Vestnik 1939 03 29

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. eISLO 13.

(Wednesday) 29. hi'ezna( March) 1939.

WEST, TEXAS, ye stfedu ROeNiii (VOL.) XXVII.

PROVOLANI K AMERICKINVI CECHOSLOVAKIIM V TEXASU. KRAJANE! ftEHNALY se temne mraky pies ty dedke hory a stanuly nad krajem Vadich p otcti a matek. Hluboke stiny a temnota zahalila celY kraj a napinila smutkem a zoufalstvim kaZde Ceske srdce. Wsi pokrevni bratti, kteli chteli vytvoiiti idealni stat die vzoru nadi americke demokracie, jsou opetne vladeni v potupe po to Ceske hio-ude, kterd jig tolikrate byla zrosena deskou krvi pro lepdi budoucnost svYch deti i ostatniho sveta.

Pied padesati lay napsal eeskY basnik Josef V. Sladek velmi ptilehave verse o osudu deskeho lidu .. .

Jsme k boji odsouzeni NO, budem dal se rvat jak osudem to dano, tak nutno u2 to brat.

Dnes bratii nak kolem Labe, Vltavy a Moravy nemohou se vztyeit bez pomoci, prudacka bota site glapla na jejich vaz, avgak vetime, ie ho nezlomila. My zde svobodni Americana vetime, Ze pesky lid v srdci zdstal veren svYm tradicim a 2e v nitru nese nadeji na znovuvzktigeni.

Pied 25 lety byli jsme to my, kteti ptinadeli obeti pro osvobozeni deskeho lidu a byli jsme to my ameridti obeane deskeho pdvodu, kteti jsme pomahali vybudovati Republiku oeskoslovenskou, ktere jsme dali do vinku temet vdechny body nadi americke konstituce, zarueujici svobodu a prava pro eeskY lid a lidske zachazeni i pro cizince. Brutalni moci a lstivYm podvodem byla znieena tato prate americkYch Oechtl a dobrYch Slovakd, jako i nadeho presidenta W. Wilsona. Podlapana byla tato posvatna prava a s konstituci, ktera nadla • ptivod zde v nadi americke domovine, jest zachazeno cizimi nasilniky jako s kusem hadru.

Nage Spojene Staty byly prvni, ktere proti tomuto brutalnimu nasili vystoupily velmi ostte nejen protestem a neuznanim teto krade2e, ale i nevahaly ztraty na mezinarodnim obchodu a okamkte zvYkly do na nemecke virrobky o 25%. Jsme hrdi my Ameriaand deskeho pdvodu, k to byly Spojene Staty, ktere jecline doposud nevahaly timto einem dokazati jak velmi vakly si o' eskoslovenska a jake Ucte tall se zde v Americe easkY narod, ano byla to jedina Amerika, ktera obetovala se i pies materialni ztratu.

My, drazi krajane, nemfaeme nedinne ptihliieti k tomu, kdy2 nage Spojene Staty vyhlasily tento boj. My musime znovu do jednoho diku do boje za osvobozeni stare vlasti nadich °tell a matek, do boje za lepdi budoucnost, demokracii, svobodu, do boje proti temnYm stinUm svastiky, ktera rdousi svobodne obeany a vychovava roboty.

Sdru2eni AmerickYch Nchoslovakd v Temasu stoji zde jako jedno nerozluene teleso nageho krajanskeho 2ivota v Texasu, neznajici rozdilu nabo2enskYch ni politickYch a vola vdechny sve krajany k praci do druhe osvobozOvaci akce. Vime, ie nezklamete. Zakladej-

to odbodky v kaale osade, kde doposud jste se neorganisovali a zadlete nam o tom zpravu se jmeny dinovnikti a elenii. Od hlavnich tadd obddite v nekolika dnech pokyny. Neodkladejte, ptipravte se bez prodleni, jest to nadi svatou povinnosti.

Za S. A. C. v T. ptitomni: F. Andinec, C. H. Chernosky, pi. Josefina Habartova, Dr. K. J. Hollub, A. J. Kallus, Rev. J. C. Kunc, Vladimir A. Maudr, sl.

Marie Parmova, St. Novotny, J. Sulda, Stepan

Fakta a eislice, jez mluvi o nejvetdi krajanske organisaci v Texasu, kterou je

Slovanski Podpiirna Jednota statu Texas,

$3,275.000 je celkova mohovitost tato Ceske organisace, ktera vzrusta kaZdYm mesicem.

161 RADO v nakm Texasu a dali se zakladaji.

DETSICYF ODBOR pojidt'uje ditky od jednoho roku do 16 let za nejvYhodnejdich podminek.

SVO K SVEMU! STATE SE CLENY S. P. J. S. T.

\S. Sestry a bratii, vzhfiru po celem Texasu viichni do fad dne gni druhe osvobozenske akce — ai do druheho viterstvi! Musime postupovati v gichni svorne! Jen v torn heslu bude zdar, v nem na konec nova volnost stare otany a jeji vrahii zmar! Hlaste se k praci vgude, jakmile u vas dojde k organisovanemu postupu, hlaste se dobrovolne a ihned!

'CALENDAR 2. dubna. Divadlo "Honba za gtestim" sehraji ochotnici v sini ,tadu Pokrok els. 84. v Dallas.

Zadatek v 6 hodin veder.

9. dubna. KralovniCka sehrana bude u tefaniku v Houstone na Velikonoeni nedeli.

23. dubna. Divadlo pod nazvem "Pan Cap na to kap" sehraji ochotnici Sokola Houston v sini tadu gtefanik. Veeer tanedni zabava.

Protest dr. Eduarda Benege eegi. a Sloyaci nikdy nepkijmou nesnesitelne potlaeeni jejich pray a neustanou v boji za jejich yraceni.

RUHt president Oeskoslovenske repu bliky, nyni profesor na university v D Chicagu, dr. Eduard Bene g, zaslal presidentu SpojenYch Statd Rooseveltovi, francouzskemu ministerskemu piedsedovi Daladierovi, anglickemu ministerskemu piedsedovi Chamberlainovi a ruskemu komisati pro zahraniai Litvinovi, jako2 i ptedsedoVi Rady Spoleenosti Narodd J. Avenolovi, telegram tohoto zneni: "Lid deskY a slovenskY se stal obeti mezine.rodniho zioeinu. OeskoslovenskY lid nyni nemtZe protestovat; po udalostech minulYch mesicti nemtiZe se take sam branit. Proto jako bYvaly president Oeskoslovenske republiky vznadim k Vam tento slavnostni protest: V zaii minuleho roku mne byly ptedloieny franko-britske navrhy a nekolik dni na to i innichovske rozhodnuti. Oba tyto dokumenty obsahovaly slib zaruk integrity a bezpeenost eeskoslovenskeho uzemi Oba tyto dokumenty Zadaly na deskoslovenskem narodu neslychane obeti v zajmu evropskeho miru. 6eskoslovenskST lid tyto obeti pkinesl.

Pies to jedna z velmoci, je2 podepsaly mnichovskou dohodu velmoci, rozdeluje nade Uzemi, obsa2uje je svYm vojskem a ustanovuje nad nim svuj "prot.ektorat" pod hrozbami nasal a vojenskYch zakron.

Pied svedomim sveta a tvati v tva.t dejinam jsem'' nucen prohlasit, 2e 'C'ek a Slovaci nikdy neptijmou toto nesnesitelne potladeni jejich svatYch pra y a neustanou ve svena boji, pokud jejich milovane vlasti nebudou vdecka jeji prava vracena. Prosim Vadi vladu, aby odmitla uznat tento zlodin a aby vyvodila ddsledky, jake dnes nalehave vytaduje tragicka situate Evropy a sveta.

EDUARD BENE8, bYvaly president Oeskoslovenske Republiky, profesor university Chicago.

Pane generalni sekretati!

Zaslal jsem presidentovi Rooseveltovi, ministerskemu piedsedovi Chamberlainovi, ministerskemu piedsedovi Daladierovi a komisati pro zahraniei Litvinovi ptilolenY telegram.

Ptedkladaje tento telegram piedsedovi Rady Spolednosti Narodd a odvolavaje se na vdechny ptisludne elanky paktu Spolednosti narodd, zejmena na elanek 10., jsem ptesvedden, Ze tento zlodin nebude tadnYm elenskYm statem Spoleenosti Narodu uznan a chovam nadeji, 2e dlenske staty Spoleenosti Narodt v dane chvili udini to, co jejich zavazky z paktu Spolednosti Narodd plynouci jim ukladaji.

EDUARD BENEg, bSivalS7 president 6eskoslovenske Republiky, profesor university Chicago.

VESTNIK

Strata 2.

SL. vlada ve snaze o klidnoU spolupraci v/ech slol.ek naroda vytidila ptipady Rud. Gajdy, dr. Perglera, zemfeleho poslance Duericha a byvaleho vyslance Havlasy. Gajda bude mit opet hodnost generala armady ve vYsluibe, dr. Pergler mule bYti povalovan za Csl, statniho °bean% poslanec Duerich dle usneeeni vlady si ziskal za svetove valky znadne zasluhy o politicks osvobozeni naroda a bYvalemu vyslanci byla zvYeena jeho dosavadni pense Pomer leteckych sil byl loni v Nemecko 10, Italie 6.2, Anglie 5, Francie 2.5 a Spoj. Staty 4.5.

• • Kalkuta, Indie. — Zdejei esl. konsulat odmitl pfedati spravu Csl. konsulatu nemeckemu konsulu, jim/ byl o to poladan.

•

VYvoz stareho 2eleza ze Spoj. Statti dosahl v roce 1938 mno2stvi 3,003,523 tun. Nakup japonskY poklesl temef o tketinu, nakup Anglie na polovinu, zatim co nakup Italie vzrostl o 15 procent a Nemecka dokonce o 160 procent.

Ve veech ekolach na Slovensku musi bYti v kalde tfide poveten na zdi kriz s ukfilovanYm Kristem, a na jedne strane obraz Hlinky a na druhe strane obraz Hitlera. Na slovenskYch ekolath musi ten bYti zdraveno nacistick'm zpilsobem, jak nova nakizeni ptedpisuji.

U vYletniho mista Erkneru nedaleko Berlina byla nyni objevena velka popelnicova, pole, pochazejici z doby 1500 al 1000 let pied Kr. Jde o pozAstatky rolnickeho obyvatelstva illyrskeho ptivodu, ktere al do r. 400 pf. Kr. sidlilo na vYchod od Berlina a v Dolni a Horni Lulici.

• tesk y' parlament byl rozpueten a na jeho misto ustanoven byl dvanactidlennY "statni vYbor", kterY bude vladnouti v 6echach a na Morave pod "protektoratem" Berlina. V eele tohoto vYboru bude dr. Hacha a k pomoci bude jmenovano daleich sto Mena do poradniho sboru.

•

Pra2ska mestska rada pit ala nemeinu za druhou jednaci fed a bylo vydano nafizeni, dle nehol je Nemeina zavadena do veech idadtl, divadel atd. jako druha rovnopravna, jednaci fee ✓ Cechach a na Morave. Ze zbrani, ktere deeti obeane museli odevzdati nemeckYm titadfun po zabrani zeme, budou jim vraceny lovecke pu g -ky.

• • Bulaway, Afrika. — Konference "Hands off Africa" — Ruce prye od Afriky — ktera zde v techto dnech zasedala a nyni skoneila, pfijala jednomyslne resoluci, v nil. se vyzYva britska vlada, aby se postavila proti postoupeni kterehokoliv africkeho mandatu, britskeho tzemi nebo jakehokoli jineho uzemi nacionalne socialistickym nebo fatistickYm mocnostem. Konference se zileastnilo asi 1000 delegate. Text resoluce bude zaslan statnimu tajemniku pro tolonie do LondYna. • • Polsko-gdanske spory pokraeuji. Rektor gdanske techniky vyloueil pet vedoucich polskYch studentt z daleiho studia, protole Polaci ✓ resoluci 2adali pkipojeni Gdanska k Polsku.

Polska vlada lada, aby uddlosti na gdanske technice byly vyeetteny spoleenym vyborem.

Gdansk' senat slibuje, le odpovi, jakmile dostane prohlateni polske vlady, ze odmita, resoluci polskYch studentil. Tak se spor ptiostfuje.

Na polskYch vysokYch ekolach se iteastni protinemeckYch projevU i mlada vladni strany.

Tisk v Nemecku je prave nyni pin sti2nosti na to, jak se Nemcum v Polsku ubliZuje, jak jsou zkracovani i na svYch hospodafskYch, kulturnich a politickYch pravech. PolskY tisk na to bojovne odpovida. V Polsku vyvolalo nejvetei rozhofeeni, le jedna nemecka revue uvedla, ✓ Nemecku je jen 100,000 Polaku, kdelto Nemcti v Polsku 1,200,000. Polaci totil poeitaji, le v Nemecku je Polakt al 1,600,000, kdato v Polsku sotva 700,000 aZ 800,000. V Berlins prave zaseda polsko-nemecky vybor pro meneinoye veci. Wind navrhuji, aby postaveni menein bylo vzajemne upraveno podie deskeho vzoru.

Mad to zasadne odmitaji a jeclnani bude asi velmi obtitne.

Co noveho.

Atglicke listy ptinateji zpravu z Otawy v Kanade, le bYvalY vtdce sudetonemeckych socialnich demokratft Wenzel Jaksch odjede se skupinou sudetonemeckYch marxistii do Kanady, kde jim byly v provincii Alberta pfideleny pozemky k usidleni.

BYvalY britskY ministr, laboristickY poslanec George Lansbury, vyzYva noveho pape2e Pia XII., aby svolal konferenci veech cirkevnich vudcu z celeho sveta, veetne vudcil lidovskych.

Ma s nimi pojednat o zpiisobech, kterymi by bylo lze pfinutit statniky k zachovani miru.

Navrhuje ve svern dopise, aby se konference konala o velikonocich v Jerusaleme.

• Vlada Jani Afriky dava sestavit nov' celni sazebnik, kterY ma vstoupit v platnost jeete letoeniho roku. Sazebnik ptinese podstatne tilevy pro dovoz nemeckYch aut a rozhlasovYch pfijimadt do Jitni Afriky. Dosavadni do se vypoditavalo na podklade zlate meny a prakticky zdvojnasobovalo cenu doveleneho zboli.

•

•

Vzhledem k obtilne finaneni situaci zvYeila francouzska vlada vekovou hranici pro poskytovani pensi zestarlym delnikum ze 60 na 65 roku. Starci, ktefi platili do pensijni pokladny, budou dostavat mane dva tisice frankti. Ti, kteti neplatili, dostanou 1500 frankti. I za takovYch podminek si vy2ada starobni pojieteni pfes etyki miliardy frankil.

•

•

Rio de Janeiro. — V jihoamericke republice Brasilii lze pozorovat jiz deli dobu silne hnuti proti komunistum. President Vargas poskytl rozmluvu zpravodaji americkeho listu "Washington Post", v ktere zdtiraznil, l.e Brasilie se jil zbavila komunistickeho nebezpeei. Jiz v rode 1930 provedla vlada dalekosahle reformy socialnich zakonti. Vlada pedlive sleduje katclou agitaci kominterny, ktera se pokouei vyukt kalde pfilaitosti ye svtij prospech.

•

•

St. Louis, Mo. — The Bat'a Shoe Company, nejvetei tovarna na obuv na svete, byla dnes po2adana, aby sve zavody z bYvaleho CeskoSlovenska pfestehovala sem, do St. Louisu. J. Ring, Jr., za obchodni komoru St. Louis Chamber of Commerce navrhl v depek, jil poslal Janu A. Bat'ovi, ze .pfedseda one obuvni firmy mule sem pfestehovat kteroukoli Cast sveho zavodu.

• • Loriskeho zari rozdaly anglicke tikady dospelYm osobam plynove masky. Protiplynove ochrany se \Teak nedostalo detem. tkady daly tuda podnet k vYzkurntim, ktere nyni vedly k pfekvapujicimu vynalezu. Znalci vyrobili zvlaetni masku; ma tvar prilby, ktera jako ochrana slouli idealne svemu ucelu. Deti, na nichl byla vyzkoueena, s ni mohly i spat. Nyni se vyrabi ye velkem podtu na statni ittraty. Dostane ji kalde dite do dvou let. S rozdilenim se zaene piled music.

• 6asopis nemeckYch stavitelti pile o obrovskein vYkonu nemeckYch ingenYrt a delnikil pri stavbe Siegfriedovy pevnostni linie na zdpadnich hranicich. Na stavbe pracovalo pal milionu lidi. Prvni linie opevneni byla betonovana iz v eervnu. V zali bylo postaveno jit tolik pevnustek, ze protivnikova dela by jich nestadila zdolat ani jednu tketinu. Zavodeni mezi protivnikovYm podtem hrubYch del a poetem betonovYch krytil je jil vyhrano. Zapadni hranice jsou neproniknutelne.

•

•

Mad'arskY ministr zahranidi Csaky prohlasil veera na schuzi v ozdskem volebnim okresu: "Ka2dY cizojazydnY mad'arskY statni pfisluenik bude povalovan prave za takoveho bratra jako statni obean mad'arske matetske keei. Jista pfeorientace je nezbytna, nel si mad'arske, spolednost zvykne, ze statni °Mane nemad'arskeho jazyka musi bYt podporovani na take ceste livotem jako naei mad'areti brat& Snad se stivaly dtive jiste chyby, ktere se Wee mstily roku 1918."

Ve sttedu, dne 29. btezna 1939.

Polsky vyslanec a diplomatieti zastupci Italie a Mad'arska z Cech jil odjeli. AmerickY a anglickST vyslanec chystaji se k odjezdu co nejdfive

•

LondYn. — Podle prave uvekejnene statistiky 2ije v Anglii 917 "librovYch" milionaru, t. j. osob, ktere maji pies 1 milion liber. Proti minulernu roku zveteil se poeet milionatt o 42 osoby.

• • V Brne, Olomouci a v Praze jako/ i v jinych veteich mestech oech a Moravy dochazi k pfejmenovani namesti a ulic. Tak bylo jil v Brne a v Olomouci zmeneny namesti Masarykova na Hitlerovo a v Olomouci namesti Wilsonovo pkejmenovano na namesti Goeringovo. Pra2ska "Ulice 28. fijna" byla pojmenovana nyni na "Ulici 15. btezna", asi na "vednou" pamet' obsazeni staroslovanske a Ceske Prahy vojsky nemeckYmi. • • Kodari. — Premier Thoval Stauning dnes prohlasil, le dansky nazisticky viidce Fritz Clause pronesl vYroky, "ktere musi bYti povaZovany za vyzvu k Nemecku, aby s Danskem jednalo timle zpusobem, jako jednalo s OeskoSlovenskem." "Jestlile jsou mezi nami nejaci daneti obaane, kteti si pfeji ptipojiti se k takoye osobe, pak budou pova2ovani za zradee sve vlasti," varoval premier Stauning na konci sve reci.

• • V nemocnici v Kansas City maji nyni zvlaetni trpitelku. Je to pani Dorothy Barberova.

Hrozi ji nebezpezpeei, le se uji k smrti. U2‘ pinY rok ma neustale hiad. Uz deset minut po normalnim obede ma hlad a musi jist. Je to zvlett' nepfijemne v noci, proto2e musi nekolikrat vstat, aby utisila svilj hiad. ACkoliv sni tolik potravy jako desetielenna rodina, spadla se v poslednich mesicich skoro 0 30 liber. Lekari nemohou kid, co je pfleinou jeji choroby. Zatim natidili, ze v nemocnici musi dostavat °bed kaldYch deset minut.

•

•

Spojene Staty mohou pfevziti v zastavu majetek znidene Oesko-Slovenske republiky, kterY nachazi se ve SpojenYch Statech, odepte-li Nemecko uznati dluh 165 milionti dolara, ktere esko-Slovensko melo ye SpojenYch Statech.

Po zaboru Rakouska pokladna SpojenYch Stattit ptedala kieske bance kiStatek rakouskeho zlata, deponovaneho ye washingtonske federalni bance. Ale Nernecko dosud rakouskeho dluhu neuznalo. Tentokrate odbor pokladu bude nepochybrie opatrnejei, adkoliv k ladnemu ureitemu rozhodnuti v tato veci dosud nedoelo.

•

•

Videri. — Po 1. dubnu v/echny tuky budou vydavany j en na listky v bYvalem Rakousku. Ve Vidni kaklY najemnik musi udati podet osob, bydlicich v jeho byte a obdrli dva listky, jeden na maslo, druhY na ostatni tuky. Lids musi kupovati vldy v stejnem obchode. Naproti tomu rakoueti rolnici budou povzbuzovani k chovu bource morueoveho. Mnoho morueovYch stromu bylo jil vysazeno. — Rolnikum bylo oznameno, ze obdrk vajidka bource zdarma a po etyfech letech mohou eekati zisk skoro 1,000 merek mane z pul akru moruei pti velmi male praci.

• Zneni americke noty, ktera byla poslana nemeckemu vyslanectvi posliekem, podepsana Wellesem, je toto: "Pane, potvrzuji pfijem yak noty ze dne 17. bkezna, v nit z natizeni sve viady informujete vladu SpojenYch Statti o podminkach rozkazu, vydaneho dne 16. btezna viadou Mee, oznamujiciho zkizeni protektoratu nad provinciemi Cechami a Moravou. Vlada Sp. Stat upoznala, le provincie, o nicht' mluvite, jsou pod skuteenou spravou nemeckYch autonit. Vlada SpojenYch State neuznava, 2e existuje nej akY leg 'alni podklad pro status takto naznadenY. Nazor teto vlady s ohledem na situaci, o nil se svrchu mluvi, prave tak jako s ohledem na uvedend fakta, byl vyjadten dne17. bfezna. Pfikladam tuto pro informaci vaei vlady opis projevu, v nem/ tyto nizory jsou projveny. Ptijmete, pane, °pane osvedeenl ficty. Sumner Welles, Utadujigl setret4t stktu."

Ve stkedu, dne 29. biezna 1989.

OSVETA. Nepfitel naroda eislo jedna.

C. Patrick Thompson. /7 A KRATKtCH sto let vykonala veda zraky v boji o lidske zdravi. Ovladla nanemoci, jako tyf, tuberkulosu, nek'ovice, choleru a dobte organisovanou zdravotni slu2bou sni2ila pronikave iimrtnost deti a rodidek a tak zvetaa znaene prtimernou delku lidskeho 2ivota. Ale vkchny triumfy vykonala ponejvice v oboru nemoci naka2liv3ich. Zatim co zabijime a hubime rnikroby, vynoluji se na vSech stranach novi neptatele dloveka.

PtibYva degenerativnich chorob. Ude podlehaji chorobam, o kterSrch na g ptedkove nic nevedeli.

Zda, se, ze dim vYk tladime sviij 2ivotni standard, dim vice si vybirame v jidle a piti, tim vice nas napadaji takove nemoci jako cukrovka, rakovina, revmatismus a neseetne choroby nervoveho a mozkoveho systemu, pied kterSrmi stoji nervovi specialists vetMnou bezradne. Na tomto poli je nyni tteba zesilit badani nejvice, ma-li se dlovek udriet v stale spletitejAim 2ivote flak civilisace.

Zkratka, adkoliv jsme avetsili Ortimernou delku 2ivota, nezmensili jsme znatelne mno2stvi nemoci toho nebo onoho druhu. U nas mime 35.000 lekatii a 87.000 oSettovatelek, pracujicich bez ptestani o blaho 48,000.000 pacientfi, oSettovan3ich v 1,500.000 nemocnicich, jim2 pomaha, 23.000 lekaren. Loni zaplatilo nak ministerstvo zdravotnictvi lekattm na 36,000.000 liber a lekarnikam pies 10,000.000.

Neni divu, 2e cena za udrkvani dloveka na iivu je dnes tak velika. V2dyt' dnes je vice du§evnich chorob ne2 vAech ostatnich naka2livYch a degenerativnich dohromady. Zda se, ze jsme vybudovali pkilth silnou civilisaci, aby ji snesl ktehk3"7 nervovY system prilmerneho dloveka, kterY v ni musi 'tit. V fistavech choromysinSrch ve Velke Britanii je dnes okttovano na 150.000 lidi. KahlY rok jich do nich vstupuje 25.000 a odchazi z nich 15.000, bud' vyledeiVch nebo "na zkouAu". Z pacientu se vyledi 33 a2 50 procent.

A to teprve zaainame michat na povrchu hluboke tune dukvnich a nervovYch chorob.

Ani nejslavnej g psychatti nedovedou vysvetlit, prod se lids blazni, a nebyla jests objevena metoda, jak tomu zabranit. A v leeeni jsme se nedostali pies insulin a malariove injekce.

Jednou z nejstratlivej§ich degenerativnich chorob je rakovina, je2 usmrtila loni jen ve Velke Britanii na 70.000 lidi. Doposud unika vedctim. adkoliv ce1Sr svet spojil sve usili za vyhlazenim teto metly lidstva. Ale doufame, 2e se nam to podati.

Obrat'me se k jine degenerativni chorobe: k revmatismu. Prod se revmatismus sirs mezi nagim obyvatelstvem jako chtipkova epidemie?

Prod jsou k nemu lido nachylnejAi nee (Hive?

Vedcove doposud nedovedou Je to snad potravou? Nebo nedostatkem telesneho pohybu? Nebo stalrm vydavanim lidskeho organismu zmenam teploty, jak se lids pohybuji po ulicich, z obchodu do obchodu, z kancelate ven, z venku do domu?

Take obydejne nastuzeni se . giti do to miry, to 90 procent detske iimrtnosti dluZno pkidist chorobam z nachlazeni, ktere dladi cestu pro jine nemoci. Jednou snad najdeme preventivni opatteni. Dnes jich nemame. Adkoliv odkovani pomaha, piece nema v2dycky Uspech.

Stejne tak se nikde nepodnika valnY pokus o prodloukni lidskeho 2ivota. Prost& prodloukni Zivota ovkm neni 2adnou vYhodou, nenezachovaji-li se zarovefi telesne a dukvni schopnosti. Vskutku, kdyby ka2dSr z nas, takovi, jak jsme dnes, mel Zit sto let, nate civilisace by se brzy zhroutila. Mlad gi generate by neune.ala, tolik starch a nedinr4ch lids.

VESTNIK Prozatirn je nejlep gim receptem na dlouhSr 2ivot, jak se zda, toto: zdrave telo (po rodi\Bich), chranit se starosti, zachovavat ye 'dem miru a neptestavat pracovat, av§ak bez ptepracovani. V teto souvislosti jsou poudne zvyky nekteOch vynikajicich jedincii v historii.

Napoleon pracoval bez ptestani. On a Talleyrand, kdy je ptemohla unava, spavali Casto na tem2 divan& Napoleon se vyderpal a zemiel v 52 letech na rakovinu Zaludku, zpusobenou pravdepodobne nepravidelnm jidlem ✓ mladi a ptejidanim v zralern veku. Potravu nekousal ,nStr2 ptimo polykal. Trpel rozAitenim 2aludku. oast° byl nachlazen, protok se neptevlekal, kdy2 se zahtal, a nestaral se 0 priivan. Talleyrand vgak se dal' vysokeho sta.Adkoliv 1Vtil silami vice net. Napoleon, zachovaval nekolik zakladnich pravidel: nikdy neptehanel, vybiral si v jidle, udr2oval vahu _nizko a pro nic se netrapil. Proti Napoleonovi to byla povaha hluboce filosoficka.

Ale i kdyby byla veda mohla prodlouiit Napoleonovi 2ivot, jeho schopnosti piece chatraly ztejme u2 ve veku, kdy druzi lids jsou jests v pine site. Zda se, jako by eel* jeho 2ivotni cyklus byl probihal rychleji. Stejne tomu bylo u Shakespeara, jen2 zemtel v tem2 veku.

Badatele dnes ptichazeji k shodnemu nazoru, 2e si zmengujeme vyhlidky na dlouhSi a zdravi 1vot pohodlnYm mladim. Je nesporne, 2e vice net nejlepSi sera posiluje 2ivotni ener• je telo vydavano te2kSrm 2ivotnim podminkam v dobe vYvoje. Siru Oliverovi Lodgeovi jde na 90, a doposud pracuje. Jako mladST mug teke pracoval. Zil v LandStne za libru tSrdne, bydlel v pokojieku v Camden Town, 2ivi1 se studenYm masem, s3irem, chlebem, vodou a dajern, a east° chodil deset kilOmetrii daleko na londSrnskou universitu, aby u gettil za jizdu.

Tvrd3'7 2ivot v mladi mu nikterak neu§kodil.

Je vAeobecne znamo, 2e tlusti lido se nedo2iji dlouheho veku. Arnold Bennet byl tako✓ in ptivr2encem pohodli. Jedl prilis mnoho a cvieil prilis malo. U2 mu bylo pies etyticet, kdy objevil dobrodini cvideni, zvlagte cvideni trupu, jen2 je ph sedavem zptisobu 2ivota postgen nejvice. Pustil se se zapalem do noveho zpasobu 2ivata a za 'gest mesicu srazil 17 kg.

Pravdepodobne to bylo o deset vice, nee kolik mel, ale jiste to bylo o 26 let pozdeji: napil se naka2ene vody v Calais a zemtel v LonOne na srdce, ktere nevydrIelo namahu.

Dnes pracuje v Rockefellerove iistave celSr team badatela v dele s genialnim Simonem Flexnerem, aby zjistili, z deb° je elovek, jak je a prod je takovS7. A2 to budeme vedet, budeme moci prodlou2iti pracovni obdobi vynikajicich lidi, kteti mohou svS7m mozkem, vedomostmi a intuici vykonat pro lidstvo velike slu2by.

Ptedstavte si, jak racionalne bychom mohli po prozkoumani lidskeho organismu zatidit vot nepostradateln3ich lidi! Ptedepsali bychom jim jidla, ktera jim slou2i nejvice, ptedepsali bychom jim pracovni tad a hodiny odpodinku, poradili bychom jim, kdy vstavat a kdy si lehat, zda maji pracovat v jednom kuse a diouho nebo v nekolika krat§ich "smenach", zda mail jist, kdy2 mail chut' (jak to Mal zesnulY plukovnik Lawrence) nebo pravidelne petkrat denne, zda mnoho najednou nebo Castokrat a men& zda mail vydavat energii v jedinem souvislem dlouhem usili jako vytrvalci, nebo v nekolika kratMch a intensivnej§ich jako sprinteti.

Teprve a g nas veda udini imunnimi proti degenerativnim chorobam, bude moci slavit svilj nejvetSi triumf. Podle vedouci autority dr.

Carrela je tteba •chranit silne a ne slabs. Nevyleditlene zloeince nutno odpravit v plynovYch komorach. Aristokracie by nemela bit dediend, nYbr2 ad personam, za vynikajici diny. Lide, kteti chteji vstoupit do manklstvi, se maji podrobit lekatske prohlidce. Je tteba nastolit k svS7m praviim znovu individualismus a potirat stadove zvyky. Zavest tvrdou — potirat ptepych. Vratit se k zasadam phrozeneho zdravi. Naodkovane zdravi nas neptivede nikam, a jenom zi/Sr g i podet eugenicky menecennSrch na rikor silnS7ch jedincri.

Je pravda, Ze lids, kteti dash nejdale podle

Strana 3.

CarrelovSich ielezOch zasad, jsou Hitlerovi Nemci. Vyluduji nevyleeitelne choromyslne. V 2adne zemi se navrat k ptirodnimu zdravi nepestuje tak usilovne jako v Nemecku. Stet take zadal prvni uplatriovat principy eugeniky.

Sebevratd je site 16.000 za rok proti 5.000 ye Velke Britanii, ale Carrel by mohl uvest, prave to je dobil zprisob disteni p genice od koukolu, takte silni jsou zbavovani btemena slab3ich.

Kdyby vedcove dostali do rukou mot nad vegkerYm lidstvem, dean by pravdepodobne tot&Z. RAtEK Z KAMENOURELNIVI OASti VE STUDNL tstav pro systematickou zoologii pfirodovedecke fakulty Karlovy university v Praze ma mnoho krasnS7ch a zajimavYch sbfrek. Mezi opravdu jedineene patfi mikroskopickSr radek, kterSr pfed lety vzbudil MN/ vedeckS7 zajem a kterS7 svemu objeviteli pfines1 s podatku mnoho vedeckYch neptatel. Patti mezi opravdu nejmengi dleny vedeckSrch sbirek a je nanejvS7 g bedlive uloten. Je to radek "bathynella natans", jeho objevitelem byl pied lety prof. dr. VejdovskS7, kterST se letogniho roku dotije devadesati let. Prof. dr. VejdovskSr, kterSr vtdy udivoval vedeckou vgestrannosti, patfi mezi na ge nejstargi zoology. On vlastne vychoval mladou yedeckou generaci, ktera v oboru zoologie patti ye svete mezi nejlepgi.

Prof. VejdovskS, pti svS7ch vedeckYch badanich zkoumal take jednou tivodichy, kteti v pratskSich studnich. probadal pratske studne ve vgech dtvrtich a nalezl mnoho zajimaveho.

V jedne studni na Male strane pfigel na hlubinnou vodu. Pti podrobnem zkoumani mikroskopem objevil tehdy v Evrope neznameho radka "bathynella natans", kterSr byl znam jedine z doby kamenouhelne. Nikdo tehdy profesoru Vejvodovskemu nevefil. Bla yne proto, te byl ze studne vytaten jen jedinST tento radek. Tticet let trvalo, net se vSTzkumy nageho vedce pine potvrdily. Pri povodni u Basileje bylo nalezeno nekolik techto radkri. Pak se na gli jests u Neuenburgu. Lze pfedpokladat, te tento radek je jednim z tvort, kteti till v davr4ch dobach v dobe kamenouhelne. Malostranska studna byla zavfena a na gi udenci jsou pfesveddeni, kdyby se v ni nyni patralo, te by se podobriSt radek opet na gel. Objev takovS7chto starch obyvatelri zeme poslouti vkly k ujasneni pravekeho tivota. Katda stopa tehdej giho zivota, zachovana zkamenela v bahne, je velmi cenni.

Podle podobnSrch stop z nynej gi doby se (1610 risudky. Dlouho bylo zahadou, prod se dasto na jednom mists najde tolik zkamenelSrch pozustatkri pfedvekSlch tivodichri. Vysvetleni dala katastrofalni boute na golfskem pobfeti v Americe v rote 1924 a nedavna 2ivelni pohroma v Chile. Pfi obou v melkSrch jezerech sehnaly mohutne viny k jednomu btehu ryby, telvy a vribec vg echnu vodni zvitenu a tam ji pobily.

V nekterS7ch jezerech v Chile letely vrstvy takto uhynulSich zvitat. Stejne hynula zvitata v obdobi minulSr ch. Z tercieru, z doby kamenouhelne i z doby permske, zachovaly se nam nektere druhy hmyzu, jet tiji jests dnes. — Hodne se v dobe kamenouhelne vyskytoval radek "bathynella natans" ,kterST rovnet tije dodnes v nekterYch pratskSrch studnich.

V dubnu budou zadivany price na stavbe dilnice.

Pfipravne price k stavbe dalnice pokraduji velmi rychle. Pracovni sily pro auto stavbu nebude ptijimati generalni feditelstvi stavby dalnice, riVbrt stavebni firmy, kterYm budou jednotlive stavebni riseky zadany. K zadani stavebnich praci dojde v dubnu a bude vefejne oznameno, kde ktera firma bude price provadeti.

Letos se nebude prijimati do deitelskSreh ustava Ministr gkolstvi a narodni osvety dr. Kapras natidil, aby od 1. zati byly zavteny 1. rodniky eeskSrch statnich i nestatnich iistavri ku vzdelani ueitelri, uditelek domacich nauk a uditelek matefskYch gkol. Nebudou take otevteny pedagogicke akademie v Praze a Brne. Pfidinou je nadbytek kandidftta uditelstvi

Strana 4.

Uryvky z eeskoslovenskich dejin.

Hold 'make pres. Osvoboditeli T. G. Masarykovi.

(Dokondeni z disla minuleho.)

Reportai skvele feel dr. Eduarda Beneg e, pronesene v chicagskem auditoriu 12. bfezna. nrROJDOHODA se SpojenSrmi Staty Ameri1 ckSrini jako nositel demokraticke koncepce sveta, vygle z demokraticke francouzske a a.mericke revoluce politicks a socialni, bojovala tu proti mocnostem minulosti, proti monarchistckemu, militaristicko - byrokratickemu Nemecku - Prusku, Rakousku - Uhersku a Turecku.

810 o to, aby ye 'Wee padl predvaleenST absolutism se vgim svS7m tehdej gim utlaeovatelskSrm systemem politickSim narodnostnim a socialnim na venek i uvnitr.

