Vestnik 1939 03 15

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under th e Act of Congress of August, 24th, 1922.

5isLo 11.

(Wednesday) 15. brezna (March) 1939.

WEST, TEXAS, ye stredu ROtNili (VOL.) XXVI/.

NEJNESTASTNEM ZEMP NA MIR. 6eskS7 tisk a kjmena praiskST nesmi psati o narodni katastrofe. Na Slovensku diktatura hork nel v Nemecku a Rakousku.

Zle jsou v torn i dobki. Slovaci na Slovensku. Udr2te si svou jednotu v Americe a varujte se vkch tiskovSrch pkidelencti, kteki k yarn budou z 6eskoslovenska vysilani.

Reporta o kedi bratra Jos. Martinka, bSrvaleho redaktora Amer. Delnicky. ch lista v Clevelandu, Ohio, jen ztravil nekolik poslednich let v eeskoslovesnku a vratil se do Spojemich Stahl v anoru t. roku. je takova, le vy2aduje nap44 DOBA nuti ve'SkeOch sil a tudit vole. po slueovani. Nova doba stavi nas pied nove fikoly, jim2 musime deliti v teto demokraticke zemi", prohlasil kednik.

Obrativ pak svou pozornost k evropskSim zalelitostem, projevil red. Martinek litost, tie neni mu mono mluviti o radostriSrch vecech, jetto se vraci do Ameriky z nejneSt'astnejSich zemi na celem svete, jejimul lidu jsou brany posledni Apetky svobody, ktera tam jests zbSeva."

Resnik prohlesil, 'le americkk lid je o tragickSrch uddlostech evropskkch lope informovan, nel lid ye stare vlasti. "AmerickS7 tisk lakes svoje vady a chyby, je lepei nel evropskS T, zvlaete tisk francouzskST, kterS7 je alasne fiplatkatskST a tisk ve stare vlasti Zkratka, vyslovil red.

Martinek americkernu tisku pochvalu za jeho zptisob psani o evropske krisi a dal mu za.sluhu za jeho informovanost.

"U nas v Ceskoslovensku svobody tisku neni.

Zejmena prakkemu tisku neni dovoleno psati jedine slovo o narodni katastrofe. 0 rakouskern cisati bylo mono psati vice, nel o kikkem kancleki", pravil tednik. keanik potom mluvil o prisne censure, jil je obeslan tisk ye stare vlasti. Pravil, le o vkm co do deskeho i nemeckeho tisku v Oechach smi a nesmi, rozhoduje vrchni tiSskSr censor dr.

Gregory, jenl je pkidelen pralskemu nemeckemu vyslanectvi. Za takov3ich okolnosti, pokraeuje kednik, dnes lid ye stare vlasti ptestava novinam vekit. Lid vi, le i kdyl nejsou noviny vybileny, le to v nich je, neni pravdou.

Martinek pak mluvil o bileni novin, s nimit mel dosti zkuknosti, jako vrchni redaktor pralSkeho Prava Lidu, ktere bylo novou vladou zastaveno a vychazi nyni ye zmenene forme.

Resnik se potom pokoukl deli odpoved' na dye otazky, o nel jsou vedeny Caste mistne i nemistne debaty a sice. "Prod se nebojovalo a zdali nebylo molno se katastrofe vyhnouti, zmenou zahranieni i domaci politiky, jakou ku ptikladu sledovalo Polsko".

"Prvni otazka", pokradoval tednik, "doprovazena jest dasto zoufalstvim a prvnim dojmem, kterSr tkvi v naSich daich jest, — le net' tohle, men jsme se bit". ftednik ptiznal, le i on v prvnich chvilich byl pod stejnS7m dojmem.

"Ale", pokradoval red. Martinek. "o osudech naroda neni mono rozhodovati tak jak nam veli nak rozboutene vnitkni city. Nebylo ji-

neho vS7chodiska, nechtel-li narod spachati sebevraidu. My jsme byli silni, pokud jsme meDokud nah spojenci drleli s li mi, byli jsme zdarazrioval kednik a pokradoval. "Byli jsme sraleni na kolena. NaM spojenci nas zradili a zradili i vlastni narod, jak ukazuji posledni uddlosti v Evrope, hlavne ye Francii."

Resnik pokraeoval, "2e rozhoduje-li se o osudu naroda, nesmi rozhodovati jen city, nS7brl i hlava."

Resnik vzpornnel nekterST ch takovS7ch zoufalSrch tr razti, jako ze narod mel radeji bojovati, tak jako bojoval v minulosti, east° i sam proti celemu svetu. "Ale nesmime zapomenouti, le vedle valek HusitskS7ch meli jsme i jinou valku, po nil ze tri miliona obyvatel zbylo nam

vST zlnein spichin na eskoslovensku.

Hit Tiak re, Vychod o kus dale. Slos (TAU separatists srali se s nacisty a zradne opustili echy.

Republika. Slovertska.

skuteenosti, Pronielem sloverske vlidy mad'aron a zradce Tuka. Vada 147vale Cs!. fedsrativni republiky podala resigraci. Berlin vyvozuje tlak na Prahu, aby novk kabinet Eestaval s multi povolttkch, bezpateh4ch, nacismu naklenenkch.

Kalvarie eeskelo naroda pokraeuje.

Blizsi naleznete na strance redakeni. pouze osmkrat-stotisic a trvalo nem to celkch 300 let, nel jsme se z jejich nasledka vykkesali". ftedriik dale pokraaoval, "nas narod nebyl zaprodan pouze Francii a Anglii, ale i Jugoslavii, jejil vlada proti pkani lidu, pachtovala s Mussolinim, kdy jsme byli v to nejhori situaci."

"Ale nejtragietejSim na cele naafi narodni katastrofe jest, ze jsme byli zrazeni i jistou testi vlastniho naroda. Slovenhi Lud'aci yeazili Republice nal do zad. Hlinkova a Tukova Ludove, vlada se spkahla s Hitlerem, Mad'asskem i Polskem. Jedine Sovetskk Svaz byl ochoten Zestrie dodrieti svou timluvu a zavazky s nami," podtrhl Martinek.

"Na vSrchode byla naSe bolava pate. Tam bylo otevtene misto na nakho verneho spojence, Sovetskk Sva)z. Kdyl se ale SlovenSti Ludovci spikli proti zajmilm vlastniho naroda, byl by to pro nas masakr jiti dO` valky s celS7rn svetern, i s Ruskem jako spojencem, ktere by si ptali anglieti lordove " ftednik pak uvadel pkikladem neAt'astne Spa-

nelsko, ktere bylo zrazeno a zaprodano Francii, ktera, nehnula pro jeho zachranu prstem, ba dala jests generalovi Francovi bonus, kdy jeho vojaci dobyli Katalonie a dospeli hranic Francie. ZbSrvala nam otazka, "Jestli k van ucirieni 3 miliona Windt u nas, mel vykrvaceti ce1S7 narod. Anglidti lordove by si ptali valku mezi SovetskSim Ruskem a Nemeckem.

Znamenalo by to oslabeni obou jejich °balmnSTch nepkatel. NaSe zeme by byla v tom phpade bojiStem. "0 Polsku nebudu to mluvit'„ pravil keenik. "0 nem se mans bude mluviti jests letoSniho roku."

"Jed fagismu bude zaset i mezi vas zde v Americe."

"Na Slovensku bylo rozpu gteno i Sokolstvo, jemul bylo dovoleno zastati i v Berlins a Vidni. Slovenhi Ludovci a Hlinkovi Gardisti, nejen ze rozpustili Sokolske jednoty, a zabavili jejich maj•tek, oni rozpustili kaidou jinou stranu a organisaci, ktera nepattila k Tukov3im gardistam a HlinkovSrm autonomistilm.

Tuka se jeate ph poslednim censu nechal zapsati co — Mad'ar. Byly rozpuheny Sokolske Jednoty, Delnicke Tel. Jednoty, strana komunisticka a jine pokrokove slo2ky slovenskeho lidu.

"Domnivate-li se, 2e se vede zle Oechum, kteki byli se Slovenska HlinkovVmi Ludaky vypuzeni, pamatujte, le hake, daleko hate jsou v tom dobri Slovaci, jichl jest vethna, kteti zastali verni republice a ideadam presidenta Masaryka a jeho spolupracovnika v boji za svobodu, gen. 8tefanika.

"Jmeno gen. 8teranika, tak svate veteine Slovakt, nesmi se dnes na Slovensku ozSrvat.

Dle vyjadteni Hlinkovca, nehodi se gen. 8telanik k novemu pokadku."

"Jeho socha, ktera mela bSrti letoSniho roku odhalena, odhalena nebude. Tuka nyni o upinem odtrleni Slovenska od Republiky.

V dobe kdy nebylo molno udrkti ani stet o 15 milionech obyvatel, tito Silenci sni o udrleni state o 2 milionech obyvatel. "Nutno mezi nakni lidem lamat odpor proti Slovakam vkm.

Nesmime Slovaky hazeti do jednoto tabora.

Co se deje dnes na Slovensku, deje se proti vali a duchu vetkny slovenskeho lidu.

Resnik pokraduje, ze rozdmychovani nenavisti proti Slovaktim byl by vitr na Hitlerovy piachty a bylo by to k duhu Nemecke propagaudy. Pravil, 2.e nejen na Slovensku, nSrbrt i v oechach a na Morave dodo k vecem, za se musi eel* narod styclet. jako se stydi Slovaci. Resnik vypravel potom, le v 6echach jest jests trochu svobody. Vypravel pak o zastaveni legionalskeho easopisu "Narodni Osvobozeni", ktery byl zastaven na pokyn z Berlina.

Byl to easopis tech, ktefl polozili zakiad flak svobody. "Jest u nas mnoho lidi, kteti se plazi pled kaldS7m, kdo je u moci. Kdyby padl nynejk system, pkijde k moci takova fahsticka, spodina, o nil se Masaryk vyslovil — le je to pathologicka ssedlina. Pti gli by k vlade Gajdovci a Stkibrriaci, nejnilsi kadr faSista, kte(Dokoneeni na strand 18.)

Strana 2.

V 1J STNIK

DMINISTRACE uvaluje o moinosti dovoliti A dluhujicim narocitm splaceti svuj dluh Spoj. Statilm dastednYm vYvozem valedneho materialu. Dr. Herbert Feis, hospodafsky radce odboru statu, svedeil pied vojenskYm vyborem domu zastupcfi a prohlasil, ae jedna evropska zeme se nabidla, to na svuj valeeny dluh Unii pole vojenskY material, kterY zde nevyrabime a kterY je phi valce potfebnY. Ze spolehlivYch pramena se vi, te to byla Belgie, ktera chce splaceti svuj dluh ze svetove valky zasilkami radia.

Livorno. — Nova pobtetni hlidkova lod', ktebyla postavena v livornskYch lodenicich pro SovetskY svaz, dosahla veera phi utednich zkoutkach prOmerne rychlosti asi 70 km v hodine, cot je nejvetti rychlosti, kterou kdy podobna lod' dosahla.

LondYn. — Podle zpravy "Daily Telegraphu" bude v blizkosti Berlina postavena silna vysiladka, ktera bude miti za fikol rutit vysilani cizozemskYch rozhlasovYch stanic v nemecke eBude to vlastne "obranna" vysiladka, ktera ma znemotnit protinemeckou rozhlasovou propagandu.

•

•

Berlin. — Na den 17. kvetna 1939 bude provedeno vteobecne seitani lidu v Nemecku. Obyvatelstvo bude pal torn registrovano i podle abort povolani. Seitany budou ten vetkere obchodni a prnmyslove podniky. Toto seitani lidu melo by se jit konat v le* 1938, bylo vtak pro pfipojeni Rakouska a Sudet odloteno.

• Bukurett'. — Anglieti zajemci se zabYvaji investienim planem, jehot uskutedneni by zpusobilo velkY obrat v lodni doprave v zapadni east ernelio more a na dolnim toku Dunaje. Ma bYt totit nakladem 10 miliont liber tterlinkt vybudovan pruplav od rumunskeho piistavu Cerna Voda k ptistavu Tataul, nedaleko Konstanzy.

•• — Jak sdeluje easopis "Deutsche Bergschule", oficielni organ nacionalne-socialistickYch ueitelt v Solnohrade, vystoupil vetti podet rakouskYch kneti z knetskeho stavu. Obratili se na nfady s prosbou, aby jim umotnily nafttevu ueitelskYch ustavt. Nyni bylo *Into bYvalYm knetim povoleno navttevovat j ednoroeni arbiturientskY kuis, po jeho absolvovani budou umisteni ve tkolach jako ueitele.

• • Velke pfekvapeni zatili knihovnici pafitskeho "Institut de France". Byla jim odevzdana vypujeena kniha o francouzskem vinatstvi, vypnjdena prave pied sto lety, v roce 1839. Jako eetne jine knihy byla jit davno zaznamenana jako ztracend. Mut, kterY si ji vyptjeil, je ovtem jit davno mrtev. Jeho pravnuci knihu nyni ndhodou natli v bedne na Ode a ihned ji Pfipojili i patfienou omluvu.

•

a

V britske snemovne ohlasil ministr financi sir John Simon, 'te rostouci naklady britskeho zbrojeni budou placeny z nveru, ne z dani. Dan z pfijmu din' v Anglii ut ted' 27 proc. celkoveho pfijmu. Letos ohromne vzostla zbrojni vYroba a vyrostlo ten mnoho novYch zbrojnich tovaren, jicht vYroba pi jde napino teprve pfittim rnirPm Simon osobne lituie, ze takova east ne,rod/1%o dfitchodu musi bYt venovana na zbrojeni misto na povzneseni blahobytu.

Gobelin pro newyorskou vYstavu vytadal si prate etyficeti ten Po dobu testi tYdnii. Gobelin se jmenuje "Cesko-slovensky len" a je dusledne vypracovan ze lnu jitnich Cech, kterY je ze vtech nejlepti. Gobelin byl tkan ye starobylern Jindfichove Hradci podle navrhu Karla Putze, len byl barven v Polici nad Metuji. Gobelin mute die posudku odbornin klidne soutetiti mnohem proslulejtimi gobeliny cizich zeml a to technikou, materialem a take skladbou.

Gobelin pfedstavuje utlechtile domaci prate v pet narodnich , barvach, ktere jsou zaroveri symboly zemi Csl. republiky. Prvni Lena sije len, druha drti v rukou otepku lnu, teeth prostira hotovou tkaninu, etvrta ptede na ruenim vtetanku, pats kropi utkanou latku, aby byla

slunoem vybillgna.

Co novel°.

Senator R. Reynolds ze Sevemi Karoliny tada okam2itou deportaci 30,000 nezamestnanych ptistehovalcn. Dale tento demokratickY senator oznamil, to poda navrh zakona, aby pfislutnici cizich zemi, kteti byli proputteni z praci na WPA projektech byli poslani zpet

•

Chamberlain iekl v anglicke snemovne doslova: "Nedovolim, aby nate zbrojeni povolilo j en o darku, ale musime hiedat pfilettost, abychom pfesvedeili ostatni vlady o tilenstvi, jemut se vtichni oddavame, a abychom ueinili konec situaci, ktera by pfi deltim trvani musila vtechny evropske staty pkivest k bankrotu."

• • Pakit. — ProslYcha, se, 2e vlada andorrske republiky obdrtela povoleni ke stavbe vysiladky.

Je pfirozene, 2e tak malt stat jako je Andorra, nemilte unesti naklady, spojene s provozem vysilaci stanice. Stanice bude pravdepodobne postavena zahranieni finaneni skupinou. thrada nakladu bude provadena "prodejem dasu", vy• reklam.

•

•

Z Berlina. — 6asopis "Heilige Quelle deutscher Kraft", kterY byl zaloten generalem Ludendorff em, pite, ze nemecke fikady nyni povolily ztizeni prvniho pohanskeho hfbitova. Pohitivat se bude podle "kultu mrtyYch", jak jej hlasal general Ludendorff. Se zfizovanim daltich pohanskYch habitovu bude zapoeato na jate.

• • LondYn. — BerlinskY dopisovatel "Daily Expressu" zaznamenava zpravu, te dr. Schacht, kterY peed mesicem odetel z vedenI A gske banky, je oeekavan v Berline, aby se ujal opet vedeni Ustavu na mists ochuralaveleho vicepresidenta Ai§ske banky dr. Brinkmanna. Dr. Schacht odloti pry zatim svou zamytlenou cestu kolem sveta.

•

President Roosevelt fekl novinatskYm zpravodajnm, to namofni manevry byly velmi dine2ite a dokazaly mnohe nedostatky natl. obrany.

Dokazaly nutnost novYch namothich zakladen ✓San Juan na Porto Rico a na PanenskYch 0strovech. Manevry Uspetne demonstrovaly vYkonnost rychlYch nieiteln a koneene byly velkou strategickou tkolou pro dnastojniky.

•

Berlin. — Nemecke listy pisi o planu zkraceni Vesery o 24 km, s kterYm ma bYti zapodato v nejblitti dobe. Zkracenim ma bYti ptibliteno vestfalske mesto Minden k Bremam a ma byt usnadnena plavba na dolni Veseie. Projekt je start jia asi 40 let, ale bude uskuteenen teprve nyni. Poeite. se s tim, ae naklad na regulaci Vesery a zkraceni toku o 24 km bude einiti 75 milionn marek a 2e prate budou hotovy do etyt let.

Americke tvadleny projevily nazor, to je nespravedlive staveti pomniky hrdinkam a zapominat na nejduletitejti postavu dnetka — pani A/Mu. Povefily sochate, aby jim zhotovil pomnik, znazorriujici moc kralovny mody. Aby socha byla co nejdokonalejti, modeloval sochaf east jejiho *la podle sedmi nejkrasnejtich filmovych hereeek. Tak ma socha oci podle Joan Crawfordove, nohy podle Ginger Rogersoye a pod. Sochu budou tvadleny oblekat stale podle nejnovejti mody.

—

•

•

Podle natizeni pfislutnYch *foal bude 30. eervna zastavena t. zv. "male. lotynka", protote se jednalo o zafizeni, jet podporovalo poveru, and by poskytlo skuteene vYherni motnosti. "Mla lotynka" byla pfesto v bYvalem Rakousku velmi oblibena, Ma yne v nittich a stfednich vrstvach obyvatelstva, ktere si podle posledniho snu a jeho vysvetleni v "egyptskem snail" volily tai eislice a eekaly pak na "ambo" ei "terno". Motnosti vYhry byly skuteene plimo mizive: motnost, ziskati "terno", t. j. stanoviti pied tim tai tatend eisla, byly na pHklad &ma v pomeru 1:119,000. V Nemecku podobna loterie neexistovala a pokusy o "dernou lotynku" byly ;Mane treat r.

Ve sttedu, dne 15. btezna 1939.

Z Curychu. — SvYcarska vlada ztizuje podzemni tovarny, ktere budou ApIne bezpeeny pied leteckYmi Atoky. Jsou to vetknou tovarny pro wYrobu letadel. Ve sidle v horach Urgenstock nedaleko lucernskeho jezers, bude s vYrobou letadel pro Ueely vojenske i civilni zapoeato jit v nejblitSi dobe. Letadla budou vyrabena na zahranieni licensi.

• • Londyn. — Londynska pojiAt'ovaci bursa Lloydu ptijima sizky na letoLni francouzske presidentske volby, ktere se majI konati na jate. Sazky zneji: 6:1 pro Daladiera, 10:1 pro nynefSiho presidenta Lebruna, 14:1 pro ptedsedu francouzske poslanecke snemovny Edouarda Herriota, 16:1 pro ptedsedu senatu Jenneneye, 25:1 pro Pietriho, 50:1 pro Queille a 60:1 pro Roye.

• • Do 6esko-Slovenska ptijel v techto dnech Me. Harold June, znarnY letec a Glen Byrdovy Opravy k jinni toene. Pti prvni vYprave Byrdoye byl hlavnIm pilotem, soueasne, take radiomechanikem a filmovYm operaterem. Pti vir -praveoc1935sputilamerckouvlaj krajine jinni toeny. June cestuje se svou manaelkou. Sdelil, to se admiral Byrd opet ptipravuje na dalti cestu k jinni todne, kterou chce uskuteenit v roce 1940.

•

Podle zpravy berlinskeho dopisovatele "Daily Telegraphu" jsou pod novYm palacem tikskeho kancletstvi v Berline vybudovany vzorne prodletecke kryty v hloubce asi diced metro. Krome jineho je tam garaZ pro 300 automobilii. Z podzemi vedou tunely k jednotlivYm budovam ye vladni dtvrti, takte elenove vlady se do svYch kancelali mohou dostat, ani2 by musili vyjit na povrch.

• • Z Moskvy. — Rozhodnutim lidoveho komisaae obrany Vorotilova byl dosavadni kef rude armady na Dalnem vYchode marAal Bluecher jmenovan profesorem vojenske strategie na vysoke vojenske tkole v Moskve. Made.' jit opustil aktivni vojenskou slutbu a v nejblMich dnech zaujme novou funkci. Zaroveri s nIm opustil vojenskou slutbu a dal se k disposici strode tef politicks spravy rude armady Arelstam.

• • Berlin. — Nemeeti dovozci zahranienich fildostali od fitske filmove komory pokyn, aby nedovaZeli filmy takovYch spoleenosti, v niche ptevlada. 2idovskY kapital. Timto zakazem jsou postieeny ptedevAim velke americke filmove spoleenosti. Naproti tomu ma bYt zvYgen dovoz italskYch filma do Nemecka. V Italii byly americke filmove spoleenosti vytazeny z dovozu jiz pied mesicem, kdy byl zaveden statni filmovY monopol.

• • Do velmi nebezpeene situate se nyni dostal ruskY ledoborec "Sjedov", kterY je jiz nekolik meshcu sevten v zajeti ledovYch ker. Navaly ledu nyni lod' vyzdvihly a naklonily ji v nebezpednem ithlu k ledove hladine. Tragedie se odebrava za mrazu 35 stupfiii. Posadka loth ozna.mila radiotelegraficky do Moskvy svou polohu na 86. stupni severnI Aitky. Sovetska, vlada chtela vyslat na pomoc letadla, ale namotnici odmItli. Prohlasilo, ee za vSech okolnosti setrvajI na palube.

• • Ve svem domove v LondYne zemtel prosluly egyptskY badatel Howard Carter, objevitel povestne hrobky faraona Tut-Ankh-Amena, do2iv se 66 let. Byl nemocen po derti eas a skonal za 16 let po svem pozoruhodnem objevu. AnglickY archeolog vnikl do teto hrobky roku 1922 a nalezl zde krome mumie faraonovy mnoistvi klenotil a staroeitneho nabytku. Faraonovo tell bylo uloeeno ve ttech rakvich, z niche posledni byla z ryziho zlata. Objev tehdy vyvolal pozornost celeho sveta. Faraon Tut-Ankh-Amen panoval mezi patnactYm a Otrnactym stoletim pied Kristem a soudI se, ze prase za jeho vlady Mojtit ptevedl Israelity pies Rude mote. Asi dvacet lidi, ktefi melt neast na tomto objevu, zemtelo v poslednich letech. Lord Carnavon, ktery expedici tuto financoval, byl prvnirn, kterY zemtel, stay se obeti gtipnuti jedovateito ko-

rokra za bat qc):14 po otovtoni WO ►.

VESTNIK

Ve stfedu, dne 15. beezna 1939.

1 Oddil dopisovatelskf Doptsy, jel by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyalu stanov Tiskovemu Wbora k vlastnimu rozhodnuti.

JOSEF g VEJK FISE BALOUNOVI Z TEXASU. Milej Baloune.

Tvoje psani sem dostal a vilbec si se nemusel vobtegovat a psat mi, ge ste zabijeli, protote psani bylo samej mastnej flek tak te bych to byl poznal tak jako tak.

2e si udelal moc dobrej prejt? Taky se me pta jesli tu delaj prejty. Sem a tam taky ale tady sou v mode vic klobasy. NekerY sou dobrY ale vedinou sou tvrdY jako dubovY koteny.

Vostatne ja to vobdivuju Baloune, ty si `furt ten samej nenagranej Baloun. Jo, se to ptal na veci polytyckY, jak to tam dopada po mYin vodjezdu a ty my pi geg vo sam3'm jidle.

Pigeg mi, ge se deli ve Akole musi ueit jinou ithecedu. Le tikaji a b c de f g a dy g pkijdou k H CH te se museji uklanet proto ge je to meno novYho prezidenta. No tak to mate tedy dobry.

Jesli ug sem se naueil anglicky? No tak vidig Baloune, jak seA blbej. Ja pteci sem nejel do Anglije, tak prodpak bych se 11611 anglicky.

Tady sine v americe tak tu mluvime americky.

Piles abych pozdravoval toho Klimu, ge ho dobte znag, ge je hone a ge byl v Tabote zavtenej. Ja ti piece nepsal vo ladnYm Klimovi, ja sem ti psal, ze je tady takovY bllaY klima, ge v lets je tu ukrutnej hic a v zime ge je to zase samej sajrajt, jeden den pr gi a druhej leje.

Taky ti mugim napsat, ge sem tady taky ug dostal par facek. gel sem si totig koupit do kgeftu lajntuch a von se tekne americky Ale ja sem tam v torn k gefte tek to "1" moc kratkY tak mi tam dali par facek a vyhodili me. Ale ten chlap taky asi mluvil drochu eesky, protote dyl. me vyhodil tak za mnou kb:eel new vo send a vo bidi. Ja, sem mu tek ge sem nikdy seno a bid' ani nevidel a von mi chtel zase dat par facek.

Tak sem raei pryd proto ge sem nechtel bejt moc ufackovanej. Taky ti mu gim napsat le sem se dal k gpiritusakum. V nedeli du do prvniho sezeni. Von jeden ten Glen me tam pozval ge prej jako dyg sem tady nedavno, prej jim budu cleat to medijo a ge prej se dovi jesli bude valka nadruhej rok a nebo naptesrok.

Tak ti potom napf6u jak to tam bylo. Bylo by to tady moc dobrY ale jedno se mi tu nelibi.

Sou tady moc velikY lvabi. Baloune to sou ti tvalai jako eroplany. Ten co u nej bydlim a nejsem u nej na byte, tak se me ptal jak by je moth vyhubit, tak sem mu poradil ge by bylo nejlepk barak zapalit a potom behat vokolo a ty co uteeou ate placadkou pobit. A von mi povidal ge prej by spotteboval moc placadek. Taky sem mu nabizel ge by sme sem mohli dovalet vod vas je gky ve velltem na louskani tech tvabil.

Sou to moc hodnY lidi co sem u nich, celej den jenom eloveka nuti jesser a nebo noser, ale kde pak by to taky elovek porat bral.

Tak Baloune solong-takhledlouhej sem tvuj Dlo Hon. Schweigh.

Nemysli si ge snad to Hon. znamena Mica honorace. Tady ma katclej vedinou d ye mena protote je to moda. Ja se menuji po kmotrovi Honza. Meno main taky pteamerikovanY, to se tu taky moc dela.. Bud'to se ptida a nebo ubere a dyi to tak delaji dve pokoleni tak je to potom docela americky meno.

-pst.

HITLER TEM JEHO BLIZICk KONEC. V prase vytlem mesieniku "Cosmopolitan" pro duben, piAe Karl H. von Wiegand, ge diktator prvni teidy Adolf Hitler, kterY urduje vYvtri veci a tvar Evropy jak nikdo jinY od Napoleona neudinil, ten le ma tukni, le pee-

kvapujici kariera jeho chYli se ku konci. Der Fuehrer pry ma •tedtuchu, ge konec jeho je nedalekY. Snad 'test mesicu, snad jeden rok, molna dva roky, ze jeho autokraticka vlada male potrvat. Dle jemu blizkYch rodinnYch a oficialnich zprav, jest tento zachvacen neuvelitelnYm chvatem a rychlosti, boueemi mozkovYmi a hysterickYmi vYbuchy a netrpelivosti nad kaldYm odkladem okamtitYm nevykonani jakehokoliv natizeni.

Nic nemate jiti dosti rychie ku ptedu, aby byl spokojen. Usuzuje se, 'le hlavni ptieina onoho horedneho chvatu a rozeileni nervoveho spoeiva v torn, ge jest pronasledovan ptedtuchou, ge nebude miti dosti easu ku provedeni vgech dalekosahlych planu politickYch, a monumentalnich mestskYch projektii, dle rozsahu, jak on si vytknul. Pled lety pravil dtverne: "Ja vim, ze diouho giv nebudu", a nyni v soukrome rozmluve o torn mluvi otevtene: "Mtij das jest ji g kratItY a ja toho mam jegte tolik ku provedeni", tika v geobecne. Nic nemaze jiti dosti rychle k jeho spokojenosti, potvrdil pry vysoky hodnostat jeho .tabu. Hitler ge Mita kagdemu kol Meine Zeit ist nun kurz a moje poslani ve svete bli gi se ku konci", jak oznamil Monsieur Andre Francoisdo nedavna francouzsky vyslanec Poncet, v Berlins, diplomat, se kterYrn byl Hitler nejlepe. Diktator velikeho Nemecka ma vnittni neochvejne a fanaticke ptesvedeeni, yeti v jeho poslani, vnittni i zevni silu osudem mu ureenou, aby ho vedla, nebot' pravil: "Jo, provadim rozkazy, ktere Prortetelnost na mne vlo2ila"; a prohlO,sil vetejne: "Ja jdu svoji cestou s jistotou a bezpeenosti namesienika."

Hitler, kterY jest hlavou statu pro letectvi nejvice nadgenem a na aviatice zalogenem, kterY byl v Nemecku skoro vgude dopravovan v jeho vlastnim specialnim aeroplanu, dnes jiti vice nelita. A mimo to dal i rozkaz, aby polni margalek Herman Goering, ministr vzduchoplavby, ani kterYkoliv dule gity Glen jeho kabinetu nesmi 'kat. "Ne gtesti nesmi pomahat neptateliim", poznamenal lakonicky Hitler.

Adolf Hitler jest takovY lidskY meteor, kteit se najednou objevil a kterY se sgird svYm vlastnim ohnem. Tyto sgiraci ohne jsou: 1. Jeho osobni ctigadost bYti nejslavnejeim Nemcem, kterY kdy zil. 2. Jeho velika a neuvetitelna zagt' proti gidilm. 3. Jeho kruta pornstyctivost k jeho osobnim a narodnim odpurcilm a neptateltim, a koneene jeho nenasytna ladnost a hamignost po krute a neobmezene vlade!

Korespondent Karl H. Wiegand, dle jmena zajiste nemeckeho pilvodu, mel s Hitlerem nekolik dtivernYch rozhovorti i kolik hodin trvajicich. V jednom takovem rozhovoru, Hitler se mu svetil, kdy a jak dostal ono zahadne vnuknuti ei rozkaz nadptirozene mod a ureeneho rozkazu jeho poslani.

Bylo to koncem valky v listopadu roku 1918, kdy lege' jsem v nemocnici, oslepen nasledkem plynoveho fitoku na fronts. "Jak tak legim, vstoupila mi do hlavy myglenka, g`e ja nemeekY lid osvobodim a Nemecko udinim velike a slavne." To bylo v ge Toto poselstvi, vnuknuti, ci jakkoliv to chcete nazvat, neteklo, ty to mag udiniti, nebo ty to musis ueiniti, nYbrg, ty to udiag . Slovo to obsahovalo prop slib a ujigteni, ze v poslani bude miti fispech.

V jinem rozhovoru zase pravil: "JO, jsem tekl, ge imperialisticke choutky a ambice nemam, a je to Pravda. Valky a podmaneni v tomto veku zrodi se z desperate lidu, kterY hnan do krajnosti gadosti po ekonomickych pottebach, ktere jsou nespravedlive odepteny a jicht jinde je nadbytek."

Hitler vytknul si tti hlavni body ci mety.

Prvni, bYti osvoboditelem Nemecka. DruhY, bYti sloueitelem v gech /*mai a utvotiti velike Nemecko, di die jeho slov Tteti ti gi. A teeti bod till meta jest, zniditi • bol gevismus. Prve dye mety jig dosahl a zbYva bod tteti, kterY zaeal samostanosti Ukrajiny a jeho g cil je Moskva.

Nasledoval v mysli do Moskvy Napoleona a zpet za one hrozne zimni kampane, kdy z 300.000 vojakil francouzske hlavni armady mend netli 40.000 jich peaa zpet pies hranice Nemecka.

a

Strana 3.

"Ale ja nebudu delat chyby Napoleonovy," pravil. Jeho strategickY plan je zcela jinY. Utvoteni protikomunistickeho bloku od ItYna a Severniho more ag ku vYchodnim beehum Japonska. My si pottesem rukou s Japonci v Caukasusu, pravil.

Velebi zbrane a valku, pei torn ale stale o sobe tvrdi, ze je elovek miru-milovnY, a take dosud dostal vse bez jedineho vYsttelu. Velice jest pry vtdy rozzuten jest-li te se o nem tekne, ze je warlord, te chce valku. jsem kdy za tech Best rokii?" pravil. "Mffge nekdo ukazat, ge bych byl obetoval jedineho vojaka?

Moji mladi nurgi chteji praci, kdy tu maji, chteji hezkou holku aby se ogenili, men domov, deck°, a kdy to maji, chteji to unit a ne, aby byli zmrzakeni nebo zabiti."

Jak vge nasvedeuje, je v tom hodne pravdy.

V krisi deskoslovenske byl Hitler na vrcholu jeho politicks strategic a techniky. Dostal vge a vice negli elite', pouhYm blufem. Z ciziho ovkm lehko davaji se presenty. Nyni se dokazuje, ge aviaticka moc Nemecka nebyla daleko tak hrozna jak se tvrdilo, ze byla pfecenovana a nikomu neni divne, te Lindbergh dostal nejvYik vyznaznenani Nemecka za zasluhy o aviatiku.

Hitler docilil tech nervet gich fispechil koutem "smoke screen", kterY meni dle potteby a taktika jeho se osvedeila, nebot' dosud vidy urdeneho cile dosahl a sebevedome se take chlubil: "Ich mache Politik eiskalt and brutal" (Jd delam politiku ledove studenou a brutalni).

Taktiku mohu menit kaldou hodinu, kdy toho potteba vytaduje".

Mnichovskou zradou na teskoslovensku vyhral Adolf Hitler obrovskou bitvu s mocnostmi, ktere diktovali rnirovou smiouvu Versaileskou a podivno, ze v LondYne a POW byli porateni oslavovani jako vitezi, kdetto v Nemecku pry nebylo tadneho nadteni a zvlattniho porozumeni pro neobydejnY uspech viteze. NCmecke teny a matky sly pry do kostela a modlily se ale ne za Hitlera a jeho viterstvi, nYbrt za . Chamberlaina. Proto Hitler mel p•idinu k zufivosti. On vAak peeceiloval nervy nemeckeho lidu. Ohromeni a vedomi, ze valka je za dvetini, bylo pry pro lid tuze mnoho. A ad Hitler delve bYval velice trpelivYm, nyni v ptedtute, ze konec jeho testy je v dohledu, zachvacen je horeenou netrpelivosti, spechem a rychlosti, a v takovem stavu snadno katdY Jan 8ulda. klopytne.

Upozorneni: Mladeti a tem .zde rozenYm, kteri e'eStinu dolote neovladaji, odporueuji ku peeeteni Johna Gunthera nejnovejei vydani knihy "Inside Europe". tivod zaeind dachrem mnichovskeho zaprodani. Ac autor jaksi omlouva Chamberiaina, ge snad mel innysl zachovani miru, odsuzuje jednani krute a nespravedlive, vyzdvihuje velikost Tome:se Masaryka a Eduarda Benek, verne liei pomery a udalosti z osobnich zkuknosti a stykem se statniky a diktatory dle skuteenosti.

Barg vtkazy Ve prospech eskosl. 6erveneho KM& pro uprchliky, Vine Gerik, West $1.00; Slovansky Vzdj. Pojig t'. Spolek v Granger $10.00; a pi. ' tefkova 50c. Na Ueel propagaeni o Vera S schuzi dne 26. imora sebrano $31.70 a dalk dary: Vzajemne Poj: Spolek proti ohni, Fr. Aneinec dorueil eek na $25.00, a tad Pokrok Houstonu cis. 88, SPJST., ptedseda Fr. Olexa ml. dorueil dek na $25.00 a za B. M. Jones zaslal J. Rachae $L00.

Budou opet zavedeny tit dvojice svateenich dnft Vlada ptipravila novou uoravu o svatcich a pamatnYch dnech. Za svatek bude uznavan take druhY svateeni den velikonoeni, svatodu'Ani a vanoeni. O techto dnech budou platit vtechny ptedpisy o statem uznanYch svatcich, zejmena i o klidu a mzdovYch fipravach.

Narodni pomoc bude sbirat odpadkove hmoty sama.

Na opetovne stitnosti obeanstva, ze sbirka, odpadkovYch hmot v domknostech, ktera byla ohlagena, nebyla dosud provadena, sdeluje nyni Narodni pomoc, le se teto veci sama ujme.

V kalde obci budou vytvoteny akdni vYbory, ktere tuto akci provedOu.

Strana 4.

Crosby, Texas.

Cana redakce Vestniku a mili etenatil 2e pry si nine v lednove schAzi zvolili za dopisovatelku do Vestniku, tak prod pry" nepitu.

Inu lido kolikrat voli a vlastne nevedi proe a koho volt, zdvihne ruku a pta, se co to to volili, a tak jsem byla asi i ja zvolena. Ponevadt jsem ye schazi nebyla ut asi rok, tak jsem yam nemohla podekovat za tu fictu cone danou. Inu ja si rada sednu a ty pletky sklaciam, tak jak pan Bartot to jednou skladal. To se tekne, napit neco. All right, ja yam budu psat a dodrtim svemu slovu, ale musite mne sem vozit nejake zpravy a ji za to maim, to mne budete videt katcle dva tSicine ye Vestniku. Jeden tSrden to budu psat a ten druhSr tclen dame panu ,sazeei Las, aby si to do Vestniku sprivne slotil.

