Vestnik 1939 02 22

0r an Slova.nske Podpor itctiednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

CISLO 8.

WEST TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 22. tinora (February) 1939.

ROt5NIK (VOL.) XXVII.

JIRI WASHINGTON. NE 22. fmora ptipafflo vYrodi narozenin Jitiho Washingtona, obecne zvaneho D "Otcem vlasti," nebot' nejen to vybojoval neodvislost prvnich ttinacti state, ale ftdinne zasahl do organizace vlady a vyznadil cesty, po kterYch se mel v budoucnosti ubirati tivot prve republiky moderniho veku. Jak dobre a pevne zaklady byly nove republice Washingtonem za ptispeni jinych moudrYch mutt poloteny, o torn svedei vYvoj Spojenych Statt. Z ptvodnich 'ttinacti state vzrostla federace na 48 state a nekolik tzemi a drtay.

Jill. Washington narodil se 22. fmora 1732 na otcovske plantati, letici u Bridges Creek, okres Westmoreland ve Virginii, nejstar gi to americke kolonii, zalotene Anglidany podatkem sedmnacteho stoleti. Do gestnacti let dostalo se mu obvykleho gkolniho vzdelani, nadet po tti iota pracoval jako zememetid. Pti torn doplfioval sve poznatky a vedomosti studiem vĂĄlednYch taktik a cvidenim se ve zbrani, cot v dobe dastYch sratek s Indiany bylo nutno. Jit v to dobe byl charakter jeho vyhranenY a ucelenY, jak o torn sveddi jeho zapisky v denniku do dnes uchovanem. Po nastoupeni vojenske drahy stal se tally majorem v tateni Anglidant proti Francouzum. Kdyt pozdeji vznikla francouzska a indianska valka v letech 1753-1755, stal se velitelem virginskeho oddilu vojenskeho. Po ukoneeni to valky vratil se na svou plantat blite ieky Potomac ye Virginii. Tarn 211 klidne at do roku 1765, kdy vlada krale III. uvalila na americke kolonie kolkovY zakon zvanY "Stamp Act", dimt rozhorleni koloniste podniceni byli k otevtenemu odboji.

Washington nevahal ptipojiti se k revoluenimu hnuti. Kdyt kolonie otevtene prohlasily revoluci a odtrieni se od Anglie, ptijal Washington veleni revoludni armady. Od to doby je - divot prvniho americkeho presidenta nerozluene spjat s dejinami SpojenYch Statt. Na podatku revoluce zdalo se bYti neuvetitelnym, to by tak nedostatedne organizovane kolonie mohly kdy vyjiti vitezne z boje proti armady Anglia, jit tehdy nejmocnejk zeme sveta. Mezi kolonisty nebyly take vgichni pro revoluci a pro odtrteni se od Anglie a stali loyalne pti krali. Z podatku byly velmi chabe vyhlidky na vi' terstvi a Washington stal pted obrovskYm ftkolem udelat z nedostatedne ozbrojenYch kolonistfi, vetginou farmatii, valedne pluky dobrovolnikt. -6101 ten provedl za ptispeni jinYch, nebot' neodmitl pomoc vojenskYch vildeft nekterYch jinYch narodt Pti gli mu na pomoc LaFayette, Rochambeau, DeKalb, Kosciuszko, Pulaski a baron Von Steuben. Valka se protahla na nekolik let a skoneila vzdanim se briticke armady u Yorktownu 19. lijna 1781.

Samostatnost byla vybojovana, ale zdalo se, to tak teke dobyta svoboda a neodvislost nedi se na dlouho udrteti, nebot' jednotlive sta.ty byly na sebe tarlive, navzajem si neptatel ske. Nebylo mezi nimi tadouci shody a jednoty a take nernely tadne skutedne vlady. Kongres byl bezmocnY, mohl pouze doporudovat, tadat i natizovat, ale nebylo iidneho vYkon-

neho odboru nebo frtednika, kterY by natizeni kongres vymahal. Mezi dfistojniky bYvale revolueni armady ozYvaly se hlasy nabadajici k zavedeni monarchie a dokonce prone gen navrh, aby Washington byl prohla gen kralem a tak zaveden potadek v zemi. TakovY navrh nil Washington prohlasil za asobni uratku a tekl: "To by bylo to nejvet gi zlo, ktere by mohlo moji vlast Postihnouti.� Neute gene tyto pomery trvaly at do roku 1787, kdy piedni mutoye svolali shromatdeni delegatt z ttinacti state do Filadelfie, aby pojednano bylo o napraye veci. Segli se v kvetnu 1787 a Washington byl zvolen Ptedsedou fistavodarneho shromatdeni.

Nejprve bylo usneseno, upustiti od konferendnich elankt, jimit se kolonie z podatku a jet byly slabe a nedostatedne. Ptikrodeno k sestaveni novAna, dokonalej giho zakona, to jest konstituce dill fistavy, jet tvoii zakladni zakon republiky. Ustavou ztizena byla vlada, delici se na tii samostatne odbory: zakonodarnY, totit kongres, vYkonnY, jimt je president a jeho kabinet a soudni, nejvy ggi soud a podtizene federalni soudy. Zasedani trvalo od kvetna do tali a neglo vgechno hladce, nebot' byly mezi delegaty rtzne skupiny, jet chtely prosadit sve ideje. Bylo to hlavne vlivem WashingtonovYm, te skupiny dospely ku kompromisu, a fistava byla ukondena a ptijata 17. zati 1787.

Byla ptedlotena v gem statum k schvaleni a veg la v platnost. Pod nove ptijatou fistavou provedeny volby a Jiti Washington byl zvolen presidentem a frtadoval osm mkt', totit po dye lhfrty, odmitnuv tteti termin. UchYlil se na svilj statek Mount Vernon, kdy republika a jeji vlada byla pevne ustavena. Po odstoupeni z politickeho tivota, Washington nete gil se dlouho odpodinku; zemtel 14. prosince 1799 ve yeku 68 let. 0 nem plati slovo, ze byl prvnim ve valce a prvnim v miru a take prvnim v srdcich syYch rodakt.

Z PRAVIDELNE MESICNI SCHUZE VYKONNEHO VYBORU HLAVNI URADOVNY S. P. J. S. T. Pravidelna schtze VYkonneho VYboru Hlavni trtadovny konana byla v pondeli, dne 6. tnora t. r. za ptedsednictvi br. C. H. Chernoskeho a za ptitomnosti vg ech 'lent tohoto spra y -nihotelsa.prkzminuescht,ry s malYmi opravami ptijat, jak 'ten.

Projednano jedenact tadosti o pujely na majetky, z nicht d y e zamitnuty, ostatni schvaleny, nektere podminedne.

Projednany ptjeky na majetky, pii nicht vazne placeni trokt a dani vice net dva roky a usneseno zakroditi soudne v tech ptipadech, kde splaceni pujdky, placeni 'Oxon a dani ukazuje se velmi pochybne, to jest v tech ptipadech, kde dlutnici zanedbavaji svoje povinnosti.

Projednana otazka najmuti aktuoza pro nagi Jednotu a po pkeeteni nabidek na tuto praci ptijmuta byla nabidka aktua,ra J. L. Mimse z Dallas, kterY zavazuje se konati praci tuto za $500.00 rano, vybotoviti mimo price pravidel-

ne zpravu valuadni a venovati zdarma 3 dni praci poradni, neboli konsultadni.

Probrana otazka oznamovani na gich majetke do prodeje a oznamovani nagi Jednoty v rtznYch dasopisech a usne geno ptipraviti rtzne oznamky pro jarni obdobi. Majetky nage, ktere Jednota ma do prodeje, maji bYti oznamovany co nejvice a co nejdasteji.

Oten dopis od tadu els. 88. ohledne vytadovani listiny "Dtkazu smrti", (Proof of Death) led rozhodnuti v teto otazce ponechano do ptigti schtze, ponevadi VYkonnemu VYboru nebyl znam obsah dlanku, vztahujiciho se na tuto otazku, kterY na g vrchni lekat, br. Jos. KopeckY, piipravil do Vestniku, o dernt poStovnim listkern zpravil Hlavni Uiadovnu. Vestnik, obsahujici elanek tento, vy gel at po schtzi VYkonneho VYboru.

Oten dopis od tadu els. 133., v nemt ptedlotena otazka, jsou-li dleni Detskeho Odboru, majici pojistku J-C, tedy Detskou dvacetiletou, platici Move poplatky, po dosateni 16 mkt stall pinopravnimi dleny, to jest, maji-li pravo voliti a voleni bYti do vgech tiadt. Po delgi debate usneseno, to otazka tato zodpovezena bude po tadnem a dukladnem vy getteni stanov a zakont vztahujicich se na tuto otazku.

Br. pravnimu radci dam) na starost ptipraviti vge nutne pro refondovani bondfi distriktu 15. okresu Cameron.

Br. ptedseda oznamuje, to podnika nutnY zdjezd do Rio Grande Valley a dini dotaz, zdali by nebylo zahodno, aby nekterY Glen Hlavni Uiadovny nejel s nim tam v zajmu vyiizeni 2dletitosti, ktere na ge Jednota tam ma. Usne geno, aby br. Steiner zajel tarn v zajmu dekovani bondovych kupont, vykizeni a zaplaceni bondovYch dani v 15. distriktu okresu Cameron.

Br. Valdik piipravil novY zpilsob uvedomova,ni 'lent, suspendovani a vyloudeni podlehajicich, system kterY2 ptijat a uveden ma bYti v platnost co nejdtive. Bratti tadovi tajemnici budou s timto novYm zpfisobem seznameni co nejdiive bude motno.

Usnegeno, aby vypracovany byly nove obtady pro pohtby nagich 'dent a vgichni dlenove Hl. tTiadovny potadami, aby hledeli vyhovet vtdy, kdy jsou o slutby tyto potadani.

Do schtze dostavilo se nekolik zakupct bondovYch spolednosti a po vygetteni jejich nabidek na koupi bondt prodana east bondfi z okresu Hidalgo a Nueces, celkem za $62,000 s peknym yydelkem.

Schtze odrodena pozde odpoledne.

Zima v esko-Slovensku dosud trva, a je kruti pro uprchliky ze Sudet, lidi bez domova, bez penez a bez koiichu. Dvaltrat pomuze, kdo rychle pomffie a proto volame zastupce krajanskj7ch spolku v Texasu na Poradni schitzi SdruZeiti Amer. techoslovakti, ktera se bude konati v nedeli 26. imora ve 2 hod. odpoledne v sini tadu Polack Houstonu a ve ktere bude usneseno, co jak podniknout na rychlou filevu obeti Mniehova. Bliisi naleznete uvnitt tohoto

Strana $.

MEXICO CITY se sdeluje, he irieldcka Z da vyjednava s nemeckou o novou obchodni smlouvu, dle nit by dostala z Nemecka papir a knihtiskafske potfeby vymenou za olej z vyvlastnenYeh poll britsko-americkYch. Mexiko pottebuje nutne velkou tovarnu na papir, do nit zatizeni a v gechny stroje budou dodany Nemeckem.

• • Narodni dtchod v Soustati cinil v roce 1938 pies 64 biliont dolart proti 68 biliontm v roce 1937 a proti vrcholnemu stavu z roku 1929 sumou $78,574,000,000.

• Z New Yorku. — U ptiletitosti 50. narozenin Charlie Chaplina, ktere ptipadaji na 16. dubna, bude ye Spoj. Statech, Anglii, Francii a v dalgich 18 zemich uspofadan "tYden Charlie Chaplina". Vgechny filmy slavneho komika, a to i jeho filmy nejstar gi, budou nyni v Hollywoodu ,dopineny zvukem a rozeslany do celeho sveta. kim. — ItalskY ministerskY pledseda Mussolini venoval sleene Vanda Lianchi, telefonistce, ktera uskuteenila dne 29. zati jeho telefonni .spojeni s Hitlerem, a tim neptimo ptispela k uskuteeneni schtzky Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera i Hitlera, dar 2000 lir. Phi tom se uvadi, be Mussolini mluvil tehda nejprve s italskYm vyslancem v Berline a potom s Hitlerem.

• • Kresleny film "Snehurka a sedm trpaslikt" kraal od tspechu k tspechu. Jeho tvurci, malifi Waltu Disneyovi, se dostalo velkeho uznani: newyorske museum MAtropOlitan zakoupilo jednu z prvnich maleb, ktere tvohi zaklad sla y -nehofilmu.ObrazdstenvlmriskYch mistrt. fteditel musea prohlasil, be Waita Disneye poeita k nejvet gim zjevtm americkeho umeleckeho vYvoje.

• • Uprchlici esl. narodnosti zanechali v odstoupenYch fizemich majetek, kterY podle statistiky, phi 3,147 usedlostech o rozmeru 142,200 hektart eini 2,600,000,000 KC. V fizemi odstoupenem Nemcku bylo opugteno 204 usedlosti s vymerou 22,000 ha o hodnote 568 mil. KC. V Mad'arskem obsazenem tzemi opu gteno 2,925 statkil o vYmete 119,000 ha v eerie 1,900,000,000 KC. V 'lazemi odstoupenem Polsku, ztstal majetek zernedelskY v hodnote asi 23,000,000 Ke. • • Paha. — Podle informace berlinskeho zpravodaje listu New York Heraldu se oeekava, be bYvaly guverner ti gske banky Schacht, ktery se pied nejakou dobou vzdal sveho tfadu, bude poveten tkolem reorganisovati nemeckY zahranieni obchod a najiti pro nej nove trhy.

Schacht ma dobre styky v zahraniei a tech ma bYti vyutito ye prospech nerneckeho zahranieniho obchodu. Podle dtveryhodnYch informaci bude hlavnim tkolem SchachtovYm propaganda v cizine. Za tim iieelem odebete se do stfedni a Jitni Ameriky.

• • Automaty na puneochy jsou dnes v katdem vagina obchodnim dome velkYch mest. V New Yorku jsou tyto automaty umisteny i na chodbach jednotlivYch mrakodrapt .V takovem dome je zamestnano nekolik set stenografek, ktere nemaji mnoho volneho easu, aby sbehaly vg echny obchody. Utikaji-li (Deka na puneochach, vhodi svilj pulak do automatu, kterY nabidne jeden par peknYch pundoch a je gte poctive prodava za 46 centil. Je v torn kus clne g gte phi--niprodej sycholgie:vratzboije dat nekolik penez.

• • Strasburk. — Do Spoj. Statt odcestovala pre.y e studijni komise z francouzskeho Aisaska, ktera ma za fikol zvY git alsaskY vYvoz do Ameriky. Jde hlavne o to, ziskati vYvoz, kterY dosud phipadal pro Sudety. Po ptipojeni sudetskYch krajt k Nemecku ztratil sudetskY prilmysl v Americe detne vYhody a preference. Jelikot v Alsasku se nachazeji asi stejna, prtmyslova, odvetvi jako v Sudetech, doufaji obchodni kruhy alsaske, be bude mono upoutat zajem Ameriky na Alsasko. Mimo to chce komise, ktera bude vyjednavat s nejdfiletitej gimi obchodnimi einiteli, vzbuditi zajem Ameriky o alsaska vina, ktera maji nahraditi vina n6mecla, hlavne Onska a rnoselski.

VESTN

Ve sttedu, dne 22. iinora 1039.

Co noveho.

Administraeni vtdci v dome zastupct rozhodli dnes, he odlohi sporne navrhy zakonfi, dokud nebude jeviti teinky apel pro solidaritu demokratt.

• Berlin. — Nemecke fitady naridily, be ode dnegka nesmi v nemeckYch lekarnach bYti hide zamestnani ani jako pomocne sily. Od \feerej g ka pozbyly take platnosti lekarnicke koncese, vydane 'tie= v Nemecku.

• • Brazilske vlade bylo dodano 15 letadel a tato ihned objednala dal gich patnact, ktere budon. dodavany "Waco Aircraft Co." v Dayton, 0., postupne po uplynuti 60 dni. Cena posledni objednavky obnagi $225,000.

• — Rozsahle melioraeni prate byly zahajeny v chude jihoitalske provincii Puglia.

Bude kolonisovano celkem asi 440,00 ha ptdy, cot si vytada nakladu pies 300 miliont lir a promeni tuto provincii v jeden z nejbohatgich italskYch krajt.

•

•

Praha. — Vdera odjel z Prahy plukovnik Goundenfeld, zitra odleti do Patite plukovnik Poupart, v tterY odjitdi patitskYm rychlikem — jako posledni Men francouzske vojenske mise — plukovnik J Filipo, znama a popularni osobnost pratska.

• Philadelphia. — Jeden z nejbohat gich betenct ze sttedni Evropy, jet je Hitlerem zle tisnena, ptibyl prase do Kalifornie. Je to Petschek, bYvalY majitel dolt v Oechach, jet prodal loni v lete 2ivnostenske bance. Podatilo se mu pry zachranit $5,000,000, jet' chce investovati v americkem prtmyslu.

• Vargava. — Dye nejnovej gi valeena playidla Polske republiky phipluji letos do New Yorku na neoficialni nav gtevu u ptiletitosti svetove vYstavy. Bude to ponorka "Orel" a kotratorpedovec "Gram". Phipluje take cviend plachetnice "Zawisza Czarny", ktera phiveze kadety ze statni namotni gkoly v Gdyni.

•

Vgechny pfedlohy, jako je revise Wagnerova zakona a jine phedlohy noveho potadku, budou odloteny, ab demokratieti vedci budou jisti, be demokratieti kongresnici pujdou s nimi.

Aekoli v dome zastupct byla ptijata phedloha o zesileni letectva armady, senat jib nezasedal.

Za gest a pal tYdne senat se gel Se pouze 21krate a celkem zasedal 61 hodinu.

•

•

Chust. — Vlada Karpatske Ukrajiny dala sttedni vlade k disposici zemskeho eetnickeho velitele plukovnika eetnictva Jaroslava Wita a na jeho misto ustanovila "stab. kapitana v. v.

Vladimira Vaku, povfgeneho na podplukovnika. NovY spravce detnictva tije na Podkarpatsku od pbevratu. Po pensionovani v roce 1924 byl beditelem poji gt'ovny Beskid v rode. Jeho chot' je ptibuznou ptedsedy vlady dr. Vologina. Je Cechem, kterY leta usiloval o nejutgi eesko-ukrajinskou spoluprati.

•

•

Berlin. — Plany na zvet geni a rozgiteni Kielskeho kanalu, dtletite spojovaci linky mezi BaltickYm a Severnim mobem, byly Mediae oznameny dnes jako Cast "rekonstrukeniho programu" Nemecka. Tato zprava pfi gla den pote, kdyt figskY kanclet Adolf iHtler byl phitomen spugteni na vodu nejvetgi nemecke bitevnice "Bismarck" o snosnosti 35,000 tun. V zdejgich diplomatickYch kruzich se tato zprava vyklada jako znameni, he nazisticka vlada nechce ztraceti eas v zaji gteni se, aby i nejvet gi nemeeke Lodi mohly bezpeene proplouti touto dalegitou vodni cestou rise Dno kanalu ma byti rozgifeno dvojnasobne proti dnegni since. — Starodavna, zd'madla maji bYti nahratena modernimi Take zatizeni pro lodni dopravu na dolnim toku beky Labe, na ktere lebi ptistavni mesto Hamburk, maji bYti zlep gena. KielskY prtplav byl vybudovan roku 1895 a znova prestayer' 1914„

Samospravna Karpatska Ukrajina ma finaneni nesnaze a proto tamnejk dasopisy vydaly provolani ke karpatoukrajincUm v celem eve.* aby ptispeli svemu statu pal procentem z jejich rodniho phijmu. V apelu se uvadi, samospravna karpato-ukrajinska zeme maze zabezpediti pouze jednu petinu z eastky $10,260,000 nutne k Uhrade rodniho vladniho vydani.

• Moskva. — Sovetska namotni mise vypravi se brzy do SpojenYch Statfi s mistokomisatem lod'stva I. S. Isakovem v dele. Bude jej provazeti 'best namotnich expertfi. Udel teto mise neni znamY, ale pohlihi se se zajmem na jeji poslani vzhledem k nedavnemu oznameni, he Rusko hodla vybudovati lid'stvo tak silne, aby zahnalo neptitele s moti. Casopis Ruda livezda, organ sovetske armady, pravi dnes, he Hitlerova moc je pled bankrotem a he sovety jsou silnejk neb kdykoli jindy a he jejich armada "je phipravena zdrtiti kterehokoli neptitele."

• Zda. se, he popularita male filmove hvezdy Shirley Templeove nezna mezi. K jeji ochrane musilo mesto Pasadena v Kalifornii povolat 60 mutt, aby ji obdivovatele z pkili gne lasky neumaekali. Stalo se to na tamej gi riltove slavnosti. V bohate vypravenem prtvodu jela Shirley na koni jako "rttovy mar galek". Doprovazel ji serif a 59 statnYch cowboy& Maid hvezdieka jela v jejich sttedu. Pies tuto temet neproniknuteinou hradbu se pokusilo nekolikrate obecenstvo prolomit jizdni kordon a obejmout sveho filmoveho milaeka. a

V bfeznu phijede do Spoj. Sta,tt vYprava eeskYch kuchatt, cukrait a ei gnikt, kteti budou zamestnani v &skein pavilonu na svetove vystave v New Yorku a v Chicagu. VYprava bude miti jegte jeden zvla gtni tkol. Jejim poslanim bude osvetit upadajici eeskou kuchatskou tradici desko-americkYch rodinach. Svaz kuchav Praze dostava totib jib clerk eas z Ameriky hojne stitnosti od mutt, be jejich teny nedovedou jib dobbe valit po eesku a he jejich zejmena knedliky nejraznej gich druht a yeptova se zelim, se nemohou nikterak vyrovnat proslavenYm eeskYm pokrmilm. Mlada generace deskoamerieka pak nema pry jib vilbec dostateenych znalosti, jak se maji ptipravovat ska narodni jidla a vati bud' po americku, nebo po nagem, ale nedokonale.

• Francouzske velvyslanectvi oznamilo, be jeho vlada objednala ye Spoj. Statech nove aeroplany, tak be celkem vice neb 1,200 valeenYch aeroplant bude to staveno pro Francii a Anglii.

Stalo se tak v ptedveder obnoveni vYslechu senatnim vojenskym vyborem ohledne predeA1STeh objednavek. VYbor phedvolal admirala Williama D. Leahy, ndeelnika operaci lod'stva a potadal Louise Johnsona, asistenta sekretate valky, aby byl ptitomen vYslechu. Senator Clark, demokrat z Missouri, vznesl otazku, zda nove objednavky tykaji se aeroplant tehot typu, jak byl nedavno rozbit v Kalifornii. Z nekterYch prament se tvrdi, be v nove objednavce je zahrnuto sto bombometnych letadel typu Douglas, jako byl onen, ktery byl postiben nehodou phi zkugebnim letu.

• Dr. Eduard Bench, bYvalY president 6eskoslovenska, phijel ve stbedu min. tYdne veeer do Chicaga, kde dostalo se mu velice nadgeneho uvitani jak velkYmi zastupy krajant, nekolik tisic hlav citajicimi, tak i kruhy americkYmi, ktere pozdravuji v nem ilYznaeneho ptedstavitele evropske demokracie. Ceske Chicago dostavilo se k uvitani vzacneho hosta, kterY po nasledujici thi mesice bude hostujicim prof esorem University Chicagske, jako jednotne teleso bez rozdilu nabotenskeho a jineho ptesveddeni. Dostavili se zastupci v gech eeskoslovenskYch teles a mnohe krojovane spolky, jako legionati a sokolove. PeveckY sbor Lyra tapel ptipadny sbor. Dr. Bench vitan byl pak mayorem mesta, ptedstaviteli kulturniho a politickeho sveta, zastupci eeskoslovenskYch teles a eetnYmi hodnostafi sveta politickeho a kulturniho. Ut davno nedostalo se takovehO avOlett9 uvitan hostu z gym!.

die stkedu, dne 22. thora 1939.

Oddil depisovatellicr Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb vadnt polemiky, pokadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnutt ZPRAVY Z WESLEY, TEXAS. Brenham, Tex. — Pi. Vera Ktivaekova, 50 let stard mant'elka br. Williama Kfivaeky pii Latium, zemiela po 10 denni nemoci ledvin a mrtvice, v sobotu rano, v domove na jejich farme, a jeji pozustatky byly pohtbeny na OMB. htbitove na Wesley v nedeli ∎odpoledne, za hojne fidasti jejich ptatel a ptibuznYch. Farat A. Hartmann z Brenham, vykonal pohiebni obtady, a p. ZaSkoda z Industry fidil pohieb.

Pi. Ktivaekova ptijela do Ameriky s jeji matkou, kdy'2 ji byly 3 leta ,a matka pak za 5 let zemiela. Bydlela v tomto okoli od jejiho ptijezdu do Ameriky, do Texasu. Narozena byla v oeskoslovensku, jmenovala se Pohotelska, a provdala se za br. Wil Ktivadku pied 34 lety,; v den jeji pohtbu, 12. Miora, melo 13Yti jejich 34 lete svatebni vYroei.

Zemtela, pi. Ktivaekova zanechava zde sveho man'tela, 4 syny a 4 dcery. Willie bydli na Fayetteville, Joe a Barney v Corpus Christi a Toma:A Calvin jest doma; a dcery jsou, Julia, provdand za Fr. Kueeru v Corpus Christi, Lena, Nancy a Mary take bydli' v C'ropus Christi.

Take zanechava dva vnuky ye Fayetteville.

(Ditky p. a pi. Willie Ktivaeky). VS'ecky jeji deti byly pii jejim poslednim vydechnuti John Gilmore z Taylor, Will Ktivadka z La Grange, Paul KtivaCka st., Paul Ktivadka ml., z Mill Creek a Jan a Henry Ktivaeka z Latium nesli rakev. Hrob zemtele byl pokryt peknYm kvitim.

Zemtele budf2 zeme lehkou a pozilstalYm vy- . slovujeme naSi soustrast.

Nehoda. — Si. Annie Vavrovou, dceru p. a pi.

Tom VavrovYch ye Wesley mela neStesti minulou stiedu, dne 8. imora, kdy2 jeji bratr Ed. kezal diivi pilou, hnanou gasolinovYm strojem.

Annie chtela pomoci odhazovat potezane dtivi a tak ne gt'astnou nahodou ji pila zachytila 3 prsty prave ruky, a poranila dva prsty, ktere temet odiezala a tieti jen trochu potezala; kosti dvou prstu byly nadobro ptetizle v prosttednich elancich. Dr. HruSla prsty ptiSil a &Sethi, a tak se Annii vede dobie a jestli se nedostavi /*aka komplikace, tak bude zase vie zahojene.

Nehoda a smrt. — V sobotu, kdy2 ueitel Otto Peters jel k domovu na Welcome, tak z gasolinove nadr2ky mu unikal gasolin. Kdy2 k brine, chtel si zapalit cigaretu ti fajfku, tak od zapalene sirky se vzfialy gasolinove vypary. Peters chtel °heti uhasiti, ale najednou na.dr2ka s gasolinem vybuchla a Peters v okam'Ziku byl v ohni a byl upalen takika na uhel a za nekolik hodin na to zemiel v nemocnici v Brenham. Pochovan byl na Welcome hibitoy e za velke fieasti lidi. Zanechava man2elku a dva male syny. Byl 39 let stark.

Wesley, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Ji2 se zase chapu pera, abych napsal par tadkil do Vestnika. Dne 25. ledna pt gla mi 2proxa, 2e strYc Jan Havlik v Temple, Tex., zemi el. Tak dasne rano dne 26. jsme se se sestrou vydali na cestu, na pohieb do Temple, kde2 byl pohtben na mestskem htbitove. Co je mne znamo z rodinne historie, rodide Jana Havlika piv istehovali se do Ameriky a ptiSli do Texasu, a usadili se ph Kenney, v okresu Austin, kde Jan se narodil dne 14. zati v roku 1857. (Otec Jana Havlika se te2 jmenoval Jan, a matka Anna, rozend Trampotova, a pochazeli z Ratibote z Moravy). Otec jeho po nejakY eas pracoval pii lodni pile a pak po deset let rentoval a obdelaval pole. V tomto Case vypukla obeanska valka roku 1861, tak byl otec Jaodveden k vojsku. Vlastniv nekolik sptegent volt, byl z armady propuSten, ale byl nuVziti konfederaeni bavinu do Mexika a ji-

Strang S.

N218 !KR UK nych pkistavt, cot trvalo :test at i vice tYdritt, tam a zpet. Jednou po navratu nalezl mantelku svou mrtvou i polikbenou. Tak Jan Havlik jit v mlidi stal se sirotou jeSte s dvema malYmi sestrami. Ale -za nejakY eas, roku 1866, otec jeho se zas otenil a pak pojal za mantelku Emu Siptakovou. V roce 1867 koupili farmu pii Latium v okresu Washington, kde pfebYvali po osm let, pak vSak farmu prodali a koupili jinou pill Wesley, kde v roce 1894 otec Jantiv zemiel.

V roce 1882 Jan Havlik si zajel do stare vlasti a po navratu dne 10. kijna onoho roku, oaenil se asi za mesic a pojal za mantelku Johannu Badovu, a pkebYvali na farme ye Wesley at do roku 1906. Pak se odstehovali do okresu Bell, kde bydleli deset let a pak tki leta v okresu Falls, a take nejakY eas pii Buckholts v okresu Milan. Na to zanechali farmakeni a odstehovali se do mesta Cameron, p ,ak z Cameron do Temple, kde jit Jan Havlik zemiel ve stab 81 let, 4 mes. a 10 dni.

Truchlici portistali jsou: jeho mantelka a ditky, lest syntt a dtyki dcery. Karel Havlik pkebYva y e Sweet Home v okresu Fayette, Jan Havlik v Moulton, tel v okr. Fayette, Henry Havlik pii Cameron, Oscar Havlik pii Elmaton, Josef Havlik ve Waco ve Vterans Hospital a Ludvik Havlik v Temple. Dcery: pi. Minnie Johnson, pi. Vlasta Liles a sled. Francis Havlik ✓ Temple, a Marie Havlik v Baylor College ve Waco.

Pohkbu jeho se sudastnili: Ed. L. Hrugka, Raymond Bada s rodinou, John R Bata s mantelkou, Rudolf, Vladislav a Eddie Baeovi, z Fayetteville, Alois Slovadek s rodinou z Waco, Paul 8' krabanek s rodinou z West, br. Dan& z Taylor a tet" rodina 8vadleriakova od Taylor, rodina MareSova, John Blynak z Wesley a mnoho jinYch piatel a znamYch jeho, ktere jsem si nezapamatoval ,a doufam, to mne to prominou. Pohkebni ()Wady vykonal br. farit Jos. Hegar, s velmi krasnYm proslovem, jak v dome smutku tak na htbitove.

Dale tea chci podotknouti, te nakmu spolubratru u kadu Veseli, Vilemovi Ktivadkovi, zemiela drutka aivota v patek, dne 10. imora a pohkbena byla na hkbitove ye Wesley v nedeli dne 12. imora. Zemiela ve staki 50 let. Beku si touto pkiletitost, projeviti onomu bratru naSi bratrskou, uptimne citenou soustrast. Budit yam to poteSujicim a uleheujicim ye vaSem zarmutku, ponevadt soucitime s vimi.

Tet v sobotu, dne 11. imora, pii Welcome, 1.16"itel Otto Peters mel nehodu, pii ktere pkikl o tivot. JakYmsi zpilsobem mu zadala hoket kara. Podrobnosti jak se to stalo nevi ZadnY, jenom tolik, 2e kdyt spatkil plamen, bezpochyby meal to dusit a pak vrazil do Uhelneho sloupce. Kdyt pomoc pkispechala, ua jej naSli letet u kary, vSecko gatstvo na nem shokeno, popalen byl od brady at po nohy. Bylo to asi o dvou hodinach odpoledne a asi o skonal v Brenham v nemocnici. Pohkben byl dnes (dne 13. Unora). Mnotstvi jeho pkatel a znamYch se siteastnil jeho pohtbu. Byl v okoli va2en a po nekolik rokil ilea ye akole i zde na Wesley. V onom Case mu zde shokel domek ye kterem bydlil a vie co mel, krome S'atstva co meli s manaelkou na sobe. A tea byl na jednu nohu chromY. Nezatil na tomto svete mnoho veselosti. Zanechava za sebou truchlici mantelku a tit nebo etyki male ditky, nejstarSi asi osm let. A snad rime' ani tadne pojiSteni a majetek take tadnY Snad kdyt se jej jeho mantelka tazala, kdyt tam jit letel na zemi popalenY (nebot' byl jen asi 200 krokti od domu, kdyt ho postihl tento osud), prod se nechal tak popalit a nestrhl hofici ktstvo se sebe dkiv? Snad pry ji odpovedel: "Chtel jsem zachranit karu, vii, te to je vie co mime".

Bratki a sestry, tu je ptipad, kterY jest zajiste tak vatnY, nad kterYm bychom se men jeden katdy trochu zamyslet, a zajiste po rozmySleni uzname, te pojistka tivotni jest nejlepAim zaopatkenim svYch rodin. A neodkladejte, nebot' nevime co jest pied nami, a phdeje ste k nam do nail S. P. J. S. T.!

S bratrsk$m pozdravem, Ed. G. Vitvra.

Rad Vernosti els. 51, Effinger; Tex: Cteni bratti a sestry!

Dle rozhodnuti ve schttzi, ktera se konala druhou nedeli t. m., zasilam zde muj prvni dopis do Vestniku. Jako nove zvolenY tajemnik nakho kadu, ptipadla mi price dopisy zasilat.

Velice pocit'ujeme tu teakou bolest v natich srdcich, kdyt si vzpomeneme, Le naa drahY spolubratr.Petr Pondik nam odetel do to zaslibene zeme. Bratr Pondik nam sloutil mnoho let v tirade tajemnickem. Pracoval stile a chvalitebne. Jeho price v natem fade bude pamatovano navkly.

Nak schfize byla zahajena ye dye hodiny odpoledne dne 12. imora. Ziteastnilo se celkem dvacet &eau, ovaem nekteki priili o neco pozdeji, (ale to nic, jenom kdy2 Bratr pkedseda Jan Kudera zahajil schfizi s oznamenim, 2e jsme ztratili nakho milovaneho bratra a tajemnika. Volba tajemnika, kterY by pkevzal misto uprazdnene, bylo prvnim jednanim ve schtizi. Volba listky vyznela nasledovne: Bratr D. A. Juren etrnact hlasu, br. Joe MaruSik tit a br. 0. P. Pokorny jeden.

DalSi jednani tYkalo se podpory, kterou jsme si o,clhlasovali, a take jsme si zvolili i fteetni vYbor. Na vYbor ten zvoleni byli bratki: C. A. J. Meyer, 0. B. Pokorny a J. R. Huberiak. Dalti jednani bylo mengch podrobnosti a tak bratr pkedseda schuzi ukoneil.

Jest pkanim uredniku, aby se zase schtize sudastnilo aspoti tolik clenu, aneb vice. Jste vtdycky vitani a pkejeme si vas s nami.

Pit ukoneeni tohoto dopisu, prosim pkijmete bratti moje srdeene diky, za tu test, kterou jste na mne vlozili tim, kdyt jste mne tajemnikem zdejSiho kadu. Jest to moje motto: abych vim sloutil s celou moji mod a jak nejlepe umim. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik.

MEZI UPREHLIKY. Nad kotlem brambor se setly dve ieny. Pro °bed cele ubytovny uprehlikft je treba oloupat dva — tit takove kotliky. Obe pani si ani k praci nesedly — v kuchyni je mak) mista.

Obi jsou poznamenany praci dlouheho 21vota. S brambory to dovedou rychle a obratne; jiste se jich ua hodne naloupaly! Pro deti, pro vnuky. Katcla v sve rodine, katda v rodline sve dcery. A kaide, z jineho kouta republiky. Ta s viasy docela bilYmi, pkima a tithla — utekla z Podkarpatske Rusi. Ta s viasy proSedlYmi, rokych bokt, ale ramen sklonenYch pod tihou starosti a price — utekla z Mostecka.

Vypravuje — ale prsty se hbite kmitaji nad jednotlivYmi bramborami. Slupky okrajene padaji do vody, ruka s noilkem se po kade bramboke oplakne a sahne pro novou.

"Nejdfive jsme si rekli, ze zastaneme. Teak() utikat s tolika detmi a se mnou, starou osobou! A pak, byli jsme v kraji od nepametna, valyt' i ja jsem se tam narodila a vSlchni moji vnuci, dye dcery a syn, a to nepoeitam deti, ktere jsem pochovala na mosteckY htbitov!

Meli jsme tam domov a ja na pkiklad jsem jinY kraj ani neznala, nikdy jsem se nedostala dal net Ustecko-teplickou drahou do 'Usti. Ale nemohli jsme zustat — co bych yam dlouho povidala! NeSlo to! Kolik noci jsme nespali pak se koneene dcera odhodlala. V posledni chvili. Kdyt jsme mobil sebrat jen ranee s polgtaki a dekami. Ja. jsem v kvapu nahazela do nakupni kabely jate 121ce a hrnky, ale v tom navalu ve vlaku mi nejakY uprchlik kabelu sebral. VSak to byla tlaeenice!

A ted' jsme tady na obtit. U2 tak dlouho, a zet' jate nesehnal praci; je havik. Nabytek take jeate nemanie. Jen tento prozatimni Syn je s celou rodinou v Lounech, druhe. dcera v Dubi. Cele to moje hnizdo se rozbilo; kusy se rozletely na vkchny strany. Na stara, kolena misto klidneho odpodinku — vyhnanstvi."

Ruka s notikem pojednou umdleva. Zardivd se plet' kolem oei.

Rychle obracime hovor na jinY' pkedma.

Strom 4.

