Vestnik 1939 01 18

*ow Or an Slovartske Podp ortlitct J earl* Stittu Texas.

1111■111•11110

%

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. eisLO 3.

ROCNIIi (VOL.) NIXVII. WEST, TEXAS, ve stiedu (Wednesday) 18. ledna (January) 1039,

SPOJEl STATY PROM MI NOVi PRUPLAV. q

OKU 1916 Spojene Staty zaplatily jihoamerickemu statu Nicaragua tti R miliony dolarn a dostaly povoleni, aby v tomto state vybudovaly priipla y. Na vgak budou moci zahajit stavbu, musi sjednati dalgi smlouvy a zaplatiti vice penez. Nicaragua nesmi vgak mezitim jednati o stavbe priiplavu se iadnYm jinYm statem.

0 tento prnplav nemaji zajem jen Spojene Staty. V rote. 1895 se pokouklo Japonsko, aby si zajistilo od statu Nicaragua koncesi na sta y -butohprilav,keusotaby mu nad vybudovanYm prnplavem byla svetena sprava a moc. Tehdy Japonsko, Mexiko a Nicaragua vedly mezi sebou tajna vyjednavani, ale nakonec v gechny japonske pokusy byly zastaveny SpojenYmi Staty. Od to doby Japonsko nejevilo o Nicaraguu zajem, a2" pied nekolika lety navazalo s ni znovu styky. Poslalo tam sve odborniky, aby domacim pestiteltim baviny ukazali, jak maji ptipravovati bavinu pro vYvoz do Japonska. Mimo bavinu kupuje take vinene semeno, gumu, kifZe, stare gelezo, dtevo atd.

Poriet japonskYch nav gtevnikn v Nicaragui stale stoupa a mnozi z nich zakupuji pozemky kolem projektovaneho kanalu. Nynej gi president udr2uje pratelske styky s Japonskem, ale ani Japonsko, ani Nicaragua nemohou zabranit, aby Spojene Staty prupla y vybudovaly, ac jeho vybudovani by mohly klasti v cestu ptekalky a tak jeho dohotoveni oddaliti.

Spojene Staty ueinily jednu nevysvetlitelnou chybu, 'te totil neuzavtely nalekte smlouvy se staty Costa Rica, Honduras a San Salvador, adkoliv projektovany pruplav musi byti vybudovan pies jejich fizemi. Neni v gak pravdepodobno, ae by tyto male sttedoamericke zeme tinily Spojenym Statnm nejake potik.

Smlouva SpojenYch Statn. s Nicaraguou ma platnost ak do roku 2015 a Nicaragua se zavazala, ae smlouvu obnovi, budou-li si toho Spojene Staty plat.

Jest to dlouha doba a okolnosti 2e byti SpojenYch State by mohlo zaviseti na tomto pruplavu mohou nastati kdykoliv.

PanamskY prupla y jest zazrak inknYrske vedy, ale jest velmi lehce zranitelnY. Mohou jej snadno pog koditi jak 2ivly, tak neptatelske latoky. Pokud je. PanamskY prupla y pro Spojene Staty jedinou kratkot cestou mezi oberna ocedny, milk kdykoliv male zemetteseni nebo jedina neptatelska puma rozdvojiti namotni silu SpojenYch stata na vYchodni a zapadni. A piece namotni strategic SpojenYch Statil se zaklada, na rychlem pohybu lodi mezi AtlantickYm a PacifickYm ocednem.

PanamskY priiplav jest padesat mil dlouhY, prOplav Nicaragua bude asi ttikrat tak dlouhY, ale bude o etyki sta mil bli ge San Francisca a jest velmi nepravdepodobno, 2e by kdy mohl byti pogkozen zemettesenim.

Take by bylo zapotiebi uoiniti prnitop jen sedmnact anglickych mil, zbytek by vedl ptirozenYmi vodnimi cestami. Nejdulaitej gi z nich je jezero Nicaragua, ktere je dosti velke, aby v nem rnohla zakotviti vkchna lod'stva sv6ta najednou. Jezero jest sladkovodni a jeho

Robert M. Field, voda sama muae oeistiti ponotene east lodi od ktere se na nich ye slane vode usazuji.

Take zasobovani lodi by bylo snadne, ponevadg tamejk kraje jsou bohate na dobytek, zeleninu a ovoce, kdato podel Panamskeho prnplavu je toho vgeho nedostatek.

0 stavbe Nicaragskeho priiplavu se uvatovalo po prize roku 1848, ale teprve pied dvaceti lety byla ztizena komise, ktera gettenim zjistla, 2e stavba pruplavu pies stat Nicaragua ma vice vYhod a merle obtik nea kterakoliv jina.

Stavba priiplavu bude stati 772 mil. dolayn a bude trvati 8-10 let. Padesat milionn dolarn

Jan Neruda: MUJ NARODE !

Koho bych miloval girem torn na svete?

Srdce je vklycky, ach, srdcem jen ditete — do stati, do skonu void si po matte.

Ptegil jsem matku svou, kiji jen parnatce, ptekl jsem lasku svou, mel ji tak nakratce.

Vgecko jsem oplakal, zase se osvail — tebe bych, narode, tebe bych neptegil!

Zpevy pateeni.

bude zapottebi na opevneni a petadvacet miliona zakoupeni pozemkil, pra y a vYsad. Prnplay bude asi 172 mil dlouhY a podplukovnik Sultan tvrdi,ze asi d ye ttetiny v gech lodi, nyni propluji PanamskYm kanalem, melo by kratgi cestu pies priiplay NicaragskY. Tento odbornik je take toho nazoru, ge neptitel by mohl jen velmi tako dobYti a znieiti oba pruplavy.

Letecke posily ze SpojenYch Statu by mohly bYt drive v Nicaragui ne g na Paname, adkoliv zabezpeeeni a obrana dvou prilplavu by vy'Zadovala va gich nakladn a mela by v sobe ureite slabosti pii srovnani s obranou prnplavu jednoho. Ale Spojene Staty maji manost zabezpeeiti si obranne sily pro oba kandly, ania tim utrpi jejich hlavni vojenske sily.

President Taft mel velikY zajem o tento projekt a sjednal smlouvu se statem Nicaragua.

President Wilson obnovil a nspeg ne dokoneil toto vyjednavani. Potom pti gla svetova valka a vgechno bylo na eas zapomenuto. Kdy'Z se stal potom ye SpojenYch Statech presidentem Hoover, povolanim in'ZenYr, zajem o cely projekt zase vzrostl.

Neg se vydal na cestu po Ji gni Americe, kterou podnikl pied nastoupenim sveho ntadu, Hoover pog adal Adolfa Diaze, presidenta statu Nicaragua o soukromou konferenci, na ni g spolu dopodrobna projednali problem stavby plavu. President Hoover mel v nmyslu zaeiti budovani prriplavu ihned. Ale nastala krise, a vg echny plany, ktere mel v innyslu provesti, musely bYt odsunuty stranou.

Mezitim i stat Nicaragua prodelaval velke vnittni krise. A teprve nyni se zda, Ze tento velkSr projekt koneene bude uskuteonen.

Z PRAVIDELNE MESICNi SCHUZE VtKONNEHO ViBORIJ FiLAVNI URADOVNY SPJST. Pravidelnd mesieni schnze VYkonneho vYboru Hlavni titadovny konana-byla v pondeli, dne 2. ledna t. r. ve Fayetteville, za ptitomnosti vgech alexia tohoto spravniho telesa na gi Jednoty a za ptedsednietvi br. C. H. Chernoskeho.

Cten protokol z minule schnze a schvalen s dvema mengimi dodatky a site: "1.) Poplatky za odhady majetku maji plynouti do zvlagtniho fondu a po kryti vyloh spojenYch s temito odhady zbytek ma plynouti do fondu iimrtniho a to dotud, dokud nebude zaplacen automobil k naelu prohlidek majetkii zakoupeny a pak po zaplaceni automobilu stY vYtegek z tohoto fondu zvla gtniho bude ptenagen do fondu na vydani.

2.) Do schtze VYkonneho VYboru dostavil se p. Holmes z Houstonu a ptedlail navrh na rozparcelovani a rozpodej Cziganova majetku.

Usnegeno, aby br. pl-edseda a br. pravni radce vygettili a prozkoumali jeho navrh." ten dopis br. organizatora John L. Cuby, v nem2 br. tento nabizi dal gi slugby Jednote jako organisator a pii ptile gitosti teto projednana byla otazka dal gich slukb nagich bratti organiza.tort a sester organizatorek a po kraal debate usnegeno jednohlasne, aby v gichni dosavadni tito pracovnici podr2eni byli v jejich aby pro tento rok dovoleno bylo jim pracovati, jak a,g doposud pracovali, s podminkou, Se ziskaji aspori za $15,000 noveho poji gteni v ptitomnem rote, jinak VYkonny VYbor vyhraguje si pravo ptedvolati si je koncem roku, uva2ovati o nich a nalokti s nimi, jak za nejlepe bude uznano.

Projednano dvanact 26,dosti o.pfijeky na majetky, z nich g vetgina schvalena, nektere zamitnuty. Soudasne usne geno nektere majetky soudne prodati.

Projednana otazka platu aktuara za sltdby ptitomneho roku, v zalettosti ktera usnegeno, aby br. Steiner dopsal nekolika aktuarnm a poaclal je, aby podali nabidky na tuto praci. Br. Steiner soudasne poveten byl vypracovanim noye detske pojistky, ktera, by vhodne spadala mezi nage dye pojistky detgke a tato na ge pojigteni doplriovala.

Nasledkem eetnYch nav g tev v poslednich nekolika schnzich, ria,vtevy ktere g east° ruk pravidelne jednani, usne geno, aby vg ichni ti, kdoi maji neco ye schtzich VYkonneho VYboru k vyfizovani, zaridili si navg tevu schtze na dobu odpoledni, ponevad g dopoledne, kdy projedna.vany jsou pravidelne bane obchodni zale gitosti, nebude jim venovano slySeni, lee jen v naprosto neodkladnYch pHpadech.

Br. Valeik ptedklada zalektost npravy, tisku a rozeslani ptiruely parlamentarniho jednani a pravidel pro schnze na gich tadu a oznamuje Se ptirueka jest hotova do tisku, na cos usne geno, nechati natisknouti 500 kusu teto knigni ptirueley a rozeslati ji zdarma na na ge tady.

Na gadost elenft houstonskych add predloSena byla otazka vyZadovani listiny "Diikazu smrti" — "Proof of Death", v zalebtosti ktere4 (Pokradovani na stran0 18.)

Strang, 3.

IZENCT)M v oesko-Slovensku bude pomoteB no. Osl. vlada ztidila emigraeni kancelat, ktera, pornate ptedne uprchlikum z Nemecka a Rakouska. Jsou to betenci ze Sudet, dale nemeal komuniste a skoro 15,000 nemeckkch du.

• • Zbrojovka v Brne, kizend spoleenosti s kapitalem 120,000,000 Ke, prodana byla soukrome spoleenosti banketa a pramyslnikt. Csl. vlada mela y e zbrojovce vetei podil a ten ptevzala nova, akciova, spoleenost.

• • Sklatska ekola teleznobrodska horeene ptipravuje veci pro svetovou vkstavu v Novem Yorku. Oddeleni prof. Brychty chysta "Jizdu krahr. Veechny figurky budou °deny v eat ze skla, hktici barvami slovackkch krojt. Jine skupiny budou obsahovat vkjevy z pohadek, ze tivota Indiana atd. Ve vstupni sini pavilonu Oesko-Slovenska bude "eeskk Betlem" ze sklenenkch figurek. Vedle broueeneho a ryteho skla budou vystaveny i vkrobky ze skla malovaneho.

• Podle statistiky Spolednosti narodit tije na celem svete asi 2 biliony 134 milionn obyvatel.

V roce 1937 se poeet obyvatelstva zvkeil o 18 miliona, to jest asi o 1.1 procenta. Pkes polovinu veeho lidstva tije v Asii, kde se poeet obyvatelstva v 6ine odhaduje na 450 miliona a v India na 350 miliona. Japonsko ma podle posledniho seitani pies 100 miliona, Rusko asi 178 mil. a v Evrope tije mimo Rusko 397 milionn lidi.

V prvnim desitileti po ra'lce dovatela Italie zboti v pramerne hodnote 21 biliont lir roene.

Naproti tomu vyvelela zboti za 13 bilionu lir, take katdorodne schodek einil 8 biliorra. Po nastupu faeismu Italie venovala prvni pozornost zemedelstvi a byla vyhlaeena "obilni bitva", ktera mela za edel zvkeit vknos peenice.

Faeistickk retim usiloval o to, aby se Italie domohla sobestadnosti v zasobovani chleba a to se ji podatilo.

• Bratislava. — "Slovenska Pravda", organ sofa propagandy gario Macha, odpovida na protest Oeskoslovenske obce sokolske proti rozpueteni slovenskkch sokolskkch jednot a zabrani sokoloven. Slovenska Pravda oznamuje, ze slovenske. vlada ve veci Sokola a robotnicke telocviene jednoty stanovisko nezmeni, protote je to stanovisko pevne a dobie rozvatene, ktere ma ptivesti ty, kdot dosud byli organisovani na "nektest'anskkch zakladech", aby se ptihlasili do slovenske Hlinkovy gardy a tak do sluteb desko-slovenskeho naroda.

Z Tokia se sdkuje: Zahranieni ministr Hachiro Arita die easopisu Nichi Nichi prohlasil, to Japonsko "ptipravi odvetna opatieni proti pevnine a drtavam Spojenkch StatU a Velke Britanie", budou-li vatne vyvozovati hospodatskk natlak na ne. Ministr veak projevil optimism, aka, to die jeho mineni dente listiny, celni sazby a jine ptiklady pomoci Oine at posud jsou pouhkmi gesty. Prohlasil: "Japonskk mysl dociliti sveho cile y e svate valce (v 'dine) jest dosti silnk, aby zlomil telezo a definitivne odhodi veechny ptekatky, jake mu ti'eti strany polok do testy."

Gibraltar. — Zajimava podivana, odehrava se v techto dnech pied Gibraitarem. Pied nekolika mesici byl v namotni bitve znaene poekozen Iditnik "Jose Luis Diez". Podatilo se mu, pies to, to byl lod'stvem generala Franca pronasledovan, vplouti do gibraltarskeho ptistavu, tedy do britskkch vksostnich vod. Tam byl podroben opravam, ktere nyni byly skondeny. 0 toni se oveem dozvedely valedne Lodi generala Franca, ktere nyni eekaji na hranici britskkch vod, at "Jose Luis Diez" opusti gibraltarskk ptista y . Vladni ktitnik jest jit nekolik dni pod parou a pkipraven k vypluti, zatim co nacionalisticka eskadra pod vedenim znameho ktitniku "Canarias" deka, na nej jako kodka na mye. V Gibraitaru nyni se uzaviraji &tile sazky, zdali se podaki vladnimu kkitniku proz*nouti,

VtSTNIIK

lidenlli *hied. r

Dne 6. ledna bylo sttileno z jiste vzdalenosti na domov ntednika nemeckeho konsulatu v Amsterodamu v Holandsku a 9. ledna vystteleno bylo nekolikrat na budovu nemeckeho vyslanectvi v Haagu. Zpravy o torn vyvolaly v Nemecku velke pobouteni. Nemecke dasopisy ptieitaji stkelbu tuto Nam. • • New York. — 'Americko-eeskoslovenska obchodni komora v New Yorku neastni se rovnet dinne podpurne akce pro ubohe uprchliky ze zabraneho itzemi v Oeskoslovensku. Pracuje pti tom s Osl. Oervenkm ktitem v Praze. V poslednim vein "Bulletinu" uvadi, ze minulk tkden odeslala do Prahy jit druhou zasilku obnoeeneho eatstva, potravin a jinkch veci, ktere nasbirala v Americe. V teto za.silce bylo 117 beden, z nicht veteina vatila pies 300 liber.

Des Moines. — Nejvyeei soud statu prohlasil dnes za netistavni zakon o moratoriu, protote nyni jiz sta y nutnostni neexistuje. Tim pravdepodobne jsou odstraneny i veechny dodatky k tomuto zakonu, jet byly chystany v tomto zasedani zakonodarny, ktera seela se lidera. Zakon pilvodne byl schvalen r. 1933 a byl prodlouten dvakrate. Jeho platnost by vypreela dne 1. bkezna 1939.

Z Vidne doela zprava, ze Nemecko pteda sve rakouske provincii azemi, ktere mu bylo postoupeno mnichovskou dohodou v eechach a na Morave slavnostnimi obtady, jet byly vykonany v sobotu y e Znojmu. Josef Buerckel, nazisticky komisat pro Rakousko a Konrad Henlein, komisat sudetskeho tzzemi, byli ptitomni.

Bude postaven pomnik na pamatku 23 mute., kteti ztratili tivot pro nazistickou vec v dobe pied nemeckou okupaci azemi.

•

•

V nejvetei tichosti a s naprostou tajnosti byly zahajeny vkrodni namotni manevry. Lode rozestaveny na vode nedaleko brehu, vypravene pro boj, opustily sva, mista u kalifornskeho pobteti 'Ac ed rozednenim. Vypluly bez osvetleni, pouze male. tmavomoddra svetla oznaeovala, kde se ktere, Tod' nachazi. Obrovske bitevnice, ponorky, torpedoborci, nosiei letadel a jine pomocne lode, opustily mista u breha v San Pedro a v San Diego za noeniho sera, and by byly pozorovany.

• • Londknskk Daily Herald ptines1 ve etvrtek min. tkdne berlinskou depek, die ktere znamk zapasnik Max Schmeling ma nesnaze s nazistickkmi Utady, jimit v poslednich dnech byl vyslkchan. Neni ale znamo, cello se vkslechy tyto dotkkaly. Proslkchalo se take, to chot' Schmelingova, filmova, hereeka Anna Ondralova, byla zateena pro porneeni menovkch regulaci, ale to dotazem v Berlins bylo popteno.

• • Berlin. — Plan dr. Hjalmara Schachta, presidenta Iti§ske banky, kterk spoeiva v poutiti nemeckkch zidu k zvkeeni nemeckeho exportu, bude tvotiti zallad pro vyjednavani o vystehovani tide, jet bylo zahajeno dnes mezi Georgem Rublee-m a dr. Schachtem. Rublee ptijel se svkmi rade' dnes rano do Berlina. V planu Schachtove jsou d y e east. Prvni tkka se vystehovani tide, druha ptenosu jejich majetku.

• • San Diego, Calif. — 8edesat ' Best patrolnich aeroplane odletelo ze zdejei zakladny na let, 3,00 mil dlouhk, jeho cilem je Guantanamo na Kube. — Siteastni se manevrii lod'stva, jet budou konany v kvetnu a dervnu u vkch. pobteti jinni Ameriky. Tato flotila a 50 bombometnkch letadel z Coco Solo na Panamskem praplavnim pasmu pkipoji se k Tichomokskemu lod'stvu v prvnich namotnich manevrech na Atlantickem oceanu od svetove valky. Tyto manevry, jak se ocekava, budou mit velkou strategickou a mezinarodni ditletitost. Prvni skupina 12 obrovskkch bombometnkch aeroplane. opustila San Diego v 8:20 rano. Vydala se do Coco Solo. Tki jine skupiny po 12 aeroplanech odletely za niP9z044t.

Ve stkedu, dne 18. ledna 1939.

Kongresu y e Washingtonu byla ptedlotena vkrodni zprava narodni komise kontroly munice a v teto zprave se odhaduje, ze Japonsko bylo demo na dernou listinu jako stat, kterk v teto zemi nemate koupit ani letadla, ani bomby proto, ponevadt je jich utivano k vyvrald'ovani dinskkch ten a (WI. Zakaz, o kterem se vefejne nevedelo, veeel v platnost 1. eervence 1938. V prvni polovici minuleho roku koupilo zde Japonsko za devet miliona dolarft letadel.

Zakaz prodeje zbrani a munice plati pro ty staty, jejicht vzduene sily bombuji civilni obyvatelstvo. At dosud veak je to provadeno pouze Japonci v Cine a faeisty y e Spanelsku. Vkvoz zbrani a munice do Spanelska byl zastaven po schvaleni zakona, kterkm bylo vyhldeeno embargo v roce 1937.

• Hitler dedikoval v Berlins novou budovu kancletstvi, postavenou v rekordni dobe deseti Je v ni 900 mistnosti a je desetkrat vetei net budova, ktera sloutila "teleznemu" kancleti Bismarckovi. Hitler promluvil k 8,000 slavnosti ptitomnkm delnikurn a mimo jine tekl, to je sam ze stavebniho odboru a dovede oceniti vykonanou praci. Pravil, ze je tim, elm bSrval chive a nechce bkti nikkm jinkm. "Maj soukromk byt je tkt, kterk jsem mel pied tim, net dostal jsem se k moci. V nove budovu nikoli Hitler, soukrome, osoba, nklort kanclet nemecke rise pkijima, hosty. Nyni pkijimam hosty ja, ale Nernecko je pkijima mnou."

•

•

V prvni vetei revolts v novem kongresu podvkloor apropriaeniho vkboru domu za.stupca snitil dnes tadost presidenta Roosevelta o povoleni nouzoveho fondu pro WPA $875,000,000 0 150 miliona. Dale navrhl zakonna, obmezeni, aby zmatil Roosevelt& plan na podfizeni 32,300 nouzovkch etednikti civilni slutbe. Mimo to podvkloar ptidal k navrhu opatteni, ze snitenk fond $725,000,000 nesmi bkti vyeerpan pied 30. eervnem. Podvkbor, jak se pravi, zamitl pokus se strany demokrata, aby tento fond byl sniten na $600,000,000 a navrh republikant, aby apropriace byla obmezena na $300,000,000, jet by kryly pkieti dva mesice, net bude provedeno dtikladne eetteni WPA zvle,e'tnim kongresnim vkborem.

• • Londkn. — Britske, vlada venuje 20 milionti liber na postaveni vetejnkch krytt, zhotoveni ocelovkch ochrannkch desek atd. a na zlep'eeni a vkstavbu stavajicich jit krytti, jak prohlasil Sir John Anderson dnes v dolni snemovne pti svem exposé o britskkch planech na protileteckou ochranu. Techto dvacet milionu zaplati pine kancletstvi pokladu a mistnim akadfun a mestskkm spravam je ponechano na vali, aby nedostavajici se eastky uhradily z ptijma obci.

Vlada da zhotoviti podle vlastnich plane kryt z ocelovkch desek, jejt bude motno slotiti a jent mute byt soukromkmi osobami, jind bude dan k disposici, zcela snadno bez technicke pomoci postaven v zahradach, sadech a pod.

• Londkn. — Diplomatickk dopisovatel Daily Telegraphu poznamenava k polsko-rusks obchodni dohode, to vkznam teto dohody je mnohem vice na politickem net na obchodnim poli.

Politick vkvoj Evropy v poslednich mesicich ukazal Polsku jasne, ze jeho strategicka posice j2 nebezpeene oslabena. Kriticka strategicka situate Polska se zosttuje jests sblitenim Litvya Nemecka, ktere je blizke. Londknske diplomaticke kruhy jsou ptesvedeeny, ze Litva se v nejblitei dobe stane politicky i hospodatsky vasalskkm statem Nemecka. Je samortejme, Polsko se za techto okolnosti sblituje s Ruskem.

Londknske diplomaticke kruhy jsou \ T eak znaene skepticke, pokud jde o bojovou schopnost rusks armady v Evrope. Strategicke, pozornost Ruska je pry uptena na Dalnk vkchod, kde Japonsko poslalo novkch pet divisi do Mandluska.

• • Belehrad. — Vedeni mohamedanske cirkve v Jugoslavii zakazalo stiatky s nemohamedany.

Tyto ire povoliti jen y e vkjimeenkch ptipadech hlavou jugosla y ske mohamedanske cirkve. Mohamedanska cirkev v Jugoslavii dite, 4,13, Yglach4

Ye sttedu, dne 18. ledna 1939.

HENSKA. Nejhrane-jk. skladatele.

Zeskladateril valne hudby se loni ve yysilaei Praha .I. nejeasteji hral Dvorak, kterY mei 1,915 provedeni, po nem Smetana, jeho2 Skladby se hraly 1,693krat. Ov.km Dvorak ma mnoho kratkYch skladeb, kde2to Smetanova dila jsou vetginou rozlehla, take pomer v minutdch by byl pro Smetanu priznivejk. NejhranejSim skladatelem lehke hudby bylo loni J. StelibskY se 653 skladbami, po nem nasleduji J. JeZek a Jara Benek Z cizich skladatelti mei Lehar 428 provedeni; Kalman 160. V popularni hudb y jde vetknou o kratke, jen nekolikaminutove skladby. Julius Fueik, za ktereho je nutno platit autorskY poplatek do ciziny, mei 536 YysilanYch skladeb.

Turneki poskytuji sokolum ra Slovensku pcmoc.

Na Slovensku byl rozpuSten Sokol a sokolovny zabrany. Nerneati turneri cvieit smeji a proto, jak oznamuje brnenska "S yoboda", prestoupili sokolove v mnoha mistech hroraadne do nemeckYch Turnervereinii a cviei tarn dale pod deskYm velenim. Tak na pr. ye cvieebni dny sokolove z Bratislavy jarechazeji most do Petitalky, aby tam cvieili v Turnervereinu. etyfi hodiny latrine putuji deti za eeskon a'kolou.

Z chude obce X. v zabranYch OrlickYch horich posilaji rodiee sve deti d ye hodiny testy do &Bice skoly, kdyZ jinou eeskau 'Skalu nemaji. Dye hodiny cesty 4am, d ye zpatky.

Film "V navy Praha. V techto dnech byl v bio Lucerna Praze predveden poz yanYm hostim nosy kratkY film ministerstva narodni obrany, nazvanY "V novY kvot". Je to film nevojenskY, byt' i dokumentoval dilo, provedene nak armadou.

Vajenska sprava potrebovala. v horskeim kraji na vYchodnim Slovensku ureiteho prostoru pro vYc yikove fieele. V prostoru torn byla jedna z typickYch horskYch vesnic tohoto kraje, ktemusila bYt vyklizena. Vojenska sprava misto stare vesnice s nizkymi, vetSinou drevenYmi dogkovYmi chaloupkami vybudovala pro obyvatele novou, moderni yes v nikne, s kraSnYmi, svetlYmi a vzduSnYmi zdenYrni obytnYmi hospodoi4skYmi budovami, a s dobrYmi UrodnYmi polnostmi Film, kterY natoail kabni kapitan Jiri Jenieek, ilustruje tento prechod od tyrdeho horskeho 2ivota do noveho, slibnejkiho, krasnYmi zabery ze Civota stare vesnice v jeho primitivnich rySech, ruch vojenske prate pri staveni nove osady a vstup vesnieana do noveho hvota, v nem't se snadneji pracuje a jeAte veseleji tanei tradieni lidove tance, ye kterYch se nadouvaji neseetne suknielty vYchodoslovenskeho diveiho polcitroje. Naladove Useky filmu jsou pocitrkny hudbou Jiriho Srnky doprovazeny Omer melodramatickyin slovnim doprovodem dra Josefa Knapa.

Peepych praobyvatelky tech.

Narodni museum pripravilo vYstavku, ktera vynikajicim zpiisobem Mini jeden z nkola :moderniho musejnictvi — nebYti shroma.Zdikein mrtvych pokladri, ale ZivYm podnecovatelem narodniho sebevedomi. Narodni museum v Froze vystavuje predmety anticke kultury a un-ieni, nalezeny na Ode tech a Moravy. Vystavka ukazuje, 2e biz v patem stoleti pied Kristem prinaAeli do tech obchodnici umelecke vYrobky teckeho a timskeho pfivodu. V Oparanech u Milevska byly nalezeny zlatYm tepanim zdobelle nau§nice etruskeho ptivodu, na Pisecku nadherne zlate prsteny a-j. Jsou tu veci z hradike u Stradonic na BerounSku, sloukci prepychu: 'Sperky, ozdobne nadoby, a pomOcky k peel o krasu Vela. JestliZe otrebovaly obyvatelky hradike u Stradonic pincety na vytrha. I.7 ani chloupku a drarioc.enna zrcadla, nekly v zaostalosti a v bide. Vykopavky na Stare.m Hradisku u Prostejova ukazuji, k tarn stavalo mesta s dlaadenymi ulicemi v Jobe rozkvetu timskeho imperia. V teto zemi — a to ukazuje vYstavka v Narcdnim museu presvedeive, v2dy byla domovem vysoka kultura a vyspele hospodatstvi. Dejiny zeme, v ktere Zijeme, nas povamzuji, ale i zavazuji k vypeti

yilerr wiz Zemiel nejstar§i Glen rodu Lobkowiczil.

Na zamku v Nelahozevsi u Kralup zemtel ptedstavitel jednoho z ptednich oeskYch AlechtickYch rodit, Ferdinand Zdenek Lobkowicz ye yeku osmdesati let. Ferdinand Zdenek Lobkowicz bYval pied prevratem einnYm politicky a delAi dobu byl take poslancem na zemskem snemu aeskem, pak dedienYm elenem panske snemovny videriske atd. Byl hlavou rodu, kteremu 'patti svetenske panstvi se zamky a panstvimi Roudnice, Bilina, Nove Sedlo-Jezeti, Libeeves, Encovany, Sttekov, Nelahozeves a VysokY Chlumec u Sedlean. Mel deset deti — 'gest deer a etyti syny z nichZ' druhorozenY, JUDr. Max Lobkowicz, v jehbZ prospech se v race 1920 ztekl roudnickeho svetenstvi, je legaenim radou eesko-slovenskeho vyslanectvi v LondYne. Ferdinand Zdenek Lobkowicz sidlel na zamku ✓ Biline. Pied zabranim tohoto kraje Nemeckem vSak ptesidlil do eeskeho kraje na zamek ✓ Nelahozevsi u Kralup. Olenove rodu Lobkowicz0 hrali nekolikrat dilletitou roli v dejinach deskeho statu.

Kiiz a statni znak ve Skolich.

Ve gkolskem rozhlase pravil ministr dr. Kapras: Zakladem vAeho jest, abychom si stale uvedomovali, ze prikaz "miluj blaniho sveho jako sebe sameho" — tento ktest'anskY kaz lasky a sluZby — je kategorickYm, zavazujicim prikazem, z he/10'Z ka2dY musime vychazet, aby na g narod Zil a slavne \rely pketrval. Proto byly dany ktiZe do gkol, aby vam tento prikaz lasky a sluiby tanul stale na mysli. Ne sobectvim jednotlivce, nYbr2 neziStnou sluZbou a pomoci ka2demu druhemu a celemu narodu Zije narod zdrave a pevne. Uznavani autority osob stojicich v 'Cele vyplYva, z nageho vnittniho ptesvedeeni. Jde tu o tau k jejich Uradtm a teZkYm povinnostem, ktere jim narod a stat sveril. V gichni se svYmi vedoucimi sloukme narodu a statu a proto jako symbol teto nejvyki sluny byl do gkol a fault zaveden vladou armadniho velitele generala Syroveho statni znak a bylo upu gteno od vyvegovani portretii president0 republiky.

Nezapominejme!

Krute udatosti posledni doby nejbolestneji zasahly na g i armadu a ty, kteti ji po leta tige a usilovne budovali. AC hrdinne pkipravena k odporu za opevnenim, ktera vzbudila obdiv i u zdatneho neptitele, musela ustoupit bez jedineho vYsttelu. AC se bude psat o nag tragedii v race 1938, tento motiv bude hat jiste vYznamnou Ulohu. — Ted budujeme novY stat a stavime si nove nacieje. Je potteba, aby nage nova, prate, price novYch generaci, dela se za spravneho pohledu do minulosti. Bude nutno se starat, aby se dobre znalo, ze tek. byli vklycky dobrYmi a stateenYmi vojaky. Jak zadaste neutikali z bojt, i ztracenYch, kdy'Z vojaci narodil velkych odhodili zbrane a dali se na Atek. — Starat se, aby se jednodu ge nezapominalo! Takove "Nezapominejme", to je take posledni slovo hrdinneho stareho dobrovolce Rabase y e filmu Zborov, kdyZ umira, podlehaje zraneni, jet utrpel ve zborovske bitve. TakovYch hrdinnYch Rabas0 umfelo za eeskoslovenskou vlast desetitisice! A take tech Miloki, sync Rabasil, byli rakouskou vojenskou justici odsouzeni k potupne smrti jako "zbehove", ma naZ narod peknou radku. Film Zborov vzdava temto hrdinam hold. Hold, kterY prenakn bude v srdcich z generate na generaci. eeg ti hasici marne nabizeli pomoc.

Na jame Ev2en v Pettvaldu, v polskem zaboru, y ypukl oheri. Bylo nebezpeei, ze se oheri rozkri. a proto zavody alarmo yaly sirenami cele okoli. oati hasiei z pahraniei, kteri zaslechli sireny, vypravili se na pomoc, ale na hranicich byli zastaveni polskYmi finanenimi stralniky, kteri jim prohlasili: "Prok pana, to je nag oheri, do toho yam nic neni!" Na§i hasiei se museli vratit.

Masarykovy obrazy zavesi na vYrznaenem miste.

• kolni vYbor v Brne se usnesl na torn, Mistni S aby obrazy p•esidenta Ocvoboditele Masaryka byly v ueebnach brnenskYch gkol ponechany a umisteny na vYznaenem miste. Obclobne useseni bylo ueinena v Litovli. V obou ptipadech je rozhodnuti podepteno dtvody mravni vYchovy a pravem rozhodovat o vYrzdobe

Ctrezta Stain' stehovaci akce.

Ministerstvo dopravy organisuje Statni stehovaci akci pro uprchliky. Odstehovani majetku uprchliku z obsazeneho tizemi bude stat asi 50 milionti KC. PrtmernY naklad na jednu rodinu bude &nit asi 416 KC. Se stehovanim bude zapodato v nejblit-aich dnech a potrva asi 4 mesice. NemajetnYm bude stehovani provedeno zdarma.

V Sudetech snazsi vdavky.

Podle yzajemne Umluvy a nemeckou vladou, budou obyvatele ureitYch pohranidnich krajil osvobozeni od trestne pravniho stihani za pady z dob okupace. V zemedelskYch krajich budou delniktirn poskytovany piljeky na Zeneni do 11.000 Ke a do 8.800 na zatizeni, jako g i podpory na Z muniely bude sanatorium pro plicni choroby.

S Poliekou byly nem vraceny lesy s velikYmi tovarnimi budovami bYvale munielty. Ta uz obnovena nebude. Uvatnje se, co s budovami, ktere jsou jednotlive postaveny v lesich. Byla tam komise a stanovila, a budovy budou opraveny a zkizeno z nich statni snatorium pro plicni choroby.

Praiska obee koupi °brazil za 65 tisic KC. Ani letoaniho roku nezapomnela praska obec na vYtvarne umelce. Piisluany referat radnice ptipravil navrh, aby obec venovala na zakoupeni umeleckYch del 65 tisic Ke. Za tyto penize ziska oboe 38 obrazia. Jejich autory jsou mladi umelci a maliki, tijici v bide.

Vinoeni navrat ze Slovenska: Vojaci a vefejni za,mestnanci.

Vdera pfijeli prvni vojaci na vanoeni dovolenou. Jsou ze Slovenska. Nekteki pkijeli s obvazy na ranach, utrg enych pki hajeni slovenskYch hranic. Nesteluji si. Zeptate-li se jich na vod zraneni, masnou jen rukou. Ze Slovenska vraci se rovnei pies devet tisic statnich zamestnanc0. Mezi vypovezenci je 1030 detnikil a nekolik set finane. stra2nikil. Mnozi z nich maji obvazy jako vojaci. Je bolestne sly get je, co vypravuji. Mnozi si pkivaCeji zvlaatni NrYslu2ku: vlastni deti, ktere mluvi vie slovensky nebo mad'arsky ne2 Cesky. Smutny navrat!

Padelana. posledni vale.

Koncem svetove valky, 26. kvetna 1917, zemkel na Krymu admiral Alexejev, pobodnik posledniho ruskeho cara Mikulaae II. Byl nesmirne bohat a zanechal v Rusku i v cizine pohadkovY odkaz. Take v jedne pail:take bance 'dekalo z tohoto odkazu asi 34 miliont frankil na toho, kdo mohl prokazat, ze je pravoplatnYm dedicem. V rote 1927 se pkihlasila jista Francouzska, pani Volsfeldova, jakbt i rodina admiralova spolupracovnika Berense. PtedloCili pkislu'anym Utadam fotografii a opis admiralovi zaveti, kterou pry sepsal v rode 1916 u advokata Starickeho v Petrohrade. DotyenY advokat se tehdy "nahodou" nalezal v Pail& a pravost teto zaveti potvrdil. Za necelY rok IrancouzskYr soud rozhodl, aby dedictvi bylo vyplaceno. Pani Volsfeldova a elenove rodiny Berensovy se rozdelily o 34 milionu franka. Brzy se prozradilo, ze advokat Staricki dostal za sve svedectvi pies milion frankti odnieny. Policie ptipad vytettovala, ale marne. Advolat Staricki, kteremu je nyni 80 let, pirisahal, ae opis yeti byl vyhotoven spravne podle orginalu. Teprve nyni se bezpeene zjistilo, ze opis byl site spravnY, ale original byl padelan. Ruske emigrantske kruhy v Parini dekaji na soudni projednavani ptipadu s velkYm zajmem.

Pan uditel day& chlapam ye tkole vklycky itlohy podle e‘asovosti. Tak jim onehdy zase kekl: "Pies nedeli napi:ste slohovy fikol o torn, co byste si kaldY pral k JaiSku." Chlapci v pondeli dometi prate odevzdali a pan ueitel se hned a, do prohliCeni. Byl s vysledkem celkem spokojen, ag se dostal k filoze 2aka Vykuka. Ten psal: "Chtel bych dva automobily, dve 2eleznice, dye letadla" atak dale.

Tak 'Calm Vykuka vyvolal a ptal se ho: "Jak to, ze chca hued dvoje hraelty najednou?"

"Vite, pane uditeli," povida 2ak Vykuk, "on si vklycky hraje hlavne tatinek."

Esterhazy: Nenajdu-li porozumeni na fined. miste, pak se v zajmu sve rasy chopim nejodhodlanWich Uj Hirek, Bratislava.

