Nemci a Cechy, tomu je nemotno, aby pochyboval, to, co bylo pted nami, byla opravdu valka. Byla by to straeliva valka s pomyelenim, to '6eskoslovensko, napadene se tti front, musi byt Opine znieeno v nekolika dnech. Nikdo nemtte popirati tuto vac. Mnichovske Umluvy zachranily mir."

•

•

Podobne jak v eeskYch zemich cizi ruce nemilosrdne zakrajovaly i do tela Slovenska. Nejbolestnejei ztraty jsou tam, kde ztracime sve rodne bratry a kde jako vYsmech tak uplatriovane zasade sebeureeni veteina slovenskeho obyvatelstva je nasilne podrobovana mad'arske nadvlade. To nejsou jen Kosice, kde tije 63 procent Slovakt a pouze 16 procent Mad'aril a kde v okrese je dokonce Slovakia. 90 procent, ale to je i Ludenec, kde,2ije 72 prod. Slovakil a 23 procent Mad'arta. Levice s 68 proc. Slovakt a 27 proc.

Mad'artl. Vrable s 95 proc. Slovaku a pouze s 4 proc. Mad'arta. Nova Zarnky s 63 proc. slovenskeho obyrtatelstva a 43 proc. Mad'arta. Surany s 98 prod. Slovakia a 1 proc. Mad'are a dela tada drobnYch obci se slovenskou vetSinou.

• • AmerickY obrovsky te2kY prilmysl kona pkipravy k vetSimu obchodu a pkevzeti kteti jsou nyni nezamestnani, zatim co • washingtonska vlada urychluje objednavky a plany na znovuozbrojeni ve velkYch rozmerech.

Cinnost je patrna hlavne v techto smerech: Ptedne, program stavby valedneho a obchodniho lod'stva znamena, 2e soukrome i vladni lodenice budou pilne zamestnany po dobu deseti let a 2e tetkY pralmysl obdr2i vSechny objednavky na material. Druhe, tovarny na aeroplany jsou nyni pozadu s objednavkou 1,200 aeroplanii pro armadu a lod'stva a budou vyzvany, aby zdvojnasobily svou vYkonnost v ptiStim rode. Tketi, tovarny na auta, traktory a zbrane obdr2uji objednavky na brzkou dodavku pro armadu. Objednavky tyto jsou nejvetSi v cele historii Spojenych Statu. Ctvrte, delnictvo zvYSenim mezd a pottu zaniestnanYch obdr2uje nejvetS1 east z vydani, jez jsou podnikana, aby Sp. Staty byly branne pohotovy. Tim vzrusta spotteba potravin, odevu a jinYch nezbytnYch yeci, co2 znamena zlepSeni zernedelstvi a priamyslu. Znovuozbrojeni armady neni ani zdaleka hotovo a letos venuje se na ne $250,000,000, pH2tim rokem dokonce je ptipraveno $400,000,000.

Lod'stvo ma sto lodi, je2 se stavi a dohotovuji ✓ lodenicich, poditajic v to 5 bitevnic. Budou stati celkem $350,000,000. Mimo to jsou to kontrakty na stavbu 43 pomocnYch lodi. Celkem namotni komise hodla vybudovati obchodni lod'stvo o 500 lodich v dobe deseti let. Program znovustavby valedneho lod'stva je rozpodten rovnek na deset let.

Ve stredu, dne 30 listopadu 1938.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, je2 by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, pokadatel pfedkla,da, ve smyslu stanov Tiskovemu VSTboru k vlastnimu roshodnuti. itad San Antonio cis. 133. San Antonio, Tex. Pfeji si pfipomenout s.estram a brati-im nageho fadu, jak nutria a delehita jest pkitomnost vgech v prigti schtizi, v nedeli 4. prosince.

Je to scheze vYrodni, tedy scheze, phi ktere uspotadany jsou volby efednikil pro pfi gti rok. scheze pine nav gtivena, je vYber kandidate pro tifednicka, mista usnednen a zaroveri velkY poeet blase mute bYt vrien pro nominovaneho kandidata neb kandidaty, to jest, vol! celY fad, neb skoro c,elY fad. Je-li vgak schtze uboze nav gtivena, rozhoduje vagina pritomnYch, tfeba jen desetina fadu a 90 procent se musi pak spokojit s rozhodnutim pfitomne desetiny. Proto sestry a bratki, nespolehejte a neodkladejte na nekoho, ale spelehejte na sebe a pfijd'te k volbe efednike pfigti nedeli. Dale oznamuji, he bylo usneteno v minule schuzi, by byla uspofadana svaana po schfizi a sestry stra gne pekne prosime, aby nam udMaly stragne velke pfekvapeni a pfinesly nekolik bugle kolade, tfeba jen makovnike, vycpane klobasami a jinou zeleninou. ten nejake kejky a paje se budou vitat. Ostatne pak vYber a shanky! Zadne zvla gtnosti nemusite sestfidley vytIoukat; steal tkeba jen nejake kuke neb nejaka, jinx havet' My nejsme vyberavi! Jen to s nami zkuste, budete videt, ze smaznem oo bude to, jen aby toho bylo ha-. badej.

Dovidam se, he ses. Stazi Varia byla odjeta dome do Yoakum za smutnou povinnosti, k pohilou sveho nejstargiho bratra Josefa Prokopa. Prijmete, sestro, moji uprimnou soustrast a podobne i cele ostatni rodine vyslovuji svoji soustrast.

Podle spray br. Jana 8uldy, otiskovanYch ye Vestniku, ptispevky na pomocnou akci se hezky schazeji, a.spori z nekterSrch osad, zde, se mi vgak, tie by ptispevky mohly bYt od reznYch hmotnegi. Ci marne strach, he by nam to Hitler spolkl a vydkavame az jak se \Ted. vyvinou? Marla, he do to doby, ah se rozhodnem nee° dat, bude pozde. Je to barbarske okrast, ohebraeit, at' jednotlivce tak celek a je barberske neeinne pfihlieet a dekat jest-li ten lotr se nevrati a nevrhne na zrnrzaeenou °bet znovu a nechat trpiciho trpet a krvacet az vykrvaci. Pomozme ihned!

Je pfedveeer AmerickYch hode "Thanksgiving day", a jak se mi zde,, budu muset nelede vystkihnout nejakeho "krocana" a dat si ho pled sebe na stel pie thanksgiving lobed& a abyste yeah, ze nejsem lakota, tedy vgecky vas zvu k tomu obedu.

Tak se vgichni sejdeme pfi gti nedeli, 4. prosince ve t1i hodiny odpoledne v sini W. o. W., a sestry, nezapomerite na /*eke ty zakusky; o ostatni se postarame my — bratki I Louis Dressler, taj.

Had Bratrske Spojeni cis. 128, Mart, Texas cteni bratti a sestry, pfipominam yam ,abyste nezapomneli, co bylo ujednamo v minule schuzi, 'he prosincova, schilze se bude konat prvni nedeli v prosinci, totih 4., jest-li bude pane, a kdyby bylo mokro, tak o tYden pozdeji. Bratti a sestry, pamatujte na to, abychom dali vSe do poibadku ,tak aby novi efednici knihy mel! v pofa,dku. A zvolte si efedniky podle svoji chuti.

Dnes mame hodne chladno a i zamraeeno; snad se v brzku doekame degte.

S bratrskYm pozdravem Frank Vanek, tajemnik.

Mane mluvte, vice poslouchejte. Mluvite-li, opakujete jenom, co u2 myslite. Foslouchate-li, mehete se ledaderou ptiu.Oiti, "White's Wit"

VEISTNIE Pokrok Houstonu Cis. 88, Houston, Texas oznamuje svoji vYrodni schuzi, ktera bude odbYvana jako obyeejne prvni nedeli v mesici, tedy 4. prosince 1938, jen s tou zmenou, scheze vYrodni bude zahajena o 1 hodine odpoledne ptesne.

Zajiste, ze kandY Men jest si toho Odom, jake jednani do scheze vYrodni spade,, a proto jest hadoucno, aby navgteva pfi schfizi byla co nejvetgi.

Za fad shora jmenovanSr Frank Olexa, t. c. tajemnik.

Rad Bratii Svobody Ms. 67, Schulenburg Tex. Cteni bratti a sestry:— Timto vas upozorriuji, abyste nezapomeli, se nage 3- metsieni schfize opet bliE, a je to velice dulezita schilze, neb bude volba efednike, tak je to velice potfebne, abychom se co ✓ nejvetgim poetu do pfi gti scheme dostavili, a sice 4. prosince ye 2 hodiny odpoledne. Tedy, bratie a setry, pfijd'te v gichni a zvolte si fedniley die va geho pfani. Tak na shledanou Louis Dybala ,taj. ✓ pfigti schuzi. kid Rozkvet Zapadu Ms. 107, Floresville, Tex. V fadove schuzi, potadane 13. listopadu, by11 zvoleni nasledujici efednici na rok 1939:.

Pfedseda Frank Boll, mistopfed. Toma g Novak, tajemnik Val. Bayer, iteetnik Anton Svobode, pokladnik Jan Pavliska Jr., prilvoddi Jarmira Novak.

Sestry a bra-0i, kteil jste nebyli pfitomni minule scheze, davam vam na ved .omost, byste se hledeli dostavit do prosincove scheze, kde budeme volit rezne vYbory a take fadove zae stupce do vYroeni schfize podilnike sine.

Vain, sestry a bratfi na geho fadu dekuji za spolupraci, kterou jste vhdy byli ochotni poskytnouti, kdyh bylo nutno, neb takovYm jednanim se prate efednikem usnadriuje, zpiijemiluje a dodava silu k dal gi praci. Zitra jest den Dikuvzdani, narodni svatek. Jak nazev stoji den k pfemYgleni, vzpomerime take na nagi spolupraci a pfi gti den bude jasnejgi.

Vag, E. Mieulka..

Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Ja„ jsem se vhdy Valle, na noviny, ted' je berm do ruky vhdy se strachem, jake, tam bude zase halostna novina z na gi stare vlasti. Jib jsme tomu trochu zvykli, uh to tak neboli, zvlagte ted', kdyh vidime a slygime ty protesty vaddich lid! proti Nemecku, kde jsou nazkvani vgude barbary a jsou staveni do svetel, ktere jim ,skuteene path!. Jake strasti a boje dugevni prohili tam ye stare vlasti vlada a jeji vudcove; a jegte se najdou lide, kteki. je odsuzuji a delaji vtipy, he Hodha se vzdal, aby nemusel ublIhiti Mad'arem, Eddeek he utekl. Oni dobte vedeli, co mohou udelat a jak daleko mohou jit, kdyh nechteli aby celY narod byl vyhuben a znieen, kdyh je spojenci zradili.

Pani Stanovska, dobfe postihla situaci a dob1-e vysvetluje pros muselo Ceskoslovensko phjmouti tu velkou porahku; to by si mel kandY myslici elovek dobke pkedisti, tfeba dvakrate po sobe, by .tomu rozurnel. Pan! Nevolova, au Vag e dopisy, a citim s Vo,mi tu Va gi bolest.

Nemarn snad pram bych se vme govala do zalehitosti na gich eeskYch studenty na nagi universite, ale brala jsem vhdy hiv3i zajem s nimi ,tfeba nemam universitni vzdelani, ale jsem stare, hena a mam hivotni zku genosti. Udill jsme se ve gkole jak Svatopluk plied jeho smrti dal svSen tfem syntun svazek prute, jednomu po druhern ,aby svazek roziomil. 2.6.dnS7 toho nedokazal, pak svazek rozdelil a dal kahclemu prut a kandY z tech sync prut pfelomil.

Pak jim fekl, he dokud budou spojeni, he budou silni, ale jak se rozdvoji, he budou lehce pfemoheni. Ten Nemec, co se vydaval za doktora a chtel pfedna get nagim studentem na universite, mel jiste radost z toho, he nagi studenti jsou rozdvojeni. Jest to nemecka propaganda, Mat hodne stran, a to take Mali ✓ eeclaach. Spolek deskSlch student y Klub Oechie byl znyslim zalohen peed 29 lety, peti stu-

Strana 3.

denty, ktere zde u nas v Texas dobte znarne a jich, si vahime, jimi se chlubirne, a oni jsou nam ku cti. Jsou to Dr. Jos. Kopeckt Dr. M. J. Breuer, Dr. Ludvik Mikeska, nynej gi soudce C. H. C'hernoskY a Ed. Kfenek. Po mnoho let klub Cechie prospival a alai mezi nami zaslutnou praci, slouhil Matici Vyggiho vzdelani a pomahal nagim mladYm lidem, aby i oni dosahli universitniho vzdelani. KandY naginec zajiste zna, annost a praci, kterou Dr. Midek mezi nami kona, jeho pfedna gky, jeho zajem pro nage studenty, jak se jim vgemohne stare, o praci a pomaha, by uhajili hivobyti behem studii pros rortrhka mezi nimi pro nekolik mladYch horkYch hlav? Jiste si to tito rozvai a vrati se tam, kde jim byl zaklad clan.

Potfebovali bychom zde u nas take nejakeho Dr. Pazdrala, aby nam zde probudil na g lid k einnosti. Vgechna test krajaniim ye West, he se jim ten bazar vydatil; u nas sbirky bidno pokraduji. Mem dosud knihu jmen claret, co davaji na Narodni Sdruheni pled 20 roky, a ti davaji i ted', ale jini nedavali tenkrat a nedavaji ani ted', adkoliv jsou nekteii dosti zamohni. Nemeli by zapominat na ty zne gt'astnele nagi lidi, jejich teeny a deli, ktefi nemaji phstfegi, ani odevu, ani co jist, museli uteci a zanechati v ge. Neni to jejich vinou, ale vinou okolnosti, jen se tak utvatily, zradou spojence.

Vegkere pfispevky a dary jsou nyni posilany prostfednictvi Oerveneho kfihe, takhe se nikdo nemusi bat!, ze jejich pfispevky pfijdou do nepravYch rukou. Na na gem severu sbirky jsou dosud v pinem proudu, ale u nas jde to bidne, sberaci listinu ma dosud mej muh ye sve pisarne, kandY kdo chce nedim pfispeti, mute tak v jeho pisarne Nyni i nagi Ameridane berou zajem na na4em lidu. V New Yorku Dr. Buttier, pfedseda Columbia University zaloh!l spolek pro podpory nageho lidu, a jsme zveclavi, co tento udini. Cela Amerika, ba celY svet sympatisuje s nagi starou vlasti, a doufam pevne, he se vac ku konci v jeji prospech obrati.

Obdrhela jsem dva dopisy od mojich netefi, ktere vyudovaly gkolu v 13iline, v tak zvanem Sudetskein ezemi; byly censurovane, a kterYch opisy zde ptikladam.

S pozdravem, Marie Wondragova.

Doueka: Moje d ye neteke vyuCovaly, jedna na obecne bkole 18 rokri, a druha 14 rokd na megt'anske gkole v Caldwell, Texas.

Ctena redakce!— Obdrhela jsem o mojlch nasledujici dva dopisy, o kterYch sobe kandY etendf mete utvoiet svflj esudek: Plasy, oeskoslov., 25. fijna 1938.

Draha tetieleo a strYeku!

Nepsala jsem Vam jib pal roku a za tu dobu se toho u nas tolik sbehlo a stalo, he mnohdy se tolik zmen neprohije za cele desitileti, ba celY hivot.

Tenkrat byli jsme v pinem proudu sletor'ech pfipra y . Co tu bylo prate, ale jaka to byla prate radostna, co jsme se v gichni na ten nag jubilejni slet nate gili. Plied sletem v Praze konaly se tupni slety po v.enkove. V nas! hued. byl slet v Duchcove. Konal se za velmi napjatYch politickYch pornere. Nemci ye smigenYch mestech vgemohne se snahili zasahovat rugive, a tak z nekterYch mast, jako Zatec a j. musel se pfelohiti. My v Duchcove jsme konedne slet miti smell, ale hodne omezene, aekoliv hije v Duchcove plies 50% Cecht. Nesmeli jsme sletu poko,dati prevod inestern, east, ktera, bS7va, v sokolskYch sletech nejpesobivej gi. Ale, pies to se slet neobydejne vydaril — /least takova, jakou jegte sever Cech nevidel. KrasnYm bodem programu bylo, kdyh starosta Americke Jednoty Sokol z Baltimore pfedaval na upominku americkou vlajku dorostencem jednoty z Usti nad Labem. Toho nad g eni bych yam prala videti a s nami prohiti. A ted' — elovek by si rval vlasy — cela na ge Sokolska p upa he je v MM. Na 80 jednot, ktere zlly (nruhske) plied 50 a 60 lety, a za stra gneho etisku rakouskeho, vLechno to twin a °bet' tisice na,dgen-!7ch

Strana 4. eesktch pradovnikil za, v gechna to iota — vgechno znikno.

Pak pfigel slet v Praze. 0 tom Vam ani mot psdt nebudu, vtclyt' jiste jste se zajmem sledovali celY jeho prfibeh v novinach. Ja jsem byla pfi sletu tak zaneprazdnena, k jsem nikomu z nej nenapsala ani listek. Po vgechny tti hlavni dny jsem cvieila. Jednou pli midich jsme fadne promokly — mimo to jako nadelnice jednoty a misto-nadelnice tupy, mela jsem mnoho vklijakYch pochrizek a starosti.

Z elenskeho sletu jsem skoro nic nevidela — jen si take pak vie pfeeitala v novinach Ale videla jsem letos slet stfedogkolskeho studenstva, sokolskeho tactva a dorotu. V gechny tyto slety byly krasne a jsem velmi vdeena Osudu, ze jsem je mohla shlednouti. Posilam Vam jeg te nyni dodateene 4 se gity Jasu, kde jsou zachyceny vgechny sokolske slety leto gni. Neziobte se, to posilam to tak opozdene, hrnulo se, letos toho tolik, ze jsem se nemohla k dopisu yam dostati.

O. prazdnina.ch jsem byla nejakY eas v Plasich. Byla .zde take gvagrova s Ladikem a Vojtechem na letnim byte. Lad'a zustal v Plzni, nebot' se ptipravuje na zkou gku na megt'anku.

Chtel ji skladati ted' na podzim, ale protote pfi mobilisaci byl take odveden — nemohl se Milne ptipraviti a tak zkou gku odklada do jam. Asi 14 dni jsem cestovala s ptiteikyni po umave. Jsem hrozne rada, ze jsem se tam dostala. Ted' ut by to ne glo — je take v Asi tYden jsem byla v lesni sokolske gkole. Na tu dobu main velmi krasne vzpominky. Na ygtivila nas tam te4jedna sestra sokolka z Ameriky. — Pak pfi glo negt'astne zafi. Sotvale jsme se ye gkole trochu zapracovali, vystupriovalo se.politicks napjeti. Jiste jste to take sledovali. Doti tam ye znerneenem rizemi pfestavaly chodit do gkoly, nebot' kdo mohl, stehoval se do stfedu Cech. Okkavali jsme se vii ureitosti valku a poeitali s tim, le na ge kraje tam na severu budou prvni postileny. Mivali jsme ye g kole 2-8 deti, ale stale jsme ucili. Al pak pfigel ten stra gnY den, kdy museli jsme se podrobiti diktatu na gich spojencil. Jak jsme Francii diiveriovali u nas, jak spolehali na jeji ujitt'ovo,ni o jeji pomoci v pfipade napadeni.

Ta zrada spojencri je to, co snad nejvice boll.

Byla bych Vam prala, drand tetieko a strYdku, aspori z easti poznati to odhodiani na geho vojska, a vg eho lidu braniti se do posledniho dechu. Ale jak stra gna zdrceni jsme protivali kdy jsme se museli vzdavati bez boje toho, co patfilo a path nam dole net cele tisicileti. A jak hrozne nespravedlive se postupuje podle seitani lidu z roku 1910, kdy Cechtim za, rakouskeho retimu nebylo viibec dovoleno hlasiti se k svemu narodu. Je zabrana spousta mist va gincu deskYch i s velkou Ceskou men ginou. Apori ten plesbiscit kdyby byl bYval — bylo by se pro nas zachranilo mnoho a mnoho krajt. U nas na bilinsku je pies 40% teen, k toinu demokratieti Mind z kraje, kde jsme tak dlouho prisobily, byly by zristaly ureite u nageho statu. Oekali jsme na plebiscit at do 6. fijna. Pak ale nahle plisla zprava, te 8. bude Bilinu obsazovati tiSske vojsko. Dostali jsme od okresniho fikadu pokyn, abychom evaukovali z Biliny. Tak jsme odjiz.deli v patek 7. fijna v 5 hodin odpoledne poslednim vlakem, kterY odtamtud jests jel. Nabytek a knihy jsme tam nechaly, ale snad to dostanem nyni zpet.

Ut dfive, kdy jsme poeitaly s valkou, odvezly jsme si do Plas g atstvo a pradlo, takte to zde 'name. Nyni zatim jsme bez zernestnani — vlastne na platens dovolene. Doufame, tie behem mesice budeme nekde zase ustanoveny.

0 tom Vam pak napig eme. Ja jsem tadala mezi jinYmi misty take Plasy. Nevim ale, dostanull je. Zahalet zde ,ov gem nezahalime. Protok nekteti kolegove z Plas narukovali a dosud so nevratili, byl zde nedostatek uditelstva. Pak nas p. feditel Havlik potadal o vYpomoc, kterou jsme ovgem neodtekly. Tak bez zamestnani vlastne jsme nebyly ani tYclen. Je to zde 0vgem-jen z na gi vlastni vrile.

Net pfig lo do Biliny figske vojsko, ordnell nemeeti tam hrozne fadili. Skoro v gechny Oe-

VESTNiK chy, tvld.g te pak ty, kteti pracovali ye 'Spolcich, a hlavne v Sokole, pochytali a zavteli. V nedeli odpoledne pak je vodili okolo namesti a hnusne je poplivali. Nektere take .sbili tak, s,e nemohli hnouti. Prave take dva na gi znami, jeden ritednik a jeden intenYr, byli pry sbiti tak, ze zustali na- ulici least. Takove zpravy dochazeji odev gad. Kde ale ut je fi gske vojsko, tam pry je pofadek. Dokonce dochazeji zpravy, ze s na g imi Nernci nedelaji tadnYch velkYch okolkil. Co jirn velmi prejeme je, to nemecke vojsko Nemcrim v obsazenem rizemi vie rekviruji — tfeba z 8 kust dobytka odvedou 6 kusi7u obili maji prodavati nem. iltadrim velmi levne, a i ostatni veci. Jak se proslYcha, je pry v zabranern nzerni velmi draho. My zde mame vsech Zivotnich poti:eb dostatek. Z poeltku, kdy jsme odjely, vyzYval rozhlas, aby vgecko uditelstvo ztstalo v obsazenem fizemi. To jsme velmi lito yaly, ze jsme odjely. Ale kdy jsme dostaly zpravu, jak se tam s eechy zachazelo, byly jsme velmi rady, ze jsme piece odjely. Ale jak se na g stat z toho v geho vzpamatuje, nevime. ,eeskYch livnostniktl, femesinikii muselo uteci a jsou z nich dnes raci. Prave dnes byla v novinach zprava, pan president Beneg priletel do LondYna. Jo -ii'lasne, co musel on v tech stra'SnYch dnech prolivati. Pies to, le odstoupil, milujeme a valime si jej, jako nejlepSiho naSeho eloveka a VSichni bychr.:m mu plaid, aby se co nejcItive z tech hroznYch otr2su zotavil.. (Zde nasleduji osobni zalelitosti).

Milada.

Drah6, tetieko a drahY strYeku!

Jiste Vy tarn za, molem prolivate s naini ktere nam pipravili na gi spojenci. Byla to nesivetli notupa, jakou nam mohli ueinit a je'Ste maji tolik nestydate drzosti, aby hnusny svaj eln plikrYvali rcuLkou spravedlnosti. ka je sice hrozne zlo, ale neni zlem nejveaim, nejveta zlo je ziti v otroctvi — 850 tisict '6echti v zabranem uzemi lije tu v otroctvi a ostatni bud:erne 7,iti v bide. Ji2 ted' pracuji delnici v .tovarnach omezene. Jak zachazeli ordneki v zabranern itzemi s eechy. se ani nepiSe, protole by se lide bourili. Ve Stiibie uvazali nekolika oeskYrn Zenam eetnin na krk provaz a smYkali je po podlaze al zemkely Strhavali nehty a vYlethvali hdkovite Mile do tivYch tel Oecht a nerneckYch socialnich demokratri, a stalo se, le ani deti nebyly toho ugetteny.

Nemecke vojsko (to budit jim ku cti), pfi glo a takovemu Mani ordnert ueinilo pfitrt, zavedli s nimi kratkY, proces, jednodu ge je na mists postileli. Velka vet gina jich potrestana •ebyla a ubohYm obetem jiz pornoteno nemohlo bYti. Znechutil se mi tento svet zrady a nasilnictvi. kde neni prava ani spravedlnosti.

Olovek by si ptal uteci, nekam, kam nemate vniknout kultura nynel gich statti. Promirite mi, tetieko a strYeku, te tak trpce pill. V nejzazg im koutku nitra piece jen zbylo trochu utegene nadeje na lep gi easy nageho naroda.

Bola Spathe plcdstavy o na gem gkolsti.

Polske finanCni feditelstvi v Myslovicich pfijima pro finaneni slutbu na Te ginsku vetch poeet multi k celnim prohlidkam a ureitY poCet ten jako kontrolorky tenskych cestujicich. Prednost maji Polaci z Te ginska. Znalost Cteni a psani pry neni nezbytna, ale je vitana. — Polske tfady oeividne je gte nejsou informovany o polskem gkolstvi na Teginsku, o ktere na ge republika vzorne peeovala. V starem Poisku je mezi obyvateli nad 11 let veku 5 milionri anaflabetti.

OrclskY slet a rezmerne vYstavy nebudou V eervnu a v Cervenci pfi g tiho roku mel bYt poradan v Praze orelskY slet. Novo pomery nebudou pfiznive tak rozsahlYm podnikrim. Postihne to nejen telovYchovu, ale take vYstavy. Podniky jako byly vYstava Stare umeni na Slovensku a Pratske baroko, jsme videli v Praze asi naposiedy. Pro pfiSte se budou poradat jen za pfedpokladu, te podnik bude aktivni.

Ve sti. edu , dne 30. listopadu 1938 MY TO UMImE!

Fr. Dlouhan Blitil se den sv. Vaclava, patrona zeme kdyt nam upnostled obecne nejistoty poradili nagi spojenci, abychom mobilisovali.

Byl to skvelY nastup skvele armady. Potom phigel Mnichov. Vime, co znamenal. Sebe skvelej gi armada nezdold celY svet. Take na ge armada nemohla nic jineho cleat, net mlCet. Do starobylYch hranic zerne se podalo valiti nemecke vojsko...

A my zatim sbirame rychle shy k tivotu na omezenem prostoru, k praci, ktera udrti nezteneene tep na gi krve i po amputaci.

Vojaci, kteti vyrazili do pole, zustali v polich.

Tak mnohY z nich je opustili i se svYini korimi ve chvili, kdy se chystal k podzimni praci.

Ted' je i se s y Ym potahem daleko od domova, kterY 'deka na pevnou ruku starostliveho hospodate, aby zasil to, co pfi gtim rokem mush byti livinou pro miliony, sevisene v novYch, zskYch hranicich. Je molno dopustit, aby toto eekani bylo mama. ? Aby polni prace uvazla i tehdy, kdyt nam bylo zabraneno hajiti polem?

Ne, neni. Vojenska sprava to pochopila. Jako se, rolnici a delnici a ritednici jedinYm okamtikem mobilisace zmenili ye vojaky, tak vojaci, odsouzeni k neeinnosti, chopili se ihned prate rolnikii. Ne doma, na svem, ale tam, kde dodasne zustali se s yYm vojenskYm telesem. Stavi se za pluhy svYch vzdalenYch kamaradil, kteti, mane., zase tam nekde daleko pracuji za ne. A stavi se k dilu s chuti a s nadgenim. Vgichni citi thavou solidaritu narodniho spoleCenstvi, ktere ted' musi zristat trvalou nagi vlastnosti, abychom se udrtell. vojenske a pracuji hospodatsky na cizim, a piece na svem, na Ceske pride, na Ceske zemi...

Je prvni tfetina fijna. easne rano padlo do ulic okresniho mesta studenou mlhou. — K okresnimu ritadu pfichazeji teny a starostoye z okolnich vesnic a take cele kolony odvedenYch vojenskYch koni a vojakil. Ti patom odchazeji s vesnidany na jejich usedlosti. "Vojadku, budete se mit u nas doble," slibuje hospodyne. "A vy budete spokojena s mou praci. Molna, ze vas start pomaha zase moji zristala tam se tfemi detmi" — jihne hlas vojakovi.

Odchazeji. Divam se za nimi, jat mizi v mlhave ulici. Do smutku, kterY nyni prostupuje nas vgechny, micha se hrdost nad timto 11dem a narodem, kterY znasilnili, ale neptemohou. My to umime! Umime to polem i v poli. A vldy druh vedle druha a jeden za druhalo. Nyni, po trpke zku genosti, budeme to umet jests lope. A v tom je zaruka nageho vota i v tech rizkYch hranicich, ktere nam nechali, kdyt stare si vzali — na veky? Kdo vidi ye tval osudu?

Oteviraji se nave doly.

Anglo-deska kamenouhelna spoleeno,st delala v posledni dobe pokusne vrty nedaleko nadrati Lutna-Li gany, ktere mely dobre vYsledky. Nenastanou-li nektere vatne pfekatky, ztidi zde spoleenosti velkY dui s Cistirnami a ttidirnami. V techto mistech byl ut pled easem povrchovY dui Belganka. V nejblitgich dnech bude o zlizeni dolu rozhodnuto. RevirIslavansko-Rosicke mel nesnaze s odbytem uhli. Ted' pracuje napino nejen v hlubinnkch dolech, ale u Babic na Rosicku se zadina, dolovat i povrchave. Uhli z techto povrchovYch sioji se hodi pro domacnosti. Take na Ostravsku studuji jit odbornici motnost roz gikeni dolovani na tech uhelnYch polhch, ktera nam zbyla po polskem a nemeckem zaboru.

Vypravoval jeden pan: "Ja jsem zdvojeat. Muj bratr Vojtech a ja. jsme si byli vtdycky k nerozeznani podobni.

KdyZ ve gkole hazel Vojtech po ueiteli papirove kuliCky, dostal jsem natez ja. Kdyi jsem mel pled svatb3u, pli gel do kostela dliv net ja, a otenil se s mYm deveetem. A minulji tSIden jsem ztemtel — a jeho pochovali,"

Ve stiedu, dna 30 listopadu 1938.

Fayetteville, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Dlouhou dobu sleduji elanky ye Vestniku a zajima mne obzvlatte dteni dopisti. Mrzi mne, kdy vidim naratky od natich universitnich studentti na klub techii, na universite. Nejenom pig , ale delaji naproti zabavy. Mill pkatele, tento klub je jeden z tech nejstargch klubu na universite. test zakladatelum klubu, kteti ptig i na tuto mytlenku a zalotili podobnSr klub ,aby se udili a vzdelavali v matetske tedi. Ted' vidim jak ti, kteti nebudovali, rozdili a bouraji klubovni ustavu. Co je hodno — chvali se samo sebou a nemusi tadnY na buben bubnovati, aby chvaly dosahlo.

Po derg dobu uratly na Cechii sly na veiejn ost, ale Cleni klubu Cechie se neohlatovali.

Ted' i exstudenti se ozY yaji, ale bohutel nevedi ptidiny, prod se zalotil druhY deskY klub. Ma pravdu pani P. P. Mikeskova, k by nemely bYti dva kluby jmenovane Ceske kluby, kdy se nepoutiva deska tee jen v jednom a to jest v techii.

Byla jsem zkormoucena, kdy jsem pteeetla dopis pana Vantury ye Vestniku Cisie 43.

Vzpominam si na ty blahs a mile chvile na schtizich klubu dechie„ kdy nebylo bouke a studenti se shodovali jako jedna dobra. rodina, ' aekoliv skrze cti2adost Olg a mezi ne zavist.

Nekolik hochil si usmyslilo, ze zmeni nekolik bad-a y e stanovach a ptednesli je pted studenty y e schtzi. Jednomyslne bylo odhlasovano ttyki body zmeniti, jak byly ptednesene. V druhe schtizi po pfeeteni zmeny onech Ctyt boa. ueinili vzbouteni a, na desce ptipjaty byly papiry, jako kdyby si hrali na Mojtik, a podali dist zmenu celYch stanov a to jests v anglicke 'fedi a tak rozmasatene stanovy, ze nebyly k sobs podobne. Nastala vojna protestd, ze cele stanovy nebudou zmeneny. Rozboukeni studenti neznali taktu chovani a nedovolili studentum pki starem klubu vyjadtiti sva mineni a pray . Take tito jisti studenti zapomneli taktu k tenam s jejich "Robert's Rules", ktere lined vytvotily dy e strany a neptatelstvi. Sponsor Dr. Midek uptimne tyto etyti rozboutene studenty • prosil a radii aby zanechali veci a zmenili ony etyti body, jak bylo ujednano. V posledni schtizi jednano o stanovach, nova strana prohrala a stara, t echie zachovala si stanovy bez zmeny. Pak tito studenti si neuvedomili, ze chybili ,ale usilovali pro jejich zisk a strhli nekolik deskYch student:1, kteti ani ne y edeli, prod patki k druhe strane. Ted' vidime, kdy kikano bkva: "Kdo chce zlo naset, pkiletitost si najde a provede sve *". Jsem hrda na pani P. P. Mikeskovou, ze tak mistrne napsala dopis y e Vestniku v aisle 4'?, a vybizim, kdo jej nepteeetl, tak aby nejenom jednou jej pkeeetl, ale nekolikrat. Je to smutne, 2e dobra vec vtdycky trpi pro to zlo. Kdo jste trochu sledovali tyto dva kluby, tak jste si mohli povSimnouti, k Cechie podavala sve zpravy do novin a nestarala se aby upozorriovala vekenost na PokrokovY klub, anebo Cinila nejake tiskoky proti onomu klubu. A2 bylo tolik kameni hazeno a nebylo to k yydrteni, tak byla nucena se ohlasiti. Kdo chce svorne ziti, nebude pied podnote hazeti trni. Duch v dechii byl vidycky milt' a nebylo nikdy rortrtek at tehdy, kdy ptiSla mezi eleny Cerne, ovce a ligla se.

Doufam, ze jednou oba kluby se spoji a budou kamaradi.

