Vestnik 1939 02 01

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RotNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, ve sttedu (Wednesday) 1. finora (February) 1939.

CiSLO

CESTA DO IINICTIOVA„ AMERICKt NAZOR 0 Vi*VOJI MOCENSKYCH POMERU V EVROPE TILED A PO MNICIIOVE ESTA do Mnichova vedla pies Mukden, Addis Abebu, Bilbao a Videri. Byla vrouC bena vS7vesnimi tabulemi s napisy: "Amerika se nesmi michat do zahranienich udalosti!" — Neodzbrojime bez zaruk bezpeenosti!" — "Zastrelte vztekle psy!" — "Sebeurdeni i pro Mince!" -- "Zastavte Hitlera!" — "Zachrarite svetovS7 mir!"

Svet byl uAetten valky a rbohl si dopfat nekolik dnri radostneho sluneni v paprscich miru poslednich rijnovS7ch dni. S hysterickS7m oddechnutim prejmenovala, Francie "Rues de la Paix" — Ulice miru na "Boulevards Neville Chamberlain" — na Vidy Neville Chamberlaina, zatim co jasajici Britove odkladali s pozitern bezmezne rilevy plynove masky a uvatovali o vhodmich poctach pro velkeho "mute miru". Jsouce vzdaleni hrozby leteckSrch fitokir, nesdileli jsme ani jejich radostne gilenstvi nad odstranenim hrozici valky, ani jejich iluse o bbai duze miru, objevivgi se nad obzorem.

Sdileli jsme vtak s nimi jinou vec — jejich Udiv. Jak mohlo dojit k teto neuvefitelne mnichovske dohode?

K dohode, sjednane v Hitlerove "oblibenem meste" prispely: Spojene staty svS7m odchodem ze Spolednosti narodri, sir John Simon svy'rn ,odmitnutim v pripade Manalska, Hoare a Laval svoji hanebnosti, Nemecko iapevriovanim Poryni a Rusk° svojimi eistkami. Ale ani v'Aechny tyto pfidiny dohromady by nestadily k vysvetleni bez Mr. Chamberlains,.

Prod' sestoupil Chamberlain stojici jeAte dnes v dele obrovske evropske koalice proti Nemecku. jii zitra dolri a spechal do Mnichova dat Hitlerovi v§e, co si pfal? Odpoved' zni: Chamberlain chtel, aby Nemecko dostalo. sudetske rizemi. Drivod jeho jednani se skrYva v nove zahranidni politice, pro nit se rozhodl — politice rokovani, vyvolav gi na teto strane ocednu takove boute zmatku, nedrivery a rozhotoeni.

Nechci zde Utodit na tento druh politiky, ani se snad pokouSet o jeji ,obhajobu; pokusim se ji jenom vysvetlit. Nebude-li moje vysvetleni dokonale Jame a drisledne, potorn fikam jiZ napted na svoji obranu, Z'e take ne go o politiku.

NemfAeme odekavat, 2e by nam pan Chamberlain tekl anebo vysvetlil, jak se lige skutedne sbehlo; neni to konedne ani nutne, ponevadt se to milteme dovedet. jinak. Mut, kterY je s nim ye velmi fizkem styku a kterY ma neobydejne velikSr vliv na anglickou politiku, uvetejnil obeztetne eas od dasu smernice, jimit by se mela, podle jeho nazoru, kidit. Timto mutem je Lord Lothian, kdysi dobte znamY jako Philip Kerr, soukromY tajemnik a "alter ego" Lloyda. George, proslulY po valce svYm diplomatickYrn ptipadem. Chamberlainovu politiku pochopime tim, kdy ji ztototnime s ideami, hlasanYmi Lothianem pled nekolika mesici.

Lord Lothian tvrdil ptedev gim, te eim drive dokonbi Nemecko historickY rikol sjednioceni vikch Nemc0 a zaji gteni syYch nesnesitelne neitrytStch hranic, dim rychieji se napravi ktivdy

Willson Woodside. versailleskeho miru, tim &l ye se vezmou Hitlerovi chlvody jeho jednani, tim dtive se zastavi nacisticke vteni a tim drive se dosahne uklidneni Evropy. Proto uvitali Lothianovci obsazenl PorYni jako odstraneni hlavni nemecke bolesti a zdroje nejistoty. Proto nenamitali nic proti "Anschlussu"; neschvalovali jedine zpusob, jakYm byl proveden.

Ve chvili nejvetti tisne rakouske krise podal Lord Lothian "Kralovskemu Ustavu pro mezinarodni zaletitosti" vYklad, kterY byl — podle meho mineni — vYstitnYm naznakem, jak by mela vypadat britska politika vtidi NCmecku.

Rekl, 2e Hitler koneene uskuterinil metodami ktere nesmime odsuzovat proto, to nekde vyvolavaji otresy — sen nemeckeho lidu; — sen, kterST melo Nemecko jiz tti sta let: bYt sjednocenYm narodem, jako jim je Italie, Francie, Anglie a katcla jinx rasa v Evrope s vYjimkou Nemcil . . . a dodal — pavatoval jsem davno uskuteeneni tohoto snu za nevyhnutelne.

Zakladni nemeckY potadavek, sjednoceni vgech Nemcti v silnY a nezavislY stat, jeho uskuteeneni nebylo dosatitelne se souhlasem druhYch narodn, byl nyni proveden nahlou jednostrannou akci. ZbYvajici otazky — male nemecke menginy, k:lonialni problem hospodarske nesnaze jsou — podle metro mineni — jiZ merle nalehave a daji se vyte git vyjedna.vanim. Mimo to jsem ptesVedden, ze zbytek sveta je dnes take jit naklonen jednani o techto otazkach, nebot' si zaelna uvectomovat, jejich vyte geni cestou dohody mute vest k zajigteni trvaleho miru."

"Zbytkem sveta", rozumel Lord Lothian v tomto ptipade svoji skupinu. A tato skupina opravdu dokazala svoji "dobrou vuli k jednani" o "zbylYch malYch nemeckYch menginach" v ptipade sudetskYch Windt. Vyslala do .6eskoslovenska nejprve misi Lorda Runcimana, aby zjistila, zda se neda, najit nejakY "bezbolestnY" zprisob ,cdtrteni Sudet z tela eeskoslovenske republiky. Jakmile se v gak zadaly uddlosti vyvijet plilis rychle, net aby mohla mit jejich metoda nadeji na rispech, ptiSla sama rychle s navrhem na ptime postoupeni sudetskeho rizemi III. ti gi, adkoliv nikdy pled tim v historii nepattilo Nemecku. Stalo se to v rivodniku Timesu; tvrdi se dokonce, te text elanku byl ukazan nemeckemii vyslanci pied uverejnenim. , Za deset dna po uvetejneni tohoto elanku prijala Chamberlainova vlada hlasanou polltiku primeho odstoupeni sudetskSrch rizemi Nemecku. Je treba si dobte pamatovat, ae prvni navrhl oficialne toto re§eni Chamberlain, nikoliv Hitler; a Chamberlain je take vnutil Francouzunk i 6echum.

II. A nyni si objasnime Chamberlainovy metody. doposud byly HitleroLothian pokradoval:

vy potadavky opravnene. TYkaly se jen Nemcu. . . Jine narody, jako Japonsko na vYchode, Italie v Habe gi a ve 8parielsku, jednaly s mnohem men gim ospravedlnenim. MOteme zabranit temto metodaon jednostrannYch promen "stutu quo" utitim sily dtive, dokud neni zbytek sveta ptipraven tak, aby mohi rozhodne prohlasit, z.e jsou urdite meze, ktere nesmeji bYt pfekrodeny a ktere je rozhodnut hajit i za cenu valky? A V takove situaci jsme dues. MtiZete ptesvedditi lidi, utivajici techto metod, pronikavYch fizemnich zmen, ze ptigel den, kdy se jich musi dici a vratit se k metodam destneho a otevteneho jednani &live, dokud je neptesveddite, to svetove demokracie jsou ptipraveny vstoupit radeji do valky, net dopustit, aby byl svet menen kousek po kousku metodou mocenske politiky?

Chamberlain byl ptipraven dopomoci NCrnecku k tomu, co Lothian charakterisoval jako "spravedlivou a nestrannou revisi" prosttedky. Kdyt opustil Godesberg a vratil se domil, aby zmobilisoval valeane lod'stvo, prohlasil: "Chceme jednat, ale nustoupime pted natlakem!" Mnichovskou konferenci povaboval za triumf sve metody. Je tomu asi tak, jako kdyby se nekdo pokou gel nasytiti tygra masem, ale pti torn mu nedovolil po nem chriapnout. (Tygti dovedou hrozne tvat, kdyt nedostanou sve sousto; jakmile se v gak nasyti, ulehaji spokojene alespori na chvili. Jedina nesnaz je v gak v tom, te se probouzeji Pochopi Wind Chamberlainovo jemne rozligovani? Uvedomi si, te Britanie ani Francie necouvly v Mnichove pled "hrubou silou", nYbra dobyly velikeho viterstvi ceste miru nad cestou Nemohou plece zapomenout, te se konference vlastne uskutednila jenom pod hrozobu jejich mobilisace. Mimo to piece dosahli vgeho, co si ptali!

Harold Nicolson, ptedseda zahranieniho vYboru vlady, at do sve resignace po vytegeni rakouske krise, je Oesvedeen, te Nemecko nepochopi Chamberlain& zprisob jednani. Poukazuje na ostrY zakladni rozdil mezi britskYm a nemeckYm diplomatickYm postupem. "Nemci pohliteji na diplomacii jako na druh valky, ktere ptizpusobuji vojenske metody a vynalezy, jako zastirane, nahle ptepady, bodni ptesuny, pritzkumne hlidky a podobne Zatim, co my se divame na jednani jako na ureitY druh obchodu, pri nema si dva partneti vzajemne nee() nabizeji a tak dosahuji pevne a trvale zakladny dohody, povatuji Nemci tento zgasob jednani za nedustojnY jako "koriske handlitstvi". Povatuji katdY Ustupek, tadanY na nich, za nasili a kattlY Ustupek, k nemut prajevime ochotu, za dukaz na gi slabosti.

JinSrmi slovy: cilem jejich politiky je neco abstraktniho triumf nebo moc; konkretni Ustupky, kterYch dosahuji, nepovatuji za tak hodnotnY zisk jako symbol tohoto triumfu.

Tento zasadne rozdilnY zprisob nazirani na (PokradovSni na strand 1'7.)

Strana 2.

VESTNiK

V AJICI eechoaeriean James M. Trirn VYNIK ner, zesnul v sobotu min. tYclne v nemocnici Passavant. ZesnulY byl jednim z nej zamo gnejgich krajanii v Americe. Plzefisky rodak pkijel do Ameriky s rodidi, kdy mu bylo sedm let.

Jig od dasneho mladi jevil velikou zalibu v mechanice a tato vlastnost jej pkedurdila k vynikajici prilmyslove karieke. Po dostudovani odborne gkoly dostal misto u firmy Angell Co., specialisujici v mechanickem oboru, kde po kade let stal se keditelem podniku. Pozdeji s nekolika spoleeniky vykoupil American Roller Scale Co., a zde zalogil pro svou budouci tovarnickou karieru tim, 'ge vedle pravidelnych tovaril vykoupeneho podniku zadal vyrabeti vdby. Jeho zlepgerie vahy mely znamenitY odbyt a roku 1904 zalogil Upine vlastni podnik Sriner Scale and Mfg. Co. Kdy g vlada Unie ztidila r.

1912 baliekovou pogtu, Trinerovy vahy zvitezily a tovarna mela skvely odbyt. Vynalezy p.

Trinera byly oceneny spolkovou vladou a nejpkednej gimi zasilatelskYmi firmami. VYrobky Trinerovy nasty znadny odbyt i ye statech Jigni Ameriky ba dokonce i v eine. test parnatce uvedomeleho as. vynalezce J. M. Trinera.

•

Jelikag francouzske letecke tovarny nestadi na uskutedneni zbrojniho programu. francouzska vlada objednala v Holandsku velky podet stihadek nejmodernel giho typu, jejich rychlost dosahne 500 mil za hodinu.

• Ankara. — 0 Novem rode bylo 5,000 tureckYch matek, ktere pkivedly na svet 6 nebo vice deti, vyznamenano stkibrnou zaslu gnou medalii, ktera opravfiuje k male' gtatni pensi. DalBich 10,000 tureckYch matek bude vyznamenano stkibrnou medalii v pki gtich tydnech.

•

•

Z Bukuregti. — V Rumunsku se urychlene or: ganisuje jednotna statni obrana "Fronta narodniho ozbrojeni". Funkcionaki strany budou nosit stejnokroje a v gichni dlenove odznaky.

Oficialnim pozdravem bude vztyeeni pravice.

Pro dleny, kteki nejsou rumunskeho pfivodu, budou zkizeny zvla gtni sekce.

• Washington. — Polarni badatel Lincoln Ellsworth dospel podle radiovYch zprav k velke ledove barieke u pevniny jinni toeny. S polarni lodi "Wyatt Earp" byla vyslana letadla, aby vyhledala pkiznive misto k pkistani a uskladneni materialu. Z tohoto mista bude pak Ellsworth podnikati dalgi vYzkumne testy.

Z i ima. — Nejvy ge pologenym zlatYm dolem sveta je italskY del v alpskem tdoli Moriana, nedaleko gvYcarskYch hranic u Monte Rosa. Jig Rimane zde tegili zlato. Fagisticka vlada tegbu -zdokonalila a silne zvY gila. K dolu bude nyni postavena moderni silnice. V tune horniny je to 8 ag 10 gramil zlata.

Vojenska rodenka Spolednosti narodti, jediny fipinY sbornik o svetovem zbrojeni ukazuje, v roce 1938 se zvY gilo zavocleni ye zbrojeni, jehog dasledkem mute bYt va gne a nezname nebezpeei. CelkovY naklad na zbrojeni v lonskem rode obnag el $9,500,000,000 proti 8,000,000,000 v roce 1937. (osm

•

•

Sovetska vlada vydala zakon o nova vojenske ptisaze pkislugnikil rude armady a namotnictva. Vojaci ug neptisahaji na "delnickou du dela° sveta", nybr g pkisahaji vernost Sovetskemu svazu. P •isahu jig neskladaji hromadne, nybrg jednotlive. Zadny vojak nepkisajako "syn delnicke tkidy", nybr g jako -i'sovetskY obean".

• • Londyn. K fispegnemu pokusu londYnske televisni vysiladky, jeji g vysilani bylo po prve zachyceno na vzdalenost 5,280 km americkou stanici na Long Islandu, pobli ge New Yorku, pige "Daily Telegraph": I kdy g zdar tohoto pokusu byl umog nen z velke easti mimokadne pkiznivYmi povetrnostnimi pornery v dobe vysilint, otviraji se jim piece jen dosud netugene mog nosti a vyhlidky pro budoucnost televise.

Je nutno zdilrazniti, ge pkistroje londYnske televisni stanice v Alexandrine palaci jsou zakizetly pouze pro okruh 0 priuneru 38 km,

Co noTre a.

Moskva. -- V poslednich dnech bylo propu gteno dalgich 1600 delnikii a fikednin, kteki nedostall kadne svYm pracovnim povinnostem. Temei* ve vtech pkipadech, kdy se propougteni odvolali k soudu, bylo dam za pravdu gamestnavatelum.

Londyn. — Podle zavereene zpravy ministra pensi pobira v Anglii stale jegte 904,700 osob váleene pense, ktere dini celkem 40,200,000 liber, t. j. asi 201 milionu dolaru rodne. Podet valednYch pensistil klesa site fimrtim bYvalYch valednYch bojovnikil, avgak do seznamu valet= nych pensistii jsou na jejich miste zahrnovani valeene vdovy a sirotci.

• Berlin. — Pkislu gna fikedni mista zabYvaji se navrhem nepovolit zkizeni dal gich lazetiskYch a ledebnych mist v Nernecku. Poukazuje se na to, g e Nemecko prave pkipojenim sudetskeho fizemi ma jig naprostY dostatek lazefiskych a ledebnYch mist ate zkizeni novYch astavil, lazni a pod. si vygaduje velkYch investic, budovane mestedko mit urditou spoledenskou • Polaci zahajili pied dverna mesici na zabranem uzemi soupis obyvatelstva a sebevedome prorokovali, ge soupis odhali pronasledovani.

Vysledek pkinesl sensaci: Polgti komisaki zjisti11, ae na 861 dtve.reenim kilometru, ktere Polsko zabralo a je g mely v rode 1930 asi 229,000 obyvatel, bydli nyni 92,648 osob polske narodnosti, ale 97,245 Ceske narodnosti, dill na Te ginsku gije pies 50 procent Ceara. Nerricii zde napoditano 6,591, smigene narodnosti bylo 312 osob. Nebyli poditani tide a zmizeli glonzaci.

• • Londyn. — "Daily Express", kterY ostke haji Chamberlainovu politiku, uspokadal anketu o tom, jak si anglidti obdane pkedstavuji anglickou vladu. VYsledek velmi nepkijemne pkekvapil tento polovladni list. etenaki listu, ktere neptetr gite Stye proti nespokojenym konservativcilm, velkou vet ginou pogadali o navrat ministra Anthony Edena do britickeho zahranidniho ministerstva. Take se obecne gada o navrat do vlady ministra Duff Coopera, jen g za desko-slovenske krise odstoupil, ponevad g nesouhiasil s delenim eesko-Slovenska. Churchill je vYsledky teto ankety doporucovan za ministra pro koordinaci narodni obrany.

• • Moskva. — Po zkizeni sovetske -Wady vyrostla na Ukrajine armada dugevnich pracovnikt, jejichg pfevagna. Cast pochazi z delnicke a selske tkidy. Tento vzrust sired& o tom, ge sovetska vlada venuje vysokeinu gkolstvi nalegitou pozornost. Na vysokYch gkolach ukrajinskYch bylo vygkoleno 103,000 odbornikil a na technickYch asi 192,000 ingenYril. V donske uhelne panvi je nyni zamestnario 17,000 in genYril a technikil. Na Ukrajine pusobi 181,000 uditelil a ye strojnich a traktorovYch stanieich je gamestnano pies 15,000 agronomil, in genyril a jinych vYzkumnYch technik0. Ukrajina ma vlastni akademii ved a 21 vedeckYch vYzkumnYch v nichg pasobi 848 vedeckYch pracov-

•

•

Berlin. — Nemecke ki gske automobilove drahy pkedlogily prave svou bilanci za uplynulY rok, ktera, °pet potvrzuje dille gitost techto dopravnich tepen. Za rok 1938 bylo pkedano f geobecne doprave celkem 1000 kilometril novYch, dalnic. Doprava na dosavadnich automobilovYch drahach stoupla silne proti roku 1937.

Tak na pk. byl na silnici Frankfurt—Heidelberg pramernY denni podet automobilti v roce 1937 1900, v roce 1938 v gak 5300. U Klina n. B. bylo v Cervenci 1938 spoeitano denne a g 9000 a v nedeli dokonce at 18,000. Na trati Lipsko—Norimberk vzrostla doprava proti roku 1937 0 60 procent. Pki tom jest podet firazu na autostradach pomerne mnohem men gi nee na obydejnYch silnicich. ftigske drahy zamestnaly koncem r. 1938 v administrativni dinnosti 11,870 osob proti 9249 osobe.m y r. 1937.

Ve stredu, tine 1, unora 1939, Podle iikednich statistickYch fidajti napocteno v Soustati koncem min. listopadu 9,211,000 nezamestnanYch proti 9,100,000 koncem kijna a proti 7,750,000 v listopadu 1937.

• Kokennou papriku pro obchod pestovati budou na Morave v soudnich okresich Hodonin, Stra gnice, Uhersky Ostroh, Uherske Hradigte, Kyjov, Klobouky u Brna a Zidlochovice. JednotlivY pestitel mate paprikou osazeti jen 5 hektaril, za firodu obcir gi, pkedem stanovenou cenu (za 1 kilogram 1. tkidy 10.50 KC).

• • V posledni dobe stoupa v Nernecku vYroba buny jakogto nahratka gumy. Nynej gi vYroba kryje jit etvrtinu nemecke spot •eby gumy pies to, ge Nemecko ji spottebuje mane" 100,000 tun.

Podle spra y odborneho listu "L'Auto" neni jig daleko doba, kdy Nemecko nebude viibec surovou gumu doVageti. * • Zdravotni policie v New Yorku pou gila v techto dnech poprve a s fispechem "drunkometru", t. j. pkistroje na zji gteni opilstvi. Stalo se tak na silnici na Long Islandu. V noci zastavili policiste na silnici dve ste autoistii a "drunkometrem" zjistili, ge 48 z nich pilo kratce pied tim alkohol, z nich 34 kidiei byli ponekud podnapili.

Nemci zkougeli vynalez iisporneho spalovani uhli ye sporacich, kterY udinil mladY deskY vynalezce. Ma jej patentovan u nas i v Nemecku.

Uhli se automaticky pkiklada od spodu, takge se vgechny vyvinute plyny musi spaht. Podle nerneckYch zkou gek se vyugije 98 procent vgech spalitelnYch latek v uhli. Osvecidi-li se konstrukce mlacleho deskeho vynalezce, zavedou ji Nemci vgeobecne.

• • Podle dopisovatele "Daily Telegrafu" dostal pry Mussolini ujigteni od Hitlera, ge v pkipade franco-italskeho konfliktu zachova blahovolnou neutralitu. Kdyby tento konflikt se vyvinul v rozpor fatistickeho a demokratickeho svetoveho nazoru, mute bYt Italie uji gtena nemeckou pomoci. Krome toho Nemecko bude pkipraveno k pomoci v tom okam giku, kdyby se ukazala vojenska pkevaha Francie.

• V zabranem fizemi je velkY naval mladYch lidi do mangelstvi. V Moste bylo loni za celY rok 99 cirkevnich silatku, ale u okresniho du byl stejnY podet sfiatkil jen od 10. kijna do konce roku. Na leden u g je hlageno dalgich 120 snatkil. Pkieina je jednak v torn, ge mnoho mladYch lidi dostalo zamestnani, dale, 'le stat poskytuje novomang elilm pujeku tisic marek na zakizeni a z obavy pied genskYmi tabory.

Vstup do techto taboril je v gak dobrovolnY. • Sdrugeni automobiloveho pramyslu ye Spoj.

Statech odhaduje vYrobu motorovYch vozidel v Unii a Kanade v rode 1938 na 2,635,000 vozil, a to 2,110,000 vozii osobnich a 525,000 vozii nakladnich. thrnna, vYroba je tedy v rode 1938 asi o 47 procent ni ggi negli v roce 1937, kdy bylo vyrobeno 5,016,000 yog a. Z celkoveho mnotstvi vozidel, vyrobenYch v rode 1938, bylo 492,000 dili 19 procent prodano do ciziny.

• • New York. — Dosavadni anglicke pkeklady Hitlerovy knihy "Mein Kampf" neobsahovaly kapitoly o nutnosti nemecke expanse do vychodni Evropy, jako g i kapitoly protlfrancouzskeho razu. Nyni se rozhodli dva nakladatele vydavati novY anglickY pkeklad Hitlerovy knihy, ve kterem uvedene kapitoly budou obsageny.

Jeden z. nakladatelil prohlasil, to Hitlerovy nezaplati autorske poplatky, nYbr g ze je bude yenovati dobrodinnym • • Snem Slovenske krajiny ma bYt umisten v budovy Zemedelskeho musea v Bratislava. Budova byla postavena podle nejmadernej*Sich musealnich zasad a k novemu fieelu budou v ni nutne nektere iipravy a zmeny. Projektant budovy, architekt Harminc, ji g pracuje na pianech a rozpoetech. Vyjednava se, zda snem podle pirvodniho planu bude jen v ptizemi a v prvnim poschodi, nebo v cele ttiposchod'ove budove. V tomto ptipade by museum musilo byt pfestehey4no,

Ve st,tedu, dne 1. Anora 1939.

osvErrA. Vysne0 duns zi^kaa R. M. Lester.

OVEDETE si pfedstavit arm roku 1988, jeD hot obyvatele budou zit Upine nezavisle na vnejAim podasi? Dne gni architektura nas obdatila rriznSrmi v3ihodami a vymbtenostmi, jako risttedni topeni, ozatovaci lampy a rrizne druhy air-conditioning — umeleho ovzdugi, ale i v budovach, ktere jsou opatieny timto ptepychem jsme chraneni pouze pied pocitem vnej gich pomeril. Stale v gak mOeme videt zachmuienou cblohu, proudy degte nebo mlhu a slyget buraceni vetru.

Rada architektil, in2enSirri a vedcri shrnula vgechny moderni vymo2enosti a postavila podle sveho nazoru nedaleko Lond3ina dokonalSr drim, aby ho podrobila prakticke zkou gce. Ale — a je to velike ale — tento "dokonalS 7. " drim stoji pod zemi.

Mnoho einitelri mluvi ve prospech podzernni architektury; nejenom pdtadavek protiletecke ochrany v ptipade valky, ale i odstraneni vgech pozemnich staveb s povrchu zeme a zlepgeni zdravi celeho lidstva.

Toto posledni tvrzeni se bude zdat na prvni pohled velrni sporne. Jak je moZne, ke by bydleni pod zemi mohlo bkt zdravej gi anebo alespori stejne zdrave, jako bydleni na zdravern, svetim vzduchu. Lekat gti odbornici v gak tvrdi, e specialni airconditioning a umele sluneeni svetlo, ktere se da instalovat v podzemnich domech budoucnosti, vytvoti v nich zdravejgi prostiedi, net' v jakem 'Zijeme dnes; jrg proto, ze jejich obyvatele nebudou vystaveni nebezpeel rrizn3"rch nakaz bakteriemi ze vzduchu a nasledkem nedostatku sluneeniho svetla.

Vnitiek podobneho podzemniho damn bude mit stejmy vzhled jako dne gni normalni domy, veetne denniho osvetleni za dne a be' neho umeleho ,osvetleni veeer. Denni svetlo budou dodavat drimyslne ukryte, zvla gtni "denni" lampy po celem dome a zvlagtni sluneeni okna.

Tato okna se postaraji o illusi skuteerrSTch oken a skutedne krajiny. 6tyki kulisy kakia, pro jednotlive rani obdobi — se budou pohybovat a vymeriovat stladenim zvla gtniho knofliku. Budou bezvadne namalovany a vymodelovany, aby verne ptedstavovaly 2adanou krajinu.

V lets se budete na p?iklad denne divat na zelene travniky, pine nejrriznej gich kvetin a ozatene sluneenim jasem (nikdy nebudete muset videt gedivou oblohu a hustou clonu degte) ; v zimnich dnech budete zase mit denne pied alma zasnMenou krajinu, politou zlatem zimniho slunce podle sveho vflperu. Jarni a podzimni krajinu budou doplriovat kulisy jednotlivS7ch rodnich obdobi, ktere se budou vymeriovat podle libosti. V ptipade, 2e vas unavi pohled na stale idealni podasi, ktery make Wit ptirozene take jednotvarnSr, muaete mit v zasobe jet*" kulisu s boutlivou a de gtivou seenou.

Tato "kouzelna" okna budou mit normalni zaskleni a budou zdobena obvyklSrmi zacIonami. Budou osvetlovana skryt3im elektrickm svetlem, ktere vhodne dopini sluneeni ilusi.

Vlastni drim bude Upine n•viditelnS7. Hlavni ptistup k nemu bude tunelem od silnice, vchod pro obchodniky a dodavatele pak druWr'm tunelem, vedoucim k zadnimu vchodu do domu.

Sttechu domu bude tvoiit zahrada, v jejim2 sttedu ruff& 133it socha s fontanou, v mufete miti periskop, kterr vam umokni pohled na vneigi svet z pohodlneho kfesla.

Umele sluneeni svetlo bude hrat v techto domech velmi rilohu. Umisteni solarlovSrch lamp slibuje vynahradit pinST rieinek iivotodarneho slune'dniho svetla.

Tyto lampy se budou skladat ze dvou osvet1irir,a0lekt trobie a zvla,Atniho sklenenehO intro,

yliteTlit 1E jeho rikolem bude zachycovani ostrYch paprsku, by dradily zrak. Budete proto moci secret pod Vomit° lampami cele hodiny, ani byste museli mit na oeich zvlatni brSrle, anebo oeni chranitka, jak je to nutne v ptipade obyCejnSrch ozakovacich lamp. .2- ivotodarne ultrafialove paprsky techto lamp budou bezbary e a neviditelne. V lo2nici, kde budete moci vystavit svoje telo pravidelne ozatovaci lazni ultrafialovSimi paprsky, bude umisteno nekolik zvlag tnich sluneenich lamp. Ptedpoklada se, 2e podzemni drim, opattenS7 temito bude mit idealni letni poeasi a b jeho obyvatele budou mit stale "zdravou barvu".

Odbornici prorokuji, ze v podzemnich domech budoucnosti, opatten3im umelSTm skutednSim svetlem, budou nezname dne gni bekle choroby, jako nastydnuti, 'Irma a podobne.

Jestliae se behem pracovnich hodin ve svete nad zemi tdenete neopatrne rSrmu nebo kagel, zbavite se jich ihned po navratu domri ozatovanim utrafialovini paprsky. Je vaak pravdepodobne, ze budete stalSrm rieinkem umelSich sluneenich paprskil tak dokonale "napugteni", 2'e se vas nechyti 2adna z techto beinSTch nemod, vyvolavane, zmenou poeasi vnejaiho sveta.

Umele ovzdu g i a ventilate budou mnohem dokonalej gi nea dneg ni a zabrani, aby do vaseho domu vnikl prach nebo chorobbplodne zarod. (Hospodyriky budou mit v tomto dome, stale Cistern dome, zlate easy. Nebudou potiebovat ani srnetak, ani hadr na prach.). fZizeni umeleho •vzduSi a ventilaeni vedeni bude umisteno — spoleene s elektrickS7m svetlem a ostatnimi pfivodnimi kabely — v fake prostoie mezi vnej:si a vnitini isolaeni stenou domu. Filtraeni ptistroje odstrani ze vzduchu dokonale kaLlou easteeku prachu, kterST se pravidelne usazuje na v gech eastech nabytku a podlahy a je pak vdechovan ,obyvateli domu.

Filtraeni desky budou pokryty zvleani lepkavou hmotou, na nit' se zachyti v gecky easteeky prachu a spiny &l ye, nea budou moci vniknout do mistnosti.

Dale bude z techto domri Alp ine odstranen hluk. Vgechny vnej gi dveie budou ocelove s gumovSrm tesnenim. Stony budou opatteny zvlag tnimi, zvuk pohlcujicimi vloakami, zajiSt'ujicimi naprostS7 klid v kahle mistnosti.

Bude pamatovano i na moanost ritoku neptatelskeho letectva. Zvla gtni filtraeni ptistroje zajisti bezpeenost padesati obyvatel domu pied jakSrmkoliv plynovSrm ritokern po tticet hodin. (Odbornici nas uji gt'uji, 'Ze . .e.,dnST plynovS7 ntok netrva tak dlouho.)

Tento vS7tvor zmechanisovaneho veku bude mit ptirozene ocelovou konstrukci. Le gtene ocelove stony kuchyne a umele osvetleni se postaraji hospodyrice nejenom o htejive prosttedi, ale ochrani zaroveri v gechny jeji piedmety pied zrezivenim.

Spinave nadobi se bude umS7vat automaticky ye zvlagtnich elektrickSrch ptistrojich, ktere obstaraji take jeho osu geni a utteni. V tornto dome nebude tteba slaebnikri. I namaha s nakupy bude vylouCena, ponevaa televisni ptistroj, umistenST v kuchyni, umani hospodym videt hodnotu nakupovanS7ch vS7robkri, ani by musela vyjit na krok z domu.

CESI NA NEMECKE SKOLE. Nektefi Cesti studenti a studentky ze zabraneho rizemi, kteii studovali na rilznSrch sttednich g kolach v novem pohraniei, se vraceji ted' ke svS7m rodierim do zabranSich Dilvodem k navratu jsou hlavne finanCni trivody. Mnoho nadanch na:sich stkedo gkolaku bude dale pokraeovat ye studiich na fi g -skonemcSThal.Pis,ednvzabranem rizemi vytyeuji CestnS7 chteji svedomitosti a pill ziskavat u rozumnSrch Nemrespekt Ceske mlade inteligenci, a prosazovat uznani Ceskeho uvedomeni, hlavne mezi svSrmi nemeckSrmi kolegy y e akole. Pike nam studentka, ktera se take vratila, do okupovaneho uzemi, o prvnich dojmech po svem navratu. "Sotva jsem dojela domri a vystoupila z vlaku, zaslechla jsem za sebou volani: "Nazdar!" Zdravila me tak Nemka, kterou jsem

areas S.

znala jia drive, ale pouze "od videni." Dychtiye jsem prohlilela, co se zmenilo. Vzhled mesta, ak na nemecke napisy a odznaky se na., zmenil, jen lide se mi zdali cizi. 0 vanocich se konala v meste rozsahla nadilka. T. zv: "staki bojovnici", kteii byli dva roky elenY sudetonemecke Arany, dostali veichni velke baliky s potravinami, gatstvem a 100 marek na penezich. Platy delnikri byly zv9Seny, je vaak od nich vy2adovana zvSreene, v9konnost.

Ceny potravin ovaem znaene stouply, stejne I aivotni potteby. Kvalita noveho zboil v obchodech se take zmenila, ale namnoze jsou jeate stare zasoby. Z naeeho mesta vet gina muau odeAla na praci do Berlina a do 2itavy.

Mladi lide, studenti s maturitou, se pfihlasili do "pracovni M ji projdou, prijdou do vojensk9ch M‹ol. Skala se znadne lief od naaich v republice. Politicks IT& profesorri a zvidave pohledy kolegb. ptisobi, 2e nemam oven pocit nenucenosti jako V 'Ceske akole. Na akole byly vypsany podminky soute2e pro sudetske Nemee. Jednou z hlavnich podminek je vylieeni nejake pfihody, ktera se komu stala za dvacet let v oeskoslovenske republice.

NejlepSi prate bude odmenena zaplacenim testy po celem Nemecku a pobytu ve v9znaenejeich mestech. Konec kolniho roku je o yellkonocich. Po velikonocich postoupim do sedme tkidy. Na Ceskem gymnasiu jsem mela vyznamenani. C'htela bych si udrlet v9born9 prospech i na nemecke ekole. Piljde to?

NIC NENI DNES JIB NEMO2NE V poslednim rote se uddlo v eine tolik nemo2n9ch veci, ae jsme ji2 proste pfestali pova2ovat neco za nemyslitelne nebo nepravdepodobne. Ve spoleenem rozhodnuti Celit japonskernu naporu se zapomnrilo — alespori na Cas — na vsechny rasove, politicks a nabo2enske rozdily. Jeete pied rokem by byl ka2d9 povaIoval uddlosti, je2 uvadime, proste za nemyslitelne; dnes jsou vaak beine.

6inskSr ministr financi H. H. Kung — ultrakonservativec a ultrakapitalista — venoval 10.000 dolarri ze sv9ch soukrom9ch prostfedkri na oeaceni a vyzbrojeni einsk9ch komunistick9ch General Pai Chung-hsi, schopn9 valeenik z provincie Kvangsi, kter9 jeete pied dvema roky valCil proti Cankajakovi, pfijima dries od neho posluane veechny razkazy.

Americka komunisticka spisovatelka Agnes Smedley bydli v dome zdej giho episkopalniho biskupa.

V9prava americk9ch protestantsk9ch odjela do provincie Sansi, aby odevzdala einske komunisticke armade bohatou zasilku leku. Byli pfijati rudou armadou se vS • emi poctami! potom se odebrali spoleene s komunistickSm vehtelem na mai do dinskeho katolickeho kostela.

To jsou veci, z nich2 jde mistnim dopisovatelfn zahranienich listu proste hlava kolem; tali se, zdali ne2iji v tiM utopie anebo zdali se nedostali do blazince.

Nedostatek uhli v Italii.

Nedostatek uhli hledi Italie piekonat pianovit9m vyu2itim vodnich sil a soustavnou elektrifikaci priimyslu i 2eleznieni dopravy. ZnaCnou vchodu maji zvleAte kraje severoitalske, Piemont a Lombardie, jejich2 keky jsou napajeny alpsk9mi ledovci a regulovan9mi jezery. VSTroba elektricke energie roste rok od roku. V prvnich letech po nastupu fagistickeho reaimu vyrobilo se v Italii nee° pies 6 miliard koliwattri roene, loni dosahla v9roba 15 miliard kilowatt& Podil tepeln9ch elektraren na teto vyrobe je celkem nepatrn9; eini asi 2 a pill procenta. V zajmu sobestaenosti se poeita, 2e bude potiebi zv9Sit v9rabu elektricke energie o 3 a2 5 miliard kilowattt rodne. Technicky neni 26,c1n9ch pkekelek. Podle v9poetu ministerstva vefejn9ch praci a elektrarenskeho prilmyslu dalo by se v zemi vyrobit temek 32 miliard kilowatta elektricke energie, tedy dvojnasobek dneeniho mno2stvi. hike se, ze vysoke podpatky vynalezla 2ena, kterou vtichni libali na telo.