VZSTNIK

Strana 4.

osvtrA. Karel Capek spisovate' svetoveho qznamu.

Dr. V. Zavada. c KARLEM Capkem odchazi soudobemu desk-7 kemu pisemnictvi duch nad jine mnohostrannY a nadanY, vynalezavY a podnetnY, originalni a plodnY. Byl nej yYraznejai hlavou sveho literarniho pokoleni, generate dneanich padesatnikii, nazYvanYch surname generaci eapkovskou, a jako jeden z India deskYch tort dosahl spontanne svetove proslulosti. Ta airoka znamost ve svete, nejen ve statech evropskYch, ale i v Americe, v Japonsku a v sovetskem Rusku, nezakladala se jen na znamostech spoleeenskYch Ci na obratne propaganda nakladatelske, jak nekdy vytYkavali Capkovi literarni soupeki a politieti odparci, nYbrt na skuteone ariginalite a nekdy (zejmena pokud jde o jeho zname utopisticke hry divadelni) Primo na sensadni aktualnosti, napinavosti a teChnicke dovednosti jeho praci. Nutno tu ovkm pkiznat, to daleko nejlepai 6apek zristal svetu utajen nebo alespori znam o mnono mene.

6apkovo literadni dilo je velmi mnohotvarne a jak ani jinak nemrite bYti, velmi rrizne hodnoty a ceny. Obsahuje drobne povidky, essaye, feuilletony, studie filosoficke a literarni, aforismy a pohadky, cestopisy a zabavna povidani o zahradnictvi, pe.jskovi a koeiokath, povidky a hry lyricke i utopisticke, pteklady basnicke, podivuhodne romans/ i rozmarne glosy o technice nekterYch umeni, hovory s Masarykem atd.

Pra,ce s bratrem a zadatky.

Ve syYch literarnich za.eateich pracoval Karel 6apek se svYm staraim bratrem Josefem spoleene. Plodem teto zajimave spoluprace jsou prvni knitky drobnYch povidek a basni v proze Krakonokva zahrada a Zative hlubiny.

Mladi autoti vysovuji tu v drobnYch ertach a anekdotach svuj ironicky rozmarnY dojem z lehce zesmeaneneho sveta priimyslu, obchodu a techniky, ale i ze tivota a lasky, lidskYch sntt a slabosti. Vrcholem tvorby Capkova mladi jsou dye knihy povidek, napsanYch Karlem eapkem samatnYm, Boti muka a Trapne povidky. Obsahuji tadu velmi zhuatenYch novel o vaednich pkihodach a skuteenostech lidskeho tivota, do nehot doletiaji zahady nepoznatelneho absolutna. Jsou to knihy lyricky podmanive a mueive, pine v•oucnosti i metafysickeho znepokojeni, knihy o zazraenosti vaedniho tivota i o marnem hledani posledniho tajemstvi. K temto mladistvYm pracim povahou i duchem path ranna dyricka. hra Loupetnik a tivelnem a dobYvajicim mladi, jet se neda, spoutat ani sebeobetovanim ani tivotnim zmechanisovanim. Temito dily vreholi velmi at'astnd a velmi cenna, prvni etapa tvorby tapkovy.

Sensaeni fispechy.

Dila z epochy nasledujici setkala se s rispechem ptimo sensaonim doma i za hranicemi: utopisticke hry a komedie R UR, Ze tivota hmyzu, Vec Makropulos (zhudebnena, take Janekem), Adam Stvotitel a romany-feuilletony Toyama na absolutno a Krakatit. — Vaechna tato dila jsou tak obecne znama, ze ani neni tieba jejich vYkladem se ptilla zabYvat. Jde v nich obyeejne o sensaeni vedecke objevy, jet zpiisobuji ve svete hotovou revoluci. V "RUR," je to vynalez robotti, v "Tovarne na absolutno" vynalez karburatoru, kterY spaluje hmctu a vylueuje z ni podstatu, jet mute rortilatiti svet; ve "Veci Makropulos" recept na yeenY tivot atd. oapkovi nejde zpravidla o podstatu techto vynalezti, ale o to, jak ptisobi na svet.

A v obrazech rieinkti kritisuje pak nebezpedi strojove civilisace, nadelovectvi, nabotenske-

ho absolutna, vedy a pod. Jsou to prate neobyeejne fantasticke, napinave a technicky mistride vyrobene. Slabina jejich je v tom, ze jsou vybudovany jako na pisku, ze jsou misty schematicky netivotne ate se v zaverech utikaji k &aye-eine at ptilia ptizemni a sentirnentalni.

VYjimku tu eini pouze rozkoana, groteska o lidskem pachteni a bateni, promitnuta do sveta zvitat, "Ze tivota hmyzu."

Drobne prate.

Soudasne s 6apkem romanopiscem a dramatikem rozvijel se take t apek turnalista a essayista. Nejznamejaim projevem teto jeho vlohy je skupina cestopist: Italske listy, Anglicke listy, Obrazky z Holandska, Vs/let do Spanel a Cesta na sever. Jsou to knitky drabnYch pozorovani a dojmil, pine svetesti a ptivabu, jimt pii jejich lehkosti nechybi misty ani ptesnosti a vYstitnosti. Pohodou, humorem a laskou k drobnYm skuteenostem maji k nim blizko knitly Zahradnikriv rok, a arty Daaerika a Minda, obirajici se obdivne ochoeenou ptirodou uprostted mestskYch zdi. Radu politickYch a literarnich dlankti obsahuji knihy 1VIarsyas eili na okraj literatury, zabYvajici se vtipne rtiznYmi perifernimi projevy literarnimi a 0 vecech obecnYch eili zon politikon se statemi politickYmi a kulturne-politickYmi, vedoucimi k skromne, einorode a humanni demokracie.

Vyvrcholeni.

BasnickYm i umeleckYm vyvrcholenim Gapkova dila je romanova, trilogie: Hordubal, Povetrori a ObydejnY zivot. Zde ye ttech rtanYch ptibezich rozvinul t apek mistrovsky a s hlubokou pronikavosti problem lidske duk; to, jak se na lidskou dual katdY diva vlastnimi brYlemi mameni, jak do ni vklada to, co je sam a jak lidska, du g,' ma neseetne motnosti projevu. Je to dila Atasne dejove vynalezavosti a ptekvapivosti, hluboke vnimavosti, lidske tragiky i lidske velikosti. Z poslednich romanovych knih tapkovYch zaujala vic net duchapina sice, ale filmo ye rortekand romanova, utopie Valka s mloky, hutna a stkidma oslava vaedniho a nepathetickeho hrdinstvi hornickeno Prvni parta. A z poslednich dvou easove aktualnich her zase schematicka sice, ale U.derna. a technicky mistrna Bila nemoc net kteeovita a Indio 'tivotna, Matka.

Hovory s Masarykem.

Stranou 6apkova viastniho dila, ale na ptednim miste, stoji skvela a jedineana, kniha Havarti s T. G. M., znamenite zachycujici a postihujici Masarykovo vypraveni a jeho tivote i o jeho politickem, filosofickem a nabotenskem kredu.

• Karel eapek byl ptedevaim basnikem drobneho eloveka a drobn'ch tivotnich skuteenosti. Dival se na ne nekdy ironicky a vetainou s obdivem. Dovedl objevovat velikost, hrdinstvi a slotitost tam, kde abyeejne oko vial° jen vaednost. Daval ptednost tivotni praksi a pozvolne evoluci pied sebevzneaenefaimi teoriemi a revolucemi. Odmital titanstvi i civiutopie ye jmenu prosteho, srdeeneho lidstvi a ye jmenu prosteho, srdeeneho lidstvi a ve jmenu lidske delnosti, jit pojimal hrdinsky. S tim je v fake souvislosti take jeho tee: nikoliv literatsky vznekna a pateticka, ale prosta tee mluvria., jit ovaem 6apek vystihl a propracoval k takove bohatosti a tivosti, jako nikdo s nim a ani nikdo joked nim.

Mnaha syYmi koteny a plody souvisi tapkovo dilo s kulturni i politickou atmosferou prvni republiky, jejit byl Oapek do jiste miry spisovatelem oficialnim. Nikdo ze tijicich spisovatelt se nedotil v ni takove popularity, ale na nikoho take nebylo chvilemi Utodeno z prava i z leva prudeeji, net na hello. Tot' osud vYraznYch individualit a d'apek ji beze sporu byl i tam, kde se mYlival. Jeho dila bude zvateno a oceneno definitivne. Zavatnejai a podstatnejai bude rozliaeno od merle hlubokeho, tteba sensaeniho a iispeanejaiho. Ale tech nekolik knih, jet jsme se pokusili vyzvednout i v tomto struenem nastinu, zajiat'uje 6apkovi i jeho dilu vYznam z ylaate velikY a trval'.

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939.

DOBRit KRAL VACLAV A CHAMBERLAIN. V LondYne se koleduje tak jako v kakiem jinem ktest'anskem. meste.

Nejhorai je, to kolednici si tu nejvice oblibili piseri o dobrem krali Vaclavu. Je to, budit zdurazneno ripine proti oficialni politice, ponevadt, jak se dobte pamatujeme, premier Chamberlain prohlasil, ze tam daleko ve stiedni Evrope jde o narod, o kterem on, premier Britske rise, celkem nic nevi. Kdyt tedy anglickY ulienik spusti "Good King Wenceslas", dovoluje si ztejme potirat statnika nejvetai rise na svete, cot je dost velka odvaha.

Za takov'ch tivah jsem- yeera otevtel dveke jedne z techto zpivajicich delegaci vanodniho miru, abych zjistil, kde ti chlapci sehnali krale Vaclava a jak ho ptivezli do osmimilionoveil° mesta jako nejlepai prostkedek k pumpnuti bohataich blianich.

"Poslechni, ut vas tu bylo dnes trochu mnoho a vaichni zpivate stale tutee pisnieku. Jsem ochoten zaplatit penny za to, to zmizia i se svYmi kolegy.Mam jen" — kiuk byl jat podeztenim — "jednu podminku! ftekne§ podrobne, co via o krali Vaclavu!'

Oba druzi dva spolednici, kteii se pkiblitili, aby kontrolovali ptipadnY ptijem zpivajiciho kolegy, nyni s nedtiverou odstoupili. Zpevak sam polkl, pak se jaksi sebral a zaaal: "The king Wenceslas. . . Good king Wenceslas .. .

Ja . ." Nic, ignorant!

"To maa tak," pravim pouene, "to bylo Ceske knite a dnes je patronem naroda deskeho. Byl prohlaaen za svateho a piece jste se &ill, 2"e byl zavraaden na rozkaz sveho bratra!"

Kluk se lekl, ponevaa ztejme nechtel mit nic spoleoneho s vratdou. Pak si ale pomyslil, ze takovYmi insinuacemi se chci vyhnouti povinnosti zaplatit slibene vYkupne. Proto asi iekl: "My nemame tolik easu, ja musim udelat jeate celou ulici."

Ja: "Ale piece chlapee via, 2e kni2e Vaclav byl osvic,enY vladai v eechach a . . ." Safra!

No ano, ten chlapec nechodil do Ceske akoly a historie je v ka2dern state o poznani jina. 0 Jindtichu VIII., jen nebyl prohlaaen za svatato, protoie mel tolik ten, jet dal popravit, by snad veal vice. Myslil jsem vaak, 2e klukovi pomohu a proto jsem se vratil z minulYch stoleti do naaich dob: "Rozhodne vaak via, co to je mnichovska dohoda?!" Nic, jen vzpurnejai vYraz a male hnuti ke dvetim Aha, nechce zarueit, con je tkeba zarifeit!• To mi ua Ala na nervy. To je darebactvi od toho mladeho elovelta. Zpiva, si tu pted mYmi dveimi: DobrY kral Vaclav, nic o nem nevi, penize chce od Cechu, ruai zpevem pochybrie jakasti a vubee: "Out to tedy vem!" Ulidniku! Nedostanea nic, krome potadne lekce o sttedoevropskem dejepisu! Abys veal, dobrY kral Vaclav ut dam.° pied premierem Chamberlainem udelal jednu mnichovskou dohodu, poneva.dt kdyt stal v poli se sy Ym vojskem proti ptesile nemeckYch vojakti krale Otty, rozmyslil si celY ten stars/ problem Drang nach Osten, vyzval Ottu na souboj a dokonce dostal podle verahodne povesti za spojence andela ,jent s meeem v ruce vznaael se nad hlavou naaeho Vaclava, kdyt se Otto na neho chtel vrhnout. Je tomu prave tisic let, kluku mizerna, a takovou vac by sis ua jednou mohl pamatovat. 0statne jsme za ten mir tehdy zaplatili 120 vo10. a 500 htiven sttibra rani pokuty. Kdybys tohle veal, neodvalil by ses zpivat mi tu pod okny. A pokud jde o tu mnichovskou dahodu, tu pted tisici lety, platili jsme pozdeli mnohem merle za slu2by prokazane nemeckYm vladaHim. Ale kluku bidna, dej mi u2 pokoj, tady maa penny a mazat!"

Jen2e mladY mut, jena nic nevedel o torn narode ve sttedni Evrope jako jeho premier, a zakopl pri zkouSce o krali Vaclavovi, byl 112 prye. Jen za vratky naai zahrady se ozval vysoky hlasek: "Lakomec, lakomec!"

Obratim se a stojim tvati v tvo.t Vaclavu Ok., staremu osm rokil: "Go jsi to tomu klukovi vykladal! V2dyt' sv. Vaclav byl jen kni2e a good king Wenceslas, to byl na§ Vaclav IV." Stalo mne to piece jen penny, jim2 jsem vykoupil miCeni Vaclava Ok.

Ve

VitSTNIlt

sttedu, dne 18. ledna 1939.

Oddil dopisovatels 4.• Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Whom k vlastnimu rozhodnuti. kid Karel Jonag

els.

28, East Bernard, rxeas.

CELOR0eNil ZPRAVA teETNIII0 VYBORU, Z KNIH EADOVEHO ffeETNi110 A POKLADNIKA ZA ROK 1938 PftlJEM: Na funrti $5,682.74 366.17 Domaci ptispevky Na podpory 550.13 Ptispevky na Hl. ft d 256.19 Start diuh 50.40 DetskS7 Odbor 109.80 Od tiditelskeho vYboru 200.00 Rozlien pfij em 36.66 Celkem ptijem za rok 1938 Z roku 1937

$7,252.09 293.97

thrnem

$7,546.06 VYDANt

Na iimrti Na Vestnik Podpory Ptispevky na Hl. Rad Stars/ diuh 'lent DetskS7 Odbor SluZne fitedniku Vence zemtelYm elenum Za patovne Rozlidne

$5,621.25 109.50 248.00 190.25 48.45 110.04 280.00 105.00 24.68 417.53

Celkem vyclani za rok 1938 ZbYva, za pokladnikem

$7,154.75 391.31

Uhrnem $7,546.06 CELOROtNi ZPRAVA Z KNIH BIDITEIAJ ZA ROK 1938.

Pfijem: 'Pkijato z dolni mistnosti $1160.00 Ptijem z rozlienSich renter 51.03 Pfijem z divadel 35.15 Ptijem ze zabav 256.94 Ptijem rozlienS7 8.76 Celkem ZbSrvalo z roku 1937 Celkem Vydani: Na divadla Na zabavy Za vodu Za elektfinu Za opravu sine Za pojistne Slane vYboru Dane Rozliene vydani

$1,511.85 87.03 $1,598.83

Vydano celkem ZbYva, za pokladnikem Celkem Stay elenstva roku 1938.

Poeet 'lent zaeatkem roku 1938 Suspendovamich, roku 1938 Vzato za suspendace Na suspendaci koncem roku 1938 Vyloueeno rokft 1938 Zerntelo clenu roku 1938 No“Tch 'lent roku 1938 S ptestupni listinou pfijato

$1,073.89 524,99 $1,598.83

$

Poeet elenstva koncem roku 1938 Ptirttstek Menu za rok 1938 Stay elenstva Detskeho Odboru.

Poeet dit.ek zaeatkem roku 1938 Ptestoup1S7ch do tadu SuspendovanYrch roku 1938 Vzato ze suspendace Na suspendaci koncem roku 1938 Poeet novYrch 'dent roku 1938

26.08 125.71 36.00 47.11 56.06 174.88 168.30 124.33 315.42

347 23 13 8 2 6 28 3 359 12 39 4 8 4 4 11

elensky diuh.

Clenove koncem roku 1938 dlidi $564.78 94 elenil 37 Poeet 'lend do ptedu platicich 17 Poeet elenu je'• maji pfijeky proti cert Zpravy tyto podany Udetnim vY7borem za rok 1938, z tadovYch a vYborovych Utednikil.

VeSkere zaznamy a fifty shledany v dobrem potadku a balance se shoduji s penezi v bance.

Henry Novosad, Lidia Kubena, Jioe KozelskY, fidetni vD)or.

Chas. Keprta, ptedseda, John Holeeek, tajemnik. itad Rozkvet na Plains, C. 157., Anton, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry.

Zde podavam zpravu z flak vS7roeni schfize, je'Z byla konana druhou nedeli v prosinci v dome br. a ses. Fr. Schneidra. Navteva byla velka. Na roZnich maso peeene a rfizmich jinSich dobte ptipravenYch jidel bylo dostatek, a take to bylo elm zavlakt. Pti obede se vkchni dobte bavili a take to tak jaksi vyhliZelo, 2e kaNlemu dobte chutnalo, nebot' obed se zdrtel a2 do dvou hodin. Nekteti jsme vzpominali na Hlavni ttadovnu a na vydavatelstvo v redakci Vestniku, ale Zatinr se neobjevil. Po obede bylo veselo, stati, mladi a ta drobotina, vkchni se krasne bavili. Po tomto poveseleni jsme ptikrodill ke schuzi. Schfize byla zahajena ttemi pisnemi: "Ty slasti svobody", "Hej Slovane!" a "Kde domov map" Po vytizeni spolkovYch zalektosti nastala volba Atednikit. 1.1tednici byli naviteni jednohlasne vkchni stati, ale naS'e tajemnice pro S.P.J.S.T. povstane a podava nam jeji resignaci, 2e ona se s nami ji g vice nebude zlobit a na jeji misto at' si zvolime jineho tajemnika, a to ze mini rozhodne. A tak jsme jeji resignaci byli nuceni pitat a za tajemnika byl navrZen br. Fr. Schneidr, Wilson, Texas, a jednohlasne zvolen. ttednici jsou nasledujici: Jos. Cuba, ptedseda; V. H. Macha, mistoptedseda; Fr. Schneidr, tajemnik; H. A. Macha, Udetnik; Fred Kvetori, pokladnik a pi.

V. H. Macha, dopisovatelka. tJtedniky pro Slovanske Sdru2eni zvoleni byJos. Cuba, ptedseda; Ondtej Barli tek, mistoptedseda; H. A. Macha, tajemnik; Fred Kvetori, pokladnik.

Uiednici pro R.V.O.S. jsou nasledujici: Jos. Cuba, ptedseda; Jos. J. Macha, mistoptedseda; J. R. 8i lh an , tajemnik a pokladnik; J. F. Gerik, odhadei. Zvoleni v*boru odlo2eno do ptiki schitze.

Ujednano zaslat na Texaskou Matici VyMiho Vzdelani v Austin, Texas, pet dolart. Na to byla schfize ukondena zpevem. Pkiki schuze ustanovena na druhou nedeli v mesici biseznu v dome p. a pi. Kvetori ph Abernathy, Texas.

Bratte J. H. Huser v Granger, Tex, kdy2 jsme ukoneili naSe schfize, tak jsme zahajili zpe y a k tomu zpevu jsme meli u'SettenSrch pul to velke beeky tech penivS, ch not a to mutes vedet, jsme zpivali spravne podle not. Tentokrat to nebylo po suchu. VSecky ty pisne v tom sektu vyzpivali a jeSte nekolik jinYch zpameti, a kdy jig jsme se meli rozchazet, tak jsme si zazpivali "Zahnealy hory, zaSumely lesy, kam jste se podely naee mlade easy?"

Krasne nam tu zaprSelo, spadlo vody asi na tti palce a na druhS7 den padal snih, ale zrovna se topil. KaklYr se citi veselej.k. : em zdravi a pOtehnani tohoto S ptanim NT S Jos. Cuba. noveho roku. Vas, Pisnieka, kterou zpiva eely triharod.

Chust. - Jak jsme jig hlasili, v 1)7valem hlavnim meste U2horode bylo zakazano provolavat propagaeni heslo mad'arskych teroristu "Mindent vista" ( yeecko zpet), nebot' obyvatelstvo mu ptikladalo docela jinY vYznam a chtelo tim ilei, ere chce zpet, k Cesko-slovenske republice. trihorodane v posledni dobe zaeinaji zplvat mad'arskou piseri: "Legyen ungy mint regen volt" (At' jest tak jak bYvalo kdysi).

Nemecko hlasa. na Ndlchode plany, je rozdeleni eesko-slovenska jako malt' zakusek pied obedem. - Gazeta Polska, VarSava.

Strana 5.

Sheldon, Texas.

S novYm rokem, prosim Boha, at' me letos chrani neptatelska faleS", zloba ke mne ptistup nenachazi.

Zni to jako pohadka, ale to neni, co yam povim. Nedavno tu byl p. F. Dlouht a stkoval si, ze u nich v dome straM, ze jedne tmave noci jeke ani neusnul a citil, jak ho nekdo chytil za ruku, stiskl a pak odhodil. P. D. hned zavolal na jeho manZelku, tato je S • te nespala a pta se, co je. Ze pry neslySeli Z'adneho chodit po svetnici. Nevim, kolik bylo toho strachu. Ja tekla, moZna tam odpoeiva nekdo pod domem, snad zamordovanY Indian, a ta jeho due eeka na vysvobozeni. Ono to vypada, ze i u nas taky musi strait a to hnedle u cesty pod temi 4 duby. Nak psi kolikrat za noc doraZi na to strakdlo, bud' k tern zminenYrm stromfun u cesty, anebo k prasedi ohrade. To asi jak se pohybuje to strakdlo, jestli jich neni vice. ja, si myslim, 2e to mute bYrt nekterY duch z Kolumbovy drukny zde pohtberV. Aneb utede nekteremu sousedu rozdovadena prasnice a mlsa na 2aludech, ktere tam jsou napadane a zvykla si na ty ta.ludy a jeji praseei rozum si mysli, ze ma na ne monopol. Kdavi co by fikal jeji "boss", kdyby mu do rana dokulhala domt a mela pod 12ieku broke.

8. t. m. byl zde v Crosby zase krasnY film piemitan. Ty dye hodiny elovek zapomene, ze ma starost aneb nejake trapeni.

Letos byl ten Santa Claus nejakY podatenY, dal mi rueni kabelku a v ni jeete jednu, to jako na penize. Jiste budu mit vetei ptijem net v loni, ale 'tel, -ddyt' ja jeete tu starou taeku neproeoupala od penez, ta by jeete yydr2ela nekolik rokt, ale tato nova je modernejei. Take jsem dostala teploueke papuee, 2e kdy2 si je veer natahnu na nohy, tak jako bych byla pod pefinou a dobte se to sedi pti eteni, kdyl neleze za nehty.

Tak ma Sestfieka z Vidne mi u2 psala, ale ne mot, kam uz mohou jet bez pasu. A jak ti mladi lide mail praei., je to iclobte. Co je noveho, to Z"e mi asi dobte rime z novin. 0 politice nezminila se ani pSi slova, jestli je to zabrane, vubec nieeho jsme se nedoeetli ani mezi tadky, jak to tikava mSj starej.

Na Silvestra jsme to dotahli a2 do rana, neb bylo 5 hodin, kdy2 jsme dojeli dome. Mu g si jen ze to tikal hned loriskeho roku, ze pojede az v rode 1939 domft, a vypinilo se mu jeho ptani. Ale nevim, cc tikali u syna V., neb odtekl jit opatrovat vnuky, aby oni mladi mohli oslavovat Silvestra. Ja povidala, statiekum path rfUenec a ne tanec, a opatrovat vnuky, aby se nemusel modlit "neuved' nas v poku geni, ale zbav nas ode veech hlouposti, amen."

A tak koneim dcpis, posledni do Vestniku.

Good bye.

R. Koneena.

Rad Livezda Texa7y els. 47. v TEmple, Tex. Cteni bratti a sestry!

Tem, kteti nebyli ptitomni minule schfize, znamuji, ktere v3"Tbory byly jmenovany v Iednove schazi. teetni vYbor: Frank Mares, Jos. F. Fojtakk, A. Frank Sicanel st.

Resoludni vYbor Jos. F. Sefeik, Jos. Dana st., Louis Pavelka.

NemocenskY vS7bor: Frank Hejl ml, Johnnie Nenoik, F. F. Mikeska, Chas. Martinek a Jos. Nendik.

Ta y am sdeluji, ze tadzve poplatky byly z1d7'Seny o 5c mesiene. Doposud jsme meli 10c, a od prvniho lo • ezna bude 15c mesidne, a to z to ptidiny, aby se r/Yeil fond, tak abychom mohli &lat. splatky na fadovou budovu.

Opet jsme pfijeli pet novYch elenft do tridy dospelYch a site: Johnnie Peeneik, Della Ann Peenaik, Rudolf Mikeska, Lillian Evelyn Moil, J. F. Hudziet.z. A dva tridy Juvenille: Carolyn Janett Sala' a Alvin James Hejl.

Bratti a sestry, kteri jste byli pfitomni v nekolika poslednich schazich, kde2, bylo jednano ohledne tadoveho organisatora„ tato zale:htost byla, vyrizena ve prospech naeeho radu. Tedy se dostavte do prieti schfize, aby tato vec dosla vytizeni. S bratr. pozdravem, Jerry Dana.

Strana 6,

VtSTNtIC POCHOD l ASU.

Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.

Ptedne pfeji vgem elentlm Jednoty prospe g gt'astnY betnY rok 1939.

-nY a Mam pied sebou novou mapu Ceskoslovenska, ktera ukazuje jak moc jsou jeji hranice ostfihany Nemci, Uhry a Polaky, take na obyvatelstvu ubylo 4,900,000 obyvatel a 15,778 a yereanich mil krajiny se v gemi opevnenimi a vYstavnostmi.

6eska vlada pod Masarykem a Bene gem mod spolehala na Francii, Rusko a Malou Trojdohodu, Rumunsko a Jugoslavii, a take se dalo oeekaVnt se Anglie a Amerika nedopusti, aby bylo nagi stare vlasti ubli geno, proto ze ona byla napomocna porazit Nemecko a jeho spojence v posledni valce. Ale Hitlerovi spojenci vedeli, se Anglie donuti Francii, aby radeji donutili Oeskoslovensko k postoupeni tech odstkihanYch kraju, ne g aby . se gustily do vgeobecne valky. Ne lid Anglie a Francie, ale jejich pohlavati zradili Cechy a povolili Hitlerovi vziti ty kraje, ktere gadal. A tak lord Chamberlain a Daladier, bez svoleni parlamentu, rozkazali Oechum: Dejte Hitlerovi co gadd, aneb bojujte sami. Za okolnosti, v jakYch se nachazeli byvge obklopeni ze vgech stran neptately v mnohonasobne pfesile, tak museli povolit, aneb dat svfij narod vyvragdit.

Kdyby snad hned pfi zatizeni novYch hranic byli hned rozdelili cele 6eskoslovensko na pet neb Best mengich static a dali kaldemu statu jeho statni spravu, tak jak mame zde ye Spoj.

Statech, snad bylo by mogiiii ty rfarie narodnosti lepe spojit pod celou republikou, ne g jak byly spojeny. Porovnavam toto die na gich Spoj.

Statt. Kdy g se tyto ztekly poslu gnosti Anglie, melo tech tkinact kolonii jen tti miliony obyvatel. Z techto kolonii utvoteno bylo ttinact state, a jegte dnes, po 163 letech, mnohe z nagich 48 state nemaji ani pul milionu obyvatel a drgi se spoleene v jednom velkem nerozbornem svazu proti cizine, kde gto Ceskoslovensko, kdyby bYvalo hned rozdeleno na gest state, bylo by ptipadlo na ka gdY stat pies dva miliony lidu.

To ukazuje, se bez 'sebedtivery elovek moc nedoka2e, ale as prilis mnoho sebedfivery east() pfivede dloveka do nesnazi a tak se stalo vfidcum nagi stare vlasti. Ale ja posud doufam, ty rfizne ostfihane kraje tesko-Slovenska byly do jiste miry jako ffedy na zdravem tele a le bez nick bude lepe prospivat, pakli se bude svorne zachovavat se v gemi lidmi, ktefi tam znstall. Podle toho vYpoetu maji jegte okolo deseti milionu obyvatel, co g je vice neg ma Holandsko, 8vS7carsko aneb ty staty stateene prospivaji.

Nage Amerika ma take ICane men giny ze vgech narodil sveta, ale hrozi-li nebezpeei, v gechny tyto narodnosti dr gi a musi drget se toho, co nage vlada natidi, jak jsme videli v posledni valce. Nage vlada minuleho roku uainila velice zasluinou a dulegite pottebnou smlouvu, spojeni vgech republik jinni, severni a sttedni Ameriky v jeden nerozborny celek pro sebeobranu proti vgem naportim cizich diktatorn Doufejme, se se v mnohem ptatelske pomery cele Ameriky budou stale vyvijet pro spoleene dobro celku.

Ignac Paderewski, byvaly polskY president, specha do Polska, aby varoval nynej gi polgkou vladu proti pfili gne dfivete v Hitlera a jeho gkildc0in miru.

Lord Chamberlain ponekud se stydi, le se dal zastra git HitlerovYm gtvanim. Tedy ye schtizi v Rime fekl Mussolinimu, se Anglie stoji co celek s Francii. Mel 'Oak dupnout nohou a •ric Mussolinimu: Vyklid' vgecky svoje vojaky do pet dne, jinak Anglie a Fran' ze Spanelska, cie je vyklidi bez ohledu na dal gi nasiedky.

Padne-li vlada lojalistii a jestli rebelove pod Francem zvitezi, da se oeekavat, le Franco a jeho vlada bude nucena cleat to. co jim Mussolini a Hitler nafidi, na nkor Francie a Anglie.

Japondici ukousli moc velkY kus 6iny a nemohou jej spolknout. Hitler to alai praktieteji. On brad male kousky s pomoci jinYch, nejprve saarske (Wolf, pak as to dobte obsadil, vzal mai* zbytek stareho Rakouska a as to dobre

obsadil, vzal Sudety a Polsku a Uhersku daI za jejich spolupraci kus Slovakie a Slerska. Nyni snad kuje plany, jak by se zmocnil Ukrajiny, pak Polska, Rumunska, Uher a al' tyto svage ve sva pouta, bude postupovat proti Rusku. Jugoslavie (stare Srbsko, Nina, Hora., Hosna, Hercogovina a Chorvatko) asi padne za '°bet' Mussolinimu, as tento stravi Selasiho derne pleme v Habe gi. Nyni stragi Francii a chce jeji mengi kolonie, ale Francie pravi, se neda ani pid' sve zeme.

Jestli Japondici nebudou moci stravit to co ukradli Oine a Cina bude dostavat stale zasoby od Ruska a Anglie, doufejme se behem pfigtich par let to loupe gna a vragedna. vYprava Japonska se tak vyslili, se bude prosit Oinu, aby je nechali jit k mame a dr geli Oinu jak byla.

Nage vlada eili zastupci lidu, jak ye Washingtonu tak v Austinu, maji tisicere plany, jak by se mohli zavdeeiti svYm voliefim, aby opet byli voleni, ale mnozi to skuteene snad mysli pro dobro celku.

Az doposud velke a men gi platy fitedniku neplatily clari z pfijmu, a take dr gitele vladnich bond& jichg je kolem etyficeti bilionu, neplatili z techto gadnYch dani. Nyni maji ptedlohu pied kongresem, aby ty vladni bondy a vladni slugby byly povinny platit dan. Take ma nag president ve svem poselstvi ladost, aby Spoj.

Staty se lepe vyzbrojily, jak na zemi a vode tak i ye vzduchu, jelikog v dnegni vYbojne dobe neni radno dilvefovat tern dobYvadnYm dravcilm, jak jsme videli v Evrope a Asii. Napoleon pravil, Huh je na to strane, kde jsou veal kanony.

Do konce ledna ka gdY dobrY americkY °bean mel by sobe zaopatfiti volebni pravo, aby mohl sveho volebniho prava poutit. Mame k °deka,vani, se behem tohoto roku budou rtizne zoneny pfedlogeny k volbe, jak statni, okresni tak i mestske. Tedy nejen musi, ale i geny by se meli volebnim pravem. KaZdY, kdo neni posud zaopatten obeanskYm listem, mel by sobe to pravo zaopattit, aby mohl dostat pine obeanske pravo a takto nabyl vice va gnosti nejen pro sebe ale take pro svoje ditky, v teto smesi vgech naroda sveta. na pude Ameriky.

Tai mne velice, se na ge Jednota S.P.J.S.T. zdarne pokraeuje. Zadatky jsme men velice take, ale dnes stoji na prvnim miste v gech podpurnYch jednot ye Spoj. Statech, heal dal a poroste jako snana, koule, dim vice se otadi, tim vice roste. Dobte vedene mime zabavy velice pornahaji lakat nove eleny, a kde jsou vet gi sine ye vetgich mistech, to domnivam se, se natadi na ukazovani pohyblivYch obrazkil (moving pictures) deskYch a anglickYch, bylo by vitane a dobte nav gtevoirane a se by to pkineslo dobre ptijmy. Snad-u nas v Houstonu v sini Pokrok Houstonu mohly by davat obrazkove Pfedstaveni alespori dvakrat tYdne a take pfi divadle mezi zmenou scenerii mohly by bYt obrazky pfemitany. Ka gcla takova, zabava dala by pfilegitost girgimu obecenstvu lepe se seznamit s nagi Jednotou.

Houston se opet flea do poptedi se stavbami.

Letos za 14 dni maji ji2 pies milion dolartl povolenych novostaveb. V Toni bylo $25,500,000 na stavby povoleno, take Houston se stal patYm mestem v celYch Spoj. Statech ye stavebnim ruchu.

Domnivam se, '2e by na gemu statu velice prospelo, kdyby zde byla zatizena vgeobecna mezinarodni universita (Pan-American University), kde by se mohli studenti tech 21 republik spoleene se lepe seznamit pti vyuCovani tech ruznych keel.

Mezi Houstonem a Galvestonem, kde jsou krasne louky a motske zalivy a mirna klima celY rok, bylo by nejvYhodnej gim mistem pro takovy ustay. Letog ni zimu mame velice mime poeasi. U nas dosud ra ge. kvetou a jirie-sjirni. kviti.. Dosud nejnigg i tePlota byla 31. nad nulou na otevfenYch mistech, ale v zatigi nemrzlo. V Ike take teplomer Indio kdy vystoupi pfes 90 stupriii. Ten mokskY azurovy vanek zahani ty horke zapadni \retry a v zime zase severak a ledovici. Mame zde nekolik mnohonasobnych milionafti, ktefi by mohli mezi sebou lehce sehnat deset milionft na gkoly a jejich zatizeni a dal gich 10 milioml na zalotiu, z ktere by mohlo 13$it vypomithano chudtim stu-

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939. dentilm. Budu o tom psati do zdej gich novin a uvidim, co na ten plan na gi bohaci teknou.

LoriskY rok nebyl takovy jak jsme sobe ptali, ale doufejme ze letogni, nebude-li lep gi, alespon by nernel bYti horgi.

Lidske pokoleni Zije na teto zemi jedno za druhYm jen kratkou dobu a kdyby svorne silo, za ty tisice let co zeme vychladla, mohlo vytvotiti pravY raj na svete a v gecky pekelne diry mohly bYt zaveZeny piskem a hlinou a osazeny ovocnYmi ,stromy.

Lid byl balamucen a jedna narodnost Stvana proti druhe, a tak v roz gtepeni nekolik jednotlivcii zmocnilo se zdrojA celeho sveta a ten obyeejnY lid nosi ty okovy dale. Pan Buh s nami a zle prye. tleniim katlu NovY Raj, cis. 71. v Penelope, Tex. Oznamuji, se begici rok 1939 budou zase schfize vgdy prvni nedeli v mesici ye dve hodiny odpoledne. Kagdy 'den jest povinen do schfize se dostaviti, aneb svoje mesieni poplatky u tajemnika zapraviti. Za gadneho tad nebude posilati poplatky na Hlavni ftad, tudig kdo se nevyrovna, bude suspendovan a po ttech mesicich vyloueen. Bratti, vezmete to na vedomi a dle tohoto usneseni se zafidle. tfednici zvoleni v gichni stari aklamaene.

Broth, dostavte se do schtize dne 5. imora ve dve hodiny odpoledne. S bratrskYm pozdravem, -Tom Pfikryl, tajemnik.

Iiad Svaz techoslovanii, Cis. 92., Fort Worth.

Mili bratti a sestry!

Jak jsem ji2' posledne oznamila, ptigti nedeli dne 22. bude taneeni zabava v na gi sini, pti ktere fidinkuje peknY a oblibenY orchestr Cyrila Pokladnika z Dallas. Zaeatek v 8 hod. veder a hrat budou as do 1 hod. Srdeene zveme vgechny nage ptatele a zname, bratry a sestry, a doufam, se se dobfe vytaneite, neb pfi tak dobre hudbe se nohy samy toei, se ano? Vstupne jak obyeejne, pani 40c, damy 25c.

Minule jsem opomenula podekovat sestram, ktere ptispely do kuchyne, tedy srdeene diky, a ktera infigete, vzpomerite zase na nedeli, neb neni nic lep giho ke kafieku, jak dobre pedivo.

0 ostatni se postara zabavni vYbor. Tedy na shledanou v nagi sini pfigti nedeli.