S pozdravem, Frances Kamas, exstudentka a ueitelka. kid Moravan els. 61, Bleiberville, Tex. Cteni bratti!

Timto se yam oznamuje, ze tad Moravan Cis. 61, bude konati svoji vYroeni schtzi v prosinci dne 18. v 1 hodinu presne odpoledne. Jest daletite jednani, ptipada volba iikednikt a jine zaletitosti, takte jest va g povinnosti se do teto schaze dostavit.

S bratrskYm pozdravern Karel Syptak, taj.

Pike ktivdy v prach, dobrodini v zulu. F.

VESTNIK Dallas, Texas.

Dopisovatele i jinYch easopist mimo Vestnik, zadali brati zajem o hymny. Nic ne gkodi, neb zmena je dobra. otenafi si radi pfeetou i neco jineho krome spra y o svatbach, kftinach a hestinach. Dovoluji si k tomu pkidati take nejake slovo.

V jednom alanku se pise, ze pry zapirame sve narodni city, ku sve Skode. To jen nekdy.

Jen proto, abychom se ukazali, ze jsme snad take jako ti stoprocentni. Vzpominam si, kdy moje deti pfinesly si ze gkoly to stoprocentni vysvedeeni, jak jim iOCl zakily hrdosti, a ja, z toho mela take radost. Dovoluji si otazku: jaci vlattne v to Americe mame bYt? Kdyt ne stoprocentni, tak snad nejaci jen polovieati, nebo nedopedene buchteky? To by se nesrovnavalo s tou pkisahou, kterou jsme davali, kdy jsme se stali fcbeany teto zeme. A prase proto, ze zde jest svoboda a muaeme zpivati jak chceme, mame bYt teto vlasti za vdeeni a pki narodnich slavnostech vzdat prvni tictu ji. Ale posavad se to zanedbavalo, a to Skodi vice netli vSechny pisniCky. A nas vlastne Amerieantim zpivat desks pisnieky, kdyt slova tomu nerozumi; muzeme jim zpivat od rana do vedera, budou o nas potad vedet jenom nulu. A mame pry take seznamovat americkou vetejnost s na g historii. Tady bych si opet dovolila otazku ku Vaem tem, kteti nehrbi sve htbety. Jak by se to melo delat? Terni pisnidkami to nejde, keel take ne. Vypadd to, ze nezbYva nic jineho jen ti stoprocentni. A ja, bych si ptala, aby vSechny nat"e Ceske deti zde v Americe byli stoprocentni, aby sv:u praci a poctivosti ukazaly historii nakho naroda. Dnes neni u2 potteba vytYkat, k se nekdo styti za to 2.a je tech. Na'Si mladi stoprocentni hoAi neptekrucuji svoje jmena a je jich nekolik, co zaujimaji pekna. mista.

Narodni hymna neni jen obydejna pisnidka, ale ma velkY vYznam. Kdot vi, jak by se jim to libilo v eeske republice, kdyby tam nekteti lido davali piednost americke hymns? Jiste by na to pahliteli vCelijak a to je jiste, ze ti, co nehrbi ty htbety, by byli prvni co by protestovali. S narid je to nejhor g, ze vtdycky hledame neeeho koten tam, kde neni, a chybu na druhe strane. Kdybychom se zajimali tolik o nate Skoly, Mated Vykiho Vzdelani, aby ne museli nag eeSti studenti se zrovna doprokvat o jeji p:dporu! Tam je nag pokrok v Americe a pkiletitost ukazat narodni hrdost. A je toho mnoho vice pottebi k tem pisniekam, aby se nate vy'ainula do poptedi americke vetejnosti a oni se nestydi za to, te • jsou Cechy, take zpivaji ty Ceske pisniCky, ale jejich hymna na prvnim mists jest americka. My starg, tady zz velkY pokrok neudelame, nate dilo bude pamalu dokonano. Umime tolik mluvit, ze se neztratime, kdyk nekam jedeme a umime si koupit jist.

R. Spanhelova.

Bedfich Smetana cis. 39, Bryan, Texas.

Bad ' Z natizeni br. ptedsedy, tuto uvedomuji v'Secky Cleny kadu tohoto, 'le se mama ptitti schine, ktera se bude konati druhou nedeli v prosinci odpoledne o jedne hodine v tadove sini v meste Bryan, v§ichni sudastniti. Take elenkyne jsou timto zvany, neb elenkyne, ktere si vzaly za pravidlo navSt•vovati schtize, budou rady, kdyt na poeet jich bude tolik ptitomno, jako elenti, a mohlo, by se lehce stati, jen to zkusiti. Ptidina tchoto oznameni jest, ze nam ptedlehaji volby fatednikal na budouci rok, a mohlo by se stati, ze bychom to vladni tezlo ptepustiti elenkynim. Take tadetni vYbor at' se dostavi. Utednici budou ptijimati doplatne a ptedplatne obnosy, jak dlenove si budou Oat. Dnes je to tketi den, co to mame zimu, ale pkehnala se za sucha, tak to nebylo tak odporn& Co se We rolnieeni, jest jit hodne zorano; vlahy v zemi jest dosti. Tak na shledaJan Homola, taj.

• nou!

Spojene staty americke sly vtdycky do valky proti sve vuli a pod pacifistickYmi presiGringoire, denty

Strana 5.

Dallas, Texas.

Mili bratti a sestry!

Tak dues toho main trochu vice na "srdcetak to zaenu pcpi.adku.

Tedy dne 4. prosince ochotnici fadu cis. 84, sehraji divadlo "Vesnieko ma, pod 8umayou."

Jest to kus ze Zivota a v nem lid opevuje krasnY eumayskY raj, kterY bohu2e1 jit patki pantim, proto se s nim pote§ime alespori na jeviki. Uvidite Jareu, selskou dceru, jak je nespckojena Boma, a odejde do sveta za you, ktere obetuje 17;e: demov, lasku ueitele Sedlone, a najde to, co hledala? — Dale filutu Karla, jak chytrtk yyzral na profesora, kdy-2 mu chtel odlouditi jeho Leneieku. A co podatend dvojice Fridolin a Tekla; ten vas naudi jak 'Settit a z nepcttebnYch veci delat p3ttebne. A pak ti male hradi v osobach Katetinky a JaruSlu HoupYch. Katerinka jest jit na jeviki znarna, a milaeek obecenstva a ted' jeji maid sesttieka hraje Karlieka, kterY jeho kobylu nechal pies boutku venku a to se tak napila, az ji kilt& siezia. Opravdu hereckY vYstup tech deti.

Co me osoby se tYka, ma pro mne onen totit jen pisen "Vesnieko ma" nejdratti vzpominky. Nab po prve jsem cam piseri slykla od meta° mute, co devee 17 let stare; v dobe moji prve a jedine Lasky. Dnes, co Lena 55 let stara, kdy sttibro se nine sviti na hlave, si ji , zazpivarne na jeviki spolene. Proto jest-li se snad dojetim rozbreeim, nedivte se.Proto vas sadeene vS'echny zvu, neb jeden vYstup je `herdi clruheho.

Dale na tteti nedeli, dne 18. prosince pada vYroani schilze a volby, proto se dostavte vkchni, alespon jednou do roka, at' si dame ruku a ukateme, to je nas hodnd tada, at' maji elenove tetke hiavy vybrat tatedniky.

Dale, co jste pozadu s placenim za rok i vice, pkijd'te se vyrovnat, neb fieetni vYbor chce mit knihy v potadku a Utednici musi delat jak Hl. Ut. kak.

Dne 25. prosince ptipadaji vd.racce, a jako katdYm rekem, i letos bude nadilka, jak pro male, tak velke, a taneeni zabava tot.

Di•e 31. prosince je Sylvestra, a to vite, ze ten svatY bYva nejvice oslavovan, loueit se se starym rokem a ptivitat ten novY, a to trva, to vitani, at si pti nem zpivame; "At.srano, at rano, at bude bilY den, spit domil neptijdem Hudba na ten veder bude spoledna, Jerry HoupY a Sid Pokladnik, a to vite, jak to znaji zahrat od podlahy. 0 jidlo a ty dobroty, horkY Caj s dimsi michanY, Cernou kd.vu a ani nevim co vkcko, bude nalekte postardno Zaeatek divadla bude o 6 hodinach yeeer a vstupne: pan 35c a dama 35c.

Tak snad jsem yam to Vaechno povedela, a jest-li jsem nee° zapomela, napiti to ptiate.

S pozdravem, Botena Je 2.. ftedd VySehrad els. 48, Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti, sestry a v g -chniCtoucentolis!

Zima je, zimieka, a tak jsem si uminil, 2e zase nee° napik. Jit se bilk zase konec tohoto roku a proto bychom meli posledni schuzi vkchni bratti a sestry navkiviti a sve tadove povinnosti ueiniti. V posledni nag tadove schazi bylo nas dosti velkY paeet, aekoliv podasi byla SPatne a k tomu jests hodno praelo; nate tadova, sin byla dosti napinena, a tet jsme me ii volby novYch atednikft na ptiki rok. JeSte nejsou vkchni zvoleni, neb jsme meli hodno novYch elenti ptijimat a tak ostatni volby byly odloteny do pki§ti schfize, ktera se bude konat dne 4. prosince o 1 hodine pa poledni, to jest prvni nedeli v prosinci ( v padu kaatneho poeasi o tYden pozdeji.) Proto se vkchni v hojnem poetu dostavte, bychona v'Se mahli do potadku uvesti.

Nezapomente na posledni schiazi v tomto rote a jiste vLichni ji navkivte na den 4. prosince.

S bratrskYm Nazdar! a na shledanou, jsem za tad Vy k. ehrad Cis. 48, S. P. J. S. T. K.F. Chalupa, • adovY dopisovatel.

Strana 6.

Austin, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Uz jsem mel davno psat, ale nemohl jsem se k tomu dostat. Taneeni zabava byla odlogena, neb :memu bratru Joe Grohmannovy zerntel nejmladgi synek, tak se zabava odlo gila na nemelt°.

V poslednim Cisle Vestniku els. 47. jsem det1 dopis od jednoho studenta na universite, co jest dilo 'Ceske mlade ge. Jak se ku konci dopisu vyslovil, ge kdo je proti anglicke fedi, ale musim mu kid, ge my jsme Ameridane ve Spoj.

Statech a ne v Anglii, anebo se delat Amerioanem a jim nebYt, cog' ja myslim, ge to troehu vzal daleko.

Nag Hlavni Add ma 162 radio, ktere vse ridi v Ceske keel, vgechny dopisy a jine aile gite jednani. Dale mame hodne na gich pionYru, kteti se americky naueit nemohli a mluvi je gte po dnes Cesky, a udelali dobre obeany americke, na ktere je StrYc Sam velmi hrdY, neb jeho zakon nikdy neprestupovali a sve deti do americkYch gkol posilali, ale take je Ceske keel ueili.

Kdo byl starostou mesta Chicaga? AmerickY lid si jej vabl. Ten mluvil dobre Cesky a Ceske prednagky delal v eeskych schtizich.

Ale je to velmi smutne, par na gich studenti na nagi Statni universite tahnou ka gdY za jinY konec provazu, co g je velmi smutne. Hitler, Mad'ar a Polaci trhaji na gi starou vlast po kusech a nagi studenti se deli mezi sebou. Vespolek nedeho docilite a pratelstvi si udr gite. Ukagte druhYm, ge milujete jeden druheho, a co se pokazilo napravit se da.

Dale jste poukazal, ge vas dr. Mieek opravil v eeske thee, co g jemu za zle gadnY mit nemiige. na to je tarn. Nyni yam dam ptipad: Kdybyste byl u vojska, u streleckeho pluku, a gpatne strilel a cliistojnik se s varni vyvadil, ze gpatne strilite,,tak byste snad rekl: "Poekej, ja od tebe piljdu prye a zalogim svtij pluk." Myslim, ge byste daleko nedo gel. A to je zde to same, kdy jste se dal na vojnu, musite bojovat. Dobre je americky mluvit, dobrymi obeany bkt, tak nas vg ech rodide vychovali, a svYm pted,stavenym davat prednost, nechte je to kdekoliv, a take spravne mluvit, kde je Ceske fedi zapottebi, tak potom k americke kulture neco ptidame a tim ukageme, ge dobrYmi americkYmi obeany jsme.

KahlY jsme chybujici a ten co chybu udelal, nikdy nic nedelal. Ale mne se zda, jak nekomu nee° neni po vuli, tak tekne: "Ja piajdu od vas prye"! Ale ka gdY necht' Si pamatuje, ge vetgina hlasu vgude vitezi. KaldY Glen ma jin gi ndhledy ye vgem, necht' je to cokoliv.

Klub Cechie je jig 29 let star a posud se dobre drgi, neb to jmeno pochazi ze sokolske pisne, cog zni takto: "Otvrteho Cervence na StrahovskYch hradbach stali sokolici v dlouhYch, hustYch tadach.

Bolne pohiizeli na vrchol Brezovem, na vrchol Brezovem, kdo to as ore.

Ote 'tam techie, mati na ge draha, hodla vyorati na ge clavvna prava.

Orej, mat, orej, prava nam vyorej; ag nebudeg moci, Sokola zavolej.

Take jsme byli pritomni toho banketu v Austin hotelu. Nav g teva byla velka. Bill Naizer a jeho kapela krasne fieinkovala, hraje prave Ceske kusy a take moderni. Reeniku bylo hodne, bratr predseda H. U., Karel Chernosky, nam vysvetlil, kolik jemu a dr. Midkovi a jinYm dalo prace, aby se dostaly Ceske eitanky na obecne skoly, kde se ee gtine vyueuje. Srdeene diky yam vgem, kteri jste o to pracovali. Mnoho nagich exstudenta melo Uspech z naueeni se Ceske Sleena Koemelova, ktera nedavno navratila se z Ceskoslovenska, mela krasnY proslov. Pani Novakova rmapsala krasnou basal, kterou posik otisknuti. Pani Novakova, Mil Vas dlouha leta zachovej, neb Va ge basne jsou velmi krasne ye vgech novinach.

Kde je dam rozpalen, tam sily neni: ye spojeni je sila! Proto volam: Spojte se!

S bratrskYm poZdravem, Frank Janeeek, od radu cis. 155.

Rozdeliti Cechy a Mince v Oeskoslovensku, spjate po staleti spoleenYm 2ivotem, je jako rozdeliti jednotlive barvy, vetkane do koberce: znieite koberec, budete-li barvy vykrajovati.

Amer. tYclenik The Nation,

V2STNIE CESKIM STUDENTUM, Zdar eeskYm studentilm!

Zdar jinochtun a devam, v nichg touha po vedeni plapola!

Keg vyttibi se urn, a pakou mocnou je vam, ag ku einttm vas givot povola!

Zdar klubu Cechii, kde dvacet devet mkt studentit deskYch narodni stied jest: keg se v nem rozviji, varn v srdci pia i v oku, uvedornelYch eeskYch lidi eest!

Zdar praci nadgene, jig konali jste dOsud pro povzneseni sveho naroda!

Keg dilo vznegene ma v brzku lepgi osud .

At' 2ije americka svoboda!

UptimnY pozdrav v gem aeskYrn studenturn a vg em horlivym pracovnikiim naroda nageho, zasila v krajanske ucte, M. Novakova.

Rogers, Texas.

Po pfeeteni dopisu pi. P. P. Mikeskove, pine s Vami souhlasim, mila pani, a kagdy Vag radek mluvi mi z duge. KagdY uvedomely 6echosloyak by mel ten Va g dopis si preeisti aspori dvakrat a ty zrnka eiste pravdy, ktere jsou ye Vagem dopisu obsa gene a vryt hluboko ve sve srdce. Nevim, jaka jest to snad kletba na gi povahy, .g e sotva utvotime sobe nejakY Cesky spolek, at' za jakYmkoliv neelem, v gdy se najdou jednotlivci, kteri, jakmile nejde v ge podle jejich, hned utvori druhou stranu, a tak pracuji proti sobe, misto aby se semkli ku spoleene praci, a tak by i zahste jejich veci lope prospeli. Kdy2 by snad nebyly hned jejich snahy a prate pochopeny, radeji na eas ustoupit stranou a zajiste by po Case bylo poz,nano, ge prate jejich je potteba a p6gadano je ku spolupraci, ktera by pak zajiste .dogla k oceneni. Jenem se ne — a obzvlagte v tuto dobu — tti gtit, kdy2 je treba katde dobre pomocne ruky. Take s Vami pine souhlasim, ge jsou toho rodiee sami vinni, kdyg se jejich deti za Ceskou tee stydi. Hlavne je to fikol matky, ktera ma nejvet gi vliv na vYchovu svYch ditek, kde se s nimi, obzvla gt' v fitlem mladi stale stYka., a tu ma pinou mot ku vedeni je v eeskem duchu a ueit je materskemu jazyku. 'kola si pak sama je nail& jazyku jejich rodne zeme, kde jsou ony zrozeny, a bude pro ne samotne vYhodne, budou-li dobte ovladat obe fedi, neb 26.dnY nevi, kdy v givote znalost obou jazyka mu mil& bYti prospe gnou. Jest ovgem mnoho na gich deskYch maminek, ktere se snagi sve deti v eeskem jazyku utvrzovat, ale nektere tak nedini z obavy, ge ag by jejich ditko priglo do gkoly, ge by se mu small, ge neumi mluvit anglicky co g jsou vgak obavy zbyteene, neb decko se daleko lehdeji udi jazyku jakemukoli, neg dospely elovek.

Take nyni velice poklesl zajem ye prospech nagi ubohe deskoslovenske vlasti, kdy nejvice by bylo jim tam treba na gi penegite podpory, by se mohly dobre postarati o ty, kteri byli nuceni opustiti sve domovy ze zabraneho itzemi a mnozi taktka s holYma rukama. Mffgeme si dobre ptedstaviti jejich utrpeni, kdy se ocitli nezavinene zbaveny svYch domovit a prostredka ku sve obgive. Je gte hroznej gi to jest nyni v zime, kdy nemaji kam schYliti sve hlavy. Nyni, bzvlagte v dobe predvanneni, budou pocit'ovat krutost sveho osudu a tu by se mela mnoha srdce lidska pro ne soucitem napiniti a otevriti svou gtedrou ruku pro tyto ubohe trpitele. Jednotlivci ovgem stale nejakYmi eastkami na ne pamatuji. Ve prospech pomocne akce venuji tito darci: pi. J. H. Bartek 50c, p. Fr. Mikegka ml. 50c, p. Joe.Lomita $1.00. Celkem 2 dol.

Vgem darciim srdedne diky.

Kamila Fojtagkova, tajemnice Nan Sdru g. odbooky v Seaton.

Vyhorel nam statek. Jsme nuceni stehovati se na chalupu. Chalupnik nemt2e vesti 2ivot statkate. Musi se spokojit Amornou praci na sve chalupe, nechce-li pfijit o ni.

Starosta Dominik tipera,

Ve st;iedu, due 3O. listopadu 1938 Oznameni cienum iadu Jar°, ZisIo 130.

Cteni bratki a sestry: Na nedeli dne 4. prosince 1938 ptipada vYroeni schtize vaSeho fadu. Na programu jsou volby iifednikii pro rok 1939 a jine rime velmi kte obchodni a spoleeenske zale'Zitosti, o kterych jest nutno v teto schfizi uvatovati a jednati.

PfemYSlejme, jakym zpilsobem mohli bychorn v rote 1939 bYti naSi Jednote, kadu a elenstvu vice prospeSnYrni, net. v minulych letech. Pkijd'me jeden kaddY do teto schtze, ktera zapoone pfesne ye 3 hodiny odpoledne. Hojnou navSteyou a zajmem o praci pied nami dodame novYm tfednikum nadSeni a chut' do jejich prate kdy uvidi, 2e Cleni jsou vkly pohotove a neodmitnou pomoc v padu pcdadani. Tedy na shledanou v nedeli dne 4. prosince, za pfitomnasti nejvetSiho poetu Cienu shromakienYch ye vYroeni schuzi v historii tohoto fadu.

S bratrskYm Na zdar! Jerry F. BouSka, taj.

La Salle, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

2e u2 davno nebylo nic ye Vestniku z naSeho La Salle, tak musim se pokusit napsat paru fadkii, abyste nemysleli, '2e u2 nas ten olej vyhodil do povetfi. Ale bliti se to potad, tak mod• e nas to i vyhodi. Na, West ranci u2 maji na Z dobre studne, cot je asi t11 a pill mile od La Salle na vYchod. Take posledni dobu zaeali vrtat na Bennettove ranei, asi tit etvrte mile mezi jihem a zapadem od La Salle. Tak moZna t• e nas ze dvou stran podvrtaji a tak potom poletime. Nekteti naSi bratti maji nadeji na veselejSi easy, jestli Bennettova studne se osveclei.

Urodu jsme tu letos meli ddsti uchazejici. Bavina udelala priimerne neco vie jak pill balu z akru, a korny se udelalo take dost.

V nedeli dne 13. t. m. jsme prijali devet novYch elenti k naSemu tadu, Best do pravidelne pojistky tfi do detskeho odboru. Nasledujici byli pfijati do pravidel. oddeleni: Chas. DamborskY, John DamborskY, Albert Damborsky, Hy. Kolat, Even Kolaf a Willie Matak. Do Detskeho odboru: Wilbert Matak,-Jennet Jo Elles a Steve Barta. Stalo se tak zasluhou naS • eho bratra organisatora Frank Hlcdka, zaco't mu dekuji jmenem fadu a pfejerne jemu dalti fispech v praci. Take dekuji sestram a pfitelkynim za krasne pohosteni, ktere nam pilpravily po schtizi. Nektere sestry, pattici ku vzdalenYm tadtm, take pfinesly zakusky a pkiSly se s nami pobavit, za cod jim jeSte jednou dekuji. Take bratr Pat Bosak ma zasluhu na tak vYborne svatine, neb nam uvatil dobreho kale. Takove schtize si pfejeme 'Casten.

Take chci plipomenout bratfim a sestram, prosincova schilze se bude odbYvat prvni nedeli v mesici a kdyby bylo Spatne poeasi, tak druhou nedeli ye dve hodiny odpoledne.

Tak pamatujte se vSichni dostavit, neb jest to vYroeni schtze. Budou se volit iifeclnici, a jestli je nejaka, oprava stanov, totiZ' domacich pravidel, tak tam je na to eas. Pfijd'te v co nejvetSim poetu. S bratrskYm pozdravem na vSeA. V. Franek, ptedseda. cky etouci vas, Dnes u2 je prokazano, 'Ze lord Runciman, kterY mel sprostfedkovati spor Csl. vlady s henleinovci, deal jednostranneho rozhodelho a to v zajmu politiky francouzske a anglicke, ktere, odmitala nasilne zakroeeni Nemecka den tak dlouho, dokud nebylo zjevne. Csl. vlada byla s henleinovci taktka ji g dohodnuta, ale to dohoda byla zmatena zasahem z venei. Runciman sam pfiznal, Z • e t. zv. incidenty provokovali henleinovci. Bylo to podivne sprostfedkovani, kde na jedne strane .ten, kdo se brani, byl vazan prostkedkovatelem a2 k nehybnosti, kdetto henleinovci mohli v yuZivati v gech prostfedkii propagandy nekti§eni Z• adnYm gestern sprostkedkoVatele.- • Rad Jaromir, Cislo 54., West, Texas.

Wroeni schtize faclu Jaromir Cis. 54., S.P.J.S. T. bude konana v nedeli 4. prosince, zadatek v 1 hod. odpoledne. Ponevadt budou volby wednika na pristi rok, jest nutno, aby vgichni nove se dostavili a zaroveri zapravili sve ptiEmil W. Popp, taj. spevity.

Tie sttedu, dne 30 listopadu 1938.

ViROONI SCHCZE SPOLKU CESKOSLOVENSKtCH EXSTUDENIt TEXASICH. V Austinu konala se dne 23. listopadu 1938 na Texaske statni uni yersite v3'7roeni schaze Spolku eeskoslovenskYch exstudenta texaskS7eh. Dr. Jos. KopeckY, piedseda, zahajil schazi uvitanim ptitomnYch, kterYch bylo 35. Potom Dr. Ed. Midek uvital bYvale studenty i hosty za department slovanskYch jazyka na statm universite a pfeeeti zapis o posledni vYroeni schazi.

Zpravu pokladni podala si. Marie Parmova, z Wallis, pokiadni spolku a oznamila, ze v uplynulem spolkovern rote 54 Mena zaplatilo 58 dolath spolkovSrch ptispevica. Vydano bylo $17.11.

Jeji horliva einnost byla yeeobecne chvalena.

Na vYzy u ptedsedovu podal Dr. Mieek, tajemnik spolku zpravu o eeetine na statni universite i vyeeich ekolach a zdaraznil velikou praci soudce C. H. Chernoskeho a jeho pomocnika pro zavedeni ueebnice eatiny texaskou ekolni radou na vetejne ekoly. Ptedseda spolku jim podekoval za vykonanou aspeenou praci. Dr. Mieek podekoval za pomoc Ceske feet jednotlivcam, spol'cam a easopisam. Dr. H. R. Maresh z Houstonu, mistoptedseda spolku, podal zpravu o eeskem museu v Texasu, jet je umisteno v sini tadu Pokrok Houstonu v Houstonu. Obeirnou zpravu pokiadni Tex. Matice Vyeeiho Vzdelani podal jeji pokladnik R. Prasatik z Austinu a povedel, ee v poidadne dne 23. list. 1938 bylo $374.41.

Mimotadno, schaze Matice byla konana v lete v Taylor. Praci Matice dobte zdaraznil jeji ptedseda Jos. Wondra z Caldwell a jeji tajemnik Roman J. Bartosh z Taylor, oznamil, ze majetek Texaske Matice Vyeeiho Vzdelani Cini okrouhle etyti tisice dolara a ee dosud nic nebylo ztradeno ze zakladnihn, kapitalu ani z arnica. ZdSloueenY dik byl vzdan pokladniku R. Prasatikovi za jeho horlivou praci a piedseda, Dr. Jos. KopeckY, od spolku naeich exstudenta, vybizel k zvyeeni propagandy pro ziskani vetei podpory Texaske Matici Vyeeiho Vzdelani, c eeme bylo take hovokeno. — 0 pomoci MiznYm v Oeskoslovensku za spoluprace Americkeho i oeskoslovenskeho Oerveneho KMpromluvil Dr. H. R. Maresh a sleena Ella Koemelova, ktere, se nedavno yratila z 6eskoslovenska, kde studovala na Karlove universite, zdaraznila nutnost ptomoci. Rozhodnuto ze spolkove pokladny exstudentir venovati deset dolara na tuto pomoc. Ujednano, ze pki• schtze spolku naeich exstudenta bude konana v lete a bude spojena se slavnosti. Na navrh pani P. P. Mikeskove z Caldwell bylo rozhodnuto potildati vladu na g stare vlasti, aby nemenila jiz veitY nazev Oeskoslovenska republika. Ze spolkove pokladny exstudenta venovano bylo pokladne Texaske Matice VyeMho Vzdelani 50 dolara. Nasledovaly volby Piedsedou zvolen Dr. Jos. KlopeckY ze San Antonia, mistoptedsedou Dr. H. R. Maresh z Houstonu, tajemnikem Dr. Ed. Mieek z Austinu a pokiadni sleena Marie Parmova z Wallis. Dosavadni ,atednici Texaske Matice Vygeiho Vzdelani byli znovuzvoleni. Jsou to: Jos. Wondrae, piedseda; dp. les Klobouk z Needville, mistopkedseda; R. J. Bartosh, tajemnik a R. Prasatik, pokladni. Ptedstavena byla pani Jos. Habartova, ptedsedkyne KatoHoke Jednoty Z ' en TexaskS7ch, pani P. Matochova a pani R. Prasatikova, jee freastniky pozvala na kavu a zakusky. Doslovem ptedsedovYm byla zdatila, schaze ukoneena.

Ed. Mieek, zapisovatel.

Mor. Ostrava, 28. kijna 1938.

Mile, pani Nevelova!

Odpustite mne jiste, ee Vas obteeuji s prosbou.

Byl jsem v lete u maminky v Hoet'alkove a Ceti jsern tam Vde dopis, ktery jste ji psala. V posledni doll* zviaSte 6 t3idna mnohokrate jsem na Vas myslel. MCI jsem iie dtive ureite obavy o vykaeni problemu /WI vlasti a nyni se tyto moje obavy potvrdily v rozsahu horeim, na si kdo vilbec ptadstavoyal.

Ookolnosti, ye kter3-7ch nyni eijeme nuti nas zde y eechny ptemfelet, co bude s nami dale.

Proto dovolil jsem se obratiti s velkou prosbu na Vas, zdali by jste mne nepodala informace o 7- A.votnich moanostech tam u Vas za

VESTN1K motem, prototie jak se prozatim zda, nebudeme tu mitftrzy veichni mista.

V poslednich letech ptijimalo se zde hoone do statnich sluaeb, u policie, eetnictva, finanCni strae, byl velkY sta y armady katidy zaloeni dastojnik i poddastojnik se mohl nechat aktiveyat, dale pracovaly pinou parou yeekerY zbrojni pramysl a ptibuzna odvetvi, budoval se mohutnY pas ope yneni kolem hranic naei republiky, ye yeah techto oborech pracovalo a bylo trvale zamestnano statisice lidi. Dnes jest nad slunce jasnejeim, 'tie na zmeneenY stat nebude moci tuto ohromnou armadu statnich zamestnanda eivit, pnctoee bychom se udusili jen danovYm ptetitienim, ktere beztak jis v minulYch letech bylo znaene.

Samortejme, 'ee obchody a eivnosti byly zapojeny do tohoto kolotoee zvYeenou konjukturou, ktera nyni citelne klesa, a bojime se, ee jeete hodne klesne. Desetitisice uprchlika, lidi vypovezenYch z uzemi, ktere jsme museli postoupiti Nemecku, Polsku a Mad'arsku, lidi bez existence, bez prostkedkil a mnozi zachranivee jen eivoty, tyto yeti nam nadeji nedavaji. Mimo toho vede se velka kampari na Slovensku proti deskYm atednikam, eivnostnikum a zamestnancam. Slovensko, jak jiste vite, jest v ramci republiky samostatne a jia dnes nasiedky teto kampane se zaeinaji I3bjevovat.

Ptichazeji desitky raznYch statnich zaniestnand', kteti ztratili sve zarnestnani s novYm reeimem. Bude-li zbaveno na Slovensku zamestnani tech etyti sta tisic Oecha a poslano sem do zemi aeskYch, tak mame mot pekne nadeleni.

Tyto veechny okolnosti nuti nas o naei budoucnosti ptemYelet velmi vane, protoee marne odavodnene obavy, ze ani ty nejschodnejei hlavy v naei vlade nedovedou najednou rozfeeiti problem tak sloeitY. Budu Vam, mild pani Nevoloya, velmi vdeenS7m, kdye mne sdelite eivotni manosti,. jake tam u Vas v Americe, aspori ye Vaeem okoli jsou. To vite, vybirat si nebudu, byl-li bych nucen ohlieeti se po existenci mimo hranice nasi vlasti. Ptizpasobil bych se zrovna tak dobie polnimu hospodastvi, Ci dobytkatstvi, neb jine zemedelske vYrobe, protae, protoee sir ee tam v Texasu po teto strnce jsou existeneni moenosti nejpravdepedobnejel. Sarnotejme, se nejvice by mne zajimalo, jake manosti bych tam mei ye svem oboru, kdybych dostal povoleni k vystehovani do USA., jestli to se strany americkSich irtadu vfibec mane jest, resp. jake jsou podminky pro ziskani tohoto povoleni.

Podatilo-11 by se mne prodati ,svirj majetek zde, taky bych n•ptijel s holYma rukama pro zaeatek a vetim sobe, ze taky nee° dovedu a ptizpilsobim se kaedS7m okolnostem. Zili jsme zde v takovem napeti, ze kaedY sebe horei boj o existenci jest rajskou hudbou. Jiste jste take sledovala zpravy z nasi vlasti, oveem ono se to yeude jinak pile, bud' jest to pravdy malo, aneb jest pfehnand.

Je zde videt velkou snahu po vystehovalectvi, zvidete u elan tern lie u nas pelenice ne p okvete, oveem nevim, jak o tuto emigraci budou stat jine staty. Jestli by se podaiilo naei ylade to yeechno e'idovstvo a hlavne to ktere se nam sem nahrnulo z jinVch state, hlavne z Nemecka a Polska , vyk:utit yen, tak budeme zde mitt veichnt mista dost. Vite jiste, e eid u nas eadnS7 nepracoval, to bylo jen videt v Ostrave, eeskeho eloveka zde se snaeili znemanit a sami dreeli ye svSich rukach yeekerY obchod a pramysl. eeti fide byli jen dobti za 0troky. Pocitil jsem to na sve ktied mnohokrate, vite jist o torn, ee jsem mel existeneni teekosti taky velke.

Nevim, jestli Vas timto vim neunavuji, neni mono vypsat, co by Cloy& chtel, jest toho ted' tolik se vlastne ani nevim, co by Vas z toho veeho zajimalo. Doufa.m, ze Vam photo budu moci sdeliti to, oC mate zajem. DuIriod meho dopisu jest Vam jiste jasnYm a budu Vam velmi vdeeen, kdye mne die moenosti sdelite aspoil zkueenosti Vase z pobytu tam, nebo ze sveho nejblieeiho okoli.

Jiste mate spojeni s HokalkovskStmi lidmi,

Strana 7. hlavne Vaei rodiny, oveem tam u rids v te y esnici toho mnoho noveho jiste neni ani se nezmeni, az snad na to, 'tie tam bude taky trochu vystehovalca, a tie tam v dobe nasi mobilsace meli trochu vojska, ktere mnohokrdte tahlo pies vesnici, cod jest tam ponekud neobvykle. Byli jsme narukovani taky veichni synove, bratti celkem 4. Vratili jsme se v§ichni eivi a zdravi, doufam, se Vde Jenik taky.‘Nebyl by to ant. eivot, kdyby si osud na kaedeho z nas neeim nevzpomel. Musime to brati s odhodlanim a chladnou mysli, kterou zvlerse nyni my zde veichni velmi pottebujeme. I pa dnech boutlivYch se slunko zasmeje, a tak le, to i v eivnte kaedeho jednotlivce.

Sarriortejme Hat'alkova, eila velkYm vzrueenim, bylo tarn spousta rodin uteeenS rch z most, moje maneelka i se synem byla tam tee.

