Vestnik 1939 05 24

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

(Wednesday) 24. kvetna (May) 1939.

C SLO 21.

ROONiK (VOL.) XXVII. WEST. TEXAS. ye sticdu

ri

POSLEDNi CESTA OSTATKU KARLA HYNKA MACHY

ulice stoji 500 let. Je MI* v nejshineenej2im dnu temna,, v foci pochmurna a strakdelna. Ale celYch 500 let je krasna.

Z meho okna se dival majitel domu a meAt'an Matej Treka, soueasne s magistrem vysokeho ueeni Kampanem na misto pied staromestskou radnici, kde umiralo 21 deskYch lidi.

Matej Treka tehdy plakar, - a mistr Kampanus na veli tynskeho chrarnu se rozhodl, 'Ze ptijme katolickY ktest, aby zachranil na,rodu universitu, vedu a kulturu.

Ja dnes ze sveho okna vidim Husfiv pomnik, zahon pomnenek a yeenY oheri pamatky Neznameho vojina . . . a aby mne nebylo nieeho lito, naproti s chodniku void na mne Jenda, gevcilv syn, jedenactilety postrach Stareho mesta.

— Karle, pojd' dolfl, Vlasta u2 'deka!

Vlaste je dvanact a jeji maminka ma. v Celetne ulici mlekarnu. Jendu znaji v'Sichni straIci z josefskeho komisatstvi. Jeho tata, kdy2 podrali boty, filth.:... Jeden flok na chlebieek, jeden flok na ein2i a jeden na rozbitY vokna myho Jendy v Ko2ni ulici."

Vlastina matka mi svetila: — Jestli to moje dite pajde s tim Sevcovic Honzou k oltati, bude mi ouzko a asi se neudr2irn a budu plakat; proto2e oni budou chodit vic do biografu, ne2 do zalo2ny. Ale u srdce mi bude krasne. Ten kluk ji ma, rad, tak rad, 2e ji kaMej den z Uhelnyho trhu ptinese pomerane.

Bfihvi jak ... ale ptinese! — Nejsem jedinYm elovekem na svete, ale jsem jedinY v ulici, koho si tyhle deti zotroaily. A otrodit detem je velka Cest.

Tedy v sobotu.

Jenda si mne zavolal. Vlasta stala za rohem a ja, pokorny slu2ebnik detstvi, vySel z domu.

— Jendo, nemam penize, — zaeinam.

-- Karle, — tekl sue Jenda, — dnes nejde o penize. Pfes Vacla yske jde pohi'eb . . . Vlasto, on musi s nami! — Vim, oe jim jde. Dospei uznavaji detstvi jen v prilvodu dospelYch. Jdeme podle Stavovskeho divadla, Havitskou a pak vzhtru k museu. VSude pino lidi. Wude tladenice.

Deti si mne vedou jako pejska.

— Prosim te, kde lita.2? Nezastavuj se nam!

Prod jsi zdravil toho eloveka, kdy2 jde s nami?

Maji pravdu. Kdy2 jdeme s detmi, nemusime nikoho zdravit.

A nakonec — kdo2 byl ten Karel Macha, ktereho povezou?

Tu se narovnavam.

— Podivej, Jendo, dej to ruku z kapsy a ty, Vlasto, se nedivej za tou voskovou sleenou, co jde kolem.

My CeSi byli jsme popravovani na Staromestskem namesti, kudy chodite na Kozi placek do gkoly. A prvY dech, kterY se vydral z prsou teace zkouSene vlasti, byl dech basnika Machy.

Tim dechem byla poesie.

Napsal velkou basen. " M a j ", ale deti ... to neni piseri lasky, to je dech deskeho naroda v dejinach sveta. Jedine vzdechnuti, ktere odpoveal° pies ocean Byronovi, A2SE

Dva nat'astni lide.

Basnik Byron byl kulhavY a bohatY a ten naa .. byl krasnY a chudY. A2 budete velci, budete se &it, 2e jen basnici Byron a Macha byli basniky kosmopolitismu .. basniky nejvetSich bolesti sveta. (

Blahopi ni k patemu v9roci ORGANIZATORSTVI PRO S. P. J. S. T. a tad Karel Jona'S Cis. 28, v East Bernard, Texas, bratru a sestke

Ignac S‘ienkyik-ovSim A JEJICH CELE RODINE za jeho nennavnou praci, za ziskani pro nag tad dve ste elenn a tficet ditek.

Ptanim naSirri je zdvojnasobit tyto eislice v ptiktich peti letech.

Dale Varn gratulujeme, 2e i Vy jste sto procentne se svou man2elkcu a 10 ditkami, a dve Vak ditky s man2elkami a s jejich ditkami v naai Jednote.

To Vain vSe pteje tad

Karel Jonai his.

SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. KAREL KEPRTA, PAED. JAN HOLEeEK, TAJ

To je basnik.

Namestim jdou kone.

Uctive jdou pod bronzovYm druhem svateho Vaclava.

Pak kodar a v nem biskupove.

A ticho, ktere boll.

Potom katafalk, etyki bili konieci a nahote ani kral, ani cisat . ne . . . ne . . . jen eeskY basnik.

— Kane . — aepta Jenda, — vidi g .. to je basnik! — Ale neukazuje na katafalk, ukazuje na vedle stojiciho mute.

Vysoke eelo. Je krasnY ye Ma gedivY sve podivnosti.

Jendo, tie!

— Je to basnik, podivej . plade!

— Ano, place! — ` epta, Vlasta.

Jdeme s davem dole. Jdeme pomalu a tike, krok co krok s rakvi, zahalenou v drahYch nam barvach. Mug v aedivem plaati jde pied nami.

Jde s hlavou obnatenou a opravdu place.

Pak mizi v zaplave hiav a lilii, ktere nemohly padnout na rakev toho, jena zemtel.

— Katie, kdy zemtel Macha? — pta, se Jenda.

— Pted sto lety, chlapee!

Jenda s Vlastou stoji ptimrazeni.

— Pted sto lety? To musi bYt tak krasnY pobleb a2 dnes?

Nemohu Jendovi odpovedet. Jendovi je jedenact a Vlaste dvanact.

Ty dye deti se mnou pak nemluvily.

Pravem.

Hledely do aera sobotniho veeera a hledaly muse v gedivem piasti, kterY je basnikem jejich 2ivota.

A ten je mezi nami!

V davu se jim ztratil.

Ale vetim, 2e Jenda s Vlastou nikdy nedopusti, aby ho narod pochopil tak pozde.

'1 A co svet bolelo, nas Cechy musilo bolet v2dycky dvakrat. Karla Hynka Machu, eeskeho basnika povezou ted' v rakvi!

Jenda vyndal ruku z kapsy. Vlasta se k nemu ptitiskla, a kdy2 zaznel zpev choralu od rampy musea, zaaeptali jednim dechem: — A jak vypacla basnik?

Vidim Vaclayske namesti.

Vidim lilie v narueich mladYch devaat.

Vidim matky.

Mu2e.

Vidim aedivou linii domtl namesti, ktere by mely mluvit a volat.

Ale mlei. Musim se podrobit a musim odpovedet.

— Jendo a Vlasto, basnik je na pohled obyeejnYm elovekem. Snad je velkY, snad ma vysoke eel() . Ka2clY basnik rodi se jinak krasnY. Deti . . . ale jiste ma oci, ktere sni velke sny, i kdy2 za 2iva chodi mezi nami.

Ma oei, ktere plaeou nam do place neni, a ktere nas nuti radovat se, i kdy2 nam srdce bolesti umira.

— Karel Stavinoha.

KALENDA1 28. kvetna. Oslava 20. vYroei trvani tadu 8tefanik spojena s ptednaS-kou br. C. H. bernoskD-io a br. Fr. Moue'ky a divadlem "Budeme na veky!"

28. kvetna. Zpe.vahru "Vesnice zpiva" sehraji dallakti ocohtnici v Sokolovne v Ennis, Tex. 11. eeryna. Rad Rovnost eis. 7. pti. Caldwell chysta po skoneeni pravidelne schtze spoleeenskou besedu, k nit pozvan potadatel Vestniku.

Creelem jest zalo2eni odbooly. SAO v Texasu.

17. a 18. eervna. VelkY SokolskY Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. 'derma za.vody, v nedell 18. eervna vei4ejne cvieeni v kryte arene na vYstaviSti. Potadatele maji zajiaeno vystoupeni telocvienYch dru2stev jinonarodnich.

18. Ceryna. Divadlo pod nazvem "A v torn byla panna" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu.

25. eervna. Schtze za,stupctl osadnich spolkti zastoupenYch v odboece S.C.A. v sini sv. Josefa ye West. Zadatek y e 3 hod. ociP01011e.

6trana 2.

MARILLO, TEX. — Zipadni Texas nasledA kern dobrYch posledni doby °deka.va. arodu 25,000,000 bu§la zimni pkniee. V tato east statu, jet' byla pied nekolika lety v prachovem pasmu, je letos 3,000,000 akru ozimky, kter aje velmi slibna. Na nekterYch mistech se odekiva, at' 30 bugla po akru.

• • — Ministr vefejnYch praci otevfel slavnostnim zpasobem pro veiejnost nove, nedavno odhalene krapnikove jeskyne v Padiraku v jihozipadni Francii.

• • Berlin. — Zatim co nemeckY tisk pokraduje ye svych atocich proti Polsku, nemecka vlada p •atelsky se s nim dohodla a zaplatila mu dluh $2,375,000 za pouiivani 2eleznice pies polskY koridor.

• • Pii vykopavkach starotimskeho mesta Carnunta na Dunaji, byla odkopina ji2 pada s plochy etyt hektara poblite rakouske obce Petronell. Bylo zjigteno, 2e zde bylo mesto s velkymi obchodnimi domy a palaci. Pii vYzkumech se poutiva tea letadel, ktera podle jasnej g barvy obili zjiAt'uji podzemni zdi.

• • Podle zprav anglickYch lista bylo na zaklade schvaleneho rozpoetu v Anglii zapodato se stavbou 4 obrnenYch lodi tadovYch, kahla o nosnosti 40,000 tun, 5 obrnenYch lodi po 35,000 tunach, 6 leteckYch lodi, 10 kti2nika po 10,000 tunach, 13 po 8,000 tunach, 10 men gich jednotek a 40 torpedoborca.

• • V Britske Kolumbii se sail nahodou dva braSkotove, kteti se narodili asi pied 80 lety a nevideli se u2 asi 50 let. Naposledy, prase asi pied 50 lety, si tekli "na shledanou" v jednom z britskYch ptistava. Po nahodnem setkani obou bratti nasledovalo seznameni jejich rodin a sriatek mezi jejich dvema detmi.

• • Slavy Chamberlainova datniku vynilvaji v posledni dobe razne dobrodinne spolky, aby sehnaly pokud mono hodne penez. Tak na pt. studenti v Aberdeenu prodali na dobrodinne slavnosti v tombole za 24 libry (asi $120) datnik, podepsanY ministerskym ptedsedou, jinS7 rovne2 podepsanY Chamberlainem, dosahl pti aukci v divadle jen 5 guinei.

• • Toronto, Kanada. — Zdej§i mestska, rada schvalila navrh, podle nehoi /nest() slibuje formalne bojkotovati zbo2i v Nemecku vyrobene, podinaje v den vyhlakni. Pfislugna resolute zavazuje rnestskou radu "od nynejAka nekupovati zbo2i, produkty a material vyrobene, vyrostle Ci produkovane v kterekoli dasti Nemecke • • — ItalskY list "Legionairio" se zabYva nedavnYm vYnosem francouzske vlady, podle ktereho se vztahuji zakony o organisaci naroda pro ptipad valky take na cizince ve Francli, kteti potivaji prava asylu. List zdarazriuje, 2e vYnos se nemil2e vztahovat na Italy, kteti 2iji ye Francii. Jednak proto, 2e Italove nespadaji do kategorie cizinca, kteti poZivaji prava asylu, a za druhe proto, 2e elanek 4. italsko-francouzske funluvy z roku 1930 vYslovne osvobozuje vkchny Italy od jakekoliv vojenske povinnosti.

• • Washington. — Senat schvalil 61 proti 14 hlasam farmatskY rozpodet, vy2adujici obnos $1,218,000,000. Senat nesnail ani jednu poloiku v rozpoetu. Pfed tim senat schvalil ptedlohu, die ktere budou farmatam poskytnuty podpory pro udrkni spravnYch cen baviny, korny, pknice, tabaku a rfie. Mimo toho bylo jai &five schvaleno ve snemovne pro price spojene se zachovou pildy $500,000,000 a $90,000,000 pro prodej pfebytednYch produkta a konedne $25,000,000 ye prospech rentYtt na farmach. Sektera je velmi slibna. Na nekterYch mistech se ke vydani nepfiznive a poukazuje, ie ji2 je nutno snaiti se, aby vladni schodek byl zmenkvan. Poukazuje na leto gni schodek $3,000,000,000 (tti biliony) a pravil, 2e je nutno, aby koneene nastal obrat a spolkold rooni rozpodet fai vyrovnitvkl.

VtEITNIIE

brivi

r

z tick

Buenos Aires. — President Roberto Ortiz vydal natizeni, jim2 se rozpougteji vgechny nemecke nacisticke organisace v Argentine. Mimo nacisty postiZeni jsou natizenim i eke a falangisticke organisace.

• • New York. — Administrator pro udomovaci' autoritu Nathan Straus prohlasil, ie vladni program lacinych obydli pomohl obchodnimu vzestupu. Zdaraznil, 2e udomovaci autorita pou21va pouze soukromych kontraktil a stavba techto doma s levnYmi byty zvy§nje stavebni ruch a prospiva v'aem odvetvim pramyslu.

• • Washington. — VYvoz korny ze Spoj. State na evropskY trh je menSI, ale vYvoz baviny z Argentiny je ve stejne dobe vetSi. Ze Soustatl bylo vyvezeno od mesice fijna do konce leto g .' korny, pied rokem-nihoduba28,0 bunt ve stejne dobe bylo vyvezeno 65,000,000 bail korny.

•

•

Znamym americkYm kouzelnikem Derringerem byl vlade Spoj. Stattl ntedlolen vynalez, kterY dini valedne lodi neviditelnymi pro nephtele na vzdalenost 600-800 m. Vynalezce se zdrahal povedeti zvedavYm novinatam nee° blit§iho o svem vynalezu a feld jen tolik, k vynalez je zalo2en na kombinaci raznych optickYch klama.

•

Basilej, 8vS7cary. Banka pro mezinarodni vyrovnavani pohledavek vydala odhad, dle nehoi svet vydava mesiene obrovskou dastku jednoho bilionu dolara na zbrojeni. Dle teto zpravy bylo vydani na zbrojeni Aestkrat vetai roku 1938 proti roku 1928. Anglie v jejim programu fiskalniho roku 1939-1940, ma na zbrojeni polaku, obnatejici 14 procent veAkereho narodniho phjmu.

•

Vladni zemedelskY odbor odhadl v techto dnech arodu ozimni ngenice ve SpojenYch Sta.tech na zaklade jejiho stavu ke dni 1. kvetna na 543,928,000 buSla. Pfedpoved' na zaklade stavu osevu ke dni 1. dubna byla 549,219,000 buglii.

Loriskeho roku sklidilo se ozimni pknice 686,637,000 bu'ala a priimer za deset let, od roku 1928 do roku 1937, byl 560,160,00 buAla. Z Chicaga bylo v pondeli tohoto tYdne sdeleno, sucho ptevlada ye velke dasti americkeho pknidniho pasma a brzkeho degte je nevyhnutelne tfeba. V jihozapadni 'east Spoj. State zahajeny budou 2ne pknice v 30 dnech. Ozimni p genici loriskeho podzimu bylo venovano v zemi 46,173,000 akru, z deho2 15.7 procenta bylo zaorano, tak 2e ke sklizni zbylo 38,938,000 akru.

• • LondYn. — Z verohodnYch pramena se oznamuje, Velka Britanie je rozhodnuta zbaviti se v r. 1944 vkch zavazku umo2niti 2idovskY domov v Palestine darSi 2idovskou imigraci. Z teho2 pramene se oznamuje, 2e toto rozhodnuti bude obsaieno v "bilem listu", ktery vlada ptipravuje o ()tame palestinske a jak pravil premier, bude v brzku vydan. Nova anglicka politika vejde v platnost pet let po vydani bileho listu. Vlada pry v nem navrhuje zfizeni noveho samostatneho statu, v nemZ" pomer 2ik Arabilm nesmi ptevy§ovat 40:60. Vlada pry v pfigtich pet letech dovoli imigraci 50,000 iidovskYch ptistehovalca dodatkem k 25,000 belenca, hlavne (Teti, bude-li nejvySSI komisaf miti zaruky, ie o ne bude postarano. Po tete, dobe nebude dovolena 2adna. 2idovske, imigrace bez souhlasu Araba. V bilem lists bude jasne vysloveno, 2e Anglie nikdy nezamYS'lela diti v Palestine samostatny 2idovskY stat.

•

•

g anghaj. — Ze spolehlivYch pramena se oznamuje, japonske autority vzdaly se 2adosti Ameridana, Anglidanfi a Francouza, aby odvolaly vojska, ktera byla vylodena na Kulangsu, jen je mezinarodni osadou v Amoy. AnglickY mistoadmiral sir Percy Noble odevzdal ultimatum 'lidera veder a odeptel povolti Japoncam. Nato Japonci odvolali okupadni vojska

a

Malt Oa

Ve stfedu, dne 24. kvetna 1929.

SlovenskY ministr propagandy Sario Mach vyzval podle vzoru italskeho premiera Mussoliniho slovenske obyvatelstvo, aby ptispivalo k zbudovani zlateho pokladu zeme svatebnimi prsteny, za ktere dostane se katclemu darci prstenu 2elezneho s napisem: "Slovensko yam dekuje!"

•

•

New York. Osobni a pokovni doprava americke spoleenosti Pan American Airways pies AtlantickY ocean bude zahajena pravdepodobne ji:g 20. kvetna. Prozatim se pomYS'll na jedno letecke spojeni tydne na obou tratich (Spojene Staty — Francie a USA. — Anglie.) Spojeni s Francii povede pies Azory a Lisabon do Mar seille, spojeni s Anglii pies Foynes (v Irsku) do Southamptonu nebo Croydonu. Za americkou poRovni sluibu bude dostavati spolednost rodni pausal asi 5 milionu dolara. Na ji2ni trati budou letati vYhradne hydroplany typu "Yankee Clipper", na severni take obydejna letadla, ovkm jen pro poetu a naklady.

• • Burgos. — Obeanska valka ye 8panelsku, ktere. byla nedavno skondena, ma mimoto.dne silnY ohlas v oddavaci Cinnosti S'panelskych Za obeanske valky, ktera trvala skoro tai roky, uzavielo nekolik tisic vojakt rude armady sriatek podle obdanskeho zakonika Apanelske republiky. Podle dekretu burgoske vlady jsou vS"ak tyto sria.tky neplatne a v gichni postiteni musi nejpozdeji do 60 dne uzavfiti novY sriatek pied oltatem. Na druhe strane valka zdriela plany mnoha mladYch lidi, kteil se chteli oknit a kteti nyni spechaji, aby uzavfeli tek co nejrychleji.

• • Z Protektoratu dochazi zpriva, ie tam byl zateen Antonin Cekota, S'efredaktor Casopisu "Zlin", vydavaneho Bat'ovYmi podniky ye Zline. Byl jednim z deskYch novinaft, kteti v minulYch dnech podnikli studijni cestu po Nemecku, patrne na 2adost nemecke vlady. Pfidina jeho zatCeni se neudava. — Nazisticke aderne oddily provedly najezd na jednu policejni stanici v Brne, kde zatkli 21 deskYch policista, ponevad2 pry se stale nechovali tak, jak vy*Zaduje "zmena pomera". Nekteti z nich , pted zateenim se pry pokusili o sebevra2du.

• • Zprava z Vidne udava, de baron Louis Rothschild, Clen kdysi proslule a vlivne banketske rodiny rakouske, propu gen byl nemeckou tajnou policii na svobodu a ihned vydal se leta- diem do gvYcarska a odtud pak do Pelle. Po 13 mesica, od dubna 1938, byl veznem ve dvou svetnieldch v nejvyMim poschodi videriskeho hotelu, kde tajna policie Gestapo veznila mnohe politicks provinilce. Jeho pokoje sousedily s pokojiky bYvaleho rakouskeho kanclete Kurta Schuschnigga, ktery podle vkho je to Brien nadale. Jak se vyrozumiva, zakrodili ptatele v Londyne a Patili v Rothschildav prospech.

Pied Casem se proslychalo, naziste iadaji za nej 10 miliona dolara vYkupneho, ale z nazistickYch kruhil zpravy ty oznaeeny byla za "ptehnane". Rothschild ye svem vezeni znadne zestaral.

• • Ziskani Turecka pro protidiktatorskY blok povauje se za uddlost velkeho vYznamu, nebot' zeme to netoliko kontroluje Dardanely, nybr2 take maze miti vliv na nektere zeme balkanske.

Na vahu take pada ptatelskY pomer mezi Tureckem a Ruskem. Turecko ma ye zbrani asi 300,000 muse. Je to armada dobfe vyzbrojena a vycvidend. V ptipade potfeby mule Turecko postaviti do pole celY milion dob •e vycvidenych vojaku, jich2 bojovna, hodnota byla nekolikrate v poslednich letech prokazana. V letectvu Turecko neni vSak silne, majic jen asi 300 letadel. Take valeene lod'stvo je male. Vegina del turecke armady pochazi ze 8kodovSreh zbrojovek v eeskoslovensku a Cast z Kruppovych dilen v Nemecku. Dalai zasobovani valednYm materialem z techto zemi mute bYti nyni zti2eno, ale Turecko jiste nalezne si v ptipade potfeby zasobovaci zdroje jinde. Bude-li miti dohoda mezi Anglii a Tureckem take vliv na Bulharsko, je te2ko iici. Jugoslavie z nutnosti musi se asi pfikloniti k timsko-berlinske ose, ad jugoslayskY lid z value vetAiny je proti Italii i klemecku.

See stkedu, dne 24. kvetna 1939.

Oddil dopisova.els4 Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poradatel predklada ve smyslu stanov Tiskovemu V'boru k vlastnimu roshodnuti.

Rad Vernost cis. 51, v Ellinger, Tex. Pravidelnou mesieni schazi jsme si jako obyeejne odbyli v nedeli, dne 14. kvetna. NavSteVa nebyla velka, ale vzdor tomu vtdycky si aspoti pohovokime spoleene a vyjedname sve zaletitosti. Jest nakm .pkanim, by mnohem vice elena brali zajem na schitzich. Neradi upominame elenstvo k tomuto fteelu, ale yetime, ze az jednou zadnou sonze navkevovati uvidi, te jest to zajimave a zvake duletite.

Chci tet kratce popsati naSi vSrroeni sla ynest, kterou budeme pokadati zde v Ellinger v nedeli, dne 28. kvetna t. r. Slavnost tato jest znama po celem state pod jmenem "Tomato Festival", oslava rajskkch jablieek. Kdyt rolnici v naAem okoli venovali se pestovani rajskkch jablieek pro trh v roce 1932, poznali, prace budou miti mnoho, ale prace je nezalekla a rolnici stale pracovali, by dosahli vytaeneho cile. Slavnosti jsme nepotadali, ale kdyt troda se ukazala bohata, tak v roce 1933 zdejk organizace Chamber of Commerce rozhodla se oslaviti bohatou Urodu. Po nekolik let v okoli na'Sem bylo osazovano na sta akril rajskkmi jablieky. Nektere Urody nebyly tak bohate netli jine, ale easem vtdy se neco utrtilo. Letos jsme meli peknou ukazku na slibfirodu, ale sucho a posledne v mnoha mistech ptiAly kroupy a mnoho akra znieily.

Pisi dopis dne 17., a prave byly vyslany dye 'Zeleznieni kary pine rajskkch jablieek do severnich trhu. Tak letos budeme slaviti 'Aestou nak Urodu. Den slavnosti bude velmi zajimavk a vetime, ze vkchni, kteti prijdou k nam, pobavi se k lupine spookjenosti, nebot' vkloor, kterk se stara o uspotadani slavnosti, stale pilne pracuje aby pkipravily dosti zabavy jak pro mlade, tak i stark. Slavnost zadne o 10:30 hod. rano paradou, ktera ptijde prUvodem skrz mesto a ukonei u Ellinger auditorium, kdet je misto vlastni slavnosti. Po parade budeme miti barbecue a horke klobasy, ovkm krome jinkch yeti k jidlu i pitivo k obeerstveni.

Odpoledne budou hrati base-ball, LaGrange proti Brenham v ellingerskem parku. D ye hudebni kapely budou hrati, Baeova "New Deal" z Fayetteville a 'Skolni kapela z LaGrange, jak v parade, tak i Pres den. Veeer budou miti starodasnou taneeni zabavu v Ellinger Auditorium a moderni pro mladet ye S'kolnim gymnasiu.

Badova New Deal orchestra bude vyhravati starkm a Blume-ova orchestra zase mladkm.

Na miste slavnosti bude carnival, a jeke mnoho jinkch zajimavkch veci u nas uvidite.

Tak vas mnohokrate zveme k nam na 28. kvetna. Take i redaktora Vestniku i v'Sechny etenate. Budete toho litovati, jest-li neptijedete.

S bratrskkm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik.

Rovnost cis. 7, v Caldwel, Texas.

Pozor! Bratki a sestry tadu Rovnost cis. 7, v Caldwell!

Spoleenk obed v nedeli dne 11. dervna. Sestry at' piknesou koSlekovk obed pro sve rodiny a pro sve pozvane hosty, a ktera si pkeje kutata upravena "barbecued", at' je dopravi k sini diste (ale nechane v celku), ne pozdeji net" v 8 hodin v nedeli rano.

Taneeni vkbor nam slibuje zabavu na veeer.

S bratrskkm pozdravem, J. J. Krupa, taj.

PkiSel pan Doremus do hostince na obed.

Prostudoval si jidelni listek a pak si objednal biftek. OiSnik se uklonil: "Prosim. A ratite k nemu eoeku?"

Pan Doremus vykulil oei. Pak udekil 'Asti do stolu a povida: "A eloveee, a myslite, ze se vic najim, kdyt se no, ten OA biftek laudu diva,t '4oOkotl?"

viSTNIK

Lovelady, Texas.

Mne doSlo 59 roka a pii to pkiletitosti vzpomel jsem, ze bych mohl nekomu z myth milYch pkedplatiti Vestnik, tak posilam dolar a posilejte tet restnik na adresu: Mrs Miroslava Michka, Clegg, Texas.

Tak snad 6. e'er yna to ma melt rachotit v starem kraji doopravdy a dle Sibyly proroctvi by to ukazovalo, ze tam svetovY masakr by se mel odehrati v okoli Naeeradce a zrovna tak to misto oznaeuje Slepy mladenec a potom na konec se ma oteviiti Blanik v nejvy.§ gi nouzi se svYmi rytiri, kteki maji zbyle cizaky vyhnati az kamsi ke Kolinu n./RYnem. Kdo to budou ti rytiki? Zelena, asi jakas podzemni garda legicnatt, jet pketila v krytu prave dokonanY masakr a jako jedina sveti — ohromene a vysilene vetkelce snadno vypudi svou jedineenou prutnosti a silou i nenapodobitelnou 1.62nosti, ukazovanou po celem svete, jako i u Zborova.

Ma se na ty Blanicke rytike nyni skladati, ale to se to nejak vleee, a tak snad to neuteee, a piece eas jde a yyprchava s tempem nez yolnenym, ac i ye zjev. Sv. Jana eteme o techto poeatcich koncu natlaku a moci antikrista, tam udavan eas 42ti mesicu, kterk podle vSech znamek v lete vyprcha, kdy jicen pekla jej zase pozke a svet sobe znovu oddechne.

Lid yeti jen tomu proroctvi, ktsre mu slibuje "dobro", kdetto ostatni proroctvi "katastrof" o nicht Predpovedeno starkmi proroky: Danielem i Janem teologem, odmita — ovSem vira a nadeje drti nas pri tivote — kdetto — beznadej, a zoufalstvi z Videnych, citenkch, tuSenkch halt pkivacli Silenstvi a smrt — — .

Pohoda je pohodlna, pro farmate. Zell se jit ze zahradky vytraci a mizi ye skle v temnem sklepe, nebot' davarne Prednost sladkemu pled kyselkm; lepe se to skllzi po trochach, varku za varkou net pak v gecko najednou, a k tomu odpadne oSettovani se s tim v hrncich. Brambory jsou jit take velke, snad je jich trochu merle, ale .osadili jsme jich hodne vice net jindy a tak fijmy nebudeme miti. Spokojene se divame na to iirodu v geho, jen kdyby to melo vliv na celY svet, a kaalY se spokojil s tim co ma — ale — to chce praci.

Na zdar! V'Sem hrabalam zemekoule mezi temi hrudami, pie Joe Shmoldas.

Z KR014KU 5ESKt UN V DALLAS.

Musim zas nee() napsat, neb se mne vSechny ptaly, prod jsem nenapsala, co v§e na torn naS'em programe bude, a tak jsem jim kelda, ze mam radeji jistotu, a pak napik co bylo.

Ani nevite, ses. Valeikova, co jste mne uSetkila prace, ze jste vSe kolem to ptekvapenky na va, vypsala; tak to ut vite.

A ted' o nak zahave. Abych nezapomnela, ptedem dik nak sestke Skotakove za zmrzlinu, kterou nas minulk tkden vSechny podastovala.

Vite, my ji tikame malieka, ale ji jest vSude videt!!! Adkoli jsem Olga v nedeli pozde, z doslechu, muselo to bkti pane. Deti Vrlovi pry basal pekne Prednesly. Pani Herntalova mela malS7proslov a starala se na jevfki o program, a pekne ji to sluSelo. Mala deveatka nam maminkam upekly za pet minut dort — a k tomu ye studenkch kamnach —totit ho na jeviki zadelaly, E. Tobernkch, J. Skotakova, F. Kebrlova a mala Ratenka Vrlovo., pak nam vgem maminkam ptinesly k ochutnani. Byl vSibornk. Maminky i pekne kvetiny dostavaly od tech deveat. Tet dik patti muzikantum za zahrani nam pekneho valeiku.

To jest asi vSe. Kuchyil byla vkborna, to se samo sebou rozumi Sestry, ktere eekate metru dopis, to asi nebude nikdy.

Ty, Anetko Silhava z Fort Worth, ptijmi nasoustrast nad ztratou Tveho musi te. Byl to nas stark ptltel. A pkejeme Ti silnou Anna Machaeova.

"Vy pry jste zachranil jednomu eloveku vot? Jak jste to udelal?" — "No, von mi ten dotyonej prej kek', ze jsem trouba, ale ja ho pteslechl:"

!krona 3.

OKRESNI SCHUZE FARMARSKE LIGY! Elmaton, Texas.

Hromadna, sch-aze vtech farmakii okresu Matagorda bude se konati ye tkedu veeer, 31. kvetna, v 8:00 hodin v Bay City Courthouse.

Pan V. Malec bude hiavnim keenikem, kterk promluvi o cili Farmatske Ligy. Take pozvan predseda Farmatske Ligy, pan Frank Jodarski.

Farmaki z celeho okresu jsou vitani do teto schtze. Kaalk, kdo se zajirna o postup farmake uzna, ze jineho mu nepomfite net se spojit.

Farmakska Liga ma dobrSi zaklad a zaleti jen na katdem jednotlivci, aby se stal elenem a pomahal k cilu tohoto sdruteni. Dostavte se vSlchni. Seberte s sebou i sveho souseda.

S pozdravem, W. J. Hickl, pted..

Farmatske Ligy okr. Matagorda.

Parnetnice Smetanovy slavy i tragedie zemizja. Ve Krinci na Nymbursku zemtela svych &Ai ye yzacnem veku 80 let babieka Marie 8imaekova, rozena Zahradkova. z Loueene. Jako mlade device byla po nekolik let chuvou deti lesniho ' -varce v jablkynicke myslivne, kde tehdy v ustrani, v male a nevlidne komfirce, ill, tvotil a k tragice poslednich dnu sveho tivota se pkiblitoval Bedtich Smetana. Stah'enka rada vypravovavala o tomto obdobi sveho mladeho tivota, kdy poznala starnouciho a opukeneho Srnetanu, jemut se -delijak snatila zkrakit smutnou jeho komiirku a jejt easto se 8' varcovSmi detmi prosivaeasto la: "Dedeeku, zahrajte nam neco." vzpominala na slavu a potty, jich se jednou Smetanovi dostalo v jablkynicke myslivne od eetnkch prats14.ch pant, i na to, jak dededek Smetana jednou za letniho vedra oblekl kotich a ztratii se z myslivny. Kdyt po dlouhem hledani na vS'ech stranach byl koneene dostiten ye Vlkave, za nic se nechtel vratit do myslivny, protote pry musi jeke toho dne bkt na sve premiere v Praze. — Zesnula pani, ktera byla take maminkou redaktora Frant. Simaeka a kterou osud neuSettil velkkch ran, jeke do poslednich chvil sila bez brkli, a doktora za celk svUj tivot potkebovala teprve at pied smrti. Byla pohkbena na krasnem lesnim htbittivku na Chotuci u Ktince v pondeli 24. dub.

Nov' tivotopis Kr gtofa Kolumba bude vydan v Americe.

Jak oznamuji americke listy, bude v jednom nakladatalstvi ve Filadelfii vydan tiskem rukopis vzpominek na KriStof a Kolumba. Rukopis pochazi z doby asi pied 400 lety a obsahuje tivotopis Kolumbilv s hlediska ponekud jineho net byl podavan dosud. Autorem vzpominek je pry bkvalk narnotnik, ptitel KriStofa Kolumba z mladi. Rukopis byl ziskan od filadelfskeho milionate dra Rosenabcha, kterST jej koupil pied lety na nejake aukci v LondSme za velke penize a nyni dovolil jeho knitni vydani. Vzpominky jsou ye skuteenosti tivotopisem sla y -nehomtplavc, iodrbnkmebot' obsahuji zajimave Udaje z dob Kolumbova mladi. — Obsah rukopisu znaene koriguje mineni nekterkch historikil a KriStofu Kolumbovi. Je znamo, to nekteti dejepisci at do 'naSich dob ye svkch ba.danich o Kolumbovi se znaene rozchazeji. U nekterkch vyskytuji se rozdilne nazory o torn, co Kolumbus delal pied tim, net se vydal na prvni cestu za hledanim novkch zemi na zapadni polokouli. Nekteki dokonce tvrdi, to v teto Jobe byl Kolumbus se svSrm bratrem tinny jako pirat. V rukopise naproti tomu se pravi, KOlumbUs jako mladk rn.ut zamestna,val se knihtiskakstvim v provincii Andaluzske. Pravi se tam take, ze Kri. g tof Kolumbus se narodil v IVIile..ne a nikoli v Janove, jak tvrdi historikove. Autor v rukopisu, kterk byl ptitelem Kolurnbovm, vat KolumbtIv tak, jak mu jej Kolumbus popisoval po svem navratu z do,lekkoh zemi noveho sveta. WA take Kolumbovy dojmy z novych zemi. Rukopis letel po staleti v jedne knihovne ye Spanelsku,. odkud jej ziskal jeden Anglican. Pozdeji koupil rukopis na aukci v LondS7ne drieShi jeho majitel ye Filadelfii,

vitITNIK

Strana 4.

Bad Karel Jonag eis. 28, East Bernard, Texas.

Kdyg tak dues etu ten na g Vestnik, nedd mile to pokoje, abych vam, vzdaleni bratki a sestry, kterYm nebylo mono se dostavit do naseho kadu k °slave v ten na g tak krasnY Den Matek, v nedeli dne 14. t. m., hned po nagi schtizi.

Radove jednani bylo odbyto, v ge glo jako na dratkach, ti co men platit sve poplatky„ platill co nejdfive, a mnozi men zaplaceno jegte pied zahajenim schuze.. Po odbyti v gech spolkovYch jednani, br. piedseda Karel Keprta odrodil schtzi, a oznamil, ze zapodne program, kterY byl p •ipraven br. ze staleho tiditelskeho vYboru s vYpomoci Mei varn jen z vetgiho podat program, a to proto, ae jest to v nag prospech, kdy to uvetejnime, co se kde odbYva, ae jini mohou z toho derpat pro pti gte jejich pomilcky, tak jak easto se to stave u nateho kedu, ze kdy se deco de ye Vestniku, 2,e i na gi bit. z kiditelskeho vYboru z toho derpaji dalgi pfipravy k natim oslavam. Ttebas net tad jest 40 let zalogen, ale teprve po prve oslavoval takovkin ptipadnYm zpilsobem svatek Den Matek. Program byl smigenk, v anglicke fedi pisnich a deskkch, tak aby kagdY mel z toho aspori men gi prospech.

Prvni byla anglicka piseri, "Little Mother of mine", zpivana tkemi deveatky z vyggi gkoly O'dell a Kathrine Koym a Cordii Hensch, doprovazene na piano pi. V. B. Russkovou, eitelkou. Druhe, dueto, "Kde potok ludinou, maleho udne na klarinet Justus Urbi g a br.

J. J. Skkivanek na kornet, naafi.' uditelem hudby na zdej gi gkole. Teti bylo zpevni solo„ "Mother Macree" sled. Marie 8onka, uditelky z vyiti gkoly, doprovazene na piano pi. Russkovou. Otvrte, baseri "Sirotek", pkednesen maliekkm br. z Detskeho Odboru Jos. D. Nezvalem, kterY bydli v Houstone ,a pkijel k nam, aby svou baseri sve matiece a pra-babiece pkednesl na tento den. Na to hned byla zazpivana ptipadna piseri "Hkbitove, htbitove", peveckYm sborem: C. L. Kopeckym, J. J. Skkivankem, Marti onkovou a Linn Schoppe, doprovazeni na housle br. L. V. Schoppe a na piano pani Russkovou. Duet: "Domov", br. Skkivanek na kornet a Schoppe na housle za doprovodu na piano pi. Russkovou. Br. Sktivanek nejdfive vysvetlil pkitomnYm, proe nag skladatel DvoMk slozil tuto piseri. Pak nasledovaly tai vesele pisne jako, "Oervenk gateeek", "Michanice" a "Nikdy se nevrati nage mladi", zpivany terni samYmi zpevaky jak Hkbitove.

