Vestnik 1938 12 14

Page 1

Entered as second class mail matter, Janua 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. (Wednesday) 14. prosince (December) 1938. CISLO 50. ROtNIK (VOL.) XXVI. WEST, TEXAS. ve stkedu

SCHUH fiLAVNI CRADOVNY, RAVIDELNA mesieni schrize VYkonneho VYboru Hlavni t.T. kadovny konana byp la prvni pariah mesice prosince a site dne 5. prosince v sidle iltadovny ve Fayetteville. Schrize tato konana za ptedsednictvi br. C. H. Chernoskeho a za ptitomnosti vSech alenri tohoto sprovniho telesa naSi Jednoty. &en protokol z mesidni schtrze tijnove a Istopadove a oba protokoly schvaleny a pkijaty, jak eteny. Zpravu z kijnove schtize jsme neptinesli, jak obydejne, a to z to priainy, ae skoro cele jed--, nani schilze teto zilstalo obmezeno taktka 11pine na prajednavani piljdek majetkovYch. Ptedseda Hlavni tIkadovny ptedna g tadost Vydavatelske Spolednosti "Cechoslovak" na finanoovani dalg ho nakupu " 6eskYch udebnic',' Za.dost kterat schvalena, to jest dalSi zaloha„ ktera jest pozdeji splacena z prodeje techto udebnic, byla ,zminene spolednosti povolena. Pamatujme na E- eskeslovenslm v dobe nakupu vannenich darkii! /Br. ptedseda poukazuje, ae mnohe ptedni obchody v mestech velkYch i men gch, maji velke zasoby zboti. z Oeskoslovenska, jehot nakupem mono nam poskytnouti pomoc naSim lidem ye stare vlasti a z to ptidiny VykonnY VStor nag Hlavni 15-tadavny usna g se doporuditi vSem nag rn lidem, aby v nynejSi dobe nakupu vancenich darn, budou-li kupovati zboti cizozemske, pamatovali na zbo g toto, aby se po nem v obchodech ptali, neb nakupem tohoto zboti, nesouciho ,znamku "Made in Czechoslovakia", mriteme prokazati vydatncu pompe naSi stare vlasti, ktera dues vice net kdy jindy naSi pomoci pottebuje. Na program jednaci dostala se otazka udelen nejakYch admen na gm brat.tim a sestram organizatorum, a po deli debate zaletitost tato polotena na still. Projednana zale gtost oznamovani naSi Jednoty v celostatnich a rovnet i v mistnich pkednich dasopisech a to jak deskYch, tak i anglickYch a usneSeno zaditi tutu oznamkovou kampan jeSte v nynejSi dobe ptedvanodni, bude-li to motnYm. Soudasne usneSeno nechati natisknouti a to oa nejdtive, menl letadky, pijaci papiry a podobne, a tyto vlaodne rozSitovati a tak dale oznamovati naSi Jednotu. Tato oznamkova kampari svetena br. F. B. Steinerovi. Projednana dela, tada tadosti o ptijeky na farmy a mestske majetky, rentevani, lisovani, prodej a sprava na gich majetkil, kolektcvani vaznoucich prijoek a iirokri z piljeek, zaletitosti, kteret, jako obydejne, vyZadaly si vetg Oast celeho jednani. Bratti 8tepan Valdik a F. B. Steiner pada,vaji zpravu ze sveho posledniho zajezdu do Rio Grande Valley, kde dleli v tYdnu "Dinvzdani". zajezd, kterYt podniknuli na svoje vlastni vilohy, s menSi vYjimkiou a site renumeraci za das ztravenY pit praci, kterou pro Jednotu tam ptiletitostne konali a site dvou dnil, ktere ztravili vyjednavanim o sniteni bondovS7ch dahi ha nag majetek v 15. distriktu okresu Ca-

meron a dosatenim snleni techto dani, smteni kteret padi se na skoro $8.000, dekovanim bondu, pr3hlidkou majetku a vyjednavanim ohledne prijmu z naSeho tamnej gho majetku na pristi rok. Zprava jejich schvalena s povdekem a na. letitYm ocenenim. Na navrh br. Steinera projednana zaletitost pozmeneni dosavadniho zpiisobu odhadu majetkti, na net pujcky jsou aadany, a pa deli debate usneSeno zakoupiti nvou "Plymouth" karu, ktere ma bYti vYhradne poutivano jen pro diste obchodni zaletitosti na g Jednoty, to jest pit odhadech a prohlidkach majetku. Poplatek za prohlidku majetkii, pa hrateni vY-

be 6nosti vetii sila pro %rail bezpeenost.•

V

. .RA PONS KA NA ZIVOT U

Slovanske Podpurne Jednoty Statu Texas

Eratrstvo S.P.J.S.T. ma 14.000 elenfi v 162 kadeeh, SiIne Detske Oddeleni a majetku za $3,250.000.

loh, plynouti bude do zvlaStriiho fondu, spravovaneho Hlavni Utadovnou a z fondu tohoto automobil bude splacen a jak odekava, se„ asi do roku zaplacen. Pti ptiStich prohlidkach majetkin na net pujcky budou aadany, budou pkibirani na prohlidku hodnoverni a schopni bratii, kteti za praci jejich obdrti ptisluSnou odmenu. NaS pravni radce, br. Aug. Kacit, poveten byl ukolem zadani taloby na pro ge a nezaplaeerie bondy a veSkerY nezaplacenY Urok z bondri 10. distriktu okresu Cameron. Schilze tato pa vykizeni rilznYch zaletitosti skondena byla v lest hodin veder. tim spige sobe vyzvednete poji gteni na svid iivot, tim lepe pro vas, pratote stall pojig teni se zdraiuje. Mate-li male pojigteni, nyni je 'eas opatiiti si

mericka rasa. W. R. Hearst. NAHA Hitlerova a — ye vleku ‘za nim — Mussoliniho udelat tento svet bezpednYm pro arijskou rasu, je stejne marna„ ale je tak destna jako snaha Ameriky udelat svet bezpednYm pro demokracii. Svet nemilte bYt udelan bezpednYm pro arijskou rasu, a take by nemel. Neobstoji-li arijska rasa sama v souteti s jinYmi rasami, pak je to rasa menecenna a nezasluhuje, aby byla zachovana. Jiste se neudrti, bude-li ze sveho sttedu vyludovat lidi vySSi inteligence, energie, pile nebo vytrvalosti, jejich2 soutete se boji. Rasy nesili tim, ae zUstavaji eiste. Jiste se nezlepSuji tim, ae svemu potomstvu odpiraji telesne a duSevni pkednosti, ktere mail jine rasy schopne asimilace a ktere by mohly snadno splynout a stat se saueasti budoucich generaci. Amerika je nejsilnejSi narod na svete, ne proto, ze se sna g uchovat distou, ale proto, se Mg. Anglie je druhY nejsilnejSi narod na svete z tehot dtivodu. Rozdil je jen v torn, ae Anglie podlehala nasilnYm rasov3im invasim, kdetto my jsme k nagi vybizeli. Pozvali jsme ze vSech ras na svete ty nejta,doucnej g a nejschopnejSi asimilace, aby ptiSly na naSe bkehy. Mysleli jsme, ae jim prokazujeme dobrodini, poskytujice jim u nas Utulek a ptistay. Ve skuteenosti jsme prokazovali dobrodini sami salad. fti. kali jsme: "Ptijd'te sem do teto svobodne zeme a myslete a jednejte, jak cheete, dokud budete poslouchat naSe liberalni zakony a respektovat naSe svobodne instituce. Tim jsme jiste poskytovali velke dobrodini vSem pronasledovanYm lidem, ale pomyslete na dobrodini, ktere jsme prokazovali sobe samS7m! Projevme a vysvetleme toto potehnani v ptesnejSim formulovani naSi pohostinne vYzvy: "PoSlete nam sem do svobodne Ameriky vSechny vase nejvyspelejSi a nejliberalnej g myslitele. PoSlete nam sve nejodvatnejSi a nejdobrodrutnej g duchy. Pag ete nam vSechny ty, kteti nenavidi tyranii a miluji svobodu. PoSlete nam ony oddane duSe, ktere jsou chotny ke ka gle abet pro sve PoSlete nam mlade, energicke a podnikave lidi — takove, kteti jsou ochotni opustiti stare zvyky, vystoupit stateene na nova pole einnosti a ptijmout nova a lep g. zasady a zvyky. Pogete nam mudedniky, pogete nam genie, pogete nam hrdiny. PoSlete nam ty, kteti nechteji bYt vaz4ni (Pokradowini na strane 18,)


Strana 2.

VESTNiK

EDNANI mezi Oeskoslovenskem a Nemeckern J ohledne menove unie bude zahajeno co nejcifive. Podle dohody bude titska marka a es. koruna postavena na jistou spoleenou zakladnu, aby obe many mohly bYt zakonitYm platidlem v obou zemich. Bude-li jednani zdarne skondeno, Oeskoslovensko stane se hospodatskou soueasti Rise a to tim spfge, ze mezi eskoslovenskem a sudetskYmi kraji, ktere jsou easti Nemecka, neexistuji tadne celni hranice. • • Leon Henderson, bYvalY ekonomickY odbornik WPA, odhadl v techto dnech poeet nezamestnanych ye Spoj. Statech na 10,569,000 osob. • • Spolkova, Geological Survey a Bureau of Mines odhaduji zasoby oleje v Unii na 13 bilionil sun. Bude-li zachovano nynejti mnotstvi vyteteneho oleje, budou nate zasoby vyeerpany asi ye 14 letech.

Dr. Alice Masarykova, dcera zesnuleho presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, vzdala se v techto dnech ptedsednictvi Oeskoslovenskeho oerveneho Mite, kteretto misto zastavala po dvacet poslednich let. • • Reuterav videnskY zpravodaj sdeluje z nich kruha, to byvalY rakouskY spolkovY kanclef* Schuschnigg nebude jit postaven pied soud. Koncem roku nebo na joke bude patrne proputten na svobodu, ale nebude mu dovoleno opustit Nemecko. Snad pry je to vYsledek intervence italske diplomacie.

Bezradnost lekaru vyvolava v Patiti nova choroba, ktera se v posledni dale projevilo vYhradne u ten. Do patitskYch nemocnic byly dopraveny Cane teny, jejicht pokotka byla pokryta podivnou vyratkou. Vtechny souhlasne udaly, to se dotkly velkeho pavouka. Tvrdi se, to to jsou jedovati pavouci, ktefi byli do Patite zavledeni z kolonii. • • SvedskY list : :Eskilstiuna Kuriken" sdeluje, to Finsko se s Werneckem dohodlo o spoleenem postupu v ptipade valky. Finsko se zavazalo, to opevni Alandske ostrovy za tim tieelem, aby zajistilo vYvoz tvedske rudy do Nemecka. Nemci pfevezmou obranu jitniho finskeho pobteti a v ptipade valky budou poutivat ptistavu Hango v Asti Finsko zatoky jako voj enske namotni zakladny. • • Posledni veeer eeskoslovenskYch obei na Vysocku a Jilemnicku skoneil slzy. V domacnostech natich horsk'ch lidi bylo jako pied pohtbem. Nechybely slzy. Vysocko, typickY seeskY kraj, veetne PetrutkovYch vrcha, ktere odchovalo natemu narodu fadu vynikajicich jedinca, protilo jednu z nejsmutnejtich lidskYch tragedii. Nikdo jests nevidel horaly v Podkrkonoti plakat. Teprve nyni, kdy povolily nervy a na chvili se zastavila srdce. • • V ostray skem reviru komenouhelnem vytetilo se v fijnu 332 tisic tun uhli proti 392,500 tun v zati, tedy mane o 60,500 tun eili o 15.4 proc. Koksu (veetne koksovny Vitkovickych elezaren) vyrobilo se v fijnu 109,500 tun proti 142,300 tun v zati. VYroba koksu poklesla tedy o 32,800 tun neb o 23 proc. VYroba briket klesla s 23,910 na 20,360 tun. Jest to vesmes produkce z jam, koksoven a briketaren, ktere v reviru zbyly na es. azemi. Loni v tijnu na celem reviru ostray sko-karvinskem vytetilo se 1,121,500 tun uhli, koksu se vyrobilo 304,400 tun a briket 27,080 tun. • • President Roosevelt je pro to, aby naklad na zbrojeni byl platen hotove rok od roku, i kdyby to vytadovalo zvlattni dame. PodobnY system je zaveden ve Svedsku, kde maji troji druh zdaneni. Jednim se plati hotove vydani vladni, druhe hradi vydani na podniky, ktere se pak vyplati samy sebou, jako ku pt. je nate vodni hraz Boulder Dam. Vet druh pak zyYti dachod lidu tak, to se vrati vlade v nekolika pozdejtich letech. Stran letectvi president tekl, to Spoj. Staty nezavedly vYchovu civilnich pilota, kteti by v ptipade valky byli v zaloze pro vojenska letadla,

1Werini pfehled• Z Alma. — Z kruha komise pro repatriaci se oznamuje, to je odekavan v dohledne dobe ndvrat 6 milionti Italia do vlasti. Poeet vtech tijicich dosud v cizine, cini pry 9 milionil. Ptevatna east z nich tije v Severni a Jitni Americe. V Evrope, a to hlavne ye Francii, tije asi pal druheho milionu italskYch ptislutnikt. • Pied nekolika lety vrtba olejovych studni do hloubi 4500 stop platila jests za zvlattni technickY vYkon. Dnes zdokonalene vrtaci a tetni technika uz dovoluje vniknout do hloubky 9000 stop. Zdokonalene dobyvaci metody dovoluji vytetit dne daleko vic oleje net kdy pip ed tim, vhanenim vzduchu byla pole zdanlive vyif.,erpana opet ptemenena v produktivni zHdla. K tomu ptistupuje zlepteni metod patracich, jet dovoluji daleko ptesnejti zjitteni olejovYch poll. Podle scleleni tisku byla v Polsku objeVena nova ziidla nafty poblit Volyne a potom lotiska medi v Podoli. "Express Poranny" pravi, tento objev znamena znaene posileni polskeho hospodafstvi. Polsko jest jit nyni aeastno na evropske produkci nafty 7% a na svetove produkci petroleje 5%. Pokud se tyre reser y nafty, je statem tketim a v produkci petroleje etvrtYm statem v Evrope. Nalez petrolejovYch zfidel jest vYhodnYm i svoji polohou, nebot' neni vzdalen pramyslove oblasti. • • Dr. Karel Koerper, vedouci einitel ludove strany, napsal do Slovensko Pravdy elanek, kterY se pozoruhodnYm zpasobem dotYka tamestnanca. Pite: "Neni dnes na mists zajimat se o to, joke budeme mit hodnosti, joke budeme mit platy. Kdo se dnes stara, o hodnostni tfidy a o zvYtene platy, ten dokazuje, ze je jests vtcly otrokem minulosti a ze nechape novY narodni tivot, v kterem cti nebude vice hodnostni ttida a titul, ale prate za n'arod." Jde o dalekosahla slova, jicht zejmena nyni je tteba, aby byla slytena. Doufejme, ze byla teeena vatne ate budou i praktikovana. Zahranieni obchod bYvalYch nemeckYch kolonii, o ktere je nyni velkY zajem ye svetovem tisku, vykazuje v minulem rote z yyteni vYvozu i dovozu. Dovoz civil 3,924,095 liber tterlinka a vYvoz 5,311,464 liber. V dovozu nejvetti podil mela, Anglie 24.3%, Japonsko 23.8% a Nemecko 13.4%. Na vYvozu einil podil Anglie 29.9, pak nasleduji okolni kolonie Kenya a Uganda 16%, Belgie 12% a . Nemecko 10.1%. Dovoz pot-11staval hlavne z bavineneho zboti, strojtt, teleznYch vYrobka, benzinu, stavebniho materialu, ptistrojt, automobilt a cigaret. Vyva21 se Ma y -nekopa,vlsibnzato,kv ofechy, Irate a kopra. Z techto dat je patrno, jakY velkY vYznam ma Tanganyika pro pramyslove zeme.

NemeckY tisk vita nemecko eeskou dohodu o hranicich, opci a stavbe autostrady a praplavu. "Nationalzeitung", list naeelnika etyfletky martala Goeringa k tomu pite, ze tyto dalekosahle dohody byly sjednany bez pomoci mezinarodniho vYboru. Stal se zbyteenYm, protote se Berlin a Praha setly k jednani v dobre k spoleene praci. Praha se definitivne odvratila od sy Ych dosavadnich pfatel a spojenct a tak je nynejti dohoda koneenYm ukoneenim sport. Novo hranice jsou pevne stanoveny a smlouvami o stavbe autostrady a praplavu dunajskooderskeho uznalo Oeskoslovensko tesnou ho= spodatskou souvislost imemi obou state. Tim je dana zakladna pro dalti dohody v tomto duchu. 6eskosloyensko se zapojilo do sttedovropske mocenske a hospodalske oblasti. Jeho pracovnimu trhu se temito velkYmi pracemi velmi ulehci, usnadni to vnittni upevneni a obrodu. Ceskoslovensky prinnysl a hospodatstvi budou mit pinY podil na vyhodach autostrady pies republiku a spoledne spravovaneho vu. To dava nejlepti nadeji na budouci vYvoj

nemeeko-des4ch, hospodats4eh styka.

dne 14. prosince 1938. Novo hranice eeskoslovenska zpilsobily podstatne sniteni poetu poslanct Narodniho shromatcleni, samostatnost Slovenska zmenila pak i poeet poslancil ye stranach deskoslovenskYch. S temito zmenami vypada, poeet poslanca takto: Strana republikanska, ma nyni 35 poslancti — mela 45. Socialni demokrate 36 — melt — 38 a ma i slovenske poslance, protote ti nevstoupili do ludove strany. Narodni socialists maji 26 — mall 28. Komuniste 25 proti 30. Lidovci 21, Narodni sjednoceni 12, Narodni liga 4, Fatiste 5, Nemecka socialni demokracie 4 — mela 11, Henleinova strana ze 44 poslancti ma pouze 5. Mad'artti poslanci jsou pouze tit — meli devet. Strana Narodni jednoty podle dna.niho sloteni ma 102 poslance. Snemovna ma nyni 228 poslanct. Budoucimu snemu slovenskemu fekl piedseda vlady dr. Tiso mimo jine: "Ustavnim zakonem byla nynejti situate na Slovensku pouze legalisovana, SlovenskY zemsky snem, kterY ma bYti zvolen jests v prosinci, bude miti za akol dat zemi apine samostatnou slovenskou .astavu a spolupracovati na spoledne desko-slovenske astave. SlovenskY zemsky snem, ktery se k svemu prvnimu zasedani sejde podatkem ledna, bude miti asi 75 poslance. Volebni pra y° ma katdy obean, ptislutny na Slovensko, kterY dovrtil svilj 21. rok, s qjimkou vojenskYch osob a ptislutnikii eetnictva. Bude se hlasovati jen na jedne kandidatce, a to na kandidatce Hlinkovy slovenske ludove strany a "ano" nebo "ne". VolitelnY je katdy. kdo je stflr pies 30 let, s vYjimkou tide. Na kandidatce Hlinkovy strany budou kandidovati teZ zastupci narodnostnich skupin. Prava rodnostnich skupin na Slovensku jsou zajfStena, pro Nemce na Slovensku byl ziizen jiZ vlastni statni sekretariat, zatim co utvoteni stetniho sekretariatu pro 70,000 Mad'artt, 2ijicich na Slovensku, dojde at po tom, kdy mad'arska vlada zkidi statni sekretariat pro 500,000 Slovatijicich v Mad'arsku." • Vtechen anglickY tisk uvital kandidaturu presidenta nejvyMiho soudu dr. Hachy, jako budouciho presidenta, velmi pfiznive a kvituje take dobrSr dojem, kterST vyvolala v 6eskoslovensku tato kandidatura a rozhodnuti politickS7ch einitelt v ,Oeskoslovensku o ni. V LondSrne je v minulSich dnech znovu tee o zarukach Anglie a Francie novS7ch CeskoslovenskS7ch hranic a v teto souvislosti bylo oznameni kandidatury dr. Hachy kladnVm prvkem. Jinak v nekterSrch politickch kruzich, zejmena v Labour Party, se chystaji napadnout narodni vladu proto, ze chce zarueit stat "upine podfizenSr nacistickernu Nemecku". Tyto kruhy odmitaji i my§lenku pajeky eskoslovensku z techZe Zda se vtak, ze vArvali zastanci eskoslovenska jak v Labour Party, tak i ye vladnich skupinach, pfesvedeili uvedena mista, to eeskoslovensko zustava, samostatnSrch statem, ktery chce miti naddle Zive vztahy k zapadni Evrope. • • Nemecnice v Kromefiti do spravy okresu. Mestske. nemocnice v Krometi2i, ktera jiz po etvrt stoleti slouZi cele stiedni Hane, bude rozktena, aby tak byly ziskany nutria mistnosti pro nemocne. Rortiteni tohoto iistavu ma bYti jit provedeno ptittiho jara, kdy ma bYti kromefitska nemocnice ptejata do spravy okresu. Po tomto kroku ma pak dojiti k vybudovani noveho infekeniho pavilonu, kterST je dosud citelne postradan a nemocni musi se easto tisniti, jeZto neni pro ne v KromehZi mista. Roz§ifenim nemocnice v Kromefili, ktera je jinak moderns vybudovana, pfispeje se znaone k zlepteni zdravotnich pomera na Krometitsku a tirokem okoli ye stiedni Hone. Silkily dam na zboieni. Pra2ska, mestska, rada rozhodne s koneenou platnosti o osudu Slikova palace, ktery path elektrickS7m podnikam. Elektricke podniky hodlaji sbourat v'Sechny tit bloky palace, ohranidene Narodni tfidou, Spalenou ulici a Charvatovou ulici. Na ziskanern mists maji v nmys1u postavit moderni obchodni a ein2ovni Pod novS7m palacem bude vybudovano prvni nastupite a zajigten prostor pro ktitovatku

pratskeb.o metra.


Ve stteciu, dne 14. prosince

Oddil dopisovatels14 Dop1sy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel pkedklada ve smyslu stanov Tiskovemu 'Morn k vlastmmu roshodnuti. BOLESTNE ZTRATY NA JILEMNICKU. Nejvice postitenYm okresem z nove zabiraneho uzemi je Jilemnicko. Ztraci kadu cltile gitYch obci, ktere mely znadnY vYznam hospodatskY a s nimi se poditalo jako s nahradou pro zimni sezonu za zabrane Krkono ge. Dnes je v Jilemnici trh a segli se na nem rolnici a chalupnici ze zitra jig okupovaneho uzemi, aby nakoupili potravin a potkebnYch veci na zirnu. VetAina malYch horskYch bardeniku z okoli Mee, Stepanic, Valtetic a ostatnich obci se rozhodla: 90 procent oecha zustane na Uzemi zitra okupovanem nemeckYm vojskem. Odstehovali se jen statni zamestnanci a lido, kteti nevlastni nemovitY majetek. JilemnickY okres ztraci 12 obci asi s 12,000 Cecina a necelYmi 200 Nemc0. S ptipojenYmi obcemi z okresu novopackeho bude miti nyni asi 22,000 obyvatel. Na Vysocku zustalo pouze Best obci a nee° pies 3000 obyvatel. Ztratou Vysocka a Jilemnicka pi•ichazime o kraj, kterY byl ptibli gne z 50 procent priimyslovY a z 50 procent zemedelsky. V domackem pramyslu sklatskem a textilnim ztracime na 1000 lid!, kvalifikovanYch textilnich delnikil a z ostatnich PlumyslovYch odvetvi ztracime na 1500 lidi. V zabranem fizemi bylo 9 velkYch priimyslovYch podnikt, z nicht nam ztiistanou pouze tyto: Textilni firmy Herzfeld a Fischel, Bruna v Dolnich Stepanic, Kavanova tovarna na metry, z Dolnich Stepanic, syrarna Bratki stehujici se zlic do Jilemnice. Jednou z nejbolestnefSich ztrat je Benecko, ztracime zde na 25 hoteld a pensionfi, s idealni letni i zimni krajinou. Obyvatelstvo v okoli bylo odkazano vettinou na domaci tkalcovskY prilmysl a vYrobu kapesnikil. V Mrklove, Lhote 8tepanicke ztratili jsme rovnet domackou textilni vyrobu, nyni odkazanou na dodasky do zabraneho fizemi, hlavne do okoli Vrchlabska. Pouze tkalci z Valtetic dodavali do Jilemnice. V te ge obci ztracime velkY zavod Dru gstva krejdi, kterY za100 lid!. V Dolnich "te'panimestnaval 50 cich pracovala do minulYch dna Kavanova tovarna na metry, ktera se stehuje do Jilemnice. Bude zamestnavat asi 35 lid!. Stepanicka harrachovska pila, zamestnavajici 30 lid!, zustane v zabranem fizemi. V te ge obci jsou pomocne podniky textilni firmy Bruna, zamestnavajici na 150 lid!. Stehuji se prase do Smidar na Novobydg ovsko, kde znovuzahaji vYrobu. SYrarna Bratki Havlicku stehuje se narychlo do Jilemnice. Obyvatelstvo obci Roudnice, Jesttabi a Bratrouchova bylo odkazano vet ginou na textilni domaci prfunysl a zustane z vet gi east na syStch mistech, ta g jako obyvatelstvo Horn! a Dolni Dugnice. Dosavadni posledni stanice na na gem tizemi Hradsko melo oporu ve velke tovarne na hedvabi firmy Herzfeld a Fischel. Firma zamestnavala na 700 lidi z celeho kraje. Minuleho tydne ptestala pracovat a odva gi suroviny a zafizeni do vnitrozemi. Dvacet vagontii se zbotim, patticim firma, stoji na nadra gi v Mnichoye HradiSli. V poniku se pracovalo a g na tti smelly a firma velmi dobte prosperovala. Velmi tetce jsou postiteni sklat gti domaci delnici ze Zlate Olegnice a okoli, kteti byli odkazani praci na 2eleznobrodsko a kdysi i Jablonecko. Zbytek obyvatelstva, pracujici po domacku na textilich, byl odkazan praci na 2eleznobrodsko. Ve Sklenaficich dal() k zabrani Kuhnovy tkalcovny soueasne ji g s Jabloncem nad Jizerou. V Ph& ztracime domaci prilmysl sklakskY, zejmena navlek koralku, v Ptivlekach tovarnu na umela hnojiva, ktera, zamestnavala na 50 lid!. Ponykla nad Jizerou byla vedle 8tepanic nejvetg im prumyslovYm sttediskem. Ztra.cime zde tovamu na sklenene perle a vanoeni 2000 lidmi. Palmovu pkadelozdoby se 1500 nu baviny, zamestnavajici na 300 lidi a Brelotkalcovnu g 200 lidM„1.

a

a

ETELL Zittkem okupovane obce byly nejen bohatYm zdrojem priimyslovYm, ale mely i svfij rekreadni vyznam. Byly znamy jako zimni a letni stkediska. Ztratili jsme dva velke lytatske miistky u Hrabadova a Valtetic, vedle tady mengich namnoze vybudovanych z face nastkadanych penez. Ztratili jsme celou horskou silnici Presidenta Osvoboditele, a g na nepatrny tisek, asi 500 metrtii, nedaleko Hrabadova. Jilemnicko ztratilo ve gkerY svaj lfgatskY teren. Vysocku zustal jen smerem ke Stare Vsi. Jilemnicko je novYm zaborem. Tak, jak zfistava, by nemohlo existovat. Je jedind nadeje ziskat zde textilni prumysl. Jilemnicko a okoli ma prop nejlepgi podminky. Pkihodne pozemky pro sta y -butovarenipzderojkty.Nadbek vodni sily na Velke i Male Jizete, nehlede k velkomu mnogstvi kvalifikovaneho textilniho delnictva. Vgechny okoin! obce Jilemnicka jsou ptepineny obyvatelstvem je gte z minulYch dnti. Veera a dnes nestaCily pojmout nabytek vystehovalcu ani narychlo uprazdnene stodoly. "KONei SE BOLESTNA KIWOVA CESTA Praha, 24. listopadu. — OeskoslovenskY rozhlas vysilal tuto zpravu: Dnegni den je posledni okupadni den, posledni den, kdy cizi mac obsazuje na ge bYvala nzemi. Dne gnim dnem tedy se konei taka, a bolestna kti gova testa, kterou jsme pro gli, a za cenu nesmirne te gkych abet' ziskavame podklad pro normalni givot statni a narodni. Vime dobie, ge zachovani narodni svebytnosti bude vazano na podminky velmi take, ale vime take, ge narodni givot zachovame za v gech okolnosti. Byla to kniha, je g obrodila deskY narod v dobe, kdy se zdalo, ge mu jig odzvaneji urniradkem. Pro narod, kterY ma vlastni vedomi, jehog kagdY jednotlivec jest si vedom, ge to, co progiva, narod v minulosti, jest i soudasti jeho osudu osobniho, pro takovY narod neexistuje za gadnYch okolnosti otazka: bYt ci nebYt? KagdY jeho syn je si vedom souvislosti jednotlivcii, rodin a generaci v minulosti, v ptitomnosti i v budoucnosti. Telo naroda image bYti face zraneno, ale duch neumird. V tomto duchu se obracime k tern Cechilm, kteti znstali za hranicemi. Neni ani pottebi se k nim obraceti s vYzvou, aby zustali verni nam tak, jako zustaneme my verni jim. Neni tteba to tikat, nebot' jest to samoztejme. Jegte stale plati zaverednY verg: "Ha, to spig ty hory v nebe dalku zmizi, negli tee svil dame za tu va gi, ciz!!" Chodska vernost bude zachovana ve vgech tech dastech, je g byly od nageho giveho Vela odtiznuty a chodska vernost bude zachavana take zde, uvnitt hranic zmen geneho statu, jeng vynalogi vge, aby v dohode s mocnYmi sousedy zjednal ptedev gim pevnY podklad pro givot mravni, pravni a hospodalskY, aby naiad mohl se venovati tern hodnotam, ktere tvoti jeho osobitost, jeho svera2, jeho dugi. Jsme ptesveddeni, ge narodu roste z ducha nove tel.°. Prato den bolestneho loudeni nebude dnem bez nadeje, nYbrg dnem, ye kterem se ponotime do samYch hlubin narodni duge, abychom na obou stranach hranic naderpali sily pro budoucnost. itdd Slavangti Bratti, els. 34., Caldwell, Texas. Mili bratti a sestry! Zde yam podavam vYsledek volby v prosincove schtizi. Zvoleni byli: Jiti Mynat, ptedseda; Frank Kubecka, misto ptedseda; J. G. Charanza, tajemnik; Albert Myna!, irdetnik; Frank Langlotz, pokladnik; Frank Popek, praporednik; Frank PorubskY, Joe Kubecka a Joe Karasek, tileetni vYbor; Pavel Shupek, Albert Mynat, Frank Shupek, nemocenskY vYbor. Vypada, ge kdyby &ova psal zlatymi slovy, aby eleni ptigli do schilze, tak ani to nepomilge, zas na g bylo mai° Ti, kteti meli bYt ve schtizi, ti byli doma. Podasi tu mama potad stejne, zas trochu poprchalo a severak fouka, ale neni mac studenY. Tak na shledanou druhou nedeli v lednu. Kteki si chcete zaplatit na cefY rok, tak nezapomerite pkijit do schOze. S bratrskSrm pozdraJ. 0-, Charanza. yem,

16;zaris, 3. ZVONY, SLZY RADOSTI A KDE DOMOV MiTJ. Jezeiany, 24 .listopadu. — Dnes dopoledne zavladla ye vgech obcich na jigni a jihozapadni Morava, ktere byly propugteny z nerneckeho zdboru, nesmirna radost. Jedeme do Jezekan, obce, ktera, ma, 560 obyvatel, vesmes 6echu. Jedina Nemka zemiela pied pill rokem. Tato obec byla 41 dni v nemeckem zaboru a na dnegni den se nale gite ptipravila. V panel! se nekteti obeane vypravily pro prapory deskoslovenskYch barev. Nemecke uznani. Vdera veeer se Nemei s Jezekany oficielne rozloudili na vedirku, na kterem podekovali vgem obdantun, ge mezi nimi bylo radostno a milo zit, ge je obeanstvo v Jezeianech uvedomele a slugne a ge se zde Nemci citili velmi spokojeni. Dnes rano o 9. hodine opustili Jezetany, ktere zajasaly. Po Nerncich zde neztistalo nic, nez na Ceske gkole napis "Volkschule" a na obecnim Made tabulka "Gemeinde-Kanzlei" Na vgech domech a ve vgech oknech se objevily prapory a vlajky v deskoslovenskYch barvach. V sousedni obci Margovicich na kostele se razezvudeny zvony. Na na ysi shroma gdili se vgichni °Wane Jezeian a deti a v gichni se setadili v priivod. Vyhlageni navratu do CSR. O 9. hodine vstoupila prvni hlidka Stra ge obrany statu do Jezeian. 0 nee° pozdeji ptijel sem velitel delimitadni komise se svYm pobodnikem, kterY spoledne se zastupci okresniho fikadu oznamil shroma gdenim elentim obecniho zastupitelstva, ge obec se vraci opet do hranic Ceskoslovenske republiky. Na naysi zatim vyhravala hudba. Ze sousednich deskYch obci ptichazeli obeane, lide se objimali a slzeli radosti, ge se opet shledavaji. O pill 11. hodine vygel prilvod gkolnich deti, obeann a krojov. spolku vstkic polni dete hranidatskeho pluku. Nastalo vitani, ktere nelze vyjadtiti slovy. Volani "nazdar" a "slava", "at' gije deskoslovenska vlada a republika" se ozYvalo celou obci. Vojazi prochazeji hlavni cestou a tak symbolicky obsazuji Jezekany. Pled obecnim domem se pritvod zastavuje, tvoii se shroma gcleni pod girym nebem a keenici prona geji slava dikti vgem obeaniim, ge zachovali pit nemeckem zaboru naprostY klid, ze nikde nedo glo k incidenturn a ge si zachovali viru v na,vrat obce do hranic deskoslovenske republiky. Obecni svatek na vedne easy. Starosta obce prohla guje, ge 24. listopad je pro tuto obec dnem historickYm a proto bude kagdorodne slaven jako obecni svatek. Hudba hraje hymnu, vgichni, mall i velci, slzejl. PavekenY general M. N. loud! se s obyvatelstvem a odjigdi do dalSich 15 obci na jihozapadni Moraye, aby pfevzal i je do hranic 'Oeskoslovenske republiky. Rid Slovan Jihu, Cis. 26., Skidmore, Texas. CtenY bratke redaktore! Veera se konala schtze na geho kadu Slovan Jihu 'Cis. 26. ve gkole Beyer, za dobre ndasti elent. Pro rok 1939 byli zvoleni tito iffednici: Piedseda P. K. Mikeska, mistopiedseda Val. Kubala, tajemnik Milton J. Trlica, fidetnik a pokladnik Jos. Koliha ml. Bratr Julius Sumbera, do nynejAka tajemnik, se odstehoval do Placedo, proto byl zvolen na jeho misto jinY Mednik. S btatrskYm pozdravem, Milton J. Trlica, taj. Houston, Texas. Mili bratti a sestry! Telocviena, Jednota Sokol Houston potada divadlo dne 18. prosince v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove, narodni operetu "Lucifer" nebo "ZazradnY elixir". Jest to velmi hezkY kus, tak se vgichni ptatele a ptiznivci Sokola ye velkem poetu dostavte a nebudete litovat. TO se musim zminit, jak jsme pane ugili Mikulagske zabavy, ani se nam dolma' nechtelo. Mikulag byl pro nas moc hodnY. Vgem, kdo si na nas vzpornel darkem, srdedne dekujeme. Na zdar a na shledanou na sakolske zabave. Sokolky Eva a Lillian Klima.


Strana 4.

