Vestnik 1939 05 03

MIN01114,

Roe

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1322.

(Wednesday) 3. kvetna (May) 1939. eiSL6 18.

WEST, TEXAS, ye stfedu (VOL.) XXVII.

KONEC NFORMAeNi kancelat F.L.I.S. pod ohlavenim "Konec americke ptistehovalecke ery" vydala prave tuto zajimavou zpravu o ptistehovalectvi do Spoj. stata. ,Zde. se, ze Amerika dokonei v tomto desitiIeti zavereenou kapitolu eposu, jednajiciho 0 nejvetgim. "stehovani narodii" v gech yen. Od roku 1830, kdy zapoealo ptistehovalectvi do Ameriky v opravdu pozoruhodnem metitku, pohliteli Evropane na Spojene Staty jako na zem nekoneenYch. motnosti.

Ptistehovalcil byly miliony.

Ptijitdelo jich miliony pies AtlantickY ocean do teto zaslibene mine. Salem stoleti ptistehovalo se do SpojenYch Statti 39 milionfi lidi. I v desitileti od 1920 do 1930, kdy kvotove restrikce byly jit v platnosti, vzrostla populace nasledkem ptistehovalectvi o vice net tti miliony osob.

Deprese a jeji neblahY nasledek, nezinestnanost, ptinesly sebou kcnec immigradni ery.

Rok 1931 byl prvYm povaleonYm rokem, kdy odtud vice lidi odjelo, netli jich sem ptijelo.

Od roku 1931 do 1938 odjelo ze SpojenYch Sta.tit k trvalemu pobytu do zahraniei 4,487,085 cizincil a zdej gich Want, sem pkijelo 4,260,081 obeanti a ptistehovalet. Celkova ztrata vystehovalectvim representovala 227,004 osoby.

Zajem o Ameriku opet stoupl.

Rasove pronasledovani v ureitYch evropskYch zemich ptimelo neseetne lidi, aby opetne s touhou obraceli zrak ke latehum Noveho sveta. Nynej8i kvotovY zakon, kterY obmezuje ptistehovalectvi ze zemi vYchodni polokoule na 153,774 osob roene a kterY stanovi, to ptistehovalecke visum nesmi bYti vyclano "tadileum cizinci, o nemt by se dalo souditi, to mute ptipacinouti na obtit vetejne dobrodinnostr, neptipusti, aby pti gtehovalectvi vzrostlo do vetgich rozmeril.

Statistika, potizena statnim departmentem, nasvedenje, to v nekterYch zemich bylo no tolik tadosti o ptistehovalecke visum, immigraeni kvoty jsou zapineny na kolik let.

Jedine v Nemecku bylo podano 260,000 'tadosti, jet by zapinily kvotu zminene zeme temet na deset let.

Na uvolneni neni nadeje. te by kongres uvoinil v jakemkoli smeru platne restrikce, to se meld odekavati. Naopak, v obou domech kongresu jsou skupiny "ultrarestrikcionistir, kteti nabadaji k pkijeti jegte dalgich restrikci. Jedna ptedloha navrhuje sniteni stavajicich kvot o celYch 90 procent, jina radi klnemu zastaveni ptistehovalectvi na dobu desiti let nebo at do to doby, kdy nezamestnanost ve SpojenYch Statech klesne na tti miliony osob.

Ovg em, na druhe strane byly podany i takove ptedlohy, v nicht" sI e navrhuje, aby tadnamu uprchlikovi pied nabotienskYm, politicltYm nebo rasovYm pronasledovanim nebylo odepirano ye SpojenYch Statech fitodi gte, jeli to jinak elovek fysicky i du gevne normalni a charakterni. Hnu%m, vedenStm Osmaetyrice-

STRHOVALECTV

ti prelaty a knetimi riiznYch cirkvi, usiluje se o ptipugteni desiti tisic deti-uprchlikil mimo kvotu.

Proky na majetky Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas, piljeuje penize na prvni noty na majetek na venkove i ve meste do 50% kupni hodnoty. Whodne platebni podminky elenum i neelenum. Rychle vytizeni. 0 podrobnosti pigte na:

Mr. Joe R. Kub6na Fayetteville, Texas Soutei hr. or ganisitorii V letogni kampani na ziskani novYch dlen4 umistili se na8i snativi organisatoti behem uplynuleho dubna jak nasleduje: Misto prvni — Ignaz genkyfik.

Misto druhe, — Chas. Navratil, Karla ttvrtnik a Jos. Franta.

Misto tie. ti — John gvadleitak, Anna Milan, Marie Kadera, Fr. Hloiek.

Misto etvrte — J. R. 13artek.

Misto pate — Sophie HradeckY, Engelbert Jelinek, Fr. Kiemenek, Paul Matejka, J. H. Siptak a Tom. Ventreek.

S br. pozdravem,

Ed. Marek.

PRUNE SE Na vYpomoc v nagi H. U. mlagi Hen, 21 do 30 roku veku, schopnY psati na stroji v Ceske i anglicke fedi, znajici Adetnictvi. 2adosti psane vlastni rukou v Ceske i anglicke tea. laskave za glete na:

Mr. Joe R. Kubena, Fayetteville, Texas.

Vyriista novY typ Americana. to era podetne immigrace dospela ke konci a budeme-li ptedpokla.dati, ze porodnost mezi ruznymi usazenYmi zde narodnostnimi skupinami bude procorcionelne stejna, pak muteme iici, to typickY Ameriean zittka bude ze 37 proc. Anglieanem, ze 17 proc.

Nemcem, z 11 proc. Irdanem a z 8 proc. Skotem.

ZbYvajici 27 procent krve, kolujicich v jeho tfiach, bude "michanYch". Italie, Polsko a Francie ptispeji katda asi dtytmi procenty, Rusko, Oesko-slovensko, Nizozemi a 8vedsko dvema procenty, Norsko 1.5 proc, a zbYvajici zeme jednim nebo mene procentem.

TiDEN BRATRSTVA. Jak jsme oznamili zadatkem dubna, tyden od 8. do 14. kvetna je venovan vzpominkam ideAlt a cilu fraternalismu a pojmenovan Tydnem Bratrstva. Letos oslava Bratrstvi ptipada, do pravidelne mesieni doby, v nit vet gina nagich 'radii kone, svoji pravidelnou schuzi. Eadovi (1tednici meli by proto po vytizeni betnYch spolkovych zaletitosti krat gim proslovem vzvednouti zasady fraternalismu, jehot yyznavadi naleti v nagem ptipade k nektereinu ze 162 Mehl, sloudenYch v mohutne S.P.J.S.T. v poetu pies patnact tisic dugi.

Svet protiva valednou horedku, ve v geobecnem soupeteni, a neklidu ohroteny jsou zaklady demokracie, v na gi zemi ruzne podvratne "ismy" propagovany jsou jako leky pro svetove choroby, cot' by nas mohlo pribliitti ku konednemu zmatku, nasledovne nastava, svata, povinnost Bratrstva, aby zasady, jimt zasvetilo tivoty, dolozili ptikladem pied celym svetem a hlavne v tech zemich, v nicht duch bratrstvi jest opomijen. Poselstvi srdcim lidstva nejlepe se uplatni jednomyslnosti my glenky a einu a proto behem Tydne Bratrstvi melo by v katclein radu bYti vzpomenuto nesobeckYch, zakladnich idea* ktere z nas v gech mohou ueiniti verne bratry na veky, bez ohledu na yyznani nabolenske Ci politickou ptislugnost. tlenstvo na gi Slovanske Podp. Jednoty statu Texas neodmitne soudinnost, aby TYden Bratrstva doznal Uspechu a pit tak vhodne ptilelitosti vyzvedne velke dobro, jet na ge Jednota behem doby jednaetyticeti rota vykonala a doposud kona. Slutba podpiirne lidove organisace jest mnohostranna a nejsou to jen pojistky, skytajici krajanum bezpednou ochranu, jet elenstvo vine v kruh spoleenY, v Ceske organisaci matetstina, tradieni zvyky a projevy sdrutuji, uteguji a blati. Venujte jeden den Tydne Bratrstva nesobeckemu zasveceni zakladnirn idealism fraternalismu!

LondYn. — Generalni- teditel britskeho rozhlasu Ogilvi ptednagel nedavno v Liverpoolu a sdelil pti tett) ptiletitosti, to Britske. rozhlasova. spoleenost (British Broadcasting Company — BBC) ptijala od zahajeni sve einnosti do dne g y liber na poplatcich od poslucha--ka36milon rozhlasu. Z toho odvedla spolednost statni poldadne na dani 15 miliorra liber.

Strana 2.

R. ALES HRDLIOKA, sprivce anthropoloD gickych sbirek Narodniho musea ye Washingtonu, venoval k sve sedmdesatce na povzneseni anatomickeho studia v ramci Karlovy university v Praze eastku $10,000, t. j. asi 300,000 K. Dle odhada odbornika Polsko ma 4 miliony vojakil, Rumunsko 2 mil a Jugoslavie 1.4 milionu. Polske letectvo se deli ve d ye skupiny a ma asi 600 letadel prvni linie, namofniavo ma asi 110 letadel.

• Dle zpravy z Chicaga dr. Eduard Bene g pojede asi do Anglie nepochybne podatkem kvetna.

Jan Masaryk vrati se z LondYna do Spoj. Stab/ a bude pokradovati se svSrmi pfednaglami po velkYch mestech na gi Unie.

• Berlin. — Po viterstvi narodniho 8panelska budou nyni bohate kulturni poklady teto zeme opet ptistupny turistaM. Nemecka spolednost Hamburk—Amerika Linie (Hapag), ktera na svYch jizdach do Stfedomoil nav gtevovala pravidelne Spanelsko, zahrnula DI do svYch leto g gtevu nekolika-nichjar plvebotna SpanelskYch pfistava.

• • Praha ma jiz milion obyvatel. Deset let nepkibYvalo Praze tak rychle obyvatelstva jako za posledniho pal roku. Jen v kijnu se pfistehovalo 34,890 lidi, v listopadu 24,124 a v prosinci 14,647. Podle pfiblitneho odhadu tilo v Praze k 1. lednu jit 985,000 dugi. V lednu a v rinoru pfistehavaleckY ruch ponekud ochabl.

• • Snad jit pfigtiho tYdne bude vytvoiena nova vlada Protektoratu. Odpadn,e, ministerstvo zahranidi a narodni obrany. ZbYvajici resorty budou omezeny na sedm. Vlada bude patrne slotena z va giny odbornikii, pii demt neni vyloudeno, ae na svYch Ideslech setivaji nekteh dosavadni ministfi.

• • tasopis "The American Automobile" provedl nedavno sditani v gech automobilti, jet jsou v 125 zemich v provozu a zjistil, to 1. ledna 1939 bylo na svete celkem 42,942,694 aut. V Cele jsou Spoj. Staty s 29,211,651 vozem, cot je daleko pies polovinu vgech aut na svete. Na severni a Jitni Ameriku ptipada celkem 31,436,318 voza, na Evropu 9,065,475, na Australii a Oceanii 1,128,637, na Asii 665,550 a na Afriku 655,755. Proti lorisku stoupl podet aut o 1 procento v Unii, v ostatnim svete stoupl o 831,909.

• Washington, D. C. — Sekretat valky Harry Woodring oznamil dnes, se potada, kongres, aby umotnil zesileni armady S. S. tim, se ye vrchnim veleni budou star gi dastojnici nahrateni Bude tadati, aby kongres mu dal pram) dati stare dustojniky od kapitana do brigadniho generala do vYslutby. Dale, aby v gichni dastojnici nad hodnosti kapitana byli podrobeni lekafske prohlidce, aby bylo zjigteno, te jsou schopni tuhosti polni karnpane v phpade valky.

• • — Italske vojenske velitelstvi obdrtelo z Nemecka 60 tankft, pochazejicich z koiisti, kterou Hitler obdrtel v techach. Mimo to obdrtela Italie zasilku deskYch vojenskYch letadel, jet byly poslany do Brindisi. Je to odmena Mussolinimu, ze uznal znieeni Oeskoslovenska za legalni. Tanky piivezli nerneeti vojaci a to vedlo zahranidni korespondenty k domnence, to Hitler posila nemecke vojsko do Italie, aby pomahalo v ptipadnem vale'enerti dobrodrutstvi Italie.

• • ItalskY premier Benito Mussolini zamitl minuly Ctvrtek tadost presidenta Roosevelta o zaruky miru aspori na deset pfi gtich let na torn zaklade, se jsou nepottebne ate take nebefou v avahu "pyramidalni chyby zemepisne". V feCi sve k vYboru svetove vystavy, jet ma bYti uspotadana v Rime roku 1942, prohlasil, se samotne phpravy k teto vYstave jsou dukazem, se Italie nikoho nehodla, napadnouti. Je pry naprosto nespravedlive a take neopodstatnene posazovati narody fimsko-berlinske osy na stolici obtalovanYch. Po getilosti je navrhovati vzajemne zaruky na deset let, ktere nebetou v Uvahu pyramiddlni chyby zemepisne.

VgSTNIK

Od stfedy do stfedy, Praha. — Natizenim C. 105 1939 stanovi se, .ge zakon o branne vSrchove, jako i pfedpisy tento zakon provadejici, pozbYvaji rieirmosti a to dnem vyhlageni zmocriovaciho

•

•

Hamburk. — Pied nekolika dny se vratila do Hamburku filmova vSrprava spolednosti Bavaria-Film-Kunst, ktera natodila na Robinsonoye ostrove Juan Fernandez, v Chile a v Ohnove zemi snimky pro film o modernim Robinsonu, nerneckem namotniku z kfitniku "Dresden".

Tento namotnik poznal ph vypuknuti svetove valky ostrov, na kterem ail kdysi Robinson — skotskY namotnik Alexander Selkirk, a po valce po trpkYch zklamanich se rozhodl travit divot na tomto °strove a stat se druhym Robinsonem. Tento nemeckY namoknik, neznamY sirsi vefejnosti, poskyti latku pro film, jeho scenario napsal znamY filmovy raiser dr. Arnold Fanck a jeho hlavni roll hraje Herbert E. A. Boehme. Dr. Franck vytvotil v tomto filmu na pozadi stare robinsonovske my glenky krasne dilo o dloveku, jelled doba zahnala do samoty, ale kterY nakonec piece jen najde cestu zpa.

• • Tunis. — U italskeho konsulatu v Tunisu se opetovne phhlasilo 6000 italskYch rodin, ktere si pteji, aby byly dopraveny do vlasti, jelikot jejich postaveni v Tunisu se stave, nesnesitelne.

Celkem jde o 50,000 lidi. V italskYch kruzich se zdarazriuje, te se tak deje prase v dobe, kdy s francouzske strany se prohla guje, te se vychazi vgemotne vstfic italskYm obdanam v Tunisu.

•

•

Sofia. — V informovanYch kruzich se pravilo dnes, to Bulharsko a Rusko snad ziidi diplomaticke styky, po konferenci mezi premierem Kiosievanovem a Vladimirem P. Potemkinem, podkomisafem zahranidnich veci so yaske vlady. Pravi se, to sovetska viada uvatuje o jmenovani vyslance do Sofie, na misto, jet bylo prazdno skoro rok. Potemkin je na ceste do Ankory, kde bude jednati o tureckem pomeru k Anglii, Francii a Rusku.

• • Podle depege z Prahy z techto dne nesmi na rozkaz nemeckYch atada na Narodnim divadle byti provozovano nesmrtelne dilo Bedficha Smetany "Libu ge", v nemt do ast legenclarni Ceske knetny kladou se slova: "Maj narOd nikdy neskona, on pekla hrazy pfekona!" Jsou pry obavy, to opera to by mohla poskytovati pfiletitost k demonstracim proti nazistum.

Pied tim jit zakazano bylo provozovani opery "Braniboh v 6echach", kterou se naznaduje, to ua ye starch dobach pfichazeli, jako dnes, Wind do tech jenom loupit a tivit se z mozola pokojneho domaciho lidu.

• • — Dopisovatel "Corriere della Sera" vypravuje v zajimave zprave z Tripolisu, jak sluhou libyjskeho guvernera mar gala Balba, promenila se opugtena oasa na jihu Libye v kvetouci zahradu. Mar gal Balbo, sleduje politiku znovuzalidneni jiholibyjskYch oas, dal asi pied dvema roky milost skupine mohamedana z trestneho pracovniho tabora v Tripolisu a poslal je do opu gtene oasy Uau-el-Kebir na stare karavanni ceste do Kufry. BYvali trestanci se dali do prace a brzy byly bfehy, keky, ktera proteka, oasou, zbaveny neprostupnYch hougtin, byly zaloteny primitivni studny, zajigteny prameny a zahajeno vzdelavani pady. Brzy dal guverner rodinam kolonista svoleni, aby se pfistehovaly do oasy a v oase &l ye opugtene se vytvoillo jadro pfi gtiho zem'edelskeho stiediska.

— Dnes se pestuji v rozlehlYch zahradach dvaceti kolonistil olivy, mandlovniky a pile druhy ovoce, jakot i razne druhy obilin, na rozloze 137,500 Ctv. metro. VYznamne je v gak take, te bYvali trestanci se dokonale zmenili po strace mravni. Pracuji s nad genim a maji lasku k pade. Tato promena je jasne videt z dekovne adresy, kterou zaslali byvali trestanci margalu Balbovi a v nil pravi, 2e "za dva roky bude oasa Uau - el - Kebir zemedelskYm sttediskem, schopny'm uZivit nejmene sto rodin". Uau bude "perlou Shary a rati Fezzanu".

Ve stl'edu, dne 3. kvetna 1939.

LondSin — V LondY'ne byla v minuly'ch dnech podepsana kupni smlouva na dodavku vie jak 50 lokomotiv tureckYm statnim eleznielm. Dodavku vyfidi britske tovarny. Hodnota teto dodavky cini vic jak milion liber. Dodavka bude placena podle podminek fiverove dohody s Anglii ve vygi 10 miliona liber.

•

•

Australie se mate pochlubiti vlastnictvim nejstargi rybi zkameneliny na svete. Jde o druh pfedhistoricke ryby, kterou udenci nazvali Cleithrolepis Granulata a ktera pry zila v australskYch vodach pied mnoha miliony let. Nalez teto vzacne zkameneliny byl udinen u woronorske hraze a byl zaslan pfirodovedeckemu museu v Sydne.

• • V Cordobe v Jitni Americe zemfel nejstargi Argentirian Eufrasio Lopez ye veku 117 mita.

Lopez, kterY se narodil v bfetnu 1822 v male vesnici Santa Vittoria nedaleko Cordoby, musil v 15 letech vstoupiti do policejniho oddilu smutne prosluleho tyrana Rosase. Kdyt byl pak Rosas zbaven moci generalem Urquizzou, Lopez se vratil do sve rodne vesnice — ktere pak ut nikdy neopustil.

•

•

Bratislava. — Armadni velitelstvi slovenske armady natidilo, aby byl ye vojsku zaveden k slavnostnimu vystoupeni znamY pru gackY husi pochod. V fadach HlinkovYch gard, ktere maji hlavni zasluhu o "osvobozeni" Slovakt z Ceskeho jaima, provadena jest velice dakladna Cistka, jejimt adelem jest pry snaha vymytit z fad gardistri zivly, ktere se snati zpilsobovati v obyvatelstvu neklid. Ministr slovenske propagandy 8ano Mach odstranil jit s eelnYch mist nekolik. vysokYch hodnostatri a nafidil zatdeni a uvezneni cele lady jinYch. • • Washington. — Mezi diplomaty, ktefi pfivitaji anglickeho krale v Bilem Dome, je tea vyslanec Osl. Republiky dr. Hurban a vyslanec Albanie Faika Konitzu. Byli pozvani departmentern statu a v diplomatickych kruzich se to povatuje za dali dakaz toho, se Amerika neuznavd nasilne zabrani techto zemi nacistickym Nemeckem a fagistickou Italii. Tak se stane, se vyslanci Nemecka a Italie budou v Bilem Dome vedle vyslanca teskoslovenska a Albanie, Pint je odpirano vladami Hitlera a Mussoliniho pray° zastupovati dale jejich narody. $ ftigskY statisticky Mad vydal prvni kratkY pfehled o velkonemecke Risi po veleneni do Rise Protektoratu Cechy a Morava a po navratu Klajpedy. S Protektoratem a Klajpedou ma dnes Rise 635 tisic etvereenYch kilometril a city 86.2 miliont obyvatel. techy, v Protekotoratu zaujimaji z toho 32 tisic etverednYch kilometre a maji 4,473,000 obyvatel. Morava mai dnes 16 tisic dtvereenYch kilometril a ma, 2,391,000 obyvatel. Protektorat celkem se prostira na ploge 48,947 kilometre dtvereenYch a ma 6,795,000 obyvatel. Lidnatost je v Protektoratu o neco nit gi: 139 obyvatel na Ctv.-sinetvpaodnistareR kilometr u nas proti 140 obyvatelum ye stare Rigi. Za to je vgak vyggi net lidnatost v dnegni Velkonemecke Ri gi po veleneni do ni bYvaleho Rakouska a Sudet. Lidnatost v dne gni Risi je 131 na plokiS) kilometr, v Protektoratu 139. Z obyvatelstva Protektoratu je 28 procent zaniestnano v zernedelstvi a lesnictvi.

• • Pafit — Francouzske odborne kruhy sleduji s velkym zajmem pokusy intenyra Defoura, ktery projektuje u asti feky Arguenonu (na severnim pobfai Francie) hydroelektrarnu, zalotenou na vyutiti vodni energie ph pfilivu a odlivu. Hydrocentrala, projektovana Defourem, vynZije energie pfilivu a odlivu gestkrat vice net jeho pfecichadci. Defour poutije tri obrovskYch nadrti s raznou vftkou hladin, ph demt tfeti nadrt bude zaroven zasobarnou energie v dobe odlivu. VSechny tfi nadrte pak budou zasobovat turbiny y e stfidavem rytmu. Rozdil vYSky ph pfilivu a odlivu dini u Usti Arguenonu 8.40 a Defour vypodital, te hydrocentrala bude to mit vYkon asi 400 miliont kilowatovYch hodin. Vzhledem ke stalosti zdroje energie a k nizIce eerie proudu takto ziskaneho, jsou posuzova.ny motnosti vYroby elektfiny touto cestou vel214 ptiznive.

V2STNiK

Ve stiedu, dne 3. kvetna 1939.

111.111111••••■•■•••••■••.■

Oddil dopisovatelskf.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pkedklada ye smysiu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Dallas, Texas.

Mena, redakce a mill krajane!

Kde domov muj, kde vlast je ma?

Potem prace posvecena, utrpenim vykoupena, tam v dali jsi dnes ponitena a hanbou stopena.

TetkYm, 'teleznym krokem kraei naee ciejiny dale, nikdo se neohliti, jak obyeejne, na velkou bolest tech, kteri krvaceji. Pre.vo ndrodni a chut' k samostatnernu tivotu byla nam vzata, a jeate vice jako to, neb z ruznYch zprav eteme, co se pro nas tam veecko chysta. VeechX10 nam vzali, ale srdce a ducha nam nevezmou. Pravda se jit mluvit nesmi, pravda byla postavena na pranft, a ptieli farizeove a ze,konnici a poplivali ji, ale pravda je jen jedna a jestli byla uktitovana a ponitena, stab se tak, jak vtichni doufame, jen ptechodne.

Nyni jdeme lcatdY za svou praci dale a yetime v sebe, ye spravedlnost. Vzpominam si na Havlicka. Kdybys mohl z hrobu hledet, videl by jsi narod tvilj telet. Ach, jak smutno se to vzpomina. Od doby, co jsme ztratili nati samostatnost, chodim zde jako bludna dute nebo ztracena ovce od sveho stada, mem dojem jako bych ztratila na svete v.tecko to, co je eloveku nejdratti: rodinu, domov, vlast, zdravi mem tzpine podlomene, nervy mne vypovidaji slutbu. Do dvou mesicti main odsud odcestovat, ale kam? Do tech dicenin nati drahe vlasti, ktera byla vinou zradnYch lidi rozmetena. Ach, jak bolno u srdce a smutno v dust, kdyi na svaj navrat pomyslim. Jak nerada bych ykroeila na pticiu rodne sve vlasti, dokud nebude tato opet osvobozena. Neni snad dne, abych neobdrtela nejakY listek neb dopis ze sveho domova. KatdY se jen tate, zdali vime co se s nimi stab. VCera opet jsem obdrtela dopis od sveho mantela, kterY protel censurou, jak jest vidno z nalepek. Mantel mne velmi durazne upozornuje, jak budu cestovat nazpet, aby byla velmi opatrna, s nikYm nemluvila, ani na lodi, ani na vlaku; zdalit vim, co by mne odekavalo. Mluvit se tedy nesmi, Asta se musi uzamknout, ale myslet si materna co chceme, Joh° nam nikdo nezabrani, a mtiteme dekovat Bohu, to svet dnetni dobu neni jeSte tak pokrodilY, aby mobil dist elovekovi mytlenky, ad ma k tomu brzy dojiti.

Nekdo z natl. vlasti mne tento tYden sem postal dye eisla deskYch novin "Poledni list", kterY byl vtcly odptircem nateho citivejtiho reiimu. List nese datum 31. btezna 1939, a mezi jinYm je tam velkYmi pismeny napsano: "Jen prapory s hakovitYm ktitem." Upozorfmjeme obecenstvo, to na Ostra ysku smi se vyvetovat jen prapory s hakovitYm kritem.

Jine prapory se fyve govat nesmi.

Dale jsem eetla. Ritsko nernecka vlada vyrozumela vYbor svetove vYstavy v New Yorku, te se tao vYstavy neseeastni a pavilon nemeckY, kterY byl jit tamer hotov, Nemci nechaji rozbourati. Take je tam uvetejnen jeden oldnek jednoho slovenskeho denniku, jehot zpre.Va mne pfekvapila. Nadepsano velkYmi pismeny. Slovenske znamky ihned1 Nechceme vice posilat dopisy se znamkami ktere nam pHpominaji, kdykoliv na ne pohlednem, nett'astile proslavenych 20 let. Chceme na slovensk'ch znarnkaeh uvidet srdce naroda Hlinku, Razuse a Lud. Stura. At dosud musime kupovati korespondeeni listky, na kterYch strati OeskY 1ev. Co nejmene upominek na eeskY retim. Ceske znamky musi zemtiti. — Ze podebne dlanky davaji do slovenskYch novin jen jejich yfidcove a nikdy ne ti pravi Slovaci, kteciti a trpi zaroverl s nami, je vidno z dopisu, titer $segt kited 6asem od jedne pant ze Slo-

venska obdrtela. Aby si katclY udelal svilj vlastni Usudek, nechavam jej uvekejnit. Po mnichovske tragedii, napsala jsem nekolik dopisti domu, take jedne profesorce, moji ptitelce. do Bratislavy. Kdyt irraj dopis dotel, byla u to profesorky ptitomna nesttevou jedna pani, rodadka Slovenka, ktera mrij dopis rovnet Cetla, a pak mi pfes jistou osobu dopis sem poslala. Dopis je psan slovenskym nateeim, doufam, to tomu porozumite. Dopis zni nasledovne: Draha, vlastenko!

Prepaete mej smelosti, ze si dovolujem Vain pisat, bars Vas ani neznam a Vy mria, preca citim, 2e jsme velmi blizke. Vec se ma takto. W.'S roily dopis jsem eetla u pani profesorky v Bratislava. Libi se mne od Vas, ze jste taka viastenka, a to nas vane, jsme rodina at' se nezname. A tak jsme bratry a sestrami vteci Slovane. Len tal Bohu, chod'a mezi nas hieny, tutaci po kapitalu, a za penize nas rvou a prodavaju i men drahu zem. Dovolte, abych se Varn prectavila. Jsem Sbovenka, gkoly mam mad'arsky, ale mad'arsky nevim, lebo my dodoma jsme jedineho Aelova mad'arsky nemluvili. Jsem v klaetefe vychovana a znam Kristovo udeni a vedeni ,net mnohY dneeni farar. A to je ten kamen urazu, ze skrze toto ueeni, nemotem souhlasit s dnetni politykt.

Pa prevrate, ked' jsem prisii Oeti, byli jsme jich bratrom nadteni, byli jsme strathe neuvedomeli, lebo nas Mad'ati drtali i v otroctvie kulturni a mimo nabotenstvi nic nas neueili.

Oeti nam dalli ekoly, oni nam otevreli branu do tiroka a nabadali nas len se vzdelavat, kdo tekne opak, ten lie! 2ial Bohu, ze v roku 27. a 28. se zaealy vyvijet fatisticke hieny, jak v iitadoch, tak na tkolach, vladli jednotlivci, a elovek ea tetko pla ya dovolal. Nechcem kritisovat, ale mnohemu je vle.da vinna, ale zase len ti, co tit s tYm rozvratem poeitali, ti, Co yeah jak to dopadne. Jedna moja susedka mi toto kikala pied 9 roky, ze Nemec vezme Cechy, Polak Slersko a Mad'ati Slovensko bez vojny a kapke krve. Jeji mut tutu tajnost' yedel, on ju mel z ludove strany, neb tam nejaIcYm funkcionarom byl. Nata vlada to neveclela, Co sa chysta, ut tehdy mal Nemec natadene buriky Pravda je i to, to mohla slovenska otazka se vziat vas do zajmu, a venovat vic pozornosti a hledet jich skutku viac umystnovat a viac si jich ziskavat, ked' vedeli, to su naevani proti becham. Mohli chodit mezi lud a radiom cleat prednaeky takym tonem a slovem jakym to prostY Clovek rozumi. Stala se chyba a teraz musime trpet veeci. Ja sama tie ut po prevrate bars mi bylo pres 20 rokov mosela sa ueit znat dejiny, politiku a demokraciu, zajimajt mria velmi schuze a prednaely.

Dnes veady politykujem, at' je pry jakekoliv pryletitosti. Sem sama demokratkit, jako Kristus jeho heslem je mYin heslem, len to dnes tomu rikajri Lido-boleevik.. Ja ale nikterak nejsem, v Boha verim a milujem pravdu, a chcem, aby delnik bol placeny tak, aby mohel Het ako elovek. Main rada eeskY narod ako slovensky. A jak krasna bola nate. domovina pokud bola cela, ta nata krasna a draha zem.

Jak smutne je nam po nej chodit, ket' je cela., jak Vy pisate, oputtena a orezana ako ta hrutka v sire mpoli, a jeete i na ten zbytek eihajri a rikaji, to nam to zeberri. To sa smutno dycha, mame len vrchy, 'name trapne pohiedy na naee zbulit zem. Nati hide volaju bratrov Slcvakti ze zamota, a eo by tu robili, veci byt nemoHi a zem nas nezivi, nebod jsme narod upine ochudobelY. Chcem Vam, draho, vlastenko het, ze aj ee gi i Slovaci nettidta sa bud'te aspori tam bratry a melte sa radi, a nerobte rozdilu mezi Oechom a Slovakom, vtdyt' mame jednoho prastareeka. Nemec sa nepita nikoho jaky je, mezi nima rovn'et jsou ruzne dialekty, a my za to, to nas kdysi pani rortkidili sa mame nenavidet? To roba len ludo ne-, vzdelani a lebo tovinysti. Pracujte, agytujte za jednu velku slovanskou HMI, my len na to 'dekeine. eeti teraz na Slovensku stratne trpi, vyhailajil je i ze tidama. Take tiupy lebo proste baby spravja demonstraciju a Oat yen! volaju Je to velmi smutxxe na nektere

Etzana 3. veci hledet a harulait sa musi pravS7 Slovo".k.

Nejsem proti tomu ked' nekter y' ch eechov pri6 rekneme ze je jich tu hodne, co tu vzali do sluteb, ked' svYch nemeli. Teraz az stych majt, — to neni pekne. A vtibec tak my mame natich pravYch Slovalcov jette dnes me.lo, nejvice su Mad'aroni na mistech v tradoch, a prosim dnes su velk:y Slovaky, ale len na oko.

A ked' sam chodila do skoly, sme sa na ulici skrz slovanCinu bill. Ti ani slovensky nevedeli, lebo jich rodiee boll Mad'ati a na Slovensku boll len ye slutbach. A talcYch rodicu deti su dnes pani, za tak'ch sa kriei, ze Slovaci sit bez mista. Ked' byla evaukace Kotic, to bolo videt i s1i k Mad'arom a nati ked' chceli zachranit nejakY statni majetek moseli volat eechtiv. Teraz uz vid'a, ze tu se jim lepti datilo, chteli by spaticy a 'aide,: Minden drags., vivza Praga. To znamena: dycky draha, zpatky Praha. Bars u nas nebylo eldorado, ale tak dobte jako u nas v republice v tadnom zdejtim state nebolo. Tak toto sem Vain chtela napisat, mohia bych pisat &Uri mnohern vice, ale tat si netrufam, lebo dnes si elovek musi dat pozor na hubu. A Co tam robi pan Dr. Hletko?

To je tie jeden myslim stych dobrYch Slovakov. Jel pies Polsko a lichotil Polakiim, a teraz vidi jak sa Polaci k nam zachovali. Co tak' olovek tu chcel, ked' ani nevi jak sa veci majt. Myslim, ze ani v Americe nepovedel jak sa vratil, jak' ohromnY prilvod za republiky ktor' v pondeli svatodutni poradali re publikani v Bratislava. VCera tu chodil nemecky orclner, a vybizal sve Cleny, aby v den voleb vyvesili na jedne stran y nemeckY a na druhe slovensky prapor, ze od nedele bude Bratislava nemecko-slovenska kolonie, dal nevim.

Nati Slovaci mu Yeti, ale sa zklamajt; on jich okragluje jako Schusnika a za republiky mobil neeim byt. Musim koneit', zdravirn Vas drab& pani i vtetky otatni krajany v Americe i vtetky nate prately, a prosim Vas, pracujte dohromady za jednu natu spolednou vlast'.

Dopis mne dotel bez podpisu, jmena jejiho neznam.

S krajanskYm pozdravem vtem,_ Rubi Nevola. kid Beal& Smetana Cis. 39, Bryan, Tex. Timto uvadim na vedomost elerram kadu tohoto, ze pkitti tadove. schtize kvetnova, ktere ptipado. na 14. kvetna, bude odbYvana hned dopoledne, asi o 11 hodinach, pak bude spolednY obed a po obede volna zo.bava.

Jelikot elenkyne tadu tohoto maji dobrou vlastnost, ze navttevuji schilze v dobrem podtu a pki jejich debate vzpomely, ze by ta schtize byla svatednejti, tedy abych napsal do Vestniku o torn, aby vtichni elenove a elenkyne vedeli a pkipravili se, a ptinesli s sebou obed na tu nedeli, kterY se pak spoleene o poledni sni. A tu schuzi abychom meli pied obeclem, tak, aby odpoledne bylo pro zabavu.

Ptitomne poeasi tu mame jasne a chladne, vlahy v zemi jest dosti, ale ty silne vary a chladno zemi hodne vysutuji. Baviny nejak Apatne lezou, jine oseni opet dobte prospive.

Tedy na shledanou!

Jan Homola, taj.

Rad Pokrok Moutonu els. 27, Moulton, Tex. Cteni broth a sestry!

Musim opet hodit par taclIct do nateho yestniku, aby bratki vedeli, co bylo ujednano ye schtizi ohledne natal° fieetnika. Jak asi vite, bratr ifeetnik je zamestnan v obchode a mnohdy se stava, ze je zdrtovan s ptijimanim Tak prosim, neobtetujte ho v obchode a zaplat'te poplatky ye schtizi a neb v bance, a nebo ptipadne je odevzdejte tajemnikovi, cot on odevzda na prave misto. Zarovefi bych chtel upozornit nektere bratry, aby se hlecleli vypotadat, neb je jich hodna, kada, kteki zapominaji na jejich povinnosti k tadu — jest to jenom v jejich prospech.

Joe ZaveskY, taj.

Vgem nam je treba, abychom se naudili chodit po zemi, sestoupili na zem a jako mu2i. nejen zaeali myslet, nftr*2 i jednat.

Karel Chalupa.

Strana 4.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestnikul V teto vatne a kriticke dobe, kdy na g narod protive. nejvetgi poniteni, kde se pracuje o upluSi rozklad, aby senemohi dovolavati ochrany nikde, kde za za hranice nesmi pfijiti -2adria stithost z fist eesky smY glejici doge, na gim doma se hrozi talafem, raznSfmi tresty, jinSrm opet lichoti, vyznamenavaji, by z nich men nastroje, kteti pomahati ubijeti sve bratry, — tisk musi chvastati do sveta, jak se ndrodu a. S. dobfe vede pod mocnou ochranou kruteho germanismu! redaktor spravne vystihnul: "vlk v beran& MIL". Kdyby i nebylo pravda, jak odstrafiuji ty nejlepgi lidi v nagem narode, mysly nemecka zastavaji stejne, ponemeiti pine 6echy, Moravu a Slersko. Jako to cinili za Rakouska a je gte i za panovani eeskSrch "knitat a krala". Nejsmutnej gi ale jest, to zradu pachaji i nagi Ede, dokonce zradci usveddeni, kteil chteli zaprodati na g narod dokud mocnou rukou vladnul pres. Osvoboditel T. G. Masaryk. Nyni chteji bYti pfeclaky v osvobozovacim hnuti? Co nechapou, ie uptimni krajane nikdy nemohou miti daveru k ne-• komu, kdo zklamal? Kdo jen pracuje, ne ze zasady, ale jen aby se vygplhal co nejvfge, z jegitnosti a uplatkafstvi? Na ge heslo, bez vStmrady, vgech spojenYch aechoslovaku, at' jit v radach jekehokoliv pfesveddeni, musi zniti, jedink vadce nas vgech, vatenk, osvedeenSr, duchapinY, viastenec, diplomat, uditel a mnoho jinSrch vzacnYch cnosti, disteho karakteru Dr. Eduard BeneS"!

Kdo dokazuje, ze na predaku nezaleti, jen tluee na narodni buben, aby dostali do organizace vgechny krajany, ovgem take sbirky, jiste za timto nejasnStm jednanim se nechavaji zadni dvifka, tak aby se ustoupilo, jak takove dvojite tvele uznaji sobe prospegne.