Vypadalo to zde koncem mesice zati hrozne, myslim v Ostrave. Panicky atek, kdo jen mohl, protae zde jest te2kY pramysl i valeanY, a kdyby to bylo skuteene praskto s Nemeckem, tak si to dovedete jiste ptedstavit, co by z 0stravy zbylo. Chvala Bohu, ma ple to za sebou, ptimemu vraZdeni aspori ye velkem metitku jsme se vyhnuli, ale co nyni nasleduje, myslim neni nic lepeiho. To bude vyvraed'ovani pozvolne, oveern zpilsobem jinSrm. Jest to videt jen zde na Tainsku. kte.re zabrali Polaci.

Ceske ekely apine zavteli v ryze eeskYch mestech a vesnicich, kde bylo jen 5 ae 15 procent Polakea a Ceske obyvatele vypovidaji v2 sto v ye ktere desitileti till-kachtischze m, a mnozi se v ni narodili. Polske vojsko s Cetnictvem terorisnji naee lidi, takee i kdye je nevypovi, musi utect sami. Naaernti tomu Nernci se chovaji k naeim lidem aspori sluene. a6kolly taky nic eeskeho neradi trpi, a stehuje, sa to odtamtud taky veechno.

Budeme miti nadbytek inteligence, ii.l.'edr inf -vatizmnkrjeclAi,htji-li pomoci nam mnohSTrn, ueini nejlepe, pomonhou-li sv3:m vlivem opattiti jim praci, tarn za inoiern, kde pr- 7 se lope a svobodneji dYcha.

Zde ten tisk a noviny, ktere maji v rukou veteinou zahadni lido, otravuji narod a zpracovavaji jej podle sve potteby. Neni mane osvoboditi se najednou od techto ekadcte ale doufam, ee i v timto smeru eeskY lid brzy prohledne.

Jiste veak za techto pomera u nas nebudete mitt velkeho zajniu k na:vratu ke s yVm, aspori do to dobv: nee se to yee urovna. Doufejme, ee to jeete bude yee dobre a ee po to oath" trnite pkijdon zase lepei easy.

Odpust'te mne, prosim Vas, ee obteeuji, budu V,6 m velkVmi diky zavazan, kdye mne odpovita milerad Vam uhradim v:V]chy, ktere budete mit s informaci pro mne, ovaem zatim nevim jak.

141nohokrate Vas srdee.ne zdravim, pfeji etesti, zdravi, spokojenost a teeim se, ee budu moot '0dmeniti se Vam jakoukoliv sluebou, yam nejak prospeenou.

V den naeeho dvacateho vYroei sarnrstatnosti, zasilame taky mnoho pozdravit yeem naeim krajanum, v jejiche prosttedi se pohybujete.

Taira se na Vaei brzkou odpoved' a znarnenam se, v acte, Bohumil Filip.

Hulin, M:rava.

Mile, pani Nevolova!

Diky za min. dopis. Co jsern Vam nepsala, se mot zmenilo. Proeivali jsme hrozne doby. jsem sestarla za tu dobu alespori o deset let, uz ani plakat nemohu. Jsme veichni zdrceni, co na nas 'deka a nave deti? Vette, pani Nevolova, ja nemohu ani psat, promirite. Napiete mne Vy, do Amerika na to veechno tika? .Nam se to ani vetit n,echce, aby to tak zastalo jak jest to ted'.

To neni 26.0n3i dopis cc Vam posilam do A meriky, ate ja to iciu jenom proto, aby jste vedela, Co na Vds myslim! Hodiate se vratit zpet za techto pomera?

Srdeene Vas liba Vase uptimna, E. Mu•lle,:ova„

Strana 8, Da bas, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Nat ZpevackY kroutek srdeene dekuje vtem navttevnikum, kteii se sfidastnili nateho krasneho divadla v Sckolovne. Tak hojna navtteva nas az. Ptekvapila, neb den Dikueineni jest pi'ece jen dnem vice jako vtednim, mnozi mu.si pracovat Dekujeme tet i Telocviene Jedricte Sokol, za proptjeeni mistnosti, za dobre jidlo v kuchyni i za harem. Dekujerne pak i natim novinattim ve West, Tex., a vtem tem, kteti nam jakYmkoliv zpilsobEim vypomohli. .Fort Worth a Ennis byly zastoupeny malo.

Tak se mi trotku zde,, te jsme si zasloukili vice i to potetilo. Pak mankele Halovi at z Mineola, Tex., ptijeli.

Divadlo se pry libilo, dostavalo se nam pochvaly se vtech stran. Jsme 2;adani o sehrani tolto divadla taidem Oechoslovanti ve Fort Worth v jejich nave sini.

Nat Kroutek jest zalote/n na torn zaklade, e ochotne yypomtiteme prograrny spesttit, neb are vlastni uspotadat pro kter;c7koliv spOlek neb ceskou osadu, kdyt to bude v mak. moci se tam dostati neb podobne. 2eidanie vtak vYslovne klid pti ptednesu pisni neb di adla Nate jisne nejsou jen o!o;y'eejne poulidni popevky; stoji - nas dosti. Jsou zvlatte pro sbor alpravne, dopinene soudruknou melodii, ktera se vystihne jen pri Upinem klidu, tichu v Jinak cela pisefi ztraci na eerie. Divadlo jest jedno a to same. Namahejte se na jevisti, kdyt ve hleditti to huei jako ye vaelim Nati lido v Dallas a ani v enniske Sokolovne, kde jsme ut freinkovali s natim kroukkem, tuto vytku nezasluhuji, maji oni sve navkevniky vyueene, jsou vtak osady, kde tomu tak neni. Jsme vtichni lids chybujici, nechci bYti zla na vas, ale uvedomit si musime, to bavit se 'v sale se sousedem pti programu, jest nevzdelanost, kterou se snikujeme pod zvite, neb tomu kdyt tekrreme tite stuj, neb let, poslechne nas, ale elovek, kterY jest stvoren k neeemu j ineinu, vyttimu, utlechtilejtimu — neposlechne. Toto jsou siova, ktera, velice nerada pitri; snakm se miti kakdeho rada, ale nyni nastala doba programu •v natich eeskYch sinich ,tedy pit nich tu hcdinu neb d ye budeme pozorujme dej neb posiouchejrne zpevy a budeme sami pak ye svem duchu spokojene odcha,z.et k dcmovu.

V te nati stare vlasti to vypade. dim dale pekneji. Opakuje se zase to stare, historic, ten nas eeskY elovek vtcly velice rad rozdaval tu krasnou sla yskou zemi. I kdyt nebudeme vetit vtem tem zpravam, co piti novinati, piece se jen musime nad ranohYm zamyslit. Nemohu pochopit, prod odejel president Benet z Oeskoslevenska? I kdyt se vzdai fitadu, mei tam zustati. Byl-li on tvotitelem toho statu, byl by on milaekem lidu v republice. 6eho se bad?

Vojta Benet .ptijel do Arneriky burcovat pry not lid, by pomahal okradene nati stare viasti. Ostia jsem jeho tee, kde si stekuje, to neni tak pochopenY jak by si ptal. Ceske, Amerika Vtcly konala svoji povinnost, nechtela videt co dava, pravice, a to se i na nas sarnotnYch vym.stilo. Kdyk jsme pomahali stavit, meli jsme take hledet tu stavbu opravOvat a ne jen se slunit na to prvni slave, a nic nevidet a nic neslytet.

Nahodou se mile dcstal do rukou 6,asopis Ceske, Zena. Jest v ni I:tan dopis eeskou tenou z YUkon, Okla,. Upoutal ceiou mou pozornost a rada bych vain ho dala tet pteeisti: "Ceske, Ameriko porno.;! Tak vole, stare, vlast'. Kdo vlastn.e jest Ceske, Amerika? Zodpovedeli jste si krajane ye stare vlasti tuto oAmerika je sloueenina z tetce ' tazku? Ceske.. pracujiciho lidu, ze stare: vlasti utlaeeneho, riepochopene inteligence, bez protekce, ktera teprve zde mezi jinandrodotTci upiatnila svfij • rozum a dotla aspechu. Udednikti, kteti spell za vetti skYvou chleba bez pohlavka a knuty mistrcvy, slukek, kterYm se hnusilo to veene pato —rukou libani za kus kvance, tteba i jit od deti syYch zamestnavateka olizaneho a ze toufalcU, kteti zkrachovali a ze studu utekli do nove vlasti, by zde Zaaali novY tivot.

Jak tetko nam bylo pri prvnim vstupu na tuto pro .nas cizi zerni, vime jen my Ceti A-

V ESTNIK meridane. Bez prosttecilsii a znalosti zdejel fedi jsme se museli probijeti a ptizprisobit zdejeimu podnebi poveechne drsnemu, neb nam nezbYvalo net bud' vydrtet, anebo zahynout. My vydrteli (at na male vyjimky), my nezhynuli.

Ale co obeti a plade vyaadala si naee nova vlast, neuveti nikdo tam u vas doma. My zde i y e 4-lete generaci uCime ditky naei matetetine ,tedi, v pisme i Cteni. My podporujeme na si dom,-)vinu dobrovolne, moraine i hmotne.

My vzpominame s laskou ac jsme si neodnesli net ten ktitek na 'Cele od naeich milS 7ch rodiet a ptatel. A co delate .vy? Ceske, ' mluva jest vlastni pouze mezi tetce pracujici ttidou — kdetto inteligence, ktera ma jit dolarSrm ptikladem v pted, hovi nemeine, podporuje nemecka ueeliete divadla i obchody, ditky vychovava, v nemeckern jazyku, Nemci se sve vlasti uhYba — Nerrice zamestnava v idadech, co jejich lid se honi za chlebem v cizine. Ale jakmile si eert vyelapne s odmenou za jeho verne slutby v podobe Hitlera, jit se vole,: "Ceske, Ameriko, pomoz! A ja se vas ptam, co jste delali celYch 20 let povaleenYch? Slavonili? Oeska Ameriko pomoz! Ty bYvalY bide z nejmeniich pomoz! — A Ceske, Amerika pomaha see sily stab, rada, nic vic netada, net abyste si tarn svorne ruce podali k dilu a postavili tet ten ujaimeny lid na in-oven lidskosti tak, jako stojime my zde v Ceske Americe."

Toto je dopis, kterYm krvaci C - eske. dute eloveka zde v Americe. Davali jsme radi a dame zase, ale chceme, abyste vy tam poznali, ze dary takava mate zodpovednosti a ne jen,pokud to jde, tak ukivat, bohatnotit, a at to praskne, pak uteci a nechat ten lid tam trpet bidu, talat a smrt. To neni Tidske a to je odsouzeni hodne.

Mame vtak pravo je karat? Rozhlednemeli se po natich deskYch osadach, co tam uvidime? Jsme zde rorttitteni na mnoho stran, tabortl, poslouchame-ii tak ty stitnosti, musime se at sami za sebe stydeti. A jsme v Americe, v cizine, kde bychom meli se navzajem semknout v jeden celek, bychom nebyli tak 0samoceni — a tet" to nedelame.

Bude-li eeskoslovensko hiedat nove pojme novani, meli by se jmenovat jen Republika Slavic. Jsme narod sla yskY, tento nazev by vice vyhovoval. Nemam 1112,C rada pojmenovani Oechoslovak. Kam se podali Moravane? Jsou nas MoravanU? Jsme my takove dobre dute morayske, radeji mleime, dame se zase odstreit, Cechy, Slovaky nad nas povYtovat, di potleme yard dloulaY telegram, co protest utiskovani Moravana na Morave?

Na zdar!

Ant. Ondriitkova.

Pozn. red.: — Dopis teny z Yukon, Okla., obsahuje same nespravnosti, mylne posudky. Dotydria Lena pravdepodobne nesledovala vYvoj a zmeny v samostatne 6s1. republice, lidi pomery z dob persekuce Cs. naroda cizaky. Dr. Benee z republiky neutekl, vzdalil se jedine k ulehdeni postupu nove vlady. Vtdyt' jsme o torn psali nekolikrate! Bud'me spravedlivi, uznaii vuei sobe i mutt= o Ceskoslovensko nesmirne zasloutilYm! Pozdrav!

Iiad Prapor Magnolia els. 65.

Sestry i bratti!

VyzYvam vas vtecky do schfize prvni nedeli v prosinci. Budeme miti volby Utednikti pro ptitti rok. V padu tpatneho podasi budeme miti schtzi druhott nedeli.

S pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

John D. Rockefeller st., o kterem se dlouho to je "nejbohat:sim mutem na svete", zanechal pouze $26,410,837, kdyt zemtel minulY rok ye stati 97 let. Dle odhadu dame z ptevodii, kterY byl podan, ponechal si pouze malou Cast sveho jmeni, jet ho ueinilo prvnim miliardatem na svete. Hlavni aktiva tvoti jistoty v hrnne hodnote $26,372,845. Skoro cela pozustalost byla ponechana jako svetenskY fond pro pi. Margaretu Strong de Cuevas, vnualu zemteleho milionate, jeji dve deti a Rockefellerfly ustav pro lekatske badani.

Ve sti'edu, due 30. listopadu 1938 lad Sloyaneti Bratii cis. 34.

Caldwell, Texas Mill bratti a sestry, na vedomost yam davam, abyste veichni ptieli do schtze prvni nedeli v prosinci, budeme miti volby Utednikii.

Chteli jsme tyto miti v listopadove schtzi, ale jelikot nas bylo malo, odlozili jsme je na prosinec. Jest-li jste neptieli do listopadove schtze z dirvodn, to budou volby, tak varn to nic nepomtte, nebot' nyni budeme voliti i ty, co nebudou ve schtizi ptitomni. Proto udelate lepe kdyt do jatieti schrize ptijdete a. budete volit toho, koho cbcete, nechcete-li bYti sami iktedniky. Ti, Cleni pak, kteti dlutite poplatky, obzyliete byste meli 13S7ti ve schrizi a sve povinnosti si zapravit, neb bude s vami naloteno dle stanov. Nemate-li penize, tedy ptijd'te do scribe a vec se necha vytidit. Jest to divne, ze prve nebylo kar tak vidy nas bylo ye schAzi vtdy dost, ale nyni kdyt jsou kary, tak skoro tadnY do schtze neptijde. Nekteti Cleni racieji jedou na Honky-Tonky v sobotu veeer a v nedeli vyspdvaji. Jest to divne, te?

Tak, bratti a sestry, nezapomerite na prvni nedeli v prosinci; bude-li epatne podali, tedy schtize bude na druhou nedeli.

Podasi tu mame dost dobre, vlahy dost a several skoro kaki* den novSr. Je dobre, to mnoho neprei, neb rolnici zde delaji mnoho tarasovani.

Tak na shledani pti to volbe. S bratrskSlm pozdravem J. G. Charanza.

Rid Nova Osada cis. 69, Rogers, Texas.

Bratti a sestry!

Timto vam ptipominam, abyste se co v nejveteim poetu dostavili do ptieti schtze, ktera se bude konati jak obyeejne ye tkole New Kolony, a site 2 nedeli v mesici, to jest dne 11. prosince.

Zvlaete yyz&vam ty eleny, kteti jsou s placenim pozadu, aby si ptieli vyrovnat jejich aby potom nedavali vinu ttednikrim, byli suspendovani. Take nam ptipada volba Utednikri. Na shledanou ye schtzi, ktera zapadne o 1 hodine odpoledne. V padu nepohody o ticien pozdeji.

J. A. Dueek, tajemnik. kid Hvezda Texasu cis. 47, Temple, Tex. Cteni bratti a aestry!

Timto vas opet tadam, abyste se dostavili do schrize, ktera ptipada na prvni nedeli v mesici prosinci, totit 4. prosince, ptesne v jednu hodinu odpoledne. Tato schrize je vS(rodni, ve ktere ptipada volba tadovSrch Atednikil pro rok 1939, a tet, jak jest mi znamo, mame dUletite jednani, ktere se bude projednavat ✓ teto schrizi. Tedy, bratti a sestry, jest nutno, abyste se dostavili v poetu co motno nejveteim do teto scheme. Jest povinnosti katcleho Clena, aby navetivil schrizi aspori jednou za rok, kdyt ne vice, a tato schtze jest nejvic vytadujici si vaei ptitomnosti. Tedy,nezapomerite a dostavte se veichni 4. prosince v jednu hodinu odpoledni do teto schrize.

Podasi ptitomnou dobou mame dosti chladne a stale je sucho, takte polni prate stoji, orat se neda a obili a ovsy, ktere byly zasete po malem deetiku vzeely, ale nyni jit vysychaji. Musime \leak doufat, to po druhe nam zavlati vice.

Jerry Dana.

S bratrskYm pozdravem, FrancouzskY ministr zahraniei George Bonnet na sjezde radikalni strany lidil, jak cko po 21. kvetnu sahlo k mobilisaci 1,600,000, jak se zveteovalo nebezpedi nemeckeho vpadu do CSR. a jak yeekere zprosttedkovani Runcimanovo ptielo jit pozde. Doelo k berchtesgadenske schrizce Hitlera s Chamberlainem, kde usneseno teeeni na zaklade prava sebeurdeni narodu. S tim jsme museli souhlasit. Vymohli jsme za tuto °bet', to Anglie siibila zaruku za nove es. hranice. Stalo se tak teprve po dlouhYch a obtitnYch poradach britskSTch Plan franc.-anglickY byl ptijat pratskou viadou. Ale doelo ke Godesbergu, mobilisaci pratske vlady, odmitnuti godesberskeho ultimata Prahou. Nemecko natidilo pochod armady do CSR. na 28. zati ve 14 hodin. Tomu zabranila jen konference etyt v 1VLnichove.

Ve stfedu, dne 30 listopadu 1938.

DtTSKA BESIDKA Jedou vory.

Josef Barna EPEK Kroutilri z Lojzikem VranYch byli dva P hastrmani, nebot' yeech klukovskYch radosti nejradeji meli vodu. Bydleli u ieky tak bllzko, ze ji nejednou z Kroutilova dvorku kamenem ptehodili. Byli u teky na podzim, kdy voda chladla a lide se cd ni stehovali, prohaneli se po ni v time, kdy se pokryla prrizraenYm ledem, obdivovali se ji v kdy kry se lamaly a dienice tfela se nebezpeene o same prahy jejich chaloupek, nejvice veak ji milovali v lete, kdy slunieko ohilvalo jeji vinky, ktere tolik lakaly ye svou name.

Sotva se meldiny pii biehu asponri trochu prohkaly, hastrmani ut si kasali rukavy a vykrucovali kalhoty. Pepek vyhrabal z pisku krasnY placatY •blasek a Lojza kkieel: "Kolik panenek za petak?"

Pepek se rozehnal a pleskatY kamenek prosekaval hladinu, jako kdyt se vlaetovka koupd. Sedm, osm... deset panenek rozeefilo povrch, kruhy vets' a vets' rozeirovaly se at k bfehum.

"Lojzo." ''Co ?y, "Voda stoupd."

"Ktiri se potopil."

Skuteene. VelikY valvan, lezici jen nekolik metra od biehu a vykukujici z feky za obvykleho stavu vody jako koriska hlava, Upine se ztratil. Balvan, ke kteremu se jindy lehce dostall s kalhotami jen po kolena vyhrnutYmi, balvan, na nemt s nohama rozkroeenYma jezdill jak na Semiku, zmizel z dosahu. Tato skuteenost znamenala pro hastrmany ptijemnou zmenu programu, nebot' kahly potadnY kluk od vody vi, ze za krasneho slunneho dne nestoupa hladina jen tak z niaeho nic, ale to to zprisobili vory.

Vory. Jake kouzeine slovo! Plavcri halenkani ozve se na chvili v protejei strani, toile ridoli ozije.

Veak ut jedou. V zakrutu feky pod tulovYm lomem, kde se viny ttpytily jako rortavene sttibro, objevila se ' ''Zluta skvrna. To jsou oni, plavci. Veak tit se take fidnim korytem neslo do skaly hluboke a tahle: Haloo... piv000...

Lojzik vyskoeil, jako kdyt do nej stfeli. UPaloval k horn' hospode.

"Teta, honem. Plavci jedou. Doneste pivo."

Pepek zatim poeital vory. Pet jich bylo. Dlouvesla vpkedu, fizend rukou svalnateho pla y bezpeene urdovala suler klikaticich se klad.-ce, uprostted na silnYch kmenech tee doutnal ohnieek. na neint si plavci ohtivali chudY obed. Opodal tkepotala se platena firma, Pepek s vrativeim se Lojtou si ji honem pfeslabikovali: Matej Dohnal — Polesina.

Slunce pratilo nemllosrdne, pla ya= vysYchalo v hrdle. Veak ut tu byla teta z hcrni hospody, obratne pfirazila s pramici at k vorrim.

"Pkedek pije jako duha," smali se plavci na zadaku, zatim co mali hastrmani na biehu tutili sve hlasivky a vyktikovaly zpevave: Dohnalri strejeku, dejte nam tejeku, nedate-li fejeku, aspori A ozvena v protefeim lese opakovala: aspori epalik... aspori Strejoek Dohnalri, po ,obeerstvujicim doueku zfejme v nejlepei nalade, hodil na bieh tlustY kousek.

a

Strana 9.

VESTN1K "S' palik jak evalik," zabrueel dobracky.

Pet vorri pomalu pkejitdelo, za katdYm neslo se stejne volani hastrmanti: nedatel-li tejeku, aspori epalik . .

Jen jmena strejekn se menila. Ale jako strejeek Soukup:1, Novakii, Laviekii, Pa ylti z vort ostatnich, veichni byli dobreho srdce. Kdyt vory zmizely za Dolanskym mlYnem men kluci na biehu hezkou hromadku tydek a epalikn. Nu, jejich maminky nebudou musit jiste dva dni do lesa.

Voda pomalu opadavala. Net se hastrmani zase k iece vratili, vykukovala ut koriska hlava jako obvykle a meleiny u bf-ehu heintily se malYmi rybiekami. Pepek s Lojzikem chytali je do rozprostfeneho kapesniku a s touto zabay ou vystaeili dnes at do vedera. Zitra pojedou tieba nove vory, pak budou kluci znovu lovit epaliky.

FILIPKOVA POSLEDisli DOBRODKU2ST1

Z. Zojakova.

Jak se rczneslo, ze si Filipek oteviel salon krasy, hrnuli se k nernu se yeech stran nedoekavci. Fintilka sedela u pokladny a s rismevevem dobre obchodnice pkijimala zrni, titalky, brambory a lige, co kdo piinesl. Spit men brzo pinou zascla.

Filipek vedle v salonu, °den bilYm plaetem, dekal a kadekil vrabei &trod. Mel tolik prate, to musil pkijmout Ilene a jeete shame nejakeho eikovneho vrabce k ruce.

Dnes pracoval od easneho rana at do poledne. Mel ut velkY hlad. Poslal Pepika udednika, co pry bude k obedu.

Pepik pfieel s radostnou zvesti, to je klobasa ze titalek a stark brarnbrirek k tomu.

Zamilovane Filipkovo jidlo! Hned mush!. Pepik betet se vzkazem, aby si pani mistrova posp0eila. Ze si to vzala k srdci, za chvilku hopkal Pepik s pinYm talifem.

Ve dvetich se objevil Smudla. Jak se Pepik °hied', Smudla mu sebral klobasu a misto ni polotil btezovou vetvieku. Nic netneici ueednik nesl jidlo dal do salonu.

Filipek nedoekave sklovl nejdfiv vetvieku.

Zristala mu v krku a nebYt Pepika, byl by se udusil. Rozzloben betel na Fintilku a tam ji tuze vyhuboval. Plakala, to za nic nemrite, ale na Filipka eekal zakaznik a tak nemoril slouchat jeji obhajobu.

NovY zakaznik byl start vrabec a trochu s hanbou vysvetloval, to ma emeliky. Sliboval vekchno na svete, jen kdy se jich zbavi.

Filipek se teen na tuenY vYdelek a tak mu price sla od ruky. Balil vrabce do popele, erneliky vybiral a hazel do pytle. Veeer porueil Pepikovi, aby je utopil v Pnotote Pepik si chtel jit hrat, s radosti uvital, kdyt se mu Smudla nabidl, to je za neho utopi. Kul zas eertovinu.

DruhY den Filipka probudil hroznY kick. Honem jde poslouchat, co se deje a tu slyei na sebe obtalobu.

V noci prY nasypal emeliky do budky pan' padkove a ted' to chtiriodna dama na nem tadala, aby celou rodinu vyei gtil 4adarmo.

M hl neco Filipek namitat, kdyt nad hlavou mel kiidlo rozeilene pan'?

Do vedera se lopotil a kdyt pkieel dome, nasel prazdne. Na stole byl dopis. V nem se Fintilka louei s Filipkem. Zatoeil se s nim svet. .`Fintilka odeela, pro koho ted' budu pracovat?"

Pak se ale oklepal a razne si fekl: "Ty hloupY, nesmie bYt hned celY neet'astnY. te mela rada! Proa to opustila? Nekdo ji musil neco nalhat!"

Pkipravil se na oestu a eel hiedat Fintilku.

Ptal se tu a tam a kdyt se dozvedel, to mluvila se 8 mudlou, mel ihned jasno, Jen on umel toho tolik nalhat a pi' esvedeit Fintilku.

Rozletel se do kraje., a za tYden naeel koneene stopu. Pusti se v boj se Smudlou? Nebyl na nieem rozhodnut. Usoudil, to rano bude moudfejei net ted', kdyt je unaven. Snad ho neco napadne. Streil hlavieku pod ktidlo usnul.

SLAB KKR.. na pasece vidame paiezy a oieny. imemerii vyrabi z k6ie remeny. iepai vozi iepu.

C'esa ovoce. peift se dere do peEn. cho ho cha ha chy hy ach! chychy ch chy hy chu hu chuva chova chyba micha moucha bucha hoch dech meal chut' thud chov chrpa chrli chrei vrchy vichr ach! prcha pochova chudoba chochol pochod vSrchod hu pachole chyby chu4 suchST opuchl bouchi prchl chfiva chovii pachole. srnec prcha do vrchu. kuchaikucha kachnu. chrpa je modra. chorST dircha rychle. chocholoui ma chocholku. jak yarn chutna buchta? lenoch ma linou chiizi. pochodem pochod! kachna ma chutn6 maso. chybami se ueime. zazazezezizizuuzreri iaba zaci zena note ziva vi s3uii louie niii mai jiz uiei! ukaz Lmail mudla se brzo dovedel, to je Filipek hledd.

Nechtel dopustit, aby si Fintilku privedl zpet.

Najal tiupu darebakti, kteki ho v noel hodili do jakehosi bahna. Jen s nejvetei namahou se mu podakilo vylezti.

Rano byl piekvapen, jako zmena se s nim stala. Byl petne celY bilY. To domnele bahno byla vapenna kale, ktera zmenila Filipka k nepoznani. Radosti si povyskoeil. Ted' se bude moci k Fintilce a Smudlovi, anit by ho poznali.

Poriledl starostlive na oblohu. Byla zatatena eernYmi mraky. "Bude preet," rozumoval.

Prolet1 nekolikrat krajem, aby naeel vhodnY nkryt. VelkY rozlotitY dub ho zrovna Snesl se k nemu a k svemu pfekvapeni spattil tam Fintilku. Byla sama a Filipka nepoznala.

Usedl vedle ni 'a dal se s ni do rozhovoru.

Vypravovala mu s platem o svern neAt'astnem kousku.

V tom se spustil prudkY lijak. Na Filipka shora tekia voda a vapno se smYvalo. A kdy si Fintilka utfela uslzene oei, videla sveho oD1,,, kavaneho Filipka vedle sebe.

Net vratil S'inudla zpet, Fintilka zmizela.

Odletela s Filipkem tak daleko. to je Smudla do smrti nenaeel.

Strana 10.

VESTNIK

r

HEDA HALifi.OVA:

DUCATKA ROMAN MLADYCH SRDCI

LTEDINY ruce se sevtely na kotenYch opera.' dlech ktesla. "Promirite, ze vam nemohu vyllovet. Zapomnel jste, to jsem zasnoubena a nevite snad, ze nikdy nerukm sveho slova."

"Rczmyslete se dobte, co vas eeka po boku vageho hocha: Odtikani a stalY hon za tivobytim. Snad je to snativY mut, ale kam to mute i pfi nejvetk pill ptivesti? Nikdy nebude nieim jinYm, net chudYm riteclnikem."

"Vedela jsem, co d'elam, kdy jsem mu telda "ano". Vim dobte, to nebudeme it v ptepychu, ale netoutim po nem. Dovedu take pracovat a proto doufam, to budeme Wastni i bez bohatstvi."

"Chci yam vgak jegte neco nabidnout, sleeno a jiste to ptijmete, sveho hocha rada.

Pomohu mu, aby se dostal z tohoto prosttedi, ve kterem se pohybuje. Minim ho feditelem v nekterem svem podniku a budete-li si ptati, tedy po nejakem roce pf.evezme teditelstvi zde, v hlavnim 'nest& Jiste se take po ease uteti a najde si jine devee, ktere ueini svou tenou."

Heda zblodla nad ur'atkou a povstala. "Tuto nabidku pkedlotte Slosovi," zahovotila zbled1Yrni rty. "Nyni at' voli on mezi mnou a karierou. Ja vgak jsem rozhodnuta."

"Jest to vase posledni slovo2" "Posledni."

"Promirite mi, sleeno! Tepr y ted' vidim, co ye vas muj syn ztraci."

Heda pomalu otvirala kabelku. "Pkinesla jsem panu Slegrovi jeho veci." Jeji hlas ut byl zase nesmelY a pinY omluv.

Vzal od ni nekolik listku i prstYnek a s povzdechem je polotil na stril. Chvili bylo ticho, ktere se tadnY z nich neodvatoval pterukt.

Kahle se cela Hedina postavieka napjala a lista se stahla do bolestne ktivky. Odkudsi se sem otevienYm oknem vloudily smutne, lkave tony housli Znama., tolik mile, melodie rozechvela Hedu: I ja chci bYti gt'asten, i ja chci se smat, prijdu si gtesti .vyhledat.

Najdu si deveatko, kviteeek bily, jet lidske ruce nepo§pinily.

Pak vratim se zase s rismevem,

M. DVORAKOVA:

DIVOCH JE ZKROCEN POVIDKA

YLY asi etyti hodiny odpoledne. Venku drobne a tie padal snih, areas zaval vitr a mekce zviril popratek na okne. V pokoji bylo ptitmi, Jen rude plameny, prozaiujici dvitky kamen, vrhaly fantasticke stiny na koberec.

V rohu v lenoke sedela zamykene stars pani. Rueni prate ji dasno vyklouzla z rukou — bylo jit prilis tma, net aby na ni mchla videt, Ares to, to jeji pilne ruce pletly jil dobrYch padesat let. Prot fSak nezazvonila na Julku, proe si nenechala rozsvitit? Proe drlela tu eernou hodinku? HlubokY povzdech se ji vydral z prsou. A jette jeden. Nebot' vette, nebylo nit lehkeho pro starou, gedesatiletou pani mit na starosti patnactileteho divocha, ktereho ji svetili dva miadi, lehkomyslni lide — totit jeji dcera a jeji. zet'!

Totit, vec se mela takto.

Zdena, dcera stare pani Markove, byla proliana za operniho pevce Kalendu Barytpnistu. Doposud byl angalovan v Praze u Narodnibc divadla — ale na dare dostal nabidku k filmovani z Anglie, nebot' ke krasnemu hlasu se u neho drulil jeSte ptekrasnY zjev, pro film jako stvoteny. Ti dva mladi blazni se ov§em ani na okamlik nerozmykeli; Kalenda ptijal; povaloval za samortejme, to s nim pojede i jeho

Ve stiedu, dne 30. listopadu 1938

deveatko s eistYm pohledem se mnou snit bude.

Hediny oei se zalily slzami. Hle, Slavova nejmilejS1 piseri. Piseri, ktere, ji ptipominala vlahy veeer piny sladkych Zahledl slzy v jejich oeich. "Prosim vas, vyhovte alespori jednomu mernu pfani."

Pokyvla, neschopna vydati jedine hlasky.

"Promluvte alespori jednou s mYm Jarou!"

V jeho hlase byla takova prosba, to nemela odvahy odmitnout.

Vzdalil se tine a Heda phstoupila k otevtenemu oknu. Ptitiskla ruce na srdce, jako by ho chtela utikt.

Najednou byla zezadu objata dvema silnYmi patemi, jak ji kdosi obratil k sobe a net se nadala, nedoekave, horke rty se ptitiskly k jejim.

Nemohla se vybaviti z tohoto objeti, ktere ji bralo dech a zbavovalo ji temet vedomi.

Koneene ji pustil.

Vyttegtila °di. "Co zde cheek Slasku?" Jeji hlas byl ptekvapenY a ulekanY, ale chvelo se v nem nezmerne gtesti.

"Svou tenu, HeduAko — svou sladkou budouci ZeniSku!" jasal Slava a gt'astne se dival do jejich `Jdi yen, Slaxku — jdi a poekej na mne pied domem. Ptibehnu hned za tebou, ale ted' bet" snatila se ho jemne vystreit ze d yeri a kdyt nechtel uposlechnouti, nutila ho thimene: "Bet rychle — on ul pkijde!"

"Kdo?" "Pan 8 legr — Jara Slogr!" vydechla a rychle se rozhledla po mistnosti. Dal se do smichu.

"U2 ptitel, Hedo — ul ptitel!"

Vyvalila oei. "Kde??" vydechla a jeji oblieej byl jedinYm otaznikem.

"Tady piece!" vyktikl a nova ziplava polibpokryla jeji udegenY oblieej. — Koneene zaeala tukt tu nadhernou pravdu, ktera se ji zdala tak neskuteenou. "Ty, ty — Slavku — Jaro," Aeptala mezi jeho polibky. "kikej mi tteba Jaroslave, deveatko moje, jen kdy mne bude mit stale tak racial" Zahledl psanieka a prstYnek na psacim stole.

"Ty poctiva, dukeko, tys mi chtela tedy moje veci vratit? Pojd', vezme si zase svuj prstYnek od Jary, kterY jsi mela tak rada, net pti'Sel Sidvek," se smichem ji navlekl prstYnek a kdy zahledl v jejich oeich posledni zbytky jeji bezmocne nechapavosti, ptitahl ji netne k sobe.

"Dosud nemriteS uvetit, to Jara a Slava jsou jedna osoba? Podivej se, ptesvedeim 'be." Vzal pero a tuhou kartu, ktera letela na stole a pev-

nou rukou napsal na ni pet slov: Heda Kralovd — Jara Slegr — snoubenci.

Heda se Wastne usmala, poznala pismo sveho hocha. "Nemohu tomu dosud uvekit, Slavku. Myslim stale, to se probudim. Co tomu fekne maminka? A co tvrij tatinek?"

