Vestnik 1939 02 15

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. eiSLO 7.

ROO/hi (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, y e stiedu (Wednesday) 15. tinora (February) 1939.

ZTRACtME PUDU! EDAVNE archeologicke objevy ukazuji, to lidska ruka, mnohem vice net zmein na podnebi, zpilsobila, to kdysi bohate a lidnate oblasti jsou dnes chude nebo liduprazdne. J. A. Ainslie uvadi o francouzske kolonii Nigerii toto: Francouzska kolonie Nigerie je z velke dasti pustinou a obsahuje ve svem rizemi snad nejobavanej/i pou/t' na svete. Nicmene nalezneme po cele zemi mnoho zbytk4 starYch mest a osad. Ztejme byla kdysi huste obydlena, tudit musela bYt i dobte zavlatovana. Zaznamy dosvedeuji, to do polovice a ke konci osmnacteho stoleti byla tato mesta obydlena dinnym zemedelskYm a obchodnim obyvatelstvem. Byly v/ak vykaceny lesy, a stadilo jen 200 let, aby se vylidnila zeme velika jako Jihoafricka Unie. Nejprve pti/el bilY obdelavatel s jeho sekyrou a ohnern. Po nem past s velbloudy, dobytkem a kozami a — nyni ptichazi pou/V. Nekteti archeologove a geologove se domnivaji, to na nekterYch dastech Sahary, sttedoasijskYch pou/ti a east Palestiny, Mezopotamie a Gobi vladl kdysi oily tivot. Tvrdi, to na dnanich vyprahlYch, liduprazdnYch planich Male Asie kdysi kvetlo 500 mest.

V ripadku techto civilisaci meli vedle erose svilj podil jini dinitele, na ptiklad valka a mor.

Ale civilisace koteni v pride. Mesta se tivi z plodri a na ni zavisi velka cast jejich obchodu. Ut skutednost, to oblasti, dnes sotva osidlene, kdysi nesly bohatou kulturu, sveddi sama o upadku zeme. Zmeny podnebi, jimt se tento upadek dasto pfieita, se vtdycky dely a deji se bezpochyby i dnes. Ale ty postupuji obydejne ptili/ pomalu, aby mely okamtite vliv na lidska, ztizeni nebo dejiny.

Aktivnimi silami unakjicimi pridu jsou voda a vitr. Jejich dinnost je v povaze rozdilna, ale fieinky jsou podobne.

Erose vodou je una/eni pudy deAtivou vodou nebo tajicim snehem, tekoucim rychle po nechranenem povrchu pildy. je to proces postupnY, zhorkvanY obdelavanim, spasanim porostri a nekdy i kludenim.

Povrchova erose je vice nebo merle rovnomerne una/eni pudy v tenkYch vrstvach na celem irseku svatujici se zeme. Toto je nejmene patrnY, zato v/ak nejzaludnej/i druh erase.

Oast° zprisobuje, to se barva zeme meni pomalu z tmave na svetlou, postupne pak mizi povrchova tmava, prst', bohata na humus, a na jejim miste se objevuje svetla prida spodni, na humus chuda. Tato zmena barvy 'oast° jde ruku v ruce s postupnYm zmen/ovanim sklizne.

Stekajici voda, misto aby tekla rovnomerne rozdelena po celem povrchu svatujiciho se do pole, se rada spojuje v pramenky, dostatedne giroke a rychle, aby rozru/ovaly povrch a odplavovaly jej. Nasledek toho je erose ye strutkach, proti erosi plo/ne. Vyznaduje se malYmi strutkami, jet zanechava na povrchu zeme prodirajici se voda. Tento druh erose je viditelnejAi net erose povrchova, ale za,nedbava se skoro stejne east°.

V daltim prtbehu erose se strtdky zveauji a prohlubuji a vytvoil kanalky. Tento drub ero-

,Hugh H. Bennet. se vznika, je-li stekajici pottifeek dostateene silnY a rychlY, aby vymlel hluboke zatezy v povrchu pridy, anebo tarn, kde voda'steka dostatedne dlouho tout strutkou. Obydejne v/ak nasleduje po plo/ne erosi, nevenujeme-li ji pozornost. Oasto vznika take z malYch prohlubenin v pude, kde se bird stekajici voda, bud' v ptirozenYch jamkach, nebo take v kolejich zanechanYch vozem, jezdicim po make pride. Casto se

Co vyslalo rtizne skupiny vystehovala k naJak se to dostali? Co zde nalezli? sim tim Americe prispeli? Jake byly jejich problemy a ktere z nich dosud trvaji?

Co dovezli sem Slovane a Cechosiovici? Velmi tditeene poueeni o teto otazce zvite v nedeli 19. tinora. Sliisi naleznete na strance redakeni pod hlaviekou "Slovane v Americe".

KALENDA.R. 19. imora. gibiinky dle razu Sines narodnich krojti potada Sokol v Houstonu.

21. tinora. Magkarni zabavu potada tad Rozkvet Cis. 62. v Galvestone v sini K. of P., 2120 Avenue G. 12. biezna. Oslavu narozenin T. G. Masaryka uspotada tad Stefanik v Houstonu.

voda sbira, take v prohlubeninach od stop zvete. jemnej/i Cast! pfidy jsou undeeny erosi ddle net easti hrulagi, tag. VSrsledkem toho je, 2e mene plodnk material, jako pisek a •Aterk, ziistava a paAkozuje udolni piidy.

Erose vetry je stejne valnY problem jako erose vodou.

Za normalnich pomerii, za normalniho povrchu a ptirozene rovnovahy v Ode, postupuje vetrna erase pomalYm, geologickkm ternpem. Vzdugne proudy sbiraji pudu v malYch mnotstvich, ptena§eji ji s jednoho povrchu na druh a napomahaji vzniku novS7ch gad. Ale na pomerne plochkch a mime z ylnemich pianich beze stromii, jako a nas, kde sila vetru je skoro neomezena, poruchy v ptirozenem rostlinnem krytu neobyeejne urychluji vetrnou erosi.

Rudy se liS1 znaene v odolnosti proti vetrne erosi, podle sloCeni, podle velikosti Casteeek obsahu organickSrch latek. Ani hrube piseite pudy, ani tg ke jily nejsou proti ni bezpeeny. Dokonce piseite pildy jsou zvlaae citlive, a obyeejne jsou unaeeny hned po orani. Pfuly s jemnefSim slo2enim, zvlaSte zrnite, vynikaji v§eobecne vetg odolnosti. Ty zilstavaji obyCejne neporOeny i pa letech intensivniho zemedelstvi, adkoliv jsou-li vydany stalemu ubkvanf irstrojne hmoty vlivem orby, zrnieka

se rozdrobuji a koneene jsou tak lehka, to je mute vitr snadno °driest.

Vitr, stejne jako voda, pusobi na pudu nekdy jako sito. Vitr sbira lehdi a itrodneTS1 Cast pudy, una gi je do vySSich vzdu§nYch proudt a ty je easto zanesou mnoho set, ba i tisic mil daleko. Hrubg, merle trodne, easteeky poskakuji a valeji se po povrchu, at se z nich utvoti za vhodnou prekalkou zaveje.

SkAa, zpilsobend eras! pudy, nebyla je/t& ptesne zmetena. Facile dat v8ak mono to z celeho povrchu SpojenS7ch stata, vyjimaje hory, nahorni roviny a awry, erose la nebo va:2ne poSlodila ptiblitne 282 milionu akru pudy. DaLkch 775 milionu akrt ztratilo jednu at tr y etvrtiny prsti.

Podle seitani ministerstva zemedelstvi z roku 1935 maji dnes Spoj•ne staty nee° ptes 414 miliontl akril orne pudy. Tento povrch, vedle neureiteho povrchu dtive vzdelavanS7ch pad, jet nyni zarostly lesy a pastvinami nebo ladem, tvoti minulou a ptitomnou obdelavanou pridu na g zeme. Z tohoto celkoveho povrchu bylo asi 50 miliontii akar . znideno orbou a dal/ich 50 miliontir bylo skoro stejne vatne pakozeno erosi. Dal gich 100 milionti akrii, doposud z velke easti vzdelavanYch, pozbylo tolik iirodne prsti a ztratilo tak na rodnosti, to vetSina ji clava jen desetinu at polovinu piivodniho v3-rnosu. Kdome toho erose ohroiuje vaAne plodnost tfetich sto milionu akrt.

K erosi 7 paled plodnejk prsti z peti dineiitej'Sich druhil pticly je tteba, jak bylo vypoditano podle rychlosti erose, 3,900 at 95.800 let pod silnYm krytem, kdetto u prid, intensivne vzdelavanYch to trva jen 16 at 51 let.

Nedeli-li se ji mechanickYmi nebo rostlinnYmi prosttedky, erose ,olaydejne postupuje se stale vetai rychlosti, jak se postupne vrchni vrstvy pudy odstrariuji. Prst' bohata na humus a nadand vet/i schopnosti pohlcovat vodu obydejne odolava, lepe erosi net nestalej/i vrstvy pod ni. Obsahuje miliony vzduchovYch komilrek a otvory od tlejicich rostlin, kotentir, nebo od deAt'ovek, hmyzu a jinYch tivoaichtii. Houbovita ristrojna hmota ji udrtuje zrnitou, kyprou a pti tam pevnou. Silne de/te obydejne slepi tyto pory na obnatenYch polich a vetAi otvory do vnitra pridy se zacpou blatem. Odtekajici voda se sbira ye vetSich pottirecich a se stoupajici rychlosti a zvet/ujici se hlodavosti se zakezava stale hloubeji do zemskeho tela.

Varna a vodni erose odstrani spoledne katcly rok ne merle net tki miliardy tun prsti s orne ptirdy a pastvin ye SpojenSich statech. Na 730,000.000 tun pevnYch latek una/i roan& do zalivu Mexickeho jedina. teka Mississippi. Mnoho pudy odplavene s poll a pastvin se usazuje cestou do mote.

V techto ttech miliardach tun ztracene je obsaleno na 90 miliona tun fosforu, drasliku, dusiku, vapniku a hoteiku. Z toho 43 tun pripada na fosfor, draslik a dusik, hlavni souoasti umelYch hnojiv. To je vice net tede(Pokradovani na strane. 18).

Strana 2.

V2STN f ff

IZNI DAKOTA zavedla trest smrti. Od 1. 'derJ vence letotniho roku bude vratda trestana popravou v elektricke tidli dle nove ptedlohy, kterou prijala statni legislatura a kterou pak podepsal guverner H. J. Bushfield. Dosud po 24 let nejvy//im trestem v Ji/ni Dakote byl do2ivotni /alai.

• • Na/emu departmentu valky byl pfedlo/en velkolepY plan na uskladneni zasob sto miliontt tun uhli pro ptipad valky. Uhli bylo by uskladneno zejmena pobli/e velkYch prtmyslovYch stredisek, pracujicich pro narodni obranu.

Chust. — V nejbli2/1 dobe bude na Karpatske Ukrajine zahajena v/eobecna branna vYchova, obdobne jako tomu je v eeskYch zemich.

Organisace KarpatskY Sid bude vhodne rearganisovana, aby mohla tomuto tidelu lope sloulit predev/im z dtvodu celostatnich.

• • — V nejblil/i dobe bude zahajena po/tovni letecka sliftha mezi Italii a Ji/ni Amerikou. Posledni pokusnY let bude udinen jests tento mesic a ztaastni se jej take syn duceho, kapitan Bruno Mussolini. Letecka trat' bude zahajena v breznu.

•

✓ modnich laznich na kalifornskem pobte2i se ujala nova moda. Pani tam u/ nenosi v kabatove dirce kvetiny — je to pry ji2 zastarala ozdoba — nYbr2 barevne houby. Nova ztre/tenost do/la tak velikeho roz/ifeni, 2e nekolik podnikt pestuje houby ye velkYch sklepich, aby jich bylo na trzich dostatek.

•

U San Franciska byl poralen nejstar/i mamuti strom sveta (Sequoia). Mehl 306 stop a v prilmeru mel u zeme 37 stop. Obrovsky strom se v posledni dobe jiz povatlive viklal, proto trady se rozhodly k jeho skaceni. Pii padu strhl celY les mladYch stromkt. Bylo rozhodnuto, kmen ma bYti konservovan a uschovan pro vednou pamatku v museu.

Bratislava. — Pfi ministerstvu dopravy a yefejnYch praci Slovenske krajiny bude zfizen samostatnY podnik — slovenska po/ta. Bude fizen zvla/tnim spravnim sborem a stalou revisni kornisi. Na Slovensku je nyni pouze jedno feditelstvi po/t a telegraft, v Bratslave, ktere bylo rozdeleno na presidium a 3 skupiny, dohromady o 14 oddelenich.

•

•

✓ dtsledku krutYch mrazt se v posledni dobe objevilo v provincii Jemtlant ye strednim B' ' vedsku velke mno/stvi vlkt. Vyhladovele Selmy zpilsobily mnoho /kod mezi sobimi stady a ohro/uji turistickY ruch. Proto se vlada rozhodla k velkemu ta/eni na jejich zne/kodneni. Bude na ne usporadan obrovskY hon, ktereho se zudastni i letaala, vyzbrojena. kulomety.

•

Moskva. — Podle prave uverejnenYch tirednich statistik dosahl jedine potravinalskY mysl stanovene eislice planu, zatim co v/echna jina, prtmyslova odvetvi sviij tkol nespinila.

Tak na priklad ztstalo zemedelstvi se 7 al 10 procenty za stanovenym planem a drevatskY prtmysl nespinil dokonce 25 procent planu, pi'i 'dem/ ani nedosahl vYrobni kapacity z roku 1937. Zvla/tni pozornost budi, ./e te/kY a zbrojni prilmysl rovne/ nedodr/ely plan a /e ztstaly pul druhou miliardy rublt za stanovenou vyrobou. Celkova hodnota vYroby roku 1938 je o miliardy rublt ni2/1 ne/ podle planu mela byt.

•

Brusel — Koncem tYdne odebere se do Belgickeho Konga kapitan Janssen. Jeho odjezd souvisi face s reorganisaci obrany Konga, ktera byla v posledni dobe zahajena. Dosavadni vojenska sila belgicka v Kongu nemela v jadre jinY tkol, ne2 sill/13u poradkovou a policejni. To se v/ak nyni zmeni a general Hennequin byl povefen vojenskou reorganisaci a zrizenim vQjenskYch zakladen ye vnitrozemi. Zvla/te otazka obrany dolniho Konga se v Bruselu studuje.

ProslYcha se, 'le do Konga budou vyslany z Belgie vetsi vojenske jednotky. Take domorode obyvatelstvo bude vycvieovano v zachazeni se zbrani, aby mohio byti mobilisovano, kdyby toho bylo zapottebi.

Co noveho?

Zeleznieni spojeni mezi Podkarpatskem a ostatnimi eastmi sl. Rep., ktere bylo od min. podzimu pferuSeno, obnoveno bylo 10. Unora a to pies tizemi nynej/iho Mad'arska. .

• Berlin. — Anny Ondrakova, krasna, esl. hvezda filmu, man/elka Maxe Schmelinga, nemeckeho zapasnika, smala se dnes v Berline zpra,yam, 2e byla vyloudena z nemeckYch filmovYch studii. Pravila, 2e pripravuje se k novemu 0brazu.

• Kongresnik Maas, pfedseda namorniho vyboru v nit/i snemovne kongresu prohlasil, ze Nemci zfizuji leteckou zakladnu na jednom ostrovu v Pacifiku. Krome toho pry se na tom ()strove zfizuji betonova stanovi/te pro protiletadlove baterie a pobfe/ni delostrelectvo. Zmineny ostrov je pry jen 400 mil od ostrova mu.

Po tfimesienim pobytu v Americe a po skondeni umeleckYch vYzdob asl. sine v "Kathedrale umeni" university v Pittsburghu, odejel tyto dny zpet do esko-Slovenska akademickY malif Karel SvolinskY se svoji manlelkou socharkou. Pracoval po 3 mesice na vyzdobe teto sine dle plant architekta Slamy. Vykladani z cizokrajnYch drev zhotovil dle plant J. Kopta z Moravy.

• • Narodni banka Osl. vydala zpravu, v ni/ se pravi, ze konjunktura v hlavnich svetovych stfediscich nepolevuje. Jejim podnetem zfistava, rozsahle svetove zbrojeni. U nas vYrobnost stoups, odbyt, zejmena do zahraniai, nabYva na rozsahu. Na penanim trhu trva plynulost, tsporne vklady a poschovavane penize se nadale vraceji do pene/nich iistavt. Pro jarni mesice lze poeitat s dal/im ustupem nezamestnanosti.

•

•

Bat'ova vydavatelska a tiskarska spolednost "Most" koupila pied mesicem bYvalou komunistickou tiskarnu v Karline. Od 1. imora mely zde vychazet Narodni noviny ye zvet/enem rozsahu. — V tiskarne se konaly ji2 ptipravy k obnoveni praci. Piipravy ty byly pojednou zastaveny a zapoeato s rozmontovanim strojt, ktere jsou odvaleny auty do Zlina. Budou postaveny ve zlinske Bat'ove tiskarne.

• • Senator Capper chce podati navrh na ni dodatek, aby cizinci nebyli poeitani pri ureovani poetu kongresnikt v jednotlivch statech.

Capper prohlasil, ze v Unii jest asi 6 miliont ci• z nich/ temer 1,500,000 2ije ye statu New York. Jestlik tito cizinci jsou zapoeitani do poetu obyvatelstva statu pri stanoveni poetu kongresnikti, pak asi 33 kongresnikt zastupuje vlastne cizince. Kdyby Capper& navrh byl v tstave, pak stet New York na pfiklad by mel o etyti poslance merle.

• • — Ministerstvo zdravotnictvi pracuje o navrhu zakona o zavedeni ptijeek pro novomankle. — Tim se dostava, zadostiueineni propaganda detnYch francouzskYch svazt, ktere pracuji pro zvy/eni porodnosti ye Francii.

FrancouzskY navrh se opira skoro vYhradne o nemeckY pfiklad. Generalni sekretar svazu "Vet/i rodina" prohlasil zastupcurn tisku, /e pujeky poskytovane novomanklum pfinesly Nemecku zvY/eni porodt o milion a k lze ye Francii poeitati s tYrnt vysledkem.

• Jihoamericka Venezuela podnika rozsahlY a iispe/nY boj proti /ifiteltn malarie zcela novYmi prostfedky. Vlada dava vysou/et miliony etvereenich kilometrt ba/in. Delnici nisi ba/iny dynamitem. Dynamitove patrony se kladou na vzdalenost padesati metro. Bomba vyhazuje prostredek balinoveho etverce do vzduchu a vytvati tak v zemi dostateene hlubokou propust, kam se stahuje v/echna prebyteena voda a ba/ina se dokonale vysu/uje. S ni mizi i moskyti, /iritele malarie. Dynamitem vysu/uje batiny take Nerneeko pfi sta ybe autodrah,

Ve stfedu, dile 15. finora 1939.

"Pra2skr List" pod ohiavenim "Co je s GajdovYrn odjezdem?" napsal: Nektere dne/ni veeerniky prinesly zpravu, 2e R. Gajda odjel na del/i dobu do ciziny. Na zaklade informaci z nejblizsiho okoli gen. Gajdy uvadime: Gen. Gajda jest dosud v republice a teprve se chysta v prtvodu sveho politickeho poboenika dra Rady navStivit jezdecke zavody v Berline. Jeho pobyt v Berline potrva nekolik dna, 'lade/ patrne gen. Gajda vyhovi pozvani, jeho/ se mu dostalo a nav/tivi take Rim. Ani tam v/ak se dlouho nezdrli. Jakekoliv kombinace o domnele tests Gajdove do Ameriky path do 'rise snit.

•

Nedavne omezeni osobni /eleznieni dopravy po celem Nemecku bylo minuly patek vysvetlovano /eleznienimi tredniky v Berline tim, /e Cechove pry odvezli skoro v/echny leleznieni vozy a lokomotivy na svem ustupu ze sudetskeho uzemi, postoupeneho Nemecku v fijnu minuleho roku. Vedle zru/eni 28 rychlovlakt na hlavnich Jiniich preru/eno bylo take mno/stvi vYletnich vlakt rekreaenich organisaci, zvanYch "Radosti k sile". Pres toto tredni vysvetleni maji informovane kruhy za to, ze v/eobecnY nedostatek surovin vedl k zmen/eni pfidelu ocele a jinych surovin 2eleznicim.

• • Francie ma jednu veikou vYstrahu s pomoci Spanelsku. V listopadu pied dvema roky ani v Rusku ani ye Francii neodolaly nervy Upenlivemu volani o pomoc. Oba staty zachranil3r Madrid. Ale ukazalo se, 2e je to danajskY dar. Niko= nebylo poslou/eno. Tragedie naroda se protahla na cele dva roky. A za ty dve Leta, jak prohlasil bYvalY ministr viadnich Prieto, padlo na dva miliony lidi. Pomoc vladnim mela tot/ za dilsledek, 2e i Francovi byly poslany cele armady a ze mu byla zaji/tena prevaha ve vojsku i ye valeenem materialu. Kdyby se nekterY stat dal dnes znovu strhnout k pomoci, hra by se opakovala jak na fleet /panelskYch /ivott tak na teet klidu v Evrope.

• Londyn. — VYbor Svazu anglickYch 2idt vydal pro sve souverce-uprchliky, kteri prijideji do Anglie, jakasi pravidla chovani, jet maji zabraniti tomu, aby anglicka vefejnost byla presprili/ upozorriovana na lidovske emigranty.

Pravidla, ktera jsou rozdelovana 2idovskym pfistehovalctim hned pri jejich prijezdu, obsahuji tyto body: 1. Vyu/ij volneho easu pfedev/im k tomu, aby ses naueil anglietine. 2. nemluv nemecky na ulici a ve verejnosti vtibec.

3. neeti verejne nemecke noviny. 4. nepristupuj k 2adne politicks organisaci a netidastni se politickYch projevt. 5. zdr/uj se jakekoli kritiky opatteni anglicke vlady nebo zvyku v teto zemi. 6. vyhYbej se napadnosti vyvolavane hlasitYm mluvenim nebo vYstrednim odevem. Anglieane nemiluji napadnosti. 7. Sna2 se ctiti mravy a zvyky zeme ve spoleeenskern a hospodarskem styku a rid' se jimi. 8. Uvedom si predev/im, /e zdej/i /idovska obec oeekava od tebe, ze bude/ pamatovati na jeji valnost Pokud jde o zamestnani v Anglii, pokyny pravi: "Nesmi se rid, 2e emigranti ubiraji anglickym praci. Nesmite prijmouti ani placeneho, • ani bezplatneho mista bez vYslovneho pisemneho svoleni cizinecke sekce ministerstva vnitra.

Praire tak nesmite prijmouti prace za meng mzdu nee obvykle sazby."

•

Dr. Milan Stojadinovie, ktery byl premierem Jugoslavie po tfi posledni roky a mel pravomoc skoro diktatorskou, podekoval se pro rozpory s chorvatskYmi politickYmi vddci a jeho resignace byla regentem princem Pavlem prijata. NovY kabinet sestaven byl v pondeli tohoto tYdne Dragi/ou Cvetkovieem. NovY kabinet je ni a jsou v nem zastoupeni Srbove, Chorvate, Slovinci a mahomedani. Silna chorvatsko, selska, strana, vedena dr. Vladimirem Maekem, v novem kabinete zastoupena neni. Novemu kabinetu bylo ulo/eno, aby ujednal dohodu s Chorvaty, ktefi usiluji o autonomii nebo neodvislost sve zeme.

My Slovaci sme Masarykovi veenou vd'akou zaviazani za svoju politickt slobodu. Co by bolo z nas, keby nebolo Masaryka? — Dr. J. Rudinsk'y, Slov. Hlas.

Oddil dopisovatelsV Dopisy, jeti by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel pkedklade. ye smyslu stanov Tiskoveniu 11Storu k vlastnimu roshodnuti.

Weimar, Texas.

Ctena redakce a etenaistvo!

Neni mym zvykem mnoho do novin dopisovat, neb si myslim, le to ji2 path tem mladSim silam, ale kdy'Z' vidim ty rOzne tvahy, pak mn e to take rozebere abych neco napsala.

Jak videt podle zprav z ruznYch easopisii, jeSte to potad v to Evrope vie a zadneho to asi nepiekvapi, jestli tarn v kratke dobe nee() vybouchne.

Zda, se, ze ten p. Chamberlain s jeho politikou piipravuje velikou jamu pro komunisty a Slovany, a take pro evropske demokracie, ale stare pkislovi nas uci, ze "kdo jinemu jamu kopa, sam do ni pada". Tak to nebudou Z • adrie divy, jestli p. Chamberlain i s Velkou Britanii do to jamy take spadne, neb podle ten p. Chamberlain jeSte dale mini rozdavat, take z briticke a francouzske drZavy, a bylo by to nepochopitelne, kdyby to Britanie od neho trpela, ale jak jsem se prase dodetla, "2.ie neni dnes jtZ nic nemane" - tak nelze take o torn pochybovat.

Jest ji2 eas i povinnost kaZdeho Slovana, nehlede na to, je-li to protestant nebo katolik a take komunista, abychom se postavili po bok jeden druhemu a pracovali pro sjednoceni Slovant. K teto spolupraci vyzYvame take protestantske kazatele i kneze katolicke, aby zaptsobili svYm vlivem a ptieinili se o sjednoceni Slovanti, neb oni maji vliv na lidi a mohli by nam bYti ptikladem.

Jednu velikou chybu mime mezi mnohYmi Slovany, nevyjimaje z toho i nektere kneze a kazatele, kteti podkopavaji duveru a odmitaji piatelstvi Ruska. Nezaleli na tom, jest-li jest to vlada komunistil nebo Idest'ant, jen kdy'g to neni narod loupeLvY nebo barbarskY, tak jest nagi povinnosti si jej vakti, neb jest to narod slovanskY, a maze se stati, ze v brzke dobe Rusko pods Slovanum ye stiedni Evrope pomocnou ruku. Kdyby ye Slovensku kneli a kazatelove a jini vlivni lide byli pracovali pro sjednoceni naroda a stall pri demokracii, sotva by si byli Mad'aii a Polaci ukusovali po kusu ze Slovenska, a to budi2 nam vYstrahou, ze nesjednocenost poraii slovanske narody.

V polske vlade nee° pachne, neb se take postavili po bok tech loupelivYch narodir. Zda se, ze vlivni lide a kne2,i i kazatele by mohli svYm vlivem zaptsobiti na vladu a tim odvratiti neStesti, neb jak se zda, ze Polsko jest v to same situaci jako bylo Ceskoslovensko pied zaborem a to jest proto, ze Polaci neptijali od Slovanii jim nabizene piatelstvi.

26,dnS7 si nemusi myslet, ze kdyby men Slovane jenom jednu kiest'anskou viru, 2,e by se mohli spiSe sjednotit neb v katdem narode jsou lide rtiznYch nahleclu, totiZ' liberalove, komunisty , radikalove a lide fanatieti. Jest nejlep§i ponechat kaldemu co se mu libi a to jest to prava demokracie.

Tak na to hledi Pani Jos. Janakova. po narodni katastrofe v zati zmlkli a pkikroeili k piestavbe statu, vyvodivSe z udalosti patkiene asledky. Cesi si vSak nenaiikaji, snaSeji osud vlasti s dilstojnosti a klidem, zasluhujicim pine a obecne uznani. Slovaci jsou pravYm opakem Cecil& Autonomie jim spadla do klina jako dar Bo21, tedy jim nestaei. Allgemeiner Anzeiger, Rheinecken, 8vS7carsko.

6e g i

Povaleeny potadek a vlastne cela soustava nezavislych statii na vYchod od RYna zavisel na nezavislem a silnem esko-Slovensku. A bude asi jate v mnohem smeru tragicky uznano, jak velice pouhY poildek ye stkedni Evrope zavisel na, nezavislosti Cesko-Slovenska.

Oft=

ylisTi is

Ve stkedu, dne 15. unora 1939.

SEZNAM NOViCH LENt ZA MESIC PROSINEC 1939. itad Tkida Stall Obries BCDEFHI 1 4 4 4 4 6 15 15 15 17 17 20 20 20 20 21 21 23 23 24 24 25 25 25 25 25 28 28 28 28 29 29 29 29 29 29 31 31 31 33 35 35 35 35 36 38 39 40 40 40 40 40 40 40 47 47 47 47 48 48 48 48 55 56 56 56 56 61 63 63 67 67 67 67 67 68 68 72 81 86 87 87 87 88 92 92

1 1

1 1

1

1

1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

5,000 500 500 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 2,000 1,000 2,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 3,500 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 500 1,000 500 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 3,000 500 1,000 1,000

I.

92 1 44 1,000 92 47 500 92 20 1,000 93 31 500 97 16 2,000 108 1 48 1,000 110 19 1,000 127 1 18 500 129 1 31 500 130 28 1,000 130 1 41 1,000 130 24 500 130 1 32 500 130 21 600 130 1 40 1,000 130 1 33 500 135 1 16 500 135 20 1,000 138 19 500 146 24 500 148 16 500 150 1 47 1,000 154 40 500 154 17 1,000 155 23 1,000 161 1 16 1,000 Pojigteno v tide B 32 Clenti PojiSteno v tilde C 51 Clenti PojiSteno v tilde 24 elenti PojiSteno v tkide E 1 Clen PojiSteno v tilde F 1 Clen PojiAteno v tilde H 2 Cleni PojiSteno v tilde I 1 glen PrOmerna, pojistka - $928.00, merle.

Priunerne stab, 27 let, 11 mesicii, 10 dni.

Pkipojigteni: 25 1 40 500 25 1 1,000 35 63 1 21 500 kid

DETSIct ODBOR Do 16 let 1

4 17 15 17 21 28 29 15 "'33 1 35 1 40 1 47 2 48 11 68 138 140 150 154 PojiSteno do 16 let - 50 Clenii PojiAteno v 20-lete - 12 elenti.

S bratrskjim pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 23. ledna 1939.

Zabezpeeeni ziata pro zbrojeni.

NejvetSi politickou uddlosti Velke Britanie je povstani mladYch ye vlade. Chamberlain mluvil nedavno s nekolika ministry, proti je ittok namiken, zejmena s Runcimanem a Bore Belishou. Zatim si vytiadal Chamberlain podrobnou zpravu o stavu zbrojeni Zmeny ye vlade se ovgem ocekavaji ati ke konci ledna. V dolni snemovne bylo oznameno, tie vlada venuje na stavbu protileteckYch krytti 2800 milionil KC. Podle objednavek materialu se soudi, tie by to byly kryty asi pro 10 miliorra lidi. Obce mail provest vlastnim nakladem opatkeni asi stejneho rozsahu. Krome toho ma mit katidy zamestnavatel kryt pro sve zamestnance a udrtiovat jej. Navrhy ptslu gnYch zakont budou snemovne pkedlotieny v imoru. Vella Britanie nezbroji jen v oceli, nYbrti i ve zlate. Vlada se rozhodla omezit poskytovani britskYch tvera do ciziny. Neni to opatkeni nove, bode VAak 'Aisne provadeno. Ma tim bjt zajig ten dostatek kapitalu pro potieby britskeho zbrojeni.

BritskY tisk v torn vg ak vidi slotiku branne po.r. hotovosti v hospodakstvi a financich. Britska vlada chce bjt pro nejbliai dobu pkipravena na vSechny moinosti.

Stream 4.

VietiTNIK DOPIS ZE STARE VLASTI.

Uvetejfmjeme dopis, piljeenSt nam sl. Koemelovou z West, ktera. loni studovala na Karlaye universite v Praze a neblahmi udalostmi v mesici zaii byla nucena pieddasne vratiti se Mild Ello!

Dekuji Ti za vgechny dopisy, co jsem od Tebe kdy dostala. Hned Ti vysvetlim, pro nedostavag na ne tak dlouho odpoved'. V gude si udavala adresu West Texas a tu jsem usoudila, ze sledna Koemelova neni ani multimilionaikou, ani dcerou texaskeho guvernera, aby katdY listono g vedel, kde ji v Zapadnim Texasu hiedat.

Jiz jsem navazala pomoci nekolika profesora styky se Steflem — onim Ameridanem, co Wei ve Akolach anglietinu — a prosila jsem ho, aby mi vzkazal, do ktereho mesta jezdi g na universitu.

Ale net by zapometlivi profove vytidili tuto jednoduchou zaletitost, dosahla bys na universite jit druheho doktoratu, nebo byla bys uZ davno matkou odrostiej gich ditek a ja bych bezvYsledne bombardovala dopisy texaske deligte.

Z teto smutne perspektivy vyvedla mne a mericka pogta sviSrm eitielnYm razitkeim na Tvem poslednim dopise. Razem jsem pochopila, ze West Texas neznamena snad Zaipacini T., ale mesto West v Texasu.

Cliapu se proto prvni chvile, abych si s Tebou trochu porozpravela.

JO. vim, Tebe by nejvic zajimala na ge polltikal Ale nedovedeg si Ello, vilbec piedstavit jak hrozne nerad hovoii nynej gi tech o litickYch vecech. Sam na sve kilti az piing jasne pocitil, co to je, a mnohe mute lepe posoudit, net kdokoliv jinY. Ale prod by nosil sve rozumy na trh? Nynej gi doba vola po dinech a ne po diskusich o pravu a dobru.

A tady je prase koten evropske krise. NArodove Evropy bojovaly obyeejne meeem za pravo, spravedlnost, nebo svetovY nazor; po svetove valce vymenili met slovem a touto novou cestou chtely resit sve spory. Jiste je nesporne vygg i stupefi kultury, ale ukazalo se, ie se neosveddil. Prot? Protote se zpnonevetil myglence, ze ktere vy gel. je dustojnej gi vzdelaneho dloveka bojovat slovem — misto telezem, ale nejdfistojnej gi je ubranit pravo a spravedlnost proti katdemu a vtdy a nelekati se 01 tom smrti ani teleza.

Je to velikY fipadek mravni, kdy jisti naroaove v Evrope ustupuji hrozbam a nenajdou v sobe silu bit se za sve pravo, nebo zastat se prava spravedlivYch. Nes hrozby Hitlerovy nezastra gily: nagi mutove nastoupili do jednoho, odhodlani k tomu nejnpornej gimu boji, jakY mute laYt veden — k boji 10 milionoveho naroda proti osminasobne vet gine. Katdemu bylo vice, nebo merle jasno, Ze se bit musi, a to nejen za sebe, ale i za miliony pokojnYch lidi celeho sveta, ktere by byly nutne ohroteny pozdeji stejnSrm nebezpeeim.

Katdeho z nas posilovalo vedomi, to jsme se v dobe husitskS7 ch valek postavili proti cele Evrope za kalich a za zduchovnele, odistene ktest'anstvi, a Ze piece nebyly proti pravu vgechny ty ztraty na 'Zivotech a majetku. o 200 let pozdeji te gila Evropa tentyt nabotenskY problem — opet ohnem a meeem a rozieg ila ho kompromisem v miru Westfalskem.

Svetova valka jasne ukazala, jak hlubokY smysl pro spravedlnost men ee gti vojaci. Ani Vilem, ani videriskY Habsburk jim nepomatli hlavu. Kdyt na smrt, tedy na smrt proti usurpatortim; kdy k viterstvi, tedy k viterstvi pokojnYch nad podmanovateli!

Po pravu byla hranicim 6eskeho Kralovstvi vracena svoboda a neodvislost, a oechove se eestne zavazali, ze povedou syfij stat v duchu pravdy. Docela jinak zachovaly se demokraticke velmoci evropske!

Mely v rukou vg echny motnosti, aby konedne nejstarg i zemedil bile civilisace teAily jako

celek, uZ ne lokalne patrioticky, ale duchovne evropskY, na nove spoleene hospodatske zakladne.

Misto toho rozebraly si chamtive kdejakou kolonii poraZeneho Nemecka, zapominajice ve sve kratkozrakosti, 2e si Evropa Zada jineho tegeni ne g je hamiZne tyti a rozkoSnicke kajeni vSech lidskYch choutek v dobe viteznth° miru. Vyvolaly a podporovaly revolueni socialisticke hnuti v Nemecku v zavereene fasi valky — prototie urychlovalo pad prugackeho retimu. Rehm byl odstranen a nastolena prvni nemecka republika a olebraeena, ponechana byla svemu osudu.

Nikdo se nestaral o pteorientovani nemeekeho lidu pro mir a einnou spolupraci vSech narodu a ani o to, jak bude tento ptelidnenY stat zit hospoda•sky.

NestrannY pozorovatel nedivi se ptiliS vYvoji v Tretirisi. Je piece jasne, ze narod majici vStipene expansivni po'Zadavky dlouholetou tradici. se k teto tradici vrati, kdy mu pti novYch ideich kruel hladem v taludku.. Jiste je, Ze se lid v Nemecku dobte nema, jiste je ale take, ze je kaZdY Nemec ptesvedeen, Ze se bude mit dolote, lepe, nejlepe, jestli-Ze nemeeti vojaci anektuji po Rakousku a Sudetach polskY koridor a Litvu, jestliZe ptinuti k zavislosti Nskoslovensko, Rumunsko, Bulharsko, jest,• ustanovi pod svYm patronatem autonomii Ukrajiny a koneene jestlile dobudou zpet sve kolonie, vdetne Elsaska-Lotrinska.

S hotkosti ptihlilim, jak Francie s Anglii (chci rici jejich vlady) nadouvaji do Silty sve atity velikymi idealy demokracie, jen aby lepe skryly za ne svou slabost, zbabelost, chladnou kalkulaci, a hlavne svaj kapital.