Strout 4.

FinanCni zpriva Ifeetnika Hlavnilao ftidu.

PREHLED PRIJMIJ A VYDANI ZA MEStC PROSINEC 1938. ft4i4 Den Za D. 0. Na iimr. H. it.

1. 16. list.

9.30 208.32 2. 5. pros.

15.46 6.30 3. 17. list. .60 26.20 4. 19. list 599.53 85.30 32.20 4. 20. pros.

62.94 5. 14. pros.

1.17 6.10 7.90 6. 8. pros. .90 70.16 25.55 7. 23. list.

2.76 192.35 34.65 8. 2. kijen .80 79.71 1.95 8. 27. list. .80 78.37 1.95 9. 24. pros.

254.45 73.50 3.16 10. 18. list.

1.50 1.80 80.90 42.54 14.25 11. 12. 'pros.

1.00 12. 13. list.

30.75 11.90 26.25 13. 23. pros.

1.00 115.81 5.35 36.55 14. 15, pros. .30 189.17 39.80 15. 19. pros.

1.90 66.57 20.95 16. 26. pros.

109.10 525.45 17. 14. pros.

8.80 10.00 .30 18. 9. list. .50 18.35 18. 12. 1 e'en 17.05 18. 30. pros.

14.40 396.60 4.00 20. 1. tijen 14.40 373.52 4.00 20. 30. list.

1.80 47.85 2.07 21. 9. pros.

10.00 38.30 22. 12. pros. .25 23. 14. 1 cert.

47.40 200.10 3.02 23. 14. lest. .25 24. 21. 1 cert.

43.50 667.75 50.29 24. 24. list.

24.00 358.64 21.22 25. 18. list.

2.70 43.83 26. 6. list.

42.75 126.88 1.10 27. 23. list.

29.55 293.17 9.18 28. 9. list 102.75 9.58 311.48 28. 28. pros.

20.75 217.14 3.84 29. 19. list.

126.18 29. 20. 3 deny 3.60 70.86 .80 30. 20. list. .90 78.20 31. 18. list.

11.80 33.04 .60 32. 18. list.

30.20 126.53 5.54 33. 23. list. .60 23.49 34. 7. pros.

101.84 2.16 5.85 35. 14. list.

18.30 187.22 .40 36. 8. tij. list.

28.53 7.75 .40 37. 20. pros.

7.20 63.32 40. 1. 5 oleml 22.25 40. 6. 1 547.12 84.00 18.88 40. 19. list., pros. .25 40. 20. cert.

27.75 76.69 41. 17. list.

19.05 113.01 43. 20. tij., list., pros. -12.75 50.02 2.74 44. 17. list.

2.25 16.20 47. 9. 2 eleny 90.15 293.05 5.24 47. 23. list.

9.00• 128.31 3.79 49. 17. list.

17.45 59.83 1.00 50. 12. pros.

5.55 74.28 1.00 51. 17. list.

1.50 68.62 1.34 52. 19. Nen 21.40 3.00 53. 21. list., pros.

201.98 10.05 11.30 54. 4. srpen 50.55 201.98 11.30 54. 5. zati 17.95 58.52 1.90 55: 23. pros.

122.15 13.50 3.60 56. 15. pros.

15.70 96.80 57. 7. list., pros.

16.00 53.48 .40 58. 21. pros.

12.60 110.10 60. 15. led., (mar, bkez. 13.45 112.58 1.60 61. 22. list. pros.

46.78 5.70 1.20 62: 6. tijen 42.75 128.71 .40 63. 21. pros.

9.00 134.80 64. 3. zati, tij.

84.45 10.50 list.

64. 20. .25 3.20 64. 10. 1 Glen 23.20 86.27 .20 65. 19. pros.

8.52 67. 6. 2 eleny 37.45 120.41 1.57 67. 23. pros.

10.06 67. 30. 1 e'en 51.15 120.11 3.95 68. 18. list.

14.30 56.32 .20 69. 20. pros.

30.40 146.77 6.92 70. 18. pros.

17.50 59.44 1.00 71. 30. pros.

30.15 80.33 1.87 72. 15. pros.

13.15 64.02 73. 16. pros.

14.40 17.24 pt. plat.

74. 20. do 7.00 64.80 pro4 7. tij., lists 75.

Ve stiedu, dne 1 imora 1939.

VtEITNI/C 76. 13. 14j., .60 76. 20. list., .60 78. 11. pros.

11.12 79. 14. list., pros.

2.00 80. 7. list.

81. 19. list.

2.86 82. 23. tij., list.

14.86 84. 30. pros.

85. 12. list., pros.

1.00 86. 15. list.

86. 27. 7 elenti .20 87. 7. Men 87. 21. 1 Glen 31.22 87. 21. list.

87. 13. 2 eleny 25.77 88. 25. list.

4.43 89. 18. pros.

90. 15. pros.

90. 16. cert.

19.33 92. 15. list.

2.00 93. 14. pros.

1.30 94. 1. list.

1.10 94. 7. pros. .40 95. 21. pros.

96. 20. list., pros.

2.70 97. 20. pros.

98. 15. list.

99. 13. pros.

101. 13. pros. .40 102. 12. list.

103. 7. list.

5.14104. 13.eeec., srp.

105. 17. list 5.27 107. 13. pros.

1.90 109. 24. list.

110. 6. cert.

1.40 110. 15. pros.

111. 20. pros.

8.00 112. 20. pros.

113. 12. pros.

114. 2. 1 Glen 114. 22. 1 Glen 115. 9. pros.

2.40 116. 13. pros.

117. 22. pros.

118. 1. list.

118. 28. pros.

119. 29. pros.

1.00 121. 6. pros.

3.12 122. 6. pros.

123. 13. pros.

124. 15. pros. .20 125. 21. list.

3.40 126. 28. pros.

127. 15. tij., list., pros. 2.40 .60 128. 6. pros.

1.10 129. 5. pros.

132. 16. pros.

6.55 133. 17. list.

'7.33 135. 29. pros.

136. 28. list.

137. 16. pros.

10.02 138. 18. pros.

139. 28. pros. .50.

140. 6. pros. .80 141. 19. pros.

8.01 142. 18. list.

2.20 143. 18. pros.

144. 21. pros.

3.46 145. 19. list.

3.60 146. 16. pros. .20 147. 15. pros 7.54 148. 11. list.

149. 23. list.., pros.

8.40 150. 8. pros.

8.07 151. 16. pros.

1.60 153. 8. pros.

13.00 154. 25. list.

12.10 154. 20. Men 155. 30. pros.

157. 1. list.

157. 14. pros. .80 158. 28. pros.

19.04 159. 1. list.

19.95 159. 19. pros.

1.50 160. 6. list.

161. 8. 1 Glen 8.49 161. 13. pros.

162. 10. pros.

2.30

50.41 50.41 72.41 75.26 59.54 142.48 16.98 248.41 16.10 101.12 113.65 102.39 37.60 203.42 41.21 515.81 97.23 33.23 350.94 55.01 90.83 91.08 58.27 74.00 72.50 64.86 23.90 36.75 41.55 46.70 32.14 29.58 85.33 14.80 96.81 26.94 173.53 10.06 13.68 15.40 30.80 52.45 25.84 31.12 29.12 6.80 67.06 43.52 32.00 10.15 41.98 79.20 74.25 27.10 43.54 13.08 123.83 109.17 26.05 36.95 79.24 31.10 15.39 131.21 182.32 56.83 15.15 63.64 58.14 42.66 178.85 26.60 5.43 63.31 25.96 78.70 94.72 10.33 15.57 180.54 7.14 169.66 105.53 32.67 16.87 55.15 53.73

575.50 16,479.64

1.50 1.50 12.20 12.95 3.00 42.35 1.20 45.75 11.90 3.60 6.90 7.05 43:90 20.00 10.05 .50 30.75 13.50 3.00 26.25 14.35 14.45 19.50 1.65 7.80 8.75 1.20 .75 3.60 1.80 27.70 2.55 .25 15.40 10.20 30.75 2.15 3.00 13.65 8.30 3.00 9.00 4.50 18.55 12.10 10.65 4.85 1.20 23.65 9.15 10.30 12.65 5.55 10.50 22.00 . 60 2.40 19.60 10.15 4.65 15.30 15.30 19.00 6.00 20.20 11.60 3.60 18.90 4.85 1.20 5.75 7.70 7.80 7.60 2.10 2.70 5.20 2.50 4.50 6.75 4.05 5.55 3.30 2,501.35

PREHLED PitiJMils A VYDANt ZA MEW PROSINEC 1938.

PRITEM: $16,479.64 Od Mai 12,198.41 Splatky hypotek 4,588.78 Splatky pujeek certifikatil 4,000.00 Splatky bonda 393.25 Urok z bondii 13,769.76 Urok z hypotek 2,130.93 Urok z certifikatti 500.00 Splatky hypotek collateralni 102.00 Urok z hypotek collateralnich 400.00 VYcielek z prodeje bondu 616.99 Splaceno za praci v pUjekach 905.29 Najemne z majetku 2,437.49 Ptenos z Hl. Radu Celkem Hotovost z minuleho mesice

$58,522.54 21,684.35

UHRNEM VYDANt: Na Umrti Na Umrti Pd.-up certifikaty Na Umrti ne,dospelYm dedicum Na umrti nedospel. dediciim Urok Hypoteky Hypoteky collateralni Piljoky certifikatil Opravy atd. na majetek Za utedni listiny majetku Dane z majetku PojiSteni proti ohni z majetku Splaceno za praci v pujekach Cestovne majetku Cestovne bondii Za Utedni listiny hypotek Za fitedni listiny bondil

$80,206.89 $ 7,739.99 913.50 430.63 135.47 33,116.36 1,807.76 18.829.10 566.83 56.35 442.74 57.47 616.99 54.00 7.60 2.50 .90

HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. ftAD: Od tadfl Splaceno za dtevo Hctovost z minuleho mesice

$15,328.70

Celkem VYDANi: Najemne z titadovny Telefon PoStovne Potteby a vydani v Atadovne Bondy Utednikti SluZne Utedniku Sluine yYpomoc Odmena za nove aleny Lekatske prohlidky Elekttina Schuze Oprava strojil Notat Dari Vestnik, 6250 odberatehl Vestnik, poStovne Express Ptenos na Umrtni fond

$ 6,685.86

HOTOVOST U POKLADNiKA DETSKY ODBOR. PPITEM: Od tadu Hotovost z minuleho mesice

$ 2,501.35 6.00 4,178.51

30.00 6.95 163.48 43.77 67.50 1,245.75 49.50 1,713.23 279.50 6.19 33.40 4.20 5.25 31.95 52083 .48 .20 2,437.49 46.19 $

575.50 1,231.46

Celkem VYDANi: Odmena za nove eleny Uspory Vratene Umrtni poplatky Na Umrti

$ 1,806.96

Hotovost Piljaky certifikatii Bondy

$ 1,672.62 63.00 25,677.08

$

74.94 23.60 1.80 34.00

$27,412.70 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY $1,045,739.42 Bondy 1,414,097.66 Hypoteky 5,178.58 Hypoteky collateralni 25,560.60 Podily

Ve stredu, dne 1. unora 1939.

OM dopisovatels4 Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadnt polemiky, poradatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozbudnutt NEBEZPEtt VALKY A PODIVNI OCHRANCI MIRU A DEMOKRACIE. Jan 8ulda.

Jak katc1Sr jednotliq elovek, tak take narody maji sve tufty, sve nadeje, obavy a sve idealy a snahy ku v9vinu. Jsou hrdi nad dosatenST -mispech,naj torikulvyspelost, jsou hrdi na vehlas a slavu jich osobnosti.

Ale zrovna tak jako jednotlivci se east° nenavidi, perou se mezi sebou, tak take narody mezi sebou valdi Ptidiny k valce lakvaji rtiane. Nekdy proto, to se dobte neznaji a jindy proto, ze znaji se velmi dobie, jest to ze tarlivosti, zavisti a sobeckSTch choutek loupetivS7ch. Za dob disiveigich bS7valo zvyklem a pravidlem meting.rodnim, to valka byla ptedem vypovezena. V nynej gim, tak zvanem osvicenem stoleti v geobecneho vzdelani, vjivinu gkolstvi nejvyggiho stupne, universit, koleji, spousty kostelti a ndbotenskS7ch organisaci mnoha rtiznS rch denominaci, kdy miliony svazkil dobre eetby jsou v knihovnach k disposici, dnes se valei bez vypovezeni valky.

Jako mezi jednotlivj'rmi lidmt, tak mezi narody povahy se razni. Jedni jsou skromni, pokorni a mirumilovni, kdetto druzi jsou vybojni, hamitni, sobeeti a panovadni. Prve jsou narody zvane demokraticke a druhe autokratieke di diktatorske. Zpupnt narod nemeckS7 ode vkly ye sve nadutosti povatoval se za povjr'genS7, a narody slovanske za mene cenne, a zaroven se zavistivou touhou pohlitiel na krasne tizemi a bohata zridla zemi desko-mora ysktch. Ladnost germanska po onom tizemi ukojena ptieinenim demokratick9ch spojenct Oeskoslovenska, kteaby pit byl zachovan svetovji mir, tekli, to musi eskoslovensko a demokracie obetovat.

To co by Hitler nebyl dostal mod, dali mu zcela dobrovolne oblafnutim. Nekteti na gi jednotlivci v rozhoteem odsuzovali statniky eeskoslovenske, se pit tam muselo 13S7ti nem shnileho.

V nerozvatnosti tvrdili, kdyby se Oeskoslovensko bylo branilo, *te pit by lid ve Francii a Anglii vladu ptinutil jiti na pomoc. Jetto ale v Anglii byla odhlasovana cluvera Chamberlainovi, a ye Francii Daladierovi, jest dilkazem jaka, pomoc se mohla oeekavat. Z ciziho se ov gem dolake rozdavalo. Ale jak se tika: pri jidle to roste chut', a kdy se nyni jedne, o kolonie, to Francie tekla, to neda ani pid' a te ubrani se i bez Anglie, bude-li nutno. Mnichovska zrada na sko-Slovensku oslavena byla take na Wall St. rychl9m stoupanim cen akcii a cennS7ch papira, a to svetovST mir je zaji gten, jest dokazano poptavkou po medi, nejdtiletitej giho a nejnutnejgiho to kovu pro valeenST material.

Za valky svetove president Wilson seznal, to taclnST narod nemtite bS7ti tak sobeckS7m, aby o sobs tvrdil, to druhe nepottebuje, to problem mezinarodnich vztaha jest takoNt, to ani Amerika, ad polohou jest dle zdani od ostatniho sveta chranena, tie ani ta nemilte zustat osamocena. Dal podnet ku zaloteni Ligy narodil. Myglenka to krasna, kde by se te gily a urovnavaly spravedlive vegkere spory, kde souzen by byl katclt narod, kteit by se ziimyslne z jakekoliv piidiny provinil proti mezinarodnim pravidlum, ale Amerika, ktera by zajiste mela jako vtiddi demokracie sveta zavatne slovo, ta nesmela se stati Menem Ligy narodti, nebot' by to pogkodilo zajmy valedn9ch ziskuchtivcil, a pre-sidenta Wilsona prim° u gtvali. Liga narociti ovgem stala se tim bezv9znamnou a bezcennou, jetto nebylo nikoho, kdo by si respekt zjednal.

Byly ovgem vyhlageny tak zvane sankce, ale jecInostranne neutrality, ale zaroven vychloubano, kolik lodi nakladu stareho teleza odebralo Japonsko, Nemecko a Italie. Jaka to dfislednost? egi a charakter mezinarodni vice nestava. Smlouvy, sliby, zaruky a zavazky destne nemaji tiadnou cenu. Anglie ztratila prestit vtdcovstvi demokratickSich state evropskSTCh

Strana 5.

VESTNiK iipine, a ve'g kerou vatnost sveta. Tam dospela politika "mir za katdou cenu". Kolik lodi Anglii bylo jit potopeno a ztistalo pouze na protestu. Protestovano take proti zabrani Rakouska, ale teklo se pak, inu phSli jsme pozde. Podivna to moralka v dneSnim osvieenem stoleti. Minu1S7 tSrden byla vgak i v americkem tisku posmegne, poznamka, to Nemecko na protest Ameriky a tadost o zarudeni imunity ptislu gniSpojenSich Statri v pronasledovani udelalo dlouh9 nos. Kam speje pak politika senatorti jako je Borah a jeho druhu, jimt pomahaji pies rozhias volajice "Stand all off" natekteii vidi dle jich nazorti nebezpedi Ameri ky a ohroteni demokracie pouze v zavedeni konu a zatizeni v zajmu delneho lidu, ei zajmy tedy haji? Demokracie, jak pravi dr. Charles Stelzle, jest odvozena od teckeho slova "demos", cot znamena lid a lid vyrozumiva se bez rozdilu race, ptesveddeni nabotenskeho a majetko\tell pomert. Volnost, lidska prava a zakonita vgech tfid jsou v demokracii zahrnuta, a maji bjiti chranena. NedemokratickS7 a take nektest'anskS, jest tudit nazor tech, kteii dle jich iisudku si mysli, jen kdy ja se mam dobte, eert vem ty ostatni.

SEZNAM UARCU NA "POIVIOCNt FOND MLADEZE" DO eESKO-SLOVENSKA, VIZBRANt SOKOLEM V HOUSTONU. Tki dolary M. A. 8 ilhan; po dvou dolarech Fred Lebr, Jerry Lebr, pi. Lebrova, pi. Silhanova; pc) jednom dolaru Al. Vaja, pi. P. Farnsworth, mantele Sebkovi, C. E. Posly, Rosi Lebr, J. R. Chapman, Jerry Sebek, Teddy Burk, H. W. Wilk, pi. P. Dubeakova, L. ' ebek, J. Rachae a J. Maragek; po 50 centech G. Galloway, dr. Hollub, pi. Stanovska, pi. Baletkova, H. Walty, J. KlinkovskSr, J. Louis, J. Nuijoun, J. Mraz, L. Volek, pi. Hollubova, J. Koval., mantele Biltch; po 25 centech pi. R. Sonkys, J. Jeter, Aug. Valla, B. Aeral, Wm, Chrieten, Mary Vaja. Jerry Vaja, L. Kadlec, J. J. Kupec, J. Ka gpar, pi. Skrla, pi. Orsag, J. Cvrdek, Nejmenovand, Marie Kostka, pi. '8 uldova, pi. Valeikova, J. 8 ilhan, A. J. Otto, Ad. Dybala, Helen Tepera, V. ulda, J. Volek, J. Maragek, A. Petrtelka, Fr. '8 ebek, Rosie Sebek, Estelle Deacon, Dorothy Deacon, A. Habernal, pi. Hanugova, J. Shiller, John Vicinik, K. Schovajsa, A. Bravec, C. Matela, J. Lebr, 3. Stareala, pi. Stanovska, J. Hanus, J. Driska, F. Klima, Joe KlitikovskSi, S. BilS7, G. Filipek, M. Filipek, S. Fajkus, A. Holub, F. Klima, A. Klima, R. Cvrdek, J. Koval., R. Ungrat, Chas. Cilny, W. Petrtelka, J. KoneenSr, E. Janou gek, F. Kagpar; po dvaceti centech K. Otvrtnik, pi. F. Matochova, J. Kagpar, G. Junek, pi. Cernochova, J. CilIV; po deseti centech Lydia DlouhS7, Fred. R. Kagpar, pi. Nezvalova, J. Hlavatji, M. A. 8efelk, pi. Trndakovo., pi. Kostelnikova, J. Slavidek, W. Hayahatky, J. Kleeka, Benny Huser, Jan Kagpar, A. 8ef elk, A. Kuropata, Joe Kaluta, E. Kassa, R. Adlong, L. Kroulik, F. Lebr. G. Klima, J. Keaton, F. Nezval, J. CilnST, R. Cilnj7, F. Matela, V. Brown, Carl Mustachio, R. Zatopek, pi.

Petrtelkova, J. Dybala, E. Dybala, J. CilnS7; dale ptispeli R. C. Smith 75c, pi. Crawford 15c, pi.

Vajova lie, Fr. Lukga 15c, Rob. Fojtik 45c, Cyril Swenson 15c, F. Ko gut 35c, J. Kagpar 35c, J. vestka 15c, E. Koval. 36c, W. Ungrat 15c, A. Dybala 9c; po pet centech J. Taylor, A. J. Otto, R .Ungrat. Celkem vybrano $55.00, bS7bereimi byli: sledna Anna Vajova, sl. Elsie Sebkova, sl.

Annie Brovcova, pan L Klima a pan M. Cilnji.

Americka Obec Sokolska ruci za spravne dorudeni pen& na ueei, v jeho zajmu byla tato sbirka vyvolana. My, houstonske sokolice dekujeme vg em, to jejich dobre srdce bylo pro tento tide otevieno. Na zdar!

Poz. red.: — Pro iisporu mista zatadili jsme darce postupne dle vSi ge obnosu venovaneho na tide' jiste glechetnST, vSrberei udali jsme spoleene. Zdar!

Slovan, ago 9., Somerville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, to ye schazi tadu bylo ujednano, by vgichni dlenove ptinesli svoje gerpy (odznaky) do imorove schilze, ktera bude konana 5. imora 1939 v 1 hod. odpoledne, by tyto odznaky mohly b9ti poutivany pti slavnostich a jinS7 ch priletitostech. S bratrsliSrm poDr. Jos. H. Kowa', ta.J. zdravem,

Galveston, Texas.

Vateng. redakce Vestniku!

Zdeluji vem mil9m etenattim, to Zupa Jitni A.O.S. konala valnou hromadu dne 22. ledna v utulne sokolovni v Dallas, Tex., za fieasti stupcil a hostti, clenu vgech jednot v Texasu.

Ziva tileast vgech ptitomnjth byla dukazem, to Sokol neumira, naopak, pohroma narodni jet stihla nagi oteinu, probudi mnohe k soueinnosti, neb jen "spojen:(7mi silami zvitezime", jak pravi nage heslo. 're gime se, to roz gitenji vzdelavaci odbor bude informovati o na gi vgeobecne einnosti, te easem zajezdy, uspotadani ptednagek a maljich programa' v osadach uspotadanS7ch bude miti vliv ku vzajemnemu porozumeni. Rtizne tetkosti osadni ztetiuji praci takte pies nejlep gi vuli dobitch pracovnikil nejsou vS7sledky takove, jake by mohly kdyby sobeckost a oposice nebyly podporovany.

Ale vjisledek dinnosti za posledni rok, vgech jednot sdrutenSTch v tupe jitni, byl potegujici.

Divadlo sehrane ochotniky sokolske jednoty bylo velmi zdarile. Mlade sily v Sokole vychovane se uplatnuji, takte jest nadeje, to na ge kultura, ptinesen g, ptistehovalci, bude pestovana jegte dlouho, kde deska tee zde rozene generace dosud hlaholi. Jevi gte a iiprava "Hasidi jedou" byly velice pane, takte karaktery vynikaly a vem se divadlo libilo, a herci byli odmeneni aplausem zapinenSrm hladigtem. Sestry v tamej gi sokolovne jsoti umelkyne v kuchatskem umeni. Tech rtanSrch dobrot bylo naloteno na stolech, takte katclS7 si pochutnal na deskem obeide s dostatkem kavy a litehliSrch koldekti, zavinti, paja, kobliha, takte v gichni byli velice spokojeni, za malicky poplatek v tak ptatelskem kroutku pohostinne jednoty Sokol t itka ztravenSrch, a timto vyslovuji v g9m za sebe i sestru Sillerovu srdeene diky. Bylo mi pote genim ztraviti chvilenku ptatelskeho pohovoru u vaZene rodiny br. a sestry Kraftovjich a °betaye viastenky pi. B. Valeikove. re gime se, to v Jae ptijedete jako mili hosts i Vy. Ty povinnosti vgedni jest dasEm tea dobte odlokiti. Men jsme v Umyslu jeSte podekovati vem osobne za pohostinnost a projevene ptatelstvi, ale jako vkly na rtiznSich zajezdech vymetenSr eas rychle uteee, a jit chvatne se nastupuje testa doProto tadarne za prominuti. Dojmy a ptatelske chvilky mezi vami ztravene budou nam mile, tet i vzpruhou k spoledne einnosti. Poznala jsem tadu mladS7ch a energickSTch ainovnikti a zestarltch nad genca ve spolkovem tivote, a vgichni projevovali dobrou vuli, pracovati ku cti zakladatelti teto kulturni organisace a cti cele nagi narodnosti, pokud sily sta.& I ja ptipojuji: zdar dalgi einnosti! — S uptimnSrm H. Stanovska. pozdravem, Haifa. — V imoru bude dokondena stavba posledniho aseku na trati Tel Kotdek—Mosul a tim bude dokoneena teleznidni trat' Istanbul— Bagdad. Je to spineni davneho piani po uskuteeneni teleznieniho spojeni mezi Berlinem a Bagdadem. Anglicke politicks pigmy zlititily tento projekt, takte nekolik set kilometril mezi Syrii a Mosulem zustalo nedostaveno a Bagdad nemel teleznidniho spojeni s Evropou. Dnes se zmenily dopravni i politicks pomery a dohotovena teleznice bude jia miti jen jedinS7 znam: bude to sekundarni pomocnt prosttedek pro dopravu zboti do Iraku.

FINANCNI ZPRAVA teETNiKA H. U. (Pokraeovani se stray 4 Piljeky certifikatii Majetek Sloten3 na stavbu kanalu Sloieno za elektricke metitko Hotovost v bankach V Detskem Odboru U pokladnika

) 533,422.01 208,646.67 1,750.00 10.00 15,328.70 27,412.70 46.19

Celkem Dluh nedospeltm dedictim

$3,250,106.21 28,787.23

MAJETEK S bratrskSan pozdravem,

$3,248,405.30 Edward L. Marek,

Dne 2 2 . loam 1939,

VESTNIL

Strom. 6.

Rad Stefa,nik, eis. 142., Houston, Texas.

Mili bratti a sestry!

V lednove schrizi jsme si slibili, 2e budeme pilne nav'Stevovat naSe tadove schtize; ty stare htichy zapomeneme a dame se znovu do prate. Netikej nikdo: beze mne se to spravi, kalclY z nas, ktery je elenem tohoto tadu, ma se starat o zalektosti spolkove, proto le tyto lektosti se tYkaji ptimo kaldeho elena a jestlile elenove se nestaraji, co se v jejich spolku deje, pak take ten spolek dle toho dopadne.

Jsou-li elenove ainni, celY tad je tinny. Pied vice nel 50 lety napsal betnik Neruda: "Budil kakly z kkemene, bude na,rod z kvadrri". JehO slova plati i dnes, jak pro net 2ivot v rodine, v obci a narode, tak take pro net livot spolkovY, nakodni a kulturni. Zde v flak nove vlasti jsou to obzvlett' spolky, ktere net narodni 2ivot udrluji nejen placenim ptispevkri, za ktere po nag smrti rodina dostane podporu, ale hlavne le y e spolku se mt2eme schazet a v nak matetske tedi svoje radosti i trampoty si zdelit, ba i hospodatsky mohli bychom se uplatnit, kdybychom o to dbali a vyukli natich sini k tomu Na ptiklad: elenove natl. Jednoty vlastni v Texasu na 50 spolkovych sini; kdyby v kalde sini byla sktin y e ktere by se dr2ela stale \TYstavka zboZi ze stare vlasti, ptedmety se v ptimetene cene prodavaly, jiste by to deal° do roka peknY obrat. Nebo nekdo chce neco prodat, jinY koupit, nebo vymenit, nekdo pottebuje praci, jinY vYclelek, jiny vYpomoc, tedy dela tada veci, ktere se mohou v sini ujednat, oveem kdy se tam elenove budou, sch6.zet. Jine, vec, ktera zasluhuje na g pozornosti: Jedeme-li do Houstonu nakupovat, at' je to grocerie, gasolin, led el cokoliv jineho, veude je lid neb Nemec, a piece nas ma bYt v Houstonu na 5,000 rodin.

Kdybychom tak byli sousttedeni v pet ptedmestich, co by tu bylo deskYch obehodri, utite10, lekaft, pravnikri, rezniku, pekatti a jinych temeslnikir, pak by se nikdo neodva2i1 tici, 2e zaniknem. tide, Nemci a Italove u2 maji svoje kulturni i hospodatske, sttediska v einnosti.

Nemci dokonce tvrdi, 2e maji jednu petinu obyvatelstva Spoj. Statti. Nuke dejme se take do prate. Mame sin, ktera nam bude slorait za stiedisko, kde se budeme schazet, kde budeme cleat plany a je take pokud mono provadet, kde se budeme, bavit, a vribec at' nam sin slouli za druhY domov. Abychom to dokazali, musime chodit do schtize nejen jednou za mesic, ale obeas do Sokola, kde nate mlade2 cviei kaklY patek v 8 hod. veeer, abychom z jejich nadeeni a lasky k 2ivotu si brali piiklad a udelali vee, co za danYch okolnosti se udelati de.; kaldY dle sve mothosti. itadova schrize kond se v nedeli 5. Unora ye 2 hod. odp. Komu je molno, jiste Schrize bude velmi zajimava. Po schrizi naci ochotnici sehraji divadlo, ktere vas pobavi a da vam na chvili zapomenout na ten rmut livota, kterY si nekdy sami ptipravime a na konec se tomu musime zasmat. Na divadle se ptesvedeite, le neni jeete tieba se bat nateho zaniku, pokud budeme mluvit a zpivat v CeskereCi. Na divadle se nam ptedvadi 2ivot jaky je, na nas zaleli abychom si z deje vzali pkiklad, redovali se z Uspechu a chyb se varovali. CelY dej je milt', kamaradskY a veselY, 2e jiste nebudete litovat, kdy ptijdete a poslechnete, co ti "Hanate doved6". Po divadle nage kuchatke rychtujO vedeto, no a po vedeti bude zase taneeni zabava. 0 obeerstveni bude take postarano, tedy kattlY mute z tech dobrot neco unit. Nezapomente prosim: 5. rinora odp. je u Stefanikii schrize a v 5 hod. divadlo. Schrizi i divadlu pteje zdar! Vet Alois Vaja, taj.

Sokol Houston.

Cteni krajane!

Patadaji se tance veude v okoli, proto ani nas Sokol Houston nechce zustati pozadu. Ptipravte se na maekarni bai, smes narodnich krojri, dne 19. anora. Budou rozdany tti odmeny, ktere budou odhadnuty obecenstvem. Dostavte se v hojnem podtu, dobte se vkchni pobavite. Te2 na vas se teeime veichni z Galvestonu ,tak nezapomente. 0 dobra jidla a obeerstveni bude postaranO. Tak na shledanou u 8tefanika. Na

zdar!

Ann WA.

Rad Spravedlnost, eislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ptichazim zase s paru tadkri, aby si lide nemysleli, le pti Dickson 112 ani ladnY nekje. Vypada, 2e se tacinemu do toho psani nezde„ no a mne taky moc ne, obzvldet' kdy nit noveho nevim. Dne 15. ledna byli zde navetevou z Danbury broth Aug. Fojtik a Fr. Filipp. 8koda le nebyl s nimi Miro Svoboda, to asi bych mu musel na tu, jak to Miro jmenuje, "garmoniku", neco zafoukat. Ale Miro, ui to nejde tak dobte, ale jestli brzo ptijedee podivat se na Dickson, tak to mri2eme prubnout. Br. Anton &trial zajel si do Houstonu na navetevu ku svym d.vema synum a maji se tam dobte. Ale on tam si zajel i na ten Studewood na taneeni zabavu a chvalil si to. Tam 2e se tend. o moc lepei ne2 v Moulton — a tech hezkYch holek, le ani nevedel, pro kterou dtiv. Jo Tondo, to jsi mel easy, a ted' i mrij soused JOlka Oulak mi pravii, le bychom si meli na ten Studewood nekdy vytlapnout spolu, ale kdy to bude nevim, a nemam jako tentonc tem natim 2enskYm pravit, a taky le ne. Br. Jim 2idek tento tYden vozi jen samY ostnatY drat a velke friry, takle to nemille Henra ani utahnout. To asi bude delat nejakou tu ofensivu proti Nernctim, kdyby sem nahodou • Dne 16. ledna ptijela na na.vetevu a2 z Dakoty dcera br. Adolfa Filipa. To je pekna, naveteva z tak daleka.

Jeete uvedomuji br. a sestry, by se zase co nejvice dostavili do schrize, neb je to zabavnejei. Schrize zase budou prvni nedeli v mesici, ✓padu epatneho poeasi druhou nedeli.

S br. pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Sokol Fort Worth Ctena, redakce, mill ptatele a znami, br. a ses.!

Nevim jak mnoho yam toho dnes napiei, proto2e je nedele a to ospala po zabave, pri ktere nam ireinkovala Kohutova orchestra z West. To si to kakly liboval, 2e se to hezky tanei pti dobre hudbe. Hraji velice pane a kus za kusem, take nebylo ani mnoho easu k oddechu. Na veech bylo videti jak jsou spokojeni pti dobrem ptatelskem pobaveni, jako v2dy v Sokolovne, a u hudebnikii byl take milt' Usinev, 2e se tak veichni v potadku bavi. Pan Kohut vystoupil a tekl par slov, le je se veim velmi spokojen a le milerad vldy, kdy si budeme ptati, ptijede zpet.

Diky vam za peknou pochvalu a doufam, le to bude dosti brzy a budeme vas ladati znovu.

Dobrou novinkir vam zdeluji, le koneene na:s'i divadelni ochotnici se rozhodli to nekoneene divadlo sehrat. Bude to v nedeli 5. imora v Sokolovne. Tak ptatele, prosila bych vas, abyste tento podnik v co nejveteim poetu navetivili.

Veichni vite, co to de., namahy a prate a jezdeni do zkoueek, tak aspori tu radost jim udelejte a snake se, by se vas tam co nej vice seelo, aby to herce Weil., by zase byli ochotni nacvieit dalei divadlo. Masopust se blik. a veichni to vite, 2e ✓ Sokolovne v ten eas taneeni zabavy se nepotadaji, tedy se musi hrati easteji divadla. Nezapomerite na nedeli 5. rinora veeer do Sokolovne. Nazev hry a jmena hercil naleznete na jinern miste ye Vestniku.

Zabavnim vYborem bylo mi sdeleno, le 11. rinora v Sokolovne bude se potadati maekarni zabava. Tak \Teem milovnikrim, kteti se radi ustroji za matkary, dave,m zaveas vedet, aby men delei eas se dobte ustrojit. Ptala bych sobe, aby se vas co nejvice ptistrojilo, protole veichni vite, le eim vice masek, tim vice legrace. Lituji 2e mne neni molno pro rrizne starosti se take za neco ustrojit.

Pro dneeek dosti, abych nepromeekala poetu.

S pozdravem na redakci, veechny ostatni a rodinu v Temple, Tex., a kterYm z vas bude no, ukalte se na natem diVadle v nedeli 5. rimra. Zristavem vaee sokolska dopisovatelka, Millie' Polatek,_ itad eecho-Moravan, Cislo 106., La Grange, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto se vam veem dava vedet, le se mate nutne dostavit do rinorove schrize, poildane prvni nedeli v imoru, dne 5. Dostavte se veichni, abychom mohi vykonat volbu ritednikii a jine veci projednat, aby net tad lepe pokraeoval ✓ tomto novem roce. S bratrskYm pozdravem, Frank Dodekal, tajemnik.

Ve stredu, tine 1. unora 1939.