Podasi tu mama vSrborne. Kdo mel podzimni zahradku tak ta roste, zeli praska a hnije, salat leze sam, ponevadt loni se tam vysemenil a tak nam aspofi neco utettil. Jarni zahradku nama jette, myslim, nikdo zoranou, ponevadt nam tfikrat neb etytikrat do tStne zaprti, a tak co mime jineho delat net mit dobre easy. A ty nejlepti snad teprve ptijdou, na,a novST guverTier naitdil, ze piitti rok musi katc1ST v Texasu mit kitru, aby se sehnalo dost penez pro starobni podporu a tern lidera, kteti budou chodit 'Daly udela pokutu a musi si koupit lajsnu na chozeni petky.

Pani Dvorska v Danbury, tette se na tu besedu, asi budu mod ptijet, ale to bude at na rok, az na tu karu naskladarn. Nae bych chodila petky, kdyt to bude za jednu cenu. Budu litovat toho, kterS7 mne na highway nevyhne. Dopadne asi tak, jak dopadli ti pied tSrdnem, co tu jell pies Crosby. Asi jednu mili od Crosby vrazila kara do trucku naloteneho gasolinem, kara vjela as pod truck, tak ji to celS7 vrch utezalo, dva musi si to odnesli as do hrobu, jednomu to utezalo hlavu prye od tela a druhSr zemiel na druhSt den v nemocnici, a ten na torn trucku to odnesl se zlimanS7mi tebrami.

Jak je to stratne kdyt to elovek vidi, a ptece nedba, jenom aby tam dorazil pied dasem a ani si nevzpomene, to on =lie bSrt ten druhSr nett'astnSr a jette yam odpovi: "Vtak jednou musim zemtit I " Ale kdyt trochu onemocni, to ut svoliva vtechny andele, aby mu ulevili. Z toho moan zkutenost i ja, sama, kdyg mam sal a mrzutost, tu si pravim - vtak nae jsem tady, kdybych zavtela oei, bylo by nine lepe Ale jak ptijde nejaky nemoc, neco vic net boleni hlavy, tak uz honem jedu k lekaii. Muj ty smutku, nine tak teld, to mam souchote anebo raka, to ja jette nechci unfit, by bylo stratne, mam dva chlapce, ktergm jsem matkou i otcem, a co by tu z nich zbylo, kdyby tu sami zustali.

Svet je ptepinenS7 lidmi, tak to jich musi mnoho a mnoho vlacia tivit. Mela jsem tu pHletitost jit se podivat do Houstonu do siroteince a vette mne, to nine rozum ptestal pracovat jak jsem videla tolik deli a taclnSTch rodidu.

Nae ty chuddeky pfivedli na tento svet, kdyi se o ne nechti starat. Ptala jsem se, jestli bych si mohla jedno dite vzit, ale ta hlavni pant, ktere ty deft vtichni tikaji "mamma", mne odpovedela, ze mohu si vzit i dye neb tft, to se ulevi tern ostatnim a mne to Panbth potehna, kdyt udelam takovST skutek. Takovij skutek by se mi libil, ale je to tetka vec a obydejne za to elovek sklidi nevdek. Dobte si pamatuji kdyt jsem byla malt sirotek, nechteli nine potrestat, ze prS, jsem, sirotek, a tak ja si nikoho za ty dobre skutky nevatila, ponevadt to elovek nevi, at ma svoje deti a vi, co s nimi zkusi.

A ted' na ukoneeni vim poradim, co mate xidelat kdyt yam krava pti tkaredem podasi zadriuje mleko. Jet jsem to zkusila kdyt jsem sloutila v Cameron. Pant mne jednou domlouvala, to malo mleka nadojim. Tu se rozmftlim a vzpomela, ze jsem kdysi slytela, to kdyt krava slyti muziku, tak to zapomene mleko zadrget. Druheho rana jsem easne vstala, vzala jsem fonograf, spustim to a jak to zaealo tvat pochod, krava frkne nosem, ji chytala boket ve vzduchu a net jsem ho nasla, videa jsem kravu a etyti bloky daleko, tenouci se &lit do mesta. Honem jsem muziku odselda, fonograf potichu donesla na sve misto a Ala vzbudit pant, ze krava neni doma, to co minx daat. Tak

V2STNtl:{ pan vstanul a ttlefonoval policajtovi a talc asi za dve hodiny policajt kravu natel. Mello pana to stalo $2.50 a ja mela trochu zkutenosti.

Pant Koneena ze Sheldon, pitte zase do Vestniku, ja rada vat dopis etu. Le jsem se na vas potichu zlobila, ua nine take pte glo. Vy jste asi nevedela, to i zdi mail uti, jak jste vyklaciala, to ja bych se rada vdala, kdyby jen nejakS, pan ptitel. Jestli o nejakem vite, talc ho potlete. Ale jeStli ty no,sledky budou zle,-tak ten Mich ponesete vy. Tentokrat jsem nenaslouchala, to nine bylo podano. Stare ptislovi pravi, kdo naslouche„ sam o sobe slSicha, a talc to bylo i se mnou. Asi peed rokem jsem vzkazala na jistou pant, to tam odpoledne ptijdu. Pani mela obstarat nejaky nakup, tak si myslela to to uciela drive net ja ptijdu. A tak kdyi se vratila, ptit se deti ktere nechala doma, jestli pi. Orsakovit ptitla. Doti odpovidaji, to ne. Pant se ulevilo a pravila, to dekuje Bohu, to ona nema Las klevetit. Ja jsem za dveimi ani neciSrchala a planovala, jak se dostat ven. Kdyi jsme se koneene domluvily, ja jsem litovala sveho &nu, ona zas sveho, a talc od to doby se za dvete neschoyavam a na besedu mam strach jiti. Do Houstonu na divadlo si rads, zajedu a ut se zase tetim, to pry tarn budou hrati pelmS 7 kus.

Tak na shledanou a jette dekuji bratru Mouekovi za opravu chyb. V Acte, Anna Orsag.

Houston„ Tex. Mill etenati:Milo toho eteme v novinach, cot by bylo ye prospech transakeni dane, ale mnoho se pie prOti. Transakeni dan jest, a byla by, Usti kaide transakce (ptevodu, ptevratu atd.) a tadna transakce (prodej, pievod, ptenos, ptevrat, a td.) nebyla by pina, dopinena neb dokondena, dokud by tato transakeni dan se nezaplatila neb nezaopattila.

Mohlo by se to povatovati a take potadovati, aby tadnST prodavatel nesmel poeitati od kupujiciho (neb ptebirajiciho) tuto dafi aneb ji v ptipoeitavati k fietu za vec neb zboti, ale aby za.kona nucen byl prodavajici tuto dati pla.titi ze sveho zisku.

Pri koneenem rozboru, koneene analizaci, roinik aneb ten kdo jedna ptimo s pfirodou, jest jedinSr kdo zaplati vtecky ty ildty at' jit me.me jakStoliv system dani neb poditani vSttetkft, neb rolnik jest jedinST , kter' svou einnosti ptivydeliva bohatstvi, s kterS7m2 ostatni suet jen jedna a deli se.

Transakeni system zdaiiovani jest jedinSr, jen pojima vtecky transakce, at' jsou jen v centech neb doliarech sahajicich at do milioml dollart kaida, a jedirV system, jent se nada obejit za fieelem vyhnuti se dani.

Jsern pro spravedlnost vtem a zvlattni vSr -hody'tanemu,ljstikdoanebc liv zashthuje dnes uznani a vSthody k poskytnuti, jest to rolnictvi a jedine zde bych se ptimlouval za to, aby ten, kdo se zabSrva v rolnieeni sam osobne, byl sprotten placeni transakdni dane.

Cele narody ssaji tu matieko zemi, ale nic nevracime zpet, a jen na rolnika dolehame, aby neco vracel zpet a tak opatroval zemi, z ktere tivobyti a zisky eerpam_e. Jen transakeni daft jest motne sahnouti do velkS,ch z nicht by bylo mono uleviti rolnickemu povolani.

V zachovam a opatrovani pudy, stavu rolnickeho, spodiva zachrana a zajitteni miru, nikoliv vtak ye zbrojeni, opevneni a zadlutovani.

Jsme-li uptimni yfidi demokracii a zajitteni miru, musime sahnouti po nadpomernSrch vSr -tecihazkoqct"prfiavcetku zvelebeni rolnictvi, - podklad to vteho blahobytu, vtech spoleeenskSrch otazek.

A. V. Mikeska.

Do poll hromadne vSrpravy na vyhubeni mygi.

Rolnici pozoruji, to leto:sniho roku se objevuje v natich polich kromobyeejne velke mnotstvi myti. Mirnou zimu dobie pteelcaly. Ponevadi by myti mohly ohrozit jarni osev, organisuji se ja nyni v mnoliSrch obcich hromadne vSrpravy na hubeni myti, aby talc bylo yeas beleno moinSrm tkodam.

Ve stfedu, dne 15. biezna 1930.

SEZNAM NOViCH tLENt1 ZA MESIC tNOR 1939. fad Vida Stati Obnos D G C 11 1,000 15 28 1.000 15 26 1,000 17 16 500 20 27 1,000 21 26 500 21 30 500 24 20 1,000 24 34 1,000 24 43 1,000 24 32 1,000 25 22 500 29 35 500 29 27 500 29 39 500 29 34 500 30 21 1,000 39 36 1,000 40 25 500 40 33 1,000 47 16 1,000 48 16 500 49 17 1,000 49 28 1,000 68 22 500 68 21 500 69 30 1,000 69 .19 1,000 69 28 1,000 70 1,000 17 70 18 1,000 70 18 1,000 70 20 1,000 72 37 1,000 72 19 1,000 84 29 1,000 87 31 1,000 87 28 1,000 87 36 5,000 88 16 500 92 19 1,000 92 500 .26 92 17 1,000 92 20 1,000 36 1,000 92 22 92 500 25 2,000 94 1,000 26 112 16 1,000 133 31 1,000 133 17 1,000 142 23 1,000 143 16 1,000 145 51 500 154 27 500 154 43 1,000 154 16 1,000 154 25 1,000 155 30 500 155 42 500 1 155 Pojitteno v aide B - 13 nem).

Pojitteno v ttide C - 26 elena Pojitteno v tticie D - 15 Menu 5 elenO Pojitteno v tticie G PrOmerna pojistka - $975.00, men".

PrOmerne stab - 27 let, vice.

DETSKt ODBOR. 20-Ieta Splatna v 18 Do 16 let kid 1 17 4 21 1 25 2 29 5 48 2 1 68 2 1 70 2 2 79 2 93 1 103 1 142 1 3 154 3 161 Pojitteno v tfide, doeasne. do 16 let - 25 Mena Pojitteno v tticie 20-let" dotivotni - 7 elenti Pojitteno v ttide splatne v 18 let. - 2 &en!.

S bratrskSr m pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 4. bfezna 1939.

Ve stiedu, dne 15. bfezna 1939.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Novy rok mame za sebou, v naeich tadech jsou ut ty atady obsazene novymi titedniky a tak jen rozvinout dinnost organisadni. Nekteti organisatoti opravdu dobte pokraduji a pteji jim zdaru, tet sestte Milanove ye Fort Worth.

Veichni se dini, jen ja jsem na miste poslednim. Bratr ptedseda H. A. mne obeas poke dopis a ku praci agitadni pobizi, ale nevim ani prod se nemohu znovu do toho pustit, vim to bych se dodelala aspechu, ale ta odvaha, ta davera v lid, kam ta se u mne podela? Cosi jako by se ye mne ptetrhlo; ua kolikrat jsem mela moji tagku a listiny v ruce, to se za tim neb onim rozejedu, ale vee to zase ulotim a v duchu si teknu, budu-li muset vydelavat, radeji epinave pradlo budu prat, ale za lidmi k van pojieteni piece nepojedu. Deje se i yam nate rSrm tak. Ja se za to at stydim, tak rada jsem tyto prate konala a dnes jen jedina vzpominka a moje odvaha je ta tarn.

Posledni dobou jsme meli nekolik peknSlch divadel a jinS7ch programa zde v Dallas potadanSTch a veechny se velmi libily.

Zajezd nakho Peveckeho kroutku do Fort Worth se tet pane vydatil. Sehrali jsme divadlo "Marianko, Marianko ma" v tadove budove Svaz techoslovanii. Naveteva nebyla velka, neb ten den velmi pr gelo, ale my jsme byli apine spokojeni, neb ti co byli ptitomni, byli vdeenStmi posluchadi. Souhra byla odineriovana bout'livym sal hezky vytopen3'r, jeviete pohodlne, vee dist& velmi pane se to hralo.

Diky za vee.

Pak eici kroutek mel hezky vanodni veCirek, kterS7 jsme vgak potadaly at pa novem rode, neb pies svatky mely jine spolky razne programy. Vydatil se nam nad odekavani dobte, deny stoly dobrSrm jidlem ptimo ptepinily. Pti torn jsme si pochutnavaly na horkem daji.

Dne 23. anora Sici kroutek ten u tadu é. 84. oslavoval prvni -Oro& zaloteni kroutku, cot jsme taky oslavily veeirkem. Seely se teny se svSimi rodinami a nekolik pozvanSrch hosti. Zavavu jsme mely velmi vS7tednou, ani se nam domu Pak ptig la Siciho kroutku vSTrodni schtze a volba atednic. Za ptedsedkyni znovu zvolena pi. Baena Vodiela; za tajemnici Antonie Ondraeek; adetni a pokladni 2ofie OleovskSr. Odstupujici atednici je sestra Justina Pokladnik.

Litujeme, to ji neni motno atad zastavat; byla dobrou pokladnici, ale zdravi je ptednejei.

Kroutek ji vzdava za praci vykonanou srdedne diky. Ty naee etvrtky se dim dal tim vice libily.

Znovu ptistoupilo nekolik ten a to rudni prate elm dale tim vice pribS7va, i do eteni jsme se dali. 6teme roman od spisovatelky Javoticke "Mrtve °di" v Casopisu "Oeska 2ena". A pti torn dteni byste nas men videt, ruce se v praci sloti do klina, oei zahledi v Cali, slze kanou po licich. Ty mladei nezbedy se po nas chvili divaji a najednou propuknou ye smich, ajej, prod jsme si jen nevzali kameru, to by byl zase jednou podatenST obrazek. A byl by! Ptedstavte si kruh ten s rudni praci v rukou, slze jim tekou po lici, posloucha ani nedSTche., zde se to zapomela kde je, snad v duchu protiva taky takovou bolest, davno tteba otelenou, ale pfece jegte das od easu bolici. Ten smich tech mladgich, ktere dosud tivota nepoznaly, ptijde nam vhod, jsme jim za nej vdedne, neb se pak vtechny rozesmejeme, jest to jako slunieko po zamradenem podasi.

Nage gici schazky jsou katc1Sr dtvrtek od 10 hod. rano do ttech odpoledne. Mesidni poplatek jest 10 centa. V poledne si uvatime kavu, zasednem kolem stolii a zase smich salem hlaholi. Nyni nam bude ta kava jeete lope chutnat, neb jsme si koupily nova kuchyriske. kamna, ktera nam to mutske pokoleni at zavidi. Jo, teny si umi svou kuchyni okraelit. Mut' si ani k tomu svemu baru nekoupi tidli, aby si sklenici mohli sednout, to jenom v pondeli rano hubovat doma mame, jak je nohy boll. ftadove divadlo, ktere sehrala omladina veteinou, bylo jedno z tech nejpeknej gich v to sini sehranS7ch za posledni dobu. Pak pry se ti mladi ztrati. I ne, jen jim dati ptiletitost. Kdyi ta mama jim doma s tou ulohou trochu pomfite, nauCI je tem deskSm slovieldim a tak troche se

VtSTN1K pfieini dostat Ceske tete a nevesty do domu, pak to jde i na jevieti. Jsem pro omladinu s celou duk, jim pteji to co oni maji radi, jsem pro to dati jim i ptiletitost sehrati si divadla tea v anglidine, neb nejakV ten anglicky dlanek ye Vestniku si ptedist, to vee nam je neodnarodni, ba tim vice pkilnou k tomu deskemu, a to Ceske je naei povinnosti udriet na dobu co nejdelei, aspori u tech naeich deti, ktere jsme my manly ze stare vlasti ptijete vychovaly v doh& kdy my samy jsme anglicky neumeli mluvit. Na Ceti naeich Ceti ut nemame prava, to ut je nova generace, a to zaleti na babidce, aby, motno-li zachranila co se zachranit da. Kdo protil mnoho let na jednom miste, tomu se jinde ua nebude libit, byt' i tam byl raj na pohled.

Sami jsme to zkusili v ioni, kdyt jsme jezdili po severozapadu. Tak velice se nam misty libilo, ae bychom se tam skoro usadili, ale pak to pteelo, a kdyi jsme ptijitdeli ku Texasu, veichni tti jsme si krasnSr Texas, domov nag.

Omladina v Sokolovni sehrala divadlo v anglidine, pry velice pane hrali. Nevidela jsem ho, neb nak mladi v gichni jeli se na ne podivat a mne, no nesmejte se mne, jsem pteci babiCkou, ptivezli maleho Ondraeka. Doptala jsem jim to radosti a trochu herstarostne zabavy.

Dne 7. btezna konala se v Sokolovne male schazka spolkovSrch ptatel. Byla to oslava narozenin prvniho presidenta Cesko-Slovenska, Tomak Masaryka. Naveteva byla dosti dobra, prorgam spolednST. Pevecky kroutek zazpival desite narodni hymny. Pani Valdikove, ptednesla basal. Frank Henzen a Hedy Ondraekova zazpivali spoledne piseri "Hraddany" a ptidali druhou, "Kdo jedenkrat mel nekoho rad". Na to potadatel br. Rendl vyvolal na jeviete veech spolky ptedsedy, by ka,tdST pronesl nekolik slov za svaj spolek. Br. Joe Marek, ptedseda tadu Pokrok Dallas pronesl zdravici. Br. Nesuda za tad Jaro mluvil ve prospech Ceske prazdninove ekole, ktera jest zde v Dallas v programu. Br. Kartous za Pevecky kroutek mluvil o zpevu a krase nagich deskS7ch pisni Starosta Sokola, p.

Pfevratil a pant Stranska, ptedsedkyne Klubu ten v Sokolovne neptitomni. Za Kroutek ten z tadu Pokrok Dallas promluvila sestra Ant. Ondruekova na slova demokracie, odkaz to tatiCka Masaryka narodu eeskemu slovy, se jest to ta deske mama, ktera v teto nove vlasti pti teake prici vychovala sve ditky, by tu deskou vlast, rodnou zem svS7ch rodiet milovaly a pti tom je uCila i milovat tuto novou vlast, ktera jest jejich rodnou vlasti. Rendl pak ptedstavil cviCitele a organisatora Americke Obce Sokolski pana Kadlece. Ten ye sve fedi poukazoval na Ceske osady, kde v zajmu sokolske veci pracoval. Tea ptipominal, ae ti kdo si letos vyjedou na vijlet, by jeli na vS7stavu do Kalifornie neb New Yorku, kde budou potadany 6eske dny, v New Yorku dne 2. Cervence, v Kalifornii dne 6. dervence. Svoji tee zakondil pisni "Ta moje matidka". Br. Rendl byl poslednim tednikem a kdo ho zna, vi ae umi promluvit. Jeho tee se nesla obhajobou bSrvaleho presidenta eesko-Slovenska, Eduarda Beneee. Motna, ae bylo i dosti pravdy v jeho slovech, ale ta nedavera zaseta v lidske srdce se neda sebelepeimi slovy vym3itit; lepe by bylo nemluvit a vydkat Casu. To co se stalo dosud boll a ty odjezdy tech velkSrch lidi za hranice jeg te nedaveru lidu podporuji.

Poslednim dislem byl zpev Peveckeho kroutku, piseti "Ty jedind mezi veemi krasna Ceska zeme". Toto jest piseti velmi ptilehava ku podobne ()slave. Nezazpivali jsme ji dobte, neb jsme melt jen dve zkoug ky. Pridali jsme jeate jednu piseri "Taboraku plapolej", ktera se velmi libila. Tim byl celST program ukonden. Nyni jest zde v Sokolovne potadana- cvieitelska ekola. 'kid Pokrok me, v ptiprave hezkou zpevohru. fad Jaro bude dne 23. dubna potadat svaj rodni Ales. elenove tadu Jaro by se mei na tuto zabavu dostavit v pinem poetu, neb nas tad neni programove dinnS7m, jen jednou za rok potada zabavu, nekdy spojenou i s programem.

Tedy bratti a sestry, nedejte se zahanbit, ptijd'te veichni, ukatte ae si toho va geho tadu vatite. Sestry Hemtalova, Filipcova a Kozova se postaraji o kuchyri a to jest za,rukou, to tam bude dobra vedete. Br. Rotrekl bude mit zesobu vAeho, co uhasi vali ti#en. Br. Vincent On-

Atrana 5. dragek se svoji hudbou zahraje fizne do tance, tedy bude o zabavu pine. postarano. Bratti a sestry od tadu Pokrok zde v Dallas, a sousedni tady a ptatele jste ut nyni zvani na zabavu naS'eho tadu Taro dne 23. dubna do Sokolovny.

Tak v Houstonu se bude hrati divadlo, operetka "Marianko, Marianko ma". Ptekvapilo nas to zde a zajiste bychom se chteli jeti na vas podivati, jak vy tu souhru zahrajete. Jest to velice pane diVadlo, ty zpevy takove mile, akoda velka to nektere to pane divadlo se sehraje jen jednou. Knihy, za provozovaci pra y() a hudebniny, to fee se musi dobte zaplatiti a pak to po sehrani leti ladem. Nedaly by se takove opravdu cenne hry se sousednimi spolky vymenit neb i odprodat. Kdo se zajimate o peknou zpevohru, dopiete naeemu kroutku, radi vypomoteme.

Velice mne poteglia zprava, ae se Ceske sine v Ennis dohodly na poradani programfi. Je to pane, kdy2 si kaZdY necha sve, to spoledenske pospolitosti jest tteba. To co dues ve stare vlasti odsuzujeme, to zde provadime sami. Meli bychom se z toho poudit, ae my sami nejsme veechno, ae ti kolem nas maji take kousek prava se uplatnit.

Tak jsem yam vypsala kousek to nasi spolkoye historie a dekuji yam veem, kteti jste domlouvali, co se mne stalo a prod nepieu.

Mam tea sve starosti a prave nyni dosti velke.

Obchod samy vesti nemuaeme a dobti vedouci se nam odstehovali. Platili nam spravne najem. ikikava, se veal, ae toho dobreho po malu, ale toho zleho houet'. A tak neni tomu nikdo vinen, zase se po easu dopisem pkihlasim.

Diky yam vaem. Prijmete pozdrav od mne.

Ant. OndruSlova, 5007 Alcott, Dallas, Texas. tes.10 klub z Wallisske Vyggi OeskSr klub z Wallisske Vyeei ekoly mel zajimavou schazi v fiterST 28. imora. Programni vSrbor ptipravil nam zajimasSr program, kterS, byl nam velice prospeenSr. My se v kat& schazi udime, jak tato se spravne zahajuje ,a to v Ceske fedi.

Frank Zurek nam zahral nekolik deskSrch pisni na sve harmonice. Julia Mozolove, nam ptedetla Ceskou bajku a Karel Kledka s Bessii Kahankovou nam ptedetli nekolik aertu Raymond Hundl nam zazpival jednu eeskou pisniCku sam. Take jsme zpivali veichni dohroma.dy.

Schaze, jia jsme men pied tutou, byla vice daletita net zabavna. Volili jsme totia atedniky, jet by vedli schaze behem posledniho pal roku ,a byli zvoleni nasledujici: Ptedseda Karel Kleeka, mistopkedseda Julie Mozolova, tajemnik Frank Zurek, zpravodajka Marcella Kubiekova, dejepisec Mary Cernova, poradce pi. Ratcliffova.

Marcella Kubidkova, zpravodajka.

Aid Sam Houston, Cis. 73, Seymour, Tex. Timto stvrzuji pitem ostatnich milodara pro sestru Rosalie Mraz: ikad Cis. 67 — 50c; tad Cis. 62 —50c; tad Cis. 92 — 50c. VS'em tadfim srdeene dekuji.

S bratrskSrm pozdravem, Joe Wa:sek, taj.

Americka federate prate vy gla s poiadavkem o reorganisaci narodni delnicke rady. Pkedseda teae William Green soudasne s ptedloienim navrhil na dodatky k delnickemu zakonu domu zastupcfi vydal prohlMeni, se zmen je nezbytne tkeba, aby fieinnost zakona toho nebyla zcela znieena nynejk delnickou radou. Jednim z dodatkit navrhuje se zvfgeni poetu elenu rady z pritomnSich tri na pet. Bylo take oznameno, ze dulelite kroky byly k smiru Americke federate prate s VSrborem pro industrialni organisaci, k nemua popud vyael od presidenta Roosevelta.

Americka zpravodajska sluZba zjistila z verohodneho pramene, 2"e nazisticke fikady ye Vidni jednaji o propuateni bS7valeho rakouskeho kanclere Kurta Schuschnigga z vazby, v nil jest drZen ye videfiskem hotelu Metropol. Po jeho propugteni bude pry mu dovoleno, aby se usadil v jistein malem mesteeku v Hornich Rakousich.

Strana e.

Z iikadovny facia San Antonio, eislo 133.

Opravuji chybu mnou ueinenou v minulem mem dopisu a sice: tad za sveho trvani daroval na narodni vzdelavaci a dobrodinne neely pies $2,000.00 na misto $12,000.00, cot timto uvadim do potadku. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Selfridge, Severni Dakota.

Ctena. redakce Vestniku!

Ptichazim s troM‹ou do mlyna z to zmrzle Dakoty, by etenati v Texasu vedeli, to zde jeste Poeasi v lednu skoro teple, bez snehu, za to se Unor vyznamenai, mrazy at 36 pod nulou, trochu snehu, ale mak), jen asi palec a pril, ale i zaveje misty kolik stievic, snad 2 at 3.

Ted' etu v novinach, co snehu napadlo v Iowa, Kansas, Colorado a jinde, -de od nas na vYchod a jih, a zde sotva zem ptikryta. Zima se udrtuje pri nule, totit v biceznu. NekoIlk osob zde zmrzlo v silne vichiici snehove, v kate jen nekolik kroka od farmy. Zda se, to ty prachove boute jit trochu ustavaji. Byl by u2 eas, aby zdej,k farmati dostali nejakou Urodu za tech 6 let, posledni 3 leta je to ut k zoufani, tadne zrno, ani trava, tadna pastva pro dobytek a ted' ut ani nevime jak brambor roste. Vlada dad lidu podporu, tivobyti to je veru skrovne, tet na oseti na dobrou jistotu, nekdy to yzeSlo, ale sucho a ty prachove boute znieily vSe. Lidu se vystehovalo dost jinam, totit kteii meli penize a dosti je tech kteti opustili farmy a jsou v meste, protloukajI to vSelijak. Mate ye Vestniku zpravu, to z morayskeho Slosvacka posilaji kraslice (malovand vajieka) sem do Spoj. State.

Cot by se to nedalo zavesti zde? Pled asi 10 lety jsem se shamei u mnohYch obchodnika, kteri leccos ze stareho kraje, avSak tadnY mi nemohl vyhovet. Ja jrnena onech barev jsem zapomel, jsou to kfiry, tiisky, vzpominam si, to to u nas utivali pit barveni, i ja jsem dost a dost dostal vYplaty pit chybne Uprave barev, bylo k tomu tteba asi etyk neb pet drulra barev. Chtel jsem ten obchod zavest pro zabayu, kdy vgak jsem nedostal tech pottebnYch veci, nechal jsem v'Seho byti, jest s tim i dost zabavy. Pani Marii Vajdak v Caldwell, Tex.: I ja se hlasim co krajan z Bohuslavic, a zrOvna soused VaSi babiely, byl mezi vaSim humnem a myth rodian jen malY plot. To jsem jeSte tam byl kdy nas tatinek byl postielen a ja byl poslan do Bilnice pro eetniky U Vas tikali tet "Urbanik". DruhYm rokem jsem odejel do Ameriky. Mole jmeno je Toma g Slacik. JO, se jeAte na nektera jmena pamatuji. Pies cestu byli druzi Smotci. Bratie Suchanek: Ten petrolej byl v Bohuslavicich nalezen, ale die zprav z domova, dostali to do ruky tide a ti to prodali Amerieanrim. Jsou tam v'Sak je gte dye jine mista, kde jsou asi nejake mineralie, jeden pramen se sirn'm zapachem je ye Chmelikovnu a druhY v BuSkove. Neni mi vSak znamo, zdali si toho nekdo jit poySiml. Bratte Jan Slaeik z Welcome: Zapomel jsem adresu ye Vestniku.

Prosim, za2lete poSt. listkem VaSi adresu. Odkud jsou Va2i rodiee neb ptedkove, jsme nejak v ptizni? Mrij tatinek pochazi z Miro2ova na Morave. Na zdar vSem bratrfn!

Tom Slaeik, Selfridge, North Dakota.

Oslava narozenin Dr. T. G. Masaryka na universite.

Z Austinu se pi ge: Jako katdoroene, tak i letos, oslavili nas profesor eeStiny, Dr. Ed. Mieek, a tutor departmentu slovanskYch jazykri na Texaske statni universite, Jaroslav E. 2ivriS7, ye v2ech pet kursech eatiny 89. vYrodi narozenieDr. T. G. Masaryka. Oba promluvili na thema: "Masaryk profesor a demokrat yYznamu svetoveho". Hekli, to tivotni dilo Dr. Masaryka bude vtdy vateno stoupenci demokracie po celem vzdelanem svete a zdriraznili, to MasarykoYou vernou tivotni drutkou a spolupracovnici -byla Amerieanka. ftee zakoneili yyzvou, to pro demokracii a pravdu musime titi i bojovati proti 12i, nasili, jicht utivaji neptatele demokracie.

My, studenti, vime, to nas profesor ee2tiny byl takst'astny, osobne znal Dr. Masaryka, jeho tivot a praci studoval od roku 1910, kdy sam byl studentem jako nyni my.

S krajanskSmi pozdravem etenafske obci, Harry R. Barton z Abbott.

VESTNiK

Ve stfedu, dne 15. biezna 1939.

Barber, Arkansas.

Ctena, redakce Vestniku!

PtijemnY vedirek jsem zatil ve sttedu veder, naslouchaje hudbe fort-worthske orchestry, cot bylo zasluhou va2i pilne zpravodajky a sokolky pani Millie Pola2kove.

Jak ptestali oznamovati eeske programy ve Vestniku, tu jsem byl ptesvedden, to nadobro zanikly, at zminena sokolka se zminila v jejiin dopisu o pteloteni schrizi ze sttedy na Ctvrtek pro ptieinu sokola hudebnikri, to se nernohou schrize neastnit nasledkem hrani pies radio.

Po nekolika pokusech sem nasadil na 1260, kde se ozvala jasna libezna hudba a hned povidam: to jsou oni. Aby mi bylo uveteno, oznamuji eisla, ktere jsem zachytil Prvni byl valeik, pak proslov v Cesic feel, na to nasledoval valCik doma", druhY "OervenY 2atedek" tteti "Pinkl polka", jejit konec druhe stanice pokazily. Hudba byla jasna a zketelna. Neni divu, to se vam to tarn tanei, jen utivejta radova.nek a veseli, dokud j3t? Hudbu Ludvika Baal orchestry z Rowena jsem nechytil, cot me mrzelo. Mam za to, to Ludva je bratr bratti BadovYch, hudebnikri ye Fayetteville, jeho jsem znal.

Jest tomu asi 3 tSrdne, na vybidnuti pfitele z mesta Waldron jsem se jel podivati na jeho ranch, 20 mil od mesta. Pti ceste jsem uvidel tu nejitrodnej21 pridu v tomto okresu Scott.

Zem jest botriod. Farma ptitele jest 6 mil od one botne, jest jit mezi horami. Jest to dobre misto pro dobytkateni, neb tam zaeina jit pozemek, -de je otevteno. Videl jsem jeho sta.do dobytka Hereford, tit plemeniky, jeden vatil snad 1600 liber, dale stado veptikii, same bile. Poprve jsem uvidel silo v zemi (trench silo), jedno na 150 tun, druhe men2i. Zadal hovor o jeho sousedu, jeho jmenoval Majk, dobrY soused, jehot nemohl vynachvalit. Podotknul, to je snad Polak, tak jsme tarn k nemu zajeli. Ptedstavil nas a pravil jemu, to bych rad s nim promluvil. Ptam se ho anglicky, jestli mluvi jinou teei net anglicky. Pravil ze po polsky. Ptam se Cesky, zdali rozumi Cesky. Byl pfekvapen, at to nim trhlo a nato povida: "0 jo, rozumim". Tak jsme mluvili po Cesku a tak zas ptitele pfekvapili. Byl jsem skuteene ptekvapen v tech mistech se sejit s osobou, s kterou jsem mohl mluvit svoji keel, byl jsem ptekvapen a rozradostnen zaroven.

Tak mne nekdy na mysii tane, jak nektefi zavrhuji svoji tee a svoje jmeno komoli, misto studu to povatuji za hrdinstvi, to same plati i O vile.

Muslin jit ukoneit a nezabirat moc mista.

Nalotte s tim jak uznate. S pozdravem na CtouJan Beran. ci znamenam se, Vern Cienum kadu Elmaton, cis. 148. se oznamuje, to v unorove i bteznove schrizi se jednalo o zaloteni prazdninove Ceske Skoly pro deti naSich elenfi, a v bteznove schnzi bylo usneSeno, aby se v dubnu dostavili do schrize vSichni elenove, kteti by chteli sve deti dat zapsat do to Skoly, a kdo by se nemohl osobne dostavit, at' tteba dopisem oznami to nekteremu Clenu vYboru, kterY byl k tomu ustanoven, a sice: Jos. Zemanek, Chas. Zhanel, Ant. Domorad. Jestli bude ptihla2en dost velkY poeet deti, Skola ta by se vyudovala pies leto, kdy deti nemusi chodit do §koly anglieke, a uaitele by pomohl yydrtovat tad Elmaton. A tak bratti a sestry, kteti se o to zajimate a mate deti do 2koly, dostavte se do dubnove schrize.

S bratrskYm pozdravem, F. J. Hejtmanek, taj.

Houston, Texas.

Tet i my "poerivali" Mrliky z Fort Worth. Bylo to Ceske a proto aby to bylo katd-o-arstte-du; jest nas v Texasu dost co radi poslouChaji.Zpravy co eteme ze stare vlasti moc nepOtai, obzylaSte vYriatek z dopisu zaslanY sestte Mikeskove-Truksove, a proto nas Ko'Sut, kterY tam dli, mohl by to vysvetlit. My vime, to je tam sand hitlerovska propaganda a my bychom meli vSichni na to tak pohlitet a ne papou2kovat s na2imi neptateli a tim pak se oslabovat.

Neni na svete nic dokonaleho, at' jednotlivec narod, a dle toho by reel ten, co mnoho mluvi a v1 3ecInats

namusek,

Rad Svaz 5eehoslovanu, Cis. 92 Fort Worth.

Mill bratti a sestry!

Po deli dobe ptichazim zase s pare fadky, abych vas pozvala na pristi nedeli dne 19. bkezna odpoledne do sine. Jak asi vSichni vite, tie na tento den ptipada svatek sv. Josefa, a tie v nagem fadu ma.me hodne Joseffi a Josefek, tak pry je jak se path oslavime. Nu, ano, jen v naSi male rodine mame Josefy tfi, a to z katidelio pokoleni jeden, adkoliv ten nejmladSi je teprve asi dva a ptil roku stars'. Tak se mi zda, tie tech jmen Josef je nejvice, neb jdete kamkoliv, vSude se setkate s deskSrm Josefem a americkSrm Joe. A v nedeli yam mnoh3im bude i lito, to nejste take Josefi a Josefky, aby se vam dostalo to slavy. Sestry jsou tiadany, by pfispely rilznS7m peeivem do kuchyne, neb si udelame spoleenou sraeinu, o maso a piti bude postarano.

ICS7m? Ate je doba postni, tancovat se nebude, tedy si pfineste domino, neb dune jive hry, at' se katidS7 pobavi dle sve chuti, neb to bude takova pfatelska zabava a pobaveni. Proto ptijd'te vSichni bratti a sestry a pfivedte vase tele a zname, zvla,Ste Josefy a Josefky, Dostavte se v pinem poetu, at' vime kolik vas je.. Take bychom si prali, kdyby i br. Albert 8ilhavST se svoji rodinou zase brzy mezi nas zavital. Br. Alb. 8ilhavS7 je jiti nekolik Vdnii upoutan na lAtiku a my mu vSichnieze srdce pfejeme, by se mu opet vratilo jeho b3-rvale zdravi a on zase se mohl venovati Cinnosti spolkove. Minulou nedeli jsme byli navStevou u bratra v Dallas a veeer jsme 's nimi s1i na divadlo do fadove sine.

Men pane divadlo, libilo se nam, vSichni dobte hrali a ja s mnoha mojimi znamS7mi jsem se seSla a pobavila. VSechny vas zvu na tu dobytei vSistavu zde ye Fort Worth, potrva jeSte tento Vden. Uvidi mnoho zajimaveho ten, kdo to jeSte nevidel. Srdeene zdravi vSechny etouci.

Marie Juranova.

Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mill ptatele a etenati!

Dnes v nedeli dlime nadtevou u rodiny v Temple, tak se mi do toho psani ani moc nechce, ale chci yam piece jate jednou ptipomenout, co jsme slibili na nedelni odpoledne dne 19. bkezna a site rrizne pobaveni, jako hry domina, bunco a cokoliv si ptejete, dale chutnou vedeti s jitrniekami a v 8 hodin veder divadlo; ostatni vain vypi2e br. Tobola. Ja s detmi a sestra F. Jetova jsme si vyjely na kratidkou chviiku z Fort Worth. Ptidrutila se k nam pi.

M. Fojtatlova s detmi, ktera byla na nav2teve u jeji sestry a avakra F. Kratkych. Na zpatedni ceste vezmeme si na2i maminku na nejakY eas.

