Vestnik 1939 05 17

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

WEST. TEXAS. y e sttedu (Wednesday) 17. kvetna (May) 1939.

ROCNIK (VOL.) XXVII.

(ECM V ZAHRANICr OVA organisace nakho narodniho tivota se nemohla vyhnouti ani na§i peel o Cechy v zahraniei. Take tento nesmirne vYznamnY fisek tivota deskeho naroda nemohl byti male ponechan nekolika spolkfim a institucim, a prave tady bylo sjednoceni veAkere prate, ktera se pro krajany v zahraniei u nas doma kona, davno pocit'ovanou pottebou.

Na'gi bratti za horami a za motem — vezte — te za tim naprostYm 8rednocenim vkch dosud rozdelenYch sil, ktere tarlive stketily vztahy vzajemne nas spojujici, je vie net pouhe zpftsobeni se jednote v ostatnich oborech na§eho narodniho tivota. Za spojenim vkch sil, opatrujicich duchovni svazky naroda, ktere nelze rozdeliti tadnYmi hranicemi, bije jedno, jedine srdce v eho eeskeho lidu. Byly nas dtive za hranicemi bYvale Oeskoslovenske republiky dva miliony. Ptipojenim sudetske oblasti k yam ptibyl novy milion. Tti miliony duti Ceskeho naroda. Tti miliony tadnYch obdanfi cizich state, jak vam Cest deskeho jmena kale. Tyto tti miliony na'g ich zahranidnich bratki citi dnes vie net kdy jindy, to — tieba vzdaleni vlasti — jsou piece jen tivou soudasti celku deskeho naroda, to jejich osud je s osudem Cechu ve vlasti nerozludne svazan. Vtdyt' 6testi kulturniho eloveka neni ve hmote, ale v tivote, v narodnim duchu, v ovzdusi Lasky, spojujici lidi jednoho jazyka, jednech dejin, jedne tradice a proto take jedne jedine motnosti se pine duchovne vytit. NemeckY narod, nasledujici v pinem uznani teto skutednosti sveho Vfidce, uznava tedy spravne tuto vednou a pro vkchny narody platnou pravdu. Te pra y& platilo vkchno nase usili pro to pravdu spojujeme a tim nasobime vg echny sve sily dnes.

Nove pomery, vetgi poeet Cechu za hranicemi rodne zeme budou vytadovat jeke pevnejAi semknuti v bratrske lasce, ve vzajemne podpote a v porozumeni, aby narod jako celek neztracel.

Nee o duchovni svazky, spojujici vas za hranicemi s nami doma v jeden narodni celek, byla nyni sousttedena v Domovine zahranienich krajanft. Domovina zahranidnich krajana je vykonnYm organem yule v§eho deskeho lidu, abychom se nikdy nerozdelili, abychom se nevy•stavili nebezpeei, to rozdeleni jsouce, utoneme nakonec v desitkach milion y narodti nas obklopujicich. Domovina zahranienich krajanil ptebira vg echny ukoly, ktere dtiv pinily jednotliye slotky krajanske pede, a bude v nich pokraCovat. Ze v§ech tech rfiznYch ukolu stavi Vgak na prve misto prazdninovY pobyt deti zahranidnich krajanfi mezi s yYmi ye vlasti.

Deti nagich krajand, ktere ze zahraniei byly mezi nami, jejich rodiee, na'Ai domaci hostitele a my, kteti jsme v dtivej§i domovine zahranidnich Cechoslovaku prazdninovy pobyt deti nagich zahranienich Cechfi organisovali, my v§ichni radi a srdedne vzpominam-e Ani kniha, ani viny, ptenagejici eterem zvuk Ceske hudby, nebo slova ptedna gky, ani dopisy — nic nemfite nahraditi chvile, ztravene v rodne zemi mezi svYmi pod deskYm nebem, kde deska red je od vat.• domovem. Kde se semi je sv6,zano tisice

Ing. Jindfich Zilka, pfedseda Domoviny zahranienich krajana. vzpominek na slavnou i trpkou minulost, kde nejen pismo a slova, ale kde fAechno kolem je prostoupeno tradici minulosti, kde 'elm& citi, to slab jedinec splyva, v jeden velikY, mohutnY tok t'ivota naroda, brazdici tisic let dejiny a skrYvajici ye sve sile nadeji krasne budoucnosti. BYt mezi svYmi, protit hodiny a dny ye zdech stare slavne Prahy a shlednout painatky, zanechane Ceskou kuiturou, Cist v kamennYch pomnicich o sile deskeho ducha, ktery Casem NE. Ne jen Cesky mluvit, nebo Cesky psat, take Cesky citit a k narodu se znat.

Ne s narodnim bubnem do piedu se hnat a pak kdyt nide pomoct, zUstat v zadu stat.

Ne jen hubou mlatit a do prsou se bit, kdyt tieba zatladit, take tladit jit.

Ne °hank se hezky, kapsu na zamek mit, kdyt je tieba pomoct, tak na miste bYt. Ne se Oechem chlubit, take Oechem bYt a v tC te2ke chvili vlast svou v srdci mit. take cizi piijimal, ale k obrazu Ceske tradice je pfetvafel, to jsou ty nejlepei zaruky, pedetici yeenou lasku a vernost k svemu narodu.

Zveme vas, deti deskeho naroda v cizine, za horami a za mokem, zveme vas opet k nam. Budete nam vitany. Najdete u nas doma otevfene srdce a Cesky stul, tfeba chudY, ale prostfenY laskou a porozumenim. Za par dne vaeeho poby tu zmizi prostory zeme a Casu, ktere dnes leti nami. Budeme jedna duk, jednim tepem budou bit naee srdce. A at odjedete, nebudou 1.1" vice vzdalenosti, ktere nas dnes deli.

Due naroda nezna hranice state a dalek. At' kdekoli, veude zfistava verna kusu rodne zeme, kterou pro vas budeme v gdycky verne stfe2it ye vile, 2e se ji neodcizite a to veichni spoleene, at' kdekoli, budeme it a pracovat, aby na g poklad nejdra2ei, nas narod, zustal vedne zachovan.

CESTINA NA UNIVERSITN1 LETNi SKOLE.

Z Austinu se sdeluje, 'te jako v letech minulYch, tak i letos bude se o prazdninach (Jolt Ceske fedi a literatufe v letni ekole Texaske statni university v Austinu. Nejen pravidelnYm studentum a studentkam, ale z yldete uditelfim a uditelkam deskeho pilvodu naskytuje se vYborna pkiletitost OW se Ceske fedi o prazdninach a vYhodne je, to za deUinu dostanou stejnY kredit jako za jine jazyky a za tti mesice studia obdei kredit za celY rok. Informace o kursu eeg tiny ochotne poskytne na4 profesor

destiny, jehot adresa je: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas. Napigte mu co nej&rive. Nage krajany i krajanky prosime, aby &tele a uditelky v nagich osadach upozornili na mokiost studia Ceske fedi o prazdninach.

Zapis do universitni letni ekoly bude se konati v UterY dne 6. Cervna a pravidelne vyueovani zapoene ye stiedu dne 7. Cervna. Uditele a Weitelky bude jiste zajimati, 2e nektefi na gi studenti deetiny obdIteli mista na vy geich ekolach (high schools), kam pied osmi lety Cesky jazyk byl zaveden. Nde profesor destiny obstarava studenturn i mista a obydejne ma vice mist studentu 2. adatelfi a 2adatelek. Nutno jeete zdfirazniti, 2e v Americe vubec a v Texasu zylag te je a bude mnoho pfileEtosti uplatniti znalost deskeho jazyka a to nejen ye ekolach, nYbf2 i v obchodech, v bankach a rilznYch povolanich. Dobra znalost Ceske fedi bude uditeli, uditelce, knezi, kazateli, lekafi i pravnikovi velmi prospeenou, co2 mnozi naei studenti ji g poznali. Z praktickYch dfivodu udi se zde deetine i studenti, ktefi nejsou deskeho pavodu.

Posledni mut' naposledy na Koval. — Ze Smithville se scleluje, 'te studenti destiny na Texaske statni universite sehraji v nedeli dne 21. kvetna v 7:30 veder v sini S.P.J.S.T. na var krasnou veselohru o tfech jednanich "Posledni mue od F. X. Svobody. Bude to prvni Ceske divadlo v osad y Koval a oeekava, se velika ucast krajanfi nejen z mista, riYbr2 i z celeho okoli, proto2e vYborne studentske divadlo ma veude velikY a zaslou2'enY aspech. Divadlo nacvieil a osobne Edit bude Dr. Midek, profesor kainy. V rozhovoru s nami prohlasil, to velice lituje, to nemfite vyhoveti pozvanim z jinYch mist, protok studentUm jit brzy nastanou zkoueky. Tak jsme na Koval opravdu et'astni, 2e se nam podaiilo ziskati Ceske studentske divadlo. Na shledanou!

KALENDAk 21. kvetna. Veiejna sehilze krajanu osady West v sini sv. Josefa k oEveni hnuti pro osvobozeni stare domoviny. Zaeatek pfesne ye 3:30 odpoledne; feenikem bude dp. P. P. Kaepar z La Grange.

21. kvetna Divadlo "Ma matieka chudi byla", sehraje Sbor Mladek v Narodni sini v Ennis.

Zacatek v 8 hod. veder.

28. kvetna. Oslava 20. vYrodi trvani tadu tefanik spojend s picednagkou br. C. H. eernosloiho a br. Fr. Mouely a divadlem "Budeme it na veky!"

28. kvetna. Zpevohru "Vesnice zpiva" sehraji dallagti ocohtnici v Sokolovne v Ennis, Tex. 11. Cervna. Rid Rovnost 61s. 7. pig Caldwell chysta po skoneeni pravidelne schfize spoledenskou besedu, k nit pozvan poiadatel Vestniku.

UCelem jest zalokni odboeky SAO v Texasu.

17. a 18. Cervna. VelkY SokolskY Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. Cervna zavody, v nedeli 18. Cervna vetejne cvieeni v kryte arene na vYstavi gti. Potadatele maji zajlgteno vystoupeni telocvienSleh druZstev jinonarodWeb.

Strana 2.

V El S

KONGRESU byla vysiovena hrozba, ze buV de vedena oposice proti Pittmanovu navrhu zakona o neutralite, bude-li schvalen zahranienim vYborem. Senator Borah, republikan z Idaho, byl oznaeen jako viadce tohoto hnuti.

Vysoci diastojnici z armady a valedneho lod'stva studuji plany na zrizeni americkYch leteckYch a namotnich zakladen v Mexiku a na souostrovi Galapagos, naleZejicim Ecuadoru, tak aby PanamskY prtplav mohl bYti lepe chranen proti ptipadnYm Otoktm z Ticheho oceanu. Stava moZnost, Ze co nejdtive bude zahajeno vyjednavani s Mexikem a Ecuadorem o smlouvach, jimiz bylo by dovoleno ziizeni takovYch zakladen.

• • Patovni odbor zamYSli pozdeji v lete vydati serii poSlovnich znarnek na podest Americana, kteti prosluli v utheni, vede a literature.

•

•

Varg ava. — Podle zprav z Moskvy bude v nejbliZSi dobe zahajena stavba opevneni na hranicich Armenie, Gruzinska a AserbejdZanu po vzoru opevneni na hranici polske a finske.

• LondYn. — LondYnsky zpravodaj "Freiheitskampfu" ma zpravu, ze hlavnim iikolem britske obchodni mise, ktera odjela do Rumunska, je jecInani o britske pOjece rumunskemu myslu. Piajeka ma obnaSet 2.5 milionu liber.

• — Poeet obyvatelstva italskeho kralovstvi veetne Italia ve etytech libyjskych provinciich einil 31. biezna t. r. 44,162,000. Poeet nove narozenych byl v bkeznu o 30,670 vy ggi ne2 podet tunrti.

• • Gdansko. — V polske sbirce zakont bylo uvetejneno natizeni, podle nehot vstoupi bYvali poddtistojnici, kteti byli pensionovani, pro ptipad mobilisace opet do aktivni sluZby, jestli2e je k tomu lekat uzna za schopne.

• Z Milana se oznamuje: Zku gebni jizda noveho osmikoloveho autobusu pro 180 osob, postaveneho italskou automobilkou, skoneila velkYm aispechem. Motor o 150 koriskYch silach je pohanen methanem, ziskanYm z balin u Ferrary. ItalskY priithysl tim slavi novY triumf, nebot' iispeSne pokusy s novYm automobilovym motorem znamenaji velmi cenny ptinos pro autarkii Italie na poli pohonnych latek.

• • eskoslovenska narodni rada usnesla se v posledni sve sent zakroeiti na ptislUAnych mistech ve veci pensi americkYch esl. legionatti invaliclu, jich2 vyplaceni bylo v posledni dobe zastaveno. Rada rozhodla se uplatriovati narok na vyplaceni techto pensi z fondia bYvale esl. vlady, ulolenYch v teto zemi, na nez si cini ndrok nazisticke Nemecko. Kancelate rady jsou od 8. kvetna v novem miste a to v C. 2608 S. Central Park Ave., Chicago, Ill., kam VSechna korespondence budi2 nyni posilana.

•

•

Washington. — Boj o zahranieni politiku Sp. State byl ptesunut do senatniho vYboru, kterY kona, sly geni. Senator La Follette z Wisconsinu mluvil v tomto vYboru pro navrh, aby lidu Soustati bylo ponechano k rozhodnuti, chce-li vstoupiti do zahranieni valky. V ptislugne ptedloze se ze.da, aby bylo zavedeno narodni referendum pied vyhla.S'enim valky a dostalo se ji velke podpory, kdyZ senatni pravni podvYbor zahajil sly geni pod pfeesednietvim senatora Hatche z Noveho Mexika.

• Bratislava. — V nedeli konala Hlinkova strana v Tureanskem Svatem Martine valne shrornadeni, na nema byl pfeeten vzkaz poslance 8" aria Macha. V tomto poselstvi ueinil 8ario Mach nektera zavalna prohla geni, zejmena pokud jde o ptiti einnost vlady v oboru socialnim. Pravi se v nem mimo jine: Cinnost vlady bude smetovat k tomu, aby byly vyrovnany yelike rozdily, ktere byly dosud mezi tak zvanymi vysokymi Atedniky, bankovnimi direktory a mezi pracujicim lidem. Zaene se u ministria, kteti chteji bYt ptikladem a kterYm budou snikny platy. Rtzne honorate a odmeny na elenstvi y e spravnich radach jdou jiz nyni do statni pokladny. Nikdo vice se tuda nebude moci obohacovat na Akar celku.

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939.

Co uoiti eho.

LondYn. — Mo'inost, ze zahranieni ministr Halifax odjede brzy do Moskvy, aby urychlil uzavteni navrhovane obranne aliance s Ruskem, byla ptettasana v parlamentnich kruzich.

•

•

Gdansk. — Tisic mladYch mutt z VYchodniho Pruska, z nich2 nekteti meli Hitlerovy uniformy, ptibylo sem jako turiste v nekolika poslednich dnech. Hlasili se na policii. Mesto je opet pino zprav o nastavajicim puei.

• • Var'Sava. — Polsky tisk pkinat zpravy o hromadnern vypovidani Polatt, pkevaZne elenti polskYch organisaci, z Vychodnich Prus a z Braniborska. Polske deniky prohlaSuji, Polsko se za toto ptatelstvi "odvdeei" podobnym zpusobem.

• Washington. — Cislice v departmentu obchodu ukazuji, ze vYvoz ze Spoj. stata do Nemecka klesl o jednu tketinu v prvnim etvrtleti letcaa proti te2:e dobe roku 1938. Cena vYvozu v prvnich tiech mesicich letotca byla $18,017,000, Toni v teZe dobe $25,578.000.

Podle zprav polskeho tisku z Kaunasu, litevska vlada se rozhodla vybudovati dalnici z Kaunasu az k polskYm hranicim. Stavba dalnice ma bYti zahajena ji2 v nejbliZt dobe. S polske strany se pomy gli na stavbu ptipojky aZ- do VarSavy, take hlavni mesta Polska a Litvy by mela ptime automobilove spojeni.

• Dr. Frantthek Soukup, ptedseda senatu Narodniho shromaldeni, byl dle ptimYch zprav z Prahy, propuSten z vezeni. Byl uveznen S'est dni a ve vezeni bylo s nim zachazeno vice neZ neS'etrne. Do Zalate byl uvrZen v Koline, v rodnem svem kraji, pro zavadnY vYrok, kterY podle Zaloby bidneho udavaee ueinil na pohtbu jednoho ze svYch starch ptatel.

• • Imperial Airways slavila v techto dnech 15lete vYroei sve einnosti. V prvnim rote 1924 bylo dosaZeno celkove delky trati 1760 mil, nyni 30,000 mil a danich 5000 mil ptibude, jakrnile budou ztizeny trati pies severni Atlantik a Tasmanske mote. Spoleenost mela r. 1924 15 malYch strojti, kdeto dnes 87 nekolikamotorovYch velkYch letadel. Za 15 let dopravila spoleenost 631 tisie cestujicich a jeji stroje uletely celkem 40.5 milionti mil. V planu jsou pravidelne spoje pies jinni Atlantik, IndickY ocean (Australie Afrika) a TichY ocean (Australie—Novy Zeland—Spoj. Staty—Kanada).

• Jerusalem. — Mezi palestinskYmi Araby vzrtsta neklid a rortrpeeni nad nezakonnYm ptistehovalectvi zidu. S arabske strany se prohlakije, ze anglicke iitady povolily v poslednich dnech nekolika stem zidu bez past ptistup do zeme. ArabskY list "Falastin" poukazuje na nedavne prohla.Seni zastupce vrcholne Zidovske organisace Jewish Agency v Zeneve Goldmanna, ze Palestinu zaplavi statisice Ziclia. List k tomu pi§e, k v teto otazce jde Arabtim o zivot a smrt, o znieeni a zatlaeeni arabskeho naroda z jeho vlastni zeme. Kde tistava spravedinost, kdy2 se zeme krade pravYm vlastnikiam a jinYm se dava? Arabove proti tomu protestuji.

•

V techto dnech oznamilo Polske narodni sdruZeni v Americe, je2 ma sve sidlo v Chicagu, ze mezi americkYmi Polaky a2 dosud sebrano bylo $375,000 na obranu Polska. Penize tyto jsou posilany v eastkach $10,000 ptimo polskemu presidentu Ignaci J. Moscickimu ye Vargave.

VYzva k temto sbirkam byla vydana plied meshcem a jeji Ospech je vskutku obdivuhodny.

Chicago v prvnich ttech tYdnech sebralo $100,000, Buffalo $50,000, New York $43,000, Detroit $40,000, Cleveland $22,000, Milwaukee $17,500 a Pittsburgh, Pa., $12,000. Az doposud 55 polskYch osad se ptihlasilo se svYmi ptispevky. Ve vYzve ke sbirkam bylo udano, ze jde to o finaneni pomoc Polsku k obhajobe idealt, pro joke generalove Kazimir Pulaski a Tedea g Kisciuszko bojovali v Americe i ve sve vlasti.

San Antonio. BYvaly kongresnik Maury Maverick byl zvolen mayorem San Antonia, zviteshy nad svYmi peti protivniky. Dosavadni mayor C. K. Quin, Ohlavni politick neptitel zvoleneho doznal poraIku pied vydanim vYsledkil volby. Maverick nastoupi do Otadu 1. 'derma.

• Narodni Listy ptinakji zpravu, ze Cie gi v sudetskem tizemi chystaji se zalotti v °pave' spolek "Obec eeskeho lidu v Sudetsku", jeho piisobnost se bude vztahovati na cele sudetske zemi Spolek bude nepoliticky a bude ptedevgim peeovat o dobre a vzajemne soutti tenstva. Ma uciniti z 6echil v Sudetsku jednu rodinu, seznamiti elenstvo se zakony a vedenim nemecke narodne socialisticke strany. Bude take zprosttedkovati styk elenstva a zastupovat jeho zajmy u &ad& Washington. — Zapisky senatora Cartera Glasse z r. 1920, jeZ byly prave uvetejneny, obsahuji tvrzeni, ze president Woodrow Wilson chtel kandidovati po tteti, aby mohl dokoneiti svtij boj za ucast SpojenYch State v Lize narodti. Zapisky jsou uvedeny v 2ivotopise "Carter Glass", ktery napsal jeho sekretat. Wilson chtel bYti zvolen na tieti lhtitu, ale hodlal podati resignaci, jakmile by Spojene Staty podepsaly smlouvu o Lize ne,rodtii.

•

•

Z Baltimore, Md., se sdeluje, ze riditel prumyslu tamni obchodni komory, H. Findlay proZe byl uz vypsan konkurs na podavani nabidek na stavbu prve east Bat'ovYch tovaren na obuv, kde ma bYti prozatim zamestnano 10,000 osob. Bat'a Sho Co., americka odbodka Bat'ovYch zavodu ye Zline na Morave, hned roku 1933 koupila 2,000 almu pozemku severne od mesta Baltimore. Tato americka spolednost Bat'ova ma ji g malou tovarnu na obuv ve statu Massachusetts a bude take tiditi tuto novou tovarnu v Maryland. Tato prvni east Bat'ovy tovarny v Maryland bude portstavati z petpatrove budovy, v nit bude 25,000 etvereenYch stop podlahoveho prostoru. U tovarny bude postaveno vicero domkti k obYvani pro rodiny, jeZ budou v tovarne zamestnany. S podatku to bude deset domkt, katlY pro ubytovani jedne rodiny a 40 domkt k ubytovani po dvou rodinach v kaZdem.

•

•

Na ruznYch zemedelskych ustavech ye Spoj.

Statech konaji se pokusy o vypesteni bezrohYch kray. Prozatim se telatdm rtdky odstrafauji operaci a rovne2 dospelYm zvitattim. Kravy bez roht jsou pry odolnejt viaei nemocem, davaji jemnej gi mleko a take jejich vek je delt.

President Roosevelt predlail kongresu svaj druhY reorganisaeni plan, ye kterem se jedna o zrigeni, pteloeni a sloueeni 14 samostatnych podfizenYch odborovYch Otadoven, co2 ptinese Osporu jednoho a etvrt milionu dolart roene.

President ptipomnel kongresu, ze jeho reorganisaeni snahy nesou se jen za tim tieelem, aby bylo docileno vett. vYkonnosti a Ospory a bylo odstraneno duplikovani prate jednotlivYch samostatnYch a zbyteenYch • • Brno. — V Kostelci n' Hane byly v Hanakove cihelne phi kopani hliny nalezeny pied nekolika tydny kosti neznameho pravekeho zviiete, jich2 ptivod nemohli odboriiici ptesne zjistit.

Nekteti se domnivali, ze jde o dinosaura. Nalez byl nyni podroben asistentem geologickeho tstavu Masarykovy university v Brne dr. V. Kalabisem clukladne prohlidce. Dr. Kalabis zjistil, 2e kosti patti plistocennimu nosoroki, kterY je v natch zemich velmi vzacny, o eem2 koneene svedel okolnost, ze neni ani v bohatYch sbirkach Masarykovy university. Jedine zname poztistatky plistocenniho nosoroke na Morave jsou v majetku prostejovske realky, ktero, ma vS'ak pouze Cast lebky. Take tyto kosti byly nalezeny na Prostejovsku. Jinak neni znamo, by byl nekde na Morave plistocenni nosorokc objeven. Je proto pochopitelne, ze se o nalez zajime, Masarykova universita v Brne, ktera by jej rada ziskala do svYch sbirek. Poladala proto Prostejov — ponevadZ nalez patti prostejovskemu mestskemu museu — aby nalezene kosti byly pro tidely studijni ven.ove41ye

ire stieciu, dne 17. kvetna 1959.

Oddil dopisovatelskf Doplsy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadnf polemiky, potadatel ptedklada ve smySlu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnutL CESKt LAVACA OKRES SE PROBOUZ Referuje Jos. Franta.

"Na prvnim miste jsme amerieti obeane; to nam ale nebude branit, abychom se zastali ujatmeneho naroda eeskeho. Stojice ph prohlageni nageho presidenta Roosevelta — my trpce odsuzujeMe ktivdu spachanou na eeskem narode". Tak prohlasil mezi jinYm, na g piedseda Hl. fte.du, br. C. H. ChernockY na valne schazi deskeho lidu v meste Hallettsville, v man, dne 7. kvetna. Schazi ptedsedal na g mistni ptedseda br. F. K. Bueek. "Podivejte se na Ireany," pravil dale. "Byli to vet ginou amerieti Ireane, kteti docilili samostatnost Irska -7. a to teg bez valky a od vetgi svetove mod., net ktera dnes ujalmuje eeskY narod. A my uskuteenit to same neunavnou pro:pagandou, ale bude to vy gadovat total a spojeni se vgech naginca v teto zemi za timto cilem".

"Jako svobodu milujici amerieti Weal* my budeme hajit i svobodu zeme na gich °tea", volal vlasteneckSr knez,..farat Pavel Ka gpar z HostVna, kterY byl jeden z hlavnich tednikt.

Kat. dekan, Rev. J. Szymanski z Weimar, prohlatuje se za bratra Polaka, poukazoval na tu starou "slovanskou nedohodu, ktera, je mezi nami Slovany tak zakotenena a ktera je hlavni pridinou padu Oesko-Slovenska a snad bude i zkazou jinYch slovanskYch stata."

Dale mluvil hlavni ptedseda Jednoty K.J.T., p. A. J. Kallus, kterY mezi jinYmi pravil: "Take schtze by mely bYti potadane v ka gdem eeskein okoli, ale ne jen aby se teenilo — ale teg je tteba finanCni pomoci pkinest. Dale, my teg chceme yak jmena, aby se Oda) a v pravY das se mohlo poukazat kolik je nas roduvernYch 6echu".

Pkitomna byla teg hlavni tajemnice Jednoty K. J. Z. T., pi. Pavlina Petters z Yoakum.

Tato ujitt'ovala ptibomne, ae Ceske geny jiste ge budou pomahat teto akci "a g do tech hrdel a statka". fteeneni ukoneil redaktor V. Malec od "N. D." a "Tribune", kterY navrhnul aby v ka g gech Ce--demoklipfdseovatjmnicv sk'ch spolk0 utvotili stab', mistni vYbor a spaleene potadali podobne schaze, sbirky, vetejne slavnosti a bazary pro tuto osvobozovaci akci a propagandu. Tao- v ge bylo uznano za nejlep§i zpilsob k sledovani v teto praci.

Schazi bylo Pritomno nekolik set ptednich krajana z katcleho kouta okresu Lavaca. Na konec byla neinena sbirka a odeslana asttedtie Sdruteni TexaskYch techoslovakii v Houston& Schuze byla zahajena zpevem americnarodni hymny a ukoneena s "Kde domov Koneene, jiste ze bude zahodno, podekovat vAem teenikum a zvla gte nagemu milemu piedsedovi, kterY podniknul dalekou cestu unavujici, ae je teic,e postradan pies nedeli v jeho domove Takteg patti nage diky Rev. Beckovi, za bezplatne propajeeni kat. sine. Tento, ae je rodu nemeckeho, pravil v jeho uvitaci keel: "Vy cheek pomoci zemi va gich oteil ke svobode, ktere se te gite v teto nagi vlasti a ja, yam pfeji vtechen zdar a BoZiho po gehnani ye vaLich snahach". ZDAR NARODNI AKCI. tad Slovan cis. 9, Snook, Tex. Cteni brat''i a sestry!

Timto yam oznamuji, ge tad Slovan Cis. 9, SPJST., bude konati Slavnost a Barbecue 20. dervna 1939. 0 dobre teeniky bude postarano, tet obeerstveni a jine zabavy te g, proed vgichni jste zvani z blizka i ze zdali„ bychom se seznamili a vespolek pobavili v ten den, 20. dervWs 1939. S bratrskYm pozdravem, Dr, Jos. H. Kozar, taj.

92S TN

Dayton, Texas.

SpolednY vYbor spolka v East Gate, Tex., svolava schazi vgech Cechoslovaldi do sine SPJST. v East Gate, Tex., na 21. kvetna 1939, o druhe hodine odpoledne. Bude to prvni schaze sdraeni echoslovaka v okoli, proto se dostav ka gdY jak mug, tak i gena, kdo mag jen trochu narodniho citeni v soh& postav se do prvniho aiku k boji za znovudobyti svobody Oeskoslovenska. Na ge draha °Cant praiva Kalvarii utrpeni a poroby, slibme si, ge vytrvame v boji za vlast a demokracii do apineho viterstvi.

F . Datel.

Buhl, Idaho.

Tak taky neco z toho dalekeho Zapadu.. To kYgene jaro zde jig teg mame. Ti texas gti rolnici, kterYin g jig bavina nasazuje na kvet se budou asi divit, to tu musime tak diouho mrznout. No, nemrzli jsme zde ani v mesicich, kdy mrznout ma. Jig druha byla tato zima tak mirna, 'tie v mesicich prosinci a lednu nemrzlo taktka ani nocemi a v imoru takte g main. ale to prase jaro zde na sebe ptec necha Cekat, dokavad neni maj, tak jsou noel stale chladne, ad nekterY dru ovocnYch stromil jest ji g odkvetlY, jako meruriky, stte gne i gvestky i broskvy, jine jsou ale jegte v pinem kvetu. Vzduch prosyceny Irani toho pov gechneho kvetu, jeng doplriuje teg kvetouci getik; mne ptipomina, tu moji starou oteinu, a i pri tom chladnejAim ranu je milo to v ge pozorovat.

Ty vzpominky ale na tu starou vlast na gi jsou jig po delgi dobu tak smutne, eteme-li stale a stale ty nefal govane odtamtud zpravy. 26,dnST dosud ale nevysvetlil, prod a kYm bylo naporuCeno hned pH torn zabirani Sudet, nepougit obrany proti tem lotram ordneram. I tato se dozvime pozdeji. UbohY na g bratrskY narod, ten je nyni odsouzen k otroctvi, kdo g vi na jak dlouhou dobu. Bude to asi take osvobozovani, nezmeni-li tu svetovou politiku Chemberlain a Daladier, to by Hitler dostal pod tu svoji knutu celou Evropu i s nimi pozdeji. Oni ti lordove vedi co chteji, a co by jim gkodilo. Z fagismu mnoho strachu nemaji, neb tomuto vgude pomahaji, tak jako zdej gi jisti kapitalisti, boji se hrozne komunismu, a stale s tim stragi ten vedomY i nevedomY lid, jak tam ,tak i zde. Ovgem, je to te g diktatura, ale hodne roz• od fagismu a nacismu, a znaene pozmeflena v techto poslednich peti letech, oproti ✓ tech letech po ptevratu.

Na zpateeni ceste ze sjezdu eeskonarodniho Sdrugeni v Chicago, zastavil se v osade nagi dobrY, ba vYteenY, narodni pracovnik p. Jos. Jelinek z Los Angeles, a v ptedu ji g zde umluvene ptednake ohledne zaloieni odboely Nar. Sdrutieni vysvetlil nam mnohe dale gite body ✓ organisaci onohou sdru geni. Mezi jinYm dalegitYm vysvetlenim te g pravil: "Ze pro narod nag jest vYhodou, ge Hitler Republiku zabral, 'tie pry tim narod ziskal sympatie celeho vzdelaneho sveta. Mne se zda, ge sympatie tyto nebudou vyvagovat nikdy tu hroznou ztratu a to hrozne utrpeni a pokoteni naroda„ kdy g s timto nebudou sympatisovat ti dva, jeng rod nag tomu zlodeji a surovci dali, na techto a vlade Soveta zavisi ono osvobozeni. Lordove tito ale se s Ruskem spojiti valne chuti nemaji ,a znajice jejich nedostojnost, vlada Soveta taktei to nechce delat jen tak s lehkymi podminkami. Komunismus je ve spojeni tom velkou pfeka gkou Oni pani lordi by se radi udrgeli s Hitlerem, kdyby se nebali o sve, cog je dakaz, ge se jedna o udrgeni na uzde pracujici ttidu lidu, ba pracuje se k jeho zotroeeni.

Prod i v teto zemi maji ti Skadci demokracie volne pole jejich pasobeni a je gte i ochranu, kdegto komunisti jsou stale hlidani, a kdo byl komunistou tteba i pied 20 lety, je kapitalu stale nebezpeenY. MnohY ten lid ani tolik nedba vedet, ge co je dobrYm a Ceho by sobe pta11 lordi kapitaligti, ge jiste dobrym nema ge bYt pro lidstvo delnicke.

Snad si mnohY etenat pomysli: No, to jest asi komunista jako poleno. 0 ne, nebyl jsem jim, ani jig nebudu, jsem pro pkevrat takovY jig mod stars, do Ruska bych se ji g nedostal, a zde by to bylo nebezpednY'm driet se komupismu. Ale videti denne ty zpravy o to svetske

Strana 3. nespravedinosti, trSizneni a vratcleni i toho bezbranneho lidu po celem girem svete, nemano to vge sledovat bez odsouzeni, dloveku s jakYmsi moralnim citem. Vgdyt' i ten uboh' nemY dobyteeek ma k sobe vice citu, jedno to hovadko k druhemu je-li dosti syte, netli ten vysoce civilisovanSi tvor 20. stoleti, s utrobami davno precpanYmi. tomuto vYroku nada, at' to zkusi a jde nekde do velkeho pastevniku, kde je vice dobytka umisteno a it, smrti nektere z techto! V kratieke dobe cele to stado se segene kolem neho k obrany. A my, lide (dle nauky ktest'anske) ditky pry jednoho otce, jak my si poeiname? Neni to hrozne?!

S bratrskYm pozdravem vAem etoucim, John Prilueik.

NOVA 2IVNOST POD PYRAMIDAMI Posledni aga,sne objevy v nove otevtene hr3bce faraona Psusenese, v ni g byly nalezeny poaastatky ladle Soaenka, ptinesly podnikavYm Arabam opet prodejni pkilegitosti.

Do Egypta se kratkern Case ptiplavily a ptijely tisice bohatYch Americana], Anglieanu, Nenica. a Francouza, kteti chteji poklady shiednouti na vlastni oei. Sykane a domaci Araboye maji jig pro tyto nav gtevniky ptipraveno mnoho modernich "starogitnosti" a pamatek, ktere za neldest'anske ceny nabizeji. Jsou to nahrdelniky, naramky, seminka obili, nalezeneho pry v pyramidach, a posleze — faraonovy oei.

V ptistavu se vylodila poeetna skupina cizinca a Arabove ji g tugi dobrY obchod. Nahrnou se mezi turisty, ktere za chvili rozdeli do nekolika skupin a nabizeji jim doprovod. A po ceste ut jim nabizeji sve poklady. Skoro kadY domorodY prodavae je dnes opasan a vyzbrojen' platenYm saekem, ye kterem ma nekolik desitek modrYch sklieek. Pry jsou to skuteene prave oei faraona Ramsese, nebo Tutenkamena, Psusenese, Sogenka a jinYch. Nevadi, ze jsou v gechny stejne. Prodavad si jich vylotii nekolik na dlari a ihned vas pouei, ktere komu patti. Smichate-li mu je dohromady, opet elegantnim hmatem sahne do sadku, vylovi- jich nekolik a pojmenuje je stejne presne jako pied tim.

Vysmejete-li se mu, ge jsou to bezcenna sklieka, svolava, na vagi hlavu hnev Allaha a s poldikem a otaeenim za vami ((jestli nekupujete od jeho konkurence) odchazi.

"Prase oko Tutenkamena za 60 piastrill" — to dnes uslygite opet pod pyramidami nebo v ptistavech. Zajima nas, kde je vYroba techto sklieek — oei, nebo nakupni pramen. Za tuCnou odmenu nekolika piastre se nam podarilo ochotneho Araba, kterY nas zavedl do maleho kramku syrskeho obchodnika. Zde jsme museli napted koupit dva stfibrne tepane naramky, neg jsme pohnuli srdce obchodnika, aby nam tekl pramen vYroby. Po nekolika odmitnutich si dava piece jen kid a saha pod prodejni still a vytahuje hnedou krabici s eernYm tiskem.

Zda se nam nejak znama. No, ovgem.

Voni domovinou, je z ni citit vzduch sttedni Evropy.

Z lepenky na nas zari napis: " Made in Jablonec-Gablonz."

Konec neitelskYch fistavii. kolska, sprava uzavtela pro pli gti gkolni rok prvni roeniky ueitel, astava i statni pedagogicke akademie. Je to opatteni tvrcle, ale neni vyhnuti. Letos v Cervenci budeme mit nekolik tisic neumistenYch kandidata a kandidatek ueitelstvi na gkolach fgeho druhu. V ptigtich ttech letech vyjdou z aitelskYch fistava darg i tisice kandidata. — Podle navrhu noveho zakladniho g kolskeho zakona maji bYt neitelske postupne zru g eny vtibec. Navrhuje se, aby s ptedbe gnou ptipravou kandidata ueitelstvi bylo naptig te zapoeato jig v VII. roeniku sttedni g koly. Takto ptipraveni kandidati by pak absolvovali jednorani pe dagogickou akademii. Pro nejbli ggi leta bude v gak nalehayou starosti, jak zatadit do p racovniho procesu mlade lidi, kteti ziskaji ueitelske vzd'elani podle stareho typu uditelsilch ustavt.

Strana 4.

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Ve atvrtek dne 4. kvetna jsme mely jako obydejne, naafi mesidni schtizi Kroutek OeskYch Len v Sokolovne ,a my odstupujici iftednice tohoto kroutku jsme mely ptedati nate dosavodni iftady nove zvolenYm sestram. Tato naae mesieni schtze bYva. Vady s kafiekem a zakusky (ad my si to atenske mediciny uvatime kdy se nam zachce, ne jen jednou za mesic. Jake vgak bylo moje pfekvapeni, kdy jsem vstoupila' do sokolske sine a videla velkY sal ✓ pine parade. Stoleeky v peknem seskupeni, prosttene, na katdem z nich Uhledne. vaza s kyticemi bluebonet, v 'Cele techto stolkti je jeden vetgi, nejak zvlagt' vyzdoben, prostten krasnYm lnenYm ubrusem deskoslovenskYm, na nem giroka vaza a v ni sbirka krasnYch, rozlidnYch kvetin, miloueke, sveti, jak je letogni jaro poskytlo, dale tam stoji 4 kogieky napinene cukrovim, na nich napsana jrnena odstupujicich Utednic, a u toho stoji mala figurka Mexieana. V pozadi sine 2 velke tabule, ozdobene kvetinami, na nich v thlednem seskupeni misy s ruznYmi salaty a masem, dalgi 2 stoly same pedivo, ye sklenicich pripravene studene ovocne gt'avy k zapiti v gech tech dobrot. Kdybych yam to mela, moji drazi, vgechno jmenovat, za prvni bych yam vgem delala zbyteene laskominy a za druhe zabrala bych mnoho cenneho mista ye Vestniku.. Vypadalo to tam, jako by se oeekavala vzacna nejaka navgteva.