Taylor, TeXas. Brett a sestry! Timto opet a naposled pominam vsem dlenrim tadu Hvezda Mle,dele die. 102., abyste pticha.zeli do schrizi, ktere se konaji kaidou prvni mall odpoledne a v padu epatneho podasi o tyden pozdeji, a sobe zapravili poplatky a nespolehali se vice na atedniky, ze za vas budou na Hlavni Red posilati poplatky, kdy nemaji z dello brati a vy ladne zalohy u tadu na,poplatky nemate. Nyni nebude bran 26,dny ohled na vYmluvy, ze jste to ve Vestniku neCetli, ale bude kady suspendovan bez jakehokoliv oznameni, kdo po 2 wham po sobe nezaplati sve poplatky. Zde ptldavame jeden mesic dasu na zapraveni poplatkii nel stanovy dovoluji, ktere tim pfestupujeme, ale dinime tak malou alevu elenam. Ale pamatujte, ze nebudeme-li miti z echo poslat vase poplatky, hned prvni mesic kterY nezaplatite, tak budete suspendovani, jinak nemilZeme jednati. S pozdravem, Antonie Adamek, tajem. !kid Svaz echoslovana cis. 92., Fort Worth.

Mill bratti a sestry!

Dnes mame zase jednu z tech pogmurnYch zimnich nedeli. AC se zdalo jak bude hezky, neb rano tak pekne slunieko svitilo, ale potom se ptihnal severak a je zamraeeno, jako by chtelo snett. \Teak by neekodilo, abychom take vedeli jak snih vypacla. No a tec17 pro zahtati net tad potada taneeni zabavu ptieti nedeli 5. rinora, pti hudbe Milo Straky, cestujiciho orchestru z Munden, Kansas. Jste veichni srdeene zvani a ptived'te vase ptatele a zname. Zadatek v 8 hod, a vstupne jako jindy. Hraji eeskou i moderni hudbu, col doufam, 2e se vtichni dobte pobavite. Sestry jsou latterly, by dle molnosti ptispely do kuchyne, ptedem diky. Prave se dovidam, ze u nateho spolubratra Fr. Bedana dostali rodinu, prvorozene deveatko, v nemocnici sv. Josefa. Mlade mamince 2e se dati dobte, veak ptesto ji pteji hodne zdravi a clet'atko aby vam rostlo ke spokojenosti a radosti Jiste statieci Al. Kalovi maji z deveatka radost, neb vnuka jiz maji, ted' zase vnueku. Gratuluji!

Srdedne zdravi v6echny etouci, Marie Juranova. itad T. G. Masaryk, cis. 160., San Angelo, Texas.

Po deigm Case jsem nucen opet poctit vas paru tadlty. V poslednim dopisu bylo oznameno„ 2e prvni nedeli v listopadu si spoleene oslavime jednolete vYroei trvani na geho tadu T. G..

Masaryk Cis. 160., ale poi-Lode na ten den byla uplakana a sychrava, tak jsme ,s ,!hrizi odlolili o tYden pozdeji, a take jsrn. e ji odbyli ye spechu, neb po nes odbYvali schrizi elenove spciku Germania. V prosincove schrizi jsme konaji volby a nasledujici byli znovu zvoleni: Frank Havlak, ptedseda; Henry Mazur, mistoptedseda; Bedtich Socha, tajemnik; W. 3. Drgad, ridetni; Otto Bubenik, pokladnik. Volbu nemocenskeho a adetniho vYboru jsme odlokili, az nas bude vice do schaze lednove, ale jelikbt tato se/laze ptipadla na NovY rok, tak veteina elena men za to, schaze neni a navSteva byla pramizerna.

•Proto volame na veechny dleny, by se v pinem podtu dostavili do schtize v nedeli dne 5. imora odpoledne, abychom jednou dali vee do potadku. Doufam, bratti a sestry, ze si to vezmete k srdci a uznate, ze spolek neni jen nas atednika, ale nas veech dohromady, a jak budeme vespolek pracovat, tak se nam bude i datit. Jsme zde jako ostrov mezi jinonarodovci, a tak nevim, proe bychom se nemohli jednou za mesic sejit: vespolek, poteeit se, pobavit a poueit. Poeasi. jsme zde men minulY rok od srpna idealni, sem. tam nejaka rosicka apine neekodna. Na \rano,: ce jsme dostali- neco jen malo date, ale O den 13OZdeji . pfidalt kpak zas, takle dnes je hy habadej. Farmati jsou ted' pilne zameStna-, ni oianirn:-Bratr Ignac :S' enkYkik po deleirn se se prijel na nas podivat a zaroveri jel p. Will Budek od Bay City, jen navetivil zde. v Rowene sveho bratra Alfonse. Zirn.0 mame celkem mirnou, asi nasledkem malo svateb; ale co neni, mule jette bYt, zima i svatby. Koneim s ptanim mnoha zdaru cele Jednote jako2 'dem dlenam.

Bedtich Socha, tajemnik.

Fran k Il_ay04, pfedseda.

ye stfedu, dne 1. imora 1939.

Z Klubu eskych Zen v Dallas.

Zdeluji vgem, kteli jste si sebrali listky abyste se dostavili do Sokolovny ria ma gkarni pies dne 12. nnora, kde bude davana hackovana pokrS7vka na postel, kterou daro yala pi. Geo. Valkove, ve prospech Cesko-Slovenska; druhe je hackovans ubrus na stul, tieti a etvrte malovane (merle) obrazy a pate beranek od ses. yaleikove. Kteli se nebudete moci dostavit osobne, poglete vas listek pc) nekorn. Budeli vytahnuto ye vas prospech, bude yam vac poslana.. Dekujeme varn v gem, ze jste nam vygli vstric s tak velkou ochotou; nebylo tteba nikde mnoho glov. Sidi Krougek od ladu Pokrok Dallas stoprocentne prispely, i hoste ze vzdalenSTch mast, kteti zde bydleli, take podporovali. VSTtetek ze vgeho bude oznamen pozdeji. S pozdraSpanhelova. vem, Z Dallaske Odboeky Narodniho Sdrugeni.

Ctena redakce!

Pied kratkSrm easem byl uvelejnen ye Vestniku vS7sledek sbirky v Dallas na Narodni Sdrugeni. Sbirka ta, ktera byla vykonana na obranu nagi mile vlasti a na gim tam za molem, dle Pfetleg leho v*Itazu zbSrvalo na hotovosti $10.15.

Dalgi sbirka je jak nasleduje: Frank Bafina $5.00, Boh. Zvolanek $5.00, Frank KoriakovskS7 $5.00, p. a pi. 8ramkovi $2.00, rodina Ratiekova $1.00, celkem $18.00. 1:Thrnna sbirka obna gi $28.15. Obnos tento byl odeslan na statniho pokladnika Narodniho Sdruteni, br. Jana Suldu v Houston, Texas. Timto dallaska odbodka odvadi vge, co je doposud na hotovosti. Nage sestry maji jig dalgi sbirku po ruce, na ktere jcSte pracuji a ktera bude pozdeji uvelejnena.

Will A. Nesuda.

S br. pozdravem, SOKOLSKA HLIDKA. Zpriva z v-STrodni schuze 2upy Jinni, konane v Dallaske Sokolovne.

Zakladem vgeho givota je zdravi, sila a prace. teelem jeho je pestit, zu glecht'ovat piirozenost a povznest ducha. Zit sokolsky znamena upravit svaj tivot tak, aby byl v riplrie shode se zasadami sokolskSnni. Tyto zni: 1. Ustavidne bSrt d'iniVin a vytrvalSan. 2. Neklesat, v ge konat s jarou mysli a s nadgenim.

3. Podrobit se dobrovolne kazni, kterou vychovava Sokol k svobode a volnosti trvale a v gechny sve einy lidit lady, ktere jednota zavedla.

4. Sve zajmy osobni podlidit celku. Co podnikam, musi bSrti ve prospech celku.

5. Osveddovat lasku k vlasti — SpojenSrm Statiim a Ceskoslovenske republice — dinorodou praci, podporou jejich snah a obranou proti katdemu gltadci jejimu.

6. Mravne kit, mluvit a jednat. Mit tolik mravni sily, abych dovedl ovladat v gechny sve myglenky i tiny a nepodlehl jakS7mkoliv svodam.

V takove harmonii a sokolske my glence zahajil schazi starosta tupy br. V. Kraft o 10. hodine v nedeli rano dne 22. ledna, kterST pfilehajicim proslovem privital vg echny zastupce sokolskSTch jednot z celeho Texasu. Zastupci jednot tam dleli J. F. Kupec z Houstonu, J. Dresler ze San Antonio, W. F. La gnovskS7 z Ennis, F Siller z Taylor, Jos. Jurdak z Dallas. V. Kudera z Corpus Christi, Fr. Houtvieka z Fort Worth, F. Bajer z Floresville a sestra A. 8illerova z Galvestonu. Sjeli se tam ndeelnici sokolskSrch jednot, kteli konali zvlagtni technickou schazi, ktere se sadastnili: Fr. Houtvidka, tupni nadelnik z Dallas, Jerry Laznovsks z Ennis, L. Hejl z Fort Worth, J. Le gikar z Taylor, 3. Kagpar z Houstonu, Fr. 8ebestik z Dallas, kteli pligti paci na tento rok projednavali a kteli se drzeli "Dovest vytvalet zdravST a silnS7 tivot.

Zit a negivolit. Zit sokolsky." Podileli se ve schazi teto Jinni pracovnici, jako sestra Stanovska,, horliva zastankyne sokolsk y myglenky z Galvestonu, sestra Paulova, dopisovatelka z Fort Worth, Fr. LaSnovskY z Ennis, 3. Bedan z Fort Worth a veichni dallaseti titednici tupy: V. Kraft, starosta; Fr. Houtvieka, mistostarosta; Miro Jureik, tajemnik; Will A. Nesuda, pokladnik a Franta Rendl, kterSr jest povatovan za dugi tupy, kterSi se stara, aby v gechno bylo na svem miste.

Schtze Oa hladce ku ptedu, vgechny tosti byly vylizeny a dal gi se vzaly na vedomi, ktere nag e tupa hodla, vykonati v tomto rote.

VESTNtIC Br. 3. F. Kupec, jednatel jednoty z Houstonu, pfines1 protestni resoluci proti fedi profesora.

Patersona ze Statni university, kterS 7 ye sve fedi nag narod ponitil. Nage sokolska gupa jako narodni teleso ma pravo a take povinnost upozorniti vyggi ntedniky na nedobre konani pana profesora. DallaskSr pravnik br. John G. Bubak vzal na sebe, te protest poda jmenem nageho sokolstva, a jak znam br. J. G. Bubaka, vykona praci touto dobre. Razne zpravy o einnosti v jednotach byly nekde dobre, nada hor gi, jako vgude ve vgem jinein. Vegkere dopisy, tS7kajici se zaletitosti sokols14.ch,.budig posilany na br. tajemnika Miro Jureika, 3007 Carl St., Dallas, slet, kterST bude poicadan letogiho ' Texas. Zupni roku, byl odhlasovan do mesta Dallas. Novinkou pli letogim slete bude, jak br. nadelnik py jinni pfednesl, ze chteji vystoupiti za ifeasti americkSrch organisaci, ktere pestuji telocvik a z vyggich gkol z Dallas v Cotton Bowl v Dallas, take sokolstvo by vice vyniklo pled jinonarodove!. Cvieitelsk3'7 kurs bude uspofaclan v Dallas od 12. do 26. blezna, ktereho ma se saeastniti nahelnik Americke Obce Sokolske br. Jarka Jelinek, budou-li to jemu okolnosti dovolovat. Bratr Lad'a Kadlec, spoleenS7 cvieitel, ktenyni v Kalifornii, poslal zdravici ze San Franciska a ptal mnoho zdaru na gi spoledne praci. Ve schazi byla v gemi zastupci prace br. L. Xadlece ocenena, kterou on zde v Texasu vykonal. Sidlo tupy znovu zustalo v Dallas, kde jest nejlepgi misto a kterek sidlo jit po mnoho let v Dallas stava. V provedenVch gupnich volbach zvoleni byli nasledujici atednici: Will A. Nesuda, starosta; J. G. Bubak, mistostarosta; Miroslav Jureik, tajemnik; Vaclav Kraft, fleetni a pokladnik. VzdelavatelskST odbor byl roz giken na tit dleny a zvoleni byli braal Jos. Vytopil z Ennis, J. F. Kupec z Houstonu a Franta Rendl z Dallas, kteli maji na starosti praci vzdelavatelskou a praci propagadni. Byli ustanoveni tli bratti, aby take mohli v raznVch mistech uspotadati sokolsk y plednagky, neb vtdy udela veal praci cizi Clo y& nek domaci.

Nag e kupa ma noveho starostu br. Will A. Nesuda z Dallas, kterV je znam svoji dochvilnosti a spravnosti, kterernu vzrast sokolstva leti na srdci a jsem jist, 'te bude pracovat k vyggi mete a cili na gi gupy, aby byla jednou z nejsilnej gich a nejlep gich. Rovne g novS7 mistostarosta br. John G. Bubak, oba zde v teto zemi rozeni, kteli zasadu sokolskou nabyli ji g zde v teto jejich rodne zemi America, k dernu g jim volam mnoho zdaru. Jsme hrdi na mlade bratry zde rozene a take radi, ge si Sokola yak, tak jako my si ho vatime ze stare vlasti. Nam byla doma ye stare vlasti v gtepovana my glenka a nazor svetov3i, kterm jsme byli ueeni pochopit vg e, co kolem mne ve svete se deje, poznat prod na svete jsem, jake tu mem misto, co jsem, ujasnit si svilj pomer k celemu svetu, kterS7 mne obklopuje, k plirode a k lidem. Odstupujici starosta br. V. Kraft, kterV na svoji 26.dost byl sprog ten tohoto zodpovedneho mista, za mnoholetou zaslutnou wad zasluhuje uznani a dik dale nag i Zupy Jitni a dale na gi Ceske velejnosti. Rovne g br. mistostarosta Fr. Houkvieka, kterS7 postoupil svoje misto mlad gi sile, zasluhuje to same, neb oba pracovali k yetgimu rozmachu na geho sokolstva. Pracovat musime jako oni, z idealni touhy po praci, z touhy po dugeni a mravni vS7 gi, z plesveddeni ke prace je nejkrasnej gim adelem eloveka, ge schopnost povznaget se a du gevne stoupat je prave to, co Cloveka Cini elovekem.

NaCelnikem tupy byl znovu zvolen br. Fr. Houtviela ml., drulVm nahelnikem br. Jerry LatnovskSr, tfetim br. Fr. 8 ebestik a V. Kudara.

Nat'elnici tupy zvolena ses. M. Filipcova.

"Veselou mysli dobude6 sveta" a jak znam zvolene bratry a sestru, oni toto maji a maji oni ideu sokolskou, jak vypestovat 6echoslovaka silneho, zdraveho, uvedomeleho, maji po ruce prostiedek, jim cile oni dojdou a to je — teacvik. Telocvikem, kterS7 slouti telu, slouti duchu a oni vi, ze vitezem bude ten narod, jeho fipina telesna, du g evni a mravni dokonalost spoeivati bude na nejlep gich, staletimi utu geriSich zakladech, a proto v gichni do prace a k vetgimu rozmachu volam na ge sokolske Na zdar! Za vzdelavatelskS7 odbor, Jos. Vytopil.

StranaZ Houston, Texas., Pfespolni chapou, na g i po ptedteni si tech raznVch posoudi, odlogi, a o to ze se maji nagil chudaci ye stare vlasti opirati7 Tudle u konsula dra Holluba s jinStini pti rriznVch leccos jsem usly gel, to ptijde "psane", ale dal se to jit neda.. A proto jsem tolikrat UtoCil, bychom se jako slotka N. Sdruteni Dopada, Se to nefidinkuje, tedy ustanem!

Pane Brenner, ptimlouval jsem se, Se bychom se meli schazet a takto gli plikladem v jinSich osadach. F'igete ijfesvecleive, budou to ty nasledky lhostejnosti.

Pani Radova, vie nas co trpi na tu odkladaci nemoc.

V poslednim aisle B. V., organu to Zapadni Lesko-Bratrske Jednoty redakce gleha ty krtky Hamusek, stare Ceske vlasti. itad Ennis, eislo 25.

Ctena redakce Vestniku!

Ani nevim, jak to na mne sedlo, ze jsem se dal do psani nejakYch spra y do naeeho Vestniku. Minuly patek jsem se sadastnil schuze nageho kroutku Sboru Mladete, kterout schazi malokdy vynecham, ale za jistSrch okolnnosti v mladi je tivot, proto kdyg se nekdy rozdovadi, jsou at moc veseli, tak je tleba je upozorniti, ze jsou moc veseli a oni radi poslechnou. Ono mladi je mladi, my jsme nebyli nic lepsi. obzvlagte kteli plijeli jste z na gi stare vlasti, tam se protivalo mladi v tech na gich krasnS7ch vesnidkach, ve kterSrch Oval° jako v pohadce, jak pfigel kveten a s nim pli glo krasne zlate jaro. Ach, pliroda nam ukazala, te je to nejen jaro, ale pravSr raj. Vesnieka malinka v ritlabine, stledem se vinul malinkS7 pottieek, kter37r zurCel ce1S7 rok krasnS7m pramenem dist'ounke jako vody. Podle toho potadku tahla se gterkovand testa, ktera vydrkela ka gdou nepohodu. A ty malinke a ahledne staveni do gky pokryte. Kdy g ptigel maj a ty ovocne stromy se rozpudely, aj to byla vane, to neni mo gno si pfedstaviti, jak se v to plirode dSichalo, jen sama vane, a ty vesnieky byly obalene jako kdyt zde uvidite krasnou zahradu pekne kvetoucich rani, tam byly ty na ge vesniely takove krasne zahradky.

Vratim se k nagemu krou gku, co si ujednali v posledni schazi. Budou se schazeti katc1ST patek veder. Ty vedery si rozdeli, v nekterSrch se budou uditi zpevu, pokradovat v udeni nagich narodnich tancu, Besedy a etverylky a take jsem doslechl, ze 'se budou. udit narodni tanec americkV "square dance" Zaroveri povolili na mag karni zabavu z jejich pokladny $15.00 co premii maskam, a lad povoli jiste dalgi pcnize, tak at bude v Narodni sini ma gkarni zabava, masky dostanou krasne deny. Proto se hodne pripravte, aby masek bylo co nej vice. Magkarni zabava je ustanovena na 5. anriora 1939, proto plipravte se v gichni za masky.

Podasi je hodne gpatne, zima a degte, a takoye podasi donagi hodne nemoci, proto i v okoli Ennis je hodne lidi v nemocnicich. Tet jsme zde meli nekolik pohlbu. Asi pled 14 dny nam odegel jegte dosti mladS7 osadnik Karel Vrzalik ve stall 51 midi, zemrel na zapal plic. Druheho dne zemlel stars a valenS7 Josef Vlk, kterS7 bydlel pit Ennis dlouhou ladu let. Dne 22. ledna jsme pochovali na geho spolubratra Toma ge Kovale, kterS7 byl asi 4 dny nemocriSr. Dne 27. ledna nam ode gel nag spolubratr Pavel Ozimy. ZeIntel na zapal plic. Byl pochovan na mestskem htbitove za hojne adasti pfatel. Milt' bratte, odpodivej v pokoji a east budit Tvoji pamatce.

Pro dnegek ukondim, beztoho jsem toho nagkrabal vie net jsem si myslel, ale dam na dlouhou dobu zase pokoj. S pozdravem na vgechny Cleny nagi velke Jednoty S.P.J.S.T. a vgechny John Hrabina. jine zdravi, Margalek Klementi Voro gilov, sovetsk komisal valky, provazen jsa generaly Ivanem Fedkern a generalern B. H. Sapo'gnikovem, nadelnkiem generalniho gtabu, opustil dnes Moskva na zvla g tnim vlaku, aby vykonal inspekani cestu t. zv. Stalinovy linie, ktera byla prave dokondena na polskS7ch a rurnunskSrch hranicich.

Co je s geptem, to je s Certem. Hlasitou mluvou vkly a vgude umravnime nejbezpeeneji sami sebe a tim i vetejnST tivot.

Strana $.

Palacios, Texas.

Mili bratte redaktore, ctene sestry a bratti!

Pfeji varn v tomto nastavajicim race v ge dobre, aby tento rok byl pro vas veseiej gi net byl minulY, a my mohli pracovat vespolek v lasce bratrske pro dobro nas i pro dobro na gi mladete. Nerad bych se zmirioval o na gem fade, nebot' nejsem opravnen abych psal, co se u tadu ujednalo, ale myslim te mile mile sestry a bratti prominou, kdyt se zminim.o tom, te na g tad se v tomto novem race zase probudil a te se nag el bratr, kterY podal navrh, aby tad pracoval a abychom •si postavili spolkovou budovu.

Navrh byl piljat a nektere veci probrany, a jak to bYva, byly i protinavrhy a jak jsem zaslechl, 2e jit je tech tancii dost, te jen same baly a same schiize. Mili bratti a sestry, ty budou a byly a kdyt my budeme mit svoji budovu, my vime kde na ge deti jsou, a my jim z g.bavu ani tanec nemriteme zakazat. Mill bratti a sestry, nemyslete, te ten kdo potada nejake zabavy, te je potad g, ye prospech na gich deti, on je potada, ye prospech svitj. Mame radi, kdyt deti jdou do pekne spoleenosti, a ja myslim, 2e spolkove sine jsou jak pro mlade tak i pro sta re. Musime doznat, te zabavy naleti ku pottebarn lidskYm, zrovna tak jako jidlo, piti a spani. No a kdyt je to jit pottebou, tak zajiste je& name s pokrokem 20. stoleti, kdyt se k fidelu tomu organisujeme a spoldujeme. Lide se spolduji za temi nejrriznej gimi freely, prod by se nemeli spojenYmi silami take na ge deti baviti?

Prod' pani advokati se spolduji, aby sve klienty mohli lepe ohYbati; pain doktoti se spojuji, aby sve pacienty mohli Jepe do radosti yeene posilati; statnici a politikati thani dohromady, aby jej syYm umenim lepe mohli obiaf— ci oblatiti. My pak, mlada krev, my nername bYti spojeni, abychom se mohli s lepgim Uspechem baviti? Vydita se nom, te jen tancujeme. Neni to take krasnY ndel? Kdyby se tak nekdo z nas i k smrti utancoval, nebyla by to ta nejkrasnejgi smrt, zemtiti na srdci, na riadrech bytosti zbotriovane! A pak, kdy2 si ptedstavim, kterak by se na sta pilvabnych odek rozplakalo a toliket rozkognYch lidek slzami skropilo, tu bych veru sam blatene umiral a pranic bych toho nelitoval, 'te jsem se utancoval k smrti. Ostatne s tim utancovanim to neni tak nebezpedne, tanec jest uznavan za jeden druh telocviku a zdravy i vYvinu, zvla gte krasnemu pohlavi jest velice prospe gnY. tedy spolek zabavnY Most pro dloveka, kdyby jen same besedy a baly potadal. Mnoha maminka by se Uzkosti chvela o dcerugku svou, kdyby vstoupila do sboru sokolek, aby si pri cvideni neublitila, av gak do tanedniho telocviku ji pusti bez bazne, ba jeSte ji sama doprovazi. Potadame-li tanedni zabavy, pedujeme tim o nynej gi a prigti pokoleni.

Bez tance by snad ani noveho pokoleni nebylo.

Kde se nejvice lidi zamiluje, kde bere nejvice sriatkii podatek? V tanci, pti zabave. mladik, v jeho srdci tajna laska hoti, nemrite k vyvolene srdce sveho jinak ptistoupiti net v tanci. JinY opet hoti touhou, aby mohl divku milovanou k srdci svemu ptivinouti, v demt mu ale brani bud' oko ptisne maminky, nebo tetek klepek, nebo jinn neptiznive okolnosti. Zde pak v kale pti libezne hudbe a pied zraky celeho mnotstvi lidu tiskne ten drahY poklad srdce sveho na horouci riadra, hotici lie jeho dotYkg, se rrimence divky zbottiovane, kdetto dech jeji jej oviva jako liba vime netne kvetinky. Nute vy, kteti tak radi tance a zabavy odsuzujete, je tanec a zabava nee° gpatneho a nemame se pygnit, 2e jsme si postavili krasnou sin pro nage deti? Tern kterYm se to nelibi, netikat pozdeji anebo te neni penez. Tech nebude nikdy pro nas dost, nebo' tim "a2 pozdeji davate na jevo, te nesouhlasite s temi bratry co pracuji pro dobro tadu a pro dobro na gi mladete.

Mila pani Vajdakova, te pH dteni myth tadkt zavanulo to k yam jako vtelY pozdrav va geho domova. Mila krajanko, to jrneno Bohuslavice a ten kraj je pro mne tak jako pro vas.

Myslim, te Vy mate tady nekoho, s kYin si mutete porozpravet, jak to tam u nas je. Pi gete, 2e bych mohl vageho bratra znat a te Vy se nemritete na me jm6no upamatovat. Ja yam yetim. Dle toho jak pi gete, je yam 45 let a mne bude 63. Ale piece je mne to velice mile, te aspori nada je tady tak zblizka. Jak krasnY je

NIESTN f K ten kraj mora yskY a jak veselo tam bylo pil suchem chlebe. Co tam bkvalo zpevu! Tfeba nebyli vg ichni bohati, ale prate bylo dost pro katdeho. Bylo tam troje panstvi, ve Slavidine, v Hradku a v Divinicich,, kde byly zamky a dvory, takte bylo prace dost jak pro temeslnika tak pro delnika, ttebate plat nebyl veliky, ale kdo byl pracovity hladu nemel.

Neco mne v pameti zristalo. Na divinskem panstvi byl jeden spravce a jak vime, te takovi pain ani jeden nebyl dobrY, tak ani on nebyl; byl celY pokroucenY a slutebnici i cele okoli se ho ball jako Berta, ale jit mu dotel Bas a tak jednou se roznesla zprava, te spravec zemfel. Lide mu ptali chladnou zem a horke nebe a take se tak stalo, ze ho nechteli nikde pochovat a take nikdo nevi, kde ho pochovali, ale bide povidali, te ho zavezli na Krkono gske hory, te pry tarn je jezero, ktere se potad vati a tam te ho hodili a te ut Bert na neho clekal. Ja, nevim jak to byl deft, nebot' derti jsou vgelijaci.

Jedne tene se porad mut toulal, tak jednou si uminila, te si na nem postihne. Tak jednou kdyt nebyl doma, zavolala souseda a ten se upravil za Berta. Jakmile mut pti gel o pillnoci domil, deft pravi: "Ja jsem deft, ja jsem pro tebe!" Ale milt' mut mu podava ruku a pravi: "Tak vitej, gvakte, ja jsem si vzal tvoji sestru. tak jsme z rodiny!" Tomu je jiz hodne dal/no co se to stalo a take hodn'e vody ubehlo pies tu nati milou Moravenku. Tede tam teka Vlara a tede pies celou vesnici, kde je rodigte pani Vajdakove. Take tarn vede teleznice, ktera jede pies cely na g kraj a v Bohuslavicich ma pekne nadrati. Nevirn jestli se pamatujete, jak byla slotena jedna piseri — V Bohuslavicich, tarn je hej, tam se kape petrolej — nebot' se tam objevil u jednoho rolnika a tak se tam zaCabo pracovat na dvou studnich, ale jak to dopadlo nevim. Snad Vy byste mohla o torn lepe vedet, jestli tam ten petrolej tekl anebo jen ta Vlara tede. Vim, te tarn tede je gte jina reka, kterg, tede od meho praveho rodidte Vrbetice.

Zda se mi, te ta tede zrovna na -mlyn, kde jsem kolikrat byl. Syn toho mlynate ma moji sestrenici, ale bydli v Brne. Nevim jiste, jestli ta voda co teee od Vrbetic tede zrovna na mlyn, anebo tam tede voda z toho btezoveho haje.

Byly tam krasne bilzy a katdY rok na Boil tele se dekalo, at Bohuslavice dovezou brizy, aby se mohly postavit oltafe a take se daly do zeme po katde strane od sameho kostela at do mesta a bYvalo to opravdu pekne. Co nam z toho zbylo, jen ty mile vzpominky a snad ut tu nati milou vlast nespattim vie.

Davno jit tomu, co jsem pryd z domu, hlava ma gedivi jit.

Vzpominky mile jsou jako tive, kouzli mne v duchu ten ra ludiny kvetouci s potnekem bublavym.

Kdyt voni ten krasnY maj, kouzli mne v duchu ten raj.

Vtdyt': Davno jit tomu, co jsem pryd z domu .

Mila pani Vajdakova, jak budete psat do vlasti, pozdravujte take ode mne na gi milou vlast a vytid'te Va gi sestte, te at prijde do kostela, by byla tak dobra a zastavila se u meho bratra, kterY bydli zrovna read farou a jmenuje se Josef Domorad, a vyticli, to jsem ho vzkazal pozdravovat a te ho tadam, aby mne psal. Yarn pteji vgechno dobre v tomto novem race.

Bratru J. F. Novosadovi v Shiner, Tex. zdeluji: Pekne Vain dekuji za Va g dopis. Dobte znam Vage rodigte a at tam nekdy v tu stranu pojedu, tak Vas vyhledam. Loriskeho roku byl jsem v Shiner dvakrat, anebo Vy, kdybyste jel nekdy sem k mori. tak mne navgtivte.

S bratrskYm pozdravem a gt'astny novY rok vam pfeje, Frank Domorad.

Zastupitelstvo fiesta Prahy dues bez komunista.

V dnegni mimotadne schuzi risttedniho zastupitelstva mesta Prahy se budou konat dopinovaci voiby za zru gene mandaty komunistri.

Po zru geni mandatri komunistickYch zastupcii ma risttedni zastupitelstvo pouze tilaosmdesat misto jednoho sta dlentir: Dnes se bude take jednat o podzemni draze.

Ye stredu, dne 1, imora 1939.

Rad F. B. Zdrubek, Cis. 112., Damon, Tex. Ctene, redakce a dtenatstvo!

Tak zase chci par tadkri napsat, byste nemyslili, jsme zde jit zmrzli. PravY opak toho, mame zde pekne podasi, tet dosti vlahy, by travide, a v zahradce v ge pekne "rostlo. Ve stfedu dne 18. ledna potkam na hlavni ulici v Needvile p. Jos. Vaguta, tak si myslim, zase ptibude 25c za znamky Csl. Legionatii, ale zmYlil jsem se, nebot' on vytahne z kapsy tet a pta se, kolik chci? Nedg, mne to pokoje, inusim s tim zklainanim na papir. Pti gel jsem k nagemu obchodniku s temi znamkami, on te Hitlera nebude podporovat. Vysvetloval jsem, te to piijde ervenemu MIL a ten te to rozdeli na sirotky a uprchliky ze zabraneho rizemi, ale nepomohlo. Piljdu k tidovi a ten beze v gi vYmluvy koupil. Co o torn soudite? Pan VaAut zde v Needville nas obveselil filmem "Pokugeni pani Antonic", cot je velmi pane a vesele, takte se zapomene na ten hamitnY, nespravedlivY, te pry pokrokovY svet dvacateho stoleti.

J&Ste male upozorneni bratrum, by nezapomeli, ze schtize pripada na 12. &lora. Mel bych toho vice, ale nechci s tim unavovat. taj.

Petr S in% pozdravem, Ctena, redakce! Obdrtel jsem dopis od sestry z Hodonina na Morave a mutete jej uvefejnit, protote snad bude rodaky z Moravy zajimati. — K. R. Mil' bratte a Avakrova!

Srdeene Vas v gichni zdravime a diky za dopis. PtaS' se me, bratte, jak to zde vypada? No mot nad2eni zde nejsme tim delenim, nebot' je nas opravdu hrstka. I my jsme eekali, te se bude valeit, nebot' ani nevik kdyt vyhlasili mobilisaci, jak hned vkchni nastupovali do vlakil s nadtenim a provolavanim "Ani pid' nedame!"

Tet Alfons (to je sestry mut) rukoval a pkijel teprve je tomu prave dnes 14 dui (na zaeatku prosince). Byl na Slovensku a ti Mad'ati tam stale radili, tak jsem mela strachu dost, zdali se vrati. Ted' je to v celem svete ptipraveno, jen vybuchnout, a bojim se aby i Oesko-Slovensko nebylo do nedeho zatateno. Ja jsem byla zde sama v dome, nebot' maminka Alfonsova i s dcerou odjely, nebot' se myslelo, te u nas bude valeene pasmo. Pted naSim domem je pole a bydlime kousek od vojenskYch kasaren, tak hned v noci kopali jamy a rano bylo jit okolo naSeho pino kulometii. To vfg , ze mne do smichu tet nebylo pH vzpomince, co jsme se jit napfieinovali, abychom si domek mohli koupit a ted' kdybychom meli o vSechno pfijiti, jako se stalo tisicum rodinam, co bydlely v uzemi okupovanem Nemeckem, Polskem a Mad'arskem, vS - echno opustili a ptijeli sem jako tebraci. I zde mame mnoho uprchlikil a stale se na ne delaji sbirky, i S'atstvo bide dle motnosti davaji.

K nam chodi male deveatko na obedy. Jeji rodide meli domek v Mukadeve na Slovensku za 7,000 korun a ted' nemaji docela nic, jen co jim lido daji. Je to hrozne a proto lidi stale dekaji nejakY pfevrat. Ted' mame noveho presidenta, ale lidi nemeli pfes BeneSe. Jedni ho odsuzuji, druzi zase chvali, te on nas nezradil, protote odstoupil, on pry byl donucen k tomu. Z toho jsme my v'Sichni hloupi, nejlepe to vi vlada, jak se to ftechno stalo, pravdu se nedozvime ani z novin ani z radia. Ty radia nam tet posbirali, jak to zde bylo tak napjate, nebot' nerneckY rozhlas tak 2tval proti nam, te to bylo hrozne.

Tet ta Francie a Anglie vidi, jak si pomohli tim, te nas rozkouskovali, nebot' ted' to 'deka, na ne i na Polsko. Zkratka, ten iHtler ma mot lidu na svedomi a ja bych nechtela bYt v jeho kuti ani jeden den, nebot' je to jate v lidu mot bolave a to se nezapomene tak lehko. My jsme ted' na hranicich, nebot' Bfeclava je zabrana Nemci, tak nevim eeho se dotijeme v nastavajicim race 1939. Dobreho asi nic to nebude.

Ja si nic nepteji, jen abychom meli co jist a zdravi abychom byli a hlavne at' 112 je zde klid.

Ut mam 3 dny rozepsany dopis a ted' je zde situate takova, te maji v g ichni strach, ze si myslim ani Vanoce neodbudou v klidu, nebot' nemecke vojsko jede na polske hranice a my tu mame ted' takovou samostatnost, te skaeem jak Hitler piska. St'astny novY rok y am pteje, Rodina Janeekova.

Ve stfedu, dne 1 imora 1939.

MARIE TIPP1VIANNOVA: LAbA SLAMA ROMAN f‘up IJDU utikat, vSak se zahieji," tail se. Zu.1-) by cvakaly a poskakoval, co pani hledala po kapsach drobne. Nakonec iekla: "Pantata se s tebou vyrovna," streila Lad'ovi kousek salamu a krajic chleba a vedla tele na poralku. Snad tuSilo nebezpeei, trhlo ohlaskou, utrhlo se a behalo po dvote. Lad'a rychie Stmivalo se. Vedel, ze by jej pani zavolala, aby ji pomohl tele honit, a to by znamenalo zdrtet se zase o chvili a Lad'a uz mel eas rozmetenY. Babiece naStipat klesti, aby mela rano dim topit, udelat matematickou rilohu, piebrat a zabalit koieni pro pana ueitele, udelat rys, podSkubat husaka, delal Lad'a vederni program — a vydistit ty rozdvachtane boty. Dost toho dnes bude. Jen ma-li babidka petrolej, bylo ho tam uz jen na dne. Dal se do pokiusu a opakoval si zemepis, drmole mezi zuby a poslouchaje, jak mu voda evachta v botach. Betel hajem, kolem liskovYch ketri, byl by si jimi rad napinil kapsy, tak pane se to troll°, kdyt mezitim mohl louskat, ale dnes to neSlo, bylo pozde.

"Jaka pomoc, snim salam a vezmu si hrst Iditalek," teSil se. Lad'a, kdyt se ueil, musel zamestnat svoje delisti, kdyt nemel nic jineho, tvYkal alespori sluneenicova seminka.

Zadalo zase poprehavat a Lad'ovi kapala voda se stromil za krk. "SvatY Petie, mej rozum, vtdyt' piijdu domri jako madena okurka, ty se o to nestardS, na tebe tarn' nahoie necaka!" broukl a vypla,z1 jazyk smerem k obloze.

"Ti! sta parri bot a botek mel pan baron Franz von Knotek a ty boty hlidaji komornik a tti lokaji," drmolil basnieku ze stareho Maleho etenate a deal si k tomu melodii, popevuje v tempu jak biato mlaskalo pod jeho botama.