Prave co toto pisi kuchatky u nejstarAi sestry a 2vakra PavlicovYch ptipravuji chutnY obed, a pak se vydame na zpateeni cestu k nam do Fort Worth, abychom byli jiste, tie Josefovske oslaveni nezmeSkame a zvlaSte divadlo, protote i moje maliokost v nem bude neinkovat. Jsem jista tie vas mnoho je, kteti se pfijdete na mne podivat, protote mnozi ut pravili, ze ta Aloha kterou main, jest pro mne jako pfirozena. 0 torn yam popisi ati bude po vSem. Tak pro dneSek asi dosti. Koneim s pozdravem na redakci, v2echny etenate a ptatele. Tann se na shledanou s mriohSrmi v nedeli dne 19. bfezna. Zustayam vase sokolska dopisovatelka, Millie Poleikova.

Placedo, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V minulem disle Vestniku, kde jsem jmenoval tady, ktere podporovaly naSi nemocnou sestru FrantiSku Elsik, jak se mi to stalo nemohu povedet, ale stalo se to tie jsem pfehlednul fad 6echoslovak Cis. 141., kterS, teti podporoval a sice padesati centy. Tedy prosim sestry a bratry i-adu 6echoslovak Cis. 141., by mi odpustili --zrnStlena nePlati. : Vzdavam jmenem •na,Seho faCis. '97. srdeenSr - dik. S brattSkSrm-podu J. J. Mikeska, st.'pfed.

Zciraveth; Taft, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Zveme vas vSechny na taneCni zabavu, ktera se bude potadat na den sv. Patricka, 17. bkezna, v "Alligator Den", sedm mil vS7 chodne od Taft.

Bude to ve prospech na geho noveho tadu Taft Cis. 137. 're gime se, tie se vSichni dostavite a yeMrs. W. J. Janda, taj, Spolek se pobavinae.

Ve stfedu, dne 15. bfezna 1939.

Galveston, Texas.

Walla redakce Vestniku I Jako jive osady uctili vYroei painatky presidenta osvoboditele Dr. T. G. Masaryka, zdeluji ze ,i nage T. J. Sokol Galveston uctila pamatku nejvetgiho mule v nagem narode, jeg ce1S7 jeho tivot zasvetil praci pro svrij narod, a v dejinach deskeho naroda bude vzpominano nejzaslou gilej giho vlastence a buditele za na gi svobodu.

Vystigne pfi nagem programu promluvil .br. vzdelavatel ji gniho okrsku A. 0. S., F. G. Kupec, kteryr zdtraznil ge sokolstvo pracovalo vgdy verne a zasadne v narodnim vSrvinu a byli to v prvni fade sokolove, jen tvotili armadu odboje proti nadvlade rakouske. Dal gi program phlehaldr nasledoval. treinkoval cvicici odbor, a tez ridinkovala si. Estella Frank, jet musela phdati vice eisel na pianovou harmoniku. Vyrfista v ni nadana, hudebnice a mime to nejlepgi nadeji, ze v mistni osade se budeme honositi hudebnim sborem zde nadane generate Ceskeho pfivodu. Vgechna eisla, i narodni tanec Beseda se vgem pkitomnYm libily a sklizely bouki potlesku. Po programu nasledovala pkatelska beseda, Ceske rekordy na automatickem gramofonu doplriovali ptedveder 7 bkezna. Totig v nedeli 5. bkezna uctila na ge osada tuto pietni poctu.

Vdera, dne 12. brezna srieastnili jsme se divadla v Houstonu u Stefaniku, ktere ta g' bylo sehrano ku °slave na geho zveeneleho tatidka Dr. T. G. M. Pted divadlem promluvil br. Vaja, vyzvednul struene jeho givot a praci pro na g narod. Dalgi baseri "Tii doby zeme Ceske" od Boleslava Jablonskeho, jeg jest ptilehava i v dnani dobe utisku, jak opet pralva, ha g narod, pkednesla procitene sestra Pavla Studniend.

Obdivuji jeji pamet'. Tato nadherna baseri verne tlumodi mocnSr sobe vladnouci narod a opet nagi porobu a znovu probuzeni, pro givame od svetove \Talky znovuvzktiseni, 'name v gichni bez rozdilu ochraniti a braniti, co nam historicky nodal. BS/ti spojeni a ne tki gtiti sily na rrizne skupiny, a tak navzajem na misto zceleni ndroda davati zbrari cizacke nadvla.de. Jest velice smutne, Cello pkedaci na Slovensku docilili gtvanim jinak mirumilovriSrch bratti nenavist k uptimnemu Cechomoravanu, ze se radeji spoji s thlavnim nepkitelem. Za 20 let prate ku zbudovani gkolstvi, kulturnich sttedisk, povznegeni socialnich pomerri, vribec zastoupeni ye vlade, a za v ge takove nepfatelstvi. To jest ta propaganeni prate neptatel nagi republiky. Doufejme, ge se Slovaci probudi a uznaji svrij omyl.

Divadlo bylo vSrborne a sehrano bylo vgemi herd 'Verne. Take vymenenim nazorri s mnoha upkimnSrmi pkateli jsme si odna geli mile dojmy.

Pozdrav a zdar svetove einnosti v gem pracovnikfim pfeje, H. Stanovska.

NAROD SLOVANSKt A MIR SVETA. (Pile I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Praire jsme sly g eli vlastenecke feel nagich ptednich americkSrch vudcu, presidenta Roosevelta a vrchniho soudce Tafta, k oslave pr y geni pro konstitueni-nihokgresnihoue prava vaech svobodymilovnS7ch americkS7ch obaanii. Kdo bedlive sleduje obsah techto keel, musi doznat,ze zakladatele americke republiky meli na mysli glechetnV cil pro dobro vaech svobody milovnSrch obeanfi.

Ono prohlageni, ge vg ichni lido maji jista nezadatelna osobni prava, ktera jim nema, nikdo brat bez jejich volne yule, je krasne a vagene. Ale ta myglenka a ty zasady volne le byly vgdy a jsou posud zneu givane od jist*ch tkid, ktere se stale domSrg li, le ten vgeobecny* lid je mo gno sliest s prase testy lidskosti, a ze jej mono ovladat v jejich osobni prospech. Pomoci dobry. ch kednikri, tkeba draze placenY'ch, a pomoci rriznStch zaprodajnSrch easopisri a nyni pomoci radia, oni vyugivaji katd3'7 mo g'nV zpilsob v jejich dosahu, aby ten mine uvedome1S7 lid svedli na svoji stranu. Oni vedi, ze ta merle uvedomela strana ma vetginu ktere mono ziskati pomoci vSi- ge udane propagandy — a jejich spoleene organizace.

Nag bVvalV president Wilson to dobfe pochopil, co je zapotkebi einit, aby ty hrozne valky byly nemogne, ale nekolik protivnSTch Amekidand se postavilo proti jeho praci z politic-

Strana 7.

VtSTNiK kSrch ohledfi, a tak jeho krasna, zasada Liga narodil nebyla americkS7m lidem ptijata. NAsledky pora geni Wilsonovy idee jsme videli, prvni v pora gce a zabrani Mandturie od Japonska, zabrani Saarskeho udoli Nemeckem, zabrani a zotrokni Abysinie od Italie, zabrani Rakouska a cebich okrajii Ceskoslovenska a nyni pogtvani neuvedomele ttidy pod HlinkaySim v3'isti-ednim tizeni ubohe slovacke zeme.

Oeska ttida nastavela Slovaktun ekoly a pomahala jim dostat lepgi vzdelani ve vgem, ktere jim bylo od Yen upirano uherskou viadou, pod nit' po sta let byli drteni.

To same neuvedomeni velkeho poctu Polaku postavilo tyto proti Ceske vlade. Jinak ten dobr3'7 lid, jak Slovakil tak i Polakt, kdyby byl lope vzdelan, pti gel by lehce v kruh vgeslovanske Mee a takto spojene slovanske narody by se staly neptemotitelne. To dobie vedi vildci Germama a Ralf) a take Japoneici to pochopili, a tedy ti jejich viicici utivaji vaech motnSTch prosttedku, aby ty men giny Slovant roz gtepili a ziskali je pro svoje neely — seslabit silu vaech Slovand.

Nejvetgi vinu na rozdeleni Slo yanu nesou ty rOzne nabotenske ttenice. Katcla z techto ru g -nS7chsamopitel:Vrdvychaujeni svoje a proklind v gechny ostatni nauky. Ono uei: Miluj blitniho sveho jako sebe sameho, ale ye skuteenosti v3isledek toho ueeni je praye opaeri. Co se stalo v Rusku s onou despotickou vladou — po ease bude nasledavano v jinS7ch krajich.

Ty loupete a vratdy od tech despotickSTch vlad pachane na slab gich narodech, nebudou po vgechny easy trpene. Jak Nernecko, tak Italie mely a maji posud mnoho glechetneho lidu, kterS7- je odstrkovan od vladniho tizeni — avgak jak varoval lidumil Tolstoj ruskeho cara, tak oni dnes varuji Hitlera a MuSsoliniho, ptijcle doba k fietovani za jejich bezpravi chane na dobre vuli jejich narodt. Take ye vderej gim Chronicle Lloyd George, bS7valST anglicky premier za svetove valky, varuje Anglii — le kdo mule dtvetovat anglickm a francougskSrm vildcum, kteti byli vudci Ligy narodu, a pod jejich slepSm tizenim nechali Japonctim ukrast Mandturii, Italum Abysinii a Nemecku Rakousko a cele opevneni deskoslovenska s lidem a jejich majetkem. Dobte dolotil Lloyd George ye svrch kritikach, le kdo by je gte dale mohl velit anglickSrm a francouzslc3im vtdcilm, kdyt nechaji tem despottim stale vraldit a okradat ty slab gi narody.

Anglie a Francie pottebuji lepei statniky k tizeni vlady. Al Italie, Nemecko a Japonsko obsadi strategicka mista na moiil a na zemi, pa klehce mohou diktovati Anglii a Francii, co dale musi Anglie a Francie jim dati.

Lloyd George take odsuzuje Anglii a Francii, le odstreily Rusko s pole evropskeho — a nasledkem toho general Franco ptemohl lidovladu Spanelska pomoci Nernecka a Italie, tak to cele Spanelsko bude v jejich moci.

Jedine co mule zachranit Anglii a Francii v budoucnosti jest Amerika a Rusko, na ktere ani posud do jiste miry jsou tarlive. Napadnou-li tito tri. lotrovki vudci Anglii a Francii, Amerika bude nucena piijit jim na pomoc a to same bude nutit Rusko, aby jim prislo na pomoc pro sebeochranu — pro budoucnost.

Nate malieke Cechy a Morava udelaly by snad nejlepe, aby se spojily samy v ut gi kruh lidskosti a vg eobecnem vzdelani ,a vegkere boienske a politicks tkenice odlolily stranou.

Necht' katcljr uznava sve nauky ze starch dob, die sveho nejlepkho vedomi, ale v sebeobrane aby staly nerozborne. Nae lid je nanejvSt rozeilenS, temi ruznSrmi zmatky, ktere nemolno jinak posuzovat, net le v geobecna lidskost posud spi. Ale becla tem hrdlotezilm, at se lid lepe vzdela a neda, se vice mamiti. e dne g ni jizda je vice nebezpeena ne g. 1:1 7vala — ukazuje to, ze ka gdV tVden jen v nagem okoli, nekdo pkijde k zabiti a mnoho k poraneni ad tidieti tech smrticich strojil — autoKa gdS7 dba1y o svou rodinu, mel by miti pojig teni na livot a na firazy, a naee Jednota SPJST. ma rtizne pojistky, ktere kryji podobna, risika, a jsou lacinejei a bezpeenejgi net" mnoha jina pojieteni.

Za posledni mesic ptiko nekolik krajanti ku nine nechat sobe sepsat posledni vuli, te v jejich okoli, to jest v jimich okresech, ty automobily take lidi vratcli, aneb hnaty lamou.

Ctyti sobe natidili, ze maji b r ti jejich rakve nejlacinejk, a jejich telo aby bylo spaleno till spopelneno. Dva — mu g a tena, — natidili, aby jejich pope' byl vrlen z poloviny na more a polovina na gem.

To mi opet ptivadi na mysl, le krematorium v °kali houstonskem by se dobte vyplacelo. Ty rozsahle htbitovy zabiraji mnoho mista, a ty drahe pomniky ponejvice slau gi co odpoeinek ptactvu — ta mrtvola vice nevi co nad ni stoji. Kdyby lid stavel lep gi a svorneI gi livot v kagclem dome a v katclem okoli, bylo by vice blalenosti mezi lidem. Tak na to hledi Vag, I. J. Gallia.

POSLEDNI BULETINY ROZHLASU. V &el-3'7 v 10:15 A. M. SlovenskY snem odhlasoval odluku od Cesl. republiky a ustaveni republiky Slavenske. Ptedsedou slovenske vlady v posledni chi iii zvolen Josef Tiso, kter5i aeroplanem ptivez1 rozkazy z Berlina. Ceskemu vojsku (bili se naei ho gi za prava Slovaee proti hordam mad'arskSTm do posledni chvile) no 10 hodin Casu k opu gteni Slovenska. belska mazanost germanskS7ch naeeptavaeti kratkou Intou Ostupu poeita na zanechani yojenske 1.T zbroje a materialu v rukou separatistii. Berlin a Budapek obviriuji es'. vlaclu, ge je vinna trpenim utiskova.ni menein!! Cot provokac• hranieici s vlastigradou po•adali Ce gi? Neni to nehorazne do nebe volajici let neptatel uboheho Ceskoslovenska?

CeskY kabinet podal resignaci. Hitler nenavidi zborovskeho hrdinu Jana Syroveho a naznaeil, ze musi bYti odstranen co ministr narodni obrany. Na Berana tel do§lo: Ptedak agrarnikU a odpurce Benee a bYvale cal. zahraniCni politiky — musi stranou. Berlin si pteje v Csl. vlade jemu ptisluhujici lidi. Ubohe kralovstvi Oech, Moravy a Slerska. Opu'aeno V§elrii, zrazeno vlastnimi bratry — hledi vsttic dniAv snad jests dernejim. Co zbylo z pilkladne demokraticke republiky — bude nyni pod r.alcern b6sniciho Adolfa. Huh Cechum bud' milostiv; pietili Bijou horu, doliji se lepSich zitticii!?

Stall= praiskV dam bude zbouran.

V nejblitgich dnec'h ma se zaeiti s bouranim na stareho pra2skeho domu "U Karlove namesti. Je start' lakes 500 let.

Byl to piwodne letolftadek krale Vaclava IV. .Pezdeji ptestaven byl zvan domem "U peti zvoneekii." Jeho pnvab zachytila Karolina Svetla v romanu "Zvoneekova kralovna". Dtim "U dike byl prestaven do krasneho barokniho slohu.

Rcesahla, ryg ovigte zlata budou upravena.

Na Su§icku bude leftos dokondena Uprava b:YvalYch zlata pale' teky Otavy a nekterch pritoku. Jsou to ro gryte piseite plochy, ktere dlouha leta lelely ladem. Ziato se tarn ptestalo rylovat asi pled tlemi sty lety.

Tato ry2ovi§te jsou nazYvana "hrubata". Letos budou srovnana a uprvena na pole, jinx na pastviny. Nektera ry2ovi:§te. byla u2 upravena ptedloni a stala se z nich vYnosna pole.

KALENDAR 18. brezna. — Veeirek Joseffi a Josefinek a jejich ptatel potadan bude v sini tadu Pokrok Houstonu.

19. brezna. Oslavu 4. vS-roei otevieni Sokolovny a yeeer divadlo "PolapenSr Samsonek" potada, Sokol ye Fort Worth.

19. bfezna. — Divadlo "Statek na geho Franty", sehraji cchotnici tadu Polcrok Brazorie Cis. 162, v sini Fossove na Guy, Tex. 19. biezna. Divadlo sehraji sok. ochotnici ye Fort Worth.

26. brezna. — Divadlo "Marjanko, Marjanko sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu tehei dne odpaledne, veCer nasleduje zabava ph hudbe syncopators.

9. dubna. Kraiovnii:,ka sehrana bude u Stefanikit v Houstone na Velikonodni nedelL

Strana 8.

fad Slovan eislo 9.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji varn, to y e schtzi tadu, konane 5. 'Aetna 1939, bylo usne geno, by se potadal spolednY abed v pti g ti schitzi, ktera, se bude konati 2. dubna 1939.

Zaeatek schtze bude v 9 hodin rano, misto ✓ 1 hod. odpoledne. Sestry jsou laskave tadany, by nee° k jidlu ntipravily a do •schtze k poledni ptinesly. 0 jine bude postarano vYborem. S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Blessing, Texas.

CtenY bratte redaktore, bratti a sestry!

Chci y am easteene popsat slavnost uvadeni noveho tadu Taft eis. 137 v Taft dne 5. btezna.

Z El Campo jsme vyjeli v 8:30. Byli to bratti.

Steiner, Marek a ja jako slept' pasatek, kterY vyutil laskavosti obou bratra a svezl se s nimi do Taft. K sini jsme dorazili asi v 1:30. Po chutnem obede, ktery tamnejSi bratti a sestry nam v g em za mirny poplatek uchystali, ptikroeeno k uvadeni noveho tadu.

Nejdtive br. Peter Elzner ptedstavil ttedniky Hl. Ur. a pak late bratry Kolihu a Mikesku od tadu Skidmore cis. 26. Br. Mikeska mel krasnY proslov eesky. Blahoptal novemu tadu a ptal mnoho zdaru. Na to br. Koliha, od ktereho nekdy dtete ve Vestniku a kterY by mel easteji psit, promluvil kratce v Fedi anglicke. Red ' jeho byla boutlive pkijata, neb katde slovo melo vahu. Pak promluvil br. teetnik Hl. tJr. Marek, kterY mluvil tet anglicky. Br. Marek mel deli tee, a tu promlouval prostymi slovy k posluchadtm o tieelu na gi mile Jeilnoty a bod za bodem probiral vYhody bratrskeho poji g teni. Slyg el jsem posudek nekolika lidi o proslovu br.

Marka, a v g ichni se vyslovili velmi pochvalne.

Nu a na g br. Steiner nechal sobe posledni slovo.

S jadrnosti jemu vlastni, chvilemi vatne a zase ertovne, bratry a sestry noveho tadu ku svorne praci nabadal, s ptanim k dvojnasobnemu eislu elenu v pti g tim rote. Ph tom nam stavil zakladajici elenkyni na gi Jednoty, ktera path do Jednoty pi-es 41 leta, sestru ugarkoyou od tadu cis. 26. Sestra Sugarkova jest 82 let stars, lee nikdo by ji tolik let nehadal. Na to nam br. Steiner ptedstavil sestru Doubravovou, ktera jest tet od tadu Cis. 26., a jestli se nemYlim, je jit Clenkyni 40 let. Na to byl nam ptedstaven br. Regmund, tat jeden z prvnich elent, kterY jest u tadu Cis. 56. Posledni byl ptedstaven br. J. Nedbalek ze Skidmore, kterY jest v Jednote 38 let, a kterY promluvil paru slov. Dale nam ptedstavil aatry Elznera a Regmunda — a oznameni, to katdy ma v Jednote ttinact deti, bylo velice pochvalne ptijato dlouho trvajicim potieskem.

Na to br. Steiner, tak jako br. Marek vyzdvihl jednani na gi Jednoty po Cas posledni valky, kdy skoro jedina z bratrskYch jednot plnila sve zavazky vtei na gim elentm, kteti odegli bojovat za demokracii.

Na to ptikroeeno k volbe Atednikt noveho tadu. Jelikot elenove, kteti mini ptestoupit k novemu tadu, nemohli sobe pro kratkY Cas opattiti ptestupni listiny, byli urednici zvoleni vesmes z novYch elent.

Pak nasledovala volna za,bava. Se g el jsem se s brattimi a sestrami z Corpus Christi, Skidmore, Robstown, Beeville, Woodsboro a ohYrni, kterYch jsem neznal.

Den byl jako na zakatku krasnY, tak doufam to se jim slavnost i finanene vydatila.

Ptedseda Hl. fitadovny br. ChernoskY nemohl se steastniti slavnosti, musel, ad nerad, skoro ✓ posledni Cas odteknouti nasledkem vatne nemoci jeho pani. Pteji sestte Chernoske brzke utdraveni.

Tet musim vzdati dik bratram, kteti mne me praci byli napomocni.

Nejvet gi zasluhu o zaloteni tadu ma br. Vilem Janea, kterY se mile snail vtestrarme vypomahat. Tet mdj zet', br. Morris se snatil mne vypomoci radou i skutkem. State g ina br. Elzner zase tad sorganisoval. V g em patti mtj dik.

Novemu tadu pteji, by tak pokradoval stale ✓ bratrske lasce a svornosti a rueim vain, sestry a broth, to t‘spech vas 4emipe, Tet se muslin zminiti, to ne g testi potkalo br.

J9 ,5 P00:4: M19 n e Macl a synek se nOt'g5t,:

VESTN1K nou nahodou postkelil z kulovnice kalibru 22.

Rana pte g la z leveho boku ptes taludek a uvizla na prave strane. Lekati nedavali tadne skoro nadeje, ale co tyto tadky pi gi, je hoch mimo nebezpeei. Asi pied 8 mesici hoch tento podstoupil tetkou operaci. V gichni ptejeme br. Peg akovi, by chlapec nabyl bYvaleho zdravi co nejdtive.

Zdej gi rolnici poeinaji jit kornu sizeti. Po6asi je vice suche netli mokre a malt' de g t by byl vitanY. Letos nas ten farmaksky program je g te vice omezil, totit ty male, ti velci nebyli tak omezeni, ti sobe to ut nejak umeli zaonadit.

Nekteti rolnici byli opravdu velice zkraceni.

Tak zatim na zdar!

Frank Hlotek.

NOVY eESICk KLUB NA TEXASKE STATNI UNIVERSITE. Slava! Ut je po revoluci! Uz je tu zase jenom jeden klub na statni universite! Studenti schovali svoje bouchaeky a podali si ruce.

Ted' Franta mluvi s Anetkou a Jindtich s Filipem. Nemaji se jests tak radi jako se men pied dvema roky, ale jejich oblieeje nejsou tak zamraeene jako bYvaly a take se nekdy na sebe usineji. Ano, ut z toho neco bude!

Sebralo to dlouho. Studenti se dlouho na sebe hnevali, ale jak vite, i to nejhor gi boutka musi ptijit ku konci, a elovek take nemtte potad chodit zamraeen. Studenti si to promysleli a na konec si "Prod se potad tahame? Nechme to nekomu jinemu, a niejme se radi!"

NejvetSi chvalu zaslouti Frank A. Horak a Vincent Krejci, ptedsedove kluba: Pokrokoveho a eechie. Byli to tito dva, kteti po nekolik mesict mluvili o teto zaletitosti a koneene to ptednesli druhYm. Byly ustanoveny dva vYbory, jeden od katdeho klubu, a komedie zaeala.

Po del g i debate. vyjednavani a trapeni, vYbory pti g ly k dohodnuti. Vypracovaly resoluci ku spojeni a poslaly je obema eeskYm klubtm.

Oba kluby ochotne ptijaly tyto resoluce s nekterymi zmenami a vYbor pracoval dale. Koneene vYbory vyrovnaly neshody a vypracovaly nave stanovy, pod kterYmi tento novY klub ma pracovati. Tyto stanovy a resoluce byly ptedneS'eny pied katdY klub v jejich schtzich, a byly pkijaty.

Plan, kterY vYbory vypracovaly a z ktereho stanovy byly vypracovany, mel tyto hlavni veci: 1. Nova stanovy pro tento novY C'eskY klub, ktery se ma jmenovati Universitni OeskY Klub.

2. ttedni tee ma bYti eeska a anglicka.

Schtze maji bYti vedeny sttidave v deske a v anglicke fedi, a prvni schtze v katclem semestru ma bYti v anglicke teei. Zapisy schazi maji bYti v obou teeich, Ceske i anglicke.

3. einne Clenstvi omezeno na universitni studenty a jenom dinni elenove maji pravo voliti a drtet ttady. Lids, kteti se zajimaji o teel klubu a chteji bYti Cleny, budou ptijati jako "associative members". eleni tito maji vaechny vYsady, jen ne pravo voliti a driet &ad.

4. Klub ma miti dva nebo vice zvolenYch poradca, jeden, kterY "preferably" bude 'den ze slovanskeho departmentu. Tito poradci budou honorary and advisory in nature.

Organizaeni schtze byla konana ve sttedu, 8 btezna 1939. Vincent F. Krejci a Frank A. Horak byli prozatimnimi ptedsedy. Vice net osmdesat ptitomnYch studenta jednohlasne ptijalo resoluce a stanovy a tim einem ustavili novY deskY klub na texaske universite, jent byl pojmenovan: University Czech Club nebo Universitni OeskY Klub.

Nasledujici byli zvoleni Atedniky: Vincent F. Krej g i a Frank A Horak, spolu-pteelsedove (co-presidents); Al. Habarta z Bryan, parlamentatem; Minnie Musilova ze Stanford, tajemnici a pokladni; Albert Vantura, zpravodaj a dejepisec; Joe Hegar z Temple, obrancem (stratcem).

Pani J. M. Matejkove., Dr. Eduard Mieek a velebnY pan J. M. Riach, byli zvoleni za klubovni poradce, Pti teto schazi take byl proveden zajimaq Program. Andrew Klepach ptedstavil Robert

Ve sttedu, dne 15. btezna. 1939.

Daniels-a, studenta z Panama Canal Zone, ktery zahral nekolik pisni na piano. Potom vgichni ptitomni zazpivali nekolik deskYch pisni za vedeni Jaroslava tivneho.. Lillian Foitova a Andrew Klepach ptipravili "punch" a za.kusky pro studenty.

Tak budoucnost ted' vypada slibne a jest-li nam nekdo do toho nehodi nejakY kamen nebo neco jineho, melo by v ge jiti krasne. Budeme doufat a drtet dech.

Zpravodaj klubu.

V Nemecku vedeli, to mezi 3 a pfil milionem Windt v Cesko-Slovensku byl pouze milion Wine" eiste rasy a take vedeni, to nejvagimi ktiklouny o atisku Nemcil v Cechach byli lids s "nedistou" krvi, eili s krvi smi g enou, eeskYch a nemeckYch rodiet ate ve velmi mnoha ptipadech oba rodiee byli ee gi. Tyto odpadliky, hlasici se k henleinovskemu hnuti nyni Naciste do sluteb Reichu nechteji. Potureenci dostali zasloutenou odmenu!

Po posledni porade, kterou rumunsky ministr Gafencu mel s Beckem dnes, prohlasil k tisku, to je Stasten, ze mate tici, to tato porada posilila polsko-rumunskou alianci. Gafencu ptijel v sobotu rano z BukureSti a byl tit letos ttetim ministrem zahraniei na nav gteve ye Var gave; prvnim byl nemeckY ministr Ribbentrop, druhYm italskY ministr hrabe Ciano. Gafencu dale naznaeil, to Rumunsko nyni uznava, to ptitomny status Karpatske Ukrajiny jako Usti Oesko-Slovenska "neni definitivnim", cot se vyklada v ten smysl, to Rumunsko je ptipraveno zanechati oposice proti mad'arskemu boru Karpats10 Ukrajiny. Rumunsko bylo take Clenem Male dohody, v nit bylo jests eeskoSlovensko s Jugoslavii, ale tato Mala dohoda je uz davno jen na papike.

• Viidee republikanske men g iny ve spolkovem senatu, senator Charles McNahy, vznesl pkani, aby president Roosevelt oznamil narodu co nejdfive, ze nebude po tketi kandidovat. Jen takovYrn zpasobem pry mute bYt dana zaruka, to se obchod a prOmysl zvedne ate ptestanou podnikatele mit strach, jake neptijemnosti na ne v budoucnosti eekaji. Kdyby se president zachoval podle dame rady, bylo by pry to nejlepg im povzbuzenim pro celou zemi a nejvet g i jeho zasluhou o navrat k bYvale americke prosperite.

• • Ve g vedskern masts Oerebro lze videti hodiny, ktere jdou jit od listopadu 1916, anit by byly natahovany. Jsou strojem atmosferickYm. Maji sedm kovovYch cylindric, ktere reaguji na sebemen gi atmosferickou zmenu. Pero hodin je uvadeno v chod zmenou ve struktute kovovYch telisek. Pottebna sila k chodu hodin je minimalni. Tyto hodiny nejsou natahovany a zastavi se teprve tehdy, az kovova., teliska vypovi slutbu pro opottebovani.

• • Kralovec. — Alfred Rosenberg promluvil vdera na velkem projevu nacionalne-socialisticke strany v Kralovci o ideovYch a politickYch silach v minulosti a ptitomnosti. K tidovske otazce prohlasil, to kdyby Nemecko povolilo v osvobozovacim boji proti tidovstvu, bylo by to vykiadano za slabost. tidoska, otazka bude pro Nemecko vyte g ena teprve tehdy, az posledni tid opusti Nemecko. Pokud jde o cirkev evangelickou, Rosenberg pravil, to v rode 1933 evangelicka cirkev propasla svou nejfetgi tost. Namisto, aby Ma s nejlep gimi silami Nemecka, cot odpovida, jeji tradici i dnes, jako kdysi v dobe pruskYch kralt, rortti g tila se ye skupiny bojovnikt. Nacionalne - socialisticka strana nema na torn viny a nemini se zdCastniti techto vnittnich bora v raznYch cirkevnich skupinach. V dal gi Usti sve fedi prohlasil Rog enberg, to velikost bYvalYch pruskYch kralu spoeivala v torn, to se citili jako zastupci celku a zahajili boj pro jednotu naroda a statu. V rote 1918 posledni cisat tuto tradici opustil. Svaj odchod odtvodnil ptanim, to se chce vyhnouti prolevani krve, a dal tim najevo, to se povatuje za zastupce pouze jedne easti sveho naroda.

Tililt9 syrs lr f It rlx aktem byla monarchie pohtbena a lietyacie nikdy v budoucnosti probtly,e

Ve sttedu, dne 15. biezna 1939.

E ZAJIMAVO, jak davne lidove lekatstvi J pouhou zkutenosti dospivalo k ureitYm poznatkum o leeivosti mnohych rostlin, ktera teprve v poslednich desetiletich byla potvrzena slotitYmi rozbory chemickYmi a zkouAlcami nalezenYch latek na Nelze se zde zabYvat ani nejhlavnej8imi rostlinami lidoveho lekaistVi, proto si pov8imneme jen nekterYch hlavnich zelenin a koteni, vyjimajice je z Muellerova herbage.

Tak na pt. na.8e nejobyeejnej81 kuchytiska zelenina cibule, ktera byla znama svYmi leeivYmi neinky pH astmatu a vodnatelnosti v dobe Mollierove a pak se na ni zapomnelo, byla v nove dobe rehabilitovana. Kratce pied svetovou valkou prokazal jeji blahodarne teinky francouzskY lekat Mongour vodnatelnosti, za svetove valky v r. 1918 bojoval s velikYm 11spechem cibulovYm odvarem vojenskY last Larget v Boulogni s. M. proti chtipce. podaval 200 ccm cibulove At'avy, rozdelene ye tech dennich davkach v horkem eaji. VAichni jeho nemocni se uzdravili. Cibule obsahuje take hojne vitaminu C (antiskorbutickY, reguluje sloteni krve, spolu s vitaminem D pfisobi proti zubnimu kazu, je lekem proti krvacivosti) a to v takovem mnotstvi, ze ji pteddi jen kavkazske mandarinky. V nejnovej8i dobe sclelil patitskY badatel na poli rakoviny, ze vtude tam, kde se ji hojne cibule (nektere kraje Srbska, Bulharska, Polska a na Kavkaze) nevyskytuje se rakovina.

Rovnet desnek do8e1 °pet milosti v noyodobern lekatstvi. SvYm obsahem sirne silice zpiisobuje ru8eni valne vettiny feda v organismu, na pt. toxins vyludovanYch bakteriemi. Tak na pt. zaznamenavi. Markovici velke ftspechy desnekove lefty v 91 ptipade cholery, ye 25 phpadech stievniho kataru a 42 ptipadech cholery asijske, rovnet Wilbrand dopracoval se cennYch vYsledki). pH leebe imlavice ye valeenych lazaretech, jini s fispechem leeili desnekern vysokY krevni tlak, chronickou otravu nikotinem; v Anglii odeciavna utiva se s oblibou eesnekove 8t'avy s horkYm mlekem pH vlekkataru prOdu gek. V letech 1925 — 1929 vznikla tada prat!, v nicht je prokazan blahoclarnY vliv eesneku v zabrariovani hnilobnYm pochodum ve sttevech a na vysokY krevni tlak.

Rovnet se potvrdila opodstatnenost lidoveho Silnice.

Ukazal jsem smerem k udoll. "Vidi g? Tarn je kus nejvet8iho pamatniku, kterY byl kdy vystaven, a adkoliv jej Augustus a Tiberius museli opravovat, by zbudovan svobodnYm lidem. A nepochybuji, ze bude zit tak dlouho jako pyramidy, a mimo to je nekoneene prospe gnej81 lidskemu pokoleni." — "Nic nevidim. Ukazuje8 na palac?" — "Ukazuji na silnici Appiovu," tekl jsem vatne. "Byla zapoeata za censorovani meho ptedka Appia a Claudia Slepeho. Tato timsilnice je nejvet8im pamatnikem lidske svobody a u8lechtileho lidu. BUJ po horach, modalech a ptes teku. Je giroka, rovne. a pevna. Spojuje mesta s mesty a narody s narody.

Je desetitisice mil dlouha a vidycky pina vdeenych pocestnYch. Kdetto velke pyramidy, vysoIce par set stop, naplriuji cestujici mleenim, adkoliv jsou jen vybrakovanYmi nahrobky hanebnych mrtvol a pamatnikem bidy a fitisku, takze sly818 praskani bite a nifty bidovanYch ubohYch delniku, kteti se snati je postavit." — (Robert Graves: Ja, Claudius).

KratkY den vedy v dlouhem roce lidstva.

Na8 dnekii tivot se lig od zptsobu tiVota nagich declA vic, net se liAil jejich tivot od zpilsobu tivota lidi, tijicich pfed 2000 lety. Abychom si dovedli lepe ptedstavit fitasne tempo vedeckeho pokroku, stladime easove rozpeti historie milionkrat. To znamend, to pied rokem zaeali prvni lido utivat primitivne upravenych kusu kamene a dieva jednak jako nistrojfi, jednak jako zbrani. V to dobe vznikly zaklady tedi. 0 mnoho pozdeji, asi pied tYdnem, objevil kdosi zptisob zrueneho obrabeni kamene k ruznYm velum o potiebam. Ptedeveirem meal nejakY cltivtipriY dlovek utivat obrazkfi jako symbolickeho pisma. Vdera rano byla vynalezena abeCedil A P,(T,131 vyr41* 04.14 pi:TtlmttY 4

VESTN1K

Strana 9.

Nage zeleniny jako potivani desneku proti gkrkavkam a roupam.

Rico zjistil, ze alkoholicke vytaiky desneku jsou k tomu fidelu daleko vhodnej81 net jine prostiedky.

Snad se to srovnava s novodobYm udenim, ze lze zbaviti jedu fitroby hojnYm ptivodem reakce schopne siry do organismu. V torn smyslu civil pokusy s eesnekem Pribram r. 1915 na zvitatech, kterYm vsttikl clavku jedu vybavovaneho UplavicovYmi bakteriemi: zvitata, ktera byla pted tim krmena desnekem, na tento zakrok nereagovala, zvitata nekrmena desnekem zahynula. V nove dobe se vyrabi v na gich tovarnach lediv mnoho ptipravkil eesnekovYch. Ledive vlastnosti celeru byly dosud ptezirany, ac bylo zji gteno, ze ptisobi dobte ph vodnatelnosti a moeopudne. Hojnost exogentnich vitalhormonft (tokokinin y ) obsatenYch v hlizach, je ptidinou vzru gujiciho pasobeni celeru.

Kapusta, kedlubny, kvetik, zeli mail vysolcY obsah vody 90 procent, maji tedy mai° tivin, ale jejich vlastni biologicka, hodnota spodivi ph nati hutne strave v dodavani vitamin a mineralnich soli. Zeli vtak (du8ene, zasmatene) nehodi se pro osoby sedaveho tamestnini a pro kojici matky, protote sirovodik, tvotici se po potiti tell a kapusty ve sttevech, ptechazi do krevniho obehu a =lie einiti u kojencti potite.

Kten pasobi jako prosttedek moeopudnY a traveni podporujici. V lidovem lekatstvi "ktenove placky" pasobi ptekrveni kfite, nekdy tedy znadnou filevu ph bolestech dnavYch, hostovYch a fisttelovYch. Metodu tuto pievzala i oficielni medicina ve forme Bierovy ledby pomoci pfekrveni.

Velmi davno, jit ve stare indicke kultute, Wile. se velike oblibe mrkev. Chemie mrkve je dost slotita a jeji uhlovoclik karotin je totoiny s barvivem tluteho teliska na vajedniku u ssavell (produkuje dfiletitY "tenskY hormon), kterY je doprovazen vitaminem A (vitamin vztfistovY). Po strance dieticke ma mrkev znaenY vYznam jako zelenina nejen u deti, ale i u dospelYch. Zvle2St' se doporueuje lidem

tr-

Rozmanitosti. bronzu. Vdera odpoledne dospeli ftekove na vrchol sve dokonalosti v oboru ved a umeni. Minulou nod pad! Aim a skryl ye svYch troskach na nekolik hodin vzacne hodnoty civilisovaneho tivota. Galileo objevil zakon zemske ptitatlivosti dues v 8:15 hodin rano. K desate hodine dopoledni byl postaven prvni parni stroj; v 11 hodin byl znam Faraday& zakon elektromagnetismu kterY nam v 11:30 hodin ptines1 telegraf, elekttinu, telefon a moderni elektricke osvetleni. V 11:40 hodin objevil Roentgen X-paprsky, po nich rychle nasledovaly radium a bezdratova telegrafie. Teprve pied necelYmi patnacti minutami se stab automobil betnYm dopravnim prosttedkem. Prvni letecka po8ta zahajila pravidelnou dopravu pied pet! minutami. A pled necelou minutou si podmanil svet rozhlas a kratkovinne vysilaee.