Odtud Masaryk jako vtdce na geho narodniho odboje velenil eeskoslovenskou otazku do ideoveho ramce celeho boje za demokratickou a narodni svobodu cele Evropy. Odtud pochazelo i to, te zraky sve °bracer hned od poeatku valky do Anglie, Francie a Ameriky, hiedaje tarn gt'astne rozre geni cele svetove krise, odtud koneene i to, te celou valku po padu Nernecka, rise habsburske, Turecka a Ruska chapal jako svetovou revoluci, pokraeujici v tradicich obou prvnich revoluci, francouzske a americke v boji o svobodu moderniho eloveka. A v tom smyslu dival se take na politickou, socialni, hospodarskou a mravni krisi dne gniho sveta povaledneho a s hlediska, tohoto oeekaval v ramci evropske demokracie vyte geni dnegni krise a nageho definitivniho postaveni naroda a statu take dues. Opakuji: pres to, te ye valce to demokracie vyhrala, povaleena leta ji jejich tspechu z rtznSrch priein a vinou rtanS7ch udalosti zbavila a tak se dnes nalezame v tomtet boji o tytet idee a tat politicks a narodni pre.va jako tomu bylo roku 1914-18.

Posledni fan jeho Zivota zadina jeho navratern do vlasti r. 1918, jeho preSidentstvirn. Jako president zustava, doslova tim, dim byl v pfedchazejicich dtytech dobach sveho pohnuteho a bohateho tivota prate a boje: Vice net' kdy jindy stale a stale ptipominal narodu a statu, jde o to, abychom byli evropskS7mi a svetoOmi vice net kdy jindy fikaval pri vgech stech, .te svtlj stat musime budovat v duchu sve narodni demokraticke tradice a v duchu filosofie nagi narodni demokraticke historie.

Stejne jako na g. narod pied valkou, umist'oval i dnes nag narod do stfedni Evropy a hledal jeho misto pfedevgim v re.mci spoluprace nove osvobozenSTch men gin narodu, ale take — a to zdtrazfluji — s demokratickS7m Nemeckem ke spolupraci s celou zapacIni demokratickou Evropou.

V zahranieni politice ne glo mu jen o ten nebo onen faktickST pohyb nebo postoj k sousenebo k jednotlivS7m evropskSrm statism.

Hledal linie motneho vSrvoje Evropy a sveta po valce a kladl sob8 a nom v gem otazku, kde je misto nageho statu jak prispejeme ke spolupraci evropske, jak se postavime nejen k Francii, Anglii, Italii, rilThrt predev gim take k Nemecku, Polsku a Rusku. A problem Nemecka a jeho definitivniho zarazeni do spoluprace s Evropou a s nami zvlagte, jeho id'voj v poslednich letech a motnSr vYvoj jeho dne gniho totalitniho retimu ho zamestnaval nepretrtite at do jeho smrti.

Ve vnitrni politice byl president Masaryk po celSrch 16 let symbolem kontinuity a harmonickeho vyrovnavani. V boji retimu, v privalu pudu a revoluci v zaplave vnitrnich bojt ye statech evropslOch representoval president Masaryk v teskoslovensku permanentni silu, jet byla vSTrazem staleho a pevneho respektu nagi

V2STNiK Astavy a pravniho radu, demokraticke spoluprace stran, rozvahy a klidu v bojich socialnich a hospodarskSrch v dobe pohnute a nebezpedne, jistoty cesty i cile v dal gim v3"rvoji nageho statu a naroda, ve chvili, kdy v ostatni Evrope ztracela se east° rozvaha.

Sel jsem s nim po cela tato dlouha leta v spolupraci a jednote. Hajil jsem v gecky tyto rnyglenky, nazory a tiny a pomahal jsem vgude k jejich uskuteeriovani a jsem presvedden, te to byla cesta spravna, prate dobra, a te budoucnost to vgeeko zase znovu ukate.

Doba jeho presidentstvi, posledni fa.se jeho tivota a prate uzavird tak dilsleclne a souhlasne etyri predchazejici fase jeho tivota. Ve chvili, kdy se tolik mluvi ve svete o viidcovstvi, muzeme si s hrdosti rici, te jsme u nas men skuteene velikeho demokratickeho vudce, jen byl ukazatelem cest a representantem velikeho politickeho, socialniho, narodniho a evropskeho demokratickeho odkazu.

Zvlagte ke konci jeho tivota se mu kladl jeho davnST osobni problem; vS7voj evropske demokracie a vYvoj evropskeho nacionalismu, stejne jako v prvnich letech po valce tak tive ho zajimal problem vS7voje komunismu. Jaka, bude budoucnost evropske demokracie, kam speje evropskSr nationalism?

Masaryk jako filosof humanity vidi clnegni prehnane vypjeti nacionalismu nekterSrch state evropskjich, vedoucich svet do katastrofy jako dtsledek povaleene revoluce socialni a politick& jako dtsledek krise mravni a ideove u jejich predvaleene koncepce narodni politiky ztroskotaly, valkou byly hluboce doteeny nebo primo rozdrceny, a proto zrevolucionovaly cele staty, cele narody, terrier cele kontinenty.

Jako vgak ani drive nebylo jineho re geni z podobnSrch krisi, nebude jich po jeho soudu ani nyni: lidstvo se musi vratit ku s yStrn lidskYm opravdove vlastenectvi musi zase najit nejkrasnej gi svou zakladnu v nejlep gim citu lidskem, nedemokraticke retimy budou musit zase najit cesty k svobode politick& svobode presvedeeni, k respektu nabotenstvi rasy a ndrodnosti, jednim sloveni- k svobode lidske osobnosti jako jedine a nejvyggi hodnote opravdu lidskeho politickeho tivota, dustojneho lidske spole8nosti 20. stoleti.

Vztah presidenta Masaryka ke Spoj. Statfun americkS7m byl velmi tzkST. Byl k nim pripoutan nejprve svou rodinou, nebot' jeho tena Charlotte Garigueova, byla Amerfeankou. To ho vedlo nejen k dukladnemu studiu Ameriky, jeji literatury, jeji filosofie a politiky; nVbrt ptedevgim ho poutalo k cele demokraticke tradici americke, ktera mu byla tak blizka a ktera sama myglenkove spoluvytvarela jeho tivotni filosofii.

Byl celS7 tivot poutan take osobnim stykem s Amerikou, mel tu neseetnou radu znamSrch a pratel a st3ikal se s nimi at do konce sveho tivota. Vite, te v r. 1902 zde na universite v Chicagu mel radu predna gek; a jsem opravdu gt'asten, te jsem nyni ja sam mohl i v tom jeho nasledovat.

Nejutgi spojeni se Spoj. Staty mel ovgem za valky. Prijel do Chicago v r. 1918 v nejrozhodnej gi chvili valky svetove ye chvili, kdy se Spoj.

Staty svYm vlivem a svou moci staly rozhodujicim einitelem pro eel* vSrsledek valky. Pamatujete se sami mnozi z vas jak slavne byl tu od vas v Chicagu prijat.

Vstoupil tehdy hned do styku s vladnimi kruhy a zejmena s presidentem Wilsonem. Na gel u neho velke pochopeni nejenom pro na ge narodni cile, riDart predev gim pro sve vgeobecne idee o valce o v3'rvoji Evropy a sveta, o nutnosti budovani nove demokraticke Evropy a nove povaleene spoleenosti, jet by zajistila lepe netli spolednost predvaleona trvalej gi mir, mezinarodni spolupraci a velike humanitni mirove idealy.

Byla to prave cela ideova tradice Spoj. Statt americkSrch od Washingtona at po Wilsona, kterO mu byla tak blizka a ktere, ho vedla k tomu, aby tyto tradice dal do vinku i nove nagi narodni republice, kterou jakO' svou malou sesterskou republiku pomahaly Spoj. Staty americke ye valce a po valce vybudovat. Pouts to ke Spoj. Stattm nejen Masaryka, n'Ybr2 nas vgecky, a bude to poutat na v2dy k tomuto veli-

Ve stfedu, dne 29. bfezna 1939. a Slovaky nakemu narodu a statu nas Cechy ' vtdy i v budoucnosti.

Mezinarodni svet, pratele i odpurci, priznavali Masarykovi spontanne jeho velike misto v celem soueasnem tivote dne gniho kulturniho sveta. Videli v nem v dobe boje o autoritativni retimy jednoho z nejvet gich representantt idealu demokratickch, demokrata, jen distavaje prisnSrm demokratem, bojuje pro spravnou mravni i politickou autoritu statu proti anarchii a proti politicks nevazanosti. A v dobe rozpoutanSrch slepS7ch nacionalismt videli v nem jednoho z nejvet gich humanistt, kterS7 vgak dovedl hlasat a provadet i nejostrej gi boj, boj a obranu i telezem proti nasili v geho druhu.

Tim vgim stal se Masaryk velikYm na gim narodnim buditelem a svou osvobozenskou praci presidentem-Osvoboditelem.

VYvoj Evropy pohybuje se od nekolika let po jinS/ch cestach netli si Masaryk OM a o ne't usiloval. Evropska, demokracie byly ponenahlu otteseny a mnohe z nich, ktere hned po valce byly v duchu WilsonovYch idei budovany, padly. V fade state, zejmena v Italii a pak v Nemecku, a pod vlivem techto state take v fade state men gich, doglo k pfevratu a diktatorskYm retimum. V Nernecku zejmena po pkevratu z ledna 1933 vybudovan byl nacionalne-socialistickY retim autoritativni, totalitni a diktatorskY, jet si zaroveri vzal za Akol sjednotit v gechny Nenice v novem pangermanismu nacionalne socialistickem.

To vgechno znamenalo reakci nejen proti tomu co bylo filosofii a politikou celeho aktivniho tivota Masarykova, ale bylo to zejmena proti vgemu tomu, z dello v posledni valce nage republika vznikla a 'aim se drtela. Pad velike east povaledneho demokratickeho retimu v Evrope dotkl se podstatne na geho statu a naroda, dotkl se ho tim, te vnitropoliticky ohrozil celY jeho dosavadni svobodnY vYvoj a vtlaail jej do vlivu idei nedemokratickYch, totalitnich. Mezinarodne je ohrozil tim, te nacionalne-socialistickY retim nutne znamenal se dotknouti ,jeho teritorialni celistvosti a zatlaeiti jej do postaveni, kde by nepotival sve pine svobody a jistoty, Ake mel v letech dkivej gich v dobe povaleene demokracie a v dobe, kdy spoleenost narodu mela rozhodujici vliv v evropske politice.

Nemam v umyslu zabYvati se podrobnostmi poslednich zatiove krise, v nit deskoslovenskSr lid bojoval o integritu sveho fizemi a sve dfivejgi postaveni v Evrope. Neni jests chvile, kdy bych se o veci mohl vyjadtiti zcela svobodne a otevfene. Chci brat ohled na take postaveni nagich zemi a obtite na gi vlady a nedotS7kat se pomeru a vztaht jejich k sousedin. Mohu vgak zdtraznit otevrene a pro pochopeni i dnegni situate v jeji pinosti, te udalosti poslednich mesict znovu ukazaly starou pravdu, kterou take Masaryk vtdycky hlasal a v nit veril: 681 a Slovaci jsou v takovem geografickem postaveni mezi ostatnimi narody v Evrope, jen Evropa svobodna., Evropa v nit ficta k svobode individua a svobode naroda, ficta k rovnosti lidi a rovnosti narodu a state mute bYti jedinYm zakladem vgeho zdraveho politickeho soutiti a politickeho styku mezinarodniho. Projate si celou na gi historii. V dobach, kdy nagi sousedy s ostatni Evropou till v jistem stupni svobody a rozumne spoluprace mezinarodni, nag historickY stat a pak na g narod vzkvetal, zil v blahobytu a mel silne mezinarodni postaveni. V dobach, kdy vladlo v Evrope a mezi narody, ktere jsou nag imi sousedy, temno, a hruba mot — vezmete si doby po Pfemyslu Otakaru II., doby po husitskych valkach, doby po Jifim Podebradskern, doby po prvnich sporech nag eho naroda s Habsburgy a zejmena doby po bitve na Bile Hote, po celou dobu stkedovekeho absolutismu at do revoluce 1848 a pak odtud at do svetove valky — v takovYchto dobach evropskeho fitlaku trpeli Ceti a zejmena take Slovaci vklycky velmi tetce narodnim nesvobodou, stradanim a poddanstvim.

Ale nikdy nepadli a nikdy nepadnou!

Po dobach ttlaku a nesvobody pfi gla vtdycky doba jejich osvobozeni! Pamatujme v gichni na doby na g eho vzrustu behem 19. stoleti, periods nag eho narodniho obrozeni, jak se vzrilstajici svobodou v Evrope vzrastala na ge sila, nage kultura, na ge bohatstvi a na g podet.

Ve stiedu, dne 29. biezna 1939.

Strana 5.

STNIK Crosby, Texas.

Oddil dopisovatels4 Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, potadatel predklada ye smyslu stanov Tlskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Rad Vygehrad cis. 48, Taylor, Tex. Ctena. redakce Vestniku, bratti a sestry!

Jak je vam vgem znamo z novin, ae nage desko-slovenska vlast byla zase napadena krvelaenS7m tygrem Hitlerem, a tak jib zase ehce dale o kus jiti. Nevim jak to konec v ge vezme, ale doufejme, ze druhe mocnosti se postavy proti nemu, by vice nebral prava lidu. Neni to vec spravedliva, kdy jeden elovek bere majetek jinemu, a z neho ho vyiene jinam.

Kam ten ubohSr lid deskSr ma jiti? Ono vgemu 13Srva konec, a tak i v tomto snad se mnozi doSiji, ze zase zasvitne slunko slate na ten desky narod, a pak pokoj a mir bude panovat.

Co noveho? Pottebovali bychom to vlaSieky na nag i matiaku semi, farmati maji korny zasete a ovocne stromy jsou v pinem kvetu. Tak ptatele a krajane, kde mate hodne toho degte, poglete ho k nam, a my zase yam pogleme toho slunidka htejiveho.

Rad Vyg ehrad dislo 48 SPJST., konal svoji pravidelnou schuzi dne 5. btezna a byl jsem ptekvapen takovou navAtevou, bylo nas, jak bratru, tak sester, hodne ptitomno. Te gilo nas vgechny, le tak nag tad ve velkom pootu schtize sve nav g tevuje, a zajem o ne chova,. Take yam vgem, bratti a sestry tadu Vy gehrad, cis.

48, sdeluji, byste se do pti gti se/111w je gte ye vetg im poetu dostavili, neb mame velice duleSite jednani, proto v g ichni, jak miadi, tak i stall bratti a sestry se dostavte ;obzvla gte sestry at' jsou v hojnem poetu pritomny. 0 eem bude jednano, dovite se at' budete ptitomni, a doufam, ae vas to bude zajimat.

Schilze se bude konat dne 2. dubna o 1 hodine po poledni v sini tadu Vy gehrad 'Oslo 48, na Bayersville. Proto, sestry, zapamatujte si datum nag i schaze ( v pa.du gpatneho podasi o tftlen pozdeji). At' vas v gechny uvidim v ptigti nag i schfizi, je to velice byste byli schaze ptitomni, dne 2. dubna o 1 hodine po poledni.

S bratrskSrm pozdravem a na zdar, jsem jako vSdy , K. F. Chalupa, dopisovatel.

Rad Karel Jonag, els. 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ve schtizi dne 12. btezna usneseno potadat dubnovou schfizi prvni nedeli v dubnu na misto druhou nedeli. Davod, jak jiS po vice rokit, tak i letos budeme volit "Kvetnovou Kralovnu" z na g eho tadu, a tu zvla. gte upozornuji dleny, by se v pinern podtu se/1Am stidastnili a zvolili si kralovnu a pak tutu v girai volbe udrSeli na trtitne. Ni teto tosti budeme mit po schuzi tadem uspotadanou svag inu, pti dem2 zajiste nebude zapomenuto na nee° lep giho ne'l voda, a aby stub byl lakavejg i a hnal sliny na jazyk, tu se musime obratit na na g e sesttiely, ktere vidy umi ten stal tak okra glit s kejky, koladi a jinSrmi pochoutkami, Se skuteene huba jde vandrem z jednoho na druhe, tedy sesttidky podastujte zase ty mlsne muSske huby.

Schilze bude zahajena jak obyeejne o dvou hodinach, po ukondeni teto bude volba kralovny a na konec svaeina. Dostavte se v plnem poetu. V padu, Se byste mesh navglevu, pozvete je k nam, budou vitani u nas. Na shledanou prvni nedeli v dubnu.

S bratrskS7m pozdravem, John Holeeek, taj.

Rid Rozkvet Mite els. 81, Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas upozortiuji, Se na ge ptigti pravidelna schilze bude potadana o tSrden pozdeji, totiS 16. dubna 1939. Piidina jest, Se velikonodni svatky padnou na onu nedeli, kdy kone.value schilze. Jsem Vag, August Teykl, taj.

Ctena redakce a mili etenati!

V poslednim dopisu jsem yam to vgechno nepovedela, tak zaeinam znovu. Je tak krasna nedole, Se az blaho Sit. Jarni doba se otvira a prace s ni. Jen aby nam letos moc nepr gelo a tak zbohatneme, tota minim rolniky, kdy2 oni udelaji, tak se maji v gichni ostatni dobte. Pokraeujeme od roku k roku v nadeji, ze letos to bude lepgi. tijeme v to ptimotske krajine, kde vic prgi nel na zapade, ale v geeko ma sve dobre a zle stranky. Kdy'S jsme se sem ptistehovali z kopcovite krajiny od Buckholts, toa jsme na to nemohli ptivyknout a ja jsem stale Sadala, at' se stehujeme zpatky. Nebottik mua jel zpatky, Se si tam najde rent a tie mne vyhovi.

Ptijel tam jeden den a na druhSr den tam velice zamoklo, take jim to i fence pryd odneslo.

Muz ptijel domil na tteti den. Ja ho s velikou radosti ptivitala a hned se ptam, na koho "placu" budeme. On mne odpovedel, 'Se jestli se chci stehovat, at' se odstehuji, Se on zde zustane a radeji bude kachny pestovat neS jit zpatky lidu na posmech, a jednak by nas voda donesla zpatky do Crosby. A tak jsem tady podnes, u2 se mi tu libi a odtud bych se nestehovala. V gechno ma, sve teSke zaeatky a v gude nee° chybi, a kdybychom se men v2dycky dobte, tak do by s nami obstal? Pozorujte to sami na sobe a umate, to je to pravda, kdy se yam moc dobte vede, kolik chyb najdete na druhem. Ano, tak se dobre se zlSqn sttida, posledni leta ptinesla mnoh3"un nejakou strast', ale v gecko se ptekona, jen kdy 'Cloy & neztrati trpelivost. SteSovat si lidem bez citu nepomf12e, a nekdy i kdy s vami citi, nemohou pro sve nesnaze venovat se jinSrm a obydejne sklidite to, co jste neodekavali. Take jsem mela tu ptileSitost v mem Sivate sklidit to, co jsem neodekavala. Moje vein ptitelkyne, je gte za svobodna jsme se znaly, mne prosila: domluv tomu memu staremu, prod je na nas tak ukrutriSr, deti mlati a se mnou tri mesice nemluvil — pit nic nedela a jenom pije. Mne bylo ptitelkyne lito a na neho jsem mela kadeni Saludek, tak si myslim, v gak mne za par slov neubude a jeho moSna bude hanba.

A tak slovo dalo slovo a my jsme se po restaurantu rozprchly a byly jsme rady, le jsme vyvazly se zdravou kilSi a jen jsme litovaly, jsme ho nutily mluvit. Od to doby se do cizich veci nemicham.

Pani Orsakova v Iowa Colony. — Dekuji Vam za ten peknSr dopis. Ze rada me dopisy dtete mne OM a pigte take, v gak jste take Orsakova.

Ze nejsme Sadna rodina, to nic nedeld. Vy mne chvalite a druhS7 mne zas hani, Se pry on by to neb ono do novin nepsal, Se se budou bide smat.

Inu ja si zas myslim, dokud se budou smat, bude dobte. tlovek vgem nevyhovi, lido maji rozdilne povahy. Mnohokrate se vam zda, Se mate dobreho ptitele, on se k yam lichoti, a kdy'S odejde kousek dale, tak yam zavidi i ten oblek, kterSr mate na sobe. Pak jsou bide, kteti vas maji opravdu radi, ale yam to neda vedet, jaksi se vas strani a ostSrcha, a tak musime zpytovat tu jejich povahu. Nekdy je to aS k smichu, ale kaSda porada nee° stoji. Vezmete ku ptikladu moji. V loni 6. kvetna jsem zatouSila po parade, tak jsem jela do Goose Creek nechat si nakuderovat hlavu Vzduch byl nejak teSkS7 a parnS7, od sever se zdvihal mrak, ale ja si toho moc nevgimala. A tak kdy jsem sedela pod elektkinou, asi tak napolo nakrouceno„ venku velice prgelo a na to udefil hrom. Ja a je gte druha pani, co tam byla za tim sam3im fidelem co ja, jsme velice vyktikly a Mistaly jsme omamene.

Ja jsem citila, ze me kdosi tie a zkou gi narovnat krk. Ten depot okolo me byl stra gnSi, slygela jsem jen napolo, a neS mne celST ten aparat s hlavy sdelali, tak lekat seal pti mne, daval mi nejakS7 lek a chtel mne vzit do nemocnice, ale ja jsem nedala, jsem silna dost a musim jit Onu druhou pani vzali do nemocnice, to se z tech mrakot snad uzdravila, ale v sousedni svetnici, oddelene pouze stenou, zabilo to mladika, kterST tam m'el dilnu na spravovani radiovSr ch ptistroju, ten to odnesl nejtiSeji. Mne to nechalo parnatku asi na vely, ponevad2 od to doby mam slabgi zrak a musim nosit lorSrle sta.Kdy2 jsem jela domtl, tim vice jsem videla gkody nadelane. V Crosby pry meli hroznou boutku a }croupy. V moji zahradee byl souse-

duv kryb i se slepionikem. Velika hru gka i s koteny le2e1a vyvracena. 222 nad domem. Chlapci stali venku a kdy jsem koneane ptijela, tak byli radi. Sedli jsme si na schody a plakali jsme vgichni tti. Chlapci plakali, Se men veliky strach a ja z radosti, Se me hrom nezabil.

0 Europe eteme hrozne veci a ty stra gne Se snad teprve ptijdou. Ale pamatujte, Se i na Hitlera roste Cerny mrak. Vtecko ma svfij konec a take ho -bude mit i on a jeho vlada. Jo, tam mam taky rodinu, ale vilbec se nezname, ponevad'S mne snad dovezli do Ameriky ye vinaku, a to Se museli cestu do Ameriky je gte nejakS, Cas odloSit, ja ze jsem byla v ceste a rodide Se museli na mne dekat neS jsem svetlo sveta uztela, a tak vam o vlasti mnoho psat nemohu, ale rada o ni etu.

Jegte budu atenate Vestniku prosit, jestli by kdo veal o Karlovi Winklerovi, to je muj jedinS7 bratranec, on byl ztracenST asi dvacetpet let, ani jeho sestry o nem nevedely al najednou, je tomu asi 15 ron, a motine, Se vie, co neboStik p.

Kosina ho k nam ptivedl, Se pry jestli ho poznam. Ja jsem ho opravdu poznala, nevim jestli k tomu dopomohl ten jeho orli nos. On mne najisto sliboval, Se nam bude psat a slibil, Se za jeho sestrami pojede, ale ony o nem vtibec nic nesly gely a Karel se ztratil zas. Karlidku, jestli toto bude g Gist, pis mne.

Dnes jsme men vLesko-Bratrskem kostele v Crosby oddavky, p. Kulak z Bryan, Texas a sl.

Haislerova z Houstonu. NovomanSelum gratuluji.

Babieka Pra gkova se nam piece uzdravila, cos mne velice tesi. Tel 112 byla zaopattena yelebn3im panem. Vyhlidky byly smutne, ale ona vetila v jisteho lekate, kterS7 ji chive pomohl, tak ho vyhledali a opravdu dnes babidka ua chodi. Tak vetit je dobra vec. Vy pani K., delejte podobne a zvitezite take. Soucitim s Vami a je mne Vas opravdu lito, ale pamatujte, Se trpelivost nese ovoce. Vklyt' ja jsem byla v takem zarmutku sama a vim co to je. .6 as zhoji vaecky rany, ttebas tam velikS7 aev zilstane, ale to Vaecko je BoSi vtille, a Vy tu musite Sit pro ty ostatni. Budu yam psat soukrome psani pozdeji, ati jake vyhlidky tady budou.

A tak toto kondim s tictou, Anna Orsag — Fagisticke, velka rada postavila se na pevne stanovisko v otazce schvaleni noveho mezinarodniho zlodinu, kterSr byl spachan na eskoslovensku Adolfem Hitlerem a varoval demokraticke zeme, Se odvetne, spojena fronta jejich proti totalitnim statfun bude ptedzvesti valky. V prohlageni nejvyggiho fa gistickeho organu, kde tvoti se fa gisticka politika, dava se najevo, ze osa Rim-Berlin vydrtela napeti, jet vzniklo pote, kdy2 jeji severni Glen zvSr gil velkou merou svou moc. Nebylo v gak v nem ani zminky o tom, jake opatteni Italie ueini, aby si zajistila take ona iispechy nalehanim na Francii, aby ji dala Cast svS7ch africkS7ch drSay. Washington. — V konferenci s vojenslOm vS7borem senatu prohlasil dnes president Roosevelt, Se jeho administrate nikdy nedovoli, aby americke vojsko glo do Evropy bojovat za kteroukoliv cizi moc mimo zapadni polokouli. Rekl senatorum, ze Spojene Staty musi a tea stoji na strane evropskSrch demokracii proti nazisticko-fagisticke rozpinavosti a brutalni utoenosti, dojde-li v gak k opravdove valce, Se na ge zeme vyhne se vaem bojtim. Prohla geni toto udinil president pti debate o odvolani zakona o neutralite kdyk bylo ptedhazovano, ze by se Sp. Staty dostaly do evropske valky. Odvolanim toho zakona bude umoanen prodej valeene vs,zbroje za hotove Anglii a Francii. Tim se stane zbrani proti I:doe/11nm.

Zaklad k Matemu pokladu eesko-Slovenske republiky dan byl deskSrm lidem, kterk sbiral zlate prsteny, nau gnice a Pile klenoty a ty z lasky k vlasti venoval. Rortaveno bylo mnoho ptedmetti pamateenich, s kterSrmi lid se talc) loueil, ale piece z lasky k narodu a vlasti je obetoval. I chudSi lid deskS7 ptinesl svoji htivnu a °bet. Nikomu nemohou bSrti poSehnany penize, na kterSich bpi mozoly a krev znovu zotrodeneho lidu! Americke easopisy oznadily odvezeni teto slate kokisti z Prahy za zlodin gigantickYch rozmera a vOru neda se malt} za nic

Strana 6.

Krasner eeskoslovenska kvetina znieena, ale jeji semen musi byti zachraneno.

Mili etenati:— Se zarosenYma odima, smutnYm srdcem, ktere hlasite buti, se pestmi zat'atYma, hotov se biti na tivot a na smrt, tot' asi jen easteene pocit, kterY tyto dni, nejhroznejti dni od bitvy roku 1620, musi protivati katdY vernY Cechoslovak, at' v zabrane nazismem, bYvale eeskslovenske republice, anebo zde v Americe usazeni, jakot i jinych zemich, kde ziji verni Slovani.

Tak tedy nenasytni traloci, zmocnili se krasne kvetiny, ktera at do nedavna krasne kvetla, rostla, jsouc obdivovana celYm vzdelanYm svetem. A tak jako klukovskY nidema jde a zniei utrhnutim ten nejlepti kvitek cele zahradce, tak lupie Hitler &Anil to same.

Lee taky chci zde zdaraznit ,a to cele natl. vetejnosti, °WI/lake nakm vernYm slovanskYm potomkam zde v zamoti, kdo pomohl nieemoYi Hitlerovi tu krasnou kvetinu znieit.

Ze vteho prvni, byl to "hmyz", kterY poeal tu krasnou kvetinu, od jejiho rozviti na zemekouli nieit. Jako dravec ssaje krev sve bezbranne obeti, tak tento "hmyz" ssal a pas1 se nepovtimnut na krasnem kviti, kviti, ktere net se na tomb() svete objevilo a jehot semeno pies tti sta let bylo nieeno neptateli, led piece jeho kiieivost neznieena. A net pada pro tuto kvetinu byla pi•ipravena, musela byt krvi nejprve koupena, to krvi vernych potorrikti slovanskeho naroda, ne pouze zijicich ye klettich tehdy shnileho Rakouska, ale Slovana vernYch z celeho sveta, tedy i tech tijicich v nak svobodne Unii americke.

Tak jako prostY elovek, Ameriean, bYvalY president Spojenych Stater, da yna odetel telesne, lee jeho duch tije a it bude. Abraham Lincoln ye sve kratke ale pro yeenost tijici. keel Gettysburske iekl: "Svet velice malo povtimne si co my zde tekneme, ale nemate nikdy zapomenout, co oni zde vykonali."

Ve versaillske smlouve, na ktere se i americky tehdejk president Woodrow Wilson sam osobne podilel, bylo ujednano po svetove valce, zettupci riiznYch narodt, i pada pro kvetinu eeskoslovenskou ma pro yeenost easu bYt, svetu uchovana. To byl -ten nejtt'astnejti den pro katdeho verneho Slovana, na tete, zemekouli tijiciho, neb ta krasna kvetina yzetla 28. tijna 1918 a za opatrovnika kvetiny ustanoven mut Velem i dui Slovan, nyni zvednelY tatieek 'roma§ G. Masaryk, kterY s pomoci spolupracovnika krasnou kvetinu pomohl nalezflout pro narod slovanskY , a ktery kdy telesne neschopen statim, ptedal kvetinu do opatrovani svem uvernemu druhu Benetovi.

Prisel hroznY a nett'astny podzim 1938, kdy kvitko deskoslovenske mnelo bYt "hakovcem" vytrhnuto a pada nazistskYm "hmyzem" zabrano. Verni Slovani, jimi. kvetina pattila, jsouc jim Vtemohoucim easem darovana, se statedne a hrdinne branili. Ne bruta,lne, ne stteekovite, ale tak jako rozvatnY elovek toho sveta dini.

Tu etyti osoby se saki v azemi "hakovskem" v Mnichove, aby rokovali o kvetine oeskoslovenske. Po jedne strane stolku sedeli dva svetovi lupiei, Hitler a Mussolini, nemeckY a italskY diktatoti, na druhe strane d ye osoby, Anglican Chamberlain a Francouz Daladier, jicht Mach musela bYt horti krev net mel neb tento zaprodal Krista za minci, kdetto Chamberlain a Daladier dali zadarmo Hitlerovi ukoiistit ten nejkrasnejti kus zeme, na ktere kvetina teskoslovenska rostla, nemajice tactile pravo tak einit a ani nezayolali, ani se neptali opatrovnika teto kvetiny kraEne, neuvadne-li anebo riebudeli timto cinem jeji tizem okovot ohrorneri. Tak lupie lo kvetiny berstalestne r a ."riev'eriii..ptatele:" krasne kvetiny Slovana, klukoVskernu nieemovi ponechavaji volnou ruku. Marne opatrovnik napomina, takte nemoha se divat na nieemnost lupine, odchazi a opatrovani se ujima jinY, nezkutenY. Aby kvetince byl tivot zkracen, objevi se v ni "hmyz", kterY jeji krasu den co den niel, jeji tel.° chtadne, a to lupid, Itlukovsk,9 nide-

ViSTNilt ma ptijde, sebere zem a uvadla kvetina pada mu za obet'.

A nyni; korriu dame vinu za vtechno, za tak hnusnY Cin spachanY na Slovanech, kterYt din bude co svetova historie eten vtemi natody v budoucnosti. Bude dana vina na opatrovniky te krasne kvetiny? Zajiste, ze ne. A kdo tak dini, jest nespravne informovan, neb nate opatrovnici byli muzi, oba dva, telem i duti Slovani, jsouce respektovani celYm svetem a tili pro tu krasnou kvetinu.

Dude za to odsouzen nestrannym, spra y -nYmsvetoyud,znaietrgedii, nejhroznejti, ktera se mohia udat, ten uptimne citici tatieek Slovan anebo jeho verna drutka Slovanka, ktera, v minulosti darovala slavne syny a dcery, ne pouze sve semi, ale pro celY tirY svet. Ne! nikdy ne!

Bude vina svalena na prosty, uptimnY lid anglicky a francouzskY, kterY zmiral na bojitti pied dvaceti lety, aby obstal kvitek svobody, ze ktereho pel byl by i na nati kveitne Ceskoslovenske? Ne! Odsouzen svetem musi bYt ten "hmyz", kterY krasne kviti deskoslovenske pomohl nejdkive znieit a kterYtto "hmyz" nepohlti `dema zem" ale Bert v horoucim pekle, aby ye svetovem pamatniku nezbylo po nich nitadne pamatky pro budouci svet.

S nimi sejdou tou samou spravedlnosti lupiHitler a Mussolini, a kteti net pominou, budou mit mnoho lidskYch tivota na svedomi.

Slavni pani miru, Chamberlain a Daladier se take ztrati z pamatniku ,nebot' jejich ei nem stali se lupiei Hitler a Mussolini kuratnejtimi a ad nejsem tadnY udenec, tadny prorok, jen obyeejnY lidskY tvor, rozenY Ameridan z rodiea eeskYch ptistehovalca, pani miru se kdy jejich narody a viasti budou napadeny lupidi Hitlerem a Mussolinim a spojencem jejich, nebot' stare ptislovi pravi: Certu dolate, on se ti peklem odmeni." Za kterY provedli, smite mnoho nevinneho lidu anglickeho a francouzskeho.

A nyni ptijde otazka: bude semeno 6eskoslo= venske kvetiny zachraneno?

Po vice jak 300 let bylo toto semeno hledano neptately slovanskeho naroda, aby bylo upine znieeno. Letelo ukryto v srdcich vernYch tel slovanskYch. Wady se zdalo, to nikdy neptijde eas kdy by semeno teto kvetiny mohlo bYt zaseto. Lee heslo : "Vytrvalost a trpelivost ptinati rate" se vtdy osveddilo.

Kdyt loni na podzim lupie Hitler bral kusy teskoslovenska, zdalo se nam, te ut Slovani nebudou moci tit. Ad pies velkou ranu piece jaksi se vzpamatovali a pustili se do noveho doufajice, aby jette hork se nestalo.

A hle! jako my meli bYt zkouteni, ptitlo to, eeho se vtichni ball. Jejich zem pohlcena tim nejvettim neptitelem. To nejhorti se tedy jit stalo a at ten kvitek svobody, kterY stal tolik tivota, tolik namahy a trpeni, jest prye, Slovani nesmi zoufat. V srdcich vernYch Slovani musi zastat uschovano semen() z kvitku praye znieeneho, v zahradce sveta.

Vtak pamatujme, te nic netrva veene, i skaly easem se hrouti;.A ad ted' panuje ta nejhroznejti noc, kterowmohl dy Slovan zakt, po ni ptijde zas den a krasne slunko. Snad to bude brzy, snad . za dlouliou dobu. Ale vedne noc trvat -nebude. Ted' jette par slov natim americk'm slovanskYm potomkihn, obzvlatt' tem zde rozenYm. Na rids je, abychom pomohli zachranit to dobre semeno z krasne kveitny eeskoslovenske zde v Americe, kde materne Volne mluvit- oesky, anit bychorri byli za to trestani. A at ten cis nadejde, kdy bude zase eeskoslovenska, Zahradka zajittena Svetti,' necht' -manic teto Pract lvi podil, talc- jako v kdy Vtdy americti krajan6 necht' leSt novy _kvet treba jinkho jthena, ale hlavne at' jest "hmyzu vzdornY".

My, zde v Americe tijici potomci Slovana, verni obeane hvezdnateho praporu, dekujeme Osudu, to nas vsadil do teto easti zemekoule, do svobodne Ameriky, kde take mame. "izm" a site "Amerikanizm", na kterY jsme hrdi a kterY chceme v perdu potteby hajit tim, co jest pro nas nejdraggi givotem!

Ve sttedu, dne 29. biezna 1939.

Tedy spojme se vtichni dohromady, bez rozdilu jakeho jsme yyznani, neb jak vidime di spoluobeane, po yettine z jinYch zemi net z te, z ktere nati ptedci stejneho jsou smYtleni co my, a necht' amerikanizm tije nyni a povtdy. Ve spojeni je sila!

Jette jednou volam vernYm slovanskYm potomkarn do celeho sveta, nechme ted' hledani, kdo zavinil znieeni eskoslovenskeho kvitka v Evrope a necht' heslo nate jest: "Slovani, spojme se, pro vtechny easy, necht' jedine smrt nas rozlouei!"

Pozdrav na vtechny etouci, Vam \item zaJos. Koliha, ml.

PRISPEVKY DO FONDU TEXASKE MATICE VYggill0 VZDELANL Austin, Texas.

Ctend redakce!

