0r an Slovanske Podpor iiciJednoty Statu Tixas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, ye sli-edu (Wedne ,:day) 11. ledna (January) 1939. CIShO 2.
POSELST Vi PRESIDENTA K 7 KONGRESU. EDESATt EST'i- kongres seeel se v irterY 3. ledna v 2ovialni nalade, ktera S netrvala nei pill hodiny. Byla pokakna zpravou senatniho vYboru pro kampanni vyaam, v niz se odsuzovala WPA z neopraynene politicks dinnosti. Po to ptiela zprava o projevu republ. senatora McNary-ho z Oregonu, k potada, aby zprava vyboru byla ptedana obclaodfiimu vYboru, kterjr- bude projednavat potyrzeni Harry L. Hopkinse co sekretate obchodu. KoneCne doela zprava z republikanske porady, v ni ts se pravilo, k meneina kongresu je hotova spolupracovati s kteroukoli skupinou za tidelem snikni vSrdajti spolkove vlady.
smlouvy s jinymi narody a nemohou zustat lhostejny veci vladam, ktere tak nedini." SilnY a spojenY narod mute bYti zniden, neni-li piipraven proti nahlemu ritoku odjinud. Ale 1. vojensky silnSr a ozbrojeny narod mute byti poraZen vnitinim rozvratem, spory mezi kapitalem a praci, faleenou ekonomii a nevykeee7 njrmi problemy socialnimi. My jsme provedli hospodatske i socialni reformy, upevnili fiver, yyteg ili jsme mnohe nalehave problerny a poskytli jsme mladYm lidem prilektost k praci a ku vzdelani. Prodelali jsme periodu ynittniho konfliktu a nyni pracujeme o udrZeni a zdoko-
V riterj7 ptesne v poledne byli svolani elenove senatu i domu zastupctit k zasedani a pokadku. Galerie byly napineny divaky, dleny diplomatickeho sboru ji g gal hodiny pied zasedanim. Politicks sestaveni 76. kongresu je nasledujici: v senatu je 69 demokratil, 23 republikanil, 2 elenove farmer-labor party, 1 progresista a 1 neodvisljr — v dome zastupcil zaseda 261 demokratit, 169 republikantit, 2 progresiste, 1 farmerlabor, 1 Glen Americke prate a jedno misto je uprazdneno.
CESTNY LIST ZA MESiC PROSINEC.
Pfesne ye dvanact hodin vkroeil president Roosevelt do zasedaci sine, doprovazen jsa 'gest elennjim vjrborem (polovina senatorit, polovina kongresnikil). Cele shromaZdeni vitalo nej yyteiho iikednika zeme povstanim a dlouhotrvajicim potleskem. President zapodal sve poselstvi za napjate pozornosti shromaZdeni. Pfedne podal zpravu o stavu Spoj. Stahl a o vztahu k jinjrm narodilm a dal pkisluend doporudeni kongresu. Uvadime nektere dulekte vjrriatky z poselstvi, obsahujici skvele myelenky a ktere bylo dastokrate pferukno boutlivjrm potleskem. President Roosevelt pravil: "Valka, ktera hrozila zachvatit svet, byla odvracena, ale mir neni zajieten. Kolem nas tadi nevyhlakne valky, zbrojeni i iltoky vojensk y i hospodatske. Houk odjinud dorali na naee tti nam Ameridantim nepostradatelne institute: nabotenske svobody, ktera, je zdrojem tech druhjrch dvou, toti2 demokracie a mezinarodni dilvery. Kterakoli z techto to veci jest doplrikem druhjrch. Hajiti jednu z nich znamena zachovati veechny. Vime co by se nam stalo, kdyby i nas zachvatila filosofie nasili a moci. Na etesti mame na tko zapadni polokouli demokratickou formu vlady, rtiznost bohatjrch zdrojil a lid majici itctu k pisesvedeeni jinych. Neznamena to, te se stavime proti ostatnimu svetu; jsme ochotni napomahati svetovemu miru. Jsme vkly pohotove zasednouti k poradam s jinSrmi narody sveta, aby ukondeno bylo zbrojeni i valdeni a obnoveny byly obchodni styky mezi narody." "V nakm styku s cizinou nautili jsme se v minulosti co nemame delat a z. naeich valek jsme se poudili, co musime cleat. Nautili jsme se, ie na dlouhou dobu pied vojenskj7m iltokem pronika placena propaganda, aby narod byl rozdvojen, podkopana dilvera, podnicen p •edsudek a nastal vnitini rozvrat. Pfesveddili jsme se take, Ze demokracie sveta verne dochtuje sve
Behem mesice prosince nasi bratri erganizatoti a sestry organizatorky v poetu ziskani novYch Cle,nu umistili se, jak sleduj e : 1. John Svadlenak 2. John L. Cuba 3. Ignac 8enkykik 4. Chas. Navratil 5. Jos. Franta, Sophie Hradeckji, John Klinkovskj'7. V listapadu na prvnim mists byl br. John L. Cuba a nikoliv John A. Cuba, jak mylne udano. S bratrskjrm pazdravem, Joe R. Kubena, taj naleni kaMe reformy a kaklemu kdo chce pracovati dejme praci pH slu gne mzde." "Nagi pryni statnickou povinnosti dnes je phvesti kapital a pracujici lid dohromady. Diktatoil by to dokazali rychle narizenim, nasilim a moci. My ale takove zpilsoby nenavidime. Nyni jest otazka: mfdeme my s nimi fispegne soutekt pouktim naeich zpizsobu, ktere jsou v mezich naei americke listiny lidskYch svobod a pray ? My trpime tim, Ze mame zaholejici kapitill a nucene zahalejici lid. Mnozi tvrdi, '±e jsme pfeti2eni dluhem a 2e utracime vice neZ je zdravo, ale na g verejnY i soukromY dluh neni vetgi ne2li byl v rose 1929 a arok je mnohem mensi. Chceme zamestnat kapital i lidi, aby ndrodni piijem dosahl 80 bilionu dolaru rodne. Potom bude snilena nezamestnanost a zvYgen vladni prijem, aby mohl byti vyrovnan rozpodet." "Slygel jsem projevy, Z'e pod vladou diktatorri ma lid jiste yYhody; neni stavek, nepokojft a spore mezi kapitalem a praci, neni nezamestnanosti a lid je zbaven povinnosti myslet. Moje odpoved' je: Ano, ale ten lid je zbaven take jinYch veci, ktere my Ameridane si chceme udret a ph torn take myslet. Diktatorstvi znamena cenu, jakou Americana nikdy nebudou platit. Tou cenou jsou duchovni hodnoty a pray() jednat, mluvit a &nit jak chceme. Ne ztratu, svobody svedomi, ne koncentraeni tabory. Chceme, aby na ge OH rostly v ditstojne lidske bytosti a ne v zotraene stroje. Jednou jsem
prorokoval, ze, toto pokoleni Ameriean0 ma jiste urdeni. Toto proroctvi se naplinije. Mnoho jest nam dano — mnoho jest od nas odekavano. Poselstvi yysilano bylo rozhlasem do celeho sveta. Demokraticke staty prijaly ho s uspokojenim, Nemecko a Italie se zaporem, co't je pochopitelne. KUPUJTE, SIRTE ZNAMKY CS. LEGION/it-tin Co srdce poji more nerozdvoji! Valeni krajane! V techto dnech rozeslali jsme i na yak tady po 10 kniZkach naeich pomocnrch znamek (nalepek) vydanjrch podepsanou organisaci legionatskou. Za pouhjrch 25 centti nabizime v kni2ce 100 znamek, ye etytech barvach a 10 vzorech, velice vj7raznSrch, pilsobivjTch a s dobrjuni hesly. Mluvi to zfetelne tragickji osud naei stare vlasti i zase odhodlanjr duch americke demokracie, projevujici se na gi i cele es. Ameriky einnosti pro pomoc ne gt'astnYm uprchlikfim v OSR. Znamky maji take i znadnY vyznam propagakni. Mluvi za nas i nagi starou vlast, prohlaeuji jeji vnitkni vernost k idealism demokracie, byt' nyni byly tam zatladeny do pozadi. Znaanky prohlaeuji pied tvaki Ameriky take nasi neochvejnou vernost, oddanost a viru v tyto zasady moderniho eloveka. Vyjadiuji take pevnou naei viru v konedne viterstvi rozumu a demokracie i lepsi budoucnost nezapomenutelne oteiny. Dovolujeme si tedy Zadati vas yeechny, cele dlenstvo vasi velke organisace, abyste ptatelsky a v duchu dobre yule phjali nak zasilky ye schitzich. Prohlednete si dobie znamky, pfeetete a uvake laskave prtiwodni dopis a pak rozebefte si knaky do jedne a objednejte dark. Radi uznavame, k jste se jiZ podileli na sbirkach a jinjth pomocnjrch akci ve prospech nasi ztracene a spoutane ve sttedu neklidne Evropy. Naee znamky se ale s nimi nektik, prave naopak je jenom doplriuji. PH tom jsou vice ne2 jen poulijm pkispeykem, nebot' propagadne zapilsobi i v americke vefejnosti, kdy2 se jen kat- 0 z nas troehu vynasnali, zase jenom k znaenemu prospechu vlastnimu i OSR. Krajane, cs. legionati obraceji se k yam! Ptijmete jejich Zadost, prosbu v duchu dobre yule, ktera chape i chce chapati, ktera je oprostena od malichernosti a napinena mravnim odhodlanim pfispeti k odeineni a zmirneni trpkeho osudu nevinnjrch obeti nazistickeho a verolomne zrady velmoci. Pomorte a dokake, Ze my zde za'ocednem stojime ()pane verne a poctive za svjrm narodem i v dobach jeho poniZeni a utrpeni. Chicago, 30. prosince 1938. Masarykova DruZina Os. Lsl. Legionafti. Josef F. S' ‘ efl, piedseda. Jos. Dobide, taj. Boh. Klir, feditel kancelate. O znamky es. legionatil dopiete na: 2536 Se, Kedzie Ave., Chicago, Ill. Hovohme-li pravem o nepora2ene armada ukalme, k jsme i narodem neporaZenYm. --Ruth Halik.
Strana, 2.
VESTNIK
TE sPOLEoldM zasedini obou dome 76. V V kongresu ptecines1 president Roosevetl
svoje poselstvi, v nemt rozvinul svej program pro tato obdobi. Hlavni body tohoto programu jsou: Narodni obrana, pro nit je nutno opattiti ozbrojene sily, aby katdY fitok na zemi byl od raten. Pokradovani ye vYdajich na nynejgim zaklade, aby zvY gen byl rodni ptijem naroda na 80 bilione dolare. Uprava dani pomerne malym zvygenim nekterkeh dani a uvedeni v soulad spolkovyeh, statnich a mistnich dani. Nalezeni zpesobu, vedouciho k odstraneni spore mezi delnictvem a te giti spory mezi delniky a zamestnavateli. Reorganisace spolkovYch Made v dosateni vYkonnej gi administrace. Zdokonaleni zemedelskeho programu, aby chranil ptijem formate a kupni silu spottebitele oproti risiku nadbyteene di male trody. Smiteni ohromnYch protichildnYch zajme na poli teleznidni a jine dopravy. Lep gi opatteni pro stare lidi a zabezpeeeni pede pro ty, pottebujici lekatskeho o getteni. Revise zakone o neutralite, aby ye skutednosti neposkytovaly pomoc etodieim narodem a odpiraly ji napadenYm. • • LondYn. BritskY ministr valky pronesl nedayno v Devenportu ted, v nit prohlasil, to jeAte v tomto finandnim roce, kterY kondi 30. dubna 1939, bude spugteno na more asi 60 bitevnich lodi o celkove toilet 130,000 tun.
•
•
Moskva. — Sovetske narnotni zbrojeni pokraduje urychlenYm tempem. Po ohlageni programu pro zesileni lod'stva na Baltu, bylo nyni rozhodnuto rozmnotit i valeene lod'stvo v ternem mai. Belem pti gtiho raku bude spugteno na vodu 8 novYch valeenYch lodi a roku 1940 daltich 11. temomotska flotila byla jit letos dopinena 9 ponorkami. • • Governer Narodni banky holandske byl zmocnen, aby ukryl holandske zlato na bezpednem miste v zahranidi. Proto ieditelstvi teto banky odesila postupne do ciziny zasoby zlata. Letos odeslalo do zahranidi jit ziato v hodnote 1,481 milione holandskYch zlatych. Jsou to opatteni, aby v ptipade valky melo Holandsko dosti prosttedlal v cizine. • • V Brne se konala porada tstteclni rady 6esko-slov enskeho Orla. Bylo usne geno upustit od konani III. sletu desko-slovenskeho Orla, kterg se mel konat pti gtiho roku v Praze. Woven bylo vyclano ke katolicke a orelske vetejnosti provolani, v nemt se pravi, ze Orel je ochoten k spoluprici y e Svazu obeanske pohotovosti, je ochoten tuto spolupraci prohioubit, to v gak trva na sve noproste samostatnosti.
•
Lesko-slovenske krajanske spolky v Mehrade "Havlidek" a "6esko-slovenska obec" konaly vdera valne shromatcleni. Rozhodly se splynout v jednu narodni organisaci podle vzoru sjednocovani y e vlasti. V del° nove organisace byl postaven tosveddenY narodni pracovnik ieditel Vizek. Krome znadneho daru na obranu state sebraly jmenovane spolky ye prospech uprchlike z obsazeneho ezemi dosud 191,777 dinart a 6,500 KC. • • Foreign Policy Reports (New York) uvetejnily data o zbrojeni 7 hlavnich state: Anglie, Nemecka, Francie, Ruska, Italie, Japonska a Sp. State Cisla ukazuji, to zbrojeni techto state., ktere jeg te r. 1913 dinilo 550 miliont liber, vzrostlo v r. 1938 na 3,000 mil. liber, t. j. 5.45krat. Na Rusko ptipada nejvet.g i vzrest. Anglia yydava nyni na zbrojeni 350 mil., Nemecko 900 mil., Rusko 1,100 mil., Italie 100 milione a na ge Unie nasledkem rozpinavosti totalitarnich state musi obranu obou pobteti podstatne zesilit, cot si yytada bilionove vydani. • • Ptedbetne odhady o zam'estnanosti premyslu y e Spoj. Statech zni na 95 procent roku 1939. Pine je zamestnan premysl automobilovY, telezarny a ocelarny pracuji 60 procent, take stavebni ruch je asi o 15 proc. vy ggi, nein ptedloni. Tento vzestup nastal tamer okamtite po revisi Federalniho stavebniho zakona, kterY zvedl hypotekarni zaptljeky at na 90 procent stavebni hodnoty misto 80 procent, a hlavne poskytl znadne datiov4 idevy pro najemne domy.
TAenni piehied. Berlin. — V druhe polovine ledna navgtivil Londyn tig sky ministr narodniho hospodatstvi dr. Funk. Jeho na ygteva souvisi s hospodatskymi obtitemi, jet se v posledni dobe vyskytly mezi Anglii a Nemeckem. • — Podle stavu k 30. listopadu einil podet obyvatelstva ,v Italii a Tripolisu 44,749,000. Ptebytek porode nad umrtimi v Italii za prvnich 11 mesice t. r. dosahl 39 ,531 proti 344,832 v tete dobe loriskeho roku. V Rumunsku byl uvetejnen vladni plan, podle ktereho se ma, rodne umotnit vystehovani 50 tisicum tide. Vlacla je dopravi do ptistavu ye Sttedozemnim moti a da jim na osobu gest tisic lei.. Ministerstvo financi dalo zavtit v Bukovine 407 tidovskYch prodejen tabaku, ktere byly vedeny v nepotadku.
•
Varg ava. — KrakovskY "Kurjer Codzienny" uvetejnil pied nekolika dny navrh, aby 8 minone Polaku, kteti tiji v cizine, bylo vyzvano, aby se vratili dome. Ustiedni organ zioniste v Polsku "Nasz Przeglond", ktery vychazi ye Vargave, vita tento podnet krakovskeho listu a navrhuje dnes, aby misto Polak& kteti by se vratill dome do Polska, mohli se na jejich misto vystehovalti polgt tide. K organisaci takove yYmeny by bylo ovgem tfeba dohody mezi Polskem a staty, ktere ptichazeji v evahu. • Berlin. — Nernecka vlada se rozhodla, najiti v nejblitgi dobe pronikave te geni v otazce cikane. gef tigske policie a nadelnik Gestapa Himmler vydal dekret, podle ktereho se musi vgichni cikani i s ptislu gniky svych rodin pHhlasiti u nejblitgiho policejniho etadu, aby byl zajigten stuperi rasisticke eistoty krve. Cikanske tlupy, ktere se protloukaji Nerneckem a znemotriuji tim etedni kontrolu, budou rozptYleny. Na katdY pad bude cikarrem zakazano, zdrtovati se nebo usidiiti se v pohranienich okresech. Aby cikani nebyli na potit selskemu obyvatelstvu na venkove, budou jim ptiznany urdite vyhody, kdy' se usidli v mestech s vice net 500,000 obyvateli, ov gem v piedpokladu, si najdou tadne zarnestnani.
•
•
•
•
Praha. — Podle zpras nekterYch pratskych listu koupil zlinskY tovarnik Bat'a v techto dnech Hoffmannovu tiskarnu v Karline, kde se dtive tiskly komunisticke easopisy. Nyni budou v teto tiskarne yydavany Narodni Noviny, kte re Bat'a ptevezme od strany narodniho sjednoceni, jet likvidovala. Byla ji' svolana likvidadni scheze vydavatelstva Narodnich Novin, na ktere bude vracen akcionatem kapital. Narodni Noviny i noddle budou sledovat politickou nii strany Narodni jednoty a raz listu bude peevatne hospodatskY. "Venkov" uvetejriuje rozhovor se slovenskYm ministrem TeplanskYm o deskYch zamestnancich na Slovensku. Na Slovensku nyni je ye vetejnYch slutbach asi 36,000 deskYch udite10 a zfizence. Z nich mezi 1. bieznem 1939 bude odvolano devet tisic. Ministr TeplanskY prohlasil, to "pohnutky, ktere slovenskou vladu k tomu vedly, nezakladaji se na pouhe nenavisti 6echfun. Slovenska, vlada byla povinna a je povinna se starat o existeneni zajmy Slovake a to ptedev gim tim, ze umotni stovkam schopnYch a mladYch lidi ze Slovenska vstup do statnich sluteb. Pies to zestava," pravil min. Teplansky, "no Slovensku velky podet Oechil ye statnich a vetejnYch slutbach. Mame zajem, aby praeovali v klidu a v bratrskem spolutiti obou narodii. ZbYvajici eeSi najdou na Slovensku svej opravdovY domov." Slovenska vlada, prohlasii dale min. TeplanskY, si pieje a vita spolupraci deskeho kapitalu na hospodetskem poll slovenskem. Ti 6e g i, kteti mail za mantelku Slovenku, rozhodne propu gteni nebudou, prave tak jako Slovaci, kteti maji za mantelky Oe§ky. Takove rodiny vychovavaly nejspolehlivej gi a nejnarodnej gi mladou generaci, jak po strance narodni, tak po strance bratrskeho south! narodt.
Ve strain, dne 11. ledna 1939. Moskva. Do dvou let bude mit sovetske Rusko dalnic v rozsahu 4200 kilometre. Prvni z nich, silnice z Moskvy do Minska, v deice 825 kilometre, bude dohotovena na jaie ptigtiho roku. Nejdelgi dalnice Moskva--Sevastopol, v deice 1500 kilometre, ma bgti hotova behem roku 1940. • • ObrovskY obraz Prahy bude zdobit oddeleni esko-slovenska na svetove yystave v New Yorku. Obraz Prahy ma bjiti asi '70 dtvereenich Arch) veliky a bude sloten z drobnYch kaminkg ze skla. PodobnYm zpiasobem bude udelan i velikg statni znak Csl. zeme, umistenY nad vchodem v rozmeru 30 etv. yarde • • Berlinske. depege Sdruteneho tisku sdeluje, to nazisticka pracovni fronta ujednala s ita/skYmi etady dohodu, die ktere 30,000 stavebnich delnike z Italie ptijede do Nemecka v nedaleke budoucnosti. Nernecku se na stavebnich pracich nedostava delnictva i pies to, 'e v gichni nezamestnani ptinuceni byli k vstupu do pracovnich taboru. • • sl. vlada schvalila utivani druheho jmena pro Podkarpatskou Rus a site co "Karpatske, Ukrajina". UkrajinskY tivel domahal se teto zmeny od to doby, kdy byla povolena tomuto statu autonomie. Z Chustu, hlavniho mesta Karpatske Ukrajiny, dochazeji zpravy, to tam vliv emigrant). z Polska a ruske Ukrajiny neustale, stoupa. Nemci hodlaji zfiditi to velky tiskatskY a vydavatelstkY zavod, v nemt bude vydavan prvni denik v Karpatske Ukrajine, tigtenY v jazyku nemeckem. Moskva. — Mldeni, ktere obklopovalo stavbu magistraly bajkalsko-tichomotske, vedouci severne od Bajkalskeho jezera k pobteti Ticheho oceanu, bylo po prve pteru geno sclelenim, to giganticka stavba je at. na 200 verst blizka ukondeni. eleznieni trat' dosahla mista 1300 verst, vzdaleneho od stanice, kde nova trat' odboduje z transsibitske teleznice smerem k Tichemu oceanu. Kraj, jim' prochazi teleznidni linka, je velmi bohatY na nerosty vgeho druhu.
•
•
Francouzska mirova armada je 700,000 mutt, italske, 600,000 mute, yYzbroj francouzskych polnich armad je lep gi net itaiskych. Francouzsko-italska valka byla by ptedev gim namotni. Ma-li Francie pievahu v bitevnich lodich, ma zase Italie ptevahu zejmena v ponorkach, nebot' Italie je nejvet gi ponorkovou mod sveta se syYmi 116 ponorkami. V letectvi ma Italie jasnou pievahu proti Francii a to jak v letectvi pozemnich armad, tak i v letectvi namoinim. • • ftimskjr. easopis Le Forze Arrnata, venovank vojenskYm zaletitostern, ptines1 v techto dnech zpravu, to sovetske Rusko melo v polovine roku 1938 v dinnosti 6,500 letadel prvni linie a 2,500 letadel linie druhe. Oasopis tento ziskava vetginu syYch informaci z etednich kruhe italskYch. Odhaduje take, to asi 50 procent ruske vzduchoplavecke sily pozestava z bombovacich ye Finsku odhadletadel. Ptipojuje k tomu, nut byl pied gesti mesici eelkovY podet letadel v Rusku na 16,000, zorganisovanYch v 615 divisi.
•
•
Jak scleluje depege americkeho novinate Carrola z LondYna, nemecke plany vybudovani yelike ponorkove flotily jsou hlavne odpovedne za drasticky obrat britske politiky vuei gpanelske obeanske 'crake. At do nedavna Chamberlain byl ptipraven uznati valedna, prava Francovi a uznati jeho retim. Ale v poslednich dnech pry se rozhodnul rici Mussolinimu, Franc& retim nikdy neuzna, pokud vgechna nemecke, a italska vojska neopusti 8panelsko do posledniho mute. Britanie nyni pry uznala — ad loyalisticka vlada ji na to davno upozorriovala — Francova 8panelska mete bYti poutito za ponorkove zakladny. NemeckY potadavek, vybudovat ponorkovou flotilu na paritu s britskou, dogel do Britanie pied nekolika t 'ydny a soueasne britska zpravodajska slutba dostala zarudene zpravy, to Franco se dohodl s Nemeckem o ztlzeni namotnich zakladen pro nemecke ponorky j ak na Apanelskem pobteti, tak na Balearech a na KanarskYch ostrovech.
Ve stiedu, dile 11. leckaa iilJU
iJryvky z e'eskoslovenskfch dejin. "Miluji cesko-slovensko je moil zeme " STY sveho nejvyggiho dastojnika, generalnihoo inspektora branne moci a nyni ministra narodni obrany, armadniho generala Jana Syroveho rozloueila se desko-slovenska armada s armadnim generalem Faucherem. Projev generala Syroveho i odpoved' a slova loueeni, ktera pronesl general Faucher, jsou a zustanou historickYmi dokumenty. Zde jejich zneni: "Milk a vzacny ptiteli!" pravil gen. SyrovY, "nage dnegni rozloudeni s tebou, pane armadni generale, nemute bYt tak oficielni, jak by toho tva vysoka funkce i hodnost vytadovaly, a to z toho prosteho dfrvodu, *te mezi nami, a to nejen mezi mnou a tebou, nYbrt mezi tebou a celou deskoslovenskou brannou mod byl takovY ptatelsky a srdeeny pomer, ktery mi brani bYti v teto vane chvili prilis oficielnim. Kdyt v inoru roku 1919 mel jsi po prve ptiletitost setkati se u nas doma s eesko-slovenskYmi vojaky, byl tobe dan ukoi — jako ptednostovi I. oddeleni hlavniho organisani. Mluvim-li o ukolu, povatuji za velkY rozdil, pHkrai-li se k nemu skuteene s laskou nebo z pouhe nutnosti ureitou ulotenou praci vykonat. A tu chci zdUraznit, te to u tebe byla laska k veci, se kterou jsi se dal do prace. Jit od poeatku, pokud prace na organisaci na gi armady ti to dovolovala, snail jsi se netoliko ovladnout nag jazyk pro snazgi se dorozumeni, nYbrt chtel jsi ta poznat mluvu na gich srdci a vniknout do slotitYch zahybtii duenaroda, aby tak z tohoto poznani prY gtily tve ptatelstvi a laska k nam. Uvedomil sis, ae spolupracuje g s ptisluniky kulturniho naroda, a to vypjalo tvoji vlastni energii a napinilo tvoji praci radosti. Kdyt pak v kvetnu 1919 ve funkci naelnika gtahu zapadni skupiny slovenske bylo ti doptano dasnit se bojfi za uchovani na geho Slovenska, zasloutil sis svoji praci nage nejvetgi vojenske vyznamenani — aesko-slovensky valednY — Jako nadelnik gtabu francouzske vojenske mise a II. zastupce naelnika hlavniho gtabu rozgitil se obor tveho zasahu do budovani nagi armady tou merou, te v pevnYch zakladech nasi moci je mnoho tvYch -my glenek a podnetu a proto nam na nich bylo snaz gim budovat dobrou stavbu. Kdyt pak roku 1926 jsi byl postaven v Celo francouzske vojenske mise a stal jsi se technickYm poradcem ministra narodni obrany, meli jsme vgichni tvoji spolupracovnici tu nejlepgi ptilegitost poznat tvoji oddanost a tvoji poskytnout na gi armade z tveho vedeni a z tvYch zku genosti to nejlepgi. Neni vojenskeho oboru, v nemt by nebyly patrny uglechtile prvky tveho my gleni. Je to veiltelskY sbor na gi armady, o jeho schopnosti jsi se zasloutil, je to na ge vojenska akademie, jeji strukturu jsi ptipravil, te to gkoleni dfistojnikt generalniho gtabu a jsou to vojenske piedpisy a vojenska literatura vubec, na nich jsi pracoval, a ji g jsi svYmi dugevnimi plody Poeta vysokeho udeni technickeho v Praze, ktere tobe udelilo hodnost doktora ved technickYch honoris causa je dukazem, 'te netoliko vojenske, nYbrt i vedecke kruhy povaovaly za svoji povinnost vyjadtit svoji vdeenost za tvoji praci timto zgasobem. Neni pouhou idylou ani divot jedindiv, tim merle pak tivot naroda a proto se musi mat se vgemi dobrYmi i stinn'mi jeho strankami, ale s pinYm pochopenim. A toto poehopeni jsme u tebe vady nachazeli. V minulYch letech byl jsem svedkem nad gene prke a nesporneho kulturniho I hospodatskdho vzestupu naeho naroda a jab) nestran-
titans IL
ZIOMMOIE nY pozorovatel, ptislu gnik sptatelene Francie, sledoval jsi jiste smer ptipravy na gi branne moci a byl tobe znam jeji teel. Mezi tebou a nami vzniklo trvale duchovni spojeni a vime vgichni, ae od nas odchazi mud, kterY nas vtdy mel rad, kterY na nas nikdy nezapomene, a na jeho vernost se milteme vgdy spolehnout. V na gich srdcich bude uchovan obraz tve jemne a u glechtile osobnolsti tak, jak jsme si ho za tech bezmala 20 let gt'astne utvokill. Ze srdce ti ptejeme, pane armadni generale, aby dlouha leta tveho tivota mimo na gi spolupraci byla At'astna a aby v tvem osobnim blahu bylo ta uspokojeni z toho, te jsi pro nag narod a jeho armadu nepracoval nadarmo. Za vge, co jsi pro nas vykonal, ti nejsrdeeneji dekuji." Odpoved' generala Fauchera. Panu ministru arm. gen. Syrovernu odpovedel armadni general Louis Eugene Faucher: "Bratle generale. 2adal jsem te, aby nebylo proslov0, pokud jen lze. Tvou odpovedi bylo: "nekolik slov piece". Ptipougtim, t'e se tomu nebylo mono vyhnout. Chci proto rici take nekolik slov, kratkYch, jak se na vojaka slugi. Ptipomnels laskave siuzby, prokaane misi a mnou. Dekuji ti za to z pina srdce. Ano, mise pracovala, jak nejlepe mohia; mela bohudik nekolik lidi, kteti slouaili republice s nadgenim. Toto nadgeni by se vgak nebYvalo zrodilo, kdyby tito lido nebYvali ptesveddeni, ae pracuji pro velkou vac, pro narod, kterY zasluhoval, aby byl milovan. Piece vgak nezvelieujme zasluhy mise. Stala-li se desko-slovenska armada skvelou armadou, je to ptedev gim zasluhou dustojnickeho sboru desko-slovenskeho a take naroda, nebot' jen zdravY a silnY narod mate dat takovY dustojnickY sbor. Pokud jde o mne, bylo mi osudem ureeno, abych ztravil temet polovinu sve kariery ve slutbach oesko-slovenska. Jente iota a leta je rozdil. Nepoeitam-li dobu \Talky, mail leta, ztravena v oesko-slovensku, pro mne mnohem cenu net ta, ktera je ptedchazela. A srovnavam-li slutby, ktere jsem prokazal desko-slovenske armade, se vimtim, co jsem od ni a od desko-slovenske zeme ziskal, zji gt'uji, 'te dlanikern jsem ja. Protote vim, co mi dala tato zeme, protote sleduji temet dvacet let jeji vytrvalou praci, protote ji miluji a mam za svou vlastni, proto take chovam neochvejnou nadeji v jeji osudy. Je mi Cake, drazi ptatele, rozloait se s vami. Musil jsem si vgak uvedomit, te, budu-li chtit sloutit eesko-slovenske veci tak, jak je to moji povinnosti, nebude mne to mane zde, doufam vgak, ae mi to bude mane jinde. Dekuji yam za ptatelstvi, ktere jste mi projevovali; bylo mi cenn'm povzbuzenim v pineni meho ukolu.Gadam vas, abyste mi je zachovali a vzna gim k vain tuto prosbu: povaujte mne i v budoucnu za jednoho z vas, za deskoslovenskeho vojaka, bude to nejkrasnefai dukaz ptatelstvi, jakY mi mttete dat. Bratte generale, na ge bratrske vztahy se utally behem fictyhodne jit tady let, nebot' zapodaly kratee po tvem navratu do vlasti. Moje ptatelstvi a Acta k tobe je gte vzrostly v poslednich uplynulYch tYdnech, ktere byly pro tebe piny nesmirne odpovednosti. Necht' mi dovoli pan general Krejci, abych mu podekoval jegte jednou zde. Pted nekolika dny, v okamtiku, kdy jsme se rozehazeli po me navgteve na rozloudenou, otevtel mi sve citlive srdce a tlumodil mi slova, ktera, me hluboce dojala. Nezapomenu na to. Je jegte mnoho kamaradii, jim nebudu moci stisknout pravici pled svYm odjezdem tak, jak bych si to bYval pral. Zasilam jim odtud svilj bratrskY pozdray. A nyni, bratte generale, mi dovol, abych tlumail svilj pozdrav vgem jednotkam desko-slovenske armady a poklonil se, se srdcem pinYm ficty a obdivu, jejich praportm." Dar obce gen. Faucherovi: so gka sv. Viclava. Mestska rada pratska se po navrhu primatora dr. Zenkla usnesla, aby na dukaz ptatelstvi a tety venovalo hlavni mesto generalu Faucherovi sotku sv. Vaciava.
V DEN VITIROtNi
U HROBU
T. G. MASARYKIL
Lamy, 21. prosince. Dnes, ve dvacati vyroCi dne, kdy T. G. Masaryk pkijel do Prahy, uvitan jako hlava obnoveneho statu, ptijeli do Lan ptedstavitele na geho vetejneho tivota, aby na hrob presidenta Osvoboditele polozili vence, symbol diku a vzpominky. V 10 hodin ptijel do mlhaveho, zimniho do-poledne na malem hititove lanskem, ptedseda senatu NS. dr. Franti gek Soukup, mistoptedseda Narodni rady d'eskoslovenske a keditel NR CS. dr. Frahtigek Berdych. Na ceste ze htbitova vzpomina doktor Soukup: "Bylo mene zima, tenkrat. Vlak ptijel k poledni. Na nadrati v Cele vitajicich byl Kramak jako ptedseda vlady. Objali se s Masarykem vg ichni jsme plakali. Ve vestibulu oslovil presidenta mistr Alois Jirasek. Pled tim Prag ti ueltele zazpivali sbor Viterslava Novaka na slova Macharova: "Masaryku, bud' nam zdrav!" AutomobilovY prfivod jel po Vaclayskem Na Staromestskem, u radnice, vital tehdej gi primator, doktor 8arnal. Masaryk odpovedel — to bylo u Husova pomniku — slovy americkeho presidenta Lincolna: "Vlacla nage bude vladou lido, lidem a pro lid!" Za Slovaky pozdravil presidenta bisk. Jano g -ka.—Msryktel:"Bohasetry,poim vas, abyste zitra se dostavili na hrad a vyslechli prvni poselstvi presidenta republiky " Potom jel president ptimo do Veleslavina, navgtivit svou face nemocnou genu. Byly obavy, zda snese radost ze shledani, protote se zdravotni stay jejiho srdce pled tim velmi zhorgil. Ale radost ji pomohla." Dr .Soukup, ministr spravedlnosti v prvni vlade Ceskoslovenske republiky, vzpomine, — a tika cele pasa g e MasarykovYch projevu zpameti, a bez vzpominani. Dvacet let je tomu, skoro na hodinu. Otvrt hodiny potom stoji na miste, kde se sklonenou hlavou vzdaval poctu mrtvernu ptedseda senatu, general, Stabni a tadovY dtstojnik a sedm mutt. v Sate olodanskem: ptipravnY WelegionaskY vYbor. General Matej Nemec, major Sadilek a poruCik Kind tvai delegaci legionatil v aktivni slutbe. Ptedseda branneho vYboru David, ptedseda 60L. poslanec Patejdl, g efredaktor dr. Sychrava, Julian Rat) (za kruh starodrugnika), min. rada int. Pavel, tajemnik Svato g a za kruh legionalt tidovskeho pilvodu kapitan ruskgeh legii Popper. Ve 12 hodin ptijel primator hlavniho mesta Prahy, dr. Petr Zenkl. Neni dues mista pro holubiei narody. V tyto dny byly slavnostne ustaveny Narodni sttelecke gardy na celem tzemi historickYch zemi. Organisace vznikla sloudenim Narodnich gard, oesko-slovenske obce stkelecke, 6eskoslovenskeho narodniho svazu stteleckeho a Akademicke legie RCS. Velitelem noveho fitvaru byl jmenovan armadni general v. v. Josef 8nejdarek. Ohiasil, to se vyda na- inspekeni cestu, aby vgechny fitvary poznal a zakidil pottebne. "Pro holubidi narod neni dnes ve svete mista," pravil. Dodavky krizu do ikol. Ministr gkolstvi a narodni osvety dr. Kapras vydal natizeni, aby v katde udebne vetejnYch gkol narodnich, sttednich, ueitelskYch Ustavu i ,cdbornYch gkol pro genske povolani byl na delnem miste zavegen ktig. Opatteni je nutno provesti do konce finora 1939 na fleet vydriovatele gkoly. "Lidove Listy" k tomu gadaji, aby Mite byly kupovany jen u ktest'anskYch firem. Stat poskytne hraniailun bezfiroenou Stat ptipravuje vetsi pujeku pro hranidate, kteti se vystehovali z obsazeneho fizemi a etstall bez prosttedku. Pujeka bude bezfirana. Nemajetni hranidati mohou tadat prosttednictvim zemskYch fitacIA nebo zemskeho du, aby stehovani jejich majetku provedl stat a povolil jim splaceni naklada s tim vznikiSich na dobu pozdejti.
Strana 4.