Nag br. Jan GrajevkY, kterY byl puvodcem hned v dubnove schtizi — teto oslavy, mel kratti tee na vysvetlenou, kdy byl onen svatek ustanoven a pti torn piedstavil na geho mladeho a nadaneho pravnika, James J. Duckett-a, ktereho ptedstavil vgem pkitomnYm pkipadnYmi slovy, — kterY pak promluvil v obou keeich k nagim maminkam, kde upozorrioval nagi miadet ,ae pokud mame na ge maminky mezi naini, jak si je mame va git a poslouchat, bYti jim Vidy jen k jejich radosti a k gadnemu jich zarmouceni. A ti pak, kteki je u2 nemaji, na ne tea nezapominali, aspori v tyto dni. Bylo videt, ae se nejedno oko zarosilo.

Pak byl pkedstaven 2ivS, obraz na gi elenkyne, ses. Agnes. Fojtik, ktera ma etyti pokoleni v nagem fade a vgech jest jich 19 Citnu z jeji rodiny, pti sestaveni, jeji d ye dcery Marie a Agnes ji dovedly na jevig te, pak phstoupilo 5 jeji synt, pak nasledovaly jeji 3 snachy a 2 mantel& jeji vnoudek a naposled 2 pra-vnoudata, Jos. D. Nezval a malinka Dorotka 8indelova, ktero, pkinesla krasnou kytici kvetin sve pra-babiece a polo gila ji na jeji klin. Pak phstoupily na jevig te tit deveata z katolicke gkoly, Helen Dobiag, Frantigka Vacek a Bernardetka Faltisek a zazpivaly ji pisen "Ma zlata maminko" s doprovodem na housle br. a Supt.

Schoppeho ,a hned potom br. obkadnik vyzval vtechny ptitomne k povstani na pul minuty, dimt se vzdala test vtem zemtelYm natim maminkAm v natem tea'.

Ke konci byly oznameny maminky, ktere maji nejvice ditek z rodiny v fade, ne.sledovaly at do 4. pokoleni: Anegka Fojtik 18, 4 pokoleni; mangelka br, ptedsedy Karla Keprty, nein elenkou, ma 18 z rodiny 3 pokoleni; Julie A.

a

Janik 8 ditek, 3 pokoleni; Franti gka Jochec 8 ditek do 3 pokoleni; Terezie GajevskY 7 ditek do 3 pokoleni, Karolina Kubena 5 ditek do 2 pokoleni; Marie Urbi g 5 ditek do 2 pokoleni, a Marie Keprta 5 ditek do 1 pokoleni. Dale byla vzpomenuta na ge statenka Frant. Stepan Novosadova, ae z jejiho rodinneho krbu jest v natem tade 21 jejich schovancii, vnuky i a vnudek, pravnukri a pravnudek, a dalti 4, ktefi path k jinkm 'team, celkem 25, v tadech nagi Jednoty..

Na to byly doprovodeny vtechny maminky ke stolu zvlatte pro ne ptipraveny a riltemi okratlenY, a byly poho gteny bratry tatinky a jejich dcerutkami — kejky zmrzlinou a sodovkou — i ostatni vtichni pkitomni. A sestra Aneika Fojtik obdrtela kresnY, okratlenY kejk, manielka br. ptedsedy Karla Keprty, sestry Julie A. Janik a Frantitka Jochec obdarovany mentimi okratlenYmi kejky. Apo torn pohotteni, sestra Lillie Schoppe, ktera, nam sehra,la "Nazi Jednotu" ph °slave 401ete v roce 1937, plednesla nasledujici podekovani: "Mile maminky, dnes k vara chce promluvit Vate Jednota. Vite, ae jest to vYznamnY den pro nas maminky, ae ti na g tatinkove nas tak dnes uctili. Oni date vedi, ae kdyby nebylo maminek, ie by ani nebylo Jednoty, ktera jest k nam tou nejmilejti maminkou dnes, vtici ji milujeme, i ti naai tatinkove s natimi (Fetidkami.

Nat fad jest dnes 42 let mladou maminkou, a to poprve se nam dostalo takove cti. Ptejeme Si, aby katdYm rokem nas tak milovali a tak uhostili, ujiat'ujeme jej, ae to \Tidy s radosti phjmeme, a vim, ae jej budeme samy o tolik vice milovat a nate ditky vnuky, vnudky a pra-vnudky do Jednoty darovat, a ae se v pkittim roce 1940 zase tak sejdeme. Dekujeme vain, tatinkove, zhloubi natich srdci a na shledanou!"

Po ukondeni hostiny mnohe sestry jely navttivit naai nemocnou spolusestru Karolinu Kubenovou v jejim domove poblit mesta, ktera jest stigena zdlouhavou nemoci po delti dobu ut, a ktere nebylo man° se schrize sudastniti, ktere tak vtdy rade navttevovala dokud byla zdrava, a k tomu vtemu jeji dcera, nate spolusestra Lidie byla v tu nedeli operovana v nemocnici v Brenham natim lekatem br. Dr. Schumanem. Pfejeme obema brzkeho uzdraveni.

KatdY gel ze schrize vesel a jest pkani dent, aby bylo v katde schtzi neco takoveho na ucteni jistYch veci, pro dobro a vzrust radu. Tak die vaeho nebude to diouho trvat, ae net netsky Odbor dovrti pal sta dent, tak moje myglenka jest, ae bude na miste tato drobatka nedim uctit. Co pravite, bratfi a sestry, v phtti nagi schilzi 9 Navrhy budou velmi vitany.

Dnes, co toto piti, jest mne oznameno, dues veder se sejdou vStory, zvolene ad natich deskYch spolkii v tomto okoli v sini na g, SPJST., KJT., KJZT., RVOS a SVPS., kde snad se ujednaji na neeem pro vYpomoc pro nate Americke 6echo-Slovak Sdruteni, a dernt doufam, ae budu moci podat dalti zpravy ptitte.

F. V. Urbit.

Jsem Vat irdetni, Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

V nedeli, dne 7. kvetna byla zalotena v Nevem Taboke odbodka Sdruteni AmerickYch techoslovakU v Texas. Prilbeh schtize popisovati nebudu, ne o torn se ji g zminil redaktor Moudka. Chci jen podotknouti, ze v natem okresu ma SPJST 8 tan, a asi polovidka tech tadri mely sve zastupae v one schrizi. Pfeil bychom si, aby do ptitti schrize, ktera se bude odbYvati v Novem Tabote, dne 11. dervna, totit druhau nedeli v mesici, po pravidelne tadu NovY Tabor, asi o tech hodina.ch odpoledne, se dostavili zastupci ze v gech tadri v natem okresu, a nejen zastupci od SPJST., ale i zastupci od Katolicke Jednoty, abychom se mohli poraditi jak budeme =dale pracovat.

Jest nutne, aby se vg ichni krajane v nagem ookresu spojili, at' jsou to katolici, protestante aneb svobodaki, a pracovali dohromady tak uptinme a nadgene jak jsme pracovali za sve-

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939. tove valky. Slygela jsem nektere lidi tici: "Prod. bychom se starali o ty tam za mokem? Mame sami se sebou co cleat. Jest tu nezamestnanost, jine nepokoje a tea bidy dost". — Tak se vysloviti muae jen ten, kdo o to yea dost neptemYtlel, kdo neete ty srdcervouci dopisy z teskoslovenska. Kde oni tak Upenlive prosi a volaji po lidskosti, pravde a spravedlnosti. Myslim, ae dopis v Amerikanu od Zname, by pohnul i tim nejtvreltim srdcem. Ja doufam, neziistane ani jeden Oech neb Oetka v okresu Burleson, by se nestali deny caldwellske odboeky Sdruteni AmerickYch oechoslovaka v Texas. Jest to nazi moralni povinnosti pomoci vydobkti svobodu a samostatnost natim nett'astnYm a hrozne trpicim krajantun za morem. Jest pravda, ae i zde nekteti lido bidne aiji, ale piece maji svobodu, a naae vlada hledi chudemu lidu pomoci kolik muae. Kdetto nemecka vlada vzala deskemu lidu vetkerou svobodu, dela, z deskeho lidu otroky. Radeji bych jedla jen jednou denne, nezli bych ztratile svobodu a tile v pokoleni mezi takovkini barbary jako jsou Nemci.

Drazi krajane, ptemktlejte a vaijte se do pomert naaich bratki v Oechoslovakii. A2 vae dobte uvaaite, jsem jista, ae doznate, ae jest to povinnosti katdeho Cecha, by se stal dlenem S. A. O. T. Jsem jista, ae ti, co jednou kekli: "Co je nam po tech tam za motem?" ae to netekli proto, ae by byli necitelni neb sobeeti, ale jen proto, ae Si nedovedli pfedstaviti jak hrozne lid v Ceskoslovensku trpi. Ze ' si neuvedomili, ae utrpeni nas Ameridanri jest dotele nieim oproti utrpeni nateho lidu v 6echach. A tetim se, ae prave ti, co se tak vyslovili, co nejdtive stanou se d - eny naai odbodky.

Jette chci podotknouti, ze v minule schrizi bylo mak) tenskYch ptitomno. Proto budu prositi ty nate maminky, aby se do pkitti schrize co v nejvettim poetu dostavily. A aby i sve dospele ditky ptimely k tomu, by se staly 'deny caldwellske odboeky a do schrize se dostavily.

Budeme pottebovati mlade sily. Drazi pto,tele, kteti nebudete mod pomahati penetite, tak se spori starite deny natl. odbodky. Tim ukatete, ae se tea zajimate o znovuzbudovani deskoslovenske samostatnosti. Da se mnoho dobra i bez pen& udiniti. DobrSrm slovem, pavzbuzovanim a jinak. Nebudeme tadnemu diktovati kolik must na S. A. O. T. dati. Vlastne myslim, tie se ani nebudou tadne pfispevky davati.

Mame v irmyslu uspotadati velkou slavnost a neb jive zabavy potadati a tak penize vydelevet. Ale jeate neni nic ujednano, at v ptitti schtzi se o torn bude jednati. Kdo se chce stet dlenem caldwelske odbodky, muae se kdykoliv zapsati u pana Jos. Wondrate, u pana Jana 't'oupala st., a neb v ptitti schrizi v Novein 'rebate.

Tak milt rodaci, vtichni se zapitte, abyste se pozdeji nemuseli hanbiti, ae jste ani prstem nehnuli, byste pomohli vydolakti svobodu a samestatnost dechoslovakie ,a tak pomohli ukonditi to hrozne utrpeni a pokoleni, ktere oni ted' protivaji.

Pani Antonie OndrUtkova zve pani Wondratovou i mne na sokolskY slet do Dallas a nabizi nam sve pohotteni, za cot my ji srdedne dekujeme, a litujeme, ae se nebudeme moci dostaviti. Mne nedavoluji pomery a mantRle Wondratovi se phpravuji jeti na vYstavu do New Yorku. S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova,.

NEDOSTATEK KUKURICE V MADARSKU Na trhu v Mad'arsku je v posledni debe citelnY nedostatek krmne kukutice zavinene tim, ae zemedelci zadrtuji kukutici z dtivodu spekulativnich. Situate je zteaovana tim, ae cena kukuhce klesla na svetovern trhu v pomeru k ptenici jen nepatrne a ae ceny ovsa a jeemene jsou velmi pevne. Mad'arske, vlada proto rozhodla, aby z velkYch zasob ptenice bylo uvalnene jiste mnoastvi v denaturovanern stavu pro krmeni dobytka, za zlevnenu cenu 15 pengo za lq (asi 90K). Za nynejti cenove situace bude denaturovane, ptenice asi o 2 pengo levnejti net kukutice nebo krmnY jedmen.

ye stiedu, dne 24. kvetna 1939.

Sokol Houston vzpomenul mamenek.

V nedeli dne 14. kvetna uspotadala Tel. Jednota Sokol Houston velmi zdafilou akademii s obsagnym programem na podest dne ureeneho ku pocte matek. Vzdor tomu, to bylo slu gne teplielo a vabive syridne nedelni odpoledne, seko se na tuto akademii poladanou v sini 8tefanik tolik na yStevnikil, Se zapinili celou sin.

Program zahajil starosta Jednoty Houston, br. Alois Vaja, promluve o cili a snahach sokolstva a ye vrele, procitene fedi poukazal z ylaSte na to, jak se sokolstvo snak phipoutati naafi mlada zde zrozenou ve sve lady pro zachoyani naSi narodnosti zde. Po br. Vajovi ujala se slova sestra Pavia Studniend, promluvivk na \ TYznam dne ureeneho ku pocte matek. Poukazala na tu zodpovednost, ja spodive, na bedrach matek jak v peel tak i ve vYchove ditek od to doby, kdy se nemluvrie vynoti na svet z tuna matdina 0.2 do to doby, kdy opusti rodnY krov, o to velke lasce, nesmerne lasce, jet matka venuje svS7m detem aS do sveho posledniho vzdechu.

Jako dalk 'Oslo programu vyrYsoval se na jevig ti rozmilY a dojemnY obrazek, kdy sestra Hedvika Lebrova rozmlouvala se svYmi ji obklopujicimi detiekama, tulicimi se k ni jako kulatka. Po tomto obrazku Sactvo skupinove cvideni s praporky, nada nasledoval majovY tanec s fabory provedenY sokoliekami. VYstup thi kuchafek, sester Vajo ye, 8ilhanove a Sopeakoye provazenY licenim strasti a slasti kuchalek byl sledovan s napjetim posluchaei a obeasnymi salvami smichu. Take abrotarky", phedstavene sestrami Cika,lo you a Sopeakovou v padnYch krojich libily se se s yYm peknYm dvojzpevem navgtevnikilm. Trio dvou sester yapvSrch a A. Brovcove phedvedlo na jevi§ti ladnY baletni tanec jako tre jarnich vii. Po tomto obrasku nasledovalo zpevni dueto sestry RriSenky Lebrove s br. H. Bushem, velmi pane pledvedene. Maly sokolik, synek br. a sestry NezvaloyYch pfispel k obohaceni programu jasne a detelne ptednesenou basniekou "K maminkam". Po to nasledovala riana skupinova cvideni s krouSky a Avihadly, rovna na jeviSti provedena, scelena v barvite obrazy. Br. 0. Vala plednes1 basal "Chameleon", sr'Sici bfitkou satirou, naea sestra Evelyn Kunetkova, a br.

Dom. Nezval vystoupili odeni v malebnY narod ni kroj ye zpevnim dike: "Chtela bych chaloupku" a pak jate v duetu "Lucifer". Pfednes obou projevil pozoruhodne herecke nadani. Jako apotheosa nasledoval MYST obraz, ye kterem 6echie, pledstavend sestrou Jindhichou EarloYou, obklopena sokolskou druknou obeli° pohlavi ku jeji ochrane svrhne tisnici ji okovy a pak prochazi branou utvolenou dackYmi sokoliky se vztYdenYmi a khiSicimi se rapiry, stojic pled branou sokolske druk zvola: "A opet svobodna!" Byl to dojimavY obraz, mnohe odi se zarosily ph tom, kdy naSe stard oteina se sviji y e sparech teutonskeho orla. V'Se pak skoneeno zapenim pisne "Spejme dal!" celou sokolskou druknou.

ZceMho programu bylo patrno pekne a soustavne uspoladani, sada si zaslouSi uznani bratfi a sestry vedouci raii, Ka gpar, Nezval a K. Otvrtnikova a ti o statni a dluSno dodati, to si take zaslouSi ye velke mile uznani vkchni, v teto akademii fidinkovali. Bylo to peknou ukaskou vyspelosti sokolske druSiny v Houstonu. Na konec sink podotknouti, to na tuto akademii se dostavili hoste ze slu gnYch vzdalenosti, mezi jimi i br. Chumchal a pani DoslidoIra s dceruSkou z Galvestonu.

S. P. StudnienY. La Salle, Texas.

Ctena redakce, sestry a bratfil Minulou nedeli dne 14. kvetna jsme zde odbodku Sdruteni eechoslovakil v Americe. Po zvoleni prozatimniho phedsedy a tajemnika, krajan Josef Ella promluvil k obecenstvu, v jeho proslovu jadrne a od srdce vysvetlil iidel a nutnost teto akce. Ze br. Elle'S se vyzna v tomto oboru, dokazuje to, 2.e nekolik par oei zasizelo phi jeho fedi. Po proslovu nastala volna, debata, v ktere zas br. Ella mnoho vysvetlil a objasnil. Pak se pfistoupilo k dobrovolne sbirce a zapisu clenu. Sebralo se neco pies $10.00 a ptes tticet elenil se zapsalo. Pak

V2STNIK byla volba trvalYch ritednikri, j ez jsou nasledujici krajane: J. R. Barta, pfedseda; A. V. Franek, mistophedseda; Petr Matak, tajemnik a sleena Ella Gerik, pokladnice. Na. agitadni YYbor byli jmenovani krajane Josef Ella, Edward P. Sralla a John Kudera st. Za filedniky mame zvolene eleny z dvou neb thi spolkil a take tollka naboSenskych plesvedeeni, takk SadnY nemuze Se ti neb oni si toto sdruSeni nejak osvoji. Ponevad2 oba spolky maji schrize druhou nedeli v mesiei hned po poledni, bylo usense byly konany tuta sneseno aby i nedeli ve 3 hod. odpoledne, jak se vykonaji vyschuze. ae Podasi jsme tu meli hodne suche, ale vzdor tomu firody pane rostly. Rannejk kukulice u2 jsou v pinem kvetu a bavina take u2 ma hodne nasady na kvet. Veera dne 19. jsme tu obdrSeli asi na palec deS"te, tak se rolnici teal na dobrY pokrok rirody.

Tak krajane nezapomerite a phijd'te do schrize S.O.A. druhou nedeli 11. derma, ye 3 hodiny odpoledne ye S"kole v La Salla. Bude tam zase neco zajimaveho pro vSechny. Pobavme se spoleene a dejme se vkchni zapsat, uka2me Se se nesty dime za nas privod a za naSe rodide. S krajanskym pozdravem a na shledanou, A. V. Franek, mistophedseda.

Hlava Texasu, eislo 155., Austin, Texas.

Cteni brathi a sestry!

Prune chci podekovat vkm, kteli nom vypomohli na OeskY Den dne 6. maje, neb se krasne vydatil, proto yam vkm srdeene dekuji za nas lad. Take vkm deskYm novinam clekujeme,_Se nom daly v2dy trochu mista a chyby nam opravily.

Dne 14. maje hrali eati studenti divadlo v Taylor. Tak se nas sebralo devet v nedeli veder a jeli se podivat a take trochu zatandit. Jell br.

Prasatik a jeho Sena na jejich kale, br. Louis Schattel s manklkou na jejich kale, a ja s moji polovici a jate due holky a jeden Koch. Mista bylo dost v S.P.J.S.T. sini. trody vypadaji dosti dobhe, jenSe bylo velke sucho a vody malo. Jestli zaprk, pak to zase brzy vykne.

Dr. Midek promluvil pled divadlem na Den Matek, co bylo velice krasne, abychom si naSic hmatek, neb matka ma srdce pro nas a k ni vSdy s radosti i Salem se obracime, neb srdce matetske je slate, ale vice net slate, neb zlato je chladne a srdce mattske je vtdy horke pro nas, proto na ni nemarne pamatovat jen v Den Matek, ale kaSclY den by mel bYti Dnem Matek. Co matka pro nas vie udelala, neni pro ni odplaty na svete, km by se ji zaplatilo. Pamatujme na ni vSdy, i po smrti. Dr. Midek, musim varn podekovat za tak krasna slova, neb hodne horkYch slzi ukaplo phi Vak fedi. Nagi studenti hrali vYborne, neb to hrali pro svoje matky. Jestli jste nekteti nebyli v Taylor v S.F. J.S.T. sini, pak jste neco minuli. Rad Praha ma kra,snou sin a jak jsem slysel, bude tam phiAti S.P.J.S.T. sjezd.

Dnes studenti hraji divadlo na Koval', ale net jell pani Wm. Kutalkova, jim dala velkY neb to bylo jejich posledni divadlo. Jejich nejmladk dcera take hraje a co nevidet budou zase studenti doma a druzi zase phichodi.

Dnes je velke horko, ani se nedo, psat, tak vkchno pall. Proto koneim s bratrskYm pozdraFank Janeeek. vem, Palacios, Texas Ctena redakce a mill phatele!

Dne 11. maje jsem dostal od sveho bratra za dlouha leta dopis. JO, jsem mu psal 8. imora a on mne sdeluje, to muj dopis obdrSel 13. bhezna. talde kdyby se byl opozdil o thi dny, Se uS by ho mel Hitler i s temi novinami, a tak Se he to psani doko 11. bbezna.

Nak Narodni odbodka pofadala piknik, tak jak eini nak spolky bezrozdilu jiS druhY rok, tak i letos se na gi krajane sali a ujednali, se bude pohadat piknik na den Matek, kterY pfipada 14. kvetna. Cteni spolubratfi, sdeluji yam, he piknik se velice dobfe vydahil a Se vane a nakch spolusester price nebyla nadarmo, a to celY narod yam bude vdeenY. Br. pfedseda C. H. ChernoskY nam udelal krasnou fee, jak &sky tak i anglicky, za col Vitm vzdavam, milk bratte, jmenem Vaach spo-

Stran ► 3. lubratril a cele naai osady vlelY dik. Jak to uS my mime ye zvyku, ze u nas se nemilie nic cdlaYt bez zpevu, tak take nabi spolubrathi, Josef Zemanek, jeho manSelka a Frank Vranovi zazpivali pisne narodni a piseri "Ma, draha matieko, vy jste tak daleko". Po keel a zpevu bylo ptatelske uvitani, neb se sail dobhi a uvedomeli krajane i z druhYch osad. Take nabe mila krajanka a horliva naSe spolusestra, jak na poll spolkovern, tak na poli narodnim:, dobra pracovnice ses. Radecka s jejim mantelem a ditkami. Pan Radecky je rodak od Brna, ale co mne nejvic pbekvapilo, kdyt mne pani Radecka sclelila, ze ona je rozend zde v Texas, a be nati starou vlast jaktiv nevidela, jenom co ji jeji rodide a jeji mantel povidaji, be ji ta nabe mila vlast tak k srdci phirostla, be si nemrite pomoci, aby nepracovala pro ten narod, z ktereho ona sama vzebla. Mill phatele, jak je velikY rozdil mezi uvedomelYmi a vzdelanYmi lidmi. Pkijde elovek, kterY do nabi osady nepathi a povida: "Tak vy tady mate odboeku Narodniho Sdruteni?. Ja bych rad take phistoupil, ale u nas nic nedelaji, tak ja phistoupi k yam a dam i svoje syny zapsat za aleny Zde mate thi dolary a syno ye si zaplati sami."

Mill phatele, Narodni Rada vyzYva vSecky verne ylastence, by aspori 5c obetoval kabdY mesic, cot eini do roka 60c.

Neni tomu dam°, co jeden jirionarodovec se hlasil do naSeho R. V. 0. S. 1Viili platele, to byste videli to Bok dopukteni a jak dopadl ten, kterY to navrhl. To bylo narodovcii! Ale bate k nim a leknete, to jako dobrY naknec by si mel zaplatit elenskY poplatek 25c a vita jakou dostanete odpoy ed'? "Co je mne po Evrope, ja jsem narozenY v Americe". A nebo varn povi: "Ja, musim vedet, kde ty penize pfljdou, ne aby se za ne mel nekdo dobhe". Mill phatele, nabi dleni podnikli sbirku mezi Amerieany nikde jsem neslySel, he by se nekterY optal, nad to je. Zdejbi anglicky dasopis nazi dal jeho dasopis, abychom ho dali mezi lid a ty penize si miiSeme podrkt. Cely svet stoji phi nas a uznava, be se nabemu narodu stala a ta musi bYt napravena. My sami musime pracovat a o sve prava se hlasit. Podivejte se, co udelal narod polskY; za jeden mesic sebral $375.000. Jeden iflan dal na deskou akci sto dolarti, a vy nemate pro svtlj narod ani dva byty. PtiSel jsem do jedne Story, kde bylo hodne naSeho naroda a take tam byl jeden naSinec, obleeenY jako nejakY n3 1. 1101164% Povidam: Ty jsi take naSinec. Ja mam tady noviny, stoji dva dolary mane a ty penize si muzeme nechat pro nab narod". On se na mne diva, a povida: Vite co, ja jib mam novin tak dost a za druhe nemam pellet!" — a prave mu Stormanka davala z desitky zpatky. Ja jsem si myslel, kdyt Clove ma tolik novin, tak na co by bral vice. Ale myslel jsem si, be z to desitky piece new dostanu, a povidarn: "Kdyt nechceS ty noviny, tak se nech zapsat co Glen Narodniho Sdruteni". Vite, co jsem dostal za odpovecl'? "A to vribec ne!" a bel prye.

Mill ptatele, hid yam da, dolar nebo pet, a naSinec nema, pro vas dva byty. Meli byste si to vzit k srdci a take podle toho jednat.

Myslim, be to jib ukoneim, abych s mojim dopisem nenazlobil bratra redaktora, a to se nesmi stat, nebo jinak bych ne nesmel jmenovat Franta.

Schtze Narodniho Sdrateni se bude potadat posledni nedeli Lento mesic, to je 28. maje, ye 2 hodiny v Blessing, a krajane jsou Sadani, by se do teto schtize dostavili, aby videli vYsledek jak z pikniku, tak celoroeni nabi prate.

S bratrskYm pozdravem, Frank Domorad.

Smlouva Anglie, Francie a Ruska byla sjednana v sobotu. Zrovna v pledveder podepsani vojenske smlouvy pro obranu i Utok mezi Berlinem a Aimem. Diktatoti hraji stale komedil, do nekoneena zdrirazriuji, be ututeni osy Berlin —Aim je, v zajmu miru. Kdo ohrauje nacisty a faksty? Ktere narody a staty pornSuji podepsane smlouvy, dame sliby — ne-li Nemecko Italie?

Strum e.

DOPIS ZE STARE DOMOVINY. Otiskujeme cast dopisu, kterY nam zapajeil br. Frank Domorad z Palacios, Tex.: 26. dubna 1939.

Mil' a jedinY bratte mrij!

J6„ Tebe srdeene a laskave pozdravuji, sde/uji Tobe, ze jsem je gte tilt a zdrav„ ktereho i Tobe i cele Tve rodine v gichni ze srdce ptejeme. Jest to jit mot dlouha doba, co jsme si nepsali, mot a 'hoc se za tu dobu zmenilo, ale co se ted' zmenilo, to se zmenit neda. Protil jsem krute a hrozne doby svetove \Talky, za 4 leta. Byl jsem petkrat zranenY, a tit jsem se louCil s moji tenou i s detmi tiemi navtdy, Bah mne ale neopustil. Po valce jsem ptigel dome, nemel jsem niteho, jenom moje hodne. tena zristala a 3 male deti. Chopil jsem se pre.ce, arcit' ze ji mot tehdy take nebylo, jezdil jsem zprvu s korimi, pak jsem toho nechal, v lete jsem chodil sect sedlakum a v time jsem chodil delat dievo, metry do panskeho lesa, i s moji tenou. Byla to zase kruta a peprna pra,ce za kousek tvrdeho chleba. Ale co se dalo Teat? Deti male, matka stare, a jist se chtelo. oastokrat jsem si vzpomel na tu dobu, kdyt jsem ptigel z vojny &mu v roku 1910, abychom jell za Tebou do Ameriky, kdyt jsi o nas psal, ale to bylo jedno na ge negtesti, kdyt jsem s nebottikem Tonkem chteli jet, matka vidycky hotce plakala,ze ji tu na starost tak oba opustime, a ja, jako vlastni syn jsem to udelat nechtel, ponevade ja jsem ji mel-hrozne rad, a do nejdelgi smrti ji toho nezapomenu, co pro mne udelala a dokud mohla, co delala. Bah ji to zaplat' tisickrat. My jsme se meli s ni dobte, to se nedalo upiit, ale nit netrva veene.

Kola se zatodila a ja, jsem musel na vojny.

Narukoval jsem k 11. pluku dragonskernu do Semlina (Fimony) na srbske hranice, a za 3 leta byl jsem dvakrat na dovolene. Ni gel jsem byl jsem rok tenatY, narodil se nam chlapec Josef, a ja jsem musel zase do valky a co bylo, to ut jsem ti na prvni strane psal.

Dnes uz sedim pies tu zimu take pod kamny, v lete ale ne, to mam dost place, ze jdeme o 11 a 13 hodinach spat a rano ve 3 a 4 vstavame. Oesto pies tu zimu vzpominam, jak to bYvalo dtive, easto si vzpomenu i na Tebe, bratie, neb tu uz nemam nikoho s kYin bych si tak pohovotil a si postetoval; jenom se na to divam smutnYma oeima, jak to bude \Ikeko dal. Ja tit take jsem mel 23. ledna 53 roky, u2 to jde take s kopce. Re.d si zakoutim jegte, ale jegte jsem pii torn dosti zdravY, takte mohu jegte pomalu tu svoji praci na tom polieku &eat s temi mojimi dvema kravkami. To je cele moje tivobyti, jenom ze mne to take mot zrnaha, protote nemohu si koupit svojiho kousek pole, viecko mam jen pachtovane a to je mot drahe. A k tomu jsem je gte piigel o dve kravy pki teleni, take jsem pozbyl pies 4 tisice KC. Jest mne dnes to korunka mot vzacna, arci ze dnes ut ne korunka, ale jeden marek, to ut via, vice ti psat nemohu.

Tak sve psani, milt' a drah' bratie maj, konCim. At mne odepigeg, budu ti zase psat. Vice Ti psat nemohu, to sam uzna g, ty mate g. Pozdravuji take ja i cela moje rodina, take Tebe 1 oelou Tvoji rodinu, a velice by nas kdyby techto mojich par tadkri ye stalem zdravi a spokojenosti vas na glo. Ptejeme yam vgem i tem bratram, ktere nezname, At'astne a vesele svatky velikonoeni. S Bohem, milk a drahY bratie, bud' zdrav i cela Tvoje rodina. Bah vas opatruj.

Jos. a Franti gka Domorad. `Svaz pro starobni pense neprovdanYm tenam", kterY chce vybojovati 'dem neprovdahY•h Anglieankam .pensi, vykopal " yaleenou sekeru". Pa zamitnuti poi-Ada:OW P.rohlasila„ nyni ptedsedkyne svazu: "Rozvirmly jsme vateenY prapor. At dosud jsme bojovaly za -sve pravo ramci fistavnich zakona, nyni vgak zpasobirne vekejnosti trochu neptijemnosti!"

Chicago. — Dr. Eduard Beneg zaslal Lize naroda, prave v Geneve zasedajici, protest nad okupaci tech a Moravy. Opis protestu zaslan byl

viadam Anglie, Francle a Ruska.

VEST N i 8 kid Svaz 6echosiovanii cis. 92., Fort Worth.

Mili bratki a sestry!

Zase ptichazim na slovieko. M6,m naporudeno vas vgechny pozvat na taneeni zabavu pHgti 28. kvetna. Hr6,ti bude novY orchestr br. Steve Belika, proto ptijd'te ho poslechnout, jak se yam bude libit. Take srdeene zveme nage pkatele a zname a v gechny krajany zdej gi i z okoli. Ptijd'te se s nami pobavit. Zaeatek v 8 hod. veeer. 0 jidlo a piti je vtdy dobte postarano. Posledni zabava a tadova oslava, potadana na Den Matek, se dobie vydatila. Byla pekna navgteva a dobie se bavili. Dve maminky, nejstargi a nejmladgi, byly obdarovany "presentem", pi. Stangelove, st. co nejstar gi a ses. Rud. Wrublova co nejmlad gi maminka.

Ku konci.' srdeene zdravim rodinu M. TikalskYch, rodinu Frank Rajkovu a pi. Miklicovou, vgichni v Kalifornii. S pozdravem, Marie Juranova.

Posledni fispech "Posledniho mule".

Ze Smithville se pi§e: itika se, ze dobry zaeatek je polovici dila. Pravdivost toho pkislovi se v nedeli osvedeila u na gich deskYch universitnich studenta herca a hereeek, kteki pied odjezdem do osady byli v Austinu pozvani na °bed, vlastne hostinu, manteli Vilem KutalkovYmi a vYborne poho gteni. S nimi byl profesor Miaek a mantele Frant. Janeekovi z Austinu. Mantele Kutalkovi jsou skuteenYmi ptateli nagich universitnich studenta. Po ptijezdu na Koval' zase tam na ne eekala hostina, ktere se tet saeastnila pani J. Matejkova z Austinu a krajan Frant Steiner, zastupce Hlavni Utadovny S.P.J.S.T. i s rodinou. Potom krajan Vaclav Bakina peknou tee' uvital studenty a jejich profesora Mieka, jen podekoval tadu 0sveta S.P.J.S.T. za propteeni sine a krajanum: Vaclavovi Batinovi za vgechny ptipravne pr6,ce i elanky v novina,ch, Ed Zimerhanzlovi, Jar. Stepanovi, Jos. Ivieidovi, Jan Adameikovi, Fr. Voleikovi, Aug. Voleikovi, Janu Staleymu za ptipravne prate s jevigtem a sini, eeskym easopisum za laskave oznamovani, krajanam Felix Voleikovi a Janu Staleymu za vybirani vstupneho, dustojnYm paniim Janiskovi z Cistern, Kieferovi ze Smithville a Pavlu Ka gparovi z Llumu za laskave oznameni divadla v kostele, krajanfan Janu Hblubcovi, Jarosl. gtepanovi a krajance Anetce Va gkove za obstara,ni nabytku, krajankam: Emil Kubiekove, Frant. Voleikove, Va.cl. Batinove, Jan Kalinove, Jan Holubcove, Jan Adameikove, Ed. Zimerhanzlove, Fel. Zimerhanzlove, Fel. Voldikove, Toni Palove, Jos. Ivieieove, Marii Pechaekove a krajanu Karel Vyvjalovi za poho gteni. Potom Dr. Mieek vyzYval ptitomne, aby nezapominali na bratry a sestry za motem, kteti jsou dnes otroky a pronasledovani. ftekl, ze v ne gtesti se poznavaji opravdovi ptatele a ze pomoc je oeekavana, 6ehot dakazem je kladeni kvetin k pomniku presidenta Wilsona v Praze, jen byl spolutvarcem demokratickeho 6eskoslovenska. Nasledovalo divadlo, jet vial° pies tti sta divaku, kteti studenty odmeriovali eastYm potleskem. 13ylo to prvni Ceske divadlo na Koval'. Opravdu velice nutno litovati, ze studenti jiz nemohou s vYbornYm a pouanYm divadlem jeti do dalgich osad. Po prvnim jednani promluvil krajan Steiner z Fayetteville a vyzyval, abychom se starali o nagi mladet a ji udrteli v na gich spolcich a tadal, aby opravdovi na ginci vstupovali do Sdruteni a pomahali na gim za motem. Jeho tee byla odmenena potleskem. Je jiste, ze jeho slova padla na padu arodnou. Nutno pracovati!

Po divadle byli studenti pozvani, aby opet pkijeli na Koval. Bylo videti, ze se jim i Dr. Mi6kovi mezi nami libilo. I nam jejich navgteva byla velmi mild, a vatime si jejich prate a nadgeni pro eeske divadlo. Dale, ku pkedu a zpatky ani krok.

Vlastenec eis. 45. v Shiner; Texas.

Yoakum, Texas.

- -V minule schazi na geho tadu bylo usnegeno uspoiadati domaci zabavu dill besedu, pH ptigti ktera se bude konat v nedeli dne 11. Cervna v 1 hod. odpoledne.

Timto jsou tadany v gecky sestry a manelky diem), aby se dostavily a nejakY ten kOSik sebou ptinesly. Bratti se postaraji, abychom zizen netrpell. S br. pozdravem, John H, plAk, taj,

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939.

Oslava zaloieni radu §tefaiiik v Houstonu.

Ptigti nedeli dne 28. kvetna oslavi na g tad 201ete trvani 142. vetve na mohutnem stromu S.P.J.S.T., teto nejvet gi krajanske institute v Texasu.

Myglenka zaloteni noveho tadu vznikla mezi krajany pied 20 lety, na pamatku nove 6eskoslovenske republiky a dano mu jmeno jednoho ze tti vadca odboje, tragicky zahynuleho, Rastislav 8tefanik". Rad zkvetal a mohutnel, take v kratke dobe vystavel spolkovou sin, ye ktere se elenove schazeji do dne gniho dne, nejen k vytizeni taletitosti tadovych, ale take ku pestovani narodni pospolitosti a k udr2eni jazyka a kultury naroda, z n'ehot jsme vzegli.

Po celYch 20 let elenove tohoto tadu byli a jsou Cinni na naroda roli dediene potadanim raznYch podnika smetujicich ku povzne geni a udrteni eeskoslovanske vetve v teto na gi nove vlasti a s hrdosti mateme tvrdit, ze tato prate se dati.

Z pavodnich 19 zakladatelri tad vzrostl na 150 elent, mimo to 35 v Detskem odboru. V tadach tohoto spolku najdete elenstvo, ktere aCkoliv je zde rozeno, piece ovlada tee svYch rodiea, cot je zasluhou deskYch divadel a odborneho vedeni Sokola, jeho elenove vet ginou jsou zaroveri eleny tadu.

Neni mYm amyslem podavat dejiny kadove einnosti, ale s radosti mohu vyzdvihnout dinnost tadu za tech 20 let: ze byla narodni a pokrokova. Nagim ptanim jest, abychom na to ceste vytrvali, ueili se z chyb, ktere sem tam byly udelany a gli svorne za vytknutYm client.

Tohoto cile dosahnem, kdyt se budeme sch6.zet, sve radosti i bolesti navzajem si zdelovat a hledat testy, jak bychom se mohli take hospodatsky povznest.

