Vestnik 1939 02 08

Entered as ;second class mail matter, January 3rd, 1933 at West Texas under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCN1K (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, ye stredu (Wednesday) 8. tinora (February) 1939.

5ISLO

6.

ABRAHA I LINCOLN. v. CHOU americke demokracie bude fidy vzestup Abrahama Lincolna na Mad p presidentskY. Narodil se 12. imora 1809 v primitivni pionYrske chi u Hodgensville, Ky. Bylo mu osm let, kdy jeho rodiee ptestehovali se do Spencer Co. v Indian& Abraham chodil do Akoly jen rok, ale naudil se tam Gist a poditat, dalk vedomosti podal dohaneti aetbou. Mel dobrou pamet', hodne ptemYelel a pilne se cvidil v nabytYch vedomostech. Doma pracoval v hospodatstvi, alai klerka v obchode a kdy2 mu bylo 19 let, provazel obchodnikova syna do Novell° Orleanu, kde prvne poznal otroctvi a byl svedkem drafty na otroky, co2 v nem vyvolalo pevne rozhodnuti "potadne uhoditi" do tohoto systemu, naskytne-li se mu kdy k tomu ptile2itost. Na jate 1830 rodina se stehovala do statu Illinois a zahy na to Lincoln jal se zkouAeti sve &testi v New Salem bli2e Springfield. Tam zkusil prvni zlY nezdar obchodni a na to i mnohem horg ranu dugevni, ztratu Ruthledgeove, jet kratce po zasnoubeni s nim nahle zemfela.

Zotaviv se z te2keho dugevniho ottesu, Lincoln venoval se politice a pravilm. Byl poslan do za,konodarny r. 1834 a ttikrat znovuzvolen; na podzim 1836 byl ptipuAten k provozovani pra y se do-nictv,a6e2dub1837ntshoval Springfield. Pravnicka povest Lincolnova stale stoupala a take v politice jeho vyznam silil.

Spor o otroctvi, uklidnenk r. 1820 "MissourskYm kompromisem", stale doutnal pod povrchem dohody. Na pude v Kansasu, doSlo ke krvavym bojtun mezi severnimi osadniky a "border-ruffians", ptichazejicimi z Missouri. Republikanska konvence ye Filadelfii nominovala Fremonta za presidenta a Lincolna za vicepresidenta.

DemokratickY kandidat a otrokatska strana sice zvitezila, ale bylo to viterstvi osudne. Svolana konvence, jei nominovala Lincolna za senatora; tehdy Lincoln pronesl svou proslulou tee (16. dervna 1858), ye ktere poprve vyhlasil dle pravdy, 2e se narod musi rozhodnouti: "bud' otroctvi nebo svoboda, bud' pravo nebo bezpravi!" Odtud podino. 2arlivost soupeit a nenavist Lincolnovych neptatel, ale odtud take podina historicka nesmrtelnost Lincolnova. Obdanska valka byla neodvratna. Dne 16. kvetna 1860 seAla se narodni konvence republikanska, kde pti ttetim hlasovani Lincoln dostal vetinu. V demokraticke strane doSlo k osudnemu rorttikeni hlast a dne 4 bkezna 1861 Lincoln byl uveden v Mad presidenta. Jih na to odpovedel odSlepenim, nasledovala obeanska valka, za ktere Lincoln projevil stejnou silu ducha jako Washington za valky revoludni. Dne 9. dubna 1865 hlavni armada Jihu se vzdala. Za nest dni na to Lincoln byl mrtvolou, byv zavra2den §ilenYin vagnivcem Boothem. Smrt Lincolnova byla velkkin natestim pro rely narod, stejne pro Sever, jako pro Jih. Abraham Lincoln dal svemu narodu vgechen sviij eas, fSechny sve vlohy, v§echnu svou lasku — a take svilj 2ivot. Jeho smrt prase svou tragienosti byla velkolepym zaverem jeho dila pro narod. Vykonal sve dilo spasitelske a speeetil je svou krvi. Jenom yellkani, ktetl mnoho vytrpeli, jsou milovani; dnes Sever i Jih stejne cti jmeno Lincolnovo, kterY daval lasku a laska jest jeho odmenou.

NIKDY. Plach3"rmi kroky se pkiplail, a plache oei mesto polibily.

Zde trpel, pracoval. Zde miloval. Zde 2ivota poznal zle i dobre vily.

Pro svr'Sky sve se vratil smutnk host.

Dnes stark domov domovem uz neni.

Mdle oar polibily minulost.

Sed' formalit ten navrat v muka meni.

Korouhev cizi zpiva, nad mestem.

Jen k nerne modlitbe je mono ruce spinat.

'We mutes pfikazat, kdy osud spoutal zem.

Jen jedno nevynutig: Nev z pominat.

Jiti Zhor.

Cestrrii list bratii a rester organizatorii.

Behem mesice ledna t. r. bratti organizatoti a sestry organizatorky co do poetu ziskani novS7ch elenti se We, umistili se a sice pet prvnich, jak nasleduji: 1. Ignac genkytik 2. John 8vadletial 3. Chas. Navratil 4. V. H. Batina 5. Anna Milan.

Strait Listiny "Proof of Death Cteni bratti a sestry!

Nedavno obdr2e1 jsem od H. LT. nasledujici dopis: Dr. Jos. Kopeck', San Antonio, Texas.

Cteny bratte Dr. KopeckY: V posledni schtzi VYkonneho VYboru Hlavni tTtadovnY ptfAla na ptettes otazka, prod vy2aduje se listina o dtkazu smrti "Proof of Death" v ptipadu Umrti elena. Jiste tady namitaji pry, 2e se tim zbytedne protahuje vYplata tmrtni podpory, 2e alenove obydejne zesnuleho pochovaji, atd.

Nasledkem toho usne geno vznesti dotaz na Vas, jako na§eho vrchniho lekate, byste byl tak laskav a otazku tuto ye Vestniku vysvetlil.

S bratrskym pozdravem, Joe R. Kubena, taj.

Za V. V. Hlavni tqadovny.

Na dopis dovoluji si odpovedeti nasledovne: Cteni dlenove H. U.: Kdy2 ptistupuje nekdo do Jednoty, ptijima na sebe jiste mravni, finaneni a zdravotni zavazky; tyto jsou Cast! jeho smlouvy s Jeclnotou a na techto zavisi budou-li, v padu jeho smrti, jeho dedici opravani 1 v9plate 1:unrtai pecipo-

ry, ci ne. Tyto zavazky jsou shrnuty v poslednich etytech odstavcich na prvni strance a v udanich na strance druhe v 2adosti o elenstvi.

Samortejme, v padu funrti elena, kterY tyto zavazky zachovaval, jsou jeho pozustali opravneni k vYplate podpory a byli by (Aizeni, kdyby Jednota podporu nevyplatila. Av§ak dle meho nazoru, stejne samortejmYrn jest, 2e v takovem padu, kde alen Jednotu okiamal fale'SnYm nini na strance druhe ye stati 3 a 4, nebo v takern padu, kde Glen nedodr2e1 zavazky, je2 podepsal na strance prvni, nejsou jeho pozustali opravneni k umrtni podpote; vyplati-li H. U. takou podporu, je o ten obnos elenstvo Jednoty zkraceno.

DAslednost v chraneni. zajmu Jednoty vy2aduje tedy v ka2clem pripadu funrti elena Jednoty, aby vy§etteno bylo. zpilsobem, kterY opraviluje jeho dedice k 'Opiate pojistneho; dale, aby v ka2clem pripadu kde Glen zemtel kratce po ptistoupeni k jednote, vyktreno by10, byl-li skutedne, kdy pristupoval, tak zdras jak udal na strance druhe. Take vy'Strovant musi se zakladati na verohodnYch informacich, ktere by obstaly treba i pfed soudem, a proto je treba listiny "Proof of Death".

Proto jsem pted nekolika mesici 2adal H. U., aby tuto listinu paadovala. H. U. 2adost mou schvalila. Posud v gak jsem obdr2e1 techto listin velmi Indio; samozfejme, jsou innrtni podpory vyplaceny, ania by se mne kdo tazal o dobrozdani ye veci.

Po strance finaneni, sila Jednoty zavisi (1) na pojiSt'ovani jen zdravYch 2adatelli, (2) na vyplaceni podpory jen tern, ji2 jsou k ni °pra y -neia(3)zdrvmhospteniajk a penezi Jednoty. S poslednim nemam co do eineni, v druhkch dvou ohledech melo by vAak padat na vahu dobrozdani vrchniho lekate, zvlaSte v tech ptlpadech kde okolnosti a zprava v "Proof of Death" listine nasvedeuji, ze elen klamal Jednotu kdy pristupoval, anebo Ze pozdeji nedodrZoval zavazky, je2 na sebe prijai. 0statne, kaZda vethi bratrska jednota a pojift'ujiei spoleenost takk dukaz o umrti poladuje; je to naprosto nutne k vuli potadku a ehraneni zajmu poji§tenkeh.

S bratrskkm pozdravem, Dr. J. KopeckY, vrchni lekat.

KALENDAR. 11. finora. Magkarni zabavu pofada, Sokol ye Fort Worth.

12. Unora. VSTrani magkarni pies v Sokolovne na Carl Street v Dallas, Texas.

12. &kora. Divadlo "Nage verne milovani" sehraji sokorai ochotnici v Ennis 12. Unora. Oslavu vfrroZi otevieni stanku du Pokrok Houstonu a zpevohru "Cikanedka" uspotada elenstvo resp. chotnici dotydneho tddu. SpolednY obed v 1 hod., zahajeni slavnosti ve 3 hod. odpoledne.

19. Unora. gibkinky dle ra,zu Smes narodnich krojfi pada, Sokol v Houstonu.

12. bfezna. Oslavu narozenin T. G. Masaryka USpaada tad S. . telanik v Houstonu.

Strana 1.

ViSTN

HAMBERLAIN pti zahajeni zasedani dolni C snemovny anglickeho parlamentu obhajoval svou zahranieni politiku a od Hitlera poladoval skuteene diikazy o jeho mirovem smfgeni. Nall. Auglie mute ptistoupiti ke koneenemu vyrovnani (kolonie Nemecku), bude chtiti skuteene diikazy v ochote k ptistoupeni jednani i kdy ne k odzbrojeni, tedy na kaZdY zpasob k omezeni zbrojeni. V rozhovoru o Cesko-Slovensku premier tekl, ae Mussolini se vyslovil, "v zasade je ptipraven piijmuti my genky zarueeni hranic Lesko-Slovenska proti neprovokovanemu fitoku."

Praha bude milionovYm mestem ut letos. V lednu t. roku Lilo v hlavnim meste esko-Slovenska 980,000 lidi. Velka, Praha roste ptistehovalectvim, ponejvice lidmi Ceske narodnosti z jfanich tech i z merle ptfimyslovYch okresa vYchodoeeskYch.

•

Ve vatikanskYch kruzich v Rime vyvolala velky rozruch zprava, to v jednom z klaSteru v Jerusaleme byl objeven prvni obraz Jelige Krista, malovanY podle skuteenosti a Give podoby. 0brag pry maloval jeden z KristovYch vrstevnika. Papa Pius XI. jiZ poslal do Jerusalema nekolik odbornikii, kteti maji obraz prozkoumat.

• Berlin. — Spravni atady SA. v jiznim Winecku rozhodly, to kaklemu muZskeinu novorozenet, jeho otec je Clenem SA oddilfi, bude venoYana eestna dYka Hitlerovy mlade2e. DYku musi otec opatrovati a ptedati svemu synovi v den, kdy bude ptijat do Hitlerovy mladeZe. Jeden z nejvet gich japonskYch lista "Nig Nig" v Tokiu uvetejnil velkY elanek "Japonsko vyhlaguje stoletou valku". Jako pisatel je podepsan plukovnik japonskeho generalniho gtabu Tasuhito Takagma. Tvrdi, to nynej g valka s Oinou je podatkem stolete valky, ktera postupne zasahne a ptevrati celY svet. VYsledkem tohoto stoleteho zapasu pry bude, to Japonsko se stane osou celeho sveta.

•

•

Gdansko. — Mezi nacionalne-socialistickou spravou mesta Gdanska a gdanskYmi ZidovskYmi organisacemi byla prave uz,avtena dohoda, podle ktere se vAichni gdan§ti aide zavazuji. opustiti do 1. tijna 1939 mesto. Vystehovalci budou pies nemecke fizemi dopraveni do Terstu a odtud do orientu. Prvnich 1000 osob opouHi Gdansko jit v nejbliMich dnech. 2idovske organisace sbiraji nyni na gdanske tidy finaneni prostiedky. ttady uvolnily ji g uzavtena konta Z'idfi a dovolily jim prodati jejich movitY a nemovitY majetek. Zaroveli byly zastaveny v'Sechny protilidovske akce.

Jednim z nejdfileNtej gch nemeckych vYvoznich prilmysla je vedle optickeho a chemickeho prilmyslu vyroba automobilti, pro kterou velmi diilelitYm odbytigem jsou staty jihovYchodni Evropy. Rostouci industrialisaci techto zemi a pokraeujici vYstavbou jejich silnic zvet guje se tam potteba motorisovanYch vozidel. Nemecky automobilovY prilmysl snali se stale zyySovat vYvoz nemeckYch voza do techto zemi, provadeny kompensaeni cestou. Za tti etvrte lonskeho roku bylo vyvezeno do jihovYchodni Evropy 5,022 osobnich vozu, t. j. asi 10 procent celkoveho vYvozu osobnich voza a 2378 nakladnich vote, t. j. asi Ctvrtina z celeho vyvozu ndkladnich vort.

• • Japongi vYrobci zaplavili trh v Unii petilampovYmi ptijimaei rozhlasu za cenu peti dolara.

Odborne Casopisy sdeluji, to tyto japonske ptijimade jsou za nekolik mesica nepouZivatelne.

Velke plany s Libyi chysta, Italie. Lonska kolonisace 20,000 Italu byla poeatkem velke vystehovalecke armady. Letos odjede do severni Afriky dartich 20,000 Italii a budou budovany nikoli pouze italske vesnice, nybrZ take mohamedanske osady, aby byly rozptYleny obavy domorodeho obyvatelstva, vyvolane rostoucim ptistehovalectvim. Koncem leto gniho roku bude miti Libye asi 160,000 italskYch co2 je pouze zaeatek, nebot' koneenYm cilem Italie je stay, kdy by evropske obyvatelstvo severni Afriky bylo podetne silnej gf net obyvatel6t.vo domorodt.

Co novel°.

Dr. Eduard BeneS" promluvi na radiu 11. Unora k absolventilm Chicagske university na siti NBC z hotelu Delmonico v New Yorku.

• President Roosevelt ph porade s vojenskYm vYborem senatu tekl, to Francourtim nebyla prozrazena Zadna vojenska, tajemstvi ph prodeji vojenskYch letadel. Zaroveri prohlasil, ze jeho administrace je zavazana slibem pomoci demokraciim Francie a Anglie v jejich bojich proti rortahovani diktatora.

Hitlerova tee ph zahajeni parlamentu phnesla v Patai uklidneni, v Italii nadSeni a v Rusku nezajem. Ve'gkerY zajem veiejnosti v Moskvy soustteden jest nyni na ptipravovany 18. kongres komunisticke strany, kterS7 bude zahajen dne 10. btezna.

• • Senat nejvyMiho spravniho soudu rozhodoval o komunistickch nemitkach proti zbaveni komunistick3ich poslancil mandatu. Prohlasil, usneseni o rozpu§teni komunisticke strany je formalne v pravni mod ate v dusledku toho komuniste ztraceji mandaty i poslanci ze Slovenska. Lideni bylo pak odrodeno.

• • Dva profesoti Harvardovy university ye Spojench statech uveiejnili prave zpravu o svSrch dlouholet*ch pozorovanich. Podrobnou prohlidkou oei nekolika, tisic lidi zjistili, ze derne oei vidi lepe nee modre nebo Bede. Tvrdi, to na lidi s modrSrma oeima piipada take mnohem vice automobiloch neetesti, nebot' spatne vidi.

• • Berlin. — Jak sdeluji oficialni mista, bylo prave zaloleno "ki§ske pracovni sourueenstvi pro vftivu z lesa". Za timto ponekud zahadriSm titulem ski-S*717a se komise, jejim2 rieelem je yedecke a prakticke zjifteni, do jake miry mohou laS7t vyrabeny potraviny ze dteva a z jimich lesnich produktil.

Var§ava. — 18. ledna odjede do Moskvy pol ske hospodatska, delegate, aby tarn dokoneila jednani o obchodni smlouvu. Polsko ma vyvaZeti do sovetskeho Ruska hlavne v3irobky telkeho prrimyslu ze Zaol g a .0robky loaskeho myslu textilniho. LodZai prtimyslnici chteji snihti ceny sv3ich vSTrobkri na Uroveri deskoslovensIrch textilnich cen. Aqrvozni kontigent pro polsk3i textilni prtirmysl ma loSiti stanoven v nove smlouvu eastkou 10 milionri zlotS7ch.

Polarni badatel Ellsworth oznamil radiotelegraficky do Washingtonu, ze prave zabral pro Spojene Staty asi 80,000 etvereenich kilometrri neprobadane pevniny v oblasti jiZni toony. Ellsworth ptiplul ptesne na NovST rok s lodi svou "Wyatt Earp" k hranici ledoveho pole v Antarktickem oceanu. Ztidil to na povrchu veeneho ledu zakladnu a letifte.

• • LondSrn. — Vidensky dopisovatel "Daily Telegraphu" se dovida, ae b3ival377 rakouskS7 spolkovS7 kanclet dr. Schuschnigg opusti v nejbliZ§i dobe vezeni v hotelu Metropol a odstehuje se do vily blizko Vidne, kde bude bydliti spoleene se svou choti, bYvalou baronkou Fuggerovou a se svS7m synem. Ve svem novern bydli gti bude pry miti ureitou volnost pohybu. Pi-es dlouhou vazbu tesi pry se dr. Schuschnigg dobremu zdravi.

Proces proti Schuschniggovi se podle zpravodajskych informaci nebude konati.

• • Moskva. — Sovetska vlada venuje 8 miliard rublti na protileteckou obranu. Na jaie bude ye vgech vet'Sich sovetskSich mestech zapoeato se stavbou krytir a zeroveri budou podniknuty dalsi s ochrannSrmi balony po lonOnskem vzoru. Prvni east planu protiletecke obrany ptedvida, to masky obdrZi 50 milionfi obyvatel.

Sovetske tovarny obdrZely objednavky na 6000 letadel, ktere budou tvotit vS7hradne obranne eskadrily. Plan protiletecke obrany ma byti zplna uskuteenen do tti let. Jak se ptedvida, bude ztizen komisariat protiletecke obrany, jen bude podfizen pfimo Stalinovi.

Ve stiedu, dne tinora 1939.

JaponskY obchod s „Tani Amerikou loni citelne poklesl. Vyvoz do JiZni Ameriky z Japonska klesl 0 47 procent a dovoz japonskych tovart tame klesl o 53 procent. Americky obchod s Jigni Amerikou se v rninulych letech silne zvYgil a mohi by bYti jests lepsi, kdybychom pomohli Jitni Americe platit. Jihoamerioane nemaji zlata a zboti, ktere by v Soustati natio dobry odbyt, vyrabeji mak).

Z LondYna se oznamuje, to do Prahy ptijela komise dustojnika nemeckeho generalniho bu, aby vyjednala "prodej" tetkeho delosttelectva. Nemecko prY "zaplati" za tato dela uhlim z duchcovsko-mostecke panve, zabrane loni.

Zaroveri se oznamuje, to Ernst Kundt, zastupce nemecke mentiny v 6echach a na Moral* jmenovan bude statnim sekretatem pro nemeckou mentinu v Csl. vlade.

•

•

LondYn. — "Daily Telegraph" sdeluje, britske odborove organisace vybudovaly velkou silnou vysiladku, ktere, vysila, denne o 22. hodine zpravy pro nemecke delnictvo. Jit za lonske zatijove krise Narodni rada Labor Party informovala nemeckou veiejnost o stavu jednani.

Generalni sekretat odborove organisace teleznieatil prohlasil v rozhovoru s redaktorem "Daily Telegraphu", to Nemecko se pokouti rutiti praci teto vysilaeky.

•

•

Oesko-slovenskY ministr financi dr. Josef Kalfus oznamil v minulYch dnech, to republika odekava sniteni zahranienich dluhti o 35 procent, jak bylo by jen spravedlivo po mnichovskem paktu a videriskem rozhodnuti, dle kterYch Nemecko, Polsko a Mad'arsko ziskaly vice jak ttetinu Csl. fizemi a mely by tedy nesti ten iimerne btemeno firokil a umoiovacich vek na mezinarodni Vijay oklettene zeme. Sumy tyto dostoupily dosud 1,253,000,000 Csl. korun.

Budape gt. — Podle zprav mad'arskeho tisku obdeli mad'argi diplomats stejnokroj. Pro zvlagni slavnostni uddlosti zustava, i male ptedepsan mad'arskY narodni slavnostni ithor, ye kterem se tea mad'arSti diplomats objevuji pied hlavami cizich state. Pti jinYch ptilaitostech budou mad'argi diplomats nositi novY odev, kterY se skiada z modreho kabatce se sttibrnYm vygvanim a knofliky, hladkYch temne modrYch kalhot, dale ze sttibrneho opasku s jemne pracovanoti dYkou.

• • Bejrut. — Skuteenost, to francouzska, vlada dosud neratifikovala novou smlouvu se Syrii, lze podle nazoru vysokych politickych kruhii syrskYch vysvetliti tim, Ze Syrie stala se pray& ✓ posledni dobe zylag' dulaitou pro Francii dtivochI vojenskych. Syrie a hlavne Bejrut jsou dtiletitYm opernYm bodem na tests do Dtibuti. ✓ poslednich mesicich zabYvala se francouzsla vlada planem, ztiditi z Bejrutu valeeny ptistay. ✓ Bejrutu se zdrtoval vysoky utednik patitske vlady, ktery plany podrobne vypracoval a nachazi se nyni na tests do Patite.

• • Depete Associated Press z Prahy sdeluje, ye Ctvrtek min. tYdne vydany budou pratskou vladou dva dalekosahle vynosy, z nicht jeden povede k zruteni eesko-slovenskeho obeanstvi cizich tidti a druhY k ptinuceni vtech cizich emigrantu, aby opustili zemi do testi mesicii.

Oba tyto vYnosy jsou dasledekem okletteni Oesko-Slovenska mnichovskym paktem v zati minuleho roku. Ve vysvetleni k vYnostim temto se pravi, to vlada nasiedkem zmenteni tizemi musi ptihliteti k tomu, aby zachovany byly domacimu obyvatelstvu ptiletitosti k zamestnani.

Z toho dfivodu je nutno ptimeti k vystehovani vtechny cizi emigranty, aekoliv besko-Slovensko at doposud poskytovalo utulek mnoho polltickym uprchliktn. Jeden z vYnost natizuje nove prozkoumani obeanstvi vtech tidovskych osob, naturalisovanYch po 1. listopadu 1918 anebo usadivtich se v 6esko-Slovensku od 1. ledna 1938, nemohou-li prokazati, to jsou eeskk slovenske nebo kaxpato-ukrajinske narodnosti.

VYnos ten stanovi, to prozkoumani toto and byti provedeno do 30. dubna.

Ve stied% dne 8. Unora 1929.

tkyvky z Ceskosloven skf ch dejin, r

Pfevrat do zone, stvi NICHOVSKA zmena hranic zpasobi m letite zmeny i v natem zemedelstvi. Zemedelstvi se bude menit od zakladu, aby se ptizpasobilo novemu potadku a nov ‘Vm patebarn. Plan ptemeny je jit hotov a bude razne provaden. Zasah•e hluboko do tivota natich vesnic, ale jen k jejich prospechu a k prospechu celku. Mnohe, za staleti vtite zpasoby hospodateni zaniknou. I nate vesnice dostane sve petiletky. Bude miti petiletku lueni, ovocnakskou a nekolik daltich. Vsi budou 'soudasne menit svilj vzhled: zakon upravi hospodateni se stajovYmi hnojivy a nynejti venkovska, hnojitte nabudou jine tvatnosti. Zemedelske vYzkumne Ustavy se dostavaji k rozhodnemu slovu. Pkipravily plan na reformu zemedelskeho podnikani nejen v zajmu zemedelce, ale v zajmu vaech jeho zakaznika a zvlatte spottebitelri v domacnostech. Je to novy na g zakon pudy Bude iizen heslem vaech vYrobnich odvetvi: zjednodutit vYrobua. zlepSit jakost vYrobka. — 0 ptipravenem planu se dovidame tyto podrobnosti: Zemedelska pada jen skuteenYm a zpasobil9m zemedeletim.

Na nagi pude illehospodati jen zemedelci, zahraclkati, majitele domicil a vii. Velke celky pudy jsou v rukou lidi, kteii padu sami neobdelavaji a vatne se tim take nezabYvaji, protote maji jina povolani. Jsou to zamotni mestskS7ch povolani, z nicht mnozi viastni velkostatky. Tito lido hospodati na pude tim zprisobem, ze ji davaji do podnajmu. NAjemee ovtem nehospodati tak jako vlastnik.

Je tisnen najmem. Tento sta y ma bYt odstranen zavedeuim nutneho prakazu zpasobilosti pro kahleho, kdo se tivi zemedelstvim. Nemelo by jinak smyslu provadet novou pozemkoyou reformu parcelaci statnich statka, kdyt by soueasne nebyli odstraneni ptitivnici pudy.

Novi apaitolove zemedelskeho pokroku na venkove.

B9valy doby, kdy skutedrirmi apottoly vgeho pokroku na natich vesnicich byli ueitele. Vedli mnohYch ptipadech vesnici nejen po kulturni strance, ale meli rozhodn9 vliv i na pokrok zemedelskeho podnikani. Toto posfani uoitelu bude obnoveno. Prvnim znakem one obnovy je natizeni gkolskYch iftadt, podle ktereho ueitel musi bydlel trvale v dad, v niz vyrueuje. Mimo uoitele dostane na ge vesnice nove apog toly, odborniky v zemedelskem podnikani a prati. Budou to okresni agronomove, pfideleni k okresnim uradum. Neni jich nedostatek, protoie Slovensko nam vratilo 40 takov9ch odbornikti Cecil& Ti budou odpovedni za provadeni vaech zlep govacich akci v nagich vesnicich a jejich ukolem bude stale ptesvedZovat o nutnosti novYch zpilsobt vyuEiti pudy.

Lueni pitiletka bude pilsobit k zvYSeni vjinosu luk.

Ruku v ruce s pusobenim agronomu a vaech kulturnich pracovnikil venkova piljdou slug na Ofedni opatfeni. Jednim z nich bude zavedeni lueni petiletky. Reidy na gich luk zahaleji. V 6echach a na Morave mame dnes 414.714 hektarti trvalYch luk. Odbornici zjistili, ae bychom mohli pinYch 60 procent techto luk promeniti v pole, ania bychom tim zmengili utitek davanY dne gnim nozsahem luk.

Pkedpoklada to ovaem, ae zbYvajicich 40 procent lueni plochy by se promenilo ye skuteeni luka. Pii soustavne peel (dosud jsou louky u nas povaEovany za samozfejmY dar pfirody) davala by zmen gena lueni plocha takovY vYnos travy a sena, ae by bylo moan jegte zmengit o pinou polovinu plochu venovanou polnim pieninam. Zalladem ludni petiletky

NISZNIN bude soupis a trvala registrace luk, ktera bude nafizena v nejblitti dobe.

Nahrada za ztraeenou piidu Budou se piesazovat lesy.

Lueni petiletka je soueasti velkeho programu, jehoE tkolem je nahradit zemedelskou pudu, ktera bude ztracena stavbou obou projektovanYch dalnic. Tisice hektart zemedelske a lesni pudy, ktre padnou za abet' dalnicim, budou nahrazeny je gte jinYmi zpilsoby.

Predevg im bude provedena nozsa.hla rekultivace pudy, lezici ladem pro domnelou nevYnosnost. K tomu bude patfit i promena lesni ptidy na zemedelskou a zemedelske na lesni.

Mame pole na pude malo Arodne, na niE by se vaak dobie dafilo lesu a naopak lesy na pude volajici po luhu. ZemedelskY v9zkumn9 Ostay, zab9vajici se vYzkumem pfuly pfipravil pro tuto smenu pfesne smernice i mapy. DalSi nahrada ptidy ztracene nejen v dalnicich, ale i zaborem, je piipravena ve scelovani pozemBudou mizet zbyteene meze, daleke testy na pole, a naaemu zemedelstvi pfibudou tisisice hektarti orne pUdy. Dye jableene oblasti; ke kaide chalupe jeden °fedi.

Nov . zemedelsky potadek nam ptinese nejen nova pole, lesy a vinice, ale i novST system v pestovani ovoce. Neptjde o to, aby byl nabrazen podetni abytek stroma, ale abychom zamezili vyvateni penez za ovoce, ktere si mtteme vypestovat doma. Piijde zejmena o jablka a otechy vaeho druhu, za net posilame mane do ciziny desitky milionu. Nepestovali jsme temet vabec zimni tvrda jablka a dovatime je proto ze vaech state a svetadila vyjma Asie, adkoliv mame doma vtechny podminky pro pestovani jablek, rovnajicich se dovatenYm. Bude vytvotena nova velka jabledna oblast, zahrnujici dolni Polabi a tahnouci se od Zamberka ptes Opoeno, Ceskou Skalici, Jaromet, Hoiice v Podkrkonoti at k Turnovu.

Druha jabledna, °blast vznikne v okoli SedlCan v kraji zvanern OeskS7 Meran. K akci se prihlasili jak zemedelci, tak i telezni'dati, zahradkati atd. Vtem bude pomahat radou i skutkem nove zkizena ovocnatska stanice v Jidine. VYsadba otechovSTch stroma bude podporovana vaude. Bude ;fizena heslem: ke katde chalupe alespori jeden ()tech.

SPOJEM Ttti. MOW PRES ESKO-SLOVENSKO. Stavba odersko- dunajskeho pruplavu, ktera. se Po dohode Nemecka s Oesko-Slovenskem o budovani novSTch dopravnich cest urychlene ptipravuje a s nil snag jit v rote 1940 bude zapodato, je sv3%mi rozmery i finandnim nakladem z nejvettich stavebnich projekta, jako kdy byly di budou u nas provedeny. Upoutava proto zajem tiroke vetejnosti, zejmena na Morave a Slovensku, ponevadt jeji vYznam a hospAatske dusledky budou trvale pasobit na hospodatskou a socialni strukturu obou zemi.

Podle dosavadnich projektu, ktere poditaly s tim, ae praplavni trasa od Bohumina at po Bratislavu piljde po desko-slovenskem rizemi v deice 263 kilometre, odhadovaly se stavebni naklady a vybudovani odersko-dunajskeho pruplavu na 2000 miliona KC. Posledni zmeny hranic vaak zpusobily, ae eesko-slovenska Cast prriplavu bude kratti, takte klesnou i stavebni naklady. Neni take dosud definitivne rozhodnuto, pajde-li praplav pod Hodoninem pa pravem btehu teky Moravy, dill po azemi nemeckem, nebo po levem btehu, eili po fizemi slovenskem. Nechybi ani navrIra, aby byly pod Hodoninem vybudovany dy e trasy, a to nemecka i slovenska.

At' vaak bude rozhodnuto jakkoli, je jisto, ae na azemi zerne Mora yskoslerske bude play dlouhY teener 140 km Podle dosavadnich vYpoeta by stavba tohoto Aseku stala na 1000 milionu KC. Z toho by tinily mzdy neco pies 500 mil. KC. Kdyby stavba trvala 8 let, jak se dosud pfedpokladalo, naSlo by pfri ni jen. na Moravy ptimo i neptirno zamestnani asi 15.000 osob. Tento poeet by se je gte zvYgil, kdyby stavba Irina bYt hotova ve chute krat gi, jak se navrhuje z Nemecka. Odbornici dohaduji, ae stavbou moray ske dasti prtiplavu se prOmysl,

eft= obchod, Eivnosti a doprava oEivi asi o 750 mil.

KC a ae naroclni jmeni se zhodnocenim realit podel prtplavu zvettl asi o 500 mil. KC. 0 jak ohromny stavebni projekt jde, ukate dobfe take nekolik eisel o spottebe stavebniho materialu. Jen potfeba cementu se odhaduje 1,500.000 q, coE znamena 15.000 vagon0. Kdyby tento cement mel bYt dopraven po Eeleznici, bylo by k tomu potieba 300 vlakt po 50 vagonech. Je gte vice vlakft by bylo potteba k odvozu kamene, jeho2 se spotiebuje na 750.000 kubickYch metro. Zeleza bude potfeba 2500 vagonti a dfivi pfibliEne stejne mnoho.

Morayska trasa prOplavu pujde od Hustopeoe u Hranic, kde pfekrodi rozvodi mori Cerneho a Baltickeho, k Lipniku a pies Prosenice k Pferovu. Na rovine mezi Ptedmostim a Dluhonicemi je projektovan velkY pfistav, z nehoE pozdeji odboei prupla y labskY, nebo zatim aspori prtiplavni spojka do Olomouce. U Pferova ptijde prupla.v pies feku Beevu aquaduktem dill vodnim mostem a pak bude pokraeovat po levem bfehn ieky Moravy kolem Bfestu, Hulina a Tlumaeova as k Bat'ovu, kde opet vodnim mostem pfekrodi feku Moravu a piljde dale po jejim pravern bfehu kolem Napajedel, Uh. Hradigte, Nedakonic a Rohatce k Hodoninu.

Mesto Olomouc a olomoucka obchodni komora aadaji, aby zaroveri se stavbou oderskodunajskeho pruplavu byla budovana i spojka do Olomouce, ktera by s yYm pozdel gim pokraeovanim k Pardubicim byla prvni etapou priiplavu labskeho. Naklad by se tim zyftil jen asi o 70 milionfi. Otevfenou zustava i 0tazka priiplavni spojky Brno—Bieclav, na niE ma zajem zase hlavni mesto Moravy.

A2 se bude budovat i labska vetev prOplavu, pfekroei jeji trasa pobliE starch hranic mezi Moravou a C'echami — dnes ov gem ua na de nemecke — i rozvodi marl Cerneho a Severniho. Tim se Oesko-Slovensko stane v9znamnYm Usekem, na nem'E bude uSkutedneno vodni spojeni tri moii, Severniho, Baltickeho a Cerneho.

Maginotova linie v pougti.

— "Intransigeant" pkina gi zajirnave podrobnosti o francouzske pevnostni linii v Tunisu tesne u hranic italskeho Tripolisu. Tato "Maginotova." linie lezi Opine v pou gti a byla v poslednich dnech horeenYm tempem dobudovana a zdokonalena. Na mnoha mistech se pracovalo pouze v nod., aby byla znemotnena neptatelska gpionelni einnost. Ze stejneho duvodu byli delnici dopraveni na mista sve prace se zavazanYma alma a na nakladnich automobilech, jejichE stopy v pisku pou gti byly ihned zavaty vetrem, Je gte pied ranem byli delnici stejnYm zpusobem vraceni do svYch ubikaci. System tuniske Maginotove linie sestay& z eetnYch rad za sebou vybudovanYeh zakopt, ktere jsou tak skryty a ptizpusobeny povaze krajiny, ae jsou Opine neviditelne. Krome toho jsou mezi zakopy umistena kulometni hnizda. Pfed zakopy jsou vybudovany lakekaIky z ostnateho dratu, ktere rovnea jsou upraveny tak, ae vypadaji jako strni gte. I franeouzske, kolonialni armada byla zdokonalena a z east motorisovana. Tam, kde jest Vida nezpilsobila k jizde motorovymi vozidly, budou kulomety a lehka dela nesena velbloudy. Z ylaStni oddily velbloudi jizdy byly jiz ustaveny.

Nesmi se do pevnosti.

Jak oznamuje Utedni Ceskoslovenska tiskovd kancelat, upozorriuji nemecke atady v zabranem uzemi, ae vstup do b3 -TvalSrch natich opevneni je zakazan. Mnozi zvedavci pry zaplatili svfij zajem aivotem. Nadychali pry se plynii. Navgteva pevnosti pry bude povolena, as zudou zbaveny nebezpeei. Casopisy zaroveri upozorriuji, ae neni dovoleno odva.Eet z opevneni stavebni material, ponevacli to jde nyni o majetek Nemecka.

Rozklad stfedni a vYchodni Evropy bude pakraeovat. NezadrEi jej Anglie, Chamberlain to prohlasil. Smiiuje se s nemeckou hegemonii, chce z ni jen mit bankovni zisky. A nezadrEi jej ani Francie. — L'Ordre, Patit

Straus 4.

