Vestnik 1939 03 22

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 22. biezna (March) 1939.

ROCNIK (VOL.) XXVII.

24th, 1922.

CISLO 12.

SAMOSTATNOST (ESKA ZTRACENA. CECHY A MORAVA OKUPOVANY NEMECKOU SOLDATESKOU A JSOU PROVINCIEMI NEMECKA. Narodnimu Shromaldeni. A dsl. vyslanectvi ye dopoledne okupace Prahy byla skondena. NemATNA.CTV-* BREZEN 1939 bude v clejiWashingtone je dosud jedinSrm fizemim svoci pouiili k zabrani Prahy motorisovanSrch nach deskeho naroda druhou Bilou Hobodne republiky na svete. ptipravemich ji2" na hranicich v Liberci a p rou, dnem nesmirneho zalu a bolesti Pan Chamberlain koneene ptiael k Losovicich. Obyvatelstvo Prahy shroma2dilo se jako den bitvy belohorske 8. listopadu 1620.

Ze jeho politika mir za kaldou cenu se tana Vaclayskem namesti a vitalo prvni nemecke Zrazeni a opuateni celSrm svetem, bratry Slolostne zhroutila a 2e na Hitlerova slova, sliby a oddily na motorkach projevy nevole a pohrdavaky nevyjimaje, stall se eechove obeti rozpizavazky nelze spolehnouti. Prave v den jeho vYm "fuj!" Syeeni a bueeni se ozS7valo v zastunavosti nacismu a po druhe zbaveni byli sve 70. narozenin Chamberlain mluvil v Birmingpech potupeneho lidu a do toho se misil bolestWee vydobite samostatnosti. hamu a tam prvne pfiznal neaspech svoji zanS7 plat. Zat'ate pest zvedaly se do vY ge bez oSlovensko proradou na bratrskem naroda dehranidni politiky a take po prve silnymi slovy hledu na hlavne kulometfi a puaek, namitemich skarn odtrhlo se od republiky a prohlasilo svou odsoudil proradnost nacismu. Anglie odvolala na zastupy. Pojednou lid podal zpivati "Kde samostatnost pod protektoratem Reichu. Cechy sveho vyslance v Berline, po ni nasledovala domov mfij?" Nikde nevitaly Nemee prapory, a Morava zabrany byly nemeckSrm vojskem a Francie. Americka vlada lusty podsekretate jenom pled radnici na Staromestskem nameprohlaaeny k fi'aasu celehn sveta za provincie statniho odboru Wellese odsoudila nezakonite sti postavila se skupina pratskYch Nemeu s Nemecka. zabrani Cech a Moravy a prohlasila, 2e neuznapraporem s halovitYm ktiZem a zpivala bojovPokotend matieka Praha uvitala hordy gervd okupaci zbytku csl. republiky. V zapeti adminou nacistickou pisen — Horst Wessel. Policie manskeho vojska ve sttedu minuleho t3idne nistrace naiidila pokutu na nemeckS7 dovoz do s odima od plade a bolesti zarudlYma s nejvetprojevy nevole a syeenim. Obrovske zastupy liUnie zvy.genim celni sazby o 25 procent.

Simi potiZemi uditela potadek. Hitler nastoudu shromaIdily se na Vacla yskem namesti a v Generalni po'atmistr natidil, aby pats, do pil cestu do Prahy je gte pied vracejici se drutiWadi a bolesti ute govaly svoje stra§ne zranene. oech a Moravy byla zadr'aena k vuli ochrane nou dr. Melly. Pod ochranou osmi set elenft a zmudena srdce zpevem narodni hymny "Kde adresatt. Je =Lao, 2e natal pisatele sdelonemecke tajne policie projel ulicemi Prahy, vydomov mfij?" vali sySTrn ptibuznYm ci ptatelum jiste veci, pro mi od eeskYch zastupu, na Hraddany, klizenSr Okupace eech a Moravy byla opakovanim unel by povestna Gestapo (tajna policie nacikde se ubytoval. Pralane ani nevedeli, Ze Hitler dalosti, ktere se odehraly pki zabrani Rakouska stu) mela proti nim ptidinu k pronasledovani megka jig v Praze, a2 kdyZ na Hradeanech byla prave pied rokem. Stejne jako rakouskSr kanne-li uvrZeni do koncentraku. Podobni odesilavztSreena jeho vlajka. Pied vjezdem HitlerovYm diet Schuschnigg, tak i president dr. Emil Hatele dopisu obditi na svoji Zadost svfij dopis na nektere z obrnenYch vozu nemeckYch hazeelm povolan byl k Hitlerovi, kde mu Hitler sclezpet musi o to faak prostirednictvim sveho lil, ze bere "pod ochranu" Cechy a Moravu a ny byly snehove koule. ptigtmistra poiadati. Kdo mysiia, le by posledni neptijme-li kapitulaci bezpodminedne — "stovtYden odeslany dopis do tech a Moravy mohl Hned po okupaci Prahy nem. vojskem bylo ky nemeckSich bombovacich letadel snesou se ptijemei zpilsobiti telkosti s Gestapem, ladej yeoznameno, ze obyvatelstvo nesmi po 8. hod. nad Prahou a zniei ji tak, 2e nezfistane kamen svilj dopis neprodlene zpet. eerni na ulici. Schtze byly zakazany, do dal gina kameni."

Senator Thomas, demokrat z Utah, podal v ho rozkazu zastavena byla obrazkova divadla.

A tak jako rana blesku zdista jasna, nastalo pondeli ptedlohu, dle nil dalo by se povoleni k Vitkovicke Zelezarny byly zabaveny, veakera lenova adobi takeho atisku deskeho naroda. Ponavratu do Spoj. Statfi v gem bYvalSrm ameritadla, tanky a zbrane armady. Vojsko bylo rozdle poslednich zprav pies 12,000 lidi uvrieno ckYrn obeanum Cechum a Slo yakiim, ocitnuvpugteno, jenom dfistojnikam ponechany byly bylo do koncentradnich taborfi, v Milovicich u gim se nedobrovolne ye sparech nacismu okupagavle a osobni zbrane. Sabota.2 ptisne zakaPrahy dizen nej vetai a rozhlas oznamil, 2e meci zbytku tisicileteho kralovstvi eeskeho. zana, easopisy vy gly bez slova rozhoteeni zi zatdenSrmi picedaky je zlinskS7 Bat'a, poslanJan Masasaryk odvolal dal gi sve ptednagly a Nemecku. Ve etvrtek rano bylo hla geno rozhlakyne Plaminkova, redaktor "Piitomnosti" Pevyda, se 1. dubna zpet do LondYna. Dle zpravy sem, te Hitler ptestal mluviti o "ochrane" Cech routka a tada dalaich vernS7ch synfi deskeho z Los Angeles, Cal., pteru geni Masarykova teea Moravy a prohlasil je za provincie Nemecka. naroda. nickeho turne ma velmi dtilelite pozadi. Z neteskemu narodu dostane se pry kulturni autoNovS7 zabor Hitler& zalo2en byl na pustS7ch zarudenYch dosud pramena se oznamuje, le dr. nomie, bude mod naddle miti svoje Ceske gkoa nestydatSich 12i a ptedstirkach, Pint' nikdo na Bene g v kratke dobe oznami ustaveni pateke ly a kulturni Astavy, ale politicky bude tvoiiti svete neveti. Podobne tragedie neni v historii neve csl. vlady ve Spoj. Statech. Csl. konsul dr. soueast nemecke sveta zaznamenano, Oe§i byli osamoceni, VelFelix B. Janovsky zpravu nepotvrdil take neka. Britanie a Francie nesou vinu za uktanvani poptel.

Jakmile nemecke vojsko obsadilo Prahu, nadeskeho naroda, je2 se stal ()heti brutalni sily, stalo drancovani Narodni banky. 8estnact truMad'ati po krutSrch potyekach s dsi. vojskem kterou nechce nikdo zastavit. naloleno bylo zlatem v cene $83,000,000, ktea detami Ukrajinch obsadili cele Podkarpaty a BSTvalSr president oeskoslovenska dr. Euduard re tvotilo zlatY poklad eesl. many a bylo nanahromadili to kolem 200,000 mu2ti dobte vyBeneg , meakajici v Chicagu, prohlasil zabor shromadeno pracovitosti, getrnosti lidu, prozibavene armady. Jake fimysly s Podkarpatskem ' ech a Moravy a rortrhani zbytku teskos10ravou hospodatskou politikou ministerstva fima Hitler je doposud zahadou. venska za — novjr, iiiasnjr mezinarodni zloein" nanci. Nemecko zlata ma nepatrne mnolstvi a Dalgi napor dosud triumfujiciho "Tlaku na a vole, poctive Cechy a Slovaky v zahranidi k zrovna jako Joni vybrakovalo Rakouskou banVSrchod" ma bSrti na Rumunsko. Kral Carol ponovSun akolfim. Oechoameridane jsou ptipraveku, tak moderni pirati ukradili nasttadane slal Lond3inu a Pati2i 2adost o ochranu proti ni, obnova 'Ceske samostatnosti je na gim nojmeni ubohe stare viasti. drze note Berlina, 26.dajici hospodaiske nevolvS7m programem a cilem. nictvi Rumunska — Nemecku. Hitler lade, konVyslanectvi esl. republiky v rfanch statech easovSr postup tragick3"7ch udalosti byl nasletrolu rumunskeho prfnyslu, oleje, plodin — za ptevzali do spravy vyslanci Nemecka. Csl. vydujici: Nemecke, armada zahajila svfij vpad do slibuje zaruku neporuaenosti fizemi Ruco2 slanec ve Washingtone — legionat a poctivST eech a Moravy ve sttedu 15. btezna o 6. hodine munska. Carol nabidku odmitl a uchSilil se k Slovak dr. Hurban zachoval se statedne. Tarano. Prvnim zabramim mestem byla Morayska Anglii a Francii o pomoc. jemnik nem. vyslanectvi dostavil se k dru HurOstrava. V ten das president dr. Hacha dlel jeRusko slibilo Rumunsku i Polsku vojenskou banovi se zpravou, Ze jeho ptedstavenY pteate v Berline, kam byl povolan Hitlerem, aby pomoc, budou-li ohroaeny Hitlerem. Anglie s to ne — odpovedel toi vezme dsl. vyslanectvi. A podepsal kapitulaci. Ve sttedu dopoledne radioFrancii vyjednavaji se Stalinem ohledne spovyslanec. "Dle Ustavy — odvetil Nemcovi dr.

NTST hlasatel v Praze oznamil rozechvelS 7m hlaleene akci k zastaveni nemecke rozpinavosti a Hurban — "president dr. Hacha nemel pravo sem a v Wadi, 2e president Hacha dal Cechy a ohro2ovani samostatnosti state jihovjrchodni kapitulovat pied po2adavky Hitlera, to pram) Moravu "pod ochranu" Reichu. Nemecka vojEvropy. Prod k takove akel redo to davit dsl. konstituce vYhrane zastupcfun lidu — sko vstoupilo do Prahy ve sttedu rano a v 10:30

Ve stfedu, dne 22. bfezna 1999.

V STNtK

Strana 2.

ASLEDKEM zabrani 6ech a Moravy do N svazku Reichu dr. Eduard BeneS upustil od kalifornskeho zajezdu, pti norm mel na nekolika mistech predna§eti. Dr. Bene g byl zaplaven telegramy, kabelogramy a telefonnim nim z velkych dalek. Casopisy a tiskove kandelare, americke i evropske, jej Zadaly, aby jim sdelil, co soudi o nynejSich evropskYch udalostech. Ale dr. BeneS je ignoroval. Je duslednY ye svem rozhodnuti, aby neptisobil Spoj. Stattim nejakYch neprijemnosti, Ze by se podilel na nejake politicks Cinnosti.

Berlin, 15. brezna. — D ye Ceske: zeme, ktere Nemecko "vzalo pod svou ochranu", nebudou miti spoledneho jmena. Jsou nyni easti Velkeho Nemecka a die vsi pravdepodobnosti budou znamy pouze pod jmenem Cechy a Morava.

Jmena "Nchia" bylo pouZivano pouze prechodne.

• • V Moskve onemocnelo letos chripkou jit Ctvrt milionu lidi. Pokusy o zabraneni da gimu roz§ireni nakaiy dosahly nyni prvniho velkeho spechu. V moskevskem obchodnim dome "Mostorg" byli v§ichni zamestnanci podrobeni inhalaci sera, ktere bylo ziskano infekci koni. Pokus, jeho2 autorem je prof. Smorodincev, mel prekvapujici vYsledek. VSichni nemocni se rychle uzdravili.

'OeS"ti vojaci, jsouce poslu gni rozkazu svYch dustojnikt a presidenta, vzdali se vSude bez bode, aby vyhnuli se "zhoubnYm nasledktn" odporu. Zatim co 'dead vOjaci odzbrojovani v techach a na Morave, CeskY generalni 'Stab, poditajic v to generala Syroveho, vzdal se formalne nemeckYm dtistojnikam. Na znameni respektu bylo dovoleno dfistojniktim nositi Nemecko iftady ucinily opatreni, aby se postaraly o propuStene Ceske vojaky, ji.z byli.povaZovani za jedny z nejlepSich v cele Evrope.

•

Washington. — Rooseveltova administrate podala dnes v kongresu predlohu, aby bylo Sp. Stattun dovoleno dodavati latinskYm zemim Ameriky valeene lodi a valeene zasoby za vYrobni cenu. Predloha byla podana soudasne sena.torem Pittmanem v senate a kongresnikem Bloomem z New Yorku. Je to dinelita predloha, jejimZ teelem je odtrhnouti americke latinske zeme od Evropy a ozbrojiti celou Ameriku proti katde invasi.

• • Naciste tvrdi, to budou chraniti plemenne, prava 6echu. Hitlerovi generalove vyzYvaji nemecke vojaky, aby respektovali Zal aeon. Nicmerle kaZdY v Nemecku je pevne presvedeen, privileje, jet budou poskytnuty 6echilm, jsou pouze theoreticke ceny. Po cele mesice jiZ 6eg si steZovali, ze velke mnoZstvi tajnYch policejnich agent0 je posilano do jejich zeme. Dnes zdeptani 6eei povaZuji za zle znameni fakt, 2e prvni, kdo obsadili Hradeany — byla nacisticka policie.

• • PovaleenY rozvoj Slovenska nebyl bez Ceske ifdasti myslitelnY. Dle mad'arske statistiky o predvalednem Zivote Slovakti vysvita; to v roce 1910 umelo Cist a psat jenom 58 procent Slovakt a slovenske inteligence napoeital mad'arskY reLm y e veech oborech pouze 2900. Nektera Cisla mush americkych Slovaktim pripadat jako oSklivY sen: v doprav y pracovalo na celem "hornich Uher" jen 94 Slovakti, ye statni sprave 192, ye vyueovani 466, ye vede 20 atd. A pomad'arSteni pokradovalo. Prevrat vyvedl Slovaky na svetlo a zachranil je pied zanikem, prevrat byl osvobozenim nejen pro Cechy i Slovaky • • him. — Letos ma italske valeene lod'stvo nejveal stavebni program ve svYch dejinach: jeho stay bude zvYSen o 4 bitevni lodi po 35,000 tun, 12 kriZnikti, detne torpedoborce a nejmene 30 ponorek. Nejvic je Italie pyena na novYch 12 kriZnikt: budou to nejrychlejSi a nejsilnejSh jednotky toho druhu na celem svete. Budou mit rychlopalna dela nove konstrukce raze 13.25 cm a rychlost 44 uzlt (pies 80 km) za hodinu.

Podet ponorek, zadanYch do stavby, vlada taji, lze veak pfedvidat, 'tie po skoneeni programu, v roce 1941, bude mit Italie 170 ponorek.

Co noveho.

Berlin. — Jak scleluji listy, je dnes v Winecku 146 vysokYch peci (r. 1932 jich bylo 56), Nemecko podtem peci nyni pfevyS'uje i Velkou Britanii.

•

•

Buenos Aires. — Argentina sjednala dohodu s Nemeckem na vymenu 100,000 tun Oenice za 2eleznieni vybaveni. Jde o vYmenu v okrouhle hodnote $175,000.

• • Videri. — fti§ske ministerstvo dopravy schvalilo plany na stavbu prvniho riseku noveho vel}cello videriskeho pfistavu na Dunaji. Prvni sek, s jehoti stavbou bude co nejdfive zapoeato, bude zahrnovati pfekladate obili.

•

•

Porota federalniho soudu v Los Angeles, Kal., vynesla minulY patek usvedeujici rozsudek v ptipade Michala Gorina a Hafise Salice, kteki byli obvineni z pfedani namoknich tajemstvi Spoj. State vlade Ruska. NejvySei trest za zlocin v mirove dobe je 42 let.

• Moskva. — Klement Voro gilov, komisaf prohlasil na 18. kongresu rusks komunistieke strany, 'tie ohromne zveteena sovetska, armada a letectvo je pfipraveno rychle ztrestati jakekoliv napadeni ruskeho rizemi. Pravil, 'tie nova, rychle, bombometna, letadla jsou schopna vystoupiti do vfte 50,000 stop a mohou unest thkrate tolik bomb neti bylo mono pied peti lety. Sovetske aeroplany mohou spustiti dole 6,160 tun vYbuSnin pfi jedinem letu.

•

•

Washington. — JistY rifednik statniho departmentu projevil dnes mineni, tie Spoj. Stity budou nuceny zraiti smiouvu s oeskoslovenskem. TakovY krok zda se bYti jistYm, i kdyby to, co zustalo z Ceskoslovenska, dostalo jakYsi stuperi samostatnosti pod nemeckYm protektoratem. Pohlceni tech a Moravy, ye smyslu politickem nebo hospodalskem, znamend, tie pro Ceske vYrobky, vyvatiene do Spoj. Stela, bude platiti start' celni zakon, prototie Nemecko neni opravneno na nitiSi cla, poskytnuta narodam, s nimiti Spoj. Staty uzavfely smlouvy. Z Berlina bylo oznameno, to v§echny smlouvy, ktere melo Ceskoslovensko s jinYmi narody, budou likvidovany.

• • LondYn. — "Daily Express" poznamenave, k pfedbetinemu rozpoetu pro valedne lod'stvo, tie Velka Britanie stavi tri "Gibraltary" na VYchode. V rozpodtu jest plan vydat 5 miliont liber Sterlinkil na ketez tvrzi a to Singapuru, Trincomalee na Ceylonu a v Adenu v Arabii, ktere se svYmi leteckYmi zakladnami, vypravenYmi vojenskYm letectvem, jsou urdeny k tomu, aby zaj istily britske tigske komunikace celYm Wchodem. Singapurska namotni zakladna stela jiti 7 milionu liber, letos k ni pkistupuje dalgich 600,000 liber a dalgich 1,900,000 liber eterlinka jest rozpoeteno na dokondeni dila. Singapur bude pak nejmohutnejei namotni zakladnou sveta.

• • Berlin. — Nedostatek pracovnich sib v Nemecku podle dneSniho rivodniku ve Schwarzes Korps nabyl takovYch forem, to brzdi budovatelskou praci. Proto dal fi gskY ministr hospodalstvi pokyn, aby vAichni nezamestnani nebo neripine zamestnani umelci se venovali utiitednYm ukolum. VYnos tYka, se vtiech umelcri, jich vzdelani je nedostateene a pro jejich Cinnost neni liospodalsko-politicks potfeby. Zakon je opattenim z nouze, a plati a do 31. bfezna 1942. Schwarzes Korps zdarazriuje, tie Nemecku chybi nyni 17,600 intienYra a tie jen jedine, fakulta nemeckYch vysokYch tikol je obsazena vice net upine, totiti teologicka. List p ge: "Ta pojeti jsou pro nepolitickY vzestup Nemecka nejmene cenna a pfi hospodatskem zesilovani nejpostradatelnejA1, jsou nej vice pfepinena. Kostely jsou jedinYm tiivobytim v Nemecku, kde je jests nadbytek nezamestnanYch. LW se od nagich dfivej'Sich nezamestnanYch jen tim, tie jsou placeni statem. To si ji'i nemriZeme dale dovoliti: ani nezamestnane, ani podpory. K velkYrQ ohleam chybt n pro06 gas."

Videri. — V§echny kleAtery a cirkevni nadace (bS7vale Rakousko) byly postaveny pod dozor vladnich komisafil. Ve znamem klaAtete Gottweih u Kremtie provadi kontrolu kremtiskY starosta.

•

•

Do Barcelony ptiplul velky italskY parnik "Barletta", kterY veze jako dar italskeho naroda katalanskemu lidu jeden milion velkYch masovYch konserv, 1500 metrickYch centa riaznYch potiivatin a 600 metr. centa ovocnYch zavafenin.

• • Velitel Svedske armady general Sylvan pfedlotil vlacte navrh zakona, v nemti se krome jineho tiacia, prodloutieni cvidebne doby pro brance, dale zlizeni noveho protileteckeho pluku ve Stockholmu a zesileni protiletecke obrany. Na vYlohy, spojene s Aimto planem, se potiaduje eastka deseti milionri tivedskYch korun.

•

•

Berlin. — Ve meste Wittenberge severozapadne od Berlina konala se slavnost rovnosti na tovarne spoleenosti "Kurmarkische Zellwolle and Zellulose". Je to prvni ponik v Nemecku, jen bude vyrabeti bunidinu ze slamy. Celkem ma produkovati asi 10 procent veekere buniCiny, ktera se spottebuje v Nemecku.

• • "Schweizer Zeitung am Sonntag" uvekejriuje dopis fitiskonemeckeho obeana-dristojnika z Prahy gvycarskeinu. dristojniku. Nemec pitie, ale posuzuje je ' neni nijak zaujat pro Cechy, podle toho, co za 4 roky videl ma o eetiich nejleptii mineni, povatiuje je za jeden z nejuelechKdybych netilejeich narodu. Mohl by pry byl Nemcem, byl bych rad oechem.

• • LondYn. — Chamberlain oznamil parlamentu, tie vlada se rozhodla, aby mladi nezamestnani pracovali u civilni obrany na stavbe protileteckych kryta. Wichni delnici, kteti budou zamestnai na techto pracich, prodelaji vAak zaroveri vojenskY vYcvik. "Evening Standard" piS'e, tie do vYcvikovYch kursri se maji dobrovolne pkihlasit vS'ichni nezamestnani. Kdo se kursu nezteastni, mush se pry smifit s tim, tie mu bude snitiena podpora v nezamestnanosti.

•

Berlin. — "Ustav pro Mince v zahranlei" pofade, ye dnech 4. al 11. Cervna 1939 letotini valnou hromadu ve forme slavnostniho sjezdu. Pfi teto pfiletiitosti se bude konati take sjezd "pracovniho sourudenstvi nemeckeho tisku v Nemecku a v zahraniei", jako i zvloAtni sjezd, kterY bude jednat o praci mladetie v nemeckYch nirodnich skupinach v cizine. Slavnostni sjezdu bude ukoneen hromadnYm zajezdem v§ech rieastnikt do Chebu, KarlovYch Vara a Liberce, kde se bude konati velkY vefejnY projev ye prospech zahranienich Yemen'.

• • LondVn. — K boutlive rozprave do glo dnes v noci v anglicke poslanecke snemovne o otazce nadmernVch ziskfi jistSrch spoleenosti, tetiicich z ohrornneho ozbrojovaciho programu vlady.

Nektefi zastupci vladni strany byli osobne napadeni, tie jsou zrieastneni na doclavkach. Konservativni strana pry slibila doclavky, jestlitie se ji za to dostane posileni jejich stranickYch fondri. Vlade bylo vytYkano, tie misto, aby uvalila vye'Si dame na zbohatliky, vypisuje nove pajeky, zatetiujici vefejnost. — Z vladni strany bylo prohlaSeno, tie nadmerne zisky nebudou pfipu§teny a nebude povoleno, aby vefejne penize byly vyhozeny.

• • Obchodni smlouva s esko-Slovenskem zahrnovala vYvoz americkYch vYroblca, jako jsou automobily, nahradou za dovoz csl. obuvi do Spoj. Statri na zaklade kvotovniho systemu.

Nekteki nfednici poukazuji, *Ze zavedeni nemeckeho "protektoratu" nad MAI CSR. nepochybne pfinuti federalni department obchodu zafaditi zbotii z one zeme na obchodni Cernou listinu se zbotiim z Reichu. Nemecko bylo zbaveno vYhod snitieneho celniho tarifu, povoleneho zemim, s nimiti Spojene Staty ujednaly pfatelske obchodni smlouvy. Stalo se to nisledkem toho, 2e pfi sjednani smlouvy mezi obema zememi, Nemeeko odmitlo klausuli o vzijemotch Oho(Koh.

Ve stiedu, dne

brezna 1939.

re

OSVETA. Taviel kotel narodi Troy McCormick.

EL AVIV, mesto aide, srovname-li je s TJaffou, starodavnou, mohamedanskou a orientalni, se vyjima svym modernim razem podivne na palestinske pude. Tel Aviv se prostira od Stredozemniho more, po jehoa neklidnYch vinach prialo "citevo vyrezane z Libanonu po lodich do Joppy" a na jehoa pobreii se strhla ona straaliva boure a velryba eekala na Jonak "prchajiciho z pritomnosti Hospodina do Taraiga". Ale mir v tett) prastare zemi byl poruaen pied dvema lety, kdyt v sousedni Jaffe vypukly nepokoje. Jeden den jste ktheeli po uhcich a setkavali se vaude s okouzlujici zdvoillosti Arabti. hned druhY den vaak bylo smrtelne nebezpeene vstoupit do mesta. Cele mesice bylo cestovani po aeleznici spojeno s nebezpedim aivota. Jaffa byla bezpeena pro Araby, ale nemohl se do ni odvatit aadnY kid.

Bomby tam praskaly ve dne v noci.

Bylo vaak jedno klidne misto v Palestine, a tim byl Tel Aviv, jecline mesto na svete, kde jedinYmi obyvateli jsou zide. I zde bylo, pravda, napeti ,ale divot gel dale presne tak, jak chodil pied nepokoji, as na to,' k ua nebylo v meste videt Araba.

Tel Aviv, jen se popularne nazYva "Zahradni mesto Palestiny", ma 140.000 obyvatel. Ma nove a krasne budovy, ale vaechny jsou hranate, linie prime, strechy ploche. Ulice jsou lemovany bloky dintakil ze telezobetonu, vaechny tripatrove a s petimetrovYmi mezerami mezi sebou. V kaadem jsou tii at pet bytu a u kaideho bytu je sveraznY balkon. Neni zde soukromYch domii se zahradami.

V lete ahne slunce celY den a v krabiekovYch pokojich je horko jak v peci. V zime piijdou death, a v krabiekach s ledovYmi dlatadenYmi podlahami je stale studeneji a studeneji. Jen malo blokil ma eim topit, ponevada byly postaveny tak narychlo, ae nebylo kdy dat do nich kominy. 6in2aky rostly take drive, net byly postaveny cesty, a ulice byly vydlaadeny v takovem spechu t ae se zapomnelo na odvoddneni. Za deat'u jsou proto east° zaplaveny.

Kdya byly vyeerriany vaechny moanosti aluteho zlata v pisku, zbYva novYm pristehovalet= jen obchod. Ma-li novY prichozi nejakY kapital, otevie si kraut. Predni steny — i v resideneni etvrti — se zbouraji, nasadi se vYkladni skriti, a obchod je pripraven.

Wsledkem toho je, to Tel Aviv ma vice holieskYch kramil, vice zelinall a smiaenYch obchodu nee kterekoliv jive mesto jeho velikosti a zalidneni. Brzy bude mit kaadY obchod a nebude nikoho, kdo by kupoval. trednimi jazyky v Palestine jsou anglietina, arabatina a hellrejatina. tide, kteri se tam narodili, "opravdovi Palestinci", mluvi aesti nebo sedmi jazyky. 'tide z Egypta mluvi, zda se, 'demi reemi t ze Syrie arabsky, ale 'east° znaji dalai dye nebo tii reel Vaichni maji zylatatni nadani pro fedi. Nekteri mluvi take aidovskYm targonem. Tak na ulicich Tel Avivu mluvi aide polsky, rusky, nemecky, apanelsky, francouzsky, americky, italsky. Druh' Babylon.

Prot° prvni praci pristehovalcovou je dat se do ueeni nejtetai reel na svete. Nebot' jenom tak budou aide spaseni, jenom tak se jim dostane jejich zaslibene zeme.

Nekteii pravoverni aide, z ylaate stari, vaak . posvatnou pro povaauji hebrefatinu za prin § vaedni uaivani. Mimo synagogu mluvi radeji aarkonem.

Jsme-li v Tel Avivu nekolik nedel, nemusime se, kdya vstoupime do obchodu, ptat "Do you speak English?" Za to dobu ua pozname na prvni pohled, zdali kdo mluvi anglicky, tid snad vypada v Anglii jako lid, ale kdyi pfijde do Tel Avivu, vypatia nesporne jako Brit. An-

vtsTtrix glicke podnel$ a jazyk zpevnily jeho rysy, v jeho oku je chlad, jeho posunky jsou velmi zdraenlive. On take vi, ae je treba politovati ty druhe, kteri nejsou Zaene-li palestinskY obchodni oestujici s yYm obvyklYm zurivYm palestinskYm zpfisobem "Musite" —, nevzda se pokorne. Zkratka, je panem sveho osudu, kapitanem sve duk. V Tel Avivu tedy aid neni aidem, nYbra Nemcem, Rusem, Polakern, Ameridanem.

NemeckY aid yypada, jako Nemec. Dostal nemeckou hlavu. jeho pygnY nos se zmirnil. Jeho oei jsou easto modre. ma nemecke zpilsoby.

K nadrizenYm je posluanY, k podrizenYm razny.

Rusk' aid zustava Rusem. Nosi east° kaftan.

Vypada, jako by byl grave priael ze stepi, at na to, ae snih s jeho bot rortal pod palestinsk'm sluncem. Travi cele hodiny v kavarne, popijeje rusk' daj a hraje Each. tte rusky noviny. Ruske truchloherni filmy v nem vzbuzuji veselou naladu.

AmerickY aid zna vkchen nejnovejai americkY slang. tide z Egypta maji podlouhle egyptske oei. Italati aide mluvi s fictou o Mussolinim. Tak generace ztravene v jinYch zemich zmenily aidovske rysy.

Pro tyto rezne narodnostni rysy aidu je aivot v Tel Avivu teak'. Rusk' aid nenavidi nemeckeho, nerneeti fikaji polskYm chlopi, na americke aidy se pohliai jako na cizince.. 0 misto v nemeckem obchode se mohou uchazet jen Nemci. Toto rozdeleni dava krome toho kaide skupine prileaitost pracovat proti druhYm. Nebot' zmena, kdy se maji vaichni nazYvat bratry, je pfilis nahla a kruta. Obchodni devtip je jeate pored moan° bystrit na bratrech z cizich zemi. Jakmile se vaak ruzni aide v Palestine sjednoti tak, ae kaadY bude aid a ne Rus, Nemec nebo Ameridan, pak to bude zahuba pro obchod — a snad pak . Nrzejde novY aidovskY typ, eervanky noveho aivota.

Skoro vaichni aidovati pristehovalci jsou mladi lide. Prichazeji pini nadaeni pro obdivuhodnou novou svobodu, o ktere tolik slyaeCiti, ae priali znovu domfi t i kdya treba se jejich predkove usadili v Evrope nebo Americe pied sty lety. Snaai se najit misto jako delnici nebo sluhove. Mzdy jsou site vyaai, ale take aivotni naklady jsou znaene vysoke. Tak tito mladi lide vedou teak' aivot, easto se nenajedi a nekteri ani nedostanou prki.

Mladi aide mluvi east() o apatnem vlivu palestinskeho podnebi a o potrebe 'Caste dovolene mimo Palestinu, aby se zotavili. Ale takovYm zpiisobem se nikdy neprizpusobi. Musi se snaait najit si rozptyleni v Tel Avivu.

V hotelich se tanei, poradaji se koncerty a nekdy se hraje i v opere. Pro ty, kteri si to mohou dovolit, je aest biograffi, v niche nejlacinejai sedadla jsou za tri piastry, to jest asi 6 K. Ale Caste nebeai aldnY film v keel, ktere rozumeji, a bavit se v cizi fedi je dosti teake.

Co si vezme z americkeho vtipu tech? Bude se Polak smat, kdya uslysi cockneyskY prizvuk?

Nejhumornejai z nemeckYch filmfi jsou sceny jidelni, jima se nemecke posluchaestvo srdeene smej•, ale mohou ty rozesmat Ameridana?

Ve francouzskem filmu dava herec "vYraz" duaevnimu bolu takovYm dojemnYm kroucenim oblideje, ae anglickY divak se smeje, misto aby plakal. Rusk' film je bud' vaechno propaganda, nebo tak truchlivY, ae je at'astne preaije jen Rus. 2ide si zde poeinaji jako kaadY, kdo se z fttisku dostal najednou na svobodu. Je zde mnoho takovYch, kteri museli uprchnout, aby si zachranili aivot. Tato svoboda je pro ne silnYm napojem. Svadi je k vystrednostem.

Chodi na priklad po chodniku po etyrech vedle sebe, nikoho nepouatejice. V rade u poatovniho okenka se tladi pied predni. Stojiteli u vYkladni skrine a divate se do ni, stane se yam east°, ae yam nekdo projde tesne pied oeima, zaclaneje pohled.

V Tel Avivu je kaad' den "almuti'nickY".

KatadY "musi" att. Nejsou-li dvere bytu zavreny (a mit zavrene dvere je pro spoleenost velka uraaka), aebraci, obyeejne vousati, vtrhnou do domu, treba i do loinice, aadajice almutnu, 2ebraei dokonce maji i sve hodiny. Na pti-

Straw, 3. klad aebraka s piat'alou muaeme odekavat kaadou nedeli v deset hodin rano. Podomni obchodnici se stridaji u dveri celY den. Nechceme-li nic koupit, odejdou, ale nekdy to jsou velmi stare deny, a ty plivnou na dvere.

Toto alapani po zdvorilosti, zda se, je vaeobecna odpoved' na svobodu. Evropan na Dalekern vYchode si pripade, vedle zdvorilYch riann' a Malajce, jako divoch z atingle. V Tel Avivu se mu vaak hned vra,ti dobre mineni o sobe.

Ale aekoliv jsou zpiti svobodou, presto se boji — dokonce i britske policie ktera jim ma chranit tuto zy laatni svobodu. Je-li bojkotovan obchod nebo kavarna (co g se stave easto), kdya zaene politicks fee a ozYvaji se vYkriky, objevi se hned pokojne briticky policista. Jakoby nic projde shlukem, a je po v'tranosti.

Butiei se odpiai za rohy a jeden po druhem se portraceji.

Pritom to nejsou mohutni londYnati stratanici. Jsou to mladi chlapci. Presto vaak stadi jen. aby se objevil, a sebehorai luza se rozprchne.

Je vadycky dosti priein ke strachu. Je-li *Mika v Habeai, je v Tel Avivu panika. Vkladatele beli do bank a domahaji se vydani penez. Nejdou-li dosti rychle, hrozi, ae budou hazet kamenim na okna. Prace na stavbach se zastavi. teho se boji? Toho snad, ae letadla na cesty do Habek jim poalou bomby? Ze nyni priala pro Araby chvile, kdy jim podreaou krky? Jsou tak zvykli strachu, ae neni-li nablizku straaak, vymysli si sami nejakeho. A pak najednou prijde skuteand prieina strachu, a aide jsou vraideni v zemi s yYch otcu.

Neni dnes klidu. Nepokoje trvaji. Budoucnost je nejista. Arabove i aide eekaji na odpoveci'.

STRATEGICKE ZAKLADNY NA NEJOPUgTENEMCII mIsTEcx. Na nove projektovane dopravni lince z VelBritanie na vYchod kolem Afriky lezi asi 3000 km od Kapskeho Mesta osamele souostrovi Tristan da Cunha, v jehoa sousedstvi je take Sv. Helena znama, z posledniho pobytu Napoleonova. V minulem stoleti se ostrov ,stal sidlem rybaru velryb a nyni tam aije ve dvou osadach Nov' LondYn a Edinburgh nekolik desitek rodin. Mail svou volenou kra,lovnu. Vaechnu spravu vede rada staralch, volend z rad muau i aen. Pen& neni na ostrovy treba. nebot' lide si vymenuji mezi sebou, jako v davnYch easech, sve vYrobky.

6asem, kdyt tam zabloudi nektera lod', vymeituji obyvatele rime vYrobky a velrybi tuk za pracovni natadi a jine.

Nekdy prijede jako pozdrav z materske zeme lod', jea privaai dune dary. Zvlaatni pea projevuje sam kral Jiti VI., kterY poslal nyni obyvatelfim radem nekolik desitek mocnych vesel pro rybaiske lodi. Naopak zase obyvatele posilaji krali obeas dary, vYrobky z baviny, kterou yypestovali.

Nyni vaak nastane v biblickem aivote ostrovane zmena, ktera brzy zmeni toto tithe zakouti v ruane misto. Na ostrov byl vyslan krianik s meteorology a leteckYmi znalci.

Ostrovy Tristan da Cunha a Sv. Helena budou mit tentYa strategickY yYznam jako Malta a Kypr ye Stredozemnim more Bylo zjiateno, ae ostrovy se hodi pro zrizeni mohutne vysilaci stanice. Pokusy se spojenim rozhlasov'm s Adenem a Honkongem mely kladnY vYsledek. Rovnea tak se podarilo dosici dobreho spojeni s LondYnem prostrednictvim stanice v Rugby.

Proto se maji ostrovy stati rozhlasovYm uzlem mezi Velkou Britanii, Jiani Afrikou a DalekYm vYchodem.

Krome toho budou miti ostrovy take vYtinam leteck2, jmenovite po nekterYch fispeanych letech mezi LondYnem a Jitini Afrikou.

Nerikej vaechno, co se ti libi, abys neuslyael nee°, co se ti nelibi.

•

Nejtetai kukurienY klas je ten, kterY se sklani nejni2e.

Strana 4.

TEDNOHO krasneho breznoveho jitra 1918 j ptfasla Montparnassem v Pariti rada hrozriS7ch v9bucha. Nikdo nepochyboval o tom, to se Wind tentokrate odvatili bombardovati Parit za bileho dne.

Za nekolik minut kroutily jit nad Pariti francouzske stihadky. Ale ani ony ani tadna z pozorovacich stanic, leticich mezi Patiti a hranicemi, nespattily jedine neptatelske letadlo.

Kolem zejiciho hrozneho krateru na Rue Liancourt se shromatdily vedouci osobnosti munidnich laboratori; jejich predstavenSr. pan K., sebral peelive kovove zbytky vybuchnuvLi steely. Za patnact minut pots byl jiz v kancelati presidenta ministerske rady.