Ride kajmanii — a lidi.

Pfesto ze krite tropickSTch jeeterri stoups na trzich stale v eerie, zajem o lov techto zvitat solistayne upada. Je to neobydejne nebezpeene temeslo a nevyplaci se. Nejvice se vyvately kute kajinani a to z Venezuely. Kajmani stada, otivuji teky Orinoco, Apuru, Guarco a jejich Phtoky. Na Apute zahajili planovite lov jetterri Amerieane v roce 1894. Od tech dob zajeincti phbylo a konkurence mezi lovci vzrostla a stlaeila ovAern znaene ceny za ulovena zvitata. V roce 1935 avotily vgak vYvozni spoleenosti monopol a plati jednotnou cenu, znaene nit8i, net jake se platily i za nejostfej8i soutete. Proto loyal stale ubYva. Nikdo z domordcil nechce za cizi vyclavat v nebezpedi kfiti vlastni, nebot' §11111e10c1'1 tz. .4z1), WO: 1.24 lovil velmi r4noto,

picim zacpou. 8t'ava ze syrove strouhane mrkve je velmi dobrY prosttedek proti rouptIm a 8krkavkam, zejmena u tied. V tovarnach na lediva se z mrkve phpravuje cela tada preparatO slouticich podle toho, kteri Utica je hlavne vyextrahovana, raznYm fieehlm: proti nedostatku vitaminfi, blednidce, chudokrevnosti, zahleneni, atd.

Doposud ne dosti docenenYm darem Jiini Ameriky jsou rajska jablieka. Obsahuji vitaminy A, B a 'C, ale i exogenni vital hormony (tokokininy), o nicht jsme se zmiriovali u celeru, take docela opravnen je jmenovali v XVI. stoleti jablieky lisky. Pro svilj znaenY obsah sloudenin teleza a vapeniku jsou velmi vhodna pro dal stitene kfivici a chudokrevne. V nejvet8i mite je v nich obsaten vitamin A (vzrristovy. ), kterY je vizan na eervene jejich barvivo 'carotin a lycopin, proto maji skutedny vyznam jablieka jen zrala. Vitamin C, rovnet v rajeatech obsatenY, se horkem nein& Vyrabi se z nich s phdanim vYtatku mrkve a kvasnic silici prosttedek pro rekonvalescenty a lidi chudokrevne, v lidovem lekatstvi sloutily jako cibule na obklad proti netitum.

Petrtel hrdla znadnou roll jit u starovelcYch lekahl Hippokrata a Galena, Karla Velikeho atd. Radili ji utivati proti moeovYm IcamenkOm. — PetrtelovY kafr (apiol) v rostline obsakny, je silnYm prosttedkem modopudnYm, ale dratcli ledviny k pfekrveni, tim take pilsobi reflektoricky na organy pohlavni. V latinskYch zemich je petrielovY kafr dodnes utivan proti malarii, bezemYrnosti, stkevnim kolikam atd.

Fazolim ptikladali stall herbarnici vYznamu ph eisteni kate, cot lze vylotiti znadnYm obsahem kyseliny ktemidite, •ptsobisi moeopudne. Rovnet fazolova. tnouka prisobi proti trudovinam. Bylo take prokazano, ze polevka z lusek pfisobi blahodirne ph chorobach srdce, ledvin a ph culcrovce tdinek proticukrovkovY se pheita glukokinonfim, obsatenYm v luskach.

Rolm 1922 potvrdil Kaufmann, ze Adlek odvaru nahradi spolehlive 3-5 jednotek insulinovYch. Tak dospeli bychom jate k velmi hojnYm dokladfim, ie lidova zkuknost s ledivosti nejen utivanYch zelenin, ale i jinYch rostlin mela namnoze skutednY podklad.

Dr. Jos. Jirsik. asto se totit stiva, ze jester, zasatenY harpunou, ptevrati lod'ku a jeji posadka se pak ste.v6, potravou pro ostatni kajmany, pozorujici boj mezi napadenYm zviketem a lidmi. Ma-li bYt vYvoz stupriovin, budou muset lovecke spoleenosti zvyAit i mzdy temeslnYm lovcilm nebezpeenYch jetterek.

Cena meteorfi.

Ne8t'astnou republiku 6ile, jet byla postitena katastrofalnim zemettesenim, zasahl v poslednich tYclnech take bohatY deft' meteor y . Protote o meteory dosud jinde nezjateneho chemickeho sloteni, jde o posly z vesmiru ye vecleckem svete mimotadnY zajem a filomky neznamYch svetti se staly hledanYm vYvoznim zbotirn. Objednavaji si je detne vedecke iistavy Sp. Staba i evropske. Domaci bide v One podnikaji za kameny cele vYpravy, jet tak trochu ptipominaji zlatokopeckY ruch ze staff', kde bylo nahle objeveno zlato. Hleclani meteors je ovgem price nesmirne obtana. Ptedevtim de8V Momket neni piece jen tak hojnY, aby nechal stopy v8ude, kam se kdo podivi. Za druhe prohledavat rozsahle (mini jihoamericke republiky, je ut samo o sobe velkYrn dobrodrutstvim, protocest je v hornatem skalnatem kraji malo.

Koneene elm vetti meteor, tim hloubeji se take ph dopadu zarYva do tame. Pfek g:zek je tedy dost a vysvetluji srozumitekte, prod cena jednotlivYch kament je velmi vysoka.

Poslednich iedesat V nemeckch Alpich se zachovalo na tivote ut jen asi eedesat orlri ve tficeti skalnich hnizdech. Podle noveho honebniho zakona zristanou tato posledni Utodiete drarjrch ptakri chranena. Sttilet any je zakazario. Tim se pravdepodobne jejicb podet v phAtich letech 7147M,

Strana 10.

VtSTNtIC

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SLAIIA ROMAN i4DOOITAM, kolik zabalim pladen do balieku.

Deset Wien, deset bodt, dvacet, dvacet, at je to S'edesat a na to je premie a o korunu vic krome mzdy."

"A to yam stack?"

"Popohani to potad dloveka ku spechu, naudi ruce hbitosti."

"A mozek lenosti. Ach, jo, to je elend!"

"Na co vy myslite, kdyl distite boty?"

"Na to, co bych lidem fekl, aby pfi torn diste ni nebyla dlouha chvile a pak pozoruji, kdo dim je a jakY je."

"A na sebe a na to, kolik vydelate, nemyslite?"

"Take nekdy. Poditam koruny, ale jen chvilku." "oistite boty rad?"

"Rad, v tom litani kartada je pohyb a takt jako v hudbe. Podle toho, jakou main naladu a kdyt vidim, to me kunSaft nerna chut' poslouchat, mavam kartati a fikam v duchu: Andulka konopi mocha, tabka ji do kapsy skoCila — a v tom tempo eistim a kdy2 dotikam, musi bYt bota jako zrcadlo."

"Vy si umite udelat tivot zabavnY." "Umim, ale s tou nohou me to mot nebavi.

Kolik jste dnes udelala balika?"

"Thatticet dopoledne, odpoledne udelam take tolik, budu mit premil, dostanu devatenact korun."

"To ja vydelam petadvacet, 'lady i tficet."

"Vy jste mut."

"A to holedku jeSte nejsem, at budu mutem, chtel bych delat neco jinelio."

"Co, ku ptikladu?"

"To jeSte nevim, ale myslim, le na to pfijdu.

Chtel bych miti tfeba obchod s kotenim a mastiekami a flastfieky na kufi oka. Na torn by se, pane, daly trhnut penize, kdyby tomu dlovek dela' rekiamu."

"Ale do toho by bylo pottebi penez!"

"To ja vim. Babieka nespottebuje, co vyclelam ona uklada, za tfi roky ulozi jiste dva az tfi tisice korun. Kdyt bych tu mohl stale seat, tak by se to dalo uskutednit, ale ted' do tech myth plant ptiSla ta neSt'astne, noha. ta mne motna vSecko zhati."

"To je tak vtdycky, kdyt si 'Clo y& neco riejkrasneji vymysli, obyeejne z toho nic neni. Tatinek, kdyt byl tiv, taky fikal, zaplatime si baradek, do to doby KrystYnka vyroste a pak se bude "ejt Avadlenou anebo kdyt to pajde, darn ji do obchodni Skoly. Pan feditel na mne drti, vezme si ji do tovarny a bude se mit dobte. Pak se tati se stavbou utahal, nastyd a umfel a bylo po vSem. A ted' jsem rada, ze mne vzali k baleni. Je to lehka prate a 'Clo y& tam mate byt eiste obleden a snad se jednou dostanu k zapisovani balika a to je ut skoro jako afednicke misto."

"Mate to lepSi net ja. Je. se budu tetko protloukat. Kdyby to nohy nebylo, 2lo by to, ale budu-li mit zlou nohu, bude se vim konec."

"Vite co, ja yam upletu teple pundochy pies koleno, aby yam na ne nefoukalo! Kdyl bude koleno v teple, tak se to snad podda."

Tak dobfe a ja yam za to koupim dvoje hedvabne pundochy se Sipkou na kotnidku. Mate takove hezke kotniely, Krystinko!"

2abka zralovela poteSene. Chvilieku pte glapovala a pak najednou se zeptala: "Co myslite, kdybych si dala vypalit tu skvrnu na tvati, byla bych hezdi? . Mne to trapi, to mart na takovou ostudu."

"Ant vam to nevadi, na to si elovek zvykne.

Ja ut ani nepozoruji, to tu skvrnu mate. Jate i s ni docela hezka." • KrystYnka se na Ladiu podivala, mluvi-li pravdu. On zdervenal, myslel si nekolikrate, ta skvrnka deveatku vadi, jak by byla hezka, kdyby nemela toho znaminka.

"KrystYnko, jak je rozdil mezi autem a korupenikem, to to neuhodnete?"

"Jen to nezamlouvejte! — Neuhodnu, to se vi."

"Kdyt to v autu praskne, zastane stat a kdyt to na spekulanta praskne, tak jede dal. Jo, to jsou yeti, holeieko!" Zasmal se, udelal na ni zajedi hubidku a ona se rozesmala. Lad'a se zakousl do krajice se sedlem a dival se na KrystYnku jasnYma, spokojenYma odima.

"Vidite, vy mate na tvatince flidek a ja, mam bolavou nohu, katdY neco pro trapeni, ale to je koneene takovY pfivatek k lepsim vecem, ktere nam divot nastarosvatiL Mame co jist, 'name stfechu nad hlavou a mateme pracovat, tak jake pak nalky, jinym je hid."

Lad'a dojedl, otfepal drobedly a protahl se spokojene. Dovedl sam sobe namluviti, le je St'astnYm elovekem, le mu osud neublituje.

V. Babieka se nemYlila, Lad'a citil den ode dne apornejSi bolest v kolene, noha oslabla, koleno otekalo a bolest rostla. Nechtel se k teto skuteenosti ptiznati, branil se. poslouchal vSech babideinYch rad, obkladal koleno cihlafskou hlinou, rozdelanou octem a lihem, letel tele noci s nohou natatenou, zatitenou pytlikem pisku a pil kozi mleko, aby mu neduh nesedl na plice.

Babieka zkouSela vSecky prostfedky, ktere se behem jeji kofenatske prakse nada osveddily, ale nakonec usoudila, to dokud bude Lad'a denjezditi do mesta a Cistiti tarn boty, bude jeji tsili marne. A Lad'a nechtel zastati doma, chtel si neco nahospodafiti, aby, bude-li to teleznou nutnosti (a citil, to bude), aby sve einnosti jako distil bot se no...6as vzdal, mel trochu penez.

Mimo to ptitahovala jej KrystYnka, ktera mu davala najevo, te jej ma rada, a starostlive se vyptavala, jak se mu daft Lide pfechazeli a bavili se u veseleho eistide.

Jemu zima vnikala do kosti, tfeba, to mel teple pundochy, ktere KrystYnka upletla, tfeba mel na krku teplY Sal a na tidliCce, na nit sedel, slotenou houni, aby ho od =le tak nezablo.

Nejprve potteboval on KrystYnku pro atechu, jeji naklonnost a dobra vale poteSit, doda,vala mu humoru, a pak potkalo KrystYnku strane neStesti a ona potfebovala jeho. Bah vi, kdo ji poradil, aby si hneclou skvrnku na skrani natiela vitriolem, to ji to vypali, to ji tam pak naroste nova, dist& 'cute, ate nebude po dernem znamenku ani pamatky. Krystynka to udelala a dostala otravu krve.

PfiSla jednoho dne s ovazanou hlavou, s oteklYm oblidejem, oCima slzicima a ztracejicima se pod opuchlYmi vieky, s rukama thavYma horedkou.

"Co jste delala, KrystYnko, co jste jen delala?" lekl se Lad'a. Opuchle rty jen tette vyslovily, co udelala a dodaly: "Chtela jsem se yam libit."

"Jai& Kriste, to jste si dala, ted' honem do Spitalu, dovedu vas tarn, poprosim pana primate, aby se vas ujaL zna mne, udela mi to po Pojd'te, slotim , kram a pajdu s yam! hned.

Ach, devde neSt'astne, prod jste to delala? Libila jste se mi i s tou skvrnkou a vy na sebe navalite takove neStesti, co tomu MU. maminka?"

"Rikala, to zasloutim par facek. — Ale la nechci do Spitalu, tam vSecko tetou, rortetou mi oblidej a budu teprve ()Shiva." Z oteklYch, dervenYch oci tekly slzy a KrystYnka je ani nestirala, protote katdy dotek bolel.

"Nebojte se Spitalu, je., jsem tam byl, je tam pane, jsou tarn k nemocnkm hodni, je tam teplo. dobte vam daji najist a staraji se o vas jako o dite."

"Ano, kdyby to byla nemoc, ale tohle jsem si udelala sama a na takove pacienty je pan primal' jako drak. Jedna holka od nas z tovarny se otravila k van hochovi a on ji fekl, to by zasloutila, aby ji namichal jeSte kapku toho jedu, aby rnela dost. Moc se zlobil." .

"Ale nakonec ji pfece pomohL.vidle?"

"PomPhl, ale huboyal, a kdyt pak sl y ze tak ji fekl; 2e je liusa, ze tadnY hoch nestoji za to aby si,devCe pro'neho bralo "Mel pravdu." vyj ste ku pfikladu hodnY." "Tak mne poslechnete, ja pajdu s vami k panu primati a feknu mu sam, jak se to stalo, abyste se nebyla."

Slotil sraj kramek, nastreil na nej cedulku: "eistie pfijde za hodinu, &tete si zatim vtipedky!" 6inil tak vtdy, kdyt musel nekam odbeh-

Ve stfedu, dne 15. bfezna 1939. nout Nalepil na stenu za s yYm kramkem dobre vtipy ze vtech motnYch dasopisu a lakal i tim zaka.zniky.

Mel jich ted' vice net jindy, lido k /Amu chodili ze soucitu, pozorovali, jak zhubl, jak tetko chodi a snaha toho chuclaka, kterY povidal vtipy a ph tom nekdy sktipal zuby bolesti, je dojimala.

Vzal KrystYnku pod path a tahl ji k nemocnici. Mel Stesti, pan primal. mel ten den operaci a byl jeSte v nemocnici. Kdyt mu ohlasili, le pfisel chiapec, ktereho pied rokem operoval, ten veselY kluk s neutuchajicim humorem, pfijal jej.

Lad'a vynalotil vSecku svou vYmluvnost, aby panu primati vylotil KrystYnein osud.

"Vite, vagnosti, ona mela na tvatidce takovou velkou skvrnu, jako by ji tam kus povidel o'nazi a chtela se toho zbaviti a nejakk filtStin ji poradil, aby to natfela vitriolem a ona to udelala a ted' ma hlavu jako ouhrabeeni koS oteklou a boji se k yam jit, te ji vynadate. Vite, kdyby ji nebylo zle, tak by to zasloutila, ale ona je cela sklidena, duSieku ma jako za tfi nove diamant a strachu jako Himalaja. Prosim vas, ji nenadavejte, aspori ne hned. Az z toho bude venku, tak ji feknete, co chcete, ted' ne, je ji moc zle!"

"Tak ty jsi prises k van holce, snad si ut nenamlouva.S?" "To ne, na mou dui ne, ja bych vas neobelhal Ona je chudak jako ma sestra, jen tak po sobe vlidne merdime. Ona je chudak, ja jsem chudak a tak tu svou nadhernou bidu skladame do jedne Skatulky, aby se nam nerozutekla."

"A cote tahaS nohu za sebou, to to boll po to rane?"

"Ba ne, to neni po to rane, to je neco jineho, to je jiny previt, mam neco v kosti a je to vachrlate, babieka Mica, to je to kostiter ate bych mel lett. Ale matete letet, kdyi nematete? Kdo by distil lidem boty a kdo by mne daval koruny?"

"Podivam se nejprve na device, ale zastari tady, prohlednu ti potom nohu, neni-li to piece po to rane. Ale divil bych se, tak pane se to hojilo."

"Ono se tohle take zahoji, pane primal, jiste, vette mne! Ja mam koriskou naturu, jak budu mit patnact set na gettenYch, zastanu letet a babieka me vykurYruje.."

"Kdyt vefiS vic babskYm radam net mne, tak si delej, co chceS!" "Ale kdepak, ja vetim yam ze vSech lidi nejvice, ale kdo by vas s takovou hlouposti obtetoval, kdy2 ma babieku kofenatku doma."

"MysliS, ae kostiter je maliekost?"

"No neni, ale pro mne mush bit. Kdybych si to mel brat k srdci, musel bych se utopit, bYt chudY a mit jeSte kostiter, to je na jednoho olovela moc legrace najednou."

"Ty maS stale jeSte humor, ale yypadig bid"Ja vim. Ale co je platno bredet. Pane pro= sim, na tu tabu bud'te hodny, je to dobra holka, ma jen maminku a ta ji slibovala za to, co udelala, par facek."

"ZasloutenYch." "Ale ted' by moc bolely."

Za pal hodiny byla KrystYnka na operadnim stole a Lad'a seal na sve tidliece. Nedistil boty, plakal. Pan primal' ho velice postragil a vyhnal jej ven, kdyt chtel eekat, as jak KrystYnce dopadne operate. Otrava krve byla tak dakladna, to ohrotovala tivot. "Pro flidek na tvati takova, nemoc!" latehl lekar, kdyt misto, aby gel k °bedu, omYval si ruce v antiseptiku a chystal se k nove operaci; jejit vYsledek byl velmi poehybny. R,ozhodne bude devde zOhaveno. Pro takoyou hloupost.

A Lad' plakal (Pokraeovani.)

Svetovi ntstava v 141ew Yorku.

Z New York. — Pro letoSni svetovou vYstavu v NeW Yorku byla z celeho sveta nashromatdena nejvetSi sbirka °bra g.' starch mistru. Amerika nikdy jeSte tak eennou sbirku nevidela.

Vedouci svetova musea a spravy soukromYch sbirek zaptleily na 500 obrazt, ktere maji cenu 30 miliont. dolma. Sbirka bude vystavena v budove, postavene z nehoflaveho material%

Ve sttedu, dne 15. btezna 1939.

Uryvky z e'eskoslovenslifTch dejin.

Idea noveho stab.

PRVNICH dnech nagi pohromy bylo eaV st() slyg et heslo: Nepottebujeme tadne velke myglenky, odhazujeme idealy, mame jen jeden cii: Uchovat se na tivu! Byla to ptirozena reakce na ptedchozi pomery. Vychovali narod ✓ ptesveddeni, ze je jeho poslanim zachranovat svet pro demokracii a bSrt celemu lidstvu uditelem humanity. Majice oei upieny na idealy demokracie a humanity, ptehledli jsme, jake zmeny se staly ve svete a jak ony formy demokracie a humanity, ktere jsme /*ill, pozbyly ut tivota. Domekracie a humanita se mezitim ptelily do forem zdanlive protichadr&h. Ttimajice prapor velkS7ch idealu, octli jsme se pojednou na v3ispe, ktera podemleta ptivalem, se sesula jako piseenSr nasyp a zustali jsme letet na zemi s. pteratenSrmi tidy. V takovein stavu je spravne, jestlite se narod zaene znovu kiisit jedine na podklade pudu sebezachovy. Take jen s toho hlediska jsme provedli dosavadni ptehlidku vgech symptom-a narodni choroby a prosttedktr, jak ji Wit. Ale nakonec nezbSrva,, net varovat pied tim, abychom rastavali jen u nejnitgi roviny sebezachovneho pudu. Narod, pokud je to skuteer)* narod potiebuje my glenku. Narod, kterS7 nema svou narodni ideu, svilj mythus, tika spravne Mussolini, nemilte vytvotit narodni stet, nSiart se hodi jen k tomu, aby se stal kolonii statu jineho. Idea statu je vy ggi rovinou pudu narodniho sebezachovani.

Jsme narod tak vyspelST, te idea noveho statu se nam vnucuje sama se/ you. Mateme se pokou'get zavirat pied ni vedome °di, vyvstane znovu a znovu pied nami. Je dana jaksi geopoliticky, je zakonem, funkci noveho uspotadani, noveho nageho zatazeni.

Ma dve zakladny. Prvni je ureena na gim novS7rn pomerem k Nernecku, druha spoleenS7m jmenovatelem, kterSr je mezi Oechy, Slovaky a KarpatskSrmi Ukrajinci.

Nag minulSr pomer k Nemcam byl ureen — opet geopoliticky motno iici — na gim postavenim v rise rakousko-uherske. — Mocnatstvi bylo ovladano nemeckSrm kmenem, kterr byl podetne o mad° silnej gi net nag, v pomeru pak k ostatnim kmenfun, tijicim v mocnatstvi, byl ✓ nepatrne meng ine. Za cisate Josefa II. byl ueinen pokus mocnatstvi zgermanisovat. VSTsledkem bylo spige vyburcovani narodnich instinktil. Take na ge obrozeni odtud zaeina. 0brozovali jsme se v boji proti nemecke mengine a proti jejim ustavienSim snaham ponemdovat. Pomocnikem nemecke men giny ve starem mocnatstvi byl vysokS7 klerus. Tyto dve okolnosti ureily filosofii nageho obrozeni a nanagi nejmohutnej gi dejinne inspirace. PalacMho smysl nagich dejin jsme si vykladali jako odyekSr boj Oechii s Germany, aekoliv • dasteji myslil na souteteni net na boj. A Palac10 take za nejvetti doby na gich dejin oznadil obdobi husitske, dobu titkovu a husitskeho krale Mho z Podebrad, dobu, kdy ruku ✓ ruce se zanicenim nabotenskS7m a s odbojem proti papeti gel odboj proti nemectvi. Husitske obdobi svou dramatikou a tragedii, srS rm prilkopnictvim v mytleni nabotenSkem, sySta rozmachem narodnim a svou expansivnosti, odvatnSrmi diny a hlubinami myglenek bylo Obdobim, ktere nam davalo vedomi, to jsme kdysi ureovali dejinne a my glenkovSr vSr'voj v Evrope, to jsme o sto let ptedbehli protestantske Nemeeko ate jsme dovedli settast ut jednou nebezpeei germanisace. Mohlo byt nej gi a dynamietej gi myglenky? Mohlo hotlaviny, ktera by vydatneji zivila °hen nagi vzpoury? MO/110 byt tiVnejei stravy pro nage

VESTNiK narodni sebevedomi? Narod chalupnika a podrun videl ye svS7ch dejinach, ze panem teto zeme on, to jen negt`astnou shodou okolnosti byl sraten at do narodniho temet bezvedomi a to nyni prisla jeho doba, aby se povznesl ,opet k bSrvale moci a slave. Tato dejinna, filosofie PaJackal.° se stala majetkem celeho nageho XIX. stoleti, rozvinul ji Masaryk, zpopularisoval Jirasek a stala se tak cele ideou naroda, Hus mohl byt oslavovan soueasne se sv. Vaclavem a nikdo necitil PM torn nejmengiho rozporu. Hus byl narodnim svetcem i u nejhorliveigiho katolika.

Bez teto dejinne inspirace sotva bychom se byli zapsali do dejin moderni doby tak plamennm pismem jako jsme udnili sySTrn odbojem za svetove valky doma i za hranicemi.

Pod jejich vlivem jsme nahromadili v sobe silu, ktera, rortrhla start itvar rakousko-uherskeho mocnatstvi. Rozbili jsme velikou ti gi a osvobodili se. Zbavili jsme se nemecke nadvlady a zadali si zatizovat vlastni domov. V pSrge a z vdeenosti till jsme nnaddle touto dejinnou obrozeneckou filosofii. Ale byl to projev seta.vaenosti, ktera se nevyplaci ani v tivote jednotlivcove, ani v tivote naroda. Rakouske nemectvi ptestalo 13Srt nebezpeeim a ti gske nomectvi lelelo -Wee potludene fysicky i moraine.

Vedle techto dvou zkrocenSrch soused-a nemelo smyslu It dale filosofii vzpoury. A nejen, nemelo smyslu, bylo pro nas nebezpedim.

Spravne vycitil historik Pekat, ze filosofie vzpoury za tak zmenemich pomera zavede narod na scesti. A skuteene take dostali jsme• se do nebezpeene blizkosti onoho ducha vzpoury v Evrope, kterST byl representovan bolgevismem.

Kdo jim nebyl ptimo zachvacen, byl aspori koleban do stavu vgeomlouvajici shovivavosti.

Snadno jsme se sptatelili s my glenkou, to to, co protiva Rusko, je obdobne tomu, co jsme protivali my za valek husitskch. To ptimelo Pekate, aby napsal sveho "titku", ye kterem vylieil nage husitstvi jako obdobi bolgevismu, vgenidiveho a zhoubneho svSimi dusledky pro Oeskou zemi a eeskST narod. Byl to nespravedlivST, ale dejinne snad nutnST korektiv, prvni signal k obratu, prvni vS'isttel z dela, upozorfnijiei, ze eas je zmenit filosofii narodni, mame-li ziskat onu inspiraci, ktere je nam tteba pro nove, zmenene prosttedi. A Pekat nezastal sam. Durychovo "Bloudeni" ukazalo nam Bilou horu v jinem svetle, net nam ji licilo Jiraskovo "Temno" KatoHeti badatele objevovali krasy, citove hloubky a kouzelnost eeskeho baroka a v posledni dobe odkOvame netug ena, bohatstvi Ceske gotiky. tseky dejin, ktere jsme ptechateli mleky, s hanbou nebo s neporozumenim, kde jsme nevideli net tmu a sterilitu, pojednou vydavaji mamive svetlo netugene velkeho eitoveho, my glenkoveho a einorodeho tivota. A v gechny tyto epochy jsou obdobimi, de jsme gli ruku v ruce se svS7mi sousedy nemeckmi, kdy jsme delali tutee svetoyou politiku jako oni a kdy na g narod a zeme historicke dostoupily nel#valeho bohatstvi a rozvoje, takte se o nich mluvilo jako o nejbohatgich zemich stkedni Evropy.

(Em. Vajtauer: Jak po Mnichovu.)

Kaidk je povinen stavet silnici.

Na Kostelecku nad Orlici je maid vesniala Minartice. Bydli v ni nee° pies dve ste obyvatelt. Se svetem je spojena jen polnimi cestami. Pavodne mela se vsi dotSrkati nova statni silnice, ale v dtsledku getteni bylo od teto sta yby upug teno. Obeane Minartic se tedy rozhodli k svepomoci. Zavedli si pracovni povinnost.

Katc1S7 obean od 14. do 60 roku musi dva dni pracovat na stavbe silnice. Dalsi pracovni dny jsou ureovany podle vS7mery poll. Kdo nemate pajeit povoz s potahem, plat za hodinu 6 K. Obec je hrda, le si postavi silnici sama bez statniho ptispevku.

Vkzva: Nedej zahynouti.

Za vSrklady obchodnika v Prate i na venkoye se objevila vkusne, oznameni obrazy sv.

Vaclava s vSrzvou "Nedej zahynouti!" Oznamuji, to majtel obchodu ptispiva na Narodni pomoc. Po dobu jednoho mesice budou prispivat Oti,precenty ze sv? /11'00 trtby,

Strana 11.

NA POSLEDNi STRA2I PitED BACIIMAftM. Dne 10. biezna 1918 byl jas14, skoro jarni den. Noeni mraz ustoupil tep1S7rn sluneenim paprskam, takte vodou prosakla pada rychle rozmrzala a s poslednimi zbytky snehu stavala se temet neschadnou.

Toho dne, asi o 9. hodine rano, dostaly druha a tteti rota spolu s kulometnS7m oddilem gesteho Hanackeho pluku piikaz, aby odjely po trati ze stanice Bachmae na zapad ye smeru na Kijev. Mely tesiliti u stanice Pliski stojici jit na strati pe gi rozvedku a gestou rotu tehot pluku.

Vyjelo se spegne. Po leve koleji jel vlak o nekolika vagonech s nagimi vojaky a soueasne po prase koleji jelo dobrovolne "na pomoc" nekolik bolgevika — s jednim delem, postavenSrm na otevtenern vagone. Krajina, tahnouci se po obou stranach trati, je nepatrne zvinena a jen na severni strane mime zalesnena.

Do Plisek jsme vgak jiz nedojeli. (Plisky jsou vzdaleny asi 24 km od Bachmaee.) tit asi 1 a pal km vS7chodne od vesnice Peski (asi 9 km od Bachmaee) zastavil nas velitel pe gi rozvedky a podaval nam zpravy o bliticich se Nemcich. Tito jit postupovali v.tetezech ze zapadu proti vesnici Peski. Sotva byly tehdej gim velitelem Useku porueikem Jindrou, vydany rozkazy k protipostupu s cilem obsaditi vesnici Peski, zarachotily jit nemecke kulomety z nedaleke skupiny stroma.

Postup v rozblacenem terenu byl velmi nama,havV. Po leve strane trati postupovala 6. rota, po prave tieti a na pravem ktidle druha rota. Kulomety byly rozdeleny v blizkosti trati. V zaloze zustala pe gi rozvedka.

Boj rozvinul se velmi rychle. Nemci zesilili sttelbu a hledeli dosici Pesek (Hive net my. Nag irtok vgak byl raznelgi a rychlej gi Brzy nastala sratka v samotiVeh Peskach. Nekteti Nemci nemeli jit easu dobehnouti do vesnice, kde zatim nastal boj na vzdalenost nekolika kroka.

Za podpory kulometa a zejmena velmi treinnSrm manevrem druheroty na pravem zadrteny byly zadni iady Nemcfl v daltim postupu a tim byl take boj rozhodnut v na g prospech. Prvni linie Nemea nesnesla nalet nagich vojakt. Ve vesnicich Listalo nekolik mrty3'7ch Nemo& ttinact jich zajato a ostatni obratili se na Atek. A prave tento atek stal se Nemetim osudnS7m. Byli jit vyeerpani, nemohli ani utikati po rozbahnenSTch polich a ani se nemohli nikde kryti. Zde jich tedy nejvice padlo. Mnozi, aby se jim lepe utikalo, stahovali se ku trati a zde je zase kosily hromadne na ge kulomety.

Vesnice Peski byla nami dobyta a zbytky Nernca pronasledovany je gte asi jeden kilometr dale na zapad. Boj v gak ani potom neustal. Netrvalo dlouho a Nemci dostali nove nosily. Nyni vgak jit postupovali opatrneji a hledeli hlavne prodlutovanim ktidel a bodiVmi manevry nas donutit k Ustupu. V to dobe byl take ranen velitel aseku porueik Jindra a veleni porueik Jarog. Tento ke tieti hodine odpoleni natidil opet navrat do pavodniho postaveni, t. j. asi 1 a pfil km na v3ichod od Pesek.

Pied etvrtou hodinou piebyla nam posila, slotena ze ttff rot a kulometneho oddilu gesteho pluku pod velenim gtabniho kapitana Krejeiho.

Podniknut nova fitok na Nemee, pii kterem na levem kridle aspe gne zasahl tieti prapor prvniho zalotniho pluku. Nemci byli znovu z Pesek vypuzeni a znovu jim zpasobeny znaene ztraty.

V Peskach byli tehdy Nemci nejblite teleznienimu uzlu bachmaeskernu. Jejich usili, dobyti tohoto uzlu, odliznouti na gi prvni divisi od druhe a zabromiti ji v dal gi ceste na v3ichod, se jim pies velke obeti nepodatilo.

B. Emr. Poletnkm rodinam levnej;i. bydleni.

Ve Zline dostanou mladi bide byt za 134 K mesiene a svatebni dar. Na novorozene dite vyplaceji Bat'ovy zavody dar 1000 K jako vklad pro dite. Nyni bade viceelenn3im rodinam poskytnuta sleva na najmu z rodinneho bytu 10 procent za katde dit g, sieva na &tech za elektrickV proud a plyn za katcle dite, slevu na gkolnem ph 4 detech 50 procent, nad sedm deti 75 procent. Rodiee s vice net 4 detmi obdrkatc1Si tSrden bezplatne listky do biografA to to

St.rana 12.

efedni Organ Slovanski Podportgici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent A eiation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOVIS PUBL. CO., 'West, Texas Ptedplatne $1.00 merle Do stare vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zasilaji is do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlet adresovany na VestnIk. West, Texas VI/stalk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Oznameni tieetnika HI. fl l•adovny. Bratti, majici pujeku proti svernu certifikatu jsou timto tadani, aby pii odesilani vzealeho troku z Vijay nebo splatky na ni neopomenuli udati eislo sveho tadu. Seznam pujeek veden je z Hlavni Utadovny dle potadu sautenYch fedi Jednoty a odeale-li pfijeku majidi Glen jakekoli tizeni ohledne teto ani by udal fad k nemut naleti, tidetnik ma zbyteenou ,a dosti easu vytadujici praci. Aby fizeni v Usttedne bylo co nejvYkonnejai, bez pritahu, konedne bez zbyteeneho dopisovani, tidte se laskave dle teto tadosti. S bratrskYm pozdravem: Ed. L. Marek, Udetra HI. Utadovny.

Bratri tajemnici! Posilame nag spolkovY organ Vestnik novYm elenim teprve na tadost tajemnikii jednotlivYch te.di. Jak znamo, aleni ticid B ai I dostavaji organ zdarma, novi dleni jsou vetainou z rodin, jimt organ dochative, a z ispornYch divodi neni tteba posilat eislo katdemu dlenu tete rodiny a protote spravce adresate nema ptesne vedomosti ohledne &eine dodavky organu nove ptistouplym elentin, bratfi tajemnici jsou tadani, by kadY ptipad vygettili a kde tteba novemu elenu organ posilat, podali o torn zpravu do HI. Utadovny. Potadatel ni Vydavatele Vestniku nejsou opravneni einit zmeny v adresati a katcla, tadost o zmenu adresy neb zasilani organu musi bYti poslana do HI. Utadovny, Fayetteville, Texas. S pozdravem, Ed. L. Marek, idetni a spravce adresate Vestnika.

ZkuknS, organisater napovida mlact§im pracovnikfim: Snatte se poctive a doopravdy posloutiti prospektovi. Milujte prospekta, zajimejte se o neho, studujte ho. Milujte sve zboti, vette mu a poznejte je do posledni maliekosti.

Nezlobte se na konkurenci, nemejte k ni nenavisti, nepomlouvejte ji, ale hled'te ji pfekonati lepaim zbotim, lepai, ochotnejai slabou. Hled'te bYti stale zdravi, svai, pini dobre nalady. Se svou rodinou a ptateli vychazejte ftcly v nejlepgim. Ptejte a bude vam piano. Ptemyalejte, zdokonalujte, zkou gejte, nestijte! Bud'te mladi srdcem, du g, diverou v budoucnost, virou ye svou at'astnou hvezdu a lasku k tivotu. Delejte reklamu a reklama vas udeld.

Co Zadame od nakho elenstva? V podstatnem svornost — v nepodstatnern volnost — ye faem bratrskou hisku.

Jan Masaryk bude feenit ve Waco. Ptinagme radostnou zpravu: BYvalY esl. vyslanec v LonOne, syn presidenta Osvoboditele — Jan Masaryk byl wacovskou "Town Hall" na jednu ptednaaku v leto gni sezone jeji programil. Ureite datum nebylo dosud stanoveno.

VzacnY host jest poutavYm tednikem, jen dovede do fedi vsunouti dosti humoru, ani by tee ztratila vatnosti. Mluvi nekolika jazyky, anglieinu ovlada bezvadne, jeho ualechtila vzacna, matka bYvala sleCna Charlotta Garrigueova byla rozend Amerieanka. Jeho ptednaaky v severnich statech mely mimotadnY ispech, Jan

VESTNIK Masaryk byl vgude ze strany eeskeho i slovenskeho lidu pfimo skvele uvitan a zajiste krajane sttedniho Texasu ptipravi vzacnemu navatevnikovi pattiene uvitani, jimt sirsi americke vetejnosti projevi, to si dovedeme vaziti naaich piednich ptedstavitelt. Masaryk bude teeniti anglicky a pro americkou vetejnost, ale jeho vystoupeni ye Waco bude v Icatclem smyslu dnem natim, dnem Oechoslovaku Texasu.

Dedeeek X. o svatku Joseffi. Dedeeek X. ut na svatek Josefa nedrzi. Slavne doby Pepin jsou ty tam a na ty Joe a Joky dedeeek jaksi neda. Ani se mu nelibi ty nazvy ostatni. Piece neni mane, aby 19. biezna slavil najednou svatek Josef, Jota, Joe, Jaka, Pepik, Pepa, PepiCek, Pepouk Josefka, Josefinka, Pepea, Pepieka a Pepka. Nebotka babidka fikala dedeekovi za svobodna i po svatbe vtdycky: "Josefe" a staeilo to na celY tivot. Dneska je tolik jmen, ze nebude pomalu staait kalendat na jedno jmeno. Dnes je tomu uz etyficetpet let. Dededek byl tehdy statnY chlapec s malYm knirkem pod nosem. Babieka byla takova 'add divenka s modrYma odima a stale sedela o josefske zabave mamince na kline. Netaneila, protote pro ni nikdo neptiael. To se tehdy tam za vodou jeate poznal rozdil mezi dcerkou podomka a dcerou sedlaka. Chuda holka si takovou taneeni zabavu vetginou odsedela. Dededek tehdy vzal mamince s klina jeji Stesti, proti zvyktiim vesnice s chudou holkou celou noc tancoval a za pul roku si ji vzal. To byl on, — Josef. Ne, dedeeek X. ut na svatek neddi. Ut to nejak v nove vlasti ovaednelo. Tem mladYm nerozumi a ty dneani josefske zabavy ut nejsou takove, jake bYvaly za jeho mladYch let. Ta mlada generate a ani nedovede kloudne zataneiti valeik a co teprve eeskou polku nebo tkasak. Ne. Dededek X. se nikdy nepodepi ge Pepoug.

