Vestnik 1939 05 31

an Slovanske Podp or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. eirVednesday) 31. kvetna (May) 1939. eiSLO 22.

WEST. TEXAS. y e stiedu

RO(NIX. (VOL.) XXVII.

59132111:1•91=•■•106.11

11

MALE 28. kvetna byla a zustane vS7znamnSim dnem v historii tadu 8teft,nik cis. 142. na Cottage Grove v Houstonu, nebot' peelive ptipravenSim programem vzpomenuto bylo 20. vS7rodi jeho zalokni. ftadova sin podala se piniti elenstvem mistnim i sousednich osad a pied tieti hodinou, kdy potad byl zahajen, vkchna mista hlediae byla obsazena a kada navAtevnik0 musela se spokojit stanim.

— Program zahajen zahranim americke hymny Star Spangled Banner, nakt nynejk ptedseda ke.clu a mistopledseda na gi Hlavni 1.1tadovny bratr 8tepan Valdik, peknS7mi slovy struene vylien podatek zaloteni, prvni prate a starosti, ptikladne nadkni 19 zakladajicich elenu, jejicht seine vyrostlo v netuknS7 rozvoj tadu, eitajiciho pkitomne vice net 150 'diem). Po neinnem proslovu piedstavil pak potadatele organu, kterS7 v del gi keel vyzvedl vS7 znam a teel jubilejni oslavy a v zaveru apeloval na fieastniky, aby nezapominali na svoji rodovou povinnost, stati v spolednem giku noveho odboje pro zachovu idealu demokracie a osvobozeni stare otdiny od nes1ST chaneho ujatmeni odvekSimi neptateli. Nasledovala sympaticka tee ptedsedy Hl. tkadovny soudce C. H. Chernoskeho. Bylo to poselstvi adresovane elenstvu a hlavne mlade generaci. Z jeho procitene keel katdSr posluchad vycitil hluboke pochopeni ilkolu mu sveteneho. Bratr ptedseda prohlasil, to hlavnim fleelem podpumYch jednot a ptedev'Sim nak S.P.J. S.T., jest §iteni bratrske lasky — vzajemne podpory a pomoci v nouzi a ochrana v ptipade 11mrti pro vdovy a sirotky. it eenik dekuje elenstvu tadu 8tefanik i fikednikiim za jejich loyalitu k Jednote, za dosavadni snahy kulturne osvetove a pkeje tadu daMi rust a nspechy. Ihned po zahajeni proslovii dostavil se k slavnosti pokladnik Hl. tiadovny bratr Frank B. Steiner s rodinou; byl obkadnikem br. Valeikem povolan na jevi g te a po t* adan o improvisovami proslov.

PohotovSr mluvei br. Steiner vhodmimi slovy poukazal na agitadni einnost doby posledni, ktera vynesla mimo slu'tnST podet novSrch Menu zaroven snaeni prfirnerneho stall elenstva, protote nove ziskani eleni jsou vesmes z generate omladiny. Mezi miadou generaci mame pole naboru velmi ptiznive, mezi mladYmi musi naS1 bratti organisatoti vyvinouti einnost Usilovnou.

SilnS7 potlesk dosvedeoval, to br. Steiner uhodil na pravou strunu ate mu posluchaei stoprocentne pkisvedeovali. Br. Valeik dekuje teeni}ram, Clenstvu i fleastnikOm za tak hojnou navUevu a sdeluje, 2e ochotnici jsou hotovi po krath ptestavce sehrat lidovou hru, napsanou kratce piked piepadenim Ceskoslovenska, ktera po smutnYch udalostech loriskeho kijna musela ))STU upravena. Hudba Dybalova z Ganado notuje naAi drahou hymnu "Kde domov mfij?", jit obecenstvo stejne jako na zadatku americkou vyslechlo stoje.

V ptestavce pied zapaetim divadla letmo se vitame se starYmi znamYmi mistnimi a take pkespolnimi. V nastalem shluku obecenstva shledal jsem se: man g ele John GajefSti z Orchard, F. Truksovi z Alvin, A. KlinkovSti, pi.

Stanovskii z Galvestonu, pi. Fojta gkova z Ro-

,A JIADU STEFANIK. fires, bratti Vaclav Kueera a J. Koubek z Corpus Christi, bti. Zatopkove z Goose Creeku a tada jinS, ch. Osobne seznamil jsem se to s kolegou Novotn3'7m, redaktorem Texana a po triceti letech s bratrem Josefem Kovaiem, WivalS7m Ennisakem a tehdy dodasiVrn Menem. na g i osadni "muziky". Pochopitelno, to nemohl jsem se nikomu dole venovat, pki podobmich shromatdenich, v takovem lidskem mravenifti ne-

Novo odznaky jsou de!

Prave jsme obdrteli zasilku n;;v3"7ch odznakii, na ktere jsme netrpelive Jsou velmi uhledne, menk netli odznak dkivejOi, (7/16 palce), a hvezda je trojbarevna, — bila - derveno, - modra — a celY odznak vypada velmi ykusne.

Jsou Mane ku piipevneni jako knoflik do chlopne na kab-atu (lapel), jako sp3jka na maAli (tieholder) a s Opendliekern ku piipnuti na saty. pendlik ma zaverku, take se nemii2e odepnouti, nema ale pliyHek jako mel 'Spendlik dtivelM. Meli jsme mnohe poptavky od na§ich bratrri jednatelri a od mnohYch tadri, a tek nas, to mriZeme oznamiti, to jsme odznaky dostali.. Cena jest velmi mirna — padesat dentu za odznak. Novi eleni dostanou odznak zdarma pri uvadeni do fidu.

Zprava Hi. Uuadovny S.P.J.S.T lze s jednotlivci dlouze hovoiit, vystupuji novi a novi znami, s kaZdYm nutno alespori nekolik slov vymeniti, ruku stisknout, letmo se pfivitat.

Oz7va se tieti zvoneni, znamenajici brzke vyhrnuti se opony. Mediae je vyprodane, detni opozdeli navtevnici stoji v ochozech a ph zadni strane sine. Opona jde vzhilru. Zrak zaujme ptivetive, Utulne venkovske prostranstvi, v ce vidime vSthled do volne ptirody. V pravo v popiedi jest eastka statku sedlaka Lipy, v levo ubiha cesta do vsi. Na lavidce u statku sedi vYmenkai Petr Lipa — ()pith. se o hul, dYma, spokojene z Omeidky a hledi do prosluneneho kraje. Za scenou zpiva. Vendulka znamou milostnou piseri "Cervena rrilieko, co se nerozvijig?"

A od tohoto prveho uchyceni htejive naladovou scenou vela hra vas zaujme, lope tedeno u srdce uchyti, byste dram. aticky ridinne stupriovan3.7 dej doby pied loriskou druhou Kalvarii Cechoslovakri, proZivali sebou. V mocnem citovem vzru g eni, misty se zat'atYroi pestmi a prima

bezmocnSun vztekem — nad proradou bSrvalSrch spojencu a novodobSrm barbarstvim HoustonSli maji celSr kadr schopnS7ch ba znamenitS7ch herc0. Nekteti maji za sebou dekady ochotnieeni, mladi adepti Thalie v nich pak douci ptiklad. Ulohy nedelni hry "Budeme it na vely" obsazeny byly dobte. Sedlaka Lipu zosobnil br. F. Bevan ptesvedaive. StatnS7 postavou, jadrne mluvy, ukazneiVch pohybil. Vendulku, jeho dceru sehrala sestra R. Nezvalova libive. Sliana, zjevem, miloueka mekkou vS7slovnosti a tivS7 mi gesty, podmanila si u2 v prvem v,Vstupu s Jenikem cele hledfSte a ztejme eleny silnejMho pohlavi. Dedoukk Lipa, sehranS7 bratrem J. Svrekem, stetejni postava hry — byl skuteenou nosnou osou celeho deje a stal umelecky nejvSig e. Tvrda, nepoddajna povaha odratela se jako v zrcadle pevnS7m, rozvatne pronag enS7m slovem, stoickS7m mnohdy postojem, prorocky pevnou pkedvidavosti svSich dohadil a zavern. Sedlaka Filipa Hajka podal start' veteran ochotnieeni B. etvrtnik s jistotou a ukaznenosti. Mantele 6tvrtnikovi jsou hybnou pakou 11dove einnosti. Jana, jeho syna sehral br. D. Nezval nmerne ku sve partnerce. VenkovskST chlapec zlateho srdce a zpilsobil. Zpevni disla zamilovaneho parku byla pusobive naladova.

Sladkobolna narodni: "Kdy2 to vidim ma panenko, v torn kostele klekti . . . ", anebo Venduleino: "Mam to rada, muj Jenieku, v odich tv7. ch zkim vernost plat," — vyvolaly oroseni zrakil mnoliSrch nav'Stevnic ba dokonce vStevnikti. Emigranta Fuchse pkedvedl pekne urost1Sr junak E. Zahn v ramci hry. Stratega Piskla sehral 01. Valla podakene; ma tadouci schopnost variace mimiky a volneho slova. Starou Ryskovou zosobnila ptilehave sestra M. K. Kulhankova. Hana sestry J. Earlove byla velmi dobra. tspech hry podobneho nametu a stupne provedeni musil bS7ti mimotadnS T a take byl.

Obecenstvo tuto naprostou spokojenost davalo najevo hluenS7m a dole trvajicim potleskem.

Nasledovalo mile ptekvapeni:: Opona hrne se znovu nahoru. Na jevi g ti stoji v 'fade Sokolice se svSun cviditelem br Ka'Sparem, v levo u rampy stoji starosta Sokola br. Vaja. Frontsi slova vtela, sokolsky mutna, apeluje na eeskou vekejnost houstonskou, by svetila na'S dorost §kole dobrovolne kazne, otutovani Vela i ducha, nici rodoveho uvedomeni. Dorost jest na,Aim lepSim zittkem, v nej skladame nadeji, to nastoupi v Lady na§e a na dlouho, na nedozirnou dneMcem dobu pokraeovati bude v dile nntich pion3irt a braniti bude tee matekskou, Ceske tradice a kulturu. Slova starosty provazel boutpotlesk. tspech divadla byl skuteene rozhodnS7 jako jim byla krasne, oslava jubilea du '8tefanik.

Nasledovala veeete, k sini dojiklely dal g i a dal Si auta, tane6ni veselice byla jak vAude jinde korunou podniku. My museli pomy g leti na ujce — navratila, podekovati nekolika velenS7m rodinam za nabizene pohostinstvi a pienocovani — povinnost nakazovala — Jak znamo, pondeli a fiterSr ma redakce organu nejpilneji.

Do nove, tfeti desitky let prisobnosti pfejeme elenstvu radu Stefanik dargi rust, neutuchajici snahy v praci osvetave a zdar veSkerY!

Strana 2.

VIISTNIS

TALPARAISO, Chile. — Tki valeene lodi Sp. V V stata, ktitniky San Francisco, Tuscaloosa a Quincy, ktere jsou na tests dobre vale ni Amerikou, zakotvily ye zdejkm pkistave, kde se zdrii nekolik dni.

• • Londyn. — Anglicka diplomacie zcela valne pracuje na planu, die nehot ma president Roosevelt bYti ziskan k nav gteve Anglie pffitiho roku, rime by oplatil navetevu anglickYch kralovskych mantela, kteti zavitaji na statni formalni nav'etevu do Washingtonu zadatkem ptfetiho mesice.

• • Z Haagu se oznamuje, ze tamni mestska rada se v posledni sve schazi po delk porade rozhodla zakoupit tti baterie protiletadlovYch del, a to na ochranu elektrarny, plynarny a voda,rny. Mesto bude nyni nalehat i na soukrome podniky, aby udinily podobna opatteni proti nebezpedi leteckYch atoka.

• • Praha. — Za demonstrate eeskYch fa§ista, ktera , byla provedena v Brne, bylo obklopeno dvanact deskYch jizdnich policista fa gisty, kteti po nich hewn kamenim, v demt jim stateene pomahali nemeeti vYrostci, poetem asi 150. 2ide byli pteRadani na ulicich, vyvlekani z kavaren a fakste v stejnokrojich odvezli je, neznamo kam.

• • Burgos. — Podle poloatedni zpravy byly pro vystoupeni 8panelska ze tenevske ligy smerodatne pro ne hlavne tti davody. Za prve tenevska institute prokazala svou ,4pinou neschopnost spiniti sve ukoly. Nemohia ptispeti ani k usmiteni, ani k vzajemnemu dorozumeni. Za druhe: Spoleenost narodu se tak vzdalila od svYch pavodnich Gila, to misto, aby byla nastrojem miru, stale se nastrojem pro zajmy jistYch state. Koneene za tteti: tenevskY svaz apine zklamai v otazce epanelske valky. Geneva se vmisila zbytedne a proti amluvam do akola nevrnMovaciho vYboru pri oto2ce odvolani dobrovolnika, a vzhiedem k zakazu dodevani neho materialu zaujala jednostranne stanovisko.

•

•

Ptedseda sovetske vlady Molotov, ktery ted' ptevzal i ministerstvo zahranidi, se vlastne jmenuje Vaclav Michajlovid Skrjabin. Molotov byl pseudonym, kterYm meal v devatenacti letech podepisovat sve prvni elanky, ale to jmeno mu ut zustalo. Je to dosti zahadne, postava ruskeho retimu. Ma vysedle licni kosti, klenute eelo, brada mu trei kuptedu, nos ma trochu kratkY a girokY, pohled pronikavY a ironickY. Nosi sktipec, konfekeni obleky, make limce, v lets plstene sttevice a sorodku s vykvanYm limcem.

Ale prostY oblek je vtdy peelive vytehlenY a 'disty. Povahou je velmi prostY. Nepije a nekouti, a ae neni vyslovene vegetarianem, ji nejradeji zeleninu a ovoce. Pije hodne mleka. Zabavou ye volne chvili je mu velka knihovna, v prate na zahradce.

• • V Anglii panuje v posledni dobe jakasi ozbrojovaci horeeka. V minulYch dnech byl v Liverpoolu spuAten na more pancetovy ktitnik "Print WaleskY", o nosnosti 35,000 tun. Je to druha, lod' tohoto typu, zatazovand do anglickeho valedneho lod'stva. Ve stavbe je 9 pancetovych lodi, 6 leteckych lodi, 25 ktitnikt, 40 torpedoborcii, 24 vojenskYch dopravnich lodi, 3 lodi pro kladeni min a 15 ponorek. V nejblit§ich dnech ma bYti zapodato se stavbou 20 malYch lodi 900-tunovYch, zvlakni konstrukce, ktere maji sloutiti doprovodu a ochrane lodi obchodnich. Anglicke zbrojovky dodavaji valeenemu namotnictvi katdY mesic 80 tetkYch lodnich del. V prvnim etvrtleti leto gniho roku rozmnoteno bylo anglicke valeene lod'stvo 0 200 novYch lodi raznYch type. Jak oznamuji anglieke listy, v namotnich arsenalech je na 200 del, ureenYch pro vyzbroj obchodnich lodi v ptipade potteby. Na 1000 obchodnich lodi ma bYti opatteno dely obyeejnYmi i tetkYmi, nektere obchodni lodi maji bYti opancetovany. 10,000 dastojnika obchodnich lodi navgtevuje kursy, aby se vyekolili pro ptipad, ze by obchodnich lodi bylo poutito k volednfta Adeblra.

z tidne.

Petit. — Ministr namoknictvi Campinchi dal rozkaz k stavbe nove matefske letadlove lodi v St. Nazaire. Jina lod' toho druhu se jit stavi.

Nova matetske, letadlove, lod' bude nazvana "Painleve" a bude miti vYtlak 18 tun, rychlost at 18 uzla a pojme 40 letadel.

• • La Paz, Bolivie.— Bolivijsko, vlada zakazala na dobu 6 mesica jakekoliv ptistehovalectvi.

Toto opatteni bylo vydano hlavne proti tidam, kteki se v posledni dobe houfne stehovali do Bolivie, kde svYm znamYm nevybiravYm zpasobem se zmocnili vedouciho postaveni v pramyslu a obchodu.

•

•

New York. — General G. H. Marschall pokraeuje v tests na ktitniku Nashville do Brazilie, kde budou konany dulezite valeene a diplomaticke porady s vojenskYmi a atednimi zastupci latinskYch republik. Porada, kterou budou konati vojenki zastupcove Spoj. Statil a Brazilie, je zdokonaleni vojenskeho opatteni na ochranu zemi na zapadni polokouli. Ktitnik Nashville ueinil na teto tests zastavku v San Juan na Porto Rico a u ostrova Trinidad.

•

Vedouci pro kulturne politicks zaletitosti v Medu ti§skeho protektora svobodnY pan k.

Gregory prohlasil v rozhovoru se zastupcem "Deutsche Allgemeine Zeitung", to v dohledne dobe bude otevteno Nove nemecke divadlo v Praze. Pokud se tyre filmu, budou vedle deskYch natadeny v dobte vybavenYch eeskYch atelierech i filmy nemecke ye vzajemne spolupre,ci.

• • Zbrojeni zcela ovlade„ svetove trhy surovin.

Od konce dubna stouply ceny u vetkny surovin at o 5 procent, jen egyptske, bavina a americke sadlo byly slabsi. U suroveho cukru byl dokonce cenovY vzestup jests vy g‘Si. Svetova popte,vka se s pradelnickYch surovin ptenesla vice na trhy cukru, peenice, olova, cinu a easteene i medi. Rovnet byl tivefk obrat v sadle, Inenem a palmovem oleji a loji. Surova juta po pfekvapujicim vzestupu po prve zakolisala.

• • Videfi — Mistni nacisticke atady udinily smitlive gesto milionam Oecha, kteti ziji v itsi a schvalily znovuotevfeni v gech duletitejkch deskYch sportovnich a kulturnich spolka, poditajic v to sokolske jednoty, ktere jsou odeda,vna povatovany za baSty deskeho narodniho citeni. Podminkou jest, aby vSechny spolky, jet kdysi nazYvaly se teskoslovenskYmi, vypustily ?truhou east ze sveho jmena, protote Slovensko je nyni samostatnYm statem.

• Washington. — Velka Britanie projevila dnes ochotu jednati o splaceni sveho valeeneho dluhu, kterY ma ve SpojenYch Statech, jakmile okolnosti budou takove, to bude nadeje, to vyjednavani povede k cili. Tuto informaci odevzdal v note sekretari Hullovi anglickY velvyslanec sir Ronald Lindsay. Splatka $85,670,765.05 je nyni splatna, ale Anglie ji nezaplatila.

Nota je doslovne stejna jako anglicka nota z minuleho roku.

• • Kralovska opera v LondYne, znama Covent Garden, zahajila leto gni cyklus nejslavnejkch svetovYch oper nakm nejvetS'im opernim dilem, Smetanovou "Prodanou nevestou". Prvni ptedstaveni se konalo 1. kvetna a bylo alpine vyprodano. Fronta na listky byla takova, to byly prodavany mistenky do fronty za 6 penci.

Pfi zaplaceni tohoto poplatku ma eekajici nerok postavit si do fronty rozkladaci protote dekani trva hezky dlouho. "Prodanou nevestu" zpivali v Londyne pfedni nemedti sov nemecke feel. Ptedstaveni byla ptitomna kralovna Mary a hlavni role zpival Richard Tauber s Hildou Konetny. Orchestr fidil sir T. Beecham, ktery je teditelem londynske filharmonicke koncertni spoleenosti. ITYprava mela i Ceske napisy "Hostinec" a "VYeep piva". Herci byli obleeeni v kostymech, vyptiljeenYch z Narodniho divadla v Praze, pokizenYch retiserem Pujmanem pro Ostrdilovo nastudova.ni.

Ve sttedu, dne 31. kvetna 1939.

V New Yorku se ustavila spoleenost, ktera chce vyzvednouti z mote potopenY poklad.

Zvlakni lod' s detnYmi potapedi na palube ma ✓ nejblitgich dnech opustit newyorskY ptistay.

Jedne, se oskvosty kralovny Marie Antoinetty, ktere vezl roku 1795 parnik "Meeney Pit" a kte/IT se poblite ostravku Tiny potopil. Jit nekolik dtivej gich vYprav se pokusilo najiti potopenou lod', ale jejich namaha byla marna.

• • U Lugana udekil blesk do minove nalote a zpasobil vybuch 16 min, kterYmi byl svycarskym vojskem z dirvoda obrannych zajlAten silnidni tunel. 8vSrcarske auto, ktere prave projitdelo tunelem, bylo zasypano, pti demt byla usmrcena jedna Lena se synem a Wee zranen vojak a devde. Tunel byl v deice 100 m zasypan a oprava potrva nejmene 14 dni. Silnice je nyni uzavtena vojskem.

•

•

•

•

Berlinske, depege sdeluje, to dr. Frantieek Chvalkovsky, byvaly eeskoslovenskY zahranidni ministr, ujal se minulou sobotu svYch povinnosti v Berline jako "vyslanec protektoratu tech a Moravy". K tomu se dodava, ze nebude elenem sboru cizich diplomatt, nYbrt to jeho postaveni bude podobne nekdejkm zastupcum nemeckYch state v Berline, netli statni hranice byly zruSeny kancletem Hitlerem.

• El Paso, Tex. — Generalni navladni Frank Murphy, kterY ptiletel sem v aeroplanu, prote je na tests do Los Angeles, aby zand• jil osobni vyeettovani obrovskeho podvodu. Dodal, to velka, porota zahaji tento tyden vy gettovani v Chicagu, podobne tomu, jet bylo vedeno ✓ Kansas City. Murphy byl provazen Edgarem Hooverem, teditelem federalni vyktovaci kandelete.

Depe§e United Pressu z Prahy udava, to v Praze doelo k obrovskemu vYbuchu, kterY ottas1 polovinou rnesta a pobotil dam v Ratove ulici, ✓ samotnem sttedu Prahy, kde jsou atadovny etyt zednatskych loti. Silou vYbuchu vyrateny byly dvete do ulice. Mraky dYmu vyhrnuly se z budovy, jejit Cast se zhroutila. Pti§e1-11 kdo pti tom o tivot, nebylo v dobe posilani depae zne,mo • Kalkutta. — Z odlehlYch, necivilisovanYch kraja severniho Assamu ptichazeji fantasticke zpravy o ukrutnostech mistnich divokYch 'menu lebek". Utezavaji lidem hlavy, aby je obetovali bohum. Proto svadeji se svYmi sousedy stale boje, aby pak zajatce mohli obetovat.

Britska policie zjistila nekolik ptipada, kdy kmen si koupil otroka, aby ho mohl obetovat. ✓ jednom ptipade zaplatil za domorodce asi $200. V rote 1935 nalezla anglicka trestna vYprava v jedne assamske osade 350 lidskYch lebek.

• • Washington. — Nedostatek zemedelskeho delnictva v Jitni Americe, zejmena v Brazilii, mate poskytnout rozlueteni problemu pfebytedneho farmatskeho delnictva ye Spoj. Statech.

Kongresnik J. Tolan z Kalifornie ma resoluci, kterou navrhuje ustanoveni petielenneho vYboru na vyg ettovani stehovani mezi staty. Jedna se o to, vysvetloval Tolan, aby Unie hradila ptevoz farmakskYch rodin do Brazilie, kdykoli tato byla by hotova umistiti tyto rodiny na plantate bud' vlastnene neb podporovane dou a zajistila trhy pro ne. Brazilske vyslanectvi oznamilo, to vice net 4,000 Americana tadalo informace o motnostech usazeni se na brazilskYch farmach.

Essen. — Porady, ktere se konaly v Praze mezi zastupci Svazu fi gskYch ocelaren a telezarnami v Protektoratu Cechy a Morava, ktere jsou sdruteny v pratskem telezakskem kartelu, vedly k pine dohode o provadeni umluv, sjednanych jiz v anoru. Zavodam v Protektoratu je vyhrazen na dobu prozatim 5 mesica kontingent mesienich 30,000 tun valcovanYch hotovYch vYrobka jako dode,vka do stare ft ge a do Sudetska. Tento kontingent ptevezme Svaz ocelaren. VYvoz bude i dale uskuteenovan samotnYmi zavody Protektoratu. Ty pkedstavuji i nadale samostatnou skupinu v Mezinarodnim v,voznim spoledenstvi surove oceli.

Ve stredu, eine

kvetna 1.9:;`9.

OSYITA. Stopadesate vfroei Vele revoluce francouzske.

TELKA revoluce francouzska, jest zajiste V V delinna uddlost, ktera ptesahuje hranice narodnich dejin francouzskYch a ktera svYm socialnim a mykenkovYm dilem a odkazem vtiskla se hluboce do novodobe tvatnosti evropske spoleenosti. do obsahu novodobeho statu, naroda a nacionalismu. SvYm vybuchem utvotila dejinnY ptedel mezi sttedovekym svetern feudalne stavovskeho ztizeni s politicky, hospodasky a socialne privilegovanYmi stavy 'alechtickYmi a duchovenskYmi, s tadem poddanske zavislosti selskeho a mestskeho lidu, a mezi novovekou narodni a statni spoleenosti, zalotenou na zasadach politicks a hospodatske svobody a vg eobecne rovnosti pied zakonem.

Vzpominajice v techto dnech poeatkil Velke revoluce francouzske, ktera, zahajenim generalniho sta,vovskeho shromatdeni v pompesnim lesku versailleskeho polace 5. kvetna 1789 a samovolnou zmenou jeho v Narodni shromakleni Ustavodarne si stvoiila teinnY instrument svYch revoluenich plane, pak einime tak proto, ze od toho roku je motno hovoiit v evropskYch dejinach o novem pojeti naroda a statu, o jeho nacionalisaci a zlidoveni, o onech zasadach a mySlenkach, jet dodnes jsou a ziistavaji tviireimi elementy . spoleeenskeho deni, byt' nektere, a v torn i vYznamne slotky nacionalniho a statniho mytleni zmenily svou podobu. francouzska revoluce vetkeru zanost a podrobenost eloveka na svetske a duchovni vrchnosti, jestlite prohlasila pravni rovnost politickou a hospodatskou svobodu obdann a suverenitu lidu, jako nejvy gkho zdroje prava a moci y e state, pokusila se vytvotiti stat, kterY mel poskytovati jedinci, v tomto pkipade ptedevkm politicky se probouzejicimu, vzdelanemu a hospodatsky zajtatenemu meSt'anstvu, co nejvetk miru svobody osobni a hospodatske. Z francouzske revoluce sta politicks teorie liberalismu, ktera prohlatujic v nezadatelnYch pravech lidskYch majetek ne za kradet, nYbrt za vac a pra y() svate, dotaduje se pro svobodne individuum jen obrany proti fitoku a ochrany tivota a majetku.

Francouzska revoluce piinesla program piestavby veSkere spoleenosti lidske ve smyslu zasad svobody, rovnosti a bratrstvi. Co mohla ze svYch dejinnYch sil a proti udrinYm silam stareho tadu vykonat a spinit, to byla zasada svobody, byt' relativni a omezene nutnosti, aby abolutrii svoboda neznieila spoleenost samu a jeji soudrtnost.

Francouzska revoluce osvobodila treti stay mestskY a selskY, povznesla jej na lidskou Uroveri, ale znamenala pro ne in° nebezpeei v torn okamtiku, jakmile statni spoledenskou moci nekontrolovanY silnY jedinec ztratil v sobeckern mfaleni kapitalistickem zteni k celku a jeho prospechu.

S francouzskou revoluci je nerozludne spojen vznik moderniho naroda a necionalismu.

Vskutku vlastnim vYsledkem francouzske revoluce nebylo zaloteni individualni svobody a stvoteni idealniho statu lidstvi, nYbrt uskuteeneni pevneho a noveho narodniho spoledestvi, ktere; se ye Francii same vytvatelo ptedevkm pod narazy nebezpeeneho valeeneho ohroteni statu, nebot' teprve v pomeru k zahranienimu nepkiteli vznikalo ye francouzskein lidu narodni uvedomeni celku, kterY je ye valce prase tak, el daleko vice ohnoten net vlada nebo stat. Nadteni, ktere v bitve u Valiny vita na sve Ode neptitele volanim "At.' idje narod!" je ptimo symbolickYm projevem zrodu noveho nacionalismu. Revoiudni Francie je prvnim nacionalnim st4tezn Evropy. SySTra

V2ERTNIK navratem k imperialismu a touhou vtislmout sve kady ostatni Evrope a jejim narodum vyvolala v protinapoleonskYch valkach nacionalni reakci. Revoluce narodu obratila se proti ni a porazila ji vlastnimi jejimi zbranemi.

Princip narodni spravedlnosti a touhy po jednote naroda a statu, po narodnim state, zustava pak trvalYm a neodmyslitelnYm jevem eyropskYch dejin.

Nacionalismus a narod nabYva vSak i nove tvarnosti ye sve vnittni skladbe a ye svem mravnim a citoyem obsahu. Narodem ptestavaji byt jen privilegovane vrstvy spoledenske, jedine politicky svobocIne, narodem take ut neni jen proste vakere obyvatelstvo statu bez ohledu na jeho fed a mravy. Na narod je povYkno spOledenstvi jazyka, mravu a jednotne narodni y ule, za vlastni narod je yyhlaAoyan a s nim takita stotokien lid, treti sta y, jak to formuluje popularni abbe revoluce Sieyes ye svem spise "Co jest treti stay."

Prvnim velikym buditelem noveho nacionalismu je teoretickY pkipravovatel Revoluce J. J. Rosseau, ktery proti osvicenskym racionalistiim prestava yetit na somospa,sitelnost rozumu a kterY v citu, i pudu a vaSnich nachazi vlastni hloubky lidske a narodni duSe. Hluboky cit, la.ska k vlasti, k narodu, k jeho minulosti, k redi a ke v g i jeho tvorbe vstupuje jako yyznamnY rys do nacionalismu. V Nemecku je to hlavne Fichte, Arndt a Adem Mueller, jit proprocovavaji ideu narodniho statu nemeckeho a uvatuji jako goettingenskY historik A. Heeren o prosttedcich, jak udrZet narodnost poraZenYch narodfi. I Herren je toho pfesveddeni, to narod, tkebas jeho politicks nezavislost byla jednim z jeho prednich statku, mate se udrZet, kdy se stars o uchovani sveho jazyka, svYch mravu, zvyka a vzdelanosti. Tak pod tlakem francouzske revoluce a z obrany proti jeji expansi rodi se nemeckY a stredoevropskY necionalismus a naplfiuje se v podstate quilt znaky, ktere je charakterisuji dodnes. Jestlite tedy princip liberalistickeho statu, stvotenY revoluci, byl dobou ve svYch krajnich a nesocialnich formach prekonavan, zustava v dobe Revoluce zrozenY nacionalismus po deSni dobu Zivouci sloikou evropske kultury.

FrantiS'ek Kutnar.

Z itE6I RUDOLFA MEDKA NAD HROBEM K. H. MACHY. "Basniku, nemame jine vlasti, net tuto zemi krasnou, zemi milovanou, kolebku mou i hrob maj. Nemame jine vlasti, net tuto vlast jedinou. Rika§-li dale, to v dedictvi mi byla dana, ukazujeg tim take na vkchnu osudovou povinnost, k nit zavazuje dedictvi tak svate. Neni nikde mesic maj tak krasnY, jako v zemich deskych. Chodime-li pod kvetoucimi ttekiovYmi a jabloriovYmi stromy, musime pod jejich kvety tak na,clhernYmi, vzpominat stale na Tebe, na Tebe, Hanle Hynku Macho. V ge, co je mlade, jasne a kvetouci, obraci se dnes k T yemu duchu. Necht' maj znamena, tivot, tivot jasny, nezkalenY, pinY diivery v Boha.