Srdeane zdravi vgechny etouci, Marie Juranova.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Oznamuji yam vgem, ktefi vgichni byli zvoleni ye vYroeni sokolske schfizi do rtiznYch Jsou to nasledujici: starosta John Beeka, mistostarosta Joe Mrlik, jednatel J. F. Hou gvieka, pokiadnik Anna Milan, dopisovatelka Millie Polagek, obstaravatel divadla a rtiznYch programt John Beeka. MajetkovY vYbor ztistal ten samy. Zabavni vYbor: Joe Mrlik, Stanley Ktenek, W. Easley, Fred Mrlik, V. Hejl st., sestry: Anna Milan, Mary Martinet a Frances Hou gvieka. Koneene na gi divadelni ochotnici se rozhodli, se nam zahraji divadlo, ktere ji g delgi eas nacviduji. Pry to bude v nedeli dne 29. ledna veeer. Tedy si to v gichni pamatujte a no.vAtivte nas. Pozdeji oznamim lepe. Bratti a sestry, nezapomerite na sokolskou schtzi, ktera se bude konati ve stfedu veeer dne 18. ledna.

Koneim s pozdravem na redakci a v gechny ostatni. Zustavam vase dopisovatelka, Millie Polagek.

Houston, Texas. upozorneni aeniim oclhoeky els. 1, Slovadskeho

vzajemne pojigrujiciho spclku proti ohni a v Houston, Texas 13ratti! Dostavte se do pti gti schilze, ktera se kond posledni sttedu v mesici lednu (dne 25. ledna 1939) v mistnosti tadu Pokrok Houstonu. Dulezite jednani, pokyny a zmeny pro delegaty do letanbo sjezdu.

Frank Andinec:pfedseda, Jan BilY, tajemnik.

Junacke tabory (CCC) provedly ladouci odvodneni, terasovani a dal gi zabezpedeni pro zachovu pudy na 11,500.000 akrech, vlastnenYch jednotlivci. V teto prozirave akci vypomanala jim 61.000 farmatt. Casti vymrskane ptidy byly bud' zalesneny ci promeneny v pastevniky. Na podobnou zachovnou praci vydkasa v 18 statech celkem 38,000.000 akrii.

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939.

JAN MASARYK PROMLUVIL V NEW YORKU. Do New Yorku ptijel v patek 6. ledna po lodi Washington Jan Masaryk, laSivalS7 vyslanec republiky v LondnSrne. Zahajovaci ptednaeka jeho ohlaena byla na t,STZ' patek v 8 hodin veeer v divadle McMillin pti universit y Columbia na 116. ulici a Broadway v New Yorku. 0 ptednaeku jevil se mimoradnq zajem, jak se strany americke, tak i eeske vetejnosti a divadlo bylo davno pied zahajenim ptednaeky napIneno do posledniho mista.

Xcly2 Masaryk vstoupil na jeviete, byla mu iuspotadana nadeena, ovate shromaldenim. Leon Fraser ptedstavil teenika obecenstvu, jako svedka truchlbjch uddlosti zatiov3ich a elena naroda, kterST se stal "tivou obeti na oltari miru l " — Masaryk zahajil svou tee omluvou, vzhiedem k neptipravenosti k ptednaece pied tak v3iznamnou audienci, ale pravil, ze ptedmet, o nemt ma mluviti, zaplfmje jeho celou mysl. Jest to "civilizace v 'nebezpedi". Uvodem poukazuje na jmeno lodi, kterou ptijel, jet nese jrneno "otce vlasti". Dale pokraaoyal: Na lodi dvema tketinami pasaterii byli uprchlici. Vidal jsem hrozne veci: nevinne trpici obeti za cizi htichy. Uvedu jeden klad: Byli tam mut a tena, oba asi tticatnici s dvema detmi, ye veku etyk a eesti let. V posledni den plavby, kdy se udeluje zpropitne stewardovi, onen uprchlik pravil k stewardovi: "Mam 150 dolara a nemohu varn dati petku zpropitneho, jelikoZ onen obnos by mile schazel. Dam y am vaak zAnovni oblek." Steward, kterS7 byl tea Nemcem, jemne ,odmitl onen dar, chapaje sitraci. Jest to dakazem; ze podkladem naaeho jednani jsou piece jen zasady lidskosti.

Po tomto Uvodu Masaryk ptikrodil k vlastnimu thematu sve keel, ktera prave proto, ze nebyla ptipravenou, spise fragmentarni, razu improvisaeniho — arcit' podlotend jednotnou linii — byla. neobyeejne pasobivou. Mela jadro, byla hodne ironicka, protkana stiravou satyrou a neschazelo ji tet na zdravem humoru. jimZ se vyznaeuje povaha Jana Masaryka. Tento humornS7 raz Masaryk poutil pie charakterisaci raziVch 'ChM, jimit se bezdeene prozrazuji de, jicht snahy a cile nejsou prave takovSrmi, aby vyplvaly z pevne vyhraneneho nazoru na veci a udalosti.

Masaryk zdfiraznil y e sve ptednaece sraj demokratic0 nazor, kterS7 vaak reklamoval jako ptesvedeeni veteiny lidstva, jet vaak jako takove se nestava kolektivnim vSTrazem -ptedstavitelz demokracie sveta. Pravil, ae ptieinu nynejaich neblahSrch pomera politicko-hospoclatskSrch slum hledati v nedaslednosti demokracie, jejit ptedstavitele v ureitYch vetaich statech nestali pevne na zakladnich zasadach demokratickeho nazoru sveta. Prohlasil pak ureite, ze u diktatora neni techto fundamentalnich principd. Rekl pak: "Moje mala vlast jest. pencladem, jak by se nemely chovati male zeme, ktere krome oddanosti k pevne stanovenYm smlouvarn, maji se tea peipravovati k tomu, aby mohly odolati naporu nenavistnYch sil. eeskoslovensko piing verilo danYm slovilm a plneni zavazku, lee pees to bylo piece peipraveno.

Peed 20 roky bylo prohla§ovano, ze valka byla vedena za zabezpeeeni demokracie sveta. Co z toho vaeho dnes zbylo? To vie, co nam jest, tak drahe: svoboda Presvedeeni, svoboda jednotlivce — to jest. dnes v Evrope potlaeeno. Vetei Cast Evropy jest nyni v vorobe. Bylo naai chybou, ze jsme prilia vetili. Ale jest nesporno, ze zakladni principy demokracie, svobody, trvaji.

Neuvedomili jsme si, ze sily zla mohou nabSrti ptevahy. Ale jsem pevne ptesvedeen, ze zakladni za.sadY lidstvi budou pine uplatneny.

Musime si vaak pevne uvedomiti,ze v Evrope eadi ae veal east Evropy jest nyni ovladana nenavisti, zaatim. Jest nveem jit povaze demokracie, ze neni vne. glove v'bojnou; jest vaak vYbojnou po niterni strance veci: jest duchovnim odbojem proti zlu. Dokud si vaak vaichni lido, \raice v demokraticke sady neuvedomi, ze musi se postaviti po bok jeden druhemu, bez ohledu na hranice a stat, do to doby neni nadeje na vittzstvi dobra a spravedlnosti. NenahradIme-li zlo dobrem, pak

V t STNiK naae civilisace ma laSrti znieena! (Boutliq potlesk).

Masaryk v dalai feel pravil, ze nebyl od 'ankh osudnSich ,dnd zatioldtch doma, ve sve vla,sti. Ale vial a setkal se s lidmi, prichazejicimi do Anglie z Oeskoslovenska. Byli to lido, kteti se stali exulanty za to, ze nic zleho neprovedli. Jedine veeili -- a to se jim stalo osudnSim! Mluve o Anglii, pravil, ze dely se tam podivne veci. Ale nyni se jit vi i v Anglii, ae "mnichovska, dohoda pachne." Ja, kterY pateim tea, jako muj cel' narod, mezi obetovane, mam k yam veem jedinou prosbu: naiS narod Yeti v demo.kracii; pochopte, ze to, co se nyni deje v Ceskoslovensku, neni ,jeho dilem!

Promlouvaje pak pilmo k Americe, prohlasil, ze nezastava vojenskou intervenci Spoj. Stat.(' v evropskYch zaletitostech, cot vyjadtil takto: "Amerika mute zachranit Evropu nikoli tim, aby tam ela bojovat, riSlarZ trvati na tom a tvrditi, ze neptipusti ye svS7ch hranicich nektere z onech veci, jet se deji v Evrope. Jestli vy, Ameridane, se nevzchopite v brzku k einu, bude to jia pozde. Jste vzdaleni tit tisice mil, ale nejste bezpeenYmi, protote mravni choroba Teti stratosferou rychleji, net nektere z onech balonkfi, o nicht jsem Ceti v novinach".

ZdOraznil, ae nynejei situate v Evrope jest peechtodnou, nikoli trvalou a pravil: "Mtij narod byl peipraven k nejvetei my vgichni! Ale jak bylo lze bojovati, kdyt nebylo to jen Nemecko, ale Francie, ktera strnula, spolu s ni Anglie, a pak to staly jeate dalei dva staty! Zdtrazeiuji, ze moralni sila mai° naroda byla nejsvetlelSim zjevem v one dobe. Nebylo nic veteiho v onech dnech! Jsme peesvedeeni, ze Sudetsko peijde jeete jednCu peed forum. sveta!"

Na dotaz o Rusku v dobe krise, pravil Masaryk, ae Rusko bylo ignorovano zapadnim svetem. Pravil, ze "naai byli v srpnu ye spojeni s Ruskem. V Anglii odmitali pomoc Ruska a Rusko vubec. Prohlaeuji, ze nematete nedbati Ruska. Doufame, ae velke Rusko se vrati a mocne zasahne do svetovYch dejin!"

Peedsedajici pak vyjacleil srdeone diky Masarykovi za jeho 'tee, ktera hluboce zapilsobila na vaechny peitomne, jicht jmenem tet tlumoei neskonalSr dik, cot bylo provazeno opetnou ovaci celeho shromatcleni.

V KOg ICiCH STALE VETS VYSTIOLIVENt. Preaov. — Lide v mestech, ktera se dostala, po videriskern rozhodnuti do mad'arskeho zaboru, clnkladne vystiezliveli. Nejsou zklamani jen Slovaci, kteti znstali, ale obrovske zklama ni. jest y faclach tech Mad'arn, kteti se nemohli chelcati dne "osvobozeni" z eeskeho jarma. Tech nekolik dne po obsazeni Koko a stejne i jinYch most, mela se dobee chudina.

Mad'arg ti clustojnici dostali od syYch dosti drobnYch penez, ktere v pravem slova smyslu rozhazovali. Dostal katclY, kdo prohla.sil, ze je Mad'ar a dostal dvojnasob ten, kdo k hrdernu vyznani peipojil, ze dva•et mkt trpel. Dustojnici jsou zy ldetni kastou v mad'arskeni narode a jako takovi maji uraita prava, ktera jim dovoluji na peiklad beztrestne spoliekovati eloveka.

Polieek za slovenske slovo.

Na nadrati se bavi velitel nejake menei jednotky s civilistou. Peijde k nim asi dvanactiletY chiapec, kterY se na cosi pta — slovenssky. Osvoboditel si ho chvili nev2ima, ale kdy2 chlapec svilj dotaz opakuj•, cbrati se k nemu a beze slova mu viepi polieek at chlapci s hlavy eapka sleti. Vobchodech se mluvi dale slovensky, ale opatrne. Katcle slovenske slovo povatuje se za provokaci. Jdou d ye studentky po ulici. Hovoti slovensky, kdyt se objevi dva mad'areti vojaci a ptaji se jich — peirozene mad'arsky — jakou hroznou feel to mluvi. Filmy, vyhlaeky jen mad'arske a nyni se pokraeuje v soustavnem vylueovani slovensk'ch a deskYch dasopia

Strana Z Vojsko °deg°, rnesta jsou mrtva.

• Nejlepe to charakterizuje skuteenost, ze prnrnyslove podniky, ktere je'Ste peed etvrt rokem dobee prosperovaly — propoueteji zamestnance. Tak dobee prosperujici pivovar Baurnebel v Koeicich propustil 90 procent zamestnancil, Stejne strojirna Poledflakova a mnoho jinYch podnikd znaene ornezilo vyrobu. Presto, ze neni je'StC's peesne-stanovena hranice, zaealo se pracovat v soultromYch kam•nolomech v Ruskove, ktere patti eechovi M2. Minatu. Stejne se cbsadil i statni kamenolom. Price se provadeji neodborne a •yznikaji tak velke Skody. Oct ledna se rod rozdeliti mezi thud' lid 148 vagona cukru a 17 milionu litre mleka. .81:pove kiiie mail konjunkturu.

Peed nekolika dny, patrne jako nahrada za, energickou vojenskou spravu, ktera mesto dakladne vyeistila od zidu a Slovakti, ptiely pry& skupiny Nyi laskaresztesek (Aipove krise). V Mad'arsku je jejich einnest dost brzclena, ale tady na Felvideku mohou feclit svobodne. V koeicich se jejich einnost projevuje tim, ze eas• od easu rozbiji vVkladni skein. Nemine dne, aby se nehlasila nejaka jejich "einnost". Ma y -nekrslivojznakymistech,kdjn trochu monosti. Ke keit' peipojuji jeete eipku, ktera sm'eruje na — Slovensko.

PeknV exemplar.

V K:eicich pitsobjla nekolik rokil mad'arska spisovatelka Boris Palotayova . Jeji mantel dr.

Boehm b'val Ceditelem Pr vni pratske pojiAt'ovny. Palota7,70va byla velmi east3"im hostem koMckeho Racliojournalu, kde se provadelv leji prate. Naposledy to byla hra Wolkerovi. SlovenskV peeklad byl vysilanS7 10emi stanicemi. V Prate bYvala valy vitena jako peecIstavitelka a propagatorka slovenske tvorby. Nyni pile hnusne elanky o eSR. Kosice mestern pensistii.

Za pozornost stoji navrh ohlakvanY nim tiskcm. aby se vlada rozhodla dirigovati do Ko2i.c vaechny pensisty z Mad'arska. K jejich ubytovani ma b3-7ti poutito budov, ktere postavila esl. vlada pro statni zamestnance.

Pensiste by podle navrhil mchli bydleti v bytech zadarmo a o to by jim mely bYti sniteny jejich potitky. Je to smutnY osud mesta,, ktere melo v eesko-Slovensku vaechny peedpoklady k rozvoji.

Ti, kdoi V kogickYch obchodech, ktere jsou po invasi "osvoboditeld" vyprodane, objevily se zajimave napisy. Na yYznaenem miste je tabulka tern, v norm se uvadi, ze je povinnosti d'a" skeho obyvatelstva podporovati takovYkterY byl "aeskou" vladou poekozovanY. Takove prosby jsou .zejmena na •olochodech, jejjcht ma„jitele za. 20 rokil zbohatii a ze svYch b;s'7valYch obchodnich kumbala vybudovali moderni velkomestske obchody.

Dva day ne gt'astre mad'arky.

Majitelka nejveteiho hotelu v Koeicich Pauszova byla peesvedeena Mad'arka at do techto dne. Ona dala iniciativu k zakoupeni koberce cd nadrati, po norm by kra.eeli mad'areti osvoboditele k dOmu, kde byla slavnostni m'Se. Koberec se vaak nekoupil. Pozdeii slibila prvnimu mad'arskemu vojakovi 20 tisic. kterY peekroei stare mad'arske, hranice. .Nyni tato peesvedeena Mad'arka prohlasila veliteli mesta gen. Halaszovi, ze v jejim tivote jsou d v a n e a t' a s t n e dny: prvY, kdyt, Mad'ati v race 1919 opustili KoSice a drub', kdy2 v rote 1938 priali zpet.

KALENDAR. 22. ledna. — Divadtri "Hasfei reclou". sehraji ochotnici v dallaskO Sokolovne. Zaeatek v 6 hodin weer.

29. ledna. — Divadlo ochotnikir v Sokolovne ye Fort Worth. sehra5. Unora. — Divadlo "StrSreek z ji ochotnici eadu atefanik v Houstonu.

12. finora. Zpevohru "Cikaneeka" sehraji ochotnici i'adu Pokrok Houstonu.

Strana 8,

VESTNtK

Zeny jsot takove, ja

nit i

u je

Dorothy Blakova.

NE8Ni teny jsou opravdu marnive, umelD kovane, prazdne, honici se jen za rriznYmi za,bavami a rozptYlenim. Blaznive, neklidne, pteletave a stratlive neznale tivota.

Ale to jsou takove. jako jsou, ptotote se zda, ze je muti takovymi chteji mit. Mut je stale panem vteho tvorstva, tteba se pro tu irlohu nijak nehodi. Co si pfeje, to se stane. Vlastnosti, ktere se nepotkavaji s jeho souhlasem, museji vymizet.

Domacka Lena vymird. Mut o ni nestoji. Inteligentni Lena neni take tadouci, nebot' on se ji boji. Take nestoji o schopnou term, jakou lze dosud najit na venkove, jet spravne °via, dank ptedstavuje idealni mantelku a drutku.

Nebo, jestli si ho z nejakeho nettesti vezme, naloti.na ni vtechny odpovednosti. SiIni, sobestaeni muti po celem svete dnes ziji z ten a nijak se za to nestydi. Jette si z toho tropi terty.

Rikaji, ze jejich draha tinka na nich tetti.

Muti dnes nechteji solidni vlastnosti u ten.

Touti po lehkych pamlscreh, ktere by mohli pojidati tak tikajic ye stoje, a tak teny se staly tak stihlymi, ze se nehodi pro vettinu biologickYch toelri. 2eny se dnes maluji a ptedelavaji, ze by v nich Adam jiste nepoznal svoji privodni drutku.

Prod"? Protote muti touti po takovYch tvorech. Muti dnes tiji ve hravem svete vlastni vyroby, pinem svirdnYch obrazkri a hesel, desice se skuteenosti a obavajice se odpovednosti. Ve svete, v nemt ustaviene duni nabubtele fraze, neznamenajici v podstate nieeho.

Je pravda, ze teny uz nejsou budovatelkami domova. Nebot' jen zkidka, kdy najdou nekoho, pro koho by mohly budovat domov. Zena instinktivne hleda nej yytti typ mute, net si ztidi domacnost: positivniho mute, schopneho se o ni starat a tivit deti a domacnost.

A kde je mut? Pro kateleho mute, schopneho probudit v tene onu smes oddanosti a vatnive ricty, kterou pies vYbuchy smichu, jet to posledni slovo vyvola, katda tena citi k muti, jej opravdu miluje, a kterou katclY mut ma v tene probouzet, je nadbytek ten. Zen ochotnYch se prori plahoeit, ochotnYch pro p umrit. OchotnYch jit za nim kolem celeho sveta.

Velci muti, positivni muti vtdycky najdou pravou term.

Avtak positivni mut na nettesti vymira, ustupuje negativnimu muti dnetni doby. Muti neschopnemu unesti tenu s yYm chovanim a gentlemanstvim, neschopnemu naudit kohokoli eemukoli o tivote. Sam o torn nieeho nevi. Je to takovY Petr Pan, kterY nevyrostl a nerna Umysl vyrrist. Utetti si tim namahu, nebot' by to mohlo bYt neptijemne. Je to tento mdly mut bez ohne a inspirace, ktery cirri rodinnY tivot tak otklivYm, ze teny jsou odhodlany ueinit cokoli, aby se mu vyhnuly.

TakovY mut dostava tenu, jakou zaslouti. Je to jen menecenna imitace bYvale teny, a muti si take vie netadaji. Ona take se dotaduje jen toho, co oni jsou schopni ji poskytnout. DtevenY sklaclaci &rim, kterY dlouho nevydrti. Tovarni nabytek, jen se brzy rozpadne. Ne prave tperky. Bituterie. Sensace. Rozbkedlou hudbu.

Zmrzaeene pojeti velkYch literarnich del ptedkladane lidem v podobe MITA Umely tivot ve vtem vtudy a nic skutedneho, velikeho, uspokoj uj iciho.

Muti se domnivaji, ze to je to, co teny chteji, ale ve skuteenosti je to to, co oni sami chteji, protote v nich cosi vymtelo, co by je bylo &lye napinilo hanbou.

Mut by mei bYt dutevne i telesne panem teny, udit ji a vest cestou, kterou by mela jit. Jell teny jsou ttastny a spokojeny. Jakmile vtak v tom ztroskota a stava se jako tena nespolehlivym, neodpovednYm a negativnim, tu teny pozbudou jistoty a stanou se marnivymi. Hledaji rozptYleni, snatibe se vtemotne uniknout vlastnimu neklidu, jeho pkieinu samy neznaji.

At na nekolik vzicnYch du gi teny nepracuji proto, ze chteji. Kolik ten je v kancelakich nebo tovarnach, ktere by mely jasny pracovni cil, karieru? Ani jedna ze sta. Jsou tam, protote maji vice priletitosti stYkati se s muti net doma. Odchazeji z domova, hiedajice sveho tidelu jako teny. Hledajice positivniho mutneho mute, kterY by je byl schopen utivit a dat jim vlastni domov a deti.

Ale misto toho tena nenaleza sveho pana a mantela, kterY by si ji vzal a tvoril, aby v§echny tivotni strazne a nehody staly za tivot, nYbrt moderniho mutika, kterY neni schopen nikoho nidemu naudit, neschopen udelat si plan a jednat podle neho. Jsou to marnivY a neodpovedny veselY brach, jen deka, na kousek Stesti, doufaje, ze se prihodi neco zazraeneho. Boji se ten. Boji se tivota. Boji se sam sebe.

Buh ji bud' milostiv. Neni veru s podivem, ze si bere to neftesti k srdci a neni ochotna rozmnotovati jeho neftesti, rodic mu deb.

Se spravnym mutem ptijde Lena v gude. Ale mono ji vytYkati, to neni ochotna delft neznamemu svetu s dlovekem neschopnYm udelat rozumnY plan, snaget obtite a sledovat nojakou St'astnou hvezdu vyjma vlastni pohodli a vYhody?

Je-li nekde mut, jen vymyslel plan nejakeho krasneho dobrodrutstvi nebo statedneho podniku a nenaS'el tem', ktera by ph nem stala, ukatte mi ho. Velci mut, positivni mud nalezaji svoje prave telly, ale je jich tak malo, to jejich hlas neni temet slySet. DneSni muti jsou zrnekeilej gi a mene vytrvali net teny a neskonale neschopni odvatovat se nebezpeei. I telesne jsou muti podradnejS1 Jclete kamkoli na tanec a spatrite tam krasne, bystrooke, stihle divky se smutnou sbirkou chabYch panakti, kteti, podle jejich redi soudic, maji stejne ubohY mozek jako telo.

2eny stale maji svoji tivotnost, podivne instinktivni jasnozfeni, velkolepou schopnost idealismu a vernosti. Nasledovaly by praveho mute at k smrti, kdyby stal za to, ale zatim nikoho ani nenapada, aby je o nee° takoveho potadal. Vte, co muti od ten tadaji, jest, aby byly zabavne, nieeho od nich nechtely nebo nedelaly nic potetileho. Zeny zatim nosi idiotske taty, ktere pro ne navrhli muti, a planuji jejich DOstavy do podivnYch podob, teny nosi na hlavach podivne plstene kokrhele jen proto, ze to prospiva, obchodu, a tklebi se jako buldoci a behaji po noenich klubech.

2eny to delaji. Vtdycky delaly, co se od nich tadalo. Mut je panem vtech tvorii a udava ton.

Dopouttime se nejrrizneltich potetilosti, ale nejsme proto tt'astny. Nejsme spokojeny ani uspokojeny. My vtechny mame svrij sen dokonaleho druha a mantela.

A ty z nas, jejicha sen se vypinil, pfedkladaji nam po celY tivot nate velike tajemstvi a kikaji "Potehnana jsem mezi tenami", a lituji ostatni.

Dnetni ripadek ten neni zavinen chybnYm vzdelanim. Je zavinen iipadkem mutt" VetS'ina ten unika z ohlupujiciho vlivu S'koly v sedinnacti letech, ale mai dasto at do petadvaceti let jsou povzbuzovani \refit, ze tiVot nebude od nich tadat vic net dobte zachazet s mieem v tennisu, footballu nebo golfu.

2eny jsou nesmirne ptizprisobive. Povezte nam, co chcete, a my se tim staneme, i kdybychom proto musely zmenit svoje vzezteni. At' muti potaduji domackou term, a ona se brzy navrati. Muti udavaji ton a my nrateme jen podle neho tancovat, protote je nas tak mnoho.

Ale v srdci toutime, aby to byl jinY ton.

"Hoti, to nemate poneti, jak se dtiv jezdilo na moti," vypravel start morskY vlk. "Kdyt si vzpomenu, jak jsme mivali pkedpane Lodi tenkrat, kdyt bylo objeveno zlato v Kalifornii!

Jednou ke mne prisel jeden elovek — byli jsme uz osm dni na ceste — a povida.: "Pane kapitane, musim dostat naky misto na spani." — Jatku: "A kde, u d'asa jsi spal doposud?" — "Dosud?" povida, ten chlapik, "jsem spal na jednom muti, kterY mel morskou nemoc, ale tomu jest ted'ko lip a ut mi to nechce dovolit."

Polaci jsou ohroteni ztratou osmi milionu Ukrajincti, protote si chteli ptilta rychle privtelit na Tainsku. — Ordre, EMU. 800,000

Ve stfedu, dne 18. ledna 1939.

NOV1 ZPUSOI BOJE PROTI BOMBARDOVACIM LETADLUM. Jette pfed nedavnem byla za nejdokonaleiti obranny prosti-eciek proti bombardovacim letadlirm, prevadejicim nalet, povatovana rychla, stihaci letadla, majici prrimerne dvojnasobnou rychlost, velkau pohyblivost a manevrovaci obratnost. Ale prave tato rychlost byla nyni u modernich bombardovacich letadel vystufriovana tak, ze se stihaci letadla nestaeila piizpriscbit, takte tato dtivejti metoda ochrany, jak dokazal'y i prakticky zkutenosti ye Spanelsku, selhava. Aby byla rieinnost stihacich letadel snitena na nejmenti miru, konstruuji na pfiklad y e Francii dvoumotorova rychla bombardovaci letadla s dokonalou yyzbroji, jejichz zasahuji vtechny prostory kolem letadla a mohou rieinne bojovat i s pohyblivejtimi stihaekami. V anglicke "Royal Air Force Quarterly" uvefejriuji zajimavou zpravu o zpusobu boje proti takovYmto rychlYm, delete vyzbrojenYm bombardovacim letadlrim.

Jsou to tak zvane "beranidlova letadla" t. j. rychla, lehka a pohybliva stihaci letadla, ktebojuji proti bombardovacimu stroji tim, ze je pilot je pti manevru naridi na mene pohyblive bombardovaci letadlo a necha je na ne vpine rychlosti, pokud motno shora, narazit.

Sedadlo pilota takoveho "beranidloveho letadla" je posunuto pokud mono vzad, je motna je lednoduchYm pehybem oddeliti od vlastniho letadla tesne pied sratkou a snesti se sam padakem k zemi. Ochranu proti sttelam protivnika z bombardovaciho stroje troll pilotu v pcsledni fasi boje zpfedu jednak dobre krytY hvezdicovY motor, jednak specialni lehkY pancik. Tato letadla mohou bYti vyrabena pomerne levne, nebot' v nich mute bYt poutito pomerne slabeho motoru a rychlosti docileno co nejvettim cmezenim nosnYch nloch. Take nemusi bYti toto letadlo nijak zvlatte vybaveno drahYmi ptistroji, ktere nejvice zvytuji cenu katdeho letadla. Jit to, ze tato zprava byla uver'ejnena v tak oficielnim prameni, napovida, to otazka byla v Anglii dobte promytlena a to tento zprisob bude jednim z nejleptich.

JAK PRACUJE HITLER. Hitler pracuje jen intuici. Dtivefuje svym "tykadltm" a vedeni nahrazuje "eichem". Odmita, vatne Gist diplomaticke zpravy a dokumenty. "Neinspiruji jej," jak tika. Jeden nemeckY diplomat vypravuje o teto jeho vlastnosti tuto anekdotu.

Vildce mel predist nejakou velmi dfiletitou zpravu. Bylo litak tnamo, to zasadne zpravy neetc. Koneene bylo rozhodnuto, ze mu zpravu poda martal Blomberg. Martal sam dal zpravu Fuehrerovi do ruky, ptipominaje, ze je neobyaejne driletita.

Dni ubihaly a zprava zristavala v Hitlerove stolku. Blomberg ptitel znovu a ptipomnel mu jeji nalehavost, nadet Hitler odpovedel kratce: "Nemusim ji 'dist. Vim, co v ni je." A tehot dne — bylo to 7. btezna 1936 — naridil nemecke armade, aby okupovala Poryni.

JakY tedy byl obsah diplomaticke zpravy, kterou nechtel 'dist? Bylo to formalni varovani proti okupaci, dokladane tvrzenim, te Francie by ihned mobilisovala, kdyby byla poru'Sena locarnska dohoda.

Tak tedy pracuje prvni mut Nemecka predvidanim a inspiraci. Jeho oblibenou dobou pro meditace a rozhodovani jsou etyki hodiny rano — pked vYchodem slunce. Hitler spi malo a zridka kdy ulehne pied dtvrtou hodinou ranni. V idednich hodinach prechazi po kancelati, naslouchaje radam sveho "vnittniho hlasu."

Na telesna, cvideni Hitler ani nepomysli. Mussolini at' si jezdi na koni nebo ridi vlastni letadlo, ale Hitler nemel nikdy v ruce oteti. Ani nedela, "ranni ptilhodinku", aby se udrtoval S"tihlYm. Spolkovy odbor obchodu oznamuje, ze v maloobchode v zemi se r. 1938 utrtilo o 12 procent mene netli r. 1937. V roku 1938 se v maloobchode utrtilo 35 biliont dolara a v r. 1937 to bylo 39 bilionti.

g

Ve stkedu, dne l . ledna 1939.

DtTSKA BESiDKA Sedlak Zraze0.

J. K. E TOMU uz hezky davno, co 211 na svete j dlovek s takovS7m podivnStm jmenem, ale skuteene nil, to varn dosveddi mnoho lidi.

Jen se zeptejte! Ptim3"Tch pametnikd byste ut sice nenaMi, protote ut clasno vtichni do jednoho odpodivaji pod drnem, ale net umteli, co vedeli, povedeli svS7m detem; ty pak to zase vypravovaly svSrm potomktim a tak se povest o sedlaku Zrazenem dochovala a2 na naSe easy.

Tehdy, kdyt sedlak ZrazenS7 nil, sutovala jette venkovany panska, robota.. I sedlak ZrazenS7 musel chodit na panske, aekoli mel dost co Mat na svem poli a alkali se mel co ohanet, aby uzivii svou eetnou rodinu.

Ale co .mohl delat? Vedel, 2e hlavou zed' neprorazi. Pracoval za dva, disel za tri, aby se deti najedly a aby vyhovel vrchnosti.

A piece nevyhovel.

Prohisetil se nejak?

Ne. Ale mel kolem sveho„ celkem nevelkeho pole jeSte peknS7 les. Vysokr, hustS7, vyrost1S.7 na svazich, jet na vgech stranach vroubily jeho pole a ohranieovaly je jako hrdze vypuSteneho rybnika.

A prove na tomto pomeznim hvozdu spoeinuly kdysi 2adostive zraky sedlakova souseda, velkostatkate Drohana.

"Ten les ti nenecham, ten si pkivlastnim ja."! vzkazal statical Drohan po drabovi sedlaku Zrazenemu. "Nae jsou koneene lesy pro takoye baradniky? Leda na ptile2itost k pytlactvi.

Kde2to pan velkostatkol si zaokrouhli panstvi a rozSili. honitbu."

Sedlak se vSak postavil na odpor: "Les je mild!" prohlasil. "Ale pan pdxouei!" houkl drab.

"Na mem? Nedam si sahnout na sve vlastnictvi, ktere u2 mdj otec, ded, praded . . ."

"Nechej spat v pokoji svoje ptedky! Ti ti neptijdou na pomoc," prieruSil ho drab odmitav3im mavnutim pravice. "Souhlasig?"

"Nikdy. Nedopustim, aby mi kdo vzal co je moje. Budu branit svirj majetek."

"C'epem di vidlemi, hahaha," smal se drab drsne, "a oni na tebe poSlou vojaky na konich s palati a tteba i s kanony."

"Snad se jeSte dovelam spravedlnosti. Pdjdu k soudu", vyhodil st4nenV sedlak posledni trumf.

Drab se nan zahledel fitrpne: "Tos trefil kozla. Na soud, milk brachu, nespolehej! Tarn se domute spravedlnosti jen bohatST a mocn3i.

A ty, ubotaku, trp a mid!"

Drab jako by vedel ptedem, ze sedlak podlehne.

A tak se take stalo. Sedlak ZrazenST si ste2oval u soudu, 2e vrchnost saha naepravnene po jeho majetku, kterY vlastnili jeho ptedkove od nepametnYch dob, ale ad soudce, ptesvedeoval a svem pravu lane ne 2advokat, gtece na konec videl, ze mluvi k hluehYm taim.

Soul rozhodl k jeho gkode. Les ptikkl velkostatkati Drohanovi.

Ale ne§testi nechodi nikdy samo, tikaji bide.

A tato trpka. :4. kuSenost se spinila i nyni na sedlaku Zraze nem. .Skoda, kterou utrpel, nezdstala ojedinela. itika se, te ptiklady tahnou, a je to pravda.

Kdyt uvideli jini soused& jak se obohatil velkostatkat Drohan na jeho Ukor, honem si take pospisili, aby ani oni neptiSli zkratka. Druhy soused statkat DobrodejovskS7 se vytasil s naroky na tucet millru, v nicht podni-

s

Strana 9.

ITESTI TiK

kavST sedlak palil dtevene uhli, jet pak s peknYm ziskem rozprodaval. Nyni si tyto milike pan Dobrodejo yskY pkivlastnil a sedlak ZrazenY se proti tome nemohl ani branit. Vklyt' vedel, 2e se ani u soudu nedovold ochrany.

A koneene do ttetice v8eho zleho. Aby byla mira neStesti dovrkna, obotil se je8te na zkruknell° sedlaka tteti jeho soused jmenem Magna§ a s velkYm ramusem se do2adoval, aby mu odstoupil u potoka kus pole, na nem2 se rodila pknka jako zlato a na nemt se sklidilo na podzim i nekolik veder vina.

Sedlak ZrazenY videi, ze je vkmi opuken, zrazen a yydan na pospas nelitostnYm souses e se dovola prava. dam. Davno ztratil viru, Z Urn •ela v nem vira ye spravedlnost.

Se schYlenou hlavou vy'ael ven do poll a se zat'atYmi pestmi se postavil uprostted pelnosti, jet mu je'ate zustaly. Rezhli2e1 se a dumal.

Jak se ten jeho statek zmen gil! Kolik mu z neho ukrojila panska na nem nyni celou svou rodinu?

Ani nezpozoroval, ze za nim piisii jeho tti synove, zdravi, svek host, jako jarni oseni a seskupili se tesne kolem otce, tame u ramene.

Ohledl se po nich, jeho zasmukla tvat se trochu vyjasnila a na 'dela se vyhladilo nekolik vrasek.

"Tato," vyrazil prudce nejstarSi syn, "vezmeme cepy a kosy a piljdeme na zamek."

Start sedlak vSak zavrtel hlavou: "Ne! Nic bychom nepotidili. Tim jisteji bychom se uvrhli do zahuby!"

"Co si tedy poeneme?"

"Co? — — Do prate se dame. dm mane nom zbylo, tim vice se musime ptieinit." "'A nezhyneme hlady?"

"Take jsem mel starost, ale snad to nejak piijde. Podivejte se!" napta,h1 pati a ukazoval: "Tam na to pole nasejeme 2itu, tam vedle p genice a zde nasazime brambor."

"MysliS, 2.e vystadime s trodou?"

"Prod ne? Jenom budeme muset zapustit pluh hloubeji do brazdy a do zeme ptidat vic potu".

"Kcly2 mysliA, tato. Mo2na.. Vetime ti," uzno, vali "Tak vidite...Zas nejak bude."

"Jiste, 2e bude. Price se nebojime. Jenom S. koda lesa. Tolik krasnY-ch stromu!" posteskl si nejstarg.

"Ma's pravdu, je ho g koda. Ale i za ty stromy si mti2eme zjednat nahradu.

"Jak?" "Ne site hned, ale za nejakY eas jiste. Jste mladi, nasadite stroma, radeji ovocnYch, nee lesnich, a za nekolik let se doek.ate ovoce a budete mit i zasobu dtivi."

Byli u2 Upine ptesvedeeni ze jim nehrozi nouze na zmenknem statku, zaptahnou-li se jak se path do prate.

A jeho ptedpoved' se spinila. Lep21 easy skuteene ptfaly. Byla zrukna •cbota a zaveden spravedlivej21 tad, kterY zarueil ochranu i slabYm a chudYm. A tehdy nabyl opet i sedlak ZrazenY Vaeho sveho majetku, jak jej druhdy on i jeho pkedkove mivali.

Nejvegi mesta na svete.

NovS7 York ma asi 10 miliond obyvatel, LonOn 8.5 mil., Tokio asi 6 mil., Patit 5 mil., Berlin 4.5 mil., Chicago asi 4 mil., Filadelfie, Moskva, Leningrad, 2anghaj asi po 3 mil. Po 2 a pill mil. maji Osaka a Manchester, 2 a etvrt mil.

Buenos Aires, po 2 mil Boston, Vidal, Birmingham, po 1 a tti etvrti mil. Rio de Janeiro, Los Angeles, Detroit a Hamburk, po 1 a pd1 mil.

Budapett', Tientsin, Kalkuta, Pittsburgh, Peking a Glasgow, po 1 a etvrt mil. Sydney, Calihrad, Liverpool, VarSava, Bombay, Cleveland, San Francisco, Montreal a KahSTra. Pies milion ma Melbourne, St. Louis, Rim, Mexiko a Milan, asi milion ma Sao Paulo, Neapol, Barcelona a Bankok. Asi 900,000 obyvatel ma Nagoja, Madrid, Brusel a Praha, pies 800,000 obyvatel ma Kanton, Hankau, Baltimore a Marseille, okolo tti etvrti mil. lidi ma Kobe, Newcastle, Kodafi, Charkov, Kijev, Casa, Kioto, Amsterodam, Kolin n. R., Mnichov, Lipsko, Atheny a Santiago.