VESTNIK

Japonsko obr na MineOcit nohon. Marc Chadourne. RVNI not v Japonsku — pfieel jsem z 6iny r - jsem ztravil na bfehu vnitrozemskeho more v Myajima, proslulem lazefiskem miste "stareho Japonska", jeho turisticke enklavy se tisni mezi rtznYmi strategickYmi pasmy a prtiimysloyYmi oblastmi. Nemusim ani fikat, jak mi chybela Cina. CIna a jeji nesmirna velikost. Jeji lidske mraveniete, jeji obrovske obzory ponokene ye yeenost. Po 6ine mi ptipadala myajimska podzimni scenerie podivne drobna a stlakend.: domky jako musi klece, miniaturni javory, kozedkyi obchody s fotografiemi a soekami — tak zvlaetne evYcarskYmi. Pod ochranou nod se vratila zemi znovu jeji ostrovni povaha. 'lute ohYnky kamennYch svitilen klimaly Coke, jakoby sra2eny neviditelnou silou, a na vodach vladlo takove ticho, 2e jsem se citil ptenesen doprostked Ticheho oceanu, na nejaky ztracenY ostrtirvek v Oceanii. Tyto kkehke domeeky na btezich more, nata2ene sit'ky a chraplavY, lkavY hias gejei, jeji nalIkani, jakousi ekytavkou, mi neureite pilpominalo smuteeni zpevy markyzanske — to lige ptendeelo Japonsko daleko v prostoru i easu, daleko z Asie, do noci jeho polyneskych zaeatkii. Druheho dne docela jinY obraz. Jel jsem do Tokia. Autobus nacpanY. Kolem hustY les pylontil. lined za nim rY2oviete rozsekand rekiamnimi tabulemi. Tovarni kominy se eernaly na obloze. Od tokijskYch pfedmesti zaOala svetelna reklama: hyfiva nadhera neonu v modrYch trubicich, rtidovYch spiralach, 21utYch a zelenYch obloucich, mrakodrapy, tramvaje, ampliony — to nebyla ani Asie ani Polynesie. To u2 nebyl Pacifik. To byl nejzapadnejk vybe2ek Dalneho zapadu — Amerika, frenetickY americky Liliputan. Japonska, tvatnost, pie anglickY narodohospodat dr. Freda Utley ye sve knize "Japonsko — obr o hlinenYch nohou", je neobyeejne promenliva. Meni se podle pfani a idealii navetevniktil nebo etenaftii. Japonsko se lici, jako by bylo Anglii Da,lneho vychodu. Jini je nazYvaji asijskYm Nemeckem. Adkoliv skuteene Japonsko je bli2ei Nemecku ne2 Anglii, neshoduje se nikterak se veemi ternito romantickYmi popisy. Podoba-li se vtilbec nektere jine zemi, pak Rusku, a to carskemu. Toto tvrzeni se snad zda trochu pfehnane Ale je pravda, 2e Evropane, oslneni snadno prtilmyslovou fasadou a vojenskYm aparatem Japonska, ztraceji lehce se zketele slabiny tohoto kolosa o hlinenYch nohach. Zeme, kde tficet milionu roiniku — obyvatelstvo Japonska je z dvou tfetin zernedelske — taktka umird hladem na pude, vyntlte, vyekrabane do posledniho kousieku a 2ivene nejdra2hnojivy, kde jsou nejni2ei mzdy na svete a nejdelei pracovni doba, kde spousta tovaren nestael pojmout miliony novYch pa21, jen ka2clY rok prinasi pracovnimu trhu — takova zeme speje jen vstfic zhoube. Ne, ze by Japonsko nemela dostatek volne ptcly ye syYch koloniich i v samem souostrovi — na severnim °strove Hokaidu zpola prazdnem —ale Nippon odchazi do ciziny, jen aby valcil, vykofist'oval domorodce nebo obchodoval. Mil2e rozkeeit sve problemy rozvinutim sveho prilmyslu, opatfenim novYch odbytiet'? Nedostatek surovin, pfedeveim 2eleza a uhli, baviny a petroleje dusi vYrobni kapacitu a schopnost vyvaet. Hospodalske napeti, z neho2 vzeela nynejel valedna kampati v Cine, je zesilovano socialnimi btemeny, ktera, delaji mladou Mei zranitelnejei, nd se ma yeeobecne za to. Vzpomenme si jen na bidu japonskeho venkova, na truchliva drama tisicil venkovskYch divek, jen jsou jejich zadlu2eni rodiOe nuceni prodavat, na mladd na universitach, zpracovavanou revolueni agitaci pies slidivy zrak nelitostne policie, sebevratecine epidemie atd.

Povrchni nater modernisace zakrYva nejstraenejei slabiny Japonska. Z odvekYch tradic, z honosneho roucha minulosti si moderni Japonsko zachovalo jen velmi prahlednY zavoj, titivY formalismus. Od zapadu si yyptiljdilo jen ekodlive strnaky techniky a mechanisace, ani veak osvobodilo sveho ducha z podruel stfedovekeho feudalismu. Mladi lide se maji zasvecovat universitnim vedam, aby velke rodiny veemohoucich Mitsua a Mitsubietil mely zrudne in2enYry, konstruktery central a obrnencil, zaroven jsou veak vedeni k tomu, aby verili v bo2skY ptinrod cisate a vzdavali svYm ritualnim btifiktm povinnou tiictu. jsou uz od cletstvi vetepovany zasady roclinneho 2ivota, ale zaroveri je prostitute pozvednuta na &oven kadne institute. K jakym neoeekavanYm obraturn, k joke revolte povedou tyto protivy, tento nesnesitelnY utlak, a:2 se valeene biemeno stane kritickym pro japonskY lid? Ta doba je snad blizsi, nee se domnivame. Po osmi mesicich se einsko-japonsky konflikt promeriuje na lichvatskou valku. tina neni na kolenou a neprosi o milost. Naopak, sjednocena proti utoenikovi, organisuje ye vnitrozemi zoufalY odpor. Vydr2i-li Neste nejakY mesic, pak Japonsko, jeho pokladnice je prazdna, rozpodet kryt z dvou tfetin vypujeenYmi penezi, obchodni bilance neptiznivejei ne2 kdykoliv pled tim, bude vydano na milost a nemilost anglickYch a americkYch bank! Oclieknou-h Londyn Wall Street Aver, bude to pro Japonsko harakiri. Neni tfeba riskovat sankce, ktere by za nynejeich pomert mohly snadno zvratit valku na lnem vychode ve svetovY potar. Staei bojkot japonskeho zbo21 v Evrope a ve SpojenYch Statech, aby japonske hospodafstvi bylo v koncich. To je cilem bojkotni kampane v Americe, Anglii i veude jinde. Arogantni chvastani admirala Suetsugu neptipomnelo nem nadarmo koneene cile japonskeho imperialismu, jen si vzal za poslani vyloueit z Asie evropskou soute2 a pod zaminkou osvobozeni tlutYch od bile rasy sloueit pod svou egidu Indii, Indoeinu, Javu, Melanesii a Polynesii proti neptatelskYm silam Zapadu. To je oil prosluleho planu Tanakova, jen se dnes splnuje krok za krokem prase tak pfesne, jako program v "Mein Kampf". Je tfeba zdtrazriovat, na jakern klamu se zakladaji japonske ambice? Tento klam dovolil — diky noel lhostejnosti nebo bezmocnosti — Japonsku ziskavat az doposud vYhody, kterYch by bylo jinak nedosahlo. Stadi to, abychom je videli v pravem svetle? Ceska Filharmonie dosahla na svem telkem a vyeerpavajicim turne Anglii, Skotskem a Irskem vYsledku, o kterem se mnohemu ani nesnilo. Byla svetovou kritikou postavena bez vdhani na prvni misto mezi evropskYrni orchestry, zaujala postaveni, tak dlouho dr2ene obema velkYmi nemeckYmi orchestry, berlinskou a videriskou filharmonii a spatilla pied sebou dveke celeho sveta otevfene. Velika va gina AnCeskoslovensko za vice glicani ne vyfizene. Vyjadfovala site sve hluboke polltovani. ale pfestevala jaksi s jeho fidasti na evropskem 2ivote vane poeitat. A prave v nejva2nejeich chvilich se ji dostalo nejpriikaznejMho svedectvi, 2e 6eskoslavensko nejen neni odbyto, ale 2e je stejne mo2fla daleko vice jeete schopno vydati sve nejcennejei plody. Nemerle dulezite je, '2‘e Ceske. filharmonie si zajistila fadu zajezdil do blizke i daleke ciziny a ponese tak jrneno sve vlasti_mezi narody. Vice ne2 kdy jindy je nutno, aby Ceskoslovensko dr2elo postaveni kulturniho stfediska v Evrope. Jestli2e to nejsou zbrane, ktere by uhajily nag samostatnost, musi kultura bYt tak slink ze nepodlehne ani nejveteimu naporu. Co postupujeme Mad'arsku ze slovenske telegrafni site. Ministerstvo poet oznamuje, 2"e na uzemi, postoupenem Mad'arsku zustalo 235 telegrafnich Z tech je 74 &oda s telegrafnimi ptistroji a 161 &an. s telefonnim provozem. Delka dratu vzdtlenYch telegrafnich vedeni, ktere v celem svem eprilbehu le21 na Azemi, zabranem Mad'arskem, dini 1168 km.

Ve stfedu, dne 14. prosince 1938. VESELY tIVOT NA MODERNIM PARNiKU. Ivor Brown. Nyni, kdy lacine dopravovani emigrantil piestalo, je i cestujici tfeti tildy osobou velmi vd2enou, a je 16,kan na more svildnYmi sliby o hudbe, hojnem jidle a piti a veselem tanci, Slibuji mu dokonce i lacine ubytovani pro jeho automobil, nebot' i majitel automobilu je At'asten, jet tfeti tfidou na modernim zaoceanskem parniku. ivot na mofskych vinach je opravdu fadou paradoxt, kdekoli se nail podivate. U2 se to zda neskuteene a nepkirozene, 2e vezmeme kovovou krabici (lod' neni nic jineho), napinime ji opet spoustou kovu a nerosttil, a pak pustime na vodu. Jakmile kdosi vykonal tento pozoruhodny zazrak, napadlo hned dale nejakemu plodnemu a podivnemu mozku, ze 2. ivot v teto plujici kovoye krabici se musi zatidit co nejptepychoveji, tak aby cestujici, pfenesenY sem z jeho obyeejneho domova, si ptipadal skutedne jako v pohadce. Jednim na,sledkem toho je, 2e bide, kteti se zi• dka kdy oblekaji do smokingu a veteinou chodi jen po dornacku, naparadi se do ekrobenYch koell a novYch sate, kdy jsou na eirem mori na nejistem povrchu mlhaveto stfedu oceanu. Pekny toho, jak se divaji na cestovani po mori meet'aci, mi vypravela 2ena, ktere, se ptala jine, co si ma vzit na cestu do SpojenYch Statu. Odpoved' byla neobytejne pfesna: "Cesta trva po lodi osm dni. Prvni a posledni veeer ztitstanete v cestovnich eatech. Vezmete si tedy s sebou jen Best weernich toalet." Myelenka, 2e by mela jist dvakrat v techto eatech nad freskami a vinami od dalekych bfehil Newfoundlandu, byla zfejme pro korektni 2enskou mysl neptipustna. Ti zase, ktetl by si doma nikdy nedovolili kaviar, jej nyni pied ka2clYm jidlem, jako by to byly opekane brambory. Z nejakeho nevysvetlitelneho dirvodu je pro majitele lodi vec cti, aby jejich klienti nikdy neptestali jist. Zpozoruje-li steward cestujiciho zirajiciho prazdne na more nebo pfemYelejiciho hluboce o podstate veci, musi jej ihned napadnout s poleykou nebo sandwichi. Sotva je jedno jidlo skoneeno, pfichazi ptedkrm k druhemu. Ani ten nejetedfejei a nejlukuletejei hotel na pevnine nezahrnuje sve zakazniky jidlem (a to bez ptiplatka) timto tidasnYm, zaralejicim a beznadejne nehygienickYm zptilsobem. Ale na mofi 3e yeechno pfevracene, at' je podasi Ididne nebo bouflive. Kc1372 jsme se nyni zaridili na tYclenni pobyt v etiplavem vzduchu more (velmi zdravem), shledate zase, 2e je velmi take dostat se k doueku derstveho vzduchu. Na jedn:e strane jete zavratne (doslova) vysoko nad s yYm pozemskYrn jidelnim standardem, na druhe jste nesmirne pod nim, pokud se tYee pfirozene ventilate — a to uprostfed zaplavy ozonu. V bete mate k disposici palubu, je-li yeak podasi takove, 2e nedovoluje pobyt na palube, co2 je na Atlantickern oceane celou zimu, jste odsouzen do dusive atmosfery lodnich tirtrob. Vnitkni kajuta je vec eistYm vzduchem prave neoplYvajici, a vnejel kajuta, nedovoluje-li mote otevfeni okna, neni o nic lepsi. Vyeli jste si na mote, teeite se na svdi vzduch, a octnete se v atmosfeke, jakou se mute pochlubit jen kino ttetiho kadu v sobotu veder. M do nedavna zustaval lidskY dtmysl, pouetejici na more a pohanejici rychle cele armady plovoucich mest, opine bezradnY pied takovYm jednoduchYm problemem, jako je zachytiti vitr, vanouci nad palubou a rozvest jej eistY a pane ochlazenY nebo oteplenY podle potfeby do cele lodi. Ka2dY, kdo byl nekdy na lodi, at' na lugru, nebo Lewiathanu, zna zvlaetni a velmi odporne ztuchlY vzduch, tvofici se a udr2ujici v podpalubi. Na lodich nejmodernejei konstrukce je u2 tento problem rorteeen. Ale ka2c1Y si nemil2e dovolit jet na "Queen Mary". Jednim z nasledkil teto atmosfery je, ze posadka a personal osobni lodi jsou valy jakoby na kraji udueeni a vypadaji jako sti2eni chudokrevnosti nebo 21outenkou. Nenulte elovek podat horMho dilkazu o sve malosti, net je nevira ye velkd lidi. — Carlyle.


Ve stredu, dne 14. prosince 1933. Caldwell, Texas. &tend redakce Vestniku! Nemam dnes moc easu psati, ale zda se mile to skoro nutne odpovedeti na dopis pani Spanhelova z Dallas ye Vestniku eislo 48. Pani Spanhelova nikoho ye svem dopisu nejmenuje, ale ja jsem to tak mezi tadky vyeetla, le se jeji dopis tyke. mne. Jestli pani Spanhelove, na maj dopis nenaratela, tak ji prosim za prominuti, to to sama na sebe beru. Pani Spanhelova, se pta, jaci v to Americe mame bYti, kdyt ne stoprocentni. Stoprocentnimi jsou jen ti lido, co zde bydleli drive netli byla Amerika objevena, a to jsou Indiani. Anglosatti Americana jsou zde ptistehovalci, zrovna tak jako my. Povim vam, jaci mame bYti zde v Americe. Jit jsem nekolikrat psala, ze na prvnim miste musime bYti dobrYmi americkSrmi obeany. Spravne platiti sve dane, americke zakony a bYti utiteenYmi sve nova vlasti. A takovYmi vettina deskeho lidu je. Znam mnoho Ameridana anglosaskeho privodu, kteti velmi tpatne plati sve dane a americke zakony zneutivaji a pH torn si piece mysli, ze oni jsou Amerieany net my Ceti. Radi si tikaji, to jen oni jsou stoprocentni. Ptipada nine to, jakoby si nekteti krajane mysleli, to jen kdyt nebudou znati matetskou tee, ze jit budou stoprocentnimi Amerieany. Ja myslim, to ten kdo dovede bYti vernSr svSrm ptedkum, kdo si vati sve matekske fedi a cti spravne a dobra zasady svych ptedka, to ten dovede bYti leptim americkYm obeanem net ten, kdo svaj pavod neb matetskou tee zapira. Dale pani Spanhelova pile, ze nae Ameridanu zpivat Ceske pisnieky, kdyt tomu slova nerozumi. My piece nikdy Americanism nezpivame Ceske pisnieky, jen na eeskYch zabavach sami pro sebe. A jestli je tam nekterj . AmeriCan ptitomen, vim to on ty Ceske pisnieky rad posloucha, tteba nerozumi slovam, rozumi tomu lahodnemu napevu. Jak seznamovati americkou vetejnost s skYm narodem a jeho historii psala jsem ve Vestniku z 19. tijna v 'aisle 42. Jestli jste ten dopis neeetla, matete si ho pkeeisti. Pitete, ze byste si ptala, aby vtecky Ceske deti byly stoprocentni a svou praci a poctivosti ukazaly historii nateho naroda. Praci a poctivosti se ukate jen karakter, ale ne historie. Tet pitete, to kdovi jak by se jim to libilo v Ceske republice, kdyby tam nekteti lido davali ptednost americke hymn y. Ja jsem nikdy v Ceske republice nebyla, ale lidi kteti tam byli 14kaji, to p14 katde vetti narodni slavnosti se tam zveda vlajka Ceske. i americka. zvedani vlajky Ceske se zpivaji hymny Ceske a pti zvedani vlajky americke se zpivaji hymny americke, a tadneho tam ty americke hymny neurateji. Dale pani Spanhelova pite, to bychom se meli vice zajimati o nate tkcily a Matici Vyttiho Vzdelani. Ja vim, to my, kteti pracujeme proto. aby se v Americe Cesky narod a eeska, tee zachovala, pracujeme i pro nate tkoly a pro Matici Vyttiho Vzdelani. Navttevujeme schaze texa,skYch ex-studenta a Texaske Matice Vyttiho Vzdelani. Tam se radime, jak dale pracovati ye prospech Matice a natich studenta. Pokud ja vim, tak Vy nejste ani dlenkyni Texaske Matice Vyttiho Vzdelani aspon ja jsem vas nikdy ye schazi nevidela. Stoji to jen jeden dolar na rok stati se elenkyni neb elenem Texa810 Matice. Ptidejte se k nam, abyste nam aspoil tolik vypomohla. Kdyby se katdy Oech v Texasu stal Clenem Texaske Matice, tak bychom men vice net dost penez nechati vystudovati vtechny Ceske studenty v Texasu. chni krajane, kteti se jen trochu o Ceske studenty zajimaji, meli by se stati eleny Texaske Matice Vyttiho Vzdelani. Dale pitete, to nate mladet se nestydi za to, to jsou Cechy. Ja nevim, jak na to kdo hledi, ale ja to nemohu jinak videti, jen ze ten hoch neb holka, kteti neumi neb nechteji eesky mluviti, se za svtij pavod stydi, neb co mame radi, tomu se chceme naueiti. Tet pitete, to my star-. umime tolik anglicky, abychom si umeli koupit jist. To jest Pravda. A prave proto se mame starati o to, aby nate deti se naueily spravne mluviti aspori dvema jazyky, Cesky a anglicky. JO', soma moo lituji, 2e neznam anglieinu aspon

VESTNIK tak dobte jak eettinu. Mohla bych udelati hodne dobra pro svaj narod. Takhle jsem napsala teprve jeden anglicky Clanek a myslim, to ten dosahl sveho adelu. Ja kdyt piti elanek anglicky, tak musim artet v jedne ruce slovnik a v druhe angiickou mluvnici. Da mne to mnoho prate neco napsati. Tak proto se musime starati o to, aby nate ditky se naueily spravne mluviti anglicky, by byly schopne se.sveho naroda zastati, kdyt je toho tteba. Ale proto to nate ditky mluvi spravne anglicky, nemusi zapomenouti Cesky. Zadala jsem tento dopis psati veera a dnes jej dopisuji. Muj mantel prave ptinesl Vestnik a tu vidim, to pani Kamila Fajtatkova z Rogers bere dopis pani R. Spanhelova na sebe, a ja zase na sebe. Myslim, to east toho dopisu se tyke. pani Fojtatkove a east mne; Sleene Frances Kamasove z Fayetteville, pi. Kamile Fojtatkove z Rogers a pani H Stanovske z Galvestonu srdeene dekuji za pochvalne poznamky. Takova uptimna slova jednoho vzpruti a dodaji chuti k dalti praci. Vy vtecky tat podavate cenne elanky. latala bych si s vami se nekde sejiti a hodne si s Vami pohovotiti. I s Vami pi. Ant. Ondratkovo, a pi. R. Spanhelovd z Dallas bych si Ocala nekde se s vami setkati a hodne si s vami podebatovati. I kdyt vy nekdy s nVmi nahledy nesouhlasite, ja se proto na vas nehnevam. Myslim, ze mohou dva 11de miti rozdilne nahledy a pti torn bYti iotately. Velmi mne potetilo, ze nam pribyly d ye nova dopisovatelky, pi. Marie Vajdak z Caldwell a moje sestra pani Jos. Janakova z Weimar. Obe zajimave pitete. Pitte zase. Schazi TexaskYch Exstudentri a banket poposovati nebudu, neb to jit bylo ve Vestniku popsano. Ale musim se pochlubiti, ze jsem mela tu test bYti pies noc s kralovnou klubu Oechie, sleenou Helen Sulovou. Sleena Sulova jest velmi hezky a uptimne devee a myslim, ze tet i dobra, Oetka, neb se mnou stale pane Cesky hovotila. Srdeene ji dekuje za jeji laskavost. Tet dru Miekovi srdeene dekuji za vtechno, co pro mne ueinil za meho pobytu v Aastinu a dr. Syptakovi za svezeni dona. Jest mrij dopis jiz tak moc dlouhY, ale po pteeteni dopisu studenta Franka Horaka z Austinu nemohu se udrteti, abych na jeho elanek neodpovedela. Kdyt v torn vatem Pokrokovem klubu, nechci eeskem, protote vy nemate prava nazSrvati jej eeskYm, kdyt v nem nic eeskeho neni, kdyt tam mate tolik nadanYch studenta, jak je popisujete, p.roe na druhe strane nemate ani tolik pochopeni, byste poznali, te tim to jste se odtrhli od klubu Oechie, se delate v oeich jinonarodovcri smetnYmi, ze tim netkodite jen sami sobe, ale i eeskym exstudenturn a celemu deskemu narodu vribec. Motna., ze nekteti amerieti eleni varn to do oei ale po strane se z vas jiste smeji. Ze v rozdvojeni je sila, yam jiste tekl ten nemeckS7 nazista a vy bez ptemYtleni tomu ihned vetite. Vy nematete na eeskch ueitelich tadati, aby oni podporovali klub vat. Kdyt vat klub pracuje proti stanovam kubu Oechie. Vim dobte za j9.kSrm rieelem byl klub Oechie zaloten. Tech pet studenta zalotilo klub Oechii, aby meli nekde pkiletitost se v Ceske fedi po Cesku pobaviti ia v eettine se zdokonalovati. Tedy jest povinnosti eeskYch ueitelt bSiti eleny klubu Cechie a jejich stanov se zastavati. Na tadnS7 pad se nesmi"jmeno klubu Cechie meniti. My jsme na to hrdi, ze klub Oechie jest jednim z tech nejstartich klubu na universite. Kdybyste to jmeno zmenili, tak byste museli znovu zaeinati. Vy jste se odtrhli, tak na vas je, abyste ptisli zpatky. Musite uznati, to chyba jest na yak strane, jit proto ze jste se nerneli od klubu Cechie odtrhnouti. Jen ten jest velikS7m, kdo se dovede k sve chybe ptiznati, aneb svou chybu uznati. Starite se velkYmi a vrat'te se ke klubu Cechii. Budeme si vas za to vatiti. Pani P. P. Mikeskova. S pozdravem, Jak mnoho je na svete nevyjadtene lasky! To je jedna z hlavnich ptiein, proe v nas smrt vzbuzuje litost: to ut nikdy netekneme a neudelame, co jsme mohli Mei a udelat a co by nas bylo nic stales Arthur Hopkins v "Ladies' Home Journal",

Strana 5. flub teskkeh Zen v Nate hody, ktere jsme potadaly dne 13. listopadu, se nam vydatily ku vteobecne spokojenosti dobte az na to, ze ty husy vonely malem. Podruhe se lope s nimi zasobime. V nail prosincove schrizi jsme ujednaly, ze budeme °pet, tak jako minule roky, ptipravovat vanoani nadilku pro deti. Maminky tomu asi nejlepe rozumi a my to rady Mame. Navttevou v nati schrizi nas poctily statieka pani MatuS'ova, pi. PolaSlova, a pi. Pekatova. Mrs. Crook je nate ueitelka, ktera nam dava hodinu kaZdY etvrtek o vtem motnem, co si pfejeme vedet. Timto ukonCujeme zase jeden rok nas' prate, rok v kterem jsme protily mnoho rozruteni. Co nam Oita ptinese nevime, doufejme ze snad ut nic hortiho. A tak ted' zase, jak statieek Bartot rika, druhou kapitolu. Kamilko, ty umit hezky vyobrazit a nejlepti ze vteho byl ten kompliment "nezvand". Tomu jsem se od srdce zasmala. To statiaek Bartok etverak, je v lepti vYhode, toho zvou vtude. Ale cot na torn, katdeho nemusi mit celST Texas rad. Zajiste jste vtichni poslouchali deskY program na rozhlase, byl tak krasnY. Srdeene zdravim etenate a pteji vesele Va.noce. R. Spanhel. NEJViagi DETSKA KNIHOVNA NA SVETE. Nejvetti detskou knihovnou na svete ma Stokholm. Obsahuje na etyticet tisic detskS7ch knih, psanYch tvedsky. KatclY den od dvou odpoledne do osmi veeer ptichazeji sem deti od testi let nahoru, bez rozdilu rasy, barvy, vyznani a bezplatne je proditaji. 8tokholmska detska knihovna se stala neobyeejne dilletitYm vYchovnYm Cinitelem, cot si mestske tkoly a jine vzdelavaci astavy dobte uvedomuji. Zde se mladi lide obeznamuji od nejranejtiho mladi se svetovou literaturou vtech oborri a uei se utivat tohoto bohatstvi pramenu pro studium. Knihovna byla zalotena za spoluprace mnoha instituci a dana ripine k disposici detem. Deti chodi volne od jedne ptihradky k druhe, vybirajice si podle libosti knihy, a po pteeteni je opet davaji svedomite na sve misto. Pestre, poutave katalogy jim teknou, kde najdou to, co hledaji. 2ive ilustrace a jednoduchS7 text je srozumitelnY i tern nejmladtim. Zajimavou soueasti knihovny jest tabule dennich zprav, kam se katcleho tYdne nalepuje material, jednajici o nektere daletite otazce dne. Ilustrace, fotografie a struene vysvetlivky osvetluji ptedmet se vtech stran. Pied touto tabuli se kupi vtdy zastup mlaOch, Ctoucich se zajmem "denni zpravy". Tyto deti dovedou debatovat rozumne s dospelYmi . o raznych udalostech ve svete. A chce-li se nekdo zabYvat veci dukladneji, ma k disposici razne ptiruely, ktere jsou vystaveny soudasne se zpravou. V kruhovite studovne s globusy a mapami najdou deti eetna dila zemepisna, a hvezdatska. Na strope je namalovana mapa nebe se zlatYmi hvezdami na modre obloze, takte ctenar jen zvednout °el, aby srovnal teorii se skuteenosti. Ale nejkrasnejti a jiste nejoblibenejti east' knihovny je "pohadkovY pokoj". Jako vtechna pohadkova, mista, otvira, se zveclavSrm oeim jen pti zvlattnich ptiletitostech. Dvakrat tydne — ptesna doba se oznamuje v eitarnach derem na gong — deti vstupuji do maleho kralovstvi, kde se teti z KatparkovS7ch dobrodrutstvi nebo zdramatisovanych vYjevu z nejake stare legendy. Nejslavnejti z hercti Kralovskeho divadla venuji bezplatne detem sve slutby. Piistroj na mereni dugevnich poruch. Dr. Morton z blazince ye Worcesteru vypracoval novou metodu pro dokazani dutevnich poruch. Poutiva, k tomu specialniho ptistroje, kterYm lze 'Malt fysiologicke mozkove proudy. Na podklade mnoha a mnoha pokusnYch meteni stanovil svYm ptistrojem, to normalni mozek vyviji proud majici asi 10 frekvenci za vtefinu a napeti 20-50 milivolta, kdetto proudy vyvozovane nemocnS7m mozkem maji mnohem vytti napeti. Tak je motno provesti diagnosu mozkove choroby pacientovy elektrickSrm meHeim ptistrojern,


Stran g 6. tad eskt Prapor els. 24, Temple, Cterii bratfi a sestry! Timto y am sdeluji, te na g tad si zvolil zase v g echny stare fitedniky pro rok 1939, a sice: F. J. Marek ptedseda, H. M. Jakubik mistopfecisecia, Chas. Navratil tajemnik, Ben 't abeik, Ueetni, M. J. Stepan ptokladnik. fjeetni Ar Ybor: R. J. Marek, John Klinkovsky, Joe Pechal. MajetkovY vYbor: F. J. Marek, H. M. Jakubik, Chas. Navratil. NemocenskY vYbor bratria: M. J. Stepan pro Ocker, J. F. ZavodnY pro Cyclone, W. T. Schiller pro Meeks, J. F. Martinec pro Red Ranger, Rud. Martinec pro Novou Osadu, J. H. Kamas pro Seaton a Ratibot, Joe Pechal pro Oscar. NemocenskY vYbor sester: Cecilie Stepan pro Ocker, Lydia ZavodnY pro Cyclone, Rosie Schiller pro Meeks, Louisa Marek pro Red Ranger, Anna Martinec pro Novou Osadu, Marie KlinkovskY pro Seaton a Ratibot, Vilemina Navratil pro Oscar, Anna Marek pro Temple. Resolueni vYbor: Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben t abeik. Zabavni vYbor: J. F. Martinec, F. H. Schneider, Joe Stepan. Tak bratti a sestry, pamatujte si kdo jest na kterem vYboru ,abyste pak v padu potteby yedeli na koho se obratit. Schuze vYrodni nebyla tak velmi eetne nav gtivena, jak by se na tak velikY fad slugelo. Nevim, co toho bylo pindinou. Motna, ze pane poeasi. Zase upozornuji ty, kteti jsou s placenim pozadu, aby sve povinnosti dali do pofadku co nejdtive. Tet ti, ktefi maji piljeky na certifikaty, at' se pfihlasi dat tyto do potadku. Zaroveh timto sdeluji, ze bylo usneseno, te v Ati na gi schfrzi, ktera ptipadne zrovna na NoRok 1939, si potidime nejake pobesedovani. Totit, jestli bude podasi na ten den pfiznive. Sestry jsou tedy laskave tadane, aby pfispely ria, nejakou tu svaeinu pedivem, ktere mute bYt ruzneho druhu, tteba i makovniky, a bratti Utednici te se postaraji o nejake to zapiti a snad tad se tet pastara o nejakY eland zakusek, aby se se v g im nemusely sestry trublovat.. Nu, a k tomu v g emu to snad tarn tet bude Sylvestr Bartek s jeho fla ginetem. Tak na to vgichni pamatujte a dostavte se v hojnem poetu do pfi gti schtze. V padu, te by bylo na tuto sent-, zi hodne chladno a neptiznivo, tedy tato planovana svadina by byla odlotena na prvni pfi g ti schilzi, kdyt by bylo poeasi k tomu ptiznive. Tak y am v g em vespolek pfeji vesele vdnoce a v gechno to nejlepgi. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil. Ett a Elmaton cis. 148, Blessing, Texas. Cteni bratti a sestry! Jelikot v prosincove schfai nebylo mnoho oznamuji tem, ktefi tarn nebyli, vYsledek voleb Afednin pro pti g ti rok, jak nasleduje: Pit edseda br. Jifi Vaculin mistopfedseda br. Fr. Domorad; tajemnik br. Josef Pe gak; teetni br. Ben Vrana, znovuzvolen; pokladnik br. Anton Domorad, znovuzvolen. Na ifeetni vYbor jmenovani: br. Fr. Domorad, Jos. Zemanek a Fr. Hejtmanek. VYbor resolueni: br. Jos. Zemanek, Vine Leisal, Henry eihal. StarYm odstupujici brattim ttedniktim patri na g dik za spravne a nestranne vykonavani jejich, nekdy telkYch, povinnosti, a nove zvolenym brattim pfeji hodne trpelivosti. Brat:ft a sestry, nastava nom novY rok, a tu by bylo zajiste ptanim vet giny nos, bychom pfi g ti rok y e "svornosti a bratrstvi" vgichni pracovali. My stati musim.e poeitat na na g dorost, by mezi nos radi chodili, neb my tu Vedne nebudeme, by se mezi nami citili opravdu jako mezi soloe rovnYmi. A vas, mladi bratti a sestry, srdeene zveme mezi nos, zvla g te tech, ktefi se na gich schuzi minule vyhybali, pfijd'te a sit&strike se s nemi na g eho spolkoveho tivota. Je g te v g ern ',fejt gt'astne a radostne vanodni svatky a znamenam se s bratrskYrn po74ravem, Frank likeek, dopisovatel.

VkSTN.t'S. Dallas, Texas. Cten'a redakce a etenati! Neni sice mYrn zvykem plesti se na gim dopisovatelkam do temesla, ale kdyt v nagem kroutiku na g e dopisovatelka nebyla, tedy to musi vykonat nekdo jinY. Jak obydejne, katdY rok je v Sokolovne nadilka pro deti, tedy i letos v g eohny deti zvou sve rodiee. , aby byli tak laskavi, a zajeli nebo za gli s niimi do Sokolovny. V nedeli na Vanoce, nob tam bude jako Indy pro deti v g e obstarano. Veechny deti jsou srdeene zvany, neb letos i nag tad Jaro 'Cis. 130 daroval penetitY dar na podeleni na g ich deti. Tedy jeden katdY kdo ma deti, at' male ai velke, ptivedte je, a pak budou rodiee hostmi na gich deti, ktere to jiste pote gi, obsloutit maminku a tatinka. Bude tarn darek pro katdeho maleho, a kdo chce, mute si pfinest darek pro sve drahe; vgechno bude jak se path obstarano s vanoenimi a y eselymi tvatemi. Proto v gechny (Jett vezmete vase rodiee a pfijedle do Sokolovny v nedeli odpoledne a poveselte se vespolek v te posvatIne vanoeni. nalade. Za v gechny deti Vas zve VYbor. gtefinik cis. 142, Houston, Texas. Mill bratti a sestry! Byla jsem potadana, abych napsala par fadek. Mikula g ska zabava v sini tadu Stefanik Cis. 142, se vydatila dosti dobte. A i jsem glyg ela od nekolika, te se nasmali at dost. Men jsme na vybrani, ten pan Mikula g se vyjimal pane a ten andelidek a ten eertieek, to bylo hezke. To vite, te u 8tef6nikil vie si zatidi hezky. Tak tedy, to se vam v g em libila Mikula g -sled,zabvtkjmyiesabud1bit i divadlo, ktere sehraje pan Kadlec, primalku, 18. prosince v tadu 8tefanik Cis. 142, v Houstonu. Mate se v g ichni na co te g it, neb bratr Kadlec se vyjima hezky v jeho hie, neb jsem ho videa ut nekolikrate. I lakes radio p. Kadlece sly g eh moje dcera i zet', Joe a Vlasta Kubinovi, v Houstonu, Tex., jak byl ve stare vlasti a pfes radio zpival. Pane Kadlec, Vage pisne se libily obema. Dekuji Vam za Va g i ochotu. Tedy si pamatujte v gichni, mili etenail a zvla g te vy okolo Houstonu, Tex, te to divadlo bude jste pane, dne 18. prosince. Tak co v nejvet g im poetu se dostavte, aby vide]. br. Kadlec, naeelnik sokolstva, mnoho tvati a ochotnYth bratti a sester, kteti se o br. Kadlece zajimaji. Na ge Elizabeth se te g i na pana Kadlece, to ho zas jednou uvidi. Jen at' Pan da v g em nom zdravi, neb ut nekolik sester a bratti byli upoutani na Sestry, Bedanova a 8ilhava, ut litate? Ja myslim, te ano. Ale ses. Bedanova je dposud v loti. Dej varn v g em, ktefi jste upoutani na hatko, Pane, brzke pozdraveni. Ale ta smutna zprava o br. F. taludkovi, se mne dotkla velice, ani jsem se nemohla slzam ubranit, jak jsem usly gela, te je v Panu. Br. F. 2aludek byl velice milt' elovek, kolikrat jsem s nim mluvila a vtdy eloveka rozveselii. S jeho bratrancem jsem chodila do g koly v 2eleeho y icieh. Vy, sestro 2aludkova i vy deti, pfijmete od nos tu nejhlub g i soustrast. Sestro t aludkova, pfijd'te zase do kuchyne, abych Vas mohla Ustne potegit. Tento tYden jsem dostala od sestry a gvagra Franti g ky a Franti g ka dopis ze stare vlasti. Maji se tam vgelijak. Sestro, Marie KulhankovaeValova„ psala jste velice pane a zajimave dopisy, pi g te easteji. Taky muslin napsat, to gvagr Karel a Avagrova, Franti g ka Stefkovi v Shiner, Tex., jsou stakidky. Jejich dcera Eleonora Rohmn byla obdatena ho g idkem. Gratulujeme. A i se musim pochlubit, to jsem ut po tfeti statenkou. Taky na g e dcera Ella a Eddie Kubinovi, v Houstonu, Texas, byli obdateni zas deveatkem jmenem Betty Joem. Na na g i silnici udala se sratka dvou kar a vozu s parou mull, ktere Cernoch vedl. Muly jsou zabite a eernoch je v nemocnici. Lepgi pozor davat. Se sesters14m pozdravem, Vera gtefkova.

Va stredu, dne 11. prosince 1938, Lucifer u gtefanikil na Cottage Grove. Na nedeli 18. prosince ptipravuje iias Sokol velice peknou operetku "Lucifer". Je to privy Cesky netnS7 obrazek piny te nail starOdeske srdeenosti, tech krasnS7ch netriSrch deskSich zpevu. Vefim, te jak jste se srdedne zasmali poslednirn divadle "D y e srdce v zelenem haji." te na g i Pepine, to i tentokrate nebudete zklamani. Nate sokolky se vpravuji s laskou a hlavne s chuti, do divadel, jedna radost. Je tfeba tu nail mladou generaci podpont, tu jeho chut' k praci narodni je g te vice povzbudit, aby se tadna ta sila, ten talent neztratil, co v katclem cifima. Zvla gte ten, kdo ma rad na tech jevigtnich prknech se produkovat, neostYcha, se vystoupeni pied obecenstvem, ten v torn najde tet sam pro sebe kus pekne zabavy, dosti smichu a pH torn zatije v g ecky pocity, jet jsou smrtelniku zatiti, a hlavne nauei se na g dorost ovladat sprosne Ceskou fed. Stale a stale vynachazime v torn na g em Sokole nejake nove perlicky, posledne to byla Evieka Klima, nyni je to v operote "Luciferu" Evelyn Kunetkova. Umi velice pekne zpivat, te ji radi budete poslouchat. A vy, strYeku Svrekil z Rosenberg, pfijedle se na tu vaSi netet podivat. Tak jako jsme se posledne obdivovali Va g emu hereckernu urneni, tak se yam bude libiti ona, to budete pfekvapen. Tel Udinkovati budou velice dobki pevci. V titulni Aloze vystoupi co Jenik br. L. Kadlec co Pepik, br. D. Nezval, Anieka E. Kunetka co herd tuci.t. fer s. Nezvalova, Dohnal b. 0. Valla, Jedliekova, K. ttvrtnikova, Bryndal br. J. Ka gpar, co sbor sokolky. Ptala bych si, aby byla velke, v gteva, kdo jen trochu mute, aby pfe g el, aby mladet i stall se dohromady bavili, vtdyt' se budou na jevi g ti zpivat ty na g e krasne Ceske pisnieky jako "Chtela bych chaloupku v sade zelenou," aneb "Udelam ja se rybkou y e vote", "Ja mam dnes penez jak telez", to y am budou tak zname, to budete zpivat v duchu s nimi, neb y am bude tak veselo, tak lehko ve vatem srdci, to budete myslit; te jste doma v mezi svS7mi. Jednani budou etyti. Prvni obraz bude venkovske dostavenieko; druhY, zmoklY fabrikant; tteti, otravil se elixirem; etvrtY, Ui svatky najednou. Na vanoeni svatky nic u 8tefanikfl nebude, neb vetZinajich chce domt mezi sve. Co kouzla a kro.snSr ch vzpominek chova v sobe ten krasnS7 sladkST domov. Treba byl chudobriS7, ale vzpominka na nej je jako balsam na bolave srdce. Nikdy nezapomeneme na chvile protite doma u matky, u otce, sester a bratrii.dnes, kdy ut nektere hroby kryji. Ale my vzpominame, jak jsme byli Wastni, neb u rodiet jsme meli nejkrasnej gi vanoce, a proto jim venujeme nejmilejii vzpominku. 0 vanocich se radujeme, ale take pia& ti, jimt odael Clen a miladek rodiny a tet i dobrST Se slzy v odich na ne vzpominame, a my Cleni tadu 8tefanik a hlavne Sokola budeme vzpominat na sveho bratra Franka 2aludka. Ja bych vSechny jeho ptatele prosila, by mu darovali aspori na ten den jednu milou vzpominku a tet jeho rodine, pro kterou bude ten den znamenat jeriom smutek a plat. Tet i ja se na nodni svatky te g im, ale vtdycky o 8. tedrS7 veder, zvlaite pied vederi se mne a memu starouikovi se chce plakat. Jsou to vzpominky na jeho mile rodide a meho tatinka a sestru. Co_bSlvalo vtdycky priprav na S• ' tedrST veder. Inu- mzpominky katc1ST mime nejake. Tentokrate ibudente etyti generate pohromade, prababiekt ba.bilika, maminka a pravnoudatko. Vanoce,..dobaJOAcy, ba miru, tatInSr se nema zlobit. Pteji veem ptatelum Sokola a 8tefanikilm vesele a gt'astne vanoeni svatky. Abych nezapomela, vtdyt' jate bude posledni den v roku, 31. prosince, dili Silvestr. To je svatek v g ech yeselSreh lidi na, svete a my po Wadi se take radi zasmejeme, ze je to pravda? tedy tad 8' tefanik potada •pravou SilVestrovskou zabavu-pti Dybalovem orchestru -Zadatek v 8 hodin veder. S pozdraat do rana. .

veni,

Karla ttvrtnikoiii.