Byl jsi basnik. Neptestavat jim byt na voky.

Ale v dobe, ye ktere jsi nil, byl basnik bezmala ptepychem. Rvali jsme se o svfij jazyk, o svoji tee, o svoji matefainu. BYvalo nam tenkrate vitano kakle slovo, povzne gene do fedi vdzane. Ty jsi byl prvni, kterY mu dal skutednou basnickou melodii. V dot* kdy mnozi zapasill s tvrdosti nakho jazyka, kdy eastokrate hudbou spik drsnou net ladnou, ale se srdcem pteeistYm uctivali svou vlast, stvokil jsi Ty basal, ktero, je chvalou Bo g, oslavou vlasti a velikYm dikem za nesmrtelnou krasu ptirody.

Proto je Tvoje basal "Mar Hanle Hynku Macho, nesmrtelna. Prave tak jako je nesmrtelnY Tvilj narod, kterY v dnech majovYch zaaiha ohne na horach a roznecuje lasku k zemi sve i lidu svemu v deskYch srdcich. . . . . Zii jsi trudnY, chudinskY kvot. Tvfij narod nebyl tehdy na tom o nic lepe. — Ale ✓ prostem lidu bYve, tiva jiskriva vira v budoucnost. Prave Ty, basniku, jsi doyedl tuto narodni viru pozdvihnouti at k iidinnosti naboten.ske. NebYti Tebe, snad by se byly nezrodily Nerudovy "Zpevy pa.tani", Nei* Te-

Etrana ii. be, snad by nevznikla cela literatura, ktera, v deskem veal i preze obraci zrak k vlasti. Nyni se tedy vracig do sveho rodneho mesta. Je to Praha. Rikolo se ji Zlata, Praha. Take ona proztezkami utrpeni a kolikrate misto koruny kralovske byl ji dan na hlavu venec trnoNI% Na starobylem VySehrade je svate pole, kde slotili sve kosti ti nejvernejti z nakh ,o rodu.

Neni lehka, zeme, do ktere Te ukladame. Celt' nag narodni osud byl je gte tvrclk net tato zeme. Ale 'tin jsme, pracovali jsme, bojovoli jsme.

Tato zeme celou svou polohou je ureena k hrdinstvi. NuZe, tedy ptichazit k tern, kteki byli nejvernejk. ye svem verk "Ach, ale jen zeme je ma", tedy opravdu je to ta nejvernejgi a nejpevnejti zeme zde na VySehradske skale, ktera, je Tva. A to vMchni slySime slova a zpev Smetanovy Libu,te: Muj drahY narod d'eskY neskona!"

Jihoeeska. silnice Plzen — Mor. Ostrava.

Na nekolika mistech, mimo jine na Useku Protivanov—Plumlov, zahajeny ptipravne prace na stavbe nove dalkove silnice, ktera bude spojovat zapadni a Wail 'Cechy s vYchodni Moravou. Nova dalkova silnice vychazi z Plzne a bude kondit v Morayske Ostrava. Bude urdena hlavne prfnyslove, nalladiii a lidove turisticke doprave. Tato silnice bude S'iroka 10 m, z dehot na vozovku pripadne 7 metro. — Sin& dalkove silnice je vytYeen takto: Plzen — Rokycany — Rotmital Bteznice — Mirovice — Milevsko — Oltyne u Tabora. Otud bude pokraeovat po dosavadni statni silnici at do Nemeckeho Brodu. Z Brodu pak pokraeuje na Mesto Zd'ar, Nova Mesto na Morava, Boskovice, Prostejov, Pkerov, Vala gske Mezirici, Frenttat do Mora yske Ostravy. Bude to nejkratti spojeni vYznamnYch krajskYch pramyslovYch mast od Plzne at po Ostravu, pri dein'Z se dostane dtkladneho dalkoveho spojeni take zapominanemu Podbrdsku. Pro stavbu silnice bude misty poutito dosavadnich silnic okresnich, ktere budou roz gireny, misty budou postaveny zcela nove spoje. Tam, kde jsou S"patne prfitahy obci nebo mostem, bude silnice vedena na obvodu mesta. Zahajeny byly prace vymerovaci a svaleni materialu. Naklad na stavbu teto y Yznamne spoje uhradi stat jen s nepatrnou podporou okres0. Prilis krivolake okresni silnice budou poukty jen eastedne. 0blouky se budou vyrovnavat novYmi primYmi spoji. — Na teto silnici je zajimava take ta okolnost, ze stavba byla zahajena bez dlouhYch debat, diskusi, navrhii a intervenci, ktere drive provazely kati'dou i mend yYznamnou staybu. — Po dalnici mezinarodni je tato vnittni dalkova silnice prvni velikou silnidm stavbou, ktera, byla projektovana jen s hlediska nosti a podle nazoru odbornikfl i celkoveho prospechu statu. USetrilo se tim take h.odne penez na jizdy do Prahy k intervencim. — Stavba silnice je rozpoetena na 4 roky. Misty povede krasnSrmi lesy, pies Vltava na Zd'akoy e u Orlika bude vystaven most, vysokY 110 metro nad hladinou. Bude nejvY6Sim mostem y e sttedni Evrope.

Z novych povesti eeskteh.

Jedna podnikava firma pfiklada ke syYm vYrobkfun jako reklamu 'Ceske povesti. Je to skromne yydani, jen na dvou strankach velmi maleho formatu, ale obsah je zajimavY. Toto se tam vypravi o Horymirovi a jeho vernem 8emiku: "Pied svou smrti prosil odsouzenY Horymir knitete Ktesomysla, aby se smel naposled projeti na svem g emiku. Semik byl vyveden. Horymir mluvil tichYm hlasem k svemu vernemu koni, pohiadil jej, vySvihl se a jit gemik objel nadvoti. Horymir z radosti po tkikrate zavyskl, kdyt gemik promluvil: "Drt se, pane" a jit krasnYm skokem se ptenes1 pies hradby Vykhradu. Zdeteni se zmocnilo vtech, ale spattili, jak gemik uhani se svym panem k Radotinu. Ktesomysl pak Horymirovi odpustil, ale gemik si tim skokem ublitil. — Pied smrti prosil Horymira, aby jej pochoval pied vraty sveho domu, cot tak Horymir udinil."

ViSTNtit

Straw/ 4.

Naie zdravi Lide v nebezpeCnem veku.

Dr. Henry Allen Stonewall.

TELMI malo lidi slyAelo /lady o mutskem V V klimakteriu, dill o torn, demu se znarnejAim zpasobem fika doba pfechodu v lidskem tivote. Je to koneene jedna z veci "o ktere se pravidelne nemluvi". Zastava vSak nezvratnou skutednosti, te leta pfichazejici po dtyficitce jsou nebezpedriSim velem", prave tak pro mute, jako pro teny. Telesne a psychologicke zmeny mute, podobne jinSim, ale shodne se dostavujicim zmenam u ten, vyvolavaji yelike komplikace. Kdyby tomu tak nebylo, jak bychom jinak mohli odpovedet, na pr. na tyto otazky: Prod umira tolik mute ve veku od dtyficeti do padesati let na ochrnuti srdce, chvaty mrtvice a chrleni krve? Prod se actyhodne hlavy rodin nahle spouSteji s hloupSrmi, mladSimi choristkami? Prod je tolik sensadnich rozvodovYch pri prkve v tomto veku?

Prod si zadnou najednou velmi konservativni mantele oblekat gaty ktiklavSrch barev a nosit vazanky pestrSTch vzora? Prod je v teto yekove skupine nejvetSi procento chronickS7ch nemoci? A prod v nem dochazi k tolika pokleskam a nerozvainostem?

Zadneme vtak od zadatku. Vgimneme si, k jaky'm zmenam skutedne dochazi behem mutskeho klimakteria, jako jsou jeho symptomy, jake vyvolavaji problemy a oo se de, udelat pro usmerneni tivota lidi v tomto veku a pro ulehdeni jejich nesnazi a zmenSeni jejich nebezpeKaidSr vi o nesnazich, ktere prodelave, tens, behem sve tivotni promeny, neboli menopausy. . vi, ge nekde — tak mezi dtyfica4m at padesatYm rokem — kondi ponenahlu plodnosh ten a zadine, nova, rase jejich sexualniho tivota. Take v munch dochazi k 'Zivotni promerle mezi etykicatkou a Sedesatkou, vSrjimedne take at po Sedesatce. Ale jejich zmeny nejsou tak nahle a tak urdite. Zaleti ve snitene dinnosti urdite east endokrinnich tlaz a na zvS+tene nachylnosti k detnYm nemocem "stkedniho veku." Muti zadnou jevit sklon k otylosti.

Podlehaji snaze imave a nemohou se zotavit tak rychle a tak apIne z vet& telesne namahy jako dtive. Zadnou se u nich dostavovat prostaticke nesnaze, stejne jako znaky zvYaene nervosity.

I kdyt jsou promeny v muiskem klimokteriu merle dramaticke, piece jen problemy, ktere vyvolavaji, jsou prave tak rozmanite a nekdy tak titive, jako zmeny, vyvolane tenskou menopausou.

Nasledky S'patneho tivota v mladi a v dobe dozravani zadnou se ukazovat v teto tivotni promene nejdfive. Lidske telo je vybudovano tak, aby sneslo velikou miru stradani. Ale po ureitem Case i ono zadne jevit zfetelne znaky Unavy a opotfebeni. Stale vice nabS7vaji v nem pudy chronicke a titiive nemoci jako cukrovka, srdeeni vada a potite jater. Arteriosklerosa, neboli kornateni tepen, zadind rovnet v tomto veku. Take pfedstojna tlaza, ktera vykonava kontrolu nad na gimi sexualnimi akony, zadina lakt pfidinou mnoha nesnazi, betnSrch v tomto vekovem obdobi. Pkiblitne asi tfetina muta ye veku nad gedesat trpi hypertrofii neboli zvettenim prostaty.

Velke mnotstvi techto problema vznika tim, to mutove stfeclniho veku zadinaji teprve v nem uskutedfrovat pfeludne vidiny sveho di. Pkirozenou reakci na to — prudkY posledni pokus a viastni pfesvedeeni, ae jsou stale jeAte mladi a silni — je, ae tak mnoho mute vstupuje do pozdnich mantelstvi s mladYmi ienami a podleha neodolatelne touze po flirtovani. Jini mutove, kteil si nahle uvedomuji, ze jejich mladi neodvratne prchlo, pokouSeji se bojovat proti teto neodvratne skutednosti.

Probouzeji v sobe trpitelske komplexy, stavaji se draidivYmi a nesnaS'enlivymi, anebo chteji tvrdohlave hrat pet nebo lest tennisovSrch seta za jedno odpoledne. V obchode zadina, mut . ilenSrm tempem, pies ttyficet bud' pracovat S delaje si katdS7 akol dvakrat tet gim, net je tteba, nebo se stave, upine lhostejnVm a lehkomyslnS7m v domneni, ze je tivotnim ztroskotancem a le mu nematie ua nic pomoci. Utikaji od domaciho krbu, aby se venovali intensiyne nejoke socialni dinnosti, anebo si zadnou namlouvat, ae lide, s nimi tin pokojne fadu let — jako Lena a deti — s nimi Spatne nakladaji, to je nemaji radi.

Z toho je dejrne, to moinost feSeni techto vgech problema tivotni promeny v lidech neni tak snadnou veci. Zmeny, projevujici se v tomto veku je tfeba chapat a hledet na ne -s trpelivosti; ptipadne pfizvat k jejich zmirneni anebo ledeni pomoc odborneho lekafe.

Je tfeba rozumne uva git, ae v -Leto dot* kdy se s telem deje tolik zmen, je tfeba si podinati zdrtelive a umirnene. Pfesto, to telo prase nyni potiebuje telesnY pohyb, nesmime tomu rozumet tak, to mame jit na pfiklad v sobotu na tennisovST dvorec a hledet tarn za jedno odpoledne dohnat, co jsme promeSkali za celV tYden Musime se drtet rozumne stfedni testy mezi vysedavanim v klubovce, ktere.mu tak hodne propadaji mutove sttedniho veku, a mezi nerozumnS7m provozovanim sportu, ktere =A ge laS7t v tomto veku vaInSrm nebezpeeim.

Je tfeba se vyvarovati jakSrchkoliy vSistfelNemirne pogivani alkoholu a tabaku je nyni nebezpednej gi nee, kdykoliv pkedtim. Stejne nebezpeene je pfejidani. Zaludek a ce1S r system traveni nejsou ji g tak vSrkonne, jako bSrvaly v mladi; dochazi proto k porucham stolice a rychlemu tloustnuti. Pravdivost stareho pkislovi "dim girgi vesta, tim kratgi tivot", potvrzuji ptesveddive statistiky pojigt'oven.

V dobe teto promeny lidskeho aivota je ka g -clavetsnmhjebzpnd.

Dohoneni vozu podzemni draw, kterSi odjigdi v 7:42 hodin, mute se nam zdat na okamgik piing chnegite; srdce mu, bohutel, nepkiklada stejnou dine gitost, neuvedomuje si na gi potfebu laSrt yeas na smluvene schtzce. Citi jenom velikost namahy, kterou mu pilsobi rych1ST beh. Po etyficeti letech nema ge nekdy srdce tuto nahlou prudkou namahu proste snest.

Kagdou nemoc tohoto obdobi je tfeba zaMt lett jig v podatku. I kdy nejsou detne choroby, ktere se dostavuji v tomto veku, docela vylettelne, piece jenom je ima ge zasah lekafe usnadnit a zajistit nam tak je gte tadku let spokojeneho aivota.

Ve stfednim veku jest tfeba venovat pozornost kagde maliekosti. Udriovat nohy v suchu za degtiveho podasi, odstratiovat z tela vgecky zdroje mo gnS7ch nakaz (jako na pkiklad gpatne zuby), pfedchazet prostoticke nesnaze a vyvarovat se prudIcSrch vS7lauchil hnevu a jinSrch nasilnSIch vzrugeni. Prostaticke nesnaze, ktere jsou nejeastej gim znakem zmeny vota v lidech, vygaduji nejen svedomite pozornosti, ale i okam gite lekatske pomoci. Byly nalezeny vSrta gky zlaz, ktere pomahaji v takovS7 ch ptipadech velmi Udinne, ale ktere smime ugivat jenom na lekalskS7 Predpis. NejlepMm spoleenikem mu ge, kterST si zadina, uvedomovat nezvratnSr fakt, ze pkestal ji g laStt, mlad, je zdrayk rozum. Prave tak, jako neni jegte mane zanechat v tomto veku zarnestnani a oddat se Upine nedinnosti dugevni a telesne, tak take neni radno vrhat se do prate s pkekotStrn usilim. Hodnota muse pro jeho podnik, se neda vadycky merit jen pootem pracovnich hodin.

Problemy, vznikajici ze strachu, ae po uplynuti mladosti nam ji g mnoho v givote nezbStva, pasobi stejne nesnaze, jako na ptiklad nemirna pogivaenost nebo nedostatek pohybu.

Vgechny tyto nesnaze mu geme vgak zvladnout a ineheit trpelivosti, rozumem a vytrvalosti.

Nazor, ae givot za etyficitkou je ji g jenom polovieni a ge to, co jsme neuaili do etyficeti, jig nikdy neutjeme, je nemistnS/ a pogetilSr.

Ve sttedu, dne 31. kvetna 1939.

du nejlepSich lidskSrch del vykonali mutnye zraleho veku. Zasada "Utij, co mutes!" je stejne nerozumna, jako nemirne utivani alkoholu ve chvilich, kdy jsrxre postaveni pied vagne problemy. Nepomohou nam nic rozfegit a zpusobi nam velke mno gstvi nesnazi.

Zajmy a zamestnani po skoneeni pracovni doby jsou znamenitm prostfelkem k uclrgeni radostneho pohledu do tivota i v pokrodilem veku. Zajem o svetove uddlosti, touha pomahat druhS,m stejne jako sobe, zrale pochopeni, ae kagde givotni obdobi ma sve kampensace o odmeny, prave tak jako sve meze, mohou nam zpkijmnit leta nat. nejvet gi givotni pro;meny. Chapani prolemu mute sttedniho veku a jejich pOchopeni pkateli a pfibuznSimi je stejne dinette. Zivotni promena je konec konctl jenom kratkou zalettosti, ktera se de, zptijemnit pochopenim a laskavosti.

Zivot je fadou zmen. Od kojence k detstvi, od dospivani k zralosti a od zralosti k starnuti.

Neni davoda, prod by tyto zmeny mely bYt provazeny tragediemi anebo utrpenim. Stave, se tak jedine v ptipadech, kdy se nechame unest nerozumem. Je-li doba tivotniho ptechodu di rozumne chapana a je-li zgasob jejich tivota v tomto obdobi skuteene rozumnSr, pak mute bSrt tato promena jenom cestou k lepgi budoucnosti.

Nedekat, as se porn& .. .

"Nag politick tivot je vybudovan na soustave vtdcovske, ale to neznamend, to bychom mnoho yea nemohli delat dobrovolne a to bychom museli Cekat, a g nem budou ulogeny zákonem." Tak to fekl ye svem rozhlasovem projevu vedouci Narodniho sourudenstvi A. HrubY. A dale pravil: "Pust'te se sami do prate a neeekejte, at bude zavedena pracovni povinnost. Budujte silnice, upravujte na ysi, stavte rodinne domky, nut'te sva pole k vet& plodnosti. Nedekejte na krasne programy, ale chtejte sami zdolat na g osud a mejte touhu po viterstvi v bezohledne jdoucim hospodatskem a politickem zapasu naroda a sveta. My yam budeme pomahat tak, abychom rozpoutali veakere hospodafske a finandni sily a schopnosti dosud spici, nebo spekulativne nevyutite. — Take vy vgichni, kdog pracujete v tovarnach, dilnach, obchodech, kancelatich jste dnes bratry a musime proto bSrti ke vaem slo g -kamrovnespdli,tjnako.budeme bezohlednSimi, kdy pajde o zajem vlasti! Musime se take ihned zabVvat otazkami nezamestnanosti a sprairnSrm rozdelenim chodu a dani. A musime se postavit proti lidem, kteti gdimaji z vefejnSich kapes jakekoliv premie."

Ochuzen lunotrovstvim.

V srbske vesnici Podujovo zemfel v techto dnech y e velke bide Milutin Raduvid, kterSt byl jegte pied desiti lety nejbohatSim mutem ye vsi a okoli. Nyni Vaak zemfel jako ubohST chudak, protote mel piin g dobre srdce. Raduvid se pied lety vystehoval do Ameriky, odkud se vratil v r. 1929 s 35,000 dolary a myslil, to z techto pedo konce sveho tivota. n& mute giti klidne Ponevadt bylo o nem znamo, to ma velmi dobre srdce, brzy zadali vesnidane zblizka i zdali zneutivati teto Raduvidovy vlastnosti. Ph narozeni ditete nikdo neopomnel potadati "Amerikana" o kmotrovstvi. Raduvid nikdy neodmitl a katdernu kmotfenci venoval, jak je zvykem, znaenST penegitS7 dar. Poeet RaduvidovSich kmotfencii rostl kvapem, at dosahl pekneho eisla 1317. Dolary se rozkutalely a jednoho dne Raduvie se octl na dlatbe. Zil pak z milosti svS7ch kmotfenca, kteti Vaak nebyli prilia gtedfi.

a

Pojizerska mesta postavi dalkovS 7 plynovod.

V Mlade Boleslavi se konala porada zastupcil pojizerskS7 ch mest, ktera hodlaji odlairat svitiplyn z mladoboleslay ske plynarny. Mesta jako Turnov, Mnichovo Hradi gte a Gelezny Brod nemohla by postavit a udrtet vlastni plynarnu. Zastupci vyslovili zasadni souhlas se zfizenim dalkoveho vedeni plynu do Mich mest. Naklad na plynovod se odhaduje na 3 miliony K.

lie sttedu, dne 31. kvetna 1939.

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyelu Tiskovemu VYbora k vlastnlmu rozhodnuti.

Mad Karel Havlieek, eis. 4., Hallettsville, Texas.

Ctene spolusestry a bratki!

V minule schtzi 14. t. m. spolubratii se usnesli, aby nag kad oslavil spoleene Den Matek a otca. Den Matek byl tento mesic a Den Otca bude 18. dervna, tedy 11. eervna pri schazi to ve spolednosti chceme oslavit, -WW2 mit takovY "get-to-gether". Tedy hled'te se bratti a sestry dostavit dne 11. dervna o 1 hod. odpol., ale nemusite nic pkinest, o to se postara vYbor. Tedy se dostavte vgichni, abychom se mohli zase jednou spoledne pobavit. Nejprve odbudeme schazi a pak se budeme bavit v chladku, ktereho u American Hall nechybi. Tam na shledanou Chas. Holy, tajemnik. /tad Bratti Svobody, cis. 67., Schulenburg, Tex. Mill bratti a sestry!

Oznamuji vam, ae se na ge tkimesidni schtze opet ptibliaila a side 4. dervna, ale ujednali jsme, ae to bude mimotadna schtize a vice jako slavnostni pobaveni, neb budeme zase ptijimat asi 20 novYch elent. Tea rikednici z Hlavni tIkadovny se dostavi a tea soudce. ChernoskY z Houstonu. Bratti a sestry, dostavte se vgichni, abychom to dobke oslavili. V gak myslim jegte pamatujete loriskeho roku, jake jsme tam meIi hody. A tak vas, mile sestry laskave addarne, abyste opet ty dobre kola& dle moanosti donesly a o zapiti se zase bratki postaraji. Ujednali jsme, ge to budeme opet potadat ye Wolters parku. Zadatek asi ye 2 hodiny odpoledne. Tak na shledanou 4. dervna!

Louis Dybala, tajemnik.

Rad Svornost Jihu, eislo 15., Rogers, Texas.

Sestry a bratki! - Na g fad pokada schrizi prvni nedeli v 10 hod. rano, pak bude obed a nejaki sklenieka peniveho. Prosim sestry o pkineseni nedeho, co by dobte chutnalo s klobasy a pivem, neb budeme po obede chystat Hitlerovi odboj. Kandy by mel pHjit a pkivest s sebou ktereho Oechoslovaka, jestli u g path k rodine nebo ne, na torn nezaleai. Doka gme jinym osadam, ae Buckholts aije. Na g zabavni vybor se postara o hudbu a obderstveni, tak je na nas se postarat o obecenstvo. Proto- vzharu do Buckholts dne 4. dervna na den sbliaeni deskeho naroda! Kdo man srdce v tele nezapomeri, ae nage viast ripi pod nazistickYm ripirem. Az bude chtit okovy setfast, musime bYt pfichystani nejen slovy ale i skutkem, musime spolupracovat svorne vgichni bez rozdilu. Jen ye spojeni je sila, at' addnY Slovan nezristane doma. Nage lady se musi mnogit a as jednou Slovane za" dolt s tyrant'!", at' se celY svet zachveje. Jegte jednou volam: vzharu do Buckholts v nedeli 4. dervna! Na shledanou se fZemi, vaZ Emil F. Voldan.

Rid Fort Worth, eislo 154.

Mili bratti, sestry a pkatele!

Dnes vas chci v gechny pozvat na velkou taneeni zabavu, kterou potadame v nedeli 11. dervna v Sokolovne na oslavu 5. vYrodi zaloaeni nageho kadu cis. 154. Odpoledne ye 2. hodiny bude schtize a pkijimani novYch alma a pak spoledna. veeeke. Veder taneeni zabava pki dobre hudbe, kterou oznamim pozdeji. Sestry maji pkinest neco dobreho do kuchyne a ostatni obstara zabavni vYbor.. Take main nakizeno pozvat bratry ritedniky z Hlav Ukadovny. Tak jestli vam to, bratki, nekteremu bude moano sem ptijet, tak nas to bude teait. Potkebujeme zde nekoho, aby k nam trochu promluvil a povzbudil k dalgi praci. Nag tad dosti dobke pokraduje, clenu pkibYva a schtize bYvaji detne navgtiveny a pteji si, aby nas tak stale ptibyvalo. Proto, bratti a sestry, ptijd'te v gichni do schaze a pak milaete zustat na zabavu. Bude-li new vice na programu oznamim to pozdeji.

Se srdednYm pozdravem, Anna Milan.

VESTNiK Nova odboeka Sdrugeni AmerickYch techoslovakti v okresu Victoria.

V nedeli dne 21. kvetna 1939 sekl se hloueek krajana do sine Sokol Union v Placedo, Tex. k porade, jeZ vynesla zalokni odboeky SdruZeni Americkych Cechoslovakil v Texasu.

Zapisky ze schrize. - Pti volnych navrzich a kratZi debate byly dany navrhy ku zvoleni Ukednika. Za ptedsedu zvolen A. B. 8mejkal, mistoptedsedu R. W. Brandl, tajemnika Julius Sumbera, pokiadnika J. J. Mikeska. Za deny odbodky dobrovolne se pkihlasilo 26 elent. Pravidelne schrize tadove budou se konati tteti nedeli v mesici v sini Sokol Union v Placedo, Te xas.

Krajane, zaklad mame zalokny a nyni jest na nas, abychom budovali dale. Nova odboaka Sdrukni AmerickYch Cechoslovakt zve v gechny krajany okresu Victoria a okoli, aby i s rodinarni do ptiZti schrize, ktera bude pota.dana tteti nedeli v mesici dervnu, totia 18. 'dervna ye dye hodiny odpoledne. V teto schrizi se ujedna, jak se bude dale pokradovat. Kandy krajan, kterY sympatisuje s deskoslovenskYm narodem, mel by se nechat zapsat za elena.

Kdy se ptihlasime vZichni a ptispejeme sebemenZim obnosem, sejde se dosti sluZna suma.

Ptispevky budou dobrovolne. Krajane, kteti se nemohou srieastnit naafi schrize, mohou se pHhlasit za elena poZtovnim listkem, kterY zakete na pokladnika neb tajemnika, oba maji poku ✓ Placedo. A ti kteti nemini neb nechti pracovat s nami pro nam nezname ptRiny, prosim snalne, aby nekritisovali a nekopali do nagi prate. Doba jest velna, nebud'me malicherni, nebud'me detmi, ale procujme spoleane Kredit path vSem a ne jen jednotlivci, i ten chudobnY ktery da etvrt'ak z lasky, ma kredit jako ten jednotliVec stojici v poptedi Kvitujme ptispevky vetejne, dejme zpravu vetejnosti, bude drivera pro dalk sbirky, kterYch bude tolik zapottebi. Krajane, hlaste se dobrovolne za eleny nagi odbriaky, neeekejte as do ptilti schrize.

Pracujte mezi naZim lidem a nabadejte jej, aby se stali eleny, at' jest nas elenri cele sto do ptiki schrize. Zapsano v prvni schrizi mame 26 a jsem jistY, ze kaldY ziska nekolik elenri do ptiHi schrize. Na g cile jest 100 elent do ptiki schrize. Jestli nas bude dvakrat tolik, tu budeme miti jests mista dost pro dalk. Siri mame prostornou a radi bychom ji videli napinenou.

Julius Sumbera.

Se srdeenYm pozdravem, Corpus Christi, Texas.

Na jinem mists tohoto listu naleznete oznameni s programem vetejneho cvideni, jeZ uspokada Telocviend Jednota Sokol Corpus Christi ✓ nedeli dne 4. dervna. Prisiibily spoluteinkovati pti vystoupeni jednoty Houston a Floresyule, za co2 jsme jim povdeeni a pti ptileHtosti zajezd oplatime. Take omladina z Moravan sine se uvolila zpestfiti program zataneenim vkly krasne narodni Besedy. Jest to jiste peknY • ae se ye zdejk osade snakme, kdkZ na sokolskem vystoupeni take katolicka, mlade2 se sileastni. S programem bude zapodato k veeeru, ponevad2 ye dnech 2. al 4. eervna v Corpus Christi budou potadany slavnosti stoleteho trvani nakho mesta a v nedeli odpoledne budou nejlepZi eisla slavnosti, allegoricke prrivody, kontest koupajicich krasek atd. na North Beach. Jest vam tedy mono v tY2 den vYborne se pobaviti atrakcemi u mote odpoledne a pak zajeti k Narodni sini na chutnou vedeti- a zUstati na sokolskem cvieeni a pak na zabave Kdo nas navZtivi, nebude litovati, neb krome uptimne krajanske zabavy pookteje pohledem na tuZici se na gi zdravou mladd, jet takovym vetejnYm vystoupenim dokazuje, ze se hrde hlasi k svemu eeskemu privodu. Vime, k v mla• je nage budoucnost, a proto hled'me pH takove ptilektosti mladek dokazati svoji fioasti, ge jejich namahu oceriujeme. Na zdar!

Chas. Holasek.

Washington. - Sekretat Wallace v odboru zemedelskem rozhodl, ae letos nebude hlasovano mezi farmati o trZni kvote pro prodej plenice. Je letani sklizeri odhadnuta na 974,000,000 cos je o 47,000,000 buZlil mene ne2 vyZa• duje hlasovani o kvote. Pro kvotu je potteba dve ttetiny hlasu farmatri hlasujicich, aby mohla bYti natlzena.

6tran ► 8.

Fairchilds, Texas.

Ctena redakce a mile sestry!

Zde zase prichazim mezi vas s paru kadky si s vami pobesedovat, aspori na torn papite. To co vgichni debate? Asi vg ichni dost pilne pracujete jak na polich tak i v zahradka,ch, neb po tech velkYch de gtich vzeglo moc travy, tak ge se dlovek musi dosti rychle °hank s motykou, aby se to trave ubranil. TM farmaki otou o stogest, neb ty traktory hudi na v gech stranach, aby Lichranily iirodu od travy. Tel nam maminkam ua nastala ta prace se zavakova.nim. Ja., zavatuji tmeely a okurky a dervenou kepu, ale tomato budeme mit mak), tyto po gkodily velke degte, zadaly vadnout a mnoho keit je suchYch. Pdyni zase o neeem jiriem. Musim vam napsat, jakeho ptekvapeni se dostalo nagi dceti Milade Valentove k jejim narozeninam vdera veeer dne 25. maje. Jeji mils dcera Olivia ji vge pkipravila, tea. ostatni rodina ji v tom vypomohla kde jen mohla. My star gi jsme se bavili hovorem a ta omladina jako ho gi natoeili zmrzliny a del/data zase krajely ty chutne kejky vaeho druhu. Opravdu vae dobte chutnalo pH tak dobre nalade. Srdeene yam vgem dekujeme za spoleene pohostinstvi. A pak yam musim napsat jak jsme byli pkekvapeni, nic podobneho jsme netugili a tu v pondeli o pal dvanacte hodine dne 22. maje po gt'ak zadal troubit u poatovni schranky a volal, ae nam dovezl telegram. Ani neuvetite, jak to na mne iidinkovalo nea jsem se dozvedela co to je, ale konedne jsme se dozvedeli, ae syn Edmond, kterY bydli v Amarillo, se otenil. No tak teprve jsem pfigla do lepgi nalady. Kdy uvidime a pozname nevestu, to nevim, neb syn pracuje v pekarne, tog to nejde, takova prace se neda, odloait a jet na besedu a za druhe, je to dosti velka vzdalenost od nas.

