Vestnik 1939 05 10

Oran Slovanske . Podp or pct.) edno.y &t ,au Texas.

1 44

4t1 a

4,„ 41 asi

6P 4

--a

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 10. kvetna (May) 1939.

ROCRIK (VOL.) XXVII.

In

"NACISTI CECHY IVIILUJ AM mezi ptislutniky nemeckeho na-

roda nekolik aourYch ptatel a nikdy bych nevypovidal boj Nemecku, nebo snad nemeckemu narodu, i kdy g mitj vlastni narod je prave Nemci poroben. Ale svou ptatelskou naklonost k ptislu gnikum nemeckeho naroda nijak nehodlam mimotadne osvedeovat, aekoliv moji nemeeti ptatele jsou demokrate a neuznavaji rasovych diskriminaci. Doloti Nemci jsou dobrYmi svetoobeany a jsou proto ins7mi Oaten jako Americana, Belgidane, Anglidane atd. — Zli Nemci ptijali totalitni barbarstvi za statni a narodni folosofii a jsou proto rnymi neptateli. Je to jednoduchSr a jedine spra y -nS7azorpmeCchslvakiHtz nynejSich pohnutYch dob. Ne g propaganda ministra Goebbelse pki gla na jinY vS7kla.d deskoslovenskeho-nemeckeho porneru. Goebbels zjistil, 2e Minci Cechy miluji .. .

Jak dojemne, jak to veasnY vSrlev cite. Vgak jsme si vgichni myslili, ze ti naciste asi nebudou tak zli. Vgdyt'kdyg na ne Ceske Zeny plivaly pti vstupu nemeckeho vojska do Prahy, ani do nich nesttileli, adkoliv jsou je'Ste ze Bpanel' ska zvykli vraMit . eny i deti, kdy2 se jinak ittok proti muff= nedatil dost rychle. Ptece se jste zachovalo nekolik tech hrdinil, kteti vyvragdili geny a deti ve gpanelske vesniece Guernica, a dovedli by kulomety a leteckmi bombami uklidnit vzru gene deskoslovenske obyvatelstvo. Avgak nikoliv, Nemci jsou jako beranci, ptigli si do tech jaksi jen prochazkou; nikoliv, aby zabrali cizi fizemi, ukradli cizi ziato, odnesli vgechno gelezo veetne zabradli a plott, vydrancovali gkoly, ktere meni v prozatimni lazarety, aby men kam dat sve ranene za valky s Polskem! Ne, ne! Oni jen tak, zajeli si do Prahy a Brna pro parky s ktenem — v gak takovS7 piepych nevideli po leta. Pkigli se najist a — ptigli techoslovaktm tici, jak je miluji. A iekli jim to rovnou v ittednim vojenskem vestniku.

Skoda, ze jsme na to pti gli, my neuvedomeli techoslovaci, teprve nyni, jak nas na gi nacistieti Nemci miluji! Snad bychom byli jinak se chovali, snad by nage geny na ne neplivaly, kdyg jejich vojsko obsazovalo sidlo eeskYch kra111 a presidenta a kdy g jejich nenajedeni diistojnici zanetadili historicke mistnosti HradCan, ponevad g jim po neeekamich hodech ptiglo 'Spathe od galudku. Opravdu, oni nas naciste miluji. Otiskli to v Atednim vojenskem vestniku. Napsali tam tuto hanebnost: "Nepoeitali jsme s tim, ze nastane pies nod obrat v nazoru deskeho naroda k nem a tim k nernectvi vilbec a ze se z dne gka na zitiek umele vyhnane, nenavist promeni v lasku k nem. — Piece jsme dosahli neeeho deho jsme dosahnouti chteli. Ziskali jsme si flay eeskeho naroda. — Nautili jsme se Cechy milovat. Kdyg jsme ptitahli do tech, byli nam cizi, nyni jsme se obeznamili se zemi a lidmi ...

Tog , abychom si to nepletli, pani naciste, Cechy neoblafnete rohlikem a vy ani rohlik z bile mouky nemate. Vime. dobie, ze jste pkitahli sve mizerne vozyky s bidnou polevkou k deskSrm gkolam, aby si inohli pro propa,gandu vyfotagrafovat, jak deske deti, jdouce ze gkoly

D

y

e

Matky.

MCI jsem dve matieky, ve stare vlasti, a nevim, kterou jsem miloval vie, neb obe byly mne nade vse drahe, s nejvetti laskou vt'dy vytly mne vsttic.

Prvni„ me matV,'ka, statenka vetcha, ktera mne &Ha deskou tee znat, "Ostan valy synadku, vlasti sve vernST", pravila nejednou — na tisickrat.

A kdy2 mne odetla, velmi jsem nejvetti ztrata to, v Zivote snad, dlouho jsem vzpominal, kaklidk3.7 veder, kdy2 ku odpodinku hlavu svou klad.

Druha ma matieka, me drahe Cechy, kdo by Te, vlasti ma, nemiloval?

Blayne Tve hrdiny, sladke Tve pisne, do vdeene pameti, jsem si schoval.

Cechy zpustoteny — cizaci vladnou, prod jsi, o Bole nas pod jaimo dal? ei by snad osud moh' bYti tak krutST, aby i druhou mne matieku vzal?

Ne — ne — to nevetim, vzkti§eni pit de, a eeS'i zbavi se otrockS7ch pout, a novS7 Havlieek vyjde z iad natich, pak pkijde odplata, pak ptijde soud.

Proto nezoufejme, v dilvete pevne, kaZdY pohotove, na strati stub obetnj co mutes — viterstvi pkijde, a pak si zapejem', "Kde domov Dr. Pazdral.

Pfijoky na majetky Slovanski Podporujici Jednota Statu Texas, piljeuje penize na prvni noty na majetek na venkove i ye meste do 50% kupni hodnoty. Whodne platebni poclminky elentim i nedlentm. Rychle vytizeni, 0 podrobnosti pigte na:

Mr. Joe R. Kubena, Fayetteville, Texas hrnou se kolem yak ipinave bryndy. Vime take dobte, ze jste platili 2ebraky a chudaky, aby se dali fotografovat, jak prosi o chleb, ze jste nutili nate deti, aby ukazaly, jak se modli, a aby fotograf vateho ministerstva propagandy poiidil obrazek oeskSich deti, ktere prosi o kus chleba nemecke vojaky. Vime tez, ze jste ulis rozhlasovSrm vozem (Mali po

9

7

cich umeIST uvitaei kiik a chytali to do zvukoveil° filmu, abyste to pak ukazovali sySrm vlastnim lidem v Nemecku a i cizine, kdyby to nahodou nekdo omylem vzal. Vime nemene dobie, ze jste republiku vyirall v pouhYeh 24 hodinach, kradouce ykohno, co se (IA oddelit od matieky zeme, Ze jste republiku oehudili tak, ze dnes se skuteene podoba easti Tieti `rise, ponevadi tam ui neni mogno dostat neeo pokadneho k isnedku. Vime take, ze dokonee milujete Cechy — ano, asi tak jako dojnou kravu, kterou byste take chteli nakonec, ji odepiete krmivo, poslati na jatky. To v gechno vime a jegte neco k tomu: My totig take dobie vime,ze toto vase zvekstvo, zvetstvo nelidskeho re gimu, politika usurpatoru a imosca, metody barbarskSich nisilniktl, to vte, demu vy tikate dukaz vyspelosti "Vtdcova naroda," to vtechno dlouho trvat nebude, ponevaa svet takovou uratku sve civilisace nestrpi!

KALENDAR, 14. kvetna. Oslavu One Matek uspokada tad Jaromir di's. 54. ye WeSt v 1:30 odpoledne, veder taneeni zahava pki radiove hudbe p. Divi ge z Temple 14. kvdtra. Sokolski Akademie spojend s "Oslavou matek" potadana, sokolskou omladinon v sini tadu 8tefanik v Houston, Texas.

14. kvetna. Program k ()slave Dne Matek provede Sbor Mlade g e tadu Ennis cis. 25, po dove schtzi v Narodni sini, Ennis, Tex. Vstup 14. kvetna. Piknik odbaky Sdruieni techoslovakii, spojenST s programem k "Oslave Matek" potadan bude v Blessing Community House. lkeenikem dne bude piedseda Hl. Ufadovny, br. C. H. Chernoskr.

14. kvetna. Oslavu Dne Matek ptipravuje omladina tadu Pokrok Houstonu. Program stanoven na 3 hod. odpoledne.

28. kvetna. Oslava 20. vYrodi trvani tadu Stefanik, spojena s ptedna gkou br. F. Mouely br. Step. Va1dika a divadlem "Budem zit na yeky!"

17. a 18. Zervna. Ve114 Sokolski Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. eervna zavody, v nedeli 18. dervna vetejne cvieeni v kryte arena na v3'rstavi gti. Potadatele maji zajigteno vystoupeni telocvianY. ch drugstev jinonarodnich.

Datum neureite. Vefejni schfize osadnikil mesta West a okoli za ptidinou dohody k uspotadani velkeho podniku ve prospech fondu Sdru2eni 6echoslovalth v Texasu.

V peigti dobe nesmime miti jiz literaturu pravou ani levou, nebo literaturu toho ei onoho politiekeho smeru, ale jedinou a nednnou literaturu Ceskou, ktera, bude slouiiti pouze narodu a jedine jemu bude odpovidati za sve third tiny.

Mir. Bute.

Strana 2.

V E S TN1K

trodni. zpravy 940 vedoucich pramysiovy'ch V podnika ve Spoj. Statech vykazuji za rok 1938 ryzi zisk 672,000,000 dolara proti 1,545,000,000 dolara za rok 1937 — dill pokles o 56 procent. VYsledky jednotlivych podnikii i odvetvi pramyslovych jsou velmi razne. Asi tietina yedoucich spolednosti vykazuje schodek r. 1938 — kdetto v r. 1937 byla jedna devitina. Naproti tomu detna odvetvi, jako na pt. pekarny, vYroba napoja, potivatindiskY pramysl, vYroba letadel vykazuji zvYgenY zisk nasledkem nit gi ceny za material a zvY genemu prodeji. Ke sniteni zisku vedly ten vy ggi mzdy, zkraceni pracovni doby, zvYgeni dani a piispeyky na socialni pojigteni.

• • Plukovnik Vladimir Hurban, jent je dosud americkou vladou uznavanYm vyslancem Oeskoslovenska, jmenoval Jitiho Janedka, dfivejgiho obchodniho sekretale esl. konsulatu v New Yorku — komisatem eeskeho pavilonu na svetove vYstave v New Yorku.

• • New York. — dasopis s "KatolickY Delnik" varuje povestneho radioveho kneze patera Charles E. Coughlina proti jeho Atvani, zavanejici fagismem. Rozhoideni vychazejici od rozumnYch katolika proti bojovnemu knezi, je v geobecne. Rev. Coughlin se nekolikrate otiel i o narod deskY • • Dle ohlMeni spolkoveho odboru obchodu, mexicke omezeni dovozu tamer twine postihlo aemricke vYrobky, nebot' amer. vYvoz za rok 1938 do Mexika poklesl proti 1937 o pinYch 89 procent. Dovoz do Mexika pokiesnul v r. 1937 0 107,000,000 pesos, z eehot dovoz americkeho zboti o 95,000,000 pesos men gi net r. 1937.

• V figske sbirce zakorta byl yeera vyhlagen thkon, kterYm se pfislu gnikam nemeckeho narocla na azemi Protektoratu Oechy a Morava de.va zastoupeni v kigskem snemu. Na katclYch 60,000 nemeckYch obyvatel, star gich pies 20 let, dostanou jednoho poslance. 'Mice a figskY kande. urei tyto poslance z phslu gnikti nemeckeho naroda, usedlYch na. itzemi Protektoratu.

• • Bratislava. — Na valnem shromatdeni spolku bratislayskYch majitela dome konstatoval generalni tajemnik, ze v Bratislava je nyni 4000 prazdnYch bytt, eimt je majitelam dome, mestu a statni pokladne pasobena znaena ztro,ta.

Tajemnik apeloval na vladni kruhy, aby nily potiebne, opatfeni, jimit by hlavni mesto Bratislava dosehlo opet toho poetu obyvatelstva, jak mei° zaeltkem minuleho roku.

• • Na azemi Protektoratu platiti bude easteene i figske pravo, jestlite u na gich obeana pajde o nejaky delikt proti armada, pro jeji uralku nebo o uratku jejich representanta. Podle fi gskeho 'Drava mohou bYti sti,hani i na gi statni phslugnici, jestlite urazi fi gskeho obeana nebo jestlite o to potada, kdyt bude miti spor s obeanem Protektoratu. V dusledku toho byly nyni ustaveny figske soudy, ktere se jit zakizuji a zaenou se svou einnosti do etrnacti dna.

• • Bratislava. — Slovensky parlament, svolanY na konci dubna k zasedani, se gel se ye ye etyrtek m. t. v Bratislava, aby projednal razne otazky, tYkajici se samostatne republiky Slovenske pod protektoratem Nemecka. Den 14. biezna byl prohlag en za narodni svatek slovenskY. Toho dne totit byla prohla gena apina samostatnost Slovenska po odtrhnuti se od bYvale Oesko-Slovenske republiky.

•

•

V Kodani se rozpoutala prudka boute, ph nit do soukrome hvezdany jednoho udence sjel kulovity blesk. Hvezdai dal prave opravovat kopuli sve observatote, ktera po dobu bouie zastala oteviena. Nahle za velikeho sykotu sjela do hvezdarny ohniva, koule. Valila se po schodech a otevienYmi dveimi do kuchyne, kde Lena astronomova prave utirala talire. Ueenec rychle betel za timto zvla gtni phrodnim akazem a vide', jak blesk zmizel ve velkYch kachlovYch kamnech kuchyne. V rozmluve s novinari hvezdaf prohlasil, to je gt'asten, to mohi z tak velke blizkosti studovat tak vzacnY rochai zjev,

Co noveho.

Na Sumave jsou kaceny v gechny lesy a diivi odvateno do Nemecka. Ph kaceni nedba se ani tech nejprimitivnej gich pravidel nova vYsadby a pod.; znieeni lesa gumayskYch bude miti nedozirne zle nasledky pro cele jitni 6echy.

• • Washington. — VYbor na rozpoety ye snemovne rozhodl ponechati v platnosti na dale nynej gi poplatek na vladni starobni pensi. Ode dne 1. ledna 1940, dle dfive schvaleneho zakona, mely bYti zvyg eny na jedno a pal procenta.

VYbor nyni rozhodl ponechati v platnosti dosavadni poplatek.

• • Washington. — Spoj. Staty eini kroky ke organisace pro valku. Pramysl a vojenske sily budou spolupracovat, department valky chysta pigmy na milion vojaka ve zbrani do mesicu. Protote Evropa je dosud na sklonu k valce, president Roosevelt potadal, aby bylo povoleno dalg ich $277,000,000 na obranu zeme.

• • Stokholmska. Akademie ved podekovala zvle.gtnim vyznamenanim Svedskemu vecici Bolingerovi za dar, kterY udinil statnimu Etnografickemu museu. Je to sbirka vzacnYch piedmeta z derno gske republiky Liberie, obsahujici asi 160 kust ozdobnYch piedmeta, odevu, masek, piedmeta denni potteby, rybdiskeho hudebnich nastroja atd., sebranYch zejmena na izemi kmene Kovesse. Mezi temito piedmety jsou take vzacne kusy z tepaneho kovu a kate. Sbirka vzbuzuje obdiv a je velkYm dokladem poutavYch zahad a jedineenYch zajimavosti ze tivota v teto easti Afriky.

•

•

Mad'aram bylo pry nabidnuto, to obdrti dalgi kus "samostatneho" Slovenska pod podminkou, to budou: tiditi svou zahradnieni politiku dle nemeckeho piani ate svoli k zfizeni celni unie mezi Mad'arskem a Nemeckem. Tento plan je yypoeten na znieeni tradieniho pkatelstvi Mad'arska a Polska, jet bylo jasne demonstrovano, kdyt Mad'ati zmocnili se Karpatske Rusi a jejich vojska dostala se na polskou hranici.

• • Pfistavek tovarny spolednosti G. L. Martin Aircraft Co. v Baltimore, Md., je dohotoven a velkY poeet delnika je nyni zamestnan stehovanim stroja a jejich sestavovanim v teto nova dash tovarny, ktera byla zbudovana nakladem $1,800,000. Toyama byla postavena dle "emergenenich" pravidel a cela stavba vykonana byla v dobe 11 tYdrra. V nova Usti tovarny bude motno zhotoviti 100 bombovacich letadel za mesic. Minule pondeli jit bylo usazeno dosti stroja, aby bylo motno zapoeiti se stavbou letadel pro domaci vojenskou slutbu a na vypineni objednavek z Francie. Je v tovarne zadano objednavek v eerie $40,000,000, ktere nejsou dosud vyfizeny. Sprava spolednosti oeekava- zamestnavati 10,000 delnika do dne 1. fijna, cot bude poeet dvojnasobny u porovnani s patem zamestnanYm nyni.

• • Podle depege americkeho tisku z Prahy jmenoval v patek minuleho tYdne dr. Emil Hacha po poradach s protektorem Konstantinem LC..

Neurathem novou. vladu protektoratu Nell a Moravy. General Alois Elia g, bYvalY ministr dopravy v asl. vlacle, jmenovan byl ministerskyrn piedsedou. BYvalY ministr financi dr. Josef Kalfus povefen byl stejnYm atadem. Ministrem gkolstvi a narodni osvety stal se dr. Jarosiav Krejci, ministrem pro pramysl, obchod a tivnosti je dr. Vlastimil Sladek, ministrem dopravy dr. Havelka, ministrem vefejnych praci Dominik Oipera, ministrem zemedelstvi dr. Ladislav Feierabend a ministrem zdravotnictvi a socialni pace dr. Ladislav Klumpar. Byvaly ministr zahranioi dr. Frant. ChvalkovskY ustanoven byl zyle,gtnim vyslancem do Berlina. Rudolf Beran, jent byl pfedsedou vlady v piede glem retimu, byl z nova vlady odstranen, stejne jako byvaV) ministr narodni obrany Jan SyrovY a ministr vnitra dr. Otakar Fischer. Ministerstva zahrs,nidi, narodni obrany a propagandy byla zru gena a ostatni zjednodugena.

Ve stfedu, dne 10. kvetna 1939.

New York. — Budovani velkYch silnionich spoja ptivedlo °pet na pieties velkY projekt moderni automobilove cesty, ktera by spojovala Aljagku s Argentinou. Naklad na stavba byl by obrovskY a protote v nekterYch statech Jinni Ameriky by nesehnali dost penez, uvatuje se, aby financovani nekterych asekt dalnice provadely Spoj. Staty. Se stavbou by se melo podle navrhu zapoeiti 12. zah. roku 1942, tedy u Most 450. vyrodi Kolumbova. Jitni east dalnice by se jmenoyala San Martin (bojovnik za nezavislost Jitni Ameriky), a severni east by nesla jmeno objevitele Ameriky — Cristobala Colona.

• • Na Slovensku panuje podle dochazejicich zprav velkY neklid•a zmatek, kterY se stupriuje.

Nemeeti tajni agenti pokraduji neru gene ye sve rozkladne praci. Mezi Slovaky neni jednoty a dochazi k rozkolum mezi vYchodni a zapadni dash zeme. ZatYkani slovenskYch piedaka, znamYch jako uptimnYch stoupenca desko-slovenske vzajemnosti, pokraeuje. V posledni dobe zatdeni byli a dopraveni do karneho tabora bYvalY poslanec Jan Ursinyi a jeho chot', redaktoil Karol Hugek a Aurel Styk, ev. farad. Ivan Bare, katolicky, faraf Ferdi g Juriga, bYvalY policejni feditel Stefanik, bYvalY senator Zimak a tisice jinYch. Nemci a Mad'aii si pomalu na Slovensku delaji, co chteji.

• • Frank Lloyd Wright, svetoznamY modernistickY architekt v Racine, Wis., odhodil opetne stare tradice a odhalil jeden ze s yYch nejnovejgich vytvort — imposantni kancelaiskou budovu bez oken, ktera dYcha skrze mechanicke "nozdry" a vyhfiva se skrze etyfpalcovou betonovou podlahu. "Byla planovana", pravil budovatel tokijskeho prosluleho Imperial hotelu, kterY byl onou jedinou budovou, jet obstala bez jakehokoliv pog kozeni v zemetteseni pied 15 roky, "aby to bylo tak povzna gejici misto pracovati v nem jako kterakoliv katedrala je mistem k modleni." Wright nazval svou novou Johnson Wax Co kancelaiskou budovu "autentickYm originalem svetove moderni architektury". Je to budova z eervenYch cihel ovalniho tvaru, obsahujici 43 mile skla pro osvetlovani, anit bylo v ni bylo jedine okno. D ye okrouhle gachty, 10 stop v prameru, vyenivaji od stiechy jako "nozdry", aby skytaly ventilaci.

• • Hollywood. — Martin L. Dies, kongresnik z Texasu y e sve feel pied 25,000 at 30,000 osobami v Hollywood Bowl tvrdil, to ye Spoj. Statech jest 8,000,000 at 10,000,000 obyvatela, ktefi jsou ve spojeni s podvratnYmi skupinami, jet se pokougeji svrhnouti na.g i vladu. Dies pied syYmi posluchati prohlasil, to v gechny "ismy", hlasane a provadene dnes v Evrope, jsou novYmi vlky v starem rou ge, kterYm jde o to, aby stet zotrail jednotlivce ate je to ye skuteenosti ne.vrat k pohanske filosofii. "Nesmime seat' neeinne a stati se druhYm Oeskoslovenskem, zatim co nag e vladni vYstavba a na ge spoledenske zfizeni jsou vystaveny atokam "statismu", cot je me oznaeeni pro razne formy diktatury, jak je praktikovana v totalitnich statech Winecku, Italii, 8panelsku a Rusku," prohlasil Dies.

• • Maxim Litvinov, komisai pro zahranieni záletitosti sovetskeho Ruska po poslednich 10 let, nahraten byl ve stiedu tohoto tYdne weer ye svem afacle premierem Viadeslavem M. Molotovem. Nekteki cizi pozorovatele povatuji to za viterstvi sovetskYch "isolationista". Oznameni o zmene v zahranionim Trade vyvolalo mezi diplomaty piekvapeni. Pravi se, to Litvinov zbaven byl afadu na vlastni tadost, neudal vgak dfivoda k sve resignaci. Molotov ph vykonavani iffadu zahranieniho komisa •e zustane aspori na nejakou dobu i premierem. JakY bude miti tato zmena vliv na anglo-francouzske vyjednavani o ziskani sovetskeho Ruska pro "mirovou frontu" proti nazisticko-fagisticke rozpinavosti, neni dosud znomo. Po poslednich nekolik dna se piedpovidalo, to Rusko pierugi vyjednavani s Britanii a Francii, jestli zeme ty odepiou pojmouti do sve vojenske alliance take rudou armadu. V LondYne projeveny byly obavy, to resignace Maxima Litvinova znael zhrouceni se anglo-francouzskeho vyjednava,ni se sovety, ktere bylo v poslednich dnech skoro v zaklesnuti.

nB

: :.'ova ucetnika

Filavniho Ikadu.

PitEHLED Piti.E‘It A VYDANt ZA MEW DUBEN 1939.

Rid Den Za D. 0. Na amr.

1. 17. bfezen 196.50 66.00 2. 19. duben 15.46 .30 3. 11. brezen 23.85, .60 4. 20. brezen 14.55 320.41 63.75 5. 15. duben 1.00 3.93 4.05 6. 15. duben .60 76.81 2.70 7. 12. duben 2.46 150.38 6.45 8. 21. brezen .80 75.63 33.20 9. 22. duben 3.46 259.55 15.30 10. 13. brezen 1.80 83:80 1.50 11. 10. duben .80 43.71 1.05 12. 21. brezen 29.05 1.15 13. 20. bfez., dub.

2.00 228.36 33.95 15. 19. duben 3.08 168.13 12.00 16. 18. duben 68.19 4.35 17. 8. 2 dleni 44.38 17. 5. cert. .25 17. 11. 1 Glen 21.09 17. 11. duben 12.05 476.16 20.25 18. 24. duben .50 12.05 .30 19. 19. brezen 82.40 27.30 21. 3. duben 2.57 80.57 2.55 22. 16. duben 38.05 23. 11. 2 cert. .50 23. 14. brezen 3.12 154.38 7.80 24. 4. 1 cert .25 24. 11. 1 cert. .25 '24. 25. btezen 22.45 664.40 129.50 25. 19. brezen 23.63 356.98 t85.40 26. 20. brezen 4.80 40.32 13.45 27. 21. brezen 3.85 83.34 5.75 29. 11. brezen 15.90 173.34 82.00 30. 15. brezen .80 90.91 3.10 31. 20. brezen 83.01 23.95 32. 16. brezen .60 34.04 2.55 33. 10. Arlo'.

24.65 137.48 28.70 33. 28. brezen 5.54 134.48 8.70 34. 13. duben 28.02 .60 35. 18. brezen 2.76 100.01 27.95 37. 6. 1 Glen 6.33 37. 20. duben .40 22.64 3.00 38. 7. led. az unor 170.25 23.85 39. 25. brezen 135.88 9.45 40. 11. 2 61eni 34.69 40. 18. duben 10.54 162.36 22.10 41. 13. brezen 80.99 2.25 42. llduben 42.01 1.95 43. 14. led., unor 56.61 1.20 89.77 44. 19. brezen 2.67 3.00 46. 3. 1 Glen 19.19 47. 25. brezen 10.01 361.96 23.25 49. 16. lotezen 9.14 195.31 32.25 50. 4. duben 1.60 58.38 1.95 51. 17. dubenl 1.00 72.42 24.25 52. 19. unor 2.57 72.62 2.85 53. 21. brez., dub.

18.40 2.50 54. 11. leden 11.30 364.27 10.50 55. 19. duben 1.90 64.80 2.20 56. 4. brezen 3.50 134.33 16.95 56. 27. duben 3.50 97.09 8.70 57. 5. brezen .50 50.94 17.10 58. 23. duben 85.20 3.00 59. 13. led. a2 brez.

20.85 2.75 61. 25. brez., dub.

1.20 65.85 13.75 63. 20. duben 4.60 101.08 10.05 64. 17. brezen 55.10 15.25 65. 6. duben .20 88.32 2.70 67. 24. duben 1.57 122.63 4.62 68. 12. brezen 6.25 179.00 13.75 70. 15. duben 7.78 125.83 9.55 71. 5. brezen 1.00 56.42 17.50 71. 23. duben 1.00 56.40 1.50 72. 18. duben 1.87 84.20 5.60 73. 11. duben 63.07 3.90 76. 20. brezen 50.41 .60 12.25 77. 15. brezen 25.43 9.45 78. 8. duben 9.86 23.76 10.45 80. 14. brezen 69.53 12.75 81. 19. brezen 2.86 136.32 11.10 83. 23. led., unor 2.00 178.62 8.40 84. 1. btezen 11.95 276.49 15.30

Strata 3.

vtlaTtiiit

Ve streciu, (me 10. kvatna

239.03 10.44 124.17 104.20 519.28 86.79 28.58 374.05 95.66 46.82 72.95 61.21 23.90 74.51 51.25 37.29 44.65 68.22 29.58 112.71 141.45 260.61 46.41 73.89 218:38 9.96 9.92 5.19 52.45 24.29 6.35 67.38 45.72 68.15 10.00 34.68 80.45 27.10 41.24 36.25 13.08 133.16 89.42 24.35 12.37 68.50 32.45 16.94 47.21 2.00 278.97 47.93 15.15 66.89 61.87 22.56 110.65 26.80 7.85 37.36 20.15 71.89 10.33 19.94 7.14 .30 1.10 90.12 30.17 35.31 33.90

15.30 1.20 23.65 19.65 107.75 6.00 1.05 58.75 3.90 2.85 4.95 1.65 1.05 10.10 2.25 13.50 22.25 6.50 1.80 19.05 8.70 25.75 11.55 4.80 12.30 .75

527.26 13,655.94

1,752.63

34. 26. duben 11.95 85. 11. duben 86. 19. brezen 1.00 87. 25. brezen .40 88. 27. brezen 29.23 4.43 89. 19. duben 90. 22. duben 92. 19. bkezen 21.25 1.10 94. 13. duben 95. 18. duben 97. 17. duben 2.40 98. 19. btezen 99. 18. duben 100. 6.led. a2Z btez.

101. 4. duben .80 102. 4. btezen .60 103. 13. btezen 104. 5. zati at' pros. 10.28 105. 18. btezen bfez. 106. 22. led.

3.80 107. 20. duben 10.42 108. 13. led., unor 1.90 109. 24. btez,en 1.40 110. 20. duben 11.84 112. 15. duben 113. 11. duben 114. 3. do pt. platici 114. 7. 2 eleni 2.40 116. 11. duben 117. 25. duben 119. 27. duben 1.00 121. 6. duben 3.12 122. 20. duben 123. 12. bkez., dub., 124. 22. duben .40 125. 14. bkezen 3.40 126. 27. duben .60 128. 18. duben 1.50 129. 4. duben 131. 19. Unor at' dub. -132. 15. duben 6.75 133. 19. btezen 4.69 135. 21. duben 136. 21. btezen 1.39 137. 24. duben 5.28 138. 19. duben 1.30 139. 25. duben 1.10 140. 5. duben .80 141. 17. duben 141. 19.

50.71 142. 20. btezen 2.20 143. 18. duben 144. 23. duben 3.16 145. 18. btezen 4.20 146. 20.,duben .20 147. 20 duben 3.12 148. 21. btezen 149. 23. btez., dub., 2.40 150. 6. duben 8.07 151. 14. duben 1.60 153. 19. duben 12.20 154. 28. bkezen 156. 27. duben 157. 13. bkezen .80 158. 25. duben 159. 3. do pt. plat.

159. 8. 1 Glen .70 159. 15. btezen 1.50 160. 20. btezen 8.89 161. 6. duben 3.70 162. 6. duben

a

2.40 .30 4.05 2.25 12.05 .75 14.95 3.60 .30 4.35 5.50 .30 20.05 10.05 12.00 1.65 4.20 1.20 .90 4.20 10.75 35.25 1.50 5.70 7.10 2.85 26.35 4.65 1.50 5.75 2.70 11.55 2.10 3.20 1.50 6.75 7.55 4.80 3.60

PREHLED PitiJIVIU A VYDANt ZA DUBEN 1939.

PRIJEM: Od 1'6.0 Splatky hypotek Splatky hypotek collateralnich Splatky majetku Splatky piljeek cert.

Splatky bona). lJrok z hypotek trok z bonda trok z pujeek certifikatil Splaceno za praci v piljekach Najemne z majetku Wdelek v prodeji majetku

$ 13,655.94 6,046.15 157.76 8.400.33 2,069.09 4,100.00 2,131.40 9,110.91 1.000.44 147.08 188.84 107.90

Vracerie

416.66

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 47,532.50 56,117.99

f.Thrnem VYDANI: Na fimrtni.

Na ilmrtni pd. up cert.

Na Umrtni nedospel. dedic Na Umrtni nedospel. dedic. Arok Hypoteky Padky certifikatal Opravy atd. na majetku Za ittedni listiny majetku Za utedni listiny hypotek KomiSne v prodeji majetku VracenY trok z puje. cert.

Cestovne na majetek Splaceno za waci v ptjekach Telegramy, fleet bona].

Cestovne, fleet bonda

$103,650.49

HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA H. ft.: Od tadti.

Splaceno na potteby v ttadovne Hotovost z min. mesice

.$ 67,272.58

$ 7,054.74 200.00 721.22 34.93 19,696.00 7,897.50 311.16 68.85 1.00 200.00 10.52 26.18 147.08 2.33 6.40

$ 1,752.65 1.55 4,478.91

6,233.11 Celkem VYDANt: Najemne z iitadovny 30.00 $ 14.45 Telefon 65.40 Patovne 64.16 Potteby a vydani v utadovne 70.00 Potteby v Utadovne (stroP 24.05 Potteby v Atadov. (oprava stroJt.) 1,122.00 Shane Ateclnikii 240.00 Lekahke prohlidky 1,199.33 Odmena za nove 61eny 44.20 Schaze 15.68 Cestovne 1.25 Notat 523.08 Vestnik, 6,277 elerni .40 Vestnik, po'etovne 4.17 Express 143.22 Social Security Tax 5.73 Elektfina HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Pfijem od tan. trok z bona.

Splatka bondt.

Hotovost z minuleho mesice Celkem VYDANt: Odmena za nove dleny tspory HOTOVOST Pajelry certifikata Bondy

2,665.99 527.21 540.00 200.00 3,963.05 $ 5,230.31 75.24 12.69 5,142.38 63.00 25,677.08

$ 30,882.16 MAJETEK PREHLE'D MAJETKU JEDNOTY $ 993,309.42 Bondy 1,466,212.82 Hypoteky 4,720.82 Hypoteky (collateralni) 25,560.60 Podily 547,350.31 Pujeky certifikatt 199,092.31 Majetek 1,750.00 Slot.eno na stavbu kanalu 10.00 Sloieno za meter 67,272.58 Hotovost v bankach 30,882.46 ✓ Detskem Odboru 2,665.99 U pokiadnika Celkem Dluh nedospelSrm dedictm

$3,338,817.31 25,774.82

MAJETEK S bratrskS7m pozdravem,

$3,313,042.49 Edward L. Marek,

Dne 29. dubna 1939.

V Praze (za Rakouska) se dal jeden elovek pokttit a pti to ptilaitosti nahradil dosavadni sve jmeno Izak za jmeno Jan. Ale lidi mu pak stejne tikali jen Abraham, za to, ie obetoval Izaka.

Strana 4. rp OSLEDNi dobe eteme v dennich listech 1 o chemii v Nemecku, pro kterou je v novinarskSr ch zpravach pouZivan nov3i nazev, "chemie nahratek". Nestarejme se zatim o to, zdali je tento naziev opravnenY, vAimneme si Aak, co nuti chemiky, a to nejen v Nemecku, ale ve v'g ech statech k tomu, aby nastoupili cestu, ktera, se nam zda pro vedu ponekud neeestne.. Je ptirozeno, ze mame vrozenY odpor proti v ..§emu, co ma ye svem nazvu ptidomek nahratka. Odtud tedy take pochybnost, kterou mame, dteme-li o chemii nahratiek. Skutednost jest vaak jina. Staei, abychom si uvedomili, tie za poslednich 40 let byla spotkeba surovin na celem 81,60 net za cele tryani lidi na zemi. Protote zasoba surovin, j4,ko nafta, uhli, rudy atd., nejsou nekonedne, je jisto, ze pti dalkm rastu pramyslu budou brzo vyterpany. Jsou jen dva zpasoby, jak to milkme piedejiti. Hledati nove a lepk. yYrobni metody ve vgech odvetvich pramyslu, pomoci kterYch bychom vyutili idealni suroviny na 100 procent. Timto zpasobem mateme ovaem jenom oddaliti neodvratne yyderpani surovin. DruhY zpasob jest prijatelnej'ai: hledati vYrobni metody, kterYmi bychom mohli zutitkovati suroviny, ktere pokladame za nevyderpatlne, a z techto novYch surovin vyrabeti produkty, ktere nezbytne pottebujeme. Z techto dvou motnosti vznikla chemie nahratek, lepe tedy chemie novYch surovin, nebo chemie stoprocentniho vyutiti surovin.

Nebudeme daleko od pravdy, budeme-li pokladati za misto vzniku teto nove chemie Nemecko, ktere, kdyt bylo za svetove valky odriznuto od zdroja vekcerYch stifovin, muselo hiedati za ne nahrady, cot se mu diky vyspelosti jeho chemikii mnohdy zdatilo.

Kyselina dukerta ze vzduchu.

Uvedu pkiklad, jak si Nemecko za svetove valky nahradilo nedostatek kyseliny dusidne, kterou nezbytne pottebovalo k vYrobe ttaskayin. Pied valkou se vyrabela kyselina dusidna pieva;tne z chilskeho ledku, kterY se ovaem musel dovatet. Bylo tivotni otazkou Nemecka, jak jej nahraditi. Tato otatka byla rorteAena spolednou zakuhou nekolika vYznadnYch chernika, jako byli Haber, Bosch, Frank, Caro, Ostwald a j. Princip nove yYroby zaleti v torn, ze dusik ze vzduchu se sluduje s vodikem z vodniho plynu na amoniak, a to za katalitickeho pasobeni aktivo yaneho teleza. VzniklY amoniak okyslieujeme vzdukiYm kyslikem za katalytickeho pasobeni platiny na kyslienik dusnatY, ten potom dale okyslieujeme na kyslienik dusidnatY, potom dusidnY, kterY s vodou nam dava, kyselinu dusienou.

Valmneme si blite surovin. Pottebujerne dusik, kyslik, vodik a vodu. Surovinou pro dusik a kyslik jsou /ram jich nevyderpateine zasoby ye vzduchu. PottebnY vodik ziskame bud' elektrolytickYm rozkladem vody nebo lacineji rozkladem vodni pary thavYm koksem. Vidime, jak genialne byla v tomto ptipade rorteaena otazka surovin. Velikou alohu pti teto vYrobe hraji katalysatory. To jsou latky, ktere nam urychluji (nekde i umoinuji) chemicke reakce a samy se pti torn nemeni. Ternet katicla chemicka reakce pottebuje nejakY katalysator a je nutno zdarazniti, 'tie zdar prace dneanich chemik y zaleti vlastne v torn, najiti pro ureite reakce vhodne katalysatory.