V 2 ISTN

SEZNAM NOVtCH tLENt ZA Mt ge LEDEN 1939. kid BC 5 1 6 1 7 1 7 1 9 1 9 1 13 1 13 1 15 1 20 1 21 1 24 1 24 1 24 1 24 1 28 1 28 1 28 1 28 1 28 28 1 28 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 29 1 31 1 31 1 32 1 35 1 35 1 35 1 35 1 35 1 35 1 36 1 36 1 36 1 36 1 38 1 38 1 38 1 38 1 38 39 1 40 40 1 44 1 47 1 47 1 48 1 48 1 48 1 52 1 52 1 52 1 52 1 56 1 56 1 58 63 1 67 1 67 1 67 1 68 1 68 1 68 1 68 1 68 1 80 1 80 1 87 1 88 92 92 102 1 112 1 112 1 112 1 114 1

Tfida D G H

1

1 1

1

1 1 1

Safi Obnos 50 17 16 - 44 17 16 31 18 27 23 21 34 16 27 25 22 25 24 29 29 33 18 39 19 48 29 29 17 18 16 19 44 16 16 18 24 38 43 40 19 36 36 46 26 31 20 40 18 16 48 16 25 30 45 23 27 16 21 50 35 23 41 23 29 16 16 20 52 21 16 36 29 16 25 16 21 16 54 16 43 31 21 16 22 16 55

1,000 1,000 1,000 2,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 2,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 2,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 2,000 500 500 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,500 500

124 1 19 1,000 130 1 39 1,000 130 1 37 500 130 1 24 500 130 1 16 1,000 135 1 1,000 19 136 1 18 1,000 138 1 27 500 148 1 20 1,000 148 1 31 1,000 1 148 16 1,000 151 1 18 500 151 1 21 1,000 151 1 28 1,000 151 1 16 1,000 154 1 16 1,000 154 1 38 500 159 1 40 500 159 1 37 1,000 159 1 28 1,000 159 1 30 1,000 160 1 33 1,000 Poi:Steno v aide' B - 27 Menu Pojittene v tfide C - 71 &er/ Pojitteno v bide D - 8 dlent Pojitteno v trick G - 1 Glen Pojitteno v tilde H - 1 Glen Prumerne stall 27 let, 2 mesice, mene.

Prumerna pojistka, $925.00, vice.

Piipojitteno: 29 1 46 1,000 29 1 44 1,000 29 1 48 1,000 112 1 50 1,000 159 1 58 500 DETSKt ODBOR. Bad Do 16 let 20-leti Splatna v 18 let.

24 1 25 28 29 35 38 44 47 48 52 63 68 93 112 129 130 143 150 154 7 31 dlena Pojitteno v 16 let.

11 'tient Pojitteno v 20-lets Pojitteno v splat. v 18 letech 3 eleni S pozdravem Ed. L. Marek.

Dne 3. unora 1939.

FRANCIE HLEDA PRESIDENTA. Letos 10. kvetna opusti Albert Lebrun palac francouzskYch presidentil na ElysejskYch poitch v aby se po sedmi letech obtitne funkce venoval uz jen sobs a sve rodine.

Nejpozdeji mesic pied timto dnem musi ut byt zvolen jeho nastupce, kterY bude patnactYm presidentem Tieti republiky: Kandidatu ani tentokrat, jako nikdy peed tim, nechybi, nebot' byt' byla tato funkce u tech, kteti ji jednou poznali, jakkoli v nemilosti, vtdycky se najde jests velmi mnoho tech, kteti by ji piece jen radi okusili. Letos je tomu zrovna tak jako kdykoli pied tim. Podle tradice bYva, nejvatnejAim kandidatem na presidentskY stolec vtdycky pfedevtim piedseda senatu: skutedne take ze etrnacti dosavadnich presidentil rovni polovina jich ptitla do Elsejskeho palace z pfedsednickeho kfesla senatu. Avtak nynejti piedseda druhe francouzske snemovny, Jeanneney, UctyhodnY stall pan, nejevi vubec tadnou chut' ustoupit s mista, ktere prave zaujima a vtechny pokusy kandidovat ho, zamitl. Ba naopak, vySlovil se nekolikrat velmi pfijemne o svem kolegovi s druheho bfehu, piedsedovi poslanecke snemovny Herriotovi, ktery take celou svou politiku v poslednich dvou letech usmernil se zfetelem na to, aby se mohl presidentem republiky stat. Byl donedavna kandidatem bez kon-

Ve stfedu, dne 22. Unora 1939. kurence, v posledni dobe vtak neni nekterym politiktm po chuti jeho levicove pokrokova, orientace, zejmena zahranidne politicks. Herriot je zapfisahlYrn zastancem paktu s Ruskem a v mnichovske politice,-ktera je ted' v kursu, nenatel zalibeni. Je tedy mozne, ae tento nejvatnejti kandidat se presidentem nestane. Vtak i to by jen dotvrzovalo tradici. Cot nebyl po ce skoro nespornYm presidentem Francie po Poinearem "otec viterstvi" Clemenceau? A pfec se jim nestal! 0 deset let pozdeji tatati historie s vynikajicim politikem Aristidem Briandem, kterY ptijel do Ustavodarneho shromatdeni ye Versaillich jako kandidat vlady i se sla y -nostimfrakevu.Odjelvtak,nifr oblekl, nebot' presidentem byl zvolen Paul Doumer, piedseda senatu. Clemenceau i Briand byli nevdekem smrtelne postiteni, jeden i drutry zemfeli take jako obeti politicks nevrativosti. Volitele, poslanci a senatofi, davaji pfednost kandidattim, jejich politicky profil neni prilis vyhranen a jejich energie se netfeba obavat. To neni zrovna plipad Herriotily a proto maji nyni spite vyhlidky novi kandidati, mezi nimit se uVadi mistopfedseda senatu Henri Roy, ministr Queille, ministr Marchandeau, bYvalY pfedseda snemovny Bouisson, kteti vtichni jsou sice ptislutniky levicovYch saran, ale odpUrci lidove fronty. Uchazedi tohoto polltickeho rateni maji totit to vYhodu, ze jsou pfijatelni levici jako "jeji Tide", ale zaroveil i pravici, ktera vi, ze se jejich radikalismu nemusi nijak bat.

Neni vtak vyloudeno.ze v posledni chvili bude polotena jette' nova kandidatura, totit Daladierova. Nynejti ministerskY piedseda si ziskal mnichovskou politikou ustupovani a ted' zase africkou cestou a rozhodnYmi projevy v lidu a ve snemovnach takove obliby, ze se mute o presidentsky stolec uchazet s velkou nadeji. Jina uz je otazka, do jake miry by se mohl v r:ove funkci uplatniti. Prakticky totit mute francouzskY president rozhodovati prase jen o milosti pro odsouzence, ale nema, a prava rozpoutteti snemovnu, leda k navrhu a za souhlasu senatu, a i to je jen teorie. Musi v kteroukoli hodinu nodni pfijmouti pfedsedu vlady, aby se dovedel, te byl prave povalen kabinet a zahajiti okamtite porady s politickYmi pfedaky, pri demt "den je noc a noc je den" - bez ohledu na jeho stati a pohodli vedou se porady nekdy i tyden, net je sestavena vlada nova. Tu ma president motnost ovlivniti politiku statu, jedine volbou osoby, ktere sveti ukol sestaviti ad u. Dalti jeho zasahy vtak ani Ustava, ani tradice nepfipoutteji. Mluvi se proto nekdy pravem o "elysejskem vezni" a neni divu, ze se ye vefejnosti presidentova osobnost potkava zadaste s lhostejnosti. Velkou vYjimkou byl president Doumergue, jeho vednY 'am& mu ziskal pfezdivku Gastouneta i proslulosti Ale jestlite se tento president usmival potad, uz jeho nastupce, vatn:i.", Paul Doumer, se neusmival skoro nikdy. Jakoby byl tail, ze ho ani vysokY triad nechrani pied tragickYm skonem: zemiel vratednou rukou Gorgulovou ve chvili, kdy se chystal zahajiti vYstavu spisovatelt - bYvalYch bolovnikt. Nebyl to ostatne prvni ptipad: Presiaenta Sadi Carnota zavratdil v Lyonu roku 1894 italskY anarchista a opet jiny francouzskY president za navStevy ยงpanelskeho krale Alf onse poznal, jak vybuchuji pri atentatu pumy. A za sedmileti Alberta Lebruna, jen nyni odstupuje, pokouteli se dokonce nektefi extremists &IDS/ presidentova sidla, palace na ElysejskYch polich. S tim vim ovtem musili poditat kraloye i presidenti, s tim bude musit poditat i president, kterY 10. kvetna vystfida, Alberta Lebruna.

Slovensko zapomina na vtechno dobre, co tam Praha vykonala v uplynulych 20 letech. Je to nevdek? Jedna vec je jista: Velkolepe Lkoly, skvele nemocnice, moderni fitady, tiroke silnice, priimysl a obchod - po torn 'dem nebylo na Slovensku pied 20 lety ani stopy. - Regime Fascista, Francie pfese 'de, co se stab:), chce byti ve stfedni Evrope stale ptitomna.Lesko-Slovensko, ffebate bylo zmenteno, je pino odvahy a jeho role neni tam skondena. - Paris-Soir,

Ve sttedu, dne 22. &lora 1939.

V' PIS Z KRONIKY STATNI OBFCNE RKOLY V ZARRADKACH U CESKL LIPY. O poslednich dnech Ceske gkoly a obyvatelstva.

Jest nesmirne bolestne vzpominati na posledni chvile protite v kritickYch dnech v Zahradkach u Ceske Lipy. Zde podavame Vam i ptigeneracim ptehled uddlosti — alespori tech nejdfilaitej gich, ktere jsme v Zahradkach proaili, nea byl pohar hotkosti vypit opravdu aa do dna. Kdo ony doby protil — nikdy nezapomene. Jako my jsme odchazeli — tak neodchazel snad tiadnY krajan do zahraniei. Tak se snad loudi matka se synem, ktereho nadevge miluje. Ony posledni dny mohou byt ptirovnany k poslednim hodinam Pompeji. Na ge loueeni bylo o to tag'. ae jsme na katastrofu byli jiz od kvetna ptipravovani Wind. I deti chapaly jit dfiletitost take narodni chvile. V poslednim dnu ptiglo jegte jedno device ze II. ttidy, abych ji nee° napsal do pamatniku. Jeji tatinek pry tikal, ze se budeme louditi snad navtdy! Bylo to opravdu bolestne psani. Napsal jsem ji slova, ktera by mela bYti napsana ye vgech srdcich nagi mle.de generate. Psal jsem: "Techto nekolik tadku Ti pigi v den, ktery jest v historii nageho statu, na gi drahe republiky a nageho draheho naroda — dnem nejaalostnej gim. Dnes nevim, co se stane s na gim narodem zitra — ale prosim Te, abys nikdy nezapomela, aes 6eAkou.

Tato slova si vryj v sve srdeekor A tot& jsme tekli vgem detem, kdyti jsme se s nimi loueili.

Vge tedy tak, jako v Pompejich, ale snad my nejsme zasypani navady!

Dne 21. zati 1938 jsme se z-rozhlasu dovedeli, 2e nage vlada musila ptijmouti podminky diktovane ji nepiitelem i spojenci. Hned po roz giteni zpravy — bylo to v hodinach vedernich — tvotily se v Zahradkach i Holanech hlouely • radujicich se, ae koneene pti gel ten jejich den. V Zahradkach byli jia tak horlivi, ae jegte v noci ptigli pfebirati eetnickou stanici a pogtovni &ad. Na zakrok detnickeho patraciho oddeleni v Ceske Lipe se tak piece jenom nestalo.

Ptigti den mluvil do rozhlasu president Dr. Beneg. Byli jsme nad geni jeho optimistickou doufajice, ae se nem musi stat, co by zabranilo obsazeni Sudet. Nejradostnej gi den jsme prozili dne 24. zati, kdy2 byla vyhla gena mobilisace. Neni mono slovy vylieiti tu ohromnou radost a skvelou naladu, ktera, mezi deskYm obyvatelstvem zavladla. Nemci byli -bine zoufali a ti nejvetgi gtvadi se doslova tiasli, zejmena kdya se rozgitila zprava, 2e ruske vojsko jest jia na Podkarpatske Rusi. Ja sam jsem ihned narukoval take a to velmi rad. Narychlo jsem se rozloudil se vgemi znamYmi, hlavne v gak s cletmi a uditelskYm sborem. Spravu gkoly jsem piedal nejmlad gimu ueiteli, 'kolegovi jelikot druhY ucitel, kolega Havlik mel dne 1. tijna nastupovati v pravidelnou preseneni sluabu. Od teto vety pi gi jit podle poznamek, ptedanYch mi ueitelskYm sborem, protae jsem nebyl jia v Zahradkach ptitomen. 0 sebe jsem starost nemel, ale zanechal jsem v Zahradkach svoji rodinu a tato okolnost mi potom stale tanula na mysli i pti konani namahave vojenske sluaby v poli.

V nasledujicich dnech pti glo natizeni, aby u&tele konali stratini sluabu na dulaitem moste v Karbe. Ttidy byly tedy spojeny a obecnou gkolu udila kolegyne Caletkova. Na matetske gkole udila pak kolegyne Fi gerova. Pozdeji se nalada zcela zhor gila, kdy2 nam byl znam vs)sledek mnichovske konference. Tou bylo vge rozhodnuto a nyni jsme poznali, 2e v ge jest ztraceno. Cekali jsme pouze na spravy nadtizenych fitadt. Ale i zde byl chaos. Rozhlas stal. aby vgichni zfistali na such mistech. My zase jsme vedeli ze zku genosti, ae to jest naprosto vyloudeno. Takove rozkazy music davati nekdo, kdo nikdy nail v Sudetech a neznal vubec Mince — vlastne ponernoene Cechy. Mistni idady do.valy zase jine rozkazy, tak2e ze vgeho vznikl velikY chaos, ktery byl pHCinou velke ztraty na soukromem i statnim majetku.

A tak doglo pfece jenom ku stehovani nagi g koly. Bylo to natizeno telefonicky z kancelate inspektora statnich gkol a velitelstvim deskolipske posadky. Rozkaz znel: "Po gleme Vam auto k evakuaci Skoly. NaloZte nejcenelSi ve-

VESTNIK

ci!" Zadali jsme vice aut, ale to bylo marne.

Poslali nam pouze dve. Na 11 mistnosti to bylo velmi Indio Naklad byl site velmi cennY, protote j6me vybirali opravdu veci nejcenej gi. Obe auta odjela v noci smerem k Mlade Boleslavi a nabytek byl sloten v Sokolovne ye Btezne u Ml Boleslavi. DruhY den jsme jia marne shaneli nejake dopravni prosttedky. Nemohl nam ani pomoci pan kapitan Bondy z Ceske Lipy, kterY se skutedne staral o hranidatske gkoly.

Byl to snad nejskvelej gi dUstojnik na eeskem severu. Koneene nam byly dany dva otevtene vagony, ktere pro gkolu zadrtel pan ptednosta Jan Novak. UeitelskY sbor si vypujcil v deskem velkostatku dva pary volt a uditele stehovali a jezdili s potahy na drahu celY den. Stehoval se majetek statni, Narodni jednoty Sev. tsttedni matice gkolske, Mistniho gkolniho vYboru, 0becni knihovna, Osvetova pede a koneene i soukromY majetek uditelfe Byly toho pine dva vagony. Neodstehovalo se v gak vgechno. Mnoho veci jsme tam musili zanechat. Ku pt. cele jevigte ochotnickeho spolku, loutkove divadlo, ruzna jina zatizeni a konedne i v gechno palivo muselo bYti ponechano osudu. Bylo ho temet 200 metrickYch centu. Vzdavame zde srdeene diky vgem vojinfim, kteti nam pti evakuaci pomahali. Zejmena nam byl velmi napomocen vojin Kubik odkudsi z d'eskomora yske vysodiny.

V teto dobe se jia nevyueovalo. Nemci totil zahnali Ceske deti jdouci do gkoly z Bolan a od to doby se rodiee ball posilat decka do Skoly.

Ueitelfim bylo vyhrotovano obe genim. To jsou takove male obrazky o nemecke kultute, s velkYm humbukem ye svete hlasane. 6etnickS7 straamistr, kterY posledni opou gtel nagi obec, byl ordnery zaketne postkelen, ale aivy se jim piece nedostal do ruky. Dlouho leael v nemocnici Boleslavicke a dnes jest invalidou. Bylo nam ho lito. Tti jeho male deti mnoho plakaly pro sveho tatinka.

6. tijna v noci odjadel posledni vlak ze Zahradek. Ten vezl hlavne deti a ieny. Ostatni Ceske obyvatelstvo se stehovalo soudasne vSemi manYmi prosttedky, o net — zejmena o auta — byla velka nouze. Dne 8. tijna odevzdal ueitel Miroslav Havlik knee od gkoly obecnimu Utadu v Zahradkach a jako posledni Glen uditelskeho sboru opustil Zahradky. Dnes jest v budove Ceske gkoly umistena gkola nemecka. Nagemu uditelstvu bylo vytYkano, ae nezfistalo na svYch mistech, 'tie pry zbabele uteklo a ponechalo deti svemu osudu. Na gli se snad takovi jednotlivci, kteti zachranili ptedev gim svoje a o jine se nestarali. Tech bylo v gak velmi malo.

Kdo znal vgak pomery na deskem severu, vi nebylo mono tam zustati. My uditele jsme jit dlouhou dobu pied tim upozorriovali Prahu na take nage pomery v pohranidi — ale vady jsme volali marne. Do glo k tomu, na co jsme vady upozorriovali.

Tim tedy konei tragedie Ceske statni gkoly v Zahradkach u C. Lipy. Neslavne — ale ne snad navtely. Zajimave jest, ze na ge kola byla otevtena dne 4. tijna 1925 a taloa dne —tedy po ttinacti letech, byla vyklizovana. Skuteene zajimave jubileum. Muae nam v gak bYti fitechou, 2e za to beta podatilo se ueitelskemu sboru vychovati dosti uvedomelYch Cechte kteti jiste nezapomenou na bezpravi, ktere na celem narode bylo spachano zradou spojencil a snad take nagi nesvornosti.

Ted' si musime vykasat rukavy a dat se znovu do dila. Doufejme, ae pti gti doby nam ptinesou °pet slavne chvile na geho naroda. Kolo dokola se toei a nic netrva, vane.

V Bosni p. Mnichovo Hradig te, dne 1. ledna 1939.

Prvni Cast zapisu provedl iid. uC. Oldiich Gottwald, druhou Cast uditel Miroslav Havlik.

Statni obecna kola s deskoslovenskYm jazykern vyudovacim v Zahradkach u Ceske Lipy s expositurou v Holanech, kterou navgtevovalo pies 70 deskYch deti, zalotena byla v roce 1937 filatelisticka akce ku podpote stravovani a og acovani chudYch hranidatskYch deti. Jelika y e filatelisticke akci bude i naddle pokradovano, prosime vas jmenem hranieatfi-uprchlikii o darovani po g tovnich znamek upottebenYch z vag i obchodni korespondence. Prosim o to, co snad pro vas nema tadne ceny a jste-li snad filatelistou, pak snad, midete alespon nektere

Strana 5.

znamky oaeleti. nodi se nam dobte znamky celeho sveta a hlavne vy ggi hodnoty, kterych zde mame nedostatek. Mohou to bYti i letecke znamky celeho sveta i CSR. Ziskane znamky tfidi a oceriuji dospelej gi 'tad zdefgi gkoly a pak je prodavame filatelistickYm klubfn.

Vzhledem k uvedenernu prosim vas jmenem hranidatft je gte jednou o zaslani upottebenych znamek. Doufam pine, ae prosbe budete moci vyhoveti a dekuji yam piedem za va gi velikou ochotu, kterou pomflaete hranieatilm-uprchliVim a jejich detem, dnes tak osudem krute trestanYch. Vag i prat' pieji jmenem nas vgech hranidatii mnoho zdaru.

Adresa: Statni obecna kola v Zahradkach u O. L. t. C. Boseti p. Mnichovo Hradi gte, CSR. Pozn. red.: — Tento zajimavY skoro dokumentarni dopis zaslala nam pani Hollubova, chot' esl. konsula v Houstonu, dr. Chas. J. Holluba.

Rad San Antonio Cis. 133, San Antonio, Tex. V minule tadne schfizi, konane v nedeli 12.

Unora, mime jine, pti gla na ptettes otazka jak oslavit 22. jubileum zalaaeni tadu a po vYmene nahledfi, usna'eno uspotadat spoleenou svaCinu po schfizi pti g ti male, 12. btezna.

Sestry slibily opattit zakusky a nejake ty sladkosti, ostatni bude opatteno z tadove pokladny.

Sestry a bratti pamatujte na pti gti schfizi a neplanujte na nejake vyjiad'ky jinam; phjcl`te vg ichni s rodinami.

Sesttieky, vy ua mtaete planovat co Phchystat, at' v posledni chvili nemate naspech. Do ptigti schfize je gte ptipomenu ye Vestniku.

S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Flint, IVIich.

Cteni bratti a sestry!

Tak se vam chci take piedstavit jako br.

SPJST., neb jsem uz v ni pies 25 rokfi a jegte jsem do Vestniku nepsal. V Texasu je mnoho krajanu, kteti mne znaji a ja Ctu easto jejich dopisy. Aby vedeli, kde mne poznali, tak sdeluji, 'tie v Dewejville na pile, kdet jsem dela' po osm rokt, a kdet jsem poznal dost krajanu, kteti tarn dojeli na praci a pak ostali farmatit K dopisu mne ptimel krajan br. Frank Domorad z Palacios (ze Slavidina u Hradku).

Ja pochazim ze Sanova, a myslim, tie ho znate. Tam jezdilo mnoho lidi pro dtevo, do ganova, neb na Slovensku ty vesnice Siroko daleko znam. Kdy2 jsme gli ze g anova do VI. Klobuk, tak jsme gli pies vrchy a2 jsme do gli do Vrbjetic, takae nam vesnice zustaly stranou, Roketnice a Buslavice na pravo, Hradek a Divnice na levo. Ja si na to dobte pamatuji, neb jsem odtamtud odjel kdy2 mi bylo jia 28 rokt Bratte Domorade, Slavidin dobie znam, neb jsem tam Casto chodil a jezdil, ale nemyslete ze autem, ale tim co se bidem pohanelo. Take tam bylo mnoho tesatti, co jsem s nimi dela.val. Tea jste se jednou zminil o tom petroleji v Buslavich ; ja nevim jak to dopadlo. Ale segel jsem se zde s dvema krajany, jeden byl z Buslavic a druhY z Divnic, na jmena si v gak nepamatuji, jenom vim, ae jeden byl teznikem.

Ten z Buslavic mi vykladal, ze chodil s komisi po polich a tie jeden rolnik polil pole petrolejem ,ale jestli je to Pravda, to nevim. Tea myslim, se jest zde dosti krajanii od V. Klobuk, tak dejte o sobe vedet.

Co se -WO, prate zde, to je 4 — 5 dni v tYdnu, 7 — 8 hodin denne, jak kdo.

Tea musim podotknout, ze je nas tu asi patnact dlenfi kolem Flint, co jsme v gichni odjeli z Dewejville, Tex. Tak ua muslin ukoneit a nechati misto pro druhe. S br. pozdravem, Jan Suchanek, 618 Myrtle ave. ttedni vYsledky seitani lidu na Slovensku, provedene loni 31. prosince, jevi se takto: celkovy poeet obyvatelstva na Slovensku dini 2,709,000, z eeha pkipade, na Slovaky 2,291,000 (tedy 84.56 procenta), na Nemce 128,000 (4.74 proc.) `, na ptislugniky z eech 51,997 (1.92 proc.), na moray ske Slovaky 41,961 (1.54 proc.), na Rusiny 79,000, na Mad'ary 67.000, cikany 27,000.

2idt podle narodnosti aidovske je tam 29,928, tidd podle vyznani 87,487.

Strana e.

Od zapadnich hranic okresu Dee. Ut delgi dos se chystam ku psani do nageho mileho VeStniku, az dnes jsem se rozhodl, 2e ut to psani (fele odkladat nebudu. Bratr redaktor Moudka mne taky nabadal, bych psal do Vestniku, tedy bratfe Moueko, kdy ty chyby opravite, tedy dobra, ale doufam, k z toho nedostanete boleni hiavy, nebot' do Ceske gkoly jsem nechodil, to co umim v na gi fedi Gist a psat, jsem za to vdedny "na gim" novinam.

Tak opetne jeden rok ode gel a jinY pfigel a vge bezi rychlYm tempem dal. Jest a hodne pozde na novoroeni pfani, tedy pfeji v gem milym hojnost zdravi a spokojenosti ve zbytku tohoto roku a bratru Mouekovi mnoho a mnoho trpelivosti, kdy2 opravuje ty na ge rrizne chyby.

Rok 1938 byl jeden z tech, na kterY bude v2dy smutna. vzpominka.

Z nageho rodinneho kruhu odnesl do pfedeasneho hrobu moji nejstar gi sestru Julku ye staff necelYch 28 rokri.

Nagi mile S.P.J.S.T. vzal jednoho z nejlepgich pracovnikii, bratra J. R. Kubenu, kterY nikdy nehledel na osobni zisk, ale v2dy pro dobro Jednoty a elenstva vribec. Je gte pri °slave 401eteho trvami na geho fadu Solvan Jihu, konane v zati 1937, jsme mu pfali, by se dokl a2 bude naae Jednota slavit 501ete jubileum, a zatim za pril roku Osud ho vzal z nenadani a tak tragicky, ze jsme nevedeli nic a temet po pohflou, a tak ani jsme se nemohli sadastnit pohfbu.

Z kruhu nageho zdej giho fadu si vzal taky obet', nageho mileho bratra Vincenc Doubravu st., jednoho z nejstar gich zdej gioh osadnika a zakladajicich diem), fadu Slovan Jihu. Bratr Doubrava zemfel 30. Cervence 1938.

Ptigel novy rok 1939 s novymi nadejemi v lepgi budoucnost. A jegte se ani dobte nerozhied' a ji2 si vzal' °bet' z na geho fadu zas. Posledni tinny zakladajici Glen nageho fadu Slovan Jihu se s nami navkly rozloueil. Byl nim br. Valentin Kubala. Je gte v prosincove schrizi s nami 2ertoval a hle, 10. ledna vydechl naposledy.

Vzpominka mne una gi zpatky na ten den 19. zati 1937, kdy na na gi 401ete oslave tyto tti shora jmenovani bratfi se radostnri podileli.

Dries ji2 odpoeivaji klidnY spanek, a ad jich vice nespatfime, pfece jejich duch s nami stale 2ije a chceme pokraeovat v jejich glepejich.

Za tYden po smrti bratra Kubaly, tedy 17. ledna, zemfel nejstar gi z osadnikil v zdej gi osade Olmos, Franti gek 8ugarek st., jsouc 85 roMI star. Do okresu Bee se nastehoval, kdy tento byl vetginou pustinou. A tak ti staff pionYfi ji2 po vetgine od nas ode gli na vednost.

Vgem preji, aby jim byla zeme lehkou a Cest pamatce jejich.

Co noveho z nageho okoli? Tak dalece nic. tijeme rortruo gene po tech farmiekach, po tech mestedkach, kaklY hiedic vydelat na tu skyvu chlebieka pro svoji rodinu a pro sebe. asem se sejdeme v na gich spolkovYch kde si pohovofime a osveleni pak spechame zpatky ku na gim milYm domovrim. Anebo kdy2 jest svolana krajanska schrize, abychom pomohli natodne, ad jest nas zde pomerne mala hrstka, pfece v2dy nejakou tou pomoci pfispejeme.

V nagi vYrodni schrizi, konane v prosinci, muself jsme si zvolit noveho tajemnika pro' nag fad Slovan Jihu S.P.J.S.T. a takte2 pro R.V.O.S. Nag vernY, svedomitY a dobrY vlastenec bratr Julius gumbera, kterY zastaval tyto iitady po dlouhou fadu let, odstehoval se s rodinou do Placedo, tedy nebylo jinni pomoci. A tak jsme dali do prate teto za tajemnika fadu Sloan Jihu bratra Milton Trlieu, bystreho mladika, velice nadejneho, kterY, a,2 se s praci svoji obeznami, jiste udele. na gemu fadu dobreho rifednika. Za tajemnika R.V.O.S. byl zvolen bratr Clifton Trilea, talk bratti si nemaji co vyeitat. maji to po bratrsku. . umberovi a Odstouplemu tajemniku bratru S jeho rodine pfejeme mnoho zdravi a spokojenosti v novem domove.

Jak se dozvidam z Vestniku ze dne 8. imora, ye -Vedlej gim okresu San Patricio ye mesteeku Taft budou• uvadet dne 5. bfezna t. r. novY tad do S.P.J.S.T. Vskutku potUujici zprava to musi )#t pro katcleho elena nati Jeclnoty, a Jen

VESTtitt 0.spori tucet takovYch uda.losti po Texasu tento rok a jak krasne by to bylo!

Jelikot nag fad mel konat schrizi 5. bfezna, bylo rozhodnuto nagi pravidelnou schrizi odlokt o tYden pozdeji, tedy na 12. bfezna a tu prvni nedeli v bfeznu se hodlame jit podivat na tu novou ratolest "Taft".

Co toto pigu, pneasi mame uplakane a ehladne. Nektefi sedlaci u2 self krmivo a kukufici a jini se hodlaji do toho pustit pti gti tYden.

No ut toho gkrabani musim nechat, neb br.

Moueka by mne taky mohl fict, jak ten Cernoch kdy2 se dival na ten prvni parostroj a nemohli ho rozjet. cernoch stab a stale fikal: "To nikdy nezaene". Pojednou•stroj se rozjel a tu Cernoch vyvali oei a Midi: "Na ted' to nikdo nezastavi." A tak bratfe Moueko, pfeji Vam hodne trpelivosti s timto gkrabanim a jestli mne dopfejete misto po druhe, napi gu do Vestniku zas. S pozdravem na v gechny etouci jsem, Josef Koliha ml.

Pozn. red. — Vitame bystreho pozorovatele a schopneho pismaka v kruh na gich dopisovatelt a te gime se na dalgi pfispevky. Zdar v tomto roce a pozdrav! tleninn iadu Stefinik, Cis. 142. a adu Pokrok Houstonu, Cis. 88. v Houstonu.

Vybor pro spojeni jmenovanYch fadri vas dritklive 26,da., sestry a bratfi, abyste se steastnil kakle sve ptigti fadove mesieni schrize, ktera, jak u fadu Stefanik, tak u fadu Pokrok Houstonu, bude se konat prvni nedeli v mesici lokeznu; t. j. 5. bfezna t. r. odpoledne, zadatek jak obydejne. Na techto schrizich yam vase vYbory pfednesou sve zpravy.

Vybor vas sna2ne 2ada, abyste se neukvapovali, a2 zpravu bude podavat, ale abyste dobre uva2ili vge co uslygite, nee svilj hlas ke koneenemu rozhodnuti ptilo2ite.

Vybor nebude podavat sve rozhodnuti, ani nebude nikomu rozkazovat, jak ma kdo hlasovat, ale pfednese yam sve dobrozdani s poukazem na vgechny vYhody o dobre \red, ktere se spojenim mohou bYt pH dobre vuli dosakny.

Tak nezapomerite se v pinem poetu, sestry a bratfi, svYch schrizi se sndastniti.

Za vYbor: Fr. Aneinee, pfedseda; John J. Stareala, zapisovatel.

(8-9) PODEKOVANI. Upfimny dik za rioast a projev soustrasti pH pohtbu nag'i drahe matky dne 10. rinora vgem pfatelnm z Houstonu a Richmondu. Na g dik a vtelY stisk ruky.

Ant. Oindera, ditky. Louis Jane, Richmond, Texas.

(Pd.) eska, hudba na radiu.

V nedeli 26. rinora bude riainkovat Louis Michulka a kapela "Syncopators" pies radiovou stanici KLUF, Galveston, Texas, v 1:15 do 1:45 hod. odpoledne. Milovnici Ceske hudby, dejte si ten eas a napi gte na onu stanici, jak takove programy mate radi a 2e byste si prali, aby vice Ceske hudby bylo na radiu. To je jediny zprisob, jak mo2no dostat Ceskou hudbu na radio k vagemu pobaveni. Stanici naleznete na 1390 kilocyklech. Dekujeme varn a vybidnete lid, aby psal na onu stanici skrz zajem o Ceskou hudbu, nejenom teto kapele ale take jinYch. V ride, Louis Michulka.

Nejvyggi Ceskou horou zustiva. Javornik.

Oeskym tiskem proSla zprava, ze po zabrane Snace se ujal role nejvy ggi hory v Cechach vrch Churanov, pattici mezi zbytky Sumavy, ktere nam zristaly. Churanov v gak byl povfgen na nejvyggi horu v nynej gich eechach omylem, kdy2 se po koneenem stanoveni hranic ukazalo, 2e osada Churanov, patfici k obci Stachrim a lekci na ripati vrchu Churanova,,distata na nagem uzemi. Vrehol hory Churanciva., vsak u2 le21 v Nemecku. A tak nejvy ggi deskou horou zristava Javornik, vysokY 1065 metro.

Povidal dritklive jeden zku genY mantel mlademu muti: "Jak, vy se chcete otenit? To vas varuji. Ja, sam jsem byl petkrat tenat — ale vieekrat bych to neudelal."

sti'edu, dne 22. imora 1939.

MOJi NAVSTEVY V TEXASU. Ctena redakce Vestniku a mili krajane!

Zajiste vas te gi, Ze na pridu va gi nove vlasti Ameriky zavital nejvet gi nag statnik, bYvalY president tsl. republiky dr. Bene g se svou milou choti, a zde ho vgichni srdeene vitame. Bylo by zajiste potegitelnym take zde v Texasu ho spatfiti a,pohostiti.

Jak vidite, mili pfatele, 2e dosud se nachazim zde mezi vami, aekoliv bylo nekYm mylne odsud napsano do meho kraje, 2e jest tomu deli doba, co jsem do sve vlasti odcestovala. A tu si moje rodina dela, velke starosti doma, co se mne asi pfihodilo, 2e jsem dosud nedojela.

Snad se nada domnival, ze kdy2 jsem od vdnoenich svatkii nic nepsala do Vestniku, 2e jsem jit odjela. Proto jsem se dnes odhodlala k tomuto dopisu, aby mnozi, ktefi se o mne zajimaji, vedeli, 2e dosud jsem zde. A. budu odji2clet, pak yam to ye Vestniku oznamim. V poslednim mem dopisu jsem psala, 2e doufam a tegim se, 2e budu v tomto novem roce moci psati jig neco veselej giho, jako v roce minulem. Ale jak se 'Mica, elovek mini a v gechno jine se meni, tak 2e nemame k okkavani nic lep giho, ba naopak chvejem se fakosti, co nam phnesou zitfky. SITU je dosud ye varu, a vyjici boute, ktera se vzna gi nad hlavami lidstva, je tak stra gna, nebot' dosud lidstvo nebylo tak v nebezpeei vzajemneho nideni a vraadeni po cele zemekouli, jako v nynej gi dobe. V nekterYch easopisech jsme eetli rrizne proroctvi, dne gni i budouci doby, ale dne gni doba je jit pfedpovedena od prorokil ze staroveku. Myslim, 2e se nikdo neprohte gi, kdy2 vezmeme do rukou Bibli a zaeneme hloubati a pfirovnavati na pf. v knize Daniel, kapitola 11, ver g 4. Kdy2 se pak zmocni, potfeno bude kralovstvi jeho a rozdeleno bude na dtyki strany sveta . . . Kdo2 vedet, nespini-li se tento ver y s Hitlerovou Dale Ctete 15-16. ver y zminene kapitoly: Nebo pfitahne kral prilnoeni a dobude meat hrazenYch, tak 2e ramena kraje poledniho neobstoji, ani lid vybrany jeho — aria budou miti sily k odpirani ... A pfitahna proti /Amu, bude Ciniti vge podle vrile sve a nebude 2adneho, ji2to by se postavil proti nemu . . . " Nu2e nebyly to udalosti z minuleho podzimu? Znate, 2e dnegni prilnodni je svobodnY a sebevedomY vladee o sof* o dem2 ye verai 37. Cteme: Ani k bohrim otcii myth se nenakloni, ani k milovani Zen, anit komu z jinych boht se nakloni, protok se nade vaecko velebiti bude. Cela. tato 11. kapitola je nesmirne zajimava a temet ka2dY verg lze vylokti k dnegni dobe a dnegnim vladcrim; a proto nam obyeejnym smrtelnikrim nezbYva, net vge od osudu pit mouti a skloniti se pled vrili Nejvyggiho. A tak naae dejiny jdou dale, naae hranidni kameny se pfesunuji, ztraceji pod vodou a °pet se vynokuji. Je nam tteba sily vydrkt a2 do okamkku, az odplave povoderi, ktera nam zaplavila to, co je opravdu nase. Musime mit viru v lep gi zitfky, ktere musi pfijiti, neb byly to krute °bet, ktere na g narod musel pfinesti na °hat miru, avaak miru beznadejneho. Byla to krasna doba na geho vitezstvi, kdy2 se vracel na g tatieek Masaryk jako vitez do vlasti, ale osudna byla doba loriskY podzim nageho naroda, kdy2 druhY na g president jako psanec odjel z vlasti a kdy tisice nagich lidi utikalo ze svYch domovil, aby zachranili aspori Evoty. Avgak dosud jsme jeate neztratili aspori 2ivoty. Avgak dosud jsme jeate neztratili vgechno, zbyla nam nadeje. Odekavarne a pfejeme si vg ichni, ktefi osudovYmi udalostmi byli od nas odloueeni, se °pet vratiti, at' jsou kdekoliv a kdokoliv. At' sobe uvedomi ti, ktefi jsou napineni zlobou v dne gni take date, ae bylo by lope se o to starat, abychom v gichni, cenaali spoleenou cestu k jednote naroly da, bez vzajemneho osoeovani a obviriovani, kdo je vinen nagi narodni katastrofy a udalosti, ktere byly nad sily a obeti. Myslim, 2e prozfetelnost bo21 vede nas na tyto testy, ktere rname, pfedureeny, tak 2e je zbyteene odsuzovati.

I ten, jena s lidem verne gel a smir ji2 nagel v rovu, nic vic by tici nevedel net cut a davat znovu.

(Poltratovaul).

Ruby Nevolova.

Ve stkedu, dne 22. rinora 1939.

Orchard, Texas.

Ctend redakce, bratti, a sestry!

Jelikog na den "ground hog" 2. imora slunce svitilo, tak ono zvitatko svuj stinek uvidelo, tak die lidoveho potekadla, neb pranostiky bude pry 6 tS7cinfr gpatne poeasi. A ja, tomu yeneb nam zde potad pr gi. Proto ja. onoho farmatskeho kemesla vzdavarn a budu se ueit za mlynate. Pti tom se chci ptidrget jednoho eeskeho pokekadia: Zpevem zadni ka g .: se ti ag milo. Tak prosim, po--de ilo.pedal zor, zazpivam vam piseri o spanile mlynakce: Mne vgude ve vsi znaji, slienou mlynatkou naz3ivaji, mam sady, luka, i pole, teg mnoho zasob v stodole.