Tak toto ug musim ukoneit a nechat druhYm misto. Tak jests pozdravuji vaechnu rodinu ye Snook a s pkanim celemu personalu zustavam vase spolusestra, Marie Sebesta.

Rid techosloVanfi, Cis. 92., Fort Worth, Texas.

Jrnenem tadu els. 92. dovoluji si podekovat vaem sestram a bratkim a naaim sbratkenYm kadtrin za veakerou podporu, kterou ptispeli pro nagi spolusestru Josefu Kriegseis. Kvituji obnosy od tacit Karel Jonag C. 28. - $2.00, Frant.

PalackY, Cis. 21.-$1.00, nejmenovany bratr z Ellinger, Tex. - $1.00, Rozkvet C. 62. - 50c, Vesmernost C. 68. - 50c, VSeslovan C. 123. - 30c, San Antonio C. 133.-50c. Celkem $5.80, za yam srdedne diky.

Dale ptipominam elenam na geho kadu, ge nam ptipade. nage pravidelna schtze na den 11. dervna, totia druhou nedeli pki gti mesic. Zadam vas vaechny, abyste se teto schrize sridastnili, neb mame mnoho drilekteho jednani a yak ptitomnosti jest tteba. pkipominam znovu, ktefl nemate sve poplatky v pokadku, tak hled'te se vyrovnat, neb zase budou znovu uvedomeni od HI. itaclu. Ptijd'te do pfi gti schaze a zapravte si svoje povinnosti jak se patki. S bratrskYm pozdravem, John Chaloupka,taj.

Ead Tioga, eislo 5.

Ctena, redakce Vistniku, mili bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, ge 4. dervna budeme pokadat schazi, takte byste se men dostavit ve velkem podtu, neb mame daleaite jednani. V posledni schazi jsme zadali, ale nedokondili.

Dalgi vec je, ae objednal jsem vzorky knoflika na kabaty, tak si je budete moci prohlednout a kdo si budete ptat jeden, tak ja vam ho objednam. Vim, ge se vam budou zamlouvat, jsou moc pekne. Ti, kteti patki k druhYm kadam, nemusi se bat pkijit do na gi schaze, neb je tea radi uvidime mezi nami. Tak se v gichni dostavte. Zizeri mit nebudeme, mistoptedseda se o nas postard, neb on vi ae voda u sine neni, tak on se postara, abychom aizni netrpeli. S bratrskYm pozdravem, ChaS. Hejny.

DepeZe z Vidne ze dne 23. kvetna udava, videriske ritady v usili o ziskani smitlivejAiho stanoviska milionri Cecht, aijicich v hranicich tteti rise, schvalily obnovu einnosti vAech drileZitYch deskYch sportovnich a kulturnich organisaci, zahrnuje v to sokolske jednoty, povalovane za baatu deskeho nacionalismu.

Strana O.

lirtSTNtliC

d Vesmernost, 'Cis. 68., Bellville, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam davam na vedomost, to v dervnu budeme potadat schfizi tketi nedeli misto druhe nedele, kterou druhou nedeli na g rad potada, "fish fry". Nezapomente tedy, tketi nedeli v dervnu, ktera pkipada, na 18., v 9 hodin dopoledne. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

Taylor, Texas.

Ctena redakce a v gichni etouci!

KrasnY mesic kveten jit je u konce a s nim i tech krasnych, rfanYch osla y. I my jsme ho vdera dne 28. u nas v tadu Praha cis. 29, krasne oslavili "Kralovnou Maje". Kralovnou byla sl.

Elizabeth Mikiteova„, kterou doprovodili at na jeviete male drutiCky, ktere vee prvotkidne provedly, za co't path Best pani Edwin Kovakove, ktera se skuteene do toho vlotila, by vae krasne provedli. Kralovnu korunoval jeji vyvolenY kral "Stanfield 8vadletiak". Kral je syn naLeh° organisatora, p. a pi. Jan 8" vadleriakovS7ch, kterY vtdycky pracuje ve prospech naei SPJST. a jsou oba pilni pracovnici v naeem kade Praha els. 29. Kralovna pochazi z einne a rozsahle rodiny, ktera .pracuje vtdycky ye prospech naei Jednoty. Pak Reubin Le gikar, kraltiv pobodnik, take z velmi einne rodiny, princezna, sl. Lydie Hejlova, print. Joe 8. imaik — veichni dobki pracovnici.

Potom nasledovalo kralovnino vetei drutstvo krasnYm pochodem, ktere vyueila pani Fred Polanska; pochodem byla -vytvotena, hvezda.

Skuteene krasna, podivana, za cot path dik one pi. Fred Polanske, ktera se skuteene vynasnatila pki onom programu. Drutstvo bylo jak ne.sleduje: Elenora Kincl, Anna Bell Holly, Elsie Ann Veselka, Bettie 8t'astn, Marie PolanskY, Grace Janota, Rosalie Mikolik, Henrieta Treka, Dorothy Balusek Helen Mikut, Bertha 8" imeik, Dorothy DlouhY, Lydia Mikue, Anna OvesnY, K-rnelia Veselka, Clifton Neivar, Otis Hordi, Walter Minzermejer, Erwin Koval-, Joe Hejl, Gi lbert Thaler, Gilbert Rimmert, Lygie Naivar, Gilbert Lindgren, Lee Gaido g, Ben Zak, Edward Lightner, Walter Dawning, Jerry Balusek a Daniel Hurta.

Po dokondeni prorgamu promluvil k obecenstvu pan Geo. Moody, kapelnik zdejei orchestry, by podekeval onomu kadu za pkipraveni tak krasneho programu a jak se vtdycky i oni, jinonarodovci mezi nami doloke pobavi. Po nem promluvil par slovy bratr Frank Leeikar, vzdal diky tgem tern velkym pracovnikilm a veemu obecenstvu, to se tak ye velkem poetu dostavilo, neb bylo pkitomno lidu vg ech narodnosti v podtu dvou neb tki tisic, a z toho mame dukaz, te se nage programy libi. Br. Letikar podotknul, jak si mame vatit naei vlasti, neb zde mame svobodu, kdetto dnes ye stare vlasti protivaji vatne chvile.

Rad Praha yam veem vzdava vtele diky za veechnu namahu, laskavost. Take path dik Wodroow Kubalovi a Edward Daiikovi za vyvolo,vani jmen. SrdeenY dik vzdavame kralovne z "New Bern" a jejimu drutstvu, to na prvni pozvani se dostavili, aby nam vyhoveli a ph naeem programu vypomohli.

Budeme se zase teeit, to nam pkipravite brzy druhY program. Byla to skutedne krasna maRuble Holly. jova slavnost.

Temple, Texas.

Timto se uvedomuji vgichni Cleni a cela, krajanska vetejnost v okoli Seaton, te fad Hvezda Texasu eislo 47. S.P.J.S.T. pada, svoji pravidelnou schazi v nedeli odpoledne dne 4. dervna.

Po schazi bilde spoleeenska, beseda, pki nit se mohou tatinkove pobavit hrou domina aneb tarokil, a maminky zase spoleenYm hovorem, a mladet pkipadne si mute zatandit. Tak se vtichrii vespolek infiteme krasne pobavit. Veder bude taneeni zabava, pki ktere bude ileinkovat O.K. orchestra z West, dlenove jejit jsou zde jit znami pro jejich . peknou a veselou hudbu. 0 chutne zakusky, zmrzlinu a chlacine napoje se postara vYbor. Sestry a broth, doufam 1e se doatavite Ngichni. 0 hojnou utast vas zada vag,

J. J. Mikeska.

Houston, Texas.

Ctena red. Vestniku!

Tak ten eas pki to spolkove praci leti a u nag eho tadu Pokrok Houston cis. 88, je ji dost.

Adkoliv mame rfizne vYbory, piece pro toho, kdo chce pri spolkove praci pomahat se jich stale nedostava, tak elovek ani si nepomysli a rok jest pryC, neb je tomu rok, co jsme oslavovali Den Matek v Evrope, a ja se teeila ze shledani 1)3 tolika letech s moji matiekou.

Ledva rok uplynul a ut ji neni vice mezi vSrmi, — a jen mi zbyly vzpominky na doby s ni stravene. Pkeji ji toho klidu, to nemusi se divat jak tu viast ti tyrani drancuji. Kdyt nag e omladina oslavovala Den Matek, nemohla jsem se zdrtet trudnYch myelenek. Program men peknY, cot nas maminky teeilo, to si na nits kaalY rok vzpomencu a vee nam krasne ptipravuji.

Slunedko ut u nas zadina hkat a tak main napsat par tadek do nageho mileho Vestniku, a sice usneeeni Kroulku Hlahol, kde pki naei posledni schtizi retiseki maji vyplacovany program. Tait ukoneeni divadelni sezony v dervnu, divadlem, kde se bude hrat "A v torn zamku byla panna". Pak ua bude horko na divadla neb katdY chce unit toho leta a jit se koupat, neb kdo ma pkiletitost, rad si do Galvestonu zajede. Pak v Cervenci zabavni vYbor planuje pro dleny a pkatele vYlet, kde se budeme mit vgichni dobte.

Pak zahajeni divadelni sezony jak katdy rok, na 3. tali krasnou zpevohrou "Sledinka z bileho zameeku", neb br. HlavatY bude zase zpevy kidit. Jiste se budeme miti na co teeit, neb jest to pokraeovani z OeskYch Tea jsme dostali odporudeni od jistYch navetevnika z Dallas, kde byli pkitomni zpevohke "Vesnice zpiva", pry krasnY kus a pane ho sehrali. Hned nam ten dodali knitky ku pkeeteni, cot bylo s radosti pkijato, a bude se hrat na 29. kijna, takte o praci ut je postarano. A vim to jak relisera, tak kaldeho herce to teal a je spokojen, tkebas bez platu, jen kdyt vidi pochopeni se strany navetevnikt a note prostranna sin je pina, jak pki poslednim divadle "Dratba na nevestu".

Sestry, dostavte se do naei schtize od etvrtka za tYden, dne 1. eervna dopoledne, neb budeme mit zas epasu; moans to budeme PTOg vat deku at' tern bratriim pomilteme od tech neb vidim fismev na vgech tvatich, to nam tak toho diuhu ubYva a stale se v budove vae zlep guje. Tak ut musim pkestat, aby to neptielo do koae.

Za kroutek Hlahol.

Riltena Hanusova, taj.

MinulY tYden v patek, dne 20. kvetna jsem yam zaslala dopis k uvekejneni do Vestniku, tYkalo se to ponejvice divadel od Kroutku Hlahol, a aakoliv jsem dopis zaslala hned v patek, by neptieel pozde, dopis jsem marne ye Vestniku hledala 'di se dopis ztratil? Neb jste ho neobdrteli? Neb co ja, do Vestniku pi gi, mile se to jeate nestalo. Mani kopii toho dopisu, tak yam ho posilam, neb jsem oznamovala schtizi sester na 1. Cervna; doufam, te ye stkedu sestry Vestnik dostanou, by o schazi veecky yedely a mohly se dostavit. Prosila bych, by i tento kousek dopisu byl uvefejnen ve Vestniku.

Pozn. redakce. — Dopis musel bYti poetou pkevezen anebo cestou ztracen, cot se pkihazi velmi zkidka. Pkikladne snaze Vaeeho Kroutku zdar!

PoCet studenta, kteki na vyeeich ekolach v New Yorku studuji nemdinu, poklesi z 22,000 roku 1934 na 14,000 v rote minulem, di o 35 procent. Dr. Theodore Huebener, pkiruei keditele vyueovani cizim jazykilm, y e sve zprave akolni rade projevil obavy, ae situace v teto veci vyviji se jako za svetove \Talky, kdy v jedne dobe jenom 40 studentu studovalo nemeinu.

Sektetak federalniho odboru obchodu ye Washington& D. C., Hopkins odhadl v techto dnech, to od deskoslovenske krise minuleho podzimu Evropane zakoupili za 100 miliona dopapirovYch penez SpojenYch State, ktere ukrYvaji ye svYch domovech. Dilvodem k tomu jsou obavy, 1e evropska valka vedla by k znadnemu znenocinoceni donie.cinn men.

Ve stranu, clue si, kvetna 1933.

2ADOST 0 PODPORIT V NEMOCI. Vesmernest, els. 68., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Obracime se na vas, bratrske kady, s prosbou o sebemenei podporu pro naeeho spolubratra Sam Huber, kterY2 nag spolubratr trpi ua pkes 12 mesica na "low grade malignant growth on the foot, a palpitation of the heart, and dyspepsia due to much acid in the stomach", a na uzdraveni neni nadeje. Byl v nemocnici v Houstonu Best inesicil a lekaki ut ho stall pies patnact set dolara.

Nag kad katdou tadost podporuje a tak doufame, ae i nage tadost nebude odmitnuta, ale dle mothosti podporovana. KatdY sebemenei darek bude s diky pkijat a ye Vestniku kvitovan. Milodary zasilejte na adresu: B. W. Schiller, Rt. 1, Bellville, Texas.

Jan P. Kamas, pkedseda; B. W. Schiller, tajmenik. ftid

Koval'', Texas.

Vatena, redakce a cteni dtenaki!

Posledne jsem vas v gech zval na Ceske divadlo na Koval-, a nyni yam chci zdelit, jak se vydakilo. Vydakilo se nad odekavani dobte — a prod by take ne, vtdyt' dobra vec spravne pochopend by se rnela vydakit vtdy. Krajane, tadne strachy to to nate Ceska red brzy zahyne, neb dokud tak pkevatna, vetaina na geho lidu se o ni zajirad, jak bylo dokazano minulou nedeli na tu o zaniknuti neni ani keel. Jest nam jen poti-eba vice takovYch eeskYch divadel a deskYch buditela jako je Dr. Midek. Co tomu kikate, mili etenati, te na divadlo v takovein zapadlern miste jako jest Koval', ptielo se podivat na tki sta lidi? Veak si tu navetevu ti herci a heredky zaslouaili, neb to bylo opravdu mile pobaveni. Napsal jsem "herci a hereeky" schvalne, protote oni jimi opravdu jsou. KatdY hral svou ialohu tak pkirozene, to nejaka kritika jest vyloudend. bude na ne dlouho vzpominat a teeime se, to v budoucnosti se nam 0pet podaki ziskal k nam nee° podobneho. Jsme Dr. Miekovi i jeho studentam vdedni za jejich navetevu a dekujerne jim mnohokrat.

Sdruteni 6echoslovalca jsme se take dali zakladat a ukazal se dobrY zajem. Byli ptitomni zastupci v gech zdejeich spolka. Br. Frank Steiner, Clen Hlavni Ukadovny, v proslovu k pkitomnYm poukazal na nutnost spojeni se naeeho lidu k pomoci nagim rodnYm brattim v 6eskoslovensku. Taktet udinil Dr. Mieek. Br. Steiner pravil, to my pomoci musime, proto to tam nag lid si pomoci nemilte; to to piljde tetko, ale pkiletitostne to miiteme dokazat mnoho. Dr. Mieek pravil, ae naei . Ede jsou tam merle net otroci. Oba tito proslovy byly vdeene pkijaty a pkitomni dali na jevo, ze citi se svYm utiskovanYm narodem. Ve schazi jent nasledovala divadlo, dohodli jsme se, to katdY spolek bude pracovat mezi svYmi Cleny a vYsledek dame dohromady. V pkieti schtizi vgech spolku, ktera, bude konana tketi nedeli v eervnu, zvolime si iikedniky odboeky na Koval. Bratru Steinerovi i bratru Miekovi srdeene dekujeme za vysvetleni i povzbuzeni v teto narodni praci. A tak na zdar veeho dobreho zustavam vae, Vaclav Bakina.

Bude Stiedni Amerikou postaven druhSr kanal?

Pked dveceti lety vyslal kongres SpojenYch State do Nicaraguy komisi, ktera mela vyeetkit podminky pro vybudovani druheho kanalu, spojujiciho Atlantik s Pacifikem. Bylo v ni d ye ste vojenskYch intenyrii, kteti museli dopodrobna prozkoumat cestu, jit by gel budouci kanal. thrnne naklady na vybudovani kanalu byly odhadnuty na 722 milionu dolari) a stavebni doba na deset let. Krajina v Nicaragui je mnohem bezpeenejei a pkihodnejei pro stavbu kanalu, net je krajina, jit vede Pa,namsky pruplav, ne;bot' zde neni takoveho nebezpeei posuna pAdy a zemetteseni. Krajina je plocha, a bete . Skol.

Vybudovani druheho kanalu by otivilo silne obchodni dopravu a hlevne je zde v popkedi take otazka vojenskeho vYznamu a dilletitosti. Spoene Staty totit potkebuji dokonale spojeni mezi TichYm a AtlantickYm oceanem, aby mohly rychle pkevezti na jednu nebo druhou stranu jednotky sveho valeeneho lod'stva. Nyni, kdyby byl, nepkatelskym utokem zniCen PanamskY kanal, uvedlo by to lod'stvo SpojenSteh StatA do

znadrit svizeln4 situate.

Ve stfedu, dne 31. kvana 1939.

Rad Vesmir eislo 61.

Cteni bratti a sestry tadu Vesmir cis. 61, na vedomost yam &Warn, ze pti gti schtlze se bude konat v nedeli dne 4. eervna o 2. had. odpoledne, a mame deletite jednani ohledne tadoveho majetku. Kteii se o to zajimate, yak ptitomnost je nutna. Doufam, to se veichni dostavite. S bratrskYin pozdravem, Ad. Mieulka, taj.

Snook. Texas. bratie redaktore!

Jest jit snad pozd.e, aby Lento dopis jste mohl vtaditi do pti g tiho eisla, bude-li vsak motno, tak jej tam je gte laskave otisknete, aby jeho iiCel byl neco platen, v zajmu na gi scheze pHeti nedeli, do ktere maji piijeti, jak vam znamo, nag i mili bratti a ptatele z Nov. Tabora a Caldwell, kteti se budou snatiti u nas ye Snook vzbuditi 'tivejei zajem o — snad yeem nagim lidem znamou — odboeku O. N. S. Nemyslim, ze by se snad mezi na gim dobrYm lidem nagel snad jeden, pravim jen jeden! — mut nebo term, mladik neb divka, aby propagaci myglenky -Leto stall v 'ceste., &mt., by ovei"em dali na jevo, to schvaluji jednani loupetiveho dareby Adolfa Hitiera. Jest to snad nemyslitelne, aby na g elovek• se neustrnul nad zbida.eenYm lidem v CSR. Snad ptijde opet doba. ze v ge bude opet uvedeno rozumnYmi statniky, za soueinnosti veeho nageho lidu v zamoei do stareho potadku, a motna, to lepeiho. eekal jsem tii tYdny, te snad nekdo jinY, povolanejel, vlivnejel, snad z na geho tadoveho tednictva o zminene schtizi tieco napi ge, ale marne! Ted' ve spechu, pii eekani na poet'aka v pondeli rano, pigi sam. Snad vedouci einitele nageho tadu Slovan a sbratteneho tadu P3krok Mladete, vezmou yea, na vedomi, abychom v nagem okoli vgichni se scheze teto snoastnili a tivY zajem sin:1j svou pHtomnosti na jevo dali.

Snad, bude-li mozne, jak v bteznove schtizi bylo ujednano, ze katcla etvrt-letni schtlze ma bYti hned rano, a sestry tadove se postaraji o ()bed, aby se tak stalo, a zajmy tadove aby byly vykonany hned dopoledne, po p:ledni abychom hodinu Ci dye venovali vY ge jmenovane zaletitosti orgaisa6ni pro C. N. S. Ptatele mili! Jednejme o veci teto tak, jak Vam Va ge srdce, cit lidskosti, bratrstvi a narodnostni povinnost Rate, abychom snad nekdy v budoucnosti nemuseli hledati planYch vYmluv, ze jsme pro to neb ono pomocnou ruku nepiilotili, kdyt jsme o snad i prosbami tedani byli. Budit nagim heslem: Vgichni do giku, spojenYmi silami za jeden provaz tahnouti!

Nebylo by snad slugno, nezminiti se, jak mile, krasne chvile umoMe'no nam bylo yeara, to je v nedeli, protiti v dornacnosti bratra a sestry Jana T. Skrabanka, jsouce jimi pozvani ku oslaveni — svYrn Casem odlotene z rodinnYch ohledu — stfibrne svatby, cot jen mimochodem pisateli sdeleno pti rozchodu bylo. Jest to fidkym 'zjevem rodinnYm, tak uptimne, srdeene i s ptichodem nevyhnutelneho staH, se milovati, jak jest to vtito v tak rozvetvene rodine 8krabankove. Poktisim se nite vypsati jmena ptitomnYch, kteti nevazili testy nekolika set mil, aby svYm milYm radost nili. A nag milt' jubilant opet na dtikaz vgem ptitomnYm sve srdednosti a ptatelstvi, ptipraviti dal vge motne, aby jeho hoste byli spokojeni. Asi tticet stop dloehY a th stopy girokY still se prohYbal pod libe, do ratova opekanou vepCovou na rotni, rfanYch ruznYch pi ikrmu, koldeti a dortil, kutakilm katdou chvili, mne neznamy, mladY mut doutniky nabiz•l, pro damy ledove naeoje, pro milovni.ky neeeho silnej giho, zasoba hojna "Plzeriskeho", vateneho v San Antonio. Podchytil jsem mnehe, o mile teto spoleenosti, jest to za.videni hodny pove yeeeh svYch projevech v recline teto, doufame, to se v gichni ze sueastnenYch gt'astne dome dostali, a tegime se na ope,tne shledani. Mite uvedeni ptatele ptitomni byli: Z West rodina D. Pavia ‘ krabanka a p Man. ele Poppovi; z Ennis p. Torn 8krabanek; z DalZ las pi. 0. Krutilkova, pi. M. Thaxtonova a Torn Skrabanek ml.; z Houstonu rodina p. C. Knebla, p. E. O' neek, a mantele Jos. M. Skrabankoyi; z Danburry pi. Marie 8krabanek; z La Por-

v EsTNIK to rnantele W. S. Lewisovi a Hy. 8krabanek; z Lyons mantele A. Tonnovi, mantele T. Jozkovi; z A. M. C. p. Robert 8krabanek; z Waco sl. Shirley Taylor; ze Snook rodina Will Kovatova, rodina Jana Junkova st., pisatel se svou poloviekou, pi. Orsakova s dceru gkou, pi. Marie 8obestova a sl. Fannie Sebestova, rodina p. Fr. Jakubika st., rodina p. E. Mikeskova, rodina p. Karla Orsaka, rodina p. Frank Kulhankova, rodina p. E. Ptaekova, p. E. Kubadak.

Dik za mile poho gteni, mantehim J. T. 8krabankovSrm. pogta vgak jit pojede.

Vag, Sumgal.

Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

Veera, 28. kvetna, jsme si zajeli s na, gim synem Otokarem na divadlo a oslavu 20. vYrotadu Steftraik SPJST. v Houstone. Vyjeli jsme o eoledni z domu; kdy2 jsme phjeli k sini, bylo videt. to jegte moc easne, tak jsme se zajeli podivat na rodinu br.. Josef Kovate, meho druheho bratranka. Chvilku si pomluvili a jeli zase k sini, kde je gte bylo malo lidi.

Net jsme se rozhledli, uz vidime br. Jana Gajevskeho s rodinku, a hned zase piejela kara a z ni vystupuji bratti Moueka a Holasek s mantelkami, a zase ptijel-br. Anton s mantelkou.

Po uvitani br. Anton ut jim navrhuje, by si sli vgeci na neho dat nalit, br. Holasek jim tika. to to si musi lehnout by to na neho mohli nalit, a tak za smichu gli se obeerstvit. Po obeerstveni jell Westeti k rodine br. a ses. St. ValeikovYm. Tu zase uz jde br. a ses. C. H. Chernosky, ptedseda Hla y. fitadovny SPJST, a tu zase vidim ses. K. Fojta gkovu z Temple, pilnou dopisovatelku do Oechoslovaka a Vestnika, a zase na gi sousede Kubinovi ptijeli a nagi dobti ptatele Klinkoveti z Damon a Machaekovi, tet z Damon. Zeta,lo se, ze snad bude malt ntargteva, tak se lido pomalu No, ale najednou se sin zapinila, ptedseda fadu St. Valeik uvital navetevniky a ptedstavil br. Fr. Moueku, ktery promluvil ptipadnou tee k ()slave vYrodi, a pak mluvil br. Chernosky, Cesky i anglicky, a po nem promluvil br. Steiner, pokladnik Hl. SPJST., v gi chni dobti teenici, v ga.k je znate. Na to nasledovalo divadlo, ktere bylo pekne a &take sehrane; br. S yroak se zase v jeho Mote vyznamenal, br. a ses.

Nezvalovi vYborni herci, velice jim to spolu slugelo, jak sehrali ty zamilovane filohy. A mantele Valovi tet sehrali ulohy svoje moc dobte. Oldiich zapominal rici spravne stratedie, tikal za katclYm slovem gtrachedije; no, byl k smichu v jeho kostYme. Bratti Sedan a Gtvrtnik neestupni sedlaci, ehlavni neptatele, nakonec se hezky smitili. A br. Zahn a sestra Earlova v jejim hezkem kroji. Hezky ji to slueel°. Ses. Earlova je dcera ses. Studniene, tet dobre hereeky. Vgeci herci pane hrali, a domnivam se, to br. Svreek je dnes celY ochraptelY od mluveni, a mantele Nezvalovi od zpevu; ses. Ctvrtnikova si tet zaslouti pochvaly za obetavou praci pii divadle. Veder jim vyhravali hudebnici z Ganado, pane do tance, a tak i ti stati se vytdeeli, a v geci se hezky bavili, jeden s druhYm po ptatelsku Zapomintm napsat, to br. Steiner byl ptitomen i s mantelkou, s kterou jsme si trogku pomluvily. Pak jsem se tam segla s bYvalou sl. Fr. Ka gparkovou z Needale zapomnela jsem jak se nyni jmenuje; jeji mantel je Nemec zde rozenY, ale na Ceske zabavy a divadla spolu jdou. Koho najednou 'neer vidim tam v sini? Jes to br. V. Kudera, bYvalY ntCelnik Sokola v Dallas, ted' jest v Corpus Christi, a tail° mne ho uvidet.

Tet jsme si tam pomluvily s milou statenkou Klimovou a jeji dcerou a se. Kaluskovcu, vt'cly usrnevavou a s mnoha znamYmi sestrami z Houstonu, i se ses. 8tastovou i jinYmi; uvadet vgeehna jmena zabralo by to moc mista ye Vestniku. Ale nesmim zapomenout na gvestkovi, to byli tet ptitomni. A pak z Rosenberg byli tet na divadle a weer na zabave na g syn Vlad'a Truksa s mantelkou a dceruekou; on ma dobrou praci, 5 mil za Rosenberg na farme Sugarlanclske spoleenosti. Tet jsme se tarn segli s MaragkovYmi a Janem Kelarkem a jeho pani, Jos. Sipulou a jinYmi znamYmi z Crosby.

Na zdar!

Rozi MikeSka-Truksa,

Strana CO BYCHOM MELI CINITI.

Byla to veru krasna oslava dvacetileteho trvani tadu 8tefanik a tak mi pti glo na mysi, kdyt jsem poslouchal v,gechny teeniky, jak br. redak. Moudku, tak soudce C. H. ChernoskYho a br. Steinera, ze bychom se meli v teto dobe, kdy nage start vlast je vyssavana germanskYm upirem jegte vice sjednotiti, suziti, abychom eelili vgem phetim udalostem jako nezborna skala, o kterou se budou viny nenavisti vgech neptatel Slovarni tti gtiti v bezmocnem vzteku.

Vgichni tednici se shodovali v torn, te nutno nagi mladet bliteji spojiti s na gim spolkovYm tivotem, vgtipiti v ni ty krasne idealy vepsane ve gtite nagi velke Jednoty, nebot' ona je a bude, Ci by mela bYti dedicem v geho, co jsme zde jako synove a dcery matky Slavy vybudovali, ona by mela bYti dedicem, nositelem a gititelem vgech tech krasnYch ideal(' a ctnosti Slovanstvu vlastnimi.

A jednim z tech krasnYch a pevnYch pojitek je ten bratrskY a abych tak tekl sousedskY duch, jent by mel bYti vice vyjadtovan v nagem tisku. Je to dnes tisk, kterY je velmoci, kterY je mluvoim girokYch mas, kterY je tlumoenikem nagich myglenek a na geho citeni. A dnes je nam zde deskeho tisku, o kteremt je nesporno, te vykonal pro na g narodni tivot zde velkou praci, praci ptimo olbtimi v teto zemi tteba jako soli, je tu nezbytnYm. Nelze poptit, toe nage podpurne a jine narodni spolky vykonaly zde velmi mnoho, to posoudi nejlepe pozdeji dejiny, ale i ty musi miti mluveiho, kterY nemluvi jen ku nepatrnemu hlotieku, ale ku celernu mnotstvi. Noviny, Ceske noviny, jsou zde na gi dugi, v nicht se zrcadli a zachycuje v ge co koname.

Ptejeme-li si zde eeskY tisk udrteti, je nutno, abychom take neco pro jeho uchovani ueinili, je nutno jej take finanene podporovati, redaktoti i vydavatele nejsou nadlidmi, jsou jen obyeejnYmi smrtelniky jako my, musi tit a odivati se, maji narok na jiste hmotne potteby jako ostatni lide a ku ukojeni techto prosaickYch potadaskt musi miti penetite prosttedky. Podporujme je odebiranim, placenim za ne, jakot i oznamkami. A &dime je opravdovYm pojitkem tim, ze jim budeme zasilati veechny zpravy z nag ich krajanskYch kruht, uoinme ty rubriky osobnich zprav zajimavejeimi, tak jak to eini anglicke americke Casopisy. Mame-li adjem o nagi eeskou mladet zde, vgimejme si ji take vice v tisku. Nyni je to vhodna doba, kdy ji my miiteme ukazati, ze mama o ni zajem. Mnoho nag ich (led graduovalo z oboenYch neb vyggich gkol, jimt bude vtdy takova zpravieka o jejich graduaci zajimavou, projevem uznani jejich pile a jistYm zadostivalnenim take jejich rodietim, kteti s nimi sdili tu radost z toho, ze se vykazuji peknYm fispechem.

Je to vYznamna doba v tivote nati mladete, pied jejim vstupem do tivota. A vy pani rodiCove, nestyd'te se a neopominejte takove zajimave veci oznamiti na gim eeskYm novinam, vy nejste mengimi osobnostmi net jsou jako ptikladne anglickY kral a kralovna, nyni vandrujici po Kanade. A vase deti, ktere graduovaly rovnet ne. Projevte i vy s yYm detem nagi middeti uznani, za to, ze to mety dosahly oznamenim to vagim novinam; ty nejsou vydavany pro redaktory a vydavatele, ale jsou yydavany pro vas, pro tu dtenatskou rodinku. Zde v Houstonu jsem dosud zvedel jmena nasledujicich graduant0 vyggich gkol: Charles Bednat, Robert Bkezik, Elsie Chalupnikova, eenek Dvotak, Edith Mae Farek, Vlasta Kind., Bessie Silhan, Doris Mae Hrugka, z pravnicke gkoly, Houston Law School, Arno gt Jerry Hanka. Dal gi? 0znamte je novinam, je to skoro va gi povinnosti vzdati takovou malou zpraviekou to male uznani svYrn detem, na gi mladek, kterou tak radostne nage velka Jednota ptijima pod sva, ktidla.