"Ten bude gt'asten, Hedu§ko, to jeho chiapec nalezl takovou vYbornou tenu!" ozval se ode dveti hlas stareho pana Slegra, kterY ul se nemohl doekat, jak jejich shledani dopadlo.

"Ted' se trochu posilnite a potom pojedeme k yak mamince. Doufam, to bude mit bohateho Ja,ru prase tak rada, jako chtela mit chudeho Slaska."

V maliekem domku pani Kralove bylo prase pozdviteni. Museli diouho mamince vykladat, net pochopila, jako Stesti Hedu potkalo.

"Ket yam Brill de, hodne Stesti, deti! A nikdy ye svem bohatstvi nezapomerite na ty, kdo stradaji."

DOKONeENt. Co j eke podotknout? e byla veselka za tri nedele? Nebo 'le si krasna nevesta pletla ktestni jmena sveho mule?

Nebo to tti rortomile drutieky ji ptaly mnoho S'testi a pokukovaly ph torn po svych middencich s mykenkou, kdy i ony takto prijdou k olza dojemneho hlaholu zvonri?

Ne, to vAechno by bylo zbyteene. Jen tolik jegte prozradim, le kdy se seny vAechny etyki ptitelkyne po etytech letech na V'etine a FrantiOkove veselce, byly dosud tak St'astny, jako kdy tikaly zavalne "Ano".

Heda si ut nepletla jmena sveho mute. Zristal pro ni Slaskem, tak jak ho poznala, a nejmladk tfiletY Siegr slygel na Jaroutka.

Byl ureen za mladence rortomilemu deveatku, ktere ptijelo se svou drobnou maminkou z Ameriky. Martino robatko se svatby dosud nezueastnilo, proto2e vyspavalo v kolebce sve prvni ruzove sny.

Stat'a se se zalibou zahledela na deli a tine prohodila: "Jsou miloueke, yid', Hedo! Ptala bych si, aby jednou .

Heda se zasmala. "Nedelej si plany, Stato!

Budou-li obe po svYch otcich, tedy si muj Jara ptivede chudiekou pisatku a tvoje Mary si vybere maleho ritednika z va gi tovarny. NezabYvam se dosud podobnYmi plany. Jenom tolik si pfeji, aby byl Jara jednou tak S't'asten, jako jsem ja."

Slava, kterY slysel jejich rozmluvu, stiski vdeene jeji ruku a zateptal: "Deveatko moje!"

Konec.

tena — a za prase tak samozfejrne povatoval, ze si Lilu. jejich patnactiletou dcerku, vezme na tech nekolik prazdninovYch mesicri k sobe — babieka.

Pravda, babieka zbokiovala svou vnueku, jako ostatne vtechny babieky se shliteji ye svYch vnuekach. Byla vtdycky St'astna, kdy po nekolik dni v roce ji mela u sebe — ale to obyeejne bYvala s sebou i Lilina maminka, pani Zdena, ktera, jit dovedla s tim divochem zatodit.

Ale tentokrat to bylo po prve, co zakusila stare, pani Markova na sve vlastni kriti, jake je to, ma-li elovek na starosti Lilu. A co nejhorkho: koncem prazdnin dogla z Anglie zprava, le se Kalenda se Zdenou do 6 eskoslovenska nevrati — Kalenda dostal angatma v LondYne, pokraduje ve filmovani — a tak mile babiece zustala Lila — at do vanoc.

Protote — pa vanocich mela Lila odejet — do pensionatu.

Ale brihvi, to si pani Markova, nestRovala, jake ma s Lilou potite! Ani tadeeka o tom se nedostala k LilinYm rodierim! Bezpochyby vgak rodiee prilia dobte znali svou povedenou ratolest — a znali nervosni babieku, ktere jiste jit musela jit za tech 'gest mesicri z Lily hlava kolem. Kdy2 vSak pti glo k veci, kdy se poeala chystat Lile vYbava do pensionatu, najednou zadalo bYt pani Markove smutno. Bote, zas v cele vile zristane sama! Zas jen to hospodateni s Julkou, ktera je v jednom kuse nabrueend, se starYm Vavrou, zahradnikem a sluhou v jedne osobe — jil se nikdo nebude smat, at se celY dam rozlehal — aekoli na to pani Markova vtdycky tak hubovala a natikala, to ji prasknou bubinky v uSich! — ji2 nikdo nebude po-

Mdat v zahrade k zoufalstvi stareho Vavry vody v behu pies ten nejkrasnerk travnik — slyste, slygte! — s testi nejpodatenerSimi kluky z vesnice. Ne, to vgechno bude nenavratne prye stejne jako veene stopy snehu, ktere brueici Julka nestaei utirat za Lilou. Ul nebudou v ptedsini stavat lyte s hrilkami, nebude se pc) schodech ozYvat dupot lytatskYch bot, ut tu nebude ptieiny, aby pani Markova s ptisne statenYm oboeim pokalde u obeda vytYkala: Ale, Lilo, vtdyt' jsi piece (levee, cot se aspori 1c tomu obedu nemilleA z kalhot ptevleci do sate?

A ul se nebude pohorSovat nad odpovedi: Ale, babi, to bych se furt musela pfevlekat! A mne je vribec v kalhotech lip, mela jsem bYt kluk a nemusela ses se mnou potad vadit! A take to s pani Markovou ul nikdy takhle neSkubne: protole prase bilo pet hodin a to taba jate nebyla ani u svaeiny! Kde zas jen 11td! Jeke si nohy na tech prkYnka,ch polame a ona, babieka, aby byla za takoveho divocha odpovedna!

Stare, pani prudce vstala a stiskla zvonek, kterY nad stolem visel od lustru. Za nekolik okamtikil se nehluene otevfely dvete.

"Prokrista, to sem se lekla — voni tu seder po tme, milostpani?" ozvalo se ode dveti. Julka "Ale nechtelo se mi jit plest . .. Rozsvit'te, Julko. A kde je Lila? Byla jit na svadine?"

(Pokraeovam).

Ze S"kol, ktere postavila republika, vyka tak poeetna slovenska, inteligence, to mute obstarati vtechny feel narodni. Neodnarodnili jsme F. Peroutka. za 20 let jedineho Stovaka,

Ve sti'edu, dire 30 listopadn 1938.

Uvahjlei vojak.

AKLADATEL fag istickeho potadku v Italii, Z Benito Mussolini, byl bez hodnosti. Piked vstupem Italie do valky vydaval v Milane noviny. Jako novinak vynikal vzdelanim, rozhledem, postiehem, soudnosti, pohotovosti, pracovni energii i zanicenim pro praci. Byl smelt' a nezosislY. Gunther o nem pravi, ge byl "jednim z nejlepgich gijicich novinatt: Svou cestu k moci si vypsal." Byl asi typem nageho Bayne ka.

Ve svem listy bil se Mussolini pro vstup Italie do valky. Kdyg valka vypukla, bylo mu samozkejme, g e nezastane seat v redakci. Pova goval valku za svou vec. Ptihlasil se dobrovolne a g' el do pole jako bersaglier, prostY vojak, odmitnuv vg ecky vYhody. Takove rozhodnuti odpovidalo proste •mussoliniovskemu stylu.

Styl Mussoliniho givota je tteba poznat. Jsou v nem prvky, ktere se uplatnily v minulYch letech a ktere zfistavaji silnYm einitelem i do ptitomnosti. Poznani "stylu" poskytne nam do znaene miry nahradu za rozbor osobnosti, kteje tak slogita, ge se o ni rozbijeji i pokusy nejvagneftich autorfi. Vystihl to sam Mussolini, ktery pki jedne ptile gitosti poznamenal: "Protoge Mussolini sam Mita, ze ptesne nevi, jakY je, je pro ostatni dost nesnadne to objevit."

(Gunther).

Benito vstoupil do ueitelskeho ustavu, vzorne se ueil a v devatenacti letech ueitelovat.

Dostal prvni plat 56 lir mesiene.

Dlouho neueil. Proudila, at nem otcova politicka krev: U g v prvnim roce uoitelovani musil uprchnout do 8 vYcarska. Vratil se, ale brzy utikal po druhe. Pti gel do Lausanne. Byl fipine bez prostkedka a probijel se jako pitile gitostnY delnik, jako sluha, jako poinocnY delnik na sta ybe. Hladovel skoro denne. Pkespaval, jako mnoho politickYch emigrant& pod lausannskYm mostem. Pak se dal do zednieiny. Vyueil se ITmeslu a ph zlep genYch hmotnYch pomerech vstoupil na universitu. Stal se gakem sveho krajana, prosluleho sociologa Vilfreda Pareta.

ZabYval se zejmena studiem socialistickeho hnuti ye Francii a Nemecku. U g tehdy neptijimal marxismus nijak ortodoxne. Klonil se spige k narodnimu socialismu, poznanemu u Mazziniho.

Politicti emigranti nejsou v lasce u gadne policie na svete. Mussolini upadl do nemilosti. Byl zatden, yypoveden a 'Sel do Curychu. V Curychu nage' spoleenost ruskYch student& Mezi novymi ptateli, s kterYmi probdel cele noci v intelektualnich hadkach, byla zejmena revolucionatka Angelika Balabanova. Byla to ona, ktera mu zjednala styk s Leninem. Lenin osobne pova goval Mussoliniho za nejlepgiho mute italskYch socialistu.

Mussolini byl mnohokrat pro sve styky zateen. V cury gske emigrantske kolonii tvotily se tabory a vznikaly spory. Teto zaminky vyugila policie a Mussolini 'Sel do 2enevy. Policejni aviso glo ug piked nim. Mussolini byl nakonec vypoveden ze v gech gyYcarskYch kantont.

Doma nastoupil preseneni sluthu. Z vojny se vratil nejprve domil a vypomahal nemocnemu otci. Pak zaeal znovu (fait, ale obema nohama byl v politice. Tehdy se () g enii s dcerou zemedelskeho delnika Rachele Agostini. Ve gkole nevytrval. Ziskal misto delnickeho tajemnika v Tridentu a spolupracoval s Cesarem Battistim.

Zde po prve, uprostked utlaeene italske men giny v Rakousku, dostal velkou pkileg itost, aby projevil svfij nacionalismus. Pkigel ovgem zahy do konfliktu s rakouskYmi fitady. Byl pro irredentistickou einsiost zateen, veznen a posleze yypoveden z moriarchie.

Jako abet' nacionalniho ptesvedeeni stal se Mussolini v Italii silne popularnim. Zneastnil se prace v socialistickem hnuti a po ideovem rozkolu ve strane byl jmenovan gefredaktorem fisttedniho listu "Avanti". Svou schopnosti list pozvedl a zvY gil jeho naklad.

V roce 1914 vypukla svetova, va: 17.a. Italie byla vazana spojeneckYmi smlouvami s nstkednimi mocnostmi. Mela nastoupit po boku NemeCka a Rakousko-Uherska. V tu dobu bojoval Mussolini vg emi prostkedky pro neutralitu. Platnost smlouvy mela skoneit v roce 1915. Kdy2

VESTN1 1 Italie zfistala neutralni a kdy g pominulo nebezpeel, ge bude strgena do valky pro Nemce, obratil Mussolini frontu. Projevil se neskrYvane jako nacionalista. Volal po osvobozeni italske menginy v Rakousku. Zapasil uvnitt strany, ale neprorazil. Byl ukkieen, vyloneen a zalo gil v Milane vlastni denik "Popolo d'Italia". List vygel po prve 15. listopadu 1914. Prvni Mussoliniho elanek byl nadepsan yyzvou "Odvahu!" a konptikazem: "Valka!"

POLITIKA NOVE EESKOSLOV. REPUBLIKY. Pkigti politika CSR. bude miti za zaklad 17 bocl. NovY program mimo jineho znamend odstraneni vgech giclu z novinatstvi a z politiky, propugteni ureiteho poetu vetejnych zamestnand( a spolupraci se v gemi sousednimi staty, hlavne s Nemeckem. Onech 17 boa( podle "Brazdy" jest: 1. Domaci politika: Vnittni politika Cechu a Sloyakii musi pracovati na ptatelske zakladne rovnosti, v nig jsou vgechny politicke strany spojeny.

2. Zahranieni politika: 6eskoslovensko musi kooperovat se v gemi staty, zvlagte s Nemeckem a sttedoevropskYmi staty.

3. Armada: Ceskoslovensko musi udrZeti svou armadu na vY gi doby za kagdou cenu. Armada bude symbolem jednoty d' echti, Slovakti a Rusinu.

4. Vyueovani: Povinna Skolni dochazka dosud koneici 14. rokem bude zvY gena na 16 let, ph &mg vgichni studenti musi projiti pracovnimi tabory ne gli skondi sva studia.

5. Tisk: Vgechny listy musi miti pojem o statni odpovednosti a musi miti statni licensi, aby smely vychazeti.

6. Propaganda: Filmy, diVadla, tisk, musi byti spojeny pod jedno ministerstvo k zvy geni narodni prestige.

7. Reforma delnickeho hnuti: Deinicke odborove organisace musi byti odstraneny z politiky a v gechny uniformovane orga-nizace musi bYti rozpugteny.

8. Cizinci: Druha republika musi vypovedet vgechny cizi phstehevalce, ph dem g gidovskY problem jest nejdule gitej gim faktorem. Musi dojiti k revisi statniho obeanstvi, zachazejici do 28. hna 1918. Vgichni gidi musi bYti vyloudeni z politiky a gurnalismu.

9. Hospodatstvi : Soukromopodnikatt lske p odniky budou pod dohledem a podporou statu a nesmi se plesti do politiky.

10. Zamestnani: Bude ztizena zvia gtni statni rada, jeg bude koordinovat, chranit a regulovat profesionalni zamestnance.

11. Zemedelstvi: Zemedelstvi bude pateti hospodatskeho givota a hnuti "zpet k zemi" bude podporovano u ka gcleho, s vYjimkou cizin12. Obchod: Stat musi podporovat obchod, prUmysl, temesla a rozdelit tovarny po celem state, aby bylo zabraneno zbyteenemu ochuzovani jinYch oblasti na prospech jedne oblasti.

13. Finance: Zakladni menove otazky budou pod dohledem ministerstva financi za pomoci Narodni banky.

14. Zdaneni: V gechny dane musi bYti zrevidovany a rozdeleny na funernej gi zakladne.

15. Socialni peee: Musi dojiti k redistribuci veg kere prate, to kaby Cestnost a produktivni schopnost byly odmeneny.

16. Rodinny givot: Velke rodiny musi bYti zakladem statu. Svobodni budou podrobeni gvlagtni dani.

17. Vetejni zamestnanci: Musi dojit k sni geni poetu vekejnYch zamestnandi stejne jako poetu ministerstev se zvla gtnim ztetelem pro vYkonne a pottebne zamestnance. Musi dojit k snigeni pensi a mezd. Toto sni geni bude provedeno dle kvalifikaenich schopnosti.

Projekt velini elcktrarny v nitru Dsmaqmove.

Sprava DemaenovskYch jeekyri uvatuje o zfizeni vlastni hydrocentraly, umistene v podzemi. Melo by to tu vYhodu, ge jeskyni protekajici hCka LuCanka nezamrza. Aby nebyl rug en raz jeskyri, bylo by zatizeni postaveno na nekterem odlehlem miste jeskyn, k.de neni krapnikova vYzclicba.

Strana 11.

PRUVODY VYSTEHOVALCU JDOU DO LOUN. Pro celY kraj od Chomutova a g po Duchcovsko je pro styk mezi okupovanYm fizemim a republikou uvolnen jen jedinY ptechod. Je na silnici mezi Postoloprty a Louny. Tato silnice je nyni jen s obeasnYmi pkestavkami po dobu uzavery hranic, nejfrekventovanej gi silnici v cele republice.

Po krajich silnice jdou po celY den obeina smery jednotlivci, rodiny i hlouOky s rand a s nejrnznej gimi zavazadly. Neni mono odha.clnout poeet neastnikii tohoto neptetr gieho putovani. Sttedem silnice projigcleji automobily.

Chvilemi tvoti dlouhe tetezy. Jsou jich sta a sta. Mnohem vic je voza, ktere jedou z okupovanYch uzemi. Jsou to hlavne nakladni automobily, ktere stehuji nabytek a majetek eeskYch lidi.

Z okupovanYch fizemi si stehuji majetek nejen ti, kteki z Azerai ode gli kratce po okupaci, ale stehuji se i ti, kteti tam chteli zustat. ji jen, ze pomery byly silnej gi negli jejich yule vytrvat na mistech, kde 2ili a meli svuj majetek nebo zamestnani. Jsou mezi nimi du'gevni pracovnici, Ceti Zivnostnici, obchodnici i delnici. Za nynkrSich pomerti nemeli pry dost jistoty, ge uhaji svou existenci. Volili proto radeji odchod do stejne existeneni nejistoty, ale mezi sve.

Uprchlici z okupovanYch itzemi potvrzuji, v okupovanYch mestech je zarueena osobni be g -pednostbaiCkrdnostvcelu neni nikdo vystaven nejakemu nasili. Pouge misty, ve venkovskYch obcich, si jegte vytizuj ordneti fifty s nepohodlnYmi jim lidmi. Z postupu tikkonemeckYch fitadfi vAak vyplYva, i ye venkovskYch °belch zavladne ji g brzy pokadek.

Mesto Liberec, jako metropole sudetonernecke 2upy, za2ije v dohledne dobe velkou zmenu.

Jig dnes jsou nektere plochy domil vykoupeny a dojde k jejich zboteni. Jde o plochy, ktere tvoti dolni Cast b-S7valeho Masarykova namesti a ktere jsou u2 vykoupeny. Dojde k ptestavbe a rozgiteni cele Schueckerovy ulice, ktere, jig drive byla brzdou give frekvenci. Stejne dojde i k zboteni bloku domfi v Nadrani aide. V jarnich mesicich bude zapoeato s vYsta ybou 'optnYch fitednich i obytnYch budov. Stavitele a techniky deka v Liberci hodne prate. eska zalo gna v Liberci, ktera ptesidlila do Turnova, byla po zabrani Liberce prohlaiSena tigskonemeckYm pene gnim podnikem a podle natizeni je povinna vyplacet vklady v markach, ktere ov gem v Turnove nema k disposici a Narodni banka jeji ptebytky nemil ge uvolnit.

Proto se deska zalo gna odstehuje zpet do Liberce, kde ma nekolikamilionove pohledavity, aby neztratila pravo je vymahat. Ptesidleni Ceske zalo2ny z Turnova do stareho pusobate v Liberci bude provedeno ji g behem tohoto tYdne.

Hraniaiske deli ye vnitrozemi?

Z nekolika misto pfigo upozorneni, ze nekteri teditele a tidici ueitele narodnich :Skol odpiraji ptijmout do svych skol 2aky, kteii Se se svYmi rodici ptistehovali ze zabraneho Stal se plipad, ge reditel mek/anske S• koly v zapadnich Cechach odkazoval rodiee se . -..a,kem do mnohem vzdalenelgi obce, Zak bydli v meste, ktere je one megt'anske Skole prideleno. — K tomuto phpadu a k jinYm podanYm sdeluje se informace z nich mist, ge pobyt taka v obci, kde se hlasi ke Skolni navEiteve, se povaCuje za jeho bydli gte a zapis do gkoly v obvodu ze tudiC • obce, musi mu bYt vyhoveno. Reditelstvi .Skoly jsou povinna, stoupne-li takto podet gactva nad zakonne Cislo, navrhnouti, aby gkole byla ztizena nova paboaka, po ptipade thda. Pokud pak jde o dotazy, zda jsou teditele :skal opravneni ptijimati skolne od techto • upozorriujeme, 2e pokud jde o prvni, dru. 3,anskYch skol neni vtibec hy a tteti rcCnik m 8 ptipustno prijimati Slcolne, kde,ao pokud jde o atvrtY roenik (tak zvane ueebne kursy, ktere jsou vydr2ovany obcemi), tu jsou obce °pra y -neySlonevybirat.

Strana 12,

VESTNiK

()V., 5 "."

rredtti Organ Siovanske Podporajiei Jadnoty StOtn Texas.

Of pieial Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

RED A_KTOR--FRANT A. MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers. emllosLovAK PUBL. CO., West, Texas Ptsdplatne $1.00 rcene.... Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se flc Elavni Ut.adovny, Fayetteville, Texa*.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. ves= tAre dopiiy, phdplatne, oznitniky, budlai adresovany na Vettnik, West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak IV eekly in South.

Nova doba chce mit nove einy. My jit jednou musime uvedornit, te tak diouho budeme it a trvat, jak diouho bude .me moat ziskavat nova elenstvo. Smrt je rieUprosna a bere z tad nagich nejen stare, ale i inlade elenstvo, take Ubytek je stalY, a tedy nutno ktere tidnou Umrtim, doplitovat novYrni ele,ny, a tim na pr yaim miste ;Isola ditky naLch Mena. Nedopust'me, aby ditky a nas lid vstupoval do cizich spolita, ale hled'me je privest do krajanskYch spolkil a ptedev gim do nagi mohutne S.P.J.S.T. Nenajdete lepgiho, levnejEho a bezpeenejEho pojigteni, jake dries skyta, nate Jednoty,. Sviij k svemu! Drtme se sveho, osvedeeneho bratrskeno pojigteni, kde se nano ukladaji nejen povinnosti, ale vYhody a prava„ kdetto jincle se east° musi platit a mleet1 Musime Sc podivovati te odvaze a obetavosti urvnich esl. osadnikil a pionyrt Texasu. Dries, kdy hospodatske pomery nejsou z nejlepgich, stojirne taktka malomocni, natikame, te se rnnohele hie neda. delat. Kdyby bYvali prvni osadnici jednalT podobne, jako my dnes, tak by zde v Texasu nebylo niteho. Ale odhodlanost, smelost, vytrvalost pracovat a nebat se, to bylo v' povaze esl. pionYrit. Dnes se o tivote prvYch ptistehovalcu eta s obdivem, innozi pygni, ze jegte till v driiaku, ze mnoho toho sami prozili, lee to nyni nestaCi. "Cas novY, nove chce mit tiny", — nabada Jan Neruda — "den novY vze g ,e1 k nave praci nim, jet' slava, °te lly krasnY Sperk pro syny — v gak kdo chce cten byt, dobud' cti si sam!" — Ano, sestry a broth, nova doba chce mit nave tiny. Napneme sily a urn, dokatme ze tijeme a te tit budeme. Co tu motnosti a ptiletitosti dokazat vice, netli na gi ptedchtldcove. Jen nebYt malomyslnYm a nebat se podniku, at' sebe tetgiho.

Pracujeme-li pro svoji Jednotu, koname praci zaslutnou, vlasteneckou. Chranme si jen, vatme si a cteme to, co nim bylo odkazano nagimi otci a matkami: sladkeho jazyka eeskeho. I nim pla.ti odkaz zakladatelU S.P.J.S.T.: ptedne, te neopustime csi. spollth a potom, te se neodnarodnime. To dvoji mind jit ruku v ruce.

Vg ichni skoro umime anglicky, doma — v rodine — mluvme jenom eesky — drahYm jazykem sveho rodu. Za matekskou tee se nikdy nestyd'me — a dobte nim bude. rake starosti mime i my v Soustati. Od toho dne, kdy v Mnichove meal° rove obdobi svetovYch - dejin, nastala v politickem nazirani americke verejnosti nahla. zmena. Nati "isolacioniste", volajici: "Evropsite starosti jen Evropanfirn" a holedbajici se faktem, te mezi Evropou a Amerikou je 5,030 mil vody eili ocean te pro nag znamena, osamoceni, bezpeenost a klid poeinaji si ptes noc, uvedomovat, te vgechna pyg na osamoceno.t jest bezcenna, te ani 5,000 mil mote nechrani F.snii proti cizi propaganda.

Dues volike procento obeariu tvrdi s ureitosti, to Utok na Spoj. Staty je docela motiV. Letadlo notte,bwe dvacet hedin, rychla, valeena lad' ": -I neptekonatelnou pte-

katkou. Proto se z tohoto poznani vyvozuji dasledky — zbrojeni. V lednu 1939 ptedloti president Roosevelt kongresu nejohromnej gi zbrojni program americkYch dejin. Pozemni armada, ktera, dnes 'Cita 400,000 mutt, bude reorganiso\r ano a zvettena; letectvo. ktere ma, dnes 1500 bombardovacich letount, bude jich mit do roku 1940 ptes 3000; opevneni na HavajskYch ostrovech budou roz gitena — bilion dolarit je zatim ptipraven na zdokonaleni obrany zeme.

Tim vg ak zabezpedovaci program zdaleka neni vyderpan. Nejpaleivej gi otazkou je lod'stvo. Cela nate dosavadni namotne strategicka, politika byla vybudovana na zasade lod'stva na jednom oceane, totit na Pacifiku. Vojen gti odbornici byli ptesvedeeni, te Unie bude hajit vkly jen jedno pobteti. Za svetove valky se vgechno odehravalo v Atlantiku. V minulYch letech, kdyt se vYchodoasijske uddlosti tYkaly take nas, byla vetgina valeeneho lod'stva sousttedena v Tichem oceanu. Tato politika v gak patti minulosti, dnes musime poeitat s ttemi velmocemi: s Nemeckem a Italii v Atlantiku a s Japonskem v Pacifiku. Rychle ptesuny lodi panamskym pruplavem nejsou motne, je tteba ptekonavat vzdalenosti tisice mil. V takovem postaveni poinute jen rychle rozhodnuti — Spojene Staty musi ptejit k soustave valeenYch lod'stev na dvou ocednech a vybudovat je tak, aby byla naprosto na sobe nezavisla. — Jine udalosti zasiluji nate starosti. Z Jitni Ameriky ptichazeji gpatne zpravy — Nemecko, Italie a Japonsko clobkvaji Uspechu na jihoamericitem trhu. Co se stane, at tyto velmoci syYch hospodatskYch posit vyutiji k vybudovani strategickYch postaveni? Dosud byla va gina jihoamerickYch republik v ptatelskem pomeru k Unii, ale obehod je silnejk net sentimentalnost a Jitni Amerika je vojsky i hospodatsky slaba.

Obranna linie Spoj. Statit obepina, cele poloketi Jitni Ameriky. Proto je ptiznaene, ze v eele nasi delegace, ktera v prosinci bude se podilet na os-me vkamericke konferenci v Lima v Peru, naleza se statni tajemnik Cordell Hull. Minuly doby klidu a osamoceni, nate vlada si uvedomila, te musi stat na strati.

Navgteva vYroeni schilze je zavazna pro katdello bratra, a sestru. Celoroeni zp,ravy futednikft a ritznYch trYborn, volby fikednikii, stanoveni obrysneho programu na rok nastavajici jsou dfiletitYm piedmetem celoranich schfizi.

Omyl dejin? Ceskoslovensko bylo omyl dejin, tikaji ted' ye Francii a Anglii, kdyt hledaji omluvy a vYmluvy pro to, te opustili sveho posledniho, dfisledneho a verneho spojence, kterY se domnival, te pro velmoc nemute platit mir za kaidou cenu, jak to je gte bYvaly zahranieni ministr Eden tikal. Jestlite Oeskoslovensko bylo omyl, pak bylo omylem cele viterstvi ye svetove valce, ze ktereho ty ostatni omyly, veetne Ceskeslovenska — vznikly. Kdyt nekdo ptestane \refit ye sve viterstvi, nerrade ov gem viterstvi take udrtet a v gechno se stane pteludem, co z neho vzeglo. Ani v politice neni v gak moralni, kdyt se nekdo sveho omylu drti tak diouho, pokud je mu na prospech a pokud slouti jeho zajmum a ztika se ho, at mute dusledky tohoto sveho omylu svaliti se sebe na abet'. To neni a nebyla poctiva hra na strane spojencU, za ktere esl. narod ze s yYch skrovnYch sil ye valce bojoval, ac nemel take nijak poji gteno, nebude-li to omyl. Netidil se podle vyhlidek a velikosti risika. I kdyt vkchno pfeboli, dechoslovaci ne' ptestanou s yYm bYvalYm spojenctim vyeitati, ze je pojali do soustavy sve politiky a s yYch zajmu s chladnou vypoeitavosti a udrtovali je v ni jegte, kdyt ut yeah, te nebudou ochotni stati za nimi do vtech dasledkil a kdyt za jejich zady hrali neuptimne druhou hru, z nit mel proti nim prospech nekdo jinY. Cechoslovaci mohli to snad miti piece trochu lacinej gi. Co v Mnichove a ye Vidni doplatili nejvic pti tegeni hranic podle t. zv. narodnostni zasady, je pokuta za ptili gnou jejich vernost Francii a Anglii za to, te sudetskou otazku chteli tak dlouho vytizovat jen pod za gtitou techto dvou ptatel.

Mete do vYroeni schUze vateho fade. ve ktere bude ptednesena piehlidka vykonane price behem roku a zvoleni utednici na rok 1939.

Jdete a pkilotte bratrskou ruku ku spoleenemu dilu v zajnnu tadu vateho a v zajmu Jednoty nas vtech.

Ve sttedu, dne 30. listopadu 1938 Nejnespravedlivejii tragika a nettesti .6eskose ociftvodnuje jeho mentinovou tikou, aekoli v tadnern jinem state se nenakla-; dalo s mentinami tak liberalne a spravedlive jako v Cs1. republice. Zmena csl. hranic na t*ch stranach je provazena hrubYmi ktivdami na velkYch eastech csl. naroda, ktere jsou zabirany bez nejmen giho zajigteni jejich pra y a ktere budou nyni pod retimem, kde menginove, politika se neda, s Cal. vtbec srovnati. Nemeckk autonomismus henleinovet, optenY o novae lu Rite,, star se ptedvojem vtech odsttedivSich sil, ktere byly nebezpeeim pro republiku. Jen mocenskY vYrok Francie a Anglie mohl zaraziti tento tragickY vYvoj. Po valce octli se 0" echoslovaci v nejvettim odklonu od Nemecka a v nejvettim politickem rozporu s nim. Jakmile Nemecko nabylo nova a netutene vnittni moci, oni nestaeili eeliti titicimu se balvanu. Csl. politika zahranioni jiste pravem mohla te republika syYmi svazky a smlouvami dosahla pine bezpeenosti, ktere Tabec mohla kdy dosahnouti. Ale i tato bezpeanost ukazala se nedostateCnou. Pri demt tato nedostateenost rueiteln byla v neposledni fade nedostatkem state& nosti. Aspon stateenosti zapasiti o nee° vie net nejblitti a nejsobeetejti vlastni zajem. Tak se rozplynul es'. velkY sen, nejvetti v dejinach.

Myslili, ze nemohli delati lepti politiku netli delali: politiku vernosti k spojencfun a politiku co nejvetti spravedlnosti k mentinam. eechoslovaci vetili, ze pti teto politice, hne-li se nekdo proti nim, pohne se celY suet pro ne. Ale ukazalo se, te pfi vtech ptatelstvich, spojenectvich a dohodach mute se stat v ureite chvili octnouti na piscine osamocenosti.

Honba za olejem na moisitem dne. Profesor a badatel dr. Maurice Ewing organisuje vS7zkumnou vYpravu na motske dno a uskuteeni ji v Mexickem zalivu, kde se se svou ponorkou chce dostat do hloubky, kde uz ryby nemaji oNepottebuji je, protote k nim svetlo nepronikne. Minuly rok konal zkutebni cestu s ponorkou "Barracuda" u pobteti ostrovn Zapadni Indie a pronikl do znaene hloubky. Mokska dna jsou ztejme slotena z techte hornin jako dnetni nate pevniny. Jestlite se tedy nalezO na ptiklad olej v Mexiku a jeho nalezigte se tahnou az k pobteti, je ztejme, te se olej naleza take jette na pkilehajicim motskem dne. Mimo to byla zde jit zjittena ptimo v zalivu Galveston. Odbor namotnictvi se jit prohlasil za spraxce vtech nerostnych bohatstvi pod vodami, jet hraniel s americkYm pobtetim a slovo ma nyni tetebni technika t. j.: dokate-li skuteene zmocniti se mokskeho dna. Pak bude mit svet o novY yydatnY surovinovY pramen vice.

Snad se pak doekame i podmotsk.ych kolonii.

Kniha v batohu. Vojaci svetove valky meli jako vojaci vtech dob ptedepsanY obsah batohu. Ale skoro katdY si postupem easu ptidal do batohu, byt' byl sebe tetti, jette jeden ptedmet: Knihu. A byly pry to knihy zpravidla nikoli kratochvilne, ale vatne, knihy takove, jejicht jednu vetu bylo motno eisti ttikrat. My vtichni jsme dries vojaci v miru a katdY z nas nese proudem vtednich dni s ytij batoh starosti. Nezapomerime do nej vlotit Ceskou knihu. Bud'me jako oni vojaci, kteti tu knihu nejen s sebou nosili, ale take si v ni eitali za okolnosti v pravidelnYch dobach neuvetitelnYch. MnohY doma nesnesl, aby vedle neho nekdo chodil, kdyt Ceti nebo psal, a za valky se dovedl sousttedit na Cetbu i v duneni del nebo v zakopech pti nejakem blikatku. I my v Americe jsme si zvykli na ttesk poplatnYch zprav ze stare viasti„ ktere zratiovaly nas ptimo do srdce a choulirne se sami do sebe, abychom zatkli oei do potittene stranky Casopisu a mnozi do stranek deske knihy. Otvirame pti eteni knihy nitro proudu prosy, ktera dovede citeni jednoho eloveka vat druhemu eloveku, a ttetimu, tisicimu. V torn spolednem jednotnem Cteni se rodi sila ducha a pevnost fimyslu — pomoci stare viasti, ktera na napomoc zarnotskYch haluzi vytkave,.

Nezapornenme na knihu do batohu! Ta, kterou si vyberete (kde mate knihovnu po ruce), at' je lehka papirem a tetka vnittnim obsahem! slovenska,

Je tteba tici, te se v techto tragickYch dnech sourueenstvi slovanske rovnalo nule. Je to bolestne, ale, bohutel, je tomu tak.

F. Bauer v Nan

Ve stredu, dne 30 listopadu 1938.