Mel dobrou naladu, debate pr gelo, radoval se, le vzdalenost mezi nim a domovem se menSi, a ze at ptijde domu, bude ut jiste vatena veeete.

"Kdyby takhle babrlieka dnes vafila eerneho kubu, to bych si polebedil. Main v taludku jako po mSi u Panny Marie za oltatem, vytravilo mne. O&M1 bych si salam, nakrajel do krup a zapil eajem. Syrobu marne letos tii okurkove lahve, mohu si osladit jak chci!" mluvil pro sebe.

Brkl a knihy mu vyjely z ruky, sebral je, odel travou a gel dal. Zvolrioval krok, byl unaven, v kolene ho trochu pichalo, vzdychl a dival se do Sera. Na strani v babieeine domeeku blikalo okenko rude do tmy. Vlidne a teple blikalo. Lad'a za nim tuSil teplo a odpoeinek a jeho znavene nohy ptidaly do tempa. BilY koli se rYsoval na tmavemodre obloze a to a tam s nim vyletela k nebi jisktieka. Vune paleneho chvoji vanula vzduchem. "Babieka vaii, to se dnes najim," liboval si a kdy2 streil ruku lat'kovyrni vratky, aby oteviel pethci, byl St'asten.

Nadeje na teplo a nasyceni jej ptimo nadchla, razem odletela imava. Do svetnice veSel piskaje.

"Babi, ja, se nejdfiv najim a pak prijdu, rozAtipat rotti. Ja, mam hlad jako vlk. Dobre,ze nejste Karkulkou, zle by se yam vedlo."

"Ty maS jenom hlouposti v hlave. Tak pojd', uz jsem mela starost,ze jsi se nekde smekl a zlomil nohu Kde to eerti nosili, vtdyt' ut je tma?"

"Teleci pachole jsem vedl k teznikovi S ' antrrielovi a panieka mi dala jen kousek salamu a krajic chleba. Tady je. Babinedko, ohiejte mi ten salam, ja mam hlad a je mne zima, v botech mam potopu sv6ta a na zadech bych mohl ziidit plovarnu. Jsem mokrY az na kilt. To byl eas!"

"Pfevlekni se hned, mat v truhie koSili a puneochy, v mokrYch Satech nesmiS zustat, z toho by rriohlo bYt nastuzeni." Lad' tahal boty dolri a v kolene mu zase pichlo.

"Babi, mne picha v kolene."

"Moe?" "Moe ne, ale dost."

"Podivam se ti na ne. Jen mi, hochu, nezaeni krorikat, co bych si podala?"

VESTNIK "I vtdyt' to nic neni, nebojte se, babidko! vim, le na stonani neni u nas easu."

Pfevlekl se, vzal si dievaky a postavil se ke kamnrim.

"Babi, z.komina letaji jiskry, aby /lam to nezapalilo stiechu."

"Dnes se nic nestane, prSi, zitra se podivam na pridu, neni-li uz komin zaneseny, musel bys jej promest."

"Ach jo!" vzdychl Lad'a. Nevyrnetal komin rad. ale veal, te tomu neujde. Babieka postavila na stul kyselo. Lad'a se tail, ze bude kuba s mastnou hubou, ale smitil se i s kyselem. Vonelo ptijemne a hlavne bylo tepid. Snedl je a kdyt mu babieka podala na hlinene misce ohfatY salam, byl pine spokojen. Ohtal se chvilicku, zapalil loud' a Sel do kfilniely naStipat chrasti. Sekerka se ve zmrzlYch rukou jen mihala, toutil zpet do svetnice a ani nekoukal, nektere vetvieky jsou delsi, nel jak maji bit, ze je babidka bude muset lamat. Nines' ke kamnrim dve naruee naStipaneho chvoji, smet1 husi kosinkou jehlidi, ktere natrousil a pak usedl ke stolu.

"Babi, ja musim pfebrat pro pana ueitele trochu koieni na 'OW a a budete mit das, udelejte pro pani uditelovic flastfiely na kuti oka, slibil jsem to."

"Udelam, Ladieku, hned zitra odpoledne ji je udelam. Ale bodes mi muset koupit za korunu tyrpan, mam ho tam ut jen maloueko, kdy2 u&lam pani uditelove flastfidky, budu s nim hotova."

"Stavim se zitra u materialisty, ptipra yte mu za to lipovY kvet, platiti mu nebudeme, on radeji vezme pytlik kvett net korunu."

"Pieberu ho jeSte dnes veter," slibila babioka a Strachala se do komory. Lad'a prosttel na sttirl papir, piinesl prkno s rysem a zaeal pracovat.

"Jen aby zitra neprAelo, rys by mi zmoknul a bylo by po parade. Ach jo, je to elend!"

Piskal a rYsoval, a odpoditaval v hlave povinnosti jiz vykonane. Ro rozStipane, rys udelanY, ted' jette to koteni, zemepis a boty. Ten husak musi podkat na pozittek. Vitr fouki do komina a srazil koui do svetnice. Lad'a se zakuckal, pooteviel okenko, aby koui vySel. Mile teplo prchalo pootevfenYm okenkem a Lad'u zabla zada.

Kdyt ptebiral pro pana treacle koteni na eaj, pfebirala babieka lipovy kvet. Uvafila ho trochu a Lad'a usrkaval a vypravoval babidce, co zatil.

"Babi, kdybyste videla, jak to tele tancovalo po dvoie a jak pani 8antraekova zvedla ruce nad hlavu a honila je, zasmala byste se. Sim&lo do loute s hnojrivkou a pak zase yen a budelo zas bude ' jako by je na vidle bral. Santrilekova chovat.

"A nestarej se o \Ted, po nicht ti nic neni, co na torn, '2e bude chovat, toho si kluk nema mat!"

Lad'a se zachechtal a pomyslil si, ze by musel bYt slept', aby to nevidel. Kdyt cistil boty, doSel petrolej, cistil je u kamen jen pfi svetle,• ktere vychazelo z pootevtenYch dvitek. NeSt'astne boty byly telke a olepene biatem a po strand podrally byla trhlina.

"Zase budu mit zitra nohy mokre, posteskl si v duchu.

"Skoda, ze ty ueitelovy boty byly uz prye."

Babieka se modlila pied spanim rritenec a pofuriovala spokojene. Lad'a postavil boty vedle kamen a SO si take lehnout. Pichlo jej zase v kolene, ale nechtel babidku rusiti, mldel a skreil se vposteli, aby se co nejdfive zahtal.

Net usnul, odtikaval zemepis, ale net odfikal prvni stranku, spal, ani bolest v kolene jej neprobudila.

II. Obydejne se Lad'a probudil, at kdyt babieka zatapela a praskani chroSti v kamnech bylo pfijemnou pfedzvesti, ze at vstane, bude ye svetnidce pitemne teplo, ze bude na stole hrnek mleene polevky a ze boty budou prohtate dechem z kamen. Ale toho dne se vzbudil nepfijemnym pocitem zimy, mrazilo jej a noha bolela. Skrdil se pod petinu jak mohl a byl rad, ze jeSte nemusi ven. Vstavani se mu zdalo dnes veci krajne neptijemnou, skoro se bal to chvile, at se postavi na studenou podlahu. Venku se zaeinalo rozednivat, okenkem, ktere koukalo

Strums 9. vYchodu, bylo videti obzor dole, tam kde slunce vychazelo, zare2ovelY, vSKSe zastfenY mrakern, kterY tekce visel z temne oblohy.

Zase bude caka.t, pomyslel si Lad'a a pfedstva, 2e bude muset lezt do tvrdYch, jeete neproschlYch bot, mu epine zkazila. naladu. Chtel si jette zdtimnout, ale nedafilo se mu to, opakoval v duchu zemepis a (Mal pracovni plan na celY den.

Rano, cestou do ekoly zopakovat zemepis a nemeinu, pak zajit k materialistovi vymenit tyrpan za lipovY kvet, pak do koly, tarn odevzdat panu.uditeli koteni a Frantovi Ceeetkovi dat v kabinete tfi facky, o ktere se vsadil, 2e jeho pes pfeskodi plot, pak uttit v deset hodin tut na rys, dodelat Kalouskovi rys a — jestli mne pak neptinese ty tti jitrnice, co mi. slibil, tak dostane hobla, umirioval si Lad'a a dostal chut' na jiternicovOu polevku. A zas koleno bolelo, slezi tedy s postele, rortfas1 se zimou, namazal si koleno arnikou, za.vizal je ealou. kterou nosil na krku a zalezi jette jednou pod pekinu.

"Co abych dnes neeel do Akoly, to bych si polebedil, to by byl potitek. Buda zase preet, promoknu a rys nine zvlhne. A co kdyby si pan ueitel myslel, ze mu nechci pkinest to koteni, proto2e mne pani nedala boty? Mohl by si to myslet. Nic platno, Vladimire, musi do Akoly!" rozhodl, a schoulil se pod duchnou. Koleno trochu pfestalo v teple bolet a bylo mu dobfe. Re-. iovY pruh na vYchode se Mil, zadalo se rozednivat a babidka pohekavajic lezla z postele. Sotva polozila nohu na podlahu, zaeala se modlit a ph torn Aukala po svetnici, lamala vetvidky a pokleknuvei u kamen, topila.

Ph torn fikala mocIlitbieku, kterou u2 od detskYch let pfi itsvitu opakovala: "Rano vstiryam, chvalu vzdavam otci svemu nebeskimu za strai neni. Bo2e vednY, radii mne toho dne ostfihati a chraniti," pti torn ut ohnieek praskal a babieka vyplachovala dojieku a gla podojit kozu. Kdyi se vratila, pfistoupila k d'ove posteli.

"Lad'o, music odpoledne vylezt na stfechu, koze tede do chleva, bude tam asi nekterY dogek utrteny. Ta vichfice pfedeveirern to asi pocuchala. A copak, abys vstaval?"

"Vidyt' je jette tma."

"Ted' ut to jinak nebude, je tti etvrte na 'gest, ne2 se obleknee a naj g, bude east a to music vyrazit. Nezapomeri se stavit u materialisty, chvilka ti s tim uteee a nechci, abys musel beiet, uhfal by ses a mohl bys chytit suchou nemoc."

"Toho se nebojim, ale koleno me rano bolelo, dal jsem si na ne arniku, ted' je to ut dobfe."

"Uka2, podivain se na ne!"

Lad'a vystreil nohu zpod pefiny a babieka zkuAene ohmatavala koleno. "Otekle neni, trochu teple je mak to je asi od toho pejdeg, zabalim ti je zajeei ki121, aby ti nenastydlo. Zeptej se u materialisty, koupil-li by hefmanek, mam ho tii pytle, same palieky a Fepiekii le tarn take dva pytle, prodala bych mu toho polovic, a koupila bych ti boty. Ty tve jsou tit velmi chatrne, zhnu s nimi nepfebude§."

"To ne, babieko, tede mi do nich a myslim, ze u2 nebudou dr2et pfiAtipek, kilt2e je kolem cela rortrhana."

Babieka vzdychla, poditala, co musi koupit a jak se zeschnou jeji zasoby koteni, rid dostane padesat korun na Lad'ovy bay. Bylo to ted' zle, jeete Toni poslal bSlvalS7 zamestnavatel Lad'ova otce balik 'Sate a dvoje start! boty, vzpominal verneho slutebnika, kterY pFi vaeni mandeld pod forou, ktera se na neho pieko tila, zahynul, ale ted' byl pan prye, prodal dyer i cihelnu a na nejake uleheeni nebylo nadeje.

Lad'a se rychie ustrojil, snedl pole yku, streil krajic ehleba do kapsy, koteni pro pana, uditele vtesnal pod 'what a wee' ven do chla.dneho rina.

(Pokradovini.)

Nemame tolik dejinnYch velikanri, abychom je mohli svevolne nidit v dobe nerozvatnosti, jako se to deo s Masarykem. S jeho nazory neni =trio vypotadat se demagogickYm poldikern nebo s hulvatskYm einem tak, jako neodstranime z delin naroda jeho jrneno a preci. — 13razda.

stream 10.

ADRESAIt TAJEMNiKt kAD1r1.

Slovanske Podporujici Jednoty SLAW Texas.

Hlavni Utadovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas Stepan Valeik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik. Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, teetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Temple, Rt. 4., Texas.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekaf, San Antonio.

Tiskoq .dbor: Jos. Horfiel, College Station, J. J. Kru ginskY, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. HrueAka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

S. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schftze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Haylieck - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. SchlIze 2. nedeli v mesici.

6. Moray sti Bratti - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schtze 2. ned. v mes.

7. Rovnost. J. J. Krupa, Rt. 1, Caldwell, Tex. Schfize druhou nedeli v 8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schuze 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schuze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bada. P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schfize 2. nedeli v Ines.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schtize 2 nedeli.

16. Bila Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tteti nedeli v mesici.

17. NovS7 Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schftze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Dike, - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schlize druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY -- Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schuze prvni nedeli v mes.

22. Jifi Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kadY tfeti mesic.

23. Nova. Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtze 2. nedeli v mesici.

24. 6eskST Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Milton J. Trlica, Rt. 1, Box 110, Skidmore, Tex. Schiize 1. ned. v mes.

27. Pokrok Moulton. Joe ZaveskY, Moulton, Tex. 28. Karel Jonai - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. &Mize 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Campo. Texas.

Rt. 1. Schtze prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli ka2. 3 mesice.

32. Naeinec. F. J. Schiller, Rt. 2 Box 123, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovaneti Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nove May - Elk. Adolf Mach. Rt. 1, Axtell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

36. West - West.. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schtze 2. stfedu v mesici.

38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Sen. ze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsky, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schilze 2. nedeli v mend.

42. Moravan. John Matta, R. 1, Brookshire.

Schuze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. CeS'ti Bratti - New Ulm. Fr. Langer, New Ulm, Tex., Star Route. Schtze 2. nedeli v 45. Vlastenec. J. H. Eleik, R. 2, Yoakum, Tex. &Mize druhou nedeli v Laski, 46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schilze prvni nedeli v mesici.

Ve stkedu, dne 1. imora 1939.

93. Karnes. F. L. PustejovskSl, Hobson, Texas.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. Schtize druhou nedeli v mesici.

4, Box 151, Temple, Tex. SchAze 1. nedeli 94. Dennice. T. J. Pedena., Wheelock, Texas. v mesici.

48. Vytehrad. Dan Cuba, P. O. Box 172, TaySchuze prvni nedeli v mesici. lor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes., odpol.

95. CeskSr Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

49. Pokrok Roweny. Vacla y Kvasnieka, Rt. 1, 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Rowena, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

Schuze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 97. Placedo. Joe L. ElSik, P. 0. Box 105, Da 27. El Campo. Texas. Schtze 1. ned. v raft.

Costa, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, 98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Texas. Schfize druhou nedeli v Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

99. Radhatt. Henry Spanihel. Hallettsville, 53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

Ulm, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

100. Pokrok Mlade2e. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schilze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

54. Jaromir - West. Emil W Popp. Rt. 2, 101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Abbott. Texas.

Gainesville. Schfize druhou nedeli v roes.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis Svaeina, 102. Hvezda MladeZe. Mrs. Antonie Adamek, Penelope, Rt. 1, Box 55. SchAze 1. nedeli Rt. 1, Taylor, Texas. v mesici, o 2. hodine odpoledne.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Rudolf Schtze tfeti nedeli v mesici.

Severa, Corpus Christi, Tex., Rt. 1, Box 54.

104. Svatopluk 6ech. A. Klockmann, Eagle Lake.

Schfize 2. nedeli v mesici Texas. Sebiize 2. nedeli v mesici.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., 185. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Gonzales, Tex. Schilze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. MatUSek, R. 1, Wharton.-Schuze druhou nedeli v mesici.

Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

106. C- echo-Moravan - La Grange. Fr. Doeekal, 59. Bratii Jihu. F. A. Woige, New 'Ulm, Tex. La Grange,. Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

Schtize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vaiina, Rt. 1, box 76 Schtze druhou nedeli v mesici.

East Bernard, Te. Schfiz 2. ned. kai. 3 mes.

108. Jiff. PodebradskY. J. 5. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize prvni nedeli v mesici.

61. Vesmir Floresville. Ad. Mieulka, Rt. 4, 109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger Box 183, Floresville, Tex. Schine 1. nedeliv mesici; etvrtletne.

Schuze druhou nedeli v mesici.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 110. Jan RosickY - Kaufman. Steve 8t'astnSr, Ave Q 1/9, Galveston, Tex. Schtze 1. stieRt. 2., Kaufman, Tex. Schilze 1 ned. v Ines. du v mesici.

Lii. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Schfize 1. nedeli.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe 112. F. B. Zdrilbek. Petr Listak, Damon, Texas.

N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtze 2.

Schilze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp. nedeli v mesici.

113. Svepomoc. J. F. Lukaeik, George West.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak, 114. VS7zovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, La Grange, Tex., Rt. 1. SchAze 1 nedeli.

Richmond. Schtize druhou ned. v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Album Balcar, 115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood.

Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

Schtize druhou nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa - Waco. John 8imeik, 916 116.

Rozkvet Cookes Point. John Toupal, CaldNorth 27th str., Waco, Tex. Schtze 3. newell. Schtize 2. nedeli v laps. 1. h. odpol. deli v mesici.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robs67. Bratfi Svobody. Alois Dybala, Schulentown. &haze druhou nedeli v mesici. burg, Tex. Schuze 1. ned., o 2 hod. odpol.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

0. Box 587.

Schuze druhou nedeli v mesici dopoledne.

119. Slovanska PfilOitost. F. L. Gregor, Rt. 1, 69. Nova Osada - Cameron. J. A. Du gek, Rt. Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

3., Box 7, Cameron, Tex. Schilze 2. nedeli.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Cald70. Laskavost - Guy. John J. Zemanek. Needwell. Schuze druhou nedeli v mesici. vine, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

121 Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi71. Novy Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned. ner. Schaze prvni nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 122. Nova, Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

1, Cameron. &haze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wa'gek-, R. 3, Seymour.

123. Veeslovan. Dom. Vydr2"al, Flatonia, Rt. 3, Schiize prvni nedeli v mesici.

Schuze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, 124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Tex., Rt. 4, Box 72.

Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Luka2, Box 36, Westhoff.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, BartSchuze druhou nedeli v mesici. lett. Schtze prvni ned. v mes. kat- 0 3. m.

126. DubovY Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, 76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kfiian, Texas.

2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schil128. Bratrske Spojenl. Frank Vanek, Rt. 5, ze 2. nedeli v mesici.

Mart. Schuze druhou nedeli v me.sici.--77. Hvezda Praporu. Raymond Pfibyla, R. 2, 129. Ladimir Klacel. Paul Matejka, Wheelock, Bomarton, Texas.

Tex., Rt. 1, Box 21. Schuze 1. nedeli v mes.

78. Dobrota. John Dorilak, Jourdanton, Tex. 130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gla, 5536 Richard Schuze prvni nedeli v mesici.

Str. Dallas, Tex. SchUze 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, KruSinskY, Rt. 1, Corpus Christi: Texas.

Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

SchOze 1. nedeli v mesici.

132. Svatopluk: J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., 80. Tyr - Holland. Tom Hunka, Rt. 2, HolRt. 3, Box 29. Schfize 2. nedeli v mesici. land, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dres81. Rozkvet Rule. August Teykl, Needville. sler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schaze druhou nedeli v mesici.

Schuze 1. nedeli mesici.

82. eechii. Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

134. Brattejov. Chas. Machac, Crowell, Texas.

2. Ennis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, 83. Srdce Jednoty J. V. Frnka, Columbus, Tex. SchAze 2. nedeli v mesici.

- Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

136. Liberty, Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jei. 3516 Schtize prvni nedeli v mesici.

So. Fitzhugh, Dallas, Tex. SchUze 3. ned.

137 Lilie. E. J. Trochta, Louise, Texas. Schfize 85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weidruhou nedeli v mesici. nert, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tem139. V Boji za Svobodu. Miro Svoboda, Danbuple, Texas. ry, Tex. Schfize 2 nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. Mrs. Emilie Mladenka, 87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, Rt. 2, Hallettsville, Tex. N. 2nd str., Temple, Tex. Schilze 2. etvrtek 141. Cechoslovak. Jos. Ta gka, R. 1, Sealy, Tex. v mesici v tifadovne br. A. Kacife. &haze prvni nedeli ka2deho ttetiho mos.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 142. gtefanik - Houston. Frank 2aludek, 1514 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schilze 1.

Bingham St., Houston, Tex. Schuze 1. ned. nedeli v mesici.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. 89. RiliovY Dvar - Rosebud. Mrs. Agnes SkuSchuze druhou nedeli v mesici. pin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schtize 2 nedeli.

144.

Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Scht90. Slovanska Sdru2eni. Frank Pustejovskfr, ze druhou nedeli v mesici.

B. 76, Tuxedo. Schuze 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Frank Hegar.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. LogVak, Box Penelope, Tex. Schfize 1. nedeli v mead 306, Crosby, Tex. Schuze prvni nedeli v ye 2 hod. odpoledne. mesici. dopoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas, 92. Svaz Cechosiovanii - Fort Worth. John Schilze 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. SchUze 2. nedeli v mesici.

(Dokoneeni na strane 11.)

Ve stiedu, dne 1. fuiora 1939.

SudetskY tisk pro smirnou mentinovou politiku Karlovy Vary. - Zdejei Deutsche Tageszeitung" zabYva se ye svem tvodniku situaci mentin v Nernecku a Cesko-Slovensku. ' Zdflrazriuje, .2e se Nemecko chova ke sve nove Ceske meneine naprosto korektne a tie i Ceske listy uznavaji, .2e na pt. titska, "Winterhilfe" jest dobrodinim i pro Ceskou meneinu, ktere. dosud nepoznala tak velkoryse dilo. Nezamestnani 6eSi dostali okamtiite praci na staybach titskYch dalnie a Ceska meneina muse veude mluviti ye svem matetskem jazyku. "Tyto i 6eskYm tiskem uznavane korektni, ba ptatelske vztahy Nemecka k nenemeckYm narodnim skupinam," konei zminenY easopis svfij 616.nek„ "dava smerodatnYm nerneckYm mistum bezpochyby moralni legitimaci k upomince, tie i Mad'arsko a Polsko nesmeji na jinonarodni mentiny vyvinovati tiadnY tlak nebo dokonce je utlaCovat. Doufame, tie teto upomince se veude spravne a vas porozumi. Konflikty o narodni meneiny mohou, jak jsme to sami zanabYvati hrozivYch forem a ptibehy, ktere se odehravaji na mad'arskYch a polskych hranicich, naprosto nejsou s to, zlep8iti mezistatni pomery, jak chtel videnskY rozhodel soud." Ve stejnem Cisle uvetejnuje karlovarska "Deutsche Tageszeitung" tudnYm pismem Utedni prohlaSeni tohoto zneni: "Z kruhu obyvatelstva byla opetovne fitadftm zaslana anonymni oznameni. Sdeluie se proto, tie anonymni oznam.eni a ptipisy fdady zazadne nevyfizuji. KrajskY rada Solimann o. z."

Seltvl se bude psit jen s velkYm S. Dr. Jiti Haller uvetejtmje v eisle Sokolskeho vestniku Clanek "Jak psati jmeno Sokol", vyklada, v nem zmeny, jimiti proela pravidla po teto strance a konal, ze se nestane tiadna chyba, kdy Sokolove a sokoisti pracovnici budou psat jiti od Noveho roku 1939 Sokol, Sokolstvo, Sokolice, Sokolik s velkYm S. To vtak neplati o vYrazech sokolskY, sokolovna, sokolnik, sokolstvi a podobne, jestlitie nejsou alsti vlastniho jmeno. S koneenou platnosti rozhodne o veci koneene vydani Pravidel Ceskeho pravopisu. Ptislutna komise vtak jiti rozhodla o \red tak, jak uvedeno a nebude jiti sveho mineni Uhli na Roudnicku?

Roudnice. V dneeni doll* kdy yeAkere naee hospodatstvi trpi znaenYm nedostatkem uhli, bylo by v zajmu celku nejvYS idelno poveimnout si bide noveho objevu uhli na Rouclnic ku, jehot existenci zjistil prave pied rokem bariskY inZenYr a soudni znalec J. Chour z Usti nad Labem a majitel piskovny Jaroslav Ttebicky z Hnevic u Roudnice-.- K hledani uhli dal podnet nalez kousku uhli pit hloubeni za,kladft pro nove zdymadlo ve Hnevicich, dale nalez uhli ye gterkovne, kde se bral 'Kamen pro stavbu trati a tada jinYch irkazu. Take psi pokusne vrtbe na pozemku J. Ttebickeho krome odpovidajicich hornin byly nalezeny take kusy derneho uhli. Podle znaleckeho nalezu jednd se o uhli eerne neb kamene &bre kvality ✓ solnejti batelni sloji, ktera se nachazi na dost rozsahlem katastru obce Hnevic a Radio.

Neni ovtem je gte jisto, je-li pramen tak vydatiV, aby se teiba vyplatila.

Dr. Tiso a poslani slovenskSrch dfistojnikii.

Na spoledne veeeti, davane ministrem Sidorem, hlavnim velitelem HlinkovYch gard, u ptiletiitosti kursu pro vYcvikove dustojniky IllinkovYch gard, zastupoval ptedsedu slovenske vlady dr". Tiso poslanec Stano. Pteeet1 projev mirlisterskeho piedsedy, v norm se pravi mimo jine: "Dnes stoji pied mann ptirozend idea samostatneho naroda slovenskeho, idea vitezna, ktere. ye svem politickem snateni nepottebuje nasili a tedy ani militarismu. narodni postup nesmetuje proti nikomu, nechce nikoho znasilnovat, ale chce utvotit, posilnit a zachovat jen svoje. Prato vy, sloveneti nebudete v narode representovat nasilnickY militarismus, ale pestovat ducha vojenske pohotovosti, chladneho a razneho dinu, ducha obetavosti, a postupu z posice za posici, krok za krokem za vYstaybou vlastniho statnihO tiivota slovenskeho."

VESTN K

EA, FE SKA Weisswasser.

Obec Svetla pod Je g tedem dostala fitedne nove jmeno: Weisswasser. Proslavila ji ye syYch romanech a povidkach Karolina. S yetla, ktera odvodila od pojmenavani oboe svilj pseudonym.

- Pohranieni savory v zabranern Uzerni byly Novem roce a po nem sveciky srdeenSich shledani ptibuznYch a znam3ich, jet, nova hranice od sebe oddelila. Lid& kteil nemaji motinost navzajem se navMivit, ptichazeji alespon na hranice a pieji si do noveho roku lepSi, S't'astnejM tiivot.

Stejnokroje schvaleray.

Na schfizi fisttedni ptipravneho vS7boru strany Narodni jednoty byl schvalen navrh stejnokrojil pro potadatele Made Narodni jednoty. Budou to vysoke eerne boty, tmavomodre jezdecke kalhoty, svetle Bede kosile, tmava kravata a tmave eeda bluza vojenskeho Odznakem bude na pasce vyeitY svazek SvatoplukovYch prutfi, svazanYch stouhou v narodnich barvach.

Nejvy:§M Nora.

Po zabrani Krkenot byl za nejvytti horu v Oechach povatwan <Aavornik, vy4)10 1065 Javornik veak toto prvenstvi neuhajil.

Po proputteni Ceske ob•:e Stachy, ktera pti zaberu byla omylem obsazena Nemci, uvolnilo se na Strakonicku i turna yske ptedhoti, kde nyni nejvytti hora Oech, Churanov, vysoka.

1122 metro.

Legionat hleda piedky sveho rodu.

V fiterS7 dne 17. ledna konala v Pratske Plodinove bursa desatou, jubilejni, volnou hromadu "Jednota starch deskYch rode". Jeji Usili ;upevnit narodni uvedoineni ptesnm poznanim ()sun ptedbelohorske tlechty a pobelchorsk3"7ch gtvancil potkaYa se vtude s porozumenim. Jednote se hlasi novi a novi elenove, ktetl mohou Fled,-;vat deliny sveho rodu at do 17. a 16. stoleti. Cirri tak s laskou. Jeden z nich pite o svYch zkueenostech: - "Jako chlapec bYval jsem u sveho dedy v jitinich Oecha2h. Pamatuji se, jak katclY yeeer zastiral pedlive okna a pak, kdyt uz nikdo nepovolany nern.ohl byt svedkem, vyrial z ptistenku starou za glou bibh. Jette s babiekou mne z ni stfidave ptedditali a lined take vykladali evangelium. Nekdy Yyjimali z ptistenku jette take druhou knitku, rovnet jit velmi setlou..Byla psana tvabachem a babieka mi o ni tikavala, te je to kronika o natem rodu. - Oba opatrovali knihy jako oko v hlave a ptisne mne napominali, abych o nich nikomu nevypravel. Ve voliVch chvilich me decia braval na vychazku smerem k bechyfiskernu panstvi. Zatli jsme pokatde na nejvytti vrchol v okoli, abychom mohli dohlednout co nejdade. Pak mi dedeeek tikaval: "Pohled', Jeniku, o to ytechno byl nag rod po Bile Rote ptipraven. Vim to od sveho otce a dedy a take nate kronika o tom pita." Byl jsem jette piili g malt' a nebral jsem declovy feel na velkou vahu. Nerozurnel jsem jim. Za to jsem tetce nesl, te se ml chlapci pM hie vyhS, bali a nekdy na mne posmetne volali "helvit" nebo "pismak". Kdyt jsersl si doma stete,val, tikal mi deda: "Nic si z toho nedelej! At doroste g , poznat, te jsme nikomu nie zleho neudinili a prof nain tak kikaji." Kdyt jsem meal chodit do gkoly, Oda i babieka zemteli.

Otec pak na ptani znameho venoval bibli i kroniku museum a s nimi take krdsnr blatenskSi kroj, kterY se v rodine uchoval. - Pozdeji jsem Po knihach patral, ale ut jsem je v museu nenatel. Snad je spravce dal jinemu fistavu. V race 1919 jsern se vratil jako domobranac z hallo a slontil jsern posacikou v Pizni. Tam se mi dostal do ruky Jiraskfiv almanach o starch eeskVch rodech. nazi jmeny, jet Mistr uvacii, bylo take nate jmeno. Jirasek nabada, abychom sami patrali po delinach syYch rodil a proto jsem se o to sam take pokoutel. 2e1, te jsem na farnich fitadech, kde se uschovavaji matriky, nena gel dostateeneho parozumeni." - Zajem o rodinne krzniky ukazuje tivou ldsku nag eho lidu k narodnim dejinam.

Strana 11.

Pro vlastiii 'Ceske lidi bude misto.

UmisVava,ni na gch hranieatfa ptinucenSieh opustit pfidu na geho pohraniei, provadi se velmi energicky a posorne. Bylo by na g narodni hanbou, kdybychom pro ne u sveho eeskeho stolu, byt' skromneho a ochuzeneho, neu-delali misto. Ueitelfr bude poutito tam, kde z jedne poeerne tidy se udelaji d ye oddeleni. SvC?i se jim vVchovna, Cinnost v pracovnich avarech.

Prosperujici podniky a obchody budou vybidnuty, aby hranieate ptijaly. obchodni dam 504 zarnestnandi, unese jich podle mineni iodpovedm;Th mist i 510. Hlecla se pro ne i misto v obecnich a cirkevnich slutbach. Mestu s jednim hiloitovem (Turnov) byl ptidelen z tad vystehovalcil druhSr hrobnik a pOd. Zatim je spracovana'statistika, stoa etyticeti tisic vystehovalcil ze zabraneho fizerni. Z tohoto poetu je obrovska vettina 114.577, to jest 81.84 procent, dobrch Cechu. Nemcil z nich je 11.647. Osob tidovskeho nabotenstvi, bez rozdilu, zda se hlasi k narodnosti desk& nemecke, polske Ci tidovske, je z nich 14.925. V onom poetu 140 tisic vystehovalc0 jsou zastoupena vtechna povolani: delnici (pornerne nejvice), rolnici, tivnostnici, vefejni samestnanoi i svobodnd povolani. Jinon'arodnim yystehovalcum ze zabraneho Uzenii bude umotneno rialetite vystehovani za hranice. Vystehuji se a hledaji se vtechny formy, aby timto vystehovalectvim byl nag h:spodaiask,f7 zivot, hlavne export, p p -silen,kovab.Jdt,yiovsehovalci, kteM se rortrousi po svete, neagitovali a nepracovali tarn proti nagemu v1c7vozu, ale aby pracovali a agitovali nebo se stall ptimo odberateli,siriteli nebo prostteciniky nageho vSrvozu.

Slovak o Sokolu.

"Slovak" pita "Sokola nik viac neolonovi. Jeho era na Slovensku pre gla. Neotivujte mrtvolu." Odsuzuje, te "co rani s briadkami od Sakola si myslia, te Sokol se akosi nechce podrobit'." 0 tom, je-li konfiskovanSt sokolskS7 majetek soukromSim vlastnictvim, nebudou se pry Siovaci s niltS7m radit. Protesty a. soudy, vedene Cs. obci sokolskou, jsou pry take mare. Sokol byl pry rozputten proto, ze ye spolcich byla nadprodukce. Hlinkova garda prST povede telesnou vSrchovu moderneji, nebot' "dormo nam bude rozpra yat', ze ludia s yell3"mn svalmi a zakrne&n telom vykonajil na vojne viac, ako zdatni gardisti."

Ptipravy- k optovarti.

• V zabranYch obcich ptipravuje se eesk,c7 tivel k optovani, ktere se bude konat v nejblfigich mesicich. Ve VelkYch Hamrech a Pla y-eh se prozatim ptihlasilo k optovani. na 3000 lirli.

Do konce btezna poeet je gte stoupne. Nemecke Utady se snail usmernit pohranieni styk na nejmengi miru.

(DOKONCENi ADRESAitE SE STRANY 10.)

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli.

148. Elmaton - Blessing. Jos. PeAak. Blessing, Tex. Schaze prvni nedeli v mesici.

149. Tomas' Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidueek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schuze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry HoleS'ovskY, P. 0. Box 505.

Wharton, Tex. Schfize 1. nedeli v 152. Pokrok Agua Duke. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Schfize prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Elle§, Lasalle, Texas. Schulze druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Ft. Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Tex. 155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown. C. H. Goerig, lsaytowna Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. Texasl4r Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schnze 1. nedeli.

159. Rosenberg. Miles PodlipnS7, Rosenberg, Tex. 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourflanton.

Tpxast. Rt. 2.

162. Pokrok Brazoria. Albert Jet, Rt. 1, Box 39, Iowa Colony, Texas.

strana

Credal Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Stan Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Ass*. ciation of State of Texas.

REDABTOR---FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele Publishers ECHOSLOVAS PL(EL, West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.511 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamkg, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation of say Czechoslovak Weekly in South.

VSrmluvne eislice spolkti R.V.O.S. a S.V.P.S. Neprehlednete v tomto eisle finaneni zpravu krajanskYrch svepomocnY7ch spolka — Rolnick' Vzajemne OchrannY7 Spolek a SlovanskY vzajemne pojikujici Spolek. RadostnY7 rozvoj techto krajanskYrch organisaci dosvedeuje hospodatskou proziravost Oechoslovakti v Texasu, smysl pro svepomoc a koneene dtikaz rodove uvedomelosti a z ni plynouci pospolitosti. Na'S lid ptikSi do Ameriky z tech, ' Moravy a Slerska, ptines1 si s sebou nektere vlastnosti, ktere Cechoarneridany v teto nove vlasti slechti. Jsou to pracovitost, vytrvalost, trpelivost, p •ieinlivost a Setrnost. Nast krajane, kteti se usadili na farmach, prave temito vlastnostmi docilili, 2e z divoke prerie nebo lesa vytvotili laxly firodnYch poli, na nich2 rozumny'm hospodatenim zlepSili sve postaveni. Toho padriS7m svedectvim jsou ty pekne upravene, moderns zatizene farmy. V eetnYrch mistech, kde dnes ztime pekne Ceske farmy, pied lety zkouSeli hospodatiti jinonarodovci, ale zanechali toho, vymlouvajice se, 2e na torn nemohou udelat Zivobyti. Po nich prisli nak lids a jejich zkuSenost, pracovitost a rozSafne obhospodatovani pady dokazaly, ptiainlivosti a trpelivosti jest moZno z ptioly dobyti nejen chleb, ale s pomoci hospodarnY7ch eesky'ch ten domoci se i pomerneho blahobytu.