VISTNIK

Rozmanitosti.

Vdane geny ve slovenskem gkolstvi.

Bratislava. Vladni natizeni o propu gteni vdanYch ten a nepfijimani a nepovy govani stattnich zamestnanca nevztahuje se na Slovensko. Pokud jde o provdane teny, vec bude upravena zvla gtnim slovenskYm zakonem. Tento zakon bude znaene mirnej gi, net uprava v zemich deskYch. Bude brat zejmena detel na potfebu tenskYch sil ye gkolstvi.

Pies dva tisice uprchlikfi na Kromeiiisku.

Nyni je na Kromelitsku soustfedeno ze zabraneho fizemi pies dva tisice uprchlikii. V Kromefiti same je jich pies 400 a je z nich 160 nemecke narodnosti. V nejblit gich dnech ma bYti do Kromefite dirigovano novYch 50 rodin teleznieaft, ze Slovenska. Je velmi talc.° nalezti v soueasne bytove nouzi pro ne i to nejprimitivnej gi ubytovani, nebot' jak v Kromefiti, tak i v okoli neni jia dnes tadnYch volnYch byani nahradnich mistnosti.

Sjednoeeni telovjrchovy je na poiadu.

Vlada si pfeje, aby do glo k sjednoceni v telovS7chovnem a sportovnim hnuti. Zatim je to pfani a rada. V telovYchove jde o sjednoceni Sokola, DelnickYch telocvienYch jednot a Orla.

Sokol je organisace nepoliticka. Orel a Delnicke telocvidne jednoty vyrostly po boku politickYch hnuti. Jasne se naznaCuje, to tam, kde nebude uposlechnuto vyslovene pfani, bude sjednoceni provedeno zasahem. Plati to i o sportovnich Ustfedich.

Uthorod na pokraji bankrotu.

Mesto Uthorod se obratilo na mad'arskou vladu se 'thdosti o okamtitou vYpomoc ye vYg i 500.000 pengoe (asi 3 miliony KC) Finaneni prostfedky bYvaleho stfediska Podkarpatske Rusi jsoulne vyeerpany. Od okupace v gechen ruch zcela ochrnul, mestska pokladna nevykazuje prijmu. Sprava mesta vyslala do Budapeg ti vrchniho fidetniho Ortutaye, aby neprodlene vyjednaval s ministerstvem vnitra a financi. Pfipadem zabYvala se ministerska rada a proslYcha, se, to potadovand vYpomoc bude vYjimeene povolena. Vec dotYka se trapne mad'arske vefejnosti a tisk se proto snati postaviti ji do takoveho svetla, jako by desolatni stay mesta byli zpilsobili Ce gi! Rozpodet mesta Uthorodu na rok 1938 vykazoval pry nekrytY schodek 3 milionu KC a krome toho pry se mesto zakrvacelo. nakladnYmi stavbami, ktere pry Ce g i ze zemskeho fitadu proste nadiktovali. Skuteenost je ov gem daleko jinx: Uthorod byl v republice kvetoucim mestem, v Mad'arsku je odsouzen k tivoteni.

SCRAM' lidu v eeskjrch zemieh.

Seitani lidu se u nas konalo naposled koncem roku 1930. Novo seitani lidu melo se konati v roce 1940. Statopravni a fizemni zmeny ukazuji ovg em, to bude nutno provost nove tani lidu ma bYt provedeno at po vyfizeni tYm podkladem pro fadnou spravu statu a je take nezbytnou podminkou dobre politiky hospodafske a kulturni, protote pfi seitani lidu se zjig t'uje nejen poeet obyvatelstva, narodnost a nabotenstvi obyvatel, nYbrt i povolani a jinn znaky, s nimit statni politika musi pfi sve praci poeitat. Statopravni a fizemni zmeny mail velkY vliv na sloteni na geho obyvatelstva i jeho poeet a z toho dilvodu je nutno co motno nejdfive toto nove seitani lidu provost. Seitani lidu ma bYt provedeno at po vybizeni vg ech dtilletitYch otazek, saavisejici s tzemnimi zmenami, tak zvla gte po vyfizeni otazek Upravy hranic a statniho obeanstvi. NepomY gli se tedy na tadne nahle seitani, nYbrt na normalni seitani lidu, ktere bude jako tomu bylo v minulosti, fadne ptipraveno. Toto seitani lidu bude se konati patrne na podzim, a to v zemi Ceske a Mora y skoslerske. V fivahu pfichazeji mesice fijen nebo listopad, kdy po skoneeni sezonnich praci je take nejmen gi pohyb obyvatelstva.

Mee budou nyni povinni hydlet v miste gkoly.

6kolsk6, vYchova bude podstatne reorganisovana. Bude zavedena i vychova mimo gkolu a k to bude pfizvano mnoho pfebytednYch ugitelu a uditelek. Vy glo natizeni, podle ktereho ueitele narodnich gkol musi bydlet v miste gkoly, aby neztratili styk s rodidi tactva.

Stavba plynojemu vyggiho nei peffinska rozhledna.

Ve VitkovickYch telezarnach dokoneuji sta y gich plynojemu ye stfedni-bujednoh znejvt Evrope. Bude 80 metro vysokY (petkinska rozhledna je 60 m vysoka), valcovitY a pojme 150 tisic kubickych metre. plynu. Plynojem bude miti nejvyggi vYtah v republice a s jeho vrcholu bude krasnY rozhled na Ostraysko.

Jig v piistim roce vyrovname ztratu svkch letigt'.

Zaborem obsazeneho azemi jsme WASH o pet statnich zfizenYch pro vefejnou dopravu. Tato ztrata bude je gte beh•m roku 1939 nahrazena. Budou zfizena tti nova, statni letigte a nektera budou dukladne opravena a rozAitena. Velka letigte vzniknou rozSikenim nouzovYch Mnoho ordnerfi ye va.zbe tabora v gumperku.

Do 8umperku se vratil jedinY mistni aeskY textilni tovarnik Korhon, kterY tam byl hned zateen na udani sveho pfibuzneho a spoleenika Pospischilla. Korhori je v gumperskem koncentradnim tabote. Ve vazbe v tomto taboi4e jsou nyni temef jen Nemei, ktefi se neeeho dopustili a mezi nimi je velmi mnoho ordnerii, kteki se doskali "sveho dne".

Jrneno mesta Liberce mizi z po gtov. zaznamfi.

At dosud bylo ve v gech svetovYch seznamech telegrafnich stanic jrneno Liberec. Na zakrok ri gskonemeckych Made se ted' toto oznaeeni Skrta a nahrazuje jmenem Reichenberg in Sudeten. Obdobna zmena byla provedena i u jinYch jmen dtive oesko-slovenskYch most.

Veliky betlem vyiezavaji v rodin y jig 170 let.

Ve FrS7dku je vystaven obrovskY betlem, majetek rodiny Langovy. Zaeal jej stavet pled 170 lety prapraded dne gniho majitele. Betlem je dnes 28 metal dlouhY a figurky jsou pohaneny elektrickYm motorkem. Neni jegte dokoneen — bude pry 80 m dlouhY a 14 m giroky.

Aby i kaidk tech smel iici o Tatrach "nage hory".

President republiky prohlasil na veeefi, kterou &Nal v Tatranske Lomnici pfedseda slovenske vlady dr. Tiso: "Nag spoleenY stet ztratil mnoho pkirodnich kras. Nektere neptestanou mne bolet, dokud budu tiv. Zilstaly vase krasne Tatry. Jsa v Cele statu, smim lici i "nage Tatry". Ale byl bych rad, abych tot ja' ko tech smel lici "na ge Tatry", aby deskY dlovek citil, to jsou to tot jeho hory."

V pilitim roce se bude u nas konat salami lidu.

Statni Mad statistickY se pfipravuje na seitani lidu, ktere bude provedeno v pfi gtim roce.

S pkipravnYmi pracemi bylo ut zapoeato, potrvaji nejdele do leta 1939. Soudet obyvatelstva bude provaden ve v gech zemich CeskoSlovenska. Datum seitani nebylo je gte stanoveno, ale uvatuje se o zari nebo listopadu ptiStiho roku.

Vyznaeeni hranic az koncem ledna.

Na obvodu republiky se pokraeuje ve vytyeovacich pracich nove statni hranice. Skupiny podle nakrestii na mapach zatloukaji do zeme hranieni koliky. V Priznivem podasi se denne vykolikovalo at 7 kilometre. Mrazy a snehovYmi vanicemi je prate chvilemi Upine znemotnena, ale pfes to se pracuje. Vykolikuji se nyni denne 2 at 3 kilometry. Tim se vyznaeeni nove hranice, ktere meld bYti hotovo do konce tohoto tYdne, oddali. Bude skoneeno — ovgem nenastane-li je gte horgi podasi — koncem ledna.

Ve sttedu, dne 8. iinora 1939.

Za mrtvou vybrali do.

V Tugti, ktera jako jedina lobed nam zbyla ze zabraneho fizemi vitorzskeho, zenncela v techto dnech vdova po statnim cestafi M. Benigkova.

Poziistali tadali nemecke itfady o povoleni k polifbeni zesnule v rodinne hrobce na rap gachskem hibitove, kam se dfive z Tu gti pohitivalo.

Nemecke fitady pohtbeni dovolily, povolily i hromadnou vYpravu na htbitov pfes hranice, na hititove .vSak bylo vybrano za rakev s nebotkou do 500 KC. Prod' se techoslovici nebili? Dalgim dukladnYm svedectvim proziravosti esl. vlady a esl. generalniho gtabu, prod' v kritickYch dnech min. zari nedovolili eacke armade postaviti se proti vetfelciim a hajit tisicilete hranice vlasti — je zpriva generala Schuberta, uvefejnend v nemeckem tisku. Nemecko melo na esl. hranicich ptipraveno pet armadnich sborti, celkem 30 divisi. Zvlagtni pede se venovala protiletecke obrane, dale byly ptipraveny detne letecke jednotky, ktere mely Ukol pfenesti vzdu g -nYbojadCeskuzmi,ytrajebly co nejmene postiteny. Italie dne 27. zali zvYgila stay armady z 250,000 na 500,000 mute a mela piipraveny namofni a letecke sily. V Mad'arsku se pkipravili na valku hlavne hospodafsky, Belgie mobilisovala east sve arma.dy a zabrala nakladni vozidla, zarovell byl zakazan vYvoz surovin. Francie nebyla vojensky ptipravena; mobilisovala site jeden milion zalotnika, mela vgak proti Maginotove linii nejmene stejnou linii nemeckYch opevneni. V Anglii panovala Upina panika. Nebyly protiplynoye masky a balonove pfekalky nepracovaly.

Nemecko melo pro prvni ranu 45 divisi, Italie 34, a pro druhou vYzvu 31 pfipraveno, zatim co.

Francie mela pouze 51 divisi i s oddily z Afriky a Anglie pouze 3 divise. Proti 54 divisim zapadnich mocnosti mohla "osa" tedy postaviti celkern 110 divisi. Brat'kove Polaci nakupili k Csl. hranicim 300,000 mute. Meli se dat 6echoslovaci vyhubiti??

Smutne stehovani Zeskjrch lidi.

V zabranSrch ko gt'anech u Teplic bylo provedeno uiedni sditani obyvatelstva. Podle posledniho celostatniho seitani mely KoSt'any 5,905 obyvatel, z nich'Z hodne pies poloyinu Ceske narodnosti. Pti nynejSim seitani bylo zji gteno, *te se ze zabranYch KoSt'an vystehovalo pies 1,600 obyvatel. Nemecke listy doclavaji, to denne odtud odjitcleji vozy s nabytkem eeskYch lidi, a to mnotstvi prazdnYch bytt a obchodii dodave. mestu zvla gtni raz. Takove smutne stehovani je ted' ovgem videt fgude na hranicich. Nabytek byl east° jit uloten na Ode a stehuje se v jednom voze i nekolik rodin. Tak se stave., to nekomu pfivezou cizi pfedmety a pH torn jen east jeho majetku. To se v gak de. jegte spravit vYmenou. Hut je tern, kteti se se svYmi vecmi v opugtenem byte jit neshledali. Nemecke idady 'Aisne takove plipady vy getfuji a pachatele stihaji, ale gkodu nese postitenY Jsou to smutne stony, kdyt se nezamotni bide, kteti si tetko k zakizeni pomohli, shledaji s troskami bYvaleho domova.

V nekterYch zabranYch krajich se vraci 'tivot eeskYch lidi do pravidelnYch koleji. V Tanwalde chodi do Ceske gkoly 138 deti a poeet jich asi vzroste na d ye ste. OeskYm sportovciim v Tanwalde bylo oznameno, to jim bude od 1. bkezna povolena einnost. V mistech, kde je hodne eechtl, bude nemeckYmi iffady povoleno zfidit odbooky Svazu Ceske mladete v Nemecku. Prvni budou zfizeny v Plavech, VelkYch Hamrech a v Tanwalcle. V Jablonci nad Nisou byly vydany nove fitedni ceniky potravin. Ceny tivotnich potfeb jsou zvY geny pramerne o 12 procent.

Z Pfibice u Vranovic na Morave se ye stiedu vypravilo nekolik mladin do zabraneho lesa na dfivi. Byli pkistiteni ordnery a jeden z nich, 241etY Pavel Jelinek, na fiteku zastfelen. Zustal letet asi sto krokii od hranic na nemecke pude.

Italie pustila Nemecko na brennerskou hranici, usadila Nemecko pevne v Podunaji, dala mu bezmala priunyslovY a strategickY kliC bYvale habsburske monarchic a k tomu je gte mu diva koridor vedouci do vYchodni Evropy? — Kurjer Warszawski, Valgava.

Ve sttedu, dne 8. imora 1939.

Fina.nCrii zpriva tieetraa Hlavritho Radu.

PREHLED PitiJM1b A VYDANI ZA MESIC LEDEN 1939. rtid Den Za D. 0. Na umr. H. ft.

1. 7. kniha 2.00 1. 19. prosinec 724.92 65.25 2. 11. leden 15.46 .30 3. 12. pros.

26.20 11.10 5. 4. leden 9.40 59.91 3.90 6. 19. leden .90 202.51 3.30 7. 11. pros.

2.76 282.73 6.15 8. 17. pros. .80 205.93 32.95 9. 18. 1 Glen 17.21 9. 24. 1 Glen 11.40 10. 19. pros.

4.20 255.88 39.00 11. 12. leden 1.00 73.06 1.05 12. 15. leden 30.70 .15 13. 17. pros.

1.00 273.24 6.00 13. 29. 1 e'en 17.58 14. 25. leden 95.02 1.35 15. 18. leden 3.08 332.10 11.25 16. 20. leden 123.95 4.20 17. 1. 2 dleny 12.56 26.83 17. 12. leden 8.80 507.45 19.50 19. 1. 2 cert. .50 19. 16. list.

88.63 1.50 19. 11. pros.

103.80 29.80 20. 31. pros.

4.00 351.07 100.00 22. 16. leden 38.30 23. 10. pros.

2.82 211 20 7.65 24. 11. 1 Glen 21.63 24. 24. pros.

24.69 645.63 43.50 23.98 25. 14. pros.

341.24 86.00 25. 20. 1 Glen 88.70 26. 4. pros.

58.91 13.95 27. 21. pros.

3.85 459.47 5.25 29. 12. pros.

7.52 202.68 77.80 .80 175.30 3.60 30. 24. pros.

31. 16. pros.

83.10 23.15 183.70 32. 14. do pied. plac. 33. 21. pros.

114.78 3.30 8.70 34. 14. leden 101.25 .60 35. 15. pros.

1.86 97.16 29.50 .20 93.74 15.75 36. 7. pros.

112.50 36. 7. pros 13.14 36. 12. 1 Glen 48.00 36. 12. za susp.

3.00 141.09 37. 21. leden .40 21.15 172.95 38. 3. tij., list., pros.

95.10 38. 11. 1 Glen 84.82 38. 24. do pt. plac. 17.28 41.80 2.60 137.58 39. 4. list., 9.30 691.87 2.40 39. 18. pros.

9.14 164.24 21.75 40. 12. leden .25 40. 15. 1 cert. .25 40. 23. cert.

168.77 2.25 41. 12. pros.

12.45 42.01 42. 7. pros.

1.95 42.01 42. 10. leden 123.04 3.00 2.97 44. 10. pros.

311.77 54.90 1.80 45. 1. Tij. pros.

132.52 .90 8.20 45. 20. pros.

7.90 84.90 46. 1. tij., list., pros.

25.60 341.98 7.21 47. 24. pros.

44.50 3.79 476.62 49. 18. pros.

2.80 82.87 1.95 50. 21. leden 26.80 278.24 1.00 51. 12. pros.

1.80 2.34 71.18 52. 19. list., 31.87 28.43 52. 24. 3 eleni 8.25 53. 28. leden 20.10 22.60 403.96 54. 8. tij., list. .25 54. 29. 1 cert.

3.70 79.05 1.90 55. 22. leden 8.55 157.99 3.30 56. 30. leden 16.75 1.00 57. 6. do pt. plac.

138.12 57. 12. do pt. plac.

140.00 3.00 4.80 58. 10. leden 2.75 20.85 59. 7. tij., list., pros. 5.70 67.37 1.20 61. 1. list., 9.20 46.78 1.20 62. 26. pros.

10.01 295.29 4.00 63. 21. leden 18.25 84.45 14.40 64. 18. pros.

2.91 183.84 .20 85. 16. leden 15.70 85.60 8.26 66. 12. list., pros.

21.63 67. 2. 1 Glen 40.29 67. 11. do pt. plac.

4.50 131.36 1.57 67. 23. leden 5.20 600.29 12.15 68. 17. pros.

Strana 5.

VESTNiK 69. 12. leden .20 70. 20. leden 6.92 1.00 71. 8. leden 1.87 72. 18. leden 73. 10. leden .60 76. 29. pros.

77. 29. pros.

11.12 78. 30. leden 4.80 80. 3. pros.

2.86 81. 12. pros.

2.00 83. 7. list., pros.

17.95 85. 19. leden .80 86. 26. ,pros.

87. 6. 1 Men 87. 8. 2 aleni .40 87. 25. pros.

87. 10. do pt. plac. 87. 12. do pt. plac. 87. 11. do pt. plac. 60.43 88. 24. pros, 4.43 89. 15. leden 90. 19. leden 5.80 91. 7. pros., led.

19.33 92. 18. pros.

2.00 93. 21. leden 1.10 94. 17. deden 4.80 95. 17. leden 2.40 97. 14. leden 98. 10. pros.

99. 15. leden 100. 3. tij., list., pros.

101. 17. leden .40 102. 22. pros.

103. 8. pros.

105. 14. pros.

106. 26. Mi., list., pros.

108. 7. tij., ez pros. 15.63 109. 24. 3 dleni 3.80 110. 18. leden 111. 24. leden 12.80 112. 14. leden 113. 10. leden 114. 11. do pt. plac 114. 25. 1 Men 2.40 116. 10. leden 117. 28. leden 118. 26. leden 119. 27. leden 120. 26. led., al btez. .60 1.00 121. 10. leden 124. 11. leden .20 125. 14. pros.

3.40 126. 31. leden .60 128. 15. leden 1.80 129. 12. leden 8.24 130. 1. list., pros.

131. 27. lest., a'Z' pros.

132. 12. leden 57.53 133. 19. pros., 134. 16. do pt. plac.

134. 21. do pi'. plac.

61.91 135. 20. leden 135. 26. 2 eleni 136. 21. pros.

4.80 137. 12. leden 7.65 138. 11. leden 139. 21. leden 1.10 140. 10. leden .80 141. 14. leden 8.01 142. 11. pros.

63.50 142. 31. leden 11.80 143. 17. leden 144. 25. leden 3.46 145. 16. pros.

4.20 146. 18. leden .20 147. 4. leden 7.04 148. 20. pros.

149. 19. do pt. plac.

16.44 150. 6. leden 8.07 151. 17. leden 151. 22. 1 Glen .40 152. 29. list., pros.

1.60 153. 19. leden 9.40 154. 24. pros.

155. 1. list., pros.

156. 29. leden 157. 1. pros.

157. 12. 1 glen .80 158. 26. leden .70 159. 18. leden 1.50 160. 6. pros.

56.47 247.34 57.99 230.35 103.64 50.66 23.63 33.87 67.45 134.05 59.92 316.99 110.71 130.08 62.20 92.00 128.06 41.29 109.69 541.66 416.09 28.58 361.08 246.26 90.39 90.58 135.31 334.07 93.88 23.90 75.31 71.65 42.65 46.70 29.58 124.36 401.62 53.99 108.07 91.79 287.25 10.31 123.54 21.65 52.45 25.84 149.65 76.50 82.10 67.38 27.95 41.98 113.15 27.10 68.57 193.50 37.80 54.12 312.66 39.10 16.80 280.88 136.14 26.05 4.90 166.47 101.74 18.77 152.88 187.64 509.72 48.33 15.15 96.70 120.17 42.78 326.72 97.67 12.77 41.40 2.04 54.06 79.11 93.35 32.27 10.33 11.42 9.49 7.14 69.69 32.67

1.61 9.15 1.50 4.80 3.90 12.25 9.45 3.45 13.10 11.10 10.65 1.20 24.00 20.35

108.50 6.00 1.05 79.00 56.50 3.90 3.00 2.85 4.50 15.90 1.05 9.85 2.25 16.95 22.75 10.30 17.25 37.25 4.80 .45 11.25 .90 2.40 .30 3.00 11.85 4.05 .75 14.95 3.60 .30 4.05 50.65 5.00 .30 20.75 9.90 11.85 .15 4.05 .90 .90 4.05 34.25 15.00 1.50 5.70 7.35 2.85 27.45 1.20 5.75 7.00 2.70 10.05 4.50 2.10 1.00 1.50 4.50 7.55

161. 7. pros, 162. 20. leden

10.69 4.30

70.71 62.23

4.65 3.45

756.79 23,328.22

1,907.15

SEZNAM PRIJMir A VYDANI ZA MESIC LEDEN 1939.

Od ta.du $23,328.22 Splatky hypotek 22,566.44 Splatky pilleek certifikatli 6,298.88 Splatky majetku 15.00 Urok z majetku 9,938.67 Urok z bona].

250.00 Urok z certifikata '1,785.68 Splatky hypotek collateralni 150.00 Vracena odmena za nove dleny 5.00 Vracena dari z majetku 8.93 Najemne z majetku 907.50 Splaceno za, praci v piljekach 756.66 Hotovost z minuleho mesice 15,328.70 Celkem $81,339.68 VYDANI: Na ilmrtni $12,554.38 Na Umrtni pd.-up certifikaty 775.00 Na funrtni nedospel dedicilm 414.81 Na iimr tni nedospiel. dedic. luck 149.54 Hypoteky 37,935.52 Odmena za prodej majetku (comm) 670.00 May certifikata 15,900.50 Opravy atd. na majetek 319.77 Za. Utedni listiny majetku 22.00 Za fitedni listiny hypotek 4.15 Dane z majetku 2,383.18 PojtSteni proti ohni z majetku 4.00 88.72 Cestovne z majetku Splaceno za praci v pujokach 756.66 Vracene funrtni poplatky 91.67 Vracene piljeky certifikatal 21.96 Vracene najemne z majetku 68.47 Ptenos na Hi. Pvidel.

5,000.00 HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. RAD: Od tadit ',kenos z funrtniho fondu Hotovost z minuleho mesice

$ 4,179.35

Celkem VYDAN1: Najemne z ntadovny Telefon Pogtovne Potteby a vydani v idadovne Sluine iltedniki).

Slutne vSrpomoc Odmena za nove eleny Lekatske prohlidky Elekttina Schilze Oprava stroll).

Notat Exchange v bance (z poukazek) Vestnik 6, 229 odberatelii Vestnik, poStovne Express Dal) Excise IX. statni Dail Excise IX. federalni Dan SST

$ 6,953.34

HOTOVOST U POKLADN1KA DETSKt ODBOR. Pkijem od Mal Hotovost z minuleho mesice

$ 2,743.93

$ 1,907.15 5,000.00 46.19

30.00 11.55 45.70 219.44 1,122.00 49.50 1,551.41 348.00 8.03 59.40 3.50 1.25 15.92 519.08 .60 2.07 35.33 43.99 142.64

$

756.79 1,672.62

Celkem VYDANI: Odmena za nove eleny lj spory

$ 2,429.41

HOTOVOST Pfljeky certifikatii Bondy

$ 2,402.12 63.00 25,677.08

MAJETEK

$28,142.20

$

14.77 12.52

(Dokondeni na strane 18.)

Bezpeenostni zatizeni v americkem prinnyslu snitly dne6kem 61 procent trazu proti firaziim rcau 192'4

Strana 0.

Oddil dopisOvatels Dopisy, jet by obsahovaly nevi cne t neb zavadne polemiky, pokadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnlmu roahodnuti.

VYKAZ nARU PRO POMOCNOU AKCI CESKOSLOVENSKA A SBERATELE V KAgI. Pani ofie Hradecka z El Campo pike: "Br. HajovskY mi odevzdal stvrzenku na $4.00, kterou jste mu zaslal, ale zde je patrne omyl. Nat tad eds. 40. S.P.J.S.T. daroval obnos $25.00 a ne atyti. Pochopite asi, jaka boute se strhla, kdy br. HajovskY oznamil, to dotla stvrzenka jen na $4.00. ttesti te jsem dek posilala z redakce Svobody, jinak bych byla asi v pekne kaki, asi jako vtichni sberatele, vas nevyjimaje, co pry delaji ten pro sebe. Prosim Vas, nejak zdejtimu tadu ten omyl vysvetiete. is vim, te takova yea se phhodi."

Hiedal jsem tudit v zaznamech zasilku na sberaci listinu eislo 229, zaslanou pani Hradeckou, a na strance sedme shledal tuto zanetenou s celkovYm obnosem $81.75, eekem vystanYm E. Rubesh, El Campo (dle bankovniho vkladu ze dne 22. zati), nebot' mam kopii katdeho vkladu. Dle sberaci listiny skuteene tad els. 40. daroval $25.00, nevim tudit, jak mohl jsem poslal stvrzenuku na etyti dolary. Telefonoval jsem tudit na konsulat,panu dr. Hollubovi, aby nahledl do jeho zaznam y, a dle porovnani ptesne se shoduji a tad a. 40. ma kredit na $25.00. Vyhiedal jsem take disla Vestniku, jak tam je ona sbirka na listinu C. 229 kvitovana, a tu byl ptekvapen a upamatoval se take na poznamku kohosi pied easem, jak pry jsou v El Campo na mne dopaleni, demut jsem tehdy nevenoval pozornost, a ted' se mi ona pichlava poznamka vysvetlila a pheina ku podezteni a obvineni z nepoctivosti a nesvedomitosti. NCktere nate noviny stetovali si, te pry je toho kvitovani prilis mnoho a te nemaji misto, sazeal te to ani nechteji sazet, a bylo mi to i vraceno. Vestnik uvetejrioval vYkaz po eastkach, a nahodou se stalo, te prave vYkaz na listinu 229 byl rortrten. Zadatek byl otitten ye Vestniku ze dne 8. tijna a pokraeovani dne 12. tijna, a nahodou se stalo take, te Cast darcir vynechana, mezi nimi i tad Oslo 40., a tu ovtem zajiste vlastne vznikla domenka, te jsem obnos ten poutil pro sebe. Chyby, ktera se stala v tisku, jsem si tehdy nepovtimnul, a nikdo mne na to neupozornil, a die vteho povatovan jsem za nepoctivce. Mohu se vtak katclemu smele podivat do oei i take vtdy klidne spat, nebot' svedomi me jest eiste, a pouze z lasky ku rodne vlasti ujal jsem se tete) akce nezittne, bez centa nahrady, a z velke lasky, citu pro rodnou vlast u vedomi humanniho teele akce prospeti dobre y ea spolknu i kattle to podezteni ze ziodejstvi, a blati take to vedomi, te je vettina tech, kteti oceriuji nezittnou praci a yeti take i v poctivost, jak dokazuji detne dopisy claret, ktere mam uschovany, nebot' mam vtechny dopisy a katclY kousek papiru ve veci teto- se tYkajici. Poslal jsem pani Hradecke opis seznamu darcil na listinu Oslo 229, i opis bankovniho vkladu, upozornil na nedopatteni v tisku ye Vestniku a tadal, aby zaslala mi onu stvrzenku zpet, bych hledel, motno-li, vytettit, kde stal se omyl, je-li to stvrzenka moje osobni nebo zaslana z vlasti. Omyl mohi jsem uainit ja, nebo pti zasilani zpravy do vlasti, pti opisovani na konsulatu, anebo i pri vystavoy ani stvrzenek v Praze, (a prave obdrtel jsem vyrozumeni, ze zasilka 379 kust stvrzenek jest na ceste). K van objasneni, prosim za otitteni sbirky na listinu 'Oslo 229, kterou tehdy zaslala pani Hradecka z El Campo, jette jednou, celou a netrhane s opravou. Darct bylo celkem dvacet pet a site: J. A. Kleeka $1.00, Pavel Blinka $1.00, Vaclav Wagner $1.00, F. A. Knebl $1.00, Joe Patik $1.00, Frank Stehno $1.00 (at potud °then vYkaz ze dne 8. tijna). Vynechani darci: John N. Orsak $1.00, J. H. Vyvial $3.00, Albert Scotka 50c, Fr. Kresta 50c, John Schwade $1.00, John Sykora 50c, Joe Kagpar $1.00, Anton J. Petter 25c, A L. Trojeak $100, rad C. 40. S.P.J.S.T. $25.00, F. J.

V2STNIZE Kotlak $1.00, J. J Vychoperi $1.00, J. J. Holub $1.00, Dr. Tony Ray $1.00. (Celkem opomenuto tudit etrnact darcii UhrnnYm obnosem $37.75, cot dle vteho povatovano, te jsem si asi phsvojil, nebot' pokraeovani vykazu ze dne 12. tijna bylo): E. K. HajOvsky $1.00, Adolf Motitek $1.00, Spolek R.V.O.S. C. 27. Hillje $10.00, John Mutn.Y $1.00, Spolek Sv. Vaclava C. 48. K.J.T. v Hillje $25.00, celkem zaslan eek na $81.75.

Prave jsem obdrtel eek na $25.00 od br. J. L. Kocurka z Dime Box co dar od tadu Texaska Orlice Cis. 13.

Jest tomu jrz pine tki mesice, co onen vYkaz byl otitten, a tadny mne na chybu onu nepoukazal, pouze jeden elovek mi nadhodil, jak se na mne v El Campo hledi a nedava. Nevenoval jsem tomu mnoho pozornosti tehdy, nebot' jak ut to jinak ani nejde, ph takove akci podezteni neujde ta,c1nY, a nekomu asi nejde do hlavy, te by kdo mohi tolik price nezittne a bez jakekoliv odmeny konat. Oast() pracoval jsem na torn celY den, a at do 3 hodin rano, nemel jsem tedy easu kontrolovat otittene vYkazy v novinach a pak byl jsem toho nahledu, te lid diva proto, aby prospel dobre veal freelu a ne proto, aby jeho jmeno se blYskalo v novinach (anebo katdY povatovan za zlodeje). Chybu ovtem udelat mute katdY, a zaznamy dart jsou vtdy k disposici ku kontrole a volnemu nahlednuti katclemu darci, zdali jeho dar spravne zaneten.

Dadti dary: VzacnY fikaz porozumeni a lasky ku rodne vlasti pti katde ptiletitosti diva rodina Lebrova z Romayer, Tex., ktera venovala jit celkem znadnY obnos a opet posild: Rudolf Lebr $5.00, pi. Lebrova $5.00, sl. Rut. Lebrova $5.00, Fred Lebr $5.00 a Jerry Lebr $5.00, a redakce . echoslovaka, jet zaslala od J. F. Mora y -ka,Robstwn$2.0Abyzanmvrchiat pro historii byly opine, ku konci ptipojim pak i jrnena tech, kteh darovali kopance S krajanskym pozdravem, Jan 8ulda, taj. Sdruteni Cechoslovaka. itad Fort Worth, 'Oslo 154.

Mill bratti a sestry!

V nedeli 12. &lora ye 2 hodiny odpoledne mame tadovou schuzi. Tak nezapomerite a pfijed'te vtichni, dm vice tim lope. Take budeme ptijimat nove deny, tak abyste se mohli s nimi seznamit. zvlatte ti mladi. Take v sobOtu 11. Unora zabavni vYbor potada. v Sokolovne matkarni zabavu. KatdY je native zvan. Masky obdrti. odmeny. Vtak o tom yam sestra Polatkova napite. Rada etu dopisy, ale nerada vidim, kdy nekdo pike a nerozmysli, co pike. V katclem narode mime dobre i tpatne lidi, proto kdy nekdo neco udela, nemame hned odsuzovat te jsou vtichni tpatni. Nate eeska zem byla okradena ze vtech stran, ale byli tomu vinni jen ti vedouci, kteti lid ttvou proti aeskemu narodu a lid bez rozmyslu vrha se na svou kotist, jen aby hodne uchvatil, zvlatte kdy vi, te mu v torn taclnY nebrani. Ale nejsou to vtichni. Znam zde Slovaky, Polaky a Nemce a vtichni jsou dobti Tide a poctivi. Kdyt nada pozna nejakeho tpatneho Cecha, tak by mohl tIci, te jsou vtichni Cesi tpatni. Se srdeanYm pozdravem, Anna Milan.

1e stredu, dne 8. &lora

on:

Barber, Arkansas.

Ctena. redakce Vestniku!

Tak tedy pan Hitler v jeho vderejti fedi vysvetlil lidu jeho potadavky, dle nicht se bude snad mit celSr svet fidit.

Jeho fee zaeala v 8 hodin P. M., totit veeer, zde v 1 hodinu odpoledne, rozdil 7 hodin easu zde a v Nemecku, a trvala pies cive hodiny.

Hlavni body jeho feei byly pkekladany do anglieiny, ponevadti mluvil nemecky, jadrne a srozumitelne, tak kaki* posluchad mluvici nemecky mu mohi rozumet.

Souhrn jeho potadavkit jest mir, ovgem kdy prijde vtechno dle jeho prani, kdy obdrti po dem touti, bez jakehokoliv odporu. Stoji ph.

Italii, ph Mussolinim v jeho potadavcich na Francii. ()piaci Mussolinimu, kterSr zaujal jeho misto na eas.

Dokud budou miti ti zradcove 6esko-Slovenska neco k rozdavani, tak bude dobte, ale at to bude mit jit z jejiho, to bude jina. Hitler sill, to neupte tadnS7. V padu valky 6echo-Slovaci budou na jeho strane, a to pravem, neb zradce piltel jest horti neptitele. K \ Take oni jsou dobre ptipraveni. 0 potfebne penize oni si dovedou pomoci, oni vedi kde jsou. Ukazali to na tidech, a a2 s temi budou hotovi, najdou jinS7 pramen; svet pozna a se ptekvapi jejich phpravenosti.

Jit nekolikate jsem Ceti, te Hitler byl nazvan nateradem. Podam drikaz, te tomu tak jest. Po jeho vSrznamne teal minuleho zati, obCan mesta Fort Smith, p. Max D. Larsen, jen jeho fee vyslechl, prohlasil, te Hitler pracoval jako naterae pod jeho vedenim v Norimberku v Nemecku v roku 1910. Tuto zpravu uvefejnil denik Southwest American, vychazejici ve. Fort Smith, Ark., nadet druhy" den pfines1 jeho podobiznu, kterou pfikladam ZminenS, denik phnesl vyriatky z feei bS7valeho guvernera Oklahorny, Robert L. Williamse, na Den pfinieti minuleho podzimu, jenz pravil: "I wasn't in favor of the armistice at the time it was signed. Our soldiers should have marched on into Germany. They should have let them know what war really was like. We then should have told them we didn't want their land, but wanted to let them know how it had been in France and other war-torn count.: ries. Then we would not have had this crisis (refering to the recent Munich pact) with Germany threatening the world again.

Mr. Robert L. Williams, (69 years old federal circuit judge), said: The Munich settlement merely means stalling off war, which eventually will come."

S pozdravem na &Loud zustavam, Jan Berm ltad Svornost Jihu, eislo 15., Rogers, Texas.