Zajiste ,upfimnYch krajana po Spoj. Ste,tech jest sila, a nemusime si vytYkati, to kdyt prohlasime, to pracujeme s na gim uznanYna vadcem Dr. Beneg em za znovudobyti demokracie a svobody a. S. narodu, ze pfestupujeme zakony teto zeme. Vidyt' lid SpojerVch Stela Americk3'7ch jest s nami a take vlada, a neuznave., ze Nemecko ma na nas pra y°, si jako narod nag podmaniti. Mame radost, to p. konsul ye Varg ave otevfene poukazal na zra, du, a asi neni daleko od pravdy.

Pane analyzuje zpravy novinalske br. E. Balant..

Nagi krajane v g ude, uznaji, kde jest pravda aneb fale g a zrada; pfipominam v gem, ktefi se zajimate o praci svornou, za jednim neznadi nic, zdali se na ge pfesveddeni osobni rozchazi, zdali Svaz a. KatoHMI se moraine a hmotne postavi do osvobozovaci akce, samostatne neb spoledne s jinYmi organisacemi, nemeni ell! Z vlastniho pfesvedeeni a zkug enosti pri sbirlach narodnich v miste vim, re mame dosti uvedomelYch a obetavYch katolika, ale keknou yam upilmne: my si za nas zagleme pies na ge fistfedi, tak abychom ukazali obetavost ve vlastnich fada.ch. Maria, nikdy take venuji na spoleenou listinu, ale pfipomenou: pies nag i organisaci darn vice.

Jest tuclit dvakrate vlastencem.

Do duge zarati, jak nemecka propaganda jest zaseta v celem svete, a jejich osvecidenY system se uplatriuje na rozkol v malYch narodech, podporovati vYstkddni je gitnost samozvanSTch pfeclaka, pestovati male vzajemnou nedavero, aby ty slabe narody si pied svetovYrn tribunalem ukazaly, to nejsou schopne si vlacinouti. Nejlep gi mute a pfedaky odstrani a eini negkodne, tupi, tak diouho, at nejlepgi ptatele pochybuji o astern, nezigtnem karakteru. Bratfi a sestry, pfemY glejme, obhajujme jen pravdu, davefujme jen tern, ktefi za kalOch okolnosti zastali verni, ktefi mysli s na gim narodem opfimne. a.clne. propaganda at.' nas nezvrati svobodu opet dobYvati, ale take bestneho vadce v popfedi, piedstavitele smygleni nageho naroda, miti. Hanba vgem zradcam, ktefi vedome se propfijeuji tfigtiti ucelenost' narodni. NevedomYm musime odpustiti a poueovati. Knihy budou dugevni

Ve stredu, dne 3. kvetna 1939.

Vt8TNIK vzpruhou a deska fed, I kdyi bode opet popelkou, aneb musi nagi doma mluviti tile, — tim vice budou dist, vzajemne si rozumeti, a ai pfijde doba, kdy narod si dobude znova svobody, budou si lepe veldt teto, a snad nikdy nesvar nebude oslabovati a al gid vzrast narodni! Jinak jsme narod velice vzdelanY, pokrokovY, pracovitY, umeleckY, jen to nectnost — svarlivost. Sveho vadee podeeriujeme, ale cizimu povelu neodporujeme. regime se, to v zahraniei dva miliony krajana, vyvinou Cinnost, tak aby na ge haluz neuschla ,ba naopak, bychom byli moralni i finandni strati bratfim doma, kde volne nesmi projeviti smSrgleni.

Br L. T. Kadlec u nas v Texasu vykonal prakopniekou praci po strance kulturni a vYchovne a ponevadi opet odjizdi, aby teskY den v San Francisco se potkal se zdarem — musime dle nejlepgich sil pomahati udrteti tuto dinnost v osaciach, kde jednoty jsou einne, a tet i neeinne. Mame povinnosti nejen elenove Sokola, ale kaldY z nas pomahati v gtepovati sokolskou kulturu a vYchovu v na gi vnimavou rnla.det, poslati deti do sokolovny, kde se pestuje dobovolna kazeri, mluvi eesky, zpiva, podpokiti podniky, by ty na ge chude jednoty mohly dostati v gem povinnostem, abychom mohli vyslati nage evidence na zajezdy, do kursa, schfizi, kde se jedna o v geobecnk prospech nag i mlaclete, a prodlouteni deskeho pavodu a feel. Kdy't nebude brati zajem girgi vefejnost o na gi mladou generaci, zajiste nesmime viniti ty mlade, ze zapominaji eesky a nemaji radi nage zahavy a organisace. Nejen chyby, a ukatme lep gi praci, Casem si osvoji vtdy ten lepgi vzor a spoludinnost vzajemne, prospeje nam vgem.

Dovoluji si tet pozvati jmenem T. J. Sokol Galveston v gechny krajany, pfatele Sokola, bratry a sestry v na gi osade a okoli, by phgli podpotit na gi taneeni zabavu, v sobotu 13. kvetna t. r., v sini K. P., 2120 Ave G. Zaedtek v 8:30 hod. veeer, pti osveddene "Dybala's Orchestr". Meli jsme v fimyslu uspotadati tet malt' program, oslavy Matieek, ruzne davody vgak zavinily, to nebude uskuteenen. VYbor pracuje, by aspech byl zdafilY a vYtetek finaneni tet, neb bode venovan k hrazeni cestovneho cvidencum na slet 2upy JAI, jet se bude odbYvati 17. a 18. Cervna t. r. v Dallas, Tex., a spolueinnosti vgech Jednot, sdrutenYch v 2upe Jilni a take telovYchovnYch organisaci americkYch. Meli by na gi krajane tento slet zvlagte podpokiti, take by se mohla uspotadati i schaze v gech krajanil, kde by se probraly navrhy postupu spoleene prate s podminkou vadee, kterY ma za nas jednati.

Take to.dne sbirky by nemelo bYti zenutito na slovackou propagandu, at' je obhajuji stoupenci. Slovenske, men gina nebyla utiskovana, nemeli se propujeiti pro nemeckou propagandu. Stvrzenky posila-li slovenske z Prahy?

H. Stanovska.

Na zdar!

SOKOL HOUSTON.

ainnost nageho Sokola ute gene pokraeuje jak po strance narodni, tak pilnSrm evieenim v Sokolovne, jehot se aeastni nejen Sokolstvo mistni, ale take elenove Sokola z Galvestonu, East Bernard a Rosenberg a spoleene se phpravuji na slet do Dallas.

Na zajezd tento bude tfeba penez, cot nagi sokolici rozlugtili tim, ie pofadali divadlo, jehot eistY vYtetek bude opotteben na ahradu cestovneho. Taktet vYtetek ze sokolske Akademie poMdane 14. kvetna, pajde na stejnY proto nejen pfatele Sokola, ale take uvedomeli krajane meli by tento podnik dle svYch sil podporovati a nemohou-li se do akademie osobne dostavit, alespori vstupenku by meli odkoupit. Zde se jedna o zastoupeni cele krajanske vefejnosti.

Sokolove jezdi do cvideni ze vzdalenosti at 70 mil, zde se uei telkSrm a slotitYm evikum, aby dastojne mohli vystoupit pied americkou vekejnosti, proto je zase na nas, abychom je v torn podporovali. Jejich aspech, jest na g aspech.

Pti teto phletitosti Se muslin zminit o ne-

delnim divadle "Pan Leap na to kap", ktere bylo sehrano sokolskYrni ochotniky ku spokojenosti detneho obecenstva, ktere odmenilo herce eastYrn potleskem. Mohu ze zkugenosti zde mezi nami nabyte rici, ze Ceske divadlo je nejlepgi Alcolou nejen pro sta,rgi ochotniky, ale zvlagte pro generaci zde rozenou, ktere. se naudi eesky Cist a mluvit. Na kaidem nagem divadle mime nekolik mlaciS7ch ochotniky ze druhe i tteti generate, ktefi se jen z divadel. aloh eesky Gist nautili, diky jejich nia,minkam a sestfe etvrtnikove, ktera veechen volnY Cas jim venuje, aby alohu ovladli.

Prato diky vam vgem, kteti svou navgteyou miadet v jejich snateni podporujete. Zvlagte chci zdarazniti a podekovati hostfon nedelniho divadla, ktefi ze znadne vzdalenosti obetovali cestu k nam. Bratr Karel Holasek, zno.mY solcolskY pracovnik, Ptijel s rodinou at z Corpus Christi. Diky!

Na programu mame: "Sokol. Akademii" 14. kvetna; "Oslavu zaloteni ado 8tefanik" .

28. kvetna. (Slavnostni tednik br. redaktor Fr. Moueka, bude-li moci). V Cervnu: Divadlo a detske divadlo, pod fizenim sestry atvrtnikoye. V dervenci: druhe detske divadlo pod tizenim sestry Studniene. Tedy price dost pro vgecky.

Ale jegte jsem u nas nevidel na ge houstonske pfedaky; podivam-li se do novin, vidim fadu jmen, ale to je vgeeko; snad mysleji, je povinnosti lido jit za nimi? Jaka byla pekna, pthelitost v nedeli ph divadle promluvit ku shromaldeni skoro 200 navglevnikam o narodni situaci, o praci, ktere, nam ptedleha, ale nikdo z nich nepfigel a piece -jak radi bychom je videli mezi sebou. Jak mile to pfisobilo na krajany, kdyt tu byl bratr Kadlec, s jakou laskou a nadgenim byl vyslechnut. "Diu, podle skutka jejich poznate je!"

Doufam, to vgichni se pfihlasi za Cleny do Sokola, neb toto je nage jedina, cilevedoma, narodni institute, kde katclY ma pkispet svou schopnosti ve prospech naroda, z nehot vygel a statu, v nemi Mje. Ku konci yam povim anekdotu, kterou jsem nedavno slygel, je smutna, ale pravdiva: Nadelnik jednoho oddilu Apaefi ph posledni loupeine vYprave, mimo jine, napinili si kapsy MargnerovYmi bombony. Doma pfipravil gumici napoj a pozval sve Apade na sklenieku se slovy: "Kamaradi, zde je chutnY vYrobek ze zeme, kterou bohyne Nesvornost dala nam do zpravy a zde leM pevnY pytel, do ktereho jsem zavazal chytreho aecha, hloupej giho Moravana a dratate ze Slovenska, a pH sam bohove, to ut je nepustim. " — Vedle stojici Apae pozvedne eig'i a pravi: "VelikY vadee: Das ist ganz recht, ale jest-li se prokoug'ou ven ut jako Slovane, ti nam tuto hmonadu s e t — osladi!" sak Na zdar!

Alois Vaja.

fLid Spravedinost Cis. 121, Shiner, Tex. Mill bratti a sestry!

Uvedomuji vas, byste se dostavili co nejvice do schilze prvni nedeli v kvetnu, neb si udeldme zase trochu svadinu po schazi a o zapitek take bude postarano. Proto jsou sestry dany, by dle moinosti netim pfispely.

Divadlo dne 23. dubna se pekne vydatilo, a diky vgem, kteti se mezi nas pfi gli na divadlo p3divat. Nag i ochotnici se drieli znamenite, za cot pfijmete upfimnY dik od nas ostatnich bratra a sester, a at' vas to povzbudi k dalgi praci. Take ffelY dik panu Pavel Meyerovi, za jeho namahavou praci na ge ochotniky tak naevieiti, neb nem takoveho nemfite katclY delat, aby mel dlovek svatou trpelivost, a tu pan Pavel Meyer ma. Tfeba on ani Clenem nagi Jednoty neni, ale rad mezi nas do schtze chodi a v dem se de., rad taky poslouM. Tedy bratki a sestry, jiste se do schaze dostavte, neb mame i daletite jednani, a dim nas bude vice, tim se spi ge na nedem dohodneme. S br. pozdravem, J. F. Novosad, taj.

vtsTNIX

Ve stiedu, dne 3. kvetna 1939.

Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

V minulem Vestniku jsem psala, 2e ses. Anna Sittova je tace nemocna, a dries oznamuji smutnou zpravu, Ze ses. Sittova zemtela veera 26. dubna, a dries dne 27. byla pohibena v Rosenberg na htbitove za velke toast lidu. Ses. Sittova odejmuli nohu nad kolenem v nemocnici v Sugarland dne 25. dubna. Operaci ptestala dobte a pochvalovala si, jak ma mane bolesti, ale veera rano dne 26. dostala horeeku o 10. hod. a o 3 hod. zemtela. Pohtebni fee eeskou pronesi v dome smutku Stepan Valeik z Houstonu a zpevaoky z Houstonu 'Arne zazpivaly ✓ dome smutku i na htbitove. Zpivaly sestry Olexova. ml., 8uldova, gvestkova, Svadinova, a br. St. Valdik zpive, s nimi. Na htbitove mluvil anglicky br. C. H. Chemosky, pledseda H. U. S.P.J.S.T. a desky mluvil zase br. Valeik. Oba jsou dojemni teenici. Za tad cis. 112., S.P.J.S.T. ✓ Guy, ku kteremu sestra patfila, se s ni rozloudil br. Josef Waloik z Guy. Ses. A. Sittova narodila se dne 5. bfezna r. 1866 v Zadveticich na Morava a jeji divei jmeno bylo Rokytova.

Do Ameriky phjela r. 1880 do Austin okresu. R. 1884 provdala se za Jana Sittu v Hallettsville, Tex. Do Fort Bend okresu ptistehovali se v r.

1900. Vlastnili farmu pH Guy. Kdy2 jim deti dorristaly a odchazely•z domova, tenily a vdavaly se, rodiee zristali sami, tu farmu prodali a koupili peltnY majetek v Rosenberg. Zemtela sestra zanechava zarmouceneho manZela staram 76 roka, dva syny, Jana a Antona, Leopold ji ptedegel ve smrti v r. 1934, a 3 dcery, Anna Kovatova v Houstonu, Paulina Mikeskova a Filomena Valeikova, obe v Guy. Frantigka zemtela co mala, holdieka. Dale zanechala jednu nevlastni sestru pi. Dugkovu, jednoho bratra vlastniho, p. Fr. Rokytu, a nevlastniho br. p. Jos. Peeena, oba v Port Lavaca, 5 vnukti a 8 vnueek, jedno pravnouee, a mnoho ptatel, kteti na ni budou dlouho vzpominat jako na milou pHtelku a na jeji velke utrpeni pti konci jejiho vota. Nosidi rakve byli 4 vnuci, Jos. Mikeska, Jaro Sitta, Ed. Koval, Jan Koval, Odel Vrla a Dougek z dalgi rodiny. Pohfeb vypravil eeskY pohrobnik p. Ttizka z Rosenberg. Je to novY, pekne zatizeny itsta y. Zemtela Anna Sittova, byla zaklaciajici elenkou tadu Laskavost C. 70., pak kdy se zaktil tad F. B. Zdrabek Cis. 112., rodina Sittova ptestoupila k tomuto tadu v Guy, Tex. Pozustaly manZeli a vy ditky, ptijmete nagi uptimnou soustrast. Mile zesnule sestke a pHtelkyni venuji navZdy milou vzpominku.

Vdera dne 26. dubna jell jsme do nemocnice ✓ Galvestonu navgtivit ses. Frantigku Bilou, manZelku br. Jana Bileho z Houstonu. Ses. Bile, byla operovana na oku. Ses. ztraci zrak na obe oei, je nad tim zoufala a k politovani, neb mysli, le operace ji zrak nevrati. Stelovala si, ie ua mot penez jich stall lekati a Ze v ge je marne Vkchni bychom ses. Bile plali, by se ji zrak navratil. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa.

Vzhfiru do Austinu na e eskY Den! Dne 6. maje ji2 tu bude a vgichni se tegime na ten den, neb nic takoveho zde je gte nebylo.

A take mast° Austin slavi 100 let sveho zalo2eni. Proto se ptijd'te s nami pobavit, neb se chceme nechat ukAzat ye velkem poetu a chceme ukazat Girls Scouts, ze jsme s nimi 100 procentne. Dalo nam to hodne namahave prate, a proto nam okolni ptatele a krajane vypomoZte eimkoliv maiete a myslim, ze se o tom bude povidat dlouhY Gas. Vstup do Pease parku je volnY. Park bude otevten v 9 hod. rano a al do 4 hod. odpoledne. Bude teinkovat 12 Glenna kapela po celY den a veeer taneeni zabava v Barton Springs Pavilion. Mista bude dost pro v gechny. Nas krajanri je zde malo, ale chceme ukazat americkemu lidu, co se necha udelat s malYm poetem.

Mayor mesta Tom Miller zahaji program. Dr. Lultga, zastupce za deskoslovenskY konsulat promluvi, tea i Dr. Mieek, profesor ee gtiny na universite bude teenit. Tance zapoenou po °bed& Vola,m a vitean vas do Peas parku v Austinu.

8 bratrskYin pozdravem, Frank Janeeek, zpr.

Aid Columbus, Cis. 58 Ifungerford, Teti Oznamuji vgem elentim ta.du Columbus cis.

58, ze schtie SPJST. budou odbYvane druhou nedeli kaldy mesic na misto prvni nedeli, neb druhou nedeli mame vice easu na potadani schtize, protoie naboienstvi jest, odbYvano skoteji. Tedy pti gti schtze bude 14. kvetna, asi o 9 hod. rano, vZdy dopoledne. Prosim, znaete si to na kalendafi, abyste nezapomneli a jiste se do ptigti schfize dostavili.

Se srdeenSrm pozdravem, A. L. Matugek, taj tad Hvezda Jihu Cis. 30, Talton, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto jste uctive Zadani, abyste se v pinem poetu dostavili do ptigti schtze, neb nekteti jste pozadu s vagimi povinnostmi a je Zadoueno, abyste tyto zapravili, neb vita jak H. t. natizuje, do ttl mesica nejdele se vyrovnat s tadem.

Za druhe vam scleluji new veselejLiho. Nagi bratfi zabavnioh vyboru mne sdelili, abych nezapomnel ve Vestniku ptiwmenout, ze maji slibeneho nejakeho "kocoura" do ptigti ze od nejakeho pivovaru Tak nezapomerite na ptigti schuzi, ktera se potada, prvni nacrev kvetnu. S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, taj.

Vzhiiru do Austinu 6. kvetna!

Dne 6. kvetna uspotadaji Girl Scouts v Austinu v Pease parku eeskou slavnost, ktera poeina v 9. hodin a skonei s taneeni zabavou vee'er v Barton Springs Pavilion. Hrstka nagich eeskych obyvatelt a jinYch zastupujicich spolky v Austinu a natal z jinYch mist pracuji obetave jiz po 3 mesice k vypornahani k tomuto aspechu. Zkratka teeeno, neni to podnik ptipravenY na gi narodnosti; ale je to program americke mladeZe, uveden s na gi pomoci. Jestli nektera americka, dcerka nedovede dobte taneiti nage narodni tance, aneb vYslovnost v pisniekach eeskYch neni dobra, pomyslime si jen na ten zajem co oni maji v na gich lidech, protole se chti od nos naueiti. "(Mel celeho podniku neni pro vYclelek. V gechno jidlo ptipravene na gimi krajankami bude zaplaceno, neb se proda Girl Scouts. Jestli bude nejakY vYclelek, obchli se jen z taneeni bavy veeer a rozdeli se mezi mistni spolky S.P.J. S.T. a K.J.t.T., kteti tuto spoleene pfipravuji.

Oeekava se, Ze hojna nes gteva ze sousednich mist oplati uznani americke vetejnosti pro nag eeskY narod. Program po celY den bude velmi krasnY. Kdo chce a mute, uvidi nee° co jegte nevidel. Na shledanou na tento den.

Oesky vYpomocny vYbor Girl Scouts Czech Festival.

NemeckY Brod. Ministerstvo vetejnYch praci protekoratu rozhodlo, ae s nejvet gim urychlenim bude provedena stavba t. zv. sttedomoray ske silnice, ktera vede z Nem. Brodu pies mesto d'ar, Nova Mesto na Morali es , Kungtat, Boskovice do Prostejova. Vet gina projektil je jit schvalena a dal gi jsou ptipraveny k projednani. Rovne2 bylo ittedne rozhodnuto, Ze se ma co nejdtive zapodit se stavbou dalkove silnice pies Nova Mesto na Morava do Velkeho Mezitiéi. Na tato lince jsou jiz nektere useky vymeteny a projekty hotovy. Tato silnice bude spojovat vychodni Oechy se zapadem Moravy. Pracovni ritvar v Bysttici nad Pern:stejnem rozvinul pinou silou pracovni tempo v silnienim riseku Bystfice do Rovneho. Tento asek ma bYt jeg te letos dan do provozu. Take novomestskY okres v nejbliZgich dnech zahaji apravu a valcovini nekterYch silnic, zejmena okresni silnice z Rousmerova do Bohdalce a z Nimramova do Borovnice. Za tim neelem budou otevfeny v techto dnech nektere okresni kamenolomy.

Japonske vojenske autority v g anghaji oznamily v pondeli tohoto tYdne, 2e 24,100 einskYch vojakt bylo zabito a 8,630 zajato od 30. btezna do 20. dubna v bojich za japonske ofensivy smerem zapadnim k ang ga, kapitolu Hunan provincie. Vedle toho pry potopeno bylo 30 einskYch Iodic na fete Han. Lodice tyto vezly vojay, kteti vg ichni utonuli.

Strana 5.

Majova, slavnost u tadu Pokrok Illoustona.

Ta nage pisnieka oeska je tak miloueka hezka.

Pokud tu pisnieku budem mit, budeme stale kt.

Ta nage divadla eeska, jsou tak miloueka hezka,.

Pokud ta divadla budem mit, budeme stale Zit. Ano, ta nag e divadla jsou to, ktera, jsou jednou z tech nejlep gich pomacek, kterYmi me nagi tee a nag e slovanske citeni zde v nova nagi vlasti Americe.

Zvlagte dnes se -musime semknout uzeji, kdy nag e byvala vlast v Evrope byla takovym kYm zpasobem uvrZena taktka do otroctvi, a ukazat svetu 2e, ptesto ze neseme v srdcich bol, pro kfivdu spachanou na na gich brattich a sestrach tam za motem, kraeime hrde dale se vzptimenou siji kvotem s nadeji, ae je gte neni vg emu konec a Ze jim tam znovu zasviti slunko svobody.

Pti tom nezapominejme take na sebe. To je, jak ut" vYg e uvedeno, musime se itZeji semknout, musime hledet na to, aby nag zdejk spoleeenskY a natodni livot nevaznul anebo dokonce neuvadnul docela. Nic nam nepornriZe se rozeilovat nebo natikat, ZadnY vacice, at' ua je to krerYkoliv, nam nemaZe rici neco novaho, anebo nemaZe nam ptedpovedet, jak to jegte faechno dopadne. Je tu tolik rriznych nazora, ze 'nova ktery by chtel brat v gechno co slygi bernou minci, musel by zblaznit.

Mame-li si skuteene uthiet na gi slovanskou vetev tady, tak musime udrZovat na ge slovanske zvyky, eeska divadla, zabavy a rrizne narodni podniky.

Ovgem, mame-li vg ude po Spoj. Statech takovou mlade2 jako ku ptikladu zde v Houstonu, ktera bez nadhaneni se mute dat za ptiklad, ktera s takovou ochotou a laskou practije v nagem narodnim Zivote, at' u2 pH divadle, zpevu atd., tu neni Zadne obavy fe na ge vetev tali rychle uvadne, jak u2 nekolikrat raznS7mi pochybovaei bylo nadhazovano.

Nastava, nam anebo uz je za dvefmi kveten, — to mesic maj, jak tikame lidove, — a ktery je take spojen s jednim hezlOm staroslovanskS7m zvykem a site majovou oslavou.

Jak oslavovali a vitali stall Slovane sluno vrat, pozdeji pak na zelene svatky probouzeni 2ivota a vg eho deni na matiece zemi, tak take oslavovali a velebili pflrodu, ktera se prove mesici maji zastkvi ye svem nejnadhernejgim havu a ptimo svadi nejen pana sveta, eloveka, ale vg echno kvouci as po toho nejmengiho broueka, aby se radoval s ni.

Prot bychom se nete gili, kdy nam Panbith zdravi budem sto rokri stab, budeme notom se radovat a te git, ovgem budeme-li jeZlvi.

ToZ my zde v Houstonu se stale ptidrkijein nagich narodnich zvykti a jako kaklY rok tak i letos uspofadame majovou slavnost, pti kterelto ptilektosti bude na gim divadelnim krouZkem "Hlahor sehrana miloudka a hezka operetka pod nazvem "Dralba na nevestu".

Jest to takova rortomila parodie na "Prodanou nevestu", a kaldY z na gich ochotnika jest ptesvedeen, ae vgichni na,vgtevnici tohoto divadle se vYborne pobavi a zaroveri si odnesou ten. nejlepgi dojem.

Prijd'te se v gichni podivat a uvidite, ae nepfehanim kdyZ jsem napsal, ze se na ge mlade'21 maze smele dot za pkiklad.

Rozebirat toto divadlo a karaktery v nem nebudu, ptijd'te a vizte.

Bude to 7. (sedmeho) kvetna odpoledne v siniradu Pokrok Houstonu ye Studewood. DaLsi podrobnosti najdete v oznamce tohoto listu.

0 hladove a tiznive bude v neivet gi mire postarano. Tak na shledanou pti gti nedeli John Stardala.

"Drafte na nevestu".

Strum 6.

Barber, Arkansas.

Cten6 redakce Vestniku!

Pigi tyto fadky pied fedi Adolfa Hitlera, kterou pfednese zitra o 5 hod. rano, ktera bude odoovedi presidentu Rooseveltovi na jeho vyzvu ku Hitlerovi a premieru Mussolinimu, by zastavili napor na dobu 10-25 rokri proti jinym mocnostem. Katdy dychtive odekava, jak jeho odpoved' vyzni, zdali ptiznive neb zaporne. lcdyby se stain a vyslovil se pfiznive, bude to cirikaz, to on spini co slibi, nebude jeho sub k oddaleni dasu ku lepg i pkipravenosti. Odpovedi zapornou bude katdY vedet, co svet odekava..

Timto stavem veci a napeti, die meho mineni, je vice vinen vrchni ministr Chamberlain nen.

Hitler a Mussolini. On vedel, to tyto gelmy laeni po kofisti, avg ak misto zkroceni, on jim otevfel dvefe, by jejich loupetichtivost upokojil. Tim pokofil hrdou Anglii a py gnou Francii a ptivedl narod d'eskY do zmatkri a utrpeni a do otebraCeni. Cot on o to dbal? Snad prijde na venek to odmena za to jeho darebactvi, ktera, mu kynula a ktera mu byla slibena. Nyni obraci, ale ja mu dosud nevehm.

S polni praci se zde tutime a mame k tomu pane podasi. Peed tYdnem nam tu hodne zaprg elo, tak jest vlahy dostatek.

V nedeli veeer byl zde mladY nova pfejet a zabit karou na U. S. highway 71. Byl to dlouholetY obyvatel v tomto okoli Boothe Albert Hanes, vysloutilY namofnik ze svetove valky. V namotnictvu slou gh 8 midi, byl 42 rokil star a svobodnY. Kately ho mel rad, on byl SprYmat a clovedl katdeho upoutat jeho zku genostmi, o nicht vypravel. Pohkeb byl v pondeli. Jeho odcliod zprisobil velkY zarmutel jeho starYm roclierim, bratru a dverna sestram.

Nyni je sezona rybateni, pei demt mi pfiglo na myglenku, abych se zminil o rybe, kterou jsem videl 1. fijna v roku 1937. PodotYkam, jsem ji sam nechytil, v rybafeni a honithe nemam zalibeni. Byla to pouze gupka ryby, o ktere se zmiriuji, byla vystavena pri nadrati v meste Mansfield. Jeji deka byla 55 stop a vaha 68 tun, kdyt byla vytatena z more. Pki for byly ukazovany pohyblive obrazky, jak byla lapena, rortezavana, ale pro tladenici obecenstva 2adnS7 nemohl pobYt na jednom miste a onen vYjev pozorovat. Tet byla ukazovana Great Serpentina (motska panna), mlada hezka brunetka, rozdil od obrazku kterY byl na letaku.

Zpola letela a sedela, byv ge °vivaria vejifem, obleeena v gaty jako jine divky. Nelliela pati, takte ruce byly u samYch ramen a pine Sperkri. Take tam byl velkY octopus a jine rozdilne havete mask& Dnes rano po Hitlerovy fedi. — Souhrn ten samy, co svet jit vi, mir ze strany Nemecka, obvineni jinYch pohlavarii, zvla gte tisku, kteti ritoei na Hitlera a Nemecko a svaluji vinu zabirani zemi, co kdysi naletelo pod vladu Nemecka, jeho plan \Trial Polsku, Rumunsku a Ukrajine se nezmenil. Lid v Evrope neni tak zaujat proti nemu (snad nesmi) jako ye SpojenYch Statech, Anglii a Franii. To jsem zachytil z tech drobtri, ktere byly pfetlumodeny do anglieiny, cot bylo chvilemi sotva sly gitelne. Red trvala 2 hodiny a 17 minut. Musim pfestat. S pozdravem na dtotici.

Jan Beran.

Rid teskS, Prapor, Cis. 24., Temple, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vas laskave tada,m, byste se dostavili do pfigti kvetnove schrizi prvni nedeli v kvetnu.

Pfedleha nam nekolik driletitYch \Teel k vyfizeni, ktere vytaduji va gi pfitomnosti. Ono se o to mnohem lepe o ledadems jedna, kdyt jest vice 61enu pfitomno. Take upozorriuji ty dleny, kteH jsou s placenim pozadu, aby sve povinnosti hledeli do potadku, neb jinak by s nimi muselo byti naloteno die stanov. Tedy pamatujte na zaplaceni, jakmile obdrtite vjadni gek za oniezavani Tet vyzYvam vgechny- ty ktefi jegte dali sve prifeky na. certifikaty -40 potadkir,-afiy se pfihlasili.

Poeasi pfitomne mame dosti vetrne a nekdy je i trochu chiadno. Vlahy tady nemame mnono nazbyt. Bavinu vet ginou maji vgichni zasetou, ale jaksi se ji mot nechce ven. Jest jich =oho, kteti museli pfesivat. Nu, mejme nadeji to se to vgechno polepgi. S bratrskYrn pozdraChas. NavratIL vem.

VESTNfIC kid San Antonio, eislo 133.

Jak jsem minule psal, pfipominam ze Padova schrize konana bude prvni nedeli, t. j. pfig ti nedeli 7. kvetria, na miste nedele druhe, a sejdeme se v domove br. freetniho, L. A. Sacky, na 1012 Highland Boulevard, ponevadti sin v nit pravidelne schrize koname, neni k dostani na prvni nedeli. Tedy bratti a sestry, udelejte - atku uzlik, byste nepfizapomeli, neb ph si na S scherzi pohovokime si o zalog eni odboeky "Sdrugeni AmerickYch Oechoslovakti".

Dale pkipominam, upozorriuji a zvu vgechny kraj any ze San Antonio, Floresville, Poth, Jourdanton, Dobrowolski, Hobson, Karnes City a celeho dalgiho okoli, zblizka i zdali, by pfijeli na studentske divadlo, pfedvedene eeskYmi studenty s prof. E. Miekem, pod nazvem "Posledni mug" v nedeli 7. kvetna v 7:30 veder v Albert Hall na Wyoming a Indianola ulicich.

Divadlo toto pfedvedeno v mnoha eeskYch osadach, te gi se velke oblibe, nebot' pfedvedeni je podano ne jako hra na jevi gti, nSibrg jako skuteenS7 ptibeh, protkan humoristickSrmi pfiJedinou odmenu za namahu, (nebot' studovani divadla je prate dobrovolna), kterou dame tern mladYm inteligentnim mladikfun a divkam, je uznani ve zprisobu velke nav gtevy, proto komu je jenom trochu mo gno, nenechte si ujit tato krasne pfile gitosti videt krane pfedvedeni eeskSrch studentri pfigti nedeli veder. Ujigt'uji vgechny, ze se nadherne pobavite a do syta zasmejete.

Mimochodem podotYkam, ze freinkujici studenti jsou at z druhe a tfeti zde rozene generace a ovladaji na gi krasnou Ceskou fee dokonale, ze mohou nam laVt mnohSrm pfikladem.

Peed divadlem profesor Mieek promluvi o vSiznamu a nutnosti vstupovani do fad Sdrugeni AmerickSich Oechoslovakri. Je rozhodne nutno bSrti pkipraveni, nebot' doba rozpinavosti nemeckeho dravce dochazi vrchole. V dne gni feel ukazal svetu, jak on svetovST mir vidi. Vgichni ostatni, vgechny jine zeme chti valku, jen "on" Vridce pfeje si "mir"!

Pamatujte, prosim, vgichni v celem okoli na Ceske divadlo v nedeli v 7:30 hod. veeer v Albert Hall, Wyoming a Indianola ulici.

S bratrskSrm pozdravem, Dressler, tajemnik.

Z Klubu eskS,ch Zen v Dallas.

Ve schrizi konane v dubnu bylo jak obyeejne veselo. Sestry byly eetne zastoupeny. V'Sechny nage stare Afednice, ktere po 4 leta pilne pracovaly, gly na odpoeinek, ktereho si uz zaslou gily, a je to tak dobre, aby zase druhe pkevzaly praci. Za pfedsedkyni byla zvolena ses. Mrlikoirk tajemnici ses. Toberna, pokiadnici ses. Koriakovska, za dopisovatelku ses. Machadova.

Toto jest milj posledni dopis z krou gku. Budu si take hovet na odpodinku s temi druhymi.

Se srdeen3im pozdravem v gem etoucim, Sparihelova. kid Praha Cis. 29, Taylor, Texas.

Timto davame na vedomost v gem krajanrim v okoli Taylor, ge nagi studenti z Austinu budou miti v nedeli dne 14. kvetna v 7:30 hod. veeer divadelni ptedstaveni pod fizenim Dr. Ed. Midka.

Nazev divadla, jak vam ji g znamo jest: "Posledni mug". Proto vgichni nagi krajane prijecite se podivat na na ge 'desire studenty, kteH hraji velice dobfe. Jest tomu ji g velice clayno, co jsme men v nagi sini Ceske divadlo.

Dale davame je g te jednou na vedomost vgem elenfun nageho fadu i vgem krajanrim, by se dostavili do fadove schrize v tu samou nedeli, totig 14. kvetna v 1:30 rod. odpoledne. Ohzvlagte ti, kteti se zajimaji o naAe narodni hnuti, o narodni liVot ve - svera okoli din osade..

Proto na shledanou v- nedeli dne 14. kvetna; otaciledne, -v0 schfrzi::a v0,-der ri g= tlivadle eesItYch Studentil. Na zda.r!

-:" Jds: F. Eineigl.

New. York. -- Mayor La Guardia MO za sebrani fondu $35,000 na dokoneeni esl. pavilonu.

Ve sve vYzve tada, vefejnost, aby osvedeila sve pfatelstvi k Oeskoslovensku a pomohla dokonMti Csi. vYstavu jako pamatnik lidu, jemu2 byla ukradena avoboda.

estkedu, dne 3. kvetna 1939.

Rad Jan Rosielqr, C. 110., Kaufman, Texas.

Cteni bratti a sestry na geho kadu!

Uvedomuji vas, ze jsem obdr g el zpravu od nageho bratra Franka Steinera v nit pi ge, to mini navg tiviti nag i majovou schtzi dne 7. kvetna a nam vg em objasniti pojistky, ktere nag e Jednota ma. Take myslim, to zdeli nejake instrukce br. Jos. Slavikovi, kterY si vzal na starost povinnosti jednatele pro na g okres Kaufman a doufame, to se mu podail. nove eleny ziskat.

Proto vas Vg ecky dleny i neeleny zvu, byste se dostavili v hojnem poetu do schrize a vyslechli br. Steinera vysvetleni a po pfipade i noveho elena navrhli, a nedavali pfednost cizim pojig t'ujicim spolednostem. Tak na shledanou 7. maje v sini!

St. St'astnSr. Caldwell, Texas.

Mili bratti a sestry!

Mg t' nedeli 7. kvetna jest svolana schrize vernYch na g ich lidi zamokske vetve deskoslovenske do sine na Novern Tabofe pro celY okres Burleson. ireelem teto schtize, jak pan br. Jos. Wondrag naznadil yam jiz ve Vestniku, jest znovu zorganisovani Narodniho Sdruteni, ktere pfed 20 roky vykonalo velke dilo, jak pro vec narodni, tak i pro OervenY Kfig, i pro samy sebe ziskali jsme uznani velike od moudrVch lidi jinonarodovcil. Jest to smutne, to se vtdy sehazime jenom v dobe nutne, kdyt nas nekdo napadne, jindy jsme rozptYleni jako kutata bez kvodny.

Tentokrate dokatte svoji pkitomnosti vas vgech teny i deti), ze ve spojeni jest sila a nenechte na g velkY rekord nageho kresu plavat, jetto v techto tetkYch dobach jest tfeba spojeni a bYti pfipraveni pro pHpad potteby. Co se stain v gichni vite, a mnohY z nas musil zaplakati a nebo i nejake gkarede slovo tekl, ale to nic nepomaha, zapottebi spojeni, Jegte mame zbytky starYch vernYch pracovnikt mezi nami, vatte si jich a jejich uznani prate narodni odmerite va gi pfitomnosti.

Nage narodni prate jest eestna pro narod, kterY ma, rekord poctive prate; kdo jit pomohl (Rive citi se blatenYm a to same nas otekava i nyni. Ja vas dohte znarn a -Calm se na velkou schuzi narodni na pfi gti nedeli na vem Tabofe. S pozdravem na Vas vgechny jsem Vag bratr, John toupal.

SOKOL FORT WORTH. Ctena, redakce a mill pkatele!

Oznamuji yam, to budeme pofadati taneCni zahavu v Sokolovne v sobotu 6. kvetna. Tak si to pamatujte a nav gtivte nas v hojnem pod-tu. VYbor se o vge dobfe postard, i o dobrou hudbu. — Vice nemam co psati a proto kondim s pozdravem na redakci, v gechny etenate a pfatele a zustavain Va ge sokol. dopisovatelka, Millie Polagek.