Lela k pride jest ildu naSemu vrozena a i ten delnik, kterY7 jest nucen 2iti v meste a hledati iivobyti v dilnach a tovarnach, nejprve zatotth po torn, aby mel svilj vlastni domek a pti nem zahradku. Dalk vlastnosti, ktera, Slechti Gechoameridany, jest jejich laska k matetske teei a vSemu tomu, aim se projevuje. OvSem, to kaklp narod ma tee svuji rad, ale snad u Zadneho neni laska, k rodnernu jazyku tak pevne zako •enena, jako u Cechoslovakti. Snad proto, te tea naSe byla tolk prondsledovana, tupe• laparia, to nak praotcove k na, ponitnvana a S ni pevne ptilnuli a tu lasku k matetkine zdedili jejich deti a ty ()pet vStepovali ji novYnn a novym pokolenim, at koneene po urputnYrch bojieh byla na§e tee opet vyzvednuta, po tti sta let ujatmenY7 narod domohl se samostatnosti a byt' loriska tragedie Osl. republiku tace postihla, Cechoslovaci nezahynou, v zmenS'ene vlasti svorni, krisi poudeni i zoceleni — pteekaji zmatek doby a budou vedne titi. Laska naSeho lidu k matetske •eei projevila se v nove vlasti a dosud se projevuje rfiznyan zpilsobem. Byla to prave laska k Ceske teal, ktera, v osadach stavela narodni, spolkove sine, pekne chramy a h •bitovy a dala vznik nakrn podpiirnrn organisacim a spolkiim chranicim proti Akodam vzniklYrin ohnem, bleskem a botiti. Kolik si to vyZadalo ochoty a obetavosti skoro ptikladne!

A jak musime byti vdeeni nag im pionY'rtim — zakladateltim dnes mohutnS7 ch spolkti, v prve fade nak S.P.J.S.T.! Z malYrch organisaci stoji tu dnes tada poeetne i finanene silnSTh jednot a spolta, z nich R.V.O.S. a S.V.P. podavaji kra-

VESTNIK janske vetejnosti ptesnSi vSikaz sveho stavu. Z poeateanich osmi zakladajicich elenti R.V.O.S v roce 1901 stoji tu dnes svepomocne teleso skoro s osmi tisici elenti s celkoNdm pojiWnim za $15,669,925. V uplynule dobe pasobnosti vyplatil R.V.O.S. naSim lidem vice net jeden milion dolaril na Skody zpilsobene. Druha eeska organisace S.V.P.S. behem nekolika let vyrostla z detskeho fidobi do zralosti midskeho veku majic dnealem na $4,000,000 poji'Steni a zalohy $59,000, aekoli zakonem poladovane. reserva mela by dosahovat jen $40,000. V Cervenci t. roku kond tato yzajemna ochranna organisace sviij etvrtYr sjezd v mesteeku Rosenberg. Neni tteba vyzvedati, to rozvoj techto krajanskYrch spolku je htejivYrm zadostiutinenim v'Sech spoleenY7ch elenti i cti vedoucich itredniku, vy§lSrch z tad naSeho lidu, kteti poctivYirn ntieinenim, sveclomitS7m konanim svY7ch povinnosti vedou mohutne organisace pies zasahy doby stale v3-7Se a mohutneji. VY7kazy toto tvrzeni dosvedeuji stavem elenstva i mohovitosti reserv.

Vytladi umela vlakna spotiebu ptirodnich surovin? Mezinarodni svaz ptadelnikti uvetejnil eislice o spottebe umele viny, hedvabi a pi-4Th tkanin. Rayonu vyrobilo Japonsko 326 Tiber, Spojene Staty 312 mil. liber, Anglie 119 mil, Nemecko 125, Italie 106, Francie 51, ostatni zerne 121 mil. liber. American Viscose Corp. zavjirobu v nove tovarne v Zapadni Virginii, aims stoupla vjrroba umele viny v Unii na 25 milionfi liber roans. Spoleenost stavi druhou tovarnu; po zahajeni provozu stoupne celkova, vj7roba na 50 mil. libe..r roans, ale proti celkove americke spottebe surove baviny jsou to pouha 2 procenta. Budouci vj7voj vjrroby umelj7ch via.- ken nelze spolehlive ptedvidat. V zemich bohatjich na suroviny bude jiste rozhodovat ohled na ptirodni vkrobky. Ale i zde dochazi k zajimav3im rozportn. V americkj,ch laboratotich byly skoneeny pokusy s vjrrobou umele viny z kaseinu. Net v.Vroba umeleho vlakna z mleka se potka s mocnjrm protestem producentil viny a zajiste i bavinala. Mlekati pochopitelne budou pro zavedeni a rortiteni noveho prtnyslu, producenti ptirodnich surovin (baviny a vlakna) budou na strane opatne. Holandsko, Poisko a Lotytsko maji o tuto vjrrobu velkjr zajem, jejich mlekatskji prilmysl by ji ziskal. Pozoruhodna je take vj7roba sojove umele viny v Japnsku: je pevnejti a isoluje lepe net ptirodni vina a vST -robniakldyjsu10procenti.Dsj'Ste nelze prorokovat, jak dalece umela vlakna vytlaei spottebu ptirodnich surovin, je fSak jisto, to ku pt. vS7voz americke baviny do ciziny nikdy nedostouprbSrvale vfSe, naopak, bude rok k roku nffSi a niMi. Zavedeni tizene produkce baviny bylo prozirave — i kdy se to mnoliSm lidem protivi. Na S'testi, oponenti tizene produkce baviny neptinaleZeji do ttidy nY7br2 skupin s ba ylnou manipulujicich.

Neklid Francie po pidu Barcelony. Chamberlainova politika "mir za kaZdou cenu" dostala se padem Barcelony do svizelne situate. Mussolini povaIuje viterstvi generala Franca za viterstvi italslq.ch vojsk, jicM v fadach povstalje velkYi poaet. Il Duce za podpory Reichu hodla kouti telezo, dokud v sedle francouzske a britske vlady jsou lids, kteti v Mnichove obetovali '6esko-Slovensko, hanebne opustili sveho spojence a bez jedineho nemeckeho vj/sttelu nechali Csl. republiku vytaditi ze Aachovnice evropske politiky. NemeckYr vlk obetovanim 6esko-Slovenska nebyl uspokojen, dravci v podobe diktatorn tenou se za daltim lupem a stateckemu Chamberlainovi stejne jako Daladierovi potind bkti horko. V tele fatisticke Italii rozmahaji se demonstrate, vyznivajici v potadavku francouzskeho fizemi v severni Africe. Nov italskjr nacionalismus, kterj7 sleduje velke imperialni tile, tadd durazne, aby sto tisic italskrch ptisluSnikti v Tunisu, bylo vydano Italii.

V roce 1881, kdy Francie obsadila Tunis, bylo v zemi usazeno na 10,000 Italti a 700 Francouzil_ Podle fitedniho odhadu z roku 1937 tije nyni v Tunisu 2,608,313 obyvatelil, z nicht' je 2,395,108 domoroda. a 213,205 Evropant. Vzestup francouzskeho obyvatelstva v poslednich letech je velmi znaenYi, ale neni zpiisoben ani zvS7S'enkm ptistehovalectvim z Francie, ani zvfAenou porodnosti. Zasluhu o rychle rozmno2eni francouzske krve maji dva dekrety z roku 1921 a

Ve stfedu, dne 1. finora 1939.

1923. Prvni dekret stanovi, ze pro francouzskon ptisluShost mohou optovat vtechny deti z evropskSrch rodieti, jestlfZe alespori jeden z nich otec nebo matka — narodil se v Tunisu. Druby dekret ureuje, to kaZdY7 cizinec po ttiletem pobytu v Tunisu mute Wit prohlaten za ptiob teneho Francouze. Nasledkem techto opatteni 40 stoupl poeet Francourti v Tunisu asi o 30 tisic. Tento poaet dale poroste, protote s opei jsou spojeny lakave vkhody, kterjrm neodola ani mnoho Italti.Skuteanj7 pomer obou hlavnich narodnosti v Tunisu je tento: 70,000 Francoumi, 130,000 Italfi. Tunisia otazka po padu Barcelony mute vykazat rychiST a pfekotrijr vjwoj, nad eimt zvlatte Francie trne v rozeileni, stupriovanem sensatni zpravou o vojenske smlouve Nemecka a Italie, ktera byla podepsana na jaIT 1937. Die teto smlouvy jeden bod stanovi "Kdyby jedna z obou stran videla, to s pomoci a podporou druhe mohou bj4i spinena jeji o rozeiteni jejiho fizemi nebo vlivu, ma pray° tadati vhodnou podporu sv3'7ch snah o rortiteni fizemi nebo vlivu. V ptipade, *te by jedna z mocnosti byla napadana jednirn nebo vice staty, musi se druha strana pokladati automaticky za valeeneho protivnika Utotnika nebo vtech fitodnikti."

Kolo tisiciletych dejin se toeilo. Od tisicileti til deskyr lid v okupovanem fizemi a v hranicich stvotenj7ch Bohem. Z velke viry pomahali asi Ceti Risi jednou — je to ut devet set let — za Vratislava, po druhe za Viadislava Bedtichu Rudovousovi. A tak urputne, jak vypravuje Palack', ze "zname bubnovani Ceske bylo k hruze a omrateni neptatel". A jindy byli s Wind jinde pfi jinem utkani a °pet jindy zase proti nim.

Ale udem deed. kralove stavali se i cisati nemeckS7rni a za jejich panovani nebyly to zrovna zle doby pro Rik Jak kdy se kola sveta todila.

Ale vtdycky Ceei men s Nernci co cleat, at' tak Ci onak. NebSrvalo fZiM k neprospechu, dovedlali Cechinn znatelnSrm skutkem, jdoucim k jejich srdci jinak net studena ocel note, uleheit, umotnit a otevtit jejich velkou viru a dobrou vtli. Mela-li je silne, svoboclne a v pinem rozmachu spit po ruce net zarputile a svazane do nehybne studenosti pod nohou. Nebj7valo vidycky pro jednu stranu dobre to, co pro druhou bylo Apatne. Nejlepe bj7valo obema, kdyt se se Ali na veci, ktera obema byla dobrt, spoleent, nebo tpatna take spoletne. Je nebezpeene, phjde-li star' prach do jette tive, krvazejici Ta zeje na teskem tele, ktere bylo Uskoene ptateli odzbrojeno, dtiv net mohlo dat rozhodnout testnemu boji mute s mutem. Co a Cim se techoslovaktm umotni, aby zasuvky jejich sta1-S/eh dobrYrch ptedsevzeti mohly bjrt k obecnemu utitku zase otevteny? Oni ut nemaji, co by za to mohli dat. Ochuzeni o vte, z Ceho lze jeobet' na obecne dobro rozdavat sts (cot neni uz jejich obetovani v dejinach bez pkirovnani?), nebudou ptece jen se znat, pokud se utivi, k prosbe tebrakt, Cekajicich za dvehni na milodary. Kdyby tak bylo, byla by to rana z milosti. A na nitem, ale pranitem by jim ui nezaletelo, ponevadt by po ni ut vubec nechteli Mt. Ta otazka, stars a zase se vracejici, zustiva nema a nezodpovedend: "Kdo a jakjnn znatelnjm skutkem, jdoucim k srdci jinak net studend ocel note, dovede 6echam umotnit, uleheit a otevtit jejich velkou viru a dobrou Cloy& pro sve, ktere mel rad, teprve kdyi je jednou ztratil, udelal by po druhe vieehno na svete, kdyby je tu zase mel.

a

Evropa stoji pied vaineigi krisi, net byla deskoslovenska, krise minuleho zati. Dle veech znamek se hrozici krise bez ()heti Francie smirne nerortag. Podzim 1938 vyfe gil otazku steedni Evropy, letoeni jaro bude Petit otazku Sttedomofi. Jednu velkou bitvu Francie ut prohrala; ztratila v ni pul druheho milionu zclatnSrch vojakil (Oechoslovakft), vyzbrojenS7ch stejne znamenitSmi zbranerni, jako duchem, kteti fill-obrovsky Verdun v srdci Evropy. Protote tato bitva byla rozhodnuta bez jedineho stfelu, ye Francii se radovali, zatim co z tehot dirvodu Cechoslovaci, zatinajice zuby, slzeli.

Krisi si tak Francie dala ntenest na sve vlastni Nemela dosti sily, aby uznala pray° svS7ch pfatel. Sotva bude mit vic sily, aby ste.la pevne tam, kde sama postrada dostatek sveho viastniho prava .. .

Ve slikedu, (Inc 1. finora 1939.

Nak podnikava. generace. Mlade myslici hlavy poniahaji k mobilisaci nateho prilmyslu a vynalezaji nova testy, smetujici k rozbehu za halejicich kol a koleeek tovaren. Tak ku ptikladu prvni podnet pkinesla automobilka Dodge, ktera zahaj/la vYrobu zvla gtnich nakladnich vozu, do kterYch se da vhodne uloziti zatizeni spravkatskYch nebo vYrobnich pojizdnych dilen. Prvni objednavka na 50 nakladnich vozu ptitla od "Repair Brigade of Michigan Bell Telephone Co.", ktera svou telefonni pojizdnou brigadu organisuje jit ye 12 statech. Dalti objednavky ueinila "Swift Corp.", zajistivti si 30 pojizdnYch vozu pro dilny uzenatske a konservni. Jarmanova Spoleenost objednala pro svoje obuvnicke dilny 30 vozu, pro autospravkarny 50 vozu a pro krejeovske dilny 40 vozu. — Rortiteni vYroby pundoch ma sloutiti novinka — Penetenky do puneotek. Tento druh pundotek ma, ✓ horni east zvlattni, ttinasobne pevne misto, do ktereho se vklada penetenka z celofanu. Do takove pundotky vYrobci nedoporueuji jenom Uschovu penez, nYbrt i malYch ticich souprav, jehel, niti, knofliekti, kapesnieka, tobolek s navttivenkami a pod. Ruce jsou volne, odpada nogeni kabelky a pod sukni neni nic videt. Ptislovi "nedavejte penize do puneochy" dostalo nyni silneho soupete.

Tihle nati v Sudetech ztraceni detti lide, tenhle nas narod zaslouiil si leptiho osudu, net kteremu je vydali v plen jeho piatele, kteii nebyli Memel.

Zbrojeni ai po Mnichove. VYznamne omezeni vYroby a veliky vzriist svetovYch zasob valeenYch kovii (mad', olovo, zinek a cin, telezo a ocel) ukazuje, te v dobe. ktera 15yla pro Oeskoslovensko kriticka, nebyl o tyto kovy nikde zajem. Na valku nikdo nepomYtlel, nikdo se na ni neptipravovaL Ujitt'ovani Daladiera, Francie spini spojenecke zavazky, nemelo vubee tadne ceny. Obrat v situaci zpitsobil teprve Mnichov. Chamberlain povatioval po csl. katastrofe za jiste, ze zachranil mir. Za necele dva mesice po Mnichove oznamil vgak britsky ministr valky, ze britskY zbrojni program musil bYt po mnochovskYch dohodach nejen upevnen, ale jette roz giten. Dodatkem k teal ministra valky oznamil kanclet pokladu, to anglicka vlada vypite zbrojni pujeku 400 milionu liber.

Spojene Staty zadaly po Mnichove stavbu tti bitevnich lodi po 35,000 tunach, kongresu jak znamo podom navrh na postaveni 6,000 bitevnich letadel, na g motorovy pramysl zatal pracovati napino, automobilky zvYtily vYrobu asi o 20 procent. Americke tovarny na letadla ziskaly vYznanine objednavky i z Evropy a pracuji s vyutitim nejvytti vYkonnosti. Podet nezamestnanYch opadl v polovine prosince o 1,500,000 osob. BYvaii spojenci C"eskoslovenska, kteti v Mnichove byli ochotni nabizeti vie, net se vilbec tadalo, najednou vidi, ze jde do tuha.

Po ztrate presti ge, znaene east spojencti v krajnim nebezpedi zadala Francie pracovat k zajitteni sve bezpeenosti. Francie i Anglie do`sly k ptesveddeni, ge jejich politika Ustupkil je ✓ koncich a proti diktatortm ze nutno postupovati razne.

Kritisovat, to dovede ledakdos. Ale poradit, jak to udelat lepe a poradit dobke, na zaklade vlastnich znalosti, to ut je vac Mluvte s nimi, kdyi jsou Nemci. Na Hitlerovu zahajovaci tee k titskemu zvettenemu parlamentu, v nemt po prve zasedaji poslanci z Rakouska a Sudet, vyekaval celY svet s pochopitelnou zvedavosti. NovY snem ye skutednosti bude se usnageti die komanda Adolfova a poslanci jsou tu obydejni kYvalove, cele snemova,ni je v Reichu za nynejtiho retimu — pro kodku. Nute. Adolf Hitler neslevil ze sveho povestneho kkiklounstvi nideho. Zatim co v sobotnim proslovu pane Chamberlaina v Birminghamu imponoval clfistojriSr ton tedi, klidne stavene zavery, pfesveddive ohrateni proti rozpinavosti totalitnich statft — Hitler boutil, IdeeovitSrmi frazerni jak Obyeejne palatem.

Vfidce ujat'aval svet mirumilovnosti nacismu net ihned na to hrozil, to Rise a Germanstvo dovede moci dosithnouti surovin a kolonii — bude-li toho tteba. Samosebou, Adolf neopomenul pochvaliti sveho kumpana Mussoliniho a obnovit slib vernosti fatismu. Francie v tomto fiseku Hitlerovy fedi naslouchala se "smi genST -mi"pocty,DalderChmbinysla,

VESTNIK Mnichov a tame smluvenou dohodu, die nit hltavy nacismus mei bYti nasycen obetovanim Cesko-Slovenska. StruenY vYtah Hitlerova dve hodiny a 20 minut trvajiciho proslovu jest tento: Vystraha, zapadnim mocnostem proti vinetovani se do eiste nemeckYch zaletitosti za delem znemotneni jejich pfirozeneho vyteteni.

Jedine mac anebo zdravY rozum jsou dle Fuehrerova methody, jimit lze dosahnouti rozdeleni svetoveho bohatstvi, aekoli otazka kolonii neni pkidinou k vyvolani valky. Jakekoliv zasahovani Ameriky do zaletitosti Reichu je zavrtitelno a napjate vztahy mezi temito staty jsou kampani zajmii kapitalistickYch. PrudkY napor proti boltevismu. Oslavovani viterstvi Francova ye 8panelsku, jet dosvedeuje "chrabrou poratkou noveho universalniho hnuti ku znieeni evropske kultury". Sekretat Ickes a brittti statfuel, kteti posledne napadli nacistickY retim oznaeeni co "apottolove valky". Evropa nebude uklidnena pokud nebude vytetena otazka Potadavek kolonii nikoli za uxelem zkizeni strategickYch opernYch bode, nYbrt k roz giteni nem. obchodu. Motnost obchodni valky, ku kteret nem. vudci jsou ptipraveni na vgechno.

Nemecko postavi se i ozbrojenou moci za potadavky Italie, bude-li potteba. A ge nestrpi, aby Unie ptekatela jeho obchodu v Jitni Americe.

Bude vojna — bude?

Jak v techto dnech sdelil americkY turnalista Frank L. Kluckhahn po pkijezdu z Mexika, snati se mexicka vlada zesiliti svoje obchodni styky s Nemeckem, Italii a jinYmi fatistickYmi zememi, kterym chce dodavati petrolej vYmenou za jine zboti. Dodavky mexickeho petroleje do Nernecka a Italie se stale zvy guji. MineckY obchodni vliv v Mexiku stale vzrasta a to j en na tikor obchodu SpojenYch SUM ktere jit poeinaji pocit'ovati tuto nemeckou soutet. V budoucnosti bude to pry jette horti. AmerickYm korespondentUm v Mexiko Mesta neni dovoleno posilati informace o tett) veal z obavy, to by Spojene Staty mohly uchYliti se k odplatnYm opatkenim.

Ndeelnik vzduchoplavecke slutby SpojenYch Statii, major general Henry H. Arnold, naznaeil v techto dnech pied kongresn'im vYborem, vytettujicim navrteny program narodni obrany nakladem 552 milionti dolarti, ze dokonala vzduchoplavecka, obrana Spoj. Statti je nezbytnosti ate je tfeba venovati nejvetti peei vYcviku vzduchoplavcii. President Roosevelt potadal o povoleni 300 milionti dolart pro vzduchoplavectvo, ale z toho jenom 170 milionti vdnovano bude na nova vojenska letadla. Zbytku poutito bude na tkolni letadla a vYcvik vzduchoplavcii. Cilem Spoj. Sta,tu, ovtem mozatim hodne je gte vzdalenYm, je 10,000 vojenskYch letadel prvni linie. ministr zahraniei dr. ChvalkovskY dlel v Berline, kde mel porady s Hitlerem a jeho ministrem zahraniei Ribbentropem. Zastupci Nemecka zada y, aby Cesko-Slovensko se zkeklo spojenectvi s Ruskem a Francii a ptipojilo se k protikomunistickemu paktu. Dr. ChvalkovskY na tyto navrhy odpovedel, to Csl. republika jest k tomu ochotna, zaruei-li Nemecko jeho nynejti hranice. Csl. ministr tet naznaeil, to mu byly v Berline navrteny nektere plany hospoda,fske, ktere se skoro rovnaji celni unii mezi Nemeckem a 6esko-Slovenskem Berlin. — Z pramene, blizkeho nacistickemu vtdci se oznamuje, ze podet americkYch jet ukazuji se v nemeckYch divadlech, bude silne omezen pro "ustavienou agitaci" proti Nemeeku. Nemecka filmova, industrie je rozezlena na ptijeti — vlastne nepfijeti — Olympijskeho filmu, a ostry projev hollywoOdskYch artistil proti Nemecku. Mimo to poukazuje se na to; ze americka, filmova industrie stoji pod viivem a mute se Mei, ze poeet americkYch pkedvadenSrch v Nemecku, znaene poklesl: "A761111 v wad, verni v zipase, verni v utrpeni, verni at do hrobu! Vytrvame, dokud nezvitezime!" — Pilsaha 'demi dnegni Narodni jednoty v sko-Slovensku.

Strana 13, AMMINIENENIESEINNWA

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor kadu Ennis d 25., projevujerne timto jmenem kadu nati upkimne citenou soustrast pozustale mantelce, ditkam a ostatni rodine nad Umrtim vateho milovaneho man'tela, otce, dededka a nateho spolubratra Tomite Kovaie st., kterS7 dokonal svou pozemskou pout' dne 21. ledna po kratke nemoci. Zesnuly dot)l se dosti vysokeho veku 84 rokt.

Zesnuly bratr byl dlouhou tadu let elenem nateho kadu a ku katdemu byl ptivetivy.

Vime, pozastala rodino, to jste zarmouceni jeho odchodem, avtak budit Vain Utechou, to my soucitime opravdove s Vami ve Vatem zarmutku. Zesnuly bratr a t' odpodiva, v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Ennis, Tex., dne 23. ledna 1939.

John Hrabina, F. B. Vrla, Joe Lukta, resolueni. vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Pokrok Moultonu eislo 27., vyslovujeme nati uptimnou soustrast portistale rodine nad ztratou Vateho milovaneho otce a dededka a nateho spolubraAntona Pulkrabka, tra kterST se s nami rozloudil dne 9. ledna 1939.

Vime, to zarmutek Vat je velikY, ale budit Vain iitechou, ze i tad nag citi s vami. Budit test jeho pamatce a zeme at' jest mu lehkou.

Za tad Pokrok Moultonu, eislo 27.: Josef ZaveskS7, Jan V. Havlik, Jan Mladenka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resoludni vYbor kadu Hvezda Mladete Cis. 102. v Coupland, Tex., timto projevujeme nami uptimne citenou soustrast portstalemu na gemu bratru, mantelu Janu Klimovi, a ditkam nad ztratou jeho mantelky a Marie Klimove, matky, ktera nahie opustila sve mile a odebrala se do lepgich krajti dugevnich, a Vy jste ztratili jen to viditelne telo. Budit yam velkou Utechou, to prave "Ja" jeji Vas blizko jest a ze my vtichni s Vami soucitime, neb vime ze yam byla dobrou a starostlivou mantelkou a matkou.

C. V. Adamek, pied.; Paul Holubec, mistopt.; Antonie Adamek, taj.; resoludni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Ennis C. 25., projevujeme timto uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantiela, otce, dedeaka a nageho dlouholeteho spolubratra Pavia Ozimy, kterS7' dokonal svoji pout' po kratti nemoci dne 26 .ledna 1939 ye veku 65 rokti. Zesnuly bratr byl dobrYm a dlouholetYm elenem na:s'eho du a spravne svoje povinnosti zapravoval a schttze die motnosti navttevoval.

Vy, mili pozastali, vime ze Vat zarmutek je talc*, ale budit \Tam iitechou, to i my sdilime Vat zarmutek s Vami.

Zesnulemu vzdavame test. Ty spolubratte, odpoeivej v pokoji. Cest budit Tve pamatce.

Za tad Ennis cis. 25.: John Hrabina, F. B. Vrla, John Lukta, resolueni vYbor.

Dario v Ennis, Tex., dne 29. ledna 1939.

V Oberhausen, v jednom ze sttedisek porYnskeho tetilOho pramyslu, bylo otevteno nejhlubti kin() sveta. V rode 1931 byla zde zastavena prate na tachte. Dul byl vyhledavan navttevniky, kteti tu meli nejlepti ptiletitost poznat hornickou praci a dtlni zatizeni. Sprava dolu dala proto vybudovat v jedne z chodeb take biograf. Hostfini se ptedvadeji poudne filmy z hornickeho tivota. Kino je 609 metril pod povrchem.

Strap, 14.

Ticnomoiti TICHA ZBAVENE. (Dokondeni.)

V prosinci nasledoval ho jeho bratr "Philippine Clipper". V r. 1936 byla zahajena pravidelna pok. a osobni doprava. Do konce roku pfeletely dtytmotorove clippery vzdalenost San Francisko-Manilla dvaasedmdesatkrat, dopravivAi 80 tun poky a 159 cestujicich. Podle dnaniho letoveho kadu pottebuji clippery k proleteni 13,200 kilomera dlouhe linky S'edesat hodin letu.

Zastavky jsou na Honolulu, Midwayi, Wake a Guamu.

Midway byl obydlen jiz pied svou ptemenou v namotni letiSte, ponevadt je dalektou vatkou podmotskYch kabehl. Zato atol Wake byl jeSte nedavno apine opuken. Bylo jej proto tfeba vybavit od zakladt. Za necelY rok byly na stanicich Midway a Wake zfizeny dokonale piistavaci i startovaci zakladny, skladike pohonnYch paliv, a hotely — ano hotely v pouki Ticheho oceanu, nejrozlehlejk moiske plani na zemekouli.

Na Guamu chce americke namotnictvo zatidit namotni zakladnu, ponevadt ostrov je do ureite miry obkrouten ostrovy Marian a Karolin, east to japonskeho povaleeneho dedictvi po Nemecku. Z Guamu vede linka na Manilu na Filipinach, a pak pokraduje at do Hongkongu, kde se zapojuje na hustou eurasijskou leteckou sit'.

Americka, tichomofska linka vede as do Honkongu a meri celkem 9,000 mil. Je rozdelena na tyto etapy: Kalifornie—Honolulu, z Honolulu na Midway, z Midway na Wake, z Wake na Guam, z Guamu na Manillti, *a posleze z Manilly do Honkongu. Touto cestou sahaji Spojene Staty as k srdci Ciny. Jeji obchodni vYznam je pfekonavan s vYznamem politickYm. Japonci, sledujici pozorne americke Asili, dill linku z japonskYch ostrovii na Formosu.

PomYgleji ji pak prodloutiti na Borneo a na Novou Guineu, velkou aktivitu projevuji hlavne na Borneu, kde je lo,kaji bohate petrolejove studny. Hlavni japonska, letecka linka ma v'Sak vest Pacifikem tak, aby pietinala americkou linku z Manilly na Honolulu. PfiSti japonska linka povede pies ostrovy Bonin, Saipan a skondi na ostrov y Yap, majicim vynikajici strategickou posici. Z Yapu bude pak pokradovat na zapad pies Palaos a na vYchod pies Jaluit na pokraji ostrovii MaftalskYch a pies skvelY karolinsky piistav Ponape.

Spojene Staty chteji uniknout ze tluteho objeti stodenim sve akce k jihu a vytvoienim jine linky z Honolulu na Manilu, vedouci cestou na Kingman Reef, Howland, dale pies ostrovy a lamounske a na Manillu zakrutem pies Novou Guineu. Nova Guinea ma velmi dokonalou leteckou slutbu, ktero, ji umotriuje vyutiti bohatYch zlatYch poll ye Wau. Rozlehla zlatonosna pole teto oblasti, letici vzdu gnou earou pouhYch 40 mil od Salamany, by ani nemohla bYt jinak zhodnocena. Cela oblast je pokryta neproniknutelnYmi dtunglemi, obYvanYmi do nedavna jenom divokymi kmeny a kanibaly, mimo to je ustaviene zaplavovana tropickYmi May. Politika SpojenYch Statt vytaduje pinou shodu a ostatnimi evropskYmi na,rody a hlavne s Anglii, Holandskem, Francii a pak i s Novym Zelandem a Australii. V Australii je letectvi ye velkem rozmachu. Sit' dopravnich linek melt jit dnes 27,000 kilometric. Nejclilletitejk linkou se strategickeho hlediska je trat' z Port Darwinu do Singapuru, spojujici dye velke namofni zakladny britskeho imperia. Singapur je hlavnim opernYm bodem britskeho leteckeho spojeni. Ma dnes nejvetk letate na celem Dalnem vYchode a je vybaven nejdokonaleySimi vymotenostmi letecke techniky.

Maly eyropskY stat Holandsko se staff leteckou velmoci dik svemu velkernu leteckemu konstrukterovi Fokkerovi a dik svemu asijskemu imperiu. Holandska spolednost KLM spojuje Amsterodam s Batavii linkou dlouho 10,000 mil, kterou pfekonava jedine trate Londyn- Brisbane. K.L.M. je nejpozoruhodnejSi svetoyou spoleenosti. Obstarava nejrychlejk spojeni Evropy s Asii. Jeji nova pfistroje Douglasy vykonavaji let z Amsterodamu do Batavia za, pet a pill dne, kdetto Imperial Airways pottebuji letu z LondYna do Singapuru osm dna a Air France k letu z Pail& do Saigonu sedrn dna.

VitSTNIK Nakonec se musime jegte zminiti o nejkratkm spojeni mezi Amerikou a japonskYmi ostrovy na severu, miiicim pies ostrovy aleutske. Tato severni testa by mela velkou vYhodu v kratkych etapach. Nevyhodou jsou zase trvale mlhy. Piesto vSak ma pro Amerika velikou strategickou cenu. V ptipade valky by byla nejkratk cestou k ohroteni srdce japonskeho imperia. Amerika ji venuje veikou pozcrnost. Na dakaz toho zfidila v Port Harbour, pfistave nejlepe polotenem na Aleutach, velkou zakladnu pro vojenska letadla.

V pfipade valky by se tato severn testa pies Aleuty hodila nejlepe k provedeni fitoku americkYch valeenYch lodi na archipel Ntpponu. Mlhy by byly mane yru jenom na prospech. Tento Utok vSak neni myslitelnY bez soudinnosti letadel. Proto zfidily Spojene Staty letecko-namotni zakladnu v Sitka Harbor na Alja,ke, nejzapadnejSim bodu americkeho kontinentu. Podle zprav anglickYch lista byly zde postaveny hangary, montatni dilny a uskladneno dvanact nejvetSich bombardovacich letadel, ktera maji Po celou zimu provadet cvidne a vYzkumne, lety nad aleutskYm souostrovim a zjistit nejpkihodnejk mista k zfizeni dalektYch leteckYch zakladen na ostrovech, ktere se tahnou do Behringova make, smerem na Kameatku a Japonsko v deice 1,500 mil. Otazka techto zakladen ovlada cely problem strategickeho ovladnuti Tichomoti.

Ani letadla, ani lodi, spolupracujici s nimi, nemohou dobte operovat bez spolehlivYch zakladen. Videli jsme, te dik atolam jsou tyto zakladny v Tichomoti. V ptipade potieby mohou usnadnit napadeni japonskYch ostrovt z boku.

Nyni si musime jeSte vkmnout, ma-li letectvi nejake duletite operne body v jitnich moitch a na testa do Holandske a Britske Indie, ktere bude pfedevSim pfedmetem pitpadnho japonskeho imperialistickeho vypadu. Vidime, to pitroda, ktera udelala tolik pro isolaci Asie od Evropy pozemni cestou, vytvoilla i zde jakousi pkirozenou ostrovni barieru, usnadriujici odpor evropskYch kolonisadnich narodu proti japonskemu pronikani.

Prvni obrannou vYspu tvoti Hongkong a Manilla. Velka, Britanie hodla vydat osm miliona liber k opevneni sve brany na vYchod. V projektu je zitzeni dvou novYch pevnosti, vedle jit nedavno postavene na poloostrove Stanley. Dale se ptipravuji mocne prostiedky protiletecke obrany. Morning Post nedavno napsala, to za nedlouho bude se Hongkong podobat Singapuru Take na Manila piipravuji Ameridane vYznamne opevriovaci prate, stejne jako na Filipinach, jet jsou cluletitym opernYm bodem jejich vzduSnYch linek.

Druhy operny system piedstavuje Francouzska, Indodina. Hlavni jeji opernY bod Saigon neni vgak jeSte dokonale vybudovan. Nejdokonalejk ochrannou linii evropskYch mocnosti na Dalnem vYchode, jakousi ostrovni "Maginotovou linii" Evropy na hranicich Asie, tvoilt od vstupu do indickYch mofi skupina ostrovt, vedouci od Singapuru at k Port Darwin na severnem btehu Australie. Singapur a Port Darwin jsou tedy dva prvotade operne body k ochrana Australia a indickYch moil.

VYstavba singapurske zakladny je dnes jit tamer dokondena. Bylo na ni vynaloterio pies deset milionu liber. Je opattena vlemi nejmodernejSimi vymotenostmi: dalekonosnYmi bateriemi, dokonalym ptistavem pro lodi o nejvetSim vYtlaku, dokem pro jejich ptipadnou opravu, protileteckYmi bateriemi, kasarnami, betonovYmi skladiste, podzemnimi cisternami pohonnYch hmot. Zakladna ma celkem etyti leAnglicka admiralita zamYki poslat do Singapuru trvale pet kfitnika typu "Queen Elisabeth", na jejicht misto nastoupi pet lodi typu "George V." o nosnosti 35,000 tun. Posadka teto nejvetSi anglicke namoini pevnosti vzrostla na 12,000 mutt. port Darwin, lezici na druhem kfidle teto obranne linie, se rovnet opevriuje a piemeriuje V nedobytelnou namotni a leteckou zakladnu.

PfiSti velke anglicke namotni manevry se maji konat prave v okoli tohoto pitstavu na namet: Utok einske flotily na Port Darwin, chranenY letectvem, posilenYin leteckYmi prvky ze zakladny singapurske.

Mezi Singapurem a Port Darwinem se tahne

Ve stfedu, dne 1. rinora 1939. tetez holandskeho archipelu. Neni tadnYm tajemstvim, ae ochrana Holandske Indie proti japonskemu ritoku neni nijak bezpeene zajigte-. na . Tato drlava by se proto pie sve roziehlosti a nedostateenosti vojenske sily Holandska stala snadnou kofisti velmoci. Jedinym vychodiskern by byla holandsko-anglicka, dohoda, ktera by vypinila tuto j edinou mezeru evropskeho postupu na prahu Asie.

Viaky figskortemeckYch novieku v obsazenkeh Sudetech. reera rukovali v sudetskem fizemi po prve ncvadkove k fi gskonemeckym vojenskYm tvaram. Odvody se konaly pied vanocemi. Nastupuji vojenskou slutbu i mnozi, kteti jil vykonali vojenskou povinnost v nak armada. Ve vojsku zavedli Nemci mnoho novinek. Mulstvo neni ubytovano hromadne po desitkach. Jedna svetnice je pro 4 at 6 mute, misto polieek jsou sktine. Neji se take ze galka, nYbet jidlo se podava v jidelnach na talifich. Povely jsou jine net v bYvale rakousko-uherske armade. Stare rakouske vysloutllce male zajimat, 'le se ul neveli na pfiklad "Rechts schaut.", ale "Augen rechts"! — "odi do prava" misto "vpravo hied"'! Pavel "delem vzad!" zni "Ganze Abteilung — kehrt!", misto clitvel giho "Kehrt — Euch!" Navadkove odjildeji k posadkam v nemeckem zazemi.

Prosoudila cele jmeni.