"NOR, pane K.," zeptal se Clemenceau, "co jste vypatral v zaletitosti nemeckS7ch bombardovacich letadel?"

"Nebyla to vabec letadla, pane presidente.

Para byla bombardovana deem."

"Ale jciete, drahSr pMteli. Zda, se, ze jste v posledni dobe pracoval piin g mnoho. Mel byste se trochu Letrit. Jde yam to na nervy."

"Presveddte se sam". A pan K. polotil na presidenttiv psaci stuff kovovS7 iaomek. Byl to kus prstencovite obruby Move steely.

Tak se Para seznamilo po prve s Tlustou Bertou, ktera ohrotovala mesto ze vzdalenosti tamer 100 kilometrt.

2adny dohodovST vojak nikdy Tlustou Bertu nespatril. V tomto elanku poutivame informaci z iftednich zaznamtl, uverejnenSich po valce v rade vojenskSrch dasopistl.

Ptedevtim je clnes znafrio, ze neexistovala jenom jedna Tlusta Berta. Byly celkem tit Pro kaidou byla vybudovana zvlaLtni zakladna: Prvni byla v Laonu — 75 mil od Patite, druha v Hammu — 60 mil od Patite a treti 5 mil severne od Chateau Thierry, vzdalenem 50 ma od Patite. Vitezna ofensiva spojenct, zahajena 18. Cervence 1918, donutila Mince k opuLteni teto posledni zakladny v nejvetLim spechu.

iivot B. Nemcove, hora zarmutku.

Ze tivota spisovatelky Boteny Nemcove se podakilo zjistit nektere dosud nezname nebo jen malo zname podrobnosti. Byt' byly tragicke, nejsou na zavadu Llechetnosti teto teny.

Dokresluji jen hluboke neStesti, kterYm tato dobra, utlechtila a krasna duLe prochazela.

Miuvi o nich dr. Miloslav Novotny v predmluye k novernu vydani jejiho tivotopisu. — Botena Nemcova se narodila ye Vidni jako dcerka tehdy teprve etrnactilete Tezie Novotne, ktera tam sloutila ve vinarne sve tety. Dite bylo pokfteno na jmeno Barbora. Otec, hrabeci kodi Jan Pankl, se jests tehot roku s mladidkou matkou otenil v Ratiboricich. Z male Barbory — rikali ji pak Boi,ena — vyrostla krasna, tens., vzneLena nejen zjevem, ale i Llechetnosti ducha. To dalo pt1vod planSim povestem, ze je odlotenou dcerou pani knetny. Nat'astne mantelstvi s finandnim komisatem Nemcem, jeho nepochopeni a chovani ji primelo, to hledala trochu utechy v lasce jine. Tiha tivota Boteny Nemcove byla jests zvSrLena tim, ji policie, jako tenu "neptatelskou rakouske vlade", dala strait a sledovat. NejsmutnejLim Udobim byla pro Botenu Nemcovou posledni beta jejiho tivota. Upadla i s detmi do nevyslovitelne bidy. Trpela s nimi ,opravdu a doslovne hladem. Byla odkazana jedine na ponitujici dary z tad vyLL1 Ceske spolednosti. Prijimala obedy, potraviny, kusy Latstva a jine drobnosti, nad nimit krvacelo jeji vzneLene a dobre srdce. ZabStvala se tudit myLlenkou, bude hiedat moinost tivota za ocednem. V americkem state Viseconsinu ji nabizeli misto Ceske uditelky. Chtela dosici rozvodu se svS7m mutem, kterST s ni nakladal velmi nevybirave.

NeostSrchal se ani vztahnout na ni ruku. Nejednou musila Botena Nemcova tadat o pollcejni ochranu. Tyto drasave pomery a stalST nedostatek zhorLily nemoc Boteny Nemcove. Propadla posleze rakovine. Ve sIdrch 42 letech pied smrti byla imlnou starenou. Byla jit tak zele nemela dosti sib k provedeni oprav noveho vydani "Babieky".

VESTN1K

Kopec Tlusta Berty.

Pierre Devaux.

Hlaveri dela mela prilmer 14.9 paid', vnittni otvor mel pruner 8.2 palct. K vypaleni sttely do stratosfery bylo treba hlavne dlouhe 37 yardil. Jen samotna hlaveri vatila 200 tun — tolik jako dve lokomotivy. Cele deo, i s podvozkem a ptisluLenstvim, vatilo 750 tun.

Z celkoveho podtu 320 vypalenS7ch steel. z nicht 180 dopadlo na Para, se nedostala ant jedina do rukou Dohody. Nemci opatrili prozirave katdou strelu dvema zapalkami, aby zatomu, aby nevybuchnuvai sttela neposkytla dohodovS7m odborniktim vzacne informace.

Katcla, Tlusta Berta mohla vypaliti 65 ran, nea bylo tieba pre.vrtat jeji hlaveri. Jest zajimave, jak se rozmery pozdejich steel ruznily podle postupneho opottebovani hlavne. Prvnich 65 steel melo rah 8.23 palcri, delku 35.3 palce a vahu 220 liber. Dalai petatedesatka mela ji2 rani 9.21 palctl, delku 43.4 palcri a vdhu 253 liber.

VYbuSnou nalo2 tvotilo 330 liber prachu.

Vypalena sttela dosahla za necelou minutu vkae 25 mil, pot= letela dve minuty ye stratosfete fantastickou — nikdy predtim nedosatenou — rychlosti 1740 yardri za vtetinu, po ttech a pal minutach vybuchla jeji vnitkni nala 26 libel- tolitu.

IWO vYstkel stab 15.000 dolart v dnegni merle. Aby se dlouha hlaveri dela neprohnula vlastni vahou, byla opatkena tadou vYztuh a podper. Pted ka2dYm vSrstrelem dylo treba noveho zameteni pomoci optickYch ptistrojt. umistenYch na spodni daeti dela.

V pet bodin rano, dne 23. btezna 1918, byla Tlusta Berta nabita a zametena pod Ahlem 65 stupfra. Kratce ptedtim byly provedeny atmosfericke sondy malymi balony a'2 do vYae

Z cESKOSLOVENSKA Posvatna narodnost.

V prvem disle deniku nernecke narodni skupiny Deutsche Volkszeitung vyslovuje posl. E. Kundt, Ze rozumne kruhy deskeho naroda budou novY nmeckY list hodnotiti jako list nemecke narodni skupiny v oesko-Slovensku, ktera chce spolupracovati o vYstavbe techto zemi. — Sefredaktor listu dr. E. Stranik v élanku "Posvatna narodnost, se zabYva postavenim nemeckYch narodnich skupin v jihovYchodnich evropskYch statech; pravi se v nem, '2e heslem dne musi bYti "Posvatna narodnost". Ka2dY narod vYchodni Evropy ma nesparne pravo na svoji narodni svebytnost. V tomto smeru nejsou drile2ite snad piedevSim politicks hranice, nYbrt ochrana narodnostni. teskoSlovensku mute tu ptipadnouti vzorna Zatidi si svou novou doma.cnost, ve ktere bydli teai, Slovaci a podkarpatSti Ukrajinci, vesmes domaci panove ye spoleenem dome. V tomto state bydli ov.em i Nemci, jim2 pod cilevedomYm vedenim posl. Kundta ptipadne velika aby jako verni synove zachovali svoji narodnost a pridu zdedenou od svYch ptedkri. Ochrana narodnosti nemriZe se tak vyderpati jedine tim, '2e se narodni skupine ponechaji dosavadni kulturni statky a ideologicke hlaaeni se k velkemu bratrskemu narodu. Ochrana narodnosti znamena, tea brat ztetel na to, aby aivotni podklad pro tuto skupinu se nezhorgil.

Chovani k nernecke narodni skupine bude ukazovati, zda myalenka posvatne narodnosti, kterou narodne-socialisticke Neemecko bezvYhradne uskuteeni, je ten druhYm pine pochopena. Adolf Hitler a nova Nemecko nezapominaji na Zadneho Clena nemeckeho naroda, i kdy2 bydli mimo hranice nemecke rise. S rte.meckou narodni skupinou, ktera neni "menSinou", nYbrl lidem, kterST odedavna patti do tohoto prostoru, nemilte Wit zachazeno podle starch men2inovYch zasad. Zvlastnost rikolri

Ve sttedu, dne 22. btezna 1939.

38.000 yardri. Deset eskader stihacich letadel bybo ptipraveno k obrane proti neptatelskYm letadlrim. Take pomocne baterie byly ptipraveny k zahajeni palby soudasne s Tlustou Bertou, aby zabranily jejimu objeveni pomoci akustickYch metod. V 6.15 se vznesla letadla do vzduchu a obsluha dela odala do krytil. Rozkaz k palbe byl vyclan 10 vtekin pied osmou hodinou. Vzduch se ottas1 hromovYm rachotem. V palby se pokradovalo a2 do druhe hodiny odpoledni. ji viceadmiral Rogge za pomoci vYznadneho fysika Rauzenburgera, kterY vypoeital palebni tabulky dela.

Na velikonoeni patek dosahla Tlusta Berta sveho nejvet'aiho rispechu. Jedna z jejich sttel zasahla sloup chramu Saint Gervais, prave pki bohoslu2bach. Chram se ztitil a pohtbil v troskach 70 lidi.

Francouzum se 'ith'ak brzy podatilo odhalit postaveni Tlusta Berty uittim akustickYch metod, zdokonalenYch fysikem Eslangomem.

Jeho metoda byla vrcholnYm dilem vedecke jemnosti. V Stainsu a St. Denisu byly umisteny chronografy, ktere zaznamenaly "balisticke viny" sttel leticich nad nimi. Tyto ptistroje se mohly pochlubiti ptesnosti a2 na setinu vtetiny. aas, kterY pottebovala sttela k proleteni vzdalenosti mezi temito dvema body, vdaval risek rychlosti, ktereho bylo pou2ito k vypoeteni celkove drahy sttely a k zjiSteni polohy dela.

Francouzske take delostkelectvo, namontovane na kolejich, zahajilo einnost 3. kvetna; jedna z vypalenYch sttel dopadla 1 Oyardri od hledaneho cile. D ye nebo snad dokonce tti velke Berty byly vykazeny z Cinnosti na laonske zakladne. Kdy2 pak jina, Tlusta, Berta zahajila palbu ze zakladny ye Fere-en-Tardinois, odpovedela ji dohadova dalekonosna dela a bombardovaci letouny protipalbou.

Posledni Tlusta Berta. ktera sttilela na Paki2 z Hammu, brzy byla rozebrana a poslana zpet do Nemecka. ji svelenSich odpovida postaveni jako ptirozena riprava danYch pomerri. Tuto skuteenost poznati jest rikolem druhYch narodri vYchodniho evropskeho prostoru.

NalezenY staroees. hrob Na Homolce v Motole.

Onehdy byl objeven hrob z rozsahleho kdysi htbitova v Motole u Prahy. Pted lety bybo tu Na Homolce vykopano 38 hrobu s bohatYmi milodary. Tema kazdy mrtvY mel v nohou na kruhu vytodenou nadobku, do nit se dob pohanskYch byla ukladana potrava, za ktest'anstvi svecend voda. Mu2i men za pasem 2elezne note, divky nahrdelniky s pestrobarevnYmi sklenenYmi koralky a ye vlasech nosily zave'aene bronzove esovite zakondene krou2kyzauSnice. Wady byla v jednom hrobe ulo2ena cela rodina. Hroby byly zavaleny kameny. Ve starSi dobe nebylo pohitivano v rakvich, jen dno hrobu bylo vyloleno prkny. ZajimavY byl hrobeeek, kde bylo detske telo ptikryto prknem. — 8' perky nalezene v hrobech byly nakupovany od cizich byzantskYch obehodnikti, kteti na pra2skYch trzich kupovali ka2tainy a otroky. Hrob, kterY nyni prozkoumalo Narodni museum, ukazuje ne2nou rodinnou lasku starch — V hrobe vylo2enem dtevy letela mlacia matka, jia bybo do hrobu ptidano jeji asi ‘Sestilete det'atko, pravdepodobne devdatko, nebot' nosilo ve vlasech 8 zlatotlutYch bronzovYch krou2kii. till nikdy za vlady kni2ete Boleslava II. v 10. stol. pa Kr. Narodni museum ptipravuje na ietani podzim vSrstavu svYch slovanskYch a starodeskYch pamatek, ktere nam ukali netuaenou kulturni vyspelost a jemnY vkus nanch ptedkri.

Do konce roku v Ufadech musi mit eiste stoly.

Na schAzi s okresnimi hejtmany vyzval ministr vnitra dr. Fischer shromatdene ritedniky, aby ptemySleli o zjednoduSeni statni spravy a navrhy ptedloZili studijnimu oddeleni ministerstva vnitra. Ptedev2im maji v2ak ti, aby v rikadech nebylo nevytizenYch spisri.

Do konce roku nesmi bYti u statnich ritadri v Cechach a na Morava 2a.dnYch nedodelka.

Ve sttedu, dne 22. bfezna 103g.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevem!), neb zavadne polemiky. potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k viastnimi/ rozhodnuti.

HRSTKA VZPOMINEK NA ZEMRELOU PANj SKRABANKOVOU.

Dne 14. brezna opustil duch telesnou schrinku pi. Skrabankove. Byla nemocna dlouhe mesice, v torn slabouekem tele vSak sidlil silny" duch.

Nemocnemu eloveku se zda, ae ten eas se tak pomalu vlede, zvlaAt' kdy byl celY svuj tivot einnYm a bral \Tidy zajem o v'eci spolkove, zabavu uSlechtilou.

Mam na pi. S. pane vzpominky. Neznala jsem ji drive osobne, ale oetla jsem v eeskStch easopisech o jeji einnosti na poli umeni dramatickeho. Neni ani divu: vtclyt' byla dcerou vynikajiciho obrance feel narodni, turnalisty p. J. .Bufiaty. Pfiznavam se, ae jsem dasto s vYroky jeho nesouhlasila ,ale bylo v nem jadro jadrne, a nenarodil se ten, aby se zachoval vAem. Blileji jsem poznala pi. S. pies jeji milou, skromnou, hudbene nadanou dceru pi. Olga Krutilkovou, ktera dala zaklad hudeb. vzdelani nagim dvema del/datum a ziistanu ji za tu jeji dobrou vnli navaly Ardednou..

Jak malo mame tak nenarodnYch pracovnikii na poli spolkoveho 21vota. Pit sve nervove vysilujici praci je vldy v kaMou dobu ochotna vypInit pfani vedoucich divadel se zpevy i jinYch hudebnich doprovodu nendrodne, je na svem miste, easto pfepind sve vlastni sily a jde kdykoliv je o to poladana, za ka2dYch okolnosti.

NavAtivila jsem pi. 6. v loni v jeji nemoci, doma v Ennis. V lete v dervenci, byla pfevelena do zdej2i privatni nemocnice, kde jsem ji chodila navkevovat ted' posledni dobu katdS7ch etrnact dni, vtdy v fiterY, (den, kdy chodim do zpevu P. T. A Mother Singer).

Naposledy jsem za ni byla 7. bfezna, kdy u2 byla velmi slabs, a jidlo a mluveni ji Maly velke poti2e. Ma navSteva u ni vldy trvala jen 10-15 minut, jen abych potaila a neunavila.

Pfi me posledni navaeve mne povidala: "Povezte mne nem co by mne povzbudilo". Nastal chaos mySlenek, co jen by to mohlo bSrt, vtdyt' tak rada bych jeji prani spinila. Vzpomela jsem si, ze me pH jedne navaeve povidala, ae si vystrihla z Vestniku infij dopis, nekdy v loni na podzim psanS7, kdet jsem citovala verse: —Slab je ten, kdo v sebe ztratil viru — a malt' ten, jen zna, jen malt' cii." —A ty pry ji byly dasto posilou, a povzbuzovala mne, abych oast° psala, ze rada dte me dopisy..

Stelovala si, le ul ji opouSti zajem o ftekla jsem: "Pfednesu Vam baseri". Vybrala jsem jednu z myth pameti, Masarykovu baser "Kdy2", a iekla jsem ji: "Kdyl Vas to nebude zajimat, feknete dost."

PfednaMm plynne, pomalu, a na tvali nemocne rozhost'uje se uspokojeni, k neterYm slovtim se vraci ,teace mluvi: "Jak to bylo?"

Opakuji, a mam radost, to piece aspori trochu ji to potailo. Posledni sloku jsem nedokoneila, vstoupila do pokoje jeji dcera pi. T. Jen jegte jsem ji pfipomela, ae dnes je vYznamnY den narozenin naSeho draheho zesnuleho tatiela Masaryka, ktereho2 jsme tak 'Acne spolu pamatku oslavily jeho basni, kterou mel vyvegenou ye sve pracovne jako denni modlitbu.

(Ten samY den veder byla oslava jeho narozenin v Sokolovne, kde2 jsem ptednatela Nerudovu: "Jen dal".) Stiskla jsem ji ruku, malou, vyhublou, a slibila, 2e pfijdu zase. VSak byla to ma posledni navgteva. Prave za tYden, v iitery, 14. rano oznamuje mne pies telefon jeji dcera Olga, velkYm 2,alem sklicena,ze maminka ut zemtela. A vette, ae jsem ji psala toho klidneho spanku po tak dlouhem utrpeni. A prase ted', kdy zastfelo se slunko Ceske vlasti, kde lest' a klam je domovem a dutie drahe eeske

VESTNiK 1pi v nejvetkm pokofeni dukvnim, neni zde radostno titi. Tarn je ji lope. 15. brezna mela pohieb v pohrobnickem zavode, v haji kvetin, ✓ rakvi, odpodiva s klidriSan stinem smrti v mile tvaii ta, je2 byla svoji rodinou tolik milovana, 2e nebylo na svete nic tetkeho a draheho, co velka laska jejiho man2ela a deti, kteti tu svoji matieku tak vroucne milovali — nebyli -podnikli k Aleve jejich telesnYch ntrap. VSak v.§e bylo =me, odeAla a zustavila sve drahe y e velkem zarmutku. oas rany hoji, ntechou je jim to klidne vedomi, ae podnikli pro svoji matieku lige, co bylo v lidske moci.

Kazatel cirkve Methodistske pane promluvil u rakve zemfele, ku konci citoval slova pisne "The Silent Sea Beyond his love and care", ktera je mne znama, zpivarne ji trojhlasne v P. T. a Mothers Singers, dve pisne zapela anglicky sopranistka lahodneho hlasu. Dostavila se slutna eastka lidu americkeho i oeskeho, i Ennis, jeji bYvalY domov, byl pekne zastoupen i stati dobki pfatele Mouekovi z West. o'dem mimo rodiny 6krabankove z West, byli ptitomni, aby zesnulou na jeji ceste k poslednimu mistu odpoCinku doprovodili. test' budit pamatce jeji a nehynouci pamet' budit ji zachovana vsemi, kdo2 ji znali.

Ku konci pfipojim piseri, kterou jsem mela ✓ amyslu zesnule zazpivat: Jia to neni, v rakvi odpodiva'S, ✓ rakvi mnohou slzou skropene, u sl4ch milSr ch vice ut neprebSrvai, s nimi jsi tila doby blatene; neslykS" pohrebnich talmti peni: Jit to neni, jit to neni .. .

Jit Te neni, duch Tvilj vSak on lije, due Tve se nedotkka eas, ztuhle telo hrob jen chladnY kryje, duSe se vSak vraci k nebes domu tam, jen pro nas a pro sve poteSeni.

Jiz to neni, ji2 to neni.

Hlubokou soustrast rodine 6krabankove yerodina ValClkova. nuje DOSVEDeENi. Rid Nov* Tabor, eislo 17., Caldwell, Texas.

Timto strzuji dani pkijem milodarn pro nag nemocnou spolusestru Rosinu MikulaStikovou.

Pfispely nasledujici fatly: C. 120.—$1.00; C. 97.

—75c; po 50 centech Cis. 150, 96. a 62. OW vSem tem fadtim, ktere pfispely naSi nemocne sestie vfSe jmenovane, za podporu jmenem jejim srdedne dekuji, neb ona jest ji potiebna.

Jos. Siptak, taj.

S bratrskYm pozdravem, Vesmernost, cis. 68., Beilville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam davam na vedomost, ae v dubnu budeme potadat schuzi prvni nedeli v 9 hodin dopoledne. Pfidina je, 2e na druhou nedeli pHpadnou Velikonoce. Tedy nezapomerite: prvni nedeli v dubnu, ktera pfipadne na 2. dubna.

Hled'te se dostavit v co nejvetSim poatu.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

2ADOST 0 PODPORU. ftid Svaz Leehoslovanu, C. 92., Fort Worth, Tex.

Touto cestou obracime se na sbratrene rady se iadosti o podporu pro nak spolusestru Josefu Kriegseis. NA§ rad pomahal co nej vice mohl, ale to nestaei, tak proto se obracime o sebemenSi podporu k vam. Zminend sestra je upoutana na lalku u2 pies etyfi mesicp.

Bratr Kriegseis me aadaal, abych jeho dopis o Lidost o podporu dal uvefejnit do Vestniku.

Zde jest dopis a tadost br. Kriegseise: Chicago, Ill., 16. Unora 1939. tadost o podporu ke VSem tadtim naSi mile Slovanske Jednoty v Texas.

Drazi bratfi a sestry! Jsem sam nyni upoutan na lo2e z neho2 piSu vam prosbu, abyste nam v nejhorgim 'Case pomohli sebemenSi podporou. Jia je tomu dtvrtY mesic co moje Zena byla Wee zranena na vefejne ulici, pH chtizi spadla nohou do diry jena byla v chodniku a celou tihou tea dopadla na hydrant a pferazila si tti zebra. Dosud neni zdrava a jak brzy bude zdriva ani sam lekat nernate tict.

Ptedstavte si brat% jak ie zie zde zit, ani

Strana 5. ted' nername na nic ani centu, vAude stunt dluh, jeSte le mame hodneho lekafe, kterY neodmitl ledeni moji deny, kdy nemii2eme piatit. Jenom jedna testa do domu stoji $3.00, mimo leku. Kde ma elovek na to brat. Je. doufam, drazi bratfi a sestry, 'le moji ladost vyslySite a v nejhorSim nam vypomtdete, za cot vam z hloubi duSe dekuji. Bratki a sestry vezmete na vedomi, le jest to prvni 2adost o podporu pro moji man2elku za tficet let, co je v nal mile Jednote Clenkyni. Drazi bratti a sestry, tisickrat lope se 'Cloy& obtivi na venkove net v takovem ohromnem meste jako jest Chicago.

Kdy2 jsme byli v Texasu, mohl si tam vypestovat co mohl a mel aspon polovic tivobyti, a zde musite vSe zaplatit, tfeba by to jen cent stab°.

Proto yam, drazi bratici a sestry, dekuji za vSe co pro nas udelate. BratrskY pozdrav na vas vSechny posila, Bohuslav a Josefa Kriegseis, Chicago, Ill. Laskave lada.m, veSkere milodary posilejte na adresu: John Chaloupka, 800 River Crest Rd., Fort Worth, Tex. Pozdeji v gechny milodary budou uvefejneny ye Vestniku. Ptedem vain dekuji za laskavost a ochotu. S bratrskym pozdravem, John Chaloupka, taj.

Barber, Arkansas.

Ctena. redakce Vestniku!

Evropska situate zadina byti vaZnou. Kdyi nemecke vojskou zaplavilo Lesko-Slovensko.

Ministr Anglie Neville Chamberlain napadl Hitlera a nazval ho ruSitelem slibu a varoval ho, le Britanie bude bojovat, jestli bude pokraCovat v zabirani zemi nasiiim. Vydet1 mu, le si pfisvojil pravo zabrati 6eskoslovensko a dolotil, 2e jeho nadeje a dfivera v Hitlera byly rozkotany. Dolo2i1: I am convinced that after Munich the great majority of the British people shared my hope and ardently desired, that that policy should be carried further. But today, I share the disappointment and the indignation that these hopes have been so wantonly shattered. A dale pravi: There is nothing I would not sacrifice for peace, but there is one thit;1g that I will except and that is the liberties that we have enjoyed for hundreds of years, and which we will never surrender. — Takto se vyjadfil v jeho fedi vdera veder na den jeho sedmdesatYch narozenin.

Hryle toho lgaka svedomi neb ho pojima strach za jeho zradu na esko-Slovensku, se dopustil, neb ptichazi do nesnazi, ae se mu brzy nebude dostavat sousta pro toho hladoveho vlka a ae bude brzy muset ho krmit ze sveho.

Take motna, ae stud ho pojima, kdyi vidi jak Hitler nan vychytral.

Na den 15. latezna jsem oslavoval den mYch narozenin, jenZe vesela nalada byla pokalena temi truchlivYmi zpravami o Lesko-Slovensku, je2 moano pkijimat denne v Casopisech a na radiu. Na veder i hudebnici mi zahrali a take vam zdelim, ktefi to byli, byl to orchestr at z Fort Worth. Oni museli \teat, ae jsem milovnikem valdiku, proto s valeikem "Kdyl ja libe spim" zadali. Zachytil jsem tentokrate celY program zcela zfetelne. SlYchame hudbu od vYbornYch orchester a pane zpevy, ale deska hudba mne vldy poteSi; a ten deskY proslov na radiu, jenae toho je poskrovnu. Pocit kterY jsem pfi tom prodival, necla se slovy vyjadfit.

Taky pfateltim a znamYm v Texasu zdeluji, ae jsme vaichni dosud, chvala Bohu, zdravi.

S polni praci jsme tu zpozdeni nasledkem zimy a deSt'il. Poslednich 14 dni jsme men pekne ale chladne podasi, tak mame na pilno zameStanou praci dohonit.

Odpust'te, redaktore, to vas zase obteluji, neb mi to neda pokoje, abych sve smYtileni nekomu nevyjadfil. S pozdravem na Ctouci znamenam se, Jan Beran.

Ve stfedoasijskem kralovstvi Afganistanu vypukla epidemie cholery, ktera se rychle Pro nedostatek lekaft a len si vy2adala epidemie jil znadnY podet obeti CelkovY podet zemfelYch se neda dosud zjistit, nebot' odlehle kraje nemaji aadneho spojeni s hlavnim mestem Kabulem. Iranske zdravotni ticady nafidily pfisna bezpednostni opatteni ye 1/chodnich provinciich Iranu, kam plichazeji karavany Afganistanu.

Strana 6.

Detroit, Michigan.

Ctena redakce a etenatstva!

Nic nam nemtiae zapudit ty myelenky, jen se veechno toe' kolem valky a jak osud eeka naei drahou vlast. Ted' tarn chteji Nemci ye state, aby tarn mohl do sveho statu brat Nemce a zase budou ktiCet, ae maji malo mista, budou dale zabirat dal a ride lid vyhanet. Chteji zabrat kostelni majetek. N6in. kiiceli ve Vidni: Hitler nebo Kristus. Ale jak' je to rozdil mezi nirni. Kristus Lien milovat a ptal lidu pokoj a tikal: nezabijee, kdeato Hitler etve celY svet a vraadi, krade. On tak dopadne jako ten cisat Vilhelm. Ten se tea zaeal hadat s Bohem, jia se citil, ae ma aarueene viterstvi, tak tekl Bohu: "Ja jsem se Te uz dost naposlouchal, ted' Ty budea poslouchat mne. A jak to s nim dopadlo? Vyhnali jej do vyhnanstvi. Ale mel jej dat tarn jako Cali Havliaka ,a ani to nebylo dost pro nej za to, ae byl vrahem lid a melt jej poveeit. Jeete ted' kuje pikie s Hitlerem. Chudak Ha y'leek, za pravdu muse! trpet, a byl to kapital co jej znieil, a je to zase kapital celeho sveta, co chce zotroeit miliony pracujiciho lidu. A ten Franco dela v torn Bpanelskul Kristus Nechte malieke ke mine, — ale on malieke vraadi, tea jejich matky. A piece deli jsou nose budoucnost.

Musime je ueit, aby nemyslely ae jsou vice jak drahe, aby hledely na kaady narod stejne bratrsky, vadyt' jsme veichni prisli na svet stejnYm zpusobem a stejne z nej odchazime.

Vezme to jeete sta let nett se lid zmeni, leda by nas vyhubili, aby se pak naeli dva, tteba jeden Hlinkovec a druhY Cech ,aby se opravdu bratrsky Historic se opakuje. 'Oetla jsem jak bylo selske vzbouteni v Oechach, jak jich vojsko pobilo u Chlurnce. Sedlaci si zpivali: Aa v lesich ohne zaplanou, signalem naaim to bud' bratt. im, ae vlast svou ubohou, cizaky deptanou, chceme dnes vykoupit pani i krvi svou, i nastavit hrud'.

Dost jit jsme sndeeli, trpeli, po leta statec, jinoch, aena i mud, at' padnou pouta ua, tyranstvi prokleta, svobody kvet at' nam zas rozkveta, kdo Slovan, k Cinu se vzmua.

Ta naee zem potad je deptand, vadyt' moje matka jeete pamatovala robotu. Jak vidi, 6esky narod se zdvihl, tak zase s nim Pani Boteno z Dallas, mate peknY dopis v Cis. 7., ale ja v neeem s Vami nesouhlasim.

Hned v torn nemate pravdu, ae kdya here obeanske papiry, ae-kaadY ptisaha, ae se ztika stare vlasti. To neni pravda. Oetla jsem, jak 87 jich bralo si obeanske papiry, jak jim soudce tekl, aby nikdy nezapomeli na starou vlast, ani na pisne, ani na tee, na literaturu. Stoupl si k praporu americkemu a tekl, toto je symbol naei zeme a vy jste se stali east' teto zeme.

My si p •ejeme, abyste byli v6rni teto zemi, ale na svou vlast nikdy nezapornerite. Tak vidite, ae je addnY nenuti, aby se ztekli stare vlasti.

Pak O. piseri "Kde domov• milj?", by se mel kaadY naudit; za jedno uctiva svoji zem v to pisni a pak cele narody je rnohou zpivat, kde domov muj, kdya jsou rozloteny po celem svete. Ba i my, zde v Americe, kolik je nas, co mame sve domovy? Je 80 procent rentYtti, aaden nerna, sv-dj domov. Pieete, se zde katdY naeel vetei skyvu chleba, ae ma bYt dobrYm obCanem. To ptipouetim. My, narod deskoslovenskY, ja myslim, ae Amerika v nas ma dobre obeany. My nejme zradci ani stare vlasti, ani teto vlasti, ale mame stare vlasti, obzvldete v teto kryticke dobe, kdy toho nejvice pottebuje, pomoci a ulomit z to vetei skyvy chleba kousek a dat tern hladovicim.

Videla jsem obrazek, jak ty &Ai Apanelske melt rudiaky sepjate do vYee, prosili o sousto chleba. Jejich matky leaely vysilene, seslable, neb nejedly, jen aby nasytily sve milaeky, neb vedi, se dal jsou budoucnost. Divim se, Vam pani, ae jste si tak odvykla od naei, nam veem drahe vlasti. ja tea jsem zde navykla, tea bych jia nejela do to otroeiny, ale pomoc bych neodeptela, kdyt mohu neco dat. muj duch je v oechach, nikdy na rodnou zemi

Ve stredu, dne 22. biezna 1939. nezapomenu. Tel° bude zde odpodivat, ale duch bude v sOechach.

Ze neverite, ze by to byla vina jen Nemetl?

Ptedtete si historii deskeho naroda a poznate na ci strane je vina. To mate pravdu, to kdyby se lid zbavil diktatora, ae by bylo dobte, ale Vy se jste se zde tak zakotenila, ze jit nemyslite tam na ten lid? A piece jste tam nechala Cast sve krve. Necitite, jak ta krev void o pomoc.

Mate., tet hlavu, a co ta hlava, ten rozum. A kdyt katclY ptispeje i s rozumem, pak se tech kralikii a tech diktatoru zbavi.

0 tech Polacich ,ae napted byli bratti, a pak s Ceti mysleli, ze jsou to bratti Slovane, ale poznali ae jsou jette horCI. Ty zvitatka kdyi se naterou, lehnou si a leti. Polaci ut oarali Oeskoslovensko a potad jette Opaji. A Mad'ati jsou to same. Byl to narod divoky, delat se jim nechtelo, delali vYpady at na Moravu, tam lid vratdili a sami se tam usazovali. OeskY lid byl vtdy mirumilovnY, tak utikal pryd, Mad'ati pak vyplenili, rozbili, vydrancovali celou Moravu a znitili kostely a starodavnY naa Velehrad. Tak vidite, mild pani, co jit Ceti a Slovaci zatili a ted' je chteji rozdvojit.

Dostala jsem od pi. 8 vecove z Caldwell pytel maku na Vanoce i hezke darky. Diky pani Bvecov6., tet diky moji &eh a jejimu muti R. vecovi za darky a srdce na Valentina a diky za lek, kterY mne vratil zdravi.

Pozdrav na celou etenakskou obec, Anna Zilla.

Houston, Texas.

Ctena, redakce, bratti a sestry!

Opet musim yam vtem dat vedet, ze nag krouaek "Hlahol" sehraje pekoe divadlo v CCdove budove na Studewood, ptitti nedeli odpoledne. Kdo nate posledni divadlo ",Cikanedku", katdY byl velice spokojen a uznal, ae nate divadla se libi a proto jsem ptesvedden, se kdyt nas ptitti nedeli navttivite, ze zas uspokojeni od nas pojedete. Jak z oznarnky vidite, hrati se bude kousek "Marjanko, Marjanko ma"; jest to velice peknY kousek o dvou zamilovanYch lidiekach, bohate Marjance a chudem Jotkovi, kteti k sobe prilnuli laskou a vytrvali i pies vetkere usili panimamy, ktera vice ptala bohatemu spravci, net chudemu Jotkovi. Ale Marjanka silna ye sve vytrvala a svoji lasku zachovala svernu hochovi, kterY se at po tfech letech vratil z daleke ciziny bohat a oslavovan. V jeji vytrvalosti a lasce ji byli napomocni dva slutebni duchove, Filipek a Staza, kteti byli zamestnani ye mlYne Marjaneina otce.

Nahlednete-li do oznamky, uvidite, ze osoby jsou dobre obsazeny, cot vam zarueuje dobre pobaveni, kdyi nas ptitti nedeli navAtivite. 0soby varn jmenovat nebudu, jmena jejich uvidite, kdyt se co motno v nejvettim poetu na toto divadlo dostavite.

Party, ktere nati Jotkove minulou sobotu uspotadali, se velice dobte vydatily, a kat,dY se dobte pobavil, jak na vtech pritomnYch bylo videt.

Delame zabavy, veselime se, a zatim srdce krvaci nad tou ohavnou ktivdou, ktera se natemu narodu stala, dik zbrkle politica natich spojencil a bratru, prosim, bratrit Slovakt, kteti se bratti s Uhlavnim nentitelem Slovanstva. Cloveku jde hlava kolem, kdyt to vte eta a slyti, zda, se, ae to vte nemrite ani b3"iti pravda, ale ut to tak je. Ale pravim, dim bude Hitlerfiv vzestup vetti, tim bude i jeho pad vetti, nikomu nerostly stromy do nebe, ani jemu neporostou. Jenom to mi nejde do hlavy, ze bratri radeji s Nenicem potahnou, netli s Cechy aby v miru a spolupraci zili. Co je toho ptieina? A ptidina nejaka musi bYt, ale kde?

Mohi by nam nekdo z natich vedoueich toto objasnit?

Po tom vtem, co eek na Slovensku vybudovali, Ceske - penize tam vynalotili, Blovakfun svobodu svou krvi vykoupili, a ted' table odmena. Ale co platno si lamat hlavu, kdyt ut vec je hotova a my jsme moc mali lide, abychom mezinarodni otazky rozebirali. Racieji ukondim se srdednYm pozvanim, byste se v hojnem podu pti gti nedeli na Studewood dostavili. jako vklys Joe Eatpar.

Houston, Texas.

Mill etenati! — Doufam, ze mne odpustite, ze nepitu aneb neprojevuji zajem o udalostech y e stare vlasti, ale ze pito o ptedrnetech dornacich, ktere jsou tak diiletite jako rozjimani- o bolestriVch udalostech Cesko-slovenske republiky. Pozoruji a ptipouttim, to mame mezi sebou dost uvedomelVch krajant, kteti maji tivotni zkutenosti stare vlasti a kteti jsou daleko schopnejti y e spravnem pochopeni tamnejSich okolnotti se rozepisovati netli jsem ja, proto malo zasahuji do takto se odehravajicich udalosti y e stare vlasti, ale citim se, za pomoci vSrchovy zde, pine bSrti schopnSTm psati o metech, jent jsou nam podkladem vtem ye spoledenskern tivote a narodohospodatstvi.

Spoledenske zajitteni, jent zaroveri zahrnuje pensi pro nate stare obdany, neni ani zdaleka zajittenim, a jakt z narodniho tak i ze statniho stanoviska tento ptedmet jest v jednani a nemriteme od nej odvratiti nati pozornost.

Ve Washingtonu vtecky navrhy a ptedlohy dostaly v3islech, jak Townsendova H. R. 2, tak i General Welfare Act H. R. 11 a jine, ale neni mane jette \Teat, co dam poslancri ze vtim tim udeld. Jisto je, ae dnetni na g tad Social Security bude pozmenen, ale jest nesnadne dnes vedeti, do jak velke miry. S tim vtim musime tedy jen vydkavati.

Ze statniho stanoviska tea neni tato otazka rortetena a bez zvSrteni dane neni to motne.

Governer navrhoval k nabyti vice penez pornoci transakeni dane, ale protivnici ovladli a transakdni system dane pro tentokrat nebude asi ptijmut. Vzdor tomu budeme jednak platiti vice dane, nikdoliv z nadpomernSrch zisky v transakcich neb s transakcemi nabytSrch, ale z naSich kapes, totit spotiebovatelri a velke zisky opet uniknou snadno. Ovtem, novinati nam to tak podavaji a my to betem jako ohromend demokracie pojimala udaveni oesko-slovenske republiky. Pokud se transakeni dane tyre, obavam se ae novinati nic nevedi co transakdni dari jest, anit jak by pracovala. Nemaji ani jedineho vecneho drikazu aneb fikazu na 'Amt by obstali se svS7m tvrzenim proti transakeni dani, kterat v nabyti ptijmu z dani jest tototnd s dani celkoveho ptijmu (gross income).

Jak jit jsem yam jia jednou zdelil, dari z celkoveho pCIjmu se vybird ye statu Indiana jit od roku 1933 a to jit s takovSrm Aspechem, ze dnes ma stat pohotovost $24,000,000 na misto dluhu, a dane z majetku jsou dnes o 58% nitnetli roku 1932. Stat se podili stoprocentne na programu spoledenskeho zajitteni.