Na podzim se slaboSsky ptidaly na stranu diktatu a hnusnYmi gesty (pohrtakou, ze v ptipade odporu budeme povalovani za ittodnika), ptinutily deskoslovenskou armadu vydat tisisilete hranice sveho statu. Nikdo na svete nepochopi tu zoufalou bolest nas vSech nad timto bidnYm osudem. Necia, se proste slovy vylieit tragedie onech dnu, kdy kaZdY ()bean ooekaval s hrdYm vedomim prava kaZdym dnem smrt. Nebylo nam ani dovoleno pro vlast zemtit, smell jsme jen mleky get na drancovani na geho kraje, na vraZdeni a mudeni naSich lidi, na zabirani stovek ryze eeskSrch mest a vesnic.

Smell jsme jen tike plakat na ulicich a ndmestich, jeden vedle druheho, vojaci, straZnici, teny i civilisti. Jak asi vypadalo vydani nerneckYch krajfi, uhodneS z toho, 'le Babylon, Oeska, Kubice, Trhanov a pile chodske vesnice, ktere nahodou znaL a o kterYch vis, Ze tam slovo nemecky nikdo neural, lezi nyni v A kolik je jich, co je nezna.S. Ude z Chodska pit eli y e svYch krojich na vozech do Prahy a prosili v slzach o ochranu, ale co mohla naSe vlo.da delat?

A co by mohla Mat, rozhodne-li se Hitler, ze nas zabere vSechny?

Zapadni statnici zachranili v Evrope mir, tim, ze hodili nenasytnemu Molochu cizi dite, Ale u2 ted' se silne ukazuje, ae si Moloch Zada dalSich obeti! Po HabeSi nasledovalo Rakousko, po Sudetac\h je na tade Tunis a neodvratne dalSi kusy zeme, protole Rakousko ani Sudety nerodi pSenici a Zito ani pro sebe, a Nemec v Risi je proste urden k nejakYm zahadnYm tadem a pravem k tomu, aby vladl jinYm a mel se dob •e. Zastavi ti, co jsou nemeckou ideologii ureeni k poddanstvi, zastavi po zuby ozbrojene velikaSstvi a vYhrutne loupeZnictvi?

Co postavi Francie a Anglie proti ideologii Zelezne armady Tieti Rise? Kdy se ptestanou tyto zeme ohanet chvastavYmi slovy o demokracii? Kdy se postavi, jako my na podzim, do jednotne fronty, odhodlane k boji proti zna.silhovani, pokotovani a vykokist'ova.ni?

Bohutel se zda, Ze budou naddle cleat fistupky a kompromisy v Berchesgadenu a Mnichove. Nevypada evropska situate zrovna nadejne; nikde ani trochu svetla, vSe se HU jednim smerem, pies nas, kolem nas.

U nas v Praze stoupaji deny zbo21., ale mzdy

Ve stkedu, dne 15. imora 1939. se mengi, kaidemu mnoh• strhuji a proto ten velkY nezajem o politiku. V gichni se spige staraji, jak budou tivi v novYch pornerech a vypada to, jakoby jeden kaidy pomalu sbiral sily a gettil je pro doby budouci. Je az napadne ticho v Oechach — pozorujeme mleky a vydkavame. A doufame . . . a vetime v pravdu.

Osobne v naSi rodine noveho nic neni.

Otec i ja jsme v zamestnani, ja pomalu studuji a zabYvam se v tajnosti planem jet piece k varn za ocean. Michaela ua tady nic netegi, nejradeji by `praskl do bot', ale nechce mne tu samu nechat. Ja bych zase radeji, kdyby jel napied a zaloZil si existenci bez starosti o mne. Ja main site v Buffalo rodinu, ale tuze by se mi nechtelo vydkavat u nich, al Michael nejake to misto seZene. Mohlo by to tteba trvat dosti dlouho a mne by to bylo trapne. Myslela jsem si sice, ze bych mohla neco pracovat, ale zde., se mi, Ze ZidovtSi emigranti obsadili VSechno, co by pro mne ptichazelo v V2clyt' ja bych se hodila jen jako vychovatelka k detem, nebo neco podobneho. U nas jsou podobne vychovatelky velice v mode ,ale tomu nemusi bYt tak u Vas. Proto s tim jeSte nejakY eas podkam a jell bychom a2 nekdy k vanoctim. Do to doby se doufam odhodlam poladat sve americke strYce o pohostinstvi, a ujist'uji Te, Ze jednou v lete uvidis dva vandraky jak stopuji auto na silnici, aby shledli vSechny krasy Texasu. Mac bych Te prosila, abys mi napsala, jake feel bych si mela pro Ameriku potidit, a co je u Vas zbytedne. Ty to mutes nejlepe posoudit.

Pak jsem Ti jeSte chtela Ze v bete, jak jsme byli v Rime, byly vSechny papeiske sbirky zavteny a tak nemusis litovat, Zes je nevidela. To pry papet udelal schvalne k vuli Hitlerovi, aby se Nemci turisti nemohli twit z kiest'anskeho umeni.

A ani pry se v ten eas nemohlo lezt na Vesuv, povidal mi jeden cestovatel, pry mac soptil a bylo to nebezpeene. Jinak myslim, Ze vzpominas na nate cestovani docela v dobrem. Jen ten podzim mel bYt lepSi. To bys byla uz jiste doktorkou itarostavneho udeni Karlovy univer. — i to ma, pan kanclet na svedomi.

Pane mi toho hodne napi g a hlavne brzy.

Mej se krasne a pozdravuj ode mne v:Sechny sve piatele, jmenovite svou sestru a hled', abys byla vYznadnou vedeckou osobnosti do pti§tich vanoc, abych se mohla chlubit, jake ze to mam vzacne ptitelkyne v Texasu.

Rodide i Michael Ti pteji. VSe nejlepAi a mate se pry starat, aby to u Vas bylo lepSi neni tady v Evrope.

Vera.

Liba Te, Nazev Uherskeho Hradigte nebude zmenen.

V nekterYch kruzich na mora yskem Slovacku se vynotily v posledni dobe opet navrhy, aby slovacka mesta Uherske HradiSte, UherskY Brod a UherskY Ostroh byla ptejmenovana na Slovacke HradiSte, SlovackY Brod a SlovackY Ostroh. Jako hlavni dfivod je oznaeovano, nyni, kdy2 budeme miti dalnice, ktere take budou procha.zeti Slovackem, mohli by se cizinci domnivati, pti spatteni napisfi "Uherskr', Ze jsou v Uhrach. Faktem je, Ze toto tvrzeni je dastedne opravnene, ale pak by se mohli cizinci, projadejici na ptiklad NemeckYrn Brodem domnivati, Ze jsou v Nemecku, anebo pit deni Chorvatske Nove Vsi, ktera nyni ptipadla Nemecku, by si mohli mysleti, Ze jsou zase v Chorvatsku, coZ si jiste nemysli. Ve snaze po objektivite jsme se dotazali nejpovolanejSiho ainitele v teto otazce, kterYm je beze sporu starosta mesta Uherskeho Hradiate, yr. s. rada Garlik. Starosta Uherskeho HradiSte nam sdelil, Ze o zmene nazvu "Uherske" na "Slovacke", nebylo dosud vubec uvaZovano ani v HradiSti, ani v druhYch mestech. Jsou to nejen diivody obchodni, ale hlavne historicke, ktere se stavi proti zminenernu jiZ ptejmenovani, nebot' jmena 'nest, tek a hor jsou jedinYm nepomijejicim odkazem naSich ptedkfi. Kdyby snad jedenkrate bylo nutno jmeno "Uherske" zmeniti, pak by bylo piejmenovano Uherske Hradigte jen na Hradi.ite.

Ve stiedu, dne 15. iinora 1939.

San Angelo, Texas.

Mill bratti a sestry!

NovY rok zaeal s napetim. Ptede glY rok skoneil bez valky — a jak bude dale? 26.,driSr z nas nevi ureite, co se letos ptihodi. Co se ptihodilo v ptedeglem roce, vime velice dobte. V roce 1938 Hitler byl "hrdinou" sveta; on si asi tak o sobe mysli. Jenomte mnoho z nas nestoji o takoveho "hrdinu". On byl panem, on docilil vge, co chtel. Necha ho svet znieit je gte vice narodir, necha, ho svet okradat dale ty slab gi narody?

Jestli bude letogni rok tak nosledovat v patach ptedeglemu roku, tak ano. Prot ho nezastavili jig v minulem roce? Prod se mu svet poddaval?

Kam to vge povede? Jiste ze k valve. Motna ne ted', letos neb pti gti rok, motna ze tenhle zakletY mir bude trvat nekolik let a pak to napeti praskne a bude valka, jakou lid je gte neNebudou jen muti kaceni na fronte, nYbrt aeny a deti. Deti, ktere za nic nemohou, budo uzabity. Ale v ge, vge co se bude moci delat, bude neplatne.

Ano, pan Hitler byl udelan "hrdinou", ne nagim narodem ale terra., kteti slibovali hory doly, slibovali vge nag vlasti tam daleko za motem.

Pak kdyt to pti glo doopravdy, tak ji i nas nechali na pospas nejen Hitlerovi, ale celemu svetu. Tak se odmenili nag vlasti, ktera, jim byla dobra, dokud se to tYkalo jich, ale kdyt oni men pomoct, tak obratili se zady na ni.

Nam zbyla nage kultura. Ukazalo se, jak eeskY lid je zachovalY, jak neztracel odvahu a vzal ten kilt, ktery jemu byl vnucen. Kdyby byli byvali by ponechani sami bojovat proti Hitlerovi.

My eegi zde v Texasu, a tilla ge my mladi, mtideme mluvit nag krasnou teal a mame bYt hrdi na ten nag desky narod a nemame se stydet za nagi Ceskou tee. Ale jak je to smutne, nekteti se viabec nehlasi k nag narodnosti.Proe se stydi za tu na gi krasnou narodnost. Ovgem mnoho a mnoho mladete se drti na geho naroda, ale jsou take takovi, kteti se ho nedrti a nechti vubec desky promluvit ani mezi deskYm lidem, natot kdyt je nekde na blizku Nemec, to by radeji mluvili a opieili se po nem. Av gak mame zde jegte hodne mladete, ktera stoji za Ceskou feel pevne at do posledu.

Nyni Hitler hrozi valkou a dela, dlouhe teei.

Ptam se, necha ho svet dale okradat men g narody net jest Nemecko? Bude se mu svet dale poddavat? Myslim, to ut je na Case, aby byl udean konec toho eekani a utrpeni. Inu, vgeho se milteme jegte doekat. Motna, ze leto gni rok nam ptivede toho at po krk.

No at bych mohla take ptestat psat, protote asi tohle nikdo nebude moci pfeeist.

Se sesterskYm pozdravem, Botena Anna Bubenik.

Galveston, Texas.

Valeria redakce Vestniku!

Ponevadt nag br. redaktor pravi, 'te jest mista ye Vestniku dosti pro vgechny dopisovatele, tak jest na nas v gech, abychom navzajem nage nazory v "Hlidce dopisovatelske sdileli". Zda se mne, to dosud rana, jet' zasahla na gi milou rodnou zem a nag narod, pusobi na nas, ze nejsme schopni razne se vzchopiti k einnosti a dokazati, to se nenechome umleeti a neeinnosti napomahati proradnYm "ptatelfim" k na gemu zaniku. Vtdyt' ty dopisy, ktere proklouznou za hranice, mluvi za na ge lidi v zabranem uzemi, ze trpne se podrobuji, za to tim silneji se narodne uvedomuji, ze sceleni musi bYti at ptijde doba, kdy zrada a nasili bude pomsteno. Hmotne utraci nag e viast cele bohatstvi, neb vypleni lesy, zabrali nejen zatizene tovarny a velkostatky, ale tet tern statisiciim drobnYm lidem domovy, pnzdu, kde po staleti ptedkove till, vubec vge, a ziskaji to lid& na gi staleti neptatele. Nyni zanikaji vg echny demokraticke a socialni easopisy, organisace narodni se rozpou gti, musi se reorganisovati v gechny utady tak jak Berlin rozkazuje. Jest stra gne ptemYgleti, jak ten bidovanY narod se citi, kdyt nesmi projeviti vetejne toto bezpravi. Mind v CSR. zadali samostatnost, dostali vg echno lizemi a vice jak milion dugi Csl. naroda si podmanili v tom tak zvanem nemeckem Atemi a tvoti opet nemecke men giny po cele CSR. Kde jsou ty na ge Ceske men giny ye vgech jinYch sousednich statech, jako maji tam vSisady? Musi p6kne mleeti, neb by 4e

VSSTNIK dostali za ratite, majetek byl by jim skonfiskovan a motna, ze byli by zastteleni pro zradu.

My zde za hranicemi, kde mateme vyvinouti silu hmotnou i moralni, pomahati fgestranne obhajiti nagi samostatnost a prava, zahajiti silnou propagaci ye vgech smerech, pusobiti na vlady demokraticke, ziskati vlivne Casopisy k olahajobe, turnalisty, tedniky ye vgech vrstvach naroda, a k tomu v gemu jest tteba mohutne organisace katdeho jedince a v gech ptatel nageho naroda, a take penize a opet penize!

Br. Sulda a statni vybor esl. Sdruteni v Texasu vykonali velikou praci a vgichni kteti ptispell, maji radost z vykonane prace. Ale to neznamend, te prace ukoneila. Jak br. L. 0. Hogek v poslednim aisle vYstitne naortnul, to silna, organisace posili viru, to si diavetujeme a budeme jako tula stati za na gim narodem za katdYch okolnosti. Vette ptatele, kdyt neeinne budeme ptihliteti, co se stane s na gimi rodnYmi bratry, v gak my jsme zde chraneni a prod bychom meli podporovati dolary, motna, te to ptipadne Nemciim, neb stejne j gdu u vlady takovi, kteti stranili jen nacistiim a pro-Nemcilm.

Ptes vgechny ty zdanlive ukazky, spravedliva prava &l ye neb pozdeji zvitezi. S jakou hrdosti pravY velikY diplomat a statnik p. dr. Eduard Bene g ve sviaj narod yeti, a take narod yea dosud yeti v budoucnost syYch vuolet, ktemaji nejvet gi zasluhu o narodni svobodu a zbudovani prosperujici esl. republiky. Na ge vgechny organisace mely by svolati v osadach schfize v gech krajanir, at' jit patti k orgranisacim ei nikoliv. Az na male vYminky se zpravidla vykonala sbirka mezi elenstvem a plateli, a tim take kondi ve vet gine osadach prace. Br. Hamusek zaklepe Cas od easu na 'citeni krajanske a vyekava, kdy se rozproudi opravdova nost okrskovYch vYborn, svolani poradnich schfizi, vypracovani dalgi dinnosti atd. Nyni br.

L. 0. Hoek dal dalgi podnet a jest to vYborny nahled, by vYkonnY vYbor sdrutenYch Cechoameridanft v Texasu svolal poradni schiazi zastupcia vgech organisaci a deskYch osad. To by byla nejlepgi zbran nage proti nagim neptatekteti pracuji soustavne, aby nas rozdro, bill jako tvaroh, a prace se jim daft Jest to negt'astna nage povaha, ze iivetime cizakiam a podrobujeme se vedeni, ale svemu vlastnimu bratru a sobe samYm nevetime, podcelmjeme se navzajem, tti gtime se v mnoha ptipadech jen proto, te nastroj nernecke propagate pracuje mezi nagim lidem a seje nesvar a nedaveru v nagich tadach pod zasterkou, ze chce prospet bud' v organisaci neb v obchodu, a rtirtne lakave vYhody, z eehot teti bud' sam aneb pracuje jako placenY propagator ku rozbiti na gi vzajemne celistvosti narodni. Cot vytknuti "ani centern nepodpotiti", najde se valycky vice stoupenal netli do tad tech narodnich obetavcfr, kteti nezi gtne vas, penize a osobni pohodli obetuji ze zasady a narodni povinnosti.

PodrYti diiveru jest lehke, ale budovati jest tetg prace.

Na severu dosud pracuji, a valna hromada nageho Asttedi v Chicagu davo, podnet k dalg praci. Tel nage A.O.S., jet se postavila za pomocnY fond mladete. elenove ve v gech sokolskYch jednotach se staraji die motnosti, by vgude tato vYzva se setkala s porozumenim, jak zasluhuje. Drutina Legionatia tet kond zaslutnou praci s finaneni pomoci pro ty nejne gt'astnel gi uprchliky, rodiny a deti opu gtene, bez domova, bez prace, rozbite celotivotni Uspory, majetek, existence a inteligence vyhanena, musi piasobiti drtive ptijimati dobrodinnost. Proto jest na nas v gech pomoci.

H. Stanovska.

Na zdar!

Nemecko zamfgli provesti dalgi zmenu v mape Evropy po Mnichove a Vidni. To bylo dano na jevo min. tYclne, kdyt Essener National Zeitung, organ polniho marg alka Goeringa ptinesl redakdni elanek, v nemt dava, pinou podporu bulharskym potadavkilm, aby Rumunsko mu postoupilo iitemi, jet mu &hie pattilo. Tento list pravi, to z diavodia narodnostnich Bulharsko ma pine pra y ° na jitni DobrudIu, letici na jih od Asti Dunaje. Bulharsko musilo vydati toto imemi Rumunsku po druhe balkanske valve r. 1913. Goeringilv list pravi, le potadavek Bulhar§lca je itpin4 qravnent,

Strana 5.

Fort Worth, Texas.

Ctena redakce!

Bud'te tak laskavi a otisknete mi tenth dopis.

Nepsala bych, ale ptimel mne k tomu dopis p. Toboly, co psal o tech dratenicich. Slovaci prY jsou smeeka leniva, cot neni pravda. Slovaci byli ujatmeni od Mad'aria. 2eny ∎ebdelavaly to chuda polieka, co ut se Mad'artm nelibila obdelavat, a muti byli nuceni jiti za vYdelkem. Vgak t toho dratovani jiste tadnY nezbohatl, a protote gli na Moravu a do: tech za bidnYm vYclelkem, nemusi bYti lenoti. Vtdyt' Vy, p. T., pigete, te znate pole na Slovensku, tak co jste tam delal? Tedy jiste za vYdelkem.

Dale pigete, te se na g lid nerortahoval po jinYch zemich jako Slovaci. Jake jste nikdy neslygel poznamku, ze kdyt ptijel Kolumbus do Ameriky, ze na btehu stal each a podaval Kolumbovi ruku na uvitani? Kde a z koho se utvotila esl. kolonie ye Francii, v Nemecku?

Vtdyt', kdyt se chtel nekterY p3chvaliti co zvandroval sveta, hned tekne tolik zemi a v gecky cizonarodni. Pamatuji se dobte, kdyt se od nas stehovalo nekolik rodin do Slavonie. Zkratka nejsme nag narod nic lepgi s tim rortahovanim po svete netli ti dratatci.

Neco yam napigi, co jsem slygela, neni toinu da.vno, o Vala grch. Povidal mi p. D., to kdyt byl jegte dorna i jeho bratti a nechteli rano vstava•, tedy jejich otec jim tikal . "Vstavejte a nebud'te jako ti Vala gi!" Ptala jsem se p.

D., co myslel jejich otec o Vala gich, a on mi teki, te jim vtdy iikal, te Vala gi jsou velice lenivY narod. Tak jsem se s chuti zasmala, a te prave okolo gel p. B., povidala jsem: "Tu je zrovna jeden ten Valach a na neho nikdo nemute tics, ze je lenoch, neb p. B. je pracovitY elovek!" Pan D. jest rozenY v Oechach v Kr. Hr. Tak je videt, 'te na g narod je ut takovY: vidime chybu jeden na druhem. Ja myslim a jsem si i jista, to to, co se stalo na Slovensku, maji na torn zesluhu amerieti Slovaci. V rose 1936 jela jsem se synem do Evropy. Jela mad'arska yYprava od Cunard linie; jelo velice mnoho Slovakia, bud' mut se tenou, nebo mut sam, a svobodni, vArchni velice slu gne obledeni, (tadnY nemel halenu). Ale mel byste jich slyget co mluvili, jako jsme je sly gely my, totia ja z Moravy a jedna Oe gka, co jela do Prahy.

Stab to za to sly get tu ted tech Slovakia. Segli se na palube a ut poeitali, jak v kraji povzbudi krajany, aby se hledelr osamostatnit, take rikali kolik uz maji penez v pokladne Sl. v Pittsburgu, pak v Detroit, dale vykladali, jak se pane pracuje v Americe mezi Slovaky a jak gtedte davaji do pokladny pro osvobozeni Slovan.

Tedy jste, p. Tobola, na omylu, te to udelali ti chudi drateniekove v halenach. Ne dnes je mnoho seetelYch i tech Slovakia. A je. na Case, aby katde narodnosti lid mel pravo zits, at' je to narod kterykoliv, vtdyt' jsme v gichni bide. A nemame povaaovat nekterY narod za hloupSt. Jestli byli Slovaci nevygkoleni, bylo to vinou SlySela jsem na lodi, kdyt Slovaci tikali: "My mama Slovensko zaplaveno 'Cechy, a leckterY ten tech nevi to, co vi nektery Slovak." ftekla jsem jedne Slovence, co moo toolla rozumem, te museji uznat, ze Mad'ati jim nedali Sk,31y, a te teprve Csl. vlada jim je Ona na to odvetila: "No tak, my ut mame tolik vygkolenYch, aby ridili na g kraj sami a at' jdou domil". Ale jisto je, ze ze zamoti byli Slovaci nabadani, aby se osamostatnili. Jest pravdou, ae nemeli Slovaci tadnou ptieinu se oddelovat, ale to vi katdy, te v Americe vychazi mnoho novin, protote zdejfi Slovaci jsou seetelej gi, tedy to znamend, 'te umi vice jak zadratovat hrnec nebo zasklit okno. Tedy americkYch Slovakia je to vina, te se odtrhii od esl.

R•publiky. Kdybych to nesly gela na svoje tteba bych tomu nevetila, ale te jsem to slygela, hned jsem to tikala jak jsem ptijela na Moravu a zpet sem. co Slovaci zamYgleji.

S pozdravem na redakci a etenate Vestniku, Botikova.

Diky dlouhemu vychovani nedo glo v eechach k revoluci ani k zabijeni prchajicich veznu, ani k pumoqm atentatam. — Polonia, Katoviee.

Strana e.

SFOJME SLOVANY! Tak se u nas void. Bylo by to krasne, ale ...

Nemame sloVanskeho "Hitlera", a mime prave opaene vlastnosti Nemcu. Nemec je v/dy a napied Nemec a teprve to jive -- ale my jsme napied to jine a teprve Slovane.

S kterYmi Slovany se maji 6eSi spojit? Se Skvaky uz jsme a jaka to "laska", jsme praire poznali. Slovaci jsou ten napied "Lud'aci" a teprve Slovaci, ale z Oecho-Slovaka maji nejraileji jen to znamenko rozdelovaci a velke Nebyli oni (vlastni bratfi) po Nemcich, prvni co zadali vyhro/ovat a chteli to same co Henlein? Neni to rod nich vet:gi zrada spoledne republiky? No s temi jsme zastali spojeni, ale Sokoli, deg ti uditele a atednici museli pryd.

Oechani byli pry pro ne moc "Husite" . . . .

A brat'a radi zpivali: "Nad Tatrou sa blYska, dive hromy bija. — nebojte sa brat'a, ked' sa teAi ztrat'a — Slovaci °NA"!

S Polaky? Nebyli oni zase hned za Nemci — co zadali trhat' a krast' z to male sesterske republiky? "Zdvihli na nas datky prvY, proti vlastnim bratrfun zufe — stokrat hate, nekli neptitel nag sam".

Jak se citi, chudak Petr Bezrud, (kije-li jeg te)? "Sto tisic nas ponemeili, sto tisic nas popolg tili zbYva pied Te ginem — tisic sedmdesat" . . . (A u zi ty Polaci se/rali .. .)

A co "Ondrag z Lyse? Bratke Ondro! Vi g kdo panem je ve Frydku a kdo panem ve Vraclavi? Ve Frydku nas podavili, kde kdo zapfel svoji mluvu jako jednou zradil Jura g" .. .

"Po svedomi tak se deje?" Po svedomi, bratfe Ondro! Pobrali nam nage gkoly, pobrali nam nage hory, salage nam pohubili .. .

"Po zakonu tak se dale?" Po zakonu, bratfe Ondro!

"A kdo dava cizi gkoly. A co narod nezpiva uk?" Vyhynuly nage pisne — devuge se zalkly ✓ hrdle . . . Velikan se za gkaredil, hned se Lysa pomraCila . . . Skoda, 'Ze tam nemeli Ondrage ,aby ty bratry Polaky, tYm kyjem odehnal . . . Pgakrev!

Srbove (Jugoslavi) to se zdali jests nejmilejgl bragi Slovany a pfatele, a oceriovali, kdy2 jim Ceti legionati pomahali hajit Srbsko. A to nadgeni a hubiekovani na "Sletu" v Prazeale kde byli v zali a co dnes? Ceti jsem v amer. novinach, to Cesi men jen "good weather friends". Jak ale pfi gla pogroma — vgeci nas opustili . • . Polaci okradli a Slovaci zakefne ✓ nejtagi chvili zradili.

Jegte snad nejlepgi by bylo se spojit s temi nenavidenYmi Rusy — ale to u/ Hitler nedovoli, ba /add s. e s nimi Upine rozejit a nova vlada mu to u2 pfislibuje . . . On vi, co by mu bylo nebezpedne . . . a oecham prospegne. ✓ Rusku je budoucnost! Meli by tam doma radeji se uchYlit k Rusku, net tak poni gene lezt k fihlavnimu vrahu!

Souhlasim s br. StuclnidnYm: "Nedej Boke! aby snad" — "Za svaj hrnec stuchle rY2e, poni/ene diitky liZe — jimia tisickrat byl bit".... a "Ze vgech kleteb otrodiny, jiz nas stihl Bah — nejhroznej gi, nej trapnej gi, iotrockY nag duch". Vy jste to nafekl — ja dopovedel a S. C. pfikyvl .. .

Tak se mi vg ecko zda — /e jsme tim "Hejslovanenim, byli uspavani. My je opevovali a oni o nas nestali a chystali zradu.

Nage easopisy a C. s. vlada nam poi ad nedaji kritisovat —ale jak se udr/et kdyk ..

Co se tam dnes deje neni svobodneho naroda Cestne. Radej by mela na ge vetev, ledaco protestovat — net bude docela pozde. Nemci (jak Hitler kek) za 20 let si narod vychovali a nagi za 20 r. ? Nemci stoji za s yYm vadcem, zvlagte mlade2. A nage rnlade2? — smYka, sveho "osvoboditele" na provazi! Jeho a Benegiiv obraz musi ze gkol yen . . . Kde vzdoruji a nechaji oba — maji prY dati mezi ne Ukti2o-. vaneho — "aby to bylo symbolicke". Kdo eteg — rozumej! Vite mezi jakYmt dverna byl "Uki-i2ovan*"?

Posledne se dozvidame, /e povestnY "MarianskY sloup" (kterY rakouska vlada dala na potupu pobitYch Moravanii na Bile Hote, postaviti a po pfevratu jej sokoli di kdosi strhli) zase, ale tentokate deska vlada stavil

V2STNtK Je to hodno svobodneho naroda? Udelala by to Amerika? Udelali by to Nemci? "Spi, Havlidku" . . .!

Je to moZne ,aby tak rychle se narod zvrhl?

Reknete radej, .'re to neni pravda a pochlebujte dal!

Kdy2 vladu pkevzal jednookY hrdina SyrovY — geptali jsme zde: "2i2ka", ale udelali z nej S. V. a nova nejsilnejai vl. strana pry pajde "tradici Sv. V." No ov gem, davejte Nemcam, jako tehdy — abyste meli pokoj. Ale mel by se i kdesi z hr:bu najit — ten hkebiky pobitY — "2. palcat". Toho se Nemci bali!

Hagler: Svoboda je Svoboda, to se nehtegi, tu on 2adnY neproda, pro tu musime se bit!

Kdo chce g dvema panem sloukit, potom mazes jenom touait, nebudeg ji mit!

Kdy/ jsme si ji vydobyli, mejme take pevnou vali, umet pro ni /it!

L. V. POMOCNY FOND MLADE2E. Va/eni pfatele, sestry a bratti!

TvrdY a nelitostnY osud zbavil tisice nagich deti z pohranioniho fizemi v oechach domova.

Tyto nevinne deti i jejich rodiee, bez vlastni viny, hrozne stradaji a trpi zimou, nemocemi, zbaveni pkistfegi.

V zaplave sbirek, ktere jsou provadeny mezi krajany v Americe, povauje Sokolstvo za nejdale/itej gi, nejnutnej gi a,kci, pomoci nejrychleji obetem germanske rozpinavosti, uprchlikum z deskeho pohraniei — nagim nevinnYm detem.

Tato sbirka nachazi pine porozumeni u spolka i jednotlivcti. Chcete-li i vy pfispet nagim ubohYm detem — a my vefime, 2e zde pomoc neodepfete — po glete laskave jakYkoliv obnos na adresu: Americka Obec Sokolska, "PomocnY Fond Mlade/e", 2345 S. Kedzie Ave., Chicago, Illinois Sbirka je vYslovne ureena trpicim na gim detern z pohranidi. CelY obnos odveden bude mo Ceske obci sokolske v Praze, ktera se i nyni o uprchliky stars. Ka/dY dar bude vyfietovan a vefejne kvitovan.

Sbirka tato je provadena Americkou obci sokolskou, jeji/ Clenstvo i mlade2 pro sbirku ze vgech sil pracuje a hmotne na ni pfispiva.

Obracime se k va gim srdcim a prosime — Pomorte ne gt'astnYm, nevinnYm detem!

Za "Pomocny Fond Mlade/e" Americke Obce Sokolske: VYbor: Kata Dankova, pfedsedkyne; Hilda Zykova, jednatelka; Emilie Welclova, pokladni; Betty Prenerova, fidetni. itad Rozkvet, 'Oslo 62., Galveston, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Oznamuji varn, /e na g fad si zvolil nasledujici afedniky pro rok 1939: Adolf J. Dugek, pfedseda; Neal Dodkal, mistopiedseda; Helen Coroneos, adetnice; Frank J. Vento, pokladnik, a Mary Cordray, tajemnice. UCetni vYbor: Philip Anderson, Emil Denke a Neal Doekal. NemocenskY vYbor: Helen Coroneos a dalgi budou ustanoveni v pristi schfizi. MajetkovY vYbor: Adolph J. Dug ek, Frank Vento a Helen Coroneos.

Zaroveri oznamuji, ze fad Rozkvet Cis. 62. bude potadat ma gkarni zabavu v fiterY dne 21. anora v sini K. of P., 2120 Ave. G v 8:30 hodin veder. Louis Michulka a jeho orchestra "Syncopators" z Wharton budou pro nas hrat. Budou rozdany tfi odmeny. Dostavte se v hojnem poetu a dobfe se vg ichni pobavite. 0 dobra jidla a obderstveni bude postarano.

Take zdeluji,ze nas dosti pfibylo za minulY Mary Cordrayi•taj: rok 1938. Na zdar!

President Roosevelt zaslal kongresu k uvaleni zpravu, kterou vypracoval t. zv. filipinskY vYbor. V listopadu 1938 vydal tento vYbor zpravu. ve ktere odporudoval, aby udeleni nezavislosti Filipin bylo odrodeno at do roku 1960, kde/to podle pavodniho planu mela bYt jii v roce 1946 pia udeleni apine politicks nezavislosti zruSena nektera obehodni prava, ktertrn se tyto ostrovy. Wkly.

Ve stfedu, dne 15. anora 1939.

Dallas, Texas. °pet po delg im Case chapu se pera, abych napsala nekolik fadek, cot plati vice pro dallaske krajany. Jen kratce, abych etenafe neunavila dtenim a sebe psanim.

Predne, na prahu roku noveho (tfeba opozdene ale stejne uptimne) mnoho zdravi vgem dtendlam Vestniku a redakci dal gich sporYch fispecha vzdelavatelske Cinnosti. Chmurne stranky na gi velke narodni bolesti se nechci ani dotYkat. Celou svou viru a nadeji v lep gi obrat na geho draheho naroda k pravde, jen/ vitezi, upiram tou/ebne zrak svaj.

Timto oznamuji krajanske vefejnosti v Dallas, /e z vlastniho popudu a na podnet jiste lattosti jsem se pokusila na pfislu gnem mists postarat se o nejake propagadni broairky do zdej gi City Public Library. Podatilo se mne ziskati prozatim j eden vYtisk kniledky "Prague" a dasopis etrnactidenik "Central European Observer", dasopis to noveho vladniho re/imu, a 25 kusa sokolskYch bro/urek z posledniho sletu.

Brokurku "Praha", ktera je velmi pane., dasopis "Observer" a nejake sokolske brokurky jsem dala do mestske knihovny a po/adala konsulat 6s1. republiky v Pittsburghu o zasilani Casopisu "Observer", cok konsul p. Papanek slibil ueiniti. Kdo mss o to za.jem, zajdi si do knihovny easopis ten vypajdit. Donesla jsem to tam ye etvrtek dopoledne a ji2 ten sam den odpoledne jista pani, bYvala uditelka, si to tam gla Vge je v teai anglicke. Ty druhe sokolske bro/urky jsem u2 nejake dala do zdejgich gkol a i ty druhe tim zpasobem rozdam a rozeglu. Odekavam odpoved' z Oeskoslovenska, kde jsem /adala o jiste velmi pane kni/eeky "Cechoslovakia", ale dokud nevim nic ureiteho, nebudu se o tom rozepisovat. Otenafe srdedne Bo/ena Valeikova. zdravi, Sokol Fort Worth.

Mill pfatele, bratfi a sestry!

Dovolujeme si temito paru fadky upozorniti ty, kterYm je zvykem kritisovati Sokola a katoliky, a jestli toto upozorneni vas nezastavi, to nehezke vyktikovani "ty sokole" a "ty katoliku" a tak dale, jak se stalo uz mnohokrate, tak podruhe vas vgechny hezky pojmenuji ce1Yrn vagim jmenem v novinach a mokna 2e to vas zastavi a podruhe si trochu date pozor, komu to fikate. Piatele, nebyla bych se o torn zmiriovala, ale sti/nosti piichazi ze vgech stran, 2e nevime jake urakky a kritiky rfizni lido musi trpeti. IT/ tern jistYm mnohokrate bylo rozmlouvano, aby toho zanechali, ale stale to neni nic platne. Takova, vec neni ku gkode jen Sokolu a katolikam, ale fgem deskYm mistnostem.

Ted' u/ je marne v ge rozbijeti, kdyk u2 vgechno stoji, ted' nam nic jineho nezbYva, na/li se dati vgichni hezky dohromady a v gichni pracovati pospolu, aby ty nage Ceske budovy nikomu jinemu nepattily, pouze nam 6echam zde ye Fort Worth. Nekteti nemohou tomu pochopiti, kdy2 Sokol chtel miti svoji vlastni budovu, prof do toho musil zamichati fad Cis. 154. Davam trochu vysvetleni. Pi ieina tato musila se stati proto, ze kdy2 Sokol chtel staveti sam svoji sin, tak chteli jsme, aby sin se dostala ku stavbe, po/adati jednotu S.P.J.S.T. o pajdku nektere sto a tak pro tu pfieinu rad Cis. 154. se musel zaloziti. Tak kteii jste to nevedeli, tedy doufam ze tomu ted' porozumite a v gechno kritisovani nechate stranou a v gichni se zachovame, jak spolkove heslo po/aduje.

Ted' vas fictive zveme na posledni tanedni zabavu do Sokolovne, ktera bude pofadana v sobotu veder pii radiove hudbe Charlie Scotta.

Zadatek v 8:30 ho. VYbor se o v gechno dobie postars.

Grautuluji spolusestle Anna Milan, 2e se tak eini a dostala se na prvni stranku Vestniku, ke, ziskala nejvice diem). ye Fort Worth ku fadu 154. Jen se din, by nas co nej vice ptibYvalo a tadova kasa, take by. sobs brzy mohli postaviti svoji fadovou budovu.

Koneim s pozdravem na redakci a vgechny ostatni. Zustavam vase sokolska dopisovatelka, Millie Polagek. pesky nand ma co dekovati jen Ceske knize za to, ze jests existuje a ze davno nezanikl. -E. St. Wk.

Ve stfedu, dne 15. imora 1939.

Vesmir, Cislo 61., Poth, Texas.

V adresati taj. tadu, uvefejnenem ve Vestniku, nag tad ma oznaaeno Floresville za sidlo nageho tadu. Nevim jak to pfiglo, teje uveden pod jmenem Floresville, nebot' nag tad ma sidlo v Poth, tudit zmena v adresati by byla nam tadouci. Co se tYde to potadovane listiny "Proof of Death", mne se zda to by to bylo jen zbytednym protahovanim vyplaceni Umrtni podpory.

Br. a sestry, kdyt na ge Hl. tYiadovna nemohla ugettit tam, kde se mohlo u gettit, tu na tech mrtyYch alenech toho moc nenahradime. Vypada, to tak, ze je gte v nagi Jednote budou pokutovani pozustali po zemtelem elenu za to, to ten neb onen lien musel zemtiti. Podle toho jake mame paragrafy, nemyslim ae tak lehko mute zemfelY elen o gidit nebo oklamat nagi Jednotu, aby jeho portistali mohli z toho zbohatnouti.

Dopis br. Gajevskyho ve V. jsem pfeeet1 pozorne a zvla gte ty jeho fadky, ktere napsal jen takto mimochodem. Zda, se mi, br. G., to ut jsi trochu zvlatnel a zadinag ptemYglet .No, jsem jistY, jestli se doeka g pfigtiho sjezdu, to udelag dobreho vyslance, kdyt Tvilj tad Te opet zvoli za delegata. Net to take pi gi jenom tak mimochodem a nemyslim, to se pro to bude g br. G. na mne durdit.