Washington, D. C. — DelnickY vYbor domu zastuperi 16 k 2 hlasiim schvalil dnes dodatky k Wagnevoru zakonu o mzdach a pracovni dobe, jimig je umogneno, aby se vztahoval i na zemedelske delniky a zarudeny dule gite vyjimky.

Predseda Norton, demokrat z New Jersey, oznamil, ge vSrbor schvalil vgeobecnou pfedlohu, ktera mezi jinS7mi zmenami vylueuje t. zv. delniky s limedky, kteri maji vice net $200 mesiene. VYbor rovne g schvalil dodatek k zemedelske east zakona, die ktereho bylo by dovoleno delnikum, zamestnanYm v jistYch zvlagtnich pracich pracovati 60 hodin tYdne po celY rok a vyriati je ze vgech ustanoveni o pracovni dobe po dobu 14 tSTdrul v rote.

Dle dosud nepotvrzenSrch zprav z Prahy doglych byli zatceni riacistickou tajnou policii byvalY primator Prahy dr: Petr Zenkl, bYvalY riistr VrbenskY, profesor Sekanina, a jini. V Bratislave byl zatden dfivej gi vudce sloverisk4 Narodni strany Jan pauliny . Toth. Redakicir "Pfitomnosti" Peroutka byl pry °pet propugten.

Nemecke Gestapo vypracovalo zaji gt'ovaci plan pro nemecke vnitrozemi vdetne Protektoratu pro ptipad valky. Podle toho planu by v takovein pripade bylo v Oechach a na Morave zateen° asi 60,000 "nespolehliv3ich" osob, ktere by po dobu valky byly dopraveny do koncentraeWeb 0,boriz,

Ve s qedu, dne 3. k,,, etoa 1939.

Dalals, Texas.

Ctene, redakce!

Tento pfede glY tYclen byla zde v dallaske Sokolovne konana schtze pfedsedri oboe kadti, starosty Sokola a nekolik prisedicich skrz letni eeskou g kolu. V teto schrizi bylo usneseno postupovat v pkiprave k letnimu vyueovani tegtiny v Dallas. Jak oba kady, tak i Sokol k teto akci ptispel a v gichni byli napomocni k tomu ,aby eeska kola se v Dallas uskuteenila.

Kdo by mel ditky, at' male neb velke, a zajimal se o tuto eeskou gkolu, necht' se pkihlasi u pfedsedy sveho kadu neb Sokola o blizsi podrobnosti. Odhlasovano bylo, aby se vyudovalo v Sokolovne, neb fad Pokrok Dallas ma v programu pfistavovani a opravovani jejich sine, takie nejen v Sokolovne ale i u fadu Pokrok eskY lev se budi a phchazi novY zajem o nagi eeskou vec na v gech stranach.

V nedeli, 30. dubna, byla v Ennis spoleend nacviend sokolskYch jednot z Ennis, Fort Worth a Dallas Byl pfitornem velkY podet cvieicich a jak bylo videti, v gichni byli nadgeni pro slet v Dallas. Spoleene cvieeni bylo vzorne provedeno. Pkiprava sletoveho vYboru pokraduje uspokojive vpred, a vet gina prripravne prate je jit roz yrtena, a mnoho jit vykonano, i &ly e net bylo oeekavano, tak te hospodatskY vYbor se citi, te slet bude ukazkou znovuobtiveni nagi touhy po znovu osvobozeni nagi Republiky. Na zdar!

Will A. Nesuda.

VESTNIK

pet nage stars vlast byla osvobozena a mails, by °pet ridit sve zalditosti dle yule vetginy sveho lidu. Domnival jsem se, ze kdyi se zbavi tech Sudet'anii, ze jim zastane zdrave telo. Tito Sudet'ane byli jako hnisave vtedy na zdra.vem tele. \Wel jsem, ze ani ye vnitru tech a Moravy neni vge svorne, ale nevedel jsem, ze tam meli take mnoho tech vnittnich ktere hnisaly ve zdravem tele. " Masaryk a Beneg opsali nagi Ustavu v Americe a domnivali se, to kdy2 prave demokraticke zasady trvaji zde pies sto padesat let, 2e ty same zasady budou take ptijaty a udr2ovany v nagi stare Wine. Av gak ta jejich dobra yule nebyla pochopena velkou east pod otrockou rakouskou vladou dr2eneho tfi sta let v porobe nageho naroda. Ta prava svoboda a volna demokracie nebyla pochopena velkou vetginou tak dlouho ujatmeneho lidu a nasledkem toho vnittniho rozgtepeni na nekolik politickYch a nabo2enskYch stran byla jejich sila oslabena a umele chovana necluvera a zavist tam v gtepovana z Berlina, stale rozepte tam zana gene a stale udr2ovane berlinskYmi gpicli, oslabily vnittni svornost, take ty dalekosahle intriky sanegene do Uherska a Polska take na Slovacko, uspigily oslabeni cele na gi stare vlasti. Take kdy2 ve mnichovske schazi Chamberlain a Da. ladier, ustra geni Hitlerem natidili Benegovi, aby dali Nemciim sudetske Nemce a jimi obydlenY okraj cele na gi stare vlasti, aneb 2e musi bojovat sami proti Nemecku a Italii, Anglia a Farncie 2e jim nebudou pomahat, a ta Male. dohoda Rumunsko a Jugoslavie, take nechtela boDallas, Texas. jovat s Cechy, a koneene Rusko neehtelo bojoMili bratfi a sestry! vat bez Francie, tak nezbyvalo jineho net dat Ve schrizi fadu Cis. 84, vYDracovali program Hitlerovi co 26,da1, aneb riskovat samostatny na mesic kveten a site na prvni nedeli, dne 7. boj proti Nemecku, Italii, Rakousku a Polsku, kvetna divadlo zpevohru, "Vesnice zpiva". Jest ktere2to zeme maji Ceskoslovensko obklopeno to kus veselY i ponanY. Kubin, statkaf, co mlaze vgech stran, a ka2da, 2adala kus Ceske zeme dik, miloval bohate device, ale sam jsa chu'6echfn vyhra2ene ligou narodt. Bojovat proti dobnY, nadanY houslista, musel se ziici lasky, tak mnohonasobne ptesile za dne gniho vyzbroale za to vynikl v hudbe, domohl se bohatstvi, jeni bylo by byvalo vyvraldeni eeskoslovenskeale zustal zatrpklym, starym mladericem a ho naroda. po letech se setkava s dcerou sve milenky, ji Ceti jsem- riizne zpravy v anglickYch a dena vias podobnou, zamiluje se do ni, ale osud skYch novinach a magazinech, jako2 i slygel hraje dal. Stark Hlas, legionak v ruskYch lepies radio, co se vge delo a z toho vgeho ptigel giich z lasky k vlasti mu nezbyl ani gindel nad jsem k za,veru, ze Bene g, Masaryk a SyrovY nehlavou, jen dye male deti. Va gek Pacinka, yemohli riskovat 2ivoty 'Zen a ditek sveho lidu, a sela kopa, z lasky k Pavlince, komediantce, koneene znideni v gech mest a tovaren, jako2 i hued chce svtij klarinet rozbit ze tarlivosti vyvra2edeni vettiny sveho lidu onou hrdlotezstatkati o zada, ale se vzpamatuje, te by ho nou ptesilou, jak na zemi tak ve vzduchu. Tedy bez slibu pomoci z venei nebylo eadne nadeje mohl ze slutby vyhodit. Balabanova, ta jak na viterstvi. V gecky ty riizne vYditky a obvinokatda mama se stara, o gtesti sveho phhloupvani Benege jsou lehkovatne a nesmyslne. leho syna, mysli, ze kdyt ma velkY statek, Dle meho usudku, v ge co my potomci deskeho vtechno musi bYt, jak si to s hostinskYm K311naroda v America men a mt2eme cleat, jest bou ujednali, ze Uria gek a Lidu gka jsou pro zalo2it odboeky v katcle Ceske osade, a nejen sebe delani, ale zatim Lidugka ma, svou lasku, Cekat na dalgi vYvin svetovIch udalosti ye stakterou nezradi, radeji utede. A co pak Pigigvor? re vlasti, ale hleclet se lepe spojit a lepe seznaFegackY Ervin Pigvejc von Pigigvor, glechtic mit s nagi americkou demokracii, ktera ji2 pies a dristojnik, okouzloval clarnskY svet, pak phstopadesat let trva a jejiZ zasada je lidovlada; gel pkevrat, glechtickY titul vzal Cert a ze zbytnejen spojit se mezi sebou bez rozdilu nabo genkti stloukl cirkus a dela pry ostudu po vesniskYch ptedsudkil, ale take ptipojit se ke katde cich a k tomu zpiva: "Motska panna s lidskou slu'gne americke organisaci, aby ostatni amerihlavou hraje klarinet, k tomu zpiva, bezhlavY cti poznali na ge lepgi stranky a vice sokriri krasnY menuet, a to v gecko uvidite, kdyt be nageho lidu vgimall a va2ili, vge co je mezi jen malo zaplatite a t. d., zkratka rozesmeje nami slugneho a dobreho pro dalgi vyvin vgetoho nejvettiho mrzouta. Tak vas v gechny uamericke lidskosti, bez rozdilu kde je kdo zroctive zvu na na ge ukoneeni divadel tuto sezen a z jakeho stavu pochazi. zonu.

K Uspegnej gd praci navrhuji opet, abychom Na deti nedeli v kvetnu mlade elenstvo pohledeli vykupovat anglicke tYcleniky v kadem tada "Barn Dance", a jsem jista, ze o 'Spryokresu, kde je to mo2ne, a pomoci techto easomy nebude nouze, neb jejich zabavy se tegi pisil hledeli hajit americke a na ge zasady. Nag velke oblibe. Na mesic kveten hudba Jerry rodak senator Sulak jiz tuto my glenku pochoHoupY. S pozdravem a na shledanou na divadpil, jelikot vlastni mimo deskeho listu Svoboda le.

Botena Jet. take dva anglicke listy, v Yoakum a La Grange.

Jen tak dale, ptiteli gulaku, pomahejte zde v NAgE STARA. VLAST CECHY A MORAVA Americe budovat lep gi budoucnost pro nage poA NOVA VLAST AMERIKA. tomky v teto na gi nove svobodymilovne vlasti.

(Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Ty rb.zne drobne narodni ttenice udreuji evOsud nagi stare vlasti zavisi na dal gim vSrviropske narody v porobe a ty masy merle uvedonu evropskYch valek v budoucnosti. Jak pornerneleho lidu cele Evropy a Asie jsou otroky kary dnes ukazuji dne gni dobou, bez pora,2ky Nepitalistt a otroky sve hlouposti. mecka a jeho spojencil Italie a Japonska, nagi Take obeasne dopisy lepgiho slohu pro lepgi krajane tam ve stare vlasti budou nuceni tanseznameni americke vdejnosti s naS1 lep:si Cit jak jim z Berlina bude nafizeno. strankou v anglickYch listech by nam mnoho Pfijde-li k vg eobecne valce cele Evropy a phprospely. poji-li se Rusko k Anglii a Francii a vetgina meli jsme Kdy2 jsme zakladali nagi tech mmen gich stfedoevropskYch state, tak jen dva Ceske pravniky v Texas, A. Haidugka mame nadeji, ze bude Velkonemecko poraZeno H. Zdatila. Dnes mime v Texasn eeske pravnia z vetgi Usti rozdeleno na men gi staty. V taky v kdidem vet gim , okresu a take nekolik kOvem padu mame k odekavani, ze by snad 0dobOoll deskS701 Matt- a na sta: iie4Och

Strana 7. ueitela a ueitelek. KdyI ka24 z techto lepe jednotlivcti pfiloti svoje pate ke kolu vgude a ve vgem co uvidi, ze by nagi slovanske vetve prospelo v Americe — nejen oni budou lepe va2eni mezi am.erickYm narodem. ale prospeji celku.

Rodide Kuderovi a Kacitovi zasluhuji pochvalu a uznani cele na gi 'Ceske vetejnosti v Texas.

Katcla z techto rodin nam dala po dvou pra y -nich,ktezdarpsob.JnKueaj0kresnim pravnikem mesta Dallas a Jiti byl delgi dobu mestskYm pravnikem mesta West a v posledni "volbe byl zvolen za mayora mesta West. Na zdar! volam — jen tak dale ho gi. Kde to motne, mely by jine rodiny einit podobne.

Ve yea a umeni hledejme na ge spaseni. Tak na I. J. Gallia. to hledi vas, itad Jaromir, cis. 54., West, Texas.

Mili bratti a sestry!

V dubnove mesidni schtizi se bratti usnesli, te by bylo vhodno, udelat nejaka pobaveni pro eleny ph pfigti kvetnove schrizi a proto jste vgichni tadani, byste se do na gi pfigti schrize, ktera je jak obyeejne, prvni nedeli v mesici, 7. kvetna, v nejvetgim podtu dostavili. Sestry jsou tadany, by katcla neco dobreho donesla od jidla a br. pfedseda slibil, 2e tiseri tadnY mit nebude Budeme tam mit i orchestr p. Kohuta, ktera nam zahraje, a kdo bude chtit, mute si i zaprag ene faldy prottepat a i domino zahrat.

Katdy vdovec je zvan, a at' si dovede nejakou gvihulu, aby mel svou taneenici jistou. Tedy nezapomerite: pfi gti nedeli v sini fadu Jaromir, 7. kvetna, brzo po poledni. Uz je eas, abychom se trochu probrali, neb v zime se ani do schrize tadnernu nechce a tak bude dobfe, kdyt se vg ichni sejdeme a mezi sebou se veele pobavine. Byla jsem potadana, abych o tom do Vestniku napsala. Je nas v na gem fadu dost co umi per° ovladat net ja,, ale asi se nikomu nechce a mne taky ne. Nyni maji hospodyriky zahradkovou a kufatkovou horeeku, neb kdyt se sejdeme kdekoliv, katcla, mane j en kutata, a ktera ma peknej gi zahradku a kvetinovou krasu. A vette, ze na nekterYch tech kvetinovYch zahradkach nevite, ktera je peknej gi, a co tech rriznYch rani v gude. Jen u nas neni moc, je sucho a vodu na zalevani musime vozit, tak se to neoplati, a jestli na mbrzo dobte nezapr gi, bude ta iiroda smutne hleclet. Asi pied 14 dny nadelaly kroupy dost gkody ph Abbott a Penelope, ale ph West nevim, tadnY nic nefikal, te by bylo stiouklo. Baviny na lehei zemi gpatne vzchazi a musi se hodne pfesivat, i my jsme museli kus pfeset, a v gecko chce de gte. Cukrole jsou rezave a ph zemi a o yes je ten gpatnY. Ale snad se to zlepgi.

Kdyby snad nekterY Glen spolkovY dostal ndvgtevu ptig ti nedeli, tak ji seberte sebou a phjed'te vgichni.

Na den Matek, kterSr ptipada na 14. kvetna, uspotada zabavni vYbor na geho tadu krasny program, ph kterem bude hrat odpoledne Divig ova radiova orchestra z Temple zadarmo, a veeer je tanedni zabava tete orchestry pro v gecky. Program ma bYt velice peknY a vstup bude odpoledne volnY. Co delaji pp. Botikovi ye Fort Worth a Vodiekovi, Henznovi, Hir govi v Dallas? Pozdrav Srdeeny pozdrav na v gecky Ctouci, M. Klausova. kid Hvezda Mladeie Cis. 102., Coupland, Texas.

Timto yam, ses. a br. oznamuji, 2e v posledni schfai bylo ptitomnYmi eleny usneseno, aby se ptigti schilze konaly 2.2 druhou nedeli v mesici, namisto nedele prvni. To bude platit potud, a2 by si to eleni zmenili jinak. Tak vezmete to na vedomi, abyste nadarmo nekonali cestu do schiize. Se sesterskYm pozdravem, Antonie Adamek, taj.

Die else', uvefejnenych v zdej ghn Neuer Tag, hlavnim nemeckem Casopisu v protektoratu, Nemeeko, ziskav gi kontrolu oeskoslovenska, stalo se nejvet gim dr2itelem zahranienich investic v Jugoslavii, jakoZ i nakupcem vice net 50% exportu teto zeme. Ceskoslovensko melo investovano v jihoslovanskYch bankovnich a prrimyslovYch podnicich 741,000,000 dinarti (dinar je kvotovan 2.98 cents). Mimo to dostavale trok 7% za stabilisatni pi j ky z r. 1931.

S trana

8.

Levidaei ye vYhode.

Jste-li levicak, mate malo ditvocitt, abyste to povatoval za nedostatek. Naopak, mate ureitou vYhodu nad ostatnimi. Podle nedavneho badatelri jsou levidaci jedini lide, kteti jsou schopni jit pkimo. Shledalo se; to tadnY praviCak nedovede betet pkimo po ncoznaeene 500 m cliouhe trati s viditelnYm diem. KatdY se uchYli o nee° do leva. Jejich bah opisuje kkivku s vrcholem asi v polovici drahy na leve strane.

Betel si to ovSem neuvedomuji. pravidak v pouSti bez orientadnich pkistrojti, dostane se azi za 24 hodin zpatky na misto, odkud vySel. Proto lide, kteti bloudi v nezname krajine, pkichazeji dasto na tote( misto. Veda se doposud nepodakilo vysvetlit tuto skutednost. Snad pochazi z nejake nezname vlastnosti naSeho nervstva. Jenom jeden druh lidi dovede jit ptimo, a to jsou levidaci.

Velitel pechoty vypravuje, to kdyt pochoduje v noel neznamou krajinou, postavi v Belo vtdy levidaka. Pak je jist, to vojsko jde ptimo.

Otihady anglickeho hvezdake: Pinsk se rozpadm na, dva kusy.

ZnamY briticky hvezdat sir James Jeans z Royal Society v LondYne prohlasil jako svtij nejnovej g objev poznani, to Mesic se rozbije na kusy narazem o Zemi. Stane se tak podle jeho vkpodtri za 45 miliard hvezdakskych let.

Sir James tvrdi, to jiz dnes ptsobi na Mesic zhoubne vliv odlivu a p • ilivu more. Pohyb motskYch vod ma pry za nasledek i geologicke zmeny na Zemekouli a krome toho ottasa rotadni stabilitou Mesice. Jeho vlivem se Mesic neustale p • iblituje k semi. Toto stale pkiblitovani zgasThi, ze bude poruSeii system rovnovahy, kterou tvoki Zeme a Mesic. At se to stane, rortrhne se Mesic na dva kusy, ty utvoki pas a zkiti se na Zernekouli. Podle teto pkedpovecli se ovS'em pak rozbije i Zemekoule a tim se vYpoety sira Jamese kondi.

Slcvensko poniYali na nakup lepaich druhii kufiva v Protektoratu.

Na nynejaim fizemi Slovenska zastaly etyti tovarny tabakove a to v Bratislava, B. St'avnici, Smolniku a Spiaske Bele, kde jsou zpracovavany levnejai druhy tabaku, hlavne slovenskeho ptivodu. Pro jemnejai druhy kukiva bylo by tieba zaiiditi na Slovensku novou toyarnu, jeji odbyt by vaak nebyl dosti rentabilni, take sprava slovenskYch tovaren na tabak pomYali nakupovati nektere kvalitni druhy kutiva v podnicich tabakove rake v Protektcratu. Tabak, vypestovenY na Slovensku, ma bYti postupne zualecht'ovan.

Mladieke house je ta g, nei se zdalo.

V Klatovech jeden ieznik kupoval housata.

Umel vYborne odhadovat vahu dobytka a byl zvyklY nakupovat jen na aivou vahu. Chtel sve umeni zkusit i na housatech. Nabizel 20 K za kilo tive vahy, ale majitel tadal 60 K. Reznik se domnival, 2e housata jsou same peki a proto na cenu piistoupil. Placli si. Pri Utednim valeni na radnici se vaak zjistilo, to 9 housatek melo daleko pies kilo. K ujednane cane piiplatil ieznik jeate 10 K na fikedni vateni.

Dobry odbyt kutnahorskYch varhan.

Nedayno dostala kutnohcrska, tovarna varhan J. Tuaka expresni objednavku varhan z jisteho slovenskeho mesta. To yama tak naWive. zakazkou dobrou zamestnanost. V nejbli2ai dobe bude dokondena stavba velkYch varhan v Pamatniku odboje v Praze, na kam kutnohorska firma dodala svilj yYrzbek. tapi si pamatuji zasobovaei stanice.

Na Polensko pfiletelo pied svatky hejno asi 30 'anti a sneslo se rovnou na zname misto "ch:bot", kde bYva, nejvice nab. Zaby se prozraclily pfilia tou2ebnYm jarnim kufikanim.

Sotva se snesl prvni Cap, adby ztichly a pak bylo slyaet jen pfekotne klapani zobakt. Z‘aba jedna po druhe zmizely eapilm v taludku. Pak se hejno zase vznesio a odletelo. 66,pi si sve "zasobovaci stanice" asi velmi ddbke pamatuji,

VESTN1K

Rozmanitosti.

Slovenska koruna ma hodnotu 1 K. }iozhodnutim vlady se omezuje pilsobnost Narodni banky jen na itzemi Protektoratu Cechy a Morava. Nova firma banky zni: Narodni banka pro Cechy a Moravu v Praze. Od 19. bkezna zanikla povinnost a prava funkcionakri ba.nky, kteii bydli mimo Protektorat. Banka neni zodpovedna za obetivo penes, ktere po 13. b •eznu bylo dodano nebo vydano na rizemi mimo Protektorat. Pravni vztahy vznikle v pomeru k rizemi mimo Protektorat nejpozdeji 13. bkezna budou vyrnezeny pozdeji. Slovensko ziizuje vlastni Narodni banku, vlastni menu, oznadenou Ks tslovenska koruna, rovnou 1 K. Tii tisice vagonti obili na Slovensku.

Osamostatnenim Slovenska vznikl problem ho,spodakske rozluky majetku bYvale republiky. Jak piSi slovenske noviny, bude tato rczluka prove&na za fleasti a zprostkedkovami fiSskYch akadri. Zatim bylo docileno dohody o rozluce Cs. obilni spolednosti. Cs. obilni spolednost zlikviduje na vlastni ridet vS'echny zavazky z doby pred 15. bkeznem 1939. Jde ptedevSim o sklaciovani zasoby asi 30.000 vagonu chili na Slovensku. Pra is ska spoleenost zajisti nerueene zasobovani SloVenska ze zasob Cs. obilni spolednosti.

Zakaz volne disposice s majetkem 2idil.

8ef civilni spravy pki vojenske skupine 3 vydal natizeni, kterYin se zakazuje volne clisponovani s tidovskYm majetkem. Zakazano je vSechno kupovani tidovskeho majetku, jakekoli disponovani hospodakskYmi podniky, dasti na podniku anebo majetkovYmi hodnotami veeho druhu, ktere jsou ripine nebo ,z east v tidovskem majetku. Zmeny v tidovskein majetku, ke kterym doMo po 15. bfeznu, vytaduji dodateene schvaleni.

Koruna angliekeho krale.

Koruna britske ride, ktera, po prve v dejinach Velke Britanie opusti Anglii u pkile2itosti testy anglickYch kralovskYch manaelil do Kanady, je nejdrahocennejaim kusem sveho druhu na celem svete. Jeji cena se odhaduje na 62 a pub milionfi K, co do historickeho nelze ovaem jeji cenu vabec odhadnouti. Koruna yaZi asi 1.12 kg a je zdobena 2783 diamanty, 277 perlami, 18 safiry, 11 smaragdy a 5 rubiny. Mezi temito pet rubiny je nejslavnejai ten, kterY kdysi daroval Petr KrutY (apanelskY) Cernerau princi (Cerny print bojoval u Kreaeaku soueasne s Janem LucenburskYm) a kterYm byl ozdoben kral Jindfich V. v Wye u Agincourtu a pozdeji kral Richard III. v bitye u Bosworthu. Korunu zdobi dale take slavna africka hvezda", ktera byla zhotovena z prosluleho Cullinanova diamantu, a etyki obrovske perly velikosti vejce, ktere nosila kdysi "pannenska kralo yna" Aiabeta. — Na bitevni Lodi "Repulse", ktera dopravi krale a kralovnu do Kanady, byly jii piipraveny mistnosti. Kralovy a kralovniny komnaty jsou zatizeny s nejvybranejaim vkusem a obsahuji vae nejlepai a nejdrahocennejai, co mohly dodati anglicke a anglicke temeslo. Pro kralovnu jsou ptipraveny loanice, obYvaci pokoj a ptipojene oblekarny. Kralovske komnaty zahrnuji take malou spoleenou jidelnu, kam mute krai pozvati ke stolu eleny sve drutiny nebo eleny posadky. Stolni pradlo, ptibory, porcula• a podobne pochazeji z kralovske jachty "Viktorie a Albert".

CO je to "auakanda"?

Doba si tvoii zcela nova slova. Tak valeena, beta si vytvoilla slovo "ket'as". Udrtovalo se trvale a naleai u2 do slovniku naai aive fedi. V Posledni doba se mnoho psalo a mluvilo o teptane propaganda. Lidova, mluva pro ni stvotila slovo jedno: "tuakanda" (od slova auakati). Je to nazev posmeanY; neni tedy, jak patrno, u nas Leptand propaganda ye vaanosti a neni k ni avery.

Ve stredu, dne 3. kvetna 1939.

Mad'arati vefejni rifednici se maji ueit jazy.. ktim menain.

Poslednimi politickYmi udalostmi zmenila se znadne vnittni struktura mad'arskeho statu. Mad'arsko, ktere jeS'te do nedavna poukazovalo na vysokY stuperi sve narodnostni jednolitosti, stalo se nyni zemi, v nit tije asi 30 proc. menSin. Oficielni mista nemohou tyto zmeny pfehtiteti a proto ministerstvo vnitra vydalo tyto dny nakizeni, upozorriujici nictvo vekejnYch sluteb, ze nejen v jejich viastnim zajinu, ale ptedevAim v zajmu dobrah° chodu spravy, aby se mad'argti rikednici phalli meneinovYm jazykum. Mezi nimi je uvadena tee' nemecka a slovenska,. Na sloventinu klade se duraz ptedevAim pokud jde o akedniavo, pkidelene slutebne do severnich dasLi statu, hlavne do rizemi nabyteho na zaklade videriskeho rczhodnuti.

Buda opraven husitsky Kozi Hridek.

Po letech hrornadnYch cast do ciziny lze letos odekavat zajem o krasy a pamatky naaeho eeskeho domova. Zriovu se udi bide putovat po Ceske zemi s dejinami sveho naroda v ruce. U2 o velikonocich to bylo znat na zvfaene navateve hradil a pamatnYch mist. Ptispeje to leckdes k zachrane pamatek jit ohrotenkc4. Tak bAde opraven zinamY Kozi Hradek v janich Cechach. Po letoani zime se tam sesula vnejai hradebni zed' a take most a ohrada potfebuji opravy. Na Sumave byl opraven hrad Helfenburg. Obyvatele v okoli hradu tvrdi, 2e hrad spolehlive hlasi zmeny podasi. Kdyt pry hrad pri vYchodu slunce tone v oblacich aecle barvy, bude krasne. Zdali se, ze je rudY, je to ptedzvest vetru. Cerne inkoustova barva hradu ukazuje na cleat' nebo snih. Barva sinava, zvlaate kdyt je zdaleka znat katdY kamen a tram, ohlaguje vichfici a krupobiti.

Raj na zemi.

AustralskY malif Noel Wood si pied nekolika lety koupil za par silinku pozemek na polotropickem ostrove Bedara, 900 km Severna od mesta Townsville v Australii. Od to doby tam 2ije a neutrati ani penny: dvema dearly chyta ryby, sbira, ovoce a plody a travi das koupanim a malovanim.

K historii motoru.

31. bkezna tomu bylo 75 let, co N. A. Otto, nemeckY technik zaloail v Koline n. R. tovarnu na plynove motory. Byl spoluzakladatelem velke strojirny v Deutzu u Kolina n. R., ktera je dnes znama pod jmenem KloecknerHumboldt-Deutz A. G. Plynove motory namely v celku dlouheho trvani. Zahy misto svitiplynu zadalo se pouaivati benzinu. A tak z plynovYch motors vznikaly stale vet& a dokonalejai vybuane a spalovaci motory, ktere byly nejen pohonnou silou v detnYch tovarnach, ale hlavne vyvinuly se v pomerne lehke motory, kterYch bylo moano poutivati k doprave.

Vrchol dokonalosti techto spalovacich motorti pfedstavuje Dieseln y , kterY jako hnaci sily pou2iva nafty a yyznaeuje se svoji velkou einnosti.

Pied svatbou zkouaka z eteni a psani.

Opatteni proti analfabetismu v Turecku zasahla i do manaelskeho prava. Podle noyeho zakona nemohou lit napkitte oddani bide, kteki nedovedou Gist a psat. Napied musi slozit a pak dostanou povoleni k sfiatku..

Kdt, Gist a psat neumi, mute chodit do veaernich kursil npine zdarma. — Britske idady v Bombaji se rovnet snail naudit domorodce Gist a psat, ale 1500 vedernich kursa zero prazdnotou. Napinily se teprve ted', kdyi nfady dokursech koufit a dokonce navatevniktim davaji cigarety zdarma. A muselo bfrt otevfeno dokonce mnoho novYch ttld.

Svoji aeskou Alohu v novem fadu stkedoevropskem spinime cliistojne a s tspechem, dovedeme-li stat na vlastnich nohou, nebudemeli ke kaZdeM1.1 kroku pottebovat guvernantky.

Vojtech Holedek.

Ve sti-edu, dne 3. kvetna 1939.

OSVETA. Mora yske Pompey. samem stiedu Moravy na nizke Drahanske V vysodine vyhledali prayed prospektoti VV rozlehlou plochou horu, dnes zvanou Stare Hradisko, se dvou stran chremenou pfirodnimi srazy. Po jinni strane se je gte dnes tahnou hluboke lesy, v nicht nachazime stopy stareho povrchoveho kopani telezne rudy. S nejvyggiho bodu hory, kde staval kniteci hrad a chram, je dobte videt at na HostYn, i na pohranieni hory Lech. Vgude tam kdysi byly rozestaveny strafe, ktere ohnovYini signaly oznamovaly hrozici nebezpeei.

Prostor, vyhlednuty k osidleni, byl nejprve rozgiten mnotionasobnYmi terasami a rozmeten na obvod hradu, vlastniho mesta a piedhradi.

Vgechny tyto tfi okrsky mely sva vlastni opevnen'. NejdfiklacIneji bylo opevneno pfedhradi.

Vojengti odbornici si vymysleli celou soustavu piikopt, yard, palisad i vldich jam. Zdi, stavene z hrubYch na sucho kladenYch kamenft, byly lomeny v thlech tak, aby utoenik byl k mestu obracen vkly jen prav'm, gtitem nechranenYm bokem. Nejvet gi pece byla ovgem venovana vYstavbe vstupni brany. Vedla k ni Atka vozova cesta, na vnej gi strane chrinena, piikopy, palisadou a valem s hradbou. Vlastni brana byla vestavena mezi d ye velke vete s ochozy.

Uprostted hradeb byla mestska cesta, dlaldene. drobnYmi Oblesky, pravYmi koefeimi hiavami. Jegte dnes jsou v nich vyryty kolejnice — stopy etyikolovych vozu. Cesta zdanlive konei. pied vysokou zdi u nizke podezdivky v hradebni yeti. Tam jiste stavali bdeli mest gti stratei, prohliteli dovezene zbo gi a vybirati ptislugna mYta. Teprve po prohlidce mohl vtz pokradovati v jizole. Cesta se tu v gak najednou lomi mo v pravem dhlu; zde nebylo motno s vozem podle nageho zvyku zataeet, a ani by to neglo proto, to stare vozy namely otaeive rejdy, jake mama dnes, proste musil silak zavodei uchopit vdz za mohutnou kladu, ptipevnenou za zadkern vozu, a celY ptenest do tadouciho smeru.

Od brany stoupala cesta do mirneho svahu a brzy byla obklopena domky piedmesti. Bohutel, dosud nebylo motile prokopati hlavni 'nest" a trti gte ye vnittnim meste.

Stejne peelive jako opevneni bylo promy gleno a vybudovano vnitini mesto. Byla to vlastne jakasi soustava velkYch dvorct a hlavnim obYtnYm stavenim a s pomocnYmi budovami (staje, skladigte a pod.). Dosud nebyly objeveny kamenne stavby, snad at na same akropoli bude motno oeekavati honosnej gi vetejne budovy.

Kostru prumerneho mestskeho domu tvotily mohutne trainee, mezi nimit byly steny z prken, kulatiny nebo prouti, omazaneho pomalovanou hlinou.

Dievene tramy se pkirozene jit davno rozpadly na drobny eernohnedY pra gek a bylo tedy pottebi pedlive vybirati v gelijak v zemi rozsete tmave jamky. Jejich tvar, obyeejne kutelovitY, odpovida piesne tvaru zasazeneho kalu; nekdy bylo motno pozorovati gikmou jamku, tam vezel tram, ktery podpiral roubeni stiechy nebo poschod'ovou budovu. Nektere tramy byly ye svem lotisku pedlive obkladany a upevriovany kameny. Nejvetgi potite ovg em pdsobily budovy nekolikrat piestavovane; v semi bylo tpotom nekolik skupin jamek rdzneho tvaru a velikosti, a bylo potiebi velike opatrnosti k stanoveni vlastniho pudorysu pdvodni budovy. Vetginou vgak to byla obdelnikovita staveni s nekolika mistnostmi, s pedlive budovanYni krbem a pHpojenYmi hospodaiskYmi mistnostmi. Nekde bylo pozorovano stiechou chranene *prat", jinde plotem obehnanY dvorek a pod. Tfeba si ovg em uvedomit, to dosud zname jen domky prosteho lidu z pfedhradi; k obydlim bohatYch mestskYch patriarch dosud vYzkum neproniki.

Jak jit bylo keteno, piivabila zdej gi osadniky snadno poutivateina lotiska telezne rudy na Drahanske vysotine, Na Qthrariu SvYCh ternesl-

VkSTNtIK niclOch dilen i obchodnich domd vybudoval si peelive opevnene mesto, ktere brzy nav gtevovaly obchodni karavany at z nitra same svetove iige timske. Dovately sem jemne latky, •Sperky, nastroje a pod. a odvately si rudu, polotovary a hlavne otroky. Tehdej gi potulni obchodnici si vedli piesne zaznamy, kolik dennich pochodii v kterem smeru je potiebi k jednotlivYin mestdm a podle jejich poznamek je gte po ttech stoletich, v 2 stol. po Kr. popsal cely tehdejgi svet tieenY zemepisec v egyptske Alexandrii, Klaudios Ptolemainos. Z jeho mapy poznavame, te v nagich krajinach byla tada takovYch mest, jake bylo objeveno na Starem Hradisku; stopy nekterYch byly jit zachyceny, a jejich vYzkum, kterY pkinese jiste nova ptekvapeni, bude zahajen v nejbliti gich letech. Po uvateni vgech okolnosti mdteme te mesto na Drahanske vysoeine nazYvali stall ftimane pravdepodobne Eburodunum.

Zdej gi osadnici vgak nebyli prilis ye svem novein domove St'astni. Brzy po dostaveni opevneni strh.rptival east hradeb u hlavni brany; rnesttti intenYti a vojen gti odbornici vybudovali tedy novY, jegte rafinovanej gi system ptekatek a hradeb s vnitrnimi ochozy a velmi hospoclarne pouzili v gech zachovanYch zbytkd stargich zdi. nest° zaealo znovu rozkvetat a brzy melo at 10,000 obyvatel. (Toto dislo neni nijak piehnano ani vymygleno, ale bylo vypoeitano podle piedpokladaneho mnotstvi don'u na zjigtene rozloze mesta.) Pojednou, nekdy v poslednich desitiletich pied narozenim KristovYm, poealy do mesta pronikati prvni zpravy o postupu silne ozbrojenYch neptatel, s nimit se zdej gi temeslnici a kupci ovgem mefiti nemohli.

Koneene stratne ohne na pohranienich kopcich ohlasily, to nebezpeei je ji g bezprosttedni. Proto sebrali zdej gi obyvatele v gechny sve cenne veci i zatizeni dilen a v tpinem poiadku sve mesto vyklidili. Opugtene domy i hradby se rozpadaly jen velmi pomalu. Dtevene chalupy se sesuly a na celem prostoru mesta brzy se rozrosti bust* les. Jen mezi stromy se zachovaly zbytky pygnYch yeti a zdi a jeste na poeatku minuleho stoleti rozvateli si okolni sedlact 'amen na sve stavby. Teprve kdyt pied sto lety byl vrchol hory promenen v pole, znieil pluh posledni zbytky.

2ELEZNA PtSENLELEZNEHO VEKU. V Cesk'ch lesich najdete leckde samotu nebo malou obce, ktera se jmenuje Hut', adkoli po huti, jak by si ji piedstavil dnegni etenat, daleko giroko neni pamatky. Ptate se: Cot' se tu opravdu 'lady dobYvalo telezo z rudy, a jak to, 'tie stopy po tom prAmyslu tak dokonale zanikly? Ne-li, tedy jak vzniklo ono pojmenovani?

Ano, ve vetgine piipadd jsou nage Hute a Hutiska pojmenovany podle vYroben teleza. Je tomu davno, co tu dYmaly, a byly to vlastne jen pece, v nicht se tar okolo rudy udrtoval toliko dievenYm uhlim; proto bYvaly v lesich. 0 malem teleznem "kolaei", dobytem z rudy, pracocoval tenkrat hutnik dlouho a dlouho, ne nepodoben bohu Vulkanovi, ptedchtdci kovakil.

Od prvni telezne "hute" k moderni slevarne vede cesta vYroby teleza podivuhodnYm a ohromujicim vyvojem. Slevarny kovil se nestavi v lesich, ale v mestech, kterYm dodavaji raz svYmi ptiznaenYmi tovarnimi stavbami: kominy s ustaviene vlajicim praporem kouie a s 0vzdug im zahoust1Srmi plyny, ktere vznikaji pti styku tavenYch kovt s ohnern a se vzduchem.

Tanec kovovYch zvukt nits uvita, vejdeme-li do slevarny. Provazi /las pak, merle krok za krokem tempo, rytmus, hloubku a pronikavost zvuku.