VYteenY politik, dobrST 6ech, at v Americe rozen'y, soudce John C. Karel zemkel v Milwaukee, Wisconsin Otec zesnuleho Jan Karel byl konsulem v Praze v 6echach a v Petrohrade v Rusku. Zesnu1S7 soudce byl velmi einnSi y e spolkovem zvlitite v deskjr. ch organisacich vlasteneck,9ch. lest jeho pametce I


Ve stkedu, dne 14. prosince 1938. Houston, Texas. Nu, mina, ze budeme svedky divadla u Stefanikt1 dne 18. pros. piesne ve 4;30 hod.. odp. a.. aby to byl Sokol, kterY toho ptesne nezneuziva. Bratri, Kadleci a Nezvale, bude to? Nu, jest-li tomu tak jak &erne ze zprav Statni University v Austine od A. A. Horaka, tak by to nebylo tak zle, ale co na g chudak jazyk utrpi, tteba? Budou mit naziste liody mezi Cechy, kdy se tolik gtipi?! Mnozi se east() kloni tam, ani by napted soudili. Neukvapujme se, a nechme eas mluvit. A. R. Hamusek.

VESTNiK dues by je skoro na prsteela spoeital. Na pohkbu bratra Cepaka jsme ani my nebyli, ja jsem byla velmi nachlazena a ten den bylo zima, a mud byl ve Fort Worth. Mne to dosti mrzi, neb br. Cepa 1, val vady v naeich tadovych sclulzich. Jeho rodine vyslovuji nag uptimnou soustrast a zesnulemu spolubratrovi pkejem klidnY spanek. Volby tadove mame za, sebou, i rk zristalo skoro pki starem. Br. '8 il, bYvalY rnistopkedseda, se nam toula kdesi po Waco, tedy jsme zvolili na jeho misto sestru Hemaalovu, i pravoclei mame sestru Mikulovu. VSTroeni schrize byla rnalo eleny navativena. Nebereme dosti zajmu pro to Ceske se teako pracuje, as toho nebudeme mit, budeme plakat. Ctene redakci, vaem bratrilm a sestram a vaem etenatilm Vestnika pieji at'astne a yesele svatky vanoeni. Antonie Ondrritkova.

Dallas, Texas. Mill bratti a sestry! Ty evropske zaIeNtosti asi ponechame lidem vice do pomerti tech zasvecenYch a sami vy•ekame as co doba pi gti ptinese. KaIdY z nas si to jinak vykladame, z toho co Cteme boll /lady hlava opravdove neb jest lito toho v geSnook, Texas. ho. Vinit jednoho neb druheho by nemelo Poeasi mame doposud such& Farmati masmyslu a jsem toho daleka. Co male devde byji hodne poore.no a nekteti jsou jia hotovi. Ia jsem dosti chapava, a pamatuji si jak se tam fakmatske daine na Snook ua mame V nag ohYbala zada pied kaklYm 'zidem, kterY i mlYn, tak ae my farmaki si muaeme svou kurnecky promluvil a i na gi sedlaci posilali sve kutier zemlet. syny zamenou do Nemec, by se nernecky Tteti nedeli tento mesic o 2 hodinach odpoa nemeckY synek zase pti gel se udit k nam ledne bude miti naa tad Cis. 31, RVOS. na Snook eesky. Pak ptigla doba povaleena. Vzpomente vSiroeni schtizi a volbu fitednikt pro rok 1939, si mnozi, jak jste nebyli upravou, vladou, spoa hned po one schuzi budeme muti schtizi alekojeni. tetli jsme zpravy z vlasti, kde byl ndnateho htbitciva a tea volbu fitednikil pro tek, 2e Nemci maji vgude piednost. oetli jsme, rok 1939, tak se dostavte do onech se/10z'. ae jsou tam mnozi, kteti se tea pricinili o svoJ. T. '81erabanek. S pozdravem, bodu vlasti a byli pak Ostreeni. Rok utikal jeden za drulaYm na mnohe se zapomelo, nage 'kid Fort Worth cis. 154. stara, vlast se vybavovala z dob hruzy valedFort Worth, Texas. ne a prospivala. Vgichni jsme men radi a maMili bratii a sestry! me dosud v uctive vzpomince tatieka Masaryka, V poslednim Vestniku jsem udelala chybu. prvniho presidenta osvobozeneho eskosloMela jsem oznamit schrizi na tteti /lean venska. tetli jsme tea zpravy novinatske i oprosinci, jak bylo ujednano ye schrizi, a ja sobni dopisy, v kterYch bylo psano: Udrii. Dr. jsem ji oznamila na 11. prosince. Prato mne Beneg, nynej gi president, teskoslovenko tak musite odpustit, a schilze se bude odbSrvat v jako president Masaryk? Byly tam jia obavy mean 17. prosince, ve 2 hodiny odpoledne, a tenkrat. Proe Ja nevim a nevite to ani vy, ktebude tea volba Utednikfl. Tak pkijd'te veld. H tak pfesvedeive p gete. My vgichni musime Tea muaete ptinesti nee k jidlu, a po schtzi vyekat dasu, ale kdyby na ge viast byla pied si milaete zahrat domino a pobavit se. Tea ti 20 roky byla ztratila to, co ztratila dnes, nebylo mladi eleni by meli. ptijit. by to tak bolelo, jako to boll dnes, nas tu a ty Take yam vaem pteji tt'astne a vesele Vanonage lidi tam. ce a St'astnY NovY rok, aby yam prines1 vte, co Sestro Fojtagkova, bylo nas vice "draha si pte•ete! telkyne" a dnes se po nas hate, kamenem? Se srdeenSrm pozdravem zilstavam, Ne, jen tak slovem v novinach. Ja u2 jsem to Anna Milan. parkrat mezi tadky vyeetla, ale smeji se tomu. Dnes u2 mne mnohe neboli; drive bych ZA BRATREM ZAJFICKEM. byla zlá, easem v gak pozname sve ptatele a je Dne 29. listopadu 1938 za velkeho doprovotak lope, citime se spokojenejgi. du spolkovYch bratti a sester jsme se rozlouStatieku Barto gi, jsem s Vagi odpovedi spoeili s natim spolubratrem a dlouholetYm kojena. V nagem Zpevackem krouiku zpivame 2entm ,csadnikem, kterY narozen na Morava Kde domav mil.j? a mnohe jine pisne. 8koda, pied 84 lety, a co 161etY mladik ptestehoval se ze je k yam tak daleko, jinak bychom do Texas yam je zazpivat. Radi se je ueime, mame mezi A v roku 1882 se oaenil se gee. Veronikou elenstvem i ty mlade, kteti ani Cesky neumi ou, z kterehoa mantelstvi yzetlo 10 Chudejoy eisti, a piece se to nauei. Mnohdy se jim musiditek, z nichZ nejstarg syn Josef a nejstarai me smat jak to slova vyslovuji pri zpevu, opra.proydand za Juliuse Ruaidku, gka, dcera Franti vime je vga.k a za chvili ua jim to jde jako tem jej ptedetli pied nekolika lety na vednost, takstoprocentnim. At' jest to narod kterYkoliv, tea manaelka jej pkedetla na yeenost pied 22 kabolY svou pisni vyjadfuje radost, aalost i lety. touhu. Jest tomu. 44 let, co rodina ZajiCkova pitZudastnili jsme se ye Fort Worth slavnosti stehovala se k Buckholts z okresu Washington, sveceni, zvonu v katolickem deskem kostele. Po kde v tu dobu a pozdeji vice rodin se sem naslavnasti. byl Todavan obed v sokolovne a pak stehovalo, ponejvice z osady Wesley, a svoji program, portistavajici z raznYch Cisel, zpevu, pill a tetrnosti se dopracovali vlastniho mahudby, feel, tance. Mne se v ge libilo, mame mejetku a firodnYch farem. Jednou z techto phzi nimi hodne dobrYch znamYch, maji peknY, ? kladnYch domacnosti byla forma Zajicku, kde malt' kostelidek a dobreho, uvedomeleho knesvoji pohostinnosti byla zna,ma daleko tiroko, ze. Po mgi svate vygel yen mezi lid, vaimal si pied 25 lety, kdy Sokol mel sve a obzvlagte snad katdeho a pak v sokolovne zase se bavil hnizdo na tete) fume v oceneni snah dobrYch se vgemi. V programu zpivala i mexicka devvlastencti a spolkovYch pracovnikti tichtch a eata, cot bylo moo pekne, neb mexicke pisne beznaroanYch, neb to bylo v povaze tohoto jsou melodicke, tak moc na gim podobne. Sklimu2e, meho ptitele a spolkoveho spolubratra dila potlesku a zriovu musela opakovati Tama:Se Zajieka. test budi2 Tve pamatce. Libilo se nam tam vge, ale pfece jen kdesi v Venuje, koutku srdce zbyla otazka, kam se podela eeJohn Stage. ska pisnieka? Z nageho tadu odeg li v neznamo kam, dva Teloeviena Jednota Sokol Houston elenove, Frank Blaha a J. Cepak. Museli jsme oznamuje vg em svYm &ern:1m i ptateltim Sokola, i.e potada vyrodni schtizi dne 18. prosince zde u nos hodne zpohodln'et, neb na ge pohiby nejsou tak naginci navgtevovane jako dtive ye 2 hodiny v sini iadu 'Stefanik. Jest 2adoucno, by se kahlY Clen dostail. Na zdar! byvaly. nekdo pied lety, tak to bylo Fred Otvrtnik, jednatel. hotovou uddlosti; lide se se gli na pohteb, a

Strana 7. Dallas, Texas. Jak pOZ0111,ji, dopisovatele hodne ua smysl meho prvniho dopisu, letery zavdal nu k debatam u hymn& Jest-li jste zapomeli, co jsem psala v mam dopise, zde varn opet kuji, Psala, jsem,, i.e by se melo yencle, lede se odbSivaji naroclni slavnosti a vyzvedne se arrierickS7 prapor, prvni aby se zpivala a,mericka hymna a teprve eeska. A ja myslim, ze tim' dost bychom na sebe upozornili, i.e jsme Nevim z *lee ptidiny a kde se to zrodilo nekomu v hlave, ze jsem proti zpivani deskYch pisnieek a i.e se stydim za deskau tee', a ohYbame htbety a podobne poznamky, a stuperi po stupni se to dela hotel. Za chvili bude s bile kravy naeisto straka. Nikdy a nikde jsem jette netekla, i.e nemame mezi sebou zpivat 'Ceske pisne. A jest-li nas Americana pozvou, abychom Cesky zpivali, to je pro rids velka Cest, a proto to demaji k nom fictu, ale jinak z toho jiste tadneho potitku pro sebe nemaji, protoae tomu nerozumi. A z te ptioiny nepodporuji, abychom se jim print sami s Ceskou keel strkali do uti. Vadycky si rada vzpcmenu na ptednatku, kterou zde v late potadal profesor Roueek, a mam z toho radost, ze z to Ceske vlasti pitdou take vysoce vzdelani lide. Jeho ptednaeky se steastnili i Ameridane, nebylo jich tam mnoho, jen nekolik, ale Mal ptednatku v anglicke Kdeato my tady chceme se ytemoane nejak od Ameridant Mit, a myslime si, ae chi k vali nam Budou se ueit Cesky, aby mohli mezi nas ptijit. Ale ja silne o tom pochybuji, se toho nekdy doekame. My staff jsme *pine. spokojeni v na gch aeskSrch spolcich. Ja ani jinam nejdu, co bych tam delala. Ja se jinde nepobavim jen v 'Ceske spoleenosti, 91e naee mlada generace se musi divat dal do budoucnosti, ktera patti jim, a budou-li chtit vyniknout, tak se musi celou du g. vait do toho americkeho aivota, jinak neni moano, aby z nich nekterYch se stali soudcove, pravnici a dostaii se do ritadu, z toho stanoviska je velkou nutnesti, aby nag e mlaclea co nejvice vnikala do americke spoleenosti, aby je poznali, ae jsou poctivi, spolehlivi a schopni vzdelanim se rovnat k tern nejleptim Ameridanrim. A druhS7 elanek jsem eetla, ae se mysli, ktere deti patti k Sokolu neb do nag S.P.J.S.T., ae ua samo sebou se rozumi, ae jsou stoprocentni ti. Jestli na to by need° spolehal, ze as teprve spolky vychovaji deti po Cesku, mit nahled je, ae to je Ira velice pozde, a ja bych si to ani nenechala libit, ze moje deti se at ye spolku staly dobrSuni Cechy. Kaacbich deti prvni zaeatek je. domov a potom tkola a spolek je at naposledy, a do toho jdou ua piipraveni a takovi, jaci jsou ua pro ce1Sr divot. Od meho titleho mladi mam vgelijake zkutenosti a poznala jsem jsem rozlidnYch charaktert i uptimnYch dobrYch ptatel. Z cele to bohate zkug enosti nabyla jsem poznani, i.e se jette nikdy nikomu nepottestilo ptivlastnit nejakou epatnost druhemu, ktera mu nepatti, ttebas i na Cas to ekodi, ale eiste srdce a svedomi to ne-. boll a je jiste, ze kaada takova vac zristane jejimu majiteli. A tak jette bych si vyprijeila od stakieka puntik. Je to ua moje posledni debata o hymne a jeho puntiky jsou ve vaanosti, tteba to ptinese Spanhelova. etastnY konec. Zdravi Ctouci, 13,6,d Morav g ti Bratii Cis. 6., Cottonwood, Texas.

Nat tad konal v nedeli 4. prosince vYroeni schazi a volby ntednikti. 1:Itednici byli vtichni zvoleni aklamaene, tak pro ty co nebyli ye schtai davam jich jmena: Ptedseda Jan Pavlas, mistoptedseda Jan Hegar, tajemnik Frank Pibil, igetnik Albert Pinter, pokladnik Raymond Vochoska, prilvodei Frank Pavlas. fleetni vyloor: J. A. Hegar, August Dulak, Loise Kazda. Majetkovt vYbor: J. E. tumbera, August Dulak, Jan Pavlas. KnihovY vYbor: Jan Heger, Tom Vochoska, Jan LednickY. Nemocensky vybor: Andrew Rydel, August Dulak, Frank Pavlas, Jan Lednicky. Resoludni vtloor: Jan Hegar, Jan Pavlas, Frank Pibil. Druha schtize ptipada na druhou nedeli v leelnu a eleni se 2adaji, aby se closta,viii., a zaFrank pravili sve ptispevky.


7FSTNIK

Strana 8. FREHLED NOV CH CLENU ZA MESiC LISOPAD 1938. had BCDEFI 4 1 4 1 4 1 1 4 5 1 5 1 6 1 15 1 20 1 20 1 21 1 21 1 21 1 24 1 24 1 1 28 28 1 28 1 1 29 29 1 29 1 29 1 1 29 1 31 35 1 35 1 36 1 40 40 40 1 40 40 1 40 1 47 48 1 1 48 48 1 48 1 1 48 1 49 49 1 49 1 52 1 52 1 56 1 63 1 65 1 67 1 67 1 68 1 72 1 83 1 84 1 86 87 1 1 87 1 87 1 92 1 92 1 92 1 92 1 93 1 107 1 107 1 112 1 126 1 126 1 133 1 135 1 138 1 147 1 148 1 148 1 148 1 148 1 151 1 151 1 151 1 155 1 160 1 160 Pojigtena v -aide B - 16 Menu Poji qeno v ttide C - 55 Menu Pojigteno v tilde D - 7 elent Pojigteno v tilde E - 1 Glen Pojigteno v ttide F - 1 Glen Fojigteno v tfide I - 1 Glen

Staid Obnos 16 1,000 500 31 35 500 31 1,000 22 500 22 1,000 17 1,003 16 1,000 23 1,000 38 1,000 23 500 21 1,000 19 1,000 16 500 24 500 21 1,000 16 500 17 1,000 37 1.000 18 1,000 23 500 43 1,090 49 1,000 52 16 1,003 26 1,0?0 16 "1,000 21 1.000 35 1,000 35 1,000 38 1,000 35 1,000 40 1,000 36 1.000 18 500 500 20 21 1,000 19 1,000 21 1,000 30 1,000 50 1,000 17 1.000 33 509 24 1,000 21 1,500 18 500 26 1,000 45 500 21 1,000 38 1,000 22 1,000 16 500 16 1,000 49 500 32 500 1,000 27 1.000 52 1,000 18 41 500 1,000 39 50

500

16 31 32 51 22 29 16 22 45 32 25 23 20 16 38 22 59 26 46 16

1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500

1,000 500 500

1,000 1.000 1.000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000

Prumerne stab. - 28 let, 4 mesice, vice. Prfunerna pojistka - $846.00. DETSKY ODBOR. Rad Do 16 let 20-lets dotivet. 4 x 1 5 5 11 23 25 27 28 40 47 48 26 49 50 68 70 88 84 114 130 148 150 151 Pojiteno v tfide da 16 let doeasne - 58 dlena. Pojitteno v tkide 2-lete dotivot. - 17 dlenri. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek. Dne 29. listopadu 1938. PRVNI NAZORY NA VZNIK ZKAMENELIN. Mnoho stoleti si elovek nedovedl utvotit jasnY nazor o torn, co jsou zkameneliny. Tak, kdy teckemu filosofu Theophrastovi ukazali rybi zkameneliny, tvrdil, te se vylihly z jiker, snesznYch do pisku misto do vody. Pozdeji se jejich vznik vysvetloval jakousi zahadnou silou. Jejim vlivem, tvrdilo se, a za pilsobeni urditych hvezd se mrtvY kamen promenoval na veci, podobajici se rostlinam a tivodichfim. Obeas se nagly obrovske kosti nosoroke nebo slena, o kterYch se tehdy Tide domnivali, to pochazeji od nejakeho svateho nebo obra anebo od drake zabitYch svatYmi nebo obry. Moderni koncepce zkamenelin vznikla v Italii. Leonardo da Vinci doziral jako stavitel na stavbu prfiplavu a pki torn na gel mnoho zkamenelin. Hajil sve zkamenele ryby a fistfice proti "obvineni", te jsou jen mrtva, hmota, utva •ena v organicke formy astrologickYmi viivy. Kolem roku 1700 byla u Wuerzburgu nalezena obrovska kost, pravdepodobne stehenni kost mamuta. Nalezce ji zaslal vlade, ktera ji dala prozkoumat universite. Profesorske kolegium se po mnoha sezenich shodlo 'na torn, to kost nepatti ani svetci, ani drakovi, ani obru, nybrt to je to pouha "htieka ptirody". Ale mezi studenty university se nekteti domnivali, 2e je to skuteene kost, ale tak stard, te se promenila v kamen. Rozhodli se vyutit toho k napaleni sveho nemoderniho profesora. Zadali vyrabet tyto "htioky ptirody" sami. Delali to naprosto amatersky, nebot' utivali hlinenYch odlitku, ktere lepili na kusy btidlice a piskovce. Ale na profesora Beringera to staSilo. Nalezl prvni ze svYch slavnYch "ltivYch kamenu", ktere v nem vzbudily naletity was. Nagel zkamenelY mesic, zkamenele slunce, za nekolik dni nekolik zkamenelYch kornet s krasnymi chvosty. Nasledovaly pet, gesti a osmicipe hvezdy. Beringer byl stale nad genej gi a kopal dale v mistech, bohatYch na tyto objevy. Jeho prate byla bohate odmenena. Nova slunce a nove komety, nove hvezdy a nove mesice vychazely po tuctech na svetlo boti. Pak ptigly na tadu zkameneliny z oboru zoologickeho: ptaci razne velikosti, nekteti letici na zadech, jini na boku. LEK, KTERY PODPORUJE VZRUST ROSTLIN. Start lek proti revmatismu, kolchicin, se stal cennou pomuckou ye studiu dedionosti u roVstrikne-li se do rostliny rortok kolchicinu, nebo jen nasttikne na povrch, reaguji listy na to podivnYm zptsobem. Postfikana mista ro-

Ve stredu, dne 14. prosince 1938. stou rychleji net sousedni, take listy nabjTvaji vrasditeho vzhledu. Ale dinette je, to seinena z kvetin, omytYch kolchicinem, vyvinuji obrovske druhy. OSetti-li se kolchicinem tato generace obre, vznikne tieti generace jeSte vetSich rostlin, dosahujicich mnohdy dvojnasobne a2 trojnasobne velikosti. Na pokusne stanici pii Carnegieove Astavu, kde byla objevena tato vlastnost koichinu, bylo dosateno pozoruhodnYch vYsledlai s polnimi a zahradnimi plodinami, jako jetelem, alfalfou, tabakem, cibuli a tetkviekou a kvetinarni, jako naprstnikem, nasturtiem a pod. Podle nazoru badateld zprisobuje vsttiknuti kolchicinu do rostliny zdvojeni chromosomt. Chromosomy jsou drobna teliska v burice, ktejsou nositeli genii - jednotek dedidnosti. Je ut dlouho znamo, ze zdvojnasobi-li se podet chromosomil, bude potomstvo pravdepodobne. obry Ale po prve se podatilo vyvolat tento zjev umele. Jednou z nejvettiich motnosti, otvirajicich se v tomto novem zprisobu zdvojovani chromosomt, je vytvotovani doposud nemotnYch schopnYch rozmnotovani. Zpravidla jsou ktitenci mezi dvema rostlinami nebo tivodichy, kteti nejsou tesne ptibuzni, neplodni. Je to proto, 'Ze chromosomy cizich bun& pii IdiZeni velmi tetko nachazeji vhodne druhy. Ale u techto obrovskjich bun& s dvojnasobnSm az etytnasobnjrm poetem chromosomii je mnohem snadnej gi provadet tato ktitieni. A kdy se jednou podati, je jetite snadnejti pokradovat v nich. Na rizemi okupovanem Polaky se musi tadat o nove potvrzeni vlastnictvi. Jedna se o dohodu o ochrane soukromeho majetku v obsazenYch fizemich. Na rizenri, obsazenem Nemeckem, plati ptedpis, 2e katclY ptevod vlastnictvi nemovitosti (prodej, dar a pod.), plati, jen kdyt byl schvalen okresnim hejtmanem. Toto natizeni ma zpetnou platnost od 1. tijna. Okresni hejtmani mohou ustanovit spravce prazdnYch mistnosti, jejicht vlastnik je bud' neznamy nebo opustil sudetske zemi. Na zaboru polskem plati natizeni, ktere zakazuje jakekoliv nakladani s nemovitostml. Vgechny kupni a prodejni smlouvy od 4. tijna 1938 se prohlaSuji za neplatne. Vlastnici nemovitosti, ziskanYch po 30. tijnu 1918 musi tadat o potvrzeni vlastnictvi do 15. listopadu. Kdo takove potvrzeni nedostane do 1. ledna 1939, tohoto m,ajetek pfechazi do polske sta,tni spravy a milk /DS/ nucene vykoupen. O teibu uhli na Obecnici u Ptibrame. Asi pied 50 lety delaly se pokusne vrty na uhli v Brodech za Tokem. Pametnici tvrdi, to se tam uhli jig dolovalo. Proto se na naznadene misto dostavila komise z banskeho teditelstvi v Pfibrami, aby na miste samem provedla getteni, zda se ildaje o vYskytu uhli v uvedenYch mistech zakladaji na pravde. Komisi na oznaeerie misto uvedl start. hornik Nikodem Kubat z Obecnice. Po prozkoumani pfuly na miste nalezen komisi kaolin, cot by davalo naznaky, tarn uhli mute bYt. Budou se proto konati jeste prazkumy plady a v ptipade, te by se ildaje zakladaly na pravde, bude ministerstvo vetejnYch praci potadano o povoleni zku gebnich Kdy pojedou lodi na Bat"ove kanale. Plavebni a zavodriovaci Bat'iry kanal, tahnouci se od Bat'ova po Hodonin, zadal se staveti na jake roku 1935. Pti zadatku stavby se podle horeeneho pracovniho tempa ptedpokladalo, to nejpozdeji ye dvou letech bude prtplav dan do provozu. Uplynuly vgak leta etyti a kanal, aekoliv ye vetgine fiseku je jit dlouho hotov, dosud je opugten a jeho btehy jig davno zarostly travou. Jako u vetginy pozemnich staveb i zde projevila se ph konednYch pracich nekoneand zdlouhavost. Snad nyni, kdy vyrostl ti g -skonemcYplatvbydrskehoupla, jen ma bye spojen s Dunajem, s kterYm by asi nynej gi Bat'uv kanal splynul, si stavebnici tohoto nageho prveho priiplavu ptispi gi a kanal rychle dohotovi.


Ve sti'edu, dne 14. prosince 1938.

OSIVA. Nov di! "Psohlavefi". NOVA IIRANIeNI eARA PRETINA VEKY 2IVOTA CHODSKA. AKOVE bylo v6echno uvitani u lidi tech T chodskYch obci. Posledni svobodnY starosta Posttekova, start Knopf, teeenY Kudrnad, mohl slovy jen dat pozdraveni a jig se to v nem rortrhlo. °bradl se, opiel hlavu o sklo okna a vie pro plat ici nemohl. Tady v torn kraji, myslelo se, ie muii nedovedou plakat. Ani nad rakvi deti, ani nad rakvi Zen je aspori nikdo plakat nevidel. ted'. Z tohoto stareho, belovlaseho mu& dYchala nezkalend poctivost a spravedinost. Divat se na jeho rozloiita ramena, jak se ottasaji a cukaji vzlykotem, to jste take ji videli plakat, ji, samu muinou poctivost a spravedlnost. Aika nam to potom: "Nikda, jakiivo nikda, tady nebyl ani jedinY Nemec. Tamhle za potokem — je tam videt z okna jeho hospodatstvi — jsou. At' maji svoje. Ale my tady? My Chodove? Trhanov, Chodov, Klenei, Prosttedkov?" Baarovu sochu odvezli do Domaine. "Jsem start &ova," Mita starosta, "mne at' 112 si smrt vezme! A kdyby to bylo u2 hodne brzy! Ale co s tam Venn?" Ukazuje: Venku de&tem prohotivaji dervene blutky skupiny devCat a tmi se beranky na eepicich chlapc0. Dneska jdou naposled do 6koly v republice. "A nemuseli nas z Prahy uproSovat," MI6, dal, "pro spasu cele zeme, to piece vime, co bylo, slibili jsme to svYm a pro ne," dopovida. "Nevyjdeme z chalup." "Chodum se uloiilo," pie Jirasek v "Psohlavcich", "perpetuum silentium", veene mleeni. Skuteene pak na Chodsku panovalo ticho jako hrobove." "Statec," pite Al. Jirasek jinde v "Psohlavcich", "ukazal svadlou, 2ilovatou ruku k Trhanovu: "Snad e6de panbil je, divci, snad je eke spravedinost na nebi, kdy hut' ne na svete." A tu zadind koneend kapitola "Psohlaveti". Listopad nastal a trhanovska, vrchnost je6te me gkala na svem zamku." To je ye stare knize, jak to bYvalo. Dneska tu stehuji ttemi pary koni z Klenei po vekovite silnici dovnitt zeme, do bYvaleho Hloskova zamku v Luianech u PteStic, Baarovo museum. Na Whledech, tarn, kde dostoupila kleneeska silnice nejvY6, zrobili z kmen0 sane a ptiticiukli je k Baarovu pomniku. Provazem za chvili strhnou bronzovou sochu, se ginou ji a take odvezou do Domailic. Chodske obce, ktere Mistaly u nas si ptichazeji pro kameny se svYm jmenem, ktere byly do pomniku zasazeny. Na pamatku. 8koly a prilvody dospelYch sem putuji, aby se rozlouei15‘. Device, sptibuznene s malitem Spilarem, odn6,61. do Domaine svazek jeho kreseb a obrazn z Chodska. Nabizeli ji za to pted easem 40 tisic Nedala je. Ted' je ptinesla a dava, je museu zadarmo. Jen aby je zachra,nila. Starostove sem odnesli Pametni knihy svYch obci s poslednim zapisem: "Po feef a zaptisahani plukovnika Suchardy, kteremu se pti torn koulely po sibitskYmi mrazy rozryte tvati slzy jako hrachy, a po otcovskYch slovech okres. hejtmana dra Kramoty, kdy jsme vtichni kolem, my muii, ieny i deti, plakali, rozhodli jsme se . . . " Stadionka, M. Kristina Schoenbornova.. Tohle to zachrariovali nati lido z chodskYch obci sem, na na gi stranu. Dole pod V,fhledy proraii chladnou mlhou vet' kostela p •i trhanovskem zamku. Odtamtud jezdily pied nedavnem vozy opaenYm smerem, ven ze zeme. Vrchnost se stChovala do Herzegu u Mnichova v lesich. Tarn sidli — jak tu jeji jrneno zle vyslovuji! mocna, a vlivna, vladkyne Maria Kristina Schoenbornova. Od Lomikara koupili panstvi na Chodsku Stadionove. Schoenbornova, je Stadionka. Obci domaLicke ze etyt tisic hektarii nejkrasnefSiho vzrostleho lesa (poraieli tu i kmeny padesatimetrove) Mistalo sotva 250. To ostatni bude ted' na druhe strane, ka,m se Schoenborka ptestehovala z Trhanova.

VESTNiK Svatbu jeite doma, v nasi republice. Mistrojc Jakub z Klend mel mit svatbu a2 pki6ti tYden. Zenich a nevesta si vyprosili — a farat rad vyhovel — aby mohli mit svatbu jeAte u nas v republice, ye starem. Tak tedy svatba byla dneska. Ve staveni naproti doktorovne. Druiieky s korunkami pinYmi perel a blYskotin a selky v krojich zvou detniky a vojaky: "Pojd'te se napit na rozloueenou, net' nas opustite!" Nahote u 6koly skladaji Baarovo museum do vort. Desku s neho snali, veci zabalili. Museum je prazdne. Dam po vystehovani, misto zpustoSeni . . Obec Ujezd, kde na gruntu C. 33 hospodatil Jan Kozina SladkY, /lam zustava,. Vrch Hradek, kde stoji Kozintiv pomnik, u2 nikoliv. Kozintiv pomni kid neodstehuji. Je z piskovce, stoji tu u2 43 let a nesnesl by transport; rozsypal by se. DneAni oujezdskY SladkY ma zahradu a humna jeSte na naSem. VSechna pole 112 bude mit v Takove jsou chodske selske ieny, ie musi dovest a delat na poli vSechno co muii, a tenske prate navic. — "Nikda,", kika jedna z nich, "nikda nebudeme mod si vzpomenout." A place pti torn, take statenka, do ptehr6le bys ji celou sebral. Deset deti vychovala, pet z nich vystudovalo. Tady z toho kouska pole. Ale nevystehuje se. Nikdo se nevystehuje. Lide tohoto kotene nikdy nic od nikoho zadarmo nevzali, nikdy iadnou milost a laskavost od nikoho nechteli. Byla to jejich sukovita, kotenna hrdost. To, 2e jejich deputace — jednu zastavili u2 v Klatovech — v Praze nepochodily a to, co jim tu tekli nebo ne •eldi, je bolelo a trapilo. Ale pochopili a nesli to odevzdane jako Ale jako potupu a urailivou 6albu si vykladaji, ie je v Praze — je, chodskou deputaci, pod starYmi prapory — chteli hostit. Rozzlobene odmitli, idibec chleba si nevzali, ani hrneeek kavy. A jegte ted' nam to tu vytYkaji, to ie nezapomenou, to ie neeekali. JeAte naposled se rozhledneme po torn barn kraji. Ty obce budou v Lomikartiv Trhanov, Posttekov, Chodov, Baarovo Klenei, take popangtely Babylon a Kubice, co v6echno se tu za posledni leta postavilo. Kozinfiv Hradek i Vrbova Draiinovska hora. Vavtineeek nam zfrstane. Vrch Baldov take, ale nedaleko od jeho jsou hranice. S toho vrchu kardinal Julian se dival na vojska Prokopa Holeho. D6,1 odtud se tmi vrchol Ostreho, uz je tam snih, a 8pieak. A to u2 se yam rozplYvo, pted oeima stranka JiraskovYch "Psohlavc0" a zachycujete z ni jen "Odsouzenec stanuv . . . POVIDKA STARONOVA: VIVE LA FRANCE! V jedne praiske sexte vybral franetinat tluste chrestomatie k detbe a rozboru povidku, roktera mu p •ipadala easova a vhodna. ku 1872. Dejfate: ktera,si kola v obsazenem Alsasku. Vypravuje ideek, jak pti gel pozde do 6koly a podivil se nezvyklemu vzhledu tiIdy. Pan (leitel y e svateenich 6atech, vzadu v lavicich, za inky, sousede a kmotti z osady. Pan ueitel ku podivu nevyplisnil opozdileho 2adka, vlidne jej vybidl, aby si pospi gil do lavice. Pak oznamil detem, ie z Berlina ptigel rozkaz, aby se na alsaskYch 6ko16,ch vyueovalo jen nernecky; proto dnes udi posledni den na 6kole, v nia ztravil Zivot. Pak je hodina francouzStiny. Ueitel vypravi o jejich matettline, nejkratnejSim jazyce na svete; a jak se ma, narod upadlY do poroby driet sveho jazyka — ten jedinY zustava klieem, odmykajicim dvete 2alatni. Pak nejmen6i idekove etou ze slabikate; a ti sousede a kmovzadu si nasadi okulary a slabikuji s detmi ha-be-bi-bo-bu, a je to k smichu i k plaei zaraven. A tak uplyne to posledni francouzske dopoledne v to alsaske 6kole. Je poledne. Pod okny polnice pruske posadky, ktera se vraci ze cvieeni. Ueitel popadne ktidu, obrati se k tabuli a velikYmi pismeny, ptitladv, v6i silou, napige na tabuli: VIVE LA FRANCE! A pak, neschopen jedineho slova, jeri name pokyne rukou: Jclete! Je konec! Je to jedna ze slavnYch Pondelnich povidek Alphonse Daudeta. Dej pied 6edes6,ti gest lety a daleko od nas, ve francouzskem Alsasku, jei ptestalo tenkrat bYt francouzskYm. Ten franCtina,t z to pra2skd sexty asi iive myslil na nem

Strana 9. ktere 6koly o hodne bli261 ne2 Alsasko, a na mnohY, nedavnY posledni den ye 6kole. Jak je to vSechno divne, ta tehdej61 rozryvna bolest naroda, kterY jsme tak horoucne milovali, v jeho2 zaimu jsme prase tenkrat zesty RiegrovY mi protestovali, jeho bolest na6i dedove a otcove proiivali jako svou. Jak rozlohou 6estatedesa,ti let doleha, k nam ten ktidou psanY, z pukajiciho srdce se derouci vYktik VIVE LA FRANCE! Ja,k je to v6echno divne, ta shoda. ta obdoba, ta promena k nepoznani! OPRAVENE OMYLY DEJEPISCU A BASNIKU. Moderni vedecke badani znieilo mnoho historickYch 121 a dokazalo o nich, ie jsou to vYmysly romanopiscA nebo omyly berstarostnYch dejepiscii, kteki opisovali nekriticky ze svYch pramentl. Ale zaroven je zasluhou moderni yedy, ie vymazala mnoho kanek z knihy historie. Ukazala, ie lidstvo je jen zfidka kdy tak beznadejne krute nebo tak dokonale idealni, jak bYva, vykresleno. "Otec dejepisu" Herodot byl pra,ve tak vinen temito vYmysly jako neodpovedny soueasnY novina,t, ptekrucujici fakta. Zde nekolik ukazek slavnYch historickYch IM: Richard III. nebyl hrbae, nYbri docela spra y -nyjeispotrlnasvfijzhled,bysiIV a odvainy. Kleopatra nerozpou gtela perly ye vine, aby dodala vet6i cenu napoji. Pokusy dokazaly, 2e takto neize perly rozpustit. Prusmyk Thermopylsky nebyl haj en ttemi sty, nybri nejmene sedmi tisici Aeku, ba snad i dvanacti tisici. George Washington neporazil ttetilovY strom ani netekl: "Tati, nechci lhat, udelal jsem to svou malou sekerkou". To je krasny pribeh, jej vymyslil jeho iivotopisec, aby mladi Americana men pied oeima ctnosti sveho prvniho presidenta. Valka trojska a jeji ptieina byla jen baji. I podle Homera musela bYt Helena alespori desatileta, kdy se do ni Paris zamiloval. Diogenes nikdy nein v sudu. Tvrzeni, ie v nem zemtel, nema jineho ptivodu, nein slova delepiscova, ie takovY mrzout jiste 211 "v nejake bedne jako pes". Vilem Tell nesesttelil jablko s hlavy synovy, ba dokonce neni min() ani najiti Tellovo jmeno v archivech 6vYcarskYch kantonti. Konstantin nebyl zdaleka tak svatY, jak ho kresli historie. Zavraidil svoji ienu, snad i dva ze svYch synt a hezkY poeet s yYch ptibuznYch. Byl ktest'anem jen na oko a veal jen malo nebo nic o naboienstvi, jai vyznaval. Kolumbus nepostavil vejce na 6pieku, aby p •esvedeil sve protivniky. Tento CM provedl architekt Brunelleschi, aby umleel kritiky, ktefi se ho ta,zali, jak chce resit stavbu domu ye Florencii. Sapho se nevrhla se skaly pro 16,sku k Faethontovi; jeji ptibehy jsou vymy6leny, nebot' to byla dama eisteho charakteru a byla matkou nekolika deti. Filip VI., prchaje z bojitte u Crecy, Zadal site pozde v noci u bra,ny hradu v Blois, aby mu otevteli, ale nektieel hrcle: "Zde jest osud Francie!", nYbri imenlive prosil: "Otevite, otevite, zde je negt'astny kral francouzskY." Karel I. anglickY nespal zdravYm spankem ve Whitehallu v noci pied svou popravou (jak tvrdi Hume), anii ho ruSil ramus delnikfr pracujicich na jeho popraviki. Nespal vilbec ye Whitehallu, at' u2 spankem zdravYm nebo jinYm, nYbri proiival dlouhe noeni hodiny v St. James, dosti daleko, aby nemohl ani videt, ani slySet, jak pro neho ptipravuji Pamitnik X. sletu. V nejbliMich dnech rozbehnou se do sokolskYch rodin prvni tri eisla Pamatniku X. sletu. Mobilisaci zdrielo se jeho vydani. Pamatnik vyjde v pinem rozsahu za redakce R. Proch6,zky. Prva dve eisla se zabYvaji minulYmi slety, tketi vystoupenim praiskYch narodnich 6kol a Sttedo6kolskYmi hrami, etvrte venovano bude 2actvu, pate dorostu, geste a sedme elenstvu, osme prilvodu, devate vojsku, desate a2 ttinacte zachyti pra,ci odbortl. V6echna eisla budou bohate dopinena krasnYmi fotografiemi. Pamatnik bude podnetem k radostnej6imu my6leni dnes a posilou k obetave praci pro lep61 parodni a statni budoucnost.


