Vestnik 1939 04 19

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

ROCNill (VOL.) XXVH. WEST, TEXAS, ve stfedu (Wednesday) 19. dubna (April) 1939.

I SEMU CLENSTVU NAS JEDNOTY. "

T

Valenemu panu p. C. H. Chernoskemu, ptedsedovi S.P.J.S.T., Houston, Texas.

VaenSi pane pfedsedo!

ROSIME VAS, abyste laskave poukazal ve schilzi Va'teho spolku, t. j. Hlavni P 1.7fadovne S.P.J.S.T. na nutnost naSeho sdrukni se pod jednim praporem bez rozdilu naboienskYch za fiaelem druhe osvobozovaci akce nak stare vlasti — Ceskoslovenska.

Prosime, aby Vak Hlavni f7fadovna vyzvala vegkere Vak lady v Texasu, aby okamZite spojili se krajan y v kaZde osade bez rozdilu naboZenskYch a politickYch a zalokli osadni odboeku nakho Texaskeho Sdruieni Americkych 6echoslovakit v Texasu, zvolili si pfedsedu mistni odboeky, mistopkedsedu, tajemnika a pokiadnika. Jakmile takova odboeka bude zalolena, aby oznamili nakmu tajemnikovi p. J. Suldovi adresu mistniho pfedsedy s udanim zvolenYch einovnikt a pkihlasili se formalne k nakmu sjednocenemu telesu, t. j. Sdruieni A. C. v Texasu. Jedine takto mfiZeme ziskati ptehled o elenstvi a poetu odbodek. Jedine tak budeme moci podniknouti fispe'Snou akci a podpotiti finanene nak praci.

NaSe Sdruieni v Texasu stane se elenem jednotneho telesa a vedeni cele Ameriky t. j. Narodni Rady.

Dekuji Vam za lask. spolupraci a zustavame s krajanskYm pozdravem Sdruieni AmerickYch 6echoslovaka v Texas.

Vladimir Maudr, pfed.

Rev. J. C. Kunc, mistopfed.

J. Sulda, tajemnik.

Bratfi a sestry!

Pan Vladimir Maudr, pfedseda; Rev. J. C. Kunc, mistopkedseda a br. John Sulda, pokladnik Sdruieni AmerickYch oechoslovakfi v Texasu, zaslali mne vYge uvedenY dopis, upozorfiujici na dostaveni se svrchovane doby, pro nas vespolek — zorganisovati se pro osvobozeni Oeskoslovenska a proti dalkm vYbojfim diktatorfi.

Tyto mocne Spoj. Stay jsou nakm domovem, nak vlasti. Americka vlajka je nak vlajkou: Jsme vtichni Ameridane bezohledne na sviij rodovY pilvod. Co takovi Americana a vyznavaei zasad demokracie, musime se spoleene postaviti za demokracii sve viasti i •demokracie kdekoliv. Neni daleka doba, kdy bude tf•eba &nu, nikoliv jen slov. Ceskoslovensko zviteziti znovu co demokraticke, republika, bude poti•ebovat na gi moralni i finaneni podpory.

Musime se proto co Americana dsl. pfivodu zorganisovati pevne a fipine s einnYmi mistnimi odboekami, ktere by pracovaly teinne pro zachovu demokratickYch zasad kdekoliv a zvlagte pro znovuustaveni oeskoslovenska co volneho, svobody si vaZiciho demokratickeho naroda.

K tomu fteelu dovoluji si navrhnouti, aby v kahle nak osade byla ustavena mistni odbodka Sdruieni AmerickYch 6echoslovaku Texasu, ktera by spojovala vkchny svobodu milujici demokraty dsl. pavodu bezohledne na jejich

politicks Ci nabo2enske p •esvedeeni neb pkisliS'nost. keeeno jinYmi slovy, nebylo by fieelne zakladati v osade nekolik organisaci. Bylo by to mrhanim energii, kfiZenim snah a vyvolavani zmatkfi. Podavam k vysvetleni osadu East Bernard, kde maji spolky ei lady SPJST, KJT, KJTZ, RVOS, SVPS, Sokol a snad jests dalk jednotky. Kdyby kaZda tato statni neb narodni organisace mela mistni odboeku pro vYk udanY bylo by to zbyteene mrhani easu i dinnoJ. Bezdek • ME JEDNOTE. Tys rola' jednaetyficet me lidi pod sva, k •idla brala a vkchno, eemu otec, dad kdys ucil, nam zde zachovala: tu mluvu nak v nefinavne snaze!

Ty, gkola, divadlo a desky tisk jste postavily na sve draze ai k nebi enici, zatny obelisk!

O wale dobra! Snaho! Ochoto!

Bud' zdrava, moje Jednoto!

Tys rokfi jednaetyficet v torn kulturnim se poll bila a plamen osvety a ved Jsi rozZehnuvk tlumoeila!

Tys nefinavne zvala svoje deti by spoleenYm sly s Tebou pokrokem, by neustaly hymnu pet tu proti tinatstvi, nebYt otrokem!

O Wile dobra! Snaho! Ochoto!

Bud' zdrava, moje Jednoto!

Ty mica jednaetyficet Jsi o bratrskem duchu snila a rovnosti Jsi bilY kvet a svornost v lany lidstva sila.

Az jednou zavtem zraky unavene, Ty postara'S se o ty truchlici.

O pot8 k smutku odsouzene a silu vdechni jejich do lici!

O yule dobra! Snaho! Ochoto!

Bud' zdrava, moje Jednoto! sti, ktera, by se zajiste ti•i2Stila a nemela jednotneho postupu a pod. Prod tedy nezalokt jedno teleso a vyzvati ku spojeni krajany v‘Sech jmenovanYch spolku?

Jsem pfesvedeen, 2e naSe elenstvo ,sdruZene u SPJST., da tomuto navrhu radostnY souhlas, jsem jist, 2e elenstvo druhYch csl. organisaci projevi Zadouci pochopeni jednotnemu spojeni a koneene vCHm, ie na gs mlada generate, deti zrozene y e svobodne Americe, pfijdou s nami.

Ony vedi, co je svoboda, ony vidi, ie viasti jich °tell a matek to svoboda byla surove ukradena — opakuji dtirazne, ie mladi piijdou s nami.

Nag spolkovY organ bude jednim z detnYch zdrojfi, ktere budou dany novemu boji k fidelfun propagaenim.

Brati•i a sestry nakho Bratrstva! Lid eeskoslovenskY byl zbaven moZnosti se branit a jest nucen podfidit se nasili. Jiste chapete ve.Znost a dosah bfeznovYch uddlosti. SraZeni v jeden Mk dame pfiklad statam severnim, kde rnzna

nedorozumeni a gkorpivost jektnYch pkedakii brzdi doposud sraz NiSech 6echoslovala Ameriky. Co mohutnY jednotnY tabor pracovati budeme pro zachovu spravedlnosti, prava, lidskosti a civilisace, je2 se boufi proti novemu barbarstvi a 'staroveke brutalite i dravYm proudiim neeni nacismu a faSismu. Vgichni bez rozdilu do fad vgendrodni organisace Sdruieni ehoslovakti Texasu. Svorni a jednotni v lasce a bratrstvi budeme v dohode a kazni s jinYmi Odbodkami Svazu aechoslovan v Americe pravovat svobodu eeskoslovenskeho naroda ye svobodne Evrope.

My v Texasu svfij narod nezklameme, Masa• odkaz nezradime. Pamatujme, ie vgichni musime pomahati. Hlas krve nelze potladiti.

NaSe organisace musi bYti zanegena po celem krajany osazenem Texasu. KAidY proto na sve misto: S bratrskYm pozdravem, C. H. ChemoskSr, pfedseda Hl. t•adovny.

ST)ELENI eSL. VYSLANCE VE WASHINGTONE, PLUKOVNIKA VLADIMIRA S. HURBANA. AmerickY lid projevil nemalY zajem o osud Csl. pavilonu na newyorske Svetove vYstave 1939. Na &tile dotazy tisku mohu nyni podati blak informace.

CeskoslovenskY pavilon staven byl neodvislou Csl. republikou a zfistane na vYstav gti co symbol neodvisleho Ceskoslovenska, jeho svoboda byla pferuSena toliko moci. Tato mot nemUe v'g ak bYti uvalena na Spoj. Staty, nasledovne, Zadria pozornost nebude venovana kabelografickemu natizeni flfadu germanskeho protektoratu z Prahy, aby Csl. pavilon byl prodan neb pronajat prostfednictvim nemeckeho vyslanectvi ye Washingtone.

Zvenei jest esl. pavilon ai na male podfadnosti dohotoven a take zaplacen. Pokud nebyly zasilky vnittnich vYzdob a exponata Germany zastaveny, tisic beden dovezeno bylo na viAte bezpeene. Cast tohoto materialu bude upotfebena na ukazku americke vefejnosti, byt' ✓ nedokoneenem pavilonu, k tvokive sily Ceskoslovenska byly jen zastaveny, nikoli vyhubeny. K provedeni techto plane ustanoven byl zvlaAtni vYbor pod pfizni mayora La Guardia-e a pfedsednictvi dr. John H. Finley-e, kterY ma opatfiti potfebnY fond fihrady.

6eskoslovenskS7 pavilon pod vlajici vlajkou noxodni bude nejen demonstrovati na§i Will a pravo na svobodu, pomfiZe zaroven nakmu du ve stare viasti siliti jeho nadeje, ie porobu pfekje a bude °pet svobodnYm. Za Csl. konsula v Houstone: Eligka Hollubova.

Pfikaz dnegka: slibme si, sestry a bratii, ie budeme kaidy z nas pomahati v naboru novych elenii a slibme si dale, ie co eleni Sdruieni teehoslovakil v Texasu neustaneme dfive, dokud vlast naiich pfedkii nebude zbavena jaima Germanii a Ceskoslovensko nebude znovu zafazeno mezi stity svobodne.

Straus. 2.

VESTNIS

LE rozhodnuti po gtovniho odboru penetni D zasilky do laj-Tvaleho 6eskoslovenska jsou doeasne zastaveny. Rozhodnuti federalni poSty ze nyni nelze posilati patou penize do stare vlasti.

•

Americke filmy nebudou naddle posilany do Protektoratu Cechy a Morava. Loni einil dovoz americkS7ch Mint do stare vlasti 54 procent vkch tam z ciziny pfivezenStch.

•

•

Heslem Mussoliniho jest: "Zvetliti podet del, lodi a letadel za katdou cenu, i kdybychom meli se zemi vSe, co se nazSiva, civilnim tivotem. Kdo je silnST, jest milovan ptateli a obavan u nepfatel."

• • Behem roku 1938 bylo ye Spoj. Statech Prodano 6 miliont ptijimadt rozhlasu, z toho 1 milion pkijimaet do auta. Prodano bylo je'Ste 90 miliont radiovVch lai'np, cot dohromady pfedstavuje sumu $300,000,000. V rote 1938 melo asi 28 miliont domacnosti radio.

• Kral Zog kritisoval ztratu sveho kraloystvi slovy: "Jsou v Evrope dva silenci, kteti dratcli cel svet — Hitler a Mussolini — a jsou v ni take dva hlupaci, kteti spi — Chamberlain a Daladier. Kdyby byly anglicke lodi u ostrova Korfu yypalily jen jednu ranu, nikdo z nas nemusel utikati.

• • zabrali vkchno uzemi, jet bylo Mad'arsku postoupeno na Slovensku dohodu 4. dubna. Pies "slavne" ujilreni Hitlerovo o nedelitelnosti samospravneho Slovenska — Mad'afi uchvatili Slovakiim 384 etvereenich mil fizerni s 45,000 obyvateli. Kletba na proradne "take" Slovaky Tiso, DureanskST, Tuka atd.!

• V Severnim mai se prohani velryba, ktera je majetkem britskeho krale. Rybaki ji snad poznaji podle toho, ze nepluje pfimo, Mibrt v oblouku, protote ma poranenu prsni ploutev.

Velryba byla vrtena pfibojem na pobteti u Birdlingtonu, naeet ji pobfetni strat prohlasila jako vec motem na bfeh vy yrtenou za vlastnictvi kralovo. Velryba se vSak piece jen s meleiny vysvobodila a tak se stalo, ze v Severnim moti pluje velryba Jeho Velieenstva.

• • Patit. — Ministr spravedlnosti ptipravuje vladni dekret, podle nehot naptilte budou stihani novinafi a odpovedni redaktoii, ktefi vedle hlav cizich state budou zleheovati tet pfedsedy vlad a zahranieni ministry cizich state, kteti budou vyzrazovat dilverne podrobnosti o bezpeenosti statu a o kte117ch bude zjilteno, ze pfijimaji pro sve noviny a pro sebe podpory z ciziny.

• Egyptska, vlada se rozhodla, ze bude motorisovat take oddily beduint. Jezdci pouSte se budou muset rozloueit nejen s velbloudy, Mibrt i s bilymi vlajicimi haiky, aby sedli na motocykly. Dale bude postavena autostrada z Egypta do Palestiny, v deice 200 km, aby britske divise mohly snadno a rychle vykonavat pfesuny.

Egypt zbroji nejvet gi rychlosti od doby, kdy dostatni svobody.

• • V Berline ut prodavaji mapy s novSrmi hranicemi Nemecke "rise yeetne Protektoratu Cech a Moravy. Znazorriuji zejmena zraceni nemeckSlch hranic o mnoho set kilometrt. — itigske ministerstvo dopravy dopini teleznieni park o 6000 novS7ch lokomotiv, 10,000 osobnich a 112,000 nakladnich vagont. Bude to provedeno v letech 1940-1943 a to nakladem jedne miliardy merek.

• Berlin. — Letog ni literarni cena Eichendorffova, ktera eini 5000 fi'askSrch marek, byla udelena vSrmarskou Goethovou nadaci sudetonemeckemu basniku Hansi Watzlikovi. Basnik, kteremu je letos 60 let, tije v NS7rsku na 8umay e. Je ueitelem a vynikl zejmena svS7mi zkazkami ze g umavy a romany "Oh Boehmen!" (O Cechy!) a "Das Glueck von Duernstauden" (ttesti z Duernstaudenu). Je take autorem nekolika sbirek, balad a lidovSr ch her. CeskS7m etenail= je Watzlik znam z nekolika pfekladu sarScb del, ktere vytly it poslcdnich letecb.

Od stiedy do stfedy.

Vladni odbor zemedelstvi odhaduje oeekavanou sklizeri ozimni pknice ye Spoj. Statech na zaklade stavu osevu ke dni 1. dubna na 549,219,000 buShi. • Hlavni mesto Protektoratu Praha, je podle velikosti mezi musty rWe na etvrtem miste za Berlinem, Vidni a Hamburkem. Na patem miste je Kolin nad RY'nem, kterS7 laSTval etvrtS7 a ma 762 tisic obyvatel. Brno se zatadilo mezi mesta 8tOtin a Kiel.

• • Kongresni adresaf na music duben dosud oznaduje Vladimira Hurbana za vyslance z 6eskoslovenska. Tento zaznam ttedni knihy, obsahujici jmena a adresy ttednich osobnosti ye Washingtone, je v souhlase s ttednim odeptenim uznati tabor Ceskoslovenska Nemeckem.

•

•

Italska okupadni vojska, jet nyni dosahuji poetu 50,000 mutt, budou jeSte zesilena a rychle ptipravena k "darSim viterstvim", jak bylo teeeno v telegramu, kterS7 zaslal general Guzzoni, vrchni velitel italskVch vojsk v Albanii, premieru Mussolinimu. General dal silne na jevo, ze t. zv. albansky incident "znamena pouze prvni krok".

• • Cinska policie odhalila nyni velke tajemnsvi einskeho lekatstvi. Ut dva roky se v kraji Panpu nalezaji lebky, jim vtdy chybela lebeeni kost. Ted' policie zatkla nekolik lidi, kteti z eerstveho hrobu vykopali mrtvolu a ukizli ji hlavu. Pfiznali se, to z temennich kosti yyrabeli lek pro zakazniky. Kosti palili a pak drtili.

Pokud bylo motno, zabijeli lidi, aby lek byl eerstvSr a pusobivejal. Ale spokojili se i s kostmi z hrobti. Wichni byli zateeni. V 6ine se nikdy nevi, z eeho leky jsou.

• • Hranice. — fieditelstvi pro stavbu pruplavu zapodalo take v ,Hranicich se zj gt'ovanim sloteni pudy,v mistech, jimit ma vesti projektovanS7 odersko-dunajskV kanal. Pratska firma Artesia provadni jit nekolik dni sondy na nekolika mistech nove navrtene trasy, jet misto podel Beevy pied Teplice n. B. ma vest easteene pies mesto Hranice a protinati Cast Wilsonovy tfidy. Jedna sonda narazila na skalu, v sondovani se v'Sak pokraeuje. Na vSrsledku sondovacich praci bude zaviseti definitivni rozhodnuti, kterSun smerem pies Hranice prtpla y povede.

• • Podle posledniho seitani lidu byl v fziAi pfebytek 7 procent ten. Ve skuteenosti v'Sak brzy budou chybet nevesty, protote pfebytek je hlayne v nejstailich roenicich. U lidi pies 65 let ptipada na 1000 mutt 1200 ten. Ve skupine od 20 do 30 let je asi rovnost mutt a ten, od 15 do 20 let ptipada na 1000 mutt jen 977 'ten, od 6 do 15 let ut jen 969 deveat a u nejmladSich do S'esti let dokonce jen 965 deveat na 1000 chlapcu. Tak ma vlastne katda tena nadeji pitit pod &pee.

• • NemeckSi tisk referuje s nelidenj'm uznanim o pfikladnem potadku a klidu, za ktereho se rozviji tivot v Cechach a na Morave. "Essener National - Zeitung" "Nejvice pfekvapuje stalost a pravidelnost, kterou se ubird tivot, ninieim nerugenS7 ve syS7ch zvyklostech. Silnice jsou naopak tivefai net kdy jindy, kavarny a hostince jsou epineny od rana do pozdni noci. Provoz u vkch Utadu jede nerukne dale."

Provoz eeskSTch teleznic, pat a jinS7ch podnikt je hladku, neruknS7 a precisni. Dale pravi: "Nyni po dopineni zasob se ukazuje, ze sklady jsou stejne piny jako dfive ate lze nakoupiti katde zboti za obvykle ceny." PratAti policiste, pra,vi list, jsou lepSi net jejich povest: ochotne, zdvotile udeluji informace v nemecke feel.

Jestlite nektery z nich neovlada, nemeinu, pak ihned tavola, jineho, kterV fee ovlo,da. NovS7m uspofadanim v jazykove otazce v Praze nebude doteeno pfirozene pravo na mateiltinu. 6echum dostalo se ujig teni, ze nebudou ponerneovani. Pra.ve proto nebude jazykova otazka tadnou neptq konatOnou ptelatkov„

Ve stiedu, dne 19. dubna 1939.

Honkong. — Pani Cankajkkova, chot' skeho generalisima, pfistala na zdejSim aby se v Hongkongu podrobila bolestive zubni operaci. Pfiletela z noveho hlavniho mesta Oiny Cunkingu a urazila cestu 800 mil. Cesta vedia take nad oblastmi, ktere jsou obsazeny Japonci.

• • Senat povolil 100 miliont dolart na nouzove prate pies usili administrate, aby bylo povoleno 150 miliont dolart. Pfedloha poslana do Bileho domu, podepsana presidentem s naznadenim, ze v phatim rozpodtu bude znovu potadovan velkSi obnos na pokradovani praci WPA. • • Lindbergh pfibyl po lodi Aquitania z Cherbourghu ye Francii do New Yorku. teel jeho testy je podati zpravy nove o pfesile letecke, kteru v posledni dobe ziskalo Nemecko a hodla tet dati pokyny, jak se zachovati, aby Spojene Staty tuto ptesilu yeas pfekonaly. Okkava, se, ze bude povolan, aby sveddil pied senatnim rem a tet pied 'deny snemovny, o rozmnoteni letecke vS7zbroje co motno nejrychleji, die toho, jak bude nebezpeei valky hroziti. Okkava se, to pluk. Lindbergh bude mluviti s odborniky leteckVini asi dne 20. dubna a scleli jim dtletite nove informace o leteckem nebezpedi, ktere hrozi v Evrope. Bylo zji gteno, to Lindbergh byl povolan do Spojemich Statii po jeho oznameni, die ktereho Nemecko a Rusko ovladaji leteckou idrzbroj v Evrope a celeho sveta.

LondSm. — BritskS7 ministr pro civilni obranu Sir John Anderson schvalil stavbu obrovskeho tunelu v pfistavnim meste Ramstage, kterS7 ma loVti vybudovan v polokruhove forme pod mestem a je ureen pro protileteckou ochranu.

Tunel bude zbudovan v hloubce 20 m, bude 2.4 m vysokS7, 2 m SirokV a asi 6 a pub km dlouhSr. Oba hlavni vchody budou vyast'ovati u skalnateho pobteti, take bude postarano o dostateene yetrani. Krome techto dvou hlavnich whoa' bude miti tunes je§te 23 vedlefaich vchodt a bude moci pojmouti vkchno obyvatelstvo mesta v poetu 23,000 osob. Za etvrt hodiny po prvnim poplakiem signalu bude mesto vyklizeno.

• • PatitskS7 veeernik "Paris Soir" pfines1 dohady o lasce v r. 2000. Vyslovuje beekavani, ze ani jedind tena nebude nehezka. Diky lekafstvi, zdravotnictvi, sportu a kosmetice zmizi vkchny nedostatky tenske krasy. Naha to samozfejrne zaene bS7ti mutt= nudne. Prvni "reyoluionati", kteti zatouti po tenach nehezkSrch, budou povatovani ovkm za blazny, ale easem bude takovVch vetS'ina. NejveTAI tspech budou mit tedy teny nehezke, jicht "vady" budou basnici opevovat tak jako dnes dokonalou krasu: Budou chvalit nosy piing' dlouhe i kratke, nerovne zuby a pkili'S giroka tsta. Naeet hezke teny zadnou nosit takove Saty, aby jejich krasu nebylo piilis videt. Ba ptjdou tak daleko, ze si daji od lekaft provadet "nedovolene" operate, aby jejich idealni krasa zmizela. A ktera, se k takove operaci neodvati, bude proklinat svoji krasu. Heslem teny z roku 2000 bude: "Chci 13S7t nehezka! Nebo chci vypadat aspori tak jako moje babieka z roku 1939!"

President Roosevelt v dopisu sekretati pokiadu Morgenthauovi, kterV byl uvefejnen statnim odborem, vS7slovne umistil Cechy, Moravu a Slovensko na celni dernou listinu s Nemeckem. Dle toho nebudou potivati vSrhod nitgich cel, obsatenSrch v reciprodnich smlouvach mezi SpojenVnii Staty a jinSr mi zememi. At do zaboru Nemeckem pro Ceskoslovensko platily tyto vchody. President udinil tak u pfiletitosti oznameni, ze reciproeni smiouva s Tureckem vej de v platnost 5. kvetna. President Roosevelt dale v dop,ise miuvi o "techto trech provinciich", jsou pod "skuteenou administrativni kontrolou Nemecka". Dobrodini nitai celni sazby je odepfeno Nemecku pro jeho obchocini praktiky proti SpojenSun Staten. V idednich kruzich se pravi, ze nasledkem toho Spojene Staty odmitnou vklike tvrzeni se strany Nemct, ze Slovensko je samostatnou zemi. Vlada v diisledku toho odepte podporovati usili Slovenska, aby mohlo ptP4ati 41. vyslnectLyi. v WasAingtont,

Ve stkedu, dne 19. dubna 1939.

ZE STARE DOMOVINY Konec slintavky a kulhavky.

Mestsky ritad v Hlinsku oznamuje, to v miste kulhavka a slintavka vymizela a proto je zruSen zaver obce. Povoluje se tedy poradani dobyteich trhu. NejblitSi dobytei trh v Hlinsku v Oechach, kona se v fiterY 28 .t. m. TYdenni trhy na selata konaji se °pet katdou sobotu.

Napadnj, abytek Podle seitani hospodarskeho zvirectva k 1. lednu t. r. poklesl v Cechach a na Morave neobyeejne sta y veproveho dobytka. V techach klesl proti lorisku o 17.5 procenta na 1,227.373 kusil a na Morave o 19.6 procenta na 580.273 kusfr. Sta y skotu se terrier nezmenil. Z celkoveho stavu skotu bylo krav v Oechach 826.783 a na Morave 623.070 kusil Nove odbytove pomery, otvirajici nerneckY trh, budou jiste podnetem k zvYknemu pestovani dobytka.

Velkostatek zvySuje mzdy z vlastniho popudu.

Pomery delnictva na venkove budou zlepkny, jak to jit zdtraznili vSichni smerodatni einitele. Svedomiti zamestnavatele ovSem nedekaji na firedni vYnosy. Tak na pr. reditelstvi naclaeniho velkostatku v Novem Meste na Morave z vlastniho popudu zvYklo pilatskemu delnictvu tYdenni mzdu o 10 procent.

Ukoly eechil a Nairn.

Namestek primatora hlavniho mesta Prahy universitni profesor dr. Josef Pfitzner promluvil v nemeckem rozhlasu o fikolech Nemcii a Nemci prohlasili east°, to neoeekavaji ani nepotaduji obrat pies noc. Totet mineni zachovavaji i po definitivnim rozhodnuti. Nova skuteenost klade deskernu narodu zylaStni ukol, aby podstatne rozSifil a zmenil sve prostorove vedomi, nebot' Ceske sidelni frzemi tvofi neodluenou soueast mocne velke kik svetove mocnosti prveho radu. Tady maji dfivod, aby co nejrychleji srostli s touto HSI a men tvirrei podil na celkove vYstavbe. Na teto nove ceste otevird se eeskemu narodu bohatstvi novYch mocnosti. Budou mu jiste prospeSny, jestlite v &were v pomoc Nemcil vystupriuje sve sily k nejvySSI vYkonnosti. Jestlite byly dnes svazky s AIM ueinany tesnejSimi, net byly ve stfedoveku, pak se to zajiste nestalo proto, aby snad svoboda eeskeho naroda byla nejakym zpilsobem zkracova.na. Zabezpedeni riAske jednoty a vytiti deskeho naroda v tomto ramci jest mistrovskYm vYkonem statnickeho umeni. CeskY narod mute si dnes klidneji oddechnout, nebot' je zbaven titivYch kola, ktere at dosud yyderpavaly jeho sily. Byla to zahranieni politik% ktera spolykala nekoneene dastky a pfinaSela prospech malt'. Byla to take samostatna, politika vojenska, ktera, nutila tento malt' narod, aby temet polovinu rozpoetu vydaval na vojenske freely. Sil takto uvolnenYch motno poutit na konstruktivni praci. Po reSeni z 15 .biezna jest na fade nemecko-eeskY pourer jakotto posledni velkY okruh otazek, kterY yytvoli stay spravedlivY pro vkchny zireastnene. Pri yzajemne dobre pri jasnem poznani existujiciho pomeru sil a take dosavadnich chyb v narodni politice nemute ph torn bYti prekatek neprekonatelnych.

Hlavni mesto Praha mute bYt ph tom vzorem detnYm obcim. I vSude jinde musi bYt zaloten opravdovY mirovY stay.

Petiletka vzorne obce.

Obec Kozojedy na Kralovicku se pied peti lety rozhodla, to provede prate k vzelebeni obce. Nyni petiletku skoneila s pinYm fispechem.

Byl postaven obecni vodovod, chram cirkve skoslovenske, provedena elektrisace, zakoupena motorova strikaeka pro hasieskY sbor a z pozemkove ref ormy odkoupen les. Dale obec zakoupila stavebni pozemky a upravila cesty.

Budou vracet pticrane cesty a pozemky.

Mesto Kralovice melo pies tricet hektart poli a pastvin. Stalo se vSak, to pastviny zmizely a obecni cesty, pilvodne at pet metrii roke, jsou dnes tak uzke, to sotva vtrz projede. Podle katastralnich map zjistila hospodatsit& komise, kdo si pozemky prioral .Budou vraceny mestu, osazeny stromovim a pronajimany.

ITESTNi1C Pole budou pieoravana.

V jednotlivYch nakch krajich se misty objevila na ozimech snetend pliseri. Jeji rozSiteni neni dosud presne znamo, protote vet8inou leti jeSte na polich snih. Pres to se da i zbetnYm odhadem rici, ae mrazy zpirsobily na polnich kulturach znadne Skody. Tak byly zylaSte postiteny °time pknice a to hlavne make druhy. Patrne bude nutno preorat at petinu pozemkii, osetYch mekeimi pknicemi, a znovu oset. Mrazy poSkodity take ozime tepky, jetele a vojteaky. Obavy z mandelinky bramborove nejsou prozatim prilis velke, pies to vSak bude v dubnu organisovana velka propagadni akce. Rolnici budou poueeni, jak se vpadu mandelinky rispeSne a freinne branit.

Za tim freelem budou yydany rozmerne barevne plakaty, jet budou vylepeny ve vkch venkovskYch °belch. Jestli se vAak mandelinka u nas objevi, bude to patrne at pfiStiho roku.

Polni prate, ktere misty zaeinaly ut v unoru, ted' pro snih a mokra temer Upine ustaly.

NavSteva gen. Blaskowitze na praiske radnici.

Vrchni velitel armadni skupiny 3 a vykonavatel moci v Cechach general pechoty Blaskowitz poloti v nedeli vent na hrob Neznameho vojina. Pote pozdravi vrchni velitel na Staromestske radnici hlavu statu a predstavitele mesta Prahy. V dobe slavnosti riSskonemeckeho vojska stala u hrobu Neznameho vojina eestna dvojstrat.

Nave jazykove piedpisy.

Primator hlavniho mesta Prahy vydal °betnik VSem mestskYm frtadilm, ve kterem se ve smyslu statopravnich zmen opravuji jazykoye predpisy zatim takto: Nemeati zastupci ye vkch sborech jsou opravneni utivat sve matetske keel, nemecka, podani budou prijimana a vyrizovana v nemeckem jazyku a v osobnim styku s mestskYmi firady plati totes. Vstupenky na vSechny podniky mohou bY-t v jazyku nemeckem a take v obchodnich napisech, oznamenich a plakatech mute katdY poutit nemeckeho jazyka. gefredaktoti lista pozvani k rozhovoru.

Podplukovnik Schmiede, Sef politickeho oddeleni armadni skupiny 3, pozval veera spolu s praiskYm poverencem riAskeho ministerstva propagandy dr. Fischerem Sefredaktory pratskych i venkovskYch lista k rozhovoru. Jmenem vrchniho velitele generala pechoty Blaskowitze ujistil je nejlepSi vuli armadnich mist ke spolupraci s eeskYm tiskem. Za novinate zdtraznil Sefredaktor Halik, ae deskY tisk chce loyalne spolupracovat v lasce k narodu a vlasti a v tete a driver° k NaSi lide ze Slovenska. ee§ti vojaci ze Slovenska a Podkarpatske Rusi vraceji se jednotlive nebo ye skupinach do Cech. Vojenske trady uoinily v dohode s prisluSnYmi velitelstvimi riSske branne moci opatteni, aby navrat byl tomto vojakum co nejvice usnadnen. Na nadratich v Erne' a v Olomouci byly zrizeny stravovaci stanice, ktere budou vydavat chid° a teplou nebo studenou stravu mutstvu a to bezplatne. Gatistilm za retijni cenu. VojenSti gatiste a delesloutici musi se po navratu ze Slovenska a Podkarpatske Rusi pfihlasiti u nejblitSiho posadkoveho velitelstvi. Tam oznami sve kmenove teleso, misto posledniho pilsobeni a adresu. Na moraysko-slovenskYch hranicich se vedle vojakir objevuji take oeSti bide z had civilniho obyvatelstva. Muti jsou dlouhYmi pochody a SpatnYm poeasim vyeerpani. Stara se o ne socialne slutba nemecke nacionalne socialisticstrany. Diva jim stravu, oSetruje vyeerpane a stars se, aby po zotaveni byli poslani do syYch domovt.

Na sto techfi 83 knih.

V OeskYch zemich bylo v r. 1937 vefejnYch obecnich knihoven. Jen 1.2 procenta obci bylo bez knihoven a to vesmes byly jen odlehie visky nebo drobne menSiny. Ve mestech byli nejetenejSimi autory Vrba, Jriasek, Baar.

Verne, Curwod, Herrmann, Jahoda, K Capek, na vesnicich etenafi nejvic tadali knihy Baara, Sokola-Tilmy, Jiraska, Vrby. Bylo take zjiateno, te bide na venkove etou pomaleji, rozvatneji. Na sto 6echtit pripadalo 83 svazka knih ve vetejnYch knihovnach.

Maria 3.

Vyhlidky v zemedelstvi.

Pro nemecke vojiny v yraze byly zorganisovany prohlidky mesta.'N'emeeti vojaci projitdeji mestem ye vojenskYch autech a "ciceron" podobne jako ph autokarovYch projild' kach cizincti je upozorimje na vYznaene pamatky. 0 tomto zajmu nemeckYch vojinii piSe take "Volkischer Beobachter" popisuje spoleenou 'least 6echti i Nem(' na kulturnim budovani Prahy. Ptipomine. take, ze v pohnutYch riapoleonskYch dobach se v Praze zdrZovali eetni predaci nemeckeho narodniho tivota, na pr. Gneisenau, Kleist, svob. pan Stein a Scharnhorst. Nemeeti vojaci si vSak v Praze vSimaji take oborfi sveho obeanskeho povolani a velmi mnoho jich na pr. prohliti vYlohy tovaren na hospodarske stroje, jini yenuji odbornou pozornost strojfim obrabedim a pod. Oasopis "Angriff' piSe o vysokern stupni eeskeho zemedelstvi a konstatuje, to Velke Nemecko je s to pojmout katclY zvYSenY vYtetek deskeho zemedelstvi.

Sudetska Lizeriska mesta se budou upravovat. Risska vlada povolila pro sudetska mesta Karlovy Vary, Marianske Lazne, FarntiSkovy Lazne a Jachymov 1,200.000 RM pro vnejai techto lazeriskYch mist. Z tohoto fondu obdrti majitele domii pri opravach at 40 procent Odchod Zidd z Ustiedi svazu priu' Predsednictvo tstkedniho svazu pramyslniIca pro Cechy a Moravu (tak zni jeho nove oficielni jmeno), se usneslo na zasade, ze 2ide nemohou bYti :deny presidia a vYbort. K tern, kteri v clusledku toho odchazeji, path na pr. generalni reditel VitkovickYch telezaren Oskar Federer, znamY cukrovarnik Mandelik, textilni prfunyslnik Alfred Low-Beer, majitel papiren Spiro, kotar Tanzer, vrch. feditel telezaiskeho kartelu Hexner a j.

Neplodna pfida bude davat piece uiitek.

V Trhove Kamenici se obeane dohodli, se postaraji o pfirlistek ovocneho stromoci.

Mistni veelarskY spolek osazi neplodnY kopec Zubri medonosnYmi stromy a keit Na hornim konci Trhove Kamenice bude vysazena viSriovka. V Libochovicich vYbor honebniho spoledenstva se take rozhodl podporit vysazovani ovocnYch stromti. Zakoupili ze s yYch prostredkil mnoho mladYch stromn alechtilYch druhu, ktere budou zdarma rozdany majitelum pozemkt, kteri se o ne prihlasi a vysazeji je podel okresnich silnic. V okoli Lulne budou pestovat repici, ktere, je velmi dobrdu pici pro dobytek a jednou z nejlepSich medonosnych rostlin Kvete Mute jako horeice a veely k ni rady letaji na pastvu.

Kde je praiske zlato.

Nemecka Medni mista jasnYmi sbovy dementuji hlageni anglickYch bistu, to zlato z Ceske Narodni banky v Praze bylo Nemci odvezeno. Soudasne se sdeluje, ae nejvetSi dil bYvaleho deskeho zlateho pokiadu z Ceske Narodni banky neni vilbec v Praze, nYbrZ v Londyne. MenSi dil zlata, pattici praiske Narodni bance, leaf v Praze a tam take zustane, nebot' je tam uldlen stejne bezpeene jako v ske bance v Berline.

Najimani sil na price do Rise zahajeno.

Dnes zaaino, u okresnich iaradu price najimani delnictva na praci do Nemecka. Potteba pracovnich sib eini asi 42.000 osob. 2aclaji se hlavne delnici z oboru vrchni stavby, kovopriimyslu, hornictvi a take pomocni Platy budou mit tytel. jako rissti obeane v Nemecku. Najimani se deje podle dohody, uzavrene jit drive. 1000 delnikil se prihlasilo predem. V ujednani je i eastka, kterou si smejl delnici poslat domii.

Kdy dojde k zruSeni celni hranice mezi Protektoratem a kigi.

Zatim zfistava. mezi Protektoratem a ostatni RIM celni hranice jako drive. Podobne tomu bylo i v Sudetech, ktere teprve od 1 dubna 1939 ptestavaji bSti zvlaStnim celnim rizemim.

Kdy padne celni hranice mezi Protektordtem a ith a do ktere doby nutno vykonati phpravy k zavedeni riSskeho celniho zakonodarstvi, urei podle Leipziger Nachricten ri gsky ministr vnitra v dohode s ostatnimi ministry.

Strana 4.

Oddil dopisovatelskg Dopisy, jai by obsahovaly neveene, nob zavaclni polemiky, potadatel predklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rOzhodnuti.

Crosby, Texas.

Ctena redakce a min etenati!

StYske. se mne, stYske, po vas, tak yam budu 'mat. Za stoho mam hrsteeku, tak yam to povim net to zapomenu. Jenom kandrek mne vyruguje z myth myglenek a ua jsem mu jisto jiste slibovala, ae jetli nezavfe zobak, ae ho dam kbece, ale on mele svoji dal. Je to tak matvoreeek a nadela tolik ktiku. Ptedzvest jara: Na kefich yyrali z yetvieek malt' listedek, na buku cukruje parek hrdlieek, v stinu lesa zpive. sobe malt' slavieek!

(5, jaro mladi, to k lasce svadi!

(5, navrat' se zpet o kopu let. No zrovna o celou kopu by to nemuselo byt, staeilo by pal kopy let. To jsme byli mladi, zdravi, s pisni na rtech i pit Wire praci jsme se citili gt'astni.

A ty doby byly tenkrate tissi, nebylo vojenskYch bouti, alespori ne pro nas, mlade lidi.

Miadost, radost. Starost roste zrovna s nami, ale to se nevyhne toAnY; ten nejvet gi bohad ji ma *Ste vice net my. On se stare. o sve bohatstvi, o svaj zivot, o svou poastalost, a easu mu vtude chybi, a mnoh' neutije nic lep gi tivot net my.