Nejvetei budovatelske dilo v zrneneenem e skoslovensku bude stavba narodni cesty — tisic kilometre' prima, autostrada. Narodni cesta spoji zapad republiky s jejim vYchodem a stane se tepnou noveho jejiho tivota. Rozhodnutim Cs1. vlady o teto autostrada byl poloten zakladni kamen k nejveteimu poptevratovemu dilu. Narodni testa bude pies tisic kilometre' dlouha, bude to nejmodernejei automobilova silnice, rovna jako ptimka. Prozatim bude vychazet z Prahy, pobeti k Jihlave, Brnu, Zlinu a k At tam je jeji bah ptipraven a promenen. Dal& kus na vYchod pripadne peal vlady slovenske a podkarpatske. Hlavnim drivodem, kterY urychlil rozhodnuti esl. vlady k zahajeni prate na tomto obrovskem podniku, je nutnost opattit praci co nejveteimu poetu lidi. ZkuSenosti v Italii a Nernecku ukazaly, Z • e stavba modernich automobilovYch silnic je neraeinnejprostredkem k opatteni prate. Podle nemeckYch zkuknosti cini mzdy delnictva, zamestnaneho na stavba moderni silnice, 40 procent celeho stavebniho nalladu. Pro stavbu narodni silnice maji ye stare vlasti veechno, eeho je treba: obratne ruce delnikel a mozky intenYra, kamen na stavbu i cement. At stavba bude v panem proudu, bude na ni pracovat ptinqo 100,000 delnika a nejmene dvoj- at trojnasobny podet lidi se veech zamestnani pre vYrobe a doprave materialu stavebniho a tivnostech. Autostrada umoini rychlou a ph tom bezpeenou jizdu motorovYmi vozidly, nebude nikde na ni kritovatek, umotni zraceni cesty z Prahy do Brna na dve hodiny misto dosavadnich et,yt a peti. Priblizi vYchod tsl. republiky k jejimu zapadu, automobiliste ueetti na pohonnych latkach i na udrtovani svych voza. Jiste je take, 'te po dokoneeni silnice mnoho lidi najde trvale tivobyti po cele jeji deice, at' jit pre jejim udrtovani, nebo pri t. zv. "slutbe motorismu" (spravkarny, gasolinove purnpy, umyvarny aut a pod.).

Ani nevite, ze na vYsledku hlasovani bavinait 10. prosince ohledne zemedelskeho programu pro rok 1939 zavisi jistY prospkh cele oblasti bavinu produkujici, aneb veeobecne zhoreeni- na farmach i ye mestech. Nebude-li vrtena veteina pro novY program, nastanou tyto zmeny: vlacla nebude povolovat prijeky na bavinu, odpadne premie za konservaci pady, nebude tadnYch pridelt vribec. Poratkou zernedelske tizene produkce nastane upina volnost pokud se t 'Yee osevu baviny, katdY bude moci nasazet baviny podle libosti Ci velikosti vzdelane pady.

Pti normalni pohode a zveteenem osevu cla se oeekavati vysolca, eislice pfieti rirody — 15 - at 18 milionu tokee Cena baviny z osmi centa klesne na 5 centa, snad i pod. Bude velika Uroda bavlny pti nizke cene k prospechu producenta a na nich zavislem obchodu? Prinese nekontrolovanY osev baviny mimo volnost producenta jinY utitek? Do 10. pros. neni daleko. V nejlepeim zajmu rolnikt samYch, v zajmu cele vetejnosti katdy bavinat net prijde k volebni urne — si dosah hlasovani dobte promysli. Dosavadni zalcon ma jiste nedostatky, jet spoleenYm nalehanim spojenYch rolnika lze opraviti, v zaklade j rozhodne na ptitomnou situaci dobrY, adelnY. "Vgeckot' ve svete jen na dratku" mohou zkrueeni Cechoslovaci jeete jednou s Erbenem.

Zadinaji znovu, poueeni, oni i ti, kdo s nimi v novYch hranicich, ohryzanYch proti veem zakonfim ptirody, tivota a prava, musi It a budovat na tom, co jim zbylo po spolednYch zkueenostech a chybach, ktere pfejdou do dejin a fa.&Cu jejich potomstva. Kdyt se tak talne zmenSil jejich spoleenY domov, zmeneily se take \leechny vzdalenosti a v nem, ta od zapadu na vYchod, ta od Prahy k Bratislava, ta zleva do prava, ta z hotejeich vrstev k dolejeim, ta od nebe k zemi. Veichni si ted' boudou Wit na torn, co jim zbylcra co ted' musi milovati velkou spoleenau laskou, tim vetei, eim chudei.

Dle udani pokladnika Chas. Lockharta, deficit statu dostoupil sumy $20,056,471. Na hotovosti je v statm pokladne $475,076, proti $1,172;,437 stejne doby loni. Dari z piva a lihovin vynesla za uplynulY fiskalni rok Cast $4,570,082 proti $4,494,854 roku ptedchazejiciho, z cigaret $4,371.617, povoleni k prodeji lihovin $968,617,

Strana 13.

VESTNiK Francie jednala pry v Est. krisi tak, aby neztratila spojenectvi s Anglii. Pomalouelcu svet dovida se podrobnosti o eachrech Chamberlainovych, epatne svedomi spojencel eechoslovenska, zakrYva se advokatskYmi obraty, zkroucenYmi vYklady, uvetejriuji se v Patiti i LondYne jednostranne dokumenty. Ceskoslovensko ma, • dosud situaci vazana, Usta, ptedstavitele vlady jsou nuceni dosud se omeziti vice mane na stesk a vYtku spojencrim ye smyslu: Byli jsme opueteni. Pro svet v dale historii esl. padu je mnoho nevyjasneneho a tak tomu bude tak dlouho, dokud nebudou uvetejneny take dokumenty Ceskoslovenska Je zcela jasno, ze povinnosti Francie vriei t sl. republice neplatily jen pro dobu klidu a bezpeei, to by jich nebylo zapottebi. Tyto povinnosti mely smysl prave pro ptipad ohroteni Ceskoslovenska tim spiee, ze toto ohroteni vyplyvalo prave z esl. pomeru k Francii, daneho vYsledkem svetove valky.

Francouzske vlady jedna za druhou, jak se stfidaly, pfejimaly zavazky svYch ptedchadkyri a jestlite Francie nemohla jiz tyto zavazky fysicky unest, mela veal Ceskoslovensku jinak mluviti a jednati, netli to skoro do posledka delala. Cim vice nyni francouzske, vlada chce zproneveru omlouvat a vysvetlovat, tim vice se zamotava. Midi opine o rozdilu mezi ujednanim v Godesbergu a v Mnichove, midi o tom, jakYmi pohretkami byl na esl. vlacle vynucen "souhlas" s planem francouzsko-anglickYm, nilei o navrhu poutiti arbitratni smlouvy s Nemeckem, midi o tom, v eem spoeivaly mnichovske zaruky Csl. hranic, midi o mnohYch jinYch yecech. Bude treba od Francie i Anglie mnohem vetei uptimnosti k pravemu poznani veeho toho, co se deka, jak se to delo a jak se to skoneilo. Teto uptimnosti nebude moci historie trvale postradati.

Usili o rychle zhubnuti je nebezpedne. Statistik nejvetei pojiet'ovny v Unii tvrdi, ze dim jsou telly tlustei, tim drive umiraji. Sve zkueenosti ziskal studiem 122,000 ptipada funrti pojietenYch 'ten. Vysoke Zany tiji pry rovnet dole net teny male postavy. Prilisna tlouet'ka je zavinena veteinou prilienYm jidlem. Nejvetei umrtnost pry byla zjietena mezi tlustYmi tenami, ktere chtely rychle zhubnout.

a

PADAKY PRO g'VEDSKE LEKAtE. Letadlo se stab v poslednich letech nYm pomocnikem lekatstvi. Zejmena tam, kde jsou kraje bez dopravniho spoojeni, se osvecleuji sanitni letadla, ktera jsou vybavena tak, aby v nich bylo misto pro lekate, oeettovatelku a nositka s nemocnym. Hojne je techto letadel poutivano ye Svadsku, kde vydalo nyni ministerstvo vnitra, velmi zajimave narizeni. Veichni lekati evedske "Aeroambulance" musi prodelati kurs v seskocich padakem, aby mohli poskytnouti v nutnem ptipade pomoc postitenYm na severe' zeme.

SvedskY easopis scleluje jak se postupuje pri zachrane nemocnYch letajici ambulanci. Jeli to v noci, ukazuje obyvatelstvo cestu letadlu pochodnemi a udrtuje chrie na miste nouzoveho ptistani. Po pristani se nemocnY odnese ihned na nositkach do letadla a lit nekolik minut pozdeji mute lekat klidne stanoviti diagnosu v leticim letadla. Casto se veak stab, te se nenaelo v blizkosti nemocneho misto pro pristani a pomoc priela pozde. Pro tyto ptipady prodelavaji nyni evedeti letajici lekati kurs seskolca paclakem. Doufa se, te se tim zachrani tivot mnoha obyvatelrim, zejmena neptipustneho Laponska.

Nage divadla, v r. 1939 jiz bez subvenci?

V minulYch dnech dostali teditele a eelni predstavitele na geho divadelnictvi dotazy miinsterstva 'Skolstvi, jak pohliteji na dalei NTYvoj divadel u nas V ramci piestavby celeho ekolskeho a kulturniho systemu ptijde prvni na radu divadlo. Hlavne proto, te za dva mesice vyprei veechny terminy a subvence, ktere byly povoleny tohoto roku at naposled. Se subvencemi v divadelnictvi pry uz nelze naptiete pooinat. Osmnact miliona ut nikdy tadne divadlceza rck nedostane. Take mestska divadla si budou muset vydelat na sebe jako statnie

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni YYbor radu Jaro Cis. 130 v Dallas, Texas, timto projevujeme upfimnou soustrast pozristale rodine nad mrtim jejich mankla, otce, bratra a na, geho spolubratra, Vojtecha Cepika, ktery z tohoto sveta ode gel dne 21. listopadu ye stati 65 let a pozfistatky jeho ulokny byly na htbitove Grove Hill v Dallas, za velike adasti ptabuznYch, pratel a spolkovYch bratti a rester.

Vime, mili portistali, k teke nesete jeho ztratu a Ze rana ta je bolestna, ale budii yam aspen easteenou atechou, 'te i my, spolkovi bratti a sestry soucitime s vami ye vagem rmutku. ZesnulY bratie odpoeivej v pokoji.

Will A. Nesuda, pied., Alois Sill, mistopted., J. F. Bougka, taj. resolueni vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tadu esti Bratti Cis. 44, v Industry, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast v gem pcziistalYm nad ztratou jejich milovaneho mantela a naeeho spolubratra V. F. Marka, ktereho smrt z jeho trapne nemoci dne 4. 11stopadu 1938, vysvobodila. Zemtel ve veku 79 roku a jeho pozastatky byly ulokny na Evangelickem hititove v Industry, Texas, za velke neasti spolubratra, spolusester a ptatel.

Vime, mila mantelko, bratti sestro a pfatele, Ze tetce nesete jeho ztratu ,ale budit yam Utechou ze i my, spolkovi bratri a sestry, soucitime s vami ye vagem zarmutku.

ZminenY bratr byl zakladajicim Clenem tohoto radu, vtcly byl svYch povinnosti dbalY a byl dobrYm Clenem, prodel veemi cten a milovan. Zesnulemu prejeme zasloutilY odpoeinek, a Cest budit jeho pamatce.

Za resoludni vYbor: Jos. Zanek, ptedseda, Fr. J. Langer, tajemn k, J. J. Mare g, fieetnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor radu Pokrok Baytown, Cis. 156, vyslovujeme timto pozristalemu mantel). Spaekovi a bratru C. Goerigovi, na i upfimne citenou soustrast nad ztratou vagi, mantelky a dcery, a na,ei mile spolusestry Christine gpadek, ktera dokonala svoji pozemskou pout' a opustila nas 19. listopadu 1938.

My, elenove radu, citime s vami ye vaeem za,rmutku. Zesnula sestra necht' odpoeive. v pokoji a lest budit jeji pamatce.

Za rad Pokrok Baytown Cis. 156 S.P.J.S.T.: B. R. Zatopek, Melvin Kritak, C. Ptadek, resoludni vYbor.

Dano v Bayton, Tex., 23. listopadu 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, niZepsanY resoludni YYbor radu Pokrok Jihu Cis. 72, timto vyslovujeme fiptimne citenou soustrast pozustale rcrdine nad ztratou jejich, mankla, otce, dededka a nageho spolubratra Vaviina Slamy, kterY od nas na vt.dy odegel ve stredu, dne 2. listopadu.

Pro vas portstali, manZelko a ditky, jest to velkou ztratou a my bychom si pule, aby naie upfirrme citena soustrast alespori dastedne zmirnila vas bal. My tet ztracime uptimneho spolubratra Vavrince. Buda ti zachovana uptimna pamatka a odpoeivej v pokoji.

Za rad Pokrok Jihu eislo 72: Will Biskub, Jan Huonek, Joe Stoklas, reso"ueni vYbor. alleelaaelnalleira77.=*

Strana 14.

VASTNtK

rijr37ky z CeL,_slovensiifTch dejin.

Vzp ',1:Ine na Nove Zainky.

Ant. Madl.

V AterY 8. listopadu byl obsazen prostor Nove zamky — 8ahy.

ELZE tomu ani uvetit. Nemame ani KoN mania, ani NovYch Zamkt ani Parkane — nemame ut ani jedine vesnice v tomto proslulern prostoru, o net jsme se bili v devatenactem rote s mad'arskYmi vojaky a jejicht osvobozeni tolik stateenYch - mladYch lidi platilo svYmi tivoty.

Tehdy jsme v to mista gli s radostnou virou, t'e musime zvitezit. Sli jsme takfka beze zbrani, staki vojaci, pro gli peklem italske fronty i dobrovolnici, nevedouci, jak se otevira zaver pu g g ak, protote zmudene Slovensko-kyjsmev volalo o pomoc.

Lesy nad Nagy Elvedem g umi tak sladce, jako gurney tehdy, kdy jsme jimi naveeer prochazeli pied obsazenim vesnice. Jejich mech je tak pokojnY a vonici, jako byl tehdy, kdy jsme v noci museli z vesnice couvnout a do jeho vane polotili jsme sva unavena, tela, dkive jegte, net nastal v noenich tmach boj o tivot sta lidi v lese ukrytYch. I ted' bude nad touto podivnou vesnici vychazet veliky, bily mesic jako tehdy, kdy opugteni a se vg ech stran obklideni v polosneni protivali jsme zde zbytek noci, vysilajice spojovaci hlidky na vgechny strany„ z nicht se vgak tadna zpet nevratila. V gechny tam ztstaly. Celou not praskaly zaketne vYstkely, protote v gemi jsme byli zrazeni.

Nekde na svahu tohoto lesa sni svtj veenY spanek tichY Bezel& z dejvicke sokolske jednoty, i ti ostatni, jejicht jmena ut z pameti vypadla. To byli nejvetgi hrdinove, kteki se dobrovolne v to podivne noci pine smrti nabidli, to najdou spojeni s legionakskYmi jednotkami ate nag pkijdou vysvobodit. Spojeni nenagli, jen svoje tivoty ztratili, ubiti zakeknYmi ranami. tit nikdy jsme je nespatkili. Prchaje v prave poledne z tohoto lesa odnaSeli jsme si jen vzpominky na jejich tsmevy, na jejich kamaradstvi a na jejich obetavost.

Potom nastal tstup k NovYm Zamktm. Na zrekvirovanych selskYch povozech ujitcleli jsme v oblacich bileho prachu k Udvardu a za nami se valil proud nepkatel. Jejich polni dela zasypavala nas granaty a jejich pu gky pobizely nas, abychom ani vtekiny nezmegkali.

A Udvard Mad'arske mesteeko, ktere jsme do rana museli uhajit, aby na ge zasobovaci kolony mohly couvnout k Novym Zamktm. To mesteeko je v obilnem kraji. V late je tam zazraena uroda, obili vet gi net elovek a ma tetke, bohate klasy. U takoveho lanu zlate pgenice jsme leteli na polni strati celou not. Vitr, jak pgenici dechral, tlumil ka2dY gumot nepkitelova pohybu a proto jsme rand zjistili, to jsme od sebe leteli j en nekolik malo krokt a vystkel z pugky to staeil, abychom uz nikdy vie nevideli vYchod ani zapad slunce nad touto slovenskou zemi. fTstup k NovYm Zamktm a posledni vzepeti sil, posledni odhodlani. To nam tehdy kikal general Mittelhauser, Alsasan: "Nove Zamky jsou klidem k Bratislava. Neobhajite-li toto mesto, neudrtite ani Bratislavy . . . " Proto jsme se o ne bili. 0 jejich strategickou cenu i o tivoty a svobodu v gech slovenskYch rodin. To bylo v dervnu 1919. Hezka Mdka let, nikdy vg ak na ten mesic nikdo z nas, kdo tam nezapomene. Byly to dny tmorneho horka.

My leteli v meikSteh zakopech u keky Me a v ptedu, pies tri ramena feky, -at u statku, byl

nepkitel. Tri dny marne utocil, narateje na you hradbu eeskych vojakt, kteki byli odhodlani necouvnout i kdyby to v gechny melo stat tivot. Umirali jsme tizni. Pet minut testy byla slovenska staveni a v zahradach byla studne s pitnou vodou. Odvatlivci se tam s polnimi lahvemi vyclavali pro vodu. Bylo to nebezpeene, ale stalo to za to. Pkinesli pro kamarady vodu a jegte dostali darem tsmev od stateene Slovenky, ktera jim pomahala vodu vahadlem vytahnout.

Tehdy, 20. dervna 1919, pkijel odnekud z Moravy nag pancetovy vlak. Jako dravec zahryzl se do mad'arske fronty a v gem nam, kolisajicim a unavenYm, dodal odvahy. 8testi nas vgak opustilo. Mad'ati delostkelbou vyhodili most do povetti a pancetovY vlak vykadili z boje. Abychom jim lacino tuto kokist nedali, pke gli jsme k utoku, pies btehy, vodou a pies pole, v ohnive clone granatovYch explosi, gilene odvatni a nesmikitelni.

Tyto statky jsme dobyli, vlak jsme zachranili a mad'arskou frontu jsme vrhli o dva, tki kilometry zpet. I Nove Zamky jsme zachranili. I Bratislavu. I Slovensko. Ale kolik tivott to ten den stalo?

Klominek ze Smichova, Brothanek, Kodeda, 21abek, podplukovnik Jelinek a jini a jini .. .

Ztstali letet v dlouhe tade pod mezi a malt' chlapec vojak Korbelius ze Smichova s uplakanYma oeima jim omYval zkrvavene tvate.

A pak s ostatnimi ranenYmi Steker a Sprysl.

Zdali pak ted', chlapci, kdy jsme toho tzemi po dvaceti letech ztratili, vzpominate si na bolestive rany, zdali pak vzpominate, kdy jsme kolem vas ttodili a na vtekinu se nad vemi zastavili, jak jste nas hrdinne pobizeli: "Jclete, je to pro Slovaky ... " Tak se nejak tivot divne meni. tit Novych Zamkt nemame. Ted' stopy po va gich zranenich, chlapci od 1. praporu pluku Strafe Svobody, zahoki vIcly krvavYm ohnem vzpomince na odstouple tzemi a u srdce bude bolestno at k placi.

A zdali pak z NovYch Zamkt odvezli pomnik, kterY jsme tam postavili na parnet' na gich padlYch, aby v budoucnu Slovaktm zvestoval, to pro ne tam padli, pro jejich svobodu i pro spoleenou nagi lasku?

LISTY VOJAKUM DOMU.

Na vas, p •edevgim na vas musim vzpominat, hogi z me baterie, kdy dnes, po mesieni pkestavce, zase usedam k psacimu stroji v redakeni mistnosti. Svlekli jsme v gichni uniformy a vgichni se zas vracime k civilni praci, skoneilo nage kratke, ale krasne spoleeenstvi a postup veci nas vratil na stara, mista. Jak ja ted' sedim nad svou remingtonkou, tak vy, sedlaci Stanislave Hudee a Antonine Bendo, kraeite asi rozvatne za svYmi pluhy, ktere jit tolikrat obracely vonici pfidu v nadechranYch Vrstvach, ty pak, Josefe Rothscheine, stojit jiste za pultern sveho keznickeho kramu, jako zase ty, Jaroslave ZelenY, jde g, urostlY hajnY, s pugkou pies rameno, svYm tloutnoucim lesem. Zrovna vas, krasnou Otvekici delovodt, vidim ted' jasne pied sebou.

Ani jsem yam vgem nepodekoval za vgechno, co opravdu zasluhovalo dikt. Nejde jen o to, to jste se vgichni osveddili jako dokonali vojaci.

Vtdyt' ani nevzpominam, to by virbec nekdo v cele baterii byl selhal nebo zklamal.

Podekovat yam musim pkedevgim za to, jakYmi jste se ukazali chlapy tenkrat, kdy jsme yam oznamili, to je se vgim konec, to obratime a pojedeme zpet, domt. Ruh vi, jak nam vgem tenkrat bylo. Pamatuji si dobte na vgechno.

Stall jsme v hloueku na okraji parkovi gte, do jehot make ptcly byla pevne zakiznuta kola nagich houfnic. Napked se otodil jeden z vas, snad aby mu nebylo videt do oei, a potom jsme se vgichni s nim divali jednim smerem, na dela pied pozadim dlouhe tady vort, za nimit zapadalo slunce. Byla to nalada zatrpkle resignace, tak bylo citit, jak se v gechno kolem sesouva, v posupnem tichu, ktere mute provazet jenom nejvetSi tragedie.

To byla pro mne, jiste jako i pro vas, nejsilnej gi chvile tohoto smutneho tijna. Protote bylo urdeno, aby vytstila z beznadeje do nove viry. Protahle stiny houfnic dospely at k nagim

Ve sHeciu, dne 30. listopadu 1938 n.oharn. Ty, desitniku Jaroslave, ses prvni rozkroeil a zalotil palce za opasek. Dival jsem se ti do oei a potom jsem nalezl i pohledy ostatnich.

Tak jste mi tenkrat v gechno povedeli, nevykknuvge jedineho slova. Chlapi urostli a tvrdi, stall jste mleky vedle sebe, slunce se yam zachycovalo na odznacich a knoflicich a pod tetkYmi botami yam prYgtila miza kypre zeme.

Nideho se ut od to chvile nebojim. Protote vim, to vgichni ztstanete dal dobrYmi delovody, i kdy se tit tteba nikdy nevratite k svYm houfnicim. Prbtote v to chvili jsem si jasne uvedomil, to dobrY vojak zustane dobrYm vojakem i kdy misto pugky uchopi drtadla pluhu nebo kancelakske pero. Vim, vim, to mo.me a budeme mit pokad dobre a spolehlive vojaky. jsme, to je na ne spolehnuti. Verme, to na ne bude spolehnuti i dal, tteba budou vojakovat jinak, net v bateriich neboTotach.

S KOPE5KU DOLL

Ted' tedy koneene aspori po tech dlouhYch etytech tYdnech muk a marnYch nadeji vime, na eem jsme a v jaitYch mezich se musime zafizovat pro svfij novy narodni tivot. Je to krutY iistup z dvacetilete slavy, na kterou budeme ✓ budoucnu smutne vzpominat jako na dobu, kdy osudem nam bylo dodasne piano videt splnene tutby celych generaci. Po valce, v nit jsme stab. na strane silnej gi a vitezne, dostali jsme vie nen jsme mohli trvale sami unesti.

Zvykli jsme si tak trochu zit ye vitezoslavnem opojeni ze dne na den, myslice, to "lepe v mylne nadeji sniti, pked sebou dirou temnotu, netodhaliti, stra glivou poznat jistoli tu." Masaryk jednou tekl, ze jsme se dostali na kopeeek ate se musime snatit, abychom se na tom kopeeku udrteli. Neudrteli jsme se na nem, nemecka smr gt', ktera pri gla rychleji net jsme se my a s nami ostatni mohli vzpamatovati, strhla v Evrope mnohem vie net nas. Bez valky dala si Francie a Anglie, hlavni vitezove a signatati versaillskeho miru, vyrvati postupne vgechny sve trumfy. My jsme byli zatim posledni ptipad, kdy se nova Nernecko je gte muselo na Francii a Anghi jakt Mkt ohliteti — co bude nasledovati, ptijde jit bez nich. Bylo to ut i v nag em pkipade ostatne jen zdani odporu, co Francie s Anglii ukazovaly v na g prospech a v podstate glo jen o proceduru, jak povolit. Zakrylo se to nakonec pokrytecky slavou, to byl zachranen mir, obetovaly se zavazky, sliby a zasady, ktere z versailleskeho miru vyplYvaly a nikdo ut neni ye svete pkili g zveclav na ty "vetg i otazky", za ktere by jednou, podle slov Chamberlainovych, mohla Anglie j iti do valky.

My ut nemame co ztratit a budeme si jen myslit sve, davajice pozor na dal gi vyvoj.

Viivejme eeske nizvoslovi.

V motorismu je dela, tada cizi-ch slov, ktera se daji nahraditi slovy eeskYmi. V nekterYch pkipadech tak nelze ueiniti razem, ale behem doby naleznou se i tam nova vYrazy. Liga motoristt rozhodla se proto vyzvat nej en v gechny sve eleny, ale i ostatni motoristy a stejne tak obory, ktere maji jakYkoliv vztah k motorismu, aby poutivali vtdy jen eeskYch slov.

Prot utivati slovo automobilova pneumatika, kdyt lze utiti slovo prytova obrue nebo pryioStejne tak je jiste lep gi poutiti v3'7 • denni i noeni slutba na miste "service" u autodilen , garati a pod. Jsme-li u slova garate, lze je velmi dobte nahraditi pekne znejicim slovem stanovigte, pkipadne stale stanovigte.

Na miste reflektory poutivejte slovo svetlomet. Klaxon Ize nahraditi houkaekou, karbuMbar splynovaeem, akcelerator zrychlovadem, sidecar p • ivesnYm vozikem, diskove, kola koly talikovymi. Cele, tada firem jit davno poutivala techto nazvt a je nyni na v gech motoristech, obehodech, dilnach i tovarnach, aby ✓ tech pkipadech, kdy mohou poutiti nazvu ryze deskYch, techto poutivali.

Rozhlasova starnice Pre§Gv se ozve misto Kogic.

Oeskoslovenska po g tovni sprava stavi novou vysilaci stanici v Pre gove. Zatizeni pr p ni objednala telegrafni sprava jit loriskeho roku.

Net bude hotova, bude se vysilati z provisorni stanice v Pre g ove, upravene z radiotelefonni stanice men g iho vykonu. Vysilani bude zahf1.jeno do 14 drit.

tTe sti.edu , dne 30 hstopadu 1938.

■:•■•■4.4.0.■avim

MA1ClA 3701,18KOVA:

TONGA KOPLUANiKA ETUGO tedy odejde do salonku a posadi se ke

klaviru, prohlikje noty lezici tu na deskach. Rad by nalezl nee° z ylaSt', melodickeho a zy laaniho, nem hodiiciho se k Toneine bytosti — temperamentniho, sverazneho. Udetil nekolik akordit. Byla to fantasie — jakasi polo cikanska, polo orientalni melodie z jakesi revue.

Dvefe, vedouci do ldnice, se zlehka otevi cely a Hugo k nim zalet1 zvedavYm pohledem.

To, co spatiil, zpidobilo, ze se mu dech zatajil nadknYm tdivem.

Na prahu stoji rozk.ogne, osmahle stvdeni, s nahYmi, detsky fizkymi ramenky, jeho hie tilko je ovinuto pestr3'un k.tem s takovou nenucenosti a vkusem, ze ani nejrafinovanejSlmu umelci by se nepodafilo jej lepe upraviti.

Stoji na gpiekach svYch malYch, bosYch nos telem yypjatYm, s oehna zalicima a jeji male, rude rty se zachvivajji vzruknim.

Nyni pokroei do sttedu salonu vladnYm tarieenim pohybem a poene taneiti.

Nemela 26,dne taneeni S"koly — maid Tonca. Uciteli byly ji slunce, vitr, gumeni stromit a klokotani potteku. Jeji duk jim naslouchala a jeji ohebne, Stihle lady napodobovaly rytmitcke, nekoneene krasne pohyby velebne rody.

Jeji ruce se zvedaji a kiesaji, znazorriujice teskne, pozvolne lOvani se vetvi • sa vetru, jeji ndly se zvedaji poskoky dovadive srnky, vybehnuvk na jarni mYtinu, jeji gtihle tilko jako stebla ralosi a jeji oei planou jako tflaytne hvezdy.

Tan& nejprve lehounce a radostne, jako vodni vila, vynotiv'Si se z hladiny jezirka a v zapeti ji vaAnivejai tOny hudby strhnou k smelemu, vyz3"Tvavemu tanci temperamentniho, cikanskeho deveete.

Hugo se ji2 nediva do not — hraje zpameti — sam nevi co — inprovisuje nko, co dokonale pkileha k Toneinu tanci, k jeji cele '2ivelne bytosti, k jejim rozevla,tYm vlastm a pestremu, orientalnimu S'atu a pohlcuje tuto pilvabnou vidinu rozhotelSima, obdiviVma ()alma.

"Jake natlherne dite — jaky talent!" opakuje si v duchu nadgene.

Melodie se stave, stale rychlejai a vaAniveIg. Tonea se todi jako listeeek statenY vettnou smr§ti. Jeji eerne kueery vlaji kol rozpaleneho oblideje a jeji no'Zky se tamer nedotYkaji zeme.

Nyni udefil Hugo prudltS7m, zakoneujicim ftderem na klaviaturu a vyskoeil od klaviru.

Tonea se zastavila tesne pied nim, oddychujic prudce a vzrukne.

"Nuk — " vydechla.

Uchopil ji pevne obema rukama za naha raminka a sklonil svilj pohnutY oblidej k jeji zarudle tvalince.

"Tan() — ale vklyt' vy jste skuteenY genius," zvolal. "Z vas bude taneenice, ktera uchvati svet! Kdo — kdo vas tomu naafi?"

"Nevim," zaS"eptala Tonda podivne zakrcen rm hlaskem, nebot' sevteni jeho paH zpfasobovalo, ze se s ni zatoeil celY pokoj a s nim cely svet. "Nevim," opakuje temet vzlykave, "snad ye snach. Nekdo hluboko ye mne je ukryta podivna hudba, ktera me nuti tanditi. Nasloucham ji — a ona me uci pohybtm, ktere mi sobi rozkd. Vim, 2e jeSte mnoho neumim — ale vimotake, k se mohu naueiti vSemu — vS'emu!

Proto jsem utekla do sveta, abych zde nalezla dopineni toho, co jit nemohu nalezti sama u sebe — a vy — vy mi pomfdete — vid'te?"

A pozvedne k Hugovi sve sametove, tenmne oei s tak vrouci prosbou, 2e neodola a ptitahnuy jeji zardelou tvafieku obema rukama, polibi ji na horka, chvejici se usta.

Tonea zavte di a zda se ji, ze pada do jakesi hluboke propasti — ze leti prostorem jako balvan utrknY se skaly kamsi hluboko — hluboko dolt, opojena sladkou zavrati.

Hugo hledi na jeji dloulae, pkivfene easy, na jemnS7, fizkY oval jejiho oblideje, citi hebkY dotek jeji mlade, hedvabne pleti, vydychujici e'erstvou, svekl vtni ororenych broskvi a jeho rude,

VE'STNIK svirajici chvejici se tilko male taneenice, jsou horke a chtive.

"Tell() — "vydechne.

Otevtela cad. Velika, temna jezirka, tak prtzraene eista, na jejich'Z dne neni ani stinu fizkosti, el nedtvery. Veal. Nebude se braniti. Ueini vge, cokoliy on bude chtiti, poslagne a odevzdane, jako oveeka. Je tak eista a sladka ve sve nevinnosti, jako maid, ruda, tkeane, prave dozrala na slunci.

A ye svetacke, temet cynicke dui hercove se po druhe toho dne cosi pohnulo, co mu zpitsobilo gtipani v dich a tlak v hrdle.

"Ne — neboj se, moje maid, sladka, divenko — Tato — neublitim ti. Ja — ne. Snad ptijde /lad° jinY — jiste ptijde — v2clyt' jsi tak krasna. a Z'adouci a tvoje oei ji2 nyni jsou zamMeny touhou, o ktere jeke nevis, jak je sladka a mocnd. Ale ja — ja to nebudu. Snad jsem hlupak — snad se jednou proto budou tlouci do hlavy — ale nemohu. Nemohu — kdybych si mei rty do krve rozkousat."

A s neskonalou nehou hladi eerne leskle hedvabi diveinYCh kadefi.

Pomalu, velmi 6etrne, bete Toneu kol raminek a vede ji k lenoke.

"A nyni si hezky odpoeirite — malieka," pravi hlasem, kterY zni .snad piilis zyuene a starostlive podstrei malou, hedvabnou podu'aku divce pod hlavu.

Usedl naproti ni do klubovky a zapalil si ciga.retu.

Tonda se schoulila do ktesla jako my§ka. Je ji tak strane dobte pod jeho peel — oci ma zvlhle 'Stestim a sladka, malatnost rozleva se celYm jejim telem. On ji polibil! Nikdy v 'tivote je'Ste Toneu nikdo nepolibil Ani maminka — nikdo. V rodine TroniekovYch nebylo nikdy easu na podobne sentimentality a Tonda po nich take nikdy netoidila. Polibek znala pouze z pamatnYch romant matky Troniakove, jako nem nesmirne yzacneho a krasneho, vyjadfujiciho velikou lasku. A on — n ji polibil. Miluje ji tedy. Tento krasnY, slavnY muz ji miluje — ji — Toneu-komediantku. Och — Tonde se zda, 2e se jistojiste zalkne'samS7m blahem.

Vezme si ji — to je piece samortejme. Ona bude tandit a on hrat — och, jak to bude krasne! A pak vyhledaji spoleene yid principala Tronieka. Ono — Tonea — cela, obledena v hedvabi, vystoupi po schtdkach "Grand-cirku", drNe vleeku s yYch dlouhYch astir graciesne v ruce a slavnostne ptedstavi: "Mtlj papa — Tronieek — mama Troniekova — mfij mantel — Hugo Herz." Bude to nadherne! Principalovi ste fajfka vypadne z otevkenYch Ust a matka rozeilenim ktapne hrneekem o zem, nebot' pHrozene bude prave umYvat nadobi. Tonea si sve rodiee ani jinak neumi ptedstavit, nezli prave y e svrchu zminene situaci. A kluci — Pepik s Ferdou tu budou stat s otevtenymi pusami a 2ofka s Anal zkameni jako dva solne sloupy.

Jen Lojza se asi neda, vyrukti ze sveho filosofickeho klidu a bude na Tonou ptatelsky broukat z kolebky.

Tak ptemY gli Tonea a pfivirajic oei, snuje kyou pavueinku o svem budoucim, velikem Stesti.