V2STN t K

Strana 10. rr

M. DVOAAKOVA:

POVIDKA

ATIMco Lila ohraovala na Nvote nevinne Z chodce, zavitav gi do okoli vily, jet nad vchodem nesla honosnY• "Zarneeek", brodila se Julka mrzute snehem po silnici, divajic se vpravo vlevo, neuvidi-li nekde Lilu, kvaeici k domovu. Led — po to jako by se zeme slehla. Julka se nerozhodne zastavila. Je docela nepravdepodobne, ze by Lila byla nekde smerem k vesnici. Mela v'tdycky spad za "Zameeek" k hajku, kde byl jediiV "slu gn kopec", jak se obyeejne vyjadiovala. Mela-li vgak Juika dojit k haiku, byla by ted' musela odboeit se silnice na mez — a ta by byla zapadana, snehem az hitza. Piece od Julky nemffte milostpani chtit, aby si uhnala na stars kolena revma? Rozhodla se tedy jinak. Pevne se rozkroeila, zhluboka nabrala dechu, piilozila k Astilm ruce a zavolala smerem k hajku: "Lildoo! UMW!" Jeji hlas se rozlehal daleko, jak s uspokojenim konstantovala. Volani muselo byt slyget nejen az na kopec k hajku, rOaft take as do "Zameeku", take milostpani bude uklidnena. Motna, ze volani slyeet bylo, ale v3'isledek — kde nic tu nic. Julka tedy volala znovu a znovu, az ji hlas ochraptel, kdy tu nahle urtela v stale rostoucim Seru utikajici postavieku. V domneni, ze je to tit Lila, vYmluvne zvedla pravici a piidala: "No, poekala, to dostane. Honem damn!" Jake vOak bylo jeji rozearovani, kdy misto Lily k ni ptisupel Vilda z hospody! Sotva dechu popadaje, vyrazil ze sebe: "Honem, Lila si zlomila lyti a ten pan snad nohu — marne pry vzit nositka — hasiei pry je ino2na, maji. Pojd'te!" a zutive ji tahal za sukni, zatim co ona vytte g tene na neho hledela a srovnivala si v hlave jeho zpravy. "Kdo si zlomil nohu? Lila?" vyjekla posleze zdeeene. "Ne, Lila ly2i," netrpelive ji opravil Vilda. "A u pojd'te, ten pan ji chce nalezat!" "Jalq. pan? Co to blaboli g ? Co se stale?" "A tak se bate podivat, jsou pod kopcem, ja letim pro nositka." A net se Julka mohla vzpamatova:t, jit tam stala sama — Vilda pela gil po silnici k vesnici. Veecka rortkesena strachem zvedla si zas sve dlouhe sukne a neuvaiujic ji2 o revma, pustila se po mezi ke kopei. Asi v polovine testy se zastavila. Ne, ze by jit nemohla, aekoli ji ut notne pichalo v boku — ale proto, ze se jejirnu zraku naskytla pekno, podivand! Proti ni, hlemytdim tempem, kradela skupina deti, podporujicich jakehosi mute. Z leva Julka rozeznala Li1 u— z prava pomahali asi tii kluci, zatim co dalgi kradeli za nimi, katdS7 nesa nejakou east lytatske vS7zbroje. Juice svitlo. Tedy tak je to! Lida porazila nejakeho pana a ten ma asi zlomenou nohu. Nerante jit, proto Vilda letel pro nositka. No, to je hezke. To mohli prave tak potiebovat! Inu — divoch! Bezmocne mavla rukou a vydala se prnvodu naproti. Jak se podivala na Lilu, nelze vnbec slovy popsat. A Lila pine vYraz jejiho pohledu pochopila, protote ani nedutla a jen jeete hloubeji sklopila, hlavu. "Dovolte, ja yam pomohu," iekla Julka kategoricky, odstreila zlostne kluky a polotila si ruku toho "eloveka", jak mu v duchu mrzute kekla, kolem krku. "Ted' se mi aspori prijde lip," vdeene kvitoval jeji pomoc mladY mut. "Budeme tam ut brzo?" "Kde?" "U rodien to taby, co mi podrazila nohy!" "No, to je jests hezkej kousek. A vy na tu nohu vnbec nemntete naOlapnout?" "Nemohu. Snad to bude fraktura." "Cote?" yydesila se nad cizim slovem Julka. "Nestra'Ste! Co je to? Snad jen zlomena, ne?"

"No, to znamena zlornena. A to take znamend, aspori pet nedel "Kriste pane! To vas budeme muset odvezt do nemocnice." "A to zas ne, mils pani! Kdyl mi tulle ta taba poi'idila nemoc, tak se vystiltm u nich doma. Nahrada ekody musi byt. Ja si jedu na dovolenou, chci studovat — a bac ho! Potrhla polka to eloveku tak zaridi, jak se mu o tom ani nesnilo!" Julka ztichla, jako by ji byl jazyk odumtel. Nahrada Skody! Pet nedel nemocrieho doma! To binle place! HYbat se nebude moci, je-li to opravdu zlomene, to aby mu Julka nosila vgecko al pod nos... "Tteba to neni tak 216... Tteba Jezig, ja bych varn to neptala!" pokrytecky se ,dugovala Julka. "Ach, Lilo, vona si to slizne! Vella se!" "Jen at' ji tatinek hezky naseka rakoskou, aby byla opatrnejAi! Vadyt' je to hrtiza! vek neni bezpeenY ani na polni caster . "Kdyby tu tatinek byl — to bude muset obstarat babieka a ta je na ni slabs!" ste'tovala si Julka. • "Ona nerna rodiee?" "Ale ma, ale nejsou tady. Lila je u bableky," vysvetlovala Julka, pa oeku se divajic na raneneho. Nu, musela si ptiznat, skvele zrovna nevypadal. tepici mel na gigato, snih zale.zISr za salou, kterou mel stra gnYm zpilsobem omotanou kolem krku, ko2ich 2adnY, jen sportovni gaty... "A kde jste se tu vtibec vial?" vyhrkla na neho pojednou Lila. "Ptijel jsem na dovolenou, krasna sleeno ly'tatko, dovolite-li mi tu smelost!" "Sem? Na dovolenou?" Ne, L yle re to do hlavy, •1‘.7."e by nekdo mohl jet na dovolenou v mime - do Kcrouhve, do takove pseudovesnice, kde byl elovek odkazan jen na autobus, ktery jezdil dvakrat denne, a to je gte mimo, jen pies Borovnici! "Ty si ttasofitka, ubohej kuftioek neunese!" ozvala se v tom geptem za nimi. "To ieknu kuflieek! Jen si ho potakej! Jako kdy't v nem jsou patronyt" cdporoval druhr hlas geptem. "Jsou v nem knihy," opravil jejich mineni majitel kufru. "Vezmete jej dva dohromady, ono se to pronese." "A to jste ptijel autobusem? To uz tu musite byt drahne dlouho!" vypta.vala se Julka. "Neptijel jsem autobusem. Moji znami mne dovezli do Jimramova a odtarntud jsem gel pegky. Doporueili mi Borovnici, je tam ticho a klid. Vy jste z Borovnice?" "Kde pak je je gte Borovnice. To jste si nejak zagel! My jsme z Korouhve. Na ge pani tam ma, postavenou za Korouhvi vilku. Jrnenuje se "Zameeek". U nas mac panDdli neu2ijete — to vite, v Borovnici byste to treba mel pokougela osud Julka. Ale mladY mun, jak se zdalo, byl tadne rozhnevan a pevne rozhodnut. "Stonat budu u toho, kdo mou nemoc zavinil. A puntik." Julka tedy bezmccne pokreila rameny a pravod se ubiral dal. Bude-li vie prate — nezastane zas to ostatni. Co pak ona — ji je to eelkern jedno, kdyt to tak dokola vezme. Ale mato milostpani!. Ta bude mit raoost je gte vet,gi! Na g testi byli na silnici. Zrovna se zastavili, aby si trochu odpoeinuli; kdy'A se proti nim vytitil Vilda. "Prosim, tadna nositka nejsou," hlasil zkormoucene. "Ale vklyt' je to ut" jen kousek!" namitla Julka. "To u't pan piece taky dojde, ne?" A pan — co mel delat? Musel hrdinsky Icvnout, ze ano, aekoli jit slySel andelieky zpi'vat! "A co bude s doktorem?" odvatil se zeptat. "Tat pro doktora musime poslat do Jimramova. V Borovnici 26.diar neni. Leda -ze by mladY pan z "To je lekat?" "Ne, tepry na neho gtuduje, ale snad by mu rozumel..."

Ve stredu, dile 14. prosince 1938. "Ne, tadneho packala k sobs nepustim. Aby mi pak neco zanedbal a ja mel nadosmrti polizanou! Tak jen at' se pole pro lekake do Jimramova.' "A co ti vagi znami?" hledela zas Julka nejak zachranit situaci. "Ti jsou uz buhvi kde — na tests do Novel° Mesta!" "A je! Tak se neda nic cleat!" vzdychla si Julka a obracejic oei k nebi, oteviela branku, vedauci k "Zameeku". Kdo by si byl pomyslel, ze ten dne gek takhle skonei! Inu, patek! NeAt'astnY den! Jenom co tomu bude kikat milostpani! IV. kapitola. Co mela kikat? Kdyt do obYvaciho pokoje po jedne noze, podpiran s jedne strany Lilou a s druhe strany Julkou, veskakal cizi mladY mut, piece jej nemohla vyhnat, kdy ten raz zavinila svou zbrklosti Lila! Babieka se na ni jen podivala — a Lila se ut ztratila s dohledu. Zavtela se do svelo pokojieku, jak pozdeji Julka zjistila, a nechtela yen. Stydela se. "Tak ji tarn nechte," rozhodla stall pani. "Aspen bude mit za trest domaci vezeni. Lyti ma zlamanou, sanky a brusle ji zamknete!" rozkazala. A pak zaklepala na dveke hostinskeho pokoje v pkizemi, kam ulozila s pomoci Vavry a Julky toho nenadaleho pacienta. Profesor PoSik sedel v lenoece u kamen a ranenou nohu mel polotenu na taburetu. Kdyt stars pani ve gla, ueinil pohyb, jako by chtel vstat. "Jen .zustalite seat, pane prefesore," pohorene mu rozkazovala pani Markova. "Nag pan hospodskY Botek jit jel se sanemi pro Tana doktora Mrazka. Nejpezdeji za hodinu tu musi byt, kdyby ho snad mei nekde hledat. Pfejete si neeeho? Je yam dost teplo? Dlouho jsme tu netopili, tak to vtdycky chvili trye., net se kamna rozehteji. Ale ma to pak je tu teploueko jako v rail." "Dekuji, mil ostiva pani, nepotkebuji vilbec nic. Jen na tole lekate eekam netrpelive — to jiste pochopite. Doufam pokad, le to snad neni zlomenina — nechtel bych yam ptipravit neptijemnosti." "Ale vtdyt' je to vase pravo! Lila vas raz zavinila, musime se tedy postarat, abyste byl zase zdrav!" "Jiste, jen co mne lekat prohleclne, pak si poOlu do Borovnice a mohou mne tam pkevezt!" "No, ne, pane profescre, to vypust'te z Wavy. To by bylo pekne! V Borovnici neni nikde hotel, abyste tam mel obsluhu! Zde je pfec jenom Julka a Lila a ty ut se o vas budou sta.rat. S mou pomoci mac poeitat nemohou — ale udelarn yee, co bude v me moci. fzikala Juika, ze jste sem ptijel studovat — nu, i kdy se nedostanete do Borovnice zde jiste budete mit dost klidu k praci. Jindy bych si netroufala nekornu nabizet byt u nos, ale ted', kdy je Lila tak sktisnuta, bude tu idealne. Vite, ona je desnY divoch — rodiee men na ni piilig vlidnou ruku — babieka nespravi to, co redioe sami to divoch byt musi, to s vami souhlasim, milostpani. V prvnim navalu hnevu jsem ji vyeinil. Valyt' jsem myslel, ze je to kluk! Tepry kdy't jsem se na ni lope podival, poznal jsem, ze je to devee!" "To ona odjaktiva. Potad kamaradila s kluky, to je jeji nejmilejei spolee.nost. Deveata jsou ji piilis pomala. Buhvi, co z to Lily jednou bude!" Starolistive pokYvkla belovlasou hlavou pani Markova. "Nu, snad z toho vyroste. Vtclyt' je to je g -tedite." "Vidite, jak se easy merit Za myth mladYch let jsme my v jejim veku jiz byly mlade damy na vdavani! Patnact let pr•ece..." ,`Boe? Ji ze je patnact let?" "Nu, kolik jste myslel?" "Nejakch jedenact — dvanact. Jsem ted' cpravdu pkiveden do rozpaku... Snad bych se ji mel Jak jsem byl rozeilen, tak jsem ji sliboval, ze ji nasekam.. ," (Pokradove,n1),


Ve sti=edu, dne 14. prosinee 1938.

DtTSKA BESIDKA Su/LAO houslista. J. Brotova-Mali: xTAD udolim, v blede sluneep.i zati stri,04 brna vlakna, zachycovala se na ketich a trave a lido si tikali: "Vida, babi leto, ale deti vedely, tie to stfibrna vlakna jsou vlastne letadla . .„pavouektl poutniekt, stehujleich se z kraje do kraje. Veverka Zrzka zavirala devatou sIVpku, kde mela slotieny sve zasaby a jeji sousedka Cernuaka zavolala na ni ze ,sve chaloupky: Jen sbirej, jeate sbirej, bude tuhd zirna!" Sanaa meta jiti nekolik skladiat' semenek, otiAkft i tialudt, peliaek pdpetim vystlan3'7, kaich hust3i a tep13,, vent tie se ani to nejprudai zirny bat nernusela. Rano se vlekly nad udolim mlhy, bylo vlhko a sychravo. C yreek 8vihlik se probudil ebladern, settepal s fraeku rosu a protahl ztuhle rtdy. "Musim yen, na slunidko," povidal si zivaje a vyael ze sve chaloupky pod mezi. Ale becia! Slunce nikde, aedive mraky v,dlely se nad zemi a kraj se tvatil mrzute a zamraeene. V polich si hvizdal vitr a prohraboval drsnou rukou koruny stromfa Svihlikovo srdce se sevtelo. Kon•c leta, koneo radosti a berstarostneho, veselebo 2ivota! Co delat? Smutek nespasi ,netteba veaet hla.vu, pokud jsou nohy zdrave a mysl pina nadeje! Vzal sve houslieky a rozbehl se do louky. "Zahraji piunpeliakam, kohoutkfirn a rudj'ym vstavaUlm!" povidal si drivetive. Ale zvadbirn kvetrim se nechtelo do t9..nr'e. Dtimaly, sklanely se do tiloutnouci travy a. fialovt ocrin nevlidne Svihlika odbyl: "Neck si sve fidlani, chce se nam spat!" "Dobte, prijdu hrat muakam!" urazil se Svjb.lik. Sel kus cesty ati tam, kde louka. ustoupila lesu. Les mleel, mezi vetvemi napjali site, ale chytily se do nich jen krriprije r Mucky bud' pomtely, •ebo se uloaily k di-'n mu spanku a patkal-li Svihlik k poles/ p i kdy slunce na chvili protrh.o plachtu =9'77 nekterou, sotva notikami pletla a o tanci chtela slyaet. "Myslia jen na hry a radovanky. Kdybj,7s radeji sbiral zasoby, do jara je dlouho, tunrea hlady!" napomenula Svihlika veelka Starosta.. Odpoledne ptikryly mraky slunce, spustil se drobn7. chladngr 8vihlik mil hia.d, no-`7.ky ho bolely. Zaklepal u chaloupky, sehovane pod starou vybledlou muchomfirkon a prosil o pristfeai. Z okna vyhledl zabak. Skokan a 771da pro•ebnika, odb yl ha mrzute: k tem, kterS'Tm jsi v late hraval k tanci!" a privrel hluene °kaiak°. "0j, ptiala bida na kozaka,!" povidal si .71hlik zIdamane, ohrnul limec kabatku a putoval dal. Pod mezi. u tiitniate zaviral prve svrij peliaek myaak Hrabal. "Zane jeden zebravy tulak," brueel a rychle pritahl petlici. Setilo se, v dalekch smutn377ch pot ch honil vitr aelestici lists, bil do stromU, ktere ionkorne sklanely fidnouci koruny. Potom se znnvu spustil cleat' a bieoval opuatene cesty, ptidupaval bledou promrzlou travu. Pod mezi stal opuatenS7 domedek, schavanj'7 v rezate metlid a stare matetidouace. Svihlik se neodvaIll zaklepat. Ma prosit o alrnutinu, on start' muzikant, ktereho zvavali na nejs1: e "ne ji svatbja na lueni slavnosti a muss reje? Byl stvoren, aby obveseloval meze 21.t7.-11:q6 od poll jeemene a Ink, by vyhraval za hork3'7ch poledni, kdy zeme sotva Ochala v slunenim tiaru ,aby zpiv:al naveder v dezravajleich lanech piseri, ktera Calla i lidska srdce a slush. Konal SVoji praci stejne sveclorlit:x.! 7.^-177

VESTNiK jici med, jako mravenci, budujici a udrtinjici svfij potadnST stat. "Nikdo neni uznan mezi syS7mil" povzdechl 8vihlik tetiee na konci sve rivahy. A tu se otevtely dvete, z chaloupky vyhledla zelena, kobylka a povida: "Kdo tu vzdycha a teskni? Jsem stara a mnoho nevidim, jsi-li dobrST, pojd' ke mne, bude mi v chaloupce veseleji!" "Ja jsem to, 8vihlik z horni meze!" radostne se ozval meek a ykroeil do vratek. Bylo na ease! Deat' se spustil proudem a vitr jako zbesilY cvalal z lesa do kraje. V to chaloupce predrZeli 8vihlik s kobylkou tetikou zimu ,chuda s chudStm, kteti si vtidycky nejspiae pomohou. Na Ake je jiste potkate na louse u lesa! VOJACI SE VRATILI.

Tak vidia, Frantiku, tatinek ti piece pkijel domfa vid'? To jsi se na nej naeekal. No, ale ua je doma. A Frantik nic. Maa nejakou malou radost z taty, kluku zatrolend. Copak se ti to nelibi, tie je doma z vojny? I libi, ale . No, jakepak ale. Je dama a basta. A neves hlavu. Ja vim, co ti chybi. Tata ti ptiael domu a ani si nevystrelil, tiacinST metal neptinesl a zemi nam vzali. Ale tata za to nemilte. A tiadnY vojak, tomu vet. Naae armada poratiena nebyla a doufam, tie snadno ani nebude.. Ale brari se, Frantiku, kdy ti kamarad svatie rude i nohy a vyrazi ti zbrari z ruky. No, tekni, muses se branit? NemUtiea! A vidik zrovna tak to bylo s nag vlastl a hlavne s na:ei armadou. Ta krasne vyzbrojena armada dekala, aby jeji vrchni velitel dal povel a "no se". Jiste jsi od tatinka slyael, co znamenalo to "alo se". Slo se na smrt a za viterstvim a jinak„ne. A dokud by byl met laden chlap v ruce kus tieleza a v Zilach krapet krve, musely pluky zristat stat. Tak jsme ali, Frantiku, v mobilisaeni den, ja, tatinek, strYe a vaichni jini vojaci. A ptiael kijen a ty osudne dny. Ne, nebudu ti.mluvit, jak ti chlapi vojaci plakali, jak sktipali zuby a jak poslouchali veleni. A byli to stateeni hoai. Vaak si ptedstav, Frantiku, fie jsi nic neprohral, s nikYm se nebil a music utikat jako malt' hoch, kterY dostane napraskano. • A vidia, i to ptestah a mush to vydrtiet i ty. Ustoupit ptesile a yelike presile neni hanba. A to ti kikarn, tie naai vojaci nebyli jen hrdinove slova, ale i skutku. Tady nekolik 'dada: Kdyti naae vojsko musilo ustoupit z hranic, zjistili vojaci, tie za. nami na rozhledne na vysokem kopci zUstala statni vlajka. A naa vopak se nebal vratit, vlajku sejmout a odnest, presto, tie mu jiti hrozilo zajeti. Nenechal ji na pasmech neodpovednYm tivlfun a ptinesl ji a ulazil na velitelstvi. • Nebo: Kamarad byl ranen a instal letiet na neptatelskem alzemi. A p.a.§ dustojnik a vyaai dristoinik se vratil, aby mu pomohl a odvedl ho. Pied karnaradstvim usteupil i osobni strach a motinost ztraty tiivota. A to je to hlavni v armade. Frantiku, tie na nag arZ toho madu se akaredit •emusia. Ta za nic nemfitie a jestlitie dnes neplade . s tebau, dela jen s vojack:<, m sebezaptenim a lehko ji jiste take neni. A nic tak nemfttie mrzeti vojaka, jako kdyti se no, neho divan odima, ktePe tikaji, tie se bal. Tim mu ktivdia a to boll. Zachovej proto klidnou mysl a divej se na sveho vojaka s tim obdivem, s kterSrm jsi se na neho dival i drive. Zasloutiil si to, nebDt' motina ukazal v kruanjoh dnech vetai hrdinstvi s yStm mleenim a posluano.sti, neti kdyby byl A budee-li chtit, povim ti easem jeate vice o nag ern vojakovi, tak, jak jsm• si o nem rozpraveli i dtive. A hodne, Frantiku, praeuj: pracuj tak, aby z tebe byl jednou takovST vojak, ba jeate jako tyttj tatinek. A ati to bude vlast pottebovat — a ona to bude jednou pottebovat — nastup s takovou lasko.0 k ni jako nastoupili vorclat 1938.

Stmnall.

SLABIKAlk. zname nage prapory. eeske barvy jsou bili a cervena. barvy nail republiky jsou bill, modra. a eerveni. o slavnostech viaji tyto nage prapory na gkole. jimi prokazujeme iictu a lisku ceskemu narodu a n a s i republice. had kote *ehne de de to to ne ne hide se plazi,, kote skate. .fehne beef . lane tekaji po lease. Zine mime od kone. chute se dej do price! pisn6 nas tegi. hogi se tegili na nedeli. v ten den bvali u dedeeka. dad se tei tesil na ne. snesl jim hraeky, kone, vojiky a dela ze dieva. take vozik a sine jim ud 6E1, hochim se to vie libilo a nechtelo se jim domti. de to ne chute k jizde na led. na led se Mouth vesele, kone tihnou sine. ryby se divail do kide. matka deli z testa nudle. decko se koupa ye vane. lizne telo sill. nerna deva rats nemi. otec deli az do nedele. v nedeli se nekclo se tOko uci, di dy ti ty ni ny chudk chudi jedy jedi tyto tito obuty obuti jinS7 jini neni nyni chudST chodi nuzne °den. jak se gall boh3.tS;? dorm bylo ticho, jen h o d i n y tikaly. pc) ueeni pustRa aLz Teti ven. knihy jsou tigtene a vizane.


Strana

i'edni Organ Slovanske Fodporujicf Jednoty Statu Texas. Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOUCKA EDITOR Vydavatele Publishers CTCHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Pkedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Znaeny adres zasilajf se do Hiavni Utadovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Vedkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlef adresovany na Vestnik. West, Texas cletnik has the largest circulation of aiy Czechoslovak Weekly in South. O nas pro nas. V kteresi Macharove basni je vysti2nST zaver: "Lip, kdy ztrati otec sync, net oteina svou kazen starodavnou." Cechoslovaci v Texasu meli svoji kazeri, pokud se tYee sna:4enlivosti, rodove uvedomelosti—rozvrstveni na nekoliktaborti—v zaleMtostech veenarodnich citill a jednali svorne. Od stanch dnu letoeiho tijna, kdy Cechoslovaci byli ptesvedeeni, 2e ye svem odporu proti nacis:nu mail za sebou nejen pravdu a pra y°, ale i souhlas a podporu celeho sveta a velmoci, kdy byli ptipraveni na veechny ()bet u celY demokraticky svet je za nimi — behem nekolika dna se najednou dovedeli, 2e ti, na ne2 nejvice spolehall je opustili a v pravem slova smyslu dali na pospas odvekemu neptiteli — objevuji se to a tam poznamky, neuvaene posudky, jetmono oznaeiti za — samohanu. Kritici, kteti nejsou se zakulisim te2keho jednani dsk. viady se za.stupci henleinovcti, poslednimi udalostmi pied esl. krisi obeznameni (jak by mohli?) dovoluji si Utoeit na ptedaky 6s1. republiky, vyslovuji zavery, jet pti nejmeneim use zatadit do — nekazne. Dovolujeme si upozornit: Domnivaji se samozvani kritici, 2e eitenim narodni "sebehany" se nekomu zalibi — prod; nebo snad lepe — zae?; rozhodne veak — nae? — Je zapottebi ircty k sobe a stejne Ucty i ke veem druhym, vice opravdove a vane prate v tadech. Budeme-li vice peeovat o vlastni oeistu a obrodu a zanechame-li starosti o obrodu a oeistu druhYch — ozdraveni spolkoveho 2ivota bude - itkem celku. — Ke kazni odevYsledkem i u Z davna pattilo a patti, 2'e se s polkove veci projednavaly — ve spolku. Ne v tisku, ne pied vetejnosti, ktera jim nerozumi a rozumeti ani dobte nenrae. Pied vetejnosti staly ku pt. naee tady v2cly za svYmi vfidci, pokud jimi byli a kdy jimi ptestali 13Sit, elenstvo neodnalo jim nikdy ficty a vdeenosti i kdy je muselo vymenit. Stejne melo by se dit i pti neblahem rozetepeni klubu 6echie na sta. tni universite. Krajanska vetejnost nema zajmu na vnittnich sporech mezi studenty, vzajemnem nedorozumeni. "Co se doma uvati" — napovida, stare reeni — "ma se doma snist". Bylo by epatrISTm vysvedeenim rodove snaenlivosti a soudrt.dnosti, jestli& by dneeni rozkol mezi studenty nedal se pro neastupnost kohokoliv urovnat. — Ohnieky, zaihane neopatrne u souseda, mohou se snadno zmenit v polar dolma. — Je opravdu tteba, aby byl ponechan kademu eas, aby si udelal potatlek ye svem vlastnim dome a pak se teprve staral o druhe. To, '2e se nekdo dornniva, to ho dries vynesla vina, jeete neznamena, to se na minulost stela zapomnelo. — ListopadovS7 v3ikaz nov7ch clenu nezustava seine za pteilchazejicimi, naopak, tyto radostne pkevyduje. Bude-li i prosinec naboru novYch Vent' ptiznivS7— celkovY plirtIstek do nai Jednoty za rok 1938 bude neodekavane dobrSi. Bratti organisatoki jak vedouci utednici s bratrem ptedsedou 0. H. ChernoskSrm zasluhuji

VESTN1K pochvalu za jejich vytr-valou praci, z Ira utitek ma cele dienstvo S.P.J.S.T. Vecna poleniika ohledne otazek doby je vitana i utitedna. Potvrzuje zajern etenatt, ttibi ndzory, 'budi :zajem cele rodne haluze. Na jedno tteba : Upozornit: pisemna, debata nesmi 1)7ti ptenesend, na veci osobni rozumejme — na ohtivant starS7 ch kyselosti, nedorozumeni a pod. Demokracie znamena, die nesrnrtelneho T. G. Masaryka — diskusi, dill vecne rozebirani, pketkasani osobnich nazort na otazky, problerny vetejne, v nadem ptipade bud' zastoja Jednoty neb zajma Cechoslovaka Texasu. Pisatele ulehei zodpovedne postaveni potadatele nad'eho organu, vystkihaji-li se naratek, skrytSTch atoka, sesmednovani kohokoliv. Sludni Tide dovedou pry se vtdy dohovotiti, anit by se nesludne, nebratrsky napadaii. — Koncem min. tS7cine dobra deska, dude poslala redakci vtele psanSt dopis, koneici ptipominkou na "tvrcie 'Ceske palice". Protote byl pkipis podepsan anonymne, prozrazujeme toliko, to podndt k napsani tohoto dopisu zavdal rozkol v kadach "naaich lepalch zittka", jehot dejiate je v kapitolnim meste Texasu .. . Oc jde mezi Franca a Italii. Hnev Italie vuei Francii vznikl z toho, to Mussolini musil opustit sve posice ye stkedni Evrope a za to tada tim vetai vliv ye Sttedozemnim mock, vytedeni otazky Tunisu a Dtibuty. Daletitost Tunisu pro Raiff nespodiva tak v rozloze tohoto tizemi (ma jen 125,000 Ctv. mil ) a v motnosti provadeti zde s asOchem kolonisaci, njrbrt spiae v jeho poloze uprostted Stiedozemniho more a ye vzdalenosti pouhS7ch 150 mil cd bteha sicilskj7ch. Tunis ma celkern 2,410,000 obyvatel, z nicht je 91,427 Francouza a 91,178 italu, kteti maji gine narodni uvedomeni a jsou posilovani veim mo2nym zpasobem z Italie, aby odmitali pitimati francouzske statni obdanstvi, jet cue konvence z r. 1896 pkipada na vdechny, kteki se v Tunisu narodili. Jedinou teleznici v Habedi je trat', kterou postavila francouzaka spalednost do Addis Abeby z Dtibuti, pkistavu Irancouzskeho Somaiska, sevteneho ze tti stran italskou Habek. Francie tuto trat' kontroluje a Italie pochopitelne chce si vynutit zmenu. Praplay SuerskY kontroluje spoleenost se sidlem v Paki2i a jeji akciovjr kapital je z vetdi poloviny ye francouzskYch rukou. Menai polovinu ziskala od egyptske vlady sveho dasu Anglie za nepatrnou canu 4 miliona liber aterlinka. Italie, jejit akciovy kapital je nepatrilk, ma za to, to take ji a italskjrm intenSTram a delnikam ptislag Cast zasluhy, to se stavba pruplavu uskuteenila. Net" daleko vic, net tj to ohledy narodniho presti2e, plati ohiedy hospodatske a vojenske. V Italii se tvrdi, to v pul bilionu, kterSr roenO plyne do kapes akcionatil na dividende, je nejvetdi 'east penez italskjrch ate ovaem tento podil dale poroste rozvojem obchodu a styku s italskou Habek. To jsou jen hlavni potadavky italske a podkladem napjatj7ch pomera mezi Italii a Francii. Nechybi dakazy, to Italie vyntiva dneani slabosti Francie a nebojic se zbabele valky, jako zpohodlnela zapadni demokracie, vynuti si ramie tedeni techto otazek. 0strov Korsika ve francouzsi4ch rukou je pro dneeni Italii snesitelna jen tehdy, bude-li s Francii 2iti v nejlepdi shode. Vojendti znalci se sho'duji v akidku, to francouzska Korsika vale Italii dye letecke divise a dva armadni sbory pro ochranu jejiho pobtek a iftima. Bud' jak bud', posledni vS7vin udalosti nasveciduje povolnost Francie a nove viterstvi, nove upevneni postaveni fadismu ye svete. Zdravi ye Spoj. Statech na postupu. Rodenka Spolku presidenta pojidtoven na tivot udava, to za prve pallet roku 1938 podet amrti pokles1 o 85,000 proti stejnemu obdobi roku 1937 a bude-li tento pokles trvati do konce letokho roku, celkova &slice amrti v zemi bude nejnitai za roky posledni. Podstatne z\Ideni amrti nastalo mezi 21 ureitS7mi ptipady snirti jen u chorob srdce, rakoviny a — sebevratdy. Za to vyjevilo se sniteni amrti nasledkem zapalu plic a chtipky, etvrte a desate ptieiny smrti. Brightova nemoc rovnet ptestava kosit moderniho dioveka, razna nedtesti, pata, pkidina amrti, poklesly, automobilove nehody snitily umrtnost o 20 procent a nejnitai amrti dle zaznama vykazuje tuberkulosa.