Jetaby sktipaji, kiadiva zpivaji, paky a hevery smesuji sve barytony, koleeka pojizdnYch panvieek se zajikave smeji na betonu a huhlaji na podlaze z udusane hliny. Velike telezne haky varovne zvudi, skladajice a obracejice se, dunive o sebe klepou pinve. Pod vysokYin stropem dilny putuje velika panev, zvana, odbornou mluvou "veronika". Nabrala svou thavou, jisktici a prskajici hmotu u pece "kuplovna" zvane, ktero, slevarnu zasobuje znovu rozpu gtenYmi kvadry surove litiny, ktere slevadi jmenuji "houskami", dodanYmi z huti. Nese ji, pomalu posunovanou, zave g enou na rameni vysokeho jetabu, at pod samou stiechu slevarny.

Do Mengich a men gich nadob se pielevO, te-

Strana 9. kuta litina, ktera byla promenena a zu glechtena pilsadami a piimesky jinych hmot. Velke kusy se odlevaji pomoci Wan. Male pak ruenimi panvemi. Do panvice, piipominajici velikou naberadku, se vyleje dil tekuteho kovu a slevae s nim bet' od kadlubu ke kadlubu, a apatrne vylije jit ptipravenou formu ye zvlagtnim, dobte upechovanem a vysugenern pisku.

KovoyY obsah forem stydne. Kdyt z neho po vyjmuti oklepe delnik pisek, vyloupne se piesny east" motoru, nebo nestroje, kola, vge v hrubern stavu, s drsnYmi hranami, s kousky a kapkami kovu, ktere ztuhly v gterbinach formy.

Ted' nastava prate obrabecich strojt, hoblovadek, frezek a soustruhd s jejich ohlugujicim vrzotem a sktekem. Ted' ui pracuje jinY delnik a stroje dokondujice zuglechteni odlitku.

Slevarnu by leckdo ptirovnal k malernu peklu. Nevypadaji jako eerti ti zaeerneni, zpoceni a oeima blYskajici mut', ohanejice se 2eleznYmi tytemi, rychle se pohybujici uprostied • pinYch "ohne a siry"? Ten spech a zdanlivY zmatek je zpusoben tim, to kov se musi zpracovat ye stavu naletite tekutem. Kada chvilka a katdY zbyteenY pohyb thavY kov chlazuje. Slevae a jeho pomocnik musi spechat, aby dilo nebylo pokateno zdrienim. Nemaji su se ohlitet, nemaji pokdy mluvit, musi hospodatit s katdou vtetinkou. A pH tom museji viichni dbat velke opatrnosti, nebot' vYprsk teleza, bylt' malt jako jiskerka, nisi nejen gaty, ale zpdsobuje nejstra gnel gi a tetko hojitelne zy. Proto ti zaderneni taneenici mezi thavImi kotliky ptipominaji pekelnou podivanou. Ale kdyt je vidite po skoneene praci, prochazejici branou slevarny umyte a v modrYch halenich, vidite, ze jsou to lide mirni, obeane ov gem se specielni kvalifikaci, nikoli bajni eertl, ale zcela obydejni lide. Nebot' slevadstvi neni nadenidina, ale femeslo, k nemut je tieba vedle telesne zdatnosti i inteligence.

Za povgimnuti stoji, to jsou spige hubeni net tlusti — horkem tieleze se dlovek zpoti. A ten kvapik kolem panvi take nedovoluje nasadit na tuk.

V prdvanu rozlehlYch dilen, ye vzduchu prosaklem plyny a prosycenem hustYm prachem, ✓ rorthaveneho kovu, v degti ohnivYch jisekr a v pomalem, tetkem bublani rortaveneho teleza, jeho gkraloup odprYskiva jako zvetgala omitka, zni tielezna, pisefi telezneho veku.

Zde, v slevarne kovd, jsou vytvateny zarodky vegkerYch technickYch divu dvacateho veku: aut, motocyklu, vgelikYch motoru, radiovYch yeti, strojii a piistrojt, ktere eloveku zptijemriuji a uleheuji tivot, ale take takovYch, ktere eloveku tivot berou.

Zainzeni vojaki do podnik& Vojenska sprkva je ye styku se vgemi tin"tell statni a veiejne spravy, i se svazy a korporacemi soukromYch podnikatelft a j. a pracuje na zaopatieni vgech vojenskYch tamestnand.", t. j. dilstojnYkft, rotmistrd, pragmatikalnich i smluNnich zamestnanct vojenske spravy a deleslouticich podadstojnikil. V gichni zamestnanci vojenske spravy mail zaji gteny sve platy at' do doby, net budou umisteni do jineho zamestnani. umist'ovani se bude dbat zasad deelnosti, socialni sprayed).nasti a hospodarnosti. Bude piihliteno nejen ke vzdelani, ale i k star.", rodinnemu stavu, majetkovYm pomerdm a podle danYch motnosti i osobnim ptanim umist'ovanYch. PUjde take o to, aby ti, kdo se nedostanou do statni slutby, byli proti, nejistote soukromeho zamestnani zabezpeeeni. KatidY ov gem musi • to tato akce vytaduje velkeho Casu a ze netrpelivost neni na miste. Take "Vecni vestnik ministerstva narodni obrany" bude ptinaget zpravy o volnYch mistech, nabidnutYch pro vojaky soukromYmi podniky. Bude tam i pouteni, jak si uchaCi maji pig uchazeni o tato mista poeinat.

Pamatujte si, to divka, kterou vezete, chce bYt radeji vas" tenou, net vas" vdovou.

Z rad motoristdm.

Potad nejdelgich nemeckYch tek je nyni toto: Labe 1165 km, Dtmaj 997 km, Odra 907 km Tlar, ftlitika. a RS,11 04 km.

Strana 10.

VESTNiK

JULKA BARTOVA:

PODIVNE ZANIRSTNAN. LKY DVORAKOVE ROMAN

"Prosim. Kdy't milostiva neveti .. zavolam pana g efa. Okamtik" — MIA s falegnS7m vein hoch a v duchu ugtedti Andule jedno hezke slovo: "Nebudu ja feat, co je ve kAefte, ne?" "him mohu slouNt, damy?"

"Bud'te tak laskav," usmiva se Andula a vrha na sviidneho pana sofa ten nejzamilovanejgi jako ho je schopna. "Matete mi je-li tato latka od vas? Pan pfiruei kika, ie ne.

Moje pfitelkyne me, tote takovS7 kostym a mne se velice libi. A proto jsem si od ni vyeadala vzorek a ptala se, kde to koupila.tikala, to zde " "Nespletla sis to? Nefikala " — zaeina Lida, ale Andula ji umleuje: "Vyloueeno. Rikala pan ZlatnickS T, na Smichove. To je piece zde?"

"Ano, ano," usmiva, se libezne pan gef a nasazuje si monokl. Zkounia chvili latku, ale pak prohlag uje zcela ureite: "Ne! To neni, bohuZel, od nas. Docela ureite ne! Je mi lito . . . " "Ale to je neptijemne. Tak to si Vera musela splest . . . ", fekne Andula a obraci se nespokojene k Lide.

"Jaka Vera? Od koho to vlaitne /na g, ten iistkieek?" pta se nevedouci Lida. Ona vilbec se tak east° nepamatuje na Anduliny zname . . .

"MfiZete mi laskave rici, ktera dama to zde mela koupit?" pta se zaroveli pan ZlatnickSt. "Ale Vera Hnatkova, sleena Hnatkova," obrael se Andula k panu gefovi.

"Tu damu znam. Ano. Ta zde kupuje."

"Kupuje, ee? No, vZdyt' ja to vim!" fekne uleheene Andula k Lide "To je ta, co se mnou byla v loni v Gradu, vi g, jak jsem ti psala .. . byla tam zvolena kralovnou krasy na gi vS7pravy " "Opravdu? Opravdu? Velice hezka (lama, velice hezka," fika, pan.

"Ah, nt vim," upamatuje se nahle Lida. "To blonOnka, co se s ni tam chtel otenit feditel hotelu Savoya? Ovgem, ta ma takovS7 kostym."

"Je mi opravdu lito. Snad se sleena Hnatkova, zmylila. Skoda, to ji nevidim. Sam bych se ji zeptal."

"Tak jsem vas zbyteene obtEgovala," mrzi se Andula.

"Ah, milerad damy obslontim, s radosti," rozplSrval se pan gef a poskakoval kolem Anduly, j ako vrkajici holub. "Tak damy byly v Gradu?

Chci se letos take podivat nekam do Italie.

Smim se zeptat, jak dlouho tam damy byly?"

"Jen mesic, bohuZel? A je to tam velice hezka. Pofadaji se tam zahavy a vYlety, a skvele vino tam elovek pije, skvostne! A ti horkokrevin Ita/ove! Jim se vubec hrozne libi blonOnky!

Slygel jste," ukazala na Lidu, "Ze tam sleene Hnatkova chtel jeden feditel, Ital, nabidnout svou ruku, ale co vic, take tu svou bajeenou vilu. Ale cot," koneila a mela se k odchodu, "ona ay si ho nevzala. Sama je dosti bohata."

"Ale? Nevedel jsem . . . " zaeal pan a napjal "Nekdo ma takove Atesti," fekla je gte rychle Andula a udelala zaAstivY oblieej, "te zdedi po fete skoro pal milionu. Ale ted' ut musim jit.

Promirite, to jsem vas obtelovala. A do to Italie se podivejte, je tam krasne . . . " fekla uc ve dvefich a vrhla na pana gefa jegte jeden fismev.

"Raete pkijit zase," klanel se pan a mnul si ruce. "To jsou holky fegandy! Kada, by brala, to se vi," fekl si v sebelasce a podival se na sebe s fismevem do zrcadla, sahl si na kravatu a asmal se.

"To to trvalo," prohodila mrzute Lida, kdy e octly na ulici. "Ale ted' honem. Kde bych tak liana nejdfive elektriku? Musim ten kousek jet, nebo jegte pfijdu pozde!"

"No tak, ted' toho kus hadru mohu 112 lekla Andula, kdyi zahnuly do iin6

vytahla z kabelky astit iiek latky, kterou tadala u pana Zlatnickeho a zahodila jej.

"Kdes to vabec sebrala?" s fismevem se otazala Lida a kYvla na kousek latky na dladeni.

"Ale, vdera odpoledne v obchodnim. dome Paris. Rekia jsem si o kousek to nejnovejSi latky.

TakovY pan ZlatnickY to nema, to se vi . " "No vidik ty jsi ta nejchytkejS'i holka, kterou znam," fekla se smichem Lida a chytla z radosti Andulu pod pall Na stanici elektriky vsedla kaZda do sveho vozu, Lida jela do Skoly a Andula doma.

Kdy2 seskoeila v Nuslich a zahnula do ulice, kde bydlela, uvidela pied domem starou Vaniekovou.

"Aby ji neco neuteklo," pomyslila si a s asmevem ji zdravila.

Domovnice kysele odpovedela, zalotila ruce a kdyt. Andula zmizela v chodbe, brueela, ohlitejc se za ni: "To je parady! A to je tivot! Snad ut zase nerejdila nekde v kavarne? A tak to jde kahlY den! Same biografy, same kavarny a divadla!

A hlavne tahle mladsi. Penize to rozhazuje, ale kde je bere, se nedozvi g ! Nic nedeld, jen ty svoje eertovske na,vAtevy pfijima a po Praze rejdi!

A to pry ma zamestnani! Ale ja tomu pfijdu piece jednou na kloub! Jate dnes celY den si dam pozor. Dne'Sek na to obetuju," fekne si a jde do sve svetnieky. Bude dnes delat kaSi a nepotfebuje bYt u plotny.

Rozbali pouze za padesat haleta kosti a postavi je vafit na polevku. Pak si pajde je gte na pal hodinky lehnout. Dnes v nod se zase nabehala otvirat! Matieko nebeska! To bylo spani!

Katdou hodinu nekdo Nahle si vzpomene na polivku, vylitne a jde ji jate zalit hodne vodou, aby se nevyvailla.

Mastna kola se ut usazuji na povrchu, domovnice se olizne, uvelebi se v lenoke a using.

"Nudle do ni", pronese jate nahlas, myslic na polevku a zaene pochrupovat. V dfimote slysykot vody na plotne a je ji pfijemno si " . . . psssst . . . " kekne nahle nekdo za ni, domovnice se otaci a vidi dva stratniky, ukazujici na dvete. Obrati se a vidi: dvefe se otviraji a ychazi pravod hodnostaffi s vYbory mesta v eele, vSlchni v paradnich dernYch gatech a nejprynefSi sam pan doktor Baxa, kraei pomalu a nese venec.

PodivnY venec! Z luskil a gpenatu spletenY a nahofe zakoneenY velkou ratici karfiolu; od ni visi dye 'Airoke a dlouhe nudle a na nich je napsano: Slava pani Vaniekova! At' Zije!

Domovnice se rozhliti udivenYmi zraky, co by to jako melo znamenat a v torn ji ut klade pan doktor Baxa na krk venec. Chce se z neho vysvleknout, ale hlas primatora hlavniho mesta Prahy ji zadr2i: "Vatene, pani Vaniekova! V dneSni den, kdy je odhaleno tajemstvi Army Dvofakove, ptichazi vain stoveZata Praha podekovat: Podyratna einnost mlade organisace, jet zakofenila ve va:Sem dome, byla nebezpeeim pro celou vlast! Neni ji vice! Kdo odhalil protistatni spiknuti," hfmi hlas pana Baxy a jeho ruka mini proti domovnici. "Kdo vypatral d'abelske rejdy mlade podvodnice? Zde, Sprasce domu C. 1023, pani Venceslava Vaniekova! Ano, mila domovnice!

Pkijmete na g ykelY dik, pkijmete take na g venec a uvafte si z neho lusky na salat."

"To bych yam taky radil, ja to moc rad. Ma pani yam da recept," gepta jeden z policajtu po jeji prase strane.

"Napis na stuhach," pokraeuje hlas primatora, "je kakaova poleva, ale na to nedbejte a klidne si z nich dnes uvafte polivku. Sedite na ktesle, jet jsme vain darovali z ficty ... " "A to se mejlej!" brani se Vaniekova. "Ta lenogka je jegte po neboZtikoj prvnim muZi . " "Mleet!" ktikne pan primator. "Kdye ja mluvim! Tedy: to kteslo je kteslem policejniho rady a vy ppdreite noddle jeho hodnost a ponechate si v ruce eezlo, jime budete vladnout cele Praze . " "Je, . . . " zaeind Vaniekova,, jii je z toho do breku a chce dodat: "je, Zadneho Zezla nemam"; kdy tu koukne na svou ruku a hle! Jeji prava, ruka dr21 pendrek!

Vaniekova se zvedne z kfesla, zama.va pendrekem a jeden z vYbora mesta mrkne na kapelu.

Domovnice, mavajic, udava takt a tradba

Vs sti'edu, dne 3. kvetna 1939.

spusti hymnu. vyboti zpivaji a ona jasne slyLi. slova. Ale co to? Sednici zni: "Zachovej nam hospodyne .

Pst! chce vykfiknout, ale nemilte vyrazit hlas a jeden z policajta po jeji pravici, tentyi, kterY ji radil salat z vatench luskft, a ye, prst pfed usta a kekne: "Psssssssssst .

Vaniekova, se po nem rozet'ene pendrekem, pohne sebou a v torn se probudi.

Na plotne utika voda z pineho hrnce a syei.

Domovnice vylitne z kfesla a stfeli okem po hodinach s kukaekou. Oddychne si: "Zaplat' pan bah, je gte neni jedenact! To byl ale sen!"

Zvecla poklieku, aby dohledla na polivku a bruei si: "To je jako znameni, jako znameni, matielo blahoslavena, ja, to jiste vypatram! A dybych mela zasejc at do etvrtYho letet, tak poletim!"

Neni jegte pinYch jedenact a stare nohy ubohe Vaniekova bezi kfepce po schodech do etvrtell° poschodi.

Ale lift je rychlejSi, ach! tak daleko rychlejSI, a kdy se domovnice polomrtva opfe o zabradli ye etvrtem poschodi, je vSnde ticho, d yefe Anduly Dvoilkove se chechtaji belosti a po mladem panovi, kterY jel liftem, neni ani pamatky.

"Ale odejit od ni musi!" rika si baba. Nic neni jefte prohrano. Vytahuje z kapsy start' hadr a poloti ruku s nim na zabradli, jako by neco otirala. Vzala si jej k tomu ucelu s sebou. Ona je vabec jako pravY detektiv. oekani se protahuje a domovnice ziva. Mysli stale na svaj podivnY sen. Bud' to dnes vypatra, nebo je amen. Zitra se ut* nebude gtvat.

Ale ani ji nenapadne. Sice by to bylo neco bajeeneho, ziskat takovou novinu, to by Kratinka koukala! Ale takhle se katdy den gtvat, to zase pfestava v'Sechno! Ted' mohla je gte chrupat, nebS7t tehle Dvotakove!

Tak ubehne etvrthodinka a nahle se dvete Anduly Dvotakove otviraji.

V domovnici hrkne. Je gte nikoho nevidi a zastava tak sama nevidena. Pies to zaene tie prejadet hadrem po zabradli a uslyel slova: "Dobfe, tedy ve tfi hodiny dues odpoledne na Vaclay skem. Ale nezapomerite! Maj eas je drahY!" To mluvi sleeinka. A mladY pan ji odpovida: "Docela jiste. Bud'te ubezpeeena. Ve tti u Bati."

Zdravi, vstupuje do liftu a dvete sleeineina bytu se zaviraji!

"Tak!" Vyleti Whin° °bai do vSige. "Ted' jsem chytla nit! T6 se budu drlet. Nemysli si," a tim mysli Andulu, "Ze pled tfeti nebudu na Vaclayskem jako na koni!"

• Ve dy e hodiny vides, jit sleeinku na abed a pomyslela si hned, to se asi pked tfeti ifg domfi nevrati. A mela pravdu. A proto se ustrojila, vzala si svaj Cerny kabat a klobouk, kterY ji v loni vybrala Tonieka, vzala starou ta gku s uchem, ktera, ted' zase pfichazelo do mOdy a vyrazila. Dopfeje si na jednu cestu elektrikou, druha se tit lepAi ponape, at bude tajemstvi jeji. Pked pal tketi vyna z domu.

Sotva udelala par krokti naulici, narazila, na Kratinku. Kratinka je domovnici v protejgim baraku a na novinky v cele ulici nejvyhla genejgi.

"Kampak, kampak, pani Vaniekova, v cele parade?"

"Adadle, k zubati," lhala Vaniekova. "Tak me poted boll ten zub", ukazala na svou honem zkfiveno utvat.

"Jo, jo, ja, vim," pokyvovala Kratinka soucitne hlavou a v duchu dodavala: to ten jedovatej, no bodejt' by to nebolel!!

"Tak • se zrovna cela, tfesu. Ale main eas, aby i pan doktor neutekl!" pospichala Vaniekova.

"Pfijd'te ke mne veeer, pani Kratinova, popovidame si zase jednou."

A teg ila se, jakou novinu ji povi o sleeince, protole veder u2 bude jiste v gechno vedet.

"To jsem rada, beztak jsem vas li g dlouho videla:3

Tokratovia)

Ve sti'edu, dne 3. kvetna 1939.

Teku0 vzduch v bombith.

Tenney L. Davis.

AMOOIME-LI do kapalneho vzduchu 134N rovitou hotlavinu, na ptiklad papirovY valet napinenY dievnou drti, praSkovitym korkern nebo houbovitYm hlinikem, kapalnY vzduch vsakne do hotlaviny, tak jako se voda vsakne do ssaciho papiru.

Vznikne hmota neobyeejne citliva a vYbugne..

Papirov' valet se stane nabojnici dynamitu, a mute se upravit tak, te se de, zapalit k vYbuchu pohodlne zapalkou. Ale protote je velmi citlivY na naraz, mohl by vybuchnout take nahodou pii neopatrnem zachazeni. VYbu gny s kapalnym vzduchem nebo kapalnym kyslikem maji ztetelne vYhody, ale i nevYhody, a jejich utiteenost ma ureite meze.

VybuSiny s kapalnym kyslikem jsou tak citlive, te se nadaji ani bezptene dopravovat s mista na misto. Tjtiva, se jich proto povetSine tak, 2e se nevYbuena hotlavina vloti do mista, kde ji chceme mit, a pak se na ni naleje tolik kapalneho kysliku, kolik ho mute pohltit. Tak se vYbutina vyro.bi piimo na miste poutiti.

Jiny drivod, proe neni radno dopravovat vYbueiny s kapalnym kyslikem z mista na misto, je ten, te jejich sila rychle prcha. KapalnY vzduch se vypatuje a hmota ptestava bYt vYbugnou. Tato vlastnost vYbuein jim dava velikou vYhodu pro ureite ucely. Nevybuchne-li dynamitovo, nalot, je pro delnika bez pochyby nebezpeene ptiblitovat se k • mistu a vrtat. Ale nevybuchla nalot vYbuSniny s kapalnym kyslikern nebo vzduchem zachovave, svoji vYbuSnost jen asi hodinu nebo dye potom, a pak ji lze rozbit vrtaekou nebo krompadem stejne bezpeene jako katdou jinou hmotu.

Okolnost, te vYbueiny s kapalnym vzduchern nebo kyslikem nutno vyrobit kratce pied poutitim, 'te nevydrti a te jsou velmi citlive na naraz, je eini nezprisobilymi pro vojenske Kdyby se jimi nabijely granaty, narazem pti vypaleni by vybuchly &five, net by opustily hlaveri. Delo by bylo znieeno a delosttelci zabiti.

Ale i pies tyto nevYhody jsou tyto vybainy utiteene (a lacine) pro civilni rieely a pro skoro civilni teely tenistu poutivaly se easto jit za svetove valky. KapalnY vzduch se dopravoval na misto ve velikych ocelovYch tancich, stavenYch na zpusob thermosek, v kterYch se dal kapalnY vzduch — protote vypatovanim se udrtoval studenYm — drtet dlouhou dobu. Nidim se VSak pkirozene nedalo zabranit jeho konee'Amu vypateni. Wady se kapalnY vzduch vy1.6.1361 ptimo na mist& kde ho melo bYt poutito, v ptenosnYch zkapalriovacich strojich, dopravovanYch s mista na misto na nakladnich automobilech.

KapalnY kyslik tvoti asi jednu petinu e'erstye ptipraveneho kapalneho vzduchu a jette vetei east starti hmoty, ponevadt z te se zatim vypatila velka east prchavejSiho kapalneho dusiku. KapalnY vzduch a kapalnY kyslik v'Sak jsou ve veem stejne, pokud jde o ptipravu vYbugin s kapalnYm kyslikem. KapalnY kyslik vie za —182.5 stupne Celsia pii normalnim tlaku.

Za vyttlho tlaku vie pii vySAI teplote (za tlaku 50 atm. pti teplote —118.8 stuprift C), a, nelze jej drtet v kapaln ym stavu pii teplote vyS2i. net —118.8 stupne Celsia, at' je tlak jakykoli. Zavieme-li trochu kapalneho vzduchu za velmi nizke teploty do silne neprodykie nadoby a nechame zahtat, bude nadoba za obyeejne teploty obsahovat stlaeeny vzduch, ne kapalny. Tlak vzduchu bude obrovsky, a nadoba bude muset byt nesmirne silna, aby jej vydrtela. Takova nadoba by zfejme nebyla praktickou nabojnici pro delovou kouli nebo bombu.

I kdyby se vtak daly vybutniny s kapalnym kyslikem napinit do bomb a kdyby bylo motno takove bomby dopravovat na letadle, piece by nebyly vhodne pro vojenske Cicely pro svou velikou citlivost na naraz. Kdyby na bombu narazila neptatelska kulka, znieilo by to cele letadlo. Kapalneho kysliku v bombaCh by se dalo utit jedine tim zprisobem, te by se kapalnY kyslik ptidal k hotlavine, to jest k materialu, v kterem se tvoti vlastni vYbuenina, at kdyt bomba je ut v letu.

VESTNIK Za svetove valky utivali Francouzi bomb, ktere neobsahovaly viibec vYbutiny, dokud je neslo letadlo. Jejich vnitiek byl rozdelen na dye komory. Jedna byla napinena kapalnYm kyslidnikem dusionym, plynem s velkou okyslieovaci schopnosti, kterY se de, snadno zkapalnit a zustava kapalnym za obyeejne teploty a pod nepatrnYm tlakem. V druhe komoke byla hoklava kapalina ,obyeejne bud' benzin nebo sirouhlik.

Narazila-li na tuto bombu kulka, znicila ji, ale nezpilsobila vYbuch.

Kdyt byla bomba spu§tena s letadla, male, vrtulka na biece, pohinena silou proudiciho vzduchu, zpfisobila, te se za letu otevtel ventil mezi obema komorami a obe kapaliny se smichaly. Bomby explodovaly pki narazu na nejmenM ptekatku, a byly proto utiteenefti proti lidem net proti stavenim. Proti stavbam je tieba bomb napinenYch necitlivou vybu§ninou — bomb, ktere nevybuchnou pki narazu na stkechu, ale at kdyt narazi na zaklady.

Podle jedne zpravy utivali v nedavne valce Spanele proti rude pechote leteckYch bomb, obsahujicich kapalnY vzduch. Je to nejnovej§i vynalez. Takove bomby by byly prakticke, kdyby kapalnY vzduch nebyl smichan s hoklavou ea sti vYbugniy, at' pevnou nebo kapalnou, dkive net je bomba vypu gtena s letadla. Komora obsahuj ici kapalnY vzduch by se nedala, zatim co by se letadlo pohybovalo, drtet uzavtent, pied venkovnim vzduchem. Kapalny vzduch must mit volnY pruchod yen, aby se mohl vypakovat a tak se udrtovat na nizke teplote. Musel by se vpravit do komory v bombe kratce pied pouti tim, cot by vgak ye valce znamenalo velke plytvani easem a bomby krome toho by nezilstaly dlouho rieinnYmi, , protote kapalnY vzduch se rychle odpatuje. UdinnY tivot bomby by se dal ovtem prodloutiti tim, te by se komora na kapalny vzduch zkonstruovala na zptsob thermosky. Je pochybne, zda by male vrtulkov francouzske bomby, kterYch se utivalo pied 20 lety, nebyly piece jenom lepsi, pohodlne'j gi a pravdepodobne stejne lacine.

VZPOMINKA NA JAKUBA ARBESA.

Bylo to v dobe take velmi neklidne, kdy se take mraky stahovaly nad Evropou; ale po nelike blescich a zahtmeni "na easy" odtahla bouie. fajen 1908. Dal jsem se tehdy prave zapsat na filosofii, byl jsem svobodnY akademicky obean, opajel jsem se — at dosud tivotici (podle vlastniho tisudku) v malem jihoeeskem meste — jit dva tYdny krasami i svody velkomesta a hlavne — bylo mi devatenact.

V Praze byla tenkrat oteffena posledni mesic jubilejni vYstava. Nekolik krajanri si vyjelo k jeji prohlidce teprve koncem tijna, kdy ut polni prate byly skoneeny. Nevim jit, setkal-li jsem se s nimi nahodou ci mi nekdo dopsal, jisto v2ak je, te jsem jim delal cicerone nejen po vYstave, ale se svYmi etrnactidennimi zku2enostmi novopeeeneho Pratana i noenim tivotem velkeho mesta. Nemohu dnes jit ani podat popis testy Prahou, vim jen, te posledni ""state", kam jsme za meho veleni zarazili na eernou vu, byla male, kavarnidka ve staromestske "Skotepee".

Ut se hodne ptipozdivalo a v kavarniece nebylo mnoho hostil. Tim napadnejti byli dva — z nicht star', bradatY pan byl pro sve duchaplne proslovy stiedem pozornosti. Jeho mnohem mladSi spoleenik si nikoho a nieeho nevAimal, nYbr2 stale jen pilne korigoval v silnem svazku rukopist. Cisnik, jent nam ptines1 objednanou kavu, upozornil nas ihned na stareho pane. slovy: "To je Arbes!" Na gim ptichodern se nedal nijak vyrugit ze sve ptednatly, jejim2 ptedmetern prave bylo tema, te se ye vgech jazycich vyskytuje hlubolta pravda: Abler guter Dinge sind drei, nebo toutes les bonnes choses sont au nombre de trots, a take three is a lucky number, a hlavne nate: do ttetice v geho dobreho "a proto mi, pane vrchni, ptineste je gte ednu!" Opakuji znovu: bylo mi devatenact, byl jsem v dobre nalade, zpilsobene snad z east i chemickym vnittnim procesem a chtel jsem se blYsknout pied venkovskYmi krajany, jak stareho pana "poleju". Proto kdyt se zhluboka napil z tieti etvrtky vina, kterou mu ei gnik piinesl, ptavapil jsem ho touto otazkou: "To do tieti-

Strana 11. ce vSeho dobreho je take obsateno v Newtonove mozku", ze ano?"

Byl to ovtem bohopustY nesmysl, protote to nebylo nejmen:si souvislosti s utopistickYm ArbesovYm romanetem, to vSak bylo vedlej2i, nebot' Sio jen o to, aby byl start' pan vyprovokovan k vtipne keenicke parade. Ale vYpad nenalez1 valne odezvy. Arbes se podival nernilostive na rutitele a dopalen asi, te bylo odhaleno jeho inkognito, vyhoukl ostie: "Jak to? To se sem piece vtibec nehodi! Ach tak! Ale to je blbost!" Odvratil se pak od nee' spoleenosti a piestal na chvili vykladat. A mladieek, filosof ye tietim tycinu, se naparoval pied krajany, jak usadil stareho kozaka.

V kavarniece se take pestovala, hudba. — Houslista za doprovodu pianina pomaha.1 ho stem lehce ptetrpet nudu noci. Nebylo tehdy jeete Alagrri krome Ha:SlerovYch pisnieek a easoveho tehdy kupletu vYstavniho "Baj-kaj-laj".

Hraly se za to osvedeene kousky ptednesove, v nicht se houslista mohl rozsypat samYin citem, projevovanym ptemirou tremola. Z nejoblibenejAich repertoirnioh kusii byla ovtem Dvotakova "Humoreska", hrana vsak, zvlaSte v molovem stiedu, s piepjatou afektaci, molto bteetando, jen ne humorne. Nevim, bylo-li tomu vskutku tak, ci zda se to jen tradovalo, te Arbes byl velky ctitel Smetantv a odpiiruce Dvotaltriv. Sl3tel jsem to a "Humoreska" me podnitila, abych zaritoail je'Ste jednou na stareho pane., kterY si zatim bez dalti prupovidky porueil etvrtou etvrtku.

"Promirite, pane," obratil jsem se k Arbesovi. "Tak me napadlo, kdyt ted' zrovna hrali Dvotakovu Humoresku, vy, kterY tak vS"emu rozumite, byste /lam mohl rici, komu z tech nagich nejvettich muzikantri byste dal ptednost, Smetanovi nebo Dvotakovi?"

Start' pan se na mne podival a v jeho oeich se po kratke ptestavce rozhoiel ohnieek zlomysinosti. "Tak ja, yam nem povim. Kdyt ut byl Goethe hodne star, davno po Schillerove smrti, piitli k nemu take nejaci rejpalove, koho pry si ceni vice, zdali sebe ci Schillera. A Goethe jim odpovedel: "Vy trulanti, bud'te te mate oba!"

Bylo ut hodne pozde v noci a po celodennim putovani jsem byl najednou velmi unaven. A ti venkofSti je'Ste ne a ne domt, aekoli jsem silne nalehal, aby se ut SRL 0. getka.

O patlesku v antickYch divadlech.

V poslednich dnech se objevily v tisku zpravy o zavadeni novYch zprisobt, pokud se tyre potlesku v Narodnim divadle v Praze. Dnekiiho navetevnika divadla bude zajimat, jak to bylo s potleskem v divadlech antickych. Ve 20. letech minuleho stoleti byly v Herkulaneu nalezeny anticke svitky papyru, ktere podavaji zajimave pnirobnosti o timskem divadle.

Mimo fine obsahuji poznamky o tom, jak ftimane projevovali hercurn na divadle pochvalu. S podatku se daly projevy pochvaly v divadlech timskYch beze vSi miry a paradku.

Pozdeji byl zaveden pevnY tad, aby vecSi nebo menSi spakojenost obecenstva s herci se jevile dle stupnice. NejniMim stupriem potty bylo luskani prstri, druhym stupnem byl projevovan tim, te se natat,enYmi prsty prave ruky tleskalo do natatenych prstri levice, pit eemt byl sprisobovan hluk asi podobnY tonu, kterY vznika, kdyt se tlukou o sebe hlinene nadoby.

Proto byl tento hluk pochvaly nazYvn "testae. Tietim stupnem ("inprices") bylo tleskani plochYmi dlanemi. CtvrtYm stupnem ("bombus") bylo tleskani dlanerni dutYmi. Posledni a nejvySSi projev pochvaly zaletel v tom, te divaci mavali cipem togy proti herci.

Ponevadi pak nizsi tiidy obecenstva togy nosit nesmely, daval cisat Aurelian rozdavat mezi publikem toho druhu male kousky latky. ftimane nelsdy projevovali pochvalu take volanim, ale tak, to vyluzovane tony tvoiily jakousi melodii. Proto take Propertius a Tacitus trpce vytYltali svym soueastniktim jejich nespotadanou a nelibozvuonou pochvalu.

Nee htbitovni zed'? Ti, kdot tam jsou, nemohou uniknouti. Tem, kdot tam jeete nejsou, byste zcela zbyteene zbrariovali, ponevad2 tam nechteji. Nat chcete tedy obezdivat htbitov?

Strana 12.

Otedial Organ Slovanske Podporujiai Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

EDAKTOR—FRANTA 140170BA--EDITOB Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAX PUBL. CO ., West, Texas Fiedplatne $1.00 rotne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &Any adres zrailaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tai adresovgny na Vestrilk, West, Texas VistAnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

MAJOVA. Divouci div to — Bo2e nvaj, co v lasce k nam se kloni!

C sly svet v ni by rortal se, a vae v ni tije pro ni.

Obldeek tam se po nebi co lasky posel honi,. a ptak, co diima na vetvi — ten sni a sni jen o ni.

A Cloy& tady na zemi, net smrt mu hlavu skloni, on place, plesa, touti, lka Zije a umird pro ni.

Ba andele tarn na nebi, kdy2 zpev jim z harf se roni — o Cem by mohli zpivat jen, nesmite zpivat o ni!

Viterslav Halek.

T. Capek venoval cennou praci dru. Henry R. Mareshovi. Poata dorueila nam hodnotnou praci Toma§e Capka, zaslouZileho historika americkSrch Cechu, nazvanou "Czechs and Slovaks in the United States Census". Nove cenne dilko je logick3i dodatek k drivejSim jeho kniham, zabSTvajici se pristehovalectvim a jeho v3•7znamem.

Nebude na Skodu pripominka, Ze posledni praci hluboce zalo2en3i Toma'S Oapek venoval nag emu spolubratru doslovne v tomto zneni: To Henry R. Maresh, M. D. of Houston, Texas, this brief study is dedicated as a tribute of high esteem and respect". (Tato struend studie yenovana je dr. Henry R. Mareshovi co projev vatnosti a ficty). Dle prehledu rriznYch pfistehovaleckych narodnosti shledavame,ze dle censu roku 1930 bylo ye stare vlasti narozenYch Nen v celem Texasu 12,282 proti poetu 49,929, kolik bylo takodch zaneaeno v censu roku 1920.

Census z r. 1930 uvadi, 2e z celkoveho poetu 201,138 deskY matetskY jazyk pfiznavajicich osob bylo ye mestech 133,706 dill 66.5 procenta a na farmach 39,160, dili 19.5 proc.; na venkove net nikoli na farmach 28,272, dill 14.1 procenta.

Ze Slova.kri v celkovem poetu 240,196 bylo ye mestech 171,907 dill 71.6 procenta; na farmach pouze 17,338 dill 7.2 proc. a na venkove let ne na farmach 50,951 procenta. Od doby osamostatneni Oeskoslovenska nastalo pro nas zhoraeni statistiky o negramotnosti (neznalosti eteni a psani). Census z roku 1910 napoeital mezi pfistehovalcil z 6ech a Moravy jen 1.7 procenta negramotnYch, avaak podle censu z r. 1930 je mezi emigranty z Oeskoslovenska u mutt 10.5 proc. a ten 15.6 proc. neznalYch Cteni a psani, cot zpilSobili pfistehovalci ze Siovenska Podkarpatska. U Polaku je procento negramotn-ch jeSte hor21 a Cini 15.1 proc. u mutt a 23.5 proc. u ten.

Painatka T. G. Masaryka v houstoriske vefejne knihovn y. Laskavosti nerinavneho kulturniho pracovnika, dra. Henry R. Mareshe dostali. jsme potaiteln6 informace, rn nasddlujee , m 6tTnoftm. veMn6 'mammy

vEsTNix

Ve stfedu, due 3. kvetna 1939.

NebezpeCn domov. Podle rodenky National mesta Houstonu schvalilo navrh dr. Henry R. Mareshe, aby v deskem oddeleni teto knihovny, Safety Council zahynulo Toni ye Spoj. Statech majici dosud 'cotes pet set svazkii detby zabavvic lidi v koupacich vanach, padem se tebtiku ne i poudne, zfizena byla trvale Masarykova a jinymi nehodami doma net venku automobiskfiri, obsahujici jeho spisy a spisovne prate o lodmi nehodarni. S hbediska statistiky je jizda jeho dhe, dznamu a obsahu. Knihy tohoto paautem bezpednejai net pobyt doma. Je to dmatkoveho oddeleni se nebudou phjdovat, mnosledek neustale pede o zdteni bezpeenosti na he z nich budou vaak co duplikat zafacleny v ulicich a v zamestriani. Loni klesl podet smrtelsouboru knih eeskeho oddeleni. Uskutedneni nYch Arazri v Unii o 10,200 se 105,205 v r.

Irsasne painatky na nejvetaiho Cecha moderni 1937 na 95,000; je to dosud nejvetai dosatene doby, nesmrtelneho presidenta Osvoboditele sniteni. Podet dopravnich nehod klesl o 19 pro'lox-nate G. Masaryka dava nemalY kredit ucent, kdetto poeet neatest v domacnostech alechtilYm snaham naabho spolubratra dr. stoupl o procento.