Hugo Herz pteruS1 jeji sladka iivahy hlasem, kterY tmyslne zni stkizlive: "Nuk — sleeno Tario — dnes se jeSte vratite ke "Dvema kostm", ale pouze dnes. Zitra odpoledne pro vas ptijedu s vozem a odvezu si vas s sebou do divadla. Nalezneme yam hezky pokojieek a dame se do studia. Nejmene za roku bude z vas ji2 dokonala taneani umelkyne."

Tonea se usmiva a mini: "Ale kdepak — to nejde tak rychle. Nemam je'Ste tolik penez, abych si mohia platiti byt a taneeniho mistra."

"To by g lo jedine, 2e bych veeer hrala a odpoledne "I co vas napada," odporuje Hugo, "probdele noci jsou pro taneanici ueinenYm hrobem. Musite bYti svdi a vyspala pro obtiZnou gymnastiku, jaka vam nyni nastane. Co se tYee to finaneni stranky — nu — to ji2 nejak udelame.

V'Sak nemusite miti strach, k se zruinuji, zahraji-li se jednou v Z1vote na mecenak. Ostatne — budete miti v kratkem Case tolik penez,

Strana 15. ze mne budete moci vratiti v ge, o eem se snad budete domniyati, ze mi dluhujete."

"Och," vydechne Tonea, "vy jste tak hrozne dob0 alovek," a nen. si Hugo uveclotti, co zamYS11, skloni se bleskurychle k jeho krasne, pestene ruce, spoeivajici na operadle.Zidle a vtiskne na ni 'EhavY polibek.

"Dite — co to delete," vySlubne ji Hugo prudce ruku, ktera, jej v miste, kde se ji dotkly horke, sametove rty diveiny, pall jako °hen. `To nikdy — nikdy jiz nesmite udelat, malldka.", pravi chraptiv-Ym hlasem.

"Prodpak ne?" ta.. 'e se Tonea pokorne a v jejich velkYch odich je cele mote vdeenosti a Lasky.

"Protde — protde," kokta Hugo a vi, ze ji nemtilk vysvetliti, jak je proti jeji polibek zahanbujici, nebot' tyto ruce, nebYt okuzelne stYch studanek TonainYch oci, byly by svatokraddnYmi, neeistYmi doteky znesvetily jeji mlade, sotva rozpukle tilko.

• "Proste proto, 2e se to nesluS1," pravi posleze, oddychnuv si uleheenim, ze ptipadl na tuto spasnou mySlenku. "Dama nikdy neliba, ruku panovi — naopak — takhle " a uchopiv malou rueku do obou svYch dlani, liba snecle, drobne prstiky, jemne a ndne, jeden po druhem a jeho srdce pini nyni naprosto jine, tamer otcovske pocity.

"Vhlyt' ja jsem proti ni vlastne jiz docela start' alovek," uvaluje trpce. "0 vice neZ celY jeji vek star:3i. Ji je patnact a mne bude jiz tticet etyti tti-cet-ety-ki," opakuje sr v duchu a umihuje si, ze nikdy nezklame nadhernou ru tohoto sladkeho deveatka, ktere jej miluje a kteremu on nemiik clati nic, ne2 ptatelskou pfichylnost a trochu pomoci — nebot' Hugo Herz neni svobodny md. Jeho 2ivot je jiz nav2dy spjat s Zivotem kohosi druheho. A pted oeima hercovYmi vynoti se jinY obrazek — nemene pfivabnY. Plavovlasa, kueerava hlavieka jeho dceru.Sly, ktera Lje ye 8vSicafich v pensionate a jeji vek se ptili'S nelisi od veku teto male, dobrodruIn edivenky Tani. Je ji bezrnala deset let — tedy pouhYch pet let rozdilu. "Ano — ano," tike si, zatinaje nehty do operadla 2idle — "'Zivot to jiste brzy pfipravi o tvoji krasnou dtveru v dobre lidi — malieka Tario — ale pokud to bude v me moci, budu v2dy hledet zptsit, aby to tak prilia nebolelo. _Nikdy jsem si nc nedelal ze svYch Malt — a snad jsem se jich napachal v Zivote dosti — ale tobe ublilit — toho nedokaZi. Neodpustil bych si to do sve smrti."

Tones., ovkm ani zdaleka nettai, co se deje v - i jejiho milovaneho Huga a usmiva se nedu S besky S't'astne ye sve zidlicce. Protahuje bose ndly a nal je rozkoSnicky do dlouhosrstne konSiny, rozprostl.ene pied klubovkou na zemi.

Vi jenom, ze On je u ni, liba. -jeji prsty — ji — Tank — nekdo liba, ruce ty ruce, ktere jeRe do nedavna se machaly ye spine tradieniho Troniekovi umyvadla. Tonea 2ehna v duchu vdeene dobre Mery, ktera ji seznamila s dobrodinim manicury. Nceernaji se tu za okousanSrmi nehtiky pfilmesieky spiny — jsou pane do 'Spieky zasttikny a vyhlikji tamer to kdobte, jako Hugovy.

"Pro kristaeka," vylitne Ton:ea nahle ulekane se 2idle, "kolik pak mate hodin?"

"TN etvrte na osm," konstantuje Hugo melancholicky, pohlednuv na sve na,ramkove hodinky.

"No to ulehei si Tonea zde§ene, zapominajic ye svern rozeileni na svoji roli nastavajici velke damy a ji2 si to hrne do dveti ldnice jako velka voda a samYm spechem nemtk nalezti ani cestu do rukavii.

Kloboudek narazi a pfekotnSrm spechem, bez zrcatka a pobizi Azkostlive Huga: "Honem — musite me pustit — nebo budu mit se S'efem "Odvezu vas vozem," nabidne se Hugo ochotne, "za deset minut jsme na miste."

A tak leti pfe gt'astna Tonea °pet v autieku zegeta13:7mi pralskYmi ulicemi a barevna syetla reklam jsou svedky jeji nezmerne blaknosti.

Hugo pkhodil starostlive vinen3"7 sal pies jeji gateeky, aby nenastydla a Tonda pfituli ku diavei-ive na jeho prsa. Zda se ji, ze prdiva nejkrasnefSi sen, mnohem krasnej g, nezli byl onen o bilern a zlatem zarnku — nebot' z toho-

Strana 16. to neni probuzeni. Jest to skutednost — opravdova skuteena skuteenost a nic na svete nemrite na ni nideho zmeniti.

Tak alespori mysli Tonea.

Uboha, malt, komediantka!

Ani nevi_netuk, jak brzo ji tvrdY tivot probudi z tohoto snu, o nemt se domniva„ to z neho neni probuzeni.

Ale to je jii °pet jina kapitola.

Nym bud' jen tt'astna, Tone°, vidyt' ttesti, to nvzacnY, ktehky motylek useda tak ztidka kdy na ruce toutebne po nem se vztahujici. A v patnacti letech lze je gte eloveku byti hodne — hodne tt'astnym.

Di', II. TONGA TANECNICE. RozkognY dive'. pokojik — bilY a rritovY. Vysoka, a tiroka, okna zabiraji temet celou jednu stenu mistnosti. Jsou otevtena dokotan a jimi proudi dovnitt opojne tetka virile zahradnich kvetri. Sluneeko jit hezkou chvili zapadlo kamsi za Stromovku a pomalu strati. se nad Prahou rritovY soumrak.

U okna, v houpaci iidli, sedi ttihlo„ eernovladivka v rutovem pyjamas. V rukou drti rozevtenou knihu a ete — nikoliv — hlt'a tadku za tadkou, stranku za strankou. Zadni kout pokojiku jest jit ponoten v ripinou temnotu a malY zbytek svetla dopadajiciho na pismenka v knize jest i pro tak bystre oei, jako jsou oei Toneiny, merle net dostadujici.

Ale Tonea toho nedba. Knitku poloti na okno, obema dlanemi podep •e rozpalene ky a s nosikem temet na tisku pfilepenem ete — dte — ete.

"Tanidko — dite, pra Boha, snad je gte natete! Vtdyt' si zkazite oei !"

Dvete pokojiku se nesly gne otevtely a v nich se objevila vysoka gtihla postava damy asi petapadesatilete. Jeji odu gevnele„ pravidelna tvat jette dnes vykazuje stopy bYvale bezvadne krasy. Jeji kratce zasttitene vlasy jsou docela sttibrne, jako paruka rozkotne damy, av gak eerne, mandlovite vykrojene oei jsou piny ohne a temperamentu.

Pani Sylva jest jednou z onech malo 'ten, jejicht mladi, dik dokonale, soustavne provadene kosmetice, jokot i kromobyeejne eilemu a prutnemu duchu znstava nesmrtelnYm .

"Milostiva pani ukryva nekde na dne sve toaletni sktinky lahvidku zazraeneho elixiru," tertuje Hugo Herz, navttivi-li tuto svoji dlouholetou ptitelkyni — bYvalou dramatickou umelkyni, ktera je gte pied nemnoha lety uchvacovala a podmariovala celou Prahu s jevitte Narodniho divadla.

Ptesne v den svYch padesatYch narozenin opustila pani Sylva navtdy oslniva svetla jevigtnich reflektorri a uchYlila se do sve rozkotne oily v Bubenoi, nedbajic rozhotdenYch protest-Cr svYch zbotriovatelri i zbotriovatelek, kteti pokladali toto jeji rozhodnuti za skuteenY zlodin, spachanY na umeni.

A zristala neoblomnou.

"Tomu vy, ptatele, nerozumite, odpovidala stereotypne na jejich ptemluvy a domluvy.

"Jsem jetitnou tenou — a nechci bYti nikym videna ye svem opadavani. Chci znstati ye vaetch vzpominkach tak, jak me vidite nyni. Sveti — kulminujici. A proto je nejvytti Bas, abych odegla nyni. Nebot' jest otazkou pouze nekolika mesict, di snad tYdnu, kdy nebudu moci jii udrteti si svoji faletnou masku mladi — kouzelna vec "Makropulos" vyprcha, z rozbite la,hvieky — a pak bych snad mohla slyteti: Ale poslytte — ta Sylva je piece jenom jit start, — vtdyt' je to ripina babieka, ktera p •ekati nekolika mladYm a nadejnYm talentilm, aby mohly vyniknouti.

A toho se nechci doekati — za nic na svete ne!"

Zalotila si dramatickou gkolu a vyudovala mlade adeptky, kotici se bohyni Thalii.

A k teto umelkyni dramatu i tivota ptivedl Hugo Herz svoji malou ptitelkyni — Tarim.

Pani Sylva hned po prvnim setkani se s Tondou venovala male dobrodrutce sve nejvtelejti sympatie. Za prve z ptatelstvi k Hugovi, ktereho si velmi vatiila jako umelce i jako ptitele, avg ak i Toneina libezna tvatinka, jakot i proste, nenucene zpilsoby diveiny ziskaly si razem celeho jejiho srdce.

Ubytovala Toneu v malem rohovem pokojiku

VESTNiK s balkonern, vedoucim do rozlehle zahrady, pine kvetin a ovocnYch stromil a byla ji ochotne napomocna jejim vpracovani se do novYch koleji.

Prace s Toneou byla ostatne ritasne lehka.

Byla tak bystra a chapava a co hlavni — mela ptimo zazradnY imitovaci talent. Jeji dugieka, tvarliva a poddajna jako hmota vosku, dala se hnisti na jakoukoli formu. A tak pod vlivem techto dvou kultivovanYch umelecky zalotenYch lid!, Huga a pani Sylvy, stavala se z male, ulidnicke a primitivni diveiny docela rortomila a privabna mlada ditma.

Miltete si ptedstaviti, jakYm zpilsobem se na ptiklad podaval oiled v rodine principala Tronieka. KaidY popadl svrij plechatek koutici se polevky do jedne ruky, do druhe tlusty krajic chleba a usadil se bud'to na schudkach vzou, nebo na nejakY gpalek od kostry kolotode, kde bylo prave misto — a ut se bagtilo.

A nyni — vidite, kterak vyjeveriou Toneu usazuje pani Sylva u bohate prosttene tabule v jidelne, kde pti obede ptisluhuje u stolu obrat-' na a vyfintena panska. Jest to ritasna spousta mis, ptiborn a sklenek a chudak Tonda — kdyby snad prave spadla na nekterou jinou planetu — nemohla by bYti bezradnejk.

Ale pani Sylva naleva jit sberaekou koutici se polevku z misy, klade na tante svYch hostn vybrana sousta, naleva gtihlYmi, obnatenymi patemi zlate, perlici se vino do poharkri — a Tonea vtecko vidi„ vteho si vtima — ma odkoukanY i nejnepatrnejti ptivabnY pohyb malidku pani Sylvy.

Pti ptigtim obede zaprosi: "Milostiva pani, pane prosim — dnes budu cleat hostitelku ja."

"Ale milerada, Miro," svoluje pani Sylva ochotne a usmiva se, ptipravena na drobne neobratnosti diveiny.

Avgak zprisob, jakYm si mala komediantka podina pti sve nove a nezvykle einnosti, ji uvadi ptimo v Utas. Tonda ptesne tYrnit odpozorovanymi pohyby pini talite i sklenky, bete do stkibrnYch kligtek cukr a vpou gti jej eskamotersky do kofliku s eernou kavou a tYmt tOnem a s timte privabnYm naklonenim hlavieky, jako pani Sylva, tale se svYch spolednikt, nepteji-li si jette neeeho.

Na konec k nesmirnemu Hugov y ritasu vztahne ruku po schrance s cigaretami a zasunouc jednu do rudYch rtiku, zpusobem tak ptirozenYm, jako by to bylo odjaktiva jejim zvykem, zapali ji tymt elegantnim zprisobem, ptidrtujic ji prosttednim a druhYm prstem leve ruky, podle zvyku hereedina.

Ptehodi notku pies notku — odfoukne s fingovanYm labutnictvim kout — a nyni jeji imitatorske umeni po prve selte, nebot' se ttiplavYm dYmem prudce zakucka.

"No — dobre to zrovna neni," povida rozmrzele, "ale kdyby to musilo bYt, dokati i to."

"Na gtesti — to bYti nemusi!" pravi Hugo, bera cigaretu rozhodne z diveich prstit. "Ale musim vam ptiznati, Tario, ie jste se neuvetitelne dokonale aklimatisovala!"

"Cote jsem se?" pta, se Tonea nechapave.

"Nu — ptizprisobila," vysvetluje Hugo a pti loueeni prosi geptmo pani Sylvu, aby s Toneou trochu hovotila, nebo zapirjeila ji nekterou dobrou knihu, aby si divka osvojila rrizne vYrazy, kterYch at doposud jette neslytela.

Pani Sylva ochotne prislibila svoji pomoc; pokud jde o dopineni ToneinYch vedomosti a hned druheho dne zapnjeila divce "Kliee ku Stesti" od Verbicke.

Tonda se vrhla na tuto lekturu jako diva a bylo opravdu nesnadne dostati ji od knihy.

Nyni, kdyt slykla krasnY hlas stare damy, znejici ode clveki, otrhla nasilim oei od eetby a ptidrtujic prstikem misto, kde byla ptestala, zvolala ptesvedeive: "Ale kdepak — milostpani — vtdyt' tady je jegte skvele svetlo jen se podivejte!"

"Vgak vidim," tekla pani Sylva rozhodne a potedgi k oknu, vzala knihu z diveinYch rukou a polokla ji na stul. "Tak — a nyni, at budete chtit pokraeovat, rozsvitite si hezky svetlo," tekla ptisne.

Tonda resignovane povzdychla.

"Ach kdyt ono je to tak krasne, milostpani! Vite — ja si docela myslim, ze jsem ta Ma-

Ve stiedu, dne 30. listopadu 1938 ria a Steinbach," zarazila se, pohlednuvti plage na svoji spolednici.

"Nute," povzbudila ji pani,Sylva jemn'rn risvevem, "kdopak je vaSim Steinbachem, "Ale — Mafia piece Steinbacha opravdove nemilovala," pravi Tonea ponekud rozpadite a po chvilce vahani odvatuje se k otazce: "Milostpani, prosim vas, teknete mi — je pan Herz opravdu tid?"

"Ano, det'atko," odpovida pani Sylva, "nefedela jste to?"

"Ne — totit ano — ale nevetila jsem tomu.

Nevypada tak. Rikal mi to Berta — vite ten houslista ode "Dvou kosri". Domnivam se, to za mnou trochu blaznil," dodkva s trochou gpatne tajene je gitnosti, "a te ho mrzelo, to jsem tak nahle °deka. itekl mi: "Je to kid — Tario — a k tomu herec — zhYralY svetak." Ano — tak to tekl a dodal je gte: "Dejte si na nej pozor, Tan°. Neni z tech mutri, kteti si dovedou vakti distoty teny a respektovati nevinnost Nevim tak docela ptesne, co tim vlastne minil, ale jiste to bylo neco otkliveho vudi panu Herzovi. Proto jsem se na Bertu velmi rozhnevala." "aid nebo netid," tekla jsem mu zlostne.

"Hugo Herz jest nejlepti Olovek na celem svete a kdo se odvati tici o nem ptede mnou jen jedno jedine ktive slovieko — pkestava bYti mYm ptitelem.

Byl potom velmi smutnY a zamlklY, take mi ho bylo lito a telda jsem mu proto, to mu odpougtim a te se na nej jii nehnevam."

"Hugo Herz neni tpatnYm elovekem," povida pani Sylva vatne, pohlitejic do rozeilenim planoucich oei diveinych. "Ale — ale — nu nechme toho," dodava a chvatne povstavti ptikrodi k vypinaei.

Rittove svetlo vytryskne ze tti sklenenYch kouli ptipevnenYch uprostted stropu.

Tonee je nahle v dui podivne rizko — co myslila pani Sylva svYm zahadnYm, nedopovedenYm "ale"?

"Strojte se, Tan° — pojedeme do divadla," hovoti pan! Sylva, obracejic rozhovor na jine pole. "Hugo ma dnes premieru a poslal mi dva ljstky do lote."

"Jejdaneeku," vypiskne Tonea nad gene, zapominajic razem na svoje starosti a boly. "To bude botske — nadherne! Ptedstavte si, milostpani — vtdyt' ja jsem jette nikdy nebyla v potadnem divadle!"

A on — on bude hrat! "No ja-snad umtu samou radosti — a jako pak si mam vziti taty?" ustrne nad driletitosti teto otazky, dokumentujici zfejme, to to s tim "umtenim" nebylo tak vatne mygleno.

"Nu, vezmete si tteba ty tyrkysove zelene," radi pani Sylva s potlabovanYm rismevem, "hodi se znamenite k teto ptilektosti a slu gi yam velmi dobte."

Tonea tedy odhopkuje ke sktini a podne se chvatne strojiti.

Pani Sylva ptihliti shovivave, kterak divka s ptekotnym chvatem vyjima z pedlive slotene hromady jemneho hedvabneho pradla a pun eritek pottebne veci pro dnetni veeer.

Jsou to vestries darky Hugovy, kterY posledni dny nevchazi do ptibytku pani Sylvy jinak, net oveneen neseetnYmi balieky.

Pani Sylva by rada vedela, sleduje-li Hugo nejakY skuteeny cil svou gtedrosti. Pravdepodobne ano — doznava v duchu trpce — mutt jsou v tom ohledu vtichni stejni.

Ta malieke, kouzelnice — Tana — mu asi uuearovala. Jen by rada vedela, do jake miry jest Hugo zapleten do jejich kouzel.

Ona — ona ho jiste miluje celou dugidkou.

Prozrazuji to jeji oei, kdyt o nem hover, lehke vineni jejich maliekYch nader — je-li on nablizku. Neni pochyby — Tana miluje Huga prvni, nejkrasnefti laskou a nejeistk, jako je jen schopna takova mala, patnactileta tenutka. , "A zaroveri nejpotetilej gi — ", tika si pani Sylva s lehkym povzdechem. Nebot' neveti v ptilignou hloubku Hugova citu.

(Pokratovani.)

Nei17 ,6' tg bndoucnost bude nyni v eskoslovensku mit filmova tvorba jedineho demokratickehosoueasneho statu. to jest Spojenych A. terrific v Sobote. statti.

Ve sti'edu, dne 30 listopadu 1938. (r

OSVE As

Poklady v mofske vode.

MORE uhrazuje lidstvo asi ttetinu celkove Z spotteby potravin. Mimo toto nevyeerpatelne bohatstvi potravin chova mote je gte nesmirne poklady surovin, ktere dosud z nejvetsi zilstavaji nevyutity. Dosud ziskavame pottebne suroviny s men'gi namahou ze zemske kary, ale at budou suchozemske zasoby vyderpany, bude musit technik obratit pozornost k nevyutitYm pokladilm more a pottebu mnoha utitednYch surovin hradit z mokske vody.

Nasledujici tabulka udava ptibliane mnot stvi kovft a jinYch pry ku a sloudenin, obsatenYch v mokske vode a majicich dfiletitost v technice.

Motska voda obsahuje v 1 krychlovem kilometru: Kuchyriska sill 29,000.000 tun Kyselina sirova, 9,000.000 tun Hotdik 1,500.000 tun Potag 1,000.000 tun Kyselina uhlidita 100.000 tun Brom 70.000 tun Zelezo 2.200 tun Hlinik 2.000 tun Stroncium 1.400 tun Med' 125 tun Jod 50 tun Sttibro 25 ttm•• Zlato 750 kg Tyto latky jsou silne ztedeny. Jestlite vgak tato eisla znasobime celkovYm obsahem vody oceanti, muteme si udelat ptedstavu, jaka to jsou ohromna mnotstvi surovin.

At do nejnovej gi doby se ziskavala ptimo z mask& vody pouze kuchyriska sul. Obyvatele motskYch breht se nautili jit pied mnoha tisiciletimi ziskava kuchyriskou sul odpatovanim motske vody. Dnes je gel lacine zboti, ale dtivej g ich dobach se Walla stejne trete' jako zlato. Ve vYmennem obchode obyvatel pobtes vnitrozemim se ji utivalo jako platidla a dodnes slouzi ternut ireelu v odlehlYch 'earstech sttedni Afriky Krome soli se teti z motske vody jit pouze jod, nikoliv vg ak ptimo nYbrt oklikou z motskYch chaluh, obsahujicich jod. Ostatni p •oklady leti ladem. Jit east° se chemikove zabYvali mYglenkou, jak dobYvat zlato rozpu gtene v moiske vode. Ptestote je zlato obsateno v motske vode jen v nepatrnem procentu, jde vcelku o statisice tun. A piece se nena gel vYrobni postup, kterY by se vyplatil. Naklady daleko ptevyguji vYtetek.

Neday no se tento problem dostal °pet do poptedi zajmu. Bylo to v souvislosti s postupem jimt se dcbYvo, brom ptimo z motske vody.

Sloudenin bromu, jent Patti k prvkam halovym (chlor, brom, jod), se upottebuje v chemii barviv, v cit1ive y rstve fotografickeho_materialu a v medicine jako uklidriujiciho prosttedku. Pied nekolika lety mel vYznam v dopravnictvi jako antidetonadni prosttedek. Utivalo se ho jako ptlsady k benzinu aby sines vzduchu a benzinovYch par nevybuchovala pti nizkem tlaku. V Nemecku se z tohoto dilvodu phase,. tetraethyolovo. Ameridane michaji k benzinu pro "uklidneni" sloudeninu s dverna atomy bromu. Zvlag te v Americe spotteba bromu stoupla.

Vetgina bromu se teal v Nemecku. DobYva, se z odklizovYch soli podle metody navrtene Pfeiferem. — Brom, jent je obsaten v matednYch louzich jako bromid hotednatY, je vytesnen chlorem a ptimYm zahtatim vypuzen.

Americka spoleenost Ethyl-Dow Chemical Co. postavila na mokskem pobteti u Wilmingtonu tovarnu, ktera ziskava brom ptimo z motske vody a zpracovava jej na antidetonadni ptisadu.

• VYrobni postup se dosti podoba postupu Pfeiferovu. Protote je motska, voda slabe alkalicka, okyseli se trochu kyselinu sirovou. aby le-

VESTNiK pe reagovala. Pak se prides chlor. Chlor a brom jsou, jak znamo, pribuzne prvky, a protote se chlor dychtiveji sluduje, vytesni merle dychtiy e se sluduji brom z jeho sodne sloudeniny. Pti vyludovani bromu se voda zakali bublinkarni plynu a pevnYmi dasteekami. Zkalena voda se derpa do t. zv. bromovYch yeti kde vejitovite steka. Zaroveri se do techto yeti zavadi vzduch, kterY proudi site dast silne, aby vyfoukl Castedky bromu z vody, ale ne tak silne, aby pterug il tenkY paprsek vody. Potom se vzduch nasycenY bromem promyje sodnym louhem a brom tak vytvoti sloudeninu ktera se pozdeji zpracuje na antidetonadni ptisadu.

V teto tovarne se merle zpracuje nekolik krychloyYch kilometrti vody a vyteti asi za tticet milionu koru bromu. Voda zbavend bromu odteka jako odpadek do mote. Mezi jinYmi "zbytky" obsahuje take zlato v hodnote asi 180 rniIlona KC za rok.

Bohutel se chemiktim dosud nepodarilo najit vhodnY postup, jimt by bylo motno ziskavat zlato z makske vody. Zlato neni v motske vode obsateno jako nejaka chemicka, sloudenina, nYbrt vzna gi se ye vode v podobe velejemnYch dasteeek koloidniho zlata. Dobyt toto zlato je vlastne ilkol pro fysiky nebo pro biology, kteti by mohli vypestov.ati rostlinu, jet by v sobe koncentrovala zlato, podobne jako mokske easy koncentruji jod.

Teoreticky motnou cestu navrhuje americkY publicista Hugo Gernsback. Jeho navrh je tento: Molekuly zlata v motske vode jsou elektricky neutralni. Nejdtive bychom je museli dostat z teto elektrick y rovnovahy tim, te bychom je elektricky nabili svetlenYmi paprsky te vinove delky, jet je charakteristicka pro spektralni dary zlata. Tinto zpilsobem bychom nabili ze vgech molekul vzna gejicich se v motske vode jen dasteaky zlata a pak by jit bylo snadne vychytat je na elektricky nabitYch deskach a ziskavat tak zlato v podobe ploten.

Takova, zatizeni by bylo motno postavit uprostied nejakeho motskeho proudu, kterY by phvadel stale Cestvou vodu, nebo je gte 'Ape v Usti nejake teky, jejit voda obsahuje zlato. Pak by stadilo zlato s desek pouze ogkrabovat.

Fantasii se rune nekladou, ale stejne fantasticky by pied nekolika lety znel navrh na teteni bromu proudem vzduchu ptimo z motske vody. ObjevitelskY duch, nikdy neodpoeivajici, najde take cestu, jak dobYt ostatni pokiady ulotene v mokske vocie. tESKt KULTURNI MAJETEK V SUDETECH. Bohemia vypoditala v techto dnech majetek nerneckYch kulturnich instituci v Praze.

Za dlouha leta zde nashromatclily mnoho kulturnich prosttedirt a zatizeni, z nicht detne byly odkazany na vladni podporu. Je to nova nemeck y divadlo, majetek Kulturverbandu, zvlagte gkoly na deskem venkove, nemecky dtim, majetek nerneckYch Turnvereint, divadelniho spolku Uranie, majetek nemeckeho temeslnickeho spolku, nemecky studentske domavy atd., pak je gte nejakY majetek na Moraye. Podle Bohemie mel by v techto otazkach (pro zaji gteni jeho), • ptisobiti ptedev gim Kulturverband. Tolik pratskY nemecky list.

S nagi strany tteba ph teto ptiletitosti upozornit znovu na na ge prostiedky kulturni prate, ktere zustaly na zabranem trzemi. Nelze jich vypoditavat, protote jich je neptehledna tada. Sta.& jen pripomenout, nesmirnY majetek zustal v Nemecku Narodnim jednotam severodeske, po gumayske, jednotam mora y -skYm.ler,Cobcisketdn matici :gkolske a jinYm mistnim kulturnim organisacim. Jsou to gkoly matetske, obecne, megt'anske, odborne, a to nejen vnitini zatizeni, ale mnoho novYch nebo adaptovanYch budov, narodni domy, v nicht se sousttedo'val kulturni tivot deskY, sokolovny, spolkove a vetejne knihovny, musea (2atec — 27,000 svazkii cennYch knih, Most, e. Lipa a j.) a archivy. I kdyt odeateme majetek statni dostaneme soupisem spolkoveho majetku deskeho v Sudetech zavratne eastky, representujici stamilionove hodnoty, desetinasobky, toho. co zastalo Nemv Oechach a na Morave Rozdil je .jen v

Strana 17. tom, te tohoto majetku mohou Nemci u nas zpravidla volne poutivat, kdetto o osiidu kulturniho majetku deskeho Cteme a sly gime zpravy mato potegitelne.

V torn bude tudit tieba rychleho mezistatniho opatteni ut z dtivodil zasadnich. Tam, odkud nagi lide byli nuceni se vystehovat, a kde nelze kulturnich zatizeni vyutit, bude motno postoupiti budovy nebo vnittni zatizeni korporacim, jet mohou nabidnouti sve nemovitoosti u nas. Touto smenou bylo by ovgem motno vytiditi jen east nagich narokt. 0 ostatnich bude tteba zjednati jasnou dohodu s nemeckou vladou.

Jsme dnes stet ochuzenY, narod yyderpanY a proto zachrana katcle hodnoty znamena pro narodni celek vice net kdy jindy. Zachrana nageho kulturniho (a ov gem stejne vYrobniho a obchodniho) majetku ma v sobe nesmirnY vYznam mravni. Zachranit tedy na g kulturni majetek je mravni ptikaz dne gka. Pro posileni v ptitomnu a jako dobrY ptiklad pro obetavost budoucich.

VOJNARCINA OBEC JE ROZDELENA. Jednou z obci, ktera je rortrtena delimitadni Carou, jsou TrAtenice, obec, kde se odehrava Jiraskova dramatu "Vojnarka". Na statku "U Vojnaril" se hospodati dal a take hospoda "Horej gi" je stejna jak ji Jirasek vyjen stoly stoji trochu jinak. Lide zde umi pekne a mekce vypravet. Neni divu, te Alois Jirasek, kterY sem ptijel na nav gtevu k svernu spolutaku, byl zaujat vypravenim jedne statenky, ptibeh zdramatisoval a nazval jej padle jmena one statenky "Vojnarka". Kdyt vgak trstenieti ochotnici Po prve Vojnarku sehrastatenka se velmi rozzlabila na Jiraska, "te to tak pri glo vg eeko do vefejnosti". Chtela dokonce i Jiraska talovat, ale netalovala. Jenom se divila, "jak je motno takove lied do sveta vyhiag ovat". Trstenice jsou stares eeska vesnicc. s evangelickYm kostelem a husitskYch dob.

Lide vgeobecne tikaji Trstenicim Venice. To pry byl start' husitskY nazev osady, protote tady prY se to vtdy "trelo". Potom se obec jmenovala Sttenice a po ptevrate dostala nazev TTstenice. Hotej gi Cast vesnice zalarali Nem-ci i se starostou, obecnim Atadem a Cetnickou stanici, ktera se musela vystehovat. Lidem to ale jaksi nejde na rozum, te by meli pattit k "Reichu'. Nikdo z nich neumi nemecky ant slovo. Jedine trsteniati kluci maji novou zabavu. Jdou at na samou hranici k zavote, pak se nahle obrati a utikaji zase k nom, domil.

Podobna situate je take v obci Horka u Stare Paky. Obec je zabrana tak,ze nadrati, tovarna firmy Fejfar a Mladek, jine tovarny teto firmy jsou na deskem izzemi a nekolik domkri je obsazeno nemecky vojskem. Cast statni sitnice od obce Vidouchova je obsazena ordnery a nerneckYmi finaneniky. Chteji-li jit obaane z Horky k svemu holiei, musi mit propustku, protote holie je ut v "reichu". tspech Cs. vkvozu kapesnich svitilen v zapadni Africe.

•A Velmi dobrYm odbytig tem baterii pro kapesni lampy, zejmena htilkove, jest zapadoafricke vnitrozemi. Toto zboti dodava ve velkem mnotstvi Nemecko, Japonsko a Hong Kong. V posledni dobe dobte se ujaly i baterie deskoslovenske, ktere svou dobrou jakosti konkuruji zejmena menecennemu japonskemu zboti, jimt je tamni trh zaplavovan. 0 toto odbyti gte usiluje i Dansko, Anglie i Amerika, led bez vetAiho itspechu, nebot' domorodci kupuji jen nejlevnej gi zboti. 6eskoslovensko ptina gi zboti jakosti za dostupne ceny. Jak upozorriuje Exportni Ustav Cs., jest zavadou vetgiho odbytu Cs. vYrobkir nedostateena propagace a nevyhovujici zptitsob baleni. Schopnost soutete by bylo motno zvY giti uzpilsobenim baleni zpusobu japonskemu. KatclY tucet japonskYch baterii je totit zabalen do obdelnikove krabice z vinite lepenky, a to ve ttech tadach po 4 kusech. Obchodnici i spottebitele davaji tomuto baleni ptednost a proto je nutno, aby i Cs. vkvozci ptizpusobili se tomuto potadavku.

Strang 18.

°DWI 2,SOVATELSKi Mt. Calm, Texas. cbene, redakce!

Dozvidam se v Hiasateli, to kaliforn gti Slovane odbYvali sjezd v meste San Diego, Rusove, Jihoslovane, Cechoslovaci. Nevim, jak' je etel organisace, ale domnivam se, te je pro dobro vg ech Slovane.. V Kalifomii je lid ze vg ech kouta sveta. Je to michanice naroda, nejvetgi na celem svete. A to nag i Slovane vidi, co delaji Nemci, Japonci a Italove, tern na torn nezaleti, kde jsou zrozeni, oni jsou na prvnim miste naradovci a teprve jsou obeane, cot neni prave spravne lednani. Ale jak si mame poolnat my Slovane, mame se tfidit a tfi gtit na male narody, na Cechoslovaky, Polaky, Jihoslovany a Rusy, kdyt dohromady jsme Slovane? Jaky to ohromnY zmatek oproti nemeckemu narodu! Nemci na tom nezaleti, kde se zrodil, jestli to bylo v Rakousku neb v 6echach aneb v Prusku, on je nejpr y Neincern. Dobke je, ze si dohromady milteme rici Slovane, ale je gte musime odstranit nenavist, gpatnou domnenku, tupeni a hanobeni slovanskeho naroda mezi sebou.