Vitt3TNIS
OSVETA. Manielstvi se vracI. Gina Klausova. ANtELSTVI pfichazi znovu ke cti. Trvani M teto institute je zajiAteno nade vSechny pochyby. I v Rusku, kde bylo prakticky pohtbeno, slavi nyni sve radostne vzkfiseni. Pies mnohe nedostatky, ktere snad ma v individualnich ptipadech, manIelstvi je zfejme nezbytne pro civilisaci a potiebuje je zrovna tak system komunistickY jako kapitalisticky. Ve Vidni, mem rodnem meste, jsem vedla dve leta tak zvanou manlelskou poradnu. Pfichazeli ke mne muZove a l'eny, mladi i stati, bohati i chudi. Jejich problemy byly pfirozene rrizne. Brzy jsem vlak shledala, to je lze rozdelit na dve skupiny: na ty, kteii hledaji valne a upfimne cestu k dorozumeni a usmiteni, a ty, ktefi pfichazeji jen v oeekavani, ze jim porozumim, dam se na jejich stranu, ospravedlnim je v jejich pfani pferulit manZelske svazky. Kdykoliv lido, tieba hluboko v srdcich, touhli po usmiteni, bylo pro mne pomerne snadne ukazat jim cestu. easto ke mne ptichazeli mankdyg ut manlelstvi bylo rozvraceno a dokonce uz podnikli kroky k rozvodu. Po sesetiminutove rozmltive jsem zpravidla objevila, ze tito na pohled neutelltelni a zatrpklY lido pfini ke mne v posledni chvili, abych jim jen dala sankci k opu gteni jejich druha, aby na gli dristojnou omluvu pro svrij ein. Jini odmitali zatvrzele udelat sebemene k pfekonani rozporri a byli zklamani, ekla-li jsem jim, aby byli livi a trochu povolili. Odmitli proste davat, nechteli se smiiit s nieim, chteli jen na mne, abych jim dala novou zbrari, s kterou by mohli bojovat o svou svobodu. Jeden piipad za6a1 velkou laskou. Vzali se pies odpor rodiet. Bylo to hned po svetove valce. Tfi nasledfljici leta, v dobe povaleene inflate, mantel a rnanlelka stateene bojovali. Sotva vgak jim bylo mono dat svym detem jen trochu zabazpeeenY domov, zaealy hadky. Nikdo nevedel, co k nim zavdalo pfieinu. Kakly byl o sobe pfesvedcen,ze je bez viny a chce jen mir. Oba se snalili upfimne o soulad, ale souladu nebylo. Snellli se napravit to vlemi mo2nymi prostkedky, ale nal° to. Mantel podnikl cestu na mnoho dni i tydnu, jednou na celeho pril roku — ale marne. Kdyl byli od sebe vzdaleni, psali si dopisy pine lasky a touhy, sotva se vgak ocitli vedle sebe, hadky zaealy znovu. Zprvu jsem se seznamila jen s manlelem. Tvrdil, ze jeho gena je ritoena, ze si neuvedomuje, jak ho kalde jeji slovo urali a provokuje, to zfejme potfebuje toto yeene rozeilovani. Nakonec nabyly tyto spory takove nizke a nedristojne formy, ze rozvod byl neyyhnutelnY. Kratce po to uzavfeli znovu sriatek. A co se sta10? Manlel byl v druhem manlelstvi zrovna tak nelt'astnY jako v prvnim. Stejne hadky, yzelle ze stejnYch malichernosti. Nasledoval druhY rozvod a koneene tieti manlelstvi a tfeti rozvod. Ale jeho prvni lena nyni lije se s yYm druhYm mulem velmi At'astne. Co to dokazuje? Je zfejme, ze vina byla na strane manlelove. Nebot' ukazal ve vlech padech, ze neni schopen zit v souladu se lenou. Neni vlak ani 1patnY ani snad hloupY &ova. Je to neurotickY typ, jen nesnese odporu, ba ani nedovoli samostatnou existenci spolubli2niho. Je to proste muz, jen se pro manlelstvi nehodi. Znovu a znovu jsem pozorovala, ze nekteti de bud' mohou vyjit s kYmkoliv, nebo s nikYm. Znala jsem jineho mule — ne z poradny, nebot' to byl pritel me rodiny. Deset let nil ve At'astnem manlelstvi s velmi domackou a plachou, malou blondYnkou. Kdyl nahle zemiela na pal plic, byl tak sklieen, ze jsme se bali, ze ji nepteLje. Pkesne za rok po jeji smrti byl znovu lenat s vysokou, tmavovlasou, temperamentni 2enou. jet nevydrlela doma ani yeeer. Ale je s ni zrovna tak gt'asten jako se svou pr y-
ni tenou. Protok miluje samo mantelstvi. Rozer4 mantel. Mimo lasku vytaduje mantelstvi ureitou zprisobilost pro ne. Je omylem — bohutel dosti rozSitenVm — domnivati se, to laska spolu s soutiti staei sama o sobe k uzprisobeni pro mantels1q7 tivot. Je take chyba vetit, ae stuperi lasky milk mit vliv na zpfisobilost pro mantelstvi. Je tomu ve skutedriosti zrovna naopak. Zpilsobilost pro mantelstvi prohlubuje lasku, meni ji z romanticke va'Sne v trvalSr, neznieitelnS7 svazek, kdetto nedostatek dobre yule zabije v pomerne kratke dobe sebeohnivejSi lasku. V dtiveTSich dobach byla mantelstvi peelive ptipravovana. Na prvnim miste byly divky vychovany vSrhradne k tomu cili a skoro bez vS7jimky se §echny chtely vdat. Ale take tehdejSi mutove se netenili proto, ze se zamilovali po uSi, ale proto, to v ureite dobe sveho tivota se rozhodli zalotit rodinu. S timto rozhodnutim byli schopni a ochotni zamilovat se do kterekoliv vhodne divky, ktera se jim naskytla. Tento zprisob lasky se nam maze zdat trochu neromantickYm, byl vSak za to solidni a spolehlivSr. Nevesta si mohia klidne vySit do pradla jmeno sveho snoubence. Mantelstvi bylo tehdy narozluditelne. Ne proto, ze by rozvodove zakony byvaly byly ptisnejti zakony se ve vet gine zemi sotva zmenily — ale proto, to vetejne mineni vykonavalo svuj ticl4r, ale neinnST natlak. Jednou uzavfene mantelstvi bylo tak nezmenitelne jako osud a katc1S7 se s nim musel smiiit jako s poeasim nebo nemoci. A lido jsou jaksi ochotnejSi podvolovat se nevyhnutelnemu net nelemu, co se de kdykoliv zahodit. Ale doba naSich babieek minula. Nate divky si mohou vybrat mezi mantelstvim a povoldnim. A kdyz se nagi mulove oteni, fSe, oC se musi starat, je eventualni viva rodiny. RodiCe maji sotva motriost rozhodovat o volbe svS/ch deti a romantika ma volne pole ve sportu, zabavach i povolanich. Ponechame-li stranou mantelstvi pro penize, ktere s nagm ptedmetem nema co cleat, mriteme kid, to dnegni mladi lide povatuji mantelstvi za mene dilletite net lasku. Casto nemaji ani motnost ani piani zalozit si skuteenY domov. Ve zchudlych evropskYch velkomestech se stava neztidka, mladi mantele tiji dale u rodieri a jejich mantelske soutiti je omezeno na weekendy. na si jich nepteje deti, bud' z hospodatskSrch drivodil, nebo proto, ae jsou prilis zaujati sami sebou. Jinymi slovy, vkmu, co je pravou podstatou mantelstvi, se* vyhYbaji a Stesti zakladaji vDaradne na pohlavni lasce. Kdykoliv v mantelstvi usiluje nekdo jen o sve osobni Stesti, skonei to nevyhnutelne neSt'astnym mantelstvim. Nebot', je-li pravda, te tt'astne mantelstvi je nejvySSI formou pozemskeho Atesti, je take pravda, ze dobreho mantelstvi nedosahneme stalSma uspokojovanim sveho ja, ale jen jeho eastSrm namahavS7m pfekonavanim. Kdyt pomine prvni opojeni, je mantelstvi skoro vtdycky v krisi. Jeho nejchoulostivejti stadium nastava obyeejne s objevenim druheho mute nebo teny, davajicich muti ei tene motnosti tivit znovu prvni milostne opojeni. Ptipust'me, to to je silne pokuSeni. Mladi lido se ptaji "Prof setrvavat v tivote, kterS7 eloveka omrzel, kdyt piijde pfilelitost zakusit po druhe, nebo i po tfeti extasi, ktera je nejsilnejSim zaZitkem na tomto svete? ProC se ztikat S'testi?" Znala jsem mute a teny, kteti nejenom se pachtili po tomto velkem vzruSeni, ale take je znovu a znovu nalezali. A piece si nakonec uvedomili, to jejich livot je bezridelnY a prazdnY. Takovi lido jsou jako dramatikove, kteki dovedou napsat jen prvni akt — jinYmi slovy, zklamali. Nesbirali si mnoho St'astnYch chvil, ktere vlak jsou yeechny stejne a pkinateji 'Atesti jen na zadatku. Hluboka radost ze styku, jet pfetrvaly a rozvijely se pies zle a nebezpeene chvile, jim zristala odeptena. Lide s ureitou vnittni zralosti to vedi sami. Tato vyzralost neni vtdy vSrsledkem stati. Ma ji take zdravS7 nezkatenS7 mladSr mut, a to snad vice, net se ma, vteobecne za to. Jen docela maid east moderni mladete je naprosto zkatena. Ta na natesti vede v hovorech, a proto jsou de nakloneni posuzovat ostatni podle teto men-
Ve stfedu, dne 11. ledna, 1939. Vetgina mladych ma instinktivni rictu pied hlubti podstatou mantelstvi. I na zadatku lasky se snati pudove o trvale hodnoty tivota. Snati se vilest do sveho spolku porozumeni spiSe net slepe zboZriovani. Nebude-li proti tomu mocnYch &won, budou mit deti. Mollie., to nebudou ani *treat, odkud vyvera jejich pfani, ale pfani miti deti je vldycky drikazem hodne lasky a jeji trvalosti. Takovi lido nebudou nahle zklamani. Jejich laska se pomalu, skoro nepozorovatelne pfemeriuje v cosi jineho. Kdyby se mne nekdo zeptal, piala bych si nejvice jen to, co zristane po prvnim vzplanuti: to, co zristane v hloubi srdce a co vile dva lidi k sobe na veky — to, v eem spatinji pravou lasku. JAK SE VYT-YelThi NOVE HRANICE. V eechach, na Morave i Slovensku bylo jit zapoeato s vytydovanim koneene eary, kudy povede nova hranice mezi esko-Slovenskem a Nemeckem a mezi tesko-Slovenskem a Mad'arskem. Koneene rorteteni nekterSTch nejasnS7ch Uzemnich otazek vyjde ze zaseddni nemecko-desko-slovenske rozhranieovaci komise, ktera prave jedna v KarlovS7ch Varech a z jednani delimitadni komise esko-slovensko- mad'arske, ktera se sejde v nejblitSich dnech. Na nove nag hranici se provadi vymetovani a na mistech, kde byl) shledano, ae demarkaCni eara, ktera byla vytydovana jen zbelne a narychlo, nevede spravne, se opravuje. Demarkaani eara byla vytvofena kolem celeho naSeho statu z eervenYch kolikri, ktere byly natlueeny do zeme po vzajemne dohode Cesko-slovenskYch a nemeckYch a desko-slovensko-mad'arskYch organri. Nyni jsou tyto delimitaeni koliky vymenovany. Zaealo se v pohraniei Cech a na jiZni Morave a v pfUtim tSidnu se zaene s koneenSrm vytyeovanim i na Slovensku. Soudi se, ze do konce •etotniho roku budou nove hranice tech a zeme Mora ysko-slerske vykolikovany. Neni to prate snadna. Na v gech stranach republiky. jiz pracuji eesko-slovensko-nemecke skupiny pro vyznaeeni hranic. V severnich techach jsou to etyftlenne skupiny intenS7rrigeometrri (dva geometti tiSskonerneeti dva desko-slovenSti). Pti praci jim pomaha vetS1 podet pomocnikri. Takov:Vchto skupin pracuje na nove nati hranici v eechach a na Morave na Aedesat. Vykolikovani hranic je v proudu. Na trvale vytSreene statni hranice jsou zatloukany bile koliky s eervenS7mi hlaviekami. Hranieni koliky zristanou na sv3ich mistech at do doby, kdy budou nahrazeny novSuni hranienimi kameny. Na novSrch hranienich kamenech bude jit vytesan take nov3", statni znak. tlseky hranidni eary, ktere jsou dosud sporne — to jsou nektera mista hlavne na severni a jitni Morave a na Slovensku — budou ptezkoumany na jate ptig tiho roku. V techto sekcich se zatloukaji koliky bile s Cernou hlaviekou. Na lirrobu techto hranienich kolikil se na mnoha mistech lo koliku, ktere byly ptipraveny na stavbu dratench ptekatek. Byly zkraceny a natteny pattienou barvou. Budou nyni misto k valeene zabrane sloutit vlasti k mirove zabrane a uzaveru hranic. Nemci a eeska muzika. V nekterST ch °belch krajri, zabranVch Nemeckern, se obnovuji sousedske styky deskeho ,obyvatelstva , s nemeckYm, ktere to bYvaly domovem. Nejvetli pochopeni pro tyto sousedske styky maji prave Nemci, pfisli z ki ge. Ve Velkch Hamrech potadali oeSi taneeni zabavu a piisli na ni i nemeeti celnici a vojaci. Dobte se bavili a libily se jim Ceske pisne. Notovali je s sebou a HaSlerovu "Pisnieku Ceskou" jim hudba musela zahrat dokonce petkrat za sebou a eek jim ji prelozili. I jine pisnieky si dali pfeloZit. V okoli Doks a Kutich Vod je nedostatek delnikil na kaoeni v lese. ftiS'sko-nemecke ritady tam sousttedily cikanske tlupy a pfinutily je k lesni praci. Pokus s cikany se zdaill. V Plavech, VelkSrch Hamrech a Tanvalde a okoli se uCi na eeskSrch Skolach, v Tanvalde i na mest'ance. Podminkou je, to tki a a pill hodiny denne se musi uoit nemeine. JinSrch pi• ekOlek v deskem vyueovani neni.
Ve stiedu, dne 11. ler:ilia. 1939.
OddIl dopisova elskf7 Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, potadatel ptedklida ye smyslu stanov Tiskovemu VStoru k vlastnimu rozhodnuti. DIVADLO NA VELEHRADE. Timto oznamuji vSem milovnikum divadla, to OchotnickSr Kroutek Velehrad sehraje ye Akole Velehrad divadlo pod nazvem "Honba za gtestim", veselohru z nynejSiho tivota. Divadlo toto bude sehrano v nedeli dne 15. ledna. Vstupne, dospela osoba 20c, skozni ditky 10c. Zaaatek ptesne o 8 hodine veder. V padu kaatnth° podasi o tVden pozdeji. Hra "Honba za S'testim" je protkana od zadatku at do konce humorem a tertovnS7 a at moc pravdivS7 vSivoj teto veselohry drti posluchade ye vesele a napnute nalade od zadatku at do konce. Ulohy jsou vesmes ye spolehlivS7ch rukou, cot zarueuje dobre provedeni. Panek, majitel statku, tak trochu pod pantoflem, pisatel techto tadka, Katetina, jeho Lena, nosi kalhoty, jazyk jako met, pi. Joe R. Schwartz. LiduSka, jejich dcera, hodna, smitliva sl. Mildred Mieulkova, bratr Panktv, takto tichS7 blazen, ma rozumu vic net vSichni dohromady, p. Joe R. Schwartz, Marie, slutka u Panku, eiperna, vdavek chtiva holka, sl. Henrieta Stahova„ BobeS, eeledin, myslici, to jen jidlem a spanim, elovek tiv jest, p. Alfred Zapalae, Jenik Svoboda, vyvolenV hoch Lidukin, mirriSr a milt', p. Julius OlSovskS7, Jaroslav SvetlonoS, velkoobchodnik, mestskS7 flamendr, zasterkat, inu bytost fgech necnosti, takto druhST milenec LiduSein, p. Jerom O govskS7, pak 8ebestian Baloun, statkat z Lutanek, prava karikatura balounovite tlusteho statkate, Pankem vyhlednutS7 milenec LiduStin, p. Adolf Sasin a koneene tebrak p. Alfons Schwartz. Tak nezapornehte na nedeli dne 15. ledna a dostavte se v gichni na na'S slavriS7 Velehrad. V'Secky vas zve za OchotnickS7 Kroutek Fred Midulka. Velehrad, Iad gtefinik cis. 142, Houston, Texas. Cteni bratti a sestry! V nedeli, dne 22. ledna bude potadat tad 6tefanik magkarni zabavu, pfi ktere budou rozdavat tti cony. Za masku nejlepSi, nejkomietejS1 a nejoAlivejSi. Kdo se chcete ptijemne pobavit, tak se v pinem poetu dostavte. Dale yam chci' sdelit, to 5. Unora sehraji ochotnici pekne divadlo pod nazvem "StrVeek z Haile". A 19. itnora bude potadana maSkarni zabava sokolska. Dne 5. biezna bude zas divadlo, motna to bude fieinkovat bratr Vlad'a Kadlec. Korunou vSeho bude divadlo pod no.zev "Kralovnieka", velice peknS7 kus, kterS7 sehraji ochotnici dne 9. dubna na Velikonoeni 'Hod Boil. Pteji vain vaem gt'astriSr novV rok! S pozdravem, Anna Klima.. kid Jill Washington, 6. 22., Cat Springs, Texas. Timto yam oznamuji, kteti jste nebyli ve vVrani schtizi, Utedniky na ptiSti rok 1939, jak nasleduje: Ptedseda Edw. Batla, mistoptedseda Karel Renz, tajemnik a iteetnik Alois Kircin, pokladnik Jake Jousan, dozorce Adolf Renz, Aeetni vSrbor Edw. Batla, Karel Renz a Joe Glueck, nemocenskSr vSrbor Joe Glueck a Karel Kollatschny. — S bratrskSrm pozdravem, Alois Kircin, tej. Baytown, Texas. Cteni bratil a sestry! VYroeni schilze Slovanskeho Vzajemne PojiSt'ujiciho Spolku proti Ohni a Bouii byla konana dne 2. ledna 1939. Zvoleni byli nasledujici uiednici: Pfedseda A. J. Novosad, mistopfedseda Rud. Rueka, tajemnik C. Ptodek, pokladnik Joe Zatopek, odhadei C. Goerig, A. Naiser, M. Kfitak, delegat C. Ptdeek, nastupce C. Goerig. Schtize se kona katele prvni pondeli v mesici. Pieji vaem bratram a sestram v nastalem no yam roce mnoho Rest' a zdravi. S bratrskYm C. Ptadek, taj• spolku Us. 33. pozdravem,
VRSTN1K itad Veseli cis. 14, Wesley, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto yam scleluji vYsledek volby afednikti v prosincove schazi na ge.ho Padu Veseli. ti sami idednici na pfigti rok 1939: Frank Surovik ptedseda, Chas. Ripple mistopkedseda, Edmund A. Baca tajemnik a ireetni, Jos. Mikeska pokladnik; Lad. Jones, _Ed. G. Vavra a Joe F. Bada, tireetni vYbor. Schtirze se budou konat zase jak se konavaly, totit katdou druhou nedeli v mesici. Pfeji yam vaem gt'astnY a veselY NovY rok 1939. S bratrskYm pozdravem, Edmund A. Baca, tajemnik. Z KLUBU eESKiCII ZEN V DALLAS. Opet jeden rok vice patil minulosti i nage v nem protite chvile bolu i radosti, co nam bylo kdy mile nezapomeneme, ale na ch yle nepfijernne, ktere nam ztrpoovaly tivot, jsme rddi, to path do minulosti. Nevime tadnY co nam novy rok picinese ,ale t• gime se vgichni a ye Time jen v to lap gi. S nejlep gim ptedseyzetim jsme zadali tento novY rok na gi praci v krouiku, kterou v gechny sestry se srdeenou ochotou vykonavaji a jsou vtdy vSechny kde je jejich pomoci tieba. Jestli se na g kroutek take nekdy dostane do to hist rie, bude tam hezky zobrazeno deskYch ten dobre srdce. Nage prvni schtize letos, byla Utile zastoupena sestrami. Letos jsme zaslaly podporu i na Americkou Dorrrovina do Erna. Sestra Hemtalova nom vypravela jak se tam peelive staraji o sirotky, a ted' jim jich pkibylo ze zabraneho fizemi. A to je vaechno pravda, ponevadt ses. Hemtalova tam byla, kdy byla nav gtevou ye vlasti. KrasnYm darem pkispela ye prospech Narodniho sdruteni pani Geo. Valkova; darovala haekovanou pokrYvku na postal, a ktere se dostane nekteremu g z'astlivci. Jest to opravdu SlechetnS7 dar od teto ponevadt nema penez, aby mohla pkispet, tak obetovala to praci ,aby take pomohla tem sirotkfn. Nemile se nas dotkla zprava, to na ge sestra Sefeakova se musela podrobit dosti vane operaci. Pfejeme ji ze srdce, aby brzy vyzdravela a pfigla mezi nas. Milou navgtevou nas poctila pani Svaeinovd z Houstonu, ktera aide dli navgtevou u svYch ptatel. Dekujeme vaem nasim pfa.telum, ktefi k nam byli laskavi v minulem roce a podporovali nagi snahu. Sokolu jsme vdeeny, ze nagemu kroutku eichotne poskytuje doinov. Take bratrovi redaktorovi dekuji za trpelivost s moji Skrabaninou. Sestram ale neslibuji moc delgi dopisy. S pozdravem, R. Spanhelova. ftdd Tioga els, 5, Tioga, Texas. Ctend redakce, braCM a sestry! Musim zas napsat par kadlytt v torn novem roce. Davam vedet, to volby tifednikti mime jit provedeny, a zvoleni jak .obyeejne bYva, zase iffednici stati, a to: Mich. Pkihoda pfedseda, Chas. Jaresh mistopfedseda, Chas. HejnY tajemnik, Marie Hejny tieetni, Alma Jaresh Cteni bratti a sestry, byli bychom radi, kdybyste se v tomto novem roce polep gili a vice navg tevovali schtize, neb kdy% se ma, o neeem jednat, tak jest to zle, kdyt takfka jenom trfednici jsou schtizi pfitomni ,a kdy2 pak bez vas nee° ujedname, tak se yam to ttebas nobude libit. Bratte Faraizl, bylo by to dobre, jak jsi mne psal, zalotit tady Farmafskou ligu, ale ja, velmi pochybuji, 2e zdej gi lid by tahl za jeden provaz a myslim to by se nektaki take bali. Bylo by asi akoda feei. Doufam, to by to bylo jako s t'e'mi faclovYmi schazemi. Pamatuj, e nekdy jest lope nacpat si pofaclnY kus vaty do last, neb tak elovek nejdale dojde. Mill bratti a sestry, bylo ujednano, te budeme konat prvni schtizi at v bteznu, neb eleni maji vetg inou zaplacen y poplatky rok ku pkedu, takte neni tadnY spech. Te2 byste se mohli nekterY ozvat a dat take neco noveho do Vestniku. S bratrskYrn pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik.
Strana 5. Krajanske vetejnosti v Texasu. Dallas, Texas. Slov. Vz. Spolku proti ohni za brzke vytizeni a vyplaceni akody zpilsobene ohnem, diky. Odporuauji tento spolek ,vaem krajantim jako nejlepgi spolek. Tajemnik odbodky v Dallas, br. Anton Kos, 3011 Grand Ave., poda yam blitsi vysvetleni a podrobnosti tohoto spolku. Dekuji za uvefejneni a znamenam se s krajanskYm pozdravem, Joe F. Ratieka, Jr. DAL.q VtKAZ Fi BiRKIE PRO TRPiCI LID V ESKOSLOVENSKU. Sleena Mary Parma zaslala: Sp:lek K. J. Z. T. Nar. P. Marie Cis. 22 ye Wallis $25.00, tad Cis. 91 K.J.Z.T. v Galvestonu $5.00, pi. Augusta Jaterka $1.00, mantele Vincent KopeckY $1.00, Joseph Sudela $1.00, A. P. Stanzel $1.00, J. W. Hershey $1.00, Anton Schachttel $1.75, Ed. garman 50c, Joe Pola gek $1.00, Edwin Polagek $1.00, John Markovski $1.00, Fr. Kre 50c, Willie Anders 50c, A. J. Janea $1.00, Fr. eoeek $1.00, Joe Kaluta st. $1.00, P. Batlovich $1.00, sl. Hele Joe Kaluta st. $1.00, P. Batlovich $1.00, sl. Helen Sktipka $1.00, Frantigka Kokinek $1.00, Bessie Sopka $1.00, Mary Skobla $1.00, Lydia Doran 80c; tudit celkem $51.00. P. Fr. Mikulec z Buckholts zaslal eek na, $45.00 a sice: Sp3lek RVOS els. 13, v Marak daroyal $25.00 a dal gi sbirka.: Sl. Terezia Picha, Buckholts $2.00, Jos. Slavik $2.00, Anton Harnusek, Cameron $1.00, Frank Tornek $1.00, John Dohnalik $1.00, Job Latek 25c, Julius Janieek, Buckholts $1.00, John Jochec sr. $1.00, Cyril PlachY $1.00, John GureckY $1.00, Anton Kleeka $1.00, Paul Hubnik $1.00, L. Tepera 50c, Joe Kostiha 50c, John Trdy 50c, Frank Stanislav 50c, Anton Tepera 50c, John Kostiha 50c, Joe Hroneik 25c, W. R. Kostron 25c, sl. Antonio Mardi( z Buckholts $1.00. Pan farat Kunc zaslal: Alois J. Mofkovski z Hallettsville $1.00, Jos. tupa z ElCampo $1.00. —Joe Vagek, Seymour zaslal od tadu Cis. 73, SPJST. $50.00. — Pan Anton Motzek ze Seymour zaslal na p. Dra Holluba, konsula republiky csl. sbirku z okresu Baylor v obnosu $35.00, a p. Dr. Luk ga odevzdal dar .od Rev. J. J. Hegara z Temple $5.00 Do dnegniho dne, 7. ledna sbirka dosahla obnosu $8,671.44 a odeslano bylo prostfednictvim konsulatu : 23. srpna $600.68; 2. zaki $500.00; 14. tali $556.25; 16. zati $1000.00; 20. tail $500.00; 23. zafi $1,500.00; 11. fijna $1.500.00; 25. iijna $600.00; 12. listspadu $574.51; 29. listopadu $700.00; 10. prosince $140.00 a dnes $450.00; tudit odeslano celkem $8,671.44, a hotovost na bance zbYva $50.00. S bratrskYm pozdravem, Jan Sulda, ' tajemnik. Z rtiznYch pramenti v poslednich dnech bylo oznameno, to Italie pfichazi k nahledu, to nevolila vhodnY psychologickY okamtik pro vystoupeni se syYmi potadavky stran azemnich Ustupkii ve francouzskYch koloniich a na pevnine. Proto se hodla prozatim spokojiti s menaimi v Tunisu i Somalsku. Tvrdi se, to bude tadati o zachovani italskeho obeanstvi syYch soukmenovcil v Tunisu o dovoleni. aby dalgich 100,000 Italtir mohlo se do teto kolnie pfistehovat. Dale bude tadati koncese v Dtibuti a Suerskem priiplavu a tirpravu hranic ve francouzskem Sornalsku. Pepege Sdruteneho tisku z Var gavy udala, to z poloafednich kruhir bylo oznameno, to se Polska vlada obira, planem vyhnati v gechny Cechy z pohranienich svYch krajtii (Te g inska), nebude-li zastavena teroristicka einnost a nazisty podporovana agitate pro zfizeni Ukrajinske republiky. Polaci a Mad'afi zfejme pracuji si ye vyvolavani novYch pohranienich nesnazi do ruky, chtejice snad vytvofiti znovu krisi, jet umotnila by jim spineni snu o spolednYch hranicich zaborem Karpatske Ukrajiny. Argentina bude miti letos jednu z nejvetgich sklizni pgenice v povaleene dobe. VYnos se odhaduje na 800,000 vagonta a je tedy lep gi, net v dosavadnim rekordnim roce 1933. Australska sklizeri pgenice dosahne sotva dvou tfetin skliznO loriske.
$an Antonio, Texas. Ctenk redakce a celk rodino S. P. J. S. T,! Prgi, prgi, jen se leje, my do te. schtize Co by tomu Jeclnota tekla, kdyby z nas voda netekia. Tra-la-la rnladenci -nesinime lihat za peci, nad mane ty fitedniky, bez nas by nemeli legraci! Treba mezi ty na ge kapry, poradne gtiky, by je nebylo balinem cititi. Vypacia to v tech spolkovych sini jako po vyhoi-eni, jako by se nova bal tam ptijiti, ze se nakazi laskou k laskou k vykonavani povinnosti, ktere slibil kdy ph uvadeni do tadu mu byly pfeeteny a v semknutem kruhu spojene vytknuty: "Spojme se, spojme se, at' nos nic, pouze smrt nerozlouei!" Vypacle, to, to poplatky si musi br. pokladnik a keetnik vybirati od eisla k eislu, od chalupy k chalupe, jak dinili kantoti a farati na Slovensku, kde pro nemajetnost a vzdalenost zavatYch cha:trei poplatky byly nedobytne. Zde platime mesieni dint za konani schtizi, mameli miti touto mistnost elenoprazdnou, at' penize ty se ugetti a poplatky katdY odvadi do mista ureiteho, vYberdimu, ani by bylo tteba prosby, vyhrtitek a zbytedneho napominani. Zda se, ze mlad gi generace stanovam nepochopi, anebo tyto zachovavati nechce (v ge jest automaticke), a star gi zakladni elenstvo vymira. Rortegitctouto otazku v r. 1939 jest nevyhnutelnou a nalehavou veci, burcovat kapry a mene techto a vice gtik! Muziky, muziky, vy pane hrajete, ' vy jste me ze spani probudily! Telocviend Jednota. Sokol San Antonio pota,da dne 15. ledna t. r. sokolskY vedirek v Turner Hall, jak jit mnohYm z vas mama z ptedeglYch nagich zabay. tet ireinkovati bude proslula hudba dr. Kopeckeho (Czechoslovak orchestra). Zadatek v 8 hod. veder. Sokoli a sokolice, bratti a sestry jsou tadani, by se s ptibuznYrni a znamYmi z celeho Texasu v nejvet gim poetu dostavili do nagi san-antonske metropole v den 15. ledna 1939. Tiebas cesta daleka, sokolika neleka, vzepne svoje moene, ktidla — bystrym zrakern po neptiteli teka! Vlast vola se zbrani v ruce Zde v zamoti svou vetev — Rdousi nas neptatele, vrateji okovy — avgak nesmele, sem tam prfgti z ran jit krev! Dejme, dejme, a to boll! Bratti, sestry, silna hraz sokoli, kdo rychle cla — dvakrat dava. — Nesmi pominouti Cecht, Moravanti a jinYch nag ich Slovaml slava! Vag vlasti zdar! volajici, - Lawrence V. Kallus. Austin, Texas. Ctena redakce! Laskave uvetejnite ptispe yky do fondu Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani, ktere jsem obdrtel v listopadu a prosinci a za net ye jmenu Matice vgem darcilm srdeene dekuji. Piispeli jednotlivci; Pi. P. P. Mikeskova $1.00, p .a pi. J. W. 8krabanek $2.00, Jos. Wondrash $5.00, pi. Josephine Habarta. $1.00, sl. Mary Parma $5.00, Arnold J. Kocurek $5.00, Frank A. Cernotek $5.00, dr. R. E. Maresh $5.00, pi. R. 8panelova, na ucteni parnatky zesnuleho Martina Kamase $3.00. Spolky: itad els. 157. SPJST. $5.00, tad Cis. 125. SPJST. .$2.00, tad eis. 20. SPJST. $10.00, spolek Cis. 48. RVOS. $5.00. Celkein $54.00. • Raymond Prasatik, S fictou, pokladnik T. M. V. V. NovY rok v 6esko-sloSeritku ptivitan byl pod stale jegte tivYmi a titivYari dojmy zroe.'sietViah a tijria; at"na ve.nek se 'zdalci-, ze poNaciav4.: skem namesti proudi davy berstarostnYch a ye selicich se lid/. Divadla a razne zabavni podniky byly piny -- ale nebyli to titit lide, kteti v dtivej g ich- letech loueili se s odchazejicim TokeM- a -vitah jeho nistupee. Tentokrate loudili se s rokem, jen byl nejtragietefkim v posted-nich ttech stoletich. Co prinese pro CSR. rok 1939'1 Na4ole jsou dllvttivC
Ve stiedu, dne 11. ledna 1939.
V2STNIIC
Strana 11.
Sokol Fort Worth. Mena redakce, mill piatele, bratti a sestry! Tak zase ten navy rok zadiname s neeim jinYm, totit se zabavami a to jest to na ge nejveselej gi pobaveni, ph Cem2 kakly se vkly veseli, kdy slygi dobrou eeskou hudbu, tak se to tanCl ze tadnemu se ani dorml nechce, jako na zabaye silvestrovske. Tak ted' vas piatele zvu na bavu, ktera se bude pota,dati v Sokolovne v nedeli a to 15. ledna ph hudbe Joe Mrlika. Tak ptijed'te v gichni a uvidite, jak tomu novezvolenemu vYboru to v ge ptijde. Pteji vgem, aby to dobte udrieli. Bezmala etyki leta stars vYbor to musel drtet. Na za,datku, kdy se sin postavila, bylo to mnohem te2 gi Ted' se mi zda, 2e jest to jako hraeka. Ktefl idednici a vyboh byli v posiedni schfizi zvoleni, oznamim varn pozdeji. Nagi male 7lete holce dochazi roky 5. ledna, a to je dosti brzy po svatcich. Sotva jsem si oddechla po tech svatcich, ona si uminila, ze ji musim udelat "party", 2e ona si pozve jeji ka.maradky a ja, 2e se postaram o to ostatni. Aekla jsem, ze tedy dobte, ale mne to nenapadlo, ze to bude tak velke, myslela jsem, 2e asi pet nebo Best deti, ale tu ona mne fekla, 2e jich ma pozvanYch devatenact. Tak to v gichni musite uznat, 2'e to bylo mnoho prate pro jednoho, zvlagt' kdy je to nagim zvykem. Bylo vgeho hojnost, take v gichni byli uspokojeni a ja mam z toho radost.. Nevime jak bude dale a jak celY svet je v nebezpedi. Kd3d &ova. Cte ty razne noviny, je v nich same vyhroIovani. Kteti jste neCetli v 6echoslovaku ten dlanek "Unser Amerika", tak si ho pteetete a budete miti jine my glenky net nyni. Ono se to mute tak hladce stati, jako se stavaji dune veci v Evrope. Ku prikladu, pied tim ne21i Nemec zabral Oeskoslovensko, take rnnozi by se byli vzpirali do dage, 2e neni aby se takova vec stala — a vidite, stala se a stanou se jigte jine, ani se nenadame. S pozdravem na redakci, v gechny ostatni a Millie Polagek. rodinu v Temple, Texas. Houston, Texas. Dovolujeme si upozorniti v gechny piatele a ptiznivce u glechtilYch zabav na nedeli dne 15. ledna t. r., kdy houstonska odboeka Z.O.B.J., iad Texas Cis. 289; s pomoci jeho piatel a pfiznivcu sehraje hezouelY kousek ze j2ivota americkeho lidu, asi pied padesa.ti lety na Moravy se odehravgiho. Hru sepsala pi. Jindra Janeekova v mluve jadrne a jednoduche. 2e ditko pi. Janeekove je hezke, seznate z toho, kdy zvite 2e bylo pocteno cenou ph soute2i (kontestu) veseloher v roce 1933. Nagi ochotnici piedvedou hru v krojich die motnosti co nejverneji odpovidajicich nstroji onoho kraje severovYchodni Moravy. Mimo toho, nag zabavni vYbor ma za to, 2e lohy jsou v rukou hercil odpovidajicich velmi souzvuene charakteram obsa2enYm v deji, nebot' retie na geho za.b. vYb. iddy pealive dba toho, aby vybirala pro katdY dej jeho postavy co nejlepe. Proto mfdeme se odvahti pozvati v gechny krajany i krajanky, kteli radi na divadla chodi, aby piisli se podivati. Jak z oznamky na jinem miste seznate, zdejgi bratrskY tad Pokrok Houstonu Cis. 88. S.P.J. S.T. propiljeil tadu Texas Z.O.B.S. sin pro divadlo, take v gem, kdo2 divadlo navgtivi, va pravo uziti koupeneho vstupneho i pro yeCerni taneeni veseli. Jeliko2 pry te2e nedele mistni eeskY poji gt'ujici spolek proti ohni, kona v teto Ceske sini sjezd neb konferenci, tu dovolujeme si te2 je pozvati, jako v gechny druhe. V nadeji na hojnou a ptiznivou fidast divakft, doufame se setkati s prateli z celeho statu Texas. Na, zdart Zabavni vYbor kadu Texas, C. 289, Z.C.B.-j: K -britske figi pfibude nove dominium. Nebude to nove uzemi, av gak celkem 7 rtznYch souostrovi potadalo LondYn, aby mohly utvotiti zvlagtni britske dominium se samostatnou vladou. Jsou to ostrovy: Jamajka, BritskY Honduras, Baharnske ostrovy, Leewardovy ostrovy, Barbados. Trinidad a Britska Guinea, vgechny v Zapadni Indii. Hlavni mesto bude na Jamajce,
Ellinger, Texas. Ve etvrtek dne 5. ledna zemtel v nemocnici v La Grange, Texas, po kratke nemoci na zapal plic, dlouholety zdejti osadnik, glen nagi Jednoty, p. Frant. Pokorny. Narodil se ye stare vlasti 2. ledna, 1863, take dosahl veku 76 let. Tam byl vyueen bednalskemu temeslu. Do teto zeme, do Texasu, phjel v roce 1887 i se svoji mantelkou, roz. Katehnou Sychorovou, s kterou toho sameho roku, kratce pied odjezem se byl ()tenth Jeho mantelka zemtela zde v Ellinger r. 1899 v mladem veku 37 let. V roce 1900 se °terra po druhe se sled. Veronikou Bubelovou, ktera ho ptetila. Kratce po ptijezdu do teto zeme zesnuly Fr. Pokorny ptijal praci v C. F. Stevesove dtevosklade v Ellinger, v nemt byl zamestnan do r. 1900, naeet venoval se rolnieeni a na farme setrval jit pak at do sve smrti. Z prvniho mantelstvi pozustavaji po nem ditky, syn 0. B. Pokorny, dcery, pi. Mathilda Dornakova a pi. 2ofie Cloatova; z druheho mantelstvi jsou syn a dcera, G. R. Pokorny a sl. Eligka Pokorna; jeden vnuk, Ladik Pokorny a dye vnuelcy, Nollie a Marian Pokorny. V St. Louis, Mo., tije jedna jeho sestra, pi. Marie 8midova, ye 6esko-slovensku dalgi dye sestry a dva bratti. Pohteb zesnuleho konan v patek 6. ledna 1939, na 6eskS7 Narodni hititov v Ellinger, za znadne freasti lidu. Nad jeho rakvLv dome smutku a na hititove pane promluvil, eesky i anglicky, p. Edward L. Marek, freetni z Hlavni liTtadovny S.P.J.S.T. z Fayetteville. ZesnulY p Frant. Pokorny vtdy sneastfloval se spolkoveho a narodniho tivota, at do to doby pokud leta nedolehala, pak ptenechal praci mladgim. Byl zakladajicim Clenem tadu Ternost C. 51., S.P.J.S.T. v Ellinger a po dlouha, leta zastaval v nem tifd fieetniho, byv zvolen do fitadu toho v zakladajici schtizi. Rovnet celou tadu let, snad blizko etvrtstoleti, byl freetnirn u mistniho spolku, byvale Jednoty C.S. P.S., kde rovnet byl dlenem, ale kdy tam pied lety byla provedena tak zv. "reorganisace" a stargim elentim "navaleny" poplatky nad pomygleni vysoke, musel z teto jednoty z ohledu finanenich vystoupiti. Byl elovek dobre, mime povahy, poctivec nad pomySleni, svobodat, milovnik umeni, 'Acne hudby, zpevu, detby . 0. B. Pokorny. Cast jeho pamatee! itad V Boji za Svobodu, C. 139., Danbury, Texas. Cteni bratti a sestry! Nu jako na potade potad to same. Volili jsme titedniky teprve ted' v lednove schtizi, neb jsme oeekavali mnoho elenstva, ale bylo nas take jsme mohii schtizi zahajit. Potadali jsme schtizi u sestry Franti gky Clawsou. Dekujeme sestice Clawsonove. oznamovat zvolene Utedniky di nemam? Ale radeji ano, at' ut jsou to ti sami tak dlouho, piece motna natal eleni ani nevi, kteti to jsou, kdy se ye sehuzi neukatou ani jednou za rok. Prod to? Vypada, ze nas vice ubYva od tadu net ptibYva. ttednici zvoleni na rok 1939 jsou jak nasleduje: Jos. Baron, ptedseda; Jan Uher, mistoptedseda; Miro F. Svoboda, tajemnik; Chas. Svach, freetnik; Jos. M. 6krabinek, pokladnik; fieetni vYbor: Vine Kulhanek, Jan Uher a Fr. Ermis. Bratti a sestry, laskave jste 2adani pfinest sve certifikaty do pti gti schtize, to jest druhou nedeli v tmoru, neb je nutne musime mit, abychom sve 2"adosti vypinili Hi. trfadovne co nejdrive,
Vam FloresvillskYna biahopiejeme, ze se yam vase deske divadlo na Nov' rok tak zdarne vydahlo Zdarma celY rok! A vy na Dixon, na vas taky pamatujeme. Ty, Jotko N., je gte taha g tu "garmoniku"? Vy, sestro Ktemenkova, myslite ze Vas neznam? _ytclyt' jsme kdysi byli sousedi na kamennYch kopcich, tet u Vas v Jourdanton ut jsem by1.Pi g te zas! Rozepsal jsem se at - M. F. SVoboda, taj. mod. Adios! Zasadni nefistupnost se nikdy neshoduje s politikou inteligenci. Prisknout dvetmi neni vkhocinou diplomatickou metodou v mezinarodnich stycich. Vede k tomu, aby byla zvolena ce sta oklikou, ne aby byla zastavena cesta, zahajene, sebevedomou silou odhodlanou u vedomi priva jit az na koten veci tim el onim zpOsobeta. Irmo d'Italia, iton,
Ve ittedu, dne 11. ledna 1939. Rad La Parita cis: 161, Jourdanton, Tex. Tak zase chci napsati par tadkii do nageho mileho Vestnika, nebot' jsem byla v lednove schrizi zvolena, dopisovatelkou. Ponevadt mesic leden jest vYrodni zaloteni nateho tadu cis. 161, tak jsme to take trochu oslavili. &haze byla konana na NovY rok, v dornove nateho bratra ptedsedy Joe Ermise. Po zahajeni schrize byla zapena pisen spolkova a pak pronesla sestileka Liilie Novosadova tento proslov: Rok jit uplynul, co jsme kvitky nesli Jednote, a natemu milemu a novemu tadu la Parite. Nesli jsme dervene karafiaty, aby Jednota vedela, jak ji mame radi. Fialky jsme tet novenau tadu dali, na drikaz, to zristanem vtdy dobrYmi 'deny. Ride bile jsme Jednote a tadu odevzdali, ✓ nemt heslem jest, podpora, lidskost, bratrstvi. Dali jsme ty kvitky Jednote na znameni, to ji vtdy budem milovati • jeji iady doplriovati. Jig rok uplynul
0,s nati driveru nezmenil,
✓ natem tadu spite upevnil, vtdy budeme jeho ainnost podporovati a \erne a stale pracovati. Pros1ov tento sepsala sestra sl. Henrieta Ripple. Po ukoneeni schrize zazpivaly trojhlasne sestry: H. Ripple, Olga Novosad a Lilly Novosad pisne: "Odi Jednoty jsou na tobe, nemidet jim uteci", dale piseri "NovY rok", pak piseri "Pohadka mladi" a jests ptidaly piseri "Ja. vim, ze 2apomeneA", cot se vtem velice libilo. Pak byla, podavaria bohata svadina, pti nit se zase ta drobotina oinila, a co stark elenove za stolem pojidali, ti mali delali prednatky. Georgia Jutieek piednesla "NovY rok": NovY rok k nam zase ✓ nemt ma bYti katdY vesel, radujeme se, veselme se, ✓ tomto novem roce! Pak vystupuje Hatie Jutieek a ptednati "Vance!": 0, radujme se, sestry drahe. to ptitla tato hodina, dnes protivame chvile blahs, jako velka, svorna, rodina. Nut uvitejme sladke robe, ✓ svern srdci ptipravme mu stan, pak vroucne zazpivejme sobe, narodil se Kristus Pan. Gus. Novosad si zase zavlastendil a spustil: My jsme detti bardenici, mama krasnY cil, my chceme svetu ukazati, jak . Oech v 6echach At' si tike. kdo chce co chce, my se nedame, ✓erne sobe v katde dobe, ruce podame! Clement Novosad piednati Pokiad! easto jsem si myslel, v tithe, jasne nod, co bych asi deal maje ten svet v mOci. Rozdal bych ja vgecko, celY svet nebe, jenom bych si nechal, ma matieko, tebe. Dale Rajmund Ripple a Joe Jutioek ptednatell spoleone "NovY rok", kterout to baseri se nautili z predminuleho Vestniku a umeli to dobte!