Jdu do kuchyne. Sestry ve velkem poetu ptitomne, svatedne ptistrojefie, a i ten jejich Usinev byl nejak potutelne svatedni. Ja si z domu vyglapla jen v pracich gatech jako obydejne, nic netu gic. Mezi sestrami vidim i ses.

Zazvorkovou z Ennis, a i ty, ktere pro nedostatek Casu malo mezi nas chodi. Taal se, prod a zad, pro koho takovo. hostina? Jede z vas snad nektero, do Evropy? A 2e. pry ne, ze Hitlerovi penize nepovezou, a abych pry nebyla tak moc zveclava, ze se to brzo dozvim.

Sestry nas uvadi k tomu naparadenemu stolu, ses. Stranska, star., ses. Valeikove. ,tajem., ses. Rotreklova, pokiad; my tti jsme ly kroutku od jeho zaloteni, 4 leta, ses. Spanelova jako dopisovatelka 2 roky. Sestry usedaji k druhym stolkfn, ses. Hernialova se ujima slova, p •ipomina, ze je tomu prate rok, kdy jsme jim i druhYm odjitdejicim do vlasti na slet a nav gtevu svYch rodin, takovou hostinu na rozloueenou uspotadali, (ano, byla 'Dana, ale tato byla skvostriej gi ). Tenkrate byla ta draha vlast' je gte naae v cele sve • v ramci velkolepeho sletu skvela se jako slunce nejjasnejAi. Vgak bohuael, ze ne ani za celY rok se zatmelo to slunko Ceske vlasti a zaplakal trpce nad ni jeji genius, ze zeme prehly narodni slasti, stiffly se ty skvele idealy, byvge poglapany krutou teleznou botou nacismu. Slet byl jako vulkan v nejvet gi sve einnosti, jeho thava lavina se rozlila do celeho sveta, a tam kde zaplaveninou pohaslo, ✓ cizine vykveta, dinorodYmi kvety. Odpust'te, ze jsem odbodila od tedi ses. Hemtalove. Ses. H. pokraduje: Segly jsme se v tak hojnern podtu, abychom ukazaly nagim odstupujicim sestram, ze jsme si jejich prate \Tatty, ze jsme byly spokojeny s jejich praci a vedenim a na dukaz nazi vdednosti uspotadaly jsme pro vas tuto ptekvapenku. Vypracovani tett) skvele hostiny si vzaly na starost naae d ye mlade elenkyne a site ses. M. Stranska ml. a se. R. Kopeekova a druhe sestry na jejich vYzvu v gechny ochotne ptispely.

Mam v podezteni ty naae sestry, ze vgechny ty paradni recepty kuchatskeho umeni poutily, aby je nezapomnely, ponevadt takove deUpravy jidel se katdodenne nedela. Ale umi ty naae sestry hostit jen co je pravda. To se jen brnkne na drat, a hned se *dude val., peee, chysta.

• Ta vase vdednost k to nag i praci byla dojimava. Miuvim zde za vgechny nas odstupujici. V me dui bylo tak svatedne, a i ta nejaka hotkost nepochopeni tuteb u glechtilYch odplavala( to se neni mono ye vetejnem tivote uvarovat).

VitSTNIE Byvk vybidnute po feel ses. Hernialove, katda z nas promluvila nekolik slov. Ten kredit nepatti jen nam, mile sestry, Vadyt' kdybyste ,nebyly ptiloaily ruku k dilu, samy bychom nebyly nic dokazaly. V kroutku vzajemneho pochopeni se dobte pracuje. My yam za tu vast namahu s velmi zdatilou ptekvapenkou srdeene dekujeme, ponechame si ji v dobre pameti a velmi nas vase uznani potes-ilo.

Vchazime do pateho roku naafi einnosti. NovYm na g im nastupkynim, ses. Mrlikove pteds., Toberne taj., Korialsovske poki., 1Vtachadove dopisovatelce, ptejeme, aby i ony kraCely v nagem tempu, a chceme jim bYti dle nejlepgich schopnosti bYti napomocne. Kroutek ten byl zalcden pro spole gnou zabavu a rani prate. ale daleko ptekroeil svfij princip. Stal se p•i tech spoleenYch schilzkach lotiskem dobroeinnosti a to vge za 10c mesieniho ptispevku, vstupne iadne. V tech osadach, kde podobne kroutky nemaji, at' se pokusi o jejich zaloteni, ve spoledne praci vzejde v osadach k dobrYm vYsledkiim. Podporujeme kat& vanoce amer. humanni organisace, M. V. V. Texaskou, 6eske Srdce ve Vidni, letos jsme zaslali i Amer.

Domovine v Kralovem Poli, i soukromne pottebne v osade podp. Narodni Sdruteni vetai eastkou a pti torn neztistavame ani Sokolu nic dluzni, kterY nam zdarma propujeuje sin pro nage schazky. Posledni zabava ve prospech Sokola krouakem potadand vynesla $50 eisteho. Nage ses. vidy ochotne vypomohou a zasobi kuchyni pro sokolske podniky.

Ted' jsem yam podala spravnY ptehled naafi einnosti; kladu si to trochu za povinnost sloziti pti mem cdstupu. Mela jsem to prace mnoho, rada jsem ji ptedala druhe a ponechala jsem si jen vedeni prog.

No, a pak jsme se s chuti pustily do toho jidla. Bylo nas kolem 40 phtomno a je§te jednou tolik by se bylo najedlo; mely nam to pogugkat, nebyly bychom aspoti tyden pied tim j edly.

Po obecle ptebyraji -vedeni schilz,e nove zvolene. No, a po schuzi, kterasi sestra hodi nikl do to elektricke sktiriky a tu se z ni vykuli nejpopularnej gi "Beer barel" polka. A to jste mely videt, jak to ty nage 200 funtove baletky roztadely (no, v gechny tolik sloe nevati, nektere jen polovic), dobte, ze nam tam tadni mutgti neptekateli. Mely jsme dost mista k po •adnemu rortodi to divoke polky. Ale, lidieky, mne vam po torn rortodi chtelo srdce z krku vyskoCit. Jo, tak se ani ph praci elovek neunavi.

No ,a pak jsme jegte mely zkou gky na Big Apple Dance, ktere nage teny budou tandit na Den Matek, abychom tim na gim mladYm ukazaly, ze jegte pri na gem stall take nett dokateme. A masem bychom byly i zapomely jit domu vedeti vaht; v gak my jsme hlad nemely.

Ale, tit abych to moje povidani ukoneila. Tak jegte jednou diky, mile sestry!

Srdeene atenale zdravi, Botena Valdikova.

V Kromeiiii ma bSrti itizena oietiovatelska gkola. Rad sester sv. Kfi2e v Kromekiti podal ministerstvu zdravotni spravy tadost o povoleni ke zflzeni dvoulete bAettova.telske Akoly, kterou budou navAevovat jednak elenky vlastniho tadu, jednak kandidatky mistniho kádu Milosrdm'rch sester. Povoleni site dosud nednAlo, ale byly jiz provedeny v§echny pkipravne prate. V prvnim roce budou frekventantky ekoly podrobeny teoretickemu §koleni, v druhem roce budou prodelavati praksi, a to jednak v okresni vAeobecne vetejne nemocnici v Krometili a zemske ledebne pro dugevne chore v Krome •iii, a jednak v zemske nemocnici v Uherskem Hradthti. Skola bude zkizena pro 25 posluchaeek a ma bVt otevtena jeete letos po prazdninach.

Horacko, kraj, kde se lide doiivaji sta let.

Podle statistickeho zjigteni se u nas lide dotivaji nejvyggiho stall na Horacku, to je v kraji Oeskomora yske vysodiny. Na Horacku nejsou vzacnosti statenky, kterYm je 95 let i vice. Zajimave je ph tom, ze vysokeho stall se tam vetginou dotivaji pouze aeny

Ve stiedu, dne 17. kvetna 1939.

AMBLED NOVf CH CLENU ZA DUBEN 1939.

Rid Tiida Staki Obnos B -C D E G 11 1 27 1,000 17 1 16 1,000 17 1 29 1,000 17 1 21 1,000 17 1 19 1,000 17 1 27 1,000 20 1 39 1,000 20 1 30 1,000 24 1 31 500 24 1 23 1,000 24 1 31 1,000 28 1 47 1,000 28 1 31 500 28 1 28 500 28 1 23 1,000 1 29 48 1,000 29 1 22 1,000 29 1 45 1,000 30 1 28 500 33 1 40 1,000 35 1 18 1,000 35 1 18 1,000 40 1 21 500 40 1 33 1,000 40 1 20 1,000 44 1 17 1,000 45 1 20 500 42 1 22 500 49 1 30 1,000 50 1 34 1,000 51 1 16 500 68 1 500 43 78 1 17 1,000 81 16 1,000 81 1 37 1,000 1 87 31 1,000 88 1 25 1,000 91 1 21 1,000 92 1 21 500 92 1 25 1,000 92 1 28 1,000 99 1 19 1,000 103 1 43 500 108 1 29 500 114 1 39 500 114 1 34 500 133 1 22 1,000 139 1 41 1,000 139 1 39 1,000 141 1 20 1,000 142 1 20 1,000 142 1 16 1,000 148 1 21 1,000 148 1 21 1,000 1 153 32 500 154 1 34 1,000 154 1 23 1,000 154 1 19 1,000 154 1 17 1,000 159 1 34 500 159 1 33 500 Poij gteno v ttide B - 13 &elle PojiWeno v tilde C - 28 elenu PojiAteno v tilde D - 13 elene.

Pojigteno v tilde E 1 Glen Pojigteno v tilde G 3 eleni 1 Glen Pojisteno v tilde I Pramerne, pojistka - $845.00, vice.

Premerne stari, - 28 let, merle.

DETSKt ODBOR. lead 16 let 20-lets 1 21 1 29 1 91 122 2 129 2 6 139 142 3 147 2 2 161 162 1 Pojigteno v tilde do 16 let - 17 elenti.

PojfAteno v tilde 20-lete - 4 eleni.

S bratrskS7m pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 28. dubna 1939.

Ve stiedu, dne 17. kvetna 1939.

Dallas, Texas.

Otani bratti a sestry!

Ted' neco ze sokolskeho hnizda. Vim, mili dtenati, ze jste ut obeznameni z velke oznamky v texaskych deskych easopisech, tet i ze soukromYch dopist naSich vaddich einitela sokolske vYchovy, ze zde v Dallas bude potadan slet 2upy Jitni ye dnech 17. a 18. eer yna, v Livestock Arena ve Fair Park, k nemut se u nas sini velke pfipravy. Sokol ye ySech jednotach Texasu se dini, rozpina sva mohutna, ktidla k smelemu vzletu, aby dokazal svoji osvedeenou zdatnost. Nebude to pouze slet a cvideni ale i jine organisace americke se sadastni a side Y.M.C.A., Boy Scouts a American Legion. Sokolstvo cini yYzvu vSem osadam v Siam, velkem Texasu, aby tento jeho velkY podnik podpotily svoji hojnou navatevou a tim dokazaly, ze stoji v pevnem Siku za nimi.

0 sokolskou mySlenku neni tteba se bat v dneani pro nas Cechy neuteSene dobe. Vtdyt' ani jeji stvotitele Tyra a Fuegner, jak vite z historie, nenarodili se v dobe svobody narodni.

Byla to doba tetka, kdy o samostatnosti a svobode se mluvilo take jenom Septem za zaYtenYmi dvetmi, viz Karla Havliaka, Botenu Nemcoyou, Palackeho a jine, ale ze sokolska, mySlenka byla podnecovana touhou po volnosti, pra yde a svobode, razila si cestu za velmi tetkYch pomera k mete nej yySai. Jeji vadcove byli east° pronasledovani, ze se hlasili a nebali se Mei: jsem sokol! Pestovali mezi sebou nejenom telocvienou vYchovu, ale i lasku k narodu. Ba i za svetove valky naSi legionati vzdorovali zlovali valedne v Rusku, ve Francii a Italii, protote pestovali mezi sobou sokolskou kazeri neb disciplinu.

Zde v Americe je Sokol volnejai, neni od nej potadoyano tolik obeti, avSak sokolska mySlenka zustava v celem svete stejna. Dnes, v dobe temna a atisku ye stare vlasti, kdy Sokol nemuze co by chtel, potaduje se od americkeho sokolstva, aby zustalo yarn° ptikazam syYch vadca Tyrae a Fuegnera a neslo prapor jeho at k mete nejvyaSi. Sletu budou ptitomni i jinonarodovci ye velkem poetu a na nas CeSich jest, abychom se nedali zahanbit jejich poetem. Prosim vas vaech, abyste si u nas v Dallas dali dostavenidko a pki-T jeli v rekordnim podtu. Z mnohYch osad Galveston a Houston hlasi, ze potadaji ve prospech cvidencri zabavy, aby je k nom mohli k spoleenemu cvideni vyslat. Avaak sami take nezfistavejte doma a ptijed'te s nimi.

Mimo cvideni bude peknY program. 0 ubytovani bude vYborem take dobte postarano, o kuchyni a napoje taktet, na vaechno byly zvoleny spolehlive vYbory.

Dne 6. kvetna byl uspotadan Czech Festival pod zaStitou Girl Scouts, ktere se cvieily (jak varn dopisovatele z Austinu oznamili) Ceske tance, zpevy, Besedu a jine. Musela to byti velmi achyatna, podivand.

Take se mi dostalo velmi pekneho pozvani na ten den od pi. Frank Spiller, mistni teditelky.

V. jejim peknem dopisu me vyzYva, abych se jejich podniku sadastnila jako destna navStevnice a ze mne vyhratuje misto na platforms vedle dr. Frank Lukse, kterY byl slavnostnim teenikem na odpolednim programu. Velmi me to poteailo a litovala jsem, ze mne za danYch okolnosti nebylo mono se sadastnit. Na pozvani tomto maji asi avast mantele Prasatikovy, ze ano? Zaroveri mi zaslala peknY 11-strankovY program velmi zajimave sloteny.

Toto podotYkarn, ze pralom do americke yetejnosti pro nas je udinen a na nas samYch je, abychom podali dakaz syorne spoluprace. Sledujte dalai podrobnosti zmineneho sletu. Vice napiSi jeSte pozdeji. Srdedne vas zdravi, Sest. Botena Valeikova.

Londyn. — Podle adajti Mezinarodniho zemedelskeho institutu bude sklizeri pSenice v letoSnim roce znaene menai net v minulYch letech.

Krome dobrYch povetrnostnich podminek v obdobi setby nebylo pozdeji v cele Evrope pf bizniyeti° podasi, take znaena east °seta pSenice byla znidena ranYmi mrazy. Ozime paenice bylo oseto o 18% mane net v minulem roce a v SSS R., adkoliv nebyla setba zmenSena, ye znaene east byla znieena mrazy a snehem. latest° faak zasoby minuleho roku postai na kryti betne potkeby tohoto roku.

Strana 5.

V2STNIK Nova odboOka S.V.P.S. Cislo 31., zaloiena ye Wallis.

Ve etvrtek veeer se nas nekolik seSlo v Ufadovne br. Johna J. Zale2aka, u pritomnosti br.

F. V. Urbishe z East Bernard, tajemnika hlavni idadovny Slovanskeho Vzajemne PojiSt'ujiciho Spolku proti Ohni a Bouti, kterY nam vysvetlil fieel a dobrodini vzajemne pojiSt'ujiciho spolku pro nas maloobchodniky a delniky k ochraneni nageho majetku.

Zakladajici elenove odboely walliske jsou jak nasleduje: R. R. Knesek, L. P. Knesek, Ch. J. DuSek, Jos. Dudek, F. J. Holeeek, sl. Frances Macha, Frank M. Mikeska, Frank PazdernY, Schodek Estate, John J. ZaleSak, John F. Zurek a Jos. Sodolak, vSichni z Wallis, a Archie E. Priest z Orchard, s celkovym pojiStenim na $26.155.00 proti ohni i proti bouti. Krasny to zaeltek! trednici zyoleni do pravidelne schaze, ktera bude konana v mesici prosinci t. r., jsou nasledujici bratii: R. R. Knesek, ptedseda; L. P. Knesek, tajemnik; John F. 'Zurek, pokladnik; bti. John J. ZaleSak, Jos. Sodolak a L. P. Knesek, odhadei. Delegat do sjezdu R. R. Knesek, nahradnik John F. Zurek. Sjezd bude potadan v sousednim mesa Rosenberg ve dnech 17. a 18. dervence t. r.

Tak mill krajane, ktetl jeSte nemate vase majetky pojiAtene, anebo jestli chcete mit lacinalai pojiSteni jak proti ohni, tak proti bouti, ptihlaste se u kterehokoliv z vY'Se jmeno yanYch atednika a oni yam budou vdeani a poskytnou varn dalSi yysvetleni ohledne pojiSteni.

Tento spolek byl zaloten v r. 1926 houstonskYmi krajany za pomoci mnoha jinYch okolnich krajant, za ptidinou abychom nemuseli naSe penize katdym rokem odesilat velkym vydelednym spoleenostem na Wall Streetu v New Yorku. Zaroven jest zalo2en dle zakonii statu Texas a je pod dohledem pojiSt'ujiciho odboru v Austin. Zakon poji gt'ovani vy2aduje, 2e katdY takovY spolek musi ulotit na kaki* $1.00 pojistneho do reservy a sice v texaskYch hypotekach, vladnich neb cestovnich bondech aneb dilcich Building and Loan spoleenosti, kde dnes vlastnime za $59,000.00 takovYch pajeek, cot jest o pal procenta vice net talon po nas potaduje na celkove pojiateni na $4,250,000.00 a dlenstvo v poetu 1850. Jest to v na gem zajmu, abychom do sjezdu zdvojnasobili podet elenstva v naSich odboekach. To si take pteje via, — Zpravodaj.

Galveston, Texas.

Vzharu do Galvestonu na "Barn Dance", kterY potada tad Rozkvet eislo 62. S.P.J.S.T. dne 29. kvetna v sini K. P., 2120 Ave. G. Velke ptipravy jsou v pinem proudu. Zaeatek one zabavy bude v 8:30 hod. a konec at se rozejdeme.

VYbor se snati katcleho uspokojit a za dobre easy ruci. Hudbu obstara oblibeny orchestr S3ncopators z Wharton, Texas. VYbor laskave tada., by darny byly ptistrojeny v nejakem kaliko, zasterky a bonetu a pani v nejakYch modrYch neb jine barvy overallsech. Hudebnici budou tet tak ustrojeni a pardie samec — to y am bude tanec, na kterY budete dlouho pamatovat. 0 sluSnY potadek, jako i dobre zakusky a obderstveni bude naletite postarano. Vsttipne obyeejne. CistY ptijem veno yan bude do fondu na stavbu nag i sine. VYbors vas odekaya ye velkern poetu. Tak na nas nezapomerite, jinak budete toho litovat. S veSkerou actou a na shleDay Knapp. dani za v;;bor vas, Delnici americkYch ocelaren vydelavaji dva a devetkrate vice za hodinu proti delnikum ocelaren v jinYch statech. Behem roku 1938 pramerna mzda v americkYch ocelarnach obna.Sela 83c za hodinu proti 311/2c hodino ye mzdy v osmi statech ciziny. Anglidane plati kovodelnikinn 40c za hodinu, Francouzi 38 1/2 c, Nemci 35c, v Rusku a 8vedsku Cini mzda 30c, v Belgii 24c, v Italii 16c a v Japonsku dokonce jen 9 1/2 c za hodinu.

— Vrchni sprava katolicke cirkve byla zde vyrozumena, ze naptiSte vSechny zmeny v duchovenstvu musi miti schvaleni od Ti budou nadale rozhodovati v torn, maze-li bYt nektery knez povYten nebo preloZ.en.

Taylor, Texas.

Cana redakce Vestniku!

Musim napsat par radku. Vaide se prehaneji bourky, aekoliv my bourky nechcerne, ale dubrY de8C bychom vzali, neb 112 ho bude treba.

Dne 7. t. m. meli velikou slavnost na Bayersville, rad VYSehrad Cis. 48, oslavovali "kralovnu", ji2 byla slee. Hejlova, deera p. a pi. Jce liejlovYch. Mela 24 druMCek a mladencu. Maly chlapeCek ae1 napred a nesl korunu a pak dy e holeieky za ni. Obesli pfil kola a sedli na pripravene misto. Pan Edwin tuba byl kral.

Pravnik R. Barton korunoval kralovnu a pri torn udelal krasnou fed v obou redich, Cesky i anglicky. Meli tarn te2 muzikanty odpoledne i veeer pro zabavu, snad prodali kolem Ctyi• set vstupenek, a 2e mohli prodati jests vice, ale v sini jiz nebylo mista. Men barbecue, klobasy a toho peniveho dost. Tolik kar jsem ji2 davno nevidel, jako byla tam a te2 mnoho naroda, a bavili se o sto2est, ale my jsme tam naveder neziistali. Bylo to velice krasne a te2 ty p • ipravy. Vite, kdo jste to jeSte nevidel, tak az po druhe bude nee° takoveho, tak si to nenechte ujit a jed'te se pcdivat ;snad tat to rad Praha els. 29, bude mit dosti brzo. Take jejich zabavy jsou mnohem lepSi, net jezdit po tech "road dance". To bude zase Skodit v mnoha mistech a potom bide budou zase nakikat, ze to oakliva prohibice jest to zas. Ale bide jsou t:mu sami vinni, neb jakmile tam zadnou v sobotu veeer, to tr ya, at do roma v nedeli.

Frank Jansa byl nemocen, vAak jests jest price neschopen. Tat p. Joe Cuba jest nemocny, uZ tomu bude v patek 14 dni co leti.

S pozdravem a v J. V. Kohutek.

OZNAMENi tilVIRTi A DIKUVZDANI. HlubokYm talem sklideni oznamujeme v'Sem pfateliim a znamYm, ze se zalibilo Panubohu povolati k sobs naSi drazemilovanou dcerugku Lydie Delphine Haisler, ktera zemtela dne 17. dubna 1939 v 10 hodin rano po dlouho trvajici a tra.pne nemoci v dome syYch rodiet ye stati 19 let, 11 mesicii a 27 dni, a byla dne 18. dubna ulotena k vednemu odpodinku na South Park hfbitove v Houston, Texas.

Timto vzdavame srdedne diky p. farati Fr. Besedovi za y ykononi pohtebnich obtada a za proneSend slova atechy jak v dome smutku tak i na hibitove, zpevakfun za krasne pisne, dale patti naSe srdeene diky pi. L. R. Erwin, pi. Mike Livensove, pi. I. J. Gallia, pi. Fr. Herzik, pi.

Emil Macalek, pi. J. W. Haisler, sl. Hermine Kulakove a br. Vilern Haislerovi za vYpomoc v nagem zarmutku. Dale dekujeme vaem darcum krasnYch kvetin a venal a ygem ostatnim, kteti se snatili bYti naSfi atechou jakYmkoliv zpasobem. VSem volame: Zaplat' Pan Bah. Spi sladce nag milaeku, my na Tebe nikdy nezapomeneme a at nas Pan Bah povola k sobs, tak se s Tebou opet sejdeme.

Truchlici pozustali: J. E. a Emma Haisler, rodiee; Frank F., Joe I. a Alvin J. Haisler, bratti; Rosa Lee Kulak, sestra; I. G. Kulak, Svakr a Alta Haisler, Svakro ya, a mnoho sestkenic, bratranct, strYca a tetidek.

Rid DutiovY Haj, Cislo 126.

Nage posledni radova, schaze byla konana dne 14. vetna odpoledne. Tteba ze v sousednich kadech meli program ku Dni Matek, piece naS'e schtze byla eetne nayStivena.

Po vykonani trednich povinnosti byl vyzvan br. Ch. Navratil z Temple, ktery k nam zavital co organisator S.P.J.S.T., aby nam zdelil jeho zkugenosti v ziskavani elenn a vysvetlil nam rfizne pojistky, ktere u Jednoty mame. Br. Navratil jelne schopny v'aechny pojistky a vYhody vysvetlit, ktere naSe Jednota poskytuje.

Proto odporueujeme br. Navratila sousednim •adam, by si jej do nektere fadove schaze pozvali. Doufam, ze br. Navratil k yam s radosti zavita a yysvetli varn nektere nova pojistky, o kterYch jsme mnoho nevedeli. S br. pozdravern, __

Frank Mrkos.

Strana ZE ZAJEZDU DO RIO GRANDE VALLEY. Jsa vybidnut mYm pkitelem Jos. Davidkem z Boling, abych se s nim zajel podivat na jeho farmu, kterou vlastni ph Rio Hondo a ponevada to bylo mYm davnYm ptanim to tak vychvalovane zazraene Udall videti, pkijal jsem jeho nabidku, a tak v nedeli 7. t. m. o 6 hod. jsme vyjeli z Boling. Pkitel Davidek s sebou pHbral sveho souseda, tak jsme byli tti, nejlepei pry spoleonost k cestovani, neb jednomu je smutno, dvoum nudno, ale ttem veselo.

Podasi bylo idealni, cesty jsou dobre, tak pkiteluv novY "Mercury" to bral veteinou 70 mil za hodinu. Delah jsme jen krated zastavku v Alice, o 12 hod. jsme byli v Harlingen, kde jsme si zamluvili kabinu na dva dny a potom hajdy do Matamoros k obedu a na dobre "Bohemian Serveso", vatene v nedalekem Monterey, bezpochyby eeskYm sladkem.

Jak ptejede teku Rio Grande, vypada to jako by ptijel do jineho sveta, na nnei strane mesta pane upravend,se eirokYmi cementovYmi ulicemi, ale Matamoros epinave, s itzkYmi kostrbatYmi ulicemi. Meli prgve po de$ti, tak nektere ulice vypadaly jako rybniky. Namesti je dosti prostranne, s malYm parkem ye kterem stoji pomnik presidenta Juareze, kterY bojoval za celistvost Mexika proti cisati Maximilianu, bratru bYvaleho cisate F.J.I., kte'rY kdya Juarezem poraaen byl r. 1867, byl pak v Queretaro zasttelen. Zajimalo me to, neb teto dobrodruane vYpravy se sireastnil i muj strYc, bratr moji matky, kterY se ale $t'astne a bez inazu don't vratil. Obedvali jsme v Texas Cafe, kde je i vYdep piva a rtznYch lihovin a vae je tam diste. Obedvalo tam mnoho Amerieant.

Po obede jsme hned jeli zpet na nal stranu prohlednout si pozemky. Z Baredo jsme vybok Los Fresnos, kde tea ma naee Jednota nejake pozemky vlastnit, jak se pied 1 1/2 rokem psalo. Jestli posud vlastni, neni mne znamo, neb aadne zpravy ve Vestniku o tom neni. Vypada to, jako by tam Jednota nic nevlastnila, ale zatim tam Jednota vlastni pozemky, ma pujeky proti pozemktun a ma hodne pen& investovano v rtianYch bondech. Myslim, ae by to veteinu elenu zajimalo, kdyby Hl. Ut. aspori jednou za rok ye Vestniku podala elentim zpravu, v jakem stavu to tam stoji.

Od Los Fresnos jsme jeli na tak zvanou Box Ranch, ktera pry meti nekolik tisic akru, veteinou v citrusovYch stromech. Tam to vypada velice pekne, skoro jako z Edinburgu po Harlingen. Onu ranch zaloail povestnY chicagskY podnikatel Insull, kterY zaloail vice ruznYch podniktit, ale kdya se jeho podniky shroutily, tak stateone utekl do Recka neb Turecka; feak to bude etenatilm znamo, neb toho byly vady pine noviny. Tu ranch pkevzah vetitele za dluhy, ale tea se jim to zaeina nevyplacet nasledkem nizke ceny citrusoveho ovoce. Ptitel Davidek tam zna kaadou cestu, neb tam jia po mnoho rokil jezdi, zna tamnejei pomery, neb tam jsou usazeni jeho znami od Boling. Tea jsme ptijeli na farmu p Nesrsty, kterY je nekterYm navetevniktim znam, tern co tam byli s vYpravou br. Valeika. Z jeho sadu byl i obrazek ye Vestniku. Dnes ten sad nevypada moc pane, neb ten distrikt nemo, vody, bez ktere se citrusum ani zelenine nedati, jen bavinu moano bez zavodnovani pestovati. Tea jsme navativili rodinu BrodeckYm. Br. BrodeckY tea dela agenta. Hned se me ptal, mnoho-li akrit si zaberu, ale jsem jiz na takovou kolonisaci stars', neb budu brzy spokojen s 3 stkevici pki 6: Tea jsem si tam pohovotil s mYm ptltelem St. Valeikem st., otcem naaeho br. mistoptedsedy. Dale jsme jeli vedle farem br. Davida, kterY obdelaval pozemek br.

Trneaka ze Sugarland. Br. StYblo by byl spokojen, jen si steaoval ze Jednota nechala ty zarostle pozemky eistit a orat eloveku, kterY na to mel stare stroje, tak praci apatne vykonal.

Oni ae ted' nemohou v tom orat, vkchno naeini hned polamou, tak jestli v tomu budou chtit udelat jakousi trodu, ae to musi Jednota nechat jeete jednou zorat, coa budou pro Jednotu zase zbyteene v'lohy, nasledkem epatneho dozoru na konanou praci. Zajeli jsme tea na farmu ptitele Davidka. Ma na ni rentYke. Letos mel sazenYch hodne zemaktin ale ae byla cena nizka, tak z nich mnoho zisku nemel. Po zemakach, nasel kukutiel, ktera. pane vyhlrgela.

I

STNfK

tea nasazenYch hodne rajeat. Dostali tam 5. t. m. dobrY deet', tak byli vaichni veseli a Valli se na dobrou nrodu. Ted' jia snad sbiraji rajeata, kterYch je tam hodne nasazenYch. S br. Hurtou jsme se se$11 po dvakrate, v nedeli na jeho farme a v pondeli ye meste Rio Hondo. Pochvaloval si onu krajinu. Ma peknY domek vedle cementove cesty. Pozemke vypada tea dobr'.

Neni to tam vae pekne, jak to noviny vychvalovaly, a ani ne tak epatne, jak to n.ekteti hani, neb kaada, krajina ma, sve dobre a $patne stranky. Olovek se musi k to krajine, kterou si vyvolil za svou domovinu, ptizpilsobit, ale ne hned jak se vae nedati jak by si ptal, utikat.

TakovY Cloy& se nikde Uspechu nedodela.

Tak i v torn Valley se musi ptispitsobit, jen ta cena tech pozemku musi bYt sniaena, maji-li ti novi osadnici tam s Uspechem zakotviti. Na $125.00 pozemku se pestovani baviny nevyplaci, s citrusovym ovocem tea mnoho neni. Jen ze zeleniny tarn muae penize delat, k tomu ale musi miti zkueenost, zvlaate se zavodriovanim, neb kdy2 to nezna, maze celou nrodu za jeden den zkazit. Kdya jsme o torn s ptitelem Davidkern debatovali, tak pravil, ae by se Jednote vyplatilo, kdyby tam mela odbornika, kterY by znal pestovani ritznych plodin, jich baleni a hlavne aby byl zkueenY obchodnik a znal celou tu obchodni manipulaci a hlavne odbytiate na severu, aby se za zaslane tam vYrobky nic neztratilo.

Potom 20 akril je pro jednu rodinu mak), aspori nejmene 40 akril. Tak kdya tam Jednota pti Rio Hondo vlastni 3000 akrtit, mohlo by se tam usadit 75 rodin, ale nemela by bYt cena vyeel jak 75 dol. za akr. Bratti a sestry, nesmime aadat na tech pion'rech, kteti se tam hodiaji usaditi, aby oni tu ztratu, kterou Jednota tam utrpi, oni meli zaplatit.

Ja myslim, ze kdya je Clenstvo dobre na placeni, ae by melo vedeti trochu vice o stavu Jednoty. Na poslednim sjezdu se Vestnik zveteil, ale pro neetni zpravu nezbYva, nea jen jedna stranka mesiene. Jak je sta y Clenstva, addnY nevi. Misto jmen novYch elena musime se spokojit jen s eatkami. Tea postradame jia derei dobu zpravu zemtelYch ZesnulY br. J. R. Kubena byl Casto kritisovan, ae musi miti vYpomoc, ale on ye Vestniku katcle etvrtleti uvetejnil jmena novYch, odstouplYch, vyloueenYch a zemtelYch elenit, a ted' mame v Hi. tjt. 3 eleny a vypomoc, a Clenstvo ani nevi, jakY sta y Clenstva byl.

V irterY 9. t. m. jsme se vydali na zpateeni cestu k domovu. Vyjeli jsme o 5. hod. rano ptes Raymondville, potom za Falfurrias jsme odboeili se silnice Cis. 96. ptes Kings ranch do Kingsville, odtud ptes Bishop, Robstown, Sinton, Refugio a Victoria a v Boling jsme byli po 11. hod. dopoledne. Mezi Kingsville a Sinton dostali dodobr' deet'. U Robstown stela misty v tadkach voda. V tech mistech byla nejlepei nroda co jsme videli, vae oseto bavinou a hygari, aadne prerie.

Ptitel Davidek je take jeden z tech naaincu, na ktere se 8testena usmala. Na jedne z jeho farem se doloYva sira, ktera ho ueinila zamoanYm, ale on tim Stestim nezhrdnul. V jeho chovani neni aadne akrobenosti ani nadutosti. AC vlastni velke majetky v Boling, tea v Needville i Rosenberg, nedava to na sobe videt, proto v celem okoli je obliben. Spolu se zname skoro 10 roldi a. ad jsme 70 mil od sebe vzdaleni, east° se navetevujeme.

Mam toho jeate vice na srdci, ale pro dneSek koneim. Vaem bratrum a sestram srdeenY poFr. Truksa. zdrav posila, ZnamY autor romanu ze zapadu, J. 0. Curwood, byl jednou pozvan, aby pkedndeel otrlym cowboynm nejakou literaturu. Spisovatel si shromaadil lidi kolem taboroveho ohne a pak jim vykladal o Dickensovi a jeho dilech.

S velikou pozornosti vyslechli synove divoeiny jeho puotavou ptednaeku. Kdya skonell, zeptal se ho jeden start' zalesak: "Jo, prosim vas, a kdepak aije ten Dickens?"

"Ten, milk ptiteli, je jit davno mrtev!"

"Jo?" povida nedfivetive stark cowboy, "a kdopak ho zasttelil?"

"Tati, mohu se ted' ua ueit jezdit automobilem? Ua jsem dost start." — "Ano„ ale muj vAz neni je:Ste dost stars7."

v e st edu dne 17. kvetna 1939. flad Ennis, els. 25, Ennis, Texas.

Br. Moudka mo2na, ae se zle mradi na "krasopis", nu ale jaka pomoc, jia musi mit nejakou trpelivost, v gak dtiv od nageho tadu malokdy jsme ve Vestniku misto zabirali.

Pro ptigti nedeli mame ale ptipraveno pane divadlo. Jiz po mnoho roka Den matek jsme siavivali na Narodni sini at letos ne, neb podle potadu ptipadia tato nedele Katolicke sini, a tu tap divadlo, ktere se hodi ke Dnu matek, sehrajeme pti gti nedeli. Nancy jeho je: "Ma matieka chuda byla". Ji't ten nazev zni pekne, ae? a kus je snad opravdu peknY a dobte obsazenY ochotniky, tak kaidY, kdo mate rad divadlo, se ptijed'te podivat. Zadatek bude v 8 hodin. UCinkovat budou loft: Joe Rada, Frank 8trunc, Miloue Strunc, Ludvik Hrabina, Jan Hrabina, Albin Nesuda. Sestry: Vilma Nesuda, Olga Vrla, Erna Lukea, Dolfie Haekovec.

Vterejei nedele pro tad se opravdu vydatila. Ptipadla nam tadova schaze a Sbor MUdek po schuzi mel peknY program, ale nemyslate, ae kdy2 se pile peknY, tie to tak nemyslim; tomu bud' opravdu chvala. Skladal se z mnoha eisel, a gkoda, ae si to ZadnY z vYbora nezapisoval a tak jmena a nazvy pisni oznamit nemohu, snadno bych nekoho pozapomnel a to by pak nebylo spravne, neb kaide Oslo bylo opravdu pane. Sloien byl z mnoha basnieek, pisni, hry na housle, 2 kouskil na harmoniku, 2 sol na . buben ,a je podivana, jak ty paliaky na buben umi se pohybovat, jsou-li dobrou rukou ovladany. Hrou na piano a nekolika hudebnich kust, ktere ptehrali na gi hudebnici, a jeden z nich: "Prof pak jste , maminko moje„ daleko ode mne" pro maminky.

Podekovala jim sestra Vrlova. Celt' program ptipravil Johnnie Hrabina. V gichni, co jsme tam byli ptitomni, se te gime zase na druhou schazi, neb si &lame nadeje, ae po pochvale, ktere se y am dostalo od br, ptedsedy, zase neco piipravite. Br. piedseda k nim pronesl jen malo slov, ale jiste byla na mist y. Poukazal, jakou peknou praci delaji s ternihle zabavnimi programy, ae se pti torn uei spravne mluvit desky, a ae jak vypada, ae ta na ge 'tee jegte za mnoho roka zde pti Ennis bude znit. Zabavni vYbor zase touto cestou dekuje vgem, kteti ptinesli zakusky a sandvide ke svadine, a se g lo se toho, ae ae nas byla hezka suma — pfece se vae nemohlo snisti. Jeden hlas znel, bychom si pro ptiete svaeinu udelali zas — a udelame, tie ano!