Henry R. Mareshe i jeho vzacne dhoti, ktera je Co delaji jini. Velkofed C.S.A. statu Ohio zamu v teto praci vydatnou pomocnici. Masaryhajil kampari na ziskani noveho elenstva a aby kova skill bude trvalou pobidkou vyznavaerim kampari byla zajimava, rozhodl se Velkofad odprase demokracie rodakfun i jinonarodovmeniti snative .lady nejakou odmenou. Postup dim — aby idealy humanity, demokracie, okampane tiditi se bude dle bodove stupnice a pravdoveho bratrstvi — hlasane T. G. Masarysite: 1 bod pro celotivotni pojistku; 2 body pro kern — nejen vyznavali nybrt vaude rozhodne pojistku 201etou, nashromatd'ovaci aneb 10 a obhajovali. Dnes jeho heslo "Pravda vital" bu151ete; 1 bod na katdYch $250 hodnoty pojiatedit nam vaem fitechou i oporou v nastavajici ni. Nove Clenstvo v detskem odboru -zaniai se akci k znovudosateni svobody stare domoviny. stejnYm zprisobemjako v-odboru dospelYch. JeMut by byl at'astnejai, kdyby nikdy netel spat stli je ziskan nod Glen pro fad elenem jineho se sdmi starcstmi. faclu, tak fad, kted ziska, noveho elena, dostaSlovane v Texasu. Census z roku 1920 uvadi ne elenske body. Jestli Glen zdai svoji pojistku, nasledujici poeet Slovanri v Texasu, narozenYch fad obdrti jeden bod za katdYch $250 pojitteni. v cizine neb z rodiet pfiebdenych a konedne Clenove v detskem odboru, majici certifikaty smitenYch: Oechri 49,929; Slovakri 833; Polakri. do 16 let stalf a pfestoupi-li do odboru dospe13,043 a Rusfl 5,090. Census z roku 1930 uvadi lYch, budou povatovani jako novi elenove. celkod podet Oechri v Texasu eislem 12,282 — Kdyt Clen povola na pomoc organisatora a tak druha a tteti naae generate celkovou eislici spoleene ziskaji noveho elena, tak fad obdrti zmnotuje mnohonasobneji. piny kredit, ale jmeno onoho navrhujiciho eleVrat'me se k eeskYm pisnim. Ut se mezi nana musi bYti uclano na listine. Za vaechny nove mi pomalu zapomina, jak nesmirny poklad dleny ziskane organisatorem samotnYm, tad narodni vroucnosti, sily a veene se obnovujiciobdrttl jen elenske body. Pro tady Velkofad ho tivota ma naa narod ve sdch pisnich a v vypsal deny v dastce $50 co odmeny tern faclum, narodni hudbe. Kdekted narod veki, to zpev je ktere ziskaji nejvetai podet pojiateni. Kvota dar od Boha — a my v posledni dobe na Ceske pro venkovni lady jest $45,000 pojiateni. — pisne a Ceskou hudbu — byt' jen taneeni — zakonnSr VYbor Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty pominame. Nekdo ut ani se nepozastavuji nad usnesl se ye sve schrizi pkedlotit cele Hlavni cizi ktedovitou hudbou, nad tim barbarsidm Ukadovne navrh, aby dr. Eduard Benea byl zvosktehotem, friukanim a lomozenim. Takova len destnYm Menem Z.C.B.J. za sve zasluhy o "moderni" hudba je snilakou nejmizernejaich boj pro zachovani demokracie, cot by bylo pfedotiepanosti a slovni doprovod mnohYch "foxloteno pak jako referendum vaem fadfun k odtrotfi, swingri" a pod. zlataninou nejbanalnejai hlasovani. — t.trelosti, vulgarismu. Meli jsme a mame v osaNezahyne narod, ktery zfistal veren sobs. clach, faclech a eeskYch spolcich pane pevecke Pfedseda vlady Rud. Beran napsal pro velikokroutky, byt' pozristavali z pevcri amateru, peli noeni tisk stateenY elanek o potfebe vnitfniho libive, obecenstvo je redo poslouchalo, drutny miru v narode. Uvadime z neho vety, ktere by zpev ma vtdy jakousi ptitatlivost ba nakazu. mely zristat trvalYrn a tivYm napomenutim Strhne vas zname, lidova piseri jako voda, zpimu deskernu lidu, doma i v cizine: "Musime s vate sebou, z nekolika hlasove skupiny rozlehvyrovnanYm nitrem myslit jedine na uchovani ne se ptipojenim posluchaeri mocnY choral. a zabezpedeni sveho naroda. Jen mall bide doMame takovou zasobu prosdch, snadnYch a vedou pochybovat o nati narodni budoucnosti. hezkych pisni, vatnYch i veselYch, milostnYch Nejsme dosud u konce zkouaek a obeti. Pamai humornYch. Oeska piseri probouzela eeskY natujme, to rispeane je pfekona, narod do posledrod a ziskavala mu pfatele, deska, piseri ute'aoniho mute sjednocenY a mravne ukaznenY. Muvala naae pionYry v teto zemi, silila je v naxodsime si byt bratry ne slovy, ale Ciny. Dnes neni nim pfesveddeni, zachovavala lasku k materstran, jest jen narod. V poslednich tydnech skemu jazyku. Vrat'me se k ni se srdcem poprozkouaely se charaktery nektedch lidi. Zatim kornYm! co miliony pfejimaly mutne syrij osud a mysliMilujte se vespolek, stiljte v jednote, nedejte ly jen a jen na budoucnost naroda, nali se nisse nijakYm zprisobem mezi sebou rozdeliti. — ei lido, kteti vlastni bratry, Cechy, pomlouvaji, Mistr Jan Hus. udavaji, hrbice hitety se aerednYm patolizalV cizine narozenYch eechoslovakii zaznamestvim. Nall se eeati lids, kteti v dejinnYch onal census z roku 1930 ye statu Pennsylvania kamticich myslili jen na sebe, domnivajice se, 111,171; Ohio 68,738; Illinois 76,420; Nebraska to pfiael jejich Cas. Naali se nekteti, kteti pro14,313; Michigan 17,646; Wisconsin 19,580; New te elovek eloveku vlkem. Pfed nomi jsou Jersey 32,358; New York 56,176; Connecticut neseetne rikoly hospodafske, socialni a kultur12,220; Minnesota 11,415; Iowa 8,280; Indiana ni. Mame slime ruce a myslive mozky, mime 8,325; Missouri 4,495; Maryland 3,344; Dakoty vrili k praci. Jsme schopni soutete s narody 4,458; Kansas 3,044; Oklahoma 1,867; Califormocnejaimi a podetnejaimi. Projevi-li se jests nia 6,212; Washington 2,202; Colorado 1,714, nekde stopa rozvratnictvi, za.sti, intrik a vyeita,Texas 12,282 a nejmene v Sev. Karoline — 50. ni, potladme ji. Nevesme hiavy, ale pomahejme jedni druhYm. Jde o budoucnost naai a natich Pychou eeskeho pisemnictvi je obrazova hideti. Jest v natich rukou, nebojme se ji. Silni, storie Ceske a slovenske literatury Literarni Atneotfeseni ye vile v sebe, jcleme do dalaiho tilas oeskoslovenskSr. Ve dvou velkYch dilech vota. Nezahyne narod, kted zristal veren sobs." shromatdili v nem autofi feditel Bohumil Vavroutek a rektor Masarykovy university v Brne Dallagti jdou plikladem. Festovat, zachovaDr. Arne Novak 4713 portretri deskYch a slovat, chranit svou narodnost je pfirozenYm pro, venskYch spisovateli a obrazodch ulazek je-, yem i zakladni povinnosti katcleho jedncitlivce, jich tivota, domova, rukopisri atd. V tomto na - at' tije kdekoii, tit vice pak cele haluze, ktera Ceske pomery vskutku monumentalnim dile, jatije v Texasu. 'Toto pravo i povinnost je Vedlz;rm se I./A.2e pochlubiti malokted -narod na riym a svadm zakonem pfirody, kted nemrite svete, je zachycena dela, dvojova linie eeske a bYti ani opuaten, ani zmenen, ani popfen bez slovenske literatury at do nejnovejai doby. Litrestu. Narody jak znamo nehynou, dokud jaterarni atlas 6eskoslov. byl vydan v prad Cas, zyk tije. Proto hrstka cilevedomYch uvedomeaby pomahal podnecovati lasku eeskeho lidu k lYch Oechoslovakii velkomesta Dallas da.va podjeho literarnimu dedictvi i k literarni, pfitomnet uskuteeneni letni Ceske akoly a vydva Ceske nosti. Vydalo jej nakladatelstvi Prometheus v rodide, by dali jejich ditky zapsati. Vitame tenPraze ktere se prave snati seznamiti s to CM sebezaclvVy /sadOStne. ,e nim lirajany, iwzoPO y e 0Q,1, k3pktec4., deql ;WM!

Ve stiedu, dne 3. kvetna 1939; O nits pro nas. Po natich osadach roste zajem o hnuti k druhemu boji pro osamostatneni stare domoviny. Naborova akce Sdruteni Oechoslovaku v Texasu zahajena bude behem kvetna a must vynest ptesnou registraci roduvernych krajaml. Jde o celonarodni hnuti, aby vgichni Cechoslovaci v Americe vytvotili jeden celek, jednu silu. Bud'me jen 6echoslovaky — to, je vge! Kdo pracuje proti, je plevel, kterY musi bYt vytrten z haluze Wive, net se rozbuji zlo, ktere kolem sebe giti. Jen ukazneni, sebevedomi a hrdi jednotlivci mohou utvoiit ukaznenou. sebevedomou a hrdou vetev. — Neptehlednete peknY elinek vzdelavatele Zupy jinni A.O.S., bratra Josefa Vytopila. Cvideni telesna jsou pevnou zakladnou pro vYchovu vgech ctnosti abdanskYch, jako ptimosti, otevtenosti, odvahy, sebedilvery, statednosti, osobni odpovednosti, hrdosti, ale take skromnosti, v pottebach, delnosti a jinYch ctnosti. Zakladem vegkere zdravosti telesne, du gevni i mravni je °pet telocvik, tadne a odborne vedenY. K nemu, ptedevgim k nernu a hlavne k 'Amu mel by se nag dorost sdrutit v bratrske sna genlivosti. Odhod'me daleko od sebe v ge, co nag dal°, at' to byly nizory politicks a pile, at' to byly chyby Ci viny a htichy minulosti. V gechno bychom si meli vzajemne odpustit, vgechno zapomenout, v gechny rozdily a ptehrady zasypat jen pro ten jeden, jedinY dnes cil — sloueeni v gech tabort do Sdruteni Oechoslovakii v Texasu. — dechoslovici zaujmou v sobotu 6. kvetna pozornost obyvatel statniho kapitolu Austinu. Organisace skautek potada katdeho roku jarni slavnost, k jejit napini piedvede tivot, zvyky, kulturni vyspelost urdite narocInosti. Letos pti gli na iadu Cechoslovaci a slavnostni vYbor dal si zaleteti na torn, aby Den eechoslovakt mel rozhodnY Aspech. Netteba vyzvedat, to ochotnY dr. Midek, br. Prasatik, Ceske teny, muti a ov gem i nagi studenti maji v podniku pattienou freast.

Dr. Lukga z Houstonu ziskan byl za slavnostniho tednika, zahajovacimu obtadu ptitomen bude mayor mesta a tada notablii. Na ge deska veiejnost zastoupena bude na sobotni slavnOsti nepochybne velkym poetem. Podniku skautek ptejeme zdar, zdar, Zdar!

Neni rozdfiu mezi prostym dtenaiem a velkym bisnikem — oba svou einnosti maji pomahat k zvYgeni nirodnich ctnosti a narodni odolnosti.

Nivitery. V sobotu navgtivili redakci bratr Albert Habernal s ptitelem A. H. Ehlersem z Orange Grove, Tex. Prohledli si tiskarnu choslovaka, chvili S. nami pobesedovali a odpoledne vydali se na cestu k domovu. Br. Habernal dojel do West k naar gteve ptibuznYch. — V pondeli dopoledne ptekvapili nas mili nav gtevnici z College Station: bratr Jos. Horriak s mantelkou a slienymi dceru gkami Anna Francis a Lillien, bratr Jan Mendl s mantelkou. Hosts vraceli se dome z nav gtevy svYch synt v Stephensville, kde studenti Vladimir J. Horriak a James Mendl budou letos graduovat na tamnegi "John Tarleyton College". Mili nav gtevnici prohledli sobs tiskarnu, po to nage Ceske mesto West a v poledne v ceste dbmil pokraeovali.

Navgtevy nas velmi potegily.

Washington. — President Roosevelt ptedlotil kongresu program na sloudeni federalnich fitadt, &nit by se ug ettilo od 15 do 20 miliont dolart. Nebude-li tenth plan zamitnut kongresem do 60 drift, to jest do 28. Cervna, vejde automaticky v platnost a v kongresnich kruzich se oeekava, to kongres bude zasedati at do toho data.

Vargava. — Polsko nehodla se podvoliti potadaykOrn Berlina, kterY tada ptistav Danzig a pravo na zbudovani strategickych silnic pies polskY koridor. BYvalY stranik germanske politiky ministr zahraniei Beck, odpovi na Hitlerovy potadayky pied polskyrn Sejmem ye Ctvrtek tohara tYdne.

Profesor B. G. Griffiths z university ye Vancouveru (r.anada.) piekvapil vetejnost vYsledkern sveho mnohaleteho badani: Bude pry nyni motno, aby cele lesy vyrostly za nekolik mesiel Hormonern pro rust rostlin, vyrabenYm z ruznych kyselin s ptisadou lihu, 118Piti se

vz*§t prtinOW Onn,401F4,

VtSTNiK

teskir Ceska.

Ceske dite paiii do Ceske jednoty.

SLOVANSKA PODP. JEDNOTA STATU TEXAS ZALO2ENA R. 1897 slouti svedomite 41 rokft na gemu lidu a poskytuje sy Ym elenam VtlIODNE, MODERNI A ZARUeENE POJISTKY PRO MULE, t' ENY A DITKY

&mite se 'deny SPJST., Sviij k svemu!

Velka schilze krajanii v Caldwell.

Na nedeli 7. kvetna svolava vYbor osadniku Tabor, lidu do sine v Novem 'Mote. Jedna se o zaloteni Odbodky Sdruteni Cechoslovakii v Texasu. Schfize zahajena bude ve 2 hod. odpoledne, za ke'enika pozvan red. Vestniku Frant.

Moudka. Krajane vg ech taborU jsou timto zva,ni k dUletite schuzi, ptespolni nav gtevnici budou vitani. Dostavte se v poetu nejvet gim. Zajmy nagi haluze v teto zemi a zajmy Germany porobene stare domoviny vytaduji, bychom se spojili k akci spoleenych Cechoslovaku v Texasu, hnuti cele Ceske ,Ameriky. Protote jine krajanske osady ut se zorganisovaly el prave spojuji, nage velka caldwellska nesmi pokulhavati. Chceme co uvedomela jednotka spolupracovati s celkem, dychtime ptevzit Umernou Cast rodovYch povinnosti a tak projevit tivou loyalitu zasadam demokracie, jet jsou v Evrope •a i v nagi Americe ohrofovany. Vzhfiru na Schfizi deskeho lidu v sini na Novem Tabote v nedeli ve 2 hod. odpoledne!

Osadni vYbor.

V tigske sbirce zakont vy gel zakon o rozdeleni sudetonemeckYch uzemi, opet ptipojenYch k nemecke Rigi. Utvoti figskou tupu Sudetska, zeme, rpzdelenou na tii vladni okresy v 'Usti nad Labem, Chebu a v Opave, Hlueinske obce se velenuji do zeme Pruske, uzemi, hranieici s Dolnimi Rakousy, do Dolnich Rakous a podobno se pohranieni nzemi pkidletiuji do Hornich Rakous a do Bavor.

Australska policie vybavi katdeho sveho policejniho psa rozhlasovYm pkijimaeem. Pkijimad vati jen kilogram a zviiata pry nijak nezatetuje Dovoluje udilet zviteti rozkazy i tehdy, kdyt ut zmizelo s dohledu. 1..'rotote se novinka osveddila, rozptedli Australane svflj vynalez logicky jests dale. Rozhodli, to psi nemaji jen poslouchat, ale take vysilat — site jen gtekani, ale piece. I to se technicky zdatilo, psi davali o sobs zpravu gtekanim, ale to se ukazalo, ze lids piece jen neznaji psi tee a tak ze zpravy etytnoheho hlasatele nevyeetli, odkud vysila.

New York — Rugti letci brigader Vlad. Kochinaki a major. Gordien.ko podnikli prim' let z Moskvy- do .-New Yorku -via Gronsko, vzdalenost 4,600 miL Malem pied smelYm eilem odvatni letci museli nouzove ptistat v Kanade, pouhYch 700 mil od koneeneho cile. Zaclaranne expedice poskytly letctm prvni pemoc a v pondeli slavni aviatici ptistali na leti gti pki New Yorku, byvg e tam depraveni letadlem E311101 leW 11Y1t.4111- br1-6.47,w,

7:-.7rana ij.

Berlin. Nacisticky tisk dnes jalnomyslne snituje vyznam anglicke branne povinnosti, kterou Chamberlain oznamil v poslanecke snemovne. Lien ji jako pouhe gesto, udinene k utigeni spojencA. Nachtausgabe mluvi dokonce "Chamberlainove absurdni hrozbe.' Boersenzeitung, organ vojska, poznamenava: "I kdybychom mohli videti vice v zavedeni vojenske povinnosti v Anglii net pouhe gesto, mohli bychom pokreiti pouze rameny. Kdyt roznecovatele valky v LondYne a Patiti snati se nyni poeitati na budouci silu anglickeho vojska, muteme pouze "Nedbame, zda 100,000 nebo 300,000 Anglieant chce setkati se s tYrnt osudem.To ovgem znamena naratku na zapadni nemeeke fortifikace, jet Nemci pokladaji za nedobytne.

Pala — Vlada zakazala tti organisace v Elsasku a Lotrinsku, o nicht se pravi, to podrYvaly francouzsky nationalism. V jinem vladnim natizeni se ukladaji velke tresty na katclY pokus, smetujici k "vzbuzovani za gti a nesvart. mezi Francouzi pro plemeno a nabotenstvi."

Jedna ze zako2anYch organisaci byla vedena Hermannem Bicklerem, kterY easto je nazYvan "malYm vtdcem' v Elsasku a Lotrinsku a hraje pry roli, jakou hral Konrad Henlein v sudetskein uzemi. — Austin. — Otazka ohledne financovani starobni pense vleee se v zakonodarne beznadejne. Soloni zfejme daletitou otazku pomoci starym nemajetnYm obeanum neberou vatne. Drahy Cas snemovani plyne, poslanci pfettasaji nechutnosti a otiepaniny — vatna, prate unika..

Snemovna potadala velkou porotu o vy gettova ni tplatka, jet jiste zajmy //ely poskytbvat poddajnYm poslanctm. Vliv se v gak nekupoval ptimo nYbrt oklikou • potadany byly hazardni hry — poker — jistYm poslancilm dala pry sC schvalne ptiletitost vynrat velke penize. Senat musi vgak tuto tadost schvaliti net mate vy gettovani byti podniknuto.

LondYn. — Nekolik narodnostnich 5kupin opetovne tada, aby v Anglii byla utvotena "cizinecka legie" po francouzskem vzoru Zidovgti betenci v Patiti chti bojovati proti Neincum a prave tak zdej gi Cat Mnozi z nich jsou bYvall vojaci vybranYch eeskYch plukfi. A. J. Cummings, politick' komentator londYnskeho liberalniho deniku News Chronicle, pravi: "Padesat tisic nad genYch a dobte vycvidenYch eeskYch dobrovolniku melo by v ptipade nahle nutnosti cenu nejmene Ctvrt milionu necvieenYch anglickYch odvedencii. Zkuste to, pane Belisha!" (Hore Belisha je ministrem valky anglickem kabinetu.)

KALENDAk 7. kvetna. Mijovou slavnost potada tad Vsgehrad Cis. 48. v Taylor, Tex. 7. kvetna. Majovi slavnost a odpoledne divadlo "Dratba na nevestu" v sini tadu Pokrok Houstonu.

7. kvitna. Majovou slavnost potada, rid Vy gehrad Cis. 48. na Bayersvilie. Zaeatek v 6 hod. veder, nasleduje taneeni zabava.

7. kvetna. Divadlo "Vesnice zpiva," sehraji ochotnici tadu Pokrok Dallas Cis. 84. za vypomoci Menu Peveckeho Kroutku.

14. kvetna. Oslavu Dne Matek uspotada tad Jaromir Cis. 54. ye West v 1:30 odpoledne, veeer taneeni zabava pti radiove hudbe p. Divi ge z Temple.

14. kvetna. Sokolski Akademie v sini tadu tefanik v Houstonu.

14. kvetna. Oslavu Dne Matek ptipravuje omladina tadu Pokrok Houstonu. Program stanoven na 3 hod. odpoledne.

28. kvetna. °slava 20. vYroei trvani tadu spojene. s piedna gkou br. F. Moudky -a br: S' tep. Valeika a divadlem "Budem zit na yeky!"

1'7. a 18. Cervna. Velky Sokolsky Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. Cervna zavody, v nedeli 18. Cervna vetejne cvideni v kryte arene na vYstavi gti. Potadatele maji zajigteno vystoupeni teloovidnYch drutsb,y jinonarorl.

pich

Etrana 14.

Ve stiedu, dne 3. kvetna 1939.

VESTN1K 7

e

na V. Pantenburg.

TAALEKO na severnim okraji Evropy Teti puste pobteti murmanske, tire, pustina, kde se dati jen mechu a li g ejnikilm a kde se krei u zeme jen nekolik zakrslYch stromri. Vichfice jsou tu dastYm hostem. GolfskY proud sem vysila, sve posledni tenke pramenky, udrtujici pobteti proste ledu po celY rok. ZadnY ' Evropan jine generace by se zde nebyl dobrovolne usadil. Jette dnes by byly tyto kraje liduprazdne, kdyby nebylo nezadrtitelneho pokroku vedy.

Sovetska Utoend zakladna v arktickem ocedne se ut stala skuteenosti. Zfizeni tak silne ruske zakladny v tomto odlehlem severozapadnim koute zeme prostirajici se na dvou kontinentech, je logickYm vysledkem ruske zahranidni politiky. Je to gelopolitickY zaver faktu, to SovetskY svaz je nastupcem carske rise.

Petr Veliky byl prvni, kterY se dal usmerriovat surovou a nespoutanou silu velikeho Ruska v pevnou linii v zahranidni politice. Jeho dvojim cilem bylo "okno na zapad" a namotni moo. Druhr"tho nikdy nedosahl, a nedosahl ho ani tadnY jinY vladce na Neve ani v Kremlu.

At do nedavna nemelo Rusko pfistup k 8iremu moil Rikat, to ruske, testa k mofi leti na tomto Bohem zapomenutem murmanskem po&e2! — a nikde jinde — vypada jako nesmysl.

JedinY pohled na mapu vSak stadi, abychom se ptesvedeili o opaku. Rusko, pravda, hranidi s BaltskYm a Oernym mofem, ale obe tato more jsou zavtena, a ve valce by se dala snadno blokovat. Mimo to je ruskY Baltskeho mote nekolik mesice v rode pod ledem. Vladivostok, zamrzlY celou zimu, ma proti sobe Japonsko, a proto take by nebyl dobrYm "oknem do Pacifiku." Zustavaji arkticka pobteti, vzdalena od priimyslovYch sti'edisk zeme. Jsou otevtena jen dva mesice za rok, a ani tenkrat ne bez nebezpeel.

Tak Ana Rusko jen nejakYch d ye ste mil murrnanskeho pobfeti na dalekem severu, ktere jsou prosty ledu celY rok. Ale ani tam nenajdou lodi s vettim ponorem kotvitte v pruhu deltim net asi 50 mil.

Jednim z hlavnich cat 'Sovetskeho svazu je ziskat postaveni svetove velmoci, to znamene. v jeho ptipade stat se pfedevtim velmoci nainotni. Stalin rozkazal, to Rusko musi sttj co sttj dosahnouti Atlantickeho ocednu, a neSetti _idmi, materialem ani penezi, aby dosahl tohoto cile. Murmanska teleznice je v dobrem stavu, je pry tit dvojkolejna, a motna, ut elektrisovand. Odbodky k finske hranici se ut take staveji, nebo u2 dokonduji. Soudasne se rortlfuje tale sit' automobilovYch silnic, z ylagte v Kaelii.

Vojenske. mobilisace vytaduje dobrYch dopravnich cest. Podle spra y ze severu dopravni cesty, ktere byly postaveny, stab u2 na nekolik divisi. Priiplay z Baltskeho do Bileho more je dalti dopravni tepnou, spojujici Leningrad piimo s arktickymi pfistavy. Zkracuje motskou cestu kolem Skandinavie na polovinu. Na negtesti vtak tento prtplav je take celeho ptl roku zastaven ledem.

Na poloostrove Kola jsou rozsahla lotiska duletitYch surovin, jako apatitu (z nehot se vyrabi fosfor) a rudy telezne a niklove. Byly objeveny silne vrstvy dokonce i v jitnej81 Karelii.

Obyvatelstvo se rychle rozmnotuje. Finska last obyvatelstva v ruske Karelii je stale vytlaeovana. 8irokST pas zeme podel finskYch hranic je Upine neobydlen a jsou tam posadkou dobfe vycvidene vojenske oddily, zvani hranidati, ktefi jsou podfizeni ptimo GPU. Ponevadt vysoce vYkonne letectvo je neobydejne dalegite v ticice obydlenYch arktickYch a subarktickYch krajich, bylo postaveno mnoiadkoli nikdo nevi, kolik, ani jak vestvi - o dvou aspon se pray!, to maji hangary katcle pro 40 letadel.

Murmanska teleznice, dlouhe. skoro tisic mil, kondi v rneste Murmani. Murmari, kdysi bezvYznarnna yes, vzrostl za poslednich deset let na esto s vice net sto tisici obyvateli. Byyl tam :ostaveny moderni doky a pfistavni zatizeni, ,tere. slouti za domov arktickYrn ledoborctm a

rybakskYin lodim. Pkijmy ze zahranieniho obchodu stale vzrtstaji.

Dvacet mil od Murmanska na murmanskem pobtegi je Poljarnoje (dtive Alexandrovsk) — pevnost, jejit vYzbroj je stale zesilovana a jejig dalekonosne baterie by mohly teinne zablokovat vstup do 50-miloveho fjordu. Doposud tam kotvi jen menti lodi, jako torpedove niky, torpedove , dluny, ponorky a pomocne lod'stvo, motna i matefska letadlova lod'. Podle zpravy z loriskeho roku je tam 25 torpedovYch elunt a 15 ponorek — vtechny nejnovej gi konstrukce. Ponorky pry jsou vyzbrojeny take minomety.

I 8vedsko dnes citi hrozbu ruskYch namotnich sil v Severnim moil, zylake kdy2 nedayno sem bylo urdeno nekolik novYch ktitnikri, ktere mail bYt zakratko sputteny na vodu.

Tyto Adaje nepodavaji ripiny obraz, ponevadt Rusko mute silu a sloteni sveho arktickeho lod'stva rychle zmenit posilami z Kronstadtu — jent je doposud nejvetAi namotni za.kladnou Sovetskeho svazu pruplavem Baltske — Bile mote. To ovSem plati jen pro letni mesice.

Naskyta se otazka, prod Rusko klade takovY dtraz na vybudovani murmanske oblasti. Jiste se to neda vysvetlit jen obrannYmi zfeteli, protote k tomu ridelu by stadily mnohem menti slly.

Je tedy jeho diem ofensiva? V torn ptipade se naskYta otazka, proti komu. Pinsk° a Norsko mohou dosvedeit tyto obrovske ptipravy.

Ale fitok na Rusko je to posledni, nad ony pomYgleji. Je mogne, ge SovetskY svaz ma spadeno na arkticke btehy techto dvou zemi?

Rada incidentil ukazuje, to ano. Jak jinak mogno vysvetlit na ptiklad tajemne ptelety nad severnim Finskem, ne g zaverem, ge rugti letci mapuji teren ze vzduchu?

Nesmime zapomenout, ge ptistup Ruska k girem mofi na da/ekem severu je omezen na nepatrnS7 pruh 50 mil — a i ten trpi nestalYm poeasim, mlhou a boutemi, nehlede k tomu, ge je daleko od velikYch motskYch cest. Finske pobtegi, rozelenene eetnymi hlubok3'7mi fjordy, velik3imi to ptirozen3imi ptistavy, proste po rok ledu, poskytuje nesrovnatelne lep gi ptistup k tirokem moll net btehy murmanske. K tomu pfistupuje blizkost ptistavu Narviku, odkud bylo v rote 1938 dopraveno do sveta skoro osm miliont tun nejlepgi rudy na svete (ze gvedskeho Laponska). Ovladnuti tohoto vYvozu rudy Ruskem nebo jeho zastaveni — na ptiklad utokem ze vzduchu na doly — by bylo pro zudastnene mocnosti velmi neptijemne.

V Norsku a Finsku vzrfista neklid. Norsko ma velmi slabou obranu a norgti odbornici pohligeji na sve nedostateene pfipravy proti arktickemu zbrojeni Ruska se znadnYmi obavami.

Podle ustanoveni mairove smlouvy s Ruskem je Finsko hodne omezeno v arktickern mofi, s nimt hranici petsamskym koridorem. Ma dovoleno udrgovat si jen nekolik hlidkOvYch Muni/ v petsamskem fjordu, ale nesmi tam zfizovat ani opevneni ani letecke zaklady. Neozbrojend sovetska letadla smeji letat nad tlmto krajem.

V dobe miru nejsou ve finskem Laponsku pravidelne oddily. Je tam jen nekolik pohranienich stragi a mistni hranieati, slo geni z dobroNebylo ueineno prakticky gadnych nrotileteckS7ch opatteni. Ale lze odekavat, budou v brzku podniknuta, zvla gte kdyg tato Oblast je prilmyslove velmi v:(7znamna. To vgak bude sotva starlit proti nesmirne ptevaze rude armo.dy, zvla gte ve vzduchu, a proti nejmodernej gi technice padakov3ich Z techto skute6nosti musime usoudit, to evropske pobtegi v Severnim ledovem moti je vydano beznadejne Je mane, g e znamY blok severskYch zaruei jakous takous bezpeenost, bude-li ugito vgech dosavadnich obrannSich sil. TakovS7 obrannY spolek by dal vgem mocnostem, ktere mail zajem na neporu genosti severni Evropy — a Nemecko je jednou z nich — pocit bezpeCnosti.

V koncert6 riarodt musime si zachraniti svilj zdedenY charakter, to, co je specificky nas deskeho, to muslme udr'geti.

M. Stepanek.

PROZRAZENE TAJEMSTVi NERUDOVA FEULLETONU. Dne 27. ledna 1878 otiskl Jan Neruda v Narodnich listech feuilleton, nazvanY Po letech na bale . . tak, s temi ttemi elegickYmi teekami v nadpisu. Ta elegienost byla ovgem jenom feuletonistickYm koketovanim, jak je to dnes vek, je-li eloveku (jako bylo tenkrat Nerudovi) pouhYch let etytiadtyficet!

Ale Neruda se chce tvalit jako mrzout, vzpomina. na svou minulost pied patnacti lety, citi uprostfed kypiciho mladistveho viteni "umrldinu" (autor Htbitovniho kviti si zustava veren!)

Ale najednou si zadne libovat: "Chvala Bohu, ja nezestarl!" A tak se to staromladenecke jeSitnosti musi dostat sprchy. Otec nektereho z balovYch diveich kvett mu tekne, to ut mu na skrani vidi 8edivejici kadete — a cot se teprve dovi od tech andelt samYch! Reprodukujerne z feulletonu tu pasat: "Uklonim se. Pfede mnou stoji tsmevna ma, vedle ni dve krasne, boubelate, jiskmate sledinky, rozkoSna poupata".

"Davno jsme se nevideli, pane N. Dovolite abych yam pfedstavila svoje dcery?"

Uklanim se zas a zadivarn se do jiskrnatYch °di. Take neco povidam, nee° ledabyleho.

"U2 jsem si davno ptala vas seznat!" 2veholi sledinka. Hlasek jako zvonek!

"Ale myslela jsem si vas mladgiho," doclava.

Poupatko — ale poupatko! — No — co ty deti maji ted' za divne napady — a v gechno hned teknou ty cletr! — Zda se mne, ge ten hlasek ptece nezni jako zvonek. — Je mne ale pojednou nejak nevolne. Rozhilgim se, podoba se mne, ze nevim, co zde vlastne chci. — Nu, co chci — Zit chci! Ale — " Oteme Nerudovo teskne rozrnarne rozpfadani toho prosteho motivu, ne masopustniho, ale podzimniho, a tikame si: dobte je to v gecko vymygleno, jako by se to bylo skutedne jako by to byla bYvala pravda. Nevetime docela feulletonistovi, jen g musil psat tYden co tYden a jeng sve P. T. etenate musil rozptylovat a bavit.

A piece to, co nem reprodukoval 27. ;edna 1878, se opravdu udalo. Do slova a do pismene.

Nic si nevymyslil. Prozradil nam to pied nekolika dny vystfitek, jejt jsme v Literarnim archivu Narodniho musea nagli v pozustalosti basnika-polonofila Franti gka Kvapila a jeho pani Bogeny i dcery malliky. VYsttig ek z Budweiser Bote z r. 1892 s posmrtnYm otiskem medical° ptekladu toho baloveho feulletonu r. 1878. A pan! Botena Kvapilova si na okraj ptipsala, to to maminka byla jeji maminka, a dye jeji dcerky, krasne, boubelate a jiskrnate, to to byla ona a jeji sestra Aninka.

Thirievna maminka, jet tehdy oslovila "pans byla tedy pani Antonie Justova, rozena, Truneakova, pozdeji znova provdand Hochtnanova; pan Just mel restauraci na Stteleckerri ostrove a Neruda pry (podle zpravy pani Ante Schulzove-Kvapilove, sestry basnikovy) u nich zvlaSt' miloval roStenku: tento vYtvor Justovic kuchyne pry bYval povestnY tiroko daleko. U Justri meli dye dcery: Botena se o malo pozdeji provdala za basnika Fr. Kvapila, Kvapil ji 11kaval "ma derma ruse" a pani Bo gena Kvapillovd se pokoutela i v literatufe, o diva romanky.

A Anna se provdala za hraniedtskeho a mora y giho gefredaktOra -skehopublicstapozdej rodni politiky Vaclava Huebnera; tato ze se-' ster JustovYch proslula dobroeinnosti, vgdyt/ zalog ila brnenskou akci chudYm &tem, ale zahy (toho roku jako "pan N.") zemtela a Vaclav Huebner se pak () genii po druhe, se slavnou dramatickou umelkyni Marii Slatinskou — Marii Huebnerovou.

8koda, te pro vyklad katdeho z NerudovYch feulletont nemame v Literarnim archivu vYstfitek s takovYmi marginaliemi! a doprava rierpoklesla, Na frzemi Protektoratu oechy a Morava bylo, jak oznamuje ministerstvo socialni a zdra, votni spravy, koncem bfezna 92.975 neumistenYch uchazeCU o praci, hla genSrch u zprostkedkovatelen price. Z toho bylo 10,785 osob, v pracovnlch Utvarech. V tnoru bylo pies 108 tisic nezamestnanYch. Take nakladava, doprava na geleznicich byla v bieznu spite lep gi ne2, v Unoru, Zamestnanest ,se udriela

ye stfedu, dne 3. kvetna 1939.

Lad'a byl jako ye videni, tt'asten tak, ze div nepiskal jako kos, kdy2 se faro probudi. Hladil Marte ruce, prohlitel ji, jak je hezka. Nebyla sice tak sveti, jako kdy2 ji opouttel, byla trochu utrapena, praci a neklidem, kdy2 ji nepsal, ale byla, odutevnejlepti, ptipadala mu yznetenejti a on nevedel, jak by ji to tekl, aby to nevypadalo jako lichotky. Byl mutem v rozpacich, ani slava filmoveho herce mu nedodala toho sebevedomi, aby se citil rovnocennym se svou vzdelanou, jemnou tenou.

"Mela bych jit pro maminku, je vedle, jiste eeka, le pro ni pfijdu. Jiste to slytela pfijit."

"Ne, ted' ne, chci bYt chvili s tebou sam, je to maminka, ale piece by nas rusila. Podkej, Martieko, budu ti vypravovat, jak jsem hral, jak jsem'na tebe myslel, jak jsem si umirioval, ze jako ten Tomat, ktereho jsem piedstavoval, nebudu to niaim, ani svou laskou k tomu poutat, abys mela volnost odejit a opustit me, kdybych se ti protivil. Noha mne tehdy bolela, ale to nebylo nic proti tomu, jak mne bolela dute. A ty jsi zatim takova, hodna a Verna a dovede zapornenout, ze jsem mrzak." Sevfel ji v name a zapominal na celY svet.

I ona byla dojata, a al trochu udivena, te je tak pokornY, kdy2 se vratil slavnY a obdivovaNechapala, pros nedovedrObdivovat sam sebe, prod se stale sam sobe vedle ni zdal malidkYm. Bylo to nakatlive, protole jako vtecko, co dela', bylo sugestivni, a ona skoro myslela, jes tto zasluhon, ze jej ma rada, le mu byla a bude Verna.

Byl veeer, Lad'a byl ospalY, uondanY cestou a ptijemna, MartinYm jemnYm parfumem dychajici lotnice, zvala k ulehnuti. Lad'a byl neklidnY, unaven a vyeerpany.

"Nechcet si u2 lehnout, pajdeme dues brzo spat," nabizela Marta.

"Ne, jette ne, pozvi maminku, aby ptitla na eaj, popovidame si jette," prosil Lad'a. Bal se, az odloti velkou botu a udelanou tak, aby netlaeila, az z ni vybali svou dosud obvazem chranenou nohu, ze se Marta otfese, ze se nebavi pocitu otklivosti. Odkladal to chvili a zval proto matku.