Ve sti'edu, dne 14. prosince 1938. Z prodavake novin neJvetilm stavitelem stoleti. Byl to rodiljr SySTcar — Jules Brenchand, kterji - poeal ye Spoj. Statech budovati mrakodrapy. Letos dotiva se 80 let a dalo mu mnoho prace, net vynaael zpasob, jak klasti zaklady pro domovni obry. Jakmile jej mel, pkikrodil k uskutedneni svVch plant. Cesta vzestupu tohotomute je zajimava a potvrzuje pravidlo, to nejvetdi organisatoki vychazeji obydejne z maljich pomera. Jules Brenchand prodaval ye svjich 10 letech noviny. Sam na sebe musel vydelavat, loonevadZ mu otec utonul v moki. Pak se ptestehoval do Ameriky. V to dobe tikali nadi intenkti, to v New Yorku se vysoke domy stavet nedaji, protote skalni zaklad Manhatanu byl pokryt 90 stop vysokou vrstvou pisku. Brenchanda vaak v roce 1896 napadla myalenka, jit si dal patentovat. Byla pornerne jednoducha. Zapustil do pisku dlouhe ocelove valve. Mezi nimi — uvnitt vyhrabal pisek a valve klesaly tak dlouho, at ptialy na pevnou skalu. Pak vnitkek techto ocelovYch "studni" vypinil cementern a telezem. 0 jeho mrakodrapech se doslovne kika, tz jsou to domy na "chuclach". Pod jednim mrakodrapem je east° at 100 takovkch studni, vypinenVch cementem. Brenchand neveal vdak nikdy, jak budou tyto mrakodrapy trvanlive. Tvrdil, to at se valve zkazi, mrakodrapy se zkiti. Stoji vaak jedte do dnes — po 40 letech. A tak, jak pevne stoji jeho mrakodrapy, tak pevne je i jeho zdravi. Pki vysokem stark buduje na vlastnich pozemcich na Floride viastni mesto pro 30,000 obyvatel. Ma zase jinou metodu: stavi teple a vzduane dtevene domky, ut postavil pul krasneho mesta. Obyvatele je vdak obsadi, at bude vde hotove. KatdSt si koupi dam se zahradkou, kde bude vae, od klide„ sirek at po automobil. Jit dnes se v dennim objevuji oznamky, sdelujici, to pkihlaaky o osidleni tohoto noveho mesta se ptijimaji. Brenchandovo jubileum zaniklo v ruchu jinS/ch zpray. Je to vdak jeden z nejvetaich pracovniIca sveta a stal se jim z obydejneho prodavade novin. Neehtejme, aby dite prflis brzy ukazovalo talent. Je velmi zajimave, to deti malokdy mail dobrS7 sluch a malokdy rozeznavaji, stoupa-li ton nebo klesa, kdy jim ptedzpivame pisnidku. To proto, to sluch se vyvinuje at docela naposled, jak tvrdi lekati. Ale i smysl pro slovo byva nekdy u deti velmi tivS7 a pak najednou zmizi S kreslenim je take podivne: detske kresby jsou opravdu nekdy podivuhodne, jako je vabec detske zkeni podivuhodne: ale pouha podivuhodnost jedte neznamena talent. Neni-li to dite zakkiknute a zkatene, je skoro vtdycky pavodni — protote vdechno, co je ve zrodu, je jedinedne. Dite chape podle soustavy neznamS7ch ptedstav, podle nejpodivuhodnejdich zatitka, podle logiky, ktera vyrusta ze zlomka toho, co pochopilo a co na ne udela, dojem. Nelze vtibec odhadnout, co na dite udela, dojem, lze jen povaechne rick, to to je jistojiste neco jineho, net co ohromi nas. V posledni dobe jsme si zvykli davat detem t. zv. svobodu — my ji ovdem davame prave tak malo, jako ji nadi rodide avail nam, jenom zpasob to nesvobody se zmenil — a k teto svobode se take pkidrutilo nesmirne ptecenovani katcleho detskeho projevu. Sbirame detske vS7robky a kresbieky a spattujeme ye vaem projev nejakeho talentu. Talent vaak nesmi byt veleben a vynaden do nebe od prvni chvile kdy se projevi. Talent pottebuje klid a ticho, jako vdechno na svete. Celt Urn moderni vchovy die usudku opravdovch vychovatela spodiva v torn, to se ptilia detmi obirame a tim je bezdeky nutime, aby se obiraly samy sebou. Jakmile uvidite, to ma vase nejakS7 talent — bud'te zticha. Doptejte diteti, aby se vyvinulo a aby zesililo. Sledujte je, ale tak, aby se necitilo sledovano. Pomahejte mu, ale nedavejte mu berle, jenom ptiletitost. Skuteenj7 talent je nem jemneho, vtacneho a ktehkeho. Pouhji talent neni pak vabed nit. Nema-li nekdo vie, net pouhk talent -- tett k talentu jedte vytrvalost, poctivost mydleni a poctivost v praci — je talent dokonce i titenim osobnosti. Je tteba vychovavat celeho eloveka, nikoli pouze talent. Je tteba si uvedomit, to talent mate vyrast v jedineenk jell tehdy, ptistupuje-li k tomu vSTraznost karaIrt.eY


Ve stiedu, dne 14. prosince 1938. Rozhodne se president Roosevelt pro "tieti zavod"? S touto otazkou zabYvaji se °Wane po cele zemi, u kaldeho stolu. v ka gclem obchode a na kagde farm& Po nedavnYch udalostech v Evrope si americka vetejnost uvedomila, 'le Sp. Sta.ty nemohou ztitat nedoteeny velkYm pfevratem ye svete. Je gte pied rokem se zdalo nesmyslnYm tvrzeni, ge americke demokracii hrozi nebezpeei, ale od to doby se stalo mnoho yeci, povagovanYch pied tim za nesmyslne, a dnes nikdo v Soustati nechce byt prorokem. Pro piesvedeene demokraty by bylo nejjednoduggim vYchodiskem tfeti zvoleni Rooseveltovo. President v poslednich letech ukazal, ge je odhodlan jit cestou silne a nesmlouvave demokracie. Nikdo jegte nevi, zda president Roosevelt pujde jegte jednou do voleb, protote podle tradice dosud gadnY president nenastoupil k ttetimu terminu a sam Theodor Rooseyelt se v roce 1912 sklonil pied touto zvyklosti. Pkatele presidenta fikaji, ge tato tradice je bezvYznamna, proti jeho ohromne oblibe. Ne g Franklin Delano Roosevelt je vgak pfilig dobrYin znalcem due mas lidu, ne g aby se tf eti kandidaturou ptipravil o sympatie, kdyby veal, ge "tfeti zavod" by v zemi nebyl popularni. Co se v gak stane s NovYm tdelem, s timto nejva gim socialnim dilem v delinach Soustati — kdy g president Roosevelt odejde? Padne "New Deal" s jeho odchodem? Je pfirozene mogno, ge president sam navrhne vhodneho nastupce, kterY by byl pokraeovatelem jeho plant. Take je mogno, ge etyti roky bude presidentem mu g, jeng bude tiadovat z Rooseveltovy milosti a pak ge se F. D. Roosevelt vrati. To jsou prozatim jen dohady, aekoliv je ug dnes mnoho °Want, ktefi jsou pro NovY Adel jen proto, aby podpotil Roosevelta. Jeho oblibenost je temet neptedsti gitelna. 8frovrstvy lidu vidi spasu v presidentovYch planech, ktere mnoha lidem daly lidskou existenci. Jsou jim nadgeny tim vice, elm vic ho proklinaji milionati a penegnici z Wall Streetu. Nepomaha ani tvrzeni, 'le president tou gi po diktatufe. Mnoho obe,a.na prohla guje: radeji diktaturu s Rooseveltem, ne g demokracii bez neho. Lid Spoj. Statt projevuje presidentovi, kdekoli zavita, hluboke sympatie a yeti, ge se mu podati uchranit zemi nasledkil evropskYch zmatka. Bude-li mit president krome mnoha plant na vyzbrojeni zerne eas na fe geni ota,zky podpory starYch lidi, vet gina voliet piijme ochotne pfepracovani zakona o socialnim pojigteni, i kdyg budou k jeho uskuteoneni musit sahnout do kapsy. SpojenYm Stattm muge vladnout jen mug s ohromne listYm pudovYm znalectvim povahy a nalady lidu — to je velka vYhoda presidenta Roosevelta, jestlite se rozhodne pro "tfeti zavod". Zaeinaji opravdu od poeatku. Zivot v novSrch hranicich Oeskoslovenska nebude sladkou pohadkou ani vYmenkem. Kdo tam nepochopi, vgechno konani musi mit naprosto novou tvifnost, kdo si neuvedomi, ze lidska, price bude podrobena zkougkam velmi tegkYin, ten vlastne jig dues prohral svou budoucnost. Zrazeni net' nezlomeni Cechoslovaci chteji, aby mezi nimi nebylo ztroskotanca a zamokska, rodna haluze pevne Off, ge ztroskotanct nebude, anebo bude jich co nejmene, protote u g dnes dle zpra.v tisku jevi se ve vgech rodinkch, ye vgech gkolach yule po givote t eelnem a cilevedouelm. Choroby srdce nejeastej gi ptieinou zneschopneni. Dle statistiky pojigt'oven, ktere poskytuji pojigtenctm neschopnYm k praci invalidni dtchody, jedna tfetina invalidnich dfichodu stala se neschopna k praci pro nemoci srdce, cev a miznich glaz. Druhou nebezpeenou pfieinou zneschopneni je rakovina a potom nemoci krevni a vYtivy. Podle zminene statistiky jsou podle procent pilainy invalidity tyto: nemoci srdce, cev a miznich glaz 30 procent, rakovina 1.4 procent, nemoci krevni a riltdvy 11 proc., nemoci dychadel 9 proc., nemoci eivstva g proc., nemoci kosti, kloubt, svalstva a glach 7 procent. Sobotni volby rolnika ohledne fizene produkce baviny, tabaku a ry ge vynesly velke vitezstvi Noveho udelu. Baylnafi vrhli pies 900,000 hlast. pro, 130,000 proti. Producenti tabo,ku a rS7 'e hlasovali vetginou proti tizene produkci.

VESTNtK "Neni to jen pojistka, kteri se vim diva, je to piatelski ruka va gich sester a bratki, kteki jsou pkipraveni ke kaide obeti. Pak jest tu nag spolkovy iivot, ktereho jest dnes vic tieba jindy. haste se dale k Zeskemu narodu, i kdyi jste zde zrozeni, nebot' celY svet posledni dobou psal o nis a jestli dries na gi lido tarn za mokern Zig v utrpeni a porobe — bud ge ujigteni, to zase ten ZeskY lev vstane, to zase budeme na vYgi slavy, a proto jest na /las, abychom zde stali sjednoeeni a pkipraveni." Uryvek ze slavnostni fedi pfedsedy br. F. Harty pii slavnostnim uvedeni novehe kadu Havlieek-Tyrg v Cicero, Za pfilik vanoeniho zboii — za Oak vice price! KagdY puldeek a etvrt'ak, kterY pied Vanocemi utratime, budou malYm koleekem,, ktere napomaha, do chodu leto gni hospodafskY vat. Z kagdeho utraceneho penize ptipada lista east na mzdu delnika. Neeekejte proto s nakupem, nerozmyglejte se dlouho, minite-li pro sve mile cokoliv koupiti. Va g nakup pomaha davat lidem prici. Vanoce jsou ug za dva tYdny. Kupujte darky co nejvice rma gete, vzpomente si pti jejich nakupu, ge neptimo pomahate k praci nekomu, kdo na ni jig dlouho deka,. Cesky nirod, tak teice zkou genY, musi bYt, a doufame bade, u getken nejvetgi hanby — popliva svou krasnou minulost a to, co v ni bylo opravdu velke a co mel tak rad celou svou upHmnou, prostou dugi. Oprava. Do minuleho estneho Listu bratti• organisatort vloudila se mala chyba. Na prvnim miste v mesici listopadu v ziskani novYch elenti umistil se br. John L. Cuba a nikolik John A. Cuba, jak omylem udano. — S bratrskYm pozdravem, Joe R. Kubena, taj. Listarna -redakce. Pozdrav z Austinu dorueila /lam pogta od teastnika schtize Vzajemnych Spolku proti ohni. Na pohlednici podepsani: John GajevskY, Fr. Urbish, Joe Wa gieek, J. Hurta, Jos. Slavik a J. Hanadek. Zdravice konei yetou:. "Podilime se na poradach Spolku a pH torn podavame g'adost o starobni pensi." Za vzpominku dekujeme! VE JMENU LIDSKOSTI. 6asove dulelite poselstvi z Nskoslovenska americke krajanske haluzi dovezl tyto dny dr. Dexter, vyslanY spoleenYm vYborem unitatil a kvakerti do stare vlasti k osobnimu prozkoumani tamnej gich pomerii, zejmena pokud se tYee nutnosti pomoci esl. belencum, jich jest zatim 250.000. Problem beZencii, pied nim g stoji nyni esl. vlada, jest nejdUlelitej gim problemem, zniklYm z mnichovske dohody etyt velmoci. Pro begence jsou ifizeny tabory, jini jsou umisteni docasne ve gkolach, divadlech, spolkovYch sini, jak se dalo. Fysicka stranka tabora je obtigna, neg o hygienu a lekafske ogetfeni je postarano dokonale. Nejdtilegitej gi east poselstvi dr. Dextera je apel k 6echoameridanum, ji g uvadime doslovne: "Musime ptijit na pomoc my vgichni a ukazat esl. narodu, ge neni opugten, ge jsou na svete stamiliony lidi, kteii s rim citi a pine chapaji jeho t gasne negtesti a chtl pomoci ze vgech sil toto negtesti uleviti. Jestlige se tak nestane v nejbli ggi dobe, bude esl. narod nejvhodnej gi ptdou pro nacismus nebo fagismus a imlnou anarchii. 6echoamerieane jiste dobie vedi, jaka jest jejich povinnost vtiei sve rodne vlasti. Jako pokrevenci sveno naroda jsou zvlagte vyzbrojeni, aby se obratili k svYm tam doma, a fekli jim, ge nejsou samotni, nejsou opugteni a nalili novou viru v jejich rozbolavela, a zranena srdce. Nezapomerite, ge esl. narod je va gne nemocnY a tace zranenY. A jako jsou reakce u nemocneho eloveka k ostatnimu svetu i iivotu zcela mi•otadne, musite — 6echoamerieane — nyni zavtiti oei a hodne zaparninat nad tim, co snad se tam deje a elm snad nerrulZete nebo nechcete souhlasit. Nezapomerite nikdy, ge yni jde hlavne o budoucnost esl. naroda, rodne vlasti a tu lepgi budoucnost musite pomoci i vy spolubudovat!" K teto Zhave vYzve netteba ptidavat nieeho. Uvedomeli Oechoameridane daji na ni patfieTi, kteki nezradili nou odpoved', protae nesmeji bYti zamokskYmi rodaky zrazeni!

Strana 13. Sokol Houston. Timto zveme v gechny pkatele Sokola, nove i stare, a stare i mlade, by nas opet navgtivili na Cottage Grove u fadu 8teranik. Divadlo pod nazvem "Lucifer" nebo "ZazraanSr elixir" bude se hrat v nedeli dne 18. prosince v pub pate hodine odpoledne. 2e se vgem bude libit je jiste, ponevadZ pti nem bude teinkovat br. L. Kadlec a i my se ptieinime vas fgechny dostat do vesele nalady, ponevad g vesela mysl je pul zdravi, a to pfej.e vgem nagim pfateltim ku gt'astnym a veselYm svatioam a Novemu roku, VYbor Sokola Houston. O STATNI PRISLU gNOST ECHE V ODSTOtPENEM EZEMI. Nemecka satedni tiskova, kancelat oznamuje obsah smlouvy, naznaeene v Cs. Utedni zpray e "o ureeni difinitivnich hranic a prava openiho." Podle teto oeskoslovensko-nemecke smlouvy maji Cesi, kteti se odstoupenim fizemi stall /lemeckSrmi statnimi obeany, do 29. bkezna 1939 pravo, prohlasiti se eeskoslovenslOmi statnimi obeany. — Podle dalAich ustanoveni smlouvy stanou se tieskonemeckSmi statnimi obeany jen ti 6echove, kteti dne 10. iijna 1938 v ob sazenem Azemi bydlili a kteii se v obsazenem fizemi narodili pied 1. lednem 1910 (deset). Nemeck3imi obeany se stavaji i deti a vrruci tech, kdo se pied rokem 1910 v krajich nyni nemeckSrch narodili, a kdo tam nyni bydli. Smlouva obsahuje dale vzajemne opravneni vypovidati ty, kdo zustanou na fizemich obou smluvnich state obeany cizimi. CSR. a NCmecko jsou vzajemne povinny tyto vypove2ene sve ptislu gniky piijati. Vgechny podrobnesti teto smlouvy budou vyhlaeeny Cs. Trudy. Stejne pravo opce — zase pro nemecke stetni obeanstvi — maji Hemel, ptisluSejici dne 10. tijna 1938 domovskou obci do odstoupeneho uzemi, i kdy g maji nyni bydliae v es. vnitrozemi. Prohlag eni Oechu o optovani pro bude prijimat — pokud optanti bydli na fizemi 5SR. — ministerstvo vnitra v Praze, v Nemecku a ostatnim zahranidi pak ptisluAne Cs. konsulaty. Vypovidani. oeske,slovenska republika ma pravo 'gadati do 10. eervence 1939, aby 3eji uzemi opustily osoby nemecke narodnosti, ktere se na nynelei fizemi republiky ptistehovaly po 1. lednu 1910 (deset). Vypovezeni se bude vztahovat i na jejich potomstvo. Vypovezenim pozbS7vaji tito Neinci eeskoslovenskeho statniho obeanstvi. Nemecko se zavazuje pfijati je na sve fizemi s vYjimkou osob, je g es. statniho obeanstvi nabyly po 30. lednu 1933. e Analogicke pravo si vyhradilo Nemecko, totig Cechy, kteH zfistavaji es. statnimi obeany (t. j., kteii se nenarodili v odstoupench krajich pied 1. lednem 1910) a kteii se ptistehovali do tohoto Vypovidaci lhiita v tomto ohledu eini tki mesice. Dr. Robert Hutchins, ptedseda Chicagske university, oznomil v techto dnech, ge bSTval3'T president esl. republiky dr. Edward Rena ptijede do Chicaga dne 15. imora 1939 a zustane zde mesice, aby ptednakl o problemech demokracie. Je silne mogno, 2e ujednano, ttimesieni bude prodlougena. ZazraenY Cantor: "Vite, Ze ye Washingtone jeden elovek vyledil sta ptipada spave nemoci jen tiemi slovy?" Wallington: "Tiemi slovy?" Cantor: "Ano. Vstal a tekl: Kongres se 0,-1roeuje." KdyZ jste na mizine, miriete bYt jisti, Ze nemate ptatel. KdyZ jste bohatY, nemate pHtele, kterYmi byste si mohli bYt jisti. Henry Youngman. Kuba dostane od United States Import and Export banky pujeku $50,000,000, jig Cliktator plukovnik Batista pouZije pro svuj rozsahly program vetejnYch praci.


Strana 4

VESTNII‹

r ky z eleskoslovenslifich 'erode eeskfT. ROZHODNUTt vedoucich organn rozchazeji se strany: Republikanska strana zemecielskeho a malo poinickeho lidu, es. strana odrodne socialisticka, es. Iivnostensko-obchodnicka strana sttedostavovska, strana Narodniho sjednoceni a es. strana lidova v eechach se ,s yYmi slotkami. Do 2ivota naroda nastupuje velike narodni hnuti, strana Narodni jednoty. Je to hnuti diorodeho nacionalismu. Vytvotl je narodni vilidu vesnice i mesta, lidu poll i tovaren, livnosti a obchodu, gkoly, kancelati, laboratotl i arniady. Jeho akolem a poslanim je vybudovat noyS7 stat, provost obrodu narodniho kvota a sti narod k vzestupu. Nove hnuti,chce vladu lidu, ale i vladu kazne tadu. ehce sousttedit a usmernit narodni sily a tuto vuli yyjadkit autorativni demokracii: rychlou a yYkOnnou, tvrdou k tornu, co zklamaio :a oslabilo, demokraCii einu, ne slov. Nove hnuti chce odpovednost, lidovladu a yecleni k odpovednosti katcleho: delnika za dilo, rolnika za chleb, podnikatele ,Za vVrobu, pracovnika za, mravni a kulturni hodnotu, statnika za stat. Nove narodni hnuti ptevezme odpovednost a. politick 2ivot a za vedeni noveho statu. Od1)avednost a rychlost rozhodovani odstrani koalieni system vladni. — Hnuti soustkedi v gechny obeanske narodni sily, bude vedouci stranou statni, jea vytvoti parlarnentarni Irakau , a bude Stati za narodni vladou. Temto nopolitickYm pomerilm bude odpovidati volebni tad, kterSrm bude znemotherro drobeni politickeho Nvota a tvoteni novSich stran. Zakladem pra y a povinnosti bude jedine to, co narodu a statu prospiva; co gkodi, nebude trpeno. Nove hnuti se postara o brzke vypracovani 1.:stavy, jet' vyjaciti nerozludriSr svazek 2ivota eeelan, SlOvakn. a Podkarpatorusn. Kahle slace naroda bude zarudena ochrana a spravedlnost jakSrchkoli vYsad. Vetejna sprava bude rychla, spravedliva a iispoma, bez protekce a korupce. Zahranieni politika bude se starat, aby republika svobodne 2iIa a v miru spolupracovala Se vgemi staty, ptedev gim s nejbldgimi sousedy. Stara zahranieni smernice path minulosti. Nove narodni hnuti ptedlo21 brzy vetejnosti ,JocirobnST program, odpovidajici pottebam hospodatskVm, kulturnim a socialnim. nutno vypotadati se ihned se v gim, co ze stareho 2ivota zate2uje. Velike nkoly, jet nove hnuti dekaji, vy2aduji nove mla.de lidi, jet' povolame ke spolupraci. Neschopni budou ustupovati lidem mladSrm, 13octivS7rn a charakternim. V hospodatstvi budeme hajit zasady soukroIneho viastnictvi a soukromeho podnikani. Nastolime soulad mezi vYrobou a spottebou, podnikatelem, zamestnancem a statem, mezi zemedelstvim a pritmyslem, obchodnikem a odberatelem, sttadatelem a diu2nikem, soulad mezi neelem a prosttedky hospodateni. PodniVral kolektivnimu budou ulo2eny tyte2 povinnosti jako podnikani soukromemu. Jsme narodem malSrm a sttednich vrstev. Ukoly, je2 z toho vyveraji, budou kidit nazi spravedlivou politiku socialni. Socialni reformy nejsou v;c7sadou, nebo darem politickeho stranictvi; zreformujeme je, zachovame, zlepime a na vgechny rozgitime. Zasadime se o to, airy kakifr mei praci. vei da a unieini udduji zdravS7 divot. Kulturnimu snateni, ktere musi cdpovidat duchu a potkebam naroda, bude bezpeden svobodnS7 rozvoj a ucinna podpora. E. kola bude narodni a fetid.

VYchovu a Lvot prolneme duchem svatovaclayske tradice. Rodina se stane spolehlivym zakladem narodniho Zivota. Zenam vratime jejich -poslani: Materske gtesti, klidnY domov a pracujici mute. De'tem zajistime gt'astnejgi mladi a mravni vYchovu. Budujeme stat narodni a znemoZnime proto cizimu zivlu, aby pflsobil gkodlive na tvoreni noveho Zivota. Rorte gime rychle otazku emigrace, zvlagte 2idovske. Do vekejneho 2. ivota nebudeme vna geti stare zpusoby nenavisti a politicks msty. Netvokime nove hnuti na starem podklade spolkafskem, ale na bratrskem fadu. Uplatni se v nem vgechny sloZky lidu. Budeme pestovat uglechtilY rozvoj stavovskYch sluZeb bez vYsad a koristnictvi. Chceme, aby nage hnuti melo nstavou vymezeny povinnosti a prava. Buclf2 i sankcemi zamezeno, aby se strana nemohla stati panem, ale byla sluZebnikem naroda a statu. Budeme dbati eistoty vetejneho 2ivota. Cinovniky nageho hnuti budou jenom lido disti, mravne bezuhonni, narodne a statne spolehlivi. Neni potteba ve get hlavy. Po svetove valce jsme budovali stat za pornert velmi te2kS7ch; dnes dinime totet na zmen genern nzemi. Stojime-li pted nkolem hospodatske obrody, je nage dobra vale a miliony mlaOch pracechtivYch mutt nejvet gim kapitalem statu. — K praci pro budovani noveho eeskoslovenska a pro obrodu narodniho Nvota volame vgechny dobre lidi v narode. Stat vybudujeme. Zivot naroda zajistime. Ruku v ruce s nami do tvrcle prate! Strana Narodni Jednoty.

Vzpominka na Cehiak. A8 bSrvalS7 celni ntad byla masivni budoN va, postavena za cisate Josefa II. na lovS7ch kvadrech, dva metry od loSrvale statni hranice. S protej gi zajezdni hospodou tvotil samotu u lesa asi 3 km od nazi oboe. Za bu.7 dovou jests stal masivni hranieni kamen a krome toho husta alej clothe sto let starch lip, ktere v lets, kdy byly v kvetu, tvotily jedineenou klenbu, pinou veel. Tahla se k nedalekernu lesu, kde mizela v zatodine a splynula s lesem.. Byla to jedineend cesta, ktera jako mnoho ji podobnST ch, vitala a ptijemne lakala kakieho navAtevnika k nam do teto krasne zeme. Ano, tato lipova alej, ty prvni dve statne lipy — etyti ji meli so obejmout — pted nimia stal hranieni kit na geho statu a u tohoto tu meznik s letopoetem 1848 — to mluvilo. — Mohl bych se tam podivat dnes? Tenth obrazek mi nikdo ze srdce n•vyrve. V2dyt' k nam prisii lido ze Saska a meli jsme je radi. Deveata chodila tajne a jiste mnohV z chlapct tam zanechal svou lasku. A figgti Nemci 2 Pruska? At' ptijeli autem nebo nebo na kolejich, slu gne, uctive pozdravili, ano, mnoh* snad se snaail pozdravit desky a dal najevo, jak mile je•ekvapen, 2e v .jeho matetkine, "spravnou nerneinou", vytizujeme fitedni zalektosti. Kakir z nich mei svd veci v takovem potadku, ze byla radost takoveho eloveka odbavovat. Zato s "nagimi" Nemci — to byla prate! 2ddnST z nich nepozdravil, katti myslil, 2e mu delame jen naschvaly. Pri kalde prohlidce se hued citil ura2en a tak nedbalostmi nam jen zteloval slulbu. Znam ptipad, kdy pti gel mia0 pan v podnapilem stavu bez pozdravu do kancelare, prokazal se pasem a penelenkou, kde mel stokorunu, kterou jsme mu benevolentne jests promenili v drobne penize a ptame se, je-li to vgechno. Ano — vgecko! A pH osobni prohlidce pak z kapes u vesty zaeneme tahat stokoruny a padesatky. Kdy2 videl, ze je zle, to bylo kriku, zadal nadavat a nafikat, ze to jsou penize jeho kolegn a '2e je vyhral v kartach, ani o nich nevedel, abychom je napsali na isho kamarady atd. To proste nejde, vSrmluvy zde neplati. Mame take sve povinnosti ve

Ve stiieclu, eine 14. presince 1038. be a je sm.utne, kdy se musi je gte jinrm zpti&tem zakrodovat. Kdy2 nakonec dostal pokutu, byl rad, 2e mohl zaplatit tak — aby o tom jeho 2ena nevedela! Jako docela mladST financ, jeden z nejmladgich, mohl bych varn vypravet takovS7ch ben na sta. Ale ted' yam jen mohu lici, ze vaeho, ae jsme s te2kYm srdcem opou gteli nave hranice, na ge hory, nage lesy, s nimi jsme byli jako srostli a ae jedinou nazi utechou je, 2e jsme doma mezi svSrmi lidmi a ae piece jegte Ljeme. 2vla gt' ten, kdo yid& kamarada umirat a prodelal cele zajeti, ten si toho dornova dovede vait. Kolik myth kamaradil vypustilo dui tam na horach, ktere jsou dnes pro nas jakfoby snem. Hranieni patniky jsou jejich pomniky. Kdykoliv to povede cesta kolem meznikt, s uctou se k nim zadivej. Jsou optedeny tragickou historii. PitECHAZi SE K DENNimU PORADKU.

Po prve po ptevratnS7ch udalostech, ktere nam zmenily celY svet a 2ivot, setel se na g parlament. Nebyli jsme v senate, jehoZ" dny ostatne zdaji se bYt sedteny, ale ve shledani s poslaneckou snemovnou po tak dlouhe a smutne dobe bylo neco podivneho. (Mimochodem: kdyt" jste v Praze tekli "parlament", nikdo nevzpomel na senat, kterY piece take patril k parlamentu, nYbr2 v2clycky jen na snemovnu v Rudolfinu, novinar, stejne jako straZnik nebo droZkar). Kdy2 jsme toho tolik ztratili a tolik se toho kolem nas zmenilo, pripadalo nam pddivne, 2e uglechtile pomery a rozmery teto sta yby venku i uvnitt kistaly nedotknute. Jdete temi tak znam3'7mi prostorami, kde jste east° travili cele dni a mnohou not a vtechno je dosud tak dilverne blizke, jako by se nic nebylo zmenilo. Zasedaci sin stejne jako galerie se sloupovim. Az potom teprve v poslaneckSrch lavicich vidite to spoustu, kterou i zde nadelaly udalosti: skoro polovice lavic je vylidnena, nazi se shlukli do piedu a pozadi zeje prazdnotou. Zustane to tak, nebo se bude zase jednou zatizeni zasedaci sine ptedelavat? Byly doby, kdy se kak1V rok neco ye snemovni budove ptestavovalo, poi:ad bylo new male a nedostateene. Dnes je najednou mista habadej. Ted' by se mohla cela snernovna krasne ptestehovat do senatu, kdyt byl celST znovurtizen a po jeho byvale zchatralosti neznstalo stopy. Ale co potom zase s Rudolfinem? Ptedelat je zpatky na bSivalSr koncertni sin stalo by nove miliony. Spit se tedy bude hledat nejakY jinY noel pro senat na starem Snernovnim placku Male strany. Jegte neco se nezmenilo proti starYm dastm. Skoro hodinu to trva, net se• schilze table. A potom se tedy etou a mluvi ty nezbytne formalnosti, ktere nikdy nikdo neposloucha. Opravdu, jako by se nebylo nic zmenilo. A piece cela nate vlast je okrajena a okousana a stalo se to teprve nedavno, tak paldive nedavno jako veera, ne, jako dnes. Pfechazi se k dennimu potadku. Jak je to podivne. Ale, pravda, co jsou platne fedi, co by byl platnS7 nejakS7 zoufalS7 vS7ktik, to nam byla vzata Sumava, prameny Labe i Vitavy, Breclava, 8tramberk, Bezdez, Slersko! Co by to bylo platne ktieet to do vlastnich ug i, fvat si tim vlastni srdce! Proto se ptechazi k dennimu potadku. Ale je neco strag idelneho v tern tichu a v to samortejmosti, s jakYmi se to deje. Bez vYeitek, bez utoku, bez hrozeb se jde dal pies veerejSek. Ministerska lavice nestadi ted' pro tti vlady. Dvacet ktesel je v ni napechovano tak, 2e neni mezi nimi mezery a hnuti. PH ptevratu pied 20 lety, to jsme meli take inflaci Ministru, bylo jich jen 18. A to u2 jsme ted' nekolik ministerstev via facti spojili a sloueili. General SyrovS7 trochu zhubl v poslednich mesicich, skoro bychom tekli: na gtesti, takte se dostal lehdeji z to tisne na ministerske lavici, kdy2 se ubiral na tednickou tribunu. Take jeho koncept mei ten spodni ton: pfechazi se k dennimu potadku. Bez pathosu, kleteb, natku, zoufalstvi. Jde se. Neize jinak. Celkem tri generalske uniformy na ministerske lavici, to je npine novum v dejinach na g eho parlamentu. Husarek, tviirce natich vojenskch pevnosti, ma inolne bilou hlavu, adkoliv je derstvY padesatnik, kde2to tteti general Kajdo g sviti mlaclou holou lebi.


.

Ve stiedu, dne 14. prosinCe 1938.

V tSTNIK

MAMA vortiMovA:

TONGA KOMEDIINTKA -11■041111111.11•11141■11■0401.41004.11111111411111110.11111111

.0■4

1.00.010.041MID.

LE beze 'deb) —" svoluje Tonea ochotne, jejit soucitne srdeeko by pohnulo i menti zoufalstvi, net jake tryska z vypouklYch oei majitelovYch. "Ja yam zatancuju, kdyt myslite, ze to svedu jako ta Nina-Nou — to ja zase neudelam, abych vas nechala v rejli — vid'te milostpani" — obraci se k pani Sylve, kYvajic borlive hlaviekou. "To ja paneeku vim, jak je to k vzteku, kdy nekdo z personalu vypeee! To nateho tatinka div jednou netrefil tlak, kdy si nat. clown vymkl kotnik a nemohl veeer na produkci." "Ale Tanta " odporuje pani Sylva — "vtdyt' jste nikdy nic takoveho netaneila. Metoda vateho ueitele je piece nee° naprosto odlieneho od takoveho havajskeho tance!" "A to je fuk" — povida Tonea pina nadherneho sebevedomi — "vtak jsem jit videla takovYch havajskYch tanednic — na poutich vite — to si cla elovek par banana do pasu a hazi nohama hodne vysoko a ut je to. Vtdycky jsem si myslila, ie bych to svedla take tak, ne-li lepe net ony, ale tatinek mi to nikdy nedovolil taneit." "Neradim yam, Tan° — " vmisil se ji Hugo Herz do debaty. "Neni to tak naprosto jednoduche, jak si snad ptedstavujete — takovY tanec ovtem neni umelecky tak, hodnotnY, jako tanec klasickY, vytaduje vtak pies to znaene mnotstvi techniky a hodne cviku." "Pak tedy sleena zatanei, co umi" — vpadne chvatne majitel podniku, upiraje prosebne na divku. Mysli si: "ftekne-li Hugo Herz, to je to prvni taneenice mistra R., rozumi se samo sebou, to taneiti umi. A pak — staei jit jeji vabna tvatieka a polo detske, dratclive tilko, aby vzbuclila zajem. Cotpak neni jit nyni cele okoli zaujato jejim temperamentem, s jakYm bavi sve spoleeniky?" "Nute — sledno — draha sleeno — rozhodnete se —prosim!" — nalehe. na Tonal. "Nu — na holiekach vas nemohu nechat v tatinem ptipade" — povida, Tonea rortafne, "a dovedu se vat do takove situate. A co se tyre toho vYkonu — nebojim se ani dost malo. V tancovani jsem jeate nikdy nepropadla — nepiijde-li to po nohich, budu tancovat tteba po hlave, nebo metat kotrmelce — nejak to Pt dopadne." "Tak jedem — pane 'ter — doclava rozmarne a chopic se galantne nabizene ji pate, odchazi s majitelem podniku. "Mam skuteene starost" — pravi pani Sylva, naklanejic se k Hugovi. Taria je jiz trochu — nu v nalade — a zda se mi to vtechno trochu zbrkle jednani od to malieke. Skonei-li to fiaskern — bude to s nejvetei east vati vinou — vy pokutiteli. Nemel jste ji tkadliti tou grenadinou!" "6 — ja si neptipouttim nejmentich obav, pokud jde o Tanin taneeni vykon" — pravi Hugo pytne. "Videla jste ji j.i taneiti, Sylvo? Nuano a rudim yam za to, to si obecenstvo uplaca dlane, at' tandi cokoliv. Je — je proste skvela a okouzli katcleho. Jedine, co se mi na cele to veci nelibi, je, to ma taneiti prave zde. Je to jako byste chatte navykle na kotalku nalila praveho portskeho — nikdy toho neoceni." Potom opet svetla pohasla, pouze parket zaplavi blede zelena zate reflektoru. 6ty'fi girls, obledene v navlas stejnYch rutovYch kostymech, jako by jedna druhe z oka vypadla, vhopkuji do sttedu taneeniho prostoru. Drtice se kol pasu, vyhazuji , vysoko nahe notky, krouti kolexn *parketu a rozdavaji vyzYvave iismevy mezi stoly. Odmeneny jsouce potleskem, odhopkuj i do tatny. Pote nasleduje taneeni duo S'panela a 'Spanelky. Pak opet girls, tentokrate ptevleeene za namotniky a posleze jakYsi anglickY artista, udivujici obecenstvo odvanYmi salty, provazeje je tprYmovnYmi grimasami, ktere obecenstvo kvituje vYbuchy smichu. Mezi jednotlivYmi eisly tan& publikum. Koneene, kdyt sal je opet zaplaven, vystoutit

A

pi do sttedu sam majitel a zvuenym hlasem 0znamuj e : "Volene damy a panove! Za ptieinou onemocneni sleeny Niny-Nou odpada koneene eislo programu. Na misto havajskeho tance zatanei mlada, talentovana umelkyne, budouci primabalerina Narodniho divadla — sleena Tana Tronidkova — vlastni improvisaci." VzrutenY 'Sum prolet1 mezi stoly po tomto prohlateni. Jedni rozeilene protestuji, druzi jsou pini zvedavosti a zajmu — mutske i tenske hlasy splYvaji v nesrozumitelne chaoticke vtave. "At' visim, neni-li to ta mala ulidnice od protejtiho stolu" — naklani se pan s monoklem k uchu sveho souseda a jeho oblieej je pin napjatell° oeekavani Rana paliakou na jazz utiti razem rozpoutavti se hluk. Jest to znameni, aby Tonea vystoupila. Tichounke, sladce vatnive Orly jakesi malajske pisne zaznivaji jakoby odkudsi z velike ky. Pied rezevienou zaclonou stane Tondo,. 0smahle ttihle tilko, temet nahe, pouze kolem bokn ma opasanu sukenku z barevneho lYka a pi-es polodetska riadra guirlandu bilYch lotosovYch kvetu. Na rukou i nohou ma navleeenY tiroke, barbarske naramky a na hrdle bele. se nahrdelnik z kostenYch koralkii. LehounkYmi, temet plitivYmi kroky ptibliti se stfedu parketu. Jako divoka kodka. vyteal na lov a bloudici opatrne pralesem. Jeji pohyby jsou hned umyle vldene a v zapeti opet piny strhujiciho temperamentu. Pruine teli'dko vini se harmonicky podle taktu hudby, jako by se to maid, lehounka lodieka kolebala na rytmickYch vInkach. Krasa a grade zpiva z ToneinYch rukou i notek — katdY pohyb je pin kouzelneho, nenapodobitelnal° ptivabu. Neni to smyslnY, vatnivY tanec polonahe divotlY, tak jak jej divaci uvykli videti u NinyNou. Jest to radostna, jasava piseri tivelneho pina eistoty a detske poesie. Ku konci kdy hudba zni pianissimo, jako by jeden ton za druhYm od-umiral — rozepne Tontiroce pate a s hlavou tiroce naklonenou, jako ptak zasatenY smrtelnou stfelou klesne k zemi, dotYkajic se rozevlatYmi kadetemi parketu. to kdyChvili je v hleditti naproste ticho — by peniz zazvonil o desku stolu by jej mohl katdY detelne uslyteti. Avtak potlesk, jak se rozlehl o nekolik vtekin pozdeji, by hal: bouflivY, to takovY snad jette Alhambra nikdy neslytela. VYkfiky "bravo", "v'Yborne" vynikaji z rote- fiend smesice hlasiz — nekolik kvetin z kytic dam dopadlo taneenici k noham. Hbite se vztyeuje a sbira je, usmivajic se ponekud mdle — nebot' nahle citi se stratliye unavena. Celt' sal se s ni toei a hound. Oblieeje jakoby byly namalovanY 'dernou WM a jette eerstve rozmazany. Potlesk a vYktiky ji omamuii a ohlutuji. Odchazi spetne k zaclone, jako by se bala, to v poslednim okamtiku sklouzne a upadne na hladke podlaze. Pfede dvehni vedoucimi do tatny padne piimo do narifee majiteli podniku. "Sleeno Tal/0 — ach, slee'no Tario!" — votento vzrutene. "Vy mi jit neknite odejit! Nepustim vas proste. Angatuji vas na celY rok na jak dlouho budete chtit — a pfisaham yam, to yam dam dvojnasobnY, trojnasobnY plat Niny- Nou. Reknete — hned ted', okamtite, to pfijimate!" "Prosim vas — nechte me" pravi Tonea slabYm hlaskem, hmatajic unavene po portiefe dvefi. "Muslin se pkevleci — a neni mi nejak dobte." "Ano — ale nejdfive mi slibte, to mne neopustite, to pfijdete zitra zase — te..." "Ze —jestli mne okamtite nepustite, stane se nettesti" — vpadne mu Tonda ponute do feel a vytkubnu yti se nett'astnemu majiteli s poslednim zbytnem energie, padi itzkou, temnou chodbiekou patrajic v behu zoufale po spasne znaece, kde by mohla poskytnouti nejvYt tadouci rilevy s yYm ritrabam.