Takova, ptiletitost se yam naskytne v nedeli pH ()slave tadu 8tefanik, na kterou vas srdeene zveme. Nesmim opomenout vas drazi krajany upozornit na divadlo "Budeme tit na veky", ktere bude pH teto ptiletitosti sehrano. Tento kus jegte nebyl davan. Uvidite v nem, co vlastne je ptieinou narodni katastrofy a zaroveri ukazuje cestu, po ktere nutno se brat, abychom na veky".

PodrobnY program najdete na jinem miste tohoto listu. Pokud bylo motno, zabavni vYbor se co nejlepe postaral, aby se yam u nas libilo.

S pevnou virou v srdcim, ze "Byli jsme a budeme", tad 8tefanik uptimne vas zve na jeho 201etou osiavu.

Alois Vaja, taj.

Rad Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Timto davam vgem nagim krajarram na yedornost, ze v nedeli 28. t. m. budeme miti "May Fete" u na gi spolkove sini. Zaeatek bude ve 2 hod. odpoledne a sice base ball budeme mit a jine programy. Korunovani nagi kralovny sl.

Elizabeth Mikug, ktera byla zvolena nagim ctenym obecenstvem v na gi osade a ktera, jest dcerou nageho bratra Joe Miku ge, zapoene v 5:30 odpoledne. Musite prominout, ze nebudu vypisovat jmena na gich dalgich, kteti budou aeinkovat pti teto slavnosti, ponevadt nahodou by nebyli na pattienem miste, ale jit ptedem dekuji ye jmenu nageho tadu vgem rodiCtim, jicht dcery a synove budou aeinkovat pH teto slavnosti. Z6,roveri take dekujeme na gemu zabavnimu vYboru a na gim spolusestram za jejich namahavou praci, ktero uvykonali a ptejeme si vgichni, aby se nam slavnost vydatila.

Veeer take budeme mit dobre "barbecue", take bude postarano, ze mohou v gichni zristat ha veeerni taneeni zabavu, pti ktere bude fieinkovat hudba George Moodyho z Taylor. Na shIedanou na "May Fete" u tadu Praha v Taylor.

Joe:F. Eineigl.

Vgiehni jSbif- itetiVe zvani.

Austin. —Senat schvalil 26 proti 6 hlasurn rozSiteni poetu osob k pol'itkum starobni pen-se o •celY sto tisic. Dle teto ptedlohy dostal by pensi kaidy, majici majetku do patnacti set dolaru (ZenatY) a tisic dolaru (svobodnY))-. Nezaletelo by take na torn, jsou-li deti schopne rodiee vydrZovat. Oba domy roz*Siteni beneficantu starobni pense odhlasovaly, ani by zaroy en ueinily opatkeni, jak zasobiti pensijni fond potteb/4mi penezi. Ptedloha -vyi,aduje jen podpis guvernerav a prozatim se nevi, bude-li

013a.nielera podepsana.

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939.

Shiner, Texas.

Scieluji timto dopisem, ze jsme doprovodili k poslednimu odpoeinku dne 16. maje bratra Josefa Beneg e, elena Slovanske Podporujici Jednoty statu Texas. Bratr Josef Bene g byl Clenem tadu Vlastenec cis. 45. Bratr Josef Beneg se narodil pied 56 roky v Cechach ye vesniece Kralovicich, okres Prachatice, na umaye. KttenY byl na Frantali a do gkoly chodil do Nebahov. Bratr Josef Bene g byl rozen z dvojeat, Tomag zemtel jako nemluvne. Rodiee byli ,Matej a Anna Bene govi. ZesnulY byl z detne rodiny, tki bratti zemkeli ye stare vlasti a site Jan zemtel v dospelem \Tau 28 rokt na zapal plic ye Lhotoe Ratiborove, Vaclav zemtel asi 21 letech na padouci nemoc v Kralovicich, Petr zemtel ye veku 16 let, byl zabit stromem pki praci ve Lhotce Ratiborove. Ljici sestry a bratki jsou: Anetka Tomgova, farmakka na odpodinku v mestedku Shiner, druha sestra Terezka Vincikova, irje tet v Shiner jako farmakka na odpodinku, tteti sestra tije v Cechach v Lhenicich a jmenuje se Rozina Tinhoferova; etvrta sestra tije v Ttebonicich, provdand za domkake Jana Zameenika. Barka Bromova„ pate sestra, tije take v Cechach ye Velltem Boru u Netolic. Nejmlad gi bratr Matej tije zde v Texasu v okresu Gonzales pti Kokernot.

Bratr Josef Bene, g pkijel do Ameriky roku 1905 ke gvakrovi Venclovi Vincikovi, jen mu sem vyplatil cestu. Glenn se pak roku 1911 se sleenou Evou Kubernovou, rodaCkou z Krtel u Netolic. Bratr Josef Bene g farmoval celY ten eas v okresu Gonzales a pti Shiner 2 roky v okresu Brazoria pki Danburry. Rodiee jsou jit oba mrtvi. Lep gi pro ne, ze se toho velkeho zarmutku nedookali, nebot' bratr Josef Beneg zemtel tragickou smrti obe genim. Pkeji Ti. bratke Josefe, bys tam na vednosti do gel klidu a miru, jich jsi zde na tomto svete mel tak ma,lo. Tetka prate byla tvYm jedinYm irdelem, jit jsi \Tidy spravedlive a trpelive vykonaval, ale nepochopen a neuznavan. Spi bratke, sladce. Jenom Ty jsi sam nejlepe vedel, co Tvoje citlive srdce trapilo.

Dekuji vgem, jen bratra Josefa na posledni tests k yeenemu odpoeinku doprovodili. Dekuji vam vgem, jent jste mu posledni cestu kvetinami zkraslili. Dekuji panu Mikeskovi za slova fit'echy, dekuji panu 8uldovi za pronesenou tee a take dekuji tem panim z Houstonu za ItrasnY zpev.

Znamenam se, Matej J. Beneg.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Ty rtzne slavnosti v tomto mesici odbYvane, se vgude vydakily, po strance moralni, finandni, to vgude asi jsme radi, kdy se vyrovnd vyclani. eeskSr Den potadanY "Scout Girls" ✓ Austin, Texas, dne 6. kvetna, byl yYznamnY pro nas 6echoslovaky, zvla gte nyni, ze i kdy Nemec vladne v CSR., narod americkY nage spravedliva prava, co narod svobodnY, sobe vladnouci, uznava. Ptedsedkyne teto kulturni organisace, vyzvedla na ge narodni a kulturni ptednosti, naprostou spravedlivou demokracii ku vgem menginovYm narodnostem, na gi pracovitost, razovitost na g ich tanct a zpevt, zkratka v gichni jsme byli hrdi, tolik krasnYch slov o nagem narodu usly geti zesty zastupkyne velike organisace, v teto nove vlasti. Krajanska, osada v Austin, Tex., ktera se honosi ne site podtem, ale veclomYch, no,rodne prohloubenYch krajanu a krajanek a budi obdiv, ze druha, tketi, ba dtvrta generate se zajima o narodni a spolkovou praci, a dile se podili ku cti osady. Ov g em to prohloubeni narodni, mnoho si jich odna gi nage vysokog koLska inteligence, ktera demokraticky, skromne vystupuje a pracuje spoleene i s delniky, kteti merle gt'astni, musi po vyjiti obecne gkoly za chiebem. Br. R. Prasatik eastedne popsal program a odekavala jsem, ze kada zastupct z osad, jet byla na tomto vYznamnern dnu ptitomna, sdeli dojmy. Ale, ono se pohocilneji Cte netli pigs, i ja mela ten funysl, ale ball si to za povinnost.

Tanec "beseda" nacvieen detmi americkYmi, tez "0"ervenS7 g atedku, kolem se toe", a ty'ltras-

VESTNiK ne nag e melodie z lust americkYch deti, bylo pkimo dojemne. Ne, nag narod nezahyne. beskomorayska, "mar s pentlemi a barevnYmi vajidity ozdobena, divky slepe zatandily peltn'e kolem maje, slepa divka doprovazela deskou melodii na piano; vtichni jsme byli dojati.

Ceske kuchatske umeni hlasaly stanky, praye eesite buchtielty a kolaee s MznYm pinenim, kava, sekanou z drilbete, korunou kuchyne: slepidi nudlova polevka, jak byla vzacna, ze z 25 galont se na mnohe nedostalo. Svadeli tento nedostatek na br. J. Kru ginkeho, ale on se ohradil, ze si porueil jen 3 porce, a to neni motna, to o nsam vyjedl v gechnu polevku, jich muselo bYti vice kteki se pkidali. Jak div! vyhlagend kuchatka pi. J. Hejlova, ma, zasluhu, ze Ceske kuchyri, ziskala fgeobecnY obdiv a vgem chutnalo! VYbor mel mnoho prate, a vgichni unaveni, ale radost v odich plala z iispechu dne.

My jsme nadutivali pohostinstvi mile rodiny p. a pi. J. HejlovYch, a byla jsem velice rada, to pi. Elieka Prasatik mne seznamila s pi. Hejlovou; adkoliv jsme se poznaly pied lety pry u nag v Galvestone, adkoliv ja tomu nechtela ani vekiti, neb pi. Hejlova v tom narodnim kroji vyhlitela jako deveatko, proto me bylo velice mile toto sejiti, a citili jsme se V jejich tdelne a a hezoueky zatizene residenci Upine doma. Vgak i hogi se sptatelili, nechtelo se jim domft! Na g gofer p. P. Marhoul z Chicaga, tet vzpomind na mile poho gteni a timto vgichni srdeene dekujeme a velice nas bude tesiti, podobne Vage ptatlstvi oplatiti. Tet p. a pi. R. Prasatik a pi. Vychopriove diky za srdeene pozvani a ruzne ptatelstvi prokazane, dosud se tegime z milYch dojint tohoto zajezdu. VYstavka lidoveho a umeleckYch praci doplriovala deskou historii a kulturu.

Mnoho osad bylo zastoupeno, tet starYch uptimnYch narodnich a spolkovYch, obetavYch narodovcil pkitomno, mnozi jsou i ignorovani za vgechnu praci co vykonali po beta v osadach a organisacich pro dobro celku, ale pracuji nezigtne, tige dale, v pkesvecideni, to jest to katdeho povinnost, kde representovati celek, nastoupiti v tad!

Ano, br. redaktor tet pkipomina, ono jest to zle, kdy je nas takova miziva men:sina, kdo uptimne smY gli nezigtne pracuje, by ten zakryt zasadne kryl a smY glenim byl v prve •ade, Sokol — dech. Mnoho, ba velika vagina, smYgli opak, nejprve zajmy vlastni, politicks, obchodni, nabotenske a mnoho jinych pkeltatek, take velikagstvi a j.

Nage oslava "Mother Day" se tet yydatila, a jmenem T. J. Sokol Galveston dekuji timto‘ vgem Adinkujicim a tet v gem, kteki nas v nag ich snahach podporuji. Br. Victor Frank pkijmul nati tadost, by proslovem zahajil pokad programu, a dekujeme, to milerad vyhovel.

Program se v gem libii, hudebni Cisla detskou kapelou ptedvedena se libila, tet solo kytar, sl. Estela Frnakova, hezky ovlacia pianovou harmoniku, zahrala dve pisne, Henry Kre zapel "BYvali Oechave", jeho tenor vynika, doprovazela na piano Fr. Stanovska„ Cvicici odbor zalanai "besedu", v gechna eisla byla velice aplaudovand, takte male programy pki •yznamYch dnech jsou 6, a obecenstvo projevi souhlas. Cisio malych hudebnikt, "Smes deskYch pisni" jet volaji "bohemian march", nagi krajane zvla gte meli radi, a dokud budou nage melodie v cizine se rozlehati, nemilte narod ani ve vlastni zemi zahynouti.

Br. L. 0. Hog ek a rodina zaslali ve prospech sokolske poidadny vice netli vstupne, ze nemohou se sireastniti. Na ge jednota jest hkcia, to mame v na g em sboru za elena zasadniho sokola, kterY ma velkY podil o rozkvet sokolskYch jednot sve doby v Texasu. Dekujeme srdedne br. H. za podporu a soudinnost.

Tesili jsme se jests, to se sUdastnime "Akademie" sokolske v Houstonu, ma,lo vyspali, neb jsme odchazeli ze sine po jedne hodine, v porideli do prate, k tomu byly u nas oleandrOlie slavnosti, takte jest nebezpe,ene jeti domt, kdy cesta jest nepketrtitY ketez svetel; r ta,k si slibujeme jeti na slavnost 20.vyreei trvani fa:du 142 u gtefanika, jak obecne se void. Za-pozvani dekujeme sestke Studnidrie a- ptateltm.

Strana 7.

Program mate p'eknY jako vtdy, obetavct a pracovnikt dosti, tak radostne se pracuje, zajig tene vYborne teeniky. Doufam, ze vgichni ptatele se sifeastni vYznamne slavnosti. Ses. Rttena Lebrova nam zaagitovala pro 'Oast nagi zabavy, tak musime se navzajem podporovati dle motnosti. Take abychom ukatali, to dim vice chce nas germansky narod tim houtevnateji budeme pti sobe stall, a katde dite deskeho ptivodu, by se melo nauditi desky.mluviti, a znati dejiny naroda svYch rodiet. Muj hoch v pate tticle, se zajmem si zapamatoval jmena hudebnich mistril, ale Antonina Dvoilka zvlagte, i vgechny skladby, a s radosti sdeloval, ktere skladby vytvokil, kdy byl v Americe, a pta se mne, zdali ja, to vedela?

Pochybuji, kdyby nemluvil Cesky, ze tento zajem by se vtbec probudil. Nage omladina se tuti a tegime se na slet v Dallas, Tex. Na zdar!

H. Stanovska. gtefinik, cis. 142., Houston, Texas.

Roku 1919, kdy zadalo se ptedmesti mesta Houstonu, Cottage Grove, zalidriovat nagimi deskYmi osadniky a bylo videt, to by negkodilo zalotit si mezi sebou nejake sttedisko nageho spoledenskeho tivota ye sttedu ptedmesti Cottage Grove, pkiglo se na myglenku zalotit zde jegte jeden tad S.P.J.S.T., dehoi se uchopilo okamtite nekolik jednotlivet. My glenka stala se skutkem. Hlavni Utadovna svoleni hned vydala. Dne 28. kvetna novY tad uvedli do Jednoty S.P.J.S.T. a to bYvalY tajemnik br. J. R. Kubena a bYvalY redaktor Vestniku br. tapal (oba jit zemkeli). Novemu tadu dalo se jmeno po slovackem hrdinovi M. R. 8tefo,nik, kterY v to dobe se stitil s letadlem a se zabil. Jelikot to byl veliky narodni hrdina, kterY se pkidirioval o zbudovani nagi 6eskoslovenske republiky, a byl to miladek v geho lidu, hlavne slovenskeho, kterY ho prim° zbotriuje, byli jsme tim jmenem 8tefanik nad geni, ptimo hypnotisovo,ni. V deskein narodnim tivote tad ttefanik s jeho dlenstvem pracoval vkly na prvnim mists, Meal vychovavat mlaciet, aby si osvojila ked syYch rodiet, by poznala aspori easteene z historii nagi zeme a seznamila se s na girn tivotem a nagi praci. benstvo tadu Stefanik se snatilo, aby deti nag e byly jedinYmi dedici v geho, co deskY elovek o teto nove vlasti vybudoval, chceme by deti nag e se staly bojovniky za pravdu a svobodu, by nidim nekalene mygleni vedlo je za lepgim tivotem v krasnej gim svete. Clenstvo 8tefanik zna dobke svych nedostatitt, netaji se pied nikYm s yYmi chybami, alo je spokojeno tim, ae delame co ratteme a ze to delame tak jak nejlepe za danYch okolnosti mutcme. V nagem stanku je eeskY duch stale, toho citkazem jsou na ge schtze mesidni, kde je dohromady mezi starYmi eleny pkitomno pkes polovinu mladete, ktera eesky debatuje, a jsme na to hrdi. V nag em stanku rozviji se sokolska, jednota„ ktera zdarne,vyviji svoji Cinnost spolu s patronatem a doufame a mame velkou nadeji, ze bude Sokol nejenom chloubou tadu 8tefinik, kde nagel svilj ohlas a domov, ale i chloubou deskeho Houstonu. 61enstvo Sokola Houston sklada, se skorem vesmes ze elent tadu 8tefanik. Jak dne gni Atednici a vYbory obetave a netistne staraji se o rozkvet tadu toho dilkazem je jeho Cinnost na poli narodnim a kulturnim.

Proto v nedeli 28. kvetna pokadame siavnost 201eteho zaloteni tadu s pkedna gkou br. ptedsedy Hi. frt. C. H. Chernoskeho a br. red. Vestniku Fr. Moueka a peknYm divadlem "Budeme 'tit na veky!", kus po prve hranY v Americe, slotenY na nynej gi dobu.

Vgechny pkatele tadu 8tefanik active zve za K. Ctvrnikova. zabavni vYbor, Muchova "Slovanska Epopej" se opravuje.

V nedavne schtzi spravni komise hi. rnesta Prahy bylo rozhodnuto, aby prof Alfons Mucha provedl opravu v gech obrazt sve "Slova.nske Epopeje. Oprava obrazt bude provedena 7a dotbru a podle pokynt Al. Muchy odborniky v dobe 4 mesict od zapoeeti praci. Obrazy jsou umisteny a opra,va se bude provadet v bYvale kapli v Prate VII ,• U Studanky. Potkebnou eastku -- 80.000 K — poskytla Pratska mestska POjigt'ovna.

Strana 8.

CO ZPUSOBIL OMYL PRAiSKEHO KADEitNiKA. Historii, kterou musil protit jeden kadetnik, historii patnactiletou, mono smele zatadit do rubriky "Romany, ktere sptedl tivot". Ptibeh se zadind kadetnikovou rortrtitosti: na g smutny mel zavod skoro uprostted Prahy.

Docela sluAnY obchod, kterY diky majitelove zdatnosti sliboval zamestnati aspori dtyti delniky, protote tehdy, pied patnacti lety, nadeSla doba mikad a na g kadetnik se na ne specialisoval. Jit tehdy mel pro damy d ye kabiny a veStil znamenitou budoucnost ondulaci, cot sveddi o jeho pokrokovosti a podnikavosti.

Jednoho dne ptiSly do jeho zavodu skoro soueasne dy e damy, obe s bohatYm, dlouhYm vlasem. Prvni si ptala, aby ji kadetnik cop usttihl, a aby ji omladil koketnim mikadkem. Druha chtela naopak, aby ji udesal do plesu tak, aby vynikla bohatost a delka jejich vlasri.

Kadetnik se ptipravil vyhoveti prvni, kdy do obchodu ptiSel listonoS s doporueenym psanim spravy. Bylo nutno podepsati je a kadetnik musil proto opustit kabinu. Jen tak se podival na eastku, kterou po nem chteji, trochu se poSkrabal v tYle, ale pak jiz uchopil nutky a vtanail do kabiny.

"Milostiva promine . . . " usmival se, uchopil cop, letici -Cade na zadech ponekud otylYch — a Smik!

Dama vyktikla a zhroutila se. NdS nat'astnik po druhe do copu jiz nesttihl, protote shanel studene obklady na srdce. Kadetnik dlouho nemohi pochopit, jak motila dama bYti stitena nervovYm ottesem tak prudkym. Pochopil to teprve, kdy lekat narychlo ptivolanY ji ptivedl k tivotu.

"Co jste mi to udelal? Propadnu se studem!

Takova ostuda! Ale to si odpykate!"

Teprve nyni se kadetnik dovedel, ze z rortrtitosti vbehl po podepsani doporudeneho psani, do kabiny, kde eekala dama, aby ji ueesal, misto do kabiny s damou modernejSi, ktera si chtela dat usttihnout mikado.

A nyni kadetniku nastala testa ktitova- Dama ho zatalovala, ze rilekem utrpela rijmu na svem zdravi. Kadetnik mel vAak pojistku na povinne rueeni, a to si tedy s damou vytldila pojiSt'ovna. Ale dama ho take zatalovala, ze ji ne-li trvale, tedy na dlouhou dobu — zohyzdil, dirnt ji snizil vyhlidky na sriatek. Tehdy, pied patnacti lety, tvrdil kadetnik, to nejde o zohyzcieni trvale, protote vlasy dame narostou.

A ze ostatne vhodnYm rieesem lze hlavidku milostive spraviti tak, ze nikdo nic nepozna. Dokonce to dokazal skutkem, a jen tak se dama dala pohnouti k smiru, v nernt byla velmi nevYhodna podminka pro naSeho kadetnika: totit mush katcleho dne talovanou stranu tidesati tak, aby nikdo nepoznal, ze ma jen polovinu copu. Ale to ji mush easati tak diouho, dokud ji vlasy nenarostou.

Nazitti po podepsani tohoto smiru pkijel kadetnik tramvaji k dame, ktera bydlila na ptedmesti. Cekala na neho velmi rozeilena, protote prigel v pal osme a ona je zvykla vstavati v gest.

A tak musil kadetnik zmenit celou svou tivotospravu a — chtel-li se vyspat — musil se sveho zamilovaneho mariaSku. Pul roku, rok jezdil na ptedmesti, poslouchal vYtky a byl den ze dne zoufalejSi. Nevecla si jine rady, jak by se vyhnul pineni podminky smiru, nabidl dame o sedm let star gi, to ji pojme za mantelku. Odmitla velmi resolutne. A protote mnohdy musil k ni rano jet taxikem, byla dama nejvetSim zatitenim jeho zavodu. I ztekl se podniku uprostted mesta na miste znamenite frekventovanem a otevtel si oficinu nedaleko bytu tvrdoSijne damy, jit polovina copu dorristala tak pomalu.

Ale jitjit se bihzilo jeho vysvobozeni: usttitena polovina copu nebyla jiz ani o osm centimetru kratSi poloviny nepostitene, ktera, pomalu pelichala.

"8 est mesicti a basta!" tail se kadetnik a ptedstavoval si den, at bude moci spokojene spat at do osmi a nebude musit k to babe v tupanu, ktera se mu zprotivila do nemotnosti.

Nebylo to Best mesicri. Byl to sotva tYclen, ale naSeho kadetnika by z toho byla ranila mrtvicf2. .ednoho due dama totit problesila, ze zi-

Vt STN1K tra dopoledne ptijde sama, aby se pan kadetnik vyspal. On ji samortejme byl velmi vdednY a dekoval ji. Toho veeera si dal maria gek at pies prilnoc a byl St'asten, kdy se ze zvyku probudil v pril S'este a mohl se jeAte d ye hodiny valet.

Dama ptigla a:2 v deset, byla sama, sladkost, prohlasila, ze pan holid je velmi seriosni, ate ho mute kdekomu vtele doporudit pies onu malou neptijemnost pted patnacti lety, ate mu zachova daveru i pro ptiSte. Kadetnik se rozplYval v nadeji, te se jeho utrpeni skonei dtiv, net podital. Ano, skondilo se, ale jeho pti torn mohla mrtvice ranit, kdy mu dama tekla: "Tak vite, ja jsem se koneene take rozhodla.

Ustkihnete mi to copatou ostudu a udelejte mi apartni mikadieko . .

VYBERTE SI !

Pied nekolika lety prorokovala Madame Fraya, francouzska, jasnovidkyne, pad Spanelskeho krale Alfonse. Padl. Pozdeji prokovala zavratcleni jugosla yskeho krale Alexandra. Byl zavratclen.

Na rozhrani nageho stoleti prorokoval astrolog Hoboken z New Jersey velikY polar v dokach, v kterem shoti mnoho lodi a zahyne mnoho osob. Proroctvi se vypinilo. Prorokoval, ze bude zabit president McKinley. Byl zabit.

Nedayno prorokovala Madame Fraya, to d3 roka bude objevena ptidina rakoviny. "Spra y -ne",potvrzujaslgdepobntj velika."

"Bude valka mezi SpojenYmi Staty a Japonskem", pravi Madame Fraya. "Spojene Staty neprijdou do valky ani s Japonskem, ani s tadnou jinou zemi na svete." vyvraci Hoboken.

"Bude valka mezi Ruskem a Japonskem a Japonsko vyhraje", pravi Madame Fraya. "Valka bude, ale vyhraje to Rusko," tvrdi Hoboken.

"Vevoda WindsorskY se bude zajimat o sociprorokuje Francouzska. "Vevoalnh da WindsorskY bude mit co delat sam se sebou," pravi Hoboken.

"Ve '8panelsku vyhraje general Franco," prorokovala Madame Fraya. "Vyhraji to rudi," tvrdil Hoboken.

Mame tedy na vybranou. "Kdyby nebylo iAznYch nazorri, nebyly by motile dostihy," pravil kdysi Mark Twain ke ctj.

Stara vet Kdyt zadalo v Rime cvieeni v protiletecke obrano a budovani protileteckych krytti, zadali se i ye Vatikane starat o kryt. Stadila vSak kratka porada vatikanskYch hednostatri, aby se naSel dostateenY podet krytt ye starch budovach. NejlepSim krytem bude tak zvana, 0krouhla vet, kterou postavil papet MikulaA V. (1448-1455). Skoro pet stoleti ut stoji a nekokolik stoleti jeSte yydrti i pti leteckYch ritocich. Jeji zdi jsou v zakladech pet metro Siroke a nahote tri metry. Je to nejpevnejSi baSta byvalYch vatikanskYch opevneni, dilo architekta Antonia di Sangallo. Take kryt a ptidky vete jsou takove, ze jim bomba neubliti V teto yeti budou uloteny nejdriletitejSi vatikanske archivY a sbirky. Bude tam take ztizena neprody gne uzavtena komnata pro papete, bezpeena nejen proti bombam, nYbrt i proti plynrim. Vatikan ovSem pamatuje na fgechno svoje obyvatelstvo. V hlubokych a rozsahlych sklepenich vatikanskYch palacri je dosti mista pro 600 obdant Vatikanskeho statu. A vSechny tyto protiletecke kryty pochazeji ze stoleti, v nicht by byli kaideho letce upalili jako nebezpedneho darodejnika.

New York. — Jaromir Weinberger, eesky hudebni skladatel, jehot "Svanda dudak" je jednou z nejrispeAnejSich modernich oper, napsal novou skladbu "Pod rozlotitYm kaStanem ." pro newyorskou filharmonii a jejimu kapelniku Janu Barbirolli-mu. Slotil toto hudebni dilo v rinoru a bteznu. Po prve bude ptedvadena v Carnegie Hall dne 12. tijna pti zahajeni sezony.

Filharmonie je opravnena ptedvadeti tuto skladbu tolikrat, kolikrat bude chtit. Weinberger, kterY je v tomto meste, rozhodl se venovati sve nove dilo spoleenosti filharmonie a jejimu kapelniku, kdyt slysel jeji orchestr brat svou Polku a Fugu ze Svandy duclaka, na j ed.nom z miMOsezOnnich koncerta.

Ve stiedu, dne 24. kvetna 1939.

Signal svetlem na Mars.

ItalskY hvezdat Ugo d'Atella navrhuje, aby se svet pokusil o dorozumeni s jinYmi planetami svetelnYmi signaly. Doporuduje, aby na Sahara bylo postaveno nekolik svetelnYch baterii. V kadde baterii by byly etyti svetlomety, katdY aspori o sue dvou milionu svieek. NCkolik takovYch baterii by stadilo, aby se vytvotilo pottebne mn:dstvi svetelnYch znakri pro prvni dorozumeni. OvSem za ptedpokladu, to na jinYch planetach liji tvorove, kteti maji aspori takove dalekohledy -jako my. Dalekohled, kterY se prave stavi na americke hvezd.arne Monte Palomar, by staeil, aby dlovek z Ameriky p3zoroval nekoho, kdo v Milane se diva z okna. Kdyby totit wine byla rovna a ne kulata. VelkY nemeckY matematik Gauss (zemtel 1855) chtel vyrobit takoveto svetelne signaly ohromnYmi zrcadly, odratejicimi slunadni svetlo na Mars. VideriskY hvezdat Littrow chtel davat signaly lampami ze Sahary, ale tehdy jeSte nebylo motno vyrobit tak silnYch lamp. JinY plan navrhoval vypustit do stratosfery balony s nakladem magnesia, ktere by v nejvet,S1 vY'Si vybuchlo a zazatilo. Zatim ovSem na to v S . e nejsou penize.

Musea se zajimaji o Statni archeologickY estav se dohodl s praveltYmi oddelenimi Narodnihe musea v Praze a v Brne na spoleenem vYzkumnem programu pro letoSni rok. Tento prorgam je jen desti souborneho vYzkumu oech, kterY bude prove; den postupne. Hlavni Ukol v gem teem estarem je den stavbou dalnice. Odekave, se totit, ze se pitijde v nekterYch esecich, hlavne v praiskem okruhu a v obou dilech na Morave, na zajimave nalezy. Z deskych krake, kudy povede dalnice, jsou dosud ojedinele nalezy, protote v tech mistech se dosud nebadalo. Nicmene neni vyloudeno prekvapeni vzhledem k tomu, to pied dvema lety na Sazave u Bileho Kamene se prig° na vapencovy lom z mladi doby kamenne. Ten vysvetlil zahadu, kde brali prayed obyvatele okoli vapenec, z ktereho delali umele naramky. Stavba dalnice znamene, nejvetSi prevrstveni pady. Wive, kdyt se stavela Zeleznice, go o nejvYge lest metro, pki sta ybe dalnice budou ptehazeny desitky metrri. Pti torn se vedcrim vyjde tak dalece vstfic, ze jim bude umotneno studium na miste a stavba bude pokradovat o nekolik metro dale.

NepUjde jen o vedeckou praci, ale je to zaroveri i otazka vetejneho zajmu. Jde o zachranu vg eho toho, co nem zachovaly Oedchazejici generate, jako vYsledek sveho tvurdiho ducha.

Jak se prodluinje den: Hveten prodlouii jeho &Wu na 15 hodin.

Povrch slunedniho kotouee projevuje se stale zvYSenou dinnosti. K nejvet gim boutim dochazelo na povrchu koncem minuleho tydne, kdy se objevily ye vetgim podtu slunedni skvrny Tyto skvrny se projevily polarni zati, ktera byla pozorovana nejen v Praze, ale take v nekterYch deskYch krajich. Slunedni skvrny zmizely nyni za druhou stranu slunedni desky, anebo se dostaly at na okraj slunce a dues prejdou posledni z nich na druhou stranu. Na opadnem okraji slunce se objevil okraj nove velke skvrny, ktera se dostane behem tki dme do stredu slunedniho kotoude. Projevi se ,opet patrne poruchou na slunednim povhchu, jejit dUsledky budou u nes viditelny jako polarni zate. Podminky pro polarni zate jsou nyni u nas zvla.Ste ptiznive. Slunce se nachazi v kvetnu jit tak vysoko nad rovnikem a deka dne se pornalu biizi k nejvetAimu rozpeti. Za datkem mesice trva den 14 hodin 39 minut, koncem mesice 15 hodin.

Vzriist es. eirkve za rok 1938.

Pcdle prave yydane cirkevni statistiky se do ds. cirkve za rok 1938 celkem 13,860 novYch elenri. Naproti tomu z es. cirkve odeSlo 6.863 elenti, takte eistY ptirristek eini 6.997. as. cirkev je po katolicke cirkvi na Azemi Protektor al tu Cechy ' a Morava druhou co do poetu

Ve stfedu, dne 24. kvetna 1939.

Uryvky z 'eeskoslovenskfch dejin.

Kdy vznikla svetova krisa Prahy.

STAVEBNICH dejinach na geho hlavniho mesta uplatnily se, jak znamo, vedle podilu pfirody, v torn p •edevgim Vltavy, doba romansko-goticka, a renesanene-barokni, eerat tfeba klasti &drat na druhou east obou tech slotenYch slov. Ale, kdetto zazraene dilo doby goticke bylo tetce po gkozeno za husitSkYch bouti, odgkodnil nas barok tak dokonale, to jeho dilo ptesvgecky utrpene gkody udivuje celY kulturni svet, zastkvivajic se zejmena s katdYm novYm jarem. Tento rani eas je zajiste vgude krasnY, ale uprostfed starobylYch umeleckYch pamatek okouzluje. Jak bychom proto nevzpominali tech, kdot na vzniku a vYstavbe renesanene-barokni Prahy meli hlavni podil.

Pravda, prvni projevy renesance se objevily v Praze jit r. 1493, kdy dalinagti kamenici, pfigedgi do Prahy pies Uhry, vytesali osteni oken Vladisla yskeho salu, vskutku vgak teprve kral Ferdinand I. povolal do svYch slateb italske umelce, z nicht Paolo della Stella mu postavil v kralovske zahrade proslulY letohradek Belveder a otevfel tak prilivu italskYch stavitelft a kamenikri cestu do na gich zemi dokotan. Stopy jejich prate jsou rozesety v eetnych zamcich, ale zejmena nektera mesta si dodnes jako celky uchovala renesaneni rez, zatim co jinde hojnYmi potary byl zcela za&Oen. V tomto smyslu zasahl v ga,k v nagich zemich nahlY vpad baroka, jent jako druha, a to mnohem mocnej gi italisace, zatlaeil renesanci docela, zejmena ov gem svYmi velkYmi mefitky, jak je to v Praze patrno at po nage easy ve valdgtejnskem palaci, nebo na vgech nekdej gich jesuitskYch kolejich Stareho, Mengiha i Noveho mesta Pratskeho. Klementinum je ostathe v na gem hlavnim meste at dosud nejvetgi stavbou po pratskem hrade.

Zaelo se site stavet hned po belohorskem pfevratu, ale bylo to teprve v druhe polovine XVII. stoleti, kdy stavebni ruch vyvrcholil a kdy byla barokni Praha vskutku hotova, a to jako dilo nekolika desitek italskYch stavitelft a podnikatelskYch firem, s jejicht jmeny jsme se setkali znovu na loriske vYstave baroka. A kdyt se mezi temito Italy objevil posleze i jedirty Francouz, Burgund'an J. B. Mathei, i ten se vyg kolil v Italii, a to pfimo v Rime, vytvotiv nam v Praze zejmena kostel ktitovnickY a nekolik zamkri, v tom pfedevgim Troju. Jeho dila z konce XVII. veku byla pfedzvesti baroka vrcholneho, kdy se v prvni polovine XVIII. stol. objevili mezi pratskYmi staviteli take Sevetane, v torn Ce gi i Nernci, z nicht zejmena rodina Dienzenhofert zdomacnela v Praze do to miry, to mela ye svem druhem pokoleni hlavni podil na vzniku baroka pratskeho, kterYtto pojem je betnY i v literatufe svetove.

A teprve umelci baroka vrcholneho dovedli vyatit kopcoviteho terenu, na nemt Praha po staleti rostla a promodelovati jej zejmena svymi architektonickYmi zahradami tak, to teprve tehdy nabyla Praha sve povesti svetove.

A kdyt pak se nad Malou stranou vznesla za terezianskych dob i pozdrie barokni pfestavba kralovskeho hradu, a to podle navrhu Nicoly Pacassiho, ye Vidni zdomacneleho Itala, byla barokni Praha dokoneena. V jejim baroknim havu splynula vgecka stark umelecka a slohova ridobi v tak Qkouzlujici celek, to se mu jegte ani dnes po teto strance nevyrovna snad tadne mesto celeho sveta. C. ChyskY.

Vt8TNIK Nejstaiii eeske Mince jsou dukazem, jak nespravne je easto opakovane tvrzeni o yelike kulturni zaostalosti na geho naroda v nejstargim Udobi jeho dejin a o naproste jeho vislosti nejdfive na vzdelanosti vYchodni, byzantske, potom zapadni, latinske, jit 6echove pry pfijimali jen pomalYm a vahavYm postupem primitivnich barbarft prostfednictvim nenemeckYm. Hlubti pahled do prvniho nageho historickeho stoleti, totit do stoleti 10, dava obraz zcela odli gnY od tohto betneho nazirani, jak ukazuji prameny psane, nove objevovane a do novella svetla postavovane, a hlavne prameny hmotne. Mezi temito zaujimaji zvlagt' duletite misto dlouhe a souvisle fady minci ptemyslovskYch a slavnikovskYch, ktere sveddi torn, jak rychle si na gi pracovnici osvojili toto utiteene zatizeni, dovedli je pevne a iieelne voleniti do spravni organisace, dati je do sluteb kulturnich, politickYch a hospodatskYch potteb statu a vybudovati je tak, ze pak ✓mnohem ptedeilo i mincovnictvi, jet jim bylo vzorem, zejmena bavorske. V domacich i cizich nalezech potkavame mnotstvi eeskYch minci, ktere pa technicke strance nezastavaji pozadu za nejlepgimi soudasnYmi ratbami nemeckYmi, a znaene mnotstvi typil, v jejicht obrazech a opisech se projevuje pfekvapujici schopnost ptizprisobiti je razu nejoblibenejgich tehdy denarri zahranidnich, av gak i samostatna tvotivost v drobnostech i ve vecech vYznamnYch. Bcleslav I. ozdobil jakotto jeden z prvnich panovnikri, tijicich v ovzdag i nove vzdelanosti zapadni, nektere ratby take jmenem sve mantelky — velika to vec, kulturu Actou k tiene — chot' Boleslava II. Emma jest prvni knetnou, ktera razi vlastni mince y e vlastni mincovne na Melnice, pratsky biskup Vojtech jest z prvnich duchovnich kriritat stkedni a vYchodni Evropy, kteti si pHsvojili pray° mincovni. NejvYrazneji se vgak projevila pokrodilost Ceske zeme v to zavathe okolnosti, to Ptemyslovci jsou v ramci rise kimsko-nemecke z prvnich knitat a z budujicich na vYchodnim a severnim o• kraji rise nove staty, vribec prvnimi, ktefi min✓ zavedli. Byl to din vskutku velikeho dosahu statne-politickeho, kulturniho a hospodatskeho. — Numismaticka sbirka Narodniho musea ptedvadi nav g tevnikrim souvisle tady techto minci, svedeicich vYmluvne o pomerne vyso• na tu dobu kulturni Urovni knitecich mirth. deskYch, Ptemyslovil a Slavnikovc0 a jejich vlivem i vygg ich vrstev, ktere tentokrate tvofily narod.