Mili bratti a sestry! — Nat fad potada pravidelnou schrizi v nedeli 12 unora ye 2 hodiny po poledni. Doufam, te se saeastnite v hojnem poetu a nenechate fitedniky, by museli sami rozhodovat. Mame driletite jednani a doufam, te vypomritete. Ti, co jsou pozadu, men by se dostavit a vypotadat se s fadem. Tet natal, co plati doptedu, maji dojite poplatky, tak se dostavte a zdelte nam, budete-li platit mesiene, etvrtletne neb na rok doptedu. Mame zase nekolik novS7ch 6ekatelii, bude se o nich hlasovat, jestli budou k kadu 'Cis. 15. ptijati. Doufam, te si tuto pfiletitost ujiti nenechate. Na shledanou v sini dne 12. imora. Vat, Emil F. Voldan, taj.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce a mili ptatele!

Srdeene vas zveme na nati matkerni taneeni zabavu, kterou budeme potadat v Sokolovne v sobotu 11. imora. Zaeatek v 8:30 hod. veder.

Hudba radiova Charlie Scotta. Tak neopomeriPfitel 6s1. naroda profesor Will Monroe zete a dostavte se vtichni a ustrojte se za matkaIntel v Burlington, Vt., ve veku 75 mkt. Jako ry. Take vtechny tri pekne odmeny budou rozdavnS7 pkitel csl, naroda napsal pied svetovou dany, pro nejhezei, nejsmetnejti a nejtkareelti. valkou nadhernou knihu "Bohemia and the Tak ted' si z toho vyberte a ustrojte se dle sve Oechs;', ktera seznamovala americkou vefejchuti. Dnes vam vice nemam co pSati. Poeasi nost strue'ne s dejinami Cecht a Slovakia a byla se nam obratilo v deft', tak na divadle a;si. "bu"pef dlotihou.dobu nejleptim pramenem k.poudedeme miti malou navttevu. Talc - prO -drietek - ni -Amerieant a natem narode. Zvlatte koneim s pozdravem na redakci a pfeji Zeltavi tou roll hrala za svetove valky, kdy bylo nutno vtem. Zustavam vate dopis.

Millie POlatek. pouoiti neinformovane Ameridany o natich tu g -bachnzovudytisman.More esko-Slovensko die sceen' zahranieniho svou knihu po valce dopinil a rortifil — vytla ministra dr. Chvalkovskeho se muselo Nemepod titulem "The Spell of Czechoslovakia". Zecku zavazati, te zamezi nej en vetkerou protinasnu1ST pritel nateho naroda v dobe svetove valzistickou einnost na svem fizemi, ale zabrani ky podporoval snahy Cechia a Slovakia a za jetisku, aby kritisoval pomery v zabranem Aho zasluhy vyznamenala ho Praha stribrnou zemi anebo Reichu. znedailil. test jeho pamatcel

lie sttedu, dne 8 fulcra 1939.

Iowa Colony, Texas Ctena redakce a v g ichni etouci Vestnik!

Asi peed ttemi lety zavital sem br. Ig. Senkytik, organizator naei Jednoty S. P. J. S. T., za iteelem ziskavani elenu a zaloteni tadu.

Ovgem, ale to z toho se g o. Loni v dervenci ptije/ zase, a tad zalotil se 34 novYmi eleny, pode jmenem Pokrok Brazorie, Cis. 162. Pravil, ze o tett) osade uslyeel, ale myslel si, to je to asi tam, kde 'deft dobrou noc diva. Dnes tento tad eita 48 dlenti, a pomalu kattlY mesic jich ptibYva. Jen chyba, to pokladna je dosud chudobna. &haze konavame ve ekole.

Taky jsme se usnesli, ze y e ekole sehrajeme divadlo, ktere cvieime, pod na.zvem: "Statek nag eho Franty". Tato hra mini: sesmegriujici lidske slabosti; touhu po lacinem nabyti, nesndeenlivost a pomluvu.

Tato veselohra o velikern dedictvi, ktere letelo taktka na dlanich ptibuzenstva, a v kratkern okamtiku rozplynulo se v nic, zachycuje nekolik raznorodYch povah, ktere k sobe poji ptibuzenskY svazek. Aekaliv deti jednoho taty, jsou vgichni tti synove ruznych povah.

Snad v mladi byli vg ichni stejni Starkove, ale dnes, kdy pomery, tivot a prosttedi, v nemt vykonaly svuj vliv, razni se v charakteru jako elenove ruznYch narodil.

Tato veselohra bude sehrana v nedeli veder, 19. unora v 7:30 hod. veder ve South ekole Iowa Colony, zdejeimi ochotniky, totit bude-li ptiznive podasi. tdinkujici osoby jsou: Jan StArek, kancelista — Jan Jet; Martin SUrek, sedlak -- Karel Urbanekr Kar, vdova po holidi, — Elsie Sdhovajsa; Fr. Starek, bohatY sedlak, — Raimund LubojackY; Madlena, hospodyne na statku, — Libbi LubojackY; Honzik, eeledin, — Albert Jet; Kaeenka, deveeka, — Marta Jetova; Napoveda, — Karel Krampota.

Vstupne: osoba 25c; deti 10c.

Bude to pryni vystoupeni zdej gich ochotnikft, a pitanim jejich je, byste je poctili svou ptitomnosti co nejvetei. Na zdar!

S bratrskYm pozdravem, Jan Jet. Houston, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Musime ten ad nas o sobe nechat sly get, abyste nemysleli, te zde spime. 0 ne, to ne, ale jsme, jak se kika "bizi. jak vidite z oznamky, nag kroutek "Hlahol" opet sehraje v nedeli dne 12. &lora divadlo pod nazvem "Cikanedka". Jest to zpevohra ze ti yota filmoyYch hera filmovYch hvezd. Vili BorskY, libretista, jent jest bohatY a slavnY, jest nasycen 'ten a omrzen tiyotem, a v tomto rozpoloteni mysli mu ptijde do testy chuda, potulna cikanka, ktera jej upouta tak, to Vili jest jako odarovan. Mezi tim jeho bohata teta planuje neco jineho, vybrala mu nevestu bohatou, kterou Vili nevidel nikdy ye svena tivote. Vili nechce o ni ani slyeet, ale po ztrate cikaneeky, ktera od neho odeela, jest pak ochoten oteniti se s eimkoliv, pokud to bude Lena.

Felix, filmovY malit, a Hampl, filmovY feditel, stale Viliho ute guji, filmove hvezdy, Rita, Marja, Berta, yymYeleji ruzne zabavy, ale marne, Vili na cikaneeku nemilte zapomenout.

Do toho ptijde Aurelie Konipaskova, ktera ma v hlave fixni ideu, to jest dvojenkou Mary Picfordove, o tam se musite sami ptesvedditi je-li, a nezapomerite si neco sebrat, abyste smithy nepukli, at Aura Co-nipasy, yam ptedvede razne grimasy. Vincek a Karbulka take ptidaji vesele koteni, a proto jest jenom na vas, abyste se co moino v nejveteim poetu dostavili a s nami se dobte pobavili.

0 hladove a tiznive bude ten dobte postarano, a tak ptijd'te z daleka i blizka, pro vkchny, male i velke, mlade i stare mime dost mista!

Za dobrou zabavu yarn vgem mei Joe Kaepar, retiser Zakonodarna v uplynulYch tYdnech zasedani ponechala guvernert y plan na opatfeni fondil pro starobni pensi zavedenim dame z obratu — nepoyeimnut. Snad v tomto tYdnu tetky problem ptijde na pieties a rozhodnuti.

VESTNIK K uvazeni vkm elenfun.

Bratri a sestry!

Naee mild S.P.J.S.T. mohutni jak majetne, tak i mnotstvi dlenstva, z eehot se zajiste katdY opravdovy 'den raduje a pteje ji staleho vzrustu, aby naddle mohutnela.

Naee Jednota je druhY poklad nam zanechan jejimi zakladateli, kterYm ptedne letelo na srdci pomoc a zaopatteni s yYch milych v nemoci i smrti. Tato vzneeend rny glenka se ujala a roste a mohutni, takte dnes, stoji jako mohutnY strom v naeem Texasu a naee tady jako vetvie7 ky tohoto stromu chti vyclavati ovoce Podpory, Bratrstvi a Lidskosti.

Dolph poctivi ttednici zachova yaji tyto hesla at tim eastokrat i tad utrpi. Nezda se to bratrske vylouditi elena, kdy odklada s placenim.

Nekdy Glen pti nejlepei vfili nevi, jak sve poplatky zaplatiti a nadale elenem zilstati. Oveem jsou rattle pNpady, kde eleni zitstanou pozadu s placenim syYch poplatku, dluh roste a utednici maji tetky problem rozluetiti.

Ziskavani novYch elent je v rukou organisator& Co budeme Mat, pracovati pro svfij vlastni zisk bez ohledu na tidy, anebo budeme svedomite pracovati a upisovati pojistkti jen takovYm lidem, kteti spravne pochopi vYhody a povinnosti elena S.P.J.S.T.? Jest to na organisatorovi, aby nejen vysvetlil vyhody pojistek, ale take vysvetlil stanovy ohledne Clenstvi. Aby se pak nezdalo nebratrske, kdy obdrti upominku anebo vice, potadek je potadek a kde neni, tam vec kulha. Stale pracovati na prospektu, staveti mu smrt pied oei, az dostane strach, upi ge se, vziti tuene komi gne, jak to mnozi agenti eini, a ph tom ziskati clena, za ktereho by organise,tor nemoci ruditi, ze sve pojistne udrti a bude chtit si sve povinnosti vuoi tadu platiti, nebude sloutiti ku cti tadnemu organisatorovi. Pracujme piatelsky s dilverou a trpelivosti, zvlagte mezi nagim eeskYm lidem. Bud'me opatrni pti ziskavani Clem jinonarodovcu, kteii tak eini pro ma:1j vlastni zisk, zaplati nekolik poplatkt, dociliti sveho fispechu a pak je s nak Jednotou hotov. Vatme si ptatelstvi bratti a sester. Pracujme milosrdne s averou a trpelivosti, a pak nage prate bude korunovana tim nejvetgim spechem a mfiteme se spravne radovati z poctiye prate. Tak budeme sloutiti na gim racicum ku pomoci a prospechu.

A vy, mili rodieove, ptatele a elenove, ptihlaste sve mile radeji sami a tim usnadnite praci organisatort. S uptimnym pozdravem, Pi. Wm. Mikeska.

Orchard, Texas.

Bratte redaktore! — Zadam o kousek mista ve Vestniku, abych mohl podekovat mYm ptiznivalm za dabrodini, ktere mne prokazah. Na prvnim miste jest John K. Novosad z Hungerford, Tex., jehot laskavosti se mne naskytla ptiletitost prohlednouti sobe Chupikovy zahrady v Jourdanton, Tex. Ptitel N. tam vlastni take sto akrovou farmu, kterou rentuje od nej jeho bratr T. N. Jel tam dne 21. ledna, aby uainil svoji obdanskou povinnost a zaplatil tax, a tak se mne zda, ze kolektoval od br. Toma rent. Je mne divne, ze mnozi tam konpili od br. Ch, farmy, udinili na to piljeky u n.aSi Jednoty, a za par let Jednota byla nucena ony farmy ptevzit, neb majitele nebyli schopni dostati svYm zavazkilm. Piitel N. tam za kratkY Cas nakkapal penez, z.e sobe koupil na Hungerford dtinu a tije si jako baron. Nevim., prof lido plati jinde sto i vice za akr. kdy tam, jak jsem slysel, dostane akr za $20.00 i mend. 2e by tam bylo zle, tcmilt nevetim, neb v loni tam mak) preelo, ale korny a jineho futra maji dost. Ja si myslim, ze kdyby tam na ty pozemky obdrteli tolik de gte, co by pottebovali, to by byli mot bujni, ze by s nimi ani sv. Petr neobstal. Soudim die farem jakou maji bratr sestra Ktemenkovi, br. Pivonka, H. Ripe!, T. Novosad, a jine, ktere jsem vide', ale komu.' pat ti jsem zapomel. Dle tech krasne zatizenYch domovii soudim, to tam Jeri drobet pfieinlivemu se dati Jednu vec nemohu pochopit, a to jest, ze pozemkovi jednatele vydr'Zuji Braze placene oznamky v novinach a vyplati se jim to. Nage Jednota ma okolo 40 farem, ktere jsou do prodeje, ma svtij organ V. a vaak nic na prodej

Strana, neoznamuje. Bylo by zajimave zvedet, kdyby narn bti. Utednici H. U. neb iteetni vYbor oznamili ye V., kolik penez jest uloteno v tech farmach, ktere Jednota tentuje" a jake procento ptinesly za minulY rok, jest-li se vyplaceji? Net to tak jenom mimachodem.

Srdeene diky mantelitm T. NovosadovYm, RiplovYm a KtemenkovYm za pohosteni a nocleh ,neb jsem u katdeho jednu noc spal a dobte se vyspal. A at nekdy, nekdo z Vas zavita sem do Ft. Bend Co., doufam, to se u G. zastavite. Vam tam v Jourdanten pfeji letos "plenty" deSte a Johnovi Novosadovi pteji, aby letos odtel to chlupate aspon etyti tisice Na zdar!

John GajevskY. Sbor Mladeie v Ennis, Texas.

Ctend redakce a mill etenati!

Nevim, od ktere strany bych mela zaeit psat, ale vezmu to od jedne, at' ut to ukonei kde chce. lidera se potadala v Narodni sini maekarni zabava i pies to, to mltilo a chvilemi prgelo.

Navkevnici ptijeli, at' prk nebo ne. Je to pravda, to dnes uz lide nedbaji na gpatne podasi.

Zabava se pane vydatila a masek tam byla spousta a k tomu pekne a dobre vymykene.

Prvni odmena byla velka, a lakala katdeho, aby ,si ptipravil masku co nejlepe. Ad druha, odmena mohla bYt vetgi, ale bylo lope to soudci to rozhodli tak, to katclY obdrtel cenu. Bylo to tetke pro ne rozhodnout spravne, protote masky byly takove, jak mak) kdy elovek uvidi. KatdY obdrtel odmenu takovou, to to hradilo nejmene y ydani na kostYm. Desitku obdrteli "8paneloy e", kteii si to zasloutili, neb meli kroj do detailu vypravenY. Druhou odmenu, tti dolary, obdrteli "Arabove"; tteti odmenu, take tfi dolary, masky "Robin Hood"; etvrtou a patou po dvou dolarech "Cikani" a "Pekati". Ostatni masky byly Havajci, Holand'ane, StrYc Sam, Valentine a etyti gagkove. Katdy obdrtel dolarovou cenu. Na vYboru byli: pi. Trojaekova, pi.

8panelova, pp. Rada, Houdek, Kubin a Frank Strunc.

UZ jsme da yno nepotadali tadnou zabavu, tak se musi s tim trochu zamichat. Na koneiny Sbor MiadeZe chce ptipravit zase nejakou zabavu, ktera bude katdeho zajimat.

Sbor si koupil elektricke radio a pti nem je fonograf se silnYm rozhla govaeem. Je velmi jak v posledni schfai jsme vypozorovali.

Stroj bude se pottebovat pro na gi zabavu ye schilzich, a kdy nekdo si bude chtit skoait pti Ceske hudbe, anebo pti besede se trochu rozveselit, tak Ptigti patek, dne 10. finora, bude mesidni schilze a po schfizi minime se ueit ten starodavni "square dance". Budeme mit schcipne ueitele, kteii vyueovali mnoho jine mlade chasy.

Tenhle tanec bude zase pro katdeho neco peltneho, neb pied mnoha lety byl to jeden z nejoblibenejkch tancu. Bezmala katdY start' osadnik nekdy v tivote Ctverylku taneil nebo videl. A tak kdy ji zase uvidi obnovenou, bude to pro neho krasna vzpominka. Tak, elenove Sboru Mladete, dejme se do toho, abychom se to brzo naueili.

V nedeli tad els. 25. bude miti take schfizi, a jak posledne jsem psala v Cechoslovaku, Geo. Strunc ma na starosti vypracovat program, kterY bude pkedveden po schuzi. Tak ptijd'te kaZdS7 a pobavte se s nami. S pozdravem.

Dolfi HaSIovec.

Sokolski maikarni zabava v sini ridu Stefinik v Houston, Texas.

Vgechny krajany z mista i okoli zveme na sokolskou zabavu v nedeli dne 19. imora v sini du 8tefo.nik. VYbor ma ptipra yeny tti odmeny pro nejpeknejk, nejkomietejei a nejoeklivejei masky. Proto komu motrio necht' ptijde masce, a kdo nemOZe prijiti v ptestroje,ni, at' se do.stavi stejne, aby shledli ty ramie masky: Bude tarn smes narodu. Doufame, to nikdo nebude litovati nav gtevy nak masopustni zabavy: Sokolka Lillian Klima.

Na zdar!

V nedeli doelo k novYm ptestkelkam na hranici Mad'arska a Podkarpatska. Rozhlas sdeloval, to z psi. strany zasahly kulomety a to Budapest' poslal do Prahy ostrY protest.

Strana 8.

Palacios, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Minule jsem psal, to nate odboeka Narodniho Sdruteni bude miti schtizi dne 29. ledna, ale ze bylo gpatne podasi, tak se nic neujednalo.

Nat Rev. Blinka navrhl, aby se salute konala druhou nedeli a ujednalo se, jak se ma nalotit s penezi, ktere byly sebrany v Bay City ye prospech nazi vlasti jednYm elenem. Jsou to yesmes jinonarodovci a zde uvadim vYsledek: Bay City Bank & Trust Co $10, Oscar Barber $5, Aaron Greenburg $1, Joe's Place $1, J. Castleton $1, S. 0. Eidman $1, J. C. Disk $1, W. W. Wilkerson $1, Verser Bros. $1, Paris Smtih $1, First Nation' Bank $10, E. 0. Touble $1, Taylor Bros. $2.50, Rosenzweigs M. E. Epstein $5, Daehne's Drug Store $1, Walker Matchett $2.50, E. M. Beer $1, Bay City Food Market $1, H. W. Scott $1, A. R. Matthes $2, W. C. Tillman $1, Alamo Lumber Co. $2, Bay City Auto Sales Co. $2, A. Lee Anderson $1, P. G. Huston Drug Store $', Helen Cates $1, C. A. Erician $1, A. Harris $2, Rev. E. Deutsch $1, D. B. Hinton $2, Barnett Barber Shop 50c, M. Patherson 50c, J. Kasman 50c,'Ira Anderson 50c, Joe Deen 50c, R. C. Millican 50c, W. F. Tetts 50c, Alcone 50c, G. T. Teiman, P. 50c, NejmenovanY 50c, J. W. Copland 50c, Western Auto Supply Co. 50c, Tom Hale 25c, NejmenovanY 25c, E. 0. Siptak 25c, C. G. Potter 20c, N. Newman 25c, NejmenovanY 25c, F. A. Mielsch 25c, Nejmenovany 25c, C. Goldman 25c, NejmenovanY 25c, NejmenovanY 25c. Celkem $72.70. Srdedne diky vzdavame vtem darcilm ye 'jmenu vteho trpiciho lidu v esko-Slovensku a jsme vati vtdy vdeeni, Frank Domorad, pfedseda; 'Karel Nemec, tajemnik; S. T. Vacek, pokladnik.

Guy, Texas.

Mili etenati, bratfe redaktore!

Je tomu jit delti eas co jsem do Vestniku psal a mnoho se zde od to doby v natem tivote i v celem tirem svete zmenilo. Proto, ze obeas zdejti dopisovatele sdeli s vami, co se tu u nas deje, nechtel jsem i ja vas obtetovati a pak katdY se tet Otenalske obci nezavdedi, arcit' ze by vzacnosti byl ten, kterY by to dovedl a vtem se zachoval. katdY z nas ma rozdilne nahledy sve, jak by se ten svet mel obracet a my pak v nem, a i ten, kterY dnes vyborne vyhovuje, zitra motna jiz shodou okolnosti bYva, hozen do stareho haraburdi. Takove zkutenosti nebYvaji v pravde pkijemne a proto se tedy nedivte, ze nekdy i takovY "hrdina" jako ja, zdraha se pfijimati rany a vyhYba, se "pfatelskym" vzpominkam a pfeddasne "zaleza" k zimnimu spanku.

Obeas i mne, kdyt tak ledaco 'au a slytim, burcuje vedomi, stara, to bojovnost, to bychom se piece men ohraditi, alespori ozvati se, ze dosud jsme na strati a mezi tivYmi a v takovYch chvilich bychom si radi od srdce ulevili. e Oak to nejde tak rychle jak by dim& chtel a mytlenky se hrnou, zilstava to obydejne tet odlotene na dobu pilhodnejti, ktera ovtem nam nezadrtitelne unika a zustava jen to nate pfedsevzeti.

Kdyt piteme nejaky ten dopis, nedinime to pro kratochvili ale proto, abychom si pohovokill s temi po state rortrou genYmi pfateli, a neni Umyslem natim; abychom ty ktere maji rozdilne pfesvedeeni urateli vYvody svYmi. Indy se mi zda, te ten ktery nerad me rozjimani ate, mohl by bez urateni se jej pi•eskoditi a nechtiti pak pro rozdii nazirani na ne vylevati si svoji "bratrskou" lo.sku.

Dnes totit ku psani tohoto ptimel mne radiovy rozhlas z blizkeho mesta Houstonu a chtel bych svaj dojem a sve rozjimani o torn vteim s vami sdeliti a zaroveri i zvedniti toto za prohlateni svYch cite a sveho nazirani: Nut tedy: Pod zattitou American Committee for Relief in Czecho-Slovakia pronesl v anglicke fedi dojemnou tadost o pomoc pro znasilnene t eskoSlovensko Rev. G. M: Reese. Marne jsem dekal, ze nyni nekterY z natich vtidcu o teto propagaci natich americkYch spoluobeanu se rozepite a pokusi se k nova Usilovnejti praci, k novemu snateni nadchnouti. Ze se tak nestalo, budit osudu talovano, ale ja alespori nechci nechati bez povg imnuti a doufam, ze najdu mezi vami ohlasu. Pfatele, kdybych tu chtel podrobne vy-

VESTNAIC

MAMINKO. MilETE SI DOVOLIT NECHATI MNE BEZ POJISTENt?

U Slovanske Podpiirne Jednoty statu Texas ark VASE RUDE VASE OCHRANNOU A ZARUKOU BUDOUCNOSTI. Jednota S.P.J.S.T. vydava pro ditky pojistky: 20-TI LETA DOiIVOTNt NADAtNi VE VEKU 18 LET DOtASNA DO VEKU 16 LET

psati, co ten pan v techto 15 minutach krasneho o natem narode a o zrade na nem spachane spojenci povedel, musel bych ovladati vlastno,sti jine net jsem schopen, ale tolik yam mohu fici vtem, ze vtichni co jsme naslouchali, byli jsme jeho vYzvou, urgenci jeho i vYvody k slzam pohnuti. Rev. G. M. Reese i celY vybor zaslouti si nate uznani a vfeleho diku.

Pral bych si jen, abych mel prostfedky k cestovani po celem statu, tak abych mohl opakovati slova pana Reese i natemu lidu a ptipomenouti vtem vYstrahu k svorne a snagenlive praci, ktera jedine vYsledku se dodela a sebetictu vymalia. Vaim totit pevne, to je nem v techto pohnutYch dobach svornosti tu v nazi nova vlasti zapottebi, cheeme-li tern doma ve stare vlasti prospeti.

Zavrhneme vadce, kterY nas na strany rUzne snati se anti, odlotme vte co nas tfidi, vzajemne odcizuje a podejme si ruce k spoledne praci, k rehabilitaci nati stare vlasti i k na gemu vlastnimu povzneseni v odich natich spolu°bean& 0 semknuti nas tu vtech v jeden nerozbornY celek dalo by se ovtem mnoho psati, ale vette, ze spojene tu v gichni bez rozdilu pfesveddeni na gli bychom i testy k to stare °betavosti natl. Vtdyt' tak mnohe z vas osobne znam a vim, ze srdce vase je dobre a na pravem miste. V mnohYch mistech dobre slovo, uptimna prosba, jak to pana Reesa, natla by stezieky.k vatemu srdci. Jest ovtem tet zapotfebi, abychom pracovali vgichni spoleene na jednom rozvatne zalotenem programu a postup natich plane byl budovan na podklade svornosti nati a toleranci ku katde skupine, ktera by se chtela podileti.

My tu vgak v Texasu potfebujeme dorozumeni, jak se chovati dale. Pamatujte, to nedinne teleso umira. Jak dale mriteme moraine di hmotne aneb obojim prospeti narodu svemu, kterY nyni jest tamer bezmocnY? Chci tu podotknouti, ze takovY program by ovtem se nedotkl nazi vernosti k teto nazi nova vlasti, ale ze pfipravenost nate, nate ochota prospeti, nate iidast, moralni nas zajem, daly by tetce zkoutenemu narodu natemu novou vzpruhu, a to vedomi by jej sililo, to jsme je neopustili -

Ve stfedu, dne 8. aura 1939. vedomi, ze statisice jeho vernYch synd i deer v dali za motem s nim stoji pohotovo jednati v rozhodne chvili. 0 takovYch krocich a planech by meli zde rokovati nyni nati vtdcove, redaktoti a jini vlivni einitele i osoby, tak aby kriticka chvile nas nenatla nesvorne a nepfipravene. Panove, nebude pak platit vYmluva, ze jste o pfani nas tu nemeli vedomi a pamatujte • ze vas pak faditi budeme s tem!, kteti natemu plemenu pomahaji kopati hroby.

Vtdyt' my bychom tadne sorganisovani tem& tadne citelne tkody netrpeli, kdybychom v bezprostredni budoucnosti na g zfetel a vtechno nate snateni obratili k tomu cili, prospeti ye vatrie chvili stilj co stUj znasilnenemu narodu svemu, a jit jen to vedomi ze pracujeme svorne, ze pracujeme vtichni bez rozdilu pfesveddeni na stejnem vatnem programu prospeti ye spravedlivern boji veci dobre, by nas vtechny tu ✓Texasu, ba v cele Ameriee muselo nevYslovne • Vern tern, !deli by dali podnet k tomu kroku, abychom si uvedomili, jak budoucne pracovati, aby nate snateni setkavalo se s iispechem, plati jiz nyni nas vfelY dik.

Vtichni zaroveri ptipravujme se pomoci ze vtech sil, at' jit slovem, pismem neb diny, tak abychom hodni byli to chvile, kdy i my skladati budem koneene ildty sveho snateni, svYch &nu a kdy nebude tadneho vyhnuti.

Srdeene vas vtechny zdravim a trvam vat, Ludva 0. Hotek.

MILIONY V CINSKE METROPOLI. Jenom nekolik !nest na svete se mute pochlubit tak nahlYm vzriistem jako Sanghaj.

Tam, kde se dues rozprostira dimilionove mesto, bylo kdysi pouze ubohe kotvitte dtunek.

Nyni jsou do nemoviteho majetku Sanghaje vloteny miliony ciziho kapitalu, a pouze anglieke jmeni se odhaduje na milion liber. Pochopime proto, prod Sanghaj pkitahuje dobrodruhy a obchodniky z celeho sveta.

ZajimavY je na priklad zpusob, jakYm naudili Ameridand obyvatele Sanghaje a potom cele iny koutiti americke cigarety a svitit petrolejem. Rockefeller dal ye vtech domacnostech mesta a cele tiny rozdati petrolejove lampy. inane se nautili brzy svitit petrolejem a dues pouze vnittni Cina spotfebuje na 200 milionU litre petroleje.

Take americke cigarety byly propagovany v tine ponekud neobvyklYm zptisobem. Tisice a tisice agentil se roze glo po cele Cine, prisli i do tech nejmentich vesnic a vtude hned skoupili vgechny cigarety domaci vYroby. Potom je dali na namesti nebo na na ysi na hromadu, kterou zapalili. Je pochopitelne,ze k tomuto divadlu se sbehli vtichni obyvatele a tem potom rozdavali zdarma tisice americkych cigaret. Dtisledek teto rekiamy byl, ze za rok cela Cina koutila americke cigarety a spolednost pfes nakladnou reklamu vydelavala obrovske dastky.

Zajimava je take historie tech nejvettich tanghajskYch bohadti. Jednim z nich byl Hardoon, jent zadal jako pisat u firmy Sasson. Brzy videl sve velike motinosti a osamostatnil se jako obchodnik s opiem. Kdyt byl obchod s opiem zakazan, venoval se spekulaci s pozemky.

Brzy mu pattily cele bloky dorma na hlavnich tfidach Sanghaje. Stejne jako on zadali i Cadoorie, dale znamy filmovY baron Shamoon a majitel hotel(' Ezra.

V jedne male vesnici zil krejdi, kterY chodil do hospody vtdycky v rortrhanern kabate. Jednou se nad tim pozastavil i sam hostinskt "Pane Kriitko," pravil, "vy jste piece krejei, prod si tedy nespravite svuj rortrhanY kabat?"

"Ach, pane hostinskt" zadal krejei bedovat, "ja jsem chudY elovek, od rana do vedera dfu, abych se utivil a na svoje gaty nemam tadriY das!"

"Tak vite co?" ustrnul se hostinskt "tady mate pet korun a vyspravte si ten kabat"!

Krejoi podekoval, ale druhY den pkitel zase v rortrhanem kabate. Kdyt se ho hostinskY tazal po dtivodu, pravil: "Ach, pane hostinskt ja jsem si ten kabit doma prohledl - ale za pet korun tu praci nemiltu cleat!"

Ve stkedu, dne 8. *flora 1939.

Zkugenosti nageho krajana v Kanade.

AZVoNIL telefon. Je devet hodin veder. 0zval, se ptitel, britskY Kanad'an, zamotnY obchodnik, kterY se hodne stara, o evrop. emigranty. "Za deset minut pro vas ptijedou vozem, pojedeme na Windsorske nadrati, ptijede tam o pal desate 140 vystehovaleft, kteti jedou do Australie. Celt' Montreal bude na nadrati, aby je uvital..."

V Montrealu bylo toho vedera asi hodne takovYch telefonickYch hovorii. V teple nadratni dvorane Canadian Pacific bylo pino lidi. Ve SpojenYch statech nebo v Evrope vitaji tak slavne jen filmove hvezdy nebo mistry v boxu.

Docela yptedu skupina dam a pawl, vYbor, kterY organisoval pkijeti emigrantil. Je tam knez a take reverend kanadske cirkve. Vaechny politicks i nabotenske skupiny se ildastni ptivitani.

"Nezname lidi, kteti pkijedou," pravil kdosi.

"Jsou to nemedi a rakouati emigranti, kteti zitra pojedou do Vancouveru a ,odtamtud do Australie. Vdera ptijeli do Quebecu. Take ye Winnipegu a Vancouveru byly utvoieny bory, ktere je uvitaji a daji jim na cestu jidlo a penize. At' maji ti chudaci cestou Kanadou pocit, ze jsou doma."

A pak 140 vystehovalcil obklopil day, lido jim tiskli do rukou bankovky i baliky a cizinci tu stali nemi radosti, ohromeni ptivalem lidske dobroty. Piedeasne zestarlY mut v oaumelem kabate vypravel: "Kdyt jsme lidera ptijeli parnikem do Quebecu, ptialo pro nas na palubu nekolik set lidi. Vetaina z nas neumi anglicky a nekteti meli potite s iikady. Ale pak se objevili ti hodni lids vaechno za nas vytidili. KaidY z nas dostal male kapesne. Vite, co to znamend? Malokdo z nas mel vic net 10 dolarii. Kanada nam vratila viru v lidi."

"Zachazeli s vami dobte na nemecke lodi?"

"Byli jsme vaichni mile ptekvapeni. Piedstavovali jsme si to jinak. Stewardove pro nas udelali, co mohli. Nechteli ptijimat zpropitne, ze pottebujeme penize vic net' oni.

Kanadska vlada se o vystehovalce mnoho nestard, ale soukrome spolky je skuteene podporuji. V Montrealu a Toronto je nekolik takovYch spolku, ktere se ujimaji vystehovalcii, aby jim uleheily prvni kroky na cizi Ode. ZnamY mi pyane vypravel, ze jiz vyridil svuj emigrantskY piipad."

"Jak to?"

"Kdyt mi ptitel z Bostonu doporueil prvniho Stiedoevropana, snail jsem se mu pomoci.

Nejen hmotne. Ptedevaim zde musili bYt "z5.konite." Byl mu povolen pobyt jen na dva tYdny. Vymohl jsem mu prodlouteni na pill roku.

Doporueil jsem ho nekolika ptatelilm. Dostal skrovne zastoupeni a vydelal si za prvni tYden dvanact dolart. Kdyt mi je v sobotu ukazoval, mel slzy v oeich. To byl muj prvni ptipad. DruhY byl tetai: Jeho tem, mela tuberkulosu. Prosadil jsem, ze ji vzali zdarma do sanatoria Mount Sinai. A ted' travim sve volne chvile tim, ze pomaham vystehovalcum pti "startu".

Je to "hobby", konidek, ale krasnejai net golf nebo sbirani znamek."

Na atesti je vic takovYch lidi, kteti maji "koniCka", pomahat ptistehovalcum. Jini ovaem 'raj i z nejvetai lidske bidy. V USA. nedavno objevili "affidavit-racket", corganisaci kteti opattovali za pomerne velke penize affidavity, jet byly padelany. Nekteti Tide se zase tivi tim, ze s yYm vozem pfevateji vystehovalce z Kanady do USA. a naopak. Toto pakvani lidi ma docela pevne sazby. KatdY ovaem vi, co ho deka, bude-li dopaden, i po letech. Kdo bude dopaden na itzemi Kanady bez platneho povoleni pobytu, bude potrestan pokutou at 500 dolart neba vezenim a pak vyhoaten ze zeme. Ude vaak spolehaji na atesti a doufaji, ze uniknou zakonu.

Pied nekolika tYdny ptijeli do Halifaxu z NCmecka mantels-uprchlici. Men sice platne easy, ale iitady jim odeptely povoleni ke vstupu na kanadskou piidu. Hrozil jim navrat postrkern. Skupina dobrYch lidi se jich ujala, vlade do Ottavy byly poslany telegramy, dva advokati zakroeili, velikY list z toho udelal "sensaci". Boj trval nest tYdnit, celou tu dobu mantele nevedeli, jak to s nimi dopadne, at ptiala

Strana 9.

I/SSTS K

Kdo ma vyhlidky v zemi budoucnosti, odpoved' z Ottavy, ze se jim povoluje pobyt v Kanade. V budove iikadu pro ptistehovalce byli ,oloklopeni novinati a fotografy. Dovedli vaak odpovedet anglicky jen tti slova: "We are happy" — "jsme at'astni". A vypraYell, jak dobie s nimi zachazely ptistehdvalecke utady po dobu "vazby".

V Americe tulrista nesmi ptijmout praci, kdetto v Kanade ten, kdo ma "Visitor's Permit", mute. pracovat tak diouho, jak mu byl povolen pobyt v zemi. Ale jen Indio lidi skutedne najde praci, a pak jests apatne placenou Obrovske platy v Severni Americe patii do rise pohadek, jako mnoho jineho. ttednici v kancelati dostavaji tYdne 20 dolaril, prodavadky 12 at 15 dolaril. 40 dolarii tYdne dostava yedouci sila, aekoliv podle indexu tivotnich nakladt, kterY r. 1929 vypraooval Svaz narodt, Kanada je po USA. nejdratai zemi na svete.

Ale i v kanadskYch mestech dostanete za 6 dolaru tYdne pohodlnY, vytopenY pokoj se d yema lutly, a za 5 dolard tYdn6 pokoj pro osobu s polovieni pensi. Podle vSrpoetu socialnich ustavu mesta Montrealu je pro petielennou rodinu roCni existeneni minimun 1000 dolaru. A na Zapade, v mestedkach uprostked prerie, je tivobyti ptirozene levnejai. Najite a vyspite se tam za nekolik dolaru. MladY rolnik z Polska, kterY tije v male ,osade blizko Winnipegu, spotteboval za prvni mesic jen 25 dolaril.

Obchodnik ze stiedni Evropy meal v Kanade novY tivot. Dcstal nekolik zastoupeni a povoleni k pobytu na pub roku. S 500 dolary, ktere si ptivezl, nemilte delat velke divy. Na "representaci" a podobnY evropskY ptepych neni pomyaleni. Tim vice jsem byl pfekvapen, kdy jsem na jeho dopisnim papIru oet1 adresu kancelate. Byl to yzneaenY mrakodrap, kde byly kaneelate velmi drab& "Millete to zaplatit?"

Dal se do smichu.

"Mam tam jen psaci still. Jsem desk-man.

To je americkY vynalez. Ptitel si pronajal jeden z 20 psacich stolt ve velke kancelati vzneaeneho obchodniho domu. S telefonem a Mednici, jak je tu zvykem. Ale ne na celY den.