strana 15. Koneene. •Andel stratnY dovedl Toneiny okfidlene kroky at na samy konec chodbi6ky, kdo na jednech dvefich d ye bile nuly vynutily natirasne Tone' vYkrik vdeenosti. "Tak — tohleto by byla ve6ofe, tohP. enkrovi, tohle mime jablka a poll-lc:ranee a tohle vino" — yypoditava poble,d16. Ton•a novane potad dneeniho slavnostniho ve=:era. "Ut tam nemiite bYt ani nudle" — usaarli bosleze s povzdechem — "tak u:z: se rachn vratit." Chvatne vbehne do ,§atny a prevlekne se z vypuldeneho kas•yrnu do s. :Ych eat& Fate se opet srazi s majltelem nodniku, kterY to na ni. oddane 'deka grade dvetmi a pta se ji soucitne, zdali je ji jit, lope. "No — ujde to — dekuju" — povid.a. Tondo, skiesle a nechava se odvesti he sva spolednosti ke stolu. "Tak kolik dostanu?" — to a se. nezapomi, najic ani v tomto neblahem akamMal obchodni stranky veci. "Nu — prokazala jste mi ne.acanitelnau sta . "bu — sleeno Tana — pravi majitel vdeene "a abyste netekla, ." a vyjme z na,prsni taeky tri z'orusal nave, zelenoueke bankovkv a poda je ka y.alrsky u%a.sle Tandi. "Tri stayky" — vydechne divka nedfiveriye — "no vite, pane .eef — jste na. mou duei pa.ak!" 1‘;::lane uznale a .hbj.1.6 ukryje atedry honorat v kabelce. U stolu je Tonea vitana bola nadtenim cele spfalednosti, jako vit e mcelicil se z her OlympijskYch. Hugo zati obdivern a pYc_,Thc • :. sou chranenkau — pani Sylva se usr : i i °Ulna, nejinak, net jako by tato au , radivunododknd ptivandrovala 2,dv:aeka byla jena ji vlastni dc•rou. I Marcela je okanzleta , ini m a potfasajic 'divoe snalea",ne pravici, "Byla jste n.adherna — s.me ye"chili alpine nadeeni. Nyni j0, yd r1 : .r., Le pani Sylva neptehanela, kdyt, vas tam v dlivadle nazvala "malYm to-nee :him zazrakem." Tonea dd,<uje vaem mdlYrn. -as.^-..:em a kiesajic zemdlene na sedatka vcdle, pan' Sylvy, skloni detsky bezmocnYm pahybem temnou hlavieku na jeji ra.me a septa: "Ach — milostpani — pro.sina y !As — pojd'te Mne je tak hrozne zle — a slice se mi spat...." A jako na potvrzeni s1.77;: ch sloe zivne tak uptimne, at ji lupne za calaamo. "Ale sleano — draha sledno — 1;:la: to bude s nami — se mnou — prijirnate rcou nabidku —" vpadne cpet neadbytm-7 ale odmidi se ok-a,mZite pied rozhodno pohnevanYm zrakem HugovYrn. "Ani vas to nesmi napadnout — vy jeden pirate — Tana nentijde tandit do Zadneha baru! Zapiete si to za, uei jednou prov,t.dy. Vy muzete dnos podekovat Rtnubohu na kolenou, Z'e yam Tana vyekubla trn z nohy a dcufat, 'Z.e VELi Ninu-Non do zitrka ptejd• j.ei migrena. Takova tancenice, ktere se bude jednou obdivovati celY svet, — a na vaearn parkete! Ze, Tanieko?" "Hm" — zarnurnla. Tonda za.hybu raucha pani Sylvy a tim je dela •abata k nemalemu zklamani eelovu skandena.. Brzy pate zdvihne se na .uoleenast a odchazi podpirajic znieenor "an:link:a dnaeniho .vedera a provazena jcouc zraky veech ptitomnYch. Jakmile se za 'landau zavrely dvete Alhambry, vysko;,i pan s nionoklem sve Mdle, a propletaje se mezi stoly, dastilane majitele podniku, hiediciho zklamane k dvetim. "Ferry — posly.r — poklepal ro.ut s monoklem na rameno zkormouceneho majitele — "mazes mi rici, kdo byla ta earn a Llba. ktera, dnes tandila? Dauff,m, :T.-a se ti nepodatilo uhranou.ti ji, aby se na, sta.lo orodukovala v tvem podniku! Byl by to ziodin! Pane Bate — takovY tanec pro piebejskY vknc t vYa.h ziodejskYch bursianii. Via — napamatuji si prav'e mnoho z pisrna — ale ono podobenst yi o p erlach a svinich by se pro tent° plipad hodilo jako ulite." "Vypraeuji si podobne uralky svYah hostft — ty nepoda•ene filmove embryo" — zasykl


Strana 16. zlostne eef pOdniku, kouleje pohnevane oeima na muze s monoklem. "Jdi se radeji podivat na nejaky svflj film do biografu a zaplake pri pohledu na puste hledike, zastoupene pouze nekolika starYrni pannami, smrkajicimi do svYch kapesnikU pti pohledu na, tvoje rozbtedle, otrepane milostne historky, jakYmi eastujee ubohe obecenstvo. A pak se prijd' podivati veoer ke mne a reknee - sobe, ze jest ICpe hazeti perly svinim a piniti si kapsy zlatern, nelli ho.zeti obecenstvu bezcennY brak, kterY ani ta, svine nestravi..." "Zanechme osobnich sporri" — prerueil mug s monoklem — takto filmovy rel•ser Zdenek Dittrich — rozhoreeneho pritele — "a rekni mi radeji adresu to male di yokcy. Neni ti to vribec nic plat* zamlcie Ii ji z konkureeniho dodal chvatne, eta ztejmou neochotu z Ferryho tvare — "nale2nu ji, kdybych si mel vziti na pomoc detektivy cele Prahy." "Abys tedy nerekl, ze jsem chlap epinava — a abych ti dokazal, ze moje vedornosti z ma se tyYm zcela vyrovnaji, chci se tiditi 0nim krest'anskYm reenim o kameni a chlebe • povim ti, jak se ta 2aba, jmenuje. Je to nejaka, Tana Troniekova a tancuje v Narodnim divadle. A mimo to je to Hugova pritelkyne a ten ti zarueene vyekube trosky tveho skalpu, .odvalie-li se ji obtelovat s yYmi nechutnYmi navrhy pod za.minkou filmcvani. To vie - ze znam sve pappenheimske" — dodal s opovrtlivYm machnutim ruky, odpovidaje tak na rozhoreenY protest Ditrichity. "Tana Troniekova" opakuje si re2iser nadknim vkcek zrudlY a Waite si poznamenava jmeno do bloku zapisniku. Iffezitina predmet tohoto jeclovateho dialogu ujizdi smerem k Bubenei, pranic netuk, ze syYm vystoupenim v Alharribt.e dostal se opet o stupinek vYee na kbriku sveho Uspechu. Tonea me prostovlasou hlavieku rourenu o mekke rameno pani Sylvy a putaje risi snri, chvilemi ze spani vzdychajic, et drmolic nesrozumitelna slova. Koneene vriz zastavuje pl'ed vilcu pant Sylvy a Hugo bare do naruei opatrne sladke nesa je vzhfiru po schodech do Toneina polcoliku. Zde ji pani Sylva chvatne odstroji a zahsnuvei strati°, odchazi se svou spoleonosti do salonu, kde s.. pri eerne 'cave chvili hovori o prilbehu dneeniho vekra, jehoz hrdinkou je oveem Tana — snici nyni sladkY sen ye sve postYlce. "Zristanete oveem u nine — oba dva —" pravi pani Sylva rozhodne. "Huga ulozime v pokoji v prvnim patte a Marcela si vezme fhodrY salonek vedle Tanina pokoje. Po techto slovech odejde , pani Sylva, aby vzbudila panskou, nebot' pokoje nejsou pripraveny. Hugo a Marcela osamotni v salone, kde zavladne na nekolik okamliku traune ticho. Posleze se Marcela zasmeje nucenYm, podivnYm smichem a zdanlive lehce prohodi: "Nule, Hugo — opet zamilovan — col —? Musim vam skuteene blahoptati k vaeemu vkusu — jenk — nehnev.ejte se — prosim — nemluvi ze nine larlivost, ant zavist — ale neni to male, proste divenky pro vas trochu elcoda?" "Je" — priznava Hugo bez mueeni — "totil bylo by ji ekoda, kdybych z ni chtel ueiniti to, co se pravdepodobni5_, vy i pani Sylva domYelite, totil svoji milenku. Ale prisaham yam, Marcelo — le bych si radeji pravou ruku nel spachati nee° podobneho. Vite — ta maliaka ve name vzbuzuje dam° zaloomenute city — takove — nu, rekneme otcovske! Musim nyni neustale rnysliti na S70ji Selmu a myslim, 'le se k ni rozjedu v nejbliZeich dnech — jakmile nastanou divadelni prazdniny." "Opravdu — Hugo?" V MarcelinYch je nyni tolik teple nehy a laskaveho svetla, Hugo neodola a pritahnu y jeji rueku ke sve hrudi, zliba ji od rri govYch nehtin az k tepidmu ohbi nahe pale. "A co vy, Marcelo" — pta se tile, pohlikje zkouma,ve do zardelYch tvari ralade zany — "komu nyni path vase sladke srdeeko?" "Moje sladke srdeeko" — opakuje hereeka zvolna a ye hlase se ji chvi tajernna trpkost

V ESTN tK — "to nepatri viibec nikomu, milk Nedovedu bYti tak pru gna., jako yak zle, sobecIce, maske srdce — ba ani jako srdce mYch et'astnych kolegyri, ktere z neho dovedou rozdavati po kousiekach, ani2 by ho ubylo. Oveem, le se take ba.vim — flirtuji — ba nekdy se i dokonce liba,m s mull, kteri mi ptichazeji do testy a kteri maji dosti espiritu a osobniho kouzla, aby me na nekolik okamziku za,uiali. Ale moje srdce o torn nieeho nevi. Snad al" za dlouhou, dlouhou dobu — al se mi podari mymYtiti z neho vzpominku na jednu tvat — ale obavam se, le to bude lake chvili trvat." A tichounkY vzdech splynul s MarcelinYch, karminem zbarvenYch "Marcelo," Hugova tvat je nyni pouze o palec vzdalena hereeeinYch broskvovYch lieek — "chcete — chcete tim ici — ze me mate stale jeete rada?" "Nechci tim rid pranic" — -vztiet se nahle mlada lena a zasmeje se rozpustile. "Jste neustale tak dornYelivY — milt' Hugo — a nad to se nyni snalite vnutiti se do role, ktera yam vubec nesedi — ach, milostiva pani" — °bract so vymret'ujic plane tilko z lenoCky k pani domu, ktera, prave veela. "Jsem ji g straene univena — naohu jiti spat?" "Zajiste, Morcelko —" pravi pani Sylva "dovedu vas do vaeeho peltsku — a vy, Hugo, podkejte, prosim, nekolik okamlikfi hned pro vas prijdu." "Nule — dobrou not — Marcelo" — pravi Hugo ponekud zklarnane. "Dobrou not — Alexi" — odpovida hereeka rozmarne, kladouc na toto jmeno vYmluvnY prizyuk. TONoU BOLT SRDI6KO. Tonein spanek to noci byl velmi neklidnY. Ptevalovala se na lhCku se strany na stranu a 'Caste pl'erYvane vzdechy, derouci se ji z hrudi, svedeily o tom, le spank na va.vj.jinech nebYva v‘Zdy nejsladed, jestlile mu predchazely udalosti tak pestre, jako tomu bylo veerejeiho vekra. Bylo a.si kolem pate hodiny ranni, kdyz se divka nahle probudila. Hlava ji slabounce bolela — take brnela — a v nstech citila podivne hohkou paleiYest. Tak se deje vim flamendrfun-zaeateenikfun, kteri se vrhaji prilis ztreetene do viru svetskYch radovanck, aby pak trpce litovali nerozvalnYch aims rninule noel — nebot' takova kocovinka neni rozhodne yeci prave nelptijernnejei. Jazyk mela telkY, jako by byl z olova a sucho v Ustech zpfisobovalo paleivou zizen. Usedla na lrigku a slo g-11a telkou hlavu do dlani. Postel se s ni zlehYnka toeila a hou•ala -svetlY etverec okna propouetel ji g prvni 26..btesk nave poeinajiciho dne. Kdesi v sousedstvi zakokrhal prvni kohout. "Neni to nit platne — musim se jit napit" — rozhodla uboha. Tonea a sehnuvei se pod postel, nahmatala svoje hezouelce, atlasove trepky, ktere tam pripravila peeliva, ruka pani Sylvy. Phi prvnich krocich ponekud zavravorala — "zatracenej Campus" — ulevila si rozmrzele, tisknouc opatrne kliku, aby nezpftsobila larmotu. Skuteene se ji podatilo otevriti dvere pokoje tamer neslyene a Tonea otevirajic je jen natclik aby jirni protahla sve stihla telo, plat se potichouekti chodbcu v vodovodu, kterY je v pravem ohbi na jeji konci. V jedne ruce drlic sklenieku se sveho toaletMho stolku a druhou se pridr2ujic chladne steny, postupuje Tonda opatrne temnotou, strej' se zpnsobiti sebb menei Cramot. Koneene zic se ocitne et'astne u vodovodu a nahmatne kohoutek. Pote pile dlouhYmi dychtivYmi douCky osvelulici tekutinu, al se ji zda, ze je ji jiz opravdu lepe. "Budu mit v Mee akvarium" — bruei Tanta znaene ji.2 usmirena, se s yYm krutYm osudem a nastoupi zpateeni cestu. Nahle se veak polekane zastavi a zatajivei dech, pritiskne se ku steno, pozorne naslouchajic. Kdesi na opaenem konci chodby vrzlr slabe dvehe. Uslyeeli ji snad nekdo? Tonea, si uprimne preje, aby tomu tak nebylo, nebot' rozhodne nestoji o to, aby ji nekdo uvidel v

Ve sttedu, dne 14. prosince 1938. tomto stavu. Pani Sylva by jiste ra ga starost a nebylo vnbec .zapottebi, aby take jeji spank byl pokalen. Tonea se proto ani nehYbe, aby neprozradi la svoji pritomnost na chodbe.. Dvere modreho pokoje, kterY se nalezal o neco vice na pravo od pokojiku Toneina, se nyni pootevtely a vzniknuvei Sterbinou dopadi na protelei stenu chodby ilutavY zablesk svetla. Tonea ani nedYk a sklentoku tiskne k prudce rozbueivelmu se srdci — nebot' ve svetlem pruhu objevila se nahle vysoka, Stihla silueta mule. Hugo. "Co tu dela ? zfistal snad pies noc u nich?" probiha, Toneinou zmatenou hlavou a nejradeji by se studem propadla, pomysli4i, le by ji takto mohl ptistihnouti — neobleeenu a rozcuchanou — v noeni kosili — pambu nedopust'! Postava mule je k ni obracena zady s hlavou naklonenou dovnitt mistnosti. Pojednou Tonea citi, jak ii vSecka krev z tela unika a ledovati straSlivYm Ulekem. Zoufale zatape rukou po hladke stet .* hledajic nejaky opernY hod, ktereho by se mohla zachytit, aby neomdlela. Od tenkeho pramenku svetla zalehne sem tlumenY divei smich. "Marcela" — mihne se jakoby bleskem v Toneine mozku a kdesi u srdce pociti ostre, paloive bodnuti. Dveke se jeSte vice pootevkely a Toneiny oei Sent jig znaene uvykle, urti obrazek, nad kterYm ubohe srdeeko male tanednice div nepukne bolesti. Na temnou siluetu mule pkipjala se o neco menSi, stihla postava, fosforeskujici sateen. Jeji nahe pale zasvitily do temna chodby, jak je zaklesla kol Sije odchozejiciho mule. "Dobrou noc — Hugo — mildeku." "Dobrou noc — Marcelo, nyni jiz doopravdy — ty maid trapiekor Odveti mulskY hlas tiSe a piece dosti zketelne, aby Tonea zaslechla. Zaslechla a porozumela. On — Hugo — jeji Hugo — odchazi z Marcelina pokoje. Byli spoin po celou tu dobu, co ona spala. Ach ze... Vs'echno se s ni zatodilo a eervene a modre kruhy se ji rortaneily pied odima. Opanovala se 17 a.k vii silou sve mlade, pevne yule. "Nesmim omdlit — nesmim —" opakovala si ftporne, zatinajic zuby do WI. "Kdybych ted' upadla — bouchlo by to — a byla bych prozrazena. A to se nesmi stati za nit na svete ne!" Zda, se ji yeenosti, nez. se tito dva mladi de od sebe odlouei. Nyni se opet libaji a drlice se v narudi smeji se St'astne. Tonea tu stoji — chvejici se uboha hromadka — tiskne sve male, umueene srdeeko obema pestmi, svirajic v jedne z nich kteeovite sklenieku. Koneene =lova postava odloupne se od svetleho pruhu a mavnu ySi jegte rukou na pozdrav, vzdaluje se opaenYm smerem od Toneina fikrytu ke schodifti, kde koneene o poschodi vise doznivaji tithe kroky. Tonea sebrala nyni vSecku svoji silu ke zpateeni testa. Chvejic se a drkotajic zuby jako v zimnici, dostihne koneene dveti sveho pokojiku a zhrouti se na luzko, zarYvajic prsty zoufale do poduSek. "Hugo" —vzlyka, zoufale a kruta, dosud nikdy nepoznand bolest zda, se, he ji zardousi. Hugo miluje Marcelu. "Je konec — konec" opakuje si Tonea; hluSe a bohatY ptival slzieek pornaha ubohe devuSce odplaviti prvni hotkost a zklamani, kterYch osud uSetti jen malo jedincii. A Tonea tuna al doposud pfi111" etesti najednou. Snad he tim vzbudila za(Pokraeovami.) vist bola& Pilpravy k jizde vpravo. Dne 1. kvetna pti gtiho roku marne zadit chodit a jezdit vpravo. Do to doby musi bYt vykonany vSechny ptipravy. Vetejna sprava dala jil rozkaz, aby bylo ihned zapadato s pfeznaekovanim silnic, ktere bylo povinne zavedeno v roce 1935. Bude tedy provedeno velke stehovani v'Sech smerovYch ukazatera a silnienich znaoek z leve na pravou stranu silnic a test.


Ve sti'edip dire 14. Drosince 1938.

Na palube. Josef Wechsberg. AMOitNiCI jsou povereivi jako artiste z N cirku nebo stare Zeny. Na lodi je koeka, ktera je maskotem lodnikil a jiZ se vede lope nee cestujicim prvni tkidy. ItalskY vykladad karet, pfebYvajici v mezipalubi, ma pine ruce prace s veStenim budoucnosti. Kdy2 je nekdo v patek o pulnoci na palube, je mlha a zahouka lodni sirena, jiste si zlomi ptig tiho roku nohu. Proto take dela posadka napjate 'deka na "posledniho". Na posledniho? Ano, na posledniho eloveka, kterY v Le Havre, mists odjezdu, vstoupi na lod'. Nesmi to bYt Glen posadky, nYbr2 cizinec, cestujici. AmerickY obchodnik pkinaAi zpoZdeni. (Na atlantickYch lodich je potad pino americkYch obchodnikri, proto ta dasta, zpoZdeni. Voila!) Mlacla divka ptinese Stesti. Stara, Anglieanka v kostkovane sukni, s kleci na ptaky v ruce, jak je zobrazuje "Punch", znamena hrozici 'neStesti. Zkratka, kaZdY dlovek ma urditY vYznam. Nicmene zavladl na "Chaplainu" nejvetSi zmatek. Namotnici rozpraveji a hadaji se a odbornici na palube Upine selhali. Je to odem telka vec. "Posledni" nepfUel ani americkY obchodnik, ani stara, dama, ani mladY S"vihak, ani sestra z Armady spasy, nybrZ liliputan. Je to Glen skupiny artistti odjaclejicich do Ameriky, a netu gi, jak' zptisobil v posadce zmatek. Co ve'Sti "posledni" v podobe liliputana, to nevedi ani nejzkuSenejSi vyldadaei pover, Jedna strana tvrdi, Ze prori plati ureeni "malt hoch", protole je vysokY jen metr etrnact. To znamena mlhu a boutlive mote. Druzi namitaji, Ze je to "pan v nejlePSich letech", protole je mu etyticet let. To znamena: starost o rodinu, gpatne vino a severovYchodni vitr. Ano, a tak to bylo: u Azor bylo more boutliye, pied NovYm Fundlandem jsme vezeli dtykiadvacet hodin v mlze, vino nebylo tak dobre jako jindy, z Evropy dochazely Spatne zpravy a kaZdY mel starost o rodinu. V8echno souhlasilo na vitr, ktery neptichazel ze severov'chodu, nYbrZ ze severozapadu. Mnoho lidi se rozhnevalo na Evropu. Dtive jsem tento zjev nepozoroval — snad jich bylo /Ilene a nebYti tak napadni. Tentokrat jsem si jich dak vsiml okam2ite. VSichni se divali nenavistne na ktidove skaly Le Havru, ztracejici se v mlze. Jejich slova nenechavaji pochybnosti o jejich mySlenkach. Ano, zbavili se Evropy — navZdy. Prokleta, Evropa. Nikdy se sem nevrati. Prvni den plavby, druhy. Lodni noviny pkinaSeji smutne zpravy. Slovo "valka" desi lidi na loch. Je to pravda, Ze by se parnik vratil, kdyby vypukla valka? A tam ta svetla v mlze, neni to valedna, lod'? Kolikrat u2 byly ptepadeny osobni parniky, Septaji vSevedouci. Pomnete na Lusitanii. Snad uZ plovou v mom miny? Nekdo se dovedel, Ze s sebou ma zapeaetenY rozkaz pro ptipad, Ze by se "nee° stale. S lidmi, kteki nenavidi Evropu, se deje divna promena. PliZi se kolem kabiny vrchniho stewarda, kterY ma dolorY aparat a posloucha na kratke viny evropske stanice. Rvou si lodni noviny z rukou. "Devet hodin veder", tika, nekdo. "U nas dama je Sest hodin. Co asi delaji znami. Co bych dal za to, kdybych se tam jen minutu mohl divat nejakYm dalekohledem! Kdyby se toho elovek aspori clo yed& vie. Tech par zprav, co zde dostaneme, opravdu nestadi" Jaka pomoc. Lids maji cluvod nenavidet Evropu, dopalili se na ni, ale neni to snachie zbavit se stare domoviny. Prokleta dobra Evropa! Hodne u2 toho bylo napsano o velkYch zaoceanskYch lodich. Doeteme se, kolik tisic vajec a kolik lahvi vina lod' veze s sebou, jak rychle pluje a Ze ma v salonech gobeliny, ktere by mohly viset v Louvru. Ale nedoeteme se nieeho o mnoha dobrYch, prospeAnYch drobnostech. Na ptiklad vodovodni kohoutky. Sladka voda k myti je na lodi drahocenna a musime ji jinak bychom mohli posledni tit dny pla yby zfpArLt bez sladke vody. Proto jsou kohout-

VESTN1K ky konstruovany tak dfimyslne, 2e se samoeinne po nekolika vtekinach vraceji do ptivodni polohy a uzavtou ptitok vody. Na stadich lodich bide nadavali na kohoutky, ktere uzaviraly vodu hned po otodeni. Na modernich lodich ztistanou kohoutky otevteny deset vtekin a pak se zavtou. Nikdo si nemtiZe steZovat — a piece Seth vodou. Nebo seznam cestujicich. Ve velke spoleenosti jsme Casto p •edstaveni lidem, jejichZ jmeno jsme dobke neslyseli, o nichi nic nevime a jimZ celkem nic nernilZeme rici. Na lodi je seznam cestujicich, pied ka2clou kabinou visi tabulka, potadi v jidelne je oznaCeno jmeny. KaldY vi, s kYm ma test, stadi nenapadnY dotaz u stewarda. Pkedstavte si, kolik se tim uspoti neptijemnosti! Ale to nejlepSi: klid. 26,dne houkani alit, kineeni tramvaji, ramuseni amplionti a bezohlednYch souseda. I kdyZ zde hluei lodni kapela a na chodbach se Tide hlasite smeji a zpivaji, stadi zavkit dveke kabiny, otevtit kulate okenko a slySime jen stejnomerne Sumeni vin, sladkou ukolebavku pkirody. Take psi maji sva prava (ne zadarmo, proto2e jizda stoji za psa dvacet dolarti) a je jim vyhrazena Cast paluby. I zkuSeni milovnici psu zde mohou studovat povahy s yYch etvernohYch picatel. Ptededim: pstim je na moti dobke. Nedostanou motskou nemoc. Ani mlha, bouke a kvileni siren je nevzruSi. Stare anglick y damy putuji kaZde dopoledne k psi palube a bavi se skrze intile se svYmi miladky. "Nerozumim hie lodni spoleenosti", steZovala si stara majitelka hezkeho foxteriera, "nemohli sem tem ubolatkilm postavit aspoil dva patniky?" "Champlain" je na mori teprve etyti dny a etyki noci. Kratka doba, na souSi prilis kratka, aby se lido bliZe poznali. A zde? Vime uZ, ie kapitan, "po Bohu pan lodi", vzpomina easto na rodinu a tai se, al bude sedet se ienou a cletmi v zahradce, daleko od kapitanskYch intistkd a kotev. Vime, ze dama u vedlefgho stolu odjitcli do Ameriky a neztraci odvahu, aekoliv vtibec neumi anglicky. Vrchni steward byl na lodi, ktera, shotela, shotel mu take krasnY nov' smoking, a to ho mrzi dodnes. Miss Dorothy byla s maminkou na vYlete v Evrope. Nejvic se ji libila draha na Pannu ye 8vS7carsku. Pan u stolu vlevo vypravi kaZdemu, Ze mel kdysi velke uhelne doly. Ted' ma jeSte tisic doiarn. Pojede do Miami a tam je proh'ti a pak se zastkeli. Maly liftboy je poprve na lodi a stYska se mu po domove. Pan, kterY se prochazi po palube v plasti, je pry stihan zatykaeem. MladY rusk' pianista je ustaviene pohromade s blond'nou z Belgie, hraje pkekrasne Chopina a Albenize, a bide z okolnich kabin si nan steluji, protole jim klepe na dveke, kdyZ jde spat. Obchodnik s klobouky pteruSil obchodni spojeni -s Evropou, s timto kontinentem nechce mit nic spoledneho, jeden hudebnik je vlastne studentem, v Pah& se Silene zamiloval do jiste Amerieanky a nemel penize na cestu. Ale ted', kdy2 se stab Menem lodni kapely, aby za ni mohl jet, telegrafovala mu, Ze je vSemu konec. Snad se tedy vrati rovnou domti. Oim to je, 'Ze se vSechno dovime, o vSem slygime, Ze kaZdY vypravi o svYch starostech, Ze se tak snadno seznamujeme? "Mystery", vysvetluje mi start ctihodn' American, kterY uZ po 104krat pluje pies Atlantic, "tajemstvi motskeho vzduchu. Lids se zbavuji vnittnich zabran. ProZivam to po kaZde znovu a potad je mi to zahadou Mystery .. . Stielecke organisace se sjednotily. V nejblitSich dnech bude provedeno sjednoceni Narodni gardy s Oeskoslovenskou obci stteleckou, eeskoslovenskYm svazem stteleckYm a Akademickou legii. Tyto organisace maji jiZ delei dobu spoledne velitelstvi, maji stejne tile, ale rrizne stanovy. Organisace budou povinny pkijmout spoleene stanovy do 3 mesicu. Organisace, vznikla sloudenim, se nazYva. "Narodni sttelecka garda". ,VojenskYm velitelem jest armadni general ye vysluZbe 8nejclarek. Prvnim zastupcem velitele a naeelnickeho Stabu jest general Narodnich gard, podplukovnik pechoty KtiZ.

Strana 17. BUDEME NA.*RODEM sunit NEBO PODNIKATELt? Statistikove a hospodati nam spoeitaji. jsme ztratili a co nam zustalo. Ale at' jiZ ten podet bude jakYkoliv, jedno je jiste —zit budeme, proto2e it se musi. Jak budeme zit, of ;u2 je jinx otazka, a to zaleli z nejvetSi easti na nas samYch. Na torn, jak se v okleStene republice zatidime a jak povedeme sve veci. Je;Ste tu mezi nami Ziji detni ptedstavitele to Ceske generate, ktera zaeinala za podminek jeSte te2Sich, net. v jakYch jsme my dnes. Vet;:s'ina z tech solidnich pramyslovSich zavodil, ktere jsou rani chloubou po strance technicke i podnikatelske, vyrostla z malYch ZivnostenskYch dilen. Jejich zakladatele se probili, prckousali. Podnikavost techto deskYch lidi poraZela mineni, 2e jsme jen narodem slutra a zavis13"rch zarnestnancil. It se musi, ale chceme-li se hospodalsky zdvihat, musime otevkit cestu podnikavosti. Mame mnoho dani, ktere postihuji prostkedky k podnikani a k vYclelku, misto aby Zadaly pro stet a obec iimernY dil skuteeneho Takove Bane postihovaly na pt. motorismus. Ze jsme se v motorisaci talostne opozdili za jinYmi staty a vzaly existenci tisidim lidi. Ted' vlada generala Syroveho tuto pfekalku odstranila. VodohospodatskY svaz es. prtmyslu postal vlacie a Stalemu v'boru Zadost na zruSeni Bane z vodni sily. Dane z vodni sily zate2uje jednu kWh dastkou 7.5 halete. Je to temet tolik, co stoji vYroba stejneho mnoZstvi elektfiny v elektrarne parni. Je to dari, ktere, ptimo nutila majitele vodnich sil, aby je nechavali utikat neztaitkovany,.takie dan vynesla jen 9 milionti KC rodne. Odbornici ,odhaduji, 2e zruSeni teto Bane podniti soukrome investice v dastce aspori 400 miliont KC a uSetti mane dovos uhli za 120 Otazka elektricke energie pottebuje pozorne revise.. 2atina, Zivnost se neobejde bez elektkiny. Cim levnejSi elekttina., tim snadnejSi podnikani. M na vYjimky je u nas elektkina draha.. Je mnoho ,obci a mest, ktere spattuji v prodeji elekttiny prosttedek ke kryti schodkil sveho hospodakstvi. Misto aby rozkvetu podnikani a Zivnosti ye vlastnim za.jmu pomahaly, umotuji je hned v zarodku. Misto aby Za.d.aly podil,na vYclelku za sluZloy, ktere obdanu priolcazuji, ochiimaji prostkedky k podnikani. V obecnich davkach panovala takova, vynalezavost, 2e jedna obec docela vaZne chtela uvalit na olodany clavku podle velikosti a paetu oken. Nejde vSak o tu ei onu clavku a dari, ale o nazirani na podnikatele a na podnikani. Dosud byl v platnosti system 2aby, sedici na prameni. it se musi. Jak budeme Zit, to za1e2i na torn, nechame-li Za.bu na prameni seat. V nebezpeeni mravniho zhrouceni naroda. Nikdy, ani pied koncem \ Talky a zhrouceni vSech vnittnich sib mocne monarchie nebylo tolik krvavYch, Sibenienich vtipu, Uslovi a sprymu o soueasnYch udalostech a lidech, na vSechno a o kaZdem, jako ted'. UZ zase Svejkujeme. Je to zlovestny ptiznak. Je to OervenY smith di, y e kterYch dechno unitelo a kterYm nikdo nedal nadeji, Ze budou Zit zitra. Nebezpeei, Ze narod sam v sobs se mravne zhrouti, 2e se v nem zhrouti hranice vSech mravnich ptedstav a hodnot a di mravni vale, je nutno odvratit. Nic kladneho, Zivouciho a trvaleho nebude lze s rispechem budovat na narode a s narodem, kterY se sam v sobs mravne zhroutil. To IA by pkestal b't tivYm narodem. — UkaZme mu, Ze budeme a dovedeme Zit! Dejme mu jistotu o zitkku a pevnou ptidu pod nohy! Tady je zase tkeba shromaIdit vSechny a ze vSech stran kladne tvtirei sily naroda, osobni, spolkove, novinakske, politicks, k velke pfisobnosti, vlivu, povzbuzovani a vedeni. 2iii jsme u2 bez statu a pkelili jsme. Neize vSak Zit bez naroda. Neni moZno eloveku ptelit narod. ikika Neruda: "Jen tebe, narode, tebe bych neptelil." — Mravni zhrouceni by narodu Zivot vzalo. -- R. Kepka.


Strana 18.

ODDIL DONSOVATELM had Hyezda Texasu cis. 47, Temple, Tex. Cteni bratfi a sestry! Tem, kteti jste se nemohli dostavit do schaze, kterY byla konana. 4. prosince, sdeluji yam vYsledek volby atednikii pro rok 1939. tfednici byli zvoleni jak nasleduje: PfecIseda J. 3. Mikeska, mistopfedseda Paul OleInik, tajemnik Jerry Dana, ireetni Wm. J. Mikeska, pokladnik F. E. Hejl, pravodei Jos. P8eneik, stilt Wm. KoSarek. Tet konala se volba sifioveha vYboru a zvoleni byli nasledujici bratki: J. J. Mikeska, Jos. 11. Kotria, A. Jerry Chupik. Dark vYbory budou jmenovany v pfigti schazi. Tedy, bratki sestry, dostavte se do ptigti schaze. Duletite jednani, ktere melo pkijiti k projednavani bylo p11 to legraci opomenuto a bude se muset vziti na pfettes ye ptati chazi. Podasi v na:sem okoli mame stale suche, stale nam jen such' vitr foulta, ovsy, ktere byly 7a.sety, misty nerzeky, a ktere rze gly, jsou nyni vyschle. Musime vgak doufat, ze nam snad brzy zaprti. S bratrsk.Ym pozdravem, Jerry Dana, Rad Svaz echoslovann Cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratki a sestry! Vderejti fadova, schaze byla detne navkivena obojim pohlavim, a ja, doufam, ze jste vkchni spokojeni s volbous iffednika, i nekohk novYch Mena. bylo pkijato. 'Celkove jednani a volby titednika sly hladce a struene, bez vklikeho zbyteeneho mluveni a takto ma b'3t tim budou nano schtze zajimavejk a lope navAtevoyany. Bratr pfedseda Joe Bartek a br. mistoptedseda Joe Batik meli k nam male proslovy s ponaudenim, a ja doufam, ze vkchni bratti a sestry si je vzali k srdci a budou se jimi fidit. Kteti afednici byli zvoleni, sail yam br. tajemnik. Vite, on to ma napsane vS'ecehno na puntik, ja bych nerada, nekoho vynechala. Jen yam sdelim, ze to nat'astne dislo s volbou 'dopisavatele, zase padlo na mne, ja radeji etu netli pisi. Vkm yam br. a ses. srdeone dekuji i tem mnohYm, kteti mi fekli, ze moje dopisy se jim libi, at' hodne pisi. Vyna,snatim se, jen kdy Bah zdravi da, a br. redaktora jit do ptedu prosim za sv. trpelivast. Po schazi jsme se dab :1'e pobavili, neb br. Sava Elich daroval beeidku toho peniveho a sestry pkichystaly sandviee a povidani bylo dost. Tam jsme sli v lete a dome ptiki v time, a vette, po torn teploueltu je to neptijemne. Dnes je dosti chladno a zamradeno. Svatky vanoeni se nam bliza, svatky — radostneho oslavovani narozeni nakho Spasitele. Co kouzla a poesie v sobe taji tato doba va,noeni, a vzpominek mladYch i staftich. Jako kaaloroene, tak i letos budeme mit stromeeek v nak sini ptig ti nedeli 18. v 7 hod. veder a peknY program to na gi drobotiny u jeslieek, jako zpevy a basnielty a Mikulag bude rozdavat darky, kdo chcete detem a svYm milYm poslat. Take bylo ujednano, by si posilaly darky jeden druhemu, ale sluSne, a ponovne ne vice jak 10c; je to ye prospech kadu a pobaveni ve spolek. Jste vAichni srdeene zvani, a ptivedte vase ptatele a zname, vstupne neni ladne. A ptijd'te co motna, yeas, k vali detem, neb ti male jsou potom ospali. Take nezapomerite na Sylvestrovskou zabavu, a hodne jinYch plivedte. Hudba bude dobra i o vkchno fine bude postarano, a nepajdeme doma. rano. Neltdy po Novem roku pkijede nam ZperackY kroutek z Dallas zahrat pekne divadlo — operetku, — kterou tam nedavno hrali v Sokolovne. Ut se tetime. Napti gte oznamim vice, neb dopis se mi ut hodne prodloutil, a ja ho chci miti je gte uvetejnenY. Na konec pfeji fgem i ctene redakci a br. redaktorovi, 'At'astne a vesele svatky vanoeni a hodne nadilky. Pokoj lidera dobre vale! Marie .Juranova.