Vgak nade v gecko me jmeni, mrij miSrn ka gd3i sobe ceni, klip, kiapy. se to tarn mele, tak blagene a vesele, klip, kla,py se to tam mele tak blagene a vesele.

Muj miSn v rldolieku tzka cestieka k nemu begi, ukryt je v hustem stromovi, kol neho raj je hotov.t to v ktovinach je chladu dost, tak nikdy neni vody prost. [:Klip, kiapy a.td. :1 Ten rozum musi ka gdS7 mit. ze k miSinu musi mlynat bS7t, jen semlit umi obili a hezky sobe popili.

Muj Jenik to je prav' skvost, ten namele v gdy toho dost. [: Klip, kiapy atd. :1 A jak jinae 1:1St nemirge, ja si ho vezmu za m0e, z nas bude St'astria, dvojice, neb miluji jej velice, on musi mlit jak pravidlo i obstaravat stavidlo. [ : Klip, kiapy atd. :1 Neg mIS7n se spusti, znamo snad, ze eepy se musi namazat, by potadne a at milo to vgude dobte chodilo.

Tel Jenik mrij, jak stroj kale, dtiv eepy tadne narnage. [ : Klip, kiapy atd. :1 A kdy snad nekdy pti mleti, nam zub z koleeka vyleti, Jenidek musi k sprave jit, a koleeko dat napravit.

To spravi se za kratky eas, a my si zazpivame zas: : Klip, kiapy atd. :1 velka vada, Vgak to bude pro nas velka gkoda, kdy voda roste stale vic, tu mlynat jevi smutnou lie, neb nemri ge pak mliti dokud nespadne pad normal. [ : Klip, kiapy a td. :1 Tog situate veru zla, kdy mlynak malo vody ma, neb m1S7n pak jiti nemrige a nikdo mu nepomage, vgak nejhorgi je dojista, kdyg vyschne Nab 't' dooista. [ :Klip, kiapy atd. :1 M jednou svetu vale dam, svrij mlSrn si vezmu sebou tam, neb jak Jenik, to vi snad svet, by 2.adnS7 mliti nedoved.

Pak' zmlkne v gechno slogeni, bud' s Bohem, me potegeni. [ : Klip, kiapy atd. :1 Jo, jo, mnoh3"7 snad namitne, ge kterak pki to dnegni kalamite se mne chce zr.ivat. To ji g je povaha lidska. Jeden sobe Name ruku a tomu se smeje. A druhSt se jen drobet gkrabnul a jig na to kleje.

Prave jsem dnes e'en v jednom severnim easopisu, jak na g i za mokem vzdor tomu, ze jsou

VESTNIS ze vgech stran utiskovani a tStrani, humoru se nevzdavaji. S dovolenim redakce zde nektere uVadim: Bude nova es. hymna: "Hele, koukej, podivej se, jak jsem tenka . . ." — Autostrada se na Slovensku nebude stavet, ponevadl by blato ze Slovenska sttikalo do Ma.d'arska i do Polska.

V Plzni se nesmi hrat na tahaci harmoniku, neb by se mohlo stat, ae by ten co na ni hraje, ag do rise ji mohl natahnout a Hitlera do geber drcnout. — Hitler ma Skodovku i s Plzni; ✓ garati ma, auto znaely 8koda a ye sklepe ma plzeriske pivo.

Kdyg pkijde v Cechach mlekat k sedlakovi pro mleko, tak ho zdravi: Berani, Berani, buc.

Sli spolu na prochazku Hitler, SyrovS7 a Beneg. Hitler si zpival: "Cechy krasne, 6echy me!" SyrovS7 si zpival: "Frye a prye je vgechno", a Beneg si zpival: "Nepirjdu domu, nepujdu domu, byl bych doma bit!"

Francie chtela na Slovensku udiniti velkou objednavku pastieek na rny gi, ale Slovensko objednavku odmitlo s odrivodnenim, ge vgichni ti, co pastieky delali, jsou nyni ye slovenskem ministerstvu.

Jeden Slovak seal v hospode a usedave plakal. Lide se jej ptali, prod plate. Odpovedel: "Jak nemana plakat, kdy g• jsem dvacet let dra.toval hrnce a ted' mam loSti kantorem."

V Praze malem ze nezavteli divadlo Viasty Buriana, znameho komika. Burian toti g pkigel na jevigte a zaeal se smati: Hacha, chachachacha, — a mnozi jig' pti tom umirali strachy, a povagovali to za ura gku presidenta Hachy.

Vgeohno tomu nasvedeuje, ge se to v Evrope bez krveproliti neurovna. A myslite, mili 'atege my zde budeme u getteni? I kde pak!

Jak se dovidame, le na ge spolkova vlada vynalogi poet set padesat dva miliony na na gi ochranu. Ve stare vlasti jsem sly gel nekolikrate ptislovi neb potekadlo: "Palm sobe za ptite.le neklad', psa proti srsti nehlad' a s k—. se nevad'. Pan to zbije, pes to pokou ge, . to zhani, co vezme na ni?" A ono potekadlo pasuje i v Americe. Oni ti v gichni diplomati a kapitalisti maji k nam takovou lasku a soucit, jako mely ye stare vlasti mnohe staff enky ke syS7m vykrmenSnn pa gikum (veptilm). Kdyg nadegel den zabijaeek a keznik 'gel pro ugipane do chleva, tu mila, statenka se svSrm soucitem utikala do svetnice, zamotala hlavu do pekin, aby onen smrtelnS7 kvikot neslygela, ale za malou chvili se jig smala a prsty od jitrnieek olizovala. Je to soucit?

Nagi narodni hospodati take vynakladaji spousty penez na na gi ochranu, aby se nam nic zieho nestalo, ale zaroveri zasobuji, neb vlastne dovoluji americkSnn kapitalistrim aby zasobovali nage neptatele s vragednSrmi nastroji. Je to rozum?

Ja jsem se potad tesil, ge at se aeroplanova doprava zdokonali, to kalciST svetoobdan bude mit ptilegitost dostati se do nebe, ale chyba lavky! Jak vge tomu nasvedeute, ge Hitler nas i s nagimi aeroplany gene do pekla. Kdyti jsem byl malS7m klukem, byl jsem ministrantem, za to mam sliben3'r v nebi lot. Ale ted' myslim, tie jej dam do prodeje. }Mfg jsem loSrval na East Bernard, mel jsem paster u kribu. Jednou jdu pro mulaky a slygim jak na strome sobe veverka natika. Piijda lone a vidim jak na jedne vetvi had sobe lei a na veverku hledi a veverka natika, a k nemu se souka. Vzal jsem klacek hodil po hadovi, kterS7 dolu spadl a pak jsem jej dorazil. A vevekice byla prye. Vykladal jsem to j•dnomu br. u Jonagri ye scherzi, a on mne vysvetloval, .ge had •ma ye svSrch odich hypnotickou mod neb silu.

Ze b yten nemeckY chest mel take takovou ptitaglivost? Neb na co se koukne, v ge k nemu leze. Nabude nekdo odvahy a vezme na nej klacek? Rad by se toho do gil a doekal, John GajevskS7.

Konklave pro volbu nastupce pape ge Pia XI. bylo pologeno na den 1. btezna. Amerieti kardinalove mohou die zprav verohodnS rch miti na volbu velkSt vliv, aakoli jsou poetem slabi. Odekava se, ze bude ptitomno nejmene gedesat kardinalt.

Strana ftid gtefinik, cis. 142.

Oslava T. G. MasarykovYch narozenin s divadlem "Pani Fabrikantova" dne 12. b •ezna v sini tadu 8tefanik. Bude to opravdu peknY kousek, jen uspokoji katcleho, kdo se piijde podivat. Bude se docela vyjimat z ramce dosavadnich divadel. Bude to kus tivota chudeho devdete z fabriky, ktera svoji eleganci a vernosti uchvati srdce katcleho a zalibi se panu fabrikantovi, kterY je ji tak okouzlen, kdy ye chvili jejiho uttpeni a neWsti ji vyzna lasku a vezme si ji za denu. Mezitim ale jeji srdce patti jinemu, kdy se zamilovala pH snehove bouti. JakS7 ale mega givot co pani fabrikantova, kdy mela rortomileho syndeka, kdy stale odolaVala svodilm milencoqm, kterST ji stale miloval vrouci laskou a stale ji zval na dostavenieko, at piece podlehia. A pak jata strachem, ze htegila, ptala se pana farate, zdali je nevera htichem tegkS7m a on ji odpovedel: Ten nejte ggi, devenko, ten nejteggi. Zejmena kdyg se dopusti ne;ery matka, pro tu neni omluvy. Byla cela negt'astna. A jeji roily, kterY chtel se zachranit pied demonem, strhl s sebou andela. zval ji k Uteku od muge. Co se stane ale s jejim Jitiekem, prstem si na nej budou ukazovat, to mu matka utekla s jinym, ne, jen to ne, kdy hteSila, bude ona trpet, ale ne jeji dite. Neodegla se syYm milym, ale svoji vinu jinak napravila.

Soudila krute, pfiM krute. Vtdyt' vSechno se da, napravit, vSechno, krome smrti, uboha, pani fabrikantova! Je to kus smutnY, ale ae je propleten i humorem, to ut poznate ge ye hie je zamestnan br. J. Anton, kterY to g bude hrat.

Bude kratka ptednaSka o tatieku Masaryku.

Proto ptatele nezapomerite na ten den, at' uctime dustojne narozeniny naSeho velkeho mute. — Co pak Ti, Kamilko, kdy se ukate2 zase mezi nami? Sleduji Tvoje dopisy, hoiko zlata, kdyby jsi tady byla, ja bych Ti toho tolik povedela, ja vim, ale at ptijdeS" to Ti nefeknu nic, neb vgechno zapomenu, a pak to vi2, vtdycky to nat'astna prate. No ale jen ptijed', on Ti to povi za me mrij tata. A co vy Danburaci Schovajsovi, vy nic? Ja si tam na vas dojedu, podkejte! Muj start' mne u g koupil vozidlo, ale zatim ttikolovS7 velociped, abych pry nespadla, pak pry dvoukolovS7; tak nevim jestli to opravdu mysli vagne, ge to koupil mne, nebo si to spied, a koupil to pro nageho bobeeka a mysli si: no ona zatim se na torn mu ge naudit nage marne, ne gli deti ptijdou. Tak se te g, Kamilko, ag tam ptijedu! Ted' se budu ucit. Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Schfize Farmaiske Ligy okresu Matagorda.

Schrize vgech elenri Farmatske Ligy okresu Matagorda bude se konati v Blessing Community House ye stkedu 1. lokezna v 7:30 veeer.

Delegat poda zpravu ze sjezdu v Jourdanton a budou voleni okresni Utednici, pod ktere budou pattit vgecky odbodky v okresu.

Nejenom elenove ale vgichni rolnici jsou gadani se dostavit do teto schtze a pkihlasit se o elenstvi, aby Farmatska, Liga vzrristala ve velW. J. Hickl, ptodseda. ke teleso farmatt.

Ochrana sklaru v EM. Znalci ptedvidali, te piipojeni sudetskeho • k tgi se neobejde bez ureitYch potiti pro sudetskY prtmysl, kterY bude podrob on te2Si souteti s tiSskonemeckYm. Takova soutet skuteene take vznikla na pfiklad ve sklafstvi.

Sklatsky prinnysl v Sudetech zamestnaval temet 50,000 d'elnikt, ffgskonemeckY jen o malo vice: 60,000. Ze svetove vYroby skla pfipo.dlo na Nemecko v roce 1936 celkem 10 procent, na severodeskY jen 3 procenta vzhledem k tomu, ze u tohoto prilmyslu s10 hlavne o zuglecht'ovani a zpracovavani. Po zaboru se ukazalo, to ceny sudetskYch vYrobka jsou drat gi net tgskonemeckYch a ge na trhu nenalezaji tak snadno odbytu. Proto se nemecke Utady rozhodly hledat pro sudetskS7 prilmysl novou ochrannou soustavu. Nechaly ptedev gim v platnosti dfivejti zakaz otevirat v sudetske oblasti nove sklatske zavody, za druhe ureily, kam jedine smi sudetskS7 nebo ti gskonemeckS'T prirmysl vyva get a koneene jednaji ted' take o vyrovnani cen mezi sudetskSrmi a ti gskonerneck3jmi -vrrobky, Koneene dohoda o ochrane sudetskeho sklatstvi pied figskonemeckou souteti se peekava do dvou

Strana a.

ODDS, DOPISOVATELSKI Rod Hvezda Texasu eis. 47, Temple, Tex Cteni bratti a sestry Jak jit je vam znamo, ze posledni dobu jsme tadali HI. tkadovnu, aby nam povolila tadoveho organisatora, eehot jsme dosahli a ye schirzi dne 5. nnora na geho iadu, pii znamenit& navg teve byl zvolen br. Emil J. Hejl tadovy'm organisatorem. Nyni, bratii a sestry, kteii mate ditky, jet byste chteli dat zapsat do Jednoty, tak se ptihlaste u br. Emil J. Hejla, Rt.. 4, Temple, Texas, a on bude vtdy hotov varn posloutit.

Tet ve schnzi dne 5. imora jsme °pet pkijali dva nove &any a sice br. Dennis James Bartka a jeho mantelku Libbie Annie Bartek.

Poeasi v nagem okoli jsme men jit delgi dodosti pekne, jen ze vlahy neni nazbyt Prove co tento dopis pisi tak nam trochu zavlatuje, tak doufam "!,e to nejak dopadne.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

Fairchilds, Texas.

Ctena redakce Vestniku a mile sestry!

To zase jsem se pti gla za vami podivat v tomto nastavajicim rote. To co vaechny delate? Asi pracujete v zahradach, ja dnes pracovala v kvetinove zahrade, neb ja mom mot rada kvetiny. Ale tet se elovek tim nadela, obzvla gt' jak jsou k tomu jen j,edny rude. Ano, ut piijde se s ton motykou ohanet, at i zelinatska zahrada vytaduje eisteni, a pak i ovocnd tea vola: s travou prye! A tak to jde stale dokola. A pak ty kutatka, kdyt je jich asi dye ste na dvote, tet volaji o zrni, takte elovek si bete na celY den " gpacirku". To ua ty maminky tak maji na tech farmach, od rana do yeeera na tech "podstavcich" stk.. A one ua to jaksi nejde pro ty stare, jakmile to zadne lezt nad to aedesatku nahoru. Tak musim zas o neeem jinem napsat.

Vyjeli jsme si do Luling k naafi dceti Loy a pak jsme, jeli k synovi Vilemovi a ostatni rodine do Snook. Nav gtivili jsme rodinu Zuntakovu, to jest. moje avagrova; byla nemocna, ale ut je ji lepe, cot ji ze srdce late% brzkeho uzdraveni. Pak jsme na ystivili rodinu F. Jakubika a rodinu Sumgalovu. Vgem srdeene dekujeme za pohogteni a za milt' rozhovor. Radi oplatime, jen se nechte brzy videt. Tea jsem chtela navaiviti moji jedinou sestru Annii bestovou, ale ta byla odjeta na nejakY Cas na slutbu. Je u svoji dcery Violy Dalchan; ptines1 jim eap dceru gku, tot statenka opatruje. Gratuluji.

Tet chci podotknout, ae jsem prove pfeeetla ye Vestniku dopis pani Botany Jetove z Dallas, Tex. Neznam twine onu pi., ale docela s ni souhiasim. Sur popisuje pravdu pravdivou.

KatdY by si mel ten dopis dobte pietist, aspori dvakrat za sebou, aby uznal, ke ma pravdu v tan o eem pige. Tak ja na to hledim.

Sc sesterskYm pozdravem, Marie Sebesta.

Zemfe/ hrdina Hermanova romanu, zenith i zet' Vejvara.

V techto dnech byl v pratskem krematoriu zpopelnen 661etY sokol a kamenickY mistr mnichovsky Karel Holub. Byl to — jak pi gi L. N. — zidealisovanY hrdina romanu Igna.ta Hermana "Otec Kondelik a aenich Vejvara". Malokdo tuto historii znal. Karel Holub byl pokladnikem spolku Karafiat, kam rad dochazival take 1g.

Herman. Byli to mladi lids — ta stara garda, o ktere pige Herman, byl vYmysl, aby je pozlobil — kteii sokolovali, chodili na vYlety a hlavne tancovali. Na jednom veneeku Karafiatu se seznamil Holub s neteti Hermanovou, s nit se °tend. — Pted Hermano yYma oeima se rozvijel romanek mladYch srdci od slavneho vystoupeni Holubova v galo gich, at do ptihody s yyptjeenYmi kalhotami at k svatbe. Ve Vejvarovi zobrazil Herman pfesne Holuba se v gemi jeho vlastnostmi. Holub byl skromnY elm& a cluvetivY, kterY na ptani otcovo ode gel z magistratni titadovny a stal se kamenikem.

VESTN1K

Z KLUBU tESKtCH 2EN V DALLAS. Timto yam sdeluji, to vYtetek z haekovane pokrYvky na postal a jinYch veal, ktere byly darovany ye prospech oesko-Slovenska, ygechno to pkineslo disteho vYtetku $32.25. Dale phspely: pi. Novotna $1.00, pi. Slamova $1.00 a pi. Ptevratilova, 50 cent•.

Za kvetiny, ktere prodavaly deti na maakarnim plesu straeno bylo $3.75, a sestry z kroutku se ujednaly, aby vae bylo zaslano piimo na OervenY Mt do 6esk)-Slovenska, s podotknutim, aby cela soma byla odevzdana tem nejpottebnej gim ze zabraneho V naaem kroutku timto novYm rokem to uteaene pokraeuje, vaechny sestry jen zaii spokojenosti a zase nam ptibyla jedna nova elankyne, a to jeate mlada holka, pani Anna Zvolankova. Tegi nas velmi. Jen ptijdle vaechny mlade deveata, budeme aspon jiste, to nag kroutek nezahyne 're gime se ut vaechny at zima pomine, to si budeme moci zase nekarn vyjet do ptirody a minime toho letos unit dust, aspori ja si tak myslim, divajic se oknem na to neptijemne podati venku, ze at bude vaechno zelene, jak to bude krasne, nekde pohromade vaechny seat u vody. A *nor bude hnedle pryd, tak se toho brzy doekame.

S pozdravem na etenate, R. Cpanhelova.

ZVERSTVA HUNYADOVCU V ZABRANEM SLOVENSKU. Pozn. red.: — Laskavosti br. J. A. Bartka z Temple materna na gim etenatnm podati tento obraz drancovani hyenismem posedlYch Ma6eskoslovenske vojsko opustilo obec 8veh/ovo 9. listopadu t. r. okolo osme hodiny rano.

Melo bYti vystis idano mad'arskYmi policejnimi hlidkami, ktere byly hla geny ke druhe hodine odpoledne. Tohoto vacua bezpeenosti vyutily mad'arske civilni tlupy z okolnich obci k drancovani a loupeni v usedlostech kolonistu. Mad'ar g ti honvedi v podtu 8 muau se vaak dostavili as o pate hodine odpoledne. Okolo 4. hodiny odpoledne vtrhly do 8vehlova zastupy civilniho obyvatelstva z obce Cerne Nekyje a zorganisovaly se na kraji naai obce. Hned na to vrazily do nekolika hospodatstvi uprostied obce Tomka a 8eveika) a odtutl vypoug teli jejich dobytek" a odhaneli jej smerem k Nyeku. Tak napadly jeate asi dal gi dva statky, nacea ohroteni koloniste se vzchopili k sebeobrane a loupici tlupy ze dvorti se rozutekly v domneni, ae koloniste jsou vyzbrojeni. Brzy se vaak drancujici tlupy vratily zpet do stataby v loupeni pokraeovaly. V te chvili se objevili mad'ar g'ti honvedi a loupeni na chvili ustalo. Honvedi chodili od domu a vygettc yali, jake sttelne zbrane. Pii prohlidkach vg echno zpfehazeli a civilni tlumodnik, kterY honvedy doprovazel, pti prohlidkach pied odima honvedn kradl co se mu zalibilo. Take honvedi odebrali dvema kolonistum, kteti piijeli za nami z osady Belova Ves, jizdni kola a ze statku Jindiicha Vachima dvoukoriskY motor, kterY uvideli letet ve svetnici na zemi. Za prohlidky vynucovali na nas namitenYmi revolvery a pu gkami ptiznani, ae mame v dome kulomet. PodotYkam, ae jsme zbrane, pokud jsme je piedtim meli bud' k sebeobrane nebo zbrane honebni, odevzdali Ceskoslovenskym ntadilm na potvrzeni. Kdyt prohlidka honvedt v obci byla hotova a kdy2 bylo nepochybne zjiateno, to zbrani vubec nemdme, honvedi 8vehlovo opustili a ponechali nas bez ochrany na pospas loupetnYm tlupam.

Okolo osrne hodiny vtrhlo do 8vehlova na tisic mute, ten a dal. Sceny, ktere se ted' odehravaly, nejsou k popsani. KatdY statek byl piny drancujicich. a rozva gnenYch Mad'arii.

Trhali, rvali a odna geli vge, co jim pti glo do rukou. Zapiahli si v mem statku moje kone do meho vozu a nalotili jej veptovYm dobytkem, potravinami, pradlem, drubeti, gatstvem, nabytkem a v gim co se dalo odvezti. Drancovani trvalo na na:gem hospodatstvi do 12. hodiny noani, nemohu tici, kolik lidi se pti nem vy-

Ve sttedu, dne 22. rinora 1939. stfidalo, protote jsem byl ph tom od vYhrtitek temet bersebe a v pod yedomi. Vge z meho statku bylo odne geno, takte mi zristalo jen to, co jsem mel na sobs, jinak v naai usedlosti nezristal ani hiebik ve stene. Na sebeobranu ne- bylo ani pomy gleni proti tak ohromne ptesile rozvaaneneho davu, ozbrojeneho revolveklacky, sekyrami, vidlemi a rriznYmi zbranemi, jimia nas katdou chvili na tivote ohrotovali, to budeme ubiti. Loupici da y ktieel, nadaval, vyhrotoYal, ac jsme ani sliivkem neodpovidali, ani jsme nebyli schopni v takove slovo pronesti. Okolo prilnoci, kdyt jiz byl nag statek *pine vydrancovan a zbyly z ho jen hole zdi, se pozornost drancujicich od nas odvratila a ja se tenon a teace nemocnYm 121etYm ditetem v naruei, jsme taktka v podvedomi, hnani pud•m sebezachovy jako gtvana. zvet utikali polem 26 km cesty do pusteho Fedymegu, kde jsme v gechno to co jsme teto noci prozili, pokud jsme to mohli provesti, ohlasili tamnimu vojenskemu velitelstvi.

Dodavam, ae loupete se sneastnili mad'argti obeane nejen chudi, ale i dobte situovani, jet mohu jmenovati, a ae tadnY z nich nemel ptieiny k nejakemn zaati proti me rodine Vychazel jsem s kaidYm dobte a mnohYm jsem byl dobrYm radcem a pomocnikem.

Za teto noci pti gel jsem o eels sve jmeni.

VYsledek meho 111eteho snateni, diiny a odtikani byl behem nekolika hroznYch hodin znieen. Kdybych se nespolehal na utedni vYzvy, mohl bych zachraniti skoro vaechen tivY i vetginu mrtveho inventate.

Sbohem, pani kolegyne!

Kdyt se v zaii zaeinal gkolni rok, tuaili jsme jit, ae bude teakY, tieba to se nam ani nesnilo o pohromach, jet nam pkinese. Co osud ptipravil naai vlasti i narodu, ptedeilo vaak daleko nejhroznej gi obavy, ktere jsme chovali a zasahlo take hluboko do tivotni struktury vaech obeanri. Kdyt jsme se seali tenkrat po prazdninach, jiste Vas nenapadlo, ae zaeiname posledni rok sve drahy jako profesorka, kterY ani neukoneite. Vy ggi zajmy celku pkinutily Vas, abyste pteddasne pteru gila ueitelskou einnost, kterou jste vykonavala s pkikladnou svedomitosti a se vzacnYmi iispechy, nebot' jste ji delala s laskou. Byla jste rozena a dokonala ueitelka a y e akole, mezi deveaty, ktera Vas zbotriovala, adkoli jste jim nic neslevila ani neprominula, jste byla na svem mists a at'astna. Nyni odchazite. Ani se nesnaaite svetu nalhavat, ae jste rada anebo aspori ae yarn na torn nezaleti.

S tetkYm srdcem a se slzami v oeich opougtite gkolu, jia jste venovala sva nejlep gi leta a ktera Vain ptirostla pe yne k srdci. Buda Vain chybet, bude se Vam po ni stYskat, budete na ni vadycky vzpominat. Zntite ted' sve pedagogicke schopnosti a ptenesete je vaechny jen na sveho hocha, kterY bude at'asten, ae bude mit od ted'ka maminku stale u sebe. Zvyknete na soukromi, nebot' musite — elm diiv, tim lepe pro Vas! Ptejeme ram to, i kdyt ani nam neni pti torn lehko, jedine ye Vagem zajmu a pro Vag klid.

Necht' Vain k nemu pomrite uspokojeni, ae Vag e obet' nebyla nadarmo, nebot' umoanila navrat jednomu z doeasnYch ztroskotancti do normalniho aivota. At' Vas pote gi vedomi vykonane vyggi povinnosti, jig jste byla poslutna, "jaS. & K. kot zakony kazaly Varn".

Legaeni tajemnik Csl. vyslanectvi pkijel do New Yorku a bude ptidelen Csl. vyslanci dr.

Hurbanovi ye Washingtonu. NovY tajemnik Konstantin Culen je ye slutbach autonomni vlady Slovenska a Clenem ludove strany, kterY zde diel jia s delegaci Matice Slovenske. Culen neni obliben u tech amer. kteti byli proti "hlinkovcrim" a ihned po svem ptijezdu osl. mladet Spoj. Statri v New Yorku tada, aby byl odvolan, jeato pfedstavuje rietadouci idey.

VYbor sdruteni esl. mladete vydal prohla geni, v nemt mimo jine zdtrazriuje: "Od sveho poeatku nynejgi retim na Slovensku upiel slovenskemu lidu obeanska prava. Slovenska vlada rozpustila politicks strany a demokraticke organisace, potladfla osobni svobodu a svobodnY tisk, podnitila rasovni piedsudky a omezila svobodu

Ve stfedu, dne 22. imora 1939.

Uryvky z eeskoslovenskfch dejin.

Dekret Vaclava IV. po 530 letech.

E TOMU prave 530 let ode dne, kdy deskY J kral Vaclav IV. vydal na Horach Kutnych proslulY dekret, po mistu vydani nazvanY kutnohorskYm. V tomto kralovskm natizeni oznamoval nespokojenost, ze "narod nemeckY, nemajici v tomto deskom kralovstvi Zadneho obyvatelskeho prava, osobil si ye vecech, o kterych se pti udeni pra2skem jedna, tti hlasy, kdeZto &trod' deskY, pravY teto zeme dedic, ma toliko jeden hlas." Ohlaeoval dale, ze narod desky ma na pra2ske universite naptiete uZivat hlast tti, ostatni hlasu jednoho. Natizenim, jemu2 nasledovalo jests nucene dosazeni noveho rektora, zasahl kral Vaclav IV. jako nejvyeei spra y -nistacedoprvy,njitdosamspravy Karlova udeni. Pozoru zaslouei, Ze se k zasahu podobneho druhu a dosahu odhodlal prase kral, o kterem PalackY nevydava svedectvi zvldet' ptiznive. Je nepochybne, ze ye veci tadu praske university podlehl ani ne tak vlastnimu dobremu svedomi, jako nalehave a pruborne i ptesveddive ptednaeene-rade Mistra udeni pratskeho, Jana z Husince.

V rozharanosti praske university v letech pied vydanim dekretu kutnohorskeho se zrcadlila rozharanost doby, cirkevni, cirkevne politicka i politicka. Nejvyeei autoritou university — stejne jako veech ostatnich everopskYch universit — byl pap& Bohttel, papeZove byli tehdy tti. Nejvyeei autoritou statni byl pro universitu oveem panovnik, a tim byl Vaclav IV. Zmatek vznikal take tim, ze kral se ptipojil k jednomu papeli, pralskY arcibiskup k jinemu.

Na universite uznavali papeZe portanu. Jeden, kdo mel blite k arcibiskupu, byl pro papeZe arcibiskupova, kdo mel U.& ke krali, ptiznaval se k papeli kralovu. To byly otazky politick& i kdy osou byla cirkev.

Pak 'elo 0 otazky cirkevni a nabo2enske. Universita se vnittne zmitala spory o Wyclif fa, anglickeho nabolenskeho reformatora. Za sporil mezi wyclifisty a antiwyclifisty na universite po prve zaznela narodnostni nevraZivost. Dosud se universitni hlasovani tykala vedeckYch • e ony elyti a ryze spravnich otazek, tim spiee, Z "narody" na universite nebyly narody v nasem, to jest novodobem a vyhranenem slova smyslu. K narodu deskemu pattili i nemeeti posluchadi a profesoti z fizemi koruny desk& posluchadi z Uher, Sibiriska, Kladska atd. Podobna smes narodnosti vyznadovala i ostatni "narody". Jisto veak je, ze v ostatnich ttech meli pkevahu Nemci, a te vedeckY a nazorovY spor mezi protiwyclifisty a wyclifisty se prakticky stal sporem mezi Nemci a Cechy.

Okolnost, ze Nemci, zhruba poeitano, byli proti Wyclifovi, kdeZto Ceei, opet zhruba vzato, pro Wyclifa, nepodmiriovala oveem, aby se ze sporu o Wyclifa stal spor narodnostni. Stalo se tak a nepodati se u2 zjistit, s ktere strany se na mists argumentri vedeckYch zadalo haraeit s naraZkami o narodnosti. Jisto je, ze v okam2iku, kdy otazka narodnostni na universite vznikla, bylo nutno ji resit. Zkueenosti s narodnostnimi spory a2 po naee dny ukazuji, ze narodnostni spor neusne, a Ze konec koncri bYva, povolana autorita, at' if2 duchovni nebo mocenska, aby rozhodia. To se stab dekretem kutnohorskYm, tedy autoritou kralovske moci, v pads sporu na pra2ske universite.

Ceske zeme byly odedavna ptikladem zemi se stale nalehavou narodnostni otazkou. Kraje, ohranidene na zapade 8umavou a KruenYmi horami, na vYchode Karpaty, musily se vyrovnavat nejen s beZnYmi otazkami a uddlostmi, s dobovYmi proudy a veeobecnYmi nesnazemi, ale mely navic boje nabotenske a narodnostni. Je

VES

TNIK

Wawa 9.

veru napadne, jak dasto — podobne jako tomu bylo v pripade sport universitnich na poeatku patnacteho stoleti — ze sport jinYch net narodnostnich spory narodnostniho razu teprve dodateene vznikaly, at zastkely pt vodni nu. Spory vecne se vyznaduji rozpravou, ony druhe nenavisti. Take spor nejnovej giho data se vyvijel zcela v ramci tato zvyklosti. Ze sport a rozprav o otazky kulturni, kulturne-politicks, hospodafske, hospodaksko-politicke, sprivni a tstavne-pravni teprve v koneenem obdobi vznikl spor narodnostni, kmenovY. Stal se jim vlivem a zasahem okolnosti a nabyl proti minulosti o to vetgich rozmert, oC vykrystalisovanej g i je pojem narodnosti a narodni vedomi dnes proti kterekoli dobe, klasifikovane ut OAnami. Take v tomto ptipade v gak na konec pHgel dekret, kterY ye sporu rozhodl.

Vaclav IV. nebyl silnY panovnik. Ukazal to znovu po vydani dekretu kutnohorskeho, kdy zaeal vyjednavat s temi, kdo byli dekretem postiteni, a to za zady Mistra Jana. Nicmene jednani k cili nevedla a tak na podzim orku 1409 nastalo zname odtrteni nemeckych profesort a Zakri od university pratske a pout' do Lipska, kde zalozili vlastni universitu. Nebyl to rozchod ideovY; odegli, kdy jim pfestali kynout vYhody z dosavadniho stavu veci. Historie se opakovala za d ye ste let pozdeji, ale z jakYch pohnutek! Komensky volbou vyhnanstvi zvolil Mezi profesory z roku 1409 nebylo velkYch osobnosti. Ale i KomenskY ode gel po vladafskem zasahu do tivota university.

Dekret kutnohorskY mel mit vahu pfevratneho einu. Kral tu vlastne napomahal poeatkiim husitske revoluce. Neni vinou krale ani Mistra Jana, ze vYznam dekretu zUstal pro pratske vysoke udeni, pro Cechy i pro na gi narodni kulturu tak talostne nepatrnY, "nicotnY. Nemohl mit tainku, protote potom pfi gly easy jests bouflivej gi, individuality Husovy nebylo a na universite zbyli pfilig mall lido, net aby universita pfehlueela hlasem htmeni houfnic. Fakulty zanikaly jedna po druhe, 0 melo eels vysoke ueeni fakultu jedinou, filosofickou. 0 bohosloveckou, pravnickou i lekakskou pfi glo. DMvej gi svetovost zmizela, protoee koncil prohla,sil praskou universitu za zavtenou. To vae se stab v necelem prilstoleti. 0 dekretu kutnohorskein u2 v to dobe nebylo zapottebi mluvit; udalosti, je2 po nem nasledovaly, byly silnejei a ptevratnejei, nee on sam. Kolo dejin se tail°.

A todi.

ckeho obecneho lidu. Jazykozpytci nazvali slovo "6esko" (utivaji ho hojne Slovenske noviny), slovem nepeknYm, ktere nema opodstatneni ani tadneho vYznamu. Nute, prosti 'desti bide na zabranem Jilemnicku sami ze sebe, bez jazykozpytu, tomuto slovu ye sve lidove keel vYznam dali. Cechy, to je u nich nazev pro celou dfivejti zemi jako celek, s kraji zabranYmi i nezabranYmi. "6esko" je u nich nazev pro tu Cast oech, ktere, zabrana nebyla, pro Cechy bez zabranYeh ponerneenYch krajt. Asi to, Cemu jsme rikali eeske -vnitrozemi. . ttyficet C'esktch obci v podhoii a piileiitost k spravedlnosti.

Tak je to tedy v techto etyficeti eeskYch °belch zabraneho Podkrkonogi. S lidem uvedomeUm a velke duchovni hloubky. I podle seitani lidu z roku 1910 bylo v techto °belch 848 Nemet proti 18,933 Oechtm. V patnacti z tech obci neni ani jedno procento Nemet, v ostatnich jen dve a2 tfi. Jaka tu priletitost — vedle Chodska — prokazat spravedinost a bYt spravedlivYm v danem slovu. V to ctnosti, ktera tvoti pravou stavu velkYch lidi a narodt. Nenatikaii tu eegti bide na jinou nespravedlnost nebo ttlak, jako nikdy peed tim ne gkemrali nad svou hmotnou bidou. ftitskonemecke tfady a jejich organy se k nim chovaji taktne a spravedlive.

Plati se podpory, dovati se uhli V sokolovne obce X. je umisten tfad pro nezamestnane. Chodi si sem pro podporu i beneeti hoteliefi. Kamenny sokol v prrideli u2 neme, ordnersky provaz na krku. V kraji je potadek. MladY okresni naeelnik — sidli ye Vrchlabi — vydave. Afedni vyhlagky v tak dobre ee gtine, ze eistotu a plynulosti jazyka zahanbuji leckdy ledabylou Cestinu Afednich oznameni starYch. Ov gem HU, se, ze tam •ei jinde bude jests letos zfizena nemeek& matefska. gkolka, nebo na podzim to bude otevfena prvni tfida nemecke obecne ekoly.

StarY eeskY napis na kamennern krizi z r. 1769.

Blouznivci nagich hor. Ta ko zdej gim eeskem lidu psal A. Stagek a jini. Pro jeho viru v tivot veeny. "Tu na, horach", fikali duchaki, "jsme Bohu blit a z toho na ge vira v tivot zahrobni". stoji start' kfit, U zname vesnice todigte viry a modlitby. Je na nem vytesan rok 1769. A desky napis. Kdyt jej tu postavili, to bylo nikdy po pruske, sedmilete valce, ye ktere nam Marie Terezie prohrala Slersko a Kladsko, za roboty a duchovniho pokoteni a pfed tsmevy nadeji z modrYch oci Josefovych. Sto sedmdesat let ten eeskY napis deskemu kraji

U blouznivcii na ich hor.

"Twig hlas, o Spasyteli, w tmawSrch hrobS,ch eekime."

Lids tu veci ve veenost a stalost tivota vlrou v zahrobi. Ale narod je vednY jen stelYm, nehynoucim. silnym a svobodnYm tivotem easnYm. 6tyticet deskYch obci v podhoti, etyficet obci blouznivYch na gich hor, veficich v 2ivot zahrobni, posila svYm v6esku pozdrav sve viry.

Rudolf Kepka.

g

ITALI eeskou selku ze zabrane vesnice pod 2a1S7m na Jilemnicku: "Tak z rajchu? Z Nemec?" A chudak stars, na pub div se nerozplakala a na ptl div se nerozdertila: "Copak na mne jako na ciziho? Cot u nas ut to neni deska puda? Tam to uti nejsme doma? 2e mime jineho pana, ale deska pada je to paid, pofad ji mame radi jako dtiv a jako svoji. Naplakali jsme se 1.12 dost, tak aspori vy nam ted' dejte pokoj!" Tak to vypisuji v tumovskYch "PojizerskYch Listech". A uvadeji vie lidovYch projedokazujicich vedomi narodniho spoleeenstvi tech, ktefi se dostali do zaboru, s temi ktefi jsou uvnitf novYch hranic. Tak tam fikaji: "Pozdravujte na ge v Oesku! Copak na gi tam v eesku delaji?" Toto "Nsko", to je u nich neco jineho net Cechy. U oechia i u Nemct v tomto zabranem tzemi ztstava nazev Cechy stale tivYm pojmem jejich spoleene drivej gi, stare zeme.

Pozdravujte nage v Cesku. Rozdil- mezi slovy Cechy a tesko.