Maminka ptitla, Marta, ktera pro ni ptitla, nevratila se hned, iekla ji nekolika slovy, co se stalo a pani se rozplakala, polibila dceru, politovala ji a pak tekla: "Musa bYt na neho hodna, zaslouti to, nesmit jej mit proto merle rada, bude tve lasky ted' dvojnasob pottebovat, jsi lekatka, mu bYt utiteena."

"Nestarej se, maminko, je to hodnY hoch, main ho rada a snad se to zlepti, je ted' po nemoci a to jest jiste to nejhorti."

"Dej Bote, aby ti to nikdy nevadilo!"

"Nesmi mi to vadit. Vtdycky jsem fikala, kresa jest nestale kofeni, nezmenila jsem nazora."

"Krasa a zdravi jsou razne veci."

"Pojd', maminko, on deka! Myslel by, le tady natikam, je stratne citlivy."

Stara pani yetla, Lad'a chtel vstat a jit ji vstfic, vzpomnel yeas, ze bez berle nemate ueinit kroku a napfahr k ni ruku. Postiehl, ze plakala a bylo mu trapno. Pochopil, ze plakala nad MartinYm osudem a ttesti, ktere citil pfed chviIi, vybledlo.

"Maminko, to jsem se vratil v peknem stavu, ale ono se to zlep i, za nekolik mesicii budu chodithez berle, ale budu kulhat, to se u2 nedi vyledit. Mam nohu o etyti centimetry kratti a slabti, ale Marta je dobra dde, ona mi to odpusti a zapomene na to! Budu ted' studovat a at budu hotov. mame spoleenY plan. Zalotime tovarnu leeiv, ut se na to tetim," sypal ze sebe slova, jako by chtel zapomenout sve bolesti. `Jen se netet, Lad'o, na co se elovek WI, to obyeejne sklapne."

"Ne, maminko, ja se musim stale na neco tenedovedl bych it bez dobrYch nadeji. Posledni dva mesice byly ty nejhOrM v mem 'tivote, protote Perri nedoufal."

VESTNtS "Chce6 studovat, Lad%) a z deho budete Mt?" zeptala se starostlive matka.

"Marta yam netekla, le jsem ptines1 skoro etvrt milionu korun, to je pekna suma, budeme brat aroky a kousidek kapitalu k nim ptiberem, a at budu hotov, vlotime kapital do sveho podniku."

"A pfijdete o nej."

"Prod' bychom pfitli, nedame se do nieeho, eemu nerozumime. Vettina lediv se k nam dovati, budeme-li &eat stejne dobra a spolehliva, jiste je dobte prodame. Clo y& se nesmi tolik bit, to by tadny nesmel nic podniknouti."

"Vy musite bYt dvojnasob opatrnY, abyste nepodniki neco, v dem byste utopil vtecky sve penize, nejste zdrav — " A Lad'a citil, ze spolkla slovo mrzak.

"Mami, pamatuj si, ze sila due a tela jsou obyeejne dune veci a Lad'a dovedl s chorou nohou zahrat roli, ze o nem psali vtichni filmovi referenti, dovedl hrat, kdyt mel bolest, dovedl se smat, kdyl se mu srdce sviralo, dovede to, co chce a v torn je sila dlo yeka. Lad'a ji ma, chci, aby ji mel a nieim bys mu tak neublizila, jako kdybys tou einorodou silou meho mute ottasla."

Lad'a se dival na term. Nechce mu snad i ona namluvit, ze jej ma rada, aby mu nebrala chut' k praci, neni to vtecko klam? Chytra Marta zas vycitila, co si mysli a zamraeila se.

"Kdyby Lad'a pfestal vent, ze jej mam rada a ja kdybych pfestala veNt, ze dojde tak vysoko jak mifi, bylo by s nami obema konec 1" A piece to nebylo to, co Lad'a potteboval, citil, le to bylo fedeno s ureitou tendenci a strach, ze jest zde pozadi, ktere Martu vede k tomu, aby ptedstirala lasku, '2e je to snad jen soucit, zachvelo kahlYm jeho nervem.

Marta jej pozorovala, utlechtila hlava mysliveho eloveka, Eine. ramena li-votneho snaka a vfele srdce dobraka, kterY dovede dat lite, co ma. — Objala jej spontanne, uptimne "Maminko, Lad'a je unaven, pajdeme spat," tekla tak, ze matka pochopila a odetla.

Lad'a citil pravdu, citil ton opravdove lasky.

"Marto!" a ye hlase se mu chvely slzy.

'Ade, jako Lad'a, neplaei talem, ale slzi velikou radosti a Marta to citila.

"Jak jsem At'astna, Lad'o," zateptala a v jejich slovech byla pravda .

IX. Dva bide sli podle sebe po promenade malYch, tichYch lazni. Ona byla krasna, malieka, a mela vYraz imavy v drobnem, vatnem oblieeji, on byl ramenatY, opiral se o hub a vyhledaval pro zenu nejlepti cestu. V jeho rysech byl vryt vYraz krajni oddanosti a velke lasky. Byla to tz at plenergie a odhodlanosti, oblidej tak pinY yule, le ti, kteti jej videli, byli jisti, ze na nej nikdy nezapomenou.

Chodili spolu, nikoho nevyhledavali, jako by byli celeho sveta vzdalem. Nechteli, aby se nekdo michal do jejich tivota.

Jedine, co se o nich lide dozvedeli, bylo, jest to majetnik tovarny, intenYr Slama a ona le jest jeho lena, doktorka Slamova, lekatka internich nemoci.

Byli zamolni, kaideho tfetiho dne vyjeli autern do okoli a prohlileli krajinu, on byl k ni dvornY, ona k nemu laskava — — — a Eli jen sobe.

Lazentti hoste se dozvedeli, ze to pry byl filmovY herec a byl pry siaven jako nova hvezda na filmovem nebi. Pros tak brzo jeho slava pohasla, pros nefilmoval dal, ad to bylo tak vYnosne, se nedopatrali. Snad jej nemoc vzdalila herecke slavy, usuzovali ti, kteti ty dva lidi pozorovali.

Lad'a se mohl vratiti .k filmu, byla mu kratce po navratu dom.& nabidnuta hlavni role a skvely honorat, ptijel za nim agent, aby jej ziskal, ale Lad'a odmitl. Prodelal tehdy te2ky boj, filmova slava se mu znechutila, ale jeho hereckY talent mohl vynesti pohodli a blahobyt Marte, mohl z ni ueiniti tenu, ktere by yetgina lidi zavidela, ale Lad'a veal, ze Marta je pnlis vysoko, aby penize a slava byly pro ni rozhodujicimi. Neptal se ji site, co si pteje, vedel to. Chtel pracovat s ni, chtel spojit svnj zajem, svou praci s jeji a odmitl.

Studoval na technice, cele veeery se ueil, bylo mu nekdy protivne, ze je jette takem, zatim co Marta je uz hotova, ale ona se take je6te ueila,

Strana 15. jette studovala a pEpravovala material pro j ejich budouci spoleene dilo.

Trvalo dlouho, ne2 Lad'a ztratil veci sve tene posit, ze je takem. Musela mu to dlouho vymlouvati. Byl jil intenYrem, byl jil mulem tticetiletym a stale si pfipadal vedle Marty malt, stale se na ni dival vzharu.

Citila to a snatila se, aby jej nikdy v nieem nezklamala. Leta jejich place nebyla vklycky nerdena.

Lad'a si neptidal ani jedineho semestru, byl se zkoutkami -Yeas hotov, pospichal a byl by nejradeji zkracoval terminy, aby byl co nejdfiye intenYrem. Kdy2 dosahl intenyrskeho diplomu, neradoval se tak jak dtive ptedpokladal, zdalo se mu to jen formalitou. Mel pted sebou jette dalti studium, dalti praci, k nil potteboval praxe. Opustil po druhe Martu. Dostal mist° v tovarne v Nemecku, dostal je ne jako intenyr, ale jako byvaly herec nemeckeho filmu.

Nepovatovali jej za dost vatneho, nebali se ho a podatilo se mu nahlednouti do mnoheho vYrobniho tajemstvi. Pobyl tam dva roky. Marta jej navttevovala kaldy m'esic a prazdniny travili spolu na Helgolande.

Byla to nejkrasnejti chvile jejich tivota. d'a zbotrioval mote, pozoroval jeho silu, jeho mohutne, nezdolne, z hloubky prYStici chveni, yydriel pozorovat cele hodiny, jak meni formu.

Mel neobydejne vyvinutY pozorovaci talent, vial lidi i veci s takovou ptesnosti, le jeho mozek zachycoval pohyb, vyraz, formu i barvu. To bylo duvodem jeho filmove slavy, to bylo zdrojem potitku, videl-li skutednou krasu.

"Marto, kdyl pozoruji sve okoli, myslim si, toho talentu, kterY se tak vyborne uplatrioval ve filmu, je tkoda. Kdovi, zda budu mit pro chemii take takove nadani, ale chci pracovat, chci i tady vyniknout. Co myslit, podati se mi to?"

"Jiste, Lad'o, mat jette jednu ptednost nemene cennou, jsi houtevnatY a neastupnY. Zak-. neco, dokoneit to a ted' jsme na to dva."

Lad'a pracoval jak mohl. Byl nejpilnejtim intenyrem, ziskal ptizne, ziskal &Livery, mel oei vtude a mozek napjatY, aby mu nic neutlo.

Druhy rok se dostal do laboratote, byl by rad ptinesl firme, ktera jej ptijala, nejakY vYsledek a pfitel na nekolik maliekosti velmi diteenYch. Kdyl byl v tovarne puldruheho roku, ptedloElo teditelstvi zmenene smlouvy. Zamestnanci se melt zavazat, ze v pfipade, ze vystoupi z podniku, tti roky nenastoupi v konkurenenim zavode. Lad'a nechtel nastoupiti jinde, chtel se zatiditi pro sebe, snad byl smlouvu v tomto ohledu bylo mozno obe ,/iti. ale Lad'a si nebyl jist, nemel-li by pak pravnich obtiti, dal vYpoved' a vratil se dolma.

Pracoval pak jette na riiznych vynalezech, oWel zadit pro sebe, dokud nebude moci poslati do sveta npine novou, dobrou vec, ktera by mu ziskala jmena.

K rozhodnuti jej ptimel lekatzkY kongres, na nemt Marta ptednatela o tom, jak mnohou starou vec ptejalo moderni lekaistvi. Hovotila o preventivnim leeeni nemoci, ktere se teprve chystaji porutiti zdravi. Upozorriovala, ze chvilkove, kratieke zamrazeni bez nasledujici horedky nekolik dni pted onemocnenim jest ukazkou, ze v tele neni neco v potadku, ze toto okamEte zamrazeni jest varovanim picd neeim, co se chysta.

Upozornovala, ze stars takove zamrazeni teplYmi, kotennym koupelemi, pocenim a teplYmi obklady a odvary a tim pfedetli nemoci. Upozorriovala, jak kotenatky bez vzdelani pomahaly a debate nemely pottebne prapravy, instinktem, kterY jest u merle vzdelanYch lidi daleko silnejsi, net u inteligenta, dasto ptedesly dtive, net se vymkla syYm rpzsahem z jejich schopnosti. Zpasobily tyto kotenatky mnoho netesti, o tech se vi, ale zpasobily take mnoho dobreho, o torn se nevi. Pfetily se jejich metody, ale jejich zkdenosti nen.slodi vldy upineho zatraceni. Pak citovala nektere kapitoly ze zapisniku statenky kotenatky, Lad'ovy babiely.

"Nehajim kotenatky, ja, jako kaldY lekat bych jejich einnost, kdyt jest tolik lekafa, kteti se divaji na nemoc s vedeckeho a jiste positivnejtiho hlediska, nel ony, zakazala. Ale i od tech kotenatek, Mere path pr6vern mezi zby-

Etrana 16. tedne veterany, jest mono ziskat iniciativni podnety k dalSimu studiu."

Preparat sestavenY v jejich tovarniece, byl spoleenou praci jeji a jejiho muSe. Bylo to neco, co bylo dobrodinim v dobe, kdy Seny umele zachovavaly svou Sihlost a nerozumnYm stahovanim poprsi zamezovaly jeho vYvin. Tento pkipravek byl prvni, kterY byl lekaki hromadne jako neelny a prospeSnY ptedpisovan a ziskal malemu podniku jmena.

Lad'a ted' teprve citil, jak jest teSko na neco noveho, ae kdy namahave nalezenou kombinaci, studiemi a pokusy nedeho docilili, dozvedeli se, Se jest to jt2 jinde objeveno, a/e to nevadilo, aby se nesnahli svuj objev zdokonalit a vytisknout jim cizi zahranidni lediva.

Lad'a by byl snad nespal, v hlave mel stale tisice plane a kombinaci.

Prochazeje lazcriskYm parkem, dival se na &h. Potkali u testy nekolik cikariat, degenerovanYch a usmolenYch, s vYrazem stale hladovosti.

"Casto si, Marto, myslim, jakYm zazrakem jsem vyrostl, a jak vYbornY jsem musel mit koken. Cele dny jsem byl v mokrYch botach o sky've chleba, pracoval jsem teSce a be,/ jsem se dosyta najist, aby neubylo, ani toho nejprostAiho jidla jsem se obydejne nenajedl tak, abych nemel hladu. Jaka, musela bYt sila meho organismu, ze jsem nepodlehl. Do chaloupky chodili pacienti s teSkYmi ranami, mnozi byli tuberkulostni, dYchal jsem vzduch zatiSenY bacily, ktere babieka vyhanela vykutovanim."

"Babidka spravne ptedpokladala, Se bacily nesnesou koute, ale pkeceriovala vliv tohoto nakouteni, snad trochu pomohia, ale jen nepatrne — vetSina tech Skitdcri Sila a ohroSovala, ji a tebe", kekla Marta rozumne, pozorujic Siroka ramena a statnou postavu sveho mute.

"A piece se to jednou shledalo, ta moje noha to odnesla. JakYm jsem mohl bYti obrem, kdyby mne nebyl nieil nedostatek a blizkost nakazy — jak by byl asi maj syn? Mohl bych mu poskytnout vSecko, ten disty vzduch, v nemS stoji podnik, sytost, pedi, jak by se asi vyvinul?"

"Lad'o, chtel bys mit syna?"

"Bole, Marto, a jak, chtel, ale tys ho nikdy nechtela — ja bych vzal zavdek tteba dceruakou!"

"Tak syna a deeru, parek!" smala se.

Lad'a obSivl, neubranil se a vzplanul, objal ji a polibil, tteba byli v parku na vetejne testy.

"A prod jsi si neptala drive det'atko?"

"Za prve bylo by mne zdrSovalo v praci, chtela jsem zajistiti prosperitu naSeho podniku, drive neS bude na gi povinnosti starati se o potomstvo, za druhe, bala jsem se trochu, aby nase nepodedilo tvoji chorobu. Tuberkulosa neni side dedidna, ale dedi se sklon k ni.

Dite tuberkulosnich rodieti si ji nepkinese na svet, ale jeho organismus ji tak nevzdoruje jako ten zdravych. Ale u tebe byla choroba vyvolana teSkYmi Sivotnimi podminkami a pak je tu, Lad'o, Calmetovo serum, delala jsem s nim pokusy u padesati deti, kde byli oba rodiee tuberkulosni a ani u jednoho se neobjevila tato straSna nemoc, ad v detstvi je organismus nejptistupnejSi nebezpeei. Jen puberta jest jeSte kamenem Arazu pro dell tuberkulosnich, ale myslim, Ze Sadne z tech, ktere byly ookovany, neonemocni, jsem si tim skoro jista. Sanatoria pro tuberkulosni stala by se za nekolik desitileti zbyteenYmi, kdyby se vSecky deti daly oekovat."

"A co ta katastrofa v Luebecku?"

"To byla katastrofa odpovednosti, ne toho sera. Ti, kteti s nim Spatne zachazeli, dopustili se stragneho zloeinu a nejhorh je, Se nejen ty desitky neviriatek, ktera zahynula, odnesly tuto nesvedomitost, ale byla tim ottesena drivera v tento preparat, jeho cenu oceni aS ptiAti generace. Dlouho budou lekaki bojovat s ptedsudkem zbyteene v Luebecku vyvolanYm." "Marto, byla bys ty schopna neco tak velkeho vynalezti?"

"Nevim, Lad'o, snad byla, kdybych mela dost materialu a penez a kdybych se mohla zabYvat jen ureitYm oborem, ani bych musela vydele,vat. Snad, tikarn, jisto to neni, velka vetAina lekatt upravila svYmi vYzkumy cestu tem, kteti pak dokoneili, k eemu oni naSli cestu."

"Snad bych dovedl vydelat, Marto, pro nas o-

VESTNiK ba, snad bych moh/ &eat i to, te bych prodaval bylinne smesi pro poceni, pro taludek, pro poruchy stolice, ktere lide daleko radeji berou neS praSky, vytehlo by se na tom mnoho, tvlaSte kdybys tomu ty dala lekatske jmeno. Koteni MUDr. Slamove, myslis, Se by to nevynaSelo tolik, abychom mohli byt aivi, ty bys pak mohla pracovat na torn, co by te vyneslo az k nebi."

"Blazinku zamilovany."

"MysliS, to zamilovani jsou blazinkove, ja myslim, Se jimi jsou spiSe ti, kteki nemaji nikoho radi. tim by byl muj tivot bez tebe, prod bych til, prod bych pracoval?"

"Pro celek, Lad'o. VetSina velkYch lidi pracovala jen pro celek, prave proto, te nemyslela na jednoho, byla schopna tak velkYch eiml a nporne prate."

"Marto, ma'S me rada?"

"Mam, to snad vetia?"

"A mysliS, to bys byla doSla vySe, kdybys mne nemela rada?" V oblideji Lad'ove byl strach, co Marta kekne. Nelhala nikdy, to vedel, nedovedla by zalhat ani ted'.

"Nevim, Lad'o, moSna,, Se ano, moSna, 2e bych nebyla ani tarn, kde jsem ted', protoSe jsem se snahla jen konstatovat nemoc, ale nalezt a vyrobit pro ni lek, a proto, Se ty jako chemik, jsi moje napady realisoval a nepottebovala jsem hledat spolupracovniky, docilila jsem urditYch vysledkri. Mel jsi zajem o moji praci, doplrioval jsi ji."

"A hlavne tvrij optimismus, to je ta nejmoc, nejSi vzpruha."

"Budeme mit aspori dve deti, vid', abychom meli silnou vzpruhu pro svou praci."

Marta se usmala. Lad'a Sel rychle, vzdor chore noze, to mu sotva stadila, radost jej vklycky pohanela k pospechu.

Od te chvile visely jeho odi denne na MartinYch rtech, •ekne-li mu, to budou mit rodinu.

Citila ty pohledy a bylo ji to nemile. Bala se, to kdyby se ji Lad'a zeptal, odbyla by jej anebo, Se by se ji zprotivil.

Mesice utikaly a Lad'ovy odi se ptaly marne.

Marta si uS poeala myslet, to promakala sva, plodna leta, to snad nebude mit robatka, po nemS nekdy zatouSila, ale ktere ji celkem a2 dosud nechybelo. Uplynul rok. Lad'a se uS nedival tazave na svou Senu, zesmutnel trochu, byl k ni jeSte neSnejAi, jako by ji odpro goval za svou marnou touhu, jako by prosil, aby se nehnevala, 'te chtel neco, deho ona neinfite poskytnouti. Pracoval pilne, dal se do sestaveni ktera mu Marta naznaeila a jejich2 kombinaci povalovala za freinnou. Byla to nova narkotika. TeSila se na rispech. Lad'a o nem mluvil jako o docela jiste veci, mluvil easteji jen o tpoleene praci a spoleenem rispechu, aby Marta nemyslela na to, na co on tak dasto myslil, Se nemaji a snad nebudou mit det'atka.

Marta to citila a zlobila se, stala se nervosni a nepracovala tak soustkedene jako drive.

Jednou sedeli s Lad'ou ye sve laboratoki, d'a pracoval, Marta se divala k obloze, ktera se velkYm, celou stenu zaujimajicim oknem divala do sine.

"Timhle pkekvapime svet, Marto, to se nam povedlo, uvidis, Se to lekati oceni," chvalil novY medikament.

"Myslim, ze s tim budeme muset nejakY eas poekat, potkebuji ted' klidu, budu merle pracovat."

"Ale ano, Marto, myslel jsem si ji2, 'te se pkiII'S unavujeS, mam od tebe tolik materialu, to jed' do lazni!" mohu pracovat sam, "Nemyslim, Se by zde lame pomohly a neni jich take tteba. ftekni, Lad'o, prod jsi se nikdy slovy nezeptal, budeme-li mit rodinu, prod jsi se na me jen dival? Pkipada mi to jako slabost."

"Nemysli na to, Marto. ZadnY neme, vSeeko, snad by nas opravdu to det'atko zdrSovalo v praci, snad jsi ty opravdu ureen.a, k tomu, abys sloutila celku, jest jiS dost na torn, te jsi dala tak velkY kus sveho srdce "Kousek mi ho jeate zbylo, Lad'o, piece bys nechtel bYt tak neskromnY. Divim se, Se se dovedeg tak pasivne vzdavat, bylo piece tvou touhou mit deck°, a nikdy jsi se mne nezeptal, prod ho nemame, ani jako Seny, ani jako lekarty."

"Kdybych se byl ptal, mozna, te by te odpoved' byla bolela a te bych se ti byl zprotivil.

Marto, rozumej, ja, nechci bYt neskromny.,

ye sttedu, dne 3. kvetna 1939. vot mi dal snad dost, ze mi dal tebe, mo2na, Se — — — — " Marta se zasmala, odi jeji se protahly, byly uzoueke a nebylo videt nic net' easy a pod nimi zfitelnice, ale smaly se a byly at'astne — — — "Ty jsi St'astna, Marto, to nemame deti?" d'ovi bylo nevolno ph te otazce.

"Ne, jsem St'astna, Se je budeme mit."

Velka lahev eteru, kterou mel Lad'a pied rukama, se zvrhla, jak prudce jimi mein, vyskodil, vyktikl jako chlapec, kdy svou radost pottebuje vykkidet, popadi Martu za ruce a otodil se s ni, a pak se vzpamatoval a opatrne ji posadil.

Byl smeSnY ye sve radosti, byl jako medved. kterY poskakuje. Marta se musela smat, kdy osugoval kapesnikem titer a otviraje okno, omlouval se: "Ja nerad, ono to vyprcha, ja nerad. Week() to ted' odklidim, nesmiS pracovat ,budeme chodit na prochazky, nebudeme se na chvili starat o nic, net o to, aby se ti dobte vedlo."

Hlidal ji ph katdem kroku, vodli ji pod pail, mluvil tite, aby ji ani slovem neunavoval, klepal, kdy vchazel, aby se jeho ptichodu neulekla a pracoval, jak mu ulotila, kdy ji jeho netnosti a pede bylo piiliS mnoho.

Byl tijnovY den, pinY zlate tate, kdy se Marte narodila dceruSka. Pro ni to bylo zklamani, chtela mit syna, ale Lad'a byl radosti celY pomaten, sedel nad kolebkou, dotYkal se ditete, jako by se chtel ptesvedeit, te jest skutednostl, te to neni jen sen.

"Martieko, panenko, broudku!" jmenoval dite a proti vitli Seny je zvedl a choval. Desil jej kakly jeho vYkkik, tkas1 se ph katdem zapla"Nech je, plat a ktik jest mu docela zdravSi, at' zkouS1 sve plice, nemriSe mluvit, pladem projevuje sva ptani a svou nespokojenost!"

"A prod je nespokojena?"

"To nevim, motna to je mokra," smala se Marta a opatrovala dceruSku, ktere Lad'a vzal dye envy, aby ani okamtik nebyla bez dozoru.

Hlidal jeji sen, obdivoval se ji, kdyt bdela. Vgeeke, prate se mu zdala mene dr letitou, nei vychovat malou Martu. Pozoroval tabku, zdala se mu zazrakem, hral si s ni, volal ji, hledal, zda je podobna jemu, radoval se z toho a litoval zas, to neni jako matka. Bral do svYch veli7 kYch, S'irokYch rukou malou petinku s drobedkern, hYekal jej, hiadil opatrne jako by se bat te s rozplyne pod jeho dlani.

Marta byla rozumna, nevidela ye sve dcerce zatrak a starala se, aby tabka nebyla otcovskou peel rozmazlena. Nebylo ji jett y Best meslcu a mela uS pet panen, kodarek, kuchyriku a nekolik knitek. Tata nosil, na co pkiSel a o dem soudil, to se to za nejakY mesic bude Martinkovi, jak deveatko jmenoval, libit.

Martinek zaeal brzy vystrkovat vycitil, to si mute s otcem delat co chce. Sotva male ruce dovedly deco chytit, byl to otctv nos, vlasy, a ty male prstioky mely nehty, a co popadly, toho se tak hued nevzdaly Za nehYtky zustalo east° kousek ttatovy kate nebo chumadek vlasti. A tata se u gklibal jen tak dalece, aby to Martinkovi delalo legraci. Byl skoro nerad, kdyt mu Marta oznamila, Se bude po druhe maminkou, WI se, te jeho dcerka bude druhYm deckem ogizena.

Pracoval ted' take jako gtvanY, nejen na objevech sve Seny, ale na praobydejnYch obchodnich migeninach, ktere site ye farmacii nic neznamenaly, ale vynakly. • Pracovna byla oddelena od pokoje Martinka sklenenou stenou, aby rodide mohli dite stale videti.

"Tato, dej to sklo pryd, ja chci k tobe!" ozvalo se co chvili a male ruce zadaly bu git do tabulek silneho skia.

"Ted' pracuji, zlato moje, podkej chvilku!"

"Ne!" "Tak co chcee?"

"K tobe."

"Prod?"

"Proto, protote, tak!" a pestidky v divokem tempu zadaly pracovati na skle tak dlouho, at tata vstal a S'el poteSit dcerku i sebe.

"Tak Martinku, co chceA?" "Ja ti chci ukazat, te main do ou gla dirku," "Ale to ja Vim, ja ji main take."

(Pokra0vani.)

VESTNIK

Ve stedu, dne 3. kvetna 1939.

"Vdavky Nanynky Kulicho

V starem pralskem cintiovnim dome jest spracem Bartolomej Kuitch, kterY se svou energickou nou "Kuligkou" spravuje • clam k naproste spokojenosti pana domaciho Stanislava Myslikovskeho.

Jejich dcera Nanynka, Lvadlenka v modnim zavode Agaty Pazderkove, ma pied svatbou s ueitelem Jindtichem Novakem. CelY drim zvedave sleduje ptipravy ke svatbe, obzvlagte pani radova Kn hansova napind vie, aby pri to piiletitosti i ona provdala svou poslecini dosud svobodnou dceru Albinu podnajemniku p. Saloupkovi.

Ku pomoci pozve si pana Dundra, porudnika Albinky, aby svatbu Nanyneinu aranZoval. Pan Dundr se pit torn sam zamiluje do Nanyneiny zamestnavatelky sleeny Pazderkove a mimo to vlivem gt'astnSrch okolnosti da opet dohromady negt'astnou lasku sleeny Tyldy, dcery domaciho Myslikovskeho, s panem 8valbengvancem. Druha dcera pana Myslikovskeho, Amalka, se pied svatbou zamiluje na prvni pohled do sveho nastavajiciho mladence, ueitele Vejlupka, a koneene se rozhoupa i pan Saloupek, do posledni chvile zatvrzelY mladenec, a polada o ruku Albinky, k nesmirne radosti pani Knedlhansove.

Tak za hlaholu zvont ujizdi ke kostelu At'astna nevesta Nanynka

se svSun aenichem Jindrou a za ni nasleduji etyti dalSi 8t'astne pary: Tylda se Svalbengvancem, Amalka s Vejlupkem, Albinka se Saloupkem a aranZer svatby pan Dundr se sleenou Agatou.

NANYNKA Josef Dobeg Slova: Otakar Hanu g — Hudba: Kdyi mime o pouti vesnick jak zaenou hrat, kdopak by stal?

Nikdo se nermouti, kaRlY je rad, 2e mute tancovat. z hospody bujne do poll, muzika valeik hlaholi. od rana do noci piny je sal, tancujem dal a dal.

Refrain: Kdy't to tak tisknu v naruei, pisniakou srdce zazyuei, klarinet piska, pikola 17- ska, dlovka hlaholi tmou.

Basa a housle s trumpetou, hlavu i srdce popletou, az zmizi za mraky mesidek, staneg navalycky mou.

SOKOLSKE FRAM.

My Oechoslovaci jsme s sebou ptinesli to spolkateni, to Opevovani nagi krasne Ceske vlasti a ph torn natikame, jak se nam ten Cesky odnarodinfje, jak naiSe deti nechteji mluvit Cesky, ale ph torn velice malou merou provadime nen pro tu zachranu a jen vzpominame. Skutky pottebujeme, a pottebujeme, aby v8echna ta hesla a stanovy =tell spolkt byly provadeny tak jak zni Pota.dame, sjezdy od natch narodnich, bratrskch spolkt, ye kterS'rch je bubnovano na ten narodni 2ivel, pro podporu toho degstvi, pro zakladani eeskch podnikt, jako knihovny, 8kolstvi a take Narodniho Sokola. Skorem v ka2clem sjezdu na8ich bra tskrch spolku je poukazovano na narod.

Sokol, ze je representaeni organisaci natch narodnich spolku, kterSr vychovava, nasi mlade2 telocvikern, hrami, zpevem a je vychovava, udr2uje pro Ceskou vec a pro Ceske bratrsky spolky. Kdyby bylo vice tech skutkft, ktere jsou hlasite prona8eny, ta hesla a poukazovani v tech sjezdech, kolik by vital 'elent

Casto slygime pronaget nage krajany, 2e jsou zde v teto zemi, a tie jsou radi, to hned jejich rodide sem jell, zde se usadili a zabezpeeili deti a sebe pied hospodatskou bidou a take vojnou. Ptanim mnohYch je, kdyby tak mohli ptevezti svoje rodiny, svuj Cesky lid sem do Ameriky, kde dosud vladne ta lidovlada a ne ta diktatura, ktera zotroeuje nage ptibuzne tam za motem. My zde, kteti zde zijeme, ktere nas tato zeme pit ala, Zijeme zde telem, srdcem, mime radi Ameriku, ktera diva nam a na gim detern Zivobyti, — ale du gi, mysli, vzpominkami a sny skorem vice 21jeme ye stare vlasti, tarn v mistech kde proMi leta detstvi a beztarostneho mlacli. To mladi vraci vzpominky na ty kraje, ktere v nagem dutevnim zraku stale vyvstavaji ty cbrazy na ty krasy na gi Ceske zeme, ktere jsme se nautili vaZiti v cizine — kdybychom radi to vgechno uvideli, to, kolem echo jsme chodili a op9mijeli,

II.

Pojd' se mnou do kola, at' nejsem sam, muzika tug zahraje nam.

Megieek zavola: "Ptestarite uti, nebo rozhnevam, hvezdieky no,' vas dekaji, marne se nebem mihotaji.

Pojd'te se podivat na chvili yen, neZ bude bilY. den."

ten Narodni Sokol v Americe? Nejmene 20 tisic 'Clent a tady cvidenct by se mely poeitati mnohem husteji ne2 tomu dosud je. My umime mluvit, mime hejslovanovat, milujeme starou vlast milujeme nas rc.dny jazyk, ale kdyZ.' mime pornoskutkem, finaneni, zakladanim -obv,Vch sokolskTch jednot, to neude:lame, az zase v torn nejakem sjezdu hubou. Kdybychm chteli sveclo:-cite a uptimne provadet to, co s velikSrm nad.8enim. na tech sjezdech chvalirne a do stanov davame a .zt7tali pit torn nad8eni, jak obraz vzal nas Cesky kulturni 2ivel v `eto zetni? Jaky obraz bychom mekdybyohom finanene podpotili N6.rodni Sokol a nail Ceskou aby ty telocvieny se v kaZde Ceske osade, kde zndly dlouho ty Ceske Aisne, Ce7ka, hudba. Velmi mnoho bychom ^iskali crude v ka8cle deSke osade, pit katlem torn eesko-bratrskem spolku. ktery bude pottebovat tyto sokciske odchovance pro vedeni techto bratrskYch spolkt, v matetsk.e teal, kterou ty spolky vedeme my. Na takove veci by melt° bSrti 1,o.rnatovano, nechceme-li se doekati toho, 2e nebudeme rozumeti, co Cteno v protokolu schtze, protoZe bude napsan v anglickem jazyku, napsanem mladS7m tajemnikem, 'ktery Cesky psati neumi, nebyl k tornu veden, a start elenove teprve poznaji, 2e meli venovati vet,81 pozornost Ceske - 8kole, eeskemu Sokolu. Pt katlem ride dobra eeska knihovna by byla a je vlastne tia,duoci ku napornahani teto veci a dobro by bylo kdyby se udelala sbirka knih, ktere jsou odlo2ene, zapomenute v domacnostech. Takov3i zaeatek by meli vtide udelati, a pak by elenove techto spolkt videli v knihovne knihy, ktere soused& ale je'Z neznali a ziskal by se zajme o Ceskou eetbu vedouci ku kupovani knih novS7ch. Ale tu je nutne, abychom nejen citili, sniii, vzpominali, toutli, ale abychom se vzchopili k Cinu, k praci. Takova, prate jest konana v na8ich Sokolvnach, v na'Sich telocvienach, kde 'Ceske povely, Ceske pisne, .eeske vedeni, Ceske knihy, deska divadla jsou konana k zachovani natch sokolskSich a take bratrskYch podpfirmich spolkt v Americe.

Prod cvieime v Sokole?

Chci byt zdravrn, silnSrm a obratm'im. Dociluji toho pravidelnS7m cvieenim a vytrvalosti. DobrSmi ptiklady nabada nas Sokol k mravnernu tvotu a sebevzdelani. Zdravy, vzdelany a mravnr dovede se snadno probiti livotem.

Co je my8lenka Sokolski?

Jest to snaha po telesnem i mravceleho naroda, sourirn hrn v)ichovy telesne, mravni demokraticke a pokrokove Bratrstvi.

Bratrske "ty" to vita v nagich sokolovnach. 2ada g-li bratrstvi, bud' saw. bratrem. Zanech malichernosti. Wtky provadej bratrsky. Vtchni za jednoho, jeden za v8echny.

Fedstata telesne vS,chovy.

UCinit eloveka dokonaleho, krasnin a zdravm, siugeyne pine vyvinutrn. OtuZovanim brani telesna vrchova vzniku nemoci. Idealern natm: zdravi. sila. krasa.

Co zrmialeria tilt sokolsky?

Upravit svilj 2ivot tak ,aby byl v imlnem souladu se zasadami Qkolsk -Simi, to jest: 1: Brt.i CinnYin a vytrv.aVYrn,

Strana, 17.

2. Osobni zajmy sve poclridn eelku.

3. Konat vSe s jarou mysli a hadneklesat.

4. Podrobit se ka.zni. vychbvavame k svobode.

5. Laska k vlasti.

6. Mravne Zit, mluvit i jednat, nepodlehnout svildcam.

TakovS7 vYsledek price na gich sokolskYch nadelnin uvidite 18. Cervna v Dallas ye VYstavi8ti na velkern Sokolskem slete flak Zupy Ji2ni, kter3"r bude letos uspotadan v docela jinem slohu, ne2 jak dosud na8e sokolske slety byly potadany. V kaale texaske sokolske telocvien6 se pilne nacviduji ptedepsaire ukazky cvieeni. ktere budou 'cokedvedene obecenstvu, ktere pevne cicufame, 2e bude letos velmi detne, ba abych tekl — rekordni. Prod?

Protole v ramci sletu vystoupi pohostinne americke organisace jako Boy Scouts, alenove Y. M. C. v 8ermu, kterY bude novinkou, nebot' mnoho lidi dosud Berm na kordy nevideli. Dale vystoupi Americka Legie ,jejimZ Clenem je nas 2,upni misto starosta John G. Bubak, kteamerickou vetejnost ry v anglickem tisku pro na8e sokolske vystoupeni.

Hlavni einovnici nail Zupy jako starosta Zupy br. Will A. Nesuda, misto starosta br. John G. Bubak, naCelnik br. Fr. Hou2vieka, naaelnice sestra M. Filipcova, jsou vgichni z generate v teto zemi narozeni, kteti pomahaji vest tuto narodni organisaci ve Slepejich bratrt a sester, kteti tuto organisaci v teto zemi V8ech techto bratrt a sester a nas v8ech, jest pkani, aby veSkere takove narodni, vSrchovne organisace na8eho mladeho lidu byly podporovany, jak Hlavni ttadovnou, sjezdy, fatly a take obecenStvem v torn nejvet8im metitku.

Za vzdelavaci odbor: Jos. Vytopil. )o( AMERIeTi PhATELE SVOBODY PRO SVOBODNE CESKOSLOVENSKO. Krespondence Oeskoslov. Nar. Rady V Seattle, Wash., utvohlo se v minulYch -dnech sdnAeni ptatel svobodneho oeskoslovenska, jet si dalo nazev Friends of Freedom. tioelem spoleenosti je pestovat smysl pro mezinarodni Cost, dnes tak bezohledne Slapanou bezohlednSmi diktatory, smysl pro mezinarodni pram), je g maji v takovem opovrZ%eni a pro zasady demokracie, jet tteba hajiti proti neptateltm vnejtm i vnittnim. Clenove krouZku skladaji se nikoliv pouze z obCant. ptvodu Ceskoslovenskeho, ale i z Amerieant, kteti svoje sympatie k na8emu tak teace dues stradajicimu narodu chteji uplatniti prakticky. Ptedsedou krou2ku je p. Chester J. Chastek, Ceskoslovensk5i konsul v Seattle.

Jak se dovidame, exituji podobne krou2ky ji2 i v jinSrch stkediscich.