Net vrat'me se jate ke kyselin y dusidne. nemecke neni jedine. Stejne genialne ad prakticky merle hospodarne, rorteaili yYrobu kyseliny dusiene Norove Birkeland a Eyde, kteti slueuji vzdag nY dusik se vzdaanYm kyslikem na kyslienik dusnatY za vysoke teploty elektrickeho oblouku. Kyslienik dusnatY se pak dale Tokyslieuje a vy'agi kyslidniky se vedou do vody, s kterou davaji kyselinu dusienou. 0brovska spotteba elektricke energie vyhradila tento zpasob jedine Norsku, zemi lacine elekttiny. Kyseliny dusiene nepoutivame jen k vYrobe ttaskavin, nYbrt jejim mirovYm poslanim je, aby nam sloutila k vYrobe umelYch dusikatYch hnojiv. Dusikata hnojiva, vyrobena, z kyseliny dusiene, nahrazujeme vaak take hnoj ivy yyrobenYmi z karbidu vapniku. Valmneme si ho podrobneji.

VISTNt K

Chemie nahraiek.

Dr. Frantikk Vlasak.

Umele hnojivo z karbidu.

Palenim vapna a koksu yznika karbid vdpenat3i, Pres kterY vedeme za vysoke teploty dusik. Vznikla sloueenina, kyanamid vapenatY (t. zv. dusikate vapno), jest dnes nejlacinejkm umelYm hnojivem. K yYrobe pottebujerne uhli na vYrobu koksu, vapenec na vYrobu vapna a vzduch k vyrobe dusiku. Vimneme si ze jednou ze surovin jest uhli. Uhli ovaem patti mezi suroviny, kterYch chceme spottebovat co nejmene. Musime zde zdtrazniti, to se nam dosud nepodatilo nahraditi uhli jako surovinu, naopak uhli jest dnes vYchodiskem temet cele chemie "nahratek". Uhli nas vaak chemie naueila zpracovavati tak, nemusime ztratiti zbyteene ani gram tohoto eerneho zlata.

Uhli jest vice net" zlato. Wive, a bohutel v menk mire i dnes, bylo uhli zpracovavano tak, ze jsme si s nim zatopili v kamnech a jedine co jsme dostali, bylo teplo. S hlediska spory surovin jest to stejne, jako bychom nafty poutivali jen k sviceni. Co dnes delame s uhlim? Dnes yyntiyame uhli dokonale. Podrobime je tak zvane suche destilaci, t. j. zahtivani za neptistupu vzduchu, jak se to provadi v plynarnach a koksovnach. PM suche destilaci uhli ziskame hlayne tti produkty: koks, dehet a plyn. Katda z techto latek jest vYchodiskern k -dalkmu zpracovani.

Koksem bud' topime, nebo jej spalujeme v generatorech na vodni nebo generatorovY plyn; z vodniho plynu pak vyrabime umelY benzin, nebo jej palime s kyslidnikem vapenatYm a ziskame karbid vapniku, z /Allot pak vyrabime bud' dusikate vapno, nebo lepe acetylen (kterY yznika politim karbidu vapniku vodou). Z acetylenu pak, jak uvidime v pkitti kapitole, vyrabime tadu daletitYch sloudenin. Tedy tolik o koksu. — Druhou zplodinou suckle destilace uhli jest. dehet. Uvedu zde jen konedne produkty zpracovani dehtu, abychom si uvedomili, co pro nas znamena uhli. Z dehtu ziskame: naftalen k ptiprave barviv, lediv a ttaskayin, smolu na laky, fermete a asfalt, karbolineum a kresotovY olej k napoudteni dreva, kyselinu karbolovou k desinfekci, piridin k denaturaci lihu a k rozpou'ateni, solventnaftu, daletite rozpustidlo, pohonnou latku benzen, toluen na barviva, Melva a ttaskaviny, xylen na barviva a j Krome koksu a dehtu ziskavame v:aak take svitiplyn, jehot distenim ziskame motorovY benzol a siran amonnY. OistYrn svitiplynem potom topime a svitime. Na torn= to ohromnem mnotstvi proukta, ktere ziskame jednak ptimo, jednak neptimo suchou destilaci uhli, vidime, jako hodnoty nam unikaji kominem, poutijeme-li uhli k topeni bez ptedchozi suche destilace. Neptimo vyrabime z uhli i acetylen, totit z koksu, vapna a vody.

Acetylen, nove vyc hodisko chernikii.

Polijeme-li karbid vapniku vodou, vznika plyn acetylen, kterYm se za valky svitilo Dnes jej matieme nazvat novYm bohem nebot' z dello mateme vyrabet tolik latek, se nam o torn nikdy ani nesnilo. Uvedu jen nekolik ptipada. Skoro vaechny druhy umeleho kauduku, acetaldehyd, kyselinu octovou k ptiprave octa, acetonu, ten k ptiprave diacetonalalkoholu a jinYch rozpustidel, kyselinu chlor-octovou k ptiprave umeleho indiga a chloroformu, anhydrid kyseliny octove k ptiprave aspirinu a acetylcelulosy atd. Neni motno v ramci kratkeho elanku ani vypsati vAechny produkty ziskane z acetylenu, a proto se spokojime s timto kratkYm vy'poetem tech nejdaletitejdich.

Umele hmoty z tvarohu. rgimneme si nyni chemie umelYch hmot, ktera se nam snati nahraditi stavebni material„ sklo a j. Jsou to piedevalm hmoty jako xylolit, ktereho pbu.ti yame hlavne na podlahy.

Vyrabi se z kyslieniku a chloridu hotednateho, ktere smisime s pilinami. Sines se lisuje a neutvrdnouti na hmotu podobnou cementu.

Daleko vetkho poutiti ziskaly hmoty jako ga-

Ve stiedu dne 10. kvetna 1939. lalit, ktere se vyrabeji pasobenim formaldehydu na kasein, kterS, ziskame z mleka. Za galalitu se vyrabeji vdechny pfedmety denni potteby, dnes je vaak nahrazovan ptevanou merou umelSrmi pryskyticemi, ktere vznikaji bud' pasobenim formaldehydu na fenol nebo na moCovinu. Pouziti techto pryskyric je nam vdem bane: od dpidek na cigarety a pinicich per, pies isoladni hmoty se s nimi setkame na kakaroseriich letadel a autobusil. V chemii umelSrch pryskytic bylo idealem vyrobiti hmotu, ktera by mela pruhlednost kfidt'alu a ohebnost celuloidu. Tyto vlastnosti v sobe spojuje umela pryskytice vyrobend v Nemecku, jejit vyroba neni znama a kterd byla dana na trh pod nazvem oranicke sklo. Toto sklo ma dokonalou pruhlednost, ale jest ph torn ohebne, nettidti se a lze je zpracovati i noiem. Vyrabeji se z neho opticke vS7robky vdeho druhu, ochranna skla, nadoby, ozdobne pkedmety, a pro jeho malou tepelnou vodivost a velkou pevnost a prOnost i karoserie letadel a autoChemie vyrabi vaak nejen umele hmoty, ale i umele. vlakna, jako je hedvabi, bavina a pod. gaty ze dieva.

6teme easto v novinach podobnS7 nadpis, ale neni nic noveho pod sluncem. Umele hedvabi se vyrdbi jii dlouhou dobu a nikdo se nad ntim nepozastavuje. Princip vSTroby umeleho hedvabi zaletii v torn, ze si ptipravime nejprve eistou celulosu, a to tak, ze vatime dtevo s louhem sodnatS7m nebo kyselS7m ditieitanem vapenatSrm. Celulosu piisobenim smesi louhu sirouhliku pak rozpustime na hustou viskosu, kterou protladujeme jemnYmi otvory. Vznikla, jemna vlakna vedeme do rortoku siranu sodneho, kde tuhnou opet jako vista celulosa, kterou jsme ovaem ziskati nyni v tenounkYch jemuYch viaknech. To jest tak zvane viskosoye hedvabi. Metod na vYrobu umeleho hedvabi jest vAak jette mnoho. PodobnYm zpasobem jako viskosove hedvabi se vyrabi tak zvana vistra, t. j. umela, bavina. V§imneme si nyni toho, co nas na chemii nahratek dnes nejvice zajima, totit vYroby umeleho benzinu a kauduku.

Benzin z vodniho plynu.

NespornY primat ye vYrobe umeleho benzinu maji Nemci, kteti uvedli jit do prakse patenty Fischer-Tropschovy a Bergiusovy. Podle techto patenta mateme vyrabeti benzin bud' z vodniho plynu nebo z uhli. Musime si nejprve uvedomiti, tie benzin jest sines lehkYch uhlovodika, t. j. sloueenin uhliku a vodiku. Teoreticky pottebujeme tedy k vYrobe umeleho benzinu jen uhlik a vodik. Tyto suroviny bereme na ptiklad z vodniho plynu. Vodni plyn je sines kyslidniku uhelnateho a vodiku a y znika vedenim vodni pary pies rorthavenSi koks. Vodni plyn zbavime dokonale siry a vedeme jej do reakeni vete, kde za teploty 200 stup. Celsia a za ptitomnosti zvlattniho katalysatoru nastava sloueeni uhliku a vodiku.

Vznika sines uhlovodika, nazvand "kogazin" "kogazin" (Kohle, Gas, Benzin), ktera sice neni benzin, nYbri nafta, ale z nit' mateme destilaci ziskati vaechny produkty jako z nafty pfirozene, tedy i benzin. V tomto ptipade se nam tedy podatilo dokonale napodobiti ptirodu, protote z plynu dostaneme diste chemickou cestou jak latky tekute, jako jest benzin, tak jako na pt. parafin a ceresin. DruhY zpasob vYroby umeleho benzinu zaleti v tom, ze na uhelnY mour, kterY z eiste technickYch duvodu misime s olejem, pasobime za velkeho tlaku, teploty a za ptitomnosti katalysatora yodikem. Vodik pasobi na uhli tak, ze vznikaji smesi uhlovodika, ktere opet destilaci maleme rozdelit na benzin a oleje, ktere misime s mourem a vracime je tak do provozu. Surovinami pro vYrobu umeleho benzinu je tedy v obou ptipadech vodni plyn, v druhem ptipade pak jegte uhli. Krome techto zpirsobii mateme ziskati benzin z hnedeho uhli a z acetylenu. V otazce yYroby umeleho benzinu hraji opet hlavni alohu katalysatory, nutne pro pottebne reakce.

Umelk kaueuk.

Otazkou katalysdtoril jest take vyroba u(Pokradovani na strane 21.)

Ve stiedu, dne 10. kvetna 1939.

Oddil dopisovate1sk Doptsy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poradatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnlmu roshodnuti.

Houston, Texas.

Nisledkem velikeho poetu raznych resoluci, vYzev a provolani vydanYch pro add vyvolani velke jecInotne soudinnosti ye prospech osvobozeni naroda deskoslovenskeho a vymaneni republiky desire ze sparii zlovale trhana nemeckeho — na gi Tide v Texasu jsou cell popleteni.

Radi by ut gli na pomoc, ale jak jsem seznala, nevi kam se obratiti neb jak vec zatiditi, aby nage snahy neptichazely v nivec a cela desks einnost ve zmar. tkaz tento je zcela pochopitelnY. Sama jsem byla na vahach co delati. Nebylo tadneho ukazovatele, ku kteremu Utvaru (organisaci narodni) bude nejlepe se ptipojiti, az teprve nyni lehlrYm bylo rozhodnuti nage.

Dovolig mne, br. redaktore, nyni uvefejniti par slov pro objasneni stavu veci tYkajicich se budouci snahy, prate a pomoci ve prospech vlasti rodiel na gich? Ano? Diky!

Nute, zatim co my, americky lid eesko-morayskeho pavodu nasledkem hruznYch udalosti ye sttedni Evrope zastali jsme ohromeni a ochromeni, cizojazydnY u glechtily svet se vzboutil. VztYdil se i v tech nejzapadlejgich koutech zemekoule, protatoval a ihned odtud ptistoupil k dinu. Ku ptikladu; hned jak seznali, kdo 6eskoslovenskou republiku zradil, volali dra. Benege i Jana Masaryka na nejvyggi udebny svetove vzdelanosti a zaroveri tadali ho o dobrozdani a plany pro budoucnost, tYkajici se znegt'astnelYch zemi tech, Moravy, Slovenska a Podkarpati. A hned nabidly tyto u glechtile kruhy sdruteni pomoc, nejen sympatie, ale pomoc hmotnou. Kdo by potteboval pro ma slova dukazy, obrat' se na tajemnika American Committee for Relief in Czechoslovakia, New York, N. Y., pana Bracket Lewise, neb John Finleye tamtet.

Dr. Beneg rozhodl se pro Spoj. Staty Amer-eke, Jan Masaryk Anglii, Osusky Francii a Fierlinger dli v Moskve, zatimco dr. Slavik asi setrva v Polsku. Cizina tedy stala se einnou; zatim kdy my zde zvolna jsme se z omradeni probirali, oni sbirali sve sily, aby s einiteli jinYch jegte naroda dohodli se, jak eeliti a pokraeovati dale, aby ona zloba bidneho dloveka, kterY schvatil vlast na.gich rodiot, nemohla dale se rozvijet a tak podusiti cely svet a znieiti dokonce vgechnu lidskou civilisaci, kterou pro nas tak pracne velici lidumilove zaji gt'ovali svou krvi.. A nag lid, celek, nezastal nijak v dlouhem omradeni, neb jednotlive osoby zustaly zde Jinni, oni veci ptedvidali na zaklade raznYch zkugenosti a akaza, jicht jini nepozorovali. Jednotlive podali se ozYvati a po soudinnosti volati.

Soueinnost se projevila na raznYch mistech uglechtilYm poeinem hned po oloupeni Sudet.

Na eeskem severu tato prate zaeala lehce, ponevadt tam zustaly razne narodni slolky vex.ny programu z let svetove valky a einnosti ndrodnich snah. Ceske Narodni Sdruteni nikdy rozpugteno nebylo, po celYch dvacet let razne spolky byly dinny, zatim co O. N. Rada udrtovala neustale spojeni mezi nami zde (deskoamerickou vetvi) a vlasti na gich rodita.

Proto je dnes snadno pochopitelnYm, ze na severu krajane mohli jmenovati ye svYrch organisacich sve zastupce, aby tito mohli pak byti vyslani za dr. Benegem a jej potadati, aby staff se hlavou nagi osvobozovaci akce. Kdyt dr. Beneg vyslechl tadost a seznal jednotnost ve smYrgleni a usnegeni raznYch narodnich eeskych a slovenskYch organisaci, tet vedeni ihned pievzal a vetejne pak doznal, jak lid uglechtilY, vzdelanY a sebevedomY lid jinYch narodu se na vec diva, co si pfeje a dosici chce. Z toho nabYr -vatikemulcYrjnaktuvelikou radost a zadostudineni, kdy nyni vi, ze s nami souciti imlne tet i cizi narody, jako i tiriane a Turd, i nam pomahati budou. Zase novy dakaz tvrzeni: nezaleti jakeho plemene, jake barvy Novel jest, dostane-li se mu prave-

VESTN/K ho uvedomeni o syYch lidskYch povinnosti, stane se utiteenym, dobrYm a prospe gnYm elenem lidske spolednosti. Z to ptieing chapeme, prod s nami souciti jista tfida samotnYch Nemca.

Nasledkem neustale narodni vzdelavaci dinnosti na severu, krajane severni se rychle domluvili a do prate uvedli znovu tyto, zde pravoplatne uznane girokou vetejnosti atvary a site 6eske Narodni Sdruteni, v nemt se shledavame s lidmi razneho vaznani, raznYch stavu a molnosti, kdo v prvni fade a stale na, mysli maji pouze dobro celku a zdar naroda slovanskych.

DruhYm Utvarem je Narodni Slovenske Sdruteni. Zajiste tet Utvar dobrY, o nemt v teto chvili nevim nic nen to, ze v noveorganisovane Ceskosiovenske Narodni Rade, jejit nejvyggi hlavou jest dr. Bene g, jest Slov. N. S. zastoupeno jit svYmi pet deny.

Mimo techto dvou irtvarfi zbudovanYch pro soudinnou pomoc stare vlasti jest zde Narodni Svaz teskYch Katolikt, o nemt tet nevim nic net ze se do nej hlasi deskY lid vyznani timskokatolickeho.

Tato tti sdruteni eili narodni pomocne atvary, maji ye vYboru Ceskoslovenske Narodni Rady jeden kat'dY po pet zastupcich. t eskoslovenske Narodni Sdruteni jest zastoupeno takto: Karel Prchal, prof. J. Milan, W. J. Mutik, prof. J. J. Zmrhal a J. A. Cervenka.

Slovenske Narodni Sdruteni zastupuji: Rev. J. Bradae, Jan Zeman, Jan Kubieek, Stefan Zeman a V. S. Platek.

Svaz des. Katoliku zastupuji: Jos. Frolik, Jan Voller, rev. A. titka, pi. M. L. Kralova a Jos. eada.

Z techto zastupca povolani byli do vYboru teskoslov. Narodni Rady tito: Pfedsedou Jar. J. Zmrhal, mistoptedsedou J. Voller, tajemnikem rev. J. Bradae, pokladnici pi. M. L. Kralo-va a vYkonnym taemnikem jest Josef Martinek a destnYm ptedsedou O.N.S. J. A. tervenka.

Mite, tak si veci stoji, ktere jsou ut hotovYm skutkem, kde katdY z nas mute se stall einnou jednotkou nebo mdlou nickou.

Se zastupci, ktere ma O.N.S. v 6eskoslov. N. Rade', jako elenka 6.N.S. v Texasu, jsem velmi spokojena, ponevadt znam jejich einnost dvacet let a mam velikou radost, ze na g stall bojovnik Josef Martinek je vYkonnYm tajemnikem a lichoti me tenskosti, tie do ttadu pokladniho zvolena byla tena, pi. Marie Krelova,.

Neni mne znamo, kolik ma dnes C. N. S. v Texasu dent, ale maj mantel a ja uz eleny jsme, neb tento avar je nam jeho zasadou Vklyt' je to na gi povinnosti. Razni ktefi nemysli jen na sebe, ani nevi, ze mimo nagich osobnich dluha, (ktere v nektere dobe sveho tivota katidY z nas mel anebo je gte ma), katdY z nas ma jeden veliky mravni dluh. Cim bohatgi, tim vetgim ten dluh le; dluh kterY tadnY z nas nemilte zaplatit tomu, komu dlutime — dluh za krev, utrpeni a ztraty majetka takovYch lidi, ktefi za natfi nynej gi obeanskou svobodu a ptiletitost delat si osobni majetek — obetovali sve vlastni majetky, svobodu i tivot.

A tivot nejvice a nejeasteji, protote ten katdY mel. Protote mezi zamotinYmi a bohatYmi mak) kdy se nagli lidumilove, aby obetovali na oltaf pokroku lidstva. Kdyby se pied nami nebyli oni pfidinili o volnost lidske dinnosti, svobodu ducha di svedomi, my dnes byli bychom ubohYmi porobky, jako lide bYvali dokud nesmeli se uditi nebo dle potfeby a naklonnosti cviditi. Nemenag ich Spoj. State, ani obdanskych li vYhod, nebYti to pravdy, te kdyby ti, jimt za to dlutime, nebyli by' vali ji pro nas vydobili. Prod to mnozi nevi je proto, ze nemeli ptiletitost to zveclet a ti ktefi mohli, zase nedbaji. Tad kdy maji co jisti, piti a do eeho se oblekati, domnivaji se, 'tie sedi na stte ge sveta a proto nevi, ze neg kodi jen sobe, ale svYm &tem a lidstvu v gemu prave jen tim, ze jako to jmejli na stromech nebo kokotice na bylinstvu, tyji na cadet tech, ktefi meli a maji ve gkere hodnoty mravni i irdel ducha, aby odveke sily mohly je pasovati korunou ternet Upine dokonalosti eisteho lidstvi.

2acl.nS7 z nas, kdyby sebe bohat gim byl, nemate uz tento mravni dluh zaplatiti, jim je dlutnikem. Prod? Mrtvi zlata nepottebuji, chlea laskave slovo neb Asmev pro ne neba

Strana S. ma vYznam vabec. Jelikoz jim neptekatela v tivotni praci to,dna mysteria, uplatriovali sve byti skutky diste lidskosti. V tech zasluhaela sveho tivota promenili se v botstvi, o nemt vetgina z nas ani ye spanku nedovede si slugnou ptedstavu zbudovati. Tito zesnuli jsou nad pomygleni nage povfgeni, ze ani v pomnicich neb mausolea drahYm kamenim vyzdobenych jim dluh oplacen byti nemate. Za to ale — kolik mateme — nebo chceme dati, smime splaceti pro dobro lidstva vi'dytcky je gte. Dnes zvlagte apenlive o tu naafi pomoc vola demokracie. Ceske republika pottebuje pomoc. Kdo mutes, pomot! Pomahati bude zaroveri naafi nove vlasti!

— Spoj. Stettin v Americe.

Tak myslime vgichni v 6eskern Nar. Sdruteni.

At' Cech, Moravan, Slovenec, Slezan, Polak, Rus, Jugoslavec, Chorvat, Srb ei Sloven jiny, katclY sttibrnou nitkou za srdce ptipoutan je k bratru svemu, nebot' v torn srdci vtdy zase disti se od rmutku sveta zleho, to verna zdrava slovanske, krev Vgemi motnYmi prosttedky jake zloba lidska vymysliti mohla a umela, nas Slovany nieili ale neznieili ani nezniei. Slovansky elovek stoji phrode nejblite a ani by easem snad i vedel, piece zas a vtdy citi pottebu zachovavati zakony tivota, cot dini skrze sklony bratrskeho soudrutinictvi, pro ktere prave v to chvili kdy nejvice poniten byl, svetem celYm vyzvednut by/ tim doznanim, te "side poetem malt, vzne genosti dirge jeho velikYm se objevil."

Byli jsme a budeme at do skonani sveta!

Nebude ut Nemcu, ani kapitalista s degtniky, take ne mussolinista, protote svet pfjime za vlastni, ne z donuceni, ale na zaklade poznani vte cokolivek slovanskeho jest, a tim zaroveri vyzvedne eloveka toho za hlavu v geho sveho zatizeni svetskeho i duchovniho. Nebot' ten nejvYge povznese se, kdo nejblite ptilne k zasadam bratrstvi a rovnopravnosti a zachovkvat bude pravidla matky v geho na zemi — Pfirody.

Proto nenatikejme a take neotelejme, kde nrateme pomahejme, jsouce vdedni, ze jsme to my, kteri pomahat muleme.

Ve zdej gi sokolske jednote i v faclu u podina, se hovotiti o znovu otiveni dinnosti C.N.S. a v tadu Texas els. 289. Z.t.B.J. na vYzvu Hlay. ttadovny tohoto velikeho telesa, tel jsme uz vec probirali.

Uskuteeni-li se tento din, cot je yea tedy velmi tadouci, bude to asi zase eeskY Houston, kterY bude prvnim na teto ceste na Jihu. Zvlease proto, ze zde bylo uz nekolik se/117mi pro fieel neco podniknouti, odbYvano, a krajane jsou dychtivi prate.

Nut q , doufam, ze toto obia,sneni zodpovi na vgechnv dotazy a ze mne odpusti v gichni, jim nemobn ocobne odensati. Pozdeli vynagnatim se kaMernu odnovedeti, ale ted' najednou pti nejlepgi vuli nemohu. Se srdeenYm pozdravem, Marie F. K. Valova. snarl by nebylo na gkodu, nvekeiniti jmena rii=ednikil Nan Sdruteni a tet adresu tajemnika SdruIeni v organu S.P.J.S.T. Ulednici C. N. Sdruteni v Americe. jeho tajemnika adresa jest: 2345 So. Kedzie Avenue, Chicaeo, Ill.. jsou: John A. Cervenka, ptedseda; K. M. Prchal, Antonie Mazaeova a Louis J. Diviva, mistoptedsedove; Vincenc VrdskY, tajemnik a iteetni; Adolf Kaeer, pokladnik. Ptisedici elenove vYkonneho vYboru: Frank Boueek, Anna 6erna, Jos. Cervent Vac. t ihak, Dr. Chas.

A. Chval, Jos. Hanut, W. H. Hudeeek, Julius Heger, Ant. Jeemen, Karel Kouba, Kar. Kamig, Vaelav Mutik, Jos. Mikrut, 3. G. Milan, Leo Pelej, Dr. J. J. Reiehman, Dr. J. F. Sell, Vac. Simqner 81r)reekY„ros. ' rnida„ Jos. . nachrn q n. Marie 8ninka, Alz. Strohmayer, Marie Starkove„ Ant. Turek, F. Vaclavek, Dr. J. S. Vojan, Frank Vykouk, Emilie Uxa, Anna 'Urbankova, Emilie Welclova a Jaroslav J. Zmrhal.

Rad Krasna., eislo 96.

Cteni bratfi a sestry! — Jelikot nam pfipaci schuze na nedeli dne 14. tento mesic, tu ktefi se citite ze byste meli uz platit. tak no glite tadu a site na tajemnika. Je toho uz trochu na knize pozadu. S bratrskSrm pozdravem, John Marek, talerrinik.

Strana O.

Vt8TNiK

Do Pokrok tUrtverty, RcAvelia, Texas.

San Angelo, Texas.

Miii bratti a sestry!

Ani nevim jak mam zaeit tenhle dopis. Jest to par mesicii, co jsem naposledy psala do Vestniku, tak ani nevim, jest-li umim vlastne cesky psat. Jsem zde mezi Anglitany a malo kdy uvidim Ceske du ge. ' Co pik tenhle dopis, peichazeji zpravy z Evtopy a nejsou velice vesele. Valka hrozi na vgecnny strany, ale nevime s ktere strany ta valka kouka. Pan Hitler ji g si troufa na Spojene Stag. Jak to v ge vypada, Hitler chce vladnout svetem Vgechny zeme se nechavaji uraZet panem Hitierem. Take by mu mohia jednou narldy odpovedet.

Taky vitae., co se stalo s nagi deskou republikou. Nagi matky viasti jig neni vice. Ale nage. tea jegte gije a bude tak dlouho, jak nag narod bude na zemi. To jest na ge jedind fiteeha. Neni jegte pozde. Na g lid, nag' narod, neni ztracen. Jest to na nas, jak se my zachovame v teto p3vaze. My nemusime klopit hiavy stydet se za na g narod. Cim dale se svet toc, tak'my mueeme byt hrdi na na gi vlast, kterd do konce udr geli si svoji test a cistojnost.

Pan Hider mute ktidet, ale nezardousi na gi tee.

M ze keteet jak chce, ale on nebude it na yeky. Jeho Cas ptijde jako ka gdemu jinernu. At' si keiei kolik chce, on nam nemiite vzit nagi natoclnost, na gi tee, kdyg se nag narod nepodda. A on se nepodda. Bude trpet, jest pravda, ale nagi pradedove taky trpeli a vyarZeli; a na,si Cegi za motem take vydrii, ne g jim ptijde nova nadeje na zbudovani nove, viasti.

U2 bych taky mohia ptestat, nebot' ja nic zajimaveho nedovedu napsat. Tak nyni s Bohem! Se sesterskYm pozdravem, Bolena Anna Bubenik.

Bid Karel Jonas cis. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jak jig dtive br. V. Urbish podotknul, ge nag' pokadajici vYbor neco chysta, chci yam oznamit co vlastne se chysta.

Peigti nag e schtize peipada na den 14. kvetna, jest to "Den matek", a proto usne geno, ge tad Karel Jona g pohosti maminky a zaroveri bude dana odmena tern maminkam, jet maji nejvetgi podet ditek v eade Karel Jona.g.

K udalosti tato pozvan tednik, kterY pronaluvi ptipadne k tomuto dni v jazyku deskem anglickem, jest to jig dnes giroko znamY mladY pravnik, nag spolubratr, J. J. Duckett. Jak doslYcham dostavi se i kapela vyggi gkoly eastbernardske, ktera, velmi dobte pokraduje pod tizenim spolubratra Sktivanka .a ptednese nekolik skladeb ku pocte maminkam. Ano, i mase bude hlasit ku slovu. ly Zda se mi, jakoby mi zvonila otazka v ugich: "A co my, tato* nic?" Odpovidam: "Nic!" Tentokrate budou pohosteny jenom maminky, a vy tatove, mladenci, ja s vami, budeme utirat vousy.

Zakusky ku pohosteni obstard a nape& nag vYbor, a proto bud'te maminky uji gteny, ge se budete mit dobte.

Vas, mlade spolusestry, ladarne, byste ptinesly do teto schilze raze, tail' bile .a eervene. Odekavame, g e schtize bude eetne nav gtivena, a ka g dY peitomnY bude mit ptipjatou rail, die Oeho g pozname kdo ma je gte matinku a kdo ne.

Pohog teni zapodne hned po schtizi, a jsou jig dny hodne dlouho, zbYva nam hezka chvile ku pobaveni. Dostavme se v podtu co nejvethim, by ty na g e maminky videly, jsme radi s nimi. Na shledanou dne 14. kvetna.

S bratrskYm pozdravem John Holedek, taj. kad techosloy an Cis. 40, Hillje, Tex. Cteni bratei a sestry!

Timto y am davam na vedomost, ze zas buderne miti schfizi ag tteti nedeli v kvetnu, totiz 21. kvetna. Tak si to, bratti a sesry, zapamatujte, a dostavte se v pinem podtu do schuze ,neb nage pokladna dostava souchote. S br.

E. H. HajOVSk$', tai. pozdravera,

Crosby, Texas.

Ctena- redakce'a mill etenati, odpust'te ge se g enu pinou parou, to je proto, ae jsem na zadatku tohoto psani, ale na druhem konci tohoto dopisu mne najdete zeslablou a zvadlou, tak jak to kviti v tom pohdru, ktere tam stoji a okrag luje vas byt, a nakonec ho vynesete ven, ponevadt si vyslou gilo svoji lhutu a zvadlo. Co by mohl dlovek ptirovnat ku krasnemu kviti a zvlagte kdy je darovano za giva? Sedim pii tak krasne kytici bilYch lilii, ktere mne poslala peitelkyne pani F. Woldikova. Mnohokrate jsem slygela, to ptatelstvi uz vymeelo. O, to neni pravda! Mnohdy je Oita' vernelgi net rodina, takovYch peikladn mama na sta a budou se opokovat dale. PHtele si opatrujeme, abychom ho neranili zlYm slovem; s rodinou je to jinak, myslime si, 2e vgechno o mne vi, tak mu toho povim jegte vice a peklo je hotovo, rez se zaene zagirat. Kdo ji dela, zdali tu gi, co tu zasel Stesti, ge tu laska, kterou rez ztravi, zkou gi a do dugi Ittidla do nebes. Nektera dobra du ge si tekne: no, to Orsadka rada sedi ye chladku a sklada ty vergiky, druha i peisvedei a je gte peida! tot je tak stare., nemil ge chodit, tak musi aspori psat. A tak proto mne tak east° vidite se blYskat v novinach. Jak by mne to netegilo, kdy dostanu psani a tak mne chvali, at' jen pigu. Na ptiklad pani Dvorska mne psala: "Anugko, jen pig easteji. Radeji peestari mi psat a pig do novin, tam to budou Gist vgichni a u nas .jen ja." 6, ja budu jegte i pi. Dvorske psat. Rano si ptivstanu a co zmeakam na jednom, dogenu na druhem, jen kdyg vas to Va..

Ale na druha stran y zas mam nesnaze s bratrem Mouekou. On mne odkazal, ge nema mista pro ty dlouho dopisy, ge ja toho mnoho pigu.

Opravdu jsem se toho sama polekala, kdy Vestnik 'Angel a ja muj dopis uhledla. Vgdyt' toho byla cela stranka a ja musela sama svilj dopis Gist, ponevadi jsem tomu nemohla vetit, ge jsem toho tolik napsala. Jen se nebojte, vgdyt' i ja, yam dam brzy puntik, tak jak to pan Bartog udelal. Nevim jestli se mu Skyta, potad ho vzpominame. I hada jsme u g zavesili na fenc, chiapec ho tam ptidratoval, aby nespadi, ale prget nechce. VCera jsme si vyjeli do Houstonu nejakou tu paradu obhlednout a ten kloboudek peipasovat. Ale jak si koupit, kdy jsou tak smegne, jeden je pleskatY jak podlesnik, druhY jak kogieek obracenY vzhtru dnem, tak ge je v tom elovek jako figurka, a tak po v gecke to namaze jsme ptijeli domil zase ve starem. Zagly jsme si se sousedkou na vYslech maleho chlapce, teprve 12 rokil stareho, kterY se musel odpovidat, prod se chtel obesit. Byl bled'oueky, bidnY a steevice gadne. Kdy2 ho soudce vyvolal na urdene misto, na chvili se ohledl a pak pravii, ge mu vgechno glo neptiznive. Otec jeho ge je do konce givota v kaznici, jeho nevlastni otec 'g e je na das v galati za to, ge pfejel starce a zmista odjel. Jeho matka ge pracuje nekde v pivnici, on ge sam nevi kde, a on ge do gkoly chodit nebude, ze ma moc potrhane pradlo a ostatni deti ye gkole se mu smeji a tak proto ge si chtel givot vzit, ale byl zavdas zachranen jistYm mugem, ktery tam poi nem stal a obeas chlapce chytil za ramenko, aby mu dal odvahu k keel. Jisg pan, kterY ho zachranil, slibil ge si chlapce necha u sebe. Vern nam bylo do plaee, i chlapcovi. A tak chiapec nemusel do polepgovny, kdy se ho ten zachrance ujal. To vidime, jako krkaval matky jegte giji.

V Den Matek si snad kagda matka na sve dite vzpomene a dite na svoji matku. Jak to blagi, kdy slygirn moje Chlapce si Augkat jeden druhemu, jestli mu piijei nikl, ge nema dost penez koupit iname darek, jak mne to bla gi a vim, ge to bude jeri pletka, ale ptece z toho budu mit radost. Oh, kdybych inohla svoji matid ce prat nejakYm vin g em, jak bych byla blagena, ale je, nemohu ani ty kvitka na jeji hrob pologit, je to tak- daleko adtud; at :na Sunny Side; Texas. Pi g te mi nekterY z vas, kdo tarn bydlite, jestli tam ten hroznY dub je gte stoji a oznaCuje na mnoho mil daleko, ge to je ten SrnenskY htbitov, co oni darovali zem a take oni tarn vgechni odpodivaji. Napted si tam ulogili fel dcery. Jedna, u gna vdavani, byla pochova,na ve yenei, kterY mela pkiprayenST ke svathe.

Druhe bylo dy anact let a teeti staff it vice ne:parnatuji. Vice deti ne ell, Pak si vzali !nog

die streciu, due 10. kvetna 1939. sestru Marugu, kdy nag i rodiee zemteli. Marugka bYvala jak v nejake zahradce, tak ji meli radi. Kdyg jsem tam obdas pkijela, tetidka mne pravila: "Anu gko, beg do zahradky na jahody".

Ja jsem se tomu divila, ge oni maji jahody, ale tetieka pravila, ge to jsou jahody pro Marugku, a tato ani nevedela jak se ma dobee. Pak Marugce zaeali lido povidat: ja, bych u SrnenskYch nebyla, ty tam umee g, tak jako vgecky jejich dcerky. Voda jde ze hebitova k domu a prote ony umeely. Marug a dostala strach a dala v nohy. Vlastne ani nevim u koho byla, ponevadg jsem o neco mlad gi net' ona, tedy jsem si to nezapamatovala, ale tolik vim, ge za nejakY eas Maru gka gla zpatky a byla rada, ge je u SrnenskYch zas a tam byla a g ji jeji mug vysvobodil. Mils sestro, ze je to pravda? A tak letos v late si tam chceme zajet s pani Marii Mikeskovou na ten htbitov se podivat, ale ut to tarn zajiste takove nenajdu, jak to bYvalo dokud to sestra opatrovala.

A jegte yam zdeluji, ge jsme ptestali lenogit a zalogili jsme si tady nedelni Akolu a jde nam to vYborne a mame pei tom hromadu gpasu.

Peejte nam gtesti a ptijdte nam pomoct. Kostel jsme si ug koupili, ug je i zaplaceny, tak nernejte strach ge na nej budeme vybirat. Pani Terezie Slovadkova, ptijet' s tim inYm dolarem, kterY jsem na tobe vyhrala. Vite, sazka je nejlehei prace, a tak my jsme se vstadily a Atesti peak) mne, a tak ja budu mit dolar nebo nova gaty; budu-li muset Cekat dlouho, budu poditat i troky.

Kolik vas bylo postra geno minule fitery tim stra gidlem na nebi. Mnoho lidi bylo na smrt ustragenYch. Nekteti v tom meteoru pry mohli Gist slova, jedni detli vojnu, druzi Hitlerovo jmeno, jini zase ge to znamenalo penize a zadatedni pismena presidentova jrnena. Ja, jsem to take videla. Bylo to pane, ale co to bylo nevim. Bylo to jako zlata testa a za par minut steibrna. Od nas to vypadalo, ae to glo z Houstonu do Galvestonu. Na druhY den houstonske noviny uvetejnily z toho obrazek. Lida byli z toho postrageni. Pamatuji si, ge peed svetoyou valkou bylo neco podobneho. Ja., a mu g jsme poklizeli dobytek a spateili jsme, jak velka koule ohniva letela od vYchodu k zapadu, za vtetinu druha a na to hued tteti, v gecky jedne velikosti, takge bylo cele nebe ozafene. Jenge to tr valo moc na kratko,? neg jsme se vzpamatovali bylo Po vgem. Ptali jsme se jeden druheho, co to mute bit. 6ekali jsme je gte kus do noci, ale vice jsme ug neuhledli. Za nejakYch etrnact dni byla americka, valka vyhla gena. Co nam nynejAi thee ptedpovida, to musime hadat.

MinulY tYden doprovodili jsme pani 2ofii Kratkou k vednemu odpoeinku. Budi g ji zeme lehkou.

A tak dnes yam dam uz pokoj a dobrou not!

S Uctou,

Anna Orsag.

Taylor, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Opet chci peispeti s paru tadky do Vestniku.