Laskave uvetejnete seznam darter, kteti pHspell do pokladny Texaske Matice Vyttiho Vzdelani: SPJST. Cis. 17 $10.00, SPJST. Cis. 6 $2.50, SPJST. Cis. 126 $5.00; Kroutek OeskYch Len v Dallas $3.00, t echoslova.k Publishing Co. $88.04 (Gist' vYtetek z prodeje eeskYch ueebnic); Pi. Botena Valeik z Dallas $1.00, dr. R. E. Maresh Houstonu $5.00, Slavonic Mutual Fire Ins. Ass'sn. $10.00, pi Mary Wondrash, z Caldwell $5.00 (na pamatku zt..,snule pani Emily krabanek). Celkem $129.54.

Vtem darcam srdeene dekujeme za tyto ptispevky a projev uznani nati Ceske mladati.

S actou, Raymond Prasatik, pokl.

T. M. V. V. DODAVAME PRO AMERIKU LECIVE BYLINY. V Praze je sedm odbornYch a pies tedesat pokoutnich bylinata. Jeden z takovYch znamYch odbornYch bylinaffi je na pt. na Vinohradech.

Firma je majetkem dvou lidi. Jeden je intenyr a druhY !kcal. Maji ut dlouho filialku v New Yorku. Chiipka tadi v celem svete a v celem svete jsou Tide, kteii yeti na "eaje". V natich lesich se sbiraji leeive byliny ve velkem a ut ptipravene, a v deskem baleni jsou posilany do Ameriky. Do roka jich jde do Ameriky od nas nekolik desitek metrickS7ch center. Vedouci fillalky v New Yorku jsou tech a Slovak.

Do odbornYch zavoda bylinatskch ptichazeji lido s nejrozmanitejtimi recepty. Odborni bylinati musi vynalotit east() nejvetti Asia, aby jim podivne a tkodlive recepty rozmluvili. Tak na ptiklad nekdo chce tepieek proti kornateni tepen. JinY pro poceni matetidoutku, nebo smiteni bylinek, ktere by znamenaly otravu. — NCkdy zatiji bylinati i vesele piihody. Do jednoho obchodu ptitla venkovska babieka. "Jste ten bylinat 9 Slytela jsem, to mate na prodej eertilv koiinek." Bylinat se nejdtive ptesvecleil, to babieka mysli koien mandragory, kterY ma podobu lidske figurky. Aby babiece pfani rozmluvil, vylotil ji, 'te je to koien, kterY podle povesti pry vyrasta pod tibenici a sbira se jen o svatojanske noci. Tato droga se k nam dovati z Asie.

Bylinat marne babiaku ptesvedeoval, to kotinek nema. Staienka se dala do usedaveho plane a prozradila, prod koien chce. Ne pro sebe, ale u nich "doma" je to tticet kilometre od Prahy — na ni Cekaji divky. Veri prY, te jim kousek kotenu pilearuje tenichy.

V pratskYch ulicich se prodavaji "od praktickeho lekate" za korunu recepty: "Jak proti chiipee, angine a rYme". Neni o ne tadne. tahanice, nebot' vettina lidi -yeti lekari. Podle knitky leei pry se rYma pitim horkYch na.poja, napatovanim nohou a teplem. Such vzduch rYmu zhorkije. Angina se ledi aspirinerh, obklady a kloktanim. rest edeneho ky rslienikh vOdiditeho.

Proti chtipce_ pry,nerii . spolehltVehn_ leku.

Nekteti bylinati yeti na ruzne kambinace.

Jednotlive byliny pry nemaji takovou jako sines bylinek, ktera vytvoti biologickou vazbu soli. Nee() pravdy na torn je, ale vatne tieba varovat katdeho pied raznymi pochybnYmi recepty a piti takovYch odvarta bez potady s lekatem. Byliny opraVdu mohou hodne prospeti, ale mohou take — kd y se jich pOulije bez odbornSrch znalosti velmi vazn u&koclitg

Ve stfedu,

29. biezna 1939.

VESTNIK

NEKLAMMEt SE. Kdy2 po zabrani oklesteneho Ceskcslovenska doglo k diplomatickYm protesttm proti tomuto zaketne lupieskemu einu se strany Angliie, Francie a SpojenYch Statil a Anglie po' Cala s fedrovanim propagandy pro zabraneni dalg ich vYbojti nacismu, poeali jsme se oddavati rttove nadeji, te tyto mocnosti jsou hotovy ku zbrojnemu se stketnuti s Netneckem a Italii za pomoci Ruska a te mriteme po jich viterstvi nad fagismem a nacismem opet ziskati nag e osvobozeni z podrudi Nemecka. Neteg me se zbytedne. Podobne nadeje jsou jen teginskymi jablieky. Ta og emetna politika Chamberlainova je to nejhor gi politicks gejdifstvi jake jen mute bYti ku zastkeni jeho opravdovYch zamert. Chamberlain je bud' ten nejprohnanejAi diplomaticky gejdif, jakeho kdy zeme nosila, neb nejvetg im diplomatickYm bfididlem, netku-li oslem.

Dfive na ochotu Ruska, hotoveho pomoci Anglii a Francii v padu valky proti Nemecku pro zachranu . Ceskoslovenska nic nedal a ted' hleda jejich pomoc. Konej geni odteneho CeskoSlovenska, to to bylo vlastne ku jeho prospechu, bylo pouhou nejapnou vYmluvou a jako o to nepiipravenosti Anglie a Francie. Dalgim verolomnYm einem byl slib zaptijeky nekolika miliont liber sterlinkt pro yYpomoc republice pro nutnou hospodatskou sanaci po oklesteni. Ceskoslovensku dostalo se z teto slibovane ptjeky jen tdibec. A kdyt se octlo cele Ceskoslovensko v mod Nemecka, daval na jevo jen lieene rozhoiteni. Nyni se omlouva, to se v Hitlerovi zklamal, jako by byl dfive nevedel, to ten nemeckY bumbrlieek se timto soustem nespokoji. 2adna z obou mocnosti nam pti vgem tom diplomatickem rozhoiteni, ktere davaly na jevo nad spolknutim Oeskoslovenska Nemeckem, tedy ani Francie, ani Anglie neslibila dosateni na gi pozbyte svobody otiveni republiky. Nebyly-li Anglie a Francie dostateene silnYmi vojensky proti Nemceku pied oklestenim Ceskosiovenska, jak mohou bYti nyni dostateene vojensky silny, kdyt je Nemecko posileno hospodafskYm paktem s Livou, Uherskem a Rumunskem?

Anglie hrala velmi potme gilou politiku po celou to dobu, jejit cilem bylo ptekateti rozvoji Ruska. Ruske vYzvedne slutbe podsfilo se ziskati kopie diplomatickYch dachralskYch dokumentt velmi kompromitujicich Anglii.

Anglie davala Nemeckil sankci k napadeni Ruska. Anglidti diplomati kalkulovali chytracky, ze z teto valky bylo by vy glo Nemecko i Rusko seslabeno a jiim by pak jit zbyla maid prate se sklizenim' ovoce svYch diplomatickYch pletich, mysleli, to tim zabiji d ye mouthy jednou ranou. Bylo by to zazrakem, kdyby po vgem tom, co se udalo, ci jaka je nyni napjata situate dnes, nedo glo k valce, vedene pod tim neb onim heslem, jejimt cilem bude naproste hospodafske znieeni protivnika. Bud'me ptipraveni, ze i my budeme platiti krvavou dari molochu valky a te picipadne osvobozeni z cizackeho jha, opetne ziskani samostatnosti budeme platiti tfeba mnohem vet gi daykou krve a utrpeni; ale nedejme se ukolebati opane sliby z Patite neb LondYna, oklamali nas jednou a to stadi. Ale hlavne v znovu osvobozene vlasti nejednejme se zradci a odpadliky v rukaviekach, sud'me je prisne -Fiat justicia, pereat mundus!

ne vylieil tivot zesnuleho presidenta republiky a baser ptednesena sestrou P. Studnienou tvoiily ramec oslavy narozenin MasarykovYch. Obe bylo je gte zpestfeno velmi dobrou souhrou einohry "Pani fabrikantova", ye ktere iteinkovali na..sledujici: Br. F. Bedan, br.

J. Anton, br. A. Busch, pani J. Earl, ses. H. Teperova, ses. M. Vajova, ,ses. E. Klimova, br. 0.

Vala, br. A. Stehlik, br. A. Vaja, ses. L. Klimova, br. L. Leta-, ses. L. Vaja, br. H. Busch a mal' capartieek B. Tepera. Jak bylo vidno z cele souhry, herci si dali na svYch rolich zaleteti. HezkY poeet jich jsou zde rozene ditky, tak ptekvapuje, jak yYznam nekterYch tetigich slov dobte pojimaji, jakot i vYfednost. Tim zpilsobem se dovedou nejlepe viiti do deje hry a pak to pekne na jevi gti klape. Jednotlivie role nagly velmi dobre pfedstavitele, jak tenske, tak mutske a bylo by zbytedno je podrobneji vylidovati, zvla gte v nekterYch •scenach.

Br. J. Anton, vy gkolenY herec ze stare vlasti, dovede gikovne umistiti, ei respektivne poutiti ptipadnY "ex tempore" a tim dodati livosti deji hry. Dej hry kladl na teinkujici znadne potada yky, zvlagte svou delkou a scenickYmi promenami, ale teinkujici svemu Ukolu zdaxne dostali, cot davali nav gtevnici tive na jevo.

Nagi ochotnioi zaslouti si za svou namahu uznani, nebot' obetuji na to nezi gtne das i penize, jezdice na zkou gky z velmi znatnYch vzdalenosti, potizuji si vlastni a dosti nakladne kostYmy a jine veci. Nav gteva nagich divadelnich pfedstaveni je nejvYmluvnejtim svedkern obliby jake se nagi herci te gi, cot bylo patrno i z nav gtevy teto hry.

S. P. S.

dne

•

Vgiml jsem se, le v pfede glYch eislech Vestniku nezminil se nikdo o oslave narozenin tatieka Masaryka tadem 8tefanik potadane, krome pani Stanovske z Galvestonu, jet je se svou rodinou dastYm hostem na na gich oslavach. Z Galvestonu, je hezkY kousek testy do Houstonu a to je hodno chvalneho uznani, tamni krajane vati cestu at k nam pfi podobnYch pfiletitostech. Neni to jen Galveston, ale i jine okolni osady, z kterYch se na gi krajane slavnosti a zabay nami Hoitstoriany pofadanYch dostavuji, bud' tim, neb onim dem.

Slavnost zahajil br. L. Vaja ptedna gkou na thema: "2ivot Masaryktv" a potom ptednesla sestra Studnidna, baseri "Otyry doby zeme Ceske". Pfedna.g ka br. L. Vaji, ve ktere oek-

Alvin, Texas.

Mili etenati, etenaily, bratil a sestry!

Vdera, dne 26. biezna, zajeli jsme na divadlo do Studewood v Houstonu. Hrali "Marjanko, Marjanko ma". Bylo to pane divadlo a hrali ti dobfi stargi herci, ale mezi nimi i mladi, kteti ye he se stejne dobre drteli, jako sl. L. Petfvalska hrala panimamu a mnozi posluchadi mysleli, to to hraje skutedne star gi tenska, jakou mela raznou povahu. Sl. Rozi BHA byla jako stvotend pro jeji jemnou, milou tlohu. Sl. Helen Valeikova, ta se ter vyznala dobte se podivat do oei svemu milovniku. ManZele Starealovi, jak spolu vystoupili na jevigte, vtdy posluchate rozesmali. A. Valla, Kalousek, Olexa st. a ti ostatni dva mladi herci se znamenite drteli. Bylo to v ge pane sehrane. Jen navgteva takovYch divadel by mohla bYti vetgi, ale tentokrate je gte progla. Hercum to da vtdy lepgi chuti k daLs'imu udeni divadla, kdyt je velka navgteva. Zda se mi, te ted' vice lidi chodi do divadla s pohyblivYmi obrazky. Ja tam nejezdim, ale jak sly gim, zde v Alvin jsou vtdy takoye mistnosti pfepinene. Slibuji tam jakesi odmeny a tak Tide se na to te gi. Veera jsme se tam v sini segli s mnoha znamYmi, z Needville tam byl p. St. Kneitz s mantelkou a jejich maminka, pi. 8tefek, a jeji druha dcera pi. Horaltova.

Tegilo mne shledani se s nimi po deli dobe.

Dale, mantele Klinkov gti, nagi davni pfatele z Damon se synem Josefem a s nimi byla sl.

Vojtkova, ,a tak se zda to ti mladi cosi zamY gleji. Pak jsme se tam se gli Skalnikem z League City a s pi. Kostelnikbvou, s rodinou Valeikovou, Olexovou, Bilych, 8vestkovou, Hrug gt'akovouonoji davnou znamon,-kovu,spi.Lo s pi. Peklovou, bYvalou Frieovou a jeji sestrou pi. Tesatovou, pak s davnYm nagim znarnYin Jos. 8ipulou, s p. Antonem, s p. red. Texana NovotnYm, s p. Maragkem, mantely HanusovYmi a mnoha jinYmi, jicht jrnena jsem zapomela a musite mi odpustit, to vas zde nejmenuji. Slygela jsem tam, to na majovou slavnost budou brat pekne divadlo, na cot se budeme tegit. Vdera k vederu zde u nas trochu zaprgelo i kroupy trochu padaly. Domti jsme ptijeli k ptlnoci bez nehody. Byl s nami nag svobodnY syn Otakar Truksa. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa.

LondYn. — 'Daily Telegraph" oznamuje z Vidne, to tarn bylrozplgten rad nemeekYch rytn. Jmeni faclu bylo zabaveno. Rad je obvinovan z devisovych pfestupkt a z nepfatelskeho postoje proti ne.meekernu narodu.

Strana Woodrow Wilson, Cis. 146., Galveston, Tex. Cteni bratti, timto vam zdeluji ae budeme potadat schtzi prvni nedeli v mesici, totit 2. dubna. Prosim, dostavte se v co nejvet gim poetu, neb mame dttletite jednani, proto jest 'ta,doucno, by co nejvice elenu schtze pfitomno bylo. Take chceme potadat tanedni zabavu dne 9. dubna, cot bude je gte pozdeji oznameno.

Jos. Vitovjak, taj. brad

Telcreviena, Jednota Sokol Houston Potada, v patek 31. biezna v 8 hod. yeeer v sini iadu Stefanik pfatelskY yeeirek pro eleny Sokola a jejich pfatele z Houstonu a okoli. Na programu, mimo pravidelneho cvieeni Sokola, pfedveden bude vYcyik nagich kursistek, ktere se vratily z Dallas s jarou silou a chuti do prate, kterou chteji uplatnit ye sve Sokolske Obci a zaroven yam feknou, kolika novym vecem se naueily a co je gte se musime ueit, abychom mohli udrtet stejnY krok s jinYmi jednotami.

KatdY, komu zaleti na budoucnosti na gi mladete a tim take na geho naroda, je uptimne zvan. Na zdar!

Alois Vaja, starosta.

"Kralovnina" u ridu Atefanik v Houstonu.

No tak koneene bude sehrana ta na ge "Kralovnieka". Tak dlouho byla odkladana, ua pry pies rok zde leti knitly, a tak piece pfi gla na ni fada a je prave eas i ptihodna doba. FolklorovYm syYm zabarvenim a prostiedim, dnes tak oblibenYm, nabYva hra na barvitosti a zajimavosti. Vzpomerime a ohledneme se po ojedinelYch iispeSich her, "U S y. Antonitka" a "Maryna", ktere za popularitu svou dekuji hlavne narodnimu folkloru s jeho kouzelnou a podmaniyou barvitosti. Proto doufame, te se v gem nagim pfiznivetm zavdeeime, piedvedeme-li "Kralovnieku" u Stefaniku. Je to kus veselY i van zaroven, takte se katclemu zalibi. Herci jsou ter vYborni a jestli se yam libila "Pani fabrikantove,", tato hra se yam tea bude libit, adkoliv jsou oba kusy rozdrine, "Pani fabnkantovd" byla naderne silne dramaticka, ale "Kralovnieka" je takovY netnY pilbeh mora yskoslovackeho deveatka, ktere miluje s ytj domov vgi laskou, 1pi na svem narodnim kroji a, svem hospodaistvi. Tea jak na poslednim divadle byli dobti herci na hlavni role, tak tea i na toto. Jak vite, mantele Nezvalovy jsou vybornYmi herci, tea i p. C yreek, kterY jezdi do zkougek at z Rosenberg; p. Vaja a pi. Studniena, to jsou vgechny dobre stare sily, a ti nagi mladi je ua dohaneji a tak nemusime se ua bati, mame nahradu za sebe.

Tea nagi kursiste z Dallas pfijeli, pry se jim tam velice libilo. Tak pfi gti patek nam ukatou, co se nautili.

Tea yam chci oznamit, ae br. pfedseda May. trtadovny, p. C. H. Chernosky pfislibil, zdali mu dovoli eas, steastni se sokolskeho yeeirku pfigti patek dne 31. bfezna, kde bude miti malou pfedna gku k cvieenctm. Proto, deveata, vezmete si kaida vas sokolskY kroj, ktera ho mate.

Zatim se budeme vaichni te git na "Kralovnieku". Na zdar!

Zabavni vYbor fadu Stefanik.

Na lipskem veletrhu budi velkou pozornost nove nemecke umele vlakno, nazvane "Pe-Ce".

Vyrabi se z uhli a vapna, ktere je nutno napied promenit v polovinylovY chlorid. Je to prvni vlakno, vyrobene cele z anorganickYch surovin.

Odolava kyselinam, vode, bakteriim hniloby a podobne, takte se hodi k vyrobe rybalskYch siti, provazt, Ian, filtraenich latek a rtznYch jinYch potteb. Nelze z techto vlaken vyrabet textilni latky, protote jsou ph 80 stupnich Celsia thermoplasticka: nelze je tehlit a prat v horke vocle, protote by rortala. Vlakno nehoti, tarem se vgak promeni v tuhou hmotu. Bude tudit vYhodnYm materialem pti zhotovovani divadelnich dekoraci. Pfi pokusech bylo vlakno ponofeno na 24 hodin do ludavky kralovske, ktera rozpougti i zlato; po vyjmuti z ni bylo neporugene: Proto se velmi dobte hodi k yYrobe ochrannYch odevt pro chemicke tovarny. VYrobcem vlakna je koncern I. G. Farben.

Moskva. — iteditelem Astfedni administrace severske vodni testy byl jmenovan Ivan Papanin na mists dosavadniho feditele prof. Otto Schmidta, ktery byl zvolen vicepresidentem Akademie ved SSSR.

Strana 8.

Houston, Texas.

Mili etenafi: — Nag e statni zakonodarna s pozadim politikaft, novinaft a yyderadt, tspeg ne se vyhnula rozumnernu uvatovani o transakeni dani, guvernerem navr gene, k ziskani pottebriS7 ch pfi.jmu k v3"Tplate pine $30 pense; k zaopatfeni zmrzaeenkch, slepS7ch a jinak nezpusobilkch dal; k dopineni podpurne zalohy pro uditele ye statu a jine spoledenske potteby. Shleda yame je velice veselkmi nad tim, to mohou nepozorovane vyhnouti se, zavedenim dane z celkoveho (gross income) pfijmu, jedina to nahratka misto transakeni dane s tim samSim vksledkem. Hludne se dohaduji k zavedeni nove dane, jet °pet velke zisky (profits) pominou, ale kapsy spottebovatelt vice yydisti.

Transakeni dari jest jedina, jent by zasahla nadpomerne vS7delky a nikterak by nemohly ji uniknouti. Ze statu Indiana (a tzemi Hawajskkch ostrovt), mame tkaz, kde system zdariovani celkoveho pfijmu jest v platnosti, to lid velkkch vS7delkt hlasi se k zakonu a (zda se), ge spravedlive odvadi svilj dii ulotene clan& Zdariovani celkoveho pfijmu jest to same ye vksledku jako by to transakeni 'clan byla, neb obe by pfinesly ten sam obnos dane.

S tim zdratenim tivotnich potteb jest to jen balamuceni lidu, neb stat Indiana opet jest v torn dtkazem, ze byt' by dan byla povahy k "pyramidovani", tivotni potteby nejsou tam dratgi netli u nas, a ktere jsou, neni to pkieinou dane, ale jinSTch Prodejni dari (sales tax) .., jest jen dalgim pfivegkem k tizi (vahy) dani, jet nyni musime platiti. Uvaleni zvkgene dane na piirodni zdroje, jako je olej, sira, plyn atd., nikterak neuspokoji pottebu, ani to zahrne a vybere dari z piijmu jinkch korporaci neb transakci.

Transakeni neb daft z celkoveho pfijmu zasahne vkdelky z oleje, siry i plynu zrovna tak dobte a pH torn nepominuly by se jine a ostatni velke pfijmy jinSrch vyderadt. Ov gem kapitalismus v Texasu jest v moci a nemfiteme oeekavati od tech, kteret ruka syti, ze ji kousati budou. Proto citime ten odporne pfilehajici vliv hrubkch politikaft, smelkch novinatt s armadou bojovnkch delnikft v zapasu.

Nebkti kapitalismu, jednota delnikt by neexistovala. To same plati o novinafich neb jejich motnost nespoeiva na etenatich, ale na tech, kdo mohou platiti a plat'. Politikafi jsou vS7kvet pfitomneho kapitalismu. Rolnici jsou jedini poctivi a verni ptirode, ale bohutel, htiekou osudu, diktovani modernim hitlerisA. V. Mikeska. mem.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Aspon na slovidko si chci mezi vas zabehnout.

Jest krasne nedelni odpoledne. Slunidko mile hieje. Zem jest pokryta, zelenkm kobercem a ovocne stromy pine bohatkch kvett. Jen aby nam to vge ten velikonoeni mraz nespalil. main ze vgech obdobi nejradeji jaro. Tak volne se Oche. a jeden by mel radost ze tivota, kdyby nam ji ten nenasytnj.7 Hitler nekazil. Ze ' pry to vgechno mu nejaka prozfetelnost napovedela. Nepravi jaka. Jiste ne botska. babel mu to nageptava. Ja to ani nedovedu vypsat, jak jsem se citila pii eteni — Hitler v Praze — Sidli na Hraddanech — Svastika vlaje nad Prahou — Znesvetil sidlo dfivej gich eeskkch kralt a nageho prvniho presidenta Masaryka a Benege!

Toho zlosyna ani kdysi zerne nebude chtet pHjat. Co negtesti na lid ptivedl, kolik domovii ztroskotal, co slz bylo prolito, to v gechno se neda slovy vyjadfit. Ani ti lupidi v davnoveku neprovozovali takove rejdy, jake on provozuje dnes. Pro neho ani neni na svete dost velikeho trestu, aby aspori dastedne pykal za svoje barbarske tiny.

Ja za vgechno to, co potkalo na gi deskou zem nikoho nevinim jenom jeho. On jest pfivodcem vgeho zla. Ale dost jit to hitleroviny. Radeji neco jineho.

Pane Domorad, Va g pozdrav na Va geho bratra jsem yytidila po mamince a vksledek Vam sdelim at co my maminka odpovi, ale nevim, kdy to bude. Jak se dovidame, americka vlada zastavila vgechnu pogtu ze SpojenSrch Stab). do

VESTNIK Lesko-Slovenska, s ohledem na na g lid, aby nemel nepfijemnosti se strany nazistickkeh gpehount. Pan Tom Slaeik ze Severni Dakoty pige, to i on pochazi z Bohuslavic, a zrovna soused me babieky. Ja ale jsem moji babieku vubec neznala, jak z mamineine tak i s tatinkove strany. Motna, to muj star gi bratr, kterk je tet zde v Texasu a bydli blizko Caldwell, se na Vas pamatuje. U nas byli dva Sladici, Josef a Jan. Meli stareho otce, ale ten byl jit mrtev, kdyt odjitclela. Pani Zilova, z Detroit ma velmi peknk dopis v poslednim eisle Vestniku. Dvakrat jsem si jej pfeeetla. Vtdycky kdy jest ye Vestniku dopis takoveho zdraveho razu, tak si cele eislo uschovam. Skoda to nejste blize, pani Citim, to bychom si spolu dobte rozumely. ✓lovek tak easto zatouti po nekom, komu by mohl sve srdce otevilt. Neni nad dobreho pfitele. DobrST pfitel jest jako dobra kniha, ku ktere se zase a znovu vracime. Ta nas nikdy nezkiame.

S velikkin potegenim jsem cetla, jak na g desky konsul dr. Karel Hollub z Houstonu ukazal nazistickSlm agenttm dveke. Gratuluji vim, pane Hollub, to jste se tak neohrotene zastal nagich pra y. To same plati deskemu vyslanci ye Washingtonu, plukovniku Vladimiru Hurbanovy. Slava yarn! Dokud budeme miti takove mute v nagem sttedu, na g narod nezhyne. Jake gtesti to mame na geho Bene ge zde v teto zemi, nebot' kdovi jak' osud by ho byl stihnul. Jeho jeden bratr, jak dteme, jest nezvestrik a druhSr jest take v nebezpeei. 0 bkvalem rakouskem kancleti nikdo nevi, co se s nim stalo. Lide zmizi se sveta a tadnk se nesmi ptat, kde jsou a co se s nimi stalo. Slavnk pianista Ignac Paderevski zastal velmi procitenk dopis dr. Ed. Bene govy, kdet mezi jinkm stoji: "Neni to pouze krevni paska, ktera me ponouka, abych projevil sve pocity, ale brutalita nasilneho dinu, kterk byl spachan na Va gem narode, ottasa, mou viru v elovedenstvo." Na gi bratti Slovaci budou jednou litovat. Vzpominam si kdyt jsem byla je gte doma co male cle yee, katdou zimu priali k nam do Bohuslavic dva Slovaci, otec se synem. Byli to • kteti spravovali okna a tim si • K nam Vgdycky pfigli na noc. Ja jsem rada poslouchala tu jejich milou slovengtinu, kdy s rodidi rozmlouvali. Ad byli jinak chudi, na lasku ale byli bohati, ta se vyjadkovala z katdeho jejich slova a za ka gdeho jejich pohledu, otec k synovy a syn k otci. Nevim pros tito dva Slovaci me utkveli v pameti, ad tak mnohe jine veci jsem davno zapomela.

Nemam dnes jaksi naladu ku psani, ale jegte chci podotknouti, to budeme zde v Caldwell mit na pfig'ti mesic, v dubnu, zase eeskk film, na kterk se nas jit mnoho te gi. Jiz sam nazev "Srdce v Soumraku" dokazuje, to to bude neco co nas zase povzbudi a pote gi, ate aspori na chvili zapomeneme na vaechny ty svizele a trampoty sveta. Posledni film "Dokud ma g maminku", zanechal v srdci mem hlubokST dojem a piseri "Dokud mag maminku svoji, nejvetgi poklad svfij ma g", stale zni mne v ugich. Takove filmy kdyby na ge deska mladet a my s nimi navetevovali, jiste to bychom se snatili byt i lepgimi lidmi.

Ukoneim se slovy, ktere pronesl Frantigek Palaclq7: "A kdybych byl i z rodu cikanskeho, a posledni jit potomek, pfec bych se o to pfidinil, aby po me zilstala aspori nejaka pamatka."

•

Srdednk pozdrav v gem etenattm Vestniku vase etenafka, Marie Vajdakova. tad Frant. PalackST, cis. 21., Engle, Tex.

Schulenburg, Texas.

Timto da yam vgem bratfim a sestram nageho fadu na vedomi, at' se hledi dostavit v co nejvetgim podtu, neb budou zas asi 3 bratti a 2 sestry k uvadeni. Zaroven bude pfitomen i br.

Jos. Franta, organisator ,tak chceme tern novkm elentm udelat nejakou svadinu, tak at' se vas dostavi co nejvic. V padu gpatneho podasi bude schtze at druhou nedeli.

Zaroven vas gadam, at' katclk z vas pfivede aspori jednoho dekance.

Ve,era, 25. t. m. dostali jsme velkk de gt' asi 3 couly; pole jsou rovna, budeme delat kadky znovu. Ztstavam v tete Va g spolubratr, Chas. Jalufka, taj.

Ve stfedu, dne 29. bfezna 1939.

Dallas, Texas.

Ctene dtenatstvo!

Dne 19. bfezna konali jsme tadovou sehtzi a na dalgi mesic vypracovali program. Na pr y -niedlvub,2.shrajioctn du 'Cis. 84 veselohru "Honba za gtestim". Jak to gte.sti honi mangele Pankovi, katdk v jine podobe; mama je vidi v tom, kdy svoji jedinou dceru vda do mesta a kresli ji ten tivot v tech pejriliovej gich barvach, nic delat, ze zabavy do zabavy, pestovat sport, to je totit takova gumova koule, do ktere se kope nohama, — jak uznala matka Pankova. Tata zas je vidi ye etyfech konich, kravy jako sloni, a prasata jen cot. Dceru gka kkva, ale co kuje za zady rodiet a naposled vyhraje. A co Marie a Bobeg, slutebni duchove na statku! Marie chce se Get vdat, neb o starou pannu se katdk otte a Bobe g se sam sobe v zrcadelku obdivuje jak je hezkk a doposud se do tech jeho krasnSrch oci neutopila. A co g dva napadnici, Svetlonog a Baloun? Jak s temi to Bobe g sesmodreha, to je pino legrace, ze chcete-li se s chuti zasmat, tak pfijd'te. A Lidu gku, dcerug gka Petrova z-kuhrajenipohstne.Libu Ennis. Kdo jste ji videli na jeviati, tak v gichni vite, ze na jevigti je doma, tak mate se na co twit. Jrnena osob najdete v oznamce.

Na tteti nedeli, dne 16., omladina se domluvila na "Kid party". 2e o legraci nebude nouze, to vime z pfede glkeh zabay.

Na mesic duben Adinkuje Sid Pokladnika hudba. Tak vas vaechny zvu na divadlo a Botena Jet. jsem Vage, V ptiprave mame zpevohru "Vesnice zpiva".

Pokrok Haskell cis. 85, Weinert, Tex. Pfedne vaechny srdeene zdravim, pak sdeluji, to v fadove schilzi, potadane dne 5. btezna jsme se usnesli pofadat schtzi prvou nedeli v mesici a to proto, to od sousedniho fadu ze Stamford bratti ptistupuji k na gemu spolku R. V. 0. S., a my pokadavame obe schtze najednou, totit v tu samou nedeli ,a zmineni by se k nam do sell-Uzi nedostali, tak proto ta zmena, abychom se mohli do schtzi dostavit a tet se ye schtzich navatevovat. Bratti, kteti jsou jiz u nageho RVOS. pfijati, jsou: Frank Musil, Frank Pustejovskk a Frank Naiman.

To bude pro dne gek vae. Vas, bratte redaktore, prosim, pfemalujte datum v adresati; bude to dobre i pro bratry vzdalene od tadu, neb budou vedet na kdy poslat sve poplatky.

S pfanim hodne dobra v gem bratrum a poFrank Stulit, taj. zdravem jsem, Rad Novohrad Cis. 3, v Moulton, Tex. Cteni bratti! — Bratr pkedseda vas timto tada, abyste se v gichni do ptigti schtze dostavili, neb mame dinette jednani, takte pHtomnost vaech elentt jest nutna. A pak, bratti, kteti mate piljeku proti certifikatu na sve poplatky, hled'te se schtze steastnit a sve povinnosti zapravit ,neb , fad za tadneho nic platit nebude. S bratrskSr m pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

I id Prayer Magnolia cis. 65.

Mili bratti a sestry!

Prvni nedeli v dubnu ye dye hodiny odpoledne, budeme miti setzi jako obydejne, ale mame dtletite jednani, tak mne bylo natizeno, abych vas vaechny pozvala, abyste se vgichni dostavili, neb ta troika elent, co nas tam bkva, nic nemuteme sami ujednat. Tak nezapomeriMrs Ed. Balcar, taj. te. S pozdravem, tLid San Antonio cis. 133, v San Antonio, Tex. Pteji si oznamiti, to piiati pravidelna ra.dova, sehuze konana bude druhou nedeli v dubnu, tedy v nedeli Velikonoani.

Bylo jednano o pfelo geni schtze na prvni neb tfeti nedeli, v gak mistnost pro schtzi bya zadana, tedy rozhodnuto, schtzi konat jak obydejne.

Pfeji vgem vesele Velikonoce, a jsem s bratrskS7m pozdravem, Louis Dressler, taj.

Ve stiedu, dne 29. btezna 1939. it JULKA BARTOVA:

MINY' ZAMESTNANI JULKY DITORAKM ROMAN NDULA schliple odegla a mela pocit nejaA Mho provineni. Pied domem zahodila Iistek s adresou advokatovou a vzala do ruky druhY, na nem2 byla adresa: Oldtich Shejbal, zasilatelstvi, Smichov .. .

Jela na Smichov a asi v jedenact hodin stala pied mladYm tefem. UZ jeho ptijeti bylo chladne. zmetil Andulu znaleckYm pohledem a vYsledek byl: takove vy2le zchudle. A ye smutku!

Ani gpetku temperamentu!

A kdy2 klopYtla je gte o otazku psaciho stroje, ocitla se brzo na schodech za zavtenYmi dveimi a pied ()alma videla stale jegte gefovo zvednute oboei. "Ale co vas napada, bez psani na stroji, pii dne gni krisi! Ptijde mi sem dvacet deveat, jedna bude psat rychleji, net druho„ Jo, dnes si made dlovek vybrat . . . " a pan se myglenkou na vybrani za gklebil s ptivtenYma oeima do jednoho koutku fist.

Proto si Andula tekla hrube "pitomec!" jela na dalgi dve adresy.

Ale vgude neco chybelo: feel, prakse, tesnopis, psaci stroj, temperament, nebo bYvalo misto jit" zadano. Nekde eekalo ji g mnoho jinYch uchazeeek a tehdy se Andula vracela sama.

Andula zaaala chapat, co je to nezamestnanost, kdy pte glo nekolik dni timto zgasobem.

A co se asi stane, a2 nebude mit penez na obed a aZ ji ani nikde jidlo nedaji ? Zachvatil ji ptijemny pocit nejake vzpoury, a ptala si, aby to u2 bylo, ted', hned, aby vy gla na ulici a poktikovala nada-vky na lidi dobie najedene a vzbuzovala u nich mrazeni po zadech pled vzpourou kommuny. Videla otadejlci se hlavy lidi s kradmYmi pohledy, stydici se za to, 'Ze se dobte najedli . . . Andula by se chechtala nemocnym smichem a Zaludek by se ji sviral hladem, kdy v torn riekdo prask! rortti gtil by nekdo hozenYm kamenem tabuli uzenatova vYkla.du. Nebot' lidem potom, jako hladovYm psam, nejlepe a nejdivoeeji voni maso Nono, tekla si Andula a vytrhla se z divokybh myglenek. Od zittka budu chodit na obedy do Strakovky. Za tti koruny padesat se taky najim, tolik studenta se tam stravuje; a zde mne to stoji celYch Best korun. Co na torn ugettim!

V poledne Andula a Lidou vypovedely obedy u sve bytne. Pani byla hodna a je gte colada a koneene, zvykla si na obe Dvotakovy, ani se nezlobila a proti zmene nic nenamitala.

Po tYdennim hledani mista po Praze byla Andula tak hubena, a o gkliva svYmi neutegenYmi myglenkami, de by se byl nad ni ustrnul a piijmul ji jen sam pan Bah z milosti. Ale gefove se svYmi obchody o botske milosti nemaji ani potuchy.

Andua s hrazou poeitala penize a do gla k zoru, Ze bude tteba obden nechodit na °bed, ma-li zaplatit zapisne nejakeho veeerniho kursu pro psani strojem Lida o torn ov gem nesmela vedet.

Ke tteti hodine za gla na Vaclayskem namesti do automatu a vypila d ye pine sklenice vody. 8 la pak znovu hledat misto a nechtela, aby nekdo slysel, jak se u ni ozYva hlad Mela vetgi smalu, net kdy jindy.

Vstoupila do jakesi kancelate, odkud se ozYval smith, patrne bylo jeji zaklepani neslygeno; videla prave, jak od sebe odskodili pan a roziehtana divka eernYch vlast, ohnivYch oei. Zaeala si podivne opravovat bluzioku a zeptala se, merit si Andulu od hlavy k pate: "Co si pfejete? Proe jste nezaklepala?"

Andula, ktere bylo v g echno jedno a protivno, odpovedeld: "Klepala jsem ov gem. A ptig la jsem k wall volnemu mistu pisakky, ale to jsem se zmYlila", . . . odpust'te, zmYlila jsem se," dodala s g klebkem, o nem2 nebylo pochyby a vy gla opet na chodbu.

VkSTNIK "To je drza, osoba," slygela za sklenenYmi dvetrni zajeeet vysoky 2enskY hlas.

Tak se Andule mstilo povolani, ke kteremu s poeatku citila odpor. Ale easy se meni a ted' by byla s radosti piijala jakekoli z nich.

Jak tak chodila s jinYma oeima, videla, co nepozorovala drive: spousty mladYch lidi, bledYch, netivenYch oblieeja, rude v kapsach, bloudit pa ulicich: nezamestnani .. .