MORAVA ROZDELENA NA 7 KRAJ(J. DVA NOEL/4C! ZEMSKE SPRAVY. Spravni aparat na fizemi Protektoratu se nyni ptestavuje. Jak sdeluje "Der Neue Tag", ptislug nost nekterYch Utadri bude z easti noy e uelenena. V Cele okresfi budou i male okresni hejtmani (v Nemecku se jim fika zemgti V. adove). Nekolik okresnich hejtmanstvi bude tvotit kraj v Cele s krajskYm hejtmanem (v Nemecku je to vrchni zemskY rada). Morava je rozdelena na sedm takovYch krajri (Brno, Brno-venkov, Jihlava, Olomouc, Prostejov, Krometit, Ostrava). KrajskYm hejtmantim bude nadfizen nadelnik zemske spravy, a to jeden v 6echach a jeden na Moray& Moray skY byl jit jmenovan. Sidlo ma v budoy e bkvaleho mistodrtitele. Oba budou podfizeni ptimo fig kemu protektoru. KrajskY hejtman (pro Prahu a Prahu-venkov sv. pan Watter) bude mit dozor na celou vnittni spravu a bude mit sveho zemedelskeho a technickeho referenta. KrajskY hejtman bude dbat take o zdravotnictvi a v g e, co s tim souvisi.

Se poptivka pa opomijenych iemeslech.

Okresni ristav prate v Kralovicich upozorriuje na vhodna, mista pro usazeni tivnostnikri.

V Holovousich je tfeba kolate a obchodnika, ✓ Koeine kolafe, v Korytech zameenika (dilna je - k dispisici), v Kozojedech sedlate, v Kotlanech sklenate, kadefnika a lakYrnika a je tarn k pronajmuti obecni cihelna. V Mladoticich a ✓ Obote hledaji pekafe a koldle, ye Vgehrdech obchodnika, v 8ipech krejeiho, kolafe a °bu y ye Vg esulove keznika.

-nika,

etrana 9.

DALNICE A NASE PRAVEKE PAMATKY Nejvetgi technicke dilo, k nemut ptipravne prate byly jit skondenY a kolem nejt se organisovala spoluprace vedecka a technicka V rozmerech u nas dosud nezvyklYch, bude soueasne i dilem kulturnim a to dik porozumeni a pochopeni generalniho teditelstvi stavby dalnic a jeho ptedstavite10, zejmena, gen. teditele generala int. Vaclava Noska.

Studijni oddeleni pod vedenim pplk. Samese skondilo prase jednani se Statnim archeologickYm iistavem o organisaci vYzkumu pravekYch pamatek, ktere pre stavb y dalnice budou objeveny. L x e objeveny a to zejmena v ne kterych mistech v mnotstvi neobvyklem, to odekavaji odborne kruhy na zaklade svYch zkugenosti a znalosti. -Ceske zeme jsou i mezinarodne zname jako nejbohatgi na praveke pamatky a nage musea velka i mala ptimo neptebernYm bohatstvim svYch pamatek to nejlepe dokazuji. Ohromne posuny pridy, pie sta ybe dalnice nutne, povedou tak k objevrim novYch neznamYch sidligt' a pohtebigt' nagich ptedkft a pfedchridcri, z nicht budou ziskany pamatky, doklaciajici bohatou, do dob nejstargich sahajici historii nagi vlasti, jet byla vtdy osudovou kfitovatkau. vtech proudri a smert, jet tvaily dejiny Evropy. Je proto nutno nagim pamatkam venovati nejvetgi peel a pamatky, ptedmet ricty narodni k dilu generaci pfedchazejicich i pfedmet vedeckeho poznani, zachrariovati velmi bdele, aby mohly by ti jako odkaz minulosti odevzdany generacim ptigtim.

Z vedeckeho a vlastivedneho vYznamu vychazelo generalni teditelstvi stavby dalnic i Statni archeologickY ristav pre te geni organisace zachranne i badatelske einnosti, v nit budou spolupraoovati nage vedouci musea, totit Narodni museum v Praze a Zemske museum v Brne, Na spoleenYch poradach byly stanoveny smernice i podrobnY postup pre hlageni nalezri a rozdeleny riseky mezi jednotlive ristavy. Narodni museum pfejima peel o ftsek &sick, Zemske museum o Usek morayskY. Statni archeologickY fistav bude s'oustted'ovati celkovou evidenci nalezfi a jejich statistiku a venuji se vYzkumu zejmena velkYch stanic na Morave, kde dalnice prochazi nejbohat gim fizemim.

Tim se podafilo vybudovati spolupraci nagich vedeckYch ristavri mezi sebou o rozmerech u nag posud neobvyklYch a soudasne spolupraci badatelt a technikri zprisobem opravdu pHkladnYm. Vedoucim motivem tu byla pede o nage pamatky a tak z dila technickeho stalo se i dilo vzorne spoluprace a dilo kulturni.

A take si vzpominame na Kmocha. KaidSr 30. duben v roce vzpomina Kolin na sveho Frantigka Kmocha, eloveka, kterY dal 'Ceske muzice to, co tyatru Mate) KopeckY: lidovost, jadrnou prostotu a nezmernou lasku. Ti dva nebyli dosud nikY pfeddeni v tomto svem bohumilem kemesle-umeni. A 30. duben, to je mrtni den Frantigka Kmocha (zemtel pied 26 lety), autora nejpopularnej gich znarodnelych pisnieek "Koline, Koline", "teska muzika", "My jsme ho gi z Kolina". "Musiky muziky" a velkeho rritence jinYch a jinYch. Dnes se ut ov gem skoro ani nevi, to Kmochova hudba byla vlastne privodne sokolska hudba, kapela, ktera do deskeho pochodu vnesla ten lehkY, meklY slovanskY rytmus. A tak tedy dnes vzpominejme i na Kmocha. Zaslouti si toho.

OBROVSKA JEDLE V LESICH U LITOMYSLE. Lesni velikan z boubinskeho pralesa na 8umave, kterY byl dopraven do Berlina k oslavam 1. maje, ma vatneho konkurenta v lese u Litomy gle. Na pokraji lesa mezi irokYm Luhem a Litomygli roste obrovitY strom, zne.my v kraji pod jrnenem "Velka jedle". Tato jedle ma ye vYg i prsou dospeleho mute obvod pet metro a je vysold, pies padesat metro. to o deset metro merle net rozhledna, na net

ITESTN1K

Stratia 10.

JULKA BARTOVA:

DIVIl ZA1VIRSiN JIJLIff DVO!UKOVE ROMAN Musim ho mit. Ma, skvelou postavu a je tak hezkY, ten Petr Lenc, i'ikala si v duchu. A jmeni ma,. Koneene jeden zajimavy elovek ye spoleenosti, kterY je tak krasnY a bohatY, abych si ho mohla vzit se svolenim mama. Ale ta Mia ✓eera. Lipla se na neho, k se nestydi! Fale gnice falegna.! Ale ona ho ,nesmi dostat! Je ovkm Aug enejSi ne2 Eli. Alenneni tak bohata! A neni ovk mani tak hezka! A ten PetriIv otcovsky ton. On v ni naprosto nechce videt dospelou 2enu, on se na ni stale diva jako na dite! Vadyt' je Mia s ni stejne stara, a jak se s ni yeera bavil! Jako by nikdo jiny v 162i mimo ne neexistoval.

Ale on se o ni musi zajimat, umiriovala si Eli. ITZdyt' Eli, podivejte se, je velice hezka, ah ne, krasna a jejich devatenact let je sve2est, inladi a krasa. A pak, ona je tak bohata!

Naklonila svou sveL tva,kieku k zreadlu: "iteknete mi, sleeno, ja jsem piece hezka!"

"Velice hezka, velice," uji gt'ovala ji manikerka.

Ale Eli ji uz neslykla a nepotkebovala slyS'et. Rikali ji to vSlchni a v'Sude7 A dodala polohlasne : "A on to nevidi, ten hlupak!

Vzpominka na yeerej gi weer ji stale zlobila.

Jen k vuli nemu zustala y divadle do konce na to hloupe hie, tkera, ji vfibee nebavila, pon2vac12 stale doufala, ze s nim bude mluvit. Ona yro nej vymYSli nejlepSi rismevy a on pro ni jen: ano! ne. A ta Mia ho drzi cell veder. Ale to ti Eli neodpusti! Jiste, ze se s nim ma dnes odpoledne schfizku. Oba nepkijedou dne na tennis. OvS'em, kdy2 se omlouvala, podivala se na Dontha, toho si Ela dobie v'timla, ale Eli ji ted' uz neveki, Mia je jiste vSeho schopna.

"Petr Lenc! Petr Lenc!" zlobila se. "Musim ho dostat! Jsem bohata, a krasna!"

A Eli si India jeSte iici: .. . a rozmazlend . . . " Chvili vymfgela nekolik romantickYch znaeek a jeji oei sklouzaly bez zajmu po daMich sloupcich. Obratila list, na nem2 inseraty kon'oily a detla: Oei milovaneho eloveka . . . jak?

6etla znovu a dale ... a pak vytrhla ruku udivene manikerce a rekla: "Tohle udelam. Dnes to stael, sleeno . . .

Jeji hlas doznel uz ye druhem pokoji a sleene manikeree, kroutici hlavou, nezbylo nic jineho, ne2 odejit.

A tak se stab, ze toho dne v 11 hodin zazvonila Eli Frankova, krasna, Eli Frankova u dveti Anduly Dvotakove.

Kdy2 za pul hodiny vychazela, zpivala si, vchazejic taneonim krokem do vytahu: "Sag' mir, Liebling, sag' mir, Darling, g' mir Du .. . " VIII. Toho yeeera ala obdivovat Andula s Lidou a se Zderikem Voskovce a Wericha v jejich nave revui. Sem Sla Andula, v2dycky radar Tady se ✓t"echno smalo, zde byl noblesni vtip a svoje obecenstvo a se seedy vanul takovY dobovY a snad studentskY duch; Werich se zakvandaval do sve teef se svou originalni kapki hubiekou, s neteenYma rukama a v sadle nehybnYma alma. A se svYm kolegou Voskovcem si ze sveta nedelali nic, z pblika nic a ze sebe nic.

0 pfestavce se rozesmate tvake vyhrnuly do foyer a take Andula s Lidou a se Zderikem se zvedaji se svYch mist. Opakuji si nad gene urYvky, ktere se jim libily a jsou v nejlepSi nalade.

U dveki na chodbu se Andula ohledne a spatii za sebou nematenou hlavidku a smejici se oei. No, tebe tak zrovna ted' mohou potkebovat, zlobi se v duchu a misto, aby se znovu zasma.la, stihne neboheho miadence ledovYm pozdvitenim oloodi a kika si v duchu: Nafoukanci jste v6ichni.

"Pojd'te rychle nahoru," prohodi k Lide a alerikovi. A Lida protahne se zoufalYm gestem:

nas jde Andula zase otravovat."

"Lido!" zarazi ji ponledem Andula.

"No, no, nezlob se, Andulenko, to viti, 'tie jdeme, stoji ta otrava piece za ty penize, ne?" A doklada, obracejic se ke Zderikovi: "Mani za to zadarmo kvartYr. Andula plati sama najemne . " Proni nekolikrate pa vaech chodbach.

"Tak, a ted' se pojd'te otravovat," tekla Andula ironicky a tahla je ke konci chodby, kde bylo prazdno az na dva pany, z nicht se jeden opiral o dveie, druhy, velky, tmavovlasY mut byl otoeen zady.

"Tamhle je moje obet'," ukazala Andula neznatelne hlavou na ony dva pang na konci chodby, kam zamekili. "Fe'66,k, co? Ale ona je taky velice hezka. To musim uznat."

"Postavime se zde ano?" navrhla Lida, kdyt pomalu doSli ke dvema "Chtela jsem ti neco tici, Lido," zaeala Andula, ktera si stoupla nejblite k vy-sokemu, tmavovlasemu muti. "Ah ano, O vim. Vaimla sis, ze pied nami sedi profesor Vavra? Ja jsem ho hned zpozorovala. Jsem zvedava, jsou-li jeate dnes deveata na Ustave, kde uei, do neho zamtlovana, jako byla pied rokem naae tfida."

"Neznam ho," tekla Lida. "Kdo je to?"

"Cotpak se O nepamatujea? Profesor Vavra!

Pookej, hned ti reknu. To je ten," vykladala Andula trochu nervosne, ponevadi pozorovala, ze zady otoeenY mut se obratil po jejim hlase, "kteremu se letos na vYlete do Chuchle tak hrozne libila Eli Frankova."

Pii tomto jmene se tmavovlasY mut na ni zptima podival, ale i druhY na Andulu letmo pohledl. Ale ta byla uz na neco podobneho zvykla, nedala se vyruaovat a pokraeovala: "Dokonce ji tekl, ze po prve v tivote lituje, je tenat. A pani Holmanove se o ni vyjadtil, 'tie Eli je jedine device, u nit shledal duaevni schopnosti v rovnocenne mite s jeji krasou a ze poklacla Eli za velice krasnou divku. Ostatne ja se nedivim. Ona va'echny okouzluje. Vloni se do ni zamiloval jeden mladiekY Rus a ponevadt nebylo ani keel o torn, ze by doael vysly geni, chtel si maliekY vzit tivot. Natrhal si kdesi v lese mochomiirky " "Mochomfirky?!" vyjekla Lida a dusila se smichem. Taky Zdenek se smal a tmavovlasY mut sevtel pevne rty a kdyt se na ok.amtik stietl jeho pohled s AndulinYm, jeho oei se smaly . .

"Ano, ano," pokraeovala Andula. "Ovaem, vypumpovali mu taludek. Kde je ted', nevim .. .

Ale profestirka Eline Frankove vaechny divky zavidely. TakovY skvelY elovek! Myslela jsem jit, ze jel davno do Patite. Ma sve vlastni jmeni a chce se pry dostat na Sorbonnu. Je to docela motne, ze ho v Praze drti ptitomnost Eli. ftekl pry ji jednou, 'tie ona mu je ve sve mmladi paprskem, kterY povede jeho dalai tivot. Ale on piece jeate neni tak star, asi ke etyticeti. Dava pry se rozvadet se svou vlastni pani, neslyaelas o tom, Lido?"

"Ano, pamatuji se na neco podobneho "Ale jestli si mysli, ze si ho Eli vezme, to se m3'7 1i. To mohu lici zcela ureite, jak ji znam . .

Vloni na Riviefe pry byla zamilovana do jednoho Itala, kikala Mak Cermakova. Ukazovala pry ji tehdy fotografii jeho a kikala ji, ze to byla, poekej . . . " zavzpominala Andula. "Ano, ze to byla sezonni laska."

"Jake lasky rozeznavaji teny!" podotkl Zdenek a obratil se ptisne k Lide: "Neni tva laska snad taky sezonni?"

"Hmmm, nemysliM, ze by sezona trvala nekolik let!" zasmala se Lida. "A jakapak je laska mutri?"

"Ne", tekla Andula. "Neni tadne. Ani sezonni."

"Slyka, Zderiku?"

Zdenek se zachechtal: "Neni tadne, ofgem, ale sezonni. Neni u nas sezonnich lasek."

"Vy jste vYjimka. KahlY mut, kterY o sobe tekne, ze miluje, je vYjimka . . . ktera jednou potvrdi pravidlo."

"Jednou. Kdy?" "Kdy2 prestane milovat," tekla Andula usmivajic se. "Je to pravda, ze se Voskovec otenil?" obracela hovor jinam.

"Snad. To maji asi jeho obdivovatelky smutek."

ye stiedu, dne 24. kvetna 1939.

"Je to tivlaatn!, jak nerady vidi divky mute, jehoz zbo2riuji na dalku, se otenit. Pamatuji se, jak byly zklamany sestfiely HordelcovSich, kdyt se jim otenil Gustav Froehlich, jejich "Proto, ja bYt mutem," podivala se koutkem oei Andula na Zderika, "tak se netenim vabec."

"Jak je libo! Ja, se zase tenit budu," zlobil Andulu Zdenek a pokreil rameny.

"Pojd' mi -ukazat toho profesilrka, Andulo, chtela bych s nim mluvit."

Wichni tii se obratili a pomalu se ubirali chodbou, vzdalujici se mista, kde stall oba pani.

"Mile se tarn id nechtelo byt," fekla Lida na vysvetlenou, kdyt byli tak daleko, 2e je nemohl nikdo slyaet. "Ale to je hezkY chlapec, ten vetsi," kekla najednou, "na ktereho to vlastne platilo?"

"Prave na toho vetSiho. Rikala jsem ti uz, ze je hezky. Ale Eli Frankova je krasavice. To by byl parek," dodala tonem dohazovaaky.

"Skoda ho nro nejakou takovou husu," tekla Lida docela neomalene.

"Nezda se vam, divky, ze se na Andulu nejak podeztele dival? Ja bych se byl uz najradeji videl prye . . . " poznamenal Zdenek.

"To je to", tekla Andula zamySlene, "myslela jsem jiz, ze mne katdou chvili oslovi. Zda se mi, tie to vlastne -nejak neklapalo. A pak mi stale napada, ze jsem toho eloveka jit nekde videla. Snad jsem to nejak zkazila. To by bylo hloupe."

"Myslela jsem, ze se da katdou chvili do smichu. Ukat mi jeho fotografii. Je to vilbec on?"

Andula se zastavila, vytahla d ye male fotografie a podala je Lide se slovy: "Ale ovaem, 'tie je to on. I u lOte eislo pet stall, omyl je vyloueen."

"Hm, ano, je to on, ale neco tu jiste neni v potadku!"

Vratili se na sva sedadla a mluvili jit opet o divadle, kdyt se Zdenek ()brat]. k Andule a t eki jl: "Podivejte se, jestli se sem diva vas ulizanY ctitel."

"Ach, dejte mi s nim pokoj!" tekla neurvale Andula, kterou zamestnavala stale neptijemna ptihoda na chodbe.

Kdyt obe dvotakovy se Zderikem zmizely, podivali se oba mutove, stojici u lote 'Oslo pet, na sebe a dali se do smichu.

"SlyS'el jsi, doktore?" otoeil se tmavovlasY mO ke svemu spoleeniku.

"Ano. Nahoda, Pette," ptisvedeil doktor Prejza. "Znaa ji?"

"2adna nahoda, myslim," odvetil Petr Lenc.

"Zajimalo by mne Veda, kdo je ta divka. Myslim take, ze neexistuje tadny profesor Vavra a tadny Rus s muchomfirkami," zasmal se. "Ale musim ti neco vypravovat. Hned jsem ji poznal," dodal zamyalene, hlecle smerem, kterYm zmizela Andula. "Pojd'me si sednout, budu ti vypravovat, pros se mi cela ta vec zda, jina, net tobe."

Oba se usadili na svych mistech a Petr Lenc zadal: "Byl jsem kdysi v jednom divadle, myslim, Vinohradskem. Nekdy na jake to bylo. Stojime o pfestavce s doktorem StarYm ve foyer a tu pkijde toto device v tete spoleenosti, jako dnes, stoupnou si u nas a tohle male device zadne vypravet podobnou historku jako ted', zadinajici slovy: vAimla sis profesora X., sedi pied nami . . . atd.. pouze s tou obmenou, ze tenkrat se profesor zamiloval do Drahua Steinerove . . . " "Drahua?" vskoeil mu do teei Prejza. — "Ale s tou se prave doktor Start o prazdninach o" 2enil "Ano. To je prave ta vec. Jit po druhe se mi stab, ze ji slyalm vychvalovat nejake mne zname device. A vtdycky timtet zprisobem. Neni piece motno, aby se do vtiech mach znan-ich zamiloval nejakY skvelY profcsor. To device ..."

"Snad ma k tomu svuj dfivod. MoLia, ze u nas chtela vzbudit pouze zajem, bud' o sebe, ne, bo o tu druhou divku, myslim tedy Eli." (Pokraeovani.)

Ve stiedu, dne 24. kvetna 1939.

Cinov5 kral. tiED petatficeti lety byl Patino zamestnan P jako inkasista ve velkem obchode v La Paz v Bolivii. Zakaznici firmy byli rortrouteni giroko daleko a ubohY inkasista travil cele dny nasgtevami u Indiana a drobnYch majitela dolt a plantati v okrese kolem .La Paz. Jednoho dne jej poslali inkasovat dluh, kterY mel u firmy nejakY majitel men giho dolu jmenem Hilarion Arce. UbohY Arce nemel v kapse ani cent. Take 'OM dobie, to firma naklade. nemilosrdne s neplaticimi dlutniky.

Kdyt vac promyslil, navrhl Patinovi toto vyrovnani: "Jsem vam dluten 195 dolara. Abych je vyromal, jsem ochoten del yam pfipsat svaj dal. Nic jineho nemam. I kdyby vase firma byla tak blahova, ze me bude talovat, nevzala by si na mne nic jineho, net ten dill."

Patino s navrhem souhlasil. Veril uptimne, ze slouti co nejlepe *mum sve firmy, kdy tak dini. Smiouva o odstoupeni dolu byla sepsana a na miste podepsana.

Inkasista se vratil do La Paz a hlasil pfedstavenYm transakci. Ale misto, aby byl pochvalen za svaj znamenitY obchodni duvtip, jak s jistotou oeekaval, byl proputten.

"Milk pane Patino," fekl mu feditel, "dekuji vim za velike sluthy, ktere jste vykonal pro nagi firmu. Ode dnegka jste volnY. Dnes se mi sem vratite s bezcennYm dolem misto s penezi, ktere jsem vas poslal inkasovat. Nechame-li si vas to dale, kdo vi, zda jednounepfinesete misto platu potlou kravu. Sbohem, milt' pane Patino. Ale varuji vas jegte: do etyfiadvaceti hodin musite opattit tech 195 dolara, nechcete-li se octnouti ve vezeni. A co se tfee va geho slay -nehodlu,matesijnchat."

Chudak Patino! Kde mel sebrat 195 dolart!

Slitoval se vgak nad nim jeden pkibuzny, jent, aby zachranil test rodiny, mu 195 dolart Co si mel podit nezamestnanY inkasista? Prvni, co Patino udelal, bylo podivat se dobfe na svaj novY majetek. Maly dal byl v telko ptistupnem miste, vysoko v horach. Vedle neho byla male kabina, kam se rozhodl pfestehovat.

Aspori to — nebot' nemusel platit najemne.

Za nekolik tydnu ut vidime Patina a jeho term pracovat horeene v dole. Sebral mnotstvi velkYch kamenu, ktere na sebe upozornily silnYm kovovYm leskem, a vzal je s sebou do La Paz k rozboru.

Americky intenYr, kterY je prozkoumal, iekl toto: "Pane Patino, ruda, kterou jste mi ofinesl, neobsahuje nic jineho net can, kov, ktereho je vtude pino. Ale vase ruda ma jednu zvlattnost, pro kterou je velmi cenna. Obsahuje totit 60 procent eisteho kovu, to jest nejvice na svete."

Kdyi Patino opougtel intenYra, byl si uz yedom dtletitosti sveho nalezu. Veal, ze can, adkoliv to neni drahY kov, je nezbytnY pro natere pramyslove obory, mezi nimi vYrobu konsery a vYrobu zbrani.

Tent hodnY strYeek pfi gel na pomoc sve neteki a Vigil mladYm manteltm 300 dolara, aby mohli zahalit tabu v dolu.

Dye nasledujici leta tali Patinova jako poustevnici v horach a pracovali horedne od rana do noci. Indiangti delnici, ktere najali, byli jejich jedinYmi spoledniky. Sotva Patino prodal jeden vagon rudy, pfikoupil dalti pozemky v okoli.

Po dvou letech uz zamestnaval nekolik set Indiant. Cinova ruda odchazela do La Paz katdeho tYdne v karavane voza. Ale Patino pokradoval tak jako pied tim, pracuje se sv-Ymi delniky a kupuje stale nova pozemky.

"Ten Patino je blazen," fikali lide. "Vyhazuje dobre penize a kupuje zemi v horach, na ktere neni dost travy ani pro jednu kravu. Chudak!"

Jednoho krasneho dne tento "chudak" dostal neodekivanou nav gtevu. Nadtevnikem byl zastupce velike Guggenheimovy banky v New Yorku. Pfines1 s sebou nabidku nejsilnej gi metalurgicke spolednosti ve Spoj. Statech.

"Chceme od vas koupit ty doly," pravil. "Nestoji sice za tolik, kolik yam nabizime, ale phhlizime tomu, 2e se nt rentuji."

VESTNiK "Kolik nabizite?"

"Pal milionu dolart."

Patino nemohl uvefit vlastnim utim. Pet set tisic dolara za tri leta prate! To bylo neuvefitelne! Ut natahl ruku po peru, aby podepsal smlouvu, kterou mu ptedlotil Ameridan.

Ale jeho tena mu v torn zabranila. "Jestlite ti Americana nabizeji pal milionu, mateme bYt jisti, ze stoji 50 milionu."

"Ale presto podpiti. Nechci, aby ses tady dale otrodila, jak jsme delali doposud."

Pani Patinove, se dala do smichu. "Ta price the prave einila At'astnou. Nepodpisuj. Budeg videt, ze za nekolik let bude nejbohat gi mut v Jitni Americe."

Uplynula dalgi tfi leta. Jednoho dnes vstoupil Patino do letadla do New Yorku, aby podepsal novou smlouvu s Guggenheimovou spoleenosti.

Tentokrate jeho tena Uplne souhlasila.

Nova smlouva zarudovala Patinovi piedsednictvi ve spravni rade noveho trustu, kterY byl utvoten na tabu cinovYch dolt. V jeho rukou melo zastat 51 procent akcii. Ameridane meli opattit kapital ke koupi a tabu v dal gich dolech.

Zavereena polotka ve smlouva obsahovala spineni proroctvi pani Patinova pied tfemi lety. Jakmile byla smlouva podepsana, Patino dostal na hotovosti 50,000,000 dolart.

Od to doby uz Patino nepracoval v horach. .

Dal se na velikou obchodni cestu. Kdyt se po pal rote vratil do Bolivie, byl ut presidentem svetoveho cinoveho kartelu, kterY zalotil a kterY sdrutoval vYrobce cinu na celem svete.

Mezi eleny tohoto kartelu je take holandska kralovna, ktera ma, bohate cinove doly na Borneu.

Tento kartel stanovil v poslednich dvaceti letech ceny cinu na celem svete. Jeho elenove ziskali pohadkove bohatstvi. Ale nejbohattim z nich je Patino — nekdefti inkasista z La Paz. Patino vgak neodpodival na vavfinech. Pienesl tout netnavnou energii i na jini pole einnost. Kdyt uz nahromadil nekolik miliont dolark dal se zapsat jako student na hornicke oddeleni university v La Paz. V jeho zamku je pozoruhodne, knihovna. ByvalY inkasista jen nejen specialistou v pfedmetech tYkajicich se metalurgie, ale i mutem neobydejne vzdelanYm a zcestovalYm. Vykonal pro svou zemi fadu neocenitelnYch sluteb. Roku 1920 byla Bolivie ohrotena vatnYm schodkem ye statnim rozpodtu. K jeho kryti byla zavedena dari z hlavy. Patino se nabidl sam, ze ji bude platit devet desetin z cele zeme. ZbYvajici desetina mela bYt ulotena ostatnim poplatniktm.

Kdyt Paraguay vypovedela Bolivii valku — valku o Gran Chaco — cinovY kral byl v Evrope. Dal sve zemi okamtite k disposici zavratnou sumu 120,000,000 dolart. Kdyt byl pet let pozdeji uzavien mir, bylo to velkYm dilem zasluhou Patinovou.

Nekolik dni pozdeji dostal cinovY kral ye svem patitskem byte tento telegram: "Vage snahy o mir byly korunovany aspechern. Narodni bolivijska, rada yam v uznani vatich sluteb udeluje nazev vlastence eislo jedna."

Pies pokroeila leta se Patino doposud nese jako mladY mut. Nedavno slavil 65. narozeniny ye svem dome v Parini, jen je take sidlem bolivijskeho vyslanectvi. Patino je bolivijskYm vyslancem ye Francii.

Patino je nejenom jednim z nejbohatgich mute na svete, ale take jeden z nejtt'aztriejAich.

Vypravuje rad rozko gnou anekdotu, ktera bude dobrYm zakondenim tohoto vypraveni.

Kdyt se ho jednou ptali, ktere, byla nejtt'astnejti chvile jeho tivota, cinovy kral odpovedel: "Byl to den, kdy moje jmeni dosahlo Jednoho milionu dolara. Nebylo to proto, to jsern se stal milionafem, ale proto, ze toho dne jsem poslal fediteli firmy, pro kterou jsem kdysi inkasoval dluhy, tento telegram: "Myslite je gte poked, ze del Hilariona Arce nestoji 195 dolart? Va g bYvalY inkasista."

Sladka byla pomsta Patinova.

Lucerne, SvYcary. — President dr. Emil Hacha naleza se ve gvYca,rske klinice, kde se ledi z nervove choroby.

Strana 11.

TLUSTi JSOU V NEVIHODE. Lide, kteti rag vic net normalne, gkodi sve mu zdravi a zkracuji si tivot. Velke americke pojitrovny zjistily, ze otyli hde umiraji mnohem dasteji net druzi. Nasledujici adaje jsou zhutteny podle dlanku v lekatskarn dasopisu z Illinois, vydaneho lekatsk sYm oddelenim pojigt'ovny Metropolitan Life Insurance Company.

Oriirtnost je tim vetti, eim jest vetti telesna vaha. Lide, ktefi jsou o 35 procent tetti net normalne, maji tmrtnost o 60 procent vetti. Lide s vahovYm pfebytkem 25-34 procenta maji t mrtnost vetti o 45 procent, lide tetti o 15-24 procenta umiraji o 30 procent vice. Lide tetti do 14 procent nad normal umiraji o Indio vice net ostatni pramerni lide Kdyt dlovek tpine dospeje, je nespornou vt hodou, ma-li o nem men gi vahu, net jakou by mel mit ph svem veku a velikosti. Podle 'nodernich poznatkt o tuberkulose ani tiusti ji nejsou utetfeni tolik, jak se myslelo calve. Podle pojigt'ovatelskYch zkutenosti ma nadeji na dlouhY tivot ten, jeho( telesna vaha se v behu let iidi podle techto tdajt: do 30 let ma te bYt vaha ponekud nadnormalni, od 40 do 49 malo podnormalni a nad 50 roka ma vatit elovek hodne mane, net je jeho normal.

Lekafi z pojitt'oven rozeznavaji nekolik druhu tloutt'ky. Nejhor gi ze vgech jest pry bfichatost. Nejente iimrtnost stoupd s tloutt'kou, ale podle poslednich statistik lide, kteti maji obvod bficha o pet centimetre vetti net obvod hrudniho koge (pies bradavky), umiraji vice o 50 procent. Podle jinYch statistik tiusti a velici lide s poineme dlouhYm trupem a kratkYma nohama jsou na torn lepe net jini tiusti lide, zato piati pravY opak o tlustYch lidech prostfedni postavy i o malYch tlougticich. ke, villa a tiusti prsa jsou mane ptizniva, net ponekud hubenejti poprsi tlustych lidi. V celku plati,ze kdo je solidne staven a ma giroke kosti, ma menti vyhlidky na smrt net tiusti Lide gracilni kostry a chabeho drteni.

Lide hubeni netrpi tolik nekterymi vatnytni telesnYmi nedostatky jako jejich tiusti druhoye. Tak na pfiklad vysoky krevni tlak byva, pramerne 2 a pal krat vetti u tlustYch lidi net u osob majicich pramernou vahu Vela. Bilkoviny a cukr v moei bYvaji u tlustYch dvakrat hojnejjsou to onemocneni zvana albuminuria a glycosuria.

Tlusti lide v dospelem veku v pravern slova smyslu hazarduji svYm zdravim, ponevadt velmi east() trpi rtznYmi nemocemi cev i chorobami ledvin, jet dnes o tolik zvuguji celkovou t.mrtnost.

Jako priklad uvadeji statistiky pojigt'ovny, u tlustYch jest funrtnost na srdedni choroby a mozkovou mrtvici 1 a palkrat vetti net u lidi s prOmernou telesnou vahou a dvakrat vet& net u hubenych. U srdeeni anginy jsou rozdily jeAte vetti: lide pfetloustli na ni umiraji vice net dvakrat easteji net lide pramerni a 2 a pftl krat vice net lide vatici pod prilmer. Brightova nemoc je u tlustYch 1 a tfi etvrte krat eastejti pfidinou smrti net u lidi s normalni vahou a 2 a etvrt krat eastejti net u lidi, kteti maji podnormalni vahu.

Techto nekolik vybranYch pfiklada snad postaei, aby nas varovalo, ze zbytedne pfejidani jest riskantni.

Polsko ma 30 divisi prvni linie a asi stejny poeet divisi reservnich, pro net v gak nema dostatek delostfelectva. Polska, letecka sila cini asi etvrtinu sily nemecke. Proti Cerrito sbortm mohlo by Nemecko poslati asi 60 divisi. V motorisovanYch oddilech a tancich Mind pfekonavaji Polaky, ale za to Polaci maji lep gi jizdu, ktera lope se hodi pro valku v polskem vnitrozemi, kde je jenom Indio dobrYch cast a slinic.

Zde rychle nemecke viterstvi nebylo by snadne.

Patit. — teskoslovenskS* vyslanec dr. OsuskY dostal dtverne zpravy z Prahy, sdelujici osnovane spiknuti nacistu k zavratdeni dr. Benege.

Berlin zufi nad zahranieni einnosti bYvaleho presidenta eskoslovenska a nepochybne zakefne spiknuti schvaluje. Dr. Benet byl dr. 0suskSun o zameru nacistu kabelograficky vyrozumen a k jeho ochra.ne udneny potiebn disposice.

Strana 12.

VRSTNIK kdo to zpilsobil? Tento narod nemel sve tlech-

CtednI Orgfui Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MUCK A—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, pfedplatne, oznamky, adresovany na Veatnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Jak pohlednice dobyla svet. Je tomu zrovna 70 let, co rakouska potta zavedla novinku — dopisnici. Hned v pr yer!: mesici dopravily rakousko-uherske potty 1,400.000 kust dopisnic.

Sotva se vtak dopisnice zrodila, natli se lide, ktefi ji zneuSivali k nekalYin riaeliim: psali na dopisnice svym neptatelrim hrube nada yky, nehezke vtipy, anonymni udani a mnoho jineho.

Ale potom dostal jeden elovek napad, kterY pfedloSil pottovni sprave: byla to zalepka eili sloSena dopisnice s gumovYm okrajem, ktera, zakryla nepovolanemu zraku pismo a nevystavovala adresata, v ptipade nepekneho bbsahu sdeleni, polovetejne hanbe. 0 rok pozdeji byla dopisnice pod jmenem korespondendni listek zavedena take v Nemecku. V Berline se hned na zaeatku prodalo 50,000 za jedinY den. Za par tYdnri potom ptidruSila se ke korespondenenimu lisku — pohlednice. Vznikla tak, jak mnoho jinYch yYznamnYch objevri, pouhou nahodou. Jeden knihtiskat z Oldenburgu poslal svym pfibuznYm 16. dervna 1870 korespondeneni listek, na jeho ptedni strane otiskl obrazek pruskeho kanonYra. Takto nastoupila, pohlednice, v jedinem exemplati, svoji cestu do sveta.

Napadu se ujala jedna tiskatska, spoleenost v lipsku, ktera zadala za valky 1870-1871 vyrabet pohlednice s valednymi motivy. K tern pak se ptidrukly pohlednice s obrazky kvetin, zvitat, krajin atd. Teprve v roce 1872 byly v Nernecku dovoleny soukrome dopisnice, zatim co fited7 ni korespondeneni listek dostal sve koneene jmeno: "pottovni listek". V roce 1900 zamestnavalo se vyrobou pohlednic ji2 25 tiskaren v Lipsku a eetne jine v ostatnich nemeckYch mestech. Davaly obSivu 30,000 osob. Potta dopravovala denne 1,447,000 dopisnic a pohlednic a 10 lipskYch tovaren nestadilo zmoci poptavku pa pohlednicovYch albech. Stejne tomu bylo v cele Evrope. Motivy obrazkii se menily s dobcu. V jedne done pled valkou fide si malovali pohlednice sami. Lepili na ne pet', sutene kvetiny, perly, motskY pisek a vtelijake jine obrazy. Dnetni pohlednice jsou ji2 dokonale vYrobky zavedene po celem svete. Hodne k jejich rortiteni pomohlo menti pottovne. Moderni pohlednice a pottovni listek dostaly ji g take svoji ustalenou velikost.

Neurnirajici sila naroda. Na sklonku josefinske doby zdala se dalgi existence deskeho naroda beznadejnou. V ptede glYch 150 letech potkaly nag narod vgechny pohromy, ktere mohou organisovane lidstvo postilmont. Prohrana bit-. va-na Bile hnre, konec statni - neodyislOsti. Nej-, lepgi lide naroda, vYkvet vzdelanosti a narodni kultury, musi se stehovnt do ciziny a nikdy se jig nevraceji spet. Tticet let valeenYch nad deskYmi zememi a po nich je obyvatelstvo zdecimovano na etvrtinu bYvaleho poetu. Zristaly v zemi jen oSebraeene zbytky nevolnYch sedlakt.

Za Marie Teresie a Josefa II snaZi se videnska vlada vyhubit opine vysilenY narod unielou germanisaci. Jak to, Ze CeskY narod dosed Sije a

ty, jako pozdeji porobeni Polaci a Mad'afi, ktera byla nositelkou mytlenky narodni samostatnosti. Ba nemel ani mett'anstva, nebot' ono po dobach josefinskych znemeilo docela. Jazykem natich pfedku mluvili jen poddani sedlaci a nekolik nadtencri, poealo budit celY narod k novemu Sivotu v dobach, kdy uk o jeho Sivote bylo pochybovano. Byl to pfedevtim katolickY knez DobrovskY a evengelicky knez Kollar. Kde eerpali silu k teto nadlidske praci? V minulosti toho naroda, ye vedomi, ze jiz v 9. stoleti byl organisovan jako stat, ve vedomi toho, ze za Karla IV. byla Praha nejenom sidlem timskonemecke kite, nybr2 i sidlem evropske vzdelanosti, Se z praSske university vychazeli lide, kteti potom zakladali university v Nemcich a Polsku, Se zkratka a dobte existence tohoto naroda ma sve opravneni v historii a mravni poslani pro budoucno. V minulosti eeskeho naroda je neumirajici sila jeho budoucnosti.