To by stab() mnoho penez. Smi idadovat jen od 11 do 1. Pak ptijde na jeho "desk" psaci still jinY desk-man. Ale kdy ho nekdo odpoledne void, sleena Iekne: "Neni zde, yytidim", a lido mysli, ze ma opravdovou kancelat. Stoji to vaechno 10 dolaril mesidne a levneji nedostanete ani v Evrope psaci still, telefon a sleenu, byt' na dye hodiny.

Vetaina lidi se ovaem diva na Kanadu jako na priichodni stanici a touti po USA., zemi neomezenYch motnosti. Vaechno se to tam zda vic lidi, vic pracovnich mist, lepal podnebi. Nae platit za americke auto v Torontu o tietinu vic net v Detroitu? (Ttetinu ceny pohlti kanadske do.) Proe je tu vaechno dratai?

Stara kanadska moudrost: "Jdi na sever, eizinde, jdi na sever", znamend tetkY aivot. Je lope jit na jih, do zeme Rooseveltovy.

Statistika dokazuje, ze z pea ptistehovalcia do Kanady se etyti odstehuji. Piljde-li to takto dal, Kanada, ktera ma dnes 11 miliona Ha nebude mit za deset let ani 3 miliony lidi.

Nema, vlastniho priimyslu, nema temeslnika.

Je zde teako najit odborniky. Vlastenec z Montrealu naiikal: "Neni to hanba, ze ka2dY lepai dlovek z nageho mesta aije v New Yorku nebo Bostonu? DobrY anglicky krejei by zde mel pino prate."

DobrY anglicky krejel, kterY ma v Lontine nebo Birminghamu sve zakazniky, sotva ptjde do studene Kanady. Myslim na to, kolik dobrYch krejdi ze stiedni Evropy by zde zaeinalo, ale mleim, protote vim, co by mi odpovedeli.

Kanada ma milion nezamestnanYch. Proti tileheeni ptistehovalectvi jsou nejen francouzati Kanad'ane, ale take delnicka odborova sdruteni. A nakonec konservativci, kter3irn se

nelibi, ze ptilivem ptistehovalcu ztraci Kanada britskY ra.z. Dnes zde tiije krome 5 britskYch a 3 miliona francouzskYch Kanad'aptes milion cizincu, Nemcu, Skandinavcii, Ukrajincia, Slovak& Polakla atd.

Tato obrovska zeme ma misto pro miliony lidi, kteti by byli tit'astni, kdyby zde smell It a pracovat, k prospechu svemu i krasne Kanady. —K. R. KAREL t APEK VIA U KNIRU • NEPODPBE Vzpominam na ty spousty lidi, kteki chodili veeer do redakce za Karlem Capkem, aby jim podepsal nekterou svou knihu; na tu frontu, ktera se tlaeila u BorovYch, kdy Capek podpisoval sve knihy pro dobrodinnY ucel. A zejmena vzpominam na nejlepgi letogni ptilohu .nedelnich lidovYch Novin, kde Karel Capek s vtipem nedostitnYm si vetejne postetoval v 61anku "Ochrana autoru" na to, co takovY autor musi vytrpet zejmena hromadnYm pronasledovanim obecenstva — pro podpisy. Sam o nem tika, nemo, poneti, pros bide stoji tolik o to mit knihu podepsanouu autorem. On sam by za sviaj podpis nedal uti ani gestak, vzhledem k tomu, ze uz tolik svYch knih v tiivote podepsal. Ten elanek se mi hrozne libil. Potadal jsem autora o svoleni, abych si ho mohi dat otisknout s nejakou grafickou vyzdobou jako soukromY tisk k vanoctn. Karel Capek ochotne svolil. "Jen kdy nebudu musit nic podpisovat" — tekl mi na rozloueenou. Vedel jsem ovaem, tie by mi par podpist na hotove knitce take neodepkel, ale prozatim jsem mleel. Pak jsem jetite potadal autora, aby dovolil ptipojit k "Ochrane autorii" svou kursivu "0 proutkatich". Karel Capek mi tehdy struene odepsal: "Milt' pane doktore, nevim sice, jak souvisi to proutkatska kursiva s Ochranou autort, ale chcete-li to dat do jednoho kogiku, nemam namitek proti tomu. Ani ovaem proti obrazkfun od Hoffmeistra. Srdeene VA§ Karel Capek" — Tragickou shodou okolnosti stal jsem se touto drobniistkou, ureenou k vanociam, poslednim "nakladatelem" 6apkovSn a Hoffmeistrovy kresby jsou poslednimi kresbami za Capkova tivota. Autor jich v gak — myslim — nespattil. Kdyti jsem mu nesl autorske vYtisky, prase na StedrY den dopoledne, dovedel jsem se, ze nemoc Capkova se znadne zhortila. Moje obavy se — bohutel — do 24 hodin vypinily — Jeg te behem doby, kdy knitka byla v sazbe, tekl mi Karel Capek opetne pti setkani v redakci: "Ale nemyslete si, 2e y am tu knitiku budu podpisovat, nej yYSe tak pro vas dva vYtisky!" Bohutel, slovo sve spinil az pies ptilig . Nepodepsal ani jeden vYtisk. Ale, pane Kane 6apku, zplasobil jste nam nejvettii bolest tim, ze jste svemu slovu, jiste v Zertu danemu, tak tragicky do posledni pismeny dostal!

Dr. P. Toman.

Nazory post. Kundta o pra,vu V Praze se konala za piedsednictvi poslance Kundta porada nemeckYch ptedakh. Ve vydane zprave se pravi, ze "Wind, kteti zde stall, potaduji pro sebe pravni postaveni ve state, nebot' ad je jich &Seine' merle net dtive, politicky ptedstavuji einitele;kterY ma, jak pravo na vlastni tivot, tak narok na soueinnost v dalaim uspotadani prostoru, kterY byl po staleti podstatne udrtovan nemeckou kulturou a nemeckYmi hospodatskYmi vSrkony, a to tim vice, se se tento prostor naleze, uprostted velkaki° mocenskeho dosahu nemeckeho naroda."

O tom, zda zasady, ktere post. Kandt tada, pro Nemee u nas, budou platit i pro Cechy v zabranYch krajich, prohlageni netika nic.

Loiiska ielezne rudy v zabranem fizemi.

Obyvatelstvo zabraneho Vysocka je vzru geno. Nemeeke iftady ye Zlate Oleanici oznamily, aby majetnici pozemkp. pod Bradly pozemky uvolnili, ponevadt tiaskonemecka komise nalezla v techto eastech lotiska telezne rudy. Na jate ma se zapoeit s dolovanim. Uhelne vrstvy naala tiaskonemecka komise i v okoli Take zde se ma zaeit v jarnich mesieich s pokusnou vrtbou. Podle zjiateni nemeckYch ko'nisi ;We pry vesmes o bohata lotiska.

Strana 10.

MARIE TIPPMANNOVA: LADA SLAMA ROMAN 44Dt.T. JDU pies potok, nejak se dostanu dal, je myslim, po geste a musel bych beSet, a noha me boll." Odbooil s cesty agel peginou.

Vlhko tam bylo, ale vitr tam tak nefoukal, zato se po pegince, potaSene IduzkYm, jako by slizkYm blatem, nohy sklouzaly. Lad'a se potil, v nose pichalo a2 sykal bolesti. Pti gel k potoku.

Suchou nohou nebylo mono pies nej piejjlti, zul se, vykasal kalhoty a gel kalnou vodou na druho ustranu.

"Pane, to to zebe, neS si nohy zahleji, bude dlouho trvat. Povesim si ve gkole puneochy chvili za kamna a budu miti nohy zahiate. Jen kdybych tam u2 byl."

Lad'a chtel opakovat semepis, ale ne glo to, bolest se hlasila s takovou upornosti, ze nemohl sousttedit mysi na udeni. Nechtel se ptiznat, jej noha boll. Ve gkole se v2dycky holedbal, Se by mohl na lode hrat gpaeka a Se by mu nic nebylo, 'Se by mu babieka uvailla koieni a bylo by po nemoci. Obouval se na kemene a vysu goval nohy, ktere ye studene vode zeervenaly a2 do modra.

"To bych chtel vedet, pros mne v kolene tak loupe? 2e by to bylo reuma? Take je to moSne, ale to by babieka vyhnala, musel bych pit lihoye koieni a obkladat si nohu eervenici z holeho kopce. Ale kdo by mne jrpfinesl? Kdyby me noha zaeala hodne bolet, nemohl bych tam pak jit. Budu-li miti das, dojdu tam ye stiedu, to mum pfildne volne a pfinesu si ruksak hliny."

Cesta trvala Lad'ovi dee nei jindy. Kdyi ptigel do mesta, bylo 112' osm hodin prye, na pochtzku k materialistovi nebylo ani pomygleni. .8e1 rovnou do gkoly a po schodech kulhal.

Kdy2 vegel do tkidy, byl pan ueitel u2 ve Lad'a se zapomnel zout, ptigel v zama,zanYch, Slutou hlinou obalenYch botach, umokly, a dnes poprve bledY. "Co je s tebou, Slamo, pros jsi prisel pozde?"

"Me boll noha, pane ueiteli," vyhrkl Lad'a a najeclnou mu bylo stra gne smutno, Se ho boll noha, a Se proto pti gel pozde. Trhlo mu to koutky, vypadal stra gne k smichu. Pan ueitel nevedel, zda to bylo trhnuti k plats nebo k usnievu a podival se plisne na hocha. Doti se zadaly v lavici smut.

"Chceg me snad miti k lep gimu, Slamo, co je to za yYmluvu?"

V oblieeji Lad'ove pod tim ptisnYm pohiedem neco povolilo, ugklibl se bolestne a dela tilda se rozesmala, ale v Lad'ove tvaii byl stesk, ktereho az dosud neznal,-stesk bezradnosti, bolesti, zahanbeni a hnevu.

"Prod" se smejete, pitomci?" houkl do lavic a pan ueitel yyskoeil, podival se na hocha, na yell* mokre, po strane praskle boty, na gtruksovY kabatek upine promoklY, na eervene ruce a ptibledlou tvat, a zarazil se.

"Polies, pros jsi pkigel pozde?" kekl mirneji.

"Boll mne noha," iekl Lad'a po druhe a deti se to opakovane odpovedi znovu zaealy chychtat. Lad'a neveda, zde steskem nebo bolesti, vyvzlykl; neplakal, ale ten vzlyk gel hodne z hloubky.

"Jdi si sednout, ale drive se za dvermi zuj!"

Lad'a vygel a ph tom souvani mu kapaly slzy.

"Pitomove, smeji se. Prod se small, copak za to mohu, 2e mne boll noha? Chtel jsem pkijit yeas a zdrSel jsem se s tim zouvanim a obouvanim. Ja za to nemohu, Se je takove pitome poeasi," huboval v duchu a tahal s mokrYch nohou rozmichane boty.

Pfigel do tfidy v pundochach a nechaval za sebou zase mokre glapoty. Pan ueitel si toho vgiml.

Vzpomnel si, Se pani nedala hochovi boty, je chtela dat spravit, ac u2 byly velmi obno gene a uminil si, 'Se je hochovi piinese. Nevyvolal Lad'u, nechal jej seat v lavici, Lad'a se krell a za chvili zadal klimbat. Pochrupl si, deti se rozesmaly a pan ueitel se rozhneval.

V2ISTRIIIr "Slam povez mi neco o Pyrenejich!"

Lad'a vyskoeil spletenY a zadal jak se weer ueil.

"Pyreneje jsou na rozhrani mezi Spanelskem a Francii, tahnou se od zalivu Biskajskeho as k mori Stiedozeninimu. Deli se na vYchodni, stiedni a zapadni Pyreneje — " pokraeoval.

Pan ueitel byl piekvapen, Se Lad'a, kterY pied tim spal, urni.

"Ty jsi spal, Slamo, co je s tebou?"

"Nespal jsem v noel, bolela nine noha."

"Co /nag v noze?"

"Nic, pane ueiteli, ale boll, snad to bude reuma."

"Prot jsi nesfistal doma, kdy2 je ti zle?"

"Ja, jsem yam pkines1 koieni a babidka potiebovala neco u materialisty. Kdyby mne bylo zitra hare, nemohl bych to pkinest."

"To jsi gel zase pegky?"

"Ano, kde bych vzal na drahu?"

Ucitel vzdychl.

"Kde obedvag?"

"Tady ye gkole."

"A co ma g k obeclu?"

"Chleba nebo placky„ to ja hlad nemam, pane ueiteli, jen to cesty kdyby nebylo. Je vlhko a mne neoschnou nohy za celY den. Dnes me mot zebou, brodil jsem se pies potok, abych dogel yeas a zablo to a pak jsem vlezl do mokrych bot a zablo to je gte vie."

"Ty jsi se brodil vodou, ted', v2dyt' je studend jako led?"

"To nic neni, to ja ani necitim."

Pan ueitel vyvolal druheho Sala. Kdy2 mu Lad'a v deset hodin odevzdal balieek koieni s fismevem a pYchou, podal mu desitikorunu.

"Dekuji ti, Lad'o, tady ma g desitikorunu, kup si pundochy, ja koieni zadarmo nechci, eaj musim platit drale a jiste neni tak zdravY." "To jiste ne, ale nechte si ty penize, pane ueiteli, ja bych yam to tak rad dal z lasky."

"Je dobie, vetim ti Slamo, ale penize si vezmi, nechutnalo by mi to koieni. To vi g, nechci bYt obdarovany prave jako ty." Lad'a zdervenal, citil, Se pan ueitel pochopil, pros si nevzal kolas snail se fisnievem zakrYt rozpaky. Vzal desitikorunu a tegil se, Se si koupi flanelove puneochy. Jsou jako houne, to se ohieju, liboval si a chvili zapomnel na to, Se noha boll.

'8kubalo v ni v teple vie ne2 venku v zime a Lad'a se bal, jak se dostane domfi.

V poledne Lad'ovi ani nechutnalo jist, nechal gal krajice. Dobehl k materialistovi, vyjednal, Se by dal za pytel heimanku a pytel tepiaku sedmdesat korun. Lad'a podital, kolik dni se babieka plahoeila po stranich a polich, sbirajic heimanek, jak jej peelive probirala, aby mezi kvety nebylo ani listeeku a ted' dostane tak mak) penes. A zaplat' pan Bfih za ne, kdyby pan materialista to koieni nekoupil, nemohla by babieka koupit boty a ja, bych nemohl do gkoly. Je to bida — — Kdy2 pan ueitel ptigel do gkoly, pkines1 d'ovi boty a balieek star gich pundoch, d ye kogile a galu na na krk.

"Vezmi si to, Lad'o a mate-li doma prines pant heimanek na myti vlasil a ty flastfieky na kuti oka!" Pani iidici site nechtela hetmanku a tem flastliekiim piilis nevefila, ale pan ueitel vycitil, Se Lad'a nechce dostati muSny a proto chtel za to, co daval, koieni.

"Zaplat' pan Bilh, to jsem rad!" dekoval d'a, kdy2 ho pan ueitel zavolal do sborovny a tam mu balleek odevzdal. Byl vdeenY, Se mu jej nedal pied cletmi, byl by se za to stra gne stydel. Doti jsou nemilosrdne a jiste by mu jednou vyeetly, Se jej pan ueitel oblekl, jinak Se by chodil nahY a bos.

ProtoSe jej noha velmi bolela a bal se obleknout sve stare, take a mokre boty, oblekl si ty, ktere dostal. Byly make, flanelem pod gite, teple a pohodlne. Vzal si suche puneochy, na krk si uvazal galu a kdy2 vygel do poll s rukama v rukavicich, ktere mu pan uditel take dal, byl gt'asten, ani necitil, Se noha poboliva.

Kdy2 vegel do lesa, tmelo se, gel pomalu, nebylo mu zima, nas by pospichal. Mesic se rYsoval mezi mraky stale jasneji, zprvu jako svetlY kotoue, pruhlednY a sotva znatelnY, a stale jasneji jak nebe temnelo. Kolem neho plynuly obladky a jeho svetlo je ozaiovalo, byly bile a zarily tmave plog e oblohy. Lad'a je sledoval oeima, menily sve tvary, zastiraly na chvili me-

Ve stfedu, dne 8 imora 1939. sic a zanily pak svetlem, ktere jiMi pronikalo, pieletly, vybledly, pak ztemnely a pies Mesic letely jine. Chvilemi se vytvoillo kolem'inesice kolo bez mradkii, le2e1 na tenine obloze jako -prohlubni a zatil — — Nikdy jej Lad'a jegte nepozOrOVal a inkciy se mu tak nelibil.

"Vidig, mazaneekti, jak se Paradi g a niyshe si, 2e se ti kaSdY obdivuje, a ja se na tebe skoro etrnact let a teprve dnes jsem si to kladne prohledl a usoildil, 'Se jsi fetak," kl.O0Y11 pies kamen, bolest se piihlasila.

"To vig, noSidko, musi g behat, ja to rierriohn odgroubovat a dat do baviny, k tomil to nemam. To si bol jak chce g, capat Kdy2 zahYbal k chaloupce, na gel na Ceste nu, leSela nekolik krokil od cesty a byla jegte vlaSna. Sebral ji, dal si ji kolem beder a nesl ji do chaloupky.

"Babi, nagel jsem srnu, to si pochutname."

"A to si nemysli, Ladiku, Se budeme jist cizi maso. Ta srna neni na ge, zitra az pujde g do jdi kolem myslivny a fekni, Se je srna u nas, aby si pro ni pan lesni poslal. Kdyby se to nekdo dozvedel, Se jsi srnu nagel a Se jsme si ji nechali, nepustil by mne pan lesni na paseky, uS by mi neveril, myslel by, *Se jsem zlodejka a to ja nechci. ChudY ma jen to eiste jmeno, ale toho si muss vaSit." "Jo, ja, tam piijdu a pan lesni iekne, abych mu srnu piines a ja, babieko, opravdu nemohu, me boll noha, ja jsem rad, ze jdu."

"Tak to panu lesnimu iekni, on si pro ni j de."

"Anebo mi iekne, kdy2 jsem ji dovedl donest k nam do chalupy, Se jsem ji mohi donest do myslivny a to je daleko. Kdybych ji byl nagel nekde dale v poll, nebyl bych ji ani sebral, je teSka. Sabi, podivejte se na ty kyty!" tabieka pristoupila k srne a prohli gela ji.

"Pekna je — a ti clarebacl nieemni, holota pragiva, v2dyt' je to srna ad mladYch, ma yemeno nalite mlekem, spatila se asi pozde v 16te. Ktera slota ji stielila, to jiste pytlak. Dobte, Se ji nedostali, holota rieiritavna! Zabit srnu od koloneku to dovede jen nejvetei darebnik!" co to babieka povidala, dival se Lad'a oknem.

Kolexn domeeku prog li dva lido, hledell i2a sent, prohliSeli pole, chvilkir se potlotikall kolem chalupy, pak se bliSili k okenku. Lad'a strhl nu se stolu, postavil se k oknu zady a dival se do zrcadla, v nemS se odraSelo okenko: Bableka nevedela, co Lad'a dela a niyslela, ze jde myslivec, a Se Lad'a chce srnu schovat: "Co dela g Lad'o, prod ji schovavit g? Neinysli si, Se si ji necham!" bublala.

"Babi, u okna jsou dva chlapi, ohlednete se, jiste se sem budou divat. Nechte srnu pod stolem a hod'te na ni honem pytel s heimankem, jsou 112 od okna jen nekolik krokil, jiste se sem podivaji. Ja je sleduji v zrcadle a vidim, co se venku deje. Poznam-li kdo to je, povim to lesnimu."

Lad'a mluvil g eptem a svelkal si metitim kabat. Babieka se tiasla, elovek, kterY doVede za-' stroll srnu kolou gkilm, by jiste take dove& 011.2it eloveku, rozumovala.

Lad'O, se obratil ve chvili, kdy2 jeden z mu26 se postavil u okenka, "Soused Kune g z Lidske!" kekl, zametil ke dvekim, chtel, aby soused videl, Se jej poznal.

"Nechod' ven, Lad'o, nechod', jsou to nidemoye !"

Ale Lad'a nesly g el, vybehl ven a zahlecil jegte; jak ti dva utikaji po svahu "Pantato Kune g i, copak jste u nas chtel?" zavolal Lad'a, vy'g la raffia, Lad'a vyktikl, babieka vybehla za nimi a ti dva se fain doll pa strani.

"Lad'o, jsi Lv?" vykrikla babiCka. "tlo to vedle, babieko, jen jeden brok me gkrabl do lYtka, nic to neni, date mi na to flastr, nebude to nic zleho 1" uklidfioval Lad'a staienu geptem.

"Jen aby se nevratili."

(Pokradovani.)

KaScly abstinent si maluje budoucnost vodo-. vYmi barvami. — Co je to to autarkie? To je, na piiklad, kdyby v Italii si pletli svetry z makaront. — Nejlinel g i je svedomi: malokdy se v nekom hne.

Ve stfedu, dne 8. inora 1.939a 7 bNE81\11 zineti eVropSkYdia udalbsti se V stale ostfeji tYsuje 'tidovskY ptobleiti.

V poSlednich trieSicich jsme jak Nemecko pocinika hbVe kroky proti nearijctirri. iniinsko a Mad'arsko, sice troche smitiMji net Neniecko, se zabYvaji vatne vymezovanim hranic, do kterYch ma byt v techto dvou zetrilch israelitOni dovOletiO rotVijet se a Udastnit se Vefejneho a hoSpodafskehO tiVOta: geSteho derVeriee letogriiho roku se segia t fiopudit Presiderita RooseVelta inezina,rodni konfererice, ktet6, meta PrbStitdOVat dtatkii . iirganiSOvarii iicinrie pdrHOei "pbiitickYrn nekterYch teitii. "PolitickYini uprchliky" jsou Ve SkUtedz noSti rnineni tide, optistivSi sve dtivejSi do= psi ye stejrioti jako ocindyed'ria Zna.F foe. yystOuperii papetoVo, ohasila fa.SISficka.

Italie Ufecine svou, yasovou teorii, mezi italskYm a tidovskYin obyvatelstvem. Toto prohlaSeni pfedchazelo nekolik fitednich patfeni.

V.Se to sveddi o torn, jak se v jistYch statech antisemitske hnuti stale vice rozmaha a vytvofuje stale hlubSi propast mezi nimi a zernemi s liberalni derriokracii, v kterYch fide nachateji dodasne nbodiste. Zde vAak nesmifrle tapbbnitiat i 2e katdY 'hroitiatlnY pfiliv VyVtila•Va v deniokratickYch zemich tie= klid hebOt ; je zriardd i takove piiiivy Ye= 06U k poi v hosPodatskYch pciniereeh.

Frame v dobe, kdy Palestina bYia SehoPria vzit iia sebe Uloliii, ktera se "(3d hi OdekaVaid i €31, kdy se koneene Vetild; to bude koried vtiptiki arabsky terorisinus g novoii prOdkOsti. teritokrate hyl jeste stifoVejSi net drive a domitil tid3i, aby se brarilli se nice A CO horSiho, Vdhod do Palestilly se Stal, abyChcim tak rekli Obrazfle, ja, kynisi . cednikein i ktery iidovSkoti ernigradi PtiSkrtil jedinott kapkii. Marne protesttiji fide Ukadfi. TYto Utatly pekladaji za zdrave drtei ne'jakY daS s Araby a hejaky eas s tidy, cot jiin VSak tieVadi, aby se neziobily, kdyt vidi, ze obe strany odinitaji jejih kornprornisni navrhy, V tOinto Staditi je tedy prOtatim problem iitOdigte pro tidY.Nebudente se zd2 tabYvat, Pfi dina rni. antiSethitisinti, jet se zria8rie Podle rinsta i dasu, at' jsou hospodatskei nebo rasove. bstatrie je d tomto tethatu uz hojna literatura. Omezhne se jen rid to, ze shrnerne vSechna fakta; ktera ptivedia tidoYskY problein do Stadia, kdy se svet citi zavazan Pfistoupit k jeho teSeni; i kdy jette nevi jakYm zpilsobem.

Pane dome test i dam! Pod timto hesieni icinilo Nei iecko Ve sve akci za Ocistranenird VeAkereho vlivu 'tidt ve vetejneth tivote velkY ptidet planovitYch opatteni. Zdrtime se jakychkoliv komentatt a tiVedetrie vSechha dfiletita opatfeni, ktera udinilo Nernecko v derv= hit a 6ervenci leto gniho roku pilot nearijciftm: tiospOdafska opatteni Goring vydal dye nafizeni, kterYmi jsou vbichni nemedti tide nuceni pfihlasit svuj majetek, jehot hodnota byla ocenena 26. dubna.. Temito dekrety nebylo postiZeno jen tidovske jmeni v Nemecku, ale i to, ktere meli nemedti tide v cizine. Na druhe strane tide v cizine si ut nemohli einit naroky na sviij majetek v Nemecku. Pod pojmem jmeni se rozurnelo veSkere jmeni movite i nemovite, mezi nimi i .Sperky a vSechny cenne veci, hodici se pro slutby -nemeckemu narodnimu hospodelstvi. Soupis tidovskeho jmeni v Nemecku, jent se jinak doposud provadel v ramci etytletky, pfines1 mnoho prak•ickYch vYsledku. Podle GoringovYch dekrety mute zid, kdyt odchazi do ciziny, s sebou vzit v penezich nebo ceninach jen ekvivalent desetiny odhadnute hodnoty deleho sveho majetku. Ostatek pfechazi automaticky do rukou nemeckych Ufa.du, jet jej pripisi k dobru zyle.§tnimu fondu, jehot prosttedky jsou neptenosne, to znamena, nemute se jich Olt k jinYm Ucelem krome pevne stanovenYch. Co to znamena praktickY, pochopime nejlepe, kdyt uvatime, to katdY 'Ld, kterY se vystehuje z Nemecka, ztra p i navtdy pravo navratu na

Strana

vtSTNifi. le •

° t

aOU

Rene Gast. zemi Rase. Pro nett° jsou tedy ty fondy Upine ztraceny.

Zasahy do tidovskeho majetku byly proni;kave roz giteny po atentatu na sl. itatha v posietinich tYdnech a dopinily je take natizetii, dotYkajici se sVdbodtittho pohybu krothe toho, v duchu akee ria pourijAteni obchodu a pitrilyslu, byli v gichni neineeti tide nticeni ptihlaSit ygechny smiouvy o prude= ji riebo koupi, tizavtenc: v zeniedelskych nebo PrItirrYslOvYch podnicich, a 2;tftitiii pray° zakladat itejerioth nove pramyslove podniky, ale i eXistrijicich. Ztratili dale prayni zptisobilost koupit nebo prodat jakykaliv o'g firrlyslo“7, obchalni, zeniedeis1Srnebo jinY podnik be-n ptedchoziho svoleni Stat.;: nich UradU. Totet natizeni je d(ile zbavuje i VlaStiiickeho prava na takove podniky.

Znernotin"oy'cimi vystehovani se provadi, jak jsme se zminili, rielfdiika ritznYmi zpilsoby.

Narodne socialisticka organisace si piedsevzala znemotnit praci vaem ticlOvSkj .frn podnikum. To se ji skoro itrAne podatilo. Arijgti obchodnici v malem dostali pokyn, tie nesifieji zboL odbirat prostiednictvim ticiovskYch komisionatii a velkoobchodnikri. Zboti, vyrobene v arijskYch podnicich, se oznaeuje zvla gtniirli rialepkarin. Arijci se upozornuji, aby v obchodnich zaJetiitoltech ptichazeli do stykU jell s netidy. tidovske obchodni domy mohott sve zboti prOdavat jen tidovskemu zaka.znictrit, atijcinn v tadnem ptipade. ‘Zidovske .obchody jsou odkazany vYhradne na tidovske zakaZilictvo, jet nema ptistup do arijskYch obchOdft. Veechity tidovske podniky musi bYt jasne oznaeeny stanovenYm znakem a uvedeny ha indexu. Tim zptisobern se mladYm narodne socialistickYm kontrolornm usnadriuje dozor na kupce a dohled na ony arijce, kteti zapainneli na svou povinnost. tly1 y ydan velkY podet natizeni, jet maji za neel odstranit tidy z ureitYch povolani, spojenYch s manipulaci s kapitalem a menovYmi zaletitostmi. Zidirm je zakazan ptistup do vg ech burs v Nemecku. Jen v ptipade mimotadne pOtteby-ma aid pra y() tadat o zpinomocneneho zastttpce, kterY by jej na burse zastupoVal: Tim vg ak mate bYt jen arijec, a jehO funkce, omezeneho trvani, mu musi bYt potvrzena Utady. Se z:,• ela vylouCeno, aby tid jednai jako prosttednik v obchode s nemovitYin triajetkein nebo aby poskytoval ptijeky na hypoteku na nemovitosti. Nemittie-bYt'ani domovnikern, ani polnirn hlidaeem, ani zprosttedkovatelem sriatkft (vyjma u nemnie se zabYvat ani informaenimi slutbami, tYkajicimi se osob a jejich hmotneho postaveni.

V bYvalem Rakousku dostala legislativa osttej gi raz, , od te doby, co dr. Burckel vystoupil iniciativne s navrhem, aby se mezi jinYm vytvotilo ghetto, ktere by sloutilo za Modiste -videriskYm iidum, kte •i se rozhodli zustat i dale v zemi. Jeho plan byl prozatim odloten ad acta.

Na zaklade dohody mezi drem Burckelem a tidovskou nabotienskou obci ve Vidni — hned po zavedeni fi gskeho kr;rnisariatu v bYvalem Rakousku — muselo opustit Rakousko skoro 25.000 hat. Emigraci chudYch Edit museli platit jejich bohatg i saukmenovci. trady vgak byly skoupe na rozdavani pasit. Podminky pro vystehovani emigrantit z Rakouska jsou nasledkem toho tetg i net v ostatnich eastech NCmecka. Vetg ina pasit se vydava, s dolo2kou, tie vlastnik pasu nema pra y() vratit se do fziV celem bYvalem Rakousku se roz8itila neobyeejne rychie hospodatska o-patteni proti nearijskemu obyvatelstvu. tide, majetnici dostali pokyn, aby sve podniky prodali arijcrim. Jestlite nekdo tohoto pokynu nedbal, dosadily fitady do podniku arijskeho teetniho, jehot povirmosti bylo kontrolovat obchodni knihy.

An•isemiticka opatterii v Mad'arsku a Rumunsku jsou hlavne politickeho ram. Zakon ptiznava v Mad'arsku via& mavo "omezovat vliv zidu v hospodatskem, kUltUrnirn, terarnim a, Itmeleckeni iivote zerri&" Zde tteba upozornit na to, te na mirove koriferen-, ci 1919 mad'arska delegace prohlasila, te' jsott rierozhienou a Upine asimilovanou sti inad'atskeho naroda." Zatim nyni se jirr• vyeita, 2e skoro ve vSech mestech si zmonopolisovali svobodna povolani. Nove zakony maji za rieel omezit beast tidU ye vefejnYch tadech na I:trove:1 sbodujici se s jejich podtern v pomeru k poetu rhad'arskeho obyvatelstva. Pfedev g im je zakonodarstvi na.ntiterk# proti tidovskYm lekaftm, advakkinn a • nYritin. V obchode a pramyslu se projevuje tendence, aby tide nedostali z titulu ffiznYchl honoratri, tantiem, provisi a jinYch ptij*Ii. vice net 20 procent celkoveho zisku toho ktereho podniku. V opaCnem ptipade se proVede pOstatiteni dotteneho podniku.

Skoro tiateti p1ati i o tidech v Rumunsku.

Tvrdi se, te jich tam je dvakrat vice, net kolik se dvadi v itfednich statistikach. RumunSti tide se tisadiliv nekolika svYch stfediscich, kde si zmoriOpoiiStivali obchod I bankovnictvi. Pokud jde o scliopnosti, stoji vysoko nad pritmernYm rumunskYm ,z,, btanem, a to ,jinx daV6, nejlcpg i vyhlidky, te se st gnott postupne,' tfidou, zaujimajici vladnouci postaveni v rumtitiskern tivote. Aby se to znemotnilei, byla, podniknuta opatteni, jejicht ridelem je Mt' tidy upine z ureitYch povolani. Tak Pima neni dovolerio vydavat noviny, bYt zaniest nani v arijskych redakcich, lekati-tide zamestnani ye statni sluthe, zvla gte v pojiSt'ovnach, se propouSteji. TentYt osud stihl Utedniky ministerstva poSt a telegrafil a zamestnance na teleznicich. Vgechny soukrorne firmy clostaly take pokyn, propustit v gechny tidy a sve obchodni transakce delat "ve shode s tistanovenimi statu". Take stoji za zaznameriani. to vg em vesnickYrn hospodam, jejicht rriajitel6 jsou tide, byl zakazan dalti provoz.

Pokud se tyre Italie, tam se rasove manifestace do nedavna omezovaly hlavne na vyloueeni tide z elenstvi ye fa gisticke strane..

Nedayno vg ak byl na celem italskem Uzenif zakazan prodej knih cizich tidovskYch spisovatelt, fitady vyhostily z Alma ptedstavitele tidovske agentury a listy ptin•sly komentare, ze neznstane jen pri torn. V "Il Tevere" vyg el clanek, potadujici soupis '21da yskeho obyvatelstva: "Ponevadt tide nepatti k italske rase, je' Cas, vygettit co nejsvedomiteji, kdo je a kdo' • neni tid, a to ne podle viry, nYbrt podle rasy a krve. V Italii jsou tide, ktere lehko pozna.-me na prvni pohled, ale jsou to i takovi, o kterych by se to neniohlo kid, a ti jsou dvakrat nebezpeenejgi."

Konference v Evian-les-Bains skoneila, jak inamo, bez positivnich vysledkri. Ukazala, Velka Britani, Francie a Spojene staty nemohou napti gte ptijimat velikY poeet politickYch uprchlikU, ponevadt se nechteji tolik zatitit vzhledem ke skuteenosti, te, 98 procent techto uprchliku nema ani nejnutnejSich existenenich prosttedku. Za takove situace vysvitla nadeje, te by snad zeme latinske Ameriky mohly poskytnout tiditm ittoti gte. Ale uskuteeneni toho planu ptedpoklada praci cele organisace, venujici se vystehovalecke otazce, a to by se setkalo s velkYmi penetnimi obtitemi.

Zitstava tedy Palestina, v nit tide vystaveli novY Sion. Ale tato nine nemilte ptijmout najednou obnovskY ptiliv novYch ptistehovalcri. "Informations de Palestine" poeita, to ptiliv as 120.000 ptistehovalcit do Palestiny je maximum, jinak. by se znidily podminky pro rortifeni pracovnich ptiletitosti V ni. Ve skuteenosti to v gak yypada tak, te Palestina by nemohla rodne ptijmout vice net 40.000 at 50.000 lidi bez va'lnYch poruch. Ov gem pti velkem nsiii by se dalo toto Oslo do jiste miry zvetgit, ale nesmime zapominat, te mandatarni Utady stanovily pevne hranici maximalniho prilivu tiff" do Palestiny, a to hranice je velmi nizka.

VESTNIK

etrana 11.

Criedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavateb5 — Publishers ECHOSLOVIK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 men& Do stare vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Imy adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vellkere dopisy, ptedplatne, oznimky, kunst adresovany na V estnik. West, Texas VIetnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

PRO SBA. Kdyt vitr zlostne dYch z oloveneho mraku na tisic osudt mutt, Oh a ten, tt'astnejti z nett'astnYch, bohatti ze tebrakt, mute z nas nada bYti spokojen?

Mnoho nam vzali, mapu nam setkrtali, srdce, to nemohli vziti.

Mnoho nam wall. Srdce neanektovali.

Oheri necht' do temnot sviti!

K deskym srdcim desks koleda vatne jde a tite.

Do notYsku srdce dobra zlatym pismem pite.

Zvateno vte bude dobte, katdy sam se vati.

Kolednika z dveti vyhnat necht' se nikdo neodvati!

Narod, to neni jen svatek, slavnost a veseli, narod je pospolitost v utrpeni, abyste yeah, narod je spoleenY osud, spoleend bolest, spoleenY A beda narodu, kde silnejti slabemu by nepomahal.

Mnoho nam vzali, mapu nam seArtali, srdce, to nemohli vziti.

Mnoho nom vzali. Srdce nam nezabrali.

Oheri necht' do temnot sviti.

Jiri Zhor.