Ponevad2 jde, o organisaci, ktera nagemu odboji mute prokazat by velmi platne, a prospela by ze jmena vgude tam, kde naleza se jisty podet inteligence z kruhu nasi druhe generate, prosime, aby informace techto krou2kt ptsobnosti jejich se tikajici byly neprodlene posilany na adresu Ceskoslovenske Narodni Rady, 2345 S Kedzie, Chicago, Illinois.

Strana, 12.

VESTNiK

PISOVATELSKi Taft, Texas.

Cten.1 bratti a sestry tadu Antonin Oermak 56. v Corpus Christi vas v gechny prosim, byse se v hojnem poetu dostavili do ptigti fadove schtze dne 14. kvetna. "Cetli jste provolani ve Vestniku pied. H. A., tag yYzyu Narodni Rady na krajany, by se zakladaly odbodley Narodniho Sdruteni. Cekal jsem, de kterYkoliv z nagich eeskYc'n spolkil svola za tim fidelem ustavujiel schilzi. Mohl to bit kterYkoliv spolek, byl bych jemu z me strany po ydeenY, aby mnohY neiekl, to se chci povzna geti nad jive. Jelikot posud jsem deedne svo/ani schtze neeetl, chopil jsem se toho sane. Nage rodna vlast pottebuje pornoci. Je nas zde hodne, kteti tam mime sve krevni bratry a sestry, take ptibuzne, kteil upi pod knutou nemeckou. Ov gem, mnohY namitne, co nam tam pie tom, nic na to nedam — jak pia teal se vyslovili. Nemyslite, bratti a sestry a vgichni mili krajane, jak to aspoli pilsobi na krajany ty, kteii ac v eizine, nezapomell svou vlast milovati a v ficte miti. Ja. tomu kikam take narodni uvedomeni. Mohl bych hodne o tom psati, ale radeji toho necham. MYm heslem je, nemeteg-li chvalit, nehaie — nemfide g-li stae yeti, aspon do toho nekopej. Bratti a sestry, prosim o to, pozvete kaddeho krajana, bez rozdilu vyznani, do teto schaze. Pryd mezi nom! s ptehradami. Dp. Kunc na sjezdu v East Bernard pied delegaty se v jeho fedi tak vyslovil a snad jste jeho YYz yu cetli. PNjd'te, vy elenove S.P.J.S.T. a v'g ichni krajany dobre yule. Zdravim vas vgechny a zilstavam, Frank Elzner.

Galveston, Tex. Vatena redakce Vestniku!

Dovoluji si opet obte govati, neb vim, to ty protichildne nazory nas v gech odnagi br. redaktor, zodpovednost a jest tim hromosvodem. Ale kdyd vgichni budeme miti jen dobro celku na vedomi, tak testy mohou laYti rozlien& jen kdy se opet sejdou. Hlavni zazadnest a karaktery v poptedi, zradee postaviti na pranYt ihned, netli se podali "krtei" price podrYti cleveru, tech nejvice zasloudilYch ptedakil o svobodu naroda C. S.. Meterne nyni bYti gt'astni, ze v gechny organisace, jak pokrokove ,tak katolicke a slovenske si zvolily za yildce uonavaneho druheho presidenta R. .S. Dr. Eduarda Bene ge. Price pro uptimne pracovniky dosti vg'ude, at' jig v to neb one slodce na gich tales.

Sokol ma svoje povinnosti jako narodni organisace, a prohlasila HI. tn.. A. 0. S. za nas vgechny. Sokol nezklame a my v gichni beiene vedomi. Sraz na gi narodni vyspelosti nausi bYti mohutnou manifestaci na tupnim slate 17. — 18. 'derma t. r. v Dallas, Texas i pied americkou vetejnosti, neb jejich vYcho y -neorgaiscbudoplienkovat.Pr komu merino, sileastnete se vYznamneho dne, nageho, americkYch C. S narodniho svatku.

Vddyt' 'male druhe narodnosti, Mexidane, Nemci, Taliani, ba i derno gi, oslavuji rilzne jejich yYznamne dny a to velice hrde, ukondi bankety a pikniky. Nemo., nag sokolskY svotek daleko vet gi yYznam ukazkou kulturni vyspelosti, ukazneneu dobrovolnou disciplinou?

Dale na ge zde rozena generace eviei, obetuje, mnohdy pohodli, razne pobaveni ve spoleenosti a jine, jen aby pinila povinnosti, jet a sebe ptijima, spravne cvieeni navgtevovati, jede 300 i vice mil do naeviene, na slate dopoledne zkeugky a odpoledne vzorne cvideni pied vetejnosti — jen aby vykonali svoji povinnost ku svemu pavodu, a tyto krasne zdedene kulturni vlastnosti vnaaeli jako malt' zlomek do nagi nova vlasti, svobodne a demokraticke Ameriky a arnerickeho velkolepeho naroela. Zajiste bude ileinkujieim vedoueim -oclmena pochopenim a neasti na gi vetejnosti.

Nage T. J. S. Galveston, jak jsem jii alive scleljla, potada zabavu za tim ildelem, abychom. istV vYtedek venovali na cestovne pro evidence na slat. Apelujeme tudi g na vgechny ne krajany, aby tuto zabavu podpotili, neb nagi evieenci budou representovati na gi osadu. Sdeluji v gem krajantm, to pted -Zaba-

you bude program. venovanY v gem matiekam, neb druha nedele v kvetnu jest krasnY svatek, nejlerasnejelho jmena na svete, na gim matiekeen — "Mothers Day". V programu bude ildinkovati 60-derma kapela deti od 5 let do 15, housli a kytar, a bude to ji g 5. vystoupeni na koncertech; ileinkuji pod jmenem "Junior Musicians"„ odboeky jsou po eelYch Spoj. Sea.tech, s fisttedim v Los Angeles, v Kalifornii, .,"Institute of Educational Music", kdet jest nekolik deskYch skladatelt a .adbornYch hudebnich mistru, tad mnoho uditelu krajant riiznYch mestech a odbodkach pusobi. Organisace, jak deti, tak uditele, radi pilsobi pied vetejnosti i zdarma, aby girgi yetejnost byla seznamovana s einnosti teto hudebni instituce. Deti opet mail radost, ze ileinkuji 'eked yetejnosti, dusledneji se uei, by co nejlepe ukazali co umi. Vetim, to v gem se bude libiti tento koncert a proto plajd'te v gichni, odnesete si detskou radost, tat vas bude zajimati, jak soustavna vYchova docili Uspech v katcle organisaci. Koncert bude zdarma, jen na zabavu se plati vstupne. Ted doufame, to ptijme pozvani sl. Estela Frank a spestti program na jejim hubenim nastroji pianove harmonice. V tomto orchestru iidinkuje nekolik deti csl. pile vodu ,a budou miti v gichni radost ze zapineneho hledigte, jak dosud men *dude peknou navgtevu i pii vstupnern. Budou miti tad spoleenY den v San Francisku na yYstave a oeekava se ptiblidne osm tisic deti v tomto orchestru. Jest o system podobnY na gim slettm.

Vgude cvidi stejne skladby, taidenni zkougky spoledne ptipravuji vgechny i pied veiejnost, a Gas od easu ifeinkuji rezne nejblid gi odbodky orchestru spoledne v Port Arthur. Dne 16. dubna ildinkovalo nejmene 150 deti; v gichni maji stejnokroje.

a

Br. L. T. Kadlec odjizdi, aby ridil ilspech C. S. dne na vYstave v San Franciscu. Jest to Umorna prate, a uspech zaledi na celku. V gichni musime spolupracovati slovem, tiskem a hlavne cvidicim elenstvem bYti zastoupeni, jet ma representovati kulturni vyspelost pied celYm svetem. Ted' jest nagi povinnosti pomahati finanone, by vYstava Cs1. pavilonil mohia byti otevtena, po celou sezonu, a tak dokumentovala pied celYm svetem, to na g narod nemute bYti vymazan a pocimanen Nerneckem, jako nevyspelY a sobestadnY. Na g prapor bude vlati mezi prapory druhYch naroda, aekoliv ye stare vlasti musi doma mluviti ti ge, a vlaje z Hraddan zbrocenY krvi nevinnYch deal prapor svastiky, yYznam nejvyggi brutality nemeeke kultury. tspechu ptejeme vgem a br. K pe yne zdravi a dosti ochotnYch spolupraeovnike a pochopeni cele krajanske veiejnosti. Od nee z Galvestonu od cele Jednoty srdeene Na zdar!

PEW nedeli, totit prvni v kvetnu, odbYva, nage T. J. S. facinou schilzi, a vgichni bratti a sestry jsou 'thdani, by se schilze sileastnili, ye 3:30 hod. odpol., na 27 ul. Ave 0.

Ponevadt 13.-14 kvetna se odbYvaji v Galvestone oleandrove slavnosti, zajiste mezi ndvgtevniky bude dosti krajane, a bylo by nam potegenini, kdyby se sildastnili programu a ptatelske zabavy v sobotu veeer 13. kvetna.

VYbor se vynasnati, by si katelY odnesl jemne vzpominky z Galvestonu. (2120 Ave. G., K. P. Hall). Na zdar.

H. Stanovska.

P. S. — Pi. M. Wondragova a pi. B. Valeikova opet zaslaler ptispevky. Ano, tak jest to spravne, nahledy a nazory projeviti i kdy mnozi odsuzuji. Dosti firodne pildy, kde se sklidi, co se seje. Diley.

Pan Frk pospieha na parnik. Utikal, co mu nohy stadily, ale del, pti gel fit ye kdy ut spojovaci =leek byl odstranen. A tak s nim gvalnati zfizence paroplavebni spolednosti nedelali velike cavyky, chytili ho za ruce a za, nohy a hodiIi proste i s kurtikem pies bradli na palubu odjitclejici lodi. Pan Frk ztratil pri padu vedomi a kdy ho vzkiisili, byla jit lod' vzclalena od btehu dobrYch 100 m. Pan Frk se zvedl s podlahy, podival se na leteh, pak na lod' povida uznale: "Hergot, to byl ale skok!"

Ve stiedu, chic 3. kvetna 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tadu Aug. Haidugek Cis. 150., projevujeme uptimne eitenou soustrast cele rodine nad ztratou jejich milavaneho otce a na geho spolubratra J. S. Wranovsky, jent zemtel 21. dubna 1939 ye stall 65 rokil a pohi-ben byl dne 22. dubna 1939 1939 na katolickem hibitove ve Woodsboro.

ZesnulY bratr byl dobrym elenem od zadatku nageho tadu a oilstane nam vtely v mile upomince. Spolubratie nas, odpodivej v pokoji a budit Ti zeme lehkou!

Za tad Aug. Haidugek cis. 150., Pi. Anton Strouhal, Willie Janea, Anton Strouhal, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsany resoluoni vYbor tadu oeskS, Prapor cis. 24., projevujeme timto jmenem du uptimne eitenou soustrast poziistalym ditkarn, vnulcem a oStatni rodine, nad ilmrtim jejich milovaneho otce, dedeeka, ptibuzneho a nageho spolubratra Jos. ldlikeska, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 23. dubna 1939 ye stati skorem '77 let. ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem na geho tadu a vddy sve povinnosti spravne konal. Byl on doe brim sousedem a tad dobrYm piitelem ku katdemu. Vime, milk, pozilstala rodino, de neradi jste se loueili se svym milYm, avgak budid yam fitechou, de i my s vami soucitime ye vagem zdrmutku. ZesnulY bratr at' odpoeive, v pokoji a test budid jeho pamatee.

Dana v Cyclone, Tex., dne 29. dubna 1939.

Chas .Navratil, F. J. Marek, Ben t abeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoltieni vybor tadu F. B. Zdrtibek, Oslo 112., S.P.J.S.T., v Guy, Texas, vyslovujeme jmenem tadu uptimne eitenou soustrast pozilstale rodine nad ilmrtim jejich mile mantelky, matky, statenky a prastatenky a nagi spolusestry.

Anny Sittoye.

Pozilstala rodino, vime tie mate velkY zarmutek, avg ak budit Vam Uteehou, to my elenove tadu soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a east budid jeji pamatee!

V Guy, Texas, dne 28. dubna 1939.

Petr Lig t'ak, Martin Koval-, John Straeik, resolueni vYbor.

Osa nebyla vytvoiena podle receptu: Ty si vezme g toto a ja, toto a pak si ty vezme g to a ja to. Jeji vytvoteni odpovida, ptesvede,eni, Italie pottebuje Nemecko a Nemeeko Italii, aby se udrdely ye svete neptatelskem totalitnim statern. Ve spojeni stareho slohu by bylo bYvalo nebezpedi, ze jedna strana po spineni sveho programu necha druhou stranu na holidleach, ale nemacko-italske ptatelstvi toto Telegrapho nebezpeei vyluduje.

Netisp6ch.

Patrick MacPherson pti gel domil at za tmy a pani MacPhersonova to pochopitelne nemini nechat jen tak.

"Kde, prosim td, lajdag cele odpoledne?" tale se ptisne "Ale, nag soused ztratil penci, tak jsem mu ji pomahal hledat."

"S fispechem?"

"Ne, on ji nagel sane."

Washington. — Plan na yymenu dasti pfebyte ku americke ba ylny s Anglii, Belgii a Holandskem ma v kongresu silnou podporu. Dotydne staty dodaly by na gemu priemyslu gumu, a jine zde Z'adouel suroviny,

Ve stredu, dne 3. kvetna 1939

ji rada pia& Fr. Dlouhan.

TARKA si navykla bYt stale s maminkou. Dot) poleclne s maminkou v kuchyni, odpoledne s maminkou na prochazku a veer pied spanim a pied pusou na dobrou not mamineina pOhadka. Pojednou zmena. Jarce pkibyl bratkieek, rozkkieenY ho gik a pottebuje vSechnu mamineinu peel. Soueasne pkiSla do rodiny Lidka.

Mlade, hezke devee z venkova. Je ji osmnact let. Mladi ji sviti z vykulenYch oei. To je na svete \Teel, ktere dosud nevidela!

Dopoledne pomaha Lidka mamince v kuchyni a Jarka pkekati. Plete se pod nohy, kdy maminka specha s hrncem horke vody nebo kdy utika, k chlapeekovi. Ale co, to jsou podrobnosti. Hlavni je, le Jarka je s maminkou, jako byla dosud.

Odpoledne je jinak. Hned po obecle" chce kiuk spat, maminka od neho nemille, a kdy i jde s nim yen, tedy jen pied dam, aby se mohli hried vratit, kdyby bylo potkebi. Jarce byla za spoleenici pro vychazky ureena Lidka. Obe se svateene obleknou a odchazeji velmi dastojne. Jsou provazeny mamineinYmi pkipominkami, aby nechodily nikam do jizdni drahy.

Vraceji se al k svaeine. To ut bYva, doma i tatinek a VSichni se sesednou u jednohou stolu. Jarka otevke stavidla: "Potkaly jsme Blanku Zaveskou, vis, vypadly ji ul dva zuby a potom jsme se divaly u uhlike na papouelca v kleci, tati, odkud jsou vlastne jsou papouSci a proO my je tu nemame misto vrabct?"

Sdeleni jde za scielenim, otazka za otazkou.

Tatinek nestadi poslouchat a odpovidat a tak to jde at do veeera, kdy Jarka kliclne using pod pkikrYvkou v ztemnele lotnici...

Klidne using? Klidne usinala, at do neclavna. Ted' je tomu jinak. Uz nekolik dni, jak zamhouki oci, merle Jarka vyvadet. Kkiei ze spani, mava rukama, vyrati neskozumitelne, vycle.tene zvuky. Uklidni se teprve, kdyt ji otec nebo matka vzbudi, vezmou kolem krku a znovu uchlacholi do spanku povzbudivYmi slovy.

"Za timhle nee° vet'," usuzuje tatinek. — 'Bud' nekde dovadi s detmi vic net je zvykla, anebo ji Lidka vypravuje cestou nejake divopovidafty."

Proto uhodi na Jarku hned pkiStiho Jitra, otevke: sotva "Jarko, vy s Lidkou /lade vyvadite, a2 to to veeer straSi, vid'? Kam chodite skotaeit?"

Jarka sklopi hlavu: "Nikam."

"Tedy ti Lidka povida cestou nee° straSneho."

"Nepovida."

"Tak co to to ted' veeer vtdycky desi?"

"Nevim."

Tatinkovy otasky a JarOiny odpovedi se toei stale dokola, ze kloudnemu vysvetleni nelze dojit. Posleze zbYva, tatinkovi jen jedna jistota: Neco delaji, ale Lidka Jarce nakazala, aby o torn mleela. Device umi drtet slovo, neprozradi nic, ale vidim ji na odich, ze netika pravdu.' del tedy na Lidku. StejnY vYsledek. Ani Lidka si pry nedovede vysvetlit, prod" Jarka veeer vyvadi. Odpoledne VSak nedelaji nic, co by ji mohlo desit.

Veemu je mono piijiti na kloub. Pkigtiho dne pkgel otec domt v nezvyklou hodinu, ut k obeclu. Ale nic. Pojedli a pak, jako vadycky, jde se na prochazku.

Jarka a Lidka, svateOne vysriokeny, vycha-: zeji clastojne z domu. Jdou pomalu ulici; zahYbaji za nejblifSi. roh. Kdyby se ohledly, videly by, jak v jiste vzdalenosti za nimi kraei tatinek. Jdou a jdou, kolik ulic ut proSly. Ted' tidnou domy. Cesta vede chvili mezi parcelami, potom z nich vyroste vysoka zed' s slYmi korunami stromil. Htbitov! Jarka s Lidkou jdou podel zdi, tatinek vzadu se nepkestava divit. — Vegly brancu na hkbitov a stanuly u kaple, kde se prave zaeinal palfebni ()Wad.

VtSTNIK Tatinek eeka, cleveata mu zmizela s oei, protlaeila se nikam do iastupu. Potorn el pravod k hrobu a v polikebni sini se chystalo loudeni s neboltikem. Jarka s Lidkou vytly. Jarka vyjukand, Lidka, uplakand, jako by se byla se svYm gtestim rozloueila. Ale bylo videt, ae na navrat le ge nepomYllely. Celcaly dal, at zase prisli hosed druheho pohitu, zase se mezi ne protlaeily a kdy byl konec, vy gly zase jako prve. Ted' vtak uz spechaji doma. Otec mel taktak eas uskooit, aby ho nespatkily. Potom se opravdu jeete zastavily s Blankou Zaveskou, jezdici po chodniku na kolobetce, ale jen nakratko. Byl eas ke svaeine.

Doma se Jareiny zoubky zahryzly do 1pieky rohliku a otec usrkl kavy, kdy zvedl oei a ptal se: "Kdepak jste dneska chodily?"

Jarka ani nemrkla a odvetila pohotove: "Jen tak. Potkaly jsme Blanku."

"Myslim, ze jsem vas zahlecil na hititove."

Tatinkova slova spadla jako hrom s diste oblohy. Jarka zrudla al po kokinky vlasii a Lidce se zachvela ruka, az zachrstila ealkem o talikek.

"Nu?" Jarka se diva provinile na Lidku a kika vahave: "To bylo nahodou."

"A jindy?"

Mleeni. Nove vybidky, al pkimY fitok na Lidku: "Poslygte Lidko, vy vodite Jarku na pohkby easteji. Potom je cela, vystra gend. Prod to delate?"

Lidka vidi, ze jsou jejich divne zalety pro' zrazeny. del° se ji krabi a brada chveje, kdy vzlyka: "My tam chodime kal'dY den, to je pravda.

Ale kdyI ja tolik rada pladfi, jinak bych to nedelala, ale ja, tolik rada plau a pki polikbech je to tak dojemne..."

VZDUCHOLOb LZ Tato vzducholod' je sto devatenactou Zeppelinovou vzducholodi a byla provedena podle tYcht plane jako "Hindenburg," ktera se stala obeli katastrofy v Americe. Mika vzducholodi je 245 m., nejvetei prumer je 41,2 m. Kostra vzducholodi se sklada, z nosnika nYch a kruhovitYch. Soueastky kostry jsou z lehke kovove smesi a jsou navzajem snYtovany. V celku bylo pounto 3.5 miliona nyta. Kostra je vyztu2ena ocelavYmi draty. Vnejei obal vzducholodi tvoki pevna. Utica, ktera je natiena celonovYm naterem.

Dnes se vzducholodi pini bud' heliem nebo vodikem. Whodou helia je, ze je to plyn nehoklavY. Av§ak jeho nosna sila je mensi. Vodik je plyn hoklavY, ale na vzducholodi "LZ 130" byla ueinena v gechna bezpeonostni opatkeni. Bylo pH torn poutito zkuS'enosti z katastrofy lodi "Hindenburg". — NosnY plyn — v tomto pkipade vodik — hromadi se v 16 navaljem nezavislYch balonech z laticy, ktera nepropouSti plyn.

Vzducholod' "LZ130" ma 4 motory DaimlerBenz.Diesel. KatclY z nich ma nejvets'i vYkon 1000 HP. V celku dodavaji motory vzducholodi rychlost 125 km za hodinu, ktera mute bYt zvYgena na 135 km. Motory jsou v gondolach po strane vzducholodi. Daji se lehko kontrolovat a opravovat. Dva dalSi motory jsou uvnitf vzducholodi. Vyra.beji elektkinu pro osvetlovani, telegrafii bez dratil atd. ftizeni vzducho-.. lodi soustked'uje se pine ye velitelske gondola, ktera je mozkem cele vzducholodi. Vzducholod' ma, svou radiotelegrafni stanici, kterd, male pracovat na kratkYch i dlouhYch vinach a mule se dohovokit i rozhla,soVe. Prostor pro cestujici je vestayen dovnitr vzducholodi == Je • to velka jidelna,' tarna, kiff4clet:saionek:.-ebar.: Jednothve- kabiny maj jedno- nebo . dye l.052:; a tekouci studenou i teplou vodu. V celku je 20 kabin, kde je misto pro 40 cestujicich.

Belehrad. — Srbove nabizeji Chorvatam silo du, die nit by dostali ureitou east samospravy.

Vlada usiluje, aby dohoda s dr. Maekem, Tadcezn Clwrvatti, bola podepsina Co neidtive.

Etrana SLOVAK JAZYKA CESKEHO.

eeskt jazyk ma kolem 200,000 spisovnych vyrazil.

Slovnik je poclnikem Ceske akademie ved a umeni, subevencovanYm ministerstvem Slolstvi a jeete nekolika jinYmi institucemi. Ptivodno mela bYt kancelak Slovniku zarodkem velkeho Ustavu pro studium eeskeho jazyka, ale s projektu seglo a zbyla jen kancelak. Zde se po leta zpracovival bohatY, obSirnY a stale rostouci material, a kaneelar, ktera se prave pled deviti lety, v dubnu 1930, pkestehovala z Bilkovy ulice do malostranskeho palace Thurn-Taxisti, vzrostla nyni na instituci, kde je stale zaniestnano osm stkedoekolskYch profesora a nekolik posluchaet fakulty. Profesoki tkidi a doplriuji listkovY material, posluchaei pomahaji. Dnes ma listkova kartoteka Slovniku lest milionti vYpisa, ktere jsou zakladem "velkeho thesauru", to jest slovniku, kterY bude obsahovati krome slov betneho spisovneho jazyka take v gechna slova z nakedi, ze slanga, ze stare ee gtiny, z eettiny hovorove atd.

Po smrti Ertlove bylo rozhodnuto, aby jegte pled sebranim latky k apinemu slovniku ve gkere de,ske . slovni zasoby od nejstar gi doby az do nejnovejei, byl vydan Pkirueni slovnik jazyka eeskeho, obsahujici zejmena slova v dneSnim spisovnem jazyce. A tak od zaeatku roku 1935 vychazi akademickY Pkirueni slovnik ve etrnactidennich seeitech. Celkem bude obsahovati 200.000 hesel. Dosud vYSly dva dily, prvni s 35,452 hesiy, druhY s 23,461 heslem. Tketi dil prave vychazi a dosahne nyni abecedne pismeny N. Tento slovnik si nevSima slov s hlediska vYvojoveho, nybrt se snali probrati podrobne v gecka slova hlavne po strance vyznamove.

Dvacet at tkicet odbornika peelive zpracovava tento obrovskY material se stem at dvema sty externich spolupracovnika, kteki mail za kol podle pkedlohy vypisovati themata. NejvzacnejSim bohatstvim kancelake Slovniku je listkovY material, kterY vypracoval prof. dr. Jan Gebauer a prof. Josef ZubatY. Je tu ov gem i bohatY material Ertlav, Weingarttiv, je tu jako pomocnY material mnoho slovniku nejen filologickYch (Jungmann, Kott), ale zejmena odbornYch, v nicht jsou terminy spisovneho i hovorovemu jazyku dosti nezname (myslivecka hantYrka, kuchat. slovnik, nazvy truhlakskYch potkeb a tkorra, studentskY slang atd. atd.) Ale je tu pkedeveim listkovY material, jak narostl o droku 1905 do dnalca, a z 3000 takovYch rtiznYch abeced se tu tvoki abeceda jedna. Podle informaci, jet mame, je peelive zpracovavan material od r. 1770 do roku 1877 a pak od r.

1880 do dneeka, takte z minula zbYva, jegte zpracovati dva roky (1878 a 1879). KatclY listek projde nekolika rukama, net' je jeho Uprava definitivni, a teprve to se petkrat propisuje a davit se znovu elentm redakce k disposici, aby z tohoto elaboratu, udinili koneenY za,znam, kterY tvoki heslo v slovniku. Jak peeliva je to prate, posoudite sami. A le otisk projde trend korekturami, aby nebylo tiskovYch chyb, to 311 je jaked. samorfejme. Sedmdesat devet sekta Pkirueniku je dobrou ptedzvesti, jak bude vypadati velkY Narodni slovnik eeskY — ciao o mnoha svazcich s eesti miliony hesel.

Londyn. — Anglickemu pramyslu leeiv se podatilo vyrobiti lek, kterY se neobyeejne osvedenje v boji proti zanetu mozkovych blan v tropech. Jde o preparat ze skupiny kterY je oznaeen "M" a "B 693" a snituje mrtnost pki zanetu mozkovYch blan s cltivejSlob 80 a 60 na 10 proc. Preparaty sulphanilamidove skupiny, z nicht nejzname gi je dosud prontosil, se velmi osvedeuji p11 infekcich vyvolavanYch streptokoky. Objev noveho leku je povatovan v lekaiskYch kruzich za jeden z nejvetgich pokroka, ktereho bylo dosateno v poslednich dvaceti letech na tomto poli.

Washington. — Dam zastupct pkijal zvlaStni PravidlO, aby bylo uvatovano o pkedloze, v nit se povoluje $100,000,000 pro nakup materialu ze zahraniei, kterY neni vyraben v tete zemi a je pottebnY pro vedeni valky.

Landfn. -- Parlament schvalil vladni navrh rig zavedeni nuceneho, prozatim omezeneho odvodu vetAinou 376 proti 145 hlasUrn.

Strana 210.

KLAS "MYSTERY" SOLVED l'romincnt Restauratsr Returns in QUEN MARY Denies Arrest by Gestapo.

New York. — The mystery surrounding the alleged disappearance of Adolph Klas, prominent restaurant owner of Chicago, in Czechoslovakia, was completely solved, and all sorts of rumors put definitely at rest, last week when that gentleman in person, accompanied

by Mrs. Klas, his wife, arrived in New York aboard the Cunard White Star flagship, the QUEEN MARY. Looking hale and hearty- and in every respect like a couple which had just returned !rom a delightful voyage after a pleasant visit in their home country, Mr. and Mrs. Klas denied completely that Mr. Klas had been detained by the Gestapo, Nazi secret police, by reason of any alleged attemps to remove funds from Czechoslovakia or for any other reason. Mr. Klas stated, "All the stories about my arrest by the Gestapo are untrue, and I'd like to find out how they got around. As a matter of fact, I'm going to look into this matter when I get back to Chicago.

Since I became a citizen of the United States in 1925, I made three round trips to Bohemia to visit my family and friends there. My last trip over to Europe in June, 1938 was on the occasion of the Sokol Excursion in the QUEEN MARY. We had a pleasant stay with my brothers and sisters in Prague. But, naturally, being an American citizen with a business in the United States that required my presence, I had to leave for the United States.

"I want to say that the Prague office of the Cunard White Star Line was very helpful in assisting with the arrangements for our return voyage. That's one of the reasons why I've made all my three round trips on their ships, and it's the only way I'll travel."

With the couple in the Queen Mary was Mrs. Hoch, Mrs. Klas' mother. )o( Svobodne demokraticke Nemecko, hjici v pratelstvi a miru se svobodncu republikou teskoslovenskou — tot' cilem nas vkch.

Prejeme jednani VaSeho sjezdu nejlepkho tspechu."

Projevy obou skupin, cd sebe tak vzdalenYch v kaldem ohledu sveddi torn. jakou pozornost no.S. odboj vyvolava. Necht' jsou nam povzbuzenim k pravi jeke usilovnejk. )o( Tvrda potrava "Obdivuji se vam, ze mtZete jist tstrice. Veera jsem snedl tri a myslel jsem, ie z toho budu mit smrt" "Nebyly eerstve? Jak vypadaly, kdya jste je otevrel?"

Copak se tstrice otviraji?"

VbSTNIK

Ve stredu, dne 3. kvetna 1939.

DEMOKRATItTi NEMCI Z PAR.I.ZE Jeden meSt'an si objednal u krej- Kdyi Donizetti komponoval A RUSOVE ZDRAVI Ni g ODBOJ. eiho kalhoty. Krajei delal site dobKdy2 si Gaetano Donizetti, (auKorespondence t eslov. Nar. Rady. te, ale mot dlouho mu ka2da prator "Dona Pasquala") vypracoval v ce trvala. KdyZ prines1 kalhoty sveVelke snemovani deskoslovenske mu zakaznikovi, rozzufil se me- hlave nejakou hudebni mySlenku, mel ve zvyku divati se uptene na Ameriky ye dnech 18.-20. dubna na jakStkoliv pkedmet.

Wan. pamatn.S7ch sjezdech chicagskSrch vzbudilo pozornost netoliko v na"tlovede, yam to trva. Pan Ruh Pakilskemu modnimu obchodniSich krajich eeskoslovenskYch ale stvoril rely svet za gest dni a vy na ku byl jednou napadriSr mit, kterSi i ve krajich americkYch, v jinon5.- takove pitome kalhoty potrebuje- jiZ po 8 dni staval pied vSrkladni rodnich skupinach americkYch ob- te Best nedel!"

Sktini jeho kramu a upfene se didant, ba i v dalekem zamori. Vedle val na klobouky v ni vystavene. MylVfistr zvedl sve dui() a pravil: pozdravt zaslanYch uz Narodni raslil, ze je to zlodej, proto vystoupil "Ano, ale podivejte se na ten svet nagimi organizacemi a jednotlivci pied kram a vzktikl na "lupide": — v dele s historikem deskosloven- a podivejte se na ty kalhoty!" )o( ske Ameriky p. Toma.8em Oapkem "Co to hledate?"

Chovejte se k sve ' ene v2dy tak, z New Yorku — Narodni rada ob"Finale k tketimu aktu "Lucie", drZela nekolik vYznamnYch proje- jako by byla Zenou ne vak, ale va"Nebelspalter" tekl Donizetti. vt i z kruht pochazejicich z kridel Seho pritele. nejdale od sebe pololenYch: projev ruskeho vYboru z New Yorku a pozdrav demokratickYch Nemod z Parize.

Rusk3 . vy'bor pro pomoc eskoslovenska a Karpatske Rusi poslal Narodni rade dopis tohoto zneni: "RuskY vYbor na pomoc eeskoVesela zpevni hra o trech jednanich slovensku a Karpatske Rusi. representujici skupinu americkYch obeant ruskeho puvodu, posila sjezdu teskoslovenske Narodni Rady svuj pozdrav a prani vS'eho zdaru.

Vyslovujeme svYm slovanskYm bratrim hlubokou sympatii v hoZAtATEK V 6:30 HOD. VEER dine nejvets'iho jejich Zalu a zd0 S 0 B Y: rmutku.

Sebestian Kubin, velkostatkak, Adolf Je.t Vitame snahu svYch teskoslovenStart Klas, bardenik, Robert Durofi skYch bratti o sjednoceni a umerBaruSla, jeho dcera, Marie Pokladnik nen' sil v zapasu za osvobozeni CeVojtech, vesnickY houslista a pisniekar, jeho syn .... Fr. Vodidka skoslovenska a KarpatskYch Rust.

Vojtech Pacinka, 'Safari:iv syn, klarinetista, Frank Henzen Jako vkchni demokratieti a na.Vdova Balabanova, statkakka, Boiena Je2 rodne uvedomeli Rusove pocit'ujeUrio.S'ek, jeji syn, John Kubin be brutalni nasili spachane na jedHostinskS7 Kouba, majitel hospody "U Vlastence", Will Sil nom z nejkulturnejkch narodt SloLidukca, jeho dcera, Alice Vitovska vanskych jako vzrukijici yYzvu, Pikgvor Pig vejc, principal cestujiciho cirkusu, Fr. Rendl ktera plati vSem slovenskYm naroPavlinka, jeho dcera, Heda OndrilAek dam bez rozdilu. Vec osvobozeni Ceskoslovenska a Karpatske Rusi poHUDRU Pill ZPEVECII it DI JAN KEBRDLE — PO DIVADLE va2ujeme za zalektost veSkereho HRAJEYOUPKAEL ruskeho naroda.

Timto zveme .crechny milovniky dobre zabavy a srdeeneho Obracime se na vSechny slovanzasmani k hojne nav'Steve ske narody s yYzvou ,aby se spojily OCHOTNICI. a eelily smrtelnemu nebezpeei, jeZ nom hrozi v techto osudovrch chvilich. Rusove, Ukrajinci, Karpatki Rusove, techoslovaci, Polaci, Jihoslovane a Bulhah necht' zapomenou syYch vnittnich rozport a dohodnou se o spoleenem postupu proti spoleenemu nepriteli, aby se phpravili na viterstvi a pti g ti sdruieni slovanskych narodii. Doufame„ sjezd Vag pripoji se k teto vYzve SPATNE TRAVEN1? NECHU'I' K JiDLU? a najde praktickou cestu k soueinHORKOST V 2ALUDKU? NAD nosh vAech Slovant.

Ted' na jake trpi zvla gte starAi lido a Dovolujeme si rovneZ pripomez nemoci se pozdravujici rozmanitSmi nouti, 2e po naSem mineni Dr. Edpoti-Zemi a ti by si bez prodleni ward BeneS je jedinou osobnosti, meli dostati lahev za jejiho2 vedeni tohoto (Ake lze dnes dosahnouti."

Dr. M. T. Nevalovny, Dr. K. V. Pestrecov, E. N. Kazancev.

DIRECT IONS r Demckratieti Nemci z PariZe po../www 02.11 tpw, zdravili flak snemovani, o nemZ reMT. (t02.4* I uAtta V , feroval svetovST tisk, kabelogramem TInCO $ I 0.5 v nem2 pravi: N'emeckS, lid ve sve velke vetkne Uspokojila tisice — nezklame ani vas. odmita barbarske znasilneni eskoslovenske republiky a odsuzuje co nejostreji tento nasilnY din. Pheinime se, abychm vS'emi prostredky Nema-li vág lekarnik, serene nam jeho podporovali spravedlivY zapas jmeno a adresu a zaroveri objednejte pkisksolvenske republiky za osvobozemo od nas Patovne platime sami. ni z jarma Hitlerova.

Nova demokraticka republika Nemecka, za niZ bojujeme, odeini vAechno bezpravi, spachane na republice Ceskoslovenske.

DIVADLO V DALLAS

dne 7. kvetna 1939

v sini

Pokrok Cis. 84

Po,tiZe

SE ZALUDKEM?

SEVEROVY

t k11:1 110 Wrn

W. ewa

ww %cm. In jw wsw

an. SAmOot

FYORKE

(SEVERA'S BITTERS) Cena $1.25

tie stiedu, dne 3. kvetna 1939. fi

Nage zdravi Prostfedi matek.

Dr. Aleg Hrdlieka keditel antropologickeho oddeleni muses ye Washingtone, Spojene staty 4v"jsem se zajimal jako lekaf a antroD polog o prostfedi, v jakern gije a mela by sit gena, ktera se ma stat matkou. Sledoval jsem ye svete razne okolnosti a pomery a yenoval to veci 'east svYch vYzkumil.

I. Pede o dite se zaeina je gte pied tim, net se tena vda a mu g ogeni. JinYmi slovy: katcla colada divka, kaki* mladY mut se maji brat jen tehdy, jsou-li v nejlep gim fysickem stavu, ponevadi tadnY z nich nevi, kdy podeti ditete nastane. Nekdy se tak piece stane hned prvniho dne. A jakmile otec nebo matka jsou ye gpatnem fysickem stavu, mule jig dite odnest nasledky. I co se tYee stavu telesneho, i Co se tfee opojeni a take du:s'evniho stavu. A tak zlozvyk, kterY bYva na svatbach, ze se genich nebo i nevesta opiji, je jednim z nejvetgich zel, jake jen mute bYt, a jedine gtesti jest, to ye svatebni noci se potne pravidelne jen velmi mak) deti. A nejen maji-li mug a zena vie starosti, nebo jsou-li jakkoli dugevne rozru geni, nebo mel-li zlost ci zarmutek, a zvligte dugevni deprese, hote a zal — to vge ma ifeinek na noveho tvora.

Pfieina tkvi v tom, to pri ygech techto telesnYch stavech se v eloveku vyvinuji v kovine rtzne jedy — .pti opojeni jed pfichazi dokonce do krve — a tyto jedy pak pusobi rugive. Nikoli snad na dediene zaklady noveho tvora, ale na jeho vY givu a na jeho telo, ktere ma matka vytvofit. V gechny ty okolnosti podrguji sviij rugivY vliv i kdyg je dite stargi. im je dite stargi, tim se ovgem zmirimji, protole vyspivajici organismus klade vice odporu, ale pfesto maji na ne tyto veci zhoubnY a velmi rugivY vliv. im vet& je stupen opilstvi, ho pe, tim je i rugivej gi. tim dee trvaji, tim je to take horgi. A proto dnes, z lekatskeho stanoviska vtbec, musi rodide, i pokud sami jsou je gte nedospell, bYt vychovavtini tak, aby o torn vgem Yeah a aby sami dovedli thraniti sveho budouciho pokoleni. Spolehati se na lekate a na kohokoli zvendi, na rodiee a podobne, to je piece v takovYch vecech nemogne. mut a Lena nebo budouci mu g a gena dosti vedomi o mane gkodlivosti techto ruznYch einitehl nedovede se jich yystfihati, a tim se oba stanou mnohem gpatnej gimi. Z toho plyne, ze pace o dite se musi zaeiti ji g s vyueovanim ye gkOle, a to s vyueovanim co nejrozumejgim a s poueovanim mladYch mutt a gen, net se neni a vdavaji.