Peedne yam mili bratti a sestry z celeho okoli Taylor oznamuji, ge u eadu Praha Cis. 29. bude sehrano krasne divadlo, ktere nam ptijedou sehrat studenti ee gtiny na statni universite v nedeli dne 14. kvetna. Bude to krasna, a vesela hra, tkerou nacvieil a tiditi bude Dr. Midek, profesor ee gtiny. Tedy vas vgechny zvu z celeho okoli Taylor i zdali, abyste se ye velkem poetu dostavili, tak abychom sin napinili do posledniho mista, a to vite ge sin je velka, tak se neobavejte, ge ji peepinime. Ukagme, ge si time jejich namahy i Ceske keel. Ujigt'uji Vas, ge v onom divadle fiainkuji dobei herci. Doufain ge se upamatujete, jak nas p. 2ivnSr zde it Toni srdeene rozveselil a jen nas letos jiSte se tak •ozvesell. Take sledna Elenora Drozdova fieirikuje, tedy z na geho okoli, a to nas bude tim vice zajimat. Bylo mi sdeleno, kde bylo divadlo jig sehrano, ge se znamenite vyda tilo. PodotYkam, ge pH onom divadle bude einkovat Ceske. hudba. Nezapomerite, ge to bude na den na gich matieek a ge vy mladi udeldte kagde mamince velkou radost, kdy ji vezmete na krasne Ceske divadlo a vy v gichni pHjdete s nimi, Tak na shledanou 14. kvetna v siRubie Holly. ni tadu Praha!

ye st •edu, dne 10. kvetna, 1939.

Svornost Jihu cis. 15, Rogers, Tex. Mile sestry a bratti!

Nae pad cis. 15, pozbyl Ciena. Br. Joe Vybiral dotrpel 2. kvetna ye sten 74 doka, 6 mes. a 7 dni. Clenem byl od roku 1915. test budit jeho pamatce. Poziistale pota Rah. V nedeli 14. kvetna /name schuzi, a jelikoS mame dulezite jednani, proto kaSclY at' se dostavi.

Br. TOMA.S. Vanek v Placedo, Tex., srdednY dik za dopis. Doufam bratie, Se se sejdeme, a jest-li ne, tak sve zkueenosti vypisi. — Br. 2ak z Bryan: adresat clenu nakho kadu neposilam Sadnemu, kdy nevim na jakY Teel jej chcete upotiebit. Poslal jsem jeden Hl. poelete 6c kolkovanou obalku a Adel prof adresat chcete, a vim, Se Vam bude poslan.. v minule schfizi jsem dostal nalizeni, ze kdo nezaplati do konce kaScleho mesice, dle dlanku 30. ,odstavec B, str. 18. naeich stanov, bude dle ele.nku 44. na strance 23. naeich stanov odloSen od Tmrtni podpory (suspendovan), a vade mile. rodina neb podistall ztraci naroky na pojistku, Se by jste v dobe suspendace zemieli. Berte na vedomi, ae upozorneni toto se deje jen ve vas a Yak rodiny prospech. Teen° by mne, kdybyste tomuto upozorneni venovali svou pozornost a zajistili si ochranu sve rodiny naddle neporueenou.

Pan Ignac Baca je timto suspendovan; posledne se zdrSoval pki Marlin, Tex. Kdo by o nem veal, prosim za sdeleni jeho adresy. Poetovne nahradim.

Jsem Vas, Ern F. Voldan, taj., Rogers Rt. 2, Box 241., Texas Do Dallas a okoli!

SloyanskY Vzajemne Pojiet'ujici Spolek proti Ohni a Bouii ve sve pravidelne schfizi v lednu letoeniho roku se usnesl, aby do sjezdu byl znovu pkehlednut a odhadnut nekterYm Clenem Hlavni Uiadovny kahlY majetek pojietenY u nes proti ohni aneb bouli.

Pkehlidka tato byla jiS vykonana v nekterYch odboekach, aveak v Dallas a Houstonu jeete stave, k piehledu. Do Dallas piijede na g pkedseda, bratr Frank Andinec z Houstonu a br. Robt.

Cervenka z West, asi 12. kvetna, a distanou asi 3 neb 4 dni, dle potieby a dle toho jak prate bude ubYvati.

Ptirozene, na mistech kde je tuze vysoke pojieteni, oclhadei vYbor sniSuje takove pojieteni, aveak na mistech kde se najde, to majetek neni dosti pojietenY, vYbor schvali zvYeeni, jestli si toho Clen pteje. Odhad tento vykonava se kaale tii roky a je pro to, aby se opravily chyby pojieteni, stavaji-li jake, a srovnalo se vysoke s niasim, neb je zbyteeno platit na nem co ji2 dnes nema tu cenu.

S naei Ceskou letni ekolou doposud vse pokraduje stale vpled. Byla pkijata nabidka p.

Jar. E. ' ivneho z Austin, jen nam byl doporueen nakm uditelem na universite, Dr. Midkern. Veechny pkipravy, na ktere bylo jiS &lye poukazano, byly vzaty na vedomi., aneb jiz vykonany. Dle toho jak je zajem o tuto ekolu, yypade, to se cela tato akce setka s fispechem.

Kdo by se o tuto ekolu zajimal, necht' necha vedet pkedsedovi tadu Pokrok Dallas aneb 'eked. tadu Jaro, aneb starostovi Sokola.

S pkatelskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

Do La Salle a okoli!

Bratki, setry a krajane!

Ponevad2 jeete neni v naeem okoli zaloSena odbodka SdruSeni Oechoslo yakil v Americe, timto vain oznamuji ze jsme se usnesli zaloSit odboeku v nedeli drie 14. t. m. Schilze zapoene ye 3 hod. odpoledne ye ekole, hned po taclove schuzzi S: P. J. S. 11‘.

Vy, bratki • a sestry etouci toto, bud'te tak laskavi a uvedomte o schiizi ty, kteii neodbiraji Vestnik, neb chceme aby se veichni dostavili do schuze, bez rozdilti spolkovYch neb naboSenskYch. \reticle se zakladaji odbodky, nezustafime my pozadu. Jest to naee povinnost, chceme-li bYt valeni jinonarodovci, jak jsme byli od svetove valky. S krajanskYm pozdravem, A. V. Franek.

Strana 7,

VESTNiK Uvaha ku svatku Dne Mittek, druhou nedeli v mesici kvetnu, dne 14.

Drub& nedele v mesici kvetnu zas yecena jest yeem matkam. V mesici kdy ptiroda po zimnim odpoeinku opet stkveje se sveSi zeleni a hYti pestrYmi kvety v z celeho roku nejkrasr nejelm, dnes skoro jiz celY svet sklada, svilj hold bytostem ze yeech nejdraSeim, teeicim se vzrfistajici ticte a vaanosti v celem civilisovanem svete. Jest jen jedno srdce na svete, schopne vrcholne lasky, je to srdce mateino. Jest jen jedna hlava na svete, jen neklesne ani pod nejveteimi starostmi, — je to hlava matdina.

Jest to jedna ruka na svete, jejiS pouhY dotyk dovede zmirniti tu nejkrutejti bolest, — je to ruka mateina. Kdo maze porozumet a ocenit to srdce matekske v cele jeho velikosti a krase Lasky? Co oddanosti a sebezapteni se v nem chova. Mile ditky, ktere mate jette svoji matau, poslechnete ji a nezarmucujte jeji srdce, pine lasky k yam inouci. O jak to srdce boll a krvaci, kdy'S vidi, ae tolik ten svAj klenot, kted pod svYin srdcem chovala a otetkovala, nevdedne se °piaci, kdy2 vice poslechne cizich, net svoji matidku. Ale ona nezapomina a odpoutti a kdy takove ditko se nabali zleho a je opu'Steno od cizich, tu matka je to zase, co poteti a laskou mateiskou oblati a aS ku hrobu vyprovodi sve ditko. Vtem tern, kteii ji2 zde to ndrahST klenot nemaji (ja tet ne), kde ji g kryje chladna zem, vzpominame a kteti mohou, zdobi jejich rov kvitim a tak odplaci jim za lasku: Ma stare', mamieko, hluboko smutno je mi po vas, vy o torn nevite.

Slunieko za hory kdesi v dalku chvata, spete, sladce spete ma matieko zlata.

Kolik noel probdela ta matieka snad u sveho ditka, kdyt churavelo a kolik starosti zase o vSrchovu mela. A to snad vy, ditky, uznat nechcete? 6, as jedenkrat ten drahY klenot budete vyprovazet tam k tomu tmavemu hrobu, tenkrate si vzpomenete, Se jste ji, dokud zde Sila, radost neeinili za jeji lasku co chovala k vam. A proto kdo nemiluje, necti a nevzpomina sve matky, neni hoden aby ho zeme nosila.

VaSte si, mile detieky, nade vte matiely svoji, mate-li bolest nejakou, vedy yam ji matieka zhoji.

Matieka den svilj prolije v Tsilne, vedome pad, vi, ze jen v stale Cinnosti nuda a hope se ztraci.

Hled'te vkly drahe matidee lasku svou na jevo dati, vklyt' ona yam ji v kaklY Cas stonasob vklyeky zas vrati.

Nemysli nikdy na sebe, 2ije jen pro svoje deti, proto ji dejte vdeenost svou, ta at' k ni odevtad Teti.

VSem matidkam pieji, by byly odmeneny za jejich lasku tim nejleptim a proto yam, pratele a krajane timto davam vedeti, 2e 'fad Vytehrad SP.J.S.T. na Bayersville bude potadat oslavu na Den Matek. Budou deklam.anky, zpevy atd., proto jste vtichni k nam zvani. Bude to krasna oslava natich rnatidek, za jejich materskou lasku. Nezapomerite a v hojnem poetu chni se dostavte na den 14. kvetna na Bayersville do sine tadu Vytehrad a doufam, ae t'adnSi toho litovat nebude, neb program bude velice krasri. r.

Vtechno dobro ku svatku matidek pfeje a na shledanou se teti dne 14. kvetna o 6. hod. veeer K. F. Chalupa. vat fadoVST dopisovatel, Plukovnik Lindbergh pokraeuje v inspekci vojenskSrch letitt', skladitt' a schopnosti leteeke obrany. Dle zpravy jeho pfatel, kteti s nim o belnYch zaleSitostech hovotili, Lindbergh ney eti. v nebezpeCi brzke valky, uznavo, prvenstvi Nemecka ye vojenskem' letectvi ale veki, Se Sp. Staty mohou p p i opravdovem Tsili snadno Nemecko ptedstihnouti.

Klub Mliclete radu Pokrok Houston'', eislo 68.

M a ni m Ptate se me, co mi na svete nejdraSei? — ' Co zni v mem sluchu jako hudba nejlibeznejk? — Tot' odpoved' nejsnazsi vSdy moje MAMINKA. Klub Mlaclete k ucteni svYch i jinYch m.aminek potada v nedeli 14. kvetna hezounkY program. Program bude sestavat ze dvou east'. V prvni cacti vystoupi ti nejrnenei a v druhe vystoupi vase nadejna mlacle2 v obraze o jednorn dile, nazvanem "Svatba bez nevesty". Potom budou rozdavany nejake clarky, jak toto bude provadeno urdite nevim, ale myslim Se jako minulY rok, kdy obdrZela darek maminka nejstarAi a pak nejmlaclei. Veechny vas srdedne zveme na nae program, kterY jak uz uvedeno, bude pokadan ji.2 pkieti nedeli o 3. (tteti) hodine odpoledne v kadove sini ye Studewood. Abych nezapomel, mamineeky nezapomefite ptines nee° ke kafieku. Vstup je volny. Tak na shiedonu ptieti nedeli ye Studewood!

Klub MlacleSe. •

.

kid Svaz techoslovanii Cis. 92„ Ft. Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Na ptieti mall 14. kvetna ptipacla naee Padove, schfize. Jak jiS" bylo drive br. tajemnikem oznameno, ae ph teto schuzi bude, slavnostne uvadeni yeech novYch Clenu. Proto, broth a sestry, dostavte se v poetu co nejveteim k tete ()slave a vzajemnemu seznameni se s novymi Cleny. Take na tuto nedeli ptipacla sve.tek "Matidek", jenS peknYm programem oslavime. No, a na ukondeni, Se se vespolek posilnime spolednou svadinou ci wadi. Tedy sestry jsou Sadany, by pkispely ruznYm pedivem do kuchyne, za co2 diky.

Veder bude tanedni zabava pki vYborne hudbe Sid Pokladnika z Dallas. Vstupne jako jindy. Srdeene zveme yeechny naee pkatele a krajany zdejsi i z okoli, pkijd'te se pobavit a zatandit si pii pekne Ceske hudbe. 0 obderstveni a vzornY pokadek bude postarano, jako vkly.

Nae bratr organisator J. R. Bartek a ses.

Milan od druheho tadu se dini, neb jsou v poptedi ve Vestniku skoro IcaSclY mesic. Obema gratuluji!

Moji evagrove v New Yorku pteji, aby se brzy po to take operaci zotavila. — Pani R. Nevolova, srdedne Vas lituji ye Vakm teSkem postaveni.

Ku konci prosim o u yekejneni "vzpominky" ke dni matieek, pro ty, kteti maminku maji: MAMINKY SI VAi! Kdo jette maminku mat, tak si ji velice vai!

PtemYtlej denne easteji jak by ji bylo leheeji.

Lasku -jeji laskou plat', sve srdce ji cele vrat'!

Co sneseS mamince a dat, pro Zivot sobe ukladde.

2e let' Cas, piece viS, i Se stall nese tit!

Na hlave zfit u2 tediny a vidit vrasky mateiny?

Stafi jeji v Ade mej a klid za starost ji piej!

Vie, elm vzpomenet si na ni, ptinese Ti potehnani.

Az maminku svou nebudeS mit, pozde o ni budet snit.

US jen obejmeS jeji kfiS, kvetiny na hrob poloSit. Pani Botikova, poznavate tu basnidku? Doufam, Se se nebudete zlobit za jeji uvefejneni; je Pelcria.

Srdeene zdravim ctenou redakci a vtechny etouci.

Marie Juranova.

Fermift Caste wniraji na cukrovku, zahradMei na zapal slepeho stfcva, duchovni na mrtvici, advokati na nemoci Saludku. Surnaliste, sladkove a herci na choroby jater, na pneumonii a chfipku.

Strana 8.

VEsTNIK

POSLEDNi MUZ V TAYLOR. Z Taylor se oznamuje opravdovSrm krajantim a krajankam z mista i z okoli, ze na gi universitni studenti z Austinu budou miti v nedeli, na Den Matek, dne 14. kvetna v 7:30 veder v sini radu Praha, S.P.J.S.T., v Taylor kra,sne a poutne divadelni ptedstaveni, jet se jmenuje "Posledni mug ". Je tomu jit davno co V sini bylo Ceske divadlo a odekava, se velike, nav gteva. 0mamuje se, to letos studentske divadlo melo jit obrovskY Uspech v East Bernard a v Granger ate p • edni tlohu hraje sledna Eleonora Drozdova, jet pochazi z Taylor. Ukatme ji i ostatnim studentam, to se zajimame o jejich divadlo, ktere hraji z lasky k na gi deske 'fedi a ze hodlame uglechtilS7m zpasobem oslaviti Den Matek. Dr. Midek, jent divadlo nacvidil a kidi, jit byl vyzvan, aby promluvil k na gim maminkam. Je nam vg em i studentam potteba povzbuzeni a studenti nam sdelili slova jejich profesora, ktera pronesi po loupetnem zabrani Oeskoslovenska Hitlerem: "NezdravY, chorobnY smutek nesmi nas ovladati, ale v praci pro svobodne, demokraticke Ceskoslovensko ye svobodne, demokraticke Evrope je na ge atecha a nag e spe,sa." Uvatujme, jednejme a podporujme nagi tee i nage Ceske studenty.

DETSKYM SRDCIM. Do nejhezeiho mesice, do mesice kveta a teple jejich vane zasazen byl kvet ze vgech nejkrasnej gi — vdek mamince — svatek matek.

Vyrostl uprostted rozkvetleho maje a piiroda mu vytvotila ramec nejnetnej gi. Skacely se trany, vyhynuly mnozi narodove, vychladly mnohe myglenky, ktere roznecovaly lidstvo. Ptestalo byt svato to, prod se rozohnila na ge mlada leta, ale jedna svata, vet, jeden id yl zustava katdemu dloveku, at' mlademu, at' staremu, a to jest klin matetskS7, matetske srdce a mateina laska. Nejryzej gi ze vgech cat, nejskromnejAi a nejnarodnej gi milovani na svete, to jest laska mamindina, ktera, zustave, virdu, kdyt vgecko opustilo. Maminka pkijme dite, at' je chude, at' je opugtene a zavrtene tieba celou lidskou spoleCnosti, ona najde Utechu, ona najde smliovani a davod, aby ptitiskla ke svernu srdci syna nebo dceru, kterY to pottebuje, kterS T u ni hleda kdyt je nenagel nikde jinde v celem svete. Nevyzpytatelne hluboke; je mateina laska, dovede odpouStet, dovede vtdy znovu uvetit, ze dite, ktere si k ni pti glo o pomoc, jest toho hodno; ta jeji vira easto vraci zbloudileho na spravnou cestu a posiluje k novemu boji, podpira, a sill.

Svatek matek byl zaveden zde v Americe pied svetovou valkou v rode 1907. A od to doby katdym si ptipominame ptedrahou a nenahraditelnou maminku a prina gime ji proste, ale uptimne podekovani za nespodetne obeli a starosti, za velikou praci a lasku, kterou jenom ona dovedla nam dat. To katde ditko ptedobte vi, ze maminka je balsam na v gechno. 112 male deck°, ktere zaeine, mluvit, prvne tekne mama.

A to sladke slovo vyslovi vtdy, kdyt se raduje i kdy2 jej nee° boll. To male, drahe srdedko ut dobte vi a vyciti, ze mama je ten nejhodnejgi elovek, kterY mu neubliti a kterST ho ma rad vie net sebe. A my, mile deti, teknete, ktere jest vage prvni slovieko, kdyt se yam neco stane?

Smele mohu napsat, to si katdY vzpomene na maminku a tavola nejdfive: Mami, ja, jsem upadl! Mami, ja mam hlad! — Mami, nevig, kde main eitanku? — Maminko, nevi g kde je me. depice, rukavice a sttevice? Jako bych vas slygel. Tu dobrou a veevedouci maminku zavolate vtdy nejdtive a u ni hledate porozumeni,, atechu a pomoc. Maminku musi miti katdS7 rad.

Vtdyt' i nagi nejvetgi &end, basnici, spisovatele a jini vYznadni lide, ktefi si svou praci ziskali svetoveho jmena, vzpominaji a vati si svSrch maminek, byt' byly hodne chudidke a proste, protote ony jim daly zdravS 7 zaklad k cele pozdej gi tivotni praci.

V2dyt' americkST slavnS7 president Abraham Lincoln tekl: Za v ge, dim jsem anebo se doufam stati, dekuji sve andelske matte. Vzpominejme vgichni na sve maminky a v den, na kterS7 ptipada svatek matek (v2dy druhou nedeli v kvetnu), dejte mamince peknou pusu, tteba i tau a telnitte;Ara, ja to roxl tom rad!

Ve stiedu, dne 10. kvetna 1939.

A pak se podivejte potaji na mamineiny jak zazati a zalesknou se sizou radosti, nebot' Jen pro vas srdce to t'uke. a ttepote., hledi yam vyzlatit cestieku givota.

A ten, kdo uz maminku nema na givu, donese ji na hrob kytidku jarnich kvitek a potichu ji tam 'Time: Maminko drand, vzpomindm dnes na tebe.

A my,,kteti jsme se ze stare vlasti vystehovali a sve drahe maminky na tamnej gich hibitovech zanechali, zasad'me se v gemogne o to, aby odpoeivaly pod kog atou Ceskou lipou, a ne pod germanskou kfivolakou svastikou.

Tak, — a ted' drive ne g to psani na Rogtu dam, jegte yam s Jaroslavem Nachtmanem zazpivam: Kagde, matieka, tfebs. je chudieka, srdeeko z nejeistgiho ze zlata ma.

Sviti z jejich at' se kam chce toei, jako slunce svetla tak t epla dd.

Z oCi me matieky vedou dye cestiely, ktere osvetluji airy svet.

Na cestach ti sviti, vgude s tebou citi, s tebou se chce smat 1 zaslzet.

Kagde, matieka„ tfeba je chudieka, v srdci vkly gije, i kdyg nam umisela.

Jeji zlate oCi za tebou se Wei, rano i z vedera, jako hvezda zardela.

Sve drahe rodiee je. rad vgdy mdm, pro ne sve gtesti vgdy milerad dam I ptdeek veder, kdyg usina, sad, chtel by svou pisnielou s otcem i matieku, celY svet ukolibat.

John GajevskY. Blessing, Texas.

Ctend redakce, bratfi a sestry!

V nedeli dne 30. dubna konala nage odboeka des. Narodniho Sdru geni svou pravidelnou schuzi, v ktere bylo usnegeno, ze budeme pofe,dati velkY piknik dne 14. kvetna (na Den Matek) v Blessing Community Hall. Mame pozvany dobre redniky, ktefi po spoleenem obedu promluvi k shromakieni. 2adame v gecky krajany z okolnich osad, by se na gi zilbavy stieastnili. 0 vYbornou hudbu, hojnost jidla a obCerstveni jest vYborem postardno. tdelem nagi odboCky jest, abychom vgechny krajany v okoli ziskali za eleny Doposud mame pies sto Mena.

8esti-elennST agitaeni vYbor pracuje opravdu svedomite. Krajane, ktefi by se chteli za 'deny picidati, at' se hlesi u nektereho Clena vyboru, ktefi jsou nasledujici • Pani Bure govd, Bordovska a Hlogirova a pani Fr. Hlo gek, Emil Dorflak a na tketiho jsem zapomel. Tim usnadnite prici toho vYboru, anebo se pfihlaste u tajemnika ye schfizi. Tedy pamatujte na to, ze na Den Matek vedou v gecky cesty do Blessing na piknik O.N.S. S bratrskYm pozdravem, Jos. Zemanek.

Rad Praha, Cis. 29., Taylor, Texas.

Tirnto davam na vedomost vgem plenum nag eho •tadu, ze schaze zapodne pfesne v 1 hod. odpoledne v nedeli dne 14. t. m. Dale 2adame, aby se vas dostavilo co nejvice, ponevadt mame duletite jednani. Take yam davam na yedomost, to nagi degti studenti z Austinu bUdou mit zajimave divadlo v na gi sini tehot dne, toti2 14. kvetna, proto svolavame schuzi na jednu hodinu odpoledne, Jos. F. Eineigl, .

Koval', Texas.

Ctena redakce! — Pfichazim, abych zdelil cele vefejnosti velikou novinu a sice, tie zde na Kova • v sini tadu Gsveta cis. 52. budeme mit Ceske divadlo v nedeli dne 21. kvetna. To same co profesor Midek a jeho studenti jiz sehrali ye vicero deskS7ch osadach a v gude meli velikSr 'Lisped/I. My zde se na divadlo velice te gime a zveme vg echny krajany z celeho okoli, aby ptijell se pobavit na teto u glechtile zabave. Poplatek je velice nepatrnY, ditky 15c a dospeli 25c. VYteg ek jde na iteel diste dobroeinnY, umognit vzdelani chudYm deskYm student0m.

Jest to opravdu fidka, pkile gitost bYti na takovem divadle. Proto nenechte si tadnY ujit tuto pfilektost, neb si nedovedete ani pfedstavit, o jak pogitek byste se pfipravili, kdyby jste zustall doma. Mnozi nagi lide, vile:Ste ti mladgi, nedovedou si ani pfedstavit, jak jest ta nage fee krasna a jak jadrne se v ni maze elovek vyjadfit. Proto piljd'te v gichni a pfesvedete se a ukagme profesoru Miekovi a jeho studentfim, ze si vagime nagi narodnosti a na gi fedi. Oni pak syYm vystoupenim nes zase pfesveddi, ze mame skuteene byt na co hrdi a pygni.

Profesor Midek mute bYti prdvem nazvan a opravdu je apogtolem techo-Moravanu v Texas. Jen si prosim pfedstavte, kde bychom my zde v Texasu byli bez neho! Dostavte se tedy vgichni na jeho divadlo a uka gte jemu i jeho studentam; ze dovedeme ocenit jejich namahu a obetavost.

Zrovna pa divadle hodlame zalo git odbodku Sdrugeni AmerickYch techoslovin v Texas, za spolupfisobeni vgech zdejeich spolku v okoli, bez rozdilu. Toto jest velice dulezite, proto hled'te aby byly v gechny spolky co nejvice zastoupene, abychom v teto veci men uspech.

'Creel sdru geni bude vysvetlen.

Za fad Osveta a celou osadu Koval ziistavam Vaclav Bafina. vas, Bad Elmaton, eislo 148., Blessing, Texas.

Ctene sestry a bratfi! °pet pfichazim mezi vas, abych yam oznamil, ze nage odboeka Sdrugeni Cechoslovaku v Americe bude pofddat piknik ve prospech nagi osvobozovaci akce a site dne 14. kvetna, v Den Matek. Pfatele, krajan y, dostavte se vgichni, kterYm mono a ukagte svetu, ze sobe vatiite to nagi neb vagich rodieu Matky 6echie a oslavme vgichni ten Den Matek.

Mame pozvaneho vyborneho feenika, br. C. H. ChernoskYho, kterY nam v ge dalgi vysvetli a povzbudi k dalgi praci.

Mluvil jsem vdera s jednYm krajanem, kterY mne pravil, ze u nich nebudou odesilat gadne penize do fistfedi, ale ponechaji sobe penize doma, aby je zase Hitler neobral. Jake. to mylna, myglenka! Vklyt' aril my je nepogleme Hitlerovi, nYbrg br. 8uldovi, taj. sdrugeni, a nagi cove jig vedi, jak je nejfieelneji pougit.

Je to jig v nagi povaze, ze jsme hrozne nedftvetivi a radi bychom yeah, kam kterY ten cent co jsme dali, jde Zda se toto zbyteenYm ptipominat tisictm vernYm Oechoslovakilm, ale desitkam to musime stale a stale pripominat, abychom vgichni do jednoho stall v faddch nagi osvobozovaci akce. Ano, my stojime pa ge k pagi a tak pfisahame, ze v torn na gem svatem boji veene vytrvame.

Tak pfatele na shledanou v nedeli 14. v Blessing Community House. Doufam, ze poeasi bude krasne, proto ze mame spolehlive Cleny na vYboru, kterY ma na starosti poeasi. Dalgi vYbory se sklddaji vesmes ze spolehlivYch tak vgecko bude klapat dobfe.

Tege se na shleddni s mnoha pfateli zuste.Fr. Hlogek. yam vág, Cechy path zemepisne a podnebim 'keine k stfedni Evrope, Ceske. east obyvatelstva vgak path k Slovanstvu Tak je Praha, hlavni mesto teto zeme zprostfedkovatelkou mezi Slovanstvem a Nemectvem. — Hamburger Fremdenblatt.

Dr. Arthur Seyss-Inquart, kterY byl guvernerem Rakouska, stal se ministrem bez portefeuille z natizeni Hitlerova. Soudasne zradce Konrad Henlein povY gen byl z dosavadniho misate lea g uvernra sucletsIsdlo tzemi,

Ve stkedu, dne 10. kvetna 1939.

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SLAM ROMAN "Ale ne takovou, helee!" a streila prstik do °Oka tak daleko, ze to zabolelo a zaeala plakat.

"Vidie, jak jsi neopatrna, ukat, ja, ti profoukaml" Zabka pfilotila rueku k druhemu oueku a napeti v jejim oblieeji sveddilo, ze na nem deka.

"Tato, to nejde skrz, foukej vic, ja, tady u toho druheho oueka nic necitim."

"Tati, pilje mi tu lahvieku s tou iimrt'ou!"

"S elm ze?"

"No, s tou iimrt'ou, co jsou takhle d ye polinka a nad tim funrt'a."

"Nevim opravdu, co chcee."

"Vie, kdy bych ti obrala feecko masidko z hiavy, tak by z tebe byla funrt'a."

"Ty chcee fici smrt'?"

"To je jedno. Tak ted' vie, co to je, tak mi ji OW" "Nejde to, Martinku, to je jed."

"Co je to jed?"

"To je neklive. vodieka, kdybys se ji napila, hned bude z tebe Umrt'a."

"Tak ja se nenapiji."

"Kdybys si jen lizla, tak je s tebou konec a co by si tatidek a maminka podali, kde by vzali noveho Martinka?"

"Ja, si neliznu."

"Martinku, jen kdy se-na tu lahvidku divas, u/' je to nebezpeene, tit bys mohla umfit."

"A ty se sing na to divat?"

"Smim, ja, main brejie!"

"Tak mne pilje brejle!"

"Tady je mae!" daval Lad'a v 'game sve brejle, aby odvratil dcereinu pozornost.

"Tak a ted' mi dej tu lahvieku, ted' se na ni smim divat!" Marta opravdu mela tatovu houtevnatost, neztekla se snadno toho, co chtela.

Dokud byla sama, elo to, ale kdy pfibyl maIt' Lad'a, bylo co hlidat a o koho se bat. Lad'a nechtel, aby deti byly stale vodeny za ruku, vzpominal na sve detstvi, na to, co jej vedlo k cili a vedomi odpovednosti, na instinkt, kterS/ jej v ptipade nebezpedi varoval a na detskou mazanost, ktera jej v tetkjrch situacich zachranovala. Veda, ze pfilie hlidane deli ztrati instinkt sebeochrany a nechaval svS/m caparthm co motna, nejvetei volnost. Dal je hlidat, nebo je hlidal sam z povzdali a radoval se z originalnich napadll.

Byly to krasne, zdrave, silne deti a byly take podle toho tive. Mali Marta komandovala, nezapomnela, ze je prvorozend, a malt' Lad'a byl pod jejim stal"Ym poruenictvim. Ji bylo tfi, jemu piildruheho roku, ona si hrala, on ji bral hradky.

Jednou byly deti samy, Lad'a mel konieka, Marta stavela z kostek kostel. Kloueek, sotva polotila nekolik kostek na sebe, pfilezl, et'ouchl do nich a radoval se, kdy se sesypaly. Marta se zlobila. 2e nesmi braika uhodit, vedela to, ze by to byl vS/prask. Pozorovala chvili kloudka, a pak Ma do kuchyne, vzala kladivko a dva hfebieky, odhodlana, ze si pomilte. Za chvili byl tata pfiVolan zoufaVm nafleem Lad'oVS7mi.

Marta sedela na zemi a klidne stavela, a jen malouelo povyplazovala na Ladika jazyk.

"Co jsi mu udelala?"

"Nit." "Pojd' sem, Lad'o, povez, co ti Marta udelala!"

"Ja, nenulzu, ja, ne, ja, sem peibiter "Co ze jsi?"

"Peibitej."

A kloueek seal na jednom mists a snatil se posunout dal a neelo to. Tata vzal kloueka do naruee, a jak jej vzal, zfistal lem sulraidky na podlaze, utrhl se. Martinek bratfleka proste pfibyl za suknieku k podlaze, aby nemohl odlezt a nekazil mu hru.

"Mit takove dve deti, to je boti potehnani," stetovala si Marta a tata se jen smal.

"Kdybys vedela, co ja, jsem yeecko vyvadel, teprve bys vefila, ze naSe deti ;i6011 pfeclnind," /14311 svO 1'4t91e§t1,

VtSTNiK Kdyt bylo Martfece pet let, dostala spalu. Zanesla ji do domu jedna matka, ktera, pies kaz, ze v byte lekatka pacientft neptijima, vplitila se s ditetem do zahrady a vnikla do vily.

Marta byla churava, neordinovala a pak nechtela pfebirat mistni pacienty svemu kolegovi. Rekla matce, aby ela do vedlegi budovy, kde je ordinace, ze ji mut da, nejakS7 lek a aby pak Ala k mestskemu lekati. Matka se dopalila a kdy cestou potkala Martinku, ktera s panenkou Ma ze zahrady, hodila na ni eatek, v nernt mela zabalene decko..

"At' to taky dostanee, tebe hlidaji, ja jsem sve neuhlidala, at' vi pani doktorka, jake to je, kdyt deck° stone!" fekla Martieka spalu dostala. Devet dni a noci sedeli mantels u jejiho luzka, devet dni sledovali kak13-7 jej idech. Nepracovali, nemysleli, jednalo se o jejich dite, veecko ostatni bylo malicherne.

"Marta se uzdravi!" fikal otec, pfesvedeen o tivotni sale sve dcerky. "Jen netrpi-li ph1is " "Myslim, ze ne, ale prilbeh je pochybovala matka-lekakka. A male. Marta se uzdravila, jak otec prorokoval.

Sotva pominulo nebezpeei, vracel se dobrS7 humor a tivost libezne tabky. Sila sebou na postylce, tadala pohadky, ale ne takove obyeejne, ale tatinkovy, jak vybiral vosy, jak dhytal na stfeee uditelovic kanarka, nebo jak zabijel jetka. dim divodejei byl tatt y CM, tim byla spokoj enej "Ja, taky polezu po stfeee, budu chytat holoubky."

"Ne, nikdy, to nesmie, co to napada, jsi holeieka."

"A IAd'a smi?"

"Taky ne, ted' uz nelezou deti po stfechaeh."

"To je ekoda, ze jsem se nenarodila dfiv. Tati, ja budu take eistit boty, jako ty jsi distil."

"Nebudee, ja, mam dost p'tnez, abych to utivil, ty nemusie eistiti boty."

"Ale ja chci."

"Hm, tak ano, at se uzdravie."

Otec zapomnel, o eem se svou dcerkou hovoona \Teak nikoliv. Sotva se uzdravila a smela ven, provedla sytj umysl. Vzala kartaee s dvema krabiekami kremu a se svou malou Mdliekou se postavila u vrat zahrady. Zvala pacienty, kteti eli k matce do ordinace a pro leky.

"Pojd'te si dat vyeistit boty, k narn se nesmi v usmolenSrch botach, to by vas mei vyhodili, jen pojd'te, ja, yam je yydistim!" potila se, zamazala jedne dame svet1Sr kabat, naplivla na kartad a snatila se jej umj7t, rozmazala tu skvrnu a pak fekla: "Tak od bot korunu a od toho kabatu dye!"

Dostala je, ale jeji maminka pak dame nepoeitala nic za leeeni, aby ji nahradila utrpenou ekodu.

Lad'a, tfebate jej deti v praci zdrtovaly, byl et'asten.

Potteboval tivot v cele bezprostiednosti a ty deti byly tivot sam, byly jeho druh*m, ale et'astnejeim ja. On jim uz vyelapal cestu, aby nemusely lezt po kolenou a kropit ji vlastni krvi.

Jeho tena pracovala na leku proti stale.

Kdyt videla vlastni dite na pokraji zkazy, uminila si, ze najde serum, ktere by udinilo dite imunim pied nakazou. Badala, zkoumala, zkouAela zaklady, na nicht je zaloteno leeeni jinSrmi sexy, hledala, jak vypestovat v tele ditete protijedy, ktere by je chranily, aby nemoc je nezasahla. Byla pohfitena v praci pro celek, protote poznala, jak kruene jest, kdy nemoc ohrotuje to, co ma elm& nejdrateiho — deti.

Veder, kdy odpoeivala a deli spaly, kdy starost, co zas provedou, ji zneklidfiovala, usedala vedle Ladi, povidala o tom, co udelala a co jeee chce udelat, ukladala mu, co ma delati on, debatovala s nim, nekdy se i trochu hadali — ale v celku byli et'astni.

Lad'a dovedl etesti nalezt a dovedl je drtet.

To 'prve dokate mnohS7 elovek, ale to druhe je uz tetei, k tomu je potfeba silneho ducha, velkeho optimismu a velke vytrvalosti.

Lad'a mel veecky tyto vlastnosti a jeho deti je podedily, snad dovedou z toho tetit, tak jako to dovedl on a jeho 'tem, snad clovedou sit a 'S'testi sklizet.

Moue)

Strana 9.

JAK MtliETE ZLEPAIT SVOJI PAMET Mnozi lids nedovedou pine vyutit cenneho aparatu, kterj7 m je jejich pamet,'. Pfedkladame nekolik veeobecn*ch smernic pro zlepeeni pameti: 1. Venujte pinou pozornost pfedmetu, kterT si chcete zapamatovat. Nedovolte, aby vas jine veci rozptylovaly anebo zamestnavaly.

2. Zajistete si jasne vnimami veci. Porozurnejte jim a udelejte je stkedem sve pozornosti.

3. VedOmne spojujte nove pkedmety s takovSuni, ktere jsou yam dobfe zname.

4. Dbejte toho, abyste se yeestranne citil dobfe, kdy se venujete zapamatovani nebo udeni. Bud'te pozornY a odpodinutjr.

5: Kdykoliv je to motile, uete se cele veci, misto abyste se ji ucil po eastkach. Pfeditejte si celou latku a pot= ji celou opakujte, misto abyste opakoval eastku po dastce.

6. Rozdelte si udeni. Cviate se intesivne kratkou dobu, potom si doptejte oddechu a zadnete znovu.

7. Opakujte easto a se soustfedenou pozornosti. Jestlite se neite nazparnet', opakujte nahlas. Tak si ustalite pfedmet v pameti fedi i Sluchem.

8. Kdyt se chcete upamatovat na latku a pilsobi vain to tetkosti, nenut'te nasilim svoji pamet,'. Odpoeinte si, ustafite a zadnete znovu.

9. Zkontrolujte zapamatovanou latku, abyste si byl jilt, ze vase poznatky jsou spravne.

10. K pfilektostnemu cvideni pameti mejte vkly oei a ilk otevfeny pro nove dojmy.ly . se cviete v rozl govani mezi tim, co si myslite, co vidite nebo co slyeite. Pfi pamatovani vtdy rortiid'ujte kriticky, co jste vskutku pozoroval, a co je vase mineni.