Za rok kondicim 30. Cervna 1938 vybralo se $22,339,541.47 dane z celkoveho ptijmu, anit by to zvVtilo ceny tivotnich potteb, jak mute se lehce katdST ptesvedeiti z oznamek groceristri.

V roce 1938 okresy obdrteli skorem $136,000 vice negi osadnici statu zaplatili, nasledkem toho ze neobyvatele majici ptijem ze statu Indiana jsou nuceni odvest dari z celkoveho ptijmu. Roku 1936 celkovV oznamenS7 pkijem slutneho, vS7delkri a odmen neobyvatelrim statu byl $1,891,796, ale roku oznameni ptijmu, slutneho a odmen obnatelo $29,191,049 po uvedeni tohoto dodatku k zakonu.

Prisoner majetkove dane rolnikri sestoupil ze sta dollar-a v roce 1932 na $72 v roce 1938.

Prvnich $1,000 ptijmu jest sprotteno dane. $3,000 ptijem se sprott'uje malSim obchodnikrim.

Federate Prace jakot i Farm Bureau statu Indiana vetejne prohlasily podepteni systemu dane z celkoveho ptijmu. Obchodni komory potvrzuji dariove sloteni statu Indiana za nejspravedlivejSi v unii.

Roku 1937, 17,279 obeanri a korporaci z jriVch state odvedly dari z celkoveho ptijmu statu Indiana.

Roku 1937; 1-67,163--vice obdant statu Indiana stalo se schopnejtimi zapiatiti z ptijmu netli roku 1933.

Jejich sazba je jedno procento, a nic se tam tak hrozneho jette nestalo, jak nam bylo a jest prorokovano, kdybychom zavedli transakdni dand aneb dokonce daii z celkoveho pfikau.

- -

A,

Ifilkeaa.

Ve stkedu dne 22. biezna 1939.

Chicago, Ill. Ctena redakce!

Potegila mne zprava ye Vestniku, ze Prachatice byly ze zaboru vraceny. Za myth mladYch let bYvalo v Netolicich veselo, kdy vojaci myslivci magirovali do Budejovic a v Netolicich ptenocovali, my Casco chodili hledat na geho vojadka zkrze eislo. Meli jsme tu pane divadlo, ale jo, nemohla jit, proto ge byla velka ledovatka. Snehu bylo letos v Chicagu velice moc, lido meli s auty velke nesnaze a natai byli nuceni je zanechat na ulici. Koneim mtj dopis s pozdravem na vgechny etenate, pfeju yam vSem hodne zdravi, dobry krop a obzvla gte hodne tech kulatYch. Bez tech se neda nic delat, zvla gt' v Chicagu. S pozdravem, Katie Hodanek.

Rad Vernost, Ellinger, Texas.

Cteni brotii a sestry!

Pravidelna mesieni selva ge tadu nageho konala se v nedeli 12. biezna ye 2 hod. odpoledne.

S politovanim scleluji, ze do schtze dostavilo se toliko Best dlent, vdetne ttednici a to: piedseda John Kudera, teetnik M J Sklai, tajemnik D. A. Juren a bratii Joe Schoppa, John Divin sr. a J. R. Hubenak. Soila ge byla za dame okolnosti radostna a bylo by gadoucno, aby nage schtze byly detneji navgtevoyany.

Ve schtzi 12. tnora bylo usne geno, aby jsme si zavedli "Nemocenskou podporu", co g bylo zaneseno do zapisu ne g opomenuto oznamiti to ye Vestniku. Tajemniku bylo ulo geno, aby tadovemu Clenstvu podal vysvetleni, jak nemocenska podpora bude pracovati, co g eini temito tadky.

Na prvou gadost mistniho dlena o nemocensoku podporu slogi kagdY dlen tadu poplatek ye vfgi 25 centt. Toto ptispivani je dobrovolne a znamena,, ze jen ti, kteti budou 25c odvadeti jsou opravneni k podpote, ktera bude poskytovana jen tern, kteii na podporu budou jsou ji potiebni a maji vydani za nemocnici pies 100 dolart. Stare ilCty za nemocnici nejsou ptipustny. VY ge nemocenske podpory zaviseti bude die vybranYch ptispe ykt. Nuge, v padu nemoci kterehokoliv alena nageho tadu, tento musi prokazati ze podporu pottebuje a ze jeho fitraty za nemocnici dosahly stovky dolaril neb vice. Doufam, ze toto vysvetleni obeznami dleny s na gi novotou a ze pravidia nemocenske podpory budou jim zcela jasne. . Na mimotadne schazi ye gkole v Ellinger jeden z nagich obeant W. C. Beyer oznamil velkemu shroma gdeni mistnich farmatil, ze je mono v nagem okoli pestovat okruky do trhu.

Po delgim vysvetleni tohoto planu tticet bylo ve schtzi upsano. Pan Beyer pisateli oznamil, ze "Texas Pickling Co." ye Weimar ptijala mistni kontrakt a odkoupi zde sklizene okurky.

26,clam 'deny, aby se nagich schtzi detneji eastnili, by tad zkvetal a na ge prate se daiila.

S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, taj.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce:— Obdrgela jsem smutnou zpra,vu z Dallas, totig ze ma stara ptitelkyne Emilie 8 krabankova, man gelka T. H. Skrabanka, 14. t. m. zemtela v Dallas, kde byla na leeeni.

Byly jsme asi po 40 rokt dtverne pkitelkyne a jejim odchodem ztracim vernou drugku.

Nebylo mne nasledkem choroby mo gno steastniti se jejiho pohtbu, deho g- velice lituji, teg mne nebylo mono kvetiny na jeji hrob zasilarn $5.00 na Texaskou Matici Vy ggiho Vzdelani, na pamatku zesnule a doufam, ze jeji pamatka bude tak nejlepe uctena. ' Jejimu mangeli panu T. H. Bkrabankovi a jejim dceram Miladce Thaxtonove, Olze Krutilkove a jejimu synu T. J. 8krabankovi, vyslovuji moji vielou soustrast.

Marie Wondrashova. osl. pavilon na vYstave v San Franciscu nebude uzavien a uvedomeli 6echoarnerieane Kalifornie ptipravuji na dervenec CeskY den pies to, ze Atilla Hitler k fi gasu sveta zabral Cechy a Moravu, vykradl deskY zlatY poklad, konfiskoval moderni yYzbroj armady, dal nejlep gi deske vlastence pozavirat a bude vy girat bohatou zemi.

VESTNiK "Kralovnieka" na Velikonoce u tadu Stefinik.

Houston, Texas.

Tak jig nam nastava to krasne jarni podasi.

Hned je vgude veseleji jak to slunieko zadne trochu htat. Jenom tarn nad tou na gi negt'astnou vlasti se stahuji hrozne mraky az je jednomu tzko. Noviny ptina gi smutne zpravy, dopisy ze stare vlasti jsou piny smutku, a to je jenom proto ze je dovoleno takove hrozne kreatute v podobe eloveka zit. Me to ptipada, gijeme ye sttedoveku, kdy si pohane drieli za bohy dravou zvet. A kdy chteli si toho boha usmitit, hodili mu tu nejtudnej gi ovci nebo tele. A tak jest to s Hitlerem, nejdtive spolkl Rakousko, pak mu hodili Sudetsko a kdy jegte nemel dost, sehnali mu tide miliony marek, nyni schlamstl cele Cechy a Moravu, ted' deka druhe miliony marek od gidil a co potom? Hoge, je nejaka spravedlnost na svete, v gdyt' elovek je uz tak rozdrasanY, ze ani nespi. Dnes jsem dostala listek od moji dcery, ktere, je nad tim take dela, pryd. Pi ge: Maminko, co delaji s tim nagim tesko-Slovenskem? Prod jim nekdo nepomtge? Ona jest zde zrozend, ale co mame iikat my, jak pak nas to nema bolet, kteii jsme z tamodtud. Co mame delat? Asi jenom vetit, ze zase desko-slovenskY narod it bude.

Ted' vam, ptatele, musim v gem podekovat, kteti jste nas nav gtivili pii poslednim divadle a teg vgem, kteti nam jakYmkoliv zptsobem vypomohli. Vypisovat nebudu jak kdo hral, jenom napigi ze vgichni herci, od nejmengi do neivetgi sehrali sve role znamenite a ze se to obecenstvu libilo, cog bylo mogno seznati s hlediSte, jake bylo ticho a jak V ge bylo sledovano.

Sesttiekam, ktere ptinesly kolade do kuchyne, teg path nag dik.

Na velikonodni svatky bude sehrana "Kralovineka", nadhernY to dej, velice se vain bude libit. Dne 23. dubna na g houstons'zY Sokol sehraje fragku "Pan d ap na to kap". Tak dve velice pekna divadla budou sehrana v mesici dubnu. Tak zatim: Na zdar!

Karla ttvrtnikova.

Waco, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Mame krasne podasi, tak se v ge zadina krasne zelenat, jak zahradky tak i ovocne stromy, take se mame zas na co te git. Dne 5. biezna byli jsme na vYletu v Temple, Tex., podivat se na moji maminku a meho bratra Jana a jeho mangelku Terezii a teg na moji dceru pi. a p.

Hut'kovi. Nevim jak brzy moji maminku uvidim, neb uz neni v Temple, dne 12. biezna odjela do Dallas. Moji bratti Frank a Vilem si ji zas vzali. Zdrgi se tam asi pal roku. Doufam, ze se tam bude mit te g dobie. Nei ji bratr Jan vzal, byla te g u bratra p. a pi. Edy ikepky. Teg byla u moji sestry p. a pi. MartinkovYch. Vgude se ma dobie a vgichni ji dobie opatruji, cog mne teg teSi, neb sama ji opattit nemohu, sama se tlueu, jak stare ptislovi pravi, jak gpatnY peniz. Ug po pet mkt. co slougim, to je myslim osud, jak se tika, jestli by se i nee° podatilo, ze by dlovek mohl bYt spokojenY. Najdou se prsty ze vge zkazi. Vgude kde jsem slou gila, byla jsem tpine spokojena. Zde ye Waco jsem zamestnana u p. Rudy Dole gal ug 15 mesict a jsem spokojena.

Panu redaktoru dekuji za opravu myth chyb, ukoneim a necham misto pro druhe. Ptatelsky zdravim Ctenaie a dtenatky Vestniku.

Albina Janieek.

Strana 7. esk6, detska kapela.

Na kveten ptipravuje prvni svoje vetejne vystoupeni 60elenna detska kapela v Rokycanech. ZaloZil ji lonskeho roku rokycanskY ieditel knru, ueitel hudby a skladatel pan Richard Figura. Vychazel ze zkuSenosti, ze v poslednich letech ubYva mlade2e, ueici se hudbe a zejmena hie na dechove nastroje. Proto tedy po dohode s ttrady a rodiei zalahl cletskY hudebni sbor. Ve sboru jsou Ctyii 9leti chlapci, deset 10IetYch a ostatni do 14 let veku. — Chlapci obsadili vkchny nastroje od pikoly pies heligon az k velkernu bubnu a take si vetSinou nastroje sami zaplatili nebo na ne ale' spore prispeli. VYdaje tyto byly Znaene, nebot' jen za deehOve nastroje dala kapela 32 tisic K. Dodavatehun dluZi jeSte 12 tisic K, ale mladi umelci jsou ptesveddeni, 2e dluh lehce splati. Prace s vycvikem detske hudby byla ovSem velmi Umorna, nebot' s chlapci bylo nutno zaelnat od poedtku. Ted' u2 deti vyhraVaji lehke taneeni kousky a pro prvni vet•jne vystoupeni naevieuje ptedehru ke Smetanove "LibuSi".

Kravy nepieji noVotam.

Na venkove se provadeji ptipravy a zkouSky na jizdu do prava. Sedlati ma.ji pine ruce prace s ptemenou postrojit, kovati a kolati s ptedelavanina povorti. V nel;terYch krajich provedli u.2 zkouSky se zajimavYm vysledkem. Tak na ptiklad v Protivine zjistili, 2e nejvetS1 pqti2 bude s dobytkem. Kravy, ktere nejsou jako kone ovladany uzdou, jsou t yrdoSijne. Ph zkouke se kravy ze tti etvrtin ptipadt vyhYbaly ze zvyku sv levo. Vozka se marne snail kravy ptimet, aby se vyhYbaly do prava. Naopak hlavou ptimo proti jedoucimu automobilu a zlostne koulely . oeima. Poti.2 bude s konskYmi potahy, ktere je.zdily pravidelne po ureite trati. Jsou to zejmena kone mlekatil a pekatii, kteti znaji cestu zpameti a sami dr21 smer dO leva. Take v mestech pit rozvaeeni zbo2i kram od kramu budou potize, nee si kone zvyknou na nove testy.

Slovaeke kraslice do Holandska.

V techto dnech bylo odeslano z Uherskeho HradiSte nekolik beden do Amsterodarnu v Holandsku. Bylo v nich 4 tisice krasnYch slovackYch kraslic, VyrobenYch slovackyrni maleredkami. Je to prvni zasilka kraslic z velke objednavky, kterou obdr2ela jedna firma v Uherskem HradiSti z Belgie a Holand:ka. Daai kraslice budou nasledovat. VSechny malereeky na Slovacku nyni pracuji od rana do veeera, na malovani vajieek, po kterYch je v daleke cizine tak velka poptavka. Poti2 je jen v torn, 2e nyni jig malereeek rychie ubyva.

Realitni horeeka na Slovicku.

V mestech na Slovacku, zejmena v'Sak v Uherskem HradiSti, je v posledni dobe vclka poptavka po stavebnich pozemcich a po parcelach na zfizovani zahrad ei Stepnic. Uherske HradiSte ma jen malt' katastr. VetSina pozemIca je ji2 vykoupena, zbytek je v rukou lidi, kteti je nepottebuji prodavat. NejvetSim majitelem realit je samo mesto, ktere tak nespecha, s jejich prodejem a prodava, pozemky jen tomu, kdo se zava..2e, 2--,e do dvou rokti postavi na nich dum.

Stehuje se dvacetimetrovY most po silnicich.

V techto dnech bylo zapodato v Bohu govicich nad Ohti s ptemist sovanim 20 metro dlouhello gelezneho mostu do oeskYch Kopist. Most se stehuje v celku a je ta gen 5 pary koni. Je girokY 5 metro a ma 2 metry vy-soke zabradli.

Prate s jeho ptemi gt'ovanim jsou velmi obti g -ne,alvytdjisckuaoehnldu, jako kdyby most byl iipine rozmontovan.

piigiho karyta priiplavu.

Mezi obci Dluhonicemi a drahou z Pterova do Erna se v techto dnech proved' vYzkum pudy. Ma se zjistiti geologicke slozeni, aby byla znama propustnost pi.dy v mistech, kde bYt veden dunajsko-oderskY prapla y. Celkem byl jig vYzkum proveden na deseti mistech a to do hloubky osmi metro. V2dy se .ptiSlo na pildu jilovitcu a Sterkovitou.

Zvfgeni mezd v Italii.

Dohoda, uzavtena mezi zamestnavatelskYmi a zamestrianeckYmi svazy o zvY geni mezd a platt, vstoupi v platnost 23. biezna, v den vYroei zalogem fagisticke organisace. Adkoliv neni jegte znamo, o kolik budou mzdy zvYgeny, sdeluje se, ze jest jiste, ze zvY geni posili znadne kupni silu delnickeho a zemedelskeho stavu.

Sedlice 400 let mestem.

Sedlice, zvane "Brana Blatenska", oslavi letos etytste vS7roei po 1.7 :;TS'eni na mesto. V srpnu 1539 udelil label kr a: l Ferdinand I. pra y° poeeti, man, trhit a cechri. Na zaeatku Cervence budou oslavy pamatneho vyroei zahajeny vYstayou mistnich remesel, zemedelca a Skol. Hlavni Oslavy budou uspotadany v nedell 20. srpna.

Zkeuma • se pilda

Strana 8.

Z PRAVIDELNE MESieNi SCHUZE VYKONNERO VYBORU HLAVNI UEADOVNY S. P. J. S. T. Pravidelna mesieni schfize VYkonneho Vyboru ttadovny konana byla v pondeli, dne 5. btezna ye Fayetteville za pfecisednictvi br.

C. H. ChernoskYho a za ptitomnosti vtech elenft tohoto spravniho telesa.

Po zahajeni schilze eten protokol ze schtze Unorove, kterY byl schvalen a pfijat, jak eten.

Br. pfedseda ptedklada k posouzeni a uvateni celou fadu vzorkft agitadnich pomucek, kniteeek a letadict, ktere jine pojitt'ujici spoleenosti na sve dlenstvo pravidelne rozesilaji a vznati. dotaz, nebylo-li by radno a zahodno a pracovat podobnYm zpilsobem u nati Jednoty a po vYmenen nazorit a dfrvoclii usneteno dati br. ptedsedovi pra y°, aby objednal nekolik techto pomOcek agitaenich, ktere budou v kratke dobe vbodne na elenstvo a nate bratry organizatory a sestry organizatorky rozesilany.

Usneteno, poeinaje prvnim dubnem, zahajiti oznamkovou kampari nati Jednoty , v rfiznYch eeskYch i mistnich anglickYch dasopisech, kampari kterat z poeatku a site v mesicich dubnu, kvetnu, eervnu, eervenci a srpnu bude vedena ✓mentim mefitku, stupriovana a zvYtena bude v mesicich daltich, podzimnich. Soueasne s touto oznamovaci kampani nati Jednoty, zahajena ma byti roznet oznamkove, kampari nateho majetku, hlavne farem, za flaelem kterYmt nekterY 'den Hlavni trfadovny spolu se dvema neb vice eleny mistnimi pfipravi odhady majetkii, na zaklade licht stanoveny budou ceny majetza ktereI s pomoci na'Sieh bratfi organizator0 a po ptipade sester organizatorek maj etky tyto budou nabizeny do prodeje. Usneteno, aby br. mistoptedseda, Stepan Valdik, nahlednul a vytetfil motnost pro Jednotu vyhodneho rozprodeje majetku "Garden Villas", nachazejiciho se ph Houstonu. Br. ptedseda ptedklada k uvateni velmi chiletitou a easovou otazku pozvani natich dvou vynikajicich krajanfi, • nyni na pude Spoj. State a site byvaleho presidenta teskoslovenske Republiky, Dr. Eduarda Benete a bYvaleho eeskoslovenskeho vyslance v Anglii, Jana Masaryka, na ptednatkoyou cestu do Texasu. Po kratti debate usneteno zpinomocniti br. pfedsedu a br. tajemnika nag Jednoty, aby za fieelem tim vetli v pfimY styk s pfislutnYmi natimi organizacemi na severu, neb ptimo s obema shorajmenovanYmi vynika3icimi natimi krajany a vytetfili moinost zavitani obou na "Jih" a mezi nas.

Do schtize zavital vrchni lekat nati Jednoty, br. Dr. Jos. Kopeck ze San Antonio, ktery podal ArYboru struenou, ale velmi pouenou zpravu z jeho dosavadni dinnosti v jeho fitadu zaroven spolu s nekterYmi navrhy na zlepteni teto prace, najme: 1.) Prvni stranka v natich pilhlatuj(cich listinach ma bYti eeska i anglicka a site z pf(diny vetti zavaznosti obzvlatte pro ty eekatele, kteti eesky neumi.

2.) Leicatska prohlidka provedene, jinYm lekatem net temi, kdot maji diplomy doktorske z jinYch udelitt' net tech, ktere jsou statne za fadne uznavane, nebude za platnou uznavana.

3.) Kdykoliv nag vrchni lekat ma, nejakou pochybnost v jakemkoliv ptipadu do jeho fttedni povinnosti spadajic(ho, dobro pochybnosti dava Jednote.

4.) Oekatel, kterY jest pies 60 midi bez ohledu na dalti dny a mesice, neni za elena vice pitatelnY. Bratti organizatofi a sestry organizatorky, necht' tato usneteni vezmou laskave dobte na vedomi, neb na ptitte Jednota nebude za leicatske prohl(dky tadatelft pies 60 rokii stati vice platiti. Vyrozumivati nyni nutno, to Jednota pojitt'uje jen do 60 rokft a nic vice — to jest vek 60 mkt jest mez, za kterou tadatele- se neptijimaji.

5.) V tadostech o elenstvi vtechny otazky v listine se nalezajici mus( bYti zodpovezeny.

6. Kdykoliv vznikne nej aka nesrovnalost neb •spor v tadosti o elenstvi, /tat vrchni lekat ma rozhodujici pray°.

7.) Listina o "Dukazu smrti" (Proof of Death) jest a bude vytadovana a to z tech pkite jest jakYmsi pojitkem mezi natim vrchnim lekatem a Micah mistnimi, slouti k eekovani prate a statistickYm fidelfn, potizovani

VtSTNiK seznamu vtech funrti a ptiein umrti, seznam kterY2 nat vrchni lekat hodla poiciditi pro pHsjezd. Vytadovani listiny teto nema a nemusi vtak bYti na ukor rychleho vyplaceni podpory a to v tech ptipadech, kde bleu patti delti dobu k Jednote, jest v mistnich kruzich bratrskYch dobte znam, to jest listina tato mute bYti zasilana na Hlavni Utadovnu dodateene po vyplaceni fimrtni podpory, v pilpadech jinYch vtak ma bYti potadovana pied , vyplacenim fimrtni podpory. Vtecky tyto listiny budou posilany na nateho vrchniho lekafe.

8.) Nat vrchni lekat slibil psati rtzne pouene elanky do Vestniku, hlavne o prod aekatele jsou zamitani. Jeho velmi pouena zprava a navrhy na nektere opravy v jeho praci byly s povdekem a jednohlasne schvaleny a pit aty.

V odpolednim zasedani projednano bylo 12 tadosti o piljeky na majetky a z tech 10 schvaleno, jedna odlotena a jedna zamitnuta.

Vyplaceni Umrtni podpory v ptipadu zesnuleho bratra Kotenka od tadu Cis. 40. dano na starost natemu pravnimu radci.

Projednana zaletitost vyplaceni firokft nedospelYm dedicilm a usneteno, aby na miste a site do pfittiho sjezdu, v ptipadech tech, kdykoliv dedic potade, o vyplaceni dedictvi do 2 mesic*, nebyl platen tadny ftrok z dedictvi, potadd-li vtak pozdeji, vyplati se mu Arok za celou dobu, co penize u Jednoty Br. pokladnik ptedklada k posouzeni nekolik vzorkft odznakt na g Jednoty a to odznakft jak mutskych tak i tenskYch a jemu dan na starost vyber druhu techto odznakii, a objednivka aspori 500 kusu katclYch, odznaky ktera maji bYti vYhodne pro elenstvo rozprodany.

Schfize odrodena pozde odpoledne.

St'astnSr hochfiv navrat ze zajeti opic.

DomorodY sluha Lucas, sloutici na jeclne z farem v Trappes Valley v jihoafrickem state Transvaalu, slavil prave sve 36. narozeniny. Pfi teto pfiletitosti pkipominaji tamejti noviny podivnY osud, ktery mlacleho mute stihl v jeho nejfitlejtim detstvi. Jako nemluvne ho unesla smeeka divokYch opic, paviant. Vtechno patrani zustalo bez vYsledku, take posleze byl fttady prohlaten za mrtveho. Ale po deseti letech ho objevila jizdni policie v hustem lese uprostfed stada opic. Stratnici se zmocnili divoce se braniciho chlapce a pfivezli jej zpet do jeho rodneho mesta. Neumel promluvit ani jedineho lidskeho slova, vyratel ze sebe jen nesouvisle skteky, ktere se pfesne podobaly kfiku paviantl. Jimi se pravdepodobne s opicemi dorozumival. — Chlapce musili nejdtive krotit jako zvite. Byl zavten v kleci se silnYmi miitemi a pozvolna si zvykal na pfitomnost lidi. Potorn vtak deal rychle pokroky a v udeni byl velmi chapavY. Jeho uditele zejmena udivilo, mnohem snaze se flatten anglietine, neili fedi domorodct, z nicht pochazi.

41-tunovY letaci elun, The Yankee Clipper, jent ponese barvy SpojenYch Stet* v mezinarodnim zavocieni o nadvladu ye vzduchu nad AtlantickYm ocednem, podnikl svoji panenskou plavbu, na nit vezl cestujici. Poktten pi. Franklin D. Rooseveltovou, letaci elun pro 74 cestujicich — nejvetti na svete — vznesl se z teky Anacostia z namotnicke letecke stance s 51 vladnimi a aviaenimi fifedniky a kroutil nad narodnim kapitolem po 35 minut. Nekolik tisic divaku prihlizelo k tomu, kdyt smejici se prvni °lama v zemi rozbila lahev vody ze semi moti sveta o pfidu celo-kovoveho etyfmotoroveho aeroplanu. Voda vystkikla na oblidej pi. Rooseveltove, bile rukavice, tmavodervenY oblek a klobouk. Kdyt hudba hrala "Star Spangled Banner", americka, vlajka byla zdvitena na stfibtitou vzducholod', prvni z flotily testi zbudovanYch spoleenosti Pan-American Airways a pfidelenYch ku ptes-atlanticke slutbe, jet bude zahajena brzy. Vzducholod' v rozpeti kfidel meti 152 stopy, mule vyvinouti rychlost at 190 mil za hodinu, avtak za normalnich okolnosti nebude letati vetti rychlosti net 150 mil. Bude moci nabrati dosti paliva, aby uletela 4,725 mil a mine se wriest do vfte 21,000 stop.

Tajemstvi, zname teem, neni tajemstvim.

Ve stfedu, dne 22. bfezna 1939.

MILIARDOVE POKLADY V GRONSKU. V romanech budoucnosti a v teoretickYch vedeckYch pojednanich se objevuje znovu myglenka, ze budoucnosti svetoveho hospodafstvi lezi na severu. Zde jsou neshromatdeny v zemi nesmirne poklady, ktere jednou zmeni obraz sveta.

Oficialni sprava Gronska se sidlem v Kodani kona, jit po 'eta vYzkumy a vYpoety v tornto smeru.

V severni Kanade byly, jak vime, objeveny neobyeejne eetne poklady podzemniho bohatstvi a dobfe zutitkovany a vyteleny. Sloteni ptidy v Gronsku se shoduje pfesne s pomery v severni Kanade; snad kdysi tento ostrov s Kanadou souvisel.

Neda se ovtem urciti, s jakYm vYsledlcem skondi *sill Danska. Dansko vyslalo k temto vkzkumum badatele a znalce Gronska dr. Kocha a oeekava se jeho fisudek. Oeekava se, jakou pravdepodobnost itspetnYch praci zarudi.

Avtak Sever nam ptines1 jit nekolik pfekvapeni. Pratte nyni tomu bude 12 let, co byl objeven velrybi hfbitov. TakovY velrybi hfbitov pfedstavuje milionove jmeni. Jeho objevitel vyclelal maliekost 4 miliont. dolart. Byl to chudy norskY rybal.

Tento objev byl pro hospodatstvi Severu neobyeejne cluletitY. Zde ukazalo mote nejsnazti moinosti dojiti k nesmirnYm mnotstvim velrybiho tuku. Od to doby znamena pro norsiceho rybate objev olejove skvrny na vocle vice net objev celeho stada velryb.

Nyni se znovu a znovu objevuji v gronskYch voclach nove pohtebitte velryb a jsou procla,liana objeviteli za fantasticke sumy. Dlouhou dobu se vetilo, ie tyto htbitovy na dne motskem jsou jen bachorkami, ale rybati severskYch moti v ne veiili. Mezi velrybami byly jen mlacie ryby. Kde zustavaly stare? Velryba, ma stalou snahu po spoleenem Kdyt ma zajiti, vzdali se od svYch druh*. Tak, jak je mono pozorovati u jinYch zvitat, choe b 'Yt v umirani sama. Avtak hlecla pti tom spolednost nirtvYch! Vedle tech se poloti a zajde. V ledu a slane vocie se jejich tela konservuji.

Gronsko a gronske vody vydaly prvni poklady.

Pottovni zprava z Prahy sdeluje: Ve Waldesove museu ve Vrtovicich konala se mala slavnost. Tovarnik Waldes pozval zastupce tisku, aby jim ukazal prave dokoneene diorama, ptedstavujici pfisahu presidenta Jitiho Washingtona na americkou fistavu 30. dubna 1789 v New Yorku. Sio o to, zhotovit pro esl. pavilon na svetove vYstave nee°, dim bychom se dobfe vepsali do pameti navttevniktm vYstav, aby to bylo eesko-slovenske a aby v torn bylo neco Amerieanum hodne blizkeho. Tuto otazku rozfetil zpilsobem nad jine tt'astnYm generalni komisat ftdasti OsR na vYstave, bYvalY ministr int.

Vavfedka, navrhnuv zhotoveni vzpomenuteho diorama. Puvodce mytlenky se dostavil k slavnostnimu odhaleni velkeho dila, na nemt se pracovalo od eervence loriskeho roku a podal vYklad o torn, jak mytlenka vznikla. Uspotaddni vYjevti je provedeno do vtech podrobnosti.

Spolupracovali na nem v dilnach Waldesova podniku etyfi militi, tti sochati, pet truhalft, etyti tvadleny, pet kovodelnikt pod dozorem strojniho intenYra, etyil elektrotechnici a dve kvetinaiky. Napoeetlo se 11,000 pracovnich hodin. Dobre osvetleni, jet bude v podrobnostech jette dopineno, vyzdvihuje vtechny cenne podrobnosti, zvytuje plastienost staveb i malebnost kroju. Pti dobrem vYkladu bude diorama cennYm vYhledem do historie a stane se ureite diem vettiny malYch i velkYch navttevnikfi novoyorske vYstavy. Zhotovenim a odevzdanim dioramatu nejprve k vYstavnim ffeelum v New Yorku, a potom jako dar americkemu narodu, uskutednilo se nem co bude velmi blizke dui americkeho lidu. Je to dilo nejen rozmerne — meti 8.47 metre na delku — ale i nakladne a hlavne historicky cenne. — Duce dava ptednost demokracii malYch a slabYch zemi. SvYcarsku path vtechny jeho sympatie. Musime se domYtl•t, to Mussolini je patronem tvYcarske demokracie.

"Giustizia e Liberta", Pala.

Ve stfedu, dne 22. bfezna 1939.

PODZEMNI SPLYNOVANI UHLI. Podzemni splynovani uhli pfevraci soudasnou techniku uhelne tetby, zjednodueuje ji, ulehduje lidskou praci, podstatne snituje cenu topiva. Bezprostfedne v uhelnem lotisku se promeriuje uhli v hoflave plyny, ktere se mohou rourami vesti at ke spottebiteli. Pfl tomto zgasobu odpacle, nutnost vystavby eachet, dobyvani uhli a jeho vozeni nahoru a pievoz po teleznici. Celkem mizi nutnost podzemni lidske prate.

Myelenka podzemniho spynovani uhli se objevila po prve u velikeho ruskeho udence D. I. Mendelejeva. Ale v carskem Rusku nikdo nevenoval pozornost genialnimu napadu Mendelejovu. Teprve za dtvrt stoleti myelenka ruskeho chemika upoutala pozornost anglickeho udence Ramsaye. Aveak i jeho pokusy uskuteeniti dila se nezdafily.

Prakticke prate na podzemnim splynovani uhli zadaly pied nekolika lety. V rode 1931 1.7stfedni komite boleevicke strany ze Stalinovy iniciativy pfijalo na,vrh na provedeni pokusn o splynovani uhli.

Dva roky na to dostal Ordtonikidze doporudeni, aby zridil zvldetni operativni orrian "Podzemgaz".

Pokusne prate, provedene za prve dva roky na splynovani uhli pod zemi, potvrdily motnost dobYvani plynu ve skutednosti. To oveem nestadilo. Bylo pottebi najiti lehkou a prostou metodiku vyrobniho procesu, vypracovat nejvykonnejei a soudasne i nejmene slotite zaklady vYroby.

V imoru 1935 byla ukonder15, stavba Gorlovske pokusne stanice, ktera, vypracovala nove metody splynovani. Za patnact mesicti stanice ziskala miliony kubickYch metro hotlaveho plynu. Sloteni plynu se podafilo menit podle pfani vYrobcti. Rizeni vyroby i kontrola produkce se konala s povrchu. Dalei pokusy v Lisidanske, 8achtaCh a Leninsk-Kuznecku potvrdily nadejnost nove metody.

Po vyeetfeni \Tech() materialu bylo rozhodnuto postavit v Gorlovce prvni prumyslovou stanici. V prosinci minuleho roku stanice zaeala pracovati. Do dneeniho dne dala miliony kubickYch metro plynu, ktereho se poutive, pki topeni v kotlech samotne stanice a blizkem zavodu koksove-chemickem.

Pracovnici na podzemnim splynovani uhli rozvetvili eiroko svoji einnost. Veekere prate se provadi podle bezprostfednich instrukci L. M. Kaganovide.

Rozmery prate se znadne zveteily. Za pet let energicke zdroje stanice vzrostly dvestekrate, vlotenY kapital desetkrat, mnotstvi delnikil a intenYril dvacetetyfikrat. To vee sveddi o tom, k praci na podzemnim splynovani uhli se dava velkY vYznam.

Necla.vno se konala prvni vedecko-technicka konference o spalovani uhli pod zemi. Konference se zudastnili intenYfi, technikove a stachanovci trustu "Podzemgaz" i ze stanice, pfedstavitele vedeckych vYzkumnYch Ustavt, Akademie ved SSSR a mnohYch prilmyslovYch podnika.

Konference uznala jednomyslne, ze vysledky dosavadnich praci potvrzuji pine opravdovou motnost splynovani uhelnYch svoji pod zemi.

Splynovani zabezpeduje motnost vyutiti uheine energie bez vyvezeni uhli na povrch, silne snizeni uhelnYch ztrat dovoluje vyntit sloje nevYnosne, tenke a neeiste.

Chemickemu priimyslu se dostane noveho popudu k daleimu vYvinu. Na zaklade podzemniho splynovani uhli mohou bYti vyrobeny sloudeniny tekutYch paliv, amoniaku, raznYch Daleim bodem je otazka vyutiti turbin na plyn. Poutiti takovYch turbin umotni znaene sniteni cen vYroby elektricke energie a silne zvfei vybaveni narodniho hospodatstvi elektfi, nou.

Mame veekere mocnosti k postupnemu zameneni uhli a tekutYch paliv levnYm, jednotnym plynovym palivem, nesrovnatelne pohodinejeim hygienietejeim a vYkonnejeim.

Ziskaneho plynu mute se poutiti jako paliva pfi vYrobe pary, elektricke energie pfi pecich hutnickYch a pro ziskani benzinu, amoniaku a jinYch chemickych vYrobkil.

Stoii pied nami i okla. syntensy tekutYch pan

VtSTNiK

Rozmanitosti. liv z plynu, ziskanYch metodou podzemniho splynovani uhli. Ziska,nim tekuteho paliva z plynu nam bude mono opatfiti tekutYmi palivy veecky rayony Sibike a Dalneho vYchodu, nyni vesmes vzdalene zfidel nafty.

Nemene didetity je problem vyutiti splynovani uhli podmoskevske panve v eirokYch pramyslovYch rozmerech. To umotni Moskve, se zbavi dovateni vzdalenejeiho tvrcieho paliva a sniti znaene dovoz paliva tekuteho.

VYPLACEJI SE KOLONIE? Vella Britanie doplaci na kolonie 3,000,000 liber rodne, kika rozpoetova zprava z roku 1932.

Pfijmy ze za,motskYch kolonii eini 44,843,574, vyclani naproti tomu 47,888,239 liber.

Tvrzeni, to si to vynahradi na obchode, je daleko od pravdy, nebot' z celkoveho vYvozu za 151,529,982 liber jde do kolonii zboti jen za 79,343,767 liber.

Nejvetei dastky pohlti fond na budovani kolonii. Od 1929 do 1936 zaplatil britskY poplatnik koloniim 5,804,436 liber.

Obrana je druhe, obrovska polotka. V rode 1923 bylo odhlasovano 11 miliont liber na vybudovani namotni a letecke zakladny v Singapuru. Dalei miliony si vytaduje dnes budovani Hongkongu a jinYch Valky, ktere buduji kolonielni imperia, stoji zavratne sumy. Pomerne bezvYznamne, kampan v zemi Zulukafril v rode 1879 stela kralovnu Viktorii 4,922,141 liber. A takovYch kampani bylo po celem svete pino.

Nemecko zkusilo samo, co stoji kolonie. Petileta valka s Herery v jihozapadni Africe je stala 15,000,000 liber a 5,000 vojakt a namofnikt.

"Nejhorei, co by se nam mohlo stet, by bylo, kdyby nam nekdo dal celou Afriku," pravil general Caprivi, Bismarck& nastupce. "Oim mend Afriky, tim lepe", prohlasil jinY nemeckY statnik, dr. Bamberger.

Jine kolonialni mocnosti udinily stejne zkueenosti. Francie vydava na kolonie roene 8,000,000 at 9,000,000 liber. Italie ut pied dobytim Habeee vyclavala na kolonie 482,000,000 lir, Holandsko, adkoliv jeho kolonie jsou velmi bohate, musi na ne doplacet 1,000,000 rodne. Portugalsko doplaci asi polovinu -Leto sumy.

Take neni pravda, te kolonie jsou stale se zvettujicim zdrojem bohatstvi. Ceylon na pfiklad produkoval pfed nekolika lety 50,000 tun kavy. Dnes ji vyvati sotva tunu. Zapadni Indie ji dodavala ye viktorianske dobe 20,000 tun rodne — dnes sotva etvrtinu.

Z 93,000,000 a.kril, na kterYch se pestuje bavlna, path britskemu imperiu jen 1,000,000. A tak daletite latky, jako je cukr, dodavaji britska dominia jen 900,000 tun ze svetove produkce 30,000,000.

TureeltY Methusalem.

Skutednost ze domorodci dotivaji se na Balkanu a Blizkem vYchodu nadprinnerne dlouheho veku, je znama. Pfes to je i v Turecku venovana velka pozornost jubileu, ktere ted' oslavil rolnik Ismael a jeho tena Aina. Vzpominali sto let sveho mantelstvi. Oba tiji v pinem zdravi v obci Sirda. Rolnik Ismael se pry narodil v rode 1803 a je tedy dnes 136 let star. Jeho vek necia se oveem prokazat zapisy v zadne matrice, nebot' ty jsou v Turecku vesmes mnohem mladeiho data. Rolnik Ismael ma veak sveciky. cbec si dodnes vypravuje, to start Ismael, jak, re o torn zminovali pied desetiletimi nejstarei vesnidane, narodil se v tomto rode, kdy polovina obce lehla popelem. 0 tomto polaru pak pisy jsou a pravi, ze k ohni do glo v rode 1803.