V teikYch debach valky Severu proti Jihu shromatdili se v Bilem dome ye Washingtonu politikove, nespokojeni s pomalYm stavem yeci a boutlive ptednateli presidentovi Lincolnovi stitnosti a podnety. Bylo to kratce po torn, kdy slavnY akrobat Blondin prvni a do dneaka posledni odvatil se ptejiti po lanu niagarske vodopady. President Lincoln vyslechl trpelive stitnosti a rady deputaci a odpovedel: "Panove, dejme tomu, to jste vae, co mate nejdrataiho, svetili Blondinovi, aby to ptenesl na druhou stranu Niagary. Kficeli byste ustavidne na Blondina, ptedpisovali byste mu, aby gel tak nebo tak, rychleji nebo pomaleji, a kdyby vas neposlechl, ttasli byste lanem? Naopak: zatajili byste dech a aeptali prosbu, aby se mu nebezpana testa povedla. Moje viada — pravil Lincoln — nese straane take btemeno. Zachovejte klid a venujte ji diveru. Jen tak.bude mano, aby vas dopravila bezpedne na druhou stranu."

Tak i vlada presidenta Roosevelta se snati delat poctive svoje povinnosti podle nejlepaiho vedomi a svedomi za velkYch obtiti, jet vyplynuly z nekolikalete svetove krise.

Ville k iivotu uzdravuje. V jedne sve povidce vypravi 0. Henry o mlade dvacetilete divce, kterou prudka nemoc telesne i duaevne tak vyeerpala, ze nemela uz jinn touhy, net zemfiti.

Lekat si s ni nevedel rady. S litka videla oknem na kousek zidky, po ktere se pnulo divoIce vino. Byl podzim a nemocna ye sve osamelosti o nem vedelala jen podle lista, kterYch na keii ubYvalo. KatclY den rano ji musili vytahnout zaclonu a divka poeitala listy. Kdyt jich bylo na keii ut jen pet, prohlasila: "At spadne posledni, umku take." Nic nepomahaly domluvy ptatel, ani lekate, uminenost nemocne, ktera, toutila po smrti, se nedala nieim zvildat.

Pak ut zbyly na ke g jen etyti listky, pak th . a divka chiadla a slabla. Tak pti glo jitro, kdy se ptitelkyne chore divky baly vytahnout zaclonu. VCera byl na keti a jen jeden list, bude tam jeate dnes? — A byl. Podzimni vitr jej dosud neserval. "Umfu tedy zitra', aepta1a nemocna. Ale na druhy den, kdyt se rano podiva7 byl posledni list stale jeate na keti. A divka °pet odlozila svou smrt o den. Ale smrti se dodkala, posledni list jako zazrakem se drtel sveho keie tak dlouho, dokud se v nemocne divce opet neprobudil hlas tivota, kterY ji vyvedl z temnot, jimit bloudila, volajic smrt. Kdyt byla divka mimo nebezpeei, tekli ji pidtele, posledni list nikdy se sveho kete ani nespadne — protote to cele, co videla posledni dny oknern

Ve sttedu, dne 15. btezna 1939. na zidce, bylo namalovano na velkem obraze pfesne pode pirvodni ptedlohy: kus zidky, kef a na nem posledni listek, kterY se drtel pies vaechnu podzimni nepohodu. PravY list a da yno upadl. ale ptitel nemocne, malit, ptiael na spasitelnY napad, upevnit na kus zidky, kterY byl videt s lote nemocne, velike platno s ptesno ukopii toho, co divka pied tim videla jako kus ptirody. Zachranil ji tim tivot, protote v ni probudil touhu uddet se, jako se uddel posledni list . . . Co nezmohl ani lekat, zmohla vile k tivotu. I my v Americe vime o jedne dvacetilete, kterou na podzim vyeerpala telesne i dukvne prudka, nemoc tak, ze nemela ut jine touhy, net touhu zemNt s patym Germany okupovanYm pasmem, ktere odpadlo od kmene. I ona poeitala sve dny . . . A piece nezemtela! Divajic se se sveho lote na velike platno vlastni minulosti, ktere malovaly dejiny, probudila v sobe touhu pokraeovat v tivote. Dvacetileta si uvedomila tisiciletou, ktera v ni dtime z odkazil act a matek a rozhodla se odevzdat atafetu tivota dal. Tam, kde seihala lacin g &echo, pfe.tel a kde odbornici kroutili hlavou, zachranila tivot vile k tivotu, kterou pfiroda vyzbrojila vgechny sve druhy. Vile k tivotu to je, ktera udrtuj e klidivost zrna ye zmrzle pude, vile k votu to je, ktera dava, ptetit plodu mrtvou matku a vile k tivotu to je, ktera, vyrati sebevratednou zbrari z rukou malomocneho. A tento pud, danY i tomu nejmen gimu narodu na svete, nedovoli nikomu, aby se vzdal sveho mista na slunci a opustil tivotni prostor, urdenY mu k ()slave vlastniho tivota. Nebot' tit, znamena tivot oslavovat, dokud jeden jedinY list visi na svem keti. A na eeskoslovenskem jich jests 1pi piles osm Svetova vs",stava v New Yorku bude zahajena 30. dubna. Jak jsme sdelili nekolikrate, na vystave bude zastoupeno Lesko-Slovensko, jeho vYstavni pavilon zdrten byl v dusledku skYch uddlosti. Rozsah esl. vYstavy bylo nutno omezit a proto bylo tteba zmenit pivodni plan.

Zevni podoba Csl. pavilonu ztiistala celkem nezmenena, budova byla jen zracena. Kostra pavilonu byla dohotovena koncem inora, nyni se upravuji zdi a v techto dnech bude mono provadet vnittni zafizeni. Stavbu provadeji Vitkovicke telezarny s americkou firmou Hegeman and Harris, ktera postavila v rekordnim Case 14 mesictiz nejvetai mrkodrap pro Rockefeller Center. VYstavni prate tidi generalni komisat, bYvalY ministr Hugo Vavteeka. Stanoviate, ureene pro es'. pavilon, neni prave idalni svym tvarem, ale je dobte umisteno u jedne ze vstupnich bran vYstavnich. Celna stem esl. pavilonu ma dva vchody, jimit se vstupuje do dvorany, ktera je zdobena velikou mosaikou, znazornujici nejstarai pratske stavebni pamatky. Dale tu jsou vybrane fotograficke zvet geniny krajinskYch a stavebnich ukazek eesko-slovenskYch, narodopisne vzory, provedene na skle, velkY obraz vaesokolskehe sletu 1938 a plakaty Gsl. lazni. Dale tu bude velkY barevnY gobelin z Inu se statnim znakem. V hlavni sini je velike diorama "Nastoupeni presidenta Jitiho Washingtona v New Yorku roku 1789". Nakladem jednoho milionu K, venovaneho firmou Bat'a, byla potizena v restauraci a pilkruhove eekarne v prvnim patte vYzdoba oken a potizen nejvetai koberec newyorske vYstavy o 5 milionech uzlu z Jedliekova istavu. Na vYstave budou uplatneny take Ceske aperky, ptedevaim z granati.

Penize vyclane na tivotni poji gteni vidy se vrati a to mnohonasobne. Z penez utracenSrch na tivotni pojistku nepiijde nazmar ni eervenf cent, naopak, kaidY centik pouZitSr k zaplaceni mesienich poplatkii znamena nejlep g investici.

Nak nafatevy. Minule soboty navativily redakci pi. Jos. F. Polatkova, s detmi a pi. Frances Jetova z Fort Worth a pi. Joe Fojtaakove, s detmi z Temple. Pani Fojtatkova dlela tYdenni navateVou. u ptatel ve Fort Worth a vracela se do: mil do Temple, pani Polaakova a Jetova jely opet' na navatevu do Temple. Nav gtevnice se zajmem si prohledly na g tiskarnu a daly si vysvetlit praci riznYch strojt. — V sobotu rano ptekvapili nas navatevou bratti itednici HI. Utadovny Ed. L. Marek a Fr. Steiner. Dleli v itednim poslani v Dallas, u nas zastavili v jiste spolkove povinnosti a odtud vydali se do Temple, NitvUevy nas

stiedu, dne 15. biezna 1939.

Knihou proti zemdleni dusi. Piisel das pbsobnosti dobre Ceske knihy. Narodu a jeho zamotskYm haluzim v jejich stesku a bzkosti je projev 'Ceske narodni due — kniha, piseri, hudba, vYtvarne dilo hojivou fitechou. V zemdlenosti a nechutenstvi je jim neobyeejnou vzpruhou k tivotu a tvoteni. Kolikrat jste si pteetli tteba Cechovy "Pisne otroka" nebo nekterou z NerudovYch MalostranskYch povidek, tieba tu o krupaii a jeho kramku. A kdyt je vam v dukrute zle a feechno vas kolem picha a znavuje bezbteenosti, prohrabnete htbety starych knih sveho mladi a ptitateni silou yule po klidu domova, vytahnete je zase. Na chvilku, jen tak pro btechu. A pkedtete je znovu, snad po pate, snad po desate, ale zase se do nich potopite a z due je zahradka po teplem majovem detti. Nikdy vam nezachutnal kus dobreho, tivneho domaciho chleba tak syte jak prase ted', v techto dobach, kdy naafi bratii "za vodou" protivaji. tetke chvile. Knihy domova daji ttechu, silu, jistotu a uklidneni. Jsou takove jako pecen chleba, uhneteny rukama nakch maminek.

Oetbou dobitch desktch knih vracime se ze sveta domt, do stare vlasti. Vtdycky a ve veem, ve stesku, smutku, nezdaru, neetesti a zklamani, at' jsou jakakoliv, zatoutime tak silne po vbni domova . . . Bez duchovnich statkb byl by narod veteim lazarem net bez zlateho pokladu, protote dokud duch naroda tvoti a duchovni tvorbou se projevuje, dotud tije.

Zde jsme, zde sedime nemideme z mista.

Polovice doby pravidelneho zasedani statni snemovny uplynulo zaeatkem tohoto ttdne anit byla schvalena jakakoliv daetita ptedloha.

Poslanci i senatoti naafi legislatury berou si na vee napadne dlouht das, vytadujici penize daneplatcii a zda se, jakoby v Austinu zaviddla ticha sabotat. Novych ptedloh podano bylo v pustne dobe pies jedenact set, katdY zakonodarce a zvldete ti z nejmladeich chce se pied svYmi volidi "blejsknout" vlastni iniciativou v podobe cele tady ptedloh zakonb (mame jich beztoho haldy, v nicht se lze tetko vyznat). Problem starobni pense visi stale ye vzduchu, guvernerem navrtend 1.6 procentni dari z obratu odsunuta byla ptedlohou, navrhujici 2.5 procentni dan z prodeje s nepatrnou pkiratkou dane na olej, siru a plyn. Net ani nahrada za daft z obratu nema v legislatute zajietenou veteinu a pheti dny vznesou v teto tetke a bolave otazce jakes takes svetlo. Navrh pro zrueeni zakazu potadani korisktch dostihii rozvitil v Austinu i v Texasu oba tabory. Podnikatele vYnosneho sportu jsou pro — eabesnici a muti v suknich proti. Jinonarodovci jsou znami hradi dehokoli — hraje a bude hrat o penize i ptes nejptisnejei zakony — zavedenim ptisne regulovanYch dostin stat by mel jiste ptijmy a kdo nechce el nemide sazet na koniely, nemel by takovou vdeeri upIrat jintm. Navrh na zveteeni nakladu truktm byl ye snemovne poraten 83 proti 56 hlasbm. abletita ptedloha k zachove pbdy byla snemovnou prijata. Dle teto pkedlohy 90 procentni veteina rolnikti mela by pro,vo donutiti meneinu k terasovani a zlepeovani pozemku. slovy, odhlasuje-li si jednotlivt distrikt 90 proc. veteinou terasovani pudy, zbYvajicich 10 procent se musi podvoliti anebo tadouci zlepeeni pozemku se provede na jejich beet. Vlada by na tuto svepomoc ptispivala urditYm obnosem.

Guverner dodrtuje svilj zasadni odpor proti trestu smrti. DruhY k smrti odsouzent vrah — negr dostal die guvernerova dekretu odklad popravy na 30 dni, aekoli omilostriovaci rada e'erneho vraha k milosti neodporueila.

Vyvolavaji dosud viiei nam nediiveru v cizine. Nage politika k Nemecku bude oteviena a naprosto loyalni. Bude to dobry pomer, dilstojnY a man*. Na masy ,lidu se divejme jako na pacienta. Musime Wit nemocneho. Staei podivat se na dne gni- mapu Cs1. republiky. KaidY rozumnY elovek v. ni vidi nasi situaci jak na diani. — Piedseda Csi. vlady Rudolf Beran. eska, hudba na vinach stanice KTEM v Temple, Tex. V nedeli 19. bkezna — svatek Josefb — vysilati bude stanice KTEM od 1:30 do 2:30 odpoledne Ceskou taneeni hudbu Kohutova orchestru z West. Posluchaei teto Ceske hodinky uslyei iadu novtch kusb, doelYch nedavno ze stare vlasti:

VE.STNIK fikolem csl. zahranieni politiky jest starost o zlepeeni stykt se sousedy. Nespravne chapani a odklady v teeeni problemu menein staly Lesko-Slovensko ptes tietinu statniho bzemi a mnohem ptes tketinu narodniho majetku, nehledic k bilionovYm nakladtm vojenskYrn a jinYm. Problem menein tam nezmizel a nezmizi.

VA& ptisluenikilm nemecke menkny zachova Druha republika naprostou piesnost, blahovdli a zdvotily postoj. se Nemci v 6eskoSlovensku k ideologii, jet ovlada cely nemeckY narod a skoro veechny nemecke meneiny ye svete, nesmi to ptekatet ani oechoslovakiim, kteti jsou Nemecku zemepisne nejblite. To veak neznamena slaboestvi, poratenectvi: to je ptikaz sebezachovy. Dobry pomer k Nemecku neni jen zahraniene-politickou smernici vlady je i vnitropolitickou nezbytnosti. 0 dobre vuli Csl. naroda k rozumnYm kompromistm neni pochybnosti opueteni, bratti si nemohou zahravat s osudem, aby se Mnichov nestal ptedmluvou nova katastrofy.Lesko-Slovensko jests neni mimo nebezpeCi, uznani jeho hranic je podminen° vnitinim urovnanim a dilkazy nejlepei vale, zkici se starYch chyb a pisedsudkit, ktere • to v kriticke chvili svtch dejin, octli se Oechoslovaci ' bez ptatel.

Nova kola v Druhe 61. republice ma vychovat v eloveku silny pojem eti, "svojsilactvi", hrdosti a sobestaenosti. gkela ma vychovat v elovan darce a ne iebrika, hospodife, kapitalistu a ne yydedence. Program Csl. republiky neni politika, ale price. — Dr. J. A. Bat'a.

Slovaci nastrojem Nemcfi proti Druhe Csl. republice. Koncem minuleho tYdne napjatY pomer mezi vladou autonomniho Slovenska a pratskou vladou vyvrcholil v otevienou krisi.

Slovaci tadali na Oeeich ' nahradu v eastce 23,00,000 na vyzbrojeni slovenskYch fidernikti zvanYch Hlinkova garda. Praha k tomuto potadavku navrhla jeho sniteni s poukazem na velike obnosy penez vydane Cechy na Slovensku v poslednich 20 letech. Slovaci odpovedeli, aby snitili svoje vojenske vtdaje — dimt ve skuteCnosti hrali do rukou Nemecka, ktere usiluje o rozpueteni Ceske armady nebo aspori sniteni jejiho stavu na 30,000 mute. Slovaci • svYmi potadavky einili ptedehru k bpinemu se odloueeni od republiky a skuteene ye Ctvrtek ✓noci chystali jejt eeska vlada v zapeti potladila. Piedseda slovenske vlady Josef Tiso a dva dalei ministii byli sesazeni, vedenim viady poveten mistoptedseda Sidor, do Bratislavy poslany vojenske posily. Berlin jeete v sobotu oznamoval, to incident povatuje za vnittni záletitost 0 eskoslovenska a aekoliv nemeckt tisk jako na povel meal velkYmi hlaviakami sdelovat o utiskovani menein v okleetenem Ceskoslovensku. V nedeli slovenska revolta vb.& federativni republice pienesena byla mimo hranice Slovenska, viderisky rozhlas ye sloveneine oznamoval, to Den samostatnosti republiky Slovenske se bilk, etvani a popouzeni nacistickeho tisku se stupriovalo, Berlin polobtedne hlasil, to Viidce nad situaci vatne uvatuje. A loriska komedie pied provedenim Anelusu Rakouska se opakovala. V pondeli. V Bratislava Brnu a Budejovicich nemeeti studenti vyerioteni svastikou a pod nacistickYmi vlajkami vyztvave demonstrovali prve vyrodi Anelusu. Ztejme tu o vydratdenceeskeho lidu, jet v uvedentch mestech tvoii veteinu a nemecke, propaganda sve "verne" zprazovala i tajne k provokacim nakomandovala. Doelo k sroceni lidu, policie byla nucena zakroeiti a pti nastale rvaece dodo k stfelbe. Neni dosud ptesne zjieteno, kdo stfilel a prof. Na to Germani v Reichu eekali. Tisk v ftgi spustil znamou notu o "pronasledovani, utladovani i ttrani menein". Expremier Tiso byl povolan k Hitlerovi, do Vidne z Nemecka vyslany oddily uderniku a domobrany (pry k oslave vYrodi Ankusu), v pondeli odpoledne radio sdelovalo, to Nemecko povolalo jeden roCnik do zbrane — \Tee do puntiku jako loni v tail a navy bluff Adolfilv. Cesi pfece se proti Reichu v dneenim postaveni nemohou postavit a take nechteji. Berlin tehot dne veeer hlasil: Fuehrer probral s Josefem Tisou cely problem Slovenska a dal mu uraite smernice k daleimu postupu, otazka Podkarpatska to take bude jednou pro vtdy vyteeena (tieti samostatna, zeme Lsl. republiky stala verne pti Praze). V sedrn

Strana 13. weer rozhlas scleloval: Hitler poslal pralske viade ultimatum, jeho spineni oeekava do 24 hodin a v nemt poladuje — Slovensko i Podkarpatsko budou samostatnYmi republikami.

Anglie i Francie nad timto zlodinem zustaly lhostejnS7mi. V Mnichove site zarudily nova hranice Druhe republiky, nyni se vymlouvaji, to rueily bezpeenost hranic proti vpadu Nemecka, nikoli proti pfevratu vnittnimu. Slovaci separatists (velka Cast Slovakb zastala \Terna Praze) dosahnou svtch zamerb a snad si neuvedomuji, to ohrotuji svoji vlastni samostatnost, protote Slovensko bude zakladnou Nemecka k fitokum na Polsko a Rusko at toho bude potteba. Srdce katdeho Cech y (prod' dnes utivat oznadeni Cechosloval?) nad hroznYm neetestim krvaci . . . Pelme odplaty se doCkali od pobratincii, pro net pomahali dobYt svobody, jimt vychovali ekolenou generaci, vybudovali dopravni spojky, pomahali rozvoji cele kre,sne Slovaae, ptinesli do ni novY tivot a rozmach iemesel, prilmyslu atd. Nemecka zlato a nesmirna ctitadostivost zaslepila vtdce ludove strany, z nicht stali se ohavni Potureenci a patolizalove Nacistb. Co svedou Slovaci ye svoji republice? Kam tenou pfevatnou veteinu Slovalth dobrYch katolikb? Ve spojeni s ny" spokojeni nebyli, opojeni nad dosatenim odluky od Prahy je prejde brzy, net potom bude pozde. Svatopluk Cech napsal v "Pisnich otroka": Ja izak sviram Pesti hnevem, stud mi teha lie. "Dal jen padej, biei!" volam. "Ret tu laji vie, ktere bez bazne smi trapie dati zbrari, ktera za sebe mrit nezna, k jatkam kraal zari."

TUKOVI A JEHO POMOCNIKUM. Jen plahoete se v potu znoji, ten hojnou klopotne mi noste z lich, bych mohl zkojit katdou choutku svoji a etedte pinit ruce milcb svtch, bych mohl potidit yam pouta tutei a nova dAtky na vas, otroci!

Sv. Lech — Pisne otroka. tkolt obetovane generace pro prohrane valce vytydil predseda Csl. vlady Beran temito slovy: "Narodni jcdnota je nejyet:Sim ministerstvem. Co vytryskne z clu ge lidu v ramci "Narodni jednoty", bude soueasti programu vlady.

Pkestanou ban:vile 170,:4ile b3ivalSich stran. Nikdo nebude vystupova t na vlastni pest. Osvobodime se kititern pro vdy a dtiverou v sebe my. generaci, ktera, je obeto yana a kterd se pid pH torn nesmi vyhYbat nejteteim a nejfet§im. obetem. Ani ty nejteMi nebudou pro nas neprijatelne, zachranime-li jinni naroda stat."

Washington, D. C. — Dam zastupcu pkijal dnes veder reorganisadni piedlohu, ktera dava presidentovi obmezenou mod' k reorganisaci yladnich department-0 a poslal ji do senatu. Administradni sily napjaly vgechny sily, aby byl poraZen dodatek, ktery podal predseda pravnickeho vStoru Hatton W. Sumners, demokrat z Texasu, die nehoZ by oba domy kongrgesu mely pravo veta nad reorganisadnim planem presidenta, Roosevelta. Byl poraZen 209 k 193 hlastim.

Washington, D. C. — BrasilskST ministr zahraniei prostiednictvim brasilskeho velvyslance Osvalda Aranhy ye Washingtone predloZil presidentu F. D. Rooseveltovi velice navrh brasilske vlady na rozkeSeni problemu nezamestnanosti ye Spoj. Statech. Brasilie nabizi, to otevte sire brandy pro ithechny farmake a remeslniky, kteki by se chteli hromadne vystehovati do Brasilie. PH torn Brasilie sleduje cil, aby tim vytvorila silnou hra.z proti stale sibne vzrustajici agitaci nazistri Ci faHsti ve sire zemi.

Washington. — Vojenske kruhy se dnes dovedely, to armadnim odbornikum podatilo se rozi=ekti tajemstvi bomb; ktere byly vyrobeny v Nemecku-a vrhany s letadel na Barcelonu pH ntocich nacionalistickS7ch rebelti a jet zprisobily velike zdekm. Prislu gne itrady odeprely jakekoli vysv?,stleni k teto zprave, lee z jedncho autoritativniho pramene bylo vzdor tomu zjiMeno, to Ize bezpeene veldt, to jak armadni, tak i pramysloyi odbornici ye Spoj. Statech jsou upine obeznameni se fairn, co se deje v cizine,

Strana 14.

VE S TN 1 K

OSMA. Poznamenejme si Robert R. Updegraf.

EATtrk nesnaz u vet giny z nas je v tom, N jsme dugevne lint. Myslime pkilig povrchne. 6teme mnoho, ale nezastavime se, abychom ztravili, co jsme pfeetli. Nepkemy glime o torn, nesrovname to s na gimi zkugenostmi, pozorovanim a vedomostmi. Ba nezastavime se pki eetbe ani natolik, aby se nam nove dojmy mohly vgtipit v mysl. Jak easto se stane, ze piijdeme na novY napad? A jak east° se jej pokusime srovnat se svYmi nazory?

"Sed'te tie a poznamenavejte si napady," pravil Carlyle. Jedna nebo d ye hodinky, ktere si urdime k tomuto teelu, se stanou brzy nagim nejpkijemnej gim zamestnanim.

Nejedinnejk prostkedek, jak obohatit nas dug evni tivot, je zvyk delat si poznamky.

Ptedne je zbyteene dist, je-li pozornost tak povrchni, ze detba v nas neztstavi trvalejgiho dojmu. Myglenky jsou velmi choulostive, a nase pamet' tee jako hrube sito. Lewis Carrot to kekl doloke v Jabberwocky: "Na hrtizu one chvile," pokradoval kral, nikdy, nikdy nezapomenu."

"Zapomeneg piece", odpovedela kralovna, "nepoznamena g-li si to".

Klasicka je historka o muti, kterY dostal tak bajednY napad, to kleld, aby podekoval Bohu, a pak shiedal, ze zatim na napad zapomnel. Dobre myglenky, nova stranka problemt, nabadavd mista v pkedna glach, proslovech, knihach a rozmluvach, to vge nam unikne, nepoznamename-li si je dobfe. "Myglenky jsou prchave a nemeli bychom pohrdat tadnYm prostiedkem k jejich zachyceni", prohla guje Henry Hazlitt v "Thinking as a Science" — "My gleni jako yeda."

Genius se site nerodi z poznarnek, ale je pkiznaene, ze velikY poeet vynikajicich lidi na svete mel ve zvyku delat si poznamky. Charles Darwin tak popsal spoustu papiru, zvla gte kdy se oct pied novYmi fakty nebo teoriemi, ktere se neshodovaly s jeho nalezy, protote nepkizniye skutednosti nebo my glenky uniknou z mysli mnohem spige net pkiznive. Robert Stevenson mel s sebou vtdycky d ye knihy — jednu, kterou Ceti, druhou, v ktere si delal poznamky. Thomas Hobbes, slavnY anglickY filosof, nad jehot myglenkami stala v if2asu Evropa sedmnacteho stoleti, braval si s sebou na dlouhe prochazky htl, v jejit hlave mel obratne skryt kalamat s inkoustem a pero. V kapse nosil vtdycky zapisnik, a vyndal jej ihned po katde, kdy "mu hlavou probleskla my glenka". Jonathan Edwards, jeden znejlep gich myslitelii rune Ameriky, si zaznamenaval napady na koni a listky si choval na kabat. Tak pkijel k cili east° pose celY papirem.

U2 to, to si myglenku zapisujeme, nam ji pedle zakona o sdrutovani pkedstav pomaha v gtipit pevneji v mysl. Proe nemit takovou sbirku memorand, ktera, svekime kustodovi svYch mozkovYch reakci, aby je ulotil do spravne pkihradky pro obohaceni na geho dugevniho tivota? Nage dugevni bohatstvi zavisi east° na inventaki, soupisu nagich surovin — to jest myglenek a napadt, — s kterYmi pracujeme.

Jine pkednosti poznamek jsou, to se jimi naudime hodnotit myglenky ate nam jsou prvni pomuckou k soustkedeni. Uz zapisovani poznamky samo je cvieenim ye vyberu. Poznamky bystreho a cvideneho pozorovatele jsou jako plasticke a ostre obrazy stetejnich myglenek.

Teprve tvotive utivani poznamek vS'ak urduje jejich koneenou hodnotu.. Na ge stesiejni, nebo klidove myglenky nam maji sloutit jako odskokove nyastky k dal gimu dugevnimu hledani. Pkijimarne myglenku cele, nebo s vYhradami? Jake jsou jeji dusledky? Jake sdrUtene pfedstavy nam vyvolava v mysli?

Psychologove nam pravi, to jednim z nejjistej gich zplasobil, jak vgtipit myglenku v mysl, je sdruLt ji s jinou pkedstavou, utkvelou pevne

v mozku. Teprve, kdy jsme si udinili poznamku, mtteme rici, 3e je my glenka nage.

Oast°, kdy se soustked'ujeme na nee° jineho, objevi se nezvane, my glenka, viditetha, jen, abych tak z koutku du gevniho oka. Udelejme si zvykem chytat takove my glenky. "Velmi nam prospeje", prohlaguje Graham Wallas v "Umeni mysiet", poznamenat si tyto "okrajove" myglenky v jejich prvni hrube forme a schovat si je pro pozdej gi pkezkougeni a zpracovani.

Ja si sve myglenky zapisuji na kousky papiru, velike tkikrat pet palct, ktere pak ukladam do archivu. Gras od easu pak archiv pokadam a obnovuji. Mam v nem myglenky vgeho druhu — nektere filosoficke, jine tYkajici se meho povoMnohe jsou formulovany jen napolo.

Mam tam na piiklad jednu tYkajici se distribute nove potraviny, o kterou se zajimam. Progla mnoha stupni, a ted' doufam v inspiraci, ktera mi pomete rozkegit koneenY problem.

Jeden z vynikajicich prumyslniku, ktery udava tempo v celem jednom priunyslovem oboru, podnika east° dlouhe prochazky, a nikdy se z nich nevrati, aby nemel pine kapsy listkt, na ktere si poznamenava napady, ktere se mu po ceste vyroji. Jsou vgeho druhu, ale nejvice se vztahuji k zlepgeni podniku, k zamezeni ztrat, k novYm modeltm, k zachazeni s lidmi. KatdYch par dni si listky znovu prodita a opravuje a doplriuje prvni napady tak dlouho, dokud neni jilt, ze myglenka je dobra.

Psani zjasriuje mygleni. Jeden z myth znamYch, kidici se zasadou Grenville Kleisera, denni utivani pera je jeden z nejleptich zpilsobt, jak se naudit jasne mysiet, ma ye zvyku napsat kaki* den nejakY postkeh nebo poznamenat si nejakou my glenku, at' ma k tomu naladu nebo ne. Jeho poznamky se tYkaji mnoha obort — lidi, filosofie, politiky, ved, prate — zkratka celeho tivota. Prohla guje, to tak se stal bystfej gim pozorovatelem a jasnej gim myslitelem. Jeho mysl je plodnej gi na dobre napady net drive, a psanim se naueil plynneji vyjadkovat.

Ida M. Tarbellova, znama autorka tivotopisti a romanti, ma ve zvyku vzit si po pkedteni rannich novin diktafon, do nehot nadiktuje sve poznamky k nedemu, co ji zaujalo. Nejlepgim dtikazem o utitednosti jeji metody je, to jegte dnes v 81 letech projevuje tivY zajem o tivot po vgech strankath.

Tu si musime promluvit trochu i o pomeru Cetby k mygleni. Thomas Hobbes prohlaguje, ze kdyby byl Ceti tolik jako druzi lide, vedel by stejne malo. JinY spisovatel tvrdi, to snatit se &it myslet z Cetby je toter jako chtit se naudit kreslit kopirovanim. etenaf, prohla guje, jde jen v kolejich, ktere vyhloubilo autorovo my gleni a pozorovani. Demokritos, teckY filosof, jent kolem roku 300 pi. Kr., dokonce pry za gel tak daleko, to si vypichl oci, aby nemohi Cist a tak byl nucen pfemYglet.

Na druhe strane v gak je znamo, to vetgina velkYch myslitelt byli vagnivYmi a vgestrannYmi etenaki. Ale ti umeli Cist. Tajemstvi je v torn, ze popustime mysli trochu uzdu. Zaujmeli nas nektera my glenka, na kterou piijdeme pki eetbe, a odvrati-li se na ge mysl sama od dteneho, aby sledovala novY obraz, je nejlepe knihu nebo noviny na chvili odlotit a dat mysli volnost, aby si s nim pohrala. Tak se nam stane Cetba podnetem k vlastnimu mygleni.

Graham Wallas prOhlaguje, to pro vet ginu lidi neni eteni novin nic jineho net "celotivotni vYchova v zlozvyku pkijimat a pou gtet vlatne nesouvisle myglenky." Misto toho doporuduje si delat sbirku vYstkitkti zprav, ktere se nam zdaji dfiletite. Neni dosti podivne, to je tak mak) lidi, kteki si udelali koniekem bYt dtkladne informovani aspori o jednom pfedmete?

Pkijdeme-li v detbe na odstavec nebo vetu, ktere, se zda osvetlovat nejakY pkedmet, nebo pkijdeme-li na myglenku, ktera, je nova, nebo pfekvapujici, je prim° hkich nezastavit se a nepoznamenat si ji k obohaceni na gich zasob. Neudinime-li to, mtteme bYt jisti, ze za nekolik hodin nam zapadne v mlze pameti nebo ji pohkbi hromada jinYch dojmti.

Mnoho nejvzdelanej gich a nejinteligentnejgich lidi na svete vdedi za sve vzdelani z velke asti zvyku Cist s tu gkou v ruce. Knihy neprochazeji jejich mysli jako mraena po nebi, nYbit se do ni pomalu vpijeji.

Ve stkedu, dne 15. bfezna 1939.

V dnegni dobe k nam doleha tolik myglenek, dojmt, postkeht a napadt, rychle se stkidajcich, to nezvykneme-li si cleat poznamky, uniknou nebo se v teto zmeti zadusi mnohe dobre a cenne my glenky. A co dtletitejAiho, poznamky budou pravYm dobrodinim pro Cloveka, kterY se chce probudit a zadit mysiet!

VEDENi NEZNA HRANIC. (J. A. Bat'a v projevu pki slavnostnim odevzdani insignii Masarykove universite v Bra.) Vage Magnificence, vatene shromaldeni: Je to po druhe v historii nageho naroda, to se odevzdavaji insignie vysokeho ueeni.

Mira obtiti, v nicht tiji na ge narody, eeskY a slovenskY, v tomto domove Slovant, nabytem pied 1500 lety, je patrna ze skuteenosti, ze riled chvili, kdy kral deskY posvetil prvni universitu stkedni Evropy v Praze, a timto odevzdanirm insignii druhe universite, uplynulo temek celYch 600 let.

Tehdy odevzdavala parnatne insignie vysokemu udeni pratskemu mocna ruka slavneho vladake stiednf a vYchodni Evropy, Karla IV., otce vlasti, tehdy krale eeskeho i cisaie nemeckeho.

Dnes druhe universite tohoto naroda odevzdavaji insignii zastupci vgech vrstev.

Do kalicha svobodneho titi na geho naroda skanulo v poslednich mesicich mnoho hotkosti.

Ale hoikosti, pfekatky, nesnaze a tvrdosti bYvaji nejlepgi gkolou narodu. Mtteme pkedpokladati, to techto pk'ekatek a tvrdosti nebude mai° ani v ptigtich desitiletich.

Universita Karlova temek jit 600 let pozveda kulturni troveri na geho naroda a pomaha mu znovu povstati bezmala z popela narodniho byti.

Siiila vedu, pokrok, vzdelani, kulturu ducha i srdce.

Jestlite skuted.na, kultura znamena mnotstvi lidi, schopnYch pilvodne, tvotive myslit a s nadgenim pracovat, to universita oznaetje prostiedi, pkiznive pro trodu takovYch lidi.

Kaale, universita, jit se podakilo vytvoiiti takove prostkedi, vydala ze sebe mute, kteki narod svilj zahrnuli slavou, bohatstvim a mod a dobyli mu sveta zptsobem, kteremu se nikdo a nic na svete neubrani: vedenim a slutbou.

Hle, vzo.cnY kov techto insignii! Ale zlato sveta je hildkou lidi a detinstvim proti sile vedeni a vYchovy.

Vg echna moc zlata a bohatstvi jsou jenom slutebniky lidskeho dinyslu. NejvY ge nad tim vim stoji elm& jako pilvodce i metitko fed.

Nic vice se nevi na svete, netli kolik vedi v gichni Tide dohromady. Nic vice na svete nebylo vykonano a vice se ani vykonati flea,.

A vag im poslanim jest vSrcvik a vSrchova nejlepgich mozkil naroda.

Tato slavnost se kona, ve zmenSenS 7ch hranicich nakho statu.

Avg ak pro va§i praci, panove, neni hranic.

Neni pro ni hranic, jako neni hranic pro vzdelaneho Cloveka, vychovaneho tak, aby byl ochoten stale bojovat s pomery — vlastni svou praci.

Pro dug evni prate tadne hranice nejsou dosti velike a koneene.

Pkeji y am, vateni panove, aby z tohoto prostkedi vychazeli Tide napineni thavou laskou ke sve drahe moray ske zemi a jejimu nadhernemu lidu. S nim a jenom s nim — to yam mohu dosvedditi — budou moci a budou schopni dobYvat sveta — syYm zptsobem a svou vedou, praci a slutbou. A proto trvale.

ItalskY zahranieni ministr hrabe Galeazzo Ciano zakoneil svoji petidenni nav gtevu v Polsku, kde byl hostem zahranieniho ministra Josef a Becka. Pied jeho odjezdem z Var gavy byla vydana tkedni zprava, dle ktere mezi zahranienimi ministry obou zemi do glo k dohode na "pkatelske spolupraci" v budoucnosti. V Y ' klad toho mute byti pteruznY Jedni soudi, to Polska projevilo sympatie s italskymi kolonialnimi potadavky a s tak zvanou protikomunistickou dohodou. Spravnej21 ale podle v geho budou ptedchazejici zpravy, to Polsko naznaeilo hrabeti Cianovi, ze v katdem budoucim vYvoji udalosti si vyhratuje volnou ruku a ze zachova se podl!, svveh potteb a podle svS rch zaimt.

Ve sttedu, dne 15. btezna 1939.

"Pojedet samortejme se mnou."

Dtivejti Soria byla by propukla v prudkj i protest, tato, vybijejici svrij temperament pouze na jevitti, jen pobledla a zahledela se k zemi. K hrdlu ji pozvolna stoupala tepid vina a zrychloval se tep srdce. — To se ji nestalo 112 dlouho.

Zaradovala se, to jette neni tak zcela otupela. Nebylo by lepe jeti tam a nechat se vytrhnout ze ztrnulosti?Liti, znamena piece bud'to trpeti, nebo se radovati. Jen ne se takto potacet bez citu a zajmu. Rozhodnuta, zvedla hlavu.

"Ano, pojedu, tetinko."

Na jeji prosbu odjela pan! VS7rkova, o nekolik dni dtive nag ji zadaly divadelni prazdniny.