Nestadi, ie jsme pracoviti! Co pracujeme a jak pracujeme je nejdfileiitejk.

Konec gkolniho roku. kolni sine mail zase jeden rok za sebou. Zase fada stovek mladYch lidi opusti tkolni sine nav2dy a vkrodi do Sivota.

Jak vyzbrojeni? Nejde tu jen o vedomosti, ale take o mravni zakladny, jimiS ty mlade lidi kola vysbrojila. troveri nateho tkolstvi stale se zvytuje. Zvlatte gramarni tkoly chten bYti dilnou lidskosti. Jsou a musi bYti salladem tkolni vYchovy nejen po strance naukove, ale ptedevtim po strance mravni. VSclyt' do techto tkolnich sin' vchazeji prvYm rokem hrave deti, svidave, vim udivene, ale tolik ptitulne, Se neziskati je, bylo by hfichem. A po 7-10 letech vychazeji jako hoti a divky, ktere ji2 tuti, co jest to Sivot a v jaky boj se Sivotem vchazeji, kdy2 si vol' to aneb ono povolani. Tech sedm (gramarni tkola) ci deset (vytti) roku dilny lidskosti musi bYti na nich patrno. Snad nebyl /lade soulad mezi tkolou a rodinou, snad nedovedla vtude tkola odstranit kazU rodiny, ale jiste se vtude o to pokusila. Jsou tu nyni na pomoc rodidovske sdruSeni, ktera musi sbliSit rodinu se tkolou a pfeklenout mezery, ktere se tu i tam vyskytnou. Zaci budou vstupovati do Sivota ukoneivte sve ptedbeSne vzdelani na obecne neb vytti tkole. Naueila-li je tkola vedomi, Se se elovek musi vzdelavati — a s ylatte mladY dlovek — i mimo tkolu, tedy nespokoji se jen tim, co jim da pfiprava pro jejich budouci povolani, ale vynasnali se sami doplriovati sve vzdelani vhodnou detbou a pod. Jsou tu vtak jette Saci, kteti zustavaji ye studiu. Jedni, a to vettina, ukoneuji sve tiidy pomerne dobie, to jest s moSnosti postupu do dark tfidy. Ale jsou i takovi, jim se to nepodatilo. Nekteti to snesou s pornernYm klidem a to jsou ti lehkomyslnejti. Za to ti citlivejti, vsnetlivejti bYvaji svym nefispechem silne doteeni a dopoutteji se i nerozvaSnosti. Mnozi Saci za sviij nefispech opravdu nemohou. Neni-li tu dostateeneho nadani, tu by meli se rodiee poraditi se tkolou, co s ditetem dale, zda jsou vYtiledy na zlepteni, aneb jak by se dalo slepteni dosahnouti.

"Jsme chlapi, kteki nesmeji ani na okamiik ztracet dfiveru. Ani potopa neznamenala konec sveta a ani Bila hora nezpfisobila konec'eeskeho naroda. gestY sjezd eesko-Americke Jednoty schvalil sloudeni teto bratrske organisace s eskoslovenskS7mi Spolky v Americe, cot ma bYti uskuteeneno nejdele do 15. ledna roku 1940. ProtoSe delegatiC.A.J. pevne Valli, ke ke sloueeni dojde, nebyla provedena Sadna volba novYch rifednikt, nYbr2 byli v ritadech ponechani stati a2 do sloneeni. V padu, Se by ke sloudeni nedoz nejakYch neptedvidanYch technickych drivoda, musi bYti svolan sjezd mimotadnY k zvoleni iftednikti. MimotadnY sjezd musi ovtem bYti svolan v pfipade sloueeni — takovY mimotadny sjezd musi-svolati obe slueujici -se bratrSke::. podPurne Jednoty.- Sjezd . nezapomnel, na rilsne'deske institute- a povolil dary ye vYti jednciho sta dolma a to:: SdruSeni des. Svob. tkol v Chicagu $15; Svaz Racionalistri $10; Ceske fItulne a Siroteinci $15; Ces. Svob. tkolam v Clevelandu, 0. $10; Osvobozovaci akci eeskeho Narodniho SdruSeni $25.

"A to ja, znarn, to ja, vim!" Kdyi vi g — proe nepinig?

Ve stfedu, dne 24. kvetna 1939.

Proe si piipominame Lipany. eim byly Lipany? Byly meznikem ye vYvoji eeskeho naroda.

Doba husitska, ye svem celku znamenala nekompromisnost probuzeneho deskeho svedomi, ktere dovedlo za sve pfesveddeni postaviti se \tem. Ale jakmile zaeal desky narod hledat sttedni cestu, ocitl se na scesti, nebot' ohlutoval tak sve vlastni svedomi a znasilrioval sve vlastni ptesvedeeni. Krasne vystihl tuto prosttednost v Ceske otazce nezapothenutelnY T. G. Masaryk, kde pravi: "Kdo2 neslYchal by napotad pravidlo o slate prostfedni ceste, ktere pry. prave Cechrim jest pottebno? Je to Ntak smutne pravidlo a zle nam, jestli se jim budeme spravovati; nebot' znamena konec konca, klatice se mezi temi krajnostmi, nemilou zkutenosti poueeni shledame na konec sve nejistote a neurietosti — prostiednost. Nikoli slate prosttedi — ale souladne spoilt mame obe vlastnosti ye vytti jednote duchovni a vzniknou charakterove,•hotici tou pravou rieinnou laskou. To pak nebude laska sentmentalitni a romanticka, ale laska muSna., pevna, zlata a jakoSto zlato mekka a piece z kovu a z kovu ryziho, jednoducheho . . . V dem tedy vidime dues tragiku Lipan? Nikoliv tak v bitve same, ale pfedevtim v torn, co Lipany ptipravovalo.

Dokud husite stall verne ke sve pravde, dokud se o ni s nikYm nesmlouvali, dokud byli pevnYmi vnittne a vitezi na venek. Ale jakmile se dali se syYmi ptimYmi deskYmi rozumy v jednani na hladkYch plochach, kde meli proti sobe mistry v jednani i ptetvatce, museli to prohrat.

Narod ochabl, pozbYval viry ye vtemocnost syYch yUcicti a byl zmaten. Lipany staly se hrobem noveho, rodiciho se eeskeho iadu. U Lipan padla nasilim demokracie eeska, poraSend svou vlastni rozharanosti. Nati plitomne porobeni bratti dobte vi, co pro narod znamenaji letotni druhe Lipany, jeS neptinesla rozharanost naroda, nYbd neslychane bezpravi, brutalni odvelcYch nepfatel. Nati bratti snateji ptitomnou tihu v duchu odevzdanosti, ktera, doufa, Se sila vedne spravedlnosti ptinese napravu bezpravi, spachane na deskem narode. Proto semkli se v Narodni sourudenstvi, aby spoleene v sobe Sivili viru a nadeji pro navrat viterstvi prava a spravedlnosti.

Znam je nepiemniitelnY duch eeskY vgem narocifini, jeni nikdy neunaven, nikdy neznechucen dovedl svou stateenosti zahanet nebezpeei od vice nepiatel. To jsou slava stave eeskYch pronesena po smrti husitskeho krale z Podebrad, proneg ena po torn, kdy eegi po vgech viterstvich meeem nabizeli v gem poraierOn mir a idedly humanitni.

Listarna. Bratr J. K. Oznaeene vSrrobky lze desky pfelokt nasledovne: Wrinkleproof — bez vrasek (nemaelcave vazanky); Lifeguard — prodlaujici Sivot (autom. rafy); Sunkiss — bane sluncem (oran ge) ; Kissproof — polibkrim vzorne (neslibatelna rouge na rty) a Winterproof — mrazuvzdornY olej.

NEzapcminejme minulosti a neztratime bu doucnost! Pripominka eechiim piitomnosti.

Bratr Ant. S. Knihu Maurice Hindus-e, pojednavanci o Ceskoslovensku, ktera se jmenuje "We Shall Live Again" ("Zas budeme kit"), mnSete objednati: Ridovo knihkupectvi, 1363 First Ave., New York, N. Y. Me. na 400 stranek a stoji $3.00 s pottovnYm. Hindus jest znamYm americkym novinatem a jedinYm, ktery zna, desky. Pied ptevratem Sil v Cechach a vide].

Ceskoslovensko v jeho cele krase Nate navgtevy. V patek minuleho t3'idne dojela do West k navtteve ptibuznYch znama dopisovatelka pi. Paulova z Fort Worth. NavAtivila nati redakci a kratce s nami pohovoiila o spolkovem deni u nich ve For Worth. — Na nedelni schrizi Odbodky SdruSeni amer. echoslovakri v Texasu dojeli z Temple: rnarriele Frank Matushovi, J. J. Mikeskovi, W. Mikeskovi a 0.

Vaniekovi. Z Waco pfijel vernY Cechoslovak bratr Roman Parma. — Nedopatfenim opomenuli jsme oznamiti, Se nas navttivili bratti Fr. Aneinec z Houstonu a W. Nesuda z Dallas, kteki co ritednici mestskeho ochranneho spolku proti ohni dleli ye West v ritedni saleSitosti. vttevy nas potekly.

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939.

0 nas pro nas. C'estria, listina organisatorfi, uvetejnovana jednou mesiene, ma svuj zaniern' udei. Vykazuje einnost jednotlivYch bratrti a sester v pottebne a zaslutne praci taborove a me, take zachovati pro v gechny budouci easy jmena tech, ktefi se staraji a ptieinuji o vzrust a prospech S.P.J.S.T: nas v gech. Diky ygeho elenstva path temto sestram a bratrtm! Oni mail hlavni zasluhu o to, ze na ge Jednota roste a prospiva, jejich prate pkina gi nam vgem dobreho ovoce. — Pad Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard ueinil dobry ptiklad pro budoucnost schvalenim blahoptani organisatoru br.

Ign. Senkyfikovi, zatadenem na prvni strance t. disla. Jest zajiste spravedlivo i ptipadno, ocenit cenne slutby spolkovYch einovnikti, projevit jim dik za jejich praci a dat tak najevo, ze sbrattene lady di cela Jednota, je si vedoma techto dobrYch sluteb. Ten, jemut se dostalo nebo dostane za jeho slutby uznani — vi — nebyl bezyYznamnYm koleekem v slotitem stroji, ze jeho prate mela neel, setkala se s vysledkern a porozumenim. Pfi teto ptiletitosti napovidame, ze melo by se projevovat uznani tern, kdot ze spolkove einnosti odchazeji. Meld jsme a mime v nagich taelach bratry, kteti pro fad a nepllmo S.P.J.S.T. pracovali di dosud pracuji dvacet di tficet a mnozi je gte vice let. Z rfrznYch dilvoclu stafi pracovnici vzdavaji se einnosti, odchazeji, by sve misto pfedali silam mladym.

Jsou veci, jet nelze vytldit penezi a takoveto uznani zasluh (kde jsou) je mravni hodnotou daleko cennej gi net prostfedky hmotne. — Houstongti bratti obou tamnej gich Mai jsou, v kulturni praci na ktidle rrejkrajnej gim. Vgechna Best teto dobrovolne obetavosti, vytadujici neseetne hodiny zkougek, piiprav i hmotnYch obolft. Ptigti nedeli oslavi houstonskY fad Stelanik na Cottage Grove dvacate vYrodi sveho zaloteni a ovgem i snateni osvetoveho. Chteji vYznamnY meznik trvani tadu oslaviti dilstojne.

Nazev divadla oslavy "Budeme it na veky" napovida dej nejen zajimavY, nYbrt i easove pfipadnY. Pomorte, sestry a bratti Mar okolnich, aby vagi neasti jubileum tadu 8tefanik melo pattieny Uspech, protote tispech kterekoli jednotky nageho Bratrstva je itspechem nas vgech.

Potadatel a kolega Jos. F. Holasek chystaji se s mantelkami na tuto oslavu, na shledani se s eleny uz znamYmi a na seznameni se s — Olenstvo westskYch tadti kona svoji narodni povinnost samortejrne. Videli jsme na ge osveddene tadove pracovniky v nedelni schtizi zastoupeny velmi eestne. Nov' odboj pro osvobozeni stare oteiny yytaduje napomoc katdeho opravdove citiciho krajana. — Rad Moravgti Bratti na Cottonwood mel na Den Matek pekny program a ireast skoro neoeekavanou, protote podobnou slavnost potadal tad Jaromir ye West a ke v gemu v stejnou dobu byl koncert kapely v novem Gymnasiu. 0 potad slavnosti fadu Morav gti Bratti se nejvice zasloutil netinavnY pracovnik br. Jan Hegar sr. Br. Frant.

Svoboda stared mel pry peknY pkiletitostnY proslov. kad by si mel zvoliti staleho dopisovatele.

Rad Vygehrad, eisio 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratti a sestry!

Jak je vgem jit znamo, na g rad oslavoval "Kralovnu maje", pti kteret oslave byla velka navgteva, takte se to v gem libilo. Hudba krasne vyhravala a v gech studenYch napojir bylo hodne prodano. Veder pak byla tanedni zabava, ktera se nad oeekavani vydatila. P1-i korunovani kralovny krasnou 'fed mel zdej gi eeskY pray gem li--nikp.RomaBrtshjeofsv bila. Druhou nedeli zase fad oslavoval "Den Matek". Jak mnoho bylo pfitomno neni mi znamo, neb jsem se velice na ten den teal a zatim jsem musel leteti v posteli, (nav gtivila me kmottenka "flu"), a tak aekoliv jsem nechtel, musel jsem bYti doma.

Take jsme zde dostali krasnou vlahu, ktere bylo jiz zapottebi a nyni •v ge krasne roste. Bavina je vetginou jit okopana a korn se zaeina sypat.

Bratti a sestry fadu Vy gehrad, timto vam vgem davam vedeti, byste se do pti gti schtize v co nejvet gim poetu dostavili. Schtze to bude se konat prvni nedeli v mesici eervnu, t. j. 4., 0 1 hod. odpoledne. Tak nezapomerite a v gichni se do ptigti schnze dostavte. S bratrskYm Nazdar! jsem jako vtdy, F. K. Chalupa, fad. dop.

VESTNIK La Grange, Texas.

Ctena redakce, mild etenifi a spanile otenifky!

Zaden z nakho okoli nepik. K tomuto dopisu ptimel mne dopis p. Rajmond Prasatika v poslednim disle, jak pekne popisuje slavnost Ceskeho dne v Austinu, a zaroveri mne velice teti, ze v nag narodnosti eesko-mora yske je jich tolik, kteti pracuji ve prospech osvobozeni to nagi drahe viasti. Ffeji v gem tern dobrYm vlastenctim, aby byli odmeneni za jejich obetayou praci. Sled. Marinko Parmova, jestli tento dopis budeS disc, zdeluji, '2e me teSi, ze jako jsi byla dobrou ueitelkou, ze jsi i tak dobrou vlastenkou. Ja. na Tebe east° vzpominam i s mojimi deveaty, ktere chodily k Tobe do gkoly, jak dobrou a rozumnou uditelkou jsi byla. Vzpomen si na Kagparkovou na Parku. Je gte to stale bydime. Tet posilam srdeeny pozdrav pani Ruby Nevolove, moji krajance v Dallas. Ja, mysldm,ze je gte neodjela domil do vlasti. Pani Nevolova, obdrtela jste maj dopis, kterym jsem Valn odpovidala na Va g dopis? Ja myslim, ze ano. Srdeene vas vgechnY moje mi zname ptitelkyne pozdravuji a ctenou redakci prosim za uvefejneni meho dopisu. S ptanim v geho dobra zustavam, Anna Kagparkova.

Shiner, Texas.

Bratra Jos. Bene ge neni vice mezi narni. Br. Jos .Beneg narodil se v eechach ye vesnici Kralovice blite Prachatic roku 1883, take pti jeho dobrovolnem skonu byl star 56 let, 2 mesice a 9 dni. 15. kvetna dotrpel a 16. kvetna jsme ho doprovodili na jeho posledni cest y. Pochovan jest na htbitove S.P.J.S.T. v Shiner. Br. Jos. Bene g zanechava zde zaromucenou rodinu, mantelku, 4 ditky a sice: Marie, provdana, za p. Klimu v Houston, Tex.; Ruteria, tet v Houstonu; Adelka a Alfred jsou s matkou, a dva mall chlapci jim zemteli brzo po narozeni; pak bratra Mateje Benek zde pfi Shiner a dye sestry, Matenka, proydana za p. Jos. Panuk; Terezie, proy dana za p. Vaclava Vincika, obe 2iji v Shiner na odpodinku; 3 sestry v Oechach a 3 bratti ji2 pied lety zemfeli v eechach; tudi2 byl br. Jos. BeneS z eetne rodiny. Rodide obou jsou tet delgi eas mrtvi.

Mill bratti a sestry od fadu Vlastenec Cis. 45. a fadu Texask' Mir eis. 10. a v gichni pfatele a znami, vam jmenem jeho rodiny srdeene dekuji za vg e, co jste pro ne udelali a jejich bol jim ulehoili, a yam br. Tom Mikeskovi, ptedsedovy od fadu Vlastenec, a br. p. Janu guldovi z Houstonu za jejich krasnou tee' v dome smutku a na htbitove a vam sestry z Hustonu za krasne pisrie jak v dome tak i na htbitove.

Jmena ani neznam, pamatuji si jen jmena sester pi. Svadinove a pi. 8uldove, proto odpust'te, ae jsem zapomel jmena jinYch. Pak take vgem darcilm kvetin, brattim od tadu Vlastenec, kteti nag eho mantela, otce, bratra a ptitele nesli na posledni jeho ceste a v gem tern kteti ho na posledni cest y vyprovodili vzdavame srdedne diky.

Ptiteli, odpoeivej v pokoji a zeme at' Tobe jest lehkou. To ti pfeje Tvilj ptitel a spolubratr.

Vtdy bude Tebe vzpominat Tvilj Jan PodanY. Kolik clenu ma Spoleenost narodii.

Po vystoupeni Nemecka v roce 1933 a po odchodu Guatemaly, Hondurasu, Japonska, Nicaraguy a Paraguaye, ma Spoleenost narodii 34 eleny. Italie, Peru, Albanie, Chile, Mad'arsko, San Salvador a Venezuela site ohlasily jit sve vystoupeni, zustavaji v gak formalne jegte Oleny tenevske organisace, ponevadt yYpovedni lhirta eini dva roky.

Investieni price y obcich t na Holegovsku.

Se stoupajicim stavebnim ruchem pfikroei k dokondeni elektrisace tyto obce: Lukoveeek, Karlovice, Migkovice, Ffilepy, Rackova a Ttebetice. V obcich Chomft, Ka gava, Pacetluky, Pfilepy a Rackova hodiaji zrdddti telefon. H1Msko p. H. upravi obecni .domek. Obec Jankovice upravi naves nakladem 5.000 K. Rymice idly kanalisaci naladem 150.000 K. Horni Ves upravi cesty. Vgetuly dokoneily stavbu eintovniho domu naldadem 481.000 K. Zahnagovice upravuji vzorne naves a obec Zeranovice vice Seth, nebot' pottebuje zlep git budown gkoly.

Strana 13.

Mesto St. Louis bojuje proti kouti.

Mraena koute, jek" ternet bez ustani lezi nad mestem St. Louisem, zphsobila tak povatlivY odchod obyvatelstva, 2e se prOmyslnici a obchodnici rozhodli zahajit raznY boj proti kou11, jeho hlavni ptieinou je pou2ivani hnedeho uhli, ktere se v okoli mesta te2i. Byl ustanoven vYbor, jenl ma zjistit, jak by se dal z hnedeho uhli vyrabet olej, kterY by se spaloval bez koufe a nebyl by draMi ne2 hnede uhli. Zatim bylo na pokUsy venovano 50,000 dolarii. Ptedseda vyboru, chemik in2. Colley prohlasil, ze stavba tovarny na zpracovani hnedeho uhli by stala asi 10 mil dolarii, a zahajil propaganeni taieni s heslem "DobrY vzduch stoji penize". Zakouteni mesta nejen zhorSuje zdravotni sta y obyvatelstva, ale take brand hospodafskemu rozvoji.

Proto sprava mesta bojuje u2 nekolik let proti kouti, ale marne, proto2e hnede uhli je lacine a nikdo nechce topit draSim palivem. V zime jsou dasto ulice zahaleny tak hnusn'm koutem, 2e lide v domech musi celY den svitit. Take letadla nemohia eastokrat pro kout pfistat a kout zavinil detne dopravni nehody. HnedouhelnY prilmysl se ovgem brand omezeni spotteby uhli a int. Colley prohlasil, ze otazku lze rortegit jedine s obchodniho hlediska. Piave tak jako musilo kdysi 'nest° postavit nalladnY vodovod, aby melo dobrou vodu, tak musi ted' postavit tovarnu na yYrobu tekuteho paliva z hnedeho uhli, aby melo dobrY vzduch. Zakaz topeni hnedym uhlim nemilte bYt uzakonen do to doby, dokud zan nebude stejne holdnotna a lacing nahrada.

Lod' bez Zeleza.

V Dartmouthu byla po celoroeni stavbe spu* tella na vodu jedna z nejzajimavej gich lodi, S jaka kdy pluly na mane Je to vYzkumna lod' britske admirality "Research", jet bude na vgech motich sveta zkoumat magneticke kolisani a vzduSnou elektkinu, a krome toho provadet meterologicke a oceanograficke vYzkumy.

Ponevadi takove price jsou motne jen pfd pfesne funkci kompasu, byla "Research" postavena vYhradne z nemagnetickeho materialu. Trup ma z teakoveho dfeva, spojeneho medenYrni nYty; nosiee, vystntene easti a ostatni yYzbroj, veetne kotev, kabelh a vkch hfebil jsou z bronzu, bronzo-hliniku a jin'ch nemagnetickych smesi, a dokonce ani v kuchyni nenajdete jedinY ocelovY nebo 2elezny ptedmet. Na teto lodi je ze ieleza takovY strach, 2e i hfebiky beden s nastroji, nadoby na potraviny, krabice na cigarety, pfibory, psaci stroje, a dokonce holici noZiky jsou z nemagnetickYch kora. Rovnet je pozoruhodne, 2e "Research" je plachetnici — prvni zdatnou piachetni lodi, je2 byla pa mnoha letech v Anglii postavena. Ma tfi pomocne Dieselovy motory, pfirozene z nemagnetickYch Je to brigantina s plochou plachet 12,000 etveree. stop, na hladine dlouha 43 m, §iroka 10 m, tonale 770 tun. V záfi bude imlne hotova a vypluje do USA. Pak zahaji vedecke prate v Ji2nim Atlantiku mezi opugtenYm ostrovem Tristan da Cunha a KapskYm Mestem, naee2 odpluje do Indickeho oceanu. Bude pokraeovat v einnosti lodi "Cornegie", jet shotela roku 1929 u SamojskYch ostrovii.

Sto let jizdniho kola.

V prvnich dnech mesice kvetna bylo v Anglii oslaveno ste vYroei zrozeni prvniho jizdniho kola. Pted sto lety kovaf Kirk Patrick Mac Millan z hrabstvi Dumfries sestrojil prvni exemplat tohoto vozidla. Kopie tohoto historickeho velocipedu bude vystavena na svetove vYstave v New Yorku. Mac Millanovo kolo bylo ze dteva a v hlavnich rysech se neli gilo pfdlit od dneg gak pohyboy 'Y sY--nichkol.VemistYbylv stem, kterY se skladal z eetnYch pak, upevnenYch na zadnim kole. Za tfi leta po sestrojeni prvniho kola podnikl Mac Millan cestu na velocipedu do Glasgowa, kde jeho vozidlo vyvolalo velikY udiv. Zaroven vgak mel vynalezce srntilu, nebot' pfejel deck° a jeho velociped byl prohlaAen za nebezpeenY pro obecenstvo na ulicich. Poeateeni odpor zakonoclarcil byl v gak nakonec zlomen a dani vSivoj jizdniho kala byl pak dosti rychlY.

Strana 14.

DETSKA BESIDKA Nedbale kotitko.

YL°jednou jedno male kot'atko, ktere staB le neco ztracelo. Jeho matku by ani tak nezlobilo, kdyby ztracelo pouze rukavieky, nebot' to delaji vtechna kot'ata, ale ono ztracelo vte. Ztracelo pfezavky, dettniky, kabitky, kapesnieky, botieky, eepieky a nekdy take svou kotilku a kalhotky. Koneene matku unavilo kupovati stale nove veci a proto prohlasila: "Ztratit-li jette jedinou vec, bude muset chodit jen tak v kotitku. A nyni si zapamatuj, co jsem ti kekla."

Kot'atko tlo si hrati yen. Bellalo po kamennych zdich, skakalo jako mieek v dlouhe lueni trave a honilo kobylky a motYly. Pak lezlo po stromech a strkalo svou vteteenou, kulatou hlavieku veverkam do &di. Koneene pocitilo hlad. Byl eas jiti dome.

"Jestlipak mam vtechno?" myslelo si starostlive. "Nechtelo bych chodit jen tak v koaitku." Kot'atko si zadalo poeitati svoje fed.

Ano, melo svoje botieky a ponotky, kalhotky a kotili, babatek s mosaznYmi knofliky. Melo dokonce i svuj kapesnidek, kterY ovtem byl velmi tpinavY. Kot'atko se jit zadinalo radovati, kdyt pojednou si vzpomnelo na svaj kloboudek. Zvedlo jednu pacieku k hlave, ale nenahmatalo t- adnY kloboneek, zvedlo druhou pacaku a kloboueek tu stale nebyl . . . Och, jeje. Vtechny jeho pekne tatieky mu budou odebrany a bude muset chodit jen v kotitku.

Madre dvefe.

Kot'atko bylo velmi nett'astne. Hledalo po stromech, na zdich a dokonce se pokoutelo prohledati i dlouho ludni trarvu; nikde nebylo stopy po kloboutku. Kdyt se jit chystalo jiti doma, tu se pied nim objevila droboneka tena v dernem, vysokem klobouku a rudern "Vim, co hleclat, kot'atko," pravila vlidne."

Ja zase hle/dam kote. Neco za neco, chytiS-li mou myku, najdu tvaj kloboneek."

"Ale ja jette nikdy nechytal myky," pravilo kote nejiste. Mala postavidka ho vtak pferutila: "Pst," pravila, "pak je jit nejvytti eas, abys zadalo mytky chytat." Kot'atko se jit neodvatilo promluvit a nasledovalo ji po male pesince, ktere si nikdy pied tim nevtimlo, at koneene dotly k maliekemu domedku s malYmi modrYmi dvekmi. Vtechen nabytek uvniti byl modrY, zdobenY kvetinami. Byla tu malidka, modra postel a vedle teto postele stal malt' stoleeek, na nernt letel talifek zdobenY kvetinami.

"Hied'," zvolala malidka, tena, dupajic rozhnevane notkou a ukazujic na prazdnY talifek. "KatdY veder, kdyt jdu spat, davam si sem trochu mleka a talifek zakuska, abych mela co jist, kdyt se nahodou probudim. Nebot' jedine takto opet rychle usnu. Ale posledni tYden sem pkichazi mytka a mezitim, co spim, vtechno do posledniho drobtu mne sni.

Chci, abys tu mytku chytil."

"Jd, ale . . ." zaealo kot'atko koktat. "tadne ale," pferutila je malidka, 'term a vytla ven, zavirajic dveke.

Odmena.

A tak kot'atko vlezlo pod postel. Pki torn se mu dostalo trochu prachu do nosu, takte muselo lOchnout, ale potom ut zdstalo tine ldet.

Po deli dohe vybehla ze sve diry mytka, aby se podivala, nejsou-li tu zakusky. Kot'atko ku podivu zjistilo, to vi ptesne, co ma delat a dive, net by se kdo nadal, bylo na svete o jednu mygku merle.

Maheld Lena se musela jiste divati skrze

VESTNIK klieovou diru, protote lined v zapeti vstoupila, spokojene se usmivajic. Pkinesla vet& sktinku, kterou polotila na stul. Potom mavala nad ni holi a odfikavala: "Skfinko, otevfi zamky, najdi klobouk."

A vekili byste tomu? Kdyt skfinku otevfela, letel v ni ztracenY kloboudek, v jeho stuze byla zachycena sedmikraska, takte ho kot'atko pravdepodobne ztratilo na louce.

Kot'atko tette podekovalo. Ona zase podekovala jemu a pozvala je, aby nekterY den pkitlo na eaj a zakusky. — Avtak kot'atku se jit nikdy nepodatilo nalezt malou petinku, ktera vedla k jejimu maliekemu domeeku.

Ve stfedu, dne 24. kvetna 1939.

SLABIKAA. Aby babieka neodeila.

Ach, pravila jednou babieka, jiz brzy snad odeidu od vas, mile &tray, na%Tidy. A kam piijdete, babieko? zeptala se tilleta Boienka. Daleko? Ba daleko, drobeeku, velmi daleko.

DruhST den se babieka shitnela po svSich brejlich. We cko prohledali, ale brejle nenalezli• Potom povida Boienka, ze mamince neco po gepti. Piciznala se ji, schovala brejle do postfrlky. A pros? pta se matka.

Malieka odpovedela: Babieka bez brejli nikam netrefi a tak od !las neodejde.

NA PODrtiPSKO. Josef Hora.

Cele stkedni "Cechy jezdivaly a jezdi tam dosud na svatojirskou pout' a z Vrafian i z Roudnice tahnou se k lipskemu zvonu zastupy, navykle chodit sem ro kco rok jako Prataci k svemu Mateji. Ale odpust'te, Pratane, co je sv. Matej i se svYmi davy, proti svatojirske pouti na Rip? Mate u Mateje jiste vic zabavnich podnivteho druhu, tladenice je tam jistotne kladnejti. Ale kde je onen pocit uvolneni, jen padne na katcleho, kdo se dostane pa dedidove serpentine na vrchol ilipu a rozhledne se od kostela sv. Jiti po tirotire rovine, po nefaltovanYch 6echa,ch, jet se vini dokola jako ohromne jezero trodne zelene, rozstkiknute do tmavYch hajt a zase jako setitY koberec, stelouci se pies fidolika a kopeeky pane pkistkitenymi lany poll.

Tu jste se ocitli v samem stfedu Cech, u legendarniho vYchodiska deskYch kmenti, jet se odtud rozstfikly na otyki svetove strany. Stare kroniky nes panel, ze praotec Cech si sem natel cestu hustYmi pralesy, pinYmi "mleka a strdi", ale take zubrft, medvediz' a jine zvefe zlostne a lovne. Mijela staleti a z loveckYch kmene oechova se stall usedli vesnienne, kteti generaci co generaci rortikovali sve obdelane lany, kaceli lesy a zanechali dnetnim svYm potomkam obraz kraje, v nemt nekdejti hvozdy se zmenily v prasvitave lesiky a neltdejti mYtiny prvnich kolonisatora v nedohledne laity ftrodnYch poll. Jsou tak trodna to polabska poobzoru. Delnik z roudnicke tovarny ubira se nale, to Podfipsko distal° pies staleti zemedelveder dome do vesnice, kde jette pomate 'gene skYm krajem a dokonce i pramysl, jen sem pki hospodakstvi a nadYcha se zdraveho vzduvnikl, pkinutilo, aby sloutil zemedelskYm potkechu. Mesto a vesnice tu nebojuji, doplfiuji se, barn. A tak vedle yeti venkovskYch kostelt kapomahaji si. Vtichni tu tiji hluboko v pfirode, tolickYch — tesne pod ftipem i evangelickYch tfebate zbavene romantiky, ale bohate svlato— se vypinaji nad rovinou k nebestun jen kovane tirYm tokem Labe, jet se tu a tam objevi miny strojiren, jet vyribeji sedlakam pluhy, divaku s kipu za hail na svYch bfezich. kominy pivovara, jet promeriuji kueeravY I ten Rip sam, pouhYch 456 metra nadmokchmel v pivo a kominy cukrovara, jet zpracoske vYky, a piece do dalky viditelnY, skuteenY vavaji prozaicka tepna pole v nate bile zlato.

TakovY kraj, feknete, je ale hold proza. Mapupek kraje, modravY zvon eedide s bilou kapliakou, k niz putuji dnes tisice poutniku! tadte se turista, kterY videl horskou romantiku, nadchnouti pro rovinu, z nit ustoupily lesy suny Mont Blanc, Bah vi, to ne, ale stall natim °dim v cletskYch letech, chlapska a obdivuhodchoparnYm kepnYm Amain a tydim i dratenne, hora, zkidlo legendy a sam obraz zdejtich karn chmelnic? Opravdu — dude, kde pfiroda kypi arodou a tivi dosyta sve obyvatele, nutne obyvatel svou vyrovnanosti, svYm klidnYm, pevne rozkroeenYm tvarem. Na zapad k Libochovichybi ono neznatelne se vtirajici oku kouzlo, vlastni kraj fun, v nicht elovek nechava pfirocum se vypina atlY, elegantni Haniburk, lake. oko venec Stfedohoti, ale Rip, osamele usazeny du na pokoji. Na rovine sotva pocitite ono vzruna nedohledne rovine, je tu panem, jako by voteni, jet se vas zmocni, nad mnohotvarnou scelal k lidem dokola: Lidieky, jsme tady, staleti nerii hor. Ale pozorne oko nalezne jinx kouzla tu odevzdavame rod rodu dedictvi zeme, poctiprave zde v podpfipske rovine, na pohled nudye obdelavane, mouclke vyntivane; jsme tu a ne. Je tu jista monumentalita a zdanlive jedbudeme tu — zdar vati praci! notvarnosti. Pohlednete s vrcholu ftipu na °seta, bujne se vinici pole vtech odstina jarni zeNadeje na rychle vojenske viterstvi nad Poilen& tit, ptenice, jetelt, fepy; tu dude dodala kraji podobu lidska ruka; tu dude vidite pkiroskem jsou silne problematicke. Nemecke arma,du, vytlou z dilny lidske prate. Pracujici vesnidy snad pomerne snadno zmocnily by se polCan tu vtiskl raz pkirode, a i kdyt vykacel lesy, skeho koridoru a zaplavily by pramyslove Slezsko, ale na daltim postupu narately by jit na aby je nahradil vYnosnejti kulturou, zasazel znadne potite. Kdyby v ten das pkitla Polsku piece jen 'dude aleje stroma, jet dodavaji krapomoc z Ruska, mohly by bYti nemecke armaji zvlattni rytmidnosti. Ponechal kvesti meze a dy zastaveny. Soudi se, to Nemci po zahajeni na nich tipkove kete, zpasobil, ze jednoducha architektura zdenYch vesnic se na Ake zaleva valky ueinili by nekolik rychlYch tan, aby upevnili svoji posici. Pfedevtim by se zmocni1i 'demi druhy kvetti. Cele, zeme tu volne dYcha, zaleve, se sluncem, nabizi pii vsi zdanlive jedkoridoru, aby Polsko odiizli od more a docilili pineho spojeni kite s vYchodnim Pruskem. notvarnosti oku sta pfitahujicich podrobnosti.

Hned po to pkipravovali by od severu napor na Jake bohatstvi, povzdychne si Jihoeech, vida Vartavu, jet vzdalen.a je toliko 90 mil. Drutento podkipskY kraj s rnocnYrni any obili, vida hYm hlavnim jevittem valky bylo by prumyslopevne, statne statky ve vsich. Tady se nikdy nerodili blouznivci horskych aboei, ani naboye Slersko, jeho tabor nemeckYmi vojsky znaeil by znaene ochromeni Polska a muselo by se 2enki hloubalove zamltenYch, melancholickYch pak hlavne spolehat na pomoc zvenei. Ztratilo scenerii jihodeskych. Poklidne si tu ziji vesnice, klidne splyvajici pole s mesty a jejich tovarna- - by sve hlavni pramyslove podniky. Po to teprve, pkitel by napor na Ukrajinu. mi, jet zaeuzuji vzduch at kdesi na kladenskem

VESTNiK

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939. ,0...00,041■0■00 , I DR. JAROMiRA HUETTLOVA:

44■11111.1.o■K14101.411M0010-0

1010....1111NNOWIMMO.

1.1114

GRAND-NOTE LAZENSKI? 1

4

(Reportai jeans sezony) .

1.0.4•111..•111.11•0 0....enkmome.o.o.o.saso-asau.s..a.

o•no

Petr Rubes se naklonil k Eve: "Slavna Carmen je tu!"

Eva pohledla rychie ke vchodu. Znala Carmen Bolardovou, kterou znal celY svet z divadla, z radia, z gramofonovych desek.

"Druha, Destinova," eeptali hoste, "Carmen . . . slavna primadona svetovych divadell" Zpevaeka si neveimala rozruchu, kterY zpusobila jeji ptitomnost v Bohueovsk;Tch laznich.

Byla torn uzvykla, veude, kde se objevila, se de pied ni sklaneli, veude se setkavala s obdivem a se zvedavosti, ktera ji ji2 nedojimala.

Kradela klidne a sebevedome ke stolu, ke kteramu ji zavedl sam pan Kavanek. Pkijala jeho rytitskou fictu s vlidnym Usmevem. Poznal v nem ihned vzdelaneho mute sveta a syekila jeho galantni peel.

Vybral pro ni nejlepei stal u okna, odkud la ptehle po celem sale. Stal u ni, oeekavaje jeji rozkazy. Zaujala ho nesrnirne, stale myslil na jeji klasickou krasu, zasttenou jakousi melancholii, kterou skoro chapal.

"Prvni stiny stati," myslil soucitne a jeho uctivY, diskretni pohied ho ptesvedeoval, Zo ma pravdu.