II. Kdyi Lena dite poeala, musi se nejen vysthhat vgech dinitelft, o kterYch se zmifiuji, ale je dale potteba, aby se chranila arazu, a jegte vice je tfeba, aby se chranila otravy, ktere, by ji mohla pfijiti do tela z jejiho zamestnani a pak aby se chranila vysileni.

Otrava mute bYt velice rozmanite, a mnoha. Kdekoli Lena pracuje v tovarne na kovy, barvy a podobne, vgude je pfilegitost, aby se ji do tela dostaly jedy (olovo, rtut', kostik), ktere pfisobi zhoubne, a to jette chive nei to zpozoruje. Jedy ty pOsobi zhoubne nejen na ni, ale i na dite. Co se pak tkne vysileni, prasobi pfedne zmengeni mnoistvi latek, kterYch je nezbythe pottebi k yftive ditete a mnohdy moina i latek nejpotfebnej gich. Dale je vysileni g kodlive tim, ze je-li mateino tel.° vysileno, je uvedeno v nepoildek a v torn nepofadku zaeinaji bujet bakterie. zvla gte v zaiivaelm fistroji, ty pak vyvozuji jedy, ktere pti-

VESTNtIC chazeji do krve a otravuji matku i dite. Ty jedy nejsou smrtici, ale vidycky pusobi velmi gkodlive. Proto kagda matka, zvla gte matka chuda, ma bYt poueena o vgech techto vecech, aby je znala, az bude nosit dite pod srdcem.

Zajiste nestati toliko poueeni, proto ge ona bud' nalegite neporozumi, anebo jsou jeji pomery takove, ze •se podle toho poueeni fidit nemille, a tu je zapottebi, aby se ji pomohlo zvendi.

Tu je misto pro socialni pomoc, pro peei o ktere budou matkami. V kaidem civilisovanem state je nutna v gude rozvetvena organisace, a to organisace aenska, ktera by v gechny podobne geny, at' jsou z kterekoliv spoleeenske vrstvy, znala a chranila, at' se to jig deje jakkoli. Jejim iikolem by bylo dohliget na to, aby ka gcla matka byla uchranena techto gkodlivin.

Tento ukol neni ani tak velikY, ani tak nemognY, jak by se zdalo a jig na mnoha mistech mezi civilisovanYmi narody ( i v Americe v.nekterYch statech mame velmi dobre zaeatky) mnohe podobne organisace zaealy a doloke sobi. Kdyby, feknerne, v meste, jako je Praha, byla podobna dizeni — v malYch mestech je prate lehei, — to zfizeni bude vedet, kolik gen je v tom meste vdano, kolik ydanYch je zamestnano v tovarnach nebo v jine praci, tfeba jako pomocnice ph mutiove praci vYcleleene (ohchodnice). Rude vedet, ktere teny jsou zarnestnany v oborech, kde tyto Skodliviny jsou. Takove socialni zfizeni bude hledet k tomu, aby geny byly techto gkodlivin uchraneny a aby lenarn hmotne pomahalo v tech pripadech, kde jsou nemocne, vysilene a tak slabe, ze svou praci nemohou zastavat, anebo jsou-li v takovYch pomerech, ktere gkodi jim anebo jejich budoucimu diteti.

Je ovgem jeg te mnoho podfaclnYch veci, druhotnYch bode., na ktere je tkeba mysliti.

Na pfiklad: Vime, ze matka neni s plodem v plimem nervoy em spojeni, ale presto je jisto, to faechny cialegite telesne i du gevni stavy mateiny maji na, dite pronikavY vliv. Ten vliv se pak uplatfiuje od sameho zadatku a je velmi pravdepodobno, tie mnohem vice v zadatcich nez poz= deji, kdy dite vyspiva a kdyt dostane dobrY zaklad. Proto je tfeba hledet k tomu, aby matka byla nejen uchranena gklodlivin, ale aby dostala pfilektost zit v okolnostech, ktere by na ni pe.sobily vSini, co by podporovalo jeji telesnY stay , jinYmi slovy fedeno, aby dostala nejvice pfida yku k normalu.

Tyto nazory byly znamy empiricky ji g od staroday na a za pfiklad mono uda,ti "Rady g enam tehotnYm," aby myslily na vice ptijemne a pekne, aby se jim dostalo po gitku hudby, aby se vystfihaly v gelikYch pohlecIA na krev, na zabite veci a tak dale, na v ge, co by mohlo pOsobiti hrilzu nebo du gevni otkes.

Hlavne, aby se s nimi v katclem ohledu nakladalo lope net s zenami netehotnYmi. Tyto empiricke zasady nebyly roz gifeny jen mezi belochy, ale shledavame se s nimi i mezi primitivnimi kmeny, u U takovYch kmenil je pro geny mnotstvi tak zvanYch tabu, eili zakazil rozmanitych veci, o kterYch se ma za to (at' pravem nebo nepravem), ge by diteti gkodily. Moderni spoleenost se ov gem nebude moci spokojiti podobnYmi empirickYmi znsadami, ale bude pokradovati s otevfenYma oeima, na zaklade \TYzkumii nejlepgich muki vedy.

IV. Az se umogni, co jsem tuto jen naertl — a v nagich rukou je, aby se to umo gnilo, — pak to bude znamenat, ge lidska spoleenost uvaruje na jedne strane sve nova tvorby cele lady . bez pfegkodlivin, ktere a g dosud na ne tem & kaky smeji ifeinkovat, a na druhe strane poskytne tern tvoram skrze matku i otce to nejlepti, co jim bude moci poskytnouti. Da, jim do vinku nejcennej gi dar, dar uchovaneho zdravi, a tak dalece, jak jen je mo gno, zlepgeni konstituce. VYsledek toho pak mule bYt vyjadten ass takto: Kdetto dues se prOmerne dite roc% tekne-

Strana 21. me, gedesat az devadesat procent tim, cim by mohlo bYti telesne i du gevne, musi se dite budoucnosti rodit s pinYmi sto procenty nebo bezmala sto procenty v geho toho, co zdrava spOleenost mu mute poskytnout. Takove dite pak bude mit mnohem vet gi nadeji, ze vyroste v eloveka dospeleho a pomerne vetgi mognost, ze se uplatni v kaldem ohledn.

0 KtCHANi. Dr. Vratislav Kueera.

Podragdi-li se zdrava sliznice nosni jemnYm dotekem zakulacenou sklenenou tyeinkou nebo pirkem, jeji citlivY nery donese o tom zpravu do mozku a mozek ihned nandi ochranne opatfeni proti dra gdidlu. Cloy& bezdeene provede hlubokY vdech, napini plice mimotadnYm mnotstvim vzduchu, nadel hned potom silne jej ze sebe vyrazi, aby tento prudkY vfluk vynes' dragdidlo z nosu. KYchani je tedy projev na nagi vuli nezavisle a neo yladatelne einnosti mozkomichove; aili reflex. Je to iikaz podobne vznikajici, jako na pr. mimovolne zblednuti po leknuti, nezadr gitelne zdervenani oblieeje ze studu, gkubnuti ruky po nenaddlem pocitu horka. Lekafstvi zna mnohem vice a va gnej gich I pro diagnosy chilegitych reflexti. Nosni ner y arci nema mognost poznati a do mozku oznamiti, eim je sliznice dratidena, eim g se stay* ge reflex kYchnuti je nekdy bezfidelnY. Tak zbytedne east() kYchaji lido trpici nosnimi polypy, nebot' jedine tu maze pomoci jejich operativni odstraneni, dnes po znecitliveni sliznice kokainovymi ptipravky zcela bezbolestne. Wady mozek nespravne si uvedomi, ktere smyslove ustroji bylo podratideno. Pri pohledu do slunce je podraIden odni new a mozek piika ge odstraniti tuto gkodlivinu kYchnutim. Podobne chybnYm pkesunem podratcleni na zcela cizi nervovY obvod lze yysvetliti kYchani vznikajici podratdenim pohlavnich fistroji jmenovite u nervosnich gen. Zvlagtni poruchou mozkomichove einnosti- a eastym kychanim se cltive projevoval antipyrin, dokud se ho v lekafstvi hojne ugivalo jako dobreho, pomerne nejedovatell° leku proti horeece. V cifivej gich dobach, ad dosti ridce, vyskytovala se take zvla gtni nemoc, yyznaend hlavne ktedovitym kychanim.

Ku podivu prave po klidne noel, ztravene v teplem ltigku, se dostavovalo u dospelYch osob deba stokrat i vicekrate za sebou opetovane kYchani, ktere onemocneleho svou nasilnosti yellce zeslabovalo, ac nedosahovalo tak velike, smrtelne nebezpednosti, jako kkeeovite gkytani. Naproti tomu mnozi Tide maji z obeasneho kYchnuti tadouci po gitek. Proto bylo kolem r.

1650 gfiupani tabaku mezi vefejne pogitkove zlozvyky zavedeno. Prato& v gak easem nosove sliznice gfiupakti proti dratideni ginipayym tabakem otupi, zesiloval se jeho ucinek pfimesi pragku kYchavky, cili koteni svateho Ducha, sprayne demefice eerne, latinsky helleborus niger, anebo kYchavice bile, lat. veratrum album.

Kdyg byly po giimpani techto bylin pozorovany otravy, nebot' jedy jsou nosni sliznici snadno do krve vstfeba,vany, jejich pontivani samo sebou se umen gilo a pak i bylo zakazano. Sfiupaci nagli si za ne negkodnou nahradu v pragku fialkoveho koteni neb i konvalinky. Je radno jegte ptipomenouti, to kYchani mimo sviij prvotni fieel razem oeistit sliznici nosni, nema gadnY jinY zdravotni vyznam.

Optanti jit dostivaji vyfizeni indosti.

V techto dnech rozesila ministerstvo vnitra \item obeantim, ktefi podali openi prohlageni, vyrozumeni, o tomto podani. Ti, kteki optovali zbyteene, prote ge jejich pravo opce se na ne nevztahovalo, dostavaji oznameni, jejich °peril prohla geni bylo bezpfedmetne.

Ostatnim pak ministerstvo oznamuje, ge se opci stall obeany Protektoratu Cechy a Morava. Tim dostavaji optanti do rukou dokument, na jeho g zaklade mohou ziskat domovske pravo v °belch na fizemi Protektoratu.

PodobnYch vyrozumeni bylo rozeslano ji g nekolik tisic. Ministerstvo vnitra v gak stale dostava nova openi prohla geni od obeant, ktev cl0sledku prodlou geni openi llitty do 30.

6ervna t. r. s podanim openiho prohla geni nepospiehali.

Strana 22.

VESTNIK

DUCKETT J. J.OESKY PRAVNIK • echny civilni pravnicke Vylizuje v S zaletitosti. ttadovna y e Wiley budove, na proti poSty. EL CAMPO, TEXAS Tel els. 130

DR. KAR. J. HOUR eskt Lekat a Operate!'

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIIREBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni astav pohotovy k sympatickemu vytizeni netbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. 11. CIIERNO% PRAVNIK Vytizuje ve6kere soudni taletitosti U1adovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAR BrYle spravne ptipravene.

Oas dle timluvy. fltadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, riltne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlitStni stoly pro rodiny.

VRED NA NOSE. Mt. Olive, Ill., 10. bfez. 1939.

Maniel dostal vied na nose, kteri byl misledkem toho velice bolavy.

Spoludelnici v dole rikali, jdi k lekali, ale on odvetil: Moje man'ielka je dobrY lekaf, vyleei mne s Nonat.

Za nekolik dni by1 zdrav a ani hodinu prate neztratil. Palete co nejdfiv dollarovou tyeinku na adresu: Mrs. Rosalie Svetlik, Box 504.

Na rozliene, at' suche neb otevi-eno bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove t •isky, steely a jine piedmety uvazle v tele, ale musi to bit

NONAT 4.

Cena Nonat je 50c a $1.00, paten 55c a $1.05. Ptejte se Va geho Marnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji plate ptimo na nail adresu: Marie Leilaliner do C,O•t Altadeua, Cal

6eskY narod nesmi a nikdy nebude delat dojem naroda mravuo rozvraceneho.

Statni president dr. E. Hacha jal min. tYden delegaci deskYch noJmenem ptipravneho vyboru Narodniho svazu eeskkch novinatu zduraznil S'efredaktor Halik, se novinati pinice vkzvu presidenta k sjednoceni naroda, vyjadtuji mu pinou vuli spolupraoovat. OeSti novinati zachovaji a budou pestovat tictu k nemeckemu narodu a k ftiSi i fictu k destnemu zavazku Viidce nemeckeho naroda, ze nak narodni osobitost bude zachovana.

Budou se snatit, aby rostla vzajemna dilvera obou narodn ve spoledne RiSi a z ni aby vyrilstala korektni spoluprace. V rozhovoru pan president o naSich vnittnich vecech v podstate teki: "Je tteba, aby byla zachovana autorita natfi vlady a naSich Utadu proti v gem ptipadnYm vYstkelktim radikalnich kruhii eeskYch. Nesmime delat dojem narode mravne rozvraceneho. Narodni sourueenstvi ma bYti podkladem sjednoceni veSkereho deskeho tivota. Nemilte vkk v nem — ani v jeho vYboru — nikdo spattovati organ, kterY by konkuroval vlade a kterY by na miste parlamentu viade daval ptikazy. Za nynejtiho stavu \fed. vybor Narodniho sourueenstvi mate vlade davat jenom namety. — V Protektoratu je nam zajiStena kulturni autonomie a proto musime si zachovat vkchny prostkedky kulturni, mezi nimi tet metene organy tiskove" Pan president vyzval pak novinate, aby ye svem tisku zdtrazriovali a vyzdvihovali vkchno, co nas spojuje a co naS deskY tivot mute povznesti.

Jot ZIodejska Zest.

Seal jsem jednou v Benetove u piva se starSim venkovanem. Byl to velmi zajimavY chlapik. Mezi jinYm take vypravel, se nejlepai zpasob jednani se zlodeji je apelovat na jejich test. Zvlagte pry to plati na ty, kteti kradou jit hodne dlouho, take povatuji svoje zamestnani jit za jakYsi druh podestneho temesla.

Pamatuji si — rozpovidal se po ttetim pive, jak se kdysi u nas na vesnici najednou vein sedlaktim zaela ztracet prasata. Sedlaci sice kdo jim na prasata chodi, ale ponevadi zlocleje ani nechytili ph. einu, ani mu nemohli nic dokazat, musili byt zticha. Muj strke tehdy take obchodoval prasaty a kdy si jich jednoho dne opet ptivezl pink rat na statek, jako zkuSenk dlovek zavolal si toho zlocleje do domu a tekl mu: Podivejte se Vokurko — tak se jmenoval ten zlodej — ja yam udelam navrh: Vyberte si tady z tech prasat to nejlep gi, ale musite mi slibit, ae ty ostatni nechate na pokoji.

Zloclej si prasata prohlitel, pak se poSkrabal za uchem a povida: No — vy jste byl vidycky dobrY soused a ja vas navrh ptijimam — ale vette mi, fie na torn prodelavam talk penize! )0( Kam "jezdili" Pratici na letni byt pied sto lety?

Ptedstava me gt tana, pratskeho usedlika, je, jak se dotteme ye elanku Birnbaumove (Kniha o Praze II., Melantrich), Po celou dlouhou dobu od gotiky at do 18. staled neodluditelna, od faktu majitelstvi vinic v nejblitgim aka. pratskem,

Ve sti'edu, dne 3. kvetna 1939.

ktere mu zaroveii slouti za misto osveteni. V nich stavena byla stavenidka, v nich krome lisu byly i mistnosti na posezeni a pobesedovani, kde se bylo mono najist a napit. Tato staveni vidime na 1. 7 ech prospektech Prahy od nejstartich z r. ,1493 as v mapach 18. stoleti.

Pak ptirozene, protote to byly vesmes stavby z lehkeho materialu, mizi. Jedna z techto stavbidek, o0"em v barokni ptestavbe, zachovala se v zahrade nynefAiho belgickeho vyslanectvi v Praze III., C. 160. Sem se tedy uchylovali prat§ti obeane v letni dobe "na weekend".

Dnes ovkm tato mista, kam se jezdili Pratane osvetit pted 100 lety, "shltla" jit Velke, Praha, take bychom zde mnoho osveeeni nenabyli. V knihach o Praze najdeme mnoho zajimaveho ze tivota natich pralskkch prababidek za miada. )o( Dobry kupec Se tajemci na veletrhu byla velka svizel. Prohlizeli, &salt si vSecko vykladat, ale ne a ne se rozhodnout ke koupi. Jeden prodavae v automobilovem oddeleni mluvil do zajemce us pal hodiny.

"Mohu vas ujistit," prohlasil nakonec, "ze techto vozii prodame cele tucty."

"Vatne?" podivil se zajemce. "A zad je, prosim vas, tucet?"

0.0.1

111■111.011■ 0411111.

Mfovi

Letogni opozdena zima bude mit nepriznivY vliv take na naki urodu.

Trvale, chladna zpilsobuji ve v r -vojiarnpkodyzanepodi a opraviiuji otazku, do jake miry se projevi na pti6ti &ode'. Prozatim neptiznive poeasi odlotilo v polich didetite jarni prate a bude mit jeae vliv na zpotdeni ranYch plodin, zejmena zeleniny. Oeekesa se, ze se zpozdi dociasky na trh raneho salatu, pokud je ovSem pestovan v polich, rave polni brukve, kvetaku a zeli. Zpozdi se pravdepodobne i rand brambory. Poeasi se projevilo i na vkvoji ozimu, o nich le z rfiznkch mist hlasi, ze jsou znadne kidke a bude je nutno phhnojovat. Jinak oveem by se nemusela nynejSi chladna odrazit na, rode tpatne, jen kdyby se alespoil podatkem a v polovine dubna dostavilo poeasi ptiznivejSi, teplejti.

Pestitele rfiznkch plodin zajima dnes znaene otazka vkvozu do Sudet. )O( Prot?

"Kde je Tueek?"

"V nemocnici."

"Co se mu stab?"

"Slezal po tebtiku se stfechy ptesne deset minut po torn, kdy nekdo ten tebtik odklidil do stodoly." )ot Masy delaji povstani, ale jen elita dela. revoluci.

"Venclemaire" Petit.

(.1111.40■00/.0i.4110.1.11111.NOS•0•1•11.0.11=1.0•11.1.NIN•00.0111•11.411111,0•11.11.1111

Slavnost" v Houston, Tex. DIVADELNI KROU2EK "HLAHOL sehraje

v nedeli, dne 7. kvetna V BUDOVE RADU POKROK HOUSTON etS. 88 NA STUDEWOOD divadlo pod nazvem

"Draiba na nevestu" (2ENA NA ZKOUSKU) Pratka se zpevy o ttech jednanich. — Napsal V. Stetersky.

OSOBY: Vavtinec KruMna, chalupnik, br. Joe Kalousek Vakk, jeho syn, br. Jan Stardala Hata ftihova, selka, ses. A. Starealova.

Matenka, jeji dcera, Lilian 8t astova Jenik, Fr. KoSnt Petr, Amos Kadledek seL§ti hoS1 KrfSpin, Dan Datilek L. Datilek Martin, E. KalouskoVa Baraka, Estel Drabova Madlenka, selska deveata, Ella Hakova Dorotka, Helen Valeikova Rutenka, Fr. Olexa, st.

Vavra, sousede Elvin Hokk Doba, Joe Kagpar Matej Kecal, dohazovae, VESNICI .

DEJ V CESKE Hudbu fidi Fr. HlavatY. — Piano, Mary Pratska Rein, Tom HoSek.

Zaeatek ye 3:30 odpoledne Vstupne: Pan 40c — Dima 25c ODPOLEDNE I VEER HUDBA J. R. BAtOVA Po divadle vedete, tanec, a stale chladne na lea!

K hojne naltteve uctive _zve

Ve stredu, dne 3. kvana 1939.

Slet

uy

v s N

ZI1

AOS 18 Cervn

v

Day.

Texas

Rypal.

Co mi.

GESTAPO V PRAZE. jsou usazeni zrizenci teto malt) ei"Ten tvilj oblek vypada jako byS .

LakomY secllak karal ko d iho pro Korespondence Oeslov. Nar. Rady. ste spoleenosti, kteri namnoze ze v nem seal." zaeatku piedsirali, ze nedovedou jeho neSetrnost, nebot' si chtel vzi"Mag pravdu. Mel jsem jej veera.

Nemecka tajna, policie, zvana Cesky a na oko se 'aili pied vSerni ti s sebou na namluvy svitilnu. na sobe pii tve premiere."

"To je napad," zlobil se sedlak. zkracene Gestapo, mela sve agenty Ceske mluvnici, aby se Veak pozdeji v Oesk3slovenske republice davno nahle prozradili, ze Cesky nejen "Kdyt ja chodil na namluvy, ni"Jak se ti libi tyto Saty? Dostala pied mnichovskou tragedii. Praco- rozumi, ale dobie umi. Neznalost kdy jsem si nebral s sebou svetlo, jsem je k osmnactYm narozenisei jsem potme." vala ovSem tajne a zabYvala se pie- eeStiny predstirali jen proto, aby nam."

Kodi si klidne doleval olej do svidevAim sledovanim nerneckch se jim lepe Spehovalo.

"Opravdu? To jsou skuteene jeMnozi agenti Gestapa u Je smutne, le se na glo jiste pro- tilny a pravil: "Ja, vim — a podi-' Ate dost zachovale." nas, jako v jinSrch neutralnich ze- cento naSich vlastnich nestateenSich vejte se, co mate!" mich, vystupovali v roli novinai lidi deskych, kteti teto rote pomaskSrch zpravodajt — na ptiklad v hall a le jako v dobe valky vybujezemich severskSrch, kde v samotnem la to a tam zase koukol udavaeStokholmu bylo techto "korespon- ska . . . dentu" na tucty. — Po mnichovske Telko se dnes dyne v Praze a v 'ice' tragedii vystreilo Gestapo sve rut- cele stare vlasti. A lid, jak svedei ky a podinalo si u nas bezmala ja- posledni piichozi ze stare vlasti a ko doma. A po nasilnem zaboru spousta dopisii, horeene patra po nati stare vlasti nemeckou okupae- zpravach o torn, deje-li se new za ni armadou v bieznu nastala era, hranicemi na zachranu a obnovu potad spole6enskYch zabav, teAicich se velkdy padly posledni ohledy a dnes ztracene svobody, nebot' doma ma ice ptizni nateho lidu i entriSich ptatel Gestapo si vede u nas opravdu ja- narod ruce spoutane a Usta nasilim doveho elenstva. VzornST potadek, peeliva obko v okupovane zemi. uzaviend. , alaha a dobra hudba pii kade zabave.

V americkem tisku bylo ji g dosti )o( spray o torn, jak si Gestapo xodi- 0 CINNOSTI KRAJANU V ANGLII na vuci vynikajicim osobnostem (Oeskoslov. vyslanectvi, WashingnaSeho naroda, je g byly znamy ton, D. C.) svSrm nesmikitelnS7m stanoviskem Poitovni *dress: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 114511.

Vyslanectvi zasila slavne redakci vuci nacismu, a zvlaSte viiei jeho Na doptini se jest — 20th and North Main. vtdci. Merle znamo je, jak agenti nige uvedenou zpravu Oeskoslovennemecke taj. policie pracuji v Airo- skeho VSTboru ye Velke Britanii" se VE STREDU, 3. KVETNA. — Rythmeers orchestra. kSrch vrstvach lidu, jeho naladam ladosti o jeji uvefejneni: ✓ NEDELI, 7. KVETNA. — J. R. Baca.

"Na porade, konane dne 16. dubnacisticke Nemecko venuje pozorMalaya slavnost a odpoledne zpevohra pod nizvem "Draiba nost mimokadnou, nebot' o •ravem na 1939 u Jana Masaryka V LondST na nevestu".

T VST--nebylustavn"ekoslvnS smfgeni nateho lidu se naciste niV NEDELI 14. KVETNA — Illse's orchestra. — Odpoledne ve 3:00 oor ve Velke Britanii" se sidlem v kterak neklarnou. hod. program "Den Matek" poiadan omladinou radu Pokrok.

V poslednich dnech uniklo z Pra- LondYne: Flat H, 27, Branham VE STREDU 17. KVETNA. — Cornelson orchestra. hy opet nekolik osob z kruhu pro- Gardens, London S. V. 5., jeho 41✓ NEDELI 21. KVETNA. — Syncopators. nacismu. Vypravuji, ze Ge- kolem jest vesti a soustied'ovati ve ✓ NEDELI 28. KVETNA. —J. R. Baea stapo ma, pino svYch agentil ve Velke Britanii veSkerou einnost za VE STREDU 31. KVETNA. — Blue Jackets orchestra. vSech vrstvach obyvatelstva. VSich- obnovu nezavisleho Oesko-Slovenni umi Cesky — Gestapo pouliva ska.

V eel° tohoto VYboru byl jednona tuto eernou praci sudetskYch PORADATELC Nemca, teStiny znalYch a k teto myslnym usnesenim postaven Jan praci specielne zacvieenYch v Ne- Masaryk. Cleny VS7boru jsou: piedmecku dtive je gte nel padla repu- stavitele Os. kolonie v Anglii, Os. branne moci, legionatt a Os. poliblika.

Tito agenti chodi v nejruznefeim deka, emigrace deskoslovenske a nepiestrojeni. Nekteii "Gestapaci" mecke narodnosti. VSrbor bude poCESKY MLUVICI FILM nosi na kabate i sokolske odznaky, stupne dopltiovan podle potieby, zvlaSte se zietelem k osobam, kte'• aby nebyli na•adni a budili awepkijdou z domova do emigrate. ru. Jini jsou obleeeni jako hasiei Na ustavujici schfizi "Ceskoslonebo jsou ptestrojeni za praiske venskeho VYboru ve Velke Britanii" policisty Snad jen abor kominickY bylo jednomyslne usneseno poslati neni poulivan, ac ani to docela jiDru Eduardu Bene'Sovi tuto vSrzvu: sto neni. A neschazi prestrojovani Zastupci Oechoslovakii ve Velke agentii di agentek Gestapo. za obyBritanii, Os. kolonie v Lonc13"rne, Cs. iiejne hospodyne.

Vesely pribeh o jednech vdav„, branne moci, legiondit a politicke Nedavno stal se v praiskem pied- emigrace zdravi Vas jako Masarykach a o tom, co se kolem nick mesti tento pripad: sbehlo. V hlavni uloze Jara Kokova a 8tefanikova spolupracovniDye 'leny pii dopolednim naku- ka v dile osvobozeni a vubudovani hout a A. NedoSinski. Ukazuje ,pu si v obchode zanatikaly na demokraticke republiky Oeskosio7Jos. VaSut, zastupce Praga Film '' a jedna se vyslovila, ze tteba co venske. Zadaji Vas, abyste podekoCo. z Chicaga. nejrychleji si nakoupit vSech po- val presidentovi Rooseveltovi, piedtiebriS7ch veci, ne2li nacisticka ho- staviteli slavne demokracie ameIota vSechno vyrabuje. Melo to za ricke za to, le ve svem poselstvi z SHINER — ye etvrtek 4. kvetna, o 8 hodinich veeer. nasledek okamlitSr zakrok agentky 15. dubna 1939 pamatoval take na Gestapa, pievleeene za hospodyni eeskoslovensko, ktere bylo oloupeSCHULENBURG — v patek 5. kvetna, o 2:30 a o 7:30 hod. veeer. a take "nakupujici". Tahie take- no o svou svobodu a nezavislost, a CROSBY — v 'laden 7. kvetna, o '1 a o 9 hodithich.veeer. hospodyne obratila limec sveho ka- abyste jej zptsobem, jak3i za vhodbatu, legitimovala se jako ziizenec nY uznate, upozornil, `le lid OeskoROBSTOWN — v pondeli 8. kvetna, o 7 a o 9 hodinach veeer. nemecke tajne policie a zatkla obe slovenska pevne veil, le glechetna leny, ktere se netajily svYm odsouGRANGER — v iiterY 9. kvitna, o 7 a o 9 hodinach veZer. iniciativa presidenta Roosevelta zenim nacistickfth vettelcii.

V Bievnove, kde je stadion, v povede k tomu, aby bylo odeineno SEALY — ye stiedu 10. kvetna ,o 8 hodinich veeer. neml se konaly pamatne vAesokol- krute bezpravi spachane na eeskoske a orelske slety a delnicke olym- slovensku."

EL CAMPO — ye etvrtek 11. kvetna, od 2 hod. odp. do 11 veeer. piady, Gestapo si otevielo vlastni )o( COLUMBUS — v patek 12. kvetna, ve Strauss Theatre, 0 7 a o 9 kde je jeho einnost soustieJe zakazano ulivat kulometil ke (eria. hodinich veeer. stkileni zajict v zemi nikoho. — L4 V c,entralnich iltadech pratskych (Napis v zakopech se svet. valky.)

d Pokrok H

OZNAMUJE

VSTUPNE: PANI 40c

"Vdavky Nanynk

Kulichovy"

DAIVIY 25c

Strana 24.

VESTN 1K

k oznamovani TAU Oznamovatel Pravid I a V Modem Oznamotratell uetujeme 2 centy za slovo za katide uvetejnedi. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na T,vlatitnim listku a ptilotite k objednasce ptislueny obnos bud' pos:tovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, piidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admietujenistraci pod na:Si znaekou, il me za oznamky "Na prodej", "Slutby a price" a podobne 25c zylatt' za znaeku a na patovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sflatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag doplatek za znaeku a pottovue 50 centii.

Doplatek za znadku budik ptilotien k obnosu, kter' posilite za 0znamku.

3w., NA PRODEJ — kovarna, Gina prodeje funrti mule. Mrs. J. T. Koebelen, Rosenberg, Tex. (18-21p) praci na farm& Mam IBEW, zkugenosti. Frank Syblik, Sugarland, Texas.

(18-p) TABAK, dobr, jernnS, a slabSr na koukeni, 10 liber $1.60; jinY 10 liber za $2.00. Dopravu vyplatim.

M. Prochaska, Portland, Tenn. (18p Hiedim lenu, od 45 do 55 let za manlelku nebo po ptipade za hospodyni, za slu gnSr plat.

Jsem 60 roka start' vdovec a vlastnim farmu. PiSte na: "NeodvislY", 6echoslovak, West, Tex. (18-19p mer, Dobra, pfiletiltost: — Kdo by chtel koupit Tailor Shop, prvottidne zakizena, a dobie jdouci, v tiivem meste ve sttednim Texasu. Ptieina prodeje: stab. Koupechtivi hlaste se u: Jos. Novosada, 0. K. Tailor Shop, Bartlett. Tex. (16-18p) Mlad3'7 basnik vydal svou prvni sbirku versu, nadepsanou: "2eti z rodn3"Tch lama".

Za nekolik dni vySla v novinach kritika tohoto obsahu. "ten z rod1-1 .7ch od mladeho autora X. je klasickou ukazkou polniho pychu. Autor by mel bud' zaplatit Skodu, nebo v pkipade nedobytnosti by mel bSrt zavien.

NA UVAZENOU. Crosby, Texas.

Bratrum a sestram od zdejkch dvou tada SPJST. tadu Prapor Magnolia Cis. 65 a to.du San Jacinto Cis. 91. — Nemyslite, bratti, tie bychom meli v pkiStich schtzich schuzich, jez pokadaji oba kady v nedell dne 7. kvetna, pojednati o torn Sdrutieni Cechoslovakil v Tezde ono Sdruteni xas? choslovakil zalotiit nebo ne? ftdd San Jacinto Cis. 91, potada schuzi vIdy dopoledne a rid Prapor Magnolie Cis. 65 zas odpoledne.

Tak bych navrhoval toto: aby nekteti bratti od tadu San Jacinto els. 91, pkijeli do nag' schtize kadu Prapor Magnolie Cis. 65 odpoledne.

Jestli totiti v jejich dopoledni sonzi se usnesou ono sdruleni zde zaloliti. — Myslim, ie kdy jsme pied vice nelli dvaceti lety mohli miti Sdruieni eechoslovakil zde v Crosby pohromade, minim oba dva dy, prod bychom jej nemel miti ted', kdy naS'e stare. vlast zase 0.pi pod germanskSrm diktatorem, kterSi je daleko horsi, nekli byli Habsburkoye. Nevim, co zdejSi katolici v to veci podniknou? Myslim, ze kdy byli s nami ye svetove \Take, v torn Sdruleni vespolek, prod by nemeli bSti ted'? Tehdy jsme spoleene odevzdali Narodnimu Sdru'leni pies dva tisice dolart, ad jsme meli v roce 1918 bavinovou karantenu.

Tak vyzSivam tez zdejSi katoliky, uznaji-li za dobre ku spojeni s nami. S bratrskYm pozdravem, S. Kelarek. )o( SkvelY napad byste, pani," pravil yenkovskY listonoti, "tie musim jit skoro pill hodiny tam k tomu statku, jen abych dorueil ten obeinik?"

"To je opravdu neptijemne! Nebylo by lope poslati jej poStou?" )o( Ptisna matka.

Dcerueka studuje v Praze a pilne pile domil "Mam se to velmi dobte. Dopoledne i odpoledne se pilne ueim a k vederu mi krati dlouhou chvili ping-pong . . ."

Panimama je vatine rozhoteena: "Nechci nic deveeti zakazovat, ale to veeerni courani s tim 61rianem se mi nelibi."

Texaski Orlice

Ta n drill Zibavy.

NI'

OSLO 13

RADU PRAHA

v Dime Box, Tex.

US. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS

potada nasledujici

Taneeni Zabavy v sobotu 6. kvetna pti hudbe

Texas Blue Jackets Vstupne: pani 40 centii

damy zdarma DRUHA ZABAVA

v cobotu, 20. kvet. pi'i hudbe

Eill Edge

Roentgen.

Ptednalky prof. Roentgena o elektkine nebyly u studenta valne oblibeny. A proto jednou, kdy jen docela mai° jich poslouchalo a ostatni se mezi sebou bavili, pravil Roentgen: "Myslim, ze tem, kdo ptec jen po• louchaji, by bylo milejSi, kdyby ti panove, co se bavi; &elan aspoil jen tak Indio hluku, jako ti panove, co tady spi." )ot Znali se jiti tii dny.

"Kdy mat narozeniny, Lilinko?" ptal se nelne.

Usmala se Lili: "Kdy si pfejeS, mildeku, tteba zej tra".

Kde je?

"Probolia to prosim, nevi.S", kam zmizel Macatko?"

"Nevim, ale posledne U Vejvodit prohral, tiel do sebe a nejspie tam zOstal."

Skot na exlrursi.

Ptiela do Zlina vYprava cizincu, mezi nimiti byl jeden Skot. Sel kolem prodejny na namesti Pram, kde vide za vYkladem par bot, podobnych °nem, ktere mel na nohou. Vejde dovnitt a pta, se prodavade: "Co stoji ty boty?"

"89 korun, prosim".

Pohledne Skot zamySlene na sve boty a rce: "It's all right — zabalte mi pray ou — leva mi jeete yydrii."

Smutna vzpominka.

ID

I

OW GP

Dnes tomu jest grave dva roky, co rune opustila moje milovana mantielka,

Antonie Kimpala,

r.

ktera zemtela v Dallas, Texas, dne 2. kvetna roku 1937.

Divko mils, Ty jsi nine zanechala v hlubokem zaxmutku, ale nezapomnel na Tebe. Triij hrob jest stale okraileny Tvojimi kvetinami, ktere jsi nasadila okolo Druiko mili, odpoeivej v pokoji!

Tviij truchilel maniel JOHN.

A

Dallas, Texas, 2. kvetna 1939.

TELOCVIeNA JEDNOTA SOKOL, potada Akademii spojenou s programem a uctenim pamatek vtiech matek

v sini radu gtefinik a Cottage Grove v nedeli dne 14. kvetna PRESNE V 6:00 HODIN

Kr-

fZid

Ve st •edu, dne 3. kvetna 1939.

6. kvetna. — Czech Melodians, z Granger, Texas. Tieti y soutetii kraloyny.

13. kvetna. — Geo Moody Orchestra, z Taylor, Texas.

Posledni `zabaya, pri ktere bude kralovna oznamena.

20. kvetna. — Blume Orchestra, z La Grange, Texas.

28. kvetna. — Nastoleni kralovny o 4:30 hod. odpoledne, s hudbou Geo. Moody-ho Orebestry.

3. eeryna. — Adolf and the Boys, ze Schulenburg, Tex. Vstupne: Pani 40c - Damy 10c Z8BAVNi VYBOR.

PROGRAM: Proslov k Akademii a k matkam, br. Vaja a ses Studniena Aktovni baseii • Sen o mamince a 11 (let', s. a br. Lebrovi Zeny: Avihadla, CvieitelskY sbor Dueto z "Lucifera" ses. Kunetkova a br. Nezval Mlade kuchatky, L. &Teak, A. Silhan, J. Vain Sokolky Zeny: kroutiky, Drotarky, G Sopdak, E. Cikala Sokolky Obraz: "Spejme dal", Basen: "K maminkam" malt' Nezval Sokoli Mutii: skoky, Sokolky Balet: "Jaro", Dueto zpevni, ses. Lebrova a br. H. Bus Sochy.

Mfg Cvieeni akrobaticke, ses. M. 8ilhanova Balet trojice, E. Sebkova, A. Vajova, A. Brovcova Zpevni dueto "Mlynati", bti. Bueove Obraz narodni Ceskoslovensko v okovech Po programu veiefe a tame pH

Houston

t,echs Orchestru

VSTUPNE: 30 CENTU Uctive zve SOKOLSKt