"Ale ptijedet, Sonia°, skuteene?" ptala se tato nedrivetive, loueic se s ni na nadra21.

Sofia se usmala.

"Ja vim, co si myslite, tetinko. Ale tu je moje destne slovo, to za tfi dny jsem u vas."

SLTJNE6K0 VYSVITLO. S oeima pinSena nedoekavosti vyskoeila z vlaku a na jeji srdce zat'ukala prvni vzpominka.

— Tady spattila Lea po prve. Plate zavadila pohledem o okra ptednostova bytu s tajnou obavou, aby ji nezahledla Oldtitka,Navttivi ji rovnet ale jeji prvni navtteva musi platit neeemu jinemu.

Odboeila cestou do poll a za nekolik minut rychleho pochodu stanula u plotu, za nim2 se temnely smrky a vettik eechral drobne llstky btizy.

Vztahla ruku a navlas tak, jako pied dvema roky, vytrhla asi tti planky a vnikljim otvorem se vsunula dovnitt. Ptivitaly ji zlatove 2lute kvety akatil a sladka vane. Vtahla ji dlouze a pustila se uzouelcou stezkou mezi keit Na konci se zastavila pobledle, pohnutim. Vte tote2 jako tehdy Rybnieek rtidove zbarvenST odleskem eervankri, na mime zeetene hladine belostne kvety lekninri, i vlajici zlate nitky na rakosi a u krilu — lod'ka.

Soria do ni vstoupila a prave tak jako tenkrate, zadala objitclet kolem krilu po cele deice tetezu. Pojednou zvedla hiavu a zadivala se na bteh. — V jejim nitru podalo se cosi bait a lamat, v prudke ziplave litosti utopila se lhostej nost. — Soria pustila vesla, objala rukou kole na a pologivti na ne hiavu, rozplakala se. — Kdy2 po chvili vystupovala na bfeh, bylo ji o neco leheeji. DlouhSlm pohledem rozloueila se s rybniekem a opet tak tite jako prisla, proklouzla ven. Tam si ptepudrovala oei a oklikou, jako

by Ma od nadra21, zamiiila do vrat dvorce.

Prvni, koho potkala, byla Leova matka.

Jeho maminka.

Soria, zalita meickSrm pohnutlm, rozbehla se k ni se zvihljima oeima.

Statkatka rozptahla pate a pfivinula ji k sobe.

"Piece tedy, piece, vy zla, Sonidico. U2 jsme mysleli, 2e nes nechcete vribec videt, kdy2 jste o sobe nedavala vedet. Pan! VVrkova, je tu zas jako doma. Pojd'te, je u Julei."

Jakmile vkroeily do pokoje, ptivitala Soriu radostne pani VSTrkova a po ni statical MlaclejovskSe Kdyi se rozhiedla po Juice, spattila ji le2eti na lo2i.

"Ty starlet, Julinko" Nemocna ji vratila polibek a zahadne se usmila.

"Ut Otyti dny a podlvej se na moji nemoc."

Uhnula na stranu a objevila se detska hlavidka v peime beloueice petince. Sofia vykkikla ptekvapenim. tvoje, Juleo? Prod jsi mi me "To je tvoje nepsala?"

"Chtela jsem te ptekvapit."

Sofia se rozhledla po usmivajicich se tvatich a nahle ji probehla zavratne slastna ptedtucha, 2e se ji zde chysta jette jine, vetti ptekvapeni.

— Rozdovadene strhla kiobouCek a vztahla papo nemluvneti.

"Prije mi pochovat svoje miminko, Juleo."

VtSTNiK

Kdy2 ji drobne v mekke petince spoeivalo v naruei, pfitiskla je k sobe s matetskou nehou, vrozenou g ene a jemne se dotkla rty heboukeho lieka.

"Andilku, malouelcSr andelieku ."

"Budet-li ho tak maekat, snadno z neho udelas ozvals, se trochu 2arlive mlada maminka. "Na mou duti, ty jsi jako Leo. Ten si mysli, kdy2 prijde za kmotra, 2e int2e meho hotanka tieba udusit."

Soria polohla dite na dtivejti misto a ztichle odstoupila do stinu. Vyslovene jmeno razem ()dyad° jeji klid. Ja krada by se na neho zeptala, ale ze setnerovaneho hrdla nebylo mo2no vydatf hlasky.

"VCera ptijel," zaeala k jeji radosti Julea sama, "aezristane tu pies celou dovolenou. No, ne, — jakou ten mel radost ze synovce! Tfasla jsem se strachy, 2e ho u2 2iveho nedostanu. Za to, te jsem ho udelala stileicem, mel se mnou veder drivernou rozmluvu a uptimne odpovidal na vtecky moje zvedave otazky."

Soria poslouchajic s celou dui nepozorovala, 2e behem Juleiny tee: se vtichni vzdalil z pokoj e.

"Dokonce se mi svetil," pokraeovala Julea proti svemu zvyku velmi pomalu, "2e se nemini po druhe otenit."

Soniny prsty kkeeovite sevtely hladkji roh sktine a odi zabloudily k narudlSm, neklidiVm skvrnam, jet korunami stromri vrhalo na podlahu hasnouci slunce.

Jeji nitro se zas stalo zdupanou rovineu.

KlamnV byl pocit tt'astneho pfekvapeni. Leo miluje \Tem. Ne2nost k sesttine decku byla v souvislosti s ni. Do jeji bolesti piece vtak skanula krupej Utechy. Nebude jeji, ale nebude jig 2adne jine.

"Ani se neptat, prod, Sorio zavyeital Julein hlas.

"Nepotiebuji, Juleo," podatilo se koneene Sone vyrazit ze sebe, "je to tak jasne."

Julda ji pterutila energickSrm gestem.

"Nic neni jasne, docela nic. Jinak bys zaslou2ila ty."

"Nerozumim ti," zateptala Soria unavene.

"To vetim a proto ti vtecko vysvetlim. Ale haeni si na to semhle," zmenila Julea ton. Odsunula poicrSivku a udelala misto na kraji po stele. Pak vzala Soniny studene ruce do svVch teplch diani a otazala se mekce.

"Sonieko, mohla bys mit meho bratra aspori trochu rada?"

Sone se zachvely rty a oei se zalily slzami.

"Kdybys vedela — ," zateptala sotva slytitelne, "jakou mi prisobit bolest, — neptala by ses racieji."

"Zaplat' Pan Brill," zasmala se vesele Julea, "tak se mi zda; 2e bude vtecko v Potadku. Mat ho rada, vid'? No, tekni to, vtclyt' on tebe take.

Proto se nechce 2enit, kdy2 tebe ne, tak 2adnou jinou."

Soria sebou prudce hnula, ale hned jeji rozzatene °el pohasly.

"Nevetim tomu. Prod tedy neptitel a netekl mi to, nebo aspori nenapsal?"

"Zrovna tohie jsem mu vdera vyeetla i ja. A poslouchej. co mi odpovedel. Chtel jsem ptijit za nejakV Cas povedet Sone, jak rad pinim ni jeji sestry a poprosit ji, aby Cekala, a2 se budu moci ptihlasit vetejne. V icnihovne jsem vtak natal zastreeny stare noviny s napadne zatrtenYm mistem. Byla to kritika prvniho Sonina vystoupeni. Brih sam vi, jak se k nam dostala. A to zprisobila, 2e jsem odkladal den po dni."

"A prod, — prod?" vskoeila ji Sofia vzrutene do keel.

Julea ji hladila ruce a usmivala se.

"Take jsem se trochu divila, ale proto2e ho znam vice net ty, pochopila jsem. Leo je hrdSe nesnesl by, kdybys ho mela odmitnout. /1/41;emohl ti piece nabidnout tolik, co ti slibovalo tvoje povola•i: kdy2 jsi hrala "Marytu", byl se na tebe podivat. ekal u divadla a vial pry te v prrivodu nejakeho mlacieho mute, kterV byl bezpochyby tyYm ctitelem, nebo ji g snad snoubencem."

"Pti "Maryte", tikat, — pti "Maryte" 2e to bylo?" Sofia glehnuta vzpominkou skoro vykiikla. "Ten zl*, z17 Leo. — Jak si jen mohl myslit, 2e bych mohla, mkt nekoho jineho rada?"

Strana 15.

Julea, hledic na ni, jak se tt'astne smeje, zatim co ji z odi kanou sizy, byla a22 dojata.

"Je to takovY pottile skromnST elovek. Ten tviij prirvodee byl pry mladti a hezei nee on.

Nedoufa, 2e by se ti mohl libit, to vit, zarmutek neomladi, an: krasy neptida. Pokarat ho za to sama, ano? Zavolam ho, je tady vedle. Ja, vim, 2e u2 zkusil vie net Tantalos."

"Ne, ne, ne," zabranila ji Sofia a jeji udivenY oblidej pokryla . zttettenYmi polibky. "Julinko, — mildeku, — tekni mu, aby piitel k rybnieku, — tam te budu na neho Cekat a povim mu, .te celY uplynulY rok byl velikYm omylem."

Julda, byvti koneene zprottelia blazniveho objeti, povzdychla s humorem.

"Panenko Maria, — a tohle na me deka, jette jednou. Ptevzit na sebe jette d ye takove funkce, tak me ubohe dite je do yedera sirotkem. — Leo, pojd' sem!"

Toto hlasite zavolani zaslechla Soria jig na prahu. Jako oktidlena kmitla se zahradou a s tlukoucim srdcem, ktere hrozilo rozskoe'it se tim nenaddlYm ttestim, stanula na btehu rybnialcu.-Sahala si na Celo a snatila se ptesveddit, nesni, 2e za chvili uvidi Lea a bude mu moci tici, te on je jedinY, jedinkY na svete, jernu2 pattilo a patti eele jeji srdce.

Travou tlumene chvatne kroky a prudke rozhrnovani kett, dolehly k jejimu sluchu.

Leo. — A utika, ternet, specha k ni.

Nevidela ho, ale vycitila jeho blizkost. Male ptaeatko, chouliei se a chvejici se v ni po tak dlouhou dobu, jasave se rozepelo a rozepjalo ktidelka k velikemu, slavnemu letu. — Jako opojena zachytila se jednou rukou kmenu blizy a druhou vztahla do prostoru vonieiho letem a krvaveho zapadem.

VtelY stisk, na jejich prstech zahtaly teple rety a v zapeti zvratil Leo jeji hiavu na sva prsa.

Soria smejic se i plaeie nesmirnYm ttestim, vpijela se do jeho oci, po jicht pohledu marne toutila tak dlouho a ze vtech tech krasnYch slov, ktera, mu chystala v hodinach touhy, zmohla se jen na jedinke, kratke, ale nejsladti: "Mtj, — ty m-rij."

Odpovedel ji tichym zajasajieim a dlouhym, nekoneenYm polibkem. Pak se vzali pevne za ruce, jako by se ball, 2e je opet neco od sebe odloud. a hiedice si do odi usmivali se na sebe tt'astnYm rismevem milujicich se lidi.

"Main k tobe velikou prosbu, Sonieko," promluvil netne Mladejovsky, "ale bojim se, te jeji vypineni bude te stat ptilit mnoho."

"Nic nemrite bYt vetti net moje laska, Leo," usmala se Soria a s oddanym pohledem stisida mu ruku. "Poroudej, mtj princi."

"Chtel bych, Sonieko, — chtel bych, — abys odetla od divadla."

TiehY, skorem nesmely ton, jim2 byla tato slova pronesena, Soriu a2 dojal. Polozila si mazlive ruku Mladejovskeho na svou tvat a tekla pevne.

"UCinim, jak si ptejet, Leo." "A nebudet litovat, Sonieko?"

"Ne, Leo. t ena je opravdu tt'astna jen tehdy, kdyt miluje a je milovana."

Na jasnY blankyt vyplul nadYchanY mradek a zastavil se nad tt'asttiou dvojici. Soria i Leo pohledli vzhtru a oberna se zazdalo, te z mlhy obladkt zhliti na ne dolt obliCej Vekin a te se usmiva.

(Konee.) se periezi.

Chtipkova vina, ktera, za sedm tydnu leto gniho roku protla celym natim rizemim od vYchodu na zapad, se v poslednich dnech dostala do Berlina. Rozrostla se na epidemii, ale i tam vagina ptipadt onemoeneni jsou leheiho razu.

Chtipka se titi lavinovite.•Nekde se vyskytne ohnisko chtipky, z ktereho se pak nakaza tiff ureitYm smerein. Nepodatilo se dosud zjistit vtechnY mothoSti pkenesu, ale mezi velrii V'y-':datrie path periize. fetes bylo u nas inezi zamestrianci pott a bu,nkovriirni Utedniky zaznamenano velmi mnoho onemocrieni. Na niklovem dvacetihaleti bylo zjitteno 2900 mikrobt, na star'si dvacetikorune dokonce 5416. Na Olomoucku tadi tak zvana mozkova chtipka. Mezi postitenYmi jsou vettinou mladi lide mezi 20 at 30 lety a mnoho ptipadt tarn .0.2 skondilo smrti.

Strana 16.

irEsTNt K

PODIVNP ZAMPSTN JULKY DVORAK0q ROMAN

KTTLUCI, ja mam stratnou radost, to je krasIN- nS7 den! Co cleat odpoledne, Matko? Ja asi na Kti2aka nepfijdu! TakovSi den! Ta-ko-vV den!" radovala se Andula a toeila se na ku, jako by se v nem chtela dela vykoupat.

"To mat schazku?" zamrkal na ni Rejha.

"Ty taky?" zasmala se Andula.

"Ne-e, vit, 'tie jsem do tebe zamilovan," zlobil se na oko Rejha. "A kdy se mnou ty nechcet, s jinou divdinou neptjdu!"

"Ty jsi galantni," zlobila se na neho Matka Holubova. "Se mnou bys netel?"

"Ale k slu2bam, Manielco; a kam?"

"A podivejme se, tomu se tika maska \ T ernost," podivila se Andula.

"V2dyt' je to jette mrne," ohrnoval nos Pet'ka. "Vit," obratil se k Rejhovi, "kam s tebou Matka ptjde? Na Kti2ela od dvou do dtyt a pak na Weignera do anatomickeho! Jo, jo, to chodi s chlapci, ale jen na ptednatIcy!" chechtal se Pet'ka.

"Tys na to 10,1)1 ! Tak na shledanou, ho g , ja main hlad jako vlk. Jedet se mnou, Andulo?"

"Ja bychsla hned petly," Vyjacifila se Andula. "Panbidek nam podaroval dnes slunieko .

"Tak si basni, ale mne krudi v bfite . . . Nazdar! Mika mi elinka!" a Malta se rozehnala za vyjadejici dvacitkou.

"Chytne ji . . . nechytne . . . Hurrraat, . . vyktikl Rejha, "ut ji ujela!" a neztizene se chechtal na vracejici se Mafku "Jen se kehtej!" utrhla se Maiena. "Za trest pftjdeS se mnou domfi! Jdu ted' petky. Tak jdeme!"

"Tak to jdeme vtichni, co?" navrhla Andula a zamifila pies ulici. "Pet'ka bydli v Zabehlicich, mute vyprovodit Matiu a sednout si pak pod Budd na elinku. Copak Rejha, ten to ma dobre, on bydli vedle kostela, vid'?"

"Viclyt' ja Mafku taky vyprovodim .

"No, no! A ted' necha, zase mne bdet! Ty jsi kavalir! Olovek by si z vas nevybral," ulevila si Andula.

"Tak ty jdet opravdu odpoledne na schfizku?" ptal se Pet'ka.

"Nu . . . a co? To se vi, ze pfijdu, je tak krasIle!" usmala, se Andula. "A zitra, co je zitra?

Stfeda, to je dopoledne kresleni. Jestlipak jdeme kreslit yen?"

"Asistent fikal, 2e ano, a site nekam k Troji, neco zeleneho."

"Ale co ivanit!" vyjela Mata. "ftikal, 2e zilstaneme v sale! Vim to od 8unky. Ja vim, je to hloupe . . . " 8unka byl zavalitSr , tuenST a ru2ovSr kolega, jmenem Pavel •Sunka.

"Ale to neni mo2ne, ja zas ti povittam," prosazoval svou Pet'ka, "2e asistent posledne iikal, kdo bydli blizko Troje, nema sem chodit, alebrtto se ptipojit a tam . . . v Troji!"

"A ja, to vim urdite," zavrdela Mata, ktera u2 dostavala bojovnou naladu. " Sunka ' s nim posledne taky mluvil po kresleni."

"Mne se taky 'Ado tak zda ... " ptitla ji na pomoc Andula.

"A vsad'te se, 2e ne! Ge pfljdem do Troje!"

"To se vi, 2e nepAjdeme. Co ty kikat, Rejho?"

"A ja., drtim s Pet'kou!" ozval se, proti nadani odporuje Rejha. "Sazim se o pullitr u Fleku . . . " "Ne! Takhle!" kfidel Pet'ka. A dodal nizkSim hlasem, napodobuje Voskovce a Wericha: "New hadejte se prosim vas! Kdo se_ hada ja, to nejsem! Vy jste dva, nebo d y e, chci tici, a my jsme taky d y e. Nebo dva, achich! CelS7 se popletu! Chci fici: ktera strana to prohraje, zaplati spoledne konev piva ve spolku. Zitra je beztoho schtze a pak se bapijem! Tak! Platir "Plati!"

Dan skoro a k B1100, 10e Matka liolubQvA bydlela,

. . a na torn kopci stoji Buded, ienska Budee, pina smichu, iivota a mlacli, obleiena chlapci . . . " citoval Matce Pet'ka.

"Snad jsi taky nekdy po nekom nevzdychal!

Radeji koukej po elince!" loudila se s nim Matka.

Rejha se take vracel dom0. Vtichni se rozchazeli.

"Tak zitra rano si to povime! A nezaspi! Ja uz vidim, jak bude platit, Rejho!" kfikla za nim jette Matka a zmizela y e yysoke budove.

"Ano, zitra . . . " opakovala se smichem Andula.

Andula bydlela v Korunni hned na zadatku.

Byt mela zaroven se sestrou s celSqn zaopatienim. U obecla na ni u2 Lida dekala.

"Nazdar, holka, to je den, co?" vyjela divoka Andula, sotva vletela do dveti. "Co je k obedu?

Ja bych tak salat . . . " delala si laskominy a bdela do kuchyne.

"Rukulibam, milostpani," zadala na svou bytnou, mladou vdovidku. "Ja, si tfeba naliji polevku sama ... aaach . . . hrachova . . . dnes mne ma pan Wu rad," radovala se a div ae s polevkovou misou neskakala po pokoji.

"A salat je," zadala Lida, oblizujic se.

"Jeee!" vypiskla Andula na bytnou, ktera nesla misu zeleneho salatu, "vy jste ohromna, milostpani, o-hrom-na," slabikovala s dttrazem a zapichla nadtene svou vidliaku do tlut'oueke madinky.

"Sledno Andulko," mirnila ji bytna, "napped maso, nemfdete jen salat, mamielta by se zlobila, kdyby to videla! Jste beztak hubena jako housenka; vite, ze pani matka nakazovala, abych dbala na vase jidlo!"

"Milostpani," ptilisala se Andula, "vy mne chcete rozbreeet! A ja na to dnes skoro nemam eas, protole tam sviti tak krasne slunidko, a ja . . . a vilbec . " nedofekla Andula a vzpomnela si, ae se odpoledne asi uvidi s Vlad'ou.

"A ja si to madinku piece nakousnu!"

Takova byla Andula ve dvaceti letech. Rozdavala se nezadriitelne na vtechny strany. Pro hezky den by byla odpustila vtechno svemu nejvettimu neptiteli a pro dobre slovo dovedla podarovat radosti a mladim. Vesely, studentsky 2ivot s sebou nenesl nikdy starosti a hnevu. A tak si 2ila Andula ve dvaceti letech, milovana a volna jako male stone bez dresury a y esely kolem sebe brala samortejmosti.

• • Pied druhou hodinou odpoledne odchazela Lida do tkoly a Andula vytla ven s ni.

U stanice elektriky se Andula s Lidou rozetla.

Vlezla do prvni prazdne telefonni budky, obetovala korunu a otodila dislo kavarny Palmovky.

"Fit .. fit . . " ozvalo se ze sluchatka a pak: "Haload, zde kavarna Palmovka . " "Bud'te tak laskav a zovolejte mi k telefonu pana nadporudika Krause."

"Pana nadporudika Krause . okamtik, prosim Ticho.

V telefonu klapne.

"HalooO, zde nadporueik Kraus."

"Nazdar Vlad'o! Chtela bych odpoledne ven " "Kdo je tam?" pferutil ji hlas Krause.

"Andula! hlupaku! na co myslit . . . !" zahoukala trochu zchladle a spite pro sebe Andula, neuvedomujic si, ze ji Kraus na druhem konci slysi. Zamradila se trochu a na okam2ik ji neco neptijemneho napadlo. Jako by se pfehnal mrak; ale u2 zase sviti.

"Halood," do2adoval se hlas na druhem konci.

"Ano!" vzpamatovala se Andula a pohodila hlavou, jako by neco odhanela. A jeji hlas zaznel veseleji: "Qhtela bych odpoledne s tebou y en, Vlad'o, mat volno?"

"Hmm . . . no ano, poekej!"

"Co?" "No a . . . a kde tedy . . . ? Ano, pkijedu s motorkou. Anebo ne! Piijd' ke mne, Arlen°, ye ti p hodiny."

"A prod ne ven?" protahla zklamane Andula. "Je tak hezky..."

"Ale u mne je taky hezky .. . Tak y e tip, ano?"

"No dobfe, na shledanou!"

Ve tti hodiny obi& Andulo PaPQr14 0. 1 Nolo Arem byte,

Ve stfedu, dne 15. bfezna 1939.

"Tak dlouho jsem to nevidela, Vlad'o!"

Bylo to po sedme hodine, kdy si nadporueik Kraus zapaloval cigaretu. Andula stala pled zrcadlem a pedlive se pudrovala.

"Opravdu se mnou nemulZet. Vlad'o? Vi§, bylo by to tak hezk y , kdybychom spolu s1i ted' do divadla.bivala bych se na tebe..."

"Ale Anenko," odstreil ji Kraus, jemut bylo nyni neptijemne, Ze u neho Andula tak diouho zustalas ."Jsi jako male dite! Co bys z toho mela?" zarazil se. Andula se na neho divala se zvlattni'pozornosti, ale tyhle odi, "stafra", fekl si nadpOtueik, "tyhle odi nejsou naprosto detske." A radeji se do tech oei nezadival. Mel jakesi vedomi, Ze se tady snad nekomu stane ktivda, a tohle vedomi ho zlobilo. "Ale konedrue, je na tom vinna jen Andula," iikal si, "prod bere tyhie veci tak stratne vatne! Smetne . detske!" rozeiloval se.

Den Koneil, kdy se Andula ubirala otivenYmi ulicemi domul. Ten den, kterY byl tak krasnY zrana! Mela v srdci tolik lasky pro Vlad'u, bulh vi, dim to bylo, ze po kahle, jdouc od neho, si vyeitala, prod mu netekla tolik, tolik o sve lasce, kolik mu tikala y e s y Ych snech.

Byla uz na mirovem namesti a vahala. Obyoejne defala Andula ztteStene to, co ji v prvni chvili napadlo. A bth vi, prod se dnes obratila od stanice elektriky a zametila piece k domovu.

"Ah," iekla si, kdy vystupovala po schodech ke svemu bytu v Korunni tfide. "Ja se darmo trapim a vim, Ze bude jette mnoho, mnoho takovYch gnu, jako byl dnetni, kdy budu s Vlad'ou sama."

A ubohe. Andula nevedela, Z • e byla dnes nejen u nadporudika Krause naposledy, ale ie se take rozloueila s laskou muttl na dlouhou dobu nekolika let .. .

Sotva oteviela dvete sveho pokoje, uslytela Lidin plae. Zaraiene se zastavila a je-li to motne, iekla bych, ze zavettila. Nejistota je jiste jednim z nejnepfijemnejtich pocitu.

"Co je ti, Lido?" zeptala se ustratene.

Lida sedela v klubidku na lehatku jako pejsek a stratne plakala. Vedle ni leiel telegram.

"Jeliti, Andulo . . . " vyfekla od pldee ochraptelm hlasem, "maminka . . . " "Co?" vyrazila Andula a srdce se ji zazmitalo.

Ruce se ji tfasly, kdy chytila telegram. Vyttettene odi.pfeletly strojem psanou vetu: "Matka mrtva — srdeeni mrtvice. Piijed'te.

Dr. ZahorskY." "Maminka," fekla Andula pied sebe a kolena se ji podlornila. Svezla se na pohovku. V hlave ji hudelo; srdce nemohlo zmoci utikajici krev.

"Co?" vyktikla Andula a chytila se za hlavu.

"Lido, la ja, . . . " zalykala se dechem a nahl 'mi slzami, "ne, ne! pro boha! Boie!" Andula zavyla y e stratnem pfani, aby se neco stalo, co ji razern zbavi tech par slov na kousku papiru; zat'ala kfeeovite ruce do pohovky a sevtela vti moci odni vidka; napnula se a slytela jen tumeni sve krve, bijici v utich . . . tak . . . praskne v eloveku neco, pfelomi se —nebude nieeho iadneho telegramu.

Ale napeti povolilo a skuteenosti byla vedle ni zoufajici Lida. A milosrdne slzy se spustily a Andula teke zavzlykala: "Lido . . . Lidunu . . . my nername maminku!"

"A my jsme u ni nebyly, bez nes umfela .. sauna .. . moje maminka draha . . . moje maminka, maminka."

Tu nod Andula nespala.

Pozde .rano upadla v bolestne polovedomi, v nem2 citila vtechno nettesti, je2 ji potkalo, a jen jeji telo letelo bezmocne na pohovce a odpoeivalo bez jedineho pocitu, zatim co mozek horedne pracoval.

Sumeni, praskani a pia:6 pfehlutovaly vtedhno. Svety staly tikmo, zeme praskala a botila se. "Slunce zhaslo!" ktidela tma a chimery se chechtaly ve vtech kouteeh. Nekde se napjala struna a sirittic, odletla.

Andula zavzdychla a pohnula se. Ve tme se . ukazal sVet1S7 bod. Jiskry skakaly kolem neho toeily se, toeily . . . strhly Andulu s sebou . . . pocit bezmocnosti, hueeni a kradh citila vir praskajiciho skla, jlOcr y se tfpytne sesypaly a Z114411A .,tithe: Tilsclq qc.114 no.p0.1 Amu lute yid, (Fokra00v411/)

.

Ve striedu, dne 15. briezna 1939.

Ulienik, Napsal J. Z. Novak.

ONDA Janakil je dnes zase v rats. Od pryPr ni hodiny provadi ty nejhorei skopieiny.

Byl to oveem on, kterY rano uvolnil erouby, drtici e zdi vetak za katedrou. Kdyt si tam dettinat povesil kabat, veechno s rachotem spadlo. Ale dokatte to Tondovi! Sam se neptizna, a nikdo ho piece neuda. Horei to ut bylo s dilkazem neviny, kdyi pri zemepise ptivazal Lojzikovi, kterY seal vedle pies ulieku, na pa.sek kabatu pravitko. Prasklo, kdyt byl Lojzik vyvolan k tabuli. Ale odbylo se to jen napomenutim a hrozbou. To, co provedl pri posledni hodine, se ut dalo tetko omluvit. Sian si z papiru peknou eipku, na jeji epieku ptipevnil pero a hodil ji do tidy. Bert vi, byla-li to nahoda, nebo udelal-li to innyslne; :sipka totit doletela at do prvni lavice a pero se zabodlo do krku Karla Sojky. Samortejme to bolelo. A epieka pera byla od inkoustu. Profesor hnal Karla ihned k umyvadlu a nattel mu krvacejici ranku jodem. A potom meal° vytettovani. Tentokrat elo do tuheho a ttida zmlkla.

"Dovedu omluvit veelijake vase lotroviny," pravil ptisne profesor, "a maji-li vtip, dovedu se jim i zasmat. Ale tohle uz neni 'tadna, legrace. Rozumite? Tak honem, at' se pkihlasi, kdo to udelal!"

Ono se tekne, at,' se prilhlasi. Ale to je piece stara, vesta, to Tonda se jaktiv neptizna. Delat darebnosti, k tomu ma dosti odvahy, ale kdyi se ma ptihlasit, zaleze zbabele pod lavici.

"No tak, bude to?" opakoval profesor a netrpelive bubnoval prsty na katedru.

Zase nic. Zase ticho.

"Tak dobra," rozhodl profesor, "eipka pHlatla zezadu. A ztejrne z lady u okna. Kdyt se do konce hodiny nikdo neptizna, zustanou tu tad z poslednich trii lavic u okna po ekole.

At' si to nevinni potom s pachatelem vyridi."

Tonda se ueklibl. Tohle se ut stalo nekolikrat, to jeho kamaradi sedeli za jeho htichy po tkole a dosud si 's nim nikdo nic nevykidil.

Protote Tonda ma nejtvrdei pesti ze tidy.

Proti tern se neodvati ani Vlastik, kterY sedi za nim, ani Mirek, jeho soused v lavici. A ti dva pried nim? Vilda, zvanY Tydka, je slaboudkY a malinkY a Petr Netueilti se nikdy nepere.

Petr je vubec takovY divnS7 chlapec. TichY a vatnY, nenadela mnoho fedi, pane se udi a ke vtem je vlidnY. Nema v cele tide nepti tele. Ale Tondu obdas draldi jeho klidnY pohled. Nemilte nijak na neho, nemtite ho nidim rozzlobit a Tonda hrozne rad kluky etve.

Po profesorove rozhodnuti se Petr na Tondu vyeitave obratil. Jen se na neho podival; ale netekl nic. Zato TyOktitv oblidej se nejak pro-, tahl. Litosti nebo zklamanim. Tonda nevi a je mu to jedno. Ani ho nenapadne, aby se k mrzutemu oblideji Tyekovu hlasii o potrestani.

Hodiny se line vlekou. Tonda neposloucha profesortv vYklad, ale kouke, se z okna na modre nebe. Kdyby tit zvonilo, touti netrpelie. A hle, jako kdyby to ptivolal. Zvonek pronikave drndi. Konec hodiny.

"Podkat, podkat," void, iirofesor a zadrtuje nedodkave kluky. "Jests si musime ne'co Tak co, kdo hodil tu eipku?"-

y

y

Chvilku je ticho. Ale jen docela malou chvilku. A pak, nastojte, vstava, Petr Netueilti a jasnym hlasem prohlatuje: "Ja, jsem to udelal."

V'techny tvate se k nemu ptekvapene obragem, 7 :orofesor se nail diva. ply) fldivu, To sfs

VESTNiK jeete nikdy nestalo, aby Petr provedl takovehle ulienictvi. Tonda je tak pfekvapen, ze zapomnel zavtit pusu. Rad by vedel, prod bere Petr vinu na sebe. Prod ho kryje? Tonda se bezradne rozhlizi. Vidi kolem sebe oblideje pine vYditek.

"Vy, Netueile?" pravi profesor s nedilverou.

"A prod jste to udelal?"

Petr jen krdi rameny. Tonda se schovava za jeho zada a je celY nesraj. Najednou se stydi. Neodvatuje se kouknout na tadneho kluka. Kdyby byli zitstali opravdu veichni z poslednich lavic po ekole, nepadla by vina na nikoho ptimo. Ale takhle je to nee° jineho.

Petrovi hrozi vatnY trest, kterY mu mute utkodit. Tonda na e vyleti a hlasite void: "Pane profesore, to nebyl Petr. To ja ..."

Petr se na neho s Usmevem obraci. A profesor si oddychne. Je rad, to to nebyl Petr a je rad, to se Tonda take jednou ptiznal. Pozde, ale piece.

"No dobra," pravi profesor, "promluvime si o torn zitra. Zatim jdete Kluci se titi ze triidy. Petr sklada udeni a Tydka se na neho diva, s obdivem. "Ty jsi hodnY, Pette," septa. Tonda, kterY to slyei, nechape viibec Petra. Trapi ho zvedavost. eeka, az Tyeka odbehne, a potom ptistoupi trochu rozpadite k Petrovi.

"Poslechni, prof jsi to . . . prod jsi se . kdyt . . ."

"Protote jsem nechtel, abychom k vuli tobe byli veichni po gkole."

"Ale sam bys tu byl ztistal, kdyt ses sil," mini Tonda.

"To by mi nevadilo. Nechtel jsem hlavne, aby Tydka tady zustal."

"Tyeka? Prod?"

"Ty hlubaku! Protote ma maminku v nemocnici a nemohl se ut, doekat, at bude konec hodiny, aby se na ni mohl jit podivat."

Petr jde ke dvetim a Tonda se sours za nim.

Ma nejak sevtene hrdlo. A ptepada ho takovY divnY pocit hanby.

"Pettiku," pravi, kdyt vyjdou ze ekoly, nesmie se na mne zlobit. To o Tydkovi ja jsem nevedel a o jeho mamince."

"Ty leckdy nevie, co bys mel vedet. Casto nee() vyvedee a druzi za to trpi. To je zbabble,. vie!"

Tonda je oelY rudY. Jindy by katdemu natioukl za takovahle slova; ale dnes mldi a uvedomuje si, to Petr ma, pravdu. Chvili jde the a potom se zastavi.

"Pettiku," povida, vatne, "vidie, na to jsem nikdy nemyslil. Ale ode dneeka budu docela jinY. Ut nebudu nikdy . . ."

"Dobra", pterueuje ho Petr, "ja, ti vetim."

'Podava mu ruku a Tonda se radostne usmiPetrovu'viru oe,. A v duchu si uminuje, pravdu nezklame.

g

y

0 povoleni krale Vratislava, Poslanec Ernst Kundt mel priednaeku v nemeckem lidovYchovnern spolku pratskem "Urania". Pravil podle eTK. v podstate toto: "Nemci si uchovaji sve kulturni misto v Praze.

Byl to sam Hitler, kterY rozhodl, to nejstarei nemecka universita — Karlova — ziistane v Praze. K nezbytnemu novemu soutiti mezi Wind a Cechy path fide novi, nebo alespon dueevne nove narozeni. V tomto novem tivote se snad veechno pkirozene nebude vyvijet tak rychle, jak by si toho Nemci ptali. Ale Nemci nechteji bYti povatovani za nee° Oechiim neptatelskeho, ale za nee° samortejmeho." Ptipomnel privilegium deskeho krale Vratislava II. z XI. stoleti a pravil podle eKT. dale: "Potaduji stejne pravo pro soudasnou nemeckou naroclni skupinu v tesko-Slovensku, jak povolily zasady techto prastarYch privilegii deskeho krale tehdejeim Nemcilm v techach. Aby tu Nemci mohli tit, pracovat a se rozvijet podle svYch nacionalne socialistickYch zakonti, zvyklosti a spravedlnosti v soukromem i veriejnopravnim oboru. Radi a tipiHmne podame k rozkvetu noveho soutiti eechinn pomocnou ruku a dekame, to bude take tak ptijata. Katda polovidatost by byla jen na ekodu. D'ejiny neeekaji a Nemci dovedou drtet, krok s ncri0

'

Strana

SLAB KAft fF tT Fiala iluti libe voni. Fazole kvetou eervene a bile.

Fiky u nis nerostou. Fiiru sena tahnou kone dome.

Emil a Frantik se preli, kam fouki vitr. Aby to vyietitil, vytihl Frantik kapesnik.

Mival iim nad hlavou a iekl: Tam fouki vitr, kam vlaje satek. Emil na to, ze vi lepsi prostieeck: Naslinim prst a vyzvednu. Tu citing chlad, odkud vitr fouki.

Bohui dostal kohoutka Tatrminka. Po kuchyni chodil a zobal. Bohui mu piál.

Sestra Betuila nedala bez neho do iist. Po rinu zakokrhal. To bylo radosti! Bohug rikal, ie voles: Bohuslivku! Sestra zase la: Betulinko! Tatinek oba rozsoudil. Pravil, 'ie voles: stivejte!

R y RortomilST tati seek, ten se o mne stars, co on se nadela od jara do jara!

Rortomili mati6ka pere mi kogilku, od price nemivi pokoje na chvilku!

Ranni ptiee dil doskiee.

Rano snidate. Poledne Veeer - veCeie. idici ueitel ridi skolu obecneuo ikeditel ri ikolu m654-!=skou. Reditelka je na ikeditel v ieditelrze.

SLran, 1$.

VESTNIK 'MaaNIRMEMINIMMIMENW

Au &ma; 11

NO 'V 711

tie 7:7-77a

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jeliko2 Vgemohoucimu zalibilo se povolati z easnosti do veenosti na geho spolubratra Jana J. Ondragka, kterY zemiel 17. Unora 1939 ye stab.. 66 let ye svem domove p11 Lyons, Texas, a druheho dne byl pohiben na htbitove v Novern Tabote, Proto budi2 usne geno kadem Novy Tabor eis.

17. S.P.J.S.T., ze my Zelime jeho odchodu a vyslovujeme pozustale manZelce a jeho ditkam nagi upiimnou soustrast. ZesnulY bratr byl nagim dlouholetYm elenem. Vime, zarmoucena, rodino, ae Va g Zal jest velikY nad ztratou Va geho manZela a otce, budit Vam vgak fitechou, i my, spolkovi bratii citime s Vami va gi ztratu.

Odpoeivej v pokoji a spanek Tvfij bud' sladky!'

Za tad NovY Tabor eis. 17., S.P.J.S.T.: Jos. V. 8efeik, Frank G. Mrnugtik, Emil Ha sler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor kadu Ennis cis. 25. v Ennis, Tex., projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho dtce a dedeeka, a nageho dlouholeteho spolubratra, Frantigka Janieka, kterehot bratra zasahl silnY zapal plic a zemiel 3. biezna 1939 ve veku 81 rokil.

ZminenY bratr byl zakladajicim Menem nag eho tadu a zaroveri byl dobrYm Menem, kterY, kdrI mu bylo man() schfize nav gtevoval a svoje poplatky vklycky spravne platil.

Vy, mili pozfistali, vime, ze vas zarmutek je velikY, ale budi2 y am Utechou, ze i my citime s va.mi vas zarmutek.