Zdalo se, jako by se toto slovo, vy gle vzdechem bidy z tolika ubohYch rta, zhmotnilo v ptiSeru, tahnoucich se uliceni velkomesta, kolem zdi zastavenYch podnika, od vychladlYch, vysokYch tovarnich komint do ZivYch ulic, vnikajici do prazdnYch obehoda, do promenad hlavni etvrti a do *Zasnoucich parka s osazenYma laviekami; v pti geru, je2, neviditelna, bohaearn, spechajicim po hlavnich ttidach, dusi ubolaky, valejici se na staveni gtich periferii .. .

Andula stale pied stanici elektriky, vozy, jig osvetlene, proji2dely a odjitdely, lide se stfidali. Zlute svetlo elektrik v modrem geru ulice a osvetlene okno v protej gim dome, jeZ. znala .. .

Byla to reakce utYrand Anduly, co pocitila v ptigti chvili.

Mani ke Krausovi zajit, napadlo ji nahle.

Snad ho ji2 nikdy neuvidim. A snad se jig odstehoval!

BYvalo kdysi new hezkeho . . . ozvalo se ji v dugi. Musim jit k nemu! pfijdu .. .

Ach, ach, jsem jako vetejna holka, tekla si v zapeti; rad mne nema. MoZna, de je u neho t Andula se zazmitala protivnYmi pocity. Oei ji hotely a telo bylo jako v horeece.

"Glajzy!" uteklo ji slovo, kdy se divala na hladke koleje a dostala zachvat smichu. V zahybu ulice se objevila elektrika. etyrka.

Ted', ted' se to musi rozhodnout, ne2 sem ptijede.

A stane se z tebe poulieni holka! Slehl ji hned hlas. Ale bude tarn hezky name i jidlo a hudba . ted', ted'! Elektrika se blaila. Andule bylo nesnesitelne horko. Sotva stala na nohou a svetla se ji zatoeila pied oeima; blilila se, rozplizovala a zatahovala celou ulici ano . . . nebo . . .

Anduliny ptepjate nervy vypovedely sluthu.

Svetla se rortahla a Andula pojednou videla sama sebe jak skodila pod elektriku, ptelitla koleje, slygela jen — tidid zabrzdil a zaklel .. .

Ale ona 112 byla v temne chodbe protej giho domu, stoupala po schodech ke znamYm dvetim, a zazvonila.

"Aneno . . . ! piece . . . ozval se Krausav hlas, a jeho pate ji objaly .. .

Zoufale se rozplakala a udivila se, de stoji na ulici pied stanici elektriky, od ni2 se vzdalovala nacpana, etytka. Naproti v dome svitilo okno do tmy, z hostince zaznivala hudba.

Andula si sahla na palici oei a ucitila spodenY oblidej. Otiela se kapesnikem, kterY ji rozmazal prach, saze a tro gku pudru, 'usazeneho po celodennim bloudeni po Praze, na oblieeji.

A tak nehezka a nepatrna, s oeima vpadlYmi se obratila k domovu.

Na obloze dal pan Bah rozsvitit prvni hvezdu.

Ale Andula ji nevidela, kdy2 se vracela veeernimi ulicemi pomalu ke svemu bytu.

A takovY byl veeer, kterY zachranil Andulu navaly od ulice.

"Poslyg, Andulo!" tekla druheho dne Lida.

"Ty vypaclag gpatne. Mela bys jit nekdy na potadnY obed, tak za pet, za gest korun. V2dyt' jsi hodne hubena."

"Ty ses taky zhubla!" odpovidala Andula, aby odvratila podezteni.

"Vig co? Zapomnela jsem ti veera iici, Z'e dostanu kondice; a to na dvou mistech. Jednu primanku budu ueit nemeine a jednoho kvarUna destine. Ten kvartan, to jsou ti bohati fide! Maji vilu tady /*lade ye Vrgovicich a svoje auto. Kluk je asi rozmazlenY a nechce se &it.

Tata pry hb rano vozi autem do gkoly! Tak z toho by bylo asi na 300 KC mesiene. Budu si ale jegte neco shanet."

"Ty jsi gt'astna, Lido. Ja zatim nernam nic, to bys nevetila. Jak si to elovek lehko vgechno piedstavovaI. Darn se zapsat na, ty veeerni kursy, nic jineho nezbYva. Podivam se dnes nekde po nich."

A tim se Andula s Lidou roZee17. Lida zilstala

Strana 9. doma a zabotila se do nemecke literatury, kterou si vyptjdila pies prazdniny.

Andula si dala docela mechanicky napsat par adres panil gem, hledajicich pisafky a itkednice. Docela mechanicky se vracela s nezdarem, nebo, kdy bylo misto jiz zadano, ponevadt vedela, 'le to tak neptdde stale. Jen byla zvedava, co se stane, az nebude ani halefe. Jeji zestarla tvaf se sotva pohnula fismeekem, kdy to ,tikala..

Ale copak dues' Dnes piece bude obedvat, ne? A Andula se tetila a hadala, co asi bude k obedu, a jidlo byo to hlavni, nae dopoledne myslila.

Ze ji nekolikrate fekli: nemuteme vas phjmout, nevadilo. Kdyby ji byl nekdo fekl, ze nebude obedvat, byla by se snad shroutila.

Ve Strakove akademii byla jiz pied pal dvanactou a byla mezi terni, kdo obsadili prvni • Oh bote! Jak se koutilo z polevkove misy!

Obsluhujici devde ji veouplo rychlYm pohybem na stub, at polevka vfeplichla. Andula se pii postrkovani misy take dotkla tepleho porculanoveho ucha a z radosti se pro sebe potichu smala. Kdyt pfiela na tadu, pomalu si nabrala dye pine sberaeky, jimit pilne zalovila u spodu, aby nabrala co moina husteho. S nejvdeenefeim pocitem zdvihla prvni lzici k Nebyla to nejlepti a nejchutnejei polev• ka, jakou kdy jedla v tivote?

Zeptejte se ji sami. Ona vam to povi nejlepe.

To odpoledne byla spokojenejei. Zahanela myelenku, se zitra zas bude bez obeda.

Ach! Kdyby mela jednou hodne penez, °bedvala by vtdy dye hodiny, aby vychutnala pokadne vkly vtechno jidlo!

Sedela cele odpoledne na laviece u Palackeho mostu a vettina jejich myelenek byly vzpominky na dneeni °bed.

K vederu se dala smerem jedne reklamni kancelafe, ktera slibovala vYdelek Navetevy denne od pet do sedmi hodin, stab° v inserate. Andula piece take umela kreslit, ne?

Cotpak nestudovala architekturu s tim pfejit po dvou letech na malifskou akade• mii, az bude mit odbyty zkoueky, pottebne pro profesuru kresleni? Zkusi to, zajiste!

Bylo po pate, kdy stoupala, nasledujic tipku: "reklamni kancelat v prvnim patfe", do prveho poschodi.

Dum byl zaostalY, piny pavu6in a smeti, pin vYklenka a odboeujicich tmavYch chodeb. Neni to zde prave vabne, myslila si Andula a podivila se, kdy uvidela na jedne chodbiece, jet odboeovala napfie od hlavnich schodu, dve ele. gantni damy.

Tmave, vysoke dvefe, setlapanY prah a cedulka: "Reklamni kancelai".

Zaklepala a veela.

Seal° zde nekolik osob u ruznYch stolkt, z nich se ani jedna nezvedla vstfic Andule. Misto podekovani uslyeela jakesi zamrueeni.

Zaeala sama: "Pfichazim o informaci vzhledem k vatemu inseratu. Kreslila jsem rok na technice u pro" fesora Blatieka Jeden z pawl se zvedl, piistoupil k ni a fekl: "Prosim. Hned varn vee vysvetlim. Ra6te k memu stolku. Mate s sebou nejake kresby na ukazku?"

"Ne, ale mohu pfinest jindy."

"Hmm. Skoda. Tedy, abych yam to vysvetlil.

U nas se zadavaji rekiamy a plakity, diapositivy a kresby feeho druhu. Objedna-li nektera firma u nas plakat, necham si udelat nekolik navrhii a ptedlotim je k rozhodnuti. Nejlepei z nich jsou pfijaty a ty jsou yam pa,k zaplaceny nati kancelafi. Tedy jedna se pouze o navrhy.

Vlastni, eistou praci provadime zde sami."

"A kdy navrhy nevyhovuji?" zeptala se Andula.

"Nu?" pokreil pan rameny. "Tedy propada.

Male risiko to je. Ale pekne navrhy jsou pfija?" ty, zajiste. Zajimate se tedy "Ana," tekla Andula rychie "Zde moje visitka".

"Dobte. Meli bychom tady dnes dve veci."

Pan vzal se sveho stolu kousek papin a napaal, pi edtikavaje (Pokraovini.),

Strana 10.

ADRESAR TA.TE/VINiHt IrtApt. Slovan.ske Podporujici Jednoty Stein Texas.

Hlavni tfiadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas, Stepan Valcik, mistopkedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacii, pravni /*Ice, Temple, Texas, Finaneni vS'Tbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. KopecW, vrchni lekak, San Antonio.

TiskovY vSrbor: Jos. Horiiik, College Station, J. J. KruginskST, Corpus Christi. John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hrugeka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Sehtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Tioga. Chas. Hejnjr, Tioga, Tex., 5. Tioga Rt. 1.

6. Morafiti BratIi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. Texaskj7 Mir - Shiner,. -Aug,. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schilz. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schfize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schfize 2 nedeli.

16. Bile Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

17. NovS7 Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt. 6. Schtze 2. nedeli v Ines.

20. KomenskST - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schtze 2. nedeli v mega.

21. Fr. PalackS7 - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schtz 1 ned.

Alois 22. Jiff Washington - Cat Springs.

Kiscin, Sealy, Tex. Schtz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtz. 2 nedeli.

24. CeskST Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v 25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaves14., Moulton, Texas.

28. Karel Jonde - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Scheme 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovant - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schtze 2 nedeli kaidS7 3. mesic.

32. Naeinee - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n.

33. Hvezda Mira - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schtze 2. ned.

34. Slovaneti Bratki - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Scheme 2 nedeli.

35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v 36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schfize 2. stkedu v 37. Novi Vlast - Frydek. Norbert Jei, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Kirtley, Texas. Schilie 3. nedeli v mes.

39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mes.

40. Cechoslovan - Hilije. E. K. Hajovskk, ElCampo, Tex., Rt. 2. Schilze 2. nedeli v mes.

VESTNfIC 41. Novi Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cegti Bratfi - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. Elgik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vacla y Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schfiz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barton, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v 51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

53. Ceskk Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnati Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Ciiek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. &Mize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Soh-laze 1. nedeli.

New Ulm. F. A. Weige, New 59. Bratii Jihu Ulm, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

60. Bratii Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Sellaze 2. nedeli kadjr tketi mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schihe 1. nedeli kaidS7 treti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q I/2 , Galveston, Tex. Schfize 1. stkedu v 63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Suak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. John gimelk, 916 North 27th str., Waco, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

67. Bratki Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schfize 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. J. A. DuSek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schfize 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

71. Noy ST Raj - Penelope. Tom Pkikryl, Penelope, Texas. Schtize 1. nedeli v 72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Sc-hfize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtize 1. nedeli v mes.

74. Boro.Qi Haj - Love lady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schilze 1. ned. ka'idSr tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pkibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Doriiak, Jourdanton, Tex. Schtize 1. nedeli v 79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskST, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schtize 1. nedeli v 80. Tyrg - Holland. Tom Hunka, Temple, Texas, Rt. 1. Schtize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Ruie - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82. Cechil Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Je g, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Tex. Schilze 3. ned.

Ve gtiedu, dne 29. biezna 1939.

85. Pokrok Haskell - Weinert. Frank Stuli•, Weinert, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v m.

86. Slovanskfr Svaz - takov. 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Scheme 2. etvrtek v mesici v fikadovne br. A. Kacike.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

89. RfigovY' Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovs14., Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schfize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lat'alc, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanti - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. PustejovskY, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

95. CeskY7 Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. El gik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli.

99. RadhoSt' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladde - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schfiz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex, Schfize 2. nedeli.

102. Hvezda Mladeie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. Lad. Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pratka; La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schtize 2. nedeli v mesici.

108. Jill. PodebradskS7 - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schtize 1. nedeli.

109. RadeckSr - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

110. Jan Rosicky. - Kaufman. Steve St'astO, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schtize 1 ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickYr - Sugerland. Stepan Valeik, De Valt, Tex. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukaiik, George West, Texas.

114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouika, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schtze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Lukag, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Pkileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli. ' 121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Vgeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schine 2. nedeli v Ines.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, _Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schilze 2 nedeli.

126. Dubov3i Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, Texas, Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel -. Edge. Paul Matejka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtize 1. n, 130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes, (Dokoneeni na strane 11.)

Ve sttedu, dne 29. bfezna 1939.

'Rah vypravuji o nagem chrupu.

REVENTIVNi pede o chrup, soustavne proP pagoYand, v poslednich letech jak mezi

tkolni mladezi, tak mezi dospelYmi lidmi, ma jit dnes dobre vYsledky. Potvrdili nem to yedeeti i praktieti pracovnici z oboru zubniho lekafstvi, na ktere jsme se obratili. Velka Cast nateho lidu se o ridelnosti preventivni peee o chrup pfesveddila a dovede se o sve zuby a tim o sve zdravi vabec naletite starat. Proto take jsou u nich tetti onemocneni zubniho pavodu jiz dosti fidka. Pokud se dnes zubni lekafi setkavaji se zanedbanymi chrupy nebo vatnYmi onemocnenimi zubniho pavodu, je to gest jeAte u venkovskeho obyvatelstva nebo jsou to nasledky jen pfechodneho zanedbavani peee, neodborneho otetfeni, rirazil a pod.

Dnetni zpasob tivota, zvlatte nate pfilit umele pfipravo yane, strava, neni lidskemu zdravi na prospech. Prave zuby, ktere nemaji schopnosti hojit a pfizpasobit se, jsou toho velmi citlivYm ukazovatelem a proto u moderniho lidstva vznika daleko vice onemocneni chrupu net u naroda primitivnich, vice net v minulosti, nebo dokonce u pravekYch lidi. Nelze-li taciati, aby z ohledu na chrup radikalne se zmenil zprisob tivota a stravy, je nutno klasti daraz na to, aby se tyto nepfiznive vlivy vyvatily peal o chrup. Musime pak pokladati za rispech lekatske vedy, ze lekati dovedou udrteti chrup a zdravi dnetniho lidstva na dobre arovni, ac onemocneni dutiny ristni vznikaji Utasne Casto.

Boj proti onemocneni chrupu je namifen hlavne dvema smery. Zubni kaz rozrutuje sklovinu a zubovinu, zubni korunka se rozpada, zub boli a stave, se nezpasobilYm ke kousani. Zubni dten uvnitt zubu ("nerv") odumira a tim se otevire, testa pro dal ti nebezpeone choroby, at' uz v pilmem okoli, nebo jette daleko horti a mene zfejme, onemocneni vzdalenYch ristroji v celem tele. Pokroeily kaz eini nevyhnutelnYm vytateni zubu, ztrata vice zubu mute ohroziti yftivu.

Dalti onemocneni, o kterem se nate vefejnost teprve v posledni dobe dovida, je hnisotok kov)) eili paradentosa. Pri tomto neduhu zristavaji zuby samotne zeela neporuteny, avtak daseri okolo nich se zaniti, hnisa, krvaci, ubYva ii, 'Atka zubu se zkracuji a zuby se obnatuji. Pozdeji zuby boll pri kousani, viklaji se a koneene samy yypadavaji nebo musi bYt vytateriy.

Kdetto kaz zachvacuje ojedinele zuby, paradentosa zachvacuje celY chrup najednou. Jetto take toto onemocneni ma za nasledek ztratu, zaslouti si rovnet pozornosti.

Kfive rostle, na nespravnem miste pronikle zuby, znetvofene Celisti, bYvaji pokladany pouze za chybu kosmetickou, avtak nepravem; yedou totit k tetkYm onemocnenim celeho chrupu. Lekat mute krive zuby rispetne a nebolestiye srovnat, ovtem v mladem veku pacienta; ma se to ueiniti vkly a yeas. Pokud tedy mohou, necht' poskytnou detem toto velmi driletite, bohutel, ponekud nalladne 'Rent Zdravi je statek nejcennejti. Proto pokladame za nejduletitejti poznatky moderniho zubniho lekafstvi (stomatologie) zjitt'ovani, jak daletitY vliv mail drobna, na pohled nepatrna onemocneni v okoli zubu na zdravotni sta y celeho lidskeho Vela. Ty tam jsou doby, kdy se zub otettoval jen proto, to hyzdil oblidej nebo bolel - na to stadi koval na vesnici. Dnes phchazi lekat a vtemi prostfedky novodobeho bademi zjitt'uje, to mnohd, onemocneni na pr. srdce, cev, mozku, nerra, kloubri, svalu, zativacich a j. ristroji byla vyvolana infekci, ktera sidli v nemocnYch zubech. Neni dnes uz vzacnosti, Wee nemocneho doporudi lekaf k zubnimu lekafi a teprve ten odbornYm zakrokem na zubech umoini uzdraveni. A naopak zkutenY zubni lekat zpozoruje /lady v dutine ristni nepatrne pfiznaky, pole pacienta k yyteti-eni jinemu odbornikovi a ten odhali zadatky nebezpeeneho celkoveho onemocneni (nemoci krevni, naterYch tlaz a j.) a mate zahajiti v pravY eas rispetne ledeni. To prave jsou nejcennejti pokro-

VESTNtx ky zubniho lekatstvi. Zubni lekaf nema ji g za fikol jen plombovati zkatene zuby, zubni lekais je dnes vedecky i prakticky spojen s pokrokem cele mediciny. Pri neobyeejne velkem podtu celkovYch nemoci mute zubni lekar prispeti k jejich poznani a leeeni a ye spolupraci s ostatnimi odbornYmi lekafi se tak sta y& velmi Cinitelem v ochrane zdravi. ✓ posledni dobe stalo se zlato tak hledanYm, to musi se s nim tettiti i v zubnim lekafstvi, kde se ho spottebuje nekolik desitek kg mesiene. Pro nektere pfipady je .vtak zlato pro zubniho lekate dosud nenahraditelne. K mnoha ridelrim se vtak jit podatilo zlato s dokonalym spechem nahradit slitinami stfibra, cinu a palladia a tyto ptipady jsou stale eastejti. Podatili se sestrojit slitiny, ktere ueini zlato ye vtech oborech zubniho lekatstvi apine nepostradatelnYm, nebude ani drahotou ani nedostatkem zlata zubni leeeni omezovano.

ROMAN VERNE POSADKY LODI "SABINA". ., O podivuhodnem osudu tpanelskeho parmku "Sabina" jsme jizpsali. Tato krasna lod' o tonazi 2400 tun vyplula ze sveho matetskeho phstavu Bilbaa v eervnu roku 1937, tedy v dobe, kdy mesto bylo jette v mod republikanskeho vojska. Samozfejne jela pod republikanskou vlajkou, aekoliv leckterY mut posadky neuznaval jiz madridskou vladu. Ale vtichni nadale dbali sve namotnicke povinnosti a nevzpouzeli se. "Sabina" jela s nakladem do Anglie. Byla jette na tirem moh, kdyt oddily generala Franca dobyly Bilbaa. Posadka se o torn dovedela teprve v Anglii.

Kapitan lodi, vedouci intenYr, steward a nekolik elenu posadky se ihned phpojili na Francovu stranu; povatovali od to chvile lod' za majetek nacionalniho 8panelska, protote jejim domovskym pristavem bylo Bilbao. Prvni a druhY dilstojnik a zbytek posadky vtak zachovali vernost vlade madridske a tadali, aby se lod' ihned vratila do nejblittiho ptistavu republikanskeho.

Tak zadaly spory na palube "Sabiny", zakotvene v pfistave Sheerness v hrabstvi Kentskem. 2adna z obou soupeficich stran nechtela povolit. Tak nezbYvalo Anglicanism nit jineho, net internovat celou posadku at do vytizeni jeji pfe. Valka ye 8panelsku se stale protahovala. Nektefi elenove posadky opustili lod'.

Ale parnik zastal v anglickem pfistavu a na jeho palube Lilo nekolik zastanca obou front.

Na hlavnim stetni lodi byl phlepen internaeni rozkaz britske admirality.

Stfedem parniku vedla hranice, na pfidi se ubytovali nacionaliste, zad' obsadili republika.ni. Vtichni, pfislutnici jednoho naroda, mezi sebou nepromluvili ani slova. 2ili vedle sebe p1nYch 18 mesica neradostnYm tivotem. Zatim docilovalo Francovo vojsko aspechu za Uspechem. Presto ptivrtenci republikanii se nechteli poddat. Ale jejich risili bylo posleze marne. Kdyt nyni Anglie musila uznat Francovu vladu, zmizel se stetne "Sabiny" i internaeni rozkaz britske admirality. "Sabina" byla opet voina jako lod' nacionalistri. Republikani jeji palubu opustili jako uprchlici. Majestatne se yznatela na zadi do vYte narodni vlajka - a nyni vyplula "Sabina" s novou posadkou vstlic syemu domovu.

Lupie kava1ir. ✓ Sing-Singu popravovali nebezpeeneho zloeince, kterY vtak byl znam svYmi kavalirskymi kousky.

Poprave bylo pfitomno take nekolik novinata a jedna mlade, reporterka.

Kdyt odsouzenec seal jit v elektrickem Idesle, spoutan na rukou i nohou, ptali se ho: "Mate jette nejake pfani?"

"Ano" - pravil gangster kavalirsky - "ja sedim a tamta dama stoji. Mohl bych ji nabidnout sve misto?"

Pravil onehdy pan Pfeskoeklec ke sve dcefi "Poslouchej, ten tvrij napadnik na tom neni asi phlit skvele. Jette neni ani polovina mesloe a ut neme. penize."

"Cote, on se chtel dlutit?" zhrozila se sledna dcera.

"Ne. Ale ja, chtel, aby mi pujeil petku."

Strom 11.

(DOKONtENI ADRESAftE SE STRANY 10.)

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schtize 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schilze 1. nedeli mesici.

134. Bratkejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frank Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. Schtize 1 nedeli v mesici.

137. Lillie - Louise. J. J. Kubala, Louise, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubai, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schiize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslovak ' - Mixville. Jos. Taeka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schfize 1. ned- kai. 3. mes.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned.

143. Plimoii - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Frank Hegar.

Penelope, Tex. Schfize 1. nedeli v mecici ye 2 hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Schilze 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schtize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schiize 1. nedeli.

149. Tomas Jefferson - Alvin, J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidugek - Woodsboro. Mr. Antonie Strouhal, Woodsboro, Tex. Schtize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry Holegovskti, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schiize 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elleg, La Salle, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Ft. Worth. Anton Tobola, 2312 West 25th., Str., Fort Worth, Tex. 155. }Lava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexasI4- Kvet -- Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schtize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlipn:cr, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Scnilze tieti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belidek, Jr., Jourdanton, Tex., P. 0. Box. 52. Schtize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jei, Iowa Colony. Tex., Rt. 1, Box 39.

Videri. Nacistieti vadci na obhajobu pohiceni esko-Slovenska Hitlerem, vznesii dnes obtaloby, to velci majitele pozemka v cesko-Slovensku byli zbaveni s yYch velkYch majetka provadeni pozemkove reformy brzy po svetove valce. Pravi, to Nemci a Mad'ati inusili se vzdati svYch velkYch statkil, jet vlada pak rozdelila mezi male rolniky. Za to pry se majiteltm statkfi dostalo nedostatedne nahrady.

Varbsa. - Juraj Slavik, Cs!. vyslanec ye Var'Save uvedomil dnes zahranieni ministerstvo a nemecke velvyslanectvi, 2e nevyda vyslanectvi Weincum, leda by poutili nasili. Slavik hodla, vydati se na cestu do SpojenYch stata, aby konferoval s bYvalYm presidentem dr. Benetem. Vyslanec Sla yik zamYtli ziskati podporu Slovaka. Pravil, to prvni sekretat bude spravovati vyslanectvi do jeho navratu.

Washington. - Veera byla presidentovi SpojenYch Stata Rooseveltovi odevzdana slavnostmedaile "American Hebrew Medal 1938" za podporu snah o sbliteni krest'anu a Ea.

VESTNIK

Strana 12.

Chat OrgAn Slovanske Podporu,jici Jednoty Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Asses ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCICA—EDITOB Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Predplatne $1.00 ran& Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zasfiaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, ptedplatne, oznamky, budIst adresovany na Vestnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South..

Josef Vrba: MODERN! JARO. Rachoti motorovY pluh. derma zerne dYma. Motor si hudi: buch, buch, buch: EidiC je Cerny pod °alma.

Pekne's to, motore, rozhazel naj ednou fadami ticemi!

Sktivan dfiv orate provazel.

Kdepak je ptitisklY k zemi?

Pomalu vy2eneg koniela.

Idyla stares — je po ni.

Tlak je to, jen soma honieka.

Po polich benzin voni.

Usili o navgtevu dr. Benege do Texasu prozatim vyg lo na prazdno. Jak znamo z protokolu posledni schrize na gi Hl. tltadovny, pfedseda br. ChernoskY pfednes1 pfani, aby vzacny ndvg tevnik Spoj. State, bYvalY president "deskoslovenska — dr. Eduard Bene g — byl po2acian o navgtevu do Texasu. Oasove velmi prospegnY navrh byl iikedniky ITstkedny pfijat jednomyslne a usnegeno, povefiti bratry pfedsedu ChernoskYho a tajemnika Joe R. Kubenu, pattienYm ptipisem vysloviti neohro2enemu vyznavaei demokracie vdek a fictu texaske haluze a po2adati ho o byt' kratgi navAtevu. Na odeslanY dopis dogla bratru pfedsedovi nasledujici odpoved': DrahY pane Chernosky. Dr. Bene g mne potadal, abych Vam podekoval za dopis ze dne 18. bfezna, vyslovujici sympatie. Ohledne jeho navgtevy Texasu, kde by proslovil nekolik feel sdeluji, ze k tomu prozatim nedojde. Jeho testa do Kalifornie byla odieknuta, ac byla dojednana uZ v LondYne pied jeho odjezdem, a uva2uje se o zru geni jinYch pfedna gek mimo na chicagske universite. Prozatim nemide se venovat 2adnYm dalgim zajezdilm a pfedna gkam. Jsem jist, 2e porozumite. S pfanim zdaru od dr. Benege, zirstava v flak E. B. Hitchcock, osobni stupce. — Udalosti od tragickeho 15. bfezna vynesly dr. Bene govi nesmirne Ukoly, o nich2 pochopitelne nelze se pfitomne rozepisovat.

Bud'me radi, 2e druha nejdulehtejh osoba esl. zahranidniho odboje dli na pilde svobodne Ameriky, kde ma mornost organisovat sily Oe, choamerieany i americke vefejne mineni — k oddineni barbarske loupe2e, spachane na jedine skuteene demokracii ye Stfedni Evrope. Vgak td dr. Bene§ svuj zamer vefejne oznamil: "do posledniho dechu budu bojovat za svobodu sveho lidu", pravil v plamenne fedi na rozhlasu NBC >a Narodni Sdrtfgeni v Chicagu, statni svaz eohoamerfaana vdetne mohutne Sdrla2eni krajanske v Texasu zahajily novou akci odboje. Sestry a bratti, deka, nas nova price, jedna z nejpotfebnej gich — boj o zachovu 'eeskeho naroda.

Bolest u2 polevuje, stesky a natky pranic nepomohou — kdo mess Ceske srdce a vernou krev, nestrij stranou, nevymlouvej se na cokoliv a lconej svoji povinnost — vstup za, elena Sdruie. ni Cechoamerrearal Texasu!!

Vrat'me se k tomu, co jest na geho, v Cern jsme svoji! Posledni dobou rozmahaji se na fadovYch taneenich zabavach tance "moderni". V gak jste si vgimli, jak pti takovem modernirn tanci pary chodi, motaji se, pfe glapuji a tvati se pfi torn tak, jako by jim kaZdY pohyb prisobil bolest. Vidite ubohe zkroucene postavy, ztrnule a bezduche tvate ph mriouldni, kvileni a jednotvarnem dreeni hudby — tak zvane moderni. S timto studenYm pohybem se spokoji east dne g -nimlade2,stckrYji"ned,pot2 je cizi a neodpovida jeji povaze. Hudebne zalo2enY jedinec (c62 teprve hudebnik) nemtde se divati na takoyY tanec, pro nej2 neni 2adneho tempo (easomiry), proto2e at' hudba hraje dvoukrodak, valdik Ci gkotskou, taneici tempo nedbaji, motaji se sem a tam, protahuji, mo2ne a jegte vice nemo2ne krouti, take hudba mohla by hrati cokoliv, tieba i smutedni pochod. V tomto ne2adoucim fikazu pocit'ujeme te2kY iipadek nagi narodni kultury. Novota nese sebou i nebezpednou nakazu, protote ji na ge mladet ztraci ripine smysl pro rytmickou a zpevni hudbu a vyplYvajici z ni pohyb. Stafi men by v tomto smeru ueinit napravu a zaeit na factovYch zabavach tanaiti po starodovnu a tim ukazati nagi mlade2i, jak se skuteene podle hudby tanci. Je prece na gi povinnosti odevzdati miadet nage narodni bohatstvi, o2iviti zase stare tance starodeske a v gtepovati ji lasku k nim. Je-li nage Bratrstvo organisaci narodni a lid nag na ne jako takove poh1121, pak i na ge zábavy.musi bYti pofaciany v duchu narodnim s eeskou hudbou a eeskymi tanci, jet path do narodni vYchovy, proto2e je tvotil lid sam a maji opravdu svoji umeleckou hodnotu. Mame lidoye tance razovite, pestre a krasne, na gim Besedam (eeska, mora yska a slovenska) se jini nemohou vynadivit — prod" opou gtet vlastni cenne a vrhati se na cizi, menecenne a ve skuteCnosti vulgarni. Na gi stargi elenove se "modernim" zabavam vyhYbaji, oni se na takovYch neciti jako doma a sedi Casto v ustrani, aby nemuseli byti sveclky smutnYch dnes zje yfi, jak nekteti mladi tonal, jak nektere divky kouti cigarety a piji palenku . . . Nemeli bychom se vratit, pokud je eas, zase k tomu, co jest nageho?

Dili ei dal od Evropy? Start spor o neutralitu Spoj. Statir jeSte nikdy nebyl tak zvla gtni jako dnes a evropska nemoc zachvacuje i Ameriku.

Obeane se &l ye small a fikali, 2e S'iroke oceany nas uchrani vgech neptijemnosti, nee ted' se vgem otviraji oei a proto zaviada rozeileni a nervosa. V katcle spoleenosti, na ka2dem naroh, v obchodech, lide fegi otazku: Ma se Unie zaniest do valky? Zaba ya obvykle konei rozladenim a posluchaC sly gi clUvody, o nieh2 jegte pied rokem nebylo potuchy. Zaealo to prodejem vojenskYch letadel do Anglie a Francie.

Vefejnost se dovedela, 2e Spoj. Staty jim dodaji stihaeky, nejlepgi a nejrychlej gi stroje, je2 se dosud vzna gely ve vzduchu a bombardovaci letouny, jejich akeni radius je velkY. Tovarny na letadla pracuji pies eas, jejich akcie stoupaji, z Evropy se hrne novy proud zlata. PokojnY °bean v gak neni spokojen. Boji se, 2e dodavky valeenYch letadel zvY gi odpor proti Spoj. Statrim, 2e se president Roosevelt octne ye slepe boji se o svuj klid, pohodli, obchod a dolary.

Neni lepe sledovat valku jenom na platne zvukovYch tYdenikri, jak ted' valku v Oine? Obeas se konaji demonstrace s heslem — "Keep away from Europe", senatoki ye Washingtonu dostavaji hromady telegranya, je2 je yyzYvaji, aby hlasovali pro nevmegovani se do evropskYch yeci. To je jedna strana — druha bojuje pro demokraticke mocnosti a i 2enske Casopisy fegi tuto otazku. Je zvla gtni, kdy2 mezi zamilovanYmi romany a oznamkami vYrobcri pracila najdeme plamennY projev pro nebo proti neutralite.

Narodni rozhlas pfena gi Chamberlainovu, Hitlerovu nebo Mussoliniho fed a nikdy nebyli mnozi obeane, ktetf nejsou znalci zemepisu, formovani tak dobte o Evrope jako ted'. Necoq se v nagi zemi deje. Drobny obehodnili 'ri'adava, ze obchod nejde a dame fsou pofad vet gi, nezamestnani na jihu sly geli, 2e v diktatorskYch statech ma WO praci, farmati jsou take nespokojeni — to v ge jsou vane ptiznaky. Spoj.

Staty jsou dnes nejsilnej gi na svete, ale kdyby skuteone do glo k rozhodujicimu boji mezi velmocemi — neni pochyby o torn, 2e by pro nas prigla taka hodina4

Ve stredu, dne 29. bfezna 1939.

Dr. Euduard Beneg zdviha vlajku odboje. rodni rozhlas vysilal v nedeli odpoledne proslov dr. Benege, v kterend Americe oznamil, 2e vystupuje ze sve zdr2elivosti a bude bojovat za opetne osvobozeni deskeho a slovenskeho lidu. V mohutne vYzve na americkY narod dr. Beneg tekl doslova: "Mluvim k americkemu lidu v tragicke chvili. Byla to moc, ktera obsadila Cechy, Moravu a Slovensko a ktera, tam zafidila koncentradni tabory. Vettelec nema, tam 2adneho prava, niemene uchvatil bohatstvi, jet pracne vybudoval eeskY lid. Oechove a Slovaci zbudovali si svou prosperitu, ani2 by znepokojovali jinYch, pfes to byl na nich spachan nejbrutalnej gi zlocin, podle ,programu peelive vypracovaneho, prate tak, jako lupie si vypracuje svuj plan. Vpadbyl proveden bez provokace, v dobe miru 2ili Oechoslovaci v2dy za takYch okoinosti, jsouce vklineni mezi Nemee a Mad'ary a od dob sv. Vo.clava bojovali za svobodu a demokracii. Po svetove valce 6s1. budovali v kiidu svuj stat, zavedli si svobodu politickou a nabo2enskou, jejich obchod a prrimysi prospival. 6s1. republika site mela sve menginY, nicmene nestranni pozorovatele shodli se v torn, '2e Osl., pokud se tYde men gin, zalozili nejlepgi system ze vgech evropskych zemi. V 6echach nebylo 2adneho pronasledovani, byla tam vskutku jedind rispe gna osvetova demokracie vYchodne od RYna a piece byla znidena diktatorem. Byla znieena ne proto, aby byla osvobozena nejaka men gina, nYbr2 proto, 2e diktator nestrpi ye svem sousedstvi svobody a demokracie. Co dnes se povauje za mir je jen stragna iluse, ktera jednou si vy26,cla, stra gnou obet na vgech narodech sveta. Valka u2 to je. Ano, dnes v Evrope je valka, ale vedena je pouze jednou stranou, a zatim co jedna strana vede valku, strana druha se na ni jen diva. Opakuji znovu, 2e nebude 2adneho mini a potadku, dokud zloeiny, spachane v Evrope, nebudou oddineny, dokud opet nebude Ucta pro dane slovo, dokud idea poctivosti nebude obnovena, dokud zasady osobni a mezinarodni svobody nebudou zajigteny. Nezapomerite, 2e se nejedna pouze o Evropu, nYbr2 2e je v nebezpeei celY svet, nejen nasledkem valky, nYbr2 nasledkem rozvratu poeestnosti a slu gnosti. Takove je dne gni nebezpeei. Spoleenost, ktera trpi takovY sta y, zmizi. Proto musim apelovat na americkY lid. Prosil bych jej, aby v to svobodne zemi nestrpil takovYch poneti a idei, ktere se snah ovladnouti Evropu. Vetim v idealy svobody, lidske poeestnosti a dftslednosti. Napoleon pravil, 'te na svete jsou dye mocnosti; riled' a duch. Duch vgak v2dy porazil med. Tak stane se i tentokrate. SpojenYm Statilm ptipada velka, Aloha.

Bud'te phpraveni pro ono utkani a bud' silnY — o lide demokracie. Do posledniho dechu budu bojovat za svobodu sveho lidu, a jsem jist, 2e mrij lid vynoti se z dne gniho stavu vitezne, jak tomu bylo v minulosti. V gem spravne smYglejicim lidem ptedkladam heslo me viasti: Pravda vitezi!"

BuditelskY smer Ceske literatury byl obrannY, ale ne govinistickY. Hajil sve, svuj duchovni prostor, svoji zemi, obyvanou po staleti nagimi piedky, ciziho nechtel.