V 2 8-11 ifi K
Novorodni! Male jen pkani na NovY rok: Mejte se dobte, kat,dY Vat krok provazed ttesti tivotem jak byste ka2dY sobe sam ptal. Vtecko, co zle a ruti Vat' klid, temusi dale na svete bYt — dosti ut bylo trampot a bed, radosti mel by vykvesti kvet. A kde dtiv z mraku stin jenom byl, aby jej slunce svit rozptYlil, blahobyt aby zavital zas, kde snad ut nebyl no dlouhY eas. A zdravi take at' slouti Vara k lopote prate i k zabavam, aby nas zase svedl nas krok, at za rok bude zas NovY rok! Pak jests nasledovalo nekolik pisni, kteret zapela nate omladina, a pak ti nejmenti elenove, v kterYch jest nate budoucnost, a zatim my stark byli po svaeine. Pak volala pi. Ermisoya to nati budoucnost za stfiI, kdet se to taky tak stateene drtelo jako pti torn programu, a pak je pi. Ermisova, pobidla do zahradky, aby si tli natrhat orantii na jejich stromky, ktere byly ovocem pietitene. A to vite, to to vyzvy vtichni uposlechli. Ze jsou ted' jests dnove kratke, tak se chYlilo k vederu, a my se rozchazeli do svYch dornovri. Ani bych ten nag celY program vYrodni schilze nepsala, ale einirn to k vuli tern &tem ,nebot' oni jsou nad tim hrdi, ae to bylo ye Vestniku a zase se budou radi udit eesky, a my stall mame o to peeovat, aby na ge deti umely Gist a psat nati drahou matetttinou. Svatky jsme meli take dettive, ale kattlY si to pochvaloval, nebot' bylo jit velmi sucho, tak jsme si vtichni pravili, to mame peknY Krismus. My jsme rine nav gtevy na svatky nemeli, ale piece pi'ijela synova tenutka i s detini at z toho orantoveho udoli, tak nam ptivezla hodne ovoce, a to mladY Ktemenek vede obchod s vinem a likery, tak poslal taky tatovi nee° od bticha boleni a mne zase trochu na ,oslazeni tivota (diky Franki). Take nate nejmladti dcera Marie i s mutiekem nas navgtivili a ptivezli take darky ze San Antonio, a vtechny nate deti na nas pamatovaly, cot eini ty svatky milejti. Take nati ptatele na nas pamatovali, jak s krismus kartkami, tak i s darky, a paneeku, jeden ten darek i zpiva, hadejte co to je? Kdo uhodne 'prvni, potlu mu peknou kartku.. Ja si take tech krismusovYch kartieek vatim, nebot' v torn vidim ptatelstvi, a prosim Vas, za co stoji elovek, kterY ma mabo nebo tadne. Tak vam vtem dekuji, kteti jste si na nas v torn Case vanoenim vzpomeli. No zase jinou kapitolu, jak vkly pita statieek Barton. Ale paneeku, v tom aechoslovaku na tom obrazku vypado., ze si star. B. mysli: jo paneeku, to eubrnite, mill etenati, jake maji v El Campo statieky. A ten redaktor mu jests tak pochlebuje, te okratlil slavnostni eislo. No, nevim, jak s tim statiekem ta jeho mama obstoji. To aby se mu jen s temi makovniky vdeeila! Kdesi, z Robstown i trochu zavisti pingo skrz ten obrazek Bartailv. No, byl by eas, abych piestala, ale jests aspoil nejake novinky z nateho okoli musim napsat. Po torn peknem defti zaeali zdejti rolnici se setim inu neboli flaxu, ktereho se bude ve zdejtim okoli hodne pestovat. Take Apenatu a tetkvieky se chystaji hodne sazeti, tet neco cibuly je jit nasete. Dnes, co toto v nedeli 8. ledna, zase pteprchava„ tak to prospeje ovsrim, ktere se misty pekne zelenaji, a take na pastviny to bude dobre. No, musime jit zase za nadeji, to ten novY rok bude dobrY. Ner bo nas zase ,zklame? Na rok minulY budeme dkmho pamatovati, nebot' ptinesl narodu natemu tolik bed a pokoteni, ale ne zahynuti. Ptedetla jsem si clank v eechoslovaku "Nate, Amerika", nad kterYm se musi elovek pozastaviti ,nad tou troufalosti nemeckou. Poslala jsem take zdelti easopisy do stare vlasti, ale nevim zdali je dostali ,nebot' neptichazi 'tadna zprava ani ze Zlina ani z Bohuslayic,,kde,
Straxia "j
na odtiji moje sestry, a ja netrpelive poved% Tak jests` nee°. Nab mladY Spo/ubratr Vincenc Pivonka ma jests 4 mladgi bratry, kteti Wont jit take dobre v praci pomohou, tak si zrentoval plac sam, ale nemyslete, to tam Ade bedlatit! Kdepa,k! Maminka ho vatit neudila, tak on si pekne zajel parkrat na besedy k sousedlim Ray. BartogovYm a te tarn maji hezke deveatko, tak se ji zeptal, jestli by se s nim na, ten jeho novY plac •chtela stehovat ,a kdyt tekIa ze ano, tak bude z Vincka a Leonky 17. ledna parek novokteti budou sezdani v katolickem kostele v Jourdanton. A ja jim obema mlahopteji, a doufam, to se jim dobte povede, nebot' jsou oba hodni a pracoviti. Bydleti budou v blizkosti svYch rodicu, tak jim teskno nebude! Tak jegte prosim o opraveni chyb a za svatou trpelivost, za to pfeji p. redaktorovi i p. sazedovi tt'astnY a veselY ten novY rok, a taky to same vtem dtenattm Vestniku! Frantigka Kiemenek. Houston, Texas. Z doslechu, to dallas gti sbiraji gatstvo pro thuds ye stare vlasti, . u nas v Houstonu dosud nevime, to by se sbiralo, aspori o torn neslyget. A melo by se, net nemide to jeden zadinat, musi nas bYt nekolik. Pfitel E. Batant cenne pi ge v techoslovaku a jen aby bylo podobnYch BatantA vice! elanek "Unser Amerika" mel by bYt eten katdYm loyalnim Ameridanem a to dvakrat. Na propagandu nemeckou by melo bYt odpovidano se nami schazeni, abychom mohli o motnem nebezpedi Hamusek. porokovivat. Budem?
itid Ennis, eislo 25. Ctena redakce! Tanedni zabavy zde v Ennis jsou zase v plnem proudu ate u nas mame tti sine, tak katda nedele ptipadne jedne sini a zase znovu, stale dokola. Ptigti neclele bude patfit Narodni sini a katclY u vas vite, to zabavni vYbor hledel vtdy tam uspofadat zabavy dobre, ktere by se na ystevnikfim Hlavni co nyni chasa chce, je hodne muziky a to dobre. To my v Narodni sini mime, to ani psat nemusim. Vidyt' se Mira, to dobra, vec se chvali sama, ale nam ji chvali i nav gtevnici. Pied rokem a pal na ge sin po zabave na 4. dervence zUstala bez hudby, nu a co ted'? se za br. Radon, zdali by on nesehnal nejakou muziku dohromady. Dalo to hodne prate, mnozi vime, ale pies vgechny pfekatly, ktere se mu stavely do testy, mama dnes muziku v na gi sini, na kterou tad Cis. 25. mute bYt hrdY. Kapelnictvi at do vderej giho dne vedl br. Rada, ale ye vderej gi schuzi tadove ptedal kapelnictvi p. Frank Kubinovi. On a jeho dva synove, bratr • mini a tvakrova pi. Vavrova v ni hraji, cot pfil kapely. Dark co v ni hraji jsou bfi. Rada, Faraizl, Madalik a jedinY zde v Ennis deskY basista br. Kledka. Vderej gi schitze byla konana a ph tom jsme meli tet vYhru. Meli zde sklenici napinenou kukutici a dvema druhy fazoli. Katcly Men mel pravo hadat, kolik na podet v to sklenici je toho. Uhodl br. Joe Jansa nejblite. Pouze 11 mu schazelo do sumy. On byl opravnenY k vYhte, ktera obna gela dva dollary. Po schnzi nam hra,la, nag e muzika at do vedera, nu a te se nekolik mladYch lidieek rortodilo, to piece neni nic divneho, to ne? Poddruhe at' vas ptijde vie a budete mit na hodinku zdarma bal. Ptijit mute dlen i nedlen, katdY tam bude rad viden. Tak ptig ti nedeli 15. ledna nezapornerite na zabavu v narodni sini a ptijed'te v nejvetgim poetu se ptesveddit o to na gi hudbe, ge opravdu hraje neco "fajn" a nohy te, ph .ni samy tans. VYbor. Vgechny active zve, Pinovous odznakem vnuka africkSTh Skupiny mladYch belochil pfepadavaji v nYch mestecb. Jihoafricke Unie dernochy, kte • nosi vousy. Plnovou.s se stal v posledui dobe odznakem "voortrekkeril", t. j. potomkA prik kopnickYch Afrikanit. Nogeni pinovousu se sta4 • temet, kultem jihoafrickYclt, belocIAL mnolia ptipadech mladi belogir-Cdernochirmipl-v, novouxy usttihli.
1.1. al./a 0.
Dopis z Nemci zabraneho fizerni. Niteji otiskujeme dopisy ze stare vlasti, ktere nam byly zaslany zdejSimi ptijemci k uvetejneni. Milt' strYeku a tetieko, sesttenko a bratranci! Pfedem pfijrnete od nas vtech srdednY pozdrav a stalou vzpominku na Vas vgech. Zaroveri Varn pfejem tt'astne vesele vanoeni svatky a St'astny Novy rok. Roky ptedchazejici byly At'astne a vesele, ale jerky bude rok nastavajici sam Bah vi. Snad jste taky dobte informovani, jak osud nas stihl. Kolik lidskYch tivott je zaprodano jako dobytek na trhovitti. 4,500,000 lads ptipadlo III. Iii nemecke, z toho 850,000 tisic, kteti jsou vydemi na pospas cizi mocnosti. Osud nas Cechu je zpedeten, budem jen bfemeno cizi narodnosti, opovrhovani a ptiteti na gich Nemcri. Kdyby to byli Nemci tisti, s terni se der it a jednat, ale nati Nemci jsou potureenci, kteti neznaji svou matefskou fee, mluvi horSi net Turci. Jejich vrouci pfani bylo spineno, to jsou tam kde se citi doma, ale jak stihne osud nas na to se nikdo nepta. Za vlady desko-slovenske republiky nebyl tadnY rozdil mezi nami, tkoly meli, mluvit mohli tech nebo Nemec, katcly byl stejne odmenen za svou praci. A ted'? Skoly nam pfekttili z Na,rodni Skoly na Volksschule, z Ceske "Vyhlatky" na "Kundmachung" eili "Aufruf", Jmena nabYvaji jineho razu, katdy napis je zamazan a nahraten nemeckYm pismem, takte je to hotovY Kocurkov ye 20. stoleti. Kadou chvili natizeni, rozkaz, a katcle osudove slovo vas uvede do neptijemnosti s nemeckYmi organy. Nate historicke hranice nam vzali, nasi rodnou kolebku eeskou nam vzali a chteji nas ponemeit. Domov mame bez ptistkegi, lids se stehuji a utikaji tam, kam srdce jejich tahne; republika je okradena a mala, ale mliivi se svobodne, organy jsou k lidu uptimne, staraji se o uprchliky, a zde? Hromada nettesti. Tak porobeni nebyli Husite a Tabora& kdy bratr proti bratru vratclil, kdy syn proti otci se zbrani v ruce stal. Osudna, byla bitva na Bile Hote 20. listopadu r. 1620, a nam jsou osudny dny od 1. do 9. tijna 1938. Jak brali jeden kus za druh'm, narod civilni plakal, natikal a zoufal, dokonce se stavaly pfipady, ze dokonce zetilel. Armada byla pevna, silna a zdravi, to eekala na kadY rozkaz, kade pfani lidu vypinit a bit se za narod, vlast a vildce, nateho presidenta dr. Edvarda Benete. Zivoty byli bychom kladli, jen abychom byli vgichni doma ye svobodne republice. Byli jsme a budeme! Nate narodni vlajky zabavili, tfistaleteho Iva, yydobiteho natimi legionati, kteti krvaceli pro svobodu a narod, v blate udupali. To vie jim nestai, jdou dal za svou kofisti, pronasleduje do innoru tak dlouho sama obet' jim padne. Jit nemusi kladivem obet' ubijet, jen Slapnout a konec po eeskem tivote. Jsou tak zaslepeni, ze nevidi jak lid eeskY je nenavidi, ty toldnerske bratrovrahy. Zpev slovanskYch pisni jde na nervy tak, to radeji vradit budou, to jim to toldnefske femeslo netkodi, jako teska, piseri. Svobodne zpivat byl zvyk a radosti nas techt, a dnes uslySet zpivat jen vice dradi narod a uvadi v zoufalstvi. Kde jsou ty krasne zlate a svobodne chvile, ktere byly jen tak kratke To vie nestaei! Jdou dal a dal za svou kotisti, prondsleduji a nezastavi se. Ceske knihy jsou zabavovany, vyprijeovat se deske knihy nesmi; jsou zednaske femeslo, jak to nazvali, katdY desk' spisovatel je a nadrtoval zednainm. tryvek, jakou propagandu si vymyslil, dokoni desk' easopis rozdavali mezi lid. Na jedne strane Cechy nenavidi a na druhe strane techrim eeskY easopis venovali. Vetili sve hlouposti moc, ze tim ty tithe a hrde Ceske srdce si koupi. Zklamali se a pfepoeitali se, Cesi nejsou ti, kteti se nechaji za par krasnYch slov, ktere nam venovali, koupit a zaprodat. My netadame tadne milosti, jen to co lidu a narodu phrodou pfinaleti, jejich dObre Ciny a skutky netadame, jsou to sami zradcove sve cti. Skoly, ritady ve,fejne mistnosti okradli a zavteli, obrazy T. G. Masaryka a Edvarda BeneSe nemecke mladeti na pospas darovali,
/Eb.r.I.N.1 mohou s nimi nalotit dle libosti, osud byl spatny, mladet zla a nadSena pro nov' retim, retim nevinnYch techri. Ti v ge vide' a slyteli a museli mreet, rozum zristal stat, jen srdce bilo dal a pests se zatinaly, studene slzy kanuly po mlad'ch a starch svrattelYch tvafich, to bylo vie net jsme oeekavali, to byla nate odpoved', odpoved' hrdSrch a tvrdYch hranidaft. Hfich spachanSr na nas hranielfich musi byti pomsten a odplacen jak'mkoliv zprisobem. Byli jsme a budeme spolehlivYmi Cechy a hranidati, budeme stat na strati a ptipraveni pro novY a lepSi tivot, pro novy a lepSi stat. S dychtivosti sledujeme zpravy, sledujeme novy vYvoj, novy tivot a ten ptijde, musi ptijit a ptijde! Prace bude namahava a nebezpeena, vytada si mnoho lidskYch tivotri, budou obetovany pro narod a vlast, pro presidenta republiky dsl., pro etvrteho E. B. Tfi sta let nebudeme po druhe v otroctvi cizi nadvlady, ruce, rozum nezristanou bez Unavy, jsme a budeme osvobozeni navtdy. V Americe budete mit mnohem St'astnefti svatky net my, to yam pfejeme ze srdce. Jen abyste si vzpomeli, to my je budeme protivat bez chorale, bez zpevu, to nam se narodi nova svobodna republika. Vira nakch ptedkri, nakch legionari, natich bratrii slovanskYch narodri musi bYti na vrcholu slavy se ttitem v ruce, korouhev svatovaclavska nam zpet vracena. To ptisahame narodu a vlasti! Sirotci! — Byli jsme opuSteni ode vaech tel, pfatelska Francie nas opustila s faleSnou Anglii a sovetske Rusko ustoupilo, a vaichni ptihliteli, jak oblete, derna, orlice CSR., kus po kusu bere a tadnY odpor neni kladen. ttyti easy desko-mOra yske ma pfivtelene ke sve Nikde odporu, nikde pfekatly, vrha se na patY kus, na zbytek zeme mora ysko-slerske. 0 tom patern pasmu, kde je naa domov, nebylo jednano. Drava orlice nas sepjala, drapy nam v hrdla vryla, na ruce okovy, rozum omarnila a jazyk deskY za zuby vlinila a tak na veky pochovala. Vyhrala? Ma nas, bude nas miti, poroudet mute, vykonat musime, ale Mince z nas nikdy nebude mit. Kdo je vinnen? Anglie! Prodala nas jako se prodava dobytek, chtiva po mamonu, po penezich. A Francie? Tu zachranili naai kteti polotili tivoty za cizi zajmy, za narod kterY nas v posledni chvili opustil, kdy jsme pottebovali nejvetk oporu. Couvla, hanebne nas zradila, dala volnost diktatu. Zrazen narod, zrazena vlast, zrazen naa president, opuSten od sOch ptatel. Pak jsme zustali jako sirotci po Bile Hoie. Nati drazi! Promirite, ze jsem yam prave v nejkrasnejai svatky vanoani tak smutnou zpravu vyznal. Nemam Umyslu Vas zarmoutit a starost piisobit jak aijem. Doufame a vetime, to zas se na nas jednou slunko usineje. Vte je pryd, ale vira a nadeje nam zustaly. Podpis neeitelnY. Kunttat, esko-slovensko. Miler tetidko a ostatni! Ptijmete od nas srdednY pozdrav a dik za dopis a fotografie, ktere nas poteSily. Jsme radi, to jste vaichni zdravi. U nas to zdravi jeate projde. Ja jsem byla peed tfemi lety dosti vane nemocna, ale jia je to zase lepti, jente musim bYt vtely na sebe velice opatrna. Trvalo mi to dva roky net jsem se vyledila. Mela jsem zanet pohrudnice a zanet tludniku. Jsou to nemoce, ktere dlouhou trvaji net se vyleei. Maminka pti to velke dfine a velkYch starostech se citi dosti zdrava. Jak vite, posledni dobu naa lid protival tetke a trpke chvile, ktere jsme museli portit jako pilulku. Jest to pro nas straana rana a nikdy nezapomenutelna. My ye vnitrozemi jsme byli vice chraneny, ale ti neSt'astni hranidifi, kteti museli odejiti beze v geho, jinak byli pronasledovani, nyni stoji a eekaji na dobra srdce, ktere, pomohou. Pomoci jim musime a nejvice detem, ktere trpi a nevedi prof. Srdce to r ye kdy pies vie mysli. Nyni jsme hranieati my. Cerveny a Sokol dela, sbirky a nav gtevuje kroutky, kde se plete a aije pro ty ubotaky. Chodim take a pilne pletu, neb to chceme odevzdat do Vanoc. Mame jit vicero krasnYch a teplYch ye-
.
V2 :2 1.1t2C1.11, 1111e 11. le1.1.11E1 lUOZE.
ci. Prozivali jsme stragne chvile, kdy jsme se loucili s flak rodnou eeskou zemi. Snad ani jedine oko nebylo, aby se nezarosilo. Ja jsem proplakala rely tYden a snad kadY, kterY citi s matkou zemi. Ale doufame, to ptijdou chvile zase at'astnejai. Byla jsem na vtesokolskem slete v Praze. Poslala jsem vain pozdrav, ale asi to jste jej nedostali. Nevim jak jsem to vyvedla, to jsem jej spravne neoznamkovala a vzpomenula jsem si, kdy ut bylo pozde. Bylo vae velice pane. Take jsme po dvakrat pane zmokli at ke kriti, vtdy kdyt jsme men nastup. Ale to se vSe s radosti ptijalo a jen, kdy jsme si zacvieili. Ptijeli jsme testy den domii. Ptikladam dye fotografie a to z oslav narodopisnYch, kdy bylo otevteno v Kun gtate museum. Taneili jsme narodni tance "Besedu". Jenne si ptipadam jako panimama. Mela jsem aatek sclelat. A druhou, kdyt jsme jell na slet, ale jen je mi videt hlava. Zaroveri Vam vaem pfejeme St'astne a vesele Vanoce a Nov' rok a detem hodneho Jetigka. Jette jednou Vas zdravi, ses. tet. A netet H. • • Draha sestro, gyagte a cleti! Pfijmite naa srdednY pozdrav s pfanim Vim vaem vaeho nejlep giho v novem rote. Jak bude novY rok pro nas zde, je velice tetko ptedvidat. Letos se to na nas sesypalo jako lavina, neschazelo mnoho k tomu, to bychom byli take v tteti tiai, mame nyni na hranice pouze asi 9 kilometrri. Vypisovat tyto udalosti nema smyslu, neb zajiste jste byli informovani Mile netli my. Promirite, to jsem nepsal dtive, ale byli jsme stale v takove depresy, to na nejake psani nebylo nalady. Ted' se jit opet vracime do normalniho stavu, ovaem budoucnost je hrozne nejista. Jinak jsme oba zdravi a pracujeme letos jeate dosti dobte. V Kun gtate jsou zdravi take a Brnenati yam jiste psali sami. Nevim jestli jde pravidelne po gta a jestli to vribec dostanete. Jestli ano, tak nam brzy odepitte. JeSte vas ftechny mnohokrate zdravim a na brzkou odpoved' se teaime. Vat, br. a ay. Vincent a Marie. Do Washingtonu doily zpravy, to republika Bolivie rozhodla se otevfiti svoje hranice vaem telesne a duSevne zdravYrn ptistehovalcum, kteti jsou ochotni pracovati na pride, ktera jim bude poskytnuta. PtistehovaleckYm rodinam poskytnuty budou domoviny v rozloze 125 akrri, ktere jsou vetainou velmi rirodne, avaak jsou daleko od obchodnich sttedisek. idovslOm ptistehovalcum, kteti jsou ochotni se yenovati zemedelstvi, dostane se zvlaatnich vYhod pfi vstupu do zeme. V posledni dobe, jak se sdeluje, pfistehovalo se do Bolivie mnotstvi rodin z Nernecka, t esko-slovenska, Polska a Rumunska. Pomalu zraje otazka polskeho koridoru. Gdansko se stalo take pine nacisticke a je jen otazka easu, kdy se ptipoji k Prusku. Nemci, bvdlici v koridoru, v Pozriansku a ye Slersku zvyguji svou agitaci. Na druhe strane Polska, v bYvale Haliei, ptichazeji s potada ykem autonomic Ukrajinci. Vypada, to, jakoby mnichovskY princip sebeureeni mentin mel bYt v prvni fade uplatnen proti Rusku. Vytipelo ee podlahami. Z polskeho zaboru dochazeji do FrYdku CeSti obeane nakunovat platno na prapory 'deryen& modre a bile. V Z. ermanicich byla jedna tena, nesouci ptipravy na Cs. vlajky, zadrtena polskYmi finaneniky, dovedena a do Vojkovic a po cilonhem vrslechu propuStena. ye akole Ye Vojkovicich bylo ubytovano polske vojsko, ktere topilo vnittnim zatizenim. Vojaci vytrhali i podlahy ve tfidach. V7izva ke vzdani pocty Ikleznamernu vojinu. Presidium hlavniho mesta Prahy vydala vYtvu, aby mutt snimali klobouky piked mramorovYm s planoucimi svetly pod arktem staromestske radni6ni kaple, kde je ulo2ena rakev Neznameho vojina. Je tteba, aby obeane nezapominali na yYznam tohoto pamatniku.
Ve 5tiedu, dne 11. ledna 1939.
V2STNIK
Strana 9.
"Ceti o tom Pepa z nejake knihy. Jdi se podivat do uchyne, uvidi:s1" "A kterS7 zajic? edivak, kter37 ma doupe za chalupou v louce, nebo Fousek z lesa?" zeptala se Pipka. "Nevim, kter3i. Poznal bych to po eichu, ale zajic na obrazku pachl papirem a dernidlem, ani za8teknout jsem na neho nemohl!" "Dobte, piijdeme na Sedivaka. Ty, gteku, zUstari na dvote, kdyby to zajic vide', utekl by ,ne2 bychom s nim promluvili!" rozvaine porudil kohout. V koute dvora, kde chybely v plote d e lat'ky, protahl se otvorem celST Napted kohout Kolcrhad, za nim vS"echny slipky, Belka, Chocholka, Holokreka, Kvoeka i Pipka se sv3im hejnem. Sli pane potichu, aby zajice nevypla ili a Pipka nestaeila napominat deti, aby nepipaly. Sedivak spal pevno po nodni pastve, ale piece se probudil a chystal se It ateku. "Poekej, to jsme my!" zavolal na neho Kokrhae a ne2 se zajic vzpamatoval, byl obklopen kruhem rozhnevanSrch slepic. "Kam jsi dal BeMina vajielca?" ptisne se optala Pipka a kutatka, drZici se pod jejimi ktidly, S'eptala: "To je on, kterS bete male (let! Jake ma dlouhe zuby a velike oei. Huirdiul! Bude se nam o nem zdat!" "Jaka, vajleka?" podivil se Sedivak a chytil se za ucho. Nektera, ze slipek ho nemilosrdne klovla a Chocholka s Kvodkou ktieely: "BeMina vajielca, schovala si je e stodole, chtela vodit hejno kukatek!" "Ale jak mam ja o nich veclet?" branil se zajic rozhnevan3'im slepicim. "Poekej, vytidim si zaleiitost sam," v162 il se do sporu kohout. "To je tak. Stek videl v knize obrazek zajice, kterST nese v nisi krasna barevna, a bila vajielca. Nebyl si jist, je-li to obrazek tvaj, nebo Fouska z lesa. Jeden z vas tedy vejce vzal a nemyslel pti tom na Beldinu Byl jsi to ty nebo tval strSrc? Zapirat nepomfae, mime svedka Steka a knihu Pepka Kalima." Sedivak otevtel jeAte sire sve oei a najednou se dal do smichu. Smal se dlouho a srdeene, a2 bylo kohoutovi a sepicim z jeho smichu jaksi neptijemno. Potom si zajic utkel ouSkem oei a tekl zdvotile: "Nehnevejte se, ptatele, ale na, vSem jsou vinni lide. To oni si vymyslili obrazky a figurky zajicku, nesoucich v nebo vezoucich na trakatku vajidka. Chteji am o velikonocich znazornit S"tedrost vzictiSene ptirody. Kdy se lihnou kutatka a ptaci? Na jare! Na jare vyvedu z pelHku prvni deti, btezflaky, na jate se na dvorech objevi vesela latka a hrava jehriata a krasna, kutatka, jako ma tuhle Pipka. Mohli byste vetit, ze bych mel tak zle srdce a obral BeluSlcu o vajidka, ze kterSrch se lihnou drobna a rortomila kutatka?" Zajic si uttel slzy a slipky ztichly. Prilvod se obratil k odchodu. "Reknete Stekovi, ze natkl z krade2e poctiveho zajice. Toho mu nezapomenu!" volal za slepiekami Sedivak. Uz za plotem sly ely slipky volani hospodyne: "Duty, puty, puty!" a betely It svaeine. Ani Belu§ka nepohrdla jidlem, hlad 3i hnal mezi ostatni do houfu. Zobala a nevidela ruku, ktera se po ni vztahla. "Pojd', ty tulaelco!" tekla hospodyne a nesla ji do svetnice. Tam dala Belku pod kamna do kuchyne, kde naAla slipka svoje ztracena vajidka. Jedno chybelo, to rozbil Pepek a na'Sel v nem malinke, jate neprobuzene kutatko. Byl nejkrasnef jarni den, kdy2 Belka vyvedla na dvar deset malych, 2lut'Vch kutatek. Chodila mezi nimi py ne, a byla jista, ze jeji deti jsou na dvote ze vSech nejkrasnejS1 Odehnala 8teka, kte0 se chtel na detieky podivat a nedbala jeho chvaly. Vilbec Stekilv ehlas posledni dobou mnoho upadal, nejvice mu ublitila historie se ztracenS mi vajieky a zajicem Sedivakem. Zajic a Stek jsou nyni nesmititelnY'rni neptateli. Zavinil to obrazek v Pepkove knace.
g
Poplath na dvde. J. BrO2ova-Mali. OTEVAENtCH dvetich staveni se objeVvila hospodyne a jeWe neZ" zavolala "Put', put', put'," sebehly se k ni slepice z ceWho dvora. Pkipletli se i vrabci, na okrajich houfu ptilivovali se holubi, ale becia tomu, kdo by se byl pkibliN1 ke kvoene Pipce, vodici jiz ce13"r houf maliekVch kutatek! Dostalo se mu dukladneho klofance. po kterem pfeAla chut' na nejslad obilne zrneeko. Put'ka si byla vedoma sve dulezitost.i, matetske diistojnosti, i ptizne hospodyne! Prvni ptibehla na jeji zavolani a nebala se ptivest svuj pipajici a ptebihajici houfek deti a*Z k jejim noham. Bila, slepieka Belka Pipce zavidela. Zavidela ji lasku hospodyne, ale nadev'Se ten houf ma1S7ch 21ut:Vch detieek, s alma jako leskle koralky. Jak by bylo krasne, moci se s nimi prochazeti po dvoke, shanet pro ne broueky a zrni, povidat jim o krasach i nebezpeei, ktere eiha za plotem! A veeer skrVt vS'echny ty krasne a ospale detieky pod sva kndla a tine jim povidat, pokud neusnuly.! "Budu mit take houf deti!" rozhodla se Mika a snesla si na senik tki rand bila vajidka. Hildala je jako oko v hlave,nehnula se od nich, pokud ji hlad a jate vice 2izeri nevyhnaly na dvrir. — Ne se vratila, vajielca Tak se to opakovalo nekolikrat a smutna }Mika sla na radu ke kohoutkovi. "Poekej, najdu ti skr3' A, kterou nikdo nevypa.tra!" slibil, a odpoledne odvedl slepioku do stodoly. Splhala za nim poslu'ane aZ" na patro a tam, vzadu u tramu, naAa v slime drilek, jako stvotenST k akrytu a pokojnemu sedeni. Mika mela tiZ" v hnizde jedenact vajieek a radovala se, jak je dobte ukryla. Nevzdalovala se od nich, tteba ji hlad a Z"izeri many, ale hospodyni neoklamala. "Mika sedi /lade na vejcich, podivej se po ni Pepe°, ale nevypla'S ji!" To byla prate pro Pepka! Prolezl kurniky, senik a v echny kouty kidny a naposled 136121 do stodoly. Po iebtiku dostal se 0.2 na patro, slidil po vSech koutech a Belka, znepokojena jeho ptitohnosti, kreila se na svem hnizcle, doufajic, ze ji kluk neuvidi. Ale nad hromadou slimy objevila se rozcuchand hlava, pina, sena a snitek, derne, chytre oci zam2ikaly. Kluk si ti'Se hvizdl a kradl se zpet. "Na'S'el jsem ji, mami' je ve stodole, na patte!" Beide se toeila hlava Zizni a hiadem. "Dele to nevydr'Zim. Vybehnu jen ke studni, pm kriipej vody. Co se mute stat, chlapec mne nevyslidil a ne2 by se dostal ke hnizdu, budu zpet!" Slepieka pospichala na dvilr a ne't se vratila, eihajici hoch sebral vajieka do eepice a odevzdal je matce. Mika se vratila, hledala, kvokala, vajleka nikde nenana. Sebehla na cliff:1r a s pladem 'talovala sve neAtesti. — "Kam se mohia za chvili ztratit ma, krasna vajidka?" ptala se. Slipkam i kohoutovi ji bylo lito. Hledali, poptavali se, ale marne. Z domu vybehl pes Stek. "Neplad, Belk°, vim, kdo ma tvoje vajieka!" tekl vaAne. "MoZna, ze ty jsi je vypil!" podezlival .gtelca kohout a 8telc se urazil. "Dobte, hledejte si, nic nenajdete!" zahafal a chystal se odejit. "Podkej, Steku, vim, se jsi chytrr pejsek a umi§ najit i zlocleje. Povez mi, pekne to prosim, kde jsou moje vajieka!" prosila Belka. "Ma je zajic!" tekl Stek. "Zajic? Co by s nimi alai!" smala se kvodna Pipka a kohout nedrivetive pot:Ms' hlavou. "Kdo ti to tell?" zeptal se.
g.
g
7
g
.
y
g
7
y
.
g
g
g
y
r
y
Daladierova vlada byla e Francii po mnichovske konferenci oslavovana proto, 2e opustila zajmy 6eskoslovenska. jen kdy2 byl zachranen mir. Bude Francie ochotna pustit se s Italii do valky pro sve zajmy e Sttedozemnim moti? — Dr. Fr. Bauer.
y
SLABIKAII. hide]. kdyi to nechai, mlei kdyi to berei, kiiei to. be be ve ve pe pe kloub prut snop dviir mluv zietelne a nahlas. ch.ore stale chiadne. kupec malt' kram. koeka ma clobr7"/ sluch. oveeky. pasta oveeky v zelenem hajeeku, pasla oveeky v eernem lese; a na ni: dupy, dupy, dup, ona zas: cupy, cupy, cup; houf em, oveeky, seberte se! pod hruikou. foukej, foukej, vetileku shod' mi jednu hruitieku, shod' mi jednu nebo dye, \budou dobre °be dye, chiive podame robe. pail bait s ruenici. kavka siclli na vezi. penkava sedi na dobe. yeti& osuii pradlo. co se to belts zdaleka? Bela se, belts nas peknii a eistSr domee'ek. co se to sviti na domku? sviti se veneeek z belavkch kvetu. poup se rozviji na vetvi. mesic me mesic meth. east° podobu. sime dame na jare do zeal& ve meste jsou ulice a tei namesti. menavS'r mesieku, usmej se troikku! kupec men a vazi zboii. ktery peniz je medenSra kte4 sitilbrnST? ve mestech bydli ryle'sTane. tide bydli ve mestech a take ve vesnicich. Vence penize !menirne za drobne. v nosirne slarnen6 klobouky.