Ume0 ostrov na Blatenskim jezeke.

Blatenskemu jezeru fikaji Mad'afi "mad'arske mote". Vzhledem k mad'arskemu temperamentu lze pochopiti i toto oznadeni, nebot' jde o vodni plochu, dosahujici delky 90 km a eifky at 18 km. Mad'afi snati se vybudovati bfehy jezera k letnimu pobytu, cot veak narati na finaneni potite. Nakladne investice se tam nevyplaceji, jelikot sezona trva, nejvfe dva mesice. Krome toho severni strana jezera nema plate, nebot' bfehy se tam prudce svatuji do vody. Take poletrnostni pomery nejsou zcela uspokojive. Jedno z hlavnich letovisek, totit Balatonfuered, trpi pies svou jinak peknou polohu prudkSrm proudenim vzduchu, zpusobujicim neptijemne eefeni hiadiny a znesnadliujici koupani. Mistni lo,zefiskj7 vSrbor se proto nyni rozhodl k raznemu &nu, aby poopravil nedostatky pfirody. Bylo usneseno vybudovati v zatoce letoviska umelSr ostrov, osazeti jej pfimefene stromovim a zachytiti tak nepfijemne narazy vetru, jen lazefiskemu ruchu tolik ekodi. S ptipravnmi pracemi se ji g zaealo. Ostrov ma bjrti zfizen jests na jake, aby jit nejblitel sezona mela z neho utitek. Naldad odhaduje se na 2 miliony korun a bude kryt dasteene statern. Ostrov oveem nebude miti vzhled nejakeho pfistavniho opatfeni, nS713r2 naopak, ma svjun romantickSrm vzhledem budit dojem rodniho fitvaru.

Hrob Hamleta.

DomnelS7 Hamlet& hrob v Marienlystu, nadhernjrch mofskSTch laznich u Helsingoeru, vdedi za sviij vznik vtipnemu napadu. Kdyt v Kodani pied mnoha lety vystupovala pohostinsky Sarah'Bernhardtova, byla na jeji podest uspofadana slavnost, jit se zifdastnila nejlepei kodaiiska, spoleenost. Mezi jinSrmi i nejvjlznadnejM danskj7 rejdaf, ktereho se slavne, hereeka ptala, kde je pohtben princ Hamlet, hrdina slavneho Shakespearova dramatu. Pohotoyfr rejdaf odpovedel, ze ji hrob s velkou radosti ukale. Umluvili si den. Ve spechu dal nato v jednom marienlystskem parku zfidit mohylu hrobu a bohate ji vyzdobil kvetinami. Pozval malou vybranou spolednost, kterou odvezl na sve jachte do Hoelsingoeru. Byl to velkolepSr pohled, kdy Sarah Bernhardtova se zanicenim kledela u hrobu a pronaeela k danskemu prinro:026r0,,

Strana 10. r JULKA BARTOVA:

PODIVNE ZAMPSTNAN" JULKY DVORAKOV ROMAN "Zatracend babo!" ulevila si Vanidkova, kdy sedala do elektriky. "To budu mit Sotva vytahnu paty z domu, ut mi jde baba docesty!"

Dojela pied tieti k Bat'ovi na Vicla yske a dekala. Chodila o nekolik vSrkladnich sktini dale a pozorne se divala po lidech.

Netrvalo diouho a zpzorovala a hned poznala mladeho pana, kterSr byl rano u sleeinky. Ptichazel prave od mustku, dival se na hodinky a pak se zastavil pied velkou Bat'ovou vSrldadni "Aha!" iekla si baba. "Ut to zaeine.."

Napeti rostlo katOm okamtikem a zdalo se ji, 2e eeka ut hodiny. Ve skuteenosti dekala deset minut a kdy tloukly tit hodiny, objevila se ptesn Andula.

Vaniekova se divala do jakesi vSlkladni ski' -neajdimokrlapvjic,tera se prase segla.

Oba se usmivalo, pan smekl klobouk, ale ruce si ani nepodali a pak hned zamifili nahoru po namesti, smerem, kde stela Vaniekova.

Vetigmarja", lekia se. "Ui mire videli. Ut jo."

Zadivala se zutive do v "Ykladni , sktine a byla piipravena, to za sebou uslygi katdou chvili Andulin hlas. Nic takoveho se nestalo. A kdy se po dlouhe chvili odvatila zvednout hlavu, musela chvili hledat ye spouste lidi, net uvidela hodnSr kus vpiedu jejich dye hlavy.

"Ale ted' hurala za nimi!"

Nedogla daleko. Zahnuli do Vodiekovy ulice a piigli skoro at k vyggi dive' gkole, kdy se oba zastavili, pan mimo nadani smekl a odchizel.

Sleeinka Andulka zustala stet na rohu a pak se tam pomalu prochazela, jako by na nekoho kala. MladS7 pan negel daleko. Dogel pied budovu vyggi dive' a postavil se tam, take jako by nekoho eekal.

"To jsem blazen," fika si Vaniekove., ktera sama stoji v priljezdu nejakeho domu. "Tohle vypada, jako bychom hlidali jeden druheho."

Ale neuplyne jegte ani pet minut, dveie vyggi gkoly dive' se otviraji a vystupuje z nich nekolik divek. Jedna se oddeli a zamifi k mladeniu panovi, kterS7 smeka, podavaji si ruce a hovotice spolu, miff' pomalu smerem k Andule.

"Aha!" 'Time si domoimice. "Takhle se schazivaji! Spiklenci!"

"Ale co by to jen mohlo bS7t? Co by to jen by10?"

Podivala se pies ulici a spatfila strainika.

"Tak ty tu stojig, ditig v ruce pendrek a vig taky pendrek, to se ti pied nosem odehravaji jako podvody," ohrnovala v duchu nos dohilta domovnice. "Ah! Ja jsem tak mela bSrt detektivem! Jako v torn snu! Ja bych tim pendrekem ut zamavala! Ale copak vy..."

Po celou zpateeni cestu se domovnice mofila vymy'glenim rfiznSrch komplikaci, jet by osvetlily zahadne chovani sleeinky ze etvrteho poschodi.

Nicmene, jakmile dorazila, udfena po dlouhe ceste doma, pfevlekla se a jeji jedinou starosti bylo, vyzvedet, je-li Andula jit doma.

Vyjela liftem at "do nebe", jak nazSrvala posledni poschodi a zazvonila u bytu Anduly Dvofakove.

"Leti vtdycky jako blazen," fekla si v duchu rnrzute, kdyt usly gela skakat Andulu v ptedsini.

"Dobre odpoledne pfeju, sledno," zadala, kdyt ji Andula otevtela. "Byla tady nejaka sleena a sharrela se po vas.Frosila nine, bych to pfijde zitra o druhe hodiny," nice.

"Dekuji yam, pani Vanidkova," a Andula la do male kapsiely v sedle sve sukne, vytahla peniz, podivala se na nej a podala jej domovnici.

"To abyste darmo nejezdila at do etvrteho " poschodi KdyZ stela domovnice opet sama na chodbe,

VASTNIK za zavtenSi mi dvekmi, brueela si: "Na dig krece je jako delana, to bych zas lhala, dybych to chtela popfit, ale ... " a Vaniekova pkivfela jedno oko a neptijemne se zatvaiila Ani Andula by byla neupokojila jeji zvedavost, kdyby ji byla kekla, to s onim mladSrm mutem, s nimt ji videla dnes ye Vodiekove ulici, jiz nikdy potom nemluvila ate je gte videlapouze jedenkrat divku, s niz mladik od vyggi divei kolem ni odchazel.

A tak domovnice, kterit se tit tolik nazlobila s odhalovanim Andulina zamestnani, kapituluje, ale piece neztraci sebedfivery. Bude eekat, co eas pkinese.

Zatim si pouze bruei: "Ale at ja se to jednou clozviin . . . ! Bude to asi new nekaleho!"

VII. A piece na to stars Vaniekova nepfigla.

A tak chodila Andula ut paty rok denne nekam do divadla, biografu nebo zabavni mistnosti, vysedavala v nejraznej gich kavarnach a davno ut uplynulu pill roku ode dne, kdy byla po etvrte na 8ramkove "Late" ye Vinohradskein divadle a byl ut zase podzim.

Docela jina nahoda ptispela k odhaleni P nduliny "tivnosti".

Na courtu za Frankovou vilou stal hloueek mlad3'rch lidi. Byly tam obe sestfieky HorskSrch, Mila a Mia, takove hezke a rive, upravene divky z bohate rodiny, s krasne zlutymi, odbarveriSmi viasy, trvale naondulovanSrmi, se stale usmevavSrmi oblideji a pestenSimi pohyby; byl tarn mladSi doktor Prejza, sotva sedrnadvacetitmavSr blond3M, opalenST, se zdravou islet' a veseUrmi odima. Na sobe mel bil3'7 pullover nejnovej g iho stiihu, pod nosem malinke knirky a v ruce veene cigaretu. Vedle neho staff trochu vetgi a o neco stark ingenSrr Lenc, jeho nejlepsnedeho, opaleneho oblieeje, tmavohnedSr ch oei. Svisla vraska u koiene float delila dva proutky husteho, eerneho °bal. A koneene tarn stela Eli Frankova, rozko gna a krasnd Eli, temperamentni rusovlaska neZneho oblieeje„ pruZne postavieky v prvnim mladi, diktujici cele spoleenosti. Stela uptostted a rortahujic prstioky sve male, pestene rueky, vykladala: , . . . a ten napad je site takovV, abychorri se ted', jak tu jsme, vkchni nalodili do va geho vozu, pane ihgenSTe, a jeli nekam na svaeinu. Je po etvrte . . . " "S nejvetgi radost'. Ale nevejdeme se tam vkchni. Mam s sebou malou Tatru a mista je zrovna jen pro dva."

"Ale co to napada!" namitla Mia. "Jdeme vee'er vg ichni do divadla, nemame tedy dasu .

"Ale to jsou hlouposti!" rozkazala Eli. "Vgak se tam do pill osme je g te dostaneme. Pojedeme jenom na hodinu! To bude piece bajeene! A vy tu mate take auto, cot?" obratila se k mlar demu doktorovi.

"Ovg em. Ale kampak mame ted' betet? Nezda se mi . . . " "To se vi. Bodejt' by se yarn zdalo. Mate mista pro tii?"

"Ano. Pro etyfi, fekl bych."

"No tak! A jede se . . . " Eli se rozinSrglela.

"Barrandov . . . " navrhla Mia. "Ne! To je na druhe strane! A ja, vilbec chci tak nejak jen do hospody u testy, ne nekam na Barrandov."

"Nechte tu raeu tady", chytila Petra Lence za pall a upiela na neho sve krasne oci. "Zitra sem beztoho piijdete."

Petr uchopil jeji netnou rueku, kterou mu svirala pal., do sve druhe, giroke ruky, stisl ji a fekl berstarostne: "Ale kdepak! Ta chodi stale se mnou. Hral jsem s ni pied rokem v San Remu, je to stale tatat, ktera mi nosi gtesti," podival se zalibne na svou peknou raketu. "Ale ted' rychle, jestli mame vilbec jet!"

Eli se pozlobene od neho °tails, a vjejich oeich b1S7sklo. Chytila s jedne strany doktora Prejzu, s druhe strany Miu a tahla je ze zahrady. Petr Lenc, ktert g el posledni, videl Elin pohled, pokreil rameny a zivl.

Ptij el pied rokem doma, kdy byl pfed tim na nekolik let v cizine. Zastihl je gte na tivu

Ve stfedu, dne 10. kvetna 1939. sveho stareho otce, a po jeho brzke smrti pievzal podnik. Dum Frankil y, jeji znal z detstvi, byl prvnim, kde ho v dobe smutnku vitali s 0tevfenou naruei a s opravdovou ireasti. Mimo to mei° toto ptatelstvi eiste obchodni pozadi, a pak, jeho davnSr pritel, doktor Prejza sem tak easto chodil, a tak se stalo, to byl Petr Lenc tak Cast mhostem Frankovy rodiny. Prejza, kterS, se citil at pkili g gt'asten ve spoleenosti Eli Frankovy, miloval jaksi chiapecky oddane starkho Petra a Petr Lenc, ponevadZ to vedel, snaSel k vuli nemu tolikrat tSrdne rozmary krasne Eli. A naztval se za to dobrVin ptitelem.

"Jak se rozsadime?" ktidela Mia, kdy do gli k vozilm.

"Takhle to bude nejlepk," doktovala Eli. "Vy pojedete s doktorem, aby vas pak spoleene mohl zavest dona, a ja zbudu na pana inZenSrra."

Petr Lenc se jen usklibl nad ElinSrm "Zbudu" a mladS7 doktor jen touZebne zavzdychal za volantern a tekl, tote se za Eli tragicky: "Ja u2 vidim, to vas neuvidim. Rukulibarn, sleeno Eli. Snad se mi ukalete v divadle."

"Nevzdychejte, doktore, a koukejte, abyste nas nekde nevyklopil!" pteruSil jej Mia a doktor spustil motor.

"Tak!" zabouchla za sebou dvitka Eli a sedla s nevkmavSrm cblidejem vedle Petra. VelkSr se pomalu rozejel za prvnim.

"Celkem z toho vVletu nemam radost," prohodil Petr Lenc, kdy minuli Vfeehrad. Dival se na Eli spfee je gte jako na rozmazlene dite a chtel ji dnes trochu poziobit "Ani jste, Eli, nic neiekla doma. Mamieka se bude ziobit na nehodne det'atko. Mo2ne., to vas doma budou shank."

"Dekuji yam," odtuSila Eli a hlas se ji zattas1 zadr2ovanYm plaeem. "Obrat'te a jed'te dornii."

Petr Lenc se na ni ietmo podival. Spattil jen jeji rozkanY profil a rty, ktere se jemne zachvivaly. Neotaeeje oei se silnice, po ni2 letelo auto, uchopil svou levou rukou jeji rueku a iekl chlacholive: "Nechtel jsem vas urazit, Eli. Ale chcete opravdu domti? Bylo by to ostatne rozumnej'gi!

A neeekaje na jeji odpoved', vjel do odbodujiei silnice, couvl zpet a °tail se s celS7m vozerri.

Eli byla ye stadiu, kdy se divka prvne zamiluje nejen celou dugi, ale celYM s yYm mladym, probouzejicim se teem do skuteerieho JestlfZe taneila, nebo byla sama s Petrem, tiebyla Eli ji.2 divkou, ale tukci 2enou a Petr Lend 2e by bylo lehke viterstvi, ktere by 0ifeem musilo koneit manIelstvim. Svehlava prudka divka, jako byla Eli, milujici s prvnim zanicenim maze, jemuZ" by naleZela, nasadila by vkchno, aby se s ni tento mu2 olenil. A pak, pourer Frankovy rodiny k Lencovi vylueoval moZnost, jednou zakaty pourer s Eli ukoneit jinYm zpasobem, nefii dratkem..

A pies to to Eli byla krasna, a bohata a cornmeil fault nevesta, mySlenku, Z"e by mela byt jeho '2enou, Petr Lenc naprosto zamitl. Eli byla nazory je gte dite, tekl si, a sam nebyl z tech muta, kteki miluji divky s detskou duSi proto, aby jim mohli vkipiti sve nazory a pravdy. All ne!! Videt v kaMem pronesenem slove sve 2eny, v kaalem jejim poeinani sve zasady a sva slova, to Petr L'enc nechtel. Tou2i1 po g' ene, hotove 'g ene, je'Z by ho denne ptekvapovala svYnt vedenim, k nernU dola na jemu neznarnSrch cestach, je2 by ho denne udivovala a napinovala, jeji slova by poslouchal se zajmem, slySi jim ptehlednute a neznarne deje.

S niZ by se i pohadal pro rozdilnost nazoru, ktere. by ho dovedla i umleet horlivosti, s jakou by prosazovala sve very, a byl by zcela ochoten po takovem slovnim boji s ni v duchu i souhlasit; jen ne takovou milou a pokornou ovci, jet by opakovala jim jednou pronesene zavery s takovou horlivosti, jako by se k nim•dopracovala, svou vlastni cestou, ktera by na jeho ano odpovedela vkly: "ovkm ano". Pkal si takovou Zenu, jet by dovedla i svYm vlastnim zpusoberrt milovat, tak, aby nezatou2i1 p0 vgednostech, vlastnich vgem ostatnim 2enam.

A Eli ... rozkoena Eli. Ale Petr Lenc veril, to se ka2da, krasa jedenkrat pi'estane libit.

"Eli!" tekl nahle prudee, kdy zpozoroval jeji slzy. Zastavil viz a nakionil se k ni s ustra genYm oblidejem. "Co se yam stalo?"

(Pokraeovani.)

Ve st • eclu, dne 10. kvetna 1939.

F. X. §ALDA 0 JANU NERUDOVI ✓ "Hovorech o knihach" vzpomind spisovatel Benjamin Klidka svYch rozmluv, jez mel s F. X. Saldou nedlouho peed jeho smrti. Tehdd — 14 dni peed katastrofou vystavaly peed velkYm kritikem podoby dam° zesnulYch spisovatelt. Nerudy, Cecha. Vrchlickeho, Zeyera. Otiskujeme z teto stati 8aldovu vzpominku na Jana Nerudu.

"S Nerudou jsem mluvil jen jedinkrat. Ach, co pravim mluvil! Nemluvil jsem tehdy valocc nic! Stal jsem jako v Jieikove videni, ba co jako zatezany! To bylo totiz takhle: ✓ roce tak asi jednaosmdesatern ak tukm asi thaosmdesatem, kdy bydlil Neruda ye Vladislayske ulici na Starem meste, chodival jen zeidka yen. Ale denne mezi dtvrtou a patou si vyel na kratkou prochazku. Byl arci tuze gpatnY na nohy. Vodil ho posluha v dervane oficirce a s dislem na to velikanske eepici. 6asto Neruda zaAel do PlatYza k Valeekovi — deive Gregrovi — nu, tam mu dali pohodlnou kdli, a on se, chudak, v to stolici probiral knihami a dasopisy. Ja jsem k Valedkovi nosil kdekterou korunu kterou jsem doma vysmejeil, a pravidelne jsem si kupoval Politicke noviny. V dobe, kdy mi Sladek otiskl v Lumiru prvni verse, bylo mi myslim patnact, estnact let, pochlubil jsem se Valedkovi Z"e ten Saida v Lumiru jsem ja, a on aby si "kunafta" zavazal jests vice ptedstavil mne jednou Nerudovi.

Bylo to 'talostne struene! Neruda byl mrzutY, o je ten byl mrzutY, jak tam tak sedel! By lo to s nami tenkrat zatracene zle politicky a on zil tak, jak psal Zpevy pateent.

Krcme toho mel ov gem patrne i bolesti... 0 torn yam povim pozdeji, bylo toho mnoho, nejakY Uraz na noze u policejniho feditelstvi v Pogovske ulici, o kterem docent VanYsek, tehdy valenY asistent Maydlfiv, mi pozdeji likal, ke z toho vyvinula rakovina... Nekdo zase eikal, ze Nerudovi jako peidinu smrti napsali rakovinu jen z fale gne narodni ficty k jeho pamatce... Vite snad, jako legendy o nem kolovaly! Je to bedne, bYt vekejne einnY a zyla§te v narode tak malem, jako jsme my, kde bratr bratru je bohdel vethnou vlk a vik techu zase vklycky jen vlkem! Nevim, nerozumel jsem tomu tehdy, snad to byla doktorska chytristika, ale vim jedno od to doby dodnes: jen umelec ze v gech smrtelnYch lidi je souzen ulici jests i pro nemoc a utrpeni. Podivejte se na nageho chudaka Smetanu! Ne, ulice neupusti od svYch pra y, ale narod koneene mavne rukou nad kahlou ulici, at' hulaka, jakkoli!

Ano, abychom se vratili... Byl stra gne mrzutY, kdy tam tak sedel! A jak tak Vavera se mnou peistoupil as k nemu a jak zah,§1al: `Mistee, musim vain dnes peedstavit noveho adepta Mus, pana S ' aldu" — teprve dnes si uvedomuji, jaka to byla tehdy netaknost a opovallivost! — vzhledl Neruda napfil od novin, poklepal mi povinne na rameno, iekl protektorsky i 'Aisne: "To je dobee, to je dobee!" a dal se zase zoAklivene do dteni.

Nuke, to byla cela reakce na to jrneno noveho adepta Saldy! Pamatuji se jen na skeipec, jak se mu zaleskl na duldadnern nose, a na rfiti v dirce, jak se zachvela. Bez rake v dirce neudelal Neruda aZ do smrti kroku, na to si, panedku, potrpel — byl optimista i v nejtalostnejk nemoci sve i sveho naroda a \Teen v naproste a trvale vzkei geni po trpitelskem Velkern patku." ✓ generalnim ieditelstvi stavby dalnic ye studijnim oddeleni se uvat'uje o vhodnem vyukti volnYch ploch na dalnici, aby byly zmengeny ztraty na °me pude, ktere vzniknou sta y -boudalnice.Jtuhlavneoyuktisednho pasu a svaht nasypa a zakezt. Uvaluje se o osevani techto ploch vhodnymi smesmi picninovYch semen a osazovanim ovocnYm a jinYm uktkovYm stromovym v krajine rfizne utvafene a rfizne pokryte. Ph torn bude vyukto zku genosti statnich yYzkumnYch ustavil zernedelskych, s nimi generalni feditelstvi stavby dalnic spolupracuje. Uvaluje se o mohlosti zmeng eni aneb zamezeni snehovYch zaveji pomoci neho uspotadani okolnich poroStft.

Strana 11.

V2STNIK

Rozmanitosti.

JaponskSI ministr financi v hlavni filmove Vlivem valky v Cine byl v Japonsku zalden Narodni fiead pro vYchovu k spotivosti, kterY je propagadmm ustavem upozoriluicim obyvatelstvo na, dfilditost spoteni. Cinnost tohoto Aeadu byla as dosud korunovana Uspechem, jellkoa vklady stouply o 660 mil. jenri. Tato &slice je vtak podle nazoru japonskeho ministra financi jette dost nizka a proto ptedloh japonske vetejnosti tuto mytlenku: Ministerstvo financi vypite cenu na nejlepti filmovY namet, jeho obsahem bude nabadani ke spotivosti. Nejzajimavejti je, ke hlavni roli v tornto filmu chce hrati sam japonskST ministr financi. Odekava se, Ze film se bude tetit velke pozornosti, ktere bude chtit spattit sveho ministra financi "ph spoteni" v nadhvotni velikosti a z nejvetti blizkosti.

JANTAR NEMECKE ZLATO. Jantar, kterY se nachazi na pobedi VYchodniho Pruska, je v Nemecku obecne nazYvan "nemeckYm zlatem". Ve steedoveku byl jantar cenen 'velmi vysoko a tehdy take vedla znama "Jantarova stezka" od pobedi Baltickeho mr:4e steedni Evropou na jih, kde jantarbyl vkly velmi hledanYm Pozdeji cena jantaru klesla, ale nyni opet stoupa, hlavne proto, k.e psi jeho zpracovani je dbano nejveth pede a uhva se ho na skuteene tperky a ptedmety umeleckeho prrimyslu. Sam Vridce a titsky kanclet dal vYrobe jantarovYch ptedmetri posilu tim, ke ureil jantar jako surovinu pro rilzne deny, ktere V jednom jantarovdm dole na svete, v Palmnickem ye VYchodnim Prusku, dobYva se rodno 500.000 kg suroveho jantaru, z nehot se vgak jen petina zpracuje na ozdobne peedmety a eperky. Zbytek je zpracovavan v prfimysloye vYrobe Wayne na laky, podobne jako jine ztuhle pryskyeice, na pt. kopal. Jantar vyvoli se z Nemecka do celeho sveta, hlavne do Asie a Afriky, kde se jentaru pouZiva na vYrobu ozdobnYch a bohosIdebnYch peedmett, ale take na vYrobu platidel. Nejvetkm podnikern na zpracovani jantaru je statni jantarova tovarna v Kralovci, ktera zamestnava. pees 1500 lidi. Jantar znamena, nejen pro VYchodni Prusko, ale i pro cele Nemecko velmi ktou surovinu, ktera, rodne peinael fzi§i velmi mnoho devis. Pei zpracovani teto suroviny je zamestnano nekolik tisic lidi a zavisi na ni celY velkY jantarovY prrimysl nemeckY. Stars,. vkladatel.

Do jedne anglicke banky prisel start namoenik 861etY, aby vyzvedl svrij vklad 5 tilinga, ktere tam vloZil pted 70 lety. Ode dne ulo'Zeni tento namotnik stale cestoval po svetovYch motich a nikdy se nevratil do LondSrna k deltimu pobytu. Zamestnanci banky nevedeli jak vyhoyet jeho aadosti a teprve po nekolika hodinach podatilo se jim po drikladnem prohledavani v archivech banky nalezti stopu stareho zapisu v jednom statim zehoutlem registru o vkladu stareho namotnika.

Bavinati dostanou letos tei druhy listku na bavinu a to: bile pro omezujici, rude pro neomezujici jako loni, a koneene modre pro ty, kteti loni neomezili osev avtak nadbYvajici bavinu z loriska si ponechali na letotek. K van leptimu porozumeni dodavame: omezujici bavinat mriZe prodati zase vtechnu bavinu z phdelu, bezohledne na mnastvi trody; neomezujici rolnik ma volnou jen dovolenou bavinu a na ostatek plati 3 centy pokuty: rolnici s modrYmi listky mohou z lonske baviny dopiniti si letoti pfidel, na, zbytek trody plati te't pokutu.

Vare'ava. — Zahranieni ministr Josef Beck prohlasil v zasedani Sejmu, Polsko na pdadayky Hitlerovy neptistoupi a nepostoupi ani pid' sve pridy. "My v Polsku", lekl doslova, "nerozumime Zadnemu miru za kaIdou cenu". Beckova tee byla neritoena a ptipouttela urovnani sporu dalsim rozumr4rn vyjecinavnim,

VIKLAVOST ZUBt. Dr. Vratislav Kueera.

Potteba vytahnouti zub ji2 zcela zkaZeny, kterY obeasnYm pobolivanim a snad i zapachem z fist dlouho upozorrio yal na sytij chorobnY stay, at' najednou se ohlasil nesnesitelnYmL tadnYm lekem neutititelnYmi bolestmi, Ize dnes pokladati za marnotratnou zbytednost.

Jen v dobrern stavu udilovanY chrup podava tota mdnost naldite upraviti potravu pro jeji spravne straveni v 2aludku a zakvani ve, steevech a pevne zdravi eloveka. Proto dnetni zubni lekatstvi eistenim, desinfikovanim, plombovanim a korunkami jette zachrariuje i takovy zub, kterY doneda yna byl pokladan za ottlivy steep v ristech. Ale horti pohroma, nek eernani a vykotlovani mri'Ze postihnout zuby, nevs"imali jejich majitel, ze na pt. dasne jsou jaksi zdukene a te po kousnuti do jablka nebo i zatvrdleho chleba se na zbytku techto nebo jinYch potravin v'tdy ukale krev. Za nejakY rok domnele zcela zdravY elovek pozoruje, jako by se mu nektere zuby stavaly deltimi a vylezaly z dasni, ph dem2 se take stavaji citlivejsimi. Zase za nejakY eas here jiZ na pomoc zrcadlo a vidi, ze ph tlaku na daseri se hrne yen kolem vyvstalYch zubt hnis. Potom se ukazuji obnat'ene kreky, ve kterYch se na chlad i teplo poZivanYch jidel a napojri hned ozYva prudka bolest. JiZ' tim se stavaji zuby pro naletite kousa,ni male zprisobilYmi, stanou se vtak jeho znadnou ptekatkou, kdy se zaenou vic a vice viklat, as koneene lze je vyvratit do vodorovne polohy.

Pak mfde nositel takto zanedbaneho chrupu lehce i bez bolesti vytahovat jednotlive zuby. a ph jejich prohlidce se divi, co se s nimi delo, kdy nikde nejsou pokalene, naopak se zdaji zcela zdrave i pekne. Jen koten je kratkY a na ohmat velmi drsnY. Tak asi konei vlekly hnisavY zanet zubniho ltidka, lekaesky zvany parandetosa, bez pomoci odborneho zubniho lekafe, nebot' vyb,duje, aby byl soudasne leeen jak zevnimi prosteedky, tak i vnitenimi Proste upevfiovani eady postitenYch zubri jejich svazovanim zlatYmi draty nebo jejich podkladanim zlatYmi plotnidkami, nikdy nezadrk postup zkazy.

CHRUP A POTRAVA. Na sjezdu Micah) pro vniteni choroby ye Wiesbandu peednatel o souvislosti mezi jakosti chrupu a vYk you profesor Euler z Vratislavi, kterY uvedl, ae prave vinou moderni vSlivy ma dnes skoro kaldY patY elovek zka'2enY chrup a ke jsou dokonce kraje, kde lze • poeitati choroby chrupu prim° k metlam obyvatelstva. Prof. Euler poukazal na to, ke nejlep§i dilkaz o souvislosti mezi stavem chrupu a vYkyou podavaji nalezy lebek. Tak bylo zjikeno na pe., ae po peichodu Rimanil do PorYni se velmi rortifily choroby chrupu, ktere v dobe Zelezne byly skoro neznamy.

Ponevadt se v Poryni nezmenily ani podnebi, ani vegetace, je nutno peipisovati tuto zmenu jedine zmenene vYkve, ktera se tam, kde byly eimske posadky, peizpilsobila jemnejk eimske kuchyni. Lebky, ktere byly nalezeny daleko od sidel eimskYch posadek, maji chrupy mnohem zdravejh. Je prokazano. 2e s Ubytkem pevne potravy peibYvalo zubnich chorob, S tim souvisi take nedostateene eitteni zubfi, nebot' prave hrubY t yrdY chleb nejen sili, nYbr't take dish zuby mnohem lepe rid nejlerAi kartadek.

O tom, jak peedejiti chorobam chrupu, peedna gel danskY profesor Ove Brinch z Kodane, ktery zdfiraznil yYznam pede o chrup u 'Skolnich deti. Poukazal take na to, pro vzhist kosti a tedy take zubfi, maji velikY vstznam vitaminy C a D. Proto se take pokvani citron%) a pomeranefi osvedeuje ph Tedeni nekterYch chorob chrupu. LedivY proces postupuje mnohem rychleji.

Osa Berlin-Rim byla dodateene upevnena uzaveenim vojenske smlouvy mezi Omit° staty, cot' se po yduje v diplomatickem svete za manevr k natlaku proti Polsku a jeho spojenctrn — Anglii a Francii.

Strana 12.

,VESTNiK

Citedni Organ Slovanske Podporwici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA--EDITOR VydavatelA — Publishers Cc'ECHOSLOVAK PUBL. CO ., IA est, Texas Ptedplatne $1.00 rrione. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

ZnAny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne, oznaniky, bud'tsf adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

MAMINK A. (Ke Dni Matek.)

Karel Moravan.

Sta jemnYch vrasek Zivot do Tvych tvati vryl.

O bezmerne lasce k nam z nich katida hovotila, o tom, jaks to svoje krasne srdce zlate inezi nas, Ty dobra naee mamo rozdrobila.

Z TyYch deti nikdy — tiel — to 2adne neseitalo Ty Ych nadvae netinYch rukou konejeive pocely, veak osud-li jim v cestu trni vhodil, v Tvtj teplY klin se rady, mamo, vracely.

Tak rozdalas se easem, svata, dela a kaki* z nas Ti za Tvou lasku tolik sliboval, net — z toho yeeho vdeku slibeneho jen tisicinu snad v Ty e srdce nazpet odevzdal.

V mdle Mki atihlych voskovoic Tva bila hlava a zrak Tvuj zhaslY pod zmodrale, vidka skryt.

Jiti nepohladie vie a nepolaskae . . .

Smrt — v tiivot novy, zel, tie neize promenit.

Sladke slovo — matinka. Doprostked nejkrasnejeiho jarniho mesice polotien je tento den vdeanosti a lasky. Kvetou ride, ptaci zpivaji u syYch hnizd a naee maminky mail svatek! Ty, ktere nem daly tiivoty, tieny, ktere daly tiivoty nakm detem. Manly, matky, maminky. Mama: jake sladke slovo! Jake ma kouzlo a jak hkeje, jak posiluje! Kdyti ti bylo, dite, nejhtte, vtidy ti matka byla nejblitie. Tve bolesti, dite, tve radosti byly bolestmi a radostmi mateinymi. Nebot', det'atko, holaieko a chlapee, divko a jinochu, tieno a mutil, jsme jeji krvi, kvetem jejiho srdce, smyslem jejiho tiivota. Tisickrat jsme vas, matky, zklamali, zradili, prchli od nas, abychom tisickrat se k yam opet vraceli, hledajice odpueteni, klid a posilu. Z vaeich rukou bilYch, i hnedYch praci, mlac1STh jeete, i starYch, vraseitYch, tilutYch, z vaeich oei hnedYch, modrYch, dernYch, z vaeich srdci v2dy prfatil oOistnY pramen a zate, laska a milost. Matky!

Zvedame toto jmeno jako atit, aby se zaleskl v majovem slunci! Matko, maminko! My muti, orvani tiivotem, jsme skoupi na slovo din a vdednosti, jsme zdrtienlivi v citech — nemttieme tikati vie net tikame, oslovujice vas: draha memo! Ty via, jak bys nevedela, 'tie v torn je vae. Objeti, polibek, stisk ruky. — Ach, moje maminko, utika to! Starneme. Ale vie, jsi stale tak hezka, jako jsi byla, kdy' jsem to poznal?

Vie, tie jsi stale nejkrasnejei tienou? Bude ti letos sedmdesat let — ale vie, tie ses vlastne nezmenila? Ge jsi stale stejna? A ty,, tieno o-dem, ty jsi take stale takove device, jak jsem to byl poznal. Nic se nemeni, tivot se vini, bouti a °pet ma sve tithe zalivy, v nich' chvile kvetou, jako broskve dneska, jako vase srdce, maminky, vase veene sladke srdce. Je to krasne bYti matkou a babiekou. Je to krasne bYti rozsevaekou tiivota. To je to nejkrasnefg.

Vzpominame vsichni — mladi i stati - - zaletame svou mysli tam, kde po prve jsme ucitili hebkou mateinu dlari, jak sjildela po natich skranich, kde zaslechli jsme prvni slova lasky a zpevy radosti nad svYm zrozenim. Vzpomina.me chvili, kdy se nem po prve podatilo teako ovladatelnym jazfekem opakovati prvni sltyko a nedovedeme domyslit, co radosti jsme zptsobill v srdci 'tieny, je' nas zrodila, svYm prvnim volanim "Maminko". Ve vzpominkach prochazime svym tiivotem. Pkipominame si chvile sveho mladi. Nejsou u yeech stejne. Byly mnohde vypineny prilia zahy hotkostmi a bolem, kterY zanechaval na nazi duai nesmazatelne stopy.

Tak mnohe dortstajici ruce byly ji g ye sve ttlosti znamenamy mozoly t yrde prate, zatim co ruce druhYch byly uchraneny vtiech nemilosrdnYch zasaht tetikeho aivota. V jednom jsme veichni jednotni — v ptesvedeeni, 'tie to naee mladi bylo u feech stejne radostne a stejne krasne, pokud je ochrariovaly peelive ruce mateiny, pokud bylo protiivano v ovzduei napinenem laskavYmi slovy matky, ktera obetuje ve'e, obvykle i k vlastnimu odkikani pro dobro toho, jenti je pokradovatelern a nositelem jejiho tiivota. V tzkYch kruzich stahujeme se na Den Matek kolem svYch maminek. Ti nejet'astnejai doopravdy, ti druzi svYmi rnyelenkami a ti, kdoti ztratili svou nejdratiei bytost navtidy, aspori ve vdeenYch vzpominkach. Pkichazime veichni, abychom vzdali hold velike lasce a obetavosti.

Bez obiadnosti, bez velikYch ptiprav, ale tak prostince, jak jsme se tiskli ke svYm nejdrati eim bytostern ye svete, jako ttla, robatka, ptijdeme, abychom zlibali jejich upracovane ruce a ustarane hlavy. Je to nejkrasnejei co muse dati i nejchudei syn nebo dcera sve matte: projev uptimne a vdeene lasky, ujieteni o tom, tie jsme si vedomi veeho, co znamena ona v nagem tiivote, nezapominame a nikdy nezapomeneme.

375 let od narozeni anglickeho basnika ama Shakespeare. Koncem dubna uplynulo 375 let od narozeni slavneho basnika a spisovatele Williama Shakespeare. Narodil se vroce 1564 ye Stratforde nad Avonou. Jeho otec John pochazel ze vsi Snittersfieldu nedaleko mesteeka Stratfordu a byl kotieluhem a rukaviekatem.

Jeho syn William byl tketi z osm deti. Skolniho vzdelani nabyl mladY Shakespeare na latinske ekole stratfordske. Pozdeji vstoupil do kandelatskYch slutieb u mistniho pravnika. Koncem listopadu r. 1582 se otienil s Annbu Hathawayovou, s nit mel dve dcery a syna. V druhe polovici osmdesatYch let opustil Stratford a stal se v LondYne hercem. Svou neveedni dinnosti u divadla vzbudil fictu u tech, kdo jej poznali zblizka. Jako spisovatel vystoupil na veiejnost nejprve basni "Venuee a Adonis" (1503) a "Znasilneni Lukrecie" (1594), v nit se misi hojne zatiitky z venkovske ptirody s ohlasy Ovidiovych "Promen" a "Kalendate". V tu dobu poeal take psat sve "Znelky". Jeho dramaticke prate "Dye elechtict VeronskYch", "Marna lasky snaha", "Romeo a Julie", "Kupec benatskY", vznikly za eho einnosti u divadelni spoleenosti lorda Hudsona, jejimti elenem se stal roku 1594, kdy' spoleenost hrala u dvora. Pozdeji pfestoupil do noveho divadla The Glov, vystaveneho Richardem Burbadgem na btehu Terntie. Jeho herecke, i spisovatelska einnost mu vynesla znaene jmeni, take se stal spolumajitelem divadelni spoleenosti a zakoupil nejvetai dtm stratfordsky, zvany New Palace. Kolem roku 1610 se trvale usadil v Stratfordu, nepteruail \Teak stykii s LondYnem. Shakespeare zerntel po nedlouhe nemoci 23. dubna 1616 v Stratfordu, kde byl take pochovan.