Mkoliv nerad pi gi do V. o to Hitlerove politice, chci yam piece napsati ptipad, ktery se mi nedavno natrefil. Bylo to je gte pied tim net ta Csl. republika vlezla Hitlerovi do jeho chomoutu, ale cosi se ut tam delo a vge nasvedeovalo tomu, to se tak stane. Mel jsem tenkrate dfilejednani v meste a nemolil jsem se tarn dostat jinak, take jsem musel tam glapat par mil pegky. A co tak jdu okolo farmy meho blizkeho souseda Wince a dobreho katolika, vidim ho jak trope travu okolo fence. Kdyt mne uvidel void na mne, jak se main a kam tak specham.

A tak jsme zaeali mezi sebou hovotiti, to se rozumi ze po nemecku, bylo to pro mne i pro neho snadnej gi. On meal prvni, nadaval na tu nagi Ameriku, to farmat se tady jen nadte a skoro zadarmo muss v gecko tern gpekulantdm dat a meal chvalit Hitlera, jak se pry v Nemecku ti lide maji ted' dobie. Oeskoslovensko to to jednak prohraje ate se pak i tam budou lide mit lepgi. Ja poslouchal jeho rozumy a myslel jsem si, vgak mne neoblafne g a nechal se ho vymluvit. Na konec si vzal na mu gku tidy, to pry jest banda, ale Hitler to je spravi; i v Americe by bylo pry lep gi, kdyby tady jsme meli Hitlera.

Mne jit zadala t •pelivost dochazet a tak ho pterugim a ptam se ho, kde jest rozenY. On pravi to v Lavaca okresu, Texas, a pta se mne, kde ja jsem rozenY, ze asi take tam. Je. mu pravim, to se mYli, nebot' jsem rozen v esko-Slovensku ate to tam v gecko znam dobie. A tak jsem mu toho povedel co on nevedel a pravim mu: jo, ti tide tam, to jest banda, oni jen lehko delat a vetginou prodavaji kotalku a pivo a ten chudY lid tam otravuji. Ale vite, to katolieti biskupove tu kotalku vati a tide to od nich kupuji a pak ji prodavaji a pfi torn delaji dobrY obchod a tivobyti. On na mne hledi a povida: nun dann ist dort die Bande alles einz, ze tak ta banda jest tam v gecka jedna, jak ti biskupoye, tak i ti tide. Sebral motyku na rameno a ut jel domd jak by mu natfel. Od toho easu, kdyt se s nim sejdu, pekne ke mne mluvi a o Hitlerovi a tidech ani nevzpomina.

Koneim a znamenam se s bratrskYm pozdravem, Fr. Vontur.

Pozn. red. Opravu ohledne sidla va geho Mdu provedeme. Aby nevznikly nespravne sudky ohledne tvrzeni, to "kat biskupove vatili uvadime, ze jste minis: lihovary na biskupskem panstvi vaiily palenku", cot je skutednosti net velkYm rozdilem. Katda diecese mela velke hospoclatstvi: pole, lesy, pily. lihovary a pod. Pozdrav a zdar! katl Slovan els. 9.

Cteni bratii a sestry!

Oznamuji varn, ze ye schuzi tadu Slovan konane 5. finora 1939, bylo ujednano, by elenove, kteti mail 'g erpy a nemohou piijiti do schti ze, odevzdaly ty gerpy tajemnikovi.

S bratrskYm pozdravern, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

VESTNtIC itad gtefinik, Cislo 142., Houston, Texas.

Mili bratfi a sestry!

K tomuto dopisu mne ptimela mild, navgteva p. a pi. Bohuslava Sebesty a jejich synaeka z Wallis, Tex. Pi. Emilie Sebestova je moji gvakrove Aloisie ttefko ye sestra. Nevideli jsme se asi osm rokil a tak jsme se radi °pet shledali.

Pan Bohuslav a pi. E. 8 ebestova prijeli na divadlo, ktere se hralo 5. Unora u Stefaniku. Bohuslave, ted' jsem Ti selhala, kdyt jsem Ti •ikala, ze nebudu psat do Vestniku a piece pigi.

Ale ted' co jsem psala, to jsme meli vtdy velkou navgtevu divadla, tedy jsem neihala, je gte nikdy jsme nemeli tak rnalou nav gtevu divadla jako tentokrat. Rodine Bohuslava 8ebe sty se divadlo libilo velice, neb jsme se s Emilkou nasmaly, at nam size tekly, ale ta mala navgteva se jim nelibila. Jedni fikali, to je desk' film v Crosby a . za druhe, to mnoho lidi stona. Proto byla mala naygteva divadla. U 8tefanikii v Houstonu ftcly sehraji pekne divadlo a take toto divadlo bylo velice pane, peknej gi vgech ostatnich. Pravda, Emilko, ze ten pfihlouplY a stydlavY Frantigek se nam libil a nasmali jsme se jemu nejvice, jak pti gel na namluvy a dostal kogem. Frantigka elegantne sehral p. Jerry Lebr. Milugku, kterou si namlouval, ale ktera byla jit provdana, sehrala sl. Evelyn Kunetkova; ona jemu povidala, to je ji ho lito, ze mu dava kogem, ale Franti gek povidal, to je tomu kogi zvyklY, to to neni prvni kog od ni, to on jit tech kogid dostal nekolik. Ten strYeek z Hane, s kterYm pfijel Franti gek, ten zufil velice kdyt z tech namluv ze glo StrYeka z Hane sehral vYborne se dvouma daganami pan Jan Svreek.

Ten negt'astnY mantel p. Fred Lebr se musel potad schovavat, aby strYdek nevedel, ze je to mut Milugky, za tim ptistenkem mu bylo smutno a potad gla na neho kYchavka. Kuchaika Fanynka, kterou sehrala Rosie Lebr, ta se potad smala z toho Franti gka a naposled si ho sebrala za mute a byla rada, to je velkou statkafkou. 0 jej, to jeji maminky mi bylo lito, to je tak smutna, ale pak byla vesela, kdyt jeji dcera se provdala za bohateho Hanaka. Kuchaiku Fanynku sehrala ses. Anna Vaja. Pi. Zaludkova., chtela jsem se s Vami sejit po divadle, ale ut jsem Vas nespattila. Sestro Tillie Kubin, jmi od nas srdednou soustrast nad ztratou Tvoji sestry a gvakra. A Vy, babidko Klimova, prod jste neptijela na divadlo? Jste stonave.? Snad byste se byla nasmala a bylo by yam lope. To vite, ze vesela mysl je polovieni zdravi. Pani Klimove pfeji, aby mela nohu brzo zdravou, na kterou kfive stoupla a vymkla si ji v kotniku.

Bohuslave a Milko Sebestovi, pkijedte zase brzo na divadlo a zase piijed'te k nam. Dekujeme yam, jmenem tadu Stefanik, ze jste se stieastVera Stefka. nili divadla.

Lehigh, Okla. sbrattenYm tadiam za poTimto dekuji vgem sky tnutou mne podporu v me nemoci a taroyeti dekuji tadu els. 73, za ve gkerou pomoc a vyjednani, co pro mne ueinili, nebot' mne bylo opravdu moc pomoci tieba.

Rosalie Mraz.

Znamenam se, Zacina se jeviti, ze kralovske rodiny ev-ropske podniknou letos mnoho cest do SpojenYch Stott. Mimo navgtevu anglickYch kralovskYch manteld a aleny kralovskYch panujicich rodin Danska a Norvetska, statni department se doveal, ae pravdepodobne nejmene etyti jine kralovske rodiny pfemeti AtlantickY ocean.

Jsou to:. AlbanskY kral Zogu se svou dhoti, jet je mad'arskeho pdvodu a ma trochu americke krve. BulharskY kral Boris a kralovna Giovanna, jedna z deer italskeho krale. Princezna Juliana, dedidka holandskeho trdnu, se svYm mantelem Bernardem Leopoldem von LippeBiesterfeld, Velkovevoda Jean z Lucenburku.

Pobidkou k tomu pry jsou vYstavy v New Yorku a San Francisku.

Montreal, Que. — Zdej gi denik "Gazette" dnes cituje slova, ktera pronesl mayor Camillien Houde y e svern proslovu, ze fra.ncouzSti Kanad'ane v provincii Quebecu jsou fa gisty kr vi. nejsou-li podle jrnena, a kdyby Anglie se utkala ve valce s Italii, ze jejich sympathie budolt na strane Itald.

Strolls 2 San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

Po vzboutenYch vinich motskYch lodi budou plout.

Nezahyneg stark vlasti, srdce ktere Tobe patii po nich budou plout a k Tobe budou lnout!

A jaka stala se tam promena, i slunce by nad ni zhaslo, jako o tom zimnirn Jcouzelniku, ze kdy2 vzal.kviti do rukou, hnedApho *hem zvadlo. A zvadne! Narod bezmocny vladnouti z vlastni Yale a moci sveho racismu, otrokem jest i ten, kdo v otroctvi ho pojima. Vymaniti se z drapfi ukrutne noeni mfiry ne a ne! Lepe pod knutou a zastarale poroby se svijeti, net uplatniti sve lidske tak k tits pottebne volne smY gleni jednotlivce a celku. V zemich diktatorskYch jednotlivec vge a celek nic! Roboty, proti kter:;rn narody tak ukrutne bojovaly, byly porateny pied stoletim v zemich kulturnich narodfr — dnes vraceji se zpet tim moeneji, ne pro soueastky narodni, ale cele narody. Jako smeeky pstr, zapfatenYch do sans na zasnetenYch planich polarnich pod praskani bide, derou se ku ptedu ureeneho cue sveho ujaimence. Jejich vYti "Heil — Heil Hitler" pod knutou, ktera na ne dopada, jest tak vynucene, s jedinou myglenkou, to pfigti den zanik bez sousta byl by jistY pro uvrteni se do °tell. Strach ze smrti rovna a tene tyto umotene du ge v lidske kerb k neodkladne poslu gnosti tyrana. Kdyby byla teorie diktatord sebe lep gi, promeni se v praxi ovladani sobe poddanYch a strachu ze sveho vlastniho stinu, ktery tito hrfizovladci chteji pfeskoeiti. Promeni se ye vyderaestvi, chalupy a kdyt tato zeje prazdnotou, prazdnota v gilenstvi, tilenstvi ye thalstvi, pak lehne padouch v hromade popela, kterY roznesen bouti nezanecha, pamatky budovatele.

Prace kvapna malo platna, a kdo zamky chce staveti na batinatych zakladech, une gen jest idei techto loupetnikid 20. stoleti, kteti si dini ze vzdelani posmech a ze svobody loutku ostrou jako britvu, ktera jim podfete krk.

Ka2dY z nas pracuj k porateni tmafstvi a poroby, k porateni neptatelt na gi slovanske kultury, utladovateld v geho co jest nage, Unosed nageho nashromakleneho narodniho, jak ptirodniho tak du gevniho jmeni, na gich zakladti, nagi myglenky, nagi nejvyggi mety nagimi pfedky nam po staleti vytknute.

Chyba Slovanstva byla a jest v male sebedfivete, v tistupnosti a ha gtetivosti se mezi sebou. Jak easto se toto jit na nas vymstilo, ze se nepodporujeme, to se nenavidirne a vyeitame sobe, ne do °el, ale pied cizaky nagi slabost, ze ktere tito vtdy Valli, vtdy nas ptepadali, ponevadt jsme temto sami sebe zradili a at dnes z nagi nesvornosti teti. e eeska tee jest krasna, ze se tetce eizincfrin uei a vyslovuje, to jest nas v pomeru malo. gnu, dobra yule skaly lame a kdo teto nema, propada slabogstvi a otroctvi hitlerismu, ktery jit 30 miliond si pfisvojil tim, ze konani dobra, jest nmohem obtitnej gi netli konani zla.

Vag pro rarodni sjednoceni 2 oo; etu a tooto k mete nejvy ggi, Lawrence V. Kalltis.

Bavina na stavbu silnic. Okres Dallas ueini tohoto leta pokus, od nejt se odekava v padu uspokojivem motne rortegeni ohromneho pfebytku baviny. Jak znamo, stavitele silnic konaji stale pokusy pfi budovani novYch "highways" s poutilam noveho materialu Silne baldIrene platno co podlotka vrstvy asfaltu se tit v jinYch statech osvedeila a proto komisat Tom Field oznamil, ze dallaskY okres podnikne stavbu jedne mile silnice s poutitim baviny. Nebude-li tento drub konstrukce proti jinYm dosud osveddenYm ptilis nalladnY, jine okresy budou vyzvany, aby pri stavbe novYch cest nasiedovaly. okres Dallas. Na jednu mili silnice bylo by by tfeba lest tokil baviny a protote mame ye Spoj. Statech asi 2,000,000 mil silnic bez tyrdeho povrchu zavedeni platna a pti oprave techto vytadalo by si mnotstvi asi 12 mil. 2okii, o milion vice net eini na g ptebytek. Plan tento neni gpatnST, jeho uskuteeneni by tetkY problem vysokeho pfebytku baviny jiste vytegil, net, jsou tu odli gne a moene zajmy, jet tomu budou klasti nepomyslitelne pfekatky.

Strana & YNi, kdy britska vlada pfijala Hitlerovo N panstvi nad dolnim Podunajim, staly se Dardanely prvni obrannou linii britske Mee. Letadla snad zbavila Gibraltar a Maltu jejich strategicke dfileeitosti a Anglii ueinila merle zavislou na Suerskem prnplavu, ale Istanbul nabyl pro Anglii mnohem veteiho yYznamu, nee jak' mel v minulYch dobach, kdy Velka Britanie bojovala o ovladnuti Blizkeho v.Ychodu proti Napoleonovi v Egypte, proti Rusku na Krymu a proti Nemecku v Arabii. Kdo je panem Dardanel, ma v ruce petrolejove, pole Iranu a Mosulu, na kterYch zavisi cela, britska, narodni obrana. Jestilk za noveho Nemecka jsou hranice Anglie na RYne, novY nemeckY napor na VYchod, zhrcuceni kolektivni bczpeanosti a konec francouzske spojenecke soustavy udinily z Gallipole novou hranici britske Proto nebylo nahodou, ze britska, vlada poskytla Turecku pfijeku 80 milionn liber, asi v tees done, kdy eel lord Rtinciman do Prahy. Teto piljeky ma bYti ueito jednak k nakupu zbrani, jednak k budovani prilmyslu v Turecku.

Kratce potom bylo ohlakno, ze o podobnou pnjeku ve vYei 25,000,000 liber se jedna s Irakern. tttedni oznameni o teto pfijece bylo sice odlokno na dobu, "ae se Palestina usadi", ale prvni splatky uz byly poskytnuty. Iran, tieti samostatna zeme na Blizkem vychode, pry se take uchazi v LondYne o pfijeku asi 25 ae 50 mil. liber — take na yekejne prate, silnice a nove prfimyslove podniky — a take zde, jak se zda, dospela jednani ke zdarnemu konci.

Tyto piljeky byly poskytnuty za zvlaet' vYhodnych podminek, take jiste nejde o pujeky obchodniho ram. VYinamne je tvrzeni britskYch v,yrobct, ee smlouvy o piljekach obsahuji tajnou doloeku, v ktere se dluenici zavazuji, ze budou krome z Nemecka odbirat zboei ze veech zemi v Evrope, ktere jim poskytnou nisei ceny a kratei dodaci lhfitu nee Velka Britanie. Za nynejeich pomert v britskein prumyslu by to znamenalo, k velka Cast objednavek z Blizkeho vYchodu na stroje, ocel, zbrane a cement piljde do Francie, Belgie a aesko-Slovenska. At' je toto tvrzeni pravdive nebo neni, svedei o tom, ze budovani prumyslu a zbrojeni Turecka, Iranu a Iraku je jednim z nejdfileeitejeich tilt britske politiky, dialeeitejeim net obchodni zajmy.

Tyto pfijeky znamenaji in:Any obrat v britsize politice. Tento obrat meal — a °pet sotva nahodou — tehdy, kdy se Chamberlain stal ministerskym piedsedou a jal se uplatriovat svou "realistickou" politiku proti Edenove politice kolektivni bezpeenosti. Dfive byla anglicka politika silne proti vzrfistajicimu rodnimu hnuti na Blizkem vYchode, ba vychazela z piedpokladu, ze nutno stfij co stfij zabranit semknuti zemi Blizkeho vYchodu. CelYch patnact let na pfiklad Anglie branila urovnani sporu mezi Irakem a Iranem. Nyni nejenom byl vyfizen, ale Anglicans se i stali rueiteli paktu saad-abatskeho, kterY znamena„ tesne sblieeni mezi Tureckem, Iranem a Irakem. Dokonce pfimeli i Afganistan, zemi pod britskYm vlivem, aby se k nemu Ackoliv Anglie o teto sve nove politice mnoho nemluvi, nebo prave proto, znamend pro ni fistup, kterY je sotva mene pochopitelny a sotva lacinejei nee jeji fistup ze Sttedni Evropy. Adkoliv jine zeme v Evrope musi platit ihned za novou britskou politiku, obrat na Blizkem vychode znamene, naopak, ee se ona vzdava, velmi hmatatelnYch liospodafskYch a politickYch za.jmn. White Hall je dnes ptesvedeen stejne jako pied dvaceti lety, ee novy v Asii muze Anglii velmi uekodit. Udalosti mu take davaji za pravdu.

Narodni hnuti znamena, nejenom stale zmeneovani britskeho vlivu a britskeho obchodu, ale take vzrust pfime probriticke propagandy.

Turd vyvlastnili postupne eeleznice, ktere byly v rukou Anglieann, a vzali yeechen obchod Ottomanske bance, patfici Anglicanism a Francouzlim. Iran donutil Anglo-iranskou petrolejaiskou spoleenost, aby odstoupila etyti petiny sveho fizemi a vzdala se sveho panstvi na jihu zeme. Take Irak, sotva se osamostatnil, poeadoval vraceni politickYch vysad, kterYch poeivaly britske petrolejaiske spoleenosti.

Stejne bolestne ztraty utrpel britskY obchod,

litSTN

B1lzk T *hod v pohybu.

Peter F. Drucker. a to nejvetei v typickem britskem vYvoznim obchode, jako textilnim, uhelnem a eelezakskein.

Pokles v techto oborech je dnes jednim z nejvaenejeich hospodalskYch problemn Velke Britanie. Turecko si dnes vyrabi samo skoro veechny textilni latky, ktere potiebuje. Za rok bude i vyvaeet uhli a vytladi Britanii z vYchodniho Stredomoti, jee je krome skandina yskYch zemi nejveteim uhelnym odbytietem, ktere ji zbylo. Iran si -vystavel petadvacet ptadelen se 150 tisici vfeteny a 1,000 stavy a za dva roky bude ✓ textilnich latkach sobestadnY. Take iracka, vlada, jet se nesmela zabYvat priimyslem, dokud platil britskY mandat, se chysta zbavit se do peti let zavislosti na dovozu bavinenYch vtrobkfi.

Stejne opra ynene namitky mela Velka, Britanie proti hospodatskemu nacionalismu techto zemi, uvadejic, ee uekodi i jim samYm — adkoliv tato nezietna starostlivost se dotYkala nahodou i velmi zfetelnych britskYch zajmn. Leta bylo pravidelnYm argumentem Velke Britanie, k zanedbavaji zemedelstvi ye prospech priimyslu je vaenYm nebezpeeim pro celou hospodatskou a socialni stavbu Blizkeho vYchodu. Pfedeveim pkedpovidala, ze tyto zeme budou stale zavislejei na zemedelskem vYvoze, k nemue veak nejsou jejich zemedelci schopni, take aby mohli souteeit na svetovem trhu, budou muset stale snierivat svou eivotni firoveil. Dale tvrdila, ee priimyslove podniky v zemi s tak nizkou kupni silou nebudou moci yyrabet za dostateene nizke ceny, a protoee je bude tteba chranit pied cizi souteei, poklesne ostfe celkova spotteba prnmyslovYch vyrob• Koneene, hlasali anglieti nepfatele hospodafske autarkie v Male Ash, budovani prfimyslu povede k finanenimu zmatku a znehodnoceni meny. Tyto pfedpovedi podceriovaly site trpelivost a vytrvalost tureckeho a perskeho sedlaka, ale veechny se spinily aspori do jiste miry.

To je take pkidina, pros Anglie eekala tak dlouho, nee zadala svou novou politiku. Nezavisli pozorovatele videli ue pied patnacti lety, ze odpor proti nacionalismu Blizkeho vYchodu se brzy ziomi a milk jen tyto staty vehnat do naruei tfeti zeme, pravdepodobne neptatelske. Stara politika veak zustavala nezmenena, i kdye ue bylo zfejme, ze zeme Blizkeho vYchodu jsou britskym odporem nuceny ke sbileeni s Ruskem a se se tim dostava rusky vliv do Stfedomoti a na cestu do Indie.

Ani silnY napor nemeckeho obchodu, zahajeny roku 1934, nezmenil tento britskY nazor. trkedne i polonfedne se ocekavalo, ze toto ztroskota, ponevade Nemecko pry nemtee poskytnout dlouhodobe Avery. Proto Anglie pohlikla celkem klidne na to, jak se Nemecko zmocnilo za dva roky poloviny tureckeho a etvrtiny iranskeho obchodu. Probudila se teprve, kdy Nemecko ueinilo to, co povaeovala za nemoene, totit nabidlo dlouhodobe • Nejdfive nabidlo Iraku pfijeku 2,500,000 liber ye zbranich, jie Irak pfijal. Zavraedeni irackeho diktatora generala Bakra-Sidkiho v srpnu 1937, jene chtel jit ye elepejich Kemala Ataturka a Rezy Sacha Paleviho, melo za nisledek speene zrueeni teto objednavky. Ale velkou ranou pro Britanii bylo, kdy shledala, ee jeji "nejvernejei spojenec" by byl malem ziskal sam teeka bombardovaci letadla, aekoliv britska politika vedy dbala svedomite toho, aby iracke letectvo zustalo pod britskou kontrolou. Nemecko se nabidlo, ae doda, veechny zbrane pottebne k opevneni Dardanel, na klade pujeky splatne v patnacti letech. Nabidlo se take, ee pfijai material na silnice a teleznice a 2e poeka, na zaplaceni, ae se tyto investice vyplati ve zvyeene zemedelske a nerostne vYrobe. Nakonec prises na tadu Iran.

Nemecka viada mu nabidla loni v eervnu, ee mu dada, dve tfetiny veeho materialu, kterY bude potiebovat na postaveni a zafizeni sve prvni ocelarny, a ze ji mute dluh splatit ve splatkach za nekolik let, a to polovinu v zerne-

Ve stfedu, dne 15. fmora 1939. delskych vYrobcich, polovinu ye vYrobcich ocelarny.

V techto nemeckYch nabidkach je prave tak malo Car jako ve veteine jinych °born nemecke hospodatske politiky. Mnoestvi dove,eenYch surovin, jiche se utiva k vYrobe letadel, rychlYch strojii nebo zafizeni ocelaren, je skoro mizive. Vetei Cast jejich hodnoty je v odborne praci a modelu, a takoveho zboei ma Nemecko obrovske zasoby a pfijima za ne platy v jakekoliv mene. Proto Nemecko muse poskytnout d . louhodobe Avery ye zboei, ktere pfedstavuje veteinou odbornou praci a neobsahuje dovelenYch surovin.

Take \teak poskytovani dlouhodobYch fiverfi samo o sobe nedokazuje, ze Nemecko sleduje na Blizkem vychode politicks cile. Naopak, se stanoviska nemeckeho hospodafstvi Ize tyto every vysvetlit jako docela normalni obchodni transakce. BlizkY vYchod ma suroviny, ktere Nemecko nalehave potiebuje a ktere si jinde teeko opatiuje. Turecko ma eeleznou rudu, chrom, siru, med' a tabak. Iran a Irak maji petrolej a krome toho slibne bavlnafstvi. Veechny tyto suroviny Nemecko nevyhnutelne potiebuje a za jeho hospodafskYch podminek jsou pro ne — poeitano na pracovni hodiny — mnohem cennejei, nee kolik se za ne ãdá v devisach na svetovYch trzich, na kterYch Nemecko nemilee souteeit.

Ale i kdy by se za nemeckYm pronikanim na vYchod neskrYvaly eadne politicks pohnutky, vystoupeni Nemecka jako podporovatele hospodafske autarkie Blizkeho vYchodu pfinutilo Anglii zmenit svou politiku ffeba na iikor syYch hospodafskYch zajmu. Rychla .pfemena evropskeho kontinentu v poslednich mesicich eini tento fikol jests nalehavejeim. Nyni, kdy Nemecko prorazilo policejni kordon, kterY si mocnosti ye Versaillich z malYch statu ye stiedni Evrope na obranu proti Nemecku, male staty ye "stfedni Asii", ktere se staly nezavislYmi a nacionalistickYmi pies Versailles, musi bYt posileny. Pax Britannica — nezavislost a pokrok malYch zemi — jehoe se sami Britove vzdali v Evrope, byl nastolen v Asii, kde ma sloueit jako prvni linie na obranu britskYch komunikaci pied evropskYmi nepofadky, tak jako byl nastolen po prve v Evrope pied sto lety, aby stfeeil piistup ke kanalu La Manche.

Zda se nepochybne, ze eim dale piijde Hitler dolt po Dunaji, tim dfilettejeim bude BlizkY vYchod pro Velkou Britanii i pro Nernecko. A neni pravdepodobne, ze nadvlada nad Dardanelami bude pkietim predmetem sporu v evropske realisticke politice. JakYinsi naznakem toho, jakym zpiisobem bude tento problem feeen, je testa nemeckeho ministra hospodatstvi Dr. Funka do Istanbulu v tent den, kdy se Chamberlain a Hitler dohodli, ze nebudou nikdy proti sone bojovat. Dr. Funk nabidl Turkilm dlouhodobY fiver na vyzbrojeni teekeho prfimyslu ye vYei 15-0,000,000 liber. A Turecko pkijalo, adkoliv Velke, Britanie projevila ochotu poskytnouti tent fiver za tYcht podminek.

TEPLOTA.

Kovove pkedmety nejsou za chladnYch studenejti net na pfiklad vina. Dotkne-li se vas nekdo kovovYm pkedmetem nebo sklem, vyskoeite a budete se branit, ee vas to studi. Znstanete yeak naopak docela klidni, kdy se vas dotkne pfedmetem vinenym nebo baylnenYm, aakoliv bude mit stejnou teplotu jako pfedmet kovovY nebo skleneny. Proto se lido domnivaji, ze kov je studenelei nee vina. Ve skuteenosti \Teak maji veechny ntedmety v teee mistnosti (je-li stejnomerne vytopena) stejnou teplotu.

Ptieinou toho, ee se domnivame, ee kov studi vic, je to, ee kov je lepeim vodieem tepla a vstiebava do sebe rychleji teplo flasi knee, vyvolavaje tak v mists dotyku pocit chladu. Vlna je naopak epatnYm vodidem tepla, proto nom je neodbira, a proto kikame, ze nestudi.

Pfieti \Talky nebudou diisledkem dlouhe vYmeny not, nybre kratkodobeho ultimata, jee pfijde jako blesk s jasneho nebe, nebot' pIipravy se budou dit ye vsi tajnosti a vojsko, lod'stvo a letectvo velmoci jsou mnohem vice pkipraveny k boji nee tomu bylo pied svetovou valkou. — Tidens Tegn, Oslo.

Ve stkedu, dne 15. nnora 1939.

Cryvky z Ceskoslovenskich Dvaadvacet tisic vyhnanfich.

O zaboru, kterYm my jedini na svete jsme P zaplatili za evropsky mir, se novi pani v zabranYch krajich s nagimi lidmi nemazlili a nemazli. Ti, kteti zustali, vedeli, ge v cizine je chid]) vgdycky tvrdgi neg doma a byli na to ptipraveni. V krajich, ktere obsadili Wand, se tito nagi lide nezklamali. Maji site jen tolik pray, kolik si jich uhajili, ale mohou zit, pracovat a dYchat dal, jako pkislu gnici tetce zkouSeneho naroda, kteti neztratili svou lidskou a narodni hrdost a proto jsou sebevedomYm a hrdYm narodem nemeckYm uznavani a do iiste miry je dnes ut i getkeno vgech jejich bolavYch cite. Jak jinak se vyvijely pomery na jignich hranicich Slovenska a Karpatske Ukrajiny! A jak bolestna a stale je gte krvacejici rana, kterou jsme utrpeli na Teginsku!

Smutne mesto.

Morayska Ostrava je bohate a krosne vybudovane mesto, ale je snaptna, I na ja •e i lete, kdy pkiroda se tlaei snad i do 'Sachet mezi americkYmi mrakodrapy, ostra yske nebe tloutne uhelnYm koukem a vzduch je nasycen vgemi mognYmi derivaty 'ieleza a uhli. Je to na vgem a vgude, stopy tegkYch plynfi z Vitkovic lezi jako zavoj na domech i v sadech, drobne krystalky uhli jsou drahokamy, ktere stejne zdobi ohromne konstrukce obchodnich palacfi jako nejdrobnejk rty rfi govYch dev datek tohoto smutneho mesta, a jako se eernaji k neumyti na velkYch a te gkYch rukou ostrayskYch havitil. Jen Baku na Kaspickem moii je take tak smutna, proto ge to je mesto je gte bohatgi a protoge i tam daj ho •kne protivnou nasladlosti nafty.

Tabor vyhnancia.

Dnes, za techto lednovYch drit, kdy je tak nepti•ozene teplo, je Mora yska Ostrava nejvetgim taborem vyhnanct, jak kde v republice mame. itikame "vyhnancti", protoge mezi vgemi 17.000, kteti jsou v Ostrave, ei ut progli Ostravou, a mezi tem/. 5000 du gemi, ktere jsou ye FrYdku a v Mistku, je tech, kdo odegli z Teginskeho Slerska sami, velmi nepatrne.

Tito slezgti rodaci a vlastenci veru nejsou uprchliky. Neodegli, neutekli, byli vyho gteni na evakuaeni propustky bez "powrotu" (bez navratu), nebo jednoho rana se ocitli v takovem prosttedi, ge videli, ge ne/ze setrvat leda jegte nekolik dni, ba mnohdy jen nekolik Indio hodin.

Stanice bez navratu.

• Na Smetanove namesti u budovy Narodniho divadla je stanice mistni elektricke drahy, ktepted 4. kijnem lonskeho ,osudneho roku jezdila ag do Karvinne. Ted' u g vozy do ztracene Karvinne nejezdi, ale u 'iadne ostra yske staniani tabulky nestoji po cele dny a yeeery tak velke hlouelty lidi, jako zrovna tady. tu z Radvanic novi a novi vyhnanci a ti, kdo eekaji, se na ne ve gi, aby se dovedeli, co je noveho v zaboru, u nich, doma! Je gte dnes ptichazi z Te ginska den co den na 80 mutifi, gen a deti. A lide, kteti hrfizu teto testy na slezskou Kalvarii mail jig za sebou, se vyptavaji na osudy rodin, ptibuznYch a znamYch, na stay sveho chudeho majetku a na v gechno to, cim pied pub etvrtYm mesicem byli je gte obklopeni, v eem zili a co milovali ze ygeho nejVic. Ten byl zateen, ta zneuctena, nabytek hnije na deki, gaty a pradlo zmizely. . . tak zoufale stejne zneji vgechny zpravy ..

Nejhorgi obdobi.

Vyhnanci z Te gina, pokud u g nebylo mista

VESTNiK v tadnych bytech, jsou dnes rozdeleni ye 'drnext budovach na riazny.ch koncich Ostravy — vetginou ye gkolach. Je mezi nimi dosud asi 3500 nezamestnanYch, podatilo se umistit asi 1700 a je nadeje, te do jara bude opattena prace pro dal gi 1000. V asylech je teplo, dist°, dobra a dostateena strava, eetba a nekde i rozhlas. Bohu gel peee o telo neni v gechno. Mugu a 'Zen ye spolednYch ubikacich se zadind zmocnovat strach, ge dnegni stay neni jen ptitomnost, ale i zittky i pozittky a viibec u g konec,.

"Ty prvni dny" — rika jeden — "to jsem si ptipadal jako elovek, kteremu kola lokomotivy utizla nohy a kterY Leh tupe a bez moci na bilem lfigku v nemocnici. Nic mne neboli, v:sechno je mi lhostejno, proto ge nevim, ze nemain nohy. Citim je tam, jsem pkesvedeen, kdybych chtel, vstanu a ptijdu si k oknu. Vgdyt' i citim, jak po odhrnutYm cipem pokrYvky mi tahne chladne na leve koleno.

To byly prvni dny a tYdny, kdyg jsme sem ptigli.

Ale dnes — a mlademu vyhnanemu Often vlhnou oei — ug vime, na dem jsme — u g vime, co jsme ztratili — a ty pahYly vyrvanYch duk zadinaji stra gne bolet. Vy tam v Praze jste zaeali krasnou akci, ale kontem Narodni pomoci nas nemt gete givit sto midi. A kdyby!

— Nejde jen o nas — jde o givot, o budoucnost, o yeenost vgeho nageho naroda na Te ginsku . . ."

Uditel, kterY byl thkrat yypoveden a tkikrat se ke s yYm eeskYm detem vratil, ten mladY a stateenY alter dnes plate.

Vira a diivera.

Vladu, iikady a dobrovolne korporace (Sokol, 6ervenSr kill a Okresni pede o mlade g), ktere v peel o vgechny tyto obeti miru z loriskeho kijna konaji opravdu ohromnou praci, deka, jegte jeden a je gte te ggi udrgeti si dfiveru techto lidi a vratit jim viru ve smysl jejich viastniho givota.

Bolest 22.000 vyhnanych ze Slerska, ktere po test stoleti pattilo k eeskYm zemim, je nejdrasavejk. Tito vgichni vyhnani neztratili jen existenci a majetek, ale ztratili svou jedinou a pravou vlast, tu slerskou zemi, za kterou mnozi z nich pied 20 lety bojovali, kde se narodili, v nig po cele generate gili a po ktere dnes hynou touhou, jaka ma historickY ptiklad jen v dojimavem tougeni pobelohorskYch exulantil.

Bedfich Pangrac.

Stara laska nerezavi.

Amok, Gregor.

DO jednou miloval ten kraj a lid pod Tattrami, nemtge ho nikdy nenavidet. Dar= se budeg utvrzovat o jinam. Nevette geptadce, ktera ted' yznika jako plevel v tisicich eeskYch srdci a du gi, nevekte, ge trvale podlehnete geptaece, ktera jde nyni od ucha k uchu. Tisice Oechii opougti v techto dnech Slovensko. Dostali dekrety, spravedlivi se gpatnYmi, neznami bezejnaenni i ti, jich jmena jsou Cast() nerozluene spojena s nekterYmi laseky v souvislosti se slovenskYm tivotem. Do hloubky dug i mnohYch vkradla se a zahnizdila roztrpeenost. A v deskSich zemich se ten divnY pocit rozlil nekde temek a g v lavinu.

Della tisic udekilo piin g tyrde. Ale je gte vic neg ten podet zapfisobil tu na deskeho Cloveka takovY zvla g tni pocit, kterY nejvice usmerriuje myg leni a nazory lidi. V deskem Cloveku vyvstal pocit — nevdeku. Pkedsta yte si, te vezmete do ochrany chude a slabe dite, piplate se s nim, aby z neho vyrostl silnY elovek, kteremu pkipravujete dobu, aby mohl slugne tit a pojednou yam to doritstajici dite provede nem co jste nechteli. Tak nejak to piasobi v dugi eeskeho elo yeka. A hued se to take v ptedstavach v gechno zhmotfiuje i zjedncduguje. Vgechny ty hmotne i du gevni statky se vzpominaji.

Ten° se bude ta rortrpdenost v mnohYch duSich a srdcich rozptylovat. Snad nekde ani nevymizi. Ale, prosime vas. v gechny, kteki od.

etrana chazite ze Slovenska i vas ygechny v oeskS7ch zemich, kteki jste se v poslednich tSrdnech rozeilovali a zlobili, abyste nedelali vYtky a -Catoky proti slovenskemu lidu a Slovensku. A jestlite pkes vgechno vaSeli tam v dugich stane nejakY osten, nezatesknete si na Slovensko a Slovaky.

Ta spoluprace na novS7ch zakladech se jig ukazuje. Je zakladnim kamenem, aby se mohl udriet a vzkvetat samostatnY narodni tivot eechil a Slovakia. Znaena Cast Slovakia ji take delala. Nyni ji budou cleat Slovaci vgichni.

Slygite, vgichni! Neni aft to tak NIrznamna skuteenost, abychom pro ni zavrhli vgechno rortrpeeni i bolest? Zaklady ureuje dnes na Slovensku viteznY smer. Jestlite povedou k * lepgimu rozkvetu na geho statu Slovakia a Nen, budou i byvali odpiarci zmeny formy prvni, kteti podepigi. Nebot' o to jde a vtdy glo, aby Slovaci a 6e gi se od sebe stale vice neoddelovali ag k rortrhnuti, ktere by znamenalo postupnou smrt obou, ale aby se stale vice sblitovali a iace spolupracovali. Dnes hlasaji nutnost teto spoluprace take odpovedni tele na Slovensku. Zasedli na vysoka a yYznamna mista a eini jen to, co jim diktuje tlak skuteeneho aivota. Kdyt vychazime z teto yelike skuteenosti mohou se radovat v zarmutku dni, ktere na nas vgechny, Slovaky i Cechy dolehly, i ti, kteki zmizeli s politickeho bojigte a take tech devet tisic odchazejicich ze Slovenska i vgichni, kteki se v minulYch tydnech paugalne rozlobili "na Slovaky."

Spolu s taborem Slovakia, kterY byl dlouho nespokojen a drave utodil ye spolupraci 6echil a Slovakia, najdou se i v gichni, kteti to spolupraci zasvetili nejvet gi kus sveho tivota jig davno pied tim. Vytvoti se tak ten nejlepgi tabor nove formy jednoty Slovakia. a 6echil, ktere pro pkig ti roky budeme potkebovat.