Dale, hudebnici hrali pro d ye kola "Besedu" a druhe tance. Pri hudbe smydcove, ktera sestava z pant: Hodge, jeho pani a hochil 8truncoqch, taneili ten "Square dance", a do slunce zapadu se chasa pri ni bavila a zdalo se, ae se nechce nikomu ani Zabavni vYbor doufa, ae pti gti schilze se zase zireastnite v hojnem poetu a pobavite se jako minulou nedeli.

Srdeene vas zdravi, Zabavni vYbor od tadu Ennis Cis. 25.

Telocviena Jednota Sokol v Corpus Christi.

Naee jednota pkipravuje se pilne na vefejne telocviene vystoupeni, jea bude provedeno v nedeli dne 4. Cervna. K Udasti na programu jsou pozvany take okolni sokolske jednoty, takk program bude pestrY. Do pti gtiho eisla Vestniku budeme jiz moci oznamiti podrobnosti.

JelikOZ y e dnech 2., 3. a 4. Cervna budou v meste Corpus Christi potadany velkolepe oelavy trvani nag eho mesta, vyplati se yam planoVali k nam zajezd v ty dny, siteastniti se Zaroveii nag eho cviceni i oslav mestskYch. Leto$1 para.dy maji ptedstihnouti loriske 13uccanYry, a kdo je loni videl, zajiste zase ptijede. ' upniho sletu v Dallas ve :dnech 17. a .18.

Cervna se sucastni asi vSichni na gi cvidenel a s nimi se chysta cela karavana navStevnikkleti.

Sokol Corpus Christi nezilstava pozadu v dinnosti telocviene a v praci narodni a proltoAe opetne svoji pohotovost. Na zdar!

Chas. Holasek, tajernnik.

"Je. bysem chtel kilo mleka."

"Ale, maliekej, mlelto se nevati., to se mart

"Tak mi dejte metr mleka."

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939.

Placedo Cis. 97.

Da Costa, Texas.

Mili bratti a sestry!

Oznamuji yam, te se svolava veeobecna, schtze do sine Sokol Union na Placedo, na ptitti nedeli, dne 21, kvetna, ye dve hodiny odpoledne, za teelem'zaloteni odbooky Ceskehp Narodniho Sdruteni.

Prosim bratry a sestry, aby tuto schazi oznamovali v'eem. Cecho-moravanam, at' se veichni dostavi, neb povinnost nas vola, abychom se semkli v jeden eik a pomohli v dilu znovu vybudovani Ceskeslovenske Republiky, neb zajiste neni mezi nami ani jedineho, kterY by si neptal, aby na ge stara vlast dostala svou svobodu a vladu nazpet. A jest-li tak se ma stati, tedy jest nutne se spojit a bYti napomocni. A to dokateme jenom tenkrat, at se vtichni spojime, neb rozdeleni toho nedokateme.

Do teto schaze zveme v gechny Cecho-Moravany, nejenom v tomto okoli, ale ze veech okolnich osad i okresu. Ptijd'te veichni i s mantelkami i rodinami, elm vice nas bude, tim jistejei aspech.

A ted' chci jmenem me mantelky i jmenem svYm podekovat veem sbrattenYm Maim i bratrum a sestram naeeho tadu, za hojnou podporu nam udelenou. kdy moje mantelka byla nemocna. My yam veem uptimne dekujeme a volame k vam: Zaplat' Pan Bilh!" Ujitt'ujeme vas, te yam toho nikdy nezapomeneme, neb nam bylo pomoteno.

Mantelka se pomalu pozdravuje a teeime se, ze bude brzy -Opine zdrava. trody v naeem okoli Pau pane, ale pottebujeme dobrY deet', neb nam zde nezapreelo jit od ledna. Rolnici, kteti museli zeme pteoravat pozdeji, nemaji dost vlahy a mnozi take nemaji jeete veecko zaseto.

S bratrskYm pozdravem, Jos. L. Eleik.

Taylor, Texas.

Ctena, redakce a veichni etouci!

Tak jit zase uplynul svatek "Den matek", kterY byl u nas krasne oslaven, a to Dr. Midkern a jeho studenty, kteii mezi nas zavitali hned po ukoneeni naei pravidelne schtze, a ptipravili nam skuteene krasnY weer. Prvni, Dr. Mieek promluvil ku veem maminkam. Jeho tee byla tak krasna,, tak dojemna, ze ani mnoha. matka si nedovede ptedstavit, te jest ku svYm milYm tak laskava. Red byla tak dojemna, te mnohe mamince ptivedla slzu do oka, ktere ani mi nezastalo suche, neb jest tomu prave pet let, co jsme se rozloueili s nam milou maminkcu, ktera mela skuteene to "srdce mateino."

Po one krasne feel vystoupili jeho studenti, by nas zase rozveselili a sehrali krasnou a veselou hru "Posledni mur. A jak jsem vas tijig t'ovala, ze budou adinkovat dobti herci, jsem jista, 'te jsem nebyla na omylu, nebo divadelni ptedstaveni samo sebou se vyznamenavalo yeselYm a zaroven pouenYm kusem. Veichni einkujici naletite vynikl i ye sy Ych alohach, cot dokazovalo neptetrtite a uptimne vYbuchy smichu a potlesk veeho obecenstva. Zvlaete veichni teinkujici podali prvotfidni provedeni, a celkem bez keel, potadatele klubu Cechie, skladajici se z universitnich studenta a studentek, ptipravili obecenstvu velice cennY a ptijemnY veder, a proto se budeme zase teeiti na jejich pkijezd k nam. Vstupne bylo nepatrne, 25 a 15 centt. Cisty vYnos ptipadne na stipendia Ceske feel. Naveteva byla skvela, a yarn y eem, kdo jste se onoho divadla zaaastnili vzdavam srdeeny dik a jsem jista, te tadto jste se zudastnili. K tomu veeny mu vyhravala Ceska hudba, ktere ten vzdavam Ruble Holly. vtelY dik.

Pats na poiadani pfijede pro balik do domu.

Ministerstva dopravy zavadi u zvlaet' stanovenYch poetovnich ataxia, v je i icht ,clavodech se podava vetei pneet balikovYch zasilek, poetovni shernou slutbu. Podnikatel nebude muset posilat baliky na poetu, staei, kdy potada, pottovni atad, kdy budou sberny ztizeny, aby pro baliky poslal sberne vozy. Za tuto slutbu nebude pasta vybirat tadnYrch poDlatka.

VESTNix SOKOL FORT WORTH. Ctena redakce, a mili ptatele z blizka i Mali!

Ptedem yam veem oznamuji, 'te budeme po7. tadati tanedni zabavu v Sakolovne v nedeli veder, dne 21. kvetna, pii ktere nam bude vyhravati oblibena westska hudba pana Kohuta.

V minulern eisle Cechosloyaka byla-oznamena tato zabava na 20. kvetna, v demt musela bYti udelana zmena, prootte p. Kohutovi nebylo man° se na ten eas dostavit. Ptatele, yeechny vas za cely vYbor zvu k hojne naveteve k nam, a za ptatelske pobaveni vam raeim. 0 fee bude vYborem postardno.

Minulou nedeli, na Den matek, tad Cis. 154, konal pravidelnou schazi, a pti te , nam udelaly pkekvapenku. Ka1de mamince ptipravily kytici kvetin, a Lillinka Svitakova narri ptednesla dojemnou baseri "Matieka". Kuchatky ptipravily zase zakusky a zmrzlinu, tak ze jsme ztravill odpoledne v peknem pobaveni. Veeer pak ve zdejei tadnve sini potadali taneeni zabavu, pii ktere hrala dallaskd hudba, tak cela iada has vydala se tam , dokoneili oslavu Due matek. Meli jsme se tam dobie..

A pti yeem tom Mary Paulova zastala doma!

Asi "pakovala" kufr, protote v pondeli meli vyjeti na navetevu do Temple. Tak se tarn mej dobie, a nezapomeri na zabavu. kterou budeme potadat v Sokolovne v nedeli 21. kvetna a piivez s sebou hodne navetevnikii, bude nas to theft jest-li tak Tak tet asi musim ukoneit. S pozdravem na redakci a yee,chny etouci, zastavam Vase sokelska. dopisovatelka, Millie Polagek.

BUDEME 2iT NA VEKY! K 201etemu vSiroei zaloieni fadu Stefinik C. 142.

S chloubou a radosti mate se nas tad zahledeti do minulosti a mate byt spokojen. P,ad 8tefanik, ktery nese jmeno po velikem narodnim hrdinovi, je celY prodchnut duchem narodnim. Je to velika laska naeich Mena. Za 20 rokt sveho trvani vykonal na g tad dosti prate na poll humanim i narodnim a proto zasluhuje pinYm pravem, aby byl podpoien v budoucnosti ve svem konani. Zasluhuje to za yeechnu svoji praci a snahu v minulosti a za blahodarne poslani v rodinach naeich. Proto zveme yeechny sestry a bratry, aby ptihlasili do naeich tad sve ditky a tim zajistili jejich budoucnost. Snatme se jeden druheho lope pochopiti, rozumeti a tim i odpoueteti. Vtdyt' tivot je tak kratkY a nese sebou mnoho i nezavinenych hotkosti, kterYch malo z nas je u getteno. Ne darmo se kika, te oko lidske je zrcadlem duee, a proto bratti a sestry uchovejte si toto v pameti a snatme se jen dobro mezi sebou konati, ktere vas bude ve yaeich viastnich oeich poyznatet. Za 20 let trvani tadu udelala by se tet hezka Pada natich bratra a sester, kteti nas opustili a odeeli tam odkud neni navratu. Budit jim zeme lehka. Zasluhu a dik zaslouti veichni broth a sestry, kteti se ptieiniii o udrteni tadu nageho a proto ptatele vas yeechny zveme, byste se dostavili 28. kvetna k nam k 8tefaiiiktm, kteii jsou tvrdi a houtenati, jak ta mohyla naa oslavili s nami tento ' eeho Milana 8tefanika, den a tadnY z vas nebude zklamare Divadlo "Budeme tit na veky" bude krasne, ptednaeky tot pekne a cot ta pedene na rotni.

K tanci bude vyhravat Dybalova kapela z Ganado, Tex. Nedelni program sokolskY byl bajeenY, veichni pry byli velice spokojeni. Trval pies dve hodiny a uteklo pry to jako pohadka. Posledni divadlo dospelYch bude sehrano posledni nedeli v eervnu a sloe kus "Ticho po peeine". Tet veem dekujeme, kteii se ptieinili o aspech sokolske Akademie a kteii pomohli kde mohli.

K. etvrtnikova.

Na zdar!

Pepieek NovotnYch nechce papat ovesnou kagi. Maminka mu ptisne domlouva, ale to se vmisi tatidek: "Takhle se deti nevychevavaji, Matyldo. Povat, katdY elovek, i ten nejmenei, ma vlastni yali, a ta nesmi bYt zlomena. Jinak by celY tivot trpel kompleXem menecennosti."

Pak se obratil k Pepiekovi a netne pravil: "Nu tak, Pepieku, mates si vybrat sam. Co bys radeji: dobrou ovesnou kaei, nebo potadnej natez?"

Strana 7.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Bratti Svobody, els. 67., v Schulenburg, Texas, timto projevujeme nejhlubei soustrast nad amrtim nagi spolusestry, matky, babieky a prababieky Annie Holubove.

Truchlime nad jejim odchodem a soucitime s rodinou jeji, adkoliv tento osud nas veech odekava, kteremu se tadnY nevyhne. Odchod nagi spolusestry zastane v nasi hluboke pamatce, neb byla dobrou elenkyni. Vzdor jejimu stall saeastnila se katcle schaze. Jeete v posledni schfizi v bkeznu 1939 tato zesnula spolusestra byla vesela, pina tivota a zajiste se nenadada, te jest to jeji posledni naveteva. Nat tivot jest jak rate na vykvete, odpadne a nezbude vic net jen ket bez rate. Tak nam zastane v naeem tadu Bratti Svobody Cis. 67. jen dobra vzpominka na naei zesnulou spolusestru, ktera po sobe zanechala dobre jmeno a poctivost, kteretto veci jsou vice ceneny net velike bohatstvi Budit teto sestee spanek vednY a necht' odpodiva v pokoji.

Za tad Bratti Svobody Cis. 67.: F. A. BezecnY, Frances BezecnY, Louis Dybala, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Karel Havlieek els. 4, v Hallettsville, Tex., projevujeme pozastale rodine uptimne citenou &DUstrast nad ztratou jejich milovaneho otce, mantela a dededka, Antony lidka, jent zemiel nahle, byv ranen mrtvici, ye staid 58 let, dna 9. kvetna, a 10. kvetna byl pochoyan na Shiner S.P.J.S.T. htbitove, Rev. Schutze vykonal smutedni obiady.

ZesnulY bratr byl dobrYm elenem naeeho tadu a zastane nam v mile upomince.

Vime, mila pozastala rodino, te neradi jste se loueili se s yYm milYm, aveak budit yam atechou, te i my s vami soucitime ve va gem zdrmutku. ZesnulY bratr necht' odpoeiva, v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Hallettsville, Tex. dne 14. I r. 5.76.t. 1939.

Jan Bodek, Jos. Straus, B. Cohn, re‘snlueni vYbor.

Rosebud, Texas.

Ctena, redakce a etenati!

Po schazi jsme zalotili Americke Narodni Sdruteni. Zde ptikladam jmena darcfn kteti Vaclay Hauk, $2, Karel gupak $5, Alois Skala $1.50, Alma Skala $1.50, Emil Svoboda 50 tenon, Francis Svoboda 50c, Lida Svoboda $1, Vojtech Svoboda $1, Ed. Svoboda 50c, Ed. 8evelk $1, Henry Skupin $1, Anetka Skupin $1, Karel Skupin $1, Joe Hauk 50c, Jan Lanieek $1, Johana Lanieek $1, Milada Svoladda $1. Celkem $21.00. Dalei ptispe yky budou s diky pitimany.

Tyto penize ma v opatrovani br. Vojtech Svoboda, pokladnik Amer. Narodniho Sdruteni.

Jmena atednika jsem poslala na p. Suldu do Houstonu. S pozdravem, Anetka Skupin, taj. A. N. S. Arncrick-si Cech mecendeem Hofovie.

AmerickS7 6ech V. Ka gpar, kterY se po svetove valce vratil se svou choti do H:iovic, je vzacnym mecena gem chudeho mesta, kteremu prospiva cilevedome a planovite radou i einy.

Nakladem tohoto vzacneho mecenaee se opravila hlavni ekolni budova na namesti, ve ktere bylo zavedeno asttedni topeni. Kaepar s ieditelem ekol Malkem a nekolika spolupraco yniky, vubudoval urnovY haj, jeden z nejkrasnejeich. Katdemu prospeenemu podniku poda pomoon:a ruku. I rodieovska sdruteni, ktora jsou prave ye veteim metitku rozeitovana a organisovana v okresech hotovickem a berounskein, maji v nem sveho ptitele. Na stavbu noye budovy meet'anskYch ekol nebo jinY vetejne prospeenY a trvalY din sloth opet necUvno, vysokou eastku.

Strana 8. fTSPECII CESKEHO DNE V AUSTINU. Austin Girl Scouts ziskaly vyzn..4-imenani s piedstavernm a poznanim nag eho naroda.

Den 6. dubna zastane v2dy pametnYm jako prvni vekejnY vYstup eeskeho lidu v Austine, zastupujici vg echny spolky v meste a take den neobydejneho uznani pro lid, trpici ztratou .sve zeme a kterY nyni protilva vymahani sveho prava..

Kdy2 se 9. hodina priblizila, bylo ji2 slyget jasot detskYch hlasa a v gude v Pease Parku behaly deti v narodnich krojich. Nektere skrome obleeene, nektere v lep gim, ale vgechny chteiy co nejlepe napodobit na g narod. Vgechny patkily do raznYch skupin Girl Scouts. Za chvili ptijela chvalne mama Naizerova orchestra z Granger a pi'i hudbe, ktera se rozlehala po krasnem lesu, dcerky okra glovaly sve stinky pro jidla a 'creel k prodeji.

Zajimala /las deska vYstavka „od dozorem Dr. Eduarda Mieka a sledny Mary Parmove.

Pad velkYm stankem byly vystaveny pamatky ze stare vlasti a bylo mnoho ukazek, delanYch zde, dim na ginci pkispeli. Po cell den lide vYstay ky prohliZeli a dozorci men praci odpovidati na, otazky.

Neco, co je gte nagi obdane v Austinu nevidebyly typicke kroje, ktere nosily damy a kam•ry potad byly namikene na nektery kroj, kterY se 'alai bit nejlep gim. Vge vzbudilo obdiv pkitomnYch. V poledne Scout Leaders ujali sva, mista ve stancich, ktere mely nadpisy v deskem jazyku, vysvetlujici, jaka deska jidla se tarn prodavaji. Nektere divky chodily a prodavaly kolgde, nekt:::re zas nen jineho. Cvioitelky skautek chtely, aby deti se dobie obeznamily s deskYm jidlem.

Pak nastal eas, kdy Girl Scouts vystavily sve panenky obledene v deskem kroji a rueni praci, a vYbor sestavajici z: Dr. Eduard Mieka a Dr. Samuel Gideon-a, oba profesoti na statni universite, a sled. Elizabeth Kutalek, ueitelka na zdejti mestske gkole, tkidili a urdavali odmenu pro nejlepgi.

0 dvou hodinach odpoledne pkijel Dr. Frank Lukga, kterY zastupoval na geho esl. konsula z Hcustonu a te2 bylo ptitomno nekolik nagich deskYch vadca, co representanti na geho lidu.

Za kratko pkijel nag mayor, Torn Miller a v prilvodu techto deskYch zastupcu kradeli na sve mista mezi lady Americkych Girl ScoutsPani Spiller piedstavila mayora, kterY pkivital vzkne hosty a pak kratkYmi slovy kekl, za co nag lid stoji a co znamena. Po jeji tedi nastoupil Dr. LukSa, ktery vlastne mluvil k ditkam v fedi, co by ony dobte rozumely.a zajimave vysvetlil jak ziji ditky ve stare vlasti, jejich za.jmy, gkoly, zabavy atd. Rozhla govaci ptistroj nesl red daleko a deti mely takovY zajem, 2e ho vyslechly ati do posledniho slova. itidiielka Scouts oznamila deske pisnidky a tance, po dern2 Austin Brownies taneili a zpivali "Sla Nanynka" a "6erveiV S'ateeku".

Statni Ustav pro slepce dovezl svou skupinu, ktera, tandila Maypole Dance a jejich pkedstaveni bylo velmi dojemne. Nekolik kol zaealo tanditi Besedu, ale jedno kolo, ktere se nejvic vyznamenalo, bylo sestaveno z pravYch deskYdh ditek, pod cviditelkou sled. Orsagovou a pod dozorem dp. Kl:bouka, kterY je pkivez1 z Nccdville. Ueinkovaly velmi pekne a east° byly odmeneny pot•eskem.

Nejvice nas pote gila nav gteva mnoha vynikajicich zastupca spolkove prate a mnohYch, kteti se zajimaji docela o narodni praci. 0vge,m, tie nekteti chteli a nemohli ptijet. kdyti slavnost pkipadla na sobotu, ten nejpilnejgi den, ale piece adast byla dosti •epresentadni a odmenila na ge ptedstaveni pled americkYm lidem. Byli jsme hrdi, ponevad2 kdyti ptirovname slavnosti zde konane, tato ptedeila v gechny ostatni. Ukazali jsme jim co vlastne jsme, co jsou nage zvyky a to byla na•e nejlep gi odmena. Navgteva nagich Cechy z Austinu byla, matieme kici, 100-procentni.

Jest-li redakce zmlriim se o nekolika nay.gtevnicich. Jestli bade nekdo vynechan, doufame, 2e to nejak premine, neni v2dy motino vgechno pamatovat a v gechny uvidet. Nejvetg i delegate byla asi z Granger, mnoho z nich itednici v na gich spolcich, pak mnoho pkije-

VtSTN1K

Ve stfedu, dne 1'7. kvetna 1939.

lo z Taylor. Prijela pani H. Stanovskd se svou rodinou z Galvestonu. Kdy'Z moje 2ena udila v Galvestonu, zastavala u pani Stanovske, a nikdy nezapomene na ty pkekrasne chvile stravene v jeji roc-line a srdce jeji vkly bije pro ecskou narodnost. S jeji rodinou ptijel take jeden mladY pan z Chicaga, jehoti jmeno vgak neni mi znamo.

Bylo mi nakizeno se zastaviti u bus stanice pro dye krajanky z Dallas. Ja. Medal neustale star gi panicky se gedivYmi vlasy. Povatite moje ptekvapeni, kclyti tu se hlasi dvea mladgi nezname a kikaji, tie jsou. to pani M. Pkevratileva a pani M. Vandurova. Ptivezly s sebou nekolik narodnich krota, do kterYch se i ktere Arneridanky pkistrojily a pro na g rodinnY kruh jejich nav gteva pkinesla srnich a mnoho pobaveni. Obe d.amy jsou znamenite pevkyne, jak jsme vyna gli, a take vYborne spolednice. Nezapomenerne nikdy na tu navetevu.

ZnamY nag narodni pracovnik J. J. Kru ginskY z Corpus Christi, pkidal mnoho k nagi veselosti. Veru mel takove gtesti, tie ptitahoval lidi k sobe jako magnet. Meli jsme pkiletiitost se seznarniti s nani Lawrence V. Kallusovou, a take ptijela rodina J. Sismilicha, v gichni ze San Antonia. Kdyti se tak pohybujeme mezi dem, vidime pi. Josephine Habartovou, pledsedkyni KJZT., slednu Mary Parmovou, tajemnici, redaktora Na gince Anton Stibotika, B. J. Matochu, pravnika KJT., a sen g tora L. J. Sulaka, a mnoho linYch. Jsme skuteene v gichni vdeeni Vgem, kteti nam dopomohli k dobrernu uspe,chu. Austinske Girl Scouts posilaji katidemu pisemne sve diky za velk:u pomoc, ktera byla neje.n venovana nagim lidera, ale take i mestern, ktere poslou2ilo kde moblo. Take jsme vdeeni tern, kteki propajeili kroje a jine veci. Litujeme, 2e pani B. Valdikova a Dallas nemohla bYti pkitomna, neb se mnoho zajimala o na gi slavnost a take . nam zaslala kroje, ktere byly vystaveny v jedncm departmentnim obchode. Diky za laskavost a jak bude motino, za gleme nejake vzpominky.

Velar se konala velka taneeni zd.bava a mnoho z nagich krajana Clle pracovalo pro Uspech zabavy, kde se zadastnilo mno2stvi lidu. JeSte jednou vzdavame diky v gem tern, kteti spell k aspechu dne, na kterY nezapomeneme.

Raymond Prasatik.

Fauna nejsevernejleh konein.

V po.,arnich pustinach je krome nedostatku potravy je gte dlouhotrvajici zima ptieinou zhorgeni tiivotnich podminek. Proti pougtim horkeho pasu je tu velkS7 rodni a malt denni tepelnY vYkyv. Proto se mnoha, zvitata pled no,stupem zimy stehuji 'do sousedniho kraje pasu lesniho. Plaza a oboj2ivelnika je tu velmi Na ptactvo je Arktis celkem chuda, nehledime-li ovAem k ptactvu molskemu a poble2nimu. Ptak' tarn hnizdicich a tahnoucich odtud ji2 v polovine srpna na jih je jen nekolik, na pk. husa rudorioha, labut' maid, husa belolici, potom nekteti drobni pevci, na pt. strnad laponskY (Calcaris lapponicus), strnad snani (Passerina nivalis) a j. Zminky pro geografa zasluhuje i kur snehule sne2na. (Lagopus lagopus) Zijici cirkumpolarne v Arkticle, jako i soya sneZni (Nyctea nactea). Zato je velmi podetne ptactvo pobte2ni, nebot' pobte2ni more jsou tam obydejne rybnate. Proto jsou zdejgi polateli i ostrovy osazeny hejny ptactva, hlavne alak (na severu), men, tueriaka (na jihu), butriaka, kormorana a tereja. Ze ssavca, neeitaje detne zastupce motske a pobte gni (mroge, tulene, lachtany, polarni medvedy a pod.) je charakteristicky sob, pi2mori (Ovibos moschatus), zajic sneZni (Lepus timidus), zajic polarni (Lepus arcticus) v Kanade, polarni ligka (Alopex lagopus), rosomak (Gulo). Mnozi ze ssavca tahnou do tunder jen v lete, ale na zimu zase odtahnou hranostajove a pod.). V lete je v baZinach obrovske mno gstvi komara.

Zvitata polarnich kraja maji silnou vrstvu podkotiniho tuku, z ktereho travi v dobe dlouhe zimy, jina, zvikata, na pt. medved polarni, shromald'uji si pro tuto dobu zasoby, jina, zalezou pod snih a tam jako ryby pod ledem ztravi v jakesi telesne ztrnulosti (nikoli v gak v pravem spanku) celou dlouhou polarni zimu. Vgichni ssavci tundry a ostatnich polarnich kondin maji hustou srst, v zime hust gi ne2 v lete, dasto pine bilou a jsou proto dalaitou sloaou kotiginneho hospodatstvi. Z bezobratlYch je v polarnich krajich nejvice zastoupen hmyz a je dilleLte, .2e nejmenSi podet zastupca tam maji ony lady hmyzu, je" jsou nejvice zastoupeny ye stepich a pouStich, t. j. hmyz rovnokkidl3i, nekteli brouci a motSrli, z hmyzu blanoklidleho hlavne mravenci. PoeetnSi je v techto koneinach hmyz dvojklid1S7, lumci, bylinne vosy a bezklidli.

ikad T. G. Masaryk, cis. 160., San Angelo, Tex. Oznamuji timto elentm na'Seho ladu, kteti dosud nevi, ze koname schaze tketi nedeli ka,2dello mesice, aby se hledeli dne 21. v nedeli odpoledne v pinem poetu dostavit, sve povinosti zapravit a pomoci nam vybrat gerpy pro nag lad. Budu miti razne vzorky sebou. S bratrskYm pozdravem, Beeltich Socha, Sonora Rt.

Kluzakem pies La Manche.

Po prve v dejinach letectvi podakilo se v nedavn'ych driech pleletet laman gskou tzzinu pomoci kluzaku, kterS7 nebyl vytalen do vise motoroqm letadlem. ZnamS7 anglickS7 plachtal G. H. Stevenson, kterY starto,val v Dunstallu, kde je stledisko anglickeho plachtalskeho sport', hodiny po startu ye vzdalenosti 12 mil od Boulougne-sur-Mer. Letec prohlasil, let provedl nahodne. Pavodne chtel Stevenson plistati ve Folkestonu. 1<cly'2 ji2 poblite anglickeho pobteli vykonal vgechny plipravy k nahle nastaly tak vhodne povetrnostni pomery, talde se rozhodl letet dale. Stevenson vystoupil do vise 2000 m a pokraeoval v letu nad iizinou. Kdy2 byl urazil asi d ye tketiny testy, kluzak zvolna zaeal klesati a Stevenson pomalu snaSel se smerem k.mysu Griz Nez. Stevenson koneene pristal asi 12 ma pled Boulcgne-sur-Mer, kde byl nalezen na poli francouzskS7m detnikem. Dohovoteni bylo velmi nesnadne: Stevenson neumi francouzsky a detnik nemluvil anglicky. Po dvouhodinovem vYslechu na eetnicke stanici byl Stevenson, kterY mel u sebe jen pilotni prakaz, zase propugten na svobodu.

New York. — Federate evropskYch state, zalogena, na rovnosti v gech elena, byla doporudena Josefem Handem, bYvalym eeskYm konsulem v New Yorku na obede Phi Beta Kappa v klubu town HalL Pkirovnaval souoasnou Evropu s onou, ktera existovala pled tticetiletou valkou, kdy byla "rozdelena na oposidni tabory, kkest'anstvi bylo poru geno a mezinarodni autorita klesla na velmi nizkou Uroven." Pokradoval: "Stara pevnina zoufale potkebuje federaci.

Prosperujici a St'astna federace nema2e byti dosa2ena, jen kdy2 bude svobodna, jen kdy2 bude federaci rovnych. Ponitiovati jine zbavenim jich bez ospravedlnitelne ptiainy jejich svobody neni cestou k opravdovernu a trvalemu spojenectvi. Naopak, takove methody vedou k novYm komplikacim a dodavaji darazu minulYm obtaim."

Washington. — President Roosevelt natidil objednati pro na ge valedne namoknictvo nakladane hovezi maso argentinske, proto ge ma lepgi hodnotu neg domaci. Zastupci dobytkatskych state proti tomu zvedli silny protest.

Francouzska, televise z Eiffelovy ve2e, ktera, je pro svou vY gku skvele uzpasobena pro dobrY ptijem televise, chysta, roz giteni programa, ktere se doposud nevysilaly jen dvakrat tYdne.

Nejvetgi nesnaz je s televisnimi abonenty "ziradi", jak zni doslovnY pkeklad anglickeho "viewers", kterYch je ye Francii jen nekolik set.

LondYn. — PlnY armadni sbor, zesilenY na valeenY podet, poutiije silnic a tieleznic a provede strategicke pohyby od znameho britskeho v9cvikoveho stkediska Adlersot do Yorkshire.

Pli techto manevrech nesrazi se tedy jako obvykle dva protivnici, nS7br2 bude phi nich vyzkoiSeno, jak bude fungovat moderni armadni sbor za podminek, plizpasobemich valeenSrm pomeram. Pfi techto manevrech bude jednou z hlavnich otazek svizelnY problem transportu.

Britske 2eleznice, je2 jsou dosud v soukromych rukou, ptislibily spolupraci. Manevra se take zireastni znaenY podet letectva. Je pro ne stanovena proto clela doba.

Ve stiedu, dne 17. kvetna, 1939.

OSVETA. Kdy vycerpame pfirodni bohatstvi?

Frank E. Lathe.

TERE jsou hlavni zdroje surovin, jet dala K phroda k disposici dloveku, a do Jake mi. poskytovat potravu, odev, obydli, teplo ry sta & a energii? V podstate to zaleti na chemickfth prvcich v zemske kute, v mai a v ovzdugi.

Hlinik, telezo, vapnik, draslik, sodik a hoteik se vyskytuji v tak obrovskSrch mnotstvich, te se nemusime bat, to jich bude nekdy nedostatek. Med', zinek a olovo se vyskytuji v mnotstvi meng im net po 0.01 procenta, ale pfiroda je zhustila a elovek zdokonalil jejich zpracovani tak, to slouti levne nagi generaci. Jejich budoucnost je vgak ponekud temna, ponevadt zname obchodni zdroje techto prvki budou za sto let skoro vyderpany, ba vet gina ut za merle net polovidku to doby. Neni pochyby, to budou zatim objevena jine, lotiska, a lze odekivat, drive nebo pozdeji se zaene vyutivat lotisek merle hodnotnSrch, o kterych se dnes je gte neuvatuje jako o rudach.

Kyslik a ktemik zaujimaji spolu nemene net 75 procent zemske vary. Ale oba tyto prvky se v zemi vyskytuji jen ve." slotideninach. Take vgechny ostatni uvedene nekovy se vyskutuji v dostateenem mnotstvi pro nynej gi i budouci potfebu. I chlor, jehot je na svete 0.01 procenta, tvoti vahou 60 procent kuchyfiske soli, fit je vgude dostatek. Tfeba si v gimnouti take, ze draslik a fosfor, zakladni to prvky pro yftivu rostlin, jsou zatadeny mezi hojne prvky.

Zrovna pled 140 lety uvefejnil Malthus sve prvni pojednini, v kterem vyslovil svilj slaynS, nazor,ze obyvatelstva pfibSrva, fadou geometrickou, kdetto prostfedkit k obtive jen fadou aritmetickou. Jeho nazory se v geobecne ujaly, a v nasledujicich letech mnoho lidi pfedpovidalo dobu, ne piing dalekou, kdy se obyvatelstvo na svete rozmnoti tak, to nastane vaInSr nedostatek potravy.

V dobe Malthusove bylo znamo, to potrava pro rostliny existuje v Ode ate ptida se nepfetrtitSr m sklizenim rychle vyderpava. Bylo tedy docela logicke usuzovat na zaklade tehdejgich vedomosti, to at bude obdelavana v gechna Oda na svete, bude dosa geno vrcholu produkce, a ge po kagde sklizni plodnost pildy klesa.

Od Malthusovch dob se vgak naskytl bohatS, zdroj drasla v lotiscich draselnatSrch soli. Byl vynalezen zpilsob, jak vyrabet rozpustne fosforeenany zpracovavanim pfirozench hornin kyselinou sirovou nebo vhodnSi mi metodami zpracovavani v pecich. Pak v prvnich patnacti letech nageho stoleti byly vynalezeny a zdokonaleny procesy, kterSrmi je mono vyrabet dusik pohodlne a v dostateenem mnotstvi. Tim byla jednou provtdy odstranena mognost svetoveho nedostatku potravy.

Velikeho zvetgeni sklizne by se dalo dosahnout na dosavadni rozloze pAcly vet gim utivanim drasla, kyseliny fosforedne a dusiku a neutralisaci phrozenStch kyselin. elezo, yapnik, sodik, batik, mangan, zinek, med', kobalt, sira, chlor, jod a brom jsou dnes v gechny uznavany za potravu pro rostliny, ale velmi malo bylo doposud vykonano, aby se zjistilo, kolik techto prvki to ktera, gado pottebuje. Pravdepodobne bychom mohli iirodu zdvojnasobit ztrojnisobit, jen kdybychom &salt rostlinam v hojnosti vg echny prvky, ktere potfebuji k vS7give.

Pokrok v zemedelstvi je dal gi dfiletitS7 kterji oddalii na dlouhou dobu nouzi pfedpovidanou Malthusem. Vypesteni ranch odriid pgenice na pfiklad posunulo hodne na sever pasmo, v kterem je =trio pestovat tuto obilninu na svete, pasmo rozprostira3ici se po celern svete tarn, kde jsou nejrozsahiejsi asti souse,

VkSTNIK Nedavno bylo zavedeno organisovane bada ni o nieeni plevele, kter3i zpusobuje podle odhadu jen SpojenSim Stattun vice gkod net hmyz a vgechny rostlinne a zviteci choroby dohromady. Byly ut zavedeny zdokonalene pestitelske metody, nalezeny chemicke lathy, ktere nevitanou vegetaci, ba i takove prostfedky, ktere znidi kolektivne jiste plevele, kdetto *aroda zistane v podstate nepogkozena.

Pokrok v rostlinne a zviteci pathologii byl sotva mengi net v pestitelstvi. Uvadim jen namatkou chemickou desinfekci zrni a brambora, fispegne potirani aervenky a sniteni tuberkulosy u dobytka. Dale roste poznani, to rumho chorob rostlinnS7ch a zvitecich neni zptisobovano zylattnimi choroboplodnYmi organismy, nSTbrt nedostatky v potrave. Pfida-li se na ptiklad do pildy trochu boru, zabrani se korkovite slupce u jablek a tlutSTm ski/main na alfalfe. NepatriVin mnotstvim kobaltu lze pfedejit nebezpeenou chorobu u ovec.

Chemikove vyrobili umele ut tisice slotitSrch chemickSrch latek, a podati-li se jim sestrojit i uhlohydrity pro lidskou i zviieci potravu, bude to jejich nejvetgi triumf.

Nejstargi druh'odevu byly zviteci Mite, a podle Malthuse bychom mohli oeekavat, to se jednou lidstvo rozmnoti tak, to bude nedostatek kiiti a kotigin. Tato doba by skutedne byla take brzy prigla, kdyby nebylo rostlinnSrch a zviiecich vlaken a tkalcovskeho umeni. Pokroky v textilnim priimyslu oddalily na neurdito jaky*koli nedostatek odevl Bavina je zdaleka nejduletitej gim textilnim vlaknem. Jeji roeni vSiroba je tfikrat vet gi net vSrroba vgech ostatnich dohromady. Spojene Stity dodavaji polovinu svetove produkce, a to na 30 nebo 40 milionech akrech neboli na dvou procentech sve celkove rozlohy. Kdyby byla jegte vetgi poptavka, bylo by motno baviny vypestovat tolik, to by stadila na tfi at dtyfikrat vetgi poeet obyvatel net dnes.

Podobne je tomu u viny. Nejsme vgak na ptirozenSrch vlaknech, nebot' v poslednich 25 letech byl rozfe gen problem obchodni vSTroby umelYch vlaken. Roku 1920 pfesehla vjiroba umeleho hedvabi ye Spoj. Statech 10,000,000 liber, roku 1937 ut dinila pies 300 milionfr. liber. Mame docela navy zdroj pro vYrobu textilnich latek, kterY by stadil poskytnout oneseetnSrm milionam lidi.

SvetovS7 pfirristek dteva za rok se odhaduje na 38,000,000,000 krychlovYch stop. Kdyby byly naletite chraneny a o gettovany vgechny lesy na svete, mohi by &nit podle odhadu at 350,000,000 krychlovYch stop rodne. Vgeobecne vani vedeckSrch zpisobi ochrany a ogettovani lesi by zyjigilo produkci dfivi tak, to by stadila na mnohem vice obyvatel, net kolik jich je dnes na celem svete.

Hlavni dnegni zdroje energie jsou uhli, zemni plyn, dtevo, ragelina a voda. Vezmeme-li svet jako jednotku, jsou zasoby uhli tak velike, pH dosud nejvydatnej gi tetbe by yydrtely jeMe 5,000 let. I kdyby v gak tegitelneho uhli byla j en polovina odhadovaneho mnotstvi a kdyby tetba byla je gte yydatnej gi net dnes, vystadila by nam zasoba na mnoho let.

Dnegni produkce petroleje a plynu pochazi hlavne ze SpojenSrch Statti, jet dodavaji na 60 procent svetove te gby a pfiblitne stejne mnotstvi spottebuji.

Pted petadvaceti lety se pfedpovidalo, to do dneg ka budou zasoby petroleje skoro yyderpany. Ale pies obrovske zvet geni spotteby se zda, ze jeho zasoby jsou je gte vetgi. Rozlehle prostory ztistavaji je gte neprozkoumany jako zdroje petroleje a plynu. Niemene v gak zname prameny jsou yyprazdfrovany tak rychle, to pfiro. jegte na padesat zene zasoby nam budou sta & nebo nejvS7g sto let.