Carmen Bolardova byla krasna, Z"ena. Jen kralovska postava, jeji jemna, pravidelna tvai, jeji tmave oci, z yldetniho, podlouhleho tvaru, fascinovaly obecenstvo v divadiech celeho sveta stejne jako jeji hias, mohutnY, zvonivY sopram, kterYm dobyla vitestvi na veech svetovYch scenach. Mela tmave viasy, hladce seesane vzad, lately na jeji male hlave jako ieskla pkilba.

M dosud kraeela cestou slavy ... a piece postkehl pan Kavanek, zkueenY pozorovatel a psycholog, stin melancholia v jejich oeich, ttpky rys kolem rtti, ktere jests dovedly vaenive libat. Jests byla Carmen Bolardova, okouzlujici • enou a piece tu bylo nett, co tuella sama ..

Z prizrak stall, se kterYm nelze smiouvat .

Pkijela do techto zapadlYch lazni z nahleho rozmaru, v nalade, ktera ji v posledni dobe mu'dive prondsledovala. Svet a hluend spolednost velkych lazni ji byla nahle z due protivna. ZatouZila po klidu, po samote, aby osvelila sve nervy a zbavila se hrozneho pilzraku tremy, ktera, se ji zmocnila tak neoeekavand pl ead poslednim pkedstavenim ye videfiske opeie. Bylo to proste neslYchane a hrozne! Carmen, zbo2fiovana, oslavovana, ktera, tilt vlastne jen ve svete ramp, ktere bylo jeviete celym svetem, jeji nadhernY hias se nikdy nezachvel, trpela nahle straenou tremou! Pozbyla viry v sebe a jen nejvyeg im napalm nerve ptemohla se tak dalece, Ze se zachranila pied blamaZi, kterou by snad nebyla prelila. Tak se dovedla ovladat, nikdo nepOzoroval jejiho utrpeni. Po piedstaveni, na etesti poslednim v sezone, se zhroutila.

Lekak ji porueil klid a ticho. Vratila se do tech, odkud odeela pied lety do sveta, za slavou, kam zavitala v posledni dobe jen jako slavenY host.

Pkijela do Prahy bez ureiteho elle, sama, i svou komornou nechala ve Vidni. V ptieti sezone ji Cekalo turtle po zapadni Evrope, Berlin, PatiZ", Brusel a LondYn .. Na nadraL upoutal jeji pozornost reklamni plakat lazni Bohueova.

Rozjela se tam, doufajic v klid lase. Vedela, co ji hrozi, znala pkidinu sveho stavu. Hruza star!, strach pied nim, strach o slavu, ktera ji byla vgim, bazeti pied 2ivotem bez opojeni, bez obdivu a bez lasky, pusobila tak zhoubne na jeji nervy. A2 dosud daval ji Zivot \ee, nernohla sliest myelenku, ae bude jednou konec. Pkiela do BohuSova, mezi meet'anskou spoleCnost, tak odlienou od te, ktera, byla zvykle., a doufala, tu nalezne zase sebe same, viteznou Carmen, vdeenou milenku Zivota, ktera ptemthe i stati. ,Reditel Kavanek si ji zlskal na pr yni pohled.

Diskretni ucta, kterou ji obklopil, pasobila prijemne na jeji nervy. Chtela bYt sama, nedo-

vedla se vgak tak isolovat. Byla v2dy zativy-rm sttedern spolecnosti, ktera se kotila jejimu umeni a jeji krase.

Venovala rnu Ashle y , za ktery'7 mtdove celeio civilisovaneho sveta byli ochotni spachat nejvet'Ai poS.etilosti. Dovedl ocenit jeji rortomilost; v jeho nadeenern pohledu detla, vdeenost. mohl "Obedval jste ji'Z, pane tediteli? byste mi venovat svou spoleenost!"

Uklonil se a polibil jeji ruku.

"Po leta jsern. touZil po teto ch tekl proste a Carmen Bolardova vedela, ze to neni jen fraze.

Obedvali spolu a jejich stal byl sttedern zornosti. Reclitel Kavanek se stal ve spoieenosti slavne prirnadony zase tim, Cim byl na sv3ich cestach po celem svete: uhlazenym muZern sveta, jon2 sc aisi nehadil do a.zk.eho rarnce Sohueovskych znevaaka obedva s teditelem!" poznamenala, pain Emilie a zaniitila svilj lorgnon na dvojici u malelao stolu. "Ani nema eperky," dodala pohrciliYe. Nedovedia si slavnou hereeku picdstavit jinak, neZli oveieenou zlatem a brilanty.

Pan Leo Frank se obratil smerem lorgnonu pani Emilie; spattil Carmen Bolardovou v prostY'ch, aern'i/ch :;atoch bez oz lob, neuveritelne elegautni proti pain Eri.i ii, ktera navesila na sebe k obedu celf ziotnickY kram.

"Co budete delat odooledrie?" pokusila se pani Vanicoy a zajistit si jeho zajem.

"Zkoumat teren," odpovedel a teprve po dlouhe dobe -Dochopila pain Emilie vyznatri techto sloe.

Odpoledni plany zamestnavaly i ostatni hosty, kteti zbV.d v sale.

"Pajderne na tennis, sleeno?" ptal se Petr RubeS Evy. "Musien vybalit zavazadla," odpovedela skoro litostive.

"To nepotrva \Teener tail ji Petr. "Jests zbude jiste. eas na prochazku. Musime shiedfoul okoli, je pry pekna" "My si sedneme do parku na koncert," rozhodl pan rada Maldik za pani Rubeeovou. Teeil se tomato setkani, protote hovotil tuze rad o starch Casech.

"Kdy budete hotova se zavazadly?" patral Petr a Eva musila siibit, ze za hodinu nejdele bude oripravena k vYzkorane caste po Bohueoye. Dale tento glib zeela ochotne, aCkoliv ji trochu bodlo u srdce pti pomyeleni, jak snadno lze zapomenout na sedmiletou lasku.

Hana MaSkova, umlouvala prave automobilovY vYle,t do okoll. SvarnY kapitan ji oveem nabidl doprovod. Ueinil to trochu rortrZite, protoate v duchu potital, kdy mute dostati z Prahy zpravu, o kterou poladal sveho kamarada od praIskeho pluku. Zajimal se velmi o finaneni pomCry sleeny Hany a proto2e mei rad ve \Teem jistotu, utinil ureite kroky, ktere snad rozhodnou o jeho budoucnosti. Potkboval penize jako sal, veritele nechteli jiz eekat, bohatY sliatek by mu byl proto velmi vitan.

Sleenu rlanu odhadovalo jeho bystre oko aspoll na pal miiionu. 1•TeLli prijde touZend zprava, neuekodi male milostne intermezzo v zaviienern auto.

"Jak diouho potr y a ordinate?" ptala se zarnilovana, pani Maid doktora Rehote.

"Do Cityt, mildekul" seotal doktor. "Piijdu pak pro tebe."

Jejich ruce se pod ochranou stolu va,:;nive spletly. Mel v zajeti jeji malou ruCku a laskal ji ye sve . dlani.

Sal se y yprazdnil, zustaly to jen mclodie hodby, zaearovane v tmave skrince radia. Ohlas sveta, vtirave znejici do klidu iazenskeho odpoledne, ktere bylo svetem pro sebe, v nernZ kvetla take laeka, bujel Mich a boutily vaene.

Na laviekach v parku mdeli starei, pohodlni hosts, Cekajici na odpoledni koncert. Tennis byl zatim opuete,n, jen na chvili veak, protole od vily Jiiiny spechalo jiz nekolik deveat s raketami v ruce. Na plovarne se slunilo nekOlik hosti, kteti pohrdli cdpolednim spankem. V dekarne doktora Rehote sedeli jiz pacienti, Cekajic i no zaeatelz: ordinace.

Z lazen3z.ako parku .vyjiedelo ant° sieeny Hany Maeleve. flidila semi a vedie kapitan Vlasak. Zapomnei na chvili no sve dluhy a kterou eekal z Prahy a hiederup •e-

Strana 15. ne na rude nalidene rty sledny Hany, ktera se nepatrne usmivala. Rozumela jeho chtivemu pohledu, je 2. tO mela velkou praxi ye vecech lasky. Odhadovala v duchu vzdalenost, ktera, je deli od bezpeeneho mista v lese, kde zastavi motor. Nebyla skonpa, nemela zbytednYch ptedsudku a moralkou pohrdala. Chtela se vdat a vedela, ze ji hoti pada pod nohama. Maminka ji naldite poudila a sleana Hana byla chotna dat zalohu na manklske Atesti .. .

Pan! Emilie byla ospala, pies to, 2e se sna2ila piedstirat divei sveZest. Dala se piece vSak doprovodit galantnim panem Frankem a odmenila ho na prahu sveho pokoje lasmevem, provazenYm hlubokYin vzdechem. Pani Emilie ziejme litovala, 2e se musi vzdat spolednosti tak rortomile.

Pan Leo Frank se uchYlil rovne2 do sveho pokoje a zilstal tam aZ do vedera. Co alai, zatim co pani Emilie spala, lazne Bohneov nezvedely.

Na-tests do mesteeka sla za chvili sledna Eva s ingerjrem RubeSein. Vybaleni zavazadel netrvalo tuze dlouho a zlatovlasa, Evieka si hodne pospieila. Asi ji lakala vYzkumna prochazka do nejblittiho okoli. Slygela od ptitelkyne, ktera Bohueov znala, to u teky je rozkOSna, stezka, styokena, prim p pro dva .

Ve svem pokoji leZela Carmen Bolardova na lehatku, ktere uslu2na pokojska posunula na balkon.

Eyla zahalena v domaci spVvavY7 tat z make latky, jeji2 ruclY ton harmonoval s Cernou piilbou jejich vlastin Koutila cigaretu, zlate pouzdro, zdobene demanty, letelo na malem stolku vedle lehatka. Dar hrabete R. Patf2ske jaro, °pile, touhou. Triumf v divadle a noc vatne pod pariZskou obiohou, zrudlou polarem uinelYch svael. Polibky a objeti, zapomenuta pro jine . . . PestrY svet, potlesk, slava a laska.

Veena, stale stejna, s malymi odstlny a variacemi podia temperamentu partnerova. Veda stejna a veene vytou2'end-.. .

Carmen Bolardova sledovala obladky koute, ztracejici se v jasnem vzduchu. Videla pies vrcholky stromt do kraje, dohledla az k hradbe modravS7ch lase. Byla sama, jak nikdy jests nebyla. Same se sebou, se s yYm strachem pied sta,Em a neureitou touhou zachytit i v tact samote okamZik, na kterY by mohla vzpominat Slunce zatilo na obloze hlubsce modre. Lazne dtimaly v horku, i osud zlerivel, kterY7 zadal dnes hrati svou tragikomickou hru s lidmi, ktere nahoda tu svedla. A odlo2i1 na pozdeji hlavni jednani dramatu, yeene stejneho a yeene . rneniveho jako je Zivot II. Lazne se chystaly k prvnimu zabavnemu yeeirku s prograrnem, o kterY peeoval sam--teditel Havariek. Sezona byla v prouclu, od piijezdu poslednich hosti uplynulo jiz diainact, dna, co ptielo potom nebo co jests piijde, to byli vetknou jednotlivci, kteti nehraji 26,dnou roli. Hlavni kar stalYchhosti se ji2 v laznich udomacnil a byl Cas myslit na zabavu. Tennis, koupani a prochazky omrzi, tvoki-li jedinY ol p ah dlouhYch letnich dnfl. Hrozi nuda, ktere dovedl dent jen pan ieditel Kavanek, v2dy dtmyslnY a znalY lidske povahy, piisahajici na zakon zmeny. atrnact dni se rozvijel Mvot v bohugovskyich c.znich. Dvakrat za tuto dobu ptijel advokat Havel navetivit svou 2enu. V2cly se zaradoval, jak se jeji zdravi lepsi. Posledne pkijel drive, neZli byl oeekavan a zastihi ji dckonce na tennisu, smejici se a veselou, jako nebYvala nikdy, donor. Reditel Kavanek, kterY zpozoroval ni nenadalY piijezd advokatova auta, rozbehl se parkem, hledat pani Maki. Mel sam strach, kde ji nalezne.

A oddychl si, kdyd zaslechl z tennisu jeji altov.y zvuen3'7 smich. Varovat ji nemohl, protok take mantel byl ptivaben timto smichem. sice hned, jakmile pani Maii spattila tvat sveho mute, zrudlou spechem; pan doktor Havel mel vg ak veru ptidinu se domnivat, ze lazne vykonaly ji2 svou povinnost. Hovotil o tom s doktorem fi,ehotem a ptal se, kdy se jeho mute vratit. Narazil v§ak na energickST odpor.

Doktor Rehot zbledly ponekud asi pani Hay lovi jeho omyl, mluvil trochu zadchan3'7m hiasem o mohlosti recividy a slabYrch nervech pani Matt "Pobyt v Praze nyni, v dushem, late by pro

Strana 16. milostivou pani byl naprosto zahubnY!" tvrdil, zapominaje ve sve zarnilovanosti, 2e klamanSr mantel neni piece ripine slept. Neni piece zvykern, aby se lekai tak exponoval pro pouhou pacientku a hajil tak temperamentne jeji pobyt v laznich. Advokat Havel na neho opravdu podezirave pohledl.

"Ma. 2ena by nemusila 13S7t v Praze, pane doktore. BSivame v lete v Oemo8icich, kam za ni jezdim."

Doktor Rehoi zapasil nelidsky s touhou dat se strhnout na zloeineckou drahu. Man2e1 pani Mali jiste netuS11, 2e je ye velkem riebezpeai 2ivota.

Jiii Rehoi se vaak piece piemohl a zachranil se pro spoleenost a pani Mati.

"A co lazne, pane doktore? Milostiva pani nemide piece pierukt ledbu!"

"Myslite?"

"Radte se zeptat doktora Vitka! Hovotil jsem s nim o ptipadu milostive pani. Je to zvlattni nervova choroba, ktera mne zajima jako MicaChci se toti2 specialisovat pro choroby nervri."

"Ah tak!" Mandel pani Maki zavrhl podezteni, ktere se tak nahle ozvalo v jeho mysli. Tedy odbornSi zajem! Nu, dokoneit kuru by Maki mohla. Aspori bude pak doma rortomilejk a uSetki ho hysterickS7ch seen.

Svolil tedy a povolil pani Maii je gte etyinedelni lhutu. Doktor Rehoi ho vyprovodil ze sve ordinace a spechal k iediteli Kavankovi; zastihi ho v kancelati a ,byl uvitan rismevem.

"Pro boha, nesmejte se, pane iediteli!" nailkal Rehoi. "Musite mi pomoci!"

"V eem yam mam poirioci, doktore?"

"V2dyt' vite! Mid pani Mari nesmi k ni dnes v noci! Zblaznil bych se! Uvatte to piece!"

"Uvait jste mel diive vy, milk doktore! yedel jste, 2e je pani Havlova vdana!"

Doktor Rehoi se ani nedivil, 2e jeho tajemstvi nebylo jig tajemstvim. Znal v gak pana Kavanka ji g dosti dobie, aby veal, 2e se na neho mule spolehnout.

"Vite piece, 2e je v tomto man2elstvi nat'astna! Mtdeme za to, 2e se mame radi? Jakmile bude volna,, stane se mou 2enou, nemusim vas piece ujiWovat, 2e na§e laska neni pouhSr prazdninovS7 flirt!"

"Bohu2e1, doktore! Advokat Havel nevyhlik jako mug , kterS7 by se tak snadno vzdal sve 2efly! Nejaka, tragedie by se mi tu nelibila!"

Doktor Rehoi seviel rukama hlavu.

"Nejak se to musi rortekt, musi, pane iediteli! Mari je m3"rin osudem! Prod jsme se jen nesetkali diive!"

"Ano, proe! Mohl bych vam iici proste osud!

Vim, 2e je to slabs ritecha! Co main tedy ueinit, abych yam pomohl!?"

Doktor kehot chvili piemyslel. "Karty!" zvolal pak radostne! "Malin mug hraje vaAnive rad karty! Zdr2ite ho v restauraci! Zahrajete si s nim!"

"A prohraji, vid'te?" srnal se pan Kavanek, neodmitl vaak zamilovaneho doktora ripine. Byl v2dycky slab vuci lasce a temperamentnimu projevu 2ivotni sily, kterou ztoto2rioval s laskou. Miloval mladi a proto slibil pomoci dvema mladSr m po'Setilcum, kteii vyzvali osud k zapasu o sve pravo na Stesti ..

Veeer se keditel Kavanek horlive bavil s doktorem Havlem. Bylo dative podasi, ktere soustiedilo lazeriske hosty do irtulne jidelny. Nebylo ani napadno, nabidl-li man2elu pani partii karet. Dva pani, rovna milovnici teto problematicke zabavy, se k nim pfidali a brzy se ukazalo, 2e advokat Havel nepestuje karty jen pro zabavu, nSibr2 z opravdove karbanicke vaAne. Pani Maii mohla vypravet o nocich, ktere Probdel u karet, zapominaje al pine na domov a mladou 2enu.

Nedal se tuze pobizet a brzy byl ve svern 2ivlu. Svou 2enu poslal zahy spat a byly tic hodiny zrana, kdy2 odchazel z jidelny. Pan ieditel Kavanek odael &l ye ,nebot' videl, 2e dva spoluhraei pana advokata Havla ho ripine zastanou. Nemel vlastne takove sezeni rad a dovoloyal je jen .vrjimkou. Dnes slou2i1 karban snad dobre veci, nebot' nebylo pochyby, 2e mud tak vatnive oddanY kartam, nemohl bit dobr'm mantelem, tim spite, ponevadt take hodne pil.

Pan Kavanek uptimne litoval pani Mail a je-

VESTNiK ho sympatie k mladYm zamilovanYm potetilcum po teto zkutenosti vzrostly.

Doktor Havel se dostal do vily Jitiny trochu kolisavym krokem. Zastavil se u dveil pokoje sve teny a chvili vahal. Pak zvitezila Unava a pivo, ktere vypil. Vetiel do testky, ktera byla pro neho vtdy pripravena a usnul, sotva dopadl na log e. Pani Mail byla zachranena..

Druheho dne mel jeji mantel tetkou hlavu a vYditky svedomi. Prohral lidera znaenou eastku, pies to vtak nabidl iediteli Kavankovi na tYden revanche. Odejel diive netli jindy, trochu mrzut, vedom si sve viny. Byl neobvykle vlidn' k pani Mail a doporueoval ji, aby vyeasu k dukladne leebe.

Po odjezdu jeho se pani Maii rozplakala v name' doktora ftehofe. Sedeli spolu v doktoroy e ordinaci, zaffene nyni, v nedeli odpoledne, protote vila Jifina byla pine obsazena a teditel Kavanek sam doktorovi radii, aby nepodnecovali klepavost ostatnich hosti, zvYtenou prazdninovou nudou.

Uprchli tedy se svou laskou do ordinace, sedeli na otomane a pani Mari srdcelomne vzlykala Teprve nyni se svefila ftehotovi, to jeji mantelstvi neni netit'astne jen proto, to ji od mute tolik let. Advokat Havel byl brutalni tyran a karty byly jeho vatni. Nejen karty, nYbet vSe, co souvisi s touto vYstfednosti. Pani Maii musila trpce platit za to, to podlehla tenkrat strachu pied bidou a ztratou mista.

Venku tumel titie letni deft', v ordinaci bylo ticho. Doktor Rehoi mel v naruei pani Mail a polibky, kterYmi pokrYval jeji tvale, mely slanou piichut' jejich slz .. .

Kdyti se loudili veder, byl odhodlan pustit se v boj o tenu, ktera byla pro neho jedinou .. .

To bylo pied tYdnem a po nedeli se zase rozsvitilo slunce nad Bohutiovem, modra obloha se smala a svet byl zase pin radostne nadeje.

Zvlatite, kdyt se objevily v jidelne plakaty, ohlagujici sobotni veeirek s bohatSrm programem. A na plakatech sensate — jmeno Carmen Bolardove, ktera vyhovela prosbe ieditele Kavanka a slibila, 2e obohati program svS7m zpevem. Zprava o tom vzbudila nad geni. Wichni jig znali slavnou zpevadku, ktera tu 2ila mezi nimi tak osamele. S nikym se skoro nest3ikala, vychutnavala svou samotu, ke ktere se sama odsoudila. Jen s panem Kavankem promluvila, kterST ji stale zahrnoval uctivou pozornosti. Ostatni si k ni netroufali, vaichni pocit'ovali,ze je z jineho sveta, 2e nepatii vlastne mezi ne. Zvykli si ji2 na ni, jeji elegantni, distingovanS7 zjev byl ozdobou BohuS'ova; budil ve v'Sech obraz zaticiho jejiho okoli, z neho2 ptiAla sem, aby se zotavila. Zdravili ji uctive a byli nad§eni zpravou, 2e ji uslyk zpivat.

Jen s Evou Maleikovou se seznamila, protote se ukazalo, 2e svetlovlasa medieka je vSibornou pianistkou, nadanou hudebnici, ktera, mute doprovazet slavnou zpevadku. Carmen Bolardova ptijala vlidne Evu, kterou ji teditel Kavanek piedstavil. Odmitla vaak zkou§ku. Jen chtela slyget Evu hilt. Eva zahrala mistrne vaecka elsla, ktera zvolila Carmen a zpevadka s ni byla naprosto spokojena. Pochvalila ji a ujistila, 2e se bez zkoutiky shodnou.

Svolila x tomuto vystoupeni, ktere by byla jindy pohrdave odmitla, z davodu, kterY byl znam jen ji same. Chtela se pfesveddit, zda jsou jeji nervy zase zdrave. Klid, ktereho si dopfavala, pusobil na ni rozhodne priznive. Zotavila se, nova touha po 2ivote a po rispechu se v ni ozvala, jen nekdy tlumend mueivSrm vedomim, 2e starne. Dlouho stavala pied zrcadlem, pozorujic kaidou vrasku, kterou neilprosnY eas vryl do eiste krasy jejich rysu. Pozorovala zoufale cede nitky v derne ptilbe syYch Pak sedala ztrnule, cele hodiny na lehatku na balkone, kouiila a hledela zamytlene do Balky, pies koruny stromii, do gireho kraje. Snila o minulosti, o slave, o svetle ramp, o vitezne sile sveho hlasu. 0 nocich lasky, v nicht byla vtdy kralovnou, jet vtdy rozda,vala a nikdy nepfijimala. Prchala do minulosti pied budoucnosti, ktere se desila. Myslila na turne, ke kteremu se zavazala. Bude to testa slavy, na kterou byla zvykla?

A pak se ji zmocnila vtdy Anava, hrozna nava a touha nechat vteho. Prvni piizrak staff, netprosneho zakona tivota, kterY se nezalekne ani slavy. Svolila, to bude zpivat, aby se

Ve stfedu, dne 24. kvetna 1939. pfesveddila, co jette dokate. Chtela slytet sraj hlas, chtela zase bojovat s tremou, ktera pied ni stala jako desiva, hruzna nepiltelkyne, ktere nechtela podlehnout. Co ji bylo do pbsluchacu, lhostejnych lidi, kteii snad ani nedovedou ocenit, co znamena slytiet Carmen Bolardovou zpivat! Korunovane hlavy se pied ni sklanely, bohaei platili zlatem za chvili v jeji spolednosti. Bude zpivat pro sebe, aby se zbavila Uzkosti, ktera ji muei ji2 tak dlouho .

V laznich se nemluvilo o jinem, ne21i o sobotnim veeirku. Pani Emilie, hffici toaletami a sperky, se site vyjadtila trochu pohrdave k panu Frankovi o to slave, kdy2 vtak vyslechla nekolik rozmluv o svetove povesti Carmen Bolardove, zaeinala chapat, 2e tato hrda, vznegena, 2ena nemusi se ani ove govat gperky, chce-li sobit a 2e staei pouhe jeji jmeno, aby vzbudilo nadgeni a vtieobecnou fictu.

Pani Emilii se v Bohutiove libilo. Jeji mantel psal, te ma v Praze spoustu prate, vyjednava pry zase s jinou cizozemskou firmou o vSivoz Aunek, nema pry proto naprosto touhu spattit lazne Bohut'ov. VAak jeho Emilie vi, 2e to neni pro neho, nema rad ulizanou spoleenost a nemiluje §krobene chovani. Ostatne mail u Prochazkii pivo jako kien a pan Van& pieje sve choti, aby se dobie pobavila a uzdravila sve rheuma. Ptal se jette, jak se ji libi koupele v tom bahne? On by do toho nevlezl, nepotiebuje to, bohudiky, je zdrav jako rys a piveeko mu chutna. .. .

Pani Emilie se at zardela pti aeni tohoto bodreho dopisu. Nikdy nepochopi jeji mantel, co jsou povinni svernu bohatstvi! Kdyby jen videl, jakeho ma pani Emilie kavalira! Pan Leo Frank se skutedne omezil na spoleenost pani Emilie, nikoliv snad vYluene, protote tu bylo dosti hezkYch deveat, ktera ochotne pfijala jeho doprovod na prochazce parkem nebo s nim zatertovala na plovarne. Pani Emilie vaak mela na neho nejvetai pravo, ktere uplatnovala k velke veselosti mladete. Netutila ovaem, to ji nazYvaji prostoteke diveiny "potetilou babou" a de se smeji jejimu ziejmemu nad geni pro avarneho mladeho mute. Pani Emilie toho vSak nedbala. Koupala se pilne v rateline, hlavne proto, ponevadt slytela, de tyto lame pomahaji k Stihle linii. Davala se nemilosrdne masirovat robustni maserkou, ktera denne ujiSt'ovala za tuene zpropitne milostivou pani, 2e se napadne hubne. Bohu2e1 zvy govaly tyto procedury chut' pani Emilie k jidlu, take se vrhala chtive na obed, zapominajic pro hroznS, hlad i na svou touhu bit za kaMou cenu atihla. Kvetla pilaw a ani zdvojene usili masareino nemohlo ji zbavit dvojite brady. Jejr mohutna riadra se vaak dmula mladistvou touhou a pani Emilie snila o vecech, ktere by vzbudily v mysli jejiho stfizliveho mantela vatne pochyby o jejim zdravi. Nebylo divu, 2e stfedem jejich snri byl elegantni pan Leo Frank, kterS T byl stale rortomilSrm spoleenikem a obdivovatelem jejich toalet a gperkii.

Existence pana Franka vzbuzovala zprvu jisty neklid u pana ieditele Kavanka, musil vaak seznati, 2e se asi mSrlil. Pan Frank u2ival sve dovolene zcela normalnim zptsobem a platil piesne. Korespondence jeho byla nepatrna, dodosud jedinY doips z Prahy, choval se stal naprosto bezvadne a nebylo lze uptit, de je to dobie vychovanY mladY mu g. Zprvu se pokusil piece sblitit se s Evou Maleikovou, byl va. ak vlidne a rozhodne odbyt. Petr Rubes se musil site hodne pfemahat, aby byl vlidnY, nedotilo vaak k tadnemu vYstupu a pan Leo Frank klidne resignoval a venoval svou pfizeri pani Emilii, ktera prave, po deseti letech zjistila ke sve radosti, 2e jeji vaha klesla opravdu o celSrch 20 dkg! Eva pana Franka nepostradala.

Bylo to smutne a svedeilo to neklamne o vrtkavosti g enske a nespolehlivosti diveich avtak marne proti tomu bojovala. Petr Rubes ji byl elm dale, tim milej§i a Eva myslila s kosti v srdci a s melancholickSrm smutkem na sveho snoubence, kterSr jiste netu gl, jak zasahne tento pobyt v laznich Bohu gove do jeho osudu. Byl na cestach ye Francii a skoro denne dostavala Eva od nal° listky s mnoha srdeenSlmi pozdravy a nekolika kamaradskSrmi slovy

a

(Pokraeovani.)

Ve stkedu, dne 24. kvetna 1939.

META. Barevne nebezpeei Dr. Heinz Beyer.

EN ode dne vzrasta, sebevedomi a odpor D barevnich proti bilemu kolonialnimu imperialismu. Wilde padaji piehrady autority.

Na vS7chode, na zapade, na severu i na jihu zaeina, boj proti bile nadvlade a kultute, houtevnate usili o hospodatskou samostatnost, o domeni hodnot vlastni rasy a barevne kultury.

VAude thne skryte nebo otevtene oheri 2.iroce rozvetveneho hnuti barevnSTh, namnoze tetko dokazatelneho, ale bedlivemu pozorovateli patrneho v tisicerSI ch podrobnostech. "Barevne nebezpeei" je na pochodu, aby ohrozilo kulturu a mocenske postaveni bile rasy, nebot' proti bilemu drti v2ichni pohromade, od eerneho k ruclemu a tlutemu.

Co to bude znamenat pro hospodatstvi a politiku, bude-li bilSr mu g sesazen se sveho tranu a vylouden z utivani pokladt na gi zeme? Podati se mu rozpoznat zaveas hrozivST stin "barevneho nebezpeei" a odvratit je? Musi Wit ftkolem vkch varovat svet pled nasledky, ktere by se dostavily po viterstvi barevneho hnuti.

Pro Nemecko zvla,Ate cliiletite v3isledky shrnuje Paul Bang v kapitole "Svetova valka a barevni". Zde konstatuje pravem, 2e pozdej21 dejepisci budou muset valku proti Nemecku pravdepodobne oznadit jako valku rasovou, nebot' "byla a zastava, skvrnou bile rasy", cot ph.znal take francouzskSr general Castelnau, kdyt tekl: "Tato valka ma znieit nemeckou rasu".

K tomuto aeelu byly nejenom pkinuceny po prye v evropske valce barevne narody v gech odstina aeastnit se valky, a byly pozvednuty na, hodnost "spojenca a spolubojovnika", ale bylo utito i vlastnich kolonialnich sboru na IT2ech frontach Evrpoy. Francie sama postavila do evropskeho pole podle vlastni statistiky 809,000 domorodca z eerneho, hnedeho i tluteho plemene. K tomu se ptipojilo tupeni Nemca v nagich koloniich Anglii a Francii, stupriujici se k trestani bilSrch nemeck3ich lidi pled barevnSr m publikem, a hanebnoSti eernocha v obsazenem Poryni.

Nasledky rasove valky proti Nemcum jsou jeg te mnohem vatnej21, net se dnes mnozi domnivaji, ale jsou jive, net jako odekavali sami prznitele rasy.

Nejvat21 vina pada — pokud se tSid'e Evropy na Francii s jeji htignou a vratednou militaristickou politikou", o ktere dr. Bang pojednava, ob2irne v kapitole "Barevna politika Francie". "Dnes je tato politika nejvet2im nebezpedim pro eel* bilST svet."

Francie krome toho vyvolala s ochotnou pod- porou Anglie vedome neptatelstvi celeho barevneho sveta proti bilemu se v2emi jeho nasledky. k vSrvoji ye v3ichodni Asii", pi2e dr. Bang v kapitole "Afrikanismus", "tu barevne hnuti vy2lo z hnuti habaskeho, ethiopismu, jet je v poslednich letech stale vice podporovano probouzejicim se mohamedanstvim, protivajicim v posledni dobe sve nabotenske a politicks obrozeni. Ale vedeni a jadro ethiopismu neni v Africe, nSTbrt v Severni Americe. 0 osudu Afriky se nerozhoduje v Africe, nSrbrt v Harlemu, derno2skem ptedmesti v New Yorku, a v Black-Belt (eernem pasmu) v USA." Slovo Harlem ma proto ut davno vynikajici zvuk a stalo se heslem pro celS7 barevnST svet.

I kdyt je ye SpojenS7ch Statech celkem "jen" 12 procent dernocha, jsou piece hospodatsky i politicky rozhodujicim Cinitelem v nekolika dale2it3'rch statech: ve Florida jich je 32 procent, v Louisiane 40, v Alabama 42, v Georgii 42, v jinni Karoline 51 a v Mississippi 52. Dnes ut neni y e SpojenS7ch Statech daletite otazky, pfedev2im oto,zky socialni povahy, ktera by se te2ila bez dernocha.

"Negr, i delnik, je-li eistokrevn3"7, je dlovek hrdST a sebevedomSr. Je piln3"7, getrnSr a ptedev2im — velmi oistotnST! Takov3'7 je i v pralese nebo v jarnajSkem krasu, kde bydli v palmo,

VESTN 18 vSrch, bambusovYch nebo lYkovYch chatreich.

Koupe se co nejeasteji. Ude bydli, i v Trinidad& kde ternoch musi vykonavat te2kou a tpinavou praci, v thlednYch bungalovech, na kterYch je videt, s jakou laskou je otetfuji. Pradlo, ktere tu vyvetuji eerne maminky, je diste jako sklo. V Chicagu spattime stejne pfekvapujici obraz. Zde tvofi dernotska etvrt jednu z nejkrasnejtich vilovYch dtvrti, znamY Grant Park.

Za svetove valky bylo tfeba do Chicaga povolat z ji2nich state mnoho eemochu pro zbrojni prtmysl. Tito lids byli pracoviti a dobte vydeSlo2ili se, a jeden ziskal pod vyptjeenYm jmenem vilu v Grant Parku. Kdy2 se do ni nastehovali dernoti, znehodnotila se okamtite pada v celem okoli, proto2e Ameridane nechteji bydlet spolu s "black men".

Take v americkem delnictvu hraji eernoti vtznamnou tlohu. Jsou radi ptijimani, ne proto, pracuji lacino, nYbrt proto, ie pracuji piesne. Svazy sdru2ene v Committee for Industrial Organization pfijimaji dnes bez rozpakt dernochy, a od roku 1930 otevfela dernochtm stup take druha velka americka delnicke. organisace American Federation of Labor". Ale nejzajimavejtim vYsledkem ethiopskeho hnuti je snad to, te dernoch, jen nam byl &five znam jako naivni, zvedavY a mnohomluvnY elovek, se dnes stal velmi zdr2enlivYm a mleenlivYm druhem.

Africke hnuti, ktere ma dnes k slunam 'detne vlastni noviny, vlastni zpravodajskou organisaci a kratkovinnou vysilaCku, ba o kterem se v Americe pravi, 2e ma i vlastni "tajnou slam", u2 neni desno osamoceno ve svem boji proti bile rase. Paul Bang venuje ye sve zajimave knize take uvedenemu uz mohamedanstvi a arabskernu hnuti dlouhe kapitoly. Spojovaci tiara "barevne fronty" probiha z Ameriky pies jinni staty do africkYch kolonii francouzskYch a italskYch, odtamtud pies Egypt do tajemneho arabskeho sveta Ibn Saudova a dale pies Iran a Afganistan do Indie.

Uvnitf islamu, prohlatuje Bang dale, se take odehravaji dtletite politicks zmeny. Dnes marne pled sebou dva semknute mohamedinna jedne strane politickou aliske bloky anci saudske Arabie, Iraku a Egyptu, na druhe spolek uzavfeny 1937 mezi Tureckem, Iranem, Irakem a Afganistanem. Irak (Mezopotamie), jemut byla 1932 ptiznana statni samostatnost a jeho kralem je zet' Ibn Saudfiv, je elenem obou blokt a slou21 jako pojitko mezi nimi.

Proto se musime na tyto dva bloky divat jako na jediny mohamedanskY celek, kterY zna jen jednoho protivnika: Evropu, a pfedevtim Anglii a Francii.

Usmerneni islamu proti jedinerriu nepfiteli plati stejnYm zpfisobem i pro Indii, kde byla anglicka vlada v neposledni fade zalotiena na protivach mezi mohamedinstvim a bramanstvim, je2 nyni kradeji ruku v ruce proti spoleenemu neptiteli. Jak to asi v Indii vypada, dokazuje nad jine lepe skuteenost, ze korunovani anglickeho krale na indickeho cisafe, ktere se melo u2 dam° konat, musi bYt stale znovu a znovu odkladano. "Vteindicke hnuti", vedene, plimo nebo neptimo Gandhim, zahajilo u2 take expansi na ostatni nexody. Za pfiklad no uvest zaplaveni Tanganjiky Indy. Kratce po svetove valce tam skoupili Indove nemecke statky a tak se tam za poslednich deset let ptistehovalo na 30,000 Indu. "Beriingske Tidende" z Kodane, ktere nejsou k Anglii nepfatelske ani k Nemecku pfatelske, o tom piti: "V Tanganjice mime hlubokY, pfimo desivy pocit krise, kterou pro2iva, britske imperium, ochromujici pocit nejistoty, a tam take pochopime, 2e nepodati-li se skuteenYm vtdciim imperia nit konec teto nejistot y, bude to zadatek rozpadu. Zatim co Evropane se nayzajem stfeti 2arlive ze svYch zakopt, dobYvaji Asiate We a mleky zeme. Tento sta y je naprosto neudditelJe to nebezpeei pro moc a vatinost belocha v Africe.

Ze Zapadni Indie vychazi "eerne hnuti", tak zvane "diste eerno§ske hnuti". Cela Zapadni Indie je derna, to jest, tije tam na 12 miliona lidi, mezi kterSrmi sotva jeden milion belocht.

Aekoli na Trinidadu i na Jamaice, stejne jako v druhfth anglickSrch koloniich Zapadni zaujima dernoch vladnouci postaveni, je obchodni tiV0t, stejne Jae ye stare ZOgke*

Strana 17. vYchodni Africe, v rukou Indu a — Indove maji v rukou velke obchody a obchodni domy, maloobchody a hospody v mentich mestech a na venkove 6iriane maji dnes dokonce i sve dasopisy.

Co se konedne tSree problemu miAenca, je dosti pochybne, zda zde motno mluvit o jednotnem hnuti. Jedno je vtak jiste: ie se mitenci pfidavaji podle okolnosti bud' k indianskemu nebo dernotskemu hnuti a nejdou s belochy. 0 indianskem hnuti slu g' poznamenat hlavne to, ze je naprosto nespravne mluvit o "vymirajicim Indianovi", nebo' Indian iije, a to nejenom snad v Jfini a Sttedni Americe, ale i v Severni.