Je opravdu tanec vSrraz radovini? Jsme skuteene nejak bujne veseli (to je oznakeni mravokarcii), kdyi taneime? Prohtetujeme se proti mrtyYm, opuStenYm a nevime proti komu, kdyt tandime? Tanec sam naprosto neni vyraz radosti. Nikdy a nikde. Tim mene vYraz bujnosti. U Indiana se, pravda, tandilo pined bitvou, u se tanailo pied oltakem na poeest boht, mohli bychom jiti do starch kultur a hledati kdejti smysl tance, ale to bychom zase chodili zbyteene od \Teel. Tanec dnetka, to neni vynalez majitelt taneiren, jak chteji mudrlanti iidem namluviti. Nati ptedkove dovedli tancem oslavovat a mnohdy zrovna ty mrtve, nebot' tomu neni tak davno, co se ve stare vlasti na yesnicich chodivalo po pohtbu ze htbitova rovnou do hospody a tam se pilo a tancovalo. Mladi de chodi do taneenich zaba y, aby se, pokud nedovedou, nautili tandit. Shromatdi-li se vic di, maji snad prozpevovati sborem chmurne pisne, nebo poslouchat kazani ponureho n-tyslittle? JakY nesmysl! Co by tu vyrostlo tkarohlidstvi v lidske spoleenosti, co zbytednYch kajicnikfl! Lide se schazeji a tvoti spoleenost, to jest celek. Ale zaroveri si uvedomuji, te v tomto velkem celku path vtdy dva a dva lido k sobe — on a ona. Taneeni yeeirek, zabava, pies — to je prave misto, kde se mohou seznamiti dva lido, kteti se chteji milovat, kteti se chteji vzit a kteti chteji mit spolu rodinu. Jestlite mravokarco-

ve nevidi tento dtletity Adel tance, pak asi meli dost 2testi, 2e se se svou tenou seznamiti ani nevedi jak a kdy, anebo zustali stati mladenci, protote se nemohli s tenou seznamiti vtibec nijak. Ale osmdesat procent dne gnich mantelstvi (ta, ktera trvaji), melo svflj pramenek zrovna na takove taneeni zabave a pti tanci. Nebot' nikde se dva lide nepoznaji navzajem, jako ph tanci. MnohY mladY mut, kterY obdivoval svuj tenskY ideal, nechal ideal idealem, protote Ji pki tanci poznal blit a shiedal, 'te by se nesnesli.

Ptiblitovati se k sobe, poznavati se, to je teel tance a jeho dne gni spoledenskY smysl. Domniva-li se nekdo, ie tanec je jen zabava, protote se tomu zabava tika, diva se na tanec mylne. A je ku podivu, 2e tanec zavrhuji nejvice samota' jen umi a ki, brueouni, nek'astni lide. 61ovek, chce bYt Wasten, at' se deje, co chce — tandi.

Clovek optimistickY (kdo v2e za nejlenti ma) Netika, te tanec je v2echno, umi si jej tteba i ()aid, ale nemohl by trpet, aby se tanec zakazoval, kdy2 se nezakazuji hloupe filmy. Mame pravo tandit, protote mame pra y° tit.

Novinat Sead pravil: Zavazuji se poskytovati vim pravdive zprivy, vyklidati je poctive, vyjadiovati poctive nizory, spolupracovati pro vefejne Idaho tim, ie budu roz gifovati my§lenky, jei povaiuji za zdrave.

Francie se od Mnichova nevzpamatovala z take rany, ktere, ji tam byla zasazena. Francouzska vetejnost jest ut delti dobu v jakemsi stalem stavu ochromeni a jevi zajem pouze o jedine slovo — "mir". To znamend mir za katdou cenu, tedy i za cenu daltich flstupkii. Vtechna pevna slova, jet v posledni dobe padla (bylo jich hodne take pied Mnichovem), by se rozprchla jako dym v okamtiku, kdy2 by si francouzska, vekejnost °pet uvedomila, te by bylo nutno sahnouti ke zbranim a hajiti neco, co site Francii path, ale co je ponekud ptilit daleko od pojnyt, francouzskemu lidu blizkych. Bylo by tteba vettiho narazu, aby si vetejnost ve Francii uvedomila, te logickYm dtsledkem Mnichova bude velka, stkedomokska krise, kterd se soustkedi nejdtive kolem 8panelska. Z toho vyplYva, te mnoho zavisi nyni na torn, jak budou postupovati Italie a Nemecko. Dnes po Hitlerove fedi ph zahajeni Reichstagu uz nikdo v Pahti nepochybuje, te Nemecko je odhodlano podporovat Italii a te se doeasne vzdava syYch plant na vYchode, aby posililo Italii v jeji akci. Bude-li Italie postupovat obratne, pak je vyloueenou, te by Francie trvala na svem odporu a neustoupila Italii aspori ye ttech hlavnich otazkach, tedy: SuerskY pruplav, Dtibuti a Tunis. Za spravni radovstvi v suerskem plavu, zmezinarodneni ptistavu v Dtibuti a statut pro Italy v Tunisu nepiljde tadnY Francouz na vojnu a take se nenajde takIne. francouzska, vlada, ktera by ho k tomu chtela nutit. Jinak by snad ovtem bylo, kdyby Italie tadala ihned Ustupky fizemi. Italie prozatim tak daleko nepujde, aspori do te doby nikoliv, dokud nebude uspokojive vyhzen problem tpanelsky. Bylo tteba ttetiho roku tpanelske obeanske valky, ptipojeni Rakouska k Nemecku a podepsani dohody v Mnichove, aby si Francie zadala uvedomovat, co se vlastne ve Spanelsku stale a co to znamena take pro jeji bezpeenost! Zda se, te vedomi skuteenosti u ni proniklo ponekud pozde. Dnes ut ma Francie motnost poskytnout fltulku betencilm pied postupujicim vojskem rebelt, jinYch motnosti nema a utetovat se okolnosti, te se snad podati dosahnout ye Spanelsku kompromisu, kterY by ptivedl nazpet krale a neutralisoval italskY a nemeckY vliv. Jsou to ovtem nadeje velmi slabe. Francie se tudit obava okamtiku, kdy Franco ve 8panelsku zvitezi — nebot' pak s ni Italie bude mluviti jinak.

Chamberlain ut dokazal, to axe., ptednost miru i za cenu velkYch Ustupkt — na fleet jinYch. Francie bude nucena sledovat politiku Anglie volky nevolky a protote Chamberlainova proste nechce vyvolati ozbrojenY konflikt Italie na konec dosahne, po dem tout' a..na fleet .Francie.

Nesmime si za,stirati oel pied skuteenosti, Nemecko by mohlo zakroditi v eesko-Slovensku, anii by se v celem svete hnula jen jedina, my2. Nemecko to ale neudela a tato loyalita zavazuje tet esko-Slovensko." — Dr. ChvalkovskY, zahranieni ministr druhe 6s1. republiky.

Ve sttedu, dne 8. iinora 1939.

Cnosti e'eskeho naroda byly fidy ctnosti chudoby, kterou nesli noSi predkove od jaktiva chlstojne, anit zadali sve cti. Bylo vtdy jasno, te malt' narod je v jadte odkazan na sve vlastni sily a te i za pomoc, ktera mu byla poskytnuta zvenei, musel lace zaplatit. Tam, kde jednotlivci, srateni s vyte, 'Caste propadaji demoralisad, narod vtdy ustoupil v klidu, aby nagel ;am v sobe zdroje k pkiAtimu rastu. Ptitomnt nnti brath v zmentene vlasti jsou prave v takoye situaci, kdy vskutku nejcliiletteISim je najiti tyto zdroje,- bez cizi pornoci, ba s holYma rukama. Oni musi ohlednouti se sami po sobe a najiti vuli, provadet dilo ptestavby destne, a z vlastnich prostkedkii. Tato yule je v deskem du. Vgichni v Druhe republice, od delnictva vzhfiru, vedi, te bude nutno utahnout opasek, ale VSichni jsou ptesveddeni, ze je toho tteba, aby zachranili celek. V2ichni totit yeti, te tato yule ovlada vSechny vrstvy naroda, a te sebezapteni jednoho bude i sebezpakenim ostatnich.

To je ono krasne, co.stoji vysoko nad nervosou doby, nad nejistotou mezinarodni, i nad nearverou, kterou ten onen chova, ke tketimu. Oechoslovaci neboji se chudoby, protote v celYch minuv2ich dobach se ji prokousali k ceste vzhilru, vidycky v rozhodne chvili nalezajice pocit bezpedi ye vadjemne pevnosti. Povaha deskeho naroda vtdycky toutila po dobrovolnosti slutby. Nikdy drazi bratti radi nenesli komando, vtdy radi poslouchali vedeni, jet vetilo v tuto dobrovolnost slutby. Maly narod, tot' rodina, kde se v2ichni znaji, ye sve sile i v slabostech, kde neni nedAvery, kde yzajemna pomoc plyne a ochoty pomahati si. To plati pro male, vSedni itkoly, i pro velke iikoly, jet rozhoduji o osudu narodniho celku. Pohroma zvenei, jet techoslovaky sblitila, jet jim tak tragicky ukazala jak tesne jsou svazani k sobe, ptinesla i nezlomnou viru v novY 2ivot. Jsou chudi, ale mravni bohatstvi jim znovu mute yydobYti bohatstvi, jet ztratili.

Za iadnou cenu nerugme pro maliekosti a stranicke zajmy jednotu, kazeii krajanskou, ale utuiujme je vic a vice.

Boiena Nemcovi. Na prahu moderni deske prosy setkavame se s nesmrtelnou klasickou praci, jednou z nejmilo yanelSich kWh, jet desky lid kdy mel a bude miti, s rozkoAnou povidkou "Babidkou". Spisovatelem tohoto dila, raziciho opine novo drahy, byla Lena — Botena Nemcova. "Babieka" vyAla roku 1855 a od te doby tiskla se stale v novYch vydanich. Botena Nemcova narodila se 5. imora 1820 ye Vidni. Jeji otec Jan Pankl a matka Terezie byli ve slutbath hrabete Schulenburga, mantela krasne a vysoce vzdelane, mocne ale velmi vYstkedni yeyodkyne Katekiny Zahafiske. Maid Botena dostala se zahy do tech, jelikot jeji matka, nabatena slutby komorne u vevodkyne, stale cestujici, zamenila sve misto za klidnY irtad klidnice na zamku ratibotskern v OrlickYch horach; mantel jeji zustal nadale gtolbou vevodkyne a konal s ni jeji daleke testy. Botena zdedila po matte distou krev krkono2skYch horalt, you lasku k rodnemu kraji (tel, dnes zabranemu), po otci pak lasku k pkirode, hudbe a vzdelani. Kdyt ji bylo pet let, nastehovala se k nim na "Stare belidlo" v ratibotskem udoli matka matdina, Magdalena Novotna. Ta v2tipila male vnudce hluboke, vtele deske citeni, a teto babidce sve zbudovala Botena Nerncova nesmrtelny v "Babiece", v nit lief blatene sve detstvi. Americka spisovatelka Emily Green Balch, profesorka na Wellesley College, byla tak unegena touto povidkou, te ve sve knize "Our Slavic Fellow Citizen", yydane r. 1910 po jejim zajezdu do dech, pi2e: "Do tett) rortomile klasicke knihy Nemcova vetkala vzpominky na sve detstVi, podavajic v cele tade ()brazil lideni pouti, svatby, obyeejnYch ptibehil venkovskeho tivota a tak dale." "Babidka" vySla roku 1855, kdy se soukromY tivot Boteny Nemcove, jet se 11:17 letech proYdala za iikednika finanani stra.Tosefa Nempe, utvaril v nejsmutnejSi tragedii, jakou utkati Mate nouze a bida. Jeji utrpeni ukoneilo v Praze 21. ledna 1862 — jeji jrneno v2ak bude povtdy jednou z nejskvelefSich hvezd deskeho pisemnictvi!

Kdo rozhoduje o torn, jak tisk se siii. jsou jeho eteniii; mime takovY tisk, jak oni podporuji.

Ve stredu, dne 8. fmora 1939.

Nalezti pravou miru ye vgem, stildmosti uchovat si zdravi, rozeznanim potiebneho od nepottebneho utetkit si na budoucnost a dutevni, osvetove potitlry, stati se nezavislYm na cizi pomoci, podporu v nedostatku pfijimat jen jako piljeku splatnou praci — nic nezfistavat dluten. Nikdo netadej vice, net ti z poctive prace naleti, nadbytek sloutit tem, kdo maji nedostatek, a splati jej spolednosti praci. Tak nastane spravedliva vYmena statka, zmizi mot mrtvYch penez, z nicht sobedti lido eini nastroj k zotroeovani — a praeoviti lide budou miti it'astnjr iivot.

Jen pravda a laska, poctive prace v gech jako vzijemna sluiba biiinimu ozdravi lidstvo, odstrani krise, valky — ne politika.

Dr. Rene.; pozvan do Texasu. BYvalY esl. president dr. Eduard Benet bude, co tyto fadky atete, ut na pride Spoj. Statt, nebot' dle zpravy presidenta Chicagske university R. M. Hutchinse, vyjel ze Southamptonu v Anglii dne 2. finora a do New Yorku ma, dorazit 8. fmora, kde mu ptipravuji okazale uvitani a odkud pronese rozhlasem prvni fee k studentam zminene university dne 11. Unora po site NBC. Do Chico,ga Piijede asi 15. imora. Tam uspotada 10 piednatek pro studenty, povede seminal pro pokrostudenty a pod zattitou university pfednese tfi vefejne pfednatly a povede tfi rozhovory (round-table discussion). Vetkera, Cinnost dr. Benete na chicagske universite bude se konati pod zattitou nadace Charlese R. Walgreena pro studium am.erickYch instituci. VzacnY navttevnik a spolupracovnik presidenta Osvoboditele zvan je k pfednatkam celou tadou vynikajicich universit, instituci a pochopitelne organisacemi krajanskYmi. 151e spolehlivYch informaci dr. Benet byl pozvan i k nam do Texasu; universita Baylor ve Waco a statni A. and M. v College Station potadaly o jeho navttevu a povatovaly by pfijeti pozvomi za velikou poctu. Neni tteba zdarazriovati radost cele nati krajanske haluze v Texasu, kdyby drahY nam druhY president t esko-Slovenska mohl pozvani vyhovet a zavital mezi krajany usazene v nejjitnejti easti Unie. Ziskali bychom mnohostrane. Povzbudil a posilil by nati lasku ku stare vlasti, ututil Ceske uvedomeni, zocelii poctive pracovniky na "roll dediene" k praci dart'. My oplatkou dali mu spontanne na jevo nati vdeenost a actu za vte, co pro osvobozeni eeskeho naroda, pro 6esko-Slovensko vykonal. Dr. Benet vedl osl. republiku v ideach presidenta 0svoboditele, byl jeho pokraeovatelem a jsa poctive yernY a destnY, spolehal na vernost a poctivost spojeneckYch smluv a zavazkii. Protote slavni Spoj end dali se oblafnout Hitlerem, dostali zajeci rimysly a zbabee svYm zavazkam esl. republice danym nedostali — za zatiovou tragedii nenese vinu dr. Benet ni jeho vlada.

Vjrznaenjr eeskjr skladatel Jaromir Weinberger, autor popularni zpevohry "Svanda Dudek" (byla &Nana v Metropilitan ()peke pod nazvem "Shvanda"), pitel do Spoj. StatU, aby mohl pokraeovat ve sve praci. Weinberger byl ut v Arnerice pied 10 lety a protote situate ve ni Evrope pfinesla tette nesnaze kade umelca, nadanY hudebni skladatel rozhodl se k deltimu pobytu (ne-li trvalemu) v zemi svobody. Weinberger slotil pied dvema roky hudebni drama "ValdttYn", jet bylo provedeno ye Vidni s pronikavym aspechem. Polka a Fuga ze S'vandy duclaka je paradnim Cislem amer. symfonickYch orchestra, hodnocene kritikou velmi ttenaie bude snad zajimati, to stetejni melodii "Svandy" je lidova piseri: "Na torn natem dvoke, ftecko to krakofe". Weinberger ma bohatou instrumentaci, dovede napev skvele rozvinout, harmonicky zpestfit, zamerne vystupriovat. Kritika ye stare vlasti mu vytyka, nedostatek originality (pavodnosti) a sklon k napodobeni tvorby Smetanovy. tspetnY Csl. hudebni skladatel nalezne zde jiste za pomoci piatel 'tadouci klid. i ptimefene postaveni, by se mohl venovat sve tVarei praci, pro nit me, smele plany; osvedeenou zpilsobilost a koneene piizeri genia. Jeho pobyt v Americe budit Ceskemu hudebnimu umeni zdarny i trodnY. Mluvei Mussoliniho redaktor Gayda prohla- sil, to italske vojsko zastane ye 8panelsku dokud.Francav retim nebude pevne zaveden. Italie neptimo varuje cizi zasahy do veci 8panelska, eimi mini Anglii a Francii.

VESTN 18

Strana 13, RESOLUCE SOUSTRASTI.

PROJEV SOUSTRASTI. lenove icadu DubovY Haj, Cis. 126. vyslovuji Vint° br. Jan Holeekovi a br. Jerry Holeekovi uptimnou soustrast, nad odchodem milovane mantelky a matky pi. Ida Antonie Holeeek, ktera, zesnula dne 3. dubna 1939.

Citime s Vami a Rah Vas potet ve Vatem zarmutku.

Za rad DubovY Haj, Cis. 126.: Jos. Fojt, Frank Mrkos, Dr. Jiii Pazdral, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Touto cestou projevujeme nate zarmouceni, ktere nas zde u tadu Svaz techoslovanil cis. 92. navttivilo. Jeden z natich edit z Dillonvale, Ohio, nam odetel, dobry a dbalY spolubratr A. Wanat, kterY zemiel na srdeeni vadu dne 17. a pohiben byl dne 21. ledna 1939 na Mount Pleasant hititove v Dillonvale, Ohio. K Jednote pfistoupil 15. zati 1912.

Vime, pozustall, ze zarmutek Vat jest velikY, ale budit vain ritechou, to celY na,t fad citi s Vami. Budit Cest pamatce jeho a odpodivej v pokoji.

Dano ve Fort Worth, Tex., dne 30. ledna 1939.

Za resolueni vYbor: Rud. Koei, J. W. 6ihadek, Jos. Juran.

Resoluce tato ma, bYti etena v ka,dove schuzi.

Kolega Aug. Morris ztratil tatinka. Po vydani posledniho eisla Vestniku doruella potta bratru A. J. Morrisovi dopis ze stare vlasti, jehot obruba byla eerna. Zevnejtek dopisu \Testi' neradostne screen!, cot po jeho otevieni se take ukazalo. Bratr redaktora techoslovaku mu scleloyal, to jejich drahy otec Ondfej Morris zesnul krasnou tichou smrti u veku 83 let. Jette veder pied svSrm skonem se 'deny rodiny tertoval, take vzpominal syna Augusta v Americe, se mu ihned pfittiho rana bude psat. Ut zamytlenY dopis nenapsal Ani se svou milovanou "starutkou" a cletmi vice netertoval. Smrt si ho povolala. Jeho svice tivota dohofela. PoctivY denik odebral se na zaslouteny, veenY odpoeinek. Ueinil svym odchodem tetkou bolest nejen rodine, nYbrt sousedam a nespodetnemu poetu znamych, jimt sveho easu v &acre radniho obce a pozdeji listonote poctive ZesnulY byl dle eastYch rozhovora a vzpominek br. Aug. Morrise sukovita, plicinliva, Verne Ceske dute, obean sedtelY, rortafnY, hudba byla jeho vatni, a dobrak od kosti. Budit mu zeme lehka. Kolegovi Morrisovi a zdejtim pfibuznYm zesnuleho p. Onclfeje Morrise vyslovuji slova hluboke Adasti.

Opet nova ratolest nati S. P. J. S. T. DlouholetY spolkovY pracovnik br. Frant. Elzner z Taft, Tex., nam scleluje radostnou zpravu o zaloteni noveho fadu, kterY ponese jmeno "Taft" a bude uveden do nateho Bratrstva dne 5. biezna. 0 vypueeni nejmladti ratolesti zasloutil se mimo br. Elznera svedomitY pracovnik a organisator br. Hlotek z Blessing. NovY fad zaloten bude 10 novYmi dleny, k ninat pfistoupi daltich 15 elena, cot je dobrY zaeatek. K slavnosti uvaeini se plipravy o nicht pfineseme podrobnejti zpravu pozdeji. Obema shora uvedenym bratram k jejich aspechu srdeene gratulujeme!

Dopisovatelfim. T:Jterni doclaska, potty byla ttedra, to z technickYch pfiein nemohli jsnie zataditi vtechny dopisy a ktere v tomto eisle nejsou, budou uvefejneny piitte. Mame v natem organu mista dostatek, dopisy, frvahy, vecne polemiky jsou vitany — jen na jedno si dovolujeme upozorniti: pitte radeji drive a nikoli at ve dny posledni. Mnozi se redakci omlouvaji neznalosti Ceske gramatiky. Nehled'te na chyby, jen at' je rukopis eitelny a pitte toliko po jedne strane papiru. Poiadatel ostatni ochotne

My, nitepsanY resoluoni vybor faclu 6eskS7 Prapor Cis. 24., projevujeme timto jmenem du nati upfimne citenou soustrast pozastale mantelce, ditkam a ostatni rodine nad fimrtim Vateho milovaneho mantela, otce, dedeeka a nateho spolubratra Jana Havlika, st., kterY dokonal svoji pozemskou pout' po n'ekolik tYclna trvajici nemoci. Zemke' dne 24. ledna ve stall 82 let. ZesnulY bYval dobrYm spolkovYm pracovnikem, pokud mu to jeho staff dovolovalo a kdyt to bylo jemu trochu motno, schtize rad navAtevoval. Byl on take jeden z tech starch Mena, ktefi zalotili natl. S.P.J.S.T. Vime, potastala rodino, to se velmi rmoutite nad ztratou Vateho mileho mantela a otce.

Avtak budit Vam Utechou, to i my soucitime s Vdmi ve Vatem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Cyclone, Tex., dne 30. ledna 1939.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot se vtemohoucimu zalibilo povolati z easnosti do veenosti nateho statiekeho spolubratra Jan T. Mikeska, kterY zemiel 22. ledna 1939 ye svern domove poblite Cooks Point po nedlouhe ale trapne nemoci a na druhY den byl pohiben na Slovakovern hibitove pfi Novem Taboie za hojneho fteastenstvi jak spolkovYch bratti tak i daltiho obeanstva, vzdor tpatnernu podasi.

Proto budit usneteno faclem NovY Tabor els.

17. S.P.J.S.T.2 to my telime jeho odchodu a vyslovujeme pozustale mantelce a ostatnim jeho ditkam na g uptimnou soustrast.

ZesnulY bratr byl natim dlouholetYm Menem a pokud byl mladY, rad navttevoval schaze. Dosahl veku4skoro 75 rokt.

Vime, zarmoucena rodino, to Vat tal jest yelikY nad ztratou Vateho mantela a otce, ale budit Vam atechou, to i my spolkovi brati citime s yam! Vati ztratu.

Odpodivej v pokoji .a spanek Tvfij bud' sladky.

Za fad Nov' Tabor, els. 17., S. P. J. S. T.: Jos. V. S" efeik, Frank G Mrnuttik, Emil Haisler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Jiti PodebradskY eislo 108., timto projevujeme nami uptimne citenou soustrast pozastale mantelce a jejimu synovi nad funrtim mantela a nateho spolubratra Karla Ko16,eka, ktery se s nami rozloueil dne 31. ledna 1939 ye stall 62 roka.

Zesnulemu vzdavame Cest. Ty, spolubratie odpoeivej v pokoji. test budit T ye pamatce.

Za fad Jifi PodebradskY, eislo 108.

Louis Tejml, J. L. Brenner, Frank Slaealek, resolueni vYbor.

Dano v Rosenberg, Tex., dne 5. fmora 1939.

Francova vitezna armada drti vojsko vladni a tlael ustupujici kolony k hranicim Francie.

Vlada spetne opustila dodasne sidlo a die spray rozhlasu tadala Anglii, aby s generalem Franco zahajila vyjednavani o mir. Desitky tisic uteeencti a vojska loyalistu pfekrodilo hranice Francie, kde byli umisteni do koncentraenich tabor& Ostrou polemiku vyvolal po Texasu guverner O'Daniel odlotienim popravy negra o celYch 30 dni. Guverner svoje rozhodnuti odavodnil svYm zasadnim odporem proti trestu smrti a odkladem popravy to ma Cerny vrah uvatovat o nasledcich sveho Cinu. Protivna strana tvrdi, odkladem popravy prodlutuji se dutevni muka Odsouzence, to podobne rozhodnuti pfiei se lidskosti.

Jak dfiletita je stale Oesko-Slovenska republika pro dolti vYvoj ye vYchodni Evrope, o torn svedel zvlatte posledni polske zakroky v Praze. Polsko, ktere melo velkou vinu na rozbiti Oesko-Slovenska, sleduje dnes vIvoj v tesko-Slovensku s nejvettimi obavaani. — National Zeitung, Basilej.

y B TNIE

StrEum 14.

OSV1TA. Choroby nag civilisac MUDr. C. P. Donnison.

TLIV civilisace na vznik nemoci }V I/al ridy V V jednim z nejzajimavej8ich °bort myheni.

Lekat, pohrouknY do studia sve specialni choroby, ji vysvetluje ten nebo onen problem, s kterYmi si jinak nevi rady. Sociologove spatfuji v civilisaci pfieinu nakho telesneho *padku. Filosofove radi k primitivnefSimu zgasobu Zivota. Jini vidi pheinu skoro v gech naSich bolesti v nedostateene nebo nespravne straye, opet nasledkem civilisace. Podle nazora vegetarianti, ph yrtencU syrove strawy a mnoha jinych dietetickYch reformatoru je civilisace koten v8eho zla, a katcla nova metoda na konservovani, distribuci a pfipravu potravin se stave pfedmetem jejich ittokU. Zkratka panuje ykobecna pfedstava, jako by civilisace byla jakYmsi degeneradnim procesem, postihnuvSim na gi rasu. Doposud vgak, jak se add, si malokdo vhmal jedne stranky tohoto problemu, totit exaktniho alcoumani skuteenYch vlivu civilisace.

Casto slySime tvrzeni, ze primitivni domorodci ziji ve stavu dokonaleho zdravi. Toto je vSak eirY vYmysl nebo nazor-povrchniho pozorovatele. Primitivni dornorodci podlehaji zhusta chorobam, ktere z civilisovanYch semi da yno zmizely. Kdyby bylo moano srovnat na nejakem pfesnem zaklade zdravotni sta y primitivniho a civilisovaneho eloveka, jsem pfesvedeen, Ze by srovnani dopadlo mnohem lepe pro civilisovaneho.

S civilisaci se pravidelne sdruZuji etyfi choroby, jako charakteristicke nasledky zrnenenYch 2ivotnich podminek. Jsou to vysokY krevni tlak, cukrovka, exophtalmicke vole a Zaludeeni vfedy. Vyskytuji se ve vkch civilisovanYch zemich a skoro ye vkch jich pfibYva. Postihuji pfedevSim duSevni pracovniky. Casto se uvadi i dedienost jako dulezity einitel, ale ado. se , Ze jeji vliv je velrui omezenY. JinYm pfiznaenYm zjevem u nich je, Ze se rady objevuji spolu u tehoI pacienta.

Zmefil jsem krevni tlak asi 1000 africkYch domorodcii, Zijicich v reservacich. Byli to na pohled zdravi muZove, ve veku ad 15 aZ do 80 let.

AZ do 40 let maji krevni tlak pfibliZne stejnY jako belosi. Pote zaene klesat, kdeZto u bilYch ras stale stoupd as do osmdesateho roku.

VysokY krevni tlak se vyskytuje velmi zfidka u Eskymakil, zato je velmi Casty u Japoncu. Take derno8i v Americe maji east() vysok2 krevni tlak, jena se krome toho s vekem zvetluje silneji ne2 u americkYch Mocha. Evropan v tropech je stejne tak naklonnY k vysokemu krevnimu tlaku jako v mirnem pasu.

Zdalo by se tedy, ze vysokY krevni tlak je fidkY u primitivnich ras, Ze se rozhfuje s vYvojem 'nest a vzdelanim, ze je vkobecnYm zjevem u americkYch eernochit.

VysokY krevni tlak je choroba druhe poloviny hvota. Pod tficet let se vyskytuje ye vYjimeenych pfipadech a pod etyfidet ne phlis east°. Mnozi pozorovatele uvadeji na zaklade zkoumani rodinnYch kronik dedienost jako citlehteho faktora. V nekterYch rodinach bylo zjiSteno ve vSech generacich aZ 60 procent pfipaclit hypertonie.

Zda se, Ze je jistY vztah mezi nadmernou telesnou vahou a zvYtenYm krevnim tlakem.

Ma tedy na krevni tlak nemalY vliv vYZiva.

Choroba postihuje z ylagte Casto lidi, kteki veclou sedavY zpilsob Zivata, duZevni pracovniky, agilni podnikatele. U lidi pracujicich telesne se vyskytuje pomerne zkidka. Take hospodyriky jim Casto trpi.

Bezprostfednimi pfieinami zvYkneho krevniho tlaku jsou dva einitele. Toxiny v krvi, sobici jako draIdidla, a citovi einitele zpilsobujici pfecitliveni vasomotorickYch nervit.

Krevni tlak se zvy5uje jako odpoved' na citove podnety, zjev to, kterY se dasto oznaduje naavem Cannonova zachranna reakce. Pit ni nastava zvYkne vylueovani adrenalinu, nasledkem toho stakni cev, z yYSeni krevniho tlaku a obsahu cukru v krvi, z yYtenY obsah krvinek a zastaveni pohybu a vymekvani v zaZivacim traktu. TakovYm citovYm podnetem bYva, na pkiklad strach, a iieelem reakce je pfipravit Zivoeicha k gvYknemu telesnenitt vykonu.

Naklonnost civilisovaneho eloveka ke aVY8enemu krevnimu tlaku a inntnitit primitivniho milkme eastedne VysVetlit take tim, ze u mitivniho eloveka nasleduje po takovem vern podnetu skuteena zachranna reakce provazend silnYm telesnYm pohybem, kdeho u civilisovaneho eloveka toiriu tak nebYva. Viespohyb ma pak za nasledek roz gifeni cev dodavajicich krev svalUm, con pusobi na zvYknY krevni tlak jako pojistna zaklopka na parni kotel, to jest tlak ihned kleSne. V clvilisova, nYch pomerech je pOdneta, vyVolavajicich ze.chrannou reakci, vie ne2 dost, neni v gak v nich dobke moZne adehrannou reakci provazet vZdycky pfisluSnYm pohybem. Pojistna, zaklopka histava zavi-ena, a nasledkem toho krevni tlak neklesa.

Cast() slySime na klinikach tvrzeni, Ze pacienti s vysokYm krevnitn tlakern mivaji zeela avlaStni typ osobnosti. BYvaji pravidelne ptecitMli, ecaldivi a popudlivi. thazi se pro malidkost, snadno se dervenaji, snadno chazeji do rozpakii, a ,obyeejne jsou hapaclne nesmeli. tivot, aZ do nejitenSich maliekosti, berou neobydejne vane a easto se trapi lord malichernosti . . . svou praci, at' donia, nebo v kancelari, delaji rrinoherri rychieji a ditkladneji neZ prinnernY ciovek. Oast() maji take sklon rychle fist nebo mluvit. Vteobecne projevuji neobyeejnou telesnon eihnost, jak doma, tak i v povolani nebo ve spoleenosti.

Spolu s civilisaci se vYvintllo nekolik bolcYch amen v dietetickYch zvycich. Z kvalltativnich amen aailuhuji pozomost tfi: mame k disposici zvYknY vYber potravin, diky zlepkne doprave a obchodu a pokroku v zahradnictvi a prarnyslu; za druhe pfiprava je Si a mnohostrannejZi, cos ma take vliv na jakost potravin, a za, tfe•i uhva, se stale vice barviv.

Maio domorodych ras ma piistup k tak hojne potrave, aby se mohly trvale pfejidat, jako nag e. Chce-li si domorodec opatfit potravu, must si ji zasiouZit telesnou namahou. V civilisovanych pornerech se dame snadno svest k pfejidani, nejenom proto, ze je potravy vai7 de hojnost, ale take proto, k se stain nabizi a podava co nejlakaveji, Choroby, o kterYch )e ja.sne prokazano, Ze pochazeji z vadne vYalvy, nejsou pfirno sledky civilisace. Na druhe strane je nade pochybu zjiAtena souvislost mezi pfejidanim a cukrovkou, a v men8i mite s vysokYm krevnim tlakem.

Nelze vaane pochybovat o torn, Ze mime pretvadene telesne cvideni je velmi cennYm lekem po teto strance. Ale i jeho ptisobeni je omezeno, a z mnoha dilvodir nelze od neho okkavat pfilfg mnoho v profylaxi proti temto chorobarn. KaIde cvieeni, at' c yleime sami, nebo zavodime, je spojeno se snahou dosahnout urditeho vYkonu, a tento prvek zavodivosti bYt dostateene silnYm citovYm podnetem, aby zmaril blahodarne fidinky samotneho pohybu.

Jednoduche vole je choroba endemicka a postihuje v8'echny lidi bez rozdilu rasy. Vole exophtalmicke, neboli choroba Gravesova, ma vSak zfetelne spojeni s civilisaci.

Statistiky udavaji, Ze chronicke Zaludeeni vfedy jsou ridsi u primitivnefSich ras, easteji u ras, ktere jsou v blizsLm styku s civilisaci.

Vyskytuji se u americkYch eernocht, jsou velmi rozgifeny u vkch civilisovanYch ras a stale jich pfibYva. Odhaduje se, Ze pfibli gne deset procent dospelYch obyvatel Vel. Britanie trpi, nebo kdysi trpelo Zaludeenimi ykedy. Vyskytuji se nejeasteji u mestskych obyvatel, u lidi zastavajicich odpovedna, mista a lidi nadpramerne oinnYch duSevne i telesne.

U vysokeho krevniho tlaku, Zaludeenich vfe-

Ve stfedu, dne 8. Unora 1939. clit a exophtalmickeho volete vystupuje spOleene nekolik psychogenickYch 1. Ddlehtott ilohu maji einitele vyvOlaVajici "duSevni napeti nebo 'Sok", ale sainotti6 nestaei na vyvolani chorobnehO stavu, nerii-ii tu konstittleni nallonnost.

2. konstitudni naklonnosti se tu mini zdeclena. pfecitlivelost.

3. Tato pfecitlivelost bYva dedienou viastnosti, DobrY neboitik vynese pfxlku jives elovek se boji _smrti. tai Siovarie Oahu smrt MedOVInoti. Sotvag e pohibili ilebottika; itspoiadaii velkolepou tryznu. kneh obetOkta, li bohtim skopce, ale bozi dostali z neho jeti ten kout, ostatni snedli lide. Masa zapili dovinou, zatancovali si, zkratka bylo V66 jalift o posviceni: t(fest'artstvl . tytoobYeeje nahiaz dilo rozjiinavyrn sintitkeixi. Ale ne y gitde se td podatilo. V nekterYch mistech jsou pohanske pohtebni obyeeje smifeny a smi8eny s ktest'anstvim. Na pfiklad v Braniku. Zde maji ten kfest'anskY smutek s pohanskou tryznou na polovic.

Kdya" nekdo v Braniku umfe, oblekne si 616nik od KotySana eis•ou bilou bluzu a jde do sklepa narazit novou pitlktt piva a inistni hUdebnici ladi nastroje. Pohfeb zadina sky v kostele a inkdd by podle tech zadettk6 ani nepoanaI, ze je to v tiratikti. 2 kOStela he rson neboZtika hlavni ulici k Mistnitini hiti= tovu. tve.fe hudebniku jsou Pathene ZaSittit Zile a duji do SvYch riastrojti piseh: "AZ se nude sucha lipa.. tarn.. tadaill. ta darn.." Vsichni jdou vanVin krokem a di= y ak ma dojefri, ze Sktiteene nekdo hOu hezbYtticitt Zasta ykoti pohfebrilho je hibitoV. Tam neboatika sPtiSti do Zehldi far, rat provede obrady a jakthile ProneSd amen, 118e .kvaPert specha pied htbitovni btanti.

Za, htbitovni branou na zpatecni ceste cf kfest'anske. valnost okairilikti a, tbeifia. roslovanslta bujaltst. i5raporednik rozvirie Ve z , dernYm fiorein, kapeirilk-selpraioztfnY rozmachne paZemi a tvale hudebnikt, zbate-•• ne razem zasmu gilosti, zaduji do na,tfiljti ny Castalclo. ROou to jedna radoSt: jsrne ta teaka, para, a nas zna, cela Praha...