Avgak i kdyby se dne gni zasoby suroveho petroleje vyeerpaly, nemusime se bat nedostatku teto kapaliny. Na mnoha mistech sveta jsou obrovske, lotiska petrolejoch bfidlic, ktere â&#x20AC;&#x201D; za pfedpokladu, to se dne gni tetni metody phzpiisobi â&#x20AC;&#x201D; poskytuji mohutnY zdroj petroleje.

V Alberta je obrovske 1o2isko dehtov3ich rozprostirajici se na mnoho tisic dtvereenrch mil, obsahujici podle odhadu tolik tivice, to by vystadila pro celY svet na mnoho stoleti. Krome toho vgak se dnes benzin vyrabi hydToptleraci Wilt a buniany.

Strana 9.

Vodni sila ma velkou pfednost pied vetginou jinSch zdroju v tom, to je trvala., a tedy nevyeerpatelna, je to vlastne zemskSqn povrchem usmernend gravitace. Nicmene v gak tditeenost kabzi6ho vodniho toku zavisi na jeho nim priltoku, a aby se ten uditoval na u2iteOne vfgi, je ticeba regulatoru. V piirode jsou re gulatorem lesy. Clovek v gak lesy kaci, a tak vysuguje zemi, eimt zvet gule umele rozdil mezi nejvyggim a nejnitgim yodnim stayem.

Dva, zdroje energie, ktere nebyly doposud vetgi merou spoutany, jsou vitr a pfiliv a odliv. Celkove, energie vetru je nesmirna,, a je rozgifena po celem svete. Naproti tomu vgak jeji zugitkovani je pomerne drahe a jeji doclay-: ka nesouvisla. Vitr se jiste stane dfiletitjrm zdrojem energie, at se zasoby uhli a petroleje budou blitit k yyderpani, zvla gte podah-li se vynalezt nejakST zpilsob, jak akumulovat vetrnou energii pro dobu bezvetfi. Pfiliv a odliv jsou nemene mohutriST zdroj energie, ale pomery na vetgine stalSrch pobteti nejsou priznive pro jeji zutitkovani.

Vgechny tyto zdroje tepla a energie byly, nebo jsou odvozovany neptimo ze svetelne energie slunedni. Utit sluneeni energie ptimo bylo dlouho snem vynalezcii na celem svete, a nekolik pokusit se setkalo s pozoruhodriSm fispechem, aekoli obchodne jich nelze vyritit. Nov pokus se prave provadi v massachusettskem technickem tstavu, tentokrate ye vetgim mefitku. Zkougeji se take metody fysikalni a chemicke, ba i biologicka,, jet se sna gi zutitkovat sluneeni energii k urychleni rustu stromil.

Dnegni pramysl ma bohatSr vYber surovin.

Celkove zasoby teleza na svete staei pH dnegni tetbe a spotfebe asi na 600 let. Je to velmi u.spokojujici skuteenost, z yligte kdyt vime, ze v zasobe mime dalgi ohromne zdroje merle hodnotnfth surovin, a je pravdepodobne, to budou objevena jina roZsahla lotiska.

Vrcholu gumove vSrroby bylo dosateno roku 1929. K ni by bylo potteba gumovnikove plantate velike necelSTch 10,000 etvereenich mil, cot ukazuje, to tato vYroba by se dala zrnnohonasobit, kdyby bylo tfeba. Mnoho zemi v gak nema klimaticke podminky umoinujici pestovani gumovnikii, a ty hledaly nahratky. V minulSrch nekolika letech se podatilo najit pro phrozenou gumu umelou. V Rusku je vYroba umele gumy taktka narodnim prtimyslem.

Ph dnegni spottebe papiru si udrtime zasoby surovin na velmi dlouhou dobu. Jestlite bude pokradovat zvy govani spotteby, z ySrgi se ceny dostateene tak, aby pfestalo dosavadni nehospodarne zachazeni s papirem.

Potravy je na svete tolik, to by stadila utivit th at etyrikrat tolik lidi co dnes, za ptedpokladu ovgem, to ut bude jednou vyte gen problem distribute. Aaron nektere obecne kovy nemaji ut dlouhou budoucnost, svet jako celek se nemusi na dlouhou dobu obavat nedostatku surovin na vSrrobu odevu, pfibytkii, tepla, energie a hlavnich tivotnich potfeb. Za mnohe phrozene suroviny, ktere budou v krat gi dobe vyeerpany, dala pfiroda hojnost nahratek.

Vydra zastavila mlyn. Ve m1STne Ed. Pospigila v Trg icich se udala v fiterY zvla gtni pfihoda. Mlynaftti pomocnici zpozorovali, to chod m1STriskSich stroji nejak vazne, ba dokonce se mbinske valce pfestaly tacit. Zarazili proto stavidla a zji gt'ovali ptidinu. V miSmske turbine pod nahonem nagel mlynalskS7 pomocnik Frantig ek HorkS7 mrtvou vydru. Plavala at k m1S7nu, kde ji pak proud strhl k turbine a tam zahynula. Pied nekolika lety se udal tft ptibeh v temtie m13"Trie s tim rozdilem, to do turbiny se dostala, ondatra, kterY hnizdi hlavne v ptitocich u tohoto horniho rybnika mnoho.

Pilda se zajigt'uje pro tide' osidlovini.

Pro existendni zajigteni zemedelcu, kteii v diisledku statopravnich zmen prisli o pad% se pfipravuje opatteni, ktere jim ma umotnit noye usidlovani. Kandy, kdo bude chtit prodat zemedelskou pidu, bude ,povinen nabidnout ji k vS7kupu Protektoratu. Ufady Protektoratu se pak postaraji, aby se Vida dostala do rukou uchazedir, kteki budou vedeni v seznamu. Z teto povinnosti budou vyfraty pfipadY kdy jde 9 ptibuzenskS7 pfevod.

vEs T N 1 K

Strana 10.

JULKA BARTOVA:

PODIVNP ZAMPSINAN' JULKY DVORAKOVE ROMAN Eli uhSrbala hlavu a vzdorne gmolila kapesnieek.

"Ted' chci ale vedet, co yam je!" rekl Petr Lenc rozkazujicim tonem a stiski obe jeji ruce.

Eli obratila k nemu sviij oblieej a zahledela se mu do odi. Jeho rty byly tak blizko jejich! V nezname rinave zavtela oei a podeptela hlavu o kolenSr lenoc hsedadla. Citila, jak Petr stiski jate vice jeji ruce ye svSrch a jak se k ni naklonil. A ten jedineenST lenskST instinkt, kterS7 rani tak nezadrlitelne a nepochopitelne v okamiiku dite v 'g erm, ji povedel, le ji v pffitim okamliku Petr polibi.

Nahle byly jeji ruce volne a ihned na to uslyS'ela hukot motoru. Kdy'Z rozevtela udee gene sve !p oi, viz se rozjel.

Petr Lenc dychal o deco rychleji a po chvili, kdy nalezl klidu, se hluene a pro Eli g'karede zasmal. A pak s takovSun dobrosrdeemim ptizvukern ye hlase, jej Eli nenavidela, tekl usmitene: "Eli, Eli! Tohle mi podruhe nedelejte! Vite, 2e bych vas byl " zamleel se a stiski rty. Pak se znovu hluene rozesmal. "fteknete, dopovezte," tekla Eli negt'astnS7m hlasem.

"Ne, to yam nikdy neteknu," rozmyslel si nahle Petr Lenc.

Ale Eli byla aspori trochu 'et'astna. Ano, ona vedela, le ji chtel Petr polibit! Ale prod, prod' to neudelal, prod ji nepolibil! Eli, odpodivajici bezvladne na sedadle vedle Lence se je8te ted' chvela neznamou touhou.

A byla to praVda. Petr Lenc se je gte ted' mrzel za to, co malem udelal. Ale Eli byla krasne, a on byl tak blizek jejich rozkanfich rtii. A ph torn vedorni, ze ho miluje a le 'deka na jeho polibky! Ztratil na chvili rozvahu pied jejim mladSun a hez“rm oblieejem a zadrlela jej jen vzpominka na to, le by si pak Eli muses vzit a jako by to asi bylo man2elstvi, a mu jednoho dne zefgedni kro,sa jejiho tea a ona bude pied nim stet jako &ova, s jehol dugevnim 2ivotem spoil on svilj V to chvili se objevila pied jeho oeima Lena, jig si ptal a vi brih, 'dim to bylo, 2e ji daval podobu divky, kterou videl jedenkrat ye svem vote.

Nejsem takov3"7 hlupak, abych se dal strhnouti okamlikem a zkazil si 2ivot, tekl si nyni, spokojen sam se sebou — ale bylo na male.

S lehkS7m srdcem vysadil odmitavou Eli u Frankovy vily.

"Na shledanou veeer", tekl, ukazuje svoje bile zuby a drlel °Ulna rukama volant, jakoby se za boha od neho nechtel odpoutat.

Divadlo bylo vyprodano. Na chodbach u 'eaten bylo jegte livo a v sale hlueelo lidmi.

V jedne z 16zi sedela Eli Frankove, ye sve rozkogne rrilove toalete, jako lehounka a nelno, kvetinka, zlehka se opirajic o okraj lole. Jedna jeji ruka si hrala se ttpytnou kabelkou, druha letela volne na jejim kiln& Rozhotele odi skrSrvaly dlouhe easy a v celem pohybu jeji postaviely byla jakasi rortou2end Unava Po obou jejich stranach sedely sestrieky HorslOch, live a zatici ye stejnSTch eernSrch toaletach.

6tyli mugs, stojici v pozadi lrile s Elinou mladou matkou, tie hovotili.

"Co je ti, Eli?" — tekla Mia Horsk3ich, stark z obou sester. "Olovek by tekl, le ses zamilovala."

Eli se slabe usmala:: "Colpak je to nemo2ne? ikekni mi, vidyt' mi bude za rok dvacet let. Musim myslet na vdava.ni. Mama si to preje. Ale ted' mi teknete," dodala potichu, obracejic se k Mile — "kterST z tech tti mladenct se yam nejlepe libi?"

A Eli se lehce obratila dozadu, kde hovotili s jejim otcem a matkou tti mladi mug.

Vtchni tti meli sportem vypestene, tela jako vkchni hok z bohatSr ch rodin.

Prejza byl prostkedni postavy, silnY v ramenou a tenky v bocich jako mlade devde a eelY takovY hypermoderni, stra gne veselY a mladST blazen a se svSun doktoratem a otcold rin podni kem, jej jednou zdedi, byl skvelou partii i pro takove devee, jako byla Eli. Druh3"r byl Franc Donth, Nemec, teditel dolri v severnich 6echach, sidlici easto v Praze k vrili 2enarn, vysok3'7, AtihVr, bledS7 mu g, jake ma take ureite procento 'Zen redo. Byl nzam svSrmi milostnSrmi aferami a svSrma ptivtenSrma, jistSima alma a jemu uhlazenosti a jemnou keel ziskaval laene srdce mnohe Evy. Md. byl Elin icemen trazu, Petr Lenc, kterST slueoval neco z ptedalSrch. Byl vyssi, nel doktor Prejza, a silnejk v ramenou, ne2 'etih1S7 Donth. Jeho tee nebyla ani tak drsna, jako vSTroky sportovce Prejzy a ye sve jemnosti postradala filisneho term Donthova. Jestlile bylo nekolik len v jeho livote, nechtel se se ladnou z nich doposud spojit na fay, a nebral je proto tragicky, jako Prejza, ale naprosto ne takorSim potadem, jako svridnSi Donth. Jeho Belo bylo va2ne a oei vldy pohotovy se usmivat. Kdyl se zasmal, a u Petra Lence se to stavalo east° a my mu to jig odpustime, proto2e to neni nejhor§i z mulskSrch samolibosti, zasvitily jeho silne zuby ve snede tvati eistou belosti "Ja jsem si ji2 davno vybrala Dontha. A myslim, le dnes ptijel k rein mne", tekla vesela Mia, ktera mela jil nekolik lasek za sebou.

"Nebala bych se man2elstvi s nim, vzhledem k jeho povesti," dodala a podivala se vitezoslavne na Eli. "Petr je ledova socha a to je pro mne nula."

"A co ty, "Ja se nechci vdavat!" — odtukla mimo nademi Mila. "Mne je dobte tak, jak jsem a pak: Prejzu znam jiz od detstvi na to, oby byl niSrm idealem, Dontha si vybrala Mia, ptece ji nebudu delat konkurenci. Mile se libi Petr Lenc. 0vgem, nezajima se o mne, tak jako pak vybirani!" — tekla flegmaticky. "Dobte to tekla Mia. On je ledova socha!"

Eli dostala napad, sestfiely udivit: "To bych netekla," zamleela se, zahadne se usmivajic.

"Co vie, co?" — vyzvidaly obe.

Ela si zalhala: "Polibil mne dnes," tekla se sklopenou hlavou a pokukovala, jak dojem vyvolala jeji slova. "Proto jsme dnes neptijeli za vami," dodala, aby dokazala pravdivost svS7ch slov.

"Ah, jdi!" — tekla pouze zavistive Mila.

"Opravdu?" — udivila se Mia a v duchu si slibovala, le se o Lence pokusi, kdy je to takovehle.

Sal setmel. Pti ptedehte se elenove spoleenosti rozsadili tim zpilsobem, .2e Eli popustila sve sedadlo sve mlade matte. Sedla si sama za Milu, kde stal Petr Lenc Jeji otec s Donthem zristall v pozadi lele. Chtela se prave Lence na neco zeptat, spoukejic svildne sviij divadelni aby mu ukazala sve, hezka zada, kdy se ozval hlas Mil: "Zachranila jsem pro vas vedle sebe misto, in2emire!" — a jeji oei se smele a docela jinak, ne2 dtive, divaly na Lence.

"Halo," tekl si Petr Lenc, pozorujici vStojnost jindy chladne Mil a dodal nahlas: "Nevedel jsem, 2e se dovedete tak rortomile starat o sirotky, jak jsem ja . . . " "Ah! Rortomile!" opakovala si v duchu zufive Eli. "Poekej, ty kado!"

"Doktore!" — obratila se rozkazujicim hlasem na Prejzu. Ptitahla k sobe 2idli a Prejza porozumel. Sedl si vgecek gt'asten vedle ni.

Po ptestavce bylo pro ni nemolno ulovit aspori jen jeden pohled pod Petra.

A o pteste,vce, kdy se zvedla a ptistoupila k Mie s otazkou, chce-li se projit, obratila se proradna Mia s rismevem, ptivirajic odi, nejdfiv na ni a pak na Lence a ignoruje Elinu otazku, kekla: "Slygela jsem o vas pane \Teel, inlenS7re. Co to bylo na to projad'ce dnes?"

Eli, polekand, se obratila a ne.silim tahla Prejzu za sebou do foyer. JeAte tohle! Ted' se Petr Lenc dozvi, le se chlubila neeim, co se nestalo!

"To je hrozne, to je hrozne!" — vydychovala cela znidena.

ye saedu, dne 17. kvetna 1939.

"Co je vain?" — ptai se polekane doktor.

"Ale . . . hrozne . horko," zalhala Eli. Mia, ktera dosahla toho, le Eli zmizela z nemela naprosto v rimyslu, Petrovi ptipominat, le libal jinou divku, jak vetila. A tekla klidne na jeho nechapajici pohled: "Nechtel jste pit s nami jet! A to nebylo hezke od vas! Oekali jsme na vas .. " "Ale pochopite, byl to jeden z rozmara Eli, kterSr musela prosadit, tahle projild'ka. Chtel jsem ji tedy vyhoveti jen na polo. A tak jsem brzo obratil a dovzel ji domri. Ostatne, "dodal a ukazal v fisinevu sve bile zuby, "snad to bylo Stestim. Molna, 2e by jinak nebyla hotova s oblekanim." _`Vy mate vldycky gpatne mineni o 2enach," stahla obodi Mia a ukazala v tvatich dva dolidky.

"Eli je jegte dite," held nahle zvalnele Petr Lenc.

"Ale!" — u2asla Mia. "Jsme stejne stare. iteknete to take o mne?" podivala se na nej koutkem ptivtenS7ch oei a ptitiskla sve rime k jeho pak.

"Budete se hodne zlobit, kdy teknu, le ano?"

Mia neodsedla, jak doufal.

Ptijde Bas, kdy mi bude ptijemne, sly get neco podobneho," tekl vylVbave.

"Nechcete piece ode mne sly get, le ten Bas je jegte daleko?"

Mia se odklonila se smichem na zad, ale hned se k nemu znovu ptitiskla: "Kolik je yam vlastne let?" "'Meet dve seta."

"Vetite, 2e je to u mule vek, kdy je pro takove dite, jako je Eli, nejnebezpeenejk?"

"Mam si tim myslet, le souhlasite stale jegte s mou odpovedi, le jste prave takove dite?"

"Oh! Pro mne neni 26.dnS7 z mulri natolik nebezpednym, ujigt'uji vas . . . " "Vy," tekl nahle svSTrn otcovskSrm toonem Petr, "radujete se z toho, Mio?" "A hled'te tedy, abyste mi byl aspori vy tro g -kunebzpen. " "Bojim se silne konkurence, Mio; Donth uhStal Petr.

Ale Mia se jeg te nevzdala. Naopak. Jeji zkugenY zrak vycitil v Petrovi vice mule, ne2 v kteremkoli jinem ze spoleenosti a sladk vitezstvi, ne2 ji eekalo u Dontha.

"Tentokrat jste mi lhal . . . ponevadl . . . takov$ jako vy, se neboji . . . " — a jeji odi se na neho divaly s netajenSan obdivem.

"Je jean() zlo, ktere pfekonava nejstateenejMho mule, a to je rozko gna lens, ... tentokrat mluvim pravdu . . . " Eli ho jedinStm ostilrm pohledem umldela.

Byl ji dnes nesnesitelne protivriS7 , ponevadi se na ni ptilepil a celS7 veeer ji mel pro sebe.

Mia, ktera stela mezi Petrem Lencem a Donthem, vrhla zpod ptivtenS rch videk rychl* pohled na Dontha a omluvila se.

"Jo, asi neptijdu, Etteko! Mani zitra odpoledne, bohu2e1, ji2 zadano."

"Elukco!" Eli zrovna povyskoeila, jako kdyl ji pichne! Ta zmije!

"A mne taky omluvite pro zittek, Eli? Dobrou noc!" ozval se Petr Lenc a jeho zuby se zaleskly.

To bylo presprili g ! Eli vpadla do mekkSrch podu8ek auta a spolkla v gechna slova, ktera se ji drala na rty.

Pozdravy a podavani rukou se v gech stran, hukot motoru, okenkem zahledla je gte smejici se oblieej Petra Lence, svildnST rismev a auto se rozjelo. Oblieeje zmizely a zavladlo ticho v dugenem hukotu motoru.

Eli zadupala zlostne nolkama ye syStch drahYch stfeviecich . . . .

Bylo Beset hodin rano clruheho dne a Eli Frankova, sedela v rozko gnem pyjamu z take krajky barvy slonove kosti pied svYm toaletnim stolkern Na kline ji lg ely noviny, ktere si ptidriovala rukou. Jeji druhou ruku mela v praci manikerka, sedici na malem sedatku vedle leno gly, v nil si hovela Eli. Neeetla, ale divala se na svrij obraz do zrcadla a byla patrne gpatne Daladena, (1)okra'dovanf.)

VESTN/K

Ve stledu, dne 17. kvetna 1939.

Vitlay V. Atech — 80 let.

Vaclay V. Stech, eeskST spisovatel a divadelnik, doZiva se dnes osmdesati let. KladenskY rodak vstoupil svym pfichodem do Prahy nejen do viru literarniho Zivota, ale i do boje za lepZi hmotne postaven' spisovatelt a dramatikt.

Dnes, po dostateenem easovem odstupu uznavaji i dtivejk Stechovi odpurci, ze jeho einnost znamenala podstatny'T stupen ye vyvoji deskeho divadla, zejmena pro Vinohradske, Uranii a Brno.

Domy pro zamestnance.

U KamennYch Zehrovic na Kladensku se hloubi novY del "Jaroslav". Bude to jeden z nejmodernejZich dolt, s vlastni elektrarnou.

Majitelka dolu stavi pro delniky kolonii domkft. Take v Jarometi postavi firma PolickY & Popper pro sve zamestnance rodinne domky.

Jen osmdesit slovenskYch studentfi o.de'Alo SlovenskYch studentt odelo z Prahy jen 80, z toho 10 studentek. Bylo jich v Praze 400, odetedy jen ti, kteti mohou studovat na Slovensku. Jsou to vesmes posluchadi filosofie a mediciny. V Praze zfistalo 100 pravnikti, dale posluchati umelecke akademie, ptirodovedecke fakulty a techniky. Technika totiz nema, na Slovensku vZechny obory a pravnicka fakulta praska, je oblibenejai nez bratislayska.

Raiba norkch petikorun na Slovensku.

Slovensko piipravilo plan investic za 169 milionfi K. SlovenskY ministr financi dr. PrikinskY prohlasil podle zpravy "Der Neue Tag", ze tyto penize chce opatlit takto: Vydanim Z"estimesienich podnikatelskYch poukazek, vYnosem pujeky obnovy (bylo na ni dosud splaceno 6 miliont K), vydanim pokladnienich pouldzek, rabou novYch niklovYch petikorun za 25 vYnosem pkevodu 'Zidovskeho majetku a pkispeykem 2eleznic.

Bude jedina telov*chovni organisace i s junaky VAechny telovYchovne organisace spylnou v jedinou, ktera patrne ponese nazev "Narodni telovYchovna jednota Sokol". Junacke hnuti bude k teto organisaci ptipojeno jako samostatna sloZka. — Bude naprosto samostatne ye vYchove mladeZe i po strance hmotne.

VS7zva k spolkilm, aby take podnikaly.

V Protektoratu je na 100,000 spolkt a sdr0eni. Tato rortliZtenost zpilsobuje narodu roene mnohamilionove ekody. Pri Regionalistickem listtedi byla ustavena komise, ktera vypracuje ye spolupraci s N. S. plan na zjednoduaeni v oboru spolkii. Spolky budou vtadeny do hospodalske prate v krajich a vyzvany, aby pou'Zily syYch prostkedkil k zvYeeni investieni einnosti.

Spolky by mohly na pt. UdeIne unit sveho jmeni k vybudovani lidovYch rekreadnich zakizeni, jako plovaren, lazni a pod.

V t Mach se narodilo pouze o 1886 osob vic nei jich urnielo. f1PO4–.Statni statistickY fitad vydal pozoruhodna, data o pkirozene /Ilene obyvatelstva v minulem rode. Zjiat'uje v ni. ze v minulem roce byla zvSrena Umrtnost a 2e tu podzimni krise mela zhoubnY vliv. V poslednim dtvrtleti roku 1938 stoupla u nas funrtnost o 9.4 proc, proti stejne dobe roku 1937. Nejvetai vzestup Umrtnosti byl v zemi Mora yskoslerske, 0 4.2 proc. V Oechaeh stoupla Umrtnost o 2.6 proc. V deskych zemich se jevi napadnY vzrust sebevrakl v podzimnim etvrtleti. Proti podzimu 1937 jich ptibylo o dtvrtinu a smrtelnYch firazu, poraneni a nasilnych smrti o 30.6 procenta. Projevil se take velkY pokles sfiatednosti. M do zati bylo silatkft stejne jako v roce 1937, ale v poslednim Ctvrtleti nastal pokles o 25 procent. Tak prudkY fibytek siiatkt nebyl u nas zaznamenan od roku 1923.

Na fizemi Protektoratu bylo v roce 1938 uzavkeno 57,869 sfiatka. Porodnost u nas v minulem roce stoupla. Narodilo se o 4,009 deti vic nez v roce 1937. V deskYch zemich se narodilo 105,138 deti. Je to jen 15.01 na tisic obyvatel a kolebek bylo v Oechach a na Morave jen o 13,524 vie ne2 rakvi. Na Cechy z toho ptipada, pouze 1,886 osob. Je to vaZna vYstraha.

ZE STARE DOMOVINY eiti eetnici ze Slovenska budou zamestnani.

Velitelstvi naaeho detnickeho sboru vydalo rozhodnuti, podle ktereho budou veichni eetnici ze Slovenska a Karpat. Ukrajiny, nezatazeni dosud do slutby, ptijimani k, pomocnYm slutbam Cetnictva. Musi se vaak vzdat naroku na diety v torn ptipade, kdyby ptideleni na misto, kde nejsou vhodne byty pro jejich rodiny. felesnfth ostatk y K. H. Machy.

Na doporudeni ministerstva osvety bylo rozhodnuto, 2e ostatky basnika K. H. Machy, na podzim odvezene z Litometic, budou definitivne ulok'eny na Vyaehradskem htbitove, a site v east, kde se naleza hrob Ondfiekil y. Tim padl funysl pohtbiti Machu v parkovem okoli Maltava. V nekolika dnech bude za plitomnosti pozvanYch host' uzavtena rakev s ostatky, je't pak bude po dva dny vystavena v Pantheonu Na,rodniho musea, kde ji bude moci obecenstvo shlednout. Pottebne obtady budou vykonany a bude slottena mae ye vyaehradskem chramu, nade2 bude pied chrarnem vyvrcholen obkad recitaci z Machova Maje. Slavnost skonei kratkYin proslovem nad hrobem. Na porobnostech usnese se jeate machovsky vYbor.

0 dalnici budou peeovat take zahradnici.

Dalnice vedle sveho vYznamu dopravniho pkedstavuje veliky hospodatsky podnik. Tak jako sveho easu s 2eleznicemi vyrostla existence pro mnok,stvi lidi, poskytne i dalnice vedle ptechodneho zamestnani pti stavbe tadu k trvale existenci. Soudasne se stavbou vlastni silnieni drahy budou staveny cestatske domky a cestmistrovske budovy. Cestati na dalnici budou oveem elitou sveho oboru. Jejich domky maji bYt nalehte vybaveny, aby svou Arovni odpovidaly kulturnimu obrazu tak vYznamneho podniku, jako je dalnice a okraalovaly ji. Prace cestate nebude jednoducha. Udrovani vozovky ve vzornem potadku, jak vy2aduje trat' pro rychlou jizdu, kontrola dopravy a stkeZ'eni bezpeenosti. Cestat bude hiasit ptipadne nehody, poskytovat prvni pomoc a zatizovat nutne spravky. K tomu bude vybaven pottebnYm materialem a telefonem. Budovy pro cestmistry budou vlastne rozsahb -rmi dvory. Jejich stavby jsou teaeny tak, aby nerueily rozhled po dalnici a jejich stavebni sloh bude odpovidat razu krajiny. Budou v nich garale pro snehove pluhy, traktory, sltdebni vozy a pod. Cestmistr bude dozirat asi na 60 kilometre dalnice. Jemu bude podtizeno 10 cestatt. Kandy cestat bude miti itsek 6-7 km. V cestmistrovske budove mail bYt dobte ubytovani i jemu pkideleni . odborni delnici, kteti na naleznou stale zamestnani. Jmenuji se tu tezednici a zamednici, ale i zahradnici; ktebudou odborne oaettovat sttedni pas a osazene svahy naspil dalnice. Podle dalnice bude postaven pattienY podet benzinovYch pump, a v krasnYch krajinach rekreadniho yYznamu i vYletni hotely. — Ty maji mit modern' komfort, poditaje v to i koupaliate. — Dalnice tedy bude nejen dopravni patch, ale i vYznamnYm hospodatskym podnikem. Naleznou v nem pevnou existenci ti, na nich bude zale'Zet jeji dobrY chod, bezpeenost a udilovani pohodli. Je pamatovano velmi itzkostlive, aby stavba ce po dokoneeni v krajine neptisobila jako cizi teleso — nybrz nale'ZitYm ptizpfisobenim krasu krajiny jeate zvyeovala.

a

na SvatY Kopeeek. V nekolika Tramvaj schfizich metske rady olomoucke se mluvilo o deprave osob z Olomouce na jedine vYletni misto, ktere dnes Olomoueaniim zbylo v blizkosti mesta, na Svaty Kopeeek. Dckud byl ruch rozdelen na vetei poeet mist, nepusobila doprava vS71e,tnikil na SvatY Kopeeek veteich potizi, nebot' mestska a.utobusova, draha staCila frekvenci zdolat. Nyni se veak situace zmenila. Uti prvni jarni nedele ukazaly, ze ani nejvetei mo2ne zhuLteni autobusove dopravy nepostadi. Proto byl jak v podnicich mesta Obomouce, tak i - v mestske, rade oilvsn stars' plan. vybudovati na SvatS 7 Kopeeek elektrickou drahu.

Strana 11, Obetava 'Asko, k Ceske tea a kultufe v horskern kraji a svatek ochotniku.

Mesto Police nad Metuji prohlo neobyeejnY. den. Mistni ochotnici zahaji letos stavbu vlastni divadelni budovy. Nejvetai mistni firma darovala na stavbu 100,000 cihel v eerie 35,000 K. Darovane cihly byly v pestrem prilvodu odvezeny na staveniete. Vptedu vyhravala kapela, jejit kapelnik mel na kapelnicke holi papirovou cihlu. Pak nasledovaly deti, vezouci cihly na kolobelkach, ttikolkach, na trakatich a ozdobenYch atskYch vozicich. Za nimi v starodavnYch kodarech a v krojich z minuleho stoleti, ale take oblbleni cihiami jeli Adastnici alegoricke east pravodu. Pestra byla i dalai Cast prilvodu. V nejruznejeich dopravnich prosttedcich, ale i v taakach, nuaich, batozich nebo jen tak v narudi nesli lide cihly Pak jeli motocykliste, kteti v ptivesnych vozicich men misto partnerek pino cihel, -za nimi osobni auta, jejield rozkoene pasa2erky nalohly cihly do kufril vzadu a pak si jeete vzaly cihly do vozu i na klin, dale autobus CSD., take nalo't'enY7 cihiami, veechna mistni nakladni auta a selske povozy. Byl to veselST pravod a spinil Teel. Dopoledne bylo takto odvezeno 19 tisic cihel, v odpolednim de bylo odvezeno 15,000 kusii, take ochotnickS7 spolek uSettil na doprave znaenou eastku.

Dalgi modern' silnice na Protejovsku. Pled nekolika byla rekonstruovana silnice z Protejova do Mostkovic. Ph teto silnici bola ztizena z ylaatni ttimetrova nedlatdena, testa pro peal a cyklisty. Toto zatizeni se osveddilo a motorova vozidla mohou na vozovce. jezdit znaene rychle. Nyni bude podobnY chodnik dizen okresni silnici Protejov-Kostelee na Hane, ktera je jednou z nejfrekventovanejeich silnic na okresu. S vYkupem pozemkti se jil zapodalo.

Nakaza slintavky se vraci znovu do vcsnice.

V nekterYch obcich se opet vyskytla nakaza slintavky. TlebotiskY okres byl jiZ teto nakazy zcela prost, ale v poslednich dnech bylo nutno uzavlit pro trhy opet obce Kojakovice, HrachoviZte, Mladoaovice a Lhotu. V techto °belch dosud epidemie slintavky proala velmi rairne a mnoho statkii bylo vfibec uaetteno. Ted' se ndkaza nahle vratila. Je to i pro jine kraje vYstraha.

Voda pfinagi penize. Uherske HradfSte vlastni rozsahle komplexy pozemkt, z je ponejvice luk. Tato luka vynaeela mestu &dye znaene ptljmy. Byla, totd pronajimana bud' pllmo zemedelcum, anebo byla trava na nich prodavana. Kdy2 pozdeji byla zregulovLaa ka Morava a nastala sucha beta, takke nebylo zaplav, poklesl pitem z luk, kterY Cinil v povaleenYch letech al 300.000 K za rok, na pubhYch 90.000 K. Ztizenim. Bat'ova splavneho a zavodriovaciho kanalu nastal obrat, protoe luka mohou bYt umele zavlalovana..Veltaina je jich beta na pravem bkehu teky Moravy, kudy vede zminenY kanal. Krome toho v poslednich letech se dostavily zaplavy, ktere sice v pozdnim jaru akodi polim, ale jsou prospeene lukam. VYnos luk proto zase znovu stc.mpa. Tak za lonskyr rok bylo str2eno. pouze za prodanou travu 175.000 K. Ptipoet-li se k tomu najemne z luk, ptesahne dastka stilena z luoniho hosnodatstvi 350.000 K. V tom ovaem neni zapodten vYnos poll. Letos se oeekava vYnos je:s.te vetei, nebot' nehlede k mothcsti zavlaZeni se dostavila pled 14 dny zaplava rozvodnen' keky Moravy, jen bude mit ptiznive Udinky na vzrfist travy.

Take pensiste se vrati re Slovenska.

Na Slovensku ztstalo mnoho statnlch penC. " echt. kteti tam mail sviij domek a nemini se stehovat do Cech. Ocitil se nyni ye svizelne situaci, nebot' slovenska vlada se rozhodla vyplacet pence jen pensistfun slovenske narodnosti. Na porade s tieskYmi Ciniteli bylo useneseno umotnit stehovani kaklemu pensistovi, kterS7 by se pro ne rozhodl. Ostatnim bude zatim vyplacet pensi slovenska vlada jako vYmenu za materalie, ktere Protektorat Slovensku poskytuje.

Strana 12.

Utedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

ILEDAKTOR—FRANTA MOUCKA—BDITOB Vydavatelo — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasflajf se do Hiavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vekere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tel adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Co delaji jini. Dne 23. kvetna bude zahajen 21. generalni sjezd jednoty Katolicky Delnik v Cesko Slovanske Americke sini v Chicagu. Jednota KatolickY Delnik ma sve Statni rady, ktere pki svYch sjezdech zvoli si zastupce do generalniho sjezdu na katdYch 150 elena z Uhrnneho poetu y e Statni rade'. Dle posledniho seitani ma KatolickY Delnik 9,735 elena v Odboru DospelYch a 2,803 elena v Odboru Mladete. Za dobu sve existence vyplatila jednota K. D. dedicam obnos $2,753,951. Ui'ad tajemnika HI. ti oadovny zastesal posledni dobu texaskY krajan pan Josef Drozd, znamY obchodnik ve stiednim Texasu, jent se vg ak pro vleklou chorobu Afadu vzdai. — VYkonny VYbor Z. C. B. Jednoty vydal k dlenstvu vYzvu, aby katdY bratr i sestra se dobrovolne uvolil platit na vYlohy Noveho odboje dari pet cent-a mesiene. Druhemu odboji Oechoamerieana dano heslo: Ai do tipineho viterstvi' Plamenna, vYzva uvedomelYch na VYk. VYb. bratrske Z.C.B.J. ma nasledujici doslov: Postavme se do tohoto noveho odboje pokud mono stoprocentne a hled'me svoje dobrovolne mesieni poplatky odvadet pravidelne, nebot' stalYin mesienim pkijmem ode v5ech elena narodnich slotek, bude mono Narodni Rade, y e ktere jsou sdruteny vkchny tabory vybudovat novY odboj z poeatku ye forme propagaeni, z ktere pozdeji mono vyvinouti jednotnY postup jak osvoboditi svoji vlast, nebot' nelze s klidem pohlitet na loupet, ktera, se stala 15. brezna, kdy znieena byla svoboda naroda nacistickou loupeti. Je nutno rychleho odhodlani, nebot' dnes postupuje vSe rychlejSim temper-11 a je nutno, abychom se tomuto rychlemu tempu pkizpasobili a nit neprome gkali. Narodni Rada nebude tetkopadnYm telesem, jak bylo videt z jeji prvni ustavujici schnze a jeji hlavni ittednici s vYkonnYm tajemnikem Martinkem jiste davaji zaruku, ze penez sebranych od chudeho lidu bude poutito vYhradne k novemu odboji a ji2 sjezdy samotne mely toto na mysli. VYkonnY V-Ybor sklada daveru v novou Narodni Radu a proto vkele se stavi do nove fronty, ktera musi koneit apinYm viterstvim.

Jedinym predpokladem pro zdarnY vyvoj eeskeho naroda jest jeho vnitrni jednota a pevni yule udrieti a rozmneiiti dedictvi °W.I. Tato povinnost jest v:s'ak uloiena nejenom tern, kteii ve vlasti, ale i vgem, kteii jsou dnes po svete rozptYleni.

Jednejrne rozhedne a ryehle. Pro infortrib.ei nagich dtenaka pkinaSime, dtiletite usneSeni, pfijate zastupci historickeho sjezdu Narodniho Sdrukni v Chicagu ve dnech 18. a 19. dubna, kde zastoupeny byly vkchny sloZky kra-jan= skYch organisaci a teles. ZvolenY finaneni vYbor pkedlotil sjezdu nasledujici usneS'eni, jet bylo pkijato: 1. Aby i nadale bylo pokraeovano v ziskavani p t- inch elena s ureitYm elenskYm poplatkem prostkednictvim odbodek. 2. Aby zastupci rianch organisaci v Krajskem VYboru platai $5,00 roene, 3. Aby dobrovolne upissy me-

VESTN 1K sidnich ptispevka i nadale byly ziskaVany. 4.

Aby byly vydavany eestne dipiomy pro jednotlive darce, i pro organisace, ktere finandne pomahaji. VYbor dale co n.ejclatkliveji doporueuje: 1. Aby vkchny naSe organisace, zahrnuje v to podpurne jednoty, sokolstvo, delnieke organisace, svazy, kluby, atd., byly potadany . o to, aby jejich dlenove platili dobrovolnY pkispevek 5 centa mesiene po dobu akce. 2. Aby placeni takoveho dobrovolneho pkispevku bylo,hledeno zavesti ye vkch organisacich eeskYch i slovenskYch — bez rozdilu nabotenskeho Ci politickeho ptesveddeni — v dobe co nejkratSi. 3. Aby tento dobrovolny pkispevek odvadely organisace zvlaStnimu k tomu adelu zvolenemu spra y -nimuvYbor.Taky necht'sizvolkaskupina zvlaSt' zastoupend v Ceskoslovenske Narodni Rade. 4. Aby do tohoto spravniho vYboru te ktere skupiny byli zvoleni zastupci stkednich teles tech organisaci, jicht dlenove pkispevek pravidelne odvadi. 5. Aby takto zvolenY spravni vbor mei pravo a povinnost revise pkijrna a vydani te skupiny, kterou byl zvolen.