Ku ostatnirnu popisu slavnosti se je gte vratim, ale na jednu velkou novinku bych byl skoro opomenul. Nate krajanske pfijdovni a stae vebni drutstvo, Liberty Loan and Building Association je jit nastehovana do mistnosti budevy Keller, v eisle 1301 Capitol avenu? v Howstone.

S. P.,Stu0.410Sr.

Strana 8.

VgSTNtIC

DETSKA BESiDKA Co provadela slepieka, neili zmoudfela.

Milada Mickova. &EDIVA slepieka vyrostla v hejnu etrnacti kutatek. Byla ze veech nejvetei a nejhezKdyt hospodyne prodavala kutata, iekla, ukazujic na eedivou: "Tuhle si necham, bude z ni krasna slepice.

Ma vysoke nohy a kratkY ocas. To bude mit jednou velika kutata!"

A tohle nemela hospodyne kikat peed slepidkou. Kdyby slepidka bYvala moudra., iekla by si: "Zaplat' panbilh, ze jsem zdrava a silna, ze budu hospodyni k utitku", a Ma by po svem.

Ale slepieka nebyla moudra a od to doby nosila zobak vYee, netli ji narostl. Byla pyena, a ostatnim slepicim se temet vyhYbala.

Jen si, (let, ptedstavte! Ani na hnojieti nechtela hrabat! Umazala-li si piece zobak, neottela jej o zem nebo o traVnik jako jine slepice, ale utikala k plotu pod kei. Tam mela kousek hedvabneho hadtiku a do toho si uttela zobak jako do kapesnieku.

Veak to jednou kohout zahlecll a povedel to ostatni drtbeti. To bylo smichu! Od to doby iikali slepiece "Slepidka sleeinka", a protote jim to bylo dlouhe, zkratili si to na "Slepieinka."

Slepidinku nemel nikdo na clvote rad, jen hnecle. slepice, Slepidineina kmottieka. Ta ji chranila.

"Nehubujte Slepieinku, veak vy jste nebyly lepei, kdyt jste byly tak mlade. Uvidite, ze z ni jednou bude nejmoudeejei slepice!" Ale ostatni tomu nevetili.

Veak se take Slepitinka navyvadela!

Jednou videla hospodalovu Maienku, jak si peed zrcadlem desala vlasky. Sotva Matenka odeela — frr! a ut sedela Slepieinka na okne pied zrcadlem. Cepejtila se pied nim a obdivovala svitj obraz v nem. Najednou se nejak prudce zavrtela a zrcadlo bac s okna na lavici. Rozbilo se na kusy a jednim steipkem ekrablo Slepieinku do patatu.

To bylo nakku! Kmottidka musela cele odpoledne koupat poranenou notku v loutiece u studanky.

Po druhe zavidela Slepidinka kachnam, plavou na vocle a ze se vidi v hladine vodni jako v zrcadle. Postavila se at na okraj vody, aby se v ni videla. Najednou tblurik! a ut se Na etesti to byla kmottieka a rychle ji podala lipovou vetvidku. Slepidinka se ji chytla zobakem a kmoteieka tahla za druhY konec vetevky, az byla Slepidinka na biehu.

Pak zase chtela Slepieinka litat jako holubi.

Vyhopkovala po tebeiku na ptdu a do °kenka. Odtud frr! Ale byla mod tetka, kiidla mela mala a tak spadla na hromadu eterku jako hrueka a zle si natloukla. Tenkrat se na ni i hodna kmottieka rozhnevala.

Jednu z jara peibehla Slepieinka za kmoteiekou. "Kmottielco, ach, kmottieko, mne nee() hrozne tladi v beieku! Jiste jsem se piejedla!"

Ale kmottidka se usmala.

"Jdi hloupd! To to tladi vajidko! Pojd' ukati ti, kde je snesee!"

Kmottieka posadila Slepieinku na hnizdo, jeete pod ni seno urovnala, aby se ji dobie sedela.

Slepieinka snesla prvni vajielco. Sta.la nad nim jako nad zazrakem.

Pak se dala do radestneho kdakani. a volala z ltutniku na veechny strany:

"Kmotti'dko, Kohoutku, Ilnedko, gedko, Pipko, pojd'te se podivat jako nadherne vajieko jsem snesla! Ach to je krasne!"

Slepidky pitibehly, ale teebate se na vajidko divaly se veech stran, iikaly si, ie je jako katde jine, jen Slepleince se zdalo bezel.

Hospodyne slyeela ten keik. Hiela ke kurniku a mile vajieko jeete teple odnesla do kuchyne.

Slepieinka se dala do pldee.

"Ach, prod mi to krasne vajieko vzali9" "Neplae, hloupd, pozitei snesee jine a vetei.

Prvni vajieko je vady nejmenei," teeila ji kmoteidka.

Slepieinka snesla opravdu na teeti den vajidk3. Chtela je pied hospodyni schovat. Kutalela je zobakem a notkama pied sebou az ke dvitkam. Ale neili se slepidka naddle, vajidko se vykutalelo z kurniku, spadlo na zem a rozbilo se, at to na veechny strany sttiklo.

To zas bylo nakku!

Jednou sedela Slepidinka na hnizdo. Bavila se s kvoenou, ktera sedela na dvanacti vajidkach,. Kvoona povidala: "Ach, Slepidinko, moje detieky se ut Jit je slytim, jak t'ukaji do skokapek, jak skotapky praskaji. Pojd' se na ne podivat!"

Slepieinka rychle snesla, vajialco a betela se podivat. Videia jit tii vylihnuta kutatka a ostatni vajidka jiz naklovand.

Kdyt pc, tom vodila kvodna kutatka po dvoie, si s nimi Slepidinka hrat, ale kvoena ji zle odhanela.

Siepidinka si iekla: "Jd si vysedim sama kukatka a budu mit, vlastni detieky. S temi si pak budu hrat!"

Nic kmottiece neiekla a snesla deset vajidek do kupy roeti. Pak si na ne sedla. &dela na vajiakach tti dny, ale potom ut tam byla jako na trni. Nic se ji to nelibilo. Mela hlad a tizen. Sezobla jen to, co naela v Slunielto svitiio a ji se chtelo tolik behat!

Opustila vajidka a peibehla na "Kde se toulde po tei dni?" ptala se kmotkieka.

"Chtela jsem mit sve detieky, ale to sed:eni na vajidkach se mi nelibi. Tak jsem toho nechala," peiznala se Slepleinka.

"Bote, ty jsi nerozumna! Jsi sama jeete hloupe mlacle! Ale ted', at snesee dalei vajidko, hodne kciakej, aby hospodyne vedela, kde ma vajieka hledat. Jeete snad nebudou zkatend!" radila hodna kmottidka.

Pak si vzala slepidku stranou a domlouvala ji: "Tebe nebude mit panbth nikdy rad. Ty jsi nerozumna a neposluena."

"Kde je panbidek?" ptala se Slepinka.

"Jd nevim, jen tolik, ze veachno vidi."

"To ma tolik odir "Ano, ukati ti je," slibovala kmottieka.

Kdyt veder veechny slepice spaly, dloubla kmottieka Slepiainku a 'Septala ji: "Podivej se, vidi ty oei?"

Slepidinka' hledi skulinou k nebi a vidi toilk, ach, tolik jisktivYch odi — hvezdieek!

Ve dne ji zavedla kmottidka na louku, kde kvetly pampelieky. tak se panbth zase diva ye dne", ukazovala kmottidka na'tluta koledka. "Panbth se ha nas potad diva, ze stromii, z kvetinek, z oblaekt z hvezd, odeVead. Tebe take vidi.

Bud' ut konedne hodna, poslouchej a delej jen to, co delaji veechny ostatni slepice na svete," kazala kmottieka Slepieince.

Ta Si to vzala k srdci. Ut nic nevyvadela.

A za rok na jaie zadala kvokat.

"O jej, Slepidinka kvodi. To ji musime posadit na hnizdo!" iekla jednou hospodyne.

Protote byla Slepieinka vtdycky velika, posadila ji hospodyne na eestnact vajidek. Slepieinka trpelive sedela tii tYdny a jen se teeila na detieky.

Pak se vylihlo 16 kukatek, tlut'oudkYch jako kanarci. Slepidinka si je pyene vodila- po dvoie a starala se o ne jako nejhodnejei maminka. \Teak ji ut neiikali Slepieinko, ale jen hodna slepieko.

Kdyt chtela kutatka nekdy zlobit, slepieka jim zadalavypravet o zle Slepidince a kutatka, byla hned hodna,

Ve stiedu, dne 31. kvetna 1939.

SLABIKAft. Vlaitovky.

Pod stiechou vystavely si vlaitovky hnizdo z Mita, pedlouhle jako hrozen vina. Malou skulinou vletaly do neho. Nei do hnizda vletely, poletovaly velmi hbite kolem dokola. Jak stare vlaitovky z hnizda odletly, bylo videti dye hlaviely mladSrch vlaitovek. eekaly, ai jim stare piinesou potravu. Stare vlaitovky letaly blizko zeme a kolem zdi jako sipky a lapaly mouthy. Kdyi uvidely, se plait koeka, daly se do Bily se o sva ta.

Husy.

Husy redly na vodu a plovaly. Na vode Maly se kruhy 5irsi a 'aril.. Tak se voda vinila. Voda byla Vinky se potom utiiily. Byjak husy noikama lo se odstrkuji. Nei vysly z voy, divoce se potapely a Na biehu si pak protiraly Co vlaitovka zpivala.

Vlaitovka rano zpivala, do oken se mi divala!

Na nebi pino eervinkii, probud' se, dit6 ze spanku.

Slunkko beii na hory prohliet viechny komory,, najde-li tebe v peiince, povi to v sade Kmoteieka mela radost a povidala slepicim: "Co jsem yam tikala? Ze Slepidinky je dnes nejmoudeejei slepice."

A ostatni drubet j en ptikS7v1A,

Ve stiedu, dne 31. kvetna 1939.

JULKA BARTOVA:

PODIVNR ZAIIIRSTNAN. JULKY DVORAKOVE ROMAN "Dobte. Ale pak bych neiekl, 2e chtela na2i pozornost obratit na sebe, jestli2e vychvaluje cizi divku. Ostatne jsem jette nesly2e1 z nst 2adne 2eny tolik chvaly o druhSTch divkach, kolik ji proneslo toto male device dnes o Eli a tenkrat o Druhu2 Stare. Ale tekni mi, doktore, mysilk 2e by se nejakS7 vaZnST, 2enaty profesor mohl tolik zamilovat do Eli Frankove?"

Petr Lenc chtel ztejme doktora poziobit, ponevad2 vedel, ze pro neho neexistovala vedle Eli 2adna jina divka. Ostatne mela Eli tolik roztomilS7ch vlastnosti, ze ji jeho slova nemohla na krase ni cubrat.

"Hmmmmm," odvetil vyhSrlaave doktor, kterS7 nechtel Petrovi odporovat. "Eli je krasna, mlade., veselo, a bohata. Bo2e, musel bych hodinu vypoditavat dobre vlastnosti, ktere jsou ji k dobru. Myslim, 2e se ti take libi. Sam jsi mi tekl, Pette, je hezka."

"Ovkm, tekl jsem 2e je velice hezka dokonce. To ale jeAte neznamena, ze se mi tak libi, jako tobe. Ona jest pro mne piin g hezka, piing bohata, mlada, naivni nebo vychytrala podle potteby, ne2na atd. Zkratka v2echno podle ptani, ale nikdy originalni a ono v2eho moc Skodi.

U teny musi byti vtdy nejakST "defekt", nesrovnalost, fichylka od pravidel, aby se libila, pinta krasy a souladu je fadni. Kam pak jde2, doktote, po divadle?" zeptal se nahle.

"Eli mi telefonovala, 2e mame ptijit k Jultgovi. Bude tam s obema HorskSrch a slibil jsem ji, ze to take pozvu."

"Ano,to tedy.podka. Chtel jsem ti navrhnout, abys se mnou jel autem za tim devdetem, a2 bude konec divadla. Nerad bych ji ztratil tentokrat s Doktor Prejza se na neho udivene podival.

"Jak to, jak to? Pette?"

Petr Lenc pokrdil rameny a pak prohodil: "V Zadnem Apatnem fnyslu. Chci se o ni jen neco dozvedet. To je device . . . " zamleel se a doktor Prejza dodal: " ... jet se ti libi."

Petr neodpovedel.

Po skondeni divadla, rozesmate, daly se obe sestry se Zderikem domt pe gky. 810 se hezky, noc byla tepid a byli vgichni tfi v dobre nalade.

Hovotili o divadle a na nepfijemnou pfestavku si jit nikdo nevzpomnel.

Za nimi se pomalu ginulo auto Petra Lence, chvilemi je dohanejic a chvilemi zfistavajic stat u prazdnYch chodnikt "Jsou to jiste sestry," brudel Petr Lence, pohodlne sede za volantem. — "Co myslik doktore?"

"Co jsi iikal?" obratil se na neho piekvapene Prejza. "te si ty dve divky tam v pfedu jsou podob113r."

"Taky si myslim. Zda se, ze to jsou sestry."

"Ta vetSi, Lida ji fikala, pamatuje g se?"

"Nevim ut."

'Ale ja to vim ureite. Lida. A ona sama se jmenuje Anna. Andula. Prot ji tak fikaji, Andula, podivne, co? A ten mladik je Zdenek, tedy kiestni jmena bychom ut men."

Oba se zasmali.

"Tedy bud' je ta Lida Zderikova snoubenka, nebo tena. Ale iikal, ze se s ni oteni. Tedy snoubenka." `Nebo," fekl Prejza a vYznamne se usmal.

"Nepade, v tvahu," fekl mimo nadani ureite Petr Lenc. "Vtdycky jsem si myslel, ze se trochu vyznam v tenach. A ony obe maji pravdive oblideje. Zeny s takovYm oblidejem se neprodavaji. Myslim, ze by nova mohl v2echno od takovYch 'ten oeekavati, jenom tohle ne."'

Oba se zamleeli a Prejza jiste myslil na Eli. Petr Lenc ye chvilich, kdy se se svYm autem pfiblitil k trojelenne spleenosti, jiz sledoval a kdy zastavil u clIodniku, dival s na, yzdalujici

Btrana 9.

ViSTNiK se Andulu tak dlouho, dokud nezmizela v jine ulici nebo ve tme. Pak se jeho auto znovu rozjitdelo a stanulo v nekterem ze ztemnelych mist ulice.

IX. Kdyt stala druheho dne rano stare. Vaniekovd pied domem a obhlitela podasi, zle se kabonila: bude pr§et, nebude, vrabci ‘Stebetaji, te ta Kratinka ani z domu nevyleze! ftekla by ji to, ponevadt ma pied katdYm de gtem loupani v kolene. TakovY hloupY den! brudela si a sama se mraeila, jako to Aedive nebe.

Obratila se mrzute a chtela jit zajit do domu, kdy za roh zahnulo krasne derne auto. Popelici se vrabeak vzlet1 a Vaniekova, ktera ut mizela za dveimi, si to rozmyslela a vratila se pied dfim.

"Kampak jedeS," pomyslela si domovnicky.

Auto zastavilo opodal domu a vyskodil z neho Petr Lenc, zabouchl dVitka vozu a podival se po domech. Jeho pohled se zastavil na stare Vanidkove a pak pokrodil smerem k ni.

"Snad nejdeS ke mne?" hrklo v domovnici, pfejela si rukou zasteru a obratila se, jako by chtela vejit do domu. Ale jeSte nedrtela kliku a uslyeela za sebou: "Dobre jitro, pani. Miitete mi kid . .

Vaniekova se obratila a chtela neco odpovedet, ale s takovym hezkym a uhlazenYm panern nebude piece mluvit jako tamhle s Kratinkou, ne? A proto nejdfiv vyrovna tvaf jak umi nejlepe a pak se zepta: "Pan si pieje?" a sloti ruce na biisku tak nizorne, te nikdo nemtte bYt na pochybach: je to domovnice.

Pan rozumi, vytahuje z kapsy s yYch kalhot penetenku a ph torn pokraeuje: "Bydlite jiste v dome. Mttete mi iici, kdo jsou dve sleeny, sestfieky, myslim, chodi obydejne spolu. Hnede vlasy, jedna tmavM, druha svetlefg, stejne hnede odi . . . ", a Petr Lenc se zastavil a uvedomil si, ze o nich lit nevi nic jineho.

Ale nemusel ani vie dokladat a zvla gte, kdy se ocitl peniz v obratne ruce Vaniekove, rozzafila oblieej a pravila, zamhuiujic obe oci misto jednoho: "Aaaaaaa . . . ' to jako sleeny Dvoiakovic mysleji . . . Mood hodny sleeny, zvleAte ta jedna, ta vetSi, co je profesorkou na torn realnim fistave v Praze, ta ma znamost s jednim panem redaktorem ... on pile do novin aano, ale jeSte se brat nebudou, kdepak, to bych ja ut vedela. Bydleji tady nahote ye etvrtem poschodi. A ta druha, vedi • . . ja proti tomu nic nemam, ale co ta dela, to nikdo nevi. Pkijima navStevy, ma to na dvefich napsano: od jedenacti do dvou odpoledne . . . ale jake . . . " a Vaniekova pokreila rameny a piimhoutila oko.

"Jake navStevy? Kdo k ni chodi?" zeptal se rychle Petr Lenc a sam se polekal.

"LT2 jo! Tajnej!" pomyslela si domovnice a nahlas dodala: "Ale, copak nova vi, pany a damy, hlavne mlade sleeinky, ona nepovi . . . jo . . . jo . . . a po zabavach moc chodi, ka2dY den je nekde .. tak ty to bydleji . . . a maji to tam hezka," hodila hlavou nahoru — "ona mne sledinka Andulka pozve na kafe, kdy neco donesu a vtdycky diSkereci daji, ony si dobie stojej . . . " "Sleeinka Andulka!" pomyslil si s tsmevem Petr Lenc. To je tedy ona!

"Dekuji yam. A nic nefeknete, ov gem . . . novy se ocitl v ruce domovnice a Petr Lenc se vracel k vozu.

"Ne! ne!" fekla, "ted' je to jate iffedni tajemstvi .. Ale motna, ze ut zejtra, zejtra rano . . . " A s tim zaAla do domu.

Pevne si uminila rely den hlidat, ponevadt by se pies jeji domovnickou test nepteneslo, aby ona prvni nevedela, co se v dome stane. A te se neco bude dit, na to by vzala utrejch!!

———— Stalo se.

Domovnice to site nepokladala za zvlagtni kdy v jedenkt hodin ptigla prvni navgteva rodu tenskeho a zazvonila u dveti eislo dvacet a Andula, ktere, ji piijala, take ne, ale jine pocity ji ovladaly, kdy za dtvrt hodiny nav gtevu vyprovazela.

Ziistala stat za za ytenSrmi dveimi, za nimi

zmizela mlada tena a dlouho se divala na ch yegel se ruku, ji2 dr2ela stale je gte na klice.

Oh! Jak ta beta pte gla! Otyti roky ubehly a Andula zapominala na svilj diivejsi tivot v napeti novYch drift a noveho zpusobu zivota, ktery vyvolila.

Jake pocity ji ovladaly v tech dobach l Vgechno zapomnela tak nahle, jako by byla ani nikdy pied tim jinak nezila, jako dnes. Jako by nikdy byla nestudovala, nemela nadeji v budoucnost, v lasku.

A piece tato davna doba dtivej2iho jejiho 2ivota a zvla2te jeji posledni deje mely tak velki vliv na stvoieni dnegni Anduly, ideove a existeene naprosto se nepodobajici Andule z minu1S7ch let!

Az dnes! Dnes ptijde tato 2ena a ptipomene ji bS7vale deje.

Andula se zazmitala podivriS imi pocity. Minnlost se v ni razem probudila a s ni fgechna uspand sila mladi. Pied odima se ji .mihla Mate Holubova, technika hodiny, protite s Krausem . . .

Mezi statenYm oboeim se ji objevila vraska.

Kraus! Nadporudik Kraus!

Nevidela ho od to doby. Andula nebyla z tech, kteti schovavaji dopisy na rozloudenou. Nemela ji2 dano ani posledniho dopisu, ani jeho fotografie. LehkY zadatek a lehkS7 konec! Tim bylo tedeno v8e o poslednim z mu21, jet' Andula milovala.

Napadla ji mySlenka, co by delala, kdyby snad ted' Krause spattila. Bylo ji neptijemne na neho myslet. A nedovedla si odpovedet na otazku, co by asi Snad by jej piehledla cizim pohledem a snad by uslygel vgechna zla slova, ktera mu nefekla tenkrat. Andula to nevi.

Napadla ji razem jakasi my§lenka a Andula se betela podivat do lotnice na Lidinu postel.

Tady je to: bilY obdelnieek papiru s hodinami 8-1, 2-4, rozvrh LidinYch hodin. Otvereeky bile a eervene zapinene.

Jeden, dva, tfi, etvrta fadka etvrtek. 11-12 bile polieko, 12-1 eervene.

Ta elektrika jede pomalu! Lezeme ... lezeme .

Andula se diva nervosne na rudieky hodinek na svem zapesti: za pet minut tfietvrti na dvanext . za dye minuty tfietvrti Andula seskakuje. Par krokt vlevo se eerna budova gymnasia, kde uei Lida. Andula stoupa, po schodech, rozhliti se, na bilYch, vysokych chodbach potkava kluky i piny kluky. Tady jeji Lida.

Andula nema moc easu na usmivani a chyti prvniho studenta.

"Prosim vas, kde je sborovna, mete mi ukazat?"

"To je tady v prvem patte, druha dvete, vgak je to tam napsano."

"Dekuji," usmiva, se Andula a hned je u dy eti a klepa. Starii pan otvira.

Andula se pta po profesorce Lide Dvotakove.

"Prosim, sleena kolegyne Dvotakova . . . nejaka mlada dama chce s vami mluvit," dozniva hlas ye sborovne.

Ve dvefich se objevi Lida: "Andulo! Co se . . . "-zaoina a lekne se.

"Nelekej se, prosim te. Chci jen s tebou mluvit. mat pro mne deset minut easu?"

"To vig, holka, ze ano." . vlastne?"

"Ale ted' honem, co chce A A Andula zvatni a zaene Lide v nesouvislych vetach vypravoval o nafSteve mlade teny, jit dostala dnes pa jedenacte hodine.

———— Pet minut pote, kdy odala, ci odbehla Andula ke stanici elektriky a kdy razila do zvedave domovnice, zastavilo pied domem eerne auto Petra Lence.

"Pozde!" tekla si domovnice, ktera jej spattila, vlastne jen jeho nohy, ze sklepniho okenka sveho bytu. To jdeg pozde, hochu. Ta vzala, tak fikajic roha. Ale kdy jsi takovY, ze si dfive nevzpomeneg, path ti to."

Pies to vygla, jakmile Petr Lenc vyjel se zdvi21 pied diim a obhlitela jeho skvele auto. Stale byla jate pfesvedeena, te je to detektiv. A proto eekala, ze se neco dozvi, at se pan s neppiiZepou yra4 (Pokra.doyani.)

Strana 10.

ADRES.Art TAJE11'INhar RAWL Slovanske Podporujioi Jednoty Stitu Texas.

AIavni Uiadovna: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, Stepan Valcik, mistopfedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas, Sward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Pinaneni vkbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas Dr. Jos. Kopeckk, wrchni 1614 San Antonio.

Tiskovk vkbor: Jos. Horliak, College Station, J. J. Kruginskk, Corpus Christi; John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. }Trueglut, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nev mesici.

2. Kopernik - Ro gnov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. SchOze 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Scheme 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. HejnSr, Tioga, Tex., Rt. 1.

6. Moravgti Bratii - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schilze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schilze 2 nedeli.

9. Sloven - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schilze 1. ned. v mesici.

10. Texaskk Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schuze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schilze 2 nedeli.

16. Bile, Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

17. Novk Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. Velehrad. E. V. Gallia. Hallet19. Velehrad tsville, Tex., Rt. 6. Schfize 2. nedeli v mes.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schilze 2. nedeli v 21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz 1 ned.

22. Jiii Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schfiz. 2. nedel. kaZde 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schilz. 2 nedeli.

24. teskk Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaveskjr, Moulton, Texas.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v 30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovanil - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schaze 2 nedeli kaidY 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schfiz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schfize 2. ned.

34. Slovaneti Bratri - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schilze 2 nedeli.

35. Nove Kvety -. Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Scheme 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schtze 2. stfedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jei, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Kirtley, Texas. Schfize 3. nedeli v mes.

39. Bedrich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mes.

40. techoslovan - Hillje. E. K. Hajovskk, ElCampo, Tex., Rt. 2. Schfize 2. nedeli v mes.

VSSTNiK 41. Nova, Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. 6egti Bratki - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Saline 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schuze 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schiaz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartoe, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

53. 6eskk Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schilze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton termak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob , Cizek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schtize 1. nedeli.

59. Bratfi Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

60. Bratki Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box '76. Schfize 2. nedeli kaidk tieti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schfize 1. nedeli kaidk tfeti 'desk.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schilze 1. stiedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Sch6ze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs.-Albino Balcar, Sheldon, Texas. Schille 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 4, Waco, Tex. Schfize 3. ned. v mes. deli v mesici.

67. Bratii Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schaze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Sell-4e 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. J. A. Du gek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schilze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

71. Nov- Raj - Penelope. Tom Piikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schuze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Scheme 1. nedeli v mes.

74. BorovY Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidk tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pribyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Dorrial, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi Corpus Christi, Tex. A. KrueinskS7, Rt. 1, Corpus Christi, Texas. &Mize 1. nedeli v mesici.

80. Tyre - Holland. Tom Hunka, Temple, Texas. Rt. 1. Scheme 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Ride - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82. Cechix Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. &Mize 2. nedeli v 83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jei, 3516 So. Fitzhugh, Pallas, Tex. Schfize 3. ned.

Ve stitedu, dne 31. kvetna 1939.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v mes.

86. Slovanskk Svaz 2iikov 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v fifadovne br. A. Kacife.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

89. Riiiovk Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovskjr, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Scheme 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Logt'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz techoslovanfi - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovskjr, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

95. teskk Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Elgik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli.

99. Radho gt' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schfize 2. nedeli v 100. Pokrok Mladae - Sebesta, J. S. gebesta, Lyons, Tex., Star Route. Myth. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex, Schfize 2. nedeli.

102. Hvezda Mladeie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovene - Gus. Lad. Plagek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schuze 2. .nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pfatka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schfize 2. nedeli v 108. Jiri Podebradskk - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schilze 1. nedeli.

109. Radeckk - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

110. Jan Rosickk - Kaufman. Steve gt'astn, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes.

Sugerland. gtepan 111. Jaroslav_Vrchlickk Valeik, De Valt, Tex. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukagik, George West, Texas.

114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1, Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Luka g, Kingsville. Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Prilezitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Veeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schuze 2. nedeli v mes.

124. Slovanskk Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli.

126. Dubovk Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, Texas, Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel - Edge. Paul Matejka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schfize 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bougka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. (pokoneeni na strane 11.)

Ve stredu, dine 31. kvetna 1939,

Ruskipolarni imperium v pristi valee.

H. P. Smolka.

USIME poeitat s moZnosti, 2e nynejSi ja7 M ponska, valka v dine ' strhne i Sovetskou unii, a snad i Nemecko. V tom ptipade vstoupi v einnost novS7 geopolitickSr einitel, kterSr neobyeejne zlepk1 strategicke postaveni Ruska proti postaveni, ktere melo v race 1905 a 1914. Rychly rozvoj sovetske plavby, nemluve o letectvi, podel pobreli Severniho polarniho mote rorteSil easteene odveky a ,c2ehavY problem Ruska ziskat bezpeenY ptistup k vnejSimu svetu. Tento rozvoj nabYva, zylaStniho vYznamu vzhledem k tomu, 2e doprava je doposud nejvetSi slabinou v ruskem valeenem stroji.

Teprve v poslednich nekolika mesicich si svet zaeind vSimat energickeho usili Ruska prorazit sve zamrzle okno na severu a vybudovat polarni imperium. ZvlaUe sovetske transportni lety a zrizeni stale plovouci meteorologicke stanice uprostied Arktidy vzbudilo velkou pozornost. Aekoliv vSak to jsou vynikajici podniky, jsou nicmene jen pomerne malou easti velkeho planu expanse-na DalekY sever.

VYznamne je zavedeni pravidelne celoroeni plavby na nove namotni cest y severni s pomoci etyt hlavnich ledoborcovYch zakladen a armady pies sto arktickY.ch letadel, zaloteni niklovYch doll' a petrolejovYch studni v severni Sibiti, organisovani teZke dopravy na tekach Obu, Jeniseji a Lene, stavba ptistavfi a ptekladiSt' v jejich Ustich a koneene ztizeni linie nezavislYch uhelnych a petrolejovYch kladen pro lodi . a letadla.

Badovini Dalekeho severu.

"Glavnoje Upravljenie Severnovo Morskovo Puti" bylo ztizeno jako samostatne ministerstvo pod vedenim profesora Otto Schmidta a postaveno ptimo pod vedeni Rady lidovYch Jeho tkolem je vybudovat eel& sovetske fizemi nad 62. stuperi severni Sitky, oblast to o rozloze deseti milionu etvereanYch kilometru. VSe v teto oblasti spada, v pravomoc Glaysevmorsputa - dopravo po moti, tekach i ve vzduchu, prfnysl, stavba 'nest, chov soradiova a meteorologicka sluZba, vYchova dornorodcfi, vedecke zkoumani ptidy, kveteny a zviteny. Severske obyvatelstvo je ptedmetern studia ye dvou vysokYch fistavech na sob universit: v Institutu pro studium severskYch obyvatel o v Polarnim institutu, oba v Leningrade.

ZvlaStni pozornost zasluhuji v dne gni dobe vojenske dfisledky tohoto obrovskeho budovani.

Ptedstavme si, 2e se Rusko octne v konfliktu, hypotetickem sice, ale pfesto zcela moZnem, s Japonskem a Nemeckem. co by se stalo po vypuknuti neptatelstvi?

Prvni by byla nep.ochybne nemecka blokada Leningradu a japonska. blokada Vlodivostoku. Po poslednich zku:SenoStech ye Sttedozemnim moti lze te2ko oeekavat, '2e by eernomotske ptistavy mohly zabezpeeit Rusku cestu do sveta. Spoluprace mezi ruskYin lod'stvem v Evrop y a na Dalnem vYchode by se stala nemo2nou. S dovozern zbozi a valeeneho materialu z vetSich prumyslovYch zemi by Rusko vfibec nemahlo poeitat. D ye valedne fronty vzdalene od sebe zhrubo pet tisic mil, by byly spojeny jen jednou 2eleznieni linkou, nebezpeene pfetiZenou i v dobe miru, kterou by japoska, letadla mohla snadno vytadit z provozu na vice nee jednom miste podel Sibitske hranice.

Tat by bylo Rusko zablokcvano se tti stran: ze zapadu, z jihu, a z vYchodu. Ale na severu - a jenom tam - je nezavisle, souvisle a jen ruske pobte21, z d.osahu v geeh Uton. Po vetSine roku je zamrzle. Ale tti mesice - ne i trochu dee, podle klimatickYch cyk7ti a s rostoucimi zkus'enostmi a vYkonnosti arktickYch plavidel - je plavba mo2na.