SLABIKArt v lime zeme ztuhne. na mechu se mace leii. nae ma kovii mechy? mesic sviti nad mestem. cviceni vede k vedeni. hosi vedeli o jam& oseni vyrazn ze zeme. paci, paci, paciely, t" ta kounil botieky a mamenka rnetlieltu na plaetivou holeieku, pad, paci, pacieky, dal nim pin Ili% rudeky, by rueleky &Maly a noiieky behaly. sklo strom pest prst sklenar skli okno. reie Alp a zasadi je do ramu. strom se sklini k rolotu. strung zni na houslich. sici stroj je k iiti, plead stroj k pleteni. delnik dostivi mzdu. do skiepa se sklida uhli. list ma dve strany. lampa visi a strop& zavrena ruka se jmenuje pest, pootevieni hrst. jidlo se diva do list, z fist piichizi do aludku. zae je arch papiru? veely nom davaji med a vosk. nemocnST bratr. ma sestra je zdrava, ale bratr neni zdra y. jest bled a slabST. schne v tele. mu diva ostry lek. stravu dosta.va dobrou a chutnou. matka i sestra maji o nej strach, aby jim neumiel. kei se brzy uzdravi! strach ma velke od.

Poisko je novou nemeckou politikou ohroteno pit nejmen gim stejne jako jine staty vYchodni Evropy a musi bSrt velmi aktivni v organisova.ni protiakce. Po cele deice na21 zapadni hranice i na hranici jinni nos obklieuje Minecko. Jsme odtiznuti od zapadu. Situate je velmi valna. — Warszawski Dzienik Narodowy.

Strana 10.

VtISTMIK

I MAJA NOVAKOVA:

SONIN PRINC ROMAN JJ

TRATILA se k rybnieku a prodrala se at na V sam breh. Divala se, jak zvolna bedne rritovy nadech vody, aby ptijal blankytnou modt oblohy, jet jasna, a usmevava ldenula se vysoko nad zemi. Rakosi, na jehot stonku zavesilo slunce vlajici zlate nitky, rozkYvalo se pod usednufaim ledriakkem, ktery eernYmi oe'ek zvedave pokukoval po divei postave, 0pirajici se o kmen smrku.

Soniny dychtive, rozesnene 061 nahle zakotvily na predmetu, ktereho si teprve nyni povSimla. U jejich nohou, pfipevnenou u krilu, pohupovala se mala lod'ka.

Soria, v touze vychutnat at do dna ptijemne rozechvivajici pocit bazne, sestoupila do ni. Neodvatila se vgak pustiti ji volne, nYbrt se spokojila tim, , te neumWmi tempy vesel objiidela kolem -kidu po cele deice tetezu.

Touto zabavou byla tak zaujata, to zapomnela, ze je v cizi zahrade, kamt se mimo to dostala velmi podloudne. Neslykla rozhrnovani keM ani tlumenYch kroku po tra y& Pochopitelne se proto ulekla, kdy zvednuvk koneena hlavuy spattila na brehu stat vysokeho, Atihleho mute v uniforme dristojnika, kterY si ji uptene prohlitel. Zdalo se, 'te se tvati ptisne, ale jakmile se jeho tmave oei setkaly s jejima, proskohl mu na rtech risme y, odhaliv fadu oslnive bilich "Vylovte laskave to vesla, sleeno, net se potopi," tadal ji zdvotile, ukazuje na vesla, ktera.

Sone vyklouzla leknutim z rukou.

Soria, ztremovana, hanbou a rozpaky, neobratne vykonala tadane a hale jako vlei mak, natoeila lod'ku k mistu, kde stal mladST mug.

Vedela, koho ma pied sebou. V den pfijezdu sem zahledla na nadragi velkeho, snedeho kapitana. Jeji pkitelkyne ji ho oznaeila jako syna statkafe Mladejovskeho, jemui, o hrfizo — tato zahrada patfila.

S malou dugiekou zastavila u bfehu a plage vlogila sve vlhke prstiky do ruky Mladejovskeho, jig ji tento galantne nabidl ku pomoci. Stanula pied nim kiopic oei jako hfi6nice a zadala drmolit omluvu. Slo to 'Spathe a kapitan vyroz7 umel jen tolik, ge jejich zahrada Sofau tolik lakala, 'g e neuvagujic ani o nevhodnosti sveho padu, vyugila churavosti sve ptitelkyne k tajne navAteve. "Bojim se, ge se budete na me zlobit," koneila smutne.

Leo Mlaclejovskt pate do jeji zarmoucene tvafinky, melee se usmival.

"Nikoliv, sledno. Naopak me WI, ge tento koutek nalezl jeSte jednoho obdivovatele mo me. KagdS7 rok svadim o nej boj s otcem, kterS7 ho chce promenit v takovou fadni rovinu, jako torn doleji. Libi-li se vim tu, ptijd'te, kdykoliv yam bude libo a mete beze strachu poutiti vchodu, ktereho jste pou gila dnes."

"Jiste smim'" zaradovala se Sofia a rozzatenSrma alma pohledla vzhtru do jeho oblieeje.

"Za tohle dovoleni yam budu do smrti vdeena."

"Abyste vedela, komu ", uklonil se s vem, kterSr mel ztlumit patravost jeho oei, "jsem kapitan MladejovskSr." "Ja vim," uklouzlo Sone. Hned se vak upamatovala a pronesla zpiisobne: "Sofia kvetotiova."

"Nuge, sleeno Kvetoliova," pravil Leo zvolna, nespouReje pohledu s rfitoveho oblideje Vefiny garlive sesthely a sve zaphsahle nepfitelkyne, "nrijdete sem nekdy?"

"Mogna, to easteji net vas bude•Dobrou noc," zasmala se Sofia a v okam giku se za ni zavrely vetve MladejovskY obael rybnieek, vystoupil na milt vrgek a naklonil se pies plot. Zaclaneje si rukou oei proti slunci, dival se dola do poll, po jejicht mezich, vonicich matetidou gkou, jako bi1Sr motSrlek kmital se Sonin Aat. SOMA SAMARITANKOU. Leo MladejovskST odlo gil pero a podeptev eel° rukou, dal se do eteni prave dokoneeneho dopisu.

Verugko!

Tve prani, ktere, abych byl uptimnY, mi v prve chvili nezprisobilo mnoho potekni, jsem poslutne vypinil. Znam se se Soriou a pheinuji se ze vkch sil, abych se ji ukazal v nejpeknej8im svetle. Nahoda, nebo osud privedl ji k nam do zahrady a vet g e staeil jedinY pohled, abych poznal, k je to Tvoje sestrieka. Tak jsi vypadala Ty, kdy jsem Te stopovaval jako Tvilj stin, dodavaje si, east() marl* odvahy Te oslovit.

Moje seznameni se Soriou bylo dosti romantieke a to ma, myslim, nejvetsi zasluhu, ze jsem byl pfijat na milost. Ji g t'den, kdykoliv mi slutba dovoli, travim v jeji spoleenosti asi hodinu denne u rybnieku na konci nak zahrady a east° si pfedstavuji, jak se asi zatvati, at uslyk, to elovek, s nim tak vesele hovori, je tim hrozn'm netvorem — tenichem jeji sestry.

Doufam v'Sak pevne, to to nebude na rijmu nakmu ptatelstvi. Soria neni vrtoSivYm a nerozumnYm deckem, jak jsem se domnival, nY brt docela rortomilou mladou damou, ktera zajiste uzna, to by se delala sme gnou, kdyby pro nesmyslnou tarlivost v‘isela na svem predsudku. Prozrazeni sveho incognita' ponechavam Tvemu rozhodnuti.

A nyni hlavni ptieinu mai° dopisu. TYka, se nas dvou. Mluvil jsem dnes s rodiai o nak svatbe a ti me prekvapili navrhem, aby se konala tu, u nas. Vim, to bude mit jiste a opravnene namitky, ale neko by, Verooko, trochu obejit stare zvyky? Nae byt konservativni, kdy toho nen itteba? Je tu tak hezky a kdybys byla slygela moji sestru jak vSrskala ph mamineine napadu, neodporovala bys. K demu trmacet vah starou Fanny, kdy u nas je k disposici nekolik mladkch rukou? A nak jsou jit nedoekavi osobne poznat tu, ktera k tak dlouhemu 'eekani odsoudila jejich `stareho mladence". Jit k nim mi, VeruS"ko, vyhov. Necitili by se doma u Vas v Praze a jejich zdrtenlivost, zavinend nezvyklym okolim, mohla by Te nerimyslne ranit.

Uvid12, jak zde, uprostted prirody, s nit jsou oba srostli, zahrnou Te laskou jako vlastni dceru. Pit edu si zaeatkem ptiShho tYdne pro Tye rozhodnuti a v ptipade positivni odpovedi, v nit tajne doufam, odvezu Te s sebou.

Zatim se tek na shledanou a ruku Ti Leo. Slotil list a vsunul do °balky s nejasnYm pocitem eloveka, kterY psal trochu jinak net el; til.

Sofia sedela v lod'ce u kraje rybnieku a uptene hledela do vetvidek kdy se tyto rozhrnuly povedomYm pohybem.

"Piece", usmala se spokojene.

"Myslila jste, te jig neptijdu?" tazal se MladejovskY mdle, sevren jegte dojmem odeslaneho dopisu. "To by snad nebyla tak velika Akoda."

"Dokonce nenahraditelna! Kdo by mi pomohl z lod'ky?" volala se smichem Soria a phrazivk ke brehu, postavila se. "Tak prosim pane."

MladejovskY mrS"tne skoeil vpred, ale v taped zavravoral zpet a mezi prsty jeho ruky, ktera se mimovolne vznesla k prase skrani, ukazal se jasnY pramenek krve.

"Jetik Kriste!" vyktikla zdeSene Soria a jedinYm skokem ocitla se na btehu. "Co se yam stalo?"

"Skrabl jsem se pouze o suk," vysvetloval MladejovskY, snate se Satkem zastavit tinouci se krev.

Sone pohled na ni jako vtdy ptivodil mdlo, ale jen okamtik. Vidouc, to S"atek Mladejovskeho je jig vgecek rudST, ptiskoeila a podala mu svilj malt, batistovr kapesnieek.

"Vezmete, — vezmete jen," pobizela ho bez dechu, kdyg vahal. "Je prilis malt," vzdychla pak zoufale, "mela jsem ho namodit."

Bezradne rozhledla se kolem jako by hiedala, eim by mu pomohla. Nahle ji projel hlavou pad jako blesk a jig' jedinm razriSrm trhnutim utrhla ruka,vek svSTch bilych, etaminovS•ich 'Sadeek. Odbehla s nim k rybnieku a vrativk se s mokrYrn, tadala Mladejovskeho, aby si sedl.

"Ja, start' vojak, nechat se oktrovat, sleeno?" usmival se, trebate citil ve spanku bodavou bolest a prave oko mu zalevala bez prestani se finouci krev. "Umyji se v rybnieku, nebo dojdu

Ve stredu, dne 18. ledna 1939.

Nakrohl, av gak Soria mu zastoupila cestu.

"P roc jste tak nemistne hrdY?" vybuchla vyeitave. "rtclyt' vidim, ge yam neni tak dobfe jako ptedstirate. Pane kapitane," zaprosila snatne, "posad'te se, omyji yam ranu."

Ale kdy Mladejovsky op'et odmitave zavrtel hlavou, nechala klesnouti pate, jimit mu zatarasila cestu a odvrativSi se. litostne se roteakala.

-Zustal na ni hleclet v gecek ustrnut a kdyt neprestavala plakat, nakionil se k ni a rekl chlacholive jako k decku.

"Podrobuji se tedy, sleeno, jen, probrih, neplaete ut."

Soria si otrela slzy a odvracejic od neho uplakanY obli6ej, ukazala mu misto na samem latehu, kam mel usednout. Uposlechl a na jeji radu se opt el o kmen brizky.

Soria poklekla vedle neho a namodenYm rukaykem, kterY nekolikrate vymachala ye vode, stirala mu krev. Objevila se trtna rana v blizkosti aka, zprisobend uschlou dubovou vetvi, pied nit se MladejovskY zapomnel sehnouti.

Na vymytou ranu priloaila pak Soria studenY obklad, kterY obvazala odparanYm pruhem latky tvorici ji ozdobu. Zaujata rilohou o getrovatelky nepozorovala, te MiadejovskY nespou:sti oci.s jejiho oblieeji6ku, zrritoveleho horlivosti a spechem.

"Jak to vyhlitite?" tazal se udivene s pohledem na, jeji utrZeny rukavek.

Soniny oci vykoupane v slzach se na neho spokojene zasmaly. "To nevadi", rekla vesele, "potrebovala jsem piece obvaz " Mladejovsky sahl si na delo a zachytiv Soninu rueku, pritahl ji ke svYm rtrim.

Vytrhla mu ji a zadervenala se.

"Ne, — vy ne — ".

Pak vzala oba zakrvacene tatky a obratila se k rybnieku, aby je vymachala ye vode. Leo dival se na jeji sklonenou postavieku a polotil si v duchu otazku: "Byla by se takto zachovala, kdyby vedela, kdo jsem?"

"NA SHLEDANOU." Nekolik dni vice net neprijemne ohlakvani se rany, citil MladejovskY na sve hlave dotek mekkYch diveich meek a kam se podival, vide uslzenou Soninu tvarieku. Zaviral zlostne oei a moci si vyvolaval upominku na okamtik v Kinske zahrade nad osvetlenou Prahou.

"To si rikame "silni" muh," vysmival se sam sobe i celernu svemu pokoleni, "nekolik slz pro nas prolitych a trochu hYekani udela, z nas hotove slabochy. O ty mutska jektnosti!" zasykl hnevive pristihnuv se, ze vzpominka na Soninu peel prisobi mu radost.

Do Leto rozeerene hiadiny jeho nitra yznes1 se nahle uklidnujici obrat v podobe *Mina dopisu. Proti zvyku poslednich let psala neobyeejne vrele a srdeene. — — Mile pozvani jeho rodiet ji velmi poteklo a nechce zamitnout hned prvni jejich prani, phjima je, arcite nikoliv bez jisteho zpronevereni se svYm zasada.m. — Tet z jeho sprateleni se Sonou ma uprimnou radost a doufa tet, te tato poznavk ho, rada jinn odpusti tento malt' klam.

At' ji Leo jeSte nic netika. Chce bYt ph tom, jak vykuli svoje tarlive oei, az pozna, 'te k nastavajicimu gvagru, s nim mela v rimyslu "viibee nemluvit", chovala se tak rortomile, nebot' nechce bez jejiho souhiasu prodat nabytek, kterY, jak Leo vi, chce nahradit novYm pro jejich domov. — - — — "Ten si zatidime spolu, mrij Leo, a i kdyt nebude veliky, uvidi8, to bude schopen pojmouti velike gtesti. A kdy Te koneene uvidim, mrij drahY?" — — — MladejovskY podlehaje teplemu tOnu dopisu sve nevesty, napsal ji rovnet takovou odpoved' a ur'oil ji datum a hodinu sveho pfijezdu.

Tit den k vea'eru vydal se k rybnieku. Soria sedela, patme nahodou, na ternte miste, kde ho posledne obvazovala.

"Ut je dobfe?" ptala se s riCasti.

"Hoji se," rekl a ukazal na zcelujici se ranu.

"Diky yam."

Soria se smala. "Vatemu rukavu jste snad chtel rici. Nazval jste ji jen t . krabriutim," zvatnela hned v'Sak, "a piece vas nepustila nekolik dni do kasaren."

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939.

02STNIK

O JE totalitni valka? Je to valka, v ktere C bojujici strany vyuSivaji faech svYch prosttedkii, valka, ktera kondi fiplriSrm zhroucenim jedne z nich. TakovYch konfliktti je v dejinach pino — na ptiklad taSeni Attily a jeho Huna, v kterem nebyla davana milost a nikdo ji ne2adal, obrana feudalniho hradu nebo mesta. V techto bojich bojovalo aS do konce faechno obyvatelstvo, muSove, teny i deti. Bitva byla bojovana 2,2 do rozhodnuti, nebot' obe strany znaly ptili§ dobte cenu poraZky: zabijeni valeegynaeceum pro hezke Seny, otroctvi pro ()Wive a koneene tipine vyloupeni jejich svetskeho majetku.

V nak dobe se s takovou surovou procedurou nesetkavame — vyjmeme-li lokalni kmenove valky tak zvanYch "divochii" — a je pochybne, zda konflikty mezi velkYmi narody, tak zvanYmi civilisovanYmi, budou kdy miti takovY stra'Sn3i charakter. Nebot' neni motne ani pobit miliony lidi je jich mnoho — ani poraSenYm vYkupne — to by se nevyplatilo. Ale nelze poptit, Se vstupujerne do noveho obdobi totalitni valky, v ktere bude vyuSito v§ech prosttedkil bojujicich stran za podminek dnes neznamYch. Na valeenou scenu dnes vstoupila veda. Badatele a inSenYti pracuji v celYch skupinach, pobadani a podporovani priimyslem, pohanenYm zase lakadlem zisku a pomoci od statu.

Kde nalezame nejvetk podet pokusii provadenYch s krajni ptesnosti, tarn take najdeme vice vYsledka a moci. A proto prave je vedeckY potencial narodil ilmernY metodicke praci spoleenosti.

Jednotlivec je bez svYch soudruhil bezmocnY, ztraceny v davu jako calla ye• zdi. Neexistuje jako jednotlivec, ale jako east celku, jen pro neho zustava tajemnYm v jeho rilznYch projevech, jako Skolak, vojak, poplatnik nebo °bean, slovem jako jedina bunko, v tele. Jednotlivec, ozna,eovany opovrkive jako "elovek z ulice", to jest my vkchni — se vzdal boje a posloucha, vice merle ochotne sve tyrant'.

Ohromne bohatstvi prosttedku a jednomyslne podrobeni mas vedlo k upine svrchovanosti statu, kterou nagivame "autarkii". Proces ten byl urychlen svetovou valkou a jejimi dozvuky, zvlaS"te v narodech, ktere trpely nejvice. Tato evoluce povstala ze zoufalstvi vedouciho k revoluci a pak reakci proti revoluci, jeS je take revoluci. V techto ptechodnYch a nebezpednYch fazich materialni a moralni bidy se mykenky a nadeje vaech sousttedily na jednoho mute: eloveka, jen mel odvahu, dloveka, jenS byl poSadan, aby promenil zmatek zpet na potadek, at' to bude mit jakekoliv nasledky pro svobodu jednotlivce, at' ukje prost •edku sebebrutalnejgich.

Ale tyto revoluce, ktere dosud trvaji, byly iispane jen v dusledku velikosti prosttedku, ktere slouk k zotrodeni lidstva. Ty prave nem umoSnily vyrabet dokoladu z pilin a vnutit jednotlivci despotickou vladu.

Aby takova, revoluce mela, duk, musel bYt stvoten pro masy mythus, doktrina, jeji jmeno konei obyeejne na "ism". Ale at' byl mythus jakYkoliv, byla okamSite zahajena akce pro dosaSeni moci, a to nejdfive ze faech nejduleSitejkch moci vojenske. Tomuto cili byly pod titulem valeeneho potencialu podtizeny nejenom hospodatstvi, politika, finance, vychova atd., ale vSechna lidska dinnost naroda.

Moderni valka se lisi znadne od valek minulYch. Nejenom velikosti, ale i typem.

Nezapomerime, Se po staleti bojovali nagi ptedkove, a to velmi easto, v dvojrozmernem prostoru (delka a as itka bitevniho pole) a Se dnes, kdy se vznakme do vzduchu a potapime pod mote, bojujeme ye ttech rozmerech. Nekteti dokonce vidi jeke rozmer etvrty — moralku narodu zpracovavanou propagandou — ale to jsou relativists.

Ptedstavrne si eloveka v pou gti bitevniho pole, patrajiciho marne po zemi a na obloze, odkud mohou znenadani zaeit padat blesky, a budeme souhlasit s Pascalem, Se jeho postaveni je opravdu zle. Letadlo, ponorka a mnoho jinYch valeenSich nastrojfi "zmenily radikalne valeene podminky". Zasahuji nejenom politicks a hospodatska centra, ale take organisace, ktere je spojuji a zasobuji. Nuti narody, i v dobe miru, menit svou einnost, umisteni tovaren a

pii-

Totalitni 1119 Plukovnik J. Cuny. stave a menit sve zdroje a zamestnani, slovem menit svilj normalni beh Sivota. Nuti je take zvyS'ovat jejich narodni zdroje a rozdelovat produkci podle nove mapy, zhotovene pod diktatem strachu.

Nic takoveho se nestalo od dob feudalismu, kdy vgechno na hrade bylo podtizeno pottebe obrany. Za einskou zdi, postavenou na hranicich, se nyni organisuji velka centra jako protiletadlove hrady, v nichS je civilni obyvatelstvo ptipraveno k obrane.

Nevidime, jak nejmirumilovnejk obdane nasi zeme si staveji ye sv'ch domech protiplynoye pokoje, rodinne sklepy pro uskladriovani potravy a desinfekenich latek?

Schopnost velkS7ch zemi v dne'Sni dobe zmobilisovat a leta si vydrSovat milionove armady rozsete po stech, ba tisicich milich, uainila konec strategii ye starem slova smyslu. Je zbyteene mluvit o zaskoeeni, obklideni, prolomeni nebo rozdrceni mas lidi, tak mohutne vyzbrojenSrch, ponevad2 tyto armady nemaji boku a jejich fronta je neproniknutelna.. Pokusy provest obchvat na mori na dalnSTch bojiStich jsou pomale a nakladne a slouSi jenom k tomu, ptenesou problem do jineho pasma.

Je zbyteeno pomSTSlet na zabiti milionri lidskS7ch bytosti a znieeni ohromneho mnoSstvi materialu a sil v nekolika dnech, nebo i mesicich valky. Katastrofalni my8lenka rozhodneho viterstvi jako v Cannes, pojata, prostou a zefSeobecriujici mysli jednoho nemeckeho mar'Mika prohrala pro jeho zemi valku.

P1S7tvani bS7valo odedavna jednim z hlavnich ryst armady, jeS je pravSTin typem spottebitele, — typem, kterS, pohlcuje, nisi a nedava, nic v nahradu. Ale vS7daje tohoto druhu jsou, diky vydatnemu uSivani valeenSTch zbrani, znaene, a chtel bych se u nich trochu zdrSet. Neni ptehnane rici, Se armada je vedlejgim produktem prrimyslu. Nemohou-li vSak vildcoye armady delat nic bez pomoci tovarny, nemiiSe se tovarna zase obejit bez oceli a nafty, jeS jsou svaly a krvi motoru. To ptinak s sebou dalekosahle hospodatske i politicks dusledky, ponevad2 musime hledat a dopravovat pot •eb_ne suroviny. Doprava zase pottebuje ochranne lod'stvo, to jest, sama take zavisi na stroji. Je to kruh, a tento kruh nam znovu ukazuje, Se v modernim valeenictvi vS'echno zasahuje do sebe tak, Se je nemoSne vymezit hranici mezi tim, co je civilni a co je vojenske.

Zdalo by se, Se totalitni valka bude "straSlivYm chaosem", abychom uSili zamilovaneho slova vojakil. Vice neS jindy budeme videt plYtvani sil, zbyteene ztraty, plane vYboje, Pyrrhova viterstvi, ktera jen zdtraZni jeji zdlouhavy a trhavY prtibeh.

Valka se podle v geho rozSlSi na vetainu zemi, ne-li na rely svet. Zeme, ktere po vzoru SpojenYch Statii podniknou opatteni, aby ji uniknuly, budou nezadrSitelne taSeny ku propasti. Bude moSne, bud' pledchozim nashroma2denim zasob, nebo intensivni v'robou umelYch produktii, vest takovou nakladnou valku dlouhou tadu let? At' byly drive hrady sebelepe zasobeny, jen velmi mad° jich nemuselo nakonec kapitulovat pied vyhladovenim. MriSe b't lidske telo, at' je jeho duch prodchnut sebevet'Si obetavosti, b't uspokojeno umel'mi vSTrobky, aniS se najednou zhrouti jako centralni mocnosti roku 1918?

Ale pti stale nov3ich vynalezech je opravdu teSke nee° zde prorokovat. Vrideim motivem tohoto elanku je, Se Sijeme v dobe naprosto odlfSne od v'Sech ptedchazejicich, v dobe spojeneho risili mas, jejichS ohromna sila se pomalu nucene organisuje.

Od 'Sestnacteho do osmnacteho stoleti jsme men nave a kromobyeejne sily (prach na ptiklad), ptesto v'Sak valka zfistala lidskou, ne-li ohledupinou. ftidila se jistYmi pravidly, jeS tvokila jakesi vojenske pra y °, natizujici trochu ricty k eloveku.

Bude tomu stejne zitra? Ne, bude-li se v rrizrdrch zemich pestovat vytrvale zaSti jakoSto prvni zakladna pro to, co bychom mohli na-

Strana 11. zvat moralnim potencialem. y ule k boji je telem rozhodujicim. To chapou pine vYrobei obchodnici s propagandou.

Nesmirne sily, nesmirne poklady prace, vide a inteligence jsou dnes zasveceny tomuto valednemu podniku. US to neni namezdna, valka, yesela vojna, ale valka civilni a povinna, dlouha, chmurna, nelidska, a zoufala, s nekoneenYm priwodem zkazy a zoufalstvi za sebou. Jaka bude cena takoveho zapasu?

K tomu musime ptipojit Sal, utrpeni a bol milionu bytosti. Vidime-li tuto spoustu, musime se zeptat: Vyplaci se valka? Vyplacela se kdysi. Byla hlavnim zamestnanim antickYch narodii. Ptinesla kimu a ftecku nesmirne mnoSstvi zlata a stfibra. Poklady Babylonu, Darla, Ecbatana a Susy obohatily ftecko a podnecovaly jeho genia. Viterstvim Rim zbohatl a udrSoval "pax romana".

Co v'Sak ptinak valka dnes? t"pine znieeni, postupnou insolvenci state, hospodatskou krisi, miliony nezamestnanS7ch, Evropu oslabenou a nesvornejk neS jindy, nove zavody ve zbrojeni a opakovanou otazku: "ZaSijeme to j eke j ednou?"

Od prvni vrady Kainovy — je historie lidstva historii neustaleho zabijeni rychlejMm nebo pomalej§im tempem. Dnes jsou krasna jmena Spanelska, Sttedozemi a 6iny sdruSovaria s jatkami a piratskS7mi skutku. Mush to tak pokradovat, musi to zasahnout rely svet?

Uvidime konec techto ptiprav, ktere tvoti nov' lidsky tad ve forme metodickeho drilu?

Budeme svedky viterstvi Sparty, pSichodu Wotanova a koneeneho triumfu Kalibanova? Ma nadeje vzbuzend v race 1914 (valka, ktera udekonec vkm valkam), zemtlt navSdy s WilsonovYmi zasadami a jejich bastardnim potomstvem — kolektivni bezpeanosti a pakty, menicimi se krok za krokem v hrozive valeane aliance?

Sly'Sime tvrzenl, Se velke vojenske diktatury se nemohou pustit do valky, nebudou-li mit jistotu, Se zvitezi, a Se takovou jistotu nemaji.

2e jests nejsou ptipraveny, a proto mame tu jests nekolika let. Take se nam tika, Se velke mirumilovne demokracie se probouzeji a na obon stranach Atlantiku se zvedaji bale a ozbrojene Minervy a Se Barbati se neodyati fitoku na citadelu.

Uskutedneme, jak kika D. H. Lawrence, tento sen ye svete stteSenem nakm starYin duchem ostraktosti a vedenem nasimi starodavnYmi zvyky namezdneho militarismu.

Mohu ptidat jen to, co tekl Necker Ludviku XVI. v predveeer Revoluce: "MSrm jedinSmi ptanim, Sire, je, abych se mSdil a aby nebezpeed, ktere jsem yam ukazal, existovala jen v me fantasii."

CIIRAPETE? St'astna je to rodina, v ktere neSije nikdo, kc1,3 chrape. Nc..,clavno provedli badatele pokusy s chrapajici osobou pomoci audiometru.

Zjistili, S kdyS je v dobre forme, vydava, zyuk, silnY 40 decibehA, asi takovST, jak' je, v hluene kancelah nebo v automobilu.

Chra.pani zneptijemiluje odpoeinek jak ostatnim spoluspaam, tak i vinnikovi. Jen deset procent chrapajicich vi 0 tom, Se chrapou, i kdy2 je easto rachot jejich chrapani samy vzbudi. A vet§ina chra.pajicich se brani en.ergicky pomyhani, Se by vynikali touto nepek-. nou vlastnosti.

Chrapani vznika tim, ze ph v377dechu se spaInchvejo niekke patro a eipek. Je to sipave a namahav6 d.Y.T chani, vd3ch a dlouh3"7 .v3idech nosem i Usty. Norrnalni spar naproti tcrnu ma ilsta zavrena., d-Srcha prirozen ,e n3zdrami a zabrariuje chveni volnSrch tkani v krku. Fodle mirneho odhadu chrape silneji nebo slabeji ke7d.,73 osm hovek.

VSeobecne ukazuje chrapani na poruchy v Ochacirn zvlilete na preka.Zku v nose, ktera zabrannje spicimu, aby dychal Se zavtenYnai t sty. Pi'eka2lou mobou bSrt polypy, nadory, zdureld sliznice v nosu, nepravideln tvar kosti, infekce sinft nebo nerovna ptepa2ka.

Chrape-li nekdo v rodine, je nejlepe zavesti "Hygeia", Chicago. jej 'Setrne k

Strana

VESTNIK

4.;476-1

Medal Organ Slovanske Podporapel Jednoty Stfitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assn. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO ., NS est, Texas Ptedplatne $1.00 merle. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znany adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, predplatne, oznamky, adresovany na Ve,stnik. West, Texas Vietnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

MA mILA.

Laska, laska a laska, okolo lasky se vtechno tot'.

Okolo lasky, ze vtechno se toe'?

Ty spit, ma mild, cot nemat oei?

Valka, ma mild, valka, to ma dues zvuk a cenu.

Kdepak dnes milovat, chtit term, chtit praci a pro dite novou plenul Svet zemte brzy na zbrojeni, na idealy Casu neni.

Je zeme jedina, kde je dnes klid, Cas na lasku, kde motno tit?

Jen Cekej at to pfejde a vybuchrte, vtclyt' nelze do pineho veene dolevat, a ptetijet-li vYbuch zdrava, pak mutat znovu zaeit tit a milovat.

Vtak dotijet-li se a to je ono, Cello se dnes lido boji.

Boji se valky a proto katclY zbroji a cizi bolesti sve vlastni rany hoji.

Net zatnout pest a pro bratra se bit, to radej bratru ruce useknout.

To piece jde sna.z a elovek bez rukou, ten mute jette tit.

Vtclyt' bratr o ruce kdyt pkijde, ma jette mozek a nohy i zada jeho nee° unesou.

Ruce, ty nahradi se protesou.

Tak je to, ma milt; na svete dnes, chudinko, teno, naivni milenko!

Kdo vidi slunce, louky a les, lasku, naive a komfirky okenko?

J. A. H. Ukatme, te dovedeme, mineme a chceme riisti. Nate Jednota za minulY rok doznala eiselneho pokroku v elenstvi i sesileni v zalotnim fondu. Postupne mohutnime, neni krajanske osady, kde bychom nebyli zastoupeni, s deny S. P.J.S.T. setkavame se v katclem meste Texasu od severnich jeho hranic at k Piimoti, cot by melo napinit katcleho elena hrdosti, nebot' jest cti ptinaletet k Bratrstvu, ktere ma nejlepti zvuk mezi krajany a take u jinonarodovcii. Na jednu veleduletitou otazku nutno vtak stale upozorriovat — DetskY odbor. Nat dorost jest natim pokraeovanim a proto musime hledet k tomu, abychm si ho zachovali a men nekoho, kdo bude fidit kormidlo nati S.P. J.S.T. az star." se vzdaji spolkove Cinnosti ci nas navtdy opusti. Mnozi bratti podceriuji DetskY odbor, neptikladaji mu zvlattni duletitost, cot je povatlive tkodne stanovisko. Naopak, kdo mate ditky a nejsou dosud mezi nami, je vati povinnosti je ptihlasit do Jednoty. Miadet nam vtim pravem patii a eim dtive je ziskame, tim drive spinime nag ukoi, kterY musime dosah-

nout. Nate Jednota nevydelava, na detech, dave, pojitteni za to co stoji. Rodiee tiji pro sve deli, my vtichni tijeme pro neco z Cello oeekavame budoucnost a zde v pattienem zvetteni D. Odboru leti tadouci ell, dosatenim jehot ukatame, te dovedeme, milteme a chcome pracovati pro dalti rozvoj nati Jednoty.

Pro radove firedniky mela by platit moudrost natich ptedku, obsatena v napisu kutnohorske radnice z roku 1595: "Kdokoli, jsa v rade, sem za Utadem vstupujet, pied temito dvetmi soukrome sve narutivosti odlot, hnev, nasilnictvi, zatti, ptatelstvi, pochlebenstvi. Obci sve osebni starosti podrob. Nebot' jakou merou ty spravedlnost nebo ktivdu ueinit, tout i Tobe odplatu ocekavati a snateti bude!" Tedy spravedlnost, snatenlivost a bratrskou lasku pro vtechny! Vysledkem bude souladna einnost, radostna prate vtech dienti a z teto zdarnY chod a rust jednotlivYch tacit.

Lide budou stale vett'. Vedeeti spolupracovnici londYnskeho ftstavu pro antropologii (elovekovedu) udivili vetejnost prohlaSenim, te Tide budou vets'. Zjistili to dukladnYm vytettovanim a pokusy. Navttivili nemene net 70,000 rodin a v devadesati procentech zjistili, ze synove jsou vetti net otcove. Z toho se da soudit na shora uvedenou skuteenost, nebot' i v jinYch zemich se pozorovalo totet. Vtude byl .0'72 vYsledek: v deviti z deseti ptipadii synove v pravem slova smyslu "pkerostly pies hlavu" svYm rodiclum. Antropologove podle toho ptedVidaji, to jednou ptijde pokoleni obrti. Protok vYvoj jde pomalu, je vte jette v nedozirne budoucnosti. Profesor Woodruffe prohlasil na yekejne ptednatce, te budou za pet tisic let olaYvat zemi jen obti. Prtiunerna jejich telesna v'tka bude sedm a pill stopy.

NejvetSim divem newyorske svetove vystavy bude dopis svetu, jent bude za 5,000 let. VYstava bude zahajena 30. dubna a ut dnes jedno je jisto, te zlatYna htebem vYstavy budou dopisy budoucimu svetu. Ireenci vedi, jake potlte mail dnes archeologove s vykopavkami v Persii a Cine, nebo s luttenim egyptskYch hieroglyta a proto chteji usnadnit praci archeologilm ttich tisicileti tim, ze piti dopisy budoucim pokolenim, aby lido daleke budoucnosti vedeli, jak to v dnetni Americe vypada. Jeden 'clopis" je adresovan lidu z roku 2929, tedy 990 let po nas.

Sklada se z podivuhodne sbirky nejdrattich parfurnii, kratlicich prosttedkil, toaletnich potteb a vtech tech veci, jicht poutivaji dnetni teny na celem svete, aby byly jette krasnejti, net jsou. Cela tato vzorkovnice kratlicich pkipravkil bude po skoneeni vYstavy dopravena do Tuscon v Arizone a, vlotena do skaly pod velkYin monolitem (pomnik z jednoho kusu kamene). Na torn bude kamenna tabula s ptikazem, aby to lido kopali v rote 2929, ale ne drive. DruhY "dopis" je tag a adresovan lidem z roku 6939, tedy po 5,000 letech. Je to dva yardy dlouhe torpedo z kovove smesi, ktera je za dnetniho stavu techniky nejtvrdtim a nejtrvalejtim materialem. Kovova, schranka vat' 720 liber a byla vyrobena Westinghouse Co., ktera si tim zajistila nesmrtelnou oznamku pro rok 6939. Na 1050 stopach mikrofilmu je zachyceno vtechno, co nate velkolepa doba vytvotila. Slovni doprovod, vettinou anglickY, film doplfiuje. Pak je tam nekolik clasopisti, modni album, cenik velkoobchodniho domu, v nemt je vyobrazeno temet vtechno zboti, ktere obchod prodavd, a ktere dnetni Tide kupuji. Dale eetne ptedmety z denniho tivota: kartaely na zuby, holici krem, tennisove mieky, clYmka, note, lampy a koneene veci, ktere byly etykiceti kolem jdoucim vytateny z kapes: tutky, papir, bankovky atd. Schramka bude zakopana do zeme pod vYstavni budovou Westinghouse Co. na Long Islandu. Kopaji tam„jamu 30 stop hlubokou, do nit povede tiroka telezne, roura. Divaci na vYstave si budou moci schranku dobie prohlednout periskopa,m.

Ve vtech svetovych jazycich budou vytitteny male knitky a rozdany knihovnam po celem svete, jet budou obsahovat ptesne ureeni mista, kde "schranka ease" odpoeiva. Potadatele doufaji, te nekolik takovYch knitek se dochova do roku 6939, aby lido mohli kopat na Long Islandu a ptesveddit se, jaka to tehda byla pied 5,000 lety doba.

ye stfedu, dne 18. ledna 1939.

Lad'a Slama. Tentokrate zUmysine neuvadime vytah deje noveho romanu od nadane spisovatelky Marie Tippmannove, ktera krasnou knihu oznaella pouhym jmenem hrdiny deje — Lad'a Slama. Ctenati budou romanem upouta ni od zaeatku at do konce. Upozornete na zvld, ttni ptiletitost vase zname a sousedy, roman poaneme uvetejnovati v eisle ptittim.