Za 4 miliony eeskYch knih na reginsku ztraceno. Ve schtzi kulturni rady pro Te ginsko poclana byla zajimava zprava, jet povida o torn, oe byl ochuzen deskY lid na Teg insku. Ztrata deskYch knihoven se odhaduje na 4 miliony KC. Z matidnich knihoven zristalo v zabranem lazemi 67 se 46,824 svazky. 6eskSrch obecnich knihoven zabrali Polaci 75 a bylo v nich 75,385 svazkri. Celkem tedy dostalo se Polakrim do rukou 130 eeskYch knihoven se 122,209 svazky, krome knihoven sokolskych, orelskYch a del. tel. jednot, hasieskYch sborft a jinYch korporaci. Cenne knihy mely take hospodafske ovocnieke a y eelatske spolky. Nepoeitame zde take knihovny hOrnicke, gkolni, 2akovske a uditelske. ZajimravY je Adel techto knihoven, jak se `projevil po' polskein zaboru. Ve gkolach si ternito kriihami zatopili, jinde je vyhazeli ze sktini nebo take spalili. Men proste snahu zniCiti Ceskou knihu, at' byla od kohokolv, avgak vefime, 2e se jim nepodafilo a nepodati znieiti deskou kulturu a Ceske narodni vedomi na nagem deskem Te ginsku. Ukazali svou marvni nemohouenost, ktera neziomi hrcleho eeskeho cluch4!

Ve sttedu, dne 29. btezna 1939.

Delnicke pojigteni delniku v Italii bylo vybudovano z pranieeho vysoko a2 ke svetove Arov ni. Velk'm einem fatistickeho retimu pro zvS7teni fysicke zdatnosti italskeho naroda byla vS7stavba socialniho pojitteni. Prvni slib delnictvu byl ueinen v roce 1928 v Charte prate. Pravilo se v ni, to vlada uspiti pojiateni iirazoveho, pojitteni proti nemocem z povolani a proti tuberkulose jako prvni krok k ztizeni vteobecneho nemocenskeho pojitteni proti vtem nemocem, dale pojitteni pro mladistve delniky a koneene zvlattni pojitteni matetske. Vtechna tato pojitteni jsou uskutedriovana postupne a cele pojitt'ovnictvi v Italii je soustkedeno v Narodni fatisticke socialni pojitt'ovne. Tento vrcholn' tistav a nastroj italske socialni politiky provadi: povinne pojitteni invalidni a starobni, povinne pojitteni proti nezamestnanosti a proti tuberkulose. Vtech techto pojitteni je ileastno 6 milionti delnikt a 8 miliont rodinnSrch ptislutnikt. Povinnemu pojitteni podlehaji vtechny osoby obojiho pohlavi ye veku od 15 do 60 let, pracujici v namezdnim pomeru. Pojittenci jsou rozdeleni podle mzdove stupnice do testi ttid a plati Vdenni ptispevek od 50 centisimti do 3 lir. Stejnou eastkou ptispiva zamestnavatel. Narok na starobni dachod nastava dovrtenim 60. roku, vykazuje-li pojittenec nejmene 480 ptispevkov3'7ch tydnu. Narok na invalidni diichod se uznava, v kteremkoli veku, jestlite vSrdeleena schopnost pojittence poklesla na jednu tietinu a mute-li se pojittenec vykazati nejmerle 240 ptispevkovSimi tSrdny. Od roku 1931 do konce roku 1937 vyplatila socialni pojitt'ovna dvema milionum ducbqdcii pies 2 biliony lir, prtimernSr roeni duchod civil 867 hr. eska, kniha a kniha vubee byla neodmyslitc/nym einitelem ve vYvoji eeskeho kmene, pomahala nejen zaloiiti, ale i k slave vesti i v poniZeni udriovati existenci nageho naroda.

Konsul dr. Hollub se postavil na odpor tadosti zastupct nacistu a odeptel ptedati jim zapisy a jinS7 majetek zna.silneneho 6eskoslovenska. NemeckS7 konsul z Galvestonu a drub' z New Orleanu dostavili se do ttadovny konsula v Houstonu, vtem nam mileho i vateneho dr. Chas. J. Holluba a tadali ho, by jim piedal utedni majetek a spravu konsulatu. 0strouhali mrkvieku! RaznST zastupce Ceske dy jim vyznaeil, to povatuje okupaci a porobeni tech a Morav,ynemeck3im vojskem nezakonne, neopravnene a tin vS7boje. Okupace tato byla nespravedliva moraine i pravne a proto da eeska nepiestala existovati a on, co esl. dou povetenST zastupce pro jihozapadni east Sp. Statil potadavek zastupcti Reichu odmita a 'desky konsulat povede dale. Dr. Hollub ma., vdek i obdiv cele krajanske haluze Texasu. Zachoval se co ptikladnS7 potomek ptistehovalcii z Moravy a jak znamo, byla to hrstka Moravant na Bile hone roku 1620, ktera co jedna Cast vojska Ceske Alechty, postavila se naporu cizakt na odpor a branila test rodne zeme do poslednlho mute . . . V hake dobe CM dr. Holluba, stejne jako Pevne stanovisko Csl. vyslance Hurbana ye Washingtonu, esl. vyslancti dr. Slavika ve Vartave, dr. Osuskeho v Pariti, konsula Holeho v Chicagu, kteti rovnet odmitli podrobiti se potadavku Germanil a svtlj triad jim nepiedali — ptinati kapku ittechy a jiskru tadouciho povzbuzeni k novemu odboji proti barbarilm dvacateho stoleti.

Nadany mozek, stateene srdce, pevni ruka a jasnY cil delaji dejiny.

VelikY problem. Jegte dnes v udobi mime prosperity ma tietina rodin v Unii prernernSr roeni ptijem 471 dolart. To neni ani etyticet dolaru mesiene, ac tivotni potteby a najemne z bytu jsou vysoke. Ve velkych mestech neni bidu tak videt, nejdeme-li do pfedmesti chudiny, ale projadi-li cestujici autem na pt. na Floridu, vidi koneiny, zejici stra glivou bidou.

Federalni odbor prate dokazal, 2e ani nejbezohlednej gi omezeni ptistehovalectvi nezabrani vzrustajici nezamestnanosti, proto2e roene vychazi ze gkol 500,000 .lidi a-zvetguje armadu nezamestnanYch. Republikani tvrdi, 2-e- to zavinil "New Deal", co2 ale je pravdou jen d'asteenou, proto2e osud chudgich vrstev byl pied presidentem Rooseveltem jette smutnejti a ye skuteenosti "Nov' Adel" odstranil nejkliklavej'ai rozdily na fleet bohatych. Ptiemou ohromne nezame s tnanosti je oposice kapitalu proti prev

VESTNIK sidentovi, svetovS7 politick neklid, jent brzdi podnikavost a zavedeni strojt. Dnetni i budouci administraci eekaji dva tetke problemy: jak pomoci starS7m a mlac13'7m! Vetejne mineni kolise, mezi radikaly, kteki chteji podpory nezamestnanS7m a sta0m lidem, vytazenSTm z prate, ponevadt tvrdi, to lide budou utracet a tim vyvolaji otiveni v3iroby, a konservativci, kteii maji strach ze statniho bankrotu. Vtichni ale volaji: neco se musi stat! Kongres prozatim rozhodl, to musi dojit k omezeni vSrdajti a jak znamo, tkrtl 150 milionti z eastky, ureene WPA (dobrovolne pracovni slutbe), jet zajitt'uje teem milionum praci a ptechodnST vS7clelek anit dbal .cistrah presidenta Roosevelta, 2e sniteni potadovane east na WPA ptipravi o vS7delek kolem 400,000 mute.

Pojigteni proti tuberkulose zavedla fatisticka.

Italie. Tento druh pojitteni je tam povinnST pro vtechny osoby, pracujici v namezdnem pomeru. Jeho nutne zavedeni vytadaly si zvlattni pomery v Italii, kde bylo roene zaznamenano na 600,000 tuberkulosnich onemocneni s desitiprocentni inrtnosti. UCinky zvlattniho pojitteni proti tuberkulose projevily se pozoruhodnS7m zpiisobem: V letech 1929-1936 bylo podporovano na 240,000 tuberkulosnich osob nakladem 750 miliont lir. Pies 180,000 nemocn'ch bylo umisteno v leeebnSTch iistavech. Povinne je take matetske pojitteni, jemut podlehaly puvodne vtechny delnice a iftednice v prumyslu a obchodu ye veku od 15 do 50 let. Od roku 1936 bylo matetske pojitteni rortiteno take na delnice zernedelske. Pojitt'ovna zaznamenava roene asi 45,000 podporovanS7ch ptipadt. ITSrte vyplacenS7ch podpor eini kolem 7 milionti lir.

Zaeiname uptimne, pevne, hluboce milovati nekoho, a'i kdyi ui ho neni.

Jan Amos KomenskY narodil se 28. btezna 1592 v Nivnicich na Morave. Vzpominame tento tS'rclen vS7roei narozeni tohoto velikeho syna eeskeho naroda, jehot si Irak vtichni vzdelani narodove sveta, pro jeho tivotni dilo, jimt prospel vektim, ktere po nem nasledovaly. A vzpominame tohoto velikeho vlastence v tuto dobu narodniho smutku, utetujice se znovu jeho proroctvim: "Vetim i ja. Bohu, to po ptejiti vichiic hnevu a poroby, vlada veci tv'ch k tobe se zase vrati, 6 lide eeskS7! Co ted' zlaSrva podmanenS7m bratriim ye stare vlasti a nam v nove? "V dlari slotit skra.ne" — die vertu MacharovStch — "aby slzy tekly do cizi pudy? 2alovat a stenat jak Prorok Pane nad zbotenS7m mestem? Med nepomohl a spojenec nas zradil, ut neni doufani net v sama, sebe. V2dyt' vgemu vzdor, mitj narode, ja, vetim na ptitti tve, na vzkiiseni tve slavne ate tve misto bude v sboru ti •c4rch a viada veci tvS7ch to se ti vrati!

Listarna redakce. Pohlednici z ptistavu Saint Pierre na ostrove Martinique (postitenem roku 1902 stratnou katastrofou zemettesenim) poslal otci Miroslav Moueka, neastnik namoinich manevrti lod'stva USA v Karibejskem moti. A i zde se vypinilo zname reeni — Slovan *dude bratry ma — nebot' hoch scleluje, to se tam seznamil s krajanem Pacalem, kiditelem tamnejti prodejny Bat'ovi obuvi. Novou znamost oslavili pry pobesedovanim v zahradni restauraci, kde se depovalo — prave plzeriske. Ceska podnikavost a obchodni zdatnost razily si cestu do sveta, net lupieske zabrani ' ech a Moravy odvekSr m nepiitelem znemotni dark rozniach eeskeho vSrvozu do ciziny a ubozi na gi bratii budou — doufame jen doeasne — nevolniky nacismu.

Patit. — Letecka vS7roba francouzska je stale jette velmi nedostateend, stauje si dnes leteckS7 odbornik v listu "Epoque", kterS7 uvadi, to francouzske tovarny vyrobily v imoru pouze 71 letadel, kdetto podle planu jich mely vyrobiti 350. Od tali do biezna melo 1334 vyrobeno 2,400 letadel, avtak bylo jich vyrobeno pouze 400, to znamena, te by pro druhou polovieku planu (4,800 letadel do dvou let) bylo zapottebi myslu, jent by vyrobil 4,400 letadel za jeden rok, zatim co at dosud byl schopen vyrobiti jich pouze 400. V techto dnech konalo se zasedani meziministerskeho vSr boru, jet se zabS7valo timto vatiVrn problemem. Zvlatte se jednalo o financovani vS7roby nov'ch letadel a novou organisaci prate v tovarnach na letadla„

Strana 13.

Schfize "Sdruieni echoamerieanii v Texasu" v Houstonu.

V nedeli konala se schfize v genarodniho Svazu C. A. v Texasu v residenci jeho ptedsedy p.

Maudra, kterY po zdatile operaci se pozdravuje a v dusledku stra gnYch udalosti od 15. brezna ye stare domovine neme gkal svolati zastupce krajanskYch spolku k duldite porade ohledne dalgiho postupu texaske haluze v nynej gi situaci. Schaze byla nav gtivena detne, dostavili se vetginou atednici na gich organisaci za S.P.J.S.T. bratti ChernoskY, Valeik, Aneinec a Nesuda — konsul dr. Hollub atd. Dtle2ita porada vynesla: nag "Svaz e. A." zachova svoji samostatnost ac bude v tesne spolupraci s telesem narodnim; organisadni sit' bude rozgitena, nabor dienstva proveden bude bezodkladne v ka2de osade a v gude, kde nagi jsou. Nejbli2gim a nejdfile2itejtim Akolem Svazu bude imlne semknuti vgech slo2ek nageho lidu, vgech spolkil a organisaci — zkratka — spojeni v gech dugi citicich a ochotnYch — stati v mohutnem taborti k boji pro zachovu idealti demokracie a odeineni stra gne ktivdy, spachane nacisty na eeskoslovensku.

CO T G M NEDOHOVORIL A K LS NEDOPSAL — — — Z myth nejstar gich vzpominek se mi ted' potad vraci jeden takovY nesouvisly obraz, o nem2 jsem ut jednou mluvil. To mi byly asi tti roky, videl jsem v Hodonine splageneho kone; hnal se po ulici, v gechno se rozutikalo, jen nejake dite mu upadlo pod nohy. Lide na chodniku si zakrYvali odi, ale nic se nestalo. dite pteskoeil a bylo z toho jen trochu leknuti, hodne place a nejaka rozbita hraeka. Tot, abyste rozumeli, proe si to ted' znovu vybavuju. To male dite vidim jako na gi republiku, pies kterou se ptehnala taky takova, pohroma. Vgechno se rozuteklo, kdy2 se hnal ten kiln valky a v gichni si zakrYvali oci, jak to s nami dopadne. A bylo z toho jen trochu leknuti, hodne place a rozbite hraeky, se kterYmi jsme si dvacet let hrali. Abyste yeah, ja, tim ptirovnanim nechci zleheovat to velkou bolest, ktera nas postihla, ale ja jsem se v2dycky na v gechno dival z vetgiho odstupu, aji na svou vlastni praci. Ptijit o menginy, to neni tak velka ztrata, to jsou dnes leda ty rozbite hraely. Beztak to byly nebezpeene hraeky, ktere nam ye Versaillich vnutili do nagi mlade domacnosti.

Jen kdy2 se diteti nic nestalo, to je to hlavni!

To je v2dycky to hlavni: it a bYt, i kdy2 je to jen ten prvni stupeii existence. Ude, kteti si u nas zvykli na ty vyggi stupne, byla to hlavne inteligence, podlehli po zati depresi a zadali meditovat: bYt ci neb't? Ja, jsem nikdy nemel pochopeni pro hamletovskou stranku problemft.

To nevede ku ptedu. Jakepak b't Ci neb't, kdy2 jsme. Z toho musim vychazet jako realista i jako bo2i tvor. A to dalgi piijde po fisilovne, hou2evnate a drobne praci v gech, kteti 2ijete, ka2dY na svem miste. Nikdy neplatilo vic net dnes, 2e heroismus vgedniho 2ivota pige nejtrvalejgi stranky v nagich dejinach. Ne proroci a titanoye, ale pospolitost v gech eleml naroda nas vyvedla z rakouske poroby. A tatat pospolitost yam de, silu a odhodlani zadlenit se &stile do noveho vYvoje Evropy. Smitit se se skuteenosti neznamena bYt slabochem nebo zradcem. Vida veci, jak jsou, znamena bYt nad vecmi. A to ted' v gichni pottebujete, mit u2 dnes odstup, umet 112 dnes myslit v koncepcich. Ptina gi take Alevu v osobnich bolestech.

Budu se na vas divat dal, jak to vedete a pieji y am, abyste si uchovali viru ve svou gt'astnou budoucnost. Opakuju, nemit men giny a jejich neni takovy ztrata, jako nemit viru v sebe, proto2e jen ten, kdo yeti, bude na vat P.B. A Jednotlivec i narod — — — Podle zpusobu duryilske zemske cirkve natidily nyni take evangelicke zemske cirkve v Sasku, v Meklenbursku a v Anhaltsku, 2e 'tide nesmeji ut.byt eleny cirkve. tkont u cirkevnich &Ada. "se .prohlaguji pro tidy. -za neptistupne. ,,z,„akona byli eleny ktefi -pied v ydanirrk , cirkve, nemusi nadale platit cirke-vni poplatky.

Senator Borah se vyslovil, 2e Anglie kula s Nemeckem pikle k postoupeni Sudet pied Mnichovem a dokonce vedela — po mnichovske schfizi velmoci — ae nenasYtr)?;' Fuehrer zabere zbytek Csl, republiky,

Strana 14. ale bude slavit i pout'.

V zapadnim slersku na levem bfehu Odry je v ptipojenem itzemi deska obec s peti tisici obyvateli, Polanka nad Odrou. Nam zustal zbytek obce na pravem btehu feky. Je to jen jedna budova, hostinec, na jeho zdi visi dosud nage tabulka s ifrednim oznadenim obce. Obec Polanka nad Odrou vgak je dosud vedena v nagich spisech jako samostatna obec, aekoliv ji tvoki jedinY dam s hospodalskYmi stavenimi.

Je to posledni zbytek bilovickeho okresu a nejmengi obec u nas. Ma, pouze pet obyvatelft, ptislugnika rodiny hostinskeho. V Polance je vgak stale Zivo, pfichazeji lido s druhe strany posedet sklenici piva a hovoru. Budou tu slavit i pout'. Nekolik krokft od hostince je spla y, kam se jezdi v 160 koupat lids z Ostravy. Spla y je dnes na hranici a proto neni yyloudeno, 2e v late se tu budou koupat °bean& ze dvou state.

Zabaveneho spolkoveho jmeni je u2ivano k raznYm pracovnim nebo jinYm akcim. Spolky i jednotlivci mohou reklamovati pravo o svoje penize, ale v Rakousku se tak stalo jen v Indio ptipadech a zase to byli vYhradne 2idi, kdo se hlasili o spolkove jmeni. Nebylo male. Celkem se podafilo zabaviti 2 miliardy RM spolkoveho jmeni. Obrovske jmeni mela rakouska drugstva, celych 50 miliona marek, kdeZto 1400 pojitt'ovacich spolka, eitajicich dohromady tsmer dva miliony elena, melo pouze 11 miliona marek.

Rozpugtenim spolku bylo uvolneno i hodne pracovnich sil. Bylo mono uvolniti pinYch 66 procent sil, spolky zamestnanYch, dill 25,000 hlavnich iffednickYch sil. Na personalnich vYdajich bylo u getkeno 60 miliont, na vecnYch itdajich 32 miliona v roce.

Italie dosahla sobestaenosti v papiru.

Jednim z nagich yYrobk.a, ktere jsme ye yetgi mite vyydZeli do Italie, byla celulosa. Nyni se v Italii oznamuje, Ze snahy o sobestaenost ye vYrobe papiru vedly k cili a 'Ze bitvu o autarkii v tomto oboru ize po yakvati za vyhranou. Byly jig postaveny velke podniky pro yYrobu celulosy, jive jsou ye staybe a ke zfizeni dalgich dala korporace pro papir a tisk svfij souhlas. Spottebu papiru pro statni spravu uspokujeje nyni pine velld tovarna ye Foggi. Podniky dosavad zfizenYmi se nejen dosahuje, nYbft pfekonava mez, ureena, pro yYrobu cellulosy pro prvni periodu autarkickeho programu, t. j. 4 miliony metrickYch Cantu celulosy. Potfeba papiren je upine kryta a papirny jsou nuceny pro mend spotfebu papiru omezovati yYrobu. Vgecky druhy papiru se yyrabeji z domacich surovin. Po-. vaZuje se za nutne zvY giti spottebu papiru usnadnenim proclukce kniZni a novinove a dati tak podnet k vet gi zamestnanosti tovaren a delnictva. PapirenskY priimysl italskY ma asi 1000 podnikil s 50,000 zamestnanci.

K vYmene obyvatelstva nebude sahnuto.

Mezi 6eskoslovenskem a Nemeckem byla ujednana dodatkova tmluva k smlouve o optovani a statnim obeanstvi. Podle pavodni smiouvy mela eesko-slovenska vlada pravo gadat do 10. Cervence 1939, aby Wind, kteti se pfistehovali na nage uzemi, po 1. lednu 1910, na ge lazemi zase opustili. Nemecka vlada mela pram) 2adat za stejnYch podminek odchod eeskYch lidi z itzemi dnes nemeckeho. Obe vlady se zavazaly, Ze tohoto prava zatim nepouZiji.

Tliileiite ukoly tisku.

Mimoradna valna hromada "Melantricha" usnesla se na zvY geni akciove jistiny ze 12 na 16 miliona K. V davodove zprave pro valnou hromadu se pravi, ie tisk jako d .alet'itY einitel ye vYvoji nag ich narodnich sil musi za zmenenYch pomera pracovati pfedev gim pro politicks i duchovni soustfedeni naroda. toto soustkedeni byt skuteene iispe gne, je nutno, aby doglo take k soustfedeni v tisku samotnem. Melantrich zvyguje k tomu fteelu kapital, aby disponoval pro tyto ptipady volnYmi prostiedky.

Naie Polanka nad Odrou ma jen pet obyvatet Dvacet tisic lidi navitivilo lanskY hititov.

K hrobu presidenta Osvoboditele pfi glo v den jeho narozenin na 20,000 lidi. Pfichizeli 'Malty lido z okoli a pfijelo mnoho cyklistu, osobnich aut a mnoZstvi hromadnYch yYprav autobusovYch zajezdft, zejmena z Prahy. Kolem hrobu defilovaly celY den zastupy lidu. Hrob i jeho okoli bylo pokryto eetnYmi vend. Navgtevnici prochazeli take zameekSim parkem.

VtSTNiK

Z CESKOSLOVENSKA Nemeeke letectvo nejsilnejgi.

Margal Goering dal o svatku nemeckeho letectva pro leto gek heslo: "Letectvo vytaduje letos jests gigantickeho Ve svem projevu •ekl: "NemeckS7 narod je z nejznamenitejgich narocit, jake kdy na zemekouli tily. Ve svetove valce prokazal takovou odolnost jako tadnST jiny a aekoliv na konec podlehl, nepodlehl zbranim nep •atel. Zbranemi nas nikdo neptemute, to dokazal rok 1938. Je nas 80 milionu a postarame se, aby nas bylo 100 miliont. V zati byl zachovan mir jen proto, te ve gkera cizina vedela: Nebude-li vac ke gena v miru, vytidi ji branna mot. Byli jsme tehdy pohotove. Rozkaz a nepkitel by byl zatil peklo, inferno. Dekujeme Vgemohoucimu, te uchranil Evropu valky.

Tehdy trnuli nagi neptatele pied tim, Ze Nemecko ma nejsilnej gi letectvo sveta. Dokud Nemecko se svSuni 80 miliony obyvateli zustane tulovSrm skaliskem, jsme neptemotitelni. Velke staty byly zachvaceny bezptikladnou horeekou zbrojeni. Je na nas, abychom svirj naskok v letectvu nejen udrteli, ale zvet gili. Zadaji toho svetove pomery. Nesmi se to omezit jen na hromadeni surovin, na roz giteni tovaren a vS7cvik lidi, k tomu path i nade v gechno vynikajici vedeni a pevne organisace".

V Rakousku zru geno 110,000 spolkii.

Nova pomery v Cesko-Slovensku nuti velejnost, aby svoje Ziti uspo •adala freelneji a tsporneji. SpolkovST tivot v republice se dostaval jit k hranicim absurdnosti. To platilo pro Ceske i nemecke obyvatelstvo stareho Ceskoslovenska stejne. Sudety po ptipojeni k risi rychle se ph.zpusobily a jednim z prvnich eint sudetskeho mistodrtitelstvi je zru geni desetitisicu zbyteenSrch spolkt.

Utasna, data skS7ta v gak VSTchodni Marka, kam byl poslan zvla gtni figskSi komisat pro zjednodugeni spolkoveho tivota. Ve starem Rakousku bylo pied an glusem 115,000 spolkii, takte na katOch padesat Raku gant ptipada jeden spolek. Vetgina jich byla zru gena pro svoji Cinnost politickou, konfesijni nebo proto, te se vgeobecne ukazaly zbyteenSrmi. Zustane jich jenom 5000 a ty je gte budou ptipojeny k vetgim celktrn.

Uzene maso ze slepic. ✓ Ptigovicich u Svijan je velka, drubetarna, ktera, doclava denne velke mnotstvi drilbete do Prahy a zejmena do Sudet. Drtbetarna ma modemi zatizeni a velke chladimy a zpracuje i drtbet z Jugoslavie. Nyni byla zfizena i konservarna, kde se slepice udi. Uzene slepiei maso se vyvati hlavne do ptipojeneho tzemi, kde je hodne tadano. Na na gich trzich si teprve zvykame na uzene husy a nage sladkovodni ryby, kapry a liny.

Mieurin piekonan: tiroda jaternic pod jabloni. ✓ Piskove Lhote na Podebradsku se objevil. neobvyklSr zjev, kterS7 v Prvni chvili ptipominal povestne uspechy ruskeho pestitele Mieurina v ktiteni rostlin. U testy pod jabloni letela hromada eerstv3ich jaternic. Bylo jich pies al sta.

6etnictvo vgak neveti, te by jablori, sebe lope kfitend, mohla rodit jaternice a patra, po neznamem TRUHLAEI PRO VtBAVNE NOVOMAN2ELUM ✓ Praze pracuje na pal druheho tisice mengich a sttednich truhlatskSrch dilen. Zamestnavaji asi dva tisice Pomocnikt. — Krome toho je v hlavnim masts 25 vet gich truhlatsk3ich Odbyt nabytku neni valny. Neni to jen ze sezonnich davodt., ale i proto, ze zmengenim nageho tzemi spotteba pronikave klesa. V nejOW mire ovlivriuje v gak trh nabytku skuteCnost, Ze mladi lids nemaji tolik penez, aby si mohli zafizovat jen trochu slu gnej gi byt. Prato se praske spoleeenstvo truhla •t ptimlouva o vydani zakona, kterS7 by poskytoval nemajetnS7m novomanZelum vS7bavne.

Navrh se ov gem sestavi snadneji, net se pro nej najde thrada a poplatnici se patrne nemuseji obavat, te by pro tento navrh jejich zdeneni vzrostlo. Truhlati se take vyslovuji pro podporu stavebniho ruchu, kterS7 by poeet byrozmnotil tak, aby najemne bylo tnosne prosty'm lidem a zbylo jim i na ostatni potteby.

Odborove sdruteni delnici a pomocnici potvr-

Ve stfedu, dne 29. bfezna 1939. zuji, te v jejich oboru je znaena nezamestnanost a ze situate truhlatskSich za,vocit, zejmena mengich, neni riltova. Propou gteji i Yak zavody. Tito delnici se domnivaji, te jedna z phein, ktera spoluzaviriuje gpatn$ sta y v truhlatine, je podbizeni cen ph vekejnSrch nabidkach na jedna strane a sniteni mezd 0 o 40 procent po roce 1930 na druhe strane. Sniteni mezd truhla •skeho delnictva pkivodilo s sebou jako thisledek i sniteni cen truhlatskch vSirobkil a to je citit podnes. PratskSrm truhlatum konkuruji znaene Arenkovske firmy, ktere vyrabeji za ptiznivS7ch podminek. Rozgi •eni automobilove dopravy a jeji pomerna lace dovoluje dovatet nabytek do Prahy i ze znadne vzdalenosti a piece jej prodavaji lacineji, net jak jej mute prodavat pratskY tivnostnik. Na nadbytek v truhlatske vVrobe mela vliv take skuteenost, Ze v dobe nezamestnanosti se mnoho truhlatskS7ch pomocnikt osamostatnilo a zalotilo si svoje vlastni dil ny Sestup v konjunktute truhlatske 'tivnosti je nejlepe patrnS7 z toho, te zatim co dnes pracuje u pratskVch truhlatt sotva dva tisice delnikt, zamestnavaly dilny je gte po ptevrate trojnasobnST poeet delnictva. Celkove se i v truhlatstvi potvrzuje, ge rozkvet tivnosti je v nejutti zavislosti na trovni dirchodt tirolcSich vrstev.

NE PROPAGANDA, ALE KLEPARENt. Kdot mute pamatovat, co v gechno jsme slySell od za.ri minuleho roku, co jsme eetli v letacich, vydavanS7ch komunisty nebo i "velevlastenci", kolik proroctvi, kolik pomluv a lii! Cynieti provokateti -a cizi agenti si delali blazny z tace zkou geneho naroda. Bylo narodu slibovano cizimi i domacimi emisary tisice vagont s miliony vojakt, tisice bombardovacich letount.

Ptig ly nejdivodejSi povesti o zrazeni tajnSrch o prodamich planech opevneni, o steelbe a zatY. kani v raznYch mestech. Byly jmenovany osoby, jet' z vlasti utekly, protote zradily a vyvezly s sebou miliony a miliardy. Byly zpravy o obsazeni Prahy ureiteho dne, o novS7ch zdborech. 8ifila se jistojista data, kdy se nekteti lido ujmou vlady, kdy se stane statni ptevrat.

Byly zpravy o nedostatku potravin a latek, o desitkach novSrch potadavIct cizi velmoci, o svolavacich listkach, o znehodnocene merle, o celni unii, o atentatech a pumovS7ch ttocich — — vtdy se nag li ochotni lido, kteti vain tern, kdot ochotne divoeiny Dnes nelze ji g psati o propaganda. Cela ta g eptana propaganda, hloupa, nieemna a zaketna, jsou obyeejne klepy, Labske drby. Wive obstaravaly temeslo klepen hystericke baby. Dnes tento tkol ptevzali mut"' a vSTrostei — ovgem neni-li uratkou pro skuteene mute, nazveme-li muti praobyeejne klepate. Mutske klepny v kalhotech — jak to odpornS7 zjev! A na siren zmatku je dobie zpirsobila mutska, klepna, ftcly poplag end, udivend, zmatena, a zjaneend. Tyto zjevy budi hnus. Tim vetg i, kdy east inteligence, lido s akademickYmi tituly a diplomy davaji se do sluteb klepatskernu kemeslu. A tito Tide jsou nezbabelej gi. Obrati na etyraku a odptisahnou nejvet g i loyalitu, hrbice ph torn htbet az k zemi, mail-li bS7ti phstiteni. Lida bez patete a charakteru .. .

Lida, kteti se zlobi, Ze nebyli ph budovani noveho tivota ptizvani, stoji v Cele klepatt — propagandistt. Typ klepaveho maloducheho intelektuala vyvola pocit gtitivosti. Vic, net sedlak a delnik a tivnostnik, je kasta intelektuazmatkem. Veti nejnesmyslnejgim lu tlachum, ktere se gill jako bacily od mandlu, z elektrik, z tidovskSrch sttedisk, z pavlaei ptedmesh, z eajovS7 ch clSichankt, salont rtznVch spoleenosti a ptepychovS7ch bart. Nekteti z nich, veera jests v tichosti minuleho retimu, ptevzali dnes tiohu slinicich ranou zeleninu.

To je ta spoleenost, nadavajici na vladu, na ttady, samospravu, spoleenost, ktera tije pro demagogii a negaci a ktera snad ani nechape, e katda, negace je zloein na mladern state. Kdo rozleptava dnes, kdo giti zmatky, je hrobatem statu a veci naroda. To ut neni dnes propaganda, vznikla z malomestskSrch dugi. To ut jen projev zmetka-mute a babskVch kalhot.

Uz re propagandista, ale ubotak, kterY prosi o projev soustrasti a politovani nebo o zatadeni do karneho tabora. Ano, pro tyto zjevy je potteba karnYch taboru jako soli.

Ve stfedu, dne 29. btezna 1939.

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SL ROMAN

EJAK bylo, nejak bude, jen se netrapte!

"N KdY2 tatinek zahynul, pak maminka umfela, zustal jsem babiece na krku, bylo ji uz pkec jednasedmdesat let, a piece me vychovala a uhvila. Neco se pro vas najde, ja budu pro vas sam neco hledat," sliboval Lad'a protekci.

"Tea() se ted' neco hleda."

"Mam mnoho znamych, valyt' vite, jak nobl pani si u mne nechavali distal boty."

"Ale ted' u2 neeistite a kdy pfijdete k filmu, tak uz asi nebudete eistit."

"To se nevi, k vuli yam bych tfeba jeSte eistil boty. Musime si navzajem pomahat."

"Lad'o, ja si sdelam ten §atek, podivejte se, neni-li ten Sev na tvati pil1is videt!"

Odbalila gaz, kterY chranil kuzi po rane jeSte citlivou a Lad'a div nevykiikl. Polovina jejiho oblideje byla dervend, kii2e se loupala a od skrane dolt pies tvat byla jizva, ted' je'Ste tmave ruda, stahujici koutek fist ke strane, i oko bylo menai. — "Je to mot videt?"

"Je, KrystYnko, ale to jen prvni eas, za chvili yam tvaf zbledne a jizva take, a bude to lepM. Nebojte se!"

"Sestra tika, a2 bude tvat docela vyhojeria, 2e me budou masirovat, ate se to spravi."

Lad'a si myslel, tahle okliva jizva se asi sotva kdy ztrati, ale mleel. Mel pii pohledu na KrystYnku pocit oklivosti, nemel rany rad a kdy babidka 'lady ovazovala zle bolaky, eistila nehty a vymYvala je, odeS'el v'tdy prye, tieba 2e se zlobila, 2e ji nepoda, ani vody a nepomfi2e ranu zavazat Za nekolik dnu po Lad'ove pNchodu KrystYnku propustili a natidili ji, aby chodila k pkevazfrm. Slibila, ze pfijde Lad'u navStivit, ale nepfina. Prvni cesta, kdyz pfiMa dome, vedla k zrcatku a kdy uvidela, jak vypada., dala se do kiiku, ae matka, ktera na dvote davala prasatkum 2rat, ptibehla, co se stalo.

"Maminko, ja jsem oskliva, ja se na sebe nemohu podivat. Kdy'Z me nekdo uvidi, vklyt' se mne kadY lekne. Deveata se mne budou smat a hoM se mne vyhnou."

KrystYnka si vzpomnela, jak east° odbyla delnika, kdy i vyzYval na schnzku, jak se trochu usklibla, kdy ji tadal, aby s nim ala k muzice a ted' ji jiste u2 2adnY nevyzve. adnY ji netekne, aby s nim Ma. Citila, '2e bude posledni z poslednich, proto2e kada, i ta nejoklivejM, je ted' hezei net" ona.

"Ja si neco udelam, ja takhle nebudu chodit po meste," ktidela a matte srdce usedalo a zaroyal se zlobila, to si dcera to zohaveni sama zavinila.

"Ted' se chytaS za hlavu a sama jsi si to zpilsobila. Te derne skvrny si ua Z'adnY nevAiml, Tide si na to zvykli, co jsi chtela, to maw, ted' nedelej ramus a bud' rada, ze jsi neptiMa o oko.

MCI z toho pan primal. strach a dalo to mnoho prate, aby ti zrak zachranil. Dekuj Bohu, vidg, a nelamentuj, ono se to dasem trochu ztrati a take si na to bide zvyknou, jako si zvykli na tu dernou skvrnu. A ted' dej pokoj a oloupej brambory na polevku, ja, main jinou praci!"

Matka vyala do dievnika a §tipala polinka, nechtela se na deem divat, bylo ji ji lito. Plakala Atipajic a lamentovala na zlY osud.

Kdyby byla KrystYnku litovala, bylo by clevde natikalo jate vice, ale mateina tvrcla slova ji jaksi odzbrojila. Loupala brambory a vracela se k zrcadlu. Za chvili se ji jizva nezdala tak velikou, vzala si §ateeek na hlavu, uvazala jej tak, aby kryl jeji tvat a schovala sve zohaveni pied sebou i ostatnimi. Snad to neni tak zle, snad se to jen mne tak zda. Lad'a neiikal, 2e by to bylo tak osklive, kikal, 2e to zbledne, teM.la se. V noci nespala, vstala nekolikrate a Ma se podivat na svou tvat do zrcadla. Ph mesienim svitu zarudla, barva nebyla tak intensivni a KrystYnka se uklidriovala. Druhy den Ma do tovarny prosit o misto. Pan teclitel ji prijal do-

VtSTNiIC

sti vlidne, byla jednou z nejlep gich delnic, poctiva, rychla, pilna, ale jeji misto bylo ua obsazeno, dostala se na ne dcera mistra, kterou ieditel nechtel propustiti. Poslal Krystynku do laboratote, aby tam vymYvala nadobky. Byla rada, te tam nebude mezi ostatnimi delnicemi, byla tam jen stargi sledna, ktera, zaznamenavala zkouSky barev, byla nemluvna a nehezka.

Budou fikat "ty dve °Alive opice z laboratoke !" napadlo KrystYnku. Vzpomnela si, ze sledne Pavie ona sama jinak neiekla, nez opice a ted' byla pfidelena k ni, byla pod jejim dozorem. ltikali Pavle opice a ona si z toho nic nedelala a take bFla diva, budou to ted' fikat mne, japomoc! Lad'ovi se snad piece budu libit, ma. take chromou nohu. Sptatelila se chvilemi s osudem, chvilemi na nej ehrala. Sledna Pavia ji pfijala zdr2enlive, nemluvila s ni, poroudela, a ' e,,dala rychlou a ptesnou praci. Prohli2ela nadobky proti svetlu jsou-1i diste vymyte — byly, proto nic nevytYkala. Pracovaly tak vedle sebe jako dva nepfatele, ale KrystYnka byla mlada, to mleeni ji Uhl° a touhla aspori v ptestavce povidat. Zkou'Sela nakloniti si Pavlu, pkinesla ji oiechy, ktere narostly na jejich zahrade, nabidla ji hrst suchYch avestek. Pavia odmitla, ale nabidla Krystynce zase bonbony, ktere stale cucala, pomlaskavajic si ph torn.