Pojmy, vytvotene pfirodou, tisicem let 'deskYch dejin a mnoha sty let pobytu Nemct v nagich zemich, nelze zvratit a vymazat za nekolik nedel. Cechy Boehmen pro ne v jejich bane lidove feel zftstave, dal take i ona east zeme, ktera po 'g est etapach zaboru ptipadla pod svrchovanost a do celku He nemecke. Sudetsko je nazev prilis mladY, piin g jests vonici umelosti, politikou, provincialismem a stranictvim, net aby zcela mohl zatladit jrneno tisicilete. "Bohemianstvi", vedomi statopravniho celku Cech, bylo prilis silne nejen u eeskeho .du a elechty, i kcly't sc ponemeila, ale i u neme-

CSR. neni jit opernYm pilifem politiky Irancouzske, rusks neb Spolednosti narodil a nema jit jine duletitosti, net aby upravilo narodni domov neodvislemu narodu, Ve svem dfivejgim ttvaru se venovalo sve eirei Maze s takovYm dtrazem, ze nynej gi zmena vypada v mnohem smeru jako zhrouceni. — The Contemporary Review, Londyn.

Je hrozne daleko od naroda k narodu; v gichni jsme Cim dal tim vie sami. Ut bys radeji nikdy nevytahl paty ze sveho domova; radeji zamknout vratka a zavilt okenice, a ted' nas mejte vgichni radix Mne po nikom ut snic neni.

Ted' =lie ' g zavtit oei a ti ge, docela tAge4ikat: How do you do, stall pane v Kentu? Gruess Gott, meine Herren! — Karel tapek (posledni feulleton).

6tyki miliony nagich lidi jsou ted' vydany nebezpegi assimilace cizimi narody. A spi ge se udril v novem nemeckem pohraniel net ye vzdalenYch statech, kam se stehuji. — Aug. Mancka. eskY kapital na Slovensku bude sa muset' stat' pomocnikom pri tvoreni novelr slovenskeho OiavOia. — Ministr Sidor.

Ve sttedu, dne 22. imora 1939.

Straus 10.

MARIE TIPPMANNOVA: LA!A SLAM ROMAN

44u130HA no2ieko, tys to dostala, nu jen kdy to neni horg i, kdyby to bylo 'alo do kosti, Jetigi nedaupoug tej, mohl jsi pfijit o nohu."

Lad'a uz spal a ani babieku nesly gel. Ukryla jej, pfit'ukala pekinu kolem jeho krku, aby na nej ani nefouklo, pokfiiovala jej ye vzduchu a ulehla.

Dlouho se jeg te modlila a dekovala Panu Bohu, 2e to nedopadlo htr. Rano poslal sedlak Kuneg vtz a2 pod vrch a dva mu2 gti, pacholek a podruh Zoubeeek prisli s nositky odnest La,d'u do vozu, 2e jej dopravi do nemocnice.

Lad'ovi nebylo tak zle, snad by byl i s vrchu segel, ale bylo mu to smeg ne, jak jej opratrne podruh na nositka nakladal, jak s nim opatrne zachazel a po ceste se stale vyptaval, nedrke.-li to jim a neboli-li ho noha.

Jegte odpoledne Lad'u operovali a vyndali mu kulku. ()eh, toho pohodli, ktere mel! Sestra se co chvili pfigla podivat, zda neco nechce, eaj mu dali, cukrovi mu pfinesli, jak sedlak a odpoledne jej pfigel navgtivit pan ueitel.

Lad'ovi bylo blaze, jen na babidku vzpominal, kdo ji dfivi nag tipe a vodu nanosi, v2dyt' ona je chudinka u2 jen jako vechYtek . .

III. Lad'a byl blahobytem, kterY jej obklopoval, pfimo okouzlen. Nebyl zvyklY, aby mu nekdy /lad° jen sklenici vody podal, v gecko si musel v2dy udelat sam. Kdy2 byl je gte malYm drobeekem a sotva umel chodit, museli si v gecko pfinest, brambory sam oloupat a druhYm poslou2it — a ted' najednou tolik pozornosti.

"Nechcete neco?" ptala se sestra co chvili a Lad'a jen oci vykulil, plati-li to "vy" a to otazka skuteene jemu.

Jednou jej ptigla navgtivit babieka, Vinesla mu placky z bile mouky maslem promazovane a pane odfoukle, ale sestra fekla, 2e je nesmi jist, k jsou pro pacienta fake a babieka si je musila vzit domt. Poprosil, aby mu poslala knihy a kdy je poslieek Paylidek nesl a on se z nich ucil, napominala jej sestra, aby se neunavoval, 2e je po operaci a potfebuje klidu.

V nedeli dostal mouenik, takovY peknY "gtrudl" s hrozinkami a jablky a nemohl jej snisti. Schoval si kousek, streil si ho za hlavu v kousku novin. Ale sestfieka na to pfi gla, a hnevala se, ze to rozdrobi, a ze bude mit pak pinou pastel drobeekt.

"Copak kdyby se yam pak dostal drobeeek do rally?" starala se.

"Co vas to, sestfieko, napada, ze bych takoyou dobrotu drobil po posteli a zasejpal s tim ranu, to ja snim," hajil se a na dtkaz sbiral drobeeky z papiru a jedl je mlaskaje.

"Sestkieko, az budu moci choditi, budu varn pomahat, to uvidite, jak ja dovedu pacienty ogetfovat, ja jsem trochu od fochu, babiela take kurYruje, ale jen koienim a pane, jegte ji nikdo, kdo mohl bYt ziv, neumiel."

"A jak poznag, kdo maze bYt 2iv a kdo ne?"

"To se pozna. Jak se na eloveka kouknete, vidite, ze mu kouka smrt z oci, to se nezapfe.

Kolikrat babieka plakala, kdy pfi gla k nam mama od nekolika, deli a ut mela smrt v oeich. To v2dycky natikala, 2e nemfde pomoci. Ona kdy nekoho kurYruje, tak se pfi tom modli a odfikava: "Ja, baba po Bohu, pomohu co mohu a co nemohu, sveffm panu Bohu!"

Ude to Id vedi a jak stare, Slamova nechce s nemoci nic miti, tak u2 je konec eloveka."

"To by tve, babieka vedela vie net lekar, ani ten nemtlie rici, kdo bude 2iv a kdo unite."

"Taky ze vi, prosim vas, kteremu doktorovi je osinaosmdesit let, to je nejaki zkugenost, to u'a se elovek spfateli se smrti i se kivotem a hned pozna, kdo nemocnYm vladne."

"A tak pros to babieka nevykurYrovala sama, kdy je tak zkugena?"

"Ona piece nemtk rezat, to piece nejde! Ona, vite, ani kufe nezafizne, protok nechce

2adnemu pfinesti smrt. Vy nevite, jaka ona je.

Blechu, kdy ji chytne, oknem vyhodi, nebo ji zanese do travy, mouthy golkem vykne, ale nezabije, ta si se smrti nechce nic zaeit."

Ogetfovatelka naslouchala Lad'ovu vypravovani, citila, 2e hoch trochu pfehani ye snaze povidat zalimave a Lad'a take pit torn pomrkaval a smal se, '2e nikdy nevedela, zda to, co povida je pravda nebo gprYm. "Poslouchejte, sestflako, jednou jsme meli legrad. Pkibehla sousedka z Liske a natika: "Ach Slamova, pomorte, ono spolklo celY brambor a dusi se!" Babieka honem vajidko rort'ukla, k poda davicimu se diteti bilek, vite, to je dobre pit daveni. Nese babieka bilek na lkici a odfikava: "Ja baba pa bohu, pomohu co mohu a kde nemohu, svefim panu Bohu!" podiva se do koearku a ono tam tune, 112 napolo modre. To jste mela babieku slyget."

"I vy 2enska, nerozumna!" vyeitala, "ja leeim lidi, ale ne dobytek, to si jdete k rasikovi a ne ke mne! Ze jste me k tomu dunikovi volala, to bych y am odpustila, ale ja pana Boha na pamoc zvala."

"Tak prasatku nepomohla?"

"I pomohla, vzala vafeeku a postreila mu brambor dolt a prase bylo jako eiperka. Vgak ji pak poslali peknou vejsluhu od zabijeni."

Lad'a vypravoval same veseld veci a bavil ty, kteti. s nim byli v jednom sale. Vgichni jej meli radi, a on si je take oblibil.

"Jd nemohu pochopit, 2e nada nechce jit do gpitalu, v2dyt' je tu zemskY raj," divil se. "Jen radio by nam tu meli spougtet."

"To bych nerad," ozval se mu g, lezici vedle Ladi. "Ja, mam rad ticho, jsem ze samoty a gel jsem tam jen proto, abych tarn na gel tpinY klid. Koupil jsem si kousek lesa, vystavel jsem si tam domek a 2il'jsem tam se 2enou dosti spokojene. Pak se dostal do knikci myslivny novY mysliveckY mladenec a s tim mi 2ena jednou utekla. DUI jsme nemeli, nechtela je, 2e by na to samote z yleily, ztstal jsem tarn sam a -jednou jsem se smekl a upadl jsem, mrzlo, odrazil jsem si kotnik a ne2 jsem se dovlek ldorfit, omrzla mne ruka. Zahojilo se to za eas, ale nekdy se to zase atevi.e. Ted' main zas tu ruku celou modrou a zahojit se to nechce, uz od jara jsem to leeil a ted' to bolelo tolik, ze jsem se vydal do gpitalu a take to neni mnohem lepki..

Le2i.m tu ji2 deset nedel."

"A to kdy2 jste mel tolik penez, 2e jste si mohl koupit kousek lesa, nemusel jste jit na samotu. Jak jste tam byl 2iv?" divil se Lad'a.

"Nemel jsem mnoho, koupil jsem si jen mladY les, skoro mlazi, zbylo to pfideleth panskeho lesa, 2adnY to nechtel, dostal jsem to za dvacet tisic a byly toho tti hektary. Jo, jsem si mysiel, k se budu 2ivit sbiranim hub a lesnich plodt v panskem lese, 2ena k si bude bleat driibek.

V lese se .slepice napasou, cele leto se jim nemusi nic hodit. Na zimu jsem mel trochu ovsa z polieka, ktere jsem piikoupil. Nebyli jsme pansky 2ivi, ale najedli jsme se. Od koz jsme men mleko, maim jsem nasbiral a prodal za gest set korun a slepic jsem mel stale padesat.

To bylo vajec! Vystaeil jsme s penezi, oblekli jsme se, ale 2ena nemohla zdomacnet, do mesta byly d ye hodiny, do nejbli2gi vsi tit etvrti hodiny. Ale ticho tam bylo, ticho jako v kostele a to ticho jsem chtel mit. Jako malt' hoch mel jsem zapal mozku a od to doby me ka2dY zvuk az bolestne dra2dil."

"Vratite se tarn?"

"Vratim, ale jen k vtli tomu tichu. StYska se mi take nekdy po lidech. Jen kdyby nemluvili a neramusili, ztstal bych tieba mezi nimi."

"A elm byste se 2ivil?"

"Nem se fadycky najde, tfeba bych delal kodebra, nebo bych cistil na ulicrboty."

To bych ja take mohl, pomyslel si Lad'a. Baty umel eistit vYborne, napadlo jej, kdyby jezdil vlakem, ktery pfijadi do mesta v sedm hodin rano, 2e by mohl pfiji2delicim distiti boty.

V dobe pied osmou se vystfidaji tfi vlaky rtznYch smelt, to by se dalo vydelat kaZdY den aspori pet korun. Na mou du gi, to neni gpatnY napad, to bych mohl zkusit! Kartdee ma babieka doma tit, dva bych si mohl yypfijeit, krem bych si koupil, hadkiky bych nejake sehnal — snad by to go. Ted', kdy pani jezdi na hony a jdou kus testy k vlaku, obali si boty a nechti

dojet umazani. Piesedaji na na gi stanici a 'dekali skoro hodinu na dal gi vlak, ka2dY by si nechal boty vyeistiti. Kdy2 by prgelo, napustil bych jim je vaselinou, aby se nepromoeily. Zkusim to! byl razem rozhodnut a te gil se, 2e jak jej pusti z nemocnice, de, se do toho.

"Sestfieko, ja, mam uz ranu hodne zacelenou, kdy mne pustite, domil k babiece?" ptal se.

"Co pak tak pospicha g, v2dyt' jsi kikal, ze je tu jako v raji?".

"Je, ale ja do raje nepatkim, babieka bude it jako Robinson a ja, ji uz musim zas trochu pomoci. Bojirn se, 2e je ji v to na gi chalupe smutno a take mam strach, aby nam nekdo nerozkradl gindel. Piivezli nam ho fiiru a je slokn na dvoreeku."

"Kdopak by gel az k vam pro gindel?"

"A to se mYlite, lido chodi do lesa na chrogti a gindel, ten pane hot' lope ne2 ro gti a nemusi se sbirat."

"To mag pravdu. A copak ty bys dovedl branit gindel pied zlodeji?"

"Vite, dtkladnY zlodej na gindel neptijde, to jen ta nejaka 2enska nebo kluk by si troufali a na to bych staail. Mam doma pistolku gpuntovku na zastra geni., to se pane kaZdy lekne."

"2e se neboji g, to jsi 112 dokazal."

"No jeje! Jak bych se mohl bat? Podivejte, jako mam svaly!" Ukazal hubenou ruku a svaly gtipanim dfivi, nogenim vody a teakou praci ztvrdle.

"Kdybych vas, sestfieko, zmaeknul, budete vzYvat svateho Rocha, to je patron -dear ubliknYch." DruhY den se ptal Lad' primate, ten ohledal ranu a kdy shledal, 2e je zacelena, ze Lad'ovi nehrozi nebezpeei, svolil, aby chlapec za tki dny odegel domt. V nemocnici nebylo mnoho mista a neradi tam drkli pacienty, kdy to nebylo nutne potfeba.

Toho dne, kdy slibil Lad'ovy primar, ze bude moci jiti domt, nav gtivil hocha sedlak Kuneg.

Zestaral, byl neklidny a bal se, k to La,d'ovo poraneni bude mnoho stat. Pfines1 hochovi peknou vYsluhu od zabijeni, deset jaternieek, kousek tladenky a hrnek sadla se zapeeenymi kousky masa, tak zvanYmi "vrabci".

"Tak jak je ti, nebude g kulhat 9 " ptal se bazlive. "Ja jsem, hochu, mot nerad, 2e se to stalo, ale kdy jsi na me ktikl jmenem, leki jsem se, 2e se lesni dozvi, 2e jsem byl na panskern reviru s flintou, a 2e me bude 2alovat za pytlactvi. Utikal jsem, upadl a rana vy gla. Je2i2 Maria, ja jsem se bal, 2e jsi nebo2tik, kdyby mne byl Abrahamek nebranil, byl bych se cestou zasttelil. To byla not!" Ottel si eelo a potil se iinavou z to diouhe teei a vzpominkou na zlou chvili.

"U2 je to, pantato, dobre, 2a tit dny pujdu ze gpitalu domir, ale do gkoly se mi to ted' bude gpatne chodit, podivejte se, jakou main tenkou naieku, jako gpejli, ta mne nebude chtit dalcko nosit."

"Ja ti budu, Lad'o, platit listek na drahu, a tieba take obedy ve Ines* abys se brzy spravil.

Neco ti budu muset dat na penezich, povidal advokat. Rikal, abych se dohodl s t yYm porueMkem bez soudu, 2e to bude lepgi. Co pak bys chtel?"

"No, ten listek na drahu bych chtel, a pak tisic korun pro babieku, aby si dala pokrYt sttechu. Ja nebudu moci po stfe ge lezt, kdy mam nohu nemocnou a pak byste nam mohl dat za tu bolest, co jsem mel, k vanocilm eunika."

"Rekneg to poruonikovi, ano? On nevedel, kolik ma chtit. Tohle bych rad dal, a gpital zaplatim, a je gte to obleau. Ja nechci soudy, co bych dal advokatovi, rad gi ptidam tobe." Zfejme se sedlakovi uleheilo a kdy odchazel, dal sestte dvacetikorunu a pro Ladu nechal padesatku na pkilepg enou. Lad'a nic nechtel, mel v nemocnici vg e, co potieboval a kdy za tii dny odchazel, s berlou, aby si nohu nenamahal, nesl si celou padesatikorunu doma.

"Za tu si koupim 2idlieku na eisteni bot a kartace a krem, a Irt geku na darnske botieky, a depici s kg iltem, jako ma portYr v hotelu," tegl se a dlv neposkoeil.

(Pokraeovani.)

Ve stiedu, dne 22. imora 1939.

ENERAL Franco dosahl cile vanoeni ofenG sivy, ktera byla nejvetei a snad i nejdillaitejei bojovou akci epanelske obeanske valky. Dik rozvalnosti generala Franca a repriblikanske vlady, ktera, mesto yeas vyklidila, nedoelo k tadnemu krveproliti a Francovy divise obsadily bez jedineho vjrstkelu behem nekolika hodin cele mesto, ktere piked tim obklidily. Obyvatelstvo, ktere bylo opine zdrceno hrazami leteckjidh Atoka a bombardovaci poslednich dna, uvitalo Francovo vitezne vojsko s jasotem. Tema dva miliony lidi byly vysvobozeny z hladu a utrpeni.

Pied zhoubnou obeanskou valkou byla Barcelona stiediskem turistickeho ruchu v zapadnim Stkedomoti. Zadnjr navetevnik nezapomnel vystoupit na povestnj7 vrch Tibidabo, odkud se mu zjevil nezapomenutelnjr pohled na v3istavne velkomesto, na jeho krasne vily, skryte v syte zeleni zahrad, na ptistav, kterjr se \redly hern'Zil lod'mi, a na modre, nekonedne more.

Hned v prvnich dnech valky se mnoho zmenilo. Zelenjrmi alejemi po asfaltovjrch ttidach projiidela obrnena auta a z oken gestipatrovjrch budov etekaly kulomety. Vzpoura veak byla v zarodku potlakna. Obyvatelstvo se vratilo k berstarostnemu 2ivotu.

Zatim co u Madridu a v Arragonu umiralo tisice Spanelu v bratrovrakdnem boji, chodili barceloneti mladici do biograta a do taneenich sini. Jake pied rokem neveddli Barceloriane ptilie mnoho o hrazach obeanske valky. Bavili se berstarostne i po prvnich naletech Francovjrch letadel. Letci se s poeatku spokojovali se shazovanirn pum na barcelonsk3'7 ptista y . To lidem ye meste celkem nevadilo. V dobe naletu dopravni rush ve mesto na chvili ustal, ale veteina lidi zastala na ulic1ch. nebo sedela dale v kavarnach. Policista st61 na kti2ovatce a na chvili se zmenil v ochotneho informatora.

Ukazoval zveclavcam, kde prave neptatelska bombatclovaci letadla krorfa. Jednou jsem dokonce zahledi na baikonu domu mlactou matku s ditetem v naruai. S radostri.j7 m vjrrazem ye tvati, jako by se divala na ohhostroj, ukazovala dite,ti vzdalene zasahy pum.

I pozdeji, kdy bombardovaci nalety byly eastejei a y e meste vypukl nedostatek a hlad, zachovali si Barceloriane dobrj7 humor. Delavtipy na vlastni protileteckou obranu, ktera Zajem o filmovy zaznam z desateho sletu.

Na filmu z desateho feesokolskeho sletu dokoneuji se posledni ripravy. Film vyjde ji2 zadatkem rinora pod nazvem "Nezapomeneme".

Slavnostni ptedvadeni sletoveho filmu bude v Praze. 0 protektorat tohoto ptedvadeni bylo v techto dnech poladano mesto Praha, ktere bylo take protektorem sletu. Pro konec imora a nejbli2ei dobe zadaly si sletovjr film jit detne biografy jak v Praze, tak i z mnoha mast v republice.

Nag e vinice budou vysazeny jen lepsimi druhy.

Ptiznive poeasi poslednich dnii vyuzili vinari jiinim Slovensku. Pracuji na zakladani novjrch vinic jig pies tjrden. Veechny pozemky, ktere dosud lekly ve vinicich ladem. budou osazeny. V okoli Batovca a Pukance; kde se pestovaly pouze podtadnejti druhy reify, se budou naptiete pestovat pouze nejlepei druhy.

Vpad Zlina do fufadu.

Zlinskji starosta Dominik Cipera si ptines1 s sebou do budovy ministerstva vetejnS7ch praci na Smichove kus sveho zlinskeho prosttedi.

Ptedstavuje je deset pracovnich sil, zvyklj7ch stejne jako novjr ministr zlinskemu tempu. Tak se stalo, 2e jsou dny, kdy se v ministerstvu pracuje od easneho rana do palnoci. Tento personal a jeho vDcon nestoji stat ani halei. Jeho zamestnavatelem je Dominik Cipera. Plati si ze sveho.

Neve rozhrankeril okresh v deskr;ch zemich.

Ministerstvo vnitra piipravuje nova rozdeleni deskjrch zemi r.a okresy. V nejbli2ei dobe skondi svou praci a odevzda navrh vlade. Podle tohoto navrhu zastanou okresni ritady zachovany \Teem mestam, v nich2 dnes jsou. tTprava se dotkne pouze pohranienich kraja, kde neMere okresy budou zmeneeny.

VESTN I K

Strana IL,

Posledni dny republikanske Barcelonyo v2dy zahajila palbu prilis pozde, kdy2 uZ prvni bomby padaly do ulic. Bilym oblaektim, ktere vznikaji na nebi pti vjrbuchu erapnela, "El arco de Iris" (eesky: duha). Objevovaly se na nebi az po prvnim htmeni vjibucha bomb, stejne jako duha po velke boufi. Potravin bylo nedostatek a proto vlada dr. Negrina omezila ptidel. Otieka veak bylo stale (lost a ka2djr se jich mohl dosyta najist. Brzy zobecnel pro ne nazev "zdravotni pilulky dra Negrina."

Jette pied mesicem, kdy jiz situate vladnich nebyla•ptilie rfrZova, byly veechny zabavni mistnosti v Barcelona ka2clou noc ptepineny vojaky i civilisty, kteti tu do rana hyrili a pili.

Piked pokladnami divadel a biograft staly trvetgi zastupy lidi, nee pied obchody s potravinami. Lid& kteti se dtive bavivali z dlouhe chvile, vyhleclavali zabavu nyni proto, aby alespon na chvili zapomneli na strasti a bidu. Teprve v poslednich dnech, kdy2 se Francovo vojsko nebezpeene rychle blizilo k Barcelone, byly veechny zabavy zakazany.

Nastalo bombardovani ptistavu i mesta. Neptatelske letky bombardovacich strolu se nad mestem doslovne stridaly. Teprve snad tehdy si Obyvatelstvo zatalo uvedomovat, te je Krvava, noc na Novjr rok zanechala v duei ka2cleho nesmazatelnj7 dojem hrazy a strachu.

Letci poueivali po prve maljrch pum, ktere shazovali po desitkach do nejIivejeich ulic.

Potom se spoueteli nizko nad sttechy dome, a osttelovali chodce z kulometa. Nalety se opakovaly tamer neptetr2ite po celou noc. Nikdo se neodvatil opustit akryt, aby pomohl mienjim a odklidil mrtve. Teprve rano zahajily zachranne oddily einnost. Nejprve oveem musili zachranci odhanet vyhladovele psy, kteii skakali na zdi domit, aby se zmocnili kouska ktik rortrhanjrch lidskjTch tel, ktere tu uvazly.

Po Novem rote Barcelona ztichla. Tramvaje pro nedostatek elektrickeho proudu jezdily jenom v dlouhjrch intervalech a doprava autobusy pro nedostatek benzinu tem& ustala.

Li-

CESKOSLOVENSKA Silnieni stavby na Morava.

V rozpoetu okresu holdovickeho na rok 1939 bylo pamatovano tamer dvoumilionovou eastkou na apravy a zlepeeni okresnich silnic. Krome techto silnienich staveb bude na jate zandjena stavba silnice Holeeov-Luhaeovice, ktera zkrati dosavadni spojeni mesta Holetova se Zlinem o 5 kilomera. Tento projekt byl jiz vypracove. pied nekolika lety, schvalen a nyni je realisovan. Trasa silnice vede obcemi Hole govRackove„ - Zlin - Kudlov - Btezavky - Ludkovice - Luhaeovice. Silnice bude tiroka 10 m a je na ni vymezen prostor pro chodce a cyklisty.

Milionove stavebni projekty v HoleSove.

Mesto Holdov hodla letos postaviti eintovni dam pro mane zamotne obeany mesta nakladem asi 180,000 KC. Bylo take rozhodnuto, 2e mesto Holeeov odproda, vetei podet stavebnich pozemka u statnich dome soukromnikam, kteri postavi vilovou Ctvrt nakladem asi 2 milionti Re. Tim bude easteene odstranena bytova krise, ktera se ptilivem uprchlika velmi zhorgila. — Krome toho bude ziizeno nova mestske koupaliete na tece Rusave, nebot' dosavadni plovarna ji g pine nevyhovuje pokadavkilm, je jsou vzrastam mesta na ni kladeny.

Krava vykorla pri vlaeeni pok/ad stiribrn§ch grogia.

V techto dnech vlacel jeden rolnik pobli2e Ceske Lipy pole. V branach mel zaptatenSi krayskj7 potah. Pojednou jedna z krav zakopla a rolnik, hledaje ptieinu jejiho klopj7tnuti, naeel krasne ornamentovanjr hrnec pinj7 t. zv. pralskjrch sttibrmich gro ga z doby krale Vaclava II. Bylo jich 300 kush.

de chodili pegky. Na tvatich deti bylo zfit podvStivu. Ustarane matky spechaly pro skrovnY pridel potravin a trnuly hrhzou, zda po vratu dom.() naleznou sve deti jate mezi iiv§mi.

Mesto zmenilo v nekolika dnech sviij vzhled.

Krasne, v2cly pealive diste boulevardy zpustly a byly vroubeny haidami papirt a odpadkil.

Nikdo se nestaral o eisteni ulic. Wichni aby narychlo staveli posledni opevneni kolem Barceloriy. Obchody, ktere je gte pied nekolika dny veeer hyrily svetelnYmi reklamami, byly zavieny. Spugtene i. elezne rolety byly zprohjrbany a proderavele stiepinami pum. Lida temet nevychazeli na ulici. SkrYvali se ye dne i v noci v hlubokj7ch sklepich a v tunelech podzemni drahy.

Ptistavni etvrt', ktera byla stale hlavnim terdem naletu, se ripine vylidnila. Neseetna prazdna mista po odklizenjrch troskach dome jsou nemmi sveciky prudkosti bombardovani. V poslednich dnech odeely na frontu i pracovni Cety, ktere ihned po katclem naletu odklizely trosky dome, a vyspravovaly diry v be. V nekterj7ch domech nebylo ani v jedinem okne sklo. Take hlavni potta se ptestehovala z piistavu do bezpedi. Byla umistena ve stanici podzemni drahy na namesti Catalunya.

Ustavienj7 ristup republikana vyvolal obrovskjr ptiliv uprchlika. Mnozi ji2 prchali ji2 po (huh& nebo po tteti. Po riteku z Baskicka se usadili se skrovnjun, zachranenjrm majetkem poblite Leridy nebo Tarragony. Ale i odtud je v poslednich dnech vyttvala valeena, viava. Utekli namnoze v noci, nekteti jen v pradle. Celt' majetek, kterjr zachranili, ptinesii v pytli na zadech, nebo v malem uzliku.

Jako ptizraky se plouZily skupiny vyhladoveljrch uprchlika s ranci na zadech barcelonskjmi ulicemi a po dale dni marne hledali mistedko, kam by mohli alespori na chvili sloZit unavene telo. Tunely podzemni drahy byly v poslednich dnech doslovne ptepineny.

Za techto pomera bylo jiste, Ze vlada tie Barcelonu dlouho hajit. To dobie veal i general Franco a proto eekal se svjuni armadnimi sbory trpelive pied mestem, dokud vladni kiarceionu nevyklidili.

Adolf Parlesak.

B§valY budejovick§ starosta Taschek V nedeli zemiel nahle v Ceskjrch Budejovicich ye veku 82 let lojrvaljr posledni nerneckjr starosta jihoeeske metropole Josef Taschek.

Pied valkou stab v Cele deskobudejovickjrch Nemca, kteii, adkoliv v meste bylo vidy pies 70 procent obyvatelstva Ceske narodnosti, men spravu mesta ve sv3ich rukou. Taschek, jeete podnes velmi znama, osobnost, byl starostou mesta Ceskjich Budejovic od roku 1913 at 1913, ale ji2 od roku 1903 prvnim namestkem starosty. Do jeho ery spade, ona znama valeand historka o odmitnutjrch parcich na budejovicke radnici, nabidnutjrch deskj7m vojakum pii volebni asistenci. Starosta Taschek byl pro budejovickou nemeckou vladnouci mentinu v meste tim, Cum byl pro budejovicke Cechy o jejich rovnopravnost usilujici dr. August Zatka. Jako starosta mesta v otazkach socialnich byl Taschek spravedlivjun k obema narodnostem. A2 do posledni chvile sveho 2ivota zachoval si nojen dukvni a telesnou &lost, ale i sve libera,lne demokraticke smjreleni, jemu'± zustal veren. — Zemteljr byl take zakladatelem "Boehmerwald Bundu", jehoZ byl 50 let piedsedou a v poslednich pet letech CestnYm piedsedou. "Boehmerwald Bund" mel velky vYznam pro obyvatelstvo cele 8umavy, jemut ureoval kulturni v3.7voj a cestu. Zasluhou Teschkovou bylo v Hoticich na 8umave vybudovano take velke divadlo pro zname pa§ijove hry.

Ptal se uraIene pan Noha sve bytne na Nov.§ rok: "Prof myslite, Z.e jsem byl opilY, kdyz jsem prisel v noci &mil?"

"Protote jste nutil sveho kanarka, aby zpival dueto s kukadkou z na gich nastennYch hodin."

VESTNIK

Strana 12.

Medal Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ansi). ciation of State of Texas.

REDABTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOB Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Predplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.59 Subscription $1 00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilajl se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere deploy, pfedplatne, oznamky, sdresovany na Vestnik. West, Texas Vitetnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

PovodeIi. Divoka voda, drava a zkalena, vali se, vali se od statku k statku, ua nejsou ieky a jejich rainena, jen p3voderi, zaplava a ptiliv zmatku.

Co bylo polern, je vodou ted' zalito a platy odnesly viny, kam chtely, me a tve neni ua, ptivaly vzaly to a rozdaly ai ylu, neptiteli.

Vali se, vali pies hory doly, ateku neni, zilstari stat, a zaplaven po krk, v tlaku, jen boll, nech arodu pod vodoa umirat.

A na hate posledni, kam vody nestouply, zachrariuj deti, ktere to ptekly, by zimou nezktehly a strachem nezhloupiy, aby se =dilly a pevne verily

a

v to, co zatil zkueenY hospodat a Noe s rodinou na male lodi, 2e vody zas opadnou a slunce tat nad bahnem povY den zrodi. e ieky zas potekou jen svYmi koryty a jezera stahnou zpatky sve vody.

Ne sIovy, ale skutky pomideme trpicim v tesko-Slovensku. V nedeli 26. t. m. konana bude v sini tadu Pokrok Houstonu poradni schaze Sdruteni americkYch Cechoslovaka. Tato porada zastupca veech eeskYch spolka v Texasu i krajana vabec bude velmi duleaita a mela by bYti navetivena v poetu nejveteim. Od loriske veenarodni schtlze v East Bernard, kdy polo2eny byly pevne zaklady k celonarodni, nepoliticke, nestranne organisaci, pojmenovane "Sdruaeni americkych Cecho-slovaka", jejia fleelem vyteen spoletnY postup v zaleaitostech dotykajicich se dela rodne haluze, napomoc stare vlasti, propagate Csl. vYrobku v nasi nova vlasti a koneene informovani jinonarodni vetejnosti o kutute, vyspelosti a demokracii Csl. naroda.

Sdruaeni amer. Cechoslovaku je zastoupeno v kaade nak osade, jeho eleny jsou krajane porfiznu aijici, ae mono bez nadsazky tvrdit — texaska haluze amer. Cechoslovakti je spoleena pevne a stoprocentne, cot ji dava &stria vysvedeeni o rodove uvedomelosti. Nedolni porada svolana byla ptedsednictvem Sdruteni z nalehave potteby. Nae organ jako vetei east eeskeho tiska ptinak obeasne zpravy a situaci zmeneenem Cesko-Sloverisku, o tealS7ch starostech Csi. vlady s pfebudovanim Druhe republiky, o bednem postaveni desitek tisic utecencu postoupeneho uzemi. Spoleeni amer. Cechoslovaci manifestovali v East Bernard svoji loyalitu stare domovine a zavazali se take pomahati finandne. Tehdy byla situate ye Sttedni Evrope napjata, hrozila valka, napadeni Oesko-Slovenska. Nae dobrY lid ochotne odvadel

dobrovolne dary do fondu obrany, sbirky jako pramenky stekaly se do rukou poctive Cesky citiciho pokiadnika bratra 8uldy v Houstonu, pramenky tyofily stovky, tisice dolarri, jez byly prostkednictvim Csl. konsula dr. Holuba odesilany na misto pattiene i bezpeene. Prisel stratnY fijen, "povoderi" na ubohe oesko-Slovensko, zrazene s yYmi spojenci, divoka voda, drava a zkalend, valila se v zabranych krajich od statku k statku, pfivaly vzaly ploty a tisiciletou Ceskou pridu rozdaly — neptiteli. Po nastale nove Kalvarii Cs). naroda pfispevky krajanii ochabovaly as skoro ustaly nadobro. Pro obranu Csl. republiky byla vetSi ochota 1 Stedrost. V nastale bide ubohYch Csl. uprchlikil dobrovolne ptispevky ztendily se na miru skoro skrovnou.

A my piece nesmime uzavfiti sve srdce, zakfiknout hlasici se krev — v2clyt' trpi nezavinene naei 'dead lide, trpi ditky naeich spolubratrii.

Mame se zde pies teakosti doby nepomerne lepe, mame co jisti, aim se ptikrYt, jsme zde svobodni a nikYm z venei neohroaeni. Pomaaeme trpicim ye stare vlasti? Zajiste. A radi obolime peniz na jejich rilevu. Proto, aby pomocna akce Sdruaeni amer. Cechoslovakt byla uspieena, dela se organisovane — proto svolava, se schaze do Houstonu. Zapoene ptesne ve d ye hodiny odpoledne v mohutne sini radu Pokrok Houstonu na Studewood ptedmesti. "(Toast druheho srazu zastupca krajanskYch spolka jako jednotlivcil budia co nejhojnejei!!

Nebojme se podivat bide do oei a pomozme!

Poeta dorueila potadateli dopis jeho evakra z Prahy, ye kterem mimo sdeleni razu rodinneho lici bedy uteeenca, zaplaviveich Prahu i jeji okoli jako biblicke kobylky. Vlada star 'a se o vyhostence jak mute, dochazeji take pHspevky z Francie, Anglie a ° yearn z Ameriky.

Chceme-li poznat pravou bidu a uptimnY lidsky soucit, sledujme Cast zmineneho dopisu: Stark mua s tvrdYmi vraskami utrpeni ye tva1i lici tresoucim se hlasem svaj atek z vlastni hroudy v Dobrem Poll na jiani Morava, kde po leta ail v ostravku chorvatskYch Zasaaen ranami z revolveru klesl syn bYvaleho starosty, zatim co jeho sestra prchala se etytmi detmi bosa a neobleeena do chladne noci.

Stalk, o nema se zmiriuji (pile evakr), byl upozornen matt 2.'enou na hrozici nebezpedi, kdya pracoval v poll. Po vice jak petidennim pochodu doeel do Brna a po to as do Prahy, ale o sve tene a rodine /lie nevi. V druhe svetnici tabora lead v horeece tuberkulosni 'term, ktera prchala pesky ze 811pehku s muaem a 4 malYmi detmi. Na jinem laaku rozdeluje 2ena z Teeina mezi 6 nedospelYch deti skrovne sousto, ktere ptinesl jeji mua, nadenik ze stravovny. PodobnYch jsou zde dela desitky. Jedni odchazeji a novi rozmnotuji rady tech, o ktere se vzornou obetavosti peeuje spresce baraka, podporovanY ve sve snaze o uleheeni v bide temi, kteti toho sami nemaji nazbyt. eny a muai poeetnYch rodin, kteti svaj denni chleb vydelavaji teace pomahaji, protoae jejich srdce se nezatvrdila nad bidou blianich. DAvaji z India a radi, davaji tolik, a2 sami snad musi stradat, ale davaji radi a bez narokil na diky a pochvalu. Ptindeeji chleb, omastek, mleko, kavu, ubuv a east odevu. Teei je vedomi, ae mohli pomoci jeete ubotejeim a vdeenY pohied a stisk ruky je jim dostateenou odmenou. — Tolik z dopisu Jaroslava 8 .— Snad tyto tadky daji ptiklad a pobidku. Darujte na pomoc es. uprchlikam byt' mak), ale hned! Vdeena vzpominka podporovanYch bude kaademu darci htejivou odmenou.

V dobach velkYch pokukni a protivenstvi byla to vidy Ceska kultura, jei narovnavala rodni patek a vhanela deck do plic ulekaneho lidu.

Triumfalni pfijezd dr. Benege do mesta zahrad — Chicaga. Oesko-slo yenske Chicago pfipravile bYvalemu presidentu dr: Bendovi nadSerie pfivitani. Tisice deskeho i. slovenskeho du provolavali na nadraai drahy La Salle: Vitame vas! Slava! Na zdar! At' aije Csl. republika! At' aije demokracie! Sokolove i Ceti legiotvotili telesnou straw, kteki vzali pod ochranu vzacneho hosta, pani Hanu Beneeovou, synovce presidenta Bohuee Beneee a Jana Masaryka. NeZ se dali hoste na pochod od vlaku k peronu, byli zadrkni na chvili ptedvojem novi-

Ve sttedu, dne 22 iinora 1939. natskYch fotografri. Jakmile pfed nadraiim 6ekajici davy Csl. lidu spatfily dr. Benete, zahudela prostranstvim boute hlast, praYY hurikan nadteni. Ovace utichla teprve, kdy2 dr. Bengt byl uveden na improvisovanou tribunu. Okaintite zaznela melodic americke hymny a po ni hymna deskoslovenska, ktere zapel peveckY spolek "Lyra". Na podiu uvital dr. Bende jmenem Csl. organisaci jakot i za cele Chicago p.