Otazka ponorek.

Mel jsem nedavno pkilettost navkivit ne-

VESTNiK ktera z novYch center v arkticke Sibiti. jsem Murmansk, kde se dokoneuji rozsahle doky. Jsem ptesvedeen,ze ty se stanou brzy hlavni namokni zakladnou pro ruske lod'stvo v Evropy. Diky golfskemu proudu Murmansk je volny po celS7 rok, aekoliv Id lezi hodne za polarnim kruhem, kdeao Leningrad je valy nekelik mesicti v rote zamrz13.7. Z cipu poloostrova Koly mohou dosahnouti lodi Atlantickeho .ocednu, ani2 musi proplouvat troji Scyllou a Charydbou Finskeho zalivu, kielskeho prilplavu nebo uzinami mezi Nemeekem a Danskem, a kanalem la Manche. V lete mohou Lodi dosahnouti Ticheho oceanu cestou na ktera je skoro o polovinu kratk net obvykle cesty PanomskYm pruplavem nebo RudYrn motem, na kterYch by musely projit mnoha pasmy cizich vlivii. Spojeni Leningradu s Marmanskem moZno dosahnout "zevnitk" nedavno dokoneenSrm prilplavem spojujicim Balticke mote s Obehodni cesty.

Navkivil jsem take Igarku na dolnim Jeniseji, mesto s obyvatelstvem pohybujicim se podle roenich obdobi mezi 14.000 a 20.000. Ma stalY ptistav, mecha-nicke pfekladiSte, pily, elektrarny, divadla, nemocnice, 'Skoly a vzdelavanou pUdu. Je polot'ena 400 mil proti proudu a asi 120 mil na sever od polarniho kruhu, na veene zamrzle pude tundry, a je hlavni stkedisko pro vy'voz sibitskeho dtivi. V lete se k ni dova2eji po vorech kmeny, ktere se v zime ke2.ou a dopravuji dale, vettnou v 'britskSrch parnicich, v nasledujicich mesicich srpnu a zati. V dobe valky by bylo mozno Igarky utvat od eervence do kijna jako ptekladike pro lodi ptichaziejici z Evropy Archangelskem a Murmanskern a Mani lodi pkijiZdejici se stkedni Sibite. Nov Port slout podobnemu pro kraj kolem Obu, bohatou to pSenienou oblast v zapadni Sibiki, uhelne a ocela.tske pod-. niky v Kuznecku, a bavinend pole ye stkedni Asii. Tiksi pti Usti Leny by sloutl jako mezistanice pro transporty pfichozejici Behringo you ainou z oblasti Bajkalu a Jakutska - a soudasne by urnoinoval bezpeenou cestu pro vS7voz neobyeejne zvefSene produkce zlata v -Leto oblasti.

Videl jsem take festrov Dicksontiv, pfi Usti Jeniseje, Matiktnovu na Nove zemi, uheino uoblast Dudinka-Norilsk na zapadni strane Tajmyrskeho poloostrova a Nordvik, petrolejatske a some centrum, na gchodni strane. Ostrov Dicksontiv je hlavni rodiovou centralou pro Arktidu, centrum pro eelou sit' polarnich radiogch stanic, a mute spojit kratkovinou telefonii v gechna vett mesta mezi Moskvou a Vladivostokem.

Oblast Dudinka-Norilsk je zvla:St' duletta proto, ae norilske hory obsahuji bohata ska uhli, zeleza, medi a niklu. Z ylaSte lotska niklu jsou cenna, ponevad't nikl je jeden z jich'Z ma Sovetska unie, pokud znaIndia mo, nedostatek. Mezi Dudinkou na Jeniseji a Norilskem, sedmdesat mil na gchod od btehu keky, byla vystavena Uzkokolejna 2eleznice, spojujic obe vodni cesty. Koneene Nordvik, dodavajici rozsahlYm, rozvijejicim se seveNsibitskYm konservarnam, ma take petrolejove prameny ptimo na pobte21 Jakutska, tvote tak vYhodnou zasobovaci zakladnu pro oceanske parniky pohanene Dieselogmi motory a pro arkticka letadla. Stroje a personal, potkebne k ZaloZ'eni a provozu arktickYch petrolejovYch poll, byly poslany do Nordviku loni.

Cesta vzduchem po nekolika linkach arkticko-sibitske letecke site mi poskytla dobrou ptileiltost studovat bezprosti4edne organisaci, piloty a mechaniky. Personal je z yle,St' ptizptisoben arktickYm podminkam a tvoti samostatskupinu pro sebe. V'Sechny stronau je utvane pravidelne pro slutou na Dalekem severu, jsou opatteny plovaky a blemi. Letecke zakladny jsou na tekach, mokskem pobteti a na jezerech, ponevad2 klimaticke pomery nedovoluji stavbu letiSt' pro leto. V zime se ptistava na lede.

Padel pobteli i uvnitt arkticke Sibite jsou neseetne letecke zakladny, Vgechny vybavene radiovS7mi stanicemi, meteorologickS7mi pQZ0-

Strana 11.

(DOKONtEN1 ADRESAILE SE STRANY 10.)

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tei., Rt. 2, Box 82. Schiize 2, nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schfize 1. nedeli mesici.

134. Bratrej ov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volmi Nchie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v 136. Liberty Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. Schfize 1 nedeli v mesici.

137. Lillie - Louise. J. J. Kubala, Louise, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. grubaf, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody Wied. Mrs Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslovak Mixville. Jos. Taeka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schfize 1. ned- kai. 3. mes.

142. ยงtefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schtize 1. ned.

143. Ptimati - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Frank Hegar.

Penelope, Tex. &Mize 1. nedeli v mecici ve 2 hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schfize I. nedeli.

149. Tomag Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry HolegovskY, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce Agua Dulce. F. R. ' Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Sch.& ze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ellek La Salle, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Ft. Worth. Anton Tobola, 2312 West 25th., Str., Fort Worth, Tex. 155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. h. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnY, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schfize tieti nedeli v mesici.

Jourdanton. Charlie Belieek, 161. La Parita Jr., Jourdanton, Tex., P. O. Box 52. Schfize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jei, Iowa Colony, Tex., Rt. 1, Box 39. rovatelnami ,nektere spravkarnami, a mnotstvim evidenS7ch mechanikti. Lety z Kalifornie podel zapadoamerickeho p3bte2i ptes Behringovu iltnu a pak po lince v Severnim ledovem moki, dokazaly monnost letet s letadly koupenSrmi, ve SpojenSrch statech do oblasti Dalekeho Take zde by byla testa z dosahu nepiatelskSich akci. Totes ptirozene plati i o transpolarnieh letech.

AfSak je'ke dillettejt je vybudovani Arktidy vzhledem k manosti, ae v pkipade \Talky budou se muset valeene zasoby dova.2et na sovetskS7 DalekST vSrchod z Ameriky, podel zapadnib.o polaket Spojench state a Kanady a pak Behringovou iainou k Usti Leny. I kdyby ye valce vstoupil v einnost zakon o americke neutralite, sovetske parniky by se mohly sobit v zapadoamerickS7ch pkistavech, mohly by pak plout na sever a potom proklouznout Behringovou fthnou, ani2 by byly jen okamiik ohro2eny nebezpedim, ze budou zadf2eny neptatelskYmi lod'mi. Behringova Ulna a oblast na jih ad ni se da, snaelno kontrolovat velmi mal4rm lod,'stvem.

Strana 12.

Vt STNtK

etedni Organ Slovanske Podporujici Jedstoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MO-MIKA—EDITOR Nrydavatele — Publishers ECHOSLOVAS PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne $1.00 merle. Do stare vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

ZmIny adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas, Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Feekere dopisy, ptedplatne, oznamky, adresovany na Vestnik, West, Texas Viatalk has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

KDE DOMOV MO? Kde domov muj, kde domov muj?

Tam kde skiivan piseri peje, potudek lueinou spej,e,, kde na lukach kvetiny, tam muj domov jedinY, tam v to nak krasne vlasti, jest jedinY domov muj, jest jedinY domov muj.

Kde domov muj, kde domov muj?

Jest ted' ve sparech Nemecka nak krasna, zerne eeska, kterou po dvaceti let obdivoval cely svet.

Tam v to zubolene vlasti, tam byl a bude domov tam byl a bude domov Jan J. Hrbek.

Den zdobeni hrobu zrodil se nam po krvavem dramatu obeanske valky v roce 1868, kdy na ptani generala Johna A. Logana matky, Zeny a sestry snaSely kvety na rovy padlYch vojinfi.

Pattil puvodne hrdinum, kteti na poll valeenem krvi a svS7mi Zivoty dokazali svoji oddanost ke hvezdam a pruhtm narodni vlajky a kteti nikoli slovy, ale tiny dali na jevo sve porozumeni pro velke, ryzi zasady svobody a demokracie. Tento pietni projev posmrtni lasky a vdeku se ujal a tak z teZkYch mrakfi valky zilstal nam na parnatku jeden z nejkrasnejSich americkYch svatkil — Memorial Day — den vzpominek. Rok po roce ptichazime v mista veeneho klidu, abychom na rovy svYch drahYch polozili tichou, vdeenou vzpominku v dobe kvett. Naslouchame na hititove eepotu stromil, pod jejich korunami prolito bylo tolik lidskYch slzi. Snad je to rysem nak povahy slovanske, 'Ze se teprve mrtvi tek nalekte Ucte.

Veichni velmi jemne citime tuto Uctu a pietu, jia venujeme svYm zesnulYm a nemusime tyto pocity zvldete rozvadeti, jsou nom vSem ptilfe dobte znamy taelnejk je zamysliti se prave pti vzpomince na zesnule o pomeru nas LvYch — k Z‘ivYm. Pravili jsme, 2e teprve mrtvi teSi se u nas naldite ucte. Ze ZivYch ma, kaZdY nejakY v roubek u svYch bliznich, kterY dovede smazat teprve to velke nic, ktere zaeina tam, kde tvot. A piece by nam mohlo pii bohatstvi nazi citovosti zbYvati jests tolik kapitalu dueevniho na y ak Uctu — i k ZivYm, ze bychom ani nepocitili, ze neco rozdavame. Mohli bychom b'ti gtedtejei nejen ke sv'm blizkYm a ale i ke svym odpurcum. To znamend, &it se hodnotit. Kdo hodnoti, ten rozebira, uvaZuje, poznava, pravY sta y veci, uei se poznavati ma sebe i jine. Divot ma svUj smysl. tdel kvota je boj, va.li di men i, ale piece jen W:4 boj: '-I

dobrY bojovnik getti svYch sil, nemrha jimi zbyteene; spiee je soustied'uje pro eas potieby.

Toto sousttedeni vyZaduje soulad vlastni i sy Ych bliZnich a dukvni jemnost. Naudme se vice milovati lidi a vice rozdavat z bohat'ch lona srdce. Nemusi to bYti prave dary hmotne. Vlidne slovo, mil' fismev, ptatelstvi. To neznamena byti slabYm, nemistne UstupnYm a netieba se take bat dart dobrou ranu v pravY eas a prase misto. NavSteva htbitova v Den Zdobeni hrobil ma bYti pro rids poudenim; dosud muteme se uvarovati chyb, jich se ti, kteti nas ptedeki, dopustili, dosud muteme se vratit na to jedinou, bezpeenou cestu — lidstvi.

Nechceme cestu sveho Zivota vesti pouze srdcem a rozumem: Necht' na ytteva v Meste MrtvYch ueini nas lidmi lepsimi, necht' srdce na'Se prohteji se vetei laskou jednoho ke druhemu, porozumenim a odpuetenim.

Pestujte spoluprici. Pamatujte, ie banan, kterY opusti svelj trs, je sneden.

Na'S novy roman. Timto dislem podali jsme uvetejnovati novY roman od Inteny Mora ykoye "Ze veech nejkrasnejei". Autorka ovlada mistrne zachvevy lidskeho srdce. S yYm obratnYm a jemnYm dotekem pera otevie i ty nejtajnejei fikryty nitra a obnati uelechtile city, jako posilujici prameny, ktere davaji tivotu radost a krasu . . . Roman "Ze vS'ech nejkrasnejei" je hrou cite, zapasem lasky, vaene, chladu i nenavisti. Nezna, prosttednosti. Postavy romanu jsou tivotne, beprosttedni a ostie kreslene. Zde je struenY jeho obsah: Majitel zamku, Ivan, ujme se chudeho, slepeho sirotka Blanky, ktere da vzdelani a domov. Jeji spoleanici je o nekolik let starei Jarmila, sestra zahradnika Vaclava.

Ve spolednosti jich a sveho oddaneho spravce Ludvika travi Ivan sve dny. Nemiluje spoleCnost. Jeho tvat byla v mladi zohyzdena pfi potaru ohnem — dueevne je veak krasnY — a je pravYni opakem sveho bratra Viktora, kterY tije rozmatilYm tivotem, a aby ziskal k tomu penize, neetiti se ani podvodu. Blanka dospela v krasnou divku, do ktere se jeji pestoun, "strYc" Ivan, zamiluje. I Blanka jej miluje, nedovedou se yeak sejiti. Jejich ptibliteni brani i nedestne pletichy Viktorovy, neet'astnY cit Jarmily, ktera se do Ivana rovnet zamiluje a nedovede v sobs tento cit potladit. Zaslibi se Ludvikovi a vezme si jej. Ludvik se yeak o jeji lasce dozvi a zapudi ji od sebe Zatvrdi se k ni, ze ani narozeni krasneho synka jim nepohne. Jarmila se jit naueila jej milovat, ziska jej veak po dlouhem utrpeni a po smrti sveho maleho synka. Blanka si mezitim vzala Ivana a tije s nim et'astne v klidne, spokojene domacnosti, jim ozatuje rozkoena dcerutka. — Jsme jisti, ze ctene etenatky i etenati budou timto romanem upoutani od zaeatku at do konce.

Nikdy nevysvetlujte. Pratele to nepotrebuji, a nepratele yam beztoho neuveri.

Skola pro vycvik genii'. Dr. Hollingworthova se svolenim ritadil zmenila vetejnou 'Skolu cis.

500 v New Yorku na "ustav pro vYcvik 2aci pro novou ekolu byli vybirani velmi ptisne.

Z jednoho milionu bylo jich vybrano nejprve 10,000 a po novem phsnejeim vYberu zbylo z nich jen nekolik set 'tan, nebot' byli ptijati jen ti kandidati, kteti ph ptisnYch zkoutkach dosahli 130 bode, ph &int sto bode bylo bran() jako metitko pro vybornou inteligenci. Vyuenvani v nove ekole se phrozene lisi od jinych ekol.

Podetni poueka na pi., jeji2 vYklad zabere v normalni tkole az d ye hodiny, maji-li ji pochopiti i slabei — je vykladana v teto "ekole genii)." pouhYch 10-15 minut. Rozsah ueebni latky toto ekoly je asi Otytikrate veal net na tkole normalni, ph demt v nekterYch ptedmetech udivo snese zcela dobte srbvnani s universitou. Je pry Utasne sledovati diskuse taku o teorii relativity, ota2kach geopolitickYch, o archeologii, metologii a j. 2aci'qkoly genit" podlehaji take lekatske kontrole, peeuje se o jejich spravnou vYtivu a o vYchovu sportovni. Ph hockeyovem zapase, kterY sehrala vetejna, kola Cis. 134 se "ekolou geniti", zvitezila kola 500 zcela hladce. S vyjimeenou inteligenci talt je v souladu take jejich telesna konstituce. Koh jsou veteinou velci a dobte urostli, divky jsou skoro vesmes velmi hezlc&

Ve stiedu, dne 31. kvetna 1939.

V historii lidstva bude jednou zlatYm pistnem vyryto jmeno eeskoslovenskeho lidu, jen -octnuv se v zoufale situaci — obklieen neptatelstvim se veech stran, ale vyzbrojen straelivY mi zbrandmi, schopnYmi zabiti miliony lidi, nedopustil se zioainu ze zoufalstvi, ale zachoval si ye svem utrpeni rozum i srdce. Lid, ktery toto dokazal, je nadeji lidstva, kdy si uvedomi, ze tivot je boj, bojovany katdYm okamtikem, v katclem veku a na katdem mists. Nebot' jen bojem se dobYvaji viterstvi a to nejen v politice a v rozSitovani hranic, ale take v hospodatstvi, vYchove. filosofii, v duchovnich zasadach, ve vgem. Toto je vnittni smysl dneeni situate v okupovane stare vlasti a v jeho pochopeni je take nova testa vzhtru.

0 cokoliw jsem se v iivote pokusil, pokusil jsem se co nejlepe. eemukoliv jsem se venoval, tomu jsem se venoval cele. — Ch. Dickens.

V novem domove. Jak nam sdeluje br. S. P. StudnienY, oznamkovy teditel a korespondent Liberty Loan and Building Association, ptesidli tento krajanskY ustav, UspeShe pusobici skoro ttinacte let, do noveho sidla v budove Keller, 1301 Capitol avenue, zrovna naproti budove hlavni poSty v Houstonu. S potegenim podotYkame, 2'e elenove teditelskeho sboru i ttednici tohoto krajanskeho tstavu jsou Cleny nakch narodnich podpurnYch spolku a k tento ustav vtdy ptispival na ruzne narodni Udele a podporuje nas zdejei tisk rfiznYm zpusobem. Po celou dobu sve UspeSne Cinosti je tento krajanskY ustav uznavan jako solidni podnik, nikdy se neuchylujici k nejakYm nedestnym praktikam a dozorei organy statni i federalniho odvetvi valy vyslovily natemu krajanskemu Ustavu, Liberty Loan and Building Association pochvalne uznani za horentni a solidni tizeni a spravu. To je podepteno jeSte dukazem, 2e tento krajanskY ustav po celou dobu sveho temet 13leteho pusobeni vyplacel neb ptipisoval dividendovy zisk ptipadajici podilnikum neptetrtite a promptne ye 1hUte ureene a podilni certifikaty vtcly podrtely svou pinou stoprocentni hodnotu, na kterou znely, i v dobe, kdy hospodatska, tisen dolehala nejtitiveji na ruzne peneZni Astavy. Byly doby, kdy Liberty Loan and Building Association mohla svYm podilniktim ptidelovati zisk osmi procentni. NastalYmi zmenami yyplynuySimi z hospodatske tisne, jet vyvolaly nove pomery na penetnim piljdkovem trhu, dividendovy zisk ve vYei 4 procent, jet' nyni pkideluje tento ustav sv'm podilnikam, je velmi ptiznivYm pro katdeho, kdo si pteje ziskati ze syYch Uspor vytti utitkov' zisk, net lze dosahnouti ulotenim Uspor jinak. Dlouha, doba iispeeneho ptisobeni tohoto krajanskeho Astavu a zavedenY zpilsob pojiSteni jednotlivYch at do vYte $5,000.00 v Ustavu Federal Savings and Loan Insurance Corporation, jakot i solidni a v pravde krajanske jednani jsou mu nejlepeimi odporueenimi. Pfejeme Liberty Loan and Building Association, jedinemu deskoslovenskeihu pajdovnimu a stavebnimu drutstvu v Texasu mnoho zdaru v novem domove.

Nejlepk a nejdfileiiteig Cast vYchovy kaideho eloveka je ta, kterou si dal sam.

Ceti a Slovici dne. eeskST narod, kterY s takovYm poctivym na&enim pestoval myglenku slovanske vzajemnosti, nemffte se zpronevetiti sve vlastni minulosti tim, ze by emahem zamital kattlY ytelejei pomer a cit k slovanskemu bratru nejbliteimu, ke Sloyakum. Jette nejsou ptervany veechny pasky, ktere Cechy a Slovaky spojuji. Jedno pouto uz nikdy nebude ptervano. Je to dvacet let soutiti v bYvale spoledne republice. A je-li dnes Slovensko hrde na svilj nacionalismus, pak na probuzeni jeho ma historickou zasluhu prave toto soutiti. Kdo nebyl Slovakem pied rokem 1918, neoceni praci 6echtl na Slovensku za dvacet let spoleeneho statu vykonanou. Salo Mach vyslovil v novinich prani, ze by byli dnes Slovaci radi, kdyby se na neptijemnosti zapomnelo na ohm sia.uanich: Je to i Ceske ptani, proto2e Ceti i Siovaci chteji dnes ptedevSim vybudovat si podminky sveho noveho 2ivota; uditovat narodni uvedomeni, hledat k sobs cestu ptatelstvi a porozumeni, danou nejbliMim sousedstvim a svazkem sptiz/aerie krve slovanske. Nacismus neovladne celou Evropu, Hitler a jeho satelite budou smeteni egi a Slovaci budou znovu a na, vOlw — anbodnil

Ve sttedu, dne 31. kvetno. 1939.

"Prodali jste mne a nasledkern toho vas mohu, zachraniti od hladu stalo se tak, abyste sami rnohli tit." Ptipominkou tohoto biblickeho ptipadu Josefa z Egypta prona gi vYmenkak Lipa mocn zaverednY apel lidove hry "Budeme it na veky", kterou sehrali ochotnici faclu Stefanik na nedelni °slave 20. vYrodi tadu 8tefanik v Houstonu, o nit zpravujeme na strance titulni. Tyra, sukovita povaha nepoddajneho vYmenkafe Petra Lipy vyzniva v slova proroaka, jet tu doslovne uvadime: "Mam tu geni — podlomenYm hlasem prona gi dedeeek Petr — te celY na g narod bude prodan. Letos pfede mi ukazali jsme se p11 sokolskem sletu pied celym svetem v nejkrasnej gim nagem rouchu. Ty nage Ir.rasy nam ted' seberou, kus po kuse, bez valky. Budeme krvacet talem a litosti. Budeme trestani za svoji dobrotu, za to, to po dvacet let jsme hydkali svoje neslovanske obyvatele.

Mam tug eni, to ty, hochu, vrati g se brzy, ale beze zbrane. Vrati g se zdravY, silnY, ale se zat'atYmi pestmi. Nad hlavou budou tobe i nam hudet nepiatelske letouny a poleti sme gne nizko, aby si prohledli nas, jak jsme byli okradeni. Okradeni o vgecko, i o tu na gi pfekrasnou obranu a vyzbroj. Prohlednou si nag i stovetatou matidku Prahu, a kdyt poznaji, jak jsme bezmocni, phjdou nas chranit se syYmi kanony. Pfijdou chranit Nas nas, proti nam. A my budeme stati jako v mrakotach, srdce bude paldive bolet, rozum bude stat, nebudeme moci pochopit, co se vlastne ptihodilo. Jdi, hochu, jdi a konej svou povinnost i za okolnosti nejtrpdich. A my, pokud nam bude motno, budeme nuceni bremit se proti vettelcem a uchvatitelem tim jedinym, co nam zbude — zpevem, talostnYm zpevem, to narod tije a bude zit na vary.

VYriatek nedelni fedi poiadatele u gtefinikfi.

Zavatme se, sestry a bratfi, to pilneji budeme navg tevovati schfize, podepirati praci efednikri a usnadriovati jim jejich povinnosti radostnym pinenim dlenskYch povinnosti, to vice vgimati si budem' a phdriovati ke vg emu deskerriu nagi mladet, ktera jest na gi nadejnej gi budoucnosti.

A kdot pfichazite do sine fadove ku spoleenemu zasedani, bud'me ovladani pocitem dobre vole a snag enlivosti, mejme valy vlidne slovo pro bratra a sestru, bud'me shovivavi kdyt tu a tam chybi a odpou:stejme jedni druhYm. Tak udinime sine nage jakoby chramy, kde ye spoleenosti sester a bratre se povzna gime a vzclelavame, kde svornost a jednomyslnost ma svfij oltaf, kde soulad a souzvuk srdci jest velebnYm choralem a kde bratrske, laska jest nam tim nejkrasnejAim evageliem tivota. Tak bude i slavne docileno freele teto oslavy, ph nit vzpominame minulosti a vzpominajice, vdeeime za to, co vykonano a slavne slibujeme piniti ekoly letici pied nami.

0 nas pro rids. NovY odznak nagi S.P.J.S.T. mel na klopci kabatu br. Steiner v nedeli u Stefanikfi. Je proveden zdafile, malinkeho formatu, umelecky promyg len a vyroben. Bude mile uvitan vgemi, kdo si ho odkoupi. Cena jednoho kusu je na jakost jeho provedeni skutedne nizka — 50 centri. — Divadelni hra "Budeme it na velry" napsana byla pied okupaci okle gteneho Oeskoslovenska a nasledovne jeji tieti zdvereene jednani muselo byti upraveno ve shade se situaci dneg ka. Tuto nesnadnou inaravu provedl zdafile na g vYborny de gtindi a mistr pera br. Stepan Valdik. V zavereenem osloveni obecenstva br. Valeik se o nutnosti epravy hry sice zminil, net ph jeho pfislovedne skromnosti neoznomil, to za,sluhu o tuto praci ma — on. — Br. Maragek zpravil potadatele o mnohYch zkugenostech a zatitcich pti sve loriske nav gtey e stare domoviny. Jeho postiehy potadatele udivily i piekvapily. Pfiletitostne si o tom povime vice. — Zastupce dsl. konsulatu dr. Hollub se svoji choti fidastni se ruchu a snateni nagi rodne haluze. Nechybi nikde, kde aechoslovaci TeX= projevuji svYmi podniky svuj spoledenskY tivat a kde se gikuji k-novemu odboji za dosaz.eni svolaody piitomne ujaimene stare vlasti.

Jelin poehopitelne neefechri iniciativy zasluhuji =ant — Vydali jsme se na slavnost faciu Stefanik v nedeli v sedm hodin rano. Kolega Jos. F. Holasek se svoji mantelkou a my. Cesta ubihala a v pril dvanacte jsme se dotazovali u prvni gasolinove stanice no, Hughesovo letigte, kde se usadtla provdana dcera Karel HolaskoV$C11 Oct CUM. 01111,5t1 man'iele Vm1Xovi,

VESTNiK

Strana 13.

Nebylo k nim zrovna daleko — 15 mil — nove pfedmesti je na ceste k Alvin. Po del gi dobe jsme je konedne nalezli a rozumi se, piekvapili.

Totit pouze pi. Veselkovou — mantel opravoval motorove vozidlo kdes v garati. Po kratkem prodleni jell jsme zpet a k sini dorazili kolem druhe odpoledne. — Bratru 8tepan Valdikovi a jeho dobre mantelce znovu dekujeme za gtedre a znamenite piipravene pohosteni a brat John Gajevskemu za slutby prrivoddiho. Stale rostouci a proto menial se Houston zpilsobil, to jsme se tam nedovedli orientovat a neznali misto moderni residence ValeikovYch. — Cesta dome byla ponekud pomalej gi net ranni. Dvakrate vjeli jsme do de gte a pied Waco do lijavce, provazeneho hromobitim. Lilo jako by mela nastati druha, potopa. Blesky oslepovaly, hromove rally ohlugovaly. A byla to mistni — akrova, "vlatieka", protote po urazeni jedne mile byla silnice sucha. Od Waco po West neprgelo rabec. Dojeli jsme dome ve tit rano. Neco unaveni net zatitymi dojmy pti slavnosti velmi spokojeni.

Markham, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Citim se povinen podekovati tadu Karel Jonag Cis. 28. v East Bernard za projev uznani, ktereho se mne od jeho dlene dostalo, nebot' uznana prate WM. Ale mill bratfi a sestry, vy jste to byli, kteil jste nine byli napomocni, nebot' kde je zajem, tam je i espech. Kdyby u vgech fade byl takovy zajem o Jednotu, tu by bylo radostno pracovat a taky by to Jednote prospelo. Obzvlagte br. Urbig je pro jejich tad neocenitelna sila. Ono u tadu Karel Jonas to klape. Byl jsem nekolikrate v jejich schezi, kde se jednalo o Narodni Sdruteni (a opravdu musim dat uznani dp. Jos. Kuncovi, nebot' on se snati nezigtne prospet na gi oteine, jak piedni g y , kde-kamitse,zcouvlamdik bylo opravdove nad geni pomoci nag' porobene vlasti.

Mill otenaii, jegte vam tacinY nepopsal tu radostnou praci organisatora, tak vas chci sezna,mit, co vge on musi stravit, ate katclY by to nemohl delat, tak yam popigi jeden pripad. Ptijel jsem na farmu a velikY pes na mne etoeil tak, to bylo nebezpedno vylezt z kary. Hospodat sedel na porei, ale nijak se nesnatil to hovado ukrotit. Tak jsem musel svoje umeni vyutit a ukrotit ho sam. Jdu a podavam hospodaii ruku a pravim, te jsem sly gel, to ma tfi dcery ate ja zastupuji Texaskou Jednotu, takte bych rad kdyby je dal do Jednoty, (on pattil). On pravil, to kdyby je tam chtel dat, to si je tam da, sam, to na to nemusi bYt extra chlap. Tab se ho, prod" ut je tam nedal. Ze on nebude za kohosi platit, jinYmi slovy, to je tam neda. Ja, se ptam, kde to jsou ty dcery. Le kopou korn. Tu se piitene bYk na d yer. Ptam se, jestli je to jeho. Ze ano. Pochvalil jsem, to je peknY. On mile vysvetloval, to ma pekna, telata. Ja chvalil a chtel jsem videt jeho erodu, totit jsem se chtel dostat mluvit s temi dcerami. Po kousku jsme pochodili, takte jsme se dostali at tam kde ty dcery kopaly. Podal jsem jim ruku ate bych je rad zapsal do Jednoty. Oni na to, to co pry tatinek fika. On pravil, to jsou g'patne easy, to on nebude platit za tadneho. Nejstar gi, 451eta, povide.: "A po mamence jste sebrali $1,000, to yam byly dobre, a je g te mamenku dleni opatrovali, abyste ji nebil, kdyt jste pfijel otralY. On se nazlobil a g el domri a ja, vysvetloval pojistky. Dcery nechaly kopaeky a "sly dome. Ale on ut se mnou nechtel mluvit. Ony sly za nim, by to mohly vzit, to to potiebuji, ale to on jim na to nic neda. Tak sestry se spolu radily a jo, jsem vyna gel, to ony maji penize svoje. Tak mezitim byl abed. Dcery me pozvaly k obeclu, otec neg el. Po obede nejstar gi povida, abych jim to napsal pro v gechny tit Ja je pak odpoledne zavezl k doktorovi a ony mne daly dek, na celY rok zaplaceno za v g echny tit Podekoval jsem jim a jel dome a po ceste o tomto ptipadu pie jak se tak dcery mohly ye vgem vzdelat v takovern ovzdug i, a v duchu jsem si gratuloval, to inteligence zvitezila nad barbarstvim.

6tenafi se nebudou divit, to opravdu srdeene dekuji vg em elenem tadu Karel Jona g, nebot' May & se citi aspori easteene ocenen. Zaroveri

dik patti ggerou ;ecAaktoru Frant,

QlzOlgrit/

nebot' tomu patti take nage uznani za snahu, by byl nag bratrskY Vestnik na gim povzbutujiaim pojitkem. S bratrskYm pozdravem, Ig. .8enkytik.

Ditletite upozorneni viem echoslovakiim ve Fayetteville a okoli!