B. Beranova, z Jitikova u Habra na Nemeckobrodsku dostala soudni rozsudek ye sporu, ktery se 0111 pies tit roky. Syn tovarnika V. Harty porazil Beranovou autem a zranil ji. Bratr postitene smluvil, ze automobilista zaplati Wen: a bolestne 800 KC. Beranova ujednani podepsala, ale pozdeji si vac rozmyslila a podala talcbu o nahradu 5000 KC as do smrti. Uclavala, to nemate pracovat, ae ji nasledkem arazu meknou kosti. Proces proAel v§emi instancemi, at pied NejvySssi soud v Brne. Odbornici-lekajestlite lalobkyne trpi nejakou li nemoci, to nevznikla od automobiloveho arazu. Natal svecici tvrdili, to Beranova pracuje.

Nejvy:Sk soud talobu Beranova zamitl a odsoudil ji k zaplaceni soudnich ttrat a vYloh v dastce 36.000 KC. Pro postitenou to znamena, ze prosoudila temei vlechen svaj majetek.

Museli peeinku vysekavat z rybuika.

V Rag ovicich v jednom staveni zabijeli peltneho veptika. A jelto se prate zdailla a slibovalo se dobre jidlo, sel rolnik s feznikem na nejakY prileik do mistni hospody. Vratili se k vederu, ale veptik beze stopy zmizel. Nastala sharika. Sousecie se rozbehli pa vsi a vepfika skutedne objevili. Seal v pane posici na zamrzleni rybniku a jeato byl zabitY, nevadilo mu, to masitYm zadedkem Reformy na Na teleznici vstoupily v platnast nova peedpisy pro udrlovani drahy, teleznieni stavebni spravy, dilny a pod. Mezi spravou teleznic a temito slutebnami bude takovY pomer, jako kdyby sprava teleznic svetila ureite vYkony nebo dcdavky, na pr. opravu strojt, soukrome firma. Budou vystuporvat jako podnikatele, eastni se soutek jako katclY jinY referent, musi piedkladat rozpoety a pod.

New York. — Profesor statni university michiganske William H. Hobbs prohlasil na schazi americke zemepisne spoleenosti, ae polarni badatel James Wedell, kterY pied 100 lety o sobe tvrdil, ae objevil na jinni todne mole, ktere bylo po nem piezvano molem Wedellovym, byl podvodnikem. Prof. Hobbs prohlasil, le Wedellovo popsani vYpravy k jitni tome je falegne.

Wedell musi pry byti zavazan dikem britske admiralite, ktera, po 140 letech pfejmenovala velkY prostor na jinni toene podle neho. Mezitim bylo vSak zjilteno, to t. zv. Wedellovo mole je apine pokryto silnYm ledem, takte jizda lodi po nem je nemotna. Profesor Hobbs tvrdi, te Wedell okopiroval sve polarni "objevy" z naertku map americkeho badatele Palmera a Anglidana Powella.

Ve sttedu, dne 1. Anima 1929.

MAJA NOVAKOVA:

SONIN PRINC ROMAN

44N ECHCI snad uratet tveho Botu," pravila Sofia s omlouvavYm fismevem, "ale nebesky modrY zrak a zlatoplave vlasy nenadchnou zase mne. Nedela to celeho mute, alespori ne v myth ptedstavach a zejmena, drutili se k tomu takova pasivni povaha jako je tomu u Petra. To je vosk a ne skala."

"Proti gustu neni mustru", pokreila Julea rameny. "Ja nemam rada panovadne mute.

Stale poslouchat, holeieko, omrzi katdeho. Brunet pry jsou jette k tomu vznetlivi a zlostni."

"Je takovY snad tvrij bratr?"

"Leo?" Juldiny hnede oci, tolik podobne odim bratra, se giroce rozevtely na tazajici. "Ne," tekla s neho uv hlase, "Leo je vYjimka. Je tak jemnY, vtdy a ke katdemu, to to at piekvapuje u vojaka. Ale pki torn ma svoji pevnou virli. Slibi-li nekomu neco, nebo kdy jednou tekne ze zavatne ptieiny "ne", pepohne ho aby svoje slovo zrukl."

"Neni dobte miti tak dokonaleho bratra," pousmala se ironicky Soria a roz§lapla male, nezrale jablieko, "ma to za nasledek pkilfg vysoke potadavky pri volbe mute."

"Bota by spytnel, kdyby to sly2e1," zasmala se blatene Julea. "Tvoje sestra a mrij bratr jsou lido, ze kterYch budou idealni mantele," navazovala vatne, zapomenuv2i, to se dotYka, bodu, jemut se pied Soriou doposud rizkostlive vyhybala. "Uznej sama, ktera, sestra by ptinesla takovou °bet' jako Vera tobe a ktery mut by s ni byl spokojen a tak verne, opakuji, tak verne eekal jako Leo?" "Hlidala jsi ho snad, to jsi tak skalopevne pkesvedeena o jeho vernosti?" uAlibla se Soria.

"Nehlidala," kekla Julea klidne, "ale maim za sveho bratra, ze by nebyl schopen podvadet divku, kterou si sam zvolil a dobrovolne stoupil na jeji podminky. Na flirt je 0110 vatnY a na tajne dobrodrutstvi hrdy."

"Zkratka dokonalost sama," pravila kousave Soria s bledYmi tvatemi a oeima zritenYnia v pouhe lesknouci se earky.

Julea s povzdechem pokreila rameny.

"Hriev a nenavist din' lidi nespravedlivymi.

— Soneeko, zlatidko, vid', ze jate dnes dostane od tebe Leo pusinku na usmitenou."

Soria se prudce vymanila z objimajicich pati.

"Jako zenith me sestry nikdy, Juleo!"

Tato zatvrzelost rozzlobila i dobrosrdeenou Juldu.

"Jsi sobec, Sono," tekla ostke, podeptevti si ruce v bok, "nic jineho, net velikY sobec. Kdybys mela svoji sestru opravdu rada, nebyla bys od ni ptijala takovou obet' a kdy ut se stab, aspon ted' by ses radovala, ze dostane hodneho mute, jak ja, se raduji, to mrij bratr dostane hodnou term."

Soria stfidave bledla a dervenala se, a jeji rty se znatelne tfasly.

"Co to kate§, sestfieko?" vysvobodilo ji Mladejovskeho, jent se vracel s Verou z prochazky.

Sofia odhodila, konev a riprkem se rozbehla k druhSrm "Co se ji stab?" tazala se starostlive Vera, kdy doki k Julee.

"I nic — " usmala se Julda klidne. "Povedela jsem ji jen trochu pravdy. 2a,dne vatnejk sledky net nejaky hnev to mit nebude. Betela asi k pani Vyrkove, maji se nejak rady."

"Take se mi zda," ptikYvla Vera, "a nechapu, jake spoledne zajmy by mohla mit Sofia s bYvalou hereekou."

"Pani VYrkova je mild dama a byla kdysi vynikajici umelkyni," namitl jemne Leo. "Pamatuji se, jak u nas v kadetce blouznivali o "botske Eveline."

"Ty take?" 2kadlila ho Vera.

"Take jeden eas. Arcite pouze pro postavu s jevike. Mnoho kytic vtak ode mne nedostala, jeke ted' mi to vyeita."

V.tISTNiK Vera se &nada svym mirnym, tichym smichem.

"Jeji i tvoje ttesti. — Vysttidej Julinku, nazalevala se jit dost, ptevezmu to po Sone."

Leo mleky vzal sestte z ruky konev a Julea, jako vtdy trochu stisnend ye spoleenosti Vetine, radostne edbehla do domu.

PANI VYRKOVA. Jak Julea dobie uhodla, kmitla se Soria dvorem a vybehla do prveho poschodi, kde v pokoji s vyhlidkou k lesu bydlila pani Vyrokova.

Evelina Radimska-Vyrokova, bYvala, dramaticka, umelkyne, travila u MladejovskYch jit neolikrate let°. Libil se ji bily dvorec v polabske nitine a katdy rok s rozkvetajicimi stromy vracela se do sveho pokoje s okny obracenymi k lesu, jeho pestte se barvici listy a hotici plody jetabin ji ptipominaly eas, kdy se zase navracela domil do Brna.

Tam mela dual zristav2i. ji po mantelu, ktereho kdysi okouzlila jeji vyzYvava, zlatovlasa kra,sa, jeji stopy jekk ted' nesl jeji starnouci oblieej. 8kodolibi jazykove §eptavali, to ona ma nejvetsi zasluhu na rispekch "botske Eveliny", ale jeji mug, ptipraven sttetiti katcly krok teny hereeky, neptiS'el nikdy na nic, co by ji iisvedeovalo z poruAeni mantelske vernosti. Sam byl svedkem, s jakou pill a svedomitosti studovala svoje role, snake se do katde postavy, kterou mela vytvotit, vlotiti to nejlepti.

Nikdo by v stare, skromne pani, kdy spolu se statkatkou Mladelovskou sypala drribeti, nebyl hledal velikou umelkyni, ktera kdysi strhovala divaly k boutlivemu potlesku a katclY yeder ztapela se ye kvetech. Pohaslo vS'ecko, jako zat jejich rude zlatych vlasti a o sake slave osamele uinelkyne jen to a tarn se nekolika slovy zminil denni tisk.

Pani Vyrokova mela, arcite nerimyslnou zasluhu na torn, te Soria bez dalkho vzpirani jela s Verou k MladejovskYm. Jit pri sve naftteye u Oldti§ky toutivala alespori spattit slavnou tragedku, ale pani VYrkova, omezila sve vychazky jen na zahradu a neptili g vzdaleny les.

Kdyt jit keneene videla, byla trochu sklamana. Ptedstavovala si imposantni zjev s hrdYm fismevem na rtech, kterY by ptipominal, ze 3i pted lety jasaly vstfic davy lidu. A zatim nic takoveho. — Jen miry, htejivSi usmev v tvaki, zbrazdene statim a &inky lieidla.

Pani VYrkova, si zamilovala Sofiu. Libila se ji se svYmi vYbuchy netnosti r hnevu, i s tou podivnou tarlivosti na sestfinu lasku. Ona, byvala milovala temperament a ten mluvil z katcleho Sonina pohybu. Jeji naklonnost k mlade divce je§te vzrostla, kdy ob-jevila, to ma tato velke porozumeni pro divadlo a neobyeejne peleny ptednes.

"Dite, vtdyt' jsi rozena, hereeka!" zvolala jednou naaene, kdyt Soria s hokicimi tvakemi skoneila naznadenou baseri.

Sofia odhodila knihu a vrhla se k ni.

"Chtela bych byt, milostiva pani, chtela bych byt!"

"Hdyt chcete, budete," tekla pani VYrkova ureite a rychle rozhodnuta naertla ji svrij plan.

Vezme ji s sebou do Brna a tam ji bude pkipravovat. Ma dosti znamosti, aby ji pak zaopattila dobre misto u ptedniho divadla.

Soria naslouchala s lesknoucirna se ()alma. Ano, to bude nejlepk uniknuti mukam, jimt by propadla, uric 'lade v zapadle vesniece. Umeni, nejvetk ritecha tech, kteti nemaji koho by milovali a pro koho by till, pomrite i ji ptemoci trYzeri a nepokoj zmitajici jeji duk.

Ale co Vera? Tento bod vzbuzoval opravnene obavy, ktere se ani neodvatila vyslovit pted pani Vyrkovou. Vera, jinak jdouci s duchem easu, mela dosud zastara.lY nahled na hereeky. Bylo nemyslitelno, te se lehce smiti, aby vlastni sestra vstoupila do tad tech, pro ktere ona mela pouze trhnuti rameny a povytateni oboei.

Ale Soria se chtela pustit v boj. V boj pro vec, jet se ji nyni zdala jedinYm smyslem tivota, pro vec, ktera mela hojiti bolestnou ramie jit utrpelo jeji srdeeko.

Tak si uminila Sofia tYt den, kdy rozeilena vystupem s 3ulOou hledala u sve matekske ptitelkyne klid, kterY tolik potfebovala a jehot mela tak malo.

K einu ptistoupila hned nazitti. Vera ji bez-

Strana 1$. deky usnadnila zaeatek otaskou, jak se ten' na, 'Skolu a na deti.

"Nebudu ueitelkou," tekla Sofia kratce a zlobila se na sebe, to se neumi tak ovladnout, aby se 31 nettasl hlas.

"Ale, ale — a dim pak budet?" tazala se Vera tenem,, ktereho se poutiva pti rozmluve s detmi. Soriu vtdy velmi rozeiloval. Vybuchla: "Hereekou!"

"Hereekami, ma draha, jsme my teny vice i mene vt'ecky," odtukla nesmenene Vera a klidne si lestila nehty.

Tetiva Soniny trpelivosti, ktera se ostatne netetila obsvlattni pevnosti, praskla.

"Neck terty stranou! To, co ti povidam, myslim incline vatne a pfeji si, abys to take tak jimala. Prijdu k divadlu. Pani Vyrkova, u mne objevila talent a ja citim, to je to jedine- pokteremu se budu moci venovat s kou."

"Mat v funyslu jit do dramaticke kcoly?" tazala se ku podivu pokojne Vera.

"Nepottebuji; jako taeka Radimske-VYrkoye siskein vice."

Vera slotila rucev klin a s ironickYm rismevem pokyvovala hlavou.

"Tak pani VYrkova, ma zasluhu na tve zttekenosti. Miti o torn tuteni, nebyla bych ti vubee dovolila stYkat se s ni. Ma sestra hereekou?

Vyloueeno."

"Jsi v tomhle ohledu at smetne konservativni. Vero, Sloda, ze jsi profesorkou! Hereeka je nikdy eestnej gi tenou net ta, ktera nad ni kr61 nosem. Pro hloupy ptedsudek ura gis nevinne a me nutiS", abych se vzdala tho, co ted' jedine ma pro me na svete cenu."

"Probrih, Soneeko, jen ne tak dramaticky," zasmala se Vera. "Svet by nestal za nic, kdyby nejcennejk veci na nem byla prkna jevike a trochu lesklYch cetek jepicoveho trvani, kterYm se tika slava. — A co se tyka meho ptedsudku, Sono, mat vribec pravo vyeitat mi jej a tadat, abych ho odlotila? Ty, ktera, se tak houtevnate drtiS" sveho a zristavat hlucha k mYm prosbam? Poslechla bys me, kdybych to znovu potadala, abys v mem tenichovi videla mileho bratra, kterY si zaslouti tve ficty a ne nenavisti?"

Soria poslouchala se vsdorovitYm pohlpdem na protejk stenu. Pki posledni vete sktivily se ji rty a Vete v odpoved' zaznel pruclkY vzlykot.

Vera povzdychla, pohladila sklonenou hlavu plaeici a opustila pokoj. To byio nejlep gi; co mohla ueinit, dostala-li Soria podobnY zachvat place. Bylo nutno bYti k ni shovivavym. Jeji dose ztejme mela jizvu a tou nemchlo byt nic jineho net strata sestry. Byla stale pdratdena a at chorobne citliva. Nekdy kteeovite objimala sestru, jindy se ji sestra nesmela ani dotknouti. Vera ji east() slyS'ela v noci plakat, neklidne se pkehazovat a cosi teptat do tmy pokoje.

V torn dugevnim rozpoloteni byla tet pkistupnejti vS'em zttekenostem a pani Vyrkove nedalo tuze prace ziskat ji pro svrij plan. Soria, krajne drivefiva k tomu, koho si oblibila, vypovedela ji asi uptimne, co ji trapi a bYvala hereeka chytte toho vyutila, aby ziskala lacinou spoleenici a sve zapominane jmeno ozdobila poslatkem mecenatky.

K tomuto risudku Vera dospela, net zaklepala na dvefe pokoje s vyhlidkou k lesu. Byla rozhodnuta za katdou cenu odvratit Soriu od teto drahy. Proto musil byt zlomen vliv pani Vyrkove a vytadano na ni, aby sama se snafila vyplenit ze Sonina nitra pot'etilou touhu, kterou sama zasila.

VlidnY hlas pani Vyrkove vyzval ke vstupu a jeji oei, ktere kdysi v podmalovani oslriovaly v zati rampy nadhernou eerni, ptekvapene spoeinuly na vstoupivk. Vera ji nenavkivila dosud nikdy a u porovnani s laskavYm chovanim k ostatnim, bylo jeji vystupovani virdi ni vtdy upjate.

Nyni bez fevodu pkistoupila k cili. Pani VYrkova„ vak nejevila chuti ptistoupit na jeji navrh a tak zdvotilY ton rozmluvy zprvu zmrazipak se nebespeene rozhotival a nakonec vybuchl thavY jako lava.

Kdyt po chvili Soria upokojena betela k pani Vyrkove, potkala na schodech Veru rudou

Strana 16. rozeilenim a v pokoji zastala starou damu v slzach.

To staeilo, aby si domyslila, co ptedchatelo.

"Ona vas urazila, vid'te, milostiva, pani," zajektala tfesouc se tueenim, to je ted' veemu konec, v co vkladala takove nadeje.

Pani Vyrkova osueila slzy a jeji oci ztvrdly.

"Nikdy bych nebyla hledala ye vak sestee tolik bezohlednosti. Za to, ze jsem vam nechtela lhat, to jsem se nechtela delat peed vami smeS.nou vyvracenim toho, co jsem jiz jednou tekla, tpolitkovala mne Usudkem eosacke moralky."

"Ono to tak nemyslila, — jiste to tak nemyslila," eeptala zajikave Soria a peed jejim ucleeenYm zrakem letely pokoseny veecky sny.

"Ma mne rada, — podle sveho nahledu jednala ✓ muj prospech. Nehnevejte se, milostiva pa• "Na vas se nehnevam, mile dite, vy za nic nemfatete, ale vak sestte tu lacinou spoleenici a pozlatko mecenaek dlouho neodpustim. 0veem, co ji, profesorce, zaleti na hnevu "hereeky".

Velka, tragedka vztyeivei se pronesla sva slova s citem a peednesenim hodnYm bYvale vy a s povzdechem zneuznaneho genia peistoupila ke sktini.

Soria byla by rada znala vetei podrobnosti konfliktu, ale nebylo motno se ptat. Nahle sebou trhla. Pani VYrkova vyprazdnovala obsah sktine.

"Odjedu zitra," odvetila na jeji fizkostlivou otatku. "Choi ueeteit vak sestru, aby nemusila bydlit pod jednou stiechou s hereekou, ktera svoji popularitu ziskala pochybnYmi prosteedky."

Sofia vidouc, ze je vemtraceno, klesla na dli a hoece se rozplakala.

Pani VYrkova se ulekla a peiskoeila k ni.

"Ale, clet'atko, vtdyt' jsem yam piece tekla, to se na vas nehnevam. Kdybych mohla, vzala bych vas s sebou teeba hned. Jak jen budete moci, piijed'te. Ja z toho, co jsem vam slibila, nemenim ani hlasky."

Hladila ji a domlouvala, at se Soria uklidnila. Navrhla, to se na oko sestee podrobi, ale jakmile se ji naskytne vhodna ptiletitost, odjede i bez jejiho svoleni do Brna.

"Nenutim vas, Soneeko, ani nepeemlouvam," tekla vatne pani VYrokova, kdy staly nad napinenymi kok, "veecko _ponechavam vaeemu rozhodnuti. Nezapominejte, ze kdy zvolite divadlo, ztratite sestru."

"Ztratim ji tak jako tak," odvetila temne "Pani Mladejovsky nebude mou sestrou."

Zatla zuby do rtu a teprve po chvili pokraeovala. "Nevim, kdy ptijedu, ale kdy to nebude devaleho srpna yeeer, tak me jit neeekejte bec."

"Zmylila jste se snad," zvolala udivene pani VYrkova, "vklyt' je na desateho urdena svatba."

Soria se odvratila a vyrazila drsne: "Prave proto — !"

SMIRENI. Nahly odjczd pani VYrkove vzrueil cely dvorec.

"Ale, ale, pani VYrkova, peed samou svatbou.

— To jste nam nemela &dal," vyaitala statkaeka.

"Nemohu si pomoci, pani Mladejovska, b zodkladna, zalektost."

"Ale na svatbu pkijedete."

"Bohutel, nebudu mit ani Casu."

Pani VYrkova nezapeela hereeku. Svoje vYmluvy pronaeela tak dokonale litujicim tonem, to nikomu ani nenapadlo, ze nejsou pravdive.

Toliko obe sestry vedely, co se skrYva. za "bezodkladnou zaletitosti". Vera se z tohoto rozeeeeni nemile zalektosti radovala, aveak pi=ece se nechtela rozejit ye zlem "Peenahlila jsem se trochu, promirite mi, pani VYrkova," tadala tlumene pri loudeni.

Stara dama ponotila na okamtik pohled do jejich klidnYch, modrYch oei a kekla chladne: "Pouha fraze, sleeno profesorko, jet neztupi ostii slov, ktera se zaryla do srdce."

Vera pokreila rameny a odstoupila. Stara pani patrne trpela fixni ideou, ze ji bylo nespravedlive ubliZeno a proto bylo marne plYtvat slovy.

Soria dlouho hledela za vzdalujicim se koedrem, z nebot ji mavala pani VYrkova. Vera ji

VESTNIK nedovolila doprovoditi ji na nadraZi. Obavala se, to by se uratena hereeka pomstila a odvezla ji sestru na vzdory.

Kdyt zmizel kodar z dohledu, peistoupila k Sone a polotila pati kolem jejich ramen.

"Nu tak, ty poeetila, hlavieko, zmoudeie, kdy tu nebude nikdo, kdo by to peemlouval?"

Soria se ji \Teak vysmekla a jeji vlhce se lesknouci oei oschly a zchladly. "Me nikdo nepeemlouval," odvetila useene.

"Tak tys tedy sama v sobe objevila botskou jiskru umeni," smala se Vera. "Och, ma draha., z jiskeieky se zildka kdy rozdmycha plamen.

Co tomu kikae, Leo, to se Soria chce stat berth.. kou?"

"Jeviete, potlesk, kvetiny, to jsou obvykle sny veech mladych divek," fekl Mlaclejo yskY s trochou finavy v hlase, "a ty iSOU k tomu, aby se nespinily."

"Nepamatuji se, to bych kdy byla snila o takovych hloupostech," usmala se Vera pohrdave.

Soria netekla ani slova a peeela kolem Mladejovskeho jako by ho nevidela. Na sestru rovnet nemluvila. To veak Vete nebylo novinkou a proto zcela klidne a peatelsky ji za nekoIlk dni oznamovala, ze jede do Prahy zakoupit novY nabytek.

Soria netaan.:.> kYvla a teprve, kdy koede, odvatejici snoubence k vlaku, vyjel ze dvora, seV zahrade zaslala stareho pana Mladejovskeho. Peivazoval etihlY ketik ruti, ktere noeni vitr odtrhl od "Kampak mate namitino, Sonieko?" vyptaval se dobracky, kdy se u neho zastavila a jevila ileast o jeho poeinani.

"Jdu pohrabovat", tertovala Sofia. "To jsou krasne raze," chvalila upeimne, divajic se na dye polorozvita poupata.

"Chtela byste je?" tazal se laskave statkat a vyfiav nokk, ukizl je. "Tu flak si Leo ptivezl a opatruj e."

Soria, vztahujici ruku po podavanYch kvetech, utrhla ji zpet. "Rude se ziobit, at se dozvi,.te jsem je dostala."

"Leo a ziobit se k vuli tomu? Je videt, to ho neznate. Jen si je vezmete."

Soria s dikem peijala rule a vyela do poll. Na travnate mezi pod osamelYm kaetanem se posadila a jeji oei se rortoulaly po eachovnici poli.

Nekde staly snopky do bela vyzraleho tita, jinde ohYbai vousate hiavy jeemen pod dotykern mirneho vettiku. Pod mezi, blizko ni, vinil se lan zlatove zarfitovele peenice a mezi jejimi stebly jako velike kapky krve rdely se vlei ky.

Nad celou tou prostou a piece tak milou krasou venkova klenula se letni aista obloha, peecliatejici svetlou, proheatou model at do siva.

Soria, dite velkomesta, pozorovala vee dychtivYma, udivenyma odima. Bylo ji najednou tak lehce, jako by v tomto krasnem ramu se rozplynulo vee, co ji tizilo Chtelo se ji vrhnouti do zlateho mote peenienYch klasu, trhati ohnive kvety maku a sink, se, jako se smalo jakesi vesnicke devee v aervenem eatku na vzdalenem poll.

Mimovolne, unesena peedstavou, stiskla ruce a zasykla bolesti. OstrY trn na stonku rune projel ji pokotkou, na nit se ihned objevila kapka krve, jasna a ttpytici se na slunci jako rubin.

Soria pomalu, jako by si hrala, nechala ji skanouti d0 kalieku jedne z rfiti a pozvedla je blite k oeim. Jemne elute listky s nartitovelymi okraji yydava,ly sladce omamnou vtini, jet • trochu nezvykle ye vzduch provonenem matekidouekou a zrajicim obilim.

Ty tedy vypestoval Leo. — Ten dokonalY Leo, o kterem jde jeden hlas, to je tim nejjemnejkm a nejuelechtilejeim elovekem. Proe ho katdY chvali? Kdyby alespori jeden se peidal k ni, aby ji pomohl tiviti jeji nenavist.

Soria, neodvracejic pohledu od rate, vznesla nahle ruku a pomalu u ni s neobvyklYm rozmyslem podala otrhavat lupinky. 81y ztetka, trhaly se a dopaday ji do klina bezvladnym nim naive veci.

"Oim vam ublizila to poupata, Sorio?" ozval se vedle ni vyeitavY hlas Mladejovskeho a jeho osmahla ruka uchopila jeji zapesti.

Sofia zustala okamtik sedet neschopna slova ani pohybu. Pote mu vytrhla ruku a vyskodila

Ve stivedu, dne 1. tinora 1939. se zeme. MladejovskY sehnul se pro rate, jet' ji spadly s klina, ale nepodal ji jich. DrZe je v ruce svisle, podel tela, dlouze a vaZne hledel do Sonina oblideje, kterY pod 'Sirokin klobouelem bezmala se podobal inaku dole v peenici.

"Polekal jsem vas?" tazal se starostlive.

"Ano, — myslila jsem, — to jste jel s Verou do Prahy," koktala Soria, zoufale lovic rozprchlou duchapeitomnost.

"Nebylo nutne, abych jezdil," odpovidal Mladejo ysky klidne a ohledupine odvratil oei. "Vera veecko zatidi beze mne. Je dosti energicka a krome toho mame naprosto stejnY vkus."

"To oveem — " zamumlala Sofia jit klidneji a vrhla toutebnY pohled na cestu zpet.

Leo se usmal.

"Mate dolt easu."

"6, ne, chceme s Juleou zavaeovat maliny."

"Vim, ale at odpoledne a ted' je sotva osm hodin. Prod radeji neeeknete, to mate das, ale nikoliv pro me?"

Soria sklopila oei a protahla koutky fist.

"Kdyt tedy chcete — ."

"Ano, chci up?imnost," fekl Leo dfirazne.

Soria hbite zvedla oei a pohled, doprovasenY polo trpkYm a polo ironickYm fismevem, kterY vrhla na sveho nastavajiciho evagra, zpftsobil, to tento stiskl rty a v lehkYch rozpacich zadival se do poll.

"Dejte mi me rate," zatadala Soria tee.

Obratil se k ni jiz opet klidnY a zavrtel hlaVOU.

"Rortrhala byste je. Je jicp ekoda, tteba to jsou z meho kete."

"Vat pan otec mi je dal."

"Ale to nezmenilo mnoho na vakm smfeleni.

Sono i ty nevinne kvety maji trpet vak nenavisti vuci jejich pestiteli? Cot se se mnou nesmieite, ani kdy vas o to potadam?" hovoril MladejovskY chvatneji net mel ye zvyku a pH vysloveni katcleho slova mel pocit, to dobrovolne eini krok k propasti, ktera ho pohlti, jakmile ho pusti ochrariujici ruce, jet nezadrtitelne slably a slably — — — Sofia mela ruce vtisknute do zahybu sate a hlavu sklonenou k prsoum, takte Leo videl pouze dolni Cast oblieeje. jste mi vice ne2 tueite," promluvila tichounce, "ale smitim se s vami piece." Zvedla nasilne hlavu a zatinajic zoubky do lehce se chvejiciho rtu, podala mu ruku.

MlaclejoyskY ji podrtel ve sve a zadival se na ni. Drobne prstiky i mekka dlari byla poekrabana a nesla stopy borfivek. Prave tak vyhlitely ruce jeho pilne sestry-hospodyriky v lete pH zavatovani ovoce.

Z tmavych nal osmahleho kapitana vytryskla neha, kdy je zvedl od upracovane rueky k zardele tvatiece pod eirokYm kloboukem.

"Nepozvali jsme vas sem, Soneeko, proto, abyste nam pomahala," vytkl ji mekce.

"Delam to rada," usmala se Soria, ale na jejich tasach zaleskly se slzy. jen aby z hukotu a eumotu yin slyeela hlas Mladejovskeho, ktery navrhi, aby na potvrzeni smiru rozdelili se o rune. S namahou zadrtujic vzlykot kYvla a temee mu vytrhnuvei podavane poupe, rozbehla se k lesu.

Dival se za ni at zmizela v podrostu, pak srial eepici a peejel si vlasy. Jeji podivne chovani shrnul v fisudek, ze asi lituje zproneveteni se sve zasade. Peedstavil si ji, jak tu stala, tolik podobna one Sone od rybnieka a jeho odi se zahledely na pozlacenou krajinu, na nit sktivan rozhazoval jasave kaskady sveho zpevu, zasmueile a s litosti. — — DUETO. Julea zvedevei o smiteni, div ze Soriu neudusila polibky.

"Nu tak, hlupdeku malt', nebude to lepei, kdy misto mraCeni budee k nim jezdit se smichem? Obrueene tety by se deti baly."

Soria se ji vytrhla z naruce a uptela na ni vyjevenY pohled.

"Jake, — jake Ceti?"

"No jejich piece," vysvetlovala klidne prakticka Julea, ktera brala tivot tak jak byl. "Co pak si myslie, to je nebudou mit? Leo je ma k zlasneni ra.d a ja se teeim na — ".

Nedopovedela veak, na co se tee', nebot' Sofia si zakryla uei a jako splakna vyrazila ze dveH. (Pokraeovani.)

Ve stkedu, dne 1. nnora 1939.

Cesta do Mnichova.

(Pokraeovani se strany 1.) veci znemoZnil v2clycky dosakni trvale dohody mezi Nemeckem a Velkou Britanii.

III. Chamberlaina vg ak vedly do Mnichova jegte jine zajimave dtivody. Byl hromadne zatracovan za to, te "zradil" glechetnou malou demokracii, 2.se "opustil" spolehliveho a zdatneho spojence. Zda se vg ak, Ze Chamberlain nem& podobne pocity. Ani jednou behern krise nevyjadtil Lesko-Slovensku sve sympatie; a teprve po jejim vylieg eni mu nabidi pro irtechu padesat milionu dolart.

Pokud se tYde demokracie a jeji potencialni hodnoty jako spojence, se mluvilo v kruzich okolo Chamberlaina o Cesko-Slovensku jako o "nemoinem state" a "velmi podivne demokracii", jeji rianoroda armada by se byla pti vypuknuti valky rozpadla nasledkem vzpour a deserci. Ribbentropova propaganda mela znamenitY Uspech.

Anglie chtela mit proste eesko-slovenskY problem co nejdtive s krku. Hledela na rozpinavost Hitlerova Nemecka jako na nevyhnutelnou a nezadaitelnou historickou silu. A to se mohla naptit dvema smery: bud' na zapad a tedy do sveta jejich sveta — nebo na YYchod do viru palidatYch podunajskYch plemen a dale do ruskYch stepi, kde byla nadeje na jeji sttetnuti s bolgevismem.

Philip Gibbs se proto tate: "Nemela se jejich politika ptiklonit druhe mo2nosti tegeni?

Musi-li bYt jit Nemecko zastaveno, at' je zastavi Slovane. Musi-li jiz dojit k valce, at' se rozpouta na planich vYchodni Evropy a ne v klenotnici zapadni civilisace."

Ale naptio vYchodni cesty nernecke expanse leZelo dokonale opevnene a k boji ptichystane Lesko-Slovensko. Dokud bylo vojenskou mocnosti a spojencem Francie, hrozilo ustaviene nebezpeei, te se dostane s Nemeckem do valky, do niZ postupne vtahne Francii i Anglii. Ponevadt Chamberlain a Co. odmitali "nevyhnutelnost" valky, v ni2 by musela Francie a Anglie stanout proti Nemecku, vzdali se s lehkYm srdcem pomoci, kterou by jim mohlo poskytnout Lesko-Slovensko v ptipade boje; jit. proto, 2e nemeli o site Cs. armady valneho mineni.

Velmi zavaZna, byla i druha, stranka Ceskoslovenske otazky. Lesko-Slovensko bylo spojencem bolgevickeho Ruska a znamenalo proto koridor, otevirajici sovetskYm vojskum ptistup do srdce Evropy. Co„ jineho se dale odekavat v ptipade, te by se desko-slovensko-nemecka zapletka rozrostla ve svetovou valku — kterou by vyhrala rusko-desko-slovensko-francouzskoanglicka koalice — v poratenern, zpustogenem a hospodatsky znidenem Nemecku, ne2 vitezstvi komunismu? Zvla gte tehdy. kdy by zde mohla sovetska vojska rozsevat jeho bacily.

Polsko by bylo mocnou komunistickou zaplayou smeteno jako korek a nikdo nernate vedet, zda-li by polomarxistickou a hospodatsky rozervanou Francii nestihl stejnY osud. Druha "vitezna," valka po vzoru prve, svetove valky, mohla vgak znamenat konec dne gni Anglie; jeji demokracie by sotva byla ptetila nastup socialistu k moci. Tyto vyhlidky mela tedy Anglie v ptipade "viterstvi".

To ovgem poboutilo mocnou glechtu konservativni pravice. Neni tteba dokazovat, Astorovo hlasani "komunistickeho nebezpedi" se opozdilo o cele desetileti. Dnes bylo ji2 utkvelou myidenkou. Bol gevismus zaplavil tojednou Evropu a rozlil se at k branam Vargavy; jenom zazrakem se tehdy podatilo zabranit spojeni jeho sil s nemeckYm komunismem. Anglidane se zalekli motnosti opakovani teto situace.

Nagim ptateltim, travicim week-endy v britskem rodinnem raji delanim anglicke politiky, byl nacismus odpornY. Bohove vedi, 2e by si neprali pod nim Zit! Ale Hitlerovo Nemecko bylo nezdolnou hrazi bol gevismu; nemohli bYt proto tak blahovi a prolomit ji. "Nechejme Nemecko pronikat no. vYchod. Nechejme je zmetit sve vojenske sily s Ruskem (tato vyhlidka se Anglidanilm zvla gt' libila.). My la s Fran-

VESTNtK cii uhajime RYn. Rozhodne vgak odvrat'me Francii od zasahovani do udalosti na, vYchode. Mohly by ji snadno pkivest do sporu a do vdlky s Nemeckem.

Stoupenci teto gkoly tvrdili asi tote: "Valka jenom odloZila nevyhnutelnou zmenu v nag neprospech v pomeru sib velmoci. Mohli jsme ji zabranit jedine utitim prosttedkii, be2nYch jinde: vgeobecnou brannou povinnosti a narodnim soustkedenim (fa gismus). My jsme si vgak zvolili za vedeni intelektualu a kne2i 4opadnY smer; odzbrojovali jsme bez ohledu na to, Co delaji druzi — a to v mravnim i hmotnem duchu. Nyni na to do platime a velmi te2ce.

Nemideme udrtet v gechno, co mime. Musime se neeeho did; dries rids to bude stat mnohem vic, ne2 kdybychom to byli udelali v zajmu spravedlnosti pied nekolika lety. Na torn se necia nic menit. Dame dobrovolne, co bychom museli dat brzy s donucenim .. . elm dele budeme odkladat den rozhodnuti, tim vy ggi cenu • zaplatime."

To je ztejme nazor stareho, unaveneho mute, kterY by si rad zajistil klid a dostateenou pensi pro dny odpoeinku. Skupinu lidi, delajici dnegni anglickou politiku, tvoti stall bide. Sam Chamberlain to priznal nekolikrat behem jednani Berchtesgaden Godesberg — Mnichov prohla genim: "To je mir pro nagi dobu." A day ho zdravil s hysterickYm nad genim. Zestarla, Anglie opravdu tolik, jak se domniVaji Nemci a Italove?

Kolik by musela VeIka Britanie zaplatit, kdyby se rozhodla opustit sve postaveni — a odpovednost — velmoci a chtela si vykoupit klid a mir od skupiny 1 im — Berlin -- Tokio?