VLISTNIS
&ram 10.
MAJA NOVAKOVA:
SONIN P SESTRY.
iivERU8KO, prosim te, napi g mu, aby jegte poekal —." Profesorka Vera Kvetoriova, se shovivavYm rismevem se vyprostila z kteeoviteho objeti mladgi sestry. "Nebud' detinska, Sono. TakovY plat* k Copak nechapeg, tomu, ze se chci provdat! ge tougim po vlastnim domove? Ty mi odjedeg, mitm tu zfistat sama, kdy Leo deka trpelive jig pet let?" "Milk tedy dekat jegte." Vera se klidne usmala. "Do nekoneena, vid'. Ne, det'atko. Mam te rada, ale tentokrat nepovolim. PH U' mesic mame svatbu." Ne2nou tvatinku mlade divky zhyzdil na okamilk vYraz nenavisti a vzdoru. "Je to tve pevne rozhodnuti, Vero?" "Musi byt, Leo 112 o torn vi. Odepsala jsem mu dfive, ne2 jsem mluvila s tebou. Nedrivefovala jsem si, ge bych jinak odolala tvemu 2ebroneni." Sofia stala chvili mleky, snake se ovladnout chveni rtri. "Dobte tedy," fekla pak drsne, "dd.vim se na ristup. Uznavam, ze "Leo" je pfednejk." Do tohoto jmena vlokla v gecku nenavist, ji2 chovala k 2enichu sve sestry. ,Tato uvykla, jig na podobnY ten, mazlive k sae pfivinula you sestfieku. "Sonedko, budeg rozumna, vid'? Leo je site ponekud ptipraven na tve nepfatelstvi, ale mrzelo by me, kdybyste se meli gkorpit. On je ted' — " Vera nedomluvila. Soria se nahle vytrhla z jejich rukou a zrimyslne htmotic podralkami o podlahu a tleskajic do dlani, titila se z pokoje. Tak tomu bylo AT2dy, kdy Vera zaeala hovofit o svem ienichu. Soria nesnesla vice ne2 dvakrat slyget jmeno mute, ktereho nenavidela z cele duge proto, k se s nim musila dent o lasku sve sestry. Od smrti rodieri visela na teto celYm srdcem. Kdy pfed 'Sesti roky chfipkova epidemie vy26,dala si 2ivot majora Kvetone a zanedlouho jeho choti, byla to rozumna a energicka, Vera, ktera se postavila na odpor, kdy vyde genou Soriu chtela s sebou odvezti jedna z pfibuznYch a2 z jihu 6ech. Vera nedopustila. Maid sestfieka byla jedinou iivou upominkou na mile teplo domova, ktere smrti rodieri vychladlo na v2dycky. — Vera byla tehda prave hotova se studiemi. Nevelke soukrome jmeni ji umo2nilo, k mohla bez nouze prodelat suplovaci rok a dik vlivnym pfatelrim jejiho otce byla v pomerne kratke dobe jmenovana tadnou profesorkou na stfedni gkole.
Jeji pfijem ovgem ste21 dostaeoval k 2iveni i mladgi sestry a placeni stare hospodyni a proto nebylo pomy gleni na dlouhe studie Soniny. Soria se rozhodla pro ueitelskY rista y. Chodila do prvniho roeniku, kdy jednou zahledla sestru v prrivodu gtihleho dfistojnika. Byli zabrani v 2ivou rozmluvu a nevideli ji. Hledela za nimi a vidouc, ze v za geil parku vsunuje dristojnik refinu ruku pod svou pak a naklani se k ni, pocitila u srdce bodavou bolest, jet ji vynutila na rty vzlyk. — Soria byla odjaldiva malYm iarlivcem. Wive 2arlivala, polaskala-li se matka s Verou, nyni zase kdy videla, 2e mezi ni a sestru vetfel se mug. Vera se jejim vfeitkam shovivave usmivala. "Ano, mam znamost," pfiznala se klidne, "ale nevdara se, dokud ty nebude g hotova." "Cotpak ja ti nestadim?" namitala Soria plaeky. Vefiny rty neopustil tf z jasnY, mirnY rismev, tak milou. kterY ji "Jsi jeg te piing mlada, abys pochopila, 2e 2ena, byt' se i emancipovala, zristane v nitru pfece jen tim, k demu byla stvotena. — A mimo to, nejsme siamska dvojeata, abychom mohly zristat stale spolu."
"Prot bychom nemohly?" divila se naivne Soria. "Pro tohle": vypoeitavala klidne Vera, "za prve, — az dostuduje g, rozhodne nedostaneg misto v Praze a za druhe, — &five nebo pozdeji me sama zradig." "Nikdy!" vybuchia Soria. "Neodfikej se, divenko. Vi g piece, .2e neni dolake eloveku na svete samotnemu," smala se Vera, snake se rozmluvu obratit v tert. Tak a podobne koneival kagdY vYstup, kterY Soria vyvolala, kdykoliv spattila sestru v doprovodu jejiho ctitele. Tvrdo gijne odmitala kaIdou zpravu o nem. Vedela pouze, k je legionafskYm dristojnikem a jmenuje se Leo. Od te doby bylo ji toto jmeno k nesneseni protivne. Oddychla si, kdy byl pfed dvema roky pfelokn z Prahy. Doufala, 2e odloudenim city obou ochladnou a nevedouc o dopisech, ktere si Vera dala zasilat do gkoly, byla si tim skoro jista. Prisobilo proto na ni jako rana hromu, kdy po odbyte maturitni zkou gce ji Vera oznamila, k nyni hodla ukoneit petilete eekani sveho snoubence. Soria vidouc, 2e je tentokrat bezmocna, hnevala se na sestru piny tYden. Pak si zaeala balit veci a na udivenou Vetinu otazku odvetila seene, ze jeji ptitelkyne Oldfi gka Rotova ji pozvala k nim. "Kdy se vrati g?" ptala se Vera klidne. "Nevim jegte," znela chladna odpoved', "ale do srpna to bude jiste. 2e se budu — ", tu Sonin hlas stal se kousavYm, — "se svYm panem gvagrem gkorpit, nemej strachu. Nebudu s nim vribec mluvit." Mirna Vera jen pokreila rameny. Prozatim nebylo vhodne delat neco jineho. VEEIN 2ENICH. mai milt' Leo! Soria je stale stejna.. Ode dne, co jsem ji oznamila na gi svatbu, nepromluvila na me ani slova. Ale na gtesti jig vim, jak otfasti jeji zaujatosti vriei Tobe. Nahoda, nebo snad sam osud mi pracuje do rukou. Soria dnes odjela ke sve pkitelkyni, ktera je dceru gkou pfednosty stanice u vas v R. Pfeji si, Leo, aby ses s ni seznamil drive, net' se dozvi, kdo jsi. Prijde to velice lehce; nezna Tveho pfijmeni a nevi, k tam jsi. Bude tedy zaleZet na Tobe, aby sis ziskal jeji drivery drive, ne2 se dozvi, ze Tys tim nenavidenYm nastavajicim Avagrem. Mokia, 2e se vysmejeg memu napadu, ale main tu nejlepgi zamezit nepkatelstvi mezi vami dvema, ktere jinak bude nevyhnutelne, nebot' Soria Te odekava s pfedsudkem. Doufarn, 2es pochopil a porozumel sve VET. Tento dopis, podobnY spige dopisu kamarada ne2 nevesty, eet1 gtabni kapitom MladejovskY nekolikrate za sebou. trlohou, ji2 ho Vera povefila, nebyl tuze nadgen. Co ji to jen napadlo? On, takovY usedlY elovek, ma se snakt zalibit se uminenemu 26,beti t — Jemu bylo Sonino neptatelstvi celkem lhostejne. Ac si jinak s Verou vYteene rozumel, v tomto pfipade nechapal, prod' tak 1pi na jeho smifeni s mladgi sestrou. Doufal, ze tato, jako2to dospele (levee, dovede se ovladnout pfed cizimi lidmi a vice nebudou mit nic spoleeneho. Nastoupi misto ueitelky a ty prazdniny, co` u nich bude travit, se snesou. Zarazil se, uvedomiv si, ze na sve blizke spojeni s Verou mysli klidne, bez vzrugeni. Za to leta eekani stali se vice kamarady ne2 milenci. A to vge k van tvrdohlave, rozmazlene 26,be, kterou on ma ted' je gte prosit, aby mu venovala kousek sve Pilbouchl zasuvku psaciho stolu, kam2 ukladal Vefiny dopisy. Pri otfesu padla jeji fotografie, stojici na nem. Zvedl ji a zahledel se na ni. — Bude nutno vg ak vyhovef jejimu pfani. Ona zajiste by nejednala jinak, jeho mild, rozumna, Vera. — Prod dopustil, aby sve mladi ubijela v klopotne honbe za skYvou chleba k rozmaru mlad gi sestry? Prod' si ji nevzal hned tenkrate, kdy se do ni zamiloval jako do hezke suplentky? Nemel dbati jejich poukazu na Soninu temef chorobnou 2arlivost a mohl misto feeneho uvakvani odekavati svrij sriatek s rortotdenim. "Leo", — ozvalo se ze zahrady. OslovenY phstoupil k otevfenemu oknu a vy-
Ve stfedu, dne 11. ledna 1939. klonil se z neho. "Chceg ml nem, tatinku?" Rumenna, zdrava tvat statkate Mladejovskeho dobracky se usmivala do snedeho oblideje synova. "Dostal pry jsi psani od Very, fikala Julea." "Ano, ale nepige nic zvlagtniho." Mladejovsky senior s rismevem kYvl. "Nebo] se, nechci te zpovidat. — Ale tys opalen', hochu! To se Vera podivi." "A jeg te vie," zasmal se kapitan, "a usiygi, ze misto na plovarne zeernal jsem na poli." Statkak pogoupl slamenY klobouk do tYla a bodcem hole ryl do pisku peginy. "Skoda, k ses tak netukl drive. Nebyl bys tou2i1 po uniforme a ja, bych ti byl nedovolil ji obleci." zristaly vaIne. Leo se zasmal, avgak jeho "Nag dvorec neztratil ve mne tak mnoho," zakrtoval nucene, "spi ge nabude. Julein snoubenec je vYbornY ekonom a "Raj", i kdy nebude die jmena MladejovskYch, bude zkvetat prave tak." "Doufejme," fekl otec a s kratkYm pozdravem se vzdaloval k vratkrim, vedoucim do poll. MladejovskY junior objal laity dozravajiciho obili teplYm pohledem. Bylo tfeba hrtz bitvy u Zborova, aby pochopil, ze Cast zeme, za jeji prava tekla kolem neho krev bratit tvoti te2 jejich dvorec. — Dfive temef mu lhostejnY odkaz pfedkil nabyl pro neho vYznamu a za dve leta plimeho styku stal se mu dokonce drahY. Byly chvile, kdy ho tisnil vojenskY kabatec, ad veal, k nebYti ho, nebyl by dodnes otcriv statek mel pro neho jinou cenu, ne2 jako nutne obdelavani pridy k obkve. A zase mu pfigla na mysl Vera, vlastne pfivolal si ji, aby zmirnil ponekud hotkY pocit, kterY v nem zanechal otcriv povzdech. — — Bylo to na petfinske strani; kdy na refinu nalehavou prosbu vypravel ji o ritrapach a odvagnYch bojri legii. Poslouchala, hladic jemne jeho ruku a kciy2, sam pohnut a rozechven vzpominkami skoneil, vzala ne2ne jeho hlavu do svYch dlani a tam, kde nepfatelske bodlo zanechalo stopu, pfitiskla sve rty. — Tato chvile nad tichnoucim mestem zanechala v jeho dug i tak mocnY dojem, 2e i po etyfech letech byla schopna rozzafit zamlZenY Vefin obraz eerstvYmi barvami. — — — Otevfel skfiri a utkvel zamy glenYm pohledem na nove uniforme, pfipravene na svatbu. Na prsou kabatu lesklo se nekolik vyznamenani za udatnost. Tato vyznamenani vyloudila slzy z oei jeho otci a na rty slova, kdy ho, oplakaneho jig, °pet sevfel do objeti. "Jsem py gnY na takoveto syna." Povzdychl tige. — Ano, je lepe, ze si zadal o zpetne pfelokni do Prahy. Tu, v blizkosti domova, stale by mu pfipominalo, '2e misto, ktere, jak pozde nahledl, patfilo jemu i pies to, 2e bude jeho gvagrem. SETKANI NEPRATEL. Nekolik raznYch pohybri vytrhlo z plotu asi ifi plariky a vzniklYm otvorem vsunula se dovnitf Soria jako rihof. Koneene si tedy prohledne tento cip zahrady, kterY od jejiho ptijezdu sem draedi jeji Zvedavost. Oldfi geina nemoc, na kterou s poeatku zle khrala, je piece k neeemu dobra. D ye by se rozhodne timto bem nemohiy vplikt do cizi zahrady. Odhodila s Bela kadefe a ztopila modf svych oei do syte zelene akatt, jichZ zlatove 2lute kvety pinily vzduch omamnou vfmi. Pak si dodala odvahy a pustila se po uzoueke stezce mezi nimi. Na konci stanula okouzlena. Pied ni malt rybnieek, rfdove zbarvenY odleskem krvankri a na jeho vetfikem mime def . ene hladine pohupovaly se belostne kvety lekninri. S jedne strany naklanela se nad vodu smuteeni vrba, kousek dale tulilo se bile telo bkizy v temne zelenou name smrku. V teto shode propletaly se riponky maim a ostrldin rakosim a vYhonky mladYch doubkil. Bylo patrno, 2e tento cip zahrady byl dfive lesem. Soria se opatrne prosmykla je gte dale kfovim, ale tu ji2 videla jen jednotvarnou zelinatskou zahradu, tahnouci se a k obytnemu staveni. (Pokraeovani.)
Ve sti'edu, dne 11. ledna 1933: ("Toronto Star Weekly", Toronto). Z olejovgch pramenit maze vyglehnout plamen ptigti svetove vdlky, nebot' jit dnes zuii mezi narody neuprosng zakulisni boj o vla,stnictvi olejovgch poll. r7PRAVA z Batavie (Jawa): "Holandska viada dokoneila piipravy k zmakeni pokusu jedne cizi velmoci o uchvaceni bohatgch olejovgch pramenti na Borneu a v jingch eastech Holandska Vgchodni India. Pkedpoklaciajic, ulkuteeneni zakona o neutralite Spojengrh state by mohlo ptimet Japonsko, trpici naprostgm nedostatkem pohonngch hmot, k zouf alemu pokusu o zmocneni se bohatgch holandskjich olejovgch poll, vypracovala holandska vlada plan k souda,snemu znideni v gech svgch olejovgch zasob, eerpacich potrubi a tangch veai v okamaiku nebezpeei. Holandska kolonie, leaici v blizkosti mocne britske namokni zakladny Singapuru, je zavisla na mocenske ochrane Velke Britanie. V odborngch kruzich se tvrdi, ze timto dilem zkazy, ktere by stalo okamaite skutkem v hodine nebezpeei, by se znemoanila taloa oleje v Holandske Indii alespoil na gest maice a ae obnova taby oleje v znieengch olejovgch polich by si vytadaly na,klad mnoha milionu liber gterlinkti." Nahlednete-li dnes do ktergchkoliv novin v kterekoliv zemi, doetete se v nich nee° o oleji — pravidelne v souvislosti s fivahami o obrane to el one zeme. Za temito nevinne vypadajicimi taciky se vgak skrgva krutg a netiprosnj boj o vlastnictvi nebo kontrolu olejovgch poll, ktera by nebyla vystavena, pkimemu nebezpeei toku, valka o dostateene zasoby oleje, kterg bude brat tak ctillektou ulohu v moderni valce, at' jit fitane, nebo obranne. Donald M .Ross z Toronto, nejvet gi autorita ✓ ottani kanadskeho oleje, se domniva, ze "v ptipade nova svetove valky bucle Velka Britanie eerpat znaene mnastvi potkebneho olepe z kanadskgch zdrojil a zasob. Jeji dne gni olejove prameny jsou snadno zranitelne Vidime to jasne na Pripade konfiskace olejovgch poll v Mexiku — k stejnemu zakroku mute dojit katdgm okamaikem v Jinni Americe. 'A jsou tivahy o olejovem potrubi z Alberty stale jen pouligm snem? — Dnes jit nikoliv — tvrdi Donald M. Ross. Postaveni tohoto potrubi bylo ptedmetem vedngch debat hned po objeveni olejovgch poll v Turner Valley v e'ervend roku 1936. Uvatuje se o vybudovani potrubi od Calgary as k btehtim velkgch jezer; v ptipade svetoveho valedneho konfliktu by vgak vedo pkimo k vgchodnimu pobtai." Donald M. Ross vypoeitava, ae -postaveni olejoveho potrubi z Calgary do Halifaxu by si vyaadalo Mad 5 milionu liber gterlinkti. E . A. Allcut, profesor strojniho intengrstvi na universite v Torontu, teki o vgznamu oleje ✓ ptigti valce: "t' acing stat se nemuae pustit do valky bez vydatngch zasob pohonngch hmot anebo alespoti nadeje na jejich neru gene opattovani. Olej btfde brat v pti gti valce mnohem dtleaitejel Olohu, nea cokoliv jineho; o jejim vS7sledku rozhodne zasoba barelti oleje. Stab, kdy si vgimneme ohromneho, kaadoroeniho vzrustu olejove taby a spotkeby po svetove valce. Svetova spotteba oleje stoupa, ale vydatnosti starch prameng ulogva. Proto jsme svedky zoufaleho hledani novgch pramentl a boje o jejich vlastneni. Devatenacte stoleti bylo nazvano stoletim pOry. Dnes se tika, ae aijeme ye stoleti oceli — a ocel pottebuje benzin, olej, petrolej!" I ye Spojengch Statech zadinaji vzrtistat obavy o olejove zasoby, piestote je gte loni dodaly jejich prameny 62 procenta ve gkere svetove teaby teto vzacne tekutiny. Vyvolalo je prohlageni Americkeho olejakskeho Ustavu v Novem Yorku, v nerna bylo feeeno: "Nepodati-li se objevit nova olejove prameny, budou clejova pole Spojengch state vyeerpana behem patnacti let." Vgimneme si nyni situace Japonska, snobciho se podlomit ze v gech poslednich sil odpor tiny. Bitevni a valeene lodi nejsou jedine valeene zbrane, pottebujici olej; stejnou bolest mail traktory, letadla a tanky. V mi-
VESTNiK
Skryta svetove, valka o olej. William Tyndale. nulem roce dovezlo Japonsko jenom ze Spojengch state 10 mini:mit barel0 oleje. Vojengti odbornici Spojengch statt poukazuji na to, ae Japonsko kupuj• nyni zasoby pohonngch hmot pro sve lod'stvo na vgchodnim pobtai Tarakhanu v holandskern Borneu. Upozornuji,ze Japonci, touaici po vgrobe benzinu z vlastnich prameml, dostali "velikou chut"' na Borneo, zname svgin bohatstvim oleje, gumy a mnoha cenngch a uaiteengch nerostu. Jakmile by se zmocnili Bornea, obratili by sve laene oei na Sumatru, Javu a ostatni holandske ostrovy ye Vgchodni Indii, proslule mnoastvim bohatgch olejovgch prament. V knize "Tajna valka", liei F. C. Haninghen obrovskg boj o olej vedeng na mnoha frontach od chvile, kdy si Anglie zajistila orosttednicivim agenta sve tajne sluaby znaena prava v olejovgch oblastech Persie, az po uznani sovetskeho Ruska Spojengmi staty, z nalehani jedne velke olejatske firmy. "Tajna valka o olej neni valkou obchodni, ale opravdovgm bojem mezi narody,' pi ge dale F. C. Haninghen. "Od prvniho okamtiku, kdy byl objeven v Mexiku olej, byli tamni presidenti a vticicove banditti financovani olejatskgrni firmami nekolika zemi. Olejove prameny budou zdrojem pkigti svetove valky." Stat., kterg chce prosadit svoji Uzemni a mocenskou expansi, musi mit dostateene zasoby pohonngch hmot. Profesor Norman A. Mackensie, znamg odbornik torontslce university v oboru mezinar:Aniho prava, ptedna gel nedavno o zamerech vgloojne politiky Nemecka. V zaveru sve tea pravil: "Dohledna doba ukaae, zdali bude mit pro Hitlera, zavisleho na dovaienem oleji, vetgi pkitaalivost Rumunsko se svgmi olejovgmi prameny, nebo oeskoslovensko. Je take videt do duge dloveka. Hest° se v gak da soudit, ae nemeckg diktator obrati nejdkive svoji pozornost k zemim s olejovgmi zasobami — ty vgak nemaji ani Mad'arsko, ani Polska, ani teskoslovensko." Nemecko, Velka Britanie, Japonsko a Italie jsou temek vglaradne zavisle na vnej gich zdrojich surovin, potkebng-ch k vgrobe pohonngch hmot. Z teto jejich situace vyplgva jejich zranitelnost, kterou si pine uvedomuji. Abychom si mohli pkedstavit, jak se diva Velka, Britanie na Zavaanost sveho postaveni, zasedneme ve shromaldeni Royal United Service Institut v Loncigne. Hlavnim teenikem je plukovnik Whiston A. Bristow, vynikajici anglickg "Olejova potrubi jsou aivotnimi tepnami imperia. Britsko, vlada musi uvolnit 20 miliont fiber eterlinkil na vybudovani cele site obrovskgch podzemnich nadrai benzinu a postaveni eerpacich potrubi od polokai. Za dne gni situace by nemohla v Pripacie valky dovezt ani zlomek z 10,000.000 tun pohonngch hmot, ktere kaadorodne spottebuje." Velka Britanie dovati olej ze Spojengch sta.Venezuely, Holandska Zapadni India, Borneo., Persie, Ruska. Rumunska a Iraku. Kolik z techto zdrojii by ji mohlo dodavat zasoby oleje v ptipade valky? "Stkedozemni mote", podotgka, plukovnik Bristow, "se s leteckeho hlediska svrklo na jezero; za ureitgch okolnosti by proto byla jen nepatrna nacieje na dovoz oleje z Ruska, Rumunska nebo Iraku touto cestou. Olej z Persie a Bornea by musel v okamtiku vypuknuti valeaneha konfliktu ye Stkedomofi konat okrutrii cestu kolem mysu Dobre nadeje. A dovoz oleje z Ameriky by byl znesnadnovan politikou sankci, vysokg-rni cenami, valeengmi lodemi a je gte kadou dal gich prekatek a nebezpeei." Britska vlada. uznavajici zavaanost tvrzeni plukovnika Bristowa, ustavila v dubnu minuleho roku vgbor pod ptedsednictvim viscounta Falmoutha, a dala mu za kol studovat "razne
Strana procesy 14roby benzinu z uhli a ji/Vch sureyen." Falmouthova zprava, nedavno uvekejnena. zamita — s hlediska obrany zeme — plan na vgrobu benzinu syntetick'ou cestou a prohla guje, to s hlediska hospodatskeh p i bezpeenostniho je lepgi dat ptednost politice dovozu oleje v takovem mnoastvi, aby bylo mono vytvotit v zemi dostatedne zasoby." Velka Britanie, Spojene staty a H•landsko byly nedavno postiaeny ztratou mexickgch olejovgch pramenti, vyvlastnengch statem no, zaklade dekretu mexickeho presidenta Lazara Cardenase. Na jedne strode stab) organisovane d'elnictvo Mexika na druhe pak sedmnext britskgch, americkgch a holandskgch olejatskgch spoleenosti. Dohady a axbitratni jednani mezi spoleenostmi a delniky vypinila etyti mesice, piecichazejici osudne datum 18. bkezna tohoto roku, kdy president Cardenas vystoupil na balkon vladni budovy v Mexiko City a oznamil, 'te se vlada rozhodla vzit do svgch rukou olejatskg pramysl zeme v hodnote 80,000.000 dolarti. Francis Rickett, zahadna postava, vyskytujici se v pozadi mnoha olejakskgch transakcich posledni doby, podepsal hned na to s mexickou vladou smlouvu na dodavku 15,000,000 bareld oleje do 18. tijna tohoto roku. Pro koho byla tato obrovska zakazka? To nekika addria, uredni zprava. Zasvecenci v gak tvrdi, za Rickettem staly anglicke zajmy. V Evrope je jedingm sobestaengm narodem v olejove Wip e Rusko, druhg nejvet gi producent tato vzacne "aivotni latky state" na svete. Take Spojene staty, &Mei svetovg championat v tomto oboru, mohou zatim klidn vyoka.vat ptig ti vgvoj ucialosti. V ostatnicif zemich bude vg ak svetova valka o olej pokraeovat merou stale hrozivejgi. Masarykova universita obdriela Brno. — V zasedaci sini akademickeho senatu Masarykovy university konalo se slavnostni odevzdani insignii, aezla rektorskeho a tezel fakultnich. Za iteasti zemskeho presidenta J. erneho, zemskeho vojenskeho velitele generala Luti, starosty Brna dr. Spaizera, zastupUtadti, vgech vysokgch gkol brnenskgch a pine fidasti profesorskeho sboru Masar ykovy university, odevzdali rektoru dr. A. Novak .-'vi insignia darci: dr. J. A. Bat'a jmenem tstkedi morayskoslerskgch obci, mast a okresfi piedseda J. Beak. za Mora yskoslerskou pravnickou obec dr. H. Bulin a za Lekatskou obec prof. dr. R. Vangsek. Tovarnik Bat'a pravil, ae je to po druhe v historii na geho naroda, kdy jsou odevzdany insignie Ceske vysoke 8kole. Poprve to bylo skoro pied 600 lety. Tehdy to byl deskg kral a kimskg cisat Karel IV., dnes jsou to zastupci v gech vrstev deskeho lido. Vg em clarcUm podekoval rektor dr. Novak, kterg slibil, ae Masarykova universita chce bgt druhou deskou univeisitou, nejen universitou morayskou a ae vady bude trvat na zachovani svgch pray a svobody baciani i ueeni tak jak to ye svgch projevech oznamili president rebubliky i piedseda vlady. Insignie jsou vypracovany podle navrhu praiskgch architektii prof. Bartonieka a Rady v praaskem klenotnickem zavode Ebnerove. Jsou pothzeny deskymi mezi ktergmi jsou i vzacne zelene vltaviny, nachazejici se jen na Morave. Export es piva v plechovkach. Exportni tistav jedna s tsttednim pivovarskych organisaci o manosti zavedeni pineni piva do plechovek, jak se to jit lispe gne vZilo na pt. v Americe. Poukasuje"se, ze vzrasta jem o nage pivo v zamotskYch statech a ze nynej.gi nag export je ztetovan take nedostatkem lahvi, a jejich nepohodlnosti pti transportu. itigko-nemeeti pivovarnici DI take paean vyvatet pivo v pleclicvkach; jde o ye plechovky, snadno ptenosne, o lehei vase nea sklo, je'S jsou take levnefg i a snadno chladitelne. tbytek na gi sklatske produkce podporuje myglenku zavadeni plechovek i pro pivo, aspoti zatim k exportnim Adeltim.
VESTNIK
Strang It
Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Official. Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., West, Texas Predplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.5e Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. VeAkere dopisy, pfedplatne, oznainky, adresovziny na Vestnik. West, Texas Vestaik has the largest circulation
Czechoslovak Weekly in South.
of
MARNO VSECKO! Marno veecko! Tarn kde ohne neni v mysli, v srdci — tarn, kde schazi vzlet, mut kde mluvi jako dite v sneni, nad din lvi kde cenen drobnY tret, myelenky kde za chiebem jen chodi, tam se ptedktiv sila neobrodi. Ant tam, kde drutne lasky neni, kde nehoti oko ani krev, hrud' kde stydne, srdce mte, duch leni, kde jen pri elk se ozve zpev, misto jisker slzy z oei kanou, tam jsou zbrane otcriv bajkou planou. Adolf Hejduk. Potiebuji ja nebo moje rodina pojiiteni na iivot? Tuto otazku by si mel polotiti katdY otec rodiny. Zkueenost nas uei, te je prozirave a rozhodne nutne pojistkou na tivot zabezpeeiti rodinu pro katdY ptipad. Nekteti byli pied depresi hospodatsky neodvisli a ani ye snu je nenapath°, Ze budou pohromou znideni. A jsou z rich mnozi, kterYm nezbylo net jejich pojistka, protote malem vee pohtbeno bylo v troskach krise mimo onu pojistku. Odkladani s ti.votnim pojietenim je hazardni. Starite se Clenem naSi silne S.P.J.S.T. — ihned! Svilj k svemu! Povedou k valce italske poiadayky WO Francii? Lide, kteri vitali se slzami v oeich Chamberlaina a Daladiera pri navratu z Mnichova, domnivali se, te se bude opakovat cosi podobneho, co nastalo po podepsani ptimeti pied dvaceti lety. Statnici se sejdou na nejake pamatne misto a budou se radit tteba pal roku jako pti mirove konferenci ve Versailles, ale po veech jejich poradach dostane se svetu novY mir ukondujici na dlouhou dobu valedne straeaky. Net mnichovskY mir ma prilbeh docela jinY. Evropa se nerozdeluje u zelenYch stolri diplomat:I a bez vedomi vaejnosti. Mnichov se spokojil tim, te vrhl do Evropy zasadu sebeurCeni narodu a navrat menein k matetske zemi. Katda, z velmoci nyni pozoruje, Ze na dosavadni hranice tato zasada prisobi jako puma. Mnichovske mocnosti jsou pti torn ptipraveny s hasicimi ptistroji, aby okamtite zakroeily, kdy snad pri rozkladani hranic vznikl nebezpanY potar. Ve Francii si vetejnost neptedstavila, puma sebeurdeni narodu mute otasti take jeji Tehdy jeete neznely z Italie hlasy mladych fakstri r volajicich: "Tunis, Korsika., Nizza, Dtibut!" Italove povatovali v min. stoleti Tunis za svou kolonii. Ale na berlinskem kangresu v r. 1878 Anglidane tajne se_ dohodli sFrancouzi tito Tunis zabrali. Anglii .bylo v_hod, Ze Tunis dostala prave Francie, ponevadt se ji zdalo nebezpeane, aby Italie ovla,dala i btehy Sicilie i protejel btehy Tunisu a tak mohla jednou ohrozit plavbu anglickYch lodi do Suezu. Co se stane s Tunisem? FormAlne vlada nad nim pa-
Ve stkedu, dile 11. ledna 1939.
Statech na 10,000 lidi v naprostem Ustrani bez ti i arabskemu beyovi. Italii staei, aby formalne jakychkoliv stykil se svetem. Veteinou jde o Iiuzavtela s beyem smlouvu, ktera Italfun da tydi bohate, kteti z tech di onech duvodu maji ta vyhody v zemi jako Francouzfim a Daladier zajem na tom, zmizet dodasne s oei vetejnoSti. bude mit pravdu, Ze ani pid' francouzske lately Mnoho zakaznikir nachazeji tyto agentury mezi nebylo Italum postoupeno. Suez je dalei bolesti rodiei, kteti nechteji, aby jejich deti byly uneItalie. Veechny italske lodi musi projiti kana,seny, a mezi lidmi vetejne dinnSrmi, kteti si lem a platit za kaZdou provezenou tunu zbaZi. chteji na eas doopravdy odpodino-ut. Prumerne Minul3"7 rok zaplatili Italove na poplatcich 175 denne se obraci na zprosttedkovatelny takomilionu hr. Anglieane sami maji zajem na tom, vSich odskoka do Ustrani 10 a2 15 lidi. Vraceji aby poplatky v Suerzu byly co nejnidi, Ponese do sveta zase a2 tehdy, ky2 mohou poditat s vadZ praplavem jde vetsi Cast jejich obchodu s tim, Ze zajem . o ne pominul a Ze jejich soukroWchodem a proto budou nepochybne podporomy Zivot nebude dale rueen. vat italskS7 pdadavek, aby Suerska spoleenost (sprava je vetemou francouzske,) ptestala bYt, Svetova boji gte prezimuji. NovY rok neptines1 vYdeleenYm podnikem a stala se "slutbou me'2aclne konedne uspotadani \Teel v Evrope a ye zinarodni". A tak veechny paadavky Italu nesvete. Ve Spanelsku nastala tteti zima obdanske jsou toho druhu, aby se nemohly spinit ptatelvalky a zrovna na 8tedrSr den Francova armada skou dohodou a ji zabranit valce, ktera by byla podnikla prudkou ofensivu. Take z tiny jsme pro obe strany jenom ztratou. 0 Tunisu roznekolik tS7dini neslySeli nic o vetSi vojenske ohodne asi LondYn a Berlin. fensive a posledni zpra.vy zdeluji, Ze Cina ptiTachometr kroti Ankle ridiee auta. V New pravuje dvanact motorisovanYch divisi. SttedYorku se objevila zajimava novinka pro autoni a jihovYchodni Evropa, v nit nastaly za rok mobilisty. Je to zvlakni mluvici tachometr, kte1938 zmeny nejpronikavejei, se pomalu reorgarY ma bYti jakyrnsi tivym svedomim a stratnisuje. Led ani v teto east Evropy neni situate nYm andelem katcleho ridide. Sotva dostoupi jeate jasne, a ptehledna. V Mad'arsku bojuji o rueieka tachometru na 60 mil, ozve se zahadny nadvladu dva vlivy a boj je stale jdte nerozhlas, kterY fidide varuje a nabade, k opatrnosti. hodnV. V Bulharsku se koji nadeji, buPti rychlosti 75 mil za hodinu upozorriuje vadoucnost ptinese spineni jeho revisionistickSich rovnY hlas "Prozatim jste panem vozu. (vraceni ztracenSrch Uzemi) tuZeb. V RumunMate veak dobre brzdy?" Pii osmdesati milove sk ubojuje kral Carol s Uspechem proti podrychlosti varuje znovu: "Pozor! Jste odpovedvratne einnosti Zelezne gardy. V Litve bojuje nY za vee, co se stane!" Jestlite kidie vozu netamni nemecka meneina o pram) na sebeurdedba a zvyei rychlost na 90 at 95 mil, zaene se ni. Narodni hnuti za samostatnou Ukrajinu, hlas modlit: "Prosim Boha veemohouciho za jet zaujima v evropskYch problemech misto klid a spasu vaei duee! ' Tu pry si katdy kidid stale vYznadnejei, vzbuzuje velke obavy v Ruuvedomi, te jeho tivot visi skutedne na vlasku sku i v Polsku: Take na evropskem zapade paa zmirni rychlost. VarovnY hlas je nahran na nuje nervosita a nejistota pokud se tYka, bezdesce, ktera se ph ruznych rychlostech autoprosttedni budoucnosti. Roku 1938 zasadil velmaticky zapina. -mocem take rany, zvldete Francii, ktera v min. tivotni pojistky jsou z nejlepiich a roce ztratila veechny sve spojence a podstatnejlevnejSich, naiemu lidu pine vyhovujici a k nou Cast sveho vlivu ye svete. Nasledky se u2 utomu pine zarueene zakonitou reservou v easti kazuji a je to Italie, ktera se nyni hlasi o podil tri a Ctvrt milionu dolarfi. Detske oddeleni pona mnichovskem viterstvi. Mussolini ádá o skytuje pojistky nekolika druhii a viechny zmenu retimu v plistavu Dtibuti, o sniteni pojsou z nejleSich, jei moino ziskati. platkii Suerskeho prriplavu a eiroka prava pro Italy v Tunisu. Dramaticky rok 1938 zanechaZ barek a WI vyskakovali na bteh tuniskY va tedy tadu nerorteeenYch otazek, z nicht sicilsti bezzemci s uzliakem v ruce a uchytili se katda, mute podstatne zmeniti situaci v Evrona nove pride jako zrno v zemi. ItalskY spisope. Jak bude rorteeen problem Ukrajiny, kterY vatel Tomasso Carletti pile o postupu tohoto je sto uvrhnouti Evropu na pokraj valky, pra,vystehovalectvi: "A hie, jednoho dne se objeye tak jako v zati 1938 sudetska, otazka? Na javila na nekolika yardech zelene ptid3r, obklopekern zaklade se vyrovna Francie s Italii? JakY ne vyprahlou poueti, uboha mala chYee z hliny prribeh bude mit obdanska valka ye Bpanelskii? a prouti. Pozdeji se chkee zmeni v dtevenY doJake dalei zmeny nastanou ve sttedni a jihomek a zeieri kolem domku se rozeiti. A jeete vYchodni Evrope? Toto vee je dedictvi neblahepozdeji misto dteveneho domku se objevi jinY ho roku 1938 -- dedictvi, jet ptipomina bednu a vedle neho jiny a opet jinY a kol dokola neni nebezpeenYch hotlavin v dome, v nemt nebyl net zeleri a stromy olivove a vetevky revove a uhaeen oheri. Vidime na zaeatku noveho roku pole se vini obilim." Italeti koloniste 1939, to Evropa je . jeete velmi vzdalena miru, pouet' daleko od pobteti a ueinili z Tunisu ojak ji slibovali statnici Evropy. Evropa je dnes pet onu bohatou obilnici a zahradu, jak tomu rozdelena na dva tabory, na silne a slabe. Silni bylo v dobe kartaginske nebo v dobe Mee timsi valky nepteji a slabi ji vesti nemohou. Proto ske. Veechno oveem neelo jen z holYch rukou budou nuceni vykupovati se dalSimi Ustupky — italskYch ptistehovalcir. Do Tunisu se brzy zaMnichov byl pouhST zaeatek. Cali stehovat italeti tide a ptindeeli s sebou kapottebnY pro moderni hospodateni. ItaPiikaz vyglSr ze zmenenYch pomerii. BS7valS, love povatovali v min. stoleti Tunis za svou president 6eskoslovenska, dr. Edvard Bend rozenou kolonii. V roce 1881 pojednou Francoupkijede do Chicaga asi v polovine anora. Ptijal zi zaeali mluvit o jakemsi arabskern kmenu Kupozvani keditele Chicagske university Roberta ktery dela najezdy do Altiru a zahajili Hutchinse na ttimesidni profesoru, aby ptednaproti nemu vojenskou akci. V nekolika tYdnech gel o demokratickSTch institucich a mel take s Tunis byl zabran a nyni Italove tvrdi, Ze nejen chicagskSrmi studenty nekolik seminar)). o ternnajezdy, ale i celY kmen byl vYmyslem. Neni vyloueeno, Ze dr. Bend udiZe ni krome toho nekolik vetejnS7ch projevt pod Ude mizeji oeim verejnosti. Nove obchodni zag titou Chicagske university. Vzacriji host die podnikani oznamuji velke listy na severu v informanta jemu blizkemu hodla vyhovet potomto zneni: "Vime, 'te mate drivody na nejakY zvanim razriSr ch jinSrch universit aZ skonei svaj Cas zmizet. Tyto drivody nas vribec nezajimaji. termin v Chicagu a ma pry v amyslu podivat se Radi bychom yam jen tekli, Ze mUteme yam oi do jimich state Unie. Podobne jak einil nepattiti domov, kterY skYta zaruku, Ze nikomu kompromisne po vyvrcholeni esl. krise, dr. Be-. nenapadne vas tam hledat. Jde o "bungalow" nes bude pry i nadale ptisne dodrZovat zasadu skrytY v hlubokYch lesich a vybavenY vim mynijak svou dinnosti neztdovat Druhe csl. reslitelnYm pohodlim. Je vyloudeno, aby tam za publice a statnikOrn, povolanSTm vest esl. narod vami ptiela poeta. Misto toho poutijte sluteb a stat k lepsi budonenosti. Proto se bude dr. Benageho zastupce. Dejte mu pinou mot pro ptijimani poky. Tento zastupce bude poslednim . flea v Unii povaZovati ptedevaim za profesora Chicagske university a bude rad, kdyby cela aelankem, karn at _mate proniknout nemistny mericka vetejnost, veetne naSich krajana, jej zajem sVeta o vae. Za touto hrazi budete it doza takoveho povaZovala. Cechoameridane chykonala zajleten." Takove oznamovani si dela staji dr. Bendovi vtele ptijeti a okazale ptivinovY druh podnikani — opattovani "Utulku tani — neZ ptikaz vysly ze zmenenSich pomeru bezejmennbsti" pro lidi, kteti chteji na Cas utev Evrope takovS7 spontanni prbjev 'day a lasky ci pied zajmem vetejnosti. Podniky, ktere s taprozatim — oddaluje. KatelY Cechoameridan to kovYrni fitulky obchoduji, se netaji, to se jim jiste pochopi. dafi dobre. Podle jejich zkneenosti, tije ye Sp.