Mesic tit" byly pohromade a nevymenily spolu mnoho slov.

Ke konci mesice podivala se jednou Pavia na Krystu, kdy si ptevazovala aatek a vzdychla.

"To vypadam, sleeno, vid'te! Kdy2 se na nekoho podivam, aby se bal, ie se mu udela na nic," snahla se usmat, ale jen se ji Usta zkkivila a v odich zaAtipaly slzy.

"Z toho si nic nedelejte, hezka tvat nema ceny, za chvili je z hezke holky stejne nepekna baba jako z nehezke, ale dobre srdce to pfetrva krasu." "yam se to fekne, sledno Pavlo."

"Vy myslite, 2e ja jsem byla vadycky tak ze jsem na to zvykla. Trochu mate pravdu, ale vidite, piece jsem naMa nekoho, kdo me ma rad. Budu se vdavat, KrystYnko, budu si brat pana uoitele Olegnika. Je vdovec, ma dceruku, budu ji dobrou maminkou, to denne sobe a jemu slibuji a spinim to, kdyby se co chtelo del°.

Budu spokojena a budu hodna., a pak se milj mu2 nebude ptat, jsem-li hezka, nebo ne."

"Opravdu, vy se budete vdavat? Kde jste se poznali, kde se do vas zamiloval, on je piece feS'al."

"Nagel by hezke device, ae si to myslite, KrystYnko, ale on nehledal hezkou, ale dobrou 2enu a pro dceruku maminku a kdy me videl chodit okolo do tovarny, napadlo mu, 2e bych snad dovedla dite vychovavat. Pak jsme jednou kupovali u Ditricha kavu, oslovil mne, a pak to u.2 dlouho netrvalo. Za dva mesice imam svatbu." Zasmala se, v hubenYch tvarich se udelaly dolieky a vraska mezi odima zmizela.

"Vite, Z"e kdy2 se smejete, jste hezka?"

"Snad kahlY St'astnY elovek je trochu hezkY — a ja budu §t'astna. Poslouchejte, KrystYnko, naueim vas zanaSet a a2 pujdu prye, navrhnu panu iediteli, aby vas tu nechal na mem miste, ze jste ua zapracovand. Postoupila byste tak do Utednicke kategorie."

"Jejdaneeku, sleeno Pavlo, nikdy bych byla nevetila, 2e jste tak hodno.. A myslite, 2e mne pan feditel tady nechar "dine se, abych vas mohla doporudit, a ja se pokusim, abych jej k tomu ptemluvila."

Krysta zarila, nadeje, 2e bude fifednici, ji napinila pYchou. Nebyla Lad'u navStivit od to doby, co oddla z nemocnice, nechtela se mu ukazat zohavena, ale ted', kdya mela nadeji, Be bude slednou, ae na ni nebude portYr vobat: "Krysto, paves znamku!" ale '2e pujde kolem neho a on ji jako fikednici pozdravi srneknutim, to ji phmo opojovalo.

Sla povedit Lad'ovi tu novinku, zapudrovala si jizvu, stahla radiovku k jedne strane, aby kryla Cast Bela a be2ela vesele po umrzlem snehu k nemocnici.

Lad'a ua sedel. Mel zdravY kotinek, ptimat 2e se koleno otevie a zatim se neduh hojil, noha u2 nebolela tolik a Lad'a se WU, as mu pan primal. sejme sadrovY obvaz, ze bude noci choditi,

Strana 15.

Nechiubila se jen KrystYnka, chlubil se i d'a.

Psali mu, ae v finoru budou filmovat pod hradem Adoli se zavejemi, a 2'e jej vezmou s sebou do Prahy, aby tam zahral svoji "Krysto, ja, budu hrat jako Bull, to uvidite, jak to zahraji, musite se pkijit podivat, a2 tady ten film pobeh. Uvidite, ae budu slavnY. — Jen kdyby babidka ne2brblala a nekazila mne radost. Ona je ze stare Skoly, nerozumi slave a vehlasu. KrystYnko, ptineste mi nejake obrazky filmovYch hercu, nejradeji Toma Mixe a pak tfeba Novarra a jeate mfdete nejakeho vybrat, ja chci studovat, jak oni koukaji. Cloy& se musi ptipravovat na takove odpovedne povolani!"

"Mne se nejlepM libil Valentino, to byl krasny herec, ale ut zemtel."

"To se snadno stane, filmovani je namahave, je to nekdy straane nebezpeena, vec. KdyZ hrajete tfeba neco v hohcim dome a musite probihat plameny, to neni malidkost."

"Ale to jsou snad plameny, ktere nepali."

"Videla jste nekdy plamen, kterY nepali 9 To se tim musi Sikovne behat! Te gim se na to, ale dela mi to starost!"

"Pfijdu se valycky podivat, kdy budete hrat, budete na mne vzpominat, budete sla y -nYm?" "No, jejej, ja myslim, ae vas take zatahnu do filmu, bylo by to legraeni, kdybychom hrali spolu."

"KdyZ is jsem tak oakliva!"

"To nevadi, ye filmu jsou take ulohy, kde musi bit dlovek oaklivy, jako tieba ye — Fantomu opery. — Ale pak bych se piece nenechal zvest. Bal bych se, bych se lidem zoaklivil, 2e by si pak nekdo myslel, 2e jsem skutedne tak karedY." KrystYnka smutne vydechla, my'Slenka, Lad'a uznava, ze je oakliva, ji zarmoutila. Sedela chvili vedle neho, ale neposlouchala Id co povida.

Jsem oakliva, mohla bych hrat jen °Alive role a tfeba bych se lidem zprotivila. Nemela radost, ze se snad stane fitednici, truchlila, 2e je nehezkYm deveetem.

NeSla zas nekolik dna Lad'u navRivit a kdy ptiMa se pochlubit, to pan feditel ji 1.12 slibil, 2e zfistane v laboratoki misto sledny Pavly a dostane jeSte jedno device k ruce, Lad'a . u2 tam nebyl.

Pan primal. jej propustii s upozornenim, aby svou nohu scull. Kdy'2 sel Lad'a k nadrah, vleka nohu za sebou a opiraje se o berli, aby nemusela na churavou nohu naSlapovat, videl, 2e tam, kde staval jeho stanek, sedi podomek z Sostince u nadrah", ktereho propustili a Yak& chodce, aby si dali vveistit boty.

Zarazil se, mel shut' uhoditi sveho nastupce, ale pak se usmal. MCI jine povolani pied sebou, at' on si 'dish boty, Lad'a bude filmovYm hercem, bude vyfotografovan na pohlednicich, bude dostavat mnoho penez, jezdit druhou thdou a obedvat v hotelu. Div na sve berlioce neposkoell. Jel dornii a protn2e mel nekolik korun, koupil si listek druhe tfidy, usadil se na po gtatovane sedadlo a dival se z okna. Bole, co by babidka tekla, kdyby jej tu videla? Moana, 2e by hubovala, mo2na, 2e by se divila. Lad'a se usadil blahobytne do rohu pohovky, polohl chorou nohu opatrne pies druhou a pkemYSlel. Za tYden bude uZ" v atelieru, bude filmovat, bude brat, bude videt herce, bude sam hercem. `Mel bych se naudit koutit, v§ichni herci kouti," a Lad'a, kdy vystupoval, koupil si za korunu zorek a cestou zkongel koutit. Kdy2" dogel bylo mu mdlo a radost z nadeje byla ta tam. Babieka mu uvatila zemalud. Jeho prvni zkouka ziskat hereckeho vzezteni kondila tou zemehuei, prazdnYm 2aludkem a dvema pohlavky, kdy mu babieka vyklepala z kapsy zbyle tii zory. Telka je cesta k filmove slave, myslel si Lad'a a drZ"el 2aludek, kterY ani ta zemehud neptivedla do patfiene miry.

Babidka chodila kaZde odpoledne do blizkYch vesnic s kokenim a k veeeru napravovala pani starostove zada, polamand ph skladani vojte g -ky.Lad'uhvlcismotykedn.Pvesil zrcatko nine, aby se v nem vide, postavil se pied ne, do ruky vzal podobiznu Tom Mixe, tomu mel riejvetk respekt a snatil tvOitt

Strana 16. jako on. Smal se nekdy sam sob& jeho nos trochu do vYSky, Stetiny na brade, ktere ukazovaly, to tam bude jednou vous, odstale uSi a brada s doliekem, kterY jej einil podobnym nehezdivce, to se naprosto nepodobalo filmovernu hrdinovi. To jsem sam zvedav, co ze mne tidelaji. Tak se mi zda, to mam nefilmovy oblieej.

No ono se lieenim mnoho zmeni. Namazal si oblieej uhlem, pod nos si namaloval knirek a pak uznal, ze kouka jako z vyjevenYch vajec a smal se sam sobe. Nevim, nevim, budu-li delat konkurenci Menjouovi? Nejak se mi to nezda!

Koneene vytoutenY den, pfijeli pani s autem, Lad'a se snail chodit bez berle, ale oni mu iekli, to si mate berli nechat, ze si ji dokonce ma vzit s sebou do Prahy, ze bude pak hra pkirozenejSi. Filmovali zaveje, staveli na ne lidi pozvane z vesnice, pak ptiSli k chaloupce a poslali Lad'u, abysel zavolat -babietu a kdy vyka z baraeku a rozhlitela se kdo ji vole,, zachytil ji operater do filmu, anit o torn vedela.

Lad'a to veal, ale nepovedel ji to, aby ji nerozzlobil Do Prahy jel autem. Sedel v nem po prve v tivote, ani do autobusu jeSte nikdy nesedl, stab° to vice net draha a on ty koruny at dosud Sethi. Seal vedle kinooperatera a vypta.val se ho. Zdalo se mu, to s nim nemluvi jako s budoucim filmovYm velikanem, to si z neho spiSe dela, legraci. Poekej, holeeku, pomyslel si, ja, to piece vyhraji. Je. se prokouSu! Ja. neco dokati. Nedovedu se rozbehnout a zastavit na pfal ceste, ja jsem ut, pane, neco vydrtel, to budete koukat! — Prozatim koukal den Lad'a sam. Zavedli jej do atelieru, postavili kulisy, kekli mu, to musi mleet, a at mu feknou, to musi mluvit, ale zfetelne a jen to, co mu poruel. Delal jen zaeatedni scenu k velikemu filmu, byl jednou z figurek, tkera byla na stafati deje a pochopil to velmi brzy. Nejednali s nim s uctivosti, posilali jej prye, aby nepfekatel.

Koneene jej usadili na tidlieku a ulotili mu, aby zval lidi, aby si Sli nechat vyaistit boty.

"Rate vaSnosti, vyeistim vane boty skuteene vYborne!" mel uloteno fici a pak mel vziti kartad', zasmati se, rozehnat a eistit boty a kikat pki tom: "Sup sem, Sup tam, nam ut je to vSecko jedno — " Hloupe to bylo a Lad'a byl zklaman.

Sedl si na tidlieku, zopakoval si, co mel aparat meal natdeet a Lad'a,sledoval, jak herci, pfedstavujici obecenstvo, chodi kolem.

"Dou sem vaSnosti, jsou celej Spinavej!" vykitkl a nadzvedl se, aby zachytil za kabat herce, kterY se trochu o kuliSu zamazal.

V torn si vzpomnel na svou roli a kdy ten, ktereho chytil, polotil nohu na stolieku, vyhrul si ze zvyku rukai, udelal sve zname gesto a zaeal eistit a piskal. Zvyk byl silnejSi net naudene, role. Piskal a labutnicky cistil botu, pak sahl na Spidku, obratil oei a fekl, krde nos: "Tady maji kuti °Mak°, vaSnosti, pod kartae'em jsem to citil, prodam yam flastkidek, tady jej nemam, ale pfinesu yam jej z domu, to vyleei nohu, je, to je neco, kdyby vSecka oka, ktera jsem ut vykuryroval, koukala do sveta, to by bylo brejli!" — luskl prsty a podival se na retisera, kterY spinal ruce a kdy byl zastaven aparat, vyhrkl.

"Cloyeee, vite, co stoji takovY kousek filmu, myslite, to mfftete tvanit, co chcete?"

Ale v pozadi stal jeSte jeden pan a ten kYval na retisera a smal se "Bylo to vYborne, to byl tivot, to se povedlo, ten by mohl bYti eistieem bot z povolani."

"Vidyt' on take je," •ekl raiser. "Soudite-li, ae je to tak dobre, to to miiteme nechat?"

"Znamenite, tohoto kluka bych chtel nechat brat velkou roli velkomestskeho grazla, to by mohl bYt vjton, ten by rozesmal i nebottiky, ten ma humor."

"Nema, trening a disciplinu, tohle dobie dopadlo, ale je to dird nahoda, to hral sama sebe, jinak myslim, to by to nalo." — Lad'a jako pokropenY stab se svYm kartadem mezi kulisami a toutil bYt doma u nadrati, kde katdY vedel, to eisti boty znamenite a nikdo na nej nekfieel, nikdo se mu nesrnal. Herci se fkchni chechtali a Lad'a skiipal zuby.

"JeSte jednou, udelejte to jate jednou prave tak, nemradte se, dobre to bylo!" povzbuzoval raiser a Lad'a snail se sve, pozorovani uplatniti, ale kdy se pokusib upozorniti, to ten pan, co mu eistit boty, by mel nest v ruce Sunku a

VESTNIK pak, 'te by vypadal jako pan fidici a kdy mu povytahl cipek Satku, jak to pan tidici vidycky nosil, okfikli ho, ale ten pan si ten cipek nechal vytateny a do ruky si vzal balieek, bylo to skuteene pfirozenejSi. Lad'a si zvykl jako eistie pozorovati lidi, v to snaze poznat, koho ma pied sebou, okoukal jejich pohyby i jejich ustroj, jejich zpilsob mluveni a ted', kd y vide]. film, citil, kde kdo chybi a protote byl ditetem venkova a nevedel jeate, to pan raiser je neomylnY, upozornil na to a byl odbyt. Lad'a chvili mleel, protote mel jate jeden vYstup, kdy Ohne podepten o berli na voziku svuj kramek dbmir, eekal. Snih tam byl umelY a Slo se po nem t yrde a Lad'ovi se to skutedne smekalo a berla ujitdela. 8e1 opatrne a v oblideji mel vYraz strachu, aby rozeilenim neupadl. Ten vYraz, kteti druzi nechapali, byl vYbornY. Kdyt se dobelhal ke konci atelieru, zapomnel, "ze ma mleet a vzdychl sve obvykle, kdy se mu neco nelibilo: "Ach jo — je to elend — "Ma ritasny talent a pochopeni situace, z toho aloveka by se dab neco udelat," fekl pan v pozadi a raiser vyhrkl, to ten kluk z neho udelal blazna.

Lad'a mel dojem, ze mu raiser ublituje a snail se dostat k tomu panovi, kterY se ho zastaval.

Se.d1 si opodal a koukal. Natadeli scenu ve venkovske hospode, hral tarn soused, kterY podaval Snupedek a okezale kYchal.

Kdyt dohrali, pfiblitil se Lad'a, umleenY mldenim, ke svemu pHznivci.

"VaSnosti, to bylo Spatne, ja tohle hospody znam. — — U nas Shupe jen start Kropaeek a ten to dela takhle!"

Lad'a vzal do prsta Skatulku od sirek, zaklepal na ni, povytahnul Satek z kapsy, oteviel tabaterku, nasypal na hfbet ruky tabaku, luskl prsty a pak pomalu, uSklibaje se, vtahl Afrupeeek, vytahl Satek, mrskl jim a velkjim obloukem jej ptiblitil k nosu, kychl a pohladil biicho.

Pfiznivec pozoroval Lad'u a smal se. Byla nevYslovna komika v jeho oblideji, takova, to se small i ostatni herci — vedomi discipliny ate se smal i raiser, kterY pozoroval, co tarn ten kluk vyklada.

"Pane retisere, mohl byste tu scenu nechat natoeit tak, jak to tady to dite pfirody ukazuje."

Bylo to natoeeno, bylo to dobre, ale nebylo to piec jen to, jako kdy to alai Lad'a.

Pak Lad'a osifel, jeho ptiznivec new vyjednaval s raiserem, pieli se, pak zavolali tfetiho a Lad'a citil, to o nem mluvi, a mel neptijemnY pocit, to si z neho delaji dobrY den. Byl by rad odael, ale nevedel, jate dekat; nikdo mu nic nefikal, herci s nim nemluvili, sluhove tahajice kulisy do neho vrateli, damy si ho nevSimaly a on citil, to tu neni "Zlate botieky, ktere jsem cistil —" vzdychal v duchu a pfestaval vefiti, to bude Tomem Mixem nebo Valentinem. — A pak k nemu ti tfi pfiSli. Mluvili s nim, pozorovali jej, a on byl v rozpacich.

"Poslouchejte, mladiku," fekl jeho pfiznivec, "zdrtite se v Praze?"

"Radk ne", fekl Lad'a a uSklibl se. "Jd tu jsem, zde, se mi jako moucha v podmasli, tadnej ji tam nechce a ji se to tam nelibi."

"Hled'te, zdrtite-li se tu, pkijd'te za etyfi dny ke mne, tady mate adresu, mistr napiSe legradni historku pratskeho Pepika, mohl byste ukazat, zda byste to dovedl zahrat, je to jen zkouSka. Uvidim, dalo-li by se s vami neco delat. Jdete se podivat zitra do biografu, ne na film, ale na lidi, tady mate adresu biaeku, kde se schazi deti periferie, pozorujte je a odkoukejte, co je na nich smegneho!"

Lad'a 1.1.2 zase doufal, to se stane slavnYm hercem, phsveddil horlive, a byl by chtel mluvit, ale nechali jej stat a odali.

Dival se jate chvilku a pak mel chut' odejit.

Bylo ticho, chtel vedet, musi-li jate zustat ye chvili, kdy ani zvuk nemel zaznet, zeptal se: "Pane vagnosti, mohu ut jit domil?"

"Cloveee, srazim yam s gate, mate mleet!

Zkazil jste scenu!" vyktikl raiser.

"Ja uz mleim," vzdychl Lad'a a seal dal a mel vztek. Kdyt ut bylo po scene, kdyt vAichni mluvili, ztremovanY, unavenY, vzteklY, pfiblitil

Ve sttedu, dne 29. bfezna 1939.

se k raiserovi a posunky se dotazoval, zda smi odejit. Smal se cely atelier, sluhove i herci, a Lad'a se dervenal.

"Midete jit a zitra pfijd'te zase, mate jate dve sally, ale kdy se filmuje, musite mleet!" " 0. ert aby se v torn vyznal," vzdychl Lad'a a vySel na ulici. V rozeileni zapomnel jmeno hotelu, vratit se nechtel, citil, to by se mu small.

Neteklo jej piilis, to katclY jeho pohyb budil salvy smichu, to mel bYti komickou figurkou, ktera pit svem objeveni budi veselost. Snil o torn, to bude imponovat a ted' mei bYt jen pro smich. Byl by se nejradeji rozjel zpet dorntr, ale nechtel pfijiti o honorai. 8e1 podel koleji tramvaje a koukal okolo. Houkl na nej Sofer, kterY zastavil auto tesne za jeho zady, vyktikl nadavku a Lad'a se obratil a nemleel.

"Vy si myslite, to testa je jen pro automobily? KatdY mute chodit kudy chce, eloveee hubatY, jen pane eekejte, ja piljdu dal, at budu chtit!" — — Pak pfiSel stratnik, zapsal Lad'ovo jmeno, ptal se, kde bydli, zasmal se, kdy Lad'a fekl, ae filmuje, zamraeil se, kdy nevedel, jak se jmenuje jeho hotel a koneene jej vedl na stratinici.

Dozvi-li se to babieka, tak ji rani mrtvice; eert mne sem nest.

"Pane stratnik, zatelefonujte do filmoveho atelieru, tam vam potvrdi, to hraji do filmu, gel jsem odtarntud a protote jsem v Praze poprve, spletl jsem si jaksi jmeno hotelu. Fuerst nebo baron se jmenuje — — tak nejak, podle nejakeho Slechtice."

"Neni to hotel Graf?"

"Ano, ano, Graf, jak jste na to pfiSel, pane stratniku?"

"Kdyt to neni ani Fuerst ani baron, tak to mute bYt jen Graf," smal se stratnik.

"Poekejte, elovieku, zatelefonujeme tam a dozvime se, jste-li pravdomluvnY, zatim poekate na stratnici!"

Pravdomluvnost Lad'ova byla potvrzena, uratka Soferova uznana nezavatnou a tak gel Lad'a, kdyi ut byla tma, do sveho hotelu. Sedl si na pohovku a unavenY ruchem, pomatenY pohybem kolem sebe, seal jako zhlouplY. "Tak bych chtel Oda, co by tady delala babieka. Ta by se tu jiste pomatla na rozumu. To je babylon. Zlata, naCe samota, jde si elovek kam chce, dela co chce a tady ani po ulici nesmi jit, ut ho honi, div ho nepf'ejedou a jeSte neni jist, to se mu nesesymu vynadaji. Cloy& pe nem na hlavu."

Lad'a si vzpomnel, to mu bylo uloteno, aby Sel do biografu, ale byl tak uondany, ze jej postel lakala vice net nejaky film, svlekl se a ulehl. Celou noc se mu zdalo o filmovani. Hral Toma Mixe, jezdil v atelieru na koni, rozboural kulisy a stratnik jej sebral. Kfieel ze spani, at jej vzbudilo klepani na stenu a pak klepani na dveie. Jeho soused v hostinskem pokoji zvonil na podomka, to se vedle v pokoji neco deje, to tam nekdo vole, o pomoc. Piiael podomek, zaklepal, Lad'a vstal, probuzenY z tetkeho sna. `Nestalo se yam nic, pry jste ktidel?"

"Ja jsem spal a nektidel jsem. Kdo to povida,?"

"Tady pan z vedlejkho pokoje. Zvonil, to volate o pomoc."

"Ja? To se mu snad neco zdalo. Motna, to jsem kfidel ze spani, tady elovek nema ani v noci pokoj!" "'Clovede, co si myslite, mne by se krve nedofetal; myslel jsem, to vas nekdo vratcli!" kfieel soused, kterY v noon' koSili a s kratkYmi podvlekaekami vypadal iftasne smane.

"Ve.Snosti, ja za to nemohu," vyhrkl Lad'a, ale hlede na sveho karatele, zaeal se smat.

"Co je yam k smichu? Misto, abyste se omluvil, budete se smat, nevzdelande jeden!"

"VaSnosti, vy jste vzdelanY, az pfijdete do pokoje, podivejte se na sebe a kdy se nebudete smat, tak toho nevzdelance si beru. Dobrou noc!"

Nekolik dvefi se otevfelo, hlavy ospalYch lidi se objevily a podomek kiada prst na rty, naznaeoval Lad'ovi, aby nekfieel. Lad'a se ohledl po hostech, ustra,Sene oci, vztekly vYraz, zhlouplY oblieej, kaldy vypadal jinak a Lad'a se smal.

(Pokrakovini.)

VESTNIK

Ve sttedu, dne 29. btezna 1939.

A NEDAVNE krise melo civilni obyvatelZ stvo mesta Patite ptiletitost zopakovat si zpasoby pasivni obrany. Francouzske obecenstvo, zajimajici se tive o "ochranne klobasy" eili lanove balony, ktere byly vyputteny nad Londyn, aby zadrtely neptatelska letadla, by rad° veal°, zdali je tento obrannY prosttedck vabec co platnY. Nemohla by moderni letadla mezi nimi proklouznout nebo je pfeletet? Zde je odpoved'. Budit podoteerfo, dy e ste padesat francouzskYch balonfi, ureenYch pro obranu Mite, je zvlattniho lalokovital° typu, konstruovaneho tak, aby vydrtely i ve vetru o rychlosti 70 km za hodinu.

Francouzi proto nemaji davodu se obavat, jejich balony budou pasobit tak, jako pasobily za svetove valky londYnske, ktere se zapletly do sebe, bokily stfechy, pfetrhavaly elektricka vedeni a ohrotovaly dopravu na ulicich.

Mytlenka rozprostfit ye vzduchu Airokou sit', ktera by chytala letadla jako mouchy, neni nova. Jeji jedinou stinnou strankou je, ze je naprosto neuskutednitelna. Kdyt jsme ve svetove voice chteli takovYm zpfisobem chranit nadrati v Longueau, sit' spadla na kolejnice a zamotala lokomotivy.

Roku 1917 nail italati letci spravne keteni — jednotlive balony ptipojene po jednom k velmi pevnemu lanu a vyputtene do vzduchu, jako mnohe vzdutne boje, kolem ptedmetu, kterY maji chranit.

Za dne by tyto balony skYtaly snadnY tere kulometam nebo raketam, ale v noci, kdy jsou neviditelne a nesnadno zlistitelne, jsou velkYm nebeapedim pro letadlo, ktere se dotkne takoveho balonu, je strieno dola. ZadnY pilot, kterY vrazil do takoveho ochranneho lana, ut neni na tivu, aby mohl vypravet, sve dojmy.

Italska protiletecka obrana dosahla velmi pozoruhodnYch vYsledkii s jednoduchYm typem lanoveho balonu, zvlatte pfi zkoutkach nad Benatkami. Ale podobnY balon, kterY byl poslan do Francie, alpine zklamal, ponevadt nate vetry jsou naprosto rozdilne od vetra na Benatsku. Francourtti odbornici rortetili pfesto tento problem, utivte balonu podobneho tern, kterYch se utiva, k pozorovani, ale bez gondoly. Sotva vaak jeho konstrukter, Caquot, zhotovil novY balon, , spadl jeden z techto caquotti, jak se jim rikalo, za nemeckymi liniemi, kde jej dopodrobna okopirovali.

Princip je tento: balon ma tvar obrovske ryby a je opatten ploutvovitYm ocasem. Je pkipevnen ke konci lama v tikme poloze, takVA stiny se mihly pies azkou mYtinu — skok, a zmizely v temnu lesa. Je 'Cern& D noc, ale oba musi se divaji jako hypnotisovani na bily kamen na pokraji lesa. Zazati zapalka, jen na vtetinu, ale mutfim to stadi. Na kamenu je napsano: "Minnesota. USA." Muti se tine pliti dernYm lesem.

Jsou v Americe. Cele dny a noci hledali nestfetene misto na hranicich, prochaseli malYmi pohranienimi osadami Kanady, pochodovali velkYmi lesy Ontaria. Musili se za katclou cenu dostat do USA; nemeli past, ale i kdyby je menedostali by visa, protote z jejich domoviny bylo ptistehovalectvi do USA zastaveno na dva roky. Zbyla jim jedina motnost: ptekroeit v noci hranici a dostat se podloudne do zeme svobody.

Nemine noc, aby nekdo nezakonne nepfetel hranici: kanadskou nebo mexickou. Jakmile je uvniti, je vtechno snatti. Zmizi, ztrati se. Tfi a pal milionu lidi tije nezakonne v USA, dve procenta vteho obyvatelstva. tfady nemohou nic cleat. Nikdo se nemusi hlasit na policii. Zadny hotel neta.da, na hostu pas nebo osobni prukaz.

Nikdo neni povinen hlasit policii cizince, kterah° vzal na byt. Celt' tivot matete it v nekterem velkem meste bez osobniho prakazu. trfad o vas nevi. Nejfettim pokladem katcleho Ameridana je jeho adresat. Ztratite-li v New Yorku adresu eloveka, ktery nema telefon a tudit neni v telefonnim seznamu, musite spolehat jen na nahodu, to ho zase nekdy spatfite.

Jsou take lido, kteki pfijeli do USA na vAtevni nebo turisticke visum, vydand na test mesict. V to dobe si na811 "job" a zfistali. V

'Rohm lithe ye vzduchn, Pierre Devaux. te ye vzduchu se vznati na zpasob draka. Nejvet:si nesnaz je udrtet jej dostateene admutYr. Ma-li se nadmout alpine ve vYti 1.500 m, musi opustit zemi jen easteene napinen. Ale to by zase byl litiekou vetra. ite geni bylo nalezeno v damyslnem vynalezu, tak avanem lalokovitem balonu majora Letourneura. Je take tvaru ryby, ale jeho steny jsou rozeleneny gumovYm tebrovanim na vnittni strand na laloky, takte vypadaji jako strany melounu. Tento balon lze napustit vzduchem na zemi a pustit i do vichtice. Pevnost lana je obdivuhodna., pies etyti sta kilogramt na etereenY metr.

Jedine lano, ne tlustti net husi brk, vydrti bez pfetrteni tak at 1.200 kg.

Takto vyzbrojeny, jsou balony pkipraveny nastoupit svou slutbu vzdutnYch strati. Pti poslednich zkoutkach vyletely at do vYte 10,000 metro a dvojice sptatenYch balonu dokonce at 15.000 metro.

Nehlede k tomu, to let v takove vYti je pro pilota neobye.,ejne namahavY a to a ni krome toho neni motno spravne mitit, letadlo by nemohlo vzit s sebou tadnY naklad tak vysoko.

Ale nemohlo by snad letadlo proklouznout mezi lany, spolehalic na ttesti, to je pfetrhne nebo se jim vyhne?

Podivejme se na zkutenosti. Za svetove valky byl blizko Chalons vyputten omylem meteorologickY balon, prove, kdyt se jedna z natich eskader vracela do sve zaldadny. Tki francouzska letadla vrazila po sobe do lana a vtechna sletela ye spirale na zem, anit se mohla vyprostit. Ale lano se neptetrhlo. PodobnYm apasobem spadla dye francouzska letadla u Met, dye anglicka a dve nemecka v londYnskem ptedmesti a line nemecke letadlo blizko Boulogne. Vtude se opakovalo totes. Lano se nikdy nepketrhlo a letadla byla vtdy znieena.

Co se stare teeeno fysikalne — v takovych pkipadech? Narazi-li letadlo letici plnou rychlosti, dejme tomu 250 km za hodinu, do lana obranneho balonu, lano vleaene letadlem v urditem ahlu, aeinkuje jako brzda, po-

pill milionu lidi iije nezakonne ye Sp. Stated'. a

New Yorku vstoupil do vlaku Mr. Brown, v Kalifornii vystoupil Mr. Smith. Snad bude mit ttesti a nikdo neptijde na jeho podvod. auto, mate mit smalu. Stab math, nehoda, pfestupek proti dopravnimu taclu. Ozve se sirena stratnika na motocyklu: Vaddi list, prosim! — Mr. Smith mu podava vildei list, napsanY na jeho jmeno. — Prosim, ostatni papiry!

Mr. Smith prohral. Za hodinu vedi afednici na policii, to Mr. Smith di Brown je v zemi nezakonne. DruhY den ut jede na VYchod, na maostrov v newyorskem pkistavu, prvni a posledni stanici pkistehovalca: Ellis Island. Ptipad je jasnY: deportace .

Do USA ptijitcleji lido s visem na Filipiny.

Dostanou povoleni k pfechodnemu pobytu a museji slotit kauci. Ale pak zmizeji, kauce propadne a zeme ma o nekolik "nezakonnYch" vie.

A jak jsou na torn tt'ast1ivci, kteti pfijeli do USA zakonne? Pravidelne nejsou potehnani pozemskYrni statky. Prvni testa vede do nektereho z detnYch vYbort spolk y, jet se staraji o pfistehovalce. Evropan si neumi pkedstavit, jakou praci a jake dobrodini konaji tyto spolky.

Skoro katclY narod, katde nabotenstvi, katda skupina ma svaj spolek, kterY pomaha pfistehovalcam ptekonat tale zadatky.

Zaeina to nekdy mistem v domacnosti. — V USA je velka poptavka po kucharkach, sluteb-

Strana 17. hlti 500, 1,000 a koneene 2,000 HP a zastavi letadlo, jet okamtite spadne. Vrazi-li letadlo do lana ne svYm stfedem, zatoei se fitasnou rychlosti a lano se do neho hluboko zatizne.

Takto je letadlo potkozeno, zabrzcleno, vysunuto z rovnovahy a zastaveno najednou obrovskou neodolatelnou silou vice net jedne tuny. Nemtte proto uniknouti.

Nemysleme si vgak, ze letci se vzdali jen tak teto nove zbrani Zprvu se ji pokusili 'delft notem, nasazenYm na nabetnych hranach del. NeAlo to. Poliusy, ktere pfirozene musi ztstat v tajnosti, nom dokazaly, to nabetne hrany kfidel, kam je ffeba nut zasadit, musi mit nezbytne svaj tvar. Zasadi-li se do kfidel silneho moderniho letadla nut tirokY treba jen dva nebo tit centimetry, mute je to zbavit pine schopnosti k letu. Krome toho lano je z tak tvrde oceli, to se i do note zakezava jako cirkularka do lat'ky. Ani ostatni protiopatteni, jako na pfiklad triangl, tvotenY lany, zave8enymi gikmo pied letadlem, se neosvedaila.

V nekterych zemich proto prisli s posledni myg lenkou: letecke ttoky by se provadely v v masovych formacich, prvni letadla by se ziitila, ale ostatni by pro gla, tedy nee° na zptsob znarnYch sebevratednYch torped. Ale katdy yam kekne, to by bylo nesmyslne posilat letadla it utoku za sebou v menicich se vYSkach za temne noci a za protiletecke palby, a to tak. aby vzdalenost mezi pfednim a nasledujicim nebyla vetti net metr. Krome toho by takto byla odklizena jen lana, do kterYch vrazi prvni letadlo, kdetto mnoho jinYch by ztstalo a ohrotovalo ostatni.

Ze tyto obranne balony jsou &inn& motno dokazat nekolika pkiklady. Za svetove valky byly strojirny u Nancy bombardovany ve dne v noci. V srpnu 1917 tam bylo poslano nekolik lanovYch balonu, a bombardovani ptestalo jako zazrakem. 2adne letadlo se neodvatilo do nebezpeeneho pasma. Patit byla chranena s uspechem lanovYmi balony roku 1918. V noci a 15. na 16. zati 1918 podniklo na ni fitok padesat letadel, ale jenom etyil bomby padly na Patit.

Na druhe strand je ovtem balonova pfehrada nebezpeeim i pro vlastni stihaeky. Zaver je, to velkomesta mtteme chranit takovYm ocelovym pancifem pied nejvet8imi nepkatelskymi letadly. Bylo objednano d ye ste padesat modernich balonu, ktere maji chranit Patit.

At budou hotovy, milteme zapomenout klidne na hrtzu pfed letecko-chernickou valkou. nYch, deveatech it detem nebo vychovatelkach.

To je prvni "zaopatfeni" — a pak je tfeba„ naueit se pokaclne americky — anglietina, kterou si hide ptinateji z Evropy, nekdy nema vet81 cenu, net jejich mateittina — a navatevovat ve'demi kursy odborneho 8koleni. Odbornici a lick, pracujici rukama, maji — jako na celem svete — nejfetAi vyhlidky.

"Mate job?" je prvni a nezbytna otazka. Jak se kdo jmenuje, dim byl nebo co umi, to nezajima. Lick vet8inou smutne vrti hlavou. Jen jeden se smeje. "Dnes jsem dostal svtj prvni 8ek.

Na sedm dolart. Prvni vYdelek v Americe." — Je to elovek, ktery ye stfedni Evropy vydelaval velke penize. Ostatni se nan divaji zavistive. — "Jak se varn to povedlo?" — Jednodu ge: tfi tYdny behal nahoru, dolt po schodech, od jednoho k druhemu. Vet8inou ho odbYvali vlidnymi slovy a neureitYmi sliby. "Poznamename si vasi . " 6astokrat si myslil, to to nevydrti., nervy mu selhavaly. Ale vtdycky sevfel rty a behal dal. A hle: jednoho dne dostal zakazku na kresbu, a vyclelal si prvnich sedm dola/U. Pti8ti tYclen zase bude neco.

Krome nekolika slavnYch lidi, jet zna i Amerika, musi vgichni zaeinat znovu. V8echno je proti nim: vet8inou jsou star81 net amerieti konkurenti, neurrieji plynne americky, jsou telesne i dutevne vyderpani, domaci lide se na ne divaji s nedaverou: a piece as chytaji stebel, a za nekolik let je najdete jako skromne zamestnance, bez velkYch naroka, ktere meli v Evropy, bez vil, pfepychu, dovolenYch, spoledenskeho postaveni. To je nenavratne pry& Jsou v8ak At'astni, kdy nu:44m skromne tie tit v teto velke zemi.

VESTNiK

Strana 18.

ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resoludni vYbor kadu Vlastenec cis. 45, projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozastale rodin y, nad ztratou jejich milovaneho man gela, otce a nakho spolubratra Emil J. Motise, kterY skonal dne 20. btezna ve veku 61 let.