6. Aby vkchny spravni vYbory si zatidily jednotne vedeni knih a aby vSechny penize — at' ua jakYmkoli zpasobem ziskane tou kterou skupinou byly ode,vzdany spravni nu vYboru takove skupiny. 7. Aby takove spravni vYbory raznYch skupin si zvolily katdY dva eleny do spoledneho aeetniho vYboru, kterY by pravidelne vyadtoval pfijem a vydani vkch takovYch spravnich vYbora. 8. Aby tento spoleenY adetni vYbor mel pravo revise pkijmu a vydani d'eskoslovenske Narodni Rady. 9. Aby na pisemne doporueeni tohoto deetniho vYboru byly pottebne obnosy penez pro Ceskoslovenskou Narodhi Radu povolovany spravnimi vYbory. 10. Aby i mimo vybirani teto pravidelne, dobrovolne Bane kaZda, skupina pofadala takove akce a podniky, jak uzna za prospeSne a nutne.

Westfti krajane do jednoho giku. V podzimu roku 1938 protil eeskY narod otkes, kteremu v historii noveho veku nerii rovno. OdhodlanY k nejvetSim obetem v boji za svobodu a nezavislost sveho statu, byl vlastnimi spojenci donucen vyklidit dolake pkipravene posice. VYvoji pomera ye stkedni Evrope dostalo se v'Sak podzimem prilis rychleho spadu a do go k odtrteni Slovenska a Podkarpatske Rusi a 15. bkezna ztizeni Protektoratu. Lhat Hitler nedodrtel slovo, dane v Mnichove, znovu ze smlouvy udinil car papiru a k titasu celeho sveta zabral Cechy a Moravu, ziskavk pkedem vYborne opevneni Ceskoslovenska, aby nadherna esl. armada nemohla hajit tisiciletou padu. Cizak otebraail bYva.le teskoslovensko, zlomil jeho vojenskou schopnost a bezbranne Cechy bude naddle vykokist'ovati. Vlast naSich pkedka vole, o pomoc!

Vztahuje ke svYm zahranidnim detem ruce ketezy znovu spoutane a pravi, obychom ji v techto tetkYch Casech neopouSteli. Nebude volati nadarmo! Pkineseme radi °heti pro velkou lasku, ktera naplfmje vSechna uvedomela a \Tema Ceske, srdce. Neopustime matidku vlast ve chvili nejtetSI a proto za jeji osvobozeni Mkujeme se do jednoho houfu. Po na gich texaskYch osadach zakladaji se odboaky Sdrukni Amer. Oechoslovakt v Texasu. Chceme k novemu boji bYti svorni, bychom mohli postupovat jednotne.

Je Skfidcem na'Si krajanske haluze, kdo rozsev jests nyni seine svaru, je naZim neptitelem, kdo radi nam dnes k nesvornosti. Katdy, kdo chce pomahati pti hnuti pro zachovu idea,111 demokracie, americke svobody a volnosti a tak o znovuosvobozeni doeasne porobeneho Ceskoslovenska, vstup do SdruZeni amer. Oechoslovaka v Texasu. WestAti osadnici vSech tabora jsou -ut spojeni. V nedeli 21. kvetna ye 3:30 odpoledne na vetejne schazi v sini sv. Josefa chteji'tuto jednotu upevnit a zocelit. Reenikem krajanSkeho taboru bude vYmluvny dpi P: P. KaSpat z -La Grange. Bratki:a sestry-kadu S.P.J. S.T., dostavte se do 'Leto schilze v poetu nakhO Bratrstva dastojnem. Olenstvo dartich organisad dhysta se k ni velmi_podetne..Ukalme amet • ricks Vekejnosti, te jsme • riej en opravdovYmi C-echoamerieany, ale take VernYmi obhajci dnes cizaky porobene vlasti naSich ptedka — pionYra Texasu. Laska jak znamo divy tvoti. A my ye znameni te lasky ku svemu rodu zvitezime, tvitezit! Cechoslovaci dosahnou opet ph* sv ►bodyt .

Ve sti'edu, dne 17. kvetna 1939.

Chceme-li miti zelezo, nemilieme miti mislo, pronesi prl jcdne oslave povestny naSeptavad Hitlertiv general Goering. Proto Lvotni aroven nemeckeho lidu die svedectvi verohodnYch osob stale klesa. VY'tiva je Spatna, S'atstvo miserne, pracovni doba dlouha pki malem vYclelku, masla a jinYch tun neni, nemeckr lid ma, bidu. Hitler udefil na psychologickou stranku nemeykeho lidu, kterY uz od staleti je zvyklY poslouchat bez reptant. Proto nelze oeekavati brzke shrouceni nemeckeho noxodniho hospodafstvi a tim i pAcl nynejSi diktatury, protote nemeckY lid nynejSi bidu yydrti tfeba jests tadu let. Ne'mecko pied svetovou valkou dobfe prospivalo, obchod a prinnysl byl na dobre ceste k vetSimu blahobytu a dneSni mizerii Nemecka zavinil "bohurovnY" cisaf Vilem, kterY bil svetovou valku a konec dtivejSi prosperity.

Nemecko chce dosahnouti sobestadnosti a v teto snaze vlada zalazala vYvoz kapitalu. Tento zakrok zpasobil nsilovnY vYvoz zboti a novY zasah vlady — kontrola vYvozu. Omezeni vyvozu znamenalo omezeni zahranitniho Avert' a snitenY dovoz. MenSi ,dovoz zpusobil zdrateni zboti a vladni kontrolu cen importovaneho zboti pro ochranu pied ket'asovanim. Po kontrole cen nasledovala kontrola v'Sech cen a naposled kontrola vYroby, mezd a zamestnani. V Nernecku je dnes vSechno pod komandem, delnici, tovarnici, obchodnici, zkratka, osobni svoboda a iniciativa v Reichu neexistuje,,lid je tam yedenYm stadem a pro ntechu nacisti vystupilovali hulak-ave vlasteneeni. Moraine AchylnY pajdavY Goebels ovlada nitky vlastenecke propagandy jako zkutenY raiser pimprlat, naciste provolavaji at do ochrapteni "Heil Sieg — Heil Hitler!", snaSeji nedostatek, uteSuji se, te maji telezo a proto main masla. Maze tento sta y v Nemecku dlouho potrvat? Dojde trpelivost posluSnYch, povestnYm pruSackYm "drilem" vychovanYch Nemcti? Snad fadu let. Ale shrouceni pfijde ureite, protote nelze trvale krmit narod — telezem.

MusIme pfispet nagi pomoci o udrieni Ceskeho naroda a proto povinnosti kaideho uvedomeleho techoamerieana jest podporovati Sdruieni Amer. Cechoslovakfi v Texasu, ktere co samestatna soika spojena je s hnutim pro osvobozeni stare domoviny pod vedenim Narodni Rady v Chicagu.

Narodni seurueenstvi znamena politicke sjednoceni. 6esky narod, kterY pro gl tolik bed a tolik klamani,-je die zprav ze stare vlasti, po udalostech bfeznovYch — politicky jednotnY. Vtichni mutove podali v dubnu 1939 ruce a slibili si, ze svorne a bez vahani chteji pracovat pro narod, pro vlast, pro blaho syYch deti, pro jejich St'astnou budoucnost. Ceske, pilna ruka, aeskY dumysl, Ceske, vytrvalost se osvedei za vtech okolnosti, jestlite je povede jeden duch a jedna yule. Nagi ptedkove dovedli probuditi narod, kterY ut temet ztratil narodni vedomi, a udiniti z neho svornou praci kulturni, hospodatsky a socialne vyspelY a uvedomelY narod, kterY se stal v rodine naroda znam jako mai*, ale uSlechtilY, pilnY a zdatnY. My, ktefi jsme detmi tohoto u2 vyspeleho naroda a tijeme v nove vlasti, vime, te• musime pomahat jej udrtet, stale vkly pracovat pro jeho znovuosvobozeni.

To co koluje v na gich zilach, je Ceske, krev, minulost ptedka a rod. To, co neseme sami v sobe, je Ceske srdce, vatnost k vlasti natich preda Cas. NaAich ptedkn krev puku, tuje v naSi krvi a jejich hlas je naSe Ceske, tee.

Do posledniho dne necht' de, nam Buh hrde srdce a jasne eel°. Chtejme, abychom mohli tici na sklonku na geho tivota to, co Haar& se7 dlak Cimbura: "Pane, dej, at' krasne Ceske kraje s vrchy i lesy, zemi i vodami, lidmi i zvitaty, se vim vtudy — jako nas zivily — i bUdoucl tivily prodat se nedaly a Ceskymi vane zitstaly."

Dr. Beneg zpetdo Anglie. Na ge oeekavani, budeme mod uvitati dr. 13ene ge v nagem Texa-: su doznalo zklamani zpravou, die nix drub' dsl. president,ptipravuje se na navrat do LondYria.

Dr. Eduard Bene g Prijel do Ameriky na pozvani chicagske university, aby zde pfednatel. Nasledkem neneekavane zmeny situate v Evrope, zajmy porobeneho eeskeho naroda vytaduji, aby dr. Beneg dlel v LondYne. Dle zpravy ckeho tisku-vdenST a ctenS7 host opusti Spoj. Staty behem jednoho mesice.

Ve stfedu, dne 17. kvetna 1939.

ZdatilSr program kadu Jaromir els. 54. ve West. V nedeli Po deli ptestavce Indio dlenstvo tadu Jaromir program ke Dni Matek, kterY se neoeekivane vydahl. Na stejnV den a malem dobu odpoledni ptipadl koncert kapely vyggi gkoly v prave dohotovenem gymnasiu, k nemut se chystal velkSr poeet obyvatel a pfi nemt Aeinkovaly nektere z ditek, jsouci na programu v fadove sini. Nadherna, kvetnova pohoda vylakala tolik osadnikil, ze navgtevy obou podnika byly hojne a tispech take. Sin faclu Jaromir zapinila se po druhe odpoledne docela, opozdeli museli se spokojiti stanim. Pied zahajenim programu Divig ova kapela z Temple vyhravala iibive Ceske kousky, by poiad sama zahajila pfednesem hymny americke, jit obecenstvo vyslechlo stoje. Obtadnik br. Rob. eervenka padnSmi slovy uvital navgtevniky, struene zminil se o ifdelu oslavy a pfedstavil mayora mesta br. Jiiiho Kacite, kterSr eesky i anglicky vita, shromatcleni, rovnet dotS7ka se oslavy Matek a svaj teinny proslov gperkuje pfilehavSrm humorem. Prvnim dislem byl zpev Sboru mal'ch deti "Tatete se, prod rad specham?" Skupinka smav'ch poupatek — Evelyn Jetabkova, Lilie Girardova, Mary Ann Vafiova, Gladys Ann Morrisova, Joyce Vanturova, Tracy Bartofiova, Frances Poppova, Mary Ann Girardova a Virginia todkova — u piana pi. Raym. Nemeekovi — uchytily pfizefi nasluchada prvni slokou.

Pely jemnSrm net jistSrm hlaskem a nebojacne.

Nasledovaly vetgi divenky — Lille 8ulova, na 8majstrlova, Clara Mae Jetabkova a Ruth 6oe. lcova — °pet za pianoveho doprovodu pi.

Raym. Nemedkove. Vybraly si dojemnou "Prod jsi ty maminko tak vzdaleni", jit pfednesly velmi zdatile — nihohe odi pfitomnSich maminek se v teto chvili zarosily. Nasledovaly basnieky devugek: Virginia eoekova — "Matieka"; Tracy Bartotiova — "Zemfele mamince", Gladys Ann Morrisova — "Ma zlata, maminko", Mary Ann Vanova — "Matce" a Frances Poppova -- "Mother". Pfekvapovala u teto drobotiny pane vyslovovana eatina, spravriSr phzvuk a naprosta srozumitelnost. Obfadnik po te pfedstavuje po gtmistra mesta West bratra Rud. Maraka, kter' v krasne anglicke pfedna g vyzvedl smysl oslavy Dne Matek, jeji hlubo--ce kS7 vSrznam i dosah. Do logicky stavene fedi vpravil schopnS7 feenik citat kongresnika Poage z Waco a basal generalniho pogtmistra Farleyho. Sklidil dlout4 zasloutenST potlesk. Nasledoval desk' proslov po •adatele a po nem zavereena slova obtacInikova, v nich dekoval vgem ilainkujicim a zvlagte pi. Frank 6o gcove, ktera mela o jeho phpravu i provedeni hlavni zasluhu. Divigova dobte sehrane, kapela vyhravala Po programu k tanci, kdo netaneil uzil srdeeneho rozhovoru v utvokivgich se krouticich pfatel.

Vederni tanedni veselice nav gtivena byla rekordne. Majova smava pohoda, nejkrasnejgi obdobi roku, sobotni dobrSt de gtik, to vge dohrornady zgasobilo naladu k pobaveni se, pookfati, rozveseleni. Vtdyt' jsme jen jednou na svete . . . .

Nagi PH Hillje do spoledneho giku. Klade osad, v nich krajane rozlier4ch tabort spojili se . v jednotnou celostatni organisace Sdruteni amer. oechoslovalt v Texasu, pfibyli dleni deskYch spolka pfi Hillje. Na spoledne schazi konane min. aterka promluvili bratti Stepan Valeik a C. H. Chemost14 . a jini. Mistni odboeka S.A. v Texasu byla zalotena. Jen dale v katide osade, je nutne zapottebi, abychom byli zceleni, svorni ku praci, ktera, 'deka.

Vec poratena, neni ztracena; zustava narod, kde se meni mapa.

Nacistieti loupeinici po vojenskem pfepadeni

tech a Moravy zabavili a do Nemecka odvlekli prvotfidni vSrzbroj dsl. armady, na nit 6echoslovici vynalotili bilion americkS7ch dolart.

Hitler ye sve feel pled berlinskou ti gskou radou :(slOtenou z nakcimandovanch "kkvala", riikoIi lidem voleOch zastupcil) doznal, te bylo zabaveno v deskSich zemich: 1,528 letadel, 561 protiletadlove delo, 2,175 tetky"ch a polinch del, 785 vrhadu min, 469 tank& 43,875 strojnich pu gek, 114,000 automatickS7ch pistoli, 1,090,000 manic, 1,000,000,000 (bilion) naboja pro pugky, 3,000,00 delovSich kouli. Mimo toho zabaveny a do Ag e odvezeny soupravy most& vyhledavaee letadel, reflektory, velke mnotSt*Vi motorovS7 eh vozidel, nadrogi na meteni do-

VESTNiK stfelu a jinSrch valeenSrch zatizeni. Na teto zbroji Neinci ukradene, 1pely mozoly a pot 'deskeho pracoviteho a getrneho lidu. Lid na ni venoval vgechny svoje fispory, za net kupoval dluhopisy narodni obrany. Tato piljeka mela mu bSrti kdysi splacena net Hitler v historii neznamem pfepadu, desk' lid okradl a dodasne, pevne vetime, jej podmanil. Historie jak zna,mo se opakuje; nacisticka rozpinavost, vyslovend loupet, naparovani a ohrotovani Evropy budou zastaveny, Germani zkru geni. Potom dojde eas k adtovani a vitezove nebudou vnei ohrotovatelam nejdrat gich statka lidskosti shovivavSrmi, jak byli v fijnu roku 1918.

Padne-li jazyk deskS7, echove sami tim vinni budou. — Josef Jungmann.

NiArStevy v redakci. Ve dtvrtek odpoledne dojel do West za afednim poslanim pokladnik Hl. Ufadovny bratr F. B. Steiner a zastavil se na chvili v redakci. Po vytizeni zaletitosti pokraeoval v ceste do Ennis. — V patek dopoledne dojeli k nam z Houstonu bratti: mistoptedseda Hl. Utadovny Stepan Valeik a pokiadnik Sdruteni amer. echoslovakti v Texasu Jan 8ulda.

Br. Valdik dojednal s vydavateli echoslovaka tisk velmi pottebne pfiruoky o parlamentarnim fadu, jakou se nebude moci vykazat ani nepatrnSr podet bratrsk'ch organisaci a ktera bude dinovniktim facia smerodatnSlm voditkem pti tizeni a chodu spolkovSrch schuzi. Pfirueku vypracoval br. Valeik s jeho osvedeenou pfesnosti, srozumitelnosti a hlavne — praktidnosti.

Bude chranena "copyright" t. j. nebude smet b't bez povoleni na gi Hl. Ufadovny bS7ti ptetiskovana a mimo na ge lady poutivana. Mill hoste delgi dobu s kolegy A. J. Morrisem, Jos. F. Holaskem a potadatelem pobesedovali a kolem tfeti odpoledne vydali se na cestu zpatedni.

V iiterST rano pfekvapil nas neoeekivanou nivgtevou stall pfitel bratr T. H. Skrabanek z Ennis. V nedeli mela rodina Skrabankova rodinnSr sraz v Danbury u Houstonu. Sjelo se to sto pfislugnikil a nositelii jmena Skrabanek. Jiste ze se vespolek shledanim pote gili i pobavili.

Mimofadna, udalost byla ob girneji popsana v houstronskem deniku a bude-li nam nekterSrm elenem rodiny poslana, radi ji v deskem zneni uvefejnime v Oslo pfi gtim. Navatevy noz skuteene velmi potaily.

KONSERVUJTE STitiBREM! Kdyt hospodyfika zadelava ovoce a zeleninu, "pasteurisuje" je — to jest, vaii je asi pui hodiny pri teplote 70 at 80 stuprit Celsia. Pak je zavfe do vzduchotesnSrch nadob, ubezpeeena vedomim, ze se ph vafeni znicily vgechny bakterie, nebezpeene zarodky a gkodliviny. Na negtesti vg ak timto postupem utrpi dosti chut' zavafeniny. A je gte daletitej gi: soueasne se zni„di i vitaminy, take zavatenina pozv-gva, z velke east sveho adelu.

Tovarny postupuji pfi zavafovani ponekud jinak. Ke sterilisovani ovoce a zeleniny utivaji chemickS7ch latek. Pri tomto postupu se chut' zmeni jen nepatrne. Hlavni namitky proti nemu jsou spig e rani eiste medicinskeho.

Nedavno se zadalo u givat nove metody na sterilisaci a konservovani potravin. Ligi se radikalne od v gech dosud utivanSrch a Java velmi dobre vSr sledky Zde je sterilisaenim prostfedkem zabijejicim bakterie — stfibro! Z nejake, nam doposud nezname pfieiny je stfibro, tak jako mnoho jinSTch kovu, mocnou antiseptickou latkou.

Ovg em utiva se ho v mnotstvich velmi nepatrn V ' eh. tastedicy koloidniho stfibra, tak zvane stfibrne ionty, se smichaji v nekoneene malem mnog stvi se zavatovanou kapalinou. Na pfiklad 0.025 easti at do 0.6 east stfibra stadi na sterilisovani jednoho milionu 'Oast vody. Pfesto je i toto mnotstvi podle nazora nekterS rch odbornika pfilig velike, ponevadt je znamo, ze mnoho kovt gkodi lidskemu telu i v mizivSTch mnotstvich.

Aby nebylcr mono pfekroditi zdrave meze a aby se vyhnuli jegte jlnSrm netadoucim vlastnostem smesi v tomto pomeru, prisli udenci na pozoruhodnY dilmyslnY kompromis. Spojili oba procesy, take potraviny se sterilisuji soueasne horkem a stkibrem. Rozdil proti jinSrm metodam je jen v torn, ze se nezahfiva na vice nee 60 stupfia — co g vitaminiim neg kodi — ale na negtesti tak6 ne bakteriim. Ale v tomto ptipa-

Strana 13. de stadi na Upinou sterilisaci jen jedna Cast stfibra na 100,000,000 za.vatovane kapaliny.

Tent° pomer dovoluji uz i nejpfisnej gi zdravotni autority.

Laikovi se zda skoro nemotne, ze by takove nepatrne mnotstvi stfibra mohlo zbavit potra,vu upine choroplodnYth zarodka. Stribrne ionty jsou tak male, ze bakterie vedle nich vypadaji jako obrovske nestvury, a ty, nezapomenme, jsou prosternu oku neviditelne. Tak v krychlovem centimetru ovocne gt'avy, obsahujici 100,000 bakterii, by byly podle uvedeneho pomeru miliony ionta stfibra na katclou bakterii.

VS7sledkem tohoto noveho postupu je, tie zavateniny se nyni daji driet libovolne dlouho — a co je hlavni vitaminy ztistavaji neporugeny.

Stfibro neni jedinST kov, kterST ma tyto zazradne vlastnosti. Med' na pfiklad je pro bakterie tak mocn'm jedern, ae medene nebo i mosazne kliky bYvaji vgdy prosty bakterii, ponevadg ty, ktere se na nich uchyti z lidske ruky, jsou znideny za nekolik vtefin. (Naproti tomu papirove penize jsou pravYm magnetem pro bakterie.) I stall. Rimane ut vedeli, 'tie to disti vodu, kdy2 se na dno dgbanu daji stfibrne mince. Dnes se antisepticke vlastnosti kovil zkoumaji pro dobro v geho lidstva na poli chirurgie ( ye spravovani zlomenin atd.).

Bakterie tuberkulosy jsou zvla gte citlive na med'. Stadi i nepatrne stopy tohoto kovu, aby zastavily jejich rust na mistech, kde kvetou bacilove kultury. Podie pozoruhodneho obj evu obsahuji plice zdraveho dloveka desetkrat tolik medi jako plice souchotinatovy, take se zda vice net motile, ze duletitou filohu ye vzniku a v'vinu tuberkulosy hraje nedostatek medi v tele.

Zlato ma podobne antisepticke vlastnosti.

Zvyk nosit zlate a stfibrne gperky, ugivani zlatYch a stfibrnYch pfiborii a nadobi vyrostl z neklamneho pudu, adkoliv ovgem jeho hygienickY vYznam byl dlouho neznam.

Nedavno bylo objeveno, ze kovy mohou mit vliv na organismy i bez pfirneho dotyku. Z toho vyplyva logicky zaver, ze kovy vysilaji nejapaprsky. Francouzska akademie ved pfinesla nedavno vYsledky pokust, ktere se zdaji potvrzovat tento nazor. Mezi semena rostlin byly v sedmimilimetrovYch mezerach kiadeny male kovove kotoudky. Bylo shledano, ze kovy vice nebo mend' zpomalovaly klideni semen Hlinik byl skoro bez fieinku. Ale z hofeidnYch semen blizko olova jich vzklidilo jen 20 procent, ostatni prosty zahynula.

Pravdepodobnej gim vysvetlenim by bylo, ze se kovy meni fysikalne vlivem vyzafovani u radia. At' je vgak tomu jakkoli, jiste je jedno: se kovy skutedne meni. Bylo to dokazano i timto pokusem: Kovove piliny nebo kovove soli se vlogi do zkumavky na obou koncich zatavene.

Na vnej gi stranu zkumavky byl ptipojen stfibrnS7 kotoudek. Ukazalo se, ze kov ptisobil na stfibro i races sklenene steny, ponevad g se chemicky zmenilo. Mfi ge vgak hmota proniknout sklem? To by bylo proti jednomu ze zakladnich pfirodnich zakonti! Odpoved' mute bYt podle vedcuj en ta, ze v tomto pfipade se hmota rozbiji a meni na zateni pronikajici sklem jako katodove paprsky.

Krome antiseptick'ch vlastnosti mail kovy vliv i na rust bunek, zpomalujice nebo urychlujice jej. Rust kvasinkove kultury v melke nddobe se urYchli, pologime-li nad ni kovovY plech. teinky techto kovov'ch zateni se zesiluji ku podivu tuky nebo olejem. Take tuky vyzatuji paprsky, ozatujeme-li je nejakou dobu ultrafialovYmi paprsky, roentgenern atd. Pfidame-li k tukttm kovovYch pilin, zateni znadne zesili. Doposud nevime, prod tomu tak je. I kdy2 obe dist smesi od sebe oddelime, vyzatuji mnohem silneji neg &ly e, dokud jsme je nespojili. Zelezo ma velmi slabe zafeni, ale smichame-li telezne piliny s nejakSim tukem a smes ozafujerne ultrafialovijmi paprsky, zdfeni neobyeejne zesili a zustava zesileno i potom, kdyt jsme je oddelili od tuku.

Jsme teprve na zadatku zkournani techto novYch vlastnosti kovu. Protote i velmi nepatrne easteeky kovu mohou mit hlubokY vliv na givotni postupy v g ivYch bytostech, at' v pfiznivem nebo nepkiznivem smyslu, dal gi badani na tomto poll pfinese jednou pfelcyapujici objevy pro 00140 veaet011,0 lid4va”.

Strana 14.

VESTNIK

Jak vla tvka l o rucha Ave& jaro. g

R. P. Vojif.

DO CELY podzimek poslouchala vlagtovka Modrucha stesky zvita.tek na zimu. Kdy2 poznala, jak se boji, sletla k nim a za gveholila: — Slyeela jsem od sve mati, kdy2 mne ueivala snati sveta radosti a 2aly, ze za lesy a hor valy je kraj, pinSr slunce, 2dru. Slygela jsem cos o Jaru, mladem, rtitolicim krali, jemu2 v koletoku se smelly vonne kvety, smave pisne. Domnivam .se , moji soused& tedmi se nic nesvede. Skutek musi tady bYti. Proto pro Jaro chci jiti. — Tato fee pfekvapila shromaMeni. — Vgichni usoudili, ze je to skvelSr napad. Kohout se vypjal a zakckrhal: "Modrucho, ty na ge mild, let', bys Jaro vyprosila. Jmenem v gech to o to zadam, zdar ti predem provolavam."

ShromaIdeni provolalo ji.slavu a projevilo radost z jejiho odhodlani. — Vla gtovka se se vg emi rosloueila a jeete teho2 veeera opustila hospodgily Letela pies hory, pies doly, pies lesy, pies more, ale kik kralevioe Jara nenalezala. Unavena, usedla na skalu v airem mori, aby si odpoeinula. V torn zahledla, ze nad ni v modrem vzduchu pluje hejno cape. Vla gtovieka je znala a proto na ne zavolala: "Hej, vy, eapi, kamaradi, mate mne snad je gte radi? Hlasim se k vam po staru, povezte mi. o Jaru."

Nejstarai cap zaklapal zobakem a povidal: "Musig drive letet k mofi, tarn, kde slate slunce hal. To ti rado tekne dale, kde zastihnee Jaro, krale."

Modrucha mu podekovala a dala se za sluncem. Kudy eapi leteli, tudy zvestovali, ze vlagtovka chce odvesti Jaro. Veude proto na ni lido cihali, chteli ji chytit a Modrucha musila bYti stale na strai, aby doletela a ptedsevzeti vykonala. Po dlouhS7ch Utrapach doletela k Zastavila se na bfehu a prosila: "Mote, zbav mne hote, povez mi o slunci smavem, ktere vi o Jaru hravem."

Mote se rozvinilo a zaumelo: "A2 slunce krvave pajde spat, cestu ti vyznaeim v hladine.

SI* po ni za nim je vyhledat, povi ti o Jara krajine." Vlaatovka podekovala. Usedla a dekala, aft slunce bude zapadat. Nedekala dlouho. Slunce se snailo k hladine, na ni2 se ukazala slata, ttpytiva testa. I vzchopila se Modrucha a dala se po ni za sluncem.

Ale nedoletela daleko. Slunce zapadlo a Mesic vykreslil na hladine stribrnou cestidku.

Mcdrucha se toho nepovkinla a tak se stale, 2e doletela misto k slunci k mesici. Mesic udivene hledel, kdo se to pied nim objevil.

Vlagtovka prosila: "Povez mi slunieko usmevave, kde najdu libezne Jaro hrave?"

I ozval se mesidek: "Jd nejsem slunieko — slunieko bratr muj. Jsem jenom mesieek, sluptitel Vlagtovka se usmala a sa gveholila: "Odpust', chyba ma to byla, 2e jsem se tak ukvapila. Prosim tebe, mfij mesieku, uka2 k Jaru mi cestieku."

Mesic se usmal a povidal: "Dolet' jeate k slate hole, tarn, kde konei eerna mote. Rano na ni Slunce vleze, jak jen s postYlky sve sleze.

Tam mu mft2ea ptednest beze v geho upejpani. — Posvitim ti na cestieku, abys dogla y eas k slunieku."

Vlagtovka mu podekovala. Mesic ji posvitil na cestu k slate bore a zmizel. Sotva se tak

stale, za ttpytila se hora zlatou zati a ne2 se Modrucha vzpamatovala, Slunce vylezlo na temeno hory. Chtela se na ne podivat, ale musila si odi zakrSit, jak ji jas bodal. Zatim se Slunce posadilo na horu a rozesmalo se na kraj. Kam se podivalo, 'dude bylo radostne a krasne Brzy si poveimlo vlagtovky, usmalo se na ni, fkouc: "Co mi nese g, vlattovieko 2e ses tady objevila?"

Modrucha cdvetila: "Hledam Jaro hrave, pacholatko usmevave, doslechla jsem, 2,e o nem vie — kde je, snad mi ratio povig."

Slunce se zamyslilo a potom povidalo: "Co mu chcea, ma vlakovidko, 2e ti plane dt2i. lieko?"

Vlaatovioka odvetila: "Pti gla jsem mu po2alovat, jak nos zima souzi, kid mu, 2e u rids ✓ O' echach kaidS7 po nem tou2i."

Slunce se ph jeji feei usmivalo a kdy2 skoneila, dodalo: "Zavlam je, hned tu bude, jiste s tebou do tech pujde."

P 'ate rozkazalo sv)im 'paattim, aby zavolala Jaro. Ta se rozbehla a za chvili je ptivedla. Bylo to pacholatko usrnevave a libezne jako obrazek. Na hlave melo veneeek z vonnYch konvalinek a v ruce kytici fialek. Kdy2 mu Slunce povedelo, co vla gtovka 26,da, usmalo se a pravilo: "I ty maid vla gtovice, libezna ty prosebnice, ptijdu s tebou, navativim vas, svezu do Lech pine kris" Div ho Modrucha za to slova nezlibala.

Pate Jaro rozkazalo, aby sapfahali, ze pojede na vSdet do tech. Slunce se pfihlasilo, tam pojede take. Vettici vytahli na zlatou horu zlatY povoz, zapfahli do neho vanky. Jaro se Sluncem nasedlo a u2 se jelo. Vlagtovieka et'astna, je deprovasela.

Zatim doma netrpelive oeekavali vlagtovein navrat. Zima zle su2ovala. Ale jak byli vg ichni pfekvapeni, kdy2 jednoho dne zaletla Modrucha pod krov statedku a s ni se usadilo ✓ kraji jaro a slunce. Zahy rozkvetly stromy, kete i kvetiny a Yee se radovalo. Nejet'astnefai v e se ji pobyla ovgem vlakovka Modrucha, 2 datilo ptivezti Jaro a kdy2 se ji narodily rada jim vypravela o sve ceste za Jarem.

JAK SE SOMA HADALA SE STRAKOU.

Napsal Fraria VelkoborskST. H.dala se sojka se strakou, ktera z nich je krasnejei.

"Jen se podivej na mou eeeulku na hlave", tekla sojka. "Ty na hlave nemag nic."

"Jen se podivej na mai krasnS7 ocas", zaskiehotala straka. — "Kdy2 letim, veichni ptaci mi zavidi moje dlouhe kormidlo."

"To je toho," u gklibla se sojka. "Ale tak krasna petidka v ktidlech nema g jako ja. Jsou modrobild, pestra, jako malovand. Co je proti nim tve pal?"

Poslouchal tu hadku datel, kterSr gplhal blizko po kmeni a chtel se do hadky vloZit, kdy2 v ✓ torn gel dole pod stromy myslivec. Jak ho sojka spattila, naeepS7fila se a fekla pygne: "Vidig, i myslivec nosi ma perieka za kloboukem."

"Nechtela bych, aby me peti nosil myslivec", ugklibla se straka. "Kdyby tva, sestra, kterou myslivec zasttelil, mohla mluviti, jiste by se tim petiekem nechlubila."

Myslivec zaslechl jejich hadku, strhl pugku s ramene a samitil nahoru. Oba ptaci se ulekli a uletli. Jen datel spokojene- zakvikl a bugil zobeem dale do kmene. Vedel, '2e mu myslivec neubli21. — Kdy2 se zas sojka setkala se strakou, septaal se posmegne: "Prod jsi tenkrate odletela, kdyi gel kolem myslivec? Na tebe by piece nesttelil, nebot' tve peti nestoji za ranu z jeho pugky."

"Nechtela jsem se divat na tebe, a2 spadneg se stromu myslivci k noham. Bylo by nine piece jen lito tveho uboheho 2ivota," odsekla straka povS7gene.

Datel, kterSr to zas sly gel, zakvikl, aby na sebe oba upozornil a iekl: "Jste nadute a haatetive, styd'te se. Jen se podivejte na mou eervenou depieku — vim, 2e je krasna a piece se tim nechlubim. Kandy ptak ma nem krasneho, ale nema se tim chlu-

Ve stfedu, dne 17. kvetna 1939.

SLABIKAA. Ctenaika.

Maienka videla doma de deeka, jak ete z kalendaie.

Dedeeek poloiil knihu a -brae . na still a vyiel yen..

Holeleka posadila se na jeho misto, vzala kalendai do rueek a nasadila si brejle na nos. Chtela take eisti, ale nemohla. Povida si: To je divne, brejle ream jako dedee'ek, knihu mom jako dedee'ek, a piece cisti neumim.

Jaro.

Piglo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi?

Byla zima mezi a ted' uz je za horami hu, hu, hu, jaro ui je tu!

Vrabec oidil chlapce.

DST chlapec lezl na strom, kde vrabci meli hnizdo.

Vrabec ho uvidel a pokiikoval na neho: Vys, vki! A chlapec lezl poiad vyse.

Najednou se pod nim zlomila vetev Chiapec spadl a velmi se uhodil. Ted' se mu vrabeik vysmival: Cita. 1Riiiieka se hneva, ze listecku nema.

Poekej, poikej, ai di P d Bub teplieko.

Az zahuei hrom, obali se strom listern zelenim, kv6tem eervenim, bit, prote2e to neni jeho zasluha. Krasa ptaneni jen v krase peti, ale ptedevaim v torn, co krasneho clelaji a jak se chovaji."

Oba hadajici se ptaci umlkli a zahanbene odleteli.

Senat Spoj. Statii odhlasoval v pondeli min. t*clne povoleni 338 miliona dolaru na tak zvane zemedelske paritni platy a ocikup prebyteer&h plodin.

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939.

101 ■ •••••olmauNIMIKNIIMI.4n0.4100101.111111.1•11.4111111.41 ■04111■11.041111.041100411*

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

GRAND-HOTEL LAZENSKf JAM (Reportai jedne sezony) Z teto "lidove" restaurace vedly postranni dvete na silnici k nadrak. V nich stanul nyni pan Kavanek, pin pfijemneho vzraeni. V zatodine lesa se objevil motorovY vladek, za chvili bude v nadraZi a nova hoste vystoupi. Na nadrati stall jit dva podomci z hotelu s ruenimi voziky a opodal osobni auto pana teditele, ureerie pro lazeriskou slabu. Z nadraZi bylo site k hotelu jen pet minut cesty, ponevad2 v§ak pfijildeli do Grand hotelu take teke nemocni rheumatismem, muselo bYt auto k disposici.

Vladek zastavil ve stanici Bohaov a pan Kavanek zbystfil zrak. Chtel si sve nova hosty prohlednout, neki se s nimi setka a odhadnout, kteti z nich slibuji bYti zajimavYmi. Spatfil je za chvili a bylo jich dosti. Toto poledni spojeni bylo nej yYhodnej8i, protole bylo pfipojeno na pralskY rychlik, proto la vettina hosti v poledne. Veder hlavne manZele, kteti meli v laznich rodiny.

Hloueek lidi se blilil po silnici, za nimi podomci s voziky, vrchovate nalolenYmi zavazadly. A zkaene oko pana Kd,tanka kritisoValo a patrol°. Nekolik manZelskYch dvojic stiedniho veku, s detmi i bez nich, nekolik samostatnYch dam, mladkch i starkch . . . nyni! Trochu stranou ostatnich krakel start pan, dristojneho vzhledu a vedle ilea° divka. Stihla, jemnd blondYnka; sriala Capku a jeji vlasy zazatily zlatem v polednim slunci. Elegantni cestovni kostym ji znamenite sluael, sveli tvat se usmivala. Rozkany obrazek, pomyslil si pan Kavanek a skoro nerad odvratil zrak od hezke diveiny. Za ni spat •il dvojici stejne nerovnou.

Stara dama, zfejme churava, opirala se o rame mladeho mute. "Zajimava, dvojice!" fekl si pan Kavanek a mel pravdu. Byla to jiste matka se synem, o torn nebylo nejmenSi pochyby. Rysy obou byly si tak podobny, jak zildka kdy muteme spatfit. Oba men yzacrie pravidelnou tvat, mateiny rysy byly mekai, synovy manejk, tyte2 tmave odi, tuta pevnou linii rttt. MladY byl snedY a mel hladke, dozadu sdesane tmave vlasy, stars dama mela vlasy iipine bile. Jiste bYvala krasna, pomyslil si teditel Kavanek. Byli oba obledeni s prostou eleganci, prozrazujici iidi z dobre spoleenosti. Syn podpiral matku a katdou chvili se k ni netne a pozorne sklanel.

Za nimi upoutala pozornost pana Kavanka dama jit stark, ()and s jakousi napadnosti, ktera yeak nepasobila rueive. Ponevadt byli veichni jit blizko, videl teditel, to dama je dosti nalieend, ve ztejme snaze zakrYt stopy zradneho veku. Jeji tvat mu byla jaksi znama. A vzpomnel si ihned. Primadona Bolardova, jeete nedavno hvezda naeeho i ciziho divadla.

Zpevaeka, jeji jmeno a10 svetem. Olenka americke Metropolitan opery, videriskeho dvorniho divadla, Casty host na pratske statni scene .. .

Mnul si ruce, spokojen timto objevem. Carmen Bolardova, jeji jmeno bylo ji osudem, bude jiste hostem zajimavYm! Vedle ni eel mladY mut, ulizanY, jako vystfiteny z modniho turnalu.