Profesor Arnold Toynbee se domniva, ze ptedlo2enY platebni rozkaz by vypadal asi takto: K uti g eni Japonska: V gechny britske, francouzske a hollandske fizemi a zajmy severovYchodne od Singapuru.

K ziskani italskeho piatelstvi: V gechno, co dnes pat •i Velke Britanii v Rudem a ye Stredozemnim moti, v gechny jeji namothi zdkladny a .ostrovy, kontrola nad Egyptern a Sudanem a protektorat nad Araby.

K uspekojeni Nemecka: "Stiedni Afriku" k jeho "stkedni Evrope", voetne vgech 13,YvalYch nerneckYch k3lonii, Belgicke Kongo a kousky britske, francouzske a portugalske Zapadni Afriky.

Svet, v nemt se tegilo Holandsko ze sve neutrality a v nem2 dovedlo udrkt sve bohate drtavy, ovladl "Pax Britannica". V to dobe, dve a pill stoleti pied vypuknutim svetove valky, udr2cvala Britanie ye skuteenosti kolem Evropy na.motni kordon, vyhrazujic si pro sebe zbytek sveta, jako giroke akeni pole. Jeji "mir" nebyl btemenem. Ponechala ye svem imperiu cbchodni volnost v gem, u2ivajic syYch finanenich zdroja k povzbuzeni pracovniho rozmachu ye vgech koutech sveta.

"Pax Britannica" byl v gak porugen vybudovanim velkych namanich sib mimo britskY kordon a to SpojenYmi staty a Japonskem a vYvojem dalkovYch dopravnich letadel. Dnes nerno. Britanie nadeji na dobyti sveho dtivej giho vYsostneho postaveni. Odvati se &lit nejistote neutrality v dne gnim pobioukanem svete? Jina vec: Holandsko se zteklo sveho velmccenskeho postaveni plied prinnyslovou revoluci. Kdyby se ho dnes zfekla Velka Britanie, uvrhla by svoji semi do hospodatske katastrofy, ponevad2 jeji obchod zavisi od jejiho svetoveho postaveni.

Dalgim clale2itYm einitelem je zemepisna poloha Britanie. Profesor Toynbee tvrdi, ze kdyby se Francie s Anglii rozhodly pro neutralitu za Maginotovou linii, daly by tim ptimY popud ke vzniku mocne stfeoevropske federac• pod vedenim. Nemecka. Koneena zapletka by potom nastala mezi touto kontinentalni nemeckou moci, hledici vnutit nemeckou ceStu celemu svetu a jedinou zbYvajici moci, ktera by ji mohla 'Cent — demokratickymi SpojenYmi ctaty. Britanie a Francie by se dostaly mezi oba protichtdne I:51y, a staly by se tak bojiStem, jako se ji stala neutralni Seigle v roce 1914 jenom proto, leb-ela mezi Nemeckem, Francii a Anglii. Profesor Toynbee varuje katkdo hlasa tuto politiku, aby se snatil do-

Strana1. slednout at na, konec cesty, jet, er neZ na ni ykroei. Zandjit politiku neutrality a potom zjistit, 2e v ni nemil2eme pokraeovat at do konce, by znamenalo jistou a loltastrofalni pohrcmu.

Chamberlainova (Lothianova) politika ma vSak spige podobu druhe manosti: politiky isolace, nazYvane stoupenci "splendid isolation". Ta vgak vytaduje vyzbrojeni at po zuby — ktere Zadali po Mnichovu shodne Chamberlain, Baldwin, Simon a Inskip — a ptirozene i velike obeti. Budou vgak giroke vrstvy britskeho obyvatelstva ochotny ptinest tyto mimotadne obeti, kdyb- dnes nejevi ochotu prinageti bane obeti VelkYrn idealtim jako je demokracie, kolektivni tad a mir malYch narodil? Profesor Toynbee se domniva, za z veal Cacti nebudou.

Mimo to by tato politika ptipravila, Velkou Britanii o sympatie na celem svete, anit by ji nakonec zachranila. Jeji neptatele by mohli postupne rozbit jeji strategicka postaveni i bez Ptimeho irtoku, takb-e by nebyla schopna odporu, aZ by opravdu nadeSel den skutedneho boje. Tak by mohly bYt zdolany Banghaj a Honkong japonskYm naporem z dinskeho zasemi; Singapur japonskYm podmanenim Holandskych Indii a uzavknim spojenectvi se Siamem, tak by mohl 13,Vt podvazan Aden italskYm zvladnutim Habe g e a Jemenu; Malta je jib- dnes "ztracenou vartou", sevtenou mezi Sicilii, Libyi a Pantelerii.

Tteti a posledni alternativa britske politiky je dost jasna. Musi se snatit mit za sebou podporu velke east sveta. Znamena to b-e se musi stat bojovnikem za prava malYch narodtt. Znamend. to, 2e musi zaujmout pevne..s•anovisko k zasadam a mezinaroclnim zakontim. Znamena to, Ze musi cleat v ge, co neudelala v eesko--. slovenskem ptipade. Znamena to politiku Spaleeriest narodil. Jen takova politika na•ezne sjednocenY britskY narod a siednocene britske imperium, stojici za nim. Jen takova politika mate najit podporti ve SpojenYch statech. Jenom kolektivni politika ziska Britanii spojence jak v Evropy, tak v ostatnim svete.

Proe nesledovala Chamberlainova vlada tuto cestu? Jenom proto, 2e vyZaduje na zaCatku iireite m•o2stvi risika.. Tak na ptiklad trvalo by ureitou dcbu, ne2 by mohla poeitat s podporou SpojenYch state. Stejne by tomu bylo s "ostatnim svetem"; jejich podpora by byla s podatku jenom moralni.

Mimo to byla Spoleenost narodd na zaeatku roku 193 v Zalostne situaci, zavinene .odchodem Ameriky, otevfenYrn ,odporem tti velkYch vYbojnYch mocnosti — Nemecka, Italie a Japonska, galostnou neeinnosti Velke Britanie a problemotickYm postojem sovetskeho Ruska; se velmi podstatne od Spoleenosti ndrodt, myglene jejimi tvurci. Z velikYch mocnosti v ni zbkvaly jen Velka Britanie, Francie a Rusko. Male narody se pod hrozbou osy Rim — Berlin Tokio, te kahlY organisovanY odpor enevy budou pova2ovat za ptimou "provokaci", neodvatily pronest vetejne sve voldni po kolektivni politice.

"RealistickY" odhad ozbrojenYch sil, ktere by mohla Sopleenost narodii spolehlive postavit proti odbojne kombinaci, ukazal, 2e nemti2e nic podniknout. S Ruskem se nedalo proste poeitat. Tim se zmen gil podet spolehlivYch ales hodnotnYmi vojenskYmi silami na tti — Velkou Britanii. Francii — a CeskoSlovensko.

Jejich vzajemna soueinnicst byla vazdna na urdite smluvni podminky. Ukazalo se vg ak, 2e prye dy e mocnosti davaji pi'ednost chraneni vlastnich zajmii pied dodr2enim svYch zavazkt. Tak skoneila prvni Spoleenost nanodit.

Staki brit gti konservativci si nechteli nikdy 'uvedorniti skuteene mokaosti Spoleenosti rid-rod/I Hledeli na ni vb-dycky jako na obtib-, vytykali ji, Ze stale void. k Velke Britanii o pomoc anebo se ji snati strhnout do zapletky, na nit nema zajem. Nechteli proste pochopit, 2e jednou mute prijit den, kdy budou potrebovat jeji pomoci.

IV. Britska politika se vbob-ila do eesko-slovenske krise velmi nejiste; jeji podinani bylo stejne nepoehopi•elne Anglii, jako dominiim a ostat-

Strana

V2STNiK

'Amu svetu. Nemecka politika byla naopak j asn5. a prtzraend jako Sytj program nalezla v knize "Mein Kampf", jejid zasady oyly po leta vgtepovany do hlav na,cionalni a Hitlerovy mladeZe. Ptedevgim zde byla zavazna namotni dohoda s Britanii, zavazujici Nemecko udrgovat jen 35 procentni tonaZ v pomeru k britske narnotni site. Ta ptinesla Whitehallu velike ulehbeni. Mimo to Hitler neZadal vetejne kolonie, udtduje debaty o teto otazce po cela tti leta jenom v ramci nemecke veiejnosti do chvile, kdy Times prohlasily, ze si je hodla vzit zpet. Ale i tehdy zaeal, podle meho mineni, po nich volat jenom proto, aby ziskal volnou ruku ve vYchodni Evrope za slib, ze ponecha zbytek sveta na starost Velke Britanii.

Pii jednani s Francii postupoval stejne opatrne, aekoliv mohi s fispechem vyu'Zit jejich socialnich zmatkt, nastav gich po ptichodu lidovYch vrstev k moci, tedy v dobe, kdy nemeckY narod se mohutne vzchopil. K obsazeni PorYni se odhodlal teprve uprostked vyvolanYch tvotenim lidove fronty a po neshode Francie s Britanii v otazce vypuzeni Italie ze stresske fronty. Jeho krok mohi ptivodit okaniditou zmenu evropske strategie; na jeho tspechu zaviselo vge, co melo piijit pozdeji. Nemci se v ga,k zajigt'ovali i pro ptipad, Ze by se nepovedl.

Opevneni PorYni bylo hlavnim meznikem na ceste k Mnichovu. Znembtnil jim ptispechat Francii na pomoc svYm vYchodnim spojepkterYm pak nezbylo nic jineho, nea aby si pospigili se zaujetim ptatelskeho postoje k Nemecku.

Kdyt pak podnikl loni v pros"inci Delbos "inspekeni cestu" vYchodni Evropou, zjistil, ze jedine Oeskoslovensko je pevne rozhodnuto splnit sve spojenecke zavazky. Pozdeji se ukazalo, Zo to byla se strany Oeskoslovenska pochybend kalkulace.

V. Majic kryta zada narychlo vybudovanYmi pevnostmi, kryty a kulometnYmi hnizdy v obsazenem PorYni, sousttedilo Nemecko vgechnu pozornost k vyte geni "Oeskoslovenskeho problemu". Jak se ukazalo, byl to opravdu velmi teZkY problem. Postaveni Oeskoslovenska jako silne vojenske mod, spoldene s Francii a Ruskem a drZici pancetovY pas pkirozenYch i umelYch pevnosti, vysunutYch az k srdci Minecka, bylo velmi t yrdYm strategickYm ofigkem.

Tato pevnost sttelila obe mokie nemecke testy na vYchod — pies Polsko na Ukrajinu i do Podunaji, nemohlo pronikat dale Z'adnYm sinerem, dokud je nezdolalo.. Silne oeskoslovensko, spolupracujici s Francii a Ruskem skYtalo zapadnimu spojenci nedocenitelnou vYhodu donuceni Nemecka k boji na dvou frontach a vYchodnimu pak krasnY koridor k proniknuti jeho sil do stteni Evropy.

Jako hrot kopi malodohodoveho odporu proti nemeckemu postupu vytvatelo eesko-Slovensko z thoto mocenskeho ceiku neobydejne silnY trojthelnik, zaji gt'ovalo mu skvele operadni pole v mad'arskYch rovinach, piedstavujic soudasne neproniknutelnou hradbu, chranici jeho prave ktidlo v Karpatech. Spoleene s Polskem mohlo 6esko-Slovensko zatarasit nemeckou severni cestu na vYchod a spoledne s Italii mohlo udrZet jinni, bylo hlavni branou cele sttedoevropske strategicke ba gty. Proto sousttedilo Nemecko v gechno sve diplomaticke tsili na neutralisaci Polska a Italie.

Vypinivgi rychle prazdnotu bYvaleho Rakouska vojenskYmi silami, obklidilo Nemecko nejen Oesko-Slovensko, ale i Mad'arsko a Jugoslavii.

Tyto zeme nemohly si nyni dovolit, ani kdyby chtely, neptatelskou politiku k tak mocnemu sousedovi. Mad'arsko na ni koneene nikdy nepomfglelo. Spolehalo davno na nern.eckou pomoc k dobyti ztracenYCh tzemi.

Zatim Chamberlain vyslal do oesko-Slovenska "Runcimanovu missi". 6echoslovazi ji nepiijimali s ptilignou dtverou, ponevad2 ptichazela vlastne na ptani Berlina a sudetskych Nenict. UkazalO se, ze jejich nedfivera i obavy byly opravnene. Behem jeji pusobnosti poznali 6echo-Slovaci, ze "misionati" jejich velikeho "ptitele" Britanie : podle jeho ptikladu budo-

a

vali svoji demokracii a po jeho boku byli 0chotni stat do posledniho dechu v hajeni miru, projevovali jenom jednu snahu: aby znemcdnili co nejvice obranu jejich pra y a zajmt.

Ale Runcimantv postup byl Hitlerovi piing pomaly, potieboval rychlY fispech. V zati byl ptipraven vynutiti si jej i nasilim.

Veal dobte, jake ma v ruse trumfy. Vedel, ze Britanie ne gla nikdy v historii do valky za prava sttedoevropskYch state, vedel od Ribbentropa, ze konservativci u vladniho vesla to nemini udelat ani tentokrat Vedel ze statistik, uvetejnenYch v Anglii, ze potiebuje k dokonale letecke ptiprave rok, k namotni dva roky, k pozemni tri a k priimyslove dokonce etyki leta.

Nepodnikl nic, dim by mohi vyvolat v Britanii obavy o jeji zajmy, ponevad2 si dobte uvedomoval, ze jenom jejich ohroleni by mohlo Anglieany ptimet k rozhodnemu kroku.

Hitler odstranil take v ge, co by mohlo vyvolat obavy z fitoku na Francii, ye skuteenosti se podobne obavy neprojevily ani ve Francii, ani v Anglii. Pro ne zalelitost Oesko-Slovenska byla podkadnou veci.

Kdy2 krise propukla, posuzovala Britanie — to je Chamberlainova vlada — situaci takto: Nemecko je rozhodnuto dokoneit sve narodni sjednoceni. Otevtena vYstraha anebo zjevnY odpor by jenom podraddily Hitlera tak, Ze by byl ochoten podniknout i nejzoufalej gi akce.

Weneme-li Neinecko do valky, pak je vgeho schopiio. LondYn neni piipraven k obrane, mohi by se snadno zmenit ye zinet' trosek jako Barcelona.

Vgechny tyto nesmirne obeti by nemohly zachraniti eeskoslovensko. Podle vlastnich slov ChamberlainovYch (pronesenYch po rozhovoru s Hitlerem) by se stalo tote: "Nejprve by ,doglo k hroznemu "masakru" sudetskYch Nemcil se strany 6echit, po 116-n2 by nasledovalo hrornadne vraddeni vgech techt Nemci." Jak by to vgak mohlo mit na konec smysl? Jedine znidedeni civilisace.

VI. Francie byla ustra gena, zmatena, bezradna.

OhroZovana na vYchode, jihu a zapade, oslabena vleklou hospodatskou krisi a ustavidnYmi ttidnimi boji piedchozich let, a mirumilovna z hloubi srdce, nemohla delat nic jineho, neZ se didet Anglie za sukne. Videla jak se ji hrouti "jeji" Evropa pied ()alma, nemohla v gak hnout ani prstem k jeji naprave. I kdyby se odhodlali obetovat milovanou PatiZ (Francouzi tikaji, Britove dovedli vybudovat velike imperium, ale ze Pati2 dovedli postavit jen oni) straglivYm nemeckYm nalettm, co by tim dosahli? Zachranili by tim Cechy a jejich nadhernou Prahu?

Byl zde vgak jegte jeden psychologicky tel, kterY sice ugel vetejhe pozornosti, ale kterY hral dtlelitou tlohu v koneenem te geni udalosti. Tucet let pomY gleli Francouzove jenom na obrannou valku. Meli proto nahle zinenit vgechny sve plany a cile a rozhodnout se proti nemeckYm porYnskYm opevnenim? 0ehromila je vgak vidina noveho Verdunu, s obracenymi ulohami. Nevideli Zadne pote geni ve vyhlidce na nideni nemeckYch mest.

Koneene zde bylo je gte Rusko, spojene s Oeskoslovenskem jenom nekolika vedlej gimi Zeleznienimi tratemi pies fizemi Rumunska, ktere mu nikdy nezarueilo volny prfichod. To vgak nepochopitelne mleelo behem cele krise. Ani pii vyvrcholeni dramatu neueinilo hrdinny vstup na scenu, nYbid zustavalo skryto v pologeru zakulisi. Piijde na pomoc? MtZe vtbec neco podniknout po tolika krvavYch eistkach, ktere odstranily vetginu vedoucich hlav jeho armady, diplomacie a prtmyslu? Da se vetit jeho ptislibtm, opakovanYch eas od dasu Litvinovem?

Francie a Anglie usoudily posleze, ze ne, Sovety se staly obeti sve vlastni nemoralnosti.

Po celou dobu zesilovalo Nemecko svilj ndtlak na deskoslovensko zvenei i zevnitt, sevtelo je "do sveraku". Oeskoslovensko v gak projevovalo stale nejvet gi rozhodnost k obrane sveho Francie se nemohla dobte ztici tohoto chrabreho spojence, byla ptili g dlouho zvykla pohlg et na Cechy jako na tiicet pet divisi francouzske armady. Chamberlain videl, ze stale jeg te hrozi mcdnost vypuknuti valky; nejakY incident v sudetskem tzerni mohi pohnout NC-

Ve stiedu, dne 1. unora 1939. mecko k napadeni 6esko-Slovensks., 'kter6 by melo za nasledek vtadeni Francie i Anglie do valky. Zesileni "incidentt" v Sudetech, dujici po Hitlerove keel. v Norimberku, ptimelo Chamberlaina k drastickernu rozhodmiti: Heslo: Dobrovolne postoupeni sudetskYch oblasti, ktere uvetejnili Lothianovci pied tYdnern v Timesu jako "pokusny balonek", a ktere doporueoval i Runciman, melo bYt zmeneno ye skuteenost s nejvet girn urychlenim. Letel nav gtivit Hitlera a po navratu vnutil svtj plan i bezmocnYm Francouzfn. Potom jiZ nebylo tak nesnadne vnutit jej i Oesko-Slovensku.

Hitler by vgak byl malem vgechno ohrozil zvYgenim syYch poladavkil. Diktoval v Godes-. bergu zname rozhodne gestidenni ultimatum.

Pozval si k sobe Polaky a Mad'ary, aby vyslech jejich poladayky a dal jim ptimetene ptisliby.

Odmitl zarueit bezpeenost uzemi, ktere by zbylo po rozdeleni 6esko-Slovenska. To v gak bylo piilis mnoho i na Chamberlaina kterY image bYt sice nazYvan podivinem, nikoliv vgak zbabelcem — a proto odejel. Nernecko mohlo dostat prakticky v gechno, co Zadalo, ale jetioril na zaklade tadneho jednani, nikbliv pod natlaketti hrozeb; Usoudil, ze Ptigla chvile, kdy je tieba hapnout vgechny sily k ukondeni v gech nasilnych ptevratt. v Evrope. Vratil se domil a zmobilisoval valedne lod'stvo, vyzval anglicke obyvatelstvo, aby zadalo kopat zakopy, v nich by se skrylo v ptipade leteckYch Atokt, pozval generala Gamelina k poradam gtabfi a dokonce navazal styk s Litvinovem v Geneve. To Nemcum imponovalo. Zatim co tahly berlinskYmi ttidami k hranicim dlouhe proudy vojakt v ocelovYch ptilbach, delali konservativni diplomatieti, vojengti a politieti vtdcove rychle bilanci moZnYch vyhlidek. Shledali, ze nejsou nijak vabne. Protieeska, kampan Polakt mohia snadno poboutit Rusko. Vystoupeni nedostateene ozbrojeneho Mad'arska proti Oesko-Sloyensku mohlo ptimet k zakroku Jugoslavii a Rumunsko, Zkugenost varovala spolehat bezvYhradne na Italii, unavenou skoneenou valkou v liabegi a pokraeujici valkou ye 8panelsku, majici hlavni vojenske sily mimo matetske tzerni, trpici velkYm nedostatlem zakladnich surovin a snadno ochromitelnou spoleenou anglo-francouzskou blokadou: Mussolini byl ve stejne situaci. Chamberlain rriel Itahi i Nemecko u zdi. Uveclonioval si to?

Pravdepodobne ano. Prod je tedy neptintitii k povolnosti a nezachranil tak jak mir, tak i test; svobodu a mezinarodni pravo? Chathberlain tcitid nikdy nesouhlasil s ,EdenovYin tvrzenixii, jenom rozhodne stanovisko milZe zastavit diktatory. Byl toho nazoru, Ze bud' buclOu hiedat vYchodisko ze situate valkou anebo ztrati 8Voji prestiZ a stanou se kokiSti komunismu.

Zalekl se nebezpeei nove viny barbarstvi, ktera by mohia zaplavit Evropu a rozhodi se pro "viterstvi humanity". Hystericke ulehaeni a ra dost davit v Berline a Rime, stejne jako v LonOne a Patili mu bylo odmenou.

Jenom v jedne zemi zavladl po mnichovskern rozhodnuti hlubokY Zal a smutek — v OeskoSlovensku. Ptes v gechna zastra govani, hrozby a nasili a pies konednou zradu neslo vSak svilj osud se stateenosti, ktera vzbudila zaslougenY obdiv celeho sveta. Oecho-Slovaci projevili nesmirnou odvahu, rozhodnost a ptipravenost, tolik postradane pied krisi i behem ni v Anglii i ve Francii. Byli rozhodnuti branit se do posledniho mute a Zadali jenom, aby se druzi postavili po jejich boku.

Oesko-Slovensko bylo dilem noveho taclu, zavedeneho Spoleenosti narodt, konec Spoleenosti narodu znamenal i jeho konec Bylo narodnostni smesi — malou Spoleenosti narodt samo o sobe, tvotici vyvadenou hospodatskou ject-. notku, ale pfehliZejici prava sebeureeni. MasarykovYm cilem bylo spojeni podunajskYch narodt. v jeden mcicnY, hospodatsky zaji gtenY ce.4 lek, zijici v miru, sna genlivosti a demokracii. Za Masarykova i HodZova vedeni bylo OeskoSliy -Ntensko"champirXdunjskychtae; proto je muselo Nemecko oslabit a vytadit.

Masaryk alai co mohl, dvacet let je vgak lms kratka doba k vybudovani stau. Pies vgech, ny nesporne omyly a ptehmaty vyvinulo 6esko=-, Slovensko ptece jen velkolepe usili. Svet je bit de postradat vice, ne2 si dnes uvedomujeme.

otrazia 1$.

WiSTifift

. Ve.stkedu, dne 1. finora 19'6'2

ni moZno nikoho ziskat pro diva-1 Slersko maji vetelnou Nemci a Po-1 jsme do Mistku na hejtmanstvi a Slovensko Mad'aki. Tak nag je- vzali jsme si povoleni do Nemecka. delni role. Doposud je v Texasu dosti f divadelnich sil, ale nebudou-li ti Ste ty Slovaky tolik vzpominat, kdy Ale ten fikednik, co nam vydaval cestovni pasy se smal a povida. "Vy, mladi zasveceni do 'lath, tak po- o nas nestoji. zvolna se eeska divadla pfestanou Vzpomel- jsem si na naei legraci, ptaekove, vy jedete do Ameriky!" heat; ac je to doba jeete daleka, kdy jsme jeli sem ze stare vlasti A tak nas chtel pkemluvit, abychom ale neni pochyby, ze k tomu dojde. do Ameriky. Bylo to 23. dervence! nejeli do Ameriky, ie zadna valka Snad nedate k tomu ptipustit, aby r oku 1914. Tedy jsme ukazali paty nebude.

Tak jsme dostali pasy a byli jsme nejlepei zabava zde mezi naeim li- Frantieku Josefovi, neb 28. eervenradi, ze muZeme zavtlt za sebou dem pominula. ce uz vypovedel valku Srbsku. Ale dvete, a tr 2 . jsme se brali dolma, a Dle rfiznYch dopisti a zprav ze (Dokoneeni na str. 24.) stare vlasti, vychazi na svetlo, ze v my jsme nejeli do Ameriky, ale ell rizemich zabranYch Nemci, se nisi lide nemaji tak zle, jako v Poisku a Slovensku. Z Nemceka Cechy 'gadnY nevyhanel, ale v Poisku a Slovensku je vyhani.

Ja znam polskY narod dobke, dokud jsem byl jeete doma na, Morava. Kdy Z . umi par slov jine ken a obzvlaet' nernecky, tak polsky nechce mluvit. Tady je to taky; maVeselohra o ttech jednanich lo je zde slyeite mluvit svoji matekskou teei. Nevim, co to je za pron grod ,a nemeli by ani nazYvat Slovany, jiZ jen pro to, jak zachazi s nagim lidem, kdy jim ukradli kus y fizemi. Tak lenivY narod jsem nevidel nikde. Kdo jste byli v Polsku, ZACATEK V 6 HODIN VECER znate, jak jsou tam chudobne po0 S 0 B Y: zemky. Nebyly by veak chude, ale Nadlesni Kapoun, J. F. Houtvieka jsou nevzdelane. PolskY lid se rozHajnY Frrioul, John Beeka leze po svete a doma pildu nevzdeAdiunkt Vejvoda John Kamas lava, tadnY. Nekomu deco sebrat jig; Herec Makik, John Kret 9kipraveneho a hotoveho, na to Hereeka Marcela, na letnim byte, Anna Svitak ml jsou paeaci.

Klara SyrnY Anastazie ‘ ediva, sestra, A co jsou Slovaci?! To je druha Inspektor Hokinek Joe Svitak, st.

Isrneeka leniva. Znate pozemky na Pani inspektiorova, Anna Svitak, st.

Slovacku? Ja ano. Videli jste Slo-1 fitulne myslivne. vaka tako pracovat? Zajiste ne. I Videli jste je chodit na Morava do VSTUPNE: 35c OSOBA kepnych poll, ale doma delat nebudou. Moraveik jest dobry elovek OS. 29, S. P. J. S. T. dokud je podporoval. Oni jsou Timto zveme milovniky zabavy a srdeeneho zasmani k hojne TAYLOR, TEXAS. dosti chytki zahrat si na chudobnenavAteve ho, aby jim nekdo nee° dal.

4. imam — Adolf and h i s VIBOR. Nae lid se nerortahoval po jiBoys of Schulenburg, Tex. nYch statech, jako Polaci a Slovaci, jichZ temeslo bylo hrnce drato18. Unora. — Bill Naiser, Granvat, trakake a vakeeky rozva:Zet na ger. Texas.

Moravu, okna zasklivat a podobne.

4. unora. — Adolf and His A halenu vinenou nesvleee celY rok.

Boys, Shulenburg, Texas.

Povida, ze v zime zahkiva a v late chladi.

21. iinora. — Geo. Moody orNevim, prod by jeete nazYvali to chestra, z Taylor, Texas. naei republiku Cesko-slovenskou?

Zdravemu dloveku patii pevny, nieim nekdy se ti naei Slovaci tak k nam Vstupne: Para 40c - Damy 10c rueeny spanek. V padu, ze o spanek jste ozachovali? Republika Lesko - Mokr.adani rezavYm kaelem, chrapotem a rYZABAVNI VYBOR. rayska ,to by slueelo. Vice u'Z tarn mon, pak jest Upine ve vagi moci, abyste z toho jineho Slovanstva nezbYva. tomu ueinili SEVERNS NACHLAZENI I nephdava chuti k praci. Jak dobke to zamestnavatele vedi. Nevydavejte se ani VY nebezpeei odloieni neb propu gteni z prate!, SEVERCV BALSAM. Netiprosne smrti se zalibilo povolati na eenost meho maniela, nakho otce, statieka a pra-starieka po 3 dni trvajiALCOHOL a% ci nemoci, (Severa's Cough Balsam) LahodnY7., tigici a pilsobiv, byl ocenen tieKovare , mi generacemi v posledmch tamer 60 letech. Zkuste jej jegte dues! kterY se narodil dne 19. ledna r. 1854 v Hogt'alkove na MoraTAM KDE LEKARNIK NEMA * a zemiel dne 21. ledna, a pochovin 22. ledna roku 1939, ye anebo kde lekarny vfibec neni, krajane moeku 85 rokfi a 2 dnii, na, mestskem hibitove v Ennis, Texas.

• e hou dostat Balsam neb vkchny jine Se°1 Touto cestou vzdavalne srdeenY dik kidu Ennis Cislo 25, verovy pkipravky rychle, kdy poelou obFOR COUGHS • S. P. J. S. T., za krasnY venec a za doprovod zesnuleho na po• Dopiete si o informaci jak moZno z mist, sledni ceste, za velkeho Ueastenstvi bratii a sester s odznaky, jednavku na dolej gi adresu.

4, q3g kde lekarny neni objednati a je gte" obdriet pfatelu a znamYch. Dal gi dik patii p. A. Kurzovi, kterY proza DOLLAR ZBOZI ZDARMA. mluvil nad rakvi smutna. a dojemna slova eesky, a p. Alfred Holmanovi, kterY promluvil v anglicke. — Toto tai plati V kaide domienosti 14.:17% CENA pro zpevaky Nedelni Skoly Cesko Mora . Bratii, vedene pi. A. mela by byti po ruce Kurzovou, za krasne smuteeni. pima. Take nosielim rakve, palahev Severova Antii" PLEASANT . sepsolu na vyplachovaEc nuin John W. Nekuiovi, Joe Lukgovi, John Hrabinovi, John ni hrdla (50c a 35c) a Trlicovi, W. Trojaelovi a Frank Konovi. krabiaa SeverovYch Avagfe J. J. BObaliku a cela Tvoje rodino, pfijmete nag table te k proti nastu•srdeenY dik za vkchno, co jste pro nas 'tenni v dobe nakho zeni (Cold Tablets, 30c). smutku. °tee na , odpoeivej v pokoji.

FrantiSka Kovar, truchlici manielka, 83 rokfi stara; John, Tom, Josef, Karel a Edward, synove; Frantlika ml. dcera.

Fort Worth, Texas Redakenimu stolku a vsem dtenakfira v minulem aisle nemohl jsem oznamit divadlo, neb jsem iiste nevedel, kdy nude sehrano.

Tedy v nedeli 5. Unora sehraji oChotnici Sokola Fort Worth veselohu o trech jednanich "Vstup do srdce zakazan". Zaeatek o 6 hodine yeeer. Oznamku naleznete na jinem miste tohoto disla.

Nebudu yyzYvat ani prosit, by se krajane sfieastnili divadla, neb to eini veechny osady a veichni kiditele a ochotnici divadel. To vyzYvani si myslim, zda se tem lidem mot feedni, a proto jsou take ty male navetevy pii divadlech. Spiee myslim je tteba kici, aby zfistali veichni doma, a mnozi se nazlobi a keknou: "A kdy mne tam nechcete, tedy na "true" pfijdu!". Mokia, ze a.?t, budame nuceni pkestat hrati divadla, potom se nekdo ozve, prod se nehraji divadla?!

Tech nekolik yeeeril Amorne prace s nacvidenim divadla, neni Zadna legrace, a potom hrati tern etytem stenam a prazdnYm sedadltm, to snad ty ochotniky odhanite a ne-

Diva& ye Fort Wroth IISTUP DO SRDCE ZAKAZAN"

v nedeli dne 5 iinora 1939 v Sokolovne

e Fort Worth

Taneoni Zabavy.

11ADU PRAHA

Hudba Sokola

NENECHTE SE OKRADAT CONTENTS 9$ FLUID 02.

y

Oznameni Umrti a dikilvzdani.

BALSAM PROTI KASL1

Tomase

yy

DUE TO COLDS

AND IRRITATIONS OF THROAT BBRONCHI

y

PRICE HS CENT,

EFFICi ENT

g

111171MSEIROPAGIMINI,

2540 50c

Strana 20.

1718TN K

g

NA§ R. V. 0. S. Dne 16. ledna, 1939. tend redalice:— Predne, preji Vam vtem v tornto roce vtechno to, co sami oeekavate, jak ku prospechu 6echoslovaka tak i ku dobru Ceske \ave zde v Texasu. No a kdyt tit jsem tak v tom piari dobra pro nat texaskY eeskoslovenskY lid, tedy bud'te tak laskavi a dejte mne mak) mista e Vatem easopise, kde minim se zminit o spolku, kter9 jit v Texasu pfisobi 38 let, a kierY take jen pro dobre naSeho lidu byl zaloten a jeho jmeno jest — Rolnick Vzajemne 0chrann.S,. Spole,k aneb zkratka R.V. O.S. Slykl jsem kdysi poznarnku o torn naSern R. V. 0. S., ze pry ma ve zkratce ptilehave jmeno, prY — kdyt to etc na honem, tak to znael r-v-o-u-se — rvouse. Nevim kdo a jak na t3 ptitel, ale jsem v tornto spolku 29 let a dosud o rvani jsem neslykl, ale o vYpomoci do neStesti uvrten9,ch cleric nasledkern potaru aneb boute ano. Tedy ptezdivka nemistna a jak to obyex..jne b5"/va, dobra vec nekoho zlobi hiedi ji pAkodit a to vetAinou plot°, ponevadt nevi a nezna, Teel Neci (spolku). Pokusim se tedy v kratkosti vysvetliti, proe na R. V. 0. S. zaloten byl a jeho skvelS7 postup za eas 38 let existence.

Spolek R. V. 0. S. zaloten v osade Ocker, okres Bell, 8 eleny dne 22. imora 1901. Zajiste neni net mistne, datt jrnena zakladajicich elenii do vefejnosti, ponevadt jmena to by mei?t, byti. vryta do pametni desky, nebot' e skutek uvedeni jejich mytlenky bylo setieno tolik slzi do ne,Si:Sti postavemich, to elovek at as no, kdo mel ptiletitost pfehlednouti einnost a vyplacenou tkodu po eas existence R. V. 0. S.. Zakladajici elenove byli: Joe Schiller, Jelin Baletka, Jan t abeik, F. J. Wotipka, Jos. Wentrtek, J. R. Marek, Martin Stepan a F. V. Schiller. Tito mutave nahledli, ze stava se mnohdy nettesti na farmach usazenSm ne jejich vlastni vinou, ale vinou rilznYch okolnosti, to jejich majetek, na kterY s cel3u rodinou feknu oteviene — se dteli, mnohdy ye chvilce, mnohdy v pul hodine jest znieen a cela jejich — dtina — bud' rozrnetena vetrem aneb znieena potaxem. Prato zajiste po vrcholne odporueeni hodnem uvateni — zaloVzajemne OchrannY iili Spolek (R. V. 0. S.), kde by elenoe co celek jeden druhemu v nettesti jak ohnern tak i beuri penelite vypomohli, by tak do natesti uvrteny len zase se rnohl — jak se postaviti na nohy a leheeji o svou rodinu se starati..Mohlo bYti mytlenky skvelejti?

Nebudu dale rortikovati jette i jine ptieiny zaloteni RVOS., ale uvedu zkratka postup. — Tedy tech 8 Cent). zalozili spolek s celkavYm pojt'Stenirri $12,816. Dnes spolek ma pojieteni proti ohni — 15. ledna 1939 — $11,715.897 a proti bouti 83.954.026. Z 8 eleml izrostl 139 spolkii se 7888 eleny s asi 22,000 certifika.ty. Co jest to? Ze se rvou? i re, ale k sobs lnou . . . . Vyplaceno za ten eas pies milion dolarii do uvrtenYm elerram. Neni toto neco, nae mute 13Srti spolek hrd: m. a co dosvedeuje, ze e spojeni jest sila? PrilmernY poplatek na 8100 pcjitteni u RVOS. jest 30c proo 4c proti bouti roene a to t. e plati 4krat 'do roka dle ozname-

y

g

y

g

g

l

'

y

nSTch kod. Take vSthoda, ktere jine padobne spolky a pojitt'ovny nemaji.

At do roku 1938 spolek poji'St'oval jen majetky na farmach, nebot' farmati byl zalcden, ale od 1. ledna 1938 pojial'uje i majetky ve meste za tech samich poplatku a Vy,"kteti e meste bydlite a porovnate 30c roene ku $1.00 at $2.00 ze stag uznate rozdil. R. V. 0. S. neni spolek na vYdelek. Rilzne spoleenosti i Fed. Banka, ktere piljeuji na majetk penize, uznavaji na R. V. 0. S. za nejlep i poji'at'ujici spolek nejen v Texasu, ale v cele Americe.

Prosim, toto neni jen aby to bylo napsano, ale — fakt.