Myslirn te i to nejhor gi se cla odstranit nyni, kdyt je ptihodna doba. Slovane v Kalifornii vidi pottebu, aby slovanskY ne,rod byl sjednocenY a myslim, te je to nas v gech ptani v cele Americe. Pak mateme napomahat k vytvo •eni slovanskYch spojenYch state. v Evrpe, a tim sobem by se uvolnilo slabgim narodum a zaniku by se ptede glo. VyzYvam nage studenty na universitach a v gechny nagedovce a vlastence k pfemYgleni a psani. Take souhlasim s nahledem statieka Barto ge, nic nam nepomete nada.vat a gpinit Hitlera a celY narod.

Pani Paulova, pied odjezdem do Evropy se mi nesvetila, ze pojede do Fry gtatu. Tam jsem chodival do gkoly a nejakou rodinu tam jegte mam. Pravda, to je tam bardzo ladna krajina.

Jak je znamo z novin, na gi atednici H. R. jsou dobte zamestnani, jezdi po Texasu jen se Prati.

Ed. Snapka.

Houston, Texas.

Vatend redakce!

Nedayno jsem se vyslovil, ze bychom se mei poyznest nade v ge do oblasti klidu a neomlouvati se, at nam k tomu narostou ktidla. A hle!

Spravedlnost a duch Pravdy nas volaji "k modiitbe z Ceskoslovenskou republiku". Zkougka narodu zvolna ptichazi a nyni jest ptedlotena zkougka i nam Cechoslovarram, at' se nalezame kdekoliv.

Jmenem tit sta tisic texaskYch oechoslovana (jakot i jinde v torn samem pomeru) jsme se ptedstavovali presidentu Rooseveltovi jako stoprocentni amerieti °Wane a v tom samem poetu a sile jsme projevovali soucit, vernost a podporu vlacle i lidu v ‘Ceskoslovenske republice; jmenem toho sameho poetu jsme se ohlagovali i u papete a nyni budeme se v poetu i uptlmnosti tri sta tisic texaskYch (jakot i jinde v torn samem pomeru) Cechoslovant v jednomyslnosti modliti za Oeskoslovenskou republiku, tak jak duch praotce Cecha s jeho naeelniky; duch Husa, Zitky, Jiti z Podebrad, Komenskeho, Cheldickeho, Havlieka, Palackeho, Masaryka a jinYch, jak k nam dnes s nebes vYgin dnes veli. Ci stale vetime, te ye vYzbroji a opevneni pozemnich hranic spoeiva na ge spaseni neb povzne geni se nad hrozne zjevy nespravedlnosti? A toto plati nejen pro eechoslovany, ale pro vgechny narody.

V aem spoeiva na ge nadeje? "V navraceni se nagich spravedlivYch veci". V narodech neb v kralovstvi narodir? Ut jsme jeclnou zkusili a co jsme dostali? (Viz spojence.) Kam se nyni uehYlime? Obratime se tedy s uptimnosti a s jednomyslnosti k praotci 6echu a v gem nagim duehem posvecenYm pestounem Pravda a Spravedlnosti, kterYaht hias nas pouts a ma uvest do oblasti proste pekelne vfavy? Aneb chceme se podileti v uvedeni Armagedonu, jent poeina hoteti na vg ech mistech sobeckych ei chceme se pou gtet do modlitby, az ut • nam nad hlavou stfecha hoti a na venku hrom bije? Ve zmatku Ci ve zde geni aneb s rozumem ✓ klidu? Prod ne &iv? To se pta Duch Pravdy a Spravedinosti, praotec 6ech, Hus a cela tada

3IINI5'VA jinYeh s-Masarykem pta se tebe i mne. Co uoininie, Co Volime, to i zjevujeme a tedy, jsme-li si vedomi sami sbe, neplaeme a nenatikejme, tim merle posuzujme.

Mnoho z nos ptichazi k nahleclu, te lid v eeskoslOvenske republice mel provest sebevratclu misto otroctvi pod nazistickYm retirnem, ale ph tom zapominame, ze prve museli bychom sami voliti sebevratclu v nas samYch. Na druchYch tadati neco, co bychom sami neueinili, nezda se mi mistne. Chceme-Ii si podrteti phletitost budoucnosti a jsme-li spravedlivi, musime to na jevo dati i na gim nejblitgim, byt' by to byli i 6echoslovane v nemeckem otroctvi.

Otroctvi jest hrozne ovzdu gi, ale hlas s nebes Ogin k modlitbe volajici pronika i ta nejhroznej gi zakouti. Ptedstoupime pied tran Pravdy a Ducha Spravedlnosti v poetu a sile na tri sta tisic texaskYch eechoslovane, tak jak jsme to ueinili k presidentu Rooseveltovi, k presidentu eeskoslovenske republiky dru. Bene govi a tet i k papal s prosbou, s tutbou "navraceni se spravedlivYch nagich *creel", ktere Komensky zatehnal vlasti sve ph odchodu a v duchoni oblasti pro nas zachovancii?

Je to smutne, ze davame na jevo v gem naroatm sveta, te cosi bylo mezi nami shnileho. to nebudu tikat, anit to chci opakovat. Pravda bude nas soudit na trunu Spravedinosti a jest to velice blahove brati soud do syYch rukou. 0vgem, komu se to libi a nevi jinak netli hrati si na soudce v podobe Pilata, musime to ostatni po (zpasobu Jeti ge) ktest'ansku pkijmouti, ale nesmekejme nag klobouk pied sebevratclou, ale radeji vyevierne se ptipinati rate na ten Mt, aby kvetly krasou vgelidske svobody pro vgecky narody sveta.

Oim srdce napinena jsou, tim itsta jsou hotova mluviti. Jsou na ge srdce vgech tti sta tisic texaskYch Cechoslovant hotova mluviti tim, dim napinena jsou? Jsme hotovi se modliti? ✓ povznegeni spoeiva cele nage vysvobozeni a v nagem povznegeni jedine se mateme optiti o duchovni zaklad, a to plati o Cechoslovanech tak dobte jako o stoprocentnich obeanech americkYch. Co si nasejeme, to i sklizime. tide sklizeji svou ten a ta je hrozna. Litujeme jich mnozi a mnohe, ale uvedomneme si, jestli nepoutejeme nageho uvedomeni (neb rozum) °heti Armagedonu bude eistit dugi nas vgech. Ano, zkougka A. V. Mikeska. narodu je zde.

Salvatorav poboZnik. ✓ jitnich oechach zemtel podplukovnik Emanuel SiglivskY. Za Rakouska byl nekolik let poboenikem rakouskeho prince Salvatora.

Tehdy take dostal glechtickY predikat akoslavic. Po ptevratu sloutil jen kratkou dobu.

Byl pensionovan. Pobodnictvi u alexia kralovske rodiny mu nevadilo, aby v rote 1910, v dobach, tuheho narodniho atisku, se prvni phk Ceske narodnosti. Byl to turd' vojak, • nevybiravy ye slove, ale zlateho srdce. Mel desitky raznYch tada a byl donatem MaltaskYch rytitu.

Jet v listopadu zaene jizda do prava?

Okarntitemu zavedeni jizdy vpravo brani u nas pouze nektere formalnosti. S jizdou do prava poeital jit novY automobilovY zakon, ye kterem vgak prave ustanoveni o jizcle vpravo bylo gktnuto na natlak nekterYch mest s hlavnim mestem Prahou v Cele. Nyni se jit tomu neubrani. Jizda vpravo bude u nas zavedena v nejblitgi (lobe, snad jit tento mesic.

Ministerstvo vnitra vykonalo proto vgechny ptipravy a zavedeni je nyni zavisle pouze na rozhodnuti vlady. V zabranYch oblastech se vgechna doprava ptizgasobila jizde vpravo pies noc. teiti ueitele neptljdou unit do nemeekfch gkol. ✓ dennim tisku se vyskytly zpravy, to ministerstvo gkolstvi hodla ptideliti pfebyteene ueitele ze gkol eeskYch narodnim gkolam nemeckYm. Tyto informace so nezakladaji na pravde. Ministerstvo gkolstvi mute ptideliti ueitele, kteti maji zpusobilost vyueovat na Skolach eeskYch, jedine ustavum eeskYrn a nikoliv gkolam nemeckYrn.

Ve stfedu. dire 30. listopadu 1938

Anglie se vzda Gibraltaru.

RITSKA politika nevme g ovani do gpanelske obeanske valky zpasobilo velke poruchy v tradieni britske imperialni strategii. Je to videt zvlagte na tom, te ttady a odbomici, kteri "znaji situaci", uvatuji vatne o motriosti teelnosti epustit Gibraltar v ptipade valky ye Sttedozemnim molt.

Nedasno byla v Londyne ptedlotena obsehla zprava o vYsledcich getteni britskYch odbornika a age.nte. Pies to, te nektere kruhy, pohlitejici na v ge s nedaverou, odmitaly celou tuto zpravu jako "panikatskY nesmysl," venuje se tomuto problernu velka pozornost.

Objevilo se, te jednou z prvnich veci expedienich sbora na strane nacionalistu na poeatku obeanske valky ye Spanelsku, bylo po stavit tette delosttelectvo na africkem pobtenaproti Gibraltaru. Munieni skladi gte, pozemni pevnosti a betonove kryty mu poskytuji idealni ochranu, ponevadt jsou vystaveny ve skalach.

Baterie, skladajici se ze etyk del, jsou rozde leny tak, aby ovladaly co nejvetti Uteri* a ph tom jsou dobte chraneny proti utoku ze vzduchu. KatclY kus tetkeho delostkelectva je obklopen lehkou protiletadlovou baterii.

V sekci na zapad od Ceuty byly postaveny etyti take baterie. Je motno strilet odtud bezpeene na lod' at do vzdalenosti 11 a etvrt mile. Maximalni dostkel je 15 a pal at 17 a pal mile. Dela jsou nejposlednej giho modelu.

Podobne formace byly postaveny na evropske strane gibraltarske atiny uz pied rokem.

Ty jsou rozdeleny na dye skupiny. Prvni, sekce Sahara-Tarifa-Algeciras, tvicti pkirozenY dopinek africkeho systemu, a obsahuje etyti baterie s 21 cm dely. Takove formace ve skuteenosti blokuji celou gibraltarskou Atinu na vzdalenost ph nejmen gim 37 a pal mile. Baterie byly rozestaveny na evropskem i africkern pobteti strategicky tak, to neni mista, kam by nedosahla jejich palba. Telefonni spaje umotriuji ptesne informace a pozOrovani baterii i mutstvu.

Druha skupina baterii na evropske pude obsahuje pevnosti od zapadu na sever a ptistav Gibraltar. Take zde jsou etyti baterie, jejicht dostkel je vet gi net vzdalenost k Gibraltaru. S temito delostteleckYmi formacemi lze blokovati po cele deice gibraltarskou Utinu, a to s obou stran.

Tyto skuteenosti potvrdily prvni podezteni anglicke vlady. Zprava prohla govala, ze podle nazoru odbornika Gibraltar by se stal rychle neudrtitelnYm v ptipacle, te by na Sttedozemnim mori doglo k vetgimu konfliktu, a to ndvrh dostat britske lod'stvo Gibraltarem kolern africkYch baterii pod ochranou koutove clony je naprosto fantastickY a neuskutednitelnY. A koneene, znela zprava, je nalehave nutno najit jine mist* a zaeit pracovat na nove zakladne, pokud mania v Portugalsku.

Zprava se bere v odpovednYch kruzich tak vatne, to kdyt nedavno britska namotni delegace navgtivila Portugalsko, navazala prvni pottebne styky s lisabonskYmi pti4ugnYmi kruhy VYsleclkem toho bylo jednani o ni navrhovane "alternativni, zakladny ye Faru, na nejjitnej gim pobteti Portugalska v provincii Algarve. Jednani uz znaene pokrobilo.

Netteba tikat, to na mnoha vysokYch namotnich a armadnich mistech se vyslovuje silkritika tohoto skoro neuvehtelneho obratu v britske strategii, a kritika je stale osttejgi a vgeobecnejgi.

Rai se ministerstva.

Scheze ministerske rady schvalila, aby StAlemu vYboru byl picedloten navrh na zmengeni poet uministerstev o th. Zru geno bude ministerstvo pro sjednoceni zakorra. Ministerstva pat a teleznic budou sloueena v ministerstvo dopravy a ministerstvo zdravotnictvi a socialni peee sloueena v ministerstvo socialni a zdravotni spravy. Stalemu vYboru bude take ptedloten navrh, aby na celem ezemi republiky od 1. kvetna 1939 byla zavedena jizda vpravo.

Ve stied, dne 30 listopadu 1938.

Oddil dopisovatelskST kid Dubovfr Haj, eis. 126., Ross, Texas.

VYrodni schaze nageho kadu konati se bude v nedeli 4. prosince v 1 hod. odpoledne. Mimo jineho dilleliteho jednani bude volba atednika a proto jsou vgichni dlenove Zadani, aby se do schfize v pinem poetu dostavili.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Foit, taj.

Fr. Mrkos, pfedseda; Rad Ehnaton, els. 148. v Blessing, Texas.

Uveclomuji timto eleny nageho faclu, by se vgichin dostavili do schaze prvni nedeli v prosinci a hledeli zaplatit jakoukoliv dluhujici eastku. Zaroveri budou volby atednika, tak br, a ses. dostavte se veichni a zvolte sobe afedniky takove, kteti nikdy nechybi a budou pracovat nej en ve prospech kadu, ale cele Jednoty. V padu nepkizniveho podasi schaze bude nasledujici nedeli. S bratrskYm pozdravem, John Spurn', taj.

Meth. Zhanel, pied.

Dotaz cane Hlavni liTkadovne S. P. J. S. T. ve Fayetteville ,Texas.

Crosby, Texas.

Ve zprave fieetniho vYboru, ve Vestniku z minuleho tYdne, jest otazka U. V. a odpoved' na ni H. U. nasledujiciho zneni: "Jak se kontroluji splatky pfijoek na certifikaty, v ptipadech umrti, kde takova pfijcka je, byl U. V. vysvetlen system kontroly nyni ponZivanY a zdarazneno, ze vYplata funrti bez obdrZeni pajdky na certifikat, jest rozhodne vyloucena."

Tomu skuteene nerozumim, neb neni to jasne podano. Dle toho by Glen majici pajdku proti svemu certifikatu, ji2 by nemel v den sveho amrti zaplacenou, propadla by jeho Cast nad jeho pajeku na certifikatu *pine.

Jsem tee jeden z tech nemajetnYch kteti jsou vg elijakYmi okolnostmi pkinuceni poZO.clati o pajdku Jednotu. Proto 26,clam laskave ctenou H. U. o lep gi vysvetleni, neb jsem si jisty, to se tim zavdedite, teZ jinYm elerrrim, jich se to tYka a neradi by, aby jejich certifikat propadnul. S bratrskYm pozdravem jsem: S. Kelarek.

Pozn red. — VYplata amrti bez odrateni piljeky na certifikat jest rozhodne vyloueena.

Protage tiskakskY gotek ye slove odratene vynechal pismeno "a" — Ceti jste nepochybrie obdrieni a z toho si ueinil nespravnY zaver.

Pozdrav a dobre zdravi! itad Jan Rosickfr cis. 110, Kaufman, Tex. Cteni broth a sestry!

Oznamuji yam, kteti jste nebyli ptitomni v listopadove schazi, vYsledek voleb nageho tad.0 Jan RosickY: Stanislav Oech,. pkedseda; Fr. Bobalik jr., mistoptexiseda; Stepan St'astnY, taj.; Alois.

Slavik, adetnik; Frank Rychlik, pokladnik. Ucetni vYbor: Eman Reznicek, Alois Reznicek a Stanislav Oech. Zabavni vYbor: Albert Babovec, Jos. Janieek a Josef Slavik. NemocenskY vYbor: Anna 6ech pro Terrell, Frank toupal pro Seagoville a Joe Reznicek pro Kaufman.

Opatrovani sitiovYch lamp si vzala na starost Klara Rychlik a za to ma mit bezplatne salonek, totiZ vYteZek z neho ph. zabavach.

Do tadu jsme ptijali mladeho elena Johnnie Chudeje na dvacetiletou pojistku, tabulka C. Na seznamu nemocnYch se naleza br. Frank Novak stargi a my vg ichni mu pkejeme apine uzdraveni.

Sucho tu mame citelne, misty nedostatek vody a vlahy na dobre, hlub gi °rani neni. Ovsy podzimni vze gly vetSiriou, ale tak ze Ziji, a pfijde-li tuMi zima bez deg te, mama nadeji na jiste jeho vymrznuti, co2 se nestalo jit 3 roil', aby vymrzl. tady.

S actou,.

Stepan 8vastny*.

Rad Moraviti Bratki, els. 6., v Cottonwood, Tex. Nag e vYrodni schaze bude konana v nedeli 4. prosince a elenove jsou Zaclemi, aby se ji v hojnem poetu zudastnili, neb po vytizeni jinYch zaletitosti budou volby rikednikii. S bratrskfrm pozdravem, Frank Pibil, tajemnik.

V2STNiK itad Nova Morava cis. 23, Schulenburg, Tex. client bratki a sestry!

Timto vas laskave zadam, byste se dostavili v hojnem poetu do vYroeni schrize nateho tadu, ktera bude potadana druhou nedeli v prosinci, dne 11., pfesne ve 2 hodiny odpoledne.

Bratki a sestry, vezmete si na vedomost, ze schrize tato jest velmi dilletita ate vyta.duje vati pfitomnosti, neb v teto schrizi budou voleni kadovi fikednici a razne vfrbory pro rok 1939. Proto jest na nas, bychom se dostavili a zvolili si tkedniky takove, bychom sami byli spokoj eni.

Zaroveri upozorriuji ty, kteki jsou s placenim pozadu, aby pamatovali svoje povinnosti dati do pofadku, neb jinak budeme je nuceni suspendovat, cot bychom neradi dean. Tak, bratti a sestry, kterfrch se to tYka, pamatujte to dat do pokadku, neb jest to pro vase dobro a vatich milych, kdy si budete drtet vati pojistku v dobrem potadku, neb tadnY nevime, kdy mriteme bYti odvolani s tohoto sveta. A proto si befeme nate pojistky, aby pomahaly natim milYm porttstalYm. Tak se zatim mejte vtichni dobke a pamatujte vtichni na ptitti schfizi.

Poda,si doposud mame vie suche net mokre a jit po nekolik dni nam tu mrzne.

S br. pozdravem, John Kahanek, taj.

Rad Spravedlnost cis. 121, Shiner, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Pitchazim zase s par kadky, abych vas uvedomil, byste se co nejvice srieastnili vyrodni schaze, kterou budeme konat prvni nedeli v prosinci v 1 hodinu odpol., neb nam ptipadaji volby akednika na rok 1939. Jest kaldeho na neb dlenkyne povinnosti, by se vfrrodni schrize sndastnil a zvolili si spravne atedniky, zase nove, neb nemusi pokad jen bYti jedni.

Pak ti, kteti jste pozadu s placenim, hled'te se ve vYrodni schtizi vyrovnat, neb bychom byli nuceni jednat podle stanov.

Proto se hled'te co nejvice schaze sadastnit.

V padu gpatneho podasi schaze se bade konat druhou nedeli.

S br. pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Rad Frant. Palackfr, Z. 21., Schulenburg, Texas.

Timto davam vedomost v gem bratrrim a sestrain, ze nam pkipada schaze na prvni nedeli.

V padu gpatneho poeasi bude az druhou nedeli, tak se hled'te dostavit v co nejvet gim poetu, neb mame uvadet pet novYch dlenfi, tak at' je nas co nejvice. Zaroveri je to schtize vStrodni, tak byste se melt aspori jednou za rok dostavit v pinem poetu, neb bude i volba fikednika. Bude ph tom i nag organisator br. Jos. Franta.

Tak bratki a sestry nezapomerite a dostavte se o jedne hodine, neb je kratkY den. Zustavam v tete bratrske, Chas. Jalufka, taj.

Taylor, Texas.

Timto oznamuji vgem elenam faclu Hvezda MladeZe Cis. 102, abyste se dostavili do pkigti schfize v prvni nedeli v mesici prosinci, a v padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji, neb mame volbu atednika, ktera musi bYti provedena, a neni-li dost 'dent ptitomno, tak se volby nemohou konati. A u nals- eho kadu se to east° stava. Proto, bratti a sestry, nenechte se do schuze pobizet a pkijd'te aspori do v3irodni schrize.

S pozdravem na v gechny sestry a bratry, Antonie Adamek, taj.

PODEKOVANi. Broth a sestry, vime 2e dosti temito tadky nepodekujeme, napapir dat nenniZeme, co citime. Dekujeme kadu Jaro cis. 130. za venec a bratrskernu kadu Pokrok Dallas 'Cis. 84. za yenee a vgem clarcilm kvetin, tern, ktefi nageho draheho k poslednimu odpoeinku doprovodili.

Dale path nag dik p. Rendlovi za slova atechy a sestram, ktere mu na jeho posledni testa zpivaly. Bratkim za neseni rakve. Z hloubi srdce vain dekujeme.

Spi klidne nas draht neb si toho zasloutit a z naich srclei nevymizit

Rad Stefinik, eislo 142., Houston, Texas.

Milt bratki a sestry!

Musim vam dnes napsat neco o na gem Sokolu na Cottage Grove. V gichni se radujeme, ze br. Kadlec bude zde v ittery, aby si s nami zacvieil. V nedeli nam sehraje divadlo a pak budeme mit zde Mikulatskou zabavu. Divadlo zapane v 6 hod. odpoledne a pak si vtichni zataneime pki hudbe Zatopkove. Tak na shledanou v nedeli dne 4. prosince na Cottage Grove.

Sokolka Alice Cykala.

Na zdar!

Mikulatska zabava dne 4. prosince u Telocviend jednota potada, Mikula gskou zabavu v sini tadu '8tefanik na Cottage Grove.

Spojena bude s jednoaktovnou pod nazvem "Prye od 'Zen". teinkovat budou br. Ladislav Kadlec, br. Eda Zan, br. J. Ka gpar, br. B. 6tvrtnik, ses. Eva Klimova a ses. Bedfi gka Bravcova.

Pak budou komicke vYstupy, ph kterYch bude teinkovat ses. Karla etvrtnikova a br. F. BeCan. Pak bude ten slavnY Mikula g rozdavat hodne darkti. Proto hled'te, pkateles jich co nejvice sebou pkinest pro svoje mile a zname. Darky mohou bYt komicke, aby bylo dosti smichu, tee druhe darky pane, jako kamarad pro svoji kamaradku daredek z lasky, anebo opaene, aneb nejake hlouposti. Tat daredek svYin detem, jet do platit nebudou. Proto napi gte na balieek, kdVZ to bude pro deti, ze je to pro dite. 0statni budou platit ne vice jak 5c cla Pak bude hrat k tanci hudba br. Rudy Zatopka z Houstonu. Zadatek bude o 6 hod. a tandit se bude do rana. Doufame, ze tam bude deft anebo dertice a andel, ponevadZ Z"adna andelice neni.

V2dycky se fika "ten andel", tak to znamena rodu muZskeho a ne Zenskeho. No uvidime na Mikulagske zabave, kdo to vlastne bude. Nezapomerite se velkem poetu dostavit, tedy pkigti nedeli. Na zdar a fictive v gechny zve, Zabavni vYbor Sokola.

V zabrane ocelarne.

Tkinecke t. elezarny mely uzavteny velke objednavky perove oceli do Ruska. Byly ted' zrug eny. Jednalo se o objednavku 20 vagontl. Take objednavka ze 8vedska deseti vagonri oceloveho dratu byla zru g ena a Britska Indie zruAlla objednavku 10 vagona oceloveho pasoveho teleza., V Vinci vydelaval nadenik at 40 Ke. denne, kvalifikovanY delnik at 70 KC. Nyni se pkijem delnikt zmengil asi o polovinu. Do Polska Tkinecke 2elezarny nedodavaly.

KALENDAil 4. prosince. Divadlo "Vesnieko ma, pod Sumavou" sehraji ochotnici kadu Pokrok 'Cis. 84.

4. prosince. Mikulagskou zabavu spojenou s jednoaktovkou "Frye od ten", potada Sokol v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove v Housto nu. Zaeatek v 6 hodin veder. v Dallas Zadatek v 6 hod. veder.

11. prosince. Divadlo "Divei vzpoura" sehraje divadelni krontek "Hlahol" v budove kadu Pokrok Houstonu. Zaeatek ptesne ye 3:30 odpoledne.

25. prosince. Vanoeni program pokada 'tad Pokrok Houstonu. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

Nemecke silnice a vodni testy povedou pies eskoslovensko, dle dohody obou vlad. Smlouyou o silnicich dano bylo Nemecku pravo vybudovati autostradu pies Moravu ze Slerska do Rakouska, oim2 opatkeno pkime spojeni mezi Vratislavi a Vidni. Nemecko bude hraditi naklady na stavbu silnice a bude mitt soudni pravomoc nad ni, aekoli fizemi zustane v pravomoci cal. vlady. Reka Odra, je2 spojuje pramyslove kraje Horniho Slerska s BaltickYm mokem, bude nyni spojena novS7m kanalem s Dunajem u Bratislavy. JinY kanal povede z Vltavy k jihu a. Dunaji. Soustava praplava bude spojovati dye dulehte nemecke keky — Labe, ktera vleva se do severniho more u Hamburku a Odru s Dunajem, kterY asti do Cerneho mote.

PfelOme svoje nemecky znejici jmena do eettiny! Sama tak udinim co nejdfive budu moci a doufam, ze nebudu jedina.

Listech, Sida Volfova v

Strana 20.

ADRESAft, TAJEreLNixt itAlD1r1 Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Utadovna: C. H. Chernosky, ptedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, teetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finandni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Temple, Rt. 4., Texas.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horriak, Bryan, J. J. KrutinskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru8ka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

2. Kcpernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1 nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schuze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4, Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v rues.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moraftti Bradt Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. J. J. Krupa, Rt. 1, Caldwell, Tex. &Mize druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schfize druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. Texasky Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schaze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vinc. Marek, Dime Box. Schtze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bade, P 0. Box 752.

La Grange. Tex. Schtze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckbolts, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

16. BIM. bora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schuze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schuze druhou nedeli v mesici.

20. Komensky. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schuze prvni nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtize druhou nedeli katclY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtze 2. nedeli v mesici.

24. OeskY Prapor. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple. Schuze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moulton. Joe Zavesky, Moulton, Tex. 28. Karel Jona John Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Pxaha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. ?lala. El Campo. Texas.

Rt. 1. Schtze prvni necieli v mesici.

31. Pokrok Slovanti. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtize 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Schiller, Rt. 2 Box 123, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. SlovanAti Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moudka, West, Tex. 2. sttedu.

37. Nova Vlast. Norbert jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. 'lean v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtize 2. ned. V mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire.

Schtize druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. El8ik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici 46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. VySehrad. Dan Cuba, P.O. Box 172, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes. odpol. , R. 1, 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnidka Rowena. Schtze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27. El Campo. Texas. Schuze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2. Fayetteville, Texas, Schaze druhou nedeli v mesici.

VESTNIK 52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schuze druhou nedeli v mesici.

53. CcskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelone. Rt. 1. Box 55. Sehtze 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak. Rud. Severa, Corpus Christi, Texas, Rt. 1 Box 54. Scheme kai'dou dru57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schilze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matusek, R. 1, Wharton.

Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vagina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schfiz, 2. ned. kat 3 mes.

61. Vesmir. Ad. Mieulka, Rt. 4, Box 183, Floresville, Tex. Schuze 1. nedeli mes. dtvrtl.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schtze prvni sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. J. J. Sula, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska, Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schuze 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schuze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Du8ek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schuze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. 3. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v 73. Sam Houston. Joe Wa8ek, R. 3, Seymour.

Schuze prvni nedeli v mesici.

74. Borovy tiaj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schuze prvni ned. v mes. katcIY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. A. Kruginsk, Rt. 1, Corpus Christi. Schuze prvni nedeli v mesici.

80. Tyr8. Tom Hunka, Rt. 2, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v 81. Rozkvet Rate. August Teykl, Needville.

Schuze druhou nedeli v mesici.

82. Cecht Domov, Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schuze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schuze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. dtvr. v mes. v ter. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

89. Rifiovy Dvfir. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud. Tex. Schuze 2. necieh V mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank Pustejovsky, B. 76, Tuxedo. Schuze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Lo8t'ak, Box 306, Crosby. Schuze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovanfi. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas Schtize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli V mesici.

97. Placedo. Joe L. ElAik, P 0 Box 105, Da Costa, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtize druhou nedeli v mesici.

99. Radho8V. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda MladeZe. Mrs. Antonie Adamek, Rt. 1, Taylor, Texas.

103 Pokrox Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtze tteti nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech. A. Klockmann, Eagle Lake, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

185. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman. Tex. Schaze druhou nedeli v mesici.

Ve sttedu, dne 20. listopadu 1938 106. Cecho- Moravan. Fr. Daekal. LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Schtize druhou nedeli v mesici.

108. Jai PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schuze prvni nedeli v 109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schuze druhou hedeli v mesici.

110. Jan Rosicky. Steve St'astny, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

1.11. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O.B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schilte druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West.

114. Thovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou8ka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schtze 2. nedeli v mis. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska, Ptiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova, Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VSeslovan. Dom, Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt, 6, Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Lukag, Box 36, Westhoff.

Schuze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matejka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtze 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Boutka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schuze 2. nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schuze 1. ned. v L. 134. Brattejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schuze prvni nedeli v mead..

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137 Lilie E J. Trochta, Louise, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletts\dile, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta8ka, R. 1, Sealy, Tex. Schuze prvni nedeli katdeho ttetiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. &haze druhou nedeli v mesici.

145. Morayske, Orlice. Frank -Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Tex. Schfize 2. nedeliv mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli.

148. Elmaton. John SpurnY, Blessing, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

149. TomaS Jefferson.. J. 0. Strouhal, Alvin,Texas.2. nedele.

150. Aug. Haidu8ek. Mrs. Anton1e Strouhal, Woodsboro. Schtze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry Hole8ovskY, P. 0. Box 505.

Wharton, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Schfize prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Elleg, Lasalle, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macho, Wilson, Texas.

158. Texasky Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, it 1. Texas. Schuze prvni 159. Rosenberg. Miles Podlipn, Rosenberg, Tex. 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourdanton.

Texas. Rt. 2.

162. Pokrok Brazoria. Albert Jei, Rt. 1, Box 39, Iowa Colony. Texas.

Ve stfedu, dne 30 listopadu 1938.

LISTY AMERICKYM KRAJANUM. Vojta Beneg.

Kdo se jich ujme a kdo jim di jisti?

S temito vergi na mysli vstavarn i leham kaideho dne. Zpravy z domova boll: bude tam hlad a bida mezi dospelymi. Ale nejbolavejti bude bida deti. Proto se sbira, pomoc Ceskoslovensku mezi Ameridany pod vedenim vzacneho ptitele Oeskoslovenska. Dr. Nicolase Butlera. V Chicagu je to Col. Knox, vydavatel Daily News, ktery podal na gi vlasti pomocnou ruku.

Ale ani Oai a Slovaci nezahaleji.

KagdY dolar yeas donna poslanY zachrafmje nejen viru v 2ivot, zachranuje iivoty same. teskSr Cleveland byl mezi prvnimi, kteti pomahali gtedrou rukou. Vetim, ke budou nasledovat dalgi Ceske a slovenske osady, ba 2e uk nasleduji.

Chicago ptispechalo ku pomoci s jive strany: Kiub ptatel deskYch legionata zapoCal organisovati ky slugneho, obnogeneho pradla a gatu. Byla to znamenita myglenka.

Bude-li dobie provedena, bude chicagska akce znamenat velikou pomoc proti ptichazejici zime a mrazu, kterY byl chudobe nejhor gim nepiitelem. Stara krasna idea lodi ky z r. 1919 ob2ivla v bohda gt'astnejthn provedeni v teto akci Kfuhu ptatel deskoslovenskYch legionatt Doufam pevne, Ze obtivnou i bYvale Veelky a Priadky, 2e nage 2eny budou it a plest gaty i pradlo, oblekat a chranit lidskou bidu v jejich stare vlasti s takovou laskou, jako to tinily v ease velke valky. V Cedar Rapidsich, v Omaze, v fade jinYch mist na severu i na zapade probudila se dobra srdce na gich Zen a zapodinaji dilo milosrdenstvi a lasky.

Mnichov znamena olebraeeni nageho naroda. Znamena otebraeeni lidu a jeho nevinnYch deti. Znamena zastaveni prate u novYch statisica mute a 2en, otca a matek. Republika deskoslovenska, jde vsttic sve nejhladovej gi zime. Detem bude nejhate.

Zemske pace o mlacle2 v Praze, v Buie, v Bratislava 2ivily kaZdYm rokem pal milionu hladovYch deti, kdy ptigla zima. Letos jich bude mnohem, mnohem vice. A penez — nebude.

A piece je v diteti narod veenY. V diteti je ov gem i smrtelnY. Proto j€ tteba myslit na ty deti v prvni tad& V techto dnech dogel mne z Prahy dopis teditele J. Groha: "Ochrana matek a deti, odbor Zemskeho asttedi v Praze posilala kaZdYm rokem svYm ptatelum ve svete artiky vkusnYch dopisovYch nalepek. Argik se 100 nalepek za 10 KC. Byl to skoro jedinY na g pit em z vetejne dobroCinnosti. Ale zabranim nageho pohraniCi jsme utrpeli velke gkody. Hranidati nam mnoho pomahali. Uk nebudou! Ubyly nam tak desetitisice ptatel, statisice pHjmu.

Hledame za ne nahradu. Byli bychom nesmirne vdedni Ceske a slovenske Americe, kdyby kupovala nage dopisove nalepky.

Mohly by nam pomoci Ceske a slovenske redakce? Mohly by nam pomoci Ceske spolky v Americe?

Vetim, Ze pomohou. Doufam, 2e v brzkem Case obratime se na dobre Ceske lidi po Americe a najdeme u nich porozumeni pro ochranu matek a deli. Je to odbor Zemskeho asttedi pede o mlade2, jaka jsou dizena v kaide dasti republiky od Prahy do U2horodu. A z techto Zemskych usttedi dogel mi dopis z Prahy:

Strana 21.

VESTNtlt "Prosime americke krajany, aby pti sbirkach pamatovali na nage ti, na Zemska fisttedi pace o mladeZ v O. S. R. V Americe se sbira, pomoc Ceskoslovenskemu oervenemu Kfili. Je to krasna, zaslu2na pomoc a republika bude za ni svYm brattim a sestram za ocednem hluboce vdeena.