Zde vas vgecky upozorriuji, bezrozdilu smYgleni, to se bude konat satiate zaloteni Sdruteni Oechoslovake v K. J. T. sini dne 8. dervna 1949 o dvou hoclinach odpoledne, kde se se tYt den kona osadni slavnost. Bylo by tadoucno, aby byly vgecky spolky zastoupene, a aby start' Fayetteville zalotil tu nejsilnej gi odboeku.

0 dobre feeniky bude postarano.

Ed. L. Hrugka.

Hillje, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dnes yam, mill bratti a sestry, mohu sdelit velmi potegujici zpravu, to jsme zde uskutednili to, oe jsme pracovali nekolik minulYch spojit vgechny lady a kat. spolky, bez rozclilu nabotenskeho neb politickeho pfesveddent, v jeden celek — Sdruteni oechoslovakri, v zapadni easti okresu Wharton. VYsledek je vice netli dabrY, neb mame 1090 elene. Usnegeno, to elenskY poplatek bude 25c a nejmenM vstupne za fad neb spolek $5.00. Ov gem clan kdo vice, bude s diky ptijato. V gecky piispevky jsou dobrovolne, a tern, kteti jit na na g boj volame: srdeene diky!

Zacatek je tedy velice slibnY ale to neni jegte vge, neb spolky v Talton a Nada se usnesly, to tet piljdou s nami, nemeli vtak je gte pravidelne schtze, aby si mohly zvolit zastupce.

Doufame, to nebude jednoho uvedomeleho choslovaka, aby nebyl Menem Sdruteni ate katclY piipoji sve jmeno k protestu proti zotroeovani demokratickYch narodli.

Obavy, ze bychom si touto akci nejak u gkodill u nagi vlady, jsou naprosto bezdevodne, neb nagim cilem jest pracovat nejen k vraceceni deskoslovenske samostatnosti, ale k ochrane demokracie vribec.

14. kvetna se nas nekolik z na geho okoli seea,stnilo pikniku v Blessing, kterY poiadalo tamnel gi Sdruteni. Piatele, men bychom si vziti z osady Blessing ptiklad — neb mezi nimi se elovek citi jak Boma, to jejich mita starodeska pohostinnost je bezpiikladna. Srdeene diky za dne mezi vami stravenY a teMme se, to vain budeme moci brzy va gi pohostinnost oplatit. S pozdravem, ofie Hradecka.

Austin. — ObnovenY pokus o schvaleni vealho nakladu trukoveho byl °pet zdolan. Farmati ve sve vetgine chteji zvetg eni nakladu pro dopravu truky, net teleznice maji v zakonoclarne mocny, tajnY ov g em vliv. Senat odhlasoval vraceni poloviny statni dane majetkove okresum po dobu peti let — cot by pfedstavovalo Cast $3,750,000. Vice net 40 akresem by se tato vracena dari poskytla co nahrada za gkody tam vznikle povodnemi neb suchem.

KALENDAII 4. Zervna. Vefejne evieeni Sokola v Corpus Christi za spoluedinkovani drutstev z Houstonu a Floresville. Zacatek telocvieneho programu v 7 hodin veder piesne.

11. eervna. Oslava pita° vfroel zaloieni du Fort Worth, Cis. 154.

11. e'ervna. lad Rovnost cis. 7. ph Caldwell chysta po skondeni pravidelne schrize spoleden skou besedu, k nit pozvan potadatel Vestniku. freelem jest zaloteni odboeky SALE v Texasu, 17. a 18. eervna. Velky Sokolsky Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. dervna zavOdy, v mall 18. dervna vefejne cvideni v kryte arene na vYstavi gti. Poiadatele maji zajigtenc; vystoupeni telocvienYch drutstev jinonarodnich.

18. eervna. Divadlo pod nazvem "A v torn by la panna" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu.

25. eervna. Schtze zastupce osadnich spolka zastoupenYch v odboece v sini sv. Josefa ye West, Zadfttek ye 3 414 opoloclue,

Strana 14.

V E ST N I K

Uryvky z eeskoslovenskich dejin.

Bonet saniostatnosti Ceske.

Arnogt Denis.

7-. ZNAONE svedectvi o mravni anemii, jaV kou stradaji Cechy, jevi se v tom, to hned pa skvelem viterstvi narodnosti slovanske, v Jobe, kdy ji prospival beh obecnSr, uddlosti ptedchozi i zakony, tato se nahle zastavuje ye svern pokroku, a Nemci znova nabS7vaji ztraceneho dzerni. Roku Oechove se domnivaji ovladat situaci tak, 2e se nepozveda temet tadne namitky proti ptijeti dynastie nemeck y. Jejich neopatrnost dochazi brzo trestu. Volba Ferdinanda I. znarnena vrchol panstvi slovanskeho v zemi: od to doby Nemci z obrany ptechazeji na Utok, zprvu sice bazlive, brzo vSak ankle a drze.

Nejprve se domahaji snaknlivosti, pak rovnosti, ano nadvlady, konedne nechti ani dovolit, aby se v Oechach mluvilo desky. Jejich postup takto trva at do Josefa II., jeho nasilnSrmi kroky se vzbuzuje nova reakce a poeina znovuzrozeni Ceske.

Nastroji germanisace jsou na ptednim mists kralove. Ferdinand I. se nikdy nenaudil dokonale jazyku deskemu. Maximilian rozumi sic a mluvi jim, ale dosti Spatne a jen nerad, kdo se chce jemu zalibit, hovoti s nim nemecky. Rudolf sotva zna Cesky. Sve mladi travil ye Spanelich. Kdyt se vrati za osm let z ciziny, zaponmel jazyk naroda, kteremu ma vlaelnout, a ptese vSechna obeasna a jemna nalehani snemu se nenamaha priliS, aby se mu naudil °pet.

Pii korunovani musi se mu slovo od slova ptekladat tee, kterou ho oslovil pan Vilem z Rosenberka, kill mu odpovidaenemeeky, a pan z PernStejna pteklacia, jeho odpoved' do degtiny.

Na jeho dvoke se mluvi toliko nemecky neb italsky. Roku 1584, kdy stavove pod oboji tadali ho, aby vratil jim osazovani konsistote, -deck() jedreani se vedlo jazykem nemeckSrm, roku 1607 snem ustanovuje hrabete Achyma Ondteje Slika, aby ptednes1 jeho tadost cisati, ponevacn zna dobfe nemecky. Dvorske irtady deleny jsou mezi Nemee, Vlachy a Spanely. Ze etye' kornornikia kteti jsou pra ySrmi ministry, jedinS7 jest tech. Lekati, kaplani, antikvati, kuchati, bradYti, vSecka to ohromna deled' dvorska se najima z ciziny, pohrda jazykem deskYm a posrnech si tropi z naroda, jeji vykotist'uje.

OeStina jest site stale irtednim jazykem zemskVm, ale ve vecech spoleenSich se utiva, hlavne nemciny. Nej yySSi. Utednici cisatSti jsou skoro vYhradne Nemci, komora dvorska, apeladni soud vykizuji veci jazykem nemeckS7m, a elm hojnejSi jsou styky 6ech s druhS7mi zememi meena •stvi a dim vice se rozkfuje pravomoc Usttedni spravy, tim vice se rozmaha obor jazyka nemeekeho. — Neni zjevneho nebezpedenstvi, jmenovite tadneho irmyslu nebo vSrslovneho zameru odstranit jazyk slovanskSa plany germanisadni vznikaji teprve v 18. stoleti. Ale zdlouhave a nenahle vsakani sousedniho jazyka, mot Utednike. cizich nad narodem, plitive vtirani se jazyka nemeekeho do tivota soukrorneho a do veci vetejnS7ch jest prave tim snad nebezpeenejSi. Zda, se, jako by obrana byla odzbrojena silou ptirozenou, proti nit se nikdo neodvati povstat, i nedostatkem vtelikeho nasill a vSelikeho systemu.

Nespravne bylo by tvrzeni, to usnulo vgecko vlastenectvi: za mravni pokleslosti a dugevni ochablosti laska k vlasti jest nejuptimnefSim citem ovIklajieim stavy Ceske. Ale osedn3im zakonsm nejSlechetnejSi city oslabeny jsou v srdcich zmekeilych. mnohYch Slechticit deskS7ch vlastenectvi ptestava na tzkem sobectvi kastovnim, skoro vSem se nedostava proziravosti a jasnosti. Vice jest pudu netli ptesvedeeni.

Naproti ptechvatirm pfiliS ktiklavYm se vzpiraji sire, potom vSak, jsouce upokojeni vSibuthem vele° hnevu, zapominaji na nebezpeden-

stvi, a v techto dlouhS7ch ptestavkach neteenosti cizinci znenahla se °pet chapou &vela° dila.

Na Morave hrabe FrantiSek z Dietrichsteina, biskup olomouckST, chce zasednout na soude zemskem a hiasovat nemecky, jetto nezna jazyka Ceskeho, a mestska rada oloumoucka se osmeluje psat nemecky panu Karlovi st. z zero. tina; v Praze administrator nemeckS7m jazykern vysvecuje na knetstvi dva kandidaty, a hrabe z Dohny chce na sneme nemecky ptedditat rozkaz cisatskSa Tim v gak se ukvapili po'laud, a smelSTm temto pokustun se dostalo ptisneho pokarani. Dietrichstein nesmi zasednout na soude zemskem, at se naudi jazyku deskernu; 2erotin dfirazne prohla guje mat'antim olomouckSrm, to opovati-li se mu psat jinak net Cesky, necht' se nepodivi jestlite nedostanou od neho odpovedi. "V -Leto zemi jazyk svuj obzyla,Atni a z ylattni mame, za kterST se varn stydeti nic neni pottebi; nYbrt stydeti bychom se slukie za to musili, kdybychme se toho dopustili, aby tS72 jazyk naS ptirozenST, tak vzacnSa starotitny a rozSitenST mel od ciziho vytisknut bSrti." Rektor universitni ptisne kara chovani administratora utrakvistickeho (1609) a odpor stavu (1611) pteruSuje 'tee posla cisatova: necht' se nemecky mluvi v Nemcich, zde jsme v Oechach, mluvme Cesky! — Nicmene jest vatnS7m ptipadem, to se deji podobne pokusy, tim spige, ze utuchuje brzo hnev jimi vzbuzenSe Koho stavove voli na misto Ferdinanda II., jeho sesadili s trtinu? — Kurfitta nemeckeho, a na sneme, kterS7 byl svolan po nastoupeni Fridricha V., stavove po pisni Ceske jali se zpivat nemeckou.

Jejich nepokoj se zt gi brzo, ponevadt mysli, to dosti jsou chraneny zakony, ktere katdYm novSim zakonikem se vytS7kaji urditeji: "Ptede vSemi soudy v kralovstvi 6eskem potadnS7mi," Cteme v MestskS7ch pravech KoldinovSrch, "kdyt by jeden druheho z dehot pak koli viniti chtel, ma a povinen bude puvod svou talobu v jazyku deskom na obeslaneho aneb obvineneho Ciniti.

ObvinenS7 pak tet deskS7m jazykern ma jemu odpovidati." Sbire:a Koldinova znenahla je ptijata od jednotlivSrch mest: snemy roku 1609 a 1610 zakazuji pra y() magdeburske, a mesta Louny a Litometice po dlouhem odporu slibuji, to za pravidlo ptijmou pra y() pratske.

Tim vim take do jiste miry se omluvi stave, ale neospravedlni se docela: Vlastenectvi v sve moderni a zuSlechtene forme jen velmi zdaleka se podoba vlastenectvi starovekSrch republik, neptedpoklada sice tadne nenavisti k okolnim narodtun a neodporuje v nidem citu vzajemnosti sblitujici vSechny narody, naopak jest podminkou humanismu, protote umotriuje katclemu narodu vyvinout se twine a v pinem v&voji sv3ich schopnosti pracovat ke vSeobeenemu pokroku. Neize vAak poptit, ze v sobe zahrnuje velmi tivS7 cit sveraznosti narodni a ne-li necluveru, aspori stale utili zachovat naproti nim jednotlivce tak i tivot naroda je stalou reakci proti silam vnejSim, a nejmen gi poruSeni velmi brzo pkivadi smrt. Nadto, jestlite narod malo detnSr je ye styku kmenem mnohem nebezpeanejSim a od ptirody vS7bojnYm, neustala bdelost zajiste jest nevyhnutelna. Tudit jednak okolnosti a jista soubetnost udalosti historickYch, jet se od roku 1526 rozvijely po obou stranach hor KruSnSTch, jednak pak sama povaha kmene slovanskeho, neptejici dlouhemu hnevu a podavajici se vlivu cizimu, tteba neosabovaly vlastenectvi Cechu, vnukaly jim tehdat dtiveru a netednost zvla gt' nebezpeenou.

Zagti, rozpoutane vpady nemeckSrmi, se utiSilo, jakmile se pokladalo za upokojene. Styky obou narodu sousednich se staly velmi dtivernSani.

Protestants studujici na universitach nemeckSrch z Nemec ptivolavaji sve S'kolmistry a kazatele, jesuite z velike east ptichazeji z Nemec a do svSrch kolleji vabi taky nemecky. Velmi Caste jsou sriatky smiSene, a protote Nemci bud' z 13S7chy nebo z lenosti se neuei jazyku deskemu, katdSim mantelstvim takov3"Trn se oslabuje tivot narodni.

2erotin bez vahani zam3iSli se otenit s Nemkyni, ye skuteenosti se citi mene vzdalen od protestanske Nemkyne netli od katolicke Oe'Sky. Kralove pkijimaji cizi Slechtice, davaji jim statky a voli je k nejvySSim fitadtim. Znamenim doby jest, te hlavni pfivodce odboje roku 1618 sotva zna jazyk Cesky.

Ve sttedu, dne 31. kvetna 1939.

PH pomezi zemskem ustupuje hranice jazyka slovanskeho v krajine pod KruS'nSrmi horami bane vabi k sobs hojne hornikti cizich. V mestech, kde pievaha tivlu Ceskeho neni da y -na,jehovitrsne aptiSjse."Vtgina Nemet", pie StranskST, "ode vtdy byla zvykla tivotu kodovnemu. OpouSti ji lehce zemi svou a jako za Casa daviVeh i nyni pfichazeji, aby se usadili mezi nami. A jiste na velkou Skodu naSeho jazyka, nebot' adkoli radi zustavaji u nas, piece za zbytedne pokladaji nauditi se na§emu jazyku". V MOste se ptestalo utivat jazyka Ceskeho, co se vysvetli eastSuni sriatky dcerek domacich s MiStany, jako i "nedablosti vlady, ktera nehledic ku pravu a zakonu nestara se nijak ani o ochranu ani o zdokonaleni nageho jazyka." Prave tak se deje v Usti a v Chomutoye. V Litorneticich se opatteni zdaji znamenite provedena, aby tivlu slovanskemu navtdy bylo pojigteno panstvi; jit roku 1514 purkmistr, konAele a meSt'ane se ustanovili, to neptijmou tadneho Wince — nebot' tito ptistehovalci nejen nejsou utiteeni, ale pilsobi i nesnaze a rortrtky.

— Neokolikrat se tyto nalezy obnovuji, ad se opravdu zdaji zbyteenSani, vAecko obyvatelstvo jest Ceske, a novi ptichozi se ptizpusobuji rychle; v 16 stoleti vSechny listiny mestske sepsany jsou Cesky a to jazykem vSyteenYm. A to nahle za poslednich let 16. stoleti a za prvnich let na.,sledujiciho se stava hluboka promena: Nemcil pflbSTve,, nejprve v ptedmestich; maji svirj chram, jit se nemisi s ostatnimi obyvateli, a tteba je zakazu, aby se nenazSrvali obci nemeekou. — V samern sttedu zeme jazyk Cesky jest ohroten: obchod skoro vSecken jest v rukou cizincti; ptese v§ecky zapovedi Nemci se usazuji v Praze, ziizuji Skoly a chramy, maji dva kazatele, sdrutuji se v spolednost nebezpednou a smelou. Slovane se neostSrchaji ptatelit se s nimi proti sve vlasti, ptijimaji zvyky a jmena posilaji sve deti do jejich Skol, zapominajice je &it jazyku deskemu. Zpozdila mladet se tvati, jako by mluvila jen nemecky nechce odpovidat eesky, zaklada spolednosti, v kter3ich zakazano jest promluvit sluvko Ceske, v hospodach a pti tanci nemecky se dotazuje ptitomnS7ch. Skoly jsou zaplaveny uditeli nemeckSfmi; pani osazuji fary Nemci, kteti s ySan jazykem kati veticim, neznajicim net Cesky. V rnestech podkomoti osazuje rady temito cizinci, nastroji to poslugnYmi a ochotnSrmi.

"Jest zde jeSte mnoho lidi starYch," piSe vyslanec falekrabete Neuburskeho, "kteti se jinade net Cesky neueili a Nernecka nevideli." — Snem konedne se pohnul a chteje konec udinit temto ptechvattim, usnesl se o zakone roku 1615.

"Mnozi nynejSi obyvatele kralovstvi tohoto," ptiznavaji se stavove, "zasluhuji pokarani, do sve vlasti uvadeji v'Selike cizi jazyky a narody. - Takto vie a vice do zeme ptibVva cizincta kteti se tady usazuji, sve tivnosti a obchody vedou, velkS7ch statkti dochazeji, na iitady rotifer* obzvla gte v rn.estech a mesteekach dosazovani bSrvaji do rady, aC neumeji ani tti slov deskSTch, nerozumeji stranam veci sve Cesky piednadejicim a prava tohoto kralovstvi nejsou povedomi. NaptiSte jest uloteno, "aby vSichni ti, kteti z cizich zemi posavad do kralovstvi &sickho bud' za obyvatele do zeme nebo do mest za meSt'any ptijati jsou, deti sve ihned v mladosti jazyk udeskemu povinni byli dati ueiti, tak aby jsouce v Oechach usedli a zrostli toho skutkern dokazovali, to Oechove jsou, ponevadt jeden narod od druheho niaim tak jako jazykem rozeznan byti nemilte. A aby deti cizozemeti take v nove posavad do zeme ptijatch vetgi einu k udeni se jazyku deskemu men: protot aby dedicove obojiho pohlavi vyMich i nitSich stavfiv, ktetit by jazykem deskS7m dobte mluviti umeli, po smrti rodieu svSrch napted pied jinSrmi v statcich pozemskS7 ch dvojnasobne dedill, a tak jim radeji statkove pozemSti zUstavali; jini pak, kteti by Cesky neumele aby na penezich neb jinde dily sve ptijiti a na torn pfestati povinni byli. Na potomni vSak a budouci easy od zavteni tohoto generalniho snemu, aby tacinr cizozemec, kterY2 by jazyka Ceskeho neumel a potieby sve• nem srozumitelne ptednesti nemohl, do zeme za obyvatele ani do 'nest za meStenina tadnYm zgesobem Ptijiman nebyl, nStrt aby katdV ten, kdot by tadati chtel (Dokoneeni na &trance 17.)

Ve stkedu, dne 31. kvana 1939. .

0D 411111 04•11.0111111•0•11•04011•0101•04.11.1•0•0411RO 0•••■■■•■••0•••■0•111111■04■00•000111.

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

GRAND-HOTEL LAZENSKS I (Reportai jedne sezony) .

0:4 14111•00.0411000•110 011M.11•11100 .11M410112.3 ■0101111. 000110111.0612.00119.0•11.41 ■■■ •:.

Nic zamilovaneho, chran Brih ! Jejich laska, jell tak naz5-7vat dvoulete ptatelstvi a kamaradstvi, byla v gdy takova. Eva byla holeieka, kdyg se mu zaslibila a jejich pomer byl vgdy takovST, trochu stiiziivy, hodne ptatelsk a profesor Vesely, kter3"7 byl o osm let starei negli Eva, ani snad si lasku jinak nepiedstavoval. Byl to trochu such3i, piilie rozummi snoubenec, kter3i neuznaval rrizne poeetilosti lasky.

Mel Evu rad, jiste ji mel rad, o torn nebylo pochyby, nedovedl veak svou lasku projevit. ge je Eva take tak stfizliva, ge netougi po zbyteenSrch slovech a spokoji se pevnYm citem, kterST zarueuje podle jeho nazoru spiee et'astnou budoucnost ne gli vaeniva laska.

M dosud to Eve skoro stadilo. Byla tak mlada a zvykla si na sveho Jendu. Nekdy oveem pocitila zklame.ni, eiste divei touhu po lichotkach, po trochu lehkomyslnem vzdani se lasce. Profesor Vesely byl tak hrozne moudrS7 a Eva byla jednadvacetileta, mlada gena, tougici ukojit svou touhu v horoucich polibcich, jak' zna jen mladi .. .

A nyni ptieel do jejiho givda Petr a s nim tueeni veeho, co postradala. Petr Rubee byl take hodnr, eestn, hoch, byl ne gnY syn a znamenit* Utednik, jak vypravela hrde stard pani Rubeeova, panu Maleikovi. Byl in ger&em u ministerstva geleznic, mel tedy dobre postaveni a nemel pry dosud va gnou znamost. Nejakou lasku z mlaOch let mel pry za sebou, jako veichni mladi multi, nic vagneho veak. Eva naslouchala ocohtne a rada, kdy g stara pani hovotila o Petrovi, kterS7 byl osou jejiho givota, posledni a jedinou laskou jeji po smrti jejiho muge.

Ano, takorS7 byl Petr. VernSr a oddanST, mu g T, mil* a tak negnST! -nS Marne se Eva branila jeho obdivu, marne si opakovala, 'g e je davno vazana, ge nema prava snit o lasce, ke ktere se nesmi ptiznat. Znala ho teprve etrnact dni, zdalo se ji veak, ge ho zna jig , bilh vi jak davno. Byli spolu take cely den, tvoiili jaksi osamoceny. ostrrivek mezi ostatni spoleenosti, skoro jako pani Emilie a pan Frank.

Eva si ani neuvedomila, jak obratne ji dovedl Petr isolovat od ostatni spoleenosti. Bylo ji to ptijemne, proto to ani nepozorovala. I kdyg byli s ostatnimi, na plovarne, na tennisu, vgdy videla jen Petra, jen on to byl a Petr vide' zase jen ji, zlatovlasou princeznu, kterou sttegil, ktera, jedina pro neho existovala.

Chodili spolu na dlouhe procliazky k fece, neomezovali se tolik na lazerisk3i park jako ostatni host', veeer chodili po silnici, mezi zrajicim obilim, teeili se pohledem do eireho kraje, na lest', zrri govele zapadem, vdechovali s rozkoei chladmi veeerni vzduch, vonici letem, prolnutSim sve gi vlhkosti rosy.

Hovotili vagne, protoge byla Eva emancipovane, mlada gena, pilna studentka, milujici jig nyni sve budouci povolani; jindy byli zase jako dye deti, vesele, rozpustile, smejici se kagcle poeetilosti.

A pak se obydejne zamleeli uprostted nej givejei zabavy, Evin smith zhasl na jejich svegich rtech, jeji vesele oei zesmutnely. Marne na ni Petr nalehal, aby mu tekla, co ji trapi. Nemohla mu fici, ge neni volna, ge se zaslibila jinemu mugi, g e toto earovne leto s piedtuchou prave lasky, musi zUstati jen vzpominkou, v nit bude vg dy bolest marne touhy.

Vraceli se pak mleky, i toto mleeni veak je k sobe poutalo, vice snad ne gli slova, ktera se neodvagili vyslovit.

Pan feditel Kavanek je pozoroval a radoval se denne z jejich mladi. Vytueil jejich tajemstvi dtive snad, ne g li si je uvedomili. S rozkoei eloveka oddaneho vaenive givotu a jeho darrim, tail se z obrazku, kter3-7 poskytovali jeho oku,

Strana 111.

VESTNIK

giznicimu stale po krase. Zlatovlasa Eva a snedy Petr byli pro neho zosobnenim mladi a lasky. Nevedl oveem, co Evu trapi a doufal pevne, ge tito dva mladi lido naleznou v Bohueove sve givotni etesti.

Zatim se konaly horlive ptipravy k vedirku, kterY udrgoval jig celST t,S7den v napeti veecky bohueovske hosty. fteditel Kavanek pozval take znamou dvojici taneenikri, kteti meli piedvest ukazky modernich tancri a k vuli nim g bylo nutno odlogit veeirek o trden. Koneene byl neodvolatelne ureen na posledni nedeli v 'dervenci a damy chystaly horeene toalety.

Pani Erna mela take hlavu pinou frvah, jak by se mela vyenotit, aby se libila, hlavne oveem evarnemu panu Frankovi. Zejmena otazka eperkii ji prisobila ji g nekolik dni velke starosti. Pan Vanek, jeji man gel, nebyl skoupS7 a protoge jeho chot' odkryla v sobe nahle ohromnou zalibu pro zlato a drahe kameny, platil ochotne klenotnikilm, kteti se piedstihovali v Uslugnosti k pani tovarnikove. Informovali se ji g pti prvni objednavce a zijstili s uspokojenim, ge pani Erna Varikova ma cenu dobreho milionu. perky se hromadily v nedobytne pokladne pana velkouzenaie a pani Ema se/ocitla v gdy v extasi, kdy g se probirala ttpytnou tou nadherou. Nedbala take domluv a varovani sveho mangela a ptivezla si do Bohutova ce1Sr klenotnickg kram. UkrS7vala sve prsteny, naramky, nahrdelniky a jehlice v pevne ocelove sktince, kterou ji dal pan Van& udelat, byly brillanty jeho choti aspori trochu chraneny.

Doporudil ji jeete, aby ulo gila sve perky v pokladne hotelu, pani Ema veak nedbala moudre vj:rstrahy sveho praktickeho chote. Milovala zlato a chladmi lesk demantri neztizenu vaeni a nechtela se od sveho pokladu za nic odloueit. perky byly pfece jiste v ocelove sktince na dne nejveteiho kufru; klieek k nemu nosila v kabelce, Bohueov byl ostatne solidni lazeriskS7 podnik, host' se znali a za pokojske rueil pan Kavanek sam. Jake tedy strachy? Pani Ema se mohla denne kochat tipytnou nadherou a ovdeovat se billanty, ktere ji mnoho ten v laznich zavidelo.

Aveak v posledni dobe mela pani Eva jiste pochyby. A byla to Carmen Bolardova, ktera svou prostou eleganci zadala bezdeky na pani Emu pfisobit. Carmen Bolardova nenosila vribec eperkri. Jiste je mela, rozhodne se jimi veak nechiubila. Jeji at byl v gdy dokonale prost3i, jeji jemne, uelechtile ruce nezdobily napadne prsteny. Pani Ema venovala slavne heredce velkS7 zajem, ostatne naprosto neopetovan, a zjistila, ge zpevaeka nosi jen jedinS7 prostS7 zlatS7 krougek, s nepatrnS7m brillantem, tak nendpadn3"7, ge si ho snad nikdo ani nepoveiml. Pani Erna nemohla oveem tueit, ge slavna Carmen je ke klenotum ripine lhostejna, nemohla take Veda, jakY vSrznam ma pro starnouci genu prave tento prsten, tak lacing a mak) nadhernSr. Aveak elegantni zpevaeka se ji stavala jaksi vzorem. Zaeinala tueit, co je pla ya elegance a zaW.7vala se va gne myelenkou omezit sve 'perky.

Citila, ge se ptilie lisi od Carmen Bolardove a podivna ctigadost se ji zmocnia: bSrt damou jako je tato slavna, gena, jeg si pouhS7m svym zjevem vynutila fictu. Hlavni ptidinou tohoto pierodu pani Emy byl oveem zase evarnS7 pan Frank. Chtela se mu libit, chtela se podobat do.mam z opravdu jemne spoleenosti, s nimig se stS7kal v Pafiki, jak ji g tolikrat vypravel. A ponevadg ji tolik zale gelo na jeho risudku, rozhodla se, ge ho pogada o radu. Vymyslila si znamenitr plan. Dozvi se, ma-li se na veeirku objeviti s brillantovSrm nahrdelnikem, pet prsteny a rubinovou bro gi a bude mit zaminku pozvat pana Franka do sveho pokoje. Pani Erna byla opravdu v nebezpeei. Pan Leo Frank ji popletl nadobro hlavu .. .

Pti obede one pamatne soboty zavedla obratne tee na tento ptedmet. Carmen Bolardova sedela blizko ni, sama u sveho stolku, zamyelena jako vgdy. Jeji l tmave eaty byly bez jedine ozdoby, jeji krasna dosud eije odra gela se pouze svou skvelou belosti od mekkSrch linii eerne latky.

Jeji tmave viasy tvotily stale lesklou hladkou nebyly vribec zvineny. Pani Ema si vzpomnela trochu nervosne na svou nepodatenou trvalou ondulaci: Je'Ste, tie se ji g rano olllasila

u holiee. Prijde k nemu hned po obede, aby byla jig pied navetevou pana Franka peelive upravena.

Pani Maii zatila etestim. Mantel telegrafoval prase, ge nepiijede. Nutna place ho zdrgela v Praze a na zittejel nedeli piijal pozvani sveho piitele. Pani Maii zkiivila pii detbe teto zpravy trochu pohrdave rty. Vedela, co takove pozvani znamend. Piitel jejiho mute, tovarnik Zach, byl stejnS7 karbanik a pijan jako advokat Havel. Pani Mari mohla rici zpameti, jak tato Hlavni bylo optatelska, schrizka dopadne dnes volna. veem, ge Oznamila mu hned pii polevce dobrou zpravu a ftehof se musil tuze ptemahat, aby i za to nesevtel do narudi a nezlibal. Jejich rismevy byly veak ptilie vS7mluvne, jejich laska davno jig ptekroeila stadium ohledri na okolni svet.

Byli poeetile neopatrni a jen doktor Havel, kterS7 nebyl pti svS7ch poslednich navetevach v Bohueove vlastne nikdy veder stiizliv, dosud nic nepozoroval. Nalezl v laznich dva stejne vaenive cetitele karet a vina, kteti zbavili nevedomky pana Kavanka nutnosti stat se spoluvinnikem lasky pani Mati.

Eva Maleikova hledela s rismevem trochu zavistivS7m na zamilovanou dvojici. Davno se jig' sptatelila s pani Mati a stala se jeji drivernici.

Chapala tak dobie jeji vzpouru. Co g neprogivala totes? Mela Petra tolik rada, marne bojovala proti citu, kterST se ji zmocnil po prve vlastne.

To nebyla naivni zamilovanost deveatka, ktere ve sve nezkueenosti se zaslibilo na ce1S7 givot. Z Evy se stala PetrovS7m vlivem gena, ktera cha,pala nyni lasku zcela jinak! S fizkosti v duei a piece nevSrslovne et'astna, detla v PetrovS7ch odich slib neznameho blaha, prislib vaenive ky, ktere se jig nedovedla branit. Dosud nepromluvili o svch citech, oba se veak teeili na dneeni veeer, na tanec, kterSr se sbli gi, alt budou sami mezi ostatnimi hosty se svou mladou touhou .

"Pani Mati hoti," eeptal Eve, snad jen proto, ge se mohl k ni naklonit a dotknout se svou tvavonnSrch zlatS7ch vlasri. ii "Ptala bych ji, aby jeji laska byla et'astna . Vytrpela jig tolik! Jeji mu g je surovec!"

Eva hovotila take eeptem, ani se nehnua na svem mist', aby ugila Petrova blizkosti.

"Pfal bych si, aby ma laska byla take et'astna," tekl °dyable. Musil se naklonit jeete bilge k Eve, nebot' amplion vysilal prave do salu hluenSr pochod.