ZesnulY brat •e, odpodivej v pokoji a lest budig jeho pamatce.

Za tad Vlastenec cis. 45: John H. Elgik, John J. Barog, Frank Schovajsa, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Olenove kadu Svaz 6echoslovant els. 92. ye Fort Worth timto vyslovuji uptimne citenou soustrast man gelu nad ztratou jeho milovane mangelky Anny Kriegseisove, kterou smrt z jeji dlouho trvajici nemoci dne 11. btezna 1939 vysvobodila. Zemkela ve veku 63 roku a jeji pozastatky byly ulo geny dne 15. bkezna na Ceskonarodnim htbitove v Chicago, Illinois.

Vime, mill pozustali, ge tegce nesete jeji ztratou, ale budig Vam atdchou i my, spolkovi bratil a sestry soucitime s vami ye Vagem zarmutku. Zesnule pkejeme zaslou genY odpoeinek a lest budi g jeji pamatce. Zminena sestra vgdy byla svych povinnosti dbala, a dobra elenkyne.

Dano ye Fort Worth, Texas, dne 25. btezna 1939.

Za resolueni vYbor: Rud. Koei, J. W. eihaeek, J. Juran.

MLUVti DUCEHO. dnes bezpochyby Virginio Gayda, o nem/ je vgeobecne main°, 2e je mluveim italskeho ministerstva zahranienich zalegitosti.

Je gefredaktorem Giornale d'Italia. Je mu padesat let, je prosttedni postavy a jeho jedinou vagni je prate. Jeho pracovna, v ktere vidime sochu Mussoliniho a bronzovou kopii timske vleice, je alt do stropu napinen novinami a revuemi. Jeden na,v gtevnik, jeng nemohl v teto zmeti papiru nalezt gidli, sedl si nakonec na balik novin, odkud ho Gayda zdvotile zvedl a posadil do sveho vlastniho ktesla Je mnohem *WM dostati se k tomuto prvnimu multi italskeho tisku ne/ k ministrovi. Nema rad destnYch nav gtev a spoleenosti se ptimo vyhYba. Je velmi skoupY na slovo, zato vgak dovede neobydejne rychie psat. Snadno napige za pal hodiny dva sloupce, cog nedovede ani hbita pisatka na stroji, opisujici z pi'edlohy.

Ku podivu nenavidi telefon a kika, ge by byl nej gt'astriej gim elovekem na svete, kdyby nebylo toho nenkvideneho aparatu.

Kdyg piijde do sve pracovny, pkeete si napted vgechny italske, nemecke, anglicke a francouzske noviny, tteba by byly sebebezvYznamnej gi. Po teto ptehlidce tisku odchazi do Ministeirstva zahranidi k viedoucim osobnostem italskeho politickeho givota. V poledne se vraci do sve pracovny a v mistnosti se ozve kulometna palba psaciho stroje. Za necele hodiny si napige svYch tri nebo etyti tisice slov, na ktera, u g eekaji s netrpelivosti elenove diplomatickeho sboru v ftime, pro kteree jeho elanky znamenaji cennY pokyn pro dal gi postup v to a to zahraniene-politicks yea Velmi rad cestuje. Uz pied svetovou valkou procestoval cele Nemecko, Rakousko-Uhersko a Balkan. Nejakou dobu byl i dopisovatelem v Petrohrade. Kdy g vypukla svetova valka, byl jmenovan ptidelencem vyslanectvi a v tomto povolani zastal alt do roku 1921, procestovav Rusko, Svedsko, Anglii i Francii.

V rode 1921 se vratil k nowinakske einnosti.

Je teg autorem eetnYch pojednani o zahranieni politice.

itad Pokrok Roweny, e'islo 49.

Ctend redakce, prosim o otisknuti meho dopisu, v nemti uvetejriuji jmena jests nekterYch dobrodinct, kteti mne dali pene gitY ptispevek na podporu pro uprchliky ze sudetskeho azemi.

Jmena claret' jsou jak nasleduji: pani Fred Machotka $10.00, Josef Shiller $5.00, Henry Shiller $5.00, spolek S.P.J.S.T. cis. 49. $5.00, pi. Rosalie Kkenek 50c. Prosim, promirite mne, ge zde vase jmena tak pozde uvadim. Uji gt'uji vas, ge jsem tuto eastku penez ji g clasno odeslal na Americkou Obec Sokolskou do pomocneho fondu mladege. Mill bratti a sestry, kdo jste ptispel na tuto akci pro na gi milou starou vlast, ja yam mnohokrate dekuji. Jsem nerad ge yam musim oznamit, 2e natal Tide nemaji pochopeni pro tuto vec, a jsou to lids kteki giji v blahobytu a v ptepychovem odevu vystupuji na vetejnost jak filmove hvezdy na jevi gte. A natal z nich zapominaji, 2e jen s pomoci chudiny se opentlili. Takovi lido jsou politovani hodni, neb jim chybi jeden z pet smysla a to jest cit.

Ceti jsem dopis pani Rozi Mikeska-Truksa z Alvin, Texas. Ctena pani, prosim odpust'te mne ge se ozYvam na Va g dopis, kterY jste obdrgela z Vageho rodigte Hogt'alkove. V onom dopisu jest odsuzovana vlada Benegova, gpatne hospodakila. Mila pani, nesud'te vladu ale narod sud'te, ge se pro razne viry rozgtepil na mnoho stran. Pokud 2i1 Masaryk a nejakY eas za Bene govi vlady je celY svet obdivoval, jako by byvali nejlep gi lidem pod sluncem. Ted' je po nich tak hazeno bahnem a Bene g je obviriovan, '2e prodal republiku. Ale musim yam podotknout, ge jest tupen takovYmi lidrni, kteki jsou nachylni neco podobneho udelat. Ze spatne hospodatili? Pohlecinete na jejich vydani na Slovensko, za 17 ion vlada doplatila 14 a pal miliardy korun, na Podkarpatskou Rus 4 a pill miliardy, a co stala vojenska vYzbroj, to gadnY nevi. Poukagi yam na chybu, kterou mel Beneg. Mel sebrat palcat, jak tatik 212ka, do ka g get hned-derukyjnaGjdovieyzku za tepla jak ukradl vojenske archivy pied deseti lety. To jmeno ukazuje, ge to neni Cechoslovan ale Polak, on se musel vpligit do nagi viasti jak krtek do zahradnikovi zahrklky, by tam podrYval celou jeho namahu. Dal gimi protivniky nagi mile viasti jsou Hacha a dva knegi, Hlinka a dekan Josef Tiso. Divim se, ge tito dva panove mohli sehrati takovou eertovu hu. Prave jsem detl, ge Italie projevuje radost nad aneksi Ceskoslovenska. Jest to smutne radovat se nad takovYm padou gstvim jako jest toto, nad tim se mohou radovat je ti nejnebezpeenej gi gilenci. V to zprave, vydane z iiima 19 btezna jest psano: Virginio Gayda, mluvei fagismu, prohlasil dnes, ge Italie muse pookati na vyhody, ktere ji neminou nasledkem pohlceni Ceskoslovenska Nemeckem. Jest to smutne radovani. Nemysli si, dtenati, ge snad jsem nejakY rebelant, byl bys na velkem omylu, moji snahou jest, at' zemtu dnes nebo zitra, bych byl prospegnYm svemu okoli, tak ma pracovat kagdY. Nepodeztivat na gs spolubligni, jak p. J. F. Vavra z Waelder, Texas pi ge v Texanu dne 1. prosince minuleho roku. Poukatu na nektere hlavni body jeho dopisu. Prvni jest, ge jistY korespondent nav gtivil ex-kaisera Vilema a ptal se ho, co mysli, zda bude neb nebude valka CSR. a Nemeckem. Vilem ge mu pravil, .ge gadna valka nebude, ale vice ge nekekl, protoge kdyby byl vice mluvil, tak by bylo vy glo na jevo, ge CSR. ug ma Hitler slibenou. Pane Vavra, kdy2 jste o teto spine veal, prod jste na ni nedal vYstrahu hned a nedekat alt na 1. prosince, kdyg ug republice zvonili umiradkem. A ten druhY bod, ty vYktiky "my se nedame!". Nedivte se jim, oni poeitali na pomoc Anglie, Francie a Ruska. Vite to, tyto tri mocnosti jim zasadily smrtelnou thrill a ne Hitler, jak Vy pigete. Ze se meli bit sami, no dej pan Bah dobrou nod! Ze pkedu Wind, ze zadu Polaci, ze strany Mad'ati. Multi by byli jak krtci v dirach a jejich geny a , ditky byly by vystaveny bornbarn z letadel. Co p. Vavra pie o Janu SyrovYm, to zde nebudu uvadet, neb se to na potadneho eloveka neslu gi neco podobneho psat, a nema-li p. Vavra ptesne dilkazy, tedy obzvlatt' takovou uraiku ne. Dale p. Vavra pige, ze eegti vojaci v opevnenich byli vyzbrojeni slepYmi patronami misto ostrYmi. Vy tomu,

Ve sttedu, dne 29. bfezna 1939.

Vavra vetite, kterY dlovek Vam to povidal, mel jste jej poslat do astavu choromyslnYch. Posledni bod p. Vavra pige: ted' aby se jeden stydel ge je Cech. Pane Vavra, vypade, to tak, jako byste mezi eeskymi lidmi nebyl. Myslite-li, Vam ktivdim, ptijedte do na gi osady Roweny se podivat, co zde dokazali 6e gi. Rueim Vam za to, ge Vas vgechen stud pfejde, ge jste Oech. A ye stare viasti? Za ne se te g stydet nemusite.

Obdrgel jsem od mojich rodin dva dopisy, jeden jest od meho bratra dcery. V onom dopisu vypisuji jejich 21147 inventat na statku, ten sestava: 2 kone, 4 kravy, 6 jalovic, 2 prasnice ku chovu malYch prasat, jedno prase zabili na vanode, druhe meli k velikonocim, o to se asi bude alit Hitler, jestli ho nezabere cele. A druhY dopis od sestry: jeji mug' je hajnY, ji/ ma vyslougeno 30 let, jest na pensi, ma 1,000 korun mesieni a byt. Tedy pane Vavra, budete-li toto eisti, prosim za odpu gteni a za ty Cechy se nestyd'te, jest tarn ne-li Va ge, tedy Vagich kolebka, moje teg.

Nyni maj dopis musim uvesti do jinYch myglenek. Brat •i a sestry a mill etenati, byl jsem pogadan bratrem L. B. Baeou, kiditelem Baeovi orchestry v Rowena, Texas, bych vas uvedomil ge majitele radlove stanice KGKL, 1400 kc, San Angelo, Texas, obdrgeli mnoho gklosti od milovnika hudby, by dali zdarma svoji stanici k uspokadani palhodinoveho programu, pokadaneho L. B. Bada orchestrou z Rowena, Texas.

Majitele teto gadosti vyhoveli. Tedy kdo se zajimate o tuto hudbu, neopomente ge dne 2. dubna, v nedeli odpoledne od 1 hod. do 1:30 hod. hraje vYge jrnenovana orchestra.

S bratrskym pozdravem, Vacl. Kvasnidka.

Pozn. red.: — General R. Gajda je rodakem z Loveic u Kyjova na Morave. Budete ptekvapeni sdelenim, ge nag spolubratr Karel Holasek v Corpus Christi chodil s Gajdou do gkoly a byvge nadanej gim gakem, daval mu honorovane lekce. Pozdrav a hojnou arodu!

Ctend redakce Vestniku!

Prosim o uvekejneni nechtd par kadka. Tod/ chci podekovat v Galvestonu sestram od tadu Woodrow Wilson cis. 146., ku kteremu na ge deti path jig delgi eas. Teg i sestry od sesterskeho tadu Rozkvet é. 62. se spojily a uchystaly moji dceti Vilme pfekvapeni, toti g malou hostinu, na ktere bylo vgeho tolik, ge musim jim vgem dekovat v tomto lists. To byla jako svatba, bylo mnoho jidla a ani kolade nechybely a te g svatebni kejk. A pak ptinesly tolik veci co darn neveste, ge se mnoho lidu chtelo podivat na tak krasne veci. Tak jim vgem mockrate dekuji i za moji dceru Vilmu. Ag tyto fadky budete bude jig provdana za R. 0. Lehman v Galvestonu. Take se dostavil mnoho krajana a piatel z Galvestonu. Vgem diky! Take jeji dve v Houstonu provdane sestry ji pfekvapily malou hostinou, na ktere byly jen jejich mu gii rodiny, totig rodina Rechova a Hankova a jeji kamadadky R. Bily a M. Williams. Teg ji mnoho peknYch veci ptinesly a vgem mnohokrate dekuji.

Rodina p. ueitele J. Mikugka v Corpus Christi a jejich sledna ueitelka poslali ji pkekrasnY dar. Diky! Alois Hrriova z Teple ji te g poslala peknY dar. Diky a pozdrav na celou rodinu.

Vern darcam dekuje Vilma a jeji maminka.

Se sesterskYm pozdravem v gem yam sestry a bratti nagi mile Jednoty a pteji yam vgeho doAnna Hrtiova. bra.

Rumunsko a Nemecko podepsaly obchodni smlouvu, dle nit Nemcam postoupeny velke vYsady rovnajici se nevolnictvi. Rumunske ptlrodni zdroje (olej, ruda, dkevo atd.) budou dany Nemecku vYmenou za stroje a jine tovary.

Anglie ptigla zase pozde, nemeckY "Tlak na VYchod" novou smlouvou udinil dali krok ypted a die dohody Nemci ziskali volnou plavbu po Dunaji alt k oernemu moki.

Chilska snemovna schvalila na,vrh zakona o zahranieni pi:06de ye vYgi dvou a pal miliardy pesos. Penez se ma pou git k znovuvybudovani azemi, ktere bylo znieeno poslednim zhoubnYm zemettesenim. ProslYcha, se, ge Nemecko by bylo ochotno poskytnout jednu a pal miliardy sos na za.klade dohody o vYmene zbogi.

Ve stkedu, dne 29. bkezna 1939.

Rozmanitosti.

HITLER JE LRAM Americky dennik "New York Times", ktery si Oeskoslovenska bedlive v gima, napsal toto.

"Mtteme si nyni ptipomenouti, ze kdy Hitler poprve pti gel k moci, nejblit gim problemem byla nerortegena otazka Saarske oblasti, ktera, tehdy byla v rukou Francie. Hitler, mluve pied fig skym snemem 30. ledna 1934, teld o tom: "Po rozfe g eni teto otazky nemecka, vlada je ochotna pfijmout locarnskou smlouvu v jeji 1 vnej gi ptsobnosti." SaarskY problem byl rozhodnut potom v Prisnem souhlasu se sliby, nenYmi Francii a site tak, ze bude uposlechnuto vYsledku plebiscitu. 1. biezna 1935 saarska oblast byla demo pod nemeckou svrchovanost.

A o rok pozdeji nemecka vlada, jet "byla ochotna a rozhodnuta piijmout vnitini podstatu" locarnskeho paktu, poslala vojsko do rYnske oblasti, vytvotene versailskYm mirem a zarueene locarnskYm paktem. A Hitler ut tady byl zase s ujigtenim do budoucnosti. Poslal vojsko do Poryni, vysvetloval, jen v zajmu evropskeho miru. Nemyslilo se, h remilitarisace PorYni bude pkedehrou k expansi Nemecka za jeho tehdej gi. hranice: "Odstranil jsem otazku neustale evropske revise hranie z atmosfery vefejne diskuse v Nernecku." Toto ujigteni bylo ten dam) v fedi pied figskYm snemem. V tete fedi Hitler pak prohlasil: "Po tech letech mohu dnes ze boj o rovnost Nemecka jest skoneen. Nemame tacinYch tzemnich potadavkt v Evrope."

Tern, ktefi. jsou ochotni vefit Hitlerovu slovu, toto ujigteni se zdalo doplrikem clfivej giho projevu, v nema Hitler mluvil otevfene o jine evropske otazce, pfichazejici tehdy do popfecli — problemu motneho an glusu Rakouska k Nemecku. Hitler, mluve pied reichem 21. kvetna 1935, fekl vYslovne: "Nemecko si ani nepieje, ani nezamygli vmegovati se do vnitinich rakouskYch zaletitosti anebo se pfipojiti ei spojiti s Rakouskem." A znovu pied fi gskYm snemem 30. ledna 1937 tekl: "S timto prohla genim pfeju si ohlasiti, ze obdobi tak zvanYch pfekvapeni bylo skondeno." To ov gem nebylo pravda, a obdobi tak zvanYch piekvapeni byla naopak velmi daleka skoneeni. NecelY rok po tom, co toto fekl, Hitler opetne omtheil Evropu, tentokrate pochodem svYch vojsk do Vidne pies telo bezmocneho a opugteneho Rakouska. A zase velmi rychle bylo ujigt'ovano, ze toto je konec Hitlerovy cesty. TYden po tom, co Hitler okupoval Videri, mluvil zase pied fi gskym snemem a fekl, ze nyni "veenY sen nemeckeho lidu byl spinen...

Nemecko chce jen mir. Nechce pfidavat k utrpeni jinYch narodii." Ale pies to bylo rozhodnuto pfidavati k utrpeni maleho souseda na jihu. Podmaneni Rakouska bylo sotva dva mesice stare, kdy tlak ze stejneho Nemecka, jeho veenY sen byl prave spinen, pfivedl esl. problem pfed vefejnost. Opetne, jako pii jinYch ptiletitostech v minulosti, uji gteni bylG clan°, ze kdy dojde k spineni teto zvla gtni otazky, Nemecko bude uspokojeno. Chamberlain, mluve o svem rozhovoru s Hitlerem v Berchtesgadenu a o teal, jiz pronesl Hitler pozdeji o dva dny v Sportpalastu v Berlins, pfiznal se najednou, ze Hitler mu "soukrome" slibil: "Rekl mi soukrome a veera v noci vefejne opakoval, ze at bude rozkeeena otazka sudetskYch Nemct, bude to konec tzemnich potadavkt Nemecka v Evrope." A toto bylo feeeno necelYch Best mesicii pied novYm a nasilnym vpadem nemea Moravy. Vime take, s * ckYch armad do tech jakYm nasilim byla vynucena "tadost o ochranu", jit tomuto tyranovi piednesli esl. president Hacha a dr. ChvalkovskY. Ted' se mriteme ptipravit na dalgi ujigt'ovani. Ted' Hitler kekne, ze Nemecko je "opravdu uspokojeno". Mir je obnoven, dtvera panuje mezi nimi v gemi, zkratka jako to bylo po Mnichove: Kdo bude pfigti na fade?" — Zprava z Londyna oznamuje posledni potadavek Hitlertv vaei Polsku. Adolf to,cla, pfistav Danzig a dovoleni vYstavby silnic pies polskY koridor. Pole,ci by meli v Danzigu volnY pfistav a dalnice pies koridor podlehala by pravomoci Reichu (to same, jako stalo se s dalnici v Oeebaell — net je bandits

Strana 19.

VESTNiK SIXTINSKA KAPLE. Sixtinska kaple je nav gtevniktim vatikanskYch musei obyeejne pfistupne., zaroveri s honosnSrmi mistnostmi, vyzdobenymi velikYmi umelci renesance. V nich je motno sledovati rust a zmeny slohu, jak po nabotenske vroucnosti mnicha Fra Angelica da Fiesole, kterY pokryl tichYmi freskami steny kaple Mikula ge V. (1450 — 55), pfichazel do umeni svetskY duch. Najdeme ho ut v salech, v nich nil Alexandr VI. Borgia a vidime, jak na konec dostava antickou pohanskost v nekterYch komposicich RafaelovYch. Slavne Stanze a Logie, oteviene na dviir sv. Damase, vymaloval mistr se svYmi taky a stvofil tu pfimo zakony one vyrovnane a bezpeene klasienosti, ktere, po stoleti okouzlovala svet. Tisice nav gtevniku tu stale prochazi a snag se vniknout do znadek tohoto jasneho ducha gt'astne synthesy, kontrastujiciho s pochmurnou vYrazovosti jeho velikeho soupeke Michalangela.

Krome techto prostor, napinenych knihami, obra,zy, starotitnostmi a sochami ma Vatican jegte mnotstvi mistnosti normalne neptistupnYch. Hned u Sixtinske kaple je Salaregia a Capella Paolina, rovnet vymalovane, Michalangelem. Pak jsou saly audieneni, v nich pfijima papa hromadne vypravy poutnikt, kdetto slygeni soukroma, konaji se bud' v "sale papett", nebo "del Tronetto". Papet pracuje obvykle v knihovne. Jeho vlastni byt je nejskromnejgi opak nadhery representaenich a musealnich prostor.

Ve Vatikanskem meste konaji slutbu nekolikere druhy papetskYch Bard: nobl garda je slotena ze glechtict a veli ji vtdy pfislugnik vysoke aristokracie. 'S'vYcafi slouti papettm jit od dob Sixta IV., a podnes je v teto tlupe mnoho rodakt ze gvYcar. Po nich pkichazi palatinska, destna garda a koneene papetske detnictvo. KatclY oddIl vykonava, jinY druh slutby pki audiencich, cerernoniich a bohoslutbach. Nebot' do statniho tzemi nevkroei bez zvlagtniho opravneni zastupci tfedni moci italskeho sta.tu. Tento tichY svet tije pro sebe, svYm tempera, odlignym od rytmu veeneho mesta, jen konei pied stupni kamene hory sv. Petra. Svet, jen lake, svou starobylosti a zvla gtnosti, mnot!stvim naihromatdenS7ch pokladt, ,staletSTch zkueenosti a zvyklosti. Ale take duchovni moci, kterou pokad jests zasahuje do mytleni a osudt celeho sveta.

Z Berlina. — Nemecka, jihotoeriova vYprava 1938-39 nastoupila po tspe gnem pr4ovedieni svYch ukolu za vedeni znameho polarniho badatele a letce kapitana, Ritchera zpateeni cestu a opustila v techto dnech Kapske Mesto. Vyprava objevila u jinni toeny vice net 350,000 etvefeenich km antarkticke pildy a kartograficky tuto plochu zaznamenala. Hory a pohofi ye vYgi Pies 3,000 m, polarni centralni masiv ve \TYgi 4,000 m byly zamefeny pii velkYch vYzkumnYch letech. Byla provedena detna vedecka, zkoumani a pozorovani. Mezi jinYm bylo provedo vYdeno take 47 vzestupt radiovych sond ge 28,000 m. VYprava prozkoumala pasmo toerioveho tzemi jitne Atlantickeho oceanu. Toto tzemi se tak po tYdnech po prve objevilo lidskYm zraktm.

a

Nejvetgi argument, kterYm ,dne gni Nemecko bojuje proti zapadnim statism, zejmena proti Anglii ,a Americe, je jeho zamestnanost. V katdem elanku a v katcle fedi se octne srovriani poetu nezamestnanYch v Anglii a v Americe s poetem zamestnanct, ktere by dnes Nemecko jegte potiebovalo. Je site jegte ureitY podet nezamestnanYch i zde, ye stare fi'gi i v Rakousku, a v sudetskem tzemi. Koncem ledna tohbtO roku vykazuje Nemecko 639,000 nezamestrianYch, z eehot na Rakousko pfipacla 156,000 a na sudetske tzemi 181,000, ale do toho jsou vpoeterii i takovi, kteti uz praci sotva dosta,riou a ti, ktkre je tfeba napfed dloiiho pkeekolovat.

Tiskem probehla sensaeni zprava, dle nit melo skoro tisic csl..vojenskych letadel uletet pied okupaci Lech a Moravy. StateenY CM esl. letct zpusobil nam a zajiste i vyznavaetm demokracie nesmirnou radost — net — zprava to nebyla dosud verohodne potvrzena.

NEMCI PRIJIMAJI OBtANSTVi JIHOAFRICKE UNIE, ALE zUsTAvAJI VERNI HITLEROVL NemeckST boj o Jihozapadni Afriku, bkvale kieske fizemi o 835,000 etver. kilometrech se 105,000 obyvateli, je zahajen, jak to dokazuji zpravy z Jitni Afriky. Veechny nemecke obchody ye Swakopmundu dostaly prOve instrukce z NCmecka, ze nesmeji zamestnivat ani africke, ani britske pfislugniky s piipominkou, ze jinak proti nim bude zavedeno kizeni "NCmeckSrm spoleCenstvem obchoclnikil". Opominuti tohoto nakizeni bude potrestano bojkotem nemeckSrch usedlikt a navetevnikil. Mistni nemeckSt easopis "Deutscher Beobachter" varuje veechny Wince, kteti se stali zatim pkislueniky britske ze budou vyloudeni z nemeckeho narodniho spoleeenstvi.

V londSmskem "Daily Telegraphu" lie' George L. Steer, kterS7 se prave vratil z Afriky, situaci v Jihozapadni Africe. Z jeho elanku vysvita, ze vlada sousedni Jihoafricke Unie nesdili nazor nemeckSlch vladnich kruhtt, aby Jihozapadni Afrika byla vracena Nemecku z techto tki duvoda: I. Jihoafridane se ptedeveim boj' mocneho souseda a nechteji rozpoutat v Africe shy protitodovskeho rasistickeho hnuti. 2. Jihafricka Unie stejne jit pomfeli na to, aby sesilila v Africe svou posici na vedouci stat. 3. Jihoafricka Unie je pkesvedeena o platnosti "Moneroeovy doktriny" pro Afriku, to je, ze Afrika patti Afridanum. — Z daleich vVvodu SteerovS7ch vysvita, ze krome strategickch dilvodu jde zde take o veci hospodakske Blizkost nemeckeho vlivu by pry nutne zvSleila naklady Jihoafricka Unie na nova zbrojeni. Jihozapadni Afrika pod nemeckou spravou by ziskala brzy vedouci postaveni a ovladala by Afriku tak jak svou leteckou mod, tak sv3imi ponorkami. Vlada Jihoafricka Unie je pry zasadne proti katdemu antisemitismu, nesdili nazory o totalitnich metodach, aekoliv nacionalni strana v Unii projevila k narocIne socialistick3im ideam jistou nachylnost jit v tradici jihoafrickeho povstani z roku 1914, jeho byli itaastni i Nemci. Nemecka, propaganda v navracene Jihozapadni Africe by dovedla jit najit most k tivlum v Unii, ktere by si pfaly rozpoutat protitodovskY boj.

Jihoafricka Unie v gak vidi jedno vYchodisko ze situate. Jako majitelka nejvet gich zlatych dolt na svete by si mohla vykoupit ovzdu gi svobody a mir s Nemeckem. V iijnu 1923 dosahl za Jihoafrickou Unii gen. Smuts s ptedstaviteli nemecke vlady Haasem a Ruppelem v LondYne dohody, podle ktere 3500 nemeckYch ptisluenika z Jihozapadni Afriky v Unii melo zatadat za statni obeanstvi Unie a veichni Nemci, az na 260, se v duchu teto dohody stall obdany Jihoafricka Unie. To veak neznamena, ze nemecke naroky padly, jak je to videt z tetkeho politickeho ovzduei v Jihozapadni Africe. V kolonii jsou stale eikena hesla, jako: "Hitlera nemilte zastavit nikdo". "Jihozapadni Afrika bude vracena Nernecku." "Budoucnost Jihozapadni Afriky nebude rozhodnuta v Unii, ale v Evrope" a podob. Dne 25. Anora 1929 jit ohlasila nemecka meneina v Jihozapadni Africe, sdrutena v "Deutsche Bundu", sve potadavky v rozsahlem memorandu. S pkichodem narodne socialistckeho retimu hnuti ziska,valo na sile. Nemci v Jihozapadni Africe prohlasili, te 'katdST Nemec se stal narodnim socialistou. V eervenci roku 1934 podnikla policie prohlidku stkedisek narodne socialistickS7ch a zabavila korespondenci. Z teto bylo zfejmo, ze africke nacionalisticko socialni hnuti je kizeno z Berlina. Afrieti Memel, at' jsou usidleni kdekoliv, byl vyzvani, aby poslouchali fieskeho kanclete. Nato byli dva nacionalistieti vfidci vypovezeni ze zeme a strana byla zakazana. Dries je oveem nacionalne socialisticke .hnuti v Jihozapadni Africe net kdy jindy, adkoliv vystupuje pod neutralnim etitem "Asociace nemeckSrch profesionalnich skupin". K ni je pkikazena Hitlerova nil-Ada; ktera: svou uniformu. Ce17 system je v rukou von Oelhafena, nemeckeho konsula ye Windhoeku. — Nemci v Africe v katdem state vytvotili si vlastni stat ye state.

Hitler zabral Memel na Baltickem moil, litevskST ptistav se 150,000 obyvateli, veteinou Nemci. Litve bylo pohrozeno, bud' bS7valST neruecky pfistav vydati po dobrem, nebo ittokem.

Strana 20.

VESTNIK

Budoucnost je na severu.

Vitalis Pantenberg.

NI ne pied deseti lety si nekolik zemi rozA delilo mezi sebe posledni azemi na zemi, ktere jette nikomu nepattilo — polarni oblasti. AZ do nedavna se veil°, ze tyto oblasti jsou jen neplodna poutt', pokryta veenS7m shehem a ledem, neobyvatelna a bez praktickeho Ale nedasne udalosti potvrdily, jak prozirave byly zeme, ktere si pospitily s uplatnenim svSrch narokii na tento zapadlSr svet. Nebot' Arktida je opravdovou pokladnici, jejil bohatstvi bylo sotva doteeno.

Pocity, s kterSani jsme se kdysi divali na tyto severske vS7boje, se nyni radikalne zmenily.

Odbornici prohlatuji jednohlasne, ze podnebi v techto krajich je neobydejne zdrave a ie bili lido mohou tit pohodlne v zemi piilnodniho slunce.

KlasickSim pkikladem je ovtem Aljatka. Je tkikrat tak velika jako Nemecko a Zivi jen 60,000 obyvatel. KaZdSr vi, to ji Spojene staty koupily od Ruska za pouhSrch 7,000.000 dolara, za tolik, kolik dnes vynati za rok samotnk obchod s lososy. Stejne slavne je aljatske zlato, med' a jine cenne nerosty, ktere se na ni doluji.

Mario rici totei o onech arktickSich krajich, ktere nebyly dosud prozkoumany stejne diikladne? Odpoved' zni — dfirazne — ano!

Geologove nana vypravu,11, to v polarnich oblastech nastaly pronikave zmeriy v podnebi.

Zkamenele zbytky vegetace, ktere objevili badatele, dokazuji jasne, ze kdysi rostly v samem stinu severni toeny mohutne pralesy.

To znamend, to podnebi tam tehdy bylo stejne teple jako dnes ve Stfedozemi, Ze tam kdysi kvetl bohatS7 rostlinnSr a iivooltnST Zivot. NezaJima nas akademicka otazka, co zpusobilo tuto zmenu, ale spite skutednost, ie dries mtiieme sklizet plody onoho firodneho obdobi, prilmyslovou tabou surovin skrytSrch pod snehem.

Uhli bylo objeveno na mnoha mistech Arktidy, na pkildad i tak daleko na severu jako na zemi Ellesmerove, ostrovu v kanadskem arktickem archipelagu. Jeho severni pobket je vzdaleno jen 500 mil od sevemiho pOlu. Tu ka na prvniho piichoziho obrovske, snadno pfistupne loZisko (ovtem musime mit svoleni kanaclske vlady). Uhli je vlastne vtude: v zemi Baffinove, podel keky Mackenzie, na Aljatce, na Sibiii, a zvlatte na 8picberkach, kde je doluji Rusove v opravdu velikem mekitku. 8picberske uhli ma pro Sovety nesmirnou tost, vzhledem k jejich politice urychlene kolonisace a industrialisace severnich oblasti, stejne jako pro udrtovani jejich sibitske motske cesty. Adkoliv se zde vyteti za rok na 800,000 tun uhli, zilstave, jich nevyteZeno jette dobry'ch deset miliard.

Petrolej byl zjitten v rtanS rch eastech kanadske a eurasijske Arktidy a ovtem take na Aljatce. Zemni plyn prS7tti volne z panenske zeme. Nemusime zdurazriovat qznamne sledky tohoto objevu, poneva,d2 odbornici nas uZ dlouho varuji, to zname zasoby petrolepe v mirnSr ch pasech budou v dohledne dobe vyeerpany (podle geologicke sekce ye SpojenSrch statech maji bS7 t lotska petroleje ye SpojenS7 ch statech vyderpana ut roku 1944!).

Ale arktickS, svet nem chysta jtete mnoho jinSich darti, po kterSrch tout vtechny velike mocnosti zeme. Let tam nedoteeny obrovske zasoby zlata. Je tam radium, sti cibro, nikl, hlinik, med', zinek, olovo, Zelezo, tuha, slida, asbest —abychom uvedli jen nekolik kova, jejicht pfitomnost ut byla zjittena. V nesmir11S/eh sibitskSi ch pralesich jsou netuteTha bohatstvi dteva. Jsou tam jette neobjevena bohata, lovitte ryb, adkoliv svetove rybafske zajmy pronikaji s kakdou sezonou stale na sever. Jsou tam prakticky nevyeerpatelne zasoby rybiho tuku a oleje.

Kdy2 bilk mut zadal po prve pronikat na dalekV sever, zajimalo ho jenom jedno: kottiny.

Od to doby vtak ho nasleduji kolonist y at da nejzaztich vSisp Arktidy, kde se zabSivaji

zemedelstvim! Cho y dobytka, a zvlatte se ukazal velmi utitedriSm. Arkticke mechove prerie slouti za pastvu milionum techto zvikat, a sobi nevytaduji staji ani mnoho lidske peee. Sobi maso je chutnejk a vSrtivnejk net hovezi, jak dokazuji odbornici. Adkoliv let° trva, jen nekolik kratkSrch mesicu, podasi je v tact dobe obdivuhodne teple a teploty 30 st.

Celsia i vice nejsou nidim kidkS7m. V teto letni dobe se polarni koneiny hodi vYborne pro pesteni bramborii, jedmene a jinSich obilnin a druha zeleniny. Nesmime tedy brat oznadeni mine vedneho snehu a ledu" piin g doslovne.

Severni okraje bilych osad se posunuji stale na sever. Po cele Arktide jsou rortrouSena Gila dillni stiediska, ktera ptitahuji podnikave kolonisty. Kolonisace Sibite skutedne pokraduje fitasnSim tempem. Sovetske Wady buduji mesta a ptistavy pro svilj namotni obchod sibitskou cestou. Rusove si uvedomuji jasne, industrialisace musi jit ruku v ruce s politikou narodni kolonisace.

Jak se tyto suroviny sbiraji a dopravuji do prtimyslovS7 ch a spotiebnich stiedisk sveta?

V nekteitch piipadech se vyplaci unit letadel, jak jich Rusove a Kanad'ane utivaji v dopray e drahocennSrch kovii a kotikn. 'Mk naklady se dopravuji po obyeejnS 7ch nakladnich lodich, ovfsem jen v lete. V teto letni dobe je v sovetskSrch piistavech pit Ustich Irech letitS7 ch tek a na pobteti eilS7 ruch. Cele pitvody, vedene ledoborci a letadly, delajicimi lodivody, a podporovane zpravami stale detnejSich meteorologickSr ch stanic podel cesty, pluji na jih. A mezitim ov'em se pracuje pinou parou na stavbe teleznic ye strategicky didetitSrch mistech.

Letadlo je snad nejdfiletitej,km einitelem v budovani severu. VS7zkumnici i soukrome osoby letaji y e svSrch vlastnich letadlech nad holymi utesy skal a nekoneenSmi pralesy, slidice jako jestiabi po ptiletitistech k vS7nosnS7m investicim. Americke driavy dalekeho severu se buduji s nejvetk Oast soukromou iniciativou, ale Rusove se statni kontrolou si podinaji nemene tile, a neSetti ani lidmi ani materialem pro "rude dobyti Arktidy."

Arktida se dnes stala ohniskem svetovSrch zajmu jeke z jineho dtvodu: vzdu gne cesty pies severni 1361 tvoti nejkratk vzdalenost mezi kontinenty. Kdyt bylo po prve objeveno, zeme je kulata, tat mykenka lakala dobrodruhy i vatne badatele do polarnich krajt.

Jejich prvnim pkanim ov§em bylo najit nejkratAi cestu do zeme pohadkoveho bohatstvi — do Indie. Led je vSak zadrtel. Ale my v dvacatem stoleti se ut nezastavujeme pied touto ptehradou. V blizke budoucnosti budeme letat pohodlne a bezpedne mezi Evropou a Asii, mezi Amerikou a Sibiii a tiettime tisice mil cesty.

Z techto dtivodil si velike "arkticke mocnosti" upevriuji sve posice s tajemnS7m, ale horlivS7m Usilim. Ale chudak Nemecko! V rozhodujicich povalednSrch letech si vMmlo sotva horeene Cinnosti v polarnich oblastech, a tak, kdyt si je svet, rozebiral, vyko na prazdno. Ale nemeeti vedcove a badatele se zileastnili vynikajici merou 14zkumt Arktidy. Skutedne takovou, ze Nemecko ma pravo potadovat svilj dil v techto poslednich volnSTh oblastech na zemi.