New York pied 80,000 lety. ZnamY archeolog L. M. Mann objevil Cirou nahodou v srdci Manhattanu, v Central Parku, dtkazy, tie New York patki mezi nejstarei lidska, sidliete na zemi. Pki prochazce jitini east parku spattil misto, kde nebyla trava. Hned vedle vytrhavali delnici ne kolik stromil. Blitikm zkoumanim objevil Mann tti vrstvy orantiove tiluteho jilu z doby ledove, usazeneho na plochych skalach, z nehoti valo sedm neb osm kamennYch nastrojt, na neti se ihned nadtiene vrhl. "Byl to nejvetei objev cele me kariery", vypravi o torn Man. "Nastroje, je' jsem jeete nemohl podrobne prozkoumat, jsou nesporne nejstareimi parnatkami v Novem svete. Od to doby, co byly vyrobe-

Ve st-Pedu, dne 10. kvetna 1939. ny, zazila Seveini Amerika deset ledovYch dob." Stall kamennYm nastrojri odhaduje se na 80,000 let. Jejich pottrabanY povrch ukazuje, Ze nebyly nalezeny na miste zhotoveni, nybrZ' odplaveny vudou nebo ledem. Mannova radost z objevu byla tim vetei, tie projddel•New Yorkern na ceste z Glasgowa, sveho pftsobiete, do San Franciska na svetovou vYstavu.

0 nas pro nas. Tyhle zajezdy k siavnostem ei velkYm schazim kadovym neb osadnim Wine: teji potadateli zdroj inspiraci a vzpominek. Leta utikaji a s nimi dostavuji se zmeny, novoty.

— stab pracovnici ustupuji silam mladYin, co bYvalo kdys samortejme a iekl bych posvatne — dnes hazi se do stareho haraburdi. Snad pravem, snad unahlene. V Caldwell shledal jsem se s davnYmi einovniky na g Jednoty, ostkilenYmi kozaky spolkoveho Zivota, jim2 ani vrasky ye tvaki a ojinene vlasy nedaji zustavat stranou, v teploueku a spokojenem nezajmu o veci a deje dnetka. Byli tu bratti: Jos. Wondrash, Josef Dutek, J. N. Vavra, J. Siptak, J. 8unial, J. Skrabanek ze Snook, John Toupa,l, Adolf Smotek a slutnY podet jinYch, s nimi2 jsem se osobne seByla tu i radostna aeast elena mladYch, o spolkove veci se zajimajicich. Pokud Cas dovoloval, rozpraveli jsme pochopitelne o udalostech dnetka, letino vzpomeli minulosti, osnovali plany dopkedu. Br. Jos. Wondrash s jeho osmasedmdesatkou je podivuhodne eily a pokud se rodovYch podint tYka, ueinenY nezmar. Idealni manZelstvi ptinati ctenYm • Jos. WondrashovYm spokojenY podzim 2ivota, u nich vzajemne porozumeni, laska a ficta vynesly vysokY vek, naprostY soulad a skuteene gest. Br. Wondrash s jeho vzdelanou druZkou zaslonail se o kulturni praci v caldwellske osade, oba midno`thledati v starch zaznamech, dokumentujicich einnost na — roli dediene — Cast pti snaleni spolkovem i spoledenskem. Br. Wondrash ma na mysli vec velmi ntiteenou: planuje napsati historii Nen v Burleson okresu. Na yeenou pamatku dilu eeskYch pionyrt a pro historii, z nix uditi se budou naee dark generate. Jiste, zamer ctlyalitebny, dfilezity. S bratry Vavrou, Duekem a Siptakem zname se ze sjezdu v Schulenburgu. Dobti a verni pracovnici, zkueeni spolkati, uvedomeli echoameriCane. Co se od toho sjezdu zm es nilo. Jak nate kady vzrostly, na Clenstvu sesilily, o kolik S.P.J. S.T. majetkove zmohutnela a co nejdrilektejtiho, podchytili jsme dorost zavedenim•Detskeho Oddeleni. Rozrastem Jednoty, zavedenim novYch pojistek, spravovani velkeho majetku, poskytovanim pajeek na certifikaty — tyto novoty samoainne zmno gly administrativu S.P.J. S.T. a ptidaly nepomyslitelne tehdy praci v Hlavni ttadovne. Ctvrtletni schilze HI. U. konali jsme tehdy v zadni east obchodu br. Kubeny, vytizovani beZne agendy bylo dosti nee dalece merle proti dnetku. A jak jsme vkly po spineni povinnosti travili dobu dekani na vlak domil rozmarnou besedou. Tehdejti pokladnik Zovialni bratr a pkikladnY vlastenec br. Jos. Frnka u2 nas pied lety na-ddy opustil. Byl od slova, sve nazory hajil nekompromisne, ale byl dobrak zlateho srdce a etedrY mecenat vteho dobreho. — Typ Raisova "Zapadleho vlastence" pkedstavuje skromnY bratr 8um'gal ze Snook. UZ ty jeho zasnene oei a inekkY slovansky vYraz tvate vas zaujmou, upoutaji. Pracuje tadu let ye svem miste nenarodne, s ptek6,2kami, s neporozumenim mnohych — ne2 on nedba, svizela a jde za svYm cilem vpted: udrZet matetttinu u mladYch, zaujmouti je k nosti osvetove, hranim eeskYch divadel a potadanim proveditelnYch programa Zivit zajem o eeskou kulturu a Ceske tradice. Ve Snook konali v nedeli tadovou schazi, bratti 8umtal, 8kraba,nek, Ad. Smotek a jette dva mne neznami, dojeli do Noveho Tabora tiadostivi kladneho vYsledku svolane porady, k eemuti take dogo. -V Burleson okrese maji pova,21ive sucho. Neprtelo jim po dva mesice, co2 melo zhoubny. viiv na zahradky, kornu a pieniny. Cestou do-Caldwell nas stihly male sprtky, tam vribec ani nekaplo, za to my ye West dostali dobrou vlahu a na nekolika mistech kroupy zpAsobily podstatnou ekodu.

Hlavni mesto Austin ma nyni 91,987 obyvatel eili ttikrat tolik, net mel Austin v rode 1920.

Census z roku 1930 napoeital v kapitolnim meste ptes 53 tisic lidi.

Ve stfedu, dne 10. kvetna 1939.

Nezapominame. Dne 4. kvetna bylo tomu rok, co jsme ()often, ztrativ ge peoliveho stratce a pracovnika na gi S.P.J.S.T., nezapomenutelneho tajemnika Hi. Utadovny bratra Jana R. Kubenu. Tragicka smrt stihla jednoho ze zakladatelil nageho Bratrstva a od zalotent do jeho skonu nepfetrtiteho tajemnika estfedny bratra J. R. Kubenu skoro ph konani sve povinnosti. JeSte dnes otivuje bolestnY pocit ph vzpomince na neuvefitelnou zpravu, vyslanou loni z Galvestonu a odelujici: bratr J. R. Kubena pli pfechazent nabfeti zalivu zasaten autem, smrtelne poranen, jemut takfka v taped podlehl. Telegrafni a telefonni depe ge rozbehly se po to po

celem krajanskem Texasu, dva dny po to vypravili vdeent bratfi svemu "tatovi" pohteb, jakeho tadnY krajan doposud nernel. A nebyla to snad ptedstirana pompa, byl to spontanni projev cite, Lasky a ficty mutt vynikajicich vlastnosti, elenu velezasloutilemu a nezapomenutelnemu. Bratte Kubeno: Ve vYroei Tveho odchodu Te uptimne vzpominame. Pokraeujeme v dfie, jeho jsi byl otcem, vychovatelem a straicem. Nasledujeme cestu Tebou vytknutou, rosteme, mohutnime, idealy humanity, bratrstvi a rodove sna genlivosti stfetime a stale prohlubujeme. Jsme ptitomne v praci nove a tetjit Tobe dobrY Osud u gettil. Ty nevig, ze domovina na:s'ich pionYru-zakladateltit byla cizaky znovu porobena, svobodni Oechoslovaci opu gteni spojenci, zaprodani, zrazeni a vydani pochopum nacismu. Byls' uvedomelYm 6echem a Slovanem, stab jsi vtdy v faciach, ktere v nove vlasti chranili dobre jmeno krajaml, pomahali v dobe dol. odboje k dosatent svobody eeskeho nexoda. I v teto uglechtile vlastnosti Te nasledujeme a prase v nastalem jaru gikuje se elenstvo nagi drahe Jednoty s elenstvem jinYch skYch organisaci k novernu hnuti, majici za fleet znovudosatent nezavislosti stare domoviny.

Vzpominka na Tebe eini nes opravdovejgimi, pevnel girni. Spi svilj sen veenY v pokoji!

Naciste vyhroicrvali — neslavne dopadli. Drzost ba vyzYvavost elenu nemeckeho Bundu nezna mezi, cot pojmil slu gnosti. V cele Americe vatenY a o pfedni gky *tadanY dr. Eduard Bend slibil feeniti ye Fort Wayne, Ind. Jako vgude jinde, o jeho znamenitY rozbor zakladu demokracie a situate v dne gni rozbonfene Evrope, jevili °Wane mimotadny zajem, vstupenky sly na draeku. Pofadatele dostali pled uskutednenim pfedna gky telefonicke varovani, aby nebyla konana, jinak ze pry toho bude nekdo litovati . Byly to stra gaky nacismu slouticich take Amerieanft. Potadatele ov gem na nieemne vYstrahy pranic nedbali. Dr. Bene g feenil, mel velltY uspech — germanofilove pohoieli.

Kohutiiv orchestr na stanici KTEM v Temple. eeskou hodinku mittete vyslechnouti v Den Matek t. j. v nedeli 14. kvetna mezi 1:30 a 2:30. odpoledne pies stanici. KTEM r Temple. Pan Kohut ptipra.vil pro tento rozhlas peknY vYber novYch i stattich CIsel desks hudby taneent.

Dr. Eduard Benei vrinamenan feditelstvim svetove vYstavy v New Yorku. Soukroma zprava sdeluje, ze zastupci Texasu vitani budou na Dnu Texasu, stanovenem spravou newyorske vYstavy, zvlattnim vYborem notabla, jehot nem imenovan byl dr. Eduard Deneg,

VESTNIK Nagi v Burleson okresu zalozil Odboeku Sdruieni Cechoslovaku v Texasu. V nedeli sjeli se krajane mesta Caldwell a jeho okoli do sine fadu Novy Tabor k porade, jet vynesla zalotent Odbooky S. O. v T. Kolem tfeti hodiny poeetne shromatdeni oslovil br. Jos. Wondrash, aby v obrysech nastinil iteel mimotadne schtze osadnikt a po to predstavil pozvaneho keenika -pofadatele na geho organu, kterY v del gi teei objasnil, prod /name ba musime spojit v jeden celek pholugniky vgech krajanskYch taboru.

Nesledovala kratai debata, po nit don navrh k zaloteni caldwellske odboeky a ptikrodeno k volbe idednikft. Za pfedsedu zvolen byl br. Josef Wondrash, za mistoptedseclu br. Sum gal ze Snook, tajemnika br. John 't oupal, poldadnika br. J. J. Kienek. Dopisovatelkami zvoleny sestry P. P. Mikeskova a J. Wondrashova. VYbor braWondrash, toupal a Siptak jr. ma , navgtivit pfigti schtizi fadu ve Snook a tam podat vysvetlent a informace ohledne jednotne organisace vgech 6echoslovaka v okresu Burleson.

Br. Jos. Dugek poveten stejnYm ukolem v jeho tadu, tajemnik nove odboaky John toupal ma, ph svYch objitd'kach po osade agitovati k uplnemu naboru osadnikil do jednotne krajanske organisace. Ph volnYch navrzich ptijato, poke.dati pfigti schtizi druhou nedeli v thesici a side po skoneeni pravidelne schtize fadove. K podnetu br. 8umgaly schuze zakoneena tapenim krasne, milovane hymny: "Kde domov muj?"

Do Caldwell a ekoli. tfednici nove zalotene OdboCky Sdrutent Oechoslovakil v Texasu vyzYvaji temito kadky celou osadu k podpote a U.easti tohoto hnuti, zaloteneho v ramci usili cele krajanske \rave v Americe a smefujici k he,jent zasad demokracie a jejiho zfizeni, potire.ni neamericke propagandy a koneene k jednotnemu boji Oechoslovakft v zahraniet pro osvobozeni stare domoviny ze span). nacistickYch. Krajane! Zaklad vespolneho sdrutent byl u nes v nedeli 7. kvetna poloten. Jsme dcery a syni spoleene matky Cechie, dnes Germany porobene — nagi brath tam za mo1em oeekavaji, jim pomilteme. Phstupte mezi nes, pomorte tahnouti za jeden provaz .. Jste k teto pomoci moraine vesani!

Zakryt! Tem, kteft pro gli telocvienami jsou velmi dobfe znamy zjevy, ze tu a tam jednotlivec vyboei z lady, a jak se v telocvienach kika, "udela se pro sebe". Cvidi mimo zakryt i fad nejakou chvili mezi znaekami, net na neho nekdo ze sousedt ktikne, nebo net si sam pov gimne, ze je jaksi "vedle". Takovi cvieenci jsou postrachem vedoucich. Thavody jejich vyboeovani jsou rozmanite. BYva to nepozornost, rortrtitoot, ale take nekdy i sobectvi, ktere net/a takovemu "solistovi", aby se nepodival mimo zastup di fad, jak to vypada v hledisti, nebo, aby na sebe neupozornil timto zptisobem — ne praye hodnYm chvaly — ale jiste ifeinnym. Podobne bYva i v spolkovem a spoleeenskem tivote. echoslovaci v Texasu zalozili si loni v East Bernard v genarodni organisaci Sdruteni techoslovakil v Texasu. V gechny slotky di spolky ritznYch taborti si podaly ruce a zavazaly se ye vecech spoleenYch postupovati ukaznene a jednotne. Uddlosti lonskeho tijna postavili uvedomele eechoslovaky v cizine pled ukol tetlY, net svrchovane pottebnY a zavatnY: pracovat k novemu osvobozeni Germany ujahnenYch broth ve stare domovine. Proto musi tomu bYti jako pfi cvieent. KatdY, kdo vyboat, ru gi praci celku, katelY, kdo poru gi zakryt, poru gi vlastni zaklad a jednotu spoleeneho Usill. Jde ted' o vlastni zaklad deskeho narodniho tivota, o deskou na-7 rodni kulturu. A tu musime bYt v gichni v "ze.krytu". Kazeri, ktera je podminkou zdaru katdello snateni, musi ted' prolnout celY net vot, ye Item a vgude. Osud nem zavelel: "Na.stoupit v fad!" At' se mi soused libi Ci nelibi, at' se s nim rozchazim, at' snad chyboval, nic platno — bob po boku musime stat. Musime bYt pohromade vg ichni a stale a potfebujeme ka,tdeho krajana v Texasu pro spoleenou praci.

KatdY se musi chopit dila. Oas neeeka, udalosti v Evrope mohou ptinesti netu geny obrat, musime byti na vg e ptipraveni a hlavne — spojit se pevne a Verne, protote chceme a musime pfispet pomoci pokofene, odzbrojene, o pfirodni bohatstvi prave drancovane oteine na gich pionYra Texasu. Je ted uutno bYt v zakrytu,

Stara 13:.

"skryj se", kdo nechees maiit dilo! Do noveho boje k osvobozeni Ceskoolovenska zni povel: "Pochodem v chod!" My v Texasu pujcleme. spoleene, stejnSim krokem a v zakrytui Zrazuje, kdo vyboei!

Organisator br. Karel Navratil dojel do westske osady za sv3im poslanim — nab& no-. vYch Mena do nagi Jednoty. Aby neznalosti bydlig t' oeekavanYch prospektit nemarnil drahY eas, ziskal za pravodce br. Jos. Pavlieka.

Pfejerne snativemu pracovnikovi dobre porttent.

OBJEVY V OSTROVSKiCH JESKYNICH Po dlouha tisicileti tajila Balcarova skala u Ostrova, nedaleko Macochy, sve vzacne krapnikove 'crazy. V naprostem tichu dhmala v podzemi netug end, kouzelna pohadka. A piece i zde, v tomto absolutnim klidu, byl kdysi tivot. Nasvedduji tomu bohate nalezy jako ohniska, popeliska, kostene a kamen y nastroje obrovske mnotstvi kosti praveltYch medvedit, nosorotcti, bobrit, soba, kone atd. A nejen to.

V prostorne sluji, ktera byla prvni objevenou prostorou v Balcarove skale, byly nalezeny take pozfistatky diluvialniho eloveka. Pfedpotopni elovek uCinil si ptibytek na pokraji podzemnich kras, ktere dnes vyvolavaji Utas svou netugenou nadherou.

Jit pied 70 lety zjistil dr. Wankel, ze Vilna byla sidlem palaeolitickeho eloveka. Jeskyne vgak byly objeveny teprve v rode 1923 at 1924.

Jejich objevitel, znamY rolnickY pracovnik a bYvalY poslanec 8amalik, po dlouhe mesice a roky netnavne pracoval a badal dale, net se mu podafilo ueiniti dal gi objevy, ktere ueinily z ostorvskYch jeskyni perlu celeho Mora y -skehoKrau.Zjeskyn,azveStojnva kaple, byla odklizena naplava, ktera tam byla pled veky v nekolika periodach naplavena. Je to podobnY zjev, s jakYm se objevitele jeskyni setkali v jeskynne prostote, ktera byla sidliStem pravekeho eloveka, a kde je nyni museum.

Jsou to otyfi naplavy na sobe, rozdilne barvou i druhem. Ve tfeti naplave ph glo se na kosti ptedpotopnich zvitat, hlavne medveda.

Dilkazem toho, ze zde pied desetisiciletimi medvedi skuteene zili, je nejnovej gi objev, na kterY objevitele jeskyni upozornil jeden anglickY archeolog, kterY dlel v ostrovskYch jeskynich na studiu.

Jsou to stopy medvedich drapit ye skate, ktere jostle naznaduji, jak se medvedi prodirali skalni gterbinou do druhe prostory. — V novYch prostorach byly krome toho objeveny opalene kameny z ohnisek, cot je novYm dukakazem toho, ze zde sidlil pfedpotopni elovek.

Po odstranent teto bohate naplavy zaealy se nyni zkoumati sluje kolem ohniska vYchodnim smerem. Sluji, podobnou pekarne, a dlouhou asi 20 metro, ktera vede bokem Stojanovy kaple, pfig lo se do nadherne krapnikove jeskyne, ktere. je bohutel vysoka jen asi dtvrti metru, ale zato je neobyeejne bohate dekorovand. — Umyslem objevitele 8amalika je, proraziti do teto jeskyne vchod ph= ze Stojanovy kaple, prokopati ptimekenou chodbu po deice teto jeskyne, jejit delka se neda jette Prehlednouti, a vyastiti v mistech vedle elektrickeho zatizent, kde se tak vytvoft novY vchod. Dale vedou je gte eetne krapnikove kominy a chodby, jejicht ornery a velikost budou teprve prozkoumany. V techto dnech se jit prorati novY pfichod k jeskyni. Ostrovske jeskyne novYm objevem ziskaji tak nejen na vetti pfitatlivosti, ale i novY, pohodlnej gi a zajimarej g i vchod. K nadhernYm jubilejnim domum a pohadkam, k domu chaosu, kde je videt dilo (Lay ne katastrofy, kde obrovske balvany jsou zhrouceny, nakupeny a na nicht vytvotila doba nove divy, pfibYvaji nove prostory, kde &yoke obrazy se stfidaji s netnYmi ittvary, aby vytvotily z ostrovskYch jeskyni pohadkovY zazrak Moravy.

Vlada no.rodniho . panelska oznamila, 2e sriatky, ktere byly uzarteny za obeanske ky v madridske oblasti, jsou neplatne. TakevYch sriatka, kde byli vojact oddavani se svYmi nevestami nejblitZtm dtistbibikem, bylo uzavfeno asi 25.000.

VESTN1K

Strana 14.

DgTSKA BESiDK A Konec borovice matky.

Jaroslav Hada.

A NASi chalupou, kousek pies pole, men L-4 meli jsme les. Ji2 za otcova mladi vypora2e1 dedeeek jeho vzrostle kmeny na vazbu stodoly a v cele smutne pasece zustaly stati jenom etyii borovice-matky, aby semeny ze svYch SiSek znovu osazely paseku.

Od doby, kdy jejich drutky byly vypora2e ny, uplynulo mnoho let. Mlade stromy, vyrostle na jejich mistech, dosahovaly ji'd do ptile tel etyk semenic. Zdalo se, 2e hospodat na ne zapomnel.

A2 leto niho roku, kdy podzimni polni prate byly ji2 skoneeny a zasoby na zimu pod stiechou, pravil otec malemu Jarkovi: — Letos v zime musime udelat novou pumpu. Ta stare je ji2 shnila. Pottebujeme silnY kmen a tak jsem si vzpomnel na etyki semenice v lese za humny. Zitra se tam s nem pcdivame a jednu porazime. Chced-li, mdZeS jeti se mnou.

Jarka povyskoeil, podekoval otci a velmi se na zitiek tesil. Poralet stromy byla jeho nejmilejSi prate, i kdy pii ni nebyl mnoho platny. Koruna padleho stromu, ktera jeSte pied chvili byla pro neho nedosaeitelnou, le2ela pojednou pied nim na semi. Nekdy v ni bylo opuStene vrani Ci veverei hnizdo, jindy byly vetve obsypany zelenYmi jedte diSkami, kratce vady neco pro Jarku nesmirne zajimaveho.

A stare semenice byly stromy, na ktere Jarka pohlieel \ idy jen s velkou Uctou. Zitra se koneene dozvi, co bude v korune jedne z nich.

Rano jeSte za soumraku jel otec s eeledinem a s Jarkou do lesa. Otec prohledl znaleckYm okem kmeny vdech etyi a pak zastaviv se u to prostiedni, rozhodl: — Tahle se mi nejlepe hodi. Tu tedy porazime.

A2 dole pii zemi nasadili pilu, aby nezdstal vysokY paiez a ji2 drave zuby pily se zvonive zahryzly do zdraveho tela statne semenice.

g

T

Borovice, ucitivk fezavou bolest u sve paty, pochopila, jak kratkY ji2 jen bude jeji divot. I rozSumela smutne svou starou korunu, aby se rozloueila se svYrni dru2kami. A Jarka, stojici dole, slySel zietelne: — Konec ma.° eivota se bilk. Pies sto roku staly jsme tu vSechny, nejdfive huste, druh vedle druha, pozdeji jiz jenom my Ctyii. Za ta leta mnoho jsme videly, mnoho zkusily, mnoho slydely a mnoho pamatujeme. Kdy2 jsem byvala mald, vidala jsem lopotit se na poli, kde dnes pracuji hospodaii, sediene robotniky a kamarad vitr zanadel k nam jejich vzdechy, kdy drab bitim je nemilosrdne popohanel k praci. Pamatuji zruSeni roboty, slySela jsem od vetrd vypravet o valce s Prusy, videla jsem rodit se pod nadi ochranou mladd, srneatka, pamatuji jejich cmrt pod ranou z lovcovy pu:Sky, skryly jsme spoledne se svYmi dru2kami mnoheho vylekaneho uSaka u me paty, pod vetvemi zakrsleho doubku vysedela ba2anti slepice mriohokrat mlade ba2antiky.

Vetry zanesly nam zpravy o krvavYch bojich svetove valky, o same statnosti dexskeho naroda, piinadely i zpravy o jeho rozmachu pod jeho vlastni zpravou, o smrti Osvoboditete. A v poslednich dnech pfina ely ji2 jen zpra,-; vy velmi smutne. 0 tom, jak te2ce doplatil &sky nand na dtvefivost v zaruky svYch spojenet, kteil slibovali ochranu, kdy2 ji nepotieboval, ale kteii couvli, kdy meli skuteene pomod. Slykla jsem o hrdinstvi, ktere prokazal jeho lid ptijmutim kruteho osudu i odhodlani

g

Vybudovat si praci na zmentenem dzemi novY doov.

— Jak rada bych se jedte doslechla a videla, jak deskY narod piekonal veechno toto neStesti, a jak jde za dalkan rozrnachem. Neni mi to, bohlitel, popidno a ja, toho nelituji. pevne, ze se mu to jiste podaki. Lid naroda eeskeho jest pracovitY a hou2evnatY. Tisicilete neptatelske narazy nedovedly v nem ubit jeho eeskou tee a touhu k zivotu, neubiji ji ani nyni. Nedookam se toho, ale vefim pevne, ze se deskY narod dal udrti a 2e nezhyne.

Jarka poslouchal jako vyjevenY. Kdy2 slyslova, 2e by se borovice rada doekala, znovuvaktideni naroda, chtel vykiiknout, aby otec piestal iezat. Ale nemohl a pak — stejne by bylo ji2 pozde, A proto jakoby jit jen a dalky slySel posledni slova borovice: — Bud'te zde, drutky, t'astny, snad vam osud dopieje, abyste se toho, oo mne nebylo dopiano, doekaly — — Otec dolezal, borovice se tedce zakymacela a pak nahnuvdi se, s bolestnYm zaUpenim klesla k zehli. Jeji vetve zapraskaly pod tihou jejiho tela a zlomene vetve se zaryly do zeme.

Jarku vSak dnes jiz nelakaly taje v korune stare padle borovice. Jen litostive se dival na jeji hlavu a byla mu tak nevYslovne smutno.

Smutno proto, 2e borovice se nemohla dookat toho, a2 se zase narod deskY znovu povznese.

Po ceste domil se Jarka uminil, 2.e se i on postara, aby ptis•el svYm dilem na obrode skeho naroda a na vzpamatovani se jeho z te2kYch ran, tak nelitostne osudem mu zasazenYch. A pievezme-li jednou otcav statek, zatidi, aby tti zbyle borovice-matky zdstaly pevne stat na svYch mistech. Tak dlouho, vitr, jejich spoleenik v dobach dobrYch i zlYch vyvrati je sam z jejich starch kotend .. .

g

g

LABE — NEJDEL i REKA

V praiskem mestskem museu jsou ulo2eny obrazky a rytiny, ukazujici starou Prahu s jejimi pobie2nimi vlta skYmi idylami. Ale i na tech prastarYch obrazcich u2 Vltava oiVerlA prameny vord a Cluny, uz tehdy Vltava a 'Labe byly nervem, spojujicim kralovstvi s Risi. VIta ske a labske hiehy se zinenily, ale nezmenila se aloha techto dvou iek, bYt pojitkem obou nfirodd, eeSkeho i nemeckeho, sidlicich v mohutnem jejich povodi. Tato geograficke pouto nebylo nikdy rozvazano, at' dejiny jakkoliv kraeely temito kraji.

Nove uspokadani e stiedoevropskem p•ostoru mnohonasobne zvYklo vYznam Labe a splavne east Vltavy jako dopravni testy, spojujici intensivni prdmyslove a drodne zemedelske zazemi s vYchodiskem svetovYch namoknich test, pfistavem v Hamburku. Dlouhe lodni vleky i rychle moderni motorove rychlolodi spojuji Prahu s Hamburekm a Hamburk s Prahou. A jako by toto spojeni dvou mest 2ivYm tokem vody se pienadelo i do oblasti kulturni, mete na vine hamburske rozhlasove stanice slySeti velmi east° eeskou hudbu a prave nedavno tu byla v divadle viele pfijata Smetanova "prodana nevesta".

Labe se dnes stalo nejvetkm tokem Meti 1,165 km, splavna, jeho Cast, poeinajici u Melnika, ma delku 846 km. Po Labi jsou nejdelAimi tekami A e Dunaj (997 km), Odra (907 km) a RYn (694 km). Lze oeekavati, 2e doprava na Labi ted' podstatne vzroste. Dnes bude zahajena doprava motorovYmi rychlolodemi z Hole'dovic do Hamburku a zpet. Iioni a v minulYch letech odji2dely rychlolodi z Prahy jen jednou tYdne. Nyni je zasilek tolik, 2e budou vypravovany Lodi dvakrat tYclne: v dterY a v patek veeer. Cesta do Hamburku trva, etyki az etyil a pul dne, podle stavu vody a delky dne, proto2e na Labi dosud neni zavedena noCni plavba. Proti proudu pluje lod' o den &Ie. Byla take ji2 zahajena po cele deice vodni cesty doprava vleenYmi Cluny. Nemecke listy se zabYvaji take otazkou svobodneho pl'istavniho pasma v Hamburku, ktere melo smluvne zarueeno bYvale oesko-Sloverisko a to s uzavienim smlouvy s Ri . Tato smlouv bude .pravdepodobne nahra2ena nyni smlouvou soukromou, kde jako smluvni partner bude vystupovati Ceske plavebni spoleenost.

y

y

y

g

g

y

Ve saedu, dne 10. kvetna 1939.

SLAB/KAk

Slepieka a kohoutek.

Byla jedna slepieka a ta d'cbala zrnieka. Vykutala hnizdeeko a snesla tam va. ieko a kiieela: kokokodak, pojd' se, kohoutku, podivat!

A kohel-atek odpovedelt kykyryhST! Sel bych se podivat, nemam kdy.

Slzpieka se ela podivat, co dela kohoutek, a zatim maininka ji vzala vajicko.

Slepieka ce vratila a viecKrad', ka polekina krad', krad'! A ptala se holou •ka: Holoubku, kdo mi vial vajleko?

Zelenina.

Deco kulatelio, deco hladke, neco kyseleho, neco sladke.

Hragek kulova y, eoeka hladka, zeli je kysele, mrkev sladka.

Pe Ten na g pes skikal dnes, skakal take veera; bude as skikat zas zejtra do veeera.

Pejsku co to yes tak vesel stale?

Rek' bych yam, nevi m sam, hcp! a skikal dale.

Ve sttedu, dne 10. kvetna 1939.

1.:Cami■ rAReiNI....1.0.11■Woomlooliii.0.11111111.0•11.0411111.0.1011,N•11•04111/1.4 ■0•11111111......11)

1

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

GRAND-HOTEL LAZESSIa DOI (fteportat jedne sezony) 4.■• ■•1111•011111111.0.11111.1)41111•0411•11.1141111104.1•11.0.0.0111M1.0.01.0.0.1.011•04101,04111111.411111,0.1110

TELKA jidelna lazeriskeho hotelu byla jeete V V apine prazdna. Otevfen3%mi okny proudil dovniti tep1S7 dech dervencoveho dopoledne, vetfik pohyboval zacionami a odnatel s sebou posledni zbytky veerejelho koute. V zlate sluneenich paprska svitily ptibory a na stolech leskl se bilk porculan. eienici se mihali prazdn3"fm salem jako e'erne stiny v oslnivem svetle. Pkipravovali ptibory na °bed a kladli na stoly Uhledne jidelni listky. Ve Atli-113'Th vazach ffchaly rate a karafiaty omamnou vani.

Majitel hotelu a lazni, pan Kavanek, si potrna vkusnou apravu jidelny. Cerstve kvetiny z jeho soukrome zahrady mushy b3-7t denne na stole, nadobi a piibory se mushy tfpytit. Sam dohlitel na distotu a pofadek a zle se vedlo personalu, ktery se provinil nedbalosti. VS7poved' nasledovala ihned po zjieteni vinnika a marne byly prosby a omluvy.

Pan Kavanek dbal povesti sveho podniku a byl v ota2ce eistoty a potadku neriprosnY. Take nyni, pied obedem ? .prochazel jidelnou a patral, je-li v'te v potadku. Pak stanul v otevtenYch sklenenYch dvetich a rozhlitel se zamy'Slene kolem. Byl to vysokY, urostly mut, vtdy obledeny s bezvadnou eleganci. Mel uglechtilou tva � inteligentnich rysri, trnave, trochu pronedivele v1asy, pestene ruce a dovedl se rortomile usmivat.

Byl dug. celeho podniku, kteremu venoval nejen sve bohate zkuknosti, nYbrt i va:tnivou lasku ke svemu povolani. V mladi zit cllouho v citine, pracoval ye svetovYch podnicich hotelovYch v Fatal, v LondYne, v Ostende, v Berline a nekolika velkYch svetovYch nemeckYch laznich. Byl gentleman skveleho chovani, vtidy zdvotily a itslutny, shovivavY k rozmarrim syYch hosti, diskretni a mleenlivY. A jeete vice. Byl psycholog a jeho povolani mu nebylo jen zdrojem ptijmri, a to zdrojem jiste vydatnym. je opravdu rad a bylo mu take pramenem zdbavy. Dovedl znamenite pozorovat a znal vYborne lidi. Sledoval osudy svych hosti s opravdovYm zajmem a katda, sezona mu poskytla spoustu zajimaveho materialu. Smes hdi, ktere nahoda svedla v lete v jeho Grand-hotelu "LazeriskY byla pro neho pestrYm zajimavYm divadlem, v nemt byl vettinou divakem.

ZvedavY jeden vrchni eitnik prozradil na neho dokonce, ze v zime, kdyt' lazne odpoeivaji po ruchu letni sezony, sedi pan Kavanek ye sve pracovne a pik . . . Pry zapisuje sve dojmy z leta Nevime, je-li to pravda, neni veak pochyby, ze by z jeho zapiskri zkukneho znalce sveta a lidi vznikla kniha svrchovane zajimava.

Pan ieditel Kavanek, jak ho personal i hoste obyeejne nazYvaji, aekoliv je majitelem lazni Bohu:kvskYch. stal tedy ve dvetich jidelny sveho hotelu a jeho pohled bloudil po nejblittim okoli. Jidelna byla v ptizemi hotelu, ye dvou patrech byly jeete pokoje pro hosty. Pied hotelem byla zfizena zahradni restaurace, jejit rude sluneeniky zatily ye slunci jako krvave rubiny.

Hned u hotelu zaeinal lazeriskY park, skvele upravern'7 a udttovanY stejne pedantsky jako ostatni east lazeriskeho podniku. Byl hezky, rozsahlY a pfechazel z rritoveho sadu s privabnYmi zahony, rinravnYmi cestiekami s laviekami, nadhernou lipovou aleji v les Stare stromy poskytovaly lichotivY stir i v nejvet§im vedru, bylo tam pino zakouti, pt'-'0 7enych besidek, rozkognYch mist pro samotaj"- , i pro dvojice, toutici po dlskretnim gnu a la-rrim tichu. V gude se skrYvaly lavieky, kryte e I f anky, pohodlna sedatka pro znavene pacienty. Park nebyl ohranieen a splYval v nelzaz:Si east s pravYm lesem, v nemt rostla spousta jahod, borrivek a v tep1S7ch letnich mesicich i hub.

VESTNilt Proti hotelu stala honosna budova fantastickeho slohu, s pfekrasnou terasou, na nit stala lehatka a svitily eervene sluneeniky. Krytou kolonadou byla spojena s hlavnim hotelem, aby hoste byli zabezpeeeni pied deetem. To byla vila "Jiiina", nazvana po jedine deal pana Kavanka, provdane v Pafiti za elena eeskoslovenskeho vyslanectvi. Vypravelo se, ze dostala milion vena a povesti sotva pi-ehanely. Lazne Bohueov se staly pod vedenim pana Kavanka perlou republiky a naveteva byla vtdy znamenita.

0 krisi dosud skoro nezvedely a teprve letos se zdalo, to zasahne i tento koutek, vzkvetajici pfieinlivosti a inteligenci majitelovou. Panu Kavankovi pry ani letoeni menSi naveteva neuekodi, ma rozhodne jiz zabezpeeeno berstarostne stati.

Ve vile "Jifine" byly take byty ye dvou poschodich a v pfizemi byly umisteny lazne. RaAelinove, uhlicite, horkovzduene a obyeejne vanove. Vee se lesklo eistotou i zde a oddeleni rateliny, kde je distota vlastne nemotna, rozeilovalo stale potadku milovneho teditele. Vpravo bylo oddeleni damske a vlevo panske. Uprostfed mel ordinaci lazeriskSr lekaf, doktor Vitek z Prahy, kter3i pusobil v sezone jit po leta v laznich Bohueove. Byl to zkueenST lekaf, kterS7 se vyznal ve veech skuteei-47ch i ilusornich bolestech lazeriskYch pacienta.

Od loriskeho roku mei konkurenta, mladeho doktora fzehote, kterSr se tu usadil na vyzvani pana Kavanka, nebot' start' doktor Vitek skuteene jiz na veecku praci nestaeil. MladST lekaf mel brzy dosti pacienttt, vlastne pacientek, nebot' damy, hlavne mladei a sttedniho veku, mu davaly svorne piednost pied dlouholetou zkueenosti stareho pana doktora Vitka.

V pravo od vily Jiiiny byl tennisovS7 kurt a proti nemu hudebni pavilon, odkud se prave ozkval zavereenr pochod dopoledniho koncertu.

Na protejel strane jidelny byla take velka okna, kterni bylo videt do kraje, pavabneho jihoceskeho kraje s eirSuni poli, loukami a hradbou lesa.