Nezavid'me mladYm lidem dobrYch 'data, neb to je vte co jim na starost zbude, ta vzpominka z dobrYch ease. Dejte s yYm detem ftecku Akolu co jen matete dat a oni se ut dale o sebe postaraji. A dim vice se staraji, tim vice se vzdelavaji. A tak jde pokoleni jedno po druhem a zbudou jen vzpominky.

A pak volame po pokoji a klidu, kde to srdce bolave utigiti mame. Toho pokoje a klidu dnes vgichni pottebujeme, pokoj k pfemY gleni. Jak se mne to ptemfeli, kdyt sedim v klidu v pokoji, tak samotinka sama. Vgechny ty smutne i vesele vzpominky vypsat, to by byla kniho pravdiva a piece neuvetitelna pro nektere. Ani ta pravda se nesmi vypsat vefejne, a pokoj bude, kdyt si to tajemstvi vezmeme do hrobu, neb by neptinesla nic dobreho. Bah dobre odmeriuje a zle tresce, dle zasluhy Boai mlYny melou pomalu, ale jiste. To mame na sta ptiklada. Lituji i tech zloeinca a tech jejich matek, ktere se daily toho, ze jejich syn zbloudil a jini jej zkazili a ptivedli na gpatnou cestu. Kdyt tak vidim ty mlade hochy na °bratku v novinach, jako zloeince, zlodeje, of bych nad nimi plakala, kam to piivedli. A talat bude jejich domovem a svoji existenci tivotni ztratili. Tieba nektefi nemeli rodiee a nektevychovani bez lasky, bez dobreho ii kladu. Ale at' je to jakekoliv, jsou k politove,ni a snad v lame byse dali jegte yeas napravit. Ale v talatich je malo Lasky, spi g hrube zachazeni s nimi, a to je je gte vice zatvrdi.

Nekteti si piinesli tu zlou krev na tento svet jak se narodili a tak take za to nemohou, a musi trpet za to celYrn tivotem.

Take kdo je mueen stale starostmi, stale obtetovan zaletitostmi cizimi, kdo se musi starat o ftechny, jet sami se starat nechteji neb neumi, tern pfeji vgem pokojnou chvilku klidu a odpoeinku. A east° se i jemu dostavi ptani, aby mu vgichni dali svatY pokoj. A ja dnes dam take pokoj yam s tim — pokojem.

My tijeme v te moderni dobe a mnohdy se nem to at protivi, a piece jestli chceme vyhovet druhYm, tak nad nedodelanYm skutkem zamhouiime oci, po druhe zas a po tteti ut jsme na to zvykli, a tak se pomalu bereme tam, kam se nam pied lety oni nevzpomelo zatoutit. Inu, jak jsme si to zafidili, tak to musime nest, byt' by byl ten Ida sebe tetti, neklesni a yydrt svoje povinnosti.

Piece je nam tad ydobte, dokud je zdravi, tivobyti se vidy udela a kdyt nemate, vlada pomaha. Vgecko speje k lepgimu. Och, kdyby

VtI3TNIIK se byli meli vase rodide tak dobfe, jak se mame my. Ti by si byli, chudki, pochvalovali, ale jim to nebylo dopfano, oba zemieli za rok po sobe, za 6 a 7 mica co ptijeli do Ameriky. Tem nebylo dopiano automobilu ani videt, ne tak, aby se v nem vezli; ti by si chudaci byli hlavy aby jim neodpadly, jiste tak jako ja, kdyt jsem se ponejprve v aute vezla s doktorem Junkem v Buckholts. Auto nemelo vrchu, a ja se nernela ear° dr M - t, tak jsem se chytila doktora okolo pasu a druhou rukou za hlavu.

U p. Ratka jsme zastavili, ja jsem tam mela zastat na noc, ponevadt Junkovi odcestovali na vYlet. Ja doktorovi tuplikovala, ae jak se vrati, at' pro mne nejezdi, ae ja denne se budu jsou doma. chodit divat A tak pros si tolik natikat na gpatne easy.

Za par non budeine litat v aeroplane a tak se budeme miti zas je gte lepe. bych jegte jednou chtela profit to, co jsem ut protila, tieba to v gecko nebylo ratove, ale bylo to protite a toho jsme si asi zasloutiprotote nam to Pan Buh nadelil. A kdybychom se men vtdycky dobte, tak bychom nevedeli jak je se miti zle a tak je dobte zakouget katdeho trochu. Pan Brill stvoiil eloveka, dal mu rozum a katclY ho mame poutivat. Dale pravil: bud' spokoje s tim, co meg, a druhemu nezavid', byt' mel dvakrat vice tebe. Nic jsi na tento svet nedonesl, nic si s sebou nevezmeg, jenom ty tve skutky tady za tebou zristanou.

Jak mateme byti blateni, ae jsme v Americe, aspori easteene chraneni. MnohY se rad dein se syYmi drahYmi tam za motem, ale dnes radio ohla govalo, to vgecko se tit zavielo a pogta na eas nebude dopravovana. Take jsme slyg eli Hitlera jak kttil lod', kdyt byla spouStella na vodu. Sly geli jsme jak chvalil svoje vojsko a kolik pramyslu ptiglo v pohyb za ten eas, co on je panovnikem Nemecka, kolik mrtvYch mesteeek se promenilo v tiva mesta.

Chudak, zapomel rici, ie jich ukradl. Maleme b'ti radi, M nejsme jedni z tech negt'astnYch tarn za motem. No, to by nas brzo odtahli tarn na to svate pole. Ja, kdyt o tom hodne etu, tak obydejne z toho Onemocnim.

BYt mot dobr'm elovekem, take to gkodi. Z toho ma zkugenost jeden pan tady ve meste Crosby. Byl mot hodnY a neumel si v nieem porueit. On pracoval na pile a Lena se mu zamilovala do souseda. Pak z toho pti gel rozvod o zrovna ten den svatba. Mut si nechal vgecky tii deti a jeho bYvala, Lena s novYm mutiekem nekde odjeli na svatebni cestu. Jejich -chlapec je piitelem meho chlapce, tak mne povidal, to papa koupil mame v geeko co chtela, jegte ten den ji vezl do Houstonu a vie ut &mu neptijela. Inu, ja bych ji take odvezia nekde k same tece a pak bych vyskoeila z auta a kekla bych, M to bylo ne gtesti. A tim bych koneila moje dobractvi.

Dnes varn povim, jak jsem se ponejprve vezla po vlaku. Bylo mi asi 13 let a bYvali jsme na Frydku. Pan Kadleeek tarn mel gtoru, ja bYvala u nich. Vyskytly se oznamky vgude, bude testa do Galvestonu o polovic lacinejgi, a tak my M pojedeme take. Ja potad ptala a nakonec i prosila, at' mne take vezmou, M ja budu .od toho dasu rano stavat na prvni zavolani. A tak jsem dostala piislibeno, 'M to pojedeme vgici. Och, to bylo radosti! Place byla hned vgecka udelana a ut jsem jenom dekala na ten den. Jsem jista, to to pti glo na nedeli. Celou sobotu jsem pracovala, s detmi hra,la, jenom aby ut ten eas byl tu, co pojedeme.

Pan Kadled'ek kdyt zavtel obchod a pti gel domtr, pravil: rano ve tii hodiny budeme vstavat, v pet hodin vlak vyjede. My meli asi 4 mile do Sealy jet na voziku, jednim konern tatenem, tak jsme nemohli ani minutku dell spat. A ja potad mela strach, M mne odjedou.

Tak jsem pfigla na napad. V gecko gnerovani, ten eas to byla moda, oblekla jsem hned weer.

Puneochy a stfevice tea, klobouk dala na kraj postele, a tak rano bylo yeecko za okamtik, a my jsme uz jeli. Vlak byl napinenY, takte jsme tam byli jako sardinky v plechaei. Dva mutgti vstanuli a dali nam jejich mista, ja, a pi.

Kadleekova a ostatni deti, vgichni se smestna-

Ve stfedu, dne 19. dubna 19SO.

li do jednoho sedadla, jenom ze to bylo posledni sedadlo a my museli jeti zady do ptedu.

Mne se hlava Walla kolem do kola a k tomu se mne udelalo velice apatne. Vystreim tedy hlavu yen z okna, aby se mne ulevilo, a ani jsem nevedela, kde mne klobouk z hlavy uletel a on byl novorrekY pro cestu do Galvestonu koupenY, a ja musela jeti s holou hlavou. ted' by to byla moda, ale tehdy! A tak jsme slezli v Galvestone a gli hledat klobouk.

Vgecky story byly zavtene a my alt k p. Kfitanovi, jako do hotelu, a ae men tam devee, tak ja dostala klobouk koupit zas. Celt' den jsme kdesi jezdili, utrapeni k smrti, a weer museli jsme jeti zpatky zas. Ja na vlaku spala a kdyt mne v Sealy vzbudili, ae ua budeme slezat, ja byla napolo probuzeno., a kdyt jsme vlezli do nageho vozu, kterY tam ua na nas dekal, ja, maj klobouk je na personce! a ta ua s mista odjitdela a milj druhY klobouk na polici se vezel dal, a myslim, to se vozi podnes.

Tak ty velikonoce ua jsou za narni. O, to bylo katdY se ponahlil: farmat toho chtel co nejvice zaset. atorman zase se snaill co nejvice prodat, aby co nejvice strait, avadlenu chteli umordovat aitim, divka div by si nebyla ruky udtela, aby si udrtela sve misto, a tak pracovali vaici. A ted' to pajde s yYm tempera dale.

"Srdce v soumraku". Jak nadpis, takY obraz. Tento mesic putuje po Texasu. Kdo z vas rad si zaplaee, tak nezapomerite jit se podivat a jak to pane skonei. Ja jsem sedela pies oba a kdyby ho tu ukazovali po tteti, tak bych ala zase. Vtdycky jsem slYchavala od mutskYch, ae aenske plaei i kdyt je nic neboli. Tentokrate jsem videla i mutske nos utirat. Ale jen oo je pravda, obraz je krasnY a ae dobrota zvitezi, pfesvedeite se sami.

Na ukoneeni vain povim, jak jsem se postra g ila jakehosi trampa v moji kuchyni, Ja prala pradlo ve ornuku a kdyt jsem byla hotova pro akrob, tak si prori vbehnu do kuchyne. Na prvni pohled jsem myslela, ae to je maj chlapec doma ze 'Sic°ly, a ptam se, to co dela doma, a jelikot mne neodpovedel, tak se ohlednu a vidim trampa, jak v jedne ruce dva krajice sloteneho dohromady, na stole bylo otevfene jelly a zbytek chladneho masa a prave si naleval chladne kafe to jsem vaecko spatiila na jeden pohled. Ja zadnu ktieet na sousedku: "Kill him, kill him!" Ja utikala do zadniho dvorku ,on zas do pfedniho a pies cestu a do "bente" a pak se nam ztratil. Sousedka nemela z Mho stiilet a ja na moji zbrari zapomnela. Ja tvrdila, ae on kHCel, sousedka zas tvrdi, ae on ne; jenom ja, to druhe ae byla ozvena. To se stalo atinulY tYden. A kdyt jsme vg ecko pfehledly a vie se nic neztratilo, mne bylo trampa lito, ae se nedojedl. U schodka zapomnel stars, Loch a v nem rozedtene boty, biitvu a stfibrnou vidlicku. Jette to pro nth° opatruji, ae mottle. si pro to nekdy piijde.

A tak ut yam dam -dobrou noc a na dlouho pokoj. S tetou, Anna Orsag.

Francie nepotiebuje, aby byla utoena, ani aby hrozila. Francie tije pfedev gim v srdcich a dug ich. Nepottebuje zvedat svaj hias. Must b't jen silna, a Francie sane. je. — E. Daladier.

Dnes se stavame opet prvnim nenemeckYm celkem, kterY se sveiuje ochrane velike nemecke. Ket bychom dovedli osvedeiti i takoy e hodnoty, aby nas i dne gni rise mohla po vzoru naaich ptedka povatovati za sveho nejlepgiho nenemeckeho Mena.

Dos. dr. Jos. Kliment.

Ve akole novaeka dal nadporueik za alohu, jak by bylo nejlepei patracovi odstranit neptatelskou hlidku, na kterou narazil. Hlasi se novaeek Hlavica: "Ja, bych ji potichu postfilel."

Daladier, misto aby stavel mosty, prohlubuje stale vice propast mezi Italii a Francii. — Lavoro Fascista, Rim. VyhYbejte se slovum, ktera vzbudi hnev. Neiikejte nevernost, feknete oportunismus. — FrancouzskY ministr zahranidi George Bonnet.

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

Dallas, Texas.

Mill bratii a sestry!

Na ptani tadogrch elent ve schnzi tadu Jaro els. 130. ptitomnYch jsem uz jednou psala o nasi ptipravovane grodni zabave, ktera se bude potadat dne 23. dubna v nedeli veer v Sokolovne na Carl ulici.

Temito tadky zveme vgechny na ge eleny du Jaro. Jsou mnozi mezi vami, kteti celY rok neptijdou do schtze, tedy nemame ani moZnosti se navzajem poznati. Pfijd'te na tuto zabavu jen jednou roene potadanou. Zde v Dallas jest usneseno hned od to chvile co se postavily Ceske sine, Ze prvni a tieti nedele je tadu Pokrok cis. 84. a druha a etvrta, nedele jest Sokola. KaZda pata nedele v rnesici ma bYti tadu Jaro, ale dlenove jsou vet ginou einni v Sokole, tedy si vezmou nedeli vice vyhovujici a tu patou nedeli daruji Sokolu. Tedy bratti a sestry i sousednich tadu nezapomente na den 23. dubna. Oeekavame va gi ptitomnost jiste, neb my vase podniky navgtevujeme celoroene, kdegto vy nag jen jednou za rok. K tanci bude vyhravat hudba bratti taclogrch. 0 kuchyni, dobre jidlo a napoje se postaraji bratti se sestrami, take se mtdete dobte pobavit, neb jen hovorem kolem stole se seznamovati, mista dosti na vge strany.

Na prvni nedeli v kvetnu tad Pokrok ptipravuje divadelni zpevohru "Vesnice zpive.". Pfi hre fieinkuji elenove PEVECKEHO KROUtKU DALLAS za vedeni sbormistra Jenika K e brdle.

Zpevne shy ye hte jsou Alice VitovskSr, Frank Henzen, Matenka Pokladnik, John Kubin, Hedy Ondrilgek, Frank Rendl a Frank Vodieka.

Zpevne vloZky jsou velice pekne, nejpeknejgi ze vgech zpevoher zde davanS7ch. Jsou v tom i pisne sborove: Vesnice zpiva, vesnice hlaholi, zpevem zazniva daleko do poli, vesnieko krasna, kdo by to nemel rad, (vklyt' jsi nas, Inaba.° nage, dovedla vychovat.)

Cele. souhra jest jedna pisnieka, Zadnou nevynechali, neb jsou v gechny hezke. Vgechny lohy jsou v rukou dobrYch hercu. Nezapomerite na toto divadlo.

Divadlo "Honba za gtestim", sehrane v tadoye budove, bylo teZ dobte podane, v gichni herci byli pro sve filohy jako stvoteni. Pohostinne vystoupila Lily Petrova z Ennis a velmi pane hrala. Vgechna deveata Petrovy rodiny sou dobre hereeky. Br. J. Marek, kter' bYval takova neohraba na jevigti, se elm dale tim vice zdokonaluje, hral velice dobte. A br. Vil. Sil, ten svou hrou uZ zastini sveho tatu. Add Pokrok ma hezkS7 krouZek dobOch mladYch sil a v gechny divala, aZ na jedno, byly velice pane sehrany. Dik si zaslouZi i vedouci, ktefi vet ginou jsou sestra Bolena Jetova a br. V. Kartouz.

V Sokolovni si uspotadali vedirek skupina ptistehovalcit do SpojenSTch State, z mnoha evropskYch zemi, kteti si brali obeanske papiry.

Mezi nimi byli i nagi degti lide. Program byl peknST, spojenSrch z rtznYch otazek Zadatelrim davanYch, na ktere, v gichni dobte jsouce ptipraveni, odpovidali, dale hudba a zpevni eislo ptednesli v tedi anglicke i Ceske. Pani Ptevratilova za doprovodu na piano jeji dceruglou Lorain Hedy Ondrilgek, Frank Henzen za doprovodu na piano. Marie Filipec. Muzh sokoli zacvicili na na.tadi. Prh pohledu na skupinu tech nov'ch obean g na jevigti sedicich jdou vagi mysli divne pocity, zvla gte v dnegni dobe, kdy jsou tak velke pievraty ye stare vlasti. Sedi vedle sebe tech, Nemec, Ital, Mexikan, 'chez. Jak mono jednim neb druhYm pohrdat, vgichni sem pkijeli za stejnym diem a vgichni slibovali teto nove vlasti poslugnost.

Dne 22. dubna zde bude ukazovan Cesky film "Srdce v soumraku" v budove Scott Hall, 2419 Maple Ave. Mnozi z vas nevi, kde tato budova se naleza. Je na severni strane. Po McKinney Ave. dostanete se na Maple Ave., v tu stranu kde jest Oakland. Budova z p •edu vyhlizi jako velka residence, ale do ni z boeni ulice jest pHstavenY peknY velkY sal. Hral se tam film Janogik. Jest to pekne misto a na gi lide by se meli dostavit v poetu co nejvet gim. Uz zde byly pokusy s eeskYmi filmy, ale v2dy v dobu nevhodnou. Tedy jest zde zase pokus v miste peknem, jest ono lehko k nalezeni, mista dosti pro kary

VESTNiK a polaodlne uvnitt. Pri filmu jest ukazovano v2cly i kus krasy nak stare vlasti. Toto jest nee°, co ti mladi si nedovedou ani piedstavit, jak to vlastne v to stare vlasti vypada. Zde prh pohledu na ty pole, vesnice, mesta a lidi udelaji si docela jinY fisudek o v gem, a tak deskY film v Americe jest kus gchovy pro lidi zde narozene, a tak vy manly, vy jste jedine, ktere si zaslouiite dik za to Ceske, co zde jest. Ptijdte na tento 6eskY film a ptivedte i vase ditky.

Do P é v e c k é h o KrouZku pottebujeme vice einn3ich elenfi. Nogm elennm, kteti se chti zpevu venovat, dame zdarma vstup po tti meside. KdyZ si po tu dobu zpev, zkou gky nezamiluje, nebude nic dliden a nebude nucen dale znstati. Pottebujeme Cleny, kteti by pravidelzkougky navgtevovali. Tim nepotadnYm dochazenim celS7 krouZek trpi. Mame velkY gber peknSrch pisni. Mfdete se uplatnit i prh hte v divadlech a kaki* kdo si rad zazpiva, i jen doma pro svoji zalibu, mel by chodit do zpevnYch zkougek. Ptekvapi ho sameho, jak jeho hlas se zpevu. zjemni V Sicim krou2ku Zen u tadu Pokrok jsme se usnesly na poiadani yeeirku pro rodiny elenkyri. Ty Zeny neb divky, ktere by si ptaly vstoupiti do kruhu na geho, jsou vitane. Hezky se bavime. Mfdete si vybrat, co se yam libi, rueni prace, zpev, hudbu neb rfane hry. Mame mlade Clenky, ktere s yYm zdragm smichem nas stare manly v2cly rozesmeji. Deveata a Zeny, ktere zde pracujete, pfijdte se mezi nas podivat y e etvrtek odpoledne, kdy mate volno. Sin je oteviene, od 10 hod. rano al do 3 hod. odpoledne a i dele se mfdeme zdrZeti, abyste vy z toho mely poZitek. Budova jest blizko mesta, tak Ze z nakupu neb na nakup dojdete i pe gly do .sine neb ze sine. Vette Ze nam budete vitane a bude se yam mezi nami libiti.

Umrti br. J. tapala opravdu ptekvapilo. Vyslovujeme ctene poznstale rodine na gi uptimnou soustrast. Mam na bratra Tapala ty nejlepgi vzpominky, neb za dobu jeho redaktorstvi jsem ho sgmi dopisy bombardovala. Toho easu zde byl jeden program za druhYm a ja, mnohdy v posledni chvili jsem byla volana: pig to, ono, zmeneno. Mnohdy jsem sama jela do mesta na pogtu s tim, neb ho gi na kole, aZ na nadrati, are v2cly to bylo na das ye Vestniku a beze zmeny. Rodina tapalt mail ye Fayetteville peknS7 domov, kvitim, stromy a palmami zrovna obrostlY a tolik se mile to libilo. Skoda, Ze musel jegte tak mlad v ge opustit. Ptejeme j emu tick' spanek.

Pozdravuji vg echny etenafe.

Ant. Ondrrigkova.

Sestrim iadu Pokrok Houstenu, eislo 88.

Mile sestry, jste v gechny srdeene Zadany, abyste se sneastnily pti gti sesterske schrize, kterd bude konana y e etvrtek dne 27. dubna, jako obyeejne v 10 hodin dopoledne v tadove sini.

Na teto schfizi se projednaji v gechny ptipravne prate pro majovou slavnost, ktera, bude potadana jako kaidS7 rok, prvni nedeli v maji, t. j.

7. kvetna. Take oznamuji v gem ptateltim dobrSrch a vesel3ich divadel, ze na g divadelni sbor "Hlahol" pro tuto slavnost ptipravuje velice hezkou a rozmarnou zpevohru. "DraZba na nevestu". 0 celem dal g im programu se dozvime aZ pozdeji. Tak sestry nezapomerite se v hojnem poetu do teto schtze dostavit, abychom se dohodly o vg ech vecech tYkajicich se majove slavnosti. Se sesterskYm pozdravem, AneZka Stardalova.

Strana 5.

West, Texas.

V nagem Vestniku ze dne 12. dubna byl v rubrice Rozmanitosti, pod nadpisem Uptimne a loyalne, elanek z teskSrch Lidogch Novin. Asi v polovine elanku byly tyto dve vety: "Olanek Narodnich Novin vystihuje pine, Ceho je tteba.

Dodejme je gte tuto ptipominku Poledniho Listu". A ten Poledni List napsal toto: "Nemci jsou, jak znamo, po pravu velmi citlivi na zasadu osobni cti a narodni hrdosti. A opovrhuji vim nedestnym a podlizagm. Opovrhuji proto take Zalobnieky a denuncianty. Proto se nikdy a nikde k nidemu takovemu neuchyluj te .

Nemecka tajna statni policie, Gestapo, je znama svou fizkostlivou spravedlnosti a ptisnosti. KaZde uclani si neobyeejne dukladne oyeti. Beda udavaei, o nend se zjisti, Ze byl veden malichernou osobni pomstychtivosti.

Jestli nekdo mel pray() stelovat si a Zalovat na ty, kteti nam v dobe sve moci zpusobili tolik zleho ptikoti a chteli nas znidit, pak jsme to my. Ale nikdy bychom se nesnilili k sproste denunciaci, ktera maze u sebevedomeho a hrdeho naroda nemeckeho vyvolat jen opovrZeni a pohrdani. Proto stejnYm zprisobem pohldime na ty, kteti tteba ani nemaji tyto dfivody proti minulemu relimu, ale kteti jen za neelem osobni pomstychtivosti dopou gteji se techto Vgude se najdou takove povahy. Po navratu Rakouska do nemecke vlasti i po ptipojeni sudetskeho fizemi k kik vyskytly se takove zjevy i tam. Samo Gestapo dalo proti nim otisknout v novinach ostrY projev, kterST denunciaci z osobni zaki odsuzoval a pohrozil stihanim."

Tolik uvedene listy. Pi gi spravne, Z • e mtdne, destne, uptimne jednani je testa, po ni2 mideme dosahnouti toho, co si ptejeme, dobreho, ptatelskeho pomeru k nemeckemu narodu a zdraveho rozvoje na geho naroda.

Ten Poledni List je jednim z easopisn Sttibrneho, jehoZ easopisy ovgem nebyly zakazany.

StfibrnY pi ge o ptikoti od tech, kteti byli u mod. (T. G. Masaryk a Eduard Bene g ). V oechach je ale znamo, ze kdyby se Sttibrnemu bylo stalo po pravu, Ze by za celou dobu trvani republiky nevy gel ze Zalate. Jeho redaktoti jsou toho sameho zrna, ale on byl jejich korunou.

Krome vgech nieemnosti jinYch, dopustil se i velkYch podvodri, a od uhelneho magnata Petcheka, Zida, kterSr loni unikl do Francie, dostal pted lety 3 miliony korun na boj a propagandu proti ;Made Masaryka a Benege. Nedavno, v dopisu z Oech bylo, Ze StfibrnY bete fiplatky z Berlina a ze pracuje ruku v rude s temi, kteti si pfali toho, co nazisticke Nemecko provedlo.

Je ztejmo, Ze tamni easopisy pisi na komando z Berlina, a Ze tu mame take bYt "ziskani".

Ale uvidime-li citaty z Poslednhho Listu, vidime hned z jak nieemnS7ch pramenfi to pochazi.

Sehr gut. Hitler a ten nog eeskomora yskY mistodrZitel von Neurath se to dle profesora Fr. Vymazala nautili — snadno a rychie — zvlagte kdyZ maji ku pomoci takove (i penize) chapajici Zaky jako je StkibrnY & Co. E. BaZant.

Wranh vzpominka na bratra a Svakra Josefa J. g ebestu v Crosby, Texas.

SmutnSr den pro nas bude den 20. dubna, neb bude tomu rok to na g bratr a g vakr navy odeg el, aby se vice nevratil. Tvoje fel° v hrobe hnije, ale vzpominka na Tebe s nami Zije. jak fake to bylo, kdy2 jsme se s Tebou naposled rozloueili a veiled na Tvou rakev poloLli I Odpodivej v pokoji bratte a gvakte drah'.

Vzpominku tuto Ti venuji, William a Marie Junkovi.

Za prvni tri mesice tohoto roku, totd od 1. ledna do 31. bfezna vynesla clari z prodejt $4,019,000, kteroldto dan odvedli iow gti obchodnici statni pokladne v prvnim tYdnu mesice dubna.

Je to poprve od zavedeni teto dane, Ze ptijem z to dane ptinesl tak vysokY obnos za prvni tti mesice v rode. Jest to take dfikazem, Ze obchodni obrat byl dobrY. esl. pavilon na vystave v New Yorku je hotov. Totd zvenei, nebot' vnittek se mush jeg te dodelavati. Pro tuto Csl. gsta yku bylo ptipraveno mnoho pekneho a pozoruhodneho a take cyklus, znazornujich nejskvelej gi body historie deskeho naroda. Nasledkem zmenenSrch pomern mnohe veci z Cech dosud nedogly a asi vribec nedojdou. BYvala eesl. vlada povolila na gstavu jeden milionu dolarri a jak' bude jeji dalgi osud se prozatim nevi.

Boston. — Rev. Chas. E. Cughlin z Detroit a mayor Frank Hague z Jersey City byli dnes obvineni rev. Russelem Bowiem z episkopalni cirkve, Ze zavadi do Ameriky jed ptedsudkti a vatni, z nicht vyrostl nacism v Ne'meeku."

Nepropadli jsme zmatku a rozvratu v dobach nejfetkho napeti; tim spi ge mu nepropadneme nyni, kdy2 nam byla zaji gtena spoluprace a soutiti s nemeekYm narodem slovy Rud. Ralik. jeho Vudce.

Strom O.

Vyliatky z piiprav na velkou slavnost v Austinu, kterou uspoiadaji americke Girl Scouts.

Americke tkolni ditky ptinateji sve panenky do tkoly a ph dovolenych chvilich tiji pro ne Ceske narodni tateeky. Tyto ditky path do ruznYch skupin Girl Scouts. Takove skupiny se nazYvaji "packs", nad kterYmi dohliteji dve starti damy jmenujici se Scout Leaders. Pro_ Scout Leaders jsou vybrany teny prominentni a v Austinu ony Adinkuji nad 44 "packs", ku kterym patti vice netli tisic ditek rilzneho Je to skutedne pekny obrazek, jet mono videti v techto dnech v pravidelnem tivote nateho hlavniho mesta. Pheinlive teny americkeho piivodu, aby vypinily svilj mezinarodni program, v kterem ucelem je poznati zvyky, idealy a vzdelanost pokroeilych lidi, vybraly si letos poznati a uctiti nas deskoslovenskY narod. Proto potadalk iiate 'Ceske damy a mute bydlici v Austinu a take spolky o spolupraci v tomto podniku. Ut po cele dva mesice nate Ceske teny obledene v narocInich krojich navttevuji vtechny obecne tkoly a pomahaji uditi Girl Scouts Ceske pisniely a take tanec "Besedu". Jinonarodovci navttevuji schuzky Scout Leaders, kde je vte vysvetleno o natem lidu, zpiva a tandi se — krasne Ceske pisnieky zpivaji Amerieanky tak dobte jako my. Tyto Leaders etou detem Ceske zvyky a povidky ptelotene do anglidiny.

Mnoho skupin tije co nejlepe mohou sve kroje.

V jednom hlavnim departmentnirn obchodu budou vystaveny originalni narodni kroje a rucni prate y e sktinich od 23. do 30. dubna. Take bude krasna vYstava v Pease . Parku pod dozorem sledny Mary Parmove z Wallis. Nektere Scouts tiji zasterky a Celenky na prodej jako pamatky.

Statni ustav pro slepce take ma, cily zajem a tadali o udinkovani na ten slavnY den. Budou miti pro nas ptekvapeni.

Americke damy se tati, prod my mame takovY velikY zajem a tolik se obetujeme. V loni, kdyt byl "vedskY Den", musely hledet lite se dozvedet samy. Tali se, jestli je nas lid vtechen takovY. Nekdy si zajedeme do Girl Scouts srubu na krasnem kopeeku a tam se cvieime. Sledna Adela Hanzelkova z Granger je neobydejne obetava y e cvideni "Besedy".

V peknem Pease parku uprostted mesta bude vtechno okratleno po desku. Vildcove deskeho naroda budou obzvlatt' ucteni. Guverner 0'Daniel bude teeniti. Mayor mesta je pozvan pronesti uvitaci red. Ve stancich budou Ceske vYstavky, ruzna desks jidla a napoje budou se prodavati. Girl Scouts pak budou taneiti Besedu. Hi vtem bude Ueinkovat desks kapela a slavnost skonei veCer v Barton Springs pavilonu s velkou tanedni zabavou.

Vtude je zajem a denni tisk nese zpravy tj'ikajici se ptiprav na tento den. Odekava, se, te jina mesta vezmou si tento Adel za pkiklad a zbuduji mezinarodni ptatelstvi. Otazky dochazi dosti east°. Jedna malieka sedmi-lets dcerutka mi pravila: "I have a friend who is Czechoslovakian". Tazala jsem se, kdo to je a ona mi odpovedela: "Dr. Mieek."

Odekavame velkou navttevu a doufame, desks veiejnost bude miti to uznani a dostavi se v hojnem poetu, neb je to representace nati narodnosti. Kandy rok se snati jinY narod poznat, loni to byli Svedi a letos chti poznat rids.

Jest na nas, abychom spolupracovali.

Alice Prasatik. kid Pokrok Houstonu, 'Oslo 88.

S ohledem na nati majovou slavnost, ktera jest spojena se souhrou operety pod nazvem "Dratba na nevestu" a provedena bude v nedeli 4. kvetna 1939, to jest prvni nedeli v kvetnu, na kterou take ptipada konani nati tadne schfize, a za tim ifeelem zahajeni schuze jest stanoveno na jednu hodinu odpoledne, kde budou probrany jen nejnutnejti zaletitosti, a na to schilze odlotena s ohledem na slavnost a divadlo.

Frank Olexa, taj.

Za tad Pokrok Houstonu, Bratislava. — Nemecka a mad'arska mentina na Slovensku nebude tovtit samostatne strany, ale budou tvotit jista oddeleni Statni strany. 2idurn nebude dovoleno, aby melt vladni Judy, ale budou moci bYt zamestnant soukrotne,

vts xtg Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, mill ptatele, bratti a sestry!

Ut je tomu dele co jsem nic nepsala, tak vam toho dnes trochu sdelim, co se tu odehralo a co teprve bude. Posledni divadlo, ktere jsme sehrali v Sokolovne, vydatilo se nam jests dosti dobte. Zabavy, ktere jsme potadali po byly dobre.

Minuly etvrtek M.C.A. v katolicke tkole pota.daly program. Mei to jen program v mysleni, ale byl zajimavY a komickY ten. Napted byli muti ustrojeni za male deli, ptedstavovali male deti jakotto dtverdata. Bylo to dosti k zasmani. Pak zase byla postavena velka tada ustrojenych lidi a deti v rtznYch krojich, ptedstavovali evropske uprchliky. 0 jinYch se nebudu rozepisovat, jen o tech kteti ptedstavovali Cechy. Byli to pan a pi. Mikutkovi s detmi, pani A. Bedanova, a Mary Bednatova. Tyto dye posledne jmenovane zasluhuji pochvalu, to se tak krasne v &skein kroji a Ceskou pisni pied americkou vetejnosti ptedstavily. Bylo to vskutku krasne zazpivano dvojhlasne. Byla to pisefi "Maminko, prof jste tak daleko" Nejprve ji zazpivaly v Ceske fedi a pak v anglicke. myslim, te Indio tech ()el zustalo bez slzi V sobotu zase jsme byli v kostele na vedeti.

Sbiraji penize na opravu ulice okolo tkoly.

Ve sttedu veCer zase bude y e vytti tkole ptednatka texaskeho kongresnika Fritz Lanmana z Washingtonu. Koho by zajimala jeho piednatka, tak se dostavte. Bude hrat orchestra, do ktere path na g hoch Edvard.

Ted' jests y am oznamuji novinku, ktera, vas asi bude nejlepe zajimati, obzvlatt' miadou chasu, te v sobotu dne 22. dubna budeme potadat taneeni zabavu v Sokolovne, pri ktere nam bude vyhravat hudba p. Sid Pokladnika z Dallas Tak ptatele, zveme vas vtechny za sokolskou jednotu a dostavte se v co nejvettim poetu. 0 vzornY potadek a vte ostatni bude dobte vYborem postarano. 61enove Sokola nezapomerite na pravidelnou sokolskou schuzi ye etvrtek veCer dne 20. dubna.

Tak pro clnetek asi ukondim. Diky panu Beranovi nekde v Arkansasu, to se o nati sokolskou praci zajima a te se mu nate desks hudba velice libi. Ptala bych sobs, kdyby zde mezi name nekteri si ji vice vatili netli dosud.

S pozdravem na redakci, vtechny ptatele a zname zustavam Irate dopisovatelka, Millie Polatkova.

Houston, Texas.

Katdeho roku potada. tad Pokrok Houstonu Cis. 88. majovou slavnost, tak i letos bude se hrat divadlo pod nazvem "Dratba na nevestu" ("2ena na zkou§ku"), se zpevy. Jest to kus velice hezkY, pti demt se zasmejete, neb jsou rozdany dobrYm hercum, jak uvidite v oznamce na jinem mists.

Ujednaly jsme si my sestry, to budeme konati schtzi sester dne 27. dubna. Mame toho hodne na programu, tak sestry dostavte se v hojnem podtu, elm vice tim nam bude veseleji a lope se nam bude pracovat.

Se srdeenYm pozdravem zustavam vase spolusestra, Anastazie Hotkova. kid Novohrad, "eisto 3.

Cteni bratti! Timto vas svolavam na den 24. dubna do prate na opraveni sttechy na sini.

Plech a jine ut mam doma, a ktery mate dosti dlouhY tebt, tak jej dovezte sebou. Dostavte se, komu je jen trochu motno, obzvlatte vy blitti. S br. pozdravem, Adolf J. Mika, taj.

Berlin. — Neutralni diplomats zabYvaji se stale otazkou, jake jsou vztahy Nemecka k Polsku Jsou nakloneni k mineni, to nynejti vztahy ptitly do takoveho stadia, kde definitivni roztrtka nemilte jit bYti odvracena. Adkoli ptatelskY pakt Nemecka s Polskern z r. 1934, jak se zda, nebyl doslova zruten, bere se y e vane pochybnosti nasledkem zavazku, kterY udinil polsky zahranidni ministr Beck v LondYne a ptedchoziho odmitnuti Varta yske vlady uvatovati o urovnani polskonemeckYch problemt. Nemysli se vtak, 2e Nemecko bude nalehati na teteni moci, ale v jistYch zdeftich kruzich pkevlada, ptesv4ddent, a spot bude wane urovnan.

Ire sttedu, dne 19. dubna 1939. ft "ad Maya Texasu, Cislo 155., Austin, Texas.

Pravidelna schfize nateho tadu konala se u rodiny bra. Joe Grohmana, kterY bydli asi pet mil od mesta na San Antonio Highway. Byl to vzacnY vYlet pro vtechny ptitomne a take dalo nam to ptiletitost udelati znamost s mnohymi ptateli. Mantelka bra. Grohmana, ktera je take elenkyni nateho tadu, vyznamenala se s pobavenim jejich hostu a rozdala chutna jidla a napoje. Jeji d y e ditky mely zase ptichystano na jinem mists pro tu drobnou navttevu.

Pti teto phletitosti br. John B. Hejl a jeho mantelka Lillie K oslavovali 181ete trvani jejich mantelstvi. Spoluelenove blahopteji a doufaji, ze v mantelstvi se dotiji pokrodileho veku.

Jednani schtze nejvice se tYkalo napomocnYch ptiprav na Ceskou slavnost, kterou uSpotadaji Austin Girl Scouts dne 6. kvetna. VYbory vtude pilne pracuji a taneeni zabava, ktera veCer ukonei slavnost, ptitahne mnoho osob, kteti budou radi naslouchati Ceske hudbe. Podrobnosti o teto veci budou v katdem Cisle natich deskYch dasopisti. Doufame, te nate ndrodnost v celem okoli uzna, co takove ucteni natich lidi bude znamenat a dostavi se v hojnem poetu. S br. pozdravem, Raymond Prasatik, tajemnik.

DO SITED tENt. kid Dennice, eislo 94., Wheelock, Texas.

Timto kvitujeme tady, ktere ptispely na nemocenskou podporu pro nateho bratra T. W. Matejku. Po $2.00 tady Cis. 28, 24; br. Moravek v Robstown $1.00; Cis. 13.—$1.00; cis. 39.—$1.35; C. 97.-75c; C. 121. a 136. po 35c; po 50 centech Cis. 62, 16, 141, 11, 67, 89, 73, 146, 83. a 21; po 30c Cis. 99; po 25c Cis. 153. a 3., za cot y am dekujeme. S bratrskYm pozdravem, T. J. Pedena, taj.

Dallas, Texas.

Ctend redakce a ptatele!