Ve.stredu, dne 11. ledna 1939. VYroeni sehttze VYkonneho Vyboru R.V.O.S. ye West. V pondeli sjeii se do West k vYrodni schtizi Utednici tohoto nejvetSiho krajanskeho spolku v Texasu panove: J. H. Hurta z Rio Hondo, piedseda; F. A. Marek z Cameron, mistoptedseda; Jos. Slavik z Buckholts, tajemnik; John Hanatek z La Grange, pokladnik; Jakub Nemec z Corpus Christi, Karel Latnovsky z Ennis a C. M. Janda z La Grange, tiditele; Anton Stibotik, redaktor Rolnika. V zaletitosti svYch spolkii dojeli na tuto schtzi delegati cis. 51. v Ennis, broth: Karel Moudka, Jos. HejnY a Fr. B. Vrla. Z okresu Lavaca dojeli broth: Fred Mieulka, Frank OlSovskY, Edwin Galia a Emil Vrana. Schtize konala se v idadovne pravniho radce R.V.O.S. a dodasne utadujiciho mayora a komisaie mesta West, bratra Jitiho Kacite. Schtze zabrala celY den pilneho rokovani, vytizovani. schvalovani — jak uz deje se ye schfizich vyroenich. Mill hoste navttivili redakci, prohledli si tiskarnu eechoslovaka a teprve pii spoleenem obedu mohli jsme si s nimi drobet pohovotiti. NaySteva nas skuteene potetila. Velmistr desire hudby Dvotak - v Dallas. DallasSti rodaci mail pkiletitost uvitati a pokloniti se genialnimu veimistru moderni Ceske hudby Ant. Dvotakovi. Bude u nich hostem v McFar lin Auditorium ye etvrtek 12. veder a znovu v nedeli 15. ledna odpoledne tamte. OvSein, nikoli osobne nYbrt svoji nklhernou symfonii "Novosvetskou", ktera bude na programu zreorganisovaneho symfonickeho orchestru pod tizenirn velenadaneho dirigenta Jacquese Singra (Slovana). Dvotakovo dilo "The New World Symphony" (symfonie "Z Noveho sveta," spra y -neozavc"Nsetk)yznilovAmerice v zimnich mesicich 1892-93. DrahY net mistr ptedem naertl skizy nadherne basne a teprve v lete 1893, nalezaje se s rodinou na prazdninach u ptatel v Ceske osade ye Spillville, Iowa, symfonii instrumentoval (hudebni vety rozepsal pro nastroje orchestru). Prve provedeni bylo v newyorske Carnegie Hall dne 15. prosince 1893 pod taktovkou Ant. Seidla a skyostna prate mela mimotadny uspech. Dvotak povolan byl do Ameriky co ieditel Narodni konservatote v New Yorku. Mel americkym skladatelfun ukazati cestu k tvorbe puvodni, vznikle z duSe noveho naroda. Dvotak svuj fikol spinil znamenite, jeho genialita stvotila v Novosvetske symfonii dilo nehynouci krasy, vzletu, originality — o nit je spor as doposud. Hudebni kritici poukazuji na to, te Dvotak util k napevilm symfonie ponevka indianskYch di negerskYch "spiritual". Dvotak toto tvrzeni rozhoclne popiral s odtvodnenim, te skladal "Novosvetskou" toliko v duchu uvadenYch melodii, jet niterne ztravil a jimi inspirovan, stvotil hudbu vlastni, vYrazne eeskou. "Novosvetska" je po cele zemi velmi dobie znama, vynikajici symfonicke orchestry maji ji na potadu east°, Amerika nema doposud dila rovnocenneho a Inifteme byti hrdi na to, te nag skladatel, nas hudebni genius ptispel amer. umelecke hudbe takovou htivnou. Jdete na nektery z uvedenYch koncerth, je to moralni povinnost a poslech nadherneho dila bude freastniktm nezapomenutelnYm potitkem. Bude yam nejak mile a teple a snad i do breku (pii ptednesu unatejici \Tay druhe — Largo — kdy tesklive tally anglicke horny vas ponesou tam kdesi za velkou vodu, kam nezkrotitelna touha ponoukala mistra Dvotaka at s ni tesknota po domove ho ptinutila opustiti kralovsky placene misto). Tteti yeta latkovna vas rozdovadi a mocne Finale, v nemt prvky ptedchazejicich melodii se vraceji, propletaji, na sile stupfruji — vas naprosto uchvati. Nebojme se o na,A narod! Ma koten zdravY, vysokou kulturu a tradice. DneSni tragickou bolest ptekona a pajde v novy — feeny Pojriteni na iivot je nejlepiim bezpeenYm zajikenina rodiny. Je nejueelnejii ochranou rodiny pied nahlou smrti jejiho iivitele. Prot pak jsme bitvu u Slavkava prohrili? Men jsme temef stejne- ztraty jako Francouzi, ale rekli jsme si piilis brzy, tze jsxne bitvu prohrali a take jsme ji pak prohrali. — Tolstoj, Vojna a mir. V katdern einanu je obrovska vydkavaci sila, ktera nikdy nezapomene poskytnute pomoci ant utrpeneho bezpravi. — Pearl S. BUCkova,.
VESTNIK
Rodina nade vse. DOKA2TE, ZE JI MATE RAD. POJISTETE SE NA ZIVOT U
Slovanske Podpurne Jednoty statu Texas, Mohutna, lidova, krajansiti organisace na jihu, jejii fondy piesahuji tei a etvrt milionu doIarti. Nabizi pojigteni na eivot pro ceiou rodinu.
Chamberlain na diktatory nestaki. Prudke toky na Chamberlainovu zahranieni politiku podnika oposice v dolni snemovne parlamentu. SlovutnY expremier ze- svetove valky Lloyd George v prudkem frtoku prohlasil: "Nikdo, mimo Silence, nechce valku. Jedna se jedine o otazku, jakym zpilsobem nejlepe mir zachovat. SudetSti Nemci men pra y° na autonomii. V kvetnu minuleho roku netadali Nemci v Sudetech nit jineho, net samospravu a kdyby byl ministerskY piedseda (Chamberlain) s francouzskym premierem podnikl nektere kroky, aby podporoval tyto potada yky a kdyby byl soueasne prohlasil, te bude zmaien katdy pokus o anekci Cesko-slovenska, o ptepadeni nebo o zbaveni ho pevnosti, pak by bylo take k takovemu pokusu nedoSlo. Francie a Rusko podporovali tuto politiku a nebylo by doSlo k valce. Tak se veci mely pouze nekolik dni pied odjezdem ministerskeho ptedsedy do Mnichova. V Mnichove pak dal sudetskYm Nemctim vic, netli byli tadali nebo si virbec prali. Ptipojeni k iisi bylo posledni, dello si sudeati Nemci MinisterskY piedseda se vratil z Mnichova s dohodou, ktera nebyla dodrtena. Jestlite hledime ke vSem temto skutednostem, jest tato U.stupnost 'bine fantasticka. Nesetkal jsem se s elovekem, kterY by byl schvalil mnichovskou dohodu anebo uddlosti poslednich rokit, v nicht nedodrtovali diktatoti dank slib a to v jedne dohode po druhe. A latest° uzavirame s nimi jednu dohodu po druhe. VSe, co tvrdil Eden ohledne Italie, bylo ospravedlneno skutky." Chamberlain podnikl dtyti testy na pevninu a jak byl vYsledek? Nedodrteni smlouvy. Jest pomer mezi Nemeckem, Italii a Francii lepAi net pte tim? Jsou lepSi vyhlidky pro mir? AnglickY lid ye sve vetAine nevelt te Chamberlain staei na obratne, neiistupne diktatory, kteti neznaji vYeitek. Nabidne Chamberlain ve jmenu nejvetSi demokracie sveta ptatelstvi mutam, kteti vedou ukrutnou valku proti tenam a detem? Plan na $60 starobni pense. Kdyt Townsendtry plan na $200 mesieni pense byl vSeobecne uznan za neproveditelnY, vtdcove v kongresu pracuji na planu $60 mesiene pro vSechny osoby pies 60 mkt stare. Dvojice kongresnikt — demokrat Joe Hendricks z Floridy a republikan Ralph Brewster z Maine — mail si vziti na starost pottebne ptedlohy,, o net bitva se pravdepoobne rozviri co nejdtive. Pravi se, te 91 republikanskYch kongresnikti bylo zvoleno, ktefl. meli Townsendovo odporudeni. Viidcove pensijniho planu se pokusi viaditi tento do administradniho programu na socialni zabezpedeni. Dle nove piedlohy byla by uvalena 2 procentni dari z obratu, ktera by mohla vynest od 4 do 7 ran& Kongresnik Brewster odhaduje, ze z tohoto vYnosu mohly by bYt place-
Strana 13. ny pense mezi $50 a $60 mesidne podle toho, kolik by dafi z obratu vynesla. Bude-li pense vyplacena osobam 601etYm — bude kolem 10,000,000 pensistu, zdali osobam 65 let starYm, bude jich asi 7,000,000. Die dosavadniho planu nebude tadneho vySettovani pomerfi tadatelovych, katdy americkY oboan byl by k pensi opravnen jakmile by dosahl ureiteho veku. Zkaza, nad kterou_plakal 'oesItSr lid z Opayska, byla bezohledne dokonana. Na Ostre Hilrce u Opavy stal pamatnik odboje deskeho lidu ye Slezku. Byl patnact metro vysokY a na jeho vrcholu byly d ye postavy, slerskY mut a Lena, hledici do Udall Opavice. V noci ze soboty na nedeli, byl pamatnik tetce poSkozen vYbuchem Neznami pachatele ttaskavinami znioili Cast, kde byly umisteny pametni kameny. Zastupy deskeho lidu putovaly v pia& k poSkozenemu pamatniku a do Opavy odjela deputace, potadat nemecke utady, aby zakrodily proti pachateltim. Nemecke fitady v fiterY .odpoledne slibily, te bude zahajeno ptisne vySettovani. V UterY weer deputace oznamila eeskYm lidem vYsledek sveho jednani. Po pillnoci s UterY na veerejSek zaslechli obyvatele v obci Haj pod Ostrou Htirkou silny Kdyi se rozednilo, spatrili, te pamatnik, tak drahY vSemu deskemu lidu ye Slersku, je znieen. Byl novYm vYbuchem Upine rozmetan. Na Ostre 11.0rce, kde pamatnik stal, konal se pied sednrdesati lety prvni tabor slezskeho lidu. Pomnik byl odhalen 1 zati 1929 za tdasti vSeho slerskeho lidu. Televisni pfijimake ohla govateli leteckS-ch nalettl. Kdy'a zavedli v Anglii prvni televisni made, shledali zajimavY tikaz. Leti-li totit v blizkosti ptijimade letadlo, vznikaji zvlattni poruchy v ptijmtf obrazku: obrazy se site objevi, ale jsou videt dvojite. Bylo shledano, te porucha vznika tim, te Cast yin, ptenatejicich obraz, se odrati od ploch letadla a dostihne ptijimad o zlomek vtetiny pozdeji net normalni viny a tim zpusobi dvojitY obraz na ptijimaci desce aparatu. Posunuti obrazu zavisi na vzdalenosti a smeru letadla, ktere tuto poruchu zpusobilo. Aplikaci tohoto principu je motno zkonstruov,ati ptistroje, ktere hlasi bile ci se letadlo a udaji zaroveri vzdalenost, v nit se prave nachazi, i surer, jimt leti. Praha. — Vildcove Csl. vlady i veSkereho vefejneho tivota v 6esko-slovensku se zudastnili pohitu Karla tapka, vilddiho spisovatele. President dr. Hacha poslal velkY venec. Jedinou smuteeni fee nad rakvi promluvil hornik z Kladna. Pet historickYch "Nikdy!" TurinskY list Stampa zrekaiiituloval francouzskou politiku vftdi Italii takto: Povestna francouzska Jamais (nikdy): 1860: Italie v Neapoli? Nikdy! 1870: Italie v Rime? Nikdy! 1911: Italie v Tripolisu? Nikdy! 1919: Italie v Rjece? Nikdy! 1935: Italie v Addis Abebe? Nikdy! 1938: Italie v Tunisu, Ajjaciu a Diibuti? Nikdy! Nikdy! Nikdy!
KALENDAft 15. ledna. Divadlo "Vdej se ,device, vdej", sehraji ochotnici fidu Texas Cis. 289. Z.6.13.J. v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. Zaeatek ve 4 hod. odpoledne. 15 ledna. — Divadlo "Honba za itestim" sehraje OchotnickY kroutek Velehrad ve Aole Velehrad. Zacatek o 8. hodine vecer, v pddu neptizniveho podasi o tYden pozdeji. 22. ledna. Maikarni zabavu potada tad 8tefanik v Houstonu. sehra5. xinora. — Divadlo "StrYeek z ji ochotnici tadu tefa,nik v Houstonu. 12. unora. Zpevohru "Cikineeka" sehraji ochotnici kadu Pokrok Houstonu.
Strana 14.
D ROKU 1860, kdy zrodilo se kralovstvi italske, dosahli Italove, tetice z pfiznive mezinarodni situate, nesporne velkYch Uspechil.; za valky prusko-rakouske roku 1866 ziskali l3enatsko, po etyrech letech za valky nemecko-francouzske Rim, roku 1912 Tripolis, po svetove valce Tyroly, Terst, Primori, Rjeku a strategicky dtletite ostrovy v Egejskem moil a pied nedavnem Habek. Poeet obyvatelstva Italie rychle vzrusta, take italska vlada jest nucena ohliteti se po novYch krajinach. Italove od dob sjednoceni touti po zemich, ktere maji prevahou, neb alespori dastedne, italske obyvatelstvo. Jest to nyni jen kanton Tessin ve 8vkarsku a pak Savojsko, Nizza, Korsika a Tunis, tedy zeme, vesmes naletelici Francii. Francie byla do nedavna ochrankyni sve mensi sestry; od pochodu Mussoliniho na ftim se pomery zmenily, Italie rostla, Francie !upadala. Dnes ozYvaji se jit v Italii hlasy, dajici \Tani nekterYch francouzskYch krajt. Jsou to: Savojsko, Nizza, Korsika a Tunis. Savojsko, chudi zeme pod Mont Blankern Savojsko je vklineno mezi vYcary, Italii a vlastni Francii; meig bezmala tolik, jako polovina laYvale Moravy, ma vg ak jen pal milionu obyvatel, kteri mluvi nafedim polofrancouzskYm, poloitalskYm. Je to chuda, a hornata zemitka, ktere, se chiubi nej yySSi evropskou horou, Mont Blancem. Kdysi DokrYvaly zdejk vapencove hory huste lesy; tyto byly neprozirave vykaceny a dette splachly firodnou prst. Proto zdej8i obyvatelstvo jen zivotI, po cele Francii lze nalezti savojske emigranty jako pcdomni obchodniky a nadeniky. Z domaciho priimyslu je duletitYrn jen hodinarstvi. Posledni dobou melo Savojsko znaenY prospech z turistiky, zvlatte proslule klimaticke misto Chamonix, odkud je nadhernY vYhled na Mont Blanc, bylo hojne navaevoyano. Za stehovani narodu zmocnili se Savojska Burgundi a po rozkladu jejich tine bylo Savojsko vevodstvim. Vevodove obratnou politikou, sfiatky i valkami rortifili svoji mot nad severozapadni dasti Itali a prijali posleze titul kralt sardinskYch. Byla to jedina domaci dynastie italska; proto kralove sardin8ti postavili se za hest° sjednoceni Italie a dnes kraluje savojska, dynastie v Italii. Svfij Uspech zaplatila vtak dynastie ztratou ,otcovske zeme ve prospech Francie, ktera dopomohla dynastii k vlade nad ApeninskYm poloostrovem. Podle smlouvy mezi obema staty mel o pfislutnosti Savojska rozhodnouti plebiscit; 130.000 Savojant). bylo pro pfipojeni k Francii, jen 2,000 proti. Take pfispevek k Droblematicke eerie plebiscitu. Nizza, koruna azuroveho pobfeii. Hrabstvim Nizzou bYvalo nazYvano fizemi od nynejAiho pohranieniho mesteeka Ventimiglie az k fece Var, ktere bylo od roku 1388 at' 1860 majetkem dynastie savojske. Roku 1860 povolen i zde, podobne jako v Savojsku, plebiscit, 25.000 hlasti bylo pro ptipojeni k Francii, jen 160 proti! Od to doby stab se zdej8i "azurove poi:heti" perlou. Francie; mime podnebi, pohodlne hotely i povest lakala sem vrchni deseti tisice z celeho sveta. Obyvatelstvo Nizzy i okoli bylo dot:ire tivo z techto navttevnikt, ktere lakala take blizkost kasina v Monte Carlu. Od svetove valky slava francouzske Riviery bledla; jen krasny Cap Ferrat uhajil i po valce sve vYsadni postaveni. Azurovemu pobreti dominuje Nizza (francouzsky Nice), se Ctvrt milionem obyvatel a svetovYmi hotely. Italove jsou tu nyni v men8ine a posledni dobou rychle se pofrancou gt'ovali, take v Nizze jen v pHstavni dtvrti, pfevlacla je8te vlaetina. Italove mail v'Aak k Nizze srdednY vztah, nebot' mesto je oteinou obou zakladatelil sejdnocene Italie, Garibaldiho i Mazziniho. Stejne vzhliteji vk,k k Nizze i Francouzove, kterYm mesto dalo Napoleonova "telezneho mar gala" Massenu. Korsika, rodni mine Napoleonova. Korsika je jednim ze tN velkYch ostrovu Tyrrhenskeho more; rozlohou vyrovna se temet tretine bYvale zeme Mora yskoslerske, obyvatel ma vSak jen 300.000. Ostrov je neilrodnY, hornatY; jeho hory dostupuji vYte nagich Tater. Jejich romanticke tvary lakaji malike O
VEBTNIK
eme, kter talove zadaji. vtech narodii. U Korsiky je patrnY pohyb ostrova — Italove to radi pripominaji — sinerem k italskemu pobreti. Obyvatelstvo mluvi italskYm nareeim, ale v posledni dobe rychle se pofrancouz'St'uji; jsou stejne znami nechuti k praci jako stateenosti a svobodomyslnosti. Zdej81 briganti byli vyhlazeni teprve po svetove valce a krevni msta (vendetta) byla na ostrove jeSte nedavno domovem. Hospodafskeho vYznarnu ostrov temer nema. Vlada janovskYch kupcii ve stfecloveku byla pfisna a kruta, nepoddajni Korsidane sahli easta ke zbrani a vnitrozemi ostrova zustalo tenger nepokoreno. V 18. staled dokonce zvolili si Korsidane jednoho nemeckeho hrabete svYm kralem. Korsidane nesklonili se ani pod vlajku Bourbonskou; jejich vildce Paoli, podporovan Anglieany, vzdoroval nekolik let. Za techto bojii prchala matka Napoleonova nekolik mesicu pied narolenim Nepoleonovkin pied vojaky pies rozvodnenou flaw; podala toriouti a jen 8 AOmahou byla zachranena. Jake byly by asi osndy Evropy, kdyby se tehdy nepodatilo vyrvati mantielku korsickeho advokata dravYm Jen diky to nahode mUte se korsicke hlavni mesto Ajaccio chlubiti, ze dalo Evrope nejvettiho dobyvatele noveho veku. Tunis, stari. Afrika Caesarova. Tunis na rozdil od ptedeSlYch zemi neni v Evrope, trebate geomorfologie poeita pinYm pravem aspori severni Cast teta_zerne spik k Evrope net' k Africe. A opravdu, take historicvYvoj Tunisu byl Evrope velmi blizkY. Stara povest vypravi o tyrske princezne Elise, ktera lstive koupila .od domorodeho naCelnika pruh pfidy, na nema zalotila mesto Ka,rthago, rivala Latina, jejich praotec Aeneas odmitl opetovati lasku Elisy. Z Karthaga stala se namorni velmoc, ovlada,jici cele zapadni Sttedozemi. Odtud vzniklo nebezpeei ftimanum. Ne nadarmo timskY politik pfines1 derstvou vetvieku fikovniku do senatu s poukazem, jak nebezpeene a blizke je Karthago Rimanum, kdy lze odtud Dtivezti do Alma zcela derstvou vetvidku. Roku 146 pied Kr. padlo Karthago a ftimane zridill si z podrobeneho fizerni provincii Afriku, ktera, zasobovala Rim obilim. I Caesar na yttivil Afriku, kdy pronasledoval sveho &pupate. P14 pristani prihodila se mu nehoda, klopYt1 a upadl. Jeho vojaci pokladali pad vildctiv za neblahcu predzvest, ale Caesar, late jit na zemi, duchapine rozptYlil jejich obavy okfidlenYmi slovy: Jit to marn, Afriko! Na sklonku imperia stab .se Karthago koristi germanskYch Vandalfi, kteri ovladli podobne zapadni Stfedomoig a stra8live poplenili Aim; podnes slovo vandalismus je pamatkou na jejich besneni. Pozdeji mesto Kairuan ye strednim Tunisu stab se posvatnYm strediskem cele mohamedanske Afriky. TuniSti korsari prodavali tisice zajatYch ides-Vann na otrokalskYch trzich severni Afriky. Proto take roku 1270 vypravil se francouzsky kral Ludvik IX. SvatY do Tunisu, aby zlomil mot korsara a ziskal je kfest'anstvi. Mor tehdy pied Tunisem krale a ukoneil tak prvY pokus Francouze zmocniti se polaketi Tunisu. Az do poeatku 19. stoleti byl Tunis dale obavanYm slam namornich loupetniku. Francouzska republika, ktera se zmocnila jit drive korsarskeho sousedniho statu v Altirsku, snatila se rozSiiiti svoji mot i na Tunis a primela posleze roku 1881 tuniskeho beje, aby francouzsky protektorat. Byla to povatliva, udalost pro Italii, ktera toutila rortiliti sem sve panstvi se Sicilie a zmocniti se zeme, z nit byl Rim tolikrat ohrobewan. Uddlost to primela Italii vstoupiti v trojspolek s Nemeckem a Rakouskem proti Francii a Rusku. Francouzske panstvi bylo pro zanedbanou zemi blahodarnYm, Tunis rychle rozkvetal, takte nyni poeet obyatelstva (na plok 125.000 Ctv. km) dostoupil poetu 2,600.000. Domaci obyvatelstvo, mestske Maury, venkovske Kabyly a kadovne Araby, poji islam a arabska kultura. Net Tunis mel znadriou Pritatlivost i pro Evropany (tvoig 10 proc. obyvatelstva, v hlavnim
Ve suede, dire 11. ledna 1939. meste Tunisu Winer polovinu), hlavne Italy, Francouze a Malt'any. Protektorat neprine.s1 utitek jen Tunisu, ale i Francii, ktera mohla vyutiti. Tunisu haspodafsky (telezna a olovena ruda, fosfaty, jinni ovoce, hlavne vYborne datle), i vojensky, nebot' namorni .zakla.dna v Biserte je jednim z hlavnich piliru francouzske mod. ye Stfedozemnim Italie ma mnoho dfivocl, aby se zajimala Tunis; neni to jen zeme, jet je pokraeovanim Sicilie a molnYm zakladem italskeho imperia v Africe, ale take kraj, kterY by velmi posilil italske hospodarstvi, stal se velkou nadrtkou, zachycujici pfebytky italske populace, a predevgim ziskani Tunisu rozdelilo by Stfedozemni more ve dye polovice a vydalo by je zcela Dr. Ladislav Hosak. do rukou Rima, 5000 americkYch gkol posila 6esko-slovenskYm detem Jeffika. V techto dnech dodo dorostu 6erveneho kfite 30 velkkh beden ze SpojenYch state anieriekYch. ObsahOvaly tisice objemnYch krabic, zria.denYch jako: boy 8-10, girl 4-6. Napinily je americke deti tutkami, obyeejriYiiii i bareVhYrni; kapesniky, mYdlovyni praSkern i vonnym inYdlein, kartaekerri na zuby a notYsky. a,jdou se zde i hraely yeah° druhu: konieci, nenky, sklenene kuliekY, tu i tam i prava, "americka" kada, tvaril pra nas netvyklYch, a koneene i hraaky u nas opine nezname, miely s vgemotnYmi vrtidly a pod. Katda krabice obsahuje krome toho i nejakY "paradni" kousek a to podle toho, pro kterY vek jsou ureeny. Pro malinke holeieky venovaly jejich americke sestridky hezke hedvabne tatieky, vetSi ho'8i se budou smet py8nit — taktet "zarueene pravYmi" — americkYmi pinicimi pery, ba i divadelnimi kukatky. Obdivu si zasluhuje krasne a peelive baleni darkt v nekterYch krabicich. Je to nejen celofan, kterY ma zabranit tomu, aby nevnikla za dlouhe plavby do krabic vlhkost, ale jsou tu i rtizne ozdobne papiry a stribrne i zlate nitky. Pochvalit zde musime zy laAte deti "Stephen Barker School" z Methuenu ye state Massachussets, ktere zabalily sve clareeky tak ykusne a originelne, ze se budou libit natim detem jiste dvojnasob. DriVe nam posilaval americkY JetiSek s OervenSqn kfitem jen 2000 krabic, letos v8ak myslel i na na ge uuprchliky a poslali jich o 3000 vice. Americ. dorost Oerveneho Mite plati nejen dopravu do Prahy, ale i naklady na rozeslani krabic do deskYch, mora yskYch, slovenskYch i podkar patskYch skol. Krome toho dostane vSak kat.z techto Slip ]. 1 poukazku na tfi pary bot od nateho dorostu Cerveneho Mite, kterY je zaplati z vYtetku s yYch kalenclait. A pak — at rozdeli pan ueitel za napeti a jasotu cele tfidy americke darky — nastane skole povinnost podekovat za darky a odpovedet na dopis a vanooni pfani malYch Arneridanti. tstredi dorostu Os. terveneho kfite dopini krasopisne napsana psanieka anglickym pfekladem a po8le je pies "velkou louti" zpet hodnYm vzdalenYrn pfatelilm. Projekty pro opatiovani pfuly uprchlikfini. V ministerstvu zemedelstvi byl vypracovari program pro zhodnoceni neplodne a lepSi vyOld merle vYnosne pady. V ilvahu prichazeji znaene plochy v PoSumavi, jiznich techach na Morayskem Slovacku, kde &atria obce viastni pastviny, jet lze pfemeniti v louky, nebo ktere motno zalesniti. Zalesfiovacimi akcemi v poslednich deseti letech bylo v uvedenYch krajich ziskano dosud celkem 2000 ha lesti. Je take navrhovano, aby nektere lesni plochy, pokud jsou k tomu vhodne, byly odlesneny v iihrnem rozsahu ploch nove zalesnenYch a aby odlesnene, pada byla ureena pro zfizovani novYch pastvin a luk. Poaita se, ze timto zpiisobem bude opatfena dosti rozlehla placha kalonisadni, ktera. by poskytovala olativu znadnemu poetu rodin z fad uprchlikil. Projekt je nyni podrobne propracovavan a pokroeilY stay pripravnYch praci umolfmje jeho uskuteenent v nedlouhe dobe. PrisluSne obce hodlaji si east, asi 20 procent, takto nove ziskane zemedelsky zutitkovatelne plochy ponechat a ,ostatni plochu venavat potfebam kolonisadnim.
Ve sttedu, dne 11. ledna 1939. I Miii■TA VOMKOVA:
TONGA KOMEDIANTKA „........................................, YLA to tenkrate skutedna 'Asko, ktera ji naB pinila srdce a k okraji bolestnou rozkoei9 Och jiste — to byla laska. Tonea ma jeete Ollie eive v pained onu noc po pfljezdu z Alhambry, y e ktere zemtela jeji laska, jsouc provazena nejtrpeimi slzami, joke kdy tekly z ToneinSich oei. Od 0.63 doby uplynulo sotva 5 mesica! Bylo by motile, aby toto podivne rozkoene chveni, probihajici celSim jejim Velem a zpasobivel, to ji srdce tluee nyni jako na poplach rozhoupanSr zvon — byla opetne laska? Ne — to neni mogno. Lasku nelze promeniti za jinou, jako opottebovami par rukavic. Nahle vzpomnela na slova pani Sylvy tehdy It divadle — ph Hugove premiete. "Lasko jest kralovna, ktera, ptichazi tehdy, zachce-li se ji a odchazi opet v okameiku, ve kterem se ji zlibi. Nieim ji neudreie a nieim neptivolde. Oloveku nezbSrva, nee bSrti vdeeen za tech nekolik okameika, ve kterSrch mu napinila a zkrallila eivot. Ptijde opet — snad v jine podobe — a moend jeete krasnejei a sladei nee prve." Bylo by to skuteene moano? Ptichazi to snad po druhe do Toneina srdeeka lOska — a jest to tak spravne? Co ptinesla male taneenici jeji prvni laska? Bolestne zklarnani a trpke rozearovani z jejich mladistv3"rch, dist3"Tch sna a ptedstav, joke si utvohla pod vlivem kulturni detby kalendatil matky Troniekove. A nyni by se chtela spaliti po druhe? "Ne — ne —" vyktikla nahle temek bolestne a na dlouhSrch temnSrch brvach zattpytila se pojednou slza jako hrach velika. Vyvinula se prudce ze svirajicich ji paei studentovS7ch a pohledla nan ostte, temet hnevive. Honzovy ruce klesly polekane podel Vela a vyhlieel velmi provinile pod pkisnSmi plamenky, elehajicimi z diveinS7ch temnSrch oei. Jeho rty mumlaly cosi nesrozumitelneho — jakousi snahu o omluvu — a jeho tval byla sta.= 'tena v grimasu tak komickeho zoufalstvi, to se Toneino rozeileni zmenilo zahy v nezbedne veseli. S koruny kaetanu, pod kterS7m stall, slet1 v tu chvili eesticipS, list, jehoe sveei zeleri byla jig misty porueena rezavSrmi skvrnami podzimu, vesticimi umirani. Snesl se na tlutou cestieku s tichSrm eelestem a rozebehl se po ni oaiven jsa vetrem jako skuteene zvikatko. "Hlele — jak utika . . . " rozesmala se Tonea, jsouc et'astna, to nalezla tema, jime bylo moeno vybfednouti z teto situace. A rozbehnuySi se po ceste za listem, nechala uboheho Honzu pod kaStanem, kde zristal stat jako do zeme vratenY, spilaje si v duchu vSemi jmeny, ktera mu jeho vedomosti ze zoologie ptivedly na mysl. "Jiste jsem ji poplaSil — ji g se mnou neptijde — ach ja, osel — ted' se na mne rozhneva, — jsem ja to blboun nejapnY," natikal Honza v duchu zoufale a Soural se pomalu po cestiece za smejici se a vesele poskakujici Tondou. Ale tato se jit nahYba pies zabradli u rybnieku a volt nan, mava.jic bujate rukaviekou: : :Honzo, honem — pojd'te sem — ukati yam eervene ryby! Jeje — tady je jich ... " Smeje se a hovoti a podina si vribec, jako by se nechumelilo. Honza si tedy uleheene oddychne a za chvili je jig zabava opet v pinem proudu. Tondo, se ptatelsky zavesi do pa ge sveho rytite a zaeepta mu daverne: "Ja, mam yam, Honzo, hlad! Honem — pojd'te — musim na vedeti — doprovodite me k elektrice. Nebo jsem v stavu se do vas pustit a spolykat vas i s temi bat'ovkami." Honza nemalo postra gen touto straelivou vyhrfielou, zamiti posluene k vS7chodu a libaje Tondinu rudku na rozchodnou, pta, se rozechvele: "Uvidime se jeete — 'rano?" "No ne — " °dyed divka rozdurdene, "nebo toho mate se mnou ji g dost? Zitra — jako obyeejne — na shledanou, Honzo."