Po provedenYch lapravach se neco zlomilo i v tech, kteki nejednou vyvolavali na Slovensku protideske hnuti. Poznani nepkitele, te jsme vlastne pkateli na divot a na smrt, to je to nejlepgi poznani eloveka. Dnes se citi spokojenYm i ten tabor, kterS7 byl na Slovensku dosud nespokojen. A jeho bide sami hlasaji nutnost a pottebu miru mezi Cechy a Slovaky, nezbytnost fizce spolupracovat, take oni ptigli k poznani, ge jsme na sebe a jen na sebe yzajemne odkazani. Ma nyni ptichazet deskY felt a tvakit se uragenYm? Ven vgechno, co v dugich a v srdcich je zatrpkleho i bolestneho, vkchno, co se usadilo jako jed proti Slovakfun a Slovensku. Tech devet tisic deskYch zamestnancil jiste Pali jako nejhmotnej gi iptipad. Po pravde budit i'ee'en°, 'te po zmene pomeria by se chtelo do 'deskych zemi dostat ze Slovenska je gte daleko vice 6echtl. Tech devet tisic je obetovano pro kte' uklidneni yznicene nalady proti dee/yarn, ra pomahala vite git. Ph torn se najdou takto mista pro ty, kdo se o toto viterstvi zasloutili a na nem spolupracovali. Divejme se na to rozumne. Nevekte, te jste zane ykeli na Slovensko a Slovaky. Zas budete jezdit do Tater i jinam na Slovensko. Opravdu nemate nejakeho Slovaka, takoveho dobreho pkitele, ktereho byste nezamenili za tadneho jineho? Tisice eechia ma takove vztahy. Ze by ted' v gechno to zpketrhali a zahodili do stareho haraburdi?

Jeden z tech deviti tisic, kteki odchazeji, vole, k nam: Ne zahokklost a zloba, ale dalgi radostna spoluprace.

Ma snad bSr ti zakazomo utivani jedovatS7ch aby vlady mohly bezpeene setrvat ye sySl ch kkeslech a kidit valdeni? At' jen ueenci dale zdokonaluji sve vynalezy zkazy a necht' se vi, ze v nekolika malo hodinach po nahlem vypuknuti valky budou vgechna mesta — Berlin, LondS7n; Patit a tam — srovnina se zemi. A potorn valka asi nezadne. The Contemporary Review, Londyn.

Imredy chce omezit velkostatky a vliv gidovskY. Velkostatky a tide v Mad'arsku jsou tesne spojeni. Velkostatky umognily vgemohoucnost kteti jsou spravci nemoviteho majetku a vetiteli vgech magnatii. — Telegrafo,

Btrans, 10.

Ve stkedu, dne 15. imora 1939. d'a a piistoupil k PavliekOvi, boje se, aby se ne-

DOOKEJTE, babieloo, ja prijdu ven a podkam az piljde poslidek, vraci se vtdycky touhle dobou, vtera, ze jsem pfig el pozdeji, jsem jej potkal. Poprosim jej, aby sem poslal detniky, nebyli bychom tu, myslim, dnes bezpeeni, mohlo by Kunege napadnout a mohli by se vratit. Nevedi, jestli me nezabili a vy jste Iva a byla byste svedkem, to nebudou chtit.

Ja spat neprijdu, muslin hlidat."

"Ja take spat neprijdu, ale yen nechod', mohli by se plait kolem."

"Ted' ne, babieko, utikaji, nevrati se hned a poslieek musi katdou chvili jit kolem."

"Ja prijdu sama, tebe ven nepustim."

"Babi, vas kdyby nekdo gel kolem, poznaji tine, podle toho, jak vain strachem zuby cva7 kaji, ja se nebojim, to vite, jsem skaut a umim se plait."

Lad'ovi byla tahle udalost sensaci, mel radost, t* e je ifeasten takove vzru gujici piihody.

Tail se, te bude zitra podle stop hledat, kdo byl ten druhY, te gil se na honbu, na eetniky, sem pkijdou a budou vygettovat, kdo chtel vratdit.

"Babi, ja, prijdu zadem, vylezu po etyrech a prijdu hlidat poslieka, poprosim, aby se mposlal eetniky."

"Ti sem ted' v noci nepoletou, nemysli, jim bude tolik zaletet na tom, te po tobe nekdo stielil."

"Ale vtdyt' zasttelili take srnu a na pytlaky jsou eetnici prisni, jsou jim v lese take nebezpeeni!"

"To snad, ale nebude se jim rozhodne chtit jit do chladne noci. Lepe kdyby tu u nas poslieek distal na noc, byla bych jistejgi."

"Mils babi, poslidek se bude bat tady zristat, ja jej znam, i kdyi pied nim veverka vyskoei, hned taha revolver."

"Bodejt' by se nebal, vtdyt' rozna gi penize a to neni piljemna cesta lesem se, ma sam."

"JO, bych se nebal, babi, az start Paylidek piestane.chodit, potadam pana po gtmistra, aby mne to posliekovenstvi dal, bude to lepgi net temeslo. Ve statcich, kdyt dostanou penize, katdY nee° 6,, a platu ma sedm stovek mesidne. Babi, sedm stovek, to byste uz nemusela lezt po stranich a sbirat bylinky, to bychom si lebeTak ja, mu jdu naproti!" dill.

"Lad'o, ja se tu budu sama bat."

"Ach, to je trapeni, tak co main delat, do mesta s vami ted' jit nemohu, nedo gla byste a me take boll nohy, v kolene mne picha a ten brok v lytku neni take pro legraci, gimra mne tam ogklive. Ven me pustit nechcete, protote se bojite a sama tu take nechcete zristat."

"Tak jdi, ja pajdu do,komory se modlit."

Lad'a vygel a eekal na ceste na poslidka, plise tam, jako by jej pronasledovalo hejno neptatel, gel od stromu ke stromu, za kaidy jako by se skrYval a pak zase postupoval. Nesmirne jej to bavilo. To bude pan uditel koukat, a mu to budu vypravovat a kluci, jeminedku, ti budou natahovat ugi. Lad'a protival podivnou rozkog bazne a nebezpeei, ktere sam zvelieoval, v net vein, protote se mu to zdalo bYt romanticke. Byl skoro nerad, kdyt uvidel poslieka Paylieka s prazdnou tagkou jit po ceste do lesa.

"Pane Paylioku, prosim vas, pojd'te k nam, stal se tam pokus vratdy!" vyhrkl na starou g gen ut tim, te proti nemu na-ka, terYbylpode puste ceste vystoupil elovek a ted', kdyt slygel slovo yratda, pokroeil kupiedu a vytahl revolver. Kolena se mu titisla a jektal zuby.

"Co — — co — — se -- stalo, koho kdo chtel zavratdit?"

"Bate, jak se stall bide boil o ten konec sveho tivota, jak jsou zbabell a co by, mohli ztratit, par poslednich let, ktera budou pina nemoci, slabosti a bidy. A piece se o ten zbytek tivota tiesou vie net mlad,i kteti jdou srdnate a nepoeitaji, ze jim hrozi nebezpeei," uvatoval La-

dal na ritek.

"Nebojte se, pane Pa yileku, uz utekli, chteli me zastielit, byl to soused Kune g z Lidske a jeSte jeden. Sli pytlaeit, zabili zrnu, j a ji na gel a odtahl jsem ji domfr, ze ji zitra po gleme panu lesnimu. Nechtel jsem, aby ji pytlaci odnesli, ale oni to asi zmereili a gli k chaloupce. Poznal jsem Kunege, kdyg gel k nagi chaloupce a vykfikl jsem na neho a on na me vystielil a trefil me do lYtka, mam tam brok. Sel jsem vam naproti poprosit vas, abyste vyrozumel detniky, aby sem hned "A co, te mazes chodit, kdyt ma g brok v lYtku?"

"Co main cleat? Babieka se tiese strachem."

"A to mam ja jit do mesta sam, co kdyt mne zmerei a zasti-eli? Lad'o, pojd' se mnou, ja ti zaplatim, ja ti dam tteba stovku, ja sam neja. se bojim, ja, sam neptijdu!"

"Babieka se doma strachem zblazni a pak noha me boli, to neni maliekost, bYt postrelenY." "Aspori na cestu me doved', aspori na silnici, tam tit spilt potkam elovieka, tady na polni ceste je to smutne."

"Vtdyt' si zajdete, na silnici je pal hodiny a pak byste musel jegte dve hodiny glapat."

"Co pak o to glapani nejde, to ja, ubehnu jako nic. Dnes budou jezdit kramaii, v Jalove byl jarmark, pojedou domri. Tam bude veseleji. Ladieku, pojd' se mnou, budeme si povidat, ubehne nam cesta!"

"Ceho se bojite, mate revolver!"

"A co pak pomrite revolver, kdyt to nekdo zezadu binkne, to je revolver platnY jako nic."

Paylidek gel s Lad'ou, drtel se ho za ruku jako male dite a stare, ruka se chvela jako list.

Babieka byla v komote skreena za pytly koteni, modlila se a byla tak udegena, ge nedovedla ani rici, jak se v gecko udalo. Kdy2 d'a tekl, 2e pujde Pavlieka vyprovodit k silnici, dala se do plaee.

"Ja tu sama nebudu, ja, pfijdu s \rand, jsem stare, genska, co bych si podala, kdyby me ptepadli? Pane Pavlieku, ztstafite radeji tady u nas, ustelu yam na vejratni posteli, zristarite tu do rana, bude nam veseleji a rano stejne jde detnik na obhlidku, poakame na neho a povime mu to!"

"To je rozumna rada. Zfistanu tady, bude to lepgi. Ja, bych nerad get tmou v takove nebezpeene dobe."

Shodil talku a babieka byla gt'astna, .ge nezustane sama, ptilo gila a postavila vodu na "Uvatim varn koteni pro zahiati a na zahnani toho leknuti. Z toho aby 'Clo y& dostal natku. Leknuti se nema zaspat, to ma, elovek rozchodit. Nesedejte si, sousede, a ty taky ne, Lad'o, chod' pc, svetnici a pomodle se desatek, to se elovek uklidni a krev zaratena leknutim se rozejde."

Uboha babieka, byla ted' tak sme gna ve svem strachu a Lad'a, kterY si jinak jejich zkugenosti a jejiho kotendiskeho umeni nesmirne vazil, ji v to chvili podcerioval.

Chudinka neboha„, ani nevi co mluvi. Maid brada v hubene tvari, gpieata a porostla drobnym, gedYm chmyrim se klepala a ruce se stale spinaly v neklidnem nepokoji.

"A Jetig, Maria, vtdyt' ja, jsem ti je gte ani nohu neprohledla. Sedni si na stub, posvit'te mne, Paylieku, ja ho zuji a podivam se, co ma v noze. Hoch negt'astnY, jegte te ho to nevzalo jinam, mohl bYt neloottik a co bych si ja stafena nemotna, poeala, kdo by mi koteni shanel, kdo by se o mne staral, dfivi gtipal, vodu nosil, vtclyt' bych musela zahynout. Holota mizerna, srnu od kolou g kri zabili a i na Cloveka si troufali."

Babieka pri to feel stahovala Lad'ovi botu a pundochu, vykasala zkrvacenou kalhotu a prohlitela ranu.

"To neni od broku, to je od nejake vet gi kulieky. Heled', tady vezi, citim ji pod prstem."

Pritlaeila na sval a Lad'a zasykl bolesti.

"Je tam kulieka, to asi stielili z revolveru, zabit chteli, holota, ach muj vnoudku neg t'astiV, zabit to chteli pro nic a za nic," lamentovala a omjivala ranu arnikou. "Obesit by je meli. Kdy2 to neudelaji, pokoj mit nebudeme! A on Kune g, sedlak, majetnik, vele-

nSr dlovek, volit starostou ho chteli a on na di stfili jako na zvet."

Lad'a byl ospalY rozeilenim a imavou, lehl na postel, bableka sedela vedle neho a vgdy znovu povidala Pavliekovi, jak se udalost phhodila.

V palnoci nekdo zaklepal. Lad'a se vzbudil babieeinS7m vSrktikem a vyletel. Pavlidek se chvel a sliny mu tzkosti tekly z bezzubS7ch "Jegigi Kriste!" volala babieka, kdy g t'ukani bylo silnej gi a silnejgi.

"Ja se pfljdu podivat, kdo to je!" nabidl se Lad'a ac jej noha bolela a mel horedku rozeilenim. Babieka do neho nalila piillitr lipoveho 'Cale a je gte bezinky ptidala, aby to bylo rieinnelgi, ale Lad'a se piece nepotil, jen horko mu bylo.

"Nechod', syneeku, nechod', zabili by -Le, nechod'! — — — " prosila.

U okna se po chvili marneho klepani objevila eetnicka, helma.

"Vtdyt' je to pan stratmistr," vykkikl Pavlieek a gtrachal se otevtit.

Stratmistr ve gel, podival se kolem, hledaje, zda tu neni nekdo mrtvy.

"Co pak se bojite, co se stalo, pros jste mi neotevieli?"

"Pane — stra gmistr, tady se stal pokus vragdy," breptal Pavlidek. "Tadyhle vnul4a, stare Slamove pytlaci posttelili, to je udalost, to je udalost! TakovS7 sedlak a on sttili na di a pak at' se nekdo vyda do pole. Ja u g, posliekovat nebudu, ja, se nekde zabit nedam, to jsou udalosti!"

"Tak jak to bylo, co se stalo?"

"Ale pane stra gmistr," ujal se slova Lad'a, tuge dfilegitost size osoby, "nagel jsem srnu, par kroka od na gi chalupy padla, donesl jsem ji domil a babieka usoudila, ge az zitra pajdu do gkoly, musim se stavet u lesnich, aby si pro ni poslali. Co tak srnu prohligime, objevil se u okenka sedlak Kune g. Poznal jsem jej a hned jsem si myslel, ge on je asi ten pytlik.

Vygel jsem ven a vyktikl jsem na neho, vygla rana a trefil mne do nohy a pak utekl. jegte jeden, ale toho jsem nepoznal, ten byl ve stinu."

"Sedlak Kune g je na strelnici a chce se zaVygel si na selsky revir, trefil srnu a ona zabehla na panske. Oekal al se setmi a gel ji hledat. Byli dva, soused Abrahamek byl s nim. Chtel se jit zeptat do va gi chaloupky, nevideli-li jste, ge by nekdo odnesi srnu, bylo zavteno, gli prye a v torn na Kune ge nekdo vyktikl, on se lekl, ge je to lesni, upadl, mel v puke kulku na srnu a rana vy gla, nekdo vyktikl a on se dal na utek. Ptibehl na eetnickou stanici bez depice ce13"7 ude ger47 a hlasil, ge nekoho v lese zastrelil. Abrahamek ptibehl za nim az za etvrt hodiny, Kune ge meli jsme co hlidat, aby si nevrazil naboj do Vela, je jako pomatenY." "Holomek to je, jen mu to keknete! Zasttelil srnu od kolougkii, to je nieemnost a kdyt neumi s pugkou zachazet, pros s ni chodi? Jak k tomu tady Lad'a pkijde? Ma kulku v noze, kdo mu tu bolest nahradi a kdovi, nebudou-li z toho nasledky?" latetila babieka.

"Chlapce dame zitra ptevezt do nemocnice, Kuneg to bude muset platit. Myslim, ge to rad jen kdyg bude vedet, ge nikoho nezabil.

Ten ma, pane, nahnano!"

"Reknete mu, at si uvati na ten idek pteslieku, jeho panimama ji ma doma, nedavno jsem ji ji nesla, a at' se z toho vypoti. Jen ne leknuti zanedbat, z toho mohou I p rt nasledky," radila babieka, v ni g se probudila kotenatka.

Lad'a byl zklaman, ze neni hrdinou vra gedneho ptepadeni a do nemocnice se mu nechtelo.

"Ted', kdyt mam boty, tak budu letet ye gpitale," zastYskal a skreil se zas do postele.

"Nechcete jit se mnou do mesta?" zeptal se pan stratmistr Pa ylieka a ten ochotne souhlasil. Byl rad, ge se dostane doma.

Po jejich odchodu si gla lehnout i babidka.

Ptilogila Lad'ovi na ranu obkladek z tvarohu rozmichaneho octem a pohladila ne gne ranenou nohu.

(Pokraeovani.)

Ve stfedu, dne 15. rinora 1939.

IKDY y e svetove historii nebylo zlehdeni N pravnickYch technikalii takoveho stupne, jako u soudti mune Kalifornie. Jinde i v tech nejvice zakona dbalYch sttittech, piece jistY vliv meld verejne rnineni, a nebo zajmy obchodni. Zde ale yetejne mineni nestavalo a zajmy cbchodni, jet celou sveu energii zamestnany pottebami nove zeme, ty byly ochotny vtcly (table zaplatit, jen aby ponechany byly na pokoji. Prato take pravnikiim bylo dovoleno, hati svoji e:Semetnou hru die jich srdce ptani, bez ohledu yytizeni ptipadu spravedlnosti. Byly proto vedeny zUmyslne potyCky technikalii stinneho razu, slovni puntiekatstvi. Urputne boje easta byly bojovany kolik dntit pro malichernost a na vytizeni hlavniho pripadu sporu zapomenuto.

"Jest zapottebi uvesti pouze jeden z mnoha viterstvi technikalii Ci htieky slovni.

Mut jeden zabil druheho na vetejne ulici, u pfitonmosti mnoha svedkti. Obtaloba byla VSak od seudu vyhozena a vrah propu§ten na svo. bodu, a to z toho dtivodu, ze °bet' titoku zabit byl pistoli, jak v dalobe udano a nebylo ale uvedeno, to jeho smrt zavinena vYstfelem z one pistole. Pravnik, kterY pfiSel na tento brilantni napad a mySlenku, velice byl bdiv °van, a hojne mu gratulovano."

"Kola zakona tool se velice zdlouhave. Jedna z nejjednodutich a take nejneinn.:,6jtich prostiedkri byl prritah jedatini. mohlo bYti odlo'deno a posunovano Caste at se svedci rozptYlili, a nebo byii ovlivneni. Odevtdy byl jisty poeet pravnikn. siclonu Keithovy profese. TeiIC smysl pro spr61.t edlnost zcela rozene byl silnY a hidejivy. Mimo soudni• sin a advokdtni kancelat, nrdi v,dy pohotove (comon sence) nsuclek lidskeho rozumu. Ale uvnitt zakona, jeho mysi byla •okamtite uzavitena autornaticky, proces mohl miti pouze pravni raz, cot jest pra- , , dou take jests dnes o yetAina pravnikti.

"Byly to pouze technikelie, hra ad yokatni a ne snaha ueiniti spravedinost.

"Sloteni poroty, bylo krasne umeni; bylo pouze tideba obratit se na kancelat Serifa. Pra y -ricvShndojebyliptc.Nasedkern politickYch uzavert, mesto San Francis-, be dano bylo nesvedomitYm kontraktorfun a pozemkovYm vyelkiduchum tipine v mot. Techto, snaha byla ziskat profit, at' zpfisobem jakYmkoliv a povadovano to za opravnene, ad obyeejne na -akar a v neprospech vetejneho majetku me-sta."

V tomto srnyslu jest pteklad z — The Gray Down — Stewart Edward White.

Na podzim roku 1937 president Roosevelt, ae sam jest take pravnik. bezohledne a velice pichlave zantoeil na sta y pravnickY, a v jeho teei poznarrienal,. ze Constituce jest pravni dokumeatt a de.dna pravnicka smlouva di kontrakt. VelikY ohias souhlasu byl u znamYch narodnich elankatin americkYch (columnist.), v pokrokevYch a delnickYch kruzich rovnet, ale •ohromnY a nehoraznY odpor vyvolan u advokatt, vYktik velikY. Hlava naroda znieil posvatnou nedotkrnieelnost zakona., natknul pravniky z prostitute pravnickeho oberu a pachybnych, sobeckYeh a harnitnYch cilia. 0hromny vYbuch bowie nastal u spolku pray •lku Fre--nikr(Basocitn).Pdesapo derick H. Struchfield pidipomenul presidentu Rooseveltovi, to z onech 55 mute, kteti se podileli na sestavovani Constituce, to 32 z nich byli pravnici. Nute \dobra, ale jest si take nutno uvedomiti. privodni Constituce vlastne sama o sobs neznacila demakracii, ani demokiratickou formu vlaely lidu americkemu v tadnem smeru .jak zaznamenano v rekordovani.

GuYerner Morris, pravnik, byl jednirn z hlavnich autorb Constituce, a ten na dadnY pad nevetil v demokracii. Nebot' jak rekordovano, on chtel, aby president volen byl na dotivoti, s moci jmenovati eleny senatu rovnet na dodivoti. Dale tidal pak pro voliCe velikou kvafilifikaci. Morris s jeho druhy pravniky yetil v pidisne centralisovanou vlddu. jea by mela ripinou moe fizeni cele zeme, a v'Sechny chartery a Constituce jednotlivYch state, aby hozeny b3,713, do ohne. Constituce takova, zalotena

VESTNIK

ryvek z historic SpojeOch Stith.

PRAVNICTVI.

Jan 8ulda. na po•dobne filosofii, byla neptijatelna ani lidu co celku. Aby oposice byla ziskana, udinen slib ptipojeni dodatkri pro staty, vyhratujici prava, ktera ani vlady vziti nemoe hou. Tak povstalo prvnich deset dodatkri zvanYch the Bill of Rights, ktere byly rychle phpojeny, tak aby se staly slavne easti privodni Constituce. Tyto smetuji ku zarueeni prava volnosti nabotenske, tisku, shromatcl'ovani, svobody siova a petici a •achrany obeanti proti nespravnerriu zateeni a ptelideni, jakot i proti prohlidce domova bez ritedniho pisemneho spinomocneni eili varantu.

Jista autorita pravi, to die ptivodni konstituce bez dodatkit bylo moano, to vlada faderalni mohla skrze ovlaciani zpatednicke strany politicks, znieit prava a svobodu kateleho jednotlivce. Die toho jest pochopitelno, prod pravnici brnkaji tolik na konstituci, a malt' YYznain kladou na Bill of Rights. Snad neni jim tteba vhmati si onech deseti dodatkri jen pouze tehdy, kdykoliv se jim naskytne ptiletitost je Pfe,kioutit a to jest tehdy, kdyt hlas pana zavola, jehot zajmy to vytaduji.

Neni snad r2adna. Cast ei okrsek SpojenYch Statt, kde ten nebo onen eas nebyla pocitena mot pravniho vYkladu sporneho, nektereho z prvnich desiti dodatkii, jet bylo ku 6kode a blahobytu zajm y jednotlivcri. Najme delnictvo east° pocitilo tetkou ruku arbitraeniho pravniho rozhodnuti ad tech, jimt svetena pravni mot.

Od pravnikil oviem nemuze bYti tadano, aby se drteli piesne jednoho ulditeho vYkladu smyslu zakona a paragrafu. Bylo vysloveno mineni, 2e pravni smysl byl padelan a podyrten.

Motne by to bylo, nebot' smysl zastani, mute snadno bYti zmenen v kacetovani a vSe to, co s tim souvisi.

"Na zaklade torn take Abraham Lincoln, roku 1836 v ptednaSee o zakonu pravil: VSeobecnY nazor stave., to pravnici nezbytne musi 13Yti nepoctivi. At' dadnY mut, zvoliv si za sve povolani pravnictvi, nazor ten nepodporuje. Snat se bYti poctivYm za katelYch okolnosti. Jestmys116, to nemilte 6• bYti pravnikem poctivYm, rozhodni se bYti poctivym, ani bys byl pravnikem".

PrrimernY pravnik postrada, vedoini skutednosti, naopak on jest toho nazoru, to jest yefejnosti nezbytne nutnYm. Ky6lenkova pfedstava jeho jest, to on je sttedern civilisace, check a balance dill rovnovaha, mezi lidem obyeejnYm a majetniky prrimysiu a jinYm majetkem.

Ihned po obdrteni diplomu none. Myglene kova bezzasadnost a pochybnY charakter, jsou prostredky, jimit hledi pfilakat klienty a ziskat tuene honorate. Kriminalnici a nekriminalnici, v•Sichni 3sou mu stejni. On o6idi a oblafne tteba Berta a nad spravedlnosti nadpozemskou oCi ptirnhouti, jen k.dyt po•mrite z bryndy svemu klientovi. Podolonou praksi ocitne se ale tak jako rnnozi jini na rozcesti ztraty advokatni koncese a kriminalu, cot ale neptekvapuje neni divu, nebot' skoro na vSech pravnickYch S'kolach, ueeni jest die kona timskeho, jimd spravedinost • drtena v pozadi.

Robert M. Hutchins, president Chicagske university pravi: Od pravnickYch 'Skol ma bYti petadovano, aby ptipravovaly studenty, kteti budou pravni praci a profesi konati za UCelem tim, aby &Mena byla spravedlnost a ne pouze jak obor obchodni pro zisk.

MladY pravnik ale nyni vezine obyeejne jakYkoliv pravni pidipad, jen aby klienta uspokojil. Triky obchodni oboru toho se cestou nauCi, neni-li s nimi dosud obeznamen. Jestli-te je mySlenkove liberalni, tu vy..dplha se na pokrokovY, jistou vzdalenost na nem pojede, uvidi-li vSak, to S'vestky jinde jsou zralejL,

Strana II. pidebehne. Ueini-li tak, bude pouze nasledovati pfikladu jako Denalt Richberg a mnoho jinYch. Pozna-li pravnik, ze udeni zakona jest sousttedeno a spoeiva na timskem pojeti neptekroeiteln•osti privatniho majetku, tu samozi-ejmo, to jeho pravni mysl tedko se odpouta od systemu kapitalistickeho a praktik, nebot' tento system a methody vetAinou zavedeny a 4veny byly pravidly zakona, polotenYmi co zakladni voditko. Jsou ovS'em vyjimky, ale tech je pomerne male). Snad pornery se menici, mohou vyvinouti skupiny pravnikti'naklonenYch ku zmene techto pravidel ponekud vetk.

Vzhledem k nynej§imu stavu, justice Brandeis pravil: "Ja, nemohu vefit, to sestavovatele etrnficteho dodatku a nebo staty, jet ho schvalily, meli v rimyslu• nechati nas bezmocne. ku napraveni technologickeho zla nezamestnanosti a pfevYroby, nastaleho v pochodu objevri vynalezti. Staty musi miti mot, a rovnet narod, usmernit a regulovat hospodatske praktiky, pokusy rriznYmi jak toho potteby e,konomicke 'vydaduji. Odepteni takoveho prava a pekusu, byl by podvod s velice n•smirnYmi nasledky pro narod."

Ti pravnici dneSni, kteti tak houdevnate 1pi na litete zakona, anit by uvadovali o duchu jeho, mohou bYti nemile probuzeni a piekvapeni jednou, jsou-li informace, die nekterYch pkisnych pozorovatelri, jak oni tvrdi, pravdiye.

Nekteti vlivni pravnici odperueuji, aby pro vstup do pravnickYch Akol podadovan byl vy§stuperi vzdelani, eimt znadne by poeet studentri a vyrnYtil znaenY poeet nesI ieclomitYch pravnikri kteti jsou k hanbe tehod stavu. Jestli-de pravnickY sta y chce si udraeti a driveru lidu, zajiste jest nutno, aby tato procedura byla zavedena.

Lid obecnY ptichazi take k tomu nazoru, je nutno snitit znaene p:ceet pravnika ye stO.tni legislatute, i v obou domech kongresu. Stay nynejh deprese, ohromny vzrrist monopolri a jineho zla pomerri stavajicich jest na vrub tomto vetS'inou pileitano. Velkoolochody a korporaCni pravnici to Casio profituji vYhybkami el dirou ztiimyslne nechanou v zakonech, ktere politickYmi brattieky byly podany a podporovany. Ve volbach pti'Stich oeekavano mate bYti potadne vetrani a eisteni.

Nesmi se ale take zapominat na jistou skupinu, ktera vady poutije V6emodnYch prostfedkti eeliti pokroku, obydej zastaralY aby nebyl porug en. Tato garda stratct stareho potadku, pomeci Coughlin-a a Maningu dale bude 6itit a rozdmychovat da y ky ztedeneho ktest'anstvi, aby masy lidu byly chloroformovany, kaddou napravu, regulaci a zakona pro dobro lidu obeeneho bude dale nazYvano neamericke a komunisticke. Jsem opravdu zveciav, jakeho ohlasu dryaenici na jejich apel od miliont Amerieant, nespravedlnosti a bidou trpicich, jako farmatMi rentYfi a Ohromna armada nezamestnanYch, dostanou.

Velice drilediteho y Yznamu byl vYrok a oznadeni presidentem Rooseveltem v den konstitueni, a naael souhlasu po celem n6,rede.

Velice sarkastickYm tonem bylo teeeno pra y -nikrm,dejsoultb acvie,oznCni toto to je pro ne pouze male metitko trestu.

Westbrook Pegler v jeho syndikatnim elanku ze dne 2. tijna napsal: "The best minds of the noble and learned profession of the law are in a great fret at the moment over Mr. Roosevelt's rather sweeping denunciation of their business. And while undoubtly there is something in their contention, that the President's attack had sly political motives, it must be admited that the boys have been asking for trouble for a long, long. time.

They have earned their own disrepute •by tricky methods and individual misconduct, and have so far alienated the sympathy of ordinary people that, in this scuffle with an enormously popular personal leader, they will have to take their bumps.

The lawyers come before the people with a (Dokoneeni na stran y 20.)

Strang 11.

VESTNtIC

Medial Organ Slovanske Podpornjlci Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas. aEDAKTOR—FRANTA MOUCSA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVLIE PUBL. CO ., Rest, Texas Pfedplatne $1.00 ran& Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny "Ares zasilaji se do Hlavni Vfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, ozniniky, budloi sdresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Jiff. Zhor: CHVALA NESTESTL I z fleetest se Stesti rodi, jak z temnoty se rodi den. snad fleetest i etesti, rodi, bude2-li kfivdou poueen.

Poznal jsi mute, poznal tftiny. kdyt den zapadal do temnot.

A nad potarem vide]. stiny ktepeiti podle cizich not.

Do sveta tvrele oci hledi.

Vychova mute hladny A na nenavist odpovedi tou nejlepSi je tichY rust.

Bolestnou kfivdou ohrozenY, poznava2 pozlatko a let.

Jmen ujea veci jejich jmeny.

Za lichou frazi neptijdea.

I z neatest se 2testi rodi, jak z temnoty se rodi den.

Sna0 fleetest i Stesti plodi, budea-li kfivdou poueen.

Bez price nejsou kolide. Neptehlednete vYkaz novYch Menu za mesic prosinec, zatadenY na jinern mists tohoto cisla. Stvrzuje flak zminku v rivaze novorodni, to S.P.J.S.T. sill po&tem elenstva i majetkove. Snaha na2ich broth organisatorri nese radostne ovoce; byt' v rilznYch krajich pomery nebyly zrovna uspokojive, v jinYch dobra &oda pfinesla podstatne zlepSeni a tak firodne pole k ziskani novYch Prozrazujeme timto, to vYkaz za mesic leden roku letoaniho jest °pet dobrY, cot by mohlo vestit vitane znameni, to pile a opravdove pfiaineni naSich organisatorti provazeno bude fispechem po celY rok. Jen houet'l A zdar yam, poslove nateho Bratrstva!

VYzva k farmakiim z Austinu vyclana byla pfedsedou rolnickeho vYboru zakonoclarny, die nit se rolnici zvou do kapitolu na dny 15. a 16.

Unora. Noel zakonodarci chteji zvedet nazory farmakii ohledne zlepSeni zemedelstvi v Texasu, aby podle otevfene pronesenYch nahledu rolnikil samYch mohli si ueiniti skuteenY obraz situace a dle toho pracovati na easove 'tddoucich zakonitYch opravach. Komu pomery dovoluji, mei by se do Austinu v uvedene dny dostaviti. Nebudou-li formati o zlepaeni sveho stavu.uSilovati sami, nikdo jinY jim nepomrite.

Prvni r6zhlasorfr projev dr. Bene ge vyslechly na vzdu'enych vinach NBC miliony Ameridanil.

Sobotni listy pfinesly v pravidelnem seznamu radiovYch programt upozorneni, ge v 9 hod. ye ter na siti NBC bude feenit z New 'Yorku expresident dr. Bene2. Od 9 do 9:15. Ca se ale nestalo? Misto patnacti minut jinak pfesne fungujici narodni rozhlas nechal vzacneho hosta miuviti celYch etykicet pet minut. Ut tato ne-

obvykla iichylka od pfesneho dodriovani oznameneho pokadu dala padnY dilkaz — jake pozornosti a tete teal se statnik a politik velkeho formatu, neohrotenY zastance skuteene demokracie, mladY dosud mu g, znajici dopodrobna zakulisi diplomaticke Sachovnice Evropy, statnik destnY a vernY — jemut prave tyto vzacne cnosti piinesly hrozne zklamani a narodu, jeho2 byl Budovatelem — novou Kalvarii. Mocni, pro jejich zajmy eesko-Slovensko utvafelo svoji zahranieni politiku, stave° obrovskYm nakladem opevneni, odmitalo nabidky souseke sbliteni a uhlazeni vzaj emnYch styku — dali se Mnichovem napalit a ohavne zradili verne. Svet ut dnes dobte zna o gemetnou hru Anglie, jit koneene i Francie byla donucena sekundovat a zmeneend Cs1. republika ma sympatie veech vyznavaet demokracie a tyto sympatie ma i dr. BeneS, kterY v Americe udela nepomyslitelnou praci pro demokracii vribec, pro Nsko-Slovensko zvlaete i kdyt stale zdfirazriuje, to navStivil Unii co °bean a bude se tu venovati praci vedecke. A jeho proslov? Byl skvelS% tistou a vybranou anglieinou zprvu ozfejmil celkovou situaci povaleenou, vzestup dynamickYch state, Mnichovskou dohodu, vyhlidky budouci Valka neni neodvratna, demokracie sveta maji pfevahu a Spoj. Staty jsou povatovany za vudce, protote drahY host veci, te tato zeme si diste idealy demokracie uchova.

Po pfedstaveni dr. Bene2e nasledoval boutlivY potlesk, po skoneeni znameniteho proslovu potlesk nebral konce. Byt' velmi vzdaleni, vitame idealniho nerifedniho pfedstavitele csl. naroda v noel Unii srdeene viele a jmenem statisicn naeeho lidu vyslovujeme uptimne pfani, aby nas dr. Benea pfi2e1 povzbudit a dal nam pfiletitost, prokazati mu i jeho Verne drutce, pan].

Haile BeneSove, flak fictu i vdek za vae, co pro naei starou vlast vykonal a co nadale v jine situaci a jinem postaveni jests ueini.

Tki a pill mineral Cechii po celem syete. P •esny vYkaz Oechti v cizine tijicich je tako zjistiti. Misty tvoti naei krajane fipine celky, jinde tiji v malych koloniich a je sluenY poeet tech, tijicich jednotlive. Podle poslednich odhadt je nyni mimo hranice Cesko-Slovenska tki a pril a Slovakri. Prvni v potadi jsme milionu Nen ' my v Americe s eislici 1,400,000, z nit polovinu maji Siovaci. V Nemecku je 900,000 temek vYlane dechu, v Mad'arsku 600,000 vetainou Slovakt, Poisko ma 200,000 dechri, Jugoslavie 150.000, Rumunsko 60,000, Francie, Rusko a Kanada po 40,000, Argentina 30,000 Belgie 10,000, Brazilie 7,000, BvYcarsko a Bulharsko po 3,000, Italie, Nizozemi, Paraguay a Uruguay po 2,000, Anglie, Mandtusko, Afrika a Australie po 1000 Tyto eislice sama o sobs jsou clUkazem, te krajane v cizine by pottebovali tadnou dstfedni organisaci narodni, jejit hlavni stfedisko musilo by bYti ye stare vlasti. Aby ideove byla einnost veech slotek za jejimi hranicemi jednotna, bylo by tkeba, aby se Praha starala o di, kteti tu praci budou &lat. V Praze by se mely potadat pro zahranieni Cechy, zvlaate z mladet generate, organisaeni a ideove krusy, spojene s obchodni a hospodakskou orientaci.

Tito lido meli by bYti pozvani jako narodni hoste do republiky, aby po gest mesicich nebo po roce vraceli se domri s pfesnYmi kulturne hospodakskYmi smernicemi. 81i by do doled prace osvaeni pobytem v zemi, ktera je pro ne pramenem veene give sily a lasky ke spoleene fed.

Deset nejznamejSich jmen. Tki nejoblibenejgi hlasatele NBC rozhlasu (W. Winchell, L. Thomas a E. C. Hill), kteti peelive sleduji, zaznamenavaji i ovlivriuji americke vefejne mineni, odpovedeli na otazku, ktera jmena byla v roce 1938 nejznamejel, svorne takto: 1. Adolf Hitler, ponevadt pfines1 svetu nejvice vzruatijicich uddlosti, 2. Neville Chamberlain, ponevadt je odpoveden to, to, co historie oznaei bud' za nejvetsi triumf nebo nejvetel omyl v dejinach svetove politky, 3. F. D. Roosevelt prO svO poselstvi miru a pro zaslutiu o dobrY pomer ke statrim latinske Ameriky, 4. Douglas Corrigan pro svflj prosluly, p •ekvapujici let, 5. papet Pius, pro sve pozoruhodne uzdra.veni a cinnost po take Chorobe, 6.. E. Dewey, ponevadz se zasloutil o tenrganiSaci Republikanske strany, 7. zavodni kuii. Seabiscuit (?), 8. A. P. Sloan, poneva,a— pkines1 plan, jak udrtet stejnou mzdovou stupflici v dobrYch i zlYch easech, 9.

Ve stfedu dne 15. finora 1939.

Walt Disney za "Snehurku", 10. boxer Henry Armstrong. ponevadt ziskal tfi svetova, mistrovstvi. Vital tedy, alespori pokud jde o zajem rozhlasove spoleenosti NBC — devet mutt a jeden kriri.