Ismael se chtel Zenit v devatenacti letech. Jeho nevestou byla, krasna Aina, o sedm let mladgi net zenith. Oba se znali od detstvi a meli se rzidi. Ismael veak musil k vojsku, nebot' jeho otec byl velmi chudY a nemohl syna vykoupit z vojenske slutby. Bylo by to bYvalo stab° etyfi dukaty a za tolik penez se tehdy dab uz koupit sluene hospodafstvi. Ismael tedy sloutil a to plnYch eestnact let. Prave rok, net jej odvedli k vojsku, 1821, vypukli, povstani ken a devatenactilety novadek dostal se hned do nejprudeich bojn. jet potrvaly at do rokii 1827 a skon-

Strana 9. lily tureckYch vojsk. Ismaelovi veak etesti pfalo a ani jednou nebyl ranen. Je zfejme poslednim tijicim pametnikem bojil eekeho naroda za osvobozeni z tureckeho poddanstvi. V prosinci 1838 byl koneene mladY rolnik z turecke armady propu gten. Jeho nevesta mu dosud zachovavala vernost a eekala na jeho navrat. Uzavfeli snatek, z nolo jim vyrostia pfeeetna rodina. Rolnik Ismael ani jeho zena se jiz sami nepamatuji, kolik melt ceikem deti.

Dva jejich synove padli pfed vice jak osmdesati lety v rusko-turecke valce o Krym v letech 1853-56. Nalivu zustali do dneeka jen etyki dalei synove a tfi dcery a veichni oveem zalotili zase svoje rodiny take Ismael a jeho tena mohli protivat sve vYrodi sve svatby mezi velmi detnYmi potomky. Celkem se jich se glo v Sirde sto pet! Ismaelovi vnukove meli jrt pfi slavnosti sami sve vnuky na kolenou a z vnueek se jii take staly babieky.

Cloy& nageho veku se sklidi z tela, due a cestovniho pasu.

StarodavnY dostavnik, ta2eny kolimi, byl pomaly dopravni prostiedek, ale cestoval s jistotou. Dnes nas technika obdarovala aerodynamickymi "Stfelami" a nejdokonalej gimi letadly, jet v nekolika hodinich pfekonavaji nejvetgi dalky, ale bez cestujicich. Dnes se ui temet na cele zemekouli sklada elovek z toho, z deho se skladal pied valkou jen v Rusku: z duge a pasportu. Je gte v prvnich povalednYch letech bylo by na pfiklad mono prokazovat se na nemeckYch hranicich ekolnim vysveddenim nebo zastavnim listkem na kolo jako cestovnim pasem, ale ty doby uz zanikly. Dnes potfebuje cestujici do veteiny evropskych zemi nejen pas a visum, ale od nektere doby take jeete — kiestni list. 26,cia. jej 81,17carsko a Rumunsko. Kdo jede do Polska, musi vypinit zvlaete svedomite a pfesne rubriku "nabotenstvi" a veude musi ciiikladne popsat ell a vYznam sve cesty.

Investice morayskych obci.

Mesta Boskovice koupilo starou budovu hospodatske ekoly. Bude upravena veteim nakladem pro jine Udely. Zajistily se jit take penize na stavbu vodovodu, kterY se vystavi jeete letos. HolekvskY okres dal na tento rok do rozpodtu dva miliony K na iipravu a zlepgeni okresnich silnic. Na jate zahaji se stavba silnice z Holegova do Luhadovic. Lipnicky okres domahe, se stavby dalkove silnice z Lipnika nad Beeyou do Bystfice pod HostYnem. V dal gim programu je pfestavba lipnickeho nadrali, stavba infekeniho pavilonu pki riemocnici, stavba budovy pro okresni soud a vybudovani mengich pfehrad v kotline na Zahofi. V Litovli konali vodopravni fizeni pro povoleni kanalisace. V Olomouci projektuji 19 km dlouhou pfipojku ke kanalu odersko-dunajskem ye forme odboeky z Pferova. PfibliZnY naklad by byl asi gedesat miliont K. V Pferove se postavilo za minulY rok osmnact novYch dome se 111 byty. Od roku 1930 pfibylo tam 600 byt0. Na jafe provede se adaptace jatek. Obchodni a 2ivnostenska. komora investuje east pfebytk0 do staveb ein2ovnich domii v Olomouci, Pferove a na Valagsku.

Naklad na jeden dtm je rozpoeten na ptl druhello milionu K. V Prostejove ptipravuji stavbu dalgich dome pro socialni slabe. KrajinskY narodohospodafskY sbor ye Vyglove usiluje o zfizeni udolni pfehrady na tece Bane u Rychta,fova. Je to pekny pfehled budovatelskeho morayske zeme.

Nejde o to, zda nekterY narod mir chce nebo nechce, zda valku pfipravuje nebo se boil jejich hrtz. Jde o to, zda jsou si odpovedni statnici v Evrope vedorni zmenene situate a zda jsou odhodla,ni udinit vge, aby vyloueili nevyhnutelne nasledky nesprivneho va,hani a odporu proti spravedlivemu fedeni. — Deutsche Zukunft, Berlin.

General Wl. Sikorski: Pfi gti valka bude smrtelnYm soubojem, kterY svedou prilmysly obou stran. Takovy souboj vyhraje to skupina statu, ktera bude mit silnej gi a lepe zorganisovany pramysl nejen s naldite vygkolenYm personalem, nYbr'Z i s dostateenYml zasobarni surovin, }Curler Warscawski.

Strana 10.

VESTNtIC

JULKA BARTOVA..

PODIVA ZAMPSTNAM JULKY DVORAKOVP ROMAN "Ted'!" vykiikla Andula a akdo se zachechtal. Ptig erne a kratce zmlkl do tmy i struna vrzala napetim . tahla se do nekoneena, Andula nedYchala . .. Prask! praskla a svittic, odletla. Andula zavyla hrfizou.

"Andulko ... sledno Andulko!" bytna stala u ni. Andula teke vzdychla, pomalu se posadila a pak vzala jeji ruku do sve a polibila ji.

"Deti, deti! to nesmite!" zadala pani a sama zaplakala. "Bo2e maj, ldely tu celou noc ..

Musite domia, je das na draliu."

Andula vstala, mela pocit tuposti a pkikroeila k umyvadlu. Podivala se na spiel Lidu a vratila se k ni, aby ji vzbudila. Kdy2 se nad ni nakla.opakovala jeji jmeno tak dlouho, as ji probudila.

A tu se stalo, kdy se Lida posadila a ptipomnela si skuteenost, 2e se podivala na Andulu, vzala ji kolem krku a usmala se na ni.

A od to doby zaaala Andula mit Lidu strata rada a byla by za ni dala Prvnim rychlikem po sedme odjildely domit.

"Dolma?" podivila se Andula. Neni Z'adneho domova. Jen mrtva, maminka.

Jede Indio lidi, kupe je prazdne a obema je po nevyspane noci zima. Sedi proti sobe u okna a pravidelnY tiukot uhanejiciho vlaku je balsamem.

Sedi tine a easem aktera iekne: "Ma je jen Tito, se nas nemela u sebe maminka. Zila jen pro nas. Us ji nebudu moci nikdy ukazat, jak jsem ji mela hroza rada."

A Andula, kterou mela maminka rade', 2e byla malidka, se da do bezfite'Sneho plate.

Vlak htmi a odklepava. Andula se krdi v koutku, vzpomene si na mamineiny nepelme ruce, na shrbend zada, a jede svou nejhoiti cestu v 2ivote.

II. Za etrnact dni ocitly se Andula s Lidou znovu v Praze. Pani bytna Andulu nepoznavala.

Jeji oblieej byl zmudenV a vychladal. Nutno pfiznati, se Andula celSr tSrden potom, kdy piijela do Prahy, nebyla jednou na ptednagko.ch.

Ruh vi, kde chodila. Sedela na lavidkach v parku a jezdila po Praze v elektrice na svfij volnST listek.

Andula si piipadala tak ubohoueka. Jeji povg echne vzdelani ji nepiipravilo piidu ani k jednomu zamestnani. Kdyby aspon umela psat na stroji! Jeji maturita na gymnasiu ji nic nepomaZe a ten jeden rok na technice taky ne.

Stenografie a psaci stroj . . . To byly veci, za nimi2 se skry'valo nekolik stovek mesiene.

Andula po prve ye svem aivote myslela na penize. Za cele zatizeni, je2 prodaly po smrti maminoine, dostaly kolem deseti tisic. Maminka chudinka ustkadala s pense take asi deset tisic.

To sotva staeilo, aby mohla Lida, ktera studovala filosofii, dostudovat. Potiebovala jegte roky, neZ• bude mit po druhe Ceske statnici. Pak muse jit ueit a druhou nemeckou bude &Oat, az bude v miste.

Pro stadium Anduly by to bylo vfibec malo penez. Pottebuje jeAte nejmifi etyki roky. A bude pak vilbec hotova?

Aby zanechaly studia obe, by bylo hlouposti, kdy mute jedna piece jak tak vystudovat a mit tak zajittenou existenci.

A proto myslela Andula na psaci stroj, tesnopis, na zapratenou kancelat a vgelijake pany gify. Duneka se v ni kiepala odporem a bezmocnosti.

Chodila jako spraskam, pes, dopoledne sedala v parku, kdy tam bylo mak) lidi a doma hledala prazdne misto.

Myslela sem a myslela tam, peel tden a Andula vedela stale totes: se se musi rozloueit se studiemi, se bude tteba, aby penize povolila sestte, proto& bude lepsi. kdy aspofi jedna dostuduje, a pak Andula mela takovou nejakou

hloupou a otrockou povahu, 2e by ji bylo bolelo, videt Lidu klepat eel* den do psaciho stroje, kdy by ona sama studovala. A tti roky se Lida u2 nejak protlude. A tak Andule nezbSrvalo nic jineho, nee si zadit vydelavat.

Nad 'tkolou tedy udelala stateene Ida a Karlovu namesti s technikou se vyhVbala. Pomalu si &oval odvykne, vyjde z koleji studentskeho tivota, myslela si, a pak ho ani takovST veselS, Rejha nebo Pet'ka nesvedou, aby se dal ptitti semestr znovu zapsat. oast°, pteeasto si vzpominala na sviaj posledni, berstarostnSr studentskS7 den. Kdopak asi tenkrat tu sazku vyhral! A jiste bylo druhST den ye spolku veselo. Co pak si asi mysli Pet'ka, Rejha, Malta . . . a ostatni, se se us neukazala.

Rejha jiste delal vtipy na to, .2e se Andula boil sazky! Mili, drazi a tt'astni kluci! Andula je mela rada, ty svoje vysoko gkolske kolegy. Jestli kdy ukazala, se ona neni pro ne devicetern, s ninA by chodili veder na sehilzky do Stromovky, byla si jista, se se k ni zachovaji vklycky kamaradsky a tak, jako by ona ani nebyla divkou mezi nimi. Ov gem, spolknout se musi easem drsajti slovo, ponevad2, plajmouli ji oni jednou mezi sebe, nehiedice na rozdil pohlavi, jako sae rovneho kamarada, nevybiraji pro ni vice ani slova, je tteba, aby poslouchala vS"ecko, nejen keel hezke, ale i drasticke a nechala je pfejit pies svoje asi jako by jich nebylo a nesmat se jim s nimi, aby se dovtipili, se se ji aco takoveho nelibi, ale take se nezadervenat, aby nepodnitila je gte vetgich nara'Zek. A pak ti celkem hodni chlapci poznaji neAkodnost a nefieinnost dvojsmyslnYch poznamek a jsou s vami zcela spokojeni.

A pro tenhle jejich eistST kamaradskST smysl na ne vzpominala Andula v2dycky jinak, nes na vAechny ty ostatni muse, s nimi ji 2ivot svedl dohromady. Oni meli take docela zvlattni misteel° v Andulia srdci.

•

•

"Lido," tekla jednoho vedera na zadatku dervna. "Ja si jdu zitra hiedat misto."

Lida se na ni vyjevene podivala.

"No ano. Tadyhle jsem si vysttihla inseraty, je jich akolik. A jetle pfijdu do Politiky, hned zitra rano."

"A Ake misto?" zeptala se, stale nesouhlasic, Lida.

"No v kancelati. Snad tii, etyti stovky dostanu, nee° vezmu pro prvni eas z penez a budu se hledet naueit psat na stroji. Vezmu si nejakSr ten veaerni kurs. A ty bys mohla davat sem tam nejake ty hodiny, ne?"

"To budu muset. Ostata, to dostanu lehko.

UZ jsem se taky koukala v novinach, je dosti nabidek. Budu chtit deset korun za hodinu a kdybych mela aspofi etyti hodiny tSrdne, vytrhlo by mne to. Ale co ty, Andulo?"

A Lida chytla Andulu kolem krku a sedla si k ni na pohovku.

"Ja, . . . mne se to tak nezda . . . v to kancelati. Copak ty bys tak je'Ate mohla zadit? Je to piece bidne mak) penez. A v private bude muset pracovat dlouho a pies eas . . . a pak .. . pak," Lide nechtelo slovo z fist, jak gef bude chtit, dotekla a koutky fist ji zacukaly.

"Ach, jdi, ty hloupd," uklidnovala ji Andula.

"Piece se najdou gefove, kteii jsou spotadani otcove rodin, ne?"

"VIA, Andulo, to bys mi hned v'Sechno musela Ja bych takoveho . . . ," nedoiekla a stiskla Andulu. "Andulo, ja ti nenecham nikdy nic udelat, slygiS" . . . ? Jesisi, ja bych byla sama strata ne gt'astna, . . . " Andula sedela a nedYchala, natahovala krk, aby nezavzlykala, jen potichu zapolykala. Byla gt'astna, Lidou, ktera ji jedina na svete nepohnula, kdy tak vedle sebe sedelx, aby neukazala nejakou zbabelost. Bylo ji jako §teneti, ktere uciti na hlave pohlazeni mile ruky.

"A ne, aby ses dtela, Andulu; celV den bude seat, jsi takova, hubena„" zadala zas Lida, ktere se mygenka na kancelat naprosto nelibila.

"To vin, se ne . . . za tti sta korun zmlkla Andula.

"Ma se to pies to nezda, Andulo. Copak bys naSla ado jineho? Tieba bys mohla nti tom dostudovat. Mame tro§ku tech penez . . . kdybychom mohly bydlet u tety Barakove, tady v Praze . . . ? Vklyt' mama ptibuzne."

Ve sttedu, dne 22. bfezna 1939.

"Hmmmm . Lido?" podivala se na ni se strany Andula, zaAklebila se a protahla "Ptibuzni — he?"

"No jo," svesila hiavu Lida.

Anula se podivala na strop, vzdychla si dlouze a konstatovala: "Ptibuzni jsou nula a penize — tech par Avestek, co mama jsou taky nula. No tak co?

Kancelat!"

A pak dodala upine jistSrm hlasem: "Nadporudik Kraus se Beni, zna'S ho, ne?" vytahla odkudsi z kapsy pomaekane psani.

Lida Zasla ten veder po druhe.

"Ah — jdi . . . " a nevedela, jak se ma tvatit, protole se bala, aby Andulu nerozbredela.

Jestli vedela o lane mezi ni a Krausem, to Andula nevedela. Sama ji o nieem nevypravovala a Lida se nevyptavala. U Lidy bylo vAechno tak samortejme, vedela a vetila, se je Andula dobre device.

Vedela pouze, se Andula ma Krause rade, a proto ted' byla rozhoteena. Sama se se gla s Krausem asi dvakrat a zanechal na ni dojem as pkilig veseleho a povrchniho eloveka. Byl by ted' velmi prospel Andule, kdyby si ji vzal. Dostala dokonce zlost a pronesla svfij fisudek asi takto: "To je . . . nieema!"

Andula ji byla za tu vetu vdeena a aCkoliv pro Krause jate nezaplakala, v gechno s ni temito slovy spadlo. Pies to dostavala chvilemi zoufale ptani, moci se nejak pomstit . . . nebo vlastne odmenit ... Bylo to po prve kdy se s ni muZ, jeho•Z mela rada, takto rozegel.

Byl to neute genY veeer, jako poofttedni ptedzvest dnii, obydejnYch a vlekoucich se, je2 mely nasledovati.

Kdy2 Andula zalezla v devet hodin do postele, ptiglo ji bezmocne smutno; bez maminky, bez Vladi, bez penez a bez studii; laela s odima otevtenSrma a Lida, ktera ji tak dobte rozumela, pfUla ji dat pusu na dobro unoc.

•

•

Andula byla ptecitlivela a jak je videt, vypovidaly ji nervy sluZbu. Pro v gechno se rozplakala. A leta vzpominala pak na tuto nat'astnou dobu se zachvenim. Jeji organismus byl vyderpan, zanedban, se'S1S7, Andula hubla a stala se nervosni.

Stala na poeatku well° telesneho a du gevniho zhrouceni a nevedela o torn. Nejprve nejedla ze Zalu a pak se ji ialudek tak Stahl, ze ji potadnS7 obed pfisobil obtfte. S nervosou 2aludku ptigly bolesti hlavy a du gevni deprese. Snad okolnost, se mela tiroka ramena, ji zachranila pied tuberkulosou.

A koneene yam chci iici, se se u2 ani nenapudrovala, nesttihala mikado a nezativala puneochy, cos jso uv gechno zavalne veci, uvaEme-li, 2e i to bai zvitatko se nepesti jen tehdy, je-li nemocno.

Bylo pro to vtechno ovtem i gkoda penez, kdy jich bylo tak malt).

Byla by ji vyleeila zmena prostkedi, berstarostneho a laskypineho, ale zazraky se nedeji, bohaei se neZeni s chudYmi divkami a milion v loterii vyhravaji obydejne kapitalisti, jak to us panbieek tak nejak fidi.

A tak se druheho dne vydala po Praze shanet zamestnani.

Nejdilve byla v advokatni kancelati.

"Mam maturitu na gymnasiu," doktor pokreil shovivave nosem — "dovedu rychle psat, psala jsem si vZdycky sama ptednaSky na..."

"Adam — a — co jsem chtel pterukl ji advokat. "Sedate si, sleeno, napitete mi neco na stroji. Nadiktuji yam . . . " Andula se zamraeila.

"Nedovedu psat na stroji. Neueila jsem se."

"He, he, heee . . . " zasmal se udivene pan.

"Safrment!" luskl prsty, pokroeil k Andule a tekl dobracky: "Vitite, sleeno, tu maturu bych yam odpustil, psane ptednetly take, jen kdybyste psala na stroji . . . jinak je vat zjev velmi sympatickSr," kaki ku podivu seriosa advokat.

"Ale za techto podminek . . . " pokrell rameny a snad se bal, aby se mu tam holka nerozbteeela, bo2e, to jsou sily. Ktehke to je . tenke jako Male, . . . copak to zmfde! Je gte aby s ni zachazel jako s maslem.

(Pokraovinf.)

Ve sttedu, dne 22. btezna 1939.

VESTNiK

NES se mita Japosko po hospodatske D strance a postaveni Nemecka v poslednim roce svetove valky. Ve snaze zachovat kateIST drobet ze svYch skrovnSTch pramenri, omezit na nejnutnejti miru dovoz surovin z cizich zemi a napinit narod vedomim, to je tfeba'Settit na ftech stranach, zaine, vynalezat nahratly za skuteene veci a soudasne omezovat vydraje na "vS7sttednctsti" v dennim tivote doma i v obchode.

Japonske ministerstvo chce v nynel gim rozpoetovem roce uktfit na statnich vYdajich aspen 200,000.000 yenti. tspory postihnou hlavne spottebu vS7robkri souvisicich s investienimi pracemi.

Tim bude ohroteno zamestnomi asi 800.000 delnika, cot vedlo vladu k opatteni 1,200.000 yen pro nouzove prate. Prvniho eervence bylo v zemi otevteno na dve ste fifednich zprosttedkovatelen price. Podet nezamestnanYch v Japonsku je dvojnasobnS7 proti roku 1931.

Jednim z poslednich vSrrobkt, ktere maji nahradit drahe suroviny, je sklo. Budou se z neho vyrabet latky nejenom pro odev, ale i na obuv.

Vyrabi se z 80 procent z odpadoveho skla, z 15 procent sodneho popela a z 5 procent jinYch nejmenovanS7ch hmot. Nova texitlni latka pry je tepla. lehka, bez zapachu, nepromokava a odolna proti tiravinam, a doclavaji ji Nitto Jewel Manufacturing Company, Asahi Glass Manufacturing Company a Tokyo Electricity Company.

Karbid, jehot ma Japonsko nevyeerpatelne mnotstvi, slouti k v3irobe svetelne energie. Nyni ma sloutiti i jako pramen k vYrobe umele gumy. Osacka pokusna stanice nedavno oznamila, to vynalezla no ySr postup, kterYm etyti tuny karbidu vydaji jednu tunu nahratkove gumy. Tato guma, pravi, je prutnejti a trvanlivejti net ptirozena, ale neni tak nevodiva (tedy tpatnS7 isolator) jako vYrobek pfirozenY. VSTobni nallady jsou site vytti net vYrobni naklady u ptirozene gumy, ale zase nititi net PrtIJEDETE-LI POPRVE DO AGLIE, PREKVAPI VAS . . . to z cele Evropy je na anglicke hranici nejptisnejti kontrola lidi; to katicir elovek, vstupujici na pridu Anglie, musi vypiniti dotaznik nejen o svYch osobnich datech, ale i o fieelu testy, deice a mistu pohybu atd.; to na anglickSich hranicich jsou tiideni cizinci od Anglieanri a katc1S7 zvlatt' podroben prohlidce; to celni fitednici, prohlitejici vypinen3 y dotaznik, mluvi s vami nejprve anglicky, nerozumite-li, tedy zkouteji sve francouzske znalosti a na konec stratlive lamou nemeinu; to pri celni kontrole yam pods celnik titte'n3i seznam druhri zboti, jet nutno procliti (jen anglicky psanY) s otazkou, nee° k vycleni.

Neexistuje tedy dodateena, vYmluva; to anglidti celnici pti vsi sve pfisnosti jsou nejen nanejvYt korektni, ale i laskavi a zavazadlo mnoho neprohliteji; to prvni Anglican, ktereho phi svem ptijezdu poznate, je vysokS7 bobby (stratnik), kterY ptevtechny cestujici asi tak o pril metru; to do pasu je yam natitteno scleleni, to nesmite pkijmout misto v celem Spojenem britskem kralovstvi ate je vain v katdem pfipacle zajitteno opustiti Anglii v miste ptijezdu; to vtechna nadrati jsou stavena tak,ze neni nutno poutivati stupatek do vozu, nVlart to peron je ye vS7ti podlahy teleznienich vozu; to vozy tieti tiidy jsou tak vypolttatovany jako nate vozy prvni ttidy; to existuje — krome kontinentalnich vlakri — jen prvni a tfeti tfida; to prvni ttida na drahach se lfSi od tfeti tiidy jen barvou polttatovani a nepatrnSrmi maliCkostmi; to se na anglickYch po gtach n•plati taclnS7 poplatek za uschovani listovnich zasilek poste restante; to anglicke potty jsou nejlacinejti v Evrope; to cigarety — ktere nejsou statnim monopolem — jsou vt. dy peelive zabaleny v bilem

papi-

Japonska autarkie, u metody utivane v Nemecku. sovetskem Rusku a ye SpojenS7ch statech. VSTrobu v obchodnim metitku zam3itleji ut zavest Japan Rubber Manufacturing Company a Mitsubishi Mining Company.

Velka pozornost se venuje vSTrobe "neobydejne silneho" porculanu, jejt vyrabi dr. Nagao Nayami, lektor osacke technice. Dr. Nagao tvrdi, to tento vSrrobek bude vVbornou nahratkou za ocel, olovo, zinek a jine kovy.

Hodi pry se dobte na vodovodni potrubi, soueast stroji a note. Vyrabi se, pravi saturovanim hrneitske hliny lignitem nebo dolomitem. .8estadvacetiletS7 Yasuhiro Matsumoto od jihornandtuskYch drah pracuje na zdokonaleni dtevneho motoru. Vynalezl novY model ,jent byl nedavno zkouten ministerstvem obchodu a priimyslu a vystaven take v parku Hibiya v Tokiu jako nazorne poudeni tokijskin obeanum, aby neodhazovali hoblovaoky, slupky od fazol a podobne odpadky. Motor zatizenSr na hoblovaeky je vysokV asi metr a ma v prrimeru asi 30 centimetre. Do obyeejneho Fordova vozu stoji zamontovani 600 yenii, do na.kladniho automobilt 370. Ma 35 koriskY .ch sil.

Dale vlada vybizi vtechny studenty na universitach, stiednich i obecnYch tkolach, aby tettili, aby chodili v nahratkovYch latkach, aby utivali nahratek i pro boty a jine tkolni potieby. Nekteti fitednici v ministerstvu tkolstvi d oporneuji studentrim, aby chodili do tkoly v dtevacich misto botach a aby cvieili bosi.

Toto Usporne hnuti, zaeate ministerstvem obchodu a prrimyslu, se zmocriuje rychle i ostatnich ministerstev. Ve shode s pkanim sta elent archovniho odboru ministerstva dopravy, vedouci Utednici sestavili plan na teinne tetteni: Bude zakAkno kupovati nepottebne foci ve staniolu a pak teprve vloZ'eny do tulle krabieky; to anglicke cigarety jsou pineny tak peelive, to se nesypou ani tehdy, nosite-li je volne v kapse; Ze v Anglii ize dostati nejruznej gi cizi cigarety za normalni cenu; to v mnohYch divadlech a vet gine biograft se smi koufit; to v biografech nejsou eislovana sedadla, pouze oddeleni jsou oznaena; to nikdy neni film ptetrZen pfestavkou, ale to mritete kdykoli odejit si zakoutit do kutackeho salonku nebo se najist do buffetu a opet se vratit na sve sedadlo; to nejsou — s vS7jimkou vellOch hotel(' — nikde dvojita okna; ze neni ani jedine kavarny, kde by byly noviny k disposici hostrim. KatolS7 Anglidan si sve noviny kupuje; to dobie zriama londYnska mlha neni jako mleko, nYbrt jako droubounce rozpt3ylene saze; to pan nejde vtdy po leve strane damy, riS7brt tak, aby byl na vnejti strane chodniku, blit k jizdni draze; to na chodnicich u vchodu do divadel Cekaji lido jit dopoledne na vputteni k pokladne, sedice Casto na skladacich tidliekach • a na tyto tidlieky ptipevni listek s jmenem, jdou-li k obedu. Nikdo jejich misto nezasedne.

Lek z cibule.

Cibule, znama zelenina nisi kuchyne, byla od pradavna znama take jako leeivo. I nyni Micah pripougteji jeji ledivou schopnost proti ruznYm nemocem. t'ava z cibule v Caji je dobra, pro umirneni chtipky. Take pH Upornem kasii, phi katarech v krku se da, z ni pinpravit dobry prostredek pro utiSeni: Uvatime 500 g oloupane cibule nekolikrat rozkrojene, v litru vody, smitene s 80 g medu a 400 g paleneho cukru zvolna v dobe 3 at 4 hodin. Odvar pak nechame vychladnout, prolijeme jemnYm sitem a pinime do lahvieek, jet* dobfe zazatkujeme. Teto At'avy utiva nemocnST 4 at 6 polevkovYch laic, silne olitatYch.

Strana 11. nebo objednavat nave taty, kouteni a piti bude omezeno na nejnitg miru, hostiny a spoledenske veeirky budou zru'geny, odevy budou zjednodukny: za tepleho poeasi se nebudou smut nosit vazanky nebo vesty, nakupy pro domacnost se budou platit jen hotov3imi, placeni prvniho kaaleho mesice bude zakazano, pUjeovani bude zrueeno, dale se naiizuje, osoby s mesi6nim vS7delkem pod 50 yenti uaetti mesione 50 sent", s piijmem do 70 jeden yen, do 100 tiva yeny, do 150 tti yeny, do 200 pet yent, do 300 sedm yent a osoby s ptijmein nad 300 yenu mesiCne u getti 10 yenii.

Kromo toho 50 procent ptida y ku na slu2nem se uloti na "Usporne konto". .Setteni benzinem, zavedene prvniho kvetna, bylo od prvniho Cervna dale zesileno. Vyda.vani na listky se necleje jednotne, tak jako dosud, nVbr2 se bere zketel i k tomu, zda jej kdo sktiteene nalehave pottebuje. Nasledkem toho soukrome automobily, vyhlidkove autobusy, ,v3"71etni Cluny atd., shledaji svuj pkidel piilis aby mohly provozovat dale einnost.

Zato maji dostavat, co nejvetti davky zhrojovky, tovarny, ktere rozSituji vftobu, rybatske Cluny a drotkati, kteti se automobilem tivi.

Drasticke opatieni budou podniknuta na fleet autobusil, ktere delaji konkurenci poulienim draham.

Dopravni oddeleni rozdeli benzinove listky asi 50.000 antomobilii, poeitaje v to osobni i nakladni, drotky, najemne vozy, trojkolky, jet spottebuji 95 procent benzine v meste. Otekava se, ze tato opatieni budou rozSitena na faechna motorova. vozidla. Tak jim neuniknou ani poetovni autobusy, pohtebnl vozy atd., na ktere byl doposud bran zvlaani zietel. Nasledkern toho ubude cestujicich autobusy a ptibude cestujicich na poulienich drahach. Mestsk3i policejni Utad proto u't rozhodl, aby mestskY iitad a spoleCnosti pcdzemni drahy zvysily podet vozu, aby ptedeny naval.

Shaiika po bilem slcnu.

Pied kratkou dobou zajel si do sve zeme slamsky kral Ananda Mahidol. U2 cestou ho stihla prvni nehoda: na loth, kterou cestoval, propukla nakaza neSlovic a mladS7, dosud nepinoletS7 kral byl nucen zdrtet se v ptistavu nekolik tSrdna a prodelal tam jako ostatni cestujici dobu karanteny. V Siamu byl panovnik uvitan s velikou laskou, ale i na ni padi stin. Kral totit nema jeate ani jedineho bileho slona a to je v Siamu na pova.enou. Bili sloni tvoii v semi takika ptechod od bon k lidem. VSichni path ke kralovskemu dvoru a dostava se jim destneho titulu — arcivevoda. Kral je proto tim elm vice bilSrch slonu path k jeho drutine.

Ananda Mahidol vAak prozatim jeate tadneho nema a take v§echny snahy objevir, nove bile slony v zemi at dosud zti Dskotaly. Tato okolnost by mohla ohrozit jeho karieru. Na Stesti se kral a jeho okoli uteSuji nadeji, to net se stane pinoletS7m, bude nejaky bily slon piece objeven.

SiamAti maji tak pied sebou alespon pevriS7 cif: najit pro krale co nejvic posvatnSrch zvitat.

Vojenske pouCem ze Spanel: dvoukolejna divise zvitCzila.

Italati a nemeal vojenati odbornici vyvozuji prvni rozhodujici zku'Senesti se Spanelske valky. Za jeji nejcennejS1 poudku povatuji skuteenost, to zejmena posledni viterstvi nad Barcelonou rozhodly italske "dvoukolejne" divise a tim dokazaly tivotaschopnost a opravneni noye organisace italske armady. Jak v HabeS1, tak ye Spa.nelsku snatilo se italske vojsko phyest "rychle rozhodnuti" a tomu Ptizpilsobova lo i svou organisaci: opustilo tradieni slo2eni divise ze tti pesich plukti a omezilo ji pouze na dva. Takovato "dvoukolejna" divise ma pij . mimotadnou Utotnou silo_ Mi mo to . prV valka ve Spanelsku ukazala take mimotadnV vS7znam moralky, jet bojujici armady pronika. Tato moralka byla pry u itaiskeho vojska mnohem vy'ACI, net u vladnich. 0 vladnim vojsku tika italskS7 Usudek: "Protivnicke masy byly nepochybne bojovne a dobte vyzbrojeny, ale moraine malo pevne; nedtvera ye vlastni velitele je rozkladala."

vEsTNix

n,: trana 12.

etedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty

Stitt" Texas.

Offisial Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 mane. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlat adresovany na Vestnik, West, Texas Vista has the largest circulation

Czechoslovak Weekly in South.

a

any

A KDYBY NiiS. M. S. Cerny.

A kdyby nas na svete bylo jenom par, a kdyby se proti nam postavil , svet celY, ja vetim bude s nami scat, ze bychom s nim, jen Zivot desk nezemteli, On dal nam jazyk nag a vykazal nam zemi, zde rodiee nas zrodili, zde detstvi chvile jsme protiili, zde trhali jsme osmahli po praci sladke ovoce sve pile.

Tu zemi dal nam, v ni abychom 'tiiti cil svfij dosahli a proto neptestanou veldt, on neda znieit nagi drahou, deskou zemi, di slunci vzejit, ati se nad ni bude getit.

In Memoriam sestre Emilii Skrabankove. Ve sttedu 15. biezna navtidy ode gla ze sttedu svYch drahYch a znamYch vzorne, spolkova pracovnice pani Emilie Skrabankova, mantielka bratra Tom H. Skrabanka v Ennis, dcera redaktora Jos. Buriaty, znameho po cele krajanske Americe. Po delgi tadu let ptsobila v osvetove ainnosti v Caldwell a pozdeji v Ennis, vticly konala verne svoje povinnosti a vtidy ptikladem svYm byla povzbuzenim jinYm. Ac rozena Ameridanka, venovala se pilne kulturni praci krajanske haluze v Texasu, hrde hlasila se k eeskemu ptvodu, vykonala kus propagaeni einnosti mezi jinonarodovci, byla gtedrou ptispivatelkou v geho spoleene utiiteeneho a tiadouciho. Pohteb zesnule konal se ve sttedu z kaple pohiebniho stavu v Dallas, kde jsou usazeny jeji tri ditky — mantiele E. Thaxtonovi, Albert Krutilkovi a syn intien:yr Tomas 8kraba.nek jr. — kde velka tada ptatel a delegate tads z Ennis, Dallas a West, Sokola Ennis a Dallas, vzdali poctu zasloutille sve sestte, ktera se pottebam krajanskeho tiivota tolik venovala. Celt' Mvot zesnule sestry Emilie 8krabankove pro v gechny sestry flak Jednoty buditi skvelYm ptikladem a vzorem prase a nenarodne pracovnice. Rodine zesnule sestry plati na ge uptimnd soustrast.

V kaide mill na verejne silnici je jine nebezpeel. Pi-0i nasledkfun tragickych nehod prf jizde pamatujte na iivotni poji gteni. Nage S.P.J. S.T. vyclava fadu na gemu lidu vyhovujicich pejistek. Stalite se Menem Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas!

"Kralovna Eleanor" v Texasu. V den svych etytiapadesatYch narozenin byla Mrs. Rooseveltova denikem "Now York Times" poctena nizvem "Kraloyna Eleanor". Je to velke vyznamenani, prototie ye Spoj. Statech je tisk nejvetti mod. a "New York Times" jsou nejvetsim v zemi a na svete vtbec. Postaveni Mrs. Rooseveltova je dnes uznavano vgemi.

I republikanske listy, ktere se pfi katide ptiletiitosti vrhaji na presidenta, nazYvaji jeho tienu s fictou prvni damou v zemi. Miliony ptatel ji vgak iikaji "nage dbbra kralovna Eleanor", Miliony lidi etou denne jeji elanky a milior y

poslouchaji jeji rozhlasove ptedna gly. Energie tete) nadprtmerne tieny je prase tak obdivuhodjako jeji oblibenost. Zdedila ji po svem strYci, presidentu Theodoru Rooseveltovi. Katida obeanka Unie vi, 'tie Mrs. Rooseveltova vstiva rano o sedme, cvidi etvrt hodiny, pak snide. s mantielem (St'avu z grapefruitu, kavu, vajieka a zakusky) a pak se da, do vytizovani obsahle korespondence. Pak zajde pani Rooseveltova do kuchyne, ale tam se dlouho nezdrtii, ponevadti pied sebou ma rozsahlY program. V jedenacti zahajuje otevieni vYsta yy, ye dvanact je na schfizi stenografek (nebo hornikt, nebo bankovnich fitednic, nebo gvadlen) a haji se zapalem "Novy Adel" sveho mantiela. 0 pill jedne mluvi nekde na polovetejne pfesnidavce. Ve tti pospicha domt: schtzka se spolupracovnicemi jet chteji Veda, jakY nazor ma prvni clama v zemi na v;;Tchovu deti, na eokole.dovou zmrzlinu, nova fieesy, baseball, novY film nebo nejakou soudobou "sensaci". 0 pill pate betii z domu, aby byla ptitomna sbirce ve prospech /*aka nemocnice. V Best je eas k veeeti, a to je jedind doba kdy si spolu mohou mantiele pohowilt. Ale ani ted' se pani domu dlouho nezdrtii: weer ma velkou ptednetku a neni tajemstvim, tie je jednou z nejlepe placenYch teenikt v zemi a tie $500 ati $1,000, ktere za ptednatku dostane, venuje dobrooinnym teelfn. PM torn vgem ji jegte zbude eas, tie sama napi ge elanek o torn, jak ztravila den. Ma, nazev "My Day" (infij den) a vycladzi denne v mnoha stech novinach. Take vysoke novinatske honorate yenuje chudYm. Ptijima deputace, ureuje medu ye velke spoleenosti a zilstava pit torn starostlivou a peelivou matkou, i kdy je jejich pet deti rortrouseno po Spoj. Statech. Nejfdasnejk je ygak vykonnost Mrs. Rooseveltova na cestach.

Loni ujela vlakem '70,000 mil a mnoho noci ztravila ye vlaku. Kdyti rano ptijede na misto, rychle vyfidi pogtu, jiti si za sebou dala poslat, pottese na nadrak rukou nekolika stem lidi a pospicha do mesta, aby spinila sve ptednatkoye a representaeni povinnosti. V prvnich letech "Novell() ildelu" se mnozi kritikove posmivali a pohorgovali touto nezvyklou dinnosti presidentovy tieny. Nalada se zmenila: odpfirci presidentovi chvali jeho tient a musi s jistou hotkosti ptiznat, tie je jeho nejlep gi propagatorkou. V Texasu piijata byla Mrs. Rooseveltova, s uptimnYm nad genim, jeji ptednagky ve Fort Worth, Dallas, Waco, Houston a San Antonio mely obrovske navgtevy. Ve Waco vyslovila se o mladetii rozvraceneho dnes Oeskoslovenska s nejvetgim uznanim a mluvic na thema — nage mladeti — nejmenovala tadnou narodnost mimo "Czechs", za coti ji ptitomni Oegi demonstrativne tleskali. Prvni zasadou Mrs. Rooseveltova je: Bojujeme pro nee°, ne proti neeemu! Neni doposud jisto, bude-li president kandidovat po tteti, ale kdyby se tak stalo a byl dokonce zvolen, ptipadne velke. east jeho tspechu — "kralovne Eleanor".

Mrtvi zaujimaji nage srdce di do nageho skonu — iivi naopak: snadno ho pozbYvaji.