Bezvadna, elegance, snad at prilia bezvadna, tvat at ptilie hezka. Nesl v ruce kotene zavazadlo polepene do posledniho misteeka nalepkami cizich hotel& fteditel Kavanek pokreil rameny. Asi mildeek etesteny, ktereho jit nudi Riviera, Monte Carlo ho jiz nevzruei, zna cely svet a zatouEl po klidu Bohaova! Uvidime! V posledni chvili spatfil jeSte damu, ktera se pNpojila k heredce a k jejimu rytiri. Dosti yeedni zjev, prost •edniho veku, skvele odena, oveeena Lperky .

Brilianty v nauLnicich, brilianty na prstech, eiroky zlatY naramek, vlastne tti naramky a ye vYsttihu 011ie velkem nahrdelnik z rubina . .

Pan Kavanek zktivil pohrdlive rty. Mel vybroueenY smysl pro pravou eleganci a nenavidel procovstvi. A tohle se podobalo tuze velkotizenatskemu kramu

VtSTNiK Maly priivod uzavirala jegte rodina s dvema detmi, z nich menk vedla o'Settovatelka v boru zkoaenYch sester.

Pan Kavanek zmizel rychle ze dvefi lidove restaurace a spechal do sve kancelate.

Nekteil z novych hosti meli pokoje jit dtive objednand, o ty se postard. pan Kratochvil a pokojske. Ostatni prijeli bez ohldeeni a ty bude nutno teprve umistit. OtevtenYmi dvetmi sve kancelate, vedouci do hotelove hally, pozoroval pan Kavanek, jak se hoste rozchazeji. Cast se ubirala do vily Jitiny, Cast zastala v hotelu a oba chlapci v dervenych uniformach je odvadeli nahoru do poschodi. Ti vypini sve ptihlaeky at zitra, jsou stejne jiz zapsani, nebot' sprava lazni s nimi pisemne yee vyjednala a veteinou poslali take obvyklou zalohu.

V halle zbyl jeete hloueek neohlaLenYch hosti a pan Kavanek zjistil s uspokojenim, ze to jsou ti, ktell jit vzbudili jeho pozornost. Seznami se s nimi tedy ihned, cot bylo jiste lakave pro tohoto dychtiveho a vaeiniveho pozorovatele.

VratnY, pan Kratochvil, odevzdal jit \Teem klide objednanYch pokoja a ()bratl se nyni k male spoleenosti, jeji elenove se zvedave prohliteli.

"Raete laskave k panu tediteli," obratil se vratnY ke staremu panovi, vedle nehot stala svetlovlasa diveina. Reditel Kavanek, jemut nic neuelo, zpozoroval, to se zardiva a zjistil take ihned ptieinu. MladY mut, kterY pkijel se starou damou, na ni uptene hledel.

"Pojd' Evo," pterneil start' pan diveiny rozpaky a oba vstoupili do atadovny pana Kavanka.

Ptivital je syYm rortomilym rismevem, ktery byl sam jit znamenitou reklamou pro lazne Bohueov.

"Ratite si ptat pokoj?"

"Soudni rada Maleik", ptedstavoval se hluene start pan, "ma dcera Eva, medieka."

Pan Kavanek stiskl podavanou pravici a uklonil se uctive zlatovlase adepce lekatskeho umeni.

"Mel mne nesmirne ... doufam, ze se vain tu bude libit, sleeno!"

"Doufame take," vreel start pan, cot bylo asi jeho zvykem. "Dva pokoje, pane tediteli, svetle, suche, sluneeni strana, vedle sebe, samortejme."

Pan Kavanek nahledl do seznamu pokoja ye vile Jitine, kde byly pokoje slunednejel, netli v hotelu.

"Oislo 7 a 8, pane rado, ye vile Mine . . . pokoje podle vaeeho ptani!"

Pan Kavanek nikc tuze nechvalil ani nedoporueoval. Vybral yeak pokoje ftdy spravne.

Staeil mu jedinY pohied a veal, co jeho host pottebuj e.

Usmal se jeete jednou na sleenu Evu a podal panu radovi liste ks dislem pokoja.

"VratnY vas dovede!" uklonil se a rada Malcik s Evou do hally, kde se jich ihned ujal fislutnY pan Kratochvil.

"Radte okamtik poekat, vaenosti, pajdeme naj ednou! " MladY mut se starou damou veeli do iffadovny, eernt snedY mut se jeete jednou ohledl po Eve, ktera stala nyni u okna hally, v paprscich slunce, ktere zlatilo jeji pla y& vlasy.

Pan Kavanek vital uctive starou damu, ktera ochotne usedla na nabidnutou "Intenyr Petr Rubes," ptedstavil se mladY mut; "ma matka."

Reditel se uldonil.

"Vitam vas, milostivo. pani .. . dva pokoje raete?"

"Dva, pane tediteli! Pro maminku ten lepk."

"Veecky jsou pekne, pane intenYre!" Zapsal si jmena a podal mlademu muti listek, "9, 10 ve vile Mine," fekl a nepatrne se usmal. Tail, ze zprisobi intenYrovi Rubeeovi radost, bude-li v sousedstvi plavovlase diveiny. Vyprpvodil starou panu Rubeeovou ke dvetim a pohledl do hally. Zbyvali jen tki host& primadona Bolardova, uhlazenY evihak a dama s brilianty.

Hereeka veLla do pokoje a teditel zjistil rychlYm pohledem v jeji tvati stopy staff.. V duchu rychle poeital, kdy ji naposledy slyeel zpivat. V LondYne to bylo, jiste pied osmi lety. Tenkrat byla jeete na vrcholu krasy a slavy . . . "Osudna leta," pomyslil si s porozumeniM a stionil

Strana se uctive nad pestenou rukou, kterou mu zpevadka podavala.

"Velka Cest pro nas, milostiva. pain! Nikdy jsem si nepomyslil, to vas uvitam v nagem skromnem Bohueove, kdyt jsem mel poteeeni slyeet vas zpivat!"

"Slyeel jste mne, pane tediteli?" ptala se primadona dychtive.

"V LondYne, milostiva!"

"Mam dovolenou a zatoutila jsem po klidu," vysvetlovala .Carmen Bolardova. "Vase lazne mi byly doporudeny."

Mluvila eesky s cizim p •izyukem a ponekud vadnou vYslovnosti, nebot' zila dlouha leta v cizine.

"Picielnim se, abych vas uspokojil, milostiva!"

Chvili ptemYelel, podal pak zpevaece listek s eislem pokoje.

Vila Jitina eislo 12 Byl to nejlepei pokoj, rohovY s balkonem, pinYm popinavYch rag.

Doprovodil yzacneho hosta k panu Kratochvilovi a doporueil Carmen Bolardovu jeho zvlakni pedi. Netili se vratil do sveho pokoje, ptedeka ho jig dama s brilanty. Nalezi ji v Idesle, a netvafila se tuze vlidne.

"Koneene, pane kediteli," fekla zadYchane; byla trochu telnata a kratkodecha. "Trva, to u vas trochu dlouho. Chci krasny pokoj, svetly, ranni slunce a distY, pane tediteli, hlavne &sty! Mam zkueenosti z lazni, vette mi, loni jsem odjela z P. po prvni noci , tedy hlavne distY, a s balkonem, jake mate pokojske?

Pottebuji rano osobni obsluhu . . . a doktor, je dobrY? V P. lekaf nieemu nerozumel. Mam slabe nervy a trochu rheuma, jaka je tu raklina?

A masate, mate odborne masarky? A jaka je kuchyne? Nejradeji jim drribe2."

Reditel Kavanek nepteruSil ani kill/kern dosud proud feci damy s brilanty. Jen se usmival.

Tento typ mu byl dobte znam. Katcloroene se objevoval aspori v jednom exemplati a pan Kavanek se vtdy vyborne pobavil. Nyni yeak byl nucen miti ohled na ostatni hosty, ktei• eekali, at jim vratny ukate cestu k vile Jitine.

"Promirite, milostiva, to vas pterueuji," tekl "vynasnatim se ze veech sil, abyste byla spokojena .. . Bude mi cti, navetivite-li mne a sante mi veecka sva ptani — nyni bych vain rad vybral pokoj. A vase jmeno, milostiva?"

Z hally se ozYval polohlasnY protest. Pan rada Maleik kritisoval vYteenost rozeilene damy.

"Emilie Varikova, chot' velk.00bchodnika," odpovedela milostiva a pan Kavanek rychle psal. "Pokoj C. 13. milostiva pani . . . Budete si pfat, abych yam uschoval eperky do tresoru?"

"Ttinactka je neet'astne pani Emilie Varikova. "Zato veak jeden z nsjkrasnejeich pokojil," tekl s asmevem pan Kavanek a dodal: "a nejdratei!" Znal vYborne tento druh lidi a nemYlil se ani tentokrate.

"Nevadi," pani Varikova mavla velkolepe rukou; "bohudiky mi na penezich nezaleli. A co se tYka §perkri, nosim je stale a main je doloke ukryty. U vas je snad bezpeeno?"

"AZ dosud se nic nepkihodilo. Rueim za cenne veci hosti, ovAem jen, jsou-li mi svekeny do opatrovani!"

"Samozfejme! Neni tteba, pane teditelit" Pan Kavanek pokreil rameny a ukionil se zdvotile. Pani Emilie Ts.r arikova ocleustela z kancelate do prazdne hally. Vratny zatim ji g odvedl ostatni hosty do vily Jikiny a svefil je svemu kolegovi, panu V halle stal jen mladY elegan, kterY ptiLel v pravodu Carmen Bolardova. Neznal ji, setkal se s ni a s pani Valikovou ye druhe tilde vlaku. Pani Emilie, ktera ptijala jeho spoleonost se zetjmou radosti, tvrdila side, to ho odnekad zna, mladY mut yeak jeji domnenku veak resolutne poptel:Nebylo to ani moZno, nebot' se vratil prave z obchodni- cesty po Francii a do Bohukva se dostal jen proto, ze zatoutil po dokonalem odpoeinku.

Pan Kavanek pokynul poslednimu hostu. Pani Emilie usedla do prouteneho ktesla, odhodlana poekat, at dostane mladY mut poukazku na svrij pokoj.

"Leo Frank, zastupce francouzske tovarny na parfumy, Carpent et Cie," ptedstavil se s bezvadnou tkionou. "Na clovolene, pane

fedi-

6trana 16. teli a tadne znaven. Doufarn, ze mi vase lazne pomohou na nohy!"

"Nepochybuji o tom," kaki pan Kavanek zdvotile, nemohl se vSak ubraniti jiste upjatosti. Pan Leo Frank se mu jaksi nelibil, adkoliv bylo ztejme s nim vse v nejlepSdm potadku.

"Pokoj eislo 14, pane Franku!"

Leo Frank ptijal listek a v mohutne hrudi pani Emilie se zachvelo ztudnele srdce tajnou radosti. 8varnY Leo Frank bydli vedle ni!

Usmivala se hrozne rortomile, kdy2 s nim kradela k vile Jitine. U vchodu jim skoro vletla do naruei zlatovlasa, sleona Eva. Byla ji2 pkevleeena, v bilYch S'atech se zdala je'Ste tak sestnact, pomyslil si pan Leo Frank a ohledl se zalibne za pru2nou divainou. Za ni kraeel pomalu jeji otec a na schodech potkali jeSte druhou nerovnou dvojici, inknYra RubeSe s matkou. Obed asi zlakal nova hosty, kteti odlo2ili radeji na pozdeji vybaleni syYch zavazadel.

Pani Emilie se zastavila pted ttinactkou a pohledla s koketnim rismevem na listek pana Lea Franka. "Jsme sousedi," zaaveholila.

"Tim ptijemnej'ai bude pro nine zdefai pobyt, milostiva pani," •tekl galantne pan Leo Frank. fSladra pani Emilie se bourne dmula radosti nad touto jemnou poklonou. Rubiny na jejim hrdle rude za,zatily o zavod s brillantovYmi prsteny na tuene race, kterou mu podavala. Polibil ruku, na nit nosila pani Emilie cele jmeni a zmizel ve dvetich arnactky, kterou mu fishAne otevtel pan Sima, vratny vily Jitiny. Ptinesl mu jen jehovelky kufr, malt' kuftik, palepenY lepkami cizozemskych hatelfa nedal pan Leo z ruky.

Pani Emilie mela sva zavazadla take jiz ye svem pokoji a ptemYSlela rychle, kterou toaletu ma zvolit k obedu.

"Budou asi vSecky zmaekane," usoudila a zazvonila energicky na pokojskou. Svetila ji vybaleni syYch kufra a ulo2ila ji, aby se postarala do vedera o vykhleni sate. Zatim se venovala riprave sveho zevnejSku. Umyla se, napudrovala, dokonce trochu rouge si poptala na tvate a na rty. Pani Emilie byla v nejlep'Sim veku, do etyticitky ji chybely ptesne dva mesice a jeji mantel byl piilis zamestnan vYrobou S'unek a salamis a nemel easu ocenit krasu a eleganci sve choti. Mimo to nebyla s nim pani Emilie spokojend, od to doby, co se stal velkoobchodnikem. Byl site 'Stedry, o torn nebylo pochyby a zahrnul svou 2enu ptepychem, sam zristal vaak stale prostYm uzenatem, jakYm byl dtive a nejmilejSi mu byla sklenice plzeriskeho u Prochazkil. Nebyl rozhodne representativni a pani Emilie ho ani tuze nezvala, aby ji v laznich navativil. S bohatstvim, o kterem se ji nikdy nesnilo, kdyZ" stala je gte za pultem a krajela Sunku a salam nebo sekala krkoviaku a VIeek, stala se z pani Emilie yznekna dama, zatou2ila pa spoleenosti, divadle, kavarnach a hlavne po autu. Toto posledni ptani bylo zatim jefte nesphieno. Nakladni auto site pan Van& jiz mel, k osobnimu se vaak nemohl odhodlat.

Nenavidel okazalost, nemohl stale zapomenout, k jeho otec prodaval v malem kramku na Vygehrade koriske maso. Dnes byl ovkm gefem yelkouzenakske firmy — vYvoz .Sunek, y'Sak stale prostYm mukm, jakYm byl dtive. A jeho chot' ove§ena, )perky musila se podvolit jeho tyrdo§ljnernu odporu proti autism a musila jet vlakem jako ka2dy jiny smrtelnik. Ovkm jen druhou ttidou, jinak pani Emilie nyni nejezdila. Nepochybovala v'Sak, ze si auto vybojuje, jen az se vrati ze 'SvYcarskeho pensionatu jeji dcera Irena, divka vychovana jiz v blahobytu a v nazorech eiste moderni.

Pani Eimlie zjistila jeSte jednou v zrcadle, je na ni vse v potadku, rozhledla se pokojem, kterY se ji zcela libil a vybehla na chodbu,_napodobujic bezdely Aviznost*sleeny Evy Maleikoye. ZadYchala se ovkm trochu a zrudla nebezpeene. proeeZ zvolnila krok, nebot' vedela, takove pokusy S"kodi vzhledu skuteene damy.

Chvili okolkovala na schodech, ponevad2 ygak se pan Leo Frank neukazoval, odhodlala se sama jit do jidelny. Snad piijde pozdeji; rozhodne mu reservuje u sveho stolu misto. Bude mit aspori mileho spo]eenika, cot je v laznich jiste velmi dueLte. okolnost.

Jidelna byla ji.2 skoro pina, piece vaak nalezla pani Emilie u okna peknS7 stolek pro dva.

VESTNiK Rychle ho okupovala, protote z okna videla na cestu od vile Jitiny ... Pak si nasadila lorgnon (naudila se ho teprve neda yno nosit) a rozhledla se salem. Nejprve zjistila, 2e jeji spolucestujici dama tu neni. Z rozhovoru pana Kavanka s Carmen Bolardovou vyrozumela, ze je to hereeka. Neznala jejiho jmena a soudila proto, 2e asi nebude tuze slavna. "A stard je," pomyslila si pohrdave.

Vedle ni, u vetalho stolu seal pan rada Maleik se sleenou Evou a pani Rubekva se synem.

Toto uspotadani bylo dilem pana Kavanka.

Sam uvadel nova hosty do idelny a dbal o to, aby meli milou spoleenost, jestlik si ovaem neptali byti sami. V tomto ptipade mel jiste ` t'astnou ruku, nebot' ho stihl za to vdeenY poS hled pana inknYra Rubek. Mala spoleenost se jiz vzajemne ptedstavila a pan rada Maleik hovotil ji2 hluene s pani Rubekvou. Jeho hlas se jeSte trochu zvysil radosti, kdy2 vy glo najevo, 2e neboftik mui stare damy byl dokonce kolegou pana Maleika. V mladYch letech prohli spolu nekolik mica u soudu v kterenasi okresnim meste. Zapadli brzy do vzpominek na minulost a nedbali mlade dvojice, ktera se bavila mane retrospektivnimi fivahami. Petr by spokojen.

Nemel vlastne velkou chut' pro2iti svou dovolenou v lazeriske nude, tou21.1 spi,k po peknem vYletu do hor, byl vSak hodnY syn a vedel, k zpfisobi mamince velkou radost. Byl jedinadek a pani Rubekva, ho zbo2riovala. Dovedla ocenit jeho obet', kdy2 ji nabidl, 2e ji do lazni doprovodi a mela sama radost, 'Ze se tak brzy nalezia pro jejiho Petra vhodna spoleenost. Eva Maleikova byla rozkoSna diveina, dovedla se neodolatelne smat a jeji sve'ti tvat zatila ptimo mladim a radosti ze Z'ivota.

"Nikdy bych netekl, k jste medieka, sleeno!" tekl Petr mezi polevkou a peeeni.

"Prot? Mate o mediekach zvlaStni ptedstavu?" ptala se Eva, pojidajic s chuti teleci ruladu.

"Skoro! Myslim, ze medicina pfisobi na divky, bete jim idealy a eini z nich trochu cynicke. stvoteni, nemyslite?"

"Mate snad pravdu! Snad jsem take cynik!"

"Jiste nejste, slaeno?" tvrdil Petr, jako by zlatovlasou Evu znal buhvi jak dlouho.

"To nemidete vedet!"

"Ptesvecleim se, dovolite-li," tekl odvalne.

"Hrajete tennis?" odboeila Eva tak nahle, ze se Petr na ni udivene podival.

"Hraji a doufam, ze si zahrajeme spolu! Co bychom si jinak poeali v tomto neat'astnem BohuSove! NaSi starouSkove se budou koupat a my budeme u2ivat 2ivota!"

"PeknY program!" smala se Eva. "Podivejte se radeji po sale, je tu dosti zajimavYch lidi!

Pozoruji hrozne rada1" Petr odvratil posluSne oci od moueniku a rozhledl se po jidelne. Byl tu ruch a 'Sum, z nehoz vynikaly hlavne detske hlasy. Nebylo tu site deti mnoho, staeilo to vaak. U stolu za MaleikovYmi jekla dvouleta, Alena, kterou prave krmila sestra v riboru oeettovatelek. Pattila k rodine, ktera take prave ptijela. Maminka rozplakane holdieky sedela bezradne u stolu a tvatila se tuze neat'astne. Teprve kdy't se ozval amplion radia, zmikla bojo yna Alenka a zahledela se uptene na tajemnou sktinku, v nit byla zakleta hudba.

Evin pohled tekal po sale. Snad rimyslne, aby se vyhnula PetrovYm odim, v nich byl tuze ztetelnY obdiv. Zdalo se, 2e je to milt' hoch a hezkY byl. Eva se sama na sebe zlobila, k se ji Nemela k tomu pravo — byla piece zasnoubena a kdyby nebylo tatinka, kterY sve Eve nedovedl nit odeptit, snad by byla jiz vdana! fizko ji bylo pii to mySlence — a piece si sama zvolila profesora Veseleho, sama mu pted sedmi lety slibila, ze si na nth° poeka! Dnes ji bylo jednadvacet a byla vazana svYm slibem etrProt je ten inknyr RubeS tak nactilete pros se na ni diva s takovYm obdivem? Eva je spoutana, rozhodla se o svern osudu peed sedmi lety a nyni musi nest nasledky . . . Zamraeila se trochu a zachytila pohled v sale, kterym viril prave straussriv Valeik, druhe eislo posledniho koncert-a.

Ihr2ky hovoru poletovaly jidelnou jako pestre krouay, ktere nikdo nechtel zachytit. Pr y -niobW,ekyutdlvzatemsnopuled-

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939. nich paprskii, v nich dovadive poletovaly easteeky prachu.

Evin pohled ztrnul na dvou stolech optenYch o Stifle sloupy delici sal na d ye east. U jednoho sedela plavovlasa diveina ve skvele toalete. Byla mlada, ffiasne vSak nalieena, jak Eva rychle zjistila. Vedle ni sedela starS1 dama, take nadherne °and a stejne nalieend. Elegantni diistojnik doplrioval jejich spoleenost. Eva zktivila trochu pohrdave rty. Hana Ma gkova se ji rozhodne nelibila. Eva nemilovala yYsttednich deveat a zavrhovala lieidlo. Daleko vice ji zaujala pani Maki Havlova, ktera obedvala u dru hello stolu. Ovkm s doktorem ftehotem, a Eva byla ji2 ptilis 2enou, aby nepoznala nanY vztah obou mladYch lidi.

Sneda pani Mati zatila laskou a mela fismevy pro cele sve okoli. Neuvedomila si dosud, jak nebezpeena je jeji situate, nechtela myslit na to, co bude, a2 se jeji mantel dozvi o jeji nevete. z ten, ktere ziji jen laskou a zamilujili se, jdou za laskou slepe, bez ohledu na sebe a na druhe. Byla rozena milenka a byla ochotna dat za milo yaneho mute 2ivot.

Jeji rortouknY, ne'LMY pohled zaletel nahle k Eve. Usmala se a Eva odpovedela fismevem.

Sympatie pteklenula vSe, eim si byly cizi. Obe zatou2ily se poznat, tuSily obe, ze v tato chvili vzniklo v hluene jidelne ptatelstvi, ktere potrva.

U stolku u okna se ozval ktiklavy hlas pani Emilie Varikove. Nebyla s neeim spokojena a peskovala dianika. Byla v nemilostive nalade, hlavne proto, k pan Leo Frank se dosud neobjevil, aekoliv u eetnYch stolri byl jiz abed skoneen. Vrchni eiSnik uklidrioval rozhnevanou damu, ktera ostatne razem ztichla. Na caste od vily Jitiny se objevil Leo Frank, elegantni jako fkly. Pani Emilie rychle propustila pana vrchniho, naznadujic pohybem ruky, ze nechce o ptieine sveho hnevu sly get. V otevtene kab:,1ce z krokodYli kfik se objevilo brouSene zrcadlo, v nemz rychle shledla svou tvat, ponekud zardelou rozeilenim. Ptettela ji labutenkou a na rty nanesla trochu eervene. Leo Frank vchazel prave do jidelny, rozhlikje se patrave kolem. Malem by byla pani Emilie vyskoeila a Sla mu vstfic. V laznich Bohu gove vladla vaak moudrost a zkuknost pana Kavanka. Neviden tidil osudy svYch hosti. JedinY pokyn vrchnimu eiSnikovi staeil a ji2 vedl elegantniho hosta k malemu stolku pani Emilie.

"Dovoli milostiva pani?" ptal se fislu't'ne.

Pani Emilie div neposkodila. Demantova bra na mohutnYch nadrech rozkochane damy zalomila se ttpytnYrn paprskem. "S radosti, jen raete . . . " za gveholila a rude rty se vabive smaly. "Byla bych tu tak sama!"

Leo Frank s fiklonou usedl. "Jsem okouzlen vaai laskavosti, milostiva pani!"

"Pote§eni je na me strane, pane Franku!"

"LazeriskY pobyt je dvojnasob ptijemnY, mame-li milou spoleenost," tekl pan Leo Frank s neodolatelnYm iismevem a jeho pohled se zachytil na vYstfihu pani Emilie, v nem2 se jeate ttpytil rude rubinovY nahrdelnik. Tana ruka pani Vankove, na MI se blYttely drahokamy, vztahla se k nemu. Uchopil ji a polibil pestene prsty. Pani Emilie si jfg zvykla na manikuru, ktera se ji zprvu zdala mukou.

Bavili se polohlasne, pti cemz Frank& nohled bloudil po sale. Zpozoroval Evu a se zalibenim se zahledel na jeji sve2i tvat. Snatil se chvili upoutat jeji pozornost, jeho usili vgak bylo marne. Petr Rubes ho ztejme ptede gel a ziskal si jeji ptizeri.

Pokreil rameny a vratil svfij rortekanY zajeni pani Emilii, ktera pila malYmi douAky eernou Idy ll a pozorovala vybranou eleganci sveho spoleenika Vzpominka na mantela ustupovala do pozadi pted oslnivYm zjevem pana Lea Franka. V oeich pani Emilie byl rortouknY vYraz, trochu litostivY, protote bylo snad piece jiz pozde .

Sal se pozvolna prazdnil, zvla gte rodiny s detmi odchazely. Jen haste, kteti ptijeli teprve dnes, tu jeAte byli.

Pozornost vkch byla nahle upoutana ptichodem damy, jeji jmeno kolovalo rychle salem.

Carmen Bolardova, ptichazela teprve nyni k obedu, vzne'tena a elegantni, celYrn s yYm zjevem dama velkeho sveta.

(Fokradov6mi.)

Ve stfedu, dne 17. kvetna 1939.

II

Naie zdravi Smrt zabijeei J. D. Ratcliff.

xTEJVRA2EDNEJ81M tvorem na zemi je diplicoccus pneumoriiae. Tento drobnY neptitel dloveka si vytada vice tivota net spala, tyfus, malarie, chtipka, zanet mozkovYch blan a automobilove nehody dohromady. Katdeho roku umira ve Spoj. Statech na zapal plic na 100,000 lidi.

Straglive gkody, ktere nadela v lidskYcp phcich, pochazeji z toho, ze tento mal' zloeinec ma neobyeejne tuhY tivot. Ochranne shy nageho tela mohou velmi talc) proniknout jeho krunYfem a znidit jej. Ale mame-li vetit nadejne zprave, ktera, prave pfichazi z Anglie, badatele vyte gili koneene problem, a uzavira se jedna z nejskvelej gich kapitol z dejin lekatske vedy.

Nov' lek se osvedeil na stech lidech, u nich se lekatiu t vzdali v gi nadeje Vezmeme si malou statiekou pani, kterou nedavno ptivezli do nemocnice sv. Bartolomeje v LondYne. Mela zapal plic typ 3, jent je zvlagt' smrtelnY pro stargi lidi. Kdyby bYvala byla zasatena jen jedna polovina plic, bYvala by mela vyhlidky jednu ku pet, to pfetije. Ale ponevadt byly zasateny obe poloviny, byly vyhlidky rovny skoro nule. A piece tato pani dnes tije! Stejne hogi, kteri meli zanet mozkovYch blan.

Historie bile pilulky zaeina, pied nekolika lety u znameniteho nemeckeho badatele Paula Ehrlicha. Musi bYt chemicke latky, pravil Ehrlich, ktere mohou usmrtit mikroby uvnitt eloveka, anit ugkodi dloveku. Jeho objev salvarsanu roku 1910 1910, leku proti pfijici, uvedl v etas celY vedeckY svet. KaidY se pustil do hledani podobnYch latek, ktere by mely stejn' i na jine bakterie. Ale uplynulo vice net dvacet let, net jin' badatel dosahl vynikajicich aspecha.

V Elberfeldu v Nemecku nagel Gerhardt Domagk kouzelnou latku, z ktere se ziska,va sulfanilamid. Toto je ona nova droga, ktera zabiji vratedne streptokoky, pavodce zanetu mozkovYch blan, horeeky omladnic a rate. Badatele vyzkougel rychle sulfanilamid i na jinYch chorobach a tak otevfeli novou cestu k ledeni zapalu plic.

Tisice bilYch mygi — ktere umiraji na zapal plic velmi rychle — dostaly tisice davek mikrobil a tisice davek sulfanilamidu. My gi se potacely nekolik dni mezi tivotem a smrti, a nakonec piece podlehly. Domagkova droga zfejme nebyla odpovedi. Ale bylo pfece na ni nee° zvlagtniho. Prod oddalovala smrt? Motna, neirde v sulfanilamidu je skryta jinx latka, ktera, zabije nejnebezpednej gi mikroby.

Toto byla jedina stopa, kterou pottebovali May & Baker, velkY britskY podnik na vYrobu Jeho chemikove dostali pfikaz rozlotit sulfanilamid a sestavit z neho nove vzorce. Velikemu Ehrlichovi trvalo leta, net pro gel 605 arsenovYch sloudenin a na gel 606, ktera se osvedeila u pfijice. Moderni metody urychlily praci May & Bakerovu. V nekolika t'dnech zaealy z laboratote vychazet stovky novYch sloueenin. Nektere byly prudke jedy a byly vytazeny, ale 64 slibovalo nejakou nadeji — nadeji, ktera, byla zklarnana, kdyt my gi po nich ptesto zahynuly.

Konedne dogli k sloudenine eislo 693, nevinne vypadajicimu bilemu krystalickemu pragku.

Ma krkolomne chemicke jmeno a pro jednoduchost byl nazvan M&B 693.

Podobne jako vgecky slibne latky ptedtim byl i on dopraven na pfezkou geni do Whitbyovy laboratote v birminghamske nemocnici. Whitby jej zkougel na mygich. Jedne skupine mygi vstfikl mikroby, ktere by stably na usmrceni 10,000 mygi, a pak jim vpravil do taludku rozmelnene pilulky 693. Druhou skupinu nechal nakatenou bez leku.

Mygi, ktere nedostaly 693, se zadaly kacet.

Druhe by b'valy mely take pojit, ale proti jeho

VtSTNIK oeekavani lily dale. Stalo se to, eemu nikd y neyefil. Ale prate je gte nebyla dokoneena.

U kolika z 32 typo zapalu plic se 693 osvedei?

Zdalo se, to poskytuje skoro apinou ochranu u typo 1, 7 a 8. Typ 1 je nejroz gifenej gi, nebot' na nej zeme jedna ttetina v gech pacient y. U jinYch typii nastalo po aplikaci 693 znadne zlepgeni.

Je 693 jedovat'? Whitby nalil tuto latku do rnygi a shledal, to smrtelnou davkou je jedna east drogy na 60 east telesne vahy. Ptepoeitano na lidskou vahu to znamend, to k usmrceni eloveka vaticiho 85 kg by bylo tteba puldruheho kilogramu teto latky. Jedna desetina smrtelne davky staeila apine na ochranu proti mikrobam.

Ve vgech zkougkach, ktere vymyslil, se 693 osveddil. Nyni zbYvalo vyzkou get jej na lidech.

Polovina pacienti na zapal plic byla ledena starYm zpiisobem, druha polovina dostavala M&B 693.

TakovY pokus je tetka zkougka na lekatOvy nervy. Shleda-li, to lek pfisobi na jednu skupinu, tetko se zdrti, aby ho neutil i na druhe.

Mush sedet a jen pozorovat, jak jeden pacient po druhern v druhe skupine umiraji. Ale takove -creel jsou nevyhnutelne, ma-li se zjistit prava cena zkougeneho leku.

V birminghamske nemocnici tridili pacienty jednoduge tak, to ty, kteii pfi gli jednoho dne, dali do skupiny A, ty, ktefi pfigli druheho dne, dali do skupiny B. V katde skupine bylo 100 lidi ye veku od osmi do 68 let, s raznYm stupnem vatnosti choroby.

Lekail jsou velmi opatrni s katdYm lekem, kterY ledi napadne rychle, z ylagte zapal plic. Je vtdycky pravdepodobne, to se pacientu poda zrovna v okamtiku, kdy se bliti ke krisi. Je-li krise St'astne pfekonana, nastane zpravidla rychle uzdraveni. A takova uzdraveni by se pak mohla nepravem pfiditat leku.

Aby si byli jisti v tomto pfipade, ptestali podavat pacientam 693. Vtdycky nastalo zhor geni nemoci. KdYt jim jej znovu podali, sta y se rychle zleptil. Zdalo se, to tentokrate je vec zcela jista.

Katde dtyfi hodiny dostavali pacienti zprvu tabletky, chutnajici slabe hofce. Chorobne pHznaky a horeeka zfetelne polevily, a bylo ztejme hned, to ye skupine, leeene latkou 693, neni ani zdaleka tolik smrtelnYch ptipada jako v druhe skupine. Ale nekolik pacientir piece zemielo. Prod tedy nezkusit vet gi deNky a nepodrobit pacienty ledeni okamtite, jakmile pfijdou do nemocnice?

Jakmile byla tato procedura uvedena v praksi, zaealy zazraky. Sedma gedesatileta path reagovala na drogu za 24 hodin a bezpedne se uzdravila. Chorobopis 571eteho mute phi pfivezeni do nemocnice znel: "Pti ptivozu in extremis (v koncich)." Take ten se uzdravil.

Koneena statistika amrtnosti ukazala, to 27 z pacientu, ledenYch dosavadnim zpirsobem, zemfelo, kdetto z druhe skupiny jen osm, z toho Best pied tim, net se meal() utivat i vetgich davek.

Dalgi pfigly na fadu detske choroby. Ve skupine 40 deti byly jen dva ptipady smrti, a oba tito pacienti men soudasne zapal plic i zanet pobtignice. Lekati v cele Anglii zadali utivat 693 s napadnYm aspechem.

Ukol zjistit, prod 693 kona takove divy, phipadl dru Alexandru Flemingovi, bakteriologovi z londYnske university. Fleming zjistil, to droga sama o sobe nezabhji mikroby v krvi, z ktere byly odstraneny fagocyty, ale to zpomaluje jejich rozmnotovani. Teprve kombinace leku a fagocyta v krvi rozpou gti tvrdou blanu mikroba a zniei je.

Ze vgech dosavadnich zprav vysvita., to 693 je doposud nejaeinnej gi zbrafi proti zapalu plic.

Mnoho let se utivalo ser, a phi spravnem postupu se jimi skutedne podafilo snitit amrtnost o 40 procent. Ale nelze je v gude dostat, a krome toho lekaf musi laboratornimi testy zjistit, o ktery z 32 typt zapalu plic jde, dtive net vi, Altaic) sera ma poutit.

Tato nova chemicka latka se v gak osvedeila do jiste miry na v gech druzich choroby. A je dosti lacina, aby si ji mohl opathiti katdY lekaf.

Ovgem jen kurativni lek neni inalna odpoved' na tadnou nemoc. Druhou polovinou problemu bude zdokonalit odkovant tak, aby ochranilo

Strana 17. bezpedne pted nemoci. U zatkrtu vykotenili leozbrojeni temito dvema zbranemi, ut skoro (Tine tohoto nejvet g iho zabijeee deti. Dr. L. Derr Felton z university Johna Hopkinse, zhotovil vakcinu, od ktere odekava, to sniti ptipady zapalu plic na polovinu a smrti na jednu petinu.

Kdyby se Feltonova vakcina osveddila, umiralo by na zapal plic jen 20 lidi misto sto. A dame-li temto dvaceti ochranu, jakou poskytuje M&B 693, bude zachraneno dalgich 14 tivota. To by znamenalo sniteni dosavedni amrtnosti o 94 procenta. Znamenalo by to, to koneene ustoupil pted vedou nejnepoddanej gi ze vgech mikrobtir.

VERME V CLOVEKA Prvniho zati 1923 se ottasla zeme v regionu Sagami a v nekolika hodinach zastala z mesta Jokohamy a ttetiny Tokia hromada kouticich trosek. V nekolika minutach zmizelo s povrchu zeme 558,000 dome a 91,000 lidskYch tivota. V nekolika letech vyrostly na techto mistech noye a krasnej gi a dnes jimi proudi tivot silneji netli kdykoliv pied tim.

V roce 1871 vypukl v Chicagu — meste majicim tehdy 300,000 obyvatel — polar, ktery z neho znidil za 27 hodin vice netli d ye ttetiny.

Podle seitani lidu z roku 1930 dosahl podet obyvatel Chicaga eisla 3,376,000. Podle asudku technika i sociologtir by nikdy bylo nevyrostlo toto mesto na druhe nejvet gi mesto ve Spoj.

Statech bez pfi gerneho potaru z roku 1871.

V obdobi necel'ch devadesati let byly sedmkrat znieeny yetgi nebo mengi east San Franciska potarem, z nicht nejvet gi — spojenY se zem'ettesenim v roce 1906 — rozmetal mesto tak, ze pfiblitny odhad znieenych hodnot (bez ztrat na lidskYch tivotech) pfesahl pnl bilonu dolara. Za rok vyrostlo na troskach mesto, v nemt tivot nabyl normadni podoby.

Ne jako neyznika tivot jednotlivce jinak nail v kfedich a bolesti, ne yznika ani novy politickY tivot jinak, netli z utrpeni a ottesa, majicich povahu katastrof. Ani z individualniho, ani ze spoledenskeho, nebo narodniho tivota nelze vylouditi zrozeni a smrt. Toto je kruty (nebo — chceme-li spravedlivY) svet, kterY udrtuje na tivu jen to, co je schopno se udftet na tivu vlastni silou, derpanou z vlastni podstaty.

Jsou lide, jet katastrofa zlomi a jsou jini, v nicht probudi sily, jake by bez ni nikdy nebyli nerozvinuli. Pravi se, to temet v gechny genialni vYkony lidskeho ducha na vgech polich byly vykonany v zoufalem boji na pfekonani katastrof nebo poIetkem zraneni tvarei lidske duSe a ze tento zakon tvardi bolesti plati i pro narody. Nute, protili jsme v poslednich dnech katastrofu, proti nit polar a zemetteseni jsou nidim. Polar a zemetteseni ni gh a ohrotuji hodnoty hmotne — majetek — katastrofa, v nit se zhroutil na g minulY svet, ohrotuje ducha a duZatim chodi lide okolo nas jako po tupem deru. Je to stay, kterY pomine, protote mush pominout. Na ge budoucnost rozhodne, co phijde po nem — kolik tvardich sil vytryskne z duge zraneneho naroda a lidu, stojiciho nad troskami.

Jarni piekvapern v nove ovocne aleji.

Statni hospodatska sprava vysadila ye StarYch Kestfanech na Pisecku Avestkovou alej.