Sebeure'eni narodii. Kdyi v minulern stoleti zaeala pronikati myalenka sebeureeni narochl, tehdy jests Indio uvedornele vyjadfovana, sotva bylo lze tueiti, to v naeln stoleti stane se hybnou pakou evropskYch dejin. Podklad sebeureeni narodu vyslovuje v zasade, to kulturni vYrvoj katcleho naroda je motnY jen tenkrat, jsou Ii take politicks osudy v jeho vlastnich rukou.

OvSem, ye svYch drisledcich znamenalo by provedeni tsto zasady stay nepfijatelnY pro lidstvo, nebot' by pfineslo Upine poruaeni iiistorickYch tradic, pfetrteni nejruznejelch vztatiti spoledenskYch a rozvrat v hospociatskYch pomerech, ktere nejdou vtdy ruku v ruce se smery politickymi. Proto bylo jiz odedavna poukazovano na to, to sebeurdeni narodri musi miti sve samodejme meze v motnostech hospodafskYch ate nema, pfechazeti pfes stoletY vYvoj, jak je dan v ramci fizemni situace, ureene phrodou. Net vYvoj po svetove valce ukazal jests jedno nebezpeeenstvi, ktere chova v sobs pfimoeare uplatneni zasady sebeureeni narodu.

Dfisledne domySleni teto zasady vede totit nutne ke vzniku state s maim poetem obyvatelstva. takte znamena, rozdrobeni statni svrchovanosti na jednotky politicky tak slab& to nejsou na trvale motile jako staty samostatne. A k tomu pfistupuje take jests i to, to opetoxne zdtirazilovani zasady sebeureeni narociti vyvole snahy skupin obyvatelstva, neb i ctita,ciostivYch jednotlivat po sebeurdeni i pro takove narodni vetve, ktere po strance kmenove jsou pouze soueasti vet:Mho narodniho celku, od hot se lisi jen podkadnYmi znaky, anit maji vlastni situ narodni svebytnosti. To je pak obecne znamou zku2enosti, to touha po samostatnem state, lecky umele vyvoland, budi v obyvatelstvu nejvet21 odpor prave proti narodni vetvi kmenove nejblitai, v nit se spatfuje hlavni ptekatka uskuteeneni snu o vlastnim rodnim state. Takto chapana zasada sebeurdeni narodu ma v2ak v sobs zarodek nejvatnejel obavy z pkirozeneho politickeho oslabeni národniho kmene. Od tohoto oslabeni je ale jit jen krok k ptimemu ohroteni statniho celku, kterY zahrnuje v sobs dosud vaechny vetve tehot narodniho kmene. Jako katcla vridei my21enka, jet se ve vYvoji lidstva objevila, ma tedy i myalenka sebeureeni narodu sve opravneni jen tehdy, je-li uplatriovana v ramci sve motnosti a neni-li pfepinana nad meze, jet jsou ji povahou veci domy.

Statni sjezd Kat. Delnika ye West. V pondeli tohoto tYdne zahajen byl v sini sv. Josefa ye West 17. statni sjezd tohoto krajanskeho podprirneho spolku za ifeasti 36 delegatti. Mimo Seni rozlienYch zaletitosti sjezd bude volit delegaty do sjezdu narodniho. V nedeli veder uspotadaly hostiim osadni spolky peknY program, jehot hlavnim eislem byla jednoaktovka "Malomestska elechta", napsana mistnim obeanem p. Vac'. Jetkem. Mezi hosty bylo nekolik duchovnich spravcii, priibeh veeera byl srdednY, aktovka doznala mimntadneho iispechu. Protote osada West uskuteeriovala ut davno krajanskou sna.2enlivost a svornost ve vecech ndrodnich ei jinak spoleene utitednYch, take pti teto pkiletitosti — byt' ku snemovani se sjeli eleni jednoho tabora net pies to naei rodni broth — osadnici jinYch taboru Udinkovali pil programu a zmnotili poeet nav2tevnikri, jicht dostavilo se vice, net obrovske hlediate moderns vystavene sine mohlo pojmouti.

Bukty a pareeky na "zips". Toyama Boston Sausage & Provision Co. oznamila pkekvapuji ci vynalez, jent se stab pfedmetem obdivu. Toyama zadala s vYrobou buftri, a parka, u kterYch pry lze kezi ..jednim pohybem zdrhnout tak, aby se mohiy jist "loupane", bez krite. TakoVa vac se_da vysvitliti jedine tim, to jsou to uzeniny, abychom tak neodborne rekii, "na zips" a koala, krite na parku je opattena zdrhovadlem. Piedstavme si vufty na "zips", jaternice "na zips". Novo zboti jde pry na dradku, ka2dY je zvedav na tuto novotu a vYrobci maji znamenitY odbyt.

Ve stredu, dne 15. unora 1939.

Starosti o mlidet. Z Washingtonu se oznamuje, to vSYcvik mladikh v taborech CCC (pracovnich Atvarti ) ve slutbe vojenske je povatovan za velmi praktickST i prospe gn3i. Mezi Oleny kongresu je pro tento zamer stale vice pfizne, protoke se uznava, ze vojensky vSrevik mladike bude velmi prospe giV v ptipadu valky. Bude tak ziskana znaend zaloha pro nainotni i armadni sbory vojenske. Pracovni tabory v Soustati vznikly pted pet roky, kdy propukla v zemi hospodatska krise. Meli jsme tehdy d ye skupiny zamestnance, pro net nebylo lze nalezti zamestnani. Byli to jednak mladi delnici ye veku od 17 do 22 let bez patilene zrudnosti, pro net byla vrata tovaren uzavtena, protote zamestnavatele prijimali radeji zamestnance dobfe zapracovane a schopne. Druhou a zrovna tak negVastne postitenou byla skupina bSrva1S7ch vojakh ze svetove valky, kteti ve svYch 43 letech jen steti se mohli pteueiti jinemu zamestnani a od doby demobilisace vlastne jen Wslednici techto neute genSrch pomerh bylo zfizeni pracovni slutby, kratce zvane CCC. (Civilian Conservation Corps). fltady vybiraly pak z techto dvou skupin zamestnance, schopne vykonavati pod dozorem odbornikil rozsah1Sr program velkSrch narodnich praci za dosti snesitelnSrch tivotnich podminek. Od roku 1933 bylo do teto obeanske slutby pfijato pies 1,400,000 zamestnanct, z eeho2 asi 1 milion mladiku, kteti prispivali urditou merou na vS7tivu svS7ch rodiet, zbytek pak tvotili bS7vali vojaci ze svetove valky a asi 40,000 Indian& Za dobu tfi let bylo z celkove vyplaty $405,000,000 poukazano rodiefun asi $320,000,000 — udrtovani fitvart, v3istroj, vytadala si za tutee dobli nakladu pies $729,000,000. Pracovni doba jest omezena na 40 hodin tSrdne. Doba pottebna na odpodinek, stravovani, cestu do prate, zapoditava se do doby pracovni. Dva dni, sobota a nedele, jsou volne a venovany jsou osveteni, sportu, detbe a vzdeldIrani. Department vetejne vS7chovy se stare o doplriovani vzdelani pracujicich v taboie, takte analfabeti z pracovnich taborh upine vymizeli. Dba se rovnet o dobrou hygienu. Ve vetgich taborech jsou odborni uOitele, knihovna pajduje mesidne na 400,000 knih, v taborech bSrvaji piedvadeny pouene i zabavne filmy. Asi 1600 pracovnich taborh vydava dokonce i svhj Casopis. VYznam pracovnich fitvarir spodiva tedy krome dilletitYch pracovnich hkont v torn, to zdokonaluje mlade delniky v katdem smeru tak, to po ukoneeni slutby stavaji se hledanSTmi delniky na trhu prace. Rozsahlost pracovniho programu dovoluje totit skoro katclemu, aby se zdokonalil ve svem povolani, cot mute pozdeji dobie uplatnit. V rode 1936 opustilo asi 16,000 osob pfecleasne pracovni utvar, protote se jim nabizelo vS7hodnejk. zamestnani. Pracovni htvary uoinily v zemi znovu obytnYmi vylidnene kraje, regulovaly znaenou tadu ton, vytvoiily velka jezera, vysazely statisice stromu, zbudovaly fadu silnic, odpodivaren, vykonaly mnoho platnYch sluteb pH velkch potarech, povodnich atd. — nasledovne vSrznam techto pracovnich fitvaril jest jak pro delniky, tak pro celou zemi jiste dalekosahl3i. Z osob zastragenYch a zakiiknutSrch dlouho trvajici nezamestnanosti, stali se obdane, kteti maji radost z dinneho a zdraveho tivota, kteti maji pocit vlastni hodnoty a to nejen pokud jde o jejich vlastni sebevedomi, nSrbrt i pokud jde o celek naroda. Protote se pracovni tabory nesporne osvedeily, zamerem administrate i t ady kongresnikt je postaveni CCC na trvale klady.

Nebezpeei valky viiei gpanelsku jen zdanlive.

Jenom Cast Francie veil, to viterstvi generala Franca je i viterstvim neptatel Francie.' Finandni prhmyslove kruhy jsou od podatku sympatiemi na jeho strane. Take rozhodujici Cast francouzskeho generalniho 'Stabu povatovala viterstvi vladnich za vet gi pohromu pro Francii net viterstvi Franca. Za posledni dye 'eta uplatnil se u vladnich rozhodriSrm zphsobem vliv Sovetfi. Mezinarodni brigady byly sloteny po vetgine z komunistu a odznak srpu a kladiva ye 8panelsku zdomacnel. Viterstvi mezinarodnich brigad bylo by znamenalo vitezstvi komunismu bezprostfedne pod Francii a pod Anglii. Vlna revoluce byla by se pfenesla do Francie, pronikle nebezpedne ideami lidove

Vt8TNilt fronty a bylo by to znamenalo konec narodni Francie, ktera by se rozlotila netprosne na, dva tabory, vojsko by se zbol gevisovalo a z Francie by se mohlo stat druhe S' panelsko. Naproti tomu se ye Francii vedelo, to i kdy zvitezi Franco za pomoci Rani a Nemch, gpanele jsou pHlig hrdY• narod, net aby snesli cizi nadvladu.

Belem valky vypracovali si i vlastni socialni teorii, narodni zastupitelstvi, ktere zmenguje znadne z,vislost ideovou na Italech a Nemcich.

Krom toho Spanelsko zustane vkly ovocnou zahradou Anglie a bude potkebovat anglicke i francouzske kapitaly k novemu vybudovani zeme. Podobne je tomu i v Anglii. Na Temti se snad neboji tolik nakatlivosti socialni revoluce jako ve Francii, ponevaa anglickY delnik, vychovanY ye velkem hospodakskem prostoru o tolika rno2nostech pro energickeho dloveka je vcelku veci revoludnim my glenkam odolny. Za to se Anglie obavala mocenskSrch clusledkil vladniho viterstvi. Viadni byli by zustali pod vlivem Moskvy a to mohlo znamenat, to skvele Spanelske pristavy nad Gibraltarem a nad letitou indickou cestou mohly by bSiti ohrote ny sovetskYmi ponorkami a sovetskSmi letadly ze gpanelske zolladny. To pro Anglii by byla situace osudna. Mluvi se dasto, te podobne nebezpeei pro ni pfedstavuje Italie, net toto necla se viibec srovnat, protote Italie je ye Stfedomoti se strany Anglie je gte zranitelnejgi Anglie se strany Italie, zatim co Rusko se svYmi nepkehlednYmi oblastmi se strany Anglie je vojensky temei nedotknutelne. ygechny tyto okolnosti mluvily proti vladnim a mluvily tak silne, to i sam Blum v Cele s lidovou frontou je musil respektovat a pfijal politiku Anglie: nezasahovat. A kdy tedy ani Blum nezakrodil rozhodujicim zphsobem pro vladni, kdy jegte byly jakesi vyhlidky na fispech, jak by to udinil Daladier, kteremu se podatilo zlomenim generalni stasky zlomit i mot lidove fronty a kterS7 se opira bezpedne o rozvatlivou francouzskou armadu.

0 prvenstvi na Stiedomoii. 0 vYznamu Stiedozemniho more vypravoval historku expresident Taft: ProslulY virdce dobrovolniku ye gpanelsko-americke 'Mice Theodor Roosevelt, kterY se stal v rode 1901 nastupcem zavratdeneho presidenta McKinleye, byl si vedom nedostatkir sveho vzdelani. Kdyt se ujal presidentskeho idadu, potadal odborniky, aby mu vybrali sto knih ze svetove literatury, ktere obsahly v gechno nutne vedeni. Z vybranSich knih sahl nejdtive po svetovYch dejinach. Pfedet1 cele dfio velmi dukladne a kdy se ho piatele ptali, co soudi o vednem snateni a zapoleni lidstva od staroveku po posledni dobu, prohlasil: "Deleni svetovSlch dejin na starovek, stkedovek a novovek je nesmysl. JakSr pak starovek? Po stiedomoiske eke prislo proste objeveni Ameriky a obdobi Atlantickeho oceanu, ktere pomalu konei. A novovek? To je budouci obdobi Ticheho oceanu, ktere zadina." Sledujeme-li velke linie pkitomne svetove politiky, nenraleme Rooseveltovu postkehu uptit raz geneality. Oblast' Stkedozemniho more, dirleiita pro jednu velmoe, zachovava si ve svetovem pomeru pouze vYznam postranni sceny. Je nemyslitelne, Tunis, Suez nebo kterYkoli jiny bod na Stkedomoki mohl by znamenat onu "velkou vec", o ktere Chamberlain prohlasil pied Mnichovem, to jedind by stala za to, aby svet se za ni odhodlal bit. Chamberlainova "velka vec" neni Tunis. Tunis je velka vec pouze pro Mussoliniho. Hrozbu rozdeleni Stkedozemniho more na zapadni a vYchodni Cast pocitila jiz Anglie za napeti v zime 1935-36. Tato hrozba byla tak silna, to britska admiralita ji bezpodmineene ustoupila. Nebezpedi pro Anglii bylo tehdy zcela mimotadne. Vial° se, to italska letadla a ponorky mohou bez vagneho ohrokni uzavkit tunisko-sicilskou uZinu a isolovat od sebe obe britske eskadry v Gibraltaru a v Alexandril.

Tato moinost pkedstavovala pro Anglii dostateene valeene nebezpedi, protote ve vS7chodni east Stiedozemniho more neni ladne lodenice, schopne provadet nutne opravy. Odtud take vyp1S7 va nutnost dopravovat Cast zasob kolem rnysu Dobre nadeje (kolern cele Afriky), co2 by ztitilo anglicke postaveni. Italie nemate povatovat tuniskST problem za ryze narodnostni, nebo hospodarskSi . Tunis je pro Italii otazkou existence jako prvni velmoci na Stkedo-

Strana 13. zemnim moki. Mussolini kdysi prohlasil, to osud italskeho irnperia lezi na moil. Pokud Italie neziska pevnYch zaruk v Tunisu, bude se osud jejiho imperia vyvijet pod dosttelem francouzskYch a britskYch del.

Slovane v America. V nedeli 19. imora o jedne hod. odpoledne nalad'te si vas pkijimad na rozhlas Columbia Broadcasting System, kterY• bude vysilat jeden z cyklu 26 programil, ptipravenSrch odborem vSrchovy departmentu vnitra a ureenYch k seznameni americke vefejnosti o pfinosu ruznS7ch skupin pfistehovaret k socialnimu, hospodafskemu a politickenr&vS7voji Sp. Stath. Na nedeli piipadl poisad o Slovanech a hlavne Oechoslovacich v Americe, kterS7 ntipravil znamy v Texasu ut dr. Jos. S. Roudek, profesor Newyorske university (konal zde Toni fadu piednag ek). MlacIS7 Cesky udenec je elenem narodniho poradniho sboru federalni kancelate pro vS7chovu. Podkladem nedelniho programu je dr. Roudkova kniha "Our Racial and National Minorities", pozoruhodna prace, doznavgi uznani v kruzich pedagogick3ich i politickSrch.

UCelem techto rozhlasovS7ch potadh je blitgi seznameni americke vefejnosti o praci, zasahu, vlivu a pfinosu jednotlivS7ch skupin emigrantii k vS7voji Ameriky. Poslech nedelniho programu bude utiteenS7 katdemu Cechoslovelovi v Texasu a obzvla gte nagi omladine. Za tuto easoy ou informaci dekujeme bratru dr. Henry Mareshovi v Houstonu. Jeho prace pro dobro veci je nehluend site, za to vytrvala a vSrsledna.

Nage pogta. Rozkognsi pohled na "Avenida de las Misiones" v Habana na Kube zaslal otci syn Miroslav Moueka, heastnik obrovskSrch manevrt lod'stva Spoj. State. Miroslav je pkidelen aviatice na matefske Lodi letourni "Yorktown".

Od roku 1924 valeene lod'stvo Unie nekonalo manevry v Karibejskem mori at letos. Ukolem spojenSrch eskader Pacifiku a Atlantiku je obrana Panamskeho kanalu resp. obrana proti fitoku cizi moci na jitni pobteti Unie. Abychom si mohli pfedstaviti obrovske skupeni nagich valeenSich sil, podilejicich se na techto manevrech, uvadime poeet bojovnS rch jednotek: 12 tetkS7ch bitevnic, devet ktitalch, 60 niditelh, 16 tetkSrch stihacich kfitakt, 14 cvieebnich bitevnic a 12 cvidebnich cinitelu — celkem 140 lodi, 58,000 namoinikti, 3000 clustojnikil a 600 bitevnich aeroplaml. Neni bezvS7 znamno, to v stejnou dobu kona manevry anglicke flota v Stiedozemnim moil a francouzska eskadra mezi ptistavem Marseilles a severnim pobieti A friky. Nagich namoinich manevril se zheastni dle posledni zpravy z Bileho domu president Roosevelt, stitenS7 zaeatkem min. tSrdne chtipkou, ze ktere se natolik vylecil, to mu lekati dovolili dtrnactidenni vflezd do teple oblasti Stfedni Ameriky a heast na obrovske akci váledneho lod'stva.

American o duleiitosti Ze gtiny. Ameridan, kterY plynne ovlada, na g jazyk a zahanbil by tak mnohe z nagi mlade generace, jet Cesky sice rozumeji, ale jazyka svSich rodieil utivaji jen ostStchave, omlouvajice se, to ee gtina je tetke, jmenuje se dr. Livingstone Porter a tije v horskem mesteeku Clarkdale, Ky. Naueil se plynne deskemu jazyku a pravi, to se tim citi nesmirne obohacen. Rad vyhledaval Oechoameridany a k jejich piekvapeni mluvi s nimi v eiste deg tine, jako jeden z nich. Dr. Porter se vyslovil k jistemu prominentnimu krajanu v tomto smyslu: "Pottebujeme v teto zemi sdruteni mladYch lidi, kteki budou Cesky mysliti a Ceskou literaturu gist. Pottebujeme ueitele z druhe, tketi a dtvrte generace, ktefi z ylastni zkug enosti vedi, jak si mohou jinoch a divka, kteki si odvykli de gtine, osvojit tee svYch piedku. Kdyby jen stotisic mladYch lidi tfeti a etvrte generace se stab uvedomelS rmi viastenci a naueilo se denne utivati Ceske feei a snazili se take poueit sve deti, nastalo by narodni povzbuzeni, ktere by pomOhlo kofenu naroda v Evrope Vic nez kanony a letadla. Jenom ti, kdo maji znalost Ceske fedi, mohou znat eeskeho ducha a pfispeti k jeho dal gimu rozvinuti. V nYnej g i kriticke dobe Potiebuje nutne ce1Sr svet veci, ktere Cesky duch vytvokil.

Kdyby nag e tispechy zevnej gi byly nevim jake, kdyby kolem nas se spiklo nepiatel jako yin kolem osamotnele lodice v g irem moil, pokud v rukou na g ich kniha dobra, Ceske kniha, potud veslo nage nejpevnejgi, — V, Bene g TiebizkY.

Strang

14.

V IBTNIK

1.

META. 1

Zen, isera se nevratila domi Jerome Beatty. xTA PALUBE lodi "Finland". dopraVujici v kN roce 1917 do Francie transport americkYch vojsk, byla i mlacla Alice G. Carrova z Yellow Springs v Ohiu, jedouci na francouzske bojiSte jako dobrovolna oSettovatelka. To bylo pied jedenadvaceti lety. A piece se Miss Carrova doposud nevratila domii.

Po cela dve desetileti venovala v gechen svuj eas o'gettovani valednYch ranenYch, braneni epidemiim rriznYCh chorob, 2iveni a oblekani chuclakft ye vgech koneinach Evropy. Pomahala ve Francii, Polsku, Srbsku, Cesko-Slovensku, Aecku a Male Asii.

Statni universita a Antiochova kollej v Ohiu udelily sleene Carrove destne tituly a vyhradily ji prve misto mezi nejptednej§imi obeany sveho statu. P,ecka vlada ji udelila tad Sv. Jiii, jako nejskvelefk 'Zene, ktera kdy Lila na rizemi jejich statu. Jeji zaslanou a ptimo neuvetitelne rozsahlou einnost nemfdeme vSak oceriovat s toho hlediska. Da se vyjadtirjedifie poetem zachranenYch 2ivotri, zdolanYch nemoci a odstranenYch epidemii.

Kdy'Z po svetove valce vyhnali Turci pies milion fiektii z Male Asie, proudily do ftecka nekoneene lady uprchlikt. Atheny byly ptepineny bezmocnYmi davy nemocnYch a hladovYch di, bydlicich v divadlech, kostelich, stodolach, na chodbach a podobne. Jejich postaveni bylo zoufale. gecko samo jim nemohlo pomoci. Teprve Spolednost narodri pomohla vlade uleheit alespori trochu osud uprchlikri. gecko nemelo nikdy dostatek pottebnYch prosttedkri. Nema, je ani dnes. Loriskeho roku zachranili, na klad situaci zeme Rekove usidleni ye SpojenYch Statech tim, ze poslali sve vlacle dvacet pet milionri dolarti. Pomocna akce pokraeovala proto neobyeejne pomalu. Pottebovalo nejakou jiskru, ktera by povzbudila a urychlila tempo zachrannYch praci.

Sleena Carrova si vyhrnula rukavy. Ukazala negt'astnikrim, jak maji sami zaeit bojovat o zlepgeni sveho osudu a vyclelavat si na byti. Heslem jeji prate a zasadou spravy fondu Blizkeho vychodu, kterY financovala tadu jejich tazeni, je: Zaenete potadne a ptimejte lidi, aby si hledeli pomoci sami.

K rispegnemu provadeni sveho samaritanskeho dila si v't'clycky opattila male ptispevky z Ameriky. V tom v§ak neleM jeji zasluhy. Velikost jejiho rispechu zaleli v tom, to vgechny sve zaslukle skutky dovedla uskuteenit s velmi nepatrnYmi prosttedky. Plati to na piiklad o jejim dile, vykonanem od roku 1924 do roku 1926 v Korintu. Tomuto mestu s 10,000 obyvatel svetil pomocny fond Blizkeho vychodu pies 3,000 sirotkil ze Smyrny. Mesto je muselo z nedostatku jineho mista umistit ve starYch vojenskYch kasarnach. Za necele dva tYdny onemocnelo pies 2,000 deti malarii.

Sledna Carrova rychle sorganiso yala teny z nejlepkch korintskYch rodin k zachrannYm zdravotnim pracem. Natidila starkm chlapcum z tabora vykopat nezbytne odvodriovaci kanaly. Vydala vlastnich 500 dolaru na zakoupeni stargiho automobilu, v nemt pak jezdila po celem obvodu mesta a polevala olejem vtechna vlhka mista. Postarala se o to, aby ygechny studne ye meste dostaly kryty. Dohledla, aby katda kalut v meste byla bud' vysutena, anebo polita olejem. Postarala se o vykopani nekolika set mil odvodriovacich struh. Vycvidila nekolik set obyvatel v boji proti malarii. Kdy t. skoneila sve, temet ttilete dilo, nebyl v Korintu ani jedinY ptipad malarie, nemluve jiz o velikem poetu zivotu, ktere zachranila.

Jednou byla povolana k potteni tyfu v po-

bkeinim mesteeku, vzdalenem nekolik set mil od Athen. K zastaveni epidemie pottebovala ptedevkm zbavit misto yk. Mest'Sti ritednici ji vak iekli, ze nemaji tadny odytivoyaci stroj a ze jej nemohou sehnat ani v okoli.

Sleena Carrova, zaeala proto hledat sama a po nennavnem slideni nalezla jeden v Athenach, ktereho uzivali za valky v mistni karantene. Vakl temet tunu a nedal se nalokt na 2adnou rybatskou lod'ku. Proto jej dala dopravit na velikY rybatskY elun a ptemluvila vahaveho lodnika, aby s nim vyplul na mote. Po tiidenni plavbe dojeli o prilnoci na misto ureeni. Pii vykladani na kamennou hraz povolily okrajove kameny a ptistroj spadl do mote. Sleena Carrova vzbudila starostu, vyb.dala si mule a kone a dostala "odykyovae" bezpedne na pobteti. S jeho pomoci pak zastavila tyfovou epidemii.

Se stejnou rozhodnosti, jakou projevuje potirani epidemii, dovede hajit sve plany na zachranu nek'astnikil proti vtem, kdo se jejich uskutedneni stavi do testy. V dobe, kdy bojovala proti tuberkulose v Athenach, nemohla policie ptimet prodavade potravin k tomu, aby dbali zdravotnich ptedpisil. Sleena Carrova ptedna§ela pravidelne nekolika tisicam uprchlYch ten o tuberkulose. Kdyt videla, ze jeji nalehani na policii nic nepomaha, vyzvala teny k revolte. Dala namalovat velike obrazy, znazorriujici, jak se musi kramy udrtovat v distote, jak je tteba chranit potraviny a dodrtovat dalk zdravotni ptedpisy. Poueila teny, aby po katde, kdy zjisti v nejakern krame neeistotu, spustily velkY poktik proti jejich majiteltiim a obvinily je z vratdeni syYch deti. Za nedlouho byly vtechny obchody s potravinami v Athenach v naproste eistote. Nekdy stably k zachrane i ptiklad a pobidka. Ude pak jiz dokonali zachranne dilo sami. Tak zmenila tadu nakazami zamotenYch mist ve zdrave a prospivajici osady.

Kdyt ptitla do Mosulu, umiralo zde 722 deti z tisice narozenYch. Za puldruheho roku sve einnosti snikla pomer Umrti na 150 z tisice — ktery je v Oriente neobyeejne ptiznivY — a postarala se o to, aby po jejim odchodu pokradoval v zapoeate einnosti mistni zdravotni vYbor, ktery sama sestavila a vycvidila.

Nejvetsi praci a take nejvetti zasluhy si ziskala v Kaisariani, sttedisku uprchliktil nedaleko Atlien, ktere bylo nejzamotenejtim mistem v Recku. Roku 1930 bylo zde namaekano 10,000 obyvatel, 2ijicich v nezmerne chudobe v narychlo stlueenYch baracich, pobitYch kusy prken, plechu a papiru. Nikde nebylo nejmenk stopy po kanalisaci, ani nejnutnejkch hygienickYch opattenich. V'Sechny baraky byly pine nejruznejSiho hmyzu. Lekatskou prohlidkou se zjistilo 430 ptipadtii tuberkulosy v 1000 rodinach.

Sleena Carrova se dala do prate, ktera si vytadala dtyt let tilmorne a obetave namahy. Jit po ttech letech se ji podatilo potlaeit tuberkulosu tou merou, ze na 1,332 rodiny pkipadalo jen 33 ptipadil teto choroby. Nedosahla toho postavenim nemocnic a otettovanirn obyvatel kolonie tadou odbornYch leka.ft. Na to nemela prosttedky. Pottela tuberkulosu tim, ze naueila teny zasadam spravne diety, Ueelneho vateni, eistoty, ze je poueila o nebezpedi nakazy a pottebe sluneenich paprskt. Mohia si s ytiij ukol uleheit tim, ze by je byla posilala postupne k ledeni do rtianych nemocnic v dole zemi. Dala Vtak ptednost tomu, ze je naudila, jak se mohou Melt samy, s pomoci prosttedkii, ktere mely po ruce.

Behem sve dinnosti udinila sledna Carrova tadu duletitYch vedeckYch objevii. Cele Kaisaziani bylo zamoteno stenicemi, aEl na nekolik osamocenych barakri. Sledna Carrova, zjistila, to v techto baracich byli osklivi hnedi pavouci znaene velikosti, kteti potirali 'Stenice. Aby to dokazala, uza ytela do papirove krabice jednoho pavouka s padesati ttenicemi. Setral jich 45 za den. Zprava o pokuse s pavoukem se rychle Z celeho ftecka se pak hrnuly do Kaisariani zasilky techto pa youkii, majicich zbavit mesto aenic. 0 objevu sl. Carrove se dovedela i sovetska vlada a potadala ji o zaslani nekolika payoukt na vzorek.

V boji s malarii v Marathonu, tetce zamotenem miste v Rec ku, utivala sledna Carrova, a jeji dva pomocnici — feet lekati, zvlaknich

Ve Stiedu, dne 15. rinora 1939. krevnich injekci, malokde u2ivanYch. etyticeti teem lidem, onemocnevkm malarii, vsttikla do 2i1 krev lidi, kteti men malarii tolik let, ae se stall proti ni immunni. Odbornici tikali, le jeji zpasob leeeni neni k nidemu. V Marathonu vsak pomohl. Vkchni lide se po injekci uzdravili. 2adnernu se jiZ nemoc nevratila. Sleena Carrova, nedelala sve ledebne metode Zadnou reklamu. Prohlasila jenom otettene, co delala za pomoci obou doktort k zdolani malarie. A byla velmi udivena, kdy si druzi nepoeinali tYmt zpasobem.

Kdyt ptika sleena Carrova do Marathonu, bylo 40 procent delnikt nemocnYch tou merou, le nemohlo pracovati na poll. Dnes jsou zde ptipady malarie opravdu jit jen vzacnou vyjimkou. Naueila tamejti 2eny, jak by si mohly vydelavat penize ptedenim nebo pestovanim hus a bourcri moruSnvYch. Behem etyt let vzrostl — jeji zasluhou — vYnos zemedelctiuu ze tti vesnic z 96 na 175,000 dolart.

Nejvice ji dovede rozeilit tupost a neposlu8nost ubotakii, kterYm pomaha. Valycky vgak dovede zatnout zuby a dat se znovu do obetave prate v nejhroznejkch oblastech, bez ztetele na to, 2e vystavuje svaj tivot vatnemu nebezpeel. Dela nesmirne rada veci, ktere by vlastne nemusela delat.

Pies vSechnu svou ptimo nadlidSkou obetavost a nezdolnou houlevnatost je sleena Canova velmi milYm a neobyeejne lidskym tvorem.

V roce 1922, po mesicich vysilujici prate v dettich a snehovYch vanicich v Polsku, Srbsku a Lesko-Slovensku, ztravenYch mezi hladovejicimi detmi a ranenymi vojaky, usoudila, le by si mela take trochu odpoeinout. Spoledne s druhou otettovatelkou si vyzvedly 1,500 dolaril ze syYch uspor a vydaly se na ttimesieni cestu Evropou a Egyptem. Po jejim skoneeni se nechtela jit nikdy vratit k svemu pkedchozimu povolani. Ale zmenila svoje rozhodnuti okamtite, kdy ji Oerveny ktit potadal, aby se znovu vratila do ftecka.

V psacim stole sleeny Carrove je malY denik, zakoupeny pled odjezdem do Francie. Na pr y -nistracejnapso: 9. dervna 1917 nalodeni na palubu lodi Finland. 10. at 12. derma dekani v ptistavu. 13. dervna na moil. Velmi boutlivo. Velmi zaniestnana.

2ivot, ktery protivala sleena Carrova od to doby, byl opravdu velmi boutlivY. Sama pak byla po celY eas velmi zamestnana. — Tak silne, ze nenalezla ani eas k navratu NOVY HORMON.

Profesor Russel E. Marker z Pennsylvania State College oznamuje objev noveho hormonu, jeji nazval "26". Je snad pry matetskYm hormonem pohlavnich a motna i jinYch dale2itSrch vymekit tlaz. ChemickYm vzorcem by by byl isotopem kortinu. Tvoti se pravdepodobne z uhloyodann v podvetku mozkovern nebo v jine dffletite zlaze. Odtud ptichazi do nadledvinek, vajeenika a jinych pohlavnich Ilan, ktere si z neho tvoti sve hormony. Tuto ptemenu mateme zptilsobit take umele enzymy nebo u kortinu vitaminem C. ChemickY flan,/ hormonu "26" je pregnadien-4, 8-dio, 21-trion-3, 11, 20. Cortin sem se jette nepodakilo isolovat v eiste forme a take jeho vzorec jette neni v'Seobecne ptijat. Ani "26" nebyl jette isolovan, ale ponevad2 je znama jeho chemicka stavba, lze jej vyrobit umele v laboratofi.

DfilditY mclusledkem noveho objevu je, cholesterol neni latka, z ktere se tvoti pohlavni hormony, jak se doposud melo v'Seobecne zato.

Profesor Marker vypracoval 63 vzorcii, aby ukazal, jak se tvofi pohlavni hormony, z matekskeho hormonu "26".

Hitler vysila do SpojenYch Stata jednu z nejschopnefSich s yYch gpionek, princeznu Hohenlohe, aby ziskala Arneridany pro nazisticke Spehounka ma dobre styky s anglickou Slechtou, ktere sahaji at do Ameriky. V 6s1. krisi byla "hostitelkou" lorda Runcimana, zpkijemnovala mu pobyt v eSR. a ph torn zrazovala republiku. Je puvodem Zidovkou, cot" ani ji, ani Hitlerovi nevadi v konani S'pinave prate.

Do SpojenYch Static tato moralni zvrhlice nemela by bYt vabec pfipu.Stena.

Ve sttedu, dne 15. Unora 1939.

MAJA NOVAKOVA:

S07:1IN PP: NC 4

ROMAN

TAJNY 2AL.

ODINY 5testi leti zavratnou rychlosti, miH nuty hofe prodlutuji se do nekoneena.

Pomalu tadi se v hodiny, tyto v dny a katclY jednotlivy elamek ketezu tYdnii je telkY bolem a slzami.

Co mate bYt na svete trYznivejeiho, net *demi silami mladi toutit po nedem, co je nenavratne ztraceno? Volat bez ozveny, plakat bez ritechy a rozedrane srdce latat jen sny, ktere nemohou bYt nikdy spineny.

To use bylo ted' fidelem Soni. Jeji mladi phtisknute k zemi tetkou rukou osudu, bezmocne se svijelo a prosilo o smilovani. Neptielo, nebot' mdle svitici jeji hvezdieka etesti musila byti drive omyta paleivYmi slzami, aby jednou mohla zazatit pine a jasne.

Zvolna vlekly se tYdny, plazily mesice. — Ale i pki tomto pomalem plynuti easu zdalo se Sone, to jeji bolest trva jit 'eta. Pteeel prvy vybuch, jeji nitro se potahlo slabounkou vrstvou zevniho klidu, ale pod nim zristal bol, hluboky, nezmenenY. Bylo ji samotne podivne, tolik truchli pro eloveka, ktereho znala polite nekolik tYdnft. Ale nebylo podivne i to, te hned tehdy, kdy' mu po prve pohledla do ()di tam u rybnieka, vyskodil v jejim srdci plaminek drivery a vtele sympatie? Leo, aid krasne urostlY, nebyl krasavcem, kterY by s yYmi klasickYmi tahy okouzlil na prg vY pohied. Ale ona nein Ma rada mutt typu IllmovYch herds. V z Aeni zahrady Mladejovskych zjevil se ji mut, jak' se ji libil Byla ptesvedeena, te nenajde nikoho, kdo by se mu vyrovnal a vedela,,te hledat nebude. Nedovedla si ptedstavit, te by mohla jeete nekomu tici to, co od ni slySel prvni print jejich snu, te by se mohla nechat od jineho polibit. Vedomi, 'te i ona v jeho tivote neco znamenala, te by i jeji sestte dal svoje jmeno, ji nechal srdce, ponekud zmirriovalo turd' rider nelitostneho osudu.

Aveak bylo piece jen krute, miti sestru, kterou tak milovala, sokyni. Vedeti, to nebYti ji. — Byla rada, te se Vera na ni rozhnevala. Tomu nasvedeovalo okamtite zaslani zanechanYch veci bez jedineho tadku.

Jako tetkY sen letely za Soriou uddlosti vekra pied sesttinou svatbou.

Zdatilo se ji use, jak si pkala. Pokoj naela otevteny, klie u sktine. Jak mohl Leo tak brzy spina jeji ptani, zfistalo ji zahadou. — Pak horeenY spech s oblekanim, zlodejske pli:zeni se zahradou, jizda sem a koneene noeni probouzeni pani V,Yrkove.

Peed Dueiekami Soria koupila veiled a poslala ho na Vetinu adresu se strudnou tadosti, aby byl jejim jmenem poloten na hrob rodiet.

Kdy' psala jmeno pani Very Mladejovske, zachvivala se ji ruka i srdce. Jeho hluboka, jizva eerstve zabolela, jizva, ktera nesmela nikdy vymizet, nebot' z ni elehaly plamenne jazyky inspirace. Soria se nesmela snatit zapomenoi chtela-li svemu ptednesu uchovat tu ptirozenou, strhujici situ, ktere. uvadela do nadkni jeji -ueitelku.

Z krve Sonina srdce rozvijely se nadherne kvety umeni. Jeji odi ronily opravdove slzy a hlas se lamal a drtil pti pkedstave, te mut, po newt touts slovy naueene filohy, je Leo. Pani VYrkova byla unesena.

"Vlastne bych mela tarlit," pravila jednou tertem, "at ty se objevi5 na, scene, zapomene nevdeenY svet na Radimovskou-VYrkovou uplne."