Soie, oceli je nein! Hitler ani neuvail, tie podmanenim deseti miliont 6echoslovaka poztel sousto, ktere neztravi. eeskST narod ptetiil Bilou horu a po ni nasledovav gi ttistaletou porobu. Po Uicetilete valce zbylo z na geho naroda toliko 800,000 du gi. Mesta byla ponemeena, matetsky jazyk zachoval se toliko v chaloupkach pod dogkovYmi stfechami. Z nich vy gli buditele eeskeho naroda, kterY po svem probuzeni, obrozeni snatiil se na poli kultury, ved a umeni ati k pomatnemu roku 1918, kdy dosahl samostatnosti. Ptitomna pohroma neznamena zanik eeskeho naroda. On se ponemeiti neda, bude vtci syYm utladovateltm znovu odolnY a zatvrzelY, bude se ute govat nezlomnou virou, tie Pravda zvitezi. Ziomek radostneho paprsku fitechy piinesl rozhlas z Prahy, sdelujici, tie pratska, chudina odmitla ptijat pole yku z vojenske polni kuchyne nemeckYch vettelcil a tie pti okazale ptehlidce okupaeni armady — desky lid tuto naprosto ignoroval a seal doma; col- se: kone6ne dalo oeekavati. K taboru vernYch Slovan, jeti nekoupilo nemecke zlato, volame verAi Sy. Oecha: Deptni patou pohrdlive druha tiala, jent k tve hanbe zird nem, jen jsa mutiem, tyrdYch svalt, zhoubci sloutii otupele, net' by, mutine smrti eele, leb mu rozbil okovem!

Ve stredu, dne 22. btezna 1939.

Jak dlouho bydli eegi ye sve vlasti? Na germanske drze tvrzeni, tie "Kralo ystvi 6ech, Moravy a Slerska" bylo tisiciletym fizemim Germant, padnym a nezvratnYm vy yracenim do nebe volajiciho klamani sveta bude ptipravovana studie deskYch praehistorikt dr. J. Eisnera a dr. I. Borkovskeho. Veda o slovanskern a eeskem praveku pro gla dvema zajimavYmi obdobimi. Pied nekolika desitiletimi se vetilo, tie Slovany nena gli v Oechach v tiarovYch hrobech, ktere se v 13. stoleti pied Kristem tam rozlily jako ohromna'zapla ya. Do nedesna platilo ptesvedeeni, tie nejstar gi slovanske pamatky v skYch zemich mohou se datovati teprve do 9. stoleti pied Kristem. Nova yYzkumy v poll a opane tikournani starYch nalezt znoene jiti tento protiklad zmirnilo. V nekolika slovanskYch hrobech se objevily nadobky, ktere se zdaji napodobeninami tehdej gi medni keramiky franske. Rovneti raz nekterYch ozdob ukazuje, tie Slovany znali a kupovali franske vYrobky. Hroby s takovYmi ptedmety musi tedy pochazeti ze 6. aZ 7. stoleti, tedy z doby, kdy tvoiili svou kik Samo. Jsou to zatim jen ojedinele typicke nalezy, kolem nichti pozdeji pozornY vyzkum shromatidi jiste tadu ostatnich dilletiitYch ktere nepochybne potvrdi domnenku, 'tie v Oechach silo detne obyvatelstvo slovanske, ktere velmi citlive pfejimalo v gechny kulturni a medni novinky. Severozapadni east Cech byla asi v moci cizich, nejspige germanskYch kmenil, ale v nejfirodnejk 'east 6ech, zlatem prutu a celYch vYchodnich Oech sidleli Slovany.

Straglive rally na lebkach bojovnikii z Kobylis ukazuji, tie okoli Prahy bylo tehdy jevigtem mnoha krutYch bojt mezi obema narody. Nejfilohou eeskeho badani bude zji gteni, jak dalece na zapad tehdy Slovan y pronikli a zda se pod vrchni vrstvou germanskych bojovnikii neskrYva stare usedle rolnicke obyvatelstvo slovanske. Zde tedy, v 5. stoleti po Kristu by zatim byly zachyceny nejstar gi stopy nagich ptedkt v Cechach. Pro blii gi poznani nejstar gich dejin kralovstvi 6eskeho chysta pratiske Narodni museum na druhou polovici roku 1939 vYstavu germanskYch pamatek doby stehovani narodt i doklady nejstargiho osidleni a umelecke i Mvotni trovne starch Slovant. Totiti, k tomu povoleni moderni bandita A. H . . .

Hlavy vzhfiru a do prate! Ptitomnost dr. Eduarda Benege a Jana Masaryka ye Spoj. Statech povatiujeme za velke gtesti zrazeneho a ptitomne germanskou bestii prorobeneho deskeho naroda. Budou z demokraticke zerne moci nepomyslitelne tainne odratiet nacistickou propagandu, hlasat proti nebezpeei germanske rozpinavosti a co nejdfilektejAiho, organisovat choameridany k jednotne praci pro osvobozeni neslYchanou hrubosti zdeptane stare vlasti. Dostavila se doba, kdy dela americka, vete y musi se semknouti v jeden proud, zanechat stranickYch sport a nedorozumeni, dohodnouti se a postupovat svorne. Dr. Bene g v chica.gske feei toto hnuti jasne naznaeil slovy: "Pial bych si, vgak, abyste vy v gichni v pine diivete, v pine jistote, tie bude zase lope, jsouce mezi sebou svorni a sjednoceni si byli vedomi, tie jen retiim svobody v Evrope, zde v Americe a v gude ye svete cla a zachova nam to, co nam po pravu path, tie tento retiim svobody a demokracie jest nejlepe chranen a representovan SpojenYmi Staty, stater v nemti Mjete a ktery jest opravdovym nakm piitelem i svou demokracii a svobodou i svYm narodnim duchem i svou politikou. Budete-li dobrYmi americkYmi obeany, dobrYmi svobodnYmi a opravdoyYmi demokraty, budete-li mezi sebou svorni a jednotni, jiti tim budete pracovat pro vlast s yYch (Act a pro nova zkvetajici a gt'astne Cechy a Moravu. Budete tim take jednat v duchu idei MasarykovYch, kterY dnes, kdyby zde mezi vami byl, kdyby k yam mluvil o situaci Ameriky a Evropy, by vas vybizel k .fisilovne praci pro demokracii a svobodu a k vice ye stare idealy svobody v gech nagich YelikYch lidi %deskYch; stejne jako v idealy yelikYch demokratt americkYch Washingtona a Lincolna. I dnes by vain znovu prohlasil, 'tie nezyratne yeti v clustojne poslani na geho naroda, jeho svobodnY Mvot, v jeho viteznY boj a znovu by yam iekl, tie v tomto boji zase v dohledne do- Pravda zvitezi,"

ye sttedu, dne 22. latezna 1939.

Zasloutili se o znie'eni Csl. republiky a zotroceni naroda. Bratti Slovaci vrazili nuti do zad Oechtim dvakrate. Po prve udinili tak pted Mnichcvem, kdy se spoleili s Henleinem v d'abelskem planu na rozvrat esl. republiky.

Zs radnY Josef Tiso vrazil svYm bratitm Cechtim nti.2 do zad podruhe. Spoleil se s nacistickYmi podvratniky a postupoval presne podle plant" Berlina. Slovaci doSli cile za cenu 2ivota Ceskeho statu. Meli dva dny svoji republiku, tretiho dne Tiso lizave 2adal Hitlera o protektorat Slovenska, Cemu2 bylo pochopitelne vyhoveno.

Budoucnost uke.2e, jestli tim nejak poslou2i1 zajmtim Slovakt". Za jejich zradu bratrskeho naroda deskeho je bude soudit historie. Ote21 Nzeni osudi" slovenskeho naroda v posledni dobe se zmocnili politieti dobrodruhove, prospechati a vyloteni zradci (Tuka, DureanskY atd.), s nimit ubohY slovensky lid z valne east nesouhlasil. Vagina z nynejeich slovenskYch vadat vychovana byla v mad'arskYch vy geich ekolach (slovenskYch pied ptevratem nebylo) a to zanechalo v jejich dugich trvale stopy. "Veak jsi take v podnot dana tehot svetepeho pana" — pravi Sv. Cech — "jeho zvale pouha hridka, v jeho rukou lehky mid; pouhYm kynem sveho vieka, za kus chleba tvemu hladu, za car pestrY tvoji vnadu mute urvat jeho chtie."

Ztracene jmeni ize °pet nabYti ztracene vedomosti studiem, ztracene zdravi leky a stildmosti, ale po ztracenem easu je navidy veta!

Zabrani Cech a Moravy bylo cele mesice pHpravovano. Nemeeti odbornici propagandy s germanskou p'esnosti plan vypracovali a pozvolna uskutedriovali. Pra y& ruka Henleinova — poslanec Narodniho shromatcleni Ernst Kundt mel za Ukol s pomoci dobie placenYch agitatora zpracovat pudu, vyvolavat demonstrace zbytkii Noma' v deskYch mestech. Za presidenta Csl. republiky zvolen byl dle napovedi Berlina start' poctivec, nestrannY a politikou se nezabYvalici pravnik dr. Hacha, ministrem zahraniei dr. Frant. ChvalkovskY, o nemt se vedelo, to byl odpurcem Beneeovy politiky.

Listy smely psat dle pokyna nove est. vlady, nemeckY censor pasobil v Praze a bedlive sledoval veekerY desky tisk, sebenepatrnejei kritika nacismu byla censurovema. Dle mnichovske dohody zarueena byla volnost stehovani ze zabraneho itzemi a odekavalo se, to take Nemci pohrnou se do "zaslibene" zeme", pro nit pied zaborem takovYm horeenYm zapalem pracovali. Nestalo se tak. Hitler natidil, aby Nemci stali v Cechach a na Morave, nemecka, universita a technika v Praze, technika v Brne byly proti odekavani dsl. vlady i lidu ponechany i kdyt pro ne nebylo dostatek student& Poslanec Kundt ponechal si mandat v Narodnim shromatdeni a prohlasil se vildcem nernecke meneiny v okleetene republice, pro nit potadoval mimoradne vysady. Na Slovensku podvratne, Cinnost ela hladdeji a take vYsledneji. Penize z Reichu, sliby vysoltYchUradti, nenavist slovackYch extremist& wadi Cechum kuly pikle proti celistvosti Ceskoslovenska az zradce Tiso pHpravovany podkop zapalil. V geslo presne dle nacisty sestavenYch plant", novY asi. vladni retim povoloval Berlinu vic a vice — net veekera, ochota a poddajnost Prahy byly zbyteene. Hitler potreboval o2iveni riSske pokladny, prvotridni Ceske zbrojovky, vYzbroj armady, zasoby po21vatin a volnou cestu dale na VYchod. Garme.ni po zpflsobu AttilovYch loupetiivYch hord vpadli do tech a Moravy, plan by uskuteenen, desetimilionovY narod poroben. Pry pro sebeziehovu nemeckeho naroda. Tak Hitler oznadil tabor v proklamaci, vydane svetu, jimt byla ptijata s atasem a ohromeni.

Ignac Paderevski, slavnY pianista a prvni ptedseda vlady Nove Polsky, zaslal dr. Benegovi vrelY pripis, v nemt mu vyslovuje politovani nad zpupnosti a brutalitou zloducha moderni civilisace.

Po eetnYch jinYch statech se rozhodla nyni i finske, vlada zavest v geobecnou povinnost pracovni slutby. Podle osnovy chystaneho zakona mute stat povolat v dobe valky k pracim, ktere scuvisi s obranou zeme, veechny mute a aeny ve \tau od 18 do 60 let. Zvlaete bude tato pracovni povinnost zavedena v zemedelstvi a ye valeenern pramysht:

VESTNIK Berlin. — Adolf Hitler dal historii nove nespinene prohlaSeni, kdy ptipojil Cechy a Moravu k Neni tomu jeete ani Best mesict, kdy v berlinskem sportovnim pala,ci prohlasil: "My nechceme Cechy vubec!" Toto prohlaSeni, jemu2 bylo zurive tleskano, bylo udineno dne 26. zaki v krisi, jet koneila Mnichovem, kde rovneti prohlasil, 2e "nemame jiti tiadnYch teritorialnich potiadavkti v Evrope." Dnes v'Sak privtelil k Mei sedm milionu Cechu. Ve vladnich kruzich otevtene se mluvi, ze anekse Cech a Moravy je obratem ve vladni politice, ale pravi, to nic definitivniho nelze Mei o tom, jak bude zmenena nacisticka narodni heorie. Dle toho, co se z techto kruha pravi, Ceei budou potivati v "kulturni autonomie", ale musi se ye vgem ostatnim podfiditi nacistickYrn zakonam a theoriim. Budou miti nemecke penize, nernecke poetovni znamky, jejich armada ptestava existovati, zahranieni legate v Praze budou zmeneny na konsulaty. V Praze Nemci zahajuji konfiskaci zlata, jez ptidinlivi 6e§i zaeetrili, aby napinili sve pokladnice a mohli pajoiti ktery potrebuje hotove penize zoufale, aby financoval sve, kolonialni dobrodrutstvi, ktera pripravuje v pokusu stati se panem na Stredozemnim moil. V 6echach a na Morave pfejali Nemci kontrolu bohateho pramyslu, vyrabeliciho zbrane a munici, jent obsahuje tajemstvi ohromne francouzske zbrojovky Creusotovy. Zmocnili se textilniho pramyslu a veilItYch a dobte pestovanych lest", jako i reservoiru potravin. Naciste hluene se smeji Francouzin a Anglieanum za to, to myslili, kdy nechaji Mince, aby si delali, co chti s Cechy, ze trohou zachranit to, co zbylo v jejich prospech z Versailleske smlouvy jako cizi kolonie a teritorialni koncese.

Naciste kikaji: "V tom ohledu budeme jednati s tout rychlosti a Prekvapenim a s tout dakladnosti, s jakou jsme ptipravili konec samostatnosti Ceskoslovenska. Sme gne pti tom je, ze jsme jinn tekli, se Pripravujeme novY zakrok, ale tadnY z nich nevetil, to se odvatime jej provesti. Uvidi, jak dostaneme veechno, co chceme!" Protote Hitler slavne prohlasil k celemu svetu, to nema tadnYch teritorialnich potadavka, to pevne veri v sebeureeni naroda a to chce miti pouze eiste nemeckY stet s nemeckYm obyvatelstvem, nekteti konservativni naciste projevuji obavy, ze cizi zeme budou miti podezreni a zvySi sve valeene pripravy. Nicmene velka vagina nemeckeho lidu zapomnela na Hitlerovy zavazky a sliby. Jsou tak gt'astni z noveho vYboje jako jedlik masa, kterY byl nucen k vegetarianske diete, kdy obdr21 prvni et'avnatY kus masa.

NemeckY list `Voelkischer Beobachter' oznamuje "iitedni einnost" Hitlerovu behem roku 1938: Koupil si 4 vojenske eepice, dva pary vysokYch bot, dal si vlo2it dargi dva faleAne zuby, mel 96 proslo ya, pripojil k nisi daleich 10,737,000 Mina', utratil kapesneho za 1737 marek, procestoval 15,000 mil. Jeho jmenem pojmenovano 1333 novYch ulic a na vaze pribral 3 a pfd libry. Heil Hitler! .. .

Podminka /avail spinena do pismeny.

Lesko-Slovensko zaplatilo 28. anora SvYcarsku dluh 50 milionit evYcarskYch frank& t. j. asi 350 miliontl K. Tuto dastku si vypiljeila prede dvema roky ye ‘SvYcarsku eesko-slovenska, poetovni spotitelna. Pres veechno, co republika protila, dostala svemu zavazku presne na den.

V cizine to vzbudilo velkou pozornost a fictu hospodatske solidnosti Lesko-Slovenska. To je, co pottebujeme — aby v cizine slovo "deskoslovenskY" bylo tototne s vYrazem pro solidnost.

Dcmnivali bychom se, ae pIi technickem a vedeckern pokroku poslednich dvou desetileti se nage tivotni nroveri zvYeila. Neni v gak to&oven neni dnes ani o tro• mu tak. Zivotni chu vygei, net byla v dobe ptedvaleene, a to z toho cluvodu: chybeji nam nejpotrebnejei duchovni podminky — mir, bezpeenost a berstarostnost. Nemohou bYt nahrazeny automobilem, telefonem nebo radiem. Pokladame tyto vymotienosti moderniho 2ivota za 'DMA sarnozrejme, abychom dovedli ocenit jejich skuteenou hodnotu.

Strana 13.

NA g EMU LIDU! Dosavad nejtetiSi rana osudnYch poslednich mesicti dopadla na na g materskY narod. I Mnichov, jeho ovoce pfipravilo nam zde, se starou vlasti spoluciticimi, nejhlubSi pokoteni, pohrou2ilo nas do zoufaleho hote, ye kterem prolito more slzi — je pfekonan udalostmi vaerefSka. Posledni stopy samostatnosti a svobody Ceske padaji, kdy byly pied tim svevolne zahozeny svecici naroda slovenskeho a zradci eeskoslovenske jednoty.

Nag hrdY narod, jeho moralni a fysicka sila, naclumerne jeho velikosti a bohatstvi, byly do nedavna obdivem sveta, pozbYva toho, co mu po Mnichovu zbylo, sve svobody a samostatnosti, stave, se vasalem Nemecka, vydan na milost a nemilost bezohlednemu diktatoru.

Na rtech milionu Amerieanit deskeho i slovenskeho pilvodu, jicht srdce rozdrasana jsou zpravami ze stare vlasti, tkvi otazka: "Co delat?"

Odpoved' je na snade. V prvni fade neztracet viru v koneene viterstvi prava, pravdy a lidstvi, pevne vefiti, ae neni motino, aby zloyule tyrant', vysmivajicich se nejzakladnejsim lidskosti, Ma o mnoho dale, tie musi nastati doba, kdy se tomuto novemu potadku, zakonu dtungle, vzepie v ge, co je lidstvu eestneho a dobreho, to ptijdou dny obratu a zuetovani.

A bYti presveddeni, ze nam zde, jedine Usti naroda s volnyma rukama, se svobodou projevu, pod ochranou zakona teto nove naM vlasti, nine svobody a demokracie, nastava novY velkY historickY itkol — bYti v boji torn jeete vYznamnejei slotkou netli jsme byli ye svetoye valce, ptipravovati se na to dobu, zapomenouti svYch vlastnich zajmt, odlotiti vee, co nas deli, sraziti se v jeden Aik i s temi bratry Slovalty, kteti citi stejne jako my a budou jiste s nami ruku v ruce pracovati a skladati ()bet na zachranu obou vetvi naroda.

Miti v prvni fade na mysli zajmy vlasti a jejiho lidu a nepodnikati v ptenahleni nieeho, dim bychom jejich clneeni zoufale postaveni mohli Mame dnes mezi sebou nadev ge schopne, po mere dokonale znale vadce, jicht vedeni se mil2eme s pinou chaverou sveriti. Oni najdou cestu, kterou breti se za vyteenYm cilem, bez ohrotovani materskeho naroda.

BYti pkesveddeni, ze ani demokratickY a svobodymilovnY duch nateho naroda nebude zkrueen a zdolan dneenimi uddlostmi a ze se uplatni az nadejde jeho den.

Lidu stare vlasti, nag im krevnim brattim a sestram volame dnes za mote: NEZOUFEJTE! VYTRVEJTE! Wei bratti a sestry zde, krev vaei krve, duch va geho ducha, jsou na strati, pripraveni pomahati ze v gech svYch sil, ptipraveni hajiti vaee zajmy, ttimati prapor svobody, jent vyraten byl z vaeich rukou, at do dne, kdy opet zavla. nad va gimi hlavami!

0 volnosti, my denne z tveho rubu tvaj poznavame pinY skvouci wdek, v torn stonu hluchem, ve sktipotu tuba, jimt udidlo sve hrytem' celY vek; kdy po siji nam Alape cizi pata a katdY cham nas tupit, mudit smi — rty mlei sefrene pod bieem kata, let v srdci bouie touhy: Volnost!

Sv. Cech.

Alder, Wash. — ObrovskY dopravni letoun, stavenY k letu v polostratosfete v eerie pal milionu dolaru se zde zritil a v jeho utrobach zahynulo deset mutt", osm z posadky a dva &fednici Dutch linie. Aeroplan konal zku gebni let a prieina tragedie neni presne vy gettena. Hada se, ze neg t'astne letadlo bud' ztratilo ovladatelnost uiomenim ktidla di zborcenim se ohonu.

ICALENDAR. 26. biezna. — Divadlo "Marjanko, Marjanko ma", sehraji ochotnici radu Pokrok Houstonu tehoi dne odpoledne, veeer nasleduje zabava pri hudbe syncopators.

9. dubna. Kralovniela sehr4na bude u v Houstone p a Velik9lYgni nedeli,

VESTNtK

Strom. 14.

Uryvky z eeskoslovenskfth l

Hold panitce pres. Osvoboditeli T. G. Masarykovi.

Reperai skvele feel dr. Eduarda Beneie, pronesene v chicagskem auditoriu 12. biezna.

R. BENE 8‘ po anglicke fedi, trvajici 20 miD nut, mluvil desky a slovensky takto: "Vateni pfatele! Schazime se zde dnes k oslave 89. narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, nejvetgiho demokrata nageho stoleti. Vatne udalosti a dUletite okolnosti tomu chtely, te jsem zde ye Spojenkch Statech AmerickSrch v tento vSrznamnS7 den s Vami. A tak vgichni spoledne vzpominame nejen v geho toho, co velikS7 Masarykuv tivot znamenal, ale take toho, co pfinesla Vage spoluprice s nim ye vrcholne chvili jeho tivota pied dvaceti lety zde v Americe.

Ja sam s pohnutim vzpominam na sve styky s T. G. Masarykem, ktere zadaly jit v myth letech studentskS7ch na pratske universite skoro pied etyticeti lety a jet pak pte gly v uzkou a pfatelskou soudinnost za svetove valky v dobe boje za osvobozeni nageho naroda, aby pak trvaly po celou dobu dvacetilete republiky at do smrti tohoto velkeho mute Jake to byly pohnute, tetke doby, pine boju, obtiti a strasti, ale take viterstvi a Uspechil! A jak to take byly pies vgecky ty obtite doby krasne a velke!

Vzpominame na presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka ve chvili neobydejne take a pro nag stat krajne obtitne. A pies to piece vedomi teto svizelne situate neni s to odstranit a zahladit ono velike Adobi Masarykova Uspechu.

Vtdyt' si musime i dnes znovu ptipomenout, jak prave Masaryk zadinal za tetk 'Veil a obtitriSich pomeru a k jakm kladnkm yksledkum a vitezstvim nas dovedl, a mideme ve vzpomince na Masarykovo dilo najit pramen sveho vlastniho dnegniho optimismu i pro take doby dnegni.

Kris/2 Masaryk meal v letech osmdesatkch minuleho stoleti, na gel nas narod uprostfed o samostatnost pfedev gim kulturni a duchoyou. A jak v takem postaveni tehdy byli Slovaci, kdyt Masaryk poprve ptikrodil ke sve spoluprace s nimi. Sotvate narodne mohli vydychnout. Povatte jen, kam at do te doby Masaryk svilj narod a stat dovedl, kam jsme s nim v gichni dospeli! To nam musi Wit velkou posilou i pro nag budouci boj, kterk i po tak tetkkch mesicich jako byl zati a kijen posledniho roku, nebude tak nesnadnST, jako byl Masarykil y boj o lepgi budoucnost nageho naroda koncem minuMho stoleti. Dvacet let krasne a gt'astne svobody nezapomene 2adriS7 narod a nezapomenou jich ani ee§i a Slovaci. el jsem s Masarykem pies tticet let. 'Meet krasnkch let nejintimnej gi spoluprace, v pine harmonii pfatelstvi a v duchovni jednote. Dnes, v teto chvili, si uvedomuji, my vgichni si musime uvedomit, te jest tieba dAsledne a rozhodne, neochvejne a statedne pokradovat v Masarykove boji a jeho praci. Mne samemu se to rozumi samo sebou. A vetim„ to v gichni verni, svobodni a stateeni oe gi a Slovaei pujdou v boji o idealy svobody, demokracie, priva spravedlnosti touto samortejmou, svobodnou, narodni a demokratickou cestou Masarykovou.

Vtdyt' tato jeho cesta nam dela samostatnost, vzbudila velkou silu naroda a statu. Tato cesta i pies dne gni obtiZe a i kdyby pti gly doby jegte obtanej gi — nam je pro budoucnost zachovana. I dnes, kdy na ge vec utrpela udalostmi, zase nam pomohou Masarykovy ideje a zasady k tomu, abychom ye svobodne Evrope a ye svobodnem svete zase pine oZili, upine se zotavili a svaj lid desko-slovensky zase drteli na torn miste, ktere mu ye svete pravem a podle spravedlnosti naleli. V tomto boji za MasarykovYmi my-

glenkami jest dilletite, abychom nezapominali na pravou pedstatu Masarykovy osobnosti a na historickou hodnotu jeho velkeho dila.

Masaryk — vndce demokracie.

Kult vkznamnSTch osobnosti byl od vklycky jednim z nejkrasnej gich projeva socialniho tivota lidskkch spoleenosti. Heroj — narodni hrdina — jak se nam jevi v zrcadle historie, je nekdo, kdo vedy pfedstavoval svemu kmeni, svemu narodu, svemu statu nahromadenou a symbolisovanou krasu a silu tea i ducha, inteligence, vide a citu, energie a rozkvetu vlastniho narodniho nebo statniho celku. V narodnim hrdinovi vkly katdk narod hlecia at' pravem, at' nepravem sviij vlastni obraz, vS Traz sySlch nejlepgich vlastnosti, svSrch nejlepgich a nejkrasnel gich snah a 'dealt, vgeho toho, co se narodu jako celku stalo souhrnSrm vS7razem na tivot a na jeho narodni filosofie.

Uctiva-li se pamatka a dava-li se manifestaene uznani praci velikVch radar, politiku, statniku, chce se tim zdirrazniti, to bylo mnoho heroickeho v jejich tivote a te toto hrdinstvi a tato velikost ma pravo, aby byla ptipominana, uznavana a uctivana jako symbol nejlepgich vlastnosti, jako ideal nejlepgich snah a jako projev nejvyggich eilu naroda jako celku a jeho narodniho statu. 2ivot je boj, boj stalS7 a tet13-7; ale ma to bkti take boj slu gnS7 a podestnk, boj podestnSimi prostiedky a k uskutedneni podestn3ich en. A v boji tom rozviji silna individualita vgecky kvality sve duge: silu rozumu a expansi citu, silu vide a tivotni energie, silu karakteru a stateenost du ge. A jen ten dojde uznani svkch blitnich, kdo sve velike kvality dovede dat v slutbu ne s ySTh, nSrlart jejich potieb.

Divot Masarykfiv bude posuzovan a je ui dnes posuzovan v tomto smyslu.

Pfigel po svSrch studiich ye Vidni do Prahy na universitu v letech osmdesatkch, v dobe, kdy vyvrcholilo posledni obdobi boje o na gi narodni a kulturni obrozeni. Zadala tu prvni velika faze jeho tivota. Pratska deska universita byla v letech 1880 symbolem narodni a kulturni obrody a Masaryk se stal jednim z tech, kteti svou dinnosti universitni narodu otvirali okna do Evropy. Nebyl sam, ale brzo celou svou praci soustfedil kol sve osoby toto zvlagtni kulturni postal se jeho nositel a doba jeho tivota at do r. 1900 ponese v dejinach nageho naroda tento znak.

Jako vedec a filosof byl tu vychovatelem naroda, oteviratelem novS7ch zdrojil nagi narodni kultury, literatury, vedy, umeni. Leta vedl tu svuj znamk boj proti deskemu provincialismu a Uzkemu nacionalismu, jent byl pfirozenkm zjevem u naroda men giho, tii sta let cizi nadvladou utigteneho. Masaryk k nam proste pfinadel nave doktriny, nave nazory, novou filosofii, noye koncepce narodniho a socialniho tivota, sirsi, evropgtej gi, jak je vial a sledoval v Anglii, v Americe, ye Francii i v Nemecku a Rusku.

Ui v prvni periode sve 6innosti piedstavuje se ram jako elovek evropskY a svetovY. Od r. 1891 vegel do nageho praktickeho polltickeho tivota. A i kdyt v nem zustal tehdy pomerne na kratko, znamend tato Cast jeho tivota — doba od r. 1890 do r. 1900 — druhou velikou fazi jeho narodni einnosti. Byla to doba pfipravy jeho politickeho realismu, doba boje proti zastaralSm a ut pfekonarVin nazorum a politice nagich stargich politickSrch stran, starodegstvi a zejmena mladodegstvi.

Proti proste provincialni politice, jet chtela videt vgechen fikol naroda jen v inkSrch bojich nacionalnich proti sousedum, snatil se ukazat, ze zachranu naroda lze pfivodit prave v geobecnkm evropskm programem, zdtraznovanim spoluprice mezinarodni a spoluprace nave demokraticke Evropy, v nit na g narod, kterST ye sve historii tolikrat bojoval o svobodu svedomi, vedy a narodni sve bytnosti, kterk spolupracoval na nabotenske reformaci celoevropske a v 19. staled se narodne obrodil demokratickkmi idealy francouzske a americke revoluce, ma zalotiti celou svou existenci a politiku na techto idealech a ma sve poslani videt v boji o idealy demokracie, mezinarodni spoluprace a humanity. Byla to doba boje o vlastni koncepci poslani nageho naroda a o nove pojeti na geho vlastenectvi, o program demokracie a humnanity.

Vgechny tyto boje — divame-li se dnes na kdyt naleti jiz historii a kdyt udalosti de-

Ve stfedu, dne 22. bfezna 1939.

Anne samy mnoho sport tech rozhodly — se nam spravne jevi projevy Masarykova tivelneho odporu proti stare habsburske monarchii, proti staremu absolutismu a aristokratismu v rakouskerisi, proti starSrm nedemokratickkm politickS7m, socialnim a narodnostnim pomeriim v risi Rakousko-uherske. Jeho filosofie nasi narodni historie byla jednim celikkm protestem proti fgem, co nas ve stare flti titilo politicky, socialne, narodne, a boj proti vgem projevtn nageho dfivej giho domaciho provincionalismu byl vlastne stab a diislednk protest proti fgemu ideovemu a mravnimu kompromisnictvi se starYm ptedvaleenYm absolutismem a nedemokratismem ye sttedrii Evrope.

Leta 1900-1914 jsou tfetim velikyin oddilem tivota Masarykova. Zaklada nejprve vlastni svou politickou stranu, jit dava do vinku jako program celou politickou filosofii prave uvedenou. Vidi z udalosti evropskkch, te se pfipravuji v mezinarodnim svete velike veci, a te se tiff rozpor mezi zapadni a stfedni Evropou, zdurazriuje proto proti rakousko-uherskemu a nemeckemu konservatismu, absolutismu a socialni reakci — moderni zapadoevropskST revoludni demokratism.

Sutuduje Rusko a vidi jeho blitici se revoluci.

Vidi, ze Nemecko a Rakousko-Uhersko, aby zabrandy rozkladu sve nedemokraticke spolednosti chapou se politickSrch prostfedku, jet demokratickS7 politik nemilte ani pkijmouti ani schvalovati Hrozi se rakousko-uherske politiky balkanske, studuje vS7voj Nemecka a pangermanismu s celSim jeho pfedvaleenS7m planem pronikani na linii Berlin-Bagdad, Stfedomofi a Afrika a vidi pfichazet obe valky balkanske.

A 'ohs rozpoutank boj o demokratisaci Rakouska v r. 1907 — kdy narodove rakousko-uhergti dostaly poprve v geobecne pravo hlasovaci — je si vedom hlubokeho smyslu krise, jet vznikla v Evrope r. 1908 z anekse Bosny a Hercegoviny Rakouskem. Sam osobne do ni zasahuje, jak vite, v procesu zahtebskem a Friedjungove, v nicht hajil Jihoslovany proti politice Vidne a Budapegti. Konflikt vyvolal, jak znamo koneene, svetovou valku.

Svetova valka, na nit v gemi uddlostmi sveho tivota byl Masaryk zvla gt' dobte pilpraven, mu ulotila nave velike iikoly. A jako pri svem chodu z Vidne do Prahy r. 1882 pokusil se umistit ✓echy a Slovaky do ramce kultury evropske a jako od r. 1890 — 1900, pokusil se celk politickk problem na geho naroda vlotit do ramce duchovniho a politickeho boje Evropy o Evropu novou, demokratickou, tak polotil nyni ve chvili, kdy zadala svetova valka osud sveho naroda do girokeho ramce boje evropske demokracie s absolutistickou risi nemeckou a rakouskou a s evropskVm absolutismem, zkournaje bedlive, jak asi mute skondit za valky a po valce vS7voj revoludniho Ruska, narodnostne rozvraceneho Rakouskou - Uherska, nave se tvoticiho Balkanu a konedne expansivniho Pruska — Nemecka, jdouciho ye valce svetove za vytvotenim pangermanske Stfedni Evropy.

Tak chapal celou situaci na geho naroda od prvni chvile valky evropske a svetove, a polotil problem nag eho narodniho osvobozeni do ramce vS7voje evropske demokracie. V ge, co se stalo za valky, po valce a co se opet deje dnes, ukazuje, te diagnosa jeho byla spravna. Vtdyt' situace dnegni ukazuje, to pfedvalednk absolutism a nedemokratism definitivne pfemoten nebyl a te se dnes at do podrobnosti opakuje boj, kterS7 jsme vgichni spoleene vedli v r. 1914.

(Pokradovani.)

Sledi promeikali odliv.

V krajich, kde Asti norska tekla Namsen do more, zatili obyvatele v minulYch dnech jemne pfekvapeni. 8iroko daleko byly bfehy teky pokryty stfibrolesk1S 7mi fey neseetnkch sled'u, ktefi se zmitali sem tarn na suchu. Staeilo tedy pouze ptinest vidle a lopaty a odvezt cennou kokist na mnoha nakladnich vozech.

Ale tim hide dopadli zase rybati, ktefi &kali na slede dale v moil Podle Mich vkpodtu meld dorazit hejno sled'fi do fjordu tesne po odlivu. pfipad, te Ale stal se prave onen velmi sledi zmegkali odliv. Zdrteli se v tece vk ge asi o pet kilometrii. Nahla boute uspi gila odliv tak, to cele hejno nestadilo jit sledovat rychle klesajici vodu a doslovne se dostalo na sucho.

Ve sttedu, dne 22. bfezna 1939.

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SLA ROMAN BYCH se yam libila! Chudinka maid, mne “A se chtela libit a ted' se nebude libit nikomu. Ach jo, je to neStesti."

Dye hodiny seal Lad'a a nehnul se, distil boty beze slova, nesmal se a zapomnel dokonce vziti korunu, kterou mu jeho zakaznik podaval.

Byl jako vrtohlavY, v hlave mu svitily note, kterYmi ted' tetou oblidej KrystYnky, vial bile plaSte, citil jako tehdy pied rokem, path chloroformu a til.s1 se. D ye hodiny a Lad'a poeital minuty. Bylo jich stodvacet, jedna za druhou jako veenost se plitily. At za d ye hodiny se mel pfijit zeptat. Kdyt minuly, nechal stat stanek, zapomnel jej uklidit, jen kartade dal do krabice a zastreil je pod stolieku a betel k nemocnici, betel a zapominal, to noha boll dnes vice net jindy.

Kdyt veSel do nemocnice, zastavil se u portYra. "Vydrtela to?"

"Kdo?" "No, to devee, co jsem ptede dvema hodinami sem zavedl."

"Ta, co se namazala vitriolem? — Vydrtela — tadnY neumfel."

Lad'a betel nahoru, chtel videti KrystYnku, nepustili ho k ni. Sestra iekla; 2e spi, 'te je po operaci, ale to ji museli rortiznouti celou tvat.

Lad' a zakaglal, v krku mu nee° vadilo, aby vydechl.

"Lad'o, !na g pfijit k primati, poekej tady chvilku, gel obedvat, ptijde za chvilieku, podiva se ti na nohu!"

"Ach jo, pan primal', due dobra, Mai a pomaha."

Lad'a se podeptel o stenu a stal, d ye na dlou- hou, eistou, zapadajicim sluncem ozatenou chodbu a ptedstavoval si Krystynku celou zabalenou v gazu a vate, ustraSenou a bazlivou. "iteknete ji, sestro, 'te se mne bude libit, i kdyby ji utizli nos!" vyktikl za sestrou a ona se zakabonila.

"Kiuku jeden, kdybys myslel na boty a ne na deveata!"

"Jakpak nemarn na ni myslet, kdyt je takova chudinka. Vidyt' vy na ni jiste take myslite."

Lad' a ye svem neStesti dokazoval neobyeejnou tivotni silu, chodil rano k panu primati, utival, co mu ptedepsal, nechal si dat nohu do sadry, tahal ji za sebou tetkou a bolestnou, bavil sve zakazniky vtipy. Po poledni, kdyt vlaky nejezdily a kdyt byla hodina navStev, slotil svoji zidiidku, nastreil na stenu plakat, to eistie se hned vrati a gel ke KrystYnce. Pan primal se o ni staral, tteba to na ni huboval, te si svevolne ptipravila takovY neduh. Z nejhorSiho byla za tl'i dny venku, ale jisto bylo, to gistane zohavena.

"At budu velkY, vezmu si ji, tteba mela jen pub oblieeje, tabu nebohou! Kdovi, motna, to ja budu mit do to doby jen jednu nohu a take uvatoval. budu chtit bYt Obchody mu Sly dobte, bylo blativo a lide chodili k nemu — jedni pro vitp a pobaveni, druzi, aby slygeli, jak se dal'i KrystYnce. Povidal o ni s takovYm hlubokYm soucitem, ze nebylo dne, aby pro ni nekdo neptinesl pomerane, banan, krabieku bonbont a jeden pan ji dokonce poslal padesatikorunu. KrystYnku to teMlo, byla teasti, o nit ji Lad'a povidal, dojata, myslela si, to se stala hrdinkou dramatu a zapominala na to, te bude oSkliva.

Navgteva Lad'ova vyvatovala svou pfijezrinosti navgtevy KrystYneiny matky, ktera nakikala, to bude dcera o gkiiva, ze si ji tadnY nevezme ate bude do smrti balit v tovarne ptadena.

Pied vanocemi oznamila babidka Lad'ovi, te ut ri patnact set a Lad'a s' 2e prijde do nemocnice. Nekolik dni pied svatky seal u sveho stanku, distil boty a oznamoval katelemu, to si ted' plijde na mesic odpodinout, to pojede na Rivieru, to si najal pokoj v hotelu Nizze a te tam bude privatisirovat, a kdyt dostatedne po-

VESTNiK bavil tim lidenim, rekl, ze piijde do nemocnice.