Eva pteslechla zdanlive jsho slova, zardela se veak nahle a jeji pohled, kterS7 se sttet1 s jeho, byl stejne vroucnSt jako pohled pani Maki.

"Prijdeme veder na prochazku?" naldhal Petr.

"Veeirek zadina alt v osm a jiste sc zaeatek zdr"Nesmim 1:134 unavena, vite piece, ge hraji.

Nechtela bych za nic zklamat Carmen Bolardovou!"

"Veak ji nezklamete," tvrdil pevne. "Neprijdeme daleko! Od gest do pub osm' je spousta easu! Nalezl jsem krasnou cestu podel teky, jsou tam lavidly, ptijdete, Evo?" KYvla s rismevem. Jak by neptiela! Davno byl jig zapomenut chladnST, moudrST snoubenec, kterS7 ji nikdy nevzal vaenive do naruei, nikdy ji by citila polibky jako mudive krasnezlibal, nou bolest...

"Petr by to dovedl," myslila, Petr to udini, eetla to v jeho oeich V tete chvili vy gadala si pani Erna odbornou radu pana Franka v take otazce klenotri, hodicich se k vederni velke toalete. Usmivala se stydlive, jeji mohutne. riadra se bouhve dmula.

"Myslite, ge bych mela jit vribec bez eperkri?" ptla se nalehave.

a

Pan Leo Frank pohledl rychle na tuene prsty pani Emy, ozdobene dnes jen ttemi prsteny, ktere tvotily oveem samy hezke male jmeni.

Odhadl je na tficet tisic. Pak zabloudil smele do NrSTsttihu sve damy a zjistil, ke dnes zanevtela na rubinovy nahrdelnik. •‘/Tstfih byl spjat jen brilantovou sponou.

"Teg ko je ihned odpovedet, milostiva pani", iekl po kratke rivaze. "Musil bych videt vaei yederni toaletu a podle ni vybrat z va gich eperka nee° vhodneho. Mnoho bych oveem nedoporueoval, pohled'te na Carmen Bolardovou, nem€1, ani jedineho klenotu!"

Strana 16.

Pani Ema se trochu zamradila. Nemusi ji \rem stale pfipominat zpevadku, jejit elegance ji davno je trnem v oeich!

Leo Frank byl vAak prilis hezkr a milt' chlapec, nemohla se na neho dlouho zlobit. Usmala se tedy rortomile rude nalieenYmi rty, pohledla mu koketne do oei (mel takove hezke, vesele hnede oei) a iekla trochu zadYchanym hlasem: "Nic neni snazSiho! Picijd'te ke mne dnes odpoledne ye etyfi hodiny, ukati yam sve Saty, ktere veeer obleknu a vSecky sve perky . . .

Zvolite sam, ktere se vam budou nejlepe libiti!"

"S radosti, dovolite-li, milostiva pani!" V hezkYch oeich pana Franka byl pri techto slovech viteznY lesk; nesetkaly se vSak s nynyvYm pohiedem pani Emy, nYbrt zatoulaly se podivnou nahodou ke stolu Carmen Bolardove. Na zlomek vtetiny zachytil patravS7 pohled tmavYch, melancholickYch oei zpevaeeinych, jen na zlomek vtefiny — pak se zahledela Carmen Bolardova zase kamsi do neureita. Jeji ruka s prostYm zlatym kroutkem sahla v zamySleni mechanicky po zlatem cigaretovem pouzdte. Demanty, jimit bylo ozdobeno, zaleskly se v proudu sluneeniho svetla. Oteviela pouzdro a vyriala cigaretu. Pan ieditel Kavanek, v gudy pfitomjako vtcly, uklonil se a nabizel ji oheri. Odmenila ho tsmevem, pro kterY muti jeSte nedavno sileli, pak zabloudil jeji pohled zase ke stolu pani Emy a tak se stalo, to pan Leo Frank zachytil jeSte stin tohoto Usmevu, anit si byl snad Odom jeho vYznamu.

Do salu vela prave sleena MaSkova s matkou a s kapitanem Vlasakem. Sleena Hana Dala mu ochotne zalohu na mantelske Atesti, a pan kapitan ji pfiral, aekoliv by mu byla zaloha na veno milejsi. Podivnou nahodou nedostal dosud vytoutene zpravy o finandnich pomerech sleeny Hany Musila vSak pfijit katclY den, nebot' jeho kamarad, jemut Svefil tuto choulostivou zaletitost, byl naprosto spolehlivY. Zatim libal pan kapitan nalieene rty sleeny Hany, ktera menila denne nejmene tfikrat toalety a tanaila dvakrat v tYdnu netnavne do easnYch hodin rannich. Po jeji nervose nebylo ani stopy, zafila naopak jistotou, to tentokrate si pfiveze z lazni zasnubni prsten. tkolem jeji zkuSene a obratne maminky pak bude, aby se zmenil brzy ve snubni kroutek.

Pied etvrtou hodinou bylo ye vile Jifine Hoste byli vetSinou venku, Eva s Petrem se koupali v iece pod laznemi, nebot' malt' basen v lazeriskem parku jim nestaeil. Tam zbyly pouze deti. Pani Mari eekala v altanku v parku na sveho doktora. Mel do dtyki ordinaci a pani Mari si vzala knihu, aby si zkratila eas eekani.

Neeetla vSak. ZamySlene hledela do lesa a jeji mlada, sveti tvat byla zachmufena. Budoucnost ji ptsobila starosti, ktere funyslne zapuzovala, byl-li doktor kehot s ni. Znala dobie sveho mute a bala se ho; co se stane, at se dozvi o jeji lasce? NenazYvala svilj tin neverou. Doktor Havel davno vlastne svou brutalnosti pozbyl na ni prava. Pani Mail se piece vSak bala zapasu o sve 'Stesti . . . Jakmile vSak spattila doktora ftehote, bliticiho se po lesni ceste, zmizel strach, byla jen milujici tenou, ktera je odhodlana ke vgemu. Byla jeho, pat:11a jen jemu a jit nekoliji napadlo, to by radeji zemtela, netli by se vratila k svemu mu& Rozhodli se, to vyekaji konce sezony. Nechteli zptsobit skandalem nepfijemnosti panu Kavankovi, kter je vlastne neziStne chranil .. .

Pak musi vAak jednat — radeji smrt netli soutiti s mutem zhYralcem ... Zatim vSak volal tivot a laska. Pani Mari zapomnela na v gecko, na mantela, rozvod a hlavne na smrt, se kterou si po§etile v zoufalych myglenkach hrala .

Ve vile Jitine letela Carmen Bolardova, na svem lehatku na balkone; jeji oei hledaly na obzoru hradbu lest, jeji rty se neurdite usmivaly. Byla klidna. Ani stopy trerny dosud nepocitila. Naopak! Jeji krev proudila toutebne osvetenyrn telem. Velka milenka toutila zase po lasce a triumfu, toutila bolestne po vagnivem vzdani se. Zachytit jeSte jednou tivot, dokud nebude pozde! Pfesvecleit se, to dosud nezmizelo jeji kouzlo, kterYm vladla mutrim! Jednou je•Ste, dnes . . . slySet slova obdivu, uvedomit si mot sve krasy . .

Maly zatici kamen ye zlatem kroutku na jeJim pr6tk: zlornil se pr kou paprskil v ocIpolOct-

VESTNilt nim slunci. Zahledela se na prsten a v jejim tsmevu byla neha mladi a odlesk bolesti, na nit se nezapomina. Byl jejim talismanem, pamatkou na prvni lasku. A veenou vYeitkou, nebot' byl svedkem einu, ktereho litovala v osamelYch chvilich, kdy ani vgecka slava a laska nedovedly zapudit vzpominku a slzy, nejtrpoi ze vkch, protote byly =me.

Jak je tomu jiz davno? Bala se poetu let, netprosne prchajicich. Prvni laska, prvni objeti, mladi a strach pied ptizrakem ditete, ktere by bylo snad znieilo karieru slibujici slavu a bohatstvi.

Kolikrat bloudila v pozdejSich letech, uboha, veene litujici v male uliece videriske, kde obetovala sve dite vratdici ruce! Kolikrat ji pfekvapil pfizrak nenarozeneho ve chvilich; kdy triumfovala svYm hlasem a svou krasou!

Jen noci, kdy byla sama, videly jeji zoufalY plae, jeji marnou litost, jeji zapas se vzpominkou, ktera nepfestavala palit!

Po takovYch nocich pila tim va gniveji z poharu tivota. Nebylo nadhernejk milenky nad ni! Muti Sileli pa jejich rtech, po jeji krase .. .

Opijela se laskou, aby ubila vzpominku na prvni objeti, na dite, ktere zavratdila .. .

Nasilim se vzpamatovala. Dnes ne! Jen dnes nesmi podlehnout melancholii! Dnes by chtela prodloutit noc do svitani, dnes by chtela, dtkaz to jeSte neni pozde, to je jeSte krasna, milovana.

Ve svem pokoji sedela zatim pani Ema v hedvabnem kimonu pfiliS pestr3ich barev, se 'tirokYmi rukavy, ktere odhalovaly jeji p rilis oble pate. Na posteli letela jeji velka, veeerni toaleta z jemne rucleho hedvabi, zdobend bohate a nadherne napadna. Pani Erna byla site zakaznici velmi oblibenou, protote platila hotove, avSak gvadlena, kterou poctila svou pfizni, s ni nebyla pies to spokoena. Sleena Vagnerova pracovala pro skuteene damy a mela vyttibenY vkus. Pani Ema ji ptsobila svYm nevkusem skutedne trapeni, marne byla v'Sak uctive upozorneni, pani Ema byla pfesvedeena, to cim bohaterk Saty, tim krasnerSi. Pro dneSni weer zvolila funysine tuto toaletu, protote chtela ueinit na pana Franka dojem. Vedle ni lezela na stole ocelova skfinka s klenoty. Byla otevfena a demanty se tipytily ve slunedni zafi. Pani Ema neodolala jejich lesku. Chtive, se zfejmou rozkoSi se probirala nadherou demantt, rubinil a smaragdri Nejradeji mela rubiny, snad radeji joke netli chladne brilianty, aekoliv ani jimi nepohrdla. Na dne schranky, kterou jeji opatrnY mantel dal zvlaSte zhotovit pro svou chot', letel svazek bankovek pan Vanek nikdy, o zabavu jeho teny.

Pani Ema eekala na pana Franka, kter slibil,ze ji point& vyhledati Sperk, vhodny pro yeeerni toaletu. Byla rozeilend jako deveatko eekajici po prve hocha. Sama se skoro hrozila nekdy, jak vfele na neho mysli, jak nedoekave ho vyhliti. PfemYSlela o tom ovSem jen zfidka, nebot' tvahy a rozbory cit .& nebyly prave silnou strankou pani Emy. Nerozvatne podlehla svym nebezpeenYm lettm, stavala se poSetile sentmentalni a snila o neeem, co nedovedla; ani pfesne pojmenovat. Jeji tivot vedle bodreho mantela, kter pro samou praci a hromadeni bohatstvi nemel dasu a smyslu pro dvornosti, jicht ostatne nikdy neznal, zdal se ji nahle prazdnym, beztteSnYm. Vzpominala na zamilovane filmy, ktere video, a zatoutila po dvornem, uctivem hrdinovi, podobnem hrdintrn platna. Piekvapila se dokonce ph myglence, by naprosto nebyla proti tomu, profit s elegantnim, rortomilYm panem Frankem vzruSujici dobrodrutstvi V ureenou hodinu zaklepal pan Leo Frank diskretne na dveie pokoje pani Emy. Vstoupil teprve, kdyt uslySel jeji vyzvu. Pani Eme buMlo srdce jako zvon v mohutne hrudi. Vyskoeila co nejptvabneji a podavala mu ruku. Polibil ji uctive a jeho pohled se zachytil v earovnem lesku drahokamt, vylotenYch na stole. Malem mu uklouzl vYktik obdivu. Nepochyboval o bohatstvi pani Emy — toto zde v§ak ptekonalo vSecko jeho oeekavani. Dovedl se vSak ovladnout a nasilim odpoutal pohled od tfpytne nadhery. `Jak jste milt', pane Franku," Sveholila pani Erna, vgecka blatena jeho ptitomnosti.

"Vtdyt' se mi dostalo pote g eni navStivit vas, milostiva pani," odpov601 (Worn&

Ve stfedu, dne 31. kvetna. 1939.

Jeho pohled utkvel nyni na zardeVrch tva,tich pani Emy, na jejich mohutnYch riadrech, dmoucich se pod hedvabim kimona. A nahle, sam nevedel, jak to bylq motno, spatfil v duchu stin tsmevu Carmen Bolardove, jak jej zachytil dnes, v poledne v lazeriskem sale. Snad vyvolal tuto nepatrnou vzpominku rozdil mezi obema tenami — zapudil ji ftak a venoval se pani Erne.

"Jakou toaletu jste zvolila pro veeer, milostiva pani?"

Pani Ema ukazala na postel, na rudou nadheru tam rozprostfenou.

"Poradite mi laskave, kterS7 S'perk by se nejlepe hodil k feint° S'attm?"

"S radosti!"

Sedeli vedle sebe a Leo Frank se probiral stejne dychtive klenotnici, jako pani Ema. Byl zfejme take milovnikem drahokamt, ktere hiadil a bral do ruky jako ktehkY poklad. Jen mimochodem pohledl na svazek bankovek, kter oba lhostejne odlotili stranou.

Radii rozhodne pani Eme, aby zvolila pro veeer S'perkt jen Indio a co nejprostk. Obratne ji ptipomenul Carmen Bolardovou a jeji rafinovanou prostotu.

Pani Ema poslouchala nad'Sene jeho vYklad o torn, co kter Ykamen znamena a jako povery se k nemu vati. Veal take podrobne, jakou cenu drahokamy maji, byl jiste odbornikem! Pani Ema se podivila jeho znalostem, vysvetlil ji vSak skromne, to drahokamy byly drive jeho oborem, netli se venoval parfumfn.

Koneene se shodli o veeerni vYzdobe a pani Ema vyriala ze schranky prostY nahrdelnik z drobnYch demantil. Zaviela pak schranku, kterou si pan Leo Frank take pozorne prohlitel.

"Nebojite se, milostiva pani, o sve Sperky?" tazal se pak starostlive. "Mela jste je ulo2it v tresoru pana feditele!"

"Nebojim se ani trochu! Hled'te, mam je vtcly v tomto kufru . Bohngov je piece solidni podnik!"

Pan Leo Frank nic proti'solidnosti Bohugova nenamital a sklonil se s pani Emou nad kufrem. Sam pomanal ulotiti schranku pod kupu jemneho pradla. Kufr mel jen obydejnY zamek, ani to vAak neptsobilo pani Eme starosti. Hofela vzruS"enim, nebot' pan Leo Frank -naklanel hlavu tesne k jeji. Jejich ruce se dotkly. Ovanula ji vune jemne voriavky a drahSich cigaret, teto komplikovane vane, jet je znamkou elegantniho mute: Nebylo veru jeji vinou, to omamena jeho blizkosti, se trochu zapotacela. Motna, te ji vstoupila krev do hlavy, protote pani Erna se ph sve telnatosti Spatne shYbala.

Pan Leo Frank ji ovSem galantne zachytil a chvili, nesmirne rozkoSnou chvili spoeinula v jeho narriel. Zdalo se ji, to ji pfitiskl k sobe Pani Ema protila v tomto okam'iiku v'Secky davno zapomenute iluse mladi; byla jista, miluje po prve ve svem tivote — cot kdyby milovala pana Varika, sveho obstarotniho man gela? Teprve BohriSov ji zjevil pravou lasku, prvni a bohutel — posledni.

Pan Leo Frank ji opatrne postavil a pani Ema se razem ocitla na pevne pude. Trochu byla zklamana, eekala totit ureite, to ji aspori pollbi . . . Pan Leo Frank si vS'ak asi netroufal, naopak, poroudel se velmi uctive a zmizel z pokoje.

Pani Ema usedla na pohovku a snive hledela na kufr, u nebot pied chvili stal jeji ideal, elegantni, nevyrovnatelnY pan Leo Frank.

Mlady mut, kter tak vzruSil srdce pani Emy, vklouzl zatim do sveho pokoje a kutil cosi tajemneho. Prohlitel svtj rueni kuftik, ktery ph svem pfijezdu nechtel vtbec dat z ruky.

Teprve hodne pozde se venoval Aprave sveho zevnejSlu, aby byl veeer co nejdokonaleji ableden.

(Pokraeovani.)

Orel napadl hajneho.

Z Verbania v Italii dochazi zprava, to nedaleko Valsesie nad Campellem byl hajnY Aristide Gruvoni napaden na obchtzce mocnYm orlem kralovskYm. Pfesto, to Gruvoni byl dravcem piekvapen, branil se stateene, zasadil Atoeicimu dravci nekolik ran sekerou a na konec se mu podafilo zahnati orla na ttek. Hajny byl dravcem zranen, na 'Atesti ne tetce, av'Sak tak4 orel vyt'el zapasu z.n gnt. poeuchani,

Ve stfedu, dne 31. kvetna 193 g .

Kasty v mravencim state.

Adolf Koelsch.

OZORUJEME-LI mravence, jeho pohyby a P telo pod lupou, nemilteme fici, to by byl zvla g t' libivY. Jeho tvar a jednotlive east tela nejsou podle na g eho estetickeho metitka krasne. Naproti tomu v g ak pozorujeme, 'te jeho telo je neobyeejne prakticky staveno. Uprostfed, mezi hlavou a zadeekem, je nejobjemnej gi jeho astroji, astroji pohybove. Je tvrde, vyschle a spore, a sveddi o adelnosti to funkce, kterou obstarava. Muteme si je pfirovnat k path, s nit souvisi lest noh. Tato pad. , ei opernY sloup, se sklatla z tvrcleho pancefe a svalstva, ktere ma chranit. I tam, kde ma trnovite vYbetky, slouti k tomu, aby vhodne zvetg ovala zakladni plochu svalstva. Brneni ze stfedoveku ma podobne trny jako ozdobu.

Hlava a zadeeek jsou pouze piipojeny a souvisi se stfedni east asi tak jako koule na since. Co do objemu jsou tyto easti piin g velke.

Pfi torn nam neujde, 'tie hiava a zadni dil jsou spojeny s dilem strednim jen zcela tenkYmi pojitky. Pfechod vzadu se sklada z jednalenneho nebo dvouelenneho elanku, vpfedu ze slabeho vaziveho nrastku.

Pokud se 410. vYkonii, nemaji zadni bast, hiava a Cast stfedni na yzajem mn'oho spoledneho, adkoliv katda, z nich je y e sve existenci zavisla na ostatnich. Hlava je ov g em vedouci organ. Je v ni mozek a smyslova nstroji, jimit je urdovan tivot ve vnej gim svetk. V ni je take astroji, Prat zviiatko pfijima potravu; toto astroji take nahrazuje na ge ruce. S nim souvisi zadni dil, kde se Pfevatne deje cely proces vYrneny latkove. Obsahuje taludek, jakesi bticho a stfeva, dale organy, jimit se brani (jedovY mechffek), listroji dYchaci a pohlavni.

Zakladni princip telesne stavby mravence je decentralisace. Tel° je nejednotne, i jeho forma pasobi nesourode.

Netli pfistoupixne k jednotlivYm skupinam v mraveneim state, rodu kraloven, stavu samedku, vojakft a delnikii, a budeme pozorovat jejich telesne formy, zjistime, to je zde napadny ve velikosti Vela. Ale nejen to; je zde take rozdil v jednotlivYch eastech Vela a jejich proporcich. Nejvet gi z nich jsou vtdy nejmen gi delnice. Na stfedni easti jejich telidka zpozorujeme, ae jen samiely a sameeci mail kfidla, kdetto vojaktim a delnicim chybeji. Ti z nich, ktefi maji pohlavni stroji, maji o cele pohybove ustroji vic.

Take hlava a zadni cast jsou opatfeny charakteristickymi znaky stavu. V pomeru k ostatnimu telu maji nejmen g i hlavu a mozek sameekove. Vzhledem k tomu, to cela jejich tivotni aloha zaleti v torn, aby byli v ureite dobe ptipraveni vzletnout a slavit ve vzduchu svatbu a pak ihned umfit, neni tato okolnost nijak zvla gt' podivuhodna. Proti vojakam a delnicim maji maji na &le o tri tedkovita vic, vYhoda to, ktere potivaji zaroveri s kralovnou — patrne proto, aby se ji svatebnim letu. Naopak zase nejobjemnej gi a nejvet gi mozky mail pfislutnici stavu delnickeho a vojaci. I to je pochopitelne, to ve g kera prate, od stavby mravenigte po opattovani a rozdelovani potravy, od vychovavani a hajeni at k loupetinYm y Ypray am otrokalskYm, proste v g echny vnittni i vnej gi zaletitosti obstaravaji sami. Jit u obyeejnYch delnic je hiava tak velka jako zadni Cast, a vojaci maji je gte vets'. Nejvetgi zadedek ma ov g em kralovna. I to souvisi s jejim tkolem.

Pro nas lidi, ktefi pozorujeme piirodu, je pfekvapujici nejvice to, to vlastne z jednoho a tehot zarodku yznika tu tolik rilznYch -Cavatak nestejnorodYch a z y lag tnich, s raznYmi tivotnimi akoly, rtizriou velikosti a sklony; a ze v g echno zavisi jedine na urditYch vnejgich viivech, ktera forma prave vznikne Jednim z techto dratdivYch vliva je oplodneni. Dostaneli se vaji*o, Xtere po1010. kr4lovna do Astra,

VEST NiK ji opiodriovaciho, anit pfijalo z reser y zarodky, zastane neoplodneno. V tomto ptipade vznikne z neho sameeek.

Naproti tomu, oplodni-li se vajidka, vzniknou z nich bud' vojaci, delnice nebo i kralovny. Bylo zji g teno, ze teprve v kritickem okamtiku, kdy tit je larva na svete, rozhoduje se o tivote budouciho mravence, bude-li patfit mezi vojaky, di delnice, anebo stane-li se z larvy kralovna. To vtechno zavisi na tiveni larvy. Viva sama pak zavisi na rani dobe, ✓ ktere se tento pochod odehrava, a na podtu opatrovnika, kteki se staraji o rostouci larvu.

V malYch hnizdeekach, ktere se daji snadno pfehliteti a v nicht se pochod krmeni a opatrovani lehce obstarava, lze pojmout jakoukoliv liken. Bud' mail larvy, jicht staii je stejne, jen nekolik opatrovnikt, takte katdY mravenec dela chavu g esti at deseti larvam a obchazi je pomalu, staraje se o jejich vzrast a potravu, anebo je jedina larva obdafena celym ' tabem opatrovniku, kteti peduji o jeji blahobyt.

Zpasob krmeni mate bYt razne regulovan; bud' je potrava jen rostlinna, tekuta nebo pevna, name kvality nebo razneho smigeni.

CetnYmi pokusy na tomto poli se podafilo rozlu gtiti, jak vznikaji rozdily mezi delnicemi a vojaky, ktere jsoil vlastne jakesi zakrnele samieky, ci ureitY druh amazonek, a tim take se pfi glo na to, co v g echno podmiriuje zrozeni kralovny. Dokazalo se, to larvy se rodi jako velkohlavi vojaci, kdyt v nejposlednej gi den pied vylihnutim dostavaji silnou potravu zviv teto kriticke dobe feciho pavodu. pouze stravou tekutou pavodu tivodi gne• ho, stanou se z nich delnice, i kdy pak tteba dostavaly po onom kritickem dni silnou a vydatnou krmi. Je-li potrava i male stupriovana v kriticke dobe pied poslednim dnem, vzniknou dokonce jakesi formy velkodelnikil a maloyojaka.

Libovolne urdovani rodu kraloven zastalo zatim na stadiu pokus y . Protote pfichazeji na svet jen v nejva g im rozkvetu kolonie, jest motne, to jejich vznik je urdovan jette jinYmi, dosud nepoznanYmi vnejAimi ciniteli, patficimi do skupiny faktora poeasi a vYtivy.

SpInenY iivotni sen proslule cestovatelky.

Znama cestovatelka a badatelka Rosita Forbes, prvni Evropanka, jit se podafilo proniknouti do posvatnYch mist Tibetu a Arabie, uskuteenila sen veil° tivota. Koupila osamelY ostrov u zapadniho bkehu Indie a chce tarn ztraviti zbytek sveho tivota, vzdalena na sta a sta mil od civilisace. Ostrov Eluthera, kterY Forbesova zakoupila, je 1 a pal km dlouhY a je obydlen nekolika potomky Williama Salyho, nadelnika skupiny puritint, kteti prchli z Anglie peed pronasledovanim.

SYvalY Kubelikfiv zatnek se opravuje.

BYchorskY zamek na Kolinsku, kdysi majetek Kubelikav, jehot park je prosluly mnotstvim magnolii, se nyni i s parkem opravuje.

BYchorske panstvi se zamkem pfe glo z majetku obchodnika Taubera v bfeznu do viastnictvi ministra Dominika Oipery. Na Nepomucku bylo prodano zname panstvi Zelend Hora presidentu plzeriske obchoclni komory K. Blatkovi, bYvalernu majiteli zavodu Fexim-benzin v NYtanech. 0 toto panstvi se kdysi zajimala take Anny Ondrakova.

Sokolky nacvieuji spoleenS, zpev narodnich pisni.

V posledni dobe se se glo v Tyr g ove dome v Praze 63 vedoucich sokolskYch dorostenek ze 43 tup v Cechach a na Morave v doplriovaci g kole. Nadelnice COS. Marie Provaznikova promiuvila k nim o daletitosti vYchovy mlidete.

Hodne easu bylo venovano nacviku spoledneho zpevu narodnich pisni a cvideni deskYch i mora yskych narodnich tame& Soupis eetntch rodin na Slovensku.

Ministerstvo g kolstvi a narodni osvety v Bratislava porizuje prostfednictvim gkolskych spra y soupis v gech tijicich matek slovenske narodnosti, ktere mail pfes 15 tijicich deti. Ve valce padli synove buct9u zapoditani do poal,i ijicich.

Strana 17.

KONEC SAMOSTATNOSTI eESKE.

(Pokradovani se strany 14.) toho, aby do kralovstvi pkijat byl, nejprve se jazyku eeskemu naueiti povinen byl, a kdy by se nation, tu tepr y aby se mu toho dostati mohlo a v prve nic; v g ak s tou ph torn znamenitou vYminkou: aby tadnY takovY v nove do zeme pfijaty cizozemec ani deti jeho do tketiho kolena na tadne afady zemske neb mestske i jine, ani take do tadnYch soudil dosazovan nebyl ... Toliket v tech farach, kostelich neb Skolach, v kterYcht jest pied lety desiti slovo boti jazykern deskYm kazano bYvalo a ditky temut jazyku deskemu se vyudovaly, aby to nyni je g te i budoucne v tom pfede g lem dobrem zpilsobu zastavalo . . . A jestlite by kde od tech nahote jmenovanYch desiti let tak v nove na takove fary neb g koly Nemci dosazeni byli a cizim jazykern kazali, tehdy aby v g iclmi do nejpr y pfittiho sv. Jiri odtud vybyti a na misto takovych kneti, kde pod jednou, tu od arcibiskupa, a kde pod oboji, tu od administratora, i take spravcoy e g kolni Cechove dosazeni byli . . . A jakot iista zprava se dini, to by nektere osoby ze stave i take lidu obecneho mezi sebou se zavazaly, aby pti shledani jich v spolednem tadnY jazykem deskYm nemluvivaly, cot na velke zleheeni jazyka, deskeho se vztahuje, protot jsou se stavoy e s cisafem o to snesli tak: kdot by koliv ten byl a jsa obyvatel kralovstvi Ceskeho jazykem deskYm, umeje jej, mluviti nechtel, a jine tea od mluveni deskeho odvozoval, aby v zemi trpen nebyl, nYbrt v pal lete potad zbehlem y en z ze me se vystehovati povinen byl . . . A naposledy ponevadi se jette to vyhledalo, to v nekterYch mistech v kralovstvi 6eskem, z y la g te v mestech pratskYch, nemeckeho narodu Tide obci nemeckou se jmenuji, jetto v temt kralovstvi a tadne Axle obci mimo obec deskou se nevi . . . Protot na torn jsou se v g iclmi tii stavove snesli, aby toho na budouci easy nikoli nebYvalo, a nejaka, obec nova v kralovstvi tomto zvla g tni nemeckou se nejmenovala pod pokutou vY g polotenou."

Temef tfi staled uplynula od piijeti tohoto zakona, a Nemci podnes s rozhoitenim se bout' proti nesna g enlivosti onech Cechu, kteii chteli, aby getteno bylo jejich jazyka a vymahali nektere zaruky od lidi, kteti tadali za jejich pohostinstVi Zakon roku 1615 v dobe, kdy se o nem stab usneseni, nezpasobil tadneho vzruchu, Matya g jej schvalil bez vahani, a Nemci se nepokladali za ohro .g ene. Posledni dlanky ly toliko proti nekterYm zlotadam osamelYm a tak obtitnym, to se nikdo nedivil snaze, aby jim neinena byla pfitrt. Olanky o ptijeti cizincu obyvatele kralovstvi deskeho nebo za meSt'ana vztahuji se jen k novYm pfichozim a nikoli k Nemcam poddanYm korune. Pomyslimeli vgak, to snemt zemskych se fidastnivalo jen asi sto stave ate v mestech me g t'anstvi byvalo vYsadou jednoho at dovou set obyvatela, zda nebylo pfirozeno, to se stavove pokusili o ochranu svou proti vtirani se cizincil; jinak by bylo postatilo jedine hromadne povY geni, aby piesunta byla y et gina v mestech i ve sneme, a ye skutednosti zakon roku 1615 vzbuzen byl spige vYludnosti kasty vladnouci, ktera se nechtela desiti s nikYm o vysady a vliv, netli opra,vnenym nepokojem ohroteneho vlastenectvi.

Proto jako dfive, tak ani po zakonu roku 1615 nepfestaly pokroky Nemcu. Pravi-li Tomek, za 16. stoleti v techach neni otazky narodni, ma, pravdu potud, to ohromna y etSina obyvatelstva slovanskeho netu g i nastavajiciho nebezpedenstvi. Jen nekolik mutt proziravejgich nebo bazlivej gich se ozYva hlasem varovnym.

Pee spisovatela o jazyk eeskY a usili o jeho zdokonaleni zjevuji tajnou pfedtuchu nepokojne davery; v jejich nad g eni jest trochu one Lasky zoufale, jakou budi v na gich srdcich nebezpedenstvi bytosti drahe.

OsamocenY hlas nekterYch proziravYch spisovatelt zanika bez ozveny. Nebezpedenstvi neni patrne, mnotstvi nechce sly g et o nem, uspavi se v klamne bezpeenosti. Cizi slova se vtirani do jazyka: u nejlep gich spisovatelft, u purista, neustale naratime na obraty nebo yYrazy nemecke; Veleslavin oplYva jimi. "Na gi piedkoy e tolik podstoupili prate, aby zachovali neporu g enY jazyk na g a aby rozvili jej; na g e doba zvrhla usiluje naopak, aby zkazila jej a poskvrnila." S jazykem se deje jako s narody: nefle,h1Srm vs0,k0,nim se priprAyule 11.4SPVT vpki.