IcrepkSim. krokern jde pohfebni pravod zfiet hlavni ulici, pospichaji, jako by tam neco a.a= pomneli. Hostilicem U kotyga.na pohteb Pritvod zastavi pied hostincein, hoStintiO Zaveli znalecky odhacine pocet Ueastniku; dighikovi: "Vaclave, toe 40 tvrdejch!" mezitim hraje pfed hostincem pochod osmadvacatnikti. Kdy2 jsou piva rortodend hostin7 skY da oknem znameni, praporednik skioni prapor, kapelnik rozinachne pazeirii, htidbai jako kdy2 utne, dozni pfi gkroenYm hiasein trubky a poslednim fiderem einel: "Tra.. latim14 a jiZ se vgichni hrnou do posledni potriebni stanice. A na otazku, co soudi o zahrobilitti vote, odpovida jeden z Intdebnikti: "Intl, Von* to neni stejnY. Nekterej neboZtik vyriese eelej hekt'o.k piva, ale jsou taky nuzaci, Ze to neda ani na dtvrtku. Takovi lidi by nemeli vubee umirat." Dobk je umirat v Braniku. Zde jehe nezmizely stare, dobre obyeeje.

V Borin, C. C. Gray, jeden z nejlepZich britskYch vojenske vzduchoplavby, napsal tyto dny do londynskeho sborniku Aeroplane elanek, v kterem pravi, Ze nemecka letecka sila je neat pfes 3,000 strojii prvni linie a Ze tedy Velka Britanie neni tolik pozadu za Nemeckem, jak se ma za to. Tvrzeni pluk. Charlese A. Lindbergha, Nemecko ma 9,700 bitevnich letadel proti 1,500 letadel Velke Britanie, povaZuje Gray za nepronesene, nebot' je pry Lindbergh jiste moudfejkm, net' aby dal do obehu neco talc nepravdiveho KaZdY pry vi, Ze Velka Britanie tna mnohem vice neZ 1,500 letadel prvni linie. Podle Grayova soudu ma Italie asi 3,500 stroja. vlada vydala d ye nafizeni proti ham a emigrantam; jednim se zbavuji Zide esl. obeanstvi, druhYm se nuti emigranti, aby ze zeme se vystehovali do 'g est mesict. Obe nafizeni jsou nepochybne vYsledkem zasahu z Reichu.

Ve stiedu, dne 8. tinora 1939.

MAJA NOVAKOVA:

SONIN PRINC ROMAN

6 TA OBRt Bog e," vzdychla Julea, "jak jsi jen

mohl stvotit takova tte'Stidla, ktera, i na nenarolene deti."

Vera novinu, jakou bylo sMiteni neptatel, ptijala s radostnYin fisinevein, ale tvrdila,ze tomu neuveri, dokud nesehraji dueto na housle. Soria byla velmi dobrou houslistkou, ale dodries se nedala pohriouti, aby hrala, s MlaclejovskSrm, jenti rovneti tento nastroj dobte ovladal. I tentokrat to trvalo dva dni, ne g si dala tici.

"Nu tak dobra," povolila koneene, kdy g se k VetinYm domluvam pkidrutily i ostatni. Vzala housle, ktere ji eiperna Julea pkipravila az k ruce a otodila se k genichu sve sestry snad pr y -niptmou tazkou.

"Budete hrat prim nebo sekund?"

"Necham yam prim," odvetil s fismevem, "hrajete lope."

"To nem-Mete piece vedet."

"Slygel jsem vas jednou hrat ye vagem "Patrne jste shovivavy," trhla Soria rameny a ptistoupila ke stojanu. "Jsem zvedava, jestli se alespori v tomhle shodneme."

"Jo, rovneg," kaki Leo, ale bez ironie.

"Nevybral jste nejakY vojensky pochod?" smala se Soria nahligejic do nat.

"Myslite-li, ge by mohl miti nazev "Jednou se ti ptiznat musim."

Soniny prsty prudce zadrhly na strunach, ati' se ozval neptijemnST, drneivST zvuk.

"I hled'me, to zni sentimentalne," zasmala se zase tak posmetine a pozvedla ruku se smydcern. "Tak hrajme, ale jak, za to nerueim."

Ticho se rozhostilo v pokoji a otevtem-rm oknem linly se do zahrady jen lahodne tony housli.

Kdyti zmlkly, vzhledli oba housliste od not a zadivali se na sebe. Dlouze, ptekvapene. — Nedekali, 'tie se tak vtedne shodnou.

"Jette neco, je gte neco," nadskakovala Julda. "Maminku jste skoro rozplakali, tak at' to dodelate."

"Ano, bylo to velmi dobre," ozval se klidnY' hlas Vain do pohnute pochvaly mantielti Mladej ovskS7ch. "Pkidej te."

Leo a Soria, hledici si dosud do odi jako namesieni, vgak soudasne odlotiili housle, a oba najednou vyrazili: "Ne!" "Delate drahoty," hubovala Julda, kdyti jeji tiadoneni vyznelo na prazdno a rozhnevane vybidla rodioe. aby tili do zahrady. Je v patach nasledovala Soria a snoubenci osamell.

"Nechapu, prod jsi nechtel hrat, Leo," pravila Vera, pomahajic mu rovnat noty.

"Nema,m dnes nalady," pousmal se nucene a ptistoupil k oknu.

Vera se optela o jeho thine a zadivala se svemu tienichu patrave do tvate.

"Ptipaciati mi jiti nejakST eas nesvaj," tekla titi. e. "Nesehazi ti nic? Nevypadal dobte, Leo." Jeji hlas mel starostlivY, teplY ton, ktereho ku podivu east() pou givala od sveho navratu z Prahy.

MladejayskY sebou trhl a vzal ji za ruce.

To se ti zda, to se ti jen zda," upokojoval ji spegne a dival se pti tom na jeji bile gtihle prsty, ktere zdobil fizkY zasnubni prsten s bilYm safrem. Avtiak misto peelive pestenSrch rukou sve nevesty vide nahle male rudky jeji sestry s ovocnSuni skvrnami a zardelSrmi oderkami.

Zvedl °di a popattil do zahrady, odkud zaznival hovor a -smich. Sean tam jeho rodide s obeim divkami. julda vedle otce a Soria, pkitulena k jeho matce, ktera, ji prave hladila po vlasech.

Mladejovskemu zabu'g ilo rychleji srdce. Takto nikdy nepohladila, ani se neusmivala na Veru a piece tak on si ptedstavoval poorer mezi svoji matkou a svoji nastavajici tienou. Ci bylo vinou, tie se tak neutvatil? — Musil, byt' i nerad, si pkiznat, ge Vekinou. Ona upfimnou, neliee-

VESTNIK nou radost jeho rodieti splacela pouze zdvoktlou viidnosti, jiti ftiak chybela srdeenost. Ta srdeenost, kterouti je razem ziskala jeji sestra.

Vetina, rortomila ptivetivost dinici ji milou cizirn lidera, pasobila pri styku s rodiei jejiho budouciho mute trochu blahosklonne. Prod se nikdy nenabidla jeho matce, tie ji pomatie v kuchyni, pros se k ni takto neptinutila? Jak by je potaila, aby ty dobre staroutky, ktere tato zdrtienlivost tisnila a elegantni zjev synovy nevesty jen misto sblitieni vzdalovala.

SONIN TALENT. Nekolik dni pied ureenYm datem sriatku nil Leo. objev, kterY ho udivil. Nalezi Veru na seclatku pod lipou — ti ge pladici. Stanul ohromen, nebot' jetite nikdy nespattil v jejich oeiCh slzy, pak ptiskoeil k ni a netine ji objal.

"VeruS• ko — ".

Ulekla se a jejim klidrry'm oblidejem kmitl se dervanek rozpakii. T to bylo Mladejovskemu nova. Jak je tomu jiti dlouhou, co ji naposledy privedl z rovnovany? Ani se jiti nepamatoval.

Takto rdici se a usizend byla pro neho vice tienou, ktera za nekolik dni mu mela naletieti, nikoliv pouze dobrin vernYm kamaradem, s nirnti vymetioval klidne stisky ruky a rozbiral posleclni otazky doby.

Usedl vedle ni a ptitahl si jeji hlavu na sva prsa. Prod asi plakala, uvatioval, dotYikaje se lehce rty jejich vlasu. Nahle pozvedl k sobe jeji oblidej a zadival se ji uptene do oei. Snesla jeho pohled, anit se zardela a sklopila Mylil se tedy. Vera je dospelou tenou, ktera jc si jasne vedoma, co ji mantelstvi pkinese, ne mladinkYrn cleveatkem, chvejicim se Uzkosti pied neznamym.

"Prot jsi plakala, kdyt viS, pronesl bezdeky nahlas.

"Prave proto, ze vim," rekla Vera s podivnYm ptizyukern a prudce ho polibila. Pote vstala a vyzvala ho jit klidne. "Pojd', kdyby ptiSla Soria— ."

Za.veSeni doSli at k domu.

Vera neslyS.itelne otevi-ela dvete pokoje, kterY obS7vala speleene se sestrou a pfekvapene stahla obodi. Soria mela otevtenY rueni kuftik a :fir Orlive do neho rovnala veci. Trhla sebou a zmenila barvu, kdyti sesttina ruka dotkla se je: jiho ramene.

"Co to provadig?"

"Vidig snad," pohodila vzdorovite hlavou, ale jeji prsty, bezaeelne ptekladajici jakousi drobnost, se zaealy chveti.

Vera hledela s kuftiku na ni a nechapave vrtela hlavou.

"K eemu to, prosim to?"

"S sebou," propustila Soria skrze zoubky.

Na Vetine eele vyskoeilo nekolik vrasek nettpelivosti.

"Bud' tak laskava a mluv srozumitelne, ano?

Co si z toho mohu vybrat?"

"To — ", vyktikla rozeilene Soria, te odjedu k pani VYrkove. Nejdele do devateho veeer!"

"BINS?" pokreila Vera rameny, "nepustim to za nic na svete." musim!" volala "Ale ja musim, slySISZ, Soria neovladajic se jit.

Vera zustala "Nechapu proe."

"Povim ti to tody," rozktikla se divoce Soria.

Ttasla se a po tvatich, ktere brzy bledly a brzy rumenlly, hrnuly se ji slzy. "Nechci tu byt, — nemohu tu byt — o tve svatbe. — VSecko — vSecko ti udelam k vnli, jen to na nine netiadej!"

Vera rozdelila jeji sepjate ruce, ktere se k ni prosebne vztahovaly a shovivave se usmala.

"Ta pani VYrkova, prate nelhala, jsi rozena tragedka. Ale, bloudku, Zivot neni jevite. Jak by to vypadalo, kdybys odjela pied mou svatbou? Jen tu hezky zustari."

Sofia ji vytrhla ruce a odstoupila o krok.

"U- stidek ostatnich je ti tedy ptednej gi neg bolest vlastni sestry?"

"Ach, to zni zas tak divadelne," zasmala se Vera unavene. "Myslila jsem, ze ses ji g se vgim smifila."

"Tedy mne dobrovolne nepustiV" "Ani napad. A abys neodeSla bez dovoleni, udelame tomu kratky konec." Vera zavtela kuftik a zarnkla ho do sve skrine. "Tak, ted' mam

Strana po starosti." usmala se, vsunujic klie do kabelky.

Soria sledoyala jeji podinani s ptivtenYma olima a ktidove bilYmi tvatemi.

"Toho bude g litovat," zamumlala pak a vygla z pokoje.

Vera vyhledala sveho genicha a oznamila mu obsah sveho yYstupu se Sorinou.

"Prosim te, Leo, jdi za ni do zahrady a pokus se ji to rozmluvit, nebo bude plakat a pokazi nam celY svatebni den."

MladejovskY, chtel odmitnout, ale yeas si yzpomnel, ge by to nemohl odtivodnit. PfikYvI tedy mleky a gel, kam ho jeho nevesta poslala.

Sonina svetla halenka zabelela se na dalku a za malt' okamtik zmizela v akatech na konci zahrady.

Leo se dal vzhilru pe ginou. Kdyg mu v dohledu zasvitil bilY pen kary v temne zeleni zvolnil krok a vydechl prudeeji. — Jen aby neplakala. — Je to z ylagtni, jak slzy toho deveete ho tryzni. — Vera netu gi, jakou obet' ji ptinagi, jda za Soriou prave sem.

Aby zamezil dalgi nervosni projigdeni myglenek, rozhrnul chvatne akaty.

Soria, naklanejici se z lod'ky nad vodu, hnula sebou tak prudce, a g se ilzka, lodieka povaglive zakolisala.

"Rad bych s yam! o neeem promluvil, Soria," pteru gil MladejoyskY tisnive mleeni. Kdy g Sofia ptirazila ku bkehu, naptahl ruku, aby ji pomohl z lod'ky.

"Dekuji, nepottebuji," dostal v gak chladne kogem. Skoro s uleheenim nechal klesnout pagi a zatim co Soria ptipevriovaln rozhledi se po rybnidku. Nebyl tu jiz dlouho. Jak prvS7 den s Verou, ktere na jeji Zadost, uka,zovai kde se setkaval s jeji sestrou. Prot se vlastne vy hYba, svemu oblibenemu mistu?

Misto odpovedi prohodil nevrle hlavou a upfel oai na drobounce z ylnenou hladinu, na nig hofela kytidka polnich make. Cimsi nevysvetlitelnYm ptinucen, pohledl na Soflu. Odvratila rychle oei a jeji lieka, prve bled'ounka jako lupeny lekninovYch kvetal, na okam gik znachovela. jste, ze mi neco chcete," ozvala se trochu chraptive. "Nebylo by lepe jit doleji do zahrady? Tady je uz chladno."

Prosmykla se kolem neho a kradela pied nim az k zahonu hrachu, kde usedla na zem.

"Natrham Jul& trochu lusek," podotkla, tahujic si provazovite vyhonky.

MladejovskY bez rozmY gleni sedl si nedaleko ni a jal se ji pomahat. "Dovolite — ?"

"Jste velmi laskav," usmala se mdle.

MladejovskY ji vlogil do klina hrst natrhanych lusek a prohodil vyeitave: "Prod me nikdy nepojmenujete, Sono?"

"Jegigi — vytrhla jsem hrach i s kotenem!

Nedostanu?"

Leo ani nepohledl na udinenou gkodu, ktera tak pilne zamestnavala Soriu.

"Takova, malielost — ! Moje otazka byla c ktlegitej gi. Odpovezte mi, Soria."

Sorina odhodila vytrgeny chumae daleko cko hrachovigte a nervosne se zasmala.

"K vuli tomu jsem musila nechat veslovaL?" MladejovskY si sahl na eel°.

"Pravda, byl bych zapomnel." Pak se obratil k Sone s vynucenou tivosti. "Vy zla, co vas to napadlo chtit odejit? Pki gel jsem — ."

"Vera vas poslala. Jinak by vain nenapadlo, starat se a mne."

"Jste nespravedliva — ".

"O nemyslete si, ae snad yam to zazlivam. Je to docela pochopitelne a chvalyhodne chovani tenicha."

Leo zarazil pkeketne chrlenou Soninu tee netrpelivYm pohybem.

"Povezte mi radeji, proa se chcete mermomo• ci stat hereekou?"

"Myslim, ge mam talent," pronesla se zvla gtnim Usmevem a ustav gi v trhani, zadivala se pied sebe.

"Tot& se domnivaji temet vg ecky divky ye velem veku," podotkl Mladejo ysky getrne. "Nedovedete si ptedstavit, co vas oeekava. Je mnoho povolanYch, ale mai° vyvolenYch a i ti, ye neg si dobyli korunu z vavtinu, okusili trnoyou."

"Vim to," za geptala Soria, propou gtejic skr-

Btrana 16. ze prsty natrhane lusky, "ale nemohu jednat jinak."

"Prod' byste nemohla? Kdo vam brani?"

"Mrij print."

MladejovskY mel °pet dojem, ge eisi prsty jemne piejely struny neviditelne harfy. se jako bodnut a vybuchl: "Kdo to je?"

Soria India sepjate ruce na kolenou a hledela zasnene do purporovYch podu gek zapadu, na ktere kladlo slunce po celodennim putovani svoji zlatovlasou hiavu. Sea'la, oblita rrigovym odleskem a jeji rty se skladaly v tY2 ne gnY, tougebnY rismov, kterY u ni Leo spattil ji g jednou.

"Je to nejuglechtilejk dlovek, ktereho znam," odpovidala tichounce na jeho tazku, o ni g se domnival, ge ji ani neslygela, "tak destnY a dobrY jako bYvali princove v pohadkach. — Nemohu si pomoci, musim za nim, abych mu byla jednou ptijde, aby me odvedl do zamku myth snu, nechci jit jako sestra v st•izlivem obleku k civilnimu siaatku. Budu se na neho usmivat z oblakri bileho zavoje, abych byla krasnd pro neho, — pro neho — — ".

Sonin hlas zmikl v blouznivem gepotani. Oka mgik jegte sedela, pattic s neptitomnYm -rismevem do dalky, nahle sebou trhla a prudce povstala.

"Nu tak, nebude ze mne dobra hereeka," zasmala se a nepohlednuv gi vice na zarageneho Mladejovskeho, rozbehla se k domu.

SONIN PRINC. OsudnY devatY srpen zastal Soriu je gte ve dvorci a krome toho s pramalou nadeji, to bude mod uskuteeniti, co slibila pani Vyrkove. Byla pod dohledem. Vera sledovala ka gdY jeji krok a pro vet gi bezpeenost , zamkla do sve sktine vgecky jeji gaty, krome tech, ktere nosila pro doma.

Soria byla zoufala. Jako stin plou gila se domem, jim zvonil gt'astnY Julein smich, ktera nestaaila unikat pa gim sveho snoubence. Bohumil Horak, hospodakskY asistent na dosti vzdalenem veikostatku p?ijel ji g dnes, aby byl na svatbe bratra sve snoubenky. RortomilY, vesely hoch svYmi SprYmy znamenite pkispival k povzneseni nalady, ktera, se stale jaksi nechtela podobat pkedsvatebni. Snad toho byly pkidinou Soniny priahledne blede tvate a vpadle odi, vrhajici zpod tas podivne pohiedy, o nich g nikdo nemohl uhodnout, co maji znanienat.

Julea ji chvili pozorovala, jak neklidne piechez' s mista na misto a upozorniv gi alma sveho snoubence geptla mu.

"Bude se takhle tvatit Petr pied nak svatbou?"

"0 hlavu by byl krat gi, kdyby se tak na tebe mradil, zlatidko," zasmal se mazlive Bel ga a ochotne s ni betel pro cosi do spite.

Soria dotkla se dveti, za nimi g se smalo gt'astne mladi, svetelkujicima odima, a jeji zuby zanechaly na dolnim rtu zarudlou stopu. Pak tichYm, pliz,ivym krokem, kteremu ji naudilo sesttino stke geni, kradla se do sveho pokoje. Vekin hias zaznival odkudsi ze dvora, byla tedy bezpeena. Zavtela za sebou a dychtive pohledla ke skkini. Bohugel, klide tam nebylo.

Pkistoupila pomalu ke stolu. Le gel na nem balidek z tiskarny, kterY do gel dopoledni pogtou.

— Po Sonin y tele se zadala rozlevat podivria slabost. Usedla a tunic, co uvidi, sahla po jedne z tuhYch etvrtek, jet le gely vedle ptipravenYch cbalek. S jakYmsi tupYm klidem hledela, jak se ji ttese v ruce, jako by ji zmital vitr. Musila pougiti i dithe ruky, aby mohla dist.

"8t. kapitan Leo MladejovskY s dhoti Verou roz. Kvetoriovou, profesorkou na stied. gkole, oznamuji se jako novomangele."

Zitra nebo pozitki bude toto oznameni rozeslano do sveta. — Vera bude ji g pani Mladejovskou.

Soria stiskla dlanemi spanky a bolestne zaripea. Co g neni vYchodiska z tech muk?

Pojednou zvedla hlavu a na dne odi se ji rozgaly dy e jistkry odhodlani. Polo vzdorne, polo blouznive se usmivajtc ptistoupila k umyvadlu, aby si omyla uplakane odi studenou vodou.

Kdyg no chvili Vera vela do pokoje, zastala ji klidne sedici u otevteneho okna s knihou. Pozorovala okamfik jeji bledY, pohublY oblieej a bylo ji ji lito. Prod se ta maid nerozuma tolik trapi pro takovou hloupost? Pkistoupila k ni a polog ila ruku na jeji sklonenou hlavu.

VESTNI K "Sonia° ." eekala, ge zlostne odmitne jeji laskani, jak einivala posledni dobou, ale k jejimu ridivu stala nepohnute seat a zaprosila tine: "Vero, prosim te, dej mi "Rekla jsem jig, — ag zitra v deset hodin."

"Neminig tedy zmenit rozhodnuti?"

"Vig piece, ge to nemam ye zvyku."

Nyni odekavala Vera najisto, ge nastane vYbuch nebo zatopa. A °pet nic takoveho. Soria sklapla knihu a k sesttinu ohromeni pronesla klidne. "Nevadi." Pote vstala, lehce ji polibila a opustila pokoj.

S gedYmi stiny vedera pti glo pfekvapeni.

Dvorska, chasa odena v starodeske kroje shromagdila se pted obytnYm stavenim, aby synu sveho zamestnavatele pkipomnela zitkejk vYznamnY den.

Julda prvni spatkila pestrY hloueek a na jeji vybidnuti vystoupili vgichni na balkon.

Pod nimi na dvote jasaly pestre suknice devCat a bile rukavce chlapcti. Sametove gero, v nemt jako velike svatojanske musky zanily lampiony, prot'ala slavnostni fanfara lesniho rohu a po ni prosta, av gak rortomila a pkilehavd narodni piseri.

"Ug mou milou do kostela vedou — Mladejovsky se rozhledl kolem sebe. Uzfel usmivajici se tvate rodieri a sestru, ptitulenu k svemu snoubenci. Jeho odd hledaly Soriu. — Stala stisknuta v tmavem koutku samotinka, opugtend a jeji rty ktivila bezmerna, bolest. — Mladejovskemu bodlo u srdce a pa ge, kterou chtel vsunouti pod Vain° rame, klesla mu k boku.

Soria, nemajic tu geni, ge je pozorovana, odplitila se ke dvetim a jemnY sluch Mladejevskeho zachytil tithe kroky riprkem be get jidelnou. Zmocnila se ho nevysvetlitelna rizkost. Vida, ge vgichni venuji celou pozornost zpevu, opustil opatrne balkon a se gel do zahrady.

— — — "je gte jsem mamindina," zalet1 sem riryvek prve sloky.

Leo neklidne zapatral odima v gero. Pted sebou zahledl svetlY bod rychle se bli gici k rybnieku. Prod prave tam? Jeho nitrem probehla vina tisne a rizkosti. — Dal se v beh. — BilY bod pted nim ztracel se v gak nemene rychle a v nokolika vtetinach zapadl v tmu ktovin.

Leo dobehl k nim bez dechu a prolet1 jimi se zoufalYm ptanim, aby nepti gel pozde. — Nevedel jasne, dello se tak boji, prod tolik specha, jen Sonin zmudenY pohled palil v jeho mozku.

Rozhrnul prudce akaty a — Pozdeji east° se snakl rozpomenouti se na tento okamkk. Jedine, co si pamatoval, bylo, udinil neuvetitelne rychlY skok a strhl Soriu se sameho btehu. — — Zapotacela se a polo v bezvedomi klesla mu do narude.

"Probth, Sorio, co jste to chtela udelat?" vyrazil zdegene a vgdy tak klidnY, chvel se rozeilenim. Pki zvuku jeho hlasu otevtela Soria odi a jeji rty se pohnuly.

Sklonil se ag k nim, aby rozumel.

"Leo — ," zaslechl tichounkY repot, princi."

Mladejovskemu se na okam gik zastavilo srdce. Zprvu myslil, ge se mu nee() zdalo, ale Sonin oddanY pohled a kkedovitY tisk jejich potvrzoval skuteenost. — On je tedy tim princem, kteremu platila ta slova lanky a obdivu, on sam. — — Nebyl by ani mugem, kdyby zastal k tomuto objevu lhostejnYm a mimo to pkec, on jig davno, — on te g. — Zapomenuv na v gecko v poznani, ge je milovan, vyktikl tlumene nad genim a ptivinul k sobe Soriu pohybem, kterY mluvil za v gecka slova.

Vzlyk gtesti byl mu odpovedi a Sonina ruka nesmele a piece s nevyslovnou laskou dotkla se vlasri jeho sklonene hiavy.

Ale tvrda, neriprosna skuteenost pohltila vtetiny Stesti. Zhasl jeho jas a vyvstaly sting, ktere nebylo mogno osvetlit.

Soria a Leo bledi a rozechveli odstoupili od sebe. Nechteli bYti gpatnYmi a to, ge si jejich srdce prozradila, co za techto okolnosti melo zristat tajemstvim, prisobilo jim trYzeri. Vyznani, okagik otevirajici brany raje, bylo pro ne vystoupenim z bkeht teky hoke.

"Ted' vite, prod musim odejet, Leo," promluvila Soria s horeenYm spechem, "prod to nemo-

Ve sttedu, dne 8. rinora 1939. hu bYt zitra. — Zaptisaham vas, abyste mi pomohl. Ptimejte nejakYm zpusobem Veru, aby odemkla sktiri a zaneprazdnete ji, at' mohu uteci. Nebo jinak — co se mi nepodatilo dnes, podati se mi zitra ptece."

MladejovskY pkejel si rukou eel° a face kYvl. "Vynasnagim se, abych yam vyhovel. Uznayam, ge jineho vYchodiska neni."

"Neni, Leo. Musila bych opovrhovat sama sebou, kdybych tuto tragickou zapletku chtela rozlu gtit jinak.

Jste destnY mu g, ktery dostoji svemu slovu za vtech okolnosti, ale Vera je hrda. Kdyby vedela, te konate pouze svou povinnost, jette ted' by nevahala, dati yam svobodu. — Ale dovedete si ptedstavit, co by ji to stalo? Vtdyt' mytlenka na spojeni s vami byla ji jedinou vzprutinou po celYch pet let tivota napineneho jen starostmi. A tuto stratlivou bolest mela bych ji ptipravit prase ja? Nikdy!"

"Nett'astny Vetin napad !" povzdechl Leo, hlede k zemi.

Soria se smuthe usmala.

"Ano, nett'astnY. — NebYti ho, byli bychom si lhostejni, nebo se doopravdy Oboje bylo by lepti." — Stiskla si rukou hrdlo, aby zadrtela derouci se vzlykot, nebot' netekla jegte vge, co chtela.

"Chapete ted', prod chci k divadlu? Musim vybiti svoji bolest, aby me neudusila. — Ve svem partneru budu videti vas a ka gdieke slrivko lusky, ktere pronesu, bude platit yam, Leo." MladejovskY udinil prudkY pohyb smerem k ni, ale hned se zas vzptimil. Soriu neudivovalo, ge midi. Vgdyt' kagdYm slovem by ubligoval sve neveste a k tomu byl pkili g jemnY. Ze dvora dolehala sem slaba ozvena zpevu. — Vtetiny letely zavratnou rychlosti, kaidYm okamtikern hrozilo nebezpeei, te budou pohteteni. Bylo nutno ptikrodit k rozloudeni.

Soria, s napetim vtech nil ptemahajic plad, vztahla ttesouci se ruce k tenichu sve sentry.

"Sbohem, Leo, — bud'te tt'asten, — mne state jste me mel — aspori trotinku rad. — Jdete — a nezapomerite, — o co jsem vas prosila."

Mladejovsky chopil se jejich rukou a ptivinul ji netne k sobe. Nepromluvil ani slova; ale jeho zvlhle oei podkreslene hlubokymi kruhy, prozrazovaly, te rovnet trpi.

Soria zvratila hlavu vzad a pohledla na neho vzhriru. "Polib me", tadonily jeji oei, "jen jednou, jedinkrat."

Neodolal a do sveho dlouheho polibku vlotil vte, co nesmel vyjadtit slovy.

Soria kteeovite zattkala a otoeila mu pa ge kolem tije.

"Musim se te vzdat, muj princi — opravdu musim?"

"Soneeko — ," zateptal Wee Leo. V jeho hlase byla muka a Soria pochopila, ge ona mu je ptipravuje. Vyjmula se mu z obeti a podrtela y e svYch dlanich pouze jeho ruku, k nit na okamtik ptitiskla svou vlhkou tval. Pote pustila ji a odstoupila o krok.

"Asi za pet minut ptijdu dolu. Postarejte se, abych mela volnou cestu," vyrazila dute a rychle se otoeivti, zapadla v 'tem.

MladejovskY spodinul poslednim dlouhYm pohledem na setmelYch ketich, odkud zaznival tlumenY plad a tine vzdychnuv, vykrodil ostte k domu.

V jidelne sousedici s balkonem zastal Veru.

Pti pohledu na ni nahrnula se mu krev k hlaye a v duchu • dekoval nebi, te v mistnosti zhasnuto svetlo.

Vera, jet ho poznala po chazi, bezdely mu usnadnila zaeatek tedi.

"Je mi chladno. Nechtel bys mi laskave phnest ptehoz? Tu je klic od me sktine."

Leo byl ke sve neveste vtdy velmi pozornY, ale nikdy snad nespinil jeji ptani s vetti ochotou nez tentokrtzt.

Peelive zahalil jeji ramena pkinesenYm ptehozem a vyzval ji na balkon, snake se ji zabavit, aby nevzpomnela, te ji neodevzdal zpet Stall vedle sebe, opteni o zabradli balkonu.

Dole znel rozjatenY smich chasy popijejici na jejich zdravi, nad nimi hotely zlate kvety hvezd v hluboke modti nodni oblohy. — SametovY ptikrov tmy zvolna se sna g el nad zemi, ptikrYvaje umirajici den, posledni den jejich svobody.

(Pokradovani.)

Ve stfedu, dne 8. Unora 1939.

DETSKA BESiDKA Vrani ostrov.

Henry Heston.

YLA jednou jedna mlada vrana, ktera touB Gilapo svete. Matka ji dasto varovala: "Moudra vrana nikdy neopou'ai sva pole." Ale becla! Jakmile slunko jasne zazatilo a zavanul sveti vettik, mlada vrana letala stale *OS' a vSid k nebi, rozhlitejic se dychtive kolem sebe. Jednoho dne letela opravdu nesmirne vysoko a kdy se vratila k matte, ktera pilne chytala zelene kobylky na mezi, sotva popadala dech.

"VidiS," pravila matka, "jsi skoro bila. Vrana neni orel, mile dite."

Ale mlada vrana si mak) vAimala jejich moudOch rad.

"Maminko", pravila, "kdyt jsem byla tam nahote — tam hodne vysoko ve vzduchu, videla jsem kopce a Ado11, statky, potoky a lesy.

To vAechno jsem znala. Ale tam hodne daleko pod oblohou videla jsem nem 'ohromneho, plocheho, co se tfpytilo ve slunci. A ja nevedela, co to bylo."

"Tomu se kika more," poueovala ji matka.

"Moje matka a otec tam jednou chytali ryby podel bfehu. Ale fikali, ze je to velmi nebezpeene misto a radili mne, abych se mu vyhStbala. A to jsem vtely einila."

Ale mlada vrana nemela klid, dokud take nenaVdtivila mote. A tak letela a letela cell den po vetru a k veeeru doletela k mph.

"6, jaka nadhera," myslela si. Ale jeke nebyla spokojena.

"Vyletim si nad mote," pravila.

A tak p •idtiho dne letela a letela a silnSr vitr ji nes' dale a dale, at ji zmizel bfeh s obzoru.

"Ted' bych se mela vratiti," pomyslela si, kdy ut byla jeji kfidla konedne unavena.

Ale kdyi se obratila, poznala, to nemave nazpet. Vitr byl stale silnej gi a prudSi. Nemohla letet proti nemu ke bfehu a imava byla stale "Beda! Kdybych jen byla poslechla maminku," myslela si.

Citila, jak klesa blit a blit k vinarn, kdy ji ut opou:Stely posledni sily. Vlny ut nebyly pro ni krasne, ale hodne mokre.

Kdyt ut se vzdala posledni nadeje, tu pojednou spattila neco velikeho a derneho uprostted vody. S poslednim napetim sil zamitila k teto veci a snesla se na ni. Vec se trochu pohnula a zvolala siln3"rm hlasem: "Kdo je to na mSrch zadech?"

"Je to jen ubohd, unavena vrana, ktera nemate doleteti zpatky na bfeh," pravila mlada "Prosim o slitovani, nechte mne tu odpoeinout."

"Ovkm, ovkm," odpovedela veiryba laskaye a pak davala pozor, aby se jeji zada neponotila do vody, avSak bylo to pro ni velmi unavujici.

"Ut jsi si odpoeinula?" tazala se po chvili.

Ale kdy se maid, vrana pokusila o let, zjistila, to vitr je jegte silnej6i, net Pted tim a rychle se vratila na giroka zada velryby.

"Nemohla byste ptiplouti blite ke bfehu?" tazala se vrana po nekolika marn;Tch pokusech.

"Ne, to nemohu," odpovedela veiryba. "Je tam pino mutU s harpunami. To nemohu.

"Ut vim, so udelame," pravila a svolala k sobe vkchny motske ryby a natidila jim, aby katda ptinesla jeden oblasek s motskeho dna k blizkemu skalisku. Kdyt v gechny ryby ptinesly sve oblasky ke skalisku, promenilo se to to v malt ostrOvek.

VESTNIK

"Tak," pravila dobrosrdeend, veiryba, "ted' to bude pro nas oba pohodlnejSi." Mlacla, vrana ji vfele podekovala a vdeene se usadila na novem ostravku. Velka treska ji pfinesla malt' s•romeeek, kterS T nadla plovouci po mofi a vrana si jej zasadila pina radosti, to ma nee° zeleneho na svem ostruvku. Ostatni ryby ji pkinakly Ustfice a Pile motske lahtidky, nebot' jim veiryba nafidila, aby se chovaly velmi laskave k hostu.

A tak celou zimu Lb, mlada vrana sama na malem ostruvku a byla opravdu velmi gt'astna. Kdyt na jafe vitr zmenil smer, mohla se zase vratiti bezpeone doma. Ostrov dostal po ni jmeno Vrani ostrov. g OTEK DOBRODEJ. Ladislav ZoufalSr. Mrzne. Snehem zavate vetve smrkti a borovie klonily se k zemi pod velikou tihou snehu.

Gas od dasu nektera ze slab gich vetvieek se ulomila a spadla do zaveji snehu. V okamtiku, kdy mesieek v upinku sta.l nad lesem, objevil se na bile plok dloulieho lesniho prilseku ternny*, jako hrakk malt bod.

Bod rostl a v male chvili bylo moano rozeznat v kotichu zabalenou, na malSrch sanich jedouci postavieku.

Byl to gotek Dobrodej. Sane letely jako vitr a snehovt poprakk pfi katele sebemen gi zata.ace se rozletoval na vkchny strany. Kdyt pfijel k houStine, zmirnil beh sani a opatrne vjel mezi mlade lesni stromky. Blite paseky Dobrodej zastavil sane a napjate poslouchal.

Zdalo se mu, ae zaslechl jak'si nafek a pia& Na vysokem smreku sedela zimou zkfehla yeveru gka a tuze plakala. Dobrodej ji pahla,dil a hned se ji ptal, prod. plade.

"Ach, toteeku Dobredeji, pomoz mi! Zima mne trapi a trpim hiadem. V ge v lese na kost zmrzlo, ani SiRieku rozhlodat nemohu. Kdyt ml nepomutet, zahynu."

"Malidka, neplad," fekl ktek Dobrodej. "Vgak vas, to ti pomohu."

Sotek s dobromysliVin iismevem vyzval yevefieku, aby ho nasledovala. Vevetieka radostne poskeeila a betela za ktkem k sanim. Sotek rozvazal tlumok, kter3i mel vzadu uvazami na sanich, udelal ve snehu didek a napinil ho az po okraj liskovrni otiSky. Pak se jeS"te pomazlil s veveruakou, zavazal tlumok, nasedl do sani a ujitdel lesem, at se za nim praSilo.

Neujel daleko a tu zpozoroval zajieka, kterak z hladu ohlodava mla,dSr stromek. Ihned seskodil se sani, chytil zajidka za ouSka a pfisne povidal: "Prod ty, mlsn3.7 tgaeku, ohlodaVat stromek?

Cot nevis, to mraz vnikne do poraneneho mista, stromek potrha a rozStepi a to takovST stromek zeslabne a z jara zaschne?"