Nejnovejti sokolska Cinnost jest potadani sletu Zupy Jitni v Dallas, cot bylo usneteno y e vYrodni schuzi, hned v lednu t. r., avtak at v poslednich paru tYdnech ustanoveno bylo datum na sobotu a nedeli dne 17. a 18. dervna. V sobotu budou potadany zavody a v nedeli bude y efejne cvioeni. Tohoto programu sadastni se za.ro y al Y.M.C.A. s Cislem termu a druhYm Cislem jejich "tumbling team". Toto vetejne cvie'en' bude otevteno i americke vetejnosti. Mezi natimi americkYmi ptately jevi se jit zajem o ukazkove cvieeni nateho Sokola. Nati cvieenci v Dallas ptipravuji se jit s velkou chuti k tomuto podniku. Ve schuzi minuleho tYdne ustanoveny byly k tomuto ifdelu vYbory, ureitY postup ptipravy a ureitY den sletu rozhodnut.

Katdy Cechoslovak v Texasu jest fictive tadan, by si svoje domaci navttevy zatidil tak, aby na sobotu a nedeli dne 17. a 18. eervna byly volny pro navttevu do Dallas na velkY sokolskY slet.

Tuto ptitti nedeli, dne 23. dubna, tad Jaro 130. v Dallas potada svoji vYrodni zabavu v Sokolovne na 3700 Carl Street, pti hudbe br. V. Ondriltka. Nat tad Jaro obyeejne potada zabavu pouze jednou do roka, neb vettina natich pracovnikil patti do Sokola a jsou tam na rilznYch vYborech einnYmi, proto pak potada velkou zabavu kdyt ptijde vYroeni doba zaloteni nateho tadu. Sokolovna bude otevtena hned v 7:30 veCer a zabava potrva at se rozejdeme.

Hudba Ondratkova jest chvaly hodna a katdY se mute dobte vytancovat a pobavit. KatdY jest fictive zvan. S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

Mad'arske Casopisy zaznamenavaji zpravu, to podle vedomosti mad'arskych Atadu provadely se na Karpatske Ukrajine jit za eeSkoslovenske cry pokusne vrtby s cilem objeviti naftova lotiska. Mad'arskym mistfim je pry znamo, te tyto pokusne prate byly sveho easu zastaveny, nevi pry vtak jasno, z jakYch pticin. Mad'artti odbornici jsou ptesvedeeni, to na Karpatske Ukrajine se zemni olej skuteene vyskytuje a proto konaji se jit ptipravy, aby vrtby byly v nejblftti dobe obnoveny.

East Bernard. — Rozmerna sin spolku sv. Vaclava K.J.T. shotela do zakladu y e 4 hod. rano minuleho patku. Vznik ohne ptieita. se Wigsni elektrickeho vedeni. 8koda obnati asi dvan4ot tisie dolar9, pogateni polovida

Ve'stfedu, tine 19. dubna 1939.

Ennis, Texas.

Jest tomu letos 29 mica, co ye SpojenYch Statech byla zalo gena organisace chlapa. zvana "Boy Scoutri", ktera g organisace byla zalogena myglenkou, je g vzala vznik v Anglii.. Roku 1910 americkY novinde W. S. Boyce megkal v LondYne v Anglii a jednoho dne v huste mlze bloudil ulicemi neveda kam se obratit. Na gtesti spatfil • ho chlapec, kterY ochotne se nabidnul, ge ho doprovodi kam si pfeje, co g take ueinil, ale nabizenou odmenu za svoji slu g -burozhdneomitnul.

"Jsem Scoutem", odpovedel pyg ne, "a jsem rad, ze jsem mohl varn tuto slutbu prokazati".

Slova to ptisobila na Ameridana tak mocne, g e vratil se s pevntm iunyslem probuditi i zde zajem o tuto organisaci budoucich obeanil. Z podatku panovaly pochybnosti o torn, Ze deco takoveho mohlo by se ujmouti mezi volnou mladek americkou, ale dnes cites organisace Scoutil skorem milion a pill dinnS7ch elerre a vice ne2 sedm milionii elenii prispivajicich, to jest tech, kteri jako chlapci kdysi ke Scoutiim nale2eli a distali organisaci vernSrmi i ye yeku dospelem a kedre ji stale podporuji. Uka,zalo se, ge na vSrvin karakteru ma scoutska vSrchova t2,kov3"7 blabodarnS7 vliv, ge obsahuji v sobs mnoho pravdy slova: "Kdo stal se jednou Scoutem, zustane vidycky Scoutem"! — A nemuae zde bYti lichotivejSi poklony, jako kdy se o nekom teknou takova slova.

"Kdo sta.l se jednou sokolem, zristane v gdycky sokolem," mel by pamatovati ka gdY sokol, aby mohl tato lichotiva, slova vziti na sebe.

Nam sOkoltm ov gem neni moano rozvinouti tak obsahlcu Cinnost, nebot' nemame k tomu prosteedku, nemame takovSrch zamolnYch dobrodincri, kteei by nas v praci tak hmotne podporovali jako organisace Scoutil. Sokol se skiddes z maleho lidu, vetginou z delneho lidu, bohad nema, pro takovou organisaci easu. Sokol je organisaci telocvienou, organisaci vYchovnou, ktera, se sna gi z nagi mladege vychovati zdrve lidi a 'Ceske lidi. Ten, kdo nebyl v sokolske telocvidne, tak by mel jednou jiti se podivati na cvideni na gi sokolske mladege, eemu se uei a jak se uei, a co z toho ma. Videti pochodovati za zpevu ye dvojstupu a etykstupu bujarou na gi doeskou mladeg, nadchne kagdeho Oecha, ve kterem jest jen trochu toho degstvi.

Slova: ten kdo byl sokolem, tak zilstava sokolem na vgdycky, plati hodne na na g lid, nebot' zde mame mnoho a mnoho tech, kteei kdysi stall v tech dvojstupech peed cvieitelem v telocviene, kteti dostali v Sokole zkugenosti pro svtij dalgi givotni boj a proto povinnost kagdeho takoveho jest, aby zristal podporovatelem, peispivatelem teto Ceske organisace v tam nejvetgim meeitku. NebYti tim trubcem, kterY gije nadarmo, ale bez za gti, kterou mnozi lids v srdci svem radi nosi a givi. ve ktere mysli, ge jim bylo ubligeno a proto zanevrou na vgechno, ale jiti v peed a stati na mists, na kterem kdysi stal. My star gi, kteei peenechavame cvieitelskou praci tern mlad gim, jest a ma bYti ritechou, ge jsme elankem onoho ketezu, odkazu to na gich tvrircri sokolske idee.

6asto sly gim po zemeiti nektereho eloveka: "Skoda ho, je mai° takovSrch lidi — neb takovi se nerodi". Pkijde jinY, takovY trubec, kterY ye vgem vidi jen zisk a fekne: "A co z toho v geho mel, na sebe nepamatoval a rodine nic hezanechal". Skoda, ge 'Cloy& neme, dva pohity: jeden za giva, aby slygel na sve vlastni ugi co 0 nem lids pronagi, at' jeho rodina, tak ostatni DruhS7 poheeb pak, kterY by byl doopravdy, o kterem by Cloy& neslygel jig nic.

Pracovnik na poli vetejnem, toho slova: "co z toho mel", nesmi dbati a ne v praci sokolske. Jednim takovSrm pracovnikem jest br.

Lad'a Kadlec, spoleenY cvieitel, kterV zde v Texasu dli z Omahy, co vychovavatel, cvieitel a organisator. Br. L. It adlec je sokolem Velem i dugi, pracovnikem neimavn3im, ktett pracuje zde v Texasu v natich SokolskSTch jednotach a skorem vgichni ho jia znate za dobu, kterou on zde mezi nami pracuje. Praeoval on hned loni v na gi gupe v praci sokolske, kterag prate peivedla do na gich fad mnoho nagi ktere. rada cviei a rada do Sokola dochazi. Letos zde br. L. Kadlec pracuje jen do 1.

VESTNIK kvetna, kdy se odebefe do Kalifornie, kde v San Francisku se letos bude v mesici-dervenci odbkvati velkY sokolskY slet v ramci velike vYstavy a kde dosud vlaje eeskoslovenska vlajka na deskem pavilonu. Na bratru Kadleci bude leget velka prate s uspoeadanim velkolepeho sokolskeho sletu v San Francisku, na kterY cd nas z na gi Enniske jednoty pojede drug'stvo cvidencil.

U nas v Texas na ge 2upa jiini se pilne pravuje na• slet a jak pie sestra Rri gena Lebrova z Houstonu, ge mame "nadeji na nejvetkterY bude odbS7van v Dalgi slet 2upy las 17. Cervna zavody, a 18. Cervna vefejne vystoupeni v mistnostech, kde je poeadana statni vSrstava pod steechou, kde je nekolik tisic sedadel. Letogi slet nagi vedouci slogili docela odligne nea dosud na ge sokolske slety byly. Nag sokolskY dorost, kterSr vyrostl ji g zde v teto zemi, ma rad co je eeskeho, ale take americkeh•, a proto pogadali Amerieke Scouty, Americkou Legii a tu americkou Y. M. C. A., kterag organizace je nejvice einna v telocviku, a do jejig telocviden dochazi hromadu naaeho desskeho lidu, — o spolusoueast. Proto leto gi slet bude miti jinY raz a bude na obecenstvu, aby pamatovalo na den 18. Cervna, aby si do Dal' upy jigni las udelalo vYlet a sokolskeho sletu Z se sileastnilo.

Br. L. Kadlec vgude na rozloueenou v jednotach zalo gil cvicici sborv, ktere vzpruii a udrg'i praci v ka gde jednoty, a jest to to nejlepei, co nam prospeje. Veude pamatujte slov a prate br. L. Kadlece, aby, jak piee ses. R. Lebrova z Houstonu — "to zrneeko sokolske v3"Tchovy jim zasete, rostlo a nikdy nezahynulo."

Br. L. Kadlec bude dobee informovan, co u nas v Texasu Mame, a bude ho te git, ge jeho namaha, ieho prate. nebyly konany nadarmo, a jeho prate ge je ocenena.

K nam do Ennis peilede br. L. Kadlec v pondeli 24. dubna a pak 28., 29. a 30. dubna bude prisobiti u nas v Ennis. V techto dnech pri odchodu z Texasu uspoeado, v nedeli 30. dubna nacvienou gkolu, ktere se sifeastni cvieenei z Dallas, Fort Worth, Taylor a Ennis Takove nacviene hodiny uspoeadal v gude po jednotach a vg ude takova kola jest velmi napomocna v praci teto, ktera spoleene usnadriuje rychlejgimu nacviku vgeho cviCeni, ktere cvieenci peedvedou o velkem sokolskem sletu v Dallas, v nedeli 18. Cervna.

Za vzdelavatelskS7 odbor, Jos. Vytopil. fispech nagieh studentii.

Z East Bernard se sdeluje, ge tam divadlo "Posledni mug ", sehrane studenty ee gtiny z Texaske statni university melo velikS7 rispech. Dostavilo se pees 450 krajanek a krajaml nejen z East Bernard, nYbrg z celeho okoli. Divadlo zahajil dp. Kunc Vuvitanim studentri a jejich profesora Dr. Mieka, jen g divadlo nacviell i eidil.

Krajan F. V. Urbish velice vS7sti gne zdriraznil praci departmentu slovanskST ch jazykri na universite a Dr. Midek fekl, ge po zotroeeni natich bratfi a sester za mofem, po znieeni eeskoslovenske demokracie, nesmime se dati ovladati chorobnemu smutku, ale pracovati pro nove osvobozeni. Pochvalil. 2e krajane z East Bernard a okoli prisli veichni, ge dovedou se spojiti, v dem2 vidi uvedomeni a pokrok. ftekl take, ze eatina na naai statni universit y patti nam kaklemu a veem. Potom veebimi slovy podekoval eadu Karel Jona g S.P.J.S.T. za proprijeeni sine zdarma, br. F. V. Urbishovi za peipravne prate, redakcim eeskS7ch lista za oznamovani, sl. uditelce Olze Kocurkove a ueitelrim i ueitelkam za pohog teni, vStorrim S.P.J.S.T. a K.J.T. za peinraveni sine a vybirani vstupneho a prof.

Jos. Skeivankovi a jeho studentske kapele za krasnou hudbu i zpev. Studenti hrali divadlo jako zkug eni herci a jejich hra byla Casto peerug ovana boutlivSrm potleskem. — Videli jsme, g e se jim mezi nami libilo a ge neradi se loueili. Jsme na ne pygni a veeime, ge v nich je nag e budoucnost. Kdo sveii sve dite nagemu profesorovi, dobee eini. Take jsme peesveddeni, ge i poCet studentri Ce gtiny na nagi vyggi gkole vzroste.

Strana t lead Spravedinost, eislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ptichazim s paru tadky, abych vas veechny uvedomil, ge naei radovi ochotnici sehraji pane a vesele divadlo v nedeli dne 23. dubna weer v Dickson gkole. Po divadle bude taneeni zabava, takge gadnY toho nebude litovat, kdyg se mezi nas dostavi. Taky by nas te gilo, by k nam na to divadlo zavitali br. a sestry okolnich eadil a doufam, ge toho nebudou litovat, to testy k nani. Hra bude velice smetna, neb co p.

Tavel Meyer vybere, to ji g stoji za to, a on chce aby se lido pit divadle dosti nasmali a byli veseli. Proto, br. a sestry, pozvete i svoje peatele a zname, at' se zase jednou dobfe mezi nami pobavi. Na shledanou v nedeli 23. dubna v Dickson gkole. S bratrskS7m pozdravem, J.F. Novo-sad.

MtCalrn,;- Texas.

Ctend redakce!

Od posledniho mojiho dopisu v eisle 48., se jig y e svete hodne zmenilo. Oesi, Moravane, Slovaci, PodkarpatAti Rusini a Oernohorci, upadli do poroby, nam nepkatelskSrch a vY'bojnYch narodil. Nyni jsou ohraeni Jihoslovane, Polaci, Rusini, a ckolnosti nasvedeuji, 2e slovanske narody podlehnou Jestli se nestane nee() v podobe zazraku, aby do ka&le slovanske duSe promluvilo svedomi a uvedomilo kaldeix; Slovana v teto kriticke dobe, ge neni Rusem, neni Polakem, Oechem, Litvinem, Slovakem, Jihoslovanem, ale ze jsme Slovane a jako jeden kvadr sjednoceni, jest-li se to nestane, pak drive neb pozdeji lade narod bude otrodit. Musime se ueit od Nemcu, musime mit slovanskeho Hitlera, musime zit v nemeckem duchu, to je, ae jsme na prvnim mists Slovany. Lid prostSr slovanskST se neche. ovladat, na vadcich naroda, zdal lid Zije v ptatelstvi se sousedicim narodem.

My, Slovane v teto nove vlasti, kde sinSikeni je ve prospech Slovantii, men bychom se sjednotit v kaidem state, a poukt vech moZnSrch prosttedkii k sjednoceni slovanskeho du na celem svete a zvlaete slovanskeho lidu v Evrope. Pan Joseph Mathews v Hlasateli pitakto: Davam navrh, aby Ceske Narodni Sdrugeni, ktere tak itspe gne a energicky opetne pracuje, se pokusilo spojiti a zceliti v gechny slovanske demokraticke organisace ve SpojenYch Statech, abychom tak jako jeden celek bojovali a pracovali na zachraneni a znovuvzkriteni slovanskS7 ch narodu v Evrope. Pracujme jako jeden celek o vybudovani a uskuteaneni Federace slovanskSrch narodu ye stredni a jihovS7chodni Evrope. V tom jedine sp3eive. na.Ae nadeje na zachraneni naeeho kvota a znovu vybudovani svobodne demokracie pro slovanske narody v Evrope. (aZ potud.)

TIM mcje srdce, ae naai bratri Slovand, pokoteni, budou muset stati proti svojim bratSlovaniim. Za celtch dvacet let se nesp'fatelili, a prave naopak v kriticke dobe jeden druheho trhal. 6i vridci slovanskYth rodri jsou slepi, co se stalo v Africe, co se deje v Oine, ve 8panelsku a co se stalo s eskoslovenskem a Albanii? je gte tomu neveki, co Hitler peedpovida. Kdyby mne svet peesvedeil, e to, co se dnes deje ve svete je z yule Bogi, tak by mne srdce vice nebolelo, ale ge tomu neverim a vim, ge je to yule jednotlivS7ch lidi, ktefi svSrm pocinanim tisice nevinntch lidi povraMili, a tisice lidi pfipravili o jejich domoviny, a eini zmatek a utrpeni celeho sveta, pro tu phromnou pricinu kaki§ Clo y& by mel Asilovne byt zaujat proti tak hroznm Podporuji navrh p. Joseph Mathewse a aby se uskutednilo jeho ptani. Rad bych take od vas idedniku Narodniho Sdruleni v Houstonu new slyeel jak se bude pokradovat v Texasu.

Neeekejme, as vlk sdere veechny ovce!

S pfatelskm pozdravem na veechny eteEd. 8napka. nake, Veteina ulic v Tokiu je nepojmenovanYch. To je snad vysvetlenim, pros Japonci nepojmenovali pravSrm jrnenem ani svrij vYpad do einy.

"Christian Science , Monitor", Boston.

Strana 8.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

V techto dnech obdr2ela jsem dva dopisy, ktere zasilarn k uvekejneni.

Jak je yam z dopisu nati dopisovatelky Krou2ku, sestry S. panelove znamo, obsazovaly jsme na listky darovane veci a qtaek z techto mel b3iti pouNt na podporu posti2enS7ch ye vlasti. By/ to vfelV zajem darcri veci pro ten fidel, tak jako ten Sart vdovin, venovanS7 z lasky znamenal vic ne2* dar hozenS7 z povSTSenosti a pfebytku jistYch lidi. VYtaek ten byl darem chudSTch osob, ja jsou chude na pozemske statky, ale chtely k ifieve postftenSrch vypomoct a darovaly rueni prace. Nebudu ty veci zde opet jmenovat, ponevad2 nektere ty darkyne ye sve skromnosti ani nechti, aby jejich jmeno bylo uvefejneno. Veci ty pfinesly $32.25. Za veci zbyle z loriskeho bazaru Krou2ku aen, pofadaneho pro tk2 fidel (vS7te2ek $75), byl odeslan k rukou pokladniku vS7boru, p. Suldy, dodateene $3.50 dal i. pfispevky mne odevzdaly sl. M. Hanulik $2.00 a dve nejmenovane Po $1.00, celkova suma $7.50 nalezala se v mem dr2eni, 2e je pou2ijeme k odeslani bedny Satstva, z deho2 pak seSlo a tak sestry rozhodly, 2e ten obnos pfidame k tomu. $3.75 vyziskaly dye divky, obleeene za kvetinatky prodavajici kytieky na maSkarnim plesu v Sokolovne, a sice Jarmilka Skotakova a Francis Kebrdlova. K tomu darovaly nak navStevnice Krou2ku pi. Slamova $1.00 a pi. Novotna z Nebrasky, dlici v Dallas navStevou, $1.00. Celkova suma einila $45.50. Ses. M. Pkevratilova dodala k tomu 50c, aby pry to byla celkova suma $46.00.

Pisatelka se ptimlouva, aby' tento obnos byl zaslan 6eskoslovenskemu Cervenemu Kfai v Praze k rukoum Dr. Al. Masarykova. Obnos ten jsem zaslala pkes banku dne 21. finora a soueasne take $3.00 teskernu Srdci ye Vidni, posilame jim tuto sumu ka2dorodne. Oba dopisy jsem registrovala na zpatedni stvrzenky a oba dopisy doily sveho urdeni dne 6. btezna 1939, jak zpatedni stvrzenky vykazuji. Dark vysvetleni vam podaji dopisy samy. Dekuji timto srdeene vkm darkynim a tea i tem, jen2 listky ochotne odkoupili.

Dale: t etla jsem v easopisu Amerikan 2adost o znamky tidiciho ueitele p. Godvalda. Zaslala jsem o sve iijme znamky na jeho adresu pro podporu hranidatskSrch deti. Obetovala jsem na to jedno nedelni odpoledne, znamky shiedala a napsala par fadkri povzbuzujicich slov se slibem, 2e zaSlu vice pozdeji a paaclam o ne sve pfatele. Zatim — ach — zatim stalo se jinak. Pamatujete se, vy mili stafg etenati, na dobu v 1916, kdy Vojta BeneS zde byl i se svoji rodinou a jezdil po Spoj. Statech, recnil, burcoval a rozdmychaval pohas1Si ohnidek narodniho citeni v dobe kdy vtava yaledna zutila v cele sve site? Nag drahY vridce T. G. Masaryk dlel tou dobou v LondSrne s br. V. Benae, Eduardem, ktereho u2 tenkrat zasvecoval do sveho smeleho planu odboje. Masaryk uditel a buditel site jig zemtel, ale ty jeho hvezdnate oei, prozafene laskou a odhodlanim, sviti nam v ternnu noci, jeho dui() jest site opuStene, ale neskona. Ten jeho Zak dr. Ed. BeneS opet za hranicemi sve vlasti zvecla poSlapanY prapor k odboji.

V roce 1917 sepsal Vojta BeneS kni2ku "V tesklive noci volani", kterou venoval dr. Milanu 8tefanikovi, spolutvarci eeskoslovenske samostatnosti, vernemu synu krasne smave Slovade, kterS7 tak tragickYm zpirsobem mladSi svilj 2ivot dokonal. Kdyby zde 2i1, zajiste by se nesta10, co se stalo na Slovensku dnes. Ten lid jeho slovenskST , kterr se po pfevratu probouzel z jatma nasilneho Mad'ara, kterY ho Slehal karabaeem v poddanstvi mad'arske discipliny, upadl opet vlastni vinou v diktatorstvi panovaenVch Mad'art. Ale doufejme, 2e po trpkSich zkuknostech opet se spoji v jeden celek.

V tae knace sepsal piseri "TexasSti farmaki, budtei pozdraveni", kde v poslednim verSi posl. dva fadky pile: "Ja tulak bez vlasti, pro nej2 fismev neni, texasSti farmafi, budle2 pozdraveni!" A dnes je opet tim tulakem bez vlasti. Jaka to ironic osudu! Vy, kteti jste si tu kni2ku tenkrat koupili, najdete si ji a proetete znovu, najdete v ni nove prameny drilait3ich my§lenek k rorteSeni nynej g doby, neb nalezame se dnes opet v hrozne porobe narodni. Je

VtSTIIIK tteba spoleene prace nas vkch, bez rozdilu ptistoupit hned svorne k dilu. Dnes nerntideme tici, 2e oteina nas vola, neb oteina nak se promenila v otrodinu. Rodni nagi bratti, sestry a pfatele jsou umlaeni, zdeptani a pokoteni.

Vrhli se na ne supi laoni. Barbarska vSrchova zchatrale chasky Hitlerove umlaela je site yefejnosti, ale ty jejich smutne vyplakane odi obrad se opet s nemou prosbou k nam a volaji: 6, vy St'astnej g, svobodnej g pomate, nezapominejte nas! V tesklive noci volame k vam.

Na severu sbirky a zapoealy a deskST Texas nikdy nezristal pozadu. Stale ocekavam, kdy naSi dallasSti pfedaci svolaji schrizi, kde bychom se vgichni bez rozdilu dohodli k spolufreasti a postupu prace. Nebud'te vahavSrmi a kadS7 na svem miste stfrj.

A elovek mysli na ty plane tahle, na mesta, visky, hvozdri linie a Mil skorem, 2e by mohl nahle z to elegie slySet requie.

— J. S. Machar.

Tak pi. Stanovska, jste spokojena? Diky za pfivetivou poznamku v jednom z VaSich dopisri ye Vestniku uverejnenSrch a za mile pozvani, ad pochybuji 2e jej spinim, adyt' vite, 2e na prvni navStevu Galvestonu jsem eekala celSrch 25 let.

Otenate srdeene zdravi, Baena Valeikova.

V Praze, dne 10. btezna 1939.

Ma mila, dobra pani Valaikova, dekujeme Vam srdeene za Vati lasku a pomoc. Dojima nas pomySleni, jak peelive jste za.slanST obnos 46 dolarri sebrali a jak Verne na nas myslite.

Polovieku obnosu odevzdavam k rukam pani Heleny Cerne, aby v Ceskem srdci nekoho Druhou polovinu odevzdam v Cervenem kfi2i, aby se postaral o churavefici uprchliky.

Dekujeme yam uptimne a srdedne na vzpominame.

S uptimnSTm pozdravem Dr. A. G. Masarykova.

Praha, 25. btezna 1939.

Va2ena, pani, pani Dr. A. G. Masarykova postoupila Ceskemu 6ervenemu kfiti Sek na $46.—, venovanY krou2kem eeskSrch Zen v Dallasu s tim, aby polovina penez byla venovana na peel o nemocne uprchliky a polovina postoupena eeskemu srdci.

Dekujeme co nejvfeleji za Vat milt dar a prosime, abyste projev na g uptimne vdeenosti tlumoeila take damam, ktere na sbirku ptispely. Vak pomoc jest pro nas velikou posilou.

V teto chvili neni mano Sek zpenetiti. Jakmile to vSak bude man°, postoupime polovinu penez Ceskemu srdci a druhou polovinu poutijeme k vYSe uvedenemu freelu.

Pfijmete, va2end pani, projev natl. oddanosti a opravdove ficty.

General MUDr. Vi. Haering, ptedseda. itad Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost vSem dlenrim naSeho fadu, by se dostavili v gichni do pfitti schtze, ktera, jak ji2 yam je znamo, kond se druhou nedeli v mesici kvetnu ye 2 hod. odpol.

Jak yam jest znamo, pfitti sjezd na gi JednoS.P.J.S.T. bude se konat u nas v Taylor. Jest jig eas, abychom se zaeali ptipravovat pro pfitti rok, abychom byli ptipraveni co nejlepe pro uvitati a, obveseleni natich spolubratrri a sester, nejen na papite v ohlaSkach, ale i zde v nag Hcinv4 sini. V2dv jsem slVchaval, pokud jsem nebydlel v Taylor, jak jest to silna 'deka osada okolo Taylor. Ano, pfatele, jest nas zde velika sila. ale prace na narodnim poli trochu ochabuje, proto chceme v pfiSti schrizi za pomoci nas vgech zalait divadelni krou2ek a pti torn postupne pevecky krou2ek a sokolskou jednotu.

Myslime, 2e jest eas, abychom si pfatele ji g nejakSr ten start hfich odpustili a zaeali s eistSrm bratrskSrm a pfatelskS7m duchem jeden druheho podporovat a spoleene pracovat pro nagi slovanskou vetev v Americe, v to na gi krasne zemi, kde mame jate svobodu a kterou jsme ptijali za svou vlast, kdy2 jsme sem pfigli, a pro kterou jsme tea ji g bojovali. Nerad vzpominam, co se stalo ye stare nag vlasti, ale jest jig viditelne 2e jest tomu vSemu vinna Anglie a Francie, ae zaprodali na gi starou vlast n.atemu sta-

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939. letemu neptiteli Germansku. Proto my zde v Americe hlavu vzhirru, prsa yen a s chuti do prace, abychom ukazali naSim sousedum, ie jsme jeSte nezahynuli. Pti torn bud'me veseli, ponevad2 smutek nam jiste nepomrite.

Jak jsem zaslechl, budeme mit v na gi sini "May Fete", a site posledni nedeli v mesici kvetnu. Br. Hillman ji g zapodal s praci a pfipravami, totrZ vybira knany a ty musi bit elenkynemi, anebo jejich rodide musi bkt eleny nakho fadu. Jrnena kandidatek budou uvetejnena na zabave dne 22. dubna, ktera ptipada na sobotu veeer, kde bude vyhravat eeska kapela pana Adolfa Migla z Moulton, Tex. Budou prodavany vstupenky a ka2cla vstupenka bude miti 50 hlastr, ktere mute mladik odevzdat ve prospech kterekoliv kandidatky. Tak to piljde na etyfech zabavach, a ktera, obdrti nejvice hlasri, tedy bude zvolena kne2nou. Dale br.

Hillman chce pozvat kne2ny z New Bern, Bayersville a Richland, tak2e skuteene mame se ut na co *tit.

Nezapomerite se dostavit do pfiSti schtlze vSichni a vy, kteti budete tyto tadky dist, feknete to druhS7m, aby pak netekli, 2e to nevedeli. Na zdar!

Jos. F. Eineigl.

fad Pokrok Piumu, eislo 64.

Ctend redakce! Chapu se pera v pokusu napsat par tadku do nateho Vestniku. Nejdtive vtichni pfijmite ode mne bratrskS7 pozdray. Vite, jak elovek nepiSe, tak ani nevi kde to ma zaeit. Za prve bychom pottebovali dobrST deft', neb u2 zacina b3it hodne sucho, ty \retry foukaji o 'deck() piye. Nedavno melt jsme menSi mrazik, kterk korny a bavinu trochu popalil. Ale dosud to neni tak Spatne jako v loni a pfedloni. Nyni je to pohoda jaksi divna, jak se da prSet tak prti a jak ptestane tak zas neprti dlouhY eas. Zda se, 2e tomu bylo &l ye jinak. No ale svet se toei a lido v nem. Je velkST rozdil v nynejSi dobe a pied 25 lety ye vkm i s obdelavani to Urody. Zda se mi, 2e ted' je vice prace s tou kornou i s tou slavnou omezovanou bavinou.

Jak nyni na jafe je trochu mirriST den, tak u2 se jede set, a pak se da do date a prSi nekdy as tti tS7clny a tak dle toho ty iirody vypadaji.

Pak ptijde narychlo ty kopade shanet a s nimi spechat, jako tomu bylo v loni, a kdy2 u2 byly frrody skoro obdelane a eekalo se na sber, tu se vylila teka Colorado z bfehri a vzala si ty krasne korny i s tou beluekou bavinou. Doufame, 2e se neco takoveho nebude brzo opakovat. t Adam spolubratry a sestry nateho fadu Pokrok Plumu, by hledeli nak schrize navAtevovat, kterSrm je to mane. Dale, aby nezapominali na svoje poplatky, neb vite dobfe ae Hlavni Utadovna nebude 2adnernu elenu dole kat nee tri mesice a pak se sam vylueuje. Loni jsem vas vSechny o tom uvedomil, ale piece nektefi si nechavaji dosud upominky posilat a pak zase stvrzenky, kdy2 penize poSlou. Toho psani se pak hodne nashroma2di a take toho poStovneho. Bratti a sestry, 2adam vas, abyste hledeli pravidelne posilat svoje pkispevky, neb vite, 2e kterk Glen neb elenkyne nema sve paplatky zaplacene, 2e je na Hlavni fad neposile, me. Snadneji se plati za jeden . mesic nali za dva neb tti, neb pak se toho zda mnoho a je to neptijemne. 2aclam vas, byste byli dbali a nezapominali se dostavit do naSich schrizi. Schrize* koname prvni nedeli ka2deho mesice ye 2 hodiny odpoledne. Jeden s druhSim mri2ete si porozpravet a hned je eloveku jaksi lope. Kdybyste nahodou dostali hlad neb 2izeri, i o to bude hned postarano, neb p. Emil Ermis vas milerad obslou2i, obeerstvi vas chladnVm napojem, aneb nasyti vas kusem klobasy a chlebem a pak bude po vSem stradani. Tak nezapomerite na pfitti schrizi prvni nedeli v kvetnu, 7. ye dye hod. odpol. Hled'te se jedenka2dY do teto sonze dostavit. Koneim s bratrskS7m pozdravem na ctenou redakci, spolubratry a sestry. Jsem L. M. Matocha, freetnik.

K tomu, abychom se dovedli pfizptisobit nynefSimu stavu, bude ov'Sern zapotkebi definitivne se odpoutat od gesce uplynulYch dvaceti let, opustit system, kterY nas naueil ptiligne pomalosti a tekneme to ptimo — pohodlnosti.

HospodakskSr Rs zhled.

Ve sttedu, dne 19. dubna 1939.

Uryvky z eeskoslovenskf ch dejin. r

Doma pod bezpehou stfechou.

A8 vnittni 2ivot rychle se vpravil do norN malnich Je na,Mm gtestim, k se tak stalo bez ru givch udalosti, ceP t,-u klidu, potadku a rozumu. A 2"e se to setkavame s pinYm porozumenim. Pozriavame, ze mame ted' konnene pevnou pildu pod nohama. Makme se nyni vpnovat uspoildani sv rch vnittnich veci, a to v pine davete v poskytnutou nam ochranu. Praci v picesnosti, poctivosti, vS7konnosti, solidnosti a tempu, ktere obdivujeme u nemeckeho naroda. A kteremu se musime naueit take Prace, provezend to vlastnostmi, zabezpeeila nemeckemu ndrodu jeho actyhodne aspechy Budeme nyni, veleneni do prostoru Rise, podilniky techto Uspechu. A to za ptedpokladu, kterY nas v gechny zavazuje: ze budeme i rovnomernSuni podilniky take velkeho vSTkonu a tempa nemecke prate a 2e tomuto , vSrkonu a tempu staCime.

Staeit novemu tempu a dokonalosti Ptedeveim si musime dat do potadku sve vnitropoliticke veci. Akce pro utvoteni jednotne strany v Oechach, kterou zahajil pan president dr. Hacha, rychle pokraeuje. Na Hrad do presidentovy kancelate ptichazi velmi mnoho telegramu a ptipisti, ktere projevuji souhlas s touto akci. Teto stran y sveti narod tizeni svrch veci vnitropolitickSrch, ndrodnich a socialnich. Nak starosti o svet mimo prostor Rik a pobihani za nim jsou zbyteene. Snad jsme u2 nabyli dost nazoriVnh zkugenosti a lekci, ze nam tam odtud nikdo nic neda a za 2aclnS7ch okolnosti pranic k odtamtud nem-Herne eekat. Venujme se sobe a sve praci.

Starejme se, aby na g* vSTrobek byl dokonalSr, nage pole nejvydatnej gi, jablka v nagi zahrade nejuteknej gi. Nag domek nejeistgi a nejvzhlednej gi, nage kusy dobytka nejpochvalnej gi. Nase divadlo, knihy, obrazy at' jsou nejkrasnej'Si. A ueitelovani i takovskY prospech. ye ekole s vyznamenanim. Pracujme dokonale, poctive a v tempu. To uz nepfijde, aby deset let, na pkiklad o jizde vpravo, jen se miuvilo, navrhovalo, pOZadovalo — a nic nedelalo. Pedujme o svou narodni kulturu a umeni, vYchovu a vzdelani. Jak by se prase dnes nepocit'oval nedostatek zbilhdarma zanedbane znalosti nemeiny?

K rozvoji a vzestupu zabezpeCit si Pe6ujme o sve zamestnance jako o sve spolupracovniky. Zamestnanci necht' si uvedomi, ze jejich zdar a manost 2ivobyti je jen ye zdaru a mo2nosti 2ivobyti podniku a zamestnavatela. Starejme se, aby u nas nebylo nezavinone nouze a nedostatku. Je zajiste pro nas pouene, jak ti2ske vojsko hned po spineni svjich vojenskSrch povinnosti pomaha v socialni slune (dohled na ceny, vojenske kuchyne) a jak zaroveri s pochodem armady vyviii svou velkou a fispegnou akci i socialni slugba nemecke narodne socialisticke strany.

Peeujme o sebe, o sve rodiny, o svaj osobni duchovni a hmotn3"7 rust. 0 pokojne dukvni a telesne zabezpeeeni m/Tch rodin. 0 zdravi sve i svS7ch Mi. V duchovnim, kulturnim a hmotnem zabezpeenni rodin, jejich zdravi a pokojnem rozvcji vzestupu poroste a bude se zdarne rozvijet narod.

Prace a vjklelky v novS7ch pomerech budou rozmnokny. Okresni atady prate rozeslaly vyhlagly, 2e se maji ptihlasit delnici do za, mestnani v RIM. V avahu plichazeji delnici ria zemnich p racich, laucloa pgstayeni na r01

V2STNIK ven delnikam fieskYm a zatazeni podle kvalifikace. iadne koncentraeni tabory a zatAini.

V naeem vlastnim zajmu je, abychom se ostte postavili proti panikatam, siritelum "sensaenich" zprav a povidalkum. Je to bud' zlovolne podpichovani, za,merne ru geni nageho klidu a pokoje, nebo hloupost a nesoudnost, ktera tyto nesmysly Sift Policejni teditelstvi praiske konstatuje vzhledem k raznSrm povestem, zejmena pak vzhledem k rtiznim zpravam zahranieniho tisku, ze od 15. t. m. byl sice v Praze a na venkove vzat do zajiet'ovaci vazby ureitST pokt osob, ze v gak tyto osoby jsou po provedeni pottebneho 2etteni propouStony na svobodu, jak se ji2 ve znadne mite stalo. Zajigteni techto osob bylo provedeno vSquene zdej gi policii, resp. oetnictvem. Pokud jde o podet sebevra2d, po ptipade -sebevrakdriSrch pokusa, zdarazriuje policejni teditelstvi, 2e tento poent v dobe od 15. bkezna stoupl zcela nepatrne, takle statistika sebevra2d nevykazuje iadnS7 pozoruhodnSr prirastek. Nakonec se vjislovne podoty'ka, Ze nebyl zkizen ZadnSr koncentraani tabor.

VELIKA TOVARNA PROTI HLADU. V sobotu odjede z Prahy pomocnji viak "Bayern". kterST z poveteni nacionalisticke lidove peen vydaval v Praze a okoli nekolik desitek tisica porci tepleho jidla denne. Vedouci Cinitele teto nestatni instituce nacionalne sodalisticke stray delnicke dali ptile2itost pratskSrm novinattim nahlednout do taja teto imposantni tovarny proti hladu, ktera se rozlo2ila na velikem prostranstvi stareho vS7stavi g -te,podrslu fontau.

Skromne oznaeeni "viak" nevystihuje skuteenost. Nebot' 136 raznch motoroi*h a pHvesnS7ch voza, z kterSich se toto zatizeni skidda, nedalo by se asi za 2adnou cenu zapojiti v jeden viak v obvyklem vSrznamu toho slova.