"Neeekam vavrinri, tetinko," usmo,la se Soria mdle, "chci brat proto, me to teei a — " dodala tiee s bolestne stalenYm oboeim, "dava, levu — alespori na chvili."

Ze pomer bYvale hereeky a jeji chremenky utvatil se co nejsrdeeneji, bylo vidno z driverne-

VESTNIN ho oslovovani, jet na navrh pani VYrkove zamenilo cizi "vy" a "milostivou pani".

Pani VYrokova, se zdivala do usoutenYch tvaki mlade divky a jeji myelenky pteskoeily zpet ke dni, kdy Soria po prve otevtela opuchle oei v jejim dome a suchymi rty za5eptala "dobre jitro".

Tehdy, domyslivk si ptieinu jejiho zaspani, snatila se tertovnym hovorem ji obveselit. Av5ak nedostavala odpovedi. Soria ztrnule hledela na nastenne hodiny, jejich' rueidky ukazovaly tti etvrti na jedenact, "Ut — je po — v5em," zajektala nahle cizim hiasem a s tahlYm zastenanim schoulila se do jeji naruee.

Pani VYrkova vzala Soninu hlavu do svYch rukou a podivala se ji do oei.

"Sonieko, nech ut toho trapeni. Tvoje sestra je 5t'astna, jek neni druha na svete. MladejovskY je vYbornY elovek."

Soniny rty zktivila kiwi. Vytrhla se z laskajicich rukou a tete dopadla Belem na desku stolu.

"Nechci — o tom — slyeet — nechci," vyratela trhane.

Stara pani nad ni stela bezradne., "Bote mfij, dite, umoudti se piece. Takova tarlivost na sestfinu lasku je at neptirozend."

Soria zvedla hlavu; v jejich odich zatetelil se strach. "Mate pravdu. tetinko," tekla tie a k ridivu pani VYrokove trhl ji rty stin rismevu.

"Nu, vidie. Nebude lepei nernyslit na to? At tvoje srdeeka promluvi, vysmejee se v5emu a sveho 5vagra jeke rada odprosik" "Je motne, tetinko," tazala se Soria, majic kteenvite sepjate ruce polotene pied sebou, "je motile setkat se dvakrat v tivote se svYm idealem?"

Pani VYrokova, zvedla k ni ptekvapenY pohled.

"Jak jsi ptiela na tu otazku?"

"Jen tak — .

"Ideal, Sonieko, zristava zpravidla nedostitnym. Pamatuj si, ce snad ani jedna z provdanYch ten nedostala takoveho mute, jakeho ji malovaly jeji dive!. sny. Mladi je neskromne.

Sni o neobydejnosti a tivot je zdrtenlivY, stale chude'i a chudei na romantiku. Nerodi rytitri, ale prakticke mute, kteti sriatkem si chteji upevnit existenci, nebo si zajisti pohedlnY tivot. Melo, maloueko je tech, kteti nedbajice nideho pozvednou k sobe term jen, prote, to ji miluji. To jsou moderni rytiki, jejich' hioubku citu nezasypal jeete mamon, nebo slaboeskY strach pied risudkem vekejnosti. Vim, to kdyby me slyeeli, te by tekli: prod mame bYti my pohadkovYmi rytiii, kdyt neni pohadkovYch princezen? Dneeni Lena jiste by nedala svoji ruku a kralovstvi nejakernu prostemu Honzovi, i kdyby zabil tteba devitihlaveho draka."

"Nechapu, jak mute nekdo tvrdit, te miluje, kdyt ma pti tom na mysli - majetek a postaveni. Laska piece, ta velika, strhujici laska, nedba, nideho a nechce nioeho, net opet lasku."

Soria vaenive vydechia sva slova a jeji pate se zktitily na prsou v marne touze.

"Tak mluvi idealismus," usmala se jemne pani VYrkova, "tivot nutno brat. skuteenei, chceme-li si ueettit spoustu east° bolestnYch rozea.rovani."

Soria tie vzdychla a neodpovedela. Nechtelo se ji pokradovat v hovoru, kterY ji svadel k prozrazujicim vYrokrim. Zdalo se ji bYti hkichem, kdyby pani Vyrkova mela poznat a hlasite vyslovit drasajici pravdu. Jiste by se ji vysmala, nebo ptikte odsoudila. Stati stetovavei se tivotem, name, pochopeni pro touhy miade krve, ztidka kdy najde omluvu pro jeji male provineni. Zapomina, te i ono kdysi kTsretlo a to, co nyni odbYva chladnYm rozumem jako poeetilost, bylo pro ne take nejdfiletitejel slotkou a hybnou pakou Soriu ptedchazejici rozmluva rortesknila.

Nenajde tedy nikoho, kdo by byl takovY jako Leo. — Tak miada a nesmi jit nic okkavat od tivota, pro ni nejkrasnejei z jeho kvetri nekvete. — Nahradi ji okazale kvety slavy skromnY, ale vonnY kviteeek lasky?

Jak je et'astna Vera. MO, vzorneho mute,

Strana 111.

jehot jemnost nikdy ji neda pocitit, k jeho srdce pro ni vychladlo. Zustala v gak Ucta a ta je piece hlavni podminkou mantelskeho soutiti. Svazek, utvokenY na zaklade dobreho ptatelstvi, je pr' nejpevnej51. Milenky mute se mut nabakti, dobreho kamarada nikdy.

A Vera, to Soria vedela, byla kamaradem vYbornYm. JULINOINA NOVINKA. V polovine ledna ptijela Julea. Vpadla jako velka voda, zasnetend, zrumeneria, a samY smith.

"Kdyt nejde hora k Mohamedovi musi Mohamed k hote," deklamovala, objimajic ptekvapenou Soriu.

"Cos nam to tenkrat provedla, ty? Co je to za zprisob ukazat paty a ani netici dloveku "sbohem"? Veichni se na tebe hnevali, tak ze solidarity musila taky."

8vitokila a smala se, at se ji podatilo rozveselit Soriu. Hladila a mazlila se s Juldou a neustale hledala jeji oei.

"A co te tak napadlo, nas navkivit?" vzpomnela si pojednou.

Julea po ni mrAtila 5ibalskYm pohledem, ale v zapeti se zatvatila naramne dtiletite.

"Ptichazim —" vtdyt' jsi ut tady —" zasmala se Soria.

"Ptichazim," nedala se v gak masti Julda, "s novinkami, ktere ti zajiste budou dvojna.sob mile, kdyt je usly515 z myth fist."

"Z tvYch sladkych fist, ktere tvuj Romeo —" Dakoneeni veak zmlklo pod Juldinou ruekou.

"Nebzue, broueku, zbyteenosti a posiouchej.

Budee kulit odidka. Tak prvni novina: Leo byl povf5en na majora."

Na 5testi byla Julda nucena sehnouti se pro vypadlou sponku z vlasti a proto nevidela napadnou eerveri, jet zalila oblieej jeji drutky.

Kdyt se vzprimila, opravovala si Soria bezvadne napnutou puneochu a prohodila tile: "Vyrid' laskave, te mu gratuluji."

"Dobra, budu se tam jeke stavet, at pojedu domii. Byla jsem u nich dva dny, net jsem jela sem a vzala jsem bratrovi posledni fotografii z kasaren. Chce5 ji videt?"

Nevyekav5i ani, at Soria ptisvedei, otevtela kabelku a vyriala z ni pohlednicovY snimek.

"Je tam dobte, vid'?"

Soria ptikYvla jako ye snu. Pololila si podobenku na klin, nebot' se obavala, te by jjeji chvejici se ruce prozradily jeji vzru5eni. S bukcim srdcem sklonila se nad ni a dychtive hledala Letiv oblieej. Nalezla ho ihned. I mezi mnotstvim cizich tvati promluvily k ni jeho rysy tak tive, jen steti zadrZola litostivY vzlyk.

Vstup pani VYrkove, ktera se vratila z mesta, vitane od ni odvratil Juleinu pozornost.

"To mile ptekvapeni jste nam mela ptipravit ji' dtive, sleeno Julinko " "Neko to, milostiva pani. Nebyla bych tu ani dnes, kdybydh vas neptijela pozvat na svatbu."

"Vy se budete —! Ty se budee —!" zaznelo soueasne z fist pani VYrkove i Soni.

Julda s uspokojenim se pasouc na jejich latekvapeni, dopinila s rozpitstilou poklonou: "Ano, prosim, ja se budu vdavat. Nevypadam snad usedle, jak se sluei a patti na nevestu?"

"Spise jako bys mela jit k zapisu do obecne 5koly a ne k oltari," zatertovala Soria, ale jejim nitrem provanula bolest.

"Ano, jste vesela jak ma bYt St'astria nevesta, ktera, se vdava z lasky," tekla pani VYrkova mekce a pohladila Juldu po tmavYch vlasech.

"Bata si me take bere z lasky," hlasila Julea hrde, "kdyt se mi zadal dvatit,' nevedel, dostanu dvorec. Ta zprava ho ov5em nerozzlobila jako me ne, to ma hospodikskou ekolu a dostane podil, ale nebyl to hlavni motiv, jako tome bYva, psi dohczenYch svatbach. Lit spolu mluvime dva roky a tekli jsme si, te to takhle dal neptijde, te musime na na5e vyzrat." Juleiny oci zadaly 5ibalskY jisktit. "Namluvili jsme tatinkovi, te je ut star', te by potteboval zastani a spojen'mi silami jsme do-

Strana 16, cilili, te mame v imoru svatbu. Ale chceme mit yeselejei, net meli Leo a Vera. Ti byli oho jako zaktiknuti. Ja se divim, to si to tak brali k srdci, to Sofia utekla. Vedeli kam, tak bych si p3myslila: kdyt tu neche8 b9t, nemohu ti pomoci — a nekazila bych si svatebni den."

Julca hovofila s dobrackou otevtenosti a Soria si za jeji keel hotovila skizzu, jak dojem zrista yil ye dvorci jeji "Vy obe," colada nevesta sahla soueasne po Sonine i pani V9rkove rude, "jste nebyly na svatbe meho bratra, za to na moji nesmite chybet."

Soniny oci zaletly rizkostli ye k pani V9rkoye a ke sve uleve videla, te tato vrti zaporne hlavou. Neodpustila tedy jeete Vete, nechce se sni setkati. Chopila se pkiletibosti obema rukama.

"Nepojedu bet tetinky, Julinko, musi odpustit. Ostatne nas nepohteSie; budete mit jiste dost hostii."

"S Botovy strany, s nag skoro nikdo," vybuchla Julea a bylo videt, to je ji do place.

"Piece vas pan bratr a jeho pani," ptipominala pani V9rkova.

"Ti take neptijedou."

"Prod ne?" vyhrkla Soria a z nevysvetlitelne pfleiny zritil se ji dech.

Juleinu litostivou tvat zveselil slab rismey.

"Svagrova nechce, kdyt —."

"Prod nechce, dopovez," taciala rozechvene (aria.

Julein oblidej lehce zriltovel.

"No, to si ut mutes domyslit," tekla s rozpatit9m zasmanim.

Na rtech pani V9rkove tee se objevil porozumivajici Usrnev, jen Soria stale nechapala.

"Tak co je Vete, stone?"

"I kdepak. Moc date ji je. Leo se s ni math jako s princeznou. I vyudo yani musila nechat," smala se Julea, ale kdyt Sonin oblidej stale zristaval otaznikem, spraskla ruce.

"Mtij ty Bote, tohle je nevedome stvoteni!

No tak, sleano N•chapava, — budete tetiekou."

— — — Sonino srdce bijici v nepravideln9ch intervalech na okamtik zmlklo, pak se bolestne stahlo a na to se rozbuSilo ptekotn9m spechem. — Zavtela odi a zatapala po sedadle, nebot se ji zavinila podlaha pod nohama.

"Ale, ale, to to to nejak zmohlo," divila se prostoduee Julea. "Ted' to mrzi, to jsi si to s nimi rozhazela, Holeeku, to ja, se nechci ptipravit o ten pyenY titul "teta."

Timto zpirisobem tvatiala Julda, at do chvile, kdy si vzponinela, to musi nav8tivit buzne, k nimt pilyodne ptijela. Vyinanila mnoha slovy na pani V9rkove slib, to se Soriou piece na jeji svatbu ptijedou a odkvapila zase tak hluene, jak byla Po jejim odchodu rozhostilo se v ritulnem byte tieho, jako kdyt vykypi eampa.nske a znstane przcina. laheY. Soria se zavtela do sveho pokoje a tu teprve povolila ptemahand bolest.

Juleino sdeleni bylo pro ni zavatnejei net se zdalo. Nebyla to tarlivost, co rvalo jeji srdce, n9brt loueeni se s tim poslednim, co ji zbylo a co bylo jedinou jasnou jiskerkou ye tme jejiho hote. Myelenka, te Leo na ni tajne vzpomind lituje jeji ztraty, byla ji sladkobolnou Utechou a to se bude musit vzdati.

Vedela, to prvni plad jeho ditete vytladi jeji obraz z jeho srdce, kde nebude nyni mista pro nikoho jineho, net pro ne, pokraeovani jeho givota a jeho matku. Nebyl by to ani ten Leo, ktereho tak milovala, kdyby ho zustavito lhostejn9m Vetino matctstvi a jeji fysicke bolesti, jirlt Yykoupi - tlyot jeho diteti, neodsunuly do pozadi dueevni holiest jeji sestry. On, tolik milujici deti, bude et'asten ye sve rodince, ale co ona, opuetend, nemajiti nikoho kroma pani V9r1cove, ktera ptese vie je ji cizi?

Dueene zaf!pela v ptemite muk a schoulila se do sebe. Ptitom cosi tuheho a chladneho ucitila na prsou. Mechanicky sahla si za v9sttih a Yytahla onu fotografii, kterou tam

VESTN1K byla vsunula, kdyt se Julea obratila, aby se ptivitala s pani v9rkovou.

Podrtela si ji pted .oreima, ale nevidela nic, net slitinu obliceju. Nechala klesnout ruku a spustivSi na ni tette hlavu, propukla v zou1'819, bezitteen9 pla.e.

U HROBU VZPOMINEK. Juleina svatba byla vesela, ale Sone bylo smutno. Skoro litovala, to se data ptemluvit a jela sem. Weeko ji ptipominalo Mladejovskeho a onen ea,s, kdy Lila v horeenem odekaYani nejakeho zazraku kter9 ji. vrati jejiho prince.

Jejiho prince —! Po prve mu dala toto jmeno. kdyt pti leueeni s nim si uvedomila, jak je ji drah9 a od Oldtieky .zvedela, te je nositelem ji nesnesitelneho jmena.

Usmala se slabe pti to vzpomince. Co je jrneno psi rortoutani srdce? Pouhe nic a piece mnoho. Je krasne i to nejobyeejnej8i, kdyt rty je prondeeji s laskau.

Leo. — Diruhdy nenavidene, ted' nejkrasnejei na sYete. Pti katdem vysloveni 19houpl se z mltin vzpominek sned9 oblidej s nebezpedne mi19m iismevem a odima, ktere v9raz neoblomne vile umely zaSvetit za tklivou nehu.

Cinkot poharil a rozjakene pkipitky bodaly Soriu do srdce. Tak tomu asi byl opted pill rskem, kdyt sedel zde Leo po boku jeji sestry, — svoji teny.

Vstala od stolu a nenapadne se vytratila ven. Zasnetend zahrada zasvitila belosti pied jejima °alma. Ttpytne krystalky snehu podobne itlomkum demantri zasreely oslnive v paprscich slunce, ktere obeas vyhledlo mezi mraky.

'Tato mleenli ya., Ion plan, otiyovana pouze kosem a nekolika hlado y9mi s9korkami, byla Sorie cizi. Ona znala velike zahony zeleniny, ttepota ye obletovane mot9li belasky, misto ledoveho chladu teply vzduch, nasak19 main a jahod a na konci zelenou houetinu kryjici ye &vein kli ne rybnidek.

Pohledla tarn. Protidle, hole yetvieky akatri talostne treely do vzduchu a jimi tim intensimeji pronikala temna, zelefi smrku.

Soni se zmocnila prudka, touha zhlednouti sviij chram vzpominek pod snetn9m kobercem. Ptitahla si tesneji kabatek a nedbajic nizkYch stteviekt jala se stateene brodit snehem.

Oslnive bila a panensky &sta. rovina zjevila se jejim beim. Nebylo tu rylmieku, ani vystoupleho btehu, veecko srovnala kypra petinka snehu Soria, botic se do ni po kotniky, zvolna si razila cestu k dubu. Natahla ruku a netne se dotkla suche vetve, o nicht' se tenkrat zranil Leo. Pak pristoupila k lotizce, o kterou opiral hlavu a vzpominka na tehdejei vflev vehnala ji slzy do oei.

"Leo — mrij drah9, jedin9, prod jsem to musila ztratit!" zaplakala bolestne, kdyt sta.la na miste, kde se jejich rty po prve a naposledy setkaly v plachern polibku, kter9 vice bolel net blatil.

Oasn9 soumrak zimniho yeeera protinan9 yelik9mi vlookami snehu sndeel se jit na zemi, kdyt Sofia rortesknena a rozlitostnena vzpominkami vratila se do domu. Ti ge vklouzla do hostinskeho pokoje, vymenila promodenou obuv a schoulila se do hlubokeho ktesla, poblite kamen. — Bylo ji smutno, k zoufani smutno. — Ce19 suet se veemi sv9mi radostmi zmeneil se a seschl v mori jejiho talu na betv9znamnou nudnou ptitet, kterou musila vied. pDoti sve viii. — Proe jen Leo ptieel tehdy za ni k rybnleku! Mohl b9t jit v8emu konec. — Lehke cvaknuti kliky pketizlo ponure myelenky v sotva dvacetilete hlave. Ruka pani V9rkove spodinula na rameni nehybne sedici divky.

"Ty spie, Sonieko? Hledali jsme te."

Soria zvedla malatne hlavu a notky spustila na podlahu.

"Boll me hlava, tetinko," zalhala narovno.vajic se, "nemohu tam yydrtet mezi nimi. }Mei a smell se, — rozeiluje cone to."

Ve sttedu, dne 15. imora 1939.

Jeji hlas mel ■QmrzelSr a podradenS7 pfizvuk kter9 neueel pani V9rkove. Naklonila se vpfed a snake se proniknout 8ero, zapatrala v Sonine oblideji. Postkehla jeho bledost, stopy prolitVch sizi a horde svisle koutky Ust. PtikS7v1a, jako by si v myelenka,ch na nee° ptisvedeovala a prohodila s povzdechem.

"NemDila jsem se tedy—" Vzala Soninu studenou ruku do sve a ptinutila ji, aby obratila bezduchSr pohled od okkna k ni.

"Sorio," tekla zvolna, "ty se trapie ne proto, to se Vera vdala, ale to si vzala —" Neodpovedela. V9raz glen& hrtizy objevil se v SoninSrch vytteetenSrch oeich a jeji nevelka, ale pultna postavieka vypjala se jako tetiva luku.

"Nevyslovujte to, — probth, — nevyslovujter vykkikla divoce a sklesnuvei na kolena ttesouc se jako v zimnici. "Piipadam si tak bidna, — a nemohu, — nemohu si pomoci." *Pani VS7rkova, usedla do klesla a plitiskla si jeji hlavu na svilj kiln "Neobviriuj se tolik, moje devueko; nejsi bidna, jsi pouze neet'astria. Laska ptichati nevolama a nepta se, jestli ten, kdo ji tteba nenmyslne povzbudi, ma di nema zavazka. "`Nikdy bych —," zaeeptala v plaei Soria, "nikdy bych ji nebyla dovolia zakokenit, kdybych byla jen vedela, to Leo neni volnST. — Kdyt jsem se veecko dozvedela, — bylo ut pozde —" A neobavajic se vice vS/smechu ani kazani sve mild tety, vypravela ji fee, co se sbehlo od okamtiku, kdy ji Leo ptistihl v jejich zahrade. — Bylo to po prve, co odivala ye slova svoji kratiekou letni idylku, ktera letela na dne jeji duce v cele sve neporueene krase.

V jejich odich oschly slzy a rty se zaealy usmivat, kdyt lieila, jak9m rortomil'm spolednikem byl na pohled upjatS7 a neveimavS7 kapitan. Jeho chlapecka veselost byla strhujici.

Co se jenom nasmali, kdyt ji uell veslovat.

Sonin rismevem prosycen9 hlas zvatnel a znetnel. To lieila kritickV okamtik jeho zraneni. Pak preela k loueeni a zesmutnela. Bylo ji lito, te musi prozradit, jakou bolest ji zpttsobil sv9rrki nerozvatn9mi, ad dobte myelenSuni slovy "na shledanou". Willa mu, tolik mu vetila a za cenu shledani s nim byla odhodlana smitit se i se sestfinVin tenichem.

O to chvile setkani, kdy na netn9 kvitek jeji nadeje dopadla nidici ruka! Ale nesmel poznat, jak velmi ji ublitil. Pod maskou nenavisti klamala jeho i yeechny kolem sebe. — C'hvejic se a zajikajic pohnutim vypovedela, co se odehralo u rylonidku veder pted sestfinou svatbou.

Paul V9rkova po cele jeji vypravovani sedela nehnute a nepterueila ji ani slovem. Teprve, kdyt skoneila, pozvedla jeji hlavu a zadivala se ji do zarudlSich odi. Po jejich tvatich kanuly velike slzy, kdyt pravila mace: "Jednali jste elechetne. Zapfiti sebe, potlaeiti vlastni touhy z ohledu na bolest druheho, dokati jen velke duee. Ale chtela bych vedet, Sonieko, jestli bys tak jednala, kdyby tvoje _sokyne byla ti cizi."

Sone klesla vieka, rty sebou zaekubaly v slabe kteei.

"Nechci se' &eat lepei net opravdu jsem," fekla po kratiekem boji tichounce, "ale tolik dtivery mam sama v sebe, ze bych nebyla schopna sve etesti stavet na bolesti optatene ieny, vziti ji mute, kteremu ona obetovala cele svoje mlacli. Vim — nebylo by to lehke, vtdyt' i toto bolelo a pomahala piece ska a vdeenost k rodne sestke, ale pozbyt vlastni sebetictY, bylo by pro me nemenei mukou."

"Miij milk, malt hrdino!" Stara, dama se sklonila k divce a dlouze ji polibila na delo.

"Kdyby bylo vice takovYch ten, bylo by mene jejich-zrazen9ch a opueten9ch drutek."

"Kdyby bylo vice takov9ch mute jako je Leo., opravila ji Soria. "Vera snad ani nevi, co v nem ma."

(Pokraeovani.)

Ve sttedu, dne 15. imora 1939.

DtTSKA BESiDKA Nespokojencr IKDO Si mne neveime.", bruoel si velkY N kamen uprostted maleho pottieku. Pte.eek zpival ve kiovi a pak letel k lesu; male, myeka pobihala po pisednem btehu.

"Veechno se pohybuje, jen ja, ne. Budu take cestovat, abych poznal svet." S temito slovy kamen se mocne optel a ut se kutalel dold pa proudu — neelo to ptilie rychle, ponevadt kamen byl velkY a tetkY. Pomalu se valil a brueel. Kdyt slunce bylo jit vysoko na nebi, zastavil se, aby si trochu odpoeinul.

Stara vrana letela prave v torn okamtiku nad korunanii stromu a kdyt pohlecila dolt, povelmla si, ze velkY kamen leti na neobvyklem miste. Sletela dole ke btehu a zvolala: "Kvak, kvak, proe se vale dole po proudu?

Cot nevie, to tvoje misto je uprostted potoka?"

"Ut mne to tam unavuje. Chci cestovat. Nikdo si mne tam neveima, nikdo mne nebude postradat," odpovedel 'Omen.

"Kvak, kvak, jak' to mluvie nesmysl. Je samortejme, ze jsi utitedny na svern pravem mist& Poslouchej pozorne," pravila stare, vrana.

Kamen letel tile. Slyeel jemnY telest listi ve stromech a bublani pottaku. Pak uslyeel nejak' hlas "Kde je ten velik' kamen? Kde je ten velkY kamen? Viklycky jsem zdtiml v jeho stinu." A dedoueek pstruh plul kolem dokola, pohybuje svYm ,ccasem se strany na stranu.

"Kde je ten velkY kamen? Kde jen mute bYt? Mel jsem pod nim svilj domov," natikal radek,•mavaje vzrueene svYmi malidkYmi klepety.

"Kde je ten velkY kamen? Kde je ten kamen, pies kterY jsme se dostavaly na druhy bteh?" volaly deti, kdyt•ptiely k potoku. "Ted' uL nebudeme moci do lesa."

"Kvak, kvak, mil' ptiteli, slyeel jsi, kolik lidi se na tebe spoleha? PtemYelej o tom a mottle., 'te tvoje testy to zavedou zpet na stare misto." A stare, vrana rortahla k •idla a odletela.

Velky kamen se kutalel a brueel, ale tenkrat to bylo spokojene mrueeni, kdyt se eplouchal zpet do sttedu potoka.

Ptietiho dne vrana pkiletela ke btehu a pomalu pila. Dedoueek pstruh dtimal ye stinu kamene, ratkovo klepeto vykukovalo zpod jednoho rohu a vrana mohla slyeeti deti, jak si vesele prozpevuji na protejei strane.

"Kvak, kvak. jak se &Al?" tazala se vrana.

"Jsem velmi et'asten, dekuji vam," odpovedel kamen a jeho kulat' oblieej zatil v sluneonim svetle. "Shledal jsem, to toto jest nejkrasnejei misto na svete."

TILUPAUK.

eernoeske, povidka.

Byla jednou Lena, ktera mela dva syny; jednomu tikali Hlupaaek, druhemu Spotil. Katcly z nich si vystavel vlastni domek. Spotil velmi brzy zbohatl a stal se tim rozspustilYm a prostotekYm. "Hlupadku," °bail se na sveho bratra, "ty nemde ani koz ani prasat, a to dnes dini bohatstvi. Podivej se na mne — ja mam toho veeho dost a jsem proto bohatem."

Tak se svemu bratrovi posmival katclY den.

Potom se Spotil take otenil, kdetto Hlupa.dek zustal sam.

Jednoho dne pozval Spotiltiv tchan sveho tete, dal mu penize a potadal ho, aby mu koupil prase, ale to to nema, b'ti ani kanec ani svine. Spotil to slibil a 'eel pro sveho tchana hledati prase, ktere by nebylo ani svini ani kancem. Chodil veude, sel na katclY trh a ke katdemu sedlakovi, ale veechna prasata, ktere. vi-

VESTNfIC

del, byla bud' kanci anebo svinerni. DlouhYm putovdnim a hlecianim byl konedne unaven.

I zaeel ke starcin, kteti piece byli moudti, a poprosil je, aby mu poradili, jak by mohl koupiti prase, ktere by nebylo ani kancem ani svini. Nikdo z nich mu veak nemohl poraditi, jenom jeden mu tekl, aby se piece sel zeptati sveho bratra Hlupadka.

Spotil se tedy vydal za sv'm bratrem a naeel ho, jak pracoval na poli.

"Pomoz mi a porad' mi," tekl mu, "jak bych pro sveho tehana mohl koupiti prase, ktere by nebylo ani kancem ani svini."

"Ach," adpovedel Illupadek, "vt,dyt' se mi potad jen posmivae! Ale jsem starei a proto ti pomohu a poradim. VzkaC tedy svemu tchanovi, to jsi prase ut koupil ate si je mute odvesti, ale to si pro ne nesmi ptijiti ani ye dne ani v noel!"

Kdyt Spotil ptieel s touto odpovedi, jeho tchan se podivil jeho dilvtipu a tekl mu, to je to dobre a te si prase mute snisti sam.

UHLI5EK.

Viterslav Ilich.

Letel dlouho — velmi dlouho v hlubinach zeme. Neletel tam sam. VelikY, pevn' balvan tvotil jeho rodinu. Uhlieek east() vzdychal a natikal, te nechce jenom mrtve lezeti, Le chce pracovati a pomahati lidem, o kter'ch slyeel vypraveti jen v pohadkach.

Uhlieek se doekal. MocnY vYbuch rortrhl uhelnY balvan. Uhlieek odletel hodne vysoko.

Jak se mu to libilo. Sotva dopadl, jit lopata nesla jej do voziku. Letelo tu mnoho brattiekt. Nekteti menei, jini \Teta Sotva si mohli pohovotiti o svem osudu, byli vynaeeni tetni kleci na povrch zemskY. Uhlieek letel na velike hromade. Nikdo si ho neveimal. Lide spice vybirali ty vetei.

"Jsem slab' a malY," vzdychal Uhlidek. "Nikdo o mne nestoji. Tak rad bych pracoval. Rozpadnu se hotem."

Pak ptieel den, na kterY Uhlieek tak dlouho &kW Byl odvezen na dviir tovarni budovy.

Kolem tovarny chodili delnici a natikali: "Nemame praci. Neni uhli. Nemilteme pracovati."

"Jdu yam pomoci," volal Uhlieek, ale nikdo jej neslyeel.

Na dvote tovarny neletel dlouho. — tcpiei a privezli jej k tovarni peci. Tam plapolal vysokY oheri. To veichni brattiekove pracovali. Rozehtali se, at zrudli a snatili se ptivest vodu do varu v parni mkotli.

"Je nas malo, pottebujeme pomoci."

Uhlieek velikYm obloukem dopadl s ostatnimi do naruee svYch bratti.

"Jit jsem tu," volal radostne.

Voda v kotli paeala vtiti. Para se snatila uniknouti.

Strojnik pohnul pakou a kola se poeala otaCeti. Prace v tovarne byla zahajena.

Nejvetei radost mel Uhlieek. Kdyt vypinil svilj uk31 v tovarne, zmenil apine svoji podobu. Jiz nebyl tak tern', ale pekne eedivY. Take jeho brattiakove zmenili podobu. Volali nan: "Popelieku, pojd' k nam. Dobte jsi sloutil a nermut' se tim, to ti vlasy zeeedively."

Popelieek nechtel jeke zahaleti.

Volaval °pet: "Chci pracovati. Nechci tu jenom leteti!"

"Poakej a doekat se," taili jej ostatni.

Popelidek se opravdu doekal.

Odvezli jej na pole.

To je radosti, kdyt mate nyni kyptiti pticlu a ptinageti rostlinam potravu. — Teel se na leto, at budou videti vysledky jeho prate. Jiste jej i lide pochvali a teknou: "To bude letos pekna &oda."

Temple, Texas.

Mile, Besidko!

Jak se mivate veichni? Je. se mem dobie.

Chodim do ekcly. Ueime se hrat na varhanky.

Mam rada hudbu. kdo kutatka? My jeete nemame.

Jak se teeite na Valentina? My budeme miti party na Valentina ye ekole.

TCCIte se, deveata, na jaro? Ja se taint na jaro, protote veecko je zelene a ptaci zadnou zpivat.

Vzpominc:.'m si na deti z Ceske ekoly, Chtela

Strana 17.

SLABIKAik. Cti: ma, me! Gusta mlei a Ernilka to iika za ni. Ue se, parnatuj si to! napomina ji.

Otec ji pochvalil, ze si tak hraje a A n N m M A ja poiad, kdo to je, ie nam nedi pokoje.

A ja poiad, kdo to tluee, a on bednai na obruCe. A ja poiad, kdo to je, ze nam neda pokoje; bednii surly thdelivel, pH torn velke rany diva.

Nevi domu bez dirmu. Nove koite dobie mete. Na slunci teplo, u matky blaze. Neva za deco, nic za nic. Nekupuj, eeho nepotiebuje g. Neciziho majetku.

IVInoho psi') zajeCi smrt.

Miadost radost, staroba choroba. Mraz kopiivu nespill. Maly domeeek pink kolee'ek.

Novakova babieka mela svatek, jmenovala se Milada. Udelala rano doma pa> iidek. A jii tu byla jeji vnoucata, Milo g a Amalka.

Meli svateeni iaty a Amalka nesla kytici. Milos pram: Mile, babieko!

Nesu Vam piani srdeeka sveho; kei Vas Buh chrani od vieho zleho. bych zas chodit k panu ueiteli Chudejovi do eeske ekoly.

Pozdravuji Albinku a Louise Rychlik v San Angelo. Pike mi.

Take pozdrav na pi. a p. Aug. Otto a Lud. Ikeznieka v Houstonu.

Otete ten pkibeh Slama,? Je mac peknY. Prot nepieete cl'evata do Besidky?

S pozdravem, Irma Hrueka.

VtISTNtIC

Strana 1$.

4

Nit iALOV ZA BRATREM FRANK R. MAReAKEM. Cterri bratri a sestry!

Z neaname pridiny prichazim s touto upominkou a zpravou pozde, ale jak se rika, lope pozde net nikdy.

Bratr Frank R. Mareak se s nami rozioueil navtdy dne 2. ledna' 1939.

Byl jsem na pohkbu jeho synovce Edward VokatYho, kterY pritel o 'tivot v automobilovein neetesti. Prave, kdy mela jeho rakev byt spuetena do hrobu, priela zprava z nemocnice, ze strYeek jeho Frank dokonal v nemocnici. Bratr Frank R. Mareak byl mezi nami velice dobre znam jako spolkovY pracovnik, kterY vtdy stal verne na svem mist& Zastaval firedni misto poctive a hiedel, aby stanovy nag i S. P. J. S. T. byly dodrtovany a tadnemu se nestala kkivda. Posledni tri roky, kdy jeho nemoc mu nedovolila jakoukoliv einnost mezi nami, se rids vzdallne. Zit tie se svoji mantelkou na svoji farme. CelY jeho tivot byla ticha prate a jak tie til, tak tie nas opustil.

Bratr F. R. Mareak zeinfel ye stall 53 rokri.

Narozen byl 9. srpna roku 1885 v Nellsonville, Texas. Zanechava po sobe bolem sklieenou mantelku Lydii a dva bratry Karel E. a Jindricha W. z Kenedy, a d ye sestry, pani Vlasta Spigelhauer a pani Tereza VokatY a Victoria.

Bratr F. R. Mareak se pristehoval do okresu Victoria ve stall 11 let s rodiei Tereza a Josef Mareak. Po rely eas bydlel v okoli Shillersvine a byl pohrben na Shillersville hrbitove ku veenemu spanku vedle sve matky a otce.

Byl zakladajicim elenem radu Vitez cis. 98.

Bratte Frank R. Mareaku, tuto malou hrstku vzpominek na pamatku venuje Tobe Tvuj pritel, Ant. B. gmejkal.

Ve Victoria dne 6. Unora 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NitepodepsanY resolueni vYbor radu Corpus Christi eislo 79, projevuje uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a nakho spolubratra, E. L. Jochtze, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 11. ledna 1939, a pochovan na hrbitove v Corpus Christi dne 13. ledna.

ZesnulY byl narozen v Nellsonville, okres Austin, 11. rinora roku 1874. Zanechava mantelku sestru- Ann Jochetz a deset ditek a 9 vnoudat.

Vy, mili pozristali, prijmete na g soustrast a zesnulemu vzdavame test.

Za rad Corpus Christi cis. 79: Leo L. Sladek, John Pavelka, J. J. KrueinskY, resolueni vYbor.

Pape Pius XI. zesnul tichou smrti v patek rano min. tYdne u veku 81 let. Byl synem prostYch rodieri, nadanYm takem, na kneze vysvecen byl r. 1879 a pro vynikajici schopnosti postupoval v hodnostech az byl r. 1921 povYeen na kardinala a za osm mesicti na to zvolen papetem. ZesnulY nejvyeei hodnostat katol. cirkve byl vysoce vzdelanYm mutem, za jeho firadovani uzavrena byla dne 11. rinora 1929 smlouva s Italii, die nit zarudena Vatikanu svrchovanost, katolictvi uznano statnim botenstvim a &lei prava cirkve zarudena.

Pius XI. hajil svobodu cirkve proti natlaku fa;Sista v Italii i pronasledovami v Nernecku. Jeho odchod vyvolal bolestne pocity po celem svete a uptimne sympatie take u nekatolikri. Volba noveho papete stanovena byla na 25.-27. rinora a po prve v historii budou se v konklay e (shromatdeni kardinalt) podileti take amerieti vysoci duchovni hodnostati.

Ve stredu, dne 15. rinora 1939.

ZTRACIME PiJDU!

KRITIKA DOBY.

(Dokoneeni se strany 1.). satkrat tolik, kolik se techto prvkri spotrebovalo v umelYch hnojivech ye SpojenYch sta.tech za rok 1934.

Aveak vainejei net ztrata techto soued,sti potravy je ztrata same pridy.

Presuny pridy aprisobene erosi prispely k nebezpeenemu zveteeni zaplav na mnoha teka ch.

Odvod'novaci prriplavy, kdysi pomerne hluboke a fake, jsou nyni no,sledkem staleho ukladani pridy odplavovane z hor, melke a eiroke. 'Jejich hloubka se zmeneovala skoro v primem pomeru s pribYvanim nanosti. K amentene splavnosti pristupuje stale se zveteujici mnotstvi odtekajici vody pri katdem deeti.

Tisice poll, zbavenYch ochranneho rostlinneho krytu a vymletYch at do neprostupneho podkladu, poueteji vodu skoro tak rychle, jak na ne pada.

Miliony novYch pritokti ve forme kanalka a pottlekil sbira tuto odtekajici vodu a odvadi neobyeejne rychle do prepinenYch uz tokti.

Tak reky, ptecpane produkty erose, se nyni vylevaji na sousedni pozemky mnohem easteji net drive, ukladajice na ne easto nanosy neplodne pudy a davajice vzniknout batinnYm pomerrim, jet eini drive plodnou pridu jaloyou.

Uz od pradavnYch dob lido vedeli, ze deg,' a vitr odnakji se zeme Arodnou pridu. Na celem svete premYtleli valy nekteri rolnici, jak zamezit tyto ztraty.