Zesnulemu vzdavarne Best. Spolubratke, odpoeivej v pokoji, a Best budi2 tvoji pamatce.

Za tad Ennis eis. 25: John Hrabina, F. B. Vrla a Josef Luk ga, resolueni vYbor.

Dano v Ennis, Tex., dne 5. biezna 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. im utrpeni, hroznou nemoci rakoviPo delg nou byl vyriat na g milovanY spolubratr Stepan Horak z nag eho stiedu, a 'zajiste v gichni z nas zde u nag eho tadu Veseli eis. 14, pocit'ujeme jeho odchodu. A te2 zaroveri uznavame jeho velike bolesti, ktere tak trpelive sna gel, asi po osm • Rad Veseli souciti s rodinou pozustalou po br. Horakovi, neb vime, ze i rodina jeho mnoho veselosti pti jeho nemoci nemela. Doufa.me, "2':e vy pozastali, se ji2 takovYch hrtz nedoeka.te `v budoucnosti. BudiZ bratru Horakovi zeme lehkou a zaroven pozfistala, rodino, budiZ yam to pote g ujicim, ze zanechal po sobe dobrou vuli u v gech znamYch. Za tad \resell. eis. 14: Ed. G. Vavra, Edm. A. Baca, Jos. F. Sada, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Nad odchodem na g i valene spolusestry, ktera se dotila i vaeneho stti pies 85 let.

Anna Flaubelt.

Truchlime nad jejim odchodem a soucitime s rodinou jeji, aekoliv vime, ze i nas eeka, sud, kteremu se je gte ZadnY , nevyhrml. Odchod one sentry riechat u na g eho tadu nenahraditelnou pamatku, neb valy sestra Hubeltova byla po • adnou elenkyni, aekoliv v jejim stall jit se schuzi pc) mnoho let nesffeastnila; takto jsme ji znali. Budiz one sestie spanek smrti ulehZa, tad Veseli Cis. 14: Ed. Cx. Vavra, Edrn. A. Baca, Jos. F. Bada, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor kadu Karel Jonag eis. 28, timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozristalYm, nad ztratou jejich strYce. a na geho spolubratra, Jakuba Rubiny, kter' po deli nemoci skonal dne 4. bkezna, ve veku 71 let a dne 5. bfezna jeho portistatky ulokny byly na eesko-narodni htbitov k vednemu odpodinku, za hojneho freastenstvi pkibuznYch, pkatel, znamYch a spolkovYch bratru a sester. Pohkebni obkady vykonal br. stopkedseda H. 1.T., St. Valeik, za spoluffeinkovani peveckeho sboru od Pohtebnih;o spolku z Houstonu.

ZesnulY byl vuei tadu v2dy svYch povinnosti dbalY, a za jeho dlouholeteho elenstvi u• na geho tadu nikdy nezavdal pkidiny k nejake mrzutost•.

Vy, mill pozastali, vime, .2e vas zarmutek je teak', ale budf2 vam utechou,ze i my citime s vami vas zarmutek. Ty, spolubratle, odpoeivej v pokoji a eest, budiz tve pamatce.

Za resoludni vYbor: John Vagieek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda a John GajevskY. Dano v East Bernard, Tex., dne 5. biez. 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor tadu Komens10 eislo 20. S.P.J.S.T. v Granger, Texas, projevujeme timto naei upkimnou soustrast pozustale rodine nad ztratou Va geho milovaneho manZela, otce a dededka, a na geho spolubratra Joe F. Wentreka, kterY nahle zemiel na srdeeni vadu dne 4. bfezna 1939, ve stall 71 let. Zesnu1S7 bratr Wentrdek byl elenem nageho tb.du od 14. ledna 1900, celYch 39 let. Vy, mill pozustali, vime ae Vas zarmutek je teak', ale budit Vam atechou, ze i my sdilime Vag zarmutek s Vami.

Resolute tato me, bSrt zapsana do protokolni knihy na pamatku, dam do Vestniku a opis poslan jeho rodine.

Za tad KomenskY eis. 20. v Granger, Texas.: Jno. P. Trlica, J. H. Huser, R. J. Hru gka, resolueni vYbor.

Demo v Granger, Tex., dne 12. biezna 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelika dne 25. imora 1939 neaprosna smrt zasahla v nas kruh a za obet sobe vytadala naeeho spolubratra Frantigka F. Baluska, kte0 byl vernYm elenem na geho kadu po mnoho mkt, a kterY musel opustiti a zde zanechati vernou mantelku, devet ditek a dva vnuky a celou kadu jinYch pribuznych a ptatel, budit usneg eno projeviti upkimnou soustrast jeho pozustale rodine.

Mill pozastali, ptijmete nak hlubokou soustrast nad ztratou Va geho mileho manZela, otce a dedeeka a nam mileho spolubratra. Necht' jest yam ritechou, ae my zaroveri s Vami se rmoutime nad jeho neoeekavanYm odchodem, neb bratr Frank F. Balusek byl nam v gem milYm a povinnosti dbalym Menem a vzpominka na neho nam nikdy nevymizi z pameti.

Ty, milt' bratke odpoeivej v pokoji a test budi2 Tvoji pamatce.

Dano v Placedo, Tex., dne 12. biezna 1939.

Za lad Placedo, dis. 97., S. P. J. S. T.: Tomag Vanek, Jos. L. El gik, J. J. Mikeska, resoludni vYbor.

1111111=11111111=111111111111111f

g koleni budoucich Odcu na zamku Kuki Vody.

Nemecka nacionalne socialisticka strana zakoupila v Sudetech v Kutich Vodach na Mimorisku zamek, postavenY ve XII. stoleti. rnek bude adaptovan a zmenen v prvni sudetskY fistav pro gkoleni budoucich vuddi jim "g kolni hrady"). Vybrani mladi sudetgti Nemci budou tu gkoleni nejen ye vedeni a znalostech, ktere nale21 k vudcovskemti postaveni, ale i spoleeenskem a representativnim vystupovani, ktere je pro vridce nezbytnosti stejne nutnou.

Ve stiedu, dne 15. biezna1939.

NEJNEStASTNEJSi ZEME NA SVETE. (Pokradovani se strany 1.) li jsou horgi fagistt nemeckYch, a kteii pachali \Tea net samotni nazisti v zabranem ftednik potom ostrYmi slovy odsoudil jednani Agrarni strany, ktera, drtela ochrannou ruku nad Konradem Henleinem a jeho nazistickou stranou a ktera se ye skutednosti zalotila o vzrast faeismu. Pravil, ze nekteti einovnici teeene strariy mohli by z Berlina dostati vyznamenani. ftednik dale vypravel o sve zku:s'enosti v chymove, kde teanil a kde Henleinovci vypudili jej i posluchaee. Pravil, ze bylo u nas dosti smutnYch zjevt a mluvil o lidech, kteii se napied plazili pied presidentem Benekm a potom se plazili pied novou vladou a budou se plaziti pied kaidYm, kdo je u moci. Vypravel, jak byla na detnYch mistech zhanobena pamatka presidenta Masaryka. Jednim z takovYch zjeva, za kterY se musi celY narod stydet, odehral se na filosoficke fakulte pratske university po ptednake jakehosi docenta, po 12 posluchaen, kluka, vhodilo smeeku na nadherne poprsi Masarykovo a toto strhlo a viadelo chodbami. Nic cc teinto klukam za takovY hanebnY din nestalo, net to, ae dva neb tki z nich dostali doma nekolik facek od vlastnich tats. fteenik vypravel, jak v zabranem azemi viseti podobizny Masaryka, ale doma musely bYti sejmuty. Pouze na misto presidenta Bence, musel bYti poveeen obraz Hitlera. Tlak se strany Berlina i tech, kteti odepteli garantovati nak hranice se den ze dne stupriuje, pravi keenik a jest. ptedzvesti dalSi katastrofy. Napied neco zadnou na Slovensku, potom to zaenou uplatriovat v ostatni easti Republiky.

"Pratska vlada nevyjadiuje ducha nageho lidu", pravi tednik. Svobodna jest pouze americka slotka naroda. Nesmime si nechat na nagi svobodu zde sahnout. Budou k nam posilani veelijaci vyslanci dobre vale.

Mezi Slovaky vyslan byl ut jist7 pan C'ulen, kterY byl na protest americkYch Slovaks, oznaten za tiskoveho ataee. Mejte se na pozoru pked takovYmi tiskov'mi ata gerni. K nam budou vyslani take. Tisk Stfibrneho piee, te jest nutno udelati potadek i v zahraniel. Myslim, vgak, ze pokud znam americke krajany, ze takovi vyslanci dobre vale mezi nami nepochodi.

Zde nevi mezi idealy Lincolna a Masaryka velikeho rozdilu; vzajemne se doplriuji. My si tu ideologii vziti nedame. My tu budeme bojovati za celistvost naroda Oeskoslovenskeho.

My tu budeme pracovati spoleene te gi se Slovaky; my se tu dame. do boje jako pied 20 roky. Myslim, ae to dovedem• a ae jsme se jegte mnohemu ze zkugenosti ptiutili. Jmeno Cechoslovak bylo z akedni mapy Francie vymazano, ale my zde v Americe musime toto jmeno udrteti v poptedi demokraticke fronty.

Jmeno Cechoslovak musi pled svetem zustati: Je tieba podeptiti ten vas desk' svobodnS7 tisk v Americe. Je tteba podeptit na ge organisace, nage ekoly.

Australan a Skot si pig do Prahy pro nevesty.

Na§e_.londYnske vyslanectvi poslalo v techto dnech Cs. Nrvenernu ktiti v Praze dopisy dvou mladYch mutt, Australana a Skota, kteii si pry ze sympatii k naeemu narodu a jeho osudu chteji vzit Ceeky za mantelky. Australan je 23 let' syn obchodnika jmenem Frank Whitehead z Nhil Victoria. Ma. pry eeskou maminku. Hleda devee menei postavy, dobreho zdravi a klade si za podminku aby umela aspori easteene anglicky, aby se s ni mohl dorozumet. Skot, 301etY O'Connel z Donwellu ye Skotsku, chce si pry vzit za tenu chude Ceske devde z odstoupeneho fizem.i, jet tije v bide a v obavach o budoucnost. Ma bYt protestantskeho vyznani. Pokud si CervenS'T ktit jiz vygettil, je to slugnY elovek, tovarenskY delnik. Wiper nevest bude v zastou7 peni 2enichil provadet CervenY kki2 Svatba by se konala ye Skotsku a v Australii, ov gem jen v torn ptipade, kdy2 se nevesty budou mladencrirn, zamlouvat. Uvidime, kolik divek se pkihlasi..

Ve stiedu, dne 15. bfezna 1939.

Hodindfstvi pfed 150 !ay.

25. Unora 1739 se narodil v Zuklinove na Suv jednom ze dvou mlYnti mlynati Studniekovi, kterY pro sve duchafske zaliby byl veeobecne zvan dernoknetnikem, synek, jemut bylo dam jmeno Matej. Nedostalo se mu tadneho zvlaetniho vychovani, take pravdepodobne dochazel velmi zficlka do ekoly, nebot' zuklinska samota byla od farni obce Straeene piece jen dost vzdalend. Jeho otec se zab)val veemi motnYmi femesly, pokud se tYkala obrabeni dfeva a zvlaetni jeho zalibou bylo hodinetstvi. Omezoval se veak zpravidla jen na spravky. Maly Matej zahy poeal jevit vlohy k tomuto oboru prace a jit jako chlapec na pastve vyfezaval ze dfeva veelijake pfedmety — nejvice veak ozubena Pozdeji se site venoval vice vYrobe hudebnich nastroja — housli a kontrabask ale v muZnem veku se vratil ke sve stare lasce — hodinam. Mnoho visacich hodin po okoli vzeglo pry z jeho rukou.

Ve etyficeti deviti letech pfevzal po svem otci zuklinskY mlYn s pilou. Nasledujiciho roku veak mel jeho syn Prokop jiti k odvodu. (1789).

Mlynif Matej Studnieka dobte vedel, co by to pro jeho dite znamenalo a tak se odhodlal zvlagtnim darem si nakloniti ptizefi pana vrchniho v Hogticich, kam byl poddan. Zhotovil pro nett° s neobydejnou pill dtevene kapesni hodinky.

Dar tento se neminul Udinkem: Prokop Studniela byl pied vojnou zachranen. Pan vrchni venoval tuto cennou raritu svemu ptibuznernu panu Karlovi Wildauovi z Lindenwisil ve Slezsku. KdyZ tento zemtel bez mu2skYch potomkt (1837), pte gly hodinky do majetku jeho dcery Frantigky provdane za svobodneho palm Vojtecha Vilima Bibra, vrchniho inspektora finaneni strafe v Praze. Tak se hodinky znovu dostaly do tech a do Prahy.

Hodinky v teto rodine byly chovany jako yelika ale majetnici tvrdili, to jejich pfivodcem je jakYsi rusk*. umelec. Dr. Josefu Rudovi se veak podatilo po peelivem prozkoumani najiti vyryte jmeno a zajistiti tak autorstvi tohoto vYznaeneno a nad jine zajimaveho kusu hodinakskeho umeni eeskemu eloveku — Mateji Studnidkovi ze Zuklina.

Dr. Josef Ruda ptinesl tyto hodinky ke sve pfednaece, kterou konal v mesieni schtizce sboru archeologickeho v Oeskem museu v Praze dne 25. eervence 1863, ke kteremuko fidelu mu byly laskave zaptjeeny panem V. V. Birnou.

Hodinky jsou eels zhotoveny z hru gkoveho citeva. Dtevo ma pfirozenou barvu svetle ka gtanoyou bez vegkereho nateru. — Toliko pouzdro zvenei jednoduche a hladke, bez v gech okras, zespod trochu ottele, jest uvniti slabs eervenou barvou natteno. Je tu patrne poukto nejlacinejk barvy — hrudky, kterou uZivaji tesaii pti svYch oznaeenich na tramech. Je tedy zevnejgi Uprava hodinek velmi jednoducha, at mono iici chudobna, pfipominajici praci eloveka, kterY nemel vge, co by potteboval. Jedine, vet, kterou nebylo v tomto dile getteno — to byla pile a prace.

Vlastni hodinky jsou okrouhle, zptedu i zezadu ploche a maji v prtimeru s pouzdrem 32.8 milimetr0, bez pouzdra 28.7 milimetrit. Vygka obnagi s pouzdrem 16.4 milimetry, bez pouzdra 12.3 milimetry. Oep vynike, 4 milimetry nad selnik. Rueieky i kryci sklo ji2 chybely. Na diselniku jsou ye dvojitem kruhu velka eisla hodinova (timskYmi dislicemi) a nad nimi arabskYmi eislicemi minutova od 5 vkly po pet a do gedesettky. Tato eisla jsou peelive vytezana v &eve.

Sloupce, ktere ptedni desku, na nit se nachaii diselnik, spojuji s deskou zadni, tak i okraje koleni desk jsou ozdobeny ze dteva VytezanYmi okrasami. Na zadni desce v 10tku nad kyvadiem jest zasazen ve &eve vytezanY cisatskY dvouhlavY korunovanY orel s rozpjatYmi kfidly. driici v pravem pazouru met a v levem fi gske jablko. VYSka tohoto znaku odpovide, prinneru dukatu. — Vgechna koleeka jsou neobyeejne pfesne ze dteva vykezana a byla (1863) v gechna Upine zachovala, az na gnekove koleeko, kde bylo vylomeno nekolik zoubk0. Misto pera bylo pc■utito hou gov6 strunyt ttor4 §e 1#1

YESTNIK natahovani dtevenYm klieem s bubinku na enekove koleeko.

Pouzdro je uzavfeno mosaznYm zameekem a na pouzdru vyvstava, mosazny knollieek s perem uvnitt, jehot stisknutim se otvira pouzdro.

Pod knofliekem pak je zasazeno mosazne oeko, aby se jim mohl provlelmout fetizek nebo etifirka k zaveeeni bud' do kapsy nebo na stenu.

Cele hodinky jsou zhotoveny z hruekoveho citeva, at na zadni destieku pouzdra, ktera je z javoru. Na jejim okraji pak eteme napis: "Mateg Studnicka suklina".

Farah Janovi L. Dubnovi z Nezamyslic se podatilo zachytiti jests zbytky vypravovani, ktere se tradici pfenaSelo z pokoleni na pokoleni.

Mlynaf Matej Studnieka byl podle v geobecneho udani muZ povahy zadumeive, mnoho pfemYglel, sam s sebou mluvil a lidi se gtitil, to jej mnozi za "trhleho" povalovali. Zvla gtni veak je, to ho mely deti velmi rady a on je take a kdykoliv nejake potka,l, vkly je podelil rohliky.

Syn jeho Prokop se rovne2 obiral hospodatstvim, ale koleeka zhotovoval jit" z kovu. Ptieenil se do Potiei nedaleko Horald'ovic a do gel si jednou at do Prahy, aby se naudil poziacovati.

To se mu veak stalo osudnYm. Kdyt se jednou doma pfi pozlacovani dopustil neopatrnosti, otravil rtut'ovYmi parami sebe, svou tenu a dve deti ktere byly doma. Jedna z dvou deer, ktere byly v tu chvili mimo domov, se provdala do Straeene. Tak vymiZelo jmeno Studniekii, kteti ve tfech generacich Se zabyvali hodinatstvim.

Po okolnich vesnicich se nachazelo nekolik visacich hodin do nedavna, ktere byly zhotoveny Matejem, jeho otcem i synem.

Nejvetei umeleckY vYtvor Mateje Studnieky dfevene kapesni hodinky zustal nadale v majetku rodiny Birnu. D ye ste let uplynulo od narozeni tohoto hodinete-samouka a umelce, jehot prace byla po leta povatovana za vYznaeny vYrobek ciziho umelce.

Dr. T. 6. Zelinka.

Pflpravy pro podzemni drahu.

Na 25 mistech vnitfni Prahy se prave v techto dnech provadeji sondovaci prace pro sta y -buprvetayskodzmnirh.Nejprve se zaaalo se sondami v Useku od techova mostu k Belcrediho tfide, kterYm bude proraten tunel. Pri vYzkumech se ukazalo, ze Asek cd Cechova mostu letenskou strani nahoru povede pevnou horninou. Nahote u Belcrediho tfidy je Vida eterkovita. Ve vnittni Praze se dosud provedly sondy jen na Starem meste. Nyni se bude pokraeovat na Yaclayskem namesti, v sade u musea a v Hooverove tilde pied WilsonovYm nadratim, kde konei prvni Cast trati. Dosud se nenarazilo na spodni vody, tiebate sondy byly provadeny at do hloubky asi 12 metro. V teto hloubce je temef na veech mistech skala — zahofanska btidlice — pod vltayskou naplaveninou. Stavba podzemni drahy v techto mistech nenarazi tedy na tadne vetei stavebni obtite. Odbornici soudi, ze narazi na spodni vodu jen u Wilsonova drab. Tam budou asi odkryty pfi vykopavkach take zbytky starYch mestskYch opevneni. Gelkem bude provedeno v Useku od Letne k Wilsonovu nadrail 25 sand a v Useku od Wilsonova nadrati k namesti Petra Osvoboditele 10 sond.

Vysledky zkoumani budou zpracovany ye statnim geologiekem Ustave.

NovY lek na zesileni zraku.

Dr. G. Erlanger z manhattanske nemocnice podava, zpravu o sve nove metode na posileni zraku u osob, jejicht oci nejsou postiteny nejakou organickou vadou. Dr. Erlanger vraci slabozrakYm a eilhavYm normalni zrak tim, to jim elektrickYm proudem vpravi do oei zvlaetni chemickou latku. Leeba, zvand iontoforosa, se velmi osvedeila. Chemicka latka je proudem rozkladana na elektricke easteeky, ionty, ty vstupuji do ureeneho mista. Touto latkou je kombinace eserinu a acetylcholinu. Latka sobi neptimo zlepeovanim obehu krve v oku a zlepeovanim smyslovYch nerve. "Je pfimo napadne", pravi dr. Erlanger, "jak slabozrake oko, jinak normalni, reaguje okamtite na tuto leebu zlep§enYm videnim." Touto metodou se mu podatilo vyledit v nekterYch ptipadech i

bax.voslepchit,

Strana 19.

PANICKA. "To delaji jen panieky," tekne posluhovaela nevrle. "Ale ano, panicky tam chodivajo," fekne venkovanka a mavne rukou. "Tot' se vi, dela ze sebe parifoku!" opovrtlive konstatuje sousedka. Panieka je hanlive slovo a Opovrtlive pojmenovani. Uz pied lety napsal Rais, jeden z male, spisovatelt, ktery videl jatnyma ()alma deskou vesnici, povidku o Paniece. Panieka je v ustech pracujici teny take, vYeitka. Yypofadavaji se jim zastupy tetce pracujicich Zen s Vera ktere pracovat nemusi a ktere hledi s patra na upracovane klouby a "nemodernost" ten, jet celY tivot dfou.

Je zajimave, jak jemnY smysl ma pracujici term pro to, kdo je "panieka" a kdo neni. Jsou teny, ktere maji ptiznivY fidel tivotni, jsou dobie vdany nebo maji vlastni jmeni a pracovat nemusi. Piece tato pouha okolnost z nich jests nedela paniaku. Aakoliv nejsou vYdeleene ne, dovedly si zatidit tivot utiteene. Uei se, studuji, vychovavaji deti, pomahaji musi v praci a pfedeveim nikdy nepovatuji jakoukoli praci za hanlivou. Dovedou, je-li tkeba, popadnout hadr a umYti podlahu a dovedou to docela dobfe. Dovedou vabec mnoho peknYch praci, ktere delaji tee a klidne, rozumeji domacnosti, anit ji promenily v peklo pofadku a pedantstvi, pekne zachazeji s cletmi a nikdy se nenudi, jsouli samy. Je to dobrY typ teny-matky a vYborne mantelky, sluene a vyrovnane teny, ktere stotna, sluenost mravneho Zivota hledi z pfime a pane tvete. To tedy nejsou panicky a nikdo jim toto slovo nehodi do tvete. Jejich u'elechtilost srdce si totit katde prace \Tali a dovede pochopiti tvrdY tivot teny s rozpukanYmi mozoly.

A pracujici Clo y& vyciti okamaite, koho ma pied sebou. Velmi dobke pochopi eloveka, kterY se obklopuje peknYmi vecmi a mate it na vysoke Arovni tivota, vtdyt' i on by si pfal tit tak.

Ale ten et'astnejei Clo y& se nesmi praci odrodit. Nesmi se za ni stydet, nesmi ji zneuznavat, nesmi ji podcenovat a musi ji rozumet. Pracujici elovek nenavidi zbehy prace a flexile, nepravdu. A panieka — to je pro pracujici tenu prave elovek, ktery se zpronevefil praci i ucte k ni.

Panieek je na svete hodne. Jsou to ty teny, ktere nemusi pracovat a nedovedou si praci najit. Povatuji tivot za zabavu a zapominaji, ze neni nic nudnejelho, net se ustaviene bavit. votni nuda se zahani veelijak a malokdy dobfe. PfemYelet uprostfed sveta, kterY beti za praci a mezi lidmi, kteri malokdy maji eas na to, po eem touti, neni lehke a vtdycky si myslim, ze to musi byti zahanbujici. Ale kdy2 vejdete odpoledne do cukrarny, kam se dostanete jednou za pet let, kdyt Nolte vytrhl lekaf zub, shledate, to panicky, ktere tam sedi, nevypadaji nijak zahanbene. Ostatne nejsou jenom po cukrarnach. Na venkove jsou vyhranenejei, net v Ines* jsou v divadlech, na zabavach, na Krkonoeich v hotelich, kde se veeer nosi velke toilety a kde lytovani path k nevlidnYm povinnostem. Hodiny ztravi u evadleny, cela dlouha pUldne u kadeknika, bolestne se boji starnuti, deti pfenechavaji vychovatelkam a domacnost zamestnankynim, mute samote. Hovor o tom, co se nosi, je nejdtletitejei starost, eervene nehty path. k povinnostem 2ivota, peelive si vybiraji, s kYin se stYkaji a s kYin sedi u stolu, nerozumi nieemu, nedovedou nic, ale povatuji se zfejme za neco lepeiho a puvabnejelho, net ostatni teny, protote more nudy je nuti, aby se zajimaly o sebe a o nic, net o sebe.

Nuda a bezobsatnost dela eloveka uetepaanYm, klevetivym a zbyteenYm. Tyto vlastnosti vyrYvaji tvet, meni vYraz oei a nejgenialnejei salon krasy nezahladi vrasky a znamky dueevni prazdnoty. Na prvni pohled pestene krasavice — pfi shledani jizlive chuderky. To jsou panicky.. Pracujici teny maji pravdu, kdy2 nad nimi maynou rukou.

Odnesli z lesa 2000 dubit a hajni nic nevedeli.

Obecni triad v Myjave na Slovensku byl anonymne upozornen, ze v lese "Na Skalkach" jsou soustavne kradeny kmeny dun. Kdy2 se do lesa vypravila komise, zjistila, Ze bylo vykaceno asi 2000 dubt, tedy skolo polovina lesa. koda dini asi 150.000 K. Ani hajni, ani lesnik nic nepozorovali.

Strana 20.

eskoslovensk-ST Den New Yorku, 2. e'ervence.

O vzniku myilenky na uspoadani "eeskosloveriskeho Dne" u losti Svetove vYstavy v New Yorku.

Dosud vykonane phpravy. — Proc vystoupeni sokolstva se bude konati na Randalls Island?

VESTNiK

Ve stredu, dne 15. bfezna 1939.

dalls Island, jeho bude pou gito pHbligne jako Soldiers Field pri 6eskoslovenskem Dim na chicagske vYstave. Randalls Stadium ma krome toho velke vYhody pro evidence, jelikog jest tam dostatek prevlekaren a dalSiho zai-izeni, se zajfetenim dobre vyhlidky ka gclernu divakovi, takge konedne rorteSeni zalegitosti vystoupeni sokolstva, jest rozhodne k dobru nejen cvieenct, ale i divan.

• Knofliky k Cs. Dni jii v prodeji.

euji, to plakaty budou ti gteny v Basnici, kteti z tragickeho zatianglicke, Ceske a slovenske fed.. joveho motivu nedovedou vyteliti • pro narod nic vice net trochu chladVgechny Ceske a slovenske spolky a ne nenavisti k novS7m pomertm zeorganisace pozvany k (leash na hrouda se nezmenila, neteskoslovenskk Den, 2. eervence me, jejig maji prava namadet pero v dneAv New Yorku. chvilich, pinYch glYch nich prete Tajemnik 6eskoslovenskeho Dne odnovednosti za budoucnost.

2. eervence 1939 v New Yorku pre: K. HorkY. ye v techto dnech dokonenje vysilani oficialnich pozvani vtem eesA Veude, kde kdo prisel, zaeal katItYm a slovenskYm spolkam v Americe k dasti na tuto narodni ma- cly se stejnou otazkou: "Mate na nas velkou zlost?" nifestaci.

Knofliky, ktere byly vydany Slav(Poznatky ze zajezdu 6eske filCelkovY podet techto spoln a ornostnim VYborem Oeskoslovenske- ganizaci presahuje tti tisice. harmonie do Anglie). ho Dne 2. dervence 1939 k van agitaci, jakog i k zrYSeni garandniho fondu jsou jig v prodeji.

Na knoflicich jest vytiSteno anglicky: "Czechoslovak Day Festival July 2nd 1939, Randalls Island StaSklieeni ialem, oznamujeme vSem piatelfim a znamkm, dium, New York City", v modre barie se Panu Bohn viemohoucimu zalibilo povolati k sobe na geye na bilem pozadi. ho mileho maniela a otce, Finaneni vYbor 6eskoslovenskeho Dne jig dal knofliky k rozprodeji a rozeSle knofliky na naSe spolky a ktery zesnul v Alexandria, La., v nemocnici po dloube a trapne organisace k prodeji. Prodavaji se nemoci ye etvrtek rano, 9. finora 1939, a pochovin byl na kapo 10c. Zakoupenim knofliku jest tolickem hibitove v Plum. Zesnul ye van 48 let. podporovan eeskoslovensky Den, Piejeme si timto podekovati Rev. P. P. Ka gparovi, za vyIcterY bude nejmohutnejOim vystoukonani pohiebnich obradu, dojemne kazani a slova fitechy. penim eethoslovaku na americkern Dale path nag dik zpevakum, sestram, za pisne ph pohibu. vYchode.

Nas dik path tai viem darciim krasnkch kvetin a take nosi• eiim rakve ,a viem, kteh na geho mileho po eas nemoci naUbytovaci navgtevnika eeskoslov. fitevovali a cokoliv pro nas ueinili. Zvlaitni dik path American Dne, 2. eervence.

Legion za dopraveni rakve z nadraii do pohiebniho Domova v Rosenberg, a za darovani praporeed Spojenkch State na Ubytovaci VYbor 6eskoslovenskehibitove. Dale p. A. A. Hingst z Needville a p. Ed. Stelter z Roho Dne 2 .Cervence v New Yorku se senberg:, za jejich krisne proslovy nad rakvi zemieleho. Viem jig nyni stard o levne ubytovani path nage srdeene diky, kteh ho na posledni cestu doprovodili. vetevnika na tuto manifestaci a gaAle vie bylo marne, a Ty jsi musel nas opustiti a zanede, krajany, kteri by si prali ubytochat nas ve velkem zarmutku. Milk manieli a tatinku na g, nevati se prostrednictvim ubytovaciho zbkva nam nic jineho, nei vzpominat na Tebe. Spi sladce, mivYboru, aby podali prihiasky nejlovank manieli a tatinku, my na Tebe nikdy nezapomeneme. dele do konce mesice kvetna na Vime sice kde jsi, ie jsi ode gel do toho pravehe domova" kde tent° vYbor, adresa: "Tatra", 357 neni vice loueeni. Klademe na hrob Tviij kvetiny, co dfikaz, mast 72nd Str., New York City.

• ie na Tebe nikdy nezapomeneme. Odpoeivej ve svatem pokoji a svetlo veene at' Ti sviti. Na shledanoul Tvoje zarmoucena gledaji byty pro hosty na eskomanielka a ditky. slovenskk Den. Aneika Fojtik, manielka; Gladys, Ethleen, DoloUbytovaci VYbor Oeskoslovenskeres, deery; Edward, Lee Roy, Ladik, Ervin, synove, ho Dne na Randall's Island Stadium truchlici v New Yorku dne 2. eervence, kterY jig nekolik tYdnii se stare. o vhodne ubytovani cvidencti, se tut zajima o umisteni hosta, kteti pHjedou na tuto narodni manifestaci.

Jiste prijede do New Yorku mnoho lidi, kteti si budou prati levnejti negli v hotelich a vYbor gácia o spolupraci krajant, kteti mail pokoje a chteli by je pronajmouti na dne 30. eer yna, 1. a 2. eervence, aby se prihlasili ubytova:Amu vYborit s udanim, kolik mista maji a za jakou cenu by si PO1.DA je pronajmouti.

OTYRLETOU UPOMINKU OTEVR,ENI SOKOLOVNY Adresujte prilalaSku na kancelat Ubytovaciho VYboru "Tatra", 357 vYch., 72. ulice, v New York.

Jakmile se pevne vykrystalisovala myMenka o Svetove vYstave v New Yorku 1939, byla hned zahajena akce ohledne tdasti Ameridana es. pavodu pri tomto podniku, pri eemg bylo pomfeleno na hromadne vystoupeni sokolstva. 'list:fedi deskoslovenskYch spolta pro New York a okoli ihned navazalo styky se sprayou Svetove vYstavy a site tak brzy, ge tato nebyla dosud ptipravena k podani patrianYch informaci, vzhledem k aeasti newyorskYch dechoslovaka. Uplynulo nekolik mesica, kdy koneene, na stale upominani se strany Ustredi, odpovedela sprava Svetove vYstavy, to na samotnem vYstaviSti nebud• dostatedne misto k vystoupeni tak velkeho podtu sokolskYch cvidencil. VYstayni sprava sdelovala, ge by men k disposici jen jeviSte a vYstavni stadion statu New Yorku, jen by vAak nevyhovoval vzhledem k omezene prostore jeviSte. V tege dobe nemohlo bYti oVeern nic ureiteho vyjednavano o finaneni stance podniku s vYstavni spravou. jeliko g tato jeSte ani dnes nedokondila sve finandni podminky.

Vzhledem k tomu, ge mySlenka deskoslovenske aeasti pozilstava ,ukazky jedineeneho prispeni nageho lidu v teto nag druhe vlasti — sokolskYm cvidenim, vYbor byl nucen opatriti vhodne misto, nejbli gOi vYstave, a pine vyhovujici danYm pogadavkam.

Bylo tedy ziskano Stadium na Randalls Island, jet ma velkou rozlohu vhodnou pro cvidiSte. Na dakaz toho uvadime, od jeho otevreni pied nekolika roky, konaji se tam velke athletiCke zavody a manifestace; stadium pojme 22.000 divan. Soneasne jest snadno dosaiitelne ze stredu mesta New Yorku, za nejakYch deset minut autem; a jelikog Stadium se nachazi na ceste, vedouci k vYstave, tato se dostihne za delSich deset minut jizdy. Jest tedy Stadium tamer v pal testy ze stredu New Yorku na vYstavu — dealni umisteni.

Koncem prosince m. r. byla vYstavni sprava znovu dotazovana o mog nosti vystoupeni sokolstva na vYstave. Tentokrate vYstavni sprava chapajici ji g vYznam pripravovaneho vystoupeni sokolstva se del° MALIR, Z CICERA ZHOTOVUJE PLAKAT eS. DNE. prim° na vYstave. Prostor naSli, ale bez jakehokoli zatizeni pro di- Frank J. Peter ,kter-Sr zhotovil plavaky. PomYgeli dokonce jeSte o vy- kat na I. Delnickou Olyinuiaclu v budovani zvld'etnich tribun pro diAmerica, poveren vytvorenim vely, ale narazilo se na tinaneni 0plakatu. tazku. Pravidla Svetove vYstavy by Frank J. Peter, chvalne znamY nedovolila zvlaStni vstupne na toto malif z Cicero, Illinois, v techto vystoupeni a jedind mognost finan- dnech byl poveren vypracovati placovani celeho podniku by pozasta- kat 6eskoslovenskeho Dne v New vala z menSi slevy z vYstavnich Yorku, dne 2. eervence. Pen Peter stkii, prodanYch mezi krajany. Je- vypracoval plakat k Delnicke Olymlikog vYstavni vstupenka stoji 75 piads poradane v Clevelandu. centa, vygadovalo by to rozprodani Navrh na plakat ji g byl schvAlen vice jak sto tisic vstupenek mezi die nakresu podan v minulem menaSimi krajany, aby se kryly finan- sici. Po nekolik zmen bude konedne ani vYlohy, spojene se sokolskYm vypracovan a vytisknut ye trech vystoupenim. barvach a rozeslan po celYch Spoj.

Zastalo tudig pri Stadiu na Ran- Statech. Prozatim informace nezna-

•

Oznimeni umrti a dikiwzdani.

Edward Fo tika,

Tel. Sokol Jednota Fort Worth

v nedeli 19. btezna

Vesele pobaveni k note viech Josifku. Zapoene ve 4 hod. odpol.

Spoleend veeete pro 'dechny

V 7:30 hodin veeer Divadelni ptedstaveni

Lapeny Samsonek VSTUP: OSOBA 25c Ittechny uctive zve ViBOR.

ECHNY velke narody v Evrope; Asii i VAmerice jsou jednou • nohou na pokraji valky. Zbroji — zbroji se v gude. Jeden hada. druheho a snail se jej pteddit mnotstvim vyrobenYch zbrani. Diplomats vaech mocnosti jsou stale v permanenci. Tlak ze vaeobecneha vfeni stale roste a oei vaech odpovednYch lidi jsou upfeny na slabiny miru: V kancelafich vaech Odd" jednotlivYch narodu jsou stale pfipraveny k podpisu vYzvy k vaeobecnYm mobilisacim.

To vae vaak znamena te dnes je nahlY a latekvapujici ittok nemotnY. Pravdepodobne irtoenici jsou dobfe pozorovani a stfeteni se strany svYch soused a prozradili by se svYmi Pfipravami jig davno pied tim, net by jejich prvni letadla odstartovala a jejich tanky vyjely k hranicim. A vaichni vedi dobte, to jejich cesta vpfed nebude snadna, ale to narazi na dobfe ptipravenY a organisovanY odpor.

Takove pfedpovedi jako: "Valka potrva jen nekolik tYdrnl, nejvY ge nekolik mesicii," mohou pronakt jen lids — amatell a neodbornidi.

Proti modernim zbranim jsou postaireny zbrane nemene moderni. Jednou vyprovokovakonflikt by se vaak ureite protahl na ninoho mesicil a motna, to opet na leta. K nemu by bylo potfebi ohromneho mnoZstvi materialu a ohromnYch davil lidi. A piece ani nejlepgi odbornici, ani tadna moe nebude ochotna jidh obstarat tolik, kolik by jich bylo tfeba k pornerne kratke vitezne valce.

Odbornici. vojenati technikove rianYch niroar. jii pronesli sve posudky a jmenovali disla, ktera nom ptipadaji fantasticka, zvlaate nejsou-li pro vaeobecne pochopeni podlotena jasnYmi dilkazy. Abychom mohli citovat cisla, vezmeme za podkiad frontu, kterou musela Francie drtet pfed dvaceti lety. Potom si In-Cr/erne vypoditat, co lig e by potteboval iitoenik, aby ukondil konflikt co nejrychleji ani by riskoval, g e bude v postupu zaraten, ci te bude dokonce jeho postup zmenen v poraiku.

Tato disla se vztahuji na prvnich 12 mesicil valedneho konfliktu a pouze na jednu z valdicich stran — t. j. na irtoenika.

Potieba opevneni.

Nemyslime tim stala opevneni, jako jsou zna,me ochranne linie "Maginotova" francolizski a "Siegfriedova" nemecka. Jde o improvisovani opevneni v prvnich okamticich konfliktu, jet se budou pohybovat s frontou. Za dvanact mesica valky bylo by k tomu potfebi 8-9 millowl tun cementu. Tato opevneni bylo by riutno cela behem jednoho roku obnovit.