Tento "viak" nejezdi take po kolejich, ale po silnicich a jeho jednotlive krasne vozy, v nich jest umisteno oele zakizeni kolosalniho podniku, jsou tak konstruovany, ze mohou zajeti kamkoli, do kaaleho mista a do kaMeho terenu, aby za necele dvacet etyti hodiny po jezdu byla z nich utvotena velka, osada, ktera v ptipade potteby znene ihned chrlit tkikrat denne 250.000 porci tepleho jidla. Div? Nikoli, jen skvelS7 dakaz vSrsledku spoleene prate vynikajici nemecke techniky a organisace. Budeme miti jegte ptilngitost zabV'vati se podrobnostmi tohoto "pomocneho vlaku", kterSr domovem jsa v Mnichove, nese hrde jmeno "Bayern" (Savory). Vlak ua konal sve dobre poslani v FZigi, ve Vidni a v Sudetech. Jeho zatizeni je tedy pine osveddene a nikdy neselhavajici. Vlak ma do nejmenSich detaila vkchno, co k vjikonu sveho poslani pottebuje. Vidime nejen 42 samostatne kuchyne, kaMou o Ctyrech kotlech s obsahem 300 litre potravin, ale take nekolik vyrnSTvaren nadobi, kompletni pojizdne dilny se zatizenim na provadeni vkch mo2n3ich oprav jakehokoliv zatizeni, take viak je ripine nezavis1S7 na svem okoli. K vlaku path take Upine zatizeni sanitni, veetne osmnacti lakk pro nemocne. dale vozy administraeni, vozy s materialem a se stroji (zatizeni obsahuje mimo jine i nekolik stroja na 2krabani a sekani brambor o ohromne vSrkonnosti), nekolik desitek vozri na rozvaIeni, ktere uvatene jidlo vozi o2 na vzdalenost 70 km tak horke, 2e se sotva da jist. OpravdovS7m unikem jsou vozy, v nich se vym3iva", tisice nadob, v riich2 se jidlo rozva21. Jak dakladne, je videt z toho, 2e ka2da nadoba se sedmkrat vypatuje, myje, vyplachuje a vysuSuje, ne2 se da znovu do provozu. K lehke manipulaci s pinymi i prazdnSrmi konvemi je zmontovano nekolik set metro valeekovS7ch transportera.

Nejdokonalefgi technicke zatizeni celeho tohoto tabora dovoluje nejmenSi pottebu lidskS7ch sil, v celku asi 150 osob, co2 je nic proti jeho ohromnemu vS7konu.

Ce1Sr tabor, v nej2 je viak rozlo2en, a feechno, nae se podivarne, at' lid& Ci vozy, kuchyne. pomocne zatize, kancelate, dilny, skladiete

Strana 9. ni. se pH= skveje vzornou eistotou. Kdybychom neznali praktickY ifeel vlaku, myslili bychom, ge to k nam na vYstavu zavital reklamni podnik tieskeho prumyslu a socialni peoe._Mezi jednotlivYmi objekty je podlaha z dtevenYch rohoZ"ek. V jak ohromnou plochu se maze vak rozlo2it, je vidno z toho, Z"e jich sebou vozi 60.000 etvereenYch Vlastni kuchyne jsou kabinetni vYrobky RoederovYch zavodA A. G. z Darmstadtu Vatici kotle jsOu zapu gteny v glyc,erinovem ponoru a vytapeny naftou. Uvatene jidlo se vypougti ptimo do konvi, v nich se rozve,21. Ptipravy i hotove jidlo velmi chutne! — neprochazi skoro rukama personalu (hotove jidlo vabec ne), take jeho eistota je zarueena. Jak azkostlive se 'Seth vgude Cistoty, je videt z toho, ac se zpracovava sta metrakii potravin denne a k topeni se pou2iva, nafty, neni nad celrm objektem ani stogy po nejakem pachu a jenom ptijemna vane eistSrch potravin nasvedeuje, 2e jsme ve velke tovarne proti hladu.

Za zminku take stoji. ze velkou veWnu potdivaneho vativa potahuje viak ptimo z Age. Tento material. jako mouka, ryze, hrach, CoCka, omastek, konservy, testoviny, sueene brambory atd., je slo'ten ye vzornem potadku v bYvalem palaci strojnictvi. Zde take vidime jeete nekolik desitek polnich kuchyni (guidekanonu), ktere se poidivaji v mistech, kam pomocnY viak Bayern nedodava.

Jugoslayske sokolstvo ptipravuje jfi II. veesokolskY slet v Belehrade, kterY se bude konati v rote 1941. Tento rok soueasne bude vyvrcholenim sokolske einnosti jihoslovanske, vyjadtene "Petrovou petiletkou." Pod heslem teto petiletky jihoslovanske Sokolstvo dalo sve zemi nejen kadu vzornYch telocvieen a Met', ale pomohIo i k zvelebeni hospodatskeho Jihoslovanti stavbou vzornYch sadu, komunikaenich spojA atd. I 60S. ptispela teto petiletce zbudovanim peti studni v horskern fizemi Bosny-Hercegoviny. Studne nesou jrnena vynikajicich eeskYch pracovnika sokolskYch. Vystehovalectvi doeasne pierugeno.

Cinnost tstavu pro uprchliky pokraduje se zvSrgenjim usilim. Ze 160.000 uprchlikil podakilo se ji2, rozptYlit do soukromYth byte na fizemi Protektoratu pies 151.000. Odbor umist'ovaci narazil na ureite obti2e v otazce umist'ovani v zemedelstvi. Do zivnosti a podbylo jiz pkijato nekolik tiniku sic lidi. Konference se 2emedelskYmi podnikateli nemely oekaneho vYsledku. Jedine byla porueena Cinnost odboru vystehovaleckeho.

Ptedpoklada se, 'Ze vystehovalectvi bude pokraeovat asi za 14 dni.

V Macoge lze oeekavat nova, piekvapeni.

NovS7 majitel krapnikovSrch jeskyri Macochy, Salm-Reifferscheidt oznamil, ze venuje pottebne naklady na otevteni novYch chodeb a bude podporovat dalei badani. Znalci se domnivaji, ze v Macoee mohou bYti oteviceny jeSte tucty chodeb a jeskyni pohadkove krasy.

Je k tomu ovkm tteba hodne penez, aby nove objevene jeskyne mohly bkt zajieteny a zptistupneny. V nekterYch ptipadech bude tteba zriditi nalditY odpad vody. Mora yskY kras okkava letos vzestup navgtev.

Zastupci fieske armady a uradu na "Prodane".

V nedeli v mestskem divadle v Plzni hrali Smetanovu "Prodanou nevestu", veene optmisticke a kouzelne dilo Ceske hudby. Ptedstaveni melo slavnostni raz, nebot' se ho zastupci fieske armady a fieskYch Atadfi.

Hlediete bylo zapIneno do posledniho misteCka a boutilo nadeenYm potleskem po kaklem aktu.

Zakaz 479 easopisii.

Ministerstvo vnitra zakazalo rozeitovani a prodej periodickYch a neperiodickYch tiskopivychazejicich na Azemi SSSR. Dale bylo aakazano 479 periodickSTch a neperiodickS7ch tiskovin z ostatnich state. Zakaz se tS7ka hlavne komunistickch, marxistickch a emigrantskSrch lista a tech zahranienich easopisri, jet !sou manly svYjrn tva,vSim psanim:

Strana 10.

VtSTN/K

JULKA BARTOVA:

PODrVNP ZAMPSTNAM JULKY DVORAKOVP ROMAN " . . . kelmem si na shledanou ... " zanotovala si Lida Llagr kterST do omrzeni opakovalo denne radio, placla Ondulu pies rameno a bouch! dvetmi.

Andula za ni vyjde jegte na chodbu, pak zavke rozhledne se kolem sebe a pohladi pohiedem sviij malt' byt.

Je to zde male, jako v katde novostavbe, ale utulne a eiste zalizeno. Ptedsinka je maid a je v ni jen bila ve§akova stem, lavice pro gpinave pradlo a jedno proutene kieslo. Jsou zde dvoji bile dvete. Jedny — koupelna a toaleta, druhe — pkedpokoj.

Andula uklidila, z posteli se staly pohovky, sebrala nadobieko od snidane a vracela se s nim do prvniho pokoje za zaclonu. Sundala gumoYou zasteru se zdi u vodovodu a prase si nalila horkou vodu na nadobi, kdy se ozvai zvonek.

S brueavS7m "kohopak to &Ai nesou", sla otevtit.

Ve dveiich se objevila pani domovnice. Stara Vanidkova, ptala dobreho jitra, ale jeji tvat nebyla zrovna nejlaskavejgi.

"Copak mi nesete, pani Vanidkova, tak brzo!

Pojd'te dal," zvala Andula a tahla ji do piedpokoje. "Mem tady trochu daje a neco sladkeho mi zbylo."

"I dyk ja . . . jenom . . . tento . . . " tbrblala domovnice a v duchu si mysla: "vida, ono se to dycky vyplati, po ranu sem zajit!"

A dodavala nahlas s ptijemnej gi tvati: "Veera odpoledne, asi ke etvrtej, tu byl nejakSr mladSi pan. Chtel se sleenou mluvit. Prosil mne, abych nezapomnela sleene riot, to piijde dries ptesne v j edenact hodin."

"Vic nic?" ptala se Andula, kdy domovnice zmlkla.

"Ne. Tak nevim, co by byl chtel," dodavala diplomaticky domovnice, mhoutic po svem sobu jedno oko a dekajic, jestli se neco blitgiho o tohle sleeince dozvi.

"Hmmm dano," pteru gila ji Andula. "Tadyhle mom nejake cukrovi, ale sama jsem to nepekia."

"Je to dobre," smala se a byla raft, to domovnici zatrhla v geteenou otazku, ktera se jiste tykala zase jejiho zamestnani. "Chcete rum do daje, nebo citron? Ale to se vi, to rum, tak, aspon yam nebude zima. Je dnes trochu chladno ne?"

Domovnice prisla zakabonend, s okem pkimhoutenSrm, ale kdy pila eaj, pomalu se rozehiivala. Koukla se take potadne kolem sebe, ale nic zvlagtniho nespatkila, cot ji zlobilo, nebot' kdy stoupala po schodech, v duchu si kladla otazku: jestlipak neco uvidim?

Ale byt byl jak se patti, sleeinka taky a eaj s rumem ze vgeho nejlep'gi.

Ale aby sledovala piece jen jate svilj cil, zeptala se: "Tak, tak! A mot prate mate, sleeinko?"

"Jak kdy!" odpovedela rychle Andula.

"A co jako . . . tento?" nevedela domovnice, jak zaeit, a ponevadt sledinka mleela, hovotila sama.

"Jd jsem dycky myslela, ie sleemka hleda misto. Tak jsem se take po neeem ohlitela, ja to, nebudete uratena, ja to nemohu videt, ted' je to takove hrozne s tou nezamestnanosti. Tak jsem si tekla: ne, Vencko, ty musi taky nekde pomoct. A ona zatim sleeinka praci ma . . . Jo,

"To jste hodna, pani Vaniekova," podotkla pouze Andula a utirala nadobi.

"Ja, yam douttu, sledinko, a dekuju za to cukrovi, mot dobrSr to bylo . a co jsem to chtela, jo . . . jo . . . Tak sledinka praci ma, no zaplat' panbilh," a ponevad2 se nemohla nic dozveclet a byla Xz netrpeliva, zeptala se ptimo: "A to jako sleeinka pige, 2e jo . " "Hmmm!" kekla Andula. "Ano. Opisuji di s tim ptijdou vgelicos " koktala.

vek musi umet rychle a dobie dodala potom.

"Ano. Ja vim, na6e Tonitka taky chodila do tak to je hezke . a ... snad nezdrtuju, ani papiry nevidim, snad ze chce sleeinka psat . . . " Wak ona se neda. Tady holka bydli v dome ut pa# rok a to je potad parady a fedi, ale co to vlastne dela a odkud penize bere, to nikdo nevi. rgechny partaje se ji ut ptaly, katc1Sr si mysli, to domovnice je v geved a ona se ut konec koncii take hanbi za to, to to ut nevypatrala. Ale jednou se musi neco stat! A ted' ji tu povida, to pige. A nikde ani kousek papiru! To se dala zase jednou nachytat. Neneee, to neznate Vaniekovou!

"Ale to pooka, main dest easu," prohodi nedbale Andula, ktera uz pozoruje, kam babka mini. "Ted' budu zakvat pundochy. To je taky prate," vzdychne si. "A vy jste uz hotova, tak dekuji yam." A dava domovnici peniz, aby ji odmenila za namahu, s kterou hledela neco vypatrat, smeje se v duchu a je spokojena se situaci.

Za to pani domovnice nebyla. Se schodii pill hodiny, stale se zastavujic. Jak by, jak by se to dozvedela, ptemYkela s okem zat'at'ym a byla z toho jiz cela utrapend, kdy tu v prvnim poschodi se zastavila, oblidej se bla2enstvim rortahl, dala prokouknouti pravemu oeku a pak se t'ukla pochvalne prstem do Bela a chodbou zaznel vzdech: "2e mi to ut dadayno nenapadlo!"

Osamela Andula stala chvili v ptedsini ptede dvetmi, za kterSimi zmizela domovnice.

"Zatracend tenska! Prod se ji plete do jejich zaletitosti? Ale tohle se nedozvi§, panieko! Za to ti rueim. A kdyby, tak se ale hned vystehuji!" zasmala se zlomyslne Andula a dodala znovu: "Zatracena tenska!"

Po devate hodine opou gtela i ona "mladeneckSi" byt. Chodila ulicemi nazdatbilh. Sem tam se zastavila, prohledla si neco, pkeeetla. Byla to jeji katdodenni prochazka.

Na Vaclayskem namesti se tisnilo par mladSrch lidi u navesti Narodni Politiky. Byli to yesmes nezamestnani, vypisujici si inserovana volna mista.

Andula trochu ptivtela oci, snad ucitila kdesi v koutku srdce byvalou bolest. Ale dnes se id nebala.

Jakmile se tenkrat pted etykmi lety trochu vzpamatovala ze sve finandni tisne, zadala se Nevratila se na techniku Ani si nemyslete, ze touLla po doktoratu na universite. Ah ne! Z An duly se stala vysoce prakticka bytost a protcde mela dosti penez a easu, tedy si dovolila ten ptepych a dala se zapsat do nelepsi gkoly kancelakskeho vzdelani; naueila se perfektne ovladat psaci stroj, tesnopis, mluvi plynne nemecky a ete ted' s Lidou nemeckou literaturu, aby nezapomnela a vyzna se v neetnictvi.

To jsou jeji zadni koledka, kdyby snad nekdy jeji zpiisob vydelavani zklamal.

Obeka hloueek u vYvesni tabule a vkroeila do insertni kancelate Narodni Politiky, pak ptena jizdni drahu a pobyla chvili v kancelati Narodnich Listil a nakonec navftivila je§te nekolik tenskSich easopisii.

V jedenact hodin byla jiz davno doma a ye etvrthodine se zastavil pked dvetmi jejiho bytu asi sedmadvacetiletY mladik nesmeleho vzezteni a po chvilce vahani zazvonil.

Dvete se otevkely, objevila se Andula. MladY mua smeki a zadal: "Ptichazim na vas inserat v . " "Ratite dovnitt," pkerukla ho Andula a zavtela za nim dveke.

V zahybu schodil se objevila tvat domovnice Vaniekove.

"Tak todlenc!" vyjelo ji koutkem zat'atYch fist. Ruce mela podepteny v bok a zlobne oddychovala.

Stve se za tim usmrkan3im panakem at skoro do dtvrteho poschodi a ted' co usly gela? Nic! Vlastne tem& nic! Zaslechla jen jeho huhriavY hlas a pak sleeineino: ratite dovnitk . .

Tu je toho! Oert by ji vzal! To vedela, ze spolu nezilstanou na schodech.

Sestupovala dole jako kyrysnik zlobne jednim okem. Na pill testa potkala mia-

Ve sttedu, dne 19. dubna 1979. dou, svetlovlasou divku. Rozhlitela se po d yekich a ut ut minula Vaniekovou Aha! Ty tam jde§ taky? hrklo ve Vaniekove, obratila se a steti udrtujic zlobu, tekla si v duchu: tak ted', nebo nikdy!

"Koho hledate? Co si ptejete?" zastavila otazkou divku.

"Jd . . . " zavahala blondSmka. "Bydli tu gvadlena Dvotakova?"

"Ne! Sice . . . " rozm3"i glela si to domovnice, neochotne se tvatic, "naka sleena Dvokakova ut tu bydli, jente to neni vadlena."

"Ale ano", chytila se teto informace divka, "vykva monogramy, "to bude ona. Kde, prosim?"

Vaniekova stala, vykulila &di — nezvyklY zjev u ni — a sotva se zmohla k odpovedi: "Otvrte poschodi vlevo."

A ye svem idasu osamela. Tak! 2e by vyMvala? A co ten mladej pan, co? vzpamatovala se.

Ten si chce dat taky vytit monogramy?

Ptibehla cela udS7chana, je gte yeas, aby uvidela Andulu, seriosni a klidnou, jako vtdy jindy, nikde 2adna pomaekana bluzieka, ani rozhazene vlasy, a uslyAela jeji chladnY hlas: "Radte dal, prosim!"

"Upravend jako jindy," tekla si domovnice a razem zapudila 68klivou mylenku, ktera, ji prve na schodech napadla, kdy si pomyslela, to je sleeinka s tim mladikem sama v byte.

"A zasejc nic nevim!" dupla si vzteky.

Otoeila se, aby sela se schodt, ale vzpomnela si, to ma na pude pradlo a kdy ut ty schody jednou delala ach Bote! te se tak hnala! tak se podiva, jestli je such& Sahla pod svou zasteru, kde nosila knee jako svatSr Petr, otevtela a yeAla na Vtdyt' ji napalily obe! myslela si s neptijemnSrmi pocity, kdy sahala na velkou cejchu.

"A ted' bych rada vedela, prod mi to blondS7na taky ihala!" brueela si, ohmatavajic pradlo.

"Je to je'tte mokre, myslela jsem si to . . . a rada bych ut jednou vedela, prod jsou tyhle vAechny tajnosti — od to Dvotakove, i od tech, co na zem," zamradila k ni ptijdou ... visi to se, pozorujic, ze se velka cejcha plouha pa gpinave zemi. "Muslin utahnout than . . .safra, mne se zda, ze se od tech lidi, co k ni chodi, taky nic nedozvim ... a takhle mne obe nakulily!

Ale ja nedam pdkoje! At se to dozvim! 8pehovat budu! Okukovat! Pozor si dam! Ja vas naueim! Takove rejdy mi . . . " "Rye!" ptern§ila ji §riura, prilis utatena, praskla a pradlo se ocitlo na zemi ye spine a sazich.

Domovnice zapomnela zavtit usta, zakS rmacela se a pak zalomila zoufale rukama: "V‘g echno mne dnes zlobi! Matieko nebeska . . te mne §lak netrefi!"

Bylo asi po tteti hodine odpoledni, kdy na Karlove namesti vyskoeily Lida s Andulou z trojky, jedouci do Nusli. Andula byla zfejme ye g patne nalade a stahujic obodi brudela si: "Kohopak ja ted' najdu, sam pan bilh vi " "Nemohu, Andulenko, opravdu nemohu s tebou," udobtovala si ji Lida. "Zrovna mi ptijddi elinka. Sbohem! V Best hodin na shledariou!"

"Jed' si!" bru?.',ela Andula a otoeila se zady.

Pohodila hlavou a pak ji patrne neco ptijemneho napadlo, ptela ulici, minula techniku a vstoupila do domu, jent nesl nazev "U Sedlerii". V prvnim poschodi byly mistnosti SPA, to jest spolku posluchaet architektury na vysoke g' kole technicke.

"Milovani kluci," myslela si Andula. "Jestlipak tam nekdo znarnSr bude."

Byl tam Rejha. Jmenoval se vlastne Rejholee, podivne jmeno, ze ano, Ivan Rejholec. Ale Andula mu ut tenkrat v prvnim rodniku (tech blahS7ch dob pted pet lety!) zadala tikat Rejha, a Ivanek pod tim jmenem jit dostudoval.

"Rejho, drab* kluku, co dela§?"

"A heleme se, Andula! To je dost, to se di§ Videt! Copak ty dela g? Olovek to stoleti neuvidi . . . 6emupak dekovat za vzacnou navgtevu?

Vg , co je noveho? Franta Knejpfx udelal druhou statnici a . . . " novinky se z neho jen sypaly. — "Ty jsi nejak hezka Andulo," koneil.

"Nono, je§te mi vyzna§ lasku po §"esti letech!

Ale vis ty co? Seber se a pojd' se mnou yen! Je " zvala ho Andutam krasne, jarni vettieek (Pokradovani..) la.

a

Ve sttedu, dne 19. dubna 1939.

Naie zdravi Pfed6asna Arita Tali!.

Dr. Vratislav Kudera.

P-7 VOLNA se u nas ujima vteobecne uvedomeni, te katdY elovek od sveho detstvi do nejvyttiho aby nemel v ustech semenitte choroboplodnYch bakterii, aby drikladnYm kousanim a rozmelriovanim potravy mohi ji upravovat pro spravne zativani i viibec aby si uchoval pevne zdravi, ma velmi pozorne peeovat o bezvadnost svYch min. Ale soudasne se pti torn velice chybuje. Vettina lidi si 'dist fista jen rano, kdetto mail to delat po katdem jidle a nejdilkladneji pied spanim, aby zbytky jidel od veeete do rana, po celYch 12 hodin nehnily a nekvasily ye hlenu, usedlem v hltanu, na jazyku a v prostorach mezizubnich. Mimo to poutivaji zcela tpatnYch a nebezpeenYch kartaekfi ze zini tlustYch, jak ocel tvrdYch a ostrich, kterYrni odhrnuji dasne od krdl ral zubnich, zrariuji jejich sklovinu a tak zaviriuji vznik drobnych dernYch teeek na zubech, za„rodky kazu a vykotlavani. Zravotnicky vyhoYuji jedine kartaelty tak make a poddajne, aby se mohly jednak ptizpilsobit okrouhlosti jednotlivYch zubfi, jednak vniknout do tterbin mezi nimi. Ptemnozi;- dnes bezzubi lide mohli si timto zpftsobem zachovat skoro celY chrup, zlvatte kdy2 dnetni zubni lekatstvi dosahlo v oboru zachranneho otettovani jednotlivYch zubnich kazu znamenite dokonalosti.

Mnohem nesnadnejti jest jeho otettovat anebo zachrariovat chrup na prvni pohled zdravY, kazil prostY, ale viklavY, nebot' jeho zkaza nevychazi od samotnYch nYbr2 od onemocneni dasni a kostennYch Celisti Mil zubnich luaek. Latinsky se tato choroba nazYva paradentosa, co by se do degtiny mohlo ptelotiti slovem ptizublina podle podobne utvotenYch slov zatvrdlina, opuchlina a podobne. Vedle zdukeni, krva,ceni, pozdeji i hnisani uvolnenYch a na tlak i chlad citlivYch zubfi je vYznaenou znamkou paradentosy, to pti prohlidce roentgenem se jevi Postitene zuby zteneele i zkracene, jako by vyhuble, atroficke. Do neda yna se meld za to. ze hlavnim jejich tkfidcem je zubni kamen, kteit se znenadani zaene na nekterem zubu usazovat, obnatovat jeho kreek, odchlipovat seri, tvotit v ni jakousi kapsu, kde zbytky jidel s bakteriemi v nich bujicimi vyvolavaji mat' vYtivu zubti a hubi jeho tivotni silu. Nyni se uznava, ze mimotadne rychle a hojne tvokeni se kamene je vlastne varovnYm znamenim, ze hrozi onemocneni luzka z rozlienYch pricin. Nejpovatlivejti z nich je cukrovka, pki ktere vtechny zuby tteba v jednom rote lze prsty z fist vytahati. Mnohem pomalejti postup je pti dne nebo pki onemocneni ttitne chorobach michy nebo pH poMazy nebo trave chude na vitaminy i pti nekterYch otravach. Z toho vysvita, to 'ken' viklavosti zubu east° bYva, pottebi, aby vzajemne sve rady doplriovali lekat zubni a lekat nemoci vnitknich.

ANGINA A REUMATISMUS. Denni lekatska zku genost a odborne pozorovami davaji stale vice za pravdu lekatskYm svetem jit dues uznane skuteenosti, to angina bYva nejeastejtim vstupem k onemocneni reumatickYm, jiti onemocneni tato skuteCne nejeasteji poeinaji. A neni to jen angina zkejrna, a svYm klinickYm prribehem se projeviv g, jet jest v prokazane souvislosti s reumatismem a tadou jinYch chorob (jako spalou, srdeenimi chorobami, nemocemi hlasovYch a dYchacich organil a pod.), nYbrt zku genost pa teto strance dostatedne jiz lekate poudila, to stejne nebezpeene a va2ne jest i katde nejnevinnejti onemocneni nebo podrateleni mandli, ktere tet vzplanuti velmi tetkeho reumatismu mute mi-

VESTNiK

ti za nasledek. A v torn se prave skrYva zaludnost podobnYch .onemocneni mandli.

Je dobte znamo, to rozeznava, se reumatismus pravY a reumatismus nepravY, eili t. zv. onemocneni reumatoidni; reumatismus pravY jest vyvolan dosud neznamYm dinitelem, re'tmatoidni onemocneni pak jest vyvolano hnisavYmi zarodky infekenimi — ale oboji zadinaji anginou. Je tu tedy ovtem jinx genese, rilzne bolesti a rfizne lokalisovane, ale stejnY fivod anginou. A jako reumatismus pravY nezanechava odolnosti, tak pH katde nova angina vraceji se tat stare ptiznaky, a proto se mluvi o t. zv. zyYtene vnimavosti. gtASTNA ZEME BEZ BOLESTI ZUBU. Zatim co dnes vtichni kulturni lide vedi, te nemoci zubil a chrupu vfibec, zirlatte t. zv. zubni kaz, patti k nejrortitenejtim nemocem lidstva, nechce se vetit zprave, to jsou jette m'sta na svete, kde lide nejen to neznaji nemoci zubli a vatnych nasledkt, defektniho chrupu pro cely orgaismus i tivot sam, nYbr2 nevedi ani, co je to bolest zubu. Jsou to — jak zaznamenal anglickY tisk — obyvatele ostrova Tristan da Cunha, kteti se mohou chlubiti zdrakrasnYm chrupem. A neni bez zajimavo sti dale, ze prave tit) lide se zdravYm chrupem jsou zaroveri lidmi s neobyeejne pevnYm a tvrdYin zdravim celkovYm, ae neni u nich tamer ani jinYch chorob a nemoci telesnYch a jak lekatska pozorovani zjistila, dotivaji se i vysokeho veku, v nernt umiraji pa nejvetti vettine jen setlosti vekem. Potvrzuje to v gak krasne lekakskou zkutenost a ueeni o zdra,votni eerie zdraveho chrupu pro celY organismus. ne zdravi celkove s vytokYm vekem u obyvatel jmenovaneho ostrova, pkilakaly k sobe kadu anglickYch lekaie, kteti jali se studovati nejen chrup ostrovanii sam o sobe, nYbrt i ostatni tivotni podminky a hlavne zpilsob jejich aivota a vytivu. Byla vytetkena sta lidi, • 90 let veku, u nichz od deti az po starce pies po vettine shledan chrup zcela bezvadnY, bez 'znamek kazu, ba i bez zubil chybejicich, takte lekate at udivoval nalez pineho poetu zubu u lidi veku jit velmi pozdniho. Kdyt v daltim patrani lekati zjistili, ze ostrovane vlastne prakticky vzato, zubri si ani nedisti, obracen byl jejich zajem k zprisobu 2ivotospravy a vYtivy obyvatel ostrova. A tu shledana byla hlavni ptidina jak jejich dobreho chrupu, tak dobreho zdravi celkoveho: stkidma, pkirozend tivotosprava a stkidma ptirozend strava. Tato sestava u obyvatel ostrova hlavne jen z brambor a ryb, mleka a jeho rriznYch vYrobk0, ovoce a vribec z podobnYch surovin, z nicht si ptipravuji pokrmy dilem make, dilem tvrde, jak toho fysiologie chrupu prave vytaduje. Strava pozorovanYch ostrovant, u nich zubni kaz je povettine chorobou neznamou a zdravi chrup ptedpokladem , celkoveho peyneho zdravi, odpovide, zminenYm potadavkfirn spravne pkirozene vytivy po to strance.

Je to tedy spravna a rozumna vYtiva a tivotosprava vilbec, jet jit nejednou odborniky bylo zdtrazneno, je podminkou zdraveho a bevadneho chrupu, kterY pak je zarukou dobreho zdravi celkoveho.

PROS NASE TELO POTEEBUJE ZELEZO?

elezo je nutnou soueastkou na gi krve, a to eervenych krvinek. Na ge kres sestava ze dvou east. Jedna Cast na g krve je tekutina, zvana krevni syrovattina, ve ktere jsou rozputtene rtizne nerostne latky a tivne latky, ktere jsou krvi rozvadeny telem tam, kde je jich tteba.

Druha, Cast na g krve jsou eervene krvinky a pomerne nepatrne mnotst,vi bilYch krvinek, ktere mail v natem tele filohu stratcu a bojovniku, kdyt vnikne do tela nejake, infekce. erverie krvinky pluji v tivern tele volne v krevni syrovateine. Jest jich ohromne mnotstvi, 4-5 milionfi v krychlovem milimetru a dospely Moira ma 5 litre krve. Prot pottebujeme a pros musi byti pti tom tak male eervene krvinky? ervene krvinky maji krevni barvivo, zvane haemoglobin, jehot hlavni soueasti je telezo a nepatrne medi, tyto d ye latky vati kyslik. him vets' je povrch krvinek a eim vice je eleza, tim vice kysliku se dostane do nateho tela.

Strana 11.

elm vice se ptedmet zmentuje, tim se pomerne zvetauje jeho povrch a proto jsou dervene krvinky tak maliake, aby co nejvice kysliku navazaly na sebe. Bez kysliku bychom zahynuli a pti nedostatku kysliku tivotime (chudokrevni lide). Kyslik pottebujeme nevyhnutelne pro nag latkovou vYmenu. Potrava mute bYti zuaitkovana jen za ptispeni kysliku. Dopravu kysliku do tela obstarava haemoglobin se syYm obsahem teleza.

Kdy2 je y krvinkach malo teleza, je i malo barviva a proto chudokrevni lide jsoti bled'.

Maio krevniho barviva vane malo kysliku a proto i malo tivin mute bYti zpracovano a proto chudokrevni lide jsou take slab'. PH chudokrevnosti zristava vtak v tele mnoho kyslieniku uhliaiteho, protote je malo eervenYch krvinek, ktere by jej z tela odstrariovaly a proto jsou chudokrevni lide brzy unaveni, trpi easto bolesti hlavy a east° i omdlevaji.

Chudokrevnost se leeivala ruznYmi telezitymi leky, vinem, pilulkami. Dnes moderni veda lekatska saha radeji k potravinam, bohatYm na telezo, protote vi, ze z nich na ge telo ma mnohem vice net z tech east° tak drahYch lekii.

Ktere potraviny obsahuji nejvice teleza? Abychom si pamatovali, kde je nejvice teleza, milteme si to skoro v katcle potravine, jet je dervena a zelena, je nejvice teleza. Na prve misto, pokud se tYka obsahu teleza, stavime krev a jatra. Rovnet slezina a morek kostni obsahuji dostatek teleza. Dale vetkera dervend zelenina a ovoce, mrkev, Cervena, tipa, rajska jablidka, eervene tell, ketkvidky. V'techno lesni ovoce, borfivky, jahody, maliny, ostrutiny i liskove otitky. Dale vtechno, co je zelene: gpenat, salat, kapusta. Skoro katda zelenina ma trochu teleza, vYte jmenovane vtak nejvice. Rovnet ovoce, zvlatte tvestky, jablka, z ciziho datle, fiky, hrozinky. Take lutteniny jsou bohate telezem.

Nerostne latky, podobne jako bilkoviny nemuaeme si ulotiti v tele do zasoby, nYbrt musime je denne potravou doplriovati.

BOLESTI V ZADECH. V denni lekatske praxi a vilbec i v betnYch dennich hovorech ten mezi sebou mnoho se ozYve, Casty a tetky stesk na bolesti v zadech, jimit mnoho mladych i star gch ten trpi a jich pfleina spoeiva, v nejr0znejtich okoinostech.

Jsou to zvlatte ony svizelne bolesti v krizi, artebo v oblasti patete bederni, jet tenam ztrpduji tivot a zpasobuji po vettine nemale svizele a neztidka i trvale potite. Zakladni ptieina zminenYch steskii a obtiti bYva v ruznYch ptipadech rfizna„ byt' i v celku se na prvni pohled zdala, zvl. laickemu posudku ve vtech pkipadech jednotnou; jest tteba katclY jednotltrY ptipad posuzovati ptisne individualne.

Proto, kdyt Lena si stetuje na bolesti v nemysli poctivY lekat hued jen na rheumatismus a podobne betne ptieiny, proti nimt s pocitem menti nebo vets' zodpovednosti by pkedepsal nektere z antirheumatickYch therapeutik (pra gky, mazani) a pod., nYbrt v katdem jednotlivern pkipade, u katde teny zvlatte, vygetti ptedevtim pedlive anatomicky misto bolesti. To jest objektivnim vygettenim ohleda nejdfive patet samu od shora at ke kosti ktitove a kostrei, dale koteny nervove, nervy, svaly, dale vytetti ledviny, modovody, skloubeni kosti kyeelnich s kosti ktito you, vpleteni nerve sakralnich (ktitovYch), z ylatte si v gima nervu sedaciho, atd. Na to, at' jit ye vygetkovanYch mistech nebo organech zjistil nebo nezjistil nejakych zmen, vytetti organy pohlavni, jet mohou rovnet prisobiti bolesti v ktiti. Ani ledeni tu nemate bYti gablonovite, dle jednoho schematu, ptieinne, vzhledem nybrt 'Aisne k objektivne zjigtenemu nalezu. A nebude pak divne, kdyt marne a dlouho 'keno ty, t. zv. rheumaticke bolesti v ktiti, lekat po osobnim vytetteni pacientky, doporuei leciti na pt. Uprayou vadne polohy delohy, nebo j. gynaekologickeho stavu, po nemt dojde jako zazrakem k fileve a pozdraveni. Jest tedy tteba v katdem jeclnotlivem ptipade pamatovati na to, ze ptieina obtiti a bolesti mute bYti nejen mistni, ale i vzdalena ate katclernu leeeni ma ptedchazeti peelive vytetteni lekatem.

Strana 12.

(Thai Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECIIOSLOVIK PUBL. CO., Rest, Texas Pfedplatne $1.00 ro6ne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznainky, bucrtsi adresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

K sedmdesatce dr. Alege Brdlieky. Koncem bkezna dokondil 70. rok 2ivota eeskoamerickS7 ueenec dr. Ala Hrdlidka, kurator oddeleni pro fysickou anthropologii (elovekoveda) pti rodnim museu ye Washingtone a badatel svetoveho jmena. Ala Hrdlielea se narodil 29. btezna 1869 jako syn stolate v Humpolci v Cechach. Byl dan na studia, ktera byla pterugena, kdy se rodina vystehovala do New Yorku. V prvS7ch letech pomahal otci a na gel si pak zamestnani v tovarne na doutniky. Pki tom vgak navgtevoval vederni skolu, aby dokoneil sttedog kolske vzdelani. Vychodil N. Y. Eclectic Medical College a v r. 1892 zahajil lekatskou praksi v New Yorku, pti eem2 se oddaval pathologicke anatomie. Roku 1894 vzdal se lekatskeho povolani a vstoupil do statniho iistavu pro choromyslne Middletownu, kde se mohl venovati yedecke praci. Odtamtud ode gel v roku 1895 jako "associate" na Statni PathologickS7 iistav v New Yorku, kde mu byl sveten obor anthropologie.

Aby se zdokonalil v tomto odvetvi vedy, cestoval r. 1896 po Evrope. Po navratu do New Yorku pokradoval v Cinnosti v Pathologickem stavu. Ptegel ke studiu plemennVch pornert obyvatelstva Spoj. stata a ovgem take Indiant.

Za tim udelem podnikl mnoho vSrzkumnS7ch test do Mexika, Noveho Mexika, Utahu, Arizony atd. Mezitim PathologickV iistav byl zrugen a dr. Hrdliaka byl v r. 1903 povolan kiditi oddeleni pro fysickou anthropologii, nove zalo2ene pti Narodnim museu Spoj. Statil ve Washingtone. Tim se dostal na misto, kde mohl rozvinouti rozsahlou badatelskou einnost a uplatniti sve schopnosti v mite, jako sotva kde jinde. V prabehu let vybudoval z tohoto "oddeleni" jedno z nejvYznamnej gich sttedisek anthropologickeho svetoveho badani. Ma-li prace dr. Hrdliely ptedevgim priikopnickV vVznam pro anthropologii americkou, neomezuje se jeji cena jenom na Ameriku. SvSrmi vjizkumy domoroda. v Egypte, v Asii a v Australii, svS7m zpracovanim a hodnocenim zbytka praeloveka a fossilnich (zkamenelSch) opic v Evrope a Africe ,svSrmi studiemi o mozku, lebce i kostke eloveka vithec a svj"7mi pokusy o vyhraneni pomeru fysicke nauky o eloveku k jinSrm vedam o eloveku zasa,h1 dr.

Hrdlieka vynikajicim zpilsobem do vVvoje moderni anthropologie, kde nejednou ureil siner dalgimu badani a dogel k vVsledkiim trvale hodnoty. VehlasnST udenec dr. Hrdlieka zustal Oren svemu narodu. Hlasi se vady a v gude ku svemu pilvodu a co uvedomelST Oechoameriean kona svoji moralni povinnost pti ka2de akci americke vetve. K dalgi zasluble praci na poli vedeckem ptejeme vaenemu rodakovi Mnogaja lj eta!

"Jsem pr esvedden,ze kdyi my, co jsme na svobode, budeme vgichni konati svou lidskou, narodni povinnost, posilime tim pasivni odpor nageho naroda doma. Vekim, ie se doekarne osvobozeni sveho naroda! — Dr. Juraj Slavik, esl. vyslanec ye Vargave.

VPSTN I K President Roosevelt Zidi diktatory o zaruku neiitoenosti na dobu 10 ai 25 let, navzajem slibuje kooperaci Ameriky k urovnani svetoveho hospodatstvi, vS7meny surovin, dohody ohledne odzbrojeni. Neodekavany ba sensaeni zasah presidenta nasledoval 24 hodin po jeho silr4ch slovech, pronesenS7ch pti vS7roeni panamericke slavnosti. Roosevelt v mocnem proslovu, kterST byl rozhlasem ptena gen do vgech dilu sveta, odsoudil nasili jako nesmyslne a zloeinne, anii by vgak jmenoval nynejk uchvatitele. Dilrazne ptipomnel, 2e Amerika mohla se drive spolehati na more jako ochranu, dernu2 dne gni doby je konec, proto2e v mai° letech budou obrovske letouny pkeletovat oceany prave tak bezpedne jako dnes ktfauji Sttedomoti. Spoj. Staty nemohou ptehliaet, co se deje v Evrope, nemohou sledovat politiku upine isolace, aby nebylo pozde, "nechceme-li 13S7ti poddanSuni nektere dobSrvadne rise" prohlasil president Roosevelt doslovne. Proti moci musi Unie postaviti moc, diktatorin nutno deliti stejr47m nastrojem, jeho pougvaji ozbrojenou moci. Amerika nepajde do valky, pomilae vgak napadenjim demokraciim zasobami potravin, zbrani a stkeliva. V Nemecku a Italii presidentovu tee ov gem odsoudili. Byla pry vyzVvava, nacistickS7 tisk dokonce ntodil na Roosevelta, velke hlavieky Goebelsem komandovaneho tisku presidenta sesmetriovaly. Cela zeme i svet za211 nasledujiciho dne nove vzrugeni. President kabeloval pH= Hitlerovi i Mussolinimu, aby lidove teeeno, vylotili karty na still, zbavili svet nekonedneho napjeti, stragnSrch v 7dajil na zbrojeni a v zajmu svetoveho miru dali slib, 2e daji pokoj na dobu 10 a2 25 let. V obgirnem apelu president jmenoval 32 zemi, jim2 ma 1:rti dan pokoj, zarueeny hranice (Ceskoslovensko bohuael na seznamu neni, prod Anglie a Francie loriskeho zati opustily chrabre oechoslovaly a nad loupanSTm ptepadenim zmohly se j en na papirovji protest?).