— Dobte ji na zimu o gettili, ale kdyt ted' stromedky konedne rozpueely, dotili se nemaleho pfekvapeni. V nekterYch pfipadech na domnelYch gvestkovYch stromcich yypudely akatoy e vetvieky. Neni to pestitelskY div podle Mi&Irina nebo Bohma. NeznamY pachatel gvestkove stromky vytahal a odnesi na svou zahradku. Na prazdna, mista pak zasadil lacine a stejne silne akaty.

Vepti nahradi spalovnu.

V Hradci Kralove podnikaji pokus o uskuteeneni zajimaveho podnetu. Ve meste bude zfizena sberna slutba pro shromatthovani odpadktit z hoteloyYch kuchyni, restauraci, jidelen, tovaren a domacnosti. Odpadky budou zutitkovany v podniku, kter' se bude zabYvat chovem vepta. Cho y vepta ma bYt sveien zemedelcam z fad uprchlika. Doufa se, to chov veptit bude vYhodriej gi net pratska spalovna odp adku,

Straw, 18.

VESTNiK

Honba za poklady v Peru.

Alida Malkus.

ERU je dnes pine zakopanych pokladri, taP ja a romantiky, jako to bylo v bajedne dobe epanelskYch konkvistadort. Povest o skrytern abate v Peru, snad nejfeteim, poklade historii lidstva, je fantasticka, ale pravdiva.

Honba za poklady je kratochvile, ktere se v Peru oddavaji bohati i chudi s velkou pravdepodobnosti fispechu — adkoli nalezce musi poklad odevzdati statu. Dnes je zakonern za zano kopat v rozvalinach starchmest. Piesto \Teak honba pokraduje i proti zakonu. Je nemo2ne uhlidat tak obrovske Ka2dY v Lime vam fekne, ze skoro pod ka2desatYm domem v meste je zakopano zlato. Ve starchzlatYch easech bylo zvykem, nagel-li nekdo ye sve zahrade hrnec zlata, nechal si jej. Citil jaksi, ae pravdepodobne pathlo jeho pkedkam.

Dnes veak zakon poIaduje, aby v gechny vykopane poklady byly odevzdany vlade, a nalezce dostane jen 10 procent. Nasledkem toho je, 2e najde-li nekdo na svem pozemku bednu zlata, velmi pravdepodobne si ji necha a nikomu o torn nic neiekne. asto se zatajene poklady, at' jsou ye forme dublonri nebo inskYch eperkri, tavi. Rodina je bohatei a nikdo jinY o torn nevi.

Takove objevy udeauji na givu povesti o pokladech. Co se stalo s velkYm zlatYm fetezem z Cuzca? Nebo zakopanYm pokladem z Pachacamacu? Nebo s 11.000 .14a,mami, naloIenYmi zlatem pro Pizazza? Stab jsem v pokoji v Cajamarca, kde Pizarro veznil Atahualpu, posledniho z rodu Inkti — v pokoji, kterY, jak sveddi historie, byl napInen skoro at' do stropu zlatem na vYkupne — a nemohl jsem net' uvefit povestem o nespodetnYch zakopanYch pokladech. Peru je pine pokladt. Nejsou to jen povesti.

Je tomu sotva nekolik mesicri, co dr. Carlos Munos Romero patral v departmentu Lambayeque na starem pohfebieti. Kdyl zaryl rye do rovu, vypadajiciho slibne, narazil na neco mekkeho a poddajneho. Ukazalo se, 2e to jsou zbytky mumie zabalene v pokrYvky.

RYde a lopaty se zaryly do zeme, a rychle, ale opatrne odkopavaly hlinu. Nekolik stop pod povrchem pfieel badatel na jeden z nejkrasnejeich nalezu zlata, jak kdy byl udinen. Nagel dye nadherne abate a ge, vykladane tyrkysy, ktere by bYvaly mohly bYt ozdobou kaldeho stfedovekeho monarchy. Po nich se ukazaly tii menei 'age z ryziho tepaneho zlata, ozdobeneho ye starodavnem slohu s obrubou zfetelne starofeckou.

Vedle nich, u uzlu shnilYch dalouna, bezel obtadni nri2 z ryziho zlata. Rukojet' noae tvofila umelecky vypracovana, podoba kneze. Jeho tunika a boty byly ozdobeny tfasnemi z filigranskYch zlatYch zvonkri a v jeho majestatnim turbanu se stkvel leetenY tyrkys. Take jeho nauenice byly tyrkysove.

Zvldetni vYbor jmenovanY Narodni bankou peruanskou v Lime, urdil vahu note na jeden kilogram, vahu meneich di g po pril kilogramu, vettich na prildruheho kilogramu. Dr. Romero oznamil ihned nalez vlade a dostal deset procent.

Vime a naprosto bezpedneho pramene — od samYch majitelri — ae na haciende Castaneda v Lambayeque, department Vera Cruz, bylo objeveno zlato za jeden milion peruanskYch solri„ to jest asi za 7 mil. K. Jednim z poslednich nalezri byla socha z distal° zlata. V gechny nalezy byly odevzdany vlade.

Mnoho drileaitYch nalezt. bylo &Mena v "huacas" neboli polifebi gtich. V ji2nim Peru jsou sta a sta hrobek, kam byli nadelnici, bohate osobnosti a hodnostali, zahaleni v krasne tkana roucha, pochovavana s celou vYzbroji, pfislueici jejich stavu. Na jednom miste na jih od Limy, v Paracas, bylo nalezeno 429 tkovYch mumii.

Odkud pfigli veechno to bohastvi? Kdo je zakopal a prod? Je ho zakopano jeete vice?

Pfedeveim tfeba ptipomenout, ae Jinni Amerika je zeme obrovskeho pfirodniho bohatstvi. Geologove se shoduji v nazoru, 2e v nem jinem pohoti na svete neni takovYch bohatYch a nejrriznejeich nalezi gt' cennYch nerostal. Krome toho, giroka flee Inku, vyvracend Spanely, byla nejenom nesmirne bohatou, ale take velmi lidnatou zemi. Jeji obyvatelstvo se odhaduje na 15 a2 25 milionti duet Mela mnoho velikYch mest.

Dva tisice let bylo u Inkt zvykem pochovavat mrtve s poklady. V Jinni Americe kvetlo a ' zaelo mnoho civilisaci. Zilo tam a zemfelo mnoho miliont. Bylo tam vyteteno nesmirne mnotstvi zlata a stiibra, ktere se s mrtvYmi vratilo znovu do acme.

V cele fig Inkri se zlata ugvalo ne jako penez, ale jako ozdob v chramech. Tohoto kovu byla takova hojnost, 2e skoro v kade domacnosti meli nektere nadoby ze zlata. Je take odhadnout skutedne mnoastvi zlata a stkibra, ktere sebrali Spanele, ale z prvniho mesta, ktere vyplenil Pizarro — Coaque, maleho to pobi^eiriiho mestedka — sebrali na 200.000 unci zlata, jet' by dnes staly na 200,000.000 K. Kdy2 Inkove videli, s jakou lakotou hrabali Spanele jejich posvatnY kov, schovali sve zasoby zlata a chramove poklady zakopali. panele nenalezli velikY zlatY 'feta, kterY dal Inka Huyana Capac zhotovit na podest narozeni sveho prvniho syna. Povest vypravuje, 2e jej Inkove hodili do jezera Urcos. Skladal se pry z dlankt velikosti lidskeho zapesti a byl diouhY pies 200 metro. Jeho vaha byla iiste ohmmna.. panele nagi za to masivni abate desky, va2ici 35 kg. Zlata a stfibra bylo tolik, ae i podkovy pro kone se delaly ze stkibra a ze slitiny stfibra a zlata Podle toho take stouply ceny, ktere epanelske vojsko 26.dalo za sve zbo g. Tak za lahev vina dostali 1.800 g zlata, za plaet' 3.000 g a za kone 75.000 g! Lide se nestarali o dluhy, protoae nechteli s sebou nosit zlato, nebot' bylo nebeapedne a take.

Za dtvrt stoleti vlady konkvistadortt odnesli Spanele z Peru aspori 400 milionri dukatt zlata a stkibra, z toho della desetin jako lednou kofist.

ABBOTTOV SLIJNEeNt MOTOR. Dr. Charles Greeley Abott, dnes patrne nejlepei odbornik sveta na slunedni zafeni, ziskal koncem minuleho roku americkY patent na navy sluneeni motor. Jeho stroj zachycuje sluneCni paprsky v takove mire, 2e to stadi k vateni pokrmri i k vYrobe pary pro parni stroje.

Dr. Abbott pracuje v tomto oboru pies dvacet let a za to dobu sestrojil nekolik "lapadri" slunedni energie, ale ZacinY z nich neni tak vYkonnY jako posledni, kerY pracuje dosti hospodarne, treba2e zachycuje pouze nepatrnou Cast slunedniho tepla. Slunce, podle jeho vYpodtu, zaplavuje kaadorodne nazi zemi energii, ktera &rine v 200 trilionech (!) antracitu.

NovY Abbot& phstroj sbird a soustted'uje slunedni paprsky s takovou vYkonnosti, ae se v nem dosahuje a2 200 st. C. tepla. Sklada se z nekolika sadech sklenenYch trubic, dlouhYch dva metry. Tii trubice jsou vady na sebe navledeny tak, ae maji spolednou osu. Z prostorri mezi nimi jest vyderpan vzduch, aby se zabranilo ztratam tepla z takove "pohlcovaci" jednotky.

Ke ka2cle trojici trubic path protahle hlinikove zrcadlo ye tvaru valce, je2 soustied'uje do nich slunedni paprsky. Trubice i zrcadla stfidave ve vodorovne poloze jsou upevnena na podstavci, kterY se otadi kolem osy rovnobahe se zemskou osou. Nahofe je nadr2ka s obydiejnYm olejem na mazani. Do kaade pohlcovaci jednotky vedou a nadr2e dve olovene trubky.

Ma-li slunedni motor pracovat, namifi se hlinikova zrcadla tak, aby soustied'ovala do sklenenych trubic slunedni paprsky a spusti se hodinovY stroj ota2dejici zrcadla pokad za slundem na jeho zdanlive pouti po obloze.

Slunednim teplem se zahliva olej a zahtaty stoupd olovenYmi trubkami do nadrie, kde se. pohlcuje teplo a ochlazenY °pet steka do side-

ye stfedu, dne 17. kvetna 1939. nenYch valcri. Ph ka2dem cykla se vice zahfeje olej v nadrgi dobte isolovand, a2 konetne pfestoupi jeho teplota 100 st. C. Do olejove nadrae moano vloaiti troubu na, vafeni pokrmil nebo ohfivad na vodn, v neirit se tvofi para, ktere, se mute dale zugtkovat, Barvy odznaku Na.r, sourneenstvi — ham i viajek zemi bYv. koruny Ceske K dotazfun o vYznamu barev odznaku Nam sourudenstvi sdelujeme; ae sestava barev •na tomto odznaku je kombinaci barev tii zemi bYvale koruny Ceske — tech, Moravy a Slezska, resp. barev znaku techto zemi — eeskeho Iva a morayske i slerske orlice. Na odznaku pfevladaji barvy bila a dervend, ktera jsou dopineny modh ze znaku Moravy a demi ze znaku Slerska. Za formu odznaku byl zvolen • erbovni .tit jakato symbol mu2ne sily, osobni statednosti a odpovecInosti. Heslo Nar. sourudenstvi "Vlasti zdar!", vryte na horni okraj odznaku ve abate modrYmi pismenami, vyjadfuje, ae rikolem hnuti Narodniho sourudenstvi je jedine prospech nazi vlasti.

Italove budou vyribet mYdlo z vody Rudeho more.

Vysoke poplatky za prrijezd Lodi SuerskYm prriplavem ptimely Italy k pokusrim vSrroby rriznYch nezbytnYch chemickYch surovin phmo v koloniich. Pomoci elektrolysy se podahlo ziskat z vod Rudeho more chlor i jine chemikalie. V Decamere ji2 byla postavena tovarna na mYdlo, ktera poug va louhy, vyrobene z motskYch soli. anghaj. — JaponskY mluvdi dnes oznamil, ze od nynejeka Japonci nedovoli, aby cizi zeme pkinag ely pomoc dinskemu obyvatelstvu.

Tento vYrok platil o Ningpo, v provincii ang a sousednich ptistavech, ale mysli se, te bude rozgifen na ostatni jihovYchodni a ji2n1 pkistavy v Dine. Byv tazan, prod nebylo dovoleno slogti v Ningpo tri sta pythl rf2e, ktere tam poslal AmerickY ervemi Kfi2 a zasoby leku a lekafskYch potieb, jez byly koupeny za ameheke penize, tento mluvdi pravil: "Politikou japonskeho lod'stva je zameziti vylod'ovani podobnYch zasob."

Z Austinu. — Po dtvrte porazila snemovna navrh dane prodejove a 25 procentni pfiratky na dane a phrodnich zdrojt. Aby navrh jako dodatek mohl bYti pfedloaen lidu k rozhodnuti, je zapotfebi dvou tfetin hlastl snemovny. Seflat tento navrh uz odhlasoval ne2 snemovna dosud vzdoruje. Za piedsedu statni komise silnidni jmenoval guverner pravnika B. P. Gentry z Tyler. Je to u2 dtvrtY kandidat, tri dfivejei byli senatem zamitnuti.

Lod' Empress of Australia odekava se v Quebec' dne 15. kvetna a nasledujiciho dne se kraloVAti man'tele vydaji na svoji transkontinentalni cestu, ktera, povede je naphd Kanadou a k Pacifiku a zase zpet. Zpatedni cestu z Victoria nastoupi 31. kvetna. Do Spoj. State na etytdenni navetevu vstoupi dne 8. dervna v gara Falls. Zastavi se ve Washingtone, D. C., v New Yorku a Hyde Park, N. Y., domove presidenta Roosevelta. Po techto navetevach, ktere skondeny budou 11. dervna, vrati se kraloveti man2ele se svou druknou zpet do Kanady a na zpatedni ceste do Evropy vydaji se z Halifaxu 15. dervna. Parolod' Empress of Australia ma, ponor 21,850 tun a byla zbudovana v Nemecku..

Zpatedni cestu do Evropy budou konati kral s kralovnou s drugnou po parolodi Empress of Britain, jet' path Canadian Pacific spolednosti a ma ponor 42,000tun.

Tisice Minot v Americe, zvleAte ti, kteti nemeli zamestnani a pak ti, kteri byli zde najmuti zastupci nerneckSIch pramyslnika, opolgti Spojene Staty a vraci se do rodne zeme. //erne, ckY generalni konsulat v New Yorku i neme-;. cke pfeplavni spoleenosti prozradily, 2e navrat nemeckfrch vystehovalcil ze Spoj. Statil do NCmecka jest o hodne vetsi, netli jenom sezonni.

Lod' Bremen, ktera z New Yorku odplula tYden, mela 525 osob v treti tride a 105 v turisticke tride Lod' Hamburg mela dohrorriady 631 pasa2eri).. skoro vesmes Nemc0, vracejicicl se dome,

Ve sttedu, dne l'r. kvetna 1939.

Kiln se vzorne stars o dopravu poity.

V Bfeznici na Pfibramsku jezdi s poatovnim *ozem na nadrati a zpet ut deset let jeden a $y2 Otyfnohy postilion zna na testa ut katd a faechny zvyky s yYch "pant". Na kozliku sedi vkly dva zfizenci. Kdyt ma jet na nadrati, podiva se konik "po oeku" na kozlik.

Kdyi na kozliku sedi jen jeden zfizenec, je marne ho pobizet. Teprve kdyt nastoupi i druhY, de, se do kIusu. Na testa k nadrati je umiAerie schranka na dopisy. Zastavovalo se u ni =oho let. V posledni dobe bylo vaak vybira,ni dopist uloteno jinernu ziizenci. Konik vaak tomu nechtel rozumet a zfizenec se marne snatil, aby ktn u schranky nezustal stat. Teprve po deli dobe podarilo se mu kone "piemluvit".

Kdyi po'atovni vuz pfijede na nadrati, zfizenci ut pled vjezdem slezou s kozliku a po gtovni konik jede sam na sve stanoviete.-S poeatku bYval ptivazovan ke ktlu. Po nekolik let vaak u2 jej neuvazuji. U2 se neboji hiuku lokomotiv.

ZOstava klidne na mist& dokud neuslyai klapnout oba zamky u vozu a dokud oba zkizenci opet' nenasednou. Pak bez pobizeni jede zase k pate do Bfeznice, zastavi u dveri a po sloteni pogty zajede pod pfistkekk.

Na Kladensku v dole "Mayrau" meli v gachte mnoho let maleho konika, ktery byl vzorem v dodrtovani "pracovni smlouvy". Nikdo jej ani naddtlni ne, aby "dal vic vortr.

Tahal tfi voziky a nikdo jej neoklamal. Poeital narazy pfi spinani vozikt. Po katdem narazu stfihl usima. Pokusil-li se nekdo pkipnout et yrty vozik, nehnul se kousek s ,mista. Sel teprve, kdy odepjali etvrty vozik.

Ve vojenske htibarne v Mimoni men mezi 120 dvouletYmi hiibaty na dvofe Ostrohu jednoho anglickeho polokrevnika. Jmenoval se Hannover. Vedle velke inteligence se yyznaeoval silnym sebevedomim. Pfi pohlidce jej nikdo, ani rotmistr, nepiedvedl na antra po vaech etyfech. Hannover ael vkly po zadnich, jako "cirkusak" a skoro kakiemu uteki. Povatoval se za pfirozeneho vildce celeho stada a na pastye vitezil ye vaech rvaekach. Cele ostatni stado se Hannovera balo jako cart krite. Vojenati kone na pastve se musi past v houfu, aby louku vypasli stejnomerne a proto si vojaci vycvieili Hannovera, aby stado v houfu udrtoval.

Kdyi se napaseni kone rozbehli po louce a bli211 se dozordi dtstojnik, zavolal vojak Hannovera, dal mu kus chleba a ukazal na rozbehnute stado. Hannover obihal stado kolem dokola, at je sehnal do houfu tak, to jeden kun byl namaekan na druheho. Pak se jako rozenY viidce postavil pfed stado a tadal svoji odmenu — opet kus chleba. itimskY cisai ve valeene vSrzbroji.

Ze Zenevy se oznamuje: U Avrenches ye aVYcarskem kantonu Vaud podatilo se ueinit vYznamny objev. Jit od ledna se tam pod dozorem prof. Arise konaji vykopa yky v mistech, kde stavalo starofimske mesto Aventicum. V hloubce dvou metra nalezli nyni delnici so'aku ozbrojeneho valeenika z ryziho zlata, ktera vati skoro dva kg. Zde, se, to so gka pfedstavuje fimskeho cisafe Antinia Pia, kterY vladl v prvnim stoleti po Kr. Zlata soaka stavala v chrame, jehot zbytky byly nyni rovnet nalezeny.

Buben za deset tisic K. — Potiie s opatienim obrovske Pro Verdiho operu "Macbeth", kterou provedou letos v late v clivadle Glyndebourne elenove italske opery, byl zhotoven nejvetai buben na svete. Ma dva metry v prilmeru a k jeho potateni bylo poutito velike hovezi lade. Buben byl objednan jit pied 18 mesici, nebot' bylo velmi o13titne sehnati tak velkou bezvadnou kuti. PH pfedstaveni ma obstarati nejen htmeni hromu, nYbrt take jine z yukove efekty. Stal asi 10,000 K ajen za jeho dopravu z dilny do divadla by, loaaplaceno na 800 K. Starer, kterS, star 85 let, oral jegte na poll.

V Dolnich Stakorach u Mlade Boleslavi zemfel nejstar gi mistni obean, 941etY chalupnik Josef Huriat. Pamatoval jate robotu. Kdy2 byla v rote 1848 zrukna, byly mu sice terprve roky, ale jeji zbytky se tally jate nekolik let.

Chaluprak mel velmi pevne zdravi a jeete v 85 leteen Stu oral na poll.

VESTNIS

Rozmanitos Finaneni nadani gimpanzii.

Piekvapujici pokusy o inteligenci 2impanzt provadel prof. dr. John B. Wolfe na universite Mississippi. Ukazalo se, to 'aimpanzove velmi rychle pochopili vYmenu penez. PH pokusech s kolonii gimpanzt v Yale se opice naudily pracovat nejdHv za potravu a pak za "penize", razne destiely a teree, za net si mohly kupovat ovoce, vodu a vklike pochoutky. Simpanzove musili nejdfiv tahat pine nalotene vozieky po mime stoupajici testa. Za vykonanou praci dostali jidlo. Pak zavedl prof. Wolfe razne znamky, za net automaty vydavaly potraviny a vodu. 8impanozve velmi brzy zadali rozeznavat znamky, za net dostali jednu, dve nebo tfi porce. Zanedlouho pracovali za tyto znamky a nakonec je zaeali sbirat a schovavat. Po nejake dobe zavedl prof. Wolfe znamku, ktera byla do otvoru automatu prilia velka a proto bezcenna. • 2impanzove na to brzy pfiSh a nechteli za tyto bezcenne znamky pracovat. Dokonce vaak zaeali znamky mezi sebou vymeriovat! Wolfe nechal jednoho aimpanze deli dobu hladovet a druheho tiznit. Pak dal hladovemu znamku na vodu a tiznivemu znamku na potraviny. Chytki aimpanzove se podivali na znamky, pak si je na yzajem vymenili mfitemi syYch kleci a kaklY betel se spravnou znamkou k automatu.

Nejstargi lekarnou v Evrope je vedle padovske ta, ktera se naleza ye frantfakanskern klaatefe v Dubrovniku. Pochazi podle tradice jit od r. 1317 a ptsobi nepfetrtite at podnes. Hojnej'ai zpravy historicke, ye spojeni s klagterni nemocnici, nalezame o ni at r. 1357 a 1465 v "Testamentu Notariae". Lekarna nalezala se nejdfive v dolnim klaatefe, odkud r.

1681 pfesidlila do horniho kleatera a koneene. r. 1901 vratila se opet do dolniho kleatera do nova zrizenych mistnosti. "Stare Aramatarium" (jak znel jeji prvotni nazev), poutivalo vaech obvyklych Mkt stfedovekeho lekafstvi jako na suknYch bylin, balsamil, pryskyiic, travin, masti a t. zv. galenickYch ptipravkii, ktere dostaly svoje jmeno od znameho osobniho lekafe cisafe Commoda, Galena. V majetku lekarny nalezaji se zajimave rukopisne zapisy lekarenske s popisem rilznYch bylin v latinskem, chorvatskem a italskern jazyce a zvlatte 3 velke svazky nejrozmanitej gch receptil, leeebnYch navodt a galenickYch ptipravkii. Chloubou lekarny jsou mimo to eetne nadoby, poetem 43 kust, ruznYch tvart a velikosti s ptekrasnYmi fezbami, za ktere byly jit east° nabizeny frantialemilm velke penize. Lekarna utivala vlastnich peeeti a etiket s obrazem sv. Frantlaka a s datem zaloteni r. 1317. PrvYm znarnYm lekarnikem dubrovnicke lekarny byl otec Justin z Konavaly, jehot jmeno uvadi nekrologium frantiakanske provincie v Dubrovniku r. 1619.

Hageni penou.

V nejnovejSi dobe, kdy nebezpeei potart je zvyaovano poutiva,nim hoflavin, nestaei na hageni vaech potart voda. Tou de„ se hasiti hotici dfivi, slama, papir, ale naprosto se nehodi k haAeni olejt. a benzinu. K hakni techto potart poutiva, se v posledni dobe s tspechem peny.

Pony pri haaeni °hilt bylo poutito nejdHve v Rusku. Pena byla vyrabena cestou chemickou.

Toto hakni bylo vaak piilia drahe a proto nejnovejal stroje jsou staveny na poutiti t. zv. ny mechanicke, ktera se ve stroji tvoti ze sob saponinu a podobnych latek. Hakni 'Anon jest velmirychle a osvedenje se pH haeeni hoficich olejt, benzinu, aut, a p. I pH potarech v mistnostech se da • s vYhOdou poutiti, protote nePogkozuje za,chranene pfedmety jako voda.

Vojenske gymnasium zru5eno. V dilsleclku novych poinert do:alo take k pfernene vojenskeho realneho reformovaneho gymnasia, pfestehovaneho z Mor. Tkebove do Hranic. Ustav byl pfemenen na civilni a pfideleni velitele a poddtstojnici se vratili ke svSr m bSrvalSrm

Strana 19.

3ezme tvaroh!

Jednou velmi vYtivnou a take dobrou potravinou je tvaroh a faechny spry. Tvarohu poutivarn.e na ruzne pomazanky, ale i k *prase tvarohovYch jidel, ktera jsou velmi vydatna. Tvaroh obsahuje totit spoustu bilkovin, nerostnYch soli a pkidame-li k nernu vejce, tuk, mouku a cukr, zvYtime jeAte znadne jeho hodnotu a uvatime tak jidlo, ktere odpovida, potadavkam spravne vYtivy. Take syr je velmi vytivny pokrm, rozhodne lepal, net je uzenina, tak oblibeno, a pfeceirovana. Tak at' ut si koupime obydejne tvarttly nebo nekterY t yrdY sYr nebo vY bornou ovei brynzu, pochodime vidy dobre, nebot' se nasytime a mimo to opattime i dobrou vedeti. — DobrY tvaroh na chleb. Tvaroh utfeme s nekolika strouhanYmi brambory, pfidame sekanou cibuli, sal, papriku, nekolik lzic hofeice, po ptipade sardelku a kapary. Je-li tvaroh prilis tuhy, rozfedime jej trochou mleka nebo pfidame maslo. — Tvarohove nudle. Vatene nudle, udelane ze dvou vajec, smichame s touto hmotou: utfeme tvaroh s jednim nebo dvema tloutky, s kouskem masla a trochou cukru.

Pridame citronovou ktru, jednu strouhanou hotkou mandli, po ptipade hrst sekanYch mandli sladkYch. Nudle dame do pekaeku, zalijeme trochou mleka a 1e konci zapeeeni dame na ne eepieku z bilYch uAlehanYch bilk& Nechame je'Ste zarttovet. — Sladka, tvarohova pomazanka.

Tvaroh utteme s kouskem masla, pfidame trochu cukru a zavakenin. Je to z ylagt' dobra, pomazanka pro deti. Hodi se i k ucteni hosti, nebot' ji lze poutit k pomazani suchart nebo suknek, ktere vtdy po dvou k sobe slepime. Vraek suknek milteme take pomazat, ozdobit jej okolkem z bileho slazeneho tvarohu, vytlaeeneho kornoutem z papiru Stied takoveho zakusku mtteme zdobit kopeekem eervene zavafeniny nebo brusinkami a pod. V late se do pomazanky hodi eerstve ovoce. gpaeci vydesili v nod mesto Briglington v Anglii.

Obyvatele byli nahle vyrukni ze spanku poplaknym ptaelm kfikem, kterY se ozYval ye svetnicich. Byli to vysileni aPaeci, ktefi v noci pfitahli v obrovskem hejnu nad mesto. Stehovali se ze sy Ych zimnich sidel, ale po testa se dostali do deU'il a mlh a nemohli letet dal. Nekolik set jich padlo kominy do lidskYch pfibytMi. V Anglii se totit netopi v uzavfenYch kamnech, ale na otevfenYch ohniatich, t. zv. krbech, z kterYch kola' stoups do otevreneho,sirokeho komina. Ptaky, ktefi v bytech zdeaene poletovali, musili schytat /Iasi& na prahu velkeho Nahoda ye sluibe podzemnttio mesta kralov}skjrch hrobfi. — V eeekivani dagieh Do Egyptskeho musea v Kahiie bude v nekolika dnech pievezena mumie faraona 8eainka se vaim, co bylo objeveno v jeho hrobce.

Mumie je skvele zachovana. Bohatosti se tento nalez upine vyrovnava nalezilm v hrobce Tut-Anch-Amonove, ale profesor Montet, jent vykopavky fidi, tvrdi, ze jde o nalez mnohokrat bohat2i. V teto sezone nehodla vilbec zahajit praci v druhe mistnosti vedle Seaonkovy hrobky, v nemt byl objeven sarkofag faraona Osorokona. Se pkesvedeen, to tyto d ye hrobky jsou jen zaeatkem dlouhe rady hrobek, celeho podzemniho mesta egyptskYch faraont z XVIII. at XXIV. dynastie, kteki men toast na vYsta y -beapfstvchlniomeaTsu.Nlezem proesora Monteta se stab misto nalezu San el Haggar najednou znamYm v celem svete. A piece se tam provadeji vykopa yky ut hodne pies gedesat let. Prvni je zahajil proslulY francouzskY egyptolog Marlette pa ga, zakladatel slavneho musea Bulak, spoleene se sirem Petrie Flindersem. Marlette pa ge, zde pryni objevil stavebni pamatky z doby Ramseovct a Ptolomajovot. Od to doby se zde stale pracuje, profesor Montet sam pracuje pinch deset let. A piece obj evil hrobku jen eirou nahodou.

Obj evil poblite hradeb trosky ramsesovskeho kolosa. Kdyt je zvedali, uklouzla delniktm jedna ohromna noha a -Cider na zemi znel dute. Zaeali tam kopat a objevili hrobku se zlatYm a stfibrnYm sarkofagem a hned vedle druhou, A ted' se ptipravuji na eele mesto mrtvSrch.

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939.

VESTNiK

gtrana 20.

Slovanska Podporujio Jednota Statu Texas TEXAS

FAYETTEVILLE

NABIZI NASLEDUJICI FARMY NA PRODEJ ZA VELMI MIRNYCH PLATEBNICH PODMINEK. tiSLO 2.

181 AKR v okresu Atascosa, skoro sto akril v poli, velmi slugny obydelni domek, dobre hospodatske stavby, vettak, dostatek vody $35.00 akr. tiSLO 3.

226 AKRU v okresu Atascosa, 200 akril pole.

Obydli v dobrem potadku, stodola, gar61 a vetilk, $25.00 akr. tISLO 4.

200 AKRU v okresu Atascosa, 77 akra pole, 4svetnicovY domek, velika, stodola, v ge v dobrem stavu, Vela. $37.50 akr. tiSLO 12.

283 AKRY v okresu Atascosa, 110 akra pole, dobre a zachovale obydli, dobre hospodatske stavby, vettak, dost vody. $25.00 akr. tiSLO 20.

200 AKRU v okresu Atascosa asi 100 akra pole, velmi peknY 4-svetnicovSr domek, stodola, gavettak. $27.50 akr. tiSLO 67.

189 1/4 AKRU v okresu Atascosa, 115 akrii pole, obstojne obydli, dobre hospoklatske budovy, vettak. $37.50 akr. tiSLO 37.

64 AKRU v okresu Bell, pti hlavni ceste eislo 36, 50 alit' pole ,dobrSt pastevnik, velmi dobre stavby, zahrada. $75.00 akr. eiSLO 17.

173 AKRY v okresu Bell, 75 akrii pole, maze bVti obdelavano o 20 akril vice, velmi dobre obydli, uchazejici hospodatske stavby, nevy'derpatelna voda s potrubim az k domu. Kolem jednoho sta pekanovSrch stromu. $22.50 akr.

OSLO 39.

74 AKRY v okresu Bell, blizko Cypress §koly 60 alma v poli, slukie obydli, dobre hospodatske budovy, dostatek vody. $36.50 akr.

OSLO 59.

47 1/2 AKRU v okresu Beil, blue Hackberry §koly, nedaleko Holland. Week() v poli. $45.00 akr. tiSLO 65.

80 AKRU v okresu Bell, bliie Thompson Akoly.

74 akry pole, velmi dobre obydli, dobre hospodatske budovy. - $65.00 akr. tiSLO 71.

57.8 AKRU v okresu Bell, nedaleko Red Ranger.

Obstojne stavby, domek, stodola, gar61, atd., dobrY sad. - $42.50 akr. tiSLO 82.

1281/2 AKRU v okresu Bell, blizko Oenaville, as 100 akril v poli. Dilkladne a zachovale stavby, vettak, voda zavedena do domu. $80.00 akr. tin° 86.

50 AKRU v ,okresu Bell, 36 akrii pole, slugnST domek, garal a stodola. - $52.50 akr.

24.

1121/2 AKRU v okresu Falls, necele dve mile od Rosebud. 75 akril pole, nove staveni obydelni, ostatni stavby v dobrem potadku. $35.00 akr.

80 AKRU v okresu Austin.

179.6 AKRU v okresu Hill 1,116 AKRU v okresu Bastrop.

136 AKRU v okresu Guadalupe.

160 AKRU v okresu Calhoun.

47 AKRU v okresu Burleson.

240 AKRU v okresu Jackson.

89 AKRU v okresu Jackson.

502 AKRY v okresu Gonzales.

85 AKRU v okresu Hill.

253 AKRY v okresech Fayette a Bastrop.

546 AKRU v okresu Fort Bend.

1621/2 AKRU v okresu Harris.

18.82 AKRU v okresu Bell.

62 AKRY v okresu Fayette.

140-518 AKRU v okresu De Witt.

80 AKRU v okresu Williamson.

49.47 AKRU v okresu Harris.

eino

Pozemky v okresech Bell a Falls vim ukiie bratr J. J. Mikeska, Rt. 4, Temple neb bratr H. M. Jakubik, Rt. 4, Temple, Texas. A pozemky v okresu Atascosa vim ukiie bratr Tom Ventreek, Jourdanton, Texas.

0 informace a ceny na ostatni pozemky a tei kupni podminky se laskave obrat'te na May. tfadovnu.

Slovanska Podporujici Jednota State Texas Fayetteville,

ono 110 110,, 00

Texas

Ve stredu, dne 17. kvetna 1939.

Zena pod botou nacismu.

(Pomery v nemeckYch veznicich a koncentraenich taborech pro teny.) " NOVINACH jsou nyni zpravy o retimu v nemeckYch koncentradnich taboril, zyle.ate v Dachau, kam odvateji Nemci hlavne videriske obyvatelstvo. Maio se yeak piee o tenach, ktere rovnet trpi v nemeckYch vezenich a koncentradnich taborech nekdy jeete vice net muti. Nehledic k tomu, to musk organismus dovede nekdy dlouhou dobu snatet barbarske metody koncentradnich tabor& jsou to muti, kteti maji sve pevne ptesvedeeni a yedi, prod byli zajati a trYzneni. Zeny se veak dostavaji do konoentradnich taborfl a vezeni zcela nevinne, nebot' Nemci zavedli novY pojem "rukojmi" a tadaji na tenach, aby psaly svYm mum do ciziny dopisy a tadaly je o navrat nebo aby jim ptimo psaly, to dokud se mut nevrati, bude 'term zbavena svobody. Tisice ten byly v Nemecku jit uvrteno do talatil a desitky jich byly popraveny eirodinou. Je-li nacismus sam o sobe vYsmechem lidskYm pravrim, neni ani drivodu, aby tettil slabe.

Jeden z vudcu nacismu, proslulY Alfred Rosenberg, jen sam pochazi z Pobalti a za jehot babieku bychom rozhedne rueit nemohli„ prohlasil ye sy Ych knihach, ze kulturni hodnoty yeech dob vytvotili jen a jen vYhradne muti.

Proto na piiklad kopali a trYznili "novi nemeet muti" 22Ietou Margaretu Velterovou z Noveho Kolina tak dlouho, skodila, dne 21. kijna 1935 z okna centraly Gestapo na dvtlr.

23. Nita pak napsaly berlinske noviny jako redni zpravu: "Pei policejnim vYslechu, kterY patrne zateene velmi pritizil, spachala 221eta Margareta Valterove, sebevraidu skokem z okna y e 3. patte policejniho feditelstvi. V nekolika minutach poellehla tetkYm zevnim a vnitenim zranenim". Tento piipad je site oteasajici, ale rozhodne neni jedineenY. Vratcla na tenach bYve, obvykle vylieovana jako sebevratda. Ve vezenich zabili Annu Muellerovou ze Saska, hereeku Heddi Eislerovou z Berlina, chot' uditele Schuberta z Berlina (Schubert byl te2 zasteelen) a vtdy tvrdily Utedni zpra,vy, to teny spachaly sebevratdu. Frantieka Koesselova, bYvald poslankyne z Frankfurtu nad Mehanem, byla nalezena v talati "obeeena". Nacismus ma na svedomi smrt detnYch odvalnYch 'ten. BYvalY glen zemskeho snernu Helena Glazerova byla v Halle umadena k smrti, ale v tomto peipacie nemohli naciste peecistirat sebevratclu. Zato vehnali soc. dem. poslankyni Toni Pfuelfovou do dobrovolne smrti. Smrt mantelky generala Schleichera je naprosto jasna.: Nebylo to ani mueenl ani sebevratcla. Naciste proste ptedjeli v automobilu peed dim, vybehli do bytu a zasteelili ji i jejiho mantela.

Listina zavratclenYch ten, ktere padly za obet' retimu a "novYm nemeckYrn mutilm", je skuteene nekoneena. Neni motno, abychom zde vypoditali vtechna jmena, uvadime jen nektere, zvlaet. ohavne a surove ptipady.

Tak vyvedlo dvacet uniformovantch fadernikt 471etou pani Jankovskou do kasaren SA a tam ji bill tak dlouho, dokud nevydechla dusi. V dervenci 1933, tedy na zadatku Hitlerova retimu, bylo v lipskem policejnim vezeni 60 ten. V Berline v jednem vezeni bylo tri sta ten, adkoli tam bylo misto jen pro padesat. V Mnichove ye StadelheImu je zvlaetni pro teny a stale peepinene. Kaznice pro teny v Jaueru je peepinena do nemotriosti. Proto stat koncentradni tabory pro teny v Moringen, Brauweiler u Kolina n. RYnem, ye Fuhlsbutelu u Hamburku, v Hohensteinu v Sasku atd.

V Hohensteinskem tabote je na peiklad Lena, ktera ma, tei male deti y e veku od 2 do 6 let.

Naciste ji deti odebrali a streili do nacisticke opatrovny mladete. Zateena tena sve deti jit nikdy nespatti. Nejstarei teny jsou 72 at 75 let stare. Jejich zloein zaleti v tom, to byly dlenkami spolku pro baddni v bibli.

V koncentraenim tabote neni dozorkyri, veeehnu slutbu konaji muti SA, kteti maji neustale ptistup do pokojri v tabote. Mladsi dev-

VESTNIIE

data se nemohou vribec ubranit "novYm nemeckYm mutrim" a cela eada &t reat v tabore nektere tam porodily deti.