VESTN1R "Na shledanou — Tan° — a dobrou noc!" leti za vzdalujici se elektrikou a par temnich chlapeckrch odi se vroucne zahledi za mizicim svetlem vozu. PAN DITTRICH SE OBJEVI NA SCENE. Kradejic zvolna — zcela proti svemu zvyku a s hlavou sveeenou — sleena Tana Troniekova lustily zavaenST eivotni problem o promenlivosti lidskeho srdce vabec a genskeho zvldete. "Tak jsem byla do toho Huga zabouchnute,", uvaeuje trpce, "co jsem se k villi nemu nabreeela — a hie. Ptijde Honza — takovST milt' a hodnY kluk a zase zaeinam." Melt tedy pravdu pani Sylva. Lze skuteene milovati i vicekrate, nee pouze jednou v eivote. Nu — co Mat — je to tak ue asi na svete zatizeno a Tonal ani nenapadne, aby to chtela ptedelavat. Ostatne — je to tak docela prakticke. Zni to sice mnohem efektneji — "laska jednou as na veky" — ale v ptipade, ee se to nepovede, nekouka z toho mnoho radosti. A mladi touei po radosti a po etesti — to, co minulo, pochovano jako neco mrtveho a pachnouciho zatuchlSim smutkem. A eivot je piece vesela, radostna pisnieka, kterou nutno vyzpivati s lehouekS7m srdcem a s oeima rozzakenSana dychtivS7m svetlem. "Nebot' mlade page se vztahuji po etesti a etesti — tot' laska!" "Jake ma hezke zuby," mysli si Tonda s ptijemnSrm teplouekem okolo srdce, `lake dobre, uptimne oei — a viibec — je to moc hezkS7 kluk," konei s blahSim uspokojenim svoje chvalozpevne avahy, ph niche — kdyby je Honza mohl zaslechnouti — jiste by vyskoeil dva metry vysoko radosti. Pied zahradni brankou vily pani Sylvy stoji luxusni, temne zelenS7 viiz. Tonda si jej zvedaye prohliei. "Ze by navSteva", mumlala ptekvapene. Nezna tohoto vozu. Jest to etyksedadlova Tatra, ktera nepatti tadnemu z jejich, ei pani Sylvy znamYch. Zvedavost pattila odjaktiva k TondinS7m slabYm strankam a proto okarntite pkidava, do kroku. Cestidku k domovnim dvetim pteletne jako uragan a schody bete po dvou. "NejakY pan vas tu hledal — Sledinko," oznamuje Sofer FrantiSek, vynotivAi se odkudsi z temna chodby. "Mne?" protahne Tones. nedrivetive. "A kdo je to, prosim vas?" "Hm — to nevim, panska ho ohlagovala, ale yypada moc nobl — nosi monokl . . . " Monokl — nejasna vzpominka bleskne Tondinou hlavou. Kde jenom — pane bote — videla mute s monoklem? Nu — v'Sak se to hued dozvi. "Hovoti v salone s milostpani — ji g asi etvrt hodiny," oznamuje FrantiSek. Tonda zamiti ke dveflm salonu a kratce zaklepa. "Rukulibam," void zvuenSrm hlaskem na prahu, ale jeji oei hledi dychtive na vysokou, hubenou postavu mute, sediciho v ktesle u okna. 0kameite si vzpornina, kde di g videla tuto nzkou, svetackou tvak stareho satyra, s monoklem na oku. Jest to mug z Aihambry, ktereho tehdy rozpustile nazvala "dobte obleden3'im smetakem". "A jeje — " zahlaholi Tonea kamaradsky a rozbehne se k muei s monoklem. "To jsou k nam hosti — my se ji g zname — ee?" "To je pan Dittrich, Tanieko," pkedstavuje pani Sylva hosta s trochou rozpaka nad divein3"7m, ponekud prilis neoficielnim vpadem. "Jest popularnim dramaturgem a filmovS 7m teditelem a pteje si s vami pohovotiti." "Pro krindapana — se mnou — " divi se Tonea uptimne. Reeiser Dittrich se vymreti z lenoely jako prueina a polibiv galantne divainu ruku, Sklebi se jako einska pagoda, stojici proti nemu na etaleru. Jeho oko za monoklem vrha na Tondu obdivne blesky a z tenkrch rta se vytine dela lavina slov, jimit zaplavi sluchove bubinky obou een. "Valeria sledno — nove ustavujici se filmova spoleenost, jejime jsem zakiadatelem a hlavnim financierem — povetila mne hledanim neznamSTch dosud talenta na filmovem poli. Kdye jsem vas videl tenkrate v Alhambte — byl jsem unesen. Ohromen — okouzlen! Vas ileasnS7,
a
Strana strhujici temperament, vase osobni krasa a pftvab — vase tanedni umeni — to vSe je ptimo stvoteno pro kameru filmoveho aparatu. Prorokuji — nikoliv — zaruduji vam svoji retiserskou cti mate vSecky schopnosti stati se nejpopularnejSi hvezdou eeskeho filmu! Chcete se ji stati, sleeno Vito?" "Ja — a hrat do filmu," spraskne Tonea ruce s komickYm fdasem. "No, jsem zvedava, co ze mne jeSte vSecko nebude! Ale koneene — prodpak ne," dodava, po kratiekem vahani, "v katdem ptipade bych to mohla zkusit — nemyslite milostpani?" "Ovtem ge," sveddi pani Sylva, "ani ja nepochybuji, 2e bude miti Tana aspech ye filmu -jeji dramaticke schopnosti jsou teasne a nelze si ani ptati fotogeniatejeiho oblideje, nail ma ona. Je-li takto docela hezkST tabec, vypada na fotografiich skutedne jako bezvadna kraska — dovolte, pane Dittrichu, ukati yam nektere A pani Sylva ptikrodi k albu na malem stolku, odkud vyjme nekolik podobenek TondinS rch, vesines v tanednich kostymech. "Klasicke, klasicke," rozplYva se reiiser chvalou nad fotografiemi, "tedy souhlasite, sledno 'rano?" "Zde — vezmete moji nav'Stivenku — jest na ni adresa naAeho filmoveho atelieru a zitra odpoledne vas dekam — tieba s milostivou pani — chtela-li by si prohlednouti naee nove mistnosti na Barrandove. Vezmeme se sleenou nekolik zkuSebnich scenek a nejakY ten detailek — tedy nezapomerite, sleeno, zitra odpoledne na Barrandove!" Tonea je nadSena. "No vite, milostpani — to by bylo bajeene," Ufa, odhazujic radiovku vzruSenym pohybem na opadnY konec salonu. "PIedtsavte si," hovoti s ptekotnYm chvatem, ete bych tak jednou behala po platYnku jako Greta Garbo — nebo Lilian Harveyova — och — to by bylo sky ostne! Ale . . . " zarazi se no,hle uprostted techto vabnYch ptedstav a hladke eel° ptebehne lehounkY mradek jakesi neptijemne mySlenky. Chvili hledi zamySlene oknem, podupavajic podpatkem sttevidkil nervosne o parkety. "Nu — co je, Tario?" pte, se pani Sylva s ftsmevem. Tonda se zvolna obrati oblieejem k obema svSi m spoleenikrim a jeji tvatidka je talostne sratena opravdovou litosti. "Ono to asi neprijde," Septa, zdrcene, "ja jsem si ted' na nee° vzpomnela — a vidim, ge z toho nebude nic!" "Nesmysl — Tario ... " pteruSi ji pani Sylva rozhodne, "zase nejaki hloupost — copak by vam v tom mohlo zabranit?" "Oveem," pfipoji se i Zdenek Dittrich, jemuti se ohryzek na dlouhem hubenem krku rozvinil rozeilenim. "CoZpak nechapete — milostpani," vole. TonCa, temet vzlykajic, "nedovedete si pfedstavit ten maler, a g ja bych nekde behala po plata nejakeho menSiho mestedka, kam tatinek phjede se svYm "Grand-cirkem" a kolotodem? Z dlouhe chvile se postavi pied obrazky vylniene pied biografem (ponevad2 nemyslim, 2e by si kdy byl koupil listek do kina) a tu pojednou spatti — koho? Svou nezdarnou dceru, ktera mu utekla, vzav gl s sebou jeho milovanou chromatiku. Adresu filmove hvezdy vypatra kaldS7 pomerne snadno. Tatinek se vycla no m yth stopach — nalezne me — a ne — to by byl takor ► cajmrsk, milostpani, 2e by to do smrti nestalo za tu filmovou slavu. Radeji toho necham." Tondin hlasek se • zlomil opravdovYm zoufalstvim a do odi za§tipaly slzieky zklamani. AvSak tvat pani Sylvy neprojevovala ani Apetku soustrasti nad diveinYrn bolem. Naopak — koutky jejich fist se stahovaly pova glive, jako by mermomoci chtely zadrieti derouci se z nich smith. Zdenek Dittrich se zato smal na cele kolo, musil sejmouti monokl a stiral jej kapesnikem, prohVbaje se veselim. "Co se smejete — vy — retisere," vybuchla Tonda rozhadene, "pfala bych yam okusit jednou tatinkfiv poteh — pfala by vas legrace — och ne — z vaSeho navrhu nebude nic. Jsem rada, Ze jsem pekne za vetrem a netouZim po tom, dostati se zase zpatky do komediantskeho vozu k todeni kolotodem a k myti nadobi . . . "
Strana 16. "Snad by to nebylo tak zle,"mini pani Sylva, zachoyavajic nasrine vatnou tvat. "Tento dirvod nezda, se mi bYti vatnou ptekatkou, Tan°. domnivam se se vSi pravdepodobnosti, te dozvi-li se vaS otec o vaSich UspeSich, nejenom varn odpusti, nYbrt bude zajiste i pySnY na svoje dite, nebot' odlesk jeho slavy padne i na nej, jakotto na otce — nemySlite, pane Dittrichu?" "Zajiste — zajiste," kYva, horlive raiser hlavou, "nevim sice, za jakYch okolnosti jste se, sleeno, se syYm panem otcem roze gla, avSak jsem si jist, to radost ze shledani s tak slavnou dceruSkou ueini konec jakemukoli nedorozumeni, bylo-li jake mezi vami." "Myslite?" pta se Tonea nedilvefive. "Nechtela byste mi neco blitaiho o svem domove, sledno 'rano?" pravi nahle Dittrich. "Ale proepak ne," svoluje Tonea ochotne. Posadi se na nizkou stolieku u noh lenoSky, kde usedla pani Sylva a opte ySi tvatieku &aver• o jeji ruku, spoeivajici na operadle, poene vypraveti ptibeh — naSim etenakkam a etenarum znamY, takte ,zde nebudeme znovu uya,deti vaecky ptibehy sieeny Troniekove pti honbe za slavou a Uspechem. Kdyt skoneila, yyskodil retiser Dittroch, jako by jim projela elektricka, jiskra a ptemetiv dlouhYmi kroky salon, zvolal: "Jaka, to bajedna mySlenka! Jakte — sleeno Tano — vnukla jste mi nejlepai napa,d, jaky kdy vzklieil v mem retiserskem mozku. Udelam z va geho ptibehu • filmove libreto, jeho hrdinkou budete vy samotna. Co tomu fikate?" "Filmove libreto," vydechla Tonda. "Chcete tim rici, te z toho, co jsem yam vypravela, napiSete ptibeh, kterY bude hran v biografu?" "Doceia tak," odtuSil Zdenek Dittrich nad ge• "Nektere scenky — ku ptikladu vas Uprk pied rozzutenym principalem z hospody — vas odvatnY Utek onoho easneho jitra s harmonikou na zadech a koneene vas debut "U dvou kosti" — to vSecko je ptimo stvoteno pro veselou filmovou operetku. Vrazime do toho nekolik lehkych, libivych Slagril a Praha bude unesena — okouzlena. Vase pisnieky poleti celou republikou — jit se mi jedna lihne v hlave dejte pozor: "Je to na tom svete pfec jen bida — kdyt tata hlida — ja mam jit spat . Z hospody je slySet bujne hlasy hned bych Ala si — zatancovat! Polka vabi — pojd'te, holky, do kola — maloktera, — natot Tonea — odola! Hopla Tone() — eas je drahY, ber to pekne od podlahy, at' se srdce tandem poteSi . Tata sebou v spanku trha, a at kohout zakokrha, motna, te te doma pohteSi .. Hopla — Tone() — den se vraci, brzy bude po legraci zadarmo se nehteSi . . . "Nute — co tomu fikate?" vola rozjatenY Dittrich. "Je to pisnieka Tonei, yahajici v noci pied komediantskYm vozem, ma-li podlehnouti pokuSeni a jit si zataneit. A takovYch udelame celou serii. Nekolik SvitnYch modernich melodii a vac bude prvotfidni. Film nazveme "TonCa-komediantka" — je to takove vesele a potahne to." "A nyni — na shledanou, mile damy, teSim se nesmirne na va,Si zittejSi na yStevu — asi kolem pul dtvrte, prosim. Rukulibam, milostiva, pani — rukulibam, sleeno Tano — tedy zitra, nezapornerite . . . " A v nejlepAim rozmaru vytaneil retiser Dittrich ze dveii salonu. "No ne," pravi Tonea vSecka omamend — "mne se z toho todi hlava, milostpani. Myslim si, 2e se mi to jenom zda a te se probudim, budu mit vztek, te to neni pravda." PREKVAPEN1 OTCE TRONieKA. "Grand-cirkus" tabotil na placku nedaleko Hradce, Kralove. Bylo slunne jarni rano, prave takove, jako ono pied dvema lety, ve kterem nejstarSi ratolest rodu Troniekova — opovrhnuy Si rodnYm domovem — vydala se do sveta na honbu za Stestim. Dva nejstarai z rodu Troniekovic po meei, Ferda a Pepik, byli zamestnani budovanim kostry kolotoee — Tonda vlekl z nedaleke studne matte dva kbeliky vody, prohYbaje pod jejich
VESTNIK tizi sva desetileta bedra — Zofka cosi latala ye voze (pravdepodobne, chudak, podedila po TonCe zaSivani kalhot a ponotek), Anal podavala konim otep sena, pouze tfiletY Lojzyk, pro nehot pri nejlepal vuli nebylo motno nalezti utiteene zamestnani, cachtal se v rozsahle kalutine uprostked placku v dokonale nenucenem fiboru — totit nahy jako Adam bez veho listu. Matka Troniekova, naklanejic svoji — ponekud jit ohnutou postavu, nad starYm umyvadiem, myla ovSem nadobi, kteratto einnost zabirala dobre tri Ctvrtiny jejiho tivota. "In me boll hrbet", povzdychla a mokrou rukou, na nit 1pela mastnota a nekolik slupek s brambor, zastreila za ucho naSedlou kader, spadnuvAi ji do obliCeje. "Zofka — pojd' za me vydrbat ten kastrol ja to doStupuju!" Zofka posluSne odlotila ponotku a hfibek a ptistoupivai s povzdechem k umyvadlu, nabrala do mokraho hadru neco pisku z misky, 1e21ci pod stolem a jala se drhnouti a tfiti kastrol, at talostne stenal. "Ta Tonka to vyeihla, to utekla," myslila si Zofka zavistive, zapolic urputhe s ptipalenym Skraloupem na dne kastrolu. "Jakpak se ono ji asi vede? Ale kdyby nakrasne i do slutby, nemirte to mit horai netli tady." Jako by etla jeji mySlenky, matka po chvili poznamenava: Tonidka. To byla holka — a Aikov"Jo jo na. To ut tadnej z vas mina, tolik fiStronu, jako ona. Do katdy prate byla jako vitr vSecko ji pod rukama jen hralo — jestli mi oAkrabeS ten email na dne, tak dostaneS par na hlavu!" V tom zasktipaly schfidky vozu pod padnymi kroky a vysoka, mohutna postava otce Tronidka yypinila cele obdelnik dveti. Bylt' zaslechl venku na schildkach, kde si Cistil dYmku, vysloviti Tondino jmeno, cot mu ptipomnelo nalehavou zaletitost, kterou bude nutno jeSte dnes vyfiditi. Nutno doznati, te se ho dcefin Utek dotekl opravdu bolestne. S yYm — ponekud drsnym, led uptimnYm zpusobem — mel Tondu skuteene rad — snad nejradeji ze vaech s yYch sedmi deti, nebot' ona byla jedina, ktera podedila po otci trochu te "umelecke natury", jak fikaval. Pravda — natezal ji kolikrate, co se do ni veSlo, ale to povatoval pouze za svoji svatou, pedagogickou povinnost, nebot" metla vyhani deti pekla a mladY stromek se musi ohYbat, jelikot start se pak zlomi. Toneina nahla vzpoura a Utek jim skuteene otfasly. Nechal site po ni patrati, udav zmizeni sve dcery na nejblitai policejni stanici, avtak — aekoli se dotazoval jeSte z nekolika mist — nedostal tadnYch zprav o jejim pobytu. "Mluvite o Tonee," tekl ponute a nekolikrate prudce zabafal ze sve dYmky. "Frame jsem si na potvoru vzpomnel. Na tu chromatiku, co mi sekla, se dal zahrat katcly novY Slagr — ten gramofon neni sice taky Spatna. vac — ale elovek aby katdou chvili kupoval novY desky. Ut to mama zase vaecko vohranY! Musim do mesta koupit neco novYho, aby ty votroci hradecky (tirnto neuctivYm vYrokem bylo mineno vatene obyvatelstvo mesta Hradce Kralove) nefekli, to jsme padesat let za vopicema." "Zofka," obratil se k dceti, chystajici se pra1,2; Phrstnouti Spinu z umyvadla ze dveti vozu, "mam ut ty fusekle?" "Ut jsou — tatinku," tekla matka a podala have rodiny par peelive uspravenYch ponotek. • • 0 nekolik hodin pozdeji vstupoval start Tronidek do velkeho obchodu s gramofony a hudebninami na hlavni tilde mesta Hradce Kralove. Byv prodavaeem zdvotile uvitan, projevil pfani koupiti nejakou novou desku, ktera je "nejeko moderni". "Mame tu takovYch celou tadu," pravil prodavae ochotne, "nejnovefai -tied, pane — raete neco pomalefaiho — tango nebo walz " "eerta stareho," zamrueel otec Tronieek nevrle, "vim ja, jak tomu nadavate. Jenom bych upozorrioval, te to nesmi bYt nic ubreeenYho. Na to nereflektuju (principal si nemalo zakladal na sve znalosti cizich slov a poutival jich
Ve stkedu, dne 11. ledna 1939. ph kaZde phletitosti, aby dokazal svoji "inteligenci"). "PonevadZ moje hosti, "pokradoval dastojne, "jdou ke mne, aby se povyrazili a tak bych prosil neco riznYho — vod podlahy." "Tedy nejakY fox," pravi prodavad s iismevem. Vztahne ruku po desce, letici na stolku vedle gramofonu a poloti ji na zelenou, pistenou podlotku. "Toto jest nejnovejai Slagr z posledniho Ceske ho zy ukoveho filmu," vysvetluje. "Prodame jich denne obrovskou spoustu — cela Praha to zpiva. Radte si poslechnouti." Principal naslouchal prvnim zvukum Svitneho foxu se ztejmYm zalibenim, kroute si pravici svirj mohutny knir a nohou podupavaje do taktu hudby. Nahle vSak jasnY, divei hlas poCne' "Je to na torn svete pfec jen bida — kdyt tata hlida — ja mam jit spat". Ph zvuku onoho hlasu trhne sebou principal jako by jej neviditelna, ruka udetila do tvate a prudce se obrati ke dvetim, jako by odekaval, to uvidi kohosi, jent piece musi vstoupiti do teto mistnosti. Jeho oblidej je zrudlY rozeilenim jako krocani lalok a oei jsou ztrnule vyboulene na prazdne dvete. "Kdo — kdo to zpiva," vydechne posleze chraplave a postoupi hrozive k vycleSenemu prodavadi, jemut se pojednou kolena strachem rorttasla, nebot' mysli nejinak, net te se tento podivnY kupec nahle "Nu — gramofon piece," vykokta posleze, v'Secek se pote fizkosti. "Gra — gramofon," stena uboh' principal a sevfe obema syYma obrovskYma rukama tteatici hlavu. Ptiskodi at k sarnotnemu ptistroji a nedUvetive pozoruje prudce se otaeejici desku, ze ktere zazniva onen tak dobte znamY hlas, zpivajici slova: "Hopla Tondo, Cas je drahy; bet to pane od podlahy, at' se srdce tandem poteSi — tata sebou v spanku trha a net kohout zakokrha motna te te doma pohteSi . "At' jsem magor," vyktikne nahle principal divoce, at tabulky ye vYloze zatinei, "ta holka v torn gramofonu je ma dcera Tonea!" "Ureite Alohnutej!" mysli si mladY prodavae a caka zuby. "Povidam — mladiku," obrati se vyjevenY Tronieek od gramofonu k mlademu muti, "ted' mi teknete, co je tohle za pisnieku — ale honem, net varn z toho vercajku udelam krematorium!" "To je fox "Hopla Tonto" z nejnovefaiho skeho zyukoveho filrnu "Tonea — komediantka", zpiva, Tana Troniekova," odtikava prodavad plynne naueenou vetu, jako by to mela byti kouzelna formule, ktera by jej zbavila tohoto nebezpeoneho blazna, mavajiciho svYmi obrovskYmi kiepety, jimit jej mute katdou chvili zardousiti. "Tana Troniekova — dyt' jsem to vedel," zaSepta Upine dorateny principal a sklesne do hlubokeho kfesla, stojiciho tu pro nayStevniky. Gramofon dohrava posledni takty pisne a pro'davad vyutiv nahleho zhrouceni sveho straSliveho hosta, vyrazi hbite ze dveti do zadni mistnosti, kde void sotva dechu popadaje: "Pane Sef — jdou si do kSeftu, fiakej chlap utekl z blazince a ted' jim tam sedi ye fotelu!" "Blazen," krouti pan Set nedfl yetive hlavou a vstrei opatrne hlavu do kramu. Ubotak v ktesle sedi a otira, si velkYm, kostkovanYm kapesnikem eel°. "PtiSlo jim Spathe, vaSnosti?" pta se majitel zavodu, zUstavaje pro vSecky ptipady na prahu dveti. "Spatne!" vyStekne otec Tronieek podraldene, "v tivote mi nebylo Spatne — to mi mutou vetit — ale pied momentem bych sebou byl malem bacil jako Spalek!" "RozruSilo jich snad neco?" tate se majitel, jehot celkem logicka fee mute v lenoSce znaene uklidnila, takte ptistoupil at k samotnemu navatevnikovi. (Pokraeovani.) Povidal jeden bank& druhemu: "Doktor mi poradil, abych odejel do ciziny. KterY doktor? Doktor pray.
V
1.0•JJ.
HEMII vdeeime za poznatek, Ze naE',e zeV-4 inekoule a jeji atrnosfera je vytvotena, ze sloudenin a smesi lady pry kt, t. j. ktere kladou dalkmu deleni velkY odpor. Je nekonedne mnotstvi pornert, v nicht se prvky spojuji navzajem v razne slondeniny. Znarne prvky, ktere se vyskytuji ye velkem mnotstvi v zemske Mite, yea a atmosfefe, na ptiklad ktemik, vapnik, vodik a kyslik, a opet je tada prvkti, jet jsou velmi vzacne. Mezi tyto path i helium. Helium bylo objeveno zajimavYm zptisobem, kterY mu take ptines1 jeho jmeno (helium t. j. sluneeni plyn). Behem velkeho slunedniho zaimeni v roce 1868 poutilo se k pozorovani zbar♦ene slunedni atmosfery t. zv. chromosfery take spektralniho aparatu. Svetlo chromosfery bylo prismatem aparatu rozloteno a v duhoyam barevnem pasu byly pozorovany t. zv. spektralni linie. Objevilo se totit, to ruzne pr y ye spektru svoje linie, takte podle je--kymaji jich vYskytti nitteme usuzovat na vYskyt pr yTak podle spektra svetla hvezd a slunce bylo take zjikeno jejich sloteni. V roce 1969 byla ye spektru chromosfery — a to v thitozelene jeji dash — nalezena nova, svetletluta, dosud nikdy nepozorovand linie. Bylo proti usuzovano na navy prvek, kterY se vyskytuje na slunci. Byl nazvan sluneenim plynem heliem. Nekolik let pozdeji hledal Ramsay v nekterYch mineralech jinY yzacnY prvek — agr'on. ihal je a zkoumal spektroskopem. K svemu tidivu objevil ye spektru linii pattici heliu, eirnt bylo dokazano, ze tento prvek se vyskytuje i na zemi. Jeho stopy byly zjititeny potom jegte v mnoha jinYch latkach, z ylake v tech, ktere obsahuji uran. Helium je z nich motno ziskat chemickou cestou, rovem jen v mnotstvich, jet sice dostaeuji vede, ale ne- prakticke technice. Moredni technika ma vAak o helium velky zajem, nebot' je nejvettim konkurentem vodiku pro pineni vzducholodi. Vodik je totit nejleheim plynem — ma nejmenk specifickou vahu ze vS'ech prvku. Je desetkrat lehei net vzduch. Helium je take velmi lehke. Ma phblitne dvojnasobnou specifickou vahu jako vodik. 28,3 kubickYch metro vodiku zvedne 32.22 kilogramt, kdetto stejne mnotstvi helia jen 29.85 kg, t. j. 0 7.35 procenta mene Protote vSak POSLEDNIM DILE olnem vYchode "JaV ponsko se rozmachlo", kterou napsal kanadskY autor Williard Price, Cteme, to "bile Australie se stala jednim z hlavnich ptimYch cilu Japonska, ponevadt tarn obyvatelstvo ne o mnoho vettii net v New York City ma obsazen celY kontinent." Tento tunysl Japonska neni riiCim novYm, Leda snad at na to, to nyni za nim stoji cela zeme, kdetto dtive propagovalo mykenku jen jednotlivci nebo skupiny, z ylake Skola jihomotske expanse, ktera, je silne zastoupene v japonskem namo •nictvu. Proti japonske armade, jet se zastava, nad gene politiky inemni expanse na asijskem kontinente, japonske namotnictvo propaguje expansi po mot jako ptirozene ceste, shodujici se s aspiracemi namotni velmoci. Jsou znamy ut i mapy udavajici sousttednYmi kruhy jednotlive etapy teto tichomotske expanse. Posledni kruh obsahuje take Australii. Dale je dobte znamo, to "Mladi diistojnici", kteti doposud ovladali japonskou zahranieni politiku, usilovali o uskutedneni sveho cile, jimt je vytvoteni kompaktnejkho japonskeho imperia, ktere ma obsahovat Severni a Jitni Filipiny, Borneo, Siam a Novou Guineu (holandskou i britskou), a tvrdi pravem, to at se uskuteeni tento plan, Japonsko bude miti phrodni zdroje, kterYm se bohatstvim vyrovnaji jen severoamericke nebo Sovetske. Ale tak jako Rim nebyl vystaven za jeden den, take mladi dustojnici neodekavaji, to se jim jejich plan podati uskutednit jednim ratem. Rozdelili jej na etapy, jejicht uskuteeneni bude zaviset na okolnostech. Pozoruhodne vgak je, to s yYmi ptitomnYmi operacemi v fifth Yangtse a sondasne v severni oine Japonsko spojilo v jedno dy e expansni etapy, s vysledkern doposud pochybnYm.
V
0 -L IN
1
Z.
Hehunt Dr. A. Reitz. helium je proti vodiku nepornerne stalejtii, vyvatuje tim nevYhodu %Tally. Helium je pro plneni vzducholodi bezpeenYm plynem, kterY nehoti, neexploduje a netvoti se vzduchem kyslikem explosivni smesi. To vSe je jasne. Ale otehavejk otazkou je, kde vzit tolik helia, aby stadilo k pineni vzducholodi? Vodiku je totit v ptirode dostatek. Je na ptiklad podstatnou soudasti vody, z nit jej mtiteme gtepenim elektrickYm proudem pomerne velmi lehce, rychle a lacino vyrabet. Ale helium? Hledaly se prameny helia a jako jeden z nich byl objeven v mineralnich olejich. Helium je z nigh vtiak motno ziskavat pouze ye velmi nepatrnem mnotstvi, ktere pro prakticke vyntiti nedostaeuje. Mnohem vet& vyhlidky poskyti druhY pramen helia — ptlrodni plyny. V plynech sopek a zemnich plynech, jak vyveraji na zemskY povrch z rtiznYch vrtil ye SpojenYch statech, je helium obsateno ve vetkm, prakticky vyntitelnem mnotstvi. V Japonsku poutili k vYrobe helia sopednYch plynti, a ph tom museli jetite vydat miliony dolart, aby si zabezpeeili dostatek helia pro svoje vojensko-leteeke neely. I Rusko, jak se proslYcha, zaealo s velkovYrobou helia, ale na prvnim miste v jeho vYrobe stoji stale dosud Spojene staty. Vlada SpojenYch state, ktera, vystihla velkY yYznarn yYroby helia, zabrala jeho nalezike, postavila je pod svoji spravu a snail se docilit co nejvetSi tethy. Podle Dr. Pietruskyho jsou tti velka naleziae, ktera jsou pine vyutivana. ✓ roce 1907 byla objevena heliova pole ve Fort Worth v Texasu a v roce 1917 se poealo s telbou. Zasoby lotiska jsou jit ze dtvrtiny yyderDruha tovarna na helium byla ztizena • ✓ Amarillu ,Tex, kde se teti od roku 1927. Dalk heliova, pole jsou v Potter County v Texasu. Zasoba zemniho plynu tohoto lotiska je odhadovana na 35 miliard kubickYch metro. V plynu jest obsateno 1 8 procenta helia. Bude tedy motno z tohoto lotiska vyteht asi 500 milionti kubickYch metro helia, to znamena ph nynej-
hug
nebezped v Austraiii. A. H. Charteris.
Japonska expanse na jitni east zapadnich tichomotskYch ostrovit vSak ptedpoklada ovladnuti mote, cot se mute stat, jak patrno na prvni pohled, at kdyt Japonsko ovladne mocnou singapurskou zakladnu a Upine zniei britske lod'stvo v tichomotskYch vodach. Dokud se to nestane, nepoklada se invase Australie cizimi vojsky (stadilo by 60,000 vojakti) v britskYch namotnich kruzich za aktualni nebezpedi. K tomu ptistupuje jetite to ptekatka, to k takove zamotske expedici by Japonsko pottebovalo 0brovske mnotstvi dopravnich lodi, podle Usudku odbornin nejrnene 240 velkych plavidel. Takove mnotstvi obchodnich lodi (nad normalni stay pottebny k pravidelnemu obchodnimu provozu) vtiak nerna v Tichem oceanu tadna mocnost krome SpojenYch stata. Jiste by nepfatelska mocnost mohla na Australii podnikat ojedinele najezdy s 1,000 muti, ale je velmi pochybne, to by tim dosahla sveho Nebylo by tak take organisovat australskou obranu takovYm zptisobem, aby na ohrotene misto bylo okamtite vyslano v dostatednem poetu obranne vojsko. Kdyby v§ak singapurska, zaklacIna padla — a tim take vlada nad motem — do rukou neptltele ze severu, melo by to nevyhnutelne za nasledek podrobeni Holandske VYchodni Indie, a V tomto ptipade by byla Australie neuhajitelna. Neptitel by asi nepotteboval vylodit na australskou pevninu jedineho mute. Odtud plyne neobyeejna dfiletitost singapurske zakladny, ktera se dnes prave dokoneuje p0 deseti letech prate, nakladu a Casu.
Ai rani tetbe 3.5 milionech kubickYch meth). zasobu na 180 let. Toyama v Amarillu stela podle iidajil Dr. Pietruskyho asi 800.000 dolarti a je schopna vyrobit merle at 7 milionu kubickYch metro helia. Zenmi plyny jsou vedeny ze etyt studni do tovarny vzdalene 11 mil ocelovYm svafenYm potrubim 0 prumeru 15 cm. V roce 1935 bylo zde vyrobeno 3.5 milionii kubickYch metro helia, nyni cirri rodni tetba jen asi 1.5 millont kubickYch metro. Tlak, jimt jsou zemni plyny puzeny ze zerne, ja tak velikY, to neni tteba k jejich dopra ye potrubim do tovarny tadneho derPaciho zatizeni. Ziskavani helia z techto plynii, obsahujicich ho jen 1.8 procenta, je velmi komplikovanYm pochodem. Neni to tadna maliekost ziskat helium z tohoto "labyrintu plynti". Ale i zde ukazala chemie spravnou cestu. Pomocnikem ph torn byla take velka stabilita helia a to, ze ostatni, helium znedist'ujici plyny maji od helia zcela odiisny bod zkapalneni, takte je motno poutit k jejich odloudeni postupneho zkapalriovani za ptisobeni nizkYch teplot a vysokYch tlakii. Tao metody bylo take poutito i ph vYrobe helia ze vzduchu, v nemt je obsateno i s ostatnimi plyny sve skupiny — argonem, krptonem, xenonem a neonem ye velmi nepatrnem mnotstvi Ale prave proto, to vzduch obsahuje helia tak nepatrne mnotstvi, je prozatim ziskavani z tohoto pramene dnes jetite technicky bezvYznamne. V Americe oddeluji nejprve ze zemnich plykyselinu uhliditou, ktera by v pevnem stavu zanesla aparaty a potrubi. Jsou proto zemni plyny prohaneny rortokem tiraveho natronu (hydroxydu sodneho), kterY z nich vale kyselinu uhliditou. Plyny, zbavene kyseliny uhliCite jsou potom tekutYm vzduchem ochlazovany na velmi nizke teploty. Ph teplote 185 stuprit Celsia pod nulou a zaroveri ph vysokYch tlacich se ziskavaji vzacni prilvodoove helia v zemnich plynech -- argon, krypton a xenon, jet jsou v technice pine vyutity. Ze zemnich plynti zbYva potom jen sines dusiku a helia, nazYvana technicky surovYm heliem. 'flaky, jimit se od sebe oddeluji, se silne z yYtii a take teplota se jeSte sniti pod 185 stuptit Celsia, takte dusik zkapalni. Zustane plynne helium o distote asi 98.3 procenta, jimt se pini bomby a cisterny . Singapur ma idealni misto, jakotito narnotni zakladna pro ochranu britskYch zajmii. Od Kantonu je vzdalen 1,440 mil, od Colomba 1,577, od Darwinu 1,902, od Yokohamy 2,902 a od Sydneye 4,306. Je polden na Charing Crossu Dalekeho vYchodu a stteti hlavni motskou cestu mezi Evropou a Daleldm NrYchodem, chrani petrolejova, lotiska v Indii a kontroluje pfistup z Pacifiku do Indickeho oceanu. Jeho doky pojmou nejvetM lodi, o tonati at 35,000 tun. OvSem nutno podotknout, to s yYm, rozhodnutim staveti lodi o tonati pies 35,000 tun Japonsko chce sliest Velkou Britanii k zavodam ye zvytiovani tonate a k sta ybe lodi, ktere nakonec se nevejdou do singapurskYch doku. Jak vtiak tento zavod dopadne, je psano prozatim ye hvezdach. Labe zmeni sve tedigte. Reka Labe zmeni sve teeiSte podle plane, ktere chysta nak ministerstvo yetejnYch praci na teto fece u Klavar. V onech mistech je ut postaveno velke vodni zdYmadlo, ktere o-dem jetite nemate pracovat, protote stoji na suchu. Za nim a pled nim bude teprve vyhloubeno nove Hon' koryto. Teprve at bude tato prace provedena, prokopou delnici hraz stareho teei:ste a svedou vodu na novY tok. Stare koryto bude pak zavezeno hlinou a kamenim. Tato uprava, ktera, bude stat 9 miliont KC, je jenom dash noveho planu na geho sta.tu, jet ma vytvotit vodni spojeni Melnika s Kolinem. K tomu ovtem jeSte hodne chybi a po Klavarech budou nasledovat jetite vodni tipravy a zatizeni u eelakovic, Lyse, velkeho Zboti a Lazni Podebrad.
CI britila
10.