S obrozenim a pestovexiim jeho starch obyeejt, otiivaji i vzpominky na zlodiny bilYch stehovalct, a tak se udr2uje sta4 pramen nesmititelne nenavisti k Strudne mateme tedy Stojime tvaki v tvat sjednocenemu barevnernu hnuti, je2 se sice deli na jednotlive "bloky", ale ktere ma za spolednY cii boj proti belochtm. Beloti jsou v mnoha tzemich jen trpenYmi a nezvanYmi hosty. 0 nejakem vedomi panske pfevahy u bile rasy uz nemt2e byt ani fedi. Vtude je videt probouzejici se rasove uvedomeni, je2 vynika zvlatt' silrfe u eistYch dernocht. Vzdelavaci snahy u barevnYch dospely tak daleko, ie se vyrovnaji belochtm. Ale je-li nee° s to znieit i ten zbytek ficty, kterou maji barevni k bilYm, pak je to pfedevtim americke kino a radio, jiste ilustrovane easopisy s obrazky vice nebo merle nahYch bilYch 2en a zpravy o sporech a nesvornosti v bilem svete.

Co se deje se zastaralYmi dopravnimi prostfedky.

Spojene Staty vyrabeji a poutivaji nejdokonalej2i dopravni prosttedky ze vAech zemi na svete. Tent model automobilu, lokomotivy, 2eleznieniho vozu nebo letadla, zfistane obyeejne v pou2ivani jen nekolik let, aby udelal misto novemu, dokonalejtimu. Americana, kteti cestuji it cizich zemich, jsou east() pfekvapeni, kdy2 najdou v provozu 2eleznieni vagony, automobily nebo i letadla tehoi typu, jaky byl pou2ivan ve Spoj. Statech pled mnoha lety, ale nyni se povauje za tpine zastaraly.

Z nekolika set tisic americkYch aut, vyva2enYch do Mexika, slouti nektere vozy a2 trojnasobne tak dlouho, jak by se od nich oeekavalo v zemi, kde byly vyrobeny.

Jihoamericke a einske ieleznice jests dnes pou2ivaji 2eleznienich vozu teho2 typu, ktery se ye SpojenYch Statech zakinal odstraliovati jako zastaralY tamer pied ptl stoletim.

Modely americkYch letadel, jeti se objevi v jinych zemich, jsou vidy o nee° pozadu za nejnovejtimi vYrobky americkYch tovaren.

Fordovy a Fokkerovy ttimotorove letouny, jet kdysi vladly na americke obloze, ale nyni byly docela zastineny novYmi typy, konaji velmi dobre slu2by it Asii a v Mtn' Americe, sedm nebo osm let od data jejich vYroby.

LondYn. Z dobfe informovanYch kruhd se pravi, 2e Velke, Britanie a Francie rozhodly se nabidnouti Rusku zaruku podpory, bude-li phnuceno k boji proti kteremukoli ttoeniku na zapade pti pineni svych zaruk a zavazkii, danYch malYm zemim. Pravi se, 2e rozhodnuti bylo udineno na schuzi kabinetu, trvajici dye hodiny. Vyrozumiva se, ie Anglie nejdfive hodla potadati Rusko, aby udinilo spolu s ni a Francii spoleene prohlateni o svem rozhodnuti postaviti se na odpor kahlemu fitoku. Pak Moskva bude poiadana, aby dala zaruky vtern pohradnidnim statum proti fitoku, poeitajic v to Polsko, Rumunsko, Estonsko, LotyAsko a Finsko.

LondYn. — Svetove proslulY ueenec a krajan dr. Ala HrdliCka, jen nedavno pkijel,do Evropy na vedeckou a pfednatkovou cestu, onemocnel zde nahle vagnou srdeeni chorobou a musel uchYliti se do nemocnidniho otetfeni. Jeho pfednatky musely bYti na neurdito odlokny.

Stay dr. Alete Hrdlidky, kterY minuleho mesice do2i1 se 70 rokt, vyvolave. prase vzhledem jeho veku velice vaIne obavy. Doufame, 2e choroba jeho nezabrani mu vykonani zamYtlene testy a tie se opet vrati do Washingtonu na sve pdsobitte,

V2STNIK

Strana 18.

iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Svornost Jihu eis. 15, projevujeme timto jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozristale mantelce a ditkam veetne cele rodine, nad Umrtlin va,teho milovaneho mantela, otce, a dedeeka, a nateho vateneho spolubratra Jos. Vybirala, kterY dokonal svou pozemskou drahu ‘tivota dne 2. kvetna ve stall. 74 let„ 6 mes. a 7 dni.

ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem nateho tadu a po celY eas schrize tadove rad navttevoval a sve povinnosti vykonaval. Byl on dobrYm spolubratrem, sousedem a zaroveri plItelem katdemu. Videli jsme, mild pozustala rodino, ze neradi jste se loueili se svYm milYm, avtak budit varn Utechou, to i my s vami citime ye vatem zarmutku.

ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji a test budit tvoji pamatce.

Dino v Buckholts, Tex., dne 14. kvet. 1939.

John Stata, Ed. Posival, Emil Voldan, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My nitepsanY resolueni vYbor tadu Vlastenec els. 45, v Shiner, Tex., timto projevujeme pozustala rodine nati uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho mantela a otce, Josefa Renege, jent takovYm neoe'ekavanYm zprisobem od nich odetel, dne 15. kvetna ve stall 57 mkt, a dne 16. kvetna byl pohiten na htbitove SPJST. v Shiner.

ZesnulY bratr byl dobrYm elenem nateho MI:1u, a budeme vkly telet jeho Ptedeasneho odchodu.

Vime, mils mantelko a ditky, ze yam bylo smutno se s nim louditi, budit varn vtak Atechou, ze i my s vami uptimne ve vatem zarmutku soucitime. test budit pamatce zesnuMho. Dano v Shiner, Tex., dne 20. kvetna 1939.

Frank Schovajsa, John J. Barok John H. Elkk, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor f•adu Rozkvet Zapadu els. 107. ve Floresville, Tex., timto projevujeme podistale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovane matky Anna Vivra, ktera zemfela po dlouhe nemoci ye stall 55 let dne 16. kvetna a 18. kvetna byla pohtbena na katolickem htbitove ye Floresville.

Vime, mile., pozustala rodino, ze neradi jste se loudili se svoji milou matkou, avtak budit Vam iltechou, to i my s Vami soucitime ve Vatem zarmutku. Budit teto sestfe spanek vednY a necht' odpoeiva v pokoji.

Za resolueni vYbor tadu Rozkvet Zapadu els.

107.: Jan Svoboda, Tomet Novak, Jaroslav Bayer.

RESOLUCE SOUSTRASTI My nitepsanY resolueni vYbor tadu 'Tastenee els. 45, v Shiner, Tex., timto vyslovujeme hlubokou soustrast pozristale rodine nad ztratou vateho mantela, otce, dedeeka, a nateho spolubratra, Jan Roinovsky, jen nahle zetrifel dne 17. kvetna pti ElCampo.

Zemiel na srdedni vadu a pohtben byl dne 19. kvetna. ZesnulY bratr byl vtdy dobrkm nateho Mu a zristane nam vtdy v mile vzpomince.

Vime, mils rodino, ze bolestne nesete jeho ztratu, ale budit varn ritechou, to i my s vami vat zarmutek spolu neseme. best budit pamatce zesnuleho.

Dano v Shiner, Tex., dne 20. kvetna 1939.

Frank Schovajsa, John J. Barot, John H. Eltik, re,solueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny cis. 49, prostkednictvim tohoto stu projevujeme pozristalYm ditkam po zemtele jejich matce a na g. spolusestfe, Marie Ripple, ktera dokoneila svoji pozemskou pout', a skonala dne 25. dubna r. 1939, ve stall 73 rokri. Za velke teasti piatel a znamYch pohibena byla dne 27. dubna na Narodnim htbitove pti osade Rowena. Pohlbeni obtady v dome smutku i na htbitove vykonal duchovni spravce evangelicke cirkve pan Josef Hegar. Tato sestra zde po sobe zanechavd, 6 dospelYch ditek.

Vime, mile ditky, ze vat bol nad ztratou vati mile matieky jest tklivY, avtak budit varn fite'chou, ze i my vat bol sdilime s vami, a zemtela sestra at' odpodiva, ve veenem pokoji.

Psano v Rowena, Texas, dne 15. kvetna 1939.

Emil DaS'ek, Josef Hoch, Vaclav Kvasnieka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor fadu Pokrok Roweny els. 49, projevujeme uptimne citenou soustrast PortAtalYm ditkam po zemtelem jejich otci a natem spolkovem bratru Jill Schovajsovi, kterY dokoneil svoji pozemskou pout' a skonal dne 12. kvetna roku 1939, ve stall 74 let, a dne 13. kvetna pohiben byl na narodnim htbitove p11 osade Rowena. Tento zesnulY bratr po mnoho let bkval ptedsedou nateho tadu a spolku R. V. 0. S., v tomto fikolu mu svetenem S'el vkly za pravdou a pracoval pro pra ydu. Za to byl obliben mezi vtemi osadniky, neb se to ukazalo na jejich iteasti, kterou zemtelemu bratru prokazali na jeho posledni ceste, by ho uloaili k veenemu spanku. Jeho mantelka jej pled mnoha lety ptedetla na veenost.

Tedy zbytek sveho tivota, po ztrate sve mantelky, travil ye svern krasnem domove, se svYmi ditkami, na 640 akrove farme.

Vime, mile ditky, to zarmutek nad ztratou vateho otce jest bolnY, budit varn vtak chou, to i my, elenove S. P. J. S. T. sdilime s vami vat 11,1, a Ty, Odetel's nam, bratte milt', dtimet nyni vednY sen, bratti, sestry, v nati sini vzpominaji tento den.

Take na nas pfijde doba, to musime odejit, proto v srdci mejme slova, v bratrstvi se vidy spojit.

Dtimej, bratte, ve svem hrobe, posledni to spanek jest, volame zde vtichni k Tobe: Pamatce Tye budit oest!

Psano v Rowena, Texas, dne 15. kvet. 1939.

Emil Datek, Josef Hoch, Vaclav Kvasnieka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Velehrad eislo 19, Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, projevujeme timto jmenem iadu nati uptimne vitenou soustrast pozilstalYm syntim, dceram a ostatni rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, dedeeka a nateho spolubratra, Frank Filipa, kterY zemfel dne 4. kvetna 1939, ye stars 76 let, a pohtben byl dne 6. kvetna na katolickem htbitove na Moravia, Tex., za detne 'Oast pfibuznYch, ptatel a spolkovYch sester a bratspolubratr byl dlouholetYm eleret. nem nag Jednoty. Nat fad ztraci v nem uptimneho elena, kterY vtdy zapravoval sve povinnosti tadu. pozustala rodino, vime, to bol vat je velikY, ale budit vain fitechou, te my citime s vami vat zarmutek nad ztratou vateho milovaneho otce a dedeeka.

Ty, nag milk spolubratte, odpoeivej v pokoji, budit Ti zerne lehkou a Best budit Tvoji pamatce.

Za tad Velehrad eislo 19: Alfred R. Zapalae, Joe Patalik, Jerome-Jurena, resolueni vYbor.

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939, DIKITVZDANI. Timto vzdavame srdeenY dik Hl. tfadoyne S. P. J. S. T. za brzke vyplaceni pojistky po tem zemtelem manaelu a otci Leo Take dekujeme srdeene tadu cis. 159, Iiiiseit= berg, za krosnY venec a vtem jeho dlentr.

Take vtem ostatnim za krasne kviti a za ridait pti pohitu a \tem, kteti jakYmkoliv zpriSdbein ptispeli a pomohli nam nest zarmutek a la' nad ztratou nateho milovaneho mantela a otce.

Jette jednou srdeenY dik!

Anetka Jurek, mantelka a OH, truchlici rodina.

Rosenberg, Tex. dne 20. kvetna 1939.

Rivalita dvou okresnich mast.

Mesto Lipnik nad B., sousedici s okresnim mestem Hranicemi bYvalo v minulosti vettim, a vYznamnejtim mestem net jeho, fines vetA1 soused, jemut v poslednich desitiletich vice atesti pill°. Stara rivalita byla do nedivna pfieinou, te se Lipnik n. B. domahal nazpet sidla okresu, nebo zlizeni samostatneho politickeho-0, kresu, o neint se jit Toni vaine uvatovalo. Nejvettiho rozkvetu se dotil Lipnik n. B. v dobach, kdy se stavela Ferdinandova draha, na nit byl Lipnik n. B. koneenou stanici. Pamatkou mu zristalo nadrati, v podstate stejne, Jake bylo pled 100 lety, kdy se stavelo a kdy dale k hranicim a k Ostrava a pak do Polska se zboti dopravovalo jen formany. Tehdy — tiji dosud ne-r kteti pametnici v Lipniku — bylo toto mesto opravdu mestem. Kdyt se sedlak se strany od Hranic ptaval druheho: "Pojedet na trh do Hranic, pak dostai takovou odpovecl': "Ne, pojedu do inesta . . . ", eimt myslel Lipnik n. B., v nemt se tehdy konaly velke trhy na obili, dobytek, dovatenY at z Polska a z jinYch dalekYch krajtit. Na namesti je jette hodne dome s byvalymi velikYmi obilnimi sYpkami, v nicht se uskladriovalo obili a pak pti trzich prodavalo.

Tehdy nebylo jette obilniho monopolu, ani obilnich skladitt'. Jakmile byla dostavena Ferdinandova draha at do Bohumina, vYznam Lipnika n. B. upadal a sousedni, tehdy mnohem menti Hranice, zaealy rusk, hlavne od chvile, kdy Uzkostlivi lipentti otcove odmitli dati pozemek na stavbu rakouske vytti vojenske realky a kadetky, jet byla postavena na rozhrani Drahotut a Hranic, takte Hranice se postupne staly vYznamnYm mestem vojenskYm. Ale zcl4 se, M se i historie 'nest opakuje. Hranice vYch pomerech ptestaly bYt mestem vojen-7skYm, nebot' ztratily i vojenskou akademii.

Best set litre vina na zemi.

Ve sklepe rolnika Frantitka Hudce v HYslYch u Kyj ova melo nekolik mistnich rolnikt 1.17. skladnene vino. Koncem minuleho tYclne vlezli do sklepa neznami zatkodnici, kteti ukradli dva soudky se 40 litry vina. Otevteli vtak u vtech sudil ye sklepe pipy a nechali vyteci :ytechno vino na zem. Vina vyteklo pies 600 litrri a melo cenu pies 2,400 K. Zda se, to spite net o kradet, se jedna o pomstu. oetnictvo zachytilo jiz ureite stopy zlodejti, kteli byli 3 nebo 4 a ptijeli na kolech.

Osudy bYvalYeh slovenskYch 8ario Mach, tef propagandy slovenske vlady, prohlasil zpravodaji "L.N." o osudu politickYch osobnosti na Slovensku, ze Hlinkova garda zatkla sedm Cechri, 41 Slovakii, Mad'arri. 9 a tidri asi osmdesat. Ti jsou ye vazbe v Ilave. Dr. Derer je v Praze i s dr. Markovieem. Je tam take dr. Ivanka. Dr. 8robar je v TreneanskYch Teplicich a s ostatnimi slovenskYmi politiky se mritete denne stYkat v Bratislava. Sidor pfestil bYt elenem vlady v dohode a za souhlasu vtech elent vlady — veetne Sidora." tprava hradu Orliku.

PamatkovY iftad v Praze dal souhlas k projektu humpoleckeho odboru Klubu turista na iipravu hradu Orliku nad Humpoicem. Na U.pravu ptispeje take nynejti majitel velkostatku. Na hrade provedou se take pottebne vykopesky. Po rekonstrukci hradu bude na nem ztizeno krajinske museum. K riprave Orliku dochazi nyni po provedene nakladne rekonstrukci hradt Lichnice a Lipnice.

i

Ve stiedu, dne

24. kvetna 1939.

V/STNIS

Leta ptedpovidaji vojen gti odbornici z sveta vynalez letadla, ktere se vyrroil odnikud, bez nejmen giho zvuku, a bucle,,:bcnnbardovat na ge mesta, ani bude neWO .4 nes valet, co se stalo. Proti takove zbrani neni obrany a cizi mocnosti se u g chystaji Zavest zakon, kterY by zakazal u givani tluMkt/ u vojensicS7ch letadel.

Dokonale ztlumene letadlo by bylo velkjim dobrodinim pro obchodni a civilni letectvi, nebot' hluk motorfr a vrtuli je uz dlouho jednau ze stranek obchodni vzduchoplavby.

Tisice dolarri uz bylo vydano, aby bylo vynalezeno /rejoice zatizeni na ztlumeni tohoto hluku. Tisice byly investovany do akustickSrch a tlumicich hmot na zvukovou isolaci kabin.

Jakmile vgak jednou nalezneme odpoved' na problem neslygitelneho letadla, nabude valka nave hruzy. valeene zbrane na obranne a atoene, musime tithe vojenske letadlo zatadit mezi neratoenej gi zbrane Dejme tomu, ie frpine ztlumene letadlo, nebo ,esicadra takovjrch letadel bude vyslana k iitoku na na ge klieova mesta. Nebude-li je slyget, nebudeme mit ptedev gim mognost zpozorovat je a stietnout se s nimi, nebot' v prvnim stadiu protiletecka obrana spoleha na zvuk.

NebUdou-li moci nage naslouchade oznamit jejich ptichod, nebudou mod ani varovat obranne letecke eskadry.

Kdyby takova letadla pocinikla nalet za dne, takie by je bylo videt, nebude naprosto moms ptedpovedet jejich vzdalenost a rychlost, nebot' ptistroje na zji gt'ovAni toho se zakladaji na zvuku. Bez zvuku, jak jej vydavaji dne g ge obranna zatizeni radio-niletad,budo na platna.

Ph nodnich naletech budou moci letadla, odstartovat z neznamSich ba,si, vyhnout se naSim svetlomettim, ponevad g naslouchaze neodhali jejich ptitomnost. Nebudou-li mit svetlomety mogncst zasahnout neinne do obrany, bude obrannS7m letadliim naprosto nemogne najit telt: Mraena nebo zvla gte tmave noci poskytnou nesly gitelnernu letadlu bezpeenost, jakou nemelo nikdy ptedtim.

Vznikne-li snad takova, situate, bude nagi jedinou obranou leteckSr protintok. JinS7mi sloVY — budeme se musit smitit s faktem, ze neptitel mt./tie bezpeene bombardovat na ge ph.staty, pevnosti a klieova mesta a jedir .4m mog -nSimzplsobe dvtyobuemardovni jeho dillegitSrch mist.

Neni to ptijemnSr vjihled, nebot' je ztejme, ze WO' neptitel, ktery se rozhodne napadnout Spojene staty, to bude muset udelat s paluby matetskSich lodi, s katapultti bitevnich kriiniku nebo s tajnSrch zakladen v Mexiku nebo Kanate.

Namotni plavidlo by ov gem nestalo na mists, O napped bychom je museli najit, diive neg bychom mohli provest na nem odvetu. Stejne by tomu bylo s tajnS7mi pozemnimi zakladnami.

Nei bychom je nagli, mel by nepiitel v hrsti nage zaidadni piistavy i klieove. mesta.

"Ale", zeptate se phrozene, "existuje vlastne takove letadlo; nebo de, se vabec uskuteenit?"

O techto tichSlch letadlech uz sly gime nebo eteme nekolik let. Sly geli jsme zpravy o tichSrch letad/ech uz v letech 1917 a 1918 na zapadni fronte. Povesti se udr govaly jests po tom, kdy bylo poodepsano ptimeti. Spojenci pry skuteene meli tithe letadlo, ale valka skoneila brzy, take ho nebylo mo gno pougit.

Od one doby se povesti o tichSrch letadlech objevuji stale. Neni tomu dlouho, co bylo geno zahadne tithe letadlo nad skandinayskS7mi zernemi. Bylo to samortejme tajne nemecke letadlo.

Jednou byly nalezen.y za:Stokholmem trosky tajemneho letadla., ale cela vec se zatugovala, protoge gvacigti friednici v nich na gli zvla.gtni bombu, jejii tajemstvi bylo nekam skryto.

Nekolikrat hlasila francouzska vlada, ze bylo spatteno tajemne neslytitelne letadlo krounad nekterYmi Aseky Maginotovy Wale. V itng111 maji letadla, ktera ph riormalni

cestoV-

Neslygitelna letadla.

Arch. Whitehouse. ni rychlosti nevydavaji silnej gi zvuk neg vetsi automobil. ✓ jinem ptipade letelo letadlo Leopard-Mot s Cirrusoqm motorem, opattene VokesovS7m tlumidem, nad skupinou pozorovatelfi ye vfgce jen asi 500 stop 'Divaci se do posledniho shodovali v torn, ze kdyby se nebyli podivali nahoru, byli by si mysleli, ze zvuk vydava, automobil, jedouci na nejake blizke silnici.

Podle neda.vnch informaci ze spolehliveho pramene v Evrope bylo pry nesly gitelne letadlo videno na g panelske fronte. Zpravu to mi sdelil mlaciST Holand'an, pokladanS7 za znalce v letectvi. ✓ dopise, kterS7 jsem dostal z Amersforsu, Holandsko, vysvetluje mi muj informator, ze jeden dopisovatel holandskS7ch novin, jmenem Domyn Keller, vide' skutedne toto letadlo ye vzduchu a blizko zerne.

Keller tvrdi kategoricky, 'tie byl pozven, aby si prohledl eskadru FrancovSrch stihaeek u Bilbaa, a tam ze spattil kroulit nad mestem obydej/V vj'izvecInS7 stroj. lined si vgak vg'iml, ze jej neni slyget. Zminil se o torn provazejicim ho dastojnikum. Ti mu vgak na otazku neodpovedeli. Za nekolik minut pozdeji se letadlo chystalo na ptiste,ni.

Pilot vgak podle vgeho dostal se zeme znameni, nebot' letadlo se rozletelo znovu pinS7mi plynem.

Keller vypravi, 'tie videl letadlo sliest se ag do vj'7Sky asi 12 m. nad zemi. Videl, jak se propadava, pray& tak, jak by delalo za normalnich okolnosti kagcle jine letadlo se zaragenou plynovou palcou. Vide je pak namitit nahoru a odletet vzhtiru Nesly gel vgak pry naprosto nic!

Letadlo rychie stouplo, zakrou gilo nad mestem a zmizelo ye smeru Burgosu. Dal gi patrani o tomto tichem letadle ptineslo najevo, tie je vial° jests nekolik dopisovatelt. Ale zpro,vu ptineslo jen nekolik mak) evropskSrch Dovedel jsem se take, ze u g v roce 1932 se Nemcfrm podatilo ztlumit silne motory tak, ge zmengili hluk o 70 procent. ✓ roce 1936 dostala nova Henschelova tovarna objednavku na nekolik tichjich letadel.

Ale mlaciST polskS7 vyzveclae vyslidil podrobnosti, a nejakou dobu byla otazka polsko-nemecice gpionage velmi choulostivSrm problemem.

Firma vgak objednavku vytidila, a tvrdi se, ze techto letadel /dive, nyni Franco na gpanelske fronte.

Podatilo-li se nemeckS7m in genj.7rum ztlumit dokonale letadlo, ziskali jiste cenne poznatky o zvuku a konstrukci vrtule, jakS7ch Spojene staty nemaji — di ano? ✓ kagdem ptipade budi g iitechou mnoha etenahnn, ze Spojene staty provadeji pokusy s tichSrmi letadly ri g nekolik let. Pied nejakou dobou vynalezli tlumia na Curtisstiv motor Conqueror, namontovaiV na Douglasove pozoroVacim letadle.

Toto letodlo, letici pinou rychlosti ye vjigce pies 2.400 m, bylo na zemi neslygitelne.

Verohodne zpravy o pokroku Spojenjich state v tomto oboru je te gko dostat. Dostalo se nem vgak velmi podrobnSrch informaci o ruznSrch druzich tlumicu, ktertch se nyni diva v cizine.

'8kodovy zavody v Ceskoslovensku pracuji na teto myglence uz nekolik let, a domnivelne se, ze je v tom podporuje nekolik evropskSrch mocnosti.

Take Velke, Britanie, zastavajic se teorie leteck-eho protifttoku; pracuje uz dboho s tlumi'di motor& Vlastne melo Kraloyske letectvo-dosti dobrST tlumid u g, v roce 1918, ale vaha jeho byla pNlis velika.

Nejdolionalefeimi typy jsou dnes tlumide Vokes-Blanvac, a tti modely, zkonstruovane britskSrm letectvem. tento problem Velka Britanie, Cl Nemecko, nevime. Kam at dospely v tomto

Straw. 1*. smeru Spojene staty, je jests vet gim tajern.,-stvim. Jiste v gak je, ze kdo ma toto letadlo, je aspon o deset let pied velmi ostatnimi stroji, bez rozdilu velikosti, rychlosti nebo VSzz broje. Jak keicl kdysi stall bojovnik. "Co ne4. vidite, nemitZete trefit."

A neuvidime nikdy letadlo, ktere nebtideme moci slySet. Ai do natich dna zemielo pies osm tisic braSkit-legionaffi.

Z legionahl jsou ift stall bide. Nekteki jsou hodne sehnuti tihou tivota a i ti nejmladti z nich, kterym je nyni okolo etyticeti let, nesou na svem podlomenem zdravi story po utrapach.

Jejich organy nejsou uz tak odolne V ministerstvu narodni obrany v kancelati legii vedou peolivou statistiku o Umrti natich legionatt po ptichodu do vlasti. 8koda, ze tato statistika neni itpina. Pied lety dostaly site Akady pokyn, aby hlasily, kdy mezi jejich zamestnanci nebo Utedniky zemte legionat, ale jen malokterST fitad vyhovel. Statisticke oddeleni se o amrti legionatir dovida easto jen tehdy, kdy se pozustali dotaduji vSrpomoci, nebo kdy prosi o radu. Nicmene legionat•ska statistika ukazuje, ze legionatil valem ubYva. A to tak rychie, ze podet rodniho umrti rok od roku stoupd.

Podle statistiky, ktera zadina navratem do vlasti a ptesne byla propracovana do posledniho prosince 1934, zemi-elo 5375 legionahl. V roce 1935 zemkelo 647, v roce 1936 641, v roce 1937 637, v roce 1938 533. Letos zemkelo ji g 207 Celkem zemtelo po navratu do vlasti 8040 legionatfi.

Statistika si vtima take ptidin smrti. Podle ni vetgina frmrti byla nahlSrch, nasledky srdeenich poruch, srdedni a mozkovou mrtvici.

1659 legionaku zemtelo na tuberkulosu, 461 z podvYtivy, 422 nasledkem nervovYch chorob, 360 legionaku zemkelo telkYmi nemocemi dYchacich test, zavinenYch otravou plynem (vetknou francouzgh legionaki). Nett'astnou nahodou zemtelo 304 mutt. Z toho 23 zahynulo ph leteckYch havariich a 10 uhotelo nebo zmrzlo ph vykonavani slutby.

Zavraldeno bylo az dosud 37 legionata, a to ()pet ye slutbe finandniku, policista nebo detnikt. Sebevraldou skondilo 388 legionatu.

Zajimava je take statistika o staki, v kterem legionaki umiraji. Nejstarkm pohtbenYm je az dosud 851etY. Jeden legionak zemkel ve veku 81 let, 2 v osmdesati letech, 2 Sestasedmdesatileti. Pak a podle let umrti stoupa. PadesatiletYch legionahl zemtelo 130, petadtykipokles cetiletYch 214. Pak nastava mrtnosti, ale thatticetiletYch urnira opet pies dye ste — 204. K mladtim Umrtnost °pet kleNejmladk zemteli dva italsti legionaki — nebylo jim pinYch dvacet let.

V posledni dobe umiraji legionaki nejvice mezi stakim 45 at* 50 let. Mezi poslednimilzemtelYmi byli take th starodrutinici: pplk. ZnojemskY, zemtel ve veku 46 let, etytiapadesatilety major Dostal a svobodnik Hotek. Starodrutinik Hoek skoneil opravdu tragicky. Na podzim for skeho roku se musil ph mad'arskein zaboru vystehovat ze 2itneho ostrova, kde phtel o vtechen majetek. Drub* den pobytu v Praze mu zemkela marlIelka a pied ttemi nedelemi zemiel sam. Zustaly po nem dve deti. Oba mantele zemkeli na tuberkulosu.

Vodovod, kterk slouti jit vice nei 100 let. Je snad malokomu znamo, ze Kromeht byla jednim z prvnich mest, ktere melo svuj vlastni vodovod. Jig pied vice net 100 lety v rose 1838 — dal tehdejk olomouckY arcibiskup Maxmilian Josef baron Somerau- Beckh . VybUdbval gravitadni .vodovod, ktery pramenku ye vSichodnim Strahu--irchti*-`•tir:. bokina a odtud je voila Vedena hlavni vS7pusti k k arcibiskupskemti Vodovod, kterj'T je popularne pkezdivan "Maxi", dodava velmi chutnou a zdravotne nezavadnou vodu. OVAem, ze zasobovat mesto jit no nestadi a proto byl vybudovan pied 40 lety vodovod novY, kterY v poslednich letech byl nekolikrat rekonstruovan, take dues zasobu_ _ le cele mesto.

VtSTNIK

Strang 20.

Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939.

Slovanska Podporujiat Jednota Stahl Texas FAYETTEVILLE,

TEXAS

•

NABiZi NASLEDUJICI FARMY NA PRODEJ ZA VELMI MIRWCH PLATEBN1CH PODMINEK. OSLO 2.

181 AKR v okresu Atascosa, skoro sto alma v poli, velmi shgnS7 obydelni domek, dobre hospodatske stavby, vettak, dostatek vody $35.00 akr.

CfSLO 3.

226 AKRU v okresu Atascosa, 200 slat pole.

Obydli v dobrem potadku, stodola, garat a vetfak. $25.00 akr.

OISLO 4.

200 AKRU v okresu Atascosa, 77 alatt pole, 4svetnicovSt domek, velika stodola, vte v dobrem stavu, vetrak. $37.50 akr.

tiSLO 12.

283 AKRY v okresu Atascosa, 110 akru pole, dobre a zachovale obydli, dobre hospodatske stavby, vettak, dost vody. $25.00 akr.

tiSLO 20.

200 AKRU v okresu Atascosa asi 100 akru pole, velmi peknSr 4-svetnicovS, domek, stodola, garat, vettak. $27.50 akr.

OfsLO 67.

189 1/ AKRU v okresu Atascosa, 115 akru pole, obstojne obydli, dobre hospodatske budovy, vettak. $37.50 akr. tiSLO 37.

64 AKRU v okresu Bell, pti hlavni ceste eislo 36, 50 alma pole ,dobrk pastevnik, velmi dobre stavby, zahrada. $75.00 akr. ttSLO 17.

173 AKRY v okresu Bell, 75 okra pole, mule bSTti obdelavano o 20 akrti vice, velmi dobre obydli, uchazejici hospodatske stavby, nevyeerpatelna voda s potrubim az k domu. Kolem jednoho sta pekanovkch stromu. $22.50 akr. aSLO 39.

74 AKRY v okresu Bell, blizko Cypress Akoly.

60 akrii v poli, slutne obydli, dobre hospodatske budovy, dostatek vody. $36.50 akr.

tiSLO 59.

47 1/2 AKRU v okresu Bell, bliIe Hackberry Akoly, nedaleko Holland. Week() v poli. $45.00 akr.

tiSLO 65.

80 AKRU v okresu Bell, blik Thompson gkoly.

74 akry pole, velmi dobre obydli, dobre hospodaske budovy. - $65.00 akr. tiSLO 71.

57.8 AKRU v okresu Bell, nedaleko Red Ranger.

Obstojne stavby, domek, stodola, gara22, atd., dobrY sad. - $42.50 akr. tiSLO 82.

1281/2 AKRU v okresu Bell, blizko Oenaville, as 100 alma v poli. Dukladne a zachovale stavby, vettak, voda zavedena do domu. $80.00 akr. tiSLO 86.

50 AKRU v okresu Bell, 36 akrii pole, sluAnY domek, garel a stodola. - $52.50 akr. tiSLO 24.

11211 AKRU v okresu Falls, necele d ye mile od Rosebud. 75 akril pole, nove staveni obydelni, ostatni stavby v dobrem poildku. $35.00 akr.

80 AKRU v okresu Austin.

179.6 AKRU v okresu Hill 1,116 AKRU v okresu Bastrop.

136 AKTit v okresu Guadalupe.

160 AKICIEJ v okresu Calhoun.

47 AKRU v okresu Burleson.

240 AKRU v okresu Jackson.

89 AKRU v okresu Jackson.

502 AKRY v okresu Gonzales.

85 AKRiJ v okresu Hill.

253 AKRY v okresech Fayette a Bastrop.

546 AKRU v okresu Fort Bend.

162% AKRU v okresu Harris.

18.82 AKRU v okresu Bell.

62 AKRY v okresu Fayette.

140% AKRU v okresu De Witt.

80 AKRU v okresu Williamson.

49.47 AKRU v okresu Harris.

Pozemky v okresech Bell a Falls vim ulaie bratr J. J. Mikeska, Rt. 4, Temple neb bratr H. M. Takubik, Rt. 4, Temple, Texas. A pozemky v okresu Atascosa vim ulutie bratr Tom Ventr6ek, Jourdanton, Texas.

0 informace a ceny na ostatni pozemky a teal kupni podminky se laskave obrat'te na Hlay. tiadovnu.

Slovanska. Podporujici Jednota Statu Texas Fayetteville,

Texas

• Ve sttedu, dne 24. kvetna 1939.

Naie zdravi Jarni akovani proti negtovicim.

Dr. Miroslav Merhaut.

JARNICH mesicich, dubnu a kvetnu, naV V stava zvla gte v mladYch rodinach nebYvalSi rozruch. Oasto se stupiluje z tYdne na tSrden, ze dne na den tim vice, dim vice se ptihlavniho ochranneho oekovani proti eernYm ne gtovicim (variolle). Nejen na, venkove, ale i ye mestech, hlavni mesto Prahu nevyjimaje, konaji maminky k tomuto fitednirnu vYkonu ve prospech zdravi jednotlivch i girokYch lidovS7ch vrstev, peelive ptipravy, jako k nejakemu obtadu. Neni ani divu. k prvnimu oekoyani proti eernYm negtovicim ptinagena jsou maminkami nemluvhata, ktera prave v tomto rote dovr guji rok syeho Zivota.

Mali prvooekovanci mail tudi2 v den hlavniho oekovani proti ne gtovicim svou jakousi prvni valnou hromadu, ktera peei maminek vyzniva namnoze tea na prvni jarni m6dni ptehlidku. Nikoliv ovgem maminek, nYbrZ tech malYch caparth v petinach a deekach. Je to zaplava krajek, pentli, vSr givek, pokOvek, koearkovYch zaclonek, kterYmi maminky dekoruji sve prvoodkovance v tento vS7znamnSt den ...

Co jsou tern negtovice?

Berne ne gtovice je z16, nakakiva nemoc, kterou provazi horeeka a taka celkova, malatnost. Na khZi tela a na sliznici dutiny astni objevuje se s poeatku eervend yyralka skvrnita., asi jako u spalnieek nebo v poeatcich spaly. Tato vyraika je v gak jen ptedehrou. Ale ui v tomto Adobi eernSrch nekovic dostavuji se vysoke horeeky, celkova zchvacenost s prudkYmi bolestmi v bedrech a v hlaye.

Po teto ptedehte, trvajici 2 at 3 dny, horeeka obyeejne poklesne, popsana sk yrnita yyrdeka zmizi a na sliznicich a na kali se objevi vyraZko puchYtkovita — vlastni yyraZka negtovieni, neboli ne gtovice. Kolem techto puchYtkil negtovic objevuji se dervene obruby, kterYm tikame v lekatstvi dvorce. Puchyrovita, tato vyralka objevuje se ptedevgim na sliznici cele dutiny ustni, tudig i na jazyku.

0 neco pozdeji vyrazi se takovato negtovieni vyraIka na kuzi celeho tela. V puchYtkach negtovienich je tekutina s poeatku vista, ktera se postupem nemoci kali. Ne gtoyice uvnitt zhnisaji, puchfity popraskaji, as koneene na miste negtovic se objevi same pti gkvary. Ptigkvary se pak odlupuji, zanechavajice po sobe doliekovate jizvy, ktere trvale hyzdi jmenovite oblieej osob, ktere tuto zlou nemoc ptestaly.

Kdo vgak vyvazne z eern3ich ne gtovic jedine zminenou kosmetickou vadou oblieeje, maze si vlastne blahoptat! Vklyt' eerne negtovice, zylagte tale 'formy, vy2aduji si tea obeti na lidskS7ch Zivotech!

Ohluchnuti, oslepnuti a jine formy trvale invalidity po eernYch ne gtovicich neb yaly v dobach Mani teto nakailive nemoci 'Zadnou vzacnosti.

Pro toto velke nebezpeei eernSrch negtovic hledana byla ochrana proti nim a nalezena genialnim vynaleztem bakteriologa Jennera: ochrannYm oekovanim proti eernYm ne gtovicim.

Jakk ite'el ma oellovini? olovek, kterSr prodelal a ve zdravi ptestal e'erne neg tovice, ua je po druhe nedostane. v jeho tele nahromadilo se ptestalou naka2livou nemoci tolik obrannSrch latek, ae kaldSr dark fitok nakazy touto nemoci jeho organosm vitezne odrak. 61ovek, kterST prodelal Berne nestovice, stava se tudit proti teto nemoci vzdorh,Sim 'mum/int

VESTN1K Oekovanim proti nevtovicim sna2ime se docan takoveto vzdornosti, neboli imunity — organismu lidskeho umele, a to s yyloudenim risika nakazy, prodelanim teto naka glive nemoci.

Co je oekovaci latka proti CernSrm negtovicim?

Odkovaci latka proti dernSrm negtovicim obsahuje v sobe skuteenou naka2livinu, ovgem znadne oslabenou a peelive vyzkou genou jak na zavadnost, tak i na ptedpokladanou jeji Udinnost.