Bude-li diktatory tato nabidka ptijata, mocnosti veetne se Spoj. Staty svolaji konferenci, na nit °be strany — demokracie a staty totalitaxni — probirati budou otazky hospodatske, omezeni zbrojeni a jine, smetujici k vyrovnani dosavadnich sporti. Aby Rooseveltovo gesto pro zachovu miru bylo sesileno, tajemnik odboru valedne mariny vydal natizeni, dle nejt pacificka, flotila, kotvidi po neclavnVeh manevrech ye vodach Atlantiku, vydala se neprodlene do svSich stanovigt' na strane Unie — Tichomoti. U2 v nedeli rozhlas z Evropy sdeloval, 2e apel presidentfiv nesmirne posilil i povzbudil staty demokraticke, zatim co poloiikedni zpravy z Berlina a Mina hlasily — zapor. Diktatoti vymeriovali si sve nahledy telefonem, v Rime navgtevou dlici gef letectva Goering mel rozhovory s Mussolinim a v pondeli vyvstavala skuteenost, 2e moderni gansteti nabidku nepkijmou. Ve etvrtek ma Adolf narozeniny. Ve vzduchu visi pkizrak nahleho iideru Germano — v kterou stranu? Bude to zabor Danziku, Si rana na Jugoslavii? Nejbli2gi dny pkinesou odpoved'.

Za vlahYch veeern usednete a budete se ptit po priteli. JediriYm pfitelem, kterY je veZnY, je vidy pohotove a promluvi k yam vidy krisna. slova narodni moudrosti, je eeska. luiiha. V ni narod uloiil sve poklady.

Rozhla,sove hvezdy. Typ hvezdy vytvoill vlastile film. A byli to ptedev gim Ameridane, kteti dospeli v tomto smeru k naproste dokonalosti.

Jejich filmove vVtvory, hlavne v oboru tenskVch hvezd, jsou neptekonatelne. Filmova hvezda nema v g ak vlastni hereckou inteligenci ani umeleckou hloubku. Hereckeho umeni je v ni velmi poskrovnu a take osobiteho karakteru.

Je naprosto pru2na a mekka a raiser si ji ptetvotit podle sveho vkusu na ureitS7 vyhrane0, hvezdovY typ. K tomu napomil2e velmi vlasenkel, krejei a ostatni. Dule gity je operator, fotograf, osvetlovaei a jini. Hvezda je tudii umelS7 vVrobek, vVtvor moderni techniky. 0 rozhlasovVch hvezdach je sly geti dosud velmi malo a piece jsou. Rozhlasovou hvezdou se stane hlasatelka s krasnS7m hlasem, zpevak, komik, vypraved, reporter, universitni profesor. Je tedy podstatnST a hlubokST rozdil mezi hvezdou ye filmu a v rozhlase. Rozhlasova hvezda bS7va naopak vzdeland, umelecky bohata, pevneho karakteru — proste — osobnost, individualita.

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

Vlci v rouge berineim. Upozornili jsme nage etenate v lisle poslednim, aby Seth zpravy ze stare vlasti od tragickeho 15. btezna bez rozdileni a u vedomi, 2e jsou psany pod 2eleznou pesti uchvatitelii, dle napovedi povestneho zloducha Goebelse, teditele nacisticke propagandy.

Dovedeme si ptedstaviti, jak je v dui eeskSrm redaktorilm, kteti musi psati do sveho listu bohopuste 12i, pketvalky, musi z nemeckSrch pkekladat a uvetejnovat puste ura2ky a polidky ye tvat etskeho lidu, jak se citi sazeei, kteti to musi sazet a jako pocity ma desk' lid, kter) to musi Gist. V tomto lisle ye stati "Zpravy ze stare vlasti" naleznete ukazku d'abelskeho galeni a obelhavani deskeho lidu, kdy se popird ukradeni esl. zlateho pokladu a existence koncentraenich taboril. Clo y& ani ty stragne 12i Sisti nemilae majic na pameti zpravy americkSrch zpravodajii z Evropy, spolehlive psan y posudky seriosnich novinata a la Knickerbocker atd.

Germani jsou odjak2iva kmen surovST, panovaenS7 a nemilosrdnY. Arcilotr Hitler postaral se sifini nageptava g o opine spoutani echt a k tomu, gel, ziskal i prodejne Ceske duge, ktere mu za jida gskSr gold pomahaji v dobijeni eeskeho ducha. Na oko a obloudeni vetejnosti Uchvatitel nakidil akce lichotiveho razu Velici general v Praze nav gtivil staromestskou radnici, pologl veiled na hrob Neznameho vojina, nemeeti dilstojnici dostavili se do Narodniho divadla na Prodanou nevestu. Vojenske polni kuchyne rozdavaji chudine zdarma teple pokrmy. Ve stare vlasti jak znamo bylo pogvatin pine. zasoba a chudiny u vetgim metitku ptibylo utedenci ze Sudet, Slerska a posledni doby ze Slovenska. Jde tu ztejme o d'abelskou kamu1161, nesycenim maji 13S7ti ziskani chud'asove, haenci a zahaleiva spodina. Germani ukradli esl. zlato, moderni vSrzbroj armady, okupovali svetove zname Skodovky, Brnenskou zbrojovku, ohromne Vitkovicke 2elezarny, budou postupne rekvirovat obili, dobytek, drancovat lesy, doly, rortahovati se po ptekrasne zemi kralovstvi teskeho nee nikoli na veky! teskST narod ptegl Bilou horu, pte gje i tuto novou hroznou zkougku a bude se tiditi radou Fr. Palackeho: At' v jakemkoli postaveni se octnou, 6eAi neptestanou bkti verni sobe, pravde a spravedinosti!

Narodni posila v knize. Duchovni hranice naroda a jeho vetvi v zahraniei jim nikdo vziti nemide. Jen sami bychom na ne mohli resignovati, kdybychom se dobrovolne ochudili o eeskou kulturu. To vgak nemil2e udiniti 26,driS7 narod a jeho haluze, jen2 nechteji spachati sebevra2du. Naopak, prave v teto dobe, kdy kmen desk' byl lupidsky ptepaden a pokoten, nalezaji tisice deskSrch dug novou viru v narod v duchovnim dedictvi, jet bylo jeho nejvet gi obrannou zbrani, kdy jine mu byly svetovou ptemoci vyrateny z ruky. Kniha ptitahuje znovu etenate, zveda je z ni gn gkarohlidstvi tam, kde ji chtel mit Ruskin, kdy2 pravil: "Knihy jsou lidem tim, Sim kridla ptakilm!" Nemohlo bS7ti jinak, nebot' mravni sila deskeho naroda, jen2 kolikrat sklonil hlavu pod iidery pohrom, zilstala nezlomena. Vgichni pudove citime v teto dobe, ie je tkeba u2ivati v gech leku, jet ptivadeji do rovnovahy ty, kdo2 udalostmi ye stare vlasti podlehli zavrati. Jsme tu jen na chvilku, tikal Neruda, ale pismem 2iji na ge myglenky po veky.

Pismo, kniha nas uvadi do styku s narodni myglenkou, je2 zilstala v nem zachovana jako krajina na obraze. V ge, Sim posilili nagi duchovni ptedkove narod, je v ni. Literatura je rozhovor mezi spisovatelem a narodem. Nikdy ten rozhovor nebyl va gnivej g na dnes. Mimodek bereme do ruky deske klasiky, takoveho Machu, Nerudu, abychom poznali, jak blizko mel basnik k domovu, kdy2 ho bylo narodu tteba. Ale i je ileastnikem tohoto hovoru a duchem naroda — a dnes je na nem, aby se ho stale zaniceneji, chce-li pochopit, dello 2ada narod ke sve posile.

Jak poslouchat programy rozhlasu? T"..Tstav pro zkoumani vetejneho mineni ptedlohl nedavno otazku mezi rozhlasove posluchaee: "Jak posloucham va gnou hudbu a ptednagky?"

Z odpovedi, ktere do gly, je zajimava podrobnost, 2e toti2 vet gina posluchaeil posloucha hudbu a ptednagky pti zhasnutjich svetlech v tichem pokoji. Lze se pry vice sousttedit a mit vyggi poktek.

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

VESTNtIC

Heslem uvedomeljrch t echoslovikfi v Texasu jesti: DO BOJE! Pied dvaceti lety se nage spoleene dilo odboje proti Habsburkfim lo. Ve svorne obetavosti a jednote podaii se i tentokrate!

eeskS7 nirod bude poniien na urovefi otrokfi.

Neuvetitelnou zpravu uvetejnil nemeckY list v New Yorku, socialne demokratickS7 "Neue Voikszeitung". Svoji zpravu eerpal dle informaci ptimeho dopisovatele v Nemecku a civilisovanS7 svet musi ji loVti ptimo ohromen i zasaten.

"Nositele kultury" chystaji pry pro Cechy: zachazeni jako s kmenem divochil nebo barbara tijicich bez jakehokoliv prava nebo ospravedlnein na "historicky starem Uzemi Nemecka" a v thisledku toho budou podrobeni politice domaci kolonisace. Nebudou mit hlasovaci pravo, ani pravo bSrti zvoleni do nejakeho fitadu. Nebudou ptijmuti ani do policie ani do vojska.

Spravni sbory v desk,Vch mestech a okresech budou jmenovany nemeckSrmi fitady. Kulturni organisace deskeho lidu budou zastupovany "Ceskou lidovou Ligou", jejit "v0.dce bude jmenovan Berlinem. 6e gi budou odstraneni z ostrov0 v nemeckem iizemi a Nacisti se chystaji ptesidlit east deskeho obyvatelstva do svj•ch zamokskSrch kolonii, oveem, "at tyto budou dobyty zpet." O&si budou donuceni k "pracovni discipline", aby byli pilnuceni k "politickemu podrobeni". - Tetke doby nastavaji naeim brattim ye stare vlasti, budou pronasledovani a drteni pfi zemi, germanska zaet' a hnev vybijeti se budou na dodasne beibrannSreh a nemohoucich. Net nikoli navtdy. (eskS7 nirod neskoni, on pekla muky piekoni!

Na slavnem sidle CeskSrch krilfi - Hratleanech - tuto dobu visi hakovitSr kriz. Zpupny lbS,valSr kapril Hitler nenividi Cechy a chtel je pokofit, coi se mu kramaistvim tatika Chamberlaina podafilo. Boil in1STny pry melon pomain nei jiste. Nebude hikovitS7 kfii na sidle eeskf.ch panovnikfi viset veene. Jistojiste nebude!! Nacismus bude zkru gen, Germani poraieni a po to rozdeleni v fadu stateekfi. eeskoslovensku budou vriceny Sudety, Slovae spoji se se zememi krilovstvi t eskeho - a na starodivnS,ch Hradeanech zavlaje znovu prapor niroda eeskoslovenskeho.

Nage navgtevy. Minuleho -aterka zrovna pki expedici nageho Vestniku dojeli do West mantele John Ondrif4kovi z Dallas. Podnikli kratei automobilovS7 vflezd a dorazili az k nam. Tisk tketi east organu, seeivani eisel, otezavani oadresovani a koneene baleni hosty velmi zajimalo. - V sobotu veeer ptekvapili nas navetevou: esl, konsul dr. Hollub s choti a sleena Elieka Hollubova, fitednice konsulatu. Vzacni hosty men v nedeli spoleeenske angatima v Mexia a chtejice zabit dve mouthy jednou ranou, vydali se na cestu v sobotu odpoledne, kdy 200 milovou vzdalenost z Houstonu do West urazili v rekordnim Case. Potadatel pochopitelne vyutil phtomnosti za,stupce esl. vlady k improvisovane - valeene - porade, jit se zndastnili mayor Jiti Kacit a kolegove Morris a Holdsek. Besedovali jsme pak dlouho do noci, probirali udalosti od 15. biezna, uvatovali o nejbliteich nkolech naei haluze v Texasu a dohodli se na ureitem planu. Dr. Hollub ucinil v nedeli dopoledne navetevu Monsig. Pelnatovi a pied 11. hodinou dop. host y se vydali do Mexia. - V patek min. tSrdne dojeli do West brath Frank 8ijanskS7 a syn Josef a Vaclav 8ijanskS7 z Corpus Christi. Vytizovali zde soukrome zaletitosti a zatili to neodekavanSt nkaz 'Mani tiv10.

V nedeli odpoledne ptihnala se nad east osady prudka vichtice provazena krupobitim. V nekolika minutove chvili kroupy znicily zahradky, zle poekodily komu, drobne zboti, stromy, poekodily sttechy obydli a hospodatskSich budov.

Br. Fr. gijanskS7 ma ph Penelope farmu, ktera byla mezi poekozenSrmi. Jen za eindel zaplatil v pondeli $300.00, k tomu pkijde tesatska, prate a skody na poli. Ph tetke pohrome jsou postiteni radi, ze je nestihl osud tragietejei, jakVm byIi obyvatele v Oklahome, Kansasu atd.'

- Navetevy nas velmi poteeily.

DobrS'r zpilsob, jak nalepit znamku, aby drtela, je Ochnout na ni misto liznout. A jeUe lepti zpusob, zda se, je napsat epatnou adresu.

"Punch", LondSin.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsonST resolueni vS7bor tadu Veeslovan cis. 123, projevujeme timto srdednou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich mantela, otce a nakho spolubratra John Hogka, kter3"7 zemtel 24• imora 1939, v Hallettsville, Texas.

Jest nam Tito, ze ad Glen od naeeho tadu, pro vzdalenost nam nebylo motno nijak jeho mantelce a naei spolusestke v jejim zarmutku vypomoc.

Protot pkijmete dik, spolubratti tadu els. 4, obzvldete bratr F. K. Bueek, za Irak bratrskou vypomoc zmenene na g spolusestte Pro ntechu tijicim a pamatku zemtelemu, dano v Cistern, Tex., 10. dubno 1939.

Julius Janeeka, Josef Janda, Dom. Vydrtal, resoludni v3ibor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan3"7 resoludni vS7bor tadu Sam Houston Cis. 73, projevujeme uptimne citenou soustrast ditkam a cele rodine nad ztratou jejich matky, Rezalie Mrazove, jet zemfela 24. biezna roku 1939, ye stati 67 Zemtela v Lihight, Oklahoma, a pochovana byla za velke neasti na htbitove v Caddo, Oklahoma.

Sestra Mrazova byla tadnou elenkyni at do jejiho skonani. Budit ji zeme lehka.

Za tad Sam Houston, els. 73: Rudolf Hrnditik, R. V. Marek, Jos. Simaichl, resolueni 'qbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanV resolueni vSrbor tadu Neodvislost dislo 76, Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, projevujeme timto jmenem tadu naei uptimne citenou soustrast poziistalVm synum, dceram a ostatni rodine nad ztratou jejich milovandha otce, dedeeka, pradedeeka, a naeeho spolubratro Rudoifa Michnu, kterS7 zemkel dne 28. biezna 1939 ve stall 78 roku, 11 mesiet a 17 dni, a pohtben byl dne 30. biezna 1939 na katolickem hititove pki meste Wichita Falls, Texas, za ktne fidasti ptibuznSrch, ptatel o spolkovVch sester a bratru.

ZminenV spolubratr byl dlouholetS7m elenem nag Jednoty, a byl jeden z clenu, kdyi se Jednota zadala rozkvetat, vstoupil do Jednoty v roku 1998, byv elenem Jednoty po 41 rokt. Nae tad ztraci v nem elena uptimneho, kterST vtdy zapravoval sve povinnosti tadu.

Mila pozustala rodino, vime, ze bol vas je velikS7, ale budit yam Utechou, to my citime s vami vas zarmutek nad ztratou va geho milovaneho otce, dedeeka a pradedeeka.

Ty ,nas spolubratte, odpoeivej v pokoji, budit ti zerne lehkou a test budit tvoji pamatce.

Za tad Neodvislost cis. 76: C. R. Ktitan, Geo Kovatik, Edda Kovatlk, resoludni vVbor.

Praha. - Nernci maji mimotadne postaveni a jsou jako stat ye state. Pochopitelne to vyvolava velkou nevoli mezi eeskSim obyvatelstvem.

Nemeeti obeane od nynejeka budou souzeni nemeckSrmi soudci a podle nemeck Y ' oh zakonil, a budou take zastoupeni nemeckVmi obhajci. Nebylo jeete rozhodnuto, zda nemecke soudy budou v tech& budovach jako Ceske soudy.

Austin. - Poslanci zamitli navrh senatu, dle nejt by pensiste byli rozdeleni do dvou skupin - do nitei naleteli by Mexieane a negti. NAM snemovna odhlasovala, aby se pense dala na starost okresum a komisati ji spravovali - druhello dne toto rozhodnuti bylo veak zvraceno a phjato, aby se pense ponechala na starosti statnim vyeettovatelum v okresich.

Strana 13.

Turecke damy nebudou ted' jii moci okouzlovat jen namalovanou krisou.

Od to doby, co byla v Turecku provedena emancipate 'Zen a byly odstraneny zavoje na tvatich, zaealy se turecke teny vatnive malovat a licit Malovani bylo oveem zvykem i v haremech, ale v poslednich letech nastala ohromna spotkeba kosmetickY*ch pkipravkfa veeho druhu. Lididla na tvate, tyeinky na rty, pudry, voilavky atd. tvokily v obchodni bilanci noveho Turecka velikou polotku. Nejprve zasahl do veci Kemal Ataturk. Zakazal malovani ueitelkam i taekam na vkch ekolach a veem ttednicim ve vetejne slutbe. Polotka za kosmeticke ptipravky veak v bilanci zahranieniho cbchodu stoupala. Tak nyni sahly turecke iitady k radikalnimu prosttedku a zakazaly tenam utivani kosrnetick* prosttedkii vubec. Jinak pry se budou nemilosrdne sypat pokuty. Zahadou je, jak se to bude v praxi provadet. Patrne budou straanici na ulicich pozorovat divky, jak jdou na jate na dostavenieka a za kaldST napudrovanSr nos bude pokuta, za namalovane rty druha, za nadernene oboei tketi. ZenskSr svet v Turecku je pry straene rozhoteen, o mutskem svete zprava midi. Muni patrne v Turecku jako veude jinde nemaji valneho porozumeni pro namalovane loutky.

Oslo. V nejbliteich dnech odjede z hlavniho mesta Norska vedecka vSrprava do severovSichodni Kanady, aby prozkoumala dosud nezname kondiny Labradoru. V3"rprava bude sbirat razne druhy zviteny a kveteny. Vildce vS7pravy doufa, ze se mu podati objevit kostru nebo alespori zbytky obrovskeho ptedpotopniho jeetera "trakodona". Toto zvite zilo na Labradoru pied 40 miliony roky a podle odhadu rfanSrch badatelti vatilo nejmene 50.000 kg.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsaiV resolueni vStor tadu Pokrok Texasu Cis. 1. S.P.J.S.T. ve Fayetteville, Texas, vyslovujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast portstale rodine nad funrtim jejich milovaneho mantela, otce a dedeeka a nakho spolubratra Josefa tapala, kterST zemtel tak nahle a neokkavane.

Pozilstala rodino, vime ze jste zarmouceni nad tak nahlSTm funrtim Va geho mileho, aveak budit yam fitechou, ze my elenove fadu soucitime s Vami ye vakm zarmutku. Zesnu1ST bratr mel velke zasluhy o nas tad, v nemt tad flat ztratil dobreho a nenahraditelneho pracovnika. ZesnulV bratr at' odpoeiva v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dario ve Fayetteville, Texas, dne 17. dubna 1939.

C. H. Cmajdalka, Ed. L. Hrueka, Emil Zapalaa, resolueni vS7bor.

KALENDAII. 20. dubna. Zivod skupinoveho tance v Narodni sini v Ennis, Tex. Novinka, k nit jsou ptihlaeeni taneenici ze sousednich osad.

23. dubna. Divadlo pod nazvem "Pan tap na to kap" sehraji ochotnici Sokola Houston v sini tadu 8tefanik. Veder taneeni zabava.

6. kvetna, Cesky festival ptipravuji Girl Scouts v Austin, Texas 7. kvetna. Majovi slavnost a odpoledne divana nevestu" v sini fadu Pokrok dlo Houstonu.

7. kvetna. Mijovou slavnost pofada fad Vykhrad Cis. 48. na Bayersville. Zacatek v 6 hod. vekr, nasleduje taneeni zabava.

7. kvetna. Divadlo "Vesnice zpiva" sehraji ochotnici tadu Pokrok Dallas Cis. 84. za tipomoci Menu Peveckeho Krou2ku.

14. kvetna. Sokolski Akademie v sini fadu tefanik v Houstonu.

17. a. 18. Cervna. VelkSr SokoiskST Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. eervna zavody, v nedeli 18. dervna vetejne cvieeni v kryte arene na vSrstavieti. Potadatele maji zajieteno vystoupeni telocviench drutstev jinonarodnich.

Strana 14.

V g STNiK

OSITETA. Epidemie, ktere zmenily historii.

Albert Colnat.

PIDEMIE mely hlubokY vliv na beh dejin.

E Svou nahlosti, silou, pocitem bezmocnosti, ktery zanechavaji v lidstvu, epidemie demoralisuji portstale a rozrueuji zakony a pokadek.

Prvni velkou epidemii zaznamenanou v historii popisuje Thukydides ye sve Peloponeske valce. Valka mezi Athenami a Spartou trvala ua dva roky. Spartanska armada pustoeila athenskY kraj a obyvatele se utikali do Athen.

V ptepinenem meste vypukla epidemie. Lekati byli hpine bezmocni pied novou nemoci. Veechno Usili o zastaveni jejiho eiteni bylo marne a Atheriane se smiiovali s osudem.

Nemoc zaeinala pocitem horka v hlave. Oei eervenaly a zanitily se. Nasledovalo easte kYchani a hlas dostaval chraptivY ton. Pak nemoc sestoupila do prsou a zpilsobovala silne zachvaty kaele. Pokraeovala do 2aludku, kde vyvola,vala zvraceni. Veteina pacienth byla postilena silnou ekytaykou a ktedemi, nekteti pfechodnYmi, jini neptetrlitYmi. Meli tak silnou horedku, ze nesnesli sebemeei odev nebo pokrYvku.

Museli je drZet, aby se sami nevrhli do studene vody. Obeti si nemohly odpodinout a nespavost je udr2ovala neustale vzharu.

Odolala-li obet' tomuto stadiu nemoci, peestehovala se do koneetin. Prsty, nohy, ruce a oei byly zasakny gangrenou. Mnoho z tech, kteti se uzdravili, ztratilo nafldy pamet'. I dravi ptaci a jina zviiata se vyhYbala telfun mrtvYch. Ponevad2 nevedeli, jak dalece je nemoc rozeitena, °Wane se vyhYbali jeden druhemu a odmitali poskytovat si pomoc.

Moderni lekati jsou daleci jednotneho nazoru na povahu teto choroby, ktera navetivila Athenany. Molna je to nemoc, ktera se dnes nevyskytuje, nebo to mohl bYt tyfus, provazenY jinYmi nemocemi, cerebrospinalnimi meningitida, spala, 2luta zimnice nebo neetovice. Wechny tyto teorie jsou sporne. Posledni, od dra Betaua, tvrdi, le to byla horeeka dengue komplikovana, Kroniky sttedoveku jsou dlouhou iadou nailia a zoufalstvi — a ne bez dtvodu. Straelive hladomory a hrozne a zahadne choroby decimovaly obyvatelstvo. Spalnieky a neetovice periodicky Malomocenstvi se stalo epidemickou nemoci a poznamenavalo svymi straenymi a odpornymi ranami tisice neet'astnikil.

SaracenskY vpad do Evropy pomohl vzktiseni teto choroby, jel zutila zvla gte v jihozapadni Evrope. Zde se malomocenstvi tikalo "arabska nemoc". Obchodni styky ye Sttedozemi ustavidne zvet§ovaly prilettost k nakaze.

Kri2ove vYpravy oteviely dvere do Evropy novemu nebezpedi: krysam. Pies ve gkere badani se vedelm nepodafilo objeviti v recke nebo fimske literature ani jednu zminku o kryse. Pra y -depobn‘ZilavkmsturbYcha egyptskYch pou§tich. To vysvetluje, prof nebyla zavleeena do Evropy na starch obchodnich lodich nebo saracenskYmi najezdniky.

Prvni krysy, ktere zaplavily Evropu, byly derne. Ponevaa jsou vYborni lezci, zamotily velmi rychle Lodi. Po prve byly pozorovany ye dvanactem stoleti. Ke konci ttinacteho uz byly rozeiteny po cele Evrope. V one dobe nebylo znamo, ze krysa je nositelem nakallivych chorob, ale spousty, ktere nadelala na polich a v stodolach, udelaly z ni rychle jednoho z nejnenavidenejeich tvorfi. Byla poradana vetejna modleni za jeji vyhubeni. Bylo vytvoteno nove povolani — krysarii. Ale ani modleni ani krysati neomezili jeji zhoubnou Cinnost.

Oeho nemohl dosahnout elovek, to dokazalo jine zvire, krysa hneda. Hneda eili norska krysa, silnej gi a divoeej§i ne2 eerna, zaplavila Evropu na poeatku 18. stoleti. Zda se, le ptiela od-

/laud ze sttedni Asie. V rode 1927 se ptehrnuly hnede krysy v obrovskYch hejnech pies Volhu.

Jejich invase byla rychla. Po lodich se dostaly do Ameriky kolem roku 1775 a foz'Sikily se rychle i na tomto kontinente. Za mene ne2 dye stoleti se rozeitily po celem svete vyjma v polarnich koneinach. Vyhubily eernou krysy, ktera se udrZela jen v malYch koloniich, kam se jeji divokY ptibuznY nedostal.

Valnejei neZ pustogeni sklizne je u krys to, ze ptilivniky, kterYmi jsou zamoieny, ptendeeji na lidi i zvitata iadu nemoci. Mezi nimi je dYmejovy mor (kteremu nak ptedkove iikali 'dersmrt), tyfus, vzteklina a ridne jine infekce od spirochet, snad i• trichonosa.

Historikove pravi, ze velky mor ye atrnactem stoleti byl nejstraenejei ze veech epidemii v dejinach lidstva. Tento mor dostal zlovestna jmena Cerny mor, velkY mor nebo demo, smrt ZaCal v severni Cine roku 1346, kde vyhubil za mene nez phi roku na 13 miliont lidi. Pak se zaeal 'gait k Evrope po yelkYch obchodnich cestach. Zeme, kterYmi prokl, byly skoro Upine vylidneny. V krajich kolem Damaeku a Jeru-: salemu nezilstalo skoro Zive duee.

Ve Francii radii tento mor stejne divoce. Za sedm mesich vyhubil v Avignonu a okoli 150,000 lidi. Arles ztratil polovinu svYch obyvatel, Marseilles dye tietiny. Postupoval dale do Anglie, kde zuril s neslYchanou prudkosti. Nekteii ze jen kaldy desaty unikl smrti. Dale se dostal po obchodnich lodich do Norska, kde mu padly za obet' dve ttetiny obyvatelstva. Na Islandu vyhubil skoro yeechno obyvatelstvo a ostrov se ul od to doby nevratil k bYvale prosperite.

Cerny mor mel podivne prhvodni nasledky.

Byl provazen socialni demoralisaci, ktere, zvyeovala hrtzu nemoci. Lekati, kteil oeettovali nemocne, byli prondsledovani a kamenovani luzou, ktera se bola nakazy. Mor byl Casto rozhodujicim Cinitelem ve valkach. V Anglii vyvolal zmatky, ktere trvaly mnoho let. Umrtnost byla tak velika, ze nastal obrovskY nedostatek pracovnich sil a mzdy byly velmi vysoIce. Pro drobne zemedelce znamenal mor zkazu. Nove epidemie moru v letech 1361, 1369 a 1373 udinily socialni pomery jeete kritidtejeimi.

Obdobi objevitelskych test se vyznadovalo rovne2 velkYmi epidemiemi. tlute. zimnice se objevila v dobe tieti Kolumbovy testy, a prvni osady, ktere zaloZil na KaribskYch ostrovech, byly touto chorobou upine zpustoeeny. barva obeti desila ty, kteti nemoc piezili, a vnaeela hrfau do srdci 8panelii po navratu do Spanelska. 21uta, zimnice tadila zde mezi domorodci, ale nove choroby, ktere k nim zavlekli beloei, byly jeete horei. Tuberkulosa promenila ostrovy na mista zoufalstvi a smrti, a tyfus, jeete smrtelnejei a netprosnejk, kosil neet'astne Indiany po tisicich.

Nemoci se zdaly sledovat Spanely veude na jejich objevitelskYch cestach. Veechny jejich osady byly poznamenany epidemiemi. Na Haiti umirali domorodci v takovem podtu, ze je nebylo moZne ani pochovat. V nekolika letech chvatily neetovice na 300,000 lidi. Cortez ptines1 s sebou neetovice na sve invasi do Mexika.

Poeet obeti byl tak velikY, le zbytek nestaeil na obdelavani pudy a mnoho jich zahynulo hladem. Cele, tiee Aztekt byla jednim velkYm tovem. Velka neetovicova epidemie roku 1520 si vyZadala 3,500,000 obeti, poloviny obyvatelstva.

To veak nebyl konec utrpeni. Roku 1531 se objevila nova, nemoc, opet zavleeend najezdniky. Byly to spalnieky. Adkoliv jsou mene nebezpeene, zahubily take mnoho obeti. Roku 1545 se objevila nemoc, kterou domorodci nazYvali "matlasahuatl". Podle odhadu ji padlo za obet' na 800,000 lidi. Zda se veak, le tato ne-moc byly take neetovice. Roku 1576 se objevila nova epidemie tele nemoci, tentokrate zhoubnejei Zahubila nemene neZ dva miliony lidi.

Prvni Kolumbova cesta mela neobydejnY vYznam pro lekakskou historii Evropy. Nejenom otevrela nove zeme s novYmi rostlinami a podivnYmi 2ivoeichy. Tato cesta zanesla do Stareho sveta zarodky velkeho moderniho moru, prijice. Pri.my dfivod prijice se pripisuje KolumbovYm plavaim, kteri ji ziskali za pobytu mezi haitsk3'7ini Indiany. Po prve se objevila v Evrope za italskeho takni francouzskeho kra-

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939. le Karla VIII., kdyl jeho armada byla °bidena v Neapoli. Odtud se rozeifila do cele soudasne Evropy.

Posledni velka epidemie cholery zuiila roku 1892. Skoro po cele stoleti byla nejobavanefei chorobou v Evrope. Zaujala v mysli lidi misto dtivejeiho dYmejoveho moru.

Ale strach, kterY vzbudila v Evrope, mel sve dobre &inky. Cholera pohnula veiejnost k prosazeni dalekosahlYch asanaenich opatteni.

Celt' zdravotni system Evropy a Ameriky je vYsledkem cholery. Zmenila celY nde zpusob zpusob staveni &mil a vytvotila nove myslove obory.

Svetova vodka ptiela v dobe vyznaeujici se pozoruhodnym pokrokem ve vedach. Myslo se, ze velke epidemie, kterYmi byly provazeny dtivejei valky, jsou uz nemoZne. Aveak nahle se objevila na podatku noku 1918 ye SpojenYch Statech a v Cine chiipka. Za nekolik mesich se pienesla do Francie, kde se zprvu rozeitila mezi vojaky, a odtud pronikla do civilniho obyvatelstva. V ttech postupnYch vinach zaplavila svet a skosila na 20 miliont lidi.

Balkanske valky ptinesly znovu tyfus, a v Rakousku-Uhersku, Polsku a Rusku nebyla tato choroba nikdy vymYcena. Mobilisace velkYch armad byla vldycky spojena s jejim nim. Na poeatku svetove valky rakouska, armada vtrhla do Srbska. Srbove veak zahajili protifitok, zahnali neptitele zpet a zajali 60,000 vojakti. Ti rozeitili v Srbsku tyfus. Nejprve vypukl ve vezefiskYch taborech, ale rozeitil se rychle na civilni obyvatelstvo. V nejhorei dobe non zemtelo al 70 procent pacienth. V lete 1915 zaaala epidemie mizet. Ale od prosince do Cervence bylo postikno 500,000 lidi a 200,000, jich zemtelo.

Tyfus se objevil roku 1917 v Rumunsku. Podobne jako v Srbsku, zdalo se, ze jej rakoueti zajatci. Podle statistiky na nej zemtelo 100,000 lidi. Ale nejvetei spousty nadelaly epidemie v Rusku. Zukil tam nejenom tyfus, ale i malarie, Uplavice, tyfova, horeeka a spala. Hlad, naprosta desorganisace, zpilsobena valkou a nedostatek zdravotnich shdeb pome,baby v eiteni teto nemoci. Tyfus napadi za revoluce rudou i bilou armadu. Podle zpravy z roku 1922 bylo v ptedchazejicich etytech letech zaznamenano 25 milionh ptipadt tyfu, z kterych skoneilo 3 miliony smrti Poeet obeti \eech epidemii v Rusku Cinil za tti leta skoro 7 miliont.

President Roosevelt, kongres, nejvyeei soud a kabinet vzdali dnes posledni poctu James H. Lewisovi pii dojemnYch obiadech v sini sena.tu. Nejvyeei Utednici SpojenYch Stath a diplomate z celeho sveta sedeli mleky, kdyl senatni kaplan Barney Phillips vedl obiady. President Roosevelt seal se svYm kabinetem v piedni fade pti obtadech v senatni sini. Byly zahajeny o pub tteti hodiny odpoledne a jejich proste, formalita skoneila solem "Abide with me", jez zazpivala sl. Helen Howisonova. Pak pi.

Lewisova, vdova po senatorovi a skupina blizkYch ptatel spolu s vYbory domu zastupcii a senatu prova.zeh rakev do Abbey Memorial ye Virginii, kde byly vykonany kratke obtady a pak rakev byla ulolena do hrobky.

• • Publikace "Magazine Steel" v poslednim eisle piee, ze zabor Ceskoslovenska pomohl Nemecku tim, ze v Tieti kik znaene stoupla vYroba prinnyslove oceli. Do rukou HitlerovYch padly nej en velke munieni zavody Skodovy v Plzni.

Pralska ZelezaIska spoleenost a ocelarny na Kladne, ale te2 velke prinnyslove zavody ve Vitkovicich na Moray & Skodovy zavody v Plzni vyrabeji netoliko material vojenskY Ci valeany, aealt ri,dvbfkij shrdul etaoni brkij veftY leeny, ale take stroje a lokomotivy, ocel stavebni a litinu. Skodova zbrojovka je nejvet gi v stkedni Evrope po KruppovYch zavodech v Essenu v Nemecku. 0 vYkonnosti SkodovYch zavodh svedei, ze zamestnavaji kolem 42,000 osob a ze roene vyrobi 340,000 tun suroviny, 360,000 oceli a 385,000 tun ocelovYch vYrobkh. Vitkovicke podniky na Morave zamestnavaji 35,000 osob a produkuji 750,000 tun ocelovYch vYrobku roene a 20,000 tun suroveho leleza denne.

Ve sttedu, dne 19. dubna 1939.

4194111•04.1.040.10•041110..ww■o.wwi.m.o.mt.1•14.111011111.04111111..:4

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SLAMA ROMAN "Martial°, rozmyslila jsi si to dobie, nebudete jeden druhemu ptekatet ve vzestupu? SvobodnY herec ma daleko vet gi ptitatlivost net tenatY a svobodna, lekatka ma vet gi motnost uchytiti se na dobrem mists net ta, ktera je vdzana mantelstvim. Abyste bydleli ka2dY zvlagt', to jiste nechcek" "Jsou jine easy, net byly, maminko, ani ja.

Lad'ovi, ani on mile nebudeme ptekatet, kat pujde svou cestou a pUldeme jiste podle sebe."

"Nebojte se, milostpani, ja, nechci byt jen filmovym hercem, ja chci studovat chemii, budu hrat a pii torn studovat, za gest, sedm let budu intenYrem. Martiela bude lekatkou a budeme vrtat diru do sveta, my to dovedeme, my spolu jiste!"

"Jste mladi, ale jste oba samostatni, co mohu kikat?" vzdychla a Lad'ovi to bylo lito.

"Kdy se chcete vlastne vzit?"

"Hned, jak bude mit Martieka pa doktoratu, hnedle, milostpani!"

"Ale Marta nema vybavy."

"Tu si koupi, vgecko obstaram, mam na getteno u babiely dvacet tisic, za ty koupim nabytek a Martidka si opatti, co bude pottebovat. Ut jsem na to myslil."

"Vy jste si ug ettil dvacet tisic? To je pane, obydejne jsou filmaki sam dluh."

"To by mi babieka dala. Jak bude mit Martieka po doktoratu, musi se jet se mnou podivat na moji babrlidku. Milostpani, kdybyste vedela, jak jsem rosti, jakY jsem byl chuddeek. Jednou jsem si ve Akole tekl, te jsem zvedav, budu-li mit jednou tolik, abych mohl ukazat na boty a hex, tyhie mi, pane ptiruei, podejte, ty si koupim. A ted' si vezmu doktorku."

"Cim je vase babieka?" ptala se pani, ad' yedela jit od dcery, to je to kotenatka, ale chtela vedet, jak si Lad'a piedstavuje tivot to staieny, nebude-li ji chtiti vzit k sobs, cot by mladou tiomacnost znadne "Moje babi je kotenatka, ale ne obyeejna, ta rozumi vgemu a je mai° doktorn, kteti pomohli tolika lidem jako ona. Vi o katcle rostlince, proti aemu je, ja, to take trochu vim, ale ona to ptimo citi, ma lekateni v krvi. Kdyby byla za dnegnich dnn jiste by studovala medicinu a jiste by to daleko ptivedla. Budu-li intenYrem chemie, spojim se s Martiakou a budeme zkoumat leeivost bylinek a jejich neinky na neduhy a vyrabet medikamenty, odpovidajici sloteni bylin, ktere byly dkive jedinYm prosttedkern k zahaneni nemoci."