Od hotelu vedla eiroka silnice k nadrati, kam pfijitdel nekolikrat denne elektricky vlak, spojujici lazne Bohueov s nejbliteim okresnim mestem, leticim na hlavni trati. Od nadrati vedla jeete druha silnice, k mesteeku nad fekou, se zamkem a starSrm, poutnim klaeterem; tivot tam line plynul a jen v lete se rozechvela klidna hladina malomestskeho tivota pfilivem cizich tvaii, mladSrch i starST ch, obchody se dostaly do chodu, stare zboti se doprodalo a nove objednavalo. Na oknech se objevily tabulky, hlasajici, to je v dome letni byt volnST a filialka Bat'ova na rozlehlem namesti se zasobila rychle letni obuvi. Zena majitele teto filialky se dala do pofadani vftladu. Za pal dne byl celS bilk: same kotene i platene stlevice a opanky svitily belosti svreka a tloutly gumovS 7mi podratkami.

Vyskytlo se dosti letnich hosts, ktefi bydlili radeji v soukromi nail v hotelu, snad z davodu finanenich, protote pense v Grandhotelu nebyla prave lacina. Cele mesteeko Lilo takto z lazni a melo pied letoeni sezonou vetei strach netli pan Kavanek sam.

Pfemelel ostatne take o neblahe krisi, zatim co jeho pohled bloudil po parku. Na laviekach seal° nekolik hosti, jini byli rortroueeni v lese, take u basenu za tennisov3im kurtem bylo tivo. Piece veak byla naveteva jindy v tuto dobu daleko vetei. Katdodenne site pfijitdeli novi a jen nekolik pokojt v hotelu bylo jeete nezadanjch, rozhodne veak nebyl alpine spokojen.

Hlavne take tim, ze mezi lazeriskS 7mi hosty nebylo dosud skoro zajimavSrch lidi. Pan Kavanek &ill sve hosty na dva tabory: na ty, kteti byli veedni, neskStali pranic zajimaveho. Platili svou fitratu, brali pilne koupele a divali masirovat sva, veteinou merle pavabna tela, byli se veim spokojeni a odjitdeli, sanechavajice za sebou zaplavu Bede veednosti.

Ti druzi byli zcela jini. Pfina geli s sebou do lazni sve osudy,•ktere se tu rozvijely, 'lady dokonce tragicky. Vynikali bud' krasou nebo zajimavosti, stavali se stfedem spoleenosti, till intensivne a lieili se napadne od houfu ostatnich.

Bylo jich obyeejne malo, byli tu veak a jejich zasluhou nebylo v laznich nudno.

Strana 15.

Tern platil Wa yne zajem pana Kavanka, zajem, kterY bychom mohli nazvat vedeckYm. Pozoroval je, nil takika s nimi a studoval jejich vztahy, jejich tivot — snad aby opravdu mohl v zime psat sve studie lazeriskYch hosti a zvetkvat album zajimavYch figurek lidske spoleenosti. K tern druhym, vtednim, byl pouze dokonale zdvotilY, temto byl vdeden za to, to zvolili prave jeho lazne. A v hloubi sve dute toutil skoro, aby se lazeriskY tivot, obyeejne tak jednotvarnY, rozvitil jednou nejakou hodne zajimavou uddlOsti.

M dosud se nestalo nic, co by mohlo ohrozit nejak dobrou povest jeho podniku. NejakY lostnY romanek, mantelske nedorozumeni za bilYmi dvetmi hoteloveho pokoje — zasnoubeni a pozdejM sriatek, o nemt podali vdeeni novomantele zpravu panu Kavankovi, pod jehot protektoratem se vlastne nalezli, jinak nic, co by vzrueilo tohoto filosofa a vteleho pozorovatele tivota. Na zaeatku katde sezony doufal, letos . . . a vybiral si ze s yYch hosti pozorne ty, kteti slibovali nejakou zajimavost. Nyni 'deka prave na posledni vlaeek, kterS7 mei ptivezti nekolik novS7ch hosti a pozoroval ph tom tennisovY kurt, kde hraly v tam eervencoveho dopoledne dye dvojice. Zaiadil je jit mezi zajimaye a sledoval s moudrim asmevem jejich hru.

Sleena Hana 1\ilaekova, ziata, blondSmka v elegantnim tennisovern aboru, hrala s kapitanem Vlasakem z garnisony v okresnim meste. Kapitan Vlasak byl katcloroenim hostem v Bohueoye a po katde tu rozviiil hladinu klidneho tivota milostnou historii. Hledal vytrvale nevestu a protote k ni chtel take tuane yen°, nebylo divu, ze stale nenalezal tu pravou. Potrpel si na eleganci a nosil monokl; div ze s nim nehral take tennis. Povest nernel tuze dobrou, protote za nim svorne blaznily i vdane damy a loni zprisobil malt' skandal, kdyt prchal v noci z pokoje pani radove ve vile Mine; mantel zaletne paniCky se totit neodekavane rozjei za svou drahou polovici a jen duchapfitonanosti a diskretnosti pokojske dekoval pan kapitan za zdar sveho Uteku. Letos na tento maler davno zapomnel a pfijel znova. A ihned mu padla do oka sleena Hana Maekova. Ptijela ve vlastnim voze s matkou; ktera, nezadala eleganci sve deeti.

11S7fily obe toaletami a byly prvni, ktere se objevily rano v jidelne v platOvYch pyjamech.

Zustaly site ojedinele, sensaci veak piece zpasobily.

Sleena Hana vzbudila zajem nejen paradou a eperky, o nicht kolovaly sice ziomysIne poznamky, pochybujici o jejich pravosti. Kdyt pfijela, byla blizka nervovemu zhrouceni. Plakavala, kudy chodila, mela zoufale stnutnY pohled a matka se k ni•chovala jako k tetce nemocne. Pan ieditel Kavanek ji pozoroval a chvel se touhou zvedet pfieinu tohoto okazaleho zoufalstvi. Zvedl ji nepomerne brzy, nemusil ani obtetovat doternou otazkou pani Maekovou.

Brzy po pfijezdu smutne sleeny Hany zavital do Bohueova stark jeho znam3'1 , obchodnik z Prahy, kter-,"; nahodou Maekovy znal; kdyt je spatiil v jidelne, zafici eleganci, urinal se trochu a ochotne utikl zvedavost pans teditele.

"Rozhazen6 zasnoubeni," iekl a zase se usmal. "Sleena mela pied svatbou a zenith prchl."

"Nebud' jedovatST, Toniku," napomenul ho pan Kavanek, "a povidej! Jsou bohati, cot?"

Pan Antonin Vrkoe, obchodnik z Prahy, mavl rukou. "Bluf, piiteli! Maly obchod s braenami, kterST bude za mesic hotov! Ptilit velke naroky matky i dcery! Tady tiji z posledniho! Sleena byla zasnoubena se synem znameho tovarnika.

Jit pied svatbou mela takove potada yky, to se lekl mladY i start'. A pak se informovali., Sleena dostala nervovy oties a rozjely se tedy do lazni, aby se zotavila!"

Reditel Kavanek se take usmal. Ke stou pani MaAkove piistoupil prave pan kapitan Vlasak, skvely jako vtdy, s .monoklem v oku, pollbil galantne ruku matce a dceti a piisedl.

"Ten se spali," teptal pan ieditel. "Patti mu to veak! Hleda pin milionu a plati pokstne panicky! Ani muk, Toniku, o damach MatkovYch!" Pan Vrkoe znal slabost sveho ptitele a mleel jako hrob. Byl ostatne zkiftenY mut a vedel, ze neni radno se michat do cizich zaletitosti!

Strana 16.

Pan kapitan se stal vernYm stinem sleeny Hany, ktera, piestala razem plakat. Jeji °el se zase usmivaly a vynechavala napadne east° koupele, ktere ji doktor kehot ptedepsal. Misto nich hrala tennis nebo sedala s kapitanem Vlasakem v odlehlYch mistech lazeriskeho parku. Pani Ma gkova vykladala zatim damam, se kterYmi se seznamila, jakou p adhernou vYbavu chysta, sve dceti a jen letmo se zminila o bohatern venu. Pan kapitan se to dozvedel je gte odpoledne teho g dne od koketni pani Zvoniekove, ktera leeila v Bohu gove rheumatismus, bohugel, pravY a nefal govany a mezi ragelinovYmi laznemi trochu koketovala s fe gnym kapitanem.

Touto zpravou laska pana kapitana dostoupila ihned bodu varu a pan Kavanek ,pozorujici jejich hru, videl jeho horouci pohledy, kterYmi stihal sleenu Hanu i na vzdalenost, ktera, ho delila od kurtu.

Usmal se jen a venoval pozornost druhe dvojici. Cernovlasa pani Maki Havlova, drobna brunetka s vagnivYma oeima ho zaujala hned, jakmile pIijela se syYm muZem, advokatem Havlem z Prahy. Byla to dvojice, ktera, se k sobe rozhodne nehodila. Doktor Havel byl jiste o dvacet let star gi negli jeho chot', ktere bylo podle ptihlagovaciho listku dvacet pet. Pan doktor byl vgak statny pan, aekoliv nemohl zaptit, ge se mu bligi padesatka. Pani Mari ptijela ve zbedovanem stavu, natikala na v gecky mogne bolesti, ulehia ihned a jeji mantel shanel po celem Bohugove doktora. Start' doktor Vitek mel davno po ordinaci a vydal se do lesa na houby, ustra genY pan mantel dopadl koneene doktora ftehote na plovarne, doslova ho vytahl z basenu a oekal pted jeho kabinou, dokud se neoblekl. Odylekl ho 'jak ke sve gene, ktera vzdychala na logi, prohanela pokojskou a vzboutila; s yYm natkem cele poschodi. Melo to ohlas i v teditelove kancelati, kam pti gly ihned sleeny Mugikovy, dye sestry, stare panny, obYvajici sousedni pokoj. Rozhoteene si stegovaly na tento ne'Svar. Te gce nemocni pacienti maji zfistat doma a nejezdit do lazni. Bude-li to panieka vyvadet takto kaZdY den, budou sleeny Mugikovy pti nejmenSim nuceny Zadat o jinY pokoj. Pan Kavanek damy uklidnil, usmal se none svfim okouzlujicim Usmevem a ujistil je, 2e se ihned sam pfesved61 o pheine jejich sti2nosti. Vydal se tedy do vily "Jii'iny" a potkal podeS'eneho man2ela s doktorem Rehotem praye na chodbe pted etyfkou, odkud se ozYvaly skuteene srdeclornne vzlyky a vzdechy ubohe pacientky.

Zast q v5I sn s obema nanv. doktor i%ehof teto 79 vky k tomu. aby si dovazal kravatu, k Ilan Havel nedal easu a zmizel pak rychle ve dvel'ich pokoje pani Mai. Pan Kavanek zasahl bezdeky tim, Z"e man'Z'ela zdr'tel pfed dveftni, do osudu teto nerovne dvojice a tim take do A aleiho 'Zivota doktora lehofe, dosud poeestneho mladence a 'Avarneho mlacleho rouge.

Zatc in ro ,-ntir) 70.1 vv14-Mciat iediteli Kavankovi olcirne ntr-o eni pani stRene nekolikanasobnou rhnrobou stal doktor itehof u lok 6erriovlase naniekv. ktera se site tvaila -fuze zbedovane, byla v gak pies to nebezpeene hezka. nci-"ikah. na bolesti Chvii t v neirfT7r) 61.?':ir,h eastch tela. kdy g vAa,k zahledla jehn 1TSmv. kter3i j nrozradil, ge Drohledl jeji podfiik. vzdychat a usmala se take na mladebo lek•e, k.ter-c7 se ji znamenite Ponevcd:6, bvle tato zaliba oboustranna. sknneilo vr§eti-ovani waierrinou shodou; doktor hof pochnoil hru chytre nani Mai. Pan mantel mel rrlv^ht. ze jP jeho * e.r.la: vane churava a mel v nutnost lazeriske le6bv. Sam tu nemohl se svou 'Zenou zfistat, jeho kancela ho poutala v Prate: rnohl v§ak takto klidne odejet, bez obqvy o vernost sve genugky, kterou sttegil garlivYrn okem.

Doktor t rthof nochonil a proto ge bvla pani Mari tak blanive hezka, zradil svou lekaskou povinnost a stal se jeiim sooluvinnikem. Pani Mai se na neho usmala, a se mu hlava zatocila pod p Ir am ruku. kt evrou laa'ne polibil.

RiUove hedvabne pyjama ji skvele slu gelo k snede pleti a eernSfm vlasfim a doktor ikebof byl

V2STNAK Nelitoval jig, 2e byl nasilim vytaien z chladive vody. t'sinev pani Maki sliboval rozkoe daleko vetSi .. .

Uklidnil pana maraela, jeho pfichod pferuAil nemohru usmevu, pfedepsal pani Maki aspirin a odeg el, zmaten a zamilovan podle veech pravidel.

Druheho dne se pani doktorove ulevilo a jeji mu2 zpival chvalozpevy na rychlou pomoc a duvtip lazeriskeho lekafe. Odjel uklidnen a svefil svou 2enu peel doktora ftehofe. Asi se na neho ye svem vzrueeni ani potadne nepodival, nebot' by byl snad opatrnejei, nebot' fzehok byl hezkS7 chlapik.

Tak nas osud gene east° do zahuby a sami se mu vydavame v Banc. 26,rlivS7 pan Havel svekil svou mladou 2enueku mlademu mu2i, kter3i se na ni hned pti prvni navgteve vyznamne usmivd a liba ji ruku, misto, aby vygettil pfidinu jeji nemoci: Doktor Havel byl veak slept', jako bS7vaji i nej2arlivejei man'tele. Odejel a pani Mati za chvili po jeho odjezdu vstala z loge; svegi jako letni jitro, ustrojila se elegantne, piibarvila si pfivabne rtiky, proeesala trvalou ondulaci a prchla z pokoje. Panske, ktera, oteviela pusu fi gasem nad touto nepochopitelnou zmenou a nahlYm uzdravenim, vtiskla do ruky dtkladne zpropitne, usmala se na ni a ziskala ji upine pro sebe.

Panska. Ra ga nebyla dne gni a videla jig leccos v hotelich, v nich g byla jig nekolik let pokojskou, negli zakotvila v Laznich Bohugove.

Vzpomnela si na obstaro gniho mantela teto fegne panicky a vedela dost. A pochopila, ge se tu vyplati mleet a nevidet. Panieka bude jegte platit!

Od to doby byla pani Maki celY tYden jako rys. Plovala v basenu, hrala tennis, hledala s pomoci doktora kehote v parku nejskrytej gi sedatka, hYtila zkratka radosti ze givota a jeji vagnive eerne oei laskaly tvat mladeho lekate, kterY hotel jako vechet slamy. Jeji choroba, leeend nyni polibky lekatovYmi, zhorgila se rapidne v sobotu, kdy mel ptijet doktor Havel, aby se potegil v nedeli svou hezkou aenou. Pani Mati bledla oaividne, postavila na svou sktinku nekolik lahvieek s temnou tekutinou a s nalepkami s napisem: 10 kapek ttikrat denne, krabieku pilulek a ulehia na otoman s mokrYm obkladem na bolavem eele. Tak ji nalezl doktor Havel, unylou, negnou pacientku; promluvil ihned s lekatem sve choti, ktery ho ujistil, se nemoc lepgi, ze je milostive pani jig daleko lepe, ge ji dvoumesidni pobyt v laznich je gte uzdravi upine. Slibil pokrytecky svou svedomitou pomoc a byl by si nejradeji natloukl, tak se na sebe zlobil, ze dfivetiveho man gela takto klame. Jiri kehof byl poeestnY chlapec a rmoutil se opravdu, ze muss lhat. Laska se ho vgak zmocnila jako horeeka a marne si ptedpisoval uklidriujici leky. Za polibek mekkYch rtu pani Mati byl schopen i lhat a klamat.

Celou nedeli byla pani Mati svYm mangelem hYekana a ogettovana. Dala si jeho peel libit, myslila vgak jen na kehote, kterY se moudte vzdaloval jejiho lehatka v parku. Piedstirajic odpoledni spanek, snila o svem givote po boku stareho, garliveho mute, ktereho si vzala, protoge byla chuda Utednice, ktere hrozila od pr y g psala dva-nihovYped'.DoktrHavel,unho roky na stroji akta o ptich a procesech, dal ji na vybranou: bud'to si ho vezme nebo pkijme vypoved'. Volila sriatek ze strachu pied nezamestnanosti a bidou. Nenavidela ho v gak proto, ge vyugil tak jejiho postaveni a pet let jejiho mangelstvi, ktere ji site hmotne dalo v ge, o eem jako mala pisaika na stroji marne snila, bylo nyni vypineno mueivo utouhou po lasce, na kterou melo jeji mladi pra y°. Laska konedne piisla, ptekvapila ji a zmocnila se ji stejne prudce jako Jitiho ftehote.

Byli oba mladi a vrhli se sttemhla y do proudu, kterY mel upine znieit mangelske gtesti obstarogneho advokata. Jakmile usedl doktor Havel v nedeli veeer do sveho vozu, naposledy polibil svou churavou chot' a je gte jednou ji doporueil, aby se gettila a svedomite poslouchala lekatovYch rad, nastalo zlep geni v nemoci pani Zarnaval kapesniekem na rozloueenou a sledovala jegte chvili vuz mangelav, dokud nezmizel za nadra gim na silnici k okresnimu mestu. Pak vyskoeila kiepce a spechala do sveho zjistit v treadle, je-li Q. pokoje, ptevleci .5e

Ve sttedu, dne 10. kvetna 1939. pravdu tak hezka, jak ji denne ujiet'oval doktor kehof. tekal na ni v lazenskem parku a prochazeli se dlouho do vedera ye stinu sta'Itch stromfi, rokujice o svem neet'astnem osudu a poutech, ktera vlekla za sebou rozkoena pani Mari. Koneene si doktor Rehof vzpomnel, 2e take v Bohueove jsou advokati a uminil si, ze zitra zajde k doktorovi Musilovi na namesti a vypta se ho, jak se mangelstvi da nejsnadneji rozvest. S novou nadeji se vratil do lazni.

Sarpozfejme se o pfatelstvi doktora Ikehofe k shone pani Maii vedelo. Lazne jsou pfilie odkazany na svilj vlastni givot, takge nee° takoveil° nem:12e ujit zvedavYm zrakum lidi, ktefi jsou v prazdninove nude tim dychtivejei sensate. A2 dosud byli tu veak jen veedni hoste bez, barve kategorie podle pana Kavanka a ti byli veteinou zbabeli. Bud' ze zvyku nebo z pohodli se ball skandalu. Bavili se, povidali, sledovall mladou dvojici a small se po strane klamanemu man2eli, neodvagili se veak hlasite se rozhoteit nad neverou dernovlase pani Maki.

Pokladali to ostatne za pouhe letni dobrodru2stvi nudici se panicky a spokojili se illohou divaku, kteil se na fiCet jinS7ch dobie bavi.

Jen pan Kavanek jedinSr veal, ze mladSi doktor i pani Havlove, to mysli va2ne. Znal lidi a dovedl rozeznati pouhy letni flirt od lasky. A jediny tueil tragedii, ktera zadala ji g tehdy, pied deseti lety, kc134 India mala pisafka na stroji volit mezi vSrpovedi, nezamestnanosti a bidou a man'telstvim bez Lasky, okraelenSTm blahobytem.

Pan Kavanek bx1 rozhodne na strane milenct. Mel rad mladi a byl pfesvedoen, ze path k sob& Doktor ftehof byl hoch a zdatnST ye svem povolani. Proto ho pan Kavanek povolal do Bohueova. Byl mu doporueen znamSrm Micarem z Prahy a pan feditel se dobte o nem informoval. Ikehof mel v Praze praxi, na svoje mladi velmi dobrou a vzdal se upine dovolene, aby mohl pusobit v Bohueove. V Praze ho zastupoval kamarad, kteremu fzehot tuto oplati v zati. Pan Kavanek byl s nim upine spo, kojen. Uvagoval vagne o torn, ge mu ptieti rok sveti celou lazeriskou praxi. Doktor Vitek je jii start' a po leto gni sezone chce jit na odpoeinek.

Postavil si v Bohugove nad tekou hezkou vilku, kde hodlal progiti zbytek givota a pestovat kaktusy, ktere byly nejvetgi thlibou jeho mladeneckeho srdce.

Tak kvetla laska pani Maii, taktka pod protektoratem pana Kavanka, kterY sledoval jeji vznik a vzrfist se zajmem opravdu vfelS Tm. Pozoroval take nyni oba hrdee na kurtu a usmival se moudrYm, shovivavYm fismevem. Byl sam jig dlouha leta vdovcem, miloval v gak lasku a tegil se z ni S vege bohugovskeho kostela zaeala tlouci dvanacta. Jazzova, kapela skoneila v hudebnim pavilont zavereenY pochod a dva lift-boyove v komickYch eervenYch uniformach stehovali okazale buben z parku do salu. Po cestach ptichazeli host& dychtivi zvedet, co bude k obedu.

Poledne tu bylo, a s nim mel ptijet take poledni elektrickY vlak a ptivezt nove hosty ptimo k obedu do pohostinneho Grandhotelu, kdeb ylo jig vge ptipraveno k jejich uvitani. V hlavnim vchodu hotelu, kterY byl vlevo od jidelny, stal jig premovanY vratny, pan Kratochvil s obema chlapci v eervenYch uniformach, svetla, halla byla ozdobena derstvYmi kvetinami, proutena ktesla piipravena pro hosty. Pokojske v hotelu i ye vile Jikine prohli gely naposledy objednane pokoje, je-li vgude vge v potadku.

Pan Kavanek opustil sve misto ve dvefich jidelny, progel chodbou, do nit Ustila kuchyne, odkud vanula slog ita, Wink kterou bylo lze rozlog iti jen pomoci jidelniho listku. Veeel do mensi restauradni mistnosti, kde byly stoly pokryte barevnSr. mi ubrusy. Tam se schazel k jidlu personal hotelu a gofeti osobnich aut, kterYch sta.valo v nedeli za pekneho podasi pied hotelem /lady a g padesat. Bohu gov byl oblibenYm cilem vYletfi ag z Prahy, byl chvalne znamY vYbornou kuchyni, na ni g si pan Kavanek zylatt' zakladal.

(FOrgov4pi,)

Ve stfedu, dne 10. kvetna 1939.

OSVETA. Kolem sveta bez penez.

Gwen Dew. HONOLULU... Tokio... Peipin... Manila Singapur... Bombay... KahYra...

Paha! Jmena techto mest mi znela v ugch jako ozvena kostelnich zvonu, nutic me naslouchat jejich svadnemu volani. Koneene jsem si fekla: Jak prazdnY je tivot, kdy elovek nepoznal buraceni tropickeho uraganu,... kdy nevidel Jitni kilt v pine jeho zafne velikosti,... kdy nepoznal, co minil autor tim, kdy mluvii o vfeni tivota na Well Road v 8anhaji nebo na tilde Ginza v TAW, kdy se nekolebal na trupti oceloveho ptaka, leticiho pod baldachYnem tropicke noci, pine srra nikde mezi Singapurem a Egyptem — s hvezdami tak blizko na dosah, to by je chtel utrhnout s koruny nebeskeho stromu?

Byla jsem zamestnana vymYgenim vYch pfibehil ze vgech moil pro zabavne easoplay, otfasla jsem se po kaacle, kdy jsem si pfecIstavila SpinavY snih, rozmetavanY zbesilYm blizardem na v gechny strany nad prostorem vzednuteho atlantickeho oceanu.

Na tyto otazky byla jen jedna odpoved'. Byl eas, abych se vydala na cestu. jsem tedy k svemu vydavateli a fekla: "PoSlu vam vkchny pohlednice z Bali."

Nedivte se, ae si vgichni mysleli, ze jsem se zblaznila. Snad se ani tolik nemYlil. Hlavne, kdy si uvedomili, ze nemam uSetkeno vice net padesat dolaru a ze celou mou vYzbroji na cestu do sveta byl start', rozhrkanY psaci stroj, majici za sebou jiz osm let poctive slualoy, a primitivni fotografickY aparat za 7.50 dolaru.

Kdyt jsem tak uvatovala o svem nepatrnern kapitalu, nemohia jsem bYt ani na okamtik na pochybe,ch, kolik zajimavych povidek a pi ibeira bych mela napsat a kolik dobrYch fotografii bych mela jeke zachytit. Ale nebyl na to jit eas. Pfigel den, kdy jsem zbehla od sveho psaciho stolu, chapajic, to za nim nevydrtim jit ani hodinu a ze musim zmizet na hodne dlouhou dobu do gireho sveta.

Vratila jsem se do SpojenYch state opravdu teprve po uplynuti dvou let a projeti 50.000 mil.

"Jak jste to dokazala?"

Tuto otazku mi poloailo jit velmi mnoho di. Poznala jsem, ze podobna, touha, ktere, me vyhnala do sveta, dime v nitru tisict lidi.

Nemela jsem tadnou tajemnou formuli, ani nemam mimotadnY talent. Mela jsem jenom -7av s zajem o vSechno. Myslim, ze pti stejne rozhodnosti a touze, jakou jsem mela, by dokazal kaadY druhY dlovek totea.

Byla jsem alpine zavisla na dvou einitelich, o nicht jsem se jit zminila — na psacim stroji a na fotografickem phstroji. S pomoci prveho jsem napsala vice net etvrt milionu slov o svYch cestach a s pomoci druheho jsem potidila tisice obrazka A — diky Bohu — vetSinu obojich jsem prodala.

Cestopisne pkibehy se prodavaji mnohem glaze s fotografickYmi obrazky, ktere je vhodne doplfiuji a zpestiuji. Net jsem se vydala na cestu, vela jsem ve styk s nekolika vydavateli — z nicht vet'Sina nevefila, ze skuteene odjedu. Moda obrazkovYch easopist — ktere by byly bYvaly phrozene bohatYm odbytiStem — jate tehdy nepronikla.

Nejvagiho povzbuzeni se mi dostalo od The Detroit News. "PoSlete nam eas od easu nejakY elanek. Myslime, tie jich budeme moci dobfe pouait." Skoeila jsem po techto povzbudivYch slovech jako vyhladovela kodka po tuene myke. Sotva jsem zahajila svoji bludnou pout' kolem sveta, zaeala jsem jim posilat — nikoliv vSak sem tam nejakY pkibeh — nYlort 3.000 slov kaadY tYden, a pfirozene i obrazky.

VYsledek byl stejnYm pfekvapenim pro mne jako pro News, o torn nmpne 1;1/ pothyb.

1 j

VESTNiK

jem o dlanky v fadach etenatti byl tak velikY, tie je muselo vydavatelstvo otiskovat v nedelnich phlohach po sedmdesat tYdnii na celYch strankach, krasne graficky vypravenYch a kolerovanYch. Myslim, ze jsem timto vYkonem pfekonala vkchny dosavadni rekordy celostrankovYch reportaai. Dokazuje to vYmluvne, jak obrovskY zajem mail licle-o zpravy ze vSech svetovYch konein, jsou-li podany zajimave slovem a provo.zeny tivou a poutavou fotografii.

Cetne dasopisy v zemi si vsimly brzy techto reportatnich serii a zakoupily od New autorska prava k jejich dasteenemu pketiskovani.

Kdya jsem se vratila nazpet, odekaval me zde — k me velke radosti — Sek na actyhodnY obnos.

Take mnoho profesionalnich fotografa si vSimIa myth obrazka. Kdy't jsem se vratila, tazali se mne zvedave: "Jakeho jste &Ayala aparatu? Jake exposice? JakYch film-a?" Myslim, ze se na mne trochu zlobili, kdy jsem jim fekla o "stare Skatulce" za 7.50 dolaru vypravela, ae jsem utivala jednou ortochromatickYch filma a po druhe panchromatickYch, podle toho, kdje jsem ktere prave dostala a kolik jsem mela prave penez v kapse.

Je pochopitelne, 'tie bych byla dala pfednost draaSi a dokonalejSi -kamefe, ktera by mi umotnila zachycovani pohybovYch snimka a raznYch fotografickYch triku. Takto mi uteklo mnoho zajimavYch a originelnich snimkt.

Pfesto vSak pro mne nebyla nedostateene, vYzzbroj tadnYm handicapem, a nem-ate jim proto bYt ani pro jine.

Ileinila jsem ph fotografovani jedinY omyl — rada varn jej prozradim — v davete, tie vam tak poskytnu informaci, ktera vain mute byti velmi prospe'Sna. Jak jsem jiz drive podotkla, nebyla ph mem odjezdu jeSte v proudu moda obrazkovYch dasopisa. Kdya jsem se vratila a -pokou'Sela se jim prodat nektere snimky, zjistila jsem, ze nemohou v mnohem smeru vyhovet jejich poaadavkam, ponevadt jsem zovala jenom jednotlive dobre obrazky a nikoliv instruktivni serie, jake potaduji. Phrozene, tie pki sve druhe ceste neopomenu...!

Uvedu vSak nekolik zpasoba, jimia jsem dosahla, aby se me obrazky vyplatily a zaplatily: pokizovala jsem dobre snimky hotela, v nicht jsem se usidlila. Pfesto, ze mely vetSinou sve fotografy, piece jen se mi vet'Sinou podafilo potidit takove snimky, ktere se jim hodily pro reklamu nebo propagaci. Dale se mi podatilo prodat kadu snimkti, ktere jsem pokidila v Hollywoodu, japonskemu filmovern easopisu. V Pail i jsem zase prodala fadu fotografii, pofizenych v japonskem Hollywoodu.

Nikdy a nikde jsem nedelala tajemstvi s tim, ze si vydelavam na tivobyti psanim elanMI a pofizovanim fotografii. Kdykoliv se mi podatilo na priklad udelat dobrY snimek nektereho cestujiciho na loth, tak jsem jej zvetSila a pokusila mu jej prodat. Zisk z techto obehoda nebyl sice velkY, ale pomahal mi ke koupi dalSiho filmoveho materialu, jako i ke koupi chleba s maslem.

V Cine jsem si zajistila prvni interview s pani 6a,nkajAovou, v poslednich trech letech.

Dostala jsem se take do sluaeb United Press, a to na specialni price na Dalnem vYchode.

V Peipinu uspotadall malou vYstavku myth fotografii. Jeji vYnos staeil k financovani vsrletu p3 fece Yance. Cestovni kancelake vychodnich zemi, ktere se vyznaduji pozoruhodnou aktivitou, koupily kadu myth snimka k propagaanim fa:eel-am.

New York Times odkoupily ode mne tucet cestopisnYch &than, provazenYch dokumentarnimi snimky.

Nekolik mezinarodnich obrazkovYch astkeden koupilo ode mne fadu snimka a bylo by kupovalo jeSte vice, kdybych jim byla mohla poslat vice negative. Na sve pristi ceste si chci od kaadeho snimku pofizovat vtdy duplikat negativu. VetSina obrazkovYch koncerna na svete nekupuje vetSi mnotstvi snimka od amatera, protote ma dostatek svYch vlastnich lidi na celem svete. Nikdy v'Sak neodmitnou snimek, kterY zachycuje nee° mirnofadne za, jimaytho anebo dtleSiteho,

Strana 17.

Pociaidlo se mi poridit nekolik neoby'dejnch krasnYch obrazka. na Bali.

Sbirala jsem loutky a panenky na celem sve-Le a prodala nekolik elankti s fotografiemi na thema: "Na honbe za loutkami kolem sveta."

Nyni pracuji na knike pro deti, ilustrovane obrazky, ktere jsem za tim adelem opatkila.

Byla jsem eastokrat tazana, zdali jsem mela nejake potite s potizovanim fotografickYch snimka v cizine. Musim odpovedet zaporne.

Mnoho lidi si stelovalo na potiae s fotografovanim v Japonsku. Musim vSak rici, ze jsem zde nemela . nejmengich potizi pkest3, ze jsem pofidila nekolik set obrazka. Jedine nesnaze jsem mela ve vnitrozemi Ciny, kde riejsou obyvatele zvyldi na fotografovani.

Zjistila jsem, ae filmy jsou vlastne na celem svete stejne drahe jako v tete) zemi, proto neradim nikomu, aby s sebou tahal velikY neklad fotografickeho materialu. FotografickY i filmovY material v tropech se bali 'ponekud odli'Sne net u nas. Dale mohu fici, to az na dve .vyjimky mi ye vSech koutech sveta vyvolali me snimky opravdu dobte.

Vedle vecne, maji tyto snimky pfedevSim velikou osobni cenu. At budu jednou starou babielou, sedici ztrnule v koutku pohovky, budu si prohlitet vlastnorudne pofizene snimky syna johorskeho sultana, presidenta Quezona, snimky vyslanct, vYznaenych osobnosti, v letadlech, ve vlacich, a lodich, v rikkch, na hiloetech koni, soumart, slonii a velblouda, a budu si mod fikat, tie jsem nepromarnila svoji pfilealtost, kdyt jsem byla mlada.

POCITY PRI OPERACI MOZKU.

Mad'arskY spisovatel Karinthy, kterY se u prosluleho avedskeho chirurga pro!. Herberta Olivecrony podrobil operaci mozku, popsal podrobne operaci mozkoveho nadoru, ktera byla na nem provedena bez celkoveho umrtveni.

Zaznamy Karinthyho jsou tim cennejSi, to operovanY sam mel znadne znalosti mediciny a byl krome toho na ceste do 8vedska provazen svou tenou, lekatkou nervovYch chorob. Autor sam se nedoail yydani knihy. Zemiel jako choroby, ktera sama nemela nic spoleeneho s_ onou mozkovou operaci.

Karinthymu hrozila ztrata zraku a proto bylo nutno rozhodnouti se co nejryclheji. Prvni pfiznaky choroby byly poruchy sluchove schopnosti. NemocnY mel pocit, jako by v nejvetSi blizkosti jezdily rychliky, mel zachvaty mdloby a daveni a soueasne ochaboval jeho zrak.

Kdyt pfijel do nemocnice ye Stockholm, byl poloslepy. Take jeho pismo bylo jiz steal eitelne.

PH operaci mel pocit jako by mu v hlave pracoval nejakY velmi silnY motor. Trepanaci lebky citil jako male, bodnuti, bolesti vSak nemel.

Zato ale mu pasobil bolest kovovY zvuk ph odkladanl operaenich nastroja na sklenenou desku. Od fnalneho umrtveni bylo upuSteno proto, ponevada risiko je v torn ptipade o 25 proc. vetSi. Karinthy to veal a napjal proto vgechny sily, aby se udrael ph smyslech. Nakonec vSak piece jen omdlel, nebot' sily vypovedely.

Take pooperadni adobi popsal Karinthy velmi podrobne. Prvni veeer po operaci mel dojem jakoby bylo uplynulo jia 12 dni. Tento doj em byl pravdepodobne vyvolan stfidanim yedomi a mdlobou. Za tYden po operaci myslil ()pet, ae od operate uplynul jen jeden den. Teakou ranou bylo pro neho sdeleni, to zrakova schopnost se mu asi nevrati. A kdya potom pfece jen °pet videl, bal se o tom hovofiti, nebot' se domnival, ae jde o omyl. Nakonec vSak zjistil, to mute Gist knihu, ktera letela na noenim stolku a to teprve se odvaail fici nee° o svern "objevu".

Pti prvnim setkani se gvedskYm chirurgem mel Karinthy dojem, ze lekafe odnekud zna.

Teprve po navratu do BudapeSti se tento dojem vysvetlil. NeSlo totia o skuteeneho eloveka, jehot mu pfipominal AvedskY lekat, nybra o postavu fantastickeho divadelniho kusu, kterY Karinthy sam napsal pied dvaceti lety. V tornto kuse popisoval lekafe, kterY provedl na hrdinovi kusu operaci mozku a vyfial mu ono mozove 1716Ttecii ? Mere je slcIlegt §trachu se smrti.

Strana 18.

ODDIL DOPISOVATELSIa Stefanik, eislo 142., Houston, Texas.

J12 pfigti nedeli sokoiska akademie v sint du 8tefanik na Cottage Grove. Bude to opravdu tentokrate neco velice pekneho. SpojenYmi silarni s br. Kagparem a br. Nezvalem dali jsme dohromady, hezkY program. Proto pfatele v gechny vas, zveme, dostavte se v hojnem podtu a udeIejte na gim sokolikilm radost va gi velkou navgte'vou. VYtetek bude ku brazen! cestovneho na slet do Dallas. Pojede 50 cvidenct z Houstonu a to vite, Se to neco stoji. Ja, vim Se ba nekdo si tekne, kdy na to neni, at' jsou doma. Vid'te? Ja, 12 znam eastedne nektere nepovolne hlaviely na geho lidu. No nekdy se jim neni take co divit. Ale tentokrate bud'te spravedlivi, tentokrate byste jim velice kfivdili a byli sobeckymi. Vzpomefite, Se jste byli take miadi, S* e jste take radi nekam jell a pak jste byli neAt'astni, kdyS yam rodide tekli: bude dorna, nejsou na to penize. Tak to same by se stalo tern nagim sokolikilm. Ale oni si to vim pravem zaslouz, neb oni kde mohou tak pracuil pro tad i pro Sokola. A ted' pojedou na slet cvieit mezi americke atlety a germite, kde bude spoledne cvideni. Oni jim ukaSou, Se na ge deti take neco dovedou. Oni zastoupl na g negt'astnY narod deskoslovenskY. Proto vas, pfatele, snane prosim, zaptete sami sebe a muSete-li, plijedle a ukaSte jim vagi lasku a to vagi lasky je jim tfeba. Jiz tomu budou dva roky, co cvidi zde, ale mate videti tu jejich vytrvalost, tu jejich chut' ku cvideni a pak co hlavniho, vidite uz na nich, jak jim to cvideni prospive, ku jejich zdravl. Zadatek budrpfesne v 6 hodin. Bude to .trvat 2 hodiny a v 8 hodin se bude tandit.