USadek se schoulil na zadnich notkach a smutne tekl: "Nezlob se na mne Dobrodeji, hlad mne zlakal."

"Vim, to hlad. je zla vec," fekl gotek Dobrodej, "ale prod nie g jinS7 tivot, abys zachranil svtij?"

Nato odeSel k sanim, pfines1 name sena a pobidl u'Saka k jidlu. Zajidek se vdeene na Dobrodeje usmal a hned se pustil do sena. Sotek zatim kdesi nakl trochu lesniho mechu, vlotil jej na ranu po gkozeneho stromeeku a stromedek pane ovazal.

Tak jezdil gotek lesem ktitem kratein a krmil hladovejici zvifatka at do iisvitu. Pak stanul na male pasece a zahvizdal na sttibrnou piAt'alku. Hned se se vkch stran sjitdeli drobni Soteekove a vSlchni rrteli na malSrch kach jiz prazdne tlumoky.

"Kamaradi, ted' pojedeme domit, abychom si odpodinuli. Pti gti nod na shledanou."

A S'oteekove na Dobrodejtiv rozkaz odchazeli k staremu vyketlanemu patezu a zmizeli v jeho dutine. Sotek Dobrodej odeSel posledni.

Jako Dobrodej i deti maji pom4hat v zime zvitatktim, aby nezatla hiadem. Dobrodej se to jiste dozvi a v lete zavede detske kroky na mists, kde je nejvice sladkS7ch lesnich ploclii.

Strana 17.

SLABIKAit. Ch ch Chladek jest nam v lete Chocholoug ma chocholku. Chyt0 se neda oklamati. Chyba se ma napraviti. Chute, chlapci, na. pochod.

C CC ch Ch tech, t eika Otik mluvi cesky, je tech. taCilka, jeho sestra, ke eesky, je egka.Chvalek a Viletini sousediiv jsou take tegi. Vgichni mluvieesky. Cesky mluvime i my.

Cesi jsme a nase red je Uella nas ji na ge matka, je to nage mateiska eE gG Gustaviiv otec se jmenuje, teriek, jeho matka Vilema.

Gustav ma take sestru Cilku a bratra Otu. Cela jejich rodina city 5 osob.

Vgichni se maji radi. 0chotne si vidy pomahaji.

Emil Vivra pii gel skoly bez slabikaie. Uel itel se ho pta. : Vavro, kde mas slabikai? Emil odpovedel: U nas doma. Emile, proC` jsi jej nechal doma? Eligka nase mi dala krajic chleba a slabikai se mi do brainy neveiel.

Emilka se uala cisti. Chtela tome ueifi take svou pannu Gustu. Vzala ji a dala ji do rueek U6 se, Gusto, 6isti!

Maji od Prahy at k Chustu pfevladat nemeeke vlivy ci sluS1 podniknout protititok a doldSr 7 ch posit? Ma se Praha schovavat-vatzracenS pod kfidla Berlina ei pod kfidla Vargavy?

Polonia. Katovice,

Strana 18.

Nethaji nas zahynout.

Marie Majerova.

EDi u vytopenSich kamen, na giroke bedne, nohy opreny o stolieku. Kulatou tvati i Velem, jeho vrch je obleeen do flaneloveho noeniho kabatu, a take klidnS7m zarenim, vystupujicim z cele jeho bytosti, se podoba obeanskemu Budhovi. Ale hal, kterou neodklada ani kdy sedi, ta hal prozrazuje davod jeho stueneni: ischias mu brani v pohybu. Uhnal si ji v svem povolani.

"Je nas sto padesat tisic!" povida uvatlive.

"To je hromada lidi! V prvnich dnech se mnozi rozbehli po pribuznSlch. Ale kdopak ma dnes vic, net kolik sem spotrebuje? Prespoeetni jeden za druh'm poznavaji, te host a ryba tietiho dne . . . vgak vite, jak se to rika! Chtej nechtej se hoste prihla guji k to stopadesatitisicove hromade. A tak co na jedne stran y ub3hra dik to uprchlicke peel na druhe prib3iva.

"Cot ja, . . . ja jsem cizimu zvykl', jsem takov' eeskS7 troter, vite? Sjezdil jsem eel* svet a teprve kdy nejstar gi deti dortstaly ke gkole, jsem se vratil do oech. Takto remeslem, jako vyueen, jsem jirchar, ale vydelaval jsem i jinak. Jircharina vtdycky ne givila, trebate mam na ni pamatku v nohou, obeas takhle ochrnutSrch. A kdy nemohu chodit, vyclelava, tena.

"Zrovna dnes taky shani nejakou posluhu.

A co musime po tradech obe,hat, ona sama ja se sotva dobelham pees pokoj.

"Deli? Deti mam pet. Dva jsou tenati. Tihle dva porizkove eekaji na misto do ueeni. A nejmladgi device na to zatim domov u hodnfich lidi. Tu byste mela videt. Tvare ji jen hail, jak se ma dobre. V nedeli nas chodi sem do ubytovny navgtivit.

"Jestli jsme musili uteci! To je otazka! Byjinak utikali a nechali tam domek li i zahradku? Mcje si nesmi na ty krasne jablone ani vzpomenout, hned breei. V ptlhodine jsme byli sakumpak a nahazeli nas do krytato nakladniho autieka, to pachlo pa nejakSich pomyjich nebo starch kttich, moje z toho za chvili omdlela jak gpalek — ale ujeli jsme a privezli si aspen deky a periny, kufr pradla.

"Ale co je kufr pradla pro tolik osob? Hned na druhS7 tS7den jsme se nemeli do cello pievied, eekali jsme pod dekou, net* nam uschne kogili. Ted' nam trochu pomohla ogacovaci akce, a snad se piece zase nekde uchytime, elovek nesmi ztracet trpelivost. Zaoinat znova s dvaag edesatkou na krku neni maliekost! Ale ja, si tivot se musi porad zaeinat znova, tak nebo onak. At se trochu pozdravim, bude nam vg em veseleji a Vend si vyhrne rukavy.

"Vend mi rikali sousedi a cele mesto znalo Vencla. Za tricet let, co jsem tam protil, jsem taky ja znal kdekoho a probehal eel* kraj. Nikdo se tak nevyznal v lesich, v riamich tech skrSrvadkach, nadchazkach, lomech; k hranicim bylo .cd nas, co bys kamenem dohodil a kousek dobehl! Nikdo jako ja nedovedl poradit katdemu nave prichozimu, potreboval-li tu radu pro dobrou vec. Ale nikoho jako Vencla nemeli take na mu gce, chlapici . . . vg ak vite, co nosili ty paradni d'ky za pasem. U mne se schazeli oe g'i z mistni meng iny i eegi, kteri sem prig li z kraje. A tak, jak se dalo aviso, Vend mazal. nas v tom autieku bylo: tena a ja, tri moje nedospele deti, jedno synovo, jeho mama, a jeg te mantelka narukovaneho strojnika ze sousedstvi a jeji dva caparti. Musil jsem do plachty vyriznout notem diru, abychom se nezadusili. Ale jinak byla plachta dobra, protege v nakladnim voze nas nehledali."

"Moji synove byli oba na vojn y. Stargi v den mobilisace byl jig dye nedele v lesich na strati, ten ut nechodil celou tu dobu ani domil spat.

Z lesa od SOS, rukoval rovnou k vojsku, a protote bydlil v male obci za mestem, nemohli jsme jeho mantelce ani vzkazat, te odjitdime.

Tak tam ztstala i s tremi malS rmi detmi. Byl je bylo to u nich poplach. Deti pr' rvaly,

Ve sttedu, dne 8. Miora 1939.

VtSTN1R na silnici slyg et. Snacha ztratila hlavu, div neco neprovedla, myslila, ge je konec sveta.

Kdyt se potom ut nestrilelo, tak se uklidni!a, ,ztstala na miste, je-nie jsme a ni etrnact dni v torn zmatku nevedeli. Nastala demobilisace, nejstarg i syn dostal z vojny dovolenou, aby rodinu hiedal (myslil, ie utekli), a tak jezdil od ubytovny k ubytovne, nikde nic, term nenagel, ale nagel nas. Tihle moji kluci chodili denodenne na nadrati a tak se dovedeli od lidi — katc1S7 m vlakem prijel nekdo znain — ze snacha s detmi je je gte v starem domove a ge se ji nic nestalo. - Za tim tam porad jegte Vg echno je dnes tak popletene! Dostala propustku, ale jen na (let, ona pry aby zustala.

Jakpak by pustila tri male deti a zustala sama, to by tadna mama neudelala, .e ne? Ono to nejak dopadne, ja., vim, 'ale vlede se to, vleee! Syn za ni jet nemtte, presto, 'te je z vojny propug ten. Dnes tu s nami neni, jel nekam k Ta,boru obhlednout na vesnici hospadku do najmu, te by se rodina stehovala rovnou do noveho domova. Ug ho tady v ubytovne vgechno picha, rad by mel vgechny sve pohromade a nejakS7 poradek, to vite! A druhST syn? Ten usteupil s Narodni gardou, jeho tena prchla s nami, vite? Na gel si kumbalek nekde za Prahou a protole nesehnal praci pri remesle — on je rukaviekar — prihlasil se do praporu prate — taky se mu nechce koukat panubohu do oken.

"To je svet, to je svet! Na stars kolena Vend troter, utiju toho harcovani nejvic! Kdyt se mi ani nechce! Kdyt ani nemohu! Kdyt se tak v nivee obratilo vgechno, o eem jsem ce1Sr aivot pracoval, nae jsem se te gil, co melo davat du gi i telu v staff oporu, potechu, zadostiueineni.

"Rozmetano!" septa si skoro pro sebe Budha s holi, ted' uz nepodobn' hatku v blahern spodinuti u kamen, ale spite vypra.zdnenemu pytli, jeho steny se bori na hromadku zahybil.

"Kdo v to ktlti nebyl, neuveri."

Terri slovy se konei samomluva to tithe chvile. Oei, ktere potom vzhlednou, jsou °pet zjasnene nenadalou vzpominkou: "Co bych natikal? Mohlo laSrt je gte Zachranili jsme zdrave tidy a na gli jsme pomoc.

Mame strechu nad hlavou a pocit, ge jsme mezi svSimi. Vim, te jsme v novS7ch hranicich vgichni zchudli. A piece nam druzi pomahaji.

Sbird se na nas, koleduj • . Davaji lide, ktere jsme nikdy neznali a nevideli, davaji nam, kterSTch neznali a nikdy nevideli. Dali — a ja hreju sve nohy na tteku nastydle. Dali — a nage rozmetene hnizdo se pomalu ust3i16,. Dali -- a moje deti se znovu stavi na vlastni nohy a zase budou chlapiky, kteri se obejdou bez milosrdenstvi.

"Je nas sto padesat tisic, kteri jsme se utekli k srdci na gi spoleene matky. Ale tech druh'ch, kteri nemusili utikat, je milion. Vid'te, nas nenechaji zahynout?"

V LondSTne koluji povesti o moinosti dohody mezi Nemeckem a Ruskem za teelem hospodarske i vojenske spoluprace. Mluvi se jig docela, te zastupci obou state sejdou se pri gti t'den.

Tato povest neni ov gem prvni toho druhu. Nebot' jig v prve polovici fijna 1938 vyskytly se povesti o alianci nazistickeho Nemecka s komunistickS7m Ruskem. Po svetove valce Nemecko face spolupracovalo s Ruskem na poli hospodarskem a posilalo Rusilm sve intenSrry a remeslniky, jako i dastojniky k vS7cviku armady. Podle zpravy z Berlina, predvidali pry tarn uskuteeneni hospodarske i vojenske soudinnosti mezi Ruskem a Nemeckem. Zvla gtni daraz se kladl na to, te touto alianci by se uskutednila dohoda, jet by mohla disponovati obrovskou lidskou silou asi 250,000,000 dugi. Zastupci obou stata maji pry se sejiti k parade bud' ye 8tokholmu ye Svedsku nebo v Kodani v Dansku..Tejich porada ma laSrti prisne stretena, aby se nic nedostalo do verejnosti, dokud nebude vec hotova. Od dohody etyr velmoci v Mnichove 29. zaki 1938, kdy bylo ujednano okle gtiti Ceskoslovensko, je tato obavand rusko-nemecka soudinnost predmetem spekulaci v nekterSrch kruzich ve Francii a v Anglii. Podnet k sbliteni techto dvou protichildnSich pelt vygel pry od samotneho rigskeho kanclere Adolfa Hitlera.

Lesko-slovenskS7 kabinet v Praze odhlasoval minul' patek uznani vlady generala Franca a soueasne se rozhodl preru giti styky s republikanskou vladou premiera Juana Negrina. To je oznaeovano za dal gi dasledek padu Barcelony.

Tisk bftale csl. agrarni strany ji g po delgi eas pripravoval pildu pro toto rozhodnuti elanky republikanske vlade gpanelske krajne nepriznivSrmi. Vale bftalSrch agrarnika v eesko-slovenskem kabinete nyni zrejme rozhoduje. Strana ta od samotnS7ch poeatka obeanske valky byla naklonena povstalcilm a jeji easopisy psaly o republikanske vlacle gpanelske vtdy nepriznive.

Nemecko odmita zaplatit Spoj. Stattm dluh Rakouska, kter' dini $64,575,000. Nemecko tvrdi, ze jde o valeenSr dluh a te neni povinno jej prevziti.

Celkem Dluh nedospelS7m dedictm

$3,289,441.56 28,307.85

MAJETEK S bratrskm pozdravem,

$3,261,133.71

Odhaduje se, ze kapitalova teast zahranienich investors a vS7vozca ve Spanelsku, razervanern pal tretiho roku obeanskou valkou, je $500,000,000. Americke investmenty v teto zemi tinily na poeatku valky v eervenci 1936 asi $80,000,000, dle sdeleni federalniho dboru obchodu.

Vice jak polovina tohoto obnosu pripadla na drtebnosti International Telephone and Telegraph Co.

Jedna denne.

Za valky v poli na francouzske fronte. BUM se vanoeni svatky. Vojin Huber z dlouhe chvile napsal dopisnici polni potty: "MIS, Jetigku!

Prosim Te, poli mi sto korun, jsem docela thud' elovek a nikdo si na mne nevzpomene."

Ph censure se listek zalibil panu majorovi.

Vybral mezi kolegy 80 korun a poslal je vojinu Huberovi s poznamkou: Od Jeti gka prostrednictvim generalniho gtabu.

Za nekolk dni objevil pan major u censury opet listek vojina Hubera. A vial slova: "Mil' Jetigku! Dekuji Ti pane za penize, ale kdybys me chtel nekdy nejake poslilt, to nikdy prostrednictvim generalniho Atalau. Okradli me o dvacet korun."

V katdem automobilu je 55 liber baviny (vycpavky, material povlaku) a ph jeho vSTrobe se spotrebuje dalgi mnotstvi surove baviny, take na jedno auto pripada, spotteba 100 liber.

PREHLED MAJETKU JEDNOTY. (Pokraeovani se strany 5.)

Bondy $1,045,739.42 Hypoteky 1,429,466.74 Hypoteky collateralni 5,028.58 Podily 25,560.60 Pajeky certifikatii 538,18107 Majetek 208,631.67 Sloteno na stavbu kanalu 1,750.00 Sloteno za elektricke meritko 10.00 Hotovost v bankach 4,17135 V Detskem odboru 28,142,20 U pokiadnika 2,743.93

Edward L. Marek.

Dne 3. imora 1939.

OPRAVA POSLEDNIHO PREHLEDU MAJETKU JEDNOTY, uvefejneneho v eisle poslednim.

Bondy $1,045,739.42 Hypoteky 1,414,097.66 Hypoteky collateralni 5,178.58 Podily 25,560.60 Ptjeky certifiklatt 533,422.01 Maj etek 208,646.67 Sloteno na stavbu kanalu 1,750.00 Sloteno na electricke meritko 10.00 Hotovost v bankach 15,528.70 27,412.70 V Detskem ,odboru 46.19 U pokladnika Celkem Dluh nedospelS)m dedicilm

$3,277,192.53 28;611.54

MAJETEK

$3,24$,380.99

Vie sttedu, tine 8. Onora

Anonyn t Karel eapek. pfedstavte, iekl pan Divi g, co se mi T tuhle K stalo. Ja totiz dostavam uz po beta takove, ehm, anonymni dopisy. Jsou asi — podie pisma, papiru a tak — od tfi nebo etyf lidi; dva pisi na stroji a dva merle; z tech dvou jeden ma hrozny bidny pravopis a vabec dela, docela suterenni dojem, kdetto druhY pi ge ptimo krasopisne, takovym kreslenYm, peelivYm rukopisem, — ukrutnou praci mu to musi tat. Prod si ti etyti vybrali zrovna mne, to vam ani nepovim: do politiky se nepletu, leda to pi gu do novin dlanky o potfebach a akolech na geho mlekafstvi a sYrafstvi: to vite, kdy je dlovek jednou v nedem drobet odbornik, tak mu to neda a musi s tou svou trogkou burcovat nag' narod, jako i informovat na gi uvedomelou vefejnost a podobne. Nikdy jsem si taky nemyslil, ze by navrhy na zvelebeni na gich sYraren mohly uratet nee' city; ale dlovek nikdy nevi. Jeden z myth stalYch anonymil je podle vgeho feznik nebo uzenal bojujici za zajmy sveho stavu: po katdem mem elanku mi po gle na stroji psanY dopis, ye kterem mi vytYka, to chci s yYm syrem zasmradit nagi uvedomelou vefejnost a podlomit shynageho naroda. DruhY anonym pigici na stare Remingtonce, mi obyeejne oznamuje, ze jsem, jak je vefejne znamo, za sve idiotske dlanky platen milionovYmi honorafi od jistych zajemcii, ze jsem si ut z tech jida gskYch penez koupil tfi velkostatky a chci jenom balamutit nag lid, aby za sve krvave gib ge chlastal me sbirane tyfosni, vodou paneovane mleko. Z ruenich anonyma ten suterenni pige takove ohavns o me tens; nu, to ani nebudu povidat, ale ... to yam je ntigerne, co nekdy je v lidech za zlobu a mrzkost. Asi nejaka lep gi panieka, ktera, se s nami zna. a diktuje ty dopisy sve sluice nebo pradlene. Koneene ten krasopisnY anonym me hrozive oslovuje "Pane!" a tada, kategoricky, abych ut dal pokoj se svym mlekem; narod pry ma jine starosti a po zasluze naloti s terra, kdo schvalne odvraceli jeho pozornost do hmotatskeho kalu a rozvracenji jeho idealismus. Vy mezi prvnimi budete viset na lucerne, ohlaguje mi maj krasopisnY anonym, at nag lid prohledne to pfedivo klama a hanebnych pletich, do ktereho jej zapletaji zradci a zaprodanci Vam podobni a s Vami spoldeni, a tak Na tom tak dalece nezaleti; to vite, anonymni dopisy jsou vet ginou psany na jedno brdo, jako by byly opisovany z nejakeho speciaLniho Tajemnika lasky nebo Vzorneho korespondenta. Mne spig zajimalo, kdo to pi ge; myslil jsem, asi nejakY pfitelieek, kterY timto pracnym zpasobem vyleva sve osobni city a chce se mi za nee° mstit, — zad, na to jsem nemohl pfijit: ale pravdepodobne to bude nekd y, koho znam, nebo s k'm jsem byl nekdy nejak ye styku. Jg, totit hrozne nerad pi gu dopisy; proto si myslim, te normalni dlovek musi mit mot silnou pohnutku, aby si sedi k papiru a napsal nekomu psani.

To glo po beta; z ylattni je, to v techto poslednich vzrugenYch dobach tern dopistm napadne ptibylo na podtu i na vehemenci. Ten bojovn' teznik di kdo mi meal tykat a napsal mi, ty prase vypasene, na tebe ut mam nabrougenY nut, a takove veci. Ten s Remingtonkou se meal podpisovat Odistn g, liga a radii mi, abych se rozloudil se sv'mi yelkostatky — to vite, ja mam, co se pady tYde, jenom truhlik s pelargoniemi za oknem, — nebot' pracujici lid pry vynesl rozsudek nad takovYmi parasity, jako jsem ja. Ty negramotne dopisy o me tens byly jegte o poznani surovejAi; a ten krasopisnY anonym me einil osobne odpovednYm za v gechno, co se stalo a koneil slovy: "Prchnete za hranice, vy nidemo, dokud neni pozde! Tentolqat se podpisuji: Furor." To se rozumi, bylo tarn toho napsano vice, ale asi v tomhle energickem stylu. Ja myslim, ze rozeilene doby zvyguji v lidech psavost a potfebu, nejak se projevovat; jenom jsem se tim vie divil tomu, jak mate takovY celkem nudnY patron, jako jsem ja, nekoho tak va gnive zajimat; at' si za tim musi b't nee° hrozne osobniho T. . . tfeba jsem n6koho urazil, nebo nekomu stojim v tests pak dlovek vi o svS7ch znamSrch! Je-

V t STNIIS

nom, vite, je drobet trapne, 2e se pak elovek diva na katdeho, komu podava ruku, s trochou nejistoty: Kamarade, nejsi to nakonec ty?

Tak onehdy k veeeru jsem gel hodinku courat po ulicich; v gechno jsem vypustil z hiavy a jenom jsem se dival, jak Ede Eiji celkem jako kdykoliv jindy v dobach, ktere nebyly historicke. Ani nevim, jak se ta ulice jmenuje — takova, ticha, tamhle nekde u Graebovky. Pfede mnou pokulhaval pomengi dlovek v pelerine — mel asi hromskou rYinu, podle toho, jak chrchlal a potad lovil po kapsach smrk g.e. Pti tom loveni mu vypadia z kapsy obalka; ale nefed& to a gel dal. Zvedl jsem ji a kouknu na ni, stoji-li za to, abych s ni toho dlovieka honil.

Byla na ni me, adresa. A byla psana tim pedliye kreslenym rukopisem meho etvrteho anonyma.

Tak pfidam do kroku a volam: "Hej, pane, neni tohie 'OA dopis?" cloy& v pelerine se zastavil a hmate. si po kapsach. "Ukatte?" fekl. "Jo, to je nraj dopis.

Mockrat dekuju, pane. Dekuju uctive."

Ja yam zastal stat, jako by do mne hrom uhodil. Vite, ja mam pamet' pro tvafe, ale toho eloveka jsem jaktiv nevidel. Takovy yam to byli titerka, pfigernY gpinavY limec, dole rortfepane kalhoty, misto kravaty kfivY uzel, no, bida; ohryzek mu skate po krku, slzave odi, na tvali tukova boule a je gte ke vgemu ma jednu nohu nejak gpatnou — "Dekuji uctive, pane," fekl s dojemnou zdvofilosti a starosvetsky hluboko smekl. "Velice laskav". Je gte jednou zamaval kloboukem, a belhal se s jakousi zylagtni dastojnosti Ja yam feknu, zustal jsem tam stat a koukal jsem za nim s otevfenou hubou. Tak tohle je maj anonym! Nada, koho jsem v tivote potkal a komu jsem nikdy nic neudelal. A ten 'Cloy& mi pige a jegte to posila potrubni pogtou! Pro Krista Pana, jak ja, k tomu pkijdu — a jak k tomu pfijde on? Ja myslil, hahvijaky tajnY neptitel, a zatim — Vklyt' to toho chudaka jegte stoji penize! Chtel jsem se za nim rozbehnout a uhodit na neho, 'kdo je, ale nejak jsem nemohl; otooll jsem se na pate a loudal jsem se zpatky. Vite, mne ho bylo najednou straane lito. Myslil jsem si, kdy ho to teal — Ale; aspori to porto kdyby trouba neplatil! Mel jsem mu fici, dlovede, matete mi to posilat nevyplacene; de, yam to tobik kresleni, a je gte si delat takovou akodu — Rano na to jsem ten dopis dostal potrubni pogtou, jegte umazanY od . toho, jak spadl na mokrY chodnik. Byly tam hrozne veci: postavit me ke zdi, povesit na akat a ja nevim, co jeate.

Jen•Ze mne z toho bylo jen smutno. Vite, takovY je to ubotak, ten dlovek; jak se ten chudera musi trat, jen si to pfedstaste, jak' to mush bYt zl' a divnY tivot Nag pcmer k Nemecku a my mezi sebou.

Podle hlasa vaech velkYch na gich historika sv. Vaclav zachranil deskY narod tim, ae rozztegil odhadnuv spravne situaci — pomer nageho maleha, vet ginou jegte pohanskeho, statnicky nezraleho a na detne a samostatne kmeny rozbiteho naroda k velkernu, mocnemu, modernimu a kfest'anskemu statu nemeckemu. Na zaklade tohoto pfatelskeho pomeru mohl se nag narod svobodne rozvijet cela, staleti a vybudovat mocnY a kulturni desk' stat.

I my musime dnes jiti podobnou cestou, oeekavajice ovgem, Ze i dne gni Nernecko bude s nami jednati s toil& velkorysou generosnosti a faktem, jako se choval kral Jindfich I. k naaemu sv. Vaclavu a k Ceske zemi, jit ponechal vgechny atributy jeji osobitosti a samostatnosti a v gecky moanosti politickeho, hospodatskeha i kulturniho rozvoje. Pochopme vaak i to, to i na ge politika mush k Nernecku mluvit takovou feel, aby nam autaritativni a narodne sjednocene a hrde Nemecko rozumelo!

Mezi Nemeckem a Mad'arskem to neklape.

Uherske, vlada vydala dekret, jimt se zmirhuje postup proti kidum. Nacismem poblaznen g, mladet reagovala na rozumne a lidske fe geni tidovske otazky terorem. V nedeli extremists vhodili bombu do synagogy v Pat, jejima vS7buchem bylo 18 osob zabito a tucty Wee poraneno.

Straw" II.

Oddil dopisovatelskST ltad gtefanik els. 142, Houston, Texas. ftdd Stefanik vzpomene narozenin presidenta T. G. Masaryka 12. bfezna s pfednagkou a sehranim krasneho divadla "Pani fabrikantova". Jak vite, bliti se narozeniny na geho tatidka, toho nejlep giho mute, ktereho kdy Oeskoslovensko melo. Jak bohate, jak Stedfe nas osud obdatil. Trampoty, valky, radosti a vitezstvi a ted'? Pohroma Boti! Je to vYkkik, kterY drasa na ge srdce, vYktik bolestny. S nim odeglo vge, co nag lid eeskoslovenskY mel. A co jegte pkijde dale? Na to nemame odpovedi, to vge je zastfeno rou:slou novYch dejin. Odeglo s nim detstvi nageho naroda, ode gla radost ze tivota ,jako ten hospodaf bez nehot nikde nic neglo, loudil se s narodem jednoho rana. Volnost a svobodu ptal svernu lidu, pro pravdu trpel, proto ty vzpominky mame nejlep gi na nej. Protivame velke dejiny. Tatidku na g, jak bys na vge smutne se zahledel, co se s tvoji klidnou zemi stalo. Co s tvYmi gyarnYmi, pohranienimi sokoliky, kteki Idoni hlavy se srdcem hrozne zranenYm, ale hlavou hrde vztydenou, pestmi zat'atYmi, to pkijde jeate doba odplaty, za to pokokeni a bezpravi, ktere bylo udineno. Trpime tige, ale zda, se, se toho trpeni nebude konec. Tam je ta, bolest narodni jeate zcela nezacelena, asi nikdy nebude — a zde bolest mistni, ktera jak se zda, podoba se to deskoslovenske, ale s tim jeate nic, at pozdeji.

Nedivte se mYm vykrikum. him srdce pino, rista ptetekaji. Ale jenom bych si pfala a donram, aby ten na g Stefanik podobal se pevne mohyle gtefanikove na Slovensku, a to si vady teknu, kdy klesam,a ut tYdim hlavu trochu vYge. Pevne vetim, to bude a musi bYt lepe.

Proto vzpomenuto narozenin Masarykov'ch.

Te2 nage sokolska jednota bude spolurieinkovat ye hie. Dekujeme vaem, kteki nam poslednim divadle "StrYeek z Bane" pomahali; opravdu byla to velka obet' na gich herca, sehrat a dostat povinnostem tohoto divadla.

Zvlagte tech kteti dojadeli do zkou gek z takove dalky, path nag dik. A co nage sokolka Evelyn!

Ta si cinila co mohla. Viol% holeidko, on ten jazydek se piece brzy oblomi, to se bude otadet spravne.

Ano, nage divadlo je velkg, akola. Dik za pochvalu. ktera byla dana na gim herciim, ae mame hezke mlade lidi na jeviati. Duch, ochota, vaanost chvile a porozumeni je mezi na gimi ochotniky a sokoli stale. Musim jmenovat Sokola a 8tefanika vadycky pohromade, neb jedno bez druheho ani ua nenrate bYt, ale pamatujte, ze nage mlidet sokolska. bude! Tet panu Syrekovi patfi ten nejvetti dik, tea mantelfun 0. VallovYm a nagi Jindtigce Earl. Tet musim gratulovat naaim nov'm babiekam a sice ses. Brovcoye, ses. 0. Vallove a ses. Voltrove. Ted' se katda mate pomazlit s vnoueatkem, jako to ja, delam.

Cot abychom si udelaly vaechny babieky nejakY bed a ta, ktera ma nejvice vnou'dat, dostala nejakou cenu. Tak o tom, sestry, pfemY glejte a pospegte si, abyste to cenu dostaly.

Tet yam vaem musim oznamit, to nage gyarne sokolice pokadaji ma gkarni ples a site ma nazev "Sines narodni", vaechny narodni kroje se mohou uplatnit, tea kroje jinSrch narodu. Tti nejhezei obdr21 odmeny, a dva nejpopularnejgi kroje obdrti stuhy barvy modre a dervene. Hudba bude Pekatova. Nezapomerite na 19. anora!

Tea vyslovuji soustrast nagi sestfe C. Kubinoye nad ztratou jeji sestfieky a jejiho avakra, kterY ze zoufalstvi nad ztratou sve verne drutky aivota ukoneil svaj mladY tivot, kterY nemel vice pro nej ceny bez lasky jeho manaelky. Lasko, Lasko, kde to bide berou, na lukach nerosteg, na poll to neseji, ale sidli pfece je gte opravdoiia laska v srdcich na gich lidi a piece nevymkela. .8koda tech rrila,dYch lidi.

Jedna pani mi fekla, ae se ji zda, ze Vestnik ani neni cel', kdyby tam maj dopis nebyl. Tak pi. B., mate dnes dopis velkY, ale piny bolesti, ktere vy se mnou asi proaivate. Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Strana 20.

V sudetskkh hostincich museji vyznaeeny ceny.

VSem kavarnam, rekauracim, hoteltim a hostinctim v sudetskem tzemi bylo natizeno, ze musi ceny vSech napojia, a potravin, jako2 i hotelovYch pokojil detelne vyznaditi. Zpropitne bylo zruSeno a na jeho mists zaveden 10 a2 15 procentni ptiplatek za obsluhu. PH prodeji kuriva smi hostinskY poiadati platek 10% k obvykle tens. VYnos vstoupil okam2ite v platnost. — Dale bylo stanoveno, 2e spolkove plesy smeji bYti uspoicadany jen se svolenim tradii a iitadujiciho krajskeho naCelnika NSDAP. Pies musi bYti usporadan tak, aby nevznikl deficit a jmeni poradajiciho spolku nesmi bYti nijak zati2eno. Ve'SkerY CistY qnos musi bYt odveden Zimni pomoci.

Ve stfedu, dne 8. imora 1939.

NOISTNtIC Pomnik presidenta Osvoboditele z pro stavbu pomniku presidenta 0svoboditele v Kojetine, kam bude Kopiivniee na Hanou. zachranenY pomnik v nejbliMich Nyni zabrane mesto Koprivnice dnech dopraven. u Pfibora postavilo nakladem 85.000 Kc krasnY pomnik presidenta 0Para slova. svoboditele z bronzu. Nyni rozhodl Tti pellifimovSti studenti po2OnemeckY komisar mesta, 2e pomnik dali francouzske spisovatele o auMasaryktv musi bYti odstranen, togramy pro svoje sbirky Andre rozbit a dopraven do Nov. Jieina do Gide jim poslal tyto kadky: "Vyustareho 2eleza. degti lido v Plibote 2ivam prile2itosti, abych vyslovil snaaili se pomnik alespon pro jine vaSemu velkemu narodu, kterY se mesto u nas zachraniti. Zahajili dovedl bit po svetove valce za sve svou hlubokou soustrast. Nejednani s nemeckYmi trady, ktere bojte se!

"Vas narod nezahyne. Po posleze daly souhlas k tomu, ze nevichrici zase vyjde slunce. Vzpomimecka sprava mute tento pomnik prodati za 1560 kiSskYch marek, cot nejte velkYch mu2ii a jiste se vase znamena, naich asi 13.000 KC. Do- rany zaceli." — Karin Michaelis vidame se z Hane, 2e Masarykilv napsala: "VOS narod nebyl pora.pomnik zakoupil pfipravnY vYbor Zen."

V Berlins se na, universite piedniii o boji echfi.

Na berlinske universite se bude konat lest prednaSek o 6esko-Slovensku. PtednaS.et budou odbornici z ruznYch nemeckYch vysokYch PtedneAky budou venovany osidlovani sudetonemeckeho prostoru, dobe husitske, belohorske, deskernu probuzeni a parlametnimu boji oechti v Rakousku. Zavereena pfedna.Sla bude venovana oechOm za svetove vaky a mirovSm smlouyam, z nichl vzeSla na'Se republika.

Nic noveho Jeden bOdatel, presne tedeno archeolog, vypatral, 2,e stare ftimanky poldivaly hojne pudru, S'minek a 2e si barvily Coz neni nic tzvlaStniho, nebot stare 6imanky to delaji dnes taky.

Rozhodnuti o Novem nemec. divadle.

Pra2ske nemecke divadlo pi4ejde do majetku zvlatniho dru2stva, jepodilnikem bude take stat a Spolek pro postaveni druheho NOrodniho divadla a zakizeni bude opraveno. Stane se trvalYm Utulkem eske filharmonie a budou to hostovat nemecke divadelni soubory v ramci dohody o zajezdech CeskYch divadel do zabranYch 'nest a poradany hudebni slavnosta a hry.

Zahajeni praci na dalnnici v dubnu.

Podle sdeleni velitele dalnic gen.

Noska bude stavba zadavana soukromYm podnikateltm v Usecich asi po 5 km. V dubnu bude se sta y -bouzapCt,misyej2k.ci lesy. Do konoe roku budou dokoneeny zemni prace a u prvnich snad i prvni east. Pracovni sily si bude najimat aoodnikatel sam, a teprve kde nestaei delnictvo z kraje, budou poutty pracovni Utvary.

Za 1 km dalnice plati Nemci 9 al 13 milionti KC. Nam pry pfijde 1 km na 3 miliony Akce daril na obranu statu pies 541 milionit Ke. Akce darn na obranu statu byla skoneena. Vynesla pies pul miliardy: 541 miliont 312 tisic KC. Vlada se rozhodla, ze celY vYtaels venuje k thrade mimoicadnYch vYdajii na obranu. Vytietovani bude v statni uzaverce.

Matku vYmenkaiku neslo na hibitov sedm symi.

V Kojakovicich na Tkebonsku zemrela stara, vVmenkatka Marie 8techova. Vychovala osm deti, z toho sedm synt. Pied smrti vyslovila pfani, aby ji z kostela na hfloitov odnesli jeji synove. Synove opravdu odnesli maminku sami k veenemu odpoeinku.

Hradni strai znovu °blame stejnokroje legionaid.

Hradni stra2 oblekne zase sve historicke stejnokroje legionakt ruskYch, italskYch a francouzskYch. V dobe mobilisace je totia odloala a pou2ivala polnich uniforem aeskoslovenske armady. Take vYmena strati byla provadena od mobilisace bez hudby.

Prgel host do hostince a poroueel: "Prineste mi polevku z rajskYch jablieek hovezi peeeni a eokoladovY puding."

Vrchni na neho vyvalil "Jak vite. co dnes mame, vklyt' jste jests nevidel na'S' jidelni listek?"

"Jidelni listek ne — ale ubrus."

What Does the Future Hold for The smaller Towns in Texas .

What must inevitably be the fate of the small towns and communities in Texas?

This question is being asked in literally hundreds of interior places over the state where today "For Rent" signs clutter the windows of numbers of empty business buildings! It is a question of increasingly serious importance, not only to these small towns and communities, but to the state as a whole.

These once busy places of community life, around which has largely grown the progressive development of Texas, are being dried up by the operation of heavy trucks over our highways.