21
4
N bl
a
ODIAL DOPISOVATELSKi
NAS EALOV INIIINNI1111■1111=1■1■111ININII■ RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Radhogt' cis. 99., projevujeme timto upfimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a nag eho dlouholeteho spolubratra Martina Z. Orsaka, ktert dokonal svoji pozemskou pout' po kratgi nemoci dne 5. prosince ye stall 68 let, 3 mss. a 4 dni. Dne 7. prosince jeho telesne pozustatky uloteny byly k vednemu odpoeinku na katolickY htbitov na St. Mary's za velke aeasti pfibuznYch, spolkovYch bratit sester a pfatel. V zesnulem ztraci na g f•ad elena dobreho a u.ptimneho, jednoho z tech, kteti pomahali zalotit nag tad Radhogt' Cis. 99. Vy, mili pozustali, vime to Vag zarmutek je tetkY, ale budit Vain atechou, to i my sdilime Vag zarmutek. Zesnulemu vzdavame dest i diky. Ty, spolubratte, odpoeivej v pokoji. Cest budit Tve pamitce! Za fad Radhog t', cis. 99.: Henry Spanihel, Rudolf Spanihel, Louis Gerlich, resolueni vyb. PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu oeskY Prapor cis. 24, projevujeme timto jmenem tddu nag i uptimne citenou soustrast pozustale mantelce, ditkam a ostatni rodine, nad amrtim jejich milovaneho mantela, otce a nageho spolubratra Karla Rippla, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 30. pro.since po nekolika mesidni nemoci. ZesnulY clan se dosti vysokeho veku, skorem 88 let. ZesnulY bratr byl dobrYm a dlouholetYm elenem Jednoty a vidy sve povinnosti spravne zasta val a schtze, kdy mu bylo jen trochu motno, \Tidy rad navg tevoval. Byl on vtdy ptivetivY ku katdemu. Vime, pozastala mantelko a ostatni ptibuzni, ze jste zarmouceni jeho odchodem, avgak budit yam atechou, ze my soucitime opravdoye s vami ve vagem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a test budit jeho pamatce. Dario v Cyclone dne 7. ledna 1939. Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abelk, resolueni vYbor. VETS! BITEVNi LODI. Britske, admiralita se rozhodla stavet bitevni lodi o tonal. nad stanovenSr limit 35,000 tun. Tim chce ptedejit motne pfekvapeni,v ptipade, ze Japonsko nadodrZnje namotni dohodu. Japonsko zahaluje v posledni dobe sve namotni zbrojeni v tajemstvi, ktere nedovedla proniknout ani britska admiralita. Anglie si v gak nemute aby nekte0 jinY stat mel vetgi bitevni lodi ne2 ona. Strach z tato mcdnosti ptekonal v gechny pfekatly razu technickeho i pochyby mnoha intenYrir a dfistojnikii, a tak za nekolik let budou po motich plouti lodi dvakrat veal, net byli obti u Skageraku. Pravdepodobne budou take docela jinak vypadat. Namotnik bfrvalSrch dob by Id dnes patfil s ifiasem na nove bitevni lodi s jejich hranatY. mi delorSrmi stcary, zvla gtnimi pevnostmi, postavenSrmi na druhe ocelove pevnosti techto lodnich del. Zda, se, 2e tato zmena jede jests dale, to novfr odparce bitevni loth — letadlo zmeni nyni take jeji vnejel formu. Francouzskt admiral Castex zadal nedavno nem co znamena naproStSt ptevrat ye stavbe lodi • panceforY kryt palubni me, sahat pies celou lod' a z neho mail vsfenivat jenom gpieky kominti a stotara, ma lehk2m klenutim ptechazet v postranni panelre a cela lod' se ma podobat obrovske Z * elve, nezranitelne ohnem.
itad techoslovanii, els. 92., Fort Worth, Texas. Ptichazim alespori s paru tadky, abych podekovala jmenem nageho fadu Peveckemu kroutku z Dallas za tak krasnY du gevni potitek, kterY nam yeerej gi nedeli sehranim divadla-operetky "Marianko, Marianko ma" pfipravili. Chvalit jednotlive herce neni motno, neb v gichni tak pane hrali, kattlY pro svoji alohu jako stvotenY. A cot ty krasne zpevy s doprovodem hudby C. Pokladnika a jeho orchestry; jeden posloucha ze ani nedYcha.. Na torn v gem ma take lvi podil pan Jenik Kebrdle, jent celY tento sbor dobrYch pevca a vYbornYch divadelnich ochotniku pevnou rukou ridi. Vzdavame yam fgem, pfatele, srdeene diky, i v gem naystevnikum i zdej gim a vy, kteti jste nepfigli, mate co litovat. Nav gteva byla opravdu slabs, ale myslim,*te ten degt' to pokazil, neb od rano pfeprchalo a odpoledne jen Lilo i veeer chvilkama; ale z Dallas piece pfijeli, kdetto zdej gi zustali pekne doma. Velice slaba, to od/Tierra hercum-ochotnikam. Snad napti gte poeasi nam bude ptiznivej gi. Pak pH hudb y C. Pokladnika bavili jsme se do pozdnich hodin. Tato hudba bude zde zase freinkovati pH zabave dne 22. tento mesic, cot je gte oznamim na pfigte. Srdeene zdravi vgechny etouci, Marie Juranova. Dallas, Texas. Ctend redakce, bratti a sestry! Ptedne ptijmete vgichni vespolek srdeene pfani v tomto novem rote, abyste katdY dostal po eem nejvice toutite. Hlavne zdravi, neb to je ten nejvetgi dar pro katdeho z nas, neb kdy toho neni, ani bohatstvi dloveka netegi. Dne 18. prosince konal tad els. 84. svoji roeni schazi a zvoleni nasledujici atednici: Br. Josef Marek, pfedseda; Vilem Vita, mistoptedseda; Adolf Jet, tajemnik; Cyril Pokladnik, uCetni; Robert Durori, pokladnik; Vaclav Kartous, pravodei; dopisovatel, moje malidkost; zabavni vYbor: V. Kartous, V. Zastoupil, Jan Slovak, Andela Slovak, ses. Ol govska, ses. Markova, br. Vodieka, ses. Jetova a ses. Pokladnikova. Br. Vavfin Drobilovi, na gemu mnoholetemu ptedsedovi jmenem celeho tadu data neb vtdy se snatil co nejvice pracovat pro dobro du, jeho byl zakladajicim Clenem. A jsem jista, to bude pracovat a pomahat tomu novemu a mlademu ptedsedovi co nejvice, neb je pro tad a s nim pilmo srostli, jako asi my vgichni staff elenove. Tem nove zvolenYm brattim pfeji hodne chuti do prate, a nehledet ani na pravo ani v levo, jen vpted, tak jak dosud se ze vgech sil snatili. To vam pfeje vase stars seBotena Jet. stra a dopisovatelka, Rad Stefinik, Cis. 142., Houston, Texas. Pfatele! — Vgichni vas zveme na magkarni zabavu na Cottage Grove, kde bude veselo dost. Jak vite, ma gkarni zabava bYva na Cottage Grove vklycky pekna, a veseld, neb je vtdycky masek dost, a elm vice masek se dostavi, tim vice veselosti a ptekvapeni katdeho oeekava. Proto vgichni s chuti do tech ma gkarnich oblekil se obleete a vzharu na Cottage Grove 22. ledna. Na tom nezaleti, za jakou masku pajdete, je nat' se hodne zasmejeme. Kdot vi jak dlouho budeme veseli, a vtdyt' jsme jen jednou na svete. Pak potada, fad 5. anora pelme divadlo "Streeek z 2e to bude hezke, to si nratete myslit. Pak bude na posledni masopustni nedeli sokolska magkarni zabava, o ktere yam podame zpravu at pozdeji. Vrcholem vgeho bude na Velikonoce na ge "Kralovnidka". Tak vidite, mame peknY planek ku pfedu vypracovanY, v masopuste budeme tancovat a v paste hrat divadla. Tak se te gime, ze nas vgechny dle motnosti poctite vagi ctenou nav gtevou. Tet oznamuji elenarn Sokola a tadu, ze 6esko-Bratrska Jednota pfi gti nedeli hraje divadlo. Jak vite, vtdycky elenove teto jednoty nam pH na Bich sokolskYch a tadovYch podnicich s radost1 a ochotou podavali ruce k spolupraci a nas v gemane podporOvali, proto je na nas, a ma to byt nagi dobrou snahou jim to oplatit, kdy ne jinak tedy aspori navatevou, neb oni maji jen
Ve
arle 11. IetlilaTIVW.
jedno divadlo do roka. Pani Valdikova, Vy pi gete abych se polep gila s tim psanim. 0 ano, ja buthi psat, jen, podkejte jak budu mit trochu easu. Balicek posilam pogtou. K Vam nepojedu, pojede tam nase hlava sokolska, a kdybych to poslala po nich, oni by to svatosvate ptivezli zpatky. Ut to bylo pripraveno poslat po p. Kadlecovi a on to nechal i s jeho vecini u toho tady leiet. Ted' nemarn na nej adresu. No, bude to eekat at v bteznu ptijede. Zatim "Na zdar!" K. Ctvrtnikova. Seymour, Texas. CtenY spolubratte! Posilam seznam ,ostatnich tada, kteti poslali podporu pro sestru Rosalie Mraz: sad Cis. 24 $2.00, fad cis. 95 $2.00, fad Cis. 17 $1.50, fad Cis. 39 $1.40, fad cis. 83 50c, red 58 50c, fad Cis. 94 50c a tad Cis. 3 25c. V'Sem uvedenYm tadam vzdavam jmenem nageho tadu srdeenY dik. S br. pozdravem, Joe Wa gek, taj. NENI PRAVDA. Neni pravda, ze zarostli lids jsou neobyeejne silni. V tadnem vypraveni o silackYch kouscich ,at' v davnYch dobach, nebo v pfitomnosti, neni zminka o sane zarostlern tele. Stejne nesmyslne je domnivat se, ze ustupujici brada je znamenim slabs povahy. Take nic neznamena, ma-li nekdo hranatou tvat a mussolinivskou bradu. Ovgem musime ptiznat, to uveti-li na priklad kluk, ze hranata brada je znamenim telesne ptevahy, dostane se easto do rvaeek, aby to dokazal, a tak ziska povest bojovnika. Fysignomove se shoduji v tom, to Hitler ma jemnej gi oblidej net Musoini, a piece cela jeho kariera ukazuje, to jeho povaha si silou nezada s povahou Mussoliniho. S ulehdenim matete konstatovat, te gkrabnout se rezavYm htebikem neni nic tak nebezpedneho, jak se ma vgeobecne za to. Rez je jen kyslienik 'telezitY, kterY sam o sobs nemate ueinit ranu nebezpeenej gi. Nebezpeei pochazi z choroboplodnYch zarodkii, ktere pti gkrahnuti dostavaji se do krve. Neni tedy rozdilu mezi tim, gkrabli-li jste se rezavYm, nebo distYm htebikem. Take je mylne tvrzeni, to alkohol je protilek proti hadirnu kousnuti. Stejne neni pravda, tf; ryby jsou potravou pro mozek. Pokud jde o mozek, je jedna potrava jako druha. Je tteba podotknout, to v lobe, kdy se mozek vyviji nejrychieji, v detstvi, dite se netivi rybami, nYbrt matefskYm mlekem. Tvrzeni, ze elovek padajici s velike vt gky je mrtvY dtive, net dopadne na zem, bylo vyvraceno pokusy s padakem. Lidske oko nema, tadnY hypnotickY vliv na, zvitata. Take neni pravda, to dostanete bradavice, kdy se dotknete ropuchy. Je vgeobecne roz gifena dornnenka, ze normalni krevni tlak eini 100 plus poeet let. Pravda je, 'te neni ureiteho krevniho tlaku pro tadnY vek. Krevni tlak zavisi na mnoha einitelich, a co mate u jednoho zpasobovat obavy, je u jineho docela normalni. Celkem teeeno je abnormalni tlak pies 150 mm. Pro zdrave jedince mezi dvaceti a tficeti lety je mezi 110 a 125, mezi tticeti a etyticeti 115 at 130, mezi etyliceti a padesati 120 at 135 a mezi padesati a gedesati at 140. Myslite, *te elektrickt ventilator ochlazuje pokoj? MYlili byste se. Mimo proctor, kde prow di derstvY vzduch, je teplota pokoje nezmenena. KatdY ma cukr v krvi. Lids zdravi ho maji asi dajovou ltieku. Neni to tedy znamkou cukrovky, jak se mnoho lidi domniva. Bez podkladu je take tvrzeni, to polykanim jader si matete zpusobit zanet slepeho stteva. Za svetove valky se zdalo, to tak zvane bratrstvi y e zbrani vnukne francouzske vlade actu k italsktm na.rotam. Ale prase v zati 1918 vypovedela Francie nenadale konvenci o Tunisu. Od to episody se nepfatelskY postoj Francie je vil na vg ech frontach, diplomaticke, politicks a mravni. — Giornale d'Italia, aim.
Ve Stledu, dne 11. ledna 1939. E-LI 'tun ptitelem dIoveka., je ovce jeho dobJ rodincern. Vette tomu, nebo ne, ale ovci jsme zavazani za rust Britskeho imperia; za, to ze nem nerezaveji holici eepelky; za jakost tennisovych ra.ket; •za pomerne nizke dame a davky; za rychlejti hojeni operaci; za nezavadnost uzenin; za rouge; kremy a ruzne kosmeticke proattedky. Vtimneme si ulitednosti ovce v ruznYch obdobich jejiho Zivota. Za Ziva. Weal sadum, golfo yYm htittim a vetejnYm travnildun tisice giber roene koseni travy. Od dubna do listopadu mriZete videti obce v londYnskem Hyde Parku a ye vetting ostatnich parker, pasou se i na travnicich West Endu, ttebaie se to snad neshoduje lit se vznetenosti teto dtvrti. 'Dilvodem toho je, ze ovce, majici velkSi apetit, obstara zdarma koseni travy. se, co by stab° posedeni takoveho Hyde Parku, jent ma rozlohu 370 alert, pochopime snadno, pros ritady dovolily jiz v r. 1872, aby se ovce pasly v londynskYch parcich. Stejne jako v LondYne pkevzaly ovce v celem kralovstvi irlohu tencii travy. Mestske ttady utetti tim ohromne vYdaje a WO dostanou od statkatil plat za povoleni pastvy. Pekna destka se tim utetti i poplatniktm na davkach mestu a zemi. Viny diva ovce roene svetu 1,700.000 tun. Vine, se vine jaka nit dejinami Britske rite. A rsjznam ovce stale roste. Zpracovani viny bylo zde obchodem jiz za piichodu Julia Cesara. Brzy pak se stab tak dulditYm zdrojem britakar° bohatstvi, ze nekolik vladatil vydal'o zylattni zakony k ochrane viny a ovce. Pied temet deviti sty lety Eduard III. dal zhotoviti pro lorda kanclete misto sedadla vl!Any 'Zok, aby snernovna rnela na pameti, z C'eho kral oeekeva, penize na vYpravu do Francie. Do dnetka je "woolsack" oficialnim sedadlem lorda kanclete ye snemovne Ale teprve v roce 1744 Robert Bakewell, badavy zeman z Leicesteru, postavil chov ovci na vedeckY zaklad a dal tim lepti maso milionum rychle rostouci Anglie a lepti vinu stale ptibYvajicim ptadelnam. Soueasne se zaeala rozvijeti nova kolonie Anglie, Australie. 0 jeji rozvoj a blahobyt se zasloukly na prvnim miste pionYrskY duch jednoho mute a — ovce. TDELA-LI se narn v zubu dire, pozname to U dtive nebo pozdeji, ponevadt zadne bolet. Jak tato bolest vznika, bylo vedcilm dlouho zahadou. Pokud mohli zjistit, v dentinu neni nerv. A kde neni nerv, tam nemilie vzniknout pocit bolesti. Nyni vtak bylo dokazano, ze v dentinu nervy jsou. Dukaz provedl nedesno dr. Harold A. Osserman, profesor na universitni klinice a lekat v mestske nemocnici v New York City. Zub se sklada z dentinu vyjma malou dutinku znamou pod jmenem "nerv" a tenkou vrstvu skloviny, pokrYvajici korunku cili viditelnou Cast zubu ptesahujici dasne. Dentin se sklada, ze stejne hmoty jako sklovine. Krome toho vtak obsahuje take nee° .organicke hmoty. V teto hmote se propletaji nervy, jemna vlakenka, ktera pozoroval dr. Osserman. Tyto nervy dr. Osserman zvlattni metodou zbarvi tak, Ze se daji fotografovat. Dudina ye sttedu, nitkovita earka, kterou pozorujeme pod drobnohledem na roentgenogramech zubu, obsahuje, jak bylo zjitteno, ne jedinY nerv, ale celou sit' nervovYch vlakenek, propletajicich se spoustou jemnYch cevek, ktere ptinateji zubfn- potravu. Z teto nervove masy se rozvefvuji vlakenka do celeho dentinu, to jest do cele zubni hmoty mimo sklovinu. Jake, je funkce techto nerYo:vych vlaken ye zdravem zubu, neni zcela jasne. Ale podle yteho je zub slokte, struktura, v ktere pies jeji zdanlivou netivotnost prochazi ustavidne proud 2ivotniho deni. PraktickY y Yznam tohoto objevu je jiste yelik9, ponevadt teprve nyni mohou zubni lekati hledat konkretne cestu k bezbolestnerou 0lettovini a Went zubfi.
VtESTN
Ovce dobrodincem lidstva. M. Munden. V roce 1794 John MacArthur, jenz doprovazel prvou vYpravu vystehovalc0, dostal ptikaz, aby se v Australii take usadil; k tomu froelu mu bylo demo 200 akril pudy. MacArthur zaes al provadeti pokusy s chovem ovci, ktere se pasly na svazich kolem Sydneye. Behem doby prozkoumal a objevil nejbohatti pastviny Australie. Dnes je chovano v Australii 114 milion0 ovci, jeg davaji zemi etvrtinu svetove produkce viny a jsou hlavnim zdrojem ptijma. Nejzajimavejti foci na ovci je vtak maz, ktery muss bYti odstranen z viny pted jejim zpracovanim. Po stoleti byl tento tuk jen na data — ptidelaval praci, ani daval nejakY uktek. V Bradfordu o jinde pinil stoky a tam, kde bylo melo vody, bylo jeho odstrariovani z viny itrapou. DulditY obrat nastal koncem minuleho stoleti, kdy jeden anglickY chemik konal pokusy s balm mazem a ptedlokl pak vYsledek syYch objev0. Spoleenosti chemickeho prirmyslu, kde byly ptijaty s neobyeejnYm zajmem. Po prve se tehdy zjistilo, ze zpracovanY tovei tuk — lanolin — se nejvice podoba lidskenau tuku, a ze nanesen na kaZi, vnikne v nekolika minutech do pokoZky s blahodarnYm ieinkem. Na tomto poznatku vyrosti v nekolika letech ohromnY kosmetickY prumysl, majici pti velke poptavce po kosmetickYch hojivYch krekicich prosttedcich rodni obrat miliony liber. Po svetove valce byl anglicler priimysl PostfZen rozmahajicim se mnolstvim kanich nemod, kterYmi trpeli kaAdorodne delnici. Dokonce ministerstvo provedlo tetteni. Po clukladnem zkoumani bylo objeveno, Ze nejlepAim lekem proti dermatitis a ostatnim chorobam kilZe je lanolin, davajici pokotce zpet ptirozene tuky ()dilate mineralnimi oleji, kyselinami a jinYmi tekutinami, a nimi g ptichazeli delnici do styku pti prilmyslove vYrobe. Nyni tisice zamestnancfr v tovarnach a dilnach poukva, pled a po pilot leeebnYch vlastnosti rafinovaneho oveiho tuku. Avtak uktek, kterY dal zdanlive bezvYznam-
Proe
boll zuby.
John J. O'Neill. Vedcove site uz vynaleki nekolik latek, ktere odstrariuji bolestivost zubt. Zubni lekati jim vtak nedilvetuji. Nektere, jak dokazali, nisi zuby, misto aby je znecitlivily. Jine maji teinek jen dodasnY, znemodrujici nervu ptenatet podraideni do mozku, ale dovoluji mu, aby po kratke dobe svou funkci znovu ziskal. Velkou pozornost vzbudil prosttedek dra LeRoye L. Hartmana. Take dr. Osserman popsal jeden takovY anestesticky prosttedek. Oba obsahovaly thymol latku, ktera ma pusobit ptimo na nervovou tkari. Mile soueastky leku slouZily v obou ptipadech jen k tomu, aby plipravovaly thymolu cestu k nervove Hartmanily rortok obsahoval latky, ktere mely rozpustit tukovou vrstvu obalujici nerv, tak aby thymol mohl proniknout k nervove tkani. Dr. Osserman pracuje nyni na rortoku, kterY by mohl proniknout do nervu dentinem, takbude maim znecitlivit zub jako celek. Zubniaekari, kteti travail jeho anestetickeho prOattedkU, pozorovali z ylattni zjev: voda okamlite ruti anesteticke .0:dinky a po Upinem vysuteni dutiny se necitlivost vraci., Asi u 40 procent otettovanYch osob se zjistilo, ze nejsou citlive na bolest. U tech nebylo tteba provest anestesi. Omyti zulati vodou u nich dojem dokonale anestese. Ze zWivajicich 60 procent se reakce ponybuje od sotva znatelne bolesti az k velmi in-
Eitrana 19. fly over maz kosmetice, neni nieim proti tomu, jaky vyznam ma pro ielezarskY prumysl. Nejfetal kletbou "ko yoveho yeku" byla rez. Zasoby za tisice liber mohou bSrti znieeny v kratke dobe, zasahne-li ylhkost skladitte nekrytYch kovovYch vyrobka. Rez mule, znieiti cele naklady strojii, soudastek, nastroju, troubt, btitev ci zamk0, zaslanSTch do tropickYch krajin. WI:farm se na ttesti podatilo objeviti, ze ovei tuk, zpracovan3, ha lanolin, ma take jedineene vlastnosti jako ochrana kovu pled rzi. Tisice galona zylatte upraveneho lanolinu se dnes pordive, aby se zabranilo zrezaveni kovoySTch vYrobkii phi vYvozu i mezi jednotlivYmi vYrobnimi pochody. Stale a stale jsou nalezany nove testy a zpilsoby k vyukti oveihe tuku. V surovem ,stavu se jej pou'Zi ya jako mazadla, ph vYrobe mYdla, svieek a barev. Plimyslime-li si jet uktek, kterY axa ovci mleko, mame pled sebou pfekvapujici obraz mnohostranneho vSrznamu ovce za jejiho vota. Po svem nedobroyolnem rozloueeni s nim, stave, se ovce jednim z nejdtlektejtich polona NovY Zeland je nejvettim vYvozcem skopoyell° a jehneeiho masa. A Anglie spotlebuje 95 procent celeho svetoveho vYvozu; sama je v produkci na tletim miste. Vettina celeho obchodu s ovdim mazem vilbec je v rukou Britske fite — dodava, nemene nel,; 81 procent svetovYch zasob. Pak jsou zde nejedle easti ovce — opet velmi dillekte pro eetne obory. UzenatskY prermysl na ptiklad potlebuje nezbytne vnittnosti ovce a jeji MIN. Catgut (sttevova struna) se ta vyrabi z ovaich stfe y a velkY pramysl je zalolen i na teto male east ovce, vyrabeje zvlastni asepticke niti pro leka.tske teely, stejne struny na tennisove rakety nebo struny hudebni. V LondYnskYch nemocnicich je kaMY tSrden zpracovano tisice ,ovdich sttev, a stehrl z nich se pak uZiva pri operacich k zativani ran. Z kosti ovce se dela zvlattni pratek a ani paznehty nezustanou nevyukty. Vagony jich jsou zasilany na ptiklad do chemickeho oddeleni zbrojovky do Woolwichu, kde se vati a pomolaji pak phi vYrobe nitroglycerinu a jinYch ttaskavin. tensivni citlivosti pti nejslabtim podnetu. Pro tyto dye posledni skupiny byly vynalezeny prostledky odstrariujici bolest. Dr. Osserman hledal velmi dlouho, nd se mu podatilo nalezt prostkedek barvici nervove. zubni vlakna tak, aby se dela fotografovat pod silnYm drobnohledem. Jeho prosthedek je rortok zlata a stkibra ukteho ye tine, nebot' sloudeniny obou techto kora jsou citlive na svetlo. Tak dokazal, zuby meg' nervy po cele sve hmote. ttvrta vysoka pee ve Vitkovicich. Vitkovicke 2elezezny pracovaly az doposud se themi vysokYmi pecemi. Nyni, jak sdeluje "HospodatskS7 rozhled", davaji do provozu etyrtou vysokou pee, aby dosahly yytti yftoby kusoveho Zeleza a plynu pro valcovny. Je to (Maledek plilivu zakazek pro vYvoz. Priliv domacich objednavek je slabY. Nej yytti stay osazenstva byl Toni kolem 20,000, nyni eini asi 19,000, z deho2 okrouhle 17,000 je zamestnano, zbytek je normalni flunktuace (nemoci, dovolene a pod.) West° llolegov zru'Ailo bubnovant. Holetov pattil mezi to hanacke, mesta; nicht' se dodrZovalo oznamOvani- yetejriosti bubnovanim. Nyni se mestske zastupitelstvo usnes-:, lo, aby dosud ukvanST zpusob vetejneho tovani — bubnovani — bylo vysttidano yetejnYm vyhlatovanim pomoci y-3'r vesnfch tabuli C OP., k ninr1 budou jette nektere pohizeny rtznYch frekventovanYch mistech mesta Holetova. Usneseni toto bude jette naposled vybub7 novano a buben pak bude ulbien v holetovskem mestskem museu. Rozhodnuti bylo vzato °beanstvem s velkYm uspokojenim.
Strana 20. T TSTALIL se nazor, ze hlavnim osobnim psychologickYm motivem nabadajicim lidi k volani po valce, jsou hospodatske zajmy a prospechy. Tvrdi se, ze za scenou politickYch jevitt' diriguji hru valedne diplomacie a propagandy zbrojahtti magnati, koncesionati, finanenici, touticich po vYnosnYch investicich v dobytYch rizemich a spekulanti nejrriznejMho druhu, hledajici ye valce philetitost k loveni v kalnYch vodach zmatkri a k vlastnimu obohaceni z bed a bidy postitenYch. Je nepopiratelne, ze nekolik osob tohoto druhu se phidinilo o uskutedneni minulYch valek ate byly y e svem usili podporovany kohistniky la.dnicimi po bohat,stvi, dristojniky touticimi po povYteni, vojaky nedoelavYrni na kohist a dobrodruhy hledajicimi proslaveni anebo kolonialni draiicovani. PeelivYmi studiemi valednYch bylo vtak dokazano, he obchodnici, bankeki a vkladatele jsou v zasade proti valkam. Mir zajitt'uje stabilitu a spolehlive kalkulace do budoucna, kdetto valka je velikou zprosthedkovatelkou nevypoditatelnYch zmen a zmatkri. VYrobci valeeneho materialu phirozene vedi, to valedne zmatky, menti valky, valeene phipravy a zavody y e zbrojeni phinateji rekordni zakazky. V dobach hospodatskYch depresi vitaji phirozene velke koncerny zbrojatskeho a chemickeho prrimyslu, postitene poklesem zakazek v mirovYch dobach a ttvane nalehanim akcionahri na vyplaceni dividend, pomery, ktere jim opet umotni uvest do pineho chodu jejich aparat na vYrobu valeeneho meterialu. V posledni dobe vtak vyrostlo prilis mnoho podnikt, postavenYch jenom ze spekulace na nemoralni zisky, plynouci z valeenYch dodavek; nikoliv na zaklade opravdove hospodahske kalkulace. Kapitalisticke podniky davaji phevatne phednost politicke a hospodatske stabilite. Dva nejvett'i producenti valeeneho materialu, Alfred Nobel a Andrew Carnagie, vynalotili obrovske mnotstvi milionri na mirove teely a na propagaci a zajitt'ovani miru. Novodobe zdtrazriovani hospodatskYch vzniku valek je doplriovano tvrzenim, ze hospodalske motivy vyvolavaji valeene touhy nejen u jedincri, ale i celkri. Jakmile Proudhon a Marx zpopularisovali hospodahskY vYklad historie, zavladlo vteobecne phesvedeeni, to motivy chleba a rnasla jsou hlavni hybnou silou lidskeho snateni; ukazalo se vtak, to generalisace tohoto tvrzeni byla mylna, nebot' jak by jinak mohli moderni diktatoll ziskat souhias tirokYch vrstev s politikou, davajici ptednost vYrobe kanont phed vYrobou masla. Na jedne strane se tvrdilo, he kapitalisticke spolednosti mohou prosperovat jedine rortitenim trhri a odbytitt', na druhe zase, he jejich prosperitu mute zarudit jedine ochrana trhil. V obou phipadech, at' v boji o imperialni rozmach, anebo o pray ° na zhizeni dovoznich phehrad a phistehovaleckYch zavor, jsou hlavni phidinou hospodatske motivy. Nemilteme popirat, ze narodohospodditke zajmy mely znadnou imlohu ve valedne propaganda, i kdyt mnozi no,rodohospodaft souhlasi s Normanem Angellem, he za dnetnich podminek je valka pro celek vtdycky nevYnosna a tkodliva. Narodni zajem a narodni blahobyt je ovtem idealem, kterY se podstatne lisi od nadeji nekterYch jednotliv.7 et, spekulantri, zbrojahri, banketri, slibujicich si od valky velike zisky a osobni prospech. Zda se vtak, hospodatska politika, smekujici k valce, neni vedena snahou po zvYteni narodniho blahobytu, nYbrt snahou o zvetteni vojenske sily naroda. Vlady netouti po kontrole trhri a zdrojri surovin proto, aby zvYtily mirovY blahobyt obyvatelstva, nYbrt" proto, aby znasobily svoji nezranitelnost a sobestadnost v phipade valeene blakady. Za techto okolnosti se vtak stava hospodakstvi slutkou, nastrojem politiku. Phieinou valky neni hospodatska politika, nYlort politick& obavy a ambice, ktere ji odrivodnily. Japonsko nevede valku v Cine proto, aby byl katdY japonec bohatti, anebo aby stoupla obecna firoveri japonskeho naroda; adkoliv se to mohou mnozi Japonci domnivat, nYbrt jen a jen proto, aby se Japonsko staly silnejti valednou velmoci. "Nemajici" narody nepostradaji obchodnich motnosti; nechteji se jich vtak chopit. Radeji je obetuji a
VESTNIK
Lids, toad, po Quincy Wright. podnikaji nebezpedna experirnenty k posileni sveho vojenskeho postaveni. V techto phipadech se ovtem stavaji hospodatske ptidiny valek phiCinami vojenskYmi. Je vtak jests clan' testa, phi nit mohou hospodaltti dinitele ptispivat k vyvolani valky. 8patne hospodatske podminky — zhortovani jette zamerne srovnavanim s phiznivYmi podminkami dtivejtimi anebo lepsimi podminkami v sousednich zemich vytvaIeji phiznivou naladu pro ptijeti fitodnYch hesel a doktrin. SpokojenY narod je pro ne ApatnYm naborovYm taborem. NespokojenY lid je ochoten zkusit cokoliv. Vodka nemfite bYt nikdy hojivYm lekem. Mute jen zvYtit a pravidelne take zvYti lidskou bidu, ale toho si lid nemusi byt yedom. V kaldem ptipade vtak rostouci bida a nedostatek pobadaji lidi k nephedlotenYm krutostem a k nekritickemu phijimani ideologii, hlasajicich utiti nasilnYch prosttedkii. Valka mute odvest pozornost od vnithnich nesnazi a nespokojenosti, od phipadnYch revolt a revoluci a mute vyvolat loyalitu k vlade. Programem vlad modernich state se stala zasada: vytvohit, thebas umele, vnejtiho neptitele a naudit lid, aby se ho bai — tento program je ovtem charakteristidtejti pro diktatury net pro demokracie. Spencer rozlituje me21 vojenskYmi staty, ktere si zajitt'uji solidaritu lidu jen timto zprisobem a prrimyslovYmi staty, spolehajicimi na to, he ustavianY vzrrist blahobytu obyvatelstva j .e, nejleptim prosteedkern k udrieni loyality lidu. Tyto dva plany nejsou vtak jedinYmi cestami k udrteni politicks moci a narodni vzajemnosti a oddanosti. Symbolicke stavby, prova.zene zahajovacimi ceremoniemi, propaganda a vYchova zvelidujici a oslavujici narodni historii, narodni hrdinove, a narodni diplomaticka a vojenska viterstvi maji rovnet velikou Ulohu; stejnou rieinnost maji vetejne slavnosti, spojene s vojenskYmi ptehlidkami, filmova phedstaveni a radiove reportate. Ve vtech techto prosthedcich je vedoucim motivem valka, strach z valky nebo phipravy k valce. Vole.nske phehlidky obstaravaji fidinnou podivanou, posilujici narodni hrdost a sebevedomi. Valedne phipravy znamenaji vYhodne zakazky pro driletita prrimyslova, odvetvi. Podmaneni novYch davo, philetitost k obtive pro podnikavou "mla.det'. I kdyZ kolonialni phirristky nezlepti mirove hospodahstvi, mohou posilit hospodatstvi vojenske. Pocit valeeneho bezpeei, zvytovanY valednymi phipravami, pomaha fidinne zamerne propaganda. J.e zajimave, he nektere dvojice state se dostanou vzajemne snadneji do valky net jine dvojice. Jiste bychom byli merle phekvapeni zpravou, he vypukia valka mezi Afganistanem a Bolivii net zpravou o vzniku valeene zapletky mezi Jugoslavii a Bulharskem. Stejne se nam zda dnes nemotna valka Kanady se SpojenYmi staty nebo mezi Virginii a PensylVanii, adkoliv plied jednim a Ctvrt stoletim k oberna valkam skutedne dotlo. Zernepisni, obchodni, kulturni a adminisrativni dinitele mohou vrhnout svetlo na pravdepodobnost vzniku valeeneho konfliktu mezi jednotlivYmi dvojicemi state, driletitejti net rkterYkoliv z techto einitelri jsou dinitele svetove politiky, urduiici pravdepodobnou orientaci katdeh.o dlena phislutne dvojice a konedne historicke zaujatosti. Tento posledni einitel vytvaki problem "mezinarodniho zatti", zjevu phedstavovarieho na pfiklad ustavidnYmi valkami mezi fzimem a Kartagem, trvajicimi d ye stoleti, mezi Anglii a Francii, trvajicimi pet stoleti at do roku 1815, mezi Anglii a Irskem od dob Jindhicha II., mezi Francii a Nemeckem od thicetilete valky, mezi Anglii a SpojenYmi staty severoamerickYmi, trvajici jedno a etvrt stoleti, mezi 6inou a Japonskem od roku 1894. Vady udrtuji nekdy taco zatti zamerne k vnittnim politickYm ridelrim, k udrteni phedstavy vnejtiho neptitele, aby mohly lepe zmo-
Ve stiedu, dne 11. ledna 1939. bilisovat yeas potheby strach, ctitadosti a vojenske phipravy sveho lidu, stejne jako touha po pomste, phirozene u naroda, kterY se stal obeti valky. Tento pocit je udrtovan phi tivote dramatickYmi vypodty vpadri a barbarstvi minulYch valek v historii naroda, phipadne ustayienSrmi vYzvami k boji o ziskani ztracenYch fizemi a k pomste za utrpend phikoki. Takova, zatti se stupriuji postupem easu, poneva& katda dalti valka phidava, do ohne' nenavisti novrou davku oleje. Nektera zase naopak ripine zmizela anebo ztratila svoji bYvalou zavilost Velka Britanie a Francie phestaly spolu vest valky od roku 1815 a staly se nekolikrat dokonce spojenci. Spojene staty a VelBritanie udriuji phatelskY pomer od roku 1898. Velka Britanie a Skotsko neskoneily svoje davne zatti unii v rote 1603; jeho ochabnuti nastalo teprve v osmnactem stoleti po ztroskotani jakobinskeho hnuti. Vzrrist Ruska a Nemecka jako vojenskYch velmoci udinil nahlY konec stareho anglofrancouzskeho zatti. V'rrist nemeckeho a japonskeho lod'stva zlikvidoval starou angloamerickou namohni rivalitu. JAPONSKO DOMA. Phijel jsem do Kobe, hlavniho japonskeho vojenskeho nalod'ovaciho ptistavu pro Cinu. Dne phedtim byl phivezen &mu popel jedenacti tisic japonskYch vojakfi (podle Utednich Dnes jich odjitdi na frontu novYch nekolik tisic. Ptatele a phibuzni techto derstvYch vojaku byli nakomandovani vladou, aby se s nimi prihil rozloudit a "podali mohutnou manifestaci sveho vlasteneckeho nadteni". Pha.tele a phibuzni With, ale k nemilemu phekvapeni ritadri projevovali neodekavanY zarmutek. Mnoho matek, drticich se v slzach svYch synt, pochodujicich na nabketi, muselo bYt od nich odtrteno PodobnY vYjev, kterY skondil phiternou tragedii, se stal onehdy v Tokiu. Vlak vjel do za.stupu lidi, ktehi se phitli rozloudit se svYmi syny, mantely, milenci a bratry, odjitdejicimi na frontu, a mnoho jich zabil. Na kolejich zbyla takova zmet' masa a krve, he Uhady polily zbytky petrolejem a spalily na mists. Tak to alespon vypravuji anglieti obyvatele- Tokia. Ti take videli, jak tramvaje v Tokiu nesly phed nedavnem plakaty, jet hlasaly "Vyterite Anglidany z Hongkongu!" V poslednich nekolika mesicich je Kobe dejittem horeene dinnosti, zahalene v tajemstvi. Vlaky, jedouci odtamtud do Nagasaki, phejitdeji pevnostni pas u Moji se statenYmi roletami. Skoro na katdem teleznidnim uzilu vstoupi do vlaku agenti tajne slutby a kontroluji pasy. Nekolik velikYch ocelaren v tomto okrese pracuje bez prestani na d ye smelly po dvanacti hodinach. Do Kobe phijitdi denne alespori deset lodi a vsthic jim phijitdi celo, armada lodek, aby vylodily naklad stareho teleza a jineha valedneho materialu, urdene pro slevarny. Neobydejne phisne postupuje japonska vlada proti "nevlasteneckYm" tivlilm a vezeni jsou pina lidi, kteti podle jejiho nazoru nespinili povinnost k vlasti. Vtechna potta je phisne censurovana a mak, lidi se odvati psat o skuteenYch pomerech ze strachu, to budou deportovani nebo uvezneni. Jedine manifestace vlastenectvi, ktere vidime, jsou vladou nahnane skupiny mladYch mute a ten, ktere se objevuji na nadratich a phistavittich s vlajkami a kapelami, aby vyprovodily na vojaky. Ostatni obyvatelstvo projevuje vettinou sve stanovisko ustratenYm mlaenim, ale na oblidejich vidime ztetelne, co skutedne pocit'uje a jak smSTM. V Sudeteeh nebudou trpeny Ceske napisy. V Usti promluvil vlad: president Krebs, loYvalY poslanec Oeskoslovenske poslanecke snernovny. Prohlasil, ze v Sudetech nesmeji bYti trpeny Ceske napisy, firemni tabulky atd. Take napisy v barve derveno-bile jsou zakazany a musi co nejdfive zmizeti. KatdY, kdo phijde k nam do Sudet, zdaraznil Krebs, musi poznati, he je v nemecke zemi,
Ve sttedu, dne 11. ledna 1939. Hader A. Hitler si objednal soukromou jachtu. tifs'sky kanclet Hitler si objednal, jak sdeloje londYnskY Daily Telegraph, v kielskYch lodenicich soukromou jachtu. Tato lod' ma miti lodni prostor 300 tun. Bude postavena tak, aby mohla plout take po vnitrozemnich vodnich cestach. Bude vybavena delovou baterii pro pozdravne vYsttely a reservnimi plachtami. Bat'ovo zji gteni v cizine: zajem o Ceske zboii. Tovarnik J. A. Bat'a se vratil z obchodni cesty po cizine. Prohlasil, ze v cizine je velkY zajem o Ceske zboti. Vyvozni spolednost Kotva mute pry zamestnat mnoho podnikii, ktere by mohly zatadit do prate novYch 70,000 at 100,000 delniku. Jde hlavne o clkevene, plechove a textilni hraelty, stavkove zboti, malovane sklo, rukavice kotene a pletene, lisovane ptedmety kotene a bakelitove, porculan, sklo atd. Na.vrat obce ze zaboru. U Ceske Skalice byla okupovana east oboe Chvalovic. Hranidni darou byla pfet'ata textilni tovarna tak, tie ttetina jeji se vchodem se octla za hranicemi. To yama musela pterugit vYrobu. Do Nemecka se dostala bYvala, Skola, do ktere chodila Botena Nemcova, a kostel s farou. Nyni byla obsazena east Chvalovic vracena a v Nemecku zustane jen htbitov a osady Mala Bukovina a Dolni Grunt. Obraz jedenacti maliffi. Pro vYstavii v New Yorku objednala polska vlada sedm velkYch historickYch ()brazil jako serii. Jeden malit s dobrYmi pomocniky by na nich mel praci th a pill roku. Malitske sdruteni "Bratrstvo sv. LukaSe" je namalovalo kolektivne za tti a pill mesice. Jedenact maliru pracovalo spoleene v jedne pracoyne. Vzdali se sirYch osobitosti a komposice, kresba, podmalovani i malba katcle maliekosti je spolednYm Nikdo z nich nemtte ukazat nekterY kousek, ze je jen jeho dilem. Na katclem obrazu je podepsano 11 autoru. Celek je pracovan jako sttedoveke iluminace. Na katclem obraze je nekolik desitek postav a katcla je malovana jako miniatura. Celek je skutedhe souladnY a prodchnut jednim epickYm duchem. gvycarsko nepovolilo pomnik pro nemecke vojaky. Ve svetove valce bylo v Nemecku nekolik internaenich taboru pro uprchle vojaky vaech narodnosti. — Nasledkem smrtelnYch zraneni zemtel v techto taborech znadnY podet m. j .i 180 Mind', jejicht hroby se nachazely u Bodamskeho jezera. Svycarska vlada nyni oznamila Nemecku, ze misto pottebuje a ze proto musi tento htbitov 180 vojinil ze svetove valky zruSit. Nemecka vlada potadala AvYcarske fitady o povoleni k ztizeni hromadneho hrobu a k vybudovani destneho pomniku, pti eemt poukazala na to, ze i v jinYch a dokonce drive neptatelskYch zemich, jako na pt. ye Francii, maji nemecke obeti svetove valky ptiznano misto vedneho klidu. — vSrearsko vSak odmitlo i tuto tadost a tak ptipravuje Nemecko na nemecke strane Bodamskeho jezera &stile pohtebigte velkYm pomnikem. Prvni Cast rakvi v podtu asi 70 dopravi se do Nemecka lit v nekolika dnech. V Nemecku panuje velke rozhoteeni nad postupem gvYcarska. glechta a banketi do vyhnanstvi. Liparske ostrovy, kde se naleza koncentradni tabor pro politicks a protistatni provinilce, dostane brzy urozenY pkirfistek nekolika vYznadnYch Slechticfi a finandnikfi. Koncem minuleho tYdne byla odsouzena markYza Godi di Godio pro pagovani valut k pokute ye vyAi pill milionu KC. Celnici nalezli pod poduS'kou jejiho lfitka ye spacim vagonu 16,000 liber, ktere chtela podloudne vyvezt do Francie. Jeji mantel, markyz Godi di Godio, kterY byl italskYm vyslancem v ruznych evropskYch i zamotskYch hlavnich mestech, musi zaplatit pokutu 625,000 KC. Ministerstvo financi pti tom doporuCilo soudnim Aradem, aby oba byli vypovezeni na Liparske ostrovy. StejnY osud deka skupinu vyznaenYch italskYch banketil a finaneniku, kteri zasednou na lavici obtalovanYch v nejblitSich dnech. Je mezi nimi i Renato Sacerdoti, bYvalY president devisoveho syndikatu v Rime, kteremu byla vymerena pokuta temet dva miliony KC. Hrabenka Giovanna Orta musi zaplatit pokutu 400,000 KC, ale uprchla z Italie do Patite.