Toho dne pfinesl donna ptes sto korun, dostal za eisteni vice net jindy, a koupil KrystYnce k JetiSku bluzieku a Satek na krk, a babiece baekory s kotiSinkou uvnitt, a pro sebe piinesl malieke radio, krystalek. Koupil je u obchodnika stare i se sluchatky za etyticet korun.

"Vite, babieko, at ptijdu z nemocnice nebudu-li moci jeSte dobte chodit a budu muset letet, aspori si zahraji na radio, budeme poslouchat a ujde nam eas. KrystYnka je jeSte v nemocnici, ale ut chodi, bude mne chodit navStevovat, tak se mi nezasteskne."

Posledni den, kdyt cistil boty, ptijeli dva pani, o nicht se Lad'a marne snatil uhodnouti, dim jsou. Vypadali jako herci, ale meli vybrane Saty, boty ty nejdratSi a men velkY zajern o krajinu.

"Vy jste zdejSi, feknete nam, kde je v lesich n'ejaka krasna partie?" ptal se jeden z nich.

"To at u nas u chaloupky, panove, to je krajinka, jako kdyt ji z papiru vysttiha. Stromy takovi dobraci staii, jen hlavami kYvaji, na vYchod na strani je mlazi, a pak dva vrchy za sebou, jeden je veaer fialovY a druhY modrY, a obloha nad tim vSim jako by byla skuteenYm nebem. Kdyt napadne snih, tak vSecko zati jako oearovane, ale je to daleko a vysoko, skoro o tti sta metro vYLe net tady. Chcete-li, pojed'te weer se mnou, ukati vam to!"

"A kde bychom pienocovali? Zpatky se piece nedostaneme?"

"To ne, ale mohli byste pfenocovat u nas v komol'e mezi samou matekidouSkou. Voni to tam, at se dech taji, babieka je totit kotenatka."

"To by mohl bYt take typ. Co, abychom se tam podlvali?"

"Dobte, podivame se tam," fekl druhY a zilstaval stat u Lad'ova stanku. Lad'a se smal, krdiI pobledlou tval do grimas, ale nebylo mu mile, ze jej ten cizi elovek stale pozoruje.

Co chce, prod ut nejde? ptal se sam sebe a koneene to nevydriel a vyhrkl: "Ja, pojedu domil at veeernim vlakem, vatnosti, neraote.se zdrtovat!"

"Nezdrtuji se, divam se, jak dovedete bYt vesel."

"Je to, panedku, kumSt bYt vesel, kdyt mate nohu v betonove garati a nemiltete ji hnout, ale to je jedno, breeet nebo se smat a pii smichu je to piece onaeejSi. Neraete si pfdt, va gnosti, flastfieky na kuti oka, mam tady kolekci prima, na maliekY, na paled, na ta, ktera jsou mezi prsty nebo na chodidle, jen si mete vybrat! Jo jo, vy mate botioky, ktere nedelaji kutich ok, ani tu radost chudemu eloveku neptejete, aby y am prodal flastfieek. A co, vaSnosti, milostiva, taky nema kuii oka anebo neraete mit housera, mam tu kotenieko na housera, po torn pojde jako moucha v podmasli. — — — Neraeej si pfat? Anebo kofeni pro bolesti v tivote, proti vetrilm je to dobre! Jsou tam same utiteene veci, Sestinedelka je mate brat a neubag' si. Je to koteni nejvice hledane, toho prodame dve ste balicku za rok a bez reklamy, pane, copak kdyby byla reklama."

Cizinci odeSli a Lad'a obsluhoval ostatnl zakazniky, byl mina tee, sam vtip, chtel, aby na neho vzpominali, aby, at zase ptijde, se vratili a neSli ke konkurenci. Uklanel se, opraSoval vyleStene boty uterkou a pak si ji hodil pod rameno, kYvl hlavou, rozhodil ruce jako baletka po produkci a poslal zakaznikovi kartad'em polibek. V jeho pohybech a grimasach bylo tolik SprYmovneho, te se kolem jeho stanku nashromatdilo hejno lidi. Veder meal() chumelit a vitr foukal hodne ostte. Oba neznami se vratili a jeli s Lad'ou do chaloupky k babiece.

"Poslouchejte, mladiku, znate biograf?" ze,ptal se jeden z "Tak troSinku, dasto jit nemohu, ale nekolikrete jsem byl. Je to zabavne, ale hraji tarn obyeejne takove ubredene kusy a bredet mohu doma sam nad sebou a nepottebuji za to platit."

"Hled'te, nechtel byste si zahrat v biografu, chteli bychom natoeit scenu, jak sedite na namesti a eistite boty a delate pki tom legraci. Dovedl byste to, kdyt byste veal, te vas pki torn fotografuji?"

"Snad dovedl, ale to byste si mne mohli vyfo-

Strana 15. tografovat tam, co jsem seddl a dat mne °bra,zek pro reklamu."

"To nejde, nataeime v atelieru. Musel byste prijit aspon na tri dny a zahral byste si eistiee bat, dostal byste za ty tri dny Best set korun a zaplacenou cestu a vYlohy v hotelu. Co tomu rikate?" "te by to byl lehkY vYdelek a koneme, bavilo by mne to. Ale mohl bych prijet do toho atelieru at me an pusti z nemocnice. Ted' se musim aspen mesic kurYrovat, pak bych ptigel.

Aspen bych si nahradil, o co prijdu, kdy2 budu leZet, dobre by to bylo."

"Dobre, zaeneme natdeet asi za gest mesicri, to budete tedy u2 zdra y. Chceme brat nektere snirnky z bor. proto jedeme s vami. Slyseli jsme, 2e pod zriceninou je prekrasne Udoli a velke zaveje, to bychom potrebovali."

"No, jeminaeku, tarn jsou zaveje jako chalupy a kdy2 hodne mrzne, jsou na nich zajeei glepeje, jedna za druhou jak usaci. po snehu brousi a hleclaji, co by na gli k snedku. Nekdy ptijdou at k na g i chaloupce. A poslouchejte, pani, prod checte filmovat v torn atelieru? Nemysiite, 2e by to bylo lepk tady? Podivejte se, jak pekne je nag e namesti. Domy s lomeniccmi, na jedne strane podloubi — a "V atelieru je to pohodlnejel!"

"Ale venku by to bylo, myslim, hezei. A ty zaveje. ty piece budete filmovat venku?"

• "Ovgem, ty ano."

Net dojeli na stanici, kde vystupovali, aby paksli pesky k Slamove chaloupce, vedeli cizinci cely Lad'riv osud. Povedel jim v gecko o sve svizelne existenci a 2aloval, 2e musi ted', kdy2 napadne snih a bude tady nahore yeecko tak svateeni, klidne a bile, do nemocnice. Dobre, to je tam KrystYrika, ta mne trochu povyrazi. Vyosud a oba cizi pani se cestou licil nenudili.

"A ted' mi povezte, co budete filmovat a co ja, budu predstavovat! Chtel bych to vedet, abych se na to pripravil!"

"Na nic se nepripravujte, budete-li ye filmu jednat, jako byste byl u nadra2i, bude to docela dobre."

"A to budu brat jen to, nic vic?"

"Film lioi chudeho chlapce, z ne,ho2 se pak stane podnikatel a finaneni velmot, tu prvni east budete brat vy, tu druhou bode brat filmovY herec ji g zapracovanY, mueime vas nalieit, abyste se sobe podobali."

"A to jste chteli, aby ten heel .h, kterY se tak vyeine, byl eistieern bet?"

"Ne, myslili jsem, 2e to bode preclavae novin, ale kdy2 jsme vas videli, napadlo narn, 2e byste se nam hodil."

L,ad'a a v "Dobre, budu brat s yrij osud," oeich mu zasvitlo.

Kdy2 doeli k chaloupce, vyela bebie'm cela, udivend, co za tmy u nich chti cizi pani.

"Babi, musite ustlat panrim na vejralni posteli v komarce, jeden si lehne tam a druhemu musite poloht siamnik na zem, perin mate dost, ti pani se chti pe,clivat na ridoli pod hradem, kde bYvaji zaveje. — -- a ja, budu hrat do filmu."

"To je zas napad, jeete s tim si vzpomeri!

Kdybys se staral o nejake poradne zaniestnani.!

Co delag , to je veecko jako na vode, tadna budoucnost z toho nekouka," pobroukavala babieka, ale prichozi vedla ochotne dal do svetnice, usadila je u stolu, vydrhn.uteho bilYm piskem a eisteho jako vybileneho plena, nabidla, 2e jim uvati vejce. anebo 2e jim eta kousek domaci slaniny, is e ji dostala ve vsi za koreni.

"Je dobra, v komine uzena, dobre prokoutemrt, takove v meste, nedostanete, a jestli radi, dam yam trochu kpkoveho vina. My je nepijeme, delam je jen pro nemocne, ale vy jste hoste, libo-li, poslou2im."

Kolibala se okolo a nosila na stab. Hoste si vzali kousek ginkoVYm vinem tak vYbornYrn, 2e nechteli verit, l. e je bableka dela,.

"Panimamo, neudelala by3te mne takoveho vina asi dvacet litrri, rad bych zaplatil, chutna, jako sherry!"

"Ne, nedelam vino pro zdrave a sice proto, 2e bych na ne muscle, mit mnoho gipkri. Ani gipky, ani trnky, ani jine plodiny, ktere zustavaji na kefich ptes zimu a ktere jsou jedinou ptaei stravou kdy2 je veude snih, netrham. Dost je ji-

Strana 16. new ovoce v zahradich a kolem poll, tohie Bah stvoill pro lesni zvet a elovek ji je ma plat. Podivejte se, byla tady alej jefalot, takove krasne stromy to byly, na podzim na nich bylo te byly jako kytice, sedlaci ty stromy vykaceli a nenasazeli jinYch a ptactvo se odtud odstehovalo. Co tu bYvalo kvical, i sluky tudy tahly, jako by je stromy ty pfitahovaly, ted' se tu neulate ani jedina. A mimo to, jetaby jsou utiteene stromy, koroptve, kdy nikde nic neni, vezmou bobulemi za vdek a sugene jefabiny pomahaji od kolikera nemoci, odvar sutenYch jekabin pomaha od taludeenich nemoci a ja tvrdim, te kdo pije aspori jednou tYdne odvar z jefabin, netrpi nikdy taludednimi nesna,zemi. Odvar jefabin dist krev a pomaha tludi. I proti tloutence jsou dobre."

"Kdo vas, babieko, naueil -dem temhle yecem?"

"Naueila jsem se vte od maminky a ta zas od jeji baby, to byla kofenatka, kterou jednou i knetna volala a za odmenu ji pak dala kousek pole za nagi chaloupkou a osvobodila ji i vtecky, kteH tu budou bydlet, od roboty. Nikdy nati pfedkove nerobotovali, ale za to do zamku katdoroene dodavali kofeni. Ted' ut neni roboty, ale ja piece katdy rok do zamku trochu donesu. Panstvo ut sem nejezdi, ale pani vrchni radova vezme kofenim vdek, ona vi, 'te ji nic tpatneho nedonesu."

"Kolik je yam, panimamo, let?"

"Osmaosmdesat mi bylo o svatem Martine."

"A nic vas neboji?"

"No, nekdy v kfiti loupe, ale neni to zle, od toho si uz dovedu pomoci. Udelam si flastr, navatim kofeni a je po bolesti."

"Jak je to mane, ze jste nepomohla vnukovi?"

"Telco pomahat. Mel ut davno letet, ale nechce si dat fief, chtel dfive natettit tolik, abych z toho mohla bYt nekolik mesica tiva. Piljde ted' do nemocnice. Racial bych byla, kdyby zustal doma, je tu zdravejti vzduch, ale on chce do nemocnice, bylo by pry mu doma smutno."

"Nic si z toho, babidko, nedelejte, pan primal fikal, ze za mesic, nejdele za test nedel mne pusti dome. Zitra tam prajdu a za mesic budu zpet a pak budu hrat do filmu. 0 co pkijdu na vYclelku tim leeenim, to si tam vynahradim. Pani mi slibili za tfi dny test set korun. Co tomu kite?"

"Nefikam nic. Tfi dny to nic neni, to to nezkazi, ale nerada bych te, holeeku, pustila z dohledu, jsi chytlavY na hlouposti. Velke mesto by te mohlo ptivest na cestu, na ktere bych te nechtela videt."

"Jen se, babi, nebojte, ja vim, co mam Mat, ja, se tak fined nenecham nachytat. Babrlieko zlata, uvidite, te ze mne bude neco velikeho, kdy nic jineho, tak velkY holomek."

Babieka a Lad'a byli zajimavou dvojici. Ona, statena starYch tradic, on, hoch, mlade budoucnosti a piece si rozumeli a doplfiovali se.

"Babieko, nechtela byste nam take zahrat pro film?" zeptal se jeden z pana.

"Co vas to napada, ja takova, stara osoba, ukazovat se lidem pro legraci, to se nesluti, to bych nikdy neudelala! To je pro mlade lidi, ale pro mne to neni, ja se na takove veci nejdu ani podivat, neiku-li, abych to delala s sebou."

"Ale vtdyt' i stafi lide hraji."

"Kdyt je to te§i, at' hraji, ja k tomu nejsem.

A nechteli byste, panove, topinku s husim sadiem z domaciho chleba? Dobra vec, eesnek je utiteena zelenina, katdemu jde k dobremu."

A ut krajela skYveeky, tenke jako oplatky a kladla je na kraj horke plotny a pak, dy2 se opekly eesnekem, nattela husim sadlem, omastila, na hlinene mistiece na stul postavila a tak ptivedla hovor na jine pole.

"Ale ten vat domeeek vezmeme do filmu, to je chaloupka jako pernikova."

"Domeeek uhnout nemtte, s Panem Bohem si jej ofotografujte, jen tady ye meste bych nerada, aby se to ukazovalo, tieba by se mi tide smali. Jsou nedobig . Kdyz Lad'u sedlok postfelil, zatali tady fikat — u postfeleneho, — ale pak ptestali, kdy jsem si to zakazala."

Pani si prohliteli svetnici. Byla apine tma, les hueel, v dali se ozyval potteek podzimnimi de ti rozvodnenY a jeho hukot pronikal I tavteo nYm oknem do svetnice. Byla neptivetiva, vetrsal podzimni nod, ti Ova mvti se divili te se ta-

V ESTN1K

dy v te samote stafena s vnukem, skoro jette chlapcem, a jette ke vtemu nemocnYm, neboji.

"Neni y am tu smutno, nemate strach?"

"Ui ne. Kdyt Lad'u postielili, tak jsem se nejakY den bala, to mne taky ty nervy nesloutily, ale ted' to ut zas presto. Penize nemame, tak co by kdo u nas hledal?"

"Jsou lido, ktefi patou ' 'patnost jen pro 'Spatnost."

Babieka vzdychla a mane se poktiiovala, tim jaksi naznaeila, 2e je pod Bo2i ochranou, ale piece se stare oei podivaly neklidne k okenku, za nim2 se klatily vetve smrkt a mavaly sebou na tmavem nebi jako ramena nejake pfitery.

"Vtemu elovek zvykne, i samote Zili tady moji pfedkove od nepameti, a to ut pak ma elovek tu odvahu v krvi."

Usedla ke stolu, vysypala z pytliku kofeni a opatrne je prebirala, aby tam nebyla tadna jinx bylinka.

"Co je to za kofeni, babieko?"

"To jsou hlavieky fialek vonnYch. Odvar z nich jest dobry pro bolesti krku a dYchacich trubic. Ted' jsou neeasy, bude mnoho nastuzeni a po tomhle kofeni je poptavka. Musim je zabalit do malych ,svazeeka. Nevim, zda jich budu mit letos dostatek, fialky kvetly malo a Lad'a mi nemohl pornahat, kdy distil ye meste boty."

Zvadle, jako voskove prsty zruene probiraly koteni a sevfene rty bezzubYch ust neco teptaly, patrne modlitbu.

Lad'a seal vedle babieky a take vztahl ruku pro hrst kofeni a pfebiral je s ni a zaeal vykladat: "Ani nevite, jak se tady na samote mate elovek bezdavodne vyclesit. V komarce, kde budete dnes spat, je stard pee, peee tarn babieka chleb.

Minuleho roku leeila tafatovic Betu, chodila k ni katdY den, a pani tafalova, nam davala celY rok chleb, v peci se proto netopilo. Pelme jsem ji vymazal, byla jako nova. Jednou veder jsem si lehl, mel jsem postel proti peel, vtak to uvidite, budete tam letet, ja ted' spim tady, tarn jsou vejratni pefiny. Najednou slytim tichoudt'aplave kradky po podlaze, gramot jako kdy nekdo 'tkrabe a dostava, se do svetnice. To vita, po torn maleru, kdy jsem dostal kulku do nohy, jsem byl vydetenY, krCi ljsem se pod duchnou, a jen jsem koukal a poslouchal. Hledim na okenko. Jinudy k nam nemohl nikdo vlezt, dvifka bych sly gel vrznout a Ofech by se v boucle take ozval. Ticho, nikde nic, a za chvili zas po podlaze cupity, cupity a zas tkrabani u okna a najednou vidim na okne rozjeknou kulatou hlavu, vypadalo to, jako by nekdo kledel na zemi a jen temeno s jetatYmi vlasy koukalo pies okraj okenka. Oekal jsem chvili, kdy se objevi vela hlava, ani jsem nedutal. Pak mi to bylo dlouhe, sahl jsem tie vedle postele pro botu.

Jak vystrei ten vettelec hlavu, mrsknu po nem botou, umirioval jsem si. Pane, mou botou dostat ranu, to je jako z kanonu, ma podkavky a je dakladna. Najednou se rozjetena, -hlava roztahla, neco zatkrabalo, jako kdy nekdo po zdi reje. Uz jsem to dole nevydrtel, mrskl jsem botou, okenko zafineelo, babieka vykrikla, neco zapisklo a ja jsem vyskoeil z postele a popadl sukovici po dedeekovi a s1i jsme s babiekou kolem domeeku, podivat se, co to bylo. Strach jsme meli a pane, jak strach, ale ne na dlouho. Pod okenkem letel chudinka jetek, dostal ranu botou a druhe ut nepotfeboval. Vplitil se k nam, schoval se v peci a veder dela' vYlet. Vytkrabal se na okenko, tam se stoeil a podobal se temenu rozjetene hlavy. Babieka mi dala tt'uchanec a ja jsem dal test korun za rozbite okno.

Lad'a mluvil celou tvaii, to, co vypravoval, demonstroval. V dela jeho bytosti byl pohyb a poslouchajici se na neho pozorne divali a small se vie jeho grimasam, net tomu, co vypravoval.

"Zahrajete si u nas, a thotna, ze ne jen jednou, mate dobrou mimiku," fekl jeden z pawl.

Babieka neco nespokojene zabrueela, ale nerada opakovala, co ut jednou fekla. Lad'a to videl, jak je ji ta vyhlidka, te by hral do filmu, Kdy't bylo devet hodin, fekla babieka, te je Cas jit spat a ode gla do komory, aby tam pro pany ustlala. Jednoho polotila na vejratni postel, druhemu ustlala na peci.

“Mllsite to Yzit, P4n. ov0 jak, to je, kdyby vAva

Ve sttedu, dne 22. bfezna 1939.

bylo na peci nepiijetnno, tak bych yam ptinesla dve otepi slamy a pkikryla houni a pak poslamkou. Pekin na pfikryti mam dost, dostane Lad'a at se oteni pefin jako dcera ze statku, na tfi postele."

"Tak mne radSi ustelte; panimamo, na tu slamu, na te peci se mi to nezda," svoloval host a babidki vygla pod killnidku, pfinesla slamy tak opatrne, ze ani stebelka neutrousila, natfasla ji, rozprostfela, pfikryla obtadne dverna hounemt, pak distYm prosteradlem, chvilku uvatovala, nemaz.li hostu polotit na sle.mu jette pefinu, ale pak si vzpomnela, te lakaji Lad'u k filmu a hodila pefinu pies lavici, hostu dala pod hlavu podutku a jednu duchnu na pfikryti a s pfanim, aby Pan Bah hosty opatroval, pfitla zpet do svetnice.

"Lad'o, co ti to zas vlezlo do hlavy, kaleho rozumu nemag. Mat chromou nohu a ted' chceg jiti jette k filmu, delat komedie lidem. Ze se nestydig, ut bys mohl mit rozum!"

"Ale babi, vtdyt' se tim hodne vycleld!"

"Pofidny vYdelek jest jen za utitednou praci.

Vydelavat na darebnostech, to neni tadnY spravedlivY vydelek."

Lad'a vzdychl, neodpovedel a ut usinal.

V nod se mu zdalo,ze hraje ve filmu rytife, a te nemate dostat nohu ze ttemenu, at se uzkosti zpotil.

Druheho dne dovedla babieka pany pod zficeninu a odpoledne odjeli. Lad'a jel s nimi do nemocnice. Na nadrati se rozloudili.

Cesta do nemocnice, ktere se tolik bat, nebyla Lad'ovi tak tetke„ OM se, jak bude Krystynce povidat, ze bude hrat do filmu a jak ji tim pfekvapi. Ph (Mani novYch plant zapominal, ze jej noha boli.

VI. KrystYnce bylo lepe, uz chodila po nemocnici, navelevovala pacienty a rozmlouvala s nimi.

Jak vypada jeji tvat po operaci, sama nevedela, neukazali ji zrcatko, a tak jen prsty ohmatavala chorou tvat a pfejitdela svedici jizvu.

Kdyt pfitel Lad'a a kdy mu pan primal dal nohu do sadry a porueil nehybne letet, pfigla ho Krysta navAtivit. Sedla si v sale, kde Lad'a letel, zeptala se, smi-li dist a zaeala pfedditat Walacku, pomalu, tkolackYm tonern, 'te ph torn pacienti usinali, vzdor napinavemu deji. Lad'a neusnul, poslouchal a pfemYtlel, jak ten ei onen hrdina romanu vypadal. Byl v biografu vtdy jen na detektivnich filmech, ty jej bavily nejvice, proto si piedstavoval, ze bude hrat ve filmu toho razu. Kdyt Cetla KrystYnka neco obzvlatt' vzrutujiciho, stahl tvaf do vYrazu, kterY met hrdina, vmyslil se do jeho alohy a div tie neopakoval slova, ktera divka tkolackYm tonem dela. Vyprosil si knihu a eet1 si thin. Sestra mu pig pevnila knihu na stojanek, aby ji mohl 'dist lee na znaku. Lad'a Ceti, pfedstavoval si jednotlive osoby a vtil se do jejich role.

Kdyt byl v nejintensivnejtim te geni, kdy se vmyslil do filohy ohroteneho lorda, pohnul nohou, uvedomil si, ze ma tetkou chorobu, te at se uzdravi, bude asi napadati na nohu, a te jako kulhavY nebude mod. hrati hrdiny, o nich Uloha eistide bot jej nelakala. Povidal s KrystYnkou o torn, te bude hrat, nefikal nikomu co, Heil, te dostane dve stovky na den a cestovne.

"Jo, KrystYnko, ja pojedu druhou tfidou a zaplati mi ji," oei mu hraly a KrystYnka poslouchala.

"A nebude vam vadit ta chrome', noha, pan primal mysli, te budete kulhat?"

"To mi vtbee nevadi, ten pan od filmu 'te az budu hrat, musim kulhat, 2e to path k me roll."

"Mate ttesti, Lad'o, ja bych take chtela hrat do filmu, ale kdy main rortiznuton tvat, u2 mne asi nebUdou chtit ptijmout."

"Ji se zeptarn, motna, te najdou . nejakou roll, k nit by se ta tvaf hodila."

"Ja main starost, ze mne v tovarne uz nepfijmou, zastane tam misto mne asi jina. Maminka fikala, te to Matylda Rouskova dela, ut take dobfe, a ze jsou s ni spokojeni, to bych pak musela k matine a tam se mak) vydela.

Mai* 2e mne ani tam pevezmou, je tarn tae pino, q J si potorn poenu?"

(1)(*P417 , ,p-i,)

VESTNIK

Ve stiedu, dne 22. bfezna 1939.

DETSKA BESiDKA Illigovo gtesti.

Strana 17.

vide. HezkY pejsek!" fekla babieka, ktere se nalezenec libil. "Jak mohou bYt lids tak zli a vyhodit bezmocneho maleho tvora do mrazu!" dodala.

"Chudak, byl by zmrzl. VidiA, Rek ti zachranil divot, music mu bYt vdednY!" domloval Jara Stenatku, ktere vypilo velkou misku mleka a nyni bla2ene usinalo v jeho narudi.

"Opravdu je jako medvidek! Budu mu kikat MiSa, babieko!" vesele fekl vnuk.

Tak se dostal M a do Prahy, k dobrYm dem, ktefi mu nikdy neubliduji. Vidite, i pejsek ma nekdy Stesti!

g

J. Brodova-Mali.

PROC TYGRI NENAPADAJI LIDI, NEJSOU-LI VYDRAiDENI.

ERAD chystal se Jara z pololetnich prazdN nin do Prahy. Davno nebyla zima tak krasna, Stedra, na snih i led, a babiddin kraj tak milt' ve svem tichu a klidu. Chalupy mely bile beranice, na polich ledely tedke duchny snehove a hladina rybnika se leskla jako sklenena. Chlapci plaaili odpoledni ticho svYm ktikem a smichem. Makka NovYch dostala snehovou hroudou do zad, ale neplakala, jen se shYbla a oplacela kamaradilm bilYmi, pane uhnetenYmi koulemi. Bruslilo se ad do Sera, kdy nad lesy vybehl stfibrnY srp a za nim prvni hvezda.

"Tech radosti v Praze nebude", myslel si Jara s litosti, ale nenaddle pfijel tatinek se zpravou. de se prazdniny prodluduji. To bylo radosti! S Jarou se teSila babieka, ze ji vnuk jeSte celY tYden poteSi svou patomnosti, radovall se i kamaradi, de jim pra2skY pfitel neodj ede.

V nedeli odpoledne vyprovazel Jarka tatinka k pradskemu vlaku. "Pospee si domu, abys nezbloudil ve tme. Nernel jsi chodit se mnou sem!" staral se otec. Ale Jara se usmal. "Znam cestu dob e a dojdu domii za svetla. Vezmu s sebou Reka!"

Kdyd Reka babieka odvazala, vyletel jako sploSenY, radosti byl by Jaru i babidku porazil.

"Mus na nej kfilmout a pohrozit mu feminkem, aby poslouchal!" radila babieka. Ale Jara se nebal, de by pes tropil neplechu. VSak si s nim jid nejak poradi.

V polich bylo ticho. Jen hladova vrana pkeletla nad snehovYm kobercem, pes na samote zaStekl. V zahybu se vynotil vlak.

"Nedekej u2, vrat' se, mel bych o tebe starost", fekl tatinek a Jara poslechl. Sebehl peSinou k rybniku a kdy slySel vlak dnuici po moste, mavl dapkou. VSak on ho tatinek jiste Rek slidil po ceste, ptedbihal chlapce a na zavolani se posli ne vracel. Dan k lesu nad vesnici. Bylo jeSte svetlo, snih jiskfil v bledYch paprscich slunce.

Slabounce ozvalo se z lesa tiche nafikani.

Rek zavettil a velikYmi skoky zmizel v podrostu. Marne ho Jara volal, hvizdal, pes se nevracel. Co delat? Jarka se hneval. Ma tekat, se neposli ne zvife vrati, nebo radeji pospidomil? ()bratl se jid k odchodu, ale jak se naposled obhledl, videl de pies zasnedene pole vraci se udYchanY Rek, nesa cosi v tlame.

"Jiste chytil zajidka! Aby nas tak videl hajnY!" lekl se Jara. "No, podkej, babieka ti cid!" pohrozil psovi, kterY mu slodll k noham — stenatko!

Psidek zakhudel, nernotorne vstal a pfittel se k Jarove noze. Nemel d.adneho pora.neni.

Rek ho nest jiste velmi opatrne. Chlapec zvedl stane, ukryl je pod kabatem a vesele se dal na cestu. Takove nadeleni! Vezme si psa domt, Vaal< si ho dam° pfal a maminka ho jiste take pkijme s radosti. Vlastne ma bYt Rekovi vdee'en, 'de spinil bezdeene jedno z jeho velkYch pfani!

"HodnY Reeek, hodnY pes, neublidil Steilatku!" mluvil ke psu a Rek,.jests hlasite oddechuje, radostne a moudfe vzhlidel k svemu kamaradovi.

"Nevim, bude-li mit maminka radost!" pochybovala babidka nad RekovYm nalezem.

"Hubovat nebude! Davno mi slibila, de si pri nejake vhodne pfile2itosti obstarame psa.

Tatinek nebude take nieeho namitat!" ujiStoval Jara babidku.

"A jak mu budeS iikat? Je hunatY jako med-

eernoSska povidka.

KterYsi mud honil jednoho dne v lese a potkal tygra. Zprvu se jeden druheho bah, ale kdy2 chvili rozmlouvali, spfatelili se a fekli si, de budou ziti spolu: nejdfive ze dlovek bude diti s tygrem dva tYdny v jeho lesnim ptibytku, potom ze tygr ptijde a bude diti v dome eloveka.

Tygr se za elovek:ovy navStevy k nemu choval tak pane, de se elovek jeSte nikdy v divots nemel tak dobte. Potom pf el das, kdy tygr mel na Stiviti eloveka. Kdyd spolu s1i do jeho domu, tygr se trochu bal. Ptal se mude, budeli tam opravdu v bezpeei.

"A co, nebude-li se s Ym p ateltim libiti mtij oblidej a oni mne zabiji?" zeptal se ho.

"Nemus se bati," fekl mu hostitel, "nikdo se to nedotkne, dokud tam budu ja."

Tygr tedy pf el do dlovekova domu a distal s nim tfi tYdny.\ edi tam s sebou sve midde, a mladY tygr se velmi spfatelil s malYm synkem onoho mute.

0 nekolik mesicii pozdeji zemfel mudilv otec. Kdyd tygr slysel o velike ztrate sveho tele, vydal se k nernu se s Ym mladetem, aby mu projevili soustrast, a pkinesli velikou eastku penez, aby mudi pomohli.

Kdyd se potom tygr vracel domti, dva z mu2ovYch pfatel si na neho podihali a stfelili po nem. Na §-testi nebyl zabit, ale velmi ho rmoutilo, kdyd ho napadlo, ze tito dva mu2i po nem stfelili na pfani jeho pfite•e. I rozhodl se, de yzkounia. zda jeho pfitel o torn neco veal.

ZaSel tedy na misto, kde se po prve byl setkal se svYm pfitelem. Tam ulehl jako by byl mrtev, tekl vSak dive svemu mladeti, aby hlidalo a podivalo se, co se stane.

Potom se stalo, de tam pk el mud. Kdyd uvidel tygra, ktreY tarn lezel, jak myslel, zmocnil se ho hroznY dal. Zadal plakati a nafikati pro sveho ptitele a seal tam celou noc s tygrovYm mladetem a hlidal, aby se mrtvemu telu nic nestalo.

Kdyd pfiSlo rano a tygr si bylIne jist, ze jeho pfitel ony dva stfelce nenavedl, velmi se zaradoval. K elovekovu velikemu pfekvapeni vstal a vysvetlil mu, prod pfedstiral, de je mrtev.

•

g

g

g

g

y

•

y

g

g

f

y

y

g

SLABIKAR..

Path Rehakova koupila dva Eve kapry. Pustila je do vody ve vane. Rudolfek mel z nich radost. Posadil se k vane a sahal na ne.

Ryby se hazely. Kdyi matka odegla do pokoje, Ruda v baekorich vlezl si do vany. Chtel si chytiti rybu.

Matka se vratila a vyndala ho z vany. !Wela co malt. zZ Kdyz zaene skiivinek povrz lava nechce se z postele rano vstavat..

Zavrza ponejprv, probudim se.

Zavrza po druhe, obratim se.

Zazpiva pc) treti, je den bilk.

Tenkra musim vstat, lids mill!

Zahalka vieho zleho poZitek. Zkugenemu

du pied d e otazky: 1. Co bude zachraneno z obchodu, slibeneho v reciprocitni dohode, uzavfene minuleho roku mezi Spoj. Staty a oeskoslovenskem? 2. Od koho mohou Spoj. Staty odekavati zaplaceni $165,620,270, ktere CSR. dluhuje Spoj. Statilm? fIfednici statniho departmentu pozoruji bedlive vYvoj udalosti, led /nude jeSte uplynouti nejakY eas, nedli odpoved' na tyto otazky bude modna.

2aeku, tie se moudOm ti! Zadny Cloy& se u6enST ' a zakyne nenarodil. 2aci chodi na vychazky. 2akyne se take uei ruCnim pracim. 2akovski knihovna je pro Zactvo. 2actvo i ueitelstvo chodi do gkoly. Ueitelski knihovna je pro &atele. Zij blaze!

LondYn. Britska, vlada se rozhodla opatfiti si pinou mod k tomu, aby mohla ubytovati za valky skolni deti ohrodeneho mista ve venkovskych krajich. Sir J. Anderson a jini ministit pk li k nahledu, de jest tieba jednat ramie a tfeba i bez ohledu, aby pfipadna evakuace mohia bYti provedena rychle. Rozhodnuti bude ohlaSeno v debate o protiletecke obrane, dane na potad jednani snemovny zitra a pozitki.

Ze sovetskYch vladnich kruhi v Moskve byly informovany vlady Rumunska a Polska, 'de Rusko poskytne obema zemim k disposici vSechny svoje zdroje, tak aby se mohly postaviti na odpor, kdyby jejich hranice byly napadeny nemeckYm utoanikem. Tento pfislib, jak oznamuje easopis London Daily Express, plati pro obe zeme spoleene, at' ud jsou napadeny obe najednou, nebo kadda jednotlive,

"Jdi domii," pravil tygr, "a vddy na mne pamatuj. V budoucnu pro pfatelstvi k tobe nikdy nenapadnu dloveka, nebudu-li ji nejak vydradden!"

Pfelodil 0. F. Babler Washington. — Konedne rortrhani 6esko-slovenske republiky dnes postavilo americkou

y

g

Strana 18.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Velebrad els. 19, projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich miloyaneho mantela, otce, dedeeka, pradedeeka a nateho spolubratra, Igniee gramka, jen zemiel dne 8. bfezna 1939.

ZminenY spolubratr byl dlouholetYm elenem nazi Jednoty. Byl vtdy dbalY svYch povinnosti a tad ztraci v nem vzorneho elena a spolubratra.

VIme, pozristala rodino, se bol vat je velkY, ale budit yam ritechou, ze i my telime jeho .odchodu. best budit jeho pamatce!

Dario ve Velehrad, dne 12. bfezna 1939.

Za iad Velehrad eislo 19: Alfred E. Zapalae, Jerome Jurena, Jos. G. Patalik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor iadu Karel Haylieek, Cis. 4, Hallettsville, Tex., timto projevujeme upfimne citenou soustrast pozristalYm nad ztratou jejich milovane matky a baAntonie Matejkove.

Truchlime nad jejim odchodem a soucitime s rodinou jeji. adkoliv vime, ze i nes eeka osud, kteremu se W' tadnY nevyhnul.

Odchod one sestry nechal u nateho fadu nenahraditelnou pamatku, neb vtdy sestra Matejkova byla poildnou elenkyni, aekoliv it jejim staki jil se schrizi po mnoho let nesteastnila. Takto jsme ji znali Budit one sestfe spa.nek smrti uleheujici.

Za fad Karel HavHeck Cis. 4.: Jan Boeek, J. C. Strauss, B. Cohn, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vkbor fadu Pokrok Pierce Cis. 50., projevujeme timto jmenem iadu naafi upiimnou soustrast pozristalemu mantelu, ditkam a ostatni rodine nad rimrtim Vagi mantelky, matky a stafenky a na g spolusestry Anna Huberiak, ktere, dokonala svoji pozemskou pout' po diouho trvajici nemoci.

Sestra Huberiakova, rozena Anna Orsak, pfijela do teto vlasti ye stall 6 let, vyrostla pit Fayetteville, proydana za Josefa Hubefiaka.

Zanechala talem zdrceneho mantela, 5 deer a 6 synti. Do nag. Jednoty uvedena byla 1. listopadu 1908. Zemiela 11. ledna 1939.

Zesnula sestra at' odpooiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Za kad Pokrok Pierce eislo 50. S.P.J.S.T.: Jos. Peterka, Frank Rod, Jos. Bartok resolueni vkbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor kadu Karel Jona§ Cis. 28, projevujeme timto upfimne citenon soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich mileho mantela, laskaveho otce, dobreho syna., vlidneho bratra, t yagra a nageho spolubratra, Frank Mayera, kterY skonal tragickou smrti uhofenim it automobilu dne 15. bfezna, v mladistvem veku 26 let, a 16. bfezna jeho telesne pozristatky byly uloteny k Yeenemu odpoeinku na oeskonarodni htbitov v East Bernard, Texas, za yelike neasti ptatel a spolkovYch bratii a sester. ZesnulY zanechal po sob' talem skliCenou mantelku a rok stareho synadka, truchlici rodine, 3 bratry, 5 sester, nekolik gvagru, Svegrugi a c•lou fadu pfibuznYch a znaanYch. Miii pozristali, my vime, se vat zarmutek jest nezmernY, ale budit yam fitechou, 'te i my, spolkovi braCM a sestry, soucitime s yam' vat Tobe bratie, budit zeme lehkou.

VESTNiK LENA U TELEFONU. Telefon je skvelY prostiedek, jak se rychle dorozumet s lidmi. Vytodit eislo, hlasi se majitel telefonu a ty mutes fici, co to napadne. Takova vac je dnes nepostradatelna zejmena pro lidi, ktefi maji praci. Ude, kteii pracuji, maji totit velmi Indio Casu. Jsou bez telefonu jako bezruci. Telefon jim tetii dlouhe jizdy elektrikou a telefon jim pfinati dlouhe zpravy ze zahranidi.

Celkem vzato, je to potehnanY vynalez. Pit jeho driletitosti mame jaksi ytichni povinnost, naueit se s nim zachazet. Umet telefonovat neni snadne. To znamend, umet se pfesne, rychle a struene vyjadiovat. Rtci jasne, co je tieba a koukat, at' je linka volna. Pied telefonni mugliekou se ukazuje, to yettina lidi na svete nedovede bYt vecna. Snad si vzpomenete na lidi, kteii se uklaneji do telefonu, usmivaji se a gestikuluji, jako by melt pied sebou tivou tyaf, protote si nedovedou uvedomit, ze maji pied sebou jenom telefon.