Tato .oelcovaci latka vyrabi se z negtovieek krav, ktere byly pied tim umele dernSrmi negtovicemi naka2eny — infiko yany. Obsah kravskSrch negtovidek prodelaya, pak v laboratoki celou slo2itou proceduru, je jemne rozmelnoyan glycerinem, pedlive zkou gen na Adinnost, soudasne vgak na nezavadnost, tudi2 na negkodnost lidskemu organismu.

Odkovaci latka proti dernSim ne gtovicim dostave, se do rukou odkujicich lekaft ye stavu naprosto spolehlivern. — Plnena je bud' do tenky'ch sklenen rch rourek — vlasednic, neboli kapilarek, po pkipade do sklenenSrch ampulek s korkovou neprody gne ptilehajici zalkou. VS7roba odkovaci latky u nas svetena je '‘r ihradne statnimu zdravotnimu Astavu a je tudi2 vyrabena i expedovana pod pkimou odbornou lekatskou kontrolou.

Oekovani proti negtovicim je prave dobrodini.

Ochranne odkovani a pteoelcovani proti dernSrm ne gtovicim vykazuje zdarne vS 7sledky tem& stoprocentni. Timto odkovanim vyhrali lekati posledni svetovou yalku. Viclyt' vgechny valky kondily pravidelne rozsahlS rmi epidemiemi moru, cholery a dernSrch negtovic!

Odkovani a pteoekovani proti ne gtovicim je u nas povinne. Jenom tomuto opatteni lze dekovati za to, 2e dame ne gtovice v na gi republice temet vymizely. V2dyt' v rote 1924 o2 1927 ✓ Oeskoslovensku vyskytlo se pouze 7 ptipadt dernSrch ne g tovic (pravdepodobne zavledenS7ch k nam z ciziny), zatim co v Anglii, kde oelcovani proti neg tovicim neni dosud povinne, te2e dobe vyskytlo se 35.000 ptipada eern*ch negtovic. eerne ne gtovice jsou typickSrm pHkladem infekce, ktera se cla. odkovanim Upine potladit.

Oddalovani oekovani proti negtovicim je nerozumni.

Neni-li to diktovano skutedne nemoci ditka, pak je to velka po getilost rodicu, oddalujili odkovani sYSTch ditek na leta pti gti. Nutno nejlepe se oakuje, nejlepe ,oekovani snag i a nejmene rilzriSrm komplikacim podle• prvoodkovanec v petince, kojenec. V2clyt' tento je g te nebeha, nernr.de se do odkovaneho mista (chro.nielcy) uhodit a tuto po ptipade ptedeasne protrhnout jako takoveto batolatko, ktere svou neposednosti mute si snadno Urazem ptivodit prodlou2ene leoeni NeeriSrch naodkovanS7 ch chranieek — negtovieek.

Pro prvni odkovani ditek je proto nejvhodnefg i doba do jednoho roku jejich 2ivota. Pozdeji u'2 to dele. poti2e.

Mohou deti trpeti ialudecnimi ffedy.

Rakovina se nevyliSiba, ani &tem, i v detskem veku vyskytuje se ureite procento ptipadu rakoviny zolivacich astroji, jet ptiznakove a ostat. charaktery se shoduje s rakovinou dospelSrch. PeelivSr m sbiranim a tkidenim materialu po to strance ptichazi se soudasne k poznani, ze ani obyeejne chronicke vtedy 2aludeeni, t. j. 2aludeeni vtedy mkoliv rakovinne podstaty, se detem ne yyhfloaji a tedy ani detskeho yeku negetti. Ptipady takovSichto obyeejnS7 ch 2aludeenich vredu, jak vysvita z odobrne literatury a ze zprav statistickS7ch, stale easteji v posledni dobe jsou rfanS rmi autory popisovany u deti 10, 12, ale i u 7letSrch a pod. Ptiznaky podobaji se chron. aaludeeni vtedy detske tSrm2 vtedtim u dospelch, ale se od nich po strance klinicke hlavne vetaim sklonem k perforaci (k ruptute ei prasknuti) a gitenim se do okoli. Z techto duvodu radi na pt.

Deuticke, jena opeto yne nekolik ptipadu detskYch ialudeenich vtedil pczoroval a popsal, aby v otazce ledeni nebylo to otaleno s radikalni operaci, zelmena s resekci vteda,

Strum IL PROt AVAIVIE? Zivani se elovek neubrani. Zivame z ospalosti, z hladu, z nudy, z dlouhe chvile; kratce a dobte hlavne z finavy. — I kdy2 mame hlad, je to vlastne imava organismu. Nuda a dlouhe. chvile zienivi na ge tel.° tak, ze svaly jsou ptepadeny take Unavou; tento druh Unavy je dloyeku skoro vady neptijemnST. Jako spojitost ma Unava v geho druhu s tim mechanickS7m pohybem ''st?

Pti kahle ima y e, at' je jekehokoliv puvodu, ptestanou nam plice pracovat pinou silou. Nag dech se krati a my nedS7 chame ua tak zhluboka, jak jsme normalne zvykli. Tim se stava, 2e se nam do krve dostava mnohem mene kysliku, neali nage krev pot.tebuje k naletitemu okyslieeni a k vykonavani sve clule2ite funkce 2ivne mizy v na gem tele. Timto nedostatek kyliku, kterSr rozproud'uje krev, pociti ihned nag mozek. Mozek je jakousi Usttednou celeho nag eho Vela. CelS7 jeho povrch a obsah se skidz neseetnS7ch easteeek, z nlch2 ma kalcla nejakSr sytij ptedem uree4 Ukol.

Jedna z techto dasteeek je urdena k tomu, aby se starala o spravne clSrchani dlovelca.

Jestli2e tato easteeka mozku zjisti, to se nagi krvi nedostava, dostatek kysliku; ihned cid nervilm rozkaz k zvla g tnimu hlubokemu vydechnuti a vdechnuti, jima se mno2stvi pottebneho kysliku nale2ite upravi. A toto hlub gi vydechnuti a vdechnuti projevuje se navenek zivnutim.

Zivani tedy neni zbyteend vec, nS7br2 nutnost, jet ma v 2Avote dloveka od ptirody ptedem urdenSr vSrznam. Je to tedy toliko samodinne. ptirodou zavedene upravovani ptichodu kysliku do tela, do krve. Zivani kidi se ptirodnim zakonem, jehoz nelze. potladit. Zivani ovgem lze vhodne zastfit rtlzmim zpitsobem, ale nikdy neni mo2no Upine zivani potladit.

Migrena a nemoci iluee.

Migrena, t. j. polostranna, uporna bolest hiavy, jest nemoc, proti ktere dosud lekati neznali mnoho ithelnS7ch prosttedkti. Neda yno udal dr. Gerson metodu, ktera, se proti migrene dobke osveddila. Je to yftiva, upravend upine bez soli. Angliati Micah. upozorimji, 2e migrena ma ptieinu v nemocich jater a doporueuji piti karlovarskou vodu s projimaci soli a pozoruji pry, 2e se tim migrena dasto Zare't ilaz podeelistnich miva zpravidla vgdycky za pricinu nemoci zubh a proto v kakdem jednotlivem ptipade toho druhu je nutno kadne a odborne vy gettit chrup a je-li defektni, je v prvni Lade tteba Malt zka2ene zuby, jmenovite odstranit kariesni, hnijici koteny jako zalladni ptidinu onemocneni poddelistnich 21a2 a teprve pak v druhe tade Wait vlastni zanet.

Fri zanetech jazyka, jmenovite pti zanetech vtedovatS7ch, podobne jako pti zanetech v dutine ustni, musi kutaci bezpodmineene behem ledeni ptestat koutit, nemocna mista a zachydoenou sliznici potirat peruvianskS7m balsamem ttikrat o2 etytikrat denne pomoci vaty a ponechat nekolik minut Udinkovat. — Pak ma nasleclovat yyplachnuti fist vla2nou vodou.

Nova narkosa. Ve SpojenSrch statech provadeji narkosu vinyleterem. Vinyleter je lehce prchaya, tekutina snadneji se rozkladajici net obyeejnS7 titer, ale zato zase rychleji pfisobi narkosu, nelepta sliznice a probuzeni, respektive stay po narkose pro nemocneho je ptijemnSr. Jedovatost jeho je nepatrno..

Jak vzniklo slovo stat? Slovo stat pochazi z latinskeho "status", cot znadi sta y, ustavu, tad. Pro Astavy, ktere se nyni v geobecne nazSivaji staty, podalo se tohoto slova utivat nejprve v italgtine ("lo stato"), kde znadilo jednak souhrn tech, kteti vladli, jednak i ve gkere obyvatelstvo statni s pkislu gnS7m tzemim.

Do vedeckeho pisemnictvi bylo zavedeno Mac-' chiavellim v jeho znamem spise "Il principe".

— Tak vyklada vznik slova stet dr. Frantgek Weyr ye sve knize "Ustavnl pravo,"

Straria 22.

VPSTNiX

DR. KAR. J. HOLD:3 CeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VY_JNANA POLUREBNi SLUZBA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickeinu vytizea1 nezbyttYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohfbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pob.rebni tiditel.

Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSIS

PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni zalegitosti Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06NI LEKAft BOle spro.vne ptipravene. as die timluvY. Utadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidclna jidla a lunge Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, nizne druhy vina a doutniky.

Mluvime pesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

Amerie'an je elovek, kterY rad debatuje o Ustave, ptesto2e ji nikdy neeetl. -- Herald Tribune, N. York.

Stredni vek v 2ivote eloveka je ten, kdy radeji nechce dobrou zabavu, nee aby ji musel vydr2et do konce. — Don McNeil. )o( NECHTEL JiT K LEKA)ii, Dale, Minn., 26. led. 1939.

Posilala jsem maniela k lekari s prstem, kterk byl velice otekly a modrk od velkeho uhozeni. JelikoZ jit nechtel vzpomela jsem si na Nonat a to za 3krat piilozeni prst npine vyleeila. MTh Vain dej zdravi, abyste mohla dlouho to zazraenou Nonat Yyrabet. Vkele Vas zdravi Mary Musil.

Na rozliene, at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne clfevene i ocelove tfisky, steely a jine piedmety uvazle v tele, ale musi to bSrt

NONAT & Arr. 4•1.,

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Vakho nika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pieta primo na nag adresu: Mari. Leibliuger do c0•0 414donsi.

"fie stfedu, dne 24. kvetna. 1939.

Frances Perkinsova, otazana, zda ster, bratti a pi‘atel, jich nevSedni lesce k veci ham vSem spoledne, pocit'uje jako handicap, 2e je 2.ena, "za velikou, nem vSem svatou, za odpovedela: "Jenom pri lezeni na mySienkonsokoiskou", dojdeme St'astromy." — New York Post. stile tile.

Sletu Zdar!

Sletovji vYbor — schezi se kar,ctu Zklame-li se mu2 v lasce, zustane sttedu v dallaske sokolovne. PtedFranta Rendl starym mladencem, zklame-li se 2esedou slet. vYboru je 2upni starosta 8etrit znamena obejit se bez ne- na v lasee, vda se. — Smart Set. br. V. Nesuda. Na jeho schrizich eeho, co pottebujete, pro pripad, 2e podileji se vSichni elenove pracovJak rika, Wilson Mizner. Vezmetebyste jednou potieboval to, bez nich vYborti, jako: hospodetsk3I ii si nee° od jednoho spisovatele, 11se pravdelpcclobne obejdete. (pted. br. Jos. Jureak), tiskovY ka se tomu plagiat, vezmete-li si od (pied. br . F. Rendl, od. eeske, br.

Je zcela spravne vyu2ivat sveho mnoha spisovatelii, rika se tomu yej. Bubak, odd. anglicke), finaneni dasu, ale ne easu sveho zamestna(pied. br . B. Pkevratil), zpravodaj- vatelc.

Forbesova. decke badani. sky. (pied. br. J. Vytop,11 a vzdelavaci odber), stravovaci (ses. J. MerIn=1=1.71n., iikova a klub OeskYch ien), ubytovac: (pied. ses. Toberne), paraOSLAVA 20. vs'azott ziaa w Ni R16DU gTEFANIK IS 142 datelskY (pted. br. Zupni. starosta).

VYbory jsou trielenne a rOZL- ii• llji se die potieby. Precuji. neodvisle. Na spoleenYch schilzich poddvaji zpre,vy o ptaci vykonane, prednaSi nova deperueeni a uvadi ve skutek dkoly jim pinern zasedani ulo2e,ne. Spdiu°slava zapaene v 1 hod. s huclbou a spoieenS 7m obeden► barbecue prece a vzajemne se dopliaovani jest, co zarueuje lisped", a k tomu VE 2:30 ZAPOCNE PROGRAM, A SICE sletovy starosta, kterY jest Uvitani hostu — br. predsedou radu. PrednaSka v anglieine tou Zivou spojkou, ktera etni prat" predsedy H. ii,. br. C. H. Chernoskeho. — Predm:,, Aka v keel Ceske sletovou rados:nou. OvSem pra,ce — br. redaktora Vestniku, br. Fr. Moueky. — Dale divadlo: jmenowinYch vytort byla by beztidelna,, kdyby ji neptedchezela pra44 ce 2upniho Nedelnistva.

2upni widelnictvo je vedeno Lidova hra o 3 dejstvich, propletena zpevy narodnimi nadeinikern br. F. HouZvidkou. pripravami pro siet a zavody na rok OSOBY: priSti poene se ihned go ukoneeni br. F. Began Karel Lipa, sedlak, sletu preddhezejiciho. PoCne se stases. R. Nezvalova Vendulka, jeho dcera, vet. Nejdtive ptijde rozsah za-vodli br. J. SvrCek Petr Lipa, vymenkar, jeji dedouSek, a sietu, to jest, ma-li to bYt "peti, br. B. Otvrtnik Filip Hajek, sedlak, Sesta az deseti bor. Vezmou se v libr. D. Nezval Jan, jeho syn, vahu zkuSenosti nabyte ze vavodta a br. E. Zahn Egon Fuschs, emigrant, sletti let minulYch, schopnosti cvi-, 01. Voila Verdo Piskla, strateg a politik, ditelstva a cviercilao elenstva, •oeni ses. M. K. Vallova Stara Ryskova, babka s cukrovim, doba nem nejptiznivejSi a misto ses. J. Earlova Hana, sietu, kde se ma odbYvat. Po skondemi techto uvalz, prikrodi se ku vy-, HoS1 a devea,ta v krojich. beru prostnYch cvideni a cviku na PO DIVADLE DOBRA VECERE A TANEC PitI DYBALOVE natadi a sestaveni soudcoa 7skYchtaORCHESTRU Z GANADO, TEXAS bulek (dle kterYch se jednotlive vYkony hodnoti). Price nemala. JedUctive zve. notlive sleZky teloeviene nacviel ZABAVNI dvoje a:2 atvery razne prostne a ceIou sestav na rtaznYch flare.itch. Price, kterou nikdo nevidi, nesmirne dtilelita. Takto ptipraveno svold Zupni NaCeinictvo vSech nadelnikU a neeelnic jednot; cos jest v lednu, bezproSttedne pted valnou schlizi jednot. Na schuzi nadelnictva pi'edvedou se uL kazky ovideni a sestav, ktera jsou bud' ptijata neb zavrZena. A nyni, s Sedate ke stol y s opravdovou chuti k jidlu a vstava-te potim vsim, pied naS hiavni "Tribusilneni a uspokojeni? V padu, 2e ano, nepottebujete ani lenal". kare, ani leku .. .

Valnou sehrizi jednot, kde iisty br. nadelnika, jsou prednakna praJestliZe ale zasedate k jidlu jako z prinuceni a proste proni a doporueeni Z. Nedelnictva. Zde to, 2e se y am zda, ze musite jisti — jestli2e citite malatnost docliazi ku koneenerau rozhodnuti. v celem tele, nechut' k praci — nespite Cini se dotazy ze•vSech stran: Co to bride stet? na to v podobre, pak byste si meli okam2ite kladne? Ziskame-li spol. cviCitele? stat lahev a. t. d. Ani jedinY zastupce nevi opomenut, kaZdY projevi sviaj naCf..-4R0 hled, die pomertl v jeho, gi jeji jed- I rjORIA note steVajicich. Odhlasovano. Ny ni nastava n'ekolika mesieni prace nacvidna. Vysila se spot. cvleitel, konaji se celodenni necvidne schdze, zajezdy do jednot. Tuto grad vykonava Z. N., ale aby byla motne, jest pottebi penes. 0 to se stare znamenite 2aludeeni. Cena $1.25 a kdyPredsednictvo iupy. Pei vSi Setrby v lekarne nemeli, poNete svoji obnosti dostoupi predchozi vydani na $2000.00 a vySe. Ukazka: spot. jednevku prima.

Citel: mesiene sluna $150.00, Sest masicli $900.00, cestovne 2 centy za mill, 1500 mil mesione $30.00, za Best mesicu $180.00. P. Z. nezbYva rez hledat prost ts edky a testy jak to uhradit oetavpsti seSLET A ZAVODY 2UPY JdNi, A. 0. S., 18. eERVNA 1939 V DALLAS. Organisace sictu a zevodfi:

,11.

v

28. kvet.na 1939.

na Cottage Grove, Houston, Texas

Budeme I a veky"

SEVEROVY

te. K

Severa's Bitters

Ve stkedu, dne 24. kvetna 1939.

V$STN1K

Strand 23.

Slet Zupy J zn AOS 18 Cervna "gs'

2 66 za

Pravideiria

hi'adrota, $1 2()

Trpite-li • Revmatickimi, neuralgick3'rmi bolestmi • Svedenim nebo pfilenim nohou • Ztuhl§mi, bolavimi svaly • Poitipanim hmyzem • Narnoieninami a vyrnknutinami POUZiVEJTE

Dra. Petra Lelivk Olej Liniment Rodinni pomocnik v tisicich domovech po vice nei 50 rokii. Pracuje spoleene s piirodou v urychlovini piitoku bohate, Cervene krve do postiienich mist, erimi napomahe plirozenemu postupu hojeni. Je utigujici.

Neni lepkark ani mastO. Uspornt.

V Kanadi Dod&vino Beze Oa. ran ana

I

■aa ana.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., Dept. D811-78 Prosint poilete mne An g ebni lek jak II 0 nelleduje, poitou vyptaeene, za I

piikladam $1.00 za dve pravidelne 60 lelrre (3% unce kaide) Dra. Pe L g iviho Oleje Linimentu.

9 Prosim poilete lek na dobirku (C.O.D.).1

1.

AM- =MO MIN

CSL. NARODNI RADE V CHICAGU

Pi EDANO $2,500.

Je to vYtegek znamkove akce Masarykovy Drukiny Cs. legionartit v Chicagu, ktery nebylo mogno od 11mora jig dostati do CSR. — Legiodoufaji, ze tento krok schvali edit nag e Amerika, pokud na vie pkispela a dale, ge ts. N. R. nezapomene na jejich pensisty, kteiI ted' ziistali bez prostiedkd.

Ve etvrtek, dne 11. kvetna 1939, dostavili se 45.stupci Masarykovy Drug iny Cs. legionaru, v eele s pkedsedou brem Jos. F. eflem, do Ukadoven Nar. Rady v Chicagu.

Byli pkijati pkedsedou p. J.Zmrhalem a tajemnikem p. Jos. Martinkern. Po kratkem informativnim seleni odevzdali legionaki obema pkedstaviteltim CNR. check na $2,500 ,jako eistY vYnos zname legionakske akce, prodeje kni gek pomocnYch znamek (nalepek), vedene ad

procInce m, r.

_

•

Masarykova Drughia Cs. legionika Tehdy bylo techto knitek vydano UptiMne dekujeme! VAledek tov Chicagu.

25.000 a to ve prospech uprchlin, hoto velikeho snateni a namahy vgech nas, cele poctive a rozumne Josef F. Sefl, ptedseda, °bed to Mnichova v Cm. Idea, 'laes.

Ameriky je nam jiste nejlepgi Josef Dobia. g, tajemnik, vrhy i 4prava techto dtykbarevBoh. Klir, fed. Kane. nYch znamek, svazanYch o deseti odmenou i pobidkou k dalgi, stejne Znaanky Lis. Legionaiii, 2536 S. listeich o 10 vzorech do iihlednYch poctive i vytrvale praci narodni. — Kedzie ave., Chicago. a vkusnYch knitiedek, byla od zna- NA ZDAR! meho umelce krajana E. F. Machy.

Legionali chopili se energicky techto znamek, zfidili k tomu 5ESKY MLUViCt FILM zvlagtni kancelat, umistenou v budove Spravedlnosti. Z to je gte behem prosince m. r. rozeslali pies dye ttetiny celeho nakladu na nage podpurne jednoty, mutske i tenske, na sokolske jednoty Americke Obce Sokolske, na tady Slovanske Pod. Jednoty statu Texas, na odVesely ptibeh o jednech vdavbodky Svazu es. racionalistil a j. Ze kach a o tom, co se kolem nich slovenskYch organisaci bylo pak v sbehlo. V hlavni illoze Jara Kolednu a imoru t. r. rozeslano jegte na Slovensky Sokol a dye mengi mihout a A. Nedoginska. Ukazuje stni sloVenske podurne jednoty.

Jos. Vagut, zastupce Praga Film Behem teto velke prace expedidni Co. z Chicaga. postupne zase ptichazely penize od ovgem i vracene zasilky, ENNIS — ve Ctvrtek 25. kvetna, od 2:30 hod odpol. do 11 veeer. ktere byly pravidelne pc. 10 knitTEMPLE — v patek 26. kvetna, od 2:30 hod. odpol. do 11 veeer. kach znamek. Po uhrateni vydani DALLAS, — v sobotu 27. kvetna, ve Scott Hall, 2419 Maple Ave., za knitky a j. bylo mono v polovio 8:30 hod. veeer. ne imora vypraviti prvni a hned zase 5. btezna t. r. druhou zasilky SEYMOUR — v nedeli 28. kvetna, o 4:30, 6:30 a o 8:30 hod. veeer. penez do Prahy. — Bylo to vidy FAYETTEVILLE — v pondeli 29. kvetna, o 8 hodinach veeer. oznameno nagimi zvlagtnimi zpravami v Cs. tisku.

FLATONIA — v aterY, 30. kvetna, o 8 hod. veeer.

Pak ptigel hromovou ranou 15.

MOULTON — ye sttedu 31, kvetna, o 8:30 hodinach veZer. bkezen. Zahy na to byly nam obe zasilky vraceny. Ani jedna neproPobavi, rozradostni a zaujme Vas novy dobry film gla finandni blokadou Gestapa, zavedenou v pratskYch bankach, dlouho pied zaborem natich rodnYch RortomilY rominek ze studentsktch deb, nejlcrisnejgiho givota zemi, Nemeckem. Po tadnem uvabeztarostneho mlidi. teni eels situace do glo k rozhod1. Cervna., o 8 hod. veeer. ve etvrtek SHINER nuti odevzdati cely distY vYtetek do rukou Osl. Narodni Rady v ChiSCHULENBURG — v 04.44c 2. Cervna, o 2:30 odp., zaatek weer cagu, jako na gi nejvyggi krajanske v 8 hodin. instituci, v niz je cela nage Cs. Amerika zastoupena.

Legionati doufaji, te nebude proti tomu tadnYch namitek a ze se rovnet dostane mravni podpory vgech krajana jejich ptani, vyslovenemu k CNR, aby tato ujala se pottebnYch legionakskYch invalida a pozustalYch, kterYm nyni es. pense nejsou vyplaceny.

Likvidujeme, pkispejte rychlou a sprivnou odezvou. pokad spoleeenskYch zabav, tegicich se velOdvedeni penez, se strany Cs. leke ptIzni nageho lidu i eetnYch pkatel kagionatii stalo se die finandni uzadoveho Clenstva. VzornY poiadek, peon y& obverky ke dnu 30. dubna t. r. — Od i..; sluha a dobra hudba pki ka gde zabave.

1 .kvetna t. r. Kancelaf "Znamky * it ::, es. legionait" je v likvidaci a skondi co nejdtive svoji praci. Zada iIt snatne znovu zase na ge spolkove aby k tomu pfispeli odpoTelefon Taylor MI. Poitovni *dress: 1140 Robbie St. vedi na nage posledni sdeleni, vraand North Main. se jest — 20th Na do pes cenim neprodanYch knitek atd. Pti tom zase prosime, udejte jmeno vag eho fadu, nezalepujte °balky s vraV NEDELI, 28. KV-ETNA — J. R. Baea cenYmi knitkami, musime na to Cornelson.

VE STRED'U, 31. KVETNA. velice east° doplacet po gtovne. PteV NEDELI, 4. CERVNA, — Houston Czech. vatte obalku slabYm provazkem a V NEDELI, 11. (ERVNA. — Syncopators. poglete jako tiskopis. A pokud mo-no, nabidnete, udejte knitky! Jsou VE STEEDU, 14. t ERVNA. — Blums. stale jeate dobrYm prosttedkem V NEDELI, 18. (ERVNA. — J. R. Ba er s,. — A odpoledne divadlo drobne, ale ndinne propagaoe. Te pod nizvem "V tom zimku byla panna". Zaeatek ye 3:30. je stale a bude dlouho je gte tteba i mezi nami!

Vgem, kdot s nami pracovali, znamky aitili, Casto projevili kus PO1%ADATELE. lidskeho uznani za nagi praci, melt dfil.ve,"ru v Os, Vaein 410044

"lidavky Nanynk Kulichovy"

. ,.

SEXTANKA

R d Pokrok Ho usionu OZNAMUJE

VSTUPNE: PANT 40c

DA MY 25c

Strana 24.

yteliNts

Pouiivejte k oznamovini

Daly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli iletujeme centy za slovo za kade uvetejneni. Nejmenk poplatek za ozniunku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na tvlattnim listku a phialte k objednavce Ptislutnk obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pfidejte 5c na jeho vSFmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na:si znadkou, rietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pottovne, aby dale dopisy mohly bYti limed odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k gnatku" neb "Ptijme se hospoclyne" obnak doplatek za znaeku a poitovne 50 cents.

Doplatek za znaeku ken k obnosu, ktery postate za oznamku.

NA PRODEJ — kovarna, cina prodeje funrti mute. Mrs. J. T. Koebelen, Rosenberg, Tex. (18-21p) aw-ITABAK na prodej, chutnk na kouteni, peknk, jemny, a posilam ho 10 lib. za $2.00 a dopravir vyplatim. — PiSte: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(20-p) ,314r Na prodej malt domek, 1 akr tem & . dobra studna, dobra, zahradka; prodam s nabytkem v dome.

Mrs. C. Krupka, Rt. 1, Burlington, Texas.

(21-p.)

Mladk muz z farmy, bez domova, pitme hned stalou praci na farme, nehledi na plat. PtihlaSky na znaeku: "Price", % Vestnik, West, Texas.

(21-22p) OCHOTNIKUM VE STATU TEXAS. Po leta dostavam dotazy ohledne rozmanitkch divadelnich her, jet v Cedar Rapidsich neb jinde byly ptedvedeny. Ochotne na tyto dotazy odpovidam, i mnotstvi knitek jsem zaprijeil jednotlivkm ochotnickym kroutkiim a sbortm. Za osmnactilete einnosti na jeviSti nahromadilo se mi mnotstvi knitek, jet si v letech raiser musel kupovati vlastnim nakladem. Main jich nekolik set, mnohe ani nerortezane ptimo z Prahy do gle. Pro naval jine price nebudu se moci divadlu venovati jako dtive a rad bych aby knitky byly zutitkovAny. Jsem proto ochoten poslati vtem, kdot se zajimaji seznam techto myth divadelnich knitek a ty co se budou hodit, odprodam za nepatrnk poplatek. Divadelni knitky, z ylaSte nyni stoji hodne pen& a zde. se naskytuje ptiletitost retiserrim a dramatickkm kroutkam zajistiti be mnotstvi her ku prodteni i pougiti. I kdyby se knitky pouze prodetly, bude to mnohem lacinejSi nein koupit je za pravidelnou cenu. Kdo by se zajimal, necht' dopiSe na adresu: T. B. Hlubueek, 425 24th Street, N. E. Cedar Rapids, Iowa.

Lekaiski prohlidka.

Potkali se dva ptatele na Narodni tticle. Jeden set prave od znameho lekate-specialisty.

"A co ti tekl lekat, kdyt te prohledl?" ptal se druhk.

"Nic! ftekl jenom: "Hm." "A co to znamenalo?"

"Dve ste korun".

0

Ptiznaenon znainkou genic je, sviti vlastnim svetlem.

V e sttedu, dne 24. kvetna 1939.

WESTATt OSADNICI DO JEDNE ptigti schazi etvrtou nedeli ye tki Trpeliva.

FRONTY PRO DRUHY ODB0 j 0 hod. odpoledne znovu v sini sv. JoPtiSla do kavarny hezka, mlada OSVOBOZENI STARE VLASTI. sefa. Ohledne ptispevka nastala sleena a sedla si ke stolu, u nehot kratk vYmena nazoru, po nit j edno- sedel mladk gentleman.

V nedeli konali westAti krajana myslne ptijato, netadati urdite ptiChvili bylo ticho. Posleze sledna daletitou sehazi v sini sv. Josefa, na spevky a prozatimne sbirat dary Ci pravila: nit pfijat jednomysine program, dle poplatky dobrovolne. K navrhu Msg. "Promirite, pane, Mite v lasku ktereho v gichni roduverni techoslo- Pelnate Sirgi vkbor S.C.A. pozristava na prvni pohled?" vaci raznkch tabora ptihlaSuji se jako dosud: ptedseda a tajemnik "Ne, keen°, rozhodne ne!" do tad spoleeneho hnuti ve Spoj. jednotliveho spolku ei tadu jsou sa"Tak dobte, nevadi — materna se Statech, usilujiciho 0 osvobozeni na- modinne eleny osadniho vkbora tedy zitra videt znovu."

• • Si stare vlasti z otroctvi odvekeho Sdruteni. Br. Rob. Cervenka eini doneptitele. Schrize se sudastnili Med- taz ohledne uspotadani nejakeho Zvlagtni piipad. nici vSech spolku v osade, dank o- podniku ye prospech fondu odboe"Prosim te, co se to vaera stalo sadnika se svkini mantelkami, dojeli ky. Zaletitost ma rozhodnouti Sirk ye yak kancelati?" na ni take ptespolni: pan Roman vkbor. Br. Jos. Holasek sdeluje zd"Nu, pro nak novva pisatku Parma z Waco, mantele Frank Ma- mer spravy dallaske statni vystavy set jeji snoubenec, kterk je u unitushovi, Jos. J. Mikeskovi, 0. VaniC- o pozvani dr. Bene ge do Texasu. Dp. formovane strate bezpeenosti a kdy kovi a W. Mikeskovi z Temple.

Kagpar k tomuto sdeleni uvadi, ho videi na g pokladnik omdlel a dye Schrizi zahajil ptedseda westske dr. Benea ua pozvan byl a to einov- hodiny byl bez sebe". odbodky S.O.A., Aug. J. Morris krat- niky krajanskYch organisaci; odpo• • proslovem, v nemt uvadel \Ted', 2e1, doposud nedo gla. Dan naJe dobre bojovat, trpet, bYt hozen nu svolani schrize a ptedstavil po- vrh na sbirku dobrovolnYch obetin pees palubu a bYt odkazan sam na zvaneho teenika dp. P. P. KaSpara z do vinku radostne okvene einnosti La Grange. Uvitan potleskem, dp. odbodky. V male chvilce pokladnik sebe. Co ztratime na pohodli, to ziKaSpar ptedne vyticlil pozdrav od Pavel S. Skrabanek mel eastku $32.- skame na energii. dr. Senate, s nimt mel Best hovotiti 25. Darci davali ochotne a nekteri s pti svem pobytu na nedavno kona- omluvou, to prase osobni pokladna nem sjezdu Svazu O. Katolika v trpi fxbytemi.

Chicagu. Bkvalk president dr. Benet' Byla to pekna schtze, vYsledne tekl dp. KaSparovi doslovne: "sle- rokovani, chvile 2adouciho porozuduji svornou praci kraj aria v Texasu meni i tolik pottebneho sbliZeni pha tetim se, te budu moci mezi ne jedne haluze. Westgti byli v pozdeji zavitati." Po te znamenitY minulosti vkdy na pattienern miste, teenik pronesi 50 minut trvajici tee, budou rozhodne i naddle. Heslem rozelenenou v nekolik daletitYch a dneMca: "Bud' dobrym Amerieanem deinne stupriujicich dasti. Za prve i uvedomelkm eechoslovakemt" zdaraznil, te jest na gi povinnosti jaFrant. Moudka, tajemnik. ko americkYch obeana einiti vSe)0( motile pro osvobozeni nagi stare vla- gUMIVE TABLETKY, Mt BY NEsti a podporovati tak ritedni prohlaMELY SCHAZET V ZADNE Seni presidenta Rooseveita, kterk RODINE. neuznava nasilne zabrani eeskkch azeraf Nemeckem. Jedina testa k ri- Krajane si je chvali co prijemnou eelne praci jest jednotna fronta te- a rychlou Alevu pri bolestech hlavy Tento jednoduchy pristroj da se choslovalcil v Texasu ptielenena k a ialudeonich pripravit na svibove ncdky kolojeclnotne organisaci Csl. Narodni vetru a zniel v gechnu travu, kterou Rade, ktere, je slotena z eeskeho NaJeden z nejnovIOSich produkta rodniho Sdruteni, Narodniho Svazu zname Ceske velkolekarnicke firmy sviby nemohou zahrnouti Tisice 6eskSTch Katolikt a Slovenskeho Na- W. F. Severa Co., Cedar Rapids, spokojenYch rolniku dosvedei &inrodniho Sdruteni. Hlavni veci dnes Iowa, Sumive tabletky, jet ph roz- most tohoto nieitele. 'Meth yam je, aby katclk krajan bez rozdilu po- pukeni ve sklenici vody utvoti la- mnoho prate. Je &ivan pri °boralitickeho neb nabotenskeho ptesved- hodny, ttpytivk napoj, byl vtele u- \Tani baviny a kornu. Zarueen. Kdy2 nebudete spokojeni, penize se vrate'en' byl elenem organisace, jejimi fieelem jest opetne osvobozeni nak vitan v tisicich rodinach nakch ti.

Cena $1.75 par, po gtou vyplacene. stare vlasti z ujatmeni nemeckych krajana. Zvlake v tuto roeni dobu, nacistickYch barbara. fteenik objas- jest hodne boleni hlavy a rozmani- Kupte u nejbagiho agenta. Neni-li nil zastoupeni odbodek a oblasti, tYch taludeenich nevolnosti, jet ka- agenta u vas, obejdnejte prim° od ktere budou podlehati Narodni Ra- zi radost z prate a osveteni z pevED. DOSKOtIL, de. Nate texaska samostatna oblast neho spanku. Sklenend tuba SeveBurlington, Texas. rovkch Effervescent Tablets nemebude miti osm zastupcil, po etytech Cheeme agenty. za Ceske Narodni Sdruteni a Svaz la by proto schazet v domaci le- Tato cznamka bude ye Vestniku deskych Katolika. fteenik mei v but karniece v vati rodine, zvlaSte, kdy kalde 2 tYdny. ne ptednake nekolik vkbornYch pti- cena jest nizka a ptistupna vSem. klada o narodnim uvedomeni Irea- Velke. tuba stoji jen 50 centa a kdy obetavosti nakch krajanu, by lekarnik Severovy Effervescent c spravne tendenci eeskeho tisku a tabletky nemel, stadi poslati obzvlatte ptikladnem smeru westske- jednavku ptimo na W. F. Severa Co., ho Oechoslovaka, kterk sleduje till Cedar Rapids, Iowa a budou zasle,narodni sna genlivosti, spoluprace ny obratem. Penize motno poslat pro zastoje a podniky vSendrodni. bud' v poStovnich znamkach anebo Ptednatku zakoneil znamenitk tee- pri objednavce za $1 aneb vice na nik mocnkm apelem ke konani ro- Money Order..

Hned prvni tato Sumiva tabletka dove, obdanske a lidske povinnosti — pomahat k viterstvi presa a spra- vpuStena, do skienky vody poteSi vedlnosti — osvobozeni stare domo- svkm lakavYm vzhledem a tisici kADU PRAHA viny. Dlouhotrvajici potlesk byl mi- bublinkami, jet vystupuji k povrOS. 29, S. P. J. S. T. lemu hostu zasloutenou odmenou. chu. Prave ptekvapeni vSak deka.

Nasledovaly kratSi feel teastnikt po vypiti tohoto napoje. Boleni hlaTAYLOR, TEXAS schtze: Monsignor Josef Pelnat po- vy — jako by s Cela settel, aleva hnutYmi slovy apeluje na lasku k jest okamtita. ZvlaSte v ptipadech, 28. kvetna. — Nastoleni kravlasti nagich ptedkri, zdtraziluje na- kde boleni jest zavineno taludeeni lovny o 4:30 hod. odpoledne, Si povinnost stati se eleny hnuti no- nevolnosti, ptejedenim, kyselosti aveho odboje a ptimlouve. se , aby sta.- nebo fmavou. Poutijte teto pkilatis hudbou Geo. Moody-ho vajici odboeka Sdruteni C.A. byla v Orch entry. osade nejen udrtena, nkbrt sesilena tosti a pokete si pro sklenku Seve'demi eleny spolku osadnich a kra- rovkch Effervescent Tablets jeSte 3. Cervna. — Adolf and the j any k tadnemu spolku neptinale- dnes anebo nechte aby vam vat leBoys, ze Schulenburg, Tex. tejicich. Dr. Jiti Pazdral vhodnkm karnik posloutil. Nebudete zklama,proslovem Masi otiveni Slavie a vyni.

Vstupne: Pam 40c - Flinty 10c zkva. k nastupu schopnYch do tad )O( ZABAVNI VYBOR. peveckeho sboru. Josef Polatek naSkot nenosi podrate vrhuje, aby Meg vYbor S.O.A. konal boty vtclycky zievnene.

C4

VelkSr pomocnik farmy!

aneeni

abava!!