"ZUstane babieka doma ye sve chaloupce?"

"Ovg em, moje babi tam chce umrit. Kdepak piesadit takovY stark stromedek jinam, zagel by hned. Ona srostla s tou,chaloupkou, je kouskern toho kraje, je to nejmoudtej gi Lena na svete krome Martieky."

"A to je co kid, maminko, hled'te, jak mne Lad'a ceni! Pojedem se podivat na babieku, jsem na ni zvedava, nevidela jsem jests tak starou pani."

"Martial°, zlatieko, babiaka by ut nemohla pkijit sem na nagi svatbu, co tika g , abychom se dali oddat u nas v na gem kostelieku? Je mallaky se dkevenou zvonialou, pod nit hnizdi holubi, je tam oltatieek cely opletenY papirovymi rittemi a je to tak mile a laskave. Tarn bych chtel byt s tebou oddan. Tady by se sebehlo do kostela spousta zvedavet, to vi g, jsem zatiten filmovou slavou, jiste by mne okukovali a ptigly by nas jiste filmovat."

"To bych chtela, Lad'o, prala bych si mitt svatbu ve filmu, abychom se po letech mohli podivati, jako to bylo, kcl:tft jsme se brali."

"Kdyt budu chtit, pkijede operator za na,mi s aparatem, bude to romanticka svatba a tim spise ji budou filmovat, ale nebude tam houf cizich lidi, ptijdou jen tetieky z vesnice.. Bude se ti to tarn libit, je to tarn jako pied padesati lety, jini bide, naivnej gi a ptirozenej gi. No, vgak uvidig ! Ja jsein take zustal trochu jako z toho

VtSTNiK

nageho hrbateho fatrlandu, tak totit Nemci nagemu kraji nadavaji."

Martina maminka se vzdala odporu, ten mladY elovek se ji libil stale vie a vice a starostliva maminka, ktera chtela mit pro dceru mute se zajigtenYm postavenim, ustupovala chapajici tens, ktera pfeje dceti, aby gla tivotem s tim, kdo se ji libi a koho ma rada. Odegla koupiti lahey vina, aby zapili zasnoubeni a Lad'a ptisedl k Martiece a obejmul ji kolem pasu.

"Martial°, due moje!" a dal nemohl, jen se na ni dival. Zvedl jeji tvak, aby ji polibil, vzpomnel si, to tak zvedal tvat 'ten ye filmu, kdy je mel libat, zaeervenal se, ptipadalo mu, to to, co tak hluboce citi, take hraje a bylo mu to lito.

"Marto, mag mne theta aspon polovic tak jako ja., tebe? Uvidis, to to spolu pkivedeme daleko, ze neco vykoname, ale spolu, bez tebe bych celY tivot hral jen ye filmu a ja, jej chci Et, rozumig?"

"Ovgem, Lad'o, rozumim a vekim."

"To jsem rad. Jen mi vet, Marto, ja toho tolik pottebuji. Ty jsi jako steten celeho meho tivota, Stale bairn za tebou, kdy se udim, kdy hraji, kdyt myslim, jen kdyt vzpominam a jsem cely zblaznenY laskou k tobe, jen v tom myslim, jsem silnej gi net ty."

"Tak ty tolik nevei4ig jako ja? J6., jsem jista, to mne mag rad nade v gecko a ty pochybujeg, to ja, tebe mam take tak rade" "Ty jsi hodna me lasky, ale ja se ji teprve chci stat, ja jests nejsem tim, Cim chci byt a pak — jsem kulhavY." "Ani v krase, ani v odbornem vzdelani neni hlavni cena eloveka, Lad'o. Ja bych nebyla o nic hor gi, kdybych byla jen gvadlenou a ty nejsi o nic melte cennY, to nejsi jests tim intenYrem, kterYm se chce stat."

"Jak jsi hodna", a smal se gt'astne, py gne a spokojene, a libal Martaany ruce, prstiely s doliaky, dlane jemne a make a dival se do oei, ktere se pod tasami smaly.

"Co by tekla babi, kdyby mne videla, jak by se divila!"

Babiaeiny ruce, ktere se stra gne mnoho nadelaly, nezmekly ani, kdyt ut beta nemusely tvrde pracovat, se vynotily v Lad'ovYch vzpominkach, kdy libal krasne ruce Martiny.

Chaloupka z dkevenYch tramu s pelargoniemi na oknech, stare truhly, bile pleny, jimit zdobila ve vyznamne dny svetnieku, to v gecko ted' vystoupilo v Lad'ove mozku, ye chvili, kdy se tegil na pkigti gtesti, vzpominal na minule.

"Jiste se ti bude nage chaloupka libit, je jako z perniku, jsou v ni vzpominky jako na pohadkovou knitku. Ja, jsem nikdy nemel pohadkove knitly, ale babiaka povidala a to bylo krasne.

Ptebirala koteni a vypravovala, a ja jsem poslouchal a pfebiral take, a pak to vonelo ye svetniece smreim, ktere hoielo v kamnech a mattidougkou, hetmankem a bal gamem, ktere jsme ptebirali."

Marta se divala na Lad'u. NebYval vYmluvnYm a to jeho nadg eni, kdy mluvil o rodnem domeeku, se ji libilo, byla v nem velka laska a ta byla pro Martu ted' sensaci ze v gech nejsilnejgi.

"Jsi dobrY kiuk, Lad'o!"

"Dekuji ti, to to uznava g, ale ja. nechci Eistat klukem, ja, budu mocnYm mutem."

"Ale zustaneg v jadru dobrYm klukem, bylo by g koda, abys jim nekdy piestal byt, je to kus tve vnittni cony, to se tak lehko nadchne g, to tak itporne veti g, to tak spont6,nne vypravujeg, •ad'o, to je privilej mladi a ty music zustat mladYm a optimistou, abys mel v tivote tspech, abys klidil lasku."

Maminka ptinesla vino, bylo to tak zbyteene, bylo to kousek vg ednosti do chvil, ktere byly nevg edni. Mladi lids se divali na maminku s vYeitkou, to ut se vratila.

Lad'a, kdyt pozvedl ei gi a vstal, aby si s nevestou pripib, ptistihl se, to dela zase divadelni gesto a hneval se na sebe i na budouci tchyni, to podanim vina dala k tomu podnet.

"J6, se to teatralnosti nezbavim, je to trampota, elovek nemiXte zapomenout, to se na neho bide ,divaji, an kdy se na neho nediva, ni kdo."

Martieeina matka pozvala Lad'u k veeeti, gla koupit tizky a chystala pak veeeti, Lad'a byl s Martiekou sam. Nezdrtel se, aby pied ni nerozvinoval sve vytouZene plany.

Strana 13.

"Koupime si peknou lotnici, videl jsem jednu na V6,clayskem namesti, je svetla a ma nad Ifftkem baldachYn, a takovY krasnY toaletni stolek je pii ni, bude se ti, Martial°, libit. Buda chtit jit v gatech jako nevesta, nebo v kostymu? Koupim ti, co bude chtit."

"To mne piece koupi maminka, mame trochu penez, mnoho toho neni, ale nejakYch patnact tisic pro mne nasttadala. Chtela bych si koupit gaty, pradlo, nabytek do kuchyne a lotnici. Nadherna ovgem nebude. Ty bys koupil panskY pokoj a jidelnu, jako filmovY herec musig mit pekne veal, musi obdas piijmout hosty a musig mit mondenni byt."

"Ovgem, vybere g si, co bude chtit, ja, ted' zase hraji velkou roli. Eskamotera, kterY zkougi sve umeni doma a tens vyeskamotuje, co se mu zlibi, je to vesela vec, ale prazdna, ale dostanu z ni pekne penize, bude to na svatebni cestu.

Podivame se nekam k moti, jests jsem je nevidel a ty take ne. Nebo radeji do hor?"

"Radeji do hor, nebudeme vozit penize za hranice, neni jich mnoho a je jich u nas potteba."

"Ty jsi moudra du gieka, ma,g pravdu, ale at budu mit hodne penez, podivame se take k rad bych je uvidel s tebou, v gecko krasne bych chtel profit jen s tebou."

"Lad'o, nezamiluje g se do nejake hereeky a nebudu ti pak nudna? Jsem elovek, kterY je stale ye vede, jsem lekakka, nebude ti tivot se mnou fadni?" Rekla to spit, aby Lad'u pozlobila, a on bral vgecko k smrti vatne.

"Marto, mne se protivi, to sam nekdy zapadnu do divadelni pOsy, kdybych miloval hereeku, nikdy bych nebyl jist, zda nehraje a byl bych stale nespokojen. Neboj se, du.ginko, jsem venkovan a ti betou 16,sku vatneji, net velkomestgti mladi pant."

Jeho horliva obhajoba div Marti nerozesmala, pohladila ho a zvedla sklenku vina.

"Tak, L6,d'o, piipijeme si na na gi lasku a na nagi vernost!"

"A na nagi spoleanou praci, uvidi g, Marto, nekam to ptivedeme!"

L6,d'a byl jako dite, co si vzpomnel, v co doufal, to chtel mit uskuteeneno v dobe co nejkratgi. Sotva Martiela byla jeho nevestou, toutil, aby jela k babiece a kdy sedeli s budouci tchyni u veaete, prosil, aby stanovila, den, kdy by se mohli jit podivat do jeho rodne chaloupky na ten horsky kraj a hlavne na babieku.

Matka Martina se chvili pozastavfla, to chce jeji dcera jet sama se tenichern na nekolik dna prye, ale L6,d'a tak opravdove a poctive to mu mute Martu svetit, 2c bud x u babieky v dobrYch rukou a v Poetivem eistfm ovzdu'Si, at konedne svolila a stanovili, to tedy pojedou nejblit gi nedeli, a Eistanou u babialy tyden.

DruhY den tit behal po Praze a hledal, Cim by babieku obdattli, co by ji ptinesli, aby mela radost.

Koupil ji barevnY gatek a ad bylo Leto, baekory a Eine puneochy, kavu a cukr a za nekolik dna ptiprav mel pro ni napinenY kufr, to mu jej musel domovnik dovezt na drahu, tak byl tetky.

Babieku zpravili, to pkijedou, eekala na ne pied chaloupkou v na gkrobene kanfasce, v gatku, uvazanem kol beder a divala se vytrvale, kdy uvidi dva mlade lidi blitit se po cestiece k chaloupce. Lad'a ji chtel ptekvapit, dojeli lesni cestou koaarem at k pe gine, ktera, odbodovala k chaloupce a pti gli, odkud je nedekala. Lad'a vedl Martu do chaloupky zadem, musela pteskoeit pltitek, uvedl ji do svetnice, usadil na malovanou truhlu a pak sel yen a zavolal: "babi — babi!" obr6,tila se a ulekla a pospichala dovnitt, ktitujic se, co je to za napad.

"My jsme se yam, babi, vloupali, pojd'te se podivat, kdo sedi na vak malovane truhle, honem pojd'te, to budete koukat, jakou tam mate kytieku, hezkou a dobrou!" Lichotil se, hledaje vYrazy, aby byly proste, jemne, a neZne a piece nenachazel nic dost mileho, aby to bylo uvodem k seznamen! dvou Zen, ktere mu byly tak drahe, a ktere se tak ruznily. Babiaka veka do svetniely, Marta vstala a ptistoupila, k statene a sklonila se, aby ji polibila ruku. Babieka utrhla ruku a schovala obe za zada.

"Kdepak, kdepak, mne proste tette, budete 11bat ruku, to se nesluk. UkaZte se, sledinko, u-

Etrana 16. delam yam Lad'a mi o vas tolik hezkeho psal, jsem rada, 2e jej mate rada, jste-li hodna, jako jste hezka, bude muj hoch sten."

"Jest* o mnoho hodnejk, babi, to budete koukat, jaka je Marta piedobra. Je to doktorka, to koukate, jako jsem mel 'Atesti! Komu Pan Brih, tomu vkchni svati!"

"Tak, ty mag doktorku, — a umite-li pak, sleeinko, take vatit?"

"To ne, to neumi, ale to neni potieba, ona nemusi vaiit, budeme bydlet vedle jeji maminky a ta pro nas uvati anebo prijdeme do hostince."

"Mela byste se naueit vailt, to ma kahla 'Zenska umet. Clovek nikdy nevi, kdy to bude pottebovat."

Marta se smala a Lad'a se WI, aby nebyla uraZena, 2e babieka neni spokojena s tim, co umi a ádá jet** vice.

"Naudite mne, babieko, Lad'ova zamilovand jidla, o blouzni o kyselu a chlupat'ch knedlicich a 2adnY je u nas neumi udelat." "dim chudk a jednoduMi jidlo, tim vice je tleba peee, aby bylo dobre. Naueim vas, co budete chtit!"

"Jeminkote, Marto, my jsme zapomneli kufr u plotu. Vite, babi, kdy jsme lezli k yam pies plariky, tak jsme nemohli kufr dostat pies plot a nechali jsme jej venku. U2 pro nej be2im, ptines' jsem yam, babi, zasoby, abyste nas mela eim 2ivit."

"To jsi nemusel. zabila jsem kraliaa, dnes veeer yam jej usmakm."

"Marto, j g kralika?" zeptal se Lad'a v rozpacich, zda neni kralilt pro Martu neeim, co by si "Prot by Martiaa nejedla kralika, je to lahridka jako kutatko, uvidite!"

"Kcly2 ho babieka upravi, jiste bude dobr'."

Lad'a ptitahl kufr a rozkladal sve nakupy s radosti, jakou ma darce, kdy dava z lasky. Stay& jednu vec vedle druhe a ohli2e1 se dychtive, co babieka tika, je-li spokojena, ji, ze na ni tolik vzpominal.

"O, ty ritrato, tolik jsi toho nakoupil! Co budu, ja stara osoba, delat s peti kilogramy kavy, v2dyt' ja ji nevyvatim do smrti?"

"A to chcete, babi, tak brzy umiit, to nam piece neudelate, my k varn chceme jezdit na prazdniny. Musite b't pane zdrava, abyste se doekala, as budeme uskutedriovat sve plany.

Podkejte, a2 yam budeme povidat!"

Mezitim, co Lad'a mluvil, uklizela babieka dary a kladla je do truhly a pak chystala svaeinu. Ptinesla rano z vesnice kyselou smetanu, nechala ji ve sklipku, aby byla studend a ted' postavila na stud hrneeky s kytiekami, tern' domaci chleb, maslo a prokladane placieky, nejmilejk Lad'ovo jidlo.

"Marti, hied', tyhle placiay se music naueit, ty nejsou v 2adne kucha,tske knize, ty umi nase babi nejlepAi na svete." Vzal si placidku a nabidl Marte.

"Jen jezte, Martidko, je to proste jidlo, ale je dobre!" pobizela babiaa a jeji oci sledovaly se zalibenim Lad'ovy zuby, drtici Marta mluvila malo, byla okouzlena prostotou, ktera tady panovala a naprostou ptirozenosti a vyrovnanosti 2ivota.

"Tak, babi, sednete si, my yam budeme povidat, co 'name za lubem!" ozval se Lad'a, chtel cele sve g testi vylo2it najednou. Kdy2 babieka usedla, vgiml si ji Lad'a bli2e. — Byla sehnutejti a ptipadala mu men gi, nos mela pti gpidate1Y, a ruce 2ilnateja a hubenejk, chodila pomaleji a chvilemi zhluboka oddychla a v prsou nejak zarachotilo.

"Me, zlata, stara babieko!" vyslovil Lad'a svoji mykenku, "ma stateno milovana!" Bylo mu do place, 2e ta bytost, se kterou srostl v ktere., jej vedla a vychovavala a 2ivila, je u2 na samem konci sve existence. Mykenka, 2e by mohla umfit, se mu zdala tak stratnou a neptirozenou a blizkost smrti jej ptlmo desila.

"Babi, vy se ne gettite, vid'te, vy poiad jest* pracujete a mela byste si odpoeinout! Vezmete si k sob* strYcovu Lojzku, aby vas obsloukla!"

"Povezte mi, ja kleeite, zajima mne to!" prosila Marta.

"Vy doktoki se tomu smejete, ale vette, ze je nekdy v bylinkach moc, Melt, je nevyzpytatel-

VEBTNIK na! Jednou onemocnel u nas sedlak a zakratko jeho syn. Meli lom a lamali tam kamen, kupovali jej lido na stavbu domedkil a na 'gterkovani, zkratka, na vtecko. Ti dva tam lamali kamen leta letouci, start ua byl gedivY a syn byl take letnY a najednou onemocneli oba, plice jim neslontly. Byl to lom pod bilym vrchem, byl tam asi 'ApatnY vzduch. Na tom vrchu nerostly vAecky bylinky jako jinde, jen nektere, byl poloholY a takovY smutnY, jako by v nem 2ivota nebylo. — Zavolali me k staremu, mlady k lekati a ten tekl, 2e ma plicniho raka. Snad to byla pravda, snad ne, ja nevim — tak dalece se v leeeni nevyznam. Vzpomnela jsem si na svou babieku, ta byla kotenatka, ae ji nebylo rovno v celem kralovstvi. Otec stareho sedlaka take lamal kamen, to jsem byla jest* maid holdiaa, a take zadal stonat a prave tak jako jeho syn a vnuk. Neco v torn je, tekla jsem si, nee°, co je v souvislosti s tim lomem, proto2e ostatni z rodiny byli zdravi jako tuii. A pak jsem si vzpomnela, 2e babieka tikala, 2e ten kamen neni zdravY, 2e v nem neco je, co eloveku 'Skodi a is e ani kviti tu pridu nesnese. Hadam, povidala babieka, 2e jen natere rostlinky tu ptidu snesou a kdy ji snesou, 2e musi mit v sob* nee°, co tu gkodlivost zmenaje. Sla na ten vrch, nasbirala tam bylinek, rozdelila je, jedny na koteni k piti, druhe na koupele, tieti jen rozmelnila na obklady a toho sedlaka leeila. Nevyleeila jej site docela, ale byl pak jest* sedm let 2iv, prodlou2ila mu vek, a ja, jsem to zkusila take tak a vidite, ten start sedlak je jest* ziv, tteba2e neni docela zdrav a ten mladY je 112 na pravde bo21."

"Jak' je to vrch, babielo, jak' je ten kamen?" ptala se Marta.

"Nevim, ale ted' tam byli in2enYti a je pr' tarn to radium."

"UranovY lom — — chapu. Ach, babieko, jak velika je vase moudrost, nevetim sice, 2e by ty rostlinky mohly vyleait tak zlY neduh, ale princip je skvelY. Olovek by nevetil, jak velika, je nady lidova moudrost."

"VSichni Tide vS'ecko vedi. Jak lido rostli a starli, pomalu sbirali zkugenosti, jenae dtiv mladi ptejimali ty zkuSenosti od stanch a ted' se jim smeji, a to je velika chyba!"

"Je, babieko, v torn mate pravdu. Budete mi povidat o svYch bylinach. Lad'a iikal, 2e mate herbal a u ka2de rostlinky napsano, eemu slouii."

"Ale rada, budu moc gt'astna, kdy si toho budete vkmat, kdy moudrost, kterou moje babiaka a jeji matka a kdovikdo pied ni nashroma2dili, nezahyne, kdy si toho budete v'Simat.

A2 se najite, piinesu herbal. Ale je psanY 'Svabachem, teao se yam bude Gist. To, co psala prababieka, bude pro vas nesrozumitelne, ale je, yam to vyloZim." Babieka odnesla hrneeky a vyka yen je omYt. Marta gla za ni a chtela to udelat sama.

"I jen to nechte, Marta°, jste u mne hostem, ja to sama udelam, hned budu zpet!"

Za nekolik okamkku se vratila, oteviela truhlu, obitou starYm kovanim, jedinou skryk kterou zamykala a vyndala ye veptove krili vazanou knihu. Byly tam bylinky lisovane a nektere neurnele kreslene, ale tak, ae ka2dY poznal, o kterou rostlinu se jedna a pod nimi bylo napsano, ktere neduhy loci. Herbal byl slo'Zen se znaenYm porozumenim a mel system, byly tam bylinky, pomahajici pii jaternich nemocech v jedne skupine, pomahajicich pii ledvinovYch chorobach ve druhe, pak pro 2aludek, pro rodieky, pro lidi, kteti byli nestiidmi v piti, i pro ty, keli v jidle spravne miry nedr2eli. Zajimavou byla posledni stranka, byl na ni piilepen podivnY jakYsi meth a pod nim bylo napsano rukou rorttesenou, patrne ji2 staremu eloveku pattici, nasledujici: "Bylinu tuto jsem rukou vlastni vyhubila, aby pro poku§eni a iihonu v lesich nerostla. Byliny teto ukvaly aeny hti gne, aby se dekaneho plodu sveho zbavily a dite, kter'm je mu2 obte2kal, utratily. Bylinu tuto ye vine vatily, k tomu 2eleznYch pilin ptidavaly a vypivS'e, zele ueinily, nebot' plod jejich v nich zael a znieen byl. Abych aeny od hiichu toho odvratila, kdekoli jsem na tuto vzacne rostouci ptika, vAude jsem ji i s kotenem vytrhla a zahladila, aby pro politt eni vice nerostla. podatilo se mi to tak

Ve sttedu, dne 19. dubna dalece, 2e jsem nyni ji2 leta v lesich, ani na stranich bylinu tuto nenatla.

Zapsano leta Pane 1811."

"To psala moje prababa, a ja jsem tuto nu marne v lesich hledala, patrne se Bohu take nelibila a nechal ji vyhynouti. asto by ji aeny ted' pottebovaly a east° ke mne ptijdou; abych jim nejake koteni dala, ale neni ua takoveho koteni, a to, co mnohe vypiji, jim jen tkodi, 2aludek pokazi, ledviny ochoti, ale plod nev,y2ene."

"Skoda, ae ta bylinka ua neroste, rada bych se ptesvedeila, je-li riainek spolehlivy."

"Je! Ma tady prababa zapsano v druhe knize, ae byla volana k mlynatce, ktera, byliny teto u2ivala a pa kpotratila a mimo to jest* dva ptipady. Prababa si zapisovala sve zajimave pacienty, lidil prribeh nemoci a jak je leeila. I babidka to delala, ja uz merle, ale take jsem leccos, dokud jsem mela lehei ruku a spolehlivejsi zapsala."

"Babiao, date mi jednou ty knihy pfedist?"

"Pietist ano, ale vzit si je budete moci u2 umru, ale nesmejte se jim. Je v nich snad mnohd omylu, ale je v nich take velka, moudrost."

"Nikdy se tomu nebudu, babieko, smat, mylily se kotendity, mYli se i lekaii, ye mnohe veci se veda obratila ke starYm zvyklostem, ty na oko blahove zvyky mely 'lady hlubok' praktick' podklad."

"Myslit, Martel°, 2e by se dalo babideinYch zkutenost nejak vyu.tit?"

"Myslim, ae ano, je to leeeni, ktere se vyvijelo po nekolik generaci a zkutenosti jednoho se ptenately na druheho. Ostatne mnohY lek se dnes derpa z podkladu pilrody, ku pkikladu koteni pii jaternich nemocech tdivame i my lekaki."

"Ale tady je zapotiebi velke opatrnosti, jine koteni se musi podat, kdy't* je Moutenice, pii jaternich kamenech, jine pii zapalu, to mate vtecko v herbati."

V sedm hodin sla babiela spat, Marto ustlala v komote, kde chive spaval Lad'a a Lad'ovi ve svetnici. Kdy2 ulehla, sel Lad'a ukazat Marti; les. Vedl ji po petinkach, kudy chodil dotkoly, divil se sam, jak stromy vyrostly, 2e tam, kde bylo mlazi, byl ua mlad' lesik, skakal pies ka, meny potteku a volal Martu za sebou.

81i cestiekou pod buky, vetve se nad nimi zaviraly a tvotily loubi, na konci, kde testa vyiist'ovala na strati, bylo jest* pino svetla, ale tady byl uz stin, vederni soumrak a ticho. d'a vedi Martu, maje ruku ovinutou kol jejich boku, yen, do jasneho vedera, tiskl ji k sob*, ptipadalo mu, ae maji jednu dui a jedno srdce, netroufal si promluvit a Marta mleela. Kdy2 dotli na konec petinky, zastavili se, Lad'a Martu polibil, a vypiskl radosti jako ptak.

"Neni to spravedlive, ae elovek nema kiidel," tekl a Marta se usmala. Mldela, bylo ji jako jemu krasne a svateene.

Vetli do chaloupky po tpiekach, ra ge ua svitil a pronikal mal'mi okenky do svetniely, teptal les. Jedno okenko bylo pootevtene Lad'ovi ptipadalo, ae tim okenkem sem vnika 2ivot a sila, krasa a eistota. eistS7 vzduch vonici lesem, tichounkY Aelest, slaviCi piseri, a velke gtesti lasky — — Marta ulehla a spala hned. Lad'a nemohl 'Atestim usnout, babidka pochrupdvala a les amel.

"Pane Bo2e, jaky je 2ivot krasnY!" byla posledni mykenka, ktera ovladla Lad'u ne2 usnul a pak se mu zdalo o Marto, o KrystYnce, o babiece — a o tom, 2e je in2enYrem. I ten sen byl krasnY — — — VIII .

Marta se u babiely mnohemu naueila, byla by tarn rada zristala dole, sedela cele hodiny nad herbatem a obdivovala se ptirozene lidove moudrosti, ktera podle sveho, bez vedeckYch dedukci posuzovala choroby a leeila, jak s pribylo nejlepe moan a piemitivnimi ce east° s rispechem. Usmivala se mnohYm ndpadrim, byly smane, a obdivovala se druhYm, ktere mely sve odrivodneni. Jednou se optala: "Babieko, prod mate v knize napsano, stinedelka nem.4 po klekani jiti yen?"

(FokraovAni,)

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

YLO tech figurek, east() vskutku velmi 0B riginalnich, v letech devadesatYch v Pisku povicero, zminuji se zde pouze o nekterych z nich, ktere mi p pcines utkvely dobte v pameti a vzbudi u star gich Pisedanti jiste 'tivY zajem. Defilujici pied etenatstvem figurky, dries vesmes jit na pravde boii, vykresluji po vYtce v abecednim potadi, podle jejich skuteenYch ptijmeni.

Zaeinam proto hluchonemym Andresem, roznaseeem Pralskeho deniku, "denieku" tehdy zvanem, v nemt se etenati za krejcarek doeetli vge, co se u nas, ptedev gim ovgem v Praze, uplynuleho dne ptihodilo.

Blahodarne v Pisku pusobil v to dobu zdzraenY doktor Bily, takto vyueenY holie, jinak vgak pohotovY umelec v zarueene bezbolestnem vytahovani zubfl, nekdy i zdravYch, a odstrariovani kutich ok.

Horzieek Butnikit byl negkodnY blbeeek s naramne girokYmi fusty a odstavajici dolni delisti, kterou v jakttakt normalni poloze udrtoval nahoie lakes hlavu na notnY uzel uvazanym gatkem, v ruce drtival svilj nezbytn' uzlieek s vytebranYmi chlebovYmi kurkami.

Komarek, mistr studnat, byl statne postavy, na hlave nosil jako bYvalY kapral od hulama starou, na facky zmaekanou hulanskou dapku a chodil vtdycky ye vysokYch botach s dlouhYmi rincicimi ostruhami, jicht vgak val toliko jit jen pii svem temesle, pii sestupovani do studni. Nekdy braval s sebou i svou starou hulanskou piku, kterou si ptines1 domil z vojny a o nit se ve studni opiraL 2ebrak Kradman byl, ad' jit v letech, nepolepgitelnY kotala a odnagela ho do nemoty zpiteho na zadech domfi jeho herkulovsky statna lepgi polovice. Pii tom hlasite nada„vala jako stars kanonYr. JinY t,"ebrak °pet, ktestnim jrnenem Matej, byv v zime dotazovan: "Matej, zebe to?" odpovidal stereotypne: "Nezebe, ale tral bych", a bylo mu die toho ptezdivano Matej Zebete.

Skoneil take svou trudnou pozemskou pout',

Babiela

fz

Fred Ttechnik.

iKALI o ni, ze je nejstar gi z mesteeka. Bydlila ye sklepnim byte jednoho gevce. lila limce. Vidaval jsem ji tYdne, tumor pravidelne. Nikdy nevychazela z bytu, pochyboval jsem vtdycky, vi-li co o kultuie. Mela zatloutlou tvat v ramci snehobilYch vlast a bezvYrazne oei, ktere ptimhutovala, aby poznala vgtevnika sveho maleho kralovstvi. A ptichazelo jich hodne.

Nikdy nepozdravila. Podivala se, okamtik vzpominala a pak, joko by byla pii neeem ptistitena, prudce vzala svou praci ptichozimu z rukou.

Zamumlala snad jen dobu, kdy budou limce vytehleny.

Nikdy se neptala po jmenu. Nezaletelo ji na torn, nikoho neznala . . . Pamatovala si jen tvate, ktere ji svetily praci a jenom jim ji zase vydala.

Mela ke mne zvagtni cluveru. Podobam se pry jejimu synovi. "Umtel mi . " "Kolik je yam let, babieko?"

Zadivala se dlouze a nevedela, co odpovedet. Byl jsem na rozpacich. Hadal bych ji osmdesat, ale mohlo ji bYt ut sto, hodne pies sto let. — V tom veku se nejsnadneji mYlime.

"Syria jsem mela v petadvaceti letech. — Kdyt umtel, to mu bylo etyticet bude mi tak nejak okolo devadesati."

"Ptesne devadesat, babieko." — Podivala se na mne nechapave, jako by nevetila.

"A odkud vy to vite?"

"Spoeital jsem si to."

"A to jde take yypoeitat?"

"Ano." "Tak, prod jste se mne ptal?"

"Jen tak."

"Tak tedy devadesat, fikate.

Hodne. Ale

vEsTrilic

Pisec fig z let devadesiqch, Jaroslav Arsen la Motte. nomen omen, zmrznuv jako rampouch ye gkarv lipach na Pratske silnici, kde rozbil zacaste v noci svilj stanek.

Komickou figurkou byl pan Lichen, soukromY uCit.el nemeiny a francouz gtiny, ptimo trpasha postavy; rikali jsme mu pidimutik a jeho tene piditenka. Byl znam s yYm labutnictvim. S nejfetg im apetitem pojidal taby, plte, slimaky, Maly, chrousty a sluei trus. A co bylo u neho ptiznaene, ba piimo klasicke, to si s oblibou zvaval k sobe hosty, aby se zfieastnili jeho lukulskYch hodokvasii. 2e se jit nikdo nesplet1 a vicekrate se u "Piseckeho Savarina" neukazal, je nad slunce jasnejgi.

Jako sv. Mikulag belovlasY gvec Marei, kterS7 prodelal obe valky v Italii (1850 1866), hovotival nejradeji italiansky ,ponejvice ale kdyt se podnapil. a to samortejme vtdy jen sam se sebou, neb mu nikdo nerozumel. a jelikot pronagel nejeasteji slovo "eviva" (at' tije), mu Mareg Eviva. Ulienici za nim nekdy poktikovali: "Mira na rakev — gkopidek na krev!"

Ve Vacla yskYch skalach sidlil v jedne jeskyni lesni mut, bYvalY tulak, pozdeji zchromlY, kterY se Zivil ne jako sv. Jan Kttitel na pougti kobylkami, nYbrt zdechlinami my gi, hrabokrtku a drobneho ptactva, jet si opekal na ohnieku a labutnicky pojidal; ptezdivano mu Masojidek.

Pepleaek Muzikti byl kalkantem. Slapal me: chy panu varhanikovi na ktiru v hlavnim kostele. Take si obeas rad piihnul, a "s aim kdo zachazi, tim schazi", anebo "kdo chce kam, pomozme mu tam", el "komu neni rady, tomu neni pomoci" — vsadil se jednou o zlatnik, to jegte neumtu —". itekla to zpola vyeitave.

"Mate pravdu. Jsou lide, kterYm je hodne pies sto a jak jsou eili. I vy jste Na chvilieku ji zasvitily oei. Ale hned zhasly.

"Syn mi umiel. Dala jsem ho do gkol, do Jieina. Chteli na mne tenkrat penize. Ale to vite, nebyly. Poslala jsem tomu panu iidicimu penny. Ale pti gly mi zpatky se psanim,ze za Vaclayka nemusim nic davat, je pry to hodn9 hock. A vidite, vystudoval a umiel. Ale ja nevetim, se umtel. To bych ho musila uvidet v truhle."

Babiace se chvely koutky fist. Plakala bez slzi, a takova, bolest je pry z nejvagich.

Staienka pokaglavala.

Pteglo nekolik tYdrifi, o nicht se tika, kdo je z nemocnYch pfeeka, dotije noveho jara. Dovedel jsem se nahodou, se se babieka rozstonala. Letela nekolik dni a nevstavala. Zagel jsem k ni. Byla sama. Ve svetniece bylo dusno. Name spaleneho vosku, smichana s vYdechem koieni, omamovala pti prvni kroku.

Nepromluvila. Ptivitala mne s fismevem. Uboha, statenka. Nemo, jit asi ani kapky krve, ktera by ji pomohla zbarvit tvate. Jen oei byly nejake zylagtni, cizi, nezvykle hluboke. Plakala asi hodne v tivote. Nepromluvili jsme.

Hodiny na stone odbijely neklidne svfij das.

KYvadlo behalo se strany na stranu a uvnitt to obeas zahreelo. Chtel jsem odejit. — Uchopila mne vgak za ruku. Zaviela odi.

"Vaclave," geptala. A za chvili: "Vid'te, se byl mfij Venoug hodny hoch?"

"Ano, byl velmi hodnY." • Za nekolik dni ti ge umtela. Obec ji koupila truhlu. Byla z neohoblovanYch &fe y. Na htbitoy ji odnesli hrobnik se s yYm synem. Jim v pata.ch gel pan farat a bosY ministrant.

Dival jsem se za nimi, schovan za hibitovni zdi.

Hygiena v obchode znamena nejen finaneni zisk pro obchodnika, ale zaroven je vzorem a uoitelkou syYch zakaznik0.

Strana 17. sni kilo ttegni i s peckami a vypije na to pill litru titne koialky. Snedl — vypil — ale za hodinu byl v Panu.

V Palackeho sadech, tehdy jedinYch v meste, byl hlidadem jakYsi Ritter, kterY se rad honosival tim, to pochazi skuteene z rytitskeho rodu.Kluci ho vgak jinak nepojmenovali net Litr, a ponevadt byl male postavy, take MIMI% PensiovanY major Schaf, kterY nosival bile uSpinene kalhoty i v zime, neb jinYch, •hudak jlt nemel, chodival °boas k "Zlatemu kolu" na halitovY maryaS; jednou ho z dista jasna ranila pii hie mrtvice, a prvni, co ueinila narychlo ptivolana majorova Zenu‘Ska, bylo, neboZtikovi, manZeli, jeSte ne zcela vychladlemu, proSacovala diikladne veechny kapsy unif3rmy a nalezene penize yysazela na still a s nejvag im klidem ptesne si spoditala.

Bratii Stropnieti, jinak "Pa gkrnati" zvani, naleZeli rovnei k povedenYm figurkam. Starii z nich nekdy zahradnieil a ad nebyl pohodnYm, utracel vztekle psy a kooky a take je pojidal; z kfili pak nadelal pytlika na tabak a ty zpenekl. Mladk se Civil podomnim prodejem mkt', tab i menkch ryb, ktere z naprosteho nedostatku jine nadr'Ze nosival po kapsach, z nich2 mu creela voda jako vodnikovi ze Aosta. kabatu.

A nakonec vzpominam je gte starch piseckYch muzikantt. Zatim co obtloustlY kapelnik od ostrosttelcti (" gicfi") Sima a nemene fortelnY kapelnik od vojenskYch vysloutilcti ("veteranti") Skalicky, vyhravali pisecke smetance na plesich, anebo pii taneenich zabavach ye dvorane hotelu "U zlateho kola", obveselovali pisecke rodiny a rodinky svou muzikou na ulicich a na dvorcich domfi mistni gutak Karel Sima, houslista, pak harmonikat Franta Duran* kterY hraval jen za kafe a bucht• s makem, a koneene oba zdejgi flaginetati, hrbatY Matasek a jednookY rek od Custozzy, valeenY invalida s nekolika velikanskymi metaly, s dernalutYmi a dervenYmi stuhami na prsou, VEDA STUDUJE BEZPE(NOST DOPRAVY. Po dlouhYch pracich a pokusech s mnoha tisici tidiei dogel AmerickY fistav pro bezpednost v doprave k nekolika pozoruhodnYm poznatkum o vztazich mezi telesnYm a dugevnim stavem fidienvYm a bezpednosti. Na prvnim miste mezi einiteli, majicimi neblahY vliv na bezpeenost, je ov gem alkohol. Ustav zjistil tato pravidla: 1. Nejvice opilYch nebo podnapil)ch tidiefx jezdi v easnYch hodinach rannich a na konci tYdne. Vrchol je v nedeli rano.

2. Nejvice to bYvaji lido od 25 do 30 let.

3. 2eny jezdi podnapile pomerne tak east° jako muti.

4. Lido se svetlYma oaima, svetlemodrYma, gedYma net:* zelenYma, necht' jezdi v noci velmi opatrne a ye dne necht' si chrani oei brejlemi. Svetlooke osoby jsou v katclem veku citlivej gi na net osoby tmavooke. Krome toho jsou svetle oei v noci v dal gi nevYhode, protote nejsou tak ostre jako tmave.

Rozhoduje svetlost, ne barva. Tmavomodre odi vidi stejne dobte jako tmavohnecle, svetlehnede trpi stejne jako jine svetle.

Napied sady, pak iena Akce pro zlep geni nageho ovocnatstvi se dostava do proudu. V obcich se konaji porady, co a jak zlep git a zaiidit. Vzpomine, se ph torn na rtizna zapomenuta. opatteni. Na Rychnovsku na pt. zjistili v starch zapisech, to tam za panstvi Kolowratu musel kahlY sedla.k, kterY se chtel oaenit, vysazet urditY podet ovocnych stromkti. Jinak se nesmel otenit. Na Hoficku se rozhodli, to se ornezi na etyti vybrane a pro kraj nejvhodnej gi odrudy jablek. U hrugek uz takovY vYber provedli pied deseti lety, kdy pteroubovali jednim druhem 15.000 hru g -ni.NaKrledckuzjsti,oramvysazeno ovocne stromovi podel 341 kilometril okresnich silnic. Ptedstavuje to zahradu o rozsahu 80 hektaril, ale sta y a v9nos techto stromu je nepatrny,

Strana 18.