Ale co je to v gechno proti nekterYm tenam, ktere telefonuji? Ptedne: telefon je prostiedek pro rychla, a struena sdeleni. A jsou lide, kteii si k telefonu piinesou cigaretu, kieslo a galek Caje, zaildi se pohodlne a ted' vypravuji: o dovolene, o detiekach, o politice a o posledni premiefe, o tatech a o dluzich, o napadech a o obedu. Zkratka a dobie: povatuji telefon za dostavenieko a pobaveni. Vribec nic jim nevadi, to na druhem konci dratu visa nett'astnik, kterY ma naspech a kterY se hrozne nudi. KterY marne kouka, kudy by utekl a ktery ua jenom slabomyslne rika jednou ano, po druhe ne a pak zase: ale, ale? a jehot nervy se tiesou netrpelivosti.

Snad budete myslit, ze pfehanim. Ale znam eloy eka — nahodou mute — kterY nemluvi nikdy mane, net pril hodiny a kterY mluvi docela sam. Vilbee asi nepoeita, s tim, ze ho poslouchate, protote se nestard o vase odpovedi. Je to jakYsi druh modernejti pfednatky, kterou ovgem nemusite poslouchat: jakmile se hlasi v telefonu, pozdravite, polotite sluchatko a jdete klidne po praci. Tak jednou za deset minut mritete vzit sluchatko do ruky a fici: skuteene?, nebo: ach, jak zajima ye! A zase pracovat dal. V gechno zaleti na tom, abyste yeas rozpoznali, kdy se zaeina loueit. Pak je dobie bYt uz u sluchatka — Mu, tech dvacet minut, net se rozlouei, nejak pketrpite. V loueeni shrne ytechno, co ut iekl, takte se to piece jenom dozvite. Mezitim se vase rodina naobedvala, dite go do tkoly a domovnik pfitel pro einti. Na konec vas ujisti, te vas pozitti zavola, cot vas ptimeje k tomu, abyste pozitfi vyrazil easne rano z domova, zaiidil se po domacku it kavarne a vratil se pozde weer domri.

Takhle obyeejne telefonuji teny. Nejradeji kteii prave maji v kancelati nejakou konferenci nebo sedi ye spravni rade, nebo maji nalehavou praci. Mut odpovida nervosne, znieene a pin rozpakri. Zena iekne: "Co je ti dnes, drahou gku, jsi nejak nesyrij?" Tim to zaeina. Dvaceti lety nepodmineneho talafe to konci.

Katda Sena telefonuje: "Ah, dobrY den, jak se mate?" Straka otazka. Ale jste elovek zdvofilY a odpovite na ni. Naeet varn ona yysvetli, jak se ma, jak se ma, jeji mut a jak se vede detiekam. Ze zdvotilosti se zepta na va geho mute, na Irate detiely, na va gi praci. Pit tom ji tu a tam nee° napadne, co poznamend. Po prilhodinovem rozhovoru iekne: "Poelrejte, ted' si vzpominam. Vlastne jsem vas volala, abych yamrekia, se dnes nemem Cas piijit k yam, jak jsem privodne zamfgela." — Bum, hotovo. Nema Cas — dobrY bote! To mohlo trvat d ye vteiiny!

Ve jmenu ten, ktere pracuji a pracovat musi, cot nekdy neni vubec zabavne, ani pfijernne, prosim timto vkchny teny, ktere pracovat ne11.1.11111111M1111.111i1.11.

Usnegeno, aby jeden opis teto resolute byl zaslan truchlici manaelce, druh opis aby byl zanegen do kadove protokolni knihy a original ma bYti zaslan k uvetejneni ve Vestniku.

Dan° v East Bernard, Tex., dne 19. biez. 1939.

John Vagieek, Petr Jochec, Leo Havrda, John GajevskY, resolueni vybor.

Ve stfedu, dne 22. bfezna, 1939. must — cot snad take neni zabavne a pfijemne: telefonujte struene! Nam se vede dobie, mut je ye vYborne nalade a deti jsou zdrave, ye Skole prospivaji a vtechno je v pofadku! Jednou provkly je vtechno v pokadku — a neni-li, na mou duk, po telefonu se to nepovida. Telefonujte kratce, feknete, co chcete, a hled'te se rozloueit co nejdiive! Prosim vas o to v zajmu sbliteni pracujicich ten a nepracujicich! Temito nekoneenymi rozhovory roste propast mezi narni, abych tak iekla, ptimo zeje! A my teny mame drtet pohromade!

Staraeske pohiebigte.

V Suchdole na Whledech u Prahy objevil majitel vily komisat Proket pii kopani jam pro stromky pohfebitte, v nema letely d ye stare kostry. Zastupee archeologickeho ristavu zjistil, ae tu jde pravdepodobne o pohtebigte starYch oecht z doby kniteci, asi z XI. stoleti. U koster byly nalezeny ozdoby, jak' nosili staii degi ye vlasech. Okoli Suchdola je bohato na podobne nalezy.

Mista pro diistojniky.

Vojenska sprava bude nucena dne gni poeet dristojniku a rotmistrri v einne slutbe snitit.

Uvatuje se o moknosti east dristojnikt a rotmistru umistit na mista vladnich tajemnikri v obcich. Vybrani uchazedi by byli pro tuto slutbu zylatt' vytkoleni. Dristojnici a rotmistti z povolani, kteti by se o tuto slutbu uchazeli, museji podati tadosti min. narodni obrany.

Pod Klinoveem it Rudoholi bude proraien tunel? editelstvi nemeckYch dalnie zamYtli pii stavbe sudetonemecke dalnice prorazit tunel horou Klinovec v Rudohofi. Uskutednenim tohoto projektu by byla urychlena a usnadnena doprava mezi Berlinem a saskYmi velkomesty na jedne strane a sudetskYmi laznemi na strane druhe. 0 projektu bude rozhodnuto v nejblittich dnech.

UM% letadla.

Veli•el americkeho vojenskeho letectva general H. H. Arnold ueinil driletite sdeleni americke snemovne: byla sestrojena tvarna hmota, jet dovoluje pfevrat ye vYrobe letadel — letadla se budou nanfitte jen odlevat. Tak jako se ve slevarnach kovii odlevaji yYrobky podle modelt nebo jako se na sta ybach dusa beton do dteveneco bedneni a yznika stem, tak se take budou ted' ve SpojenYch statech odlevat trupy letadel jako celek. Letadla z noye tvarne hmoty budou yytutena kovovou kostrou. Nov Y zprisob vYroby dovoli Americe rychle stupriovat leteckou vYrobu. V uplynulem roce vyrobily Spojene staty celkem 3700 letadel, do budoucna jich chteji vyrabet tisic mesiene, tolik, kolik se u yadi, ze jich yyrabi Nemecko. Tema polovinu loriske vYroby Amerika vyvezla. Nejvettim jejim odberatelem bylo Japonsko, po nem hned Cina, pak Argentina, Rusko a Anglie.

Nazvy mist v Sudetech.

Po vteleni sudetskeho rizemi do fi gskeho celku, vyskytly se v Sudetech snahy, odstranit i z nazvii mast a obci plipominky bYvale phslutnosti. Tak bylo na pkiklad nemecke jmeno Ceske Lipy Boehmisch Leipa zkraceno na pouhe Leipa a podobne i z ostatnich jmen se tkrtla slova "Boehmisch" a "Maehrisch". sk3"7 komisai pro Sudety upozornil vtak takto pfejmenovane obce, se "boehmisch" neznamend totea jako "tschechisch" a ptipomina jen stoleta usili nemeckeho lidu. V na g feef piekladaji se °be nemecka slova "boehmisch" a "tschechisch" timte slovem: deskY V nemeine vtak jen "tscheschisch" znamena, Ceskou narodnost, "boehmisch" naproti tomu oznaCuje jen rizemi vztah k Ceske semi. Proto Nen-rci neciti ve slave "boehmisch" a podobne i "maehrisch" (mora yskY) nic protinemeckeho.

Z toho dri yodu doporueuji nemecke UkadY obcim, ktere si poslaly aadost a rikedni zrnenu jmena, aby ji opet vzaly samy zpet, a klidne ponechaly obe slova ye svena oznaeeni. — "Boehmisch Leipa" bude tedy i /addle tirn, Cum byla.

Ve stfedu, dne 22. bfezna 1929.

MRT nasledkem seAlosti vekem je dnes tak S fidka, 2e patil k zvlaStnim lekatskSrm rikaztim. Pravidelne kondi lidske kvoty ptedeasne pod tihou vyleditelnSTch nemoci. Je pravda, se se za posledni - stoleti podaiilo prodlouiit lidskSt livot o dvacet let. Ale tento rispech zalek hlavne ve snizeni rimrtnosti kojencti a deti. Po tficatem patem roku se nepodatilo v poslednich dvou generacich prodloiditi lidskSr tivot ani o rok. Mezi padesatSrm a sedmdese.tSm rokem nejsou 'Zivotni vyhlidky — pies vaechny ri2asne vSrsledky lekafstvi a chirurgie — ani tak velike, jako byly pied sto lety. Jako Skodlive sily prisobi tedy na naS 2ivot a vyvolavaji jeho predeasne hynuti? Anebo jeke lepe — co mame Mat, abychom zlomili jejich vliv?

Devet ptiein smrti ma ye SpojenS7ch statech toto pokadi: srdeeni choroby, rakovina, mrtvice, zapal plic, nehody, ledvinove nemoci, tuberkulosa, cukrovka a zapal slepeho stfeva.

Pfitom je zjiSteno, 2e smrt, zaviriovana temito nemocemi, se de, oddalit na pet as dvacet let, nehledie jit k pkipadrim ripineho vyledeni.

Prvni positivni krok k pfedejiti nemoci je neobydejne prostSr. Ka&IST vi, ze kahloroeni drikladna prohlidka odbornSrm lekaiem je nejleparin zajfatenim proti telesne pohrome. Kolik lidi se vSak fidi touto zasadou? U velke skupiny velmi dobie postavenSrch osob se zjistilo, se dvacet procent se jich nikdy nepodrohilo drikladne lekafske prohlidce a 2e 42 procent jich nebylo u lekake ji g pet let. A piece jsou pravidelne lekafske prohlidky tak drile2itou podminkou k ochrane a"udrzeni zdravi.

Objevovanim prvS7ch naznakil zhorSeni v nakch organech mohou tyto pravidelne prohlidky zabraniti pfichodu smrti. Ukate-li na pfiklad chemickSr rozbor mode pfilit velke procento cukru, mute lekat soudit, se jeho pacient trpi cukrovkou. K jejimu laden v poeateenim stadiu poniii2e dodr2ovani pfedepsane diety.

V pokrodilefaich pfipadech umolni pacientovi vykt pfi pine fysicke sve2esti dinoroda luktedna leta insulin. se v modi pfebytky bilkovin a eerveiVch krvinek, vi lekaf, to ledviny nepracuji dosti fidinne. Stehle mute lekaf pri podrobne prohlidce objevit vatne nakazy mandli, ristni dutiny a zubt, ktere loSrvaji hlavnimi pfieinami srdeenich nesnazi, kloubovS7ch bolesti a pakostice. Nakaza pilenich tkani tuberkulosou a rakovina se daji objevit roentgenem. VeasnS7m leeenim techto vaInjich chorob se mule spolehlive pledejit piedeasne smrti. smrti nasledkem srdeenich poruch jsou tfikrat tak Basta jako Mufti z jinSrch pridin. PMpoeteme-li k nim jeSte umrti nasledkem mrtvice — vSrronii, zprisobenSrch prasknutim koneenSrch cev v mozku — pak se rovna poeet rimrti, zprisobenS7ch poruchou a onemocnenim krevniho obehu, poetu fimrti ze vSech ostatnich pfiein. A piece se de, tato 'Zen smrti zastavit odsranenim anebo zmirnenim dvou hlavnich Skridcri, pievladalicich v modernim 2,ivote — navykle pfili gne rinavy a chronickeho piejidani. ZvetSujeme-li pkiliane objem i zati2eni svS7ch 2aludkri, vytvafeji se v tele Skodlive substance. K odstraneni techto jedovatSrch Caste je tfeba zvSiSene dinnosti srdce a cev. Tim stoupe, krevni tlak, pfematalici ce1ST krevni mechanismus, at posleze podlehne nasledkem pfilianeho pfetileni — a mrtvice si vytada novou °bet'.

Pfemahani, PfiliSna namaha a z nich no.sledujici zvS7SenST tlak se da, vyleeit pravidelnym odpoeinkem. I kratko, •ehvile naprosteho telesneho a nervoveho uvolneni pied jidlem..zprisobuje znatelne zmenSeni tohoto pfiznaku. U sedmdesati osmi rifednikri Aetna Life Insurance Company se podatilo snizit_kre.vni tlak o 15 a2 25 procent dodr2opravide1110119 Opoeinku pied jidlem a spofadanoUdietou:PfiliS mnoho jidla nejenom oslabuje naSi vSlkonnoSt, ale otravuje i neS organismus jedy, vznikajicimi nedostateenSim travenim. Na bil ge a na slabinach se nem zaeine. vytvalet vrstva tuku. him vice tloustneme, tin vetS1 bfemeno ukladame svemu srdci, svS,M eetram a ledvinam, Tak si sami pfivola-

vtsTrax

Pravo na iivo Dr. William R. P. Emerson. vame smrt. Po tficatem patem rote veku vzrtiste. rimrtnost kaldou piebyteenou librou o 1 procento. Jste-li pfiliS otyli, omezte po2ivani jidla tak, abyste ka20 tSrclen ztratili alespori jednu libru vahy. A tento program dodriujte tak diouho, dokud nedosahnete vahy, shodujici se s vak vfakou, stavbou tela a velem.

Podstatne snizeni vahy je jednou z nejlepSich zaruk delk 2.ivotnosti.

V nekolika poslednich letech byla objevena zdokonalene, sera, ktera mail takoq teinek v nekterSrch pkipadech zapalu plic, ze podstatne snikla rimrtnost z teto ptieiny. Je vtak nesmirne drile2ite, aby diagnosa ptisluSneho druhu zapalu plic byla stanovena v prvSrch dvou, nejqSe tfech dnech. Na Stesti je pomerne velmi jednoducha, Zapal plic se pravidelne ohla:suje nastuzenim a rychlS7m stoupanim teploty. Dostavi se kaki, provazenST hleny, smiSenSmi s krvi a horeenatSm zabarvenim tvafi. Laboratornim rozborem techto hlenti se da stanovit druh zapalu plic a pouZit k jeho leeeni vhodneho sera.

JeSte piked tficeti lety byla na prvem miste mezi pflainami smrti tuberkulosa, naz3"rvana, tehdy "velk3)m bilSrm morem". Nyni je at na sedmem miste a pravdepodobne poklesne jete nice. Leei se podle Dr. Edwarda L. Trudeaua, zakladatele moderniho zprisoba ledeni tuberkulosy, "otevfenSani okny", vdasnj7m ulehanim k spanku a zachovavanim klidnS7ch nerve. Presto, ae boj proti teto nakaze skoneil vynikajicim lekafskSrm triumfem, zristava tuberkulosa stale jeSte zabijedem, hlavne mlaOch lidi. Kandy chlapec a kaida divka by si meli zvykat na spani pfi otevienem okne a meli by se chranit pfed prepinanim v praci i ye hie. dospivajici elovek piing malo, miva to pravdepodobne vaInou pfieinu. Pottebuje proto nezbytne drikladnou lekafskou prohlidku, ph nit lekaf zjisti — pomoci roentgenu a rozboru — tuberkulosni lo2isko a zahaji por trebne laden.

Zapal slepeho stfeva, jen2 je na devatem miste v fade lidskS7ch zabijeeri, piedchazi pravidelne poruchy traveni a prudke bolesti v btfAni konaine. LekakskST zakrok pti prvnim projeveni techto pfiznakri mute zabra,niti veasnrm a ridinnSim leeenim osudnS7m nasledkrim. Pocitite-li nahle a bez zjevne prudke bolesti v dolni bfiSni dutine, mri2ete poeitat s tim, 2e vase slepe stievo neni v potadku. Jedir4m lekem v danern pfipade je rychlSr chirurgickS7 zakrok.

Rakovina v pokroeilem stadiu je nevyleeitelna. Nak zachranou muse laSrt jedine jeji vdasne zjikeni a odstraneni — opet o jeden drivod vic ke kakloroenim drikladnSim lekatsk3imi prohlidkam. Neotalejte zbyteene, at se u yes zadne projevovat napadna ztrata vahy anebo napadriSr vzrrist. raimejte si pozorne vSech povrchovS7ch zraneni a zrristu zauzlin anebo vlekle zacpy a poruch 2aludku. Jejich scleleni lekati maze bSrt klidem, kterSr pottebuje k okarnlitemu zjiSteni poeatedni rakoviny.

Chirurgie, X-paprsky a radium jsou jedinSTmi fleinnSrmi prostiedky k zjiSteni a laden rakoviny. Nenechte se klamat Sarlatany, kteti yam namlouvaji neco jineho.

Dale se musime zminit jeSte o nehodach, patem nejvetSim zabijedi lidstva. Bylo neseetnekrate dokazano, 2e nehody — at' ji2 doma, v tovarnach anebo na silnicich — lze ptedejit prostou opatrnosti, pozornosti a proziravosti.

To je tedy devet pfiein, pro net umirame v mladkm veku, net kdybychom elil pfed- sto lety. Tragedie vAak neni v torn, 2e by se tyto pfieiny smrti nedaly pfedejit, rirbr2 v tom, It si jich nevairxiame. KaldS7 z nes Si 'Ofeje mit dobre zdravi a daft se vysokeho veku. Co vgak dela, aby tohoto cue dosahl?

Vydame katdorodne pies pul miliardy dolara za rUzne patentovane leky, ktere nadelaji tedy vice, net zaplavice Skody net dobra

Strana 19. time za UCi3ine slutby vSem lekafilm v celYch SpojenYch statech. NavStevujeme lekate teprve, kdyt jsme nemocni — nikdy jit piin g pozde, aby mohl udelat nee° k na gi zachrane. Stali jsme se obeli umeleho zpilsobu sivota, kterST nedba pravYch zakladu zdravi.

K prodlouteni sveho 2ivota a uchovani pevneho zdravi si musime stanovit dvoji program.

Musime zdokonalit a rozSifit pede o deli. Musime vatit a meth rostouci chlapce a devdata katdY mesic a zjiSt'ovat ptidiny jejich zpotcleni za normalnim vkvojem. Kdyt dospejeme, musime pokradovat v techto lekafskYch prohlidkach kaidY rok, abychom pfedeali nemoci, a musime dodrtovat denni program pravitelneho 'tivota, jent je zakladnim potadavkern zdravi. Musime jej vgak dukladne dodrtovat. A odmena? Zivot sam.

STARt. LUPIt USVEDtEN VOSKOVIM JABLKEM. VAeobecne je znama pozornost, s jakou se vydavaji na sve nepoctive testy v8ichni lupiei. A stejne je proslula skuteonost, se jednou za eas udelaji nesmysl, jehot by se normalni elovek nedopustil a ktery pak vede k jejich dopadeni.

Tak se stalo i staremu patitskernu sluhovi Petru Poulettovi, j exit se v posledni dobe stal postrachem mestske vilove dtvrti. Start' lupie se dovedel, se v nedalekem sousedstvi odjel do stiediska zimnich sportil Sv. Motice znamy le-kat ate opatrovani domu svetil staremu, nahluchlemu pfibuznemu. A proto nemeAkal; vypravil se do vily, v nit pfedpokladal znadne poklady. Mel gtesti Stars, spravce domu si vygel se svou tenou na prochazku.

Petr Poulette se mohl docela neruAene venovat prohlidce bytu: to stela za to. Zahy mel ye svem kuffidku mnoho Sperkil ze zlata a ze stkibra a dokonce i slu§nou eastku na hotovych penezich. Jit jit se chystal k odchodu cestou, kterou pti§el — totit oknem a zahradou — kdyt dostal hlad. Rozhledl se pfepychovou jidelnou a zajasal. Na stole byla brouSena misa s nadhernYm ovocem. pomerandi, hruSkami a jablky. Zvlagte jablka byla nevidane krasy. Neme'Skal a hued se s chuti do jednoho z nich zakousl.

Ale v taped je odhodil do kouta, nebot' ovoce bylo jen z vosku a stalo na stole pro okrasu.

Znechucen opustil vilu. NetuAil, to kousnutim do jablka na sebe vystavil — zatykad. Loupet se samortejrne zjistila hued ptiAtiho jitra. Policie nenagla tadnYch stop, protote Petr Poulette jako zkutenY lupid nepracoval jinak net v rukavidkach. Ale v koutku jidelny naMi detektivove nakousnute voskove jabiko a v nem ptesny otisk chrupu. Bylo jasno, ze do jablka kousl mut, kteremu chybely dva pfedni hotejSi 'fetaky a se zuby ve spodni Celisti mel rostle ktive.

A nebylo tetke si domyslit, to onim labutnikem byl asi pachatel loupete. Detektivove se vydali na namahavou cestu za neznamYm mutem. Jejich pozornost upoutal staroch, kterY napadne utracel vysoke dastky. Vyzvali ho, aby s nimi sal na komisafstvi. Start' Petr Poulette energicky protestoval a dal povolat sveho zemestnavatele, u nehot zastaval funkci sluhy. Ten o nem vydal velmi lichotive svedectvi. Detektivoye si yak pt. pov§imli nezdraveho chrupu pana Pouletta a potadali ho, aby je doprovodil k zubnimu Micah. Staroch us davno zapomnel na voskove jabiko a tak rad vyhovel tomuto ziejme pogetilemu pozvani. Lekat mu vzal otisk chrupu — a pak tit v gechno slo jako na dratku. Stopy ye voskovem jabiku se pine shodovaly s nova pofizenYm otiskem. Pod tihou dilkazu se Petr Poulette k nemalemu pfekvapeni sveho zamestnavatele ptiznal nejen k vyloupeni vily lekatovy, nybrt i k jinym loupetim, jet se dlouho nedafilo vysvetlit.

Deveata, mistti praku.

Policie v Eranicich provedla v techto dnech nenapadne prohlidky u vetAiho podtu deti, u nicht' na jare propukla zname, va:Aeri, strileni z prala Nasbirala jich opravdu dost. Mezi praky byly dilmyslne kousky, jejich prabojnost byla nejvys nebezpeend. U nekterYch chlapcu byla nalezena take munice — krajene kusy olova. Zajimave je, to bylo ptistiteno take nekolik devdat, ktera mela prak a dovedla s nim Znamenite sttilet,

Strana 20.

MESTO, VYROSTLE ZA 100 LET. Italove jsou pally severoafricke Libye prakticky deset rokri. Dobyli ji v italsko-turecke valce v rote 1911, ale ptichod svetove valky a vyderpavajici ila'ast Italie na evropskem bojiki znemotriovala jim pacifikaci odbojneho vnitrozemi, ovladaneho fanatickYmi Senrisy. — Odpor SenUsil, podporovanYch francouzskYmi zbranemi, byl zdolan teprve ye dvou zimnich tatenich v letech 1929 a 1930. Teprve potom mohlo bYt zapodato s kolonisadni praci, kterou Italoye chapou jako pokradovani velkeho -civilisadniho dila starch rtimanti.

V necelYch desiti letech postavili Italove v Lybii nove hlavni mesto. Stare Tripoli, pine orient4lni spiny, zahalky a tebroty, bylo podrobeno prisne asanaci. Jeho ngettene zbytky ptikrduji se dnes jako bezvYznamna etvrt k novemu modernimu mestu s velkolepYm nabfetim a girokYmi tfidami, utvatenYmi skvelou architekturou monumentalnich vefejnYch budov a vYstavnYch obchodnich palacri, zaticich mramorem a travertinem. VYstavba mesta je dokladem vyspeleho urbanistickeho umeni. Nikde neni Setteno prostorem, kde je to na prospech krase a fidelnosti. Mesto ma mnotstvi rozsahlYch parka s vodnimi baseny a nadhemYmi fontanarni, ktere za vedemiho osvetleni vzbuzuji kouzelne iluse. Nova Tripoli je nad pochyby nejmodernefeim, nefeistkm a nejtivejkm rnestem v cele stfedni oblasti Stfedozemniho mote.

Za deset let italske spravy zmenil se od zakladri tivot obyvatelstva ve v'Sech libyjskYch mestech a oasach. S vSestrannou ritedni podporou nastal navy rozkvet iemesel a zemedelstvi, v katde oase zfizena zdravotnicke, o gettovna a arabsko-italske, skola, vkide je dbano o vzdelani a zdravi obyvatelstva, Jeho nabotenstvi a mistni zvyky jsou prisne respektovany.

Vedle starch oas, jejicht staveni uprostfed palmove zelene zafi eistou belosti, vznikaji v zemi vybavene pokusne farmy a nove vzorne osady italskYch kolonistri. Italsti zemedelci promeriuji doslovne pouAt' v firodna, pole a zelene zahrady. Na mnoha mistech zadali zasevat prvni zrno ptimo do pisku, Po nekolika letech je prate rentabilni a jeji vYsledky mohou Italove ukazovat s pocitem narodni chlouby a hrdosti.

Po vojenske strance je Libye vybudovana jako silna zakladna italskeho lod'stva a letectva, ktera spolu s leteckou a namotni zakladnou na Sicilii ovlada, steed Stfedozemniho more.

Velkeho strategickeho vYznamu jsou libyjske silnice Za spravy marSala Balbo postavili Italove zejmena dokonalou pobtetni silnici od tuniskYch az k egyptskYm hranicim. Silnice je dlouha tem & . 2000 kilometrri. Jeji stavba vytadovala 670,000 pracovnich dni a ptemisteni 3,400,000 kubickYch metre hliny. • Stela pies 100 miliony lir. Je asfaltovana a dobe znadena. 0 jeji bezvadne udrtovani peduji cestati, ktefi jsou usidleni v kolonialnich domcich na katdem petadvacatem kilometru. V katdem stokilometrovem Useku je zfizena vetei zasobovaci stanice s dilnou pro' opravu aut. Tato hlavni pobtetni silnice tvoti provottidni strategickou tepnu, po ktere mohou bYt rychle pfemisteny vgechny vojenske posadky v zemi a sousttedeny bud' na vYchod k Egyptu nebo na zapad k Tunisu.

K tuniskYm hranicim rozbiha se z hlavni tepny soustava vedlejSich silnic, udrtovanYch rovnet v dokonalem stavu. Je to zejmena silnice Tripoli — Azizia — Nalut, zdvoj erre, soubetnou silnici Tripoli — Garian — Nalut. Obe snesou transport velkYch jednotek.

Z Nalutu nedaleko tuniskYch hranic bezi na jih soubetne s hranicemi &Malta silnice do Gadames. U oasy Gadames lezi vYznamnY geografickY bod — z nehot se rozbihaji hranice tai zemi: Libye, Tunisu a Altiru. Po silnici Nalut — Gadames mute bYt dobte zasobovan celY armadni sbor, proti kteremu jsou Francouzi na druhe strane hranic zcela bezmocni.

VSechny italske oasy v pohraniel jsou opatfeny pevnristkami s vysilacimi stanicemi a pomocnYmi letisti. Bordte jsou obsazeny karabiniky a oddily domorodeho vojska. Po'dita se, to v pfitorrine dobe ma Italie v Libyi tai armadni sbory, to je asi stejnou silu vojska, jako v dobe anglo-italskeho napeti po vyhlaSeni sankci. Soustava dobrYch silnic umotriuje italskenau

VESTN1K veleni, aby cele mnotstvi vojska vrhlo v kteroukoliv dobu na kterYkoliv bod hranic. V pfipade valeeneho konfliktu mohla by Italie rozhodne zasobovat daleko vet gi yojenske sily, net je to motne na francoutske strane. Tato okolnost zajigt'uje Italii naprostou pkevahu. Vojentti odbornici tvrdi, ze obsazeni jitniho Tunisu v letni dobe mohlo by 1:13'4 pro Italii snadr4m akolem na pet at sedm dni. Neni pottebi'sdilet tento italofilskY optimismus — ale je nesporne, ze italska vojenska ptevaha na tunisko-libyjskYch hranicich bude rozhodujici pro dalSi vYvoj tuniske otazky.

TRAGEDIE ANGLICKE LODI. Za nedavnYch prudkYch bouti, ktere zuhly nad celYm anglickYm pobtetim, strhl piiboj motskYch vin do hloubky posledni zbytky stare plachetnice, ktera byla optedena hrazou a tajemnou historii. Jeji vrak letel na skalnim atesu v Bulverhithe, nad nimt enel do vYge majak Sy. Leonarda. Moltke viny tim pohltily truchlivou vzpominku na fitasnou tragedii, jet se odehrala pied sto lety. Psal se tehdy rok 1840. Stars' kapitan John Brit se vracel na sve plachetnici do Anglie. Cestou vzal na palubu troseenika, kterY se zouf ale potacel ye svem elunu na rozboutenem moki.

Byl to jedinY elovek, kterY pketil zahubu holandskeho parniku, vracejiciho se z Indie do Evropy. A tento mut se stal osudem cele dye.atticetielenne posadky plachetnice. Pozde se poznalo, ze propadl derne horeece. Tehdy byla "eerna nemoc" je gte metlou lidstva. Neznal se jegte pftvod tohoto moru, kterSr se ptenek tropickYm cizopasnikem. Kdyt se blitila plachetnice k anglickYrn bfehtim, byli jit vkchni namotnici nakateni, lod' byla jedinYm semeni'Stem zhoubnYch bacilli. SvedomitY kapitan seznal, ze nesmi zakotvit v tadnem pfistavu. Proto spustil kotvy nedaleko majaku Sv. Leonarda.

A pak signalisoval na bleh smutnou zpravu o pomerech na sve plachetnici.

Pochopitelne to vyvolalo hrozne zde geni. Odbyla jasna a jednoznaend: Nesmi opustit misto, na nemt kotvi a zarueuje se, ze z nemocnYch namotnikri se nedostane na pevninu. Marne eekal ne gt'astnY kapitan na slibenou pomoc. Misto ni se hned druheho drre objevila anglicka lod' a v pattiene vzdalenosti nejdfive kroutila kolem tak krute postitene plachetnice. Pak pkijal kapitan signalisovanou zpravu: Ve chvili, kdy by se pokusil o zvednuti kotev, bude jeho lod' okamtite a bez ohleda potopena. Byl to vlastne rozsudek smrti nad v'Semi 32 neWastniky. Deady chtely vAemi prostledky zabranit tomu, aby nositele obavaneho moru vstoupili na anglickou pridu. S pistoli v ruce se musil kapitan branit rozdilenemu mu g si-stvu,jechlorndvyauti vstup na pevninu. Valeena lod', stale ptipravena k vYstfelu, hlidala neptetrtite tuto stra gliyou karantenu, ze ktere nebylo aniku.

Tak pteglo nekolik tydnu. Na palube zamotene plachetnice se odehravaly neptedstavitelne sceny hruzy a gilenstvi. Namotnici, vyhubli az na kost a zbidaeeli k nepopsani, prosili kapitana se slzami v oeich, aby je alespori zastkelil a zkratil tim jejich muka. To trvalo a do to doby, kdy smrt vysvobodila posledniho negt'astnika z nedobrovolneho zajeti hrazy. Podrobnosti o straglivem tivote onech ubotakri se daly zjistit podle obsahu lahvove po gty, jit pozdeji naki obdane na pobteti. Valeena lod' mohla odplout at za 25 dni, ye chvili, kdy jit na palube plachetnice nebyl nikdo na tivu. Lod' byla ponechana vlastnimu osudu, nebot' nikdo se neodvatil do jeji blizkosti. Az za nekolik let praskly kotevni fetezy a viny zanesly trosky lodi na skalisko u Bulverhithe. Tam dnel vrak jako nema taloba tamer sto let. Teprve nyni ho pfiboj definitivne pohibil.

Praiski, paroplavba ehysta jii sve lodi na jaro.

Na Smichove v zimnim ptistave pratskYch parnika se jit meal() pracovat na ptipravach pro jarni plavby. Dtevena, ptistavi gte se natiraji, parniky se eisti a opravuji. Letos bude na Vltava jezdit Best velkSrch, dva stkedni kolesoVé, dva yYletni, tki 'motorove a jeden groubovS7 parnik. Uvatuje se take o torn, ze podet jizd po Vltava bude podstathe rozmnokn.

Ve sttedu, dne 22. bfezna 1939.

Ude maji vlastne osm smyslii.

Redakce dostala tento dopis: "Ve gkole nas ucili, ze olovek ma pet smyslu: zrak, sluch, eich, chut' a hmat. Badali jsme v gak onehdy u nas, kterYm smyslem tedy vnimame tepelne zjevy, at' ut jde o "teplo" nebo o "zimu". Domnivame se, ze tyto vjemy nelze pkidisti tadnemu z uvadenYch peti smysla a ze tedy ma elo yek patrne jegte jeden smysl, nepojmenovanY. Je tomu tak? 0 odpoved' Vas prosi K. B." Ptisne vzato, ma &welt rozhodne vic smyslii net pet a pramenem teto mnohosti je prave hmat. V minulosti se pokladal hmat za jednotnY smysl, kterYm vnimame razne pocity: tlakove, tepelne, bolestive. — Jako silo hmatu se uvadela 'cute jako celek, tak jako sidlem zraku je oko, sidlem nebo organem sluchu ucho atd. Teprve novejSi vedecka badani uka.zala, vac je ponekud slotitejk a ze pro rrizne "hmatove" pocity mame rrizna, samostatna, ustroji: v kuzi jsou celkem etyki rtizna nervova zakondeni, umistena, na rriznYch mistech a v rriznYch hloubkach. Katde z techto nervovYch zakondeni se jevi pod mikroskopem jinak. Z nich jedno, pro teplo, pkijime, vYhradne jen pocity tepla, druhe vYhradne pocity chladu, tfeti pocity bolesti a etvrte pocity tlaku. Hmatem tedy oznaeujeme souhrnne schopnost uvedomovati si hned etvery zatitky: tepla, chladu, bolesti a tlaku, ph demt pro kahly z techto vjemu mame samostatne organy, skryte v pokotce. t' e tomu tak je, o tom maji vedci ptesne neklamne dtikazy. Mohli bychom tedy pravem mluvit o torn, ze mame alespori osm smyslii, av gak pro betne vyjadtovani stadi zajiste dosavadni zvyk mluvit o hmatu jako o jedinem smyslu. Ph torn si ovgem musime uvedomovat, ze toto oznaeeni je neptesne, jen podminene spravne a ze ho utivame jen pro prostotu fedi. otenate mute zajimat jet* jakY proces vznika ph podratdeni tepelnych didel, jimit si uvedomujeme teplo. 0 torn nejsou vedci zcela zajedno. Vetkna chape tento proces jako ryze fysikalni: podratdenim eidla nevznikla v nem tadna chemicka, zmena. Jini naopak zase phpouSteji, ze i podratdenim tepelneho nebo chladoveho eidla mohou vznikat v nerovovem zakondeni tinkly chemicke povahy. Chemicke zmeny alespori se dostavuji pri podratdeni didla pro bolesti.

Zajimave je sledovat vYvoj smyslii a vznik smyslovYch organri od nejblitkch tivYch tvorti at k dloveku. Kdetto se elovek vyznaeuje bohatstvim smyslri a smyslovYch organti, tivoeichove na nejnit'Sim stupni vYvoje nemaji pro vnimani jednotlivych zatitkri: sluchovYch, zrakovYch, tlakovYch, tepelnYch, dichovYch atd. samostatna Ustroji a ptijimaji je ileechny povrchem sveho Vela. Teprve v prribehu vYvoje, trvajiciho zfejme miliony a miliony let, se jejich pokotka jako jednotnY organ pro nekolik rriznYch smyslovYch pocitri diferencuje a nechava vzniknout samostatnYm organtm.

Besneni "Rudeho mete".

Teroristicka einnost einskeho mstitelskeho hnuti, prisobiciho pod jmenem "Rudy met", projevila se v zapadnim okresu 8anhaje hrtiznYm aktem. Na tyeich, ktere tvoti plot &evene obranne hradby, byly nabodnuty tai lidske hlavy, jedna mutske. a d ye tenske. U katde z nich byl ptipevnen listek se slovy: "VAichni 6iriane, kteti zradi svou vlast, budou popraveni!"

Tato hrrizna podivana mela bYt vYstrahou ithem ptateliim Japonska. — HonkongskY dopisovatel londYnskeho "Daily Expresu" uvefejnil kratkY pfehled o situaci v Dine po temet dvou letech boje. Valka stoji Japonsko denne asi 140 miliona. Ph torn ma jeho vojsko nesmirne ztraty.

Denne padne pramerne tisic vojaka a nejmene stejnY poeet utrpi zraneni. Do konce minuleho roku ztratili Japonci od zadatku valky vic net tisic letadel. Z tohoto poetu bylo znieeno 363 letadel technickYmi vadami nebo chybami letca, cot pry je svedectvim o nedosti velke zruenosti japonskS7ch pilota a gpatne jakosti strojfi. Od poeatku bora. obsadili Japonci 300 tisic etvereenich mil pady, ale drobnou valkou jit zase ztratili pinou tletinu. tinske nepravidelne vojsko vzrostlo ze sta tisic mutt na 1,250,000 mu10.

Ve sttedu, dne 22. btezna 1939.

RUMERNE jednou za t 7den jest nekde na P zvete vetAi zemetteseni. Zemska ktra, na nit tijeme, neni tak docela pevna., nYbrt je prostoupena detnYmi zlomy, rozpada se na ohromne a nepravidelne bloky hornin. Normalne jsou to tyto bloky navzajem v rovnovaze, ale !lady se stave., ze nekterY kus se posune proti druhemu. ;Kdyt je pokles nebo vYstup takoveho bloku pravidelnY a postupnY, ani si to neuvedomujeme. Teprve, kdy se nahlYm pohybem zathou okolni bloky chvet, mluvime o zemetteseni (tektonickern). Meneiho rozsahu bYvaji zemetteseni zpAsobena sopednYmi vYbuchy a koneene jen mistni vYznam mivaji tak zv. zemetteseni litiva, vznikajici zasypanim podzemnich dutin.

Podle jedne domnenky mail na svedomi pohy v Mite zemske astronomicke sily, let%ci mimo nati zemi. Naproti tomu terrestricke sily, ktere pusobi v Mite, bYvaji dosti podcenovany, ac jsou dnes manly lepe net dtiv.e Tak se zda to hlavni vrznam ph zemetteseni maji piece terrestricke sily, kdetto astronomicke jenom podrutnY. Mnohokrate byl hledan vztah mezi poetem zemetteseni a polohou obetnic. Delauney shledal, to 133ivaji hojna zemetteseni, kdyt Jupiter nebo Saturn prochazi proudem povetrofni v nebeske deice 135 at 265 stuplit. Ale neni pravdepodobne, to inky gravitaeni sily obetnic a meteorti velkY vliv na podet zemetteseni.