Jan Cervenka, jena pravil, ze v dr. Benetovi vita bYvaleho presidenta 6s1. republiky a bojovnika za demokracii. Dr. Bend podekoval upicimne za srdedni uvitani, jakd i za ytechno, co ameridti krajane vykonali v minulosti pro osvobozeni stare vlasti i co konaji v pfitomnosti ve prospech trpiciho obyvatelstva Csl. republiky. Po tomto kratkem uvitani byl dr. Benet s druEnou odvezen do rifadovny mayora Kellyho v radnici. Tam byl velmi srdeene pfivitan mayorem Kellym, jen pfal hostu tr t'astnY pobyt v meste, nabidl mu vtechno pohodli a dodal, se Oe§i zaujimaji nyni v Americe delna mista v politice, prrimyslu i profesionalnich oborech. Jsou pry tak zdatnymi pracovniky, to se mayor obava, aby nepkipravili mistni litany o chleba. Po rozioudeni s hlavou mesta SW se do hotelu Sherman, kde se konala Benekva konference s novinafi. Dr. Benet se vyslovil, ae pHjel do Ameriky nikoli jako politik, nYbrt udenec. Chce se venovati vedeckemu studiu, neclace odpovidati na 'tactile dasove otazky, ale jinak odpovi na vge. Byl ve styku s obrany Spoj.

Statri a shledal tolik pfibuznosti v zasadach Oechii a Americana, ae podle jeho soudu ka2c1Y Cech zristati loyalnim Amerieanem i pracovati pro svou starou vlast. Oesko-Slovensko pokladal vady za malou sestru republiky Spo. Statil. 0 demokracii nema obav, ona ma sve vzestupy a sestupy. Lida nemohou aiti nekoneCne v otroctvi, musi mit svobodu. Valce cla se pfedejiti, MdnY z evropskYch statnikil si nepfeje valky, ani diktatoti ne, nebot' vedi, co by valka znamenala. Na svou na yStevu Ameriky — svou prvni — se pfipravil. Prostudoval historii Spoj. Statri a shledal ji nesmirne zajimavou z toho drivodu. ae historic prvnich let Ameriky se v mnohem podoba historii prvnich dvaceti let Oesko-Slovenska. S timto yedomim zaail mocnY dojem hfejivYm a pfijemnym o yzduSim svobody a demokracie a sympatie pro Oesko-Slovensko a pro sebe. Proto se okamaite citil jako doma. Vert, ae nejen v Novem sfete, ale i v Evrope samotne jsou velke proudy, takie demokracie jako vladni realm bude jeete velmi hybnou silou ve vnittnich a mezinarodnich vztazich mnohYch state. Nakonec pravil, ae nerad pH naveteve cizi zeme dave. rady, jak by si jejich obeane men podinati, ale v tomto ptipade musi rici, ae nejlepeim zpilsobem k udraeni demokracie je zpfisob, jak se provadi v Americe, to jest prakticky, ptikladem, ha,jenim svobody a udraovanim flay k jednotlivcilm. Dodal, ae doufa, ae Spoj. Staty v torn budou naddle pokraeovati.

Umelecke dilo se odli guje od vgelikeho spotiebniho zboii tim, ae jeho cena roste uiivanim a dobou — je proste nespottebovatelne. Ales, Neruda, Smetana — rostou jen Casem, jejich umelecke dilo piekoni vCky. Uklidneni ve stiedni Evrope i ve Stiedomoii.

Mad'ati naeli dobrY pomer k Nernecku a tim ustaly spekulace mane odpovednYch aivlu mad'arskych, ae videriske rozhodnuti se zvrati a ae nastanou nejake ptesuny hranic. Po naveteve Ribbentropove do Varaavy nikdo neoeekava, ae dojde k zapletce mezi Nemeckem a Polskem a ae pH tom nastanou razne moanosti a nemoanosti. Take ye Stkedomoki nastalo uklidneni.

Padla Barcelona a tim se dostala dalti Cast Spanelska do rukou Franca. Francie se nedala strhnout k yojenskemu zakroku ye 8panelsku, aC byla o to tak naleha ye t. aclana, a tim. nastal. uklidfiujici Mattel v situaci. Predstayme si, co by se bylo stalo,- kdyby dries u Bareelony staly proti sobe armady Francovy s italskymi a nemeckYmi legionati a na druhe strane armada francouzska. K Cemu by bylo rnohlo dojit v torn okamiku ye Stfedomoti a k demu na hranicich francouzsko-nemeckYch! Rozvaha Francie zachranila Evropu pied novou sveto you valkou.

A to se ji bude jiste pri vtech daltich jednanich vdeene kvitovat.

Ve stfedu, dne 22. finora 1939.

Sto let pogtovni znamky. Ptigti rok bude tomu sto let, co byly vytisknuty prvni pogtovni znamky. Anglie, ktera tehdy tuto novinku zavedla, ptipravuje se ji2 nyni vzpomenout tohoto vy'roei. Ptipravuje se vydani slavnostni znamky, pravdepodobne s obrazem sira R. Hilla, kterY na tento napad pfi gel. Ne, 2e by do to doby neexistovala vilbec po gta, ale pokovne se vybiralo v penezich bud' od odesilatele nebo od pfijemce a bylo hodne drahe. Kdy2 na poeatku minuleho stoleti podaly v Anglii vyrtstat tovarny a britske lodi kfi2ovaly za obchodem cely svet, pfibYvalo take dopisfi a mnoho lidi si lamalo hlavu, jak odstranit slo2ite po gtovni poplatky. Tehdy R. Hill byl obydejnYm obchodnim zastupcem a na jedne sve pochfizce rozeilenou hadku listono ge s jednim obeanem.

Mu2 odmital pfijmout dopis od sveho bratra z Australie, proto2e by musel platit vysoke pogtovne. Hillovi se potom syefil, 2e si takto dopisuje s bratrem u2 kadu let. Podle znakt, na adrese smluvenych s bratrem, poznal, 2e je zdrav a 2e se mu deli dobie. Vic nepotfeboval vedet a dopis neptijal. Hill ueinil pa.k navrh na jednotne pogtovne tak, jak se provadi v zasade i nyni a pottovne podle jeho navrhu platll od to doby odesilatel ye znamkach. Zpusobil tim ohromnY pfevrat v po gtovnictvi, pkepravenYch zasilek ptibylo o miliony, take pfijrny poky i pti mnohem nagich sazbach brzy znadne stouply. Hill byl jmenovan za sve zasluhy vrchnim pogtmistrem Anglie a povY gen do glechtickeho stavu.

Sper o mexickS7 olej trva. Aekoli vyvlastneni majetku cizich olejatsk.,Ych spoleenosti mexickou vladou trva, jedenact mesicu, koneend Uprava dosud nebyla dosa2ena. Vy ylastneni majetku ptedchazel dlouholetY pracovni spor, fada stavek, vytetfovani, pfelieeni pled pracovnimi soudy atd. Mexiko ohlasilo ji2 syou fistayou z roku 1917 postatneni vgeho nerostneho bohatstvi, ale uskuteeneni poka2de ztroskotalo na odporu Spoj. Statu. Posledni pokus stal se v roce 1928; tehdej gi president musil podepsat tmluvu, 2e Mexiko uznava, nedotknutelnost majetku cizich spoleenosti na vyu2iti nerostneho bohatstvi v zemi. President Calles vymohl pouze vYhodu, ze udelovani novych ySTsad cizim spoleenostem bylo na fadu let omezeno. Kdy2 se dostal k moci nynej gi president Cardenas r.

1935, o2ivl zajem o vyvlastneni olejoveho byl vgak odsunut do pozadi rozsahlYmi pozemkovYmi reformami a vefejnYmi pracemi, ktere Cardenas provadel. V prosinci 1937 se spory mezi mexickymi delniky a cizimi olejovYmi spoleenostmi pfiostfily, delnictvo prosadilo zvYgeni mezd o 26 milionil pesos roene a omezeni pfijimani delnikfi neorganisovanYch. Nej yygg i soud toto rozhodnuti 1. bfezna. 1938 potvrdil a kdy cizi spoleenosti prohlasily, 2e se nemohou podvolit tomuto rozhodnuti, zvedla se v Mexiku takova vina neptatelstvi proti cizimu kapitalu, jakou zeme nepoznala od pfistani motnikt Unie v pfistavu Vera Cruz roku 1914.

President Cardenas vyu2i1 teto nalady a dne 18. bfezna 1938 vyhlasil rozhlasem vyvlastneni majetku cizich spoleenosti. Spor se pfenes1 na pole diplomaticke. Anglie 2adala ihned vraceni majetku syYm olejoyYm spolednostem a ptipomnela Mexiku, 2e nezaplatilo celou nahradu gkody, zpiisobene anglickemu majetku za revoluce. Mexiko odpovedelo tim, 2e ptipomnelo Anglii nezaplaceni valeonYch dluhfi Spoj. SOturn a odvolalo sveho vyslance z LondYna. Na to odjel take anglickY vyslanec z Mexika domfi a 29. bfezna 1938 podnikly i Spoj. Staty diplomatickY zakrok, kterY byl mexickou vladou utajen a teprve v lednu t .roku americky zpravodaj podivuhodnYm zpiisobem se depatral, 2e americko, nota vlade Mexika byla va2neho ne-li sensaeniho druhu a proto presidentem Cardenasem pied mexickou vefejnosti ukryta. President Cardenas nekolikrate prohlasil, Mexiko chce v dobe 10 let vyplatit cizim olejovym spoieenestem odgkodne za zabavene podniky. Nepodita ovgem olej v zemi, nYbrti jen vrtaci zatizeni, ktere spoleenosti postavily. Zatim jests nedogio k dohode a zda, se, 2e eas pracuje proti cizim olejatfn. Vlada s pomoci delnika pilne te2i olej a jeho vYvoz z Mexika se stale zvykije. Nemecko odkoupilo vet gi mno2stvi mexickeho oleje a o dalg i zasobu se vyjednava„

VESTNiTC Jsou jednotlivci, kteli jsou veZne nespokojeni, vidycky a vim otraveni. Ti musi vymizet, narod musi bSt iiv a zdriv. Nejsem gkarohlidem, vidim vgak dosud v easti lidu nerozhodnost a misty rozpaky. Slygim slova o nivratu bSrvaleho politickeho reiimu. Tyto nazory a tato vira mohou nesmirne vice ugkodit, nei se mnohemu zda. Nedbani skuteenosti a nedostatek schopnosti, peizpiisobiti se zminenSrm pomeriim, mohly by vesti k novym pohromam.

Musime se pcctive a•loyalne jako narod a stat zapojit do novych pomerii, do noveho uspoiadani sveta, kdyi vidime, ze zklamaly stare ideologic a bSrvale testy, bkvala vira naroda. — Pfedseda esl. vlady Beran.

Hitler neiada kolonie jako podminku koneeneho miru mezi Anglii a Nemeckem, nYbrti ko podminku hospodatskeho uklidneni celeho sveta. Na obchodni Anglieany jde obratnY Hitler s argumenty obchodnimi. Nemecko je neodYolatelne prYmyslovy a obchodni stat. Peed valkou byli Anglicans, kteti si pfali znieit Winecko jako konkurenta. Ale vYvoz je mohl poueit, jak to bylo pogetile. Tim prave, eim chteli Nemecko zabit po prohrane \Take, tim mu pomohli do sveta. Valeena nahrada, kterou mohli Wind platit jen zbo2im, zpfisobila, 2e Anglicans sami urovnali Nemcflm obchodni cestu do sveta. Nemci nepottebuji dnes devis a zlata, nebot' si ueinili zalladni hospodatstvi narodni statek, kterYm je pracovni sila. Zlato lze nahradit praci, ale praci nelze nahradit Memel potfebuji 2ivotni prostor v koloniich, aby meli dostatek pfidy. Dokud se jim to bude odpirat, dotud budou se zbyteene sily lidstva vyeerpavat zbrojenim a dotud Nemecko bude stupliovat sviij konkureneni boj na svetovYch trzich.

Hitler yeti, 2e, se otazka kolonii bude "resit rozumove a nikoli nasilim. Tomu ale neveki Anglie a na katdou mo2nost se horeene ptipravuje — zbrojenim na vode i na souk.

Nage navgtevy. V sobotu k yeeeru zastavil se ye West nag bratr pfedseda Hi. trfadovny, soudce C. H. ChernoskY. Vracel se z Dallas, kde vyfizoval jistou pravni zale2itost. Nevideli jsme se s bratrem pfedsedou uz clerk dobu a nahodile shledani bylo zajiste vitane mile. Behem hodinky mohli jsme si pohovotiti o mnohYch zale2itostech na geho Bratrstva i vymenit natiory na otazky easove duleiite. Soudce ChemoskY yypada, dobte, jeho energie je stale pevna, tvofiva. Velmi nas pote gila zprava o harmonicke spolupraci Menu tstfedny, neutuchajici snaha nagich bratti organisatora. Nav gteva nas pochopitelne velmi potegila.

Po zpravach o fimrti pape2e Pia XI. vyskytly se povesti, 2e nekterY ze tfi americkYch kardinalfi mute bYti zvolen jeho nastupcem. Z katolickych kruht. ye Washingtone ale bylo sdeleno, 2e je na neco takoveho jenom maid, nadeje.

Nekteti katolieti pfedaci v zemi projevili nazor, 2e chicagskY kardinal Mundelein ma z nich nejvetgi nadeji, nebot' druzi dva jsou ji g v pokroeilem veku. William kardinal O'Connel z Bostonu je 79 roku star a Denis kardinal Dougherty z Philadelphie eita 73. Kardinal Mundelein je 66 mica star. Nedavno vykonal navgtevu v Mine, kde dostalo se mu vy'znaenYch poet.

Brno —. Aekoliv je do velikonoc jests dost daleko, dostavaji vYvozci slovackeho domackeho prfimyslu velke objednavky slovackYch kraslic nejen z riaznYch krajt republiky, ale i ze zahraniei. Tak obdrtiela uherskohradi gtska firma Kvasnieka z Antverp objednavku dvaceti tisic kraslic. Slovicke kraslice, jen pilne a obratne ruce slovackYch divek a *ten vyrabeji v zime, v dot* kdy neni nalehavYch praci na polich a v hospodatstvich, OM se velke oblibe na zahranienich trzich a poptivka po nich stale stoupd. Do Ameriky, hlavne do. Spoj. posilaji se slovacke kraslice, krasne- maloyarxi velikonoeni vajieka, jiz clavno.

Noy e narodni hnuti vLesko-Slovensku nevzniklo mechanickYm slueovanim. Narodni jednota vznikla ze 2iveho pferodu a pochopeni naproste nutnosti narodni jednoty, jen bude vYrazem noveho ducha v esl. narode. Je a bude to duch potadku, kazne, poslu gnosti k autorite fadu mravnosti, duch ryze narodni.

Strana 13.

PROVOLANi SDRUIENt AMER. tECHOSLOVAK(' V TEXASU. Vzhledem na nutnost utvoteni dalkho programu a dinnosti Sdru2eni AmerickYch 6 echoslovalul v Texa.su svola yame yefejnou schtzi vgech eesko-americkYch spolkii a krajanu na nedeli odpoledne ye 2 hodiny, dne 26. imora do Houston, Texas, do sine tadu Pokrok Houstonu S.P.J.S.T. na Studewood.

Krajane a zastupcove na gich ruznYch spolkft a odbodek sdru2eni, kteti nebudou se moci dostaviti, prosime aby zaslali sve navrhy neb zpravy ptedsedovi V. A. Maudrovi, 924 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

Dosavadni einnost behem es1 krise byla soustfedena na intervene jak ye Washingtonu, tak v Evrope. Mimo to byla zahajena sberaci akce nejdfive pro jubilejni fond neboli obranu Republiky, pozdeji pro ervenY Kii2 Posledni dobou pracovali jsme na utvoteni Hou-stonskeho komitetu mezi jinonarodovci, jeho pfedsedou v Houstonu jest p. A. D. Simpson, pres. National Bank of Commerce. Behem teto akce v Houstonu, podafilo se nam ziskati zdejgi tisk a bylo uvetejneno nekolik elanku ye kterYch giroka vrstva nageho obyvatelstva byla seznamena jests vice s Ceskoslovenskem. Takte2 uspotadany byly radio pkedna gly na ktere dodali jsme pottebnY material.

Od pozvani ruznYch feeniku. jak piivodne bylo zamygleno, muselo bYti upu gteno pro nedostatek finanenich prostfedkil, nebot' mnohe nutne vYlohy byly hrazeny ze soukromYch prostfedka a men gich pkispevkii, ktere nas dogly.

Jest naprostou nutnosti, abychom uddeli jednotu mezi na gim lidem a organisaci, ktera by zde stale. ptipravena k einfim v rozhodujicich okam2icich. Jest na nas, abychom si tuto jednotu a organisaci vybudovali, nebot' jen ye spojeni a spoleene akci jest sila, rortfi gteni neznamename nic. Volame proto ty kraj any, ktefi yeti v budoucnost eeskoslovenskeho lidu, k spolupraci.

Sdru2eni AmerickYch Cechoslovaku v Texasu.

Valdimir Maudr, pfedseda; Rev. J. Kunc, mistopfedseda; J. S' ulda, pokladnik.

PROHLASENI BRATRSTVU S. P. J. S. T. Bratii a sestry!

Dostalo se nam bratrskeho pozvani od upy Ji2ni A.O.S. k fieasti na cvieitelske gkole obeli° pohlavi, kterou 2upa potada ye dnech 12. a2 do 26. bfezna 1939 v Sokolovne Jednoty Dallas Texas.

Jeliko2 cue pasobeni Jednoty S.P.J.S.T., t. j. odchovati v fadach svYch lid eel*, dokonale po strance telesne, duchovni i mravni, jsou toto2ne s cili A.O.S., doporueuji brattim a sestram Jednoty nagi, zajimajici se o telovYchovu a praci osvetovou, (ktere povauji za dulezity prostfedek k dosazeni vyteenYch ifeastniti se gkoly a po nabytYch zku genostech a vedomostech vratiti se do s yYch Mai a stati se 'Sifiteli a pestiteli glechetnYch snah a zasad, jet nagi Jednotu zdobi. podrobnosti obrat'te se na: Mira Jurelk, 3709 Carl St., Dallas, Texas.

C. H. ChernoskY, pfedseda H. U. S. P. J. S. T. Moskva. — Sovetske Rusko ohla ghje tfeti petiletku. Oficielne bude vyhla gena 10. bfezna na 18. kongresu komunisticke strany. Hlavnim fieelem tohoto planu je, jak se oficialne pravi, "posileni rusks vYzbroje, aby Rusko mohlo eeliti valce i na nekolika frontach. Hlavnimi body tfeti petiletky jsou: 1. posileni zbrojniho prilmyslu, 2. urychleni stavby silnienich spojfi, 3. rozgifeni telkeho prOmyslu, 4. zvY geni 2eleznieniho a autobusoveho materialu, 5. zvYgeni toriatie obchodniho namoknictva, 6. posileni komtmalniho hospodifstvi a 7. posileni chemickeho prilmyslu. Financovan ma bYti tento plan vYvozern surovin a hlavne zlata a platiny, dale pak vnitfnimi ptjekami. Pfipravuji se tti nebo etyfi vnitfni pujeky.

Podle nafizeni presidenta Cardenase, mexicka vlada vyvlastnila plantale cizinct, jich2 easti budou rozdeleny mezi zemedeice, kteti budou na Ode' praeovRti jako na dru2stevnieb farmach.

V2i5TNIS

Strana 14.

OSVITA. Boj ideolog Dr. Henry McGracken.

DY2 Napoleon tali' do Moskvy, vzal si s seK bou galicismus, kterY sebral ye francouzskYch intelektualnich kruzich. Bylo to slovo ideologie. Privodne bylo ram) pro vedeckou potiebu a znamenalo nauku o yYznamu pojmri.

Napoleon NTS'ak jako dobyvatel i na tomto poll mu dal ripine opadnY yYznam. Pro neho znamenalo prazdne mudrovani, malicherne abstrakce, neirdelne teorisovani, bez ktereho by se vladcove sveta mohli dobte obejit.

Pak pfiSel Marx a jeho pI1vrzenci. Ideologie se nyni u2ivalo pro volne pfilehajici my glenkoobal, do ktereho se halila pohodlne bur2oasni spolednost. Ideologie 112 neznamjenala prazdne Sermovani s pojmy, nSrbr2 jeji vyznam se pfensl na pojmy samy, vlastni intelektualnimu prostiedi bur2oasniho druhu. Bufloasie vSak nedekala dlouho s odpovedi a brzy byla marxisticka ideologie vrZena zpet na socialistcke myslitele jako zbrari proti jejich vlastnim argumentrim. TakovY byl sta y pomerri, kdy skondila svetova valka.

Slovo se vrhnulo do bane feel rychieji, ne2 si naAlo cestu do slovniku. "The oxford English Dictionary" ignoroval dlouho yeti-Tice, stejne jako jej neuznavalo jeho nevlastni ditko "Shorter Oxford", yydane roku 1933. Teprve v roce 1937 se dostalo ideologii v poslednim vydemi "Webster International" pineho obeanskeho prava na rizemi anglickeho jazyka. Ve Websteru je slovo ideologie definovano jako "subjectivni vYklad pozorovanYch zjevti, z yleAte socialnich problemri, systematicke schema nazorri o 2ivote a zpilsob nebo obsah myAleni charakteristickeho pi° jednotlivce nebo tkidu, jako bur2oasni ideologie". VYklad. schema, zprisob a obsah mySleni, to vSe zaldi na torn, v jakych 2ijeme pomerech. Myslime urditYm zprisobem, protde jsme ureitY druh osoby. VYznam, kterY pfikladame vecem, se fidi podle toho, jaci jsme sami.

Ideologie, kterou Marx a Engels vybudovali pro delniky, je ovgem nejripinej g a nejbli2Si pfimemu mySleni jakekoliv z modernich ideologii. Ani jedine dilo na obranu druheho systemu se nevyrovna drikladnosti jejich ideologii. Ale bonevicke. strana, jd se octla najednou u mod v revoluenim Rusku, nemohla dekat, se zadnou uplatriovat prvni ideologicke principy Marxova udeni. Byla postavena pied skuteene pomery, ne pied udebnici. A tak nabyla ideologie noveho yYznamu: stala se pfiruekou akce, eintr, zakonikem politiky, provozovacim pianem velike politicks strany, zahanene silou okolnosti znovu a znovu ke kompromisu, davajici tu zaplatu, tam bofici, spravujici stare systemy a upravujici je za doeasna obydli pro mysl noveho lidu, menici jine, aby ustoupily pled novYmi, ale vklycky eihajici na tost, aZ se naskytne potteba.

Je zfejme, 2e ideologie je charakteristickYm myglenim jenom potud, pokud se hodi pro cile jedince, kterY ji prijal. Uz nevidime v ideologii uptimne promygenY, souvislY a logicky 2ivotni plan, yypracovanY v solidnich a praydivYch barvach uptimne filosofie. Je spi ge dilem oportunisty, eastednYm a nouzovYm planem pro spolednost, vyhovujicim okam2ite pottebe, a pak fedrovanYm pro svadeni girokYch mas do slepe poslanosti nedemu docela jinemu. A tak civilisovanY svet je dnes svedkem hejneuvetitelnefti ideologicke komedie, jakou kdy historie odhalila.

Pruty a sekyra fimskeho dtistojnika jsou dostateenou filosofii pro Itala. Vridce Benito Mussolini je dobrYm znalcem marxisticke teorie.

Nedelalo mu 2adnYch obtfh nahradit jednu druhou. Za timskYmi symboly se vznaeel sen o omperiu, oziveni slavy stareho Alma, triumf nad Barbary, obnoveni zakonft a potadku, ukaznend poslugnost a Italie koneene sjednoce-

na pa tisicilete odluce. Ideologie byla velkolepa, napoleonska, a ujala se. Mela pevnY podklad v dejinach. kimske imperium uz existovalo. Byla malebna; byly ptipraveny uniformy a zpevy. Barva, masy a rytmus dodavaly citovou /lapin, a vYsledkem byl pochod na kapitol, Druhe lidske dobrodruZstvi si zvolilo za ideologickou zakladnu pouhY mythus. Nordicke udenl, ktere tvrdi, ze severske rasy jsou vyeei a nemecka rasa ze severskych nejlepei, a kterY vyndeel distotu rasy, smiSenou 1.12 s neseetnYmi cizimi prameny, to byl material, z ktereho nemecka pYcha mela yystavet plan pro 2ivot. Od prvnich naznakti v Nietscheovi se pseudopsychologie o eistote rasy sirila jako virus, pak filosof Spengler s pfipravenou 1.12 teorii o zaniku zapadu pro jeho neschopnost. Do planu se pfiplet1 beranek bo21, ze ktereho bylo vybrano iidovske obyvatelstvo.

Znovu zaznela hlasna trouba, a na svete se octla nova ideologie. Vychod proti Zapadu. silo proti celemu svetu. BoZsky cisaf, hajici test japonskeho naroda se citi zneucten mirem a pokojnYm obchodem. Ptilis easto pry uchvatila armada a lod'stvu plody viterstvi zapadni Zravost. A ptedev§im pry zapadni komunismus ohro2uje imperium. Hubi Oinu. Pak se ()brad na Japonsko. Zavifily bubny, rotaely se jaly chrlit propagandu, a s oblohy zaealy pr get bomby. Co na torn, 2e skuteene pfidiny jsou docela jine. Co na torn, ze superindustrialismus, phssatY na zemedelskem obyvatelstvu, pkevratil na ruby jeho hospodafsky Zivot? Jen valka, jen valka vynahradi tentokrate Japonctm ptikoti, ktera museli sndeet v kaZde celnici na Zapade.

Konedne phela rovnost.

V 6ine dela, idasne pokroky ideologie Sun Yat Sena s jeho tiemi principy nacionalismu, demokracie a socialismu, abychom dali jeho vYchodnim frazim zapadni jmena. Neni Indio tech, kteti tvrdi, 2e tato ideologie zakrYva tyranii vojenskeho druhu. Ale pies rusks pronikani a japonskou invasi se peva dr2i. Zatim narod v zapadnim slova smyslu, se velm svym hrdinskym na.rodnim duchem, se zmite, na kovadline pod ridery valeeneho kladiva.

Musime si pospig it v naSTm ideologickem letu kolem sveta. Jsme v Mexiku. Jeho ideologie je postavena na Indianu, dedici azteckeho imperia. °pet se tu vytahl starovekY pohanskY kult z historickeho archivu, aby slouhl jako pozadi novemu nacionalismu. Kod ma unci anske krve, za kterou se jednou stydel, je nyni na to velmi pyenY. Indianske umeni nahrazuje evropske filosofovani, archeologie a anthopologie pracuji spoledne, aby vybudovaly Zivotni plan, ketry maji mexicke ekoly vetepovat obyvatelstvu. Nacionalismus nyni hlasanY je spiee evropskY na aztecky, a v nedavnych manevrech bylo videt spice vliv Trockeho na Montezumy. Ale hlavni je, ze aztecke, ideologie slouh dobte svemu teelu a narodni pYee. Turecko je uZ zapadni stet. Turecko je zeme pokroku. VzornY stat. Tak hlasaji trouby Mustafa Kemala Paei. Pod touto ideologii nemocnY muz na Bosporu dostava barvu a Zivot. I nejzaostalejei bide se Zenou ku piedu zrychlenYm tempem.

Kam se ohledneme, tam vladne ideologie.

Mri2eme dnes bez odstupu objevit ve veech spoleene prvky? Zda se, 2e ano. Je jich nekolik, ktere se jevi na prvni pohled. Ptedne tu musi bYt nejakY tlak. Ideologie se site mohou narodit i v zemich spokojenYch, neeiti se veak, ani nevezmou na sebe pravou podobu, lee pod tiakern. Tlak maze bYt skuteenY, pomyslnY, nebo oboji. — MO& to bYt nenavist k neeemu, strach z neeeho, nebo koneene touha po pomste. V kaIdem phpacle se uchyluje nejpiimejei cestou ne k rozumu, ale k citu.

Dale se zrudnosti melodramaturga vystavi obraz silnYch kontrastd, obyeejne mezi minulou slavou a ptitomnou hanbou. Dave, pinY prtchod rasove hrdosti a touze po potomstvu, pudu po sebezachovani v ramci celonarodniho planu. Obraz se ptedvadi znovu a znovu veemi manYmi prosttedky. Celt' narod se stave ., sborem, kterY obraz doplriuje a vysvetluje.

Potom, kdyZ" uz ideologie zaene pracovat, ptijde vtdce. On zosobriuje plan. Jeho vtle jej v tin. S vtdcem se narodni subjektivita stave, subjektivitou osobni. — Ideologie se pie-

Ve stfedu, dne 22. rinora 1939. dela pies noc a my zmenime na komando nejhlubSi sva pfesveddeni a nazory.

Civilisovana moralka, tento po veky se pomalu sbirajici souhrn zdraveho lidskeho rozumu, ktera, nikdy nedtivefovala bajim a hledala skutednosti, ktera odstranila jedno po druhem — mudeni, masakry, lynchovani, gpionstvi, psance, paleni knih, honbu za dardelnicemi a veechny jine mocnosti temna pied nimi znovu ustupuje a temnY sttedovek se vraci ke svYm pravt.m.

Rozum je spoutan do uniformy a pochoduje s masami. Cele, to baska Cast dloveka, ktera mu vola "pravdu, pravdu, pravdu, ptesvedd se, ptesvedd se, ptesvedd se!" je podrobena k tupe poslugnosti.

Posledni chvile ve Veera naposled tti tisice ueitelt uslyeelo ye tfide osloveni: "Pani ueitelko." Opravdu naposled. — Detska drobotina, kterou tolik milovaly a kterou udily poznavat hvot od prvnich pismen obecedy, dala jim navkly sbohem. Bylo to take loueeni s obou stran. Deset, dvacet let ztravenYch ye ekole nad lesem detskYch meek, ktere se hlasily, ze jejich hlavieka umi odpovedet na otazku, 2e opravdu pozorne naslouchaly vYkladu, ty roky se opravdu nedaji smazat za nekolik hodin. A deft jako by pochopily, ze jejich pani ueitelce srdce place, ze je ji smutno jako mama, ktera musi opustit nav2dy svoje deti, naueily se alespori hkanku na rozlouoenou- a ptinesly kytidku fialek. Kytieku ktehkYch fialek, ktere se jests chvely mrazem a ktere pani ueitelku rozplakaly. Snad citila, take ona byla utrZena ze skleniku, kde se oeetfuje mladi, kde roste a kvete do prvni lidske moudrosti. Ani maminky deti nezapomnely.

Staly jiz pied zaeatkem vyueovani pied thdou, aby alespori beze slov stiskly ruku Zene, ktera pkevzala vy- chovu jejich synt a dcer. Snad po prve se ani nezeptaly na prospech svYch deti.

V2dyt' odchazela "jejich" pani uditelka. Chodily se ji svaovat, znala jejich Zivot, jejich 'c reedni starosti i starosti o dite. Jedna maminka v Praze dokonce phvezla v detskem koearku osmileteho chlapce, nemocneho chhpkou, aby se mohl s pani uditelkou rozloueit. A pani uditelka, ktera, jiz udila dvacet let — omdlela. Byly opravdu uditelky, ktere neudily z touhy po Pohodlnem Zivote ph dvojim zamestnani. Umely pochopit take postaveni druhych, kteh museli opustit svou drobotiu v ptipojenem fizemi a dobrovolne odeely. Path jim jiste uznani za jejich praci, za vee, co umely svYm citlivYm 'Zensky msrdcem pochopit. V2elyt' nektere rozdaly tfebas ptlku sve gale tern chudYm detem, ktere nemely na svadinu, jako jejich et'astnejei spolulaci. Byly takove uditelky a samy Zily v skrovnYch pomerech. Ptikladnou praci a phkladnou obetavosti umeiy i v take dobe bYti pfikladem ostatnim a opustit to, v eem byl jejich celY smysl Zivota. reera byly naposled panimi uditelkami. Tteba s nemocnYm srdcem a smutkem v duei, odchazely et'astne, ze "jejich" deti a rodide deti naeli porozumeni pro jejich sbohem, jez musely dat Skole, kterou tolik, tolik milovaly.

Mesto Hulin s nov33-m znakem mesta.

Hanacke mesto Hulin, kteremu se ze starYch east' nezachoval mestskY znak, je mestem od roku 1397. V tomto roce si prave potizuje znak mesta novY. Navrht bylo ptedloleno pies dvacet a z nich byl vybran tento navrh znaku: ma dole v dernem poli okkidlena kola (symbol Zeleznieni kfiZovatky a dopravniho ruchu), v jedne pith rozptleneho etitu je v dervenem poll stfibrnY oblouk romanskeho portalu s letopoetem 1224 (po prve je Hulin zaznamenan v dosud dochovanYch listinach) a v zelenem poll klas (hrna. Hana). V druhe pull je v modrem poli obrys tovarny (cukrovar), dale letopodet 1397, kdy se stab Hulin mestem a mens romanskYm kostelem (nalez hulinsi skeho peeetidla z roku 1458).

Winston Churchill soudi, ze Polsko snad draze zaplati za Teeinsko. Bylo by \Teak postaveni Polska vtei Nemecku lepsi, kdyby se bylo Polska zdrZelo zabrani Tehnska? Situace Polska je opravdu take,, ale dojde-li ke katastrofe, Polsko bude bojovat. —11. Kurjer Codzienny, Krakov.

Ve sttedu, dne 22. &lora 1939.

ITISTNIS

MAJA NOVAKOVA:

SONIN I

It

C

ROMAN

ISEM pr•svedeena, to je z neho idealni mane; el i za techto okolnosti. eJ jemnY a tve sestre nikdy neda pocitit . citovou prohlubeninu mezi nimi. Chapu, ze zelis jeho ztraty, ale je nutno smitit se s osudem."

"Jak jste poznala, tetinko, te ja , otazala se Sofia nesmelYm geptem, ale 'zajikla se pied dokoneenim yety.

Pani VYrkova, v gak porozumela.

"Jsem zku gena, tivota znald, Lena, det'atko.

Ta tvoje tarlivost byla mi uz del gi dobu podezrelou. Ale stavela jsem se, jako bych ti protote jsem to nechtela lekat. Nage rozmluva, vi g. tenkrat o idealu a o lasce, a pak Juleina navgteva, utvrdily me v domnence, kterd se mi zprvu zdala trochu fantastickou.

Nemohla jsem dole neeinne prihlitet, jak se trapig . Tvoje utrYznene srdeeko to ov gem neukonej gilo, to prvni laska zpravidla konei ne.uskuteanenim slat" Tak jako je tobe, bylo, je a bude ;je gte mnoha jinYm tenam."

Ze SoninYch proof: se vylinul dlouhY vzdech.

"Prod musi zia:„nout ty prvni nejkrasnejgi kvety, pros jejich netne, vonne listeeky kru-or" 'z,Jvot (i)kube a 'dune do prachu vgednosti sve cesty. Ne, — neumim si pfeCistavit, .te bych mohla mit jindlie ra.d.a a bez lasky se nikdy neprovdam."

Pani VYrkove se jernne usmala.

"Piave tak ni.hu. 711a jsem ja v t y3ich letech a zpronevekila j-,em se sve zasade drive net jsem se nadala."

Soria zbystrila sluah. Tato napovidajici slova probudila v ni dalictvi ten, ktere svemu pokoleni zanechala pramati lidstva.

"Pan VYr•k tedy nebyl —?" nezdrtela se otazky.

"Ne, VYrek nebyl mou prvni laskou, pies to, to jsem se vdavala velmi mlada. Za mnou lejeden sen, jehot rozearovani bylo prvni vatnou bolesti v mem tivote, ale pomohlo mi k vay rintim. — Jen z velike bolesti zrodi se yelike umeni. — Kdyt si me VYrek bral, mela jsem jit jmeno. To on chtel. Nebyl z kteri uctivaji knetku sve dornacnosti, on tout"' po tene, kterou znala verejnost. Nemohu site rici, ze bychom bYvali spolu nejak za yratne gt'astni, ale byli jsme spokojeni. On mi zakidil pohodlnY domov a chranil me pied doternYmi hejsky,. kteri se domnivaji, ze katda heredka musi bt nad g ena jejich nestoudnm dvorenim. Ja za to privadela ye znamost a k lesku jeho . jmeno. Byl marnivY a moje tispechy ho naplidovaly hrdosti. Po ce13"7 tivot vychazeli jsme spolu clobre jako dva nejlep gi pkatele a ja pozdeji byla ycledna osudu ze mi yeas odhalil pravdu a 'zprisobil tak, ze jsem prijala VYrkovu ruku."

Stara pani hladic Sam po vlasech, ustala pohybu a zamyglene se zahledela do rude .zare ohne.

"Bylas ke mne uprimna, Sonieko, oplatim ti to."

PANT VYRKOVA VYPRAVUJE. "I moje mladi rdousila kdysi bolest. Phpravil mi ji, jak snad ani jinak neni motno,. rovnet mut. Milovala jsem s celou va gni sve bytosti a doCkala jsem se kruteho rozCarovani.

Neg t'astnou nahodou na gla jsem sviij divdi ideal ztelesnenY v synu hrabete, u nehot byl muj otec podrizenYm Urednikem. Od patndcti let nosila jsem v srdci tajnou lasku a cbdiv k mlademu hrabeti, ktereho jsem si zi dealisovala, na prince z pollaclky. Byl krasnY, hrdSi a zajimavY. To staCJo, aby mne srdce hotel° pro neho piamenem. Dlouho si mne cot vzhledem k na ge,mu spoleeenskemu rozdilu prijimala jako samozrejmou vec, at jednou. — — — To ut jsem byla u divadla. Poznal me a ph"gel za mnou do gatny. Bala jsem se, te omdlim

blahem. Choval se ke mne jako k sobe rovne a rozhnevane se peskoval, tie si dosud nevgml, jaka jsem krasavice. Lichotka je ovtiem vtdy ponekud prehnand, ale me uvedla do extase.

Od to doby jsem venovala svemu zevnejgku jegte vet gi peel.

MladY hrabe Alex byl ted' ku podivu dastS7m hostem v divadle a v zakulisi bylo jit yerejnYm tajemstvim, te se mi kori. Kolegyne hotely zavisti, nebot' Alex byl vskutku velmi hezkY mut. Ptedstav si. Sono, ebenove tune, vinite vlasy a k nim ty nejmadtej g oCi v lesiku tmavYch brv, klasicky pravidelnY profil a prutnou, gtihlou postavu v elegantnim obleku posledni mody. Nine, jet mela vlasy bary stare bronze a oei "dune jako noc, libil se nesmirne.

"Miluji to proto tolik, Lino," rekl mi pozdeji, "te jsi pravY opak mne."