Ke2 by pomoc Cervenernu Ktili byla takova, aby zahnala hlad a nesnaze statisica.

Ale Vy sam vite, Ze jste svym easem razil heslo: V detech je narod vednY. Prosime Vas, upozornete nage americke krajany na Zemske Usttedi pede o mla.deZ a jeho odbor 0chranu matek a deti v CSR. Po oklegteni v Mnichove Tram zastalo j en 144 Okresnich peai pro deti„ skoro cele sto nam jich vzali Nemci. Ale deti, ktere se na nas spolehaji, nesmirne piibylo. Zbylo nam 374 Ochran matek a deti, ktere peCuji o rodieky a nemluvriata, na letogni zimu chystame 1576 stravovacich stanic pro mlade2. Loni jsme stravovali 207,000 a oblekli 97,000 deti. Letos jich bude mnohem vice. UZ dnes. v podatcich tijna, se jich o gaty a pradlo hlasi 67,780. Kolik jich bude v lednu, a2 poenou mrazy? Bojime se na to myslit.

Nemci nam zabrali nage jmeni, nage Ustavy v Mar. Laznich, v Novem Svete. Jsou to milionove ztraty, a deli nemaji, kam hlavy polokit. Prosime proto sve krajany, aby nezapominali slov Jeti govYch: "Co jste ueinili jednomu z techto mallekYch, mne jste ueinili."

Na nage deti 'deka velka aloha v budoucnosti: vratit narodu gtesti, uchovat vlasti svobodu a vratit ji viru v pravo a spravedinosti. Jak by to mohlo tint pokoleni schatrale, mravne zlomene, telesne pod2ivene?

AmerickY lid vykonal pied dvaceti lety dilo osvobozeni pro starou vlast. Prosime ho z celeho srdce, aby pomohl vykonat dilo osvobozeni i pro vlast novou, pro vlast, kterou to ze zficenin poeiname stavet, s laskou a chaverou. Bude to dilo jeAte vetgi nee bylo minule.

Vime, Ze i amerieti krajan y maji sve nesnaze Vime vgak take, Ze maji uglechtile lidske srdce a Ze pornohou, kdy je o to poladate. Prosime je, aby se na nas nehnevali, v2dyt' neprosime za sebe, ale za &et, ktere si samy pomoci nedovedou.

Prosime je: Drazi bratti, nezapomelte na Zemskou peel o mladeZ v Praze, Chotkova silnice C. 8. III. J. Groh, ptedseda ZUPM., R. J. Vonka, teditel."

A na konec je gte nekolik slov: U2 pied lety byly v nekterYch americkych mestech zHzeny t. zv.

6eskoslovenske obchodni komory.

Vetim, Ze ptigel Bas, kdy by mohly vykonat kus poctiveho dila pro starou vlast.

Jde o pomoc eeskoslovenske vYrobe. Velmi vystiZne hovotil o torn 29. srpna do chicagskeho eeskeho radia red. A. Jandaeek, zastupce katolicke mladde v es. delegaci z Prahy, kdy pravil: "Ale je gte vice potiebujeme pomoc praktickou v tom smyslu, aby nas demokrate na celem svete dovedli chapat hospodatsky a Zadali nag e dobre, kvalitni zbo2i." Jestli vas, va,Zeni krajan y, mohu poprosit, dinim tak velmi uctive: Kupujte eeskoslovenske zbo21!

Oi bychorn dale kupovali zbo21 japonske, britske, italske, nemecke ei jine, zatim co doma v Ceskoslovensku budou statisice otcu a matek bez price a chleba? Spojene Staty

americke uzavtely s 6eskoslovenskem dobrou obchodni smlouvu, aby pomohly. Nebude krasnej gi pHietitosti pro eeskY a slovenskY lid v teto zemi net uposlechnout hlasu sve vlady a podat stare vlasti pomocnou ruku: Zadat a nabizet, kupovat jeho zbo2i. Obchodni komory deskoslovensko-americke mohou vykonat dobte utite6ne dilo. Nebude zatako ziskat ze stare vlasti nabidky, cenniky, vzorky a doporuCovat je americkYm obchodnikam a 2Adat deskoslovenske zboZi pH svYch nakupech. ZlinskY Bat'a musi byt nasledovan ye svem boji o kus prate pro Ceskoslovensko.

Bratti a sestry! Venica je pied nami prate. Ale takova prate nemate bit uskutednena bez adelne organisace. Ka2c1Y uspech na kteremkoli poll prate ptedpoklada organisaci. I deskoslovenskY lid se musi zorganisovat, sjednotit — na pomoc sve vlasti, jeji svobode a jeji bide. Oeska, slovenska a podkarpato-

ruska Amerika eeka, na svou Narodni radu. Ve verne, spravedlive spolupraci Slovakia a Podkarpatorusa najdeme k tomuto alechtilemu cili cestu nejptimejgi.

VyhYbejte se tem, kteti radi vtipem. Vet ginou to jsou Tide zkalenYch • Hrabe Rymnisky-Suvorov.

VALARSKE PAPULE z valagsko-klobucke houne, importovane ze stare vlasti, s koienYmi podegvemi a gumovYmi podpatky: enske nizke, eerne $1.85 Mu2ske, nizke, eerne $2.00 Maske, vysoke eerne gnerovaci $2.65 enske vysoke, eerne gnero$2.50 vaci Pogtou vyplacene JOSEF HRADIL, Sealy, Texas.

lispory 'sou bezpeane k poaziti, prospeini Ano, zde jsou tti vYhody velmi dulekite k uklidneni mysle i pene2enky, bezpeenost, motnost k poniiti a prospech. Pravidla tato plati stejne k investaci celkovo sumy, k systematickemu ukladajicimu programu nab k planu nashromad'ujicimu reservnich fondt, vytadujicich sttadani raznYch obnosii v pravidelnem obdobi. Tato Associate vas vita,

Eezpeenost pojiitena U. S. A. vladn Agenturou Pomoci vlady s obnosem skorem 120 miliona dolart, stoji pevne za vagim vkladem v obnosu do 05,000.00. Mil2ete Zadati lep gi zaruky?

Otevrete Va g pojigtenY fleet s narni dnes.

as pEst

JL 5

BER

G ASSOCIATI

Prvni Pajdovni a Stavebni DruZstvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Bldg.

HOUSTON, TEXAS

NG

teskoslovenske

.41

INSURED

d Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoleeenskSich zabav, te gicich se velke ptizni nakho lidu i detnych ptatel ta.doveho dlenstva. Vzorny potadek, peoliva obsluha a dobra hudba ph kaide zabave.

Poitorni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 04511.

Na doptiini se jest 20th and North Main.

J. R. Baea.. ✓ NEDELI, 4. PROSINCE ,. Raymond Saha. ✓ NEDELL 11. PROSINCE . vzpoura".

Odpoledne divadlo pod nazvem "Div & Syncopators. ✓ NEDELI, 18. PROSINCE Dybala. ✓ NEDELJ, 25. PROSINCE Ye3hodinyplvtrogamzd. ✓ SOBOTU, 31. PROSINCE — Sylvestrovska zabava pH hudlie J. Baca a Nesvadba.

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c POL%DATELE.

Strana 22.

V 2 STNIPZ

SPRAYIkT' VYKONANA POHEEBNi SLU2BA. V hodine t'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni Ustav pohotovY k sympatickemu vyrizeni nezbytaych jednotlivosti a k I vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naSi zasadou.

EDWARDfiditel.

PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. . . . .

iluit

CiPiT) Na' { PRAVNIK Vyfizuje vakere soudni zaletitosti.

Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. /I

efer-anka & ITaniura WEST, TEXAS.

'

PozenikovY obchod — Abstrakty.

Pajeky — Notafstvi.

Mme CTIO1Pni v elm qt5t2s DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAR BrYle spravne pripravene. as die timluvy. inadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

RED FONT

teska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko gut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde NejlepSi soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. liOLLUB

Orchard, Tex. yiy kciysi fine easy,

kdy Cech bYval vitezem, kdy sel 2ikka v eele vojska, ye strachu se trasla zem.

Porakel nepratel davy, vete tomu lidieky, ak nepritel boty ztratil u Domaklic vesnieky.

To je jiz pohadka jenom, ted' Cech v strachu musi Mt, aby nebyl od sousedu z kterekoliv strany bit.

Hrdinove od Zborova, kdybyste to videli, jak se to eeladka cizi o vaei krvavou praci deli.

Vim, ke byste zaplakali, mee do ruky sebrali, to bezcitnou eeladku z vlasti ven byste vyhnali.

Ale nevim, hoei mill, k jakemu byste doeli cili, neb se drive jinde kilo a tek jinde -Driv koutily stare tetky, ktere mely zaduchu, a ted' kouri mlade damy pro para.du do vzduchu.

Hlavni roll hraly drive granaty a erapnele, ted' pry budou vitezit okridleni andel& A ke pry tech andelieka je hodne vic v Nemecku, jak to Lindbergh vypravi, proto 6e g i z pohraniei se vystehovali. oeskSun vticicum blahopreji, ke se rozumne zadrkeli a nehnali na jatky muze, otce, junaky.

Kdo se chce prat, at' se pere, mrtvS7m se zpiva miserere.

Jednou jsme se narodili, jednou zemrit musime, ale na ty mrzaky neradi se koukame; mame jich dost pied zraky z minule svetove valky.

Proto bratri, mirnete se, minim zde v Americe.

Nedavejte pruchod eerne kritice, uvakujte, mirnete se, na Ceske vildce nezlobte se, kdyby jste na jejich miste byli, jinak byste soudili.

John GajevskY.

Vie stredu, dne 30. listopadu 1938

t na vyrazu kmoch a brach. Lech je Co znaei slovo "tech"?

V prave vydanem nemeckem sbor- protikladem slova Lech. tech, pravi niku. kterY byl chystan k sedmde- I se ye sborniku, znamenalo obyvatesatce zesnuleho bYvaleho ministra, I le &bre keine, dobreho statu proti univ. prof. dr. F. Spiny, le vYklad Lechovi, obyavteli jeete neusporadaslova Cech. Pravi se tam, ke slovo ne kerne. Odpovidalo to take stavu "Cech" je lichotiva zkratka, obdob- zemi, eeske a polske v 10. stoleti.

LMVEN A Parniky z New Yorku:

EiFFACPPR

.

DEUTSCHLAND =MEM-A

lmnrciati LW YORK .

26. Listopaclu 1. Prosince 7. Prosince 14. Prosince 15. Prosince

Viborn6 ieiez. spojenf z Brem neb Hamburku

Pomialeme Vam pri obstarSv.5n1 nav gfevnich a vysfehovaleckich vis pro Vaie evropske pl'ibuzne Informace'u vaieho mistnfho agenfa ne6

kli ft Cotten Exchange Bldg.,

HOUSTON, TEX

Taroky $1.35. Cechoslovak, West, Texas.

HRAN RODINY

Zapis zklamal V zabrane Vrbici u Bohumina byli t esI4 Lekai a Operater Polaci zklamani vYsledkern zapisu 711 Medical Arts Building do polske ekoly. Bylo do ni zapsano HOUSTON, TEXAS jen osm 'kaki( ze dvou set, ak zapis Telefon tradovny: Preston 2553 byl o dva dny prodlouken. Nyni polTelefon residence • Lehigh 9745 skS7 ueitel vyneuje v jedne tride 28 deti, ktere rodi6e jsou nuceni posi- MORAVA lat do polske ekoly pod hrozbou vyritEHLIDKA BRIM hnani z prate. Ostatni kaci eekaji BrYle zarudene pripasovane, neb na otevreni Ceske ekoly. V obci jsou vYmena zdarma. necela 4 procenta Polaid'. Obec poslala kadost o pripojeni k republice.

Moje ceny jsou nejlevnefai.

at

Dr. L. 0. CORWIN

BOLEST V RUCE 18 KOMI.

OPTOMETRIST San Antonio, Texas, 10 eervence Telefon — 2762.

1938. — Svagrova, ktera bydli v 1V1innesote me sclelila: ke ji bolela rutiadovna nad J. C. Penney's.

-::TEXAS ka jii 18 rokri, nemohla s ni nic deTEMPLE, lat ani rukou vladnout. Za 3 tY.dny kdyi priklaciala Nonat, bolest zmizeZtrata dael vysilaeky. la a ona mule od to doby vSecku praci konat. Sestra Nepomucena Our Vysilaeka koeicka je 12 km jikne Lady of the Lake Convent. od Koeic v Hanisce a prejde i se studiem, umistenYm v Koeicich, do mad'arskYch rukou. Nahradni vysilaeT ka bode zrizena v Zbraeove. Na ko&eke vine zadaly veera vysilat Strae—Ow, 4 /1c^. nice. V Koeicich ziskaji Mad'ari taCena Nonat je 50c a $1.00, poStou ke moderni poetovni budovu, jejik 55c a $1.05. Ptejte se Vaeeho lekarnebo jednatele, ale nic jineho stavba stala 20 miliont KC. V dru- nika neberte, radeji pike prime na nagi he polovine listopadu ozve se jit no- adresu: Kari. Laibliager & Co., Altitana, 1:#74 vysilaka ostrayska.

4Is0

LAHODNIC

ti A

PCSOBIVSC

PROTI NASTUZENI, KASLI, CHRAPOTU a PI IZNAKCM CHRIPKY. K &BUM ve viesh Z:elnjfch tekarnach. Kde nemajl, neberte nic jlneho a objednejte Hrdlo branou vageho zdravf . . .

Chrarite jej pied nachlazenim denCena: nim vyplachovanim (kloktanim) pomoci Severova Antisepsolu (50e neb 35c) a pro prvni pomoc mejte stale po ruce nevyrovnatelne Severovy tabletky proti nastuzeni. (30c.

50c a 25c

ana

VtSTNiK

Ve stidu, dne 20 listopadia 1938,

nach, ' 'e jsou hledani zatykadern dva obchodnici s deveaty, kWh uletci letadlem z Vidne. Uvali podeIdylicka. vesnieka Nemanice je zteni na Drozda a Poularda, tvrcle, vzruSena neobvyklou podivanou. V tie oni jsou hledanYmi podvodniky. oblacich se vzna g i letadla, jehot Po'Stve na ne celou vesnici a mladimotor zrejme prestavo. pracovat. Po ci jsou chyceni a zafteni v killne,1 chvili nekdo vyskakuje z letadla s neti prijdou eetnici. Jikra jim vSak r.aciakem a letadlo pristava na ne- pemtie tajne na svobodu a ubytudaleke louce. mut s padakem se je je u sebe. snesl na stfechu •emanickeho mlY- Mezitim doSel pratiske firme jikna, kam se sebehne dela vesnieka. rav telegram, z neha se dovi o poV prvni rade mistni poslidek Jikra, bytu zmizelYch tee hereeka Rita, kterY obstarava vesnieantim po- ktera miluje Jeana. Rita sedne do chilzky na po'Stu, potom Lojzieka, sveho vozu a jede do Nemanic, kde lobecni sirotek. Ti musi WI u ykho se boutlive zdravi s Jeanem, talc prvni. Jikra vyleze na stfechu a po- se, tie se mu nic nestalo. Lojzieka, maha letci, kterY je zamotan do jiti se zalibil hezkY Francouz na pr yShur padaku. Z rozhovoru vyjde na- ni pohled, je svedkyni uvitani a ujevo, tie se letec jmenuje Jean Pou- teee. Rita odveze oba mladiky do lard a tie letel se svYm spoleenikern Prahy. Jikra neopomine dati jim s Drozdem do P g t'an, kde mel pora: sebou vzorek vody z Lojziediny studati modni prehlidku. Drozd, jen 1 danky, o niti se tvrdi, 'tie ma ledivou pristal nouzove na louce, dovi se od mac.

Karly, decry mlynate, tie neni ani Drozd da vodu v Praze chemicky p:myReni, aby se dostal tehoti dne prozkoumati a zjisti, tie skuteene i z Nemanic do PiSt'an. Vesnice je te- obsahuje cenne mineralie. Poulard mer odriznuta od ostatniho sveta.1 se rozhodne, tie zricli z Nemanic leOba mladi lide se ubytuji y e m1Yne debne Lazne. Oba se rozjedou do Nea je ujednano, ie Jikra donese das- manic, aby oznamili Lojzjece, jake ne rano telegram do mesta na po- 'Ste- sti ji potkalo. Lojzieka v§ak, kteAu, ve kterem letci oznamuji svemu ra se do Jeana zamilovala, je nemodnirnu zavodu v Praze, 'tie ha- St'astna, nebot' mysli, tie on o ni varovali v Nemanicich. Veder zkou- nedba. Rozhodne se 'tie odejde neni Jikra, kterY tajne miluje.kuchar- kam do slutiby Jikra a Karla jedou ku Baron, s muzikanty hudbu na za ni bryeloau. Chteji ji donutit, aby slavnost obtiinek. Drozd i Poulard se vratila. Lojzieky se vSak ujme na jsou zkouke pritomni. Drozd se ba- silnici dama, jedouci v autu, a slivi s Karliekou a Poulard nespouSti IA ji, tie ji opatri v Praze slutihu. oCi s Lojzieky ,ktera ho jiti odpole- Bryeka se na silnici setka s vozem, dne vyueovala spravne deStine. Dru- v nemti prijeli Drozd s Jeanem. Jikha mlynarova dcerka, Pavia, si zase ra vysvetli obema situaci. Potom hledi svehro krajanka Jindry, kterY nasedne s Karlou do vozu, kterY se je be skuteenosti intienYrem chemie obraci, aby dohonil auto s Lojziea vloudil se do mlYna jen proto, a- kou. Lojzieka se vSak dostane ati do by se mohl Pavle dvorit. Tyto rych- Prahy, kde se ztrati. Jikra i Karla le znamosti nejsou pochuti bohate- se ubytuji v kancela •ich firmy mu sedlaku Pacakovi, kterY jiti do- Drozd a Poulard, kde odekavaji z poledne ztropil y e mlYnici vYtrti- policie zpravy 6 zmizele. Lojzieku nost, 2adaje nahradu Skody za po- pfivede koneene druheho dne rano g kozenou louku, na niti pristalo le- strati/11k. NaSel devde v parku, kde tadlo. Louku vaak daroval kdysi mi- pfenocovala na strome. VSichni mastni faraf sirotkovi Lojziece a Pa- ji nesmirnou radost a Jikrovi spadl cak vede s Lojziekou spor, nebot' komen se srdce: vtidyt' Lojzieltu mitvrdi, tie louka je jeho. loyal jako vlastni otec. Jean ukazuDruhY den se kone. na vsi slavnost je Lojziece plany budoucich lazni obtiinek. Pacak se doete v novi- a jiti za dva roky je ledebne misto

Film 'Lojzieka"

GESKY MLUVICI FILM

• • ,k

OJZ1C

NejnovejSi hudebni veselohra, jet prinese nefalgovane Ceske lidove veseli, jak byvalo domovem v deskYch mlYnech, ma krasne a mnotistvi rortomilYch pisnieek, z nicht' katida uderi primo k vatemu srdci. Uvidite sceny ye mlYne a na vesnici, uslySite venkovskou kapelu, protiijete chvile nezapomenutelne. Ukazuje Jos. VaAut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga, v nasledujicich osada,ch: SHINER — ve etvrtek I. prosince, o 6:30 a 8:30 hod. weer, SCHULENBURG — v patek 2. prosince, o 3 a o 7:30 hod. veeer, CROSBY — v nedeli 4. prosince, o 6 a o 8 hodinich veeer.

FLORESVILLE — v pondeli 5 .prosince, o 7 hodinich veeer.

CALDWELL — v fiterY 6. prosince, o 3., o 7 a o 9 hodinich veeer.

SEALY — ve stiedu 7. prosince, o 7:30 hod. veeer.

EL CAMPO — ye etvrtek 8. prosince, od 2 do 11 hodin veeer.

WHARTON — v patek 9. prosince, od 6:30 do 11 hodin weer.

Chmurne dni, kterYrni nyni. prov provazu. Vgichni dosahli sveho elle, jen Jikra neni upine spokojen. .chazi Evropa, nejsou evropskou kriBaraku mu odloudil mlady selskY si, ale evropskou reakci na svetosynek a on sam se stal spravcem you krisi. lazefiskYch budov, ac toutiil celY tidSalvador de Madariaga. vot Po tom, stati se definitivnim listonaem.

Nektere poraky jsou vitezoslavDokud budu tiiti, budu bojovat nejk ne2 viterstvi. proti jakemukoliv druhu diktatury.

M. de Montaingne.

Roosevelt.

OznImeni mojim ceskim atehim v Temple a okoli!

Preji si zde oznamiti Ar g em svYm prateliim eeskeho ptivodu, ze jsem se itpine uzdravil, a tie opet nalezam se v Temple, kde jsem sebe zaiidil opine vybavenou idadovnu, v ktere se °pet yenuji praksi zubniho lekatstvi.

Pfeji si dale zde vysloviti, to vedy bylo pro mne velkYm poteeenim slouZiti tak velkemu poetu myth deskYch pratel, a Ze si vaZhn loyalni podpory mi udelovane v minulosti.

1:Jkadovna moje naleza se y e Fletcher budove, roh Central a 2. Bude pro mne potaenim, kdy2 ktm.Yk3liv z myth pkatel mne pocti naVatevou. Jen se zastavte, kdykoliv se yam naskytne pkiletitost.

V fie*

J. R. Poindexter, ZUBNi LEKAR

Divadelni krouiek "Hlahol"

v necleh, dne 11. prosince v iadove budove Iadu Pokrok Houston, Cis. 88, na Studewood veselohru pod nazvem

DiVei VZPOURA" Veselohra o trech jednanich, od Rfftieny Utailove OSOBY: sl. Vlasta Valla Sylvie, Julie, sl Lillian PetfvalskY .. sl. Lillian S tasta 1 chovanky pensionatu sl. Margaret Valeikova Katetina, .. sl. Hilda 'Bvestkova Pavla, br. Joe KaSpar DubskY, tovarnik, otec Pavliny, Jindfich, bYv. baron z Hasenzweigu jeji strYc,.... br. Alv. HoSek p. Louis Darilek Chmelar, tovarnik, br. Frank Kaut Zbynek Chmelat, jeho syn, intienYr, p. Dan Datilek MUDr. 8ipek okr dekar, sl. Helen Valeikova Klara Zborilova, medieka, br. Tim KostomlatskY Isidor, zahradnik u DubskYch, sl. Olga Mazadova Barbora, slutika tamtei, maid sleeinka Rachaeova Amor Lasky, Dej za nagi. doby.

Prvni jednani v zahrade pensionatu. Druhe v zahrade u DubskYch. Treti na verande pied bytem novomantielft. — Mezi druhYm a tretim jednani uplyne pet tYdnu.

Zaeatek piesne ve 3:30 odpoledne Vstupne: pani 40c — damy 25c ODPOLEDNE I VEER HUDBA: RAYMOND BAOVA. Timto zveme vSechny milovniky dobreho pobaveni a srdeeneho zasmani k hojne navAteve i k pochutnani na vYtednYch jaterniekach.

ZliBAVN1 VYBOR. V NEDELI ODPOLEDNE — 25. prosince, ye 3 hodiny, Vanoeni program zdarma,. Budou detske vYstupy, pak tance derestle IMP

.11.11•1”.10111.70$ .101B4MS•P • Uttli4 ttttttttt

Strana 24.

Poutiveitekoznamovini

Maly Oznamovatel Pravidla V Mali= Oznamovateli tetujeme centy za slovo za kat& uvefejneni. Nejmen:si poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaStnim listku a 'Allotte k objednavce pfislu gny obnos bud' poMovni poukazkou (Money Orders nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pfidejte 5e na jeho qmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znadkou, tetujeIne za oznamky "Na prodej", "Slu2by a prate" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a na patovne, aby dale dopisy mohly byti ihned odesilany.

Pii oznamkach "Nabicinuti k ku" neb "Plijme se hospodyne" obnak doplatek za znaeku a poatovne 50 cent/.

Doplatek za znaeku budit ten k obnosu, kterY posilate za oznamku. ger Pfijmu najemnika z polovice na dobfe zafiz,enY "plat", a nebo delnika., kterY by chtel pracovat "land" a nebo mesiene. Musi to byt dobrY a spofaclanY elovek ye vgeeh tiech ptipadech. Ostatni se mule ujednat v dopise. Hlaste se na: — Jan Kana, Rt. 3, La Grange, Te'(.47-48pd) xas.

SAZENICE! 400 pravYch mrazuvzdorujicich zelovYch sazenic a 500 bile nebo elute Bermudky, v ge za $1.00, pokou vyplacene. Plate: I. B. Vana, 1002 King Street, Houston, Texas.

(47-48pd)

TABAK — stare lehke druhy prodavam: 10c, 15c, 20c. CigaretovY 30c, a Havana 35c libra, nevyplacene. Pig te na: Vacl. Kratochvil, Port(47-49pd.) land, Tenn.

4 TABAK na prodej, 16c, 20c, isr 25c. Burley 25c, vyplacene. Te2 mam "Vaclavky" na prodej, 50c lib. vyplacene. Floyd Prochaska, Port(47-49pd) land, Tenn. Rt. 1.

IMPORTOVANE PAPULE! Objednejte si nyni importiovane valagske papude z Ceskoslovenska, nejlepgi, s kotvou. Udejte dislo. — Famous Dry Goods. West, Tex. (dz Do rentu -- 100 akrt vzdelane zeme, 1 1/2 mile od mesta. Hlaste se u Ant. Buzek, Penelope, Texas.

(47-49pd) Cibulove sazenice! Creole a elute. Bermuda, 500 za 60c; 1000 za $1.00 po gtou vyplacene, obratem pog ty, uspokojeni zarueeno. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, (47-3) Texas.

TABAK LISTOVY, man' na prodej, kdo by si pfal. Cena 10c, 15c a 20c libra, po gtu neplatim. John Hradek, Portland, Tenn. (46-48pd) Budouci 6eskoslovensko se nebude ptat: Byl jste ye studentskem spolku, doktore, kdy vyhrala ta neb ona strana? Ale bude se ptat lekate: Umite Wit — privnika: Rozumite sve veci? — technika: Snesete konkurenci ciziny?

Prof. dr. Ot. Matougek.

• • Jedina, pevna hranice na tomto svete je je gte rovnik. A to je jen myg lena oara! `•Toronto Star."

VESTNIK

Ve sti;edu, chic 30. Iistopadu 1938

Osmit vehnoc.

JakSr si politik Ceti je,dnoho rana noviny a ptig el na elanek, v hterem byl zie kritisovan. Rozzutil se nesmirne a 26.dal picitele o radu, jak se pisateli pornstit. “Bilam jej vyzvat na souboj? Zadat na nem yetejne )cdvolani? Nebo ho lalovat?" ye Waco, 29. listopadu.

Ale ptitel byl filosof.

BAVLNA-: "Mc takoveho", odpavedel klid8.50 ne. "Polovieka lidi, ktera etla noMiddling, 15/16 pal. vlakno 8.80 viny, alanek nevidela. Polovidha z Strict Middling, 15/16 pal tech, kteti jej videli, jej neetla. PoDRUBE2: lovieka tech, kteti jej detli, mu neTel'ke slepice, libra 10c irozumela. Polovieka tech, kteti mu Lehke slepice, libra 8c rozumeli, mu nevefila, a polovidka Kufata k smaZeni, 2 1/4 lib.

12c I tech, kteti mu vetili jsou bezqzStall kohouti, lib.

6c namni lide".

Krocani cis. 1., lib.

13c * Stall krocani, ilbra 9c Zabrana Bfeclav, ktera denne eislo 2. krocani, lib.

8c prAivala runny Zivot celeho kraje, Vejce, Cis. 1., tucet 25c kde to hyfilo kroji, podoba se ted' Vejce, Cis. 2., tucet 15c htbitovu.

Smetana cis. 1. lib.

21c Zprava odtamtud.

Smetana cis. 2. lib.

19c Kravy na poralku ,lib 3c as 4c Roeaci, lib.

4c — 61/2c TELOCVItNA JEDNOTA Prasata, lib.

61/4c-7c HOUSTON rokADA Pgenice, bugl 50c — 55c V SiNI RADU Oyes, bugP 27c Kukutice v klasech, 75 lib. do g bugle 30c-35c COTTAGE GROVE Drolend kukutice, buk 37c-43c )o( MIKULAgSKOU West, Texas.

V patek, 18. listopadu, jsme zaloOeskY klub na vyggi gkole West, kterY bude miti schtze dvakrat do mesice. TJlednici jsou: pfedseda, spojenou s jednoaktovkou pod Willie Milberger; misto-pfedseda, nazvem Mary Lee Marak; tajemnice, Helen Pechdeek; zpravodaj, Josef Nemeoak; a Helen Dvotaeek- bude a komicke vYstupy, a pak zpev.

Mikulag — andel a cert.

Dosud mame padesat elentl, ale Po programu tanec pfi hudbe pozdeji doufame, ae budeme miti vice, ponevadt nekolik laS7valSrch studentil dekiny pravili, ae by radi paZ HOUSTONU ttili do nageho klubu, adkoliv ted' VSTUP: a0c — ZAtATEK neberou deStinu. Jsme jisti, ae buV 6:00 HODIN deme mivati zajimave se/raze a dobte navgtevovane.

Uctive zve Podle zpravy dopisovatele z BraLaskave vas pozdravuje, ZAB. VYBOR SOKOLA. tislavy vyslovil se v easopise Uj Mray Lee Marak a Betty Trlica.

Hirek posl. Esterhazy o budoucriosti Slovakt v cibsazenem fizemi tak, ze 0.11.o...1110,..wo....inwo ■o■ww.1111.Nowoo■••14.101.4.••■■•■io■•■.wwo.111.0■041101..m.o.oro•NON.MIN mad'arska vlada bude pry vuci nim postupovat spravedlive, lidsky a poctive. Bylo by si skuteane pfati, aby v dobe, kdy mezinarodnostni uvedomeni triumfuje a kdy otazky mezinarodni toei se kolem problemt nacionalnich, mad'arska, vlada snaPokADA aila se upravit spravedlive a nezaludne pomery Slovakt v Mad'arsku vilbec tak ,aby jejich piipadna nespokoj•nost nebyla pileinou v budoucnosti dalg iho mezinarodniho neklidu a nestala v ceste moZnosti spoluprace narodu v dunajske kotline. Stare htichy z let pied rokem 1918 a tragedie Slovakt v Bekegske Oahe po picevrate se nebude smet opakovat. Slovaci v Mad'arsku, jichi bude na pus milionu— tedy tolik jako kdysi Mad'aru u nas, pri dem'Z I percentualne na ne pri nia gim poetu 26 PROSINCE — NA §TEPANA — Pro vgechny — Hudba Jerry I cloyvatelstva ptipadne vet gi podil Marek a jeho orchestr, z Burlington, Texas.

— budou muset dostat aspori ta prava, ktera men Mad'ati v teskoslovenske republice, a tato jejich pra- a 31. PROSINCE — a NOVY ROK — Taneeni zahavy. — Hudba Geo. Moody's Orchestr z Taylor. Ve 12 h,odin eepice a plit'alva budou muset 13:4 nejen zakonne ky obdrii zdarma kaidY, kdo bude mit listek. Vstupne k zauznana, ale i skuteene respektovabave: muk 40c, darny 10c. na. Jde nejen o to, ae nesmi lokt dopuSteno odnarodriovani a ae Skolni Pro sezonu 1939 zustava mnoho otevtenYch dna k potadani a kulturni jejich prava nesmeji loSt $ ,ckleg t'ovana a obchazena — a toto 1 rtznych taneenich zaba y. Riditele orchestrt pigte o informace na 1 obchazeni bylo kdysi mad'arskou L. HILLMAN, Floor Mgr. specialitou, jak na to poukazal davS. P. J. S. T. Hall, 902 N. Main, TAYLOR, TEXAS no pied valkou Scitus Viator — ale tie ani politicky nesmeji bYt pova- ibo4smo...o...4mmuaioawerr1)isroimulimoymalm0....e.o Nemeeti vojaci divan' na gi armadu.

V techto dnech bylo provadeno v pohranieni obci Hru§ky, okres Hodonin, odevzdavani koni, ktere byli podle mobilisaoni vyhlaSky jejich majiteli odvedeni vojenskYm &adtm k vYkonu vojenske sluthy. Byli to kone z Hustopedska, Bfeelayska a Mikulovska a to z obci okupovanYch Nemeckem. — K ptedavani koni dostavili .se zastupci nak a nomecke armady. Pti tomto nkonu byl mezi dustojniky a vojaky obou armad velmi dobrS7 pomer a je ptirozene, ze vojaci se vzajemne Nemeck3im vojaktim neuko, nazi vojaci jsou daleko lepe obleeeni, net oni, take se o nstroji nagich vojaku velmi pochvalne vyjadtill. NerneckSrm diistojnikiim imponaval° vojenske vystupovani a kazen naSich vojaka, o nia pit v slygeli pravS7 opak, talde se nezdrZell pochvaly o mravni hodnote a bezvadne kazni naSich vojakti. KdyZ bylo ptedavani koni ukoneeno, vojaci meli kratkS7 odpoeinek, ktereho nak vojaci pouzili k ptesnidavoe.

Jeden z nich zaael do vesnice ,aby vSem koupil rohliky, salam a, cigarety. Nemeeti vojaci nad timto na„kupem ptimo ustrnuli ptekvapenim. Na jejich otazku, zda se takovST "nakup" dostane u nas vSude, dostalo se jim kladne odpovedi a nemeckST poddilstojnik - tlumodnik odvetil, ae je u nas lope ne2 u nich, zvlake, kdyZ zvedel, kolik nazi vojaci dostavaji na penezich stravneho, nemaji-li ptilektost stravovati se y e spoleenYch vojensk3"7ch kuchynich. Po odpoeinuti nakch vojakt dal dtstojnik povel k nastupu a vojaci zazpivali nekolik vojensk3ich pisni, ktere se nemeckSrm vojakfn, i kdy jim nerozumeli, libily a kdy nage rota odchazela, kynuli ji nemeeti vojaci na pozdray. )o( 0 osudu Slovakil v obsazenem

Zovani za, obeany menepravne a tie zejmena nesmeji loSit vylueovani z parlamentniho zastoupeni, tak jak z neho nebyli vylueovani Mad'ati v Oeskoslovenske republice. )o( TRiNi ZPRAVY

tefinik na

ZABAVU

v nedEli 4. pros.

"Prye od ien"

hr. Rud Zatopka

anecni a avy IUD PR HA cis. 29. MST

gI

I

TAYLOR, TEXAS

$