VESTNIK SPOJME SE

Pige I. J. Gallia, 2002 Chenevert, St., Houston.

Ano, melt bychom se spojit pro na ge spoleene dobro ye vgem, co je ukteene a prospe gne pro jine narody, bude take ukteene a prospegne pro nas nejen v Texas ale po celS7ch SpojenSrch Statech.

SdruZeni Ceske narodni ma vice na starosti, co a jak by bylo mokio co nejdfive osvobodit nagi starou viast z podruZi drzSich uchvatitelia, odebrati jim penize a zbrane, bez nich bude teg ko bojovat — ale jedina, nadeje spodiva v torn, ze oni drzi uchvatitele pusti se do v geobecne svetove valky a ze prohraji a budou patfidne pondent a potrestani, pak v to dobe bude snad mono osvobodit Moravu a Cechy, a moZna take ze Slovaci a Polaci se probudi ze sveho staleho lhostejneho 2iti a pfidaji se ku Vteslovanske Jednote, k ostatnim odvetvim slovanskeho naroda. Nag president vyzval tyto dravce k spoleene porade, k zachovani miru.

Tedy na nich bude zaldet, jak oni se rozhodnou — bud'to pro easteenST mir aneb v geobecnou valku. — Co bude mono nejrozumnejti delat pro nagi slovanskou vetev zde, pfi gti doba nein nejlepe ukae jake cesty mame hledati.

KdyZ mame podobnou organisaci pro vSrpomoc stare vlasti, navrhuji teto organisaci, aby piijala maj dodatek pro jejich praci zde v Texasu a v cele Americe a site VeleueenSr profesor Ladimir Klacel napsal: V Americe &ova vstal z poroby, zde jemu pomahejme zbudovat raj.

Ustanovent informa-dni rifadovny, ktera by stale pfijimala zpravy z kableho okresu po celem statu a vy getfovala, kde je otevfene misto pro razna, povolani, jako jsou Ceti obchodnici v raznem oddelent obchodu, lekak Cili doktoti, ueitele, pravnici, lekarny (drug stores), tesafi, krejei, gvadleny, beauty shops eili vlasenkafi, zednici, klempiii, gevci a jinx iemesla jako hodinati a zlatnicke zavody, nabytkove obchody, kvetinatske zavody, atd. Podobne zafizeni maji tide pod jmenem Jewish Welfare Association, ktere zde jig pracuje pies 25 let a vyplaci se jim to. Maji svoji atadovnu a zamestnasaji nekolik stenografek dobfe placen3"rch. tide se flat do v gech lepe placemich podnika a lepe placenSrch zamestnani, jak pro mtdske tak i pro Zenske pohlavi. Ku pilkladu, mezi nadeniky v meste tide nejsou, ani na ren' tovani farem tide nejsou, take mezi mene placen3imi zamestnanci, 'Zidovky nejsou jako deveeky v dome, Cistitelky iffadoven atd., ani za pacholky na farmach aneb ye meste zidu neni.

Oni hledaji pomoci sve ristfedni afadovny takove misto, ktere se lepe plati a kde dosud je Zidu mene. Oni jdou do v gech dilu sveta mezi razne narody a tak maji sve rodaky rortfidene, ze ostatni narody je zivi pfi lep gim vSrdelku.

Velkoobchody jsou vet ginou v jejich rukou a oni posilaji prodavae do v gech koutt statu, a tito jsou dobfe vybrougeni aby kahle mesteeko dobfe prozkoumali, jakST obchod tam schazi, a ovgem co uznavaji ze by se v tech raznSrch mesteekach lepe platilo, to podavaji zpravy hlavni afadovne. Tato zase eini ripinSr seznam vgeho co jim tito cestujici podavaji a pak oznami, co mono prospe gneji dostati tern Zidam, kteki na podobno, mesta Cekaji, take dnes v kaalem vSinosnej gim zamestnani aneb obchodnim povolani pfedni mista zabiraji tide. Kdy g 2idovi se obchod nevyplaci, on tam nesedi dlouho, to astkedni rifadovna pro nej vyhleda misto Kdy'Z naginec vyhoft aneb 'eint apadek v obehode, tak obyeejne je na mizine a od svSrch krajana je opovrhovan a pomlouvan bez ohiedu na to, zdali pomery v nich se nachazel byly nemotne pro jeho budoucnost — ne jim, ale jinSrmi pomery jemu vnucene — on trpi mnohdy za jine. Kddto aneb udini apadek tid, on to nejak zafidi kuptedu, aby na mizine nebyl a jeho informant kancelat pro nej najde misto jine a 2idovg ti veikoobchodnici jej sobi zbokm Co se vlastne dotSrde mato navrhu, myslim '2e by takova iftedovna v mnohem mohia mnoh3"rm zaslouZilSrm jednotlivctim prospeti. Co tomu fikate, milt etenati?

Ceske divky jsou hledane pro domaci praci, stale eteme: servant girl wanted, prefered Bo-

hemian. Zde je pfilektost pro dobfe vychovane device, kdyZ" se dostane do dobre rodiny, aby se nejen venovalo praci kuchyriske, ale muse pouvderni doby, brat alohy stenograficke a vedent knih. Obyeejna deveata pro praci domaci dostavaji asi dvacet dolara mesione, stravu a byt, kdeZto stenografka dostane od gedesati do stopadesati dolara mesiene a ma pfilektost seznamit se s lepe placenSuni mladiky, ktere nektere se podati dostati za mu ge. Adak, aC je to mestske zamestnani pro device lakave, ono je take velice nebezpeene, obzvla gte je-li device dobfe vyvinute a hezke. Jak bylp, Eva. svedena hadem, takovVch hada v lidske podobe najde hezke device na kade ulici, obzvlagte ty nove, prave pied kratkou dobou pfijite z farem, ty ani nechapou co je mfde zklamat.

To same plati o mladencich. Na kaZde ulici jsou mestgti vSTrostkove, kteki toho "greenhorna" hledi svest a dobfe vyuktkovat. Av gak dobfe vychovanS7 mladik ma take pfilditost nabyt lepgi gkolni vzdelani ye vedernich gkolach.

Misto nodnich potulek mel by brat, vzdelani, knihy ktere dnes otviraji brany k lepgimu votu. President Lincoln nabyl svoje vzdelani aZ byl dorost1ST, a dnes historii jej cti a jeho prate je va2ena po cele Americe.

Nag narod byl po tit sta let dr'gen v porobe hospodatske a v nauce otrocke ye starem Rakousku, ale aC finanene byl stale nieen, piece duch svobody v nem zustal Cily. Zde v Americe, v zemi svobody a rovneho prava vgem bez rozdilu z jakeho rodu neb stavu pochazi, Amerika otevfe oci jinSrm narodam, ze elovek nemusi byt z rodu kralovskeho, aby byl cten a valen co dobrS7 obean teto zeme. V ge zalegi na nem samSrm, z jakeho dugevniho a telesneho materialu pochazi a jak se sam dovede vyvinout na royal aneb nad Uroveri jinYm spolulidem.

ChicagskS7 kraj an Anton 6ermak, co obyeejny delnik sySim pfieinenim a se zdravSim rozumem stab se mayorem druheho nejvetgiho mesta Ameriky. Cest budd jeho pamatce. On byl pravSi demokrat. Kdy2 byl akladne smrtelne ranen, on kaki na gemu presidentovi Rooseveltovi: Franklin, beze mne se Amerika lepe obejde nez bez tebe, te gi mne to, ze tys nebyl postfelen. kee nageho pogtmistra Farleyho a fed presidenta Roosevelta na oslavu stopadesatileteho trvani astavy Spoj. Statil a na oslavu zakdeni Ligy state Ameriky, 'dela by byti ve v gech Ceskych listech otigtena do podrobna. Ano, ye yea a ument hledome nage spaseni. kid Pokrok Texasu, cis. 1., Fayetteville, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Pfichazim se spravou ze schtize dne 9. dubna 1939. nageho fa,du Pokrok Texasu eislo 1. Ponevad2 nam ptipadala volba noveho pfedsedy na misto zesnuleho bra. pfedsedy Josef a tapala.

Ja jsem poslal dopis o tom do Vestniku v pondeli, tSrden pied schazi, ale maj dopis byl omylem zaslan a2 do Lancaster, Texas, tak do Vestniku se vilbec nedostal. Ale vzdor tomu jegte schaze byla dobfe nav gtivena a take volbu jsme odbyli. Br. mistopfed. R. A. Kubena zahajil schtizi a prvne byla vzdana vzpominaka a east zem. br . pfed. Josefovi tapalovi povstanim. Pak nastala volba a dva Cleni navrZeni za kandidaty a site bit R. C. Siadek a Karel Cmajdalka, oba dolati spolkovi pracovnici. Volba listky vyznela ye prospech br. Cmajdalky, kterS7 byl poMan, aby se mista hned ujal a schazi vedl, coZ take &inn a dekoval za daveru nan vlo2enou a vyzSival Cleny ku spolusoueinnosti, on sam 2e •malo doka2e, ale kdy2 budeme delat soueinne, -e se doka2e mnoho. Take upominal Cleny pfitomne, aby do pti gti schaze kagdSr vedl aspori dva bratry a pak nas bude hned vice a schaze bude zajimavo, Tak nezapomerite, br. a ses., na druhou nedeli v kvetnu o 2. hod. odpoledne a ptijd'te v gichni do schaze.

VS7bor na opravu stfechy na sini ma podat zpravu, a dal giho dtilditeho je hodne na proEd. L. Hrugka, taj. gramu. S pozdravem, Po jedenacti letech twine slepoty nabyl dvacetilety Harold Bleakley znovu zraku. Prvni jeho slava, kd3t" vygel do pittsburske ulice, byla: "Co to nosi 'Zeny na hlave?"

"Evening Standard", LondS7n.

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

VZPOMiNKA. Na den 20. dubna vzpominali jsme odchodu mileho bratra Joe 8 ebesty z Crosby, Tex. Byl to den smutnS7 a bolestnS7 pro celou rodinu. Kdyby moje nohy mohly chodit, snad bych za tebou maj bratie dogla na hititov a u tveho rovu si poplakala a bylo by mne lep gi. Spi sladce v tichem hrobe, tvoje blede lice vice nespatfime.

Pfeji si, aby tvoje deti kla,dly na tvaj hrob kytieky a vzpominaly tatinka misto mne, nebot' Francis Lednicka. jsem 'daleko. To ti pfeje, TOIVIAg KAMAS. Tomas Kamas narodil se v Katetincich na Morave dne 25. prosince 1845. Pfistehoval se do Texasu roku 1884 a usadil se ph Nelsonville.

Za manZelku pojal Teresu Su griovou, rozenou Krigtofovou, s kterou zil pfi Nelsonville na farme a g do jeji smrti dne 27. srpna 1936. Od to doby bydlel se synem William Kamasem Orchard, a*Z do sve smrti 10. dubna 1939.

Odegel na veenost ye stmt 93 let, 3 indica a 15 dni. Pohfben byl na ze velike teasti ptatel na hititove v Nelsonville. Po celV Cas Zivota Oki se dobremu zdravi, za co2 byl Bohu vde'den. K posledu citil slabost, 9,2 pked deseti dny nez odegel, ulehl na loge a prosil Boha, aby mu hfichy odpustil, a si jej vzal do nebes, a tak tige skonal. Pohfebni obfady vykonal faraf Josef MikgovskS7 ze Sealy.

Nasledujici pozastali truchli nad jeho odchodem : dve deti, Vilem Kamas a Marie Supak ,a vnuci: Margaret Pollack, Leroy Kamas, Lillie Zetke, Eusta Mikeska, Sadie 8tepan, Gladys a Mattie gupak, a gest pravnuka.

Nevlastni deti: Anna Mikeska, Rosie Holik, Teresa Mikeska, Aloisie Rush, Frank Su geri a Jan Sugeri.

Necht' pozastali zarmoucent pfijmou nagi srdednou soustrast. tKOL NEMECKEHO NOVINARE Pravni postaveni novindfa z povolani je v fan upraveno zvlo, gtnim zakonem ze dne 4. fijna 1933, kterS7 einnost novinatskou definuje jako vefejnV tkol, jeld zaldi v soueinnosti pfi vytvakeni duchovniho obsahu easopisti slovem, zpravou nebo obrazem. Pro novinafe je zaveden zakonnS7 nazev Schriftleiter a nikdo, kdo podle zakona neni opravnen se tak naz Tvati, nesmi tohoto nazvu poukvati.

T:Tkolem novinata je lieiti pravdive pfedmety, o kterS7ch pojednavaji, a posuzovati je podle nejlepgiho vedomi. Zejmena jsou novinaki povinni vymS7tit z novin vge.

1. co smeguje sobecke adely s adely obecne prospe g nSrmi tak, ze vefejnost by tim byla uvedena v omyl; 2. co je s to, aby oslabilo sIlu Age na venek nebo uvnitt vali nemeckeho naroda k souruCenstvi, nem•ckou brannost, kulturu nebo hospodatstvi, nebo by uralelo nabotenske pocity druhSrch; 3. co urazi Cest a dastojnost nektereho Nernce; 4. co protipravne se dotSrka, cti nebo blaha druheho, gkodt jeho povesti, uvadi ho v posmech nebo opovfZeni; 5. co z jinS7ch davoda se pfidi dobr-Srm mravain.

Novinak je povinem vykonavati sve povoldni svedomite a svSrm chovanim v povolani i mimo ne osvedeiti se hodnSrm flay, ktere vy2aduje. Vefejne akoly, jet pro novinafe plynou ze zakona, nemohou bYti omezeny smernicemi, ktere mu pro jeho praci da vydavatel.

Novinat, kterS7 se provini proti svSrm vefejnSTm povinnostem, ureen3im v zakone, dopougti se profesionalniho pfedinu. NovindfskV scud mtde v tomto pfipade: 1. udeliti vS7strado vSrge jedhu, 2. ulokti pofadkovS7 trest nornegieniho novinalskeho platu; 3. nafiditi jeho gkrtnuti ze seznamu novinaka. 8krtnutim ze sezamu novinait zanike, pro odsouzeneho prawn vykonavati novindfske povolani a nazS7vati se novinafem. NovinalskS7 soud !nage take novin gli, proti kteremu je zavedeno eestne ftzeni, zakazati zatimne vSrkon - povolani.

a

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

VaSTNIIC

DYCKY me udivovalo, ze se elovek z u.V lice zajima vice o dojmy a pocity tidide rekordniho vozu net o mechanicke podrobnosti vozu sameho..

Mnoho lidi se mne tazalo, jake pocity jsem mel pri rizeni sveho rekordniho stroje "Thunderbolt" a co vie jsem prozil, kdy jsem se v nem ritil zavratnou rekordni rychlosti po zdvodni draze.

Musim otevrene priznat, to na tyto otazky mohu odpovedet jen velmi malo, ponevadt proletnuti mile rychlosti 400 mil za hodinu trvd jen deset vterin a techto deset vterin je nabito tclika pestrYmi a promenlivymi dojmy, to si je ridie proste nestadi uvedomovat ate teprve ye chvili klidu po zavode si mimodek mnohe z nich v duchu vybavuje. Ale jenom mnohe, ne vgechny.

Musim vgak zdaraznit, to vet gina dojme a telesnYch pocita, ktere ma dlovek v dobe jizdy, je z velke casts podminena mimoradnYmi okolnostmi, za nicht se jizda kona.

Pri posledni rekordni jizde pied nekolika tYdny, jig jsem prekonal svetovY rychlostni rekord, jsem mel na hlave dYchaci pristroj, ktery me jednak chranil pied vdechovanim vYfukovYch plyna a jednak mi usnadrioval dYchani v kryte kabine vozu. Je proto prirozene, to moje telesne reakce byly tentokrate naprosto odligne od dojrna a reakci pri loriske rekordni jizde, kdy jsem jel ve vote otevrenem, takte jsem nepotreboval plynovou masku.

Za mladYch let jsem pesboval sine veslarstvi, pri demt jsem si osvojil dokonalou znalost spravneho dYchani. Jsem presvedeen, to tento drivej gi trening mi velmi prospel ph rekordnich jizdach "Thunderboltu", ponevadt nesmirne vysoke rychlosti znaene dYchani i v tom pripade, kdyt mime zvla gtni dYchaci masku. Nevim, zda je tomu tak proto, ze jedeme v jakeinsi druhu umele vytvoreneho vakua, nebo zdali to zaviriuje zvkgend srdedni einnost, vyvoland okamtitYm vzru genim a vypetim.

Je prirozeno, to techto deset vterin je nabito prim° straglivou odpovednosti.

Postaveni meho rekordniho stroje si vytadalo nekolik let namahave a obetave prate a tem & . vgechny me soukrome aspory. Proto jsem musel predevtim dbat na to, abych nejakou neopatrnosti nezavinil zkazu vozu, do jehot konstrukce bylo sneseno tolik tajemstvi a tolik pokusnYch zkugenosti.

Vedel jsem dobre, to kdybych udelal jenom nepatrnY omyl v postrehu nebo rizeni, anebo Gramofonova deska, hrajici 20 minut. NemeckY gramofonovy pramysl zabyva se stale otazkou vYroby gramofonovkch desek, jet by bez prerugeni mohly reprodukovati dlouhe skladby, trvajici at 20 minut. Dosud je hraci doba gramofonove desky tii at etyri a pal minuty a trebate je k prehravani dlouskladeb poutivano raznYch technickYch pomilcek, jet umotiluji hrati sladby bez prestavek, jako na pr. samoeinnYch pristrojil pro stridani desek a trvalYch safirovYch jehel, spatruje se ideal k nahrani delgich skladeb v jedine desee s delgi hraci dobou. Problem je technicky skoro jit vyre gen a jednim z hlavnich zpilsobt, jimt se dosahuje deli doby desky, je nahravaci zarizeni, pri kterem ahlova rychlost snimaci jehly je stale stejna, kdetto u dosavadnich desek tato rychlost stoupd smerem ke stredu desky. NovYm zpiisobem nahravani lze vyrobiti desky, ktere maji brad dobu at 20 minut, pis eemt nejsou vetgi net desky dosavadni.

Strana 19.

Rychlosti 400 mil za hodinu.

Kapitan G. E. T. Eyston. zavinil smyk vozu, ze bych pri takove rychlosti nemohl tadnYm zpasobem zabranit katastrole, ktera by si pravdepodobne vytadala vedle meho tivota i tivoty divan nebo atednich funkcionatu. Musel jsem se proto opine soustredit na rizeni vozu a hledet v gemotne zazranit katde sebenepatrnej gi achylce od meho smeru.

Je prirozene, to jsem musel pri jizde obeas alespori letmo zavadit pohledem o rozvodnou desky s kontrolnimi pristroji, abych vide', zda je vg echno v poradku; ale pristroje na "Thunderboltu" byly tak zjednodu geny, ze staCil opravdu jen velmi letmY pohled, aby mi tekl vge, co jsem potteboval vedet.

S hlediska skutedne telesne namahy bylo rizeni "Thunderboltu" velmi obtitne. K podstatnemu snileni vahy vozu bylo treba se did raznYch vymotenosti, ktere podmiriuji lehke a snadne ovlaclani modernich cestovnich vozu.

To site zvYgilo stabilitu meho rekordniho vozu, ale zhorgilo snadnost jeho ovladani a kontroly.

Menani rychlosti vytadovalo na priklad takove mnotstvi energie, ze by se mela spi ge nazYvat hrubou silou.

Abych gettil spojku, nechal jsem vat od startu rortladit. Kdyt dosahl rychlosti asi 30 mil za hodinu, zasunul jsem prvni rychlost a pustil spojku. Potom jsem glapl na plyn.

Za ohlugujiciho revu strojii vyrazil maj viz tak prudce vpfed, to mne "pfibil" na operadlo a vyrazil ze mne dech.

Musel jsem davat azkostlivY pozor, abych nese glapl akcelerator prilis rychle a nezavinil tak protadeni kol anebo jejich smYknuti, jet by Indio za nasledek rortrhani pneumatik a tim i konec nadeje na zdolani rekordu i nadeje na zachraneni 2ivota.

Pii dvou tisicich otaekach jsem dosahl na prvni rychlost asi 40 mil za hodinu. K ulehdeni vahy vozu byly odstraneny pomocne motory, ktere ovladaly zapojene spojky. A tak, temer na ridicim kole, jsem musel unit vegkere sve sily k stladeni pedalu spojky, nezbytneho k zasunuti druhe rychlosti.

RychlY pohled na merici pristroje mi teld, to rychlost meho vozu stoupla na 63 mil za ho-

Z

Oradovny Taj. V. V. R. V. 0.

Pozor Timto jsou vybizeni atednici a dlenove spojku R. V. 0. S., by psali svYm stupcilm v legislature a senatu, aby hlasovali proti House Bill No. 964, by Morris and Leonard.

Toto jest zase novY navrh na zdaneni Mutual Spolkil pro pensi hasicum. Nemyslim, 2.e ten, kdo jest pojigten proti ohni, mel by bYti za to zdanen. Ten, kdo pojigten neni ochranu od hasieti dostane, tam kde hasidi jsou, a v malYch mestech a na venkove, kde hasiei nejsou — jest nespravedlive vymahat poplatek na nem deho vilbec — nestava. (Ochrany od hasida v padu ohne).

Neotalejte tedy a pi gte ihned. Zakon prijatY v posledni legislature byl uznan soudem za neastavni a proto poclan jinY avrh, by se obe glo, co v poslednim se pricilo ustave.

Vag,

Jos. Slavik, TM V. V. IL V. O. S.

TAROKY! Hra taroku, nejlepAi jakosti, nyni za $1.50, patou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechosloyak, West, Texas. (dz.)

dinu. Proto jsem znovu se glapl spojku a zapjal tentokrate treti a posledni rychlost.

Posledni letmY pohled na pristroje, ukazujici stay oleje, vody a kompresort, me presveddil o torn, to vge je v poradku; proto jsem se pevne zavesil na tidici kolo, uptel zrak s nejvagim soustredenim na prazdnk prostor ptede mnou a meal opatrne priglapovat plynovou paku.

Prostredkem drahy vedl Cerny, naolejovanY pruh, kterY mel bYt voditkem pri rizeni.

Na rozjeti pinou rychlosti jsem mel etyri a pill mile. Teprve za nimi zaeinala vlastni trat', dlouhe. jednu mill, na ktere se merila rekordni rychlost vozu.

K proletnuti rozjezdove trati bylo treba asi padesati vterin, kterYch jsem vyutal k pokud motno nejbezpeenej gimu usazeni, uchopeni fidiciho kola, k dalgimu letmemir pohledu na maid pristroje, k zvykrniti maskou zakrytYch oCi na akceleraci se rychle menici mine ohnisko a predev gim na to, abych udrIoval sviij viiz v jizde podel Cerny dary.

Zablesknuti . . . To byl start k vlastnimu zavodu na letmou mili . . . KradmY pohled na pristroj mi ukazal 3.500 otadek, odpovidajicich priblitne rychlosti 400 mil v hodine . . . Nepatrna odchylka okamtite vyrovnana Srdce, bugici tak hlasite, ze prehluguje pekelnY rachot motora .. . Nove zablesknuti, znamenajici konec mile.

A nyni nastal problem zvolneni jizdy a zastaveni vozu. N'4016 aolneni akceleratoroveil° pedalu by znamenalo okamtitou smrt, nebot' vaz by se dostal do nezvladnutelne smyka a skoneil by nekolika fantastickYmi premety, znamenajicimi konec podobne jato rekordni vat White Triplex, kterY zabil Lee Bibla pri rekordnim pause v Daytane.

Proto bylo treba neobyeejne opatrneho a velmi citliveho uvolrioVani akcelerace; sou.dasne vgak bylo nezbytne nutno zastavit vaz na zbYvajicich gesti milich. Rychlost, kterou jsem se pohyboval by me byla jiste donesla nejmene na 16 mil. K zvolneni rychlosti vozu se nedalo utit brzd, dokud rychlost neklesla pod 200 mil za hodinu.

Reid jsem "nervy", ale presne redeno, myslim, to nejsem vlastne opravnen utivat tohoto slova, nebot' cele dobrodrutstvi rekordni jizdy je tak vzrugujici a ma tak rychlk a kratkY prubeh, to varn proste nezbYva na vyzkougeni nerve Cas.

40T

i

zailEizaematamegili

___

EgyptskY farao Psusenes byl sousedem a tc inern krale galamouna Rise faraona Psuenesa, jehot hrobka byla prave objevena, hranidila s risi krale 8alamouna. Farao Psusenes jednu ze svYch dcer provdal za palestinskeho krale galamouna Bible (prvni kniha kralovska) o tomto sriatku pravi: "Spriznil se pak 8alamoun s Faraonem, kralem EgyptskYm, nebo pojal dceru Faraonovu, a uvedl ji do mesta Davidova, dokudi nedostavel domu sveho i zdi Jeruzalemske

h

8alamoun byl tehdy na vrcholu sve moci i bohatstvi. Biblicke ridaje prozrazuji, ze za jeho vlady prudce stoupla vYmena zbo gi mezi gi 8alamounovou a sousedy. Egypt mel na tomto mezinarodnim obchodu vynikajici podil. Bible uvg.di i ceny, za ktere 8alamoun z Egypta nakupoval. Tak za vflz (bez bliggiho oznaoeni druhu) se do Egypta platilo gest set lott stribra. galamoun odebiral egyptske kone, kus od kusu po 150 lotech stribra.

PodobnY zisk jako Psusenes mel z pratelskYch stykil se 8alamounem i Chiram, kral TyrskY. Od Chirama objednal galamoun drivi na stavbu Hospodinova chramu a na ostatni sve nakladne stavby. Chiram dodaval drivi jediia.k jedlove, jednak libaninske cedry. Plavili je ve vorech po mori na misto ureeni.

8alamoun naproti tomu posilal Chiramovi kagdoroene dvacet tisic mer pgenice a dvacet tisic mer oleje.

0 manielstvi Psusenesovy dcery a 8alamounem neni bliggich fidajt.

Je jen jisto, ze i ji dal 8alamoun postavit nadhernY palac, a to hned po dostaveni Hospodinova chramu.

Na konec ovgem faraonova dcera mela u Salamounova dvora teglY givot: Kral, jak MU. bible, zamiloval si mnohe geny cizozemky, Moabske, Ammonitske, Idumejske, Sidonske a Hetejske, tak ge mel dohromady tisic gen. V to dobe zaeina, take rozklad jeho ri ge, kterY se napino projevil po 8alamounove smrti.

Psusenes vgak nehral se galamounem poctivou hru. Dal mu site za germ svou dceru, ale zaroveri podporoval i jeho prvniho vnitimiho odpurce, Adada Idumejskeho. Wenn jej dokonce se svou Avagrovou, sestrou kralovny Tafnes. f;\

(lad Texaski Orlice tiSLO 13

v Dime Box, Tex. potacia nagledujici

Taneeni Zabavy DNE 22. DUBNA pri hudbe

Adolf and the Boys Vstupne: Pam 40c; (limy 10c ZABAVY V

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

VESTN1S

Strana 20.

sobotu 6. kvetna pH hudbe TEXAS BLUE BONETS

Bednieka s miliortorim bohatstvim se povalovala nekolik let na stanici.

Ptednosta stanice v Griquatownu v Jigni Africe mel nekolik let podnog ku v cene 3,500.000 K. Samoziejme o torn nevedel, nebot' to byla spletita, historie. Anthony Master se asi pred 20 lety rozvedl se svou genou, jen pak zristala v Griquatownu. Byl chudak, ale tougil po bohatstvi a gel hledat zlato. Nagel skutedne bohate nalezi gte, prodal je a nil leta v blahobytu. Kdyi na nej ptigla nemoc, dal si z hanky poslat skoro cele sve jmeni v dvacetilibrovYch bankovkach. Bylo jich za 3.5 milionu K. Ulo gil je do bednielty, napsal na ni adresu sve geny v Griquatownu a v posledni van natidil, aby ji bednieka byla poslana. To se stalo, ale vykonavatel zaveti poslal bedniaku nevyplacene. Pani Masterova dostala oznameni, ze ma na nadra gi bednieku, ale kdy na ni gadali nekolik korun za dopravne, mavla rukou a bednieku tam nechala. Usoudila, v ni bude jen stare gatstvo po chudaku, ktere za tech nekolik korun nestoji. Od to doby zustala bednieka na stanici a pan ptednosta ji leta ugival jako podnogky. Az tuhle si na ni stoupl, aby sahl na a bednieka se rozsypala. Objevily se penize a brzy pak i jejich majitelka, jen krome dopravneho rada zaplatila poplatek za uschovani. )o( Nalezy predhistorickych nadob na Roimitalsku. Na vrgku Chocholiku nad Priovicemi na Rogmitalsku je na jeho vYchodnim fibodi nekolik mohylek z dob, kdy na gi ptedkove $ sve mrtve spalovali a jejich popel ukladali na navr gi nad osadou pod mohyly. Nagly se zde popelnice s vinovkou, ktera je pro slovanske narody teto doby (od V. stoleti po Kristu) charakteristicka. Na Chocholiku je v gak star gi pohrebigte, do nedavna nezname, a to na padnim svahu a na temeni vrgku.

Zde v malYch lomech se lamal ka.men na stavbu silnice. Delnici byli na mognost nalezu predhistorickYch nadob a zachranili dve popelnice a jednu obetni misku. Vgechny nadoby pochazeji z platenicke doby, kterou odbornici ureuji do 3 stoleti pied Kristem.

Lid teto kultury sidlil spi ge v severovYchodnich Cechach, ale stehoval se i odtud do ji gnich tech, ktere byly site tideeji obydleny neg firodnejAi krajiny na gi vlasti, ale jejich osidleni se nekterYmi nalezy posunuje o nekolik stoleti pied Kristem. Dokazuji to i nalezy na Chocholiku. Nadoby budou ulogeny v museu v Rogmitale. )0( Dane bez piedpisu. V Habegi, jak jak pige cestovatel dr. Musil, nebyly predepsany dane, kolik ma platit jednotlivec, a dane vybiral podle sveho dobreh,o zdani pohlavar anebo nadelnik a cisati opet odvadel, kolik za dobre uznal. VysokY firednik prave jako cisat oeekaval dar od kagcleho, komu nejakk iffad KagdY °bean se bli gil k eelniku, pohlavaru a cisari s dary, jednak aby je poctil, jednak aby jim ukazal svou poslu gnost. Tento orientalni zvyk napodobovaly velmoci, ktere posilaly pino darri nejen eisari, nYbr g i jednotlivYm pohlavarrim, ba i niggim ritednikum, aby je podplacely. Cisat habegskY nikdy neeinil rozdilft mezi pokladnici statni a soukromou.

or,*.lown

TEL. JED. SOKOL HOUSTON portADA

v nedeli, 23. dubna 1939! v sini iadu Stefinik na Cottage Grove divadlo pod nazvem

"PAN CAP NA TO KAP" Fragka o ttech dejstvich 0 S 0 B Y: br. B. etvrtnik Augustin 66.13, ses. K. 6tvrtnikova Katerina, jeho gena, ses. M. Vajova Atka, jejich dcera, br. F. Beean Filip 8palidek, ses. P. Studnieno.

Rozalie, jeho gena, br. A. Vaja Bohdan TupY, ses. M. Filipkova Marketa, jeho gena, br. E. Zan Arnogt, jejich syn, ses. E. Klimove.

Stazi, slu gebna u 66,0, I. jednani: Kde je moje dite? — II. jecinani: Za gmodrchana familie. — III. jednani: odp ho neprines.

ZAtATEK VE 4:30 ODPOL. — PO DIVADLE VEtEitE A TANEC. VSTUP: 30 CENTU

g

Louis tern'Y Orchestr

PAi TE AKADEMIE SOKOLSKA, 14. KVETNA Uetire zve Zabavni vfrbor Sokola.

AIWIMIIM.1.1■1111.11.10.1■■•04/01.10041POO*0411•111..01.040,00./.0 ■0•11111.0..........0.01.0..... . 04111■0411■0411•111.041 .01.1111.04110.1.1111111.0 ■ 0••■"■ 0.1■0.1.01.41111..11.0.0.4.■ 041•1.0111.041111.0•110.0.1./.11■04111.0 ■ )411..

"Mlovi Slavnost" v Houston, Te DIVADELNI KROUZEK "HLAHOL sehraje

v nedeli, dne 7. kvetna V BUDOVE RADU POKROK HOUSTON elS. 88 NA STUDEWOOD divadlo pod nazvem

"Draiba na nevestu" (ZENA NA ZKOUgKU) Napsal V. StegerskSr. Fragka s, zpevy o trech jednanich.

OSOBY: br. Joe Kalousek Vavrinec Kru gina, chalupnik, br. Jan Staraala Vagek, jeho syn, ses. A. Starealova Hata itihova, selka, Lilian gtastova Matenka, jeji dcera, Fr. Kogut I Jenik, Amos Kadleeek Petr, selgti hogi Dan Datilek Krygpin, I L. Datilek J l Martin, E. Kalouskova Barugka, Estel Drabova Madlenka, selska deveata, Ella Hogkova Dorotka, Helen Valeikova Il J Rrigenka, Fr. Olexa, st.

Vavra, sousedy Elvin Hogek Dobeg, Joe Kagpar Matej Kecal, dohazovad, DEJ V tESKE VESNICI Hudbu kidi Fr. HlavatY. — Piano, Mary Prag'ska Reiff, Tom Hogek.

•

Zaeatek • ye 3:30 odpoledne Vstupne: Pan 40c — Dima 25c ODPOLEDNE I VEER HUDBA J. R. BAtOVA Po divadle veeete, tanec, a stale chladne na lede!

K hojne navgteve uctive zve viBoR.

Ate stfectu, dne 19. dubna 1939.

Pohanka o Nam oslu.

Gertrude Aline Strickler. byl malt' osel. Rad si hral a vyvadel, V V praci se vgak vyhybal. 2i1 na louce jegte se dvema jinYmi osly, tkemi kofimi a pet kravami. Vtdycky, kdyt vide' ostatni zvitata odchazeti do prace, obvykle se skryl za nekterY kek.

Jednoho dne pro le pki gel hospodak. Pokougel se chytiti Va gka, ale =me. Druzi dva kteti se jmenovali Hy a Hop, pra.vili: ‘•Tak pojd', Vagku, nech se postrojiti."

"Nenecham," odvetil Vagek.

"Tak dobie, budeg toho litovati," pravil Hubenad. Ve skuteenosti byl velmi tlustY, ale kikali mu Hubenad tertem. Velmi si potrpel na na &bra, jidla. "Dostaneme dobre seno a oyes, ale ty nedostane g nic".

"Nevadi," odvetil Vagek.

"Vag ku," pravila Hnedka, ktera, mela vtidy o neho matefskY zajem, "snad nechce g vyrtisti v lineho osla, kterY nikdy nepomaha pki praci?"

"Chci," odpovedel Vagek.

"Tak s bohem. Jdeme."

"Diky bohu," zvolal Vagek. Za nekolik minut videl, jak Hy a Hop, Belou g, Hubenad a Hnedka jdou dolti po silnici. Byli zapfatieni do vozil s velkYmi koly. Kdyt zmizeli s obzoru, Vagek pravil °pet: "Diky bohu. Jak jsem gt'asten, ze nemusim pracovat."

Snedl sedmikrasku, pak hlavieku jetele a tki stebla travy. Polotil se na zada a \Wel se po zemi. Pak vstal a behal po louce a kdy citil, ze je trochu unaven, lehl si a usnul. Pojednou se polekane zvedl. Kousla ho moucha do levelo ucha. Vstal a gel si pohovokit s kravami; ty vgak mely prilis mnoho prace s pfetivykovanim a nechtely s nim mluviti.

"Hm," pravil Vagek, "mile je to jedno. Kravy jsou stejne nudna, zvikata."

Vagek vgak brzy nevedel, co ma Mat. Dival se pies ohradu a vial v clan kopec. Byl zvedav, co je na druhe strane toho kopce. Pak se °bratl a spatfil opet jen kravy.

"Polled na kravy mne unavuje," myslel si.

"Rad bych videl nekoho jineho. Sly gel jsem o zvlfatech s dlouhYmi krky a s hrbatYmi dy. Pak jsem slygel, ze nektera zvikata maji dlouhe nosy, choboty. Jak rad bych je vial!"

"Unavuje mne stale jisti travu," myslel si.

"Mam chut' na seno a o yes. Nejlep gi ze vgeho je mrkev. Keti bych ji mel.

Z dalky bylo slygeti tahle hvizdnuti. "To je neco, demu se kika vlak," myslel si Va gek. "Nikdy jsem ho nevidel."

A pak at se nic nedelo. Vagek se citil stale vice opugten. Kravy odegly do chleva k dojeni.

Slunce se sklanelo k zapadu. Stiny na louce se prodlutovaly, ale ostatni oslove a kone se nevraceli.

"Co je s nimi," myslel si Vagek. Byl unaven, stYskalo se mu. Pojednou usly gel jakYsi zvuk.

Bylo to rachoceni vozu, ktere bylo stale zketelnejgi.

"Diky bohu," zvolal Va gek, kdy koneene spatfil Hy a Hopa, Moak, Hubenade a Hnedku, vracejici se domil. Hospodak je vyptall a zavedl do staje. Va gek na ne dekal. Kdyt vygli, gel jim vstkic.

"Prod pfichazite tak pozde?" ta.zal se net:Inas:ye.

"6," zvolal Hop, "mei jsme dnes skvelY den.

Byli jsme at na vrcholu toho kopce." jsme "A na druhe strane," dodal H. tam louky pine sena a zahrady pine mrkvl."

Strana 2/1

VASTNix "A jak byla &bra, to mrkev, mmm," olizoval se Hubenad. "Dostali jsme ji od maleho chlapce, kdy jsme se zastavili u jednoho statku."

"Ano, a vial jsme dlouhy vlak," pravil Beloug . "SilnY, Cerny obr jej tall. Kdyt nas mijel, piskal a vyfukoval proud derneho kouke."

"Mile se vg ak nejlepe libil cirkusovY pruvod," pravila Hnedka. "Nikdy nezapomenu na ty chlapiky s dlouhYmi krky anebo ty s temi hrby.

A mel jsi videt ty slony s dlouhymi nosy."

Vagek ziral vyjevene.

"A pak", pravil Hubenac, " ye staji jsme dostali seno a oyes."

"Hm," myslel si Vag ek, "men se lepe net' ja."

Mel pokatenou naladu.

Za nekolik driti pkitel na louku opet hospoda •, aby odvedl osly a kone do prace.

"Vagku." pravil Hop, "dnes jdeme °pet na druhou stranu toho kopce."

"Nevadi," odvetil Vagek.