Laska plodi, nad§eni buduje. Mimo soustavne, do ptedu planovane Cinnosti ochotnikil v Dallas, Ennis, Houston, Fort Worth atd., ptibudou eeska divadelni piedstaveni koncem masopustu v osadach jinYch a nebude na tkodu, abychom si ptipomenuli vYznam cleskeho divadla v Texasu. Zvlatte miade generaci tteba vyzvednouti, te to byla desita kniha, ktera, udrtovala narodni vedomi natich pionYrii a bylo to Ceske divadlo, jet vedlo nate pkedky v nove zemi ku povzbuzeni dutevnimu. Ceske divadlo v mla.dYch osadach rozsevalo lasku k jazyku v nove vlasti jako vzdor proti utlaeovani ye stare a touhu po svobode. Stati elenove jiste se pamatuji, jak deskY lid tam doma vital s radosti koeovne herce, kteti east(' ve stodolach a tpYcharech pro neptizeri rakouske viady se musili uchYliti. Postupem Casu obrozeni lidu rostlo a divadlo burcovalo narodni sebevedomi. Jakou dfiletitou setbu vykonali ku pti. Klicpera, Kajetan Tyl, Stepanek a jini priikopnici deskeho divedla, ktere natio si cestu i sem do nateho Texasu a nalezlo zde vtele ptijeti mezi natim lidem. Take zde melo a ma dtiletite i krasne poslani: burcovati, ptipominati nam starou domovinu, udrtovati nas jazyk a take pobaviti.

Maji proto ochotnicke kroutky krasnY ukol, jestlite pracuji poctive a nezittne, aby toto vanekne poslani deskeho divadla pinily a tak pomahaly k udrteni natl. haluze. Jednou z povinnosti ochotnickYch, kroutkil jest umet si vychovat divadelni obecenstvo, zvlatte ono z mlade generace. Vyberem a peknym provedenim her lze nauditi obecenstvo Ciniti rozdil mezi cennYmi hrami a bezduchymi tkvary. Jestlite divadelni hra dovede divaka zaujmout, ptipoutat, ptinutit k ptemYtleni, nastava touha videt dalti podobne hry. A v torn jest zaklad uspechu nejen moralniho, ale i finaneniho. Ovtem, take obecenstvo ma jiste fikoly a povinnosti vilei divadlu a ochotniktim. Podporujte hojnYmi navttevami ptedstaveni ochotnika v tadovYch sinich, podporujte snahu tech, kteii east() Wee zapasi, aby zachranili a udrteli Ceske divadlo k spinen' jeho poslani mezi nami. Laska plodi, nadteni buduje .. .

Knihovna je take glola, a to gkola pro mladet i pro dorostle, v nit uei mnoho moudrYch VYrani trhy se konavaly ye Fryttaku na namesti vtdy v pondeli katcleho Ctvrtleti (trhy tyto potvrdil cisai Frantitek II. patentem ze dne 27. zati 1794). Rano byl tarmak, t. j. trh na dobytek a odpoledne jarmak, trh na ruzne zboti a vtelike veci pro domaci spottebu. Jarmark se pkipravoval jiz v patek a sobotu, kdy se vyvately na ruenim plochem voziku citevene boudy, ulotene v ktilne stare radnice a stavely se ve dvou tadach proti sobe od sochy sv. Jana at k silnici. Boudy v den jarmaku obsadili hlavne prodavaei platna, latek a hotovYch °devil; za nimi u dom.& vylozili zboti na svych "ttontech" tevci a klobouenici, u ptieni cestieky pies namesti ttetkaii, latebenati, cukrati, pernikati a jini. Kotitnici a depiedki stall na strane u Hrube hospody, u sv. Florianka byl prodej vyainenYch koti a mezi sochami sv. Jana a Floriana byly hromady hrncti a citevenYch nadob. Na tarmak, kterY se konal ye spodni volne east /lamest', piivadeli krome domacich hospodatti Valati z celeho kraje, z Lukova, Katavy, Drtkove, Veekove, Velikove, Vteminy a i ze vzdale nejtich vesnic kravy, kozy a prasata. Korisky trh nebyl. Tu se dohadovaly prodavaei s kupci o ceny, ovtem vtdy velice hluene, a kdyt se koneene dohodli, zpecetili kup "placnutim rukou"; kupec zaplatil za dobytee, dal "ocasneho" synkovi, kterY je opatroval a Slo se na "litku" do Hrube hospody. Katcly jarmak koneil muzikou na "zoli" v ITrube hospode, kde se od pet hodin odpoledne taneivalo at do rana.

Jet' slava otciiv krasnY tperk pro syny — vtak kdo chcet cten bYt, dobud' cti si sam. — (Neruda,.)

ye sti.'edu, dne 18. ledna 1939.

Prot ne ve Spoj. Statech? Mnozi obeane poukazuji na kupici se dluh Unie, na hrozne miliony hrokit z dluhu vetejneho, koneene na rozhazovani penez ptitomnou administraci. Konservativni senators a kongresnici strany demokraticke spojili se v nedavno zahajenem kongresu s republikany a zameme okle gt'uji potadavky administrace, aby pry nekoneenemu "rozdavani" vetejnYch pellet bylo ueineno plitrt a doglo k brzkemu vyrovnani spolkoveho rozpoetu.

Koncem min. tydne nitgi snemovna kongresu snitila vladou potadovane vydani na "Spra,vu vetejnYch praci (WPA)" o 150 ptesto, to do Washingtonu se hrnuly telegramy mayort velkYch 'nest ze v gech east zeme, 2adajici poslance, aby fond na WPA nebyl snitovan, jinak to mestilm ptipadnou desitky tisic novYch nezarnestnanc0. Na jedne stran y poplatnici (zvla gte ti velci a nejvel gi) dotaduji se iispornosti psi funkci vlady, na druhe velka vetgina meng ich daneplatcu tada vlo.du o pomoc nezteneenou. Je tu mottle vYchodisko, jet by uspokojilo oba tabory? Ano. Svepornocne hnuti osvedeilo se v jinYch statech a melo by v nati zemi bYti napodobeno. Ve Stokholmu dosahli obeane jedineeneho hspechu, anit by jim vlada finanene pomahala. Mestska sprava, usilujici o blahobyt svYch obeanu, zakoupila jit peed valkou rozsahle pozemky na ptedmesti. Kdyt nouze o byty se zosttila, byly udineny kroky k zapoCeti staveb ye velkem metitku a vYsledek toho byl jedineenY stokholmskY system, nepopiratelne nejlepSi na svete. Od roku 1926 do dnegniho dne na 50,000 lidi bylo opatieno pohodlnYmi ptedmestskYmi domky se vgim modernim slugenstvim za nit gi ceny, net pti kteremkoliv jinem obytovacim planu kdekbli na svete podniknutem. Stokholmsky system, ktery neni net vhodne upravenY obytnY domek, vytaduje malou splatku necelYch sto dolaril a budouci majistel ptispeje asi dvema sty dolart ye zpilsobu sve vlastni prate pti dostaveni domu. Na vg e ostatni dostane Aver. Tyto domky byly postaveny na 2,000 akrech pedy, leticich v okruhu asi 10 mil kol mesta. Stavby na techto pozemcich deji se vet ginou na zaklade pronajmu pozemku na 60 let s pravem obnovit za ureitYch podminek najemne na dal gi dobu. Najemnici jsou po eas najmu na pude hpinYmi pany a pronajem mute bYti ptenesen na zakonne dedice v ptipade umrti. Majitel plati rodne najemne v hodnote asi 5 procent kupni ceny. Tim jsou kryty vg echny vYlohy mesta, spojene s opatienim pozemku. Tyto ptedmestske domovy nejsou obdobne typum, jake nalezame jinde.

Jejich heelem jest opattiti nenakladne bydleni pro lidi vYdeleene einne v prilmyslu, obchodu nebo podobne s malYm roonim ptijmem. Jsou staveny ze dteva boroveho nebo jedloveho; zaklady stavi se z lehkYch betonovYch cihel, krytina je ta gkova. Dily sten jsou zhotoveny na pilach a dopravi se na staveniSte jit slotene ke zvedani. Obyeejne cela rodina jest zamestnana na rozmanitYch Akolech. Tak vet gi deti natiraji spoje konstrukci pied malovanim, mut se tenon a velmi east() se sousedy pomahaji psi sta ybe sten. Nakup v gech soueasti provadi mesto ye velkern, vg e podrobuje ptisnYm zkou gkam, takte timto zpilsobem dociluje se 10-30 . procent iispory. Po obdrteni zakladni splatky otevte mesto uchazedi o dum fiver. Jeho velikost zavisi na volbe typu domu a jest povolen mestem jako piljeka splatna. do 30 let. Poskytnuty Aver jest v katelem ptipade ptedem ureen a obydejne dosahuje nejvYg e 90 procent odhadovane ceny domu. ZbylYch 10 procent jest hodnota splatky a vlastni prate majitele. Nekteti stavebnici mohou snitit vyg i piljaky vetgim gettenim v utiti materialu, jini, kteti jsou zrueni, mohou si sami east piljeky odpracovati pti ostatnich stavbach. Po celY eas stavby vede mesto pfisnou kontrolu vYdajt penez, pujeenYch stavebnikum. A tak mesto Stokholm dalo cent' ptispeyek k teg eni obtitne otazky, jak opattit pohodlne a levne domky pro lidi malych jmu. Jsou to iitednici, vetejni zamestnanci, delnici i mistti z tovaren a z jinYch podnikt.

Uds se staraji tislekrit vie, aby ziskali bohatstvi, net vzdelani rozunin a srdce, ae je pro nase gtesti jiste ditlelitej gi, co e"lovek jest, net co elovek ma.

VESTN 1 K

Rodina nade vie!

DOKA2TE, ZE JI MATE RAD. POJISTETE SE NA iIV0T U

Slovanske Podpiirne Jednoty statu Texas.

Mohutna, lidova, krajanska, organisace na jihu, jejli Dandy piesahuji tii a etvrt Nabizi poji§teni na iivot pro celou rodinu.

Robota na panstvi lukovskern. Frygtaean br.

X. poslal redakci dotaz; o teto otazce podati blitgi vysvetleni. Mame nahodne po ruce `Parneti starchFry gtadanii" od prof. Lud. Jadrnieka a z nich na podanou otazku uvadime: Rok 1848 ptinesl sedlakilm skuteenou svobodu, nebot' je zprostil tvrde povinnosti, robotiti na pozemcich svYch panti. Frygtaeane byli roboty zprogteni r. 1558 za panil Jana a Pfenka Nekegia z Landeku a byli pouze povinni choditi dva dni na hony a domkati. do chmelu. Roku 1565 se vyplatili vgichni megt'ane i podsednici i z tohoto zavazku. Hornoves gti a dolnoves gti obCane vykonavali robotu dale at do vgeobecneho zrugeni r. 1848. Horni yes mela pegi roboty dva pul dne v tYdnu, domkati do roku 13 dni a z Dolni Vsi mela etyti mista jizdni robotu po jednom dnu tYdne a ostatni pe gi po dvou a pill (Mech. Jak takova robota vypadala, vyklada °bean frygtackY, start'. Kamenat z Potokil (narozen 1822), ktery se &II tkalcovstvi u domkate Mik. Kovate v Horni Vsi a musel za neho chodit na robotu. Popisuje robotu takto: "PanskY drab oznamil domkati deri a trat' roboty a take, jake si ma ptinest nakri. Domkati samemu se nechtelo, poslal proto mne, sveho ucna. Majstromi uvazala uzelek s chlebem„v kerem byl v dAlku sYr lebo maslo, dala mi motyku alebo hrabe, podle toho, jak bylo natizene, a tak sem gel na panske, obyeejne k Lukovu. Drab tam ut stal optenY o svit leskovicu a eekal, at budil f geci robotnici pohromade. Napied' prisli Vitovjane, kteti to meli nejblit, potem se trusili Hornovesti a negdy ptigli aj Dolriane. V osm hodin pteeital ich drab podle numer a dalo se hnet' do prate. Pokilt byl drab ptitom, gla praca, ubYvalo i, bylo take ticho mezi robotrikama, lebo katdY hledel si sveho, inae ho drab eagl leskovicil pies zada, at se svijal, alebo ho magi do zadni, as umet1 kotrlec. DyS bY1 ale prye, to se aj spivalo a pachalo. Pracovalo sl do sedmi hodin veder, gdy se robotriici roze gli. Id'a dOm, bylo us veselo a mlada, chasa se cestil bavila, jak to 'g lo. Dyt zvonili ye Frygtaku klekani, byli zme doma."

Mali rozprava ye valagskern nareci. "Mamenko, pustili byste mne na potok, hledat mydlo?" — "Ne gkamraj a di, ale neeabrriaj tam a nepomatli se, budil tam ti zrazeli ogati, eke ti nateth a od tatinka by8 take vydrtel!" ja dam pozor, a dyby tam ti hunchti ' — " Sal byli, to im naliskam, alebo mi pomoth ich zbit, ale bude eke lep gi, ja, si na ne vezmu hnet' nejakY gvichr a narOcham im." — A gel.

Ale ptigel brz s bekem dean, 2e mu ty nezdary svicur polamali, a aby mu samemu nenatezali, to im raei zdrygl.

Ti, kteti se divali na jine, mysli, 2e videli Comtesse Diane. gtesti,

Strana 13, Kole) evropskeho osudu, rorto(..'ene silami, jet se rozhoupaly po rak-ouskem anglusu, se otaeelo stale rychieji. V nedeli 24. dubna vyhlasil Konrad Henlein v KarlovYch Varech svYch osm bodh. Stale pozorneji upirala Evropa a celY svet sve zraky k stiedni Evrope, zvla gte pak k teskoslovensku. Ve Francii padla v dubnu Blumova viada a novou vladu sestavil dosavadni ministr narodni obrany Daladier. NovY ministerskY ptedseda a jeho ministr zahraniai Bonnet odebrali se koncem dubna do LondYna k duletitYm poradam s anglickYmi statniky. V techto poradach jednalo se hlavne o otazce deskoslovenske. Dnes se vi zcela ptesne, to se Chamberlain zdrahal poskytnouti v teto veci Francii neomezenou moc a 2e Daladier musel nasadit v gechny paky, aby Chamberlaina ptimel k pevnosti, jit Anglie mesic na to, ph prvni csI. krisi projevila. Ale pevne stanovisko Anglie a Francie nemelo dlouheho trvani. Obe zeme selhaly ye chvili nejrozhodnej gi. — Po dlouhem jednani byla v dubnu uzavtena v Rime smlouva angloitalska, jet nabyla platnosti teprve v polovici listopadu. Dohoda byla uzavtena za ptedpokladu, to Franco ye 8panelsku brzo zvitezi, ale tento ptedpoklad se do konce roku nespinil. roveri bylo v Rime zahajeno jednani o obdobnou dohodu francouzsko-italskou. Tato jednani trvala dlouho a nakonec ztroskotala. Pomer mezi Francii a Italii nebyl nikdy tak gpatnY, jako prave nyni. Chamberlainova nav gteva v Rime situaci nevyjasnila, vychazi na jevo, to jeho rozhovory s Mussolinim vygly na prazdno a jedinYm ziskem techto porad mute bYti zmena nazoril anglickeho premiera ohledne politiky "mir za katdou cenu". Start' Chamberlain ptichazi k poznani, 2e diktatoki postupuji die svYch War) bezohledne a v jejich rozpinavosti nebudou zastaveni, pokud demokracie sveta jim nedaji darazne na srozumenou, to dal gi ohrotovani sveta nebude dovoleno.

Palime nejlevnejgi gasolin. OlejovY odbor federalni iftadovny dole vydal zpravu, die nit amerieti autoiste nejen to utivaji nejlep gi palivo do svYch motortil, ale plati zah nejmene. Dle trtni ceny platili motorists za gasolin v tijnu min. roku v americke mene: Australie 36.3c galon, Belgie 36, Kuba 30, tesko-Slovensko 43.1, Danzig 45, Salvador 46, Francie 30.5, Nemecko 71.7, Mad'arsko 35, Indie 37, Italie 70, Litva 48.3, Polsko 39, Portugaly 48.5, '8vYcary 36.3, Turecko 52.8, Anglie 31.4, Jugoslavie 38.6. Seznam cen dosvedeuje, to naciste a fa giste maji nejdratgi motorove palivo na svete.

Hlavni je vlasthi kapsa — prospech vedlej g. JistYm skupinam lidi planovita produkce baviny nejde po chuti a eas od easu svoji nespokojenost davaji na jevo vlastnimi navrhy, smetujicimi ku zrugeni vladniho zemedelskeho programu a zavedeni bYvale volne produkce baviny. Posledni spasonosnY plan podal vetejnosti °bean Richard T. Harriss. Odporueuje toto: Necht' se farmatilm dovoli vypestovati 16,000,000 bald mane za 4c libra ceny svetove. Pro zasobu domaci spotieby v poetu 7,000,000 bar(' at' viada ptiplaci pestiteltm 75c parity (12c po zbytek koupi cizina pc) 4c libra — celkovY ptijem za hrodu 16,000,000 dosahl by $600,000,000. Dle vladniho zemedelskeho programu bavinat dostane na pkidel sklizene baviny 4c na libru ptiplatku a celkovY piijem za stanovene mnotstvi leto gni hrody je vypoeten na $540,000,000. Naskyta se tu otazka: bude hrubY piijem jednotliveho bavinate vy ggi psi vladnim programu ei pit produkci volne?

Zvetg enY osev baviny vytada, si vy ggi vYlohy s obdelavanim a sklizni, vice prate katde rodiny a je tu zaruka, to velika hroda americke bavlny spolu s hrodou stale v cizine zvetgovaneho osevu baviny — ptinese 4 centy vilbec? Budou arnerioti bavinati tolik po getili, aby produkovali baviny pro kohosi zadarmo, ochuzovali sva pole, dteli sebe, teny a deti — aby ptekupnici, majitele kompresu a zasilatele baviny men z teto neproziravosti utitek? Zajiste nikoli! Na tolik inteligence, dilvtipu ma pievaha bavini,i kdy2 farmati state severnich podivuji se stavovske neuvedomelosti zemedelcu stab). jitnich. To vg ak ut je jina kapitola, o nit pohovotirne si postupne easteji,

Ve stfedu, dne 18. ledna 1939.

&ram 14.

Uri

z leeskoslovensi4ch dejin.

Nemtlieme zapomenou LOVENSKE sokolstvo bylo opravdu ptedmetern uptimne lasky a pYchy vteho sokolstva v Cechach a na Morave, a s nim i celY slovenskY narod. Jen si vzpomerime, s jakou ochotou a radosti tli na g dobrovolci na Slovensko. 81i tarn dvakrat. Po prve hned po ptevratu obsazovat vribec po prve slovenskou krajinu, po druhe proti mad'arskYm boltevikrim.

Hned pti torn prvnim obsazovani byli mrtvi.

Nikdy nemohu zapomenout na pfiklad toho nadherneho mute kablYm nervem Mika Hostinskeho — syna prof 0. Hostinskeho, ktery z' lasky ke Slovnesku a pro Slovensko padl u Hlohovce uz v listopadu r. 1918. A pak pti boltevickem vpadu. Jen u NovYch Zamktt padlo 18 Ptislutnikri I. pluku Strate Svobody, kterY mel celkem 26 mrtvYch a z toho 19 sokolri a kde byli sokolove, bojujici v jinYch iitvarech.

Chcete jmena? Prosim: Frantitek Bezdek z Michle, Josef Belohlavek z Bubende, Vaclav Brothanek ze 8ternova, Josef Cisaf z Vranneho n. Vit., Jaroslav Dourek ze Zizkova, Emil Eggerth z Pisku, Vaolav Jech z Bubenee, Frantitek Klominek ze Smichova, (Sokol II.), Antonin Kotera z Pohiedu, Alois Petan, Mnichovo Hraditte, Karel Ptihoda, Louny, Robert Stehlik, Bubened, Frantitek Svoboda Bubened, Antonin Vejtik ze Zabehlic a dorostenec Miroslav Sik z Branika, ketrY byl nett'astnou nahodou zastfelen u Ruzomberku. A kde jsou utopeni v Dunaji. Josef 8inkora z Hradce Kral. a Bohumil Raba z Hronova, kde Adolf Rat dorostenec ze Seldinek, kterY se s vystfelenYma oeima trapil al do roku 1923? Kde Josef Kubale ze 2itkova, utopenY v Morave pod Devinem?

Ti vtichni umteli za Slovensko — za jeho svobodu a z lasky k nemu. Neptijdou ted' jejich mrtva tela — pokud nebyla pkeveZena domti ze slovenske pridy, je2 pila jejich krev, kdyti se ted' hiasa, "Cechrini von!"? eerpam to jmena z knaky bratra Jaroslava Rytaveho "Kronika I. pluku StraZe Svobody", kterou vydal vlastnirn nakladem, prove ted' — je to "dasova' detba! Ale na tom sokolstvo neptestalo. Zajiadeli jsme na Slovensko katlYm rokem. A hromadne tkikrat ye velikYch proudech. Vozili jsme knihy, loutkova, divadla, natadi, naeini, ale hlavne — lasku. Co jsou nektere drobne prihody neporozumeni proti tomu mot lasky a pochopeni. Vtak to bylo take patrno na rozvoji slovenskeho sokolstva. Tech 139 jednot a 21 pobodek z konce roku 1936 se 46.115 dutemi piece neco znamenalo, kdy2 si dovedly postavit pies 40 sokoloven, zafidit pikes 60 Mitt' a pod. A jaci v nich rostli Slovaci, telem i duti, vzdorujici svodu mad'arskYch "panskYch" mravu i peniz prove tak, jako vlivrim z Polska i z Nemecka . . . A tito vtichni maji bYti Ptipraveni o svou pYchu a radost o Sokol. Neni mot* aby Slovensko mohlo byt na svete vedle Mad'arska jedinou zemi, z niz nesmi byt Sokol. A jestlde to tak bude a zristane, budou mit nejvetti tkodu — Slovaci sami.. Jezdivali jsme tarn na vanoce — co2 mtdeme ted' za tohoto stavu? A budeme moci v lets? Kdy2 sokolove nesmeji byt na Slovensku — nebudou, kdyZ "Oechimi von" — tedy von . . . tfeba s rozbitym srdcem! Neda se nic &lat. Jak bychom mohli po zkutenostech z minulYch tYdn-Ci znovu svYmi navAtevami vzbuzovat drojem, ze chcerne "cicat"' Slovensko!

Do zabraneho Nate vzpominky take leti do zabranneho semi k brattim a sestram. Pfeclevtim tam na "slerskou stranu". Tam je to horti! Jednoty rozpueten y , majetek zabran, sokolovny zpustoteny — bratry Polaky. Nevyeitame, spit se tak trochu stydime, jak jsme byli naivne drivetivi,

kdyi jsme bedlive vytettovali kaldou drobnou stiknost polskYch sokolit u nas a kdyk jsme se snakili ze veech sil, aby se tu v republice citili doma. Ti nazi vypovezeni hornici a hutnici se dik polskYm brattim dostali clornti opravdu — v jedne kotili a v pracovnich tatech o Zebracke holi — ze syYch rodinnYch domkte Take do nerneckeho zaboru leti nate mysli ke krajanrim, — v mad'arskem jsou na torn sokolove o Indio hiar nez na celem Slovensku.

Tern *dem drahYm, vernYm, stateenYna dueim posilame bratrskY pozdra y. Pezdrav sokolske rodiny.

A co doma?

Mrzne. Na vedlejtich kolejich venkovskYch nadrati stoji tady vagonri. A v nich deti, deny, mut — Ude bez domova. Jette v lets si zpivali na zahradkach, chodili po lesich, mdqi praci, vYclelek, pridu, byt a nekteki i vlastni stfechu nad hlavou. Jak se to vtechno zmenilo! Ted' jsou z nich — bnenci! Vzpominame jak se po valce celY svet staral o beZence z Ruska, jak ted' Anglie a Amerika stare, o nemecke tidy.

Nam, pravda, bylo take pomolenO, ale i to jednani o dart prijeky jaksi vazne — zase "sejde s oei, sejde s mysli?"

Ne, nejsme jette Zebraky — pomideme si sami. A tak vy v teple — vzpomerite na ty vagony na vedlejtich kolejich. Pomohli jste? PomriZete? Budete poma.hat dale? A kdyby nas cizina zahrnula penezi — jedno nikomu neda: yzajemnou lasku! Tu si musime &Ai sami. A dame!

Dame si ji ptedevtim my v Sokole. To je take to, prod musi u nas zristat Sokol a prod nemute byt nahrazen nidim jinym. Pro tu lasku bratrskou a sesterskou, pro tu nerozvittelne spojeni mysli, duti a srdci. Pro tu velikou, skutednou, opravdovou "narodni jednotu"! Ta je a zristane v Sokole. Mtdeme se rozchazet v na.zorech na lidi, veci i snad na dobove programy — nemtdeme se rozejit se spoleenou a zakla,dni pildou — se sokolstvim a v sokolstvi.

A ejhle to je to nate krasne poselstvi. Nebojte se, neutoneme v tom tirokem pojmu a yelikem lidskem mot. Proto2e dovedeme byt a zristaneme svi. Sokol nas k tomu vede a v torn ochrani.

Neni co dodat.

Vzpominame zavereenYch siov, jek vytryskla z dute nejleptiho a nejvernejtho Zaka Tyrtova, dr. Josefa Scheinera, jeho radostnY vYktik sokolske duce, ktere se podatilo v prosinci r.

1924 zachraniti jednotu desko-slovenskeho sokolstva jednotnYm navrhern usneseni VII. valneho sjezdu. tvodni sjezdove prohlateni konei: "Tak proti vti nenavisti, neznajice v stiedu svem protiv politickYch, stavovskYch, nabotenskYch nebo spore stranickYch, pi'istupujeme jako jedinY mohutnY, opravdovYm bratrstvim spojenY tabor k dolt radostne a povzriatejici praci!"

Ke2 je to vtude a u vtech!

K 21. VillOei ODPOVEDI SPOJENCU PRESIDENTU WILSONOVI. 8tepan OsuskY. NemeckY kanclet Bethmann-Hollweg ji.2" v mesici zati byl by si ptal, aby americkY president Woodrow Wilson zprosttedkoval mir a chtel, aby jeste, pied hstopadovYrni presidentskYmi volbami poladal valcici mocnosti, aby tekly, jake jsou jejich podminky miru. President Wilson vtak si nechtel pokazit volbu; a proto eekal. Rakousko-Uhersko mei° tak naspech, ze jeho zahranidni ministr Burian dal Nemecko, aby centralni mocnosti nabidly mir. Vojaci se branili, obavajice se, aby jejich nabidka nevyviolala dojem jejich vojenske slabosti. Aby Nemecko nevypadalo slabs, povolalo jette koncem roku 1916 do sluZby roenik 1917, aby tak dokazalo, 2e je rozhodnuto ye valce pokradovati. Pad Bukuretti dne 6. prosince 1916 dal centralnim nccnostem vzezteni, zvitezily. Proto dne 12. prosince prostkednictvim americkeho charge d'affaires v nabidly Spojencum mir. Takove bylo dejinne pozadi.

Dne 18. prosince president Wilson se rozhodl obratiti se na valaici mocnosti, aby mu rekly,

za jakYm fieelem bajuji. Tento dotaZ ueinil v note, majici datum 20. prosince. Centralni mocnosti se tohoto dotazu okamaite chytly a navrhovaly, aby dne 26. prosince zpinomocnenmocnosti se se:sli na neutralni puci de, aby promluvili zde, io -uzavteni miru.

Pad Bukureeti. nernoknost prorazit nemeckou frontu, bida v Rusku, neUspechy valeene, neschopnost rusks via dy, intriky Rasputinovy a carevny a slabost ca,ra, vyvolaly v Petrahrade obecnou nespokojenost. Nemecko proto talo s tim, ze Spojenci projevi ochotu k miru.

Jelikok min. predseda Aristide Briand byl nemocen, pokiadal ministra Ribota, aby eel s Albertem Thomasena a Philippern Berthelotem do LondYna dohodnouti se o odpovedi jak na nemeckou nabidku z 12. prosince, tak na ITS/m.1 presidenta Wilsona z 20. prosince. Porady trvaly 26., 27. a 28. prosince, a jejich podkladem byly dva navrhy odpovedi, vypracovahe Philippem Berthelotem. Co se tYee odpovedi presidentu Wilsonovi, porady se skaneily dohodou na redakci, v nik se mluvilo o "svobozeni Italia, Slovanfi a Rumuna ad cizovlady".

Jelikot dne 5. ledna 1917 dodo ke konferenci v Rime, na nik broil ficiast za Francii Aristide Briand, Philippe Berthelct, Albert Thomas a general Lyautey a-7a, Anglii Lloyd George, Lloyd Milner a general Robertson, vzniklo mylne domneni, ze odpoved' spojencti presidentu Wilsonovi, datovand ze dne 10. ledna, byla dohodnuta na tato konferenci. Pravda vsak je, ae nota byla dohodnuta ji2 na kenferenci v LondYne mezi 26. a 28. prosince 1916.

Pro akci osvobozeni eechtt a Slovakia byla zde velika a ptimo historicka pkilelitost. Pro nak akci bekelo o mezinarodni propagandu, o politickou organisaci Evropy a o poorer mezi Slovaky a Cechy.

Kclye se jednalo o to, v jake forme ma bYti ueinena zminka o akei Cech y a Slovakia, neelo jenom o politic. a vojenskou propagandu, maji.ci za fieel posilniti sve a zesiabiti protivniky, nYbre o politick' plan, o novou politickou Evropu. Kdyby bylo slo jen o propagandu na zeslabeni centralnich mocnosti a o nic vice, tkol by byl bYval pomerne jednoduclaY. Zde veak elo a neco nepomerne veteiho, o novou strukturu Evropy. Tu se ukazalo, ke to, co se povaIovalo v Cechach za pravni fikci, za neco nemoderniho a nerealniho a za nepraktickY ptekitek, bylo vYrazern politicke sily a nezbytnosti.

Mluvim o Ceskem statnirn pravuo Pti odpovedi Spojenca presidentu Wilsonovi se ukazalo, ze ideove konstrukce mohou se stet zakladem kivota naroda v Evrope jen tehdy, jestliZe vyjadruji konkretni zemepisne, narodni a hospodaiske sily. Tyto sily vyjadtovala zasada a obsah deskeho statniho orava. Proto se pocit'ovala potteba formulovati pri teto deskou otazku tak, aby nejen vyjadtovala opravneni pro politicke pokadavky Ceske, nYbr2' i ptedstavovala nepostradatelnY kvadr v nave se rodici politicks stavbe ,Seropy. Befelo proste o to, aby otazka eeska se stala ne, propagaenim prostfedkem pro politicke a vojenske poro.keni rakousko-uherske rise, nYbr2 ptimo evropskYm politickYm cilem, t. j. nepostradatelnou soueasti rodici se nov-e EvroPyi Odtud myelenka o zajem o to. aby se v odpovedi Spojenjako narodu, nYbr2 ja‘ cti miuvilo ne o Ceeich ko o historickem a zemepisnem vYrazu, kterY hral v dejinach Evropy vYznaednou politickou roll.

Pozn. red. — ITitezni Spojenci ani ve snu co zbude z mirove smiouvy po dvaceti letech. Nemecko prohralo valku, neZ vyniralo mir. Slabost Francie a Anglie doeVolily nemecke zbrojeni, postupne nedodreovani versailleske smlouvy, obsazeni PorYni, na,stup nacismu, anNus Rakouska a zabrani Sudet. A to neni vie, rozpinavost Nemecka, a Italie bude pokraeovat, statnici demokracii budou ruiti beleni hlavy a oslavovanY dries Chamberlain bude kdysi proklinan.

Obracime s ke Slova,karn ye znamcni nave spoluprace a noveho bratrstvi: Cesta presidentova. na Slovensko mule byti radostnYm koncem roku. Bude rad ni svititi hvezda betlemska. — Jan Sooukenka.

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939.

MAMA VORMKOVA:

TONGA KOMEDIANTliA 1•1■0■0■11•0•110111.1•11.11”0■11•0.11.0111041■0

jich by to nerozrueilo", vyleti principal z lenoeky, jako uetknutSr hadem, "kdyby voni dve leta hledali dceru, ktera jim utekla a zapadla ye svete, talde o ni dva roky 'neslyeeli a najednou tady na ne zaene hulakat z gramofonu — voni by vostali klidnej — co? Jako ae se Tronieek jmenuju — tohle je trochu silnej tabak 1 na takoveho poteza, jako jsem já..."

"Vy raete laS7ti pan Tronieek — otec filmove umelkyne — sleeny Troniekove?" — tale se uZas1ST eef zavodu.

"Ten samej" — ptikS7vne principal clustojne.

— "A nejeko mi teknou, kde tu umelkyni najdu!"

"Nu — to je pomerne snadna, Yee" — usmiva se zdvotile majitel, jema poeina v hlave svitat. "Adresu sleeny Troniekove yam mohu okamZite zjistit — radte okandik poseekat . . . " Po techto slovecla zmizi z obchodu a za nekolik =rut se vraci, nesa v ruce adresu napsanou na visitce zavodu.

"Prosim, vaenosti — pfejete si snad jeete neecho?"

Jeho tvak je pina ochoty, nebot' je-li tomu vskutku tak, a filmova hereeka Troniekova jest dccrou tohoto hromotluka, dala by se z toho vytlouci pekna reklama pro jeho zavod.

"Praha — Bubenee, vila "Thalia" — slabikuje principal.

"Mfdou mi kid" — pta se pol,e majitele napjate, "jestli ten film beli ut tady v Hradci?"

"OveemZe — oveende" — sveclei majitel — "Film bell ji2 druhS7 tS7clen v hlavnim mestskem biografu."

"Tak jim mockrat clekuju" — pravi otec Tronieek — "a tu desku mi zabalej — tu si koupim."

Desku nesa zbane pod paZdim, jako svatost oltatni, provazen jsa nejzdvoteljeimi poklonami samotneho majitele zavodu — ubird se principal za 'nest° k zelene nattenemu 'Grand-cirku".

"To jsou veci — to jsou veci" — bruei si do voust — "to se bude matka divit — as ji tu desku pustim — ale poekejme! Takhle to bude jeete lepei pfekvapeni!"

A radostne se usmivaje, vkroei do dveti sireho domova.

"Matko" — pravil lhostejnS'7m hlasem, kdy2 byl usedl ke stolu a zapalil svoji nerozluenou clSrmku — "hod' na sebe nejakS7 to lepal kvadro — holkam vyndej z kostnu botky a kluktinn utti nosy — vedir se jde korporativne do biografu!"

Kdyby byl hrom udefil do sttechy Grandcirku, nezptiisobil by veteiho efektu, neZli tech nekolik prostSrch slov.

Matka Troniekova vytteetila Oasle oei na sveho chote, patrajic po nejakSrch daleich symptonech nahle propuknuvei choroby a z jejich nahle ztrnu yeich prstu vyklouzl oblibenS7 principaltiv hrneeek na kavu, rozpadavaje se na podlaze vozu v nekolik malebn*ch sttepu.

Za jinch okolnosti byla by tato nehoda zpasobila pravou bouti latekeni a vS7eitek — dnes veak se hlava rodiny pouze shovivave usmala a poklepavei svoji drahou polovici po zadech, kekla hiasem tak libeznS7m, jalcS7 nebyl slyaen z fist principalovSrch ode dna libanek: "No — no — Nanynko — copak to Mae? Ptece si nerozmlatie vejbavu proto, ze to chci jednou vziti do biografu? Beztak jsme to jeete oba dva nevideli. A ty caparty vezmeme s sebou, jeete by tu nee° provedli. Dneska se toeit nebude."

Matka Troniekove, jsouc uvykla poslechnouti vady slepe kalcleho rozkazu sveho pana a yelltele, vyela beze slova z vozu, aby oznamila detern neuvetitelnou novinku.

Tato zprava zpilsobila u veech vf,Thonkil plodneho Troniekovic kmene pravou bouti nadeeni.

Teprve pa mateine odchodu oddali se poteeeni Troniekovci bujnemu veseli projevujice -syoji radost rtiiznmi, sobe vlastnimi zptiisoby.

Ferda provedl nekolik °d ye:2113'Th, vzduenS7ch

64.A

VISTNiK salt, nacea se pustil na okridni cestu kolem vozu po rukou.

Pepik s Tondou se ze same radosti pustili do ktftku, kvieice a jeeice rozkoei, kdykoli se jim podatilo povaliti protivnika na zada.

Z'' ofka popadla eestiletou Anci kolem pasu a zatoeila se s ni bujne po placku — jenom tS7 Lojzik — nechapaje, od vlastne jde ziral na svoje rozdovadene sourozence yytteetenS7ma oeima a chteje- se take nejak zneastniti yeeobecneho veseli, sedl si pane doprostked ny a placal kolem sebe bujate ruakama, as to sttikalo.

• Toho veeera se mohl stati kaadt obyvatel mesta Hradce Kralove svedkem zajimave podivane.

Pted nejveteim mestskSrm biografem rozestavila se skupina osmi pestte yyhliZejicich lidieek s muaem htmotne postavy v dele, ptipominajicim zapasnika teZke vahy. Za nim ktheela drobna, Zenetina s plachS7ma ()alma v ustaranem obliceji, nesouci na ruce asi ttileteho, kuderaveho chlapce, zatim co se ji s druhe strany ddelo ktedovite za sukni deveatko asi eestilete.

Za nimi — nad obyeej sluene — kraeeli Ferda s Pepikem a Tondou. Jejich osmahle nohy byly bose, aveak s kotniky i koleny zative vydrbanSrmi a vaichni tti nesli se nezvykle vaane dtilstojne, tvatice se ptezirave k zvedav3im mimojdoucich.

Ctrnactileta Zofka s temnehnedSrmi kuderami, upravenS7mi potajmu aelizkem, uzavirala priivod, odpovidajic kradmo zpod dlouhjich, cudne sklopenS7ch br y na mlsne pohledy rnestskS7ch lvu, ktere ji ponekud lichotily.

Otec Tronidek, da y pokyn sve karavane, aby na rohu biografu vyekala jeho ptichodu, zmizel v eirok3ich dvetich osvetlene dvorany a zamitiv k pokladne, paadal velkopansky o sedm vstupenek do prve kady, kteroato okolnost kavalirsky zdfiraznil.

S listky v kapse vratil se pak k malebne skupine oeekavajici ho rozeilene pted budovou.

"Co to vlastne hrajou — tati?" osmelil se Ferda k veeteene otazce.

Start Tronieek nechal totia zernyslne svoji rodinu na onom rohu, kde nebylo Zadnch "Doekej easu — jako husa klasu" — odpovedel mu otec ptisne. "Gist umie, tak si to pteetee, as zaenou hrat!"