Proto Vy, kteti dosud s nami nejste, kteti bud' pojiAteni nemate a spolehate na nahodu, aneb kteii mate poji teni, ktere Vas mnohem vice stoji, at' bydlite na farme aneb e meste — pojd'te s nami, pojd'te k nam, vtdyt' jste nak a patkite k nam. am mnahSrm znamY, JOS. SLAVIK, taj. V. V. R.V.O.S., Buckholts, Texas.

y

g

Ve stkedu, dne 1. Unora 1939.

Beh, co by ramaha.

Heligon.

VYbornY beaec na kratke vzdale"dim a jak vas obatalovanY unosti si pozval domil jednoho ze razil?" svS7ch kamaradfi. — Ptedstavil ho "Prosim, tekl, ze jsem heligon!" mamince a to hosta plekvapila o"To piece neni uratka? Vite co tazkou: je to heligon? KrasnY a u§lechtilY "Take vas boll nohy, kdyt mate hudebni nastroj!" skodit pro kvasnice?"

"To vim, ale kdyt je to piece jen to nejvetSi trouba!"

Lide snad budou pochybovat o torn, co tikate, ale budou vekit toMaio lidi je tak mo drYch, aby mu, Co udelate.

Anon. vedeli, kolik nadelaji zia.

•

g

vad o v Houstone.

"STRY'tEK Z HANE" Fra g ka o 3 jednanich,

g

y

y

S praktikantem Ktitem mel t'ef v kancelati stale kit. Vtechno tomu mladenci pod rukama pkimo hokelo. Na co sahl, to popletl. JakY diY, ie S'efovi datla trpelivost a jednoho dne praktikanta Ktitle ihned propustil. Pak se sam zahloubal tim intensivneji de prace.

Kdyt zvedl po tom hlavu utas1 praktikant Ktit seal opet u sveha "Proboha eloveee, jak to, ze jste se vratil?" pta, se tef. "Vidyt' jsem vas na hodinu propustil?"

Praktikant Kilt se jen pousmal a nevinne pravil: "Ano, prosim. Ale ona ut hodina uplynula!"

kterou sehraji ochotnici kadu 8tefanik na Cottage Grove

v neder one 5. !bora 1939 Zaeatek

v 5 hodin odpoledne, neb bude odbyvana schfize

pkesne ve 2 hediny a pak divadlo 0 S 0 B Y: StrYeek Kfopal z Brochova, br. Jan Svreek MiluSka, jeho netek, ses. Evelyn Kunetka Karel, intenYr, jeji mantel, br. Fred Lebr Frantikk Klacel, br. Jerry Lebr Fanynka, sluZebna u MiluSky, ses, Rozi Lebr Jeji maminka, ses. Anna Vaja Dej odehrava se v Prate, v byte intenYra. PO DIVADLE VECERE A TANEC PEI HUDBE

Houston Czech Orchestr VSTUPNE: 30c.

Uctive zve ZABAVNI IrEBOR.

Rolnick', Vzajemne Ochran4 Spolek

pojii

R O. S ujici proti ohni, blesku a hour'

nabizi krajaniim na venkove i v mesteelt nejlevnejk a opine die zakonit statu Texas

zabezpeeent:. pojigteni R. V. 0. S. byl zaloien osmi CeskS7mi farmail v okresu Bell, 22. Unora 1901 s celkovfrm pojiitnirn $12,816.00 Dne 15. ledna 1939, R. V. 0. S. mel poji gteneho majetku:— proti ohni za $11,715,897.00 proti - 3,954,028.00 Celkern - $15,669,925.00 elenii dues aitã 7888, jednotlivich pojiiteni fch majetku na 22,000 V. 0. S. doposud vyplatil eeskSrm farmaitim na g kody ohne* bleskem a bouii zpilsobene vie jako

JEDEN MILTON DOLARU a vSeelmy oprivnene Skody byly vyplaceny piesne a ryehle.

R. V. 0. S. byl vidy a jest doposud kizen eeskYmi je to spolek nos, uplatriuje zasada vzijemnosti a prave bratrske lasky.

v nem se nejlepe

Kdo jeite nejste u nej pojiiten pfihinte s y u vaieho nejblii§fho mistniho spoiku, aneb pine na JOS. SLAViK, Buckholts, Texas

Strana

VESTNIK

Ve sttedu, dne 1. t1nora 1939.

Chodska Madonna.

klad zesnen pain Carrove ma aim le tim vice ndsledovnikil. NemOcnice a slepecke Ustavy dostavaji nyni cetn nabidky lidi, kteri ve sve posledni yell uvadeji slova:

OSLAVU

kazuji sve oei . . . LidskY soucit plinak nejkrasnejk obeti.

Jo( Demckracie je hra Zivota, hrana, podle pravidel, j.ez st- udelali lido sami.

OTEVRENI syt RADOVE BUDOVY potada

Rid Pckro.{ Haustonu, ado 8 Studewood

e 12. Lino a 1939

OBED V 1 HODINU 3 holiny uvitani nifeteirnikil br. piedsedou, pak nisleduje DIVADLO POD NAZVEM

IS

Posledni pohled jeke kolem po domovu, kterY- dnes opoueti mlada matka, s rortomilYm deckem. Zitra piijde jiZ nemecke vojsko aby obsadilo nekolik starYch, vernYch chodskYch vesnic, ktere byly v listopadu m. r. dodateene ptitknuty Nemecku. JakY Zal a jaka nepopsatelna, bolest sla onim eackYm krajem, s tradici pevriSrch stralat odvekYch hranic, dnes prorvanYch a zabihajicich daleko do eiste jen eeskYch oblasti. Je ehutno mlade matce! Tiha nuceneho odchodu z domova, nejistota, co bude a kde najdou zase kus skrovneho chleba a opatteni pro decko, to v'Ze, jak by se dalo eisti z jeji pevne tvate.

Oeskoslovenska Amerika kond jiste svoji dobrovolnou povinnost, a to se srdcem otevtenym a v duchu dobre yule. — Kupujte a eitte take i pomocne znamky es. legionalt.

ZAZRAKY LEKARSKE VEDY. Moderni lekatstvi dosahuje fantastickYch uspechu. Cim dale, tim vice se blik itpinernu kouzelnictvi.

Nyni dosahlo toho, Ze vraci slepcam zrak tim zpitsobem, Ze jim do °di vsazuje rohovku, kterou vyjme z oai zemtelYch osob. JistY americkY lekat, kterY z vrozene skromnosti si zakazal uvetejnit svoje jmeno, vratil timto zpilsobem zrak dvema slepcum v San Francisku. Jsou to 541etY pastor. U. E. Harding z Portlandu v americkem state Oregonu a 201etY pianista Arthur Morton z hlavniho mesta Kalifornie Sacramento. Pastor oslepl nasledkem nemoci pied 43 lety. Sno,Sel svuj osud ,hrdinne. KdyZ se dovedel o zazraenYch rukou lekate ze San Franciska, vydal se na cestu. Lekat byl ochoten provost operaci. Ale kde vzit pottebnou rohovku?

Ve svem zoufalstvi se odebral pastor do veznice v St. Quentinu, kde jsou uvezneni teki zlodinci, odsouzeni k trestu smrti. Pravil jim: "Chci pouidt vakch cal, abych mohl 'dist v pisme svatem a pokusit se timto zpilsobem obratit lidi na pravou cestu". Dva z odsouzendi dali svuj souhlas. Jejich rodiny veak protestovaly proti tomu, aby se jim po smrti vynaly odi. Pastor ztracel 'dechnu nadeji. AZ mu posleze po-

mohla Zena jineho kneze, pastora enrickse z Berkeley. Vedala o pobane tend, pani Carrove, kterd lelela, na Umrtnim loti. Ta, prohlasila, to sluZebniku botimu rada da k dispcsici sv ecal, ktere lekari uznali za obdivuhodne za.chovale a zdraye.

Pastor Harding nemusel dlouho aekat. Pi. Carrova, zemrela za nekolik dni pot& kdyt mu odkazala sve °di. Ihned se ujal price lekar. Podrobil °al konservadnimu procesu.

Pastora Hardinga dopravili do nemocnice. Maliakou, cylindricky formovancu pilkou, zvanou "trephina", yrizl chirurg proutky ze zdrave hovkove tkane zesnule pani a kdyt byl odstranil s nemocnYch oei pastorovYch stejne kousky, zasadil je na prisluSne misto. Pak pravil: "0perace se zdarila. Presto ma pacient jen nadeji jedna ku tisici,ze nabude sveho drivefSiho zraku. Musime na vYsledek eekat deset dni."

Utrapy eekani pastorova byly bezmezne. Travil je v tmave sini s oalma zahalenYma do bandali. V jeho spoleenosti byla jeho Zeno, a doera. Poslem nadeSla hodina rozhodnuti. Lekar odstranil bandate. ZAzrak se povedi. Pastor presne rozeznal osoby i predmety.

TYmt zpusebem se uzdravil i slep' pianista Morton a po nem 21lety student Terry O'Connell. Pil-

Opereta o 3 jednanich od J. L. Datidlebskeho.

0 S 0 B Y: Vili Borsky, basnik, p. Frank KoSut Leny, jeho teta, ses. Tom HDSek Ciganeeka, ses. VlastaValla raditel filmove spoleenosti, p. Louis Darilek ta, sl. Lilian PetrvalskY Marj a, kino-hvezdy, sl. Helen Valeik ta, sl. Mina Staraala Felix, main"• fim. spoleenosti, p. Dan Darilek br. John Staraala sloutici Karbulka, br. Tim KostomlatskY Borskehc Aurelie Konipaskovd, ses. F. Olexova, ml.

VSechna 3 jednani se odehrdvaji ve vile Borskeho.

Meal I. a II. jednanim uplyne meAc. Mezi II. a III. dva tYdny.

Doba nynej'Si. ZACATEK PitESNE VE 3:30.

VSTUPNE: PAN 40c, DAMA 25c Hudba odpol. i veeer: J. R. Baca. — br. Joe Ka§par PO divadle tanec:

"U Svateh© Aritoni6ka" Timto zveme v'Sechny milovniky dobre zabavy a srdeeneho zasniani, hojne navSteve.

ZABAVNI VYBOR. 11.0.0114.1■041110.0•11111,1 ■04•11.0.01■0•11•11,17.1.1•0•11011.11•11■0•111■1141001■0■11011111.1•

1•11110.04•111.0411•11.4■04■000•11190

DEMOKRAC1E NEVI ZNICENA!

Vice neseme Zsi. narodni kat:1811,N. Mame ji ale Naze za do&Isnou. Jame brdi na americkou demokracii, danou WashingtonLincoln, V jejim atajme k ebrane opravdove demokmeie POMAIIEjTE — PROPAMTE Pouiivannn tUchto pomocnUch 7.namek me k podpoie obeli velikc historieke spachan6 na nisi oldini — Republice Ceskostovensk:1 Pornorte uprchlikUm a jejich nevnlOm dMenl!

&TONERE MAN NY ZNiinY U

esL.

LEGION .A17

2536 So. Kedzie Ave. •

Chicago, EL

.:RESPON.Jd4L.1

NI VESKE

4,j d7; .

'1777 •

0. 31.044# C,/

MEM ds ,, JPRC.HLIFiU

Straw. 22.

VeSTNIK

DR. EAR. J. ITOLLUB eskY Lelia. a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon firadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 PitEHLIDKA Ott — PittPRAVA BRIE* BrYle zarueene ptipasovane, neb vYmena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnejgi.

Dr. L. 0. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762.

Uiadovna nad J. C. Penney's.

TEXAS TEMPLE, SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUtBA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni fistav pohotovy k sympatickemu vykizeni nezbyttYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARDPACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSKi PRAVNIK Vyfizuje vegkere soudni zaleatosti friadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kr budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OONI BrYle spravne pripravene. as dle Umluvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.,

J. R. POINDEXTER ZUBNi LEKAR DIAL 3305 Fletcher Building, Temple, Texas.

RED FRONT

Ceska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunde Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime e'esky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

SNA2 gi PfIESTUP HRANICE. S Nemeckem b y 1 a uzavfena smlouva, podle niz automobiliste z Nemecka mohou k nam jezdit bez mezinarodniho osveddeni pro matorova vozidla a bez mezinarodniho vadeiho listu. Nemusi mit ani znadku cizi statni pfislu§nosti. Cykliste mohou pfejadet oboustranne hranice bez celni zaruky za kola. )o( -Hrom nesvede nic, slneeni svit Rosita Forbesova. *ebb°

Ve sttedu, dne 1. iinora 1939.

S CESKOU HUBOU DO SVETA.

ny do Nemecka, poklada za omyl, a ulehei tvrcla nezbytnost, zaujmout kterY se napravi. Domniva se, fie o- za zmenenYch pomerfi a ye zmeneVdera konala se ve Vinohradskem beli, ktere ptinesla na ge zeme o- ne Evrope nove stanovisko. Vira divadle posledni zkouSka na Ceskou becnemu dobru, budou uznany a sama o sobe hory piena gi. Nage porevui, ktera, odjadi do Anglie a po- zmirneny. Ze se nam nejak umani hrani6ni hory, zel, nepienese. tom do Ameriky. Celt' soubor se sklada ze 17 hudebnika, 2 taneenic, 2 zpevaCek a virtuosky na housle.

Revue zaeind Smetanovou Vltavou, "Ii1111111 :z.okraduje SlovanAkym tancem 8, ma na potadu Ceske narodni pisne, Polku z Prodane nevesty, jazzovou symfanii, a konei Sukovym pochodem "V navy t'ivot", kterY je upraven jako finale cele revue. cestuie rychle a pi-ijerrin6 na nasich oblibenich Pivni piedstaveni bude v LondYne v • BREMEN EUROPA Gaumont Strade, v divadle jet ma COLUMBUS 3.600 mist. Denne se budou konat tri ptecIstaveni po dobu 14 dni. NaNEW YORK a HAMBURG sleduje testa po Anglii a 1. btezna HANSA • DEUTSCHLAND je prvni pkedstaveni v San.FrancisVYborne ieleznieni spojenl z Brem nebo Hamburku.

Pornilierne Vim obstarivini navieevnich a vyu. V Americe revue bude pkedvestehovaleckich vis pro Vaie evropske piThuzne. dena na svetove vYstave v New Yorrftie-cht' Vaii evropiti viibuzni V45 navitivi v A. ku a v San Francisku. 0 Ceskou 4 merice. ZvIalitni nlzke. sazby vipravni pro plavby audbu a hudebniky je v cizine sta.: z Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26. :e velkY zajem. Znama divei pevecCervnern-23. C'ervencem k dostani pro Ctyitidni ka trojici, Bajo-trio, odji2di do SvYpobyt v Americe.

Informace u vageho mistniho agenta nebo car, kde je jiz nekolik velkYch na;40 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas. gich orchestra. V Basileji hraje orchestr dr. Ostena, v Lausanne orAMEURG-AMERICART LINE chestr Harry Hardena, kterY hraIITH GERMAN LLOYD val v pralske kavarne Fenix, jinY orchestr jest v Montreax a nekolik orchestra jeSte do 8vS7car a do Francie v nejblifSich dnech di. V Ankate v Turecku hraje orchestr bYvaleho kapelnika Osvobozeneho divadla Babena, na Ja ye v Soerabayi je znamY ,orchestr Kalivo duv, kterY je na turne ji2 nek p -liketanydoslznvuprodlUNOR 1939 2enou smlouvu o celY rok. S deskYmi hudebniky se dnes setkate na Vyclivano Dr. Peter Fahrney & Sons Co., v Zejmu Dobreho Zdravi v§Lech velkYch zaoceanskYch lodich, Vt1 hraji v Buenos Aires a jsou i profesory no, konsevatotich. Prave v techto dnech byl v Lime v republice Peru jmenovan profesorem na Mnoho lidi, k velkemu jekonservatoti bYvalY barovY hudebVite, Jak 1Vluze BS4i jich pi-ekvapeni shledalo, Ze nik z Prahy. obye'ejne nachiazeni mule se Uiiteenfm Dobrk POVESTI V NOVEM POHRANIti. vyvinout ve vainou nemoc.

Liniment?

DobrSr liniment stal se ro- Prave nyni, kdy poeasi jest V novem naSem pohraniei mezi dinnYm pomocnikem v to- tak nejiste, menic se z mrazu lidem se udr2uji vytrvale povesti, lika domovech, ze lido Casto k tani a zpet k mrazu, jest ze nam bude vraceno Seste pasmo zapominaji mnohem dideiitejk ne±" kdyzaboru. Povesti jsou ztejme bezpodna mnoha je- koli jindy davati pozor i na statne. Neni znama, 2'e by se o neho dem takovem na to Cl one strane V neuralgicjednalo. Na zabranem Chodsku vykYch a revmenovali koliky demarkaani Cary. mati ckYch pod JeStedem stehuji se kiSti celbolestech (ktere jsou zvlaSte nici dal od hranic, jinde zase se prokrute behem studenY-ch zimvadi zametovani a vSechno to, ad nich mesicii) natirani postijsou to opatteni diste mistni a bezienYch dasti, easto pfispeje vYznamna, da.va vite eeskeho lidu znaene kialeve podnet k domneni, ze budou vracenejnepatrnejsi znameni nabolesti. Natini do sve vlasti. OeSti. lido -yeti ve chlazeni. ranim bolesti Slechetnost a spravedlnost. SkutedJak vite, ie prichazi naodstranujici, nosti, ze Ceske obce byly pfivtelechlazeni?

Poeinate se citit hojive vlast)o( unavenYmi, yak telo boll, nosti dobreho PICHANI V BOKU. linimentu byly uz davno uz- hlaVa- se move citit "zaPalma, No. Dak.. 10. iijna 1938. — tiany. Rolnici a delnici znaji cpana", nos mule zaCiti Asi 10 rokii zpet me pichalo v levem jeho hodnotu v uleve tuhYch "teci". Jste mrzutYmi a ciboku. Nonat to vyleeila. Nyni me pia bolavYch svalu, pohmoi- tite se patne---iadna iivotcha v lokti, ie neltdy nemohu ani kranost, iadna energie. deni, mum)vy dojit. Palete Nonat, nebot' vim, Pak vase vy-megovani ie opet pomfte, kdy tam naplast a vym- mule bYt take spatne. Zde necham, az sama spadne. — Mrs. F. knuti. A musite bYt nanejvY ge opatrHoffman. terner my Na rozliene at' suche neb oteveene ni. Udriujte svoji stolici v v g ichni, v to poi•adku bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez a kdyi vypotfebovane an eb onu latky jsou patfie'ne odstraneny, operace vytahne deevene i ocelove teisky, steely a jine peedmety uvazle dobu, trpime horkYma, una- vase telo bude lope pohotove pov tele, ale musi to bit yenYma, svedicima anebo mahati Pidrode zdolati nachlanohaina. Zde rov- zeni. rT: Nedovolte, aby se nachlazenf ile2 pouiiti dobreho linimen- dobi-e uchytilo! tu obyCejne pi-inese konejSiKuchaiskit Kniha Zdarma you Cenne pi-edpisy a vieobecne informace.

KaZdY domov ma vidy miti po PiAte IA; Pan Oil jednodue na Dr. Peter Fahrney & Cella Nonat jest 50c a $1.00, poruce v domed lekarniece doboi Sons Co., Dept. F P R, 2501 Washinggtou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho leton Blvd., Chicago, Ill. karnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pfSte pihno na na gi adresu.

Marie Leiblinger & Co, Altadena, Cal.

azeni Mule se Stati Vaingm

Ve stfedu, dne I. rinora 1939,

ViBTN.1.11

$20,641.60 2,443.06

V bankach 30. eervna 1938 Soulimem

VirDANi: Vyplaceno pojistne proti ohni a bout'. $ 5,169.24 Slutne tfednikilm 650.00 Dieta a cestovne fitednikam 413.69 Diets, a cestovne organizatoru 116.03 Tel. telegr., poStovne, potteby do iikadovny a jine 156.95 Zaruky frfeclnikri 17.00 Darovano 25.00 Notakska prate 8.25 Social Security Tax 13.50 "Vracene poplatky 73.98 Audit statnimi fitedniky taj. a pokl.. knih 128.07 Zaplaceno mistnim tajemnikum za kolektovani Assessmentri 728.65 61enstvi Texas State Mutual Association 12.00 Piljeeno na hypoteky 8,925.00 Koupene vladni bondy 1,500.00 Uhrn

Do Dallas a Okor OZNAMUJI TIMTO V gEM LENVM SLOV. POJ. SPOLKU PROTI OHNI A BOURI, ZMENU SVE ADRESY, A V g E M, KTERI SI PREJETE TOTO ViTIODNE POJIgTENI. 17,937.36

Be lance v bankach FINANCNI VYKAZ 31. PROSINCE 1938.

ZDROJE: Hotovost v bankach $ 5,147.30 Bondy 14,539.58 Stock v Building Loans 12,962.11 Hypoteky 26,192.88 Zatizeni v fitadovne 348.00

$ 5,147.30

Dallas, Texas $59,189.87 Zadne

eistS7 majetek eistST majetek 31. prosince 1938 Misty majetek 31, prosince 1937

$59,189.87 $59,189.87 52,557.12

Ptibylo eisteho majetku v roce 1938 $6,632.75 Robert 6ervenka, Jos. Kalausek, Will A. Nesuda, neetni vYbor.

Houston, Texas, 14. ledna 1939.

JAK DLOUHO BUDETE LIT. V roce 1935 oznamil Felix Bernstein z kolumbijske university, le objevil znaky, dovolujici ureiti s vysokou pravdepodobnosti vek, jehol se elovek dozije. Pfi svem zkoumani zjistil, ze mezi kornatenim cevstva a tvrdnutim oeni eoelty je jiste, souvislost. Sestrojil piistroj k meteni tvrdnuti doeek,a vypracoval matematickY vzorec, podle nehol mohl zjistit tak zvane fysiologicke stati a vypoeitat, jak dlouho chronologickeho veku se mute dozit osoba, ov§em na zaklade normalni fnrtnosti, poclminene starnutim telesneho organismu. VyzkonSel svou metodu na 2500 osobitch prostkednich let i startich.

Jeho ptedpovedi se spinily s jist0-

Anton Kos 5731 MERCEDES STR., (GREENVILLE CREST)

POVINNOSTI: 26.dne

LakomY farmat si koupil kone.

Ptivedl ho domft a dal mu oyes.

Ale kiln nelral. Po chvili mu dal vodu - ale zvite nepilo. I zajasal farmat: "Milj Bole je-li to jen dotrry tahoun„ pak opravdu koupil zna.menite!" )o( Za dvetmi pana Kou gi se ozvalo: "My tti krale, my (Jerrie k yam -" Pan Kong vylovi padesatnik, otevte a" zristane ptekvapen. Byl tam "kral" jen jeden.

"Jak to, ze jste sam?"

"My sme se, va'Anosto, rortrhli, abysme toho vie vobegi." )o( Ptala se ma.minka sve pletilete ratolesti: "Tak, Jenieku, jake to bylo u tetiely?"

"Hrozne, maminko. Tetieka, povidala, abych snedl tolik koldet, kolik chci a ja jich vribec nemohl tolik snist!" )o( Honza tve na cele kolo.

"Prod pldee§, Jenieku?" tale se Neptijemne. je, kdyi na obchod- soucitna tetra. nim dome je velk*• napis "TYden "Ale biju tady Matenku a ona zbytkri" a zrovna v torn dome je nechce plakat!" taky restaurace.

San Antonio, Texas.

Bratr nakelnik Louis Dressler, delegat za Jednotu Nar. Sokola v San Antonio zaslal nam od tarnejSiho starosty Sokola Bernarda Stfile obnoveni ptedplatneho na echosloyak. Br. Still se tel mel steastnit vYroeni schrize Jizni Zupy Sokolske, ale pro obchodni zalelitosti z toho Jak nam bylo sdeleno, prave vyjednava, o prodeji strojfi a celeho zatizeni pro jistou elektrarnu. Ptejeme mu mnoho zdaru.

Mnohe bude molna zajimati, tomu bude v dervnu dva roky, co lozil a financoval Mid-Continent Iron and Steel Co., brzy na to se vzdal obchodu s radiovYmi kompresy a loni zaoal tez vYrobu cementovYch rour, kadi a stavebniho materialu. Tel kupuje neeinne elektrarny, dziny, ledarny, olejove rafinerie a podobne ladem ezici podniky a stroje, a zakizeni rozprodava. Kdo by potteboval dobre stroje pro (Illny a jine podniky, levne vas ob$23,084.66 slouli. Adresa jest jako dtive: P. 0.

B. 712.

SlovanskSr. Vthiernner PojiU'uj ci Spolek (SVPS) Proli Ohni a Boum ZALO2EN 1. EERVENCE 1926.

FRANK ANOINEC, pkedseda, Houston, Texas.

FRANK ZUBI,K, mistoptedseda, College Station, Texas.

F. V. URBISH, tajemnik, East. Bernard, Texas.

JNO. P. TRLICA, pokladnik, Granger, Texas.

C. H. CHERNOSKY, pravni radce, Houston, Texas, F. A. BEZECNY, Schulenburg, Texas.

Od 30. eervna 1938 do 31. prosince 1938.

PitiJEM: Nove pojig teni proti ohni a bout'. $ 2,019.49 Assessmenty proti ohni a bouri 11,373.86 firoky z pujeek na hypoteky 811.14 Uroky z cestovnich bondii 337.50 troky z building loans 225.00 Splaceno na hypoteky 5,858.97 Prenos pojiSteni 7.25 Rozliene 8.39

6

tou az rilasnou. Dotyene osoby zeal kely v dobe, jak ptedpovedel.

Italie ma dobrou leleznou rudu na °strove Elbe, nekdejAim nucenem bydliai Napoleonove. V desitileti 1926-1935 einila domazi telba rudy prrimerne pill milionu tun rodne, zatim co dovoz ciziho leleza a oceli tvotil pololku pies 3 miliony. Po vyhlageni autarkickeho nu se dtivefti pomed rychle rani.

Taloa rudy na Elbe se zvy guje a zaroveri se hledi vyulit rudy s menZeleza, jejis loliska sim se nachazeji na nekolika mistech ✓ Toskansku. Letogni italska, Cabo odhaduje se asi na 1 milion tun, ✓ ptiStich letech ma se toto mnolstvi zdvojnasobit. Dovoz 2eleza a oceli z ciziny poklesl uz loni asi o avrtiou.

d Pokrok

Houstonu

OZNAMUJE potad spoleeenskSreh zo.bav, tegleich se vel• ptizni naLeho lidu i 'detnS7ch ptatel fadoveho elenstva. Vzorny potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pfi kaide zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0451.

Na dopttini se jest 20th and North Main.

V NEDELI, 5. UNORA. - Raymond Baca.

VE STR,EDU, 8. UNORA. - Bill Cornelison. ✓ NEDELI, 12. UNORA. - J. R. Baca.

Odpoledne zpevohra pod nazvem "Ciltineeka".

VE STiftEDU, 15. UNORA. - Rythemeets.

"VALENTINE DANCE"

VSTUPNE: PANI 40c

DAMS' 25c POTtADATELE.

Strain. 24.

Podivaite k onamovani

Daly Oznamovatel

Pravidlit V Mahim Oznamovateli Cretujeme centy za slovo za katcle uvetejnea Nejmenai poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiste na zvlattnim listku a pinata k objednavce pkisluthY °bum bud' patovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte Sc na ieho almenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a na,bidky posilany administraci pod nal znadlcOu, totujeme za oznaraky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvlatt' za zna er ku a na patovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k sitatku" neb "Pfijme se hospodyne" obnati doplatek za znaeku a poitovne 50 centu.

Doplatek za znadku bucilt ten k obnosu, kterl posilate za oznamkua -r4,74 TABAK LISTOVY — moan na plodej: 10c, 15c a 20c lib. Domaci cek neptijimam. John Hradek, Portland, Tenn.

(5-7pd.)

Tiff7't KURATKA — od distokrevnYch slepic, oekovane proti B.W.D. nakaze, a kohouti R.O.P. Nasazujeme katcle pandeli a dtvrkek. 0 ceny si piste aneb pkijd`te se podivat.

Sabrsula Bros. Quality Hatchery, HungerfOrd, Tex. (5-6pd) Hledi se delnik — na farmu, pracovat v poli. PiAte pod znaalcou "Farman" Vestnik, West, Texas.

(4-6-pd) KURATA! 6istokrevne, Anglicke bile Leghornky, 6ervene R. I., a v geelmY line zname druhy jsou u na.s k dostain za ceny mime. ZvlaStni ceny za michane druhy. Dlouholeta zkuSenost jest vam zarukou za vase uspokojeni. Jsem elenem natl. Jedno ty 32 roku. PiSte si o ceny na: CALDWELL HATCHERY E. J. Shi ller, Mgr. Caldwell, Texas.

(2-5-pd.)

ShAnost se vyplati.

Ze tivota naSeho slavneho krajana se vyprasi tato anekdota: Kdyt 6erm6,k, pozdejSi starosta chicagskl, prodleval ye Francii, kde byl vitan municipalni radou patitskou, pronest svaj piipitek anglicky.

Po jeho fedi ani ruka nezatleskala.

Po nem ujal se slova jeden Francouz, jemut po katclem stove shromatcleni hludne tleskalo. Oermak netikal nic a aby dokazal sve slu8ne vychovani tlesical take.

V torn se k nemu naklonil jeden z jeho spoleenikil a povicia: "Chci yamrici, rnayore, zde ten pan prave pieklada vati tee!"

Vyjel si salonni lev do znameho stiediska zimnich sport& A stalo se mu, ze jeden z tamnejSich Catnikir ho pied selou spoleenosti vyzval, aby se legitimoval.

Pro salonniho Iva to bylo tosti znaene trapnou. A proto si chtel z detnika vystielit. Podal mu mist° legitimace jidelni listek ho-‘ telu, v nemt byl ubytovan. oetnik se strojenYm zajmem proeital faciku za tadkou, pak si zmefil 'Avihalca, od hlavy k pate a pravil: "Vie souhlasi: Teleci hlava, husi prsieka, vepiove nohy, Vat perkaz je v poiadku." A vratil list.

ViaTN I K NA PUDE V ZABRANEM trZEMi.

isre sti'edu, dne 1. tinora, 1939.

Vyberaq diplomat.

AnglickSr kral Jindisich VIII. chtel poslat jednoho rnladeho diploma,ta jako kurS7ra k francouzskemu krali s dopisern hrubeho obsahu.

"Sire," — tekl di plomat -- "odevzdam-li franconz:_-,Leniu krali tento dopis, cid mi jiste srazit hlavu."

"Pak dam stit litechny Franconze, kteti jsou v Anglii," odvetil kral "To je velmi hezke, Vate Velieenstvo, ale main ,obavu, ae se mi 2adna z nich nebude hodit na krk."

Nacionalne socialisticke Nemecko se stavi neptatelsky prOti nateremu statu jen tehdy, ma gi-1i se nasilim odnarodnovat jive narodnostni skupiny.

Frankufurter Zeitung.

Brzy po okupaci sudetskych kraju bylo prikroeeno i k reorganisaci zernedelskYch podnikil v zabra,nem Nejprve proveden byl piesnY soupis vtech hospodatstvi, ptesnY vYkaz inventate mrtveho i iiveUpozorn6ni veiejho, ,, zane gen do seznamu kaIdSr kus hoveziho a veptoveho dobytka, koz nosti. i drabeie. Zasoby masa, obili i mouky byly zvaleny, zasoby krmiv i slaNasledkent poSkozeni ees. filmu my stanoveny aspon odhadem. Se"Vdavky Nanynky Kulichovy", kteznam vgech zasob, ovetenST obecVzejde-li z pravdy pohorteni, le- rS, mei biti ukazovan. jak bylo onirn fitadem, musi viset na vetejich pe jest, aby pohorteni vzetlo, nein znameno, bude zamenen za kraSmistnosti pro, ptipraini pice. VelkYm nou veselohru "Dokud 'nag maminaby se pravda utajovala. statkilm je Pkidelen idedni spra y ku" Vizte oznarnku.

Sv. Jeronym.

-ce,jsoulihpdatsvim,je podtizeno 15 at 20 podnikii, podle velikosti Ar imery, jednomu spoleenemu vedoucimu (Leiter. Velrni zaCESKY MLUViCt FILM jimavSrm zpilsobem keg Nemci o, a.4 ehavou otazku nezamestnanosti zemedelskeho delnictva. 6ini-li vSTmera hospodatstvi aspori 6 ha, je povinen majitel ptijmout slu2ku.

Mesieni plat eini 400. — Kc celkem.

Toto slutne neni vyplaceno ptimo, nS7br2 je placeno povetenemu vedoucimu. Nepteje-li si majitel hospoddistvi sluticy a stadi-li domaci Vyborna veselohra s Antonir NedoSinskou a na praci sami, nemusi ji pkijmout, Lidou Baarovou v hlavnich filohach. Dokud ay.hak od placeni mzdy neni osvomas maminku svoji, nejvetsi poklad sviij bozen. StejnYm zpiisobem jsou mat, kaMou tvou bolest ti zhoji, vrelou kdyz povinni majitele vethch hospodat. kdyi lasku ji clat. Tetce kdyt osudem 'addl & stvi zamestnat deledina, piipadne sam jdet Zivota tmou, poznat, jak rad se pri vetAi vlmeie deledina, i slutku k ni vratiS. Jenom jednou mat maminkou svou. — Ukazuje Jos. a podle sta.novenYch smernic je vyVaSut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga. plac,et.

1o( DOKONCENI DOPISU BR. TOBOLY SHINER ve etvrtek 2. finora, a 2:30 odpol. a o 7 hod. veeer.

(Polcraeovani se strany 19.)

SCHULENBURG -- v patek 3. tinora o 2:30 odpol. a o 7:30 veeer. druhy den v 8 hodin rano sedali v Kundicich na vlak a uhaneli na hra-1 v nedeli 5. tinora o 6 a o 8 hodinich veeer.

CROSBY nice Nemecka. V Bohumine byla piehlidka pasti, a to zadali nad COLDWELL — v fiterl 7. finora, o 2:30 odpol., o 6:30 a 8:30 veeer. mi vrtet hlavami, neb byli jsme vaichni mladi, 22 a 23 let. Bylo nasi MOULTON — ve stiedu 8. anon:, o 7 hadinich veeer. hest; ja jsem byl z Kandic sam --1 ti ostatni byli z vedlejSi vesnice 6eEL CAMPO — ve etvrtek 9. tinora, od 2 hod. odpol. do 11 hod. veeer ladne.

A tak pani Nemci nas nechteli GRANGER — v patek, 10. Imora, o 2:30 odpol., o 6:30 a o 8:30 veeer pustit dal. Ja jsem chodil rok do meat'anky, tak jsem trochu umel nemecky, a po dlouhe ceremonii nas pustili. A my pelatili zrovna do Bre men do pfistavu, a tam k panu agentu Misslerovi. Tam jsme se vyzpovidali, zaplatili a na druhy den jsme sedali na start' nemeckY korala Brandenburg. Mane., ze jste ze 1.ttenafir held° na nem take jeli.

Tam byla rtand michanice na to lodi: eeti, Polaci, Rusove, Slovaci, Mad'aii, Nemci, tide, taktica vtechna.

Dnes to nedokondim, uz je pozpotada , musim na poStu. Po druhy yam povim, jak jsme zabijeli blechy na palube. Prozatim koneim, s pozdravem na dtenate, A. Tobola.

Pozn. red. — Posudek o Slovacich je unahlenY, rnylnY. Slovaci jsou pracoviti a Setrni rolnici. Do sveta vyclavali se toliko chudi, majici toulavou krev. Pod Mad'ary VSTUPNE: PAN 35c — DAMA 25c — MASKY 25c broth Slovaci byli doslova drteni pri zemi, mad'arisovani a teprve oozemkova reforma, zavedena. v Oesko-Slovensku, umotnila take Slovalcum — bezzemkam k dosateni vlastni hroudy. Potadatel setkal se v Orientu (na okrutni ceste rak. valeenou lodi) s deskYmi Aumaii a O dobrou kuchyri a studene napoje bude postarano. povestnYmi harfenicemi z NechaKatdeho uctive zve nic v 6echach. Nedelali nam velkou reputaci, toulali se svetem za skyVkBOR. von chlebieka a smel bych dle teto sebranky tvrditi, ze jsou Oa]. toulavi a pod.? Pozdrav a Zdar!

Dokud as • Marninku

lvlaskarni pies

v nedeli, dne 5. iinora tad Pokrok as. 84, v Dallas

5 cen bude rozdano!

Za6atek v 8 hodin veeer HUDBA BR, POICLADNiKA