Te'S muslin napsat neco pro tad, neb jak jsem dobra elenka Sokola, tak te2 jsem hrda jsem dienkou tadu 8tefanik, neb z nej jsme si vetginou vychovah nage sokoly. Do tohoto fadu Stefanik, kdy jsme ho zakladali pled 20 lety, vloaili jsme vgechnu lasku narodni, a v to narodni praci na g lad stale pokraduje. Bude tomu 20 let tento mesic, tak take tohoto mesice 28. kiretna budeme mit velkou oslavu zaloieni du. Slavnost zapodne v 1 hodinu spolednYm obedem a s hudbou, pak ye 2:30 hod.. zapoene program a divadlo pod nazvem "Budeme zit na veky". Tento divadelni kus nebyl je gte v Americe sehrin, tak jak bude zde. Byl vydanY minuleho roku, kdy je gte nemel nikdo tugeni, co se u nas v teskoslovensku stane, ale ted' co se stalo je do toho kusu vloSeno na dobu, kdy se klade deskoslovenskenn narodu trnova koruna.

Bude to kus dastedne poudnY a poutavY, zkratka kus kterY se bude v gem bez vyimky libit. Je propleten naimi narodnimi zpevy a konec, kdy nag narod bude zpevem Salovat k Bohu. Odekava se velka navgteva z venkova, neb ti nagi nam vgem mili osadnici se zase sejdou u Stefanikil dohromady. Na ge mladez bude hodne zastoupena co narod na jevi gti v krojich, kdy se pfijdou loudit a udelaji malebnY obrazek. Vekim, Se nikdo nebude litovat pfijit.

Tet vyslovuji soustrast rodine Kovatovic nad ztratou jejich maminky pan! Sitove. Budit ji zeme lehka. Znala jsem ji dlouho tu dobrou pa ni a Casto jsem na ni, kdyS jsme bydleli v Chicagu, vzpominala, neb mne vadycky posilala pozdravy. Pattila take ona mezi ty na ge stare navgtevniky v prvnim desitileti trvani nageho radu, kdy ani jedno divadlo nevynechala. Vette, ze ti nagi staff osadnici odchazeji jeden po druhYm. Budou jejich mista v na gem deskem S'ivote vypinena? Ptedlnime si tu otazku a budeli tleba napravme a to bude jen tim, budeme-li podporovat na gi mladeS u deskYch divadel a v Sokole, vtlbec v jejich deskYch Karla dtvrtnikove..

Zatlm Nazdar!

fa4 DubovY Raj as. 124.

Pravidelna schttze tadu bude komina v nedeli 14. kvetna, zadatek v 1 hodinu odpoledne.

Schtze bude pfithmen br. Karel Navratil z Temple, jednatel na gi Jednoty. Ve schtzi bude take vydraSena jista vec. Dostavte se vgichrii. ;18 br. pozdravem, Jos. Foit, taj.

Stesti neni v torn, co kdo dini, ale v pohnutce, -pro kterou to din!.

Toy. Vadas.

vtSTN1 K Hungerford, Texas.

Ctene vefejnosti do HUngerford, Wharton a okoli! — Vedet yam davame, ae svolavame spolednou schfizi na 14. kvetna o dvou hod. odpoledne v sini katolickYch spolka v Hungerford, za fidelem zaloSeni odbooly Narodniho SdruSeni. Platele, je nas zde v okoli pet deskYch spoltak myslim ze bychom mohli neco dokazat pti dobre vtli a shode, bez rozdilu vyznani a pkesvedeeni. Dne gni doba nas vole, abychom bezodkladne se spojovali a pracovali pro dobro celku. Vzpomenu dasto na slova, ktera nam fekl Dr. Midek nedavno v East Bernard, Se nepomiiie plad ani nafek, jedine co nam prospeje je hlavy vzhfiru a race k dilu. Proto ptatele, nezdstavejte neteenymi, neb jen ve spojeni je sila, a tu ukateme neptateltim nejlepe, kdy nezustaneme ani jeden neb jedina doma ptigti nedeli a potvrdime na gim jmenem, Se jsme jeden slovansky narod a kritisujeme neb odsuzujeme barbarstvi spachane na, na gi vlasti, ktera nam byla ukradena. Budeme-li pracovat spoleene jako pled dvaceti lety, tak jsem jist, Se se cile nemineme a nagi otdine zase pomiiSeme ku svobode, kterou si pinYm pravem zaneb si ji talc) vyboiovali a na tisice Sivotil obetovali, a to vge pro vlast. Nad touto yeton se vSdy trochu pozastavim. Jednotlivec, zvlagt' je-li to plibuznY neb aspori znamY, ztrati-li negt'astnou nahodou pfi ohni neb bouli domoc, co to bYva nalku a mluveni, Se ho potkalo negtesti, ba dokonce delame sbirky, abychom mu pomohli. A co2 vlast — tam ztratili tisice domovil a zakazuji jim to nejcennej gi, svobodu slova, tisku, spoleovani, smYgleni a vgeho, co jim nejmilej gi bylo. Onehdy plinesl Novy Domov obrizek, jak Wald sdelavali Ceske napisy, aby je nahradili nemeckYmi. Jak jsem se citil pti pohledu na ty zlosyni, vypisovat nebudu, ani bych to nedokazal.

Jegte jednou volam: Vzhitru do Hungerford 14. kvetna odpoledne! At' se kaklY hlasi kdo citi, Se v jeho Mach koluje slovanska, krev.

Schazi svolavajici pfedsedove: Karel OkruhIlk za KJT., Filomena Koenig za KJ2T., Louis Matugek za SPJST., Henry Hole govsky za SPJS T., Ostoja Muniza za RVOS. SOKOL HOUSTON Jak bylo hlageno, Sokol Houston pokada akademii pristi nedeli, 14. kvetna. Uctive zveme vgechny nage ptatele, aby se dostavili. Zaeatek bide v 6 hodin veeer.

Sokol Galveston tea pripravuje peknou zdbavu v sobotu, 13. kvetna v 8:30 hod. veder.

Llstky jsou jiS na prodej. Sokol Galveston si tea zaslouti podporu v gech krajaml. Tak tele, komu bude moSno zajeti na jejich zabavu, v sini K. P., 2120 Ave G., budete velice spokojeni. Obe sokolske jednoty venuji celS7 vYteSek na cestovne cvidenctim na slet do Dallas, a zvou vgechny krajany na tyto dve sokolske zabavy. Se sokolsldm pozdravem, RuSena Lebrova.

Sheldon, Texas.

Cteni spolubrath a sestry!

Prgelo a zase prestalo jako obyeejne. Co se tYka, krop0, Mu jsou v gelijake, dle toho, jak kdo prosi Pana Boha a neb spravedlive se modli.

Tak braterkove Polaci jsou na rade. Chyti se, anebo couvnou? Vdak jim Hitler dobte radii, kdy brali Teginsko v kijnu v loni a Mad'ali Podkarpatskou Rus. To oni brali, Cechy oslabily, by se nemohli branit, na v gechny strany doraSeli jako smeeka vztek1Srch psti, a prod?

Pro koho? Aby to ted' Hitler posbiral. Rakousko a 6echy na ma, nu a Polaky, Mad'ary a ty druhe male staty lehko si vezme, jest-li ty silnejAi mocnosti nezakrodi a nezkroti Nenice a Taliany, tak aby si ua jednou mohl celY svet oddechnout od to zlodejske, piratske sebranky. Podali se to? anebo to napeti potrva ne, az zabere celY svet a my pak budeme muset pet!: "Deutschland ueber ales". Uvidime, jestli budem a neoslepnem. Ach, gkoda, pfe gkoda nageho deskeho (morayskeho) prvniho presidenta, tatidka T. G. Masaryka, neb to se nemuselo stab. Ja myslim„ ae kdyby president Masaryk zil, Se bychom na ge Ceskoslovensko meli jegte dnes svobodnou republikou. Presi-

Ve stredu, dne 10. kvetna 1939.

NNINIMINNiatteriMerit'27 ,40

„LI..M2811{2316Mt. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niSepsanS'T resolueni vYbor radu Hvezda Texasu cis. 47., v Seaton, Texas, vyslovujeme timto upilmne citenou soustrast pozastale manSelee a synovi nad Umrtim Vageho mileho manSela a otce Emila Coufala, kted jegte v mladem veku 50 let dokondil svou pozemskou pout' dne 30. dubna po del gi nemoci. Vllne, pozfistala rodino, Se bol vas je a co fitechu srdce sveho mirnete Sal svfij, yedouce Se neni vyhnuti zakonfim prirodnim; uSme se jim podrobovati a pokoj nezvratitelnY usidli se v na gich srdcich.

ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a budiS Sest jeho pamatce.

Dan° v Saton, Tex., dne 3. kvetna 1939.

J. F. Sefdik, Louis Pavelka, Jos. Dana, resoludni vYbor.

4111111111116111121.11.1.111 11•1111M1111111! dent Ed. Bene g' byl dobry diplomat, ale pfilig shovivavY. Tenkrat se melo energicky zakrodit, kdyS Hitler bral Sudety, mely se navazat styky s Ruskem, at' je rude nebo modre. Spojenim s Ruskem a vtibec se slovanskYmi staty, mohlo se ptedejit teto katastrofe.

Bratr Alois Vaja mel nadherne zakoneeni jeho dopisu v prede glem Vestniku, to jako deklamaci. Bratre A. Vajo, jest-li se prokougou z toho pytle ven i bez toho prveho, to jako Moravan a ttebas dratar, tak asi pojmenuji tu naSi republiku: Slovanskou, a la myslim, Se by to bylo jen spravne. Nechci vice predpovidat, na to jsou jini, co nic nedelaji, a trebas od oleje zama gtene deky meni. A dost, necham misto jirdm.

Moravo, Moravo, Moravenko mild, co z tebe pochazi chasa uglechtild!

C'hasa uglechtild, ty slovanske kroje jen &tile potomstvo rodi pilda tvoje!

S bratrskYm: Na zdar!

Jacob Koneerd.

fad Jaromir cis. 54, West, Texas.

Mill bratti a sestry!

Nage posledni radova schtze se nam podakila, sestry donesly jidla ,vgeho bylo hojnost a bylo veselo, Se jsme ani nehledeli, Se se blYska a pr gi. A bide nekdo i litovat, Se neprijel, neb na tandeni jsme meli mista dost, a te2 jsme toho vyuSitkovali. Doufame, Se takovYch schfizi bude letos vice. MladeSi se to libilo a rikali vgichni, Se jest-li se budou takove schtze poradat, Se prijdou vkly! '8koda, Se jsme museli domt; kaSdY nechal mrzutosti doma a tam bylo veselo, i ten de gt' k tomu pfispel. Zapr gelo nam vgude v na gem okoli a doufame, Se prgelo 112 kde bylo de gte treba vgude.

Tak nezapomerite, a prijd'te v gichni do nagi sine, kde mame vypracovanY program na "Den matek" a doufame, Se se bide vSem libit. Budou nejake redi a tance, a ja, nevim co vgecko.

Tak jen prijdte a pobavte se mezi sebou Divigove Radiove k_apele z Temple a weer si maze ka2d3i pti ni zatandit.

SrdednY pozdrav na vgechny, M. Klausova.

Co magi dorozumeni velkfth narodu, neni ani to krozdilnost idei a cilu, jako jednaci neschopnost statniku narodu, ktere pro stromy Trankfurter Zeitung. nevidi les.

DobiT lze Siviti na zemekouli jeae dal gi 3 miliardy lidi. Dosud je jich neco pies 2 miliarNovY Vedernit, dy.

ye stredu, dne 10. kv'etna 109.

V2STNtir p7

ODDI1.1

DOITTATELSKI IT

kid Ennis Cis. 25, Ennis, Texas.

Mesieni schitze kadu pfipada pii gti nedeli 14. kvetna. Ten samY den je i Den matek, a tu k jejich pocte vyloTavil jeden z Clams ze Sboru MladeZe ptilehavY program. Ze zpevt, hudby a basnieek, kterY bude piedveden hned po schtizi. Vgichni, kteti chteji pkijit jsou vitani, at' jsou eleny nebo ne. Vstup ma kakly volnY a to zdarma. Nekdy za podobnY program se musi platit. Tak piijd'te ye velkem poetu.

Clenkyne a deny elen0 js u zase Zadany, by ptinesly kaZda taliiek zakuskii, a elm vie, tim lip, a po programu budeme mit spoleenou svadinu. Tak zase jedna nedele bude pekne stravena.

Posledni nage zabava "cowboyska" se nam pane podaiila. Dill za to patti na gim hudebniktim, kteti na tu my glenku pkigli a take co cowboy-i byli piipraveni. Vgem ty 10-galonove klobouky slu gely k tern barevn'm koklim, jak pravym zapadriakilm. Sarni z toho meli radost, a tu radost dali do to "muziky" a hrali bez ptestani, ze nejeden z nas kekl: jak to mohou yydrZet tak dlouho, bez ptestavky hrat.

Pki kontestu zde v Ennis v Narodni sini, kde byla piedvedena tea ta na ge "Ceska, Beseda", se tolik jinonarodoveum libila, 2e jsou aadani, by ji ptigli zatanditi do Waxahachie 16. kvetna.

‘Ze piljdou je jiste, neb prod" neukazat co my mame v na gem naroda hezkelao!? Kdyt Cteme noviny, je videt, to dim dal, tim vie to Ceske se mezi Amerieany dostava, a kdo jen trochu po torn '"starokrajsku" •citi, jiste ma radost, tkeba Ze ten Hitler by 6eskoslovensko z to mapy nejradeji vymazal. 'Mime ale vgichni, se mu plany zhati. reerefgho veeera se piihnaly mraky dosti gkarecle od sever s vetrem a trochou degte, kterY mohl bit yak, neb jiste kaZdY farm na nej touZebne deka; nevime ale, zda-li to nepokazilo zabavu v Sokolovne, neb sami jsme byli jedni z tech, kteii jiZ na zabavu vypraveni, zustali jsme doma, kdy se dalo do degte.

S pozdravem za: Zabavni vYbor.

SVET SE STALE Tat (Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Nage Statni universita prase zasvetila druhou nejvet gi hvezdarnu sveta ye spojeni s Chicagskou universitou na hote Mt. Locke v Davisovem pohoti v zapadni dasti statu Texas.

Jisty pan% McDonald z Paris, Texas, ve sve zaveti odkazal $800,000 pro ten iteel pied ttemi roky. Hvezdarna ta byla zasvecena svemu Udelu minul' tYden. ZminenY McDonald pki gel do Texas se syYmi rodiei co malt' chlapec a usadili se v severovYchodni dasti statu Texas. Venoval se rolnieeni, dobytkatstvi a pozdeji bankovnictvi. Pied svou smrti vlastnil tti banky. Posledni jeho chvile venoval studiu astronomie. Ale 'Ze do teto doby ty ruzne zahady a tajemstvi to ohromne a nekoneene prostory vesmiru nebyly a dosud nejsou dosti prozkoumane, tak onen p. McDonald ye sve posledni vuli nakidil, aby jeho majetku bylo odloleno $800,000 pro postaveni velke hvezdarny ve statu Texas. Hned po Wilsonove hvezdarne v Kalifornii tato je druha nejvetgi hvezdarna na svete. Jeji eoeka tilt zkoumaci sklo dalekohledu ma, 86 pale).

Hned pit prvni zkou g ce bylo shleclano, 2e mono videti mnohe jine svety (hvezdy) do vzdalenosti nekolika milonu svetlovYch mil.

Svetlove mile poeitaji, 2e za vtetinu pronikne svetlo 186,000 mil, jak to eini nag radiovY rozhlas. Tedy, kdyby ten nejrychlej gi aeroplan betel 186,000 mil neb vice za hodinu, nedoletel by na ty posud viditelna nebeska telesa ani za sto milionu rokt.

Kdy2 Kopernik a Galileo vyna g li prvni dalekohied a hledeli dokazat, Ze na g e zeme je kulata a Ze se sama taci v sile vzduchu, kterY ji obklopuje, a site od vYchodu na zapad (?) v rychlosti asi tisic mil za hodinu, tak byli za to mudeni a usmrceni. To se stalo jen asi pied etytmi sty lety. AZ do to doby bylo udeni, slunce vychazi, zapada, a toei se okolo na gi zeme, ktera mela bYti pleskata. Dalk veda prozkoumavala a dokazala, ge to nag e slunce je asi devadesat milion0 mil od nagi zeme a ty n2no-

a

he velke planety (hvezdy) je gte o xnnoho n0 mil dale. Tedy ke skuteonosti, kaide z techto tees na nebeskem obzoru toei se samo kolem sve osy — ani slunce nevyjimaje.

Udenci south, 2e ta na ge matidka zeme matt 24,000 dokola, dill 8,000 mil na tlougtte. Asi 4,000 mil ma obsahovati srdce zeme, kteragtO Cast ma bYti tyrda, mineralni hmota a na to vnitfni hmote je obal 4,000 mil dokola. Tento obal pozfista,va z ruzne hmoty, jako je gelezo, olovo, cin, stfibro a zlato, kameni a hlina ruzne barvy, (avgak vice kameni negli zlata). Tato Cast 4,000 mil. obalu je rortrhana nadrgkarni slane vody mofske a mnohYmi podzemnimi prameny pitne vody, oleje, plynu a solnYch podzemnich kopcii a siry, a j.

Staff nagi zeme a tech ostatnich tales v torn nekonednem vesmiru se odhaduje ag na sta milionii let. Vznik rostlinstva a givoeigstva na vice net sto miliontt Zkoumatele pfirody shoduji se v torn udeni, ge kagda, z techto velkYch planet se utvofila z mengiho prvku, z prachu toeicim se vzduchem.

Casto pozorujeme komety, povetrone a pile east zanikajicich nebesk'ch Wes, ktere snad do to miry, ze se rortrhaji a padaji hal po rortrhnuti jejich eastky zachycuji se na jinych planetach, jako na Sibifi v Rusku spadla vetgi Cast rortrhane "hvezdy", ktera spalila na padesat mil lesa a zapadla hluboko do zeme, nad nit je dnes velke jezero. Mnohe men gi kusy podobnych dasti tech jinYch svetii byly nalezeny v raznYch eastech na g zeme.

Zde vidime; 2e jedny planety dozravaji a umiraji a jejich eastky pohlti planety jine, takv torn velkem a nekoneenem vesmiru se stale rodi a umira, nejen mezi givneichy zeme a lidmi, ale take mezi temi ruznYmi telesy nebes, hvezdami, jak je nazYvame.

Znalci dill piirodozpytci, geologove, archeologove, anthropologove — a jak se v gichni jmenuji — shoduji se v tom, ge prvni obyvatele zeme pogli z vYpara motskYch a ze ta na ge mateka zeme musila prodelat veky nez dosti ochiadla a jeji vulkanicka sila utvokila sopky na rilznYch eastech zeme. To v ge ukazuj e, ge nage zeme je posud pine. givota.

V ktere east zeme byl prvni givot zjevnY a kde se utvoilly ty prvni rostliny, hmyz, zvetina, ptactvo a kone6ne take 'elovek, to v ge az doposud nebylo ureite vedou dokazano.

My vime, 'g e na severni a jinni koala zeme jsou stale ledy a prostfedni Cast zeme ze je obyvana rostlinstvem, zveti, ptactvem a lidmi.

Jak se od sebe list ty ruzne rostliny, zvef a dobytek, tak take se od sebe li gi bide, nejen v postave, podobe a einnosti, ale take ve sve nenasytne chamtivosti. Jak se utvoiily ruzne skupiny ptactva, zvete, dobytka a hmyzu, tak take se utvotily ruzne skupiny lidi. Kdy g vidime ob6asne stehovani ptactva, jak jim zamrzne voda a pastviny, tak se stehuji do teplepgich na pfezimovani. Kdyi nastane jaro, tu stehuji se zpatky a v gdy kagde hejno husi neb kachni ma jednoho viidce za nimg cele hejno nasleduje. To same delaji tedy take veeliely, mravenci, motYli, kobylky a rilzni brouci, phi svem stehovani maji svoje vudce, ktefi fidi jejich prate.

To same pozorujeme mezi zveti a dobytkem a take mezi terni ruznYmi druhy lidstva. Takika v kaZdem naroda v raznYch dobach se vyskytli vfidcove, kteti vynikli nad ostatnimi dieny sveho kmene, a tito vildcove se hledeli vyknout nejen nad syYm kmenem, ale napadali sousedni a vzdalenej gi jine narody, bez ohledu na spravedlnost a lidskost. Oni loupili, kradli a vragdili kag dY jiny kmen, kterY jim stab v ceste jejich cad nenasytne ziskuchtivosti a panovaenosti — a tak se deje i v dne gni (lobe.

Vezmete historii narodii sveta a porovnAvejte stare doby s dne gni dobou a v pokroku prave lidskosti je malo rozdilu mezi starou a novou. dobou. Ten hlavni rozdil je, Ze v dnegni dobe ma dlovek vice smrticich zbrani a rychlejai pomoci rtznYch nastrojt, jako jsou rychlefai lode, viaky, motorove povozy a vzducholode, dalekonosne smrtici zbrane a j. Luk a prak se dnes neutiva. Za starYch dob velike zdene hradby bYvaly nedobytne. Dne gni dobou t'aclna hradba neodola site velikYch del. Ale zase kopaji podzemni hradby, jak jsme eetli za day SVetove valky, kde asi tiled tisic franC011.1•

a

&kens 19. skYch vojiml pod tvrzi Verdunu vzclorovalo a zvitezila nad arrnadou prince Vilema, iccly-tarn ztratil pfes p l rnilionu nejlep giho -prirskeho vojska, — ale francouzsky general Petain vydrr zei vgern Vilemovym napor&m a konedne..Behern svetove valky vanity genius Edison VYbral jedenett znalcu elektfiny, mezi nimii byl take nag net' Dickerson Tento mi pravil: "Dad, we were closed up two Weeks in special experimental work — no one was allowed to go out during that time", a dolohl: jestli dal gimi pokusy se nam podaki na g plan, kterY vgichni uznavame za mognY, tak nage Spoj. Stity budou moci rozbit kagdou lod' a kagdy aeroplan na sto mil od nagich brehil. Co a Jake zkougky jsme (Mali, to zustane a musi zustati tajemstvim vlady Spoj. Statt. — Tedy doufejme, se jim to zdatilo, aneb zdatl v padu potteby.

Z toho, co vYge je uvedeno, vidime ze ta nage prave, demokracie, ktera trva stopadesat let, posud je ma.lo pochopena a kde je maw je vide utlaeovana jistYmi pohlavary, ktefi vladnou kapitalem sveho naroda. Ta thda sama voli vadce a paella nasili na spravedlnosti lidstva. To zakusila nejlepe na ge negt'astna, start, vlast. Jeji glechetne demokraticke zafizeni nebylo pochopeno ani od toho chud giho lidu, pro nej2 mela bYti hlasem bo2im. Ta star& panovadna tfida to nedovolila a svornost naroda rozpoltila vgude kde mohla. doposud za prvni 6tyfi meNag Houston sice ma povoleno staveb a oprav za $10,500,000.

Geekava, se, ze leto gnim rokem obnos staveb dovrgi pies $30,000,000. Az doposud Houston ma, vice staveb ne gli Dallas, Fort Worth, San Antonio a Galveston dohromady. Bude-li se Houston tak roz gitovat v pfigtich nekolika letech jako a2 doposud, tak mnohe z okolnich farem ye vzdalenosti nekolika mil budou deleny na mestske loty, a kdo sobe nebude lenit, bude miti dobrY odbyt na ve gkere zahradni a •polni plodiny. Co bYvalo dfive daleko, jeti deset mil s povozem mulskYm, dne gni dobou 40 neb 50 mil na kale je blite. V teto vzdalenosti je zde dobrY vYber za nizke penize.

a

SOKOL HOUSTON. Vageni krajane! v nedeli 14. kvetna nage sokolska omladina ukaZe varn, drazi krajane, co dovede ukaznena organisace nageho nejlepgiho rodniho spolku Sokol. Pfedvede yam telocvie ne vYkony, ktere sved'ai o zdravi telesnem a take o jejich vyspelosti du gevni. Zde uvidite zasadu sokolskou ve skutednosti, "Ve zdrayam tele — zdravY duch".

Budete mit radost ze sve mladde, ktera, misto potloukani se po ulicich jde do evident a tim uz se phpravuje pro Zivot, kterY jiste dna& potiebuje dloveka celeho, pevneho charakteru, zdraveho a ukazneneho. Budete hrdi na So-, kola, jeho2 elenky i elenove jsou z tad nageho naroda deskoslovanskeho, kterY po staleti musi se rvat o svoji svobodu, ktera, mu path jako kaidemu jinemu narodu a kterou si jiste vymilZe — a pfatele mili, bude to zase idea sokolske vYchovy, sokolske statednosti, hrdost,i a uvedomeni, ktera opet povznese na g' narod, jak ve stare vlasti, tak i mimo ni.

Abychom sokobskou praci nejen udrieli, ale co nejvice moZno jegte zvygili, musime mlo.podporovati, jejich verejne vystupovani navgtevovati a s nimi se radovati. Takova phlaitost se yam naskytne v nedeli veeer, kdy Jednota Sokol Houston pofade. akademii pro. krajany v Houstonu a okoli a zve je, aby ph- , gli do sine tadu 8tefanik a podivali se, demu v kratke dobe se nautili a dim je chteji pobavit a rozveselit. Udelejme jim radost' Cetnou navgtevou, aby videli, tie my take- chcem,es nimi pracovat a hajit • na gi narodnoit, nag pilvod a ae take chceme byt dobrYmi ()Many tato nagi nova vlasti.

Nebudu vypisovat pofad tato Sokolske akademie, podotylam jen, 2e je zajimavY, pestrY a mil'. Mohu vas ujistit, *Ze nebudete zklamani, kdy2 akademii spojenou s "Osla,vou matek" navttivite. 0 obeerstveni a hudbu je ten nide2ite postarano, jak najdete v oznamce na jinem rniste tohoto listu. Na zdar!

Alois Vaja, starosta.

yksTNIK

Strana 20.

ESKOSLOVENSKA NO. RADA DO CAMERON, BUCKHOLTS, SEN4TORU WAGNEROVI. MARAK A OKOL11 Akce pro peipuiteni eeskoslovenSe scieluje, ze eeskST film "Vdav= kkch deti do USA. mimo kvotu. ky Nanynky Kulichovy" se v Ca(Korespondence 6NR). meron ukazovat nebude, zato ale bude predvaden ye Strand divadle oeskoslovenska, narodni rada o- v Rogers v mall 21. kvetna odpobratila se na senatora Roberta F. ledne i veeer. Dostavte se co motna Wagnera v New Yorku se tadosti, v poetu nejvetAim. Jest-li bude ndaby poz.menil osnovu zakona o ph- vSteva takova jako bYvala v CamepuSteni 20,000 nemeckYch deti do ron, majitel divadla v Rogers, — SpojenYch stete tak, aby s nimi byl ktery vySel deskSTm obrazkurrt 0pripuSten i primerenk poeet deti z chotne vstric — bude ukazovat praOesko-Slovenska. V projevu, jent videlne Ceske filmy jednou mesiebyl senatoru Wagnerovi zaslan se ne.

(V-6) pravi: )o( "Nskoslovenska narodni rada v Velkk bagr putuje tempera hlemyz Americe schvaluje osnovu zakona, de po silnici. kterY Jste navrhl a jimt ma bYt doK podzemnim pracim na trati Vivoleno ptipuSteni 20,000 deti z Ne- zovice — Val. Polanky byl objednan mecka do Spoj. Statn. mimo ()mete- pojizdnS7 bagr, kterS7 vati 650 metni kvotove. Dovolujeme si Vas vSak rickYch centt. V pondeli pied yeupozornit na deti z eskoslovenska, likonocemi se vydal bagr na cestu ktere bylo nasilne privteleno do k Bat'ovu do Jasenne. Pohybuje se Mince "Velkeho Nemecka". Osud po tankovSrch pasech rychlosti 500 techt3 &Ai je nemene tragickS'T net metro za hodinu. Na misto ureeni osud nemeckS7ch hoch0 a deveat. dojede za 14 dni. Mosty na ceste Byl byste proto tak laskav a po- nutno podpirat silnYmi pilift a na zrnenil svaj navrh tak, aby zahr- silnici pied bagr kladou se silna r oval i primerenST 'meet deti eeskoprkna. slevenskkch, by mohly 103t pripu)o( Steny do teto zerne a tak zachraneSpirt. stolete geny. ny peed tivotem plriSrm stradani a MinulY Vden zemkela v obci Chopraveho otrcctvi?" dounech u Roudnice starenka AnK projevu jest poznamenat, ze kongresnik A. F. Maciejewski z Il- na Conova, Mere. se dotila potehlinois jit odporueil, aby deti z ee- naneho veku, sto let a jednoho meskoslovenska byly do tett) osnovy sice. Conova narodila se v breznu 1839, povolanim byla delnice a pra(Wagner's Bill) pojaty.

Akce tato zaslouti, aby byla pod- covala ponejvice na pracich zemeporovana vSemi krajany po celY•ch delskYch, at do sveho start Kdyt bylo 70 let, chodila jeSte tancovat SpojenYcli Statech.

PiSte svkm kongresnikum a se- a freastnici zabavy davali ji radi natoriim, aby se postavili za tuto prednost k zahajovani taneeniho kola. V 80 letech ztratila zrak, avSak zmenu osnovy Wagnerovy.

Posilejte telegramy a resolute se- vaasnYm liakrokem lekatil byl ji n< toru Wagnerovi, by tuto zmenu opet vracen, aby stakenka se diva- I la na svet jeSte pinch dvacet let. 1 pripustil.

Na posledni ceste ke hrobu dopro)o( Podivni sraika aut a Smichove. vodil ji velkY poeet starch i mlaV Prate na Zlichove vedl koei dSrch obeana z Chodoun a blizkeho ' Vaclav Zeman z Michle za uzdu okoli. lo( kone. U zlichovske fary pojednou Barevne betony pro dalnice. zezadu na kone najel osobni automobil, kterY ridil arednik Ladislav VS7zkumnS.7 a zku.§ebni astav hm.ot imanek ze Smichova. Kiln se s generalnim feditelstvim stavby lekal, vzepjai a odhodil koeiho na dalnic provedly nekolik pokust s chodnik. Koei utrpel tetka, zrane- barvenim betonti. Do:Slo se k zajini. Automobil byl znaene poSkozen, mavkm vYsledktim. "(Teel barveni je tidie take thice zranen, ale kiln, tlumiti barvu povrchu, aby neosikterY zOstal o kus dale stat, sratku noval, sviti-li slunce, oznaeeni ovydrtel a nic se mu nestalo. krajovYch, dopravnich a oddelova-

Isiestna vzpomink

Ve stiedu, due 10. kvetna 1939.

cich pas0, parkovi gt' a pod. Poutit° bylo cementovYch barviv. Jsou to barviva s kyslienikem ielezitkm, prirodni aneb umela aneb anorganicke pigmenty a sate. Tim dostaneme odstin barev od elute at k 'derne. Mnotstvi barviva nevi stejne a je vazano j `kosti betonu a druhu barviva. Pramerne 5 proc. Ve vetline pkipada doao se k vS7sledkum, ze tato barviva nejsou v betonech na ajmu jejich vlastnosti. Pevnost v tlaku i v tahu se v mnoha pripa-

dech zvYSila, jindy nepatrne zmen gila. Ve Spoj. Statech bylo brim° piedepsano jednotlive dopravni pasy adlisiti barvou betonu z di:waft regulace dopravy a zamezeni vani. Nejlepe je ptidati barvu k cementu jit v tovarne, kde se obe latky dobte smisi. Zrcadleni betonu je mono take zameziti zdrsnenim povrchu aneb hrubLi strukturou betonu. ZkouSky byly provadeny na podklade poznatka v cizich statech. i

Oznameni timrti a dikiwzdani.

S balestnkm galem sdelujeme, ze netiprosne smrti se zalibilo poirolat na veenost na gi, manielku, maminku, stakenku a prastaeenku, po del gi nemoci a operaci,

Anna Sitta, rozena Rokytova, v Zadveficich na Morave, 5. biezna 1866.

Zemiela dne 26. dubna v nemocnici v Sugarland, Tex., wive ve 12 hod. v poledne, ve velut 73 let, 1 mesic a 21 dni, pochovana due 27. dubna r. 1939, na mestskem hibitove v Rosenberg, Tex. Timto vzdavame diky fidu Cislo 159 v Rosenberg za krisnk vent a vgem dircirm krasnkch kvetin, a adu eislo 112 Fr. Zdrilbek, ku kteremu zesnula patella, a okolnun l.adiim za doprovod ji na posledni cestu, bratriim a sestram s odznaky, i znatrikm. Diky 'reeds. Hl. itadu br. C. H. Chernoskymu a mistopfedsedovi HI. kadu br. St. Valeilrovi za dojemne feel, jak v dome smutku, tak i na hibitove, tei br. Jos. Valeikovi, kterk pronesl posledni rozloweeni na hibitove za Svob. Obec, peveckemu sboru Svob. Obce z Houstonu za smutne a dojemne pisne, a take nosiefim rakve.

Moje marielko, nage maminka, odpoeivej v pokoji. My na Tebe nikdy nezapomeneme.

John Sitta, st., truchlici maniel; John a Anton, synove; Annie Koval., Paulina Mikeska a Filomena dcery; 5 vnuktl, 8 vnueek, 1 pravnueka.

Dino v Rosenberg, Tex., dne 6. kvetna 1939.

tESKt MLUVICI FILM

"Vdavky Nanynky lidichovy" Vesely pfibeh o jednech vdavkaoh a o torn, co se kolem nich sbehlo. V hlavni aloze Jara Kohout a A. NedoS'inska. Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

EL CAMPO — ve etvrtek 11. kvetna, od 2 hod. odp. do 11 veeer.

COLUMBUS — v patek 12. kvetna, ve Strauss Theatre, o 7 a o 9 hodinich veeer.

Na na:sl milovanou manielku, matku a sestru,

Annu Daria.

Smutnk den bude pro nas 15. maje, kdy tornu bude rok, co od rigs navidy odegla, ale v nagich myslich bude dlit stale, tak jak vyryto na jejim pomniku. Draha, manielko, matko a sestro! "Spi sladce v hrobe svem, nikdy Te nezapomenem".

Tuto vzpominku Ti venuje Tvfij trchlici maniel, ditky a bratr Alois Pavelka.

ROSENBERG — v nedeli 14. kvetna, od 1:30 do 11 weer. V pontdeli 15. kvetna, o 7:00 hod. veter.

WOLLIS — v aterk 16. kvetna, o 8:00 hodinach veeer.

NEEDVILLE — ve stiedu 17. kvetna, o 8:00 hodinach weer.

YOAKUM — ve etvrtek 18. kvetna, 0 3:00 hod. odpoledne, o 7:00 a o 9:00 hodinach veter.

HALLETTSVILLE — 9:00 hodinich

v patek 19. kvetna, o 3:00 odpol., o 7:00 a o

ROGERS — Strand. Theatre, v nedeli 21. kvetna, od 3:00 hodin odpoledne do 11:00 hodin veker.

Ve stfedu, dne 10. kvetria 1939.

JAB MOZART NAPALM SALEEREF10.

Mozartovi zaletielo na torn, aby pfimel nej vettiho odpilrce sve tvorby Salieriho, aby vyslechl jeho operu. Chtel se tomu velkemu intrikanovi odmeniti intrikou, na nit by co tiiv nezapomnel.

Musil si vest opatrne, aby faletnika ptilakal do pfedmestske boudy. Tam jej chtel obklopiti svmi pfateli, jako sveclky fisudku Salieriho o jeho °peke. Znal Salieriho a veal, tie mu fekne do odi nejsladti a nejkrasnejti slova. Postard se jig, aby se o torn, co iekne, dovedela tlechta a bude mit toho Tanana konedne v hrsti! A uplatni-li se ye Vidni slovo uznani o nemecke opete prvniho z italskYch hudebnikil ve Vidni, zasadi se tim mocna rana italskernu kultu.

Michal Puchberg, jenti byl v nejleptim styku s redaktorem "Wiener Diarium", ujistil mistra pfatelsky, tie jiti pkittiho dne bude asudek kodidiho Salieriho uvetejnen doslovne v "Diariu", at' to stoji, co chce. Vte bylo tedy co nejlepe pkipraveno, kdyti Mozart prostfednictvim Cavalieri — ktera mu byla jette zavazana od "tnosu" — spustil. Nemela sama ptimeti Salieriho navtteve divadla "Auf der Wiesen", to mel dovedne navleknouti jeji shot'. Jakmile Salieri svoli, chtel jit Mozart k nemu a pozvati ho na pfedstaveni "Kouzelne fletny".

Cavalieri to navlekla dobke. at' pfitti den oznamovala Mozartovi. "Ani mirj mu g, ani Salieri nepostiehli askok. Jclete honem k Salierimu, mistfe, a pozvete ho jette na piedstaveni na dnes veder. Cesta je upravena."

Mozart se objevil pied Salierim.

"Cemupak dekuji za to poteSeni, Mozarte?

Slytel jsem o vatem krasnein frSpechu. Rad bych si to vec poslechl."

"Prase proto pkichazim, maestro! Chtel jsem vas pozvat na dnetni veder. Reservoval jsem yam 1ogi."

"To mne tesi. Mluvil jsem o tom vdera jiti s panem Cavalierim, kterY vati operu velmi vychvaluje. Rad bych ptitel — ale jak vite — Jeho Velidenstvo . " "Cisat se o tom nemusi dovedet! Zajedu pro vas vozem a kdyti nepkijedete ve dvornim povoze, nedovi se nikdo, tie jste v divadle. Lide se venuji jen opeke a nevtimaji si navttevnikt."

Salieri pfemYtlel. "Tedy dobra! Kdyti pro mne piijedete, pojedu. Ale Cavalieriho vezmeme s sebou."

"Doi:4e! Budu s Cavalierim a s vozem ye etvrt na sedm u Michalskeho kostela. Vy tam jig budete, vklouznete do vozu a cisat nebude nic veclet."

Mozart uvedomil rychle Michala Puchberga.