V horach nad starovekYm mestem Antiochii ✓ Syrii jsou zbytky staveb majicich dent erosi, pochazejici •pravdepodobne z doby jeete pied Kristem. V Peru, pied 400 lety, naeli epaneleti dobyvatele Inky, obdelavajici prikre andske strany na terasach ohrazenYch kamenim, z nicht mnolia, stala, poeitame-li podle dneeniho pracovniho kursu ve SpojenYch statech, 18.000 dolarri i vice na akr. Prikre svahy v Irsku jsou chraneny kamennYmi "ploty", jet byly vystaveny aspori pied 5.000 lety. A v Nemecku vinice na RYne jsou odedavna chrameny terasami.

Ve vYchodni Hanel bylo za rakouskeho retimu 2430 obecnich ekol ukrajinskYch a jen 1569 polskych. Ted' tarn zbylo jen 134 ukrajinskych ekol. 2420 ekol je polskYch a 2400 ekol utrakvistickYch, ktere ye skuteenosti maji raz polsky.

Neue Zuericher Zeitung.

RYma chrani eloveka jiste od jinYch nemoci, vnikajicich do tela nosem. Zvitata, kterYm byly naodkovany bacily r3imy, vzdorovala silne nakaze spave nemoci i jinYch. — Dr. Ch. Armstrong.

V Michalkovicich ye Slersku ma hostinskY pril kutelny na polskem uzemi, pril na nagem.

Hoch; kterY stavi kutelky, bude mit patrne propustku a kdovi, nebude-li treba vyclivat pokatde kutelky a koule. — Lid. Noviny.

Mysli si nekdo, ze si Polsko da, bez boje vyrvati vYchodni Halle a Volyri? Nebo ze Rusk() si de, bez boje oddelit 32 milionri obyvatelri s • tak velikYm jako 8vedsko a nejfirodnejv celem Rusku? — Journal des Debas, Pariz.

Pohostinstvi je ona ctnost, ktera nas vede k tomu, abychom davali jidlo nebo pristreei praye tern lidem, kteri jednoho ani druheho nepotrebuji. — Definite.

Prase meren dneeni bidou, ponitenim a obavami, poroste v srdci a dui naroda Masarykriv zjev, jeho dilo a itspech byt' prervanY. — K. Z. Klima v teskem Slove.

Mezinarodni novinarska slutba vyslala veera, ye stredu, z LondYna zpravu, ze nazisticka, da vatne uvatuje o tom navratit zabrane sudetske rizemi zase 6eskoslovensku. Zpravu o torn prines1 take londYnsky magazin "New Review." Podobna, zprava objevila se take v jinYch novinach ye Velke Britanii a vyvolaly tivY zajem. ZminenY magazin take cituje sdeleni, pochazejici z velmi spolehliveho pramene ✓ Praze, ze zabrane sudetske rizemi se znadnYm poetem obyvatelstva ukazalo se bYti pro Nemecko ohromnYm finanenim bremenem. Potraviny tarn muss bYti dopravovany a take kupovany v cizine, kdetto zabranY kraj mate poskytnouti jenom industrialni vYrobky, kterYch ma Nemecko nadbytek a nema, pro ne odbytu. Situate stala se jeete povatlivejei take tim, ze v cizine jest odmitano zboti vyrobene • zabranem rizerni a oznakne co vYrobek nemeckY. — Mimo to pada na vahu take to okolnost, ze nynejei eeskoslovenska republika ma terrier vjihradne jen slovanske obyvatelstvo, cot mute bYti vlivnYm einitelem na rikor nemeckYch zajmu v budoucnosti. Nemci se domnivaji, ze vracenim sudetskeho tizemi s nemeckYm obyvatelstvem by se nazistickY a nemeckY vliv v republice posilil. — VYte uvedenon zpravu 0 vraceni zabraneho fizemi nazisticky nemeckY tisk popird.

LondYn. — "Daily Herald" se dovida, ze poslani nernecke obchodni delegate, jet pojede koncem ledna do Moskvy, je vice politicke net hospodarske. Nernecka vlada je pry temer presveddena, ze kdyby don° v Evrope k valce, Rusko by zristalo neutralni a dodrtelo by politiku neintervence. Zueastnilo by as konfliktu jen tehdy, kdyby jeho rizemi bylo napadeno. Nemecko dalo pry jit Polsku i Rusku jiste ujisteni,ze nenapadne Ukrajinu. Toto ujieteni by dalo ptesneji, kdyby se mu za to dostalo pevnejeich zaruk ruske neutrality.

Pomer dneeniho Polska k Nemecku je ureen Mnichovem. Mnichov je pro Evropu nahle probuzeni do skuteenosti, ze v ureitYch kruzich, jak ve Francii, tak v Anglii se nikdy nevzdali myelenky na evropske direktorium, slotene ze otyr hlavnich mocnosti, ani mytlenky revise.

Mnichovem pakt etyr se stal hmatatelnou realitou a revise vstoupila do stadia praktickeho uplatriovani. Mussoliniho pakt etyr byl jen mytlenkou, MnichovskY pakt etyr je skutednosti. I Mnichov pusobil jako bomba. Polsko se znovu polekalo Prvni jeho reakce byla 0prit se o Sovety. Druhou myelenkou Beckovou bylo pohnout Francii, aby se nevzdavala vYchodnich spojencri a zkusila s Polskem to, co chtela delat s eeskoslovenskem. Ale Beck brzy poznal, k ani jedna, ani drub& cesta neni ut soh-Ulna,. Sovety jsou vnitrne rozvraceny a cilem svetoveho naporu. Francie vsadilk ut vee jen na spojenectvi s Anglii a se SpojenYmi ty v pripade nejhoreim a na pakt etyr evropskYch velmoci, kdy vee prijde dobre. A tak Polsku nezbYvalo net opakovat to, co pied pet lety ueinil PilsudskY: vratit se ke sp3lupraci s Nemeckem.

Vareava. — PolskY tisk oznamuje, ze italskY ministr zahranienich veal hrabe Galeazzo Ciano, zet' premiera Mussoliniho, prijede do Vareavy 25. imora t. r. Bude miti poradu s polskYrni statniky. — Po Cianove naveteve, jak se ✓ politickYch kruzich pravi, prijedou do Vareavy jeete dva dalei ministri zahranienich yeci, a to Gafencu z Bukuretti a hrabe Czaky z Budapeeti. Datum prijezdu rumunskeho a mad'arskeho ministra nebylo jeete stanoveno.

Kongresnik Sabath, demokrat z Chicaga, predlotil v dome zastuperi navrh na osnovu noveho zakona, padle nehot by staty, jet dostavaji na nouzovou podporu pridel z vladnich penez, musili slepann vyplaceti nejmene $30 mesiene. Dale maji bYti odstraneny i rfane restrikce, pokud jde o bydleni.

Zvolend pratska, mestska rada bude brzy nahratena komisi, kterou bude jmenovati vlada.

Toto opatreni se eini v souhlase se snahou vlady nahradit zastupce a podporovatele valeho retimu" prislueniky nove vladni strany narodni jednoty. Nynefei pratskY primator dr.

Zenkl" jak znamo, byl v rizkYch stycich s presidentem Beneeem.

Pomnik spisovatele J. S. Baara, zatimne umistenY na nadvori Chodskeho hradu v Do- • matlicich, bude trvale postaven na znamem • Vavrineeku u Domatlic. Bude hleclet do kraje, kterY byl odriznut od materske zeme.

Ve stkedu, dne 15. imora 19 9.

V 2 3TNIK

Oddil dopisovateAsICT Dallas, Texas.

Mile sestry a bra:U.1 vespolek!

Tak nage ma gkarni zabava jia patki minulosti. Vydafila se nam jak finandne, tak i co, nu zkratka, jak rnalkarni ma bit. Co to bylo kfiku, jak se na sale objevil zavodni kith s jeho jezdcem, ktereho delali nagi mladi bk. Sill, Staglik a Duncn. Prvni cenu dostal parek Indiant, druhou kith' a jezdec, tfeti, parek Marta a Washington, etvrtou cenu karbanik a pijak, 2-ena mu schovala kalhoty, tak behal v beece a Zena s vdleekem ho hlidala. Patou cenu pfidali, ale kdo to byl nevim vim, 2e meli nejakY kroj, nemYlim-li se, cikani. Byla to prate vybrat masky, neb jich bylo hodne a podatene, take jeke bylo by potfeba vice cen, odmenit vgechny.

Na den 19. imora bude "koSiekova zabava", a site kakia dama donese kokeek s nejakSrm zakuskem, da svoje jmeno dovnitt a kterY pan ho koupi, vyhlecle, damu s onim jmenem, poeastuje ji, po ptipade spolu poji, to jd bude kakleho Irk, co bude chcet Mat. Vstupne se u nas nikdy nemeni, proto kdyl to zapomenu napsat, je vkly to same, pan 35c dama 25c. Hudba br. Sid Pokladnika na tu nedeli. Minule jsem zapomnela napsat, Ze zabavni vYbor se usnesl, ae kaklY mesic se meni hudba. Jeden mesic hraje Sid Pokladnik jeho kapela. a druh' mes. Jerry HoupY s jeho sesilenou kapelou. Proe? Oba spolkovi bratfi, vZ'dy ochotni ku kalde praci, oba vYteeni hudebnici, vkly jeden druhemu vyjde vkfic s pomoci, tak si myslim, je to jen ,opet bratrstvi, zachovat se k oboum stejne. Tak vas vaechny zvu na tu kokekovou a jako zku gend, nezapomerite, 2e matova, laska jde pies Zalridek, tak ty zakusky dobte oka gparujte. Ha- ha!

5. bfezna divadlo, ktere vypisi pozdeji.

A ted' trochu pletek dill my glenek. Ve stfedu dne 8. imora je v dopisovatelskem oddilu dopis od sestry Anna Milan. Ze srdce mne vie pigete, Ze v kaldem narode jsou dobki i zli, i v nagem. Jen sledujte dopisy, jak nekdo nee° napiSS, co s tim druhY nesouhlasi — hr na neho. Prave jak neda.vno ses. Sparihelova a stafieek Barto g k vrili pisni Kde domov may?

Spravne napsal br. Bartog "WrvalY" neb jakmile jsme brali obeanske papiry, kalclY pfisahal, to se zfika stare vlasti. Zde naSel kaklY vetknou vetgi skYvu chleba, tak ma ka2dY bit dobne na papife, ale i srdcem a ne, rim jak spravne to vystihla ses. 8paiihelova, — nedopeeene buchtiaky. Nekdo opevuje stale krasy stare vlasti, zde je take mnoho kris, jen miti penize, aby si je mohl prohlednout. si tak mnohdy myslim, kdy'Z tak nekdo pldee a horuje, prof nejede zpatky? ProC jede se podivat a honem pfec jen zpet? Co mne se tSrld, nevim Cim to je, ale jsem zakokenila celYm telem i duk zde, nebalim jiti zpet, neb bez deti bych nebyla a dot nale jsou S'kolene zde, za AmeriCany vdane, tfi hroby zde a i moje kosti chci aby hnily zde. Moje pfesvedeeni nikomu nevnucuji, neb kalclY na vec hledi syYma alma, ale take nemam rada, kdy2 nekdo mysli,ze jen on je v pravu. Prave, jak se nadava na, Polaky, Slova.ky, Ukrajince atd., dkive to byli bratfi a ted' Polska' svine Mad'af gti bagouni a ani nevim, co to tam bylo vic, ale mne to tak rozzlobi, Ze to ani mot ted' neetu, co se Mika Evropy. A ae by snad jen Nemcil byla vgechna vina, take neverim. Ono se tak dlouho chodi se dtbanem pro vodu al se ucho utrhne. Pro Evropu by dle meho nahledu pro ten clelnY lid bypo kdyby se zbavil tech kralii kralidkri; diktatoril, a vSech tech pijavic; ktere musi vychiovat a udelali druhe spojene staty s jednim presidentem jak zde, s jednou feel, tkeba te2 anglickou a Zili by v pokoji jak my zde.

Ovgem, to je jen tak v moji hlave a jak fikavam: hadka o prorokovy vousy, a on je tfeba ani nemel.

Tak radeji toho necham tem chytfej gim na starosti. Tak na shledanou na kogidkove!

potexla

Z tINNOSTI SOKOLA V HOUSTONU. Mili krajane!

Na jinem miste t. 1. najdete oznamku, ke nag Sokol potada zabavu v nedeli dne 19.. Unora spojenou s jakousi vYstavIcou vlajek rriznSrch narodt, ktera, bude mit tu z ylagtnost, vlajky budou Live, mimo to najdete tarn razne masky jine, vesele i smutne podle vkusu a nalady ,ale vgecky zajimave, soude dle doslechu a pilnSrch ptipray.

Pfatele. Na„Se mladea skolska, zve vas na tuto zabavu, chce yam ukazat, 'Ze se umi dobte a slugne bavit a zaroveri vas Zadd, abyste v hojnem poetu se dostavili a pobavli se s nimi, nebot' ona je jedinou ba gtou narodni, ktera neziatne pestuje na gi kulturu, nagi fee, podrobuje se dobrovolne kazni a pfisobi nam radost hranim eeskYch divadel a zpivanim deskSrch pisni, jako, i milYm a jarS7m chovanim z neho2 zafi sila mladi a odvaha k Zivotu. Zaslouk si nagi pozornosti a podpory take proto, 2.e to budou oni, ktefi pfijdou po nas.

Jako v kvote socialnim, tak take zde najdou se Zivly, ktere ru gi touto u glechtilou praci sobeckYmi zajmy; misto aby pfilozili ruce k dilu, hazi klacky pod nohy lidem o Sokola zaslouZilYm a dinnSrm. Sud'te sami; elovek, kterS7 kaklY tYden po sve praci misto odpoCinku nebo zabavy, jede do evieeni kde uei zaklady zdravotniho telocviku, krasneho drzeni tela, lepSich pohybri a hrdosti k narodu, z neho' jsme wall, Ze tenth Nov& ma daleko vetgi zasluhu o udrZeni narodniho aivota net ten, kterY jaldiv nic pro Sokola neudelal. Nag prosty rozum ka2e, abychom stall s temi, nezig tne pracuji a neposlouchali lidi, ktefi bouraji, co nestaveli. My jsme si slibili, budeme na ge pracovniky hajit a branit jak slovem a perem tak i einem.

Dobfe napsala sestra C' ' tvrtnikova„, 'Ze nag kid a Sokol jsou spolu jak to Stefanika skala a budeme-li ddet pohromade jak elenove u fadu a Sokola, tak v gichni krajane dobre vale, tu ani briny pekelne nas nepfemohou. My nagi sin a Sokola nikomu nedame ani neprodame, my chceme a budeme hajit a chranit nag milt' spolkovi domov, dle moanosti budeme jej zvelebovat a kra glit at do smrti; po nas jej budou hajit a branit zase ti na gi mladi. Da mi za pravdu, kdo byl pfitomen poslednimu cvieeni Sokola u Stefanikri, kde nas navattvilo dvanact nebo patnact bratfi a sester z Galvestonu, — jak to byl peknSr soulad pit spoleenem cvieeni, pfimY postoj statnYch Sokolil a ladiVch Sokolic, jako Ian obili se vinil, pfi pochodu lady pkesne do sebe zapadaly, aby na povel se zase rozestoupily. Milt nam udelali velkou radost a zveme je k nam, kdykoli budou moci dojet a z ylatte v nedeli 19. unora.

Nezapomeri nikdo, ae Cim men gi narod, tim vice musi vyvijet Cinnosti a stateenosti a v nagem narode bude to Sokol, kterY jej udr2i. pohromade.

Abychom mohli vyvinovat co nejvice einnosti, musime se schazet a navzajem si rozumet, k oemui na prvnim miste slouai u glechtile zabavy a divadla.

Sokolski obec Houston zve timto krajany na zabavu 19. fmora do sine fadu 8tefanik, na West End. Zaeatek v 8 hod. veder. 0 dobrou hudbu a obeerstveni bude postarano. Zabave zdar! pfeje Alois Vaja, starosta.

Austin, Texas.

Cteni bratil a sestry!

Pfichazim zase mezi vas si pohovorit a yam povedet, jak tady v na gem fade pokradujeme.

Zase mama paru novYch elenri a tak se nag fad vzmaha. Dnes se schfize konala u br. Raymond Prasatika, tak na gi dleni meli pfiletitost se seznamit s br. Wychopnem aHillje, to j. br..

Prasatika deny otec a horlivY pracovnik fadu S.P.J.S.T. Tail° mne velice se s nim seznamit, neb on pi ge krasne dopisy, jake melt zadatky nag i staff. pionyki. Bylo hodne elenri ve schtizi a jednalo se, jak bychom zalozili neb postavili sobe sin, co' bude brzy zapottebi, neb dent stale pfibYva a tak se bude muset nejakST stinek postavit, a k tomu se to take giklo, ge bylo hod-

Strum 111.

ne dlenil ye schuzi. Promluvila k nam pi. Spitler od Girls Scouts. Jeji fee byla, to prSr chce mit nekdy v dubnu neb maji tady oesItY Den, a to mysli aby ty scout divky byly nastrojeny v krojich ze vgech easti oesko-Slovenska, jidlo eeske, kolake, gulag, chleb, rohliky, makovniky a vge dle eeskoslovenskeho zpfisobu a abychom meli boudy jako u nas na pouti. Tak jestli mate nekdo cell kroj z krajfi a chteli jej zapfijeit, aby ony mohly pro ty male holky takovSt ugit, tak nam dejte Oat. Oni se budou &it i Cesky zpivat a tandit, i hudbu by chteli tady mit. Tak kteii budete mod sem pfijet, z blizka i z daleka zveme vas. 0 ostatnim yam napigi pozdeji. Jest to velmi krasne, 2e se ony o na gi starou vlast zajimaji a proto my jim musime ukazat, jsme s nimi stoprocentne.

Do vYboru byli zvoleni od na geho fadu, aby pracovali s nimi nasledujici: Raymond Prasatik, Artur Fojt a Frank Janedek. Proto ktefi krajane zde a v okoli nam budete chtit v tornto vypomoct, tak se na nas obrat'te.

Musite mne, bratfi a sestry odpustit, to jsem Mad tajemnika nepfijal, neb skuteene Casu nezbYva, proto jsem jej pedal na gemu horlivemu pracovniku br. Prasatikovi, neb on ma trochu vice Casu, neb jestli nevite, on otevfel svuj byznis. Jestli nekteti potkebujete penize, tak se na neho obrat'te a on vam vypomff2e.

Bratru Ray Prasatikovi a jeho man Z . eke srdeene dekujeme za proptjeeni jejich domova a pani Wychopilove za "putr tajky".

Kondim s bratrskSun pozdravem, Frank Janeeek.

Had Ennis, eislo 25.

Ctene. redakce a etenafi!

Trochu spray od fadu snad mne uvefejnite a mista nechci mot zabirat.

Veerej gi den 12. finora byl den fadove schfize a tato byla dosti nav gtivena a hodne zajimave. ftadove jednani, vedene br. pkedsedou, glo Nte hladce. Odchod do neznama dvou nagich bratru, Kovife a Ozimy, ucten povstanim a minutovYm tichem. Pak br. Kudera pfednes1 sta.nost na 2eleznidni spolednosti, ktere chti z nag ich test odstranit povozy s nakladem pies 7 tisic liber, ad ony samy zakon ten pfestupuji.

Jeho fed a vysvetleni bylo zajimave jiste pro kakleho. Dale br. pfedseda nam fekl, v jak g patnem stavu se nechazi ses. Kovafova, vdova po br. Kovarovi, a spolek povolil $10 na jeji podporu. To snad bylo nag i povinnosti, ale co pfekvapilo, mladi Joe Kudrna, mistopfedseda fadu i Sboru Mlade2e, po rozmluve s pkedsedou Vrlou a nekolika Cleny krou2ku to i oni chti ze sve pokladny nevim pfispeti a pfispeli 5 dolary. Byli vekejne pochvaleni br. pfedsedou HejnYm a br. tajemnikem Hrabinou.

Dik path. jim. Opet se ukazalo, 2e dobra srdce ty nag e deti maji a 2e jejich srdce dovedou promluvit v pravY Cas. Jejich rodiee mohou Wit na ne hrdi. Tim byla nag e schfize ukoneena a zaCal program, kterY sestavil Jili 8trunc a pfedvedli elenove sboru. PfecInes1 kakIST co umel a na co oni zkou gku nemeli. Vgem pfitomnYm se to libilo a na vyzvani, zda se to elenfun libi a pfeji si ,by v pfi gti schfizi zase neco podobneho uspotadali, by to dali na jevo potleskem, a tu na velkST potlesk slibil pfi gti program pro pfi gti schazi vypracovat Joe Kudrna, kterY ph programu pfedstavoval male i velke herce. Program se skladal: Edith Jare gova, male, divenka dvakrat zahrala na piano. Je zajimave ty male ruce na tech klavesich pozorovat. Dueto na kornety p. Kubin a syn. Zpev "Vesnidko ma pod 8' umavou", Dolfi Hagkovec a Wilma Nesuda. Hra na housle, Kveta 8ramek.

Hra na foukaci harrnoniku, J1H Trojakek. Na piano, "Jde potok ludinou", Dorothy Jansa.

Dueto na kornet a saxafon, pp. Kubin a Madalik, a maIou ale pkilehavou fed mela na ge Milug ka Vrlova, ktera svou krasnou vyslovnosti pfipomela "br. a sestram fadu, by svoje schtze pravidelne navg tevovali a bylo by dohte, kdybychom si to vg ichni vzali k srdci a ji poslechli.

Hudebnici melt svoji zkoug ku a tim bylo krasne odpoledne zakoneeno a te gime se zase na ptigti schfizi. Pfijedte zase a to ye vetgim podtu. Te2 nezapomefite, 21. finora ma svoji zabavu Sbor Mlide2e a v g echny vas zvou.

S pozdravem za tad Ennis, VStbor.

Strana 20.

Boj proti dnegnimu Napoleonovi. ' panelska pteka se v eelnapeti kolem S ku bez valneho povAimnuti driletito, •diplomaticka udalost ye sttedni Evrope. Udalosti tou je ptistup Mad'arska k paktu proti komunisticke internacionale. Je to prvni stat ye sttedni E yrope, kterY k paktu ptistupuje. A je to stat, kter' se boji utvoteni Velke Ukrajiny, ponevadt pry Ukrajinou se pry dostanou Slovane do srdce Evropy. A nyni Mad'arsko zavazuje se Nemecku, ze pujde proti kominterne, i za plneho .vedomi, ze Nemecko ma velkY zajem o samostatnou Ukrajinu.

Ale Mad'arsko vi velmi dobte, se boj proti komunisticke internacionale neznamena nezbytne boj za rozklad sovetskeho Ruska a tim za osamostatneni Ukrajiny. Mocnosti, ktere vytvotily pakt proti komunisticke internacionale, spojily se na tomto podkladu jen proto, ze yedely, jak boj proti komunismu naleza ohlas i v nejSirkch vrstvach na Zapade. Ne nadarmo se zrodil protikomunistickY pakt, prave v dobe, kdy rozhodujici einitele v Anglii a ye Francii trnuli obavami, co bude, zvitezi-li ye Spanelsku sily, podporovane komunisty z celeho sveta a zbranemi ze sovetskeho Ruska. Ne nadarmo se tak stalo prase v dot* kdy tyto vlady na Zapade samy prikryly neproniknutelnou clonou pomoc, kterou poskytli Nemci'a Italove Francovi v jeho boji proti silam, ozbrojenym komunistickYmi tanky a letadly. A v tete dobe Zapad velmi shovivave se dival na vpad Japoncri do 6iny, ponevad2 pied tim komuniste zajali tankaj§ka v Sianfu a donutili ho, aby se spojil s nimi proti ostatnimu svetu. ProtikomunistickY pakt neni nezbytne namiten proti Sovetrim. Je riamiten ptedevSim proti komunisticke revoluci. A Sovetrim mute ublikt jen tehdy, budou-li i nadale si hrat s ohnem svetove revoluce a zristanou-li nadale v zajeti komunisticke internacionaly.

V posledni dobe se v rriznYch kruzich ujalo ptesvedeeni, ze kanclet Hitler je novodobY Napoleon. Ale toto srovnani je naprosto nespravne. Je-li vabec mono vykladat jednu epochu druhou, pak napoleonske sny nevychazeji z Nemecka. Hitler ma site velky cil na mysli: snak se pro sviij narod ziskat dostateenY 2ivotni prostor, kter' nemeckemu lidu az dosud dejiny odepkely, ale ani nejsmelejk jeho stoupenec nikdy nesnil o torn, ze Nemecko dobude Anglie a Ameriky, Italie a Ruska, Japonska a 61.ny, Indie a Afriky. Hlavnim rysem napoleonismu toti2 je sen o svetove kik. A tento sen o svetove kik sni jen jeden cinitel v soueasnem svete. Je to komunisticke internacionala. 26,cinSr vetici komunista se nikdy nevzdal nadeje, rudY prapor bude vlati jednou ye v§ech dhlech sveta, nad Washingtonem stejne jako nad Tokiem, nad LondYnem jako nad Patifi a Berlinem, nad Kalkutou jako nad Johanisburgem, nad Buenos Aires jako nad Rio Janeirem. Moderni Napoleon ma tvat davovou, kolektivni.

Neni zbokienim osobnosti, nYbr2 zboZnenim vital skupiny. A podivnou shodou okolnosti prvni dye velke rally dostave. skoro na techZe bojikich jako Napoleon. Napoleonova prvni velka prohra byla na zapade, ye panelsku, druha na vYchode, v Rusku. Kominternu zasahuje ' prvni ottasajici rider na zapade rovneZ ve Spanelsku, druhY na vYchode, ovgem tentokrate nikoli v Rusku, kde je moderni Napoleon domovem, nYbrZ na vYchod od neho, v eirYch koneinach einskYch. Svet, pinY vlastnich potik, je timto napoleonismem unaven. A unaven je jim i rusk' narod, jak sveddi eetne popravy, neptetrkte sabotale a dnes i hromadne stavky delniku na polich i v dilnach. Ruskernu lidu stab jeho rusks prostory. Toriki se vyrovnati civilisaci zapadu, byt rovnopravnYm elenem velke spoleenosti narodii civilisovanych. Ale je v zajeti napoleonske skupiny. Ta jej vleee do dobrodrast yi, ve kterYch se muse jen zakrvacet. Jak vSichni vdedne vitali Stalinovo odmitnuti Zinoveyovy a Trockeho svetove revoluce a s jakou horlivosti se jali budovat "socialismus v jedne zemi" RO

P

VESTNilr za pomoci Zapadu! A jak je jim dnes nepochopitelno, ze se vt-e vratilo nazpet a ze se maji male uskrovriovat na nizke Zivotni firovni jen proto, aby napoleonska, skupina cizorode kominterny mohla uskutedriovat sve klene sny po svetovlade. Nejen svet, ale i rusk' narod ma Zivotni zajem na tom, aby se zbavil napoleonske mriry, tlacici jeho prsa a mohl zase svobodne vydechnouti ve svem Zivotnim prostoru a pro sve rusks a jen rusks tile.

Staty, ktere vybudovaly pakt proti kominterne, vedi, ke podnikaji boj proti revoluoni skupine, proti ktere je dnes celY svet. A stied tohoto odporu proti kominternskemu napoleonismu nelekh ani v Berlins, ani v Rime, nybr2 v Anglii. Tak jako Anglie zdolala nakonec korsickeho Napoleona, tak i nyni je v Cele boje proti napoleonismu kominternskemu. Je pfesvedeena, se dtive nebude ye svete pokoj a nebude vybudovana skuteend zakladna trvaleho miru, dokud nebude znieen sen revolueni skupiny, se ji rozvratem vSech state podati dostat k mod v celem svete.

Dnes se ye svete vi dobte, se neco jineho je kominterna a neco jineho sovetske Rusko. Sam Hitler Toni prohlasil, se pti studiu ruskYch dejin dochazi k presveddeni, se "snad v Rusku nebyl jin' rekm moan', nee sovetskY". Ale sovetskeho retimu se zmocnila skupina mezinarodnich revolucionakii a to nyni hraje s osudem Ruska svou velkou hru o syetovladu. Kdyby v Rusku yeas pochopili, ze napoleonskY sen je do2it a zbavili se kominterny, nikdo by na svete nemel zajem sdruZovati se proti Sovetrim. Sovety bez kominterny dovedly by najit ptatelsky pomer ke Vtem statum na zapad od nich, dovedly by se otevtit ke spolupraci politicks a hospoditske se sttedni Evropou a s Nemeckem.

Kolik jen nakch lidi by se opet mohlo v Rusku uplatnit, kdyby nebylo v zajeti kominterny!

Soy ety bez kominterny naky by i jin' pomer ke vS'em okrajo yYm statilm a ptedeveim k Ukrajine. Kdyby Ukrajinci dostali takova prava, jakd maji britska dominia, nikdy by si nikdo u nich neptal odtrhnouti se od svazku sovetskeho imperial Rusko, ye kterem je na jeden etveredni kilometr pouze 8 lidi, spolupraci se sttedni Evropou by zvyklo nejen blahobyt svilj a sttedni Evropy, ale stalo by se pro sttedni Evropu druhou Amerikou. Tomu at' dosud brani jedine korninterna.

Dr. Em Vajtauer.

Jak vznikl robot.

Capkriv filosof a ueenec Rossum vynalezl umeld protoplasma, z nehoZ zadal vyrabeti ptirodni tvory, ale jeho fantastickS7rn cilem bylo napodobiti elo yeka. "Mel to bYti muZ, Zilo to cele tti dny. Start' Rossum nemel vkus" — tak o nem yypravi centralni teditel zavodri R. U. R., Harry Domin — "bylo to hrozne, co udelal, ale melo to uvnitt vSechno, co ma dlovek.

Skuteene filasne piplava prate. A tehdy phSel do RUR synovec stareho Rosana, genialni hlava, ktery prohldsil: "To je nesmysi, vyrabet eloveka deset let. NebudeSli vyrabet rychleji, ne2 priroda, pak na ten cel3i kram nakakat." A pustil se sam do anatomie. To, co etete v eitankach, to neni pravda. To je placena. reklama. Stoji tarn na priklad, ae roboty vynalezl start' pan. Ale ten se hodil snad na universitu, protoie o tovarni v7robe nemel poneti. Myslel, ae udela skuteene lidi, snad nejake nove indiany, docenty nebo idioty. A teprve mlad' Rossum mel napad, udelat z toho ye a inteligentni pracovni stroje. Clovek, to je neco, co, dejme tomu, citi radost, - hraje na housle, chce jit na prochazku a rribec pottebuje cleat spoustu veci, ktere jsou zbyteene, kdy ma tteba tkat nebo seitat. Vyrabet urnele delniky je stejne jako vyrabet naftove motory. VYroba ma bYt co nejjednoduek a vSirobek prakticky nejlepk. MladY Rossum vynalezl delnika s nejmenkm podtem potteb.

Musil ho zjednodu'Ait. Vyhodil z neho tedy vgechno, co neslouk prim° praci. Tim vlastne vyhodil eloveka a udelal robota. Roboti nejsou bide. Jsou mechanicky dokonalejk, net' my, maji U2asnou rozumovou inteligenci, ale nemaji duk."

Ve stfedu, dne 15. tinora 1939.

1RYVEK Z HISTORIE SPOJENYCII STATU. (Pokradovani se strany 11.) reputation for underhandenes and contempt of justice and, if the law itself and the courts suffer losses in the fight, the lawyers as a profession must take share of the blame." ✓ deskem, asi v tomto smyslu: Ty nejlepk hlavy y zneeeneho a udeneho stavu pravnickeho jsou prave velice trpce rozhoteeni nad pane Rooseveltovym, dosti bezohlednYm nal:denim jejich obchodu. Jeko zajiste maji za to, ze Utok president& byl jaksi z politickYch ptidin, musi se ptiznat, ae hok o trribl jil davno a damp Zadali.

"Oni si zaslouhli jich nevaZnost riskanYmi methodami a nemravnosti jednotlivcii, a tak dalece odcizovali se sympatiim obecneho lidu, take v teto potYdce s velice popularnim vildoem lidovYm musi ptijmouti boule tene.

Pravnici jdou k lidu s reputaci nepoctivcri a klamani spravedlnosti, a proto jestli-Ze v tomto boji zakon a soudy ztraty utrpi, tu oVLEM pravnickj7 sta y co celek musi nesti Cast jich viny."

O neco mirneji navrhoval vyeisteni domu New York World Telegram, jen psal ye smyslu tomto: "Presidentova poznamka a nateeni ohledne nekterYch pravnikii a jich snahy hledet konstituci vtesnat do ramce pra ynickeho kontraktu ✓ den konstitueni, snad asi udinilo na pana.

Struchfielda dojem, jako vYraz zaki proti stavu pravnickemu. Obava.me se ale, ze misto podezirani presidenta ptipraviti jej o vliv u lidu, bylo by dobte pro pravniky v Kansas City, po• obiti se jaksi sebezkoumani — tak jako banketi, Zurnalisti a jini valei einitele — aby poznali zdali jejich obor, jejich sta y nedal ptieinu k verejne neduvere a podezirani advokatO, rtznSTmi tiny v poptedi jsoucich jednotlivea, a ,ohavarrie se, ke bylo tu tedeno neco, co hodne americkeho lidu citi a Yeti."

Ale vzdor tomu, ze vYrok president& a oznadeni daSel schvaleni a souhlasu, pravnici s yytryalosti horiZeynatou yyzYvaji vetejnost, aby je podporovala v jejich boji proti p-residentu a novemu potadku. Spolek jejich skrze jejich ptedsedu pravil: "Jo, yam to ptipominam proto ,abyste si uvedomili jak nerovne zbrane • tomto zapase mezi presidentem SpojenYch Statt a advokaty jest a maid nadeje na pfekona.ni. Jest pouze jedina nadeje pro nos, abychom zvitezili v tomto boji, a to jest pouze tehdy, kdyZ lid SpojenYch Statt bude nam duyetovat a naSemu slovu bude vetiti, se chceme to nejlepsh pro zemi. Lid musi rozhodnouti mezi nami a presidentem."

Ano vetSina lidu mush rozhodnout, zaujmout pevnejk stanovisko, stati za svYm vridcem, aby uchovali tu svobodu, ktera jest jim ponechana, deliti musi a bude tern drydanickYm ochranciim stareho potadku, kteti tvrdi, ke z chorobneho stavu nynejei vYchodisko a volne. ruka ma se ponechati kapitalistickYm zajmum.

Politieti pravnici vady se pkidini, aby jakekoliy regulovani stalo se literou bez yYznamriou, to lid poznal jiZ dostateene, a proto rozhodne mezi pravniky a presidentem a neda se vice balamutit temi, kteti z udrZovani pomerri a stavu nynejkho maji zisk.

Dalk vYkaz darn pro trpici lid v eskoslovensku: Nejmenovana pani v Houstonu 35.00. K ucteni pamatky zesnuleho otce br. Aug Morris $5.00 a Jos. Holasek $2.00. Fred Cejka v Halletsvine $5.00.

Z novYch hranic na geho zmenkneho stavu nesmi se ji2 nikdo vystehovat. KaZdY tu mush najit obZivu, domov pro svou praci, sve deti zabezpediti pro narod. Nikdy jiz nesmi odtekat • krev naroda! — Marie Majerova, v fivodu k "Hledani domova". ✓ zaboroy em kraji jsou bide nervosni a bezradni. Pkipojeni k Mad'arsku nesou nevrle, zvykli si po dvecet let na jine pomery, zvlake mladeZ, ktera, vubec nepoznala dtivejSi Mad'arsko. — Festi Hirlap, Budapest',

VRSTN1.

Ve stfedu, dne 15. rinora 1939.

ZaslouienSt potlesk.

V listopadu roku 1826 byla po prye provedena Raimundova pohadkovd hra "Divka z rise .vil".

Basnik Raimund sklidil netobyeejnY tispech. Po pkedstaveni pozval nekolik ptatel na veeeti. Pri jidle obratil se jeden z pkitomnS7ch na Rairnunda se slovy: "Byli jsme vAichni sveclky tveho nspechu. Vyprd"Vag lek, Dra. Petra Hoboko, jest nejlepii, co jsem kdy vej nam o nejakem nefispechu."

Ulevil mne od bolesti hlavy a nezalivnosti zavinen"ch zacpou.

Raimund vypravival: "Bylo to v Kdykoliv natter" z m"ch piatel, kteII trpi tome veci piijde ke Bratislava.

Kral jsem tehdy po prmne, pravim mu, aby talval Dra. Petra Hoboko." ye v "Politickem slevaai cinu". NeOscar De Seve, Montreal, Canada spokcjenost divan se stale stupPan de Seve jest jen jedinSt z n"m bolenim hlavy, ztuhl"mi a boriovala. Nakonec hazeli po mne lestiv"mi svaly, boulemi, odfeninami mnoha tisia spokojenYch shnilYmi jablky." kteri meli prospech z Dra. Petra a vymknutinami. ProtihnilobnY. Hoboko. Mfisi bYti pro to dobrS- Neni lepkavY ani mastnY. UlevuRaimund se Jadmlael a pak podfivod, proe vet gine lidi, kteri trpi jici. Zahrivajici. "CTspornSr. kraeoval: "A piece mne tehdy take zacpou, nervosou, nezaiivnosti, zkaV Kanade Dodivin Beze Oa. tleskali." ien"m ialudkem a pocitem envy a Zvlastni Nabidlca—Objednejte Dnes!

"Tieskali ti?" divili se ptatele. lhostejnosti, vSe nasledkem Spatneho vymeiovani, obyeejne Dra. Petra Dr. Peter Fahrney & Sons Co..