Potieba strojnich pugek.

Odbornici dochazeji k dislfun, ktera kolisaji 200,000 strojnich puminimalne mezi 100,000 gek ran& K tomu pfistupuji i dela k boji pechoty proti obrnenYm vozidlum a tanktim, jich by bylo tfeba minimalne 16,000 kusti.

Potieba delostielectva.

Pro pripravu a vyutiti fitoku je tfeba ireirineho delostfelectva. Aby fitodnik dokonale pfipravil akci na fronts o deice 1 kilometru, bylo by tfeba 47 baterii. Pro celou frontu by pak bylo tfeba 25,000 kusil rtiznYch del, ktera by vaak behem roku musela byt vymenena, nebot' podlehaji rychlemu opotfebeni.

Poticeba Pro armadu, eitajici puldruheho milionu mu185,000 bojovYch vote, bylo by tfeba 150 000 z0. Odbornici se shoduji v irsudku, te je nutno k podloteni iispelne akce pechoty zasaditi na fronts 50 km dlouhe 24,000 tanku najednou.

Ptedpokladaji-li se na jednom iiseku roene jen tki utoky, bylo by k tomu tfeba za tento rok asi 70,000 tank0, a se ztratami, ktere u tato zbrane mnohdy eini at 200 procent, bychom do gi k iictyhodnemu eislu 200,000 tankft.

Potkeba letadel.

K vyhrani bitvy na fronts asi 50 kilometru bylo by tkeba spoluprace 6,750 letadel, z nicht by bylo 4,350 bombardovacich a 2,400 stihacich.

Kat'dY den by bylo pre torn vyfazeno nejmene 25 procent. Cala, letecke, flotila pro ofensivu i defensivu na eels fronte by musela eitat asi 20,000 letounti.

Potieba protiletadlove obrany.

Kdyt pfedpokladame frontu 1,000 kilometre dlouhou a za ni velkomesto se 4 miliony obyvatell, 10 velkYch must z nicht katde ma at 400 tisic obyvatel a 10 linYch vYznaranS■ch mist,

a

a

Strana 21.

VESTNIK

Ve stiedu, dne 15. bEezna 1939.

Prop je valka nemoina. bylo by potteba k jejich obrane proti leteckSrm obrovskeho poetu letadel, zbrani a jineho materialu. Jen k obrane samotneho velkomesta bylo by tteba asi 1,000 stihacich letounii a 1,000 protiletadlovych del. Kdyt se podita, s velkYmi ztratami na materialu, einila by spotfeba letadel na celem ohrotenem tizemi za jeden rok na 60,000 letadel, 40,000 protiletadlovych del, 100,000 protiletadlovych kulometil, 100,000 svetlometil a naslouchacich aparatu a 100,000 upoutanYch balonu na vytvoteni vzduane pfehrady proti Potieba motorovYch vozidel.

Kdy2 spoeitame v2echna potkebna motorova vozidla pro armadu irtoenika, shledame te by potfebovala 835,000 motorovYch vozidel, ktere. by musela byt katdorodne dopinena ci vymenena. K tomu nam mate sloutit srovnani ze svetove valky, kdy v r. 1918 — tedy jig ke konci valky — meli Anglidane a Francouzi jen pro armadni potfeby k disposici na fronts 200,00 motorovYch vozidel.

Potieba pohonnYch hmot.

Kdy2 poeitame pramernY vYkon jednoho motoroveho vozidla pro armadu 75 koriskych sil a prumernY denni provoz katdeho 6 hodin, dojdeme k celkovemu eislu spotteby 30-40 milionu tun pohonnYch latek za 12 mesicir. V tom vaak nejsou poditana to ohromna kvanta pohonnych hmot spotfebovanYch letectvem a namofnictvem. Snadno si o teto spottebe udelame pfedstavu opet pfikladem Anglie, kde by spotfeba valeeneho lod'stva einila 12 milionti tun pohonnYch latek a spotfeba obchodniho lod'stva pak 15-20 miliont tun.

Potieba Na iitoenou valku, trvajici jeden rok na pfedpokladane front& bylo by nutno ptipravit 25 milionti tun oceli jen na munici. Samotna protiletadlove, obrana by spotfebovala v tomto Case vice net 300,000 tun vYbu gin. Vyroba rtiznYch zbrani by vytadovala zasobu 2,800,000 tun nejlepai oceli a stavba stabilnich opevneni asi 40 miliont tun teleza a oceli.

A piedevkim je tieba lidi Pro Utoenou valku trvajici jedinY rok bylo by tfeba jen na fronts 6 milionti lidi pro obsluhu valednYch zbrani a prostfedkii.

Jenom letectvo a fitoend vozba by rodne vytadovala dopineni katda 100,000 novymi lidmi, kdy by ztraty nepfesahovaly 15-20 procent (ac zkuknosti s temito zbranemi za svetove \Talky devaji 200 procent ztrat). Pro samotnou protiletadlovou obranu bylo by tfeba 2,500,000 lidi.

ValednY pramysl jen by nahrazoval vaechny ztrity a vyrabel nove zbrane a valedne prosttedky, by mel potadavek 12 delnika na 1 vojaka na front& To znamen g., to by bylo pro váledny pramysl zmobilisovano asi 70 milionti di. 0 tom mluvi zkuknosti, ze na vYrobu jednoho tanku je tfeba prate 46 lidi, jednoho letadla 60 lidi a dokonce prate 80 delnikil pro zajiateni dela a obstaravani jeho oprav, munice pro ne atd.

Vaechna tato disla, jet se zdaji fantasticka, jsou pOdlotena seriosnimi vYpoety. Byla zjiatena valednYmi odborniky francouzskymi, anglickymi, americkYmi i nemeckYmi. Byla citovana vynikajicim vojenskYm kritikem Edrnondem Delagem.

Co tato eisla potvrzuji? Dokazuji jasne, prilmysl. mohutnost statu je take podstatnym valeenYm faktorem a ge jeden rok ofensivni valky, tak jak by za dneanich pomerii musela byt vedena, by vyoerpal kteroukoli evropskou mocnost jak v jejich finandnich prostfedcich a jeji schopnosti obstaravat suroviny, tak i jeji lidsky material.

Je tedy valka nemotna? Samozfejme, *Ze ne — vidyt' i to nejvetai blaznovstvi je mane. Ale chteli jsme jenom dokazat, ie k skutednemu viterstvi nad takovym narodem, jako je na Francie — zvlaate je-li poeitano s jejim spojenim s Anglii bylo by tfeba dati do hry takoye sily ktere daleko pfesahuji motnosti kterehokoliv pravdepodobneho Atoenika.

Vieelmy tyto davody jsou nanejvf4 logicke

a

to vaak neznamena, te by lids zaslepeni svymi vaanemi museli s nimi poditat. Je vaak spravne, kdy se svet podiva dobfe v tvat tomu, do eeho se sam dobrovolne gene.

Nernecke tifady odstraituji pamatku na sajici hromadne hynuti lidi.

Nemecke urady se rozhodly zru git valednY htbitov u Gmuendu v sousedstvi Velenic na bYvalych hranicich tech. Zmizi tak parnatka na nesmirnou lidskou tragedii, jet se odehrala na sklonku valky za ostnatYmi draty tabora pro halieske uprchliky.-V gmuendenskem barakovein tabofe tehdy zahynulo na 30,000 lidi na epidemicke nemoci. Jeg te nedavno bylo moino u Gmuendu shlecinouti dtevene barely, ktere se zachovaly jako svedci tragickYch udalosti.

Ponekud vfg e nad mestem byl hititov ji g se zalehlYmi hroby a kameny, uvadejicimi jmena zemfelYch. Gmuendati truhlafi nestadili tehdy — na sklonku valky — dodavat rakve k pochovani mrtvYch. Mrtve pak jig jen katdodenne svateli na vozech do velkych sachet, polili vapnem a zahazeli. Vuz projiidel taborovYmi ulicemi od baraku k baraku, jako popelafi od domu k domu, a mrtve nakladali rovnou do vozu. 0heti tyfove epidemie, "apanelky" a valednYch nakailivych nemoci umiraly a byly pochovivany po stovkach. Mesto gilo ve strachu, aby se nakatlive nemoci y e stejne mite nerozAikily i v Gmuendu a proto byl tabor pkisne stketen. Celt' tabor byl obehnan ostnatYm dratem a nikdo nesmel bez dovoleni vychazet yen. U vchod0 a take jinde kolem tabora staly silne vojenske strafe. Nekolik kuchyni vatilo stale stejna jidla, nepostadujici k vytive. Pozdeji dostavil se hlad, kterYm trpely nejvic deti. Sbiraly odhozene a zkatene lit odpadky, slupky z brambor, cibule a pod. — a v2e, co se na smetiAtic.h nag°, doma se opal vatilo a jedlo. Neni tudit divu, za tohoto stavu velmi rychle vznikaly nemoci.

Za kousek chleba davaly se neldrat2i rodinne pamatky jidlo stalo se jedinou katdodenni my21enkou desetitisia vyhladovelYch a zoufalych uprchlikt. Pokud to jeAte bylo dovoleno, chodily matky i nekolik hodin testy do vzdalenych vesnic i do na2eho deskeho pohra.niei, aby si zde vyprosily kousek chleba pro deli. V osmnactem roce po vypuknuti nakatlivYch chorob se vaak jig yen z tabora nesmelo. Kolem celeho mesta staly vojenske strata, aby se zabranilo v ptistupu uprchlikfun a kdo byl ptistiten memo tabor, byl bez milosti zastkelen. Gmuendsky tabor byl odsouzen k vymkeni. Celeho tabora se zmociiovalo zde2eni. Nikdo, kdo byl jeate dnes zdrav, nevedel, bude-li jeate zitra tiv — zejmena kdy pied odima hynuli dlenove rodin jeden po druhem. Jen za imor a biezen 1918 zde zemtelo 10,000 osob. Nemoci se pak roz gitily i v nedalekYch °belch, kde jim rovnet podlehlo a sta obyvatelu. Nemecke fikady se rozhodly ted' htbitov zrugit a vyhladit v2echny vzpominky na tuto hruznou valednou pohromu.

Rozlehle htbitovni pole nad mestem bude meneno v pole orne. Povrch zeme se zmeni a na hrobech poroste obili.

Prvni spoleenY rozpoeet spalkove republiky publikovan.

Ministr financi dr. Kalfus ve vYkladu k rozpoetu tekl: "Proti stavu pied zafim 1938 ztratilo nage haspodafstvi pfibli gne 40 procent spotfebni sily a skoro tolik take na poplatni sile. Z dfivejai vYrobni sily nam ubylo 35 procent". — PresidentskY zamek v Linech je v rozpodtu aktivni. Na jeho spravu je poeitano s 933 tisici K, naproti tomu se pfedpoklada. pfijem 2,659.000 K. — V kapitole pfedsednictva ministerske rady si propaganda vytada kladu 1,160.200 K, v kapitole ministerstva zahranidi 12 a pal milionu K. Tiskova kancelak ma naklady 8,816.700 K a pfijmy 6,844.000 K. — NejvyaSi pfijmove polotky, jak je samozfejme. vykazuje ministerstvo financi. Nate spotfebni dame dini 1 miliardu, 148 milionfr K. — V rozpodtu je pamatovano na padporu filmoye vYroby: 4,360.000 K. — Ministerstvo narodni obrany oeekava pit em 140 milionu K. — Platy, ktere budon dochazet na iihradu davky z majetku a davky z pfirtistku na majetku, zutitkule ministr financi k zmen2eni obehu stk. tovek

drobnSrch pentz. m.

Stra,na 22.

VST1ItIC

Ve stkedu, dne 15. bfezna 1939.

PitEHLIDKA Ott — Pi IPRAVA Pochopil.

Povida divadeInl feditel k Ptal se pan rotmistr: MIL* Pan uCitel vykladal ye Sicole Za"Vojine, eeho musite pkedev§im kterY ho Zada o praci: BOle zarueene pkipasovane, neb kum, jak pkirada sama vyrovnava dbat pri eisteni puaky?"

"Tak vy jste tedy komik, vYmona zdarma. te?" nedostatky nekterYch lidi. Slepi ma"Oisla, pane rotmistke." ji lepSi hmat, hluai lepSi vidi a po"To jiste."

Moje ceny jsou nejlevnejgi.

"Oisla?

Prod disla? Netvafite mi dobn6. Na konec se chtel pkesved"Tak dobra, mlad3'7 mu2i. eit, zda Mci pochopili jeho vyklad to nesmysly!" den pal, obchody jsou stale slahti, "Abych nedopattenim nedistil ci moje stara mne dnes v poledne vya proto je Zadal o jmenovani neOPTOMETRIST ktereho podobneho pkik/adu. Pri- zi pu'Sku." nadala. Tak mne tedy rozesmejte."

Telefon — 2762. hlasil se Mk Vokrirka: tiadovna nad J. C. Penney's.

"Prosim, to je jako na g dededek.

TEXA TEMPLE, Ten ma, z valky kratei levou nohu proto ma pravou zase o neco del1 -SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. )o( Otec Sluk byl odjaldiva povaha V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace polikebni ustav S'etrna. Zahospodatil si easem pane penize. A pti vYchove sveho sypohotovY k sympatickemu vykizena vZdycky na to poukazoval. ni nezbytit;ich jednotlivosti a k cestuite rychie a pHjemne na naiich oblibenich Chiapec skuteene dospel ye vzorvypraveni dojemneho pohitu.

• BREMEN EUROPA Levne ceny jsou naai zasadou. ne spotiveho mladence. Tata mel COLUMBUS radost. Ale onehdy nastal v domacNEW YORK • HAMBURG nosti poplach. MladY pan se vratil Pohiebni thiltel. domil celY rozpalenk.

A zkueenY oHANSA • DEUTSCHLAND S.P.J.S.T. — Telefon 3608.

Olen tec lined vedel, co je toho pridinou.

V3'rborne Zeleznieni spojeni z Brem nebo Hamburku.

TEMPLE, TEXAS. Porniiierne Vim obstarivini nivitevnich a vyUhodil na syna: "Tys byl na schtizstehovalecky'ch vis pro Vale evropske piibuzne. ,e s divkou."

Necht' Vaii evropiti piibuzni Vis navitivi v A. "Byl," pkiznal se mladenec. "Semerice. Zvlistni nizki sazby vfpravni pro plavby deli jsme pril dne v kavarne. Ale z Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26. prod se tak zlobig?"

Cervnem-23. eervencern k dostini pro etyitirdni PRAVNIK "Protole to muselo stat hromadu pobyt v Americe. informace u vageho nustniho agenta nebo Vyfizuje veg kere soudni zalditosti penez!" bedoval start 81uk, Houston, Texas.

510 Cotton Exchange Bldg., "Ani ne, tati! Celkem osm korun."

Of adovna: 821 Bankers Mortgage "No", kalkuloval otec, "za pel dne Building, pies ulici naproti Kress RAMBITRG-AMERICAN LINE to neni mot. A jak to, ie jste utrabudove.

NORTH GERMAN LLOYD tili tak mato?"

HOUSTON. TEXAS. tati," povidal na,dejnY syn, DR. THOMAS N. DeLANEY "ona u sebe vie nemela".

CON1 LEKAR Pan Babka 6e1 k Micah.

BrYle spravne pripravene.

"Pane doktore, boll me mandle."

Oas die (nnluvy.

"Tak je vykizneme, pkiteli!"

Okadovna 3248 — Res. 2687 stalo se.

513-15 Professional Bldg.

Po nejake dobe pf gel pan Babka TEMPLE. TEXAS. zase.

Dr. L. 0. CORWIN

ill

EDWARD PACE

C. II. MEI

"Pane doktore, boll me hrozne slepe stkevo."

"Lehka. pomoc. JednoduSe je vy•izneme." a Pivniee Stalo se.

714 PRESTON AVENUE Po Case pkg el pan Babka zase.

HOUSTON, TEXAS Spustil nejiste: Jos. Ko'Sut, majitel.

"Pane doktore Telefon: Beacon 31734.

"Nu cepak?"

Pravidelne. jidla a lunCe "Ja, si netroufam —" NejlepS4 soudkove a lahvove pi"Nu, co vam schazi?" vo, rilzne druhy vina a doutniky.

"Pane doktore, boll me straalive Mluviine eesky. lava!"

Hoboko stale na sklade. )o( MI6an' stoly pro rodiny.

NONAT, JEJICH LEKAft. Gellespie, Ill., 11. ilnora 1939.

Posilarn $5.00 na Nonat. Necht' Euh Zehna toho vynalezce Nonat. To e nag lekar v kaide potiebe. Na Mak a Operate'. ou bolest se osvedeila. Mrs. Steve omara, 7112 N. Macupin St. 711 Medical Arts Building Narazeth, Pa., 1. imora 1939.

HOUSTON, TEXAS V nagi domacnosti jak se stane neTelefon utadovny: Preston 2553 'ak .3.7 Uraz, hued kaiO chce Nonat.

Vas asi 3 roky start kloueek jak se Telefon residence: Lehigh 9745 deri, Honem maate Nonat, lam bac. Z toho seznate, ie u nas neni moano bez Nonat bit. — Mrs. Vyhoda pokuty.

Paul Godiska.

StraInik zastavil automobil.

Na rozliene at' suche neb otevfe"Pane, zaplatite pokutu! Valyt' ne bolesti se Nonat osvedella, ktera vy jste jel nejmene S'edesatikilo- bez operate vytahne drevene i ocelove trisky, strely a jine predmety metrovou rychiosti!" uvazle v tele, ale musi to bit "VaIne?" divil se automobilista.

Prosim vas, kdyZ uz budu piatit, napig te mi na pokutenku aspori 80 kilometrri — ja bych rad ten yea jegte prodal." aw a Par. lot Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou V parku bylo slySeti tlumenY ho- 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarvor: nika nebo jednatele, ale nic jineho "Vie, Karle, ty ke mne nejsi neZ- neberte, radeji pi gte primo na nagi nej! To zase zenith me sestry, ten adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal dovede miuvit. Rika ji, Ze ma pusu )o( jako tkegni a tvate jako jablieka.

TAROKY! Ty mi nee° takoveho nikdy nekekHra taroku, nejlepg jakosti, nyneW ni za $1.50, poStou vyplacene. Ob"No jo — ale kdy2 von je ovoc- jednavky adresujte na: OechosloMI a ja jsem klempik!"

Yak, West, Texas. (dz.)

RED FRONT Oeska Jidelna, Restaurace

DR. KAR, J. HOLUM tesid

p

NAT

Nenjvernejii jeho peitelem pti nastuzeni, ryme a trYznivem kasli —

SEVERiV

Balsam proti Kash (Severa's Cough Balsam) • Lahodnk • Piisobirk • Tigici VE *Men PREDNiCH LEKARNACH. — KDE NEMA.11, POgLETE OBJEDNAVKU PRIMO NA:

50c a 25c

Ye sttedu, tine 15. brezna 1.939.

Strana 23.

VESTNiK

KLUBY .OESKiCH UNIVERSIT- prozradil. Kdepak by neco podob- hodiny mleet a ted' budete videt to NICK STUDENTU SLOUOENY. neho se mohlo udrtet v tajnosti. Je- komedii, ktera se bude odehravat, Z Austinu se sdeluje: Dne 8. btez- ho ptatele to vyeenichali a v hospo- ale to ut varn neprozradim; p•ijd'te na 1939 veder konana byla prvni de se umluvili, to at Samsonek ne- se podivat.

Odpoledne rrizne pobaveni, pak schilze sloudenYch Idubu bude doma, ze si palou pro jitrnispoleena vedete, a veder v 7:30 diOechie ph.

Texaske statni univervzkazem, te pan Samsonek ce, se Zacpou vadelni pkedstaveni. site a Pokrokoveho deskeho klubu poroudi!

A pani Somsonkova jitrNervosou Vstup: osoba 25c, vedeie za mir(Progressive Czech Club). Klub de- nice poslala.

Nezaiivnosti ny skYch universitnich studentri jmeK teto komedii ptipojili take Zkaienfm Ptatele, kdo zde budete na dobytnuje se nyni universitni 6eskk klub. mladi chasnici, jeden napadnik se Zaludkem Schrizi zahajil Vinc. Krejci z Fla- uchazel o Samsonkovu dceru, a ei vYstave, neopomerite nas poctiti tinie, bYvalY ptedseda klubu Ce- Samsonek, tvrdohlavY tata, mu dce- svou milou navStevou. Oznamku Ztratou Spanku a Chuti k Jidlu chic a zazpivana byla angl. piseri. ru nechtel dat. V hostinci meh spo- naleznete na jinem miste tohoto Obyeejny'mi Dalsi jednani tidil Frant. Horak z lek "Otenatskou Besedu", kde se listu. A uctive vLechny zve vYbor.

Nastuzenimi Caldwell, laYvalY ptedseda Pokro- vLichni schazeli. Uspotadali veeeti, S pozdravem na etenaie, koveho Ceskeho klubu. Bob Daniels ktere se take Samsonek srieastnil, zavininS,mi ipatrOin A. Tobola. vymeiovitnina zahral na piano a potom vSichni anit by veal, ze si pochutnava na )o( zazpivali nekolik deskYch pisni; zpey syYch jitrnicich. Ph tom vLem SamMantlestvi z rozumu — kde otidil tutor Jaroslav E. tivnY. Nasle- sonek, neodolatelnY mluvka se vsapravdu rozum je — maji nejvetLi. dovalo ptedstavo yani detnYch phVenkovan. tomnYch a pteeteny stanovy uni- dil se syYm ptitelem, ze dovede pril fispech. versitniho eeskeho klubu, ktere byly jednomyslne ptijaty bez debaty a ktere jit pied tim byly phjaty v obou bYvalYch klubech, nyni sloudeny v jeden. V desetiminutove ptestavce byli ridastnici pohoLteni. Nasledovaly volby ritednikri. Do konce toho Lkolniho roku klub bude miti dva ptedsedy, kteti se budou v ptedsednictvi sttidati. Aby jim byl projeven dik a uznani jejich mace pro sloudeni, navr2eni byli i zvoleni za piedsedy bYvali ptedsedove oktere sehraje divadelni krouiek iadu bou klubri: Vinc. Krejci a Frant.

POKROK . BRAZORIA, US. 162, Z IOWA COLONY, TEXAS Horak. Parlamentatem byl zvolen v padu gpatneho poe'asi o tYden pozdeji Alfons Habarta z Bryan, tajemnicc a pokladni Minnie Musilova za StamJest to vesnicke, veselohra o ttech dejstvich ford, zpravodajem i dejepiscem Alb. Vantura z West, obrancem (stratcem) Jos. Hegar z Temple.

OSOBY: Klubovnimi poradci zvoleni: Dr. Ed. Jan Jet Jan Starek, kancelista, Midek, profesor destiny, pani J. M. Karel Urbanek Martin Starek, sedlak, Matejkova a dristojnY pan J. Riach, Elsie Schovajsa Karolina, vdova po holiei, knez. Rozhodnuto, aby se pravidelne Rajm. LubojackY Frank Starek, bohatY sedlak, schrize konaly katdou druhou a Libbi LubojackY Madlena, hospodyne na statku, dtvrtou stiedu v mesici. ZazpivaZvidSini lktigebni Lahev Albert Jet Honzik, celedin, nim Texaske hymny byla zdatilo.

Dra. Petra P.stevat Marta Jet a &tile na yttivena schilze ukoneeKadenka, deveeka, Hoboko jest ialuVyplaceno na. S krajanskYm pozdravem deenim posilujicim Zadatek v 8 hod. weer. — Vstopne: Osoba 25e. leeivYm prostiedkem, dokazanYm Minnie Musilova, zapisovatelka.

Uctive zve vgechny krajany a milovniky deskelio divadla 5 pokolenimi spokojenYch )0t Napornaha ialudeeni einnosti; praKrouiek aft Pokrok Brazoria.

Fort Worth, Texas. vidluje stieva; zvySuje vymesovain prostfednictvim ledvin; napomaha a Sestry a bratti, vateni krajan y ye urychluje traveni. Jste povini sami Ft. Worth a okoli! sobe miti vidy lahev Boma!

Upozorriujeme vas a zaroveri zveV Kanade Docliwany Beze act. me v nedeli 19. biezna, do SokolovNabidka—Objednejte Dnes! ny, no a co tam? Oslavujeme upoDr. Peter Fahrney & Sons Co.. minku oteviceni sokolskeho stankud 2501 Washington Blvd., Dept. D811-70B tento mesic uplynulY, etyti leta, co Chicago, I I. Sokolovna byla ponejprve otevte-1 Za glete mne bezodkladne dostateenou, $1.20 velikost 14 uncovou na. Adkoliv jest postni doba a my v zkugebni lahev Dra. Petra Hoboko, Sokolovne nepotadame v teto dot* patovne vyplaceno, za kterou zabavy, tedy oslavime toto jinYm $1.00. zptsobem; vLak tanedni zabavy ne❑ Prosim po glete lek na dobirku jsou vSechno! potad spoledenskS7ch zabav, teLicich se velJmeno Take na ten den ptipade. svatek ke pfizni na.teho lidu i ZetnSrch ptatel taJosefkri.

Tak nezapomerite Josef— Adresa doveho dlenstva. VzornS7 potadek, peeliva obkove, nebo JoSko a Pepiku, a jak yam fikaji, vLichni do Sokolovny.1 Pokovni tiadovna sluha a dobra hudba ph kaide zabave.

A to hned odpoledne, a nemyslete,1 abyste potom nechali term:sky do-1 esky mluvici film 41% f ma, fLichni ptijd'te. =tete si za-1 hrat domino nebo karty, duraka nefilmovanY podle napinaveho roma- bo maryaL, nebo komando, ale ne Poitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 41458. nu spisovatelky Maryny Radomet- o penize! No to asi ne.

Na doptilni se jest — 20th and North main.

A k tomu vain ptipravime dobre ske o neskonale lasce matetskeho srdce s dodatkem, jednodilnYm fil- papanieko: jitrnieky a co k nim mem "Na morayskYch dedinach", tieba a chmelovinu take budeme I bude ukazovan ptiLti mesic v na- mit, a kafieko! A kolade, moine. makove. To by i statieek BartoL sledujicich mistech: Robstown, Floresville, Crosby, Fa- phjel, kdyby to nebylo tak daleko, yetteville, Caldwell, Sealy; ElCam- at z ElCampo. A veder ochotnici po, Schulenburg, Rosenberg, Wallis, Sokola sehraji divadelni ptedstaveODPOLEDNE DIVADLO POD NAZVEM "MARJANKO, MARJANNeedville, Yoakum, Hallettsville, ni: "PolapenY Samsonek", a to je KO MA".

Seymour, Temple, Taylor, West, En- velika Lvanda, to si nedejte ujit, nenis, Granger, Flatonia, Moulton, bo budete litovat.

Trotieku yam naznadim vYznam Dallas, Cameron.

Nepromakejte a davejte pozor na hry. Samsonek zabijel prase a ne'oznaanku v tomto liste v ptittra chtel aby jeho ptatele o tom yea"PORADATELE, li, ale kvikot prasete ho tro:sidku eisle.

DIVADLO V GUY, TZ. v nedeli, dne 19. biezna v sini br. Fossa

"Statek naieho Frant

OZNAMUJE

J;=

"Srdce v sournraku"

V nedeli, 19. biezna. - Zatopek V nedeli, 26. biezna. - Syncopators VSTUPNE: PA.N1 40c

D Y 25c

st1

na 2 .

Ve stiedu, dne 15. biezna 1939.

STN1K

poukivat italskYch vYrobkil nebo doTABAK, dobrY, jemnY, slab Vyroba v Italii. na kouteni, 10 lib. $1.60; jinY 10 lib.

V italskem U •ednim liste byl vy- kazat, te to nejde. Ptednost maji $2.00. Dopravu vyplatim. Posilam hlagen zakon, jen uklada vgem zasadne podniky, ktere vydrkuji pona C. 0. D.. M. Prochaska, Portland, statnim a polostatnim fitadrim a kusne laboratote pro podporu snah Tenn.

(9-11p) podnikum, i tem, nad nimit stat ma o sobestadnost. Ptestupky se trestaPravidla dozor, nebo ktere podporuje, aby pti ji u iitednikri jako take porugeni Kdo( si pieje Hoboko aneb V Malem Oznamovateli rietujeme Liniment, at' se o nej hlasi u Miss nakupu davaly ptednost "narodnim povinnosti. U podniku mohou byt vYrobkiim". Jsou to vYrobky, u nich zbaveni vedouci Tide mista, firmy t centy za slovo za kaide uvetejne, ni. Nejmengi poplatek za oznamku Frank Soukup Sr., Rosebud, Tex., aspen 60 procent vYrobniho nakla- stihne pokuta nebo i vyloueeni z (9-13p) du ptipada na domaci suroviny, (do 25 sloe) jest 50e Oznamku na- Box 78. vetejnYch dodavek. pigte na zvlagtnim listku a ptilokTABAK listavY na prodej, 10c praci a licence. VYjimky jsou dovo0 te k objednavce ptislu gny obnos Tardieu: Nage chyby uainily Hitbud' poStovni poukazkou (Money — 12c lib. nevyplacene. J. Burygek, leny jen pod ptedbeknem dovoleni, Order) nebo ye znamkach (stamps). Portland, Tenn.

'7-14p.) jestlike takoveho zboki v Italii ne- lera rozhodaim Evropy. Vzhledem Posilate-li osobni bek, pfldejte 5c ni nebo aspori ne v pottebne jako- k tomu, jakou cestou jdeme, bude na jeho vSrmenu.

Rybi hedy kale pougte. sti v nutne lhrite. Take podniky, brzy jejim panem.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele Dlouhotrvajici einsko - japonsky ktere maji vetejne doclavky, museji L'Epoque (Patit.). zatajeno a naaidky posilany administraci pod nai znaekou, tatuje- konflikt a s nim spojenY UspornY me za oznamk-y "Na prodej", "Sink- system zasahl vedle obeanri Japonby a prace" a podobne 250 zvia.gt' za ska a nyni i zvitata. A z nich se zeznaeku a na pogtovne, aby dale do. jmena dotkl citelne dravcii v tokijpisy mohly bYti ihned odesilany. oznamkach "Nabidnuti k gnat- ske zoologicke zahrade Ueno. V geku" neb "Ptijme se hospodyne" eh- chen dovoz masa je ted' ye slug naSi doplatek za voadku a pogtovue -bachvlky;taseoblvitam50 centre. nejSi zoologicke zahrady musi ztici Doplatek za znadku budit pfiloken k obnosu, kterY posilite za o- sve denni pocnoutky, koriskeho masa. Davali jim nejdfive maso z kraznamku. liktil, ale i takova viva je znaene znaei vYhodnou ptiletitost ku investovani -aspor u nas, at' si jik ukladaTABAK NA PRODEJ, chutnSr nakladna. Proto se sahlo nyni — k te pravidelne mengi obnos mesiene, neb najednou vetgi obnos. na kouteni, nechavam ho 10 liber za motskym ryba.m. Kdy g jim je pry-Prot si neuloktte vase ladem leziei aspory u nom, u krajanskeho . piedlozili, oba lvi se od nich s $2.00 a dopravu vyplatim. PiSte na n 6 Joseph Prochaska, Portland, Tenn. nechuti odvratili. Ale hlad- je do- fistavu, tak abyste se mohl podileti jik na piistim pololetnim dividendo(11-p) nutil, ge ted' s velkou. chute se pou- vem zisku?

Steji do s yYch rybich hodfi, ktere Nagim podilnikitm PEPI(KUM a PEPItILAM prona gime srdeene NA PRODEJ — kone kobyly a pro Japonce vyjdou velmi lacino. mezci. PrOve jsme obd.r geli 75 hlav Reditel zoologicke zahrady Koga to blahoptini ku jejich jmeninam. velmi peknYeh koni, kobyl a mezkfi. chce nyni zkusit i u leopardtii, tygJiste se varn vyplati pkijiti a tyto si rt a jinYch draw:U. Za svetove val.prohlednouti dtive ne gli koupite ky se snigovala gravost dravca v jinde. Dopravime tyto ag k varn na zoologickYch zahradach jinym, o, I misto. Schwartz & Schwartz, Schu- vLem jednoduchYm zpilsobem: zviIMPP lenburg, Texas.

(11-12c) tata byla sterilisovana. V dejinach, Prvni 515_6 krmeni draven se vyskytuje rybi teskoslovenske Prijdovni KUirtATKA — od zdravYch, maso nyni Po prve. a Stavebni Drukstvo v Texasu dobrYch nosi gek vybrane a krve teIBER 803 Bankers Mortgage Bldg.

Raiska, Sestiletka v Habegi. stovanYch slepic, lehkeho a te gkeHOUSTON, TEXAS ho druhu od $5.00 do $8.50 sto, poZ italskeho planu, rozyrgeneho Sqeme yyplacene Zaruka 100% give na zest let, kterY byl stanoven rona misto. PiSte neb ptijedte. — ku 1937, bylo jiz vykonano velmi Sabrsula Bros. Quality Hatchery, innoho. Zajimave podrobn.osti uvaHungerford, Texas. (i1-13p) di prof. Musil ve sve posledni knize "Italie v Africe", ktera, prase vy7-1 Krasne a vzdelane f army v Sla. ItalskY SestiletY plan na vybusehraje okoli San Angelo, Texas, od 100 do dovani ptistavtii, silnic, srubfi a vSe640 akru , ceny od $26.00 do 50.00 ho, deho je tteba na zabezpegeni akr, dust vody, dobra zem a dobra pokoje a po •ddku a kolonisace je krajina na bYvani. Take mdm dob- propoeitan na 12 miliard lir. Na rou dginu v dobrem miste na prodej; ptistay v Assabu je pa-610mo 85 al je to moderne postavend d gina, ma 100 milionii, v Merka v Somali 70 5 Murrey pilek, elektrickY, motor, v Kismajo pti Usti Dgfiby dobrY obydelni 5-jizbovY moderni 50 miliond. Utulek italskeho valeadfn. Cena $18,000.00; to je velice nth° lod'stva v Indickem ocednu divadlo pod nazvem levna cena. Pro dalSi podrobnosti bude bud' v MogadiSo nebo Brava a piSte na: R. D. Loika.

(11-15) vytada si nakladu 400 milionft hr. ""

iejte k can.

Maly Oznamovatel

Za is ena Bezpecnost a bezn -5-7

Na§ich 0 Dividendovy Zisk

H EM BIfib

DivadelnI Krouiek

v nedeli, dne 26. brezna v budove radu Pokrok Houston cis. 88, na Studewood

:LW-, NA PRODEJ State Certified Serneno bez jakeho koliv travniho semena, dovoz vyplacime po Texas sianicich. Nove vysYchani vzdorujici, prostkedni velikosti Milomajs $3.75. — Blackhul bila Kafir, neb Spur (menSi) Feterita $3.25. — Hegari $3.00 za 100 librovY pytle, Po Freight. Neb kterekoliv 25 liber za $1.50, neb 15 liber za $1.00 poStou yyplacene. Za uspokojeni rugime.

H. H. RIPPLE & SONS Certified Seed Grovers Rowena, Texas.

(11-12p Koupim pro koriskY potah "Drill" na seti drobneho zboki, od 8 do 12 "botri". Pilhlagky adresujte: Jan Karia, LaGrange, Rt. 3, Box 111, Texas.

(10-11c) Ptijmu stargi divku, spolehliyou k 3 detem, stare jsou 4, 6 a 8 musi umet pro ne vatit a drZet domacnost v eistote, musi umet Cesky a anglicky. Plat $20.00 mesiene. A. C. Myslivec, 320 West Polk, Houston, Tex. Telefon: H-3671.

(10-lip)

0 flare, trojnasobne korune papetske mcci a vlady.

Papegska tiara, trojnasobna koruna, jejihot budouciho nositele zvolili minulY tYden kardinalove v 'Rime, Pia XII , je dilo staleti. Puvodni papegska koruna byla WM. se zlatou eelenkou. Teprve •ape g Bonifdc VIII. (1294-1303) ptidal druhou obrouaku a papet Urban V. (1362-1370) tteti obroueku. Od papege Pavla II. (1464-1471) ma tiara tti pruhy, purpurovY, modrY a zelenY. Tri zlate obroueky znamenaji troji moc pape gskou v cirkvi trpici, bojujici a vitezne. VysokY tvar tiary drgi jemna plst', potalena stilbrotkanou latkou. Kalda korunka je zdobena dvema tadami perel a drahokamy jako rubiny, smaragdy, safiry, granaty, hyacinty, akvamariny a chysolity. Celkem je to 540 perel, 146 barevnYch drahokamil. Tiara vyvrcholuje, smaltovanYm zlatYm jablkem, na nem g je z 11 diamantU. S tiary visi dolt dye bile stuhy s erbovYm odznakem vladnouciho pape‘Ze.

"MARJANKO, MARJANKO

Romanek lasky a touhy, o 3 jednanich, od Frant. Baleie.

OSOBY: br. Adolf Valla Kalina, mlynat, sl. Lillian Pettvalska, Rozina, jeho kena, sl. Rozi Marjanka, jejich dcera, br. Frank Olexa, st.

Zilvar, chalupnik, p. Louis Datilek Joika, jeho syn, br. John Stareala C" ipera, rnladek, ses. J. Starealova Staza, sl. Helen Valeikova Klarka, br. Joe Kalousek Projda; lesni, p. Dan Datilek Pivorika, panskY spravce, Deje se nekolik let pied svetovou valkou v saza yskem kraji pied mlYnem u lesa.

Mezi II. a III. jednani uplynou 3 roky.

Retie: br. Joe Kagpar.

Vstupne: Pan 40c — Llama 25c Zaeatek ye 3:30 odpoledne.

Odpoledne i veeer hudba: Sineopators.

VEtER PO DIVADLE JATERNItKOVA VEtERE Toto bude °pet divadlo, pre kterem se dobte pobavite a od srdce zasmejete, za cos varn ruei ZABAVNI VYBOR.