TNISUA kid Ennis, Oslo 25. Ctena, reciakce! EnniskY fad zase potada vanoeni program, kterY se bude odbyvat 26. t. m. Bude trochu net jive roky, neb sehrajeme take divadlo "V zaki vanoeniho stromku". Je to kratka veselohra o tkech jednamich. Bude v nem hrat strejdek Rada, Geo. 8trunc, Frank Strunc, Johnnie Hrabina, Wilma Nesuda, Adele Lansfeld a Dolfie HaSkovec. Mezi jednanimi budou jini elenove ptednaget basnidky. Po programu bude maid nadilka zdarma pro katdeho. Kdo bude chtit, mate si pkinest darek pod stromedek a Santa Claus darky pak rozda. Vstupne bude pouze deset centa pro dospele. Chtela bych vgechny deny sboru Mladete upozornit, ze v patek dne 16. prosince budeme miti schfizi, ve ktere budeme tahat jrnena elenil, ale pouze tech, kteti budou pkitomni ye schazi. Uptimne zve tad dislo 25. a Sbor Mladete. Dolfie HaSkovec. kid Karel Jonaa, eislo 28., East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry! Jesrpo vYrodni schazi a proto yam, kteki jste y e schazi teto nebyli, zdeluji vYsledek volby vkch atednikt na rok 1939. Jak shledate, jest elenstvo na geho tadu s dtedniky apine spokojeno, neb ti sami atednici zastavaji jit po fadu let, cot je znamka ze Akednici konaji sve povinnosti spravne a pactye. Za to vas, bratti a sestry, vak afednici ze budou 'male tak einit, by vase davera v ne nebyla zlomena tkednici byli zvoleni bez oposice aklamadnim hlasovanim nasledujici: Chas Keprta, ptedseda; Joe Wakeek, mistoptedseda; John Holeeek, tajemnik; F. V. Urbish, adetnik; Albert Lupik, pokladnik. kiditele byli zvoleni nasledujici: Jim Fojtik, Emil FaltYsek, J. F. Novosad, Adolf Kubena a Frank Schoppa. VYbory budou jmenovany v ptiSti lednove schazi 1939. Nebude snad na Skodu, kdy neco potichu vyzradim, co br. Urbish prohlasil, ze totit v lednoye schazi zvoleni atednici pohosti elenstvo, kdy zaroveri bude malt program pti kterem bude ptedneseno nekolik hudebnich eisel skolni kapelou east-bernardskou, kterou kidi chvalne znarnY ueitel hudby br. Sktivanek. Co vk ma br. Urbish za lubem nevim, avAak jsem jist, ze nam to pozdeji zdeli, neb on jest, co se tyre pobaveni, expert. Ze se tento rok chili ku konci, pfeji 'dem etoucim vesele vanoeni svatky a At'astnY novY rok. S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, tajemnik. President dr. Hacha vydal hned po svem nastoleni a schvaleni kabinetu natizeni o amnestii, kterou udelena byla milost vSem polickYm provinilciim, odsouzenym pied 7. kijnem 1938, z dehot vSak vyjmuti byli vojenSti deserteti a Spehouni. Stejneho dne odjel na htbitov v Lanech, kde polotil venec na hrob presidenta 0svoboditele Toma ge G. Masaryka. V mnohYch mistech se to povatovalo za projev nesouhlasu s kampani jiste dasti dsl. tisku k pokaleni svetle pamatky vadce eeskoslovenskeho odboje za svetove valky. Je pravdou, ze Hitler do nacismu ptines1 skuteenou bestialitu. Nemec je docela jinY ode vkch lidi ye smyslu racionalismu. On upird katclou cnost ostatnimu lidstvu. Je doslovne pravdive, ze Nemec je neptitelem vSeho lidstva. Pravi, ze nenavidi tida, ale vpravde nenavidi katdeho eloveka jineho plemene net sveho. — Prof. H. Slominsky.

KALENDA.k. V nedeli 18. prosince. Operetku "Lucifer" sehraji sok. ochotnici v sini tadu Stefanik v Hustonu. 25. prosince. Vanoeni program pota.da tan Pokrok Houstonu. Zacatek ve 3 hod. odpoledne. V sobotu 31. prosince. Sylvestrovskou zabavu Uspotadaji soe. cvidenci v Sokolovne v Ennis.

ye st.Peclu, dne 14. prosince 1938. AMERICKA RASA. (Dokoneeni se strany 1.) tradici nebo zkroceni despotismem, a my udelame rasu, ktera bude vadltyni celeho sv'eta. Udelame rasu, ktera zachova, a zaslouti si svobodu, rovnost, ptiletitosti, prosperitu, mir, snaSenlivost a gtesti, ktere nak pfedkove ziskali pro Spojene Staty a nam odkazali." Formulujme sve vyzvani nejenom podle jeho ukechtileho adelu, ale i podle jeho blahodarneho adinku, a uvidime jasne, prod je dnes Amerika nejsilnejk a nejbohatk, nejpokrokovegi a nejblahobytnelk narod na svete. Je to proto, ze nejsme tak zvana, "dista" rasa. Je to proto, ze-nejsme zdegenerovana, rasa, rozmnotujici se ze sebe. Je to proto, ze nejsme stoprocentni arijske, ani tadno, jina rasa. Je to proto, ze jsme smiSena rasa, mutna a bujara, zrodivk se podle vedeckYch principa kkiteni a ptirozeneho vYberu. Je to proto jsme site rasove, slitina, ale slitina se vkmi jejimi nejlepSimi vlastnostmi. Je to proto, ze jsme ptijali, asimilovali a pkenesli dale duSevni i telesne ptednosti mnoha jinYch veikYch narodt. Je to proto, ze jsme ziskali nejlepSi duchy, nejlepSi tela, nejlepSi vlastnosti nejlepSich, nejstateenejSich a nejpokrokovejSich jedineu jinYch ras schopnych asimilace. Je to proto, ze jsme na sve btehy, do svYch domova a srdci pfinesli ty, kteti men odvahu a prabojnost, jasneho ducha, proziravost, ze opustili stare, vyderpane a vybrakovane evropske zeme a systerny a ptiSli do nak nove zeme a pkijali nak svobodomyslne Vybrali jsme pro Ameriku ty nejlepSi — Evrope zastaly odpadky. At' si Evropa necha svou arijskou rasu a sve arijske valky, at' si necha sve arijske pkedsudky a tyranie, sve arijske zbytky a odpadky. Evropska rasa patti minulosti — temne a pochmurne. Americka rasa patti budoucnosti — jasne, gt'astne a slibne. Cistota je v mysli, ne pouze v krvi. Nejeistk je rasa s nejeistkmi zasadami a 'diny, rasa s nej yySSimi a nejuSlechtilejSimi idealy a vykony. Necht' proto nano zeme kraei po liberalni a osvicene ceste a vita, na svYch bkezich ty, kdo jsou telesne i duSevne nejlepSi ze v gech ras — ne jenom, aby se u nas trvale usadili, ale aby s nami skutedne splynuli. 2adame jenom, aby jako lido byli schopni asimilace s nag krvi a jako jednotlivci byli oddani demokratickYm institucim, ktere vytvotily z Ameriky St'astny domov pro nas a atulek pro ne. Britska, viada doznala v parlamente, ze potadala americkeho velvyslance Josefa Kennedyho, aby pomohl potladit oast filmu, v nemt byl premier Chamberlain kritizovan pro svou zradu 6eskoslovenska a jeho prodani nazistickYm vlkum. Ve jmenovanem filmu, kterS7 mel bYti promitan ve vSech britskYch biografech,. byl interview se znamYm novinatem Wickham Steedem, kdysi Sefredaktorem Timesa a A. J. Cummingsem, politickYm redaktorem NewsChronicle, hlavnimu organu liberalni strany. Oba jmenovan y turnalisti mluvili velmi sympaticky o 6eskoslovensku a odsuzovali politiku Chamberlaina jako neeestnou, nespravedlivou, jetto se ji dopouki demokratickY narod a jedinednY stat. Dle zpravy z Los Angeles, Kal., federalni detektivove postavili se co strat v tovarnach na aeroplany v jitni Kalifornii, kdy Karl Allen Drummond, 211etY delnik, byl dale vyslYchan o pokusu prodati Japonsku yojenska tajemstvi. Federalni agenti patraji po elenech kruhu vyzvedadt, o nemt se mysli,ze pracuje v tovarnach, jet vyrabi letouny pro Spoj. Staty. Rovnet vySettuje se, zda Drummond nernel spojeni s kruhem yyzvedadia na vYchode. Utednici federalni vlady vyslovuji podiv, ze Drummond mohi tak lehce ukradnouti svetlotisky fotografie letadla noveho typu, jet je staveno v tovarne Douglas Aircraft korporace,


V

Ve stredu, dne 14. prosince 19,

ODDIL DOPISOVATELO Z VtLETU DO RIO GRANDE VALLEY. (Pie Alois Vaja, Fairbanks, Texas.) Jig od posledniho sjezdu jsem byl zvedav, jak vlastne ta chvalená i hanena Valley vypada, a co na torn vie je pravdy .Koneene na Am. p3sviceni se mi to vypinilo. Cesta z Houstonu vede krajinou dosti huste osazenou pekn3i.mi mesteeky; pilda je eastedne obdelana, ale vetiinou prerierni tisice a tisice akril rozlohy. Tak se stride, obraz za obrazem ag do Kingsville, kde zadind snad nejvetgi ranch v Texasu, majici vice ne g milion akril rozlohy, je porostla travou a neproniknutelnSani houitinami, kde nachazeji iikryt jeleni, gakali, zajici a divoke kachny, tedy prave Eldorado pro lovce. Cesta ph-es tuto ranch je 75 mil dlouhd a mnoh3"7m se zda pouti, aekoliv s pouiti nema nic spoleeneho, jak dokazuji domky sem tam pro hlidade dobytka nastavene, nekde i s kouskem pekne zahradky. Ptijedeme do mesta Edinburg v Hidalgo Co., ktere je branou do povestne Valley; zde zaem ai l sady pomeraneove a citrusove, 'dim vice k jihu, tim krasnejii, tu obsypany ovocem jeite zelenS7m, hned vedle u lutYm d3zravajicim., stromy jsou jen obsypany a g do McAllen, kde se obratime na vS7chod a uvidim3 tu nejkramej gi krajinu, ktera mute N'Tt k spattem: nejen sady se spoustou ovoce, take laxly poll s tou nejlepii püdou, bohatou na humus, osazenou rfizn3'rmi druhy zeleniny, jako: mrkvi, petrgeli, zelim, fazolemi a hrachem, mezi tim giroke pasy vody zavodriovacich projektil, distá a titulna mesteeka vystavena uprostred sadfi, cyptiiii a palem, z cihel rtizneho zabarveni, mezi tim vynikaji Akoly jako mohutne palace. Jozoruji krajinu, musel jsem zvolat se Slovakem: "Pan Bo gko mil, Ty ani ve svem neloSreku tak pekne nemai!" Touto krajinou pkijedeme a g do Harlingen, Cameron Co., odkud ash 6 mil na severov3i/ chod ma nage Jednota pozemky i s vodnim proxem, ktere ziskala za bondy, jsou na nich ten pomelove a pomeraneove sady, vide' jsem tti v rozmeru 5 — 7 1/2 a 10 akrtr, ke kagclemu sadu je tag , nebo o nee° vetii vSrmera vyeisteneho pozemku humusovite piuly, ktera dela, se sadem jednu parcel a prodava se pouze alentim Jednoty, $150.00 za akr a jeden dolar za jeden strom. Podital jsem stromy na 7 1/2 akrovem sadu; je jich 250 ,na vet gine je asi buil

Strana 19.

"ri

ovoce, na nekterem mene, ale na nekterSrch 5 bu§la nebo I vice, ale vette, za dolar stoji katO. Je ut tam usazeno asi 15 nebo vice &ea. Jednoty a jak jsem vyrozumel, Hl. ftád je veden pti osazovani schopnosti toho ktereho Clena: Usadi-li se hned na pozemku, kterS7 Si vybere, postavi za sve penize domek a ma nakadi ku obdelani inody a ji obdelava, slogi 50 dolara jako prvni splatku. Kupni obnos se rozdeli na 20ti lete splatky pti 5% firoku. Proto kdyby se nailo 10 rolnikil, kteti mail zajem v racionelnim farmateni a veil v kooperaci ,tem se naskytuje jedineena ptile gitost ku samostatnosti. Ku konci se musim zminit o nedem, ëeho se vetgina navitevnin asi neviimla a sice ono vodni rameno,Itere se tahne ve starem teeigti z more agph-es Rio Hondo sotva d ye mile daleko od pozemku Jednoty a ktere v blizke budoucnosti bude ueineno splavne i pro velke lodi a stane se komunikaenim spojem velke ceny pro ce1Sr jinni Texas, jako tkeba "Ship Chanel" v Houstonu. Jako vie, tak take Rio Grande Valley ma jiste nedostatky. Na prvnim miste je to pitná voda, na nekterSr ch mistech se dostane mezi 20 a 40 stkevici hloubky, jinde se musi hloubkji, cog by se dalo vyteg it tim, e nekolik usedlikti dalo by si vyvrtat spoleenou arterskou studni. Jak mi bylo sdeleno, Jednota by hradila polovici vboh. Hloubka arterske studny je rrizna, zde v Houstonu new ph-es 700 stfevial; u nas na, Fairbanks, pH vrtani na olej ve hloubce 2000 sttevicii narazili na tak proud ledove pitne vody,'g e museji mit zvlaitni zatizeni, aby se mohli dostat skrz. Ve Valley se tet vrta, na olej, tedy informace o hloubce arterske studny snadno daly by se opattit. Druhm bolavSrm mistem je trh na zeleninu a ovoce, ktereho se urodi ohromne mnogstvi. Tovarny a nakladarny nestaei absorbovat du, jen letos bylo postaveno 15 nakladaren a nove se stavi, ale to jeite neni dosti, tkebage denne se vyva g i do 4000 vagonft Pada vydava dy e ati tti firody roene a din se stane, e cena za produkty je stlaeovana. Zde jest pkile' gitost pro eeskou osadu, aby mela svou chladirnu a svou nakladarnu, aby mohla pkebytek ovoce a zeleniny uschovat, zpracovat a poslat do trhu, kdy g tento neni ucpan. Take vlada ma zajem na tomto krasnem koutu Ameriky a stavi zde kanaly a tvrde cesty. Letos na podzim ustanovila vlada nejni gii cenu za citrusove ovoce a sice $10.00 za tunu, co g je velkSr krok do ptedu, nebot' pied tim platili pkekup-

nici jen $4.00, z toho jest e strhli $2.00 na obal a dovoz. Prave co jsem odjldël, vypraveli krajane o jistern zahradniku, asi 3 mile vzdalenem, e prodal rajeata na jednom a pill za $750.00. Je nesporne, e ye Valley udela katdStdjob re tivobyti, kdo delat chce; dopracovat s men'Mho nebo vetgiho blahobytu, zaleti na schopnostech toho ktereho jednotlivce, kterSr si uvedomi, te nosi ruce k pr 'aci a hlavu, aby tu praci hodnotil. Proto bratti, ktefi jste na rentu a hledate domov, zajed'te se podivat do Rio Grande Valley na pozemky nag. Jednoty. Kdyg vas pojede 5 na kale, nebude testa stat tak mnoho, zvlaite kdy g si vezemete s sebou k jidlu, co farma skyta; je gte upozorfiuji, te noclehovani v kabiny stoji od $1.50 nahoru za noc a od ledna do dubna kabiny vilbec nejsou k dostani, proto bude nejle01 vyjet brzy rano, aby jste do vedera byli na miste a tam ut mezi krajany spiSe se nejakk nocleh najde. Vzdalenost z Houstonu do Harlingen je 375 mil, ovAem z jinSrch mist je vzclalenost bud' veal nebo kraal. Krajanskrm rodinam KruAin.skSrch, HradecIcS7m a ValeikovS7m srdeenS7 dik za pohostin stvi, velmi rad pfiletitostne oplatim. kid La Parita, Cis. 161., Jourdanton, Texas. Cteni bratti a sestry! Oznamuji -dem nalm C1enim, kteh nebyli ptitomni, v3'slede kvS7rodni schaze, ktera byla konana v nedeli dne 4. prosince u nateho pokladnika br. a ses. NovosadovS7ch. Schuze byla °pet dobfe nav gtivena, cot Medniky vtcly patekdyt dlenove se dostavi v pinem podtu. Ponevadt byla volba tadovSrch fifednikft, nasledujici byli zvoleni pro pfati rok 1939: Josef Ermis st., pfedseda; Frank Kfemenek st.. mistoptedseda; Charlie Belidek ml., tajemnik; Lydmil Ermis, ifdetnik; Tom Novosad, pokladnik a Josef Jutidek, prilvoddi. V minulem eisle Vestniku br. Rud. Severa, tajemnik sadu Anton Cermak, Cis. 56., nabada eleny, aby vice mladYch elenti bylo zvoleno do domacich Ano, br. Severo, jsem tet toho nahledu. Aekoliv sam jsem jeden z tech mladSTch myslim te by neugtodilo, kdyby katdS7 tad mel aspoñ dva neb th mlade eleny v Made. Nat fad ma dva mlade fifeclniky od sveho zaloteni v lednu tohoto roku, a die meho nahledu vem na gm dlenilm se to zanalouva kdyt vidi, e mladi elenove se o domaci tad staraji a pro dobro cele nai Jednoty pracuji. S bratrskSim pozdravem, Charlie Belidek, ml., tajemnik.

CESKY MLUViCt FILM

L

Chceme prostkednictvim sloupcfi Vestniku srdeene podekovat VSem sousediim, piatelum a znamfrm, kteki nam jakYmkoliv zpfisobem se snaiili pomoci a nas pote giti po dobu nemoci a pri pohibu naSeho draheho otce, dedeeka a pradedeeka

is

ojzick a Noe

Nejnovergi hudebni veselohra, jet pfinese nefalgovane Ceske lidove veseli, jak bSrvalo domovem v eeskSTch mlknech, ma krasne a mnotstvi rortomilSrch pisnidek, z nicht kadá ptimo k va gemu srdci. Uvidite sceny ye m1S7ne a na vesnici, uslygite venkovskou kapelu, protijete chvile nezapomenutelne. Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga, v nasledujicich osadach: YOAKUM — ve Ctvrtek 15. pros., o3 odpoL, o 6:30 a o 8:30 veeer. HALLETTSVILLE — v patek 16. pros., o 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8: 30 hod. veeer. ENNIS — v nedeli, 18. prosince, o 2:00, 0 4:00 a o 6:00 hod. veeer.. TEMPLE — Gem Theatre, v pondeli 19. pros., od 2:30 do 11 veder.

Tomaie Zaiii a

■ -k

• •

Dale dekujeme vSem, kteii se jeho pohibu sueastnili, jako i i viem darefim kvetin, sestram a bratiim od fadu Svornost Jihu Cis. 15, za ve, co pro nu ueinili. Té srdeenY dik Rev. Jcs. Mik govskimu ze Sealy a br. A. V. Mikeskovi z Houstonu za pothiebni proslovy, jak v dome smutku, tak i na hititove, a peveckimu sboru za dojemnST peveckY doprovod. Zaroveri diky patii fiem, kteii v poslednich smutnYch hodinach byli s nami. Pozustali: p. a pi. John Zajieek a ditky; p. a pi. Frank Zajieek a ditky; p. 3 pi. Albert Zajieek a dit ko; p. a pi. Anton Hamusek a ditky; p. a pi. Stepan Kadera a ditko; pi. Karolina Zajieek a ditky; p. Louis Zajieek, slee. Anna. a sieC. Albina Zajieek; Julius Rulieka, zet' a ditky.

TAYLOR — v iiterY 20. pro., od 1 hod. odpoledne do 11 hod veeer.

Tardy $1.31 rechoslovik, West, Texas

1

WEST — ye stredu 21. prosince, o 2:30, o 6 a o 8 hod. weer. GRANGER — v patek 23. prosince, o 6 a o 8 hodinach veeeer.


Strana 20. neklidne ploge Sttedozemniho more, je P rozset velky poeet ostrova, strategicky lotenych a siine opevnenYch, ktere ut dva tisice let hraji neobyeejne daletitou iilohu v cilech a snahach evropskYch budovatelt imperil. Ze tuto ulohu maji doposud, je videt z latekvapupiciho prohla geni, nedayno ueineneho generalem Waltherem von Reichenau, nejmladaim alech•icem v nemecke armade a oblibencem Adolfa Hitlera. V ptednaace pro vysoke nacisticke ttedniky v Berline, ktera meta bYt tajna, ktera se vgak dostala do rukou daveryhodnYch britskYch a francouzskYch novino.ft, general von Reichenau prohlasil: "Dlouha, tada baterii blizko Algecirasu na africkem pobteti naproti Gibraltaru by -mohla prokazat dobre slutby, at bude tteba pfetnout tivotni linii Francie. Anglie ztratila definitivne svaj monopol na, Sttedozemni mote. Toto more se stalo zemi nikoho; v nem tadne lod'stvo nemate operovat bezpeene a pro jeho ovlacinuti se bude tvrde bojovat. „ Spanelsko a osa Rim-Berlin nam daly ptiletitost •teastnit se tohoto dejinneho bole. Jdeme kuptedu v tacianem smeru . . ." Zkratka Nemecko touts pc, ovladnuti Sttedozemniho mote. Odtud jeho "benevolentni zajem" o valku ye " panelsku, jehot pobteti a ostrovy tesne u britsicYch a francouzskYch obchodnich a namotnich test, jak na vYchod, tak i na zapad od HerkulovYch sloupt. Podati-li se nacistam dosahnout jejich v budouci valce, to zavisi na torn, jak °bratrte budou obe strany utivat sttedozemskYch ostrova, ktere budou sloutit jako ponorkove, letecke a namotni zakladny. Rovnovaha moci ye Sttedozemi vypacla dnes takto: Velka Britanie: Britska sfera ostrovniho viivu ye Stredozemnim more obsahuje ostrovy Malta a Kypr. Kypr, historicky yYznamnY, lezi v rohu Sttedozemniho mote, naproti tureckemu a syrskemu pobteti. Patti' ye sve dobe Egypt'anam, ftimantm a Turicam. V roce 1878 se dostal se svolenim tureckeho sultana do britske spravy, velkou merou vlivem Disraeliho, kterY jej pied lety navgtivil na jeden den a limed poznal jeho strategickou daletitost. Bismarck pokladal tuto dohodu za obdivuhodnou. VgecbecnY nazor v Berlina byl, ze Velka Britanie si tim zajistila posici ve vYchodnim Stredozemi a zabezpeeila svou cestu do India. Malta: Napoleon tekl o Malte, te by se radeji vzdal 'east Patite net postoupil takovou posici Anglieanam. Musel se vaak s ni rozloueit, a od te doby je tento malt' (100 etvereenYch mil) a skalnatY ostravek nepostradateinou Predni hlidkou britskeho imperia. Pro Velkou Britanii tkvi. neobyeejna duletitost Malty v torn, te Malta je jedinY ptistav pod britskou vladou nad Suezem a Gibraltarem. Bez ni by britske Lodi byly nuceny projet najednou 2.000 mil tzkeho a nechraneneho more. Ostrov Malta proael mnoha rukama. MalVane uz si zvykli na opevriovaci prace, na nem. Nyni se opevriuj• zvYaenYm tempem, ponevadt podobne jako Kypr byla take diouho ptedtim zanedbavana. Roku 1935 se obyvatelstvo Malty ut strachovalo o sve tivoty, vidouc, jak se Velka Britanie a Italie chystaji k sttetnuti.. Prvni, co se stalo, byl kvapnY odjezd britskeho lod'stva z Malty. TYden eekal ostrov, te se nad nim katclYm okamtikem objevi italska letadla, a pH tom veciel, te nema protiletadlovYch del. Obraz se nyni podstatne zmenil. Pri prvni znanice o fitoku by britske lod'stvo zmizelo opet. Nemate si dovolit ,aby je neptatelske letectvo za,stihlo na kotvach. Neodjelo by vaak daleko. Mime to pak Malta ut nebude nikdy v tak bezbrannem stavu, jako byla v letech 1935 — 36. Italie: Trumfem Mussoliniho ve SttedozemTlim moci je Dodekanes. Krome Lerosu, kterY byl neday no silne opevnen, sklada se tato sku-

VESTNIK

edozemni ostrovy klie k svetovEde. Alan Cameron. pina z dvanacti men gich ostrovil Rhodu, Cosu, Kalymnu, Nisyru, Telu, Platmu, Lipsu, Khalke, Syme, Astypalia, Karpathu a Kasu. Kolem tohoto souostrovi v drteni Rani vie spodni proud nespokojenosti a hnevu. Pavodne path' Dodekanes ftekilm, pozdeji Turicam. V roce 1911, kdy Italie vedla valku s Tureckem, zmocnila se ostrova po jedine bitye u Psinthu na °strove Rhodu. V ta p bitve pomahali Italum ostrovane, kteti verili slibam generala Almeglia a admirala Presbitera, po skoneeni turecke nadvlady dostanou "autonomii". Byla podepsana smlouva, zavazuiici Italy k tomu, aby evakuovali ostrovy tak bray, jako Turkove evakuovali Libyi. Dodekanes, rozset mezi pobtetim itecka a Turecka a silne opevnenY, poskytuje Mussolinimu tadu neocenitelnYch leteckYch a namotnich zakladen ve Sttedozemi. Novo opevnenY Leros je snad strategicky nej yYznamnejgi ze vaech ostrovt. Je vzdalen jen 330 mil od Kypru a 550 mil ∎ocl Haify, koneene to stanice ira.ckeho petrolejovodu, kterY zasobuje britske valeene lod'stvo. Je take vzolalen jen 510 mil ,od Port Saidu, zapadniho konce Suersiceho praplavu. To jsou smeane vzdalenosti pro moderni vojenska letadla a take na rychla moderni plavidla jsou pornerne male. 8panelsko: Nejdaletitojai ze apanelskYch drtav ye Sttedozemnim moti jsou Baleary. Jsou to: Mallorca, nejvetai a nejznamejai, lezece uprostted, Minorka na vYchode, Iviza a Formentera na zapacle. Palma, hlavni mesto Mallorky, je 150 mil od Valencia a 130 mil od Barcelony. Mallorka je od poeatku valky na strane Frankove. Minorka zustala verna vlacie. Iviza, zprvu vice mono stranou, je nyni v moci frankista. Protote Mallorka byla pod nemeckYm a italskYm vlivem, ptipisovaly se easto Francii snahy ∎zmocniti se aspori Minorky. Jsou pro to zdrave drivody. Mallorka je nejenom vhodrid zakladna pro akce proti stfedozemnimu pobteti Spanelska. Let' take uprostted vezi velIcYm fra.ncouzskYm ptistavem Marseilli a Altirem. Jestlite proto Francouzi obsadi Minorku, bude to protivaha proti italsicemu obsazeni Mallorky a Ivizy. JinYm navrhem je, aby Minorku obsadili spoleene Francouzi a Britove, aspori dokud bude treat valka. Ptleinou nezranitelnosti Minorky je, ostrov se sklacia z jedine obrovske skaly a je prakticky at na nekolik malo pobtetnich pruha neptistupnY. Techto nekolik malo mist je silne opevneno, a pokus ptistat na Minorce vystavuje toenika teticYm ztratam, ne-li poratce. Moderni pevnostni prate na Minorce pochazeji z roku 1935, kdy se ptioattilo napeti mezi Velkou Britanii a Italii v habeaske tosti. Britska admiralita, ∎olaavajici se, te se Italie pokusi zmocnit Port Mahonu, minorske zakladny, ptemluvila generala Franka, tehdejaiho naoelnika generalniho atabu v Madride, aby svolil k modernisaci ostrovnich opevneni. Prate byla provedena pod britskYm dozorem tak dtkladne, te Minorka je dnes nejsilnejai namotni zaidadnou v zapadnim Sttedozemnim moci. General Franko to dobte vi, ponevadt vypracoval na to plan ye spolupraci s britskYmi namotnimi fitady. 2e Baleary se mohou stat evropskYm proble•em, vyplYva, z jejich zemepisne polohy. Diouho se povidalo, ze nakonec tyto ostrovy pkipadnou Italie jako odmena za pornahani povstalcam ve apanelske valce Anglo-italskY pakt vg ak, jak se tin-di, odstranil takovou pra y gak takoveho paktu s Ne--depobnst.Neiv meckem, a to je ptieinou obav nejenom pro Velkou Britanii, ale i pro Francii, jej it komu-

Ve sttedu, dne 14. prosince 1938. nikace do jejich severoafrickSich kokaiii se skoxo dotYkaji minorskeho pobteti. Nemci uz jsou "technicky" ve Stredozemnim moci. V Melille ye gpanelske severni Africe je posadkou 8.000 nacistickYch vojakt pod vedenim nacistickYch clustojnika. Je tam gkola pro obrnene automobily, akola letecka a alcola delosttelecka. S takovYmi ptipravami maji naciste vyhlidky, ze dosahnou posice, ktera jim umotni otevtit nebo zavtit podle lib sti prilchod Sttedozemnim motem. Proti nemeckYm posicim v techto koneinach jeate pied deseti lety se zda takova ptedpoved' fantastickou. Ale berlinati ttednici prohlasili k pozorovatelam, ze nacistoke zajmy ye Stredozemnim more jsou pro Tteti rise stejne dulezite, jako jsou imperialni zajmy pro Velkou Britanii. Jeden nacisticky fitednik prohlasil zcela vatne, te "Velka Britanie se neprobudi, dokud nebude dobyto Gibraltaru." Zklamate polanofilstyi Slovak& V Slovaku pige trpka slova na adresu Polakii znamY polonofil redaktor Karol Murga g, jen se zteastnil nedavne yYpravy do Polska, kam jel s delegaci slovenske ludove strany vitat zastupce Slovenske ligy v America a pti torn na banketech ye Varaave a v Polsku vabec velmi silne zdarazrioval styene body Slovaka a Polaka. Redaktor Murga g nyni ptipomina slova polskeho posl. Wala yskeho, jent doslovne prohlasil: "Nevette, bratti Slovaci, tadnYm intrikanskYm pomluvam. Slavnostne prohlaguji, my Polaci nechceme ani pid' va gi pady. Chceme naopak, abyste si vybudovali silne samobytne Slovensko." Redaktor Murgaa nyni, kdyt samobytne Slovensko stava se skutkem a kdyt soueasne Polaci rvou z neho Javorinu, severni svahy Tater a tti oboe na severnich Kysucich, poznamenava smutne, jak vetil temto sloyam, jet mu byly slovy Polaka, jak si ho vtdy ptedstavoval, Polaka, jent pamatuje sveho slibu i slov svych predict, jet tito volavali na boji'Stich svobody: "Za svobodu a na gi volnost!" A proto tim vic ho boll Cerny prapor, kterY Slovaci z Javoriny vztyeili nad Lysou Polanou. Kdyt bral Mad'ar, tekli si Slovaci, te bral odveicY neptitel, kdyt bral Polak, v nemt Slovak videl bratra a kteremu nosil sve srdce otevtene na dlani, bolelo to neskonale vic. Ve dvaceti dnech hotov pevnSr most. ✓ Budejovicich staveji teniste — jak jsme o tom jit psali — velky dteveny most ptes teku Magi za Lineckem ptedmesti. Stavba dosahla po ttinacti pracovnich dnech "rovnosti", to jest most ma jit i plochu, ted' jej natiraji a ut zbyva jen udelat zabradli. ZelenY smreek s barevnYmi pentlialcami upozorrioval na tento vojenskY pracovni rekord, nebot' v sobotu jit bude most odevzdan vetejnosti. Celkem za 20 pracovnich dna. To je opravdu rekord. Kdyby se pracovalo obvyklYm zpasobem, nebyly by dnes jeate zapu gteny ani piloty. A to jeate sta y pracovniho mutstva byl sniten ze 60 na 30 mutt, protote zalotnici byli demobilisovani. Koncem ptiatiho tydne zahaji sve vysilani nova stanice v Preaove, ktera nahradi koaickou, a vysilaelca v Moray ske Ostrave. Obe jsou dilem deskYch intenYra a delnikt, kteti to ukazali, co dovedou. Ostrayska vysilaelca byla hotova za deset dnii a jeg te je sestrojena tak, aby byla ptenosna. Obvykle by zhotoveni teto stanice trvalo 2 at 3 mesice. Vynalezayost nad pravidla. ✓ jedne valce s Incliany velel Abraham Lincoln setnine. Nevyznal se vaak v povelech, a tak delal mnoha chyb. Jednoho dne pochodoval v tacle pies pole a chtel projit brankou na druhou stranu. "Za tiveho Boha", vypravuje Lincoln, "jsem si nemohl vzpomenout na povel, abych zmenil tadu na zastup. Koneene, kdyt jsme byli u branky, jsem zvolal: Rozchod a na druhe strane nastoupit v tad!" Matky nevedi nic o detech. Uei se na jejich ttraty. Ptetili jsme tento hroznY proces jen J. P. McEvoy. proto, ze deti jsou neznieitelne.


Ve st?edu, dne 14. prosince 1938. Kraj Karoliny Svetle k Kraj Velke Oeeky, Karoliny Svetle, 'Zije poslednich 24 hodin ve sve rodne vlasti. Zitra piipadnerada mist, kde velka, eeska, spisovatelka tvorila nejvetei a nejkrasnejei east sveho 2ivotniho dila, k III. nisi. Ryze deskS7 Zivel, z neho2 vybirala nejrazovitejei postavy, ptijde pod cizi vladu. Tragedie eesk3.7ch lidi pod Jeetedem je tim vetei, ze cele desitky let drZeli Ceske baety. Nove budou behem zittka zabrany oboe: Roztan', s osadami Svetla pod Jeetedem, i s jinou obci, podle viz si zvolila Karolina Svetla, svoje spisovatelske jmeno. Dale Hotenni Paseky, dejiete nejslavnejeiho jejiho romanu "KtiZ u potoka", Dolenni Paseky byly zabrany ji g dtive, Modlibohov, Bohdankov, Javornik, Bile., Kohoutovice, 2d'arek, Raeovka, Vldetin, Budikov, Hrubk Lesriov, jsou dalei oboe a osady, na ktere pad/ smutn3•7 los pti vyrovnavani hranic. Vraceji se narn drive zabran y obce a osady: Sestroriovice, Rovers, Libie a Andel Stragce. Zabriny jsou vesmes oboe, kde nemecka meneina je zcela nepatrna. Vyklizeni se deje, dik korektnimu postupu nemeckSrch ritadri, zcela hladce. kieske ritady toti2 dovolily volnST prrijezd eeskodubskkch okupovanSrm rizemim pro vystehovani. Je to nutne, nebot' jineho spojeni neni. Jizda povozy a auty jest dovolena obema smery a2 do zittka do 10 hodin dopoledne. Ruch na silnicich je veak nevelkS7. Okresni Mad v Turnove vyklizeni naeich poetovnich ritadri a detnickSTch stanic. Stehuje se i velka veteina ueitelri. Finanenici ustoupi, az bude dokoneena suzavera hranic. V Turnove je 2ivy vSiroeni trh. Je charakteristickSt svSlmi hloueky a skupinami, ktere si vypraveji o svS7ch ptibuznSTch, kteti zristanou za hranicemi. Jeden venkovskSr mu2 ptieel si jeete nakoupiti nejnutnejei, zitra bude obeanem Teti flee. Ptame se, jak se citi. Pokrei remeny a odpovi typickSi'm horskSrm dialektem: "Copa miltu opuetit pole? A pak, my to vetime." Ta vira mu nejak sviti v ustaranSrch oeich. Oteviraji se nove doly. Male doly na Rakovnicku leta zahalely. Ted' maji pinou zamestnanost. Price je u2 zabezpetena i tim, 2e v pchraniei zdraIila doprava hnedeho uhli auty, proto2e se musi v zabranem rizemi platit za kaZdou jizdu vysoka silnieni clan. Na Rakovnicku v okoli Mile v Podlesi ma bkt otevten novk moderni dill. Uhl' se dobkva, i v lesnich primitivnich eachtach a malodoly zvytuji te2bu. Bzenecke okurky. Tak jako znamS7 zvlaetni druh malSTh znojemskSich okurek, jet jsme vidali v obchodech v lahvich mel syetove jmeno, tak i bzenecke nakladane okurky razily si cestu do sveta a ziskaly dobrou povest. Zabranim Znojma a okolnich ziska Bzenecko pro sve okurky velvesnic a nebSrvalou konjunkturu. Bzeneke eke nakladaeky jak sudove, tak i lahvove, vyrovnaly se NT poslednich letech jakosti ripine znojemskkm. Pestitele okurek a zeleniny ye Bzenci, Vracove a okoli, mohou nyni v mnohem veteim rozsahu venovat se tomuto N T ,nosnemu zemedelstvi. Wiest° Ceske. Tiebova dostava zpet ieleznieni vytopny. Podle rozhodnuti delimitaeni komise bude zitra ye etvrtek uvolneno definitivne ze zaboru v politickem okresu polieskem, litomyelskem a bkvalem lanekrounskem, mesto Polieka, 12 obci a 3 osady. V okresu polieskem jsou to obce: Korouhev, Rohozna s osadou Manova Lhota, dale obec Vitejeves, Svojanov a Chrastavec, v okrese litomyelskem obce: Pohodli, Nova Ves, Pazucha, Kozlov, a osady: Vysoky Les a Sucha, v bSTvalem okrese lanekrounskem obce: Ricky, Rviete, a Dobra, Voda, ktera jsou v okoli Ceske Ttebove. Mesto 6eska Ttebove, dostava zpet kus katastru, na nemZ' stoji vftopny. Prvni defini• tivni zpravy o techto zmenach byly veude phjaty s velkou radosti. Podle ritednich instrukci opusti nemeeti celni organove tato mista zitra do 9. hod. ranni, naea obsadi vracena mista hlidky nisi bezpeenostni sluny a sluZby celni. Toto okupaneni pâté pasmo bylo obsazeno skSrm vojskem dne 10. tijna. Vraci se tedy mesto Polleka a ostatni odstoupene obce Po 45 dnech. Opet do OeskoslovenSka.