Vte slo znamenite. A jette tY2 veder psal Mozart sve choti do Badenu: "V test hodin jsem zajel pro Cavalieriho a Balieriho a zavedl je do lOtie . . . Nedovedet si , pte-dstavit, jak byli oba vlidni — jak se jim libila nejen ma hudba, i text a vtibec vtechno.

Cilia tekli, tie je to opera, ktera by se mohla It pti nejvettich slavnostech a pied nejvyttimi potentaty — a tie si ji poslechnou dasteji, protote nevideli dosud nic milejtiho a krasnejtiho. — On (Salieri) naslouchal co nejpozorneji a od symfonie ati do posledniho sboru nebylo kuisu, kterY by byl nepochvalil zvolanim "bravo!" nebo "bello!" a neustale mne jen dekoval " DrUhY den plineslo "Wiener Diarium" z vodti Michala Puchberga tudnym pismem o-• tisknute vYroky Salieriho o nemecke opete Mozartove. A dopoledni pottou rozletly se noviny na, vtechny strany, aby rozhlasily slavu velikeho mistra. Litdi Salieri byl lapen.

"To mne provedl Mozart!" ival vztekle. "Vtak mu to oplatim!"

STO LET DNESNIHO ZPUSOBU PSANI. Nesmime zapomenout, tie do poeatku 19. stoleti se vesmes psalo a tisklo podle pravopisu talc zv. "deskobratrskeho", kterY po c, s a z nutil psat vtidycky y (cyzynec, sYdlo atd.), misto v se psalo w, misto i — j, misto j — g, misto ou — au ("chlapcy behali w ulicy a po laude bosy"). Proti tomu vystoupil Josef Dobrovsky ve svem spise a doporuCoval pravopis novY. Ale lidi, kteki tehdy desky psali, byli zvykli na "deskobratrske" psani a setrvasali ph nem pies

Strana

Vt8TNIK jeho nedfislednost. Ostatne DovrovskY sam, jak se zdalo, svilj navrh podal jen jaksi pro pokus a nikdy nedal najevo, tie by se chtel pro nej s nekYm bit.

Tenkrat se vratil do Prahy Vaelav Hanka, kterY uz kdyZ studoval ye Vidni prava, byl korektorem "e. k. povolenYch VideriskYch Novin" a pokou.Sel se napravovati nekdy a to budilo i nelibost — dosavadni zpilsob psani. Kdyti se vratil do Prahy, pfijal Dobrovskeho zasady za sve a rozhodl se, tie je bude propagovati, jakrikame "ohnem i medem". Shromatdil kolem sebe nekolik horlivYch vlasteneckych studentii a tern vykladal novY zpiisob deskeho psani; nejprve soukrome (1815) ye svem byte, ale kdyt jeho ctitelti ptibylo, pfimo v mistnostech university (1816).

Tehdy byl profesorem Ceske fedi na universite pratiske Jan Nejedly, kterY se ovtem drtiel "vtirteho" zpilsobu psani — deskobratrskeho.

Nejedly arci nemohl libe nest, kdyti Hanka ptimo na universite siiil novoty, jeti neodpovidaly "pfisne vedeckemu pojeti a postupu v badani o Ceske keel". Neti Hanka byl ptilit ohnivY, neti aby se dal nelibosti ptedstavitele vedeekeho smeru mast a na vzdor Nejedlemu vydal r. 1817 "Pravopis teskY podle zakladu Gramatiky Dobrovskeho". Tento pravopis byl do roku 1849 vydan osmkrat a dosahl nakladu kolem 12,000 Tedy uspech, jak do to doby nemela jette ani jedna deska kniha.

Tak se pied 100 iety odehral urputnY boj mezi stoupenci HankovYmi, jim se tikalo iotiste, analogiste nebo novomilci — a mezi stoupenci Jana Nejedleho ypsilonisty, anomalisty staromilci. Vedecke stanovisko Nejedleho (ktere chranilo "vZite" w misto v, g misto j, j misto i) se neubranilo, kdyZ na Hankovu frontu pieAli vSlchni yyznamnejk Ceti lide, zejmena Jungmann a PalaekY. Tak vyhral mladY novotat Hanka proti vedeckemu Janu Nejedlemu boj, jeho vYsledek zname. Uti sto let nepiteme podle zptisobu (pry) deskobratrskeho, ale podle noveho zptisobu J. Dobrovskeho a jsme pfesveddeni, tie spravne.

V sovetskem Rusku dostivaji ted' i dobytCata umele zuby.

Sovetske Rusko je zemi, kde se east° provadeji pfekvapujici vedecke pokusy. Prave ted' tam provadeji ye velkYch rozmerech pokus s lekatskym otettovanim chrupu dobytka. Nejazubni lekat ye Vorotilovgradu, ky dela umele zuby kravam i jinYm domacim zvitaturn. Dovecil svYm pokusilm udelat naleiitou reklamu, take sovetske irtady se o ne zadaly zajimat. Nejvetti zajem projevuje veterinatske oddeleni komisariatu zemedelstvi. VorotilovgradskY okres venoval na jeho pokusy 60,000 rublti a Chodorovskij nyni denne spravuje zuby nejen kravam, nYbrt i psiim a konim. Na vtesvazove vYstave bude vystaveno nekolik kust dobytka s umelymi zuby. SovetskY tisk pie o pokusech a vidi v nich cestu k prodloutieni zdatnosti i tiivota chovneho dobytka.

CHEMIE NAHRA2EK. (Dokoneeni se strany 4.) meleho kaueuku. Kaueuk si mutieme odvoditi od uhlovidiku isoprenu, kterY ma v molekule 5 atomil uhliku a 8 atomil vodiku. Molekuly kaueuku jsou sestaveny z dvojnasobnYch molekul isoprenu v dlouhe ketezy, ktere maji ati 7.000 atomti uhliku. V principu jde tedy o to, vyrobiti isopreny a jeho molekule ptinutiti, aby se slepily, dill jak tikame, polymerisovaly na dlouhe molekuly kaueuku. V praksi nevyrabime 'Mak isopren, nYbrti sloudeniny fysikeine i chemicky podobne, tedy nedostaneme ptimo kaueuk, ale podobne siondeniny. VYchozim materialem jest acetylen, jej ptevedeme na butadien, kterY jest ptibuznY isoprenu.

Butadien pak za ptitomnosti sodiku ptinutime, aby se slepil na dlouhe molekuly podobne kauduku. Tomuto kauduku tikaji Nemci "bunakaueuk" a jest zajimave, se ma lep§i vlastnosti nez pkirozenY kaueuk, jeho vYroba jest v§ak draha. Rusove vychazeji pti vYrobe umeleho kauduku ne od butadienu, nYbr2 od monochlorbutadienu, kter, polymerisuji na t, zv.

sovprenkaueuk. V Nemecku jest jeUe nekolik metod na vYrobu umeleho kanduku, jako na z etylenu a pod. Za.vf:',, rem mfileme iici, se otazka vYroby umoleho kaueuku je v principu rorte g ena; zbYve. rortekt otazku ceny. Surovimu pro vYrobu kaueuku zfistava ptevaIne acetylen.

ZbYva nam nyni nejobtanejSi chemie nahratek' a to nahra2ky potravin.

Mash) z rybibo oleje Tuky jsou -skdite smesi glycerinu a organickYch kyselin. hlavne nalmitove, stearove a olejove. Podle ptvodu delirne je na rostlinne (jako kokosovY tuk) a Nvoe gne (jako luj a j.). Zminie jiste vSichni nektere "umele tuky", jako jest na pt. margarin. Tyto tuky nejsou umele v pravem slova smyslu, nebot' jsou to sm.esi ptirozenYch tuku rostlinnYch a 2ivoeg nYch. Na pi. margarin se vyrabi z oleomagarinu, kterY se ziska z loje a ze smetanY. DrahY oleomargarin a smetana bYvaji ovem nahrazovany kokosovYm maslem a sbirarlm mlekem. Tyto tuky, ne tedy =el& jsou pomerne dobrou nahradou za tuky ptirozene. Jejich suroviny jsou vS'ak drahe. a proto je snahou chemikil zpracovati na jedle tuky i lacine tuky a hlavne levne oleje, jako je rybi a sezamovY olej.

Ptemena, je teoreticky j ednoducha. V olejich totiz nelsou ,na rozdil od tuk0 vazany na glycerin kyseliny palmitova a stearova, nYtak zvane kyseliny nenasycene, ktere na rozdil od kyseliny palmitove a stearove mohou od sve molekuly ptibirati vodik eili nasytiti se jim. Ph vYrobe umellYch tun' jde jen o toto nasyceni eili hydrovani nenasycenYch kyselin vodikem. Hydrovani se provadi, tak, ae na pt. rybi olej se da na dno kotle, rozptYli se v nem katalysator (obyeejne niklovY) a za vysoke tepioty a tlaku se necha, probublavati olejem vodik. Ph torn nenasyoene kyseliny rybiho oleje ptechazeji nasycenim vodikem na kyselinu palmitovou a stearovou. Druha slo2ka oleje, glycerin, se ph torn nemeni, talde vYsledkem jest °pet sloeenina glycerinu s palmitovou a stearovou, tedy tulaY tuk.

S chemickeho hlediska se divame na tuto ITS/rob-It umelYch tun sympaticky, ale musime zdurazniti, se u tuku jako potravy maji blahodarny vyznam i ptitomne v nem vitaminy, ktere ovSem v umelem tuku chybeji.

Cukr ze dieva Chtel bych se zminiti je§te o jedne nahr0ce, a to o cukru ze dteva. Hlavni slo&ou dteva jest celulosa a hemicelulosa, ktere path do skupiny polysacharidti Sacharosa (cukr repnY) path k disacharidum. Jde tedy o to, prevest polysacharidy na disacharidy. Tuto ptemenu intiZeme vyvolati pfisobenim kyselin na na celulosu. Podle Bergiusova patentu se pracuje tak, 2e na celulosu, kterou ziskame ze dteva piisobenim louhu, pasobime koncentrovanou kyselinou solnou, ph dern2 se celulosa ptemeni na tadu disacharidt a monosacharid0. Po odstraneni kyseliny se oddeli hneclY syrup, kterY se suk, melni a 'dish, as koneenYm produktem jest snehobilY krystalickY cukr, ktery se v nieem nelik od znameho cukru tepneho — jen cenou, je totiI lacinejk. ProtoZe 50 procent vsech poraAenYch stromil odchazi nezuiitkovano ye forme pilin, goblin a p. a proto2e tyto odpadky jsou vhodne pro zpracovani na cukr, je jisto, ze tento zgasob ma yelikY narodohospodatskY yYznam.

•

•

Vidime, se hlavnimi surovinami chemie ndhraIek je dtevo a uhli. Obe tyto suroviny byly do nedavna zpracovanvany neUdelne, as s 50 procent ztratami. Chemie nas naueila, jak mame techto surovin dokonale vyuhti, a zarueila tak lidstvu clal§i rozvoj. Dovedeme vyrabet umelou naftu. Prod bychom jednou nemchli vyrabet umele uhli? Chemie se nezastavY pied 2adnYm problemem a bude dale hledati za mizejici suroviny hodnotne nahrady.

Srdce nam tika, se nakm cilem je zachovanf narodniho byti a rozum radi, se narodni byti zachovame si ptedevkm pevnYm semknutim v jedinY celek, v nemti vtechna srdce budou tlouti Unit' tepem a planouti toua laskou.

VESTN1K

Strana 22.

ROOSEVELT — NE HITLER.

DR. AR. J. HOLLUB OeskS, Lelia' a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIlftEBNI SLUiliA. V hodine 'Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovSr k sympatickemu vykizeni nezbytaYch jednutlivosti a k vypraveni clojemneho pohitu.

Levne ceny jsou na'Si zasadou.

PACE E D IN A n: r3iiditel.

Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSKi

PRAVNIK Vytizuje veStere soudni zaleMtosti ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OONt LEKAR, BrYle spravne ptipravene.

6as dle fimluvy. fjfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

t eska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge Nejle0i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na &lade.

ZviaRni stoly pro rodiny.

J. J. DUCKETT

eESICk PRAVNIK Vytizuje vkchny civilni pravnicke zaletitosti.

Utadovna ye Wiley budove, na proti poSty. EL CAMPO, TEXAS Tel cis. 130 NECHTEL JiT K LEKARI. Dale, Minn., 26. led. 1939.

Posilala jsem manZela k Micah s prstem, kterY byl velice oteklY a modry od velkeho uhozeni. JelikoZ jit nechtel vzpomela jsem si na Nonat a to za 3krat prilozeni prstIne vyleeila.lh Vim dej zdravi, abyste mohla dlouho to zazraenou Nonat vyrabet. Vi'ele Vas zdravi Mary Musil.

Na rozilene, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvede'ila, kteri bez onerace vytahne dfevene i ocelove dishy, stiely a jine pfedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

4. Arr. 42:2-

Nonat je 50c a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se Vaeeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike pilaw na nagi adresu • Marie Leiblinger & Co., Altadeas, Cal Cena

Na posledni schtizi vYkonneho vYboru Ceskoslovenske narodni rady v Americe, konane 1. kvetna v Chicagu, byl ptijat tenth projev: "VYkonnY vYbor Ceskoslovenske narodni rady mluvici jmenem vatne vetSiny Amerieanti deskoslovenskeho ptivodu, vyslovuje svoje rozhotdeni a odpor vuci iltoku, provedenemu diktatorem nacistickeho Nemecka na naSi adoptovanou vlast a na presidenta Roosevelta.

Odmitnutim na mir, podaneho Evrope a svetu presidentem Rooseveltem a zru genim dvou mirovYch paktn a dohod s Polskem a s Angiii Hitler poznovu dokettal, te on i nacisticke Nemecko patti k nejptednejLim kazimirtim na svete.

Pan Hitler ye sve fedi nemohl po pmt ani zatajit skutednost, ze nacisticke Nemecko pokraduje dale v testa za moci ptisvojujic si a zabirajic nova tizerni doposud svobodnYch a nezavislYch sousedli Nemecka. Ani prava, lavina jeho slov nemohla vyvratit nespornou skuteopost, te Nemecko znova chce udetit a postupovat dale po testa, klerou nastoupilo v Mnichove a loriskeho podzimu a v nit pokraCovalo v bteznu letoSniho roku obsaciivk Ceskoslovensko, nenemeckY stat, kterY brutalne okupovalo pod ktivou zaminkou osvobozeni nemecke men'Siny.

Pan Hitler venoval valnou east sve keel ospravedlriovani zaboru a vojenske okupace Ceskoslovenska, Cinu, jent se ptidi mezinarodnimu pravu i zasadam spravedlnosti a obecne sluS'nosti. Marne v gak snati se o clukaz, te tenth ein mezinarodniho gangsterismu mel nejake opravneni. Nebot' byl to p. Hitler sam, jen 26. tali prohlasil, te nechce vfibec Naafi a jen soudasne dal p. Chamberlainovi nejslavnejze po urovnani otazky si nemecke men giny v Ceskoslovensku nema jit tadnYch tzemnich potadavkli v Evrope.

Pan Hitler snati se ospravedlnit svilj tabor Oeskoslovenska ptedstirkou, tie oeskoslovensko patti do "tivotniho jArostoru" nemeckeho.

Tyra tuto vac p. Hitler zapomnel na fakt, te pted 2000 lety polovice dne'Sniho Nemecka patilla "do tivotniho prostoru" slovanskeho, neb byla obYvana eetnYmi kmeny slovanskYmi. SvYmi naroky na, Ilk, co se naleza v "tivotnim prostoru" nemeckem, umele stanovenern, nacisticke Nemecko mute arci ospravedinit ptivteleni vkch zemi s nerneckou Tteti risi sousedicich, k NCmecku.

Ve sve teal p. Hitler kladl velkY duraz na vojenske nebezpedi, ktere podle jeho nazoru znamenalo male ptedmnichovske 6eskoslovensko s 15 miliony sveho obyvatelstva pro velke Nemecko s jeho '70 miliony obyvatel, a s jeho armadou, ktera samYmi nacisty je hrde vyhlakvana za neporazitelnou. Nepodafilo se mu vSak dostateene objasniti prod se zmocnil Oeskoslovenska po Mnichovu, kdyt Ceskoslovensko bylo zbaveno v diisledku paktu mnichovskeho svYch pevnosti a jeho armada byla zmenkna na stuperi nemohoucnosti.

Amerieti 6e'si odmitaji a zatracuji co nejdurazneji tvrzeni, t,e vpad brannYch nemeckYch sil do 6eskoslovenska byl proveden na sameho deskeho lidu nebo je-

Ve stfedvi, cline 10. kvetna 1939.

ho vla,dy. Mame nesporne dilkazy o tom, Se nemecka vojska pfekrohranice deskoslovenske a zabrala kraj Moraysko-ostrayskY jft 14. btezna, den pted tim, net president Hacha dojel do Berlina, kam ptibyl 15. bkezna, aby pry by 6echam a Morava dostalo se nemecke "ochrany". Tvrzeni, Se tai sami povolali nemecke branne sily do sve zeme je jednou z nejodpornejSich lzi, vynalezenou nemeckou nacistickou propagandou na oklamani sveta.

6echove pteji si dale zpraviti svet o tom, Se prava Ceske narodnosti nebyla utnana anit respektova,na nemeckYmi nacistickYmi yejak tvrdi nemeckY diktator.

Politieti radci v tak zvanem protektoratu i na Slovensku jsou vrhani do talate, deska mesta jsou spravovana nemeckYmi starosty a vkchen deskY tisk je spoutan a v katdem ohledu ovladan nacistickymi autoritami. Ceske delnictvo je dale odvadeno a posilano na praci do Semecka a bohatstvi deskYch zemi je vyvlastriovano nacisty a odvateno do Nemecka, aby rozmnotovalo obrovske zasoby hospodatskYch potteb, z nicht jsou tvoteny vojenske zalohy pro ptipad vojny, jet v dilsledku nacistickYch vYbojt neodvratne hrozi.

CeskoslovenskY lid nikdy se nepodrobi trvale 'nacistickemu nemeckemu jhu. Nikdy se nevzdi my-

ilenky na opetne dobyti Upine nirodni nezivislosti. A lid Ceskoslovenskeho pavodu, aijici ye svobodnych zemich sveta bade dile poskytovat svou pomoc hnuti za obnoveni Ceslkosiovenske republiky.

Organisuje se, aby donutil titoeniky ustoupit z flak stare viasti, doCasne obsazene cizimi vojsky v rozporn s niezinirodnim privem i zisadami spravedlnosti a slninosti.

Ameridane eeskoslovenskeho vodu pouZivaji teto prilelitosti opetne k tomu, by vysloviii vlade americke uprimnY dik za odmitnuti uznat zabor Oeskoslovenska nacistickYm Nemeckem a za uplatflovani zasady mezinarodniho prava. Z celeho srdce podporuji zahranieni politiku SpojenYch Statit a budou pine podporovat presidenta Roosevelta v jeho Usili o obnoveni zakona a civilizace v mezinarodnich vztazich. Jsou presveddeni, ze jen ye svete spravovanem zakonem spravedlnosti Ceskoslovensko mute nabYt opet svobody a ie v takobYt vehoto sveta je zapottebi, potomstvu teto zeme zachraneno dedictvi, odkazane nam budovateli a pionYry Ameriky. )O( TAROKY: Hra tarokii, nejlepSi jakosti, nyni za $1.50, poStou vyplacene. Objednasky adresujte na: Cechoslo(dz.) vak, West, Texas.

Pro Matk JEN TO NEJLEPSi Blili se jeden z nejkrisnej:Sich svatkil v rote, DEN MATEK! Kytici kvetti chceme ji dati na I 11 jevo, Sc nezapominalne. ;....

Stark lide matku y ak nevyjimaje, trpi vg ak oast° poru gen3im zaZivanim, nechuti k jidlu a seslablosti a matka vim bude vdeena,,kdYZ pro ni dostanete toho nejlepSiho tele starg ch lidi, a tim jest

SEVEROVA

O (Severa's Bitter's) vYborna ptipravka ptipravene, k otiveni einnosti taludku a povzbuzeni chuti k jidlu. Velka lahev jen $1.25. — vas lekarnik, objednejte ptimo od:

iii

Ve stteclu, dne 10. icvetna 1030.

St

AOS 18 Cervna vTDeaxlal:s7

Cv ESKO-SL ZA

i na proslulem Svetove N I Nejrychle$im Parniku

QUEEN MARY Expresni plavba pies Cherburg 111

4 111 Mary

24. KVETNA

Strana 23.

VESTN/It

7. t ERVNA

Aquitania 17. KVETNA — 31. KVETNA OSOBNE itiZENt VYLET

Aqua% vain 17. KVETNA — 14. tERVNA Ptivedle sem svoje ptibuzne! VyLidejte si ni obeinik zdarma "Jak dostat svoje piibuzne z Evropy".

g

0 DAL INFORMACE HLASTE SE U: LOUIS RULIK, MORTON ST., P. 0. Box 303, Richmond, Texas.

Cunard White Star KRAJANE V BULERRSKU A ARGENTINE DO DRUHEI10 ODBOJE. (Korespondence 6NR.) Po krajanech z Jugoslavie, ktal prvni z krajand, usazenYch na Baikal* se pflhlasili do jednotneho Siku noveho hnuti za Oeskoslovenskou nezavislost, czvali se krajane z Bulharska. V projevu, kterY poslali Ceskoslovenske narodni rade ze Sofie se pravi: "Naei krajane v Bulharsku s velkYm zajmem sleduji VaSi akci o znovuosvobozeni eeskosiovenskeho naroda a jeho vlasti. VSichni zde jsme ptipraveni dokazat skutky svou sku k vlasti a narodu. Vachni zde jsme pilpraveni pilhlasit se k Krajane bulharAti jsou v piimem styku jak s Usttedim krajand v Jugoslavii tak v Rurnunsku, kde rovna se naSi krajane pkipravuji k Adasti na druhem odboji.

V Argentine podle obsahle zpravy, ktera, aeskoslovenske narodni rade doSla v techto dnech, osvohozenska akce Pokroeila jiz tak dalece, ze dne 6. dubna konala se podle usneseni vefejne schilze eeskeho lilu v Buenos Aires, svolane z podnetu T. J. Sokol a v dohode se zdstupci tamniho Slovenskeho spolku dulelita konference, na niZ bylo sneseno provost likvidaci dosavadniho svazu deskoslovonskYch spol10 no, obranu CSR, pi emeniti

na odbojovou organisaci, ktera ma nazev "teskoslovenske sjednoceni".

Tao konference se sneastnily spolky: T. J. Sokol v Buenos Aaires, T. J. Sokol ve Villa Dominico, Os'. klub, tsl. katolicke sdruteni Villa Dominico, esl. narodni sdru eni Avellanada, esl. katolicke sdruteni, spolek Komensk3'7 Villa Devoto, tsl. jednota Avellanada, SlovenskY spolok, Svornost, Csl. komitet pro podporu Frente Popular. eskoslovenske sjednoceni ma v programu sjednotit Cechy a Slovaky v Argentine a ostatnich jihoamerickYch zemich ke spoleene praci za fieelem dosazeni samostatnosti teskoslovenska. Definitivne se ustavilo 27. dubna ve zvolenYch delegatit spolkt, ktere se podilely na konferenci v Buenos Aires. Sjednoceni chce face spolupracovat s Oeskoslovenskou narodni radou ve SpojenYch Statech. ✓ Argentinske vekejnosti ma eeskoslovenska vec znadne sympatie pies to, te vlada Argentinska anekci tech a Moravy uznala, nebot' soudasne uzavirala hospodaiskou smlouvu s Nemeckem a uznani anexe bylo nepochybne jednou z podminek realisace smlouvy. Proto by10 vydano i tamni deskoslovenske vyslanectvi Nemecku. Nekteil opravdu demokratieti poslanci a senatoki argenStiniti se viak uzuanI anekee opreli, ponevadi takove uznani je podle argentinske tistavy vyhrateno parlamentu, kterk v tomto piipade nebyl vzat v potaz.

Anekse uznama byla ministrem zahraniei dr. Cantilem. ✓ republice Chilske deskoslovenske vyslanectvi vydano nebylo, nebot' vlada chilska zaujala stanovisko neutrality a odmitla ptinutiti vyslance dr. Vlaclimira Smetanu k vydani vyslanectvi. lo( PoLtovni znamky se upravi zvlaitnfin pretiskem? ✓ techto dnech se v ministerstvu dopravy jedna o torn, jak pkizptsobiti dosud platne poetovni znamky novemu statnimu porneru a souoasne se uvatuje o vyclani poetovnich znamek s novYmi motivy. Slovo "Protektorat" melo by pketiskem na platnych znamkach oznadovat statni formu tech a Moravy. Budou patrne take vydany nove znamky v hodnotach do 40 halekt )o( trodni pole 'ell ladem.

Nedaleko Loun lezi uz nekolik let ladem pkes padesat strychil nejlepeich poll, ktera path jedne statkakce. Hospodatske staveni jsou zchatrala a pole jsou zarostla nejhoreim plevelem. Statkatka odmita pachtYte nebo potaduje ptemretene pachtovne. Jedno z techto poll je u hory Bane v sudetskern Protote ani letos pole nebylo obdelano, pridelily je kieske tkady zdarma jednomu obranu z Ran& lot Zdrave pokoleni vyrusta nad ta-1 litem vtipne kaee a ne z prouchu podeztele majonezy a naeineanYch Chlebioka!

Expres.

g

TELOCVItNA. JEDNOTA SOKOL potada Akademii spojenou s programem a uctenim pamatek veech matek

v sini radu g tefinik na Cottage Grove v nedeli dne 14. kvetna PRESNE V 6:00 HODIN PROGRAM: br. Vaja a ses. Studniena."

Proslov k Akademii a k matiam, s. a br. Lebrovi Aktovni basal: Sen o mamince a 11 deti, CvieitelskY sbor Zeny: Lvihadla, ses. Kunetkove, a br. Nezval Dueto z "Lucifera" L. Sopeak, A. Silhan, J. Vajn Made kuchaity, Sokolky Zeny: kroutky, G. Sopeak, E. Cikala Drotarky, Sokolky Obraz: "Spejme dal", malt Nezval Basal: "K maminkam" Sokoli Muii: skoky, Sokolky Balet: "Jaro", ses. Lebrova a br. H. B Dueto zpevni, Mai Sochy. ses. M. Silhanova Cvieeni akrobaticke, E. Sebkova, A. Vajova, A. Brovcova Balet trojice, bki. Bueove Zpevni dueto "Mlynati", eeskoslovensko v okovech Obraz narodni Po programu eZeke a tanec pH

y Houston Cec %f hs Orchestru

VSTUPNE: 30 CENTU Uctive zve SOKOLSKY VYBOR.

aroky $1.50. Cechoslovik, West Texas.

R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoleeenskkch zabav, Width se velptizni nacho Mu 1 eetnkch ptatel tddoveho elenstva. Vzornk potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

4

Poitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor $451.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

y

✓ NEDELI 14. KVETNA — Illse's orchestra. — Odpoledne e 3:00 hod. program "Den Matek" poiadan omladinou fadu Pokrok, vstup zdarma.

VE STREDU 17. KVETNA. — Cornelson orchestra.

1

✓ NEDELI 21. KVETNA. — Syncopators. ✓ NEDELI 28. KVETNA. —J. R. Baca

VSTUPNE: PAM 40c

DAMP 25c PORADATELE. I

Strand, 24.

V STN

Ve stiedu, dile 10. kvetna 1939.

Podiveite k oznamovini

ukazem, ze nano pracovati merle mluvenim, ale vice skutkem, byl I projeven potleSkem.. Po nem mluvil Dr. Mieek, jent pkedstavil stu-1 denty-herce a heredky a poukazal Pravidla na utrpeni demokratit v OeskosloV Malem Oznamovateli fietujeme vensku, kteki byli v Mnichove zracenty za slovo za kalde uvekejne- zeni a ponileni tak zvanYmi defn. Nejmensi poplatek za oraaamku mokraty, kteii dnes v Anglii a ve (do 25 slov) jest 50c Oznamku na- Francii jsou u vesla, a 15. btezna piste na z ylaStnim listku a pilled- fipine zotrodeni nazistickYm Nete k objednavce piislUanY obnos bud' pottovni poukazkou (Money meckem. ft ekl, ze kelt)* poctivY deOrder) nebc ye znamkach (stamps). ' mokrat musi bYti na strane prava osobni dek, ptidejte 5c a spravedinosti a pomahati znasilna jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele tiovanYm. Vybizel k zalotieni odbodzatajeno a nabidky posilany admi- ky Sdruteni, kde by byli spojeny nanistraci pod nati znackou, fletuje- sinci rozdilu a pkal praci pre me za oznamky "Na prodej", "Slul- svobodne Oeskoslovensko ye svoza by a prace" a podobne 25c znaeku a na poitovne, aby dotle do- bodne Evrope zdar. Studenti byli hosty kadu SPJST., kterYm byli popisy mohly bYti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sliat- zvani a Dr. Midek srdeene podekoku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- val tadu za zaplaceni sine, Dr. a panati doplatek za zhaoku a pottorne ni Kopecke za pohoSteni v jejich 50 centii.

Doplatek za znadku budit pito- krasnem domove, Albertu Mikuloten k obnosu, kter posilate za o- vi, Dr. Kopeckemu a Louis Dressleznamku. rovi za ptipravne prace pro divad-i NA PRODEJ — kovarna, lo, eeskemu tisku za laskave ozna- I eina prodeje funrti mute. Mrs. J. T. movani divadla, sleene Hilde BalviKoebelen, Rosenberg, Tex. (18-21p) nove za vybirani vstupneho, pani Brightove za kvetiny a v gern navgteHledam ienu, ad 45 do 55 let vnikin za porozumeni a podporu stati, za mantelku nebo po ptipa- studentskYch snah. Studentum se de za hospodyni, za slu gnY plat. mezi krajany velice libilo a to se Jsem 60 mkt' start vdovec a vlast- take projevilo tim, ze divadlo bylo nim farmu. Pi gte na: "NeodvislY", zahrano procitene a s chuti a jak oechoslovak, West, Tex. (18-19p *nekteti kikali skuteene umelecky. ar-tProdi se leyne eeski tiskarna, Nezapominejme na na ge universitjedind ve statu Iowa, nasledkem ni studenty a ukazujme zajem o jechuravosti majitele, kterY loriske- jich praci nejen slovy, nYbrt i skutho roku pfestal tetkou nemoc a je- ky. mut lekati natidili ziti v klidu. Vydava tYdenni easopis a tiskne rfiz- C. ne prace Ceske neb anglicke. Ma sazeci stroj, velkY lis na tisknuti novin, dva male pressy na tiskove prace a jine pottebne stroje. 6asopis je tizen neodvisle, takte ma ptizeri mezi vg emi vrstvami lidu. VYborna elS. 29, S. P. J. S. T. pfiletitost pro nekoho v tiskatskem TAYLOR, TEXAS temesle obeznalem aneb i nekolik spoleeniku. Pigte o podrobnosti neb 13. kvetna. — Geo Moody Orptijedte na prohlidku. Cedar-Rachestra, z Taylor, Texas. pidske Listy, Cedar Rapids, Iowa.

Posledni zalava, pri ktere (19-p) bude kraloyna oznalnena.

"POSLEDNI M1.12" V SAN ANTONIO 20. kvetna. — Blume OrcheSE MBE. stra, z La Grange, Texas.

Ze San Antonia prichazi zprava, ze se tam libilo divadlo "Posledni 28. kvetna. — Nastoleni kramut", sehrane studenty eegtiny z lovny o 4:30 hod. odpoledne, Texaske statni university v nedeli s hudbou Geo. Moody-ho 7. kvetna. Hoste pkijeli az z Corpus Orchestry.

Christi a mezi nimi byl krajan Tajchman. Dr. Jos. KopeckY, pkedseda 3. eeryna. — Adolf and the Spolku es. ex-studentt texask'ch.

Boys, ze Schulenburg, Tex. pied divadlem pfesveddive promluvil o nutnosti organisovani pomoci Vstupne: Pini 40e - Damy 10c eeskoslovenske demokracii, kterout14.1SAVNI VISOR. to pomoc povatuje za otazku CTI. Souhlas s jeho teal a zvla gte s po-

Oznameni timrti a diklivzdani.

Mal.cr Oznamovate

Tanecni Zibavy.

IbiDU PRAHA

Do Caldwell a okoli!

Pfedevgim citim se povinen podekovati svYm ptiznivcum za obchod, kter' jste mi venovali, a oznamuji varn, jsem zatidil svoji pivnici a opattil MODERNIM ZAftIZENIM, take katcleho dne muzete dostati

Be6kove Pivo.

Take jsem vnitiek budovy upravil pro cele rodiny Bude mne te giti, kdyi se zastavite a prohlednete si m nove zakizeni ku va gemu pohodli. (p) Te .ge se na Va gi naystevu, jsem Vag,

Karel Jantik

Iliubokym lalem sklieeni, oznamujeme vein peatellim znamYrn timrti na geho draheho otce, dedeeka a pradedeeka

Josefa Mikesky,

:41

kterY zemeel dne 23. dubna o 4 hodinich rano, po derii dobu tivajici nemoci, re syem domove pri Cyclone, ye stall 76 let a 10 mesick a byl dne 25. dubna tdolen k yeenemu odpoeinku na Eyangelickem hibito ye v Ocker, Texas.

Timto yzdayime srdeene diky p. farafi F. J. Kostohryzovi za vykonini poheebnich obiadk jak v dome smutku. chrame, tak i na hibitove, zpeyakthri za krasne pisne, dale pat ii srdeene diky hrobakfun za peipraveni posledniho mista odpoeinku pro nageho draheho, tez i nosietim rakve a direful" kyetin, eidu t5esky Prapor els. 24 za krasnY vente, i ram ostatnim, kteii nam v jakemkoliy zpfisobu byli napomocni a doprovodili nageho mileho na posledni misto. Viem yolame: Zaplat' Pan Bah! Spi sladce, nits otee, dedeeku a pradedeeku, my na to nikdy nezapomeneme, a al nas Pan povola z tohoto sveta, s tebou se opet sejdeme.

Jan, Emil a Wilem, synove; Franti gka a Emilie, snachy; 14 vnukii a 4 pravnuci, truchlici stall.

VeTLO KVETEN, 1939

Vydav&no Dr. Peter Fahrney & Sons Co. • Zijmu Dobriho Zdravf

Co znamena Iarni horecka TOMTO roalm obdobi mnoho k znovuzavedeni spravneho vymalio• lidi si mysli, ie trpi tim, co jest vani pomod stiev a ledvin a k vgeobecne =am° jak "jarni zlepieni chuti k jidlu. V mnoha horeeka". Dle lekaiskehi) kdyi fide iikaji, ie trpi (Dorlandova) neni "jarni horeekou", iadna podobna ne. jejich skutani moc uznavana le. choroba jest ipatne kaiskftni autorita. vyme4ovinf. To mi, ale pies to v jest, proe jejich prvnich nekolika celkov, zdravotni tfdnech jara, mno stay ratio ho lidi se citi jaksi zneene ziepien, otupeMmi, neteekdyi tyto nahronftni, unavenfmi a madene piebyteene zkratka ve zcela hitky byly odstrabidnem stavu. neny.

Jelikoi "jarni hoZdravi chut' k reeka" neni ve sku. jidlu, dobre triveni teenosti choroba, a sprivne vymeio. jest velice obtil. vani jsou nutny k nfm najiti jeji pH. dobremu zdravi. einu nebo navrhChcete-li se tohoto nouti pro ni molroku vyhnouti jarni nSr lek. Mule bfti, horeece, uvaiujte le "jarni horeeka" by se dala ode- manfch blehodirnfch -tiancich, vodniti vice mene primym vlivem jichi mitiete dociliti od dobreho many poeasi. Pak jest take hodne druhu ialudeeniho leku. de si t uv ranchtfidnech jara a nasledkem toho jest take v ovzdugi SKLENIKY NA LEKY znaeane mnolstvi vlhkosti a teplota ZDARMA se meth' od 15 al do 60 stupfiet Fahrenheita, nekdy y e dnech po Piesne odmeiovani leku jest Cast° sobe jdoucich. Oviem, vfsledek velice dilleiitfm. Jest to obtikOm toho jest velka pievalta nastuzeni a ne•li nemoinSrm, neni-li poulito jinS,ch podobnfch menlich chorob piesne' oznaeene sklenieky na odme. spoleene s pocitem lenivosti a du- iovini liku, ponevadi odmeioviini gevni stisnenosti. "na like" neni peesne. Wilee Mnozi lide se citi i'patne pii "spat- bfti daleko jistejlimi ve brani nem poeasi. "Jarni horeeka' s pro- piesne clavky leku kdyi budete miti vizejici ji ztratou chuti k jidlu, tyto uliteene 1 uncove skleniCky na nedostatkem chuti k preci a a lay ye svem domove. Tyto side. moin5-in zipalem 4chaciho tistroji nieky jsou zietelne oznaCeny znaejsou easto spojeny se ipatqm vy- kami tekutfch unci a mirou polev. megovinim. To zhorguje stay tim, koqch jakol i eajovfch Week. ie vede k boleni hlavy, nervose a Mejte jednu takovou sklenieku ve vgeobecne ochablosti. Ve starch sve dornici lekarniece. Jinou mejte dobach sira a melasa a jine nepii- ve spilirne a poulivejte ji pii jemne chutnajici jarni silivky byly odmeioveni rilzOch tresti atd. popouiivany lidmi, kteii si chteli po- tiebni.ch v kuchyni pH vaieni. skytnouti "jarni proeisteni". V dnegni Abyste obdrieli 2 z techto sk-lenieek dobe vgak si uvedomujeme, le neni zdarma a poitou vyplacene poilete potieba tako“rch nechutnfrch pro. eve jmeno dues na adresu Dr. Peter stiedkn, Velmi 'east° dobrS, Fahrney & Sons Co., Dept. May, deeni lek jest vie Cello jest potieba 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.