Ja spolu s vagnivou laskou kladla jsem mu k noham bezmeznY obdiv. Vtdyt' nedbal ;TOpast, jit tvoril mezi nami rozdil na giich ronedbal, tehdy v gem poeestnYm damam hruzu nahanejiciho slova "hereeka" a pozvedl me k sobe. — I v okoli pinern intrik a Uskokt motno zustat naivnim, kdyt soudnost zakalila laska.

Pul roku trval rozko gnY sen a pak pri glo procitnuti. — Jednou, kdyt Alex ode mne odegel, nagla jsem na koberci dopis, adresovanSi jeho priteli. Bez vandni, vedena vnithaim instinktem, vyriala jsem dopis z °balky Jeho obsah byl prudkou ranou, kterd razem potopila lodieku me dtivery, obdivu a gtesti.

Milj Alex, ten zboznovany Alex, vzor jemnosti a nehy, cynick3'7m zptisobem tadal sveho pritele, aby mu pomohl zbaviti se mne.

— — "Papa mi vyhledl bohatou nevestu, jejit mama je na ne gtesti puritansky prisnYch mravil a divne by se tvarila, kdyby se dozvedela o moji "pritelkyni". A uptimne redeno, nabatil jsem se ut tech jejich uhraneivYch oei a nazrzlYch viasu, proto zmena, kterou mi slibuje modrooka komtesa Blanka, je mi docela vitanou. Pomoz mi nejak zbavit se Liny.

Drti se mne jako kligte, at mam strach. Zatid' to nejak, at' mohou ztropit scenu a ukoneit to.

Mutes pak nastoupit po mne; nepochodi g gpatne."

Timto zpUsobem byly napineny etyti strany.

Mimo jine ponitujici veci dozvedela jsem se take, te jsem jit treti hereekou, ktera byla obdarena hrabeei pkizni.

Celt' dopis byl jedinou tvrdou pest', ktera surove dopadla na krehkS7 kvet myth citt. — Nepamatuji se jit presne, jak mi bylo — j to tak dam). Vim jen, te se prede mnou zatoCil pokoj v gilenem behu a ucitila jsem pronikavou bolest v mistech, kde se tetelilo moje pogetile, drive-five srdce.

Prvni moji praci, kdyt jsem byla schopna myglenek, bylo, ze jsem spalila v gecky kvetiny, ktere jsem mela uschovany jako pamatku na Alexe. JinYch darti jsem od neho nikdy neprijala.

Po prechodu 'prvniho zdrceni zaCala jsem vecne uvatovat o torn, co melo nasledovat v blizkYch hodinach. Je zvla gtni, odkud se vezme v lidske dui sila, kdyt jde o uratenou hrdost nebo pomstu.

Mela jsem weer hrdt. — Tato my glenka me vzprutila jako zazraenY elixir. Bylo to po prye, co jsem se vagnive zate gila na sve vystoupeni.

Az dosud pohybovala jsem se na jevi gti s jakousi lenivou rortrtitosti. Ma my glenky byly rozdvojeny, jak mi jednou vytkl bystrY kritik, nedovedia jsem strhnout obecenstvo hrou. Za potlesk a pkidelovani yYznamnej gich filoh musila jsem spite dekovat svemu zjevu.

Na veCer pro mne tak fatalniho dne pkipadla premiera Shakespearova "Hamleta". Pki dopoledni zkoutke vzdychal retiser nad mou "Ofelii", kterY pry s yYm silenim jako by si delala z publika blazny. JA, gt'astna a rezjasana vedomim Alexovy lasky hrala jsem s nechuti.

Zlobilo me, be se musim trapit a natikat, kdyi je mi tak krasne a do fismevt. Net nebylo vyhnuti. Nebylo za me nahrady a krome toho moje rude zlate vlasy se tak sk yostne uplatriovaly rozpu gtene a v prudkem osvetleni.

Strana 111.

Ofelii, je gte dopoledne tak cizi, ptiblitilo mi nekolik hodin bolesti a dale mi nahlednouti do vSech nuanci Ulohy, na ktere se regser, dosud marne snatiil me upozornit.

VeCer pak vystupovala na jevi ge zcela jina Evelina. Ona rortekana, rozdvojen y. zapadla v neznamo tak jako jeji obdiv a Ucta k Alexovi a do chramu umeni ga se pokorne poklonit jeho zbotind vyznavaCka, hledajici pro svou bolest Utechou a posilu k boji.

Ani jedna z myth kolegyri nemohla se kdy honosit vetgm Uspechem, net jsem mela tfti veer. Hlediate ptimo silelo nadtenim a ja nejmene tticetkrat byla jsem voldna pied oponu. Vyaerpana, ale spokojena, dostala jsem se koneene do Shtny, kterd byla zatim promenena v kvetinovou vYstavu. Za mnou byla je g -tepinsavlk„ycdhernYoideji a k ni ptilotiena visitka se jmenem Gustava VYrka.

Jako bych byla to tento muti zasahne do me budoucnosti, proti svemu zvyku pteeetla jsem pozorne toto jmeno, ktere piece nepovidalo Upino nieeho o jeho nositeli a kytici orchideji, jedinou z to spousty, odnaS'ela jsem si damn.

DruhY den prinesly noviny ob girnou stat' o vaerej gi premiere a kritika, jet &l ye rada trochu ironisovala moje vYkony, byla mnou tentokrate uptimne nadgena.

"Motno psal drive mne nikterak naklonenY kritik, "be sleena Radimska ma nejYetgi zasluhu na pronika yem tspechu hry. Jeji "Ofelie," strhla svou procitknosti i pana Benage, jehot "Hamlet", dik ji, byl rovnet vYbornY. Doufame, be mlada umelkyne, ktera tak neceekavane rozvinula pied nami sve velike nadani, nedopusti, abychom o ni nekdy psali net dnes— — — Tak podobne a j• gte lichotiveji psaly v'aecky listy. Cloy& je marnivY tvor. Otena chvala byla balsamem na moji ranu. Vzprutovala moje sebevedomi a naplriovala mne prijemnYm pocitem ph myglence, te tote v gecko ete Alex.

Nebyl vdera v divadla, ale jiste se neopomine podivat, jak me kritika "strhala".

Veder jsem hrala °pet. Pied zaeatkem ptedstaveni dostala jsem listeCek od Alexe: "DrahouSku, phjel jsem z domova a budu Cekat u divadla. Musim gratulovat svoji holCince a het ji, jakou radost mi udelaly jeji veerejai triumfy. Zatim v duchu libam jeji sledke rtiky a nedoekave se te gm, at ji spattim na jevigi."

Usmivala jsem se trpce pri eteni techto vylhane sladkYch slov, kterd tvotila tak ptikrST kontrast k cynickemu tonu, jimt, psal o mne svemu priteli. Co tim zpitsobil, nett lo motno odeinit, ani kdyby mi dnes nabidl svou ruku a sve 'Slechticke jmeno. Vedela jsem, be se to nestane a moje touhy take nikdy nesahaly tak daleko. Byla bych se spokojila, kdyby byl pro mne zristal tim princem z pohadky, o nernt jsem snila v majovYch veeerech, kdyt mesic svitil a gerik sladce vonel v jejich parku.

Inspiroyana bolestnYm glehem sveho rozdarovani a podnicena touhou bYti pied AlexoyYmi zraky pkedmetem ovaci, vy gla jsem z kulis.

Moje "Dama s kameliemi" rozplakala cele divadlo. Tehdy jsem nehrala, ale protivala muka ubohe Marguerity. Pe katclem aktu rozlehl se hledigtem potlesk. Dominovala jsem wet.

Haj kvetu me uvital ph navratu do gatny.

Net jsem se mohla odlieit a prevleci, •priputovala za mnou zase kytice orchidei a tft Gustav Wrek snatne prosil o kratiCkou rozmluyu. Krome Alexe nepougtela jsem k sobe nikdy nikoho, ale tentokrat °pet ono "cosi" pkinutilo me uCinit .vrjimku.

Ne bez zajmu jsem pohledla na vstupujiciho darce nadherny'ch kvett. Byl urost1S?*, statnY, asi o dvacet let stars' mne, hladce pridesanYch, hnedYch vlasil a gedYch, patravYch oCi. Napadlo mi, te se jeho chladnSa strizlivSr zjev jaksi nesrovnava s posilanim kvetin hereeceli S kolem predstoupil prede mne a podal 0

Strana 16. sobe blizsh informace temito slovy, ktera me ohromila: "Jsem doktor Gustav VYrek, notat a majitel domu v Brne. Mimo to va gnivY nav8tevnik divadla zvlatte od doby, co jste se na scene objevila vy, sleeno Radimska. Veera a dnes okouzlila jste me svYm zjevem a umenim tak, to jsem si dodal smelosti a uctive vas tadam o va8i ruku."

Pr stredh, v nemt jsem se pohybovala, naueilo me jit dosti ovladat hnuti cite, a,v8ak tentokrat se asi pkili8 zfejme odrazil etas v myth rysech, nebot' VYrek ptipojil spaneji net piked tim mluvil.

"Charm, te vas to pkekvapuje; vtclyt' mne • ani neznate. Zato vAak ja, vas znam a nemam vroucnejSiho ptani, net abyste se stala moji tenou Uvatte dtive net mi odpovite, sleeno Radimska, zda neni lepe, dati se pod ochranu usedleho mute, kterY si vas bude vatit, net byti prchavou episodkou v tivote rozmatilYch, byt' i mladYch a elegantnich svetakt".

BYvala jsem velmi nediatkliva a tato tee by byla VYrkovi najisto vynesla chladne upozorneni, aby se nemisil do myth zaletitosti, kdyby se nebylo phihodilo nee°, co docela zmenilo zamYSIene odmitnuti.

Ozvalo se kratke zaklepani, dvete se bez pobidnuti rozletly a na jejich prahu stanul Alex s nekolika ohnivYmi ratemi v ruce.

"Linu8ko, skvostne, velkolepe!" volal nepovAimnuv si hned Vyrka, "nemohl jsem odolat, abych —." Tu se zarazil a svrattil sve huste brvy..'"Co tu dela ten pan?"

Nedovedu se jit O'esne rozpomenout, jak mi v tu chvili bylo. Jen tolik vim, to vybite, bolest zristala mimo moje nitro a v tomto nepozdvihlo se pii Alexove objeveni nic jineho net pohrdani a thava, touha po pomste. Vzpkimila jsem hlavu a s viteznYm rismevem ptistoupila jsem o krok k VYrkovi.

"Tento pan je inYm tenichem, pane hrabe."

V AlexovYch odich objevil se zablesk takoveho vzteku, be kdybych byla merle otupela., byla bych se ulekla. Net klidne jsem se usmivala do jeho zktivene tvake, ktera se marne snatila zatajit, jak citelne byla jeho jegtnost ranena.

"Vy — vy start blazne!" vykkikl posupne otoeiv se k VYrkovi, "co pak nevite, be je moji milenkou?

Tento vYpad jsem neeekala. Co mohlo nasledovat, net be VYrek me opusti a vycla druhemu, je'Ste hortimu pokokeni? Citila jsem, jak blednu pod lieidlem. Po tele poeal se mi rozlevat chlad a podivna slabost. Tea ruce, ktere jsem podeaene ptitiskla na sva, naha ramena, byly ledove studene. Nebyla jsem schopna zapirat. Zavtela jsem jen oei, abych nevidela VYrkova odchodu a Alexiiv pohled piny akodolibe radosti.

"Pane brat*" ozval se VYrkilv klidnY hlas, "jsem doktor VYrek a znam dobte paragrafy, podle kterYch se tresta uraaka na cti. A to, co mi oznamujete jako ohromujici novinku, vim jib davno. Byl bych ApatnYm pravnikem, kdybych se neinformoval o minulosti zany, kterou jsem.. mel v rimyslu poiadat o ruku."

"A chcete si ji vzit pies to, to vite, se jsem ji nav8tavoval be byla moji?" zasipel Alex a jeho krasnY oblidej byl znetvoken vztekem.

VYrck, stoje nehnute, se pohrdave usmal.

"Vy byste to arcit' neudelal, pane hrabe, to vim. Pro vas, mlade alechtice, vychovava, ptisna, ristavni kazeri nevesty, abyste si mohli nevinna, orosena kvitka . ptipiati na svou rozboutenou hrud'. Zena je nucena odpustit muminulost, pros by se to jednou zi nemohlo stat opaene? Jste dosti hezkY a zku8enY, abyste zmatl hlavu mlademu deveeti. Sledna Radimska, napravila svoje poblouzneni tim, to se stala moji nevestou a na tu, pane hrabe, nemate nijakeho prava. Poroueim se vam."

Uklonil sr lehce a otoeil se zady k Alexovi, jent ttesa se zlosti, vybuchl.

"Zasloutite parohy, — pohadne parohy — a ptisa.ham, to yam je nasadim."

VYrek beze slova pkikroeil ke dvehim a otevtel je s tak vymluvnYm pohybem, to Alex, zavadiv nedrivetivYm pohledem o jeho ukazujici ruku, bez otaleni vyklouzl na chodbu.

VtSTNIK Stala jsem nehybrie na miste, jako fascinovana imponujicim klidem, kterY ani na okamtik neopustil meho henicha. Me mrtve srdce nebylo vice schopno radosti, ale byla to ta nejvetti ricta a vdeenost, kterou jsem v tu chvili k nemu pocit'ovala. Obdiv, jima jsem &ly e plYtvala pro Alexe, zasloutil si on v pine mite. Neschopna vyjacitit slovy smesi svYch podala jsem mu jen obe ruce.

Polibil je a tekl, divaje se mi marne do °el: "Evelino, slibte mi, te ptitomnost a budoucnost nebude nikdy nikoho jineho, net va8eho mute."

"Slibuji yam, Gustave," hekla jsem slavnostne, "be nikdy nebudete miti jineho soka, net umeniri."

A Evelina Radimska-Vlirkova, sveho slibu neporubila nikdy."

"A Alex?" hlesla Soria, jet byla temperamentnimu vypraveni naslouchala bez dechu.

Pani VYrkova pokreila rameny.

"Nevim, nestarala jsem se ut o neho. Urazil me neodpustitelne, zabil moji lasku a to zprisobem, ktery hrda term nepromine nikdy. Pozdeji jsem v8ak na neho vzpominala s jistYm pocitem volednosti. NebYti jeho zrady nebyla bych nikdy dosahla vrcholu. Pkesveciait se sama, Sonieko, to i to, co se ti zda s poeatku tak stra8ne a nespravedlive, je k neeemu dobre. Osud doloke vi, proe nam stavi do cesty rune drobne i vetch bolesti. Marne je chtit, aby se budocnost utvatila jinak, net jak on se rozhodl."

"Vy jste fatalistkou, tetinko?"

"Zeny temet v8ecky, jenom be nektere viru v osud povatuji za poniteni sveho intelektu a proto se na oko vysmivaji, eemu v srdci yeti."

Soria vstala, ptitiskla se ke stare pani celYm svYm mladYm, teplYm teem.

"Ma draha tetinko, vase slova hladi jako laskajici ruka. Pomorte mi piemoci tu bolest, ktera je ptieinou, to vidim kolem sebe a joked sebou jen tmu."

KLAM HLASU. Pied odjezdem od 1\10,dejovskYch navbtivila Soria je gte jednou svrij pamatnY rybnieek.

Loueila se s nim, nebot byla odhodlana nevratit se v tato mista, tak nebezpeena, jejimu klidu, jit nikdy.

Kdyt naposledy objimala pohledem svedky sve letni pohadeeky, bylo ji teskno, ale byla jib klidnej8i. Pani VYrkova vlastni protrpenou bolesti zmirnila jeji a vzprubila jeji ochable sily poukazem, be umeni je hodno, aby mu byl zasvecen bivot. Nutno je v gak milovati, aby as zhasne inspirace tett), nedostavilo se omrzeni.

Soria slibila Edit se jeji radou a svrij slib opakovala v mistech, kde kvetl jeji prvni ne smely sen. Naposledy netne pohladila kmen btizky a vetev dubu. Pak ulomila smrkovou vetevku nahodou v podobe ktite, a polotila ji na misto, kde Leo usly8e1 jeji pkiznani, be on je jejim princem — — Do Brna se vratila odevzdana v osud a s usilovnou snahou uvetit, te v8e bylo pouhYm snem. — A pro sen se netruchli. — — — Pani VYrkova, mela uptimnou radost z jeji nova chuti k bivotu. Ptipravovala ji svedomite pro jevi8te a doufala, be svYm vlivem dosahne, aby Soria mohla toto jaro pohostinsky vystoupit v jednou z vet8ich divadel.

Jaro toho roku pki8lo neobyeejne brzy. Jit v breznu teplY vetkik vysail cesty, stromy ozdobil mladYmi listky a svahy pokryl zelenYm kobercem travniku.

Jedne nedele, kdy sluneeko zvlatte mile lo, udelaly si, pani VYrkova, a Soria, vYlet na Macochu. Chystaly se k nemu hned loni na podzim, ale tehdy byla Soria piin g neteena ke vgemu, krome koncertri a divadla. Ab od Juleiny svatby podala se uhYbat chapadliim minulosti, ktera se snatila vtahnou ji do sve ponure, sizami zvlhle komory, a venovala vice zajmu pritomnu.

0 tom, co si povedely v onom veeeru, nehovotily od to doby nikdy, ale pani VYrkova s radosti pozorovala, be ona ma zasluhu na pozvolne, ale piece pokraeujici Sonine zmene.

Mela ji rada a nechtela ji nechat soutit pro

Ve sthedu, dne 22. rinora 1939. nem co nemohla pozmenit, kdyby si oei vyplakala. Zapomenout, nechat v8ecko za sebou, bylo jedinYm lekem pro jeji bolest. Na jeji dritklivou radu ho Sofia zaeala ubivat. Ji arcit' nepomahala uratena hrdost a touha po odvete — jeji princ se neukazal nehodnYm jeji lasky, proeet uzdravovani pokradovalo velice zvolna.

Net ve dvaceti letech se neumira na prvni bolest srdce a proto pani VYrkova pevne yetila i v Uzdraveni sve mile Soni.

Celou cestu se k ni obracela s otazkami a jevila tivY zajem o vae. Az kdyt stanuly nad propasti, zmkla a optev8i se o zabradli zadivala se dolt na srazne steny, na nicht se zelenaly skupinky zakrslYch smrekt.

Malo turista v tak easnou dobu pki8lo obdivovat krasu propasti. Pouze vedle Soni nejaka tena vypravela diteti povest, ktera podle tradice dala MacoAe jeji pojmenovani.

Soria sp18e z nevyhnutelnosti, net ze zajmu naslouchala prostemu, detske du8i ptizprisobenemu vypravovani povesti a upamatovala se, be ji pied lety videla zfilmovanu.

— — —"A ta zla Cyriika hodila Janka, to byl takovY malt chlapeeek jako jsi ty, sem konoila vypravujici a podle mlaskavYch zvukti bylo patrno, ze dite liba.

Soria otoaila hlavu. Je gte dosti mlada, jednodu8e ∎obledend tena drtela na ruce asi tkiletell° hobika a zasypavala polibky jeho nehezkY, pihovatY oblidejieek.

Sonino nitro zalila vina zlvattniho pohnuti.

Matetska lasko! Pro tebe nemusi bYt krasy, nemusi bYt slavy, ty miluje8 a vines k sobe i nevzhledneho, bezvYznamneho tvora jen proto, to ti byl ureen jako tvoje dite. Pro tebe je nejIsIrasnej81, protobe je tvoje. Jedine sobectvi na svete, ktere je hodno, aby joked nim byla sklonena 8ije.

Sofia se makce usmala na ho8ieka a podala mu pomerana. DychtivY zablesk objevil se v lhostejnYch oekach decka, pate ihned pustila mateinu 'SW a sahla po lahbdce.

2ena se ohledla a vdeenY rismev rozjasnil jeji tvat.

"Neloudil na vas, sleeno?" tazala se, jako by se za new omlouvala. "On je takovY; vAecko chce mit. Nem4ohu ho to odnaudit."

Soria ji upokojila a pohladiv8i ho8ika, ktereho matka marne vybizela, aby podekoval, odstoupila dale.

Vzpominka bodava, stale pies v8ecku snahu ulamat jeji ostny, vysthidala jeji pohnuti. — Zabolela ti8e a tupe, podobna duneni vzdalent boute. — Soria stiskla rty a ptivtenYma oeima se zaVesila na stado kadetavYch berankil pasoucich se na svetle modki jarni oblohy.

A tu se stalo nee°, co zarazilo pkiliv trYznivYch mytlenek, ale spolu i tep jejiho srdce.

Blizko ni ozval se hlas, kterY ona tak dobke znala a hned na to ptekvapene volani pani Wrkove, jib ptedchazejici pozdrav platid.

"Kde jste se tu vzal? To je ale nahoda!"

Odpovedi, jet nasledovala, Soria nerozumela.

Hudelo ji v hlave a pied obima se delaly mktky. Chytila se kkeeovite zabradli. Och, kdyby se tak mohla skrYti, nebo uteci! Jak jen pohledne na Lea, kdyt pouhY zvuk jeho hlasu eini ji tak slabou? Cim se provinila, be ji osud tak much?

Nahle se zachvela po celem tele. Pani Vyrkova, ji zavolala jmenem.

Ted' nebylo vyhnuti, musila se otoeit. Phi v8em zmatku proletla ji mozkem vfaitka, jak pani VYrkova, po vAem, co vi, mute ji tak klidne volat. Ov8em, hereeka, pomyslila si trochu pohnevane, ale zardela se v zapeti at k vlasbm.

Cot ona nechce bit? Nuie, bude tedy brat.

Energicky se otoeila, ale v temte okarntiku jeji -deck jako zazrakem stal se pravidelnY a s prsou se ji svalil baivan tibe. Vedle pani Vyrkove stal mladY, ji -pine cizi mut. Snila tedy, nebo Leo jib odebel?

Nemela easu hloubat o torn. Pani VYrkova phistoupila s neznamYm k ni.

(Pokradov5xii.)

Ve sttedu, dne 22. anora 1939.

DETSKA BESDKA Co si dva pejskove povidali.

EDNOU ptibehl Frantik dome a volal radoJ stile na sveho tatinka • "Tati — tati! Slygig?

Tati, podivej se, ja, mam pejska." Tatinek zvedl hlavu ,od sve prate a poclival se zpytave na Frantika. "Vidim, vidim, synu, a jak jsi k nemu ptigel?" "Nagel jsem ho"; tike. sebevedome Frantik. "Nikdy si nesmi hodn' a poctivY elovek nechati, co najde," Mica tatinek.

"Ale tati, piece jej nevyteneme na ulici, je tak vystra genY! Krell se u plotu a kfindel — Ude se zastavovali, vyptavali se jeden druheho, Ci je to pes a —darmo mluvit! Bylo mi ho lito.

Sel jsem k nemu, pohladil jej, a hned jsme si rozumeli."

Tatinek se koneene dal ptemluviti a slibil, ze u nich smi pejsek z,,astati do rana, aby mu nikdo neublitil, a pak jej odvedou na policii.

"Vidig, tatinku, jak se rozumne diva a nic se nos neboji?" "Haf! Haf! uklouzne gteneti. "To je, jako kdyby neco odpovidal tati, vld', to mail zvitatka svou tee? "Snad mail," tike, vyhYbave tatinek, "ale rozumeji si jen mezi sebou." "Ja bych, tatinku, tak rad rozumel zvitatkam !"

V tom vgak je slygeti gkrabani na dvete. To je Frantikay pes Brok — start' kamarad, kterY citi ciziho psa v dome. — "Slygig, Frantiku," povida starostlive tatinek. "Brok se ozYva .. .

Jiste s tim nebude spokojen, to je tu cizi pes."

"Brok mu, tatinku, neubliti, to jsem jistY, je jenom zveclavY. Musim je spolu seznamiti. Dotati, pustim ho sem."

Tatinek kYvnul a Brok vzbehl do pokoje.

Slabounce zavrdel — pak Cichi k cizimu psu a zjistil, to je ne gkodne Stene. Chte — nechte, zavrtel ocasem. — "Dobke to dopadlo," libuje si Frantik, at mu tatinek ptipomene; to jest des, jiti do postele. Frantik tedy obema psiim ustele a gepta, tichounce Brokovi: "To ti rikam, at' mu neublitig!"

Frantik poslugne vklouzne do postele, ale tige nasloucha. Pejskovi — Steneti se stYska.

Frantik potichounku vyleze z post'lky a dove, Steneti trochu mleka "Meg asi tizeri, vid'? Ale pejsek nechce — je smutnY. "No, tak, copak bys chtel? Nic si z toho nedelej, ze jsi se ztratil, zitra bude vgechno v pokadku!" Pohladi oba psy a zavrte, se do sve postYlky. Hodiny ut biji jedenactou, vgechno uz v gude spi a Frantikovi take pada spanek na vidka. — Usne a spokojene oddychuje. — Male Stene vgak sebou neustale vrti a krinoi.

Brok zivne, protahne se a tit ma neco ostreho na jazyku, kdy se ozve nesmelY a slabounk' hlasek ciziho Atenete: "Je, se jmenuji 2ony a ztratil jsem se svemu panovi." Brok natahne jedno ucho, pootevte jedno oko, zrneki si ho pohrdave a povida: "Haf! Haf! Protote jsi hloupe Stene, ai budeg stargi a rozumnY pes, tak se ti to nestane!"

A gtene 2ony se zadind zeista jasna bavit a yyptavat."

"Tube tikaji Brok?"

"Ano, a protote na sve jmeno dobte slygim, nikdy jsem se neztratil," odpovide, Brok povYgene.

"Ja take sly gim na sve jmeno, ale je, se take rad toulom a zastavuji se a pozoruji, co kde — — Hned mouchu bzueku, hned vrabce eimearu, tu ptejde pejsek, tam zase pejsek a mezitim se propletaji lidske nohy v suknich nebo kalhotach. Vge je mi nove, vgemu se divim a tomu lide nechteji rozumeti. Zabehneg si tro,:ginku, a tit to pan vole., piska, hubuje a je po radosti! Vyskodim, jako kdy main kdovi

VESTN K jakou radost a pela gim za panem . . . Vgak si brzy pkijdu na sve: Kdyt se maj pan zastavi a hovoti s jinYm panem. Mel bych stati a jako slugne vychovanY pes poslouchati. Ale je, posloucham! Ne, .te bych snad poslanSrm nebyl, to ne! Ale te to lidske keei tolik nerozumim Dalo mi to dost trapeni, net jsem si zapamatoval a pochopil: "Pojd' sem," "sedni Si", "pane,eka", "popros", "fuj", a "to jsi hodnY pejsek". Pak jsem za to dostal bud' cuktieek nebo kostieku rod masa a nelidy i s masem.

Tve,kim se vtclycky moudke a uvedomele, to nemilte nikdy gkodit a maj pan to ma rad — a ted' jsem se tak hloupe ztratil. . ." "Haf! Haf!- To se stave,.", tike, zku gene Brok, "ale dlouho se u nos nezdrtuj, nerad bych to tu videl! Frantik si to nejak oblibil a ty bys mne jej mohl snadno odlouditi . . . Nezapomen, jsi hostem! Haf! Haf! Ty jsi pouhY ptivandrovalec! — Haf! Haf!" "Jenom mne nehubuj, Broku," brim se malt' 2ony, "nechtel bych zde zustat, main sveho pana rad a tuze se mi stYska. 2e mne maji deti rady, za to nemohu — jsem je gte maliekY a deti, jak mne spatri, pig ti radosti. ftikaji o mne, te mam notieky jako srnka. Take se jim libi maj svetlhnedY eumadek, Cerny, ptilehavY kotigek se svetlYm bkigkem a vgemi etytmi pacidkami. Ocasek nemam proto skoro 'MAO, protote mi jej usekli, kdy jsem byl je gte ma- Celkem mi to ani nevadi, jenom kdy mam radost, tak se mi to s nim gpatne vrti Take tobe jsem s nim na pozdrav zavrtel. Vig, main tolik rad psi kamarady, ze kdy nejsem uvazanY, hned k nim uteku a zapomenu, jsem.

Tu ptevalim chundeldee, tu si zase s velikYm psem zmetim silu, aelcoliv jsem docela male psisko. Mani pevnou hrud'ku, svaly a silu a vabec se nebojim.

Ale nekterY hafan to nepochopi! Potkame se, Cichnu k nemu kamaradsky na pozdrav a ten hafan zavrei!

Co ty jeden nepodatenY pse, myslim si ja. jsi na svete jenom pro hafani, me g snad vzadu kolik misto .ocasu, ie s nim nedovedeg zavrtet, kdy me vidi g ? A ten hafan vrei a hledi na mne neptatelsky dal . . . Ani sebou nepohnu, vig nejsem zbabelY. Poditame do tti — a pak — asi na mne ten hafan skoei . . myslim si. Cvaknu trochu Celistmi, aby to slyg el a sttetim jeho pohled. Dobte to dopadne!

Hafan dostane tetez, a jeho pan si ho pohnevane odvede. Skeen radosti!" "A to ja zase, paneeku, main tulle boje za sebou . . .," vychlouba, se Brok. "NekterY pes je rvad, yr& a g teka i na kamen u testy. To neni spravne. Pes mate bYt zl', ale musi vedeti, kdy, prof a na koho . . . Mem psa kamarada, ten je u policie a ten je nejakY pa gek! Vroi a gteka jen tehdy, kdyt citi nepkitele, zlodeje, gkadce a dovede ho i najiti. Ten ma vyznamenani! Kdyt ale neni ye slutbe, dovede se veseliti jako male 8tene.

Jeden kamarad zase vodi slepce a jak je opatrnY, nikdy jej neopusti a ten slepec ho ma rad jako elovelca.

Pak mam mnoho kamarada hlidadu. A hlidad? Ten se ry e na 'tivot a na smrt, net by pustil do domu zlodeje . . . Take jsou mezi nami varietni umelci. A co v gechno dovedou!

Lide se nestadi divit.

Vg ichni mame jednu vlastnost spoleenou: ze jsme verni! Marne bys ji hiedal u jinYch zvitatek. — Jako se najde mezi nami zlY a neurvalY pes, najde se take zit' pan. Kclit, se vgak dostane dobrak pes ke zlemu eloveku, me. 0pravdu psi tivot. TakovY pan je stale nakva genY. Divag se mu do oei, abys v nich uhodl jeho ptani a on si to ani nev gimne.. Ptineseg-li mu baekoru, hodi ji po tobe. Skcieig-li na neho, chteje ho rozveseliti, pleskne to po eumaku, doneseg -li mu kamenek nebo dtevo, laje ti v gemi jmeny . . . A tak radeji zaleze g a eeka g, co bude dal, tyranu se nezavdeei:s'. zlY pan jeg te deti, nezvedene deti — ttikrat !Ada psu!

Tahaji ho za ocas, za usi, za packy a dobrak pes mlai a vg echno si necha libit." "Jo. jsem jegte nikdy nebyl bit — m .aj pan je mot hodnY a mne se, Broku, tolik stYska, te kdybych,

Strana 17.

SLABIKAlk. t eho chvalit neumig, nehair! Casty kriip6j i kamen proraii. eas k dilu, eas k jidlu. Ci zrnegkini, toho skoda. ttyii roh!,7, zadne nohy a piece to beIi. Celakovskeho sady. tistotna Jula.

Jula byla pracovite devee.

Jednou pornahala sklidati uhli do sklepa. I ug pinila se pii torn. Jak tu prici mela udelanou, spechala k umyvadlu, aby se umyla. I midlo vzala na pomoc. Viechna spina brzy pustila. Julka se potom podivala do zrcadla, je-li dost eista. Jii nebylo po spine ani pamatky. Julinka nikdy spiny na sobe nesnesla. Vic:1y se hned umyla. I byla vim to eistotni divenka.

Na jahody.

Ivan AeI s Jitkou na ja.hody.

Meli hrnieek a kog ik. Jak veil do lesa, hledali jahody a borrivky. Jahod bylo sice mak*, ale borfivek bylo pino. Najedli se jich. I kog& jimi napinili. A jets uvili matte kytici jahod. se to nestydel, tuze bych knucei . . . Ach, nraj pan, maj pan ..." 2ony, male Stelae, take usne Unavou a Brok si jeg te neco vrei do vousa Pomalu se rozedniva, Frantika y tatinek pouSti radio a vole: "Ale, ale, Frantiku, copak jsi zaspal cvideni?" Frantik se rozespale rozhledne, podiva, se na spiel psy a nemate si dobte uvedomit, zda seal Ci slygel psy doopravdy rozpravet a nejiste povida tatinkovi: "Vi g, tati, mile se celou noc zdalo, jak si to Stene, spolu s nagim Brokem povidali a ja jsem jim, ptedstay si, tati, vgechno rozumel!" V torn nekdo zvoni. Tatinek hada, te to bude mlekak, ale neni. Je to cizi pan, ptijemneho hlasu, a povide, tatinkovi, te se dovedel, ze . . . Ale nedopovedel. — Male gtene neni k udrteni a acne se ke dvekim. Jeho pan si pro neho ptigel!

Frantikay tatinek se omlouva, ale cizi pan jen dekuje, zatim co gtene radosti skate a Steka.

Frantik se diva zkoumave za panem a mavzdalujicim se gtenetem a vole, se schodu: "Na shledanou, Pei slc../L al se 7ase ztratig!"

Strang

V It STNI

Posledni veeer® •

Janko Sirota. c MIL se huste sypal na treneinske namesti.

Jan trpelive pke glapoval a stfidave se dival na hodiny mestske vete a do oken prvniho patra domu, pied kterSrm pkechazel.

"Nazdar, Janko!" ozvalo se nahle za nim a jit mu podavala ruku jeho Magda, kterou dues videl naposledy.

"Prijdeme do kina?" tazal se ji a take vybizel.

"Dues nemohu byt dlouho venku, mamieka nevi, to chci ptijit pozdeji," iekla mu a divala se mu oddane do oei. Tak se mu radosti i nejak zamltil zrak a nevedel ani, jak dogli spolu pied kavarnu Matfi ga Trendanskeho .. .

Vyzval ji Wave ke vstupu a kdy svolila s poznamkou: "Ale nie dlho", rychle jiz oteviral dveie.

Pkijemne teplo jim zavanulo vstfic soueasne s melodiemi ciganske kapely mladeho Aladara.

Usedli do rohoveho boxu a objednav ge obeerstveni, divali se po kavarne a po znanVch. Nekolik dustojniku, kteki Jana znali, je pozdravilo a usmivali se na ne.

"Tak, Magdieko, dnes se vidime naposled," odvatil se poznamenati Jan, kdy si odvadel Magdu na parket, protote Aladar meal hrati tango ze znameho posledniho filmu, v Metru hraneho.

"Ja, viem, a zajtra zas, v gak?" usmala se Magda Janovi do oei, protote byla zvykla na jeho terty. Ten se vgak vatne podival na ni a kekl: "Opravdu, Magdieko, dues jit odjitdim do Prahy piece vi g ". Magda zesmutnela. Zvykla si na veseleho Jana a zaeinala jej pomalu mit rada. Jan veal, to musi odjeti a vtdy tvrdil, se nesmi zamilovati. Povatovala jeho prohla govani za tert, bylo vabec tetke poznati, kdy ertuje a kdy mluvi vatne, a nechtela uvetiti, ani kdyt ji ukazal sve jmeno mezi temi, kteki byli dean "Prahe k dispozicii". Nyni tedy chce odejiti, prave nyni, kdy ji bylo u nej tak dobte a kdy citila, to take ona piirostla Janovi k srdci.

Jak Aladar dohral, sedli ke stolu a chvili oba nemluvili.

Pak se Magda tazala: "A povedz, Janko, ei si niekedy v tej Prahe na liana pomysli g ? Ja viem, to nie ate zabuclne g pry, kS7m do Prahy prideg !" Jan neodpovidal. PkemS7 glel, jak je to motne, to jemu, kterS7 tak miloval Slovensko a slovenSke deti, se dosta,valo tak divne odmeny.

Vgechen svilj eas venoval detem i ten volnSi, mimogkolni. Zkidil loutkove divadlo a take jeho prosttednictvim ueil deti milovati vtechny sve blitni, aby se doekal toho, to jeho odchovanci chodili mu priivodem pod okny volat: "661 peto do Prahy!" "Kto Slovensko nemiluje, nech sa z neho vyst'ahuje a to hned!" a podobne.

"No, predo mi nechce g povedat', co som sa to pS7tala?"

"Ani nevim, deveatko," odpovidal Jan. — "To vig, to si vzpomenu, kdyt mi bude smutno. A nediv se, to mi neni do tea Kdyt si uvedomim, to naposledy to vidim, naposledy s tebou mluvim, naposledy ti tisknu ruku, je mi tolik smutno. A nejvic se mi bude stSiskat po detech.

Krasna, zeme slovenska, byla mi opravdu dm/4m domovem, protote jsem prvni domov nmrtim matky ztratil. A nyni jsem osikel po druhe — ztratil jsem opet drahou mi zemi. Vim, to take jeji synove chteli pracovati a byl bych prvnim, ktery by dobrovolne uvolnil misto kteremukoliv z nich. Boll mne jen zpiisola, jakSim jsem byl odstreen od prate. Bylo opravdu nutno takovS7m krutin zasahem boiiti viru mladS7ch lidi ve spravedlivou budoucnost obou zemi?"

Magda tajne zamtikla, vzdychla a kekla pak Janovi: "Nerob si z toho nie. Uvidis, to sa to vgetko °brad, at sa trochu ludia vybfiria. Teraz, ked' nas v getcia okyptily, nie je dudu, to katdS7 by chcel borit' a v getko vyha,dzat'. Ved' dobre vies, to aj v Treneine museli byt' gkolnikmi C'egi a to nebolo spravedlive. Teraz, kde' sa zmenily pomery je treba, abyste aj vy trocha zkusili. Az sa trocha pomery zmenia — poznag, to sme mali aj my svoju pravdu."

Jan may]. rukou. "Nebudem si kaziti posledni veer politick Simi fivahami." Aladar pkistoupil

Ve sttedu, dne 22. imora 1939.

s houslemi k Janovi a t6.zal se: "Tot, ktorii, vagu?" a jit spustil "Prot bychom se netegili?" a v zapeti peel do molove t6niny a hral s doprovodem cymbalu a basy make krasne slovenske lidove pisne, pii kterSrch se vtcly Janovi leskly oei a srdce usedalo.