Ferda tedy poslue'ne zmlkl a ce1S7 prtitivod ubiral se za principalem do foyeru. Aveak tesne pied schodietem vedoucim do tajemne hlubiny biografu bylo by malem doelo k nemilemu vSTstupu.

Ztizenec — utrhavajici tu obecenstvu vstupenky — pohledl ptekvapene na male navetevniky, naeea durazne prohlasil, ae ditky k yeeernimu ptedstaveni ptistupu nemaji. To byla oveem neeekana ptekalka a eel° principalovo pokrylo se hroziv3im mrakem, vesticim bouti.

Ji2 jd se hotovil vybuchnout jako parou pteplnenSr parni kotel, kdyZ tu veselS7 hias za jeho zady pravil "A — poklona uctiva — pane Tronieek! To raete s celou ctenou rodinou — to je od vas hezke!"

Byl to majitel podniku s gramofony, kter3"7 ptistoupiv k podeeene skupine pottas1 ptatelsky rukou nejdtive samotnemu principalovi a pote po fade veem elentinn rodiny, matkou Troniekovou podinaje.

Otec Tronieek — jsa et'asten, ae nalezl nekoho, kdo by mu mohl poraditi v nahle se vyskytnuvei nesnazi — vyloail usinevavemu majiteli svizelnou situaci, nada tento, ptistoupiv k muai u schodil, tekl mu eeptem nekolik slov. tiainkovala jako zaklinaci formule, nebot' Cerberus striaici vchod do biografu bleskurychle odstOupil a se zdvotilou fiklonou vyzval udiveneho principala s jeho prfivodem ,aby vstoupil.

VS/prava zaujala steed sedadel v prve fade a matka Troniekova se v duchu poktdovala pti pomyeleni, co to toho stareho blazna napadlo udelat takovou frtratu. Prvni tada! Jako by jim nestaeila take mista zadnejei!

Potom nahle svetla zhasla a na bilem platne objevilo se velikini pismeny:

Strana IS. TONC.A. KOMEDIANTKA dle skuteenosti zpracoval Zdenek Dittrich.

Pote nasledovala retie, fotografie atd. a koneCne osoby: TONGA — Tana Troniekova.

"Kriste Jaiei . . . " vydechla matka Troniekova, pkeslabikovavei tento napis a zachytila se ramene sveho chote kteeovitSrmi prsty.

"Psssst" — ozvalo se karave ze tady za nimi a principal uchopiv ttesouci se ruku sve deny zmaiekl ji cliikladne, talde umlkla.

Obraz, kterS7 se nyni objevil pted oeima aaslSrch divaktii v prve fade, byl nasledujici: Na lesnim palouku stoji komediantk r vuz, na jehoa booni stene jest namalovano velik*mi pismeny "CIRKUS - GRAND". Pojednou se dvete vozu oteviraji a na schildkach u dvetl usedne mohutna, muaska postava s obrovskSuni licousy a orlieim nosem.

"Hele — tati — to jsi ce13"7 ty . . . " eepta Pepik eeptem tak diskretnim, ae je ho slyeet as v pate fade a nove mnohem cliiraznejei "pssst" ozve se zezadu.

"Kueuj" — zavrei principal hrozive a vrhne na rueitele pohnevanSr pohled.

Mezitim mid na platne kterS7 skutedne jakoby otci Troniekovi z oka vypadl — des se klidno do jidla, dde v obou rukou'hrnec s jakousi vatici tekutinou. V torn se ye dvetich vozu objevi drobna, aenska postava, utirajici vzpouzejicimu se klueinovi zasterou nos a matkla Trornekova vzlykne novSrm fdasem, poznavajic v obstarle Zenetine sebe samotnu. S pocity, ktere nelze popsati, sleduje pohyby, ktere sama vykonavala kaZdeho dne po tolik let mardelstvi.

Mali Troniekovci bzuei rozeilenim jako poplaacne vosy eukajice si a etouchajice se mezi sebou a ukazujice si nesluene prsty na osoby vyskytujici se na platne. Otec Tronieek — nemoha vady ye tme odhadnouti ptesne pnvodce noye veeteene poznamky — vztahne eas od easu svoji lopatovitou pravici a necha ji dopadnouti na hlavu nektE,>re sve ratolesti, ,kterou prave trefi.

"No — poelejte doma, fakani" — mumla hnevive, lituje nyni sveho neptedlaeneho padu vziti s sebou deti do biografu.

Nyni se kdesi v pozadi lesa ozSrva, zpev. MladY, sveai a ach — veem tak zna,mS7 hlas — zpive, si pisnieku, ktera ptede dvema 1.:ty zvonila tak east() na poloudku pked vozem.

"Hoj lrzcka, lfieka zelena . .

Matka Troniekova, zataji dech a sepne ruce v kline. Bole, bole — koho nyni uvidi? Bylo by to mane, aby Tonea .

Na,hle se lesni houetina rozhrne a na paloueek Oprkem beli device. Jeji noaky jsou bose a dlouhe derne kadete vlaji ye vetru. Nekolik krokil od vozu se zastavi a prudce odychuje. "Toneo," ozve se v tom z vnittku vozu pohnevane.

Matka Troniekova sebou ulekane akubne.

Zvolala to snad ona? Och ne — je si ptece jista, se neotevteia vfibec fist — aveak prave tak volavala vady na Tanen, kdyZ se tato podle sveho zvyku nekam zatoulala, zatim co ji doma bylo pottebi.

"Tonto" — ozve se v nasledujicim okam'Ziku jasnSt detskS7 hlasek — tentokrate veak nikoli z bile plochy projekeniho platna, nybra z hlediete. To maid Anci, seskodivei se sveho sedala a vyekubnuvei se 2ofeine ddici ji ruce, rozebehne se smerem k obrazu.

"Tonto" — void radostne a male rueky se vztahuji vzhtidu ke ztracene sesttiece, na kterou se dobte parnatuje, nebot' byla vesela a hodna — umela zpivati tak hezke pisnieky a vypraveti krasne a dlouhe pohadky, toes Zofka neumi.

Principal bleskurychle vyskodil a posadil deveatko prudce a pohnevane na jeho sedadlo, talde polekane zaplakalo.

"Pssst" — zasyeel kdosi zutive v zadnejei rade a nekolik reptajicich hiasil se podalo ozSrvati v `Co je to tam za cirkus" — volal obtloustbi pan se zlatSrm sktipcem na nose, chveje se rozeilenim.

"Kdo sem pustil ty deti?"

Mezitim Anai n.eustavajic hlasite plakati chce mermomoci, aby ji pustili k Tonee, behajici na obrazku.

Btrana 16.

"Huso" Septa ji Ferda bratrsky — "dyt' to neni fivY — to jsou jenom vobrazy" — "Vobrazy nebehaji" stoji Anti na Svem — "je tam Tondo a ja chci k ni — pust' me!"

"Jestli hned neptestaneS, chytim to a vyhodim yen" — rozhodne otec zutive. To pomohlo.

Ariel se ztiSi a film se rozviji dale.

Pted zraky sve rodiny ztracene. Tondo, se smeje zpiva a tandi — je to jako sen. Sourozenci, naby ySi ponekud opet rovnovahy, chovaji se nyni pomerne tie, take rozhoteene "pssst" ortve, se jit jenom ztidka kdy.

Po ukoneeni prvniho dilu rozlehne se v prve tade freneticky potlesk, zpUsobenY sedmi pary horlivYch rukou.

"V biografu se neplaca" — poznamenal kdosi karave za principalo yYmi zady.

"I kuSujou — voni Salamoune" — obrati se otec Tronidek zrakem pinYm opovrteni na mluveiho.

"Kdyby jejich dcera hrala takhle do filmu — tak budou taky placat. Nahodou ta frajle na tom platne je moje viastnorueni dite — Tondo — dyby je to zajimalo!"

A odvrati se dustojne od zarateneho karatele.

Jeho dcera. Pirvabna filmova, hvezdidka Troniekova je pry dcerou tohoto hromotluka a sestrou techto malYch capartii!

To by vysvetlovalo ovSem popia.ch, jak zprisobilo mezi detmi jeji objeveni se na platne, jako i fakt, ze byli viibec ypuSterli do biografu.

Razem se pomradene oblideje v okoli cele rodiny Troniekovic vyjasni a naSe skupinka je nyni ptedmetem nejtivejSiho zajmu a sympatii.

Matce Troniekove kanou velike slzy na vybledlou hedvabnou biuzku — ureenou pouze ()tee si krouti pypro slavnostni ptiletitosti ne kniry, pohliteje yyzyvave kolem seba, jako by chtel katcle chvile zvolati: "To koukate — vy pitomeakove, kteti byste se byli jeSte pied dvema lety oFkiibii za moji dcerou, ponevadt byla z komediantskeho vozu a dnes k ni chodite s prosikem, aby yam podepsala fotografie."

Teprve na testa k domovu propukla cela lavina dotazt a dohadu a vyptavani. PrUbeh filmu objasnil dokonce ptieinu i cele tajemstvi Toneina Uteku, take se timto zpirsobem dovedeli Troniekovi tamer vSe, co potkalo Toneu od jejiho zmizeni.

Nalada byla vSeobecne skveld, take milosrdne zapomenuto i na slibenY vYprask nepokojnYm Troniekovcirm.

Kdy2 pak k dovrAeni vSeobecneho nadSeni principal nasadil na gramofon nova koupenou desku a Tonein hlasek znovu zahiaholil — tentokrate ye zdech samotneho Grand-cirku — byly udalosti dneSniho podivuhodneho dne vskutku korunovany.

"Tak kluci" — tekl otec Tronieek svym synum, vztyduje se jeSte naposled na slamniku — "zejtra slotime to nadobieko — (tim myslil tem& jit postavenY kolotod a libupadky) a jede se do Prahy za Tondou."

NadSenY key soulalasu byl mu odpovedi.

Teprve principalo ya bota hozena, virtuosne pies celY vilz at dozadu za plachtu, kde spali — ei lope te.deno nespali — muttti potomci rodu, zjednala brzy klid a zahy. pote zdrave oddychovani mateino a jeSte zdravejSi chrapani principalovo svedeilo o jejich odebrani se do rise A andel miru rozprosttel svoje perute nad Grand-cirkem.

SHLEDANT ozvala se pied vysokym, SedozelenYm domem v Jaromirove ulici v Nuslich trubka automobilu.

Z okna y e ttetim patte vyklonila se odvatne hluboko derne.., kuderava hlava a miady, chlapeckY hlas zahlaholil ponekud hlasiteji, netli bylo vhodno, vzhiedem k easne hodine ranni: "Moment — uz letim!"

"Jo — leti g ," zabrueela Tonea sedic za volantern male, modroSede aerovky. "Vsazim se, Fes prave vylez1 z postele!"

Touto domnenkou veak Tondo, svemu ptece jenom krivdila, adkoli zrovna "neletel", nebot' byl prave poslednim Skrabnutim btityy dokonail svoji toaletu.

"Jest velmi ptijemne, mate-1i takove eiperne

VSSTNIIC deveatko, jako je table Tana," u yatuje Honza, pfeyrhayaje ye spechu sklenieku se smesi vody a odolu, ptipravenou k disteni zubti. "AvSak pro miadika, ktert si potrpi na ranni pospani, mate bYti tato vlastnost nekdy velmi zahanbujici."

Tonea meg a s Honzou ujednano, ze pron zajede ptesne v Sest hodin rano a ze si vyjedou trochu po silnici tak, aby v deset hodin byli opet zpatky v Praze, nebot' Tondo, mela baletni zkouSku. Honza se zaduSoval, ze vstane nejpozdeji o pul Seste, take na Tondino zatroubeni klaksonem bude jit upine ptipraven sebehnouti se schodt.

Budik byl ovSem s nejlepSim Umyslem nataten na pul Sestou, avSak Honza neuvedomiv si v slabtin polospanku adelnost tohoto pronikay ell° zvuku, nemile dratdiciho jeho uSni bubinky — vztahl pouze podle prastareho zvyku pravici k noenimu stolku, nada kvicici ptedmet 2mizel pod petinou, kde zahl umlkl. Zbaviv se takto protivneho ruSitele, obratil se Honza se sladkym uspokojenim ke stelae a spal dale.

Teprve po chvili jab se mu jeho podvedomi Uniti jakesi nejasne vteitky, take se nahle nrudce vymrStil z latka a odima zapatral po nudiku, kolik je hodin. Nebyl tam — a proto Honza mechanickYm pohybem sahl do tepla sve ptikrYvky a yytteStil odi na cifernik. Bylo za deset minut Sest.

Zamumlal hlasitou kletbu a honem spechal postaviti na plynovY varic neco vody na oholeni a potom pokradovala jit jeho toaleta zavodnim tempem, takte nebylo jeSte ani otvrt na sedm, kdy se vyhoupl na sedatko po Toneine boku, omlouvaje se rozpaeitYm iismevem.

"Fromin, Tano, budik mi nezvonil . . . " "Kdybys nemluvil — ty jittenko!" odyetila Tonea s trochu opovrteni ye hlase, ale vidouc zahanbenou tvat JUC. Jana MatouSka, proptikla v smith a rozhiednu ySi se opatrne po puste ulici, popadla jej kolem krku a vlepila mu uptimnou pusu na znameni odpuSteni a smiru.

Pote spustila motor a vyjeli.

Aerovka zamitila vzhilru k Vinohradum, apk okolo Wilsonova nadrati smerem ke Karlinu, odtud do Libne na silnici k Podebradilm.

"NebojiS se svetiti mi svilj mladY a nadejnY tivot, ty doktorske embryo?" otazala se Tondo, kdy rutieka na chronometru ukazovala neco pies sedmdesat.

"Co bych se bal," namitl Honza srdnate, "kdyt se nabourame, tak v torn budeme oba a tak je nadeje, ze si de, pozor."

"Konec bolu — umtem spolu," zarecituje Tondo, pateticky a pride, rychlost.

Aerovka leti po hladke, asfaltovane silnici jako vysttelenY Sip a sveti, ranni vzduch Sleha oberna mladym lidem do tvati. Je to rozkoSne. Nemluvi, pouze odi jsou upteny na SedY pruh silnice tahnouci se 'cited nimi, ktert je neustale malYm, Sedomodrym zvitatkem, ovladanYm Toneinou drobnou ruekou. Ptijitdeji ke ktitovatce, kdy tu nahle z ohybu cesty se vynoti velikY, brealove zeleny viiz, tazeny hnedYmi koniky.

Tondo, sebou ptekvapene trhne a aerovka polekane poskoei. Vilz se bliti a nyni jit lze rozeznati mute sediciho na kozliku — mute mohutnych pleci s obrovskYmi licousy a fajfkou v zubech. JeSte zlomek vtetiny a Tondo, nahle prudce zabrzdi.

Aerovka sebou Skubne jako splaSent konik, zaratenY v prudkem behu nahle se zaklesnuvsi a zilstane stati uprostted silnice tamer pied samYmi kopyty koni, uleknuv gich se teto nahle se vyskytnu ySi pfekatky.

"Co je to u vSech dertfr," zaburacf rozlicenY mutskY bas s kozliku. "Vleze si doprostted cesty a dumi tam! No jo tenska! Takovouhle pitominu mute provest jenom tenska. — tak se hnou — voni Amazonko — netli jim z toho vozejaku udelam kulnieku na dtivi!"

Hlas otce Tronieka se stave, hrozivejAim, ay eak Tondo, nedba. ZruenYm pohybem rozrazi dvitka vozu a nen se pfekvapeny Honza vzpamatuje ze sveho Utasu, ocitne se jeho ptitelkyne dvema odbornymi skoky na kozliku zeleneho vozu, kde popadne vyjeveneho mute s licousy kolem krku a poene jej divoce libati.

"Tatinku

"

Tonea, smejic se a vzly-

Ve sttedu, dne IS. ledna 1939 kajic soudasne, "copak nine nepoznavaS? To jsem ja — Tonda!"

"Tondo!" vyktikne principal vzruSene a pustiv otete z rukou, vztahne obe sve mohutne pate a sevte jimi Stihlou postavieku, vzlykajici v jeho naruei.

Honza hledi na toto podivne divadlo se sveho sedadla v aerovce a ptipada si jako v Jitikove videni. Neni pochyby. Po obou stranach zelene nestvary hlasaji velika Flute, pismena, ze toto jest "Cirkris-Grand" a nyni poznava i mute s licousy. Story Tronidek — Tonein otec.

Nezmeni) se ptiliS za ta d ye leta a rovnet i jeho temperament nezda se projevovati v mite skrovn'ejSi, soude podle jeho St'avnatYch vYrokir urdenYch pied chvili majitelce vozu.

Mezitim se jit spustily schtelky na zadni stene vozu a z jeho Utrob se vyrojilo Sest vyjevenYch detskych postavidek, touticich po objasneni tohoto nenaddleho zastaveni.

Jakmile je Tondo, spattila, odlepila se od otce a jedinyrn skokem ocitla se s kozliku na zemi mezi nimi.

"Tondo — Tonea," zajasaly deti a strkajice se mezi sebou, dral yse k Tonee, snatice se katdostati se co nejblite k ztracene sestke, aby si mohly alespoti prstikem sahnout na svetlY automobilovY v nemt vezela ta slavna, "Tondo — Tone() — my jsme to videli lidera hrat v biografu!" tval Pepik, poskakuje po jedne noze kolem husteho chumate svYch sourozencti.

"A tatinek si to koupil na gramofon," dodavala Zofka vitezne.

Tonea je vSecky pekne po 'fade popadla a zlibala na umazane pusy.

"A kde je maminka a Lojzik?" zeptala se konedne, kdy mohla opet promluviti.

Ale od vozu sem jit cupita drobna, ponekud ptiohnuta mamina postava s Lojzikem v narudi utirajic si do cipu zastery zaslzene oei.

"Maminko," rozbehne se k ni Tonea a matka pouSti Lojzika, objimajic svoji nejstarSi. Kluci kvidi nadSenim a poildaji v prachu silnice jakYsi pekelnY tanec, tvouce pti torn rozkoSi. Zofka si prohliti se zbotnYm zanicenim elegantni zevnejSek sestfin a maid Andi poskakuje kolem maminky a Tonal jako rozdovadene Koneene si Tonea vzpomene take na Honzo, sediciho v aerovce.

"Maminko — tatinku," pravi ponekud rozpaCite, "dovolte, abych yam ptedstavila pana MatouSka, budouciho doktora pra y, de,-li pambu," dodava Skadlive, vlekouc Honzu za ruku z vozu.

"My tit se zname — ze ano, pane Tronieku?" pravi Honza, chapaje se podavane mu provide principalovy.

"To bych se nevedel pamatovat," odtuSi zany pternitave.

"I ba ano — tenkrate v to hospode, kdy jste smeje se Honza. hnal Tanu "I prach sakra — tak to sou voni? A to bych jich byl nepoznal!" divi se principal.

"A to je tvoje — ta kocabka?" °brad se zvedove k Tonee.

Tato ptisvedei, &mz jeji akcie v rodine jeSte vice stoupnou. "Vida tabu — ma svfij vlastni automobil," mruei principal, "Mu — jak kikam — zvedla se po mne! Umelecke, natura — ta se nezapte!"

"A to s tim panem tady mat ut tak dlouho znamost?" pokraduje otec Tronidek ve svem vyptavani, drte se sveho pravidla, ze elovek ma bYti vtdy a vSude dokonale orientovan.

"Jit pies rok — tatinku," smeje se Tondo., mrkajic vesele na Honzu, "jente on se jeSte nemute tenit — take nemusiS mit starosti s vybayou, ani s potizovanim smokasu na veselku.

Musi &lye udelat doktorat, aby pomohl tatinkovi z jeho dlouholete pte, kterou vede se selkou JanouSkovou o meznik mezi jejich poll jit od dob Honzova narozeni. A bude-li tak hornvs' ye svych studiich, jako az dosud — dostaneme se k oltati, co by "vetSi starouSkove".

"A nyni," pravi Tonea rozjatene, "zatahneme ty naSe vehikle stranou a uspotadame slavnostni hostinu. Vidite tarnhle tu mYtinu u lesa? Hodi se k tomu teelu znamenite. Honzo — ty po(Dokoneeni na strane 21.)

Ve sttedu, dne 18. ledna 1939.

A NATOMIE oddelila od sebe jednotliva ustroji a &Ty, ale nemil ge pochopit pink vkznam techto easti. Nedovede vysvetlil, jak Crofton mohou vytvotit novou givou bytost. Neodhaluje mechanismus nejznamejeich fikazfr, rust nadorri, tvo •eni jizev.

2iva ustroji se liei hluboce od ustroji oddelenkch ad tela, ponevad g tkane a kolujici v nich krev tvoii nerozluenk celek. Z vlasednic ptichazi lymfa, ktera, vyplituje mezery mezi Ustrojimi. Kagdk prvek zdvisi ptimo nebo neptimo na -Leto lymfa a koneene na obihajici krvi.

Nejjednodueei zprisob, jak zamezit odumteni tkani oddelenkch od tela, je rozdelit je na male kousky a tyto kousky vlo git do givneho prosttedi, kde se bufiky mohou rozmno govat asi tak, jak to &Ian bakterie. Misto, aby se ugilo ptirozenkch cest obehu, drobne kousieky tkane se givi latkami, ktere do nich ptichazeji diffusi.

Druhk zprisob, jak udr govat na givu ustroji mimo telo, je nechat obihat givnou tekutinu tepnami, vlaseenicemi a gilami techto tkani.

Tim se udrtuji v Lindberghove pumpe na givu -Crofton tak, jako gin kolonie bunek v .ivnem rortoku v lahvi.

Myelenka udrgovat na givu east Vela, aby se mohly studovat jeji funkce, neni nova. Bylo provedeno u g ptedtim mnoho pokusti s nejruznejeimi ptistroji a metodami vk givy. Ale v gadnem p •ipade se nepodatilo udrget °dalene ustroji na givu po vice ne g nekolik malo hodin. Na veech takto udr govankch organech bylo zahy pozorovat degeneradni zmeny. Nebot' iivot isolovankch tkani zavisi na nekolika dinitelich. Ptedne givnk rortok lnusi bkti prost suspendovankch eastic, ktere by mohly zacpat cevy. Irgiva-li se krve, nesmi v ni lakt aglutinovankch krvinek. Teplota, osmotickk tlak, rychlost pulsu, maximalni tlak, minimalni tlak, to vee musi bkt ptesne upraveno. C'nemicke slogeni givneho prosttedi a jeho okyslieovani jsou rovne neobyeejne drile gite. Krome toho je nezbytno, aby ustroji bylo dokonale chraneno pied bakteriemi. I kdyby byly any veechny podminky mimo jedinou, byl by vksledek pokusu naprostk nezdar.

Z toho drivodu byl v rote 1912 udinen pokus tdrtiovat ustroji v ptirozenejeich podminkach.

Technika zale gela v podstate v tom, ze se srdce, plice a latieni -Crofton odstranila z tela a udrgovala v takovkch podminkach, aby srdce je mohlo zdsobovat spontanne normalni krvi, zatim co do plic byl vhanen vzduch. Timto zpilsobem byl vytvoten samostatnk 'Zivk organismus. Voda a potrava byly dopravovany do galudku trubici, ptedstavujici jicen. Moe byla sbirana z mechkte.

Po nekolik hodin udrgovala takto neettovana ustroji stejnk vzhled jako -Crofton giveho zvitete. Stahy srdce a obeli v Ustrojich byly normalni. Stkeva vyprazdfrovaly vkmety pravidelnkmi peristaltickkmi pohyby. Pti jednom pokuse, kdy galudek byl v okain giku smrti napinen masem, se podatilo vyvolat umdle travici pochod. Aspori 90 procent aminovkch kyselin, vpravenkch do sttev, bylo rychle vsttebano. Nastalo take hojne vymeeovani moei.

Veeobecne zristal visceralni organismus v normalnim stavu asi deset hodin. Jeho smrt byla ohlaeena nepravidelnostmi v srdeeni einnosti.

Pak se srdce najednou zastavilo.

Na konci roku 1934 Lindbergh sestrojil pumpu, kterou bylo moano udr govat v organismu pulsujici obeli givne kapaliny, nale gite okyslidovane. Ptistroj byl v nasledujicich mesicich postupne zdokonalove.n. Ve stejnou dobu byla vynalezena chirurgicka, metoda, kterou bylo mono z tela oddelovat jednotlive ustroji a ptesazovat je do givne komory bez nebezpeei infekce nebo znieeni. Zale gela v podstate v technice transplantace cev a ustroji, existujici uz dlouho ptedtim. Cilem teto techniky bylo oddelit ustroji takovkm zprisobem, aby se krev nesrazila v cevach a aby gadne. cizi teliska nezacpala vlasednicezdsobujici organ M y -noutek inou.

Tyto prvni pokusy take ukazaly, ze obeli mute bkt pterueen na jednu az na d ye hodiny

V-ESTNiK

Ziv©t v Lindbergho0 pump& Alexis Carrel a Charles A. Lindbergh. i v tak choulostivkch ustrojich, jako jsou ledviny, ani nastanou trvale ekody.

Na zaeatku roku 1935 sestrojil Lindbergh nova druh "organicke komory". V dubnu tehog roku se mu podatilo udr get v ni na givu celk organ. P •i poku.su nechal vykrvacet koeku. Za nekolik minut ji otevtel eiji a odkryl kreni tepnu, nery vagus a etitnou gadzu. Do spodni Cast teeny vlogil drobnou sklenenou trubieku.

Pak odstranil etitnou gldzu v jednom kuse s kreni tepnou, vagem a .abklopujicim je spojovacim tkanivem. Leva strana etitne glazy byla fixovana ' ye formalinu a vedena pro kontrolu.

Pravou vlo gili do organicke komory a zaeal okrve. To trvalo osmnact dni. Ke konci pokusu bylo zjieteno, ze glaza ma stejnou yellhost jako glaza kontrolni.

Nekolik kouskii teto Mazy bylo vlo geno do givne latky. Brzy bylo zpozorovano, ze do M y -nehortkuvspjiethlovburiky.Ta se dokazalo, ze za pokusu zristala etitna glaza na aivu.. Na nekterkch mistech Mazy se objevely velke, mrtve plochy, ale mnoho folikulu zustalo normalni. Timto zptsobem bylo dokazano, ze lze mimo telo udr get na givu celk organ.

V.echny organy pestovane ve ztedenem seru se nechovaly stejnkm zprisobem. Tepny, gily, spojovaci tkanivo, etitna glaza a ilazy ptietitne, vajeeniky, sympaticka ganglia, plice, oordednik, kir& a okostice zustaly ztejme normain'. Slezina, slinivka latieni, nadledvinky a varlata byly vice zmeneny. Byly-li v obihaci kapaline piitomny dervene krvinky, zmeny v ledvinach nebyly tak hluboke. Shledalo se, ze krev nedostaduje pro Teel delei perfuse.

Pozorovalo se, ze promkvana ustroji reaguji na menei zmeny v chemickem slo geni givneho rortoku zmenami sve struktury. Umelkch givnkch rortoku, jako emybryonalni et'dvy, peptonii a produktfi proteinoveho traveni, bylo (ugivano dlouho k pestovani tkani.

2ivot ustroji pestovankch v Lindberghove pumpe trval pravidelne tak dlouho, jak dlouho byly promkvany. Trvani perfuse (promkvani) se pohybovalo od jednoho as do etyticeti dni.

Pti prvnich pokusech, provedenkch na jaie 1934, bylo shledano, tie etitne Mazy a vajedniky zristavaly pti umelem promkvani na givu nekolik nedel. V jednom pokuse tkari nejenom zitstavala za perfuse na givu, ale dokonce i zvkeila einnost.

Pokud ledviny vylueuji mod, dokud srdce pulsuje, dokud se vajednik zveteuje, mrigeme usuzovat, ze -Crofton je na givu. Veechna tkaniva nereaguji stejne &late na promkvani ptirozenkmi nebo umelkmi kapalinami, kterkch se pH pokusech obyeejne u giva. Jak dlouho mute vydrget to ktere -Crofton v Lindberghove pumpe, nebylo doposud zjieteno. Veteina pokusil byla pteruO'ena asi po jednom tkdnu. titna g laza i slinivka brisni, jak se ukazalo, dovedou vymeeovat sire produkty do promkvaciho prosttedi. Na zaklade toho je mono studovat ucinky jednoho organu na sebe nebo na druhk. Na ptiklad bylo jednou etitnou zou prohaneno ztedene serum, a pa etytech nebo pet dnech kolovalo druhou. Tak byly studovany freinky latek vymeeovankch prvni zou na druhou. Vzajemne rieinky j.ednotlivkch organd je moano take studovat tak, ae pestujeme nekolik ustroji drobnkch givoeichri sondasne v te g e pumpe, nebo tim, ze do givneho rortoku ptidavame vkta gky ze tilaz nPbo tkani. Take lze na ristrojich aijicich v pumpe zkoueet dob • e freinky rriznkch leku, na ptiklad vliv vktagku z jater na morek stehenni kosti moreete, promkvane umelkm givnkm rortokem.

Lindberghovy metody je mono v jejim dneenim stavu IOW pro celk obor vk givy organ-a:

Strand 1?. neni vOak jeSte pine rozvinuta. Stale se jeete zdokonaluji stroje a pestovani celkch -Crofton note jeete nedosahlo vrcholu dokonalosti a sve koneene formy.

DESET TISIC HROBt NA SAHAItE. Bile skvrny na mapach jsou katidk den kidVyjimaje severni a ji gni poly zbkva, jedina dfile g itejei bila skvrna na mape severni Afriky.

Jest to dosud neprobadank kraj na Sahate.

Tato neznama Oblast skrkva mnoho ptekvapeni.

Zda se, ze v teie puste Sahaie existuji ohromne rozlohy firodne zeme, a mo gna, tie v teto poueti je horskk tetez rozlehlk jako Alpy, s vrocholky ptesahuncimi namnoze 4000 m.

Geld, tato oblast zristala a g dodnes mimo dosah cestovatelri. 2e veak nekde na Sahaie existuje frrotina zem, o torn sveddi historia 10.000 valeenikir, ztracenkch v pustkch saharskkch planich.

Marockk sultan Mulai Hassan se vypravil do pouOte s 10.000 nejstateenejeimi bojovniky, aby si podrobil saharske narody. Podnik galostne ztroskotal. Z celeho vojska se vratilo jen nekolik vojinri, zachvacenkch zimnici. 0 nekolik let pozden se rozeitila zprava, ze vojska nezahynulo v poueti, nkbrt v saharskkch batiinach.

K teto ptihode, ktera se zdala neuvetitelna, se vedcrim v poslednich letech podatilo najit vysvetleni.

V male vzdalenosti od cesty z Fezu do Timbuktu objevili obrovskk baginatk kraj, dlouhk asi 300 km a eirokk 100 km. Je pokryt taktka neproniknutelnou vegetaci, hostici na tisice jedovatkch druhfi hmyzu. Tak lze vysvetlit lehce konec onech 10.000 vdlednikri. Tito lide, zbloudili v moddlech, trkzneni horedkou a zachvaceni deliriem, se stall snadno kotjst• moealu.

Veda nemifte doposud vysvetlit smrt jinkch 10.000 lidi, kteii take zahynuli na Sahate. Ve vnitru Lybie naely pied nekolika lety italske oddily iirodne fidoli Wadi El Agial, oplkvanci akaciemi a palmovniky. Tuaregove se mu vyhkbali s jakousi povereepou hrtizou, ptendeenou s generate na generaci.

S figasem pattili Italove na obrovske terasy, na nich naeli 10.000 malkch hron, veechny stejne a pokryte soumerne rozestavenkmi kameny. Ani jedna ozdoba ani napis ci jink znak na nich neprozrazovaly, z ktere doby pochezeji, nebo ktera rasa je postavila. Jedink zaver, ke kteremu doeli po dlouhem hleddni, byl ten, ze onech 10.000 hrobri nepatti dernochum, nkbrg pravdepodobne bilkrn lidem.

Po tomto podivnem objevu ptieli na starotimske mausoleum. Byly v nem ostatky jakesi vzneeene timske damy jmenem Cecilie Plautilia. Kdo asi byla to dama, zemtela v srdci Sahary, 1000 km daleko od pobte gi? Deset let baciani neptineslo rorteeeni teto zahady. Je to nesporne jedna z nejveteich zahad, jen ukrkva Sahara, pkindeenci I/6dd= v gdy nova a nova problemy.

Bez paliva.

Nouze o palivo pocit'uje se stale osi,teji. V mnoha mestech se ptestava topit v iitadech a dokonce i ye ekolach. Na Roudnicku a Nemecko-brodsku neitele navrhuji, aby se pteelo k polodennimu vyueovani. Na Roudnicku se hromadne kaceji selske lesy. Nouze o topivo ova, di take k podvodfim. Osvedeenk trik v Rozhovicich u Hetmanova Mestce uplatnil neznamk mladei podvodnik. Vyzval nekolik mistnich rolnikri, aby se zfreastnili drafty jeho blizkeho lesa. Vedl je nekolik kilometrri cesty, zavedl je do lesika a ukazal jim nekolik pokacenkch borovic. Cena byla tak nizka, ze mu dva rolnici na miste dali zalohu po dvou stech Kc. Kupci pak sli tak dobrk obchod zapit do hostince. — Tam se oveem dovedeli, ze les je obecni.

Mad'arska, politika noveho zahranieniho ministra hrabete Csakyho nemri ge ptinest gadne ptekvapeni. Mad'arsko bylo uspokojeno a bude se snagit o zachovani dobrkch ptatelstvi se sousedy, i s Oeskoslovenskem, s nima podle nemeckeho ptikladu dojde k dobreniu pomeru. — Novosti, Zahteb.

Strar,a

VISTNIK

ODDS. DOPISOVATEISla RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor tadu. Slavan Jihu dislo 26 S. P. J. S. T., vyslovujerne :timto uptimnou soustrast pozustale manteice statni recline nad ztrabou jejich milovaneho mantela, otce, dedetka„ pradedetka a nateho spolubratra, Valentina Kubaly, kterY zemtel dne 10. ledna 1939 ve staff. 75 rokir, 10 mesictr a 28 dni, a pohtben byl dne 11. ledna na hititove Glenwood pig meste Beeville, za tetne utast ptibuznYch, ptatel a spolkovYch sester a bratra.

V zesnulem zratci na g tad elena uptimneho, kterY vtdy zapravoval sve povinnosti tadove.

Byl zakladajicim dlenem nateho tadu. Byl dobrYm vlastencem a horlivYm spolkovYm pracovnikern.

Mild pozustala rodino, vime, to bol vat je yelikY, ale budit yam irtechou, to my citime 8 vami vat zarmutek nad ztratou vateho mileho mantela, otce, clecledka a pradedetka.

Ty, nag milenY spolubratte, spi sladkY sen, budig Ti zeme lehkou a test pamatce Tye. Za tad Slovan Jihu eislo 26: J. P. Nedbalek, Joseph Koliha ml., Milton J. lica, resoludni vYbor.

Dan° ve Skidmore, Texas, dne 13. ledna 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Benview eis. 153, projevujeme timto, jmenem tadu flati uptimne citenou soustrast pozAstale rodine nad ztratou jejich sestry a tetieky, a natl. spolusestry Anna Bosak, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 8. ledna 1939, ye stall. 71 let. Jeji mantel ji latedetel 22 mesicir. Zesnula sestra pattila k Jednote skorem 33 let, a v'tdy byla pametliva svYch povinnosti. Jeji telesne pozustatky uloteny byly k vednemu odpoeinku na Narodnim htbitove v Needville, Texas, za velke irda.sti bratru, sester, ptibuznYch a znamYch. Vy, mili pozustali, vime, ze vat zarmutek je WAY, ale budit yam Utechou, ze i my sdilizne vas zarmutek.

Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a test budit jeji Dan° v La Salle, Texas, dne 12. ledna 1939.

Adolf Elles, Henry Strmiska, Charlie Damx)rsky, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor kadu 6echoslovan Cis. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme timto pozustale rodine a ptatelirm hluboce citenou soustrast nad ztratou nateho spolubratra Josefa Koitinka, jena zemtel dne 25. prosince 1938 v domove pana Burete v Blessing, Tex. Pohtben byl dne 27. prosince 1938 za velke freasti ptatehl a znamYch v Hochheim, Tex. ZminenY spolubratr byl dlouholetYm Menem nati Jednoty. Byl vtdy dbalY svYch povinosti a tad v nem ztraci vzorneho tlena a spolubratra.

Vime, pozirstala rodino, to bol Vat je velkY, ale budit Vain irtechou, ze i my telime jeho odchodu. — best budit jeho Dam v Hillje, Tex., dne 8. ledna 1939.

James HradeckY, E. K. HajovskY, Wm. Tymel, resolueni v'bor.

Nejhorti vlastnosti slablch republik je, 2e jsou nerozhodne. Vgechna sve, opatteni 6ini z donuceni, a stane-li se, ze ueini neco tdelneho, udelaji to na natlak, ne z moudrosti. Tak nepodniknou nerozhodne republiky nikdy vyhod7 neho opatteni, nejsou-li k tomu dOnirdeny; he= bot' jejich slabost jim nikdy nedovoli jednak,, rozhodne, zbYva-li jeste nejake, pochybilost-A nerorteti-li tuto pochybnost vnejti moo, saji vedne sem a tam.

Sokol Houston, Houston, Texas.

Ve vYroeni schuzi byl zvolen DramatickY odbor, kterY si zvolil nasledujici tinovniky: Ptedsedkyne a raiser, ses. K. Otvrtnikova; tajemnik, ses. Evelyn Kunetka; pokiadnik, ses.

Ann Vaja; priruci, ses. Mary Vaja; spravkyne kuchyni, ses. Eva Klima; u pokladny, ses.

Lillian Klima; instruktor na "basketball", br.

G. Kupec ml.

Cvideni Sokola kona se katdY patek v 8:00 P. M. VYborove schtze konaji se katdY mesic die potteby. Pravidelne schtze konaji se katde posledni uterY v mesici. Na Zdar!

Ann Vaja.

Riliov* Dvur cis. 89, Rosebud, Tex. Ctena redakce!