Rovnet se patra po souvislosti mezi poetem zemetteseni a slunednimi skvrnami, barometrickYm tiakem, vetry a bouiemi. Jensen je ptesvedeen, to nejvice zemetteseni ptichazi s maximem slunednich skvrn. Pro zajimavost podotYkame, to 11-letY cyklus slunednich skvrn spada ptiblitne v jedno s obehem Jupitera okolo Slunce. Ani tato souvislost neni vysvetlena.

SpiSe se zda, to zemetteseni maji vliv na at_ mosfericky tlak a vyvolavaji silne vetry a mohutne deSt'ove nebo snehove sratky. Je to jakasi periodienost. Ve SpojenYch statech bYvaji zemetteseni nejdasteji mezi tijnem a bteznem. V krajinach ptimotskYch nastava zemettseeni zhusta mezi nejveteim ptilivem a odlivem. Vlivy mesieni ptitakivosti projevovane EJODDANEJM ptivrience ma francouzN sky retim v tidovskem tivlu. 2idt se odhaduje v Tunisu na 60.000. SkuteenSr poeet bude pravdepodobne mnohem protote mnozi tide se tail svYm plavodem i nabotenstvim, aby nebudili odpor u ktest'anskeho a musulmanskeho obyvatelstva.

Tuniski tide jsou potomci prvnich tidovskYch uprchlikii z Palestiny, kteti se uchYlili do diaspory po padu Jerusalema za doby Nabukadnezarovy a po rozboteni chramu. Last jich prisla ze Spanelska za doby pronasledovani ye etrnactem a. patnactem stoleti.

Tunieti tide tide jsou usazeni vYhradne ye mestech .Je mezi nimi mnoho chudSrch a ubohych tide, ale z nejvetSi dasti jsou dobte situovani a velmi bohati. Prostupuji vSechno vYnosne podnikani. Maji v rukou banky, pojiet'ovaci iistavy, denni tisk a nejveki chodni podniky. Ve svobodriSTch povolanich ptevladaji mezi advokaty a lekati. Nabyli rozhodujiciho vlivu ye velkYch spolednostech tetatskYch, vodarenskYch, plynarenskych, elektrarenskYch a dopravnhch. 2idovskS7 majetek v Tunisu se odhaduje na nekolik miliard IrancouzskYch frankti a znasobil se zejmena za posledni krise, kdy tidovSti lichvati vyutili bidy malYch arabskYch zemedelcu, a 41ne je otebraeili.

Koncem biezna 1935 byla v Tunisu uspotadana nezvykla demonstrate. V hlavnim meste soustiedilo se tehdy na 20.000 hladovejicich fellahii a kodovnYch beduinti, kteti piijeli na velbloudech a mezcich z nejzazkch oas a z nejvzdalenejkch kondin pou gte z cele mine. Zubotene postavy ye SpinavS7ch hadrech defilovaly tehdy se svYmi zvitaty pied residentovYm palacem a jejich deputace se domahala dvou

1.TtSTN1lK

Lze pfedpovidat zeme gesem.

Jacob J. Creskoff. ptilivem a odlivem, ptisobi tat na pevnou zemi. Obdobi nejhojnejSich zemetteseni nasta.va, kdy slunce i mesid jsou v takove poloze, e jejich ptitatlivost tioinkuje zaroven podel velkYch zemskYch zlomti. Cotton dokazuje, zemetteseni mohou byt obecne uspikena takovYmi slapovYmi silami.

Zdtirazriujeme slovo "uspiSena", protote neiikame "zpilsobena". Je patrne skutednosti, te. astronomicke sily toliko podporuji zemettesenich sily terrestricke. TC.=t1co lze uvetit, to by samy byly ptieinou vetkho zemetteseni.

PO1 . nak zemekoule se pohybuje po krutnici o prtimeru asi 20 metro. Take ve 14-mesioni period, tohoto pohybu a s ni souvisicich zmenach zemepisne silky hleclama souvislost s podtem zemetteseni. Podle Omoriho se nejputakVeji japonka zemetteseni dostavuji mezi menimem a maximem zemepisne silky Tokia.

Tato souvislost je dost pravdepodobne, ponevadt zmenami silky se poruSuje rovnovaha mezi vice nebo merle vyvatenyrni bloky hornin.

Se stoupanim a klesanim zemskYch ker a celYch konitnenta souvisi isostaticke sily. Feyk0ra zemska se sklada z vrstev o nestejne hustote. Horni a lehke kry leti na spodnich a hutnejtich. Velke bloky s viditelnYmi dastmi plavou na nich jako ledovce na vocie. Jestlite za dlouha obdobi se poruSi rovnovaha celYch tetezii blokti bud' nasledkem erose, nebo ukladanim vrstev tetk strana bloku klesa a lehei se vynotuje. Takove pohyby pusobi ovSem zemetteseni.

Tet ochlazovanim a smrSt'ovanim zemskeho *Ira vznikaji moon& shy, jet mohou posouvat ohromne spousty hornin. Nahromadene teplo v hlubinach rozehtiva, zaklady spodnich vrstev a zpusobuje, to klesaji velke bloky. Tyto sily pracuji po nekonedne veky. Ptehtate plyny hiuboko pod zemi silne stladeny jsou dilletitYm dinitelem pro rovnovahu zemskYch ker. Kdyt pak nahle unikilau, dostavaji se do

Zitfek Francie lei v Africe. veci: 1. Zachrany pled hrtizou hladu a 2. ochrany pied tidovskymi lichvaii, kteti vyvlastfiuji jejich majetek a z bYvalYch majitelti dini otroky.

Demonstrate lidi z oas a pouSte mijela v naprostern klidu a potadku. Pies to v residentskein palaci vladlo zdeSeni. K residentove sidlu byly na.komandovany pluky dernYch Senegalcu a demonstranti byli uvitani nasazenYmi bodly a namitenYmi kulomety. Pro zvYSeni dojmu kroutila nad palacem bombardovaci letadla.

Otazka hladu a otazka ticift astava naddle nerorteSena. Podle nalady, s kterou se setkavame pti prnjezdu veemi mesty a oasami, staeiia by jednou zcela male. jiskra, aby roznitila velikY oheri, na kterY tadnY senegalskY regiment nestadi.

Postaveni Francouzil v Tunisu neproko dosud vatnefk zkouSkou. Francouzove jsou ptesvedeeni, ze si stoji pevne. V plipade zkotigky mute se snadno objevit, to si pevne nestoji.

Ptevaina east domorodeho obyvatelstva postavi se proti Francii. Vladni lid,, kteti nemaji dostatednY pocit odpovedncisti, pftspivaji jen k rozvratu. Ph hodnoceni situate nemilte byt konedne opomijena axistenece statisicove italske kolonie, hlasici se temet bezvYhradne k fakstickYm idejim. FaSisticka delnicke. organisace Dopolavoro, ktera je fitedne trpena. vita pies 15.000 Menu. ProtifaSistieti Italove se sdrutuji v nepodetne Unione Popolare a s obtitemi vydavaji skrovnV tYclenik "L'Italiano di Tunisi", oznaden3i jako organ Italske ligy pro lidska prava (tuniska sekce). Mam pied

Strana 21. pohybu velke bloky hornin. K nim se druti jako cialSi ptidina zemetteseni giganticke sily vznikajici ph fysikalne-chemickSlch zmenach, ktere se deji hiuboko pod zemi.

To jsou hlavni druhy terrestrickYch sil uvddejicich do pohybu masy hornin nekdy jeSte za spolutaasti astronomickYch sil. Jejich tiainky se projevuji spiSe v diouhYch geologickYch dobach net v kratkem a metitelnem easovem Proto pi-edpovidat zemetteseni jest nesmirne slotite. Spolehlive bude lie ptedpovidat zemetteseni, at budeme schopni zachytiti &seine velikosti, smery a rilzne jine velieiny zemskYch sil, jakot odpor k pohylatim u jednotlivYch hornin. Dale budeme k tomu pottebovat jeete lep'Sich znalosti o pilsobeni sil mimozemskYch. Pokusme se proniknout k zahade jest, s jineho hlediska. Vime na pkiklad. to nektere kraje trpi vice zemettesenim net jine. Tam mtiteme ptedpokladat vets'i einnost terrestrickYch sil. Pohyby zemskYch ker, zpOsobene nekdy meetreologickYmi einiteli, jsou ptidinou zemetteseni. AvSak take studia geodeticka nas mohou pouditi o einnosti terrestrickYch sil, zejmena dosahuji-li sily takove intensity, to by mohly zpilsobit zemetteseni. Tak se dd. s jistou pravdepodobnosti ptedpovedet, to ureita krajina bude v dohledne dobe postitena nitivym zemettesenim.

Takove ptedpovedi se objevuji obeas i v nbvinach. Ptclepoved' jest cenna tehdy, kdyt uvadi ptesne das, misto i intensitu pohromy.

To neni tak snadne, ponevadt to ptedpoklacia znalost mnoha ciniteli na nasi zemi i mimo ni.

Naproti tomu se vSak zemetteseni obyeejne ptedpovida ze statistickYch ridajil o seismicke dinnosti krajiny, z geologickYch pozorovani a pod. Podle podobnYch tivah a ze statickeho rozboru zhoubnYch zemetteseni za poslednich tti sta let na tizemi SpojenYch ptedpovida. Creskoff, to nejbliik obdobi silnejSich zemetteseni postihne Ameriku v letech 1939 at 1946. Zvlake nieive pry bude postitena sticedni a jinni Kalifornie, mirnejSi zemetteseni pry budou ye vYchodnich statech.

Pro jistotu v gak nakonec pravi, to jeho piedpoved' ma, charakter toliko pravdepodobnosti, nikoliv j istoty. scbou posledni eislo z 19. imora. Na prvni stran eta:eine. rozhovor s Leonem Jouhaux, generalnim sekretatem francouzske konfederace price. V dele listu je palcove prohlaSeni: "Italove v Tunisu chteji mir a bratrske ptatelstvi s Francouzy a Tunisany. Agenti faksmu maluji naproti tomu na zdech: At' tije valka!" V redakanim elanku nasleduje stitnost, to elenove redakce a v0dci protifakstickeho delnictva dostavaji denne zaplavu vYhrtinYch dopisi, ve kterYch se jim slibuje smrt, neustanou-li v protifaSisticke einnosti. Pokud jsem mluvil s ptemnoha tuniskYmi Italy rtiznYch vrstev, jsou pfevatne orientovani faSisticky. Je to skutednost, na kteree nit nezmeni tadne ptani. 0 budoucnosti se tunisSti Italove zdrahaji mluvit. Vim vSak, to pro ni usilovne pracuji!

CiltanskY divadelni soubor na tura, slova.ekYmi mesty.

VetSimu dilu cikAna se MU. metla venkova, ale jsou mezi cikany i potadni lido a nektere jejich osady slouti za vzor, a to jak eistotou, talc potadkem. V Petrov, u Hodonina je nekolik jejicht hospodatstvi path mezi nejlepSi v kraji. U Stranice ph statni silnici Hodonin-Uhherske HradiSte je cikanskY tabor cikanti-kovatti. Jsou to statni dodavatele, kteti delali telezne kliny do prate& Doclavali take telezne soueastky na plavebni kanal Cikani z Petrova a Sudometic maji sve ochotnicke divadlo a hudebni kroutek. Nyni si podobny spolek zalotili cikani ve Stratnici. Mail mezi sebou take autora cikanskych her. Jsou to vesines zpevohry, jejicht motivy je tivot kodujicich cikantl, poukazujici na fistrky, bidu a zoufalstvi, ale take na radost a lasku k ptirode.

Tento cikanskY hereckY soubor podnikne y clubnu tune po slovackSich mestech.

vbsTNix

Strata 22.

Ve stfedu, dne 22. btezna 1939.

NI HOLUB VE SLUIBt 1 Pani Slabihoudkove. je neobyeej- "V poledni priestavce ve ne zdatna, iena. Pan Slabihoudek skiini jako reklama na noeni koNOVINAM. je na ni taky pyAnY: 'Alla a pyjama." pesky Lelia. a Operate'.

CviCeni poaovnich holubii v miru, "Dopoledne pracuje ma 2ena v 711 Medical Arts Building kdy je dostatek jinYch spolehliitYch olovek se v livote celkem dvakrat kancelati, odpoledne je pokladni v dopravnich prosttedkil, je vlastne HOUSTON, TEXAS biografu a v noci hraje v baru na mule octnout ve gpatne spoleenoTelefon iftadovny: Preston 2553 sportem bez velkeho praktickeho piano." sti — bud' kdy je *bine na miziv3iznamu.

Telefon residence: Lehigh 9745 2e vSak poStovni holub mule pro"A kdy spI?" ne, nebo kdy je moc bohatY. PRITRAVA kazat dobrou sluzbu i v miru, doPREHLIDKA Oet kazal vynalezavY reporter jednoho BRYLI velkeho svetoveho listu, kterY je zaBrSTle zarueene ptipasovane, neb roven va2nivYm holubatem. Pii fovYmena zdarma. tografovani ptijezdu vynikajici Moje ceny jsou nejlevnefSi. sobnosti poulil sveho poStovniho holuba, vychovaneho v budove redakce, k dopraveni snimkfi. Ve OPTOMETRIST zvlaStnim svetlotesnem vaku ulolil Telefon — 2762. exponovany film do pouzderka z cestujte rychic a ptijemne na noSick oblibenfch tfaclovna nad J. C. Penney's. hliniku, jet piipevnil k note • BREMEN TEXAS EUROPA TEMPLE, a poslal do redakce. Zatim co se COLUMBUS jeho kolegove od jinYch listu, kte-, NEW YORK • HAMBURG ri s nim zaroveri fotografovali, proSPRAVNE VYKONANA J.adovali zastupy zvedavYch lidi, HANSA • DEUTSCHLAND POIHIEBNI SLIABA. VYborne g elezniai spojeni z Brom nebo Hamburku. riihiizejicich ptijezdu, beteli k nejV hodine Zalu zarmouceni nalezPomiiieme Virn gri obstarivani nivitevnich a vyJii221 poStovni budove nebo jeli vostehovaleckich vis pro Vase ev opske. piibuzne. nou Edward Pace pohiebni Ustav Ey do svYch redakci, byl obrazek, Necht' Vaii evropiti piibuzni Vas naystivi v ApohotovSr k sympatickemu vytizedonesen3i holubem, jil vyvolo,n, premerice. Zvlastni nizke. sazby yYpravni pro plavby ni nezbytat3ich jednotlivosti a k amen na gtooek a vytiSten ve zvlaz Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26. vypraveni dojemneho pohrbu. tnim vydani, take nekteki z konZervnem-23. Zervencem k dostAni pro Ztyitidni Levne ceny jsou naSi zasadcu. pobyt v Americe. kurentn pohotoveho 2urnalisty, kteInformace u ye S: ell° naistniho agenta nebo EDWARD PACE :i se ponekud opozdili, potkali 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

Pohiebni Malta. kameloty, prodavajici zvla:Stni vyOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

HAIVIIIIIRC1-AMEUME LINE ddni s obrazkem, kterSr oni sve reTEMPLE, TEXAS. NORTH GERMAN LLOYD dakci nesli. )o( NEBEZPEtNE STROMY.

DR. KAR. 11OLLUB P°sr°

Dr. L. O. CORWIN

DO C ESKO-SL TIERRA

C. H. CHERNOS

PRAVNIK Vytizuje vekere soudni zalelitosti Otadov na: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY LEKAft BrYle spra.vne pripravene.

Cas dle timluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT ceska Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko§ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunee NejlepSi soudkove a lahyove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlakni stoly pro rodiny.

Noviock.

Zarizoval si klientelu jeden mladistvY lekat, kterY se jeSte nevyznal dost dobie v torn, co je blok s recepty a co jen poznamkovS7 blok a tak se mu stalo, l'e k nernu p•iSla jedna tenoueka pacientIca a idostala od neho recept. Kdy2 se nemohia vyznat v tfech latinskYch slovech na lici, obratila listek a eetla ptekvapujici poznamku na rubu: "Pohieb v patek odpoledne ve 4 hodiny." lo( Francie z 1938 se neukazala nehodncu Francie z roku 1914, nebot' i dnes byla odhodlana branit svou padu, test a svobodu s tYm2 elanem, jako to delala vkly.

Francouz. diplomat dr. Montbas.

Nejzlopovestnejlim stromem Aooeriky je "arbol de la mala mujer" —strcm zle 2eny. Roste v subtropicch statech Morelos a Mexico. Vykytuje se vetinou ojedinele na vy.7rahlS7ch mistech a jeho kmen a -etve jsou hole a zkroucene — pry od kteei z jeho vlastniho jedu. Kdokcliv se dotkne tohoto podivnehc 3tromu, dostane horeeku, ptiznaky otravy a east() onemocni nevyleeil-eln:;%rni chorobami. Tyto stromy jsou nyni hledany a fifedne znaekovany jako nebezpeane. Domorodci se jim zdaleka vyhSibaji.

Mezi temito nebezpeanSrmi stromy je take jeden — jediny sveho druhu v Mexiku — jenz jen roste na dvol'e jednoho statku v Cuernavaca. e rozlaitS7., ale ne prilis vysokS7 a ieho plody, podobajici se dynim, jako velke pomeranee, kdyz jsou zraexploduji s pfekvapuji.di silott, a toho, kdo by byl nablizku, mohly by nebezpeene zranit. )o( NONAT, JEJICH Gellespie, Ill., 11. iinora 1939.

Posilam $5.00 na Nonat. Necht' Buh g ehna toho vynalezce Nonat. To ie na g lekak v kaide potfebe. Na Itaidou bolest se osvedeila. Mrs. Steve Komara, 7112 N. Macupin St. Narazeth, Pa., 1. imora 1939.

V nagi domacnosti jak se stane nejakY tiraz, hned kaidS7 chce Nonat.

Nag asi 3 roky start kloueek jak se ucleiA, jig Honem matte Nonat, main bebe. Z toho seznate, ze u /las neni mono bez Nonat btt. — Mrs. Paul Godiska.

Na rozlie'ne at' suche neb otevfeno bolesti se Nonat osvedZila, ktera bez operace vytahne dfevene i ocelove tkisky, stfely a pile pfedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

Nenjfernejk jeho pfitelem pri nastuzeni, rime a trYznivem kaki — 0

SEVERIV

Balsam pl d Kaili o

(Severa's Cough Balsam)

• LahodriST • Pusobivfr • Tigici VE Vg ECH PREDNICH LEKARNACH. — KDE NEMAJI, POgLETE OBJEDNAVKU PRIMO NA:

hr. OW

Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pilte ptimo na nail adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadana, Cal

5

a 25c

Ate stiedu, dne 22. biezna 1930.

Strana 23.

VESTNiK

Jednal Chamberlain o svetoVern ptiteli miru eislo 1 a hovoti: "RaeSAYONARA. Star* kostelik. miru v Rime a ilia: "Nu, cot, to te prominout, excelence, my tady NejkrasnejLim ze vSech pozdrava Pri podpisovani zavereenYch proKorsiku bychom vam dali. K ITU potadame vYstavu historickych kuna rozloudenou, ktere jsem kdy slytokolu o nove hranici mezi nami a riosit a ten vas deLtnik pokladame Polskem bylo dohodnuto, to staro- Lela, je japonskY "sayonara" — Dtibuti a baliku akcii suerskeho kaza jednu z nejvzacnejLich. Dovolunalu neporuLim ovLem svetovY mir. musi tomu tak bYt. Ani nemecke bylY eeskY kostelieek na PraLive, lejeme si vas co nejuctiveji potadati A Tunis?

No, jaki pomoc, dali by"Auf wiedersehen", ani francouztici na azemi obce Moravky, ktere, o venovani deLtniku pro vYstavu." chom Tunis, jen kdy bude pokoj". peipadla zatimne k Polsku, bude ske "Au revoir", ani anglicke "Till "Cote?" vybuchl Chamberlain Tak to dohovoiili a Chamberlain we meet again" nepasobi tak utiLumaim peestehovat k nam. Kostelik, rozhoteene, "dovolte, to je piece odchazi.

V piedpokoji deka nejakS, kterY byl cilem mnoha pouti z kra- jicim zpasobem na bolest z rozlouin u j degtnik." elovek, hluboce se klani vefejnemu deni.

Americke "Farewell" — .otcovje, bude letos na jake Prestehovan na jinou horu v Beskydach. Zatim skY pozdrav na rozloudenou — je neni rozhodnuto, na kterou. Osm- prilia mutnym projevem; kika: "Jdi nacteho dervna se bude konat an- do sveta, maj synu, a mej se dobtoninska pout' ut u peestehovane- te". Je povzbuzenim a napomenuho kostelika nekde na naLi strand. tim, ale peesahuje okamtik. nekika nic o rozchodu. "Good-bye" a "A)o( dios" kikaji zase piing mnoho; poWznam pevnosti.

VojenskY spolupracovnik katovic- kouSeji se peeklenout vzdelenost, "Polonie" vypoditava, jak se vy- nebo ji dokonce poptit. Good bye je piaci opevneni. Obrnena, vet pro modlitba: "NesmiL odejit — nesnetake kulomety stoji asi 200.000 K, su tve odloudeni! Kdyt vLak piece je-li nehybna, otaeiva stoji asi mi- jen odejdek nepajdeL sam. Bah poiad spoleeenskYch zabav, tegicich se vellion K, ale zato odola granatam bude s tebou." naLeho lidu i eetnYch pkatel i.i"Sayonara" vAak nekika ani rate 30 cm. Houfnice raze 30 cm doveho elenstva.

VzornY potadek, peeliva obmalo, ani ptilis mnoho; je promute na vzdalenost sedmi a pal kisluha a dobra hudba pit kaide zabave. stYm peijetim skutednosti.

V jejim lometa zasahnout takovou obrnenou vet jen asi 5 ranami z tisice. rozsahu je zahrnuto vLechno poJeden vYsteel stoji asi 20.000 K, ne- chopeni tivota, vSechno dojeti i odpoditaje opottebeni houfnice. Zni- hodlani. Je nevyslovenYm good-bye, eeni. takove vete stoji tedy jen ye stisknutim ruky, "sayonara". )o( steelivu at 20 miliona K. A to jeLte Politovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 045$.

Basnik dela peiznini. nemusi bYti znidena upine. OpevNa doptilni se jest 20th and North Main.

Jeden nM basnik, kterY vi, to je neni tedy vyeerpava nepeitele honutno do 15. imora vypinit ptiznani spodatsky a pramyslove. k dani dachodove, se silne zamyslil )o( nad nekterYmi rubrikami. A pak Make srdoe. do peisluLne rubriky napsal: Na rohu ulice se postavili Lumaki 1. Basneni neni vYdeleena dinODPOLEDNE DIVADLO POD NAZVEM "MARJANKO, MARIANa hrali. Koukal na ne jeden pan, nost, nYbrt zabava.

KO MA". chvili poslouchal a pak se zeptal: 2. reechno, co na basneni elovek — "Co pak jste to hro.li, pani?" vydela, to sni, a co sni, zase musi — "To byla Oldeichova smrt." vydelat.

Ten pan se rozplakal a nic ho nePak se zatnyslil nad tim, co namohlo utitit. Vzlykal a hoiekoval: psal a piipsal jeLte: PORADATELE. — "To se mu nedivim."

"Za tyto dve sentence Vam aetuji )o( pouhYch 40 K a radte mi je laskave Perly ze 'Skolnich filoh. poukazati paatou. S veLkerou actou Na stenich akvaria se usazuji zePodpis. lene uzeniny. )o( Kdyt Slovany potkalo natesti, ra- Narodni bohatstvi v citlivkch rudeji se mu vyhnuli. kou deiniku je ohroieno?

DeLt'ovka se tivi zdechlYmi listy. sehraje V posledni dobe se projevuje poZname vodu tvrdou, mekkou a vatlivY nedostatek dorostu v neobojetnou. kterYch kemeslnYch oborech. Ne)o( hlasi se neriove na obuvnictvi, je Kdy obklvati? nedostatek kvalifikovanYch tkalca VelkY bohad se ptal nekolika le- a take sklakii pro jemne obory. Je kata, o ktere hodine je nejlepe o- to dedictvi krise z let 1930-34. Ilebedvati. Jeden lekak kekl. "0 desa- ne nema dnes kdo zapracovat, prote, pane!" DruhY, to o jedenacte. tote zrudni delnici pracovali v leVet, to ve dvanact. divadlo pod nazvem tech hospodelske tisne na silnicich NejstarLi lekat pravil: a nouzovkach \Tubed a pii hrube "Pane, nejvhodnejSi doba k jidlu praci ztratili svaj nejcennejLi stau bohaee je, kdyi ma hlad, a u chu- tek: jemnost hmatu. To je ve velke Romanek lasky a touhy, o 3 jednanich, od Frant. Baleje. deho, kdyt ma co jist." mike zejmena na Skutedsku, kde )o( OSOBY: pfechodne vYroba jemne ruene siIdadnY "zenith. te obuvi upadla a byla vytlatena br. Adolf Valla Kalina, mlynat, Pan profesor Treka se tenil. Je- praci v lomech. Nyni hrozi obdobne sl. Lillian Petevalska Rozina, jeho Lena, ho nevesta bydlila v sousednim nebezpedi semilskYm a,'eleznosi. Rozi Bila Marjanka, jejich dcera, meste, kam za ni St'astnY pan pro- brodskYm sklaium. Pracuji omezebr. Frank Olexa, st.

Zilvar, chalupnik, fesor dojitdel. ne, jsou vysazovani z prap. Louis Dahlek Joika, jeho syn, V den svatebni se mu stal ale ma- ce a poroto se pro ne hleda umistebr. John Stareala Cipera, mladek, ler. Zaspal a peiLel pozde na drahu, ni v pracovnich avarech. Znalci ses. J. Stardalova Staza, vlak mu ujel. NemeSkal a poslal ne- jemne sklafske prate zadaji, aby sl. Helen Valdikova, Klarka, veste ihned telegram: se od tohoto umyslu upustilo. Sklatbr. Joe Kalousek Projda, lesni, "Nevdavat se — dokud nepeije- stvi ma u nas stale velkou budoucp. Dan Daiilek panskY spravce, du!" nost a trpi dnes jen pfechodnYm yskern kraji Deje se nekolik let peed svetovou valkou v saza lot nedostatkem surovin. Nedostatek pied mlYnem u lesa.

Projednaval se u soudu takovY surovin bude v nejbliMi dobe pkespletitY peipad. Pan soudce povida konan a bylo by nenahraditelnou Mezi II. a III. jednani uplynou 3 roky. svedkovi: Skodou, aby se pak objevil nedoRetie: br. Joe KaLpar.

"Podle deho sousite, to oba obta- statek schopnYch, zapracovanYch Vstupne: Pan 40c — Dania 25c ve 3:30 odpoledne.

Zaeatek lovani byli tak opili, to vabec neco dini?" yeah Odpoledne I veeer hudba: Sincopators. )o( "Prosim, to je jednoduche", poObratil se trochu nevrle jeden VEtER PO DIVADLE JATERNItKOVA VE6EftE vida svedek. "Jeden obtalovanY je navgtevnik v divadle ke svemu souToto bude °pet divadlo, p11 kterem se dobie pobavite a od srdce Skot, druhY je zid. Kdy jsem vstou- sedovi: zasmejete, za cot varn "Vy se dnes velmi dobe bavite?" pil do vinarny, Skot kutalel po poZABAVNI VYBOR. dlaze steibrne koruny, tid za nimi "Ja? Vabec ne!"

"Tak prod pokad tleskate?" utikal, sbiral je a zase mu je vra"Abych neusnur. eel .

d Pokrok Houston

OZNAMUJE

V nedeli, 26. biezna. - Syncopators

VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c

Divadelni Krouiek "Hlahol"

v nedeli, dne 26. biezna v budove radu Pokrok Houston Cis. 88, na Studewood

WIARJA.NKO, MARJANKO mA"

07 _12 ',11151r. ..LtMr

Strana 24.

MecenaSi jsou.

Jeden muzikant ,dlen orchestru, provazenY smulou, byl nakonec nucen dat do novin inserat: rodinnYch dtvodu prodam za Pravidla 120 K zachovalou pikolu. Nabidky V Malem Oznamovatel1 Cretujeme pod znadkou "DobrY kousek" ..."

Za tti dny dostal nabidky. Navr2 centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmen:si poplatek za oznamku chu byl dopis, kterY znel: (do 25 slov) jest 50c Oznamku naP. T. plate na zvldatnim listku a 01102Koupim ten vat. Sane mi obrare k objednavce pkisluanY obno8 bud' pogtovni poukazkou (Money tern, kdy bych si mohl yyzkouSet, Order) nebo ve znamkach (stamps). jak Posilate-li osobni eek, piidejte 5c Frant. Jos. Mrkva, na jeho idmenu. velkovSrroba sodove vody.

Ma-li bytt jmeno oznamovatele )o( zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znatkou, tetujePani Brundibarova ma At'astnY me za oznamky "Na prodej", "Slu2- den. Vyhrala na los jednu z hlavby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na poitovne, aby doale do- nich vYhor.

Sebehly se k ni vSechny sousedky pisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k shat- a pani Brundibarova se dava videt: ku" neb "Pkijme se hospodyne" °b- vystroji kavoySr dy- chanek. A pak ridal doplatek za znadku a poitovne vyklada: "Ptedsta yte si jen to naso centu. hodu! Mne se o torn eisle St'astnegirl NA PRODEJ — kone kobyly a ho losu zdalo. Jednu not se mi mezci. Prave jsme obdr2eli 75 hlav snu objevila velika devitka. Piisti velmi peknSich koni, kobyl a mezkt. noci se to opakovalo a dohromady Jiste se yam vyplati pkijiti a tyto si devetkrat. Tak jsem v tom videla prohlednouti drive nal): koupite znameni, znasobila jsem to: devetjinde. Dopravime tyto a'2 k yam na krdt devet je 72 — a ten los s tim misto. Schwartz & Schwartz, Schu- eislem jsem si koupila." )o( lenburg, Texas.

(11-12c) Sedi Skot v restauraci a aby se Dori KIMATKA — od zdravSrch, neieklo, Setrne usrkuje mineralku. dobrSrch nosieek vybrarie a krve te- Pojednou ItS7vne na vrchniho: stovanYch slepic, lehkeho a take"No, pane vrchni, co mate dnes ho druhu od $5.00 do $8.50 sto, po- k obedu?"

Aleme vyplacene Zaruka 100% tive "Hovezi polevku, polevku z kutena misto. Pigte neb pkijedle. — te, at'avnatou veptovou, knedlik, Sabrsula, Bros. Quality Hatchery, zeli, jemne uzene s hraSkem, seHungerford, Texas.

(11-13p) anou na smetane, fizedek se saidskr, Krasne a vzdelane farmy v tern, kompot, eernou kavu . . ."

"No", pokyvuje uznale hlavou okoli San Angelo, Texas, od 100 do 640 akru , cony od $26.00 do 50.00 Skot, "na stravu si tedy natikat netitete — co?" akr, dust vody, dobra zem a dobra )0( krajina na bSrvani. Take mam dobUmiral setarST pan Houtvieka a rou ainu v dobrem miste na prodej ; je to moderne postavena, &Ana, ma echal si zavolati pana notate k se5 Murrey pilek, elektrickST motor, sani posledni yule.

"No, kaidemu dobroeinnemu spolmodern dobrS) obydelni 5-jizbovST mode dum. Cena $18,000.00; to 'je velice cu odkazuji deset tisic, hasietm levne. cena. Pro dal gi podrobnosti ,dvacet tisic, synfun kaidemu po papigte na R. D. Loika, Rt. 2, Box 302 esati tisicich . . ."

"Oh, cot jste tak bohat?" divi se San Angelo, Texas. otat.

Mr" NA PRODEJ State Certified "No, to nejsem, ale at' vedi, Senieno bez jakeho koliv travniho jsem mel dobrou \rah." semena, dovoz vyplacime po Texas )o( stanicich. Nove vysYchani vzdoruHubei],Sr Wilson. jici, prosttedni velikosti Milomajs Kdy't byl Woodrow Wilson stu$3.75. — Blackhul bila Kafir, neb , entem na Princentonske universiSpur (menSi) Feterita $3.25. — He- 1 vypravel kolegfn. anekdotu o gari $3.00 za 100 librovS7 pytle, po : vem otci a jednom z jeho farnikt Freight. Neb kterekoliv 25 liber za v Severni Karoline. $1.50, neb 15 liber za $1.00 pogtou Farnik se jednou Dr. Wilsona zevyplacene. Za uspokojeni rueime. tal: "Jak to pkijde, velebnST pane, H. H. RIPPLE & SONS e mate tak tlusteho kone a vy jste Certified Seed Grovers jen kost a ktte?"

(11-12p Rowena, Texas.

"To je tim", odpovedel Wilson, , Kdo si pieje Hoboko aneb "te kone tivim ja, a mrte tivi vase Liniment, at' se o nej hlasi u Miss kongregace." )o( Frank Soukup Sr., Rosebud, Tex..

Pan Valta sedel na lavici obtalo(9-13p) Box 78. anYch, protote na Silvestra rozbil mart TABAK listovSr na prodej, 10c ostinskemu sklenici hlavu.

— 12c lib. nevyplacene. J. Burygek, "Mohl byste nam, obtalovan3'7, re7-14p.) onstruovat dej rvaeky?" tazal se Portland, Tenn. pan soudce. :Dsr...-, Hledim praci na farme, staff "Prod ne," odvetil ochotne pan 56 let a v dobrem zdravi. Nepotialta, "puete mi sklenici a at' jde yam opojnSrch napojt, v padu i hostinskej blite." sriatek neni vyloueen s vdovou. Pi)o( Ste na "Rolnik" % Vestnik, West, "Babieko, venku stoji riakej elo(12-13c) ek a tolik Texas.

Mar mu dat koDir.-; Median hospodyni od 30 do ,unu?"

45 rokt, kterd, ma zalibu tit na far"Ale to via, te jo, Jenieku! JseS me, bud' mohu jit ja, za ni, neb ona a to hodnej chlapeoek. A co ktiei za mnou na moji farmu. Svobodna i en elovek?" neb vdana. 1 neb 2 ditky nejsou na "Za korunt peaenY kagany, zavadu. Adresujte "Vesela", Vest(12p) 1 orunia!" nik. West. Texas.

Pou g iveite k oznamovini

Nialf Oznamovatel

Ve stiedu, dne 22. biezna 1939.

VESTN1K Holohlavi jsou dobki praeovniei.

MistoStarota New Yorkur Curran byl vyzvan, aby se piipojil k lize, potirajici holohlavost, kterd, se snail svou dinnost rozSitit na celou Ameriku. U Currana spolek nepochodil. Curran odpovedel, je ptimo St'asten, se nema tadne vlasy, protote se nemusi zdetovat sanim. Jeho holohlavi znami jam pry vesmes zdatni pracovnici, vetSinou vesele povahy a ptimo se pySni syYmi pleSemi. )o( Na cestach se setkali tki obchodnici ve Jell dlouhou trat', otravovali se, tak aby Jim costa rychleji ubihala, vypraveli si o syS,ch zavodech.

Prvni tekl: "Mtj zavod je tak rozlehlY, te je potteba dvou aby se celY proSel." Druh3'r pravil: "Ja. mam tak veliobchod, katO z myth tamestnanct musi mit orientaeni Wan, aby nezabioudil cestou do sveho oddeleni."

Tteti se jen pohrdlive usmal: "To vSecko nit neni. Jd mam obrovskY kram. Nedavno uteki v cirkusu lev, vbehl do meho zavodu — a ja, jsem teprve za tki nedele meal pozorovat, te mi .ere milj personal." )o( Povida pani ueitelka: "Ted' jsem tedy vysvetlila na piikladech, co znamena ,odpovednost. MAte mi nekdo uvesti jinY ptiklad?"

Hlasi Pepieek Pteskoaklect: "Prosim ano! Utrhly se mi vSechny knofliky od kalhot, krome jednoho. Ten nese ted' celou odpovednost."

1 Hovotilo se u ka.varenskeho stolu o znamSTch. Pan Mlok take ptidal svou htivnu: "Vite, musi se dlovek narodit na St'astne planete. Vezmetoho te takoveho ppana znameho labutnika! Pled easem spolkl s Ustfici i perlu. Lekati ji naSli. Byla tak krasna a vzacna, 2,e ljeji cena Upine nahradila ttraty za operaci!"

"To je opraNdu Stesti!"

"A to neni jeSte vSechno — krotoho zbylo jeSte tolik penez, te to stadilo na prvottidni pohteb!"

Do Dallas a okoli POZVANI KU

Sokolske AK ADEMII kterou uspokadaji posluchaei cviditelske Skoly Zupy Jiini, A. 0. S., v

v Sokolovrie Jed. Dallas 3700 Carl ulici, vedeni syYmi ueiteli. Potad slam z eisel telocvienYch, zpevnich a hudebnich

v nedeli 26. biez.

ZaCatek v 8 hod. veeer.

Vstupne: 35c osoba.

Uctive vas zve Poiadajici VYbor. rf

.11.04•Moviss.peow-aoso•nwpoomo■iwo....ssool.molmoo.......elwpsio•o ■wo■no.olm..w.Now,•■■■•=1....00,.....

eeskSr Mluvici Film

Srdce v Soumraku o neskonale lasce matetskeho srdce, ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co., z Chicago.

ROBSTOWN — v nedeli, 2. dubna, od 2 hodin odp. do 10 hod. veeer FLORESVILLE — v pondeli 3 dubna, o 7:30 hodin veeer.

0

11110.111.0.0.01M1.0.11.001■01M.141•••■•0

0

0

<I

/

/

0

<1

<

0

</

0

LAIC 1:JV ZDANI Jest na gim upkimnSrm touto cestou vzdati viele diky vgem nagim piatehim a znamkm, kteki v teike chvili nageha hlubokeho zarmutku nam jakhnkoliv zpiisobem projevili sympathie pki pohibu nagi vroucne milovane geny, maminky a bableky,

pi. Emilie gkrabankove, ktera vydechla svou eistou dui dne 14. bkezna po del gi trapne nemoci ve zdejk nemocnici. Pohibena byla 15. bkezna, a velka (cast lidu picitomna pki pohibu svedella, zesnula 'Cigna se velke fact& Piejeme si pod'ekovati touto cestou za kvethrove dary: Sokolu Dallas, Sokolu Ennis, tiadu Jaro cis. 130 v Dallas, Krougku Gies.v Dallas ,a vgem nagim za kvetinove dary a (feast. Neni nam mono pro velkY poeet jmena vgech uvekejnit. Dale americ14m orga.nizacim a kazateli Methodisticke cirkve a zpivaece za zapeni pisne, a vilbec vgem, kteki se snagili bol nag zmirniti, vgem plati nage viele diky.

T. H. gkrabanek, maniel; T. J. gkrabinek, syn; Milady Thaxtonova, a Olga Krutilkova, dcery.

1.1111111. ■