"Ana," tekl Raimund. "Kdyt mne Hoboko prinese uevu. Jeho, etyr- 2501 Washington Blvd., Dept. D811-71 A jedno jablko spravne zasahlo, tlestranna einnost zpilsobuje, ze jest Chicago, Ill. skalo cele divadlo." neobyeejne dobrYin ialudeenim poProsim, poilete mne nisledujici zkukbni 0 lek, poitovne vyplaceno, za neji pfiklaciam silujicim lekem; napomaha ialudeeni Hranice jinni Motavy vykolikovany. za g est 2-uncovYch ZkuSebnich einnosti; pravidluje streva; zyySuje CI $1.00 Lahvieek Dra. Petra Hoboko. vyme govani prosti-ednictvim ledvin; CI $1.00 za dve pravidelne V techto dnech bylo dokoneeno (334 uncove) pomaha a urychluje traveni. Jste-li 600 alive Dra. Petra Leaven° vykolikovani novYch Cesko-slovennevrli, nervosni a podraideni, Oleje Linimentu. skYch hranic na jinni Morava, jak fete trpet prave gpatnS,m travenim ❑ $2.00 za iest 2-uncovYch Zkukbnich Lahvieek Dra. Petra Hoboko a byl-37 ureeny prozatimni dohodou. a vyme govanim. Objednejte si 'gest d y e lahve Dra. Petra Leeiveho 2-uncovYch zkuSebnich lahvieek Nova vykolikovana hranice meti na Oleje Linimentu.

Dra. Petra Hoboko dnes a poskytProsim poilete lek na dobirku. jinni NI:rave 405 km, z nich jedna nete sami sobe piileiitost, abyste i retina je dosud spornou. Opravne vy okusili jeho dobro!

Jmeno jednani o spornSTch eastech novS7ch 'Take po vice nei 50 let Dra: Petra hranic bude na ja pe ptimo na doLeeivf Olej Liniment prinaiel rychlou, vitanou uevu tisiam trpicim Adresa tyenYch mistech, na nicht' se opet revmatick"mi a neuralgick"mi boseidou delimitadni skupiny obou I Poitovni Uiadovna lestmi, bolestmi v zadech, obyCejstate. .,i„.

ifeAtee gialem

Azdikows# zavhsaimiekkose irmosimalit;

Tkilet" stavebni plan ieleznic.

Pro 'Z'kleznice byl sestaven stavebni program, v jeho ramci ma bYti v dobe tri aZ' pet let investovano do novYch ki'eleznionich staveb miliarda a 220 milionu KC. V programu hlavni misto ma vybudovani nove hlavni dopravni tepny od zapadu na vYchod republiky.

Bude ziskano jednak stavbou novYch useku, ale hlavne zdokonalenim trati dosavadnich a postavenim druhYch koleji tam, kde chybeji. Tato nova dopravni tepna musi bYti vypravena ten novYmi setad'ovacimi nadrakmi. Jedno z nich v Malom'eticich u Brna, bude miti podobnou funkci, jako dosud melo nadrak v Ces. Ttebove. Pota.daa nadraki bude postaveno take v Nemeekem Brode. Take snaha po zvYSeni dopravni rychlosti bude dale sledovana a to jak v Uprave 2eleznieniho svr§ku, tak ve stavbe vozidel a lokomotiv. Nektere z nasich trati jsou jit ted' tak vybudovany, ze dovoluji motorovym vozfim dosahnout rychlosti a2 130 kilometric za hodinu. Velke investice musi bYt podniknuty take v oboru poSt, telegrafti a telefont. Jde to zejmena o zatizeni y e slu2be telefonni a telegrafni. na pt. zesilovaci stanice dalkovYch telefonnich kabehl a pod., vynucene zmenami statnich hranic. )o( Vyvoz zboil do ciziny se opet Narodni banka C. s. vydala zpravu, v ni'Z se pravi, ze konjunktura v hlavnich svetovYch stkediscich nepolevuje. Jejim podnetem zustava rozsahle svetove zbrojeni. U nas vYrobnost stoupa, odbyt, zejmena do zahraniei, nabYva na rozsahu. Na peneinim trhu trva plynulost, iisporne vklady a poschovavane penize se nadale vraceji do penanich tiistavii. Pro jarni mesice lze poeitati s dalkm Astupem nezamestnanosti.

Nejstark CeSka v zabranem kraji se uei nemecky.

V Katerinkach u Opavy kje Pavlina Janotova., ktera je nejstark teMcou v zaboru. Jsou ji 103 roky, dobte vidi a slyk a je pry 2ivou kronikou celeho kraje, tak dobrou ma pamet'. Ted' se udi jeSte nemecky, aby se ptizpiisobila novYm pomerum. Wive nemela ptilektost naueit se nemecky.

Deputace starYch eeskYch rod(' u presidenta.

President republiky pkijal deputaci zastupcii starch deskS7ch rode, vedenou Frant. KinskYm, dr. ' Janem -Lobkowiczem a Karlem Schwarzenbergem. Franti:§ek Kin2daraznil oddanost starch eeskYch rodti statu a jejich vali mu loutit. President republiky dr. 116.-,tha ocenil vtele tuto

Strum Na gkolich se uvolnilo 3400 mist odehodem ken.

Pied vydanim natizeni o propuSteni vdanYch ten bylo ye kolskYch slutbach celkem 18.500 ten, a nich bylo 7500 pro ydanYch. Dobrovolne se nyni zamestnani vzdalo 2977 ten a asi 400 jich bylo propukteno. Uvolnilo se tak tamer pill ttetiho tisice mist pro uditele a profesory, kteti musili opustit sva byvale, pilsobige. )o( NEREZPECNE UHOZENi. Portland, Oreg. 4. ledna 1939.

1VIatka me zname si zranila nohu o kladu, kterou veeer nevidela. Jelikot" dcera je praktickou ogetrovatelkou, Mena matce nohu jak lekari predpisuji. Noha ale otekla a se zapalila, ze byla jako varenY rak a leskla se jako nalakovand. Jelikoi stark pani trpi cukrovkou a je jiz pies 70 rola' stark, dcera mela strach, ie lekar to bude rezat a tea° se to bude hojit.

Namazala jsem jako dlan naplast z Nonat a rekla: jest-li nepomUe, iiste her neudela. Do rana to oplasklo.

Pravila, Z"e v noci citila jak to tahlo.

Dali jsme novou naplast. V noci dobre spala a oteklina upine NeSla jii k lekari, ale denne chi,vala eerstvou Nonat. Le'2":ela tYden.

Vge se ztratilo, nepodbiralo se to. chodi a clekuje P. Bohu a to piImo zazraene Nonat za vyleecni. Toto napsala Mrs. B. Hubach, 6115 Cleveland Ave. Na rozliene at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne drevene i ocelove trisky, strely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bYt

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike primo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co;., Altadena, Cal

V Prostiekove vy- klizi

Nabytek, dom.aci veci, dve hezka de:veal oatrne tuto McoVysoko nalo2eni )jenske ozbehne se stoj s poslednim nakladem. Zpet jit neptijede. Uprchlu nedavno asi vychodila. V n lici opoateji rodne Chodsko. 2 a nimi ptijdou jiz nemecke vojenske oddily Posledni neblahY din mezina.rodni komise. Tak na;Se stark vlast byla jeke ochuzena o deset nejlepkch, razovitYch chodskYch vesnic a 0 6,000 jejich obyvatel, mezi nimit neni NemcU vabec. Uprchlici pak odvaieni do vnitra oloupene zeme. Museji hledati nove domovy, nove existence.

Za ne se obracime k es. Americe, za ne doporueujeme a SItime pomocne znamky es. legionatil. Mate jii aspori jednu jedinou kniau techto panS/ch a prisobivch znamek? Stoji pouze etvrt'ak a je v ni log dtytbarevnSTch zn4mek o 10 vzoreeh. A vte ve prospech uprchllki v uric dracene otein&.

Straw. 22.

VSSTNIX

OBETOVANYCH LID!.

J. R. POINDEXTER OTYRICET TISIC ZUBNI LEKAR DIAL 3305 Fletcher Building, Temple, Texas.

RED FRONT

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, riizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB Ceskji Lelia. a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon Madovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 PE%PRAVA PREHODKA Oct BLOM BrYle zarueene ptipasovane, neb vYmena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnefai.

Dr. L.OPTOMETRIST 0. CORWIN Telefon — 2762. tiadovna nad J. C. Penney's.

TEXAS -::TEMPLE, SPRAVNE VYKONANA POIIREBNI SLU2BA. V hodine ' aliu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na§i zasacicu.

EDWARD PACE Pohiebni filitel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C.

II. CHERNOSlif

PRAVNIK Vytizuje veftere soudni zalelitosti ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OtNi LEKAA Bryle spravne ptipravene.

Oas die iimluvy.

Uiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. Silnice Krometii — Vy$kov. Na vSrroeni schuzi Krajinskeho narodohospodakskeho sboru ye Vftkove bylo manifestovano znovu o urychlene vybudovani silnice Krometii Vy$kov, ktera ma lakti sou6asti silnieniho spojeni Ostrayska a Vala$ska se zapadni Moravou a bude slouZiti spojeni stkedni Moravy se Zlinem. Nynejk silnice ma 54 zataeek, je misty pouze 6-7 metre $iroka a pro motorovY provoz teMet nezpOsobila.

Sovety zahajily ptipravy ke sta ybe tri ptistavil za polarnim kruhem: na Dicksonove ostrove, phi Usti teky Leny a v Beringov y Uaine. Ptistavy se maji stati ttemi zakladnimi opernSimi body pro pravidelnou plavbu lodi okolo severnich bteht Evropy a Asie, ,od norskSth hranic at po Alja$ku. StoletSr sen o nejkratk namotni ceste z Evropy do Asie a Ameriky ma loSit dobudovanim pkistavii uskuteenen. Cesta severnim LedovSim motem, kratce zvana take "severni cestou", ma loSrt umoanena lodim za jedinou sezonu.

Dosavadni pokusy, kdy cestu razily mohutne vyzbrojene ledoborce ukazaly, ae v letnich mesicich je Ledove mote splavne a Ze pro pravidelnou dopravu lze vytvotit ptiznive podminky. Severni testa ma. pro Rusko mimotadmi vSrznam ptedevkm pro ptipad valky s Japonskem. Tehdy by mohla podstatno ulehCit sibitske magistrale.

Po priikopnicich nastoupi k prici trestanci.

Tki nove •polarni ptistavy chce Rusko vybudovat tam, kde dosavadni vSrpravy vykonaly jig prvni prtikopnickou praci. Na v$ech ttech vyhlednutSrch mistech jsou dnes ruske hlidky a pracuji tam radiove vysilade. Dtevene boudy prtikopnimaji ted' vysti4idat moderni phi3tavni mesta. Prvni ptistav ma loSit 7 a1o2en na Dicksonove astrove Karskem mohi, kde byla radiova a meteorologicka stanice postavena v rote 1936. DrulV. phistav ma vznikmut v Tixiove zatoce v Lapteove moii u Asti Leny a posledni v Zatoce Prozketelnosti u Beringovy Ziny. Price s jejich vS7stavbou spoiena, bude krutejti neZ kterakoliv jinx v polarnich krajich a de, se ptedpokladat, h.e sem poke Rusko stejne jako na povestne prtiplavy ptedev$im trestance.

T rda, price za pedminek zvlagte krutYch. Delnici kteti se provinili proti pracovni discipline, dues hromadne ptopoukeni, budou patrne prvnimi kandidaty na tyto price. Beton a dievo bude nutno dopravovat z o stech kilorn.etrii z vnitrozemi.

Betonove valy proti motskemu phiboji se budou stavet za hlubokSich mrazu a k praci bude theba zvla gtnich zahizeni, jak na rozhka.va.ni ledu, tak na rozhkavani pudy, ktera vetknou za eel* rok vtibec nerozmrza, Transporty na Dicksonav ostrov pujdou jednak po heleznici do Murmanska a odtud po lodich, jedoak ze srdce sibitske tajgy po Fete Jeniseji. Ptistav u Asti teky Leny bude zasobovan ze sibikskeho centra Bodaibo. Stavbu phistavu v Zatoce PrortetelnO gti bude koneene 3asobovat po moil Vladivostok.

Vfidci stavby — kandidati roersudku smrti.

Na v3istavbe ptistavu bude ,pracovat podle rusl4th ijpoetti 40 tisic lidi. Prozatim neni stanovena lhata, do kdy museji svou praci skonCit. Jiste v$ak je, 'Ze to budou leta.

Pro zasobovani delnictva potravinami budou v mistech praci ztizena obrovska, skladike, obsahujici potraviny na mesice pro tisice lidi.

Dodavky budou toti2 moiny jen v lete, a v zime budou lide odkazani jen na sklady. Na Ltesti nehrozi v polarnich krajich nebezpeei, 2e zet-

y

Ve stkedu, dne 15. iinora 1939.

soby podlehnou zkaze: nizka teplota, ptekrodujici zfidka kdy bod mrazu, sama se stard o jejich uchoPtes to potae se stavbou a O.botenim tisicu budou velke a neni pochyby, Fe mnoheho organisatoru deka ua ted' smrt pro ptipadne "zagkodnictvi", za nea je v Rusku vydavan kaldS7 neitspech. )o( Nemci zaeali hudbou.

se v Praze zila po staleti nemecka hudba a ptinakla take druhemu na.rodu radostne :podnety a tvtuti silu. To dokazuje na pt. Smetantiv pomer k Wagnerovi a einnost skeho zpevaka Pospisila phi prvnich provedenich Wagnera. Koncert se konal v Nemeckein dome a na rozdil od clkivejkch podniku pralskStch Neincti se vyznaeoval Aeasti mladeZe. )o( TAROKY!

V Nemeckem dome v Praze mluvil phi zahajeni koncertu nemeckeHra tarokil, nejlep$i jakosti, nyho Spolku pro komorni hudbu post. ni za $1.50, pokou vyplacene. Obdr. Kundt o obnoveni nemeckeho jednavky adresujte na: Oechosiokulturniho Zivota v Praze. Pravil, yak, West, Texas. (dz.)

Da dESKO-SLOVENSKA

cestujte rychle a piijemne na naglch oblibenich

• BREMEN EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG HANSA • DEUTSCHL r ND

V37borne heleznieni spojeni z Brem nebo Hamburku.

Pomilleme Vam pii obstarivini nivitevnich a vystehovaleckYch vis pro Va ge evropske pi-ibuzne.

Necht' VaSi evropstz pribuzm Vas navitivi Americe. Zvlaitni nizke sazby vipravni pro plavby z Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26.

Cervnem-23. Cervencem k dostani pro ayitS ■dni pobyt v Americe.

Infcrmace u vaseho mistniho ac,enta nebo 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

LINE

HAMBURG-AMERICAN NORTH GERMAN LLOYD

fQY ai

NENECHTE SE OKRADAT Zdravemu eloveku patil pevnS7, niCim neru genSr spanek. V padu, he o spanek jste okradani, rezaN4Tin ka glem, chrapotem a 1. 7mou, pak jest iipine ve va'Si moci, abyste tomu ucinili pritrh.

NACHLAZENI nepfidava chuti k praci. Jak dobre to zamestnavatele vedi. Nevydavejte se ani VY v nebezpeei odloheni neb propu gteni z price!

SEVERUV

BALSA' PROT! KASL1

OVE TO COLDS AND tRFWFATIONS OF TOROAT OERONCN1

(Severa's Cough Balsam) LahodnY, tiSici a piisobiv r, byl ocenen themi generacemi v poslednich temet 60 letech. Zkuste jej jeSte dnes!

TAM KDE LEKARNIK NEMA anebo kde lekarny vubec neni, krajane mohou dostat Balsam neb vSechny jine Severovy pbipravky rychle, kdyh palou obDopiSte si o informaci jak mohno z mist, jednavku na dolejSi adresu. kde lekarny neni objednati a je gte obdrhet za DOLLAR ZBOZI ZDARMA. CENA

25C 50C

V kaide domacnosti mela by bYti po ruce lahev Severova Antisepsolu na vyplachovani hrdla (50c a 35c) a krabieka SeverovYch tabletek proti nastuzeni (Cold Tablets, 30c).

Ve sttedu, dne 15. UnOra 1939.

Houston, Tex. Mill etenati: Nejvetti obvineni a namitka jest, transakeni dan by zvYkla ceny 2ivotnich potteb. PoNSimneme si, cena se sklada, ze vtech polotek vydajt, dane i zisku vdetmo, poeinaje vyrabitelem, se vtemi sprosttedkovateli a2 k spotfebovateli, tedy, jakekoliv zyYSeni dane v2dy vnikne do iipravy ceny kterehokoli y neb NS'ech pf-edmetti pro spoti-ebovatele i za nynejkho zpils:bu dani.

Jakekoliv uvrZerii dane na, rodni nerosty, jako loje, siru neb plyn, nebo luxusni pi-edmety, vnikne do cen yeech 2ivotnich potf:eb rovne tak, dobice, a jakekoli y obvifrovarii, 2e transakani daft by zvYSila nadpomerne cenu 2ivotnich potreb aneb do vY.Se jakekoliv, neni mistny a obstojnY argument.

My se mtilleme. ptes yedOiti, '±e jake "pyramidovani" (shroma'Zd'ovani), Ze se tak deje na irrovni transakci Clotevodil. obratil) a to ne dani, ale yYdelkti (ziskti, vYtelkti, "profits"), a Ze jestli je kdo tak "St'astnY", 2e male si postaviti a .vlastniti domovy pohodlne vybavene, domovy panske neb palace, jsou to ti, ktefi Se zamestnavaji transakcemi ( pi=evadenim) .

Nejsem nikterak •zavistlivY, ale. jestli na transakeni irrovni- tak mnoho nabyvaji Stesti znazornene. v dollarech sahajicic do znaenYch Cislic a jestli dolary, tak'Z jak jsou potfebne k vedeni statni spravy a jeji vYclajti, tedy pros se vyhYbati transakeniho pirsobiSte k nabyti spravedlive dane?

Tansakeni dan dotekla by se ka1deho zpilsobileho platit a to dle toho jak moc by byl schopnY platit.

Plijem dolar y bylo by metitkem.

Byla by to dari spravedlive, sama se ptizofisobujici a urovnavajici; jedinY zpilsob, jent by spravedlive vybiral dan na Urovni transakeni, kde za nynejtiho zptsobu nevybirame spravedlivS7 dil poti'ebne clan& PoySimneme si, a Ce si vykladadame, Ce "pyramidovani" dani pod transakCnim zpirsobem nemttl'eme ptipustit, ale zapominame; 2e za nynejSiho zptisobu dani v transakcich • se shroma2d'uje zisk dalek: mohutnejSi ye prospech menkho poetu lidi a to chceme i nadale trpeti. Ve svilj VSeobecnY prospech to nechceme, ale ve prospech kapitalu zapteme se a budeme se i. prat.

A. V. Mikeska. lo( Zubni monolog.

Pan Jahoda Potkal neznameho mute, kterY si nromlouval sam k sobe. V pane Jahodovi se objevil detektivni talent a zaeal neznameho mute sledovati, co", pak: usvedjej a odevzdati policii? Ted' byl prave vhodnY okamCik. "No tak, pfiteli, uleheete svemu svedomi a feknete, co vas tai! Ptiznete se!"

"Dovolte, pane, co je yam po otm? Ja si dal pfidelati novY chrup a tak se uoim mluvit!" )o Je nej yYS na Case, aby Mad'arsko koneane pieslo od "guldeo ye" politiky ke skuteene spolupraci s UNovyj eas (Lvov). kraj incl. )ot TAROKY! Hra tarokil, nejlepsi jakosti, nyni za $1.50, pottou vyplacene. Objednasky adresujte na: oechoslo(dz.) vak, West, Texas.

straw" 23.

yteirm

krajskY sjezd Nemecke pracovni PRUMERNA. OSOBA NASTYDNE gumava je eisti Bavorska.

TRIKRATE DO ROKA; POKA2DE K Bavorske Vychodni Marce byla fronty, jehot se zileastnila osazenTO STOJI PET DOLLARII. v pondeli ptipojena Cast 8umavy. K stva v sevtenYch utvarech. NastouBavorsku bylo tak ptidleneno 1600 pito celkem 14.000 delnikii. Mluvei Licle si tak uvykli na nastuzeni a dtvereanStch kilometre pildy s 90.000 pracovni fronty slibil delnictvu, katel, te to povatuji za neco doce- obyvateli. Stkediskem ptipojeneho mzdy budou v nekolika mesicich la prirozeneho a ani si neuvedomu- kraje jsou Prachatice. V Sudetech ptizpilsobeny mzdam v nisi, to je o ji, co takove nastuzeni stoji penez. tyly prohlateny bYvale deskoslo- nee° zvY g eny. Nemecke ministerJecien vynikajici lekat, Glen zdra- venske statky statni za fitske do- stvo financi u.vetejnilo zajimavou votni rady oznamil, ze v jeho meste, meny. Je to prvni pozemkovY ma- statistiku duchodii a zdaneni v dtajicim asi 365,000 obyvatel, jest jetek, kterY ted' patti risi, pozemMzdovou dari platilo 13 miliont. do roka jeden milion nachlazeni ky vlastni v Nemecku jinak jen °beamu s celkovYm pkijmem 26 mirodne. Statistikou vypracovanou le- jednotlive zeme. bast polnosti od- liard marek. Na dani zaplatili 1.2 karskYmi a vedeckYmi kruhy se zji, stoupenYch statnich statkil bude miliardy marek. Dan z pkijmu plasti p, Ce kaida tena, mu g neb dite tilo 2.8 milionu obeanil s ptijmem nastydne nejmene jednou do roka rozdeleno rolnikum. Nejvice pfidy a 'le ptiblitne asi '70% vteho oby- bude rozparcelovano na jinni Mo- 14 miliard a zaplatili 1.9 miliardy vatelstva podne tkikrate az petkra- rave. V Usti nad Labem konal se marek. te do roka kYchat. „ Pfi katdem nachlazeni stoji to 111■111.0■11111■11■01111•■• prfunerne $5.00, at' ji g leky anebo ztratu dasu. Ve vYte zminenem ptipadu takova ztrata dini do roka $5,000,000 a v torn nejsou zahrnuty pripady zapalu plic, jeZ zhusta se prihiasuji obyeejnYm nachlazenim a jine vaZne nemoce. Zajimava tato statistika zasluhuje pozornosti a pfemYSleni. Castokrate staei nekolika denni vyplachovani fist Sevepotad spoleeenskych zabav, tegicich se velrovYm Antisepsolem a Seyerav Balpkizni naS'eho lidu 1 CetnSch ptatel tasam proti kaSli a nebezpeei va2Znedoveho Clenstva. VzornSr potadek, peeliva obho nachlazeni jest odstraneno. sluha a dobra hudba pti kat& zabave.

Severovy leky, je2 obstaly ternef: Sedesat let, ukazaly se bYti pravYm pkitelem krajanskYch rodin a v tuto dobu jest to zy laSte trojice: Balsam proti katli — Antisepsol a Tabletky proti nachlazeni, jet by nePoitovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 0458. may schazeti v tadne domacnosti.

Na doptsial se jest 20th and North Main.

Nedopust'te, aby do vateho rozpoetu pro domacnost se vioudil naet VE STREDU, 15. UNORA. — Rythemeets. za ztratu Zamestnani. — Mejte po "VALENTINE DANCE" ruce zminene ptipravky, jet potidite za malou eatku penez a utettite NEDELI, 19.

UNORA. — Houston Czech Orchestra. ✓ si hodne nesnazi.

NEDELI, 26.

UNORA. — Syncopators Orchestr. ✓ )0( NEDELI, 5.

BREZNA. Sablatura Orchestr. ✓ Olivoya, vetev se stromu, na kterem ✓ NEDELI, 12. BREZNA. — Dybala's Orchestr. zemeeli es. legionaii.

UCitel Muettermueller z Lu2e u Vysokeho MYta daroval museu v Usti nad Orlici pamatnou olivovou vetev. Je se stromu, na nemt byl PORADATELE. popraven rakou.skYmi katy italskY legionat Antonin Jetek z Usti nad Orlici. Spolu s Jetkem byli popraveni v olivovem hail u italskeho mesteeka Arca legionati Karel NoeESKY MLUVICI FILM vadek z Btezan, Vaclav Svoboda z Kamenpmostu a Jiti Slegl z Opra• Nte tic. Byli zajati jette s mladYm Slovakem po bitve na Doss Altu. Hned druhY den, 22. zati 1918, byli postaveni pied rakouskY valeenY soud a cdsouzeni k smrti. Nejmladti z nich, Slovak pilvodem, unikl smrti jen proto, te si rakouskY soud nebyl jist, jestli je legionati jit 20 let.

Byl tedydopraven do vnitrozemi a Vyborna veselohra s Antonii Nedotinskou a odsouzen k mnohaleternu tetkemu Lidou Baarovou v hlavnich Alohach. Dokud z nehot ho vysvobodil brzkY mas maminku svoji, nejvetgi poklad svilj ptevrat. V dejinach bpja italskSrch maS, katdou tvou bolest ti zhoji, vrelou kdyi . :. ,.,„,,,,4e. legii ma bitva na Doss Altu velkY lasku ji dat. Tetce kdyt osudem 'crag, kdyt yYznam, nebot' pfedstavovala vysam jdet tivota tmou, poznat, jak rad se vrcholeni a zaroven ukondeni ftech k ni vratit. Jenom jednou mat maminkou svou. — Ukazuje Jos. jicht se italtti dobrovolci Va'aut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

Padlo v ni devet deskYch YOAKUM — ve etvrtek 16. 'Mora, o 3 hod, odpol., o 7 a o 9 yeeer vojakii a nekolik daltich bylo tak HALLETTSVILLE — v patek 17. 'Mora, o 3 odpol., o 7 a o 9 hod. tetce trailer)°, te pozdeji zranenim veeer podlehli. )o( FAYEILLVILLE — v sobotu 18 'Mora, o 6.30 hod. weer Nemeeko zilch na Sumave narodni ENNIS — v nedeli 19. 'Mora, 0 2 hod. odpol., o 6 a a 8 yeeer. pkirodni park.

Zastupce idadu pro ochranu TEMPLE — v pondeli 20. tinora, od 2:00 odp. do 11 hod. veer. rodnich pamatek pri titskem miniTAYLOR — v titer* 21. iinora ,od 1:00 odpol. do 11 hodin veeer. sterstvu lesnictvi, profesor LutzWEST — ye stiedu 22. tinora, a 2:00 odpol., 0 6:30 a o 8:30 veker.

Heck, pti ptehlidce zabrane 8umavy zamYttli v ramci programu naFLORESVILLE — v patek 24. tinora, o 7 hodinich veeer. rodnich ptirodnich reservaci v 10ROBSTOWN — v nedeli 26. iinora, od 2 hodin odpol. do 10 yeeer. xnecku zriditi podobny ptirodni FLATONIA — v titer* 28. tinora, o 7 hodinach yeeer. park. kterY se bude jmenovati "13o ehroerwald",

Rad Pokrok Housionu OZNAMUJE

VSTUPNE: PANI 40c

Dokud. Mas Maminku

DAMY 25c

Strana 2C

Ve stiedu, dne 15. iinora 1939.

V 2 8TNtlE

DedeCek Krapieka o novjrch pisnlekieh. se dava na vedomi, te v nedeli, dne U nas je znamY hostinec, kterk 19. Unora o jedne hodine odpoledne patti Antoninu Svobodovi. Vladnou (1. p. m. CST.) se bude vysilati ra- tu domaci zvyky a stall host& filmdiovY program, zvank "Slavic People ji hostinskemu "zlatej Tonda" a hoPravidla V Malden Oznamovateli iietujeme in America" a to po cele siti 98mi stinci "U zlatkho Tondy". Zlatej centy za slovo za kaide uvetejne- stanic, spoleenosti Columbia Broad- Tonda je sberatelem prupovidek. ni. Nejmen:si poplatek za oznamku casting System. Tento nese ozna- Svou sbirku priipovidek ma na(do 25 slov) jest 50c Oznamku na- Ceni "Americans All — Immigrants piAte na zvla gtnim listku a ptilot- All" a bude tentokrate popisovati kreslenu a napsanu neumelou rukou malite-samouka na zdech te k Objednavee pkislu gnY obnos bud' poitovni poukazkou (Money zasluhy eeskoslovenskkch a polskkch depu. Antonin Svoboda zna sve hoOrder) nebo ve znamkach (stamps). vystehovalcii v Americe. sty a hlavne rozumi pivu. Plezdivku Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c Krajane, kteti mate radiove ph- "zlatk Tonda" si vysloukil proto, ze na jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele jimade, pozvete si k sobe nekolik umi dobrkm zakaznikum nalit nezatajeno a nabidky posilany admi- tech, nevlastnicich tuto vymote- jakk ten pfillitr na dluh a umi "ponistraci pod nag i znadkou, itetuje- nost a poslouchejte ye skupinach. &at na sekyru". Do hostince jsem me za oznamky "Na prodej", "Slut- Program bude trvati pul hodiny a se dostal nahodou. Sel jsem za dedby a prate" a podobne 25c zvlait' za zajiste, ae bude pro nas zajimavk. kena Krupiekou, ktery krome tihy znadku a na pottovne, aby doAld doS krajanskkm pozdravem, pisy mohly bYti ihned odesilany. tivota poloslepeho invalidy nosi jeDr. Charles J. Hollub, Ste na zadech 14 kilogramii tetkk Pri oznamkach "Nabidnuti k slutku" neb "Ptijme se hospodyne" obLesko-slovenskk konsul. flaginet. Sedl jsem si pekne v ronaSi dopiatek za znadku a poitorne )o( hu, hostinskk ptines1 pivo bez ob50 cents.

Doplatek za znadku budit ptilo- Nejvainejii tikol Slovenska: v pod- jednani a je, si zatim zvedave prenikani a spolivosti dohinet Cechy. Ceti celou poesii sten. Nad vchodem 2en k obnosu, kterY posilate za znamku.

6echy se zemi Morayskoslerskou je velkk honosnk napis: "Voda je zaujimaji polovinu rozlohy nynej- dobrk napoj k myti nohou." A poTABAK listovSr, 15 — 20c lib- g ra, pogtu neplatim. Pigte na: John iho Lesko-slovenskeho statu. 6a- tom napisy pokraeuji: "U nas bylo jaktetivo jenom dobre, prima pivo!"

Hradek, Portland, Tenn.

(7-8p) sopis "Obzor narodohospodatskk" penez dosti, vitej milk ho- , vypoditava porn& hospodatskkch sti!"

"At' je teplo nebo mraz, pivo sil deskkch zemi k druhe polovine 'ir+ Sazenice zelove, salet hlavkovk ( gpieate nebo kulate) 400 za republiky. V deskYch zemich tije vtdycky hieje lids!" "Zlatej Tonda" 75c; karfiol Snowball 35-35c, pogtu necelYch sedmdesat procent obyva- ma u vkdepu take peknou prapoplatim. Mrs. Emil Bads., Fayettevi- telstva republiky. Sklizi se tu 72.6 vidku: "Jd rad prodam, na dluh nelle, Tex., Rt. 1, box 16.— (7p) procenta celkove sklizne ipgenice, dam, penize nepujoim, nebot' je ne85 1 procenta Nta, 67.4 procenta mam!" A v rameeku nad polici se atr.KUEATKA distokrevne anglic- jedmene, 82.5 procenta ovsa a 14.2 sklenicemi, v kterem asi dtive bylo ke bile Leghornky a v gechny jine procenta kukutice. Jen v kukukici "boti potehnani", jsou tu gi kreslene druhy jsou u nas k dostani za ceny ma ptevahu Slovensko. Z lesti je verge: "Davam dobrou miru, na mne mirne. Dlouholeta zkug enost jest 39.5 procenta v deskkch zemich, s doplaci pan domaci". Take police y am zarukou za uspokojeni. Pigte tetbou 37.5 procenta. Z prilmeru nese prupovidku: "Kdo rozumi sklesi o ceny. Vgechny nage nosieky prumyslove vkroby ptipade, na Ces- nici, nema nikdy opici!" Ty ostatni jsou B. W. D. Blood Tested. E. J. ke 86.7 procenta, na Sloven- napisy jsem si jit ani nepoznameShiller, Caldwell Texas.

(7-9p) sko 12.6 procenta. Na pt. z kovoprft- nal, nebot' pti gel Jan Krupieka, myslove vkroby iptipada na Ceske flaginetat, na ktereho jsem eekal.

NA PRODEJ STATE CERTIFIED zeme 92.2 procenta, z textilu 90 pro- Chtel jsem ptvodne psat o nem, ale SEED! byla by to velmi smutna, povidka o cent atd. Z vknosu vefejnYch Mame pekne, dobre klieivosti, vek ptipada v eeskkch zemich na aivote delnika z lomu, kterk je'Ste; statnim inspektorem prohlednute jednoho obyvatele 564 KC, na Slo- dues ma ruce pine tvrdSrch mozold semeno, nove, vyskchani vzdorujici, vensku a Podkarpatske Rusi 198, od tlueeni §terku. Dostaval 2 zlate prosttedni velikosti, Milomajs a pki demt celostatni prOmer je 550 7 krejcarii za krychlovk metr. PraSumac Red Top cukrol, 100 liber za KC. Z tsporneho kapitalu ptipada coval pokud mohi. Kdyt ptigel o oko a zchromly mu ruce, chodil teb$3.25, 25 liber za 95c. Texas Black- 90 procent na Ceske zeme. rat. 0 teto episode sveho tivota nehul Kafir a Spur (male.) Feterita, )o( 100 liber za -2.75, 25 liber za 85c.

Jsem zvedavY, co byste delala, Hegari 100 liber za $2.50, 25 liber za kdybych vas polibil — tekl jeden 75c, F. 0. B. Rowena. Na vetgi mladk mut sledne, s kterou gel hlumnokstvi piste si o ceny. Za uspo- bokkm lesem. kojeni rueime.

"Kdybyste byl opravdu zvedavk," H. H. RIPPLE & SONS zapktila se sledna "vedel byste Certified Seed Growers to ut davno."

Rowena, Tex. (7-8p)

Poodiveite k (mammon'

MAST

KRAJANtM V TEXASU

Oznamovatel

chce Krupioka vypravet. Asi za 3 roky si koupil flaginet. Flaginet je draha vec. Slabihout je v Mlade Boleslavi prodave, asi za 1370 Ke. A kde ma stark, zchromly delnik vzit tolik penez? Mit flaginet znamena jiti take s modou soudasnkch "Nagrii". A nova pisnieka stoji 35 KC. Je to opravdu tetike "hrat" moderni muziku. Stark Krupidka si ate' slzu v ,oku. "Vite", povide., "lidi by chteli tieba serenadu vo tech voslech ,ale kde ja mam vzit 35 KC?" Kdyt jsem odchazel, zjistil jsem, to za zady jsem mel na stene napis: "Kdo nema prachy, neni pan, vylitne jako aeroplan!" )o( Rychlost a horlivost, s jakou se nave Cesko-Slovensko ptizpfisobuje zmenenkm podminkam, mute ptekvapovat jen ty Francouze, kteii neznaji nic ze zemepisu a ty Anglidany, kteti znaji svet jen z Cookovkch test. — Le Vingtieme Siecle.

Sokol Houston potado,

V NEDELI 19 UNORA V SiNI itADu

gtefanik NA COTTAGE GROVE

Maikarni Plea Sines vgech narodfi 3 ceny nejhezelm maskam 2 stuhy nejpopularnejgim krojfim PEKAittV ORCHESTR Zaeatek v 7 hodin VSTUP: 30 CENTI.1 Uctive zve Sokolsk* vybor.

DIVADLO ZPEVOHRA

Mrazuvzdorne sazenice zeli a hlavkoveho salatu v gech druhfi, 200 — 40c, 300 — 50c, 500 — 75c, 1000 — $1.25 vyplacene. Uspokojeni zarueeno. Zasilame obratem. Raymond Mladenka, Hallettsville, Te(7-8p) xas.

TABAK listovk na prodej, 10e — 12c lib. nevyplacene. J. Burygek, Portland, Tenn.

7-14p.)

DIV TABAK na prodej, stark jemnk, 10 lib. za $1.30, 10 lib za $1.60, 10 lib. za $2.00, Burley 25c lib., dopravu platim, posilam C. 0. D. — Floyd Prochaska, Portland, Tenn.

(6-7p) Mladi novomantele prase vystoupili z vlaku.

"Karlieku, prosim te," pravi novoman2elka, "budem se chovat tak, aby si lide myslili, to ua jsme dayno svoji."

"Date, mildeku, souhlasim," vece KarliCek, "ponese g tady ten kufr."

":SVESTKOVA ALEJ —ANEB-

aneeni abavy.• 'ItADU

PRAHA

51S. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 18. finora. — Bill Naiser, Granger. Texas.

21. anora. — Geo. Moody orchestra, z Taylor, Texas.

Vstupne: Patti 40c - Damy 10c ZABAVNI VYBOR.

tatika Beruily"

"Dceru gky ve 3 jednanich V

necleli, dne 19. tinora 1939 v sin' Moravan, Corpus Christi

Zadatek piesne v 7:30 weer.

0 S 0 B Y: Tatik Vavtinec Beru gka, sadat, p. Jakub Nemec Fanda, jeho dcerugka sl. Frances Taychman Anea, jeho dcerugka, sl. Helen Nemec Manes., jeho dcerugka, sl. Iillie Nemec Jacob Esau, teditel svetove spol. p. Stepan Mokrk Int. Karel Behal, jeho tajemnik, p. Frank Kagpar Vilibald tuhkk, dohazovaC, p. Emil K. Valenta Joga Belougek, kominik, p. James F. Nemec 8ebestka, obecni poslice, pi. Vlasta Kureeka Tulak Jan, p. Julius Majek Zpev cvidi a kidi profesor Jos. F. Mikugek Piano hraje sl. Mary Mikugek Zveme vgechny krajany a milovniky krasneho eeskeho divadla a zpevu.

OCHOTN1CI.

t

I I

INIMMIONOWN1011111.041.1t04/1•011014t14110.0111,011111.01111 ■01111111.0•1■401111.11111.411•■0411111.111111141■041111111.1111.1.11111WININAINHMIIIKIIIIIRO