Prosim uvetejnete ye Vestniku nasledujici jmena tech, co koupili znamky teskych legionatO: Karel 8upak 25c, Frank Soukup st. 25c, V. J. Svoboda 25c, Anton Ulitnik 25c, Anna Vitke 25c, Emil Skupin 25c, Anetka Skupin 25c, Karel Skupin 25c, Josef Hauk 10c, Josef Mynal. 5c, celkem $2.15. Dve knitky jette main na prodej. Vgem srdeene diky. ZminenY obnos jsem zaslala na adresu: C. S. Legionaki, 2536 Kedzie Ave., Chicago, Iii. Jak je vam znamo, ty sbirky jsou ye prospech stare vlasti.

S pozdravem, AneEKa Skupin, taj.

Houston, Texas.

Ze etenSrch dopisu zkime, to si vic a vice uvedomujeme o nagi povinnosti, zastat se nagich ye stare vlasti. Soudim, ze na gi ye stare vlasti (dostanou-li ku eteni co eteme my), budou posilneni, vedouce, ze zamottti krajane jich nezapominaji.

Co C. 0. Sokolska podnika nic nezvidame.

Ci nemilte? To jest asi tak, jak ten dopis ve Vestniku ze (zabraneho fizemi), ae podpis neeitelnY? (Sal< frAtanc).

Pomahejme natim, jak se nejlepe da!

Hamusek.

V AterY nastolen byl do tradu guverner W. Lee O'Daniel za obrovske Utast lidu a skvelYch ceremonii. Ut v nedeli dojitdeli do Austinu obtane ze vtech Usti statu, v pondeli nebylo v hotelich a turistickYch chatach vilbec mista, v AterY pak od Casneho rana ze vtech stran hrnuli se zvedavi nayttevnici k obtadu, jakeho Texas dosud nemel. Mesto odelo se do slavnostniho havu, prapory, vence, slavobrany, neptehledne zastupy lidu, nadhernY prtivod s 50ti kapelami, milice, tkolni ditky, krojo yane spolky, salva 21ti delovYch ran, provolani slavy a zdaru novemu kormidelniku statni lodi — skutem& Austin tak okazalou inauguraci noveho guvernera nezatil. Masy lidu vzhliteji k panu O'Danielovi s derverou, ze bude ze vtech sil hleclet spiniti sliby, udinene pti volebni kampani; podnikatele, obchodnici otekavaji, ze novY guverner zasadi se o zavedeni rtirznYch prilmyslovYch obort, jak planoval. Noveho guvernera odekava mnoho tetkosti, ptekatek a take oposice. V politice je naprostY novatek, o statnictvi se pied tim nezajimal — vyniki ale svYmi obchodnimi schopnostmi. Bud' jeho administrace potka se s ApinYm fiaskem, anebo ptinese Texasu obrodu o jake voile!. nesnili. Novemu spravei nateho milovaneho Texasu ptejeme zdar a uspech!

Dina, Briticka Indie a Rusko, maji polovinu obyvatelstva celeho sveta, net co se tYka telefonu — maji toliko tti etvrtiny vice telefohet net mesto New York, majici jich 1,569.000.

Naviteva v redakci. V pondeli doj el do West pokiadnik Hl. Utadovny bratr F. B. Steiner v zaletitosti Jednoty a protate jednani se nedalo vytiditi do vedera, host ptenocoval u Jos. F. HolaskovYch, kde utti kroutek spolkovych bratti s milYm navttevnikem nobesedovali.

Nejpodivuhodnejtim na ttesti jinYch je to, ze v 'ne sami vetime.

Henri Bataille.

Ve stfedu, dne 18. ledna 1939.

Z PRAVIDELNE MESitNI SCHUZE VtKONNEHO VEBORU HLAVNI EttADOVNY S. P. J. S. T. (Dokonteni se strany 1.)

VYkonnY VYbor usnesl se, aby Hlavni 'Utadovna potadala nateho vrchniho lekate br. Dr. Kopeckeho, aby ve Vestniku vysvetlil, prod listina tato jest potadovana.

Usneteno, aby v budoucnosti nebyl deed dorueen kupiteli majetku, dokud nezaplati 20 procent kupni ceny.

Usneteno, aby navrh na prodej Cziganova majetku, vypracovanY natim pravnim radcem br. Kacitem, ptedloten byl p. Normanovi.

MAGNET HLiDAtEM. Pag ovani zbrani se rortifilo ve statnim vezeni v Illinois takovou merou, ze se stalo jeho odstraneni vatnYm problemem. Vettina zbrani, dodanYch tajne do vezeni, byla nalezena teprve tehdy, az jejich poutiti zaplatil nekterY z hlidaCu tivotem. Novy vynalez, kterY svou jedrioduchosti ptsobi dojmem Kolumbova vejce, odstrani pravdepodobne tuto nesnaz navzdy.

Je to system elektromagnetick'ch detektoril, spojen'ch s neviditelne umistenYm ptistrojem, vyrabejicim magneticke pole. Nejmenti kousek teleza, ocele nebo niklu, kterYm se dostane do magnetickeho pole, pasobi zmenu v poll Visobiciho magnetismu a rozezvudi tim zvonek.

Celt' ptistroj byl umisten do ramu dveti, jimiz vtichni trestanci nekolikrate denne projiti. Magneticke pole je uzpirsobeno normalnimu mnotstvi kovu, kterY ma trestanec pti sobe (knofliky, htebiky v botach atd.). Zmeni se ovtem i ph torn riejmentim nadbytku kovu a zvonek spolehlive oznami dozoreim organum vinnika.

Take na jinYch mistech se novY ptistroj velmi dobte osveddil. Zakazane testy a osamele budovy jsou nyni hlidany peelive magn,etickYm polem. Sta.& pouze nepozorovane umistit detektory a zapnouti je k ptistroji a poplatnemu za'Izeni. Oznami bezpedne pribliteni katdeho.

Oetne americke banky, spotitelny a penetni 11stavy jsou jiz dnes,chraneny magnetickYm polem.

Anglieke deli piti do Prahy.

Sprava pokusne reformni tkely obecne v Praze-Nuslich obdr2ela dopis neznameho Anglidana, kterY sdeluje, 'Ze v brzku ptijde na g kolu pies 100 dopisu od anglickYch deti, ktere budou pkat deskSrm detem vanoeni svatky. Na oplatku si vtak prY pteji odpovecl' na katdY dopis zvlatt'. A skuteene, zanedlouho pfinesla pog ta 100 dopisu a pote je g te 50 z ostrovni tise.

V praske gkole byl ,:)v g em radostnS7 vzruch a kdekdo se sueastnil otvirani psanieek. Done listy jsou z pokusnYch tkal v Manchestru, Kentu a Bromley, a odesialy je deti ve veku od do 14 let. Prekvapi nprava jejich dopisn i 01:7-• sah textu. Ti nejmen g i poslali gratulace, na ktere nalepili vystki2ene obrysy v gech mdriSTch exotickYch zvikatek. Dovednel gi se pokusi.11 penokresby, o dilmyslne sceny, naertnute pastelem, a akvarelove malovanky, nejeasteji s nametem Snehurky.

V textu se odrai laska anglickSTh deti k nagi drobotine, je to patrna ueast tech malSrch Susanek, Hat, Elisabeth a Jimmie na osudu, kterY postihl vlast mlad r ch Cecho-Slovakit, ale Ocha, take z detskSich kadkil sveraz a jemnY humor.

Jeden anglickY hotik na priklad pite: "DrahY priteli 6echu, posilam Ti tento listek, abych Ti pkal velmi gt'astne vancce a Nov) rok", Anglidan. — Jin' dopis, ozdobenY malova nou sttedovekou plachetnici, scleluje: "S touhle lodidkou, ktera pluje pies ocean, Ti pieji nejkrasnejti Nov' rok." Kterasi holeidka zase prozrazuje, ae chodi na vanoce do cirkusu i do divadla a ae se ji libi oboji. Jeden z hochfr pfeje mnoho legrace a vese4 NovY rok.

Poslechnete si v g ak dopis Susanky, jak charakterisuje Jetitka a jake rady dava s-e 'Ceske sestke. Pig e: "Star) otec Je:ti gek je jemn3"7 ma, kterS7 se snai delat nejlep'ti, co mil2e, a to tim, to rozdava dary tak krasne a no-. ye. Proto si zaves puneochu, on Te jiste nevynecha!"

Ve stfeau, dne i8. iedna “I EDINA mrzuta vec u neho je", pfizne, pani J Francova, kdy2 s ni nekdo m.luvi o jejim mantelovi, "Ze nema, rad hudbu!"

Miluje knihy. Pani Francova, se rozhodla bYt generalovou predeitatelkou, ete mu nahlas.

A kdy musi cestovat, stard se, aby si vzal s sebou vhodnou eetbu.

"61ovek musi umet se domYSlet, kdy nekteri autori jsou Zadouci a jini nikoliv. NesnadnY Pani Francova, vedle dobre predeitatelky je i znamenitou kucharkou. Umi zachazet s hrnci a panvemi zpfisobem, na nej2 si jeji muZ nema ptidinu steZovat.

Kdyby na Kube byla vypsana soute2 na volbu "idealni dvojice", neni pochybnosti, Ze by vkchny hiasy dostal plukovnik Batista s choti.

Ndeelnik armady a oficialni pan ostrova, plukovnik Batista se dostal k moci s pomoci sve mlade teny.

Kdy2 byl juste mladYm seraantem, snicim o torn, jak by dal svoji vlast do poradku, narazil na tisicere prekaZky, ktere by ho byly prekonaly, kdyby nebyl od sve 2eny dostaval povzbuzeni nezbytne k tomu, aby dokoneil svou praci.

Po svem puei v zati roku 1933 musel zdolati neptatelstvi vladnouci tidy. ktera nechtela ptijrnouti za viidce mlacleho serZanta, ktery se ji spoleeensky nevyrovnal. A zde prase pani Batistova byla velikou podporou svemu muZi. Nadana krasou a neobyeejnou inteligenci, dovedla pripoutat a ziskat v gechny, kdo prIvodne byli protivniky, a vytvorila kolem sveho manZela jadro uptimnYch ptatel.

ZboZiluje ho a maji osmileteho chlapce, jemid Kubanci tikaji "malt' plukovnik". Obeas ji mu2 opouSti, jda na manevry, ale nemohou zustat odloudeni vic nee 48 hodin.

Jestli2e v§ichni rnanZele jsou vice menu taci, jakYm je udelaji jejich Zeny, plati to zvla gte o marS'alu , Oankaj gekovi. Pani 6ankajSekova (sleena Lei Ling Sung) byla vychovana v Americe. Vratila se do 0 iny s ZenskYrn hockeyovYm teamem, nebot' hraje znamenite tuto hru, a upoutala pozornost CankajS. eka, jen v one dobe jefte nebyl tak vSemocnYm velitelem, jakym je dnes.

Jeji otec mu ji predstavil. Pozdeji, kdyZ' sleena Lei Ling usly gela, Ze si ji chce vzit, se: "8ati se tak gpatne", namitla. Ale po kratfrvaze dodala: "Ale vezmu si ho. Potom uvidime, co se cla z neho udelat!"

Neuplynuly ani dva mesice a oankajSek se stal skutednym gvihakern. A tehdy pani cankajS'ekova, prohlasila: "Jd ovladam oblekaci techniku sveho mardela."

A opravdu, od to doby einskY diktator poslouche. rad sve Zeny, pokud se tYde barvy, stfihu a tvaru syYch uniforem."

Pani 6ankafSekova jako inteligentni, vzdelana skeretalka a dobra, prekladatelka, prinesla s sebou do tiny to, co detni jeji odpiirci zatracuji, toti2 "ducha belocht." 6ankaj'Sek ji dava volnou ruku, aby navrhovala a provadela v gechny socialni reformy, jet povaZuje za nutne.

KdyZ se vdala, jejim prvnim einem bylo propustit obe drivejS1 manZelovy Zeny, o nich2 prohlasila, ze jsou pouhYmi konkubinami.

Jinak pani eankajAekova provadi svoji bu v peknYch Satech do dtisledku, tvrdic, "S"aty delaji eloveka". Kdy2 se ji proslulY Zurnalista Ward Price lotazal, eemu ptielta rychly manZeliiv vzestup, odpovedela: "Peknym uniformam, ktere jsem mu vybrala Docela jinSrm typem je mardelka italskeho diktatora.

"NeobteZujte me se svou politikou a ochutnejte tuto polentu." Tak donna Rachele Mussolini pferugi u stolu duceho politickou debatu.

Povatuje politiku za "rnu2skou hru".

Jeji spoluprace zale21 v peel o domacnost a deti.

Kdy'Z muz pkijde domil unaven po praci, potfebuje odpodinek a dobre jidlo, fikava.

Rano kdy duce odejde z vily do Utadu, jeho iena specha na nejbld gi tdigte, aby tam odborne nakoupila na obed. Zvlaa' dlouho se zdrZuje u pultu oblolenYch vonnYmi melouny. Ty v ni budi vzpominky na mladi v Romagni . .

A pfi obede duce naleze, kaklY den na stole tfi nebo otyti tyto "sytdne demony", jak jim sam fika.

Vii3TN

jsou takovi, jal4mi je ieny udelaji.

Kdy2 se veder vrati, donna Rachele je v ku.;‘ chyni, majic ruce hluboko ponofeny v jakernsi kouzelnem testu, s nim2 odborne zapasi, -vola4 jic: "Nikdy v tivote neokusil lepti polenty, net je tato!"

Pozdeji, aby ji potkadlil, duce fekne: "Hm mohla byt Kuchafka je okamtite ye zbrani. "Mne nebudet udit delat polentu!" A pfesto katdodenne specha na trh, aby pfina gela domii nejlepgi melouny a doma se cele hodiny naklanela nad kamny, pomalu vatic polentu!

A ted' se podivejme do Anglie a zeptejme se pani Anthony Edenove, jestli ma zasluhu na torn, Ze jeji mid ma povest nejlepe obledeneho mute v Evrope.

Matka Anthonyho Edena je vklycky pfekvapena, kdy slygi o vgeobecne uznavane eleganci sveho syna. "Jako chlapec," fika, "byl velmi nedbalY". Mimo to se domniva, 2e elegance neni nezbytnou vlastnosti mute. Ale co o tom soudi jeji snacha?

Tato vlastnost neni v gak nepfijemna, kdyi k ni pfistoupi i ostatni vlastnosti mladeho bvaleho ministra zahranidi.

Pan Anthony Eden mluvi francouzsky, jak by to byl jeho materskY jazyk. Vydal kritickou knihu o Marcelu Proustovi a pfelo gil basne Mallarme-ovy, cot neni snadnST Pani Edenova, pomahala hodne svemu mupfi jeho literarnich pracich a dosud mu poma.b.d.

Haile Selassie je daltim midem, jen nagel podivuhodnou pomocnici ye sve 2ene, jet' mu nyni pomaha nest jeho teZ'kY osud a povzbuzuje ho v trpkYch okamMcich.

I kdy se zdalo, '2"e gije bez zajmu a vlivu v zajimala se o vgechno, stejne o zahranidni politiku, jako o blaho poddankch.

Na poeatku italsko-habe gske valky hrala cisafovna velmi dilleMou Alohu. Zatim co jeji muZ byl s vojskem v poli, ona dr2ela otele viady v rukou. SvYm pohotovSrm jednanim zabranila revoluci. Nikdo nikdy nevidel strach nebo zbabelost v jeji tvail a take nikdy neplakala vyjma v den, kdy odchazela do vyhnanstvi. A ted', kdy2 odslouLla sve zemi, zije jen pro toho, s nimt sdili hrdou chudobu.

At' se tomu fika BucldnghamskS, polio, Elysee, Schoenbrunn nebo BilY dim, palac krale nebo presidenta je vklycky j en pozlacenou kleci. At' je na ni toho pozlatka sebevic, vidycky je to klec, a tato my glenka mudila tak svobodnou obeanku, jakou pani Rooseveltova vklycky byla.

Sotva se s rodinou nastehovala do Bileho domu, zadala vgechno obracet vzhuru nohama, co bylo moano pfevratit bez po gkozeni diplomaticke tradice Od sklepa as po pildu nic neuniklo jeji prohlidce. Jeji bystre oko hospodyne proniklo do vgech koutil domu, jeho2 zatizeni pochazi z poslednich let minuleho stoleti . . . doby to neptili g kyZene, pokud se tYde slohu nabytku a domaciho zafizeni. Pani Rooseveltova vSechno preorganisovala podle slohu sveho stareho domu v Hyde Parku.

Jako vagina dam z dobre washingtonske spoleenosti, dame. z Bileho domu pochazi z purltanske rodiny, ale nijak se pkisne netvati, jeji fismev zati humorem, inteligenci a laskavosti.

Dokonala hostitelka, nesrovnatelna spolupracovnice, podivuhodna spoleenice, pani-Roose7 veltova pfedstavuje idalni politikovu Od pani Rooseveltove je dlouhST krok k Nadekle Konstantinovne Krupske, je2 po tficet let sdilela s Leninem dobre i zle. Ruskk diktator ji uzfel po prve v LondYne roku 1902. 'Byla tehdy stredem giganticke site kterou Lenin zaeinal tkat ve vsech zapadnich velkomestech.

Degifrovala tajne zpravy soudruhil, &Isla sekretotku a vydavala easopis Iskru.

Potom, kdy se Lenin zmocnil v Rusku vlady, pedovala o jeho chabe zdravi, odhanejic supy, kteti zadinali kroutit kolem ochromeneho stareho lva.

Staana Za test let pa Leninove smrti jeho vdova jala tad Rude vlajky, vksmeg nou poctu, uvatime-li jeji dnetni stay . Sympatie, ktere vtdycky chovala a neskrYvala k pilvodnim spolupracovraikeim- veho mute, vynesly ji nenavist Stalinovu. Ve spojitosti s jejim soucitem pro Trockeho, ruskY humor vlotil do diktatorovSch fist tato pfekva,pujici slova: "Dejte pozor, soudruzil Piljde-11 to tak dal, budu nucen jmenovat jinou menu Leninovou vdovou!"

Jestlite jednoho dne distane jen jediny vrstevnik Leninuy vernY pftvodnim revoludnim bude to Krupskaja — nehodna vdova, podle Stalina.

BYti oddanou a chapajici tenou velkeho statnika je nesnadnY fikol, ale bYti tenou anglickeho ministerskeho ptedsedy je poslani tak delikatni, te konati je spravne vytaduje zvlattnich vlastnosti srdce i hiavy. Bylo by snadne rici, te pani Neville Chamberlainova ma tyto vlastnosti, ale bylo by to trochu prilis yteobecne. Je zfejme, ae vaine uvaIovala o nejlepti metode, jak by hrala spravne svoji filohu, a poznala, musi miti mnotstvi protichildnYch vlastnosti, jako sobectvi a obetavost, proziravost a iniciativu a mnoho jinYch. V soukromem tivote ma p. Neville Chamberlain dye vatne: stfelbu a rybateni. Pani Chamberlainova ma pfekvapujici znalosti techto dvou sportii a pfedstavuje pro sveho mantela skuteenou odbornou literaturu o techto ptedmetech. °tame odevu venuje zvlattni pozornost a jen diky ji nosi ministerskST pfedseda nejlepe vybrane vazanky z celeho LondYna. Pani Chamberlainova a jeji mut jsou vatnivi cestovatele. Za etyfi roky po svatbe se odebrali na sedm let na Bahamy, kde budouci ministersky ptedseda sp obiral zemedelstvim, kacenim pralesa, organisovanim plantali a stavbou silnic a drah. Nebyla to snadna leta a jeho tena, skoro Jane divka, neznajici dtungli net z knih, byla skutednou pionYrkou.

Tento pobyt na Bahamskem souostrovi byl pro ne plodnYm udenim. Po navratu do vlasti se nevzdali vefejneho tivota a nebojacna prilkopnice z tropickeho pralesa dovede nyni pedovat o mute, na jeho bedrech spodiva starost o britski imperium.

STArti OCEANU. Geologove dnes prohlatuji, te ohromne rozlohy slang vody, tvofici vettinu povrchu zemskeho; existuji na zemi ut 500 at 700 milionu let.

Ba je moino, tvrdi, ze mote existovaio davno pied tim, net se utvofily dnetni oceans.

V minulem stoleti odhadovali geologove stafi moti tim, mnastvi soli, v nich obsa2ene, de1111 soli, ktere do nich kaklorodne zanesou feky. Do gli tak pfibldne k dislu 10 let. Tento vy'podet se v gak zakladal na domnence, ze v gechny soli, ktere feky zanesou do mote, v nem zustanou v rozpu gtenem stavu.

Podle pozdej gich vkpodtii totde metodou bylo zjigteno staff ocear1 350 milionft let. Ale i toto eislo bylo shledano piing malYm. Dr. A. C. Spencer a dr. K. J. Murata z ameririckeho geologickeho fistavu studovall vliv podmofskeho jilu na soli a zjistili, ze dosti velike mnotstvi soli, zanesene do more kekami, je vazano timto jilem na nerozpustnou sines. Na zaklade tohoto zjitte'ni pak yypoditali, ze dnetni oceany existuji ut 500 700 miliorra let.

a

Ale i tento odhad bude pravdepodobne shledin pfilie nizkYm, jak mono soudit z vYsledkii studii geologu, urdujicich stafi tame podle zplodin rozpadu radioaktivnich prvke. Stati zeme odhaduji na 2 miliardy let nebo i vice. Adkoliv snati-byl-zemskY povrch nejakou dobu bez oceAnn, pfece:je. y .tech- dvou miliardach let dostatelt mista -pro :exisenci ocearifi pfedchazejicich.

Zloeiny stag Ameriku $41,000,000 denne.

V America je na 4,300,000 zlodinct. Nekteti jsou za mfitemi, ale vettina jich je na svobode. Loni spachali celkem 1,333,526 zloeint, z Who 13,242 vrakl a zabiti, 7,881 finost, 55,660 loujaegnSrch -pfepadeni, 47,534 te2k3•7ch ubldeni na tele, 278,823 vloupani, 716,674 kradeli a 213,712 kradeti automobile. Denne jim padne za Qbet Kimierni 36 tivall a 41,040,000 dolaril.

Straw. 20.

V ESTN tir

Jak Toled'ane zlepgiii svou obec.

Rogers William Riis.

USIME zde zit, musime zde praoovat. NeM zbYva nam tedy nic jineho, net dat do pokadku naSe mesto a udinit je mistem, kde bude radost bydlet.

Tak promluvila neoficialni skupina vedoucich obeant americkeho mesta Toledo, roku 1934. Byli opravdu ve 216 situaci. Jmeno Toledo bylo znamo po cele zemi detnYmi stavkami.

Otravne plyny se valily ulicemi mesta a po chodnicich patrolovala milice. Mestska, sprava, zamotena politikou, byla drahe. a neschopna.

Moralka obeant byla na velmi nizke firovni.

Nikomu se nelibilo jejich vlastni domovske mesto.

Toledo je jedno z na:sich nejvetAich tovarnich mkt. Jeho 300.000 obyvatel vybudovalo tketi teleznieni stkedisko SpojenYch state a osm' pkistav zeme. Jeho ochromeni bylo hrozivYm mementem pro ostatni zemi. Jeho obrozeni je zrovna tak yyznamne.

Pozorujete-li dilo, ktere bylo vykonano v Toledu, nezapomerite, ze hnaci silou za nim bylo rozhoteeni male skupiny energickYch obeant.

Bet tohoto rozhoteeni by nebYvalo bylo vykonano nic. S nim vykonali obeane prave zazraky.

Tito mutove nevedeli, jak se vede obec. Neznali skoro nieeho z politiky. To je jeden z vodu, prod. se jim dilo povedlo tak pkekvapujicim zptisobem. Po etyfech kratkYch letech kikaji znalci v obecnich zaletitostech v naafi zemi, kdyt si s neeim nevedi rady: "Nute, zkusme to, jak to udelali v Toledu!"

Mali pionYrska skupina, vzav'Si si do prace soudasne politickou i priimyslovou frontu, zreorganisovala po ziskani moci mestskou spravu podle zasady pomerneho zastoupeni a zki dila devitielennou radu. Pak utvokila slavnou toledskou smirei radu, aby ueinila konec YeenYm stavkam, ktere demoralisovaly Toledo. Koneene ustanovila Toledo associates, Toledske sdruteni — organisaci finanoovanou 18 vedoucimi spoleenostmi, jejimt tkolem bylo seznamovat Toledo a ostatni zemi s pokrokem, kter' ueini.

Zbavit mesto politiky byla tetka prace. Ale neoficialni skupina obeant vyhrala volby v rote 1934 usilovnou praci katdeho jednotlivce.

Utvokili nestranickou ligu pro reorganisaci mestske spravy. Podle staromodni, ale osvedeene metody pracovali na sve veci ye dne v noci. V katdem volebnim okrese ustanovili sve duvet.niky a udinili je odpovednYmi za ziskani blast.

Zrevidovali mestske hospodakstvi. Vzali si k ruce skupinu tidetnich odbornikti, kteki prohledli mestske tiety, stavitele a intenYry, aby prohledli vodovody, dopravni odborniky, aby pkezkou§eli dopravni metody mesta. Sedmdesat expertt, kteki vykonali tuto vetejnou slutbu, bylo proptjaeno k tomu Adelu bezplatne mistnimi prilmyslovYmi podniky. V'sledky jejich Aetteni se pozdeji staly zo.kladem pro mnohe reformy.

Po slavne instalaci nove spravy (ovSem neobeSlo se to bez vytr yalYch fitokti profesionalnich rada pkijala na misto mestskeho sprace Johna Edyho. Byl to osveddenY odbornik ve vedeni oboe a mel za sebou mnoho let tispe'Sne prace v Berkeeley, Kalifornii, Michiganu a Dallasu.

Za bdele podpory yekejnosti propustila nova mestsk'a sprava ze sluteb zamestnance ustanovene podle politickeho klide. Roz gkila civilni slam. Zavedla na dodavky soutete. Vyrovnala g karede rozviklanY rozpodet, snitila dluhy mesta a zmengila davky na nejnitgi miru za, poslednich 16 let. Zmodernisovala hasidske zakizeni. Zdokonalila sbirani odpadkti, disteni ulic a podobne slutby za nitAi cenu. A snad nejdtletitefSi ref orma ze v'Seho, financovala toledskou smirdi radu.

Smirei rada je prosta instituce, zaloteni na zdravem rozumu. Jejim otcem byl Edward F. McGrady,. prvni pods•kretat prace. Pravdepodobne omrzelY stalYm ptejitdenim mezi Washingtonem a Toledem, kde bylo jeho pkitomnosti tteba pro stale sta yky, doporudil, a mesto ihned navrh phialo, ustanovit osmnactielennou radu. Pet 'dent jsou lide z kad delnijmenovani Ustkedni odborovou organisaci mesta Toleda. Pet jsou zamestnavatele, vybrani obchodni komorcu a osm jsou obeane pkedstavujici airsi obec. V teto posledni skupine jsou dva soudcove, dva advokati, jeden katolickY kn'ez, jeden rabin, jeden obchodnik v malern a pkednosta 2 okresniho fitadu prace.

Od prvniho dne sveho zaloteni — v eervenci 1935 — do ledna 1938 vykidila rada 138 samestnaneckYch sport, t'kajicich se celkem 23,372 zarnestnancti v prtmyslu. Na rok 1937 phpadlo 95 ptipadt. A zda-li se toto Oslo pkilia velike na mesto, ktere se chlubi svYm klidem v myslu, je tteba dist je ye svetle nekterYch vYznamnYch fakt za nim. Ve znaenem podtu phpada se spor tYkal jen jednoho at peti zamestnanct, a stitnosti byly celkem bezyYznamne.

Byly-li ut pkedneseny smirdi rade, vykidila je vadycky k obapolne spokojenosti. Tak byl v Toledo omezen na nejmen'ai miru rust malYch stitnosti na staxku — vec jinde docela obyeejna.. Ve dvou tketinach vSech pkipachl zamezila rada St'astne stavky nebo vYluky.

Smirei rada se v nekolika citletitYch veceOh liai od Federalniho tkadu prace. Katda, ze spornYch stran mute pkednest sve stitnosti toledske ride. Rada nikdy nehiasuje o nejake stitnosti, zda je v zasade spravedliva nebo neopravnena. Proste se jen snaai najit kompromis a pkedlotit jej k posouzeni °Verna stranam. Nikdy tadne strane nerozkazuje, co ma Mat. Zkratka pkedstavuje jakesi misto, kde obe strany maji motnosti nestranne si 0 syYch vecech promluvit. Vyjednava, uklidriuje, funguje jako pojiAt'ovaci zaklopka — a dosahuje skvelych vYsledku.

Pro'? Ponevadt zamestnavatele i zamestnanci vidi, ze nic neztrati, kdyt se pokuSi o smir, a uchyluji se k rade pravidelne. Shledali, to pracuje dobfe, a ziskali k ni dfiveru. Tak take cela obec. Stava-li se pomer mezi delnictvem a zamestnavateli stale napjatefaim, ptaji se sami obeane: "Prod nejdou ke smirdi rade?"

Francis J. Dillon, jeden z vedoucich v Americke federaci prace, pravil, to rada ptedstavuje metodu, kterou mute cela zerne pkijmout jako "zakladnu" • pro spravedlivejSi, utitednej gi a kladnejk politiku mezi zamestnavateli a zamestnanci. Arthur Pound, vedeckY pracovnik v oboru prYmyslove politiky, v ni vidi prvni pomoc kaidemu americkemu mestu, ktere se rozhodlo zavesti trvalY prumyslovY mir.

S temito pevnYmi zallady se mohl tketi dinitel, Toledske sdruteni, dobte vyhnout chybe, ktere se dopou'atelo pkedtim mnoho "reformnich" hnuti. "Reformni" sprava obydejne piehliti, ze je tfeba vetejnost informovat o postupu a tspechu reforem. Toledske sdruteni vyutiva agresivne katde pkiletitosti, aby seznamovalo sve spoluobeany s vykonanou praci.

To, co udelalo Toledo, mute udelat katde fine mesto. Prvnim potada ykem je, aby se obCane rozhodli, to "tak to ua dele nemuze jit".

DruhYm krokem je vyhrnout rukavy a dat se do prace. "Dnes", pravi jeden inteligentni toledskY obdan, "je Toledo St'astne mesto, ponevadt jeho vtdcove praettji na skuteanYch Ukolech mestske spravy."

Pkesne plany Hitlerovy nejsou znamy. Hitler je v posledni dobe tajnfistkatskY. Ale ut nejakou dobu bylo v Londyne znamo, to Nemecko hodla velmi brzo, snad ua v unoru, zahajit ndpor na vychod. V jeho planech zaujima, polska Ukrajina duletite misto — Manchester Guardian.

Aby na tebe pes neStekal, chyt' lasici, vezmi z ni srdce, uvat je a dej tomu psu setrat, nebude ut na tebe 'Stekat. — Z lidovYch pover na Humpolecku,

ye stfedu, dne 18. ledna 1939.

PiliSTROJE NA PITVANI BAKTERII. Nove biologicke a fysiologicke teorie dokazuji stale, to duletitou filohu hraji v na gem ti vote mikroskopicke bytosti, at' naSe buriky, nebo na'ai neptatele — bakterie.

Ziskavami nov'ch poznatkt v mikrobiologii je velmi take. Mikroskop side zvet guje tyto nekoneene male bytosti, takte milteme studovat vgechny jejich detaily, ale zrak sam nestaJe tteba take je ohmatat a rozpitvat, tak jak se to dela s moreaty nebo M do nedavna bylo neco takoveho zcela nemottle. Teprve francoutskY technik P. de Fontbrune sestrojil po desetilete prar.i pkistroj, nazvan' mikromanipulator, kterY dovoluje provadet na mikrobu operaci tak jako na doveku.

K tomuto mikromanipulatoru je ovS'em tkeba mikroskopick'ch nastrojt a na jejich v'robu zase mikroskopickou ocelarnu. Tato nesnaz vaak neodstra gla de Fontbruna. Vynalezl jinY pkistroj, iobsahujici drobnohled, celY system pomocnych soudasti, z nicht hlavni je mech. Vettina mikroinstrumentt, jehly nejruznejSich tvart, haeky, notiky atd., se vyrabi ze skla.

Lze vyrabeti take jehly z cinu, olova nebo mosazi, ktere jsou elektricky vodive. Abyste si ucinili ptedstavu o jemnosti techto pkistrojt, uvadim jako pkiklad, to prOmer jehel je asi jedna tisicina milimetru!

Tak maji nyni laboratoke k disposici mikroskopicke, neviditelne pkistroje, s kterYmi se manipuluje prase tak snadno, jako s normalnimi noti, nebo injekdni stkikadkou.

Od tohoto noveho pomocnika mediciny se odekava mnoho novYch objevii. Jimi bude Motno isolovat a pestovat jedinou bakterii. TakoyYm zptsobem mute bYt vecla jista, ze obdrti absolutne distY druh, cot ma nesmirnY vsrznam, zvlaSte pro vYrobu ser.

Nove nasroje obohati take vedeckY arsenal biologie. MikroskopickYmi pkistroji bude motno provadet s burikami doposud nemotne operate, odnimat z nich urdite latky, nebo naopak vpravovat do nich cizi teliska, nebo provadet transplantace. Biolog bude nyni mod. pracovat na jednotlivych burikach tak, jako dnes anatorn pracuje na vy'S'Aich tivodiSich. Operadnim salem buriky bude drobna kapieka oleje, do ktere se vloti. Tuto metodu objevil o zdokonalil Dr. J. Comandon ye spolupraci s P. de Fontbrunem.

Lekatstvi nebude jedin' obor, kteremu novY icbjev pkinese utitek. Stejnou slutbu bude konat i v prfunyslu zvlatte pivovarskem a mlekatskem, pro kontrolu latexu v prfunyslu gumakskem a ze zkou'g eni odporu urditYch v prtimyslu kovodelnem. Zkratka mikromanipulatory se stanou nerozluenou soucasti skoro Nr ech oboru jemne vyroby.

Nov' prinnysl na jinni Marave.

Zbyle kraje jitni Moravy maji v'Sechny podminky pro zdarnY chov bource morugoveho, nebot' sloteni pudy a podnebi je zde takove jako v severni Italii, kde se bourec morugovY pestuje ye velkYch celcich. Tak na meAt'anske akole v Jevi6ovicich byla pied nekolika roky zkoumana vegetate tohoto vYnosneho motYla a nekteil tad si jeho pestenim vydelali at 80 — 100 KC, tkeloate pesteni provadeli pouze amatersky. Proto bylo nyni vS'emi obcemi na zbylem Znojemsku rozhodnuto, to velke pastviny i jinak neobdelane lany budou zalesneny moruSi, cot bude i podporovano statni spravou.

Tak vyrusta, na jitni Morave novY prtmysl, kter' bude nahrazovat jinx zemedelska i myslova odyetvi, jich jsme byli okupaci zbaveni. At se konaji pkipravy k zaloteni zyld'atni hedvabnicke spoleenosti, ktera pesteni i zpracovani hedvabnikt bude Akolit a provadet.

Hlinkovy gardy napodobuji nacionalni socialismus. Tam, kde Nemci zdravi "Heil Hitler", kikaji Slovaci "Na strat", tam, kde Mind skanduji "Sieg Heil, Sieg Heil", opakuji po nich slovenske davy "Tak je, tak je". Mind maji na leve ruce pasku s hakovYm kfitem, hlinkovci pasku s dvojitYm kfitem atd. — Frankfurter Zeitung.

Ve stfedu, dne 18. ledna 1939.

TONCA KOMEDIANTKA (Pokraeovani se strany 16.) mazes tatinkovi rozbiti lekni a ja si sjedu do Podebrad pro neco k snedku!"

Ujednano — vykonano. Principal opet eplha na kozlik a couva na postranni cestu, odkud by vyjel a Tonda nasednuvei do sve aerovky, zapind znovu motor. Zamava, jests vesele na pozdrav sledujicim ji zrakum a ji2 frnei k Podebradum jako blazen.

"Jen aby jednou nesrazila vaz," pravi matka Troniekova, starostlive, sledujic bystOma oeima eernou tedku na konci silnice Mezitim zajel ji2 principal s vozem smerem k lesu a houf bujnYch Troniekovcii obklopil Honzu, projevuje mu raznYm zpusobem svoje sympatie. Kluci se produkuji, aby dokazali, co veecko umeji. Ferda meta pled udivenYm HonzovYm zrakem sva, nejlepei salta mortale — Pepik vyluzuje ptieerne zvuky na eiroke travine, stisknute mezi obema palci a Tonda pliva umelecky skrze zuby pies celou silnici.

Anei mu s dojemnou diiverou vtiskla do ruky svoji milovanou pannu, aekoli zprvu nepochopil, co tato snileka epinavYch hadru ma vlastne pfedstavovati a 2' ofka mu kradela Po boku, vrhajic na nej chvilemi obdivne pohledy.

Utabofili se na kraji boroveho lesika a oeeka,vali navratu Toneina.

Ani ne za pal hodiny objevila se modra aerovka na obzoru a zamifila k leZeni.

"A ted' mi to pomorte veecko vyndat," vola Tonga, vylezajic z vozu.

Je k tomu zapotfebi opra yslu vice neZli dvou rukou, nebot' je toho pina aerovka. Ton ga jiste vyplenila polovinu la,h0dkafskeho kramu. Jsou zde nespoktne krabieky olejovek, zavindeti, paetikove konservy, cele, cihla ementalu, kila eunky a temet pin metru uherskeho saidmu. Jabika, pomeranee a fiky kutaleji se z pfepinenYch sadka a k posledu se obj evi obrovska krabice s cukrovim.

Pak jsou tu jests etyfi lahve piva a lahvieka likeru, bednidka doutnikil pro otce a cigarety pro Honzu.

Tonga to veeck ovyhazi na jednu hromadu a poene s ptipravou bohate pfesnidavky.

Tato snaha setka se veak s odporem mlaOch Troniekovcia, ktefi se sesypali na veecky ty dobroty jako hladove vosy a bylo zapotfebi nekolika otcovskj)ch, dobfe minerich pohlavka, aby byl zjednan potadek v armade.

Koneene kakIST obdrZi svilj dil a za veseleho vypraveni a bezpoeetnS7ch dotazil se strany Toneiny a eels rodiny poueti se tabotici v hodokvas.

K dovreeni veeobecne blahobytu pfihme se najednou Ferda s gramofonem a Tondina pisnidka hlaholi opet na pokst samotne oslavenkyne.