Veznene teny musi prat pro tisic osob , mutskeho koncentraeniho tabora pradlo, stejne tak pro veechnu SA v okoli. Pradlo musi bYt bezvadne yyprane a vyspravene. Pri teto take praci musi se teny podrobovat jeete "vYsleclatm." Ze.na, ktera, neehtela udat pobyt sveho mute, byla bita tak dlouho, dokud se nezhroutila a dokud lekat nezjistil tetkY Wes mozku. Jsou-li teny ye svem zapirani neoblomne, dostanou se na "mista k stani". To je tmava dira, .v nit musi tena stat, anit si mohia sednout. Zeny tam musi stat nekolik dni ve dne v noel a dostanou jenom vodu a such chleb.

Hygienicke pomery v taborech jsou ptimo neuve •itelne. S•dmdesat d ye teny v koncentraenim tabete Moringen maji jedinY zachod.

Sprava tabora poskytla tenam lavice bez operadel, aby si nemohly odpoeinout. Vaechny teny jsou nemocne, ale neni tam lekate. Tak zvana taborova nemocnice ma jenom tri lritka.

Zeny lezi na slamnicich ye studenYch salech s horeekou 39 at 40 stuptit bez lekatskeho neeteovani. Hodne ten sedi jit 4 roky v "ochranne vazioe." Pies vtechny yYslechy nernuie jim Gestapo nic dokazat. Neni soudniho lieeni, neni rozsudku, ale teny musi zUstat v taborech smrti. ✓ tabote Moringen se stal tento ptipad: mladd Lena byla tehetna a peihlasila se u lekate, jent veak zjistil, to pry je tepr y ve etvrtern mesici tehotenstvi. Pc osmi dnech mela tena ptedeasnY porod, deck° zemeelo. Matka upadla do horeeek a sprava tabora tento peipad do Berlina.. Okamtite piijeli tei ritednici od Gestapa a vyslYchali term v teekach, aby z ni v tomto stavu dostali ptiznani. Miada delnice Berta Kargova, z Mnichova, kterd byla oinna, v pacifistickem spolku, dostala 15 let kaznice. Nestaei, to mlade devde bylo zbaveno svobody, dostavam ted' i zpravu, to Kargovou nelidsky mudi a tYraji. Sedela y e vezeni v Dusseldorfu a mueeni organisoval atednik Gestapo Brosig. 351eta Lena, ktera ztravila tei mesice v koncentradnim tabote, Heuberg, napsala tento protokol: "Katdou nod prialo dvanact at etrnact nacistri a vyslYchali mne. etrnact dnu jsem vubec nespala. Pak jsem musila s desiti 4inymi tenami prat pradlo. Mely jsme prddlo od tisice osob a staly jsme od ra,na, do noci u necek, ruce jsme mely Upine rozetane od mYdla a Nikdy v tivote jsem nevidela tolik hnusnYch sprostot a surovosti. Muti dostavali ve avlaetnim sale katdou floc biti. Rano- jsme musily my, teny, utirat kalute krve a prat krvave pradlo. ✓ hamburskem vyeettovacim vezeni kladly teny do koupacich van a spouetely na ne horkou vodu, dokud jim neela krev z fist a nose.

Oeiti svedci spatrili zany zalite krvi, jak je dozorci vymieell z koupelen."

S nejveteim cynismem oveem pronasleduji naciste katolicke eadove sestry, obvirinjice je z "paeovani devis." Sedmdesatileta, ptedstavend. klaetera Trepnitz ve. Slersku dostala nekolikaletY talat.

Ve Wutterhallu mueili textilni delnici Idu Ahrweilovou, matku sedmi deti, tak straenym zprisobem, to z toho zeeilela a je nyni v blazinci. Ale i jako eilena byla odsouzena k nekolikaletemu To je listina materialu, kterY je k disposici ciziny o eddeni "novych nemeckYch mutt" proti tenam a ukazuje to znovu, co znamena nacismus: demokracie znamena pro teny mir, svobodu a rovnopravnost, nacismus znamena, nejen valku, ale naprostou zahubu ten, nejen jejich pray , ale primp fysicke znieeni kaEde jednotlive teny, ktera se nechce stat pouhYm porodnim strojem pro novY retim.

Strana !IL

Ceska km ha a my.

A DNESN't velmi dastou otazku, co je motN no nebo take nutno udelat pro deskou knihu, lezi na snade velmi proste, odpoved'.

Nevice pro ni udelarne, budeme-li ji hodne Gist. Starost, aby Zajem o 6e,skou knihu neupadal, maji arcit' i jeji vYrobci a prodavadi.

Je to starost o existendni jistotu, o soCialni blaho nesdislnych jednotlivcil, zna,sobenYch jejich rodinami, starost o dostatek prate pro dloulaY tetez delnilau i hlavy, kteti- berou podil na slotitem vYrobnim i prodejnim procesu, davajicim knize jeji keneenou podobu a odevzdavajicim ji Otenati. Kdybych mel mluvit o nekterem krasnem pocitu, kterY miva spisovatel nad dokoneenYm rukopisem, nemohl. bych zapomenout na radost z dlouhe kadky delniku a pracovniku z papiren, tiskaten, nakladatelstvi a knihkupectvi, kde bude dilo ytelovano do knitni podoby a odkud v teto podobe nastoupi pout' za neznamYm etendeem.

Tviij rukopis, autore, rozehrava velikY chorovod noveho dsili, cif:17413u, fantasie, mozkoye i jazykove ,cbratnosti, kterY s novYmi hodnotami prace pomand vytvatet i nove hodnoty socialniho a kulturniho drichodu.

Ceti jsern jednou v jakesi utopisticke skladbe o pozemskem raji, kde i vee .chny plody ducha byly zadarmo, kde za potitek z hudby a z basne a z romanu a z divadia a z obrazu a z vetkereho jineho umeni se • vilbec neplatilo, kde i tato blaha patella k dartim, jimit nas na ptiklad zahrnuje etedte boil slunce nebo zdrave povetri. I veechno umeni peichazelo jaksi z vesmiru, linulo se k oeim i k utim z rozhlasovYch a televisnich prijimaari, takte nikdo nemusil platit ani za koncert, ani za film, ani za sbirku lyrickYch basni, povidek nebo jinou knihu Tot jak; dloveee, fekl jsem si, byl bys tam et'asten? Opravdu by ti ut nic nechybelo ke etesti? I chybele, a zejmena by ti chybela knihovna. Mit knihu doma, poditat ji k vecern, s nimlz ses szil jako s nejmilejtimi iidmie bYt s ni sam, hledat jeji tajemstvi, bloudit v M. a z dalky tueiti svetlo, k nemut s ni putujee, vratit -se a znovu se obirat krasnYm sloVem, krasnou yetou nebo jen rytmem to vety, to je es voce tiche drutby ze etyt nevelkych sten, kam se ti s knihami vejde celY svet, cele •veley. Svet bez hranic, i voky bez hranic. NCkde ut pry maji i romany na gramofonovYch aeskach, takte si je, diovek mute dat po vederech peedeitat. Rekl bych, ze by tento vynalez mohl peijit vhod slepetim, kdybych nevedel, to i mnohY slepec by se radeji uchYlil ke knize, ktera, byla pro neho .zvlaetnim bem vytvoiiena, nebo kterou si dokonce vytvotil sam.

Ze yeeho je vidno, to knihy je nam zapottebi k pinemu tivotu, a vlastne k tomu pravemu tivotu, kterY je chlebem pouze zajiet'ovan.

Pak bychom se snad ani nemeli ptat, co mame pro eeskou knihu udelat, /Vert co mute a chce debra, deska kniha udelat pro nas. Neni piece almutnici, nYbrt ddrkyni, ktere nikdy nemriteme byt dosti vdeeni. S radosti ostatne me, ze u knihkupcti i v kniho ynach stoupa zajem o klasickou eeskou literaturu a to jsou • to zvlaete miadi tide, kbeti v teto shance vedou. Je to radostnY zjev v naeich easech, ktere rids prave nehYekaji. A jak si jej vysvetlit?

Je to jako s tou nouzi, kdy se elovek honem rozpomina na Boha, o nernt v dostatku nevedel. fteld mi mladY mu g: jsme povrchne, jedncstranne. nejmene . dasu jsme meld pro duel.

K starei literature jsme pridichli jen y ditankovych vYtatcich. A tak teprve v tisni se utika,me k temto. Opravdu, jsou to poklady nehmotne a zcizitelne. Vskutku, je to deska kniha veech easil zustava naeirn nejyernejelm a kterou otvirame jako legenddrni branu.

"Opustie-li mne, ne'2;ahynu, opustie hynee."

Tak mluvi Zeme v slavne basni Dyka. Ale je snad zeme jen to, po dem na, eem vidime zeDo Protektorktu se doveze 2800 vagonii ryie leri hajii, poll a luk, di stkibrne pasy tek, co Pro rizemi Protektoratu byl stanoven dovoz je n11'161-10 horami a fidolimi? Zeme se syYmi rYte na 2.800 vagonfi. Je to 3 kg na jednoho osudy, se svymi i radostmi, se svYmi omyly 1 obyvatele, cot odpovida dosavadni spoteebe. jistota hnevu i s andely ldsky, tot' zejmena, Bylo jit rozhodnuto o privodu rYM a stanoveto give vteleni i lied a deka davno mrtvych. fly ptidely dovozet.

Strata M.

vEsTisitic

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni fistav 1 poitntovY k sympatickemu vytizek ni nezbytiYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na§i zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni tiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSK

PRAVNIK ITykizuje vegkere soudni zalegitosti tkadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pfes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OON.t. LEKAft BrYle spravne ptipravene. as die umluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Oeski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE

HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidclna jidla a lunee NejlenSi soudkove a lahvove pi, vo, rOzne druhy vina a doutniky.

M1uvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

D. KAR,. J. HOLIER OeskSr Lela. a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 NECHTEL JIT K LEKAiti.

Dale, Minn., 26. led. 1939.

Posilala jsem maniela k lekari s prstem, kterY byl velice oteklY a modrY od velkeho uhozeni. JelikoZ jit nechtel vzpomela jsem si na Nonat a to za 3krat prilozeni prst apine vylaila. Bah Vam dej zdravi, abyste mohla dlouho tu zazraenou Nonat vyrabet. Vi-ele Vas zdravi Mary Musil.

Na rozlie-ne, at' suche neb otevierie bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety zvazle v tele, ale musi to bYt

_Pr. 44. r .011..

'Cena Nonat je 50e a $1.00, poatou 55e a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste Primo na nagi adresu: Marie Leiblinfrar & Co.. Altadena. Cal Opily uvaiujici.

Skytal pan Tradabunta, dr ge se kandelabru: "To je hroznY. Ja se v torn ted' ug viibec nevyznam. Pfedevdirem jsem pfigel domti vdera rano, voera jsem pfigel domf" ag dnes a ted' nevim, esli zejtra nepkijdu domi1 az zas i.dy pozejth "

Ve sttedu, dne 17. kv6tna 1939.

Dobrovolnici, hlaste Hromadna Rhine se do boje! kraja mi ve West East Bernard, Tex. V zajmu Sdrug eni Americkych C'echoslovalft oznamuji, g e nam pfedseda Vladimir Maudr odejel na nas gtevu sve matky do stare vlasti. Doufame, se nam v brzku vrati a pods zpravu o stavu veci, jet' americkYm oblinem. Mne jako mistoptedsedovi je lito, g e nemohu vyhovet detnYm pazvanim na schuze a pomahat zakladat odbodky Sdru geni, protog e moje zdravi neni valne. Stale se mne drgi jakesi nachlazeni a hlava je tupa a hrdlo bolave. Prosim tudi g vgechny nag e hodne lidi: pkedsedy jednot, redaktory a na ge kneze o vYpomoc.

Neni snad ani tfeba ohnivYch vlastenckych fedi — ad i to je dobre — kde kdo citi, ge je tfeba semknout a spoilt se, domahat se svobody pro nag lid, nebot' je svobody hoden.

Musime bYt spojeni a se gikovani ag pfijde vhodna doba a nastane pi-evrat. My nechceme nikoho utiskovat a nic brat na gim sousedfun Nemcilm, chceme a take budem.e hajit sve. Se vg emi chceme Et po dobrem, kag demu chceme nechat jeho pray °, ale nedame sobe brat prava nag e. Tato akce musi se provadet zde a na to tfeba penez. 26,dne strachy, ge by se od nynej gka posilalo za hranice. Co se dosud sebralo, to na ten "'feel take bylo prosttednictvim konsulatu zasilano, jak, kag clemu je volno se pfesvedeit u pokladnika pana Suldy v Houstone nebo u konsula pana Holluba. me na znovudobyti svobody a je to sbirka svata, jde na oltar vlasti. Nikdo at' nerna strachu, ze by se tim obohatil jednotlivec. Dava to zdejsi narod sob& Tedy volam k akci vgechny lidi dobre yule. Pfejeme si, aby americka demokracie se udr gela nejen zde mezi nami, ale aby jako hvezda vSnde na svete. Co podnikame na osvobozeni naroda je delano v ramci a ye smyslu americke demokracie a neptidi se to nijak nagemu obeanstvi. Zvolte si tedy Mistni Mad Odboeky Sdrugeni: pfedsedu, mistoptedsedu, pokladnika a tajemnika. Ti budou zaznamenavat vgechnu dinnost. My zde v Texas budeme tvokit jednotnou organisaci a spolu s Naxodnim Sdrugenim a Svazem 6eskS7ch budeme zastoupeni v Narodni oeskoslovenske Rade. Tam pfijdou nase sbirky skrze ruce hlavniho pokladnika Suldy. Jeho adresa je: John 8 ulda, 5410 Darling St., Houston, Texas. Ag techto odbodek Sdrugeni bude vic utvofeno a einno, bude svolana schfize zastupcti vgech techto odbodek a poradime se o postupu a dinnosti.

Nebylo by snad na gkodu, kdybych jako mistopfedseda dostal od vgech tech, kteki v zajmu nagi deske;veci byl byli ochotni na schuzich vystoupit jako feenici, nejake sdeleni, tak abych mel v evidenci seznam feenikti a mohl je poukazat, kdyg pfijde na mne gadost o feenika. Tak prosim o tu ochotu a adresy. Vydani s cestovanim budou si muset platit recmci ze sveho, jde tu o slugbu lasky k porobenemu narodu. — Se srdednYm pozdravem vat, Jos. C. Kuno.

Ponevadg nagi krajane ye West a g irem okoli nechteji zustati pozadu za jinymi deskYmi osadami v Texasu v druhem hnuti za svobodu deskYch zemi, bylo rozhodnuto uspofadati hromadnou schtizi vgech zdej g ich kraj anti v nedeli 21. kvetna, zadatek ye 3:30 hod. odpoledne v sini sv. Josefa.

Dp. P. P. Ka gpar z La Grange byl pozvan a take slibil, ge phjede k nam, by nas povzbudil k nove praci a pfines1 nam poselstvi z narodnich konvenci 6eskoslovenske Narodni Rady a Svazu OeskYch Katoliku v Chicagu, v kterYch zastupoval Texas.

Dp. Kagpar jest znamenitYm feenikem a vlastencem praveho zrna a nagi krajane by meli odmeniti jeho ochotu a °bet, spojenou s cestou do West co nejvet gi Oast'.

Zaeatek schtize bude ye 3:30 odpoledne proto, aby bylo dosti Casu nagemu hostu dp Ka gparovi, by mohl do West pfijei po vykonani svYch rannich bohoslu geb ye sve osade.

V jinych osadach zakladaji odbodky Americkych Cechoslovaku v Texas a chapou se prate. My zde ve West mame odbodku zalo genou jig minuleho podzimu, ale zustavame nedinni a proto se svolava na nedeli hromadna schilze, bychom se probudili a opet vykonali svoji povinnost veci nagi stare otdine a svemu umudenemu narodu.

Krajane ve West, v Abbott, Ross, Tours, Cottonwood, Penelope, Waco i Elk, dostavte se v pinem podtu, abychom se mohli poraditi, co se da udiniti a jak bychom meli pracovati. Nekikejte, ge se to bez vas obejde, nehledejte gadne vVmluvy. Jest kag -dehoznaspviot,abychmstll na stragi pfipraveni az rozhodna hodina k nove svobode eskoslovenska opet nadejde.

Neni tfeba liciti, jaka muka eeskoslovenskY narod proilve, ye sve pfepadene a okradene zemi. Barbargti Huni kradou a ochuzuji Ceske zeme jako nemilosrdni banditi, otrodi a vezni deskoslovenskY lid, kterY obraci mleky sve zraky k nam do Ameriky a v duchu void, pomozte! V duchu vidime tyto prosebne vzhledy toho ne gt'astneho lidu tam za vodou. Kdo by nevysly gel teto mldenlive prosby! Ptedstavte si, jak bychom se my citili, kdybychom byli na jejich miste! Jiste by nam kagda jiskerka nadeje byla vitana a byli bychom za ni nesmirne vdedni.

My Mime, ge westska osada svorne postavi se do dela vgech ostatnich deskYch osad v Texasu, a jako loni vykonala svoji narodni povinnost, vykone, ji opet nyni.

Situate v Evrope se men' katdou hodinu takrka. Protivne strany se sefazuji a nevi se ani hodiny, kdy maze nastati okamEk, jen g bude rozhodovati o pfi gtim osudu narodu a semi. Mapa Evropy se zmenila nekolikrate za poslednich tfinact mesict, kdy della skvrna nacizmu a fagismu pogpinila znadne oblidej Evropy a snagi se gpiniti jej dale, avgak pfijde doba, kdy tato skvrna bude vymazana iipine a opet se objevi na "nape eistej gi a vetgi svobodne Ceskoslovensko.

Na ten okainZlk musime laSrti pkipraveni pinou merou a proto zahajme auto ptipravenost ye westske osade v nedeli 21. kvetna co nejvetgi adasti vgech naginca bez rozdilu ptesvedeeni. Podejme si sve pravice k svorne praci, abychom mohli podati pomocnou ruku naim trpicim bratrfun ye sttedni Evrope.

Necht' zadny naginec neschazi na hromadne schuzi ye West v nedeli odpoledne 21. kvetna ye 3:30, v sini sv. Josefa.

Jo( Zpytoval pan uditel svedomi svYch 'Zan: `A tog vy, Kukaeko, povezte vy mi, co vite o Aristotelovi."

"Vgechno to nejlep gi, pane udit li."

Potize SE 2ALUDICEM? 'gPATNE TRAVENi? NECHUt K JiDLU? 1-10P,KOST V 2ALUDKU? NADYMANt? Ted' na Ate trpi zvla gte stargi Tide a z nemoci se pozdravujici rozmanitYmi 2aludednimi potiZemi a ti by si bez prodleni meli dostati lahev

SEVEROVY

HORKE (SEVERA'S BITTERS) WA. leF;v9 UliED lAt•

Ire

F. SR/ERA CO' cEDAR

Uspokojila tisice — nezklame ani vas,

Cena $1.25 Nema-li vas lekarnik, sane nam jeho jmeno a adresu a throve"' objednejte pH= od nas PoStovne platime sami.

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939,

v2sTritz

Slet PY J zn Trpit • • • • •

Funkcionalni zacpou; Nezaiivnosti Zkaienfm ialudkem, Ztratou spanku, chuti k jidlu, Nervosou a bolenim hlavy, kdyi tyto nertiijemnosti jsou zavineny ip atnna vyme govanim a zaiivanim.

Ceske jaspisy.

Ceske jaspisy Wily se zvlaAtni pozornosti atedreho mecendae ved a urneni cisafe Rudolfa II.. Z jeho popudu byly velmi east°, dokonce i v zime. vysilani hledadi drahYch a yzacnYch kament do "hor KrkonoaskYch," aby poskytli hledanY material vynikajicim brusidam a "Stajngnajdram" cisatova dvora na hrade pralskem. Vedle neseetnYch ozdobnYch ptedmetil, k jejich2 zhotoveni bylo poOito deskYch jaspist z Podkrkonbai, je detnYmi vrstevniky obdivovan stul, jeho deska byla slolena z raznobarevnYch jaspisu tak umelecky dokonale, peedstavovala •krajinu v cele jeji barevne pestrosti a nadheke. Jednotlive kusy jaspisu byly spolu tak dokonale spojeny, ze mezery nebyly vithec patrny, anebo se shodovaly s liniemi v obraze. Soudastniky byl tento drahocenny stul pokladan za jeden z diva sveta. — Bylo by velmi zahodno, aby slava a dokonala jakost naaich jaspisu byla znovu letAte ocenena.

S 18 CervhavTDeaxlair B1121 se to turisticka sezona, tak se ovaem uz dnes vaude hovoei o tom, kam a jak na dovolenou, kdo kde uz byl a tak podobne. Vypraveli si onehdy take dva narutl yi cestovatele po krajinach svoje dojmy.

"A co v Benatkach jste take byl?"

Sliva praiskjrch groget.

Slava pra is skYch grokl, je Z . zaeal razit Vaclav II. r. 1300 na .podklade steibrneho bohatstvi Kutne Hory, sla s mind daleko za hranice Ceskeho kralovstvi. Peniz tento byl nejen velmi hezkY (na lici mel mezi 34 dvema pruhy opisu Ceskou korunu, na rubu eeskeho iva, uzaveeneho v skuteene velikosti jednom opisovem kruhu), ale hlavne vYborne jakosti. Mel bYti " yea2 UNCOVY‘ CH nY", t. j. nemel se meniti ani jeho Paton 6 vzhled, ani vniteni obsah. BohuZel, LAFIVICEK vy p la. cone prave jakost byla nastupci VaclaNetrpte vice trampotami zicpy a ji va II. zahy sni2ovana. Karel I. se provfizejicimi piiznaky. Po vice nei snazil opet zleptiti gro g, ale za Vac5 pokoleni tisice tispeSne pouiivaly Dra. Petra Hoboko, easem vyzkouSen5r lava II. a zvlaate v dobach husitialudeeni posilujici lek. Pracuje 4 skSrch zachovaval " yeenY" peniz stranne: pomaha Zaludeeni einnosti; sraj vzhled. Vniteni hodnota prat.pravidluje stieva; zvySuje vyme govani prostiednictvim ledvin; naposkeho Ci oeskeho, S'irokeho grose walla a urychluje traveni. Opatite si velmi poklesla. V to dobe byl vLak 6 - 2 uncov5>ch lahvieek dnes — pralskY gro g jii obvyklYm a oblisvedete se sami, proe tisice pouiivaly benSrm platidlem mnohYch mimoDra. Petra Hoboko!

V Kanade Dodivany Beze Cla. aeskYch zemi, jet jej bud' peesne am ma moo mu mos I= am am as sew napodobovaly svYmi ranami (SasI Dr. Peter Fahrney & Sons Co., ko, Hesensko, Quedlinburg, Polsko, 2501 Washington Blvd., I Chicago, Ill., Dept. D811-77 Uhry), nebo proste ptijimaly jako vYteene platidlo. Tak Cinila hlavne I ❑ Po glete mn e' ihned 6-2 ttneoveh lahviZek Dra. Petra Hoboko, paten vyplavetkna jeho- a zapadonemeckS7ch Icae, za cez patlactim $1.00. mast. Proti apatnYm eeskYm gro❑ Prosim po g lete lek na dobirku (C.O.D.). mon ralenSTm v husitsk3"7ch dobach branila se tiasko, me.sta tim, ze na dobre groSe vbijela v polovine 15.

Umele zuby v hrobech mladgi doby stoleti zylaani znaeku, obyeejne kamenne.

Cast vladniho mestskeho znaku a Jiste by kaldeho peekvapilo, kdy- oznaeovala tak dobre Ceske groAe za by eetl, 2e nejen ye hrobech vysoce penize berne v mestskem okruhu. kulturnich Egypt'antl, ale i ve hro- Pra2ske grOge byly kontramarkovabech primitivnich obyvatel na S. 1 vla- ny hlavne v mestech oblasti va.13sti v mladsi dobe kamenne najdou ske a vestfalske. Na mape se — umele zuby. Nejde v a. ak o zu- podle nich jasne sledovati testy, jiby lidske. Ve hrobech tak zvane mi2 se bral oeskS7 obchod v Nemecafiilrove keramiky z mlad gi doby ku. Jako numismaticka paniatka kamenne, kterou pokladaji nekteei pate! kontramarkovane praIske grobadatele za prvou stopu arijskeho nekdy mezi nej yzacriejai kusy.1 obyvatelstva ye steedni Evrope, jsou VZdycky pak mezi nejzajimavejg velmi obvykle nakreniky z vleich a hmotne pamatky steedovekeho pepsich zubil Ale skoro v kaLlem z neZniho hospoddestvi. techto nakrenikil je baize nekolik skuteenYch zubll a ostatek je ndTAROKY! podoben, vytezan z kosti. Mono teHra tarok% nejlepai jakosti, nydy v jistem smyslu mluviti o "u- ni za $1.50, paten vyplacene. ObmelSrch zubech b doby ka- jednavky adresujte na: Ceehoslomenne." (dz.) yak, West, Texas.

$

IOW MIMI MI NM OM= SIM MOS OM

Strana

"V Benatkach, prosim vas, jakpak bych nebyl v Benatkach."

"A vial jste tam peed do2ecim palacem na namesti svateho Malta ty krasne Ivy?" "Vial? Co vial? Ja, je krmil, pane!!"

CESKit MLUViCt FILM

"Vdavky anynky ulichovy" Vesely peibeh o jednech vdavka,ch a o tom, co se kolem nich sbehlo. V hlavni aloze Jara Kohout a A. Nedainska. Ukazuje Jos. Vaaut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

YOAKUM — ve avrtek 18. kvetna, o 3:00 hod. odpoledne, is '7:00 a o 9:00 hodinich veeer.

HALLETTSVILLE — v patek 19. kvetna, o 3:00 odpol., o 7:00 a 9:00 hodinich veeer.

ROGERS — Strand Theatre, v mall 21. kvetna, od 3:00 hodin odpoledne do 11:00 hodin veeer.

FLORESVILLE — y pondeli 22. kvetna, o 8 hod. veeer.

TAYLOR — v titer* 23. kvetna, o 1 hod. odpol. do 11 hod. veeer.

WEST — ve stiedu 24. kvetna, o 2:30 odpol., o 7 a o 9 hod. weer.

ENNIS — ve Ctvrtek 25. kvetna, od 2:30 hod odpol. do 11 weer.

TEj%IPLE — v patek 26. kvetna, od 2:30 hod. odpol. do 11 veeer.

DALLAS, — v sobotu 27. kvetna, ye Scott Hall, 2419 Maple Ave., o 8:30 hod. veeer.

SEYMOUR — v nedeli 28. kvetna, o 4:30, 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

d Pokrok

Houstonu

OZNAMUJE potad spole'denskS7ch zatav, Width se velkd pfizni na.teho lidu i detnch pkatel doveho Clenstva. VzornS7 potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

Poitovni &dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Na doetani se jest — 20th and North Main.

Ve stiedu 17. kvetna. Cornelson. ✓ nedeli 21. kvetna. - Syncopators. ✓ necieli 28, kvetna. - J. R. Baca.

VSTUPNE: PANI 40c — DAMY 25c PORADATELE.

(la 24.

P cciliveite k oznamovani

MaIS: Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fatujeme t centy za slovo za kalde uvetejneAi. Nejmenli poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e Oznamku napiste na zvlattnim listku a pfilotte k objednevce ptislutny- obnos bud' poltovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni eek, pfidejte be na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvlattP za znadku a na poltovne, aby dotle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Pfijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ten k obnosu. kterY posilitte za oznamku. air-' NA PRODEJ — kovarna, pheina prodeje umrti mute. Mrs. J. T. Koebelen, Rosenberg, Tex. (18-21p) TABAK na prodej, chutnY na kouteni, peknY, jemny, a posilam ho 10 lib. za $2.00 a dopravu vyplatim. — Pike: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

— (20-p) Potiie leeeni u starYch BabyloKe konci II. tisicileti pied Kr. upravil kral Chamurapi svod Vaeho dosavadnihla tvykoveho rirava ve zvlattni zakonik, z jehot ustanoveni se dnes dovidame, zajimave podrobnosti tehdej giho spoleeenskeho i kulturniho t'ivota. Jeden elanek se zabkva dinnosti lekaru, kteki se tehdy vedle jednoducheho zatikani a ranhojiestvi pokouSeli o jednoduche operace. Nedostateene znalosti o jednotlivYch Ustrojich lidskeho tela a pkilikle pokusnictvi tehdejSich chirurgu ptimelo kralovy radce, aby do zakoniku vlotili tato ostra nakizeni: Musi-li 'ekar operovati nemocne oko mecienYm notikem a patient oko ztrati, to budit timto notikem vypichnuto oko lekati. Jestlite nekdo operuje nu a nemocnY zemte, necht' lekat ztrati vlastni ruku. Pochopime zajiste, ae tehdejLi lekati davali radeji prednost kouzliim a prostYm odvartn. net aby se vydavali v takova nebezpeei. )o( Paganini nebyl prave krasavec, ale nesnesl, aby se mu to ptipominalo. Jednou k nemu pkistoupil nejakY hrubec a pravil: "Rad bych vas upozornil, pane Paganini, to mate ptiliS velke uk".

Odvetil houslista: "To je moan)), ale vase uk taky maji vadu."

"Jakou?"

"Na osla jsou pkil g male!" )o( "Heled' — a co domil nepuda?"

"Nenittu — start, je elm dal nervosnejSi . . ."

"A prof?"

"Protote jest)) nejsem doma." .

"Ut jsem ti kekla, Venougku, si s tim ulienikem nema'S hat!"

"Hm — — ale zmlatit ho vid', mami — " )0( "Ale pane doktore, veera jste mi •ekl docela jinou diagnosu."

"Z toho jen vidite, jak rychie pokraeuje lekafska veda."

VESTNIK OVY USPECH "POSLEDNiIIO MUiE." Z Taylor se scleluje, to tarn byli nadlent ATosiednim mem)", divadlem studentt destiny na Texaske statni universite, sehranY mna Den Matek. Jedna krajanka pravila: "Je tc nejlepe sehrand Ceske divadlo, jake jsem kdy videla"; jina "Studenti hraji jako skutedni herd. 8koda, ze je vidime jen jednou za rok." Dr. Mieek, jen divadlo nacvidil, byl pfedstaven piked. tadu Tom. Drozdou, uvital ptitomne z nicht mnozi phjeli zdaleka a podekoval tadu Praha, SPJST. za propujeeni sine, panim Dr. E. Ktenkove, F. S. Letikarove, Jan 8vadleriakove, Frant. Drozdove a Ed. Holle za vYborne pohoSteni, nakm deskYm easopistm za laskave oznamovani, Jos. Mikueovi, Louis Hilmanovi a jejich panim za vybirani vstupneho. Lois Budnemu a Ed. Hollemu za starost s jeviltem, Frant.

Drozdovi za pomoc, Machove kapele za krasnou hudbu, pi. Ed. Holle a Jos. Eineiglovi za elanky pro divadlo, pani Frant. Drozdove a pani E. Ktenkove za kvetiny a Frant.

Volkovi za obstarani nabytku. Potorn na tadost promluvil o vYznamu Dne Matek. Aed zanechala hlubokY dojem a doulame i trvalY. Nasledovala hra, vYborne. hra. ,a po ni pane, zabava: Podati se nam v budoucnosti spojiti a nepotadati soudasne jine zabavy, kdy NASI studenti pfijitcleji k nein jen jednou za rok? Ph dbre vuli ANO. NavAteva byla pane., ale bylo jest)) misto pro ty, kteti neptitli .. . )0( Pii filmovani na moiskem dne napaden a rozsapan velkym moiskYm netvorem.

Ameridan John D. Craig, filmovY operater, potaped a hledad vydal prave sve pameti. Jednou z nejzajimavejkch kapitol jeho napinaveho vypraveni je lideni smrti jeho stareho ptitele, Jima Ernesta.

Byl to prvni a posledni mut, kterY zfilmoval svou smrt. Kdesi vyhrabal stare mapy, na kterYch byly naertky mista, na nernt letely na dne ocednu zbytky stare kalifornske lodi se zlatYm pokladem. Bylo to v zalivu La Pax u ostrova Espiritu. Zorganisoval vYpravu potapeet a uzavkel s jednou hollywoodskou filmovou spolednosti smlouvu na natoeeni podmokskeho tivota. Pak se vyjelo za diem.

Prvni se spustil do mokskYch hlubin John D. Craig, aby prostudoval poliohu vraku. Byl to podnik nebezpednejli, net se pilvodne zdalo John ph namahave praci omdlel a byl vytaten na palubu v bezvedomi. J. Ernest ani neeekal, at bude John D. Craig ptiveden k vedomi a da mu pfisluAne instrukce a rady. Chtel se dovedet, jak vypada situate pod hladinou a proto dal neprodlene rozkaz k svemu spulteni. Zdalo se, to se pod hladinou zahy dobfe vyznal.

VSichni byli na palube napjati ocekavanim. Nahle zdola piisly siggnaly o pomoc. Craig rychie volal na mulstvo, aby Ernesta vytahlo..

Ale mut, kterY byl poveken obsluhou zachranneho lana, se skacel nazad na palubu. Drtel v ruce pfefiznutY ku slana. Za nekolik vtefin se na hladinu vynotila take pferiznute. vzduchova, trubice. Rychle byl dan rozkaz ke spulteni ketezti.

Nambfnici doufali, ae je Ernest uvidi a 'le se po nich dostane vzhOru. Souda.sne se dal Craig spustit do

Ve sttedu, dne 17. kvetna 1939.

hlubiny. Prohledal cele okoli vraku, ale sveho pkitele nenael. Kandy dalk pokus zustal take bezvYslednym. Zdalo se, to nikdy se nepronikne tajemstvi o zahadne smrti nadaneho potapeee. A piece se podafilo zahadu rortekt. Bylo to za nekolik nedel pc) navratu lodi do do movskeho phstavu. Stalo se tak po vyvolani filmovYch pastii, ktere staly v telkkYch, plechem pobitYch kamerach naprosto nepotkozene. S hrtizou videli divaci, jak nahle Jima Ernesta napadla obrovska,sestimetrova mofske, obluda a Jima rozsapala. Pak se stojany s pfijimacimi aparaty pfevrhly. Na obrazech byla jen clona iviteneho bahna. )o( Zpracovini ryb v Rusku.

Jak oznamuje SvetovY obchod, v okoli Moskvy u stanice Kolomenskoje stavi se velkY zavod pro zpracovani ryb z mohutnYch plavu Moskva—Volha i z rybnatYch fek a jezer Sovetskeho svazu.

Prvni byly postaveny chladirny pro ptechovasani rybich surovin. Maji dvacet specialne zatizenYch komor, kde se mate teplota upravovat podia toho, jak druh ryb je v ni uskladnen. V teto east je take kaviarove oddeleni, kde se bude tticlit a balit pro drobnY prodej at 150 kg kavidru denne. V druhem dseku zavodu je udirna, kde se zpracuje Sedesat tun ryb za den Budou se v ni vyrabet etyficet dva druhy uzenYch ryb. Oddeleni pro uzeni oblibene lahildky jeseteh hfbet, ktera se nazYva balyka, zahajilo jiz provoz. Je tarn zakizeni pro ozatovani uclicich se ryb ktemieitYmi lampami. Stalo se tak po zkuSenostech, czatovani zvy'Suje chut' ryby a uz,ene ryby maji vzhled, jako by byly oblity vlastnim tukem. V rote 1939 zahaji provoz tketi fisek podniku. Budou se v nem vyrabet, nejrozmanitejk

rybi lahficlky a na osmi automatech katcleho dne tki sta tisic kotlet z rybiho masa. Ltvrtym Usekem bude zavod pro vYrobu ptirodniho octa, kterY vyrobi hlavne pro vlastni pottebu zavodu rodne 4000 hl. Do kolomenskeho kombinovaneho •zavodu bude se denne dociavat etyti sta tun ryb. V chladirnach mute se uskladnit 550 tun ryb. Zasod zamesfne, na pet tisic lidi. Rusk tedy venuje v souvislosti s rybim hospodafstvim zasobovacim otazkam velkou pozornost lo( TAROHY: Hra tarok)), nejlepli jakosti, nyni za $1.50, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo(dz.) yak. West. Texas.

Taneeni Zibavy. itADU PRAHA tiS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS 20. kvitna. — Blume Orchestra, z La Grange, Texas.

28. kvetna. — Nastoleni lovny o 4:30 hod. odpoledne, s hudbou Geo. Moody-ho OrcItestry. eervna. — Adolf and the Boys, ze Schulenburg, Tex. Vstupni: Pant 40e - Darny 10c ZABAVNI VYBOR.

OSLAVA 20. ViR0t1 ZALO2EN4 1t4DU gTEFANIK

OS 142

v nedeli 28. kvetna 1939. na Cottage Grove, Houston, Texas Oslava zapoene v 1 hod, s hudbou a spoleenSin °bittern barbecue VE 2:30 ZAPOtNE PROGRAM, A SICE Uvitani host)) — br. pkedsedou fadu. Ptednalka v anglieine piedsedy H. ft. br. C. H. Chernoskeho. — Ptednas-ka v ieCi Ceske — br. redaktora Vestniku, br. Fr. Mouely. — Dale divadlo:

"Budeme zit na vac " Lidova hra o 3 dejstvich, propletend zpevy narodnimi OSOBY: Karel Lipa, sedlak, br. F. Beean Vendulka, jeho dcera, ses. R. Nezvalova Petr Lipa, vYmenkaf, jeji dedoulek, br. J. Svreek Filip Hajek, sedlak, br. B. etvrtnik Jan, jeho syn, br. D. Nezval Egon Fuschs, emigrant, br. E. Zahn Verdo Piskla, strateg a politik, 01. Valla Stare. Ryskova, babka s cukrovim, ses. M. K. Vallova Hana, ses. J. Earlova Ho& a deveata v krojich.

• PO DIVADLE DOBRA VE6EitE A TANEC DYBALOVE ORCHESTRU Z GANADO, TEXAS Uctive zve ZABAVNI VYBOR. ...

ATRWAMMWW-

,,,,,,

.......