"Bude se ti po nas stYskati," pravil Hy. "Nebude," odvetil Va gek. "Main svuj plan."

"Ja, ut vim, jakY," pravil Hubende. "Budek se celY den past na louce."

"MYlig se," pravil Vagek.

"Vag ku," (pravila Hnedka matetskYm ,ale pevnYm hlasem, "kekni mne, co bude g delati dnes, az budeme prya?"

Vagek zastkihal ug ima a v odich se mu zajisktilo. "To neuhodnete," odpovedel Va gek, "ale uvidite." Pak se rozbehl k hospodati. Ten se radostne zasmal a poplacal ho po zadech.

Hy a Hop, Belou g, Hubende a Hnedka jej sledovali. "Vidite," pravil Va gek, "piljdu s vdmi. Choi take pracovat a miti se dobie."

Marie Pokorna.

MODRY KABATEK.

Milada Mickova.

Ve vYkla,dni skfini obchodu s detskYmi obleky bylo vystaveno mnoho krasnYch kabatku, 'tie se na ne at srdce smalo.

Nejkrasnej gi byl modrY kabatek, kterY byl obleden na figuru chlapeCka. Mel take na sobe cedulieku s nejvyggi cenou.

Plagtiky ye skkini se jit dobie znaly. V noci si I/tidy povidaly o tom, jak se budou mit, az si je nejakY hogik nebo devdatko odnese na svYch raminka,ch. Kdyt se ve dne otevfelo za nimi okno, vgechny napjate dekaly, kterY z nich bude vyndan, ale za chvili byl zase vracen do vYkladu. Och, to se takovY plagtik stydel, ze se nelibil, ae si ho nikdo nekoupil!

V noci se kabatky mezi sebou bavily.

"Jo, jsem udelan napolovic z viny a napolovic z baviny. Bavina je pfivezena az z Ameriky!" flkal gedivY, levnej gi kabatek.

"Moje bavina je nadesana v Indii!" chlubil se hnedY. ModrY ohrnul neviditelne nosik.

"To je toho, ze jste z daleka! Ale malo hkejete; Ja jsem kra.snY a teplouekY! Jsem udelam z nejlep gi viny jet vyrostla na nejkrasejgich ovcich merinskYch v horach ve panelsku!"

"Pkiznavam ti, tie jsi z nas nejkrasnejai a nejteplej gi, ale take nejdrat gi KaalY si to jen prohledne, ale nikdo nekoupir, krotil jeho pYchu gedY plagtik.

"Vdera jsem slyg el, jak jedna pani kikala, tie by si to mohla koupit, ale to je to gkoda pro jejich rozpustileho kluka. PO by z tebe za rok vyrostl a tak ze mu postadi levnej gi Koupin meho vetgiho bratra!", vypravel hnedY. ModrY kabatek zmlkl Byla to pravda, co o nem kikali. Ut minulY vanoce i leden, v fmoru svitilo slunieko docela teple a modrY kabatek byl ve skfini velmi ne gt'astnY. Vgichni jeho pfatele byli jit davno prodani a sloutili detem.

Uminil si, ze se musi z vYlohy dostat sttj co stfij. Kdyti se za nim jednou otevkelo okno a prodavad sahl po jinem plaati, zavrtel sebou na figurine na najednou lads! Spadl jak dlouhY, tak g irokY na podlahu. Kdyt ho zvedli, zacali prodavadi natikat. Kabatek byl rortrten a rukave. Za gili diru, ale do vYkladni skkine se jit nemohl vratit. Visel v obchode a • dekal na svuj osud. la chuda pani a tadala kabatek Jednou ptig pro bledeho chlapce.

SI..ABIKA1.

RueiCky. Vy me bile rueiely, jak jste vy tak mali6ky a co vy se narobite za den boil celielSr! Firate si jak piatele, pracujete vesele, matieku si obejmete, kdy vim ve6er ustele.

Bubak.

Bubak self na komine, do nail se diva sine; eernou tvai ma, Zerne kniry jeika, hled'te, taha z diry.

Uz jej drzi v lokti svem, uz jde na vas s koitetem.

Bubu, bububu!

Keminik je tu!

Prvni noc.

"Ja se na tom kavalci ani otodit nematu, jak je ouzkej!"

Vece start' mazak.

"Tak se chod' otadet na dvar, tam ma g mists habadej, zvlag te v noci!"

•

"Pane doktore, ja nevim, jak mne je — co je mne — co to je! Necitim se dobie — nevim prod — ja vfibec nevim, co mne chybi."

"Hm — tak si dojclete do lekarny — ja nevim, kam a pro co — utivejte to — ja nevim kolikrat denne a nevim, kdy se uzdravite."

"Hoch je po nemoci, potfebuje na sebe nee° tepleho," kikala.

"Ma,me zde krasnY kabatek, ale je na rukavu trochu spravovanY. Kdyby vam to nevadilo, levne bychom yam jej prodali."

Pani kabatek koupila a Koch celY gt'astnY streil ruce do jeho teplYch kapsidek. Tak se koneCne dostal modrY kabatek z obchodu yen. kam tolik toutil. — Za rok v bkeznu sedel chlapec v modrem kabatku na lay:dee v parku. P •igel k nemu jinY loch v '6eclem.

Oba kabatky z jednoho obchodu se poznaly.

"Tak co, jak se ti daki?", ptal se modrY gediveho.

"Jsem ye velmi bohate rodine. Vidim kolem sebe same krasne veci. Jen jedine mne mrzi, ze si mne chlapec nic nevati. Pohazuje mnou, kde jen maze. Musi pry mne brzy znidit, aby dostal zase novY. Jsem celY flekatY i rortrtenr, nakikal si gedY. "Ja jsem v chude rodine, ale spotadane Hoch mne denne kartaduje, ve gi na raminko a libuje si, jak je mu ve mne teploadko. Mladgi bratr se jit te gi, ze mne za rok zdedi a te budu zas likat jeho telidko. A to budu!" hrde modrY kabatek.

Kdybyste rozumeli kedi kabatkii, byli byste to motna take sly geli a snad take zahledli, jak ten modrY vesele zakYval kiopami gediver114 karnaradu na rozloudenou.

Strana 22.

V!STNÍK

Ve středu, dne 19. dubna 19.l9.

NA STA LIDÍ TRPÍ TEĎ NA JAŘE vejce, uloží-li se v suchém seně.

Rozdělují se přijímače.

NESNESITELNÝMI VYRÁŽI~.AMI. Nutno také dbáti, aby vejce nenav roce 1933 byl založen v Němec­ mrzla. Jejich skořápku by pak mohl ku fond dr. Goebbelse, z něhož mo­ lleský Lékař a. Operatér Vzorek znamenité mastě Esko bude roztrhnout mráz, a kromě toho na- hou být opatřovány a rozdávány poslán zdarma všem čtenářům '111 Medical Arts Building mrzlá vejce rovněž pozbývají na rozhlasové příjímače. Fond spravuje tohoto.listu.

HOUSTON, TEXAS své dobré jakosti. Na trvanlivost nacionálně socialistická strana. Při­ Telefon úřadovny: Preston 2553 Je až k neuvěření, jak obrovské vajec má značný vliv skořápka, _t~- [ímače -rozdává také teď v Sude­ Telefon residence: Lehigh 9'145 množství lidí trpí právě v tuto jarní tiž hlavně její složení. Vejce _s bily- tech, a to především do chudobných dobu nesnesitelným svěděním a vy­ mi tenkými skořápkami se snaze ka- vrstev: bojovníkům strany, obětem rážkami. Mnozí se dokonce stydí jíti zí, nežli se silnými hnědými sko- práce válečným poškozencům, sle­ SPRÁVNĚ VYKONANÁ do společnosti neboť nemohou se řápkamí. Silnějšími skořápkami ne- : pým, početným rodinám a osobám POHŘEBNÍ SLUŽBA. zdržeti škrábání i když ví, že tím se pronikají tak snadno choroboplod- s tělesnými vadami. V nutných pří­ stav jenom zhoršuje a dokonce mů­ né zárodky. Vejce s hnědými sílněj- pudech odpouští říšské minister­ V hodině žalu zarmoucení nalez­ nou Edward Pace pohřební ústav že člověk dostat od nečistých nehtů šímí skořápkamí bývají, zejména v stvo pošt i poplatek z poslechu. Při­ cizině, lépe placena než vejce s bí- jimač zůstává majetkem strany a pohotový k sympatickému vyříze­ otravu. ni nezbyt•ých jednotlivostí a k Pravdou je, že mnozí z těchto tr­ lými skořápkamí, ježto lépe snášejí může být kdykoli odňat, jestliže _by vypravení dojemného pohřbu. pitelů vyzkoušeli na tucty rozmani­ dopravu a dají se také lépe uscho- se ukázal obdarovaný nehodným Levné ceny jsou naší zásadou. tých mastí, Iínímentů a přípravek a vatt na delší dobu. daru. byli ale právě těmto lidem ---)o(-----)0(--EDWARD PACE patří zklamáni, dnešní výzva čsl. závodu W. F. TAROKY! Pohřební řiilitel.

Stfodověk ukázal, kam ved-e pře­ Severa Co., v Cedar Radips, Iowa.

Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. l mýšlení bez pokusů. Devatenácté Nechť si ještě dnes pošlou pro úplně Hra tarokil, nejlepší jakosti, ny-i století (a ve zvýšené míi'e dvacáté,) TEMPLE, TEXAS. BEZPLATNÝ vzorek mastě Esko a ní za $1.50, poštou vyplaceně. Ob-1 zas patrně ukáže, kam vede pokus­ brzy se přesvědčí, že nejsou všechny jednávky adresujte na: čechoslo- J nictví bez přemýšlení. přípravky stejné. Tato mast, známá vák, West, Texas. (dz.)

Shopenhauer. téměř po šedesát let mezi našim li·- --~ -~-· • • dem.. působí rychle a dostali jsme PRÁVNÍK dopisy, že i pouhý vzorek postačil, Vyřizuje veškeré soudní záležitosti aby svěděni a vyrážka zmizely. · {Jřad~vna: ~21 B:'1-nkers M~rtgage Tím nechceme říci, že je tak ve Buildmg, pres uhel naproti Kress všech případech. Tam, kde vyrážka budově. a svědění kůže zlobí delší dobu aneHOUSTON. TEXAR. bo dokonce několik roků, nutno býti trpělivým a masť používat pravidel­ DR. THOMAS N. DeLANEY ně, nejlépe před spaním, kdy má tě­ cestujte rychle a příjemně na našich oblíbených OČNÍ LÉKAŘ lo nejvíce klidu. Pravidelná tuba Se­ Brýle správně připravené.

B'REMEN • EUROPA verova Esko se prodává jen za 50 Čas dle úmluvy. centu a většina lékárníků má na COLUMBUS Úřadovna 3248 - Res. 2687 skladě. Kdyby však lékárník neměl, NEW YORIC • HAMBURG stačí každou takovou objednávku 513-15Professional Bldg.

Bii.NSA• DEUTSCHLAND poslat jednoduše na tuto adresu: W. Výborné železniční spojení z Brém nebo Hamburku.

TEMPLE. TEXAS. Pomůžeme Vám při obstarávání návštěvních a VY· F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a stěbovaleckých vis pro Vaše evropské příbuzné. p~iložit potřebný obnos ve znám: r=Nechť Vaiíi evropští přtÍ:zní V6:-navštíví v A-:" • • kach anebo na money order. Take merice. Zvláštní nízké sazby výpravní pro plavby připojte jméno a adresu Vašeho nej­ DENTIST z Evropy mezi 26. červne~ - 23. červencem k bližšího lékárníka. _ _,n_ Fletcher building dostání pro čtyřtýdní pobyt v Americe.

NĚCO O CHUTI VAJEC. Přes ulici, západně od Professional Informace u vašelio místního agenta nebo budovy.

510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

Již několikrát jsem si všiml, že Telefon 3305 vejce nejsou vždy stejně chutná. V TEXAS chuti vajec slepičích jest mnohdy -::TEMPLE, velmi veliký rozdíl. Záleží tu ovšem na stáří a zdravotním stavu slepic, RED FRONT jakož i zejména na způsobu krmelleská Jídelna, Restaurace ní. Chuť vajec jest odvislá zvláště a Pivnice od žloutku, a při jídle vajec vaře-] 714 PRESTON AVENUE ných na měkko dá se nejlépe po­ HOUSTON, TEXAS souditi, jsou-li vejce chutná či ni­ Jos. Košut, majitel. koliv. Vejce od slepic nezdravých Telefon: Beacon 31734. nejsou vůbec chutná. Chutnější jsou Pravidf.lná jídla a luněe vejce od slepic dorostlých než od Nejlepši soudkové a láhvové pi­ pfiliš mladých, začátečnich nosnic. vo, různé druhy vína a doutníky. Na chuť vajec má vliv v prvé řadě Mluvímečesky. spůsob krmení slepic. Nejchutnější ŠPATNÉ TRÁVENÍ? NECHUŤ K JlDLU? Hoboko stále na skladě. ovšem jsou vejce se sytě vybarve­ Zvláštni stoly pro rodiny.

HOŘKOST V ŽALUDKU? NADYMA.Nf? nými žloutky. Taková vejce však nesou slepice až v teplých měsících, Teď na jafo trpí zvláště starší lidé a z nemoci se pozdravující rozmanitými ža­ Základní životní vada - špatné ovšem jsou-li dobře krmeny, mají­ li hojnost volného pohybu, pří čemž ludečními potížemi a ti by si bez procileni dýchání. se mohou podle libosti nazobati měli dostati láhev AU:OHOL IB% Dr. Gueniot praví: Kyslík ve vzdu­ vhodné zelené píce a hmyzu. Jistě chu je tělu potřebnější než potra­ je všem známo, že po chroustech, va a nápoj, neboť bez těchto mu­ třeba i sušených, slepice velice dob­ žeme žíti i několik dnu, ba snad i ře snášejí, nutno však podotknouti, OIRl!:CTIONS týdnu, avšak bez kyslíku nastává že se jim jich nesmí dávati příliš ("'11 "' w,c,, ,.. ....... smrt v několika minutách. Dechem mnoho, ježto vejce obyčejně dostá­ Ul•".,• ll1 St\ "'" U>n t1'il • tae,.t1.• f.\.GU11.2 1 ttANl dostává se nám obrozujícího živlu vají po nich dost nepříjemnou pří­ Sl\MOLtt~,.esa a v plicích máme pravé zřídlo mlá­ chuť. Mnohdy také i čerstvá vejce ?nee $t llll mají nepříjemnou vůni, což bývá . dí. Nezapomínejme tedy na správ­ Uspolmjila tisíce - nezklame ani vás. ný dech a na čistý vzduchbez kou­ způsobováno nejčastěji nevhodným ře a prachu. Většina lidí dýchá po­ přechováváním vajec. Různé zápa­ vrchně a proto má špatně okysliče­ ehy mohou totiž zcela snadno pro­ nou krev, špatné trávení. To je zá­ niknouti póry skořápky do obsahu Nemá-li váš lékárník, sdělte nám jeho kladní vada. životní, z níž vzniká vajec. jméno a adresu a zároveň objednejte pří­ Proto se nedoporoučuje, aby byla řada chorob. Podle Pasteura zmen­ mo od nás Poštovné platíme sami. šuje se nedostatečným okysličová­ vejce dlouho ponechávána v neěí­ ním krve odolnost organismu proti stých hnízdech a také nutno se vy­ varovati čpavých podkladků. Věnuj­ chorobám i mikrobům. Kdo chce te větší pozornost mlstností i vě­ dosáhnouti dlouhého věku, nesmí. cem sloužícím k' přechováváni va­ ~M~élbávati hluboké dýcháni.

J~c. Veliee dobrou vdni dostanou

DR. KAR. J. HOLLUB

l

C H CHERNOSKÝ

Ill)

sr ARÉ VlfiSTB

J R POINDEXTER I

~~~~==--=~~~~~=~--=~------~--------""'!

tíže

SE ŽALUDKEM?

-·~ ~,'!..,_

SEVEROVY

~lil\

'1'C'Nl fn::,.n,.. ~ '\ti\Ulh~it.

(SEVERA'S BITTERS) Cena $1 . 25

KREV NENI VODA.

dESKOSLOVENSKO Ukaime jim, ze jsme s nimi.

Z Granger se oznamuje, ze se tam na, proslulem Svetove ZA6 D N I Nejrychlej gim Parniku krajane opravdu velice te gi na divadlo deskVch universitnich studenQUEEN MARY

ke kvety, ze se jim pfichazeji di- zazrak. Pivo .obsahuje mnoho -v-it vkchni zahradkati a zahrad- tek, ktere pusobi na ptdu velmi nici z deleho okoli. HostinskSr pe- ptiznive jako hnojivo. Je v8ak jedstoval narcisy z celeho okoli. Ho- no nebezpeoi, ze totit zadne kvasit stinsky pestoval narcisy podle vla- a pak by kvadenim vznikaly latky, stniho receptu. Chtel proste doka- ktere by musely rostlinu znieit. Hozat, ze pivo svedei i kvetinam. A stinskS7 mel 8testi a zaleval narcisy prave spravnSmi mnotstvim pitak zaleval sve narcisove cibulky va. Britske pivovary dosud nepropivem misto vodou. Stal se zazrak, jevily zajem o kvetinovST zazrak v po pive rostly narcisy "jako z vo- croydonskem hostinci. A piece je dy". Tim se nema ublitOvat pivu. nyni objevena testa, aby se spoOdbornik tohoto oliara prohlasil, ttebiteli piva stali i nejzarytejk abte se hostinskemu zdaiil skuteenSr stinenti.

v Austinu, "POSLEDNI MUZ", ktere sehraji v nedeli dne 23. dubna Expresni plavba pees Cherburg v 7:30 veder v katolicke farni Skole. Je to skuteene velice krasna i easova veselohra o tech jednanich, 10. KVETNA. - 24. KVETNA kterou nacvidil i iiditi bude Dr. Ed. Midek, profesor de8tiny. 6istS7 v9nos je urden na dobrodinnY Udel. Studenti a prof Midek, z v-Smosu nedo17. KVETNA stanou nideho a hraji ochotne a s 29. DUBNA laskou. Divadlo nacvideno po vedeOSOBNE EiZENY VILET rech a nikoliv ve tfidach be8tiny, take na8i Ceti studenti jsou skutednSrmi ochotniky. On i jejich 17. KVETNA - 14. eERVNA prof. se tek, ze uvedomeli krajane a krajanky napini katolickou 8kolu Pilvedle sem svoje piibuzne! Vy- v nedeli veder do posledniho misteCka a tak ukati lasku k deskS7m stueadejte si nag obeinik zdarma "Jak denttnn i na g Ceske tea, ktera je dostat svoje pfibuzne z Evropy". nyni ye stare vlasti krute prona0 DALgt INFORMACE HLASTE sledovana. Divadlo poskytne take peknou, ukechtilou zaloavu dospeSE U: IS7m i mladeti. Nagi studenti hraji apine zpameti. Diktatora Kohouta, LOUIS RULiK, MORTON ST., majetnika domu, hraje Jaroslav P. 0. Box 303, Richmond, Texas.

ZivrIST, tutor destiny v departmentu slovanskch jazykil, jeho 'tenu Eleonora Drozdova z Taylor; jejich deti: Helenu Alice Vondrakove, z Hempstead, Zderiku Lillian Foitovd z West, Jaroslava, studenta Rudolf Horak z Caldwell, Dr. Marka Jan Vacek z East Bernard, intenSira Beevate Harry Barton z Abbott, Toneu Vackovou, gymnasistku, Viola Martoncova z Holland, Baru8ku, slutku u Kohoutil, Anna Kutalkova z Austinu a dragouna Viktor PochoHleda. se klid.

KanadskSr prtimyslovr magnet a bradskST z Ennis. Dej divadla je v soudasne dobe v Praze, kde vAak president kanadske pacificke nidni spolednosti Robert Horn ne- dnes toto divadlo nemrite se hraji, path' at do nedavna mezi ty 8t'a- protote hra ma hlubokou mravni stlivce, kteii se mohou tekt klid- mykenku proti diktatorstvi, a je vSrchovneho ram - proti tyranstvi. nemu a spokojenemu spanku. katske porady, pra8ky lekarnikri, Spisovatel F. X. Svoboda byl z kdot uvedli na deskou scenu v8echno selhavalo. NeklidnS7 miliardal; mohl nakonec usnout jen teh- spoledenskS7 realismus. Nutno se pody, vstoupil-li do rachoticiho spaci- divati pravde do al. Jeho postavy, ho vozu kanadskeho pacifiku. Ce- avla8te tenske, jeho dialog, pUsobi stovat vgak od loteht - Atlantiku k jako skutednost. Pod barevnSrm pobtelnim Ticheho oceanu jen proto, vrchem tivota postupuji hlubki aby mohl na nekolik hodin zavfit proudy. Hra "Posledni mut" je na odi, bylo i pro neho divne. Proto rozhrani komiky a vatneho soudu. si dal sestrojit motor, kter5"7 uvadi V zemich, zotrodenSrch diktatoreni jeho luzko v tSrt. pohyb, jak9 doz- Hitlerem, nemotnoi ji provadeti. nava spaci vtz, av gak s tim rozdi- Picijd'te a ukatte nakm studenturn, lem, te zustava v jeho pokoji na nak krvi, ze jste s nimi. Krev neni miste. To konedne pomohlo. Presi- voda . . . Na shledanou v nedeli dent ma dojem, 'te cestuje a spi do- veder. Ukatme, ze tijeme. )o( ma.

Slovnik jazyka eeskeho, vydavanST )o( statnim nakladatelstvim v Praze, VitED NA NOSE. Mt. Olive, Ili., 10. biez. 1939. ptines1 ye dvou dilech, dosud neMantel dostal vied na nose, kter vydanSrch citaty z 832 spisovatelii. byl nasledkem toho velice bolav3i. Nejdelk hesla jsou tam: BS7ti (dva Spoludelnici v dole fikali, jdi k lekali, ale on °dyed': Moje manielka sloupce a 13 vS7znamil), dati (41 je dobrS7 lekai, vyleei mne s Nonat. sloupce a 13 vSiznamil), miti (101 Za nekolik dni byl zdrav a ani ho- sloupcti a 30 vS7znamt), dinu prate neztratil. PoSlete co nej- (3 a pill sloupce a 16 vSrznamt), diIv dollarovou tyeinku na adresu: ptedlotka k (6 sloupcil a 17 vYana-1 Mrs. Rosalie Svetlik, Box 504.

Na rozliene, at' suche neb otevi-e- mil) a pfedlotka na (13 sloupcil a ne bolesti se Nonat osvedella, ktera 44 vSrznamii). K heslu laSrti sebrano bez operate vytahne dfevene i oce- 10.000 vSrpiskt, dati 7500, miti 12.000,1 love tfisky, steely a jine pkedmety hlava 18000, ptedlotka k 5400 a1 uvazle v tele, ale musi to bSrt pfedlotka na 15.000, cot je nejvy8-1 Cislice sebraneho materialu pro j•edine heslo. )o( Narcisiim svidei i pivo? ! & OW., Jisty hostinskSi v Croydonu u Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekar- LondVna vypestoval narcisy a ci-1 nika nebo jednatele, ale nit jineho bulek za tii nedele. To je pkiblitne I neberte, radeji pi gte piimo na ttetina Casu, ktere je k tomu tieadresu: Marie Leiblinger & Co. Altagleaa, cal ba, A lehQ narcisy maji tak yell-

Queen Mary Aquitanin

Aquitania

Cunard White Sta

NONAT

Strana

ITESTNtiE

seredu, dne 19. dubna 1939.

d Pokrok Houstonu OZNAMUJE pofad spoleeenskSrch zabav, Widen se velptizni nag eho lidu i eetnS7ch pkatel doveho Clenstva. VzornST poildek, peeliva obsluha a dobra hudba pki kaide zabave.

l'efitovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 045$.

Na doptiini se jest - 20th and North Main.

VE STEEDU, 19. DUBNA. - Slums orchestra z La Grange. ✓ NEDELI ,23. DUBNA. - Six Palls. ✓ NEDELI, 30. DUBNA. - Syncopators.

VE STitEDU, 3. KVETNA. - Rythmeers orchestra. ✓ NEDELI, 7. KVETNA. - J. R. Baca.

Majova. slavnost a odpoledne zp'e'vahra pod nizvem "Draiba na nevestu".

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c ADATELE.

Ceskfr Mluvici Film

Srd ce v Soumraku o neskonale lasce matetskeho srdce, ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co., z Chicago.

YOAKUM - ye etvrtek 20. dubna, o 3 odpol., o 7 a o 9 hod. weer.

HALLETTSVILLE - v patek 21. dubna, o 3 odpol., o 7 a o 9-hod. veeer.

DALLAS - v sobotu 22. dubna ve Scott Hall, 2419 Maple Ave., o 8:15 veZer, pouze jedno piedstaveni.

SEYMOUR - v nedeli 23. dubna, o 4:30, 6:30 a 8:30 hod. veeer.

TEMPLE - v pondeli 24. dubna, od 2:30 odpol. do 11 had. weer.

TAYLOR - v fiterk 25. dubna, ad 1 hod. odpol. do 11 hod. veeer.

WEST - ve stiedu 26. dubna, o 2:30 odpol., o '7 a o 9 hod. veeer.

ENNIS - ve Ctvrtek 27. dubna, o 2:30 odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

GRANGER - v patek, 28. dubna, ,o 7. a o 9. hodine veeer.

CAMERON - v nedeli 30. dubna, od 2 hod. odpol. do 11 veeer.

FLATONIA - v itterSr 2. kvetna, a 8. hod. veeer.

MOULTON - ye stiedu 3. kvetna, o 8. hod. veier.

Strana 24.

Podivejte k oznamovini MOST Oznamovatel Pravidla V Ma'am Oznamovateli fietujeme E centy za slovo za kaade uvetejnehi. NejmenAi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaStnim listku a ptilot.te k objednavce piisluany obnos bud' poRovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Cek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bkti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany adult.nistraci pod nal znadkou, lietujeme za oznamky "Ns, prodej", "Slu2by a prace" a podobne 25c zvlait, za znaeku a na poatovne, aby doale dopisy mohly bYti ihned odesilany. lati oznamkach "Nabidnuti k saatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnak doplatek za znaeku a poitovue 50 centa.

Doplatek za znadku budit pfilo2en k obnosu, kterY posilate za 07,namku.

7-I Hoboko a Trinerovo Vino k dostani u John OndrriSka, 5007 (16-17p) Al"ott, Dallas, Tex. ._ ziN7-+ Pkijme se stark Lena k °patrovani stark teny a k vkpomoci v domaci pra,ci v dome na forme. PiSte na: F. W. Lichnovskk, West, Tex. (16-p) 107,-+ Pfijme se device pro clomaci praci a k opatteni 13-mesienihc ditka. Mrs. M. H. Strory, 3417 Mor(16) row Ave., Waco, Texas.

IDET•1 Dobra pkileiitost! - Kdo by chtel koupit Tailor Shop, prvottidne zatizena a dolote jdouci, v tiveir meste ve sttednim Texasu. Ptidina prodeje: stall. Koupechtivi blast& se u: Jos. Novosada, 0. K. Tailol (16-18p) Shop, Bartlett, Tex. 139117-Ceska ueitelka hleda Skolu k vyueovani pro ptiAti rok. Nejradeji by ueila v Ceske osade; 5-Leta zkuknost ve vyueovani. Dopisy adresujte pod znaekou: "Ueitelka" (16-1'7p) c/, Vestnik, West, Texas.

TABAK listovk mam na proor, dej kdo by si ptal, 10c a 15c Libra.

PoStu neplatim. John Hradek, Port(14-16-p) land, Tenn.

J. J. DUCKETT

oESKt PRAVNIK Vytizuje vkchny civilni prOvnicke zaletitosti. ttadovna y e Wiley budove, na proti potty.

EL CAMPO, TEXAS Tel Cis. 130 Nespechejme s definicemi. Touha Po jasnem vymezeni vkch pojmil rozStepila ktest'anstvo v jeho prvnich dobach, a doposud se nezotaStanley Baldwin. vilo. )o( Jedno stoleti pohodlneho blahobytu, kdy nam suet ochotne sypal sue bohatstvi do klina, nas ueinilo zmekeilkmi a linkmi.

Vernon Bartlett. )o( Nedejte se ovladnout eernkm a neplodnkm skepticismem. Nedejte se odradit smutnkmi dobami, ktere ptiSly na narod. keknete si: Co jsem ueinil pro svou zemi?

Pasteur. )0(K mantelstvi je tteba odvahy, ale odvahy je tteba take k chladnemu a opuStenemu staff..

Roberts Louis Stevenson. .

VESTNIE VYSLANECTVI ESKO - SLOVENSKE REPUBLIKY, WASHINGTON, D. C. V souvislosti s ridalostmi poslednich tkdrul obdrtel jsem z krajanskkch kruhri detne dotazy o budouci uprose rriznkch otazek, tkkajicich se eesko-slovenskkch zastupitelskkch Alan ve Spoj. Statech.

Nemohu odpovidati jednotlive na rrizne tyto dotazy a proto sdeluji krajanske vetejnosti prostkednictvim krajanskeho tisku toto: Bezpravnim a protiristavnim znidenim celistvosti a nezavislosti sko-Slovenske republiky a okupaci jejiho Nemeckem a Mad'arskem - cot jsem souhlasne s stanoviskem Spoj. Statri odmitl uznati - byl jsem ptinucen pkevziti vkchnu pravomoc nad zastupitelskkmi ritady oesko-Slovenske republiky ve Spojenkch Statech.

Vyslanectvi ye Washingtone a jemu podtizene konsularni titady. jicht status je Spojenkmi staty nezmenene pravne uznavan, vykonavaji svou pravomoc i na dale. Staly se soueasne symboly nezavislosti nasi vlasti, ktere musime udrtet dle motriosti *dude tam, kde mistni pomery to vytaduji.

Jejich einnost bude ale samortejme znaene omezena. Take zprisob Lich dalkho vydrtovani bude nutno vytekti, protoie zdroje, ktere poskytovaly ptisluSne finaneni prosttedky, jsou nyni pod cizi spravou, tudit prozatim vyschly. Tyto skutednosti uoinily nutnkmi rrizna, opatteni organizaeniho a personaliho razu, ktere jsem ueinil dne 26. dezna 1939 s platnosti pro vSechny zastupitelske Timbo vknosem jsem dal m. j. vSechny statni zamestnance dnem 3'. btezna 1939 na bezplatnou dovolenou, vybidnuv je soueasne, aby Si hledeli uspotadati sve osobni zaletitosti vyhledanim noveho zamestnani a pod. Smluvnim zaniestnancilm byla soueasne dam vkpoved'.

Na mesic duben byla zamestnancum zastupitelskkch ritadri vyplacena - vSem stejne, bez rozlikni hodnosti - vkpomoc, ktera, pozristava, z iihrady nalemneho a z ptispevku na tivobyti Stanoveneho podle poetu rodinnkch ptisluSniktii.

Do einne slutby byli od 1. dubna 1939 povolani at na dalk - bez jakkchkoliv pravnich na.roktil - jenom ti, jicht sluteb je naptitte nezbytne zapottebi.

Stejne jako v personalnich yecech, tak i v uspotadani ostatnich organisaenich otazek bude dbano, a,by vSechna opatteni se dela s hlediska co nejvySk rispornosti. Dalk postup a riprava faech otazek, tkkajicich se 681. zastupitelskkch toff' ye Spojenkch statech, bude teaena podle okolnosti se ztetelem na finaneni prosttedky, ktere budou vyslanectvi k disposici.

Washington, dne 15. dubna 1939.

V. S. HURBAN, vyslanec. )o( Ptiroda nestvoiila lidske bytosti, aby byly St'astny, ale aby sloutily.

Cuinton. )o( Doposud je mnoho mista na vrchu. Ale vrch je dnes trochu ykk, net bkval kdysi.

Anon. )o( Radio dalo ktidla prostkednosti.

Le Baron Cooke.

ZE STATNI UNIVERSITY V AUSTIN, TEXAS. Aspori jednou katdk semester, eeati studenti se radi pobavi na Ceske veselce a proto skoro v kat& schrizi studenti se tazali jestli ut mriteme miti podobnou zabavu. Koneene ve schtimi ye stkedu yeeer pokusili se ptedsedove Universitniho beskho klubu tuto vec ptednesti.

Vgichni studenti radostne tento navrh a ujednali se, te budou miti taneeni veneeek 28. tohoto mesice. Taneeni zabava bude v Knights of Columbus sini od deviti do jedne hodiny. Muzika bude eeska, a moderni, ale jeSte se nevi ktera orchestra bude hrat. Kaidk krajan a bkvalk universitni student jest pozvan.

Studenti byli ptekvapeni v posledni schtizi, kdyt programni vkbor je uvedomil, to bude k nim mluviti ten veeer Arno Novotny, assistent dean of men of the university. Delon Novotny Casto, totit aspoil dva krate do roka mluvi k deskkm studenttin. Studenti ho maji radi, nejen proto, to ma Ceske jmeno, ale take proto, to vedi 2e se vkchni krasne pobavi. Dekan Novotny zaeinava svoji tee Vic:1y ertem, ale potom se pusti skutedne do vecne ptedna,Sky. Tentokrate mluvil o ptatelstvi. ikee jeho byla velmi zajimava a pravdiva.

Zpravodaj. )O( Z jicnu sopky se vali ohniva feka.

V temnu sttedni Afriky se udala straaliva katastrofa, o nit dlouho nepronikla do Evropy tadna zprava. A piece jde o sopeenk vkbuch jedineene mohutnosti a hrrizy. V zapadni east Belgickeho Konga, severne od jezera Kivu, je, tit delai eas v einnosti sopka Nymlagyra. Ze sopeeneho jicnu vyrazil mocnk proud thave lavy. Rychlosti dvaceti kilometrri za hodinu valil se po svazich. Tato thava ohnivd teka je Sest metre hluboke, Husty proles v ni hotel jako sirky a nezastavil ji. Proud lavy se kill.

Ted' ma Sikku deseti VrstVa lavy je prrimerne 5 at 6 metrri. vysoka. Celkem znieil plochu asi 25.000 hektarri, net dosahl jezera Kivu. Do nesmirneho jezera se vali ut cele tkdny proud lavy, Sirokk asi dva kilometry. Je to vlastne chnivk vodopad, nad nim2 se vznakji ohromna, oblaka pary z vody, thavou lavou uvedene do pineho varu. Domorodci se z velke scha,zeji k jezeru, aby obdivovali toto pkirodni divadlo. Celt' kraj kolem jezera je zle postiten, pro tote voda v lezete se stale vali a vtechny ryby zaky. Pti torn mohutnk, desivk proud lazy nijak neochabuje. Stale a stale nevyderpateln'e tryska z jicnu sopky. Pod layou je pochovana jedna misijni stanice a nekolik domorodkch Zda, se 172ak, to mnoho lidi o tivot neptiko, nebot' byl dos k tau pied bayou. )O( Arab tika: "tid neni nikdy vaSim rovnkm. Je bud' nad varni, nebo pod vami."

"Weekly Review", Londkn. )O( At' byla doba sebetupejk a sebemelei, vtdycky se naali umelci, kteti ji zachytili ye vkrazech nehynouci krasy.

Le Baron Cooke.

Ve stfedu, dne 19. dubna 1939.

SLET A ZAVODY G Y UPY JI2NI, A. 0. S., V DALLAS, TEXAS 17. - 18. t ERVNA 1939.

Na schrizi ptedsednictva a na,eelnictva Zupy Jitni, A. 0. S., konone dne 26. lokezna 1939 v Dallaske Sokolovne, a iieasti nadelnic a 18 posluchael tupni cvieitelske skoly, ptijata tato zavazna ,usneseni: 1. Potadat Slet a zavody Zupy Jitni, A. O. S., v metre Dallas ye dnech 17. a 18. dervna 1939.

2. Zavod bude konan v sobotu 17. eervna 1939. Zadne ptesne ve 2 hod. odpoledne.

3. ZkouSky vkch slotek poeinaji v nedeli 18. dervna 1939 v 7:30 rano na cvidiati v Livestock Arena ve Fair Park.

4. Ptijata new-yorska, (1939) prostna pro tactvo obeli° pohlavi.

5. Ptijata new-yorsko, (1939) prostna, pro teny a mute. Tyto prostna jsou take ureena pro Sokolske Dny na svetovkch vkstavach v New Yorku, a San Franciscu.

6. Usneseno vyslat do San Francisca 6ti at 8mi Menne drutstvo nit'kho oddeleni mutt, to jest prvnich 3 - 7 zavodnikil tohoto oddilu v zavodech v Dallas 17. dervna 1939.

7. Pi'ijaty zavodni cviky na natadi a rozsah zavodu z III. Sletu Svazu Cs. Sokolstva v Americe roku 1937 v Chicagu konaneho. Dicivefai usneseni na New-Yorske cviky zrukno. Ale prostna pro zavody zri3tanou New-yorske jak dtive usneseno. V San Franciscu se bude zavodit v techto cvicich z roku 1937 nagi zavodnici se budou moci lepe umistnit v tamnejaich zavodech, kdyt budeme poutivat stejnkch cvikt pti nakch zavodech. (Pokyny a cviky pro zavod Zupy Jitni nyni stejne pro zavod v San Franciscu - jsou poslany vSem naeelnikrim tupy).

8. Usneseno ptipustit k zavodu dorostence v nizaim oddeleni mutt a dorostenky v oddeleni zaeateonic.

9. Zavodi se dle zavodniho tadu A. 0. S., dle nebot zavodnici i zdvodnice musi nejmene 3 mesice cvieit v jednote, za kterou zaxodi.

10. Ptijata soueinnost na vetejnem cvieeni techto americkkch teles: Americke Legie (American Legion), Skautri (Boy Schouts), a Y. M. C. A. 11. Dotazy zodpovi a vysvetleni pods natelnistvo tupy. PiSte na: Franta Rendl, 2022 Second Ave., Dallas, Texas.

Sletu zdar!

Za ndeelnictvo tupy: Franta Houtvieka, ndeelnik, Marie Filipec, nadelnice. )o( Utkani sekerkami na moiskem dne.

V rumunskem ptistavu Constanza pracovali dva potapedi na potopenem parniku. Soueasne vnikli do komory, v nit byla ulotena lodni pokladna. A protote nalezne mel dostat ten, kterk pokladnu ptinese, pustili se do sebe. Aekoliv jim jejich potapeeska, vkstroj ptekatela, bili se sekerkami, at jeden z nich muses dat signal, aby ho vytahli, protote mel natlueenou helmu. Druhk pak ptines1 pokladnu, ale o nalezne se rozdelil se svkm druhem. )o( Jakmile ptestanete rust dugevne, zadnete starnout.

Gelett Burgess,