V Ustave duSevne chorSTch jeden mut jezdil ce1S7 den s trakatem na hlinu po zahrade. Ale vozil trakat stale dnem vzhilru.

Ptali se ho navStevnici: "Prod vozite to koleek° potad takhle?"

Mut se pozorne kolem sebe rozhledl: "Mezi nami, kdybych ho vozil dnem dolft, musil bych pomahat zahradnikovi a vozit ce1S7 den hlinu.

A takovS7 blazen zase nejsem!"

Pan od divadla.

"Jsem u divadla, ale v3idelky jsou rilzne."

"To se tidi podle illohy?"

"Ne, podle zimy, ja, tam prodavam pedene kakany!"

Prvni elovek stanouci na ktite zemske byl gvec, ponevad2 na teprve chladnouci pude by Dr. Bat'a. se bosky neudrtel.

Ve stfedU, dne 29. bfezna 1939.

SVET NAS POZNAVA Z NAM HOMY. V Hamburku se konala v nedeli premiera Smetanovy opery "Prodand nevesta". Smetanova vetne svet Prodana nevesta, jeja hudba tryska z nat. narodni dute, strhla Nome k nadteni. Neni to zvykem tleskat zpevakfim pit otevfene scene. Pfi premiere "Prodane nevesty" znel vtak tento neobvyklSr potlesk mnohokrate.

A kdyt doznely jasave Orly Smetanovy opery, ovace nebraly konce. Pfedstavitele hlavnich roll, kapelnik i retser byli mnohokrate vyvolani pied oponu. Hudba je schopna tvotit mosty mezi narody, zvlaAt' mezi narody tak vyspele a tak piibuzne hudebni kultury, jako jsou Nemei a Ceti. 6eska hudba a Ceti umelci na,m ziskavaji ptatele vkide na svete. PtinaSime o tom doklad z Lontina.

Od ledna letogniho roku hostuje v divadlech a kinech LondSina soubor nagich hudebnikii, kterST v malebnSich krojich a dekoracich piedvadi nak hudbu, v pisnich a tanci. Dobre vStkony a barvite kroje dovedly ziskati zajem Anglidanfi a ptedvadend "6eska, revue" ma velikSr Uspech. Take nak krajane uvitali umelce s velkSim nad§enim. Drobne pozornosti, kterSrmi se snatili dati najevo svoji radost, jsou ptimo dojimave. Jista londSrnska eeAka ptika do divadla s velkou misou deskSrch knedlikil a druhST den piinesla velikS7 pekad jablkoveho zavinu.

Byla to prosta, Lena a umelci se zdrahali ptijmouti od ni takove pozornosti, ktere pro ni znamenaly znaena, vydani. Nebylo to vSak nic platne. Pani skoro katdSr den ptichazi do Saten s nejakS7m vSrrobkem Ceske kuchyne. Piedstaveni se konaji ttikrat denne. Pit jednom z odpolednich piedstaveni povAimli si fidinkujici navetevnice, ktera sedela v prvni fade a nadgene projevovala svfij obdiv. Pfi druhem piedstaveni sedela pan opet v prvni fade, ale nikoliv sama, nS7brZ s dvema detmi. Pit tfetim piedstaveni tam byli vtichni znovu a s nimi jette mug.

Byli to krajane, kteti se nemohli nasytiti zvuku rodneho jazyka a znamS7ch pisni. Od to doby chodi temet vtichni ob den na piedstaveni.

Doba mezi jednotliqm vystoupenim je znadne dlouha. Ponevaa pfevlekani a lideni pro divadelni osvetleni da mnoho prate, umelci teprve po tietim piedstaveni se pkevlekaji do °beanskSrch tatfi. D ye umelkyne, tak jak byly nalieene v krojich, vytly si pied divadlo, aby se trochu nalokaly derstveho vzduchu a mohly pozorovat ruch na lontinske ulici. Najednou se u nich zastavila nejaka pani, bez dlouhSrch feel je vstreila do autobusu, neptipustila, aby si zaplatily jizdne a dovezla je hezkSrch par stanic do sveho domova. Pohostila je kavou a deskSimi buchtami. Potom je zase odvezla zpatky do divadla. Nebyla 6e gkou, ale snalila se s deveaty Cesky dohovotit. Byla to Anglidanka, ktera se pied 18 lety provdala za londSmskeho Oecha.

Mail dva syny, kteti mluvi prave tak dobie anglicky jako Cesky a jejich matka je hrda na to, to je Cesko-slovenskou statni Naudila se aspori vatiti nejpopularnej§i eeska iidia, kdyt se nemohla dokonale nauditi matetskemu jazyku sveho mantela.

JSOU 2ENY LEPSi RIDIoKY NEZ MUk? Zeny maji podle statistiky — i kdyt se to vezme na procenta — mene nehod net muti.

Jsou tedy lepkmi fididkami net muti? A prod?

Na tuto otazku uspoiadala jedna americka universita anketu mezi svSuni posluchadi a posluchadkami. Ptgly na ni tyto odpovedi. 2eny jsou lepSi 1. Protote teny nejezdi ve Apatnem podasi.

2. Proto2e kdyt tidi mut", ma obyeejne vedle sebe term, ktera mu do toho mluvi.

3. Protote vSechna nebezpedna vozidla — nakladni automobily, autobusy a taxi — kdetto teny fidi jen osobni vozy a za pohodlnS7ch podminek.

4. Protote teny si davaji vetk pozor. Chteji svSim mantelum ukazat, to to dovedou tak dobie jako oni.

5. Proto2e se boji, to kclyt new vyvedou, nejim ut mantel klid od garate.

6. Protote kdyi jede Lena, klidi se vSechno z ulice.

Ve st •edu, dne 29. btezna 1929.

DtTSKA BESiDKA Modra J. Brolova-Maid ROTI oknUm ptedmestskeho domu, tam P kde si na zelenem ithoru hravaly deti, del() se cosi neobvykleho. Jednoho dne prisli cizi pani, obchazeli, metal a dohad • vali se, a Lide si povidali, le se tu bude stavet.

Za kratkY eas piisli delnici, piijely vozy s cihlami, vapnem a kamenim, zazvonily motyky, kladiva a lopaty a mnoho lidskYch rukou se zaradovalo z prate.

Maly Jara opustil sve hraely a celY den se dival z okna na pracujici. Na staveniAti bylo stale hluana, stale se cosi delo. Do hluku prace misil se smith, hovor i popevky. Ze pololenYch hluboko v zemi, vyritstal dim. Tam, kde pied nekolika mesici bylo pole se zrajicim obilim a stromy s ptaaimi hnizdy, zvedalo se pomalu lidske obydli.

KaMello odpoledne ptichazela ke stavbe holeie'ka s modrou kabelou. Delnici s ni lertovali, zavolali kamsi mezi tramy a hromady cihel a za chvili vyAel dove< v platenYch Aatech, postkikany maltou. Mel stejne modre oei a svetle vlasy jako deveatko, tf2 dobrY fismev. Holeieka' poskoeila, jak uvidela tatinka, vylolila z kabely jidlo, oba se posadili na klady a yesele si povidali Jara se dival z okna a bylo mu najednou lito, ze je sam. "Mami, zavolej tu holdieku s modrou kabelou, bude jiste eekat na tatinka, nea price skonei. Mohla by si zatim se mnou hrat, eas by ji rychleji utekl!" prosil.

"A tobe take, vid'?" smala se maminka.

Oblekla hocha a vyAla s nim ke stavbe. Deveatko zatim siolilo nadobi a trhalo na thoru travu. Jam k nemu ptibehl.

Holeiaka se usmala. "Mame doma kraliky!"

"Pojd' kousek dal, zde je mnoho prachu.

NechceA si chvili brat s mYm chlapcem?" zeptala se pani a podala nezname kousek buchty a jabliako.

Holeidka si je s poeatku jaksi nechlvetive prohledla, ale kdy se pani zabrala do pleteni a zdanlive si deti nevAimala, rozpovidala se. Povedela Jarovi, Ze se jmenuje Matenka 8imova, ze maji na ptedmesti malt domek s dvorkern, kde chova, tatinek v kotcich kraliky.

"JeAte jsi nejedl kralika? 6, to je dobre jidlo.

C'hutna, jako kute! Maminka je peee v nedeli a mivame take buchty a o tatinkove svatku babovku!"

Jak rostla stavba, rostlo i ptatelstvi Kdyl se blilil podzim s vihkYmi a smutnYmi dny, odevzdala jen Matenka 8imova kabelu s jidlem tatinkovi a hned belela za kamaradem.

C' ' ekaval u okna a jakmile deveatko videl, pospichal do ptedsine otevtit. V byte bylo teplo o piijemno, maminka nachystala detem svaeinu na stole, pokrytem veselYm barevn'm ubrusem, ktery se Matence tolik libii. Pohrali si, popovidali a kdy ptiAla chvile, kdy bide na stavbe koneili praci, rozioueili se.

Jednou byl smutnY, mlhavY den bez slunce.

Kdy2 hrani omrzelo, deti se posatvily k oknu a divaly se na stavbu. VYtah beZel nahoru a dola, v poschodich se mihali lido. Pojednou se ozvala hromova rana a mrak prachu zakryl na chvili celou novostavbu i okoli. Bylo sly get ktik a praskot dieva, se vAech stran se sbihali lide.

"Tatinku! Tatinku!" vyktikla Matenka a nel ji mohli zadrZet, vybehla za domu.

"Pookej, device, to neni podivand pro tebe!

Neboj se, nestalo se to nejhor gi, jen dva nebo tti bide maji nejakY Aram. Zitra tatinka uvidi§!" tekl jeden z delnikii a odvadel Ma-

VESTN1X tenku dome. Nevidela jiz viz zachranne stagy nice, odvalejici tatinka s dvema jinYmi pracovniky do nemocnice.

Lide se rozeAli, spustil se drobny deAt'. Ruch kolem staveniAte utichi, na vlhkych kladach zilstala jen Mateneina modra, kabela. Jarova maminka ji vzala a schovala, doufajic, tie se devee jednoho dne, zase objevi.

Jarovi se stSskalo po male ptitlekyni. Litoval ji uptimne, litoval jejiho veseleho tatinka, kterS7 nyni letiel v nemocnici s pteratienou nohou a leheim ottesem mozku. Bylo opravdu Stestim, tie bide na stavbe vyv-azli pri neStesti s pomerne leheimi zranenimi, ktera neohrotiovala jejich tivott. Tak pte§el laden. Za mrazivSrch dnil se na stavbe nic nedelo, ale jakmile vysvitlo rinorove slunce, je§te blede a nesmele, zadala prate znovu. Jara se dival zase z okna, pozoroval delniky a poslouchal kosa, kter' jit obeas vyzpevoval na stte§e yedlejSiho domu.

"Myslim, tie Matenka uti neptijde, zapomnela na nas!" tekl jednoho dne. Za malou chvili ozval se v ptedsini zvonek a Jara uslyel znamSr hlasek. Poskoeil radosti a otevtel do giroka dvete, kterS7mi vela Matenka Simova. Tvatieky rnela eervene, modre °di se smaly, kdy vypravela, tie tatinek je °pet zdrdv, vratil jiti z nemocnice a brzo nastoupi praci. To bylo radosti a povidani!

"BudeS zase nosit tatinkovi svaeinu a ptijde§ si vtidycky k nom zahrat, vid'?" ptal se chlapec.

"Ano, ale na jaie mush§ ptijit take ty k nam podivat se na kraliky a pejska Flieka. Toho mi dala teta k vanocrim," tekla Matenka.

"Ja, ti take new dam!" usmala se Jarova maminka, poddvajic deveatku balieek.

"Jeje, moje kabela! Myslela jsem, 'tie ji tenkrate nekdo vzal!" radcvala se Matenka a udivene prohlitiela obsah kabely: knihu, krabici s cukrovim a rukavice.

"To ti chystal Jara pod stromeeek, ale snad ti veci pkijdou i dues vhod?" ptala se pani.

OvS'em, tie ptig y. Matenka pekne podekovala a pospichala za chvili domri, slibujic, 'tie zase brzo ptijde.

Jara se dival za deveatkem z okna, pokud se neztratilo v S'eru ulice. Byl rad te neztratil svoji malou ptitelkyni: holeieku s modrou kabelou.

Moucha pro Atesti.

Topiei na francouzske zaoceanskem parniku "Ile de France" meli na lodi ve sktince jako talisman pro §testi obyeejnou domaci mouchu. Chytili si ji pti prvni jizcle parniku z Evropy do Ameriky. Od tech dob ji ochrariovali a velmi peelive ji donaSeli potravu. Moucha s nimi celkem projela na rriznch cestach pies 35 tisic kilometrri. V techto dnech zahynula.

V den jeji smrti jednomu z topiea rozdrtil stroj ruku, jinY uklouznul a zlomil si lebeeni kost. Pote ostatni topiei zastavili praci. Zaji teprve tehdy, kdy jim kapitan opattil novou "mouchu pro Atesti".

Natikal stoletY dedeeek: "To jsem.v peknY rejli! Co si chuclak poenu?"

"Co pak se yam stalo, dedouAku?" ptali se ho s adasti.

"Ale jeden easopis abstinenta mi nabizi dve ste korun, kdy jim napiAu elanek, ze jsem doveku jen proto, tie jsem v tiivosahl te nevypil ani kapku alkoholu."

"Bajeene! Ptirozene ten elanek napikte."

"Jo," ogival se dedeeek, "ale jedna tovarna na likery mi zase nabizi etyry stovky za elanek, le jsem se dolil takoveho stati, protole, jsem denne phi kaldem jidle vypil Atamprli jejich likeru."

Ty deti.

"Copak tekl tatinek, kdy se dozvedel, ie jsi mu rozbil tu novou vazu?"

"A mam vynechat vAechna sprosta slava. mami?"

"Samortejme."

"Tedy netekl nic!"

Strana 2L

SLABIKAlk. byla a snehu dosti.

Ze val teply vitr, lepil se snih na boty. Na zahrade vilely deti snih. Z velkSrch hrud udelaly velikeho panika. Trubku day mu do Za oei mel uhle, v ruce Lide se small tomu snehulakovi. Zel, ze brzy roztil. dD bB Drak.

Byl p dzim. Vitt- foukal.

Ded slibil malemu ie mu udela draka.

Pripravil si proutky, dye barevriST papir a dlouliST motouz. Babiela jim ikrob k lepeni.

Bediich udelal z papirovirch elinku diouhy ocas.

Dedeeek svizal z proutku a diivek draka. Polepili jej papirern. Drakovi pak namalovali oil, nos a usta.

Piivesili mu ocas. Vespod navizali dlouhk motouz.

Drak byl udelan. Sli s nim na blakSi kopec. Tam jej pouiteli. Drak lital vysoko.

Ptici se ho bill. Detem se to velmi libilo. dD IL Doubravce piines1 otec kanira. Dali ho do klece. Do1U nasypali mu pisku. Do nadobky divali kai4 den eistou vodu. K zobkini dostival semenec, jitrocel a salit. I cukr mu dala Doubravka Casto smisnouti. Vesele hopsal po kleci. Jak uvide' Doubravku, kilted na ni: Tik, tik!

Ztal'ia 22.

RED FRONT Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lune& NejlepS4 soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na skied& Zvligni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLU13 6esk, Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ntadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 KIEHLIDKA OCt — Pit1PRAVA BRIO BOle zarueene ptipasovane, neb vYrnena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnejAi.

Dr. L. O. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762. tiadovna nad J. C. Penney's.

TEXAS -::TEMPLE, SPRAVNE VYKONANA POLIREBNI SLU2BA. V hodine *ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytkYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohlim.

Leone ceny jsou naSi zasadou.

EDWARD PACE pohiebni iiiitel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSlif PRAVNiK Vytizuje vetkere soudni zaleNtosti Otadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAR, BrYle spravne ptipravene.

Oas dle nmluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. Sleena Vera sedela pti hostine vedle pana Semerada.

Pan Semerad zadal namahave rozmluvu: "Jak se varn dati, sleeno?"

"Dekuji, dobte."

"To me tai. A jak pani matte?"

"Dekuji, dobte."

"A jak se dati panu otci?"

"Dekuji, dobte."

"A jak se daii sleene sestte?"

"Dekuji, dobte."

"A panu bratrovi?"

"Dekuji, dobte."

2de diva, rozmluva uvazla. Pan Semerad byl u konce sve dukvni ,pohotovosti. Mldeni trvalo minuty.

Tu mu sleena Vera pomohia °pet do sedla.

"Mani take jeSte dededka . . ." #kla s ptivetiv&rn smevem.

Ve stiedu, dne 29. bfezna 1939.

VgSTNik

Celt' chram stehovari v bednich na ostrov.

Pied nekolika dny zakotvil u pobtegi ostrova Bougainville, nejvetSlho ze 8alomounovSrch ostrova v Tichem ocednu, velky nakladni parnik s podivuhodnYm nalladem. Posadka vylotila na bieh 203 take a plechem pobite bedny. Ve vS'ech jsou ulokny souda,sti velkeho chramu, kterY sem poslala australska misionalska spolednost. Nyni se jid zadine, se stavbou kostela. )o( Osmdesatilet* zdedil 30 milionfi K. Na bieh jednoho ze SamojskYch ostrova v Tichem oceanu vyplavily viny starou lahev. NaSla se v ni vet' kapitana piachetnice, ktera se potopila v roce 1896. Start namotnik nemel ptibuzne a ustanovil za dedice syna sveho ptitele, F. Colbridge v Liverpoolu. Nyni byl tento mud, kteremu je dnes jiz 80 let, nalezen a uvedomen o nekkanem :Stesti. Nebot' dedictvi„ ulotene v jedne z americkYch bank, stouplo od r. 1896 na Actyhodnou dastku, milion dolara. Banka je ochotna na zaklade lahvove po gty tuto dastku vyplatit. )o( Statistika nelie.

V techto dnech se rozhodl jistY bYvalY politickY pracovnik, de se,da. ;:ojistiti na divot. Prostudoval tedy vSechny ptirueky a prospekty a pozval si agenta.

"BohuZel, pane, ale pojistku s vami neuzavteme," pravil agent.

"A prod?"

"Uvatte piece, pane yam petaosmdesat let . . ."

"No, a? Podle statistik je piece jasne, de v petaosmdesati letech je podet ptipad0 firma nejmenAi." lo( Vstoupil pan do restaurace, usedl a dal si ptedloZit jidelni listek.

Vybral si polevku. Pikolik mu ji Pan se na ni podival a tekl: "Nemohu ji jist." UlekanSt pikolik jen za2xatlal: "Okamkk, zavolam pana vrchniho." Vrchni piisel. Pan tekl: "Vite, nemohu tu polevku jist".

Vrchni mu vpadl do teal: "Okamdik, prosim, zavolam pana ieditele."

Aeditel nastoupil. Pan zase pravil: "Promirite, ale ja nemohu tu polevku jist . . ." fteditel zrudl a zakoktal: "Okam'dik, zavolam pana majitele." Majitel, bledY rozpaky, se hostovi uklonil se slovy: "Raete odpustit, co je s tou polevkou?" A pan odpovedel: "Nemohu ji jist. Oni mi zapomneli dat )o( MA CENU STA DOLARI:1, AO STOJI JEN DOLAR! Tak napsal roku 1931 p. Jos. Bartal, 206 Clinton St., Binghamtown, N. Y., kdyi Nonat vyleCila jeho manielce velice bolavou nohu. Od to doby stale jinjim trpicim Nonat odporuCuji a te2 ji i do stare vlasti a Argentiny poslali a kakly.- je s Nonat velice spokojen.

ISIONAT _N.. a. tar- -

Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike pkimo na nak adresu: Marie Leiblinger & Co.. Altadena, Cal TAROKY! Hra taroka, nejlep gi jakosti, nyni za $1.50, pogton vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echosloyak, West, Texas. (dz.),

ZradnY dfistojnik popraven pied sedmi sty vojiny.

V Toulouse byl tyto dny jednoho rana popraven francouzskY nameni dastojnik Aubert, kterY byl letos v lednu odsouzen k trestu smrti pro vojenskou zradu. Prodal jedne cizi mocnosti francouzske namotni pla-

ny. Poprave. provedene zastitienima pkihlidelo 700 vojina vkch iitvara.

Byla to druha poprava po zavedeni trestu smrti za vojenskou zradu. lot Podle meho odhadu zaslouii si sve ova" v ystava v New Yorku kladu asi 11/2 mil. dolara.

Jan A. Bat`a.

islllillll

cestujte rychle a piijemni na naiich oblibenfch

•

BREMEN

EUROPA,

COLUMEUS

NEW YORK • HAMBURG HANSA • DEUTSCHLAND

V3Thorne ielezniCni spojeni z Brern nebo Hamburku.

Pomdieme Vim pi-1 obstarivini nivitevnich a vystehcvaleckirch vis pro Va ge evropske pi.ibuzne.

Necht' Vasi evropsti pilbuzni Vas navetl yz v Americe. Zylietni nizke sazby vY'pravni pro plavby z Evropy mezi 3. dubnem-23: dubnem a 26.

Zervnem-23. Cervencem k dostini pro ZtyitYdni pobyt v Americe.

Informace u vaeeho znisi .s-xElo agenta nebo Houston, Texas.

510 Cotton Exchange Bldg.,

RANIEURO-ANIEMMI LINE NORTE: CERIVLL7 LLOYD

Nenjv'ernejSi jeho ptitelem pfi nastuzeni, ryme a trkznivem kaAli —

SEVERUV

Balsam ii:}ti Kash (Severa's Cough Balsam) LahodnSr

• Pilsobivf, • Tigici

VE VAECH PitEDNICH LEKARNACH. — KDE NEMAJI, POALETE OBJEDNAVKU PRIMO NA:

a 25c

Ve stiedu, dne 29. bkezna 1939.

\n2 ST N f lz

Ukazal & oie F nazistick m agent'

Strana M.

zttlicAm SE . .

Zrikam se detinske nadeje umlCeti hnev tyrana dobrovolnSrm odzbrojenim a nizkou ponitenosti a filisnosti ziskat si jeho dtveru; fale§ne resignace potladeneho duS'evniho majetku; ponigujici nedfivery v silu, danou narn Bohem; htigneho zanedbavani na gich povinnosti pro vgeobecne dobro; nestoudeho obetovani narmlni a stati cti, osobni a lidske dustojnosti.

Vetim a doznavam, to neni nideho, cello by si mel kagdY narod vagit vice net dustojnosti a svobody sveho byti; to ma tuto svobodu a dustojnost branit do posledni kapky krve,ze neni posvatnejei povinnosti a vy ggiho zakona net tento;

ze hanba zbabeleho poddani se Tiede. nikdy smazat; to tato kapka jedu v krvi naroda prechazi i na potomky: to narod je ve vet gine ptipadt nepremditelnY v boji o svou svobodu; to dokonce i zanik svobody po krvavem a destnem boji zarueuje narodu jeho znovuzrozeni, ge je jadrem givota, ze ktereho pozdeji vzroste novY strom s pevnYmi koteny; a prohlaguji a tvrdim svetu i tem, kdog ptijdou po nas, ze povaguji faleSnou moudrost, jet se chce vyprostit z nebezpedi, za nej gkodlivej gi, co mute nahnat ba gen a strach.

(Vety Karla von Clausewitze, ktere citoval Adolf Hitler pH sve mnichovske tedi 9. listopadu 1938.)

Ceskir MI

'

'

Film m

Srdce v Sournraku o neskonale lasce matetskeho srdce, ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co., z Chicago.

ROBSTOWN — v nedeli, 2. dubna, od 2 hodin odp. do 10 hod. veer Dr. Karel J. Hollub, desko-slovenskY konsul v Houstonu, pH pineni svYch povinnosti konsularnich se sl. Alice Hollubovou, jeho neteti a tajemnici. Dr. Hollub odeptel vydati majetku Oesko-Slovenska nemeckYm za.stupcilm.

DIVADLO NASICH UNIV. STUDENTU VE WEST. Z Austinu se oznamuje, to studenti destiny na Texaske statni universite sehraji v nedeli velikonoeni, dne 9. dubna v 7:30 veder v mestske radnici (City hall) ye West krasnou veselohru o ttech jecInanich "Posledni mur od F. X. Svobody. Divadlo nacvieil i kidi Dr. Ed. Midek, profesor Ceske fedi.

Studenti se te gi na velikou návgtevu krajanti a krajanek z mista i z okoli. — Ukagte jim, to jste s nimi ate si va gite Ceske keel, ktenyni ye stare vlasti je krute pronasledovana a nidena. V nagi degi je nage budoucnost .. .

0 Debre srdce Josefa IL Jednou jel cisat vesnici a zahledl na prahu jedne chaloupky psa, kterY byl kost a Mt ge. Cisat vystoupil z kodaru a 'gel k chate. Z to prOve vybehla bled'oueka, chatrne °della holdieka.

"Copak je tomu psu?" ptal se ci sat ptisne.

"On, prosim, nic nelere!" tekla holdieka uctive.

"A proepak nic ne gere?" ptal se cisat.

"My mu, prosim, nic nedavame!"

"A proepak mu nic nedavate?" gasl cisat.

"My, prosim, sami nic nername."

ViSTREDNOSTI. Cornelius Vanderbilt star gi mel pod kagdou nohou postele misu se soli, aby odvratil zle duchy. Nikdy nernel gekovou knigku a 'Seky psal na dopisni papir.

Spinoza se cele hodiny venoval chytani pavoun a dival se na jejich zapasy.

Florence Nichtingale nosila s sebou v kapse sYeka.

Bedtich VelikY se ztldka myl. Nenavidel vodu. Misto toho si natiral tvate dervenou barvou, aby se zdaly mlade a dist& Carevna Katetina II. uveznila jednoho kadetnika na tri leta do gelezne kiece, aby se nerozneslo, to v carske • rodine je lupenka.

Kardinal Richeliu si kratil chvili skakanim pies nabytek.

Enrico Caruso nechtel zpivat yetejne ,dokud nebyl uji gte'n, to mezi obecenstvem je klaka.

Mark Twain nosil v zime bile gaty.

Rousseau tvrdil, to vedle neho chodi stale fanton.

Alexander Dumas mohl psOt romany jen na modrem papite, basne ua glutem a elanky na rtgovem.

Zadind zase obdobi plest a radovanek pro mladeg. Taky pan Kueka nechtel zastat pozadu a tak vyzval svou snoubenku na tancovadku.

Jedna o Sokratovi.

Rejdilo se vesele. Po bujnem foxKdyg Sokratovi umtela jeho Lena Xantipa, chodil filosof jako vrto- trot•u ptekvapil nahle pan Kueka hlavY. 0 pohtbu se najednou pu- sve device otazkou: "MOS' mne ostil do hezke mlade blondYnky a pravdu rada?" zadal ji objimat.

Divka bez zapYteni odpovedela: "Ale, Sokrate"! napominali ho "Main. Prave jsem ti to dokazala." ptatele, "takove veci se piece ne"Jak?" uaasl pan Kueka. delaji na pohtbu vlastni g.'eny."

"Tim, ae jsem s tebou taneila."

A to filosof odpovedel: "To je take diikaz lasky?"

"Lidi, ja, jsem tak neWastnej, "Ovem! Mas poneti, jak ty tannevim, co (learn!"

v pondeli 3. dubna, o '7:30 hodin veeer.

FLORESVILLE

CROSBY — v nedeli 9. dubna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

FAYETTEVILLE

v pondeli 10. dubna o 7:30 hod. veeer.

CALDWELL — v titer* 11. dubna, o 7 a o 9 hod. vee'er.

SEALY — ve stiedu 12. dubna, o 7:30 hod. veeer.

ELCAMPO — ve stiedu 13. dubna, od 2 hodin odpol. do 11 veZer. SCHULENBURG — v patek 14. dubna, o 2:30 odpol. a o 7:30 veeer.

IVADLO Y DALLA v sini radu Pokrok Cis. 84.,

V nedeli, dne 2. dubna veselohra

"HONBA ZA gTESTiM" OSOBY; Panek, majitel statedku v Zahori, Katetina, jeho Lena, Lidugka, jejich dcera, Jiti, bratr Fanny, Marie, slugka, Bobeg, deledin, Jenik Svoboda, selskY synek, Jaroslav Svetlono g, velkoobchodnik, 8ebestian Baloun, statkat, 2ebrak,

Joe Marek Bogena Jet Libuge Petrova Adolf Jet Anna Marek Will Jan Dugek Frank Vodieka Vavtin Drobil Frank Pokladnik

ZaCatek v 6:00 hodin veer VSTUPNE: PAN 35c; — DAMA 25c

Po divadle taneeni zabava PRI ORCHESTRU SID POKLADN1KA Uctive zvou OCHOTNiCI.

Strana 24.

ESTNtK

Austin, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam vedet, ze zde se to zadind s Venn Girl's Scouts vaT tit, neb jste o torn slyg eli v ptedeglYch dislech Vestniku. To bude 6.

Pravidla V Mahim Oznamovaten fietujeme maje, proto vas 2adame, a vagi centy za slovo za /cable uvetejne- I podporu a ptizen, neb se chceme ni. Nejmenti poplatek za oznamku nechat ukazat, proto nam pomoite (do 25 slov) jest 50c Oznamku na- a pFijed'te oslavit tento den s napike na zylagtnim listku a ptilo- { mi. American Girls' Scouts budou te k objednavce prishani) obnos bud' pokovni poukazkou (Money tandit v deskYch a mora yskYch kroOrder) nebo ve znamkach (stamps). jich a budou zpivat Ceske pisnieky.

Posilate-li osobni oek, pfidejte 5c Clenstvo Girl's Scout podita, na 1000 na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele elenek zde v Austinu ,a bude se to zat,ajeno a nabidky posilany admi- odbYvat v Peace Parku. Proto ptinistraci pod nasi znaekou, tatuje- jedte na celY den, neb to bude ceme za oznamky "Na prodej", "Slut- lodenni slavnost a veder taneeni by a price" a podobne 25e zvlait' za znaeku a na poitovne, aby do ge do- zabava. Budeme mit deskY obed a kolaide, ktere budou prodavat Girl's pisy mohly bYti limed odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sfiat- Scout za malY poplatek. Jestli by-; ku" neb "Pfijme se hospodyne" ob- ste chteli nekteti neco poslat, tak i nak doplatek za znadku a poitovne se obrat'te na sestru Mrs. John Hej1,1 co cents.

2314 Shoalmout Drive, Austin, Tex. gir-+ Na prodej "Susaphone" Budete sly get od nas pozdeji, neb model basa, E-flat, fuolne zachova- chci napsati za co Girl's Scout stond s pouzdrem. Cena $65.00 hotove, ji, a proto sledujte Vestnik a dalnoviny. nova stala $280. Hlaste se u A. R. ai Kondim s bratrskYm pozdravem a Nemedek, West, Texas.

(13-14c) volam na shledanou na Ceskem dni, awl TABAK — dobrSi, jemnST, sla- 6. maje v Austin!

13ST na kouteni, 10 lib. $1.60; jiriS7 Arthur Foyt a Frank Janedek 10 lib. $2.00. Dopravu vyplatim. zpravodaji.

M. Prochaska, Portland, Tenn.

(13..14p.)

KRAJANSKE VEttEJNOSTI V TEXASU. ir 4 Na prodej — kovarna s nSrm zatizeinim, elektricke stroje, Pan Dr. Vladimir Hurban, vyslastoldfstvi, kovani koni, vDlodne nec Cesko-Slovenske republiky ve misto. Musi prodati bezodkladne, Washingtonu mne povetil, abych ptieina, Umrti mule. — Mrs. J. T. naSim krajanum sdelil nasledujici: Koebelen, Rosenberg, Texas.

"Nemohu kaalemu zvla gt' odpo(13-14p) vidati na projevy sympatie poslane mi listovne nebo telegraficky, 31a2 KUEATKA — od zdravSrch, proto touto cestou dekuji vaem za dobOch nosidek vybrane a krve te- prokazanou daveru a posilu. Zadali stovanYch slepic, lehkeho a te2ke- jsme novY boj za svobodu naaeho ho druhu od $5.00 do $8.50 sto, po- lidu, musime ho vest jednotne a keme vypla,cene Zaruka 100% live bratrsky neberouce ohledu na mana misto. Pike neb pfijedte. — le ruznice, majice velky cil pied seSabrsula Bros. Quality Hatchery, bou.

(11-13p) Hungerford, Texas.

"Zaroven uvedomuji naae orgaKre.sne a vzdelane farmy v nisace, ze ptedbeine nemohu se okoli San Angelo, Texas, od 100 do eastniti manifestadnich schuzi, na 640 akr) i , ceny od $26.00 do 50.00 ktere jsem jiz byl anebo budu poakr, dost vody, dobra zem a dobra zvanY. Lituji, ale dale2ite povinnokrajina na bYvani. Take mam dob- sti mi to znemoiriuji.."

K tomu ptipojuji te2 za svoji orou dlinu v dobrem miste na prodej ; sobu srdeene diky za mnoho tech je to moderne postavena &dna, ma 5 Murrey pilek, elektricky motor, ptatelskSTch dopist a telegramt, dobrS7 obydelni 5-jizbovS7 moderni kterSrch se mi dostalo v posledni dodfim. Cena $18,000.00; to je velice be. Doufejme, ze s VaSi pomoci polevne. cena. Pro dalki podrobnosti piSte na R. D. Loika, Rt. 2, Box 302 ( San Angelo, Texas.

Poutivejte k oznamovani

Ma1S Oznamovatel

Dor Kdo si pieje Hoboko aneb Liniment, at' se o nej hlasi u Miss Frank Soukup Sr., Rosebud, Tex., (9-13p) Box 78.

TABAK listovY na prodej, 10c — 12c lib. nevyplacene. J. Burybek, Portland, Tenn.

7-14p.)

Hledam praci na farme, stall 56 let a v dobrem zdravi. NepaZivam opojnS7ch napojii, v padu i sfiatek neni vyloueen s vdovou. nate na "Rolnik" % Vestnik, West, (12-13c) Texas.

Ceske' hudba ze stanice K. G. K. L. V SAN ANGELO, TEXAS

amp

"Tak se podivejte!" htimal SW. "Ten Patoeka uz zase spi! Dovedl byste zastavat jeho misto, pane Troude, as ho vyhodim?"

"Ale zajiste, pane 'Sef, a. kdyby mi to snad nekdy prislo zatelko, mohu vzit pra.Sek pro spani."

Buh nikdy nezacpe jednu diru, aby neotevrel druhou.

V nedeli, 2. dubna vysilan bude od 1 hod. do 1:30 odpoledne program .

L. B. Baeova ORCHESTRU Z ROWENA, TEXAS. Nalad'te si vaa radiovY ptijimad na 1400 K. C. a ztravite peknou

Ve stfedu, dne 29. bfezna 1939.

vedeme iispe gnY boj za znovu ziPovidala ptisne maminka: skani svobody desko-slovenskeho "JarouStu, ty jsi si zase dnes ranaroda, kterY se nyni nachazi pod no nemyl obliCej, vid'?" cizim jatmem.

"Ne, maminko, vklyt' jsi ptece tikala, ze budeme mit k obedu koS krajanskYm pozdravem Vag, Idoe s marmeladou."

MUDr. Charles J. Hollub, Kde neni poznani minulosti, nedesko-sloveuskY konsul. mule loSrti vise budoucnosti.

Houstonu, dne 27. btezna 1939.

Rafael Sabatini.

R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoledenslOch zabav, te gicich se velptizni nakho lidu i detnkch ptatel tddoveho elenstva. Vzornk poiadek, peeliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

aka

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor S45$.

Na doptini se Jest — 20th and North Main.

V nedeli, 2. dubna Houston Czech V nedeli, 9. dubna J. R. Baia VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELE.

Divadelni krouiek radu gtefinik sehraje

v nedeli Velikonoini, dne 9. dubna v sini radu gtefinik cis. 142, na Cottage Grove, v Houston, Tex. divadlo pod nazvem

"Kralovnicka romanek lasky, kterk se odehrava v mora ysko-slovacke vesnici a pak v Praze.

OSOBY: p. A. Vaja President z PolanskSlch, sl. S. MaraSkova, Irena, jeho dcera, sl. R. Lebrova Olga, jeho netet, p. Ed. Zan Nadporueik Max z Reinsteinu, p. H. Busch Ramon Veselsk3i p. D. Nezval Profesor \racial/ Hanzinel, p. John Svreek Matu'S Mikola, hostinskS7, p. R. Nezvalova, Mary'Sa, jeho dcera, p. P. Studniena, Tetka Katrina, p. El. Busch Temo Cvach, selskS7 synek p. J. Stehlik Ondrak chasnik, sl. E. Klimova, Tonea, panska u Veselskeho, Kostymni vkprava krojova a mestska.

Po divadle veCeie a tanec.

HUDBA: HOUSTON CZECH ORCHESTR Vstup: 30c. — Zaeatek ve 4:30 hod.

Nelitujte a ptijd'te. — Uctive zve ZABAVNI VISOR.