Their local business firms and enterprises, the dry goods, hardware, drug and fruit and vegetable stores, retail lumber yards, wholesale grocery houses, bottling plants, feed mills, oil mills, grain elevators and cotton compresses are unable to meet the competition of the larger business centers because of the almost unrestricted and promiscuous use of Texas highways in the delivery of goods by trucks from the larger cities holding the quantitypurchase advantage.

The absorption and manipulation, in varying degree, of the cost of transportation by highway for competitive purposes, if not restricted, will inevitably drive dealers and wholesalers in the smaller towns and communities out of business They must succumb to the inequality of opportunity with which they are burdened and thus contribute further to our growing economic chaos.

The plea now being made by certain interests to Increase the load limit on trucks operating over

Texas highways will hasten the end of local enterprises in smaller Texas communities. if under the present statutes harm already has been done the small town merchant and property owner, what then must be the effect of any increase in the allowable truck load limit? Certainly the larger the load limit the greater will be the distance over which goods can be hauled from the larger distributing centers, and the greater will be the harmful effects on dealers and enterprises in the smaller towns!

The burden of taxation borne by the business interests of the smaller towns and communities throughout Texas will, as a natural result, be shifted more and more to the shoulders of the remaining property owners. Those who have invested in homes and business buildings must sacrifice their investments to what some might mistakingly call "the march of progress."

The thousands of families, for so many years dependent upon employment by these business enterprises as a means of livelihood, must be forced to the cities in quest of work, and failing in that add further to our burden of relief and unemployment!

Inroads by long distance truck operations on the traffic of the railroads must necessarily result In the abandonment of more and more railroad mileage, with consequent loss of payrolls and taxes to these communities and an increase of tax burdens to their citizens.

Texas Railroads, who seek no favors and advantages, but who willingly pay their own way to render efficient, dependable and economical transportation service to Texas communities, have felt the ill effects of unfair and subsidized competition in the same way and measure as the small town business men and, in the interest of our mutual preservation, join with them in urging that existing legal truck load limits be not increased!

THE TEXAS RAILROADS Angelina & Neches River Burlington•Rock Island Chicago, Rock Ist,nd & Gulf Cotton Belt Ft. Worth & Denver City Galveston, Houston & Henderson Gulf Coast Lines Gulf Colorado 6, Santa Fs

Kansas City Southern International & Great Northern Louisiana. Arkansas & Texas Lufkin, Hemphill & Gulf M i ssouri K ansas- Texas Missouri Pacific Lines Panhandle & Santa Fe Paris & Mt. Pleasant

(lowish,

Aeme & Pacific St. L. & S. F. of Texas Southern Pacific Lines Texas & Pacific Texas Southeastern Wichita Falls & Southern Wichita Valley

Ve stkedu, dne 8. imora 1939.

Vzorni vojaci do posledka.

Z "DristojnickYch zaznamenavame lideni, jak vojaci nemecke narodnosti se rozchazeli s armadou prvni republiky. Pocit uznani smutneho zarateni a i litosti z rochodu byl na ∎:;bou stranach. List pik.: "Svedcmitost, s jakou vojaci nemecke narodnosti brali svou byla znama. Ptece v gak ptekvapilo, jak zaratene prijali zpravu, ze budou propateni. Ptikladem bylo 12 Nemcil od dragount, kteti prave' byli v poli. Jejich odchod byl vo:rnY. Ne.jdrive •Sli ke s yYm konim. Naposled je nakrmili a napojili. Vyeistill drikladne postroje, dali do poradku sve zbrane a v ge ostatni a potom teprve Ali hlasit odchod. Postavili se do rady, presne zdravili a eesky hlasili odchod. Dva jeSte pomneli, to ztratili nektere manekosti ze sve vYstroje, a to samoztejme katdou 'Skodu nahradi. vzornYmi yojaky at nakonec doposledka. Mnozi z nich pri poslednim p:dani ruky svernu veliteli nemohli zadrtet slzy. Tato mlacla generace Windt bude na dobu sve yojenske slutby, na eas pobytt ✓ nail vlasti a na 'Ceske vojaky velitele valy dobte, srdeene a bez hnevu vzpominat.

Neco o vztekline.

T o m AS e k ye sve zprave vyke "Bakteriologie" pojednavo, take podrobne o vSech neviditelnYch virech. K nim path privodce vztekliny, kterY je tak malt', ze prochazi VSemi filtry, ale lze ho zachytiti v glycerinu a tim prenesti na pokusne zvite. Vyskytuje se v prve rade psri, lisek, ylkri a koeek. u ktere kousnutim mohou prenesti nakazu na jind domaci zvirata a lidi. Pro dloveka neni nakatlivost pouze asi 10-20 procent • di, pokousanYch vzteklYmi zviraty, onemocni. (PM pokousani vzteklYm vlkem vAak 80 procent). Ptenos vAak vztekliny s eloveka na eloveka neni jeSte bezpeene zjiken. Smrt u zvirat nastava aspori v 90 procentech, u dloveka v kaidem ptipad() onemocneni ye 4-6 dnech (neni-li yeas zakroeeno oekovanim). Pokusne byla vzteklina prenesena na kone, kravy, kozy, ovce, vepre, opice, kraliky, moreata, myk a ptaky.

"Posledni slovo" je nejnebezpeenejk ze vSech pekelnYch strojt.

Mut a Lena, kteri je chteji mit, jsou jako deti, ktere se rvou o zapalenY Douglas Jerrold. granat.

PiCHAN1 V BOKU. Polna, No. Dak.. 10. fijna 1938. — Asi 10 roku zpet me pichalo v levem boku. Nonat to vyleella. Nyni me picha v lokti, ze /lady nemohu ani kravy dojit. Poglete Nonat, nebot' vim, ze °pet ponrifie, kdyi tam naplast necham, as sama spadne. — Mrs. F. Hoffman.

Na rozlie'ne at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne dievene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvula v tele, ale musi to bYt

NONAT hr. OW

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale plate pfimo na na5i adresu.

Marie Leiblinger & Co, Altadeas, Cal.

Straus $L

V ESTN

Del° ➢ na nei zde vzpominame

v Postfekopfed a.rmadriim Stoji Jsou to chodske deti, jiste statne a Zdrave vyk) ou jit vojaci Hitlera a obsadi jejich rodiSte, kde ye. Vojaci es. je stehuji i se skrovnym majetkem. Zitr sice snad skrovne, ale jiste lepe dosud Lily se svYmi rodiei, net se tije v to zaslibene a usmernene treti Nyni jsou yydany osudu v 'Sane. Domov je ztracen a jejich ustarani rodioove nevi, kde se nyni usadi, kde novou skYvu chleba pro ne budou moci yydelati. Jsou z nich betenci, uprchlici, nevinne obeti velike pohromy, postihnuvAi nak starou vlast. take i pomocne znamky teskoslovenska, Amerika na ni ale nezapomina! Sbird, prispiva, kupuje i legionarske!

Kdo nema, obrazivosti, nedosaheloyek starosti, degeneRusk° ma neobyeerjne levnou lode- ne nieeho. Nemilte zapalit ten, v y kukly. Dejte mu staruje na sta nicL kom nic nehori. Mej odvahu k ob- rosti, a jeho mozek bude stale 'dinNa dne mori, omYvajicich brehy divu a -Clete!

George Robey. nY a sire& sovetskeho Ruska, odpodivaji stovPate nacisticke prikazani ky potopenYch korabii vkch veli,■•■• ■■•■■olow.■•■..1■0411.....INI•oolowimmwovss•o ■ovost.nwo...mow.so ■nes.oar.o.amoolowo■oo•Nwolowo•Noc.;:, kosti. Z tohoto podmorskeho skladoplriuji Rusove yydatne svoOSLAVU VYROCI OTEViLENI SVE EADOVE BUDOVY je lod'stvo. Byla zalotena zvlaStni pofada organisace, jet se zabYva vYhradne ien zdvihanim potopenYch parni:kri. Za loriskY rok vyzdvihla 108 lodi a pripravila ke zdviteni dalkch 94. Jsou mezi zachranenYmi i parniky o velke tonati, jako "Pets "Lechta", "Ochotsr, "PuSkin" a jine Ledobcrci "Sadko" a OBED V 1 HODINU "Malygin", take privodne odpoeiVe 3 hodiny uvitani navStevnikii br. piedsedou, pak nasleduje valy na dne more.

0 DIVADLO POD NAZVEM Rostouci nedostatek pracovnich sil v pielidnenem Nemeeku.

LondYnskY "Times" vidi nejpozoruhodnejk priznak nemeckeho Opereta o 3 jednanich od J. L. Doudlebskeho. hospodarstvi v nedostatku pracov0 S 0 B Y: nich sil, zprisobenem hlayne voVili BorskY, basnik, p. Frank KoSut jenskYm a zbrojnim programem.

Leny, jeho teta, ses. Tom HoSek VYsledek je, ze Nemecko, ktere stale Ciganedka, ses. VlastaValla prohlakije, to jest prelidneno, ze je Hampl, reditel filmove spolednosti, p. Louis Dai'ilek narodem bez prostoru ate nezbytsl. Lilian PetryalskY ne pottebuje kolonie, muselo do- I Rita, Marj a, kino-hvezdy, sl. Helen Valeik vezt 120 tisic zemedelskYch delnisl. Jitina Stardala Berta, kri, hlay ne italskYch, kdetto 6.000 p. Dan Darilek Felix, =lir Ern. spoleenosti, stavebnich delnikii, take hla.vne 1r l br. John Stareala Vincek, talskYch, je zamestnano pri budosloutici u br. Tim KostomlatskY vani GoeringovYch telezaren a vel- 1 Karbulka, Borskeho ses. F. Olexova, ml.

Aurelie Konipaskova, ke tovarny na lidove automobily.

VSechna 3 jednani se odehravaji ve vile Borskeho.

Dale zvYSil se poeet ten v priimyslu 1)/lezi I. a II. jednanim uplyne mesic. Mezi II. a III. dva tYdny. ze 4,700.000 v r. 1933 na 6 milionri Doba nynejSi. v srpnu 1938. Proces, jimt mely bYt VSTUPNE: PAN 40c, DAMA 25c zAeATEK PEESNE VE 3:30. ieny vraceny domacnosti, byl takto obracen. Pres vSechen prfnyslo- 1 Hudba odpol. i veeer: J. R. Baca. — Rale: br. Joe KaSpar Po divadle tanec: vY rozmach v Nemecku byla teleznieni doprava opomijena, a jednim 1 z y Ysledkil byl nedostatek uhli ye Timto zveme vkchny milovniky dobre zabavy a srdeeneho velkYch mestech. zasmani, hojne navateve.

Ten nebude mit nikdy pravS7ch ZABAVNI VYBOR. ptatel, kdo se boji udelat si nepta0111111111•011111011111111.041111.011111.0 ■MO William Hazlitt. g• tele.

Rad. Pokrok Houstonu, Zislo 88, na Studewood

v neder d p e 12. onora 1 6

C kanecka

"U Svateho Antonieka"

Strana 22.

YISTNIK

Ve stkedu, dne 8. unora 1939.

eina, pokladnice surovin ni deset procent z celeho sveta, 6iSvet hleda lidi, kteri dovedou neoina je jedna z nejvet:Sich zemi na je na tretim miste mezi bavinar- w udelat, ne lidi, kteri umeji jen zememi. Hlavni bavinarske na svete, d:posud v'Sak je na velmi vysvetlovat, proc neco neudelali. a Pivnice nizkem stupni hospodarskeho vY- oblasti jsou Udoli Jangce a Ho714 PRESTON AVENUE "Book cf Good Cheer". voje. Aekoliv je neobyeejne, b ;:haHOUSTON, TEXAS i.a na suroviny vSeho druhu, zustaJos. KoStit, majitel. vaji z mnoha priein leSet nevyuL-1 Telefon: Beacon 31734. i,y. Nasledujici eisla udavaji pflPravide,ina jidla a lunde bliZne (spi Se men nee e skuteoNejlepsi soudicove a lithvove pinosti) surovinne bohatstvi einy, ruzne druhy vina a doutniky. na zaklade dat z ruznYch Urednich Miuvime eesky. a jinYch hcdnovernYch prament.

Hoboko stale na sklade.

Presto se odhady hadne rozchazeji.

Zciravemu Cloveku patri pevi4r, nieim nepro roduly.

Zvlastrn story Uhli: podle odhadn ho je v eine ruSenY spanek. V padu, Ie o spanek jste okradani rezavYm ka lem, chrapotem a rSr21.200 milionu a2 996.600 mil. tun. rnou, pak jest tipine ve va i moci, abyste Z toho 70 procent je v severni Citomu ucinili pritrZ". te, nejvice v provincii §ansijske, SEVERA'S NACHLAZENI ?i es obrovska, loaska je taba nenepridava chuti k praci. Jak dobi'e to zamea Operater patrna. eskY Lelia stnavatele vedi. Nevydavejte se ani VY v 711 Medical Arts Building nebezpai odlaeni neb propu teni z prace!

2ele.zo: podle zpravy einskeho ZeHOUSTON, TEXAS ezaiskeha priimysiu je Zelezne boSEVERITY iatstvi einy rozdeleno na tyto aTelefon firadovny: Preston 2553 >resy (v 1000 tunach) : severni (flTelefon residence: Lehigh 9745 u, (zji§teno nepochybne 141.509, (Severa's Cough Balsam) PREHLIDKA OCI — PRIPRAVA )dhaduje se dalSich 33.095), Udcli LahodnY, ti ici a piisobil,lr, byl ocenen treBRIM* angee, (102.220, resp. 9580), lihomi generacemi v poslednich -Omer 60 letech. Zkuste jej je te dnes!

BrYle zaruCene pripasovane, neb Ychodn . prirnorske oblasti (30.488, vYmena zdarma.

TAM KDE LEKARNIK NEMA .esp. 6024), celkem 274,217.000 tun. anebo kde lekarny vtbec neni, krajane morata._j_e take v tomt3 oboru male Moje ceny jsou nejlevnejgi. hou dostat Balsam neb v echny jive Seyvinuta, hlavne pro doloravni paverovy pripravky rychle, kdyZ po lou obFOR COUGHS '.ae.

Dopi te si o inforrnaci jak mono z mist, DUE TO COLDS AND IRRITATIONS OPTOMETRIST jednavku na dolej i adresu. ,Ferolej: Petrolejova laiska v eiOF THROAT EBRINICHI kde lekarny neni objednati a jeke obdrZ'et Telefon — 2762. ne se odhaduji na 1.375,000.000 barza DOLLAR ZBOZI ZDARMA. liTicadovna nad J. C. Penney's. reit', neboli asi 2.5 proc. svetoveho TEXAS bohatstvi. Ale objevuji se stale noTEMPLE, V kaIcle" domacnosti CENA va p:le. Presto eina tuto surovinu mela by bYti po ruce lahev Severova Antidoposud dovaZela.

SPRAVNE VYKONANA sepsolu na vyplachovaSill: celkova produkce soli eini POHREBNI SLU2BA. ni hrdla (50c a 35c) a 36 milionn pikult roone, hiavni pokrabiCka SeverovYch V hodine 2alu zarmouceni naleztabletek proti nastunou Edward Pace pohfebni iistav dil pripada na morskou sul. zeni (Cold Tablets, <line nerosty: lo2iska manganu se pohotovY k sympatickemu vyfize30c). odhaduji alespon na 22,500.000 tun, ni nezbytsych jednotlivosti a k loZiska tungstenu na 949.000 tun, vypraveni dojemneho antimonu na 3,677.000 tun, bauLevne ceny jsou na2Si zasadou. xitu na 68,000.000 tun, karnence na 179 mil. 333.000 tun.

Pohiebni fiditeL Bavina: vyroba surove baviny Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT eska Jidelna, Restaurace

,

:

g

y

E HTE SE OKRADAT g

g

CONTENTS 114E1.6110 02.

DR. KAR. J. 1101,11B

c

.

g

ALCOHOL

BALSAP M PR O T1ASLI

BY.

g

g

c

Dr. L. O. CORWIN

g

,

g

g

g

PRICE OS CtraiS

.

PLEASANT FFFIEI E T

EDWARD PACE

el-

IMI■alleloSIMEW .1.011¢My

C. H. CHERNOSlif PRAVNIK Vytizuje vdkere soudni zalditosti tradovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OoNi TAKAR BrYle 'spraNne pripravene. as die umluvy.

Ufa,dovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

J. R. POINDEXTER ZUBNi LEKAft DIAL 3305 Fletcher Building, Temple, Texas.

Dobra, sazka.

Da kavarny priSel k prilnoci sta1S7 host a uvidel dva sve kamarady, zahotene nad partii S'achu. Ponevad2 je znal, ptal se: "06 vlastne hrajete?"

Jeden z nich ukazal na veSak: "Tam o ten zimnik, co tady nekdo zapomnel." n

Jednim z nejvetSich ukolu 'Zivota je ne nauCit se delat, co mame radi, ale naudit se mit red, to Co defame,

actiampontimamipezp.=

81.1.672.M3021=9.1.01,

OchrannST Spolek

RolnickST, V ,„

O. S. 9

•

o

Ne •

pojistujici c Iroti ohm, blesku a boun nabizi krajanum na venkove i v mestech nojlevnejSi a fipine die zakonfi statu Texas

z,r

zpeue e pojigteni farnaari v okresu Bell, 22. finora 1901 s

R. V. 0. S. byl zaloien osmi C'esk

\`'

$12,816.00

celkovSim

42./ilall Dne 15. ledna 1939, R. V. 0. S. mel pojiStenieho majetku:—

proti Ohl za - $11,715,897.00 proti bourvi 3,954,028.00 Celkem z ® $15,669,925.00 elenti dnes cute 7131111, pojiitenich majetkii na 22,000 R. V. 0. S. doposud vyplatil ees.,Ym L— maffun na 'Skody ohnem, bleskem a bouli zpfisobene vie jako 0

JEDEN 'HLJON DOLARU g

a v echny oprav Sue Skody byly vyplaceny pkesne a rychle R. V. 0. S. byl vidy a jest doposud fizen eeskYini farmaii; je to spolek nag, v nem se nejlePe uplatriuje zasacla vzajeninosti a prave bratrske lasky.

®, 1Cdc , , pfihlaste se u vaiei r JOS. SL A% Af

A

u u ej pojiiten mistniho spolku, aneb pine na L3t,c-itholts, Texas

VfSTNIt

Ve stfedu, dne 8. Unora 1939.

Strain

23.

28 dni, z dehot je vyjmut den pti- a odjinud. Na ceste k domovu Mho.- bava, ze valeici staty si budou chtit jezdu, jakot i odjezdu z New Yorku. la smrt, sta Jodi zustalo na dne o- zajistit dodavky rudy nebo pfekaBehem etyttYdniho pobytu mute cednu. V Oslu byly demonstrate zit je neptiteli, a ae sahnou k nabYti upraven UpinY program k pro- hladovejiciho obyvatelstva, chle- motni blokade nebo dokonce k lebenky, poukazky na tuky atd., jako teckYm fitoktm. Norsko mysli na hlidce pametihodnosti.

Dark novinka byla nedavno o- ve valeicich zemich. Je gte dnes si obranu. K valdeni je tteba rud, nafhlagena Hapag - Lloyd spolednosti, lido ukazuji poukazky na mouku a ty a obili. Rud je ve Skandinavii doKdyt zima se chYli ke konci, tYkajicici se jejich lodi "Berlin" a kavu a vypraveji, jak se musili ve statek a Norsko ma po anglii nejzdejS1 obyvatele ciziho ptivodu den- "St. Louis". Turisticka tkida obou valce omezovat. VYdelky byly dob- vie lodi, mezi nimi i tankovYch pro ne sni o krasnem jaru ve stare vla- lodi byla mu:sena a jejich vYborne re, ale za penize se nic nedostalo, dopravu natty. To oithem laka katsti. V jejich mysli se roil vzpomin- kabiny jsou naptiAte ureeny pro pa- vaechno bylo na-enky. don valcici velmoc a proto se miru., ky na detstvi, ptatele a ptibuzne, satery Tteti ttidy. milovne Norsko boji o svou neuStato tomu chce zabranit a proto jet nespathli jii pa tadu let. eechotralitu.

Podrobne informace ochotne ted' nahromadil zasoby obili za 40 ameridane touti po torn protiti Ve Proto byla v Oslu late nedavnem kterakoliv plavebni agentura, milionu norskYch korun, ktere staei likonoce, nejkrasnej g v.ech svatkii, nebo filialky Hapa..-Lloydu. konana cvideni protiletecke ochrapro Norsko na rok. Skladi gte jsou v rodne zemi. ny a proto ptiSel dr. Moennesland pina, vie zasob se tarn nevejde.

ZeI NEUTRALOVE MELI MRTVE. Tento rok tyto jarni sny se mome vaak mysli take na ochranu vY- do kavarny Blomu trochu zamy'Slen. hou lehce uskuteeniti pro cestuji"Nakazili jsme se", tekl mi dr. vozu. Skandinavie je jednim z nej- Doufejme, ae zilstane jen pti cviJosef Nadass. ciho, kterY se ptipoji k jedne z Ve- Moennesland, tajemnik protiletec- dilletitej gch dodavatehl aelezne a deni! likonoanich yYprav Hapag-Lloydu, ochrany v Oslu, mladY, elegant- medene rudy na svete. 80 procent TAROKY! "Bremen" expresni lod' Lloydu od- ni a energickY mut, "jsme nuceni v'Sech rud vyvati norskY ptistav Hra tarola nejlep gi jakosti, nypluje 29. btezna a Hapag lod' — podnikat i takove neptijemne ye- Narvik, kterY vlivem Golfskeho ni za $1.50, patou vyplacene. Ob"DEUTSCHLAND" opusti New York ci. Vette mi, ze to nedelame radi." proudu nezamrza, jen 20 proc. jde jednavky adresujte na: 6echosio30. btezna. Obe lodi dorazi do evOd kvetna 1936 poeita Norsko s (dz.) ropskYch ptistava yeas, aby vSlch- motnosti neptatelskeho Utoku. Po pies avedsky ptista y Luleao. Je o- yak, West, Texas. ni pasateti prijeli na mista ureeni dckoneeni vgech stavebnich praci pted Velikonocemi. byla jit pravedena d ye cvieeni pro• tiletecke ochrany. Druhemu cvieeKdo cestoval jednou na lodich ni jsem byl ptitomen: Siroke obeHapag-Lloyd, opet a zase si zvoli censtvo o nidem nevedelo, idady netyto lodi, jak pti ceste do Evropy chteji obyvatelstvo zbyteene znenebo sem. Na, ptiklad bohem 1938 klidriovat. Norove nejsou bojovni, cestovalo 136.247 pasaterti Hapag- ale piece jen poeitaji s motnosti, Lloyd spoleenosti pies AtlantickY ze by zeme byla zatatena do pti'Sti ocean a na zabavnYch okrutnich evropske \Talky, tak jako se zneastcestujte rychle a pi-ijemne na na g ich oblibenfch playbach. Dtvody pro tuto oblibe- nila • valky.

BREMEN EUROPA nost se yam zjevi, kdyt vy si tea vyJak to? Norsko bylo piece neuCOLUMBUS jedete Hapag-Lloydem. tral/1i! — teknete.

NEW YORK • HAMBURG Ale sam jsem vide hroby Nora, HANSA • DEUTSCHLAND Vzhledem k tivernu zajmu v E y padlYch ye svetove valce, a mluvil Wborne i'elezniiini spojeni z Erem nebo Hamburku.

-ropevYstayNewYorkuaSn I s valeenYmi invalidy a vdovami.

Pomilieme Vim pii obstarivini naystevnich a vy Francisku, mnoho 6.echoamerieanii Norsko ztratilo ye \Take 1162 lodi a stelovaleckfrch vis pro Vaie evropski piibuzne. pozve sve ptibuzne a ptatele k na- tisice mrtvYch a ranenych.

Necht' Vasi evropgti pribuzni Vas na ystivi v A vSleve ztraviti jejich prazdniny zde merice. Zvlaitni nizke sazby virpravni pro plavby Nemecko zahajilo v race 1917 beza spattiti neco z naveho sveta. Ha- podmineenou namotni blokodu. Nez Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26.

Zervnem-23. Cervencem k dostani pro etyitidni pag-Lloyd, aby podnitil cestu do A- mecke ponorky potapely vaechny pobyt v Americe. meriky, snail okruini zaoceanske lodi, ktere nedbaly tato blokady.

Informace u vaieho nrstniho agenta nebo sazby z Evropy. Snitene sazby bu- Norsko pottebovalo potraviny, do510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas. dou obnageti 1 1/2 krat jizdneho jed- vatelo je odjaktiva, protote chuda ne testy vYchodne, cot' znaei pod- zeme s drsnYm podnebim nestaei statnou nsporu v pomeru k pravi-1 vytivit. Mnohdy dostanete v hostindelnYm okrutnim sazbam. ci k pedeni misto chleba oplatky.

Trvani navatevnikova pobytu ye Norsko nebylo na blokadu ptipraveSpojenYch Statech jest omezeno na no a musilo dovatet obili z Kanady

Sny o cestovini na jafe.

DO dESKO-SLOVENSKA

eESKY MLUViCt FILM

t,

R d Pokrok Houstonu

as Dokud M Maminku Wborna veselohra s Antonii Nedo ginskou a Lidciu Baarovou v hlavnich tlohach. Dokud max maminku svoji, nejvetS'i p o k 1 a d svuj /nag, katdou tvou laciest ti zhoji, viselou kdyt lasku ji daS. Tetce kdyt osudem kraeik kdyi ,,trgummem sam jdes aivota tmou, pozna'S, jak rad se k ni vratiS. Jenom jednou max maminkou svou. — Ukazuje Jos. Va2Aut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

EL CAMPO — ve etvrtek 9. anara, od 2 hod. odpol. do 11 hod. veeer GRANGER — v patek, 10. 'Mora, o 2:30 odpol., 0 6:30 a o 8:30 veeer ROSENBERK — v nedeli 12. nnora, od 2 hod. odpol. do 11 veeer.

V pondeli, 13. finora, pouze veeer.

WALLIS — v fiterY, 14. Imora, o '7 hodinich veeer.

NEEDVILLE — ye stisdu 15. iinora, o 7 hodinaeh veeer.

YOAKUM — ve et*rtek 16. iinora, o 3 hod, odpol., o '7 a o 9 veeer HALLETTSVILLE — v patek 17. iinora, o 3 odpol., o '1 a o 9 hod. weer FAYETTEVILLE — v sohotu 18 nnora, a 6.30 hod. veeer ENNIS — v nedeli 19. fauna, 0 2 hod. odpol., o 6 a a 8 veeer.

OZNAMUJE

1

potad spoleeenskYch zabav, te gieleh se velke ptizni naeho lidu i eetnYch ptatel re.doveho elenstva. VzornY poildek, peeliva olasluha a dobra hudba pH katde zabave.

.- 6 t

4i

: 1I ',,

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

VE STitEDU, 8. iTNORA. — Bill Cornelison.

V NEDELI, 12. (NORA. — J. R. Baca.

Odpoledne zpevohra pod nizvem "Cikineeka".

VE STEEDU, 15. UNORA. — Rythemeets.

"VALENTINE DANCE"

VSTUPNE: PAN! 40c

DA1VI ' Y 25c POEADATELE.

__ _

-

Ve stfedu, dne 8. imora 1939.

O 223TNIS

Strana 24.

Podivejte k oznamovini Maly Oznamovatel Pravidla V Maldm Oznamovateli ftetujeme eenty za, slovo za kaade uvetejneni. NejmenAl poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50e Oznamku napitte na zvlattnim listku a ptllotte k objeanavce prislusny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vymenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod flak znadkou, netujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znaeku a na poitovne, aby dale dopisy mohly bfti ihned odesilany. oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Plijme se hospodyne" obna:si doplatek za znadku a pattovne 50 cent*.

Doplatek za xriaeku budlt ptilok obnosu, kterS7 posIlate za oznamku.

TABAK listovY na prodej, 10c — 12c lib. nevyplacene. J. Burytek, Portland, Tenn.

7-14p.) listovS7, slab na Mr.( TABAK kouteni, jejt posilam 10 liber za $2.00 a dopravu vyplatim...Pitte na Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(6-pd).

Gam`' Samotna vdova hleda dobreho delnika od 40 do 58 rokii. Vlastni farmu. PrihlaSky zaelete na: "Delnik", Vestnik, West, Texas.

(6-p) TABAK na prodej, stark jemnk, 10 lib. za $1.30, 10 lib za $1.60, 10 lib. za $2.00, Burley 25c lib., dopravu platim, posilam C. 0. D. — Floyd Prochaska, Portland, Tenn.

(6-7p) Na prodej — State Certified Seed. Mame pane, dobre klieivosti, statnim ispektorem prohledflute polni semeno, ktere budeme v nekolika dnech vysilati. Nove, vysYchani vzdorujici Milomajs a Sumac Red Top cukrol $3.25; Texas Blackhul Kafir, Hegari a Spur Feterita $2.75 za 100 liber F. 0. B. Rowena, Tex. Na vet gi mnAstvi, piSte si o ceny. H. H. Ripple & Sons, Certified Seed Growers, Rowena, Texas.

(6-p)

alf,"1 KURATKA. — od eistokrevnkch slepic, odkovane proti B.W.D. nakaze, a kohouti R.O.P. Nasazujeme kade pondeli a dtvrtek. 0 ceny si pigte aneb ptijd‘te se podivat.

Sabrsula BTOS. Quality Hatchery, (5-6pd) Hungerford, Tex. Tabak dobrST, jemnSr, by na kouteni, 10 liber $1.60; jiiV 10 liber $2.00, cigaretovk 10 liber $2.50.

Posilam na C.O.D. Dopravu vyplatim. M. Prochaska, Portland, Tenn. (e2t-V1t-pd) Ptijme se — Device Ceske narodnosti k opatrovani ditete jeden rok stall a ku prani pro dite. Musi dodati nasledujici: Podobenku, sta.odporudeni a lekatske vysveddeni zdravi. Plat $1.00 denne, byt a stravu. Laskave pitte anglicky. Mrs. M. E. Dietert, 2000 Harrison Ave., Wichita Falls, Texas. (1t6-1tV-chg) Maly stat, jeni existoval Pill roku.

Prave pied dvaceti lety nati Huculove odzbrojili 600 mad'arskkch vojakt a pak obsadili Rachov, Roekov a Sihot'. Ale potom po prohrane bitve, ve ktere padlo mnoho hrdinu, musili Huculove ustoupiti zpet1 do hor a tam v okoli Jasini zorganisovali malt' huculskk stet, jent. potrval roku. Je zajimavo se ted' podivat na to, jak byl tento malt stat zorganisovan. Tak v dele stala Huculska Narodni radae, cosi jako parlament, jent mela 42 eleny, mezi nimi dva tidy a dva mad'arsko - ciperske zastupce. Vlada mela 4 sekce, a to: 1. sekci vojenskou s oddelenim diplomatickkm.

Mid byli: S. Klodurak, bii. Klemputove a D. Uimduk, 2. sekci vnettni — vedouci Ivanjuk, 3. sekci hospodatskou s oddelenim lesni ekonomie. Vedoucim sekce byl Timduk a lesni oddeleni vedl Klodurak star4. zasobovani — vedouci Jura Kabaljuk. Vojsko se skladalo ze 300 —400 ozbrojenkch Hucult - dobrovolca. Nadelnikem strate bezpeenosti byl M. Modarinjuk, starostou M. Ivanjuk. Penize byly mad'arske koruny a ulerajinske hiivny. V celem state byl vzornk poiadek. Za drobne ptestupky soudil starosta, za vets'i vojenske velitelstvi. Nejtetbylo zasobovani, ale i s tim si daradu, vymetujiee svoje li drivi za chleb, petrolej a line. To byl malt' stat, kterk se vlastnimi silami udrtel pul roku.

Vymirajici raorayske mesto.

Vymira.jicim mestem jest bez nadsazky jedno z nejstarSich mest na Morave, Kele u Hranic. JeSte pied 15 lety melo pies 3000 obyvatel a nyni klesl poet ,obyvatel na 2016.

Hlavni piieinou tohoto zjevu je, lezi daleko od komunikaenich a 'ieleznienich spoja a nema prfimyslu, ani fitadit. Nyni pii celkove ptestdvbe naeho statu hlasi se toto zanedbane sttedisko easti Hranicka o pozornost a domaha se, aby projektovand dalk. silnice Mor. Ostrava —Brno vedla pfes Kele. Zmena teto trasy jest j,ak technicky tak i finanane vYhodnefM, neZ jest pfivodni navrh. V blizkosti Kelee jsou take nevyuZita rfand piirodni bohatstvi a celS7 kraj jest pomerne velmi mai° zalidnen, take by zasluhoval lepSi budoucnost. Jednou z ptiein

apadku Kelde je ovtem take konservativnost jeho obyvatelstva, ktere kdysi tilo z vyvinuteho prtmyslu dS7mkatskeho. Z Kele se vyvately Omky at do zamoti. Kdy/ tomuto ptedmetu bylo odzvoneno, nedovedli se vSirobci ptizpasobit zrnenenkm merfim, a tento drobnk prtmysl upine zanikl. Nastalo temet hromadne stehovani podnikavkch lidi do jinkch kraja, i do ciziny.

0

Za eeskou knihou patnact kilometrii V Polne maji velmi peelive vedenou Husovu knihovnu, ktera, se tesi oblibe dtenata. Za kaiskk rok bylo pfijoeno celkem 25.599 knih a nekteti etenati z venkova chodili i 15 kilometril petky, aby si vyptjdill hledanou knihu. Vtil se i peknk zvyk ptedeitati z knih na sousedslekch schfizkach.

Sokol Houston

aneeni

potada

Elam! 19 ONORA V SIN! ftADU

abavy !

Stefinik

IIADU PRAHA

NA COTTAGE GROVE

aS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

asv karm Pies Smes ftech narodu 3 ceny nejhezelm maskam 2 stuhy nejpopularnejSim krojfim PER/1,111N ORCHESTR Zadatek v 7 hodin VSTUP: 30 CENTU Uctive zve Soliolshji vYbor.

11. finora — Alesandro's Rag Time Band, z Waco, Tex. 18. finora. — Bill Naiser, Gran, ger. Texas.

21. littera. — Geo. Moody orchestra, z Taylor, Texas.

Vstupne: Pani 40e - Damy 10c ZABAVNI Vi[BOR.

Kupuite Tabak Him° a defile POLOVINU Zasilam na 10-denni zkoutku.

Nat "Granulated Old Homespun" tabak jest ptipraven z nejleptiho Kentuckeho tabaku spravne "uleteIeho" — jeho bohata, jemna vane "nettipe" jazyk a neunavuje chut'. Jest pohotov k napineni vati dkmky neb k udelani cigarety.

4

VITROCNi MASKARNi PLES ozremuJe

Sokol. Jednota "Ziika" v Dallas, Tex. I. CENA $10.00 IL CENA

$5.00 II. CENA

$3.00

NA DEN 12. ONORA 1939 RAZU "NOC V PA A i21" V SOKOIADVNE, 3700 CARL STREET Vstupne: nemaskovani 35c — masky 25c Zareatek v 8:30 hod. veber.

Uctive zve

Announcing The Sokol Annual MASQUERADE BALL $10.00 2ND PRIZE "A NIGHT IN PARIS" SOKOL DALLAS, 3700 CARL STREET $5.00

Zkuste Old Homespun Tabak 10 dni — zbytek zpet

10 Dm na zkous u neuspakoji-li pak, zatlete

a ()inhale rely obnos zpet.

teni vady. Delame zvlattni nabidku k seznameni, a site, dve velke doby v eerie $2.40, nyni za $1.00. Obsah dvou nadob udela nejmene

48 saekt tabaku.

Tabak bude zaslan C. 0. D: a zapla-

Neposilejte pemze, tite potliekovi. — Neb zatlete $1.00 a 20c a u§etiite C. 0. D. poplatek, a tabak bude poslan vyplacene do domu.

Neni tadnk risk. — Vyplilte kupon a zailete dnes.

1ST PRIZE

3RD PRIZE

—GOOD MUSIC—

$3.00

ADMISSION — 35c • MASK — 25c

Old Homespun" tabak

"My Nabidka jest zasilan ve velkkch, neSeznamovaci prodytnkch plechovkach. Tyto ndrtuji tabak v nejleptim stavu ku kou-

t',,11. CO

W D Wilson

Expert Tobacconist

MAYFIELD. KY. Dept. B. ZaSlete mi Seznamovaci nabidku, dve velke nadoby vateho Old- Homespun Tabaku. Naznadte (x) jakk si piejete. ). ) ; Silnk ( Jemnk ( Jmeno Adresa: Stat Mesta