VESTNIK

CESKOSLOVENSKA. Valaesko — budouci lyiaiske a turisticke stredisko. Po ztrate pohranienich horskch htebenii ptichazi na mysl otazka, kde ted' bude nej14hodneji ztravena zimni dovolend, svatky a volne chvile. Nyni dochazi k uplatneni a nalaitemu oceneni chudST a east° zapominanS T kraj — Valaesko! Bude to v ptieti sezone jeden z nejdillet'itejeich krajil pro cizinecky. ruch — a nadherne Valaesko si teto pozornosti pine zaslouZi. Prvni pochopily vYznam Valaeska pro turistiku a zimni sporty kluby Cs. turistri, ktere davno potadaly do tohoto kraje zajezdy a vYlety. Nyni usiluji o ziskani podpory pro vybudovani nove turisticke chaty na Javornikach a na Kasarni na morayske strane. Ptipravuji se rozsahle ptistavby chaty na Tesaku nakladem 400,000 KC, vybudovani mristku na Tesaku nakladem 10,000 KC, ptistavby chaty na Vs. Cabe nakladem 120 tisic KC, zbudovani mristku na Cabe na miste zrueeneho lyZatskeho mristku a vybudovani daleich chat na mistech, ktera, budou uznana za nejvhodnejel. Odbory KCST. podnikly jiz i kroky pro to, aby byla dobudovana cesta na Vs. Cab, sjizdna pro automobily, ktere se ma, jiz v teto sezone uZivat. Dale je to cesta z Duene na ptehradu na Bysttioce z Nov. Hrozenkova na Javorniky, v Vel. Karlovic, na Javorniky na Pindulu, kde silnice nava2e se slovenske strany JaVorniku a mnohe jine krasne silnice. gkoly zasadi 200 tisic stromii. Letos mela bkti zavedena na zaeatku ho roku na vaech ekolach v republice novinka. Veichni Skolaci, kteti zaainaji navetevovat ekolu, meli vysazovat stromky. Ka20 svrij stromek, pojmenovany podle sveho. 0 stromek by dite pedovalo po celou ekolni dochazku. Kdyby se byl navrh uz letos uskuteenil, bylo by razem ptibylo asi 200 tisic stromri. Kriticke pomery onoho mesice zprisobily odklad planu. Vznikl ze soukrome iniciativy a byl doporueen ministerstvu ekolstvi k provedeni. Plan bude uskuteenen zaeatkem ptietiho roku. Za pet let ptibude tak republice milion novSrch stromri. Stromky budou pestovany na ekolnich zahradach, v sadech a ph cestach. Navrh a jeho uskuteeneni nebudou znamenat 2adne finaneni zatizeni pro chude Zaky. Iniciator navrhu teditel Fabian zajistil pro veechny chude ekolaky stromky, ktere dostanou od zahradkatri. Bohatei deti daji za stromek 5 KC. Bude to mit i velk3i moralni vliv na dite. kola se stane vSrznamnYm moralnim einitelem narodohospodatskS 7m a ptiblili se k Zivotu — jak po tom po leta vetejnost a jak o to usiluji vychovatele. Price pro viechny. Narodni silnice sousttedi kolem sve projektovane osy celST narod a \Teem umo2ni zrieastnit se jeji stavby a ptiprav budouciho Zivota. Uklada nam, abychom meli tolik automobilt, jsme si musili pro ne postavit autostradu. Naopak: je nutno ptestat videt v automobilu luxus, a je nutno violet v nem krvinku, ktera bude jednou probihat po autostrade jako v hlavni tepne tea noveho statu a davat mu 'tivot. Jos. Reindl. Mad'argti prislugnici pociti zisadu vzijemnosti. Mad'arska vlada oznamila, ze vykae veechny eeskoslovenske kolonisty z okupovaneho Ministerstvo hospodatstvi Slovenske krajiny natidilo soupis majetka veech mad'arskS7ch ptisluenikt na Slovensku. Tento majetek bude podle potteby bez nahrady zabran a pouNt pro kolonisty, vykazane bez nahrady z okupovaneho rizemi. Cihelny mail objednavky jii na prig' jaro. .112 nyni se konaji ptipravy, ktere nasvedeuji, na jafe se rozvine silny stavebni ruch. Oetne cihelny, na pt. v Lad& nad Sazavou, hlasi objednay ky cihel ji.Z" pro ptieti jaro. Budou se stavet obytne domy i tovarny, je veak nedostatek zednikri a ekolenSrch betonatskkch delnikri. V Praze se proto jiz potadaji kursy betonakske pro ekoleni delnikri z jinSrch °bora a pravdepodobne budou tyto kursy pokadany i v mestech na venkove.

Strana 21. Nova brnenska vysilaeka bude slygtelna na ode Moray& Vysilaci rozhlasova, stanice Brno II. — Dobrochov bude vysilati na vinove deice 922 kc, t. ji pievezme vinu dosavadniho vysilaee v BrneKomarove. Vrkon vysilaae bude einiti 100 kw. Lze tuda oeekavati, ze tento vysilae dobte ob.slotr2i rozhlasem celou zemi Morayskoslerskou. Vlastni vysilaci zafizeni bylo objednano u firmy Radioslavia, csl. zavody Marconi v Praze, a jest jig temet ptipraveno k montaZi. Ph konstrukci vysilaee bly uplatneny veechny moderni poznatky v tomto oboru. Stabilita frekvence nosne viny bude ciniti nejmene 5 miliontin, t. j. behem provozu bude frekvence nosne viny miti mo8nost kolisati nejv*ee o 5 c. s. Frekvence vysilaee nebude se take lieiti od nominalni hodnoty 922 kc o vice ne2 5 c. s. Spineni techto dvou podminek je jiste te-tIym technickYm kolem, path vSak k po2adavkiim doby. Vysilad bude modulovan a2 na koncovem stupni, zejmena proto, aby se ziepSila celkova iteinnost stanice a Wettilo se na drahYch vysilacich lampach. Vysilaci zatizeni bude peelive nastaveno tak, aby vernost reprodukce byla dokonala. Zvlagtni peee bude venovana tomu, aby hluk zpusobenk proudovYmi zdroji (patrnY nejlepe v ptestavkach mezi vysilanim potadu) byl co nejmenei a aby antena vyzakovala co nejmene vygeich harmonickYch yin, ktere by rueily ostatni radioelektricke sluZby. Pteva,Zna, veteina vysilaciho zatizeni byla vyrobena v Oeskoslovensku. Z ciziny byl dovezen jen budie (z Anglie, kotle rtut'ovYch usmernovaeti (ze .8v3icar) a nekolik Indio specialnich soucastek. Rovne2 silnoproudovou east vysilaci stanice dodo, n6A elektrotechnickY premysl. Ele;ktricka energie pro vysilae bude odebirana ze sit' -SttedomorayskYch elektraren v Pterove. Ptipojeni stanice na tyto site bude provedeno vAemi cestami, co't zarueuje vysilaci i ph event. poruchach na elektrickSrch vedenich, zejmena letnich boutkach a pod. CeskSrm vysol4m ekolam , se dostane koneene lepSiho undstern poslucharen. Na jate se zaene v Praze se stavbou Polikliniky Karlovy university. Novostavba vznikne na Karlove namesti no, miste domri bYvaleho nakladatelstvi otta. Bude tvotit protejeek k novemu palaci Kolben-Danek, kterSr vznikne na miste domu "U ealku". Ostatni stavby, ktere byly ptichystany pro letoeni rok pro vysoke Skoly, vestries odpadnou. Po nemecke universit y se uvolni budovy a bude jich nyni poritito pro Ceske vysoke ekoly, kterYm se tim dostane vydatne pomoci. Vysoka, ekola obchodni, ktera od sveho zaaatku trpi katastrofalnim nedostatkem mista, dostane sousedici nemeck3 -7 chemickST ristay. Take lekatska fakulta dostane nektere budovy, ktere zmirni trochu nedostatek mista na naeich vysokS7ch ekolach. Nekterou z uprazdnemich budov po nemeck3ich ekolach ma dostat take pokusna sttedni skola Atheneum. UvaZuje se take o novem sluenejeim umlsteni akademickeho gymnasia, ktere se tisni v budove na Pkikopech, kdy2' musilo ustoupit z budovy, sousedici s poslaneckou snemovnou. • Na Slovicku se budou vysazovat meruiikove sady. Odtr2enim kraja na jinni Moral* ktere pteky do nemeckeho zaboru, a krajii na 2itnem ostrove, ktere ptipadly Mad'arsku, ztratili jsme nejvatei east merurikovSrch oblasti, z nicIA ovoce ptevalne na Ceske trhy, tak2e v budoucnu nebude spotieba tuzemskYch merunek a broskvi na nakch trzich pine kryta. Zemedelska rada mora yska doporueila proto obecnim utadfim v obcich, kde se daft merurikam a broskvim, rozkkeni vksadeb merunek a broskvi. Vzhledem k tomu, 2e podnebi a poloha Slovacka je pro pestovani merunek a broskovni velmi ptizniva, zvIdete v polohach, chranenSTch proti severnim vetriim, uvaluje se v mnoha slovackYch °belch o vysazeni strani merurikovS7mi a broskvovYmi stromy. Soueasne s realisova,nim tohoto projektu je uva2ovano o rozkkeni vinohrada v typick3ich tratich vinatskS7ch obci, aby i nedostatek vina, zavinenk zabranim vinatskSich kraja jinni Moravy a 2itneho ostrova, byl nahrazen tuzemskSan vinem. Ovocnatstvi a vinaistvi na Slovacku temito projekty, hospoclatsky znadne zisk4.


btralla 22,

KAR teskk Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon akadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 ritEaLIDICA Oet -

PRIPRAVA BRY BrYle zarueenea ptipasovane, neb vymena zdarma. Moje ceny jsou nejlevnejE

Dr. L. O. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762. taadovna nad J. C. Penney's. TEMPLE, TEXAS SPR,AVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace poatebni Ustav pohotovy k sympatickerriu vykize•ni nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Layne ceny jsou naai zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni Olen S P J S T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSIi17 PRAVNIK Vytizuje veSkere soudni zaletitosti. Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ullci naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty. Notatstvi. Pajaky Marne snaioni v aelam stata DR. THOMAS N. DeLANEY OeNi TAKAlk BrYle spravne ptipravene. as dle ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPI x. ThXAS

RED FRONT

Ceska. Jidelna, Restauraee a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koaut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidalna jidla a lunde NejlepSi soudkove a lahvove pivo, rUzne druhy vina a doutniky. Miuvime aesky. Hoboko stale na sklade. Zvlaatni stoly pro rodiny. "Zeiaa Bah!" zakizano. Nasilnemu popolat'ovani na zabranem Teainsku neuniknul ani hornickY pozdro.v "Zdai Bahl" Hornik pi piichodu do prate pozdravi aesky a vojak u vchodu ho vrati a durazne ptinomina, 2e v Polska se zdravi "CeenSe Bole". V Doubrave mei byt Husav sbor ptemenen na myolarnu, ale podatilo se zachranit budo7,7u pro cirkevni ijcely. ITtady povolily, aby evangelickY knez sloutil tam dvakrat mesiene Ceske hatoslutloy.

V ESTNtia Daladier dal souhlas k okupaci, anii videl mapu. 0 oeskoslovensku a dfisledcich mnichovske dohody se mluvilo v zavereenYch schazich sjezdu pravia cove strany republikanske federace. Aeenici vetknou schvalili zasadu mnichovske dohody, avaak vyslovili se opatrne o dalaich vyhlidltach do budoucnosti. Inichni se shodli v torn, ze Francie ztratila svou nekdejk prestit ye stkedni Evrope. Zaverem promluvil tea pteds tavitel francoazske nacionalni pravice, bYvalY ministr Louis Marin. Pojednal o diplomaticke situaci Ceskoslovenska a kaki m. j.: "NOmecko poSlapalo smlouvu, kterou uzavtelo s Oeskoslov ' enskem v ramci locaanskYch Umluv." Mann tekl dale, ae pia navSteve, -kterou ueinila tesne pied Mnichovem delegace menknovach poslanct pod dojrnem zprav, ze berchtesgadeneske navrhy Hitleravy jsou' neptijatelne LondYnu, Patin i Praze, tadala delegace ptedsedu vlady Daladiera za podrobne vysvetleni, avaak nemohia od neho obdrieti ani mapy, ktere byly pilCinou nedorozumeni. )o( iide a velke pojiat'ovny. Rasove zakony, ktere v techto dnech vydala italska ministerska rada, budou mit velk' vliv na hospodatskY tivot v mnoha italskYch mestech. Mimo jine bylo vydano naMzena ae tide nesmeji byt majiteli nemovitosti, jicht vYnos paesahuje 30.000 lir rodne. V Rime jia bylo zahajeno vyae.ttovani o stavu tidovskeho domovniho majetku. Byzjiakno, ze 500 timskYch aidd je majiteli dome. Cena vaech tidovskych dome v Alma" se odhaduje na jednu a Ctvrt' miliardy lir. U bank a pojiateven bylo pry jit poarijateni provedeno v pinem rozsahu. U pojiat'ovny Assicurazioni Generali bylo z celkoveh poetu 419 zarnestnanca. asi 80 tidia Tato spoleenost zamestnavala 21 tidovskYch feditelt. Wachni — az na tti — budou oropuateni. Stejne tak u spoleenosti Riunione Adriatica di Sicurta bylo z 15 teclitela 11 aide. Z nich ustane jen jeden, a site pro zvla§tni zasluhy. Ostatni budou rovnet propuSteni. Obe jmenovane po-1 jiat'ovny jsou Vedoucimi pojiat'ova.cimi itstavy take u nas. )o( Nemecko se zbavuje trubed. V Nemecku je nyni velltY nedostatek odborne akolenYch delnikta Proto se ted' dba, aby katalY delnik ptiSel k praci, pro kterou je vy'Skolen a pomocnou praci aby vykonaa vali nekvalifikova.ni. Jde o to, aby do prate byli ptivedeni i povaleei a lide, prate se atitici. V Berline to policie provadi a jen z noclehaa ren sebrala na 2.000 mutl. Z noenich podnika byli odvedeni •ptedtaneici "gigolove" a na tti tisice Itch s yleklo fraky a pracuji v pracovnich taborech. )o( V nekolika tjrdnech gestY starosta v Pasekieh. V oktmovanYch azemich jmenovaly nemecke atady , nove starosty Nemce i v ryze eeskYch vesnicich. Nyni jsou starostove okamtite vymeriovani, kdya nejsou dost energieti k novYm atednim natizenim. Nelade byli vymeneni i nekolikrat. V Pasekach nad Jizerou maji jit g esteho storostu jmenovaneho nemeckYmi, tatady.

Ve stiedu, dne 14. prosince 1938.

Trojdhelnik vojenskou dohodou. SovetskY tisk zabYval se podrobne veerejaim podpisem anglo-italske smlouvy a prohlaauje, ze za mesic po Mnichovu Italie obdraela od Anglie to, co chtela, ania by ve skutednisti italske vojsko opustilo Spanelsko. List "Journal de Mosque" ptipomina, ae take na Dalnem vYchode jsou velmoci nuceny sledovati cestu jednostrannYch ustupkii. List hlasi z informovanYch kruht, te pakt proti kominterne bude zmenen ye vojenskY pakt Nemecka Italie a Japonska. Uskuteaneni tohoto paktu byla ptipraveno a jen o nekolik mesica oddalena proto, ae Italie chce do to doby ziskati v LonOne pajeku. List doclava, ae jest pouze jedna moanost, jak se chranit, to jest organisace kolektivni bezpeenosti, ktera, by zamezila triumf nasal a utlaeovani.

Maly pkiklad z velkfah dna. V Loudeni u Nymburka zemtel ve sttedu Antonin Randak, kter' se v minulYch dnech uchYlil do rodneho kraje ze ztraceneho Horniho Rdtodolu u Liberce. Antonin Randak protil na hraniealske pada nekolik desitileti. V posledni dobe trpel kou chorobou a po mnichovskern rozhodnuti toutil, aby nemusel zemtit na Ode, ktera se stala cizi. Teice chorY &Plait tetce hledal ptistteal. Na Loudeni mezi lesy je mnoho byte, ptipravenYch pro letni hosty ,v zime volnYch. Pro "emigranta" byt nebyl a zaplacene zalohy se mu vracely. Rodina stezi rialezla nouzove ptistteai, ktere nemocneho dobijelo. Trpel, ale byl uspokojen: 'umiral s vedomim, ae umira ve vlasti. )o( 'Zlobit se znamena mstit chyby jinYch na sob&

DIVIDENDA .MOLAR, na Dividendu po Dolaru Pak pozorujte jak us pory budou vznistati! Pravidelne vkiady, pravidelne dividendy — a dividendy z dividend. Neni divu, ae vase uspory zde vzrastaji rychleji. Zkuste to, poutte se pravde sami Oteviete Vas pojiatenY fleet s timto piatelskym druistven, bezodkladne!

Zde Vage uspory nyni pIinesou 4 , Upotiebeni zarueeno Ustavou Druistva! Dejte stranou pravidelne *de co jen moano, jaltYlaoliv obnos, kdy koliv. Jest to nejlepai pocit miti jistY obnos, moans' k poutiti pohotove, ktery stale vzrusta, tak jak mesic za mesicem ubiha. Zapoenete Vas UspornY vklad dnes.

1 Prvni eeskoslovenske Pujeovni a Stavebni Druastvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Bldg. HOUSTON, TEXAS

Telocviena. Jecin.ota Sokol Houston sehraje

v nedeii, dne 18. prosince v sini Nadu Stef anik na Cottage Grove narodni operetku

"Lucifer nebo ZairaenST elixir o 4 jednanich. OSOBY: br. Oldtich Vala Dohnal, start vdovec br. Dominik Nezval Josef, jeho syn, ses. Karla Otvrtnikova. Jedliekova, vdova, ses. Evelin Kunetkova Anieka, jeji dcera, br. Ladislav Kadlec Jenik, selsky hoch, ses. Nezvalova Rozarka, selske device nazvane Lucifer, br. Jan Kapar Bryndal, hospodskY, Venkovska chasa a deveata. ZACATEK PEESNE VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE Hudba a zpevy pki doprovodu piana, doprovazi BR. KADLECE A NEZVALA SES. JINDEISKA EARL —

VEtER: TANEtNi ZABAVA pki hudbe

Houston Czech Orchestr Uctive zve SOKOLSKY VYBOR.


NitsTNix

Ve stfedu, dne 1'. prosince 1938. "PARAGUAY, ZEME.NEVYU2ITE110 BOHASTVi Po ptevratu vratil se do vlasti legionat Holman. Jako legionat dostal ihned misto u finaneni stratie, ale dlouho nevydrtiel klidnY tiivot s ptedepsanymi lay do pense, sylekl stejnokroj finanenika a zmizel ye svete, jako kdy hodis kamen do vody. Letos v lute odjel do sveta syn mlynate Klaska z Noveho Bydtiova a zakotvil v zemi u nas malo zname, Paraguayi. Nemalo byl ptekva.pen, kdy po 31 dnech testy navstivil Fram a slyel desk' hovor. V dele to kolonie ti'ije pan Holman, kdysi desk' legionat, pak finanenik a posleze ztracenY syn vlasti. Kolonie ma celkem 71.000 ha pady, o jake se nikdy nakm rolnikam ani nesnilo. Vyhradni kolonisadni pravo patti panu M. Suchanovi v Buenos Aires. — Hektar ptijde priamerne na pet set na gich KC. Cechfun zde usedlYm vede se d.obre, yypestili p§enici, ktera dosud byla v Paraguayi velmi vzacna. Jinak se zde znamenite dati bavine, rYtii, tabaku, a brambory davaji sklizeri 300 metrickYch centa po hektaru. 0vgem, napted kolonista kropi p-adu 2-3 roky krvavYm pbtem,* net ji zbavi plevele a zkypti na farmatskou paclu. Paraguay je zemi nesmirneho a nevyttiteho ptirodniho bohatstvi. V podnebi celkem dobte snesitelnem pro Evropana dati se zde vgechny plodiny subtropickeho pasma. Vetkna plodin dava dvoji sklizeri de roka, vojtegku mono sklizet 'Aestkrate roan& Cela republika meti 450 tisic etvereenich kilometra, tedy etyti a palkrate yak, net nynejti Ceskoslovensko a tiije tam celkem milion obyvatelii. Zorane p-ady je pouze 140.000 ha, (v Ceskoslovensku 6 miliona ha), v'S'e ostatni jsou pastviny a prales. Je to prales povetg' ine tvrdYch dtevin, z nichti u nas z doslechu zname quebrocho, coti ptelotieno doslovne, znamena sekerolam. Dtevo tak. tvrcle, ze se na nem sekera vylamuje. Hlavnim zdrojem ptijmu zeme je extensivni dobytkatstvi. Podet skotu je zde odhadovan na 5 miliona kust, coti v zemi, eitajici 1 milion obyvateltt, je poeet ohromnY. Krava stoji 200 —300 nakch Ke a kilo hoveziho masa v mestech se prodava, za 2 KC. Pramysl je v plenkach. Ptes to, to by zde bylo 9 miliont ha vhodne pady pro bavinik, dovatii se drahe textilie z ciziny. Zeme trpi nedostatkem pramyslovYch podnikatela a v§ech kvalifikovanYch pracovnich sil, jak zernedelskych, tak temeslnika. A v§em temto lidem umotiriuje paraguayske. vlada ochotne ptiste,hovalectvi. Katidemu vyehazi ochotne vsttic, zasa.dne nevpouki do zeme pravniky, lekate a atedniky. Jinak je Paraguay kaddemu otevtena. Musime v§ak ptedem upozorniti vgechny ptedem: Nepike tiadne dopisy paraguayiskemu konsulovi v Praze, je to zbytedne, nema, dasu na korespondenci. loc Vynalez automaticke pasti na zlo• deje TerstskY technik sestrojil elektromechatnicke zatizeni, ktere znaene znesnadni kradeZe automobild. V okamZiku, kdy se zlodej pokusi uvest vuz do pohybu, uvede se dinnost bezpeenostni zatizeni, umistene na neptistupnern mist& Ihned zastavi chod stroje, uzavte dvirka auta a uvede v einnost poplachoy ou hoakaeku.

Titif MICE LET STARt teES. Pted ttemi tisiciletimi kla v kralovny ze Saby krasna princezna, nejelegantnejk darna v zemi. Temne vlasy si dala pfebarvit na rudo, seesala si je vpted tak, to vzadu budily dojem chapeckeho nadeti ostatni temeno hlavy ati hluboko do vela kryla vina za vlnou; po skranich splyvaly princezne zvinene kadete. Na vrcholu sy princezna zemtela ye veku dvaatticeti let. Plaelei divky ji oblekly do nadhernYch sate, daly ji v gechny jeji skvosty a polotiily ji do hrobu ye skale. Jeji fides zustal nedotden ati do dneAniho dne. Ukazoval jej badatelarn v LondYne minulY tYden hrabe Byron de Prorok, znamY britskY archeolog. Trvala ondulace, ktera prezila tti tisice roka, je nejvetkm objevam hrabete de Proroka na jeho vYprave ke dvoru kralovny ze Saby, v pou gti jihovYchodniho Yemenu v Arabii. Princeznin hrob byl zpola zasypan piskern mezi chramy a zbytky palaca. V hrobce bylo princeznino telo obklopeno vazami se etverYrn pudrem .Vedle vaz letiely vlasenky ze slonoviny, pilnieek na nehty, natiky, pinceta na brvy a konedne bronzove zrcadlo. Princezniny sttevielty byly vykladany drahokamy. ) of Jegte pokusy s vitaminovSrmi kutaty. Stara bajka o slepici, ktera snasi vejce, se easteene uskuteenila v pokusnern ustavu university v Io-we ye SpojenYch statech severoamerickYch. Po dlouholetYeh pokusech se podatilo dr. Thomasovi krmit slepice zvlaknim krmivem, talde katide jimi snesene vejce obsahuje vitamin "B". Vejce obsahuji stejne mnastvi vitaminu, jako al. Wee rybiho tuku. Jsou rovne2 mnohem chutnefk. Nyni se pokouSi dr. Thomas o to, zda mute slepice z techto vitaminov3"rch vajec vyseat kurata. )o( Letci paSuji diamanty. V holandskem Vlissingenu pozoroyal jeden start sedlak, to nad jeho polnostmi Preleta jednou tVdne letadlo, ktere Odycky shodi malt' paddeek. Bezprostredne pate v2cly prisli z eekajiciho automobilu dva pani a paclaaek sebrali. Starec to hiasii policii. Detektivove eekali v Ukrytu na pravS7 okamtik. Kdy't letadlo °pet shodilo paddeek, zatkli policiste pany, kteti si priSli pro padak. Zjistilo se, to na paddeku byl saeek s diamanty. Zateeni se doznail, Ze letci jim shodili pagovane drahokamy jig nejmene dvacetkrat. BOLAVt PRST PRES 7 ROKU.

Fort Worth, Tex., 24. fijna 1938. Mela jsem bolavr prst na ruce po vice jak 7 rok0. Lekaf ho 16611 bez vSrsledku. Nonat prst vyleeila za 14 dni. Jil rok co me neboli. Mrs A. Bevan, 2211 Ross Ave. Na rozli6ne at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne di-evene i ocelove tfisky, steely a jine piedmety avazle v tele, ale musi to bS7t

_Am., i r.r. Cena Nonat je 50c a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike piimo na nagi adresu: i is Loiblinger Co., Madan*, Cal,

&

d Pokrok OZNAMUJE potad spoledenskfth zabav, teticich se velptizni nacho lidu i eetnSrch ptatel tadoveho elenstva. VzorriS7potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pri kade zabave.

Poitovni atiresa: 1.140 Robbie St. — Telefon Taylor 0453. Na doptani se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 18. PROSINCE

Syncopators.

✓ NEDEIAL, 25. PROSINCE

Dybala. Ve3hodinyplvakrogmzdna.

✓ SOBOTU, 31. PROSINCE — Sylvestrovski zabava pri hudbe J. Baca a Nesvadba.

VSTUPNE: PANI 40c

D PORADATE

Taroky $1.35. Cechosio

West, Te

'IMINEMMInag7 KORME5M7 •

Nejkrasneja svatky v rote stravite opravdu radostne, kdy budete hlecleti, aby nebyly ka.geny

KASL Nejlepe, kdyz se zabezpeeite tim, to h n e d pri prvnin_ ptiznaku nachlazeni, chrapotu, 'tiny a kas1e vezmete

Severiiv

BALSAM PROTI KAS (Severa's Cough Balsam) nejlepSi to ptitel rodiny v dobe studenSrch mesictl. 25c a 50c.

Chrafite zdravi svSrch deti! Jig pouhe vybehnuti z teple suetnice do zimy m u t e snadno privoditi nachlazeni a ka g e 1! Mejte po ruce nejen Balsam proti kagli, ale i Severovy tabletky proti nastuzeni (cena 30c) a Sever& Antisepsol na vyplachovani hrdla. Cena 35c a 50c. Nema-li vas lekarnik, objednejte si plimo od nas


vEsTNix

Strana 24,

7

oramovini

Ozrtamovate Pravidli V IYIalern Oznamovateli fietujeme centy za slovo za katcle uvetejneNejirenti poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zylattnim listku a pfilotte objednavce prislutny obnos bud' pottovni poukazkou (Money rrder‘ nebo ye znamkach (stamps). Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c j eho vtmenu. Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany , administraci pod nazi znaekou, uctuje"Na prodej", "Slutre za by a prate" a podobne 25e zvlatt' za 7nadku a na -pottovne, aby dotle dopisy mohly bYti ihned odesilany. Pfi oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnati doplatek za znaeku a pottovne 53 cent& Dopiatek za znadku budit pfiloen k obnosu, kterY posilate za 07nainku TABAK — dobrY, jemnY, slabY na koukeni, 10 liber za $1.60; jinY 10 liber za $2.00; cigaretovy $2.50. Dopravu vyplatim. Posilarn na C.O.D. M. Prochaska, Portland, Tenn. (ltp) Zrentuju rant v Texasu, treba na 10 rokii. 0 podrobnosti Waste se v Groveton, Tex. u Joe Slechta. (1tV-1t6-chg) TABAK — dobrY jemnY, slabY, na koufeni, 10 liber $2.00, jinY 10 lib. 1.60. Dopravu vyplatim. Posilam na C. 0. D. M. Prochaska, Portland, (49-50pd.) Tenn. 3gr-t TABAK LISTOVY na prodej, cena 10c, 15c a 20c libra. Pottovne neplatim. John Hradek, Portland, Tenn. (49-51-pd) TABAK — start na prodej, 10c a 12c nevyplacene. Tet Vaclavly pane 'ilute, 50c lib. nevyplacene. — J. Burytek, Portland, Tenn. (49-51-pd.) IMPORTOVANE PAPULE! Objednejte si nyni importovane valatske papuee z 6eskoslovenska, nejlepti, s kotvou. Udejte eislo. Cena n85 za par. Famous Dry Goods, West, Texas. (dz) Cibulove sazenice! Creole a Autt, Bermuda, 500 za 60c; 1000 za $1.00 po.itou vyplacene, obratem potty, uspokojeni zarudeno. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Texas. (47-3) Potladena zlost pfieinou zvYteneho krevniho tlaku. Dr. F. Alexander a Dr. Leon J. Saul z Psychoanalitickeho Ustavu v Chigagu zjistili na pacientech, te v mnoha ptipadech je pfieinou zhoubneho zy Yteneho tlaku po leta potlaeovana zlost. Mefenim na pacientech zjistili, kdy2 vnittni poboukeni dosahuje vrcholu. je take krevni tlak nej yyt'si, kdy2 se uklidni, krevni tlak klesal. V tom spatfuji psychiatro ye nadeji na leeeni zvYteneho krevniho tlaku, dokud zyYteni neni jette yelike a na cevach nenastaly chorobne zmeny. )o( Chamberlain chtel demonstrovat lidu, co by jej eekalo ve valce. Udelal to tim, ze jednak dal lidem rozdavat plynove masky, jednak ukazal, ze 2adne nejsou. — Hlas z Pahte.

UG^INKY MLEKA OD OZAROVANYCH KRAV. Pfed svetoyou valkou byla lidovou nemoci vedle tuberkulosy take rachitida (kfivice). Podafilo se vyrobit leky, ktere mohou yyleeit kfivipfi dennim podavani nekolika kapek techto leku na ureitou dobu. Velka hospodakska krise, ktera postihla svet po valce, bohutel ukazala, ze i tyto vYborne leky selhavaji, protote nedostatek potravin a mnohde i nedostatek lekt a 'ekeske pomoci znesnadnily boj proti kfivici. Nate yYzkumne fistavy nyni dtletitY objev. Jednim z teinnych ochrannYch prostfedkfi proti kfivici je mleko. Ueinek mleka, pokud se tYka, jeho vlastnosti protirachitickych, zavisi hlavne na tom, zdali kravy se Casto pasly na loukach a byly na sluneenim svetle. Sluneeni paprsky doclavaji mleku vlastnosti, ktere krivici zabrariuji. U nas vtak kravy jsou vettinou ye chlevech, nikoli na slunci. Je vtak umele horske slunce v kfemieite lampe, ktere prokazalo velmi cenne slutby pri leeeni deti stitenYch vici. Byly ueineny pokusy ozatovat mleko urdene pro deti kfemiditou lampou Tyto pokusy selhaly! Proto vYzkumne tstavy v posledni dobe prissy na jinY, velmi originelni napad. Aby se diteti dostalo opravdu dobreho mleka, byly proste ozafovany horskym umelYm sluncem kravy ve chleve. Pokusy mely vybone yYsledky. Bylo zjitteno, te mleko od takto ozafovanYch krav, ktere byly krmeny v time suchou pici, mei° tpine shodne vlastnosti s mlekem krav, ktere byly na pastve. Pokusy se nejprve daly na krysich, kterYm mleko z ozatovanYch krav dpine vyleeilo rachitidu ji2 znaene pokroeilou. Po techto vYzkumech yyzkoutelo se mleko na detskYch klinikach. Bylo hlavne poutito pti vYtive kojencu, kteki museji bYti vytivovani umele. VYsledek byl mo pfekvapujici. Ani jeden z kojencri, u kter'ch se jit zaealy objevovat pfiznaky krivice, tuto chorobu nedostal. V pokusech se pokraeuje a snad jit za nekolik mesica se objevi na trhu mleko od krav, ozarovanYch umelYm horskYm sluncem. Podafi-li se i poskedni zkoutky, bude to velka, vec pro lidove zdravi. Prostfednictvim natich peei o kojence a matky a prostfednictvim detskYch jesli a tkol bude mono zasahnout tarn, kde je pamod nejvic ti. eb A bude to take zajimavY vYsledek spoluprice yedy a prtmyslu s praktickYm zemedelskYm hospodafenim. )o( ZAHUBA PROKLETE LODI ORION. Namotnici v polskem pfistavu Gdyni se dobte pamatuji na plachetni lod' "Orion" opfedenou neuvetitelnYmi stratidelnYmi povestmi. Nyni dotla do Gdyne zprava, ze na polaketi Holandska ztroskotala norska lod' "Snow White". Je to tat lod', ktera, koneene po fade nett'astnYc huddlosti nalezla odpoeinek na dne motskem. Lod' byla pronasledovana osudem jiz pri svem spouAteni na vodu, kdy2 byla ve finskYch lodenicich dostavena. Delnici neodstranili yeas tramy a lod' uvizla na leteni. Povereivi namofnici ihned prorokovali ApatnY osud. Nikdo se nechtel dat na novou lod' najmout. Lod'af mush plachetku prodat velmi levne do ciziny. Ale netprosr4 osud pronasledOval

Ve stiedu, dne 14. prosince 1938. TRtNi ZPRAVY

niky i kapitana. Prvni jeji kapitan

spachal brzy po ptevzeti veleni z nepochopitelnYch pkidin sebevraidu. Po nem se stal velitelem plachetnice mladY 8ved, kterY se brzy nato otenil. Mlada tena s nim ztstala na palube. Po pfijezdu do finskeho Viipuri vytli si tt'astni mantele na prochazku. Pti ptechodu pies ulici je zachytilo auto a oba byli na miste usmrceni. Posadka se po tomto druhem nettesti rozutekla a majitel za ni nemohl najiti nahradu. Plachetnici si koupil gdyriskY malif Lesczyriski. Vydal se na zaba ynou play -budoAnglie.Cstouprchaly stroje a lod' jenom s nejvetti namahou doplula do Asti feky Humber. Pfi dalti plavbe do Newcastlu je pfekvapila bouie, z ktere jenom zazrakem vyvazli. Za dalti plavby do LondYna se srazili s jinou lodi. Roynet na zpateeni ceste se stroje porouchaly a plachetnice se musila vratit. Majitel lodi vtak nem'el jit dosti penez na zaplaceni itctu. Firma si vymohla zabaveni lodi, ktera, zustala zakotvena poblfte LondYna. Za nekolik dni vtak radila silna boute, ktera tkuner urvala od kotevniho fetezu. NikYna nefizena se dostala plachetnice do Asti Temte, kde narazila na zakotvenY plujici jekab. Po nekolika mesicich se podafilo tkuner prodat norskemu kapitanu Borkovi z Oslo. Kapitan dal lod' pfekftit a doufal, ze ji tim Zbavi kletby. Hned pit Prvni plavbe podel holandskych bfeht se dostala lod' do silne boufe a ztroskotala. Za nekolik minut se potopila. Cela posadka se na ttesti zachranila, at na maleho eerneho psa, kterY byl na parniku od jeho sputteni na vodu. )o( Je piece jen jistY pokrok ye svete. Rozdeleni Polsky provedli v 18. stoleti jeji nejvetti nepfatele. 6eskoslovensko ye 20. stoleti rortrhali jeho nejvetti pfatele. — Ptedseda tvedskeho stortingu Hambro. )o( Teprve dnes, kdyt jsem na odpoeinku, mohu si dovolit, abych Ceti policejni romany. — Policejni komisat Guillaume.

ye Waco, 14. prosince BAVLNA: Middling, 15/16 pal. vlakno Strict. Middling, 15/16 pal. DROBEZ: Teike slepice, libra Lehke slepice, libra Kutata k smateni, 2 1/4 lib.

8.60 . 8.25

••• man KODOUL1, DD.

10c 8c 12c tie

Knocani Cis. 1., lib. 16c Stall krocani, libra 13c Oislo 2. krocani, lib. 11c Vejce, els. 1., tucet 25c Smetana els. 1. lib. 24c Smetana cis. 2. lib. 22c Kravy na pora2ku ,lib .. 3c ai 4c Roeaci, lib. 4c-614 c Prasata, lib. 6c-63/4c Ptenice, bull 50c — 55c Oyes, bull 28c Kukla.. ice v klasech, 75 lib. do butle 40c Drolena kukutice, bull 4'7c

Velka Sylvestrovska .. ZABAVA v sini fadu

S'i T E F Aft. N I K NA COTTAGE GROVE

31. prosince ZACATEK V 8 HODIN AZ DO RANA

Dybalifir orchest Pillnoeni scena Star a Nov Rok

rovite rilemne Svaik Je-li vale zdravi slabe, fete bratti podil na radostech jinich lidi. Prosinec jest mesicem radostneho, veseleho shromaicrovani, rodinnYch schrizek, slavnYch vanoanich zabay. Zdobent vanoenich stromkri, zabalovani a vymeriovani darku — v g echny tyto veci pomahaji piijemne pocity a dobrou naladu. Jestliie ale vase traveni nepracuje PatiTene, nemiliete se vpraviti ve svateeni naladu, nemiliete se podileti na zabave vsech tech, kteii varn jsou blizci. Tieba trpite jen g patnYm vyme g ovanim. Jest to velmi v'Sedni choroba, ktera jest east° zavinovana neobyes ejnj, mi poiadavky dne g niho iivota. Od roku 1869 tisice lidi, trpicich ipatnYm zaiivanim a opozdenYm vymegova.uZivalo Dra. Petra Hoboko, 'easem vyzkou g enY ialudeeni posilujici lek. Jste-li nevrli, nervosni a podraideni, etyi. stranna einnost Dra. Petra Hoboko maze y am take pomoci; natiomaha ialudeeni elnnosti; pravidluje stieva; poddecuje Einnost ledvin, auni podporuje vymigovini

potnaha a urychluje traveni. Ode'Mete dolejsi kupon a objednejte si dnes velkou 14 uncovou (pravidelne hodnoty $1.20) zkuSebni lahev Dra:.

Petra Hoboko. V Kanade Dodeven Beze CIa.

VELKA ZKU g EBNi LAHEV --POUZE $1.00 Dr. Peter Pahriley & Sons Co. 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Dept. D811-69 Prosim poilete nit velkou 14 uneovou zku;ebni Mile y Dra. Petra Hoboko, patoitn /aplaeeno, za kterou piikladam $1.00.

Prosim poelete C.O.D. Jmeno Adresa Po ftavr),

fladovra


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.