Vg e krasne konei a take 'jejich weer letel phmo na ktidlech easu. Magda nekolikrate vybizela Jana k odchodu, ale Jan vtdy prosil . "Jette chvilku, vtdyt' je to naposledy." Na konec zaplatil a vytli, na posledni cestu Treneinem, kter9 nyni v noci pod snehem vyhlitel jako mesto zaklete. Lide jit byli v gichni doma, ulicemi jen nekolik jednotlivoti pospichalo dome.' nebo jegte do kavarny a namesti bylo jako chladnr mramoroldr sites — ozatene svitilnami. Strom uprostked parku pied po gtou byl jako divka v plesove toalete, s nakadetenSrmi vlasy.

Pied Magdin3im domovem se zastavili oba, stiskli si ruku a Jan Magdu dlouze polibil — 'Bud' s Bohem a hodne gt'astna!" geptal a jeAte ji libal. Magda slzela, ale ptemahala se: "Napig mi," geptala a rychle ykroeila do domu a Jan se nekolik vteiin dival na prazdnS7 obdelnik domovnich dveki, pak se rozhledl namestim, pohledem obj al vgechny domy, podival se nahoru na tmayS7 obrys hradu a vete a vykroeil k nadrati.

Sfilh mu pod nohama mekce gustil, jako by chtel tlumiti jeho bolest z rozloueeni.

A nove vloeky padaly do jeho stop, aby je za chvili pokryly a smazaly.

Kraeel tudy nekdy smutnSr Jan? /*meek° opeviluje hrauice i ye vzduchu.

Casopis Die Deutsche Wehmacht ptinati v dnetnim eisle pojednami o pasmu pro leteckou obranu, jet' vznika na zapadni nemecke hranici, tesne za Siegfriedovou linii. Stejne jako Siegfriedova linie zaeina, pasmo protiletecke obrany pii hranicich gv3icarskS7ch, smetuje odtud na sever pies Karlsruhe, dale k severozapadu a vede pies vS7chodni east vrchoviny Falcke a Hunsruecku, pfekroeuje teku Moselu a odtud vede smerem severnim k pevnosti Wesel na R9ne. Hlavni zasadou tohoto protileteckeho obranneho •asma je zdrtovat neptatelska, letadla jit na nemecke hranici a znemotnit jim let do vnitrozemi. Z ylatt' drikladne byla ketena ochrana prrimysloveho reviru na dolnim R9ne pied leteck9mi ttoky. Prasmo je opatieno lehk9m i tetk9m protileteck9m delosttelectvem, oddily stihacich letadel a svetlometn9mi bateriemi, pro jejicht mutstva byly upraveny bezpeene a technicky dokonale vybavene podzemni kryty. 6etne rozhlasove stanice maji obstaravat zpravodajskou slutbu. Na obzvla gte dtletitSich usecich bude ztizena tet balonova pkehrada proti cizim letadlum. Vtechna zatizeni teto ocelove obranne linie jsou paneetovana a vyhotovena ze telezobetonu. Na nekter9ch mistech pasmo jde do hloubky at 60 km a pkedstavuje novou ptekatku i pro pazemni vojsko, ktere by proniklo prvni obrannou linii. I zde — jak konstatuje Deutsche Wehrmacht, by narazilo na pkekatky proti pancetov9m vortm, silnidni pfehrady a jinx obranna zatizeni. Vtechny pevnitstky tett) druhe obranne linie jsou iopatteny pitnou vodou, jejit zdroje jsou zabezpeeeny pied &inky loombardovani. Geld linie je budovana na zaklade meteorologick9ch pozorovani kraje, aby bylo lze vyutit co nejvice ygech motnosti pro protileteckou obranu. Vrchni velitel nemeckeho letectva martal Goering tidi osobne stavbu tohoto druheho obranneho pasma pri nemecke zapadni hranici.

Praha. — Nemecko nabizi nov9 plan, jak by dostalo zlato Cesko-Slovenska. Napted projevilo mineni, to ma pravo na ttetinu zlateho podkladu meny 6s1. republiky. Nyni nabizi plan, dle nehot by Praha platila zlatem za uhli a elektricky proud ze Sudet. V9hoda tohoto zpilsobu spoeivala by v tom, to by jim znemotneno Polsku a Mad'arsku, ktere urvaly kus sko-Slovenska, tadati rovnet svitj dil na zlatem podkladu. Csi. vlada postavila se vtak na pevne stanovisko a odmita katd9 plan, jehot iteelem je sniteni zlate zalohy, protote by to melo zhoubne &inky na papirove penize.

RESOLUCE SOUSTRASTI. (Opozdeno.) fta,d Dubina eislo 12, SPJST., projevuje timto uptimne citenou soustrast ditkam a ostatni rodine, nad rimrtim jejich milovane matieky a nati spolusestry Frantlika Hudee, ktera zemtela 21. listopadu a pohtbena byla na katolickem hibitove ve Weimar, Texas.

Zminena sestra byla, jako jeji mantel, zakladajici elenkyni kadu Dubina Cis. 12, a tad byl zaloten 1. dervence 1897, tedy od narozeni at do skonani ostala vernou svemu tadu a Jednote. Myslim, to byla ona posledni u nateho tadu zakladajici elenkyne.

Week° test ji za to patti. Pisatel Wilk) ta.dka dobte znal statenku Hudcovu. Byla ona verna a poctiva, ke sve povinnosti.

Odpoeivej v pokoji a budit Ti zeme lehkou!

C. A. Habernal, taj. eas dostal stare duby.

U Kel na Melnicku byly v techto dnech porateny na lobhkowiczskern Oupote stalete duby, zvane "paradni". Tak se jim tikalo v celem kraji, kteremu vevodily jako ozdoba. Duby mely vtak jette jinou historii ze svetove valky.

Byly hledan9m fitulkem rusk9ch •zajatctl, uprchl9ch z milovickeho tabora. Mely totit objem at tki metry a uvnitt byly dute, take sk9tly velmi vhodn9 Ukryt. detnici site o tomto Utulku vedeli, ale divali se na to shovivave.

Rusove byli piece take bide a jine slutby bylo beztak dost. V dubech byla take pravidelna potta Rusa, kteti sdelovali s jin9mi uprchliky sve zkutenosti. Nyni tato pamatka ze svetove vojny podlehla zubu easu a lidske sekyte.

Chybi nam milion slepic a statisice stromii.

V novS7ch pomerech se ukazuje potteba zlepgit v3"7konnost a jakost prace i v mnohSrch zemedelskSrch oborech. Priimerna flojivost krav u nas dosahuje pouze 1,800 litra roene. Musime ji zy9tit. Dovatime mnotstvi vajec. Abychom tento dovoz snitili, pottebujeme zv9tit stay slepic asi o milion kusti. Ztratili jsme etvrtinu ovocneho stromovi — asi 15 a pill stromil. Potkebujeme zejmena hrutky, zimni jablka, tvestky a otechy.

DrahccenS, prametr a prakilogram.

Letos bude iisttedni cejchovni inspektorat v Praze slavit jubileum vzoru natich metro a kilogramov9ch taxa& Pted deseti lety dopravil , oba prototypy mer a vah, neboli oesky pramiry, z Mezinarodniho Ustavu pro miry a vahy v Patiti do Prahy. 013d, pramiry jsou zhotoveny ze smesi platiny a iridia maji hodnotu asi 400 ticic KC. Jejich idealni hodnota je ovtem o mnoho Na prici v sudetskSrch polesich.

Na Starikovsku nastaly obavy, budou-li moci eat' delnici i nadale pracovat v rozsahlem v9turiskem polesi na zimnich lesnich pracich. 0bavy byly nyni zatehnany. Sprava v9tfirisk9ch lestii ptijala po dohode s nati vladou vtechno dtivejti delnictvo °pet do zamestnani. Jde vettinou o delniky z Kamenic, Oelakova a Merklina. Nemohou si site nechat odpadky klesti a patezu jako dive, ale za to se jejich mzdy zv9tily.

V Italii se projevuje hnuti, ktere chce vym9tit ze slovniku rouhani a kleni, k nemut se Italove davaji easto strhnout sv9m vrozen9m temperamentem. Ptivrtencem noveho hnuti je take naslednik italskeho trUnu Umberto. Aby.=povzbudil funkcionate k z y9tene einnosti, vyznamenal nyni spolek velkou sttibrnou rnedaili.

Akce si se zajmem povtimly i politicke kruhy.

)te stiedu, dne 22. Unora 1939. kid Karel Jonai els. 2.8, E. Berm Cteni bratti a sestry!

Prave, kdy se chystam ku psani, slygim radiovYm rozhlasem, ze odstouplY president Ceskoslovenske Republiky, Dr. Eduard Bene g vstoupi na americkou ptidu z lodi Washington, a bude ptivitan ptedsedou Chicagske university, na kteret bude Dr. Bene g profesorem ptedna,gek.

Dr. Bene g byl druhYm presidentern CSR., nastupcem osvoboditele naSeho naroda T. G. Masaryka.

Ze Dr. Beneg bude konat ptednoSky po SpojenYch Statech kde o to bude potadan, jest• jiste, a krajail& kteti ho budou moci vyslechnout budou bohatSi vedomosti jak nage vlast byla odsouzena a bude snad odpoved' dana na to: "Bylo by se tak stalo za Masaryka?"

Mam obraz techto dvou velikYch nagich mutt, kterY zasilam ku otisknuti ve Vestniku, mam za to, to nagi obetavi vydavatele obraz otisknou. Jest to otisk z obrazu, kterY na ge nefinavna pracovnice sestra Lidia Kubena darovala tadu pane zaramovanY, kterY koupila, kdy byla loriskeho roku na sokolskem sletu v Praze, jest to pamatna okrasa v nagi sini.

Obraz jest z doby, kdy na ge viast jegte nebyla oklegtena.

Lett jsem dopis br. Brennera, kde sobe stetuje na neteenost nageho lidu, souhlasim s Tebou br. Brennere, avgak ujigt'uji Te,ze Tva myglenka se provadi v pine sile, neb vysloutilei ze svetove a gpanelskoamericke valky, kterYch jest spole'en° na etyti miliony, zaslali vlade resoluce a to dosti ostre, a to jit melo fieinek, neb vYbor na vy gettoIrani protivladnich spolku jest prodlouren na dobu jednoho roku.

Doslechl jsem poznamky, to by nic neu gkodilo, kdy by byl nekdy uvetejnen nekterY protok61 ve Vestniku, by bratti, kteti jsou hodne vzdaleni vedeli, jak se schtze jejich tadu vedou, a proto chci uvetejnit protokol v pinem zneni re dne 8. ledna 1939.

Protokol ze schtze tadu Karel Jonag cis. 28, potadane dne 8. ledna 1939: Bratr predseda zahajuje schtzi v urdeny das, za ptitomnosti 213 elent, ditky vaetmo, taktet ptitomna dechova kapela gkoly v East Bernard, kterou tidi br. J. Sktivanek.

Kapela po zahajeni zahrala americkou hymnu, a na to "Kde domov mtj?" pfi povstani vgech ptitomnYch, po demt bratr John GajevskY, co vYpomocnY ptedseda, piijima slib fitednikil zvolenYch na rok 1939. Utednici prohlasili sve povinnosti, nadet kapela zahrala "Hej. Slovane", kde dlenstvo se ptipojilo zpevem. Bratti Utednici zaujali sva mista na vYzvu bratra ptedsedy a ptikrbeeno k vytizovani bernYch zaletitosti die jednaciho potadku. ten protokol z ptede gle schtze, kterY ptijat jak eten. 6teny dopisy a stvrzenky tadu do gle, etena tadost o podporu v nemoci z orgo.nu, na kterou navrhem br. Fr. Urbishe povoleny $2.00, sestte Franti gka Elgik od cis. 97. etena tadost o podporu pro chudobinec v Chicago, Ill., ktera bez rokovani polotena na stub. eten pozdrav tadu od bratra a sestry Anton Ohlidal z Shenectady, N. Y. Co novi elenove o pkijeti do tadu tadaji, Rich. Jochec, Emilie Kasmit, Julie Kasmit, Sophie Kasmit, do cletskeho oddOleni, Rosie Kolafa,

v2STNt

esident Osvob ditel T. G. Masaryk a dr. Edvard Sena.

Shirley Kasmit, Eugenie Kasmit, I Billy Kasmit. Bratr John GajevskY navrhuje, by jmenovani byli ptijati hromadne, a to aldamaenim sovanim. Navrh podporovan a ze nestaval proti navrhu protest, jmenovani pkijati jednohlasne die navrhu. kiditele podavaji zpravu za uplynuly mesic, zprava ptijata. Udetni vYbor podava Upinou celoroeni zpravu, ktera elenstvem pororne vyslechnuta, a navrhem ptijata jak etena.

Bratr Fr. Urbish oznamuje, bratr Ja. Rubina jest vatne nemoren, ate mu ze stranky finaneni neni mono vyhledat dukladn.ou lekatskou pomoc, a proto apeluje, by bratru Rubinovi bylo povoleno $25.00 tadem, co zalohu nemocenske podpory, ku ktere br. Rubina bude opravnen, o tomto kratce rokovano a br. Rubinovi •povoleno $25.00 zalohy na leeeni. Dale na listku nemocnych oznamena sestra Franti g -kaNovsd.BrFUbishtlumofq ptani bratra Jos. Schwartza, kteiy jest jit delgi dobu nemocen, by bratti pii zajezdu do Wharton ho poctili svou navgtevou.

Tajemnik oznamuje odlo2ene jednani stran pujeek na poplatky z majetkovYch vkladt; o tomto kratce rokovano a navrhem br. John GajevskYho jednani odloteno do tnorove schtze.

Navrh dan a podporovan, by se vyplatily petiprocentni dividendy, nacot bratr J. F. Novosad, Glen telt, tads, by se s vyplacenim poceekalo na neureitou dobu, z &Ivodu, 'Ze jest nutna oprava na tadove buclove, cot bude vytadovat vetai obnos pener; vysvetleni br. Novosada uznano a vyplaceni dividend odloteno na neureitou dobu.

Jmenovani vYbort.

Usnesenim bratrii ptedsedy a mistoptedsedy, ostavaji vYbory ty same jak roku 1938.

VYbor fidetni: H. Novosad, Lidia Kubena, Jos. KozelskY VYbor nerrioceriskY: , Vegkere elenstvo tadu xata.Jonag.

VYbor majetkovYch knih: John Holeeek, M. Brzak, Petr Jochec.

VYbor stitni: Fr. Brandl, Ben Kubena, Jos. Wagieek.

VYbor resoludni; John WaSidek,

Leo Havrda, John Mayer, Petr Jochec, John GajevskY. Volne navrhy: — Br. John GajevskY navrhuje, by tad udelil co vanoeni darek natim bratram invalidism, totit Alois KozelskYmu a Alois gindelovi po $10.00. Navrh podporovan a schvalen. Br. Fr. Urbish apeluje, by tad pomohl finanene East-Bernardske skolni kapele ku zakoupeni praporu. 0 tomto dee rokovano a navrhy davany, jak nasleduje: Br. John Holedek kratgim proslovem navrhuje dar $10.00 s poznamkou, ze nema protest na vy ggi navrh. Br. Henry Novosad navrhuje $25.00. Br. John GajevskY delgim proslovem navrhuje $15.00.

Navrhy podporovany a hlasovanim schvalen navrh $15.00, nadet br. J. Sktivanek dekuje tadu jrnenem kapely za dar..

Placeny ptispe'vky a poplatky, kterYch p?ijato v teto schtzi tinily $1,665.56 (jeden tisic Best set. gedesat pet dol., 56 centt).

Poznamka: Jsem nerad, ze mi neni motno podat vydani, ktere jest znaene a obnos na hotovosti, a to jen liknavosti olent a shovivavosti elenstva proti elentim, kteti jsou na pokraji suspendace a doposud se nehlasi a tu jsou idednici bezmocni a musi tekat at co pti gti schtze Bratr Adetni podavo, zpravu za mesic prosinec.

A to neptedlehalo vice ku projednavani, prohla guje br. ptedseda schtzi za ukoneenou Dodatek: Po uzavteni scheme ptednesla gkolni kapela nekolik deskych skladeb a ptitomni se ujali pohogteni, ptipravene tadovYmi iltedniky a volne se bavili.

S bratrskym pozdravem, John Holedek, taj.

0 Piipravuji tuto kniteeku do tisku a te gim se nadeji, to vzbudi v myslich etenatt nenavist ke katcle forme duchovni nebo svetske tyranie. — (Benito Mussolini, v ptedmluve sve knitky "Jan Hus", uvetejnene pied svetovou valkou.)

Je podivne, ze v gichni diktatoti se dostali k moci po tebtiku svobodnYch projevt. Jakrnile vgak dosahli sveho tile, potlaeili razem vgechny svobodne projevy, s vYjimkou svYch vlastnich. -- (Herbert Hoover).

Struts 11I. Dallas, Texas.

Ctena, redakce a Ztenati!

Minule jsem slibila, ze oznamim opet program na dalti mesic, tota btezen. Dne 5. btezna ochotnici tadu sehraji divadk) a side "Kukaeka zakukala" a neb (Konteska z pastouSly). Jit podle nazvu vidite, jest to kus veselY a ptipomene yam 'jak jsme behavali po lese a sbirali jahody, houby, mlade htibeeky brali do koge a velke stare, tern jsme tikavali "pyskade", ty jsme obydejne urazili holi. V nejlepgi veselosti zakukala kukaeka. My, mall jsme se ptali: "Kukaeko, hadej kolik je mi let"? Co to bylo radosti, kdy nam je spravne uhadla. Ty velci jit potadovali vice; chteli vedet jak brzy se vdaji. Ktere se ozvala, jednou neb dvakrat, byla take spokojena, ale ktere kukala do nekoneena, za tou jiste letel do vetvi start gkrambal dill bota. Nu, zastal-li tam nahodou na vetvi, glo se bosky. Tedy v pHgtim divadle uslygite kukaeku. Bude tam hadadka karet, tedy jestli vas rogidi kukaeka, stars Sibyla yam kartiely Velkotovarnik tvarttkii na lekatske doporueeni jde se do lest leeit, hlavne nepit nic net vodu ,a uvidite jak to provadi. Kveta, zvana "princezna z pastou gky", chudobne, mile deveatko, sbira, jahody; pak vije vend z kvetin a zpiva. "Ze sedmera kviti v lese. trhaneho za rosy, veneeek si hied' uviti; ten ti gtesti vyprosi". Nu, a to vite, ze kde je diveina, tam se vtdy nejak ptiplete mladenec, a zde dokonce dva, jeden nesmelY, druhY ferina, kterY ma jen ze vgeho legraci, jde tet do pkirody a postavi "trampskou boudu", a tak pfljd'te se podivat, jak si ten tivot v to bord ptirode oslazuji a deklamuji (`Milovani neni laska, snad i nekdo tekne, kdy vgak libag hezkou pannu, to je piece jen pane".

Za to Halama, pravY tramp, to tak poeticky nebere, nabizeji mu praci a on Basamajordem vono je to holt zlY, vAude se hubuje, na neramestnanost a on jim ma tu praci ubirat? To by nebylo kolokterni, on sam pled sebou by se mu gel stydet, tak jim gikovne dekuje.

Tak se ptijd'te podivat a poveselit mezi nas na divadlo.

Dne 19. btezna bude "delnicka, zabava" a site pan ptijde ye stargich gatech, po pripade v modtakach, damy v pracich gatech, gatky na hlave neb bonet. Ktera, dojde v hedvabi, musi platit 35c. Hudba pro mesic btezen Jery Houpyho zvet gend kapela.

Tak jegte jednou vas srdeene zvu, jak mistni, tak sousedni tady.

Botena Jet. )o( V Berline nezapomenou tak snadno, kterak se Polsko namahalo, aby Nemecku zktitilo jeho plany na rozhraniei Podkarpatske Rusi. Polsko site nakonec nemohlo v teto miuvit ,ale jeho snateni bylo dostateene detelne. My v Holandsku jsme obdrteli polskou propagaeni literaturu oficiosniho ptvodu ye prospech dalekoaiahlYch mad'arskYch potadavkt. Je to opravdu velmi neobyeejne ,kdyt jeden stat dela. Propagandu ve prospech urditeho zafmu statu druheho. Polaci se velmi exponovali a Vargave se podatilo ueiniti si z Berlina a z Prahy neptitele, anit by za to ziskala nejakeho ptitele jineho.

"Utrecbtsch Nieuvisblad."

Strana 20.

OTVA jsem vstoupila do domu pfitelkyne, S kterou jsem pfi gla navgtivit, uslygela jsem ke sve hriize zahadne zvuky, podobajici se hned chrochtani, hued sipavemu pi gteni, ktere vy stfidalo nekolik tlumenYch ran, nada vge vyvrcholilo stra glivou ranou, jako by /lad° hodil pies pokoj tetlY pfedmet. Zatim co jsem se rozmYg lela, co delat — jit do lotnice a podivat se, co se deje, zavolat policii, nebo uteci — objevila se pkede mnou Jindfi gka. Vypadala unavene a hlas se ji trochu tfasl.

"Proboha, co se deje?" ptala jsem se.

"Ach, nic, co by stab° za fed," pravila. "John je nachiazen a distal letet. To je vge."

To chrochtani, pi g-Celli a bouchani pfestalo, a ozval se hlas: "Hej! Chceg, abych zemfel tizni? Uz tady neni tadna voda. Shofim!"

Byl to hlas mute.

A nove chrochtani, pigteni a bouchani.

"Ut zase hazi pol gtati," vysvetlovala Jindfi g "In jdu, drahougku, ut-kaunveazol: jdu."

"A tobe fika det'atko!"

Jindfigka se vgak postavila na obranu sveho mute.

"Nu, myslim, to neni horgi net ostatni. Mutoy e se chovaji jako male deli, kdy jsou nemocni. Promifi, budu tu za minutu," pravila a odeSla do lotnice.

"At' jsou zdravi nebo nemocni, mutove jsou brudela jsem si.

Neni divu, te muti, podobne jako mladici, jsou mrzuti a postrageni sebemengi nemoci.

Jsou to piece jenom kkehci tvorove — srovname-li je s tenami.

Mutove jsou slab gi pohlavi, s tim se museji smitit, tak jako deti si nemohou hrat na dospele.

Jsem ovgem jen tena. Ale i bez pfispeni vedeckYch dat je mi zfejme, ze muti jsou jenom Podivejte se na ne na pfiklad ye vlastni domerle deti — ye hie. Hra je pro deli i mute velmi vatnou zaletitosti. Prod mutove nechteji brat bridge s tenami? Protote neberou svou hru dosti vatne, to je v ge. Nage mysl tag.: rozpravime, mluvime o vgednich vecech, o jidlech, nebo i o vatnYch problemech, zatim co mutoye jsou zabrani do hry s krutou vatnosti etyfletych kiuka stavejicich mlynky.

Neni-li po ruce to,dna hra. muzove nejakou vynaleznou. DUI, at' jim je pet, nebo padeskt, musi mit nee° na ukojeni sveho pudu hravosti.

A tak mutove delaji hru z obchodu i z lasky.

2eny, protote jsou dospele, mysli na oboji vatne. Kdyt pracuji, je to proto, aby vydelaly penize. Kdyt miluji, miluji vatne a ne pro sport nebo kratochvili.

Doti sbiraji a schovavaji rady bezcenne pfedmay. Stejne si vedou muzi. Vyprazdnete mutovi kapsy, a co najdete? Prazdne obalky, pomadkane cigarety, oznameni schfize, ktera se konala pied dvema mesici, utrtky z listku do kina, start perofizek a Cinskou minci. Mu g bpi na sve sbirce obno genYch svetril, zlamanych brejli a rortrhanych ponotek stejne houlevnate, jako si dite opatruje panenky s vypichnutYma odima, zprohYbane nadobieko a cary papiru poemarane zahadnYmi obrazci. A je dopugteni, kdy se hlava rodiny vrati z obchodni testy a shleda, ze tena darovala odlotene gaty armade spasy.

Dale je podivuhodne, jak malo staei, aby se mut radoval, nebo, jak to fekl Alexander Pope: "Pohled'te na dire, jet laskavYm zakonem pfirody se raduje z fehtadky a smeje se, polehtano slamkou."

Z techto duvodu jsem byla vkly toho nazoru, ae z mutii by byly nejlepgi chavy, protote mutt jsou detem povahou blit gi a dovedou se s nimi bavit mnohem nenuceneji a pfirozeneji. MOOye se s detmi skamaradi, kdetto teny na ne doziraji. 2eny maji pfilig silne vyvinutY smysl pro odpovednost, aby s detmi zachazely berstarostne. Ut jste sly geli o nejakem muti, kterY by uprostfed hry pfestal a fekl malemu Jirkovi: "Ude§ se, jsi celY rozcuchanY!" Co je pfiznadriej giho pro detskou povahu, net neodpovednost? Podobne jako dice, mute se ne-

NZISTN t S

M

feene dite.

Edith M. Sternova.

dovede o sebe postarat. Nevezme si gumak, kdy prgi, ani svrchnik, kdy je zima.

Je-li odkazan sam na sebe — nema-li tenu, matku, sestru nebo nestara-li se o neho slutka — mut se pofadne nenaji, a nad menu, ktere si sam sesmoli, by vstavaly dietiktm hruzou vlasy na hlave. jeho jidelne listek oplYva, fizky a silnYm dajem, kdetto zelenine nebo salatum se vyhYba jako jedu. Mnohemu muti se musirikat, to by si mel uz dat ostfihat vlasy. Utiva zubni pasty, mYdla a holici pasty, at mu nic nezbude, a east° nema ani zapalky, kdy je potfebuje.

Pokud se tyre spolehlivosti, tu byste mohli dat dopis pro pogtu zrovna tak klukovi na ceste do gkoly jako jemu na ceste do kancelate.

Vlastne byste mohli na kluka lope spolehnout.

Date-li dopis muti, je velmi pravdepodobne, ze se s nim shledate po mesicich v kapse jeho svrchniku, za sedadlem v automobilu anebo v torbe na nastroje.

Detskou neodpovednost mutt vidime snad nejlepe na spoledenskYch schOzkach. Ani mutove, ani deli se neciti vazani nejakou povinnosti vudi hostum nebo hostiteltm. Ut se nekdy hostitelce, co svet svetem stoji, podakilo dostat sveho mantela nebo hosty do rozmluvy se stargimi panimi, k tanci s opomijenYmi marni, nebo k tomu, aby se venovali navgteve z venkova?

Podivejte se nyni na gaty. 2eny, adkoliv se fidi medou, nechodi vedne v techte gpinavYch starYch barvich. Zkuste ptimet sveho potomka, aby ye gkole zavadel novou modu! Zkuste ptimet sveho mute, aby vzal na sebe prvni neco noveho, nebo zavedi novou barvu!

Mutum i detem je spoleeny jakysi infantilni druh zatvrzelosti. 26.dne enfant terrible neni tak beznadejne tvrdohlave jako mu g, sedici za volantem a odpirajici zeptat se na spravnou cestu, nemluve ut o muti, kterY si radeji znidi obchod. net aby uposlechl rady.

Dite ma rado nejake tajemstvi. Tak take mug. Tajne spolednosti mutu jsou vedeny s mnohem veal a strojenelgi tajemnosti net tensite kluby. Pfipravuji-li muti nee° &Malta°, je to zahaleno vtdy v slavnostni tajemstvi. Adkoliv teny sdeluji stale jinYm tenam podrobnosti ze sveho denniho tivota, mutove, jako deti, maji sva skryta tajemstvi, do kter'ch nedovoli nikomu vniknout.

Po telesne strance lasky je mu g stejne pti/IV a prostY jako dite. 2eny komplikuji sexus se vgemi motnYmi emocemi a city. Ne tak mutoy& kteil jsou stejne prostomyslni a nenuceni jako dite, ktere saha po sve lahvi.

A podobne jako dite, mu g snadno zapomina.

Neni nic detinskeho v torn, to teny si potrpi na ruzne pamatky a jubilea. Naopak, zapominani je detinske. Jako deti, multi tiji cele jen pfitomnosti. Jen teny jsou sentimentalni — tak zrale, aby 1pely na minulosti.

Konedne mutove, jako deti, pokraduji nejlepe, jsou-li vedeni chytrYmi tenami. Chytre teny, stejne jako chytre matky, mohou pfimet deti ke spravnemu chovani tim prostYm zpusobem, ze je udrtuji gt'astnymi. Pantoflova politika je stejne gpatna jako vYchova rakoskou.

Podkutovani a vynageni dava, nejlep gi vYsledky. Mug, podobne jako dite, kvete a prosperuje, kdy v nem povzbuzujeme sebedaveru.

2eny, pravda, take nepohrdnou lichotkami, ale musi se jim podavat aspoir trochu obratne, musi mit nejakY, tfeba vzdalenY vztah ke skuteenosti. Mutete se na pfiklad zalichotit hospodyfice, kdy ji feknete, ze vypada pilvabne, zajimave, nebo ze je rozko gna nebo charakteristicka, ale nikdy ji nefeknete, ze je kro,sna.

Tlusta pani yam bude vdee'ne, za uji gteni, to ma krasnou plet', pekne modelovanou giji, ale chvala na jeji "Atihle" kotniky ji necha chladnou.

Mut naproti tomu maze bYt prototypern chybejiciho dlanku mezi elovekem a opicemi, mute dostavat kogem od kade 2eny, ke kterd se

Ve sttedu, dne 22. Unora 1939. pribliti, a piece se rozzafi jako male decko, kdy mu teknete, ze je tenam neodolatelnSi. A ponevadt mutove i deti se radi citi poirgSeni nad ftechno, co je menSi net oni, nechte je, aby se citili povSTSeni nad teny, jet jsou meng postavy. Nechali jsme je to citit ut od pradavnYch dob.

Troseenici smigenYch mantelstvi.

Nemci v pohranienich krajich se vidycky radi tenili s deskYmi divkami. Ba chodili si pro ne az ze Saska. oeska, deveata, ktera jdou na praci s pisnidkou a dovedou skvele vatit, se jim libila. Vznikalo tak mnoho smiSenSrch mantelstvi. V dobach sousedskeho miru a dobreho spolutiti been s Nemci ani tu celkem nebylo vatnejSich sport. Jakmile Vaal se vystuptiiovaly narodnostni spory, zejmena v poslednich ttech letech, obstalo jen malo smiSenYch mantelstvi bez ottesu. Jsou to Casto bolestne osudy.

Zpovida se nam z neho jedna pani. Vdala se za fitednika nemecko-tidovske firmy v Usti nad Labem. Ma,ntelstvi bylo spokojene tak dlouho, dokud nezadala agitace sudetonemecke strany. Mut se stal jejim ptisluSnikem. Nastal boj o dite, chiapce. Do jako bude chodit 'Skoly? Musel do nemecke. Matka jej chtela doma edit Cesky, otec jej za deskS7 hovor trestal — Kam ve ga, vAude tistrky, protote byla 6egka, provdana za Wince. Nemci ji mezi sebe neptijali. Nakonec i s deckem ujela do Ceskeho kraje a dosahla rozvodu. Net doglo k za.boru, dostavala ptisouzene alimenty. V zaki zamestnavatel jejiho mute sbalil kufry a ujel. RozvedenY mut i kdyby chtel platit, nemute, protote je bez zamestnani. 6tyki mesice je jia sama mezi cizimi lidmi bez halefe pfispevka nebo podpory. Pro Utady je jeji pfipad tetko teSitelnY. Nelze jej zaiadit pod 'tadnSr paragraf. Neni uprchlik. Ptistehovala se da yno pied zaborem. Neni dokonce ani ptisluSna do nynej gho itzemi republiky. Ma nemecke jmeno, jeji mut byl znamY henleinovec. A ted' zadind druhe dejstvi bolestne tragedie: tragedie mezi svSrmi. "Vrat'te se zpatky k svemu muti, tak ji to, ale hodne drsnejtimi slovy, iekli v obci, kde ted' tije. Je v proudu mezi dvema biehy a na 'tadnY bieh ji nechteji pitjmout. Je to velmi, velmi smutnY dopis 'teny, ktere. byla vytrtena z rodneho prosttedi a s cizimi nesrostla, protote nemifte zaptit krev svS7ch rodidtia. Kolik takovS7 ch mantelskYch trosedniku bloudi na nag i na druhe strane hranic? Dnes, kdy musime bojovat o katclou deskou dug , nemohou nam bSrt osudy smiSenYch mantelstvi lhostejne. Jde o to. di narodni silt rozmnoti deti z techto mantelstvi. I v torn musime videt dal net* za hranici jedne generace.

NewyorskS7 dopisovatel tiskove kancelate "Mitropress" vypravuje o jedineene mravenci valce na rozhrani Spoj. Statt a Mexika. Bojuji proti sobe "mexidti" derveni a "amerieti" 'derni mravenci. Konflikt mezi oberna armadami vypukl pry jiz v bete, ael, ze se dopisovateli nepodafilo zjistit jeho ptieinu. Boje se pry prostiraji A v deice nekolika set kilometre a fronta pry v celku souhlasi mexicko-americkSrmi hranicemi. Valka ptilakala take pozornost udeme a ti pry zjistili, to jak dervenSim tak Cerspechaji na pomoc cele (vynym cvidene?) sbory z vnitrozemi. Tak dokonale, bojova organisace, ktera nezapomina, ani na mobilisaci zalohy, byla pry mezi mravenci zjiStena po prve. Dopisovatel je na rozpacich, ma-li tuto dokonalost ptieist vysoke inteligenci mraveneiho hmyzu, nebo neni-li naopak znamkou podinajiciho Upadku. V katclem ptipade je na svete o jednu valku a jedno bojiSte vic.

Milian na tipravu domii v Sudetech. ftiAsk r ministr prate uvolnil pro Sudety 1 milion tiAskS7ch marek pro fidele bytove pede.

Z tohoto fondu budou majiteltiim domii poskytovany ptispevky k adapcim, ptestavbam a ridstavbam sudetskS7 ch domtit. Majitele mohou ziskat ptispevek, dosahujici 30 ati 40 procent k 1.18.1cladu stavby. Pfispevky jsou ureeny v prve fade ondm mestilm, kde je nouze o byty.

Ve stkedu, line 22. dnora 1939.

IDEME-LI z uherske nigny ke kraji, kde prameni teka Tisa, oeekava nas na dpati hor velke pkekvaperii. S krajinou se meni i lido a oblieeje, kroje a stavebni sloh se li g od uherskeho prave tak silne jako jazyk, jen zde na kern prostoru deli od sebe neobydejne pkesne dva narody: Mad'ary v niline , Ukrajince (nazSrvane take Rusiny, Rusriaky, Malorusy atd.) v hornate oblasti lesd — ale jen v povodi Tisy, na severozapad odtud sidli Slovaci a na jihovSrchod v horach Rumuni.

Tito Ukrajinci (vlastne narod gjici u kraje, na hranicich), kteki na mnoho set let pied tim zmizeli s jeviSte evropskeho politickeho dein, hraji od svetove valky opet jistou politickou Mad'ati a Slovaci, a po nich i mnoho zapadnich Evropand, kteii jsou zvykli divat se na evropske dejiny ad zapadu, mluvi radi o "naradku" Rusiny v Karpatech. Take jim jsou se svSrmi 600,000 obyvateli na laSrvalem uherskem dzemi. Chceme-li je vS"ak spravne ocenit, nesmime se na ne divat v tomto dzkem ramci.

Divame-li se na ne s vtchodu, vidime, k netvoki nijak jazykoNt ostrov v moki cizich sousednich narodil, ntbrk 2e jsou skuteene, a to (1.2 pies dvanact set let, pohranidnimi stra2ci velikeho naroda, eitajiciho dnes pies etyticet miliand dug, zaujimajiciho cele jinni Rusko, od Donu daleko za Kijev, i s Besarabii, jiZnim Polskem a Bukovinou, Marmaro gsktmi horami a "Karpatskou Ukrajinou". Tento narod byl organisovan jako stat u2 v devatem stoleti. Jeho tie byla spolkem nekolika knilectvi pod vrchnim vedenim velkoknikte kijevskeho. Zatlaeil zpet kodovne narody na stepich a posunul sve pohranieni stralce a do Karpat, a ponevadg prave tato hranice byla ohro2ovana nemecktmi a slovackSuni Ntpady, piivedl Uhry Veracktm prilsmykem do Adoli. Tisy. Odtud si pak tento ptedvoj Ukrajince dobyl dunajske panve a znieil Svatoplukovu slovenskou iiai. Jsouc takto chranena se vkch stran, dosahla Ukrajina v desatem stoleti velkeho rozkvetu dukvniho i . hmotneho. Kijev se stal sttediskem celeho vtchodoevropskeho obchodu, a jeho knilata mela za zete francouzske, mad'arske, norske i gvedske kraje, ba i byzantske a "timske" tisane.

Spory o nastupnictvi v'Sak uoinily tomuto rozkvetu pomerne brzkS, konec. Tu pak Moskvanun, organisujicim se na severu, zvlaSte v'Sak Pedenegiim a Kumandm, pronikajicim z vS7chodu, podatilo tento stat rozvratit, tak2e atingischanovy hordy jej pak snadno zaplavily a jeho stied Kijev srovnaly se zemi.

T.T2 ye dvanactem stoleti se zadalo take ukralinskch kniketvi piesunovat na zapad. Vedeni se ujali Vladimir a Halie (po nich2 maji jmena dnani oblasti). Knik Danilo z Hake byl roku 1253 korunovan na halieskeho krale.

Cile halieskST'ch knRecich rode, jim' bylo spojit s pomoci Mad'ard a nemeckeho rytitskeho du Ukrajince znovu v nebylo dosakno.

Kraje, zpustokne easttmi loupanSrmi vpady Tatart, padly skoro bez odporu do rukou sousedt, pronikajicich k 6ernemu moti, Polakt a Litvand. Oblastem, ptipadnuv gm Litvanum, se nicmene podakilo zachovat si deli dobu samostatne postaveni. To se v'gak zmenilo po zkizeni personalni unie mezi Litvou a Polskem roku 1386 a po Lublinske unii z roku 1569, je mela za nasledek splynuti Polska s Lityou. Polsko pova2ovalo Ukrajinu za ptedmet vykotist'ovani. Karpatska Ukrajina naproti tomu se stala zemi uherske koruny.