VRSTNtK
CESKOS 0 ENSKA. Ze stareho dontu ta Vytoni podskalske museum. V tomto roce provedla pratiska obec opravu dvou starch stavitelskYch pamatek, stareho domku na VYtoni a kostela sv. Jana na Prdle na Male strane. Domek na VYtoni je vlastne jedineenY dfevenY srub z poeatku 16. stoleti. V prittim roce bude upraven i vnitrek obou staveb. Dtim na VYtoni dostane soueasne novY Bude v nem umisteno museum stareho Podskali a blizkeho Vytehradu. Parit se nyni urychlene zabezpeeuje. Patitska podzemni draha bude upravena tak, aby v ptipade valky psi leteckem titoku poskytla fikryt etvrtine paritskeho obyvatelstva. Prace budou zahajeny v nejblittich dnech a do osmi mesicti maji bYt skoneeny. Z celkoveho poetu 152 kilometrti by .v pripade valky zUstalo vyhrateno doprave pouze 82 kilometre. tprava si vytada, nakladu 133 milion tfrankti. Take jedenact nejvettich podzemnich stanic bude premeneno v bezpeene kryty. Nevitane dejiny kolonii. Tesne pied vanoci zbavil londYnskY censor sedm set zamestnancfi britskeho filmoveho prilmyslu prate. Zakazal nataceni historickeho filmu "Obleteni mesta Lucknowa". Film ptedvadi anglickemu divaku zpfisoby, jimit v minulem stoleti vladla Indii povestna anglicka "VYchodoindicka, spolednost" a jet v roce 1857 vedly k rozsahlemu, temet dvouletemu povstani spahit. Podnet k tomu, aby se desetiletimi nasttadana, nespokojenost domorodcil vybila ve vzpoute, daly nove patrony, rozdelovane mezi britske domorode vojsko. Patrony dala vojenska sprava Anglidanfi natirat hovezim lojem a veptovym sadlem, cot hrube uratelo nabotenske city raohamedant. Domoroda posadka v Lucknove se vzboutila a pobila v'Sechny Evropany Naopak rase, kdyt Britove nabyli nad vzboutenci vrchu, katcleho zajateho Inda nebo ptivazali k fist dela a tak popravili. Zpilsoby likvidace vzpoury ottasly u vrstevnikt prestite britske ride a proto je pochopitelne, ze citlivy censor film radeji zakazal. Povinne osazovani neplcdne pfidy v jiinich echich. Ministerstvo zemedelstvi bylo lednctlivYmi jihodeskYmi okresy potadano, aby vladnim zasahem bylo natizeno povinne osazovani meplodne pficly ovocnYrni stromy a liskovYmi keH. Memorandum poukazuie na hospodarskY vYznam teto akce, ktera by v nekolika mai° letech yydatne prispela k zasobovani domacich trhil a sniteni dovozu ze zahraniM; tento dovoz je zejmena u liskovYch oritkft stale nadmern:Y. Neplodne plochy, kterStch se neda k tomu neelu vyuiit, maji bYt zalesneny nebo vysazeny akaty, aimt by se podporoval chov \Teel v jianich Cechach. Jedno fistredi pro eelou republiku. Z tak zvaneho cestovniho oddeleni ministerstva obchodu vznikne Arad cestovniho ruchu, v nemt budou mit i Slovaci i Rusini sve pracovniky. Je to dusledek schvalene zasady, ze propagate navatevy statu za hranicemi i organisace cestovniho ruchu uvnitt statu musi bYt jednotna. Pro celY stat bude platit jednotnY zakon o cestovnim ruchu, jednotna klasifikace hotelti atd. tstredi bude usinernovat cizineckou propagandu. Nalehave fikoly armed y. Ministr narodni armadni general SyrovY podal elentim Klubu vojenskYch redaktoril vYklad o nekterYch nalehavYch tikolech arrmady a vojenske spravy: Od lCasti zastupce slovenskeho naroda na sprave armady se oeekava, to prispeje k odstraneni mnohYch nedorozumeni a povede nakonec k tomu, aby se armada stala take nerazbornYm poutem mezi vaemi autonomnimi eastmi republiky. Jiste je, ze na Sloyensku musi konat vojenskou slutbu take eai, bYt zajittena obrana Slovenske krajiny. Ministr promluvil dale o praci vojenskYch crgan-Ci psi pracich delimitadnich a zdfiraznil nutnost pokraeovat v praci na poll civilni protiletecke ochrany.
Straria 21. Vladni m'esta ze dieva. Chust, nove hlavni mesto Podkarpatske Rusi, pottebuje nyni mnoho novYch tifednich budov. ite§eni jest jednoduche. V zemi lesu se stavi ze dreva. Za budovou viady rychle vyrtistaji dve skupiny nhlednYch domu ze dreva. Prvni skupina je vYhratena pro nrady finan'oni, druha pro zemskY nrad. Podazdivka je z betonu. V lednu se tam firady jit nastehuji. Neklad na tyto stavby bude einit pouze 1,300,000 KC. Penize hned na &Tv°. Na teleznieni . trati na Morave i kudy projitdeji i nemecke viaky, ri gskonemeckY strojvtidC e se, svou lokomotivou narazil na naSe vagony a zpfisobil akodu naai taleznici. Bylo ustanoveno, ze prijde smitena, komise zjistit akodu. S naafi priali dtyri panove, z nemecke jeden. Kdyt akodu zjistili, podepsal Nemec protokol a vysazel penize. Nadi ,odmitali penize prijmout. Pry musi protokol na ministerstvo, odtud po prezkoueni potlou tredni cestou oznameni flask° nerneckYm draham atd. Od nos ptiali etyri panove, ale bez prava cokoliv sami rozhodnout. Nemec byl jedinY, ale mel pinou moc. Ani jej nenapadlo, ze by pro par vyratenYch prken ve stone vagonu a ohnutY nara.znik mohi obtetovat reditelstvi drah nebo dokonce ministerstvo. Tady je to, v &em vezi ta naae pomalost: V premite spisfi a razitek, ale v zoufalern nedostatku osobni pravomoci, odpovednosti jednotlivcil. Se vt'em bychom beteli at k ministerske rade. Nemci objedrali u has mnoistvi cementu. Kralovodvorske cementarny sjednaly velke doday ky cementu do Nemecka. Vtechny zavody koncernu Kra1ovodvorske cementarny budou nyni pracovat pine na dve at tri jako v (lobe letniho stavebniho ruchu. Stark zavod v Podoli od konce listopadu a novY zavod v Kral. Dvore a Stupava rnely bYti zastaveny pied vanocemi. Ve vaech se bude pracovat napino. — K zabijaece take hudba. Pomery ye vaech pracovnich fitvarech nejsou stejne. Na n;,,ktere jsou stitnosti, nekde se vyvijeji ke skuteene pospolitosti. V Williekern Vtelne pracuje, 200 elenti pracoviho iitvaru na sta ybe silnice. Sprava Utvaru se snaai opatrit prilepteni do kuchyne. Ut meli peeene husy a budou mit veptove hody. Dostali k nim i sud piva a bude jim hrat viastni 30 Glenna kapela, ktera ut take pilne zkouti. Zfistala nom jcdina tovarna na zdravotni keramiku. ,Ztratou fizemi odpadlo Cesko-Slovensku take nekolik zavodu, vyra.bejicich zdravotni keramiku (umYvadla a podobne predmety pro koupelny a t. d.) Zfistala nom jedind tovarna v Jarotove nad Netarkou. Nyni zarizuje tuto vYrobu tea tovarna Bratti Mrdekove v Tiemane u Plzne. Bude to vYroba mimo kartel. Take tovarna v Jarotove je mimo kartel, takvYroba zdravotni keramiky bude jednou z India vYrob, nesoustredenych v kartelu. , Jednotne vedeni dopravy. Nova organisace natich pott, teleznice a vubee dopravy se bude verejnosti predstavovat po etapach. Je nutno nejdrive poskytnout tak rozdilnYm celktun, jako jsou teleznice a potty, Gas na dokonale splynuti. Byl k tomu vyhrazen celY pritti rok. Podle nove organisace bude mit naae doprava v budoucnosti th instance. Prvou budou okrskova teditelstvi dopravy, jicht bude v Cechach 5 a na Morave 2. Druhou bude generalni teditelstvi dopravy, ktere bude ptedstavovat vedeni spojeneho podniku poet a teleznic, a t •eti, nej vytti, bude ministerstvo dopravy, jehot agenda se ztiti, protote mu zilstane vyhrazeno pouze streteni ptislutnYch vs7sostnS7ch pray statu a dozor nad chodem nitkch dvou instanci. Snahou nove organisace flasi dopravy je, jak videt, decentralisace, ktere., ma umotnit lepk chod spojeneho podniku a jeho obchodni prutnost. Spojeni teleznice s poStami se na venek projevi tim, ze v mnohYch mistech najdou pottovni nrady utulek na nadratich, kde prednosttim pribude prate, protote budou soueasne tefy poUovnich fikaAti. To bude 'zejrnena v mentich obcich, kde nadrati neni od obce vzdaleno.
Strana 22.
V2STNi Fa
C. H. CHERNOSKY PRAVNili Vytizuje veikere soudni ziae'gitosti. titadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAft, BrYle spravne pilpravene. Cas dle nmluvy. tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS.
J. R. POINDEXTER ZUB/ii =AA DIAL 3305 Fletcher Building, Temple, Texas.
RED FRONT
oeska, Jidelna, Restaurace
a Pivniee 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravide lna. jidla a Wilde vove p1NejlepSi soudkove a lin vo, rfizne druhy viva a doutniky. Mluvime 6esky. Hoboko stale na sklade. Zvlaalni stoly pro rodiny.
DR. KAR. J. HOLLUB Ceskk Lela. a ()water 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 PitEHLIEDKA Ott — PittPRAVA BRIO Bitle zarueene ptipasovane, neb vYmena zdarma. Moje ceny jsou nejlevnefg.
Dr. L. 0. CORWIN
OPTOMETRIST Telefon — 2762. tiadovna nad J. C. Penney's. TEXAS -::TEMPLE, SPRAVNE VYKONANA POIlftEBNI SLUiliA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naSi zasadou.
Neinecko by potiebovalo 5 milionu hektariii °rite piidy. Ustav pro zkoumani konjunktury v Berlin& kterY uvetejriuje s naprostou otevienosti starosti nemeckeho hospoda.tskeho tivota, podava zpravu o vYznamu hospodateni no2ivatinami vzhledem k ()Wive lidu. Nemecka tine (bez Rakouska a Sudet) do 82 proc. kryjic spottebu 21votnich potteb pro svaj lid domaci produkci, stoji v teto yeti pod celkovYm tiAskYm pramerem. Znaene pod pramerem se nachazeji domaci produkce dobytka, masa, mleka, masla, syru a vajec. Vezmeme-li v tirvahu i dovoz potravin z ciziny, pak i vlastni zasobeni representuje pouhYch 75 procent A v torn opet na nejhorSirn miste jevi se za.sobovani tuky, pokud se tyre masla a masla pievateneho, je zasobovani dornaci zabezpedeno pouze do 50 procent. Kdyby Nemecko melo vyrabeti celou svoji spottebu potravin, pottebovalo by 4 a pal milionu hektara erne pady. To by ptedstavovalo tti destiny cele nynejSi zemedelske uNtkove plochy. Prot(1M vAak NCMeek° I2 ma jen radio pady, ktera leaf ladem, jsou tyto moinosti pine vyloueeny. Zvetteni plochy pro pestovani Aladin k vystuprioVane vYrobe umeleho tuku je mono jen do nepatrne miry. )o( Ostrov hleda Robinsona. Sprava britskYch ptirodnich parka hleda noveho Robinsona. Pottebuje ho jako strace ostrova Calf of Man Ostravek je ptiveskem velkeho ostrova Isle of Man, rozkladajicim se u zapadniho pobte2i Anglie. Calf of Man mai jen patnact hektar)) a je na nem jedine obytne staveni. V zime je ostrov odtiznut od .ostatniho sveta. Pro take boute nelze se obvykle z neho odvaiti na sousedni pevnejAi zemi. Strace ma pozorovat sedmdesat druha divokYch ptaku, kteti na °strove hnizdi. 0 tom ma podavat pravidelna teni britske spolednosti. Nabizi se mu v odmenu krome domku s teplou i studenou vodou take pekna farma. Na °strove je site trodna pada, ale jinak je pustY a neroste na nem jedinY ketie,ek. Strace ma pro spojeni s ostatnim svetem take telefon a do jeho domku vede i elektrickY proud rkAadavky pro uchazeM jsou znaene pHsne. Musi v sobe sludovat schopnosti vedce, rolnika a namotnika. RPATNE LEDVINY.
Leechburg, Pa., 1. pros. 1938. Byla jsem v kijnu na na.vgteve. Jeden elovek si steioval na gpatne ledviny. Chodil k Micah a ten mu zada spalil, ai se mu velice rozbolavely. EDWARD PACE Pkikladal nejakou mast, ktera nepomohla. Na me odporudeni Pohiebni iiditeL Nonat. Nyni ji velice chvali, ze mu Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. zada vyledila. Mrs. T. Yonek, 455 Canal St. TEMPLE, TEXAS. Na rozliene at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne &reverie i ocePolske ikoly. love frisky, steely a jine predmety TYdenik "Czarno na bialem" po- wazle v tele, ale musi to bYt slava. o variayskem obecnem gkolstvi tento obraz: Pro 140.000 deti v 'Skolnim veku neni ve gkolach mista. Do obecnYch Akol chodi 112.000 (eti. Kdyby jich melo bYt ye Iftr.411111, tilde po 40, bylo by tieba 3000 ttid. Cena Nonat je 50e a $1.00, pogtou Ale je jen 1350 tkid VYsledkem je 55c a $1.05. Ptejte se Vageho lekarvyudovani ye tech smenach. A 19 nika nebo jednatele, ale nit jinehe procent ttid se udi ye vederni mie- neberte, radeji pate Primo na nag) n& Nosledek: Propada 14.000 clet1 adresu: roea, to je 12 proem* Marie LeibHem a Co, Altadena,Cal
NONAT
Ve sttedu, dne 11. ledna 1939.
Vliv mesiee. Pra2skY lekat dr. Skala, spolu s matematikem J. J. PospiSilem, pokusili se o rozbor araza, h162SenYch Okresni nemocenske pojiSt'ovne v Pram v roce 1934. S ptibYvanim mesieniho uplriku pry araza ptibYvalo, k novemu Mesici jich ubYvalo. Z uditelskYch vrstev byl pry dr. Skala upozornen, M take Akolni prospech kolisa v souvislosti se zmenami mesienich fazi. Hvezdarna-
Nice sleduje soustavne pohyb skvrn na Slunci a zaroveri vYznamne &lost v aivote francouzskeho lidu. Zjistila pry, ae ureita souvislost mezi rastem slunednich skvrn a Siteni se epidemickYch chorob je. Rovne2 piloti a tididi aut pry 'Casteji selhavaji v obdobi vetSich skvrn na Slunci. Souvislost mezi hvezdatskYmi zjevy a 2ivotem eloveka site nebyla jate ani zdaleka ptisne yedecky zjiStena, ale nebyla by take nieim nadprirozen3.7m.
pory jsou bezpecne k pouiiti, prospeinE Ano, zde jsou tfi vYhody velmi daleLte k uklidneni mysle i penebezpednost, mo2host k pouiiti a prospech. Pravidla tato plati stejne k investaci celkove sumy, k systematickemu uklaciajicimu programu neb k plant' nashromakl'ujicimu reservnich foncla, vy.tadujicich sttadani raznYch obnosu v pravidelnem obdobi. Tato Associate vas vita.
Bezpe6nost pojig teina U. S. A. vladn Agenturou Pomoci v16.dy s obnosem skorem 120 milionfi dolara, stoji pevne za vaSirn vkladem v obnosu do 5,000.00. MaZete aadati lepsi zaruky? Oteviete Vas pojiStenY freet s nami dnes.
14
IN
Assam
Prvni 6eskoslovenske Piljdovni a Stavebni DrOstvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Bldg. HOUSTON, TEXAS
ICE ETRIT. Ude, kteki umi gettit, nemohou si dovolit dlouho trvajici nachlazeni, rYmu a kagel TO STOJI PE ZE! Zamestnavatel nerad vidi, kdy2 zamestnanec, jemn2 plati, nestaei kYchat a jest na nem patrna anava zpilsobena nachlazenim a kanem, nebot vi, ae takovY elovek nemaM vykonati tolik prate, co by mel. Ani v domove neni tomu lepe, nebot' tam kde je kaki a nachlazeni, tarn piestava dobra nalada a radost ze 2ivota.
Severiiv No'
DVOJI VELIKOST .
LSAM PROTI KASLI 50a25c (Severa's Cough Balsam)
ugetti yam penize i eas, nebot' bude napomocen k tomu, abyste se nachlazeni, rYmy a ka gle brzy zbavili. Kdyby lekarnik ve vagem sousedstvi nemel, Objednejte lahev anebo vice je gte dnes ptimo od vyrabitelt:
Ve stedu, din ii. ledna
2S T
/5LTalla Z4.
if
Victoria, Texas. Ctend redakce a Otenakstvo! Dovoluji si dnes podati zpravu, jak smutne zde zapodal novY rok., Valend rodina pana a pani Vokatych byla krute zasalena a narozeZficpou niny pi. Vokate desne zalostne 0-1 Nervosou slaver* tragickou — av gak, jak Nezaiivnosti jd by se, za stavajicich dob melo ZkaienSrm nazYvati — vgecini uddlosti. Tuto Zaludkern rodni dobou bYva zde za noci velmil Ztratou Spanku mlhavo. Tak bylo na Silvestra, kdy2, a Chuti k Jidlu jel po 12. Highway nedaleko VictoObyeejny'mi ria, Edward VokatY, 231etY jinoch Nastuzenimi. a srazil se s potkavajicim se autem. zavinenSrmi ipattiSrm (neuznavam se bYti povolanYm livymeiovitnim? eiti podrobnosti udalosti). Byla to vgak takkka okamZita ztrata nadejneho Zivota! V druhem autu bylo nekolik tenskycb, ktere utraly znadne pohmotdenin avgak ne nebezpeenYch. Na bratra F. R. Mareaka bratra to zarmoucene pi. V., strYce zesnuleho jinocha, uddlost tak drtive pfisobila, ze jeho chatrne zdravi pine podlomila. Byl dopraven do nernocnice, kdeZ skonal ve chvili, kdy jeho synovec mel pohkeb. Bratra Mareaka jsme doprovodili k vednemu odpodinku vdera, ph dem2 jemu byla vzdana pocta iichvatnYm proslovem bratra pkedsedy HI. tkadovny SPJST. Zesnul ye stall 53 rokt.. Zanechal truchlici manielku, dva bratry, Karla a Jindficha MarCaky v Kennedy, Tex., dye sestry, pi. Vlastu Spiegelhauroyou a pi. Terezii Vokatou, Victoria, Texas. I to podasi jako by bylo ye smutku nad tou svetskou rozharanosti. Pro dneSek s pkanim sphieni nagich tuZeb, zfistavam Vag, Thos. Janota )0( Konsulit republiky CeskoslovenZvlastni lkusebni Lihev 711 Medical Arts Bldg., Houston ski, Dra. Petra Texas, hleda touto cestou krajana Hoboko jest ialudeenim posilujicim ADOLFA BRICHTU, rozeneho ye leeivym prost • edkem, dokazanYm Vrchloslavicich a ptislugnemu do 5 pokolenimi spokojenYch Napomaha ialudeeni einnosti- pra- Nenkovic, CSR. Odejel ze sve vlasti vidluje sti-eva; zvySuje vymesovatu v rote 1907 se svYrn pkitelem panem prosttednictvim ledvin; napomaha a Vaclavem MokrYm a od to doby neurychluje traveni. Jste povini sami ma jeho syn, Bedkich Brichta o sobe, miti vidy lahev Boma! nem ZadnYch zpray. — Kdyby neV Kano& Dodiviny Beze Cla. kterY z krajanfi vedel sebe mengi Nabidka—Objednejte Dnes! zpravu o hledanern, at' ji laskave Dr. Peter Fahrney & Sons Co.. 2501 Washington Blvd., Dept. D811-70 scleli zdej gimu konsulatu. Dr. C. J. Hollub, konsul. Chicago, Ill. Zailete mne bezodkladne dostaNachytal hlidae turistu, kterY gel teenou, $1.20 velikosti 14 uncovou zkuiebni lahev Dra. Petra Hoboko, po zakazane ceste. poStovne vyplaceno, za kterou pHRozvinula se nasledujici debata: kladam $1.00. "Promifite, pane, •uznavam, ze 0 Prosim poglete lek na dobirku. jsem nernel chodit po zakazane ceste. Zde je tech dvacet korun poJmeno kuty. Adresa "Jo, to ja nesmim vzit, ja jsem jenom hlidae a pokutu mfdete za- I Pokovni tkadovna platit jenom majiteli. Ja yam mfdu dat jenom par facek." Ne zlato, nYbr2 dobki vojaci jsou Lide toil& po novotach, talde vet-! hybnou silou valky. Nebot' zlato neStaei k nalezeni dobrych vojan, za- ginou si pkeji zmenu jak ti, kterYml to dobki vojaci najdou zlato. Kdyby se vede gpatne, tak i ti, kterYm sei byli Aimane chteli vest valky vice vede dobte. Nebot', jak jsem kekl penezi ne2 Zelezem, nebyly by jim spravne ut pied tim, blahobyt vzbu-1 stagily vgechily poklady sveta; tak zuje u eloveka ,omrzelost, negtesti,, velike byly jejich podniky a s toli- zarmutek. Tato touha, po novem ka se pki nick setkali pkekalkami. proto otvira brany kaldemu, kdo Ponevad2 naproti tomu 'vedli sve se postavi v eel() noveho kadu. Je-lij valky Zelezem, netrpeli nikdy nedo- to cizinec, hrne se vaechno k nestatkem zlata. Nebot' ti, kteki se jich mu, je-li domaci, obklopi jej, poball, nosili jim zlato al do taborii. sill, nadriuji mu, talde se mu v2cly-1 cky podaki velke pokroky, at' jedna )o( V mnohYch veciach Oe gi sa ma- jakkoliv. licherni, vedia ale byt' aj velkodu gNapoleon tikal: jsem s vami spo-1 ni, noblesni, najma v narodnom solidarizme. (V Bratslave sebrano na kojen, vojaci. Chamberlain hid: utedence 102 tisic, v Praze 4 mi- vojaci, jsem spokojen sam se se-, Ordre, PatIZ. Slov. Hlas. bou. as iovnt
PVyplace no
•■•••••
PESKY MLUV!C1 FILM
Pokuseni pani Antonio Skvela veselohra, ktera vas rozveseli a vYborne pobavi, neb v hlavni roll hraji oblibene hereeky: Antonio Nedo'Sinska a Lida Baarova, ukazuje v eeskYch osadach Jos. Va gut, zastnpee Praga Film Co. z Chicaga. EL CA1VIPO — ye etvrtek 12. ledna, od 2 hod. odpoledne do 11 veeet. ROSENBERG — v nedeli 15. ledna, od 2 hod. odpol. do 11. veeer; v pondeli 16 .ledna pouze veeer o '7:30 hodinich. WALLIS -- v titerY 17. ledna, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer. NEEDVILLE — ve stredu 18. ledna, o 7 hodinich veeer. YOAKUM — ye etvrtek 19. ledna, o 3 odpol., o 6:30 a o 8:30 veeer. HALLETTSVILLE — v pitek 20. ledna, a 3 hod. odpol., o 6:30 a 8:30 hod. veeer.
.1011.0.10WIA11”
Divadio v lioustimult v nedeli, dne 15. ledna 1939 po 'di kid Texas, cis. 289 Zipadni Ceskobratrske Jednoty
v sini iadu Pokrok Houstonu, 61s. 88.
We" se (levee vdej, aneb O studinky
I
$
Veselohra z venkovskeho tivota o 4 jednanich. Napsala: JindtiSka Janeekova. 0 S 0 B Y: Pazderova, zamoZna selka, vdova, pi. K. ttvrtnikove, Hedvika, sl. Hilda vestkova jeji deti, Frantik, Vlad'a Bil'y Martin, jeji bratr, vdovec, 0. S. Vala Florian Rumpal, mladY sedlak, p. Nimod Lavzen Madlenka, jeho sestra, sl. Lottie Elcner JaroS, selsky chasnik, p. E. H. Busch MaruSa, pi. B. M. Brovcova selska devcata, Terezka, si. Rtitena aej vzat z doby pied 50 lety na Mora yskem Slovaeku. RE2IE: DOM. NEZVAL. ZACATEK VE 4 HOD. ODPOL. Vstupne: muzi 40c, ieny 25c, ktere jest platne i na taneeni zabavu veZer. K fidasti zvou Herd a kid Texas Z. C. B. J. v Houston. 4011H■
.81.1
041■11.1•10.0.111.041•1111.4111•0•101/0.11111.0 ■041■1•041M
d okrok Houstonu OZNAMUJE pokad spoleeenskYch zabav, te'Sicich se velke ptizni na.§eho lidu i 6etnYch ptatel doveho 61enstva. VzornY potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pri ka2de zabave.
fc PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450. Na doptini se jest — 20th and North Main.
V nedeli, 15. ledna. — Syncopator's. V nedeli, 22. ledna. J. R. Baia. Ve stiedu, 25. ledna. Blurn's. VSTUPNE: P ►NI 40c
DAMY 25c POkADATELE.
Strana 24.
lirtsTNIK
Ve sttedu, dne 11. ledna 1939.
Caldwell, Texas SEVEROVY KALENDAftE NEBYLYI TRIM mtAvy VYDANY! ve Waco, 11. ledna Dostala jsem tyto dny opet doFirma W. Severa se soustied'uje pis z 6ech, kterY stoji za povtimnuBAVLNA: na oznamovani v novinach. 8.70 ti a kterY vyjadtuje, jak to skutedMiddling, 15/16 pal. vldkno 21fr- Ptijme se -- device Ceske neb ne v 6esko-slovensku vyhliti; jest 8.35 Strict Middling, 15/16 pal. Deseti tisice tech, kteti. kattleho nemecke narodnosti k opatrovant 2 nasledujici: DRUBE2: Leta stareho ditete. Plat $5.00 tYdne, Pomery se u nas jiz trochu uklid- roku s dychtivosti oeekavali ozna- Take slepice, libra lie byt a strava. Nejradeji by byla od nily a ustalily. Jsme vtichni radi, meni "Severfiv kalendat jit vytel!" Lehke slepice, libra 9c 18 do 25 let stara, mela nejakou te mame presidenta a pemou YU-- budou site mai° poteteni zpravou, Kutata k sma geni, 2 1/4 lib. .... 12c ekuknost a ptigla z dobre rodiny. du, ve ktere jsou nektere osobnosti te novy kalendat na rok 1939 nebyl Stall kohouti, lib. 6c Pitte na Mrs. J. B. Fowesowell, 210 zname z dtivejtich dob, a ye ktere titten, ale at si ptedtou celY tento Krocani cis. 1., lib. 15c Clank, jiste porozumi, pros se tak Rowland Drive, Tyler, Texas. mame vtichni cluveru jako gen. krocani, libra 12c (2.V-2.6.) Syrovy a jini. Vtichni vime, te pra- stalo. Vyclavani kalendatt o 32 stra- Stati Cislo 2 krocani, lib. 10c nach, bohate illustrovanYch jest 21c Or« Pitime se zkugene decree Ce- te vlady je ohromna, ale vtichni spojeno s velkym finanenim no, Vejce, Cis. 1., tucet 21c ske nebo nemecke narodnosti, start take jsou ochotni spolupracovat a kladem, zvlatte kdyt se tisknou v Smetana Cis. 1., libra 19c od 21 do 31 let, k opatrovani dvou obeti ptinatet. nekolika reeich a jeden rok se jich Smetana cis. 2., lib. Velmi bolestne se nas ytech dotY- vydalo temet jeden milion vYtiskii! Kravy na poratku, lib .. 3c at 41/2c ditek a k vYpomoci s domaci praci. 4c-7c Dobra mzda. Byt a stravu v moder- kalo jednani Siovaku, kteti chova- Obchod musi bYti zvlatte dobrY, aby Roaaci, lib. 6c-644c Prasata, lib. nim, leptim domove. Pike na R. D. ji se ne jako bratti, ale hu ge net si takovYch vYloh mohl dovolit. 55c -- 60c Lipscomb, Box 1496, Kilgore, Texas. nejvetti nepttele. Heslo "Ven s Bylo shleclano, te stale, oelorodni Ptenice, but]. Oyes, bug (2) t,echy" provadeji do vtech 30c oznamovani v natich Casopisech jest zakazali tit Sokol na Slovensku mnohem prospetnejtim, nebot' me- Kukutice v klasech, 75 lib. do :21F-1 Na prodej: Registrovana Du- a od vojakil, kteti tam nyni sloutili, butle 40c roc a Poland China prasata, mlade dovidame se mnoho veci, ktere ne- zitim co mnozi kalendat preetou a neb zahodi, oznamka v Ca- Drolena kukurice, blfgl 47c plemenice (gilts) a plemenici mohou ziskati nateho souhlasu. sopisu, pravidelne se objevujici pied )o( (boars) z A. & M. kolleje stada. Va✓ obsazenem (Item' Nemeckem tasto vidime, te skromnost nejeS'e objednavka porrra2e organisaci je pro aechy velmi, velmi zle. Skoro zrakem etenate, udrtuje j m éno rolnickYch hochil. Uspokojent zaru- vtichni 6echove jsou ut tam odtud "Severa" stale sveti. Po dobre uva- nom nic nepomaha, ale ae i 'den°, a registrant papiry dodany s vystehovani a ti, co tam jette jsou, ze rozhodnuto od vyclani ka- zvlatte projevujet-li ji veci zpupobjednavkou. — Burleson Count3 chteji se vystehovati co nejdtive, lendatil na rok 1939 upustiti a na nYm lidem, kteti ze tarlivosti nebo Registered Hog Association, Cald- nebot' nemohou snesti to narodni misto nich sousttediti se na pine o- jine ptidiny pojali k Lobe nenavist. (2-3) pokotovani. V Biline neni na pH- znamovani v novinach, mezi nimit well, Texas. tento se nachazi na prvnim miste. klad ani jedina, eeska trida a bylo KURATAi . eistokrevne, Anglicke bile Leg- tarn pied zabranim pies 30 ttid. Ve skuteenosti, dnetni prohlateni hornky, Cervene R. I., a vtechnY P- Deti musi chodit do tkol nemec- firmy W. F. Severa Co. v Cedar Raile zname druhy jsou u nas k do- kYch. Kdo je tam nepotle, je tre- pids, Iowa, jest uptimnYm doznauspoi ada stani za ceny mime. Zvlattni ceny stem. Kdyt je tarn dava, musi pode- nim, ae Ceske, slovenske a polske za rnichane druhy. Dlouholeta zku- psati revers, te tam dava deli do- easopisy konaji dobrou slutbu to tenost jest yam zarukou za Yak u- brovolne. Nyni se stale pile v no- muto zavodu, kterY temet po tedespokojeni. Jsem Clenem nati Jedno- vinach, te budou v obsazenem laze- sat let se zabYva vYrobou domacich mi otevteny Ceske tkoly a sice v ty 32 rokli. Pike si o ceny na: otenatum doporueujeme, aby tom poetu, jako byly 1. tijna t. r., CALDWELL HATCHERY V HOUSTON to jest pied zabranim. To je tak tento krajanskY podnik podporovali E. J. Shiller, Mgr. smetne, ae si to neumite ani pied- a ph nakupu 1610 davali vtdy piedCaldwell, Texas. (2-5-pd.) stavit. Vtichni eetti bide jsou pro- nest tem, nesoucim znadku "Severa". poutteni z price — tudit se houfne — Tam, kde by lekarny nemely, NA COTTAGE GROVE . yr,", TABAK LISTOVY na prodej, stehuji sem. oati tivnostnici U gTEFANIKiJ 10 — 12 tenth nevyplacene. Ta su- smeji tam provozovat svoje aivno- stadi poslat objednasku ptimo a elle Vaclavky, 50 centu libra, nevy- sti — musi se tedy take stehovat; bude y ytizena obratem. 3 ceny budou rozdany placene. J. Burytek, Portland, Tenn. obchodnici nedostanou 'Aide zboti )O( maskam (2-4-pd.) na prodej musi tedy take prye. Vetrne mlYny. Hudba Mluvila jsem s nekterYmi tamnimi Vetrne mlyny stareho typu v Eallir∎ Nahidnuti k sitatku. — Jsem obyvateli a vgchni se shoduji v torn, R. ZATOPKOVA vrope jig vymizely. Dr gi se jette povdova a rada bych se seznamila te do Novell° roku v obsazenem neboli slednimi silami v Holandsku, jinde s mniem od 40 do 45 let stati a mu- temi nebude Houston Czech Orchestr jsou jit vzanYmi vflimkami. V dolze miti i ad.. PfSte na Vestnik, Z.ACATEK '7:30 — VSTUP: 30c ✓ fizemi Nemci obsazenem je pry nim nemeckem PorYni se vaak oWest, Texas, pod znaekou "Domov". hrozna drahota a mnoho veci neni Uctive eve bmozuji k novemu aivotu. Zale ro(2-3-pd). k dostani vlibec. Par bot nejlevnej- mantice ptichdzi na pomoc soudoZABAVNI VYBOR. Der TABAK — stars', dobrY, jem- tich stoji 130 korun — u nas jsou bd technika. Major Bielau a mlynat nine, za 30 at 40 korun. n' na koutent, 10 lib. $1.30, 10 lib. Op de Hipt sestrojili pro vetrniky ✓ jedrie veci ale mame piece ra- nova ktidla. Nove lopatky jsou z $1.60 a 10 lib. $2.00; Burley 25c lib. POStu platim, posilam na C. 0. D. dost — jak jsou tam sktip,nuti ted' ocele a platna; zaroven jsou vyzbroA. H. Prochaska, Portland, Tenn., Nemci. Vtichni, kteti meli dlutne jeny pristrojem, kterY samoCinne (1-2pd.) dane, nebo kterYm byla Cast dani • ((nVavuje jejich sklon podle sily Rt. 1. odputtena za nateho statu — mu- vetru. Novinka ktisi z mrt yYch jit IMPORTOVANE PAPUCE! si ted' vie zaplatiti. NekterY obchod- zanikle mlynatske podniky. Ocelova, Objednejte si nyni importovane nik musi platit pry najednou at ktidla vetrnYch mlYnti dovedou zavalaSske papae z 6eskoslovenska, 180.000 natich korun na danich. ptahat do strojil i nejslab g vanek nejlepti, s kotvou. Udejte Cislo. Cena U nas je vteho dostatek a draho- a naopak jim neuakodi ani nejsil$1.85 za par. Famous Dry Goods, ta jen ponekud v nekterYch vecech, nejti vichtice. Obrozene vetrne m1Y(dz) stoupla. Jedine Ceho mame v Pla- ny hlasi se o nove pravo na tivot. West, Texas. sich nedostatek, je uhli. Ale i to v Dar, Cibulove sazenice! Creole a dohledne dobe pry bude. My proCis. 29, S. P. J. S. T. aluta Bermuda, 500 za 60c; 1000 za zatim (ani jini) zimu netrpime. ktere by jim byly ut'aty. Jak pig TAYLOR, TEXAS. $1.00 pogtou vyplacene, obratem Podnebi je dosti mime, dosud zde noviny, 122 Nemcli se odvatilo kritisovat vladu a vtichni jsou obtapaty, uspokojent zarueeno. Hallet- nemrzne a topime drivim. — lovani z vlastizrady a dle dnetnich 14. ledna tsville Plant Farm, Hallettsville, Blemes Orchestr Dale pig, te u tady jim ptitly La Grange, Texas. Texas. (47-3) vsttic a ze vyueuji v Plasich, kde novin jich 18 bylo odsouzeno k smrti 0 21. ledna — Milo Skala, Mun mail svilj domek, a kde dostali miLogieke yysvetleni. Pfeji vtem etenatilm a redakci den, Kansas. — MaSkarni "Prof vas, namorniky, elovek ji- sta. Psani nam zaslala ma netet tt'astnY novY rok, aby byl lepti nezPles, Ceny. Milada. nak nevidi nezli s lahvi?" 11 A tetim se tim, ae dosud 28. ledna — Alen Thomas and "To abysme meli v dem poslat Jsem tomu rada, te ti Nemci za tadnY strom nedorostl do nebe, a his Blue Jackets, Radio zpravu, kdybysme ztroskotali na ne- to jejich tradu jsou tak odmeneni take te Hitlerova vlada pomine, tak Orchestr KTEM,, Temple, jakYm pustYm ostrove." Potad se Valli na ten "Tag" nyni jako jinych tyranu. • Texas. • ho mail; dtive byli svobodni a nyPan E. Baaant ma v CechoslovaNesmysi je, kdyk- domaci tekne ni jsou otroky; dtive mohli kritiso- ku peknY a cluvodnY preklad z Vstupne: Pani 40c - Dimly 10c svemu najemnikovi: vat vladu a nadavat, nyni kdyby se "Digest", kterY mnohYm vlatnYrn "olovede, vy jste mi protivnej ja- odvatili kritisovat vledu, byla by to lidem oei otevte. S tIctou, ZABAVNI VYBOR. ko einte!" vlastizrada a oni by ztratili hlavy Marie Wondragova.
Poutiveite k oznamovani, Ctena. redakce
filaly'r Oznamovatel
Maikarni zabavu itad 8TEFANIK
v nedeli, 22. ledna
Tanecni abavy LIADU PRAHA