Nyni se Tonea teprve dovida veecky podrobnosti o torn, kterak dela, rodina zvedela o jeji filmove kariefe a milk popukat smichy pfi vypraveni otcove o vS7jevu v obchode s gramofony.

"Ale mela jsem z tebe troeieku strach — tatinku", dodava, provinile, "vie — ta chromatika "No -= jen kdy ti pkinesla etesti," vece otec Tronieek mime a zapali si virZinko.

"Smarjajozef!" vzpomene si najednou Tonea a vyskodi na obe nohy. "Vklyt' ja mam v deset zkoueku! Honzo — a ty mi neptipomenee!

Kolikpak mame hodin?" desate," konstantuje Honza, pohlednuv na hodinky, "nu — nic se nestalo -- to je'Ste stihneme."

"Tak honem do vozu," komanduje Tones.. "A my se veichni shledame odpoledne v Praze, kde vas provedu a kaklemu koupim, co si bude nejvice plat. Zatim o tom mete pkemS7elet. Adresu mde, tatinku — Ze ano?"

Osm et'avnatS7 ch hubieek znovu zamlaskne a Tonga se usadi k volantu.

"Nazdadadr," leti bujaie za vozem.

"Na shledanou," zamava Tonda naposled rukou sve rodine a spusti stroj.

"Nyni jsem teprve dokonale et'astna, Honzo," fekne Tones, pohnute, kdy2 aerovka je jit daleko z dohledu zeleneho vozu.

Straus IL

VtSTNIK "Tak et'astna, 1e se bojim, abych to ze same radosti jests pied samou Prahou nevyklopila!"

DOSLOV. Doetli jste pfibeh o male komediantske devuece, vyeplhavei odvelne po pfikrem Zebtieku uspechii as ku karieke filmove hvezdy.

Namitnete snad, k tu bylo prilis mnoho pfiznivYch nahod, ktere ji dopomohly ke spineni jejich ctiladostivYch snfi. — budi2, pfipouetim.

Tonga byla vskutku mildekem etesteny, nebot' necht' zadala cokoli — 'deck() se ji dafilo.

Aveak co bylo pfidinou toho, Ze tak snadno ziskavala mista v srdcich lidi, ktefi ji mohli nekterYm zpiisobem dopomoci k jejim chum?

Byla to jeji vesela, ziva letora, zpasob, jakSrm se dovedla pfenesti i pfes ty nejsvizelnejei 2ivotni chvile, znajic okoteniti i ta nejtrpeejel sousta ,jaka ji bylo spolknouti, koienim, zvanSrm humorem.

Bylo to jeji dobre srdeeko, ktere citilo s ka g -dYmben outiskvaYmre,podnaje ZebravYm dedeekem "U dvou kosir a konee malYmi otrhanky na pouti na Teeliove.

Vesela mysl a dobrota srdce pfilakaly na Toneinu kadefavou hlavidku onoho placheho motYlka, jemu2 my — lids — fikame etesti!

(Konec.)

BolSevicka, nova. moraika.

Kdykoliv cestovatel zavito. do Ruska, uvidi krasne a inteligentni divky. Vitaji jej na dralich a pfistavietich, obsluhuji jej v hotelich a restauracich. Jsou pfedvojem rusks propagandy.

V Leningrade /las uvitaly nejhezei, nejelegantnejei a nejsrdednejei divky, s jakYmi jsem se kdy setkal v nekterem hotelu na svete, Brzy jsem veak poznal, ze je to jen nakomandovana fasada. Jejich usmevy a srdeenost byly pfisne fifedni. Pfesvedeil jsem se, Ze s nimi neni mono flirtovat, ba ani ne Zertovat.

Mlade Rusko provozuje nyni pilne Novou moralku. Lidem, zvyklYm na prvni doby boleevickeh Ruska, to pfipada neuvefitelne. Ale je pravda: chcete-1 se pobavit, nechod'te do Ruska. Rusko je dnes nejpuritanetejei zeme na svete. Stare doby volnYch manklstvi, snadno uzaviranYch a jests snadneji rozvadenYch, jsou prye. Jests pled nekolika lety si mohl rusk hoch vzit divku a za tSrden se s ni rozvest. Dneeni morelka to u2 nedovoluje.

Nejlepe se o torn ptesveddime u soud0, kde se vytizuji manklske spory. Obklopuje je atmosfera Nove moralky, je2 diktuje rozsudky a urduje stanovisko publika. =cony jsou dnes mnohem pkisnejel, net byly v Anglii ye viktorianske dobe.

"Poznali jsme," pravila mi jedna divka v kavarne, `ze laska je velmi vaZna, vec." K uzavfeni manZelstvi je tfeba civilnich obtadil a mnoho park0 se (lava oddavat take v kostele.

Tato Nova moralka je zvlaetni zjev. Po celou dobu, co jsem byl v Rusku, jsem nevidel divku koufit. kikaly mi, Ze se to nepovaZuje za sluene, ale moZna, ze je to take tim, Ze je velkY nedostatek cigaret.

Na jiini Morave budou p:estovana zeleninova semena.

Pfed nekolika lety bylo na jinni Morave na zkoueku zapodato s pestovanim zeleninovjich semen, jich2 se odtud vyvaZely eels vagony i do Nemecka, odkud pak dochazely opet k nam jako semena nemecke vYroby. Pokusy bylo dosaZeno velmi peknYch vYsledku, aveak pro rtizne okolnosti a obchodni konkurenci by-lo pestovani zastaveno. Nyni, kdy jinni Morava ztratila okupaci celeho kraje jikie od Dyje mnoho obchodnich manosti, vraci se pesteni zeleninovjich semen do starch koleji a tak jiz na Ate zapoene hospodalska ekola a ekolni statek v Pfimeticich s pestenim zeleninovYch semen ye velkem. Nejen Ze se tak naelo nove odvetvi hospodatske v*roby, ale najde pri nem i mnoho lidi zamestnani a bude tak opet pomokno k zmirneni nezamestnanosti. Tak jinni Morava pomalu opet dostava svilj narodohospodafsk vS7znam a stava se sttediskem deni, ktere drive

bylo pfehlaeno.

UDELALI JSME Z JAPONCU NAMOttNiKY. Aakoliv Japonsko je dnes jednou z nejveteich namotnich mocnosti, neni tomu davno, kdy by se byl tomuto tvrzeni kak1S7 vysmal. Ze se z nich stall velmi schopni plavci, jest v neposledni fade dilem Anglie.

KdyZ se Japonci rozhodli vybudovat si fieske valedne lod'stvo v zapadnim metitku, obratili se o pomoc k Anglii. Strach z Ruska byl jednou z pfidin, prod se Anglie rozhodla podporovat tuto snahu Japonska, a tak v roce 1868 admiralita vyslala do Japonska dustojniky a konstruktery, aby pomahali budovat novou namofni velmoc; a britske lod'afske firmy dodaly potfebny material, kvalifikovane delniky a technicke odborniky.

Tim zpiisobem byly zmodernisovany nejstarei doky v Yokosuka a za nekolik let melo Japonsko nejmodernejei valeene lodi na tehdejei dobu.

Briteti ditstojnici byli pfekvapeni rychlosti, s jakou Japonci chapali a provadeli sve namotni Japoneti lod'afi davali obrovske platy zahranienim konstruktertm a inknYrum, ktefi byli ochotni pfijet do Japonska, a vynalezci a jejich napady, at' byly sebeblaznivejei, byli vZdycky vitani.

Jakmile si veak Japonci jednou osvojili 10d'afske umeni, uZivali jen domacich sil, podrZevee si veak zahranieni znalce, aby jim pro ptipad pot •eby poradili.

Ve svem intensivnim studiu britskeho lod'stva veak Japonci nezustali jen pfi stavbe lodi.

Stejnou ponrnost venovali zapadni discipline, strategii, za-Jobovani, pohonu a strave nik0.

Roku 1889 uZ Japonsko nehledalo tak horlive, jako pled tim, britskou pomoc a zadalo se VS1 va2nosti pro vadet sve velke namofni plany.

Rusko-japonska, valka 1904-1905 dokazala pied svetern, Ze Japonsko uZilo pine veech rad, ktere mu d.vali tficet let pled tim briteti namofni znalci.

Dnes si Japonsko stavi veechny lodi samo a jeho doky jLou jedinou velmi ruenou laboratoti. Dnes u2 se nema eemu naueit z konstrukce lodi, ani z taktiky, a za sve postaveni namofni velmoci dekuje jen britske tradici a britsk3im zkueenostern.

Japonskou. vladu to stalk) mnoho penez, ale Z4dn.S7 nestrannY pozorovatel nemilk poptit, tato investice pfinesla Japoncum dobre dividendy.

NAYNADA NA KROKODILY. Melina Rorke z JiZni Afriky vypravuje tento neuvetitehr;i pfibeh o domorodcich, ktefi pou-g ivali k navnade na krokodily malYch deft.

"Byla jsem dojata," pravi, "kdy2 jsem videla, jak deti, k.brYch si doposud nikdo neveimal, stavaji se najednou sttedem zajmu. Ke konci slavnosti je muZove sebrali a zanesli rychle na bfeh teky, hemZici se krokodily. Tam je do bahna, asi tfi metry od sebe.

K sve nev3islovne hruze jsem si uvedomila, Ze ta uboha, drobotina mela slouZit za navnadu krokodiltim. Zatim co jsem nalehala na bratra, aby ucir,.il nee° proti tomuto hroznemu poobludy us zadaly vylezat z vody. Tfasla jsem se zlosti a strachem o deti, kdy2 jsem videla obludy plazit se nemotorne k obetem.

Zvedia jsem ruenici a chtela vysttelit. Ale bratr me zadrkl.

Zavladlo tisnive ticho, pferueovane jen eplouchanim vody a ojedinelYm zavrnenim ditete.

Krokodili pfichazeli blik a blize — a tu, v okamZiku, kdy se rozevfely jejich obrovske tlamy, styli metry od deti, mradno oetepti zasvi:Steno vzduchem a s obdivuhodnou pfesnosti se zabodlo pfimo do jejich tlam, netvoriVch oei a jedineho zranitelneho mista na eupinatem htbete, kde se hlava pkipine, k trupu.

Do valeeneho pokfiku domorodc0 se vmisily vYstfely z naeich ruenic.

Kdy2 jsem pfibehla k detem, uvidela jsem, jsou feechny Zivy a zdravy — doposud ldely nebo lezly spokojene v blate, zatim co jejich otcove, ani na ne nepohlednuvee, us stahoval4

ociporne jeWry.

VESTNIN.

Steam 22.

Nouze o byty v pohraniei.

V novSTch pobranienich mestech a obcich je velka nouze o byty. Nahromadily se tu nove idady, oteviraji se tu i nove padniky prilmysloy e, a to v'Se znamend &ill y lidi. Ze stanice, kudy vlaky jen projadely, stala se najednou koneena pohranidni stanice s mnotstvim Zeleznidaft atd. Nejhure tu bytovou nouzi Pohiebni odnaSeji deSti lids, ktefi si uz vytrOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. pell kavarii v zai. i a v prvnich dnech iijna v pohraniei, pre.devAim TEMPLE, TEXAS. detnici a finanenici. V Turnova bydli telezniedri se zabraneho sluZbou na turnovske nadrati, v 'Zeleznidnich vaPRAVNIK gonech, pilkryti slutebnim plaStem.

Vyfizuje vegkere soudni zalditosti Co skusili. za mrazil v techt3 dnech Otadovna: 821 Bankers Mortgage a co je j•eSte deka, net bude zima u Building, pies ulici naproti Kress konce. Jinde (na pi'. take v .Roky?.anech) odmitaji pronajimat byty budove. rodintIrn s detmi. Cot. jsou byty jen HOUSTON, TEXAS. or° bezdetne? Hledaji byty zarnestnanci, kteri prisli se, Slovenska.. NeDR. THOMAS N. DeLANEY kterYm. nabytek na tests etyfikrat otrri LE olekladali — z auta na viak nebo Br*le spravne ptipravene. na jine auto. Nepi-ejte si videt, jak as die tmluvY. vypada. VSem tern lidem je nutno ttadovna 3248 — Res. 268'7 tajistitj bydlenI. Kde neni dost do513-15 Professional Bldg. brovolneha uznani a ochoty, nezb3-7TEMPLE. TEXAS. 11.e rainy idedni zakrok.

0 Hrdincve jsou dobie placeni.

Hrdiny v japonske valce v 6ine 'sou letci. Oni a jejich -fotografie ZT.JBNi LEKAR -rzbusu i i v bi:grafech neivetAi nadSeni. Take jsou dnes lepe placeni neZ jejich g•neralove. Valeeni DIAL 3305 v Oine dostavaji denne 180 KC Fletcher Building, Temple, Texas. and pravidelnY plat, k tomu pak velIre stray za state.enost. Za sra•eni einskeho letadla dostane pilot pies 1000 Take na ne dekaji menSi odmeny materialni v razne Ceska iidelna, Restaurace a Pivnice forme. Nedn yno jeden den vlady, 714 PRESTON AVENUE "velmi hluboce dojat state.enSimi tiHOUSTON, TEXAS ny japon.skYch letcit v Oine", dal Jos. KoSut, majitel. ministerstvu namotnictvi Sestnact Telefon: Beacon 31734. ,,ymbolickYch aby je rozdato Pravidelna jidla a lunde Leta icim hrdinum. — Dokladem o Nejlepg soudkove a lahvove pipodivne smesi minulosti a pritomvo, ruzne druhy vina a doutniky. nosti v mysli Japoncti jsou tak zvaMluvime 6esky. ne "roty smrti.". Bojuji s nejmoderHoboko stale na sklade. nejSimi zbranerni, ale jejich due Zvlagtni stoly pro rodiny. jsou syYm zalotenim duSe . sti'edove14ch Nedavno zadali o jeti na vcjnu mutove mezi .Sedesati a jedenasedindesati lety. 2adosti ministerstvu napsali vlastni krvi. eskY Mai, a Operater jejich cilem je jit vedome na smrt 711 Medical Arts Building pro "slavu" sve seine. Bitva u HOUSTON, TEXAS ';'anghaje videla mnoho pkikladti vr7.

Telefon fdadovny: Preston 2553 pholneho se.beobetovani. JaponSti Telefon residence: Lehigh 9745 vojaci se s grannty v rude vrhali pod PREHLIDKA OLi — PIMPRAVA einske tanky, nidice sebe, tanky jejich dinskou posadku.

BRIM BrYle zarudene ptipasovane, neb APATNE LEDVINY. vSTmena zdarma.

Leechburg, Pa., 1. pros. 1938.

Moje ceny jsou nejlevnejSi. Byla jsem v rijnu na navSteve. Jeden 'Clo y& si steioval na Spatne ledviny. Chodil k lekari a ten mu zada spalil, ai se mu velice rozbolavely.

OPTOMETRIST Prikladal nejakou mast, ktera nepoTelefon — 2762. mohla. Na me odporu'Ceni prikladal tiadovna nad J. C. Penney's.

Nonat. Nyni ji velice chvali, 2e mu TEXAS zada vyleeila. Mrs. T. Yonek, 455 TEMPLE, Canal St. Na rozliCne at' suche neb otevreZastupti eeskSrch studenttl jednali ne bolesti se Nonat osvededa, ktera s nemeckkmi. bez operate vytahne drevene i oceZastupci Cesko-slovenske a ri'Ssko- love ti• sky, steely a jine predmety neinceke mladde jednali v minu- lvazle v tele, ale musi to bYt lych dnech o imrave ruznYch otazek na zasade vzajemnosti. Pri teto pkilditosti bylo uvaZovano vymerle studentil mezi Oesko-Sloven4.w. IA; fart. skem a Nemeckem. Bylo by to vlaCena Nonat je 50c a $1.00, patou stile zdokonalenl kdysi rozSireneho 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarposlani "na handl". Ndlo by tu a- nika nebo jednatele, ale nic jineho vaem o naueeni se teei, ale o vza- neberte, radeji pike ptimo na nagi jemne poznavani kultury a prostte- adresu: Marie Leiblinger Co., Altadeaa,Cal di, SPRAVNE VYKONANA POBA%EBNI SLUiBA. V hodine Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovS, k sympatickemu vytizeai nezbyta*ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSKV

J. R. POINDEXTER

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

Dr. L. 0. CORWIN

Ve stiedu, dne 18. ledna 199.

Helium proti zadu§e.

Helium, lehkY, nehotlavY plyn, pouZiva se v moderni dobe jako leeebnY prostfedek. nemocnemu zaduchou ptedepsana kura vdechovani kysliku, pilsobi mu vdechovani mensi obtite, je-li kysiik pfe-, dem smisen s ureitS?-m mnoZstvim helia. Mimo to je tato smes Adinnejne'S pouZivani samotneho kysliku. Pfimiseni helia je zcela nepat'r-

ne a neni je mo2no pozorovat, nebot' tento plyn je absolutne neutralni a nema, Zadne fysiologicke dinky. Protcde nyni je vYvoz helia z Ameriky, ktera, jest jeho nejvetsim volnST, bude, mono vy&ouSeti poutivani tohoto prostredku i u nas. )0( Nemfdete be get a 'Stelcat zaro-

111111111i".

1

I

II

cestujte rychle a piijemne na na gich oblibenich

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG HANSA • DEUTSCHLAND

VYborne Zeleznieni spojeni z Brem nebo Hamburku.

Pomiiieme Vim pii obstarivini n'iv gtevnich a vystebovaleckfch vis pro Va g e evropske pi-ibuzne.

Hecht' Vasi evropsti piibuzni Vas navitivi v Americe. Zvlaitni nizke sazby virpravni pro plavby z Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26.

Cervnem-23. eervencem k dostani pro C'tyl•tidni pobyt v Americe.

Informace u vacho mistniho agenta nebo 510 Cotton. Exchange Bldg., Houston, Texas.

HAMBURG-AMERICAN LINE a pp NORTH GERMAN LLOYD

.11111■Na■M=1111■1,

MITE ETRIT? Lid& kteti umi Aettit, nemohou si dovolit diouho trvajlci nachlazeni, rSrmu a kaki TO STOJI PENIZE! Zamestnavatel nerad vidi, kdy2 zamestnanec, jemue plati, nestaei IcSrchat a jest na nem patrna iinava zptsobena nachlazenim a kagem, nebot vi, ze takovS7 'alma nemfde vykonati tolik prate, oo by mel. Ani vclomove neni tomu lepe, nebot' tam kde je kaAel a nachlazeni, tam ptestava dobra, nalada a radost ze

Severiiv BALSAM PROTI KASLI (Severa's Cough Balsam)

DVOJI VELIKOST .

50a25c

Ugetti yam penize i eas, nebot' bude napomocen k tomu, abyste se nachlazeni, rSany a kale brzy zbavili. Kdyby lekarnik ve vagem sousedstvi nemel, objednejte Mile y anebo vice jests dnes ptimo od

0/11

CEDAR RAPID'S,-

IOWA'

yfisTNIE

e 6tfedu s due 18. ledna 1939.

DO DALLAS A OKOLt tmyslne vynechali jsme v oznameni naeeho divadla vyjmenovani jednotlivYch osob, abychom tak mohli uainit ye forme dopisu a zaroveri mohli seznamiti etenate a motne navetevniky divadla "Hasidi jedou" aneb "Na torn naaem dvote" s jeho dejem a predstaviteli osob.

FLORIAN SEMRAD, (br. Josef Vrla), pekar a domaci pan "U sedmi eertit" v Plzni, ae zanechal pekakiny, citi se dosud pii pine tivotni sue a je presvedden, te mitt'e jeate. hodne vykonat a k tomu ma mu bYt napomocna jeho dcera.

ZIN6A, (sestra Marta Valdikova), ktera prave skoneila 5lety pobyt v anglickem pensionate v Praze, kde se pilne pripravovala na cestu tivotern. Zinea zanechala v Plzni dva ctitele z mladi, jimt jednim z nich jest KRISTIAN KRYST2'NEK, (bratr Franta .8ebestik), majitel pekaistvi v ftiMke ulici, kterY nernrite zapomenout "etouchancit", kterymi mu rortomila Zinda za detskYch let projevovala svou naklonnost, a druhYm ADAMEK MELHUBA, (bratr Boza veteenik, sprostredkovatel, prodavae novin, lepie plaka.811197.61111=11■10,

1...:4.1•1■ 041110.1.1-o411110.1.11.0.20000.1.1.01110.0.10-0

tit atd., kteremu navrat Zinein do Plzne vratil vzpominky na St'astna leta detstvi. Pohadka detstvi zmizela, led zanechala v srdci jeho touhu,

by Zinea ka s nim tivotem veene lasky. Tatinek Zincin, Semrad, mel vaak se Zineou jine plany, ktere mely uskutednit jeho davnou touhu stat se "svetovYm elovekem", to jest sriatek jeho Zindi s JOHNEM VAREKOU, (bratr Leopold HamUsek), bohatYm plantatnikem z Jinni AAmeriky, s nimt se nahodne v Praze seznamil, a kterY mei v umyslu zridit v Praze velkY "obchodni dam" s kapitalem mnoha milionit a tak splatit dluh rodne zemi, (mnohaletY pobyt Johna Vareky v Americe zmenil podobu Honzy Vareeky, Semradova spoluudne a kamarada, do to miry, 'te ho Florian nepoznal), jemut se slidna Zinea na prvni pohled zalibila. Do celkovela° deje prilehave zapadaji dve charakterni figury, z nicht prvni BABI, (sestra Helena Vrlova), domovnice "U sedmi dertri" ktera vYreenosti, zjevem a osobitosti, nikterak nezada povesti vaech "spra y -nYch"domvnicapuedoAamka zamilovane PEPIOKY, (sestry Anny Zvolankove), ktera neohrotene haji prosa zamilovaneho srdce `proti vaem", na

.20.0•00.111,041111111.010111.041•111.0•11111.0111.11.411.11..111114

konec v'Sak piece kapituluje a spo- Oervene nebo koji se s "mutskYm", kterlr ma dobre srdce k tene. — 2e to v*Sechno dobi.e skonei, zarueuje objeveni se na scene rortomilS/ch dvojeatek!

Kdo je jejich tatinkem a rnaminkou? To otenat zvi, kdyti navgtivi dne 22. ledna 1939 dallaskou Sokolovnu.

Zpravodaj. )o( Nemysli nikdo, 'tie nemuies vykonat to, co vykonal nekdo jinY. Nebot' lide se rodili, till a umirali stejnYm tipilsobem.

tiluhe silnice s eernYm okrajem?

Britske ministerstvo dopravy koni pokusy, jak by mohlo zvYkt bezpeenost dopravy na silnicich, kde hlavne v noci dochazi pemerne nejdasteji k neAtestim. Aby rididi aut silnici v noci lepe videli, zkouei se nyni novinka. Cement pro stavbu silnic se misi s rtiznYmi barvami, takesilnice jsou potom rittove, 'dervene, Mute a pod. Okraje silnic se delaji dente takebarva jeke vice vynikne.

d Pokrok Hoosier, OZNAMUJE poiad spolelienskfrch zabav, talcich se velke ptizni naZeho lidu i 4etnSrch piatel fadoveho elenstva. VzoriV potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pii kade zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 045$.

Na doptini se jest 20th and North Main.

OINacNII

1

tassaaw, "nw+w

Strana 33.

V nedeli 22. ledna. J. R. Bac

SOUBOR DIVADELNICH OCHOTNIKU SOKOLSKE JEDNOTY "ZIZKA", DALLAS, TEXAS,

zve vas veechny na rozmarnou veselohru

Ve stiedu, 25. ledna. Blum's.

"HASICI JEDOU"

aneb "Na torn nagem evo e ,/ jet sehrano bude

VSTUPNE: PANI 40c 6

DAMS 25c PORADATELE.

v nedeli, dne 22. ledna 1939 v dallaske Sokolovne 3700 Carl St. Divadeini predstavenjridi Franta Rendl ZAtATEK V 6 HOD. VEdER.

VSTUPNE: 35c OSOBA.

VYborna kirchyne a obeerstveni.

Hudba Ondriiikova Po divadle tane6n1 zabava Milovnici pekneho pobaveni jsou zdvorile zvani k naveteve.

USKY MLUVICI FILM

Skvela, veselohra, ktera vas rozveseli a vYborne pobavi, neb v hlavni roll hraji oblibene hereeky: Antonie Nedoeinska a Lida Baarova, ukazuje v deskYch osadach Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

YOAKUM — ve etvrtek 19. ledna, 0 3 odpol., o 6:30 a o 8:30 weer.

RC EPUB

HALLETTSVILLE — v patek 20. ledna, o 3 hod. odpol., o 6:30 a 8:30 hod. veeer.

ENNIS — v redeli 22. ledna, o 2, o 4 a o 6 hodinach.

TEMPLE — Gem Theatre, v pondeli 23. ledna, od 2 hod. odpeledne do 11 hodin veeer.

TAYLOR — v eatery 21. ledna, od 1 hod. odpol. do 11 hod. weer.

WEST — e sticdu 25. !ulna, o 2:30, 6 a 8 hodinach veeer.

y

PLEASANTON — Ve etvrtek, 26. ledna, o '7 hod. veeer.

EL CAMPO — se opakuje v patek 27. ledna od 2 odpol. do 11 weer,

NEVINNI'M OBETEM...

V gchto dobach telkfrh zkou gek a mezinarodnIch pfesuna a olde gt'ovani nag, stare vlasti, uprosffed pronikaveho, duei ziirajiho pocitu hluboke kfivdy, spachane na tolik vzpominane orCix** — Republice Ceskoslovenske Shijnie pH svom narod5: stitjme pH demokracfil Pfisp5jme v g ichni svoti hfivnou, upfimn danout aprchlikam a jejich detem v CSR. UCiate tak hned zirna jejich je i bude zia za oceanern!

OBJEDNEJTE ONES

•

z,nete objedncivicy na ZNAMICY CSL LECIONARU 2536 So. ICedzi ° A" Chicago,

Strana 24.

VtST NIK

Poutivejte k oznamovini Oznamovatel 24F-1 Pkijme se mut a tena, mule bYt jedno ditko, na praci na venkov.

Plat $50.00 mesidne, pracuje pouze mut, take peknY moderni domek k bydleni. Mut musi bYt 35 let star..

Pigte na Mrs. Goebels Employment Agency, 5507 Bonita, Dallas, Texas.

(3-c.)

Na prodej - State Certified &ed. Manic pekne, dobre klieivosti, statnim inspektorem prohledflute polni semeno, ktere budeme v nekolika dnech vysilati. Nove, vysYchani vzdorujici Milomajs a Sumac Red Top cukrol $3.25; Texas Blackhul Kafir, Hegari a Spur Feterita $2.75 za 100 liber F. 0. B. Rowena, Tex. Na vet gi mnotstvi, pigte si o ceny. H. H. Ripple & Sons, Rowena, Texas.

(3-pd) Zel`n eeskjr mladik hleda praci na ran& neb na farme. Delam v gechnu praci, a tet s traktorem mohu Dopisy adresujte na: Albert Martinek, Temple, Rt. 4, Texas.

(3-pd.) asr, Pfijmou se - teny ye stati od 60 do 70 let, do domacnosti. Jenom takove necht' se hlasi, ktere nehledi na plat, ale na dobry domov, ktere chteji bYti co spoleenice pro stargi teny. Musi umet eesky. Pi gte na: Home Employment Bureau, Rt. 3.

Box 21, Temple, Texas.

(3-pd.)

atr-■ Na prodej: Registrovand Duroc a Poland China prasata, mlade plemenice (gilts) a plemenici (boars) z A. & M. kolleje stada. Vage objednavka pomrite organisaci rolnickYch hochri. Uspokojeni tamdeno, a registraeni papiry dodany s objednavkou. - Burleson Count3 Registered Hog Association, Caldwell, Texas.

(2-3) KUEATA! 6istokrevne, Anglicke bile Leghornky, eervene R. I., a vaechny fine zname druhy jsou u nas k dostani za ceny mime. Zvla gtni ceny za michane druhy. Dlouholeta zkugenost jest vam zarukou za vase uspokojeni. Jsem elenem na gi Jedno7 ty 32 rola Pigte si o ceny na: CALDWELL HATCHERY E. J. Shiller, Mgr. Caldwell, Texas.

(2-5-pd.)

TABAK LISTOVY na prodej, 10 - 12 centri. nevyplacene. Tet suche Vaclavky, 50 centri libra, nevyplacene. J. Bury gek, Portland, Tenn.

(2-4-pd.)

Nabidnuti k sitatku. - Jsem vdova a rada bych se seznamila s mutem od 40 do 45 let stab. a mute miti i deti. Pig te na Vestnik, West, Texas, pod znaekou "Domov".

(2-3-pd).

IMPORTOVANE PAPULE! Objednejte si nyni importovane valag ske papuee z 6eskoslovenska, nejlepg i, s kotvou. Udejte eislo. Cena $1.85 za par. Famous Dry Goods, (dz) West, Texas.

016"-t Ciliulove sazenice! Creole a tluta Bermuda, 500 za 60c; 1000 za $1.00 po:stou vyplacene, obratem pogty, uspokojeni zarudeno. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Texas.

(47-3)

V§EM VERNYM tECHUM, SLOVA- slani v sve nove vlasti a pro svou KUM A RUS1NUM ! starou domovinu.

Doba ptiprav nas sdrutila v jeden ',fed ttemi lety se zrodila my glencelek. Mezi tim na gi stare vlasti vzaka uspotadati "CESKOSLOVENSKt DEN" pH ptiletitosti Svetove li lany, rodnou pridu, jet ji od nepameti pattila. Nemohli vgak vzivystavy v New Yorku r. 1939. ti nagi dugi, nage idealy, na gi hrdost, Privodcrim teto my glen.ky bylo vytrvalost. hned jasno, ze pH uskuteeneni teto "Byli jsme a budem!" myglenky nutno pamatovati na poPod timto heslem jdeme do pHttebu dorozumeni a spoleene prace gtich dnri. Pod timto heslem void na poli telesne vYchovy.

Slavnostni vYbor Cs. Dne katcleho Stall jsme si vicly po boku v osvo- nageho ptislugnika do prace. Hlavy bozovacim boji pied etytiadvaceti vzhriru! Nastupujeme novou cestu. lety zahajenem a nemriteme ani Mimotadne pomery nas nuti k zvYted' zristati nedinni, kdyi na ge na- gene einnosti. Tento Cs. Den musi rody nastupuji novou cestu narod- se stati novYm meznikem dalgi niho a statniho tivota. Jen jednot- lovne praci. Chceme ukazati svoji nY spojeny na g lid v teto zemi mu- silu; chceme, aby i Vy, jimt plati te pomahati v dalgim vYvoji repuna t. e vS7zva, jste ukazali svou silu. bliky, statu Cechu, Slova.kri a Rusi- Stadion na Randall Island musi bYt nri. zapInen do posledniho misteeka.

Program na gich americkYch teloNage i vase manifestace musi bYti lovYchovnYch organizaci valy sine- obrovska. Vzhriru do prate, aby se koval k vYchove telesne a dugevne takovou stala. zdravYch generaci naroda. Nikdy Onen den musi pkinesti novou jsme neustoupili od tohoto progra- vzpruhu k dalg'i praci, podlotene mu. I kdyt "testy na ge byly rozliene, piece yule nas vgech byla stej- pevnou jednotou nagich narodnich Musime bYt v pohotovosti k nd": jsme tu, abychom prokazali, ze pomoci na gim rodnym tam za moi my v duchu velkych idealu zeme •em, at ptijde na g den. svobody chceme budovati Zdar nagi nove a spoledne vlasti! mocnej gi Arneriku, silnou ochrani- Chceme pevnou jednotu techri, Slotelku svobody sve i eeskoslovenske. vakri a Rusint!

Vgechny pkekatky, jet mohly snad Slavnostni Vybor Cs. Dne v New se postaviti do testy byly odstrand- Yorku: Jednota Delnicko-Ameriny. Nagli jsme se! Vgechny rozdily ckych Sokolri a Sokolic; Slovenska byly odsunuty, i kdy jsme si pone- Telocviena Jednota Sokol; Sokol 0chali svilj zprisob te geni zakladnich rel-KatolickY Sokol; tisttedi Ceskootazek spoleeenskeho tivota. slovenskYch Spolkri pro New York a Stojime nyni pied Vami jednotni, okoli; Zupa, VYchodni Americke Obpevni, a odhodlani jiti uglechtilYm oe Sokolske. ptildadem vgem, kdo chti rids ndKonec Kartouz. sledovati. Utvotili jsme: Zmenou hranic bylo po g'kozeno i Volne Sdruteni CeskYch a SlovenskYch TelocvionYch Organisaci na nage ministerstvo spravedlnosti.

Ztratilo dye ze svYch trestnic: TreAmerickYm VYchode. stnici pro mladistve provinilce. v Pripojili jsme se k tsttedi Cs. Mikulove a trestnici na Mirove. Z Spolkri pro New York a okoli a pr y velkYch trestnic mu zbyla trestnice gim einem spoleene narodni-nimna prate jest uspotadani teskosloven- pro mute v Kartouzich a na Borech skeho dne, dne 2. oervence 1939, jet u Plzhe a trestnice pro teny v se ma, stati mohutnou manifestaci pich. tbytek bude nahrazen tim spojeneho eeskoslovenskeho lidu pti oprisobem, ze veznice v Kartouzich byla zrugena a ptemenena na Ustav ptiletitosti Svetove vYstavy. pro mladistve provinilce a chore Pki teto pkiletitosti nage telocvie- vezne ve Valdicich. Krome toho byne organisace uspotadaji jedineene ly zfizeny u nekterYch soudri zvlaspoledne vystoupeni vgech svYch slo- ;tni trestnice. Takove trestnice butek. Bude to poprve v na gi historii, kdy se sejdou nagi cvieenci, aby s de mit krajskY soud na Pankraci nagim lidem pozvedli svrij hlas proti Praze, kde trestnice v minulYch dobezpravi spachanem na narodech a bach jit existovala, krajskY soud v statu, kterY byl v Evrope majakem Hradci kralove a krajskY soud v Klatovech. Ve veznici soudu v Hradlidske svobody a demokracie. ci Kralove bude ztizena polepgovna Pkieinime se ze v gech sil, aby Os. pro teny.

Den dal zaklad k nove radostne spolupraci, aby se stal manifestaci naTR2Ist1 ZPRAVY rodri, jet dnes representuji statni ve Waco, 18. ledna narod CSR. Chceme, aby na ge spoleene vystoupeni bylo zaroveri silnou BAVLNA: vYstrahou i ptipomenutim vgem ne- Middling, 15/16 pal. vlakno .. 8.70 ptatelrim svobody nageho lidu, tte- Strict Middling, 15/16 pal. .. 8.35 ba i pochazeli z na gi krve.

DRUBEZ: At' jit dnegni pfechodni doba pH- Take slepice, libra lie nagi vynueenS7 odklon od zasad, v Lehke slepice, libra, 9c kterYch se vyvijely na ge narody za Kutata k smateni, 2 1/4 lib.

12c poslednich dvacet let, my stojime Stati kohouti, lib.

6c pevne na zasaclach lidskosti, huma- Krocani cis. 1., lib.

15c nity a demokracie, tak jak nas to- Stati krocani, libra 12c mu ueili Osvoboditel Tomag Gari- Oislo 2 krocani, lib.

10c gue' Masaryk, Dr. Edvard Bene g a Vejce, Cis. 1., tucet 14c ' Milan R. Stefanik.

Jsme ptipraveni Smetana Cis. 1., libra 20c bojovati za tyto zasady do vgech Smetana Cis. 2., lib.

18c drisledkril Kravy na poratku, lib... 3 1/2c - 5c Proto volame pod prapor Jednoty Rooaci, lib.

4c-7c vgechen nag lid, eeskY, slovenskY, u- Prasata, lib.

51/20 - 6/2c krajinskY - bez rozdilu nabotenske- Pgenice, bull 55c - 60c ho a politickeho ptesvedeeni. Jdeme 30c Oves, bull ptikladem. Dokateme 2. eervence 1939 na Randall's Island Stadionu, Kukukice v kiasech, '75 lib. do 35c - 40c bugle to nage rozhodnuti je pevne, ze tegi, Slovaci a Rusini chapou sire pa- Drolend kukutice, bull 45c - 50c

Ve stkedu, dne 18. ledna 1939.

4,,WIVEZNesege

Maikarni zibavu usporada

Rad SrfEFANIka. V HOUSTON

v nedeli, 22. ledna NA COTTAGE GROVE U STEFANIKiJ 3 ceny budou rozdany maskam Hudba R. ZATOPKOVA neboli Houston Czech, Orchestr ZACATEK '7:30 - VSTUP: 30c Uctive ave ZABAVNI

ane`eni. bavy!!

‘MU PRAHA RA tiS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 21. ledna - Milo Skala, Munden, Kansas. - MaAkarni Ples, - Ceny.

28. ledna -Alen Thomas and his Blue Jackets. Radio Orchestr KTEM, Temple, a Geo. Moody mixed, of Taylor, Tex. - Battle Dance.

4. tinora. - Adolf and h i s Boys of Schulenburg, Tex. Vstupne: Patti 40c - Dimly 10c ZABAVNI ViBOR.

Oznameni Tanednich Zabav MILO SKALY CESTUJICIHO ORCHESTRU z Munden, Kansas Hraje Ceskou a moderni hudbu.

Bude ucinkovat v nasledujicich mistech, nasledovne: 21. ledna, Taylor, SPJST. Hall, MaMarni Ples.

22. ledna, Cameron, Texas, National Hall.

23. ledna, Seaton, Texas, Tom Scfeik Hall.

26. ledria, Granger, Texas, itid KomenskY, cis. 20, SPJST Hall.

28. ledna, Deauville Dance Hall, Deanville, Texas.

30. ledna, Theon Hall Land of Romance, Walburg, Texas.

VSTUPNE: PANI 40c - DAMY 10c Neopomerite poslechnouti Skalriv Orchestr pies stanici K.T.E.M. Radio Stanici, Temple, Texas, Ceske. hodina v nedeli 22. ledna.

Pro dalgi informace tYkajici se taneenich dat, pi gte na: L. H. HILMAN 902 Ncrth Main, Taylor, Texas.