Nyni zaeal boj o znuvunabyti narodni a statni nezavislosti. Vedli jej ukrajinSti kozaci, jejich' vojenska organisace se poznenahlu vyvinula z nejniMich vrstev obyvatelstva. Ponevad2 Polska nebylo schopno chranit Ukrajinu pied vpady Tatard, na druhe strane v'Sak Polaci velmi utiskovali ukrajinske sedlaky, odstehovaly se jich velke zastupy do oblasti Dnepru. Tarn se spojili v jaktsi vojenskST tad a ujali se hajeni ukrajinskeho naroda proti jeho utladovatelum na jihmtchode a zapade. Tak se ponenahlu utvotil sta y kozakd s vlastnim hejtmanem v le. Ten se staval pomalu narodni ukrajinskou armadou a roku 1649 se mu podatilo vybojovat nezavislost ukrajinskeho statu (bez Karpatske Ukrajiny) pod vedenim kozackeho hejtmana Bohdana Chmelnickeho.

Od td doby si zadali Ukrajinci pomabat uza-

VESTNIIE

Podk

rp,Aski Rus a Ukrajina.

viranim spolkd. ZnamSr je spolek Ivana Mazeppy se S'vedskSrm krajem Karlem XII. Avkk bitva u Poltavy (1709) rozhodla o osudu zeme. Ukrajinu si rozdelily mezi sebe Polsko, Rusko a Turecko, a ye vkch ttech eastech zaealo ihned potladovani vkho narodniho hnuti. Pti deleni Polska (1772-1779) "zdedili" celou ukrajinskou oblast Rusove. Jen vSrchodni Haifa a Bukovina ptipadly Rakousku. Roku 1791 dostalo Rusko i tureckS7 dil, Besarabii, a zaealo razne pru g'ovat, v demZ melo valky aspech. Narodni Zivot ziistal jen v pisnich "kobsard", jet' ptipominaly narodu jeho minulost.

Kolem poloviny devatenacteho stoleti vSak narodni hnuti zaealo znovu o gvat a v basniku Tarasu 8eveenkovi nalezlo ohniveho zvestovatele. Plamenn3imi slovy vystoupil proti utladovatelfrin vlasti a dal Ukrajincdm narodni evangelium "kobsara". V jeho odkazu jsou slova: PoloZte me v hrob a zvednete se, svrhnete ketezy, napojte znovu zlou krvi nentatel svou svobodu!

Pak ye svobodnern kruhu bratrd si na mne vzpomerite a venujte mi, ptatele, tell& mile slovieko!

Tato slova se stala jakousi narodni hymnou Ukrajincii. Take toto hnuti vSak bylo potlakno.

Roku 1876 byl v Rusku zakazan ukrajinskS 7 tisk, dovoz ukrajinsktch knih, ukrajinska divadla, ba dokonce i ptedna'Sky v ukrajinske teei! Tentokrate vkk tyto poru gt'ovaci snahy neskoneily podle ptani. Vddcove ode gi do Halite a Bukoviny a odtamtud zaeali ‘Sitit hnuti. Halie dostala filohu Piemontu a probudila take bratry na teto strane Karpat.

Revoluce roku 1905 ptinesla v Rusku nektere dlevy, ale ihned propukl boj o samostatnost, ji svetove. valka ptipravila cestu. Z halieske "Zpravodajske kancelate" ukrajinskSrch vystehovalcd vze gel s pomoci Vidne "Spolek pro osvobozeni Ukrajiny", jeho politickSrm cilem bylo rozdrceni Ruska a osvobozeni Ukrajiny". thorova, revoluce roku 1917 rozpoutala vSechny sily, a Evropa byla ptekvapena povstanim "Ukrajinske republiky". Kijev se postavil v eel°.

Byla svolana narodni rada (centralrada), a tento snem vyhlasil 22. ledna 1918 samostatnost ukrajinske lidove republiky a odtrkni od Ruska. Dne 9. imora uzavtela Ukrajina v Brestu mir pro sebe, opcmenula v gak dohodnout se s Moskvou. Nasledek toho byl ruskt dtok. Kijeva bylo dobyto, a nyni se obratili Ukrajinci na risttedni mocnosti s prosbou o pomoc. Ty 'dekaly jen na to, a obsadily rychle zemi, a doufajice, k tim zmirni svilj nedostatek potravin, vyplenily ji. Rada byla rozpugena a general Skoropadskij ustanoven hejtmanem. Po zhrouceni vgak byl hejtman sesazen a bylo zvoleno direktorium, ptatelske k Dohode, s Petljurou v eele.

To spojilo ruskou Ukrajinu se zapadoukrajinskou republikou Bukovina a Podkarpatska Rus). NovS7 dtvar by se byl take snadno kdyby mu dohodove mocnosti byly opravdu ptig y na pomoc. Ty v§ak ponechaly Rusko jeho osudu — ne bez uspokojeni, ponevadi bolg evicka revoluce jim uSetkila placeni velkeho ruskeho detu a tim umo2nila odmenit jejich male spolupracovniky z ruskeho podilu na valeene kotisti.

Tento postup Dohody se stal osudnSrm pro ukrajinskou samostatnost. V dnoru roku 1919 obsadili bolkvici ruskou east, v srpnu ji Petljura a Denikin dobyli zpet, v prosinci ji v'Sak znovu ztratili. V kvetnu 1920 se ji s polskou pomoci znovu zmocnil Petljura, ale ztratil ji znovu 13.2 v eervnu, kdy byla ruska Ukrajina definitivne obsazena bolkviky a piipojena k Sovetskemu svazu. Podobn) osud stihl zapadni Ukrajinu, jiz obsadili "vitezove", a2 koneene bylo na pata'ske konferenci rozhodnuto dat Halle Pold'cum, MarmoroS, Bukovinu a Besarabii Rumumain a Podkarpatskou Rus techurn. V gchni podarovani men pak svSrm Ukrajincdm poskytnout autonomii. Neudelal to vSak a2 na 6echy

strana ani jeden, a proto neni divu, k panukrajinska myg enka stale sill. "La lutte ne se terminait pas, elle durera jusqu'au jour ou l'Ukraine sera independante et libre", (Boj neskoneil, bude trvat, dokud Ukrajina nebude nezavisla a svobodna), pravi Roder Tisserand v krasne knize o Ukrajine.

Na btehu Dnepru u Kijeva prt gti malt pramenek, jeho' ktftt'alovou vodou, jak pravi legenda, pokrtil vevoda Vladimir Ve1ikS7 ukrajinsk3"7 narod. Tento pramen tede jekte dnes a ptipomina proud tradici, jen2 spojuje vSechny Ukrajince a dovede je k cili.

DEVET MESICU STATNIMI tEKATELI SMRTI Ve fronte za valky pada, s hury nepketrgte smrt. Avg ak fronta neni za valky to nejhor8i, nejnebezpeenefg . Fronta je stalt dtvar. Tady jsou nag , zakopani nebo na pochodu jsi neustale mezi nimi. V davu, uprostted znamS7ch a stejiVm osudem postiZenSich lidi je neustale nebezpeal smrti celkem snesitelne. Nu, co, v g -chnijsmeatornje.Apakvi,odut maze ptijit. Neptitel je tarn, pted tebou. Jeden stalSr dtvar proti druhemu. Ale vkchno je docela jine, jakmile jdea pti postupu s patraekou, rozvedkou, jak tikali Rusove. V Rusku za revaluce uZili nag legionati rozvedky vice, net vojaci kterekoliv armady svetove valky. Na; rozvedku jdou jen tti, nejvice pet mu2d. Jejich je propatrat nezname dzemi, zjistit, kde se naleza neptitel a v jake silo. Rozvedka se odlouei od matetskeho vojenskeho telesa a nevi, kde je on, nepkitel. Plizi se neznamtm krajem, nevi, s ktere strany padne smrt. Ve fronte to bylo jasne: My zde, on tam, ale nyni nevis, odkud hvizdne kulidka. V tom je rozvedka nejhorg ze vkch slukb na front& Te se hledel kahlk vyhnout, jen hazardeti 2ivotem se hlasili dobrovain& Na eetnika se dival elovek tak trochu dkosem. Jednak je to je ge pozustatek end z Rakouska a za druhe eetnik vykonava to nejneptijemnejki povinnost: Vy gettuje a odvadi ptestupniky zakona. V fade dopist s drobriSrmi bolestmi lidi ptijde jeden, od eetnika. A vmyslet se do toho dopisu, dostaneS" dlasnt roman, objevi se ti velke, celkem nepozorovane a nikSrm nedocenene hrdinstvi. Od kvetna byli v Sudetech a mnozi tam zristali navtdy v zemi. Pak rychlk pkesun na Karpatskou Ukrajina. Kahle, pochdzka je pouti rozvedky. Podel hranic eihaji teroriste. V Mad'arsku vyzbrojeni, z Mad'arska se vplig li na hranice, do Mad'arska uteeou a nelze je tam prondsledovat. Kakla eetnicka hlidka mush neustale dekat odnekud zakeknou smrt Te smrti nelze celiti vojensky, zbrari proti zbrani, ponevad2 eiha, zaketne, v zaloze. Tata, jako na rozve'dce. Ty jsi prokl (121abinou kolem lesiku a najednou ji dostane§ od zadu z lesiku, ponevadt on tam byl a ty jsi ho nemohl videt. Jenomk ye fronte ptijde na muk staba v rozvedce jednou za mesic a mnohdy za pal roku, kdeZto zde to maji denne, statni slu2ba.

Statni eekatele smrti. A rodiny zijh tam nekdy v Oechach a na Morave.

Vgichni ti vkkonni eetnici, policiste, finanenici zasloug uz dnes vyznamenani, vojensky vyznamenani za hrdinstvi. V2dyt' dasto pet lidi zde drg cele dzemi proti neptatelskemu vpadu.

Oni pini udatne povinnost ke statu. A stat musi spinit povinnost k nim alespon uznanim, ktere by ukazovalo: Toto je znamenitSr vojak republiky a zaslou2h si nag fray.

V. Bonin.

Potkali se dva stash kamaradi: "Slykl jsem, ze chce g jet do Ameriky."

"LT2 jo. Mam se.'enit".

"To maa nevestu a2 v Americe?"

"Tam ne, ale tady!"'

Vgichni eechove by si meli vtisknout do pameti znamt vSirok Masaryktv: Musi se dobte desky mluvit, aby se dobte eesky myslilo. Spra y geni, to jsou spojite na--namluvadobremf doby. — Nage Red. Zlato jsou bud' naSim tyranem, nebo nagm otrokem: je tteba, aby rozum, misto aby se jim dal ovladat, sam si jej podtidil a spravoval podle potfeby.

Publius Syrus,

Btrana 22.

Ve stiedu, dne 22. finora 1939.

V2STNIa

Stavba silnic a steamy v Italii.

Italove jako nejstarg a osveddeni stavitele silnic a vynalezci autostrad, dospeli ye studiu silnienich staveb jit tak daleko, to se mohou rozsahlou merou vedecky zabYvati nejen silnicemi samymi, nYbr2 co k nim jako soudast jejich vystavby path; jsou to mezi jinYm take stromy a stromotadi, tvotici nejen ozdobu, nYbrt i technickou nutt eska lidelna, Restauraee nost. Pod ochranou "Autonomni a Pivnice statni spravy silnic" vydal nedavno 714 PRESTON AVENUE Paolino Ferrari dilo, ktere pod ndHOUSTON, TEXAS zvem "Alberature Stradali" se poJos. Kognt, majitel. drobne zabYva osazovanim a udrTelefon: Beacon 31734. tovanim stromt a stromotadi pti Pravidclna jidla a lunde silnicich s hlediska konstruktivniho, Nejle$1 soudkove a lahvove p1pr:vozniho a udrtovaciho. Pojedvo, ritzne druhy vina a doutniky. nava o funkci stromt a stromotadi, Mluvime eesky. co do jejich vS7znamu estetickeho, Hoboko stale na sklade. zdravotniho, bezpeehosti silnieniho Zv16;Stni stoly pro rodiny. provozu, vYznamu vojenskeho, o echnice osazovani a udrkvani a podava na konec seznam nejvhodnejtich druhn pro italske pomery podnebi i pro rfizne druhy silnic. teskSi Lekai a Operater Vzpomeneme-li, jak nektere nate 711 Medical Arts Building nove silnieni stavby netetrne zasahHOUSTON, TEXAS ly do tive krasy pfirody, ptipomeTelefon firadovny: Preston 2553 neme si peed novSrmi Ukoly povinnost upozorniti na tuto Telefon residence • Lehi gh 074s italskou, na dlouhe zkutenosti zaPREHLIDKA Ott — PRWRAVA zalotenou snahu o dokonalost silBRYLI nienich staveb.

Brjile zarueene pripairivane, neb )o( vSrmena zdarma.

Vlastni Polsko ma jen asi 15 nebo 16 milionn Polaku a jeho fizemi by Moje ceny jsou nejlevnejti. staeilo na stat druheho Mdu, neposta.& vtak na stat velkY nebo dokonce velmoc. — The Nineteenth OPTOMETRIST Telefon — 2762.

Century and After (LondYn). tradovna nad J. C. Penney's. )o( TEXAS -::TEMPLE, Polska zahranieni politika zustava verna sve stare metode a neinformuje polskou ve•ejnost ani o oSPRAVNE VYRONANA tazkach, ktere maji pro ce1S7 polskSr POBREBNI SLUZBA. narod tivotni vjiznam.—(WarszawV hodine talu zarmouceni nalezski Dziennik Narodovwy.) nou Edward Pace pohrebni *stay )0( pohotovji k sympatickemu vykizeKrasni mladi hole jsou htielou ni nezbytiSrch jednotlivosti a k prirody. Ale krasni stari lide jsou vypraveni dojemneho pohitu. umelecka dila. — Marjorie Barstow Levne ceny jsou na§i zasadcu.

Greenbie.) )0( Poh •ebni iiditel.

NEBEZPEtNE UBOZENI. Olen S P J S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. Portland, Oreg. 4. ledna 1939.

Matka me zname si zranila nohu o kladu, kterou veeer nevidela. Jelikoi dcera je praktickou otietkovatelkou, leeila matce nohu jak Noha ale otekla a se zapalila, ie byla jako vafenY rak a leskla se PRAVNIK jako nalakovana. Jelikoti stares pani Vytizuje vakere soudni zaletitosti trpi cukrovkou a je jiti pies 70 rokii 1.Ti• adovna: 821 Bankers Mortgage stares, dcera mela strach, ie lekaf to Building, pies ulici naproti Kress bude kezat a teiko se to bude hojit.

Namazala jsem jako dlari naplast a budove.

Nonat a i•ekla: jest-li nepomide, jiHOUSTON. TEXAS. ste lrOk neudela. Do rana to oplasklo.

Pravila,ze v noci citila jak to Uhl°.

Oeista jazyka.

Dali jsme novou naplast. V noci Ve chvalyhodne snaze ptispeti k dobfe spala a oteklina ripine zmizejazyk, :,ve oeiste rozhodl se jeden ee- la. Ne§la jia" k lekaii, ale denne davala 6erstvou Nonat. LeZela tYden. skSr, vlastenecky citici fotograf v Vtie se ztratilo, nepodbiralo se to. JiZ Erne', ze zmeni neeeskY nazev fo- chodi a dekuje P. Bohu a to pfimo tograf. Na dome, ye kterem ma, svou zazra6ne Nonat za vyleeeni. Toto nativnost, se objevil napis, ye kterem psala Mrs. B. Hubach, 6115 Cleveslovo fotograf bylo nahrazeno slo- land Ave. Na rozliene at' suche neb otevfevem "vS7podobnik". ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera o_.--. bez operate vytahne dtevene i oceTuriste si prohliteji ye Versailles love ti.isky, steely a jine pfedmety proslulou sin, kde byla podepsana uvazle v t6le, ale musi to bYt mirova, smlouva. Prfivodce vysvetluje: — Na tomoto stole byla dne 28. eervna 1919 podepsana mirova smlouva mezi spojenci a Nerneckem.

Franccuzska vlada clava tento Ilx". CO velmi peelive sttetit. Je to posledni, Cena Nonat je 50c a $1.00, patou co nam z mirove smlouvy zbylo.

55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnebo jednatele, ale nic jineho V nouzi des ti radu, katdST dobr /Inca neberte, radeji piste pkimo na nati mou- adresu: pfitel, ale malokterY des ti (Havlidek BorovskSr). Marie Leibiinger pytel.

Altadena, Cal DR. THOMAS N. DeLANEit 001\i1 LEKAR, Bryle spravne ptipravene. as dle umluVy. Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Sizka o milion.

Historicka sazka dvou prislutnikit britskeho imperia bliti se konci. V rote 1917 setli se na francouzske fronts kapitan H. E. Butler z Kanady a kapitan R. Heights z jihoafricke Pretorie. Nebyli by ovSem Anglidane, aby hned neuzavreli sazku. Kapitan Heights nabidl polovinu sveho jmeni, temet milion KC, projde-li Butler vtemi dily sveta pesky. Nejmene se vtak musi urazit 400 tisic km. Butler ptijal a 11. listopadu 1918 veaer, ptimo ze zakkopn, vydal se na cestu. Nejprve se vratil ovtem do Anglie, kde demobilisoval. Odtud petky nanovo, do Francie, streidni Evropou do Asie, pak Australie — po mori smel o-

DR. KAR. J. HOLLUB

Dr. L. 0. CORWIN

EDWARD PACE

DI

Pouze v zapadni polovici Polska maji Polaci vettinu. V polovici vYchodni jsou jen znaene rozptylenou mentinou. Vjichodni polovina je tak protipolska, to ji pti Polsku udrtuje pouze branna, mac. Asi 40 procent polske armady tvoti jine ndrodnosti. (The Nineteenth Century and After.)

tESKO-SLOVENSKA

cestujie rychle a p?ijemne na na g ich oblibenich

• BREMEN EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG HANSA. • DEUTSCHLAND

VYborne tielezniai spojeni z Brem nebo Hamburku Pomitieme Vam pig obstaravani nivitevnich a vy stehovaleckich vis pro Va'Se evropska p•ibuzne.

Necht' Vasi evrop g ti pf• buzm Vas navitivi v Americe. Zvlaitni nizke sazby vipravni pro plavby z Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26.

Cervnem-23. Cervencem k dostani pro 'etyitidni pobyt v Americe.

Informace u vaieho mistniho a c, enta nebo 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

HAMBURG-AMERICAN LINE P NORTH GERMAN LE

NENECHTE SE OKRA AT Zdravemu eloveku patlI pevnY, ni6im neruSenY spanek. V perdu, ie o spanek jste okradani iezavYm kaalem, chrapotem a rYmou, pak jest iipine ye vaSi moci, abyste tomu NACHLAZENI nepiidava chuti k pritci. Jak dobi •e to zame' stnaVatele vedi. Nevydavejte se ani VY v nebezpai odloieni neb propuSteni z prace!

SE VERiJ V

C. IL CHERNOSKV

NONAT

vt' ern poutit parniku — pak zpet Malajskji m poloostrovem do Indie, Arabie a odtud pees celou Afriku ke svemu priteli do Pretorie. — Tam se dostal v techto dnech, po vice net 21 letech namahaveho putovani.

Aby vyhral sazku, chybi mu jests 50,000 km, jet musi projit v Jitni a Severni Americe. Ty ut ujde snadno.

BALSAM ROL KASLI

FOR COUGHS DUE TO COWS AND IRRITATIONS Of TIIROAT SSRONOU

(Severa's Cough Balsam) LahodnY. , tiSici a plasobiv*, byl ocenen generacemi v poslednich temei. 60 letech. Zkuste jej jests dnes!

TAM KDE LEKARNIK NEMA anebo kde lekarny vubec neni, krajane mohou dostat Balsam neb vSechny jine Severovy pfipravky rychle, kdyZ poSlou obDopiSte si o informaci jak mono z mist, jednavku na dolej S. i adresu. kde lekarny neni objednati a jests obdriet za DOLLAR ZBOZI ZDARMA. CgNA

25C 500

V kaide domacnosti mela by bYti po ruce lahev Severova Antisepsolu na vyplachovani hrdla (50c a 35c) a krabiaca SeverovYch tabletek proti nastuzeni (Cold Tablets, 30c).

Ve sttedu, dne 22. timora

trans

ASTNII1C

Z Kalvarie uurchlisu v t SR.

ZDARILY PROGRAM NASICH STUDENTU.

lilkova a Eleonora Drozidova anglickY pteklad, ktery vYstitne pofidil tutor oe gtiny Jaroslav 2ivnSr. Nasledoval krasnY zpev sl. Ludmy Kopecke, ktera se doprovazela na kytate a s citem zazpivala Ceske pisne: "Podkej, holka, neutikej", "Rada to mam", "Netikej, ne bude sam", "Bodejt' by vas, miadenci, Certi vzali" a "Hajej; mrij andilku".

Jeji zpev byl oclmenen boutlivYm potleskem, tak se na ge pisne Po zpevu byli vgichni ridastnici pozvani na svadinu a ptatelskY rozhovor. Dr. Midek i studenti zodpovedeli nekolik dotaz0. o 6eskoslovensku i nagincich v Texasu.

S pozdravem, Harry Barton, zpravodaj.

Z Austinu se sdeluje, te Sdruieni rodieri a uditela gkoly Woodridge potadalo na Valentina, 13. anora, pravidelnou schrizi, na ktere na potadani Dr. Ed. Midek ptedvedl Ceskoslovensky program, jent se velice libil a probudil zajem o nas v Texasu i ye stare vlasti. Nejdtive o deskoslovenske vzdelanosti a potom. ridil zpev 1. skupiny, kterou tvotila jeho prvni tfida Ceske teai na statni universite, jet zazpivala Ceske narodni pisne: "U studanky sedela", "pod na gima okay" a "Andulko gafatova". Zpev se libil a rovnet skupiny druhe, sklo, dajici se ze studentek a studentri TAROKY: druheho rodniku. Ti velmi dovedne zazpivali pisne: "Andulko, me dite", Hra tarok% nejlep gi jakosti, ny"Koupim ja si kone vrane" a "Oer- ni za $1.50, po gtou vyplacene. ObKdy2," je rodne hnizdo v bouti rozbito, rozprchnou se i lidska, pta,- venY gateeek". Pied zpevem kahle jednavky adresujte na: Oechoslo'data, daleko do neznama. Zde geni, rozprageni, vydani tak nahle bout!. pisne pfeeetly sledny Helena 8o:so- vak, West, Texas. (dz.)

Zivota v sane. Tak vidime zde skupinu uprchliku, kdesi na nadraN, kam je dopravily vojenske trucky. Jen v pravo stojici ho gik ma dobrosrdeenS7 Usmev na lici. Dospeli se neusmivaji! Jsou to u vet gine mali drobni lido, kteti museli opou gteti obsazene kraje Zrizenci rfanSTh ntadt, pogt'aci, hornici, delnici, fieriove, invalide, pensisti a j. Kolik hote, utrpeni a zoufani je za timto obrazkem? Jake ztraty hmotne, na zdravi i na duchu? Kdo to v ge zmeri, pochopi a poda ruku pomocnou?

Piejeme si zde oznamiti fiem na gim milYm pkatelfun, ie Jiste, .2e nag e Amerika, ktera cd podatku katastrofy stela i stoji pti nage drazemilovana manielka a matka, svem naxode! Poma.ha, sbird, posila, stare se jako kdysi, pied lety, v revolueni akci. — Kupujte " a sirte pomocne znamky Cs. legionakii, vydane ve prospech uprchlikti ye stare vlasti!

Oznameni iunrti a dikiivzdani.

Vera Kiivaekova,

dobre zaldady k u2dteene praci pro blaho stare vlasti a na ge zde v nove vlasti, ale jest treba na techto I zakladech zaditi budovati. Proto2, kdo mazes, dostav se do Houstonu ptigti nedeli.

0 Houston, Texas. Leteckk vSrevik ten pro valku je bezeennY a znamena jen ztratu.

Ctene. redakce!

Ptilo2ene zasilam stvrzenky daril Na Chamberlainovu vSrzvu se britsbirky oechoslovakem udinene, a skemu letectvu prihlasilo take 5700 bud'te tak laskavi darcum je do- Zen. Chteji se stati pilotkami. Jedodejte. jich dobra, snaha vg ak vyvolava u Stvrzenek jsem prave obdr2e1 z leteckS7ch ueitelt nevrlou tvat. Invlasti 426 kusu a je zase kousek struktoki prohlaguji, 2e pro valku prace je tridit a rozesilat. Jakmile nema vycvik 2en cenu. .Zeny nemodojdou dal gi, za glu je ihned. hou bSrt ani pilotkami bojovSrch neV nedeli dne 26. imora jest svo- bo vS7zvednSrch letadel, ani pozorolana poradni schuze sdruteni do vatelkami. Zatim co pry na 'test tisine tadu Pokrok Houstonu, na 2. sic ',en se bude ueit letat, prave tohod. odpoledne, ohledne dal giho po- lika mute= bude vycvik znemotstupu pomocne a propagaeni akce. nen. Vec ma ovgem jegte jinou stinJest tadoucno, aby zastupci ze vgech! nou stranku. Ministerskk predseda osad co mono v nejvet gim poetu Chamberlain prohlasil, ae slufta se dostavili a dali rozum dohroma- vlasti ma 1:47t v Anglii podle demody. Vice lidi, vic vi, a dobra rada kratickSTch zasad zeela dobrovolna. draha. Prosim oznamte v obou li- Velke londSrnske podniky v gak ostech vVzvu k one konferenci a bu- znamily s yS7m zamestnancum, 2e de-li yam mono se dostaviti, bude propusti kaZdeho, kdo se neptihlanas velice te git a kaki* je srdeene si k pomocnVm sluibam. Tak se tevitan. dy teny hlasi — k letectvu.

TiskatskST g.3tek °pet si zahral s Jak se delaji objevy.

Cislicemi posledniho vVkazu, na mists: nejmenovana pani darovala Pasteur si spleti zkumavku, a tak $5.00, ueinil $35.00. — Br. Albin Rue- objevil Adinky ockovani. Jeho omyl kST dal °pet $2.00. A dali dary: Pan zachrariuje nesdetne tivoty.

Karel Nemec z Midfield zaslal eek Nektera kutata dostavala nahona $73.70 sbirky to odboeky Sdru- dou loupanou rYti a onemocnela.

2eni v Bay City mezi jinonarodovci Tak byla poznana cena slupek — udinene. — Osade Blessing nale'21 a objeveny vitaminy. vgechna Best, za porozumeni v koJeden videriskY lekat ogetfoval nani prate glechetne. pacienty trpici paresou, kdyt to v S bratrskSun pozdravem, jeho okrese vypukla malarie. ZpoJan Sulda, taj. zoroval, ne mnoho jeho pacientri, Pozn. red. — Stvrzenky rozdame kteti onemocneli malarii, se vyleeilo a roze gleme prilegitostne. z parese. Tak bylo objeveno leeeni Bude-li na.na jen trochu mo'tno, horeekou. dostavime se do schilze Sdru2eni Badatele v jedne elektricke labo26. imora a vyzkvame na ge krajany, ratoti zpozorovali, ze kdyt stall poby se dostavili co v nejvet gim poetu. blite kratkovInneho vysilade, zvyV teto schazi mute laVti vykonano mnoho, nejen pro dobro oklegtene govala se jejich teplota. Nyni stare otdiny, ale i pro nas zde v A- vaji lekati tato metody k umelemu Anerieg. V East I3ernard byly deny zvygoVani RaCient0Vy teploty. p

oradni schiize

Sdruieni Americ, Cechoslovakii.

rozena v flove'zi na Moral* zemkela ve veku 50 let po nemoei trvajiei jen kritkou dobu, v sobotu, dne 11. tinora a poltibena byla ve Wesely v nedeli, dne 12. imora 1939.

Citime se povinni vzditi na g nejsrdeenejii dik vgem, kteII eokoliv pro nas a zesnulou ukinili p0 dobu nemoci a po dobu smutku, vgem, kteki se snalili velkY bol nas zmirnitio vgem dareinn krasnYch kvetin a na konec viem, kteki zesnulou na ceste k veknimu odpokinku doprovodili.

Ziistavame yam vdekni.

WILLIAM KiLIVACKA A D THY, truchlici pozustali.

Deno v Latium, Texas, 15. anora, 1939.

Rad Pokrok Houstonu OZNAMUJE pofad spoledenskYch zabav, tegicich se velpfizni nag eho lidu i detnSrch pfatel fadoveho Clenstva. VzornY poildek, pedliva, obsluha a dobra hudba pfi katde zabave.

Of\ Fogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Na doptiini se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 26. unora. - Syncopators orch.

V nedeli, 5. bi-ezna. - Sablatura orch.

V nedeli, 12. biezna. - Dybala's orch.

VSTUPNE: PAN! 40c DAMY 25c POftADATELE.

Strana 24.

Ve sttedu, dne 22. imora 1939.

VtSTNIK

alp Hledim hospodake, mute od 50 do 60 roldi sari, bezdetneho vdovce nebo stareho rnladence, ktery neme. domova. Sfiatek neni vyloueen. Hlaste se na: Vestnik, ve West, Texas, pod znadkou "FarmatPravidla ka vdova".

(8-p) V Malem Oznamovateli Uetujeme centy za slovo za kaide uvetejneMrazuvzdorne sazenice zeli a Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku na- hlavkoveho salatu veech druhu, pigte na zvla gtnim iistku a ptilot- 200 — 40c, 300 — 50c, 500 — 75c, te k objednavce pkislu gnk obnos 1000 — $1.25 vyplacene. Uspokojeni bud' pottovni poukazkou (Money zarudeno. Zasilame obratem. RayOrder) nebo ve znamkaeh (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c mond Mladenka, Hallettsville, Te(7-8p) xas. na jeho vSrmenu.

Ma-li bytt imeno ozna.movatele zatajeno a nabidky posilany admi- NA PRODEJ STATE CERTIFIED nistraci pod nagi znadkou, •adtujeSEED! me za oznamky "Na prodej", "SlutMame pane, dobre klieivosti, by a prate" a podobne 25c zvlakt' za znadku a na pogtovne, aby dale do- statnim inspektorem prohlednute pisy mohly bYti ihned odesilany. semeno, nova, vysYchani vzdorujici, Pki oznamkach "Nabidnuti k sfiat- prostkedni velikosti, Milomajs a ku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- Sumac Red Top cukrol, 100 liber za nag doplatek za znaeku a poitovue $3.25, 25 liber za 95c. Texas Black50 cents.

Doplatek za znadku budit p1110- hul Kafir a Spur (maid) Feterita, 2en k obnosu, kterSt posilite za 0- 100 liber za -2.75, 25 liber za 85c. znamku.

Hegari 100 liber za $2.50, 25 liber za TABAK start', lehke druhy 75c, F. 0. B. Rowena. Na 'OW prodavam: 10c, 15c a 20c; cigareto- mnastvi pigte si o ceny. Za uspovy 25c lib., nevyplacene. Vacl. Kra- kojeni mane.

H. H. RIPPLE & SONS tochvil, Portland, Tenn.

(8-10p) Certified Seed Growers Rowena, Tex. (7-8p) msrm Bratii kuraci! Pestujte si sanii Tabak White Burley, da ZW,"4 KUAATKA eistokrevne anglicyam mnoho krasnYch list& 'VelkY ke bile Leghornky a v gechny jine balieek semene 15c, za dolar 8 ba- druhy jsou u nas k dostani za ceny pogtou vyplacene; pfsle na mime. Dlouholeta zku genost jest Agnes Skupin„ Rt. 3, Rosebud, Tex. yam zarukou za Uspokojeni. Pigte (8-9p) si o ceny. Vgechny na ge nosiely POZEMKY V OKRESU BELL NA jsou B. W. D. Blood Tested. E. J. Shiller, Caldwell Texas.

(7-9p) PRODEJ. 70 akru dobreho pozemku, skuteeTABAK listrovY, 15 — 20c Libna lace, po $40.00 akr. ra, patu neplatim. Pi gte na: John 170 alma bilk Oenaville, cena Hradek, Portland, Tenn.

(7-8p) $60.00 za akr.

Divni pata.

61.5 akrii, 8 mil od Temple $7500.00.

V jednom malem mesteeku poslal 85 akril vychcdne od Temple za tatinek dceruSku na po gtu s penezi. $8000.00.

100 akra na vydlaIdene silnici, 9 Dcerka podava u okenka gek, vymil vychodne od Temple, $65.00 za pinenk tuilcou.

Pan patmist to prohledl a poviakr.

Tyto pozemky a jine dalgi, jsou da: "Perem!"

Holdiela pfigla domt cela nat'ana prodej s podminkou 25% hotove, tarok. stria a vypravuje: zbytek na mime splatky "Tatinku, oni dnes na pate peNavgtivte neb pigte na: H. M. rou!"

Jakubik, Route 3, Temple, Tex. (8-9) TAROKY! Hra taroku, nejlep gi jakosti, nyTABAK listovY na prodej, 10c ni za $1.50, pogtou vyplacene. Ob— 12c lib. nevyplacene. J. Burygek, jedni,vky adresujte na: OeehosloPortland, Tenn.

7-14p.) vak, West. Texas. (dz.)

hiLiveite k oznamovini aOznamovatel

zip

ESKY MLUVICj FILM

Dokud aminku VYborna, veselohra s Antonii Nedo ginskou a Lidou Baarovou v hlavnich filohach. Dokud mag maminku svoji, nejfetgi p o k 1 a d svilj rnag , kaSdou tvou bolest ti zhoji, vtelou kdy'i lasku ji dag . Teke kdy2 osudem kradi g, kdyi sam jde g Sivota tmou, pozna g, jak rad se k ni vratig . Jenom jednou mat maminkou svou. — Ukazuje Jos. Vag ut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

WEST — ve stiedu 22. tirtora, a 2:00 odpol., a 6:30 a o 8:30 veier.

FLORESVILLE — v patek 24. tinora, o 7 hodinich veeer.

ROBSTOWN — v nedeli 26. Unora, od 2 hodin odpol. do 10 veeer.

FLATONIA — v fiterk 28. tinora, 0 7 hodinach veeer.

Jestliie po Mnichove dojde jegte k dalgimu poklesu francouzskobritske narnani moci, Spojene sta.ty nebudou -s to udrSeti princip Monreovy doktriny bez dalekosahleho zvygeni sve vojenske a llamani moci. Dnes Amerika vystadi snad pokud jde o bezpeenost pacifickeho Mae, jeji sily vgak jsou zcela nedostateSne pro obranu v oceanu atlantickem. Spojene Staty zahy uvidi, zdali pordika Velke Britanie a Francie v Mnichove nestane se hitorickYm negtestim.

Living Age. 0 Je prilis pozde dist varovne znameni na zdi, kdyS uz jste k ni pHmadknuti. — "St. Louis Star-Times".

Chytry vojin.

Po silnici jde Seta vojakii. Pan kapitan si jednoho zavold a pta se ho, kterYm smerem jdou.

"Hlasim, ze na sever, pane kapitame!"

"VYborne, a jak jste to poznal bez kompasu?"

"Poslugne hlasim, ja to poznal podle toho, Se uS mne zaainaji zabst nohY!" Karel Hagler ukazoval jedne dame album fotografii z celeho sveho Sivota.

"A zde jsem " vysvetloval ji, "kdyS mi byl rok."

"Jeje, to jste uS byl holohlavY?" "Ale ne," pohorgil se Hagler, "vSolyt' drSite to fotografii obra.cene!"

Oznarneni iirnrti a dikiwzdani, Prejeme si oznamiti v gem krajaniim a piatelum, ze od nas ode gel nag milovanY maniel a otec,

Pavel Ozymy, kterk tak neodekivane od nas odegel dne 26. ledna, po kraal jen nemoci 7 dni, ye sari 69 let, a poi-it-ten byl dne 27. ledna 1939 na Nirodnim hibitove v Ennis, Texas, a piejeme si timto zpitsobem podelavati Rev. Jos. Bartonovi za vykonani pohkebnich obiadit, dojemne kazini a slova titechy nam projevena, a Josef Ilejnkmu, pkedsedovi kith]. cis. 25, SPJST. za slova litechy pronesena na hibitove. Dile path nas dik kostelnimu veckemu sboru za zapeni smuteenich pisni pri pohitu. Nag dik tai path vgem clarefun krisnkeh kvetin a take nosiam rakve a viem, kteki nageho mileho Ito eas nemoci navgtevovali a cokoliv pro nas ueinili, a tai v gem tern, kteii ho na posledni cestu doprovodili. Zvli gtni dik patii tai ogettavatelce pani ialudkove, ktera se tak snaiila nageho mileho zachrinit.

Ale fge bylo marne a ty jsi musel nas opustit a zanechat nas ye velkem zirmutku, milk manieli a tatinku nas. Nezbkvi nam nic jineho nei vzpominat na Tebe. Dkimej sobe sladkk sen, my na Tebe nikdy nezapomenem. Na shledanou Tvoje zarmoucena marrielka . a ditky.

Terezie Ozymy, manielka; John W. Ozymy, Leslie Ozymy, Frank Ozymy, Tommie Ozymy, Ed. Ozymy, Rudolf Ozymy, synoye; Terezie Jirisek, Francis Hejnk, Millie Bobalik, Bessie Slo(p) vak, dcery, truchlici pozfistali.

-!:0.. • •

Oznameni Umrti a dildivzdani.

Sklieeni ialem, oznamujeme vgem piateliim a zninim, ge se Bohn vgemohoucimu zalibilo povelati k sobe nagi drahou manielku a matku,

Ludrni u Kubaeakovu, ktera zesnula v Firm po dlouho trvajici nemoci, v sobatu 4. littera 1939, a pochovina byla na katoliekem hibitove v Jourdanton po zadu gni mgi sv. z kostela Sv. Matou ge. Zesnula ve veku 35 let. Do Jourdanton se pkistehovala co slee. Ludrnila Krajeovi r. 1925 a za dva roky na to se provdala za Vincence Kubaeika, z kterehoi mandelstvi vzegly etyki ditky, llletk Ignac, 9letY Vincenc, 7leta Cecilie a 5leta Marie. Tei zde zanechala stareho otce, Frank Krajeu, 6 bratra a sestru, vgechny u Cameron, Texas. Byla mile a pfivetive povahy. Biih bud' dugi jeji milostiv a svetlo vane at' ji sviti. Nechr odpoeiva ve svatern pokoji.

Zaroveri srdeene dekujeme piedne dp. Joe Wahlenovi, za poskytnuti nagi mile manielce a matte posledni ittechy a za vykonarti pohkebnich obiadu a dp. A. Cislikovi za vkpomoc; dile clarefim kvetin, nosiefim rakve, tern mnoha fidastniktim pohitu a vgem, kdoi se nag zal zmirniti snagili. Zaplat' Vim Pan Bith!

Za tichou soustrast prosi: VINCENC KUBAtAK, maniel a DiTiY. Dino v Jourdanton 19. finora 1939.