VEST N I K

ntrana 18.

pevci vygehradgf Karel Horkt mOTO jsou jakesi dozvuky k tomu vgemu, co u nas bylo napsano o slavnem druhem po&I:1u K. H. Machy na pridu vy gehradskeho hfbitova. Bylo toho mnoho a ze vteho vanula vrouci narodni laska k nesmrtelnemu basniku "Maje" a jette ov ge mi nee° jineho: hlubokY smysl nagi narodni vehejnosti pro vatnost nynejti doby a pevne odhodlani, eerpat poudeni z chyb minulosti a nerozluene se semknout v duchu v srdci nad hrobem velikeho 'Devoe, kterY v nagi poesii plati za krale krasne tajemne Fite maje, kterY sto let plati za basnika a drivernika mladi a bude mluvit k eeskYm mladYm srdcim po vgechny easy. Jak to jit bYva, vedle hlasri obdivu, pochvalujicich si zevni stranku uspohadani MachovYch slavnosti, vyskytly se i nektere hlasy kriticke, vytYkajici rrizne nedostatky a zavady a pfimlouvajici se, aby uspofklani takovYch oslav celonarodniho yYznamu bylo naphigte sveheno umelci. Piimo kedeno, nejakemu zdatneinu, osvedeenemu divadelnimu retiseru.

Podobne kritiky nebyvaji dosti sympaticke, zvlatte v urditYch pohnutYch dobach jest v nich mono spatkovat jistou ru givost, ale tentokrat bych nevahal k feint° hlasrim se pfidat.

Slavnosti byly dojista krasne a lze jen uphimne vdeeit za nejlepti snahu a vysokou vYkonnost vgech, kdot s pratskYm primatorem v Cele se zasloutili o zdar obou parnatnYch dnri, ale slugi si polotit otazku, oC jette dojem mohl bYti rieinnejti a hlubti, kdyby vypravu ,MachovYch oslav by mel v ruce, fekneme, theba, dr. Bor, E. F. Burian nebo jinY veliky odbornY umelec, bohatY na inspiraci a basnickou obraznost a schopnY prodchnout kolektiv prisobivYm rozehranim vgech dramatickYch prostfedkri. To ma.m zejmena na mysli, pokud se time slavnosti druheho dne, na vytehradskem hthitove. Nikdo nepochybuje o jejim Uspechu a jimavosti, ale byly tu skuteene i jiste, dost rutive nedostatky v retii a nebudit nic zleho spatfovano v dobte minene rade, aby phitte k podobnYm pamatnYm slavnostem (a ten den byl pfimo vekopamatnY!) byl pfizvan na pomoc umelec, obeznaly v iigi seenickYch kouzel, zkutenY etenat v dui davu, vatnivY slutebnik krasocitu a svrchovanY pan toho kouzeineho proutku, kterY jedinm hnutim dovede yytvotit cele viny naiad a mocnou souhru svetla, stint, barev a tent.

Takhle z toho v geho, Ceho jsme byli ridastni v tech velkYch chvilich vytehradskeho hfbitova, byly vlastne nejkrasnejti dva dojmy: zpev nagi narodni hymny "Kde domov mtj?" a sta1Y, neptetrtitY, zrovna napadnY zpev ptactva.

To jsou ty dva zjevy, jet byly nad vgechno ostatni a jet se zapsaly nezapornenutelne v dugi nas vgech. Tak, v tomto zvukovem osvetleni, zaramovan timto UchvatnYm zne ynYm Carokruhem, zristane v mysli nas soudastnikii navtdy ten obraz, jak v kvetnu nejpohnutejtiho roku deskYch dejin jsme pochovavali po druhe Machu. To se nikdy nezapomene, jak phi spou gteni rakve znela tentokrate ta stars slavna narodni pisen, jak nap ped sladkobolne mluvila k srdci, ale fined jit zas konej gila, naplriovaia virou a nakonec nas v gechny srazila ve svou botskou hudebni name, kdy me.lo krokti od vygehradske skaly zaznelo phesvedeivYm, nevYvratnYm sborem: a to je ta krasna, zeme, mine eeska, domov milj. To po uplynulYch dlouhYch mesicich, tolik bohatYch na tetka mraena a boufe, byla zase jednou eira skuteenost, docela prosta, ale skalopevna a jasna, a to nam take ukazovalo, jak ten na g narodni problem, zdanlive tak krute slo-11.tY, je ve skutednosti prosty: je to tame opravdu krasna, nezmenitelne krasnd, a v ni je na g domov a v torn domove jest weeny domov i toho nesmrtelneho mladi, ktere neodchazi do hrobu s Machou, naopak, z hroudy zeme se vtdy rodi znova a znova. Stara, narodni pisen, ale stale krasnejti a pevne pfesvedaujici, ze z tehot eeskeho dleva, z jakeho je Machova, rakev, jsou a yeene budou i kolaky, z nich2 naSe deti se budou klubat vrstvami Cast k novenau A to druhe, co bylo nade v gecku, i tu nejlepAi rah. bvi znev yytehradskYch ptakri. Zpev tak

vytrvalt okazalt ba napadnt to si toho povgiml vgechen na g tisk. Tft tisk, kterY na takoye trety, jako jsou divy pfirody, nikdy nemival kdy. Neni divu. Tak dlouho a tak yydatne jsme se sami pfektikovali v divYch novinafskYch potyekach, ze na ty dobre Ceske ptadky nam nezbYval Cas. Z celeho sveho maliekeho srdce nam peli, tolik stall o nagi pozornost, tolik jim zaletelo na tro ge driverneho hovoru s lidmi, ale easto jsme jich nesly geli, ba ani nepozorovali pro hluk tech patalii, ktere jsme meli mezi sebou.

At ted', kdy jsme kiadli do hrobu Machu, a ptaekove z celeho Vy gehradu se sletli a po celou dobu obtadu doprovazeli syYmi hlasky, poznali jsme pojednou, ze jsou to hiasy zeme, a v gechna nage listy zaznamenaly tento tklivY zjev se zylattni pozornosti a porozumenim. Psalo se o tom jako o jakemsi zazraku — a piece to bylo tak proste, ta hromadna ptadi ridast na pohibu basnika "Maje". Rozumela se piece sama sebou v narode tak hudebnim, jako je na g. Presto vgak se mi zda, ze je nutno vzdat je gte zylattni dik neobydejne horlivosti a sue vYkonri. Komu Cest, tomu Cest, tedy i feint() mistrrim pevciim vy gehradskYm, ktehi tentokrat smetli vtechno. Pohnuli svou produkci nepfehledne zastupy lidi k slzam. Nikoli k bolestnYm slzam, nYbrt k slzam radosti nad tim, ze 6eskY kveten tije, krasny. mesic maj °pet se opakuje ye sve katdoroeni nezmenitelne privabne promene, ze nad otevfenou zeme °pet se ozYvaji ony Ilene hiasy, dokazujici yeenou phitomnost a nepomijivost madi. Vgem tem neimavnYm kostun a jejich drobnym spoluzpevaekrim, kteki nezavfeli zobaely pa celou tu cestu pohhebniho prrivodu, od kostela, az k hrobu, ktefi s jakousi vYjimeenou a vskutku slavnostni virtuositou se pfedstihovali ve syYch tenorovYch ariich i mollovYch melodiich, kteii negettili fortem a byli libezne slygitelni i za velebneho zvuku zvonri a za Vyrovy a Kohoutovy recitace — vtem ga ty hiasy zeme bud' vzdan vrouci narodni dik. Skvele jste se dinili a dali jste nam mnoho, neznami pevci vygehradskYch skal, zaplat' yam Panbiih. Potegili a posilil jste nas, vratili jste nam na gi diiveru v sebe a v pridu, tu yeenou, nezmenitelnou pridu, jejit hlina zristava stejna za v gech okolnosti a Cast, i v dobe velkYch dejinnych zkougek.

Slovem, vyznamenali jste se. Podle elanku Fr. Sekaniny path koruna uznani jedne neobydejne horlive penkave, ktera na samem konci slavnosti, kdyt rakev s telesnYmi zristatky Karla Hynka Machy jiz letela na dne hrobu, za ritasu okolostojicich usedla na samY okraj jamy.

Trvalo to jenom nekolik okamtikri, ale ty ji piece staeily, aby uplatnila sviij projev: rychle opet vzletnuvgi, zagveholila, odevzdala velke chvili svou dari. Pisatel v torn vidi cosi mystickeho, tajripineho. Nemyslim. Spite bych fekl ze to byl jen dobrt stateenY smysl pro povinnost uplatnit v prave chvili a na pravem mist& syrij zobdeek. Jako by nam byla chtela ukazat: takovi bud'te. Dokud budeme mluvit, jak nom narostl zobak, dotud Macho ya zeme nemusi mit strach o svou budoucnost.

LondYn. — Podle zpravy z Toronta v Kanade leti tam v nemocnici na chirurgickem odaleni 181etY Harold Gibbons, kterY si phi vystupovani z vozu poulieni drahy zlomil nohu. Lekahi ze 181etY hoch si zlomil nohu uz po etyhicate a ze je stiten nemoci, ktera, se nazYva, fragilitas ostium (kkehkost kosti) a vyskytuje se na gtesti velmi zhidka. 181etY Harold ztravil 4 leta sveho tivota v nemocnicich. 29krat si •zlomil levou a jedenktkrat pravou nohu. Lekail mu radi, aby radeji nechodil vribec na ulici a vybral si nejake zamestnani, phi kterem by mohl bYti stale doma. Harold Gibbons v gak se nechce vzdati a prohla guje, to dokud jej nohy budou nositi, chce utivati tivota prave tak jako jeho kamaradi.

Harlan, Ky. — Vice net 1,000 dal gich hornikri vratilo se do prate die geste smlouvy, kterou ziskala unie SpojenYch hornikt Ameriky. olenoy e sdruteni Waft nicmene pokraduji ve sve oposici proti klausuli uzavfene dilny, William Turnblazer, phedseda distriktu unie C. 19, oznamil, to zitra bude konati se nova konference mezi zastupci unie a Waft a prohlasil: "V gichni podepigi."

Ve stkedu, dne 31. kvetna 1939. itatl Spravedlnost, eislo 121., Shiner; Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto vas uvedomuji, byste se v co nejvgaim poetu dostavili do sehaze dne 4. eervna, neb po hadove schuzi budeme miti schrizi Narodniho Sdru2eni. V zakladajici schuzi Narodniho Sdru2eni v Moulton, Tex., dne 21. kvetna byly zastoupeny vgechny hady a spolky a usnesly se, ze budeme pofaclat spoleene schrize. Proto zveme vgechny okolni lady a spolky, by nas v nagi schtizi navgtivili. V teto schAzi budou voleni hednici do Narodniho Sdrut'eni a schvaleny stanovy, dle nich se budeme i nadale hIditi. Proto komu bude jen trochu mono a neni mu osud stare vlasti lhostejnt budete nam vgichni vitani. Schtze zapoene ve 2 hod. odpoledne 4.

Cervna. S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik. iTSPEC11 JEDNOTY S. P. J. S. T. Fort Worth, Tex., 28. kvetna 1939.

Ctene redakci a personalu Hi. thadovny S.P. J.S.T., 'dem sestram a bratbim!

Dne 10. Cervna nam phipada upominka zalo2eni noveho Nadu Fort Worth, eislo 154.

Od teto doby phirostlo na tento mohutnY kmen nagi Jednoty osm novYch ratolesti Cili novYch hadtl. Phipominame si vesele chvile nageho zalo2eni, phi kterem byli ileastni nagi dobil pracovnici, ktebi dnes jit nejsou mezi Uplynula doba pet let co na g' bad byl zaloten s 18 novYmi Cleny v domove Angel Koteff, jednoho ze zakladajicich Uvedeni nageho fadu byli Udastni Cinovnici Hl. Addu a sice: C. H. Chernosky, zesnuly J. R. Kubena, Robert Cervenka, Will A. Nesuda, J. F. Bougka, Emil Popp, organisator v okoli West, mnoho elenri od fadu Jaro Cis. 130 v Dallas, mnoho elerrri od faclu Svaz oechoslovanri Cis. 92. a velika ileast neelenti a pfatel.

Bylo slyget Casem poznamky, prof zakladame novY bad, ze nate oeska vetev ye Fort Worth je maid pro dva hady.

Vida, jednomu koni se dohte netahne, kdy se nema s kym pbedbihat, ani se mu dobfe netere, kdy mu tadnY od huby neuchyta. Tak je to i s nami ye spolcich — konkurence je zdrava a neleni.

Nag had Cislo 154. ma ye tfide A 15 &mil, ve tilde B 26, ye thide C 50 a ye tilde D 3 Cleny.

DetskY Odbor do 16 let 43 elent, tido, J C 8 &ent. DospelYch elenti 94, pojigtenYch na $85,000.

DetskY Odbor 51 elent pojittenYch na $28,000.

VYsledek za pet let je 145 elenri pojittenYch na $113,000.

Rad Svaz Oechoslovanti, Cis. 92., zalotenY pled Ctvrt stoletim, 'Oita pies 300 dienti. Tak to neni hanbou na osadu Fort Worth pfispeti na gi Jeddnote bezmala 500 eleny.

Sestry, bratbi a pfatele! Dne 11. Cervna, totit v nedeli nam pfipada pravidelna, schrize, a tak mame 20 novYch Clent k formalnimu uvedeni.

Phi to philetitosti chceme oslavit pamatku 5leteho zaloteni na geho hadu, k eemut pfipravujeme mengi odpoledni program. VyzYvame vas vg echny, byste nas aspori tim poetern navttivili jako phi natem zaloteni, zaroveri tiltedniky HI kadu, bude-li yam motno, budeme mnoho vdedni za va gi nayttevu.

Pled peti lety byl mezi nami zesnulY tajemnik H. itadu, br. J. R, Kubena. Gratulovali jsme jemu k jeho 661etYm narozeninam a 37 let prace pro Jednotu a dnes neni vice mezi nami — Cest budit jeho pamatce. Co se zmeni zas za pet let? Mnoho!

Pamatujme vg ichni na den 11. dervna, a vy sestfiely abyste nezapomely na sve kuchafske umeni a phispely neeim do kuchyne. Po schtizi a odpolednim pobaveni bude spoleend veeeke.

A co po vee'eki? Snadne, odpoved' — taneeni veselice, phi ktere bude teinkovat OndrftSkova orchestra z Dallas. Znate je a vite, ze vas dovedou uspokojit. VyzYvam sestry a bratry okolnich hadti k hojne nadteve. S pozdravem na A. Tobola, tajemnik. etenate, Washington. — Sekretatka Prace Frances Perkinsova, oznamiIa, ze vladni Uhadovna pro opathovani prate na g la zamestnani pro 270,496 osob !Ahem letoSniho dubna. Dle te2e zpravy byla zamestnanost letos v dubnu o 25 procent vetti proti temut mesici

vtaTNts

ate stfedu, dne 21. kvetna 1999.

KORFU, ZATKA V HRDLE JADER byl Usti "rise byzantske, pak jej oSKEHO MORE. panovali Benateane, pokou geli se o nej Turci, Auglidane i Fraricouzi a Maio ochotnST, zato vgak tim lepe koneene ptipadl l ecku. Za svetove zaplacenST priivodce nam site nasti- valky tu sidlil 'Stab francouzske arnil struene dejiny ostrova, z nichZ mady a nyni zase Anglicans snati se ztiditi tu svou operaeni zakladnu. jsme si vgak zapamatovali jen, to Zda, se tedy, ze strategickY vYznam jej kdysi ovladali ikimane, potom Korfu neni prave nepatrnY, aekoliv je skuteene otazkou, jakou cenu mate miti operaeni zakladna, lezici od prvopoeatku motneho konfliktu v dostielu del, postavenYch na albanskein biehu jen pul tfetiho kilometre odtud. — Proto snad jit odeclavna jsou zbytky zdej gich pevnosti jen turistickou atrakci a eloveku je yeSLOVANSKEMU VZAJEMNE ru trudno pki pomy'Sleni, to by vgePOJISITTICIMU SPOLKU chny ty olivove haje, kvetouci oranPROT! OHM A BOUR,I tovniky, citroniky, fikovniky a rozS. V. P. S. V TEXAS. sahle vinice mely ustoupit zakopum a odboece cis. 7, v East Bernard a betonovYm krytum.

Texas, Po fetezu skalnatYch dalmatZA RYCHLE VYitIZEN1 gKODY skYch ostrovii, holem pobieti dernohorskem a moealech biehu albanNA NASI SINI SPOLKU skYch, je Korfu ueinenYm rajem na SV. VACLAVA zemi. Tiebate je na svou rozlohu cis. 40, K. J. T. v East Bernard, pomerne pielidnen, skYta svemu oueinene ohnem v 3:30 rano dne byvatelstvu nejen sluSne tivobyti, 14. dubna 1939, v ten samy den nYbrt muteme mluvit dokonce o pog koda vyktkena a pfehlednuta mernem blahobytu. mistnim SkodovYm odhadeim vSrNebylo jiste nahodou, to ne gt'astborem a eleny Hl. Uk. br. Frank na, rakouska, cisaiovna Altbeta si Aneincem, pied. a F. V.-Urbikm, vyvolila Korfu za sve misto kiidu, taj. Hl. Irk. a vyplacena nam gko- jehot mela v tivote malo. Na mists, da v sums $3000.00 dne 15. dub- s nehot je nejkrasnej gi rozhled, sviti na 1939. bile steny opufteneho zameeku AOdporueujeme vs e m nagirn chiellonu, kterY si tu Altbeta dala krajantinn a spolkum K. J. T. je- postavit. Brzy po jeji smrti odkou3ich pojiSteni proti ohni a bou- pil zameeek nemeckY cisaf Vilem ki, a jejich prave bratrske jed- II., dnes pak je majetkem statnim nani v takovem pkipade, jak nas Z piivodniho zafizeni Achilleonu potkai, a jsme jisti, to vidy s se zachovalo velmi malo. Jit cisaf kaZdYin tak jednaji.

Vilem tu provedl mnohou zmenu a to, co zbylo, znicili z valne easti doOdhlasovano\ dne 21. kvetna v hodovi vojaci za svetove valky. Jak pravidelne by bylisetiili majetek panovnika, Za spolek Sv. Vaclava cis. 40, proti nemut bojovali? IVITterne proK. J. T.: to iici, to v pfivodnim stavu zOstala jen koupelna cisatovnina, do nit Buran Keprta, pied. byla zavedena tepid a studend voda Jos. C. Hlavinka, taj. sladka i mokska. Za AlthetinYch Case se totit nehodilo pro vzneknou

Vide podekovani a odporueeni.

. :iww..

r...—_____.......

W . 0iSk, , , .. , N

,

w

^

•• '

Pobavi, rozradostni a zaujme vas novSi, dobr3i, deskST film

Sextank RortomilS7 romanek ze studentskS7ch dob, nejkrasnejSlho Z,ivota a berstarostneho mladi.

V hlavnich filohach Hana Vitova, Vera Ferbasova, Jaroslav Marvan, Theo. Pigtek a jini. Ukazuje v eeskYch osadach Jos. VaSnt, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

:mgf4 S` SHINER — ye etvrtek 1. eervna, o 8 hodinich veer.

SCHULENBURG — v patek 2. eerrna, o 2:30 hod. dpol.; veer zaeatek v 8 hodin.

CROSBY — v nedeli 4. Oetvna, o 7 a o 9 hodirach veer.

ROBSTOWN — v pondeli 5. Cervna,

Q

Strana la;

dalnu, aby se koupala ye volne pH- clibany na hIavach. Schazeji se u rode. Proto si dala cisatovna zavest studni, kde asi maji dnes daleko vivodovod s moiskou vodou at sem, ce latky k hovortim, neZ kdy jindy. do vYSky 200 metra nad motem.

Jiii Falkenberger.

Nekolik let pied valkou byl Achillean poSkozen zemettesenim, nemt popraskalo nekolik velkYch zrcadel, jimit jsou vyloteny steny salont a dvorany. Nevim, zda z ty, ci z Uspornych duvodu nebyla popraskana zrcadla nahratena novYmi, nYbrt praskla mista byla zamalovana pestrymi kvetinami oleCiSLO 13 jovou barvou. Zrcadlo to jit neni, obraz teprve ne.

d Texaska Orlice

Pied perystilem z dvanacti jOnskYch sloupti stavala kdysi socha umirajiciho Achillea, kterou dal cisai Vilem nahraditi kolosalni postavou Achillea vitezneho. Teprve, kdyt zameeek pieSel do majetku teckeho statu, vratil se i umirajici Achilleus zase pied perystil, take dnes tu vchod do zeunku sochy obe. Pod krytY balkon dal cisat umistiti poprsi keckYch basnika a ueencu.

Hluboko pod nami se jemne vini more stkildite zelenYch korun olivovYch 'IAA. A zatim, co se z jednoho z AltbetinYch salonu divame, jak se Zhava sluneeni koule zvolna nal do rortaveneho zlata motske hladiny, spechaji UzkYmi uliekami mesteeka Korfu teny a teniely s velkYmi

v Dime Box, Tex. pokada, nasledujici

Taneeni Zabavy ✓ SOBOTU — 3. t ERVNA hudbe Burlesions. ✓ SOBOTU, — 17. C'ERVNA pii hudbe George Moody, z Taylor, Texas. ✓ UTERt, — 11. cERVENCE Barbecue, pH hudbe Dime Box High School Band a J. It. Baca z Fayetteville.

UPOZORN8NI.!!

Zmena urednich mistnosti LIBERTY LOAN AND BU ASSOCIATION Jelikot sprava budovy Bankers Mortgage, ve ktere jsme dleli po 12 let provadi v teto rozsahle modernisovani vSech Iftednich mistnosti, co',%; pkivodi znaene zvfgeni najemneho a pak okolnost, ze nam tyto mistnosti vice nedostaeovaly vzhledem ku stale vzriistajici obchodni einnosti, jakoZ i ohled, by na g krajanskY ustav lepe a dilstojneji representoval stale rostouci vYznam na eeskoslovenske vetve v Texasu, pr ot o Ze LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION je v pravdo podnik naeho lidu v Texasu — PRVNI EESKSLOVENSKE PUJCOVNt A STAVEBNi DRUtSTVO V TEXASU, — zalotenY a Uspegne iizenY nagimi krajany, tedy feditelskY sbor LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION usnesl se pro pfesidleni Ukadoven nakho fistavu do pkizemnich mistnosti budovy KELLER, 1301 Capitol avenue, Houston, Texas, naproti budove hlavni paty; dnem 1. eervna t. r.

Zaiizeni naSich novYch idednich mistnosti bude odpovidati jak yYznamu na geho Ustavu, tak i y Yznamu naSi narodnosti v Texasu. ZvYknd obchodni einost nakho krajanskeho ustavu, yyZadujici vykizeni rfiz' vajicich po fikednich hodinach, pkimela nas nSch zalaitosti s tim spl V zavesti navy poiad ufednich hodin a sice: — od 8:30 rano do 4:00 odpol. a v sobotu od 8:30 rano do 1:00 odpol.

Dekujice vSem natim podilnikilm a na gi eeskoslovenske veiejnosti za pkizeil a diiveru projevovanou nam v nejhojnefai mike po dobu nakho temet 13LETEHO PUSOBENi, dovolujeme si podotknouti, ze i naddle pkijimame vklady od $1.00 vYSe at do $5,000.00 za dosud poskytovanYch vYhod, (totiZ 4% dividendoveho zisku a pH zajiAteni podilil at do vfSe $5,000.00, s radosti Vas uvitame, kdykoliv nas navStivite.

Odporueujice se i na dale do VaS1 pfizne a diivery, zilstavame Vagi v ncte oddani a s krajanskSrm pozdravem Dr. Henry R. Maresh, C. H. Chernosky, Dr. R. E. Maresh, L. J. Kubena, E. E. Chernosky, Dr. Walter E Fruit, Frank Tesai, E. J. Chernosky, J. F. Baier, L. A. Kueera, Hettie Chernosky a Helen Kroulik • editelskY sbor a idednici.

g

7 a o 9 hodinieh veer.

GRANGER — v liter* 6. eervna, o 7 a o 9 hodinich veer.

SEALY — ve stiedu 7. eervna, o 8 hodinich veCer. EL CAMPO — ve etvrtek 8. eervna, od 2 hodin odpol. do 11 veer.

CALDWELL — v plitek 9. eervna, a 7 a 0 9 hodinitch neer.

C.Vrifirl LP' HASSOCIAltoti Prvni teskoslovenske Piljeovni a Stavebni Drutstvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON, TEXAS 14 P

Ve stiedu, dne 31. kvetna 1939.

Strana 20.

Slovanska Podporujio Jednota Statu Texas TEXAS

FAYETTEVILLE

NABIZI NASLEDUMC1 FARMY NA PRODEJ ZA VELMI MIRNYCH PLATEBNICH PODMINEK. OSLO 59.

47 1/2 AKRU v okresu Bell, blae Hackberry §koly, nedaleko Holland. Irgecko v poll. $45.00 akr.

tiSLO 2.

181 AKR v okresu Atascosa, skoro sto akr0. v poli, velmi slu§nY obydelni. domek, dobre hospodafske stavby, vettak, dostatek vody $35.00 akr.

Ono

Ono 65.

80 AKRU v okresu Bell, bli2e Thompson gkoly.

74 akry pole, velmi dobre obydli, dobre hospodafske budovy. - $65.00 akr.

tino

tisLo 71.

57.8 AKRU v okresu Bell, nedaleko Red Ranger.

Obstojne stavby, domek, stodola, gard2, atd., dobrY sad. - $42.50 akr.

3.

226 AKRU v okresu Atascosa, 200 akr) pole.

Obydli v dobrem poildku, stodola, garai a vettak. $25.00 akr.

4.

200 AKRU v okresu Atascosa, 77 Mull pole, 4svetnicovY domek, velika stodola, vS'e v dobrem stavu, vettak. $37.50 akr.

tino 82.

1281/2 AKRU v okresu Bell, blizko Oenaville, as 100 akr) v poli Dilkladne a zachovale stavby, vettak, voda zavedena do domu. $80.00 akr. tISLO 86.

50 AKRU v okresu Bell, 36 akr) pole, sluAnS7 domek, gara2 a stodola. - $52.50 akr. eino 24.

1121/2 AKRU v okresu Falls, necele d ye mile od Rosebud. 75 akr0. pole, nove staveni obydelni, ostatni stavby v dobrem pokadku. $35.00 akr.

80 AKRU y okresu Austin.

179.6 AKRU v okresu Hill 1,116 AKRU v okresu Bastrop.

136 AKRU v okresu Guadalupe.

160 AKRU v okresu Calhoun.

47 AKRU v okresu Burleson.

240 AKRU v okresu Jackson.

89 AKRU v okresu Jackson.

502 AKRY v okresu Gonzales.

85 AKRU v okresu Hill.

253 AKRY v okresech Fayette a Bastrop.

546 AKRU v okresu Fort Bend.

1621/2 AKRU v okresu Harris.

18.82 AKRU v okresu Bell.

62 AKRY v okresu Fayette.

140% AKRU v okresu De Witt.

80 AKRU v okresu Williamson.

49.47 AKRU v okresu Harris.

tiSLO 12.

283 AKRY v okresu Atascosa, 110 aim) pole, dobre a zachovale obydli, dobre hospodatske stavby, vettak, dost vody. $25.00 akr.

Ono 20.

200 AKRU v okresu Atascosa asi 100 akr) pole, velmi peknY 4-svetnicovY domek, stodola, garat, vettak. $27.50 akr. tin() 67.

189% AKRU v okresu Atascosa, 115 akr) pole, obstojne obydli, dobre hospotlatske budovy, vettak. $37.50 akr.

Ono 37.

64 AKRU v okresu Bell, pia hlavni ceste dislo 36, 50 akr) pole ,dobrSr pastevnik, velmi dobre stavby, zahrada. $75.00 akr.

Ono 17.

173 AKRY v okresu Bell, 75 akr) pole, m02e bYti obdelavano o 20 akr) vice, velmi dobre obydli, uchazejici hospodafske stavby, nevyeerpatelna voda s potrubim az k domu. Kolem jednoho sta pekanovYch stromii. $22.50 akr. tin() 39.

74 AKRY v okresu Bell, blizko Cypress Sloly.

60 akrt. v poli, sluAne obydli, dobre hospodelske budovy, dostatek vody. $36.50 akr.

Pozemky v okresech Bell a Falls vim ukitie brats. J. J. Mikeska, Rt. 4, Temple neb bratr H. M. Jaitubik, Rt. 4, Temple, Texas. A pozemky v okresu Atascosa vim ultaie bratr Tom Ventreek, Jourdanton, Texas.

0 informace a ceny na ostatni pozemky a teti kupni podminky se laskave obrat'te na Hla y. tiadovnu.

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas Fayetteville,

••;

; mum m

Texas

Ve stfedu, dne 31. kvetna 1939.

6 RtIZENA MORAVKOVA:

Ze liech nejkrisnejg ROMAN I. 7.EftRNI soumrak prvniho fijnoveho dne V snesl se nad dernYmi vinami rozsahlych KfivoklatskYch lesfi. Po 'Sect& zavlhle silnici, posete po obou stranach mnastvim nadherne zbarveneho glutoderneho listi ye vkch mot"nch odstinech, kterych vSak ji g nyni oko nemohlo rozeznat, uji gdelo pomerne pomalym tempem a temet neslySne, kryte osobni auto, ptepychova, derna limousina.

Asi po hodinne jizde odbodila vpravo na nove dizenou soukromou cestu a asi po pet minutach projela branou a zastavila pied velikou, patrne zameckou budouvou, ktera se tu najednou vynoiila, jako bily zazrak, obklopena dernYrni lesy a ktere SedY soumrak dodaval jekte romantietejkho vzhledu.

Mezitim, co auto pfedjadelo, vybehl z budovy sluha a jakmile vfiz zastavil, otevfel dvitka a hluboce se uklonil mut, kteti sedeli uvniti.

Jelikog byla jig temet tma, nevidel do jeho tvati, dokud mug nevystoupil. A pfi svem pohledu na sveho pana, jen bystrY a dobrY pozorovatel byl by postfehl v jinak nehybne a temet kamenne tvai sluhove fidiv a zaroveri odpor, jakoby pied nedim pfgernYm. Adkoliv se zdalo, ge mug pfi svem vystoupeni nevkma si nieeho, ani sveho nejbli gkho okoli, jsa pine zaujat krasnYm, u'alechtilYm vldakem, kterY za nim vyskotil z vozu, piece mu neuko zdegeni jeho noveho slu gebnika. Beze slova a pfedstiraje zimu, pfehrnul si limed kabatu pies Ilk a spechal do vestibulu budovy.

Teprve tam se zastavil, rozhlednuv se, jako by nekoho hledal.

"Kde je Ludvik?" zeptal se sluhy, ktery ho doprovazel. "teka pana v jeho pokojich."

"Dobfe, obstarejte zavazadla a pro dne'Aek vas nebudu jig potlebovati."

A pohladiv krasne zvife, ktere se neustale kolem neho todilo, pfibligil se k §irokemu schodigti a zvolna, neustale lakuje s vleakem, kterY byl zfejme jeho dobrYm kamaradem, vystupoval nahoru, do prveho poschodi. Nebyl vS'ak jeAte ani v polovine, kdy mu pfibehl naproti mladY, asi osmnactiletY hoch, jehog tvat zaila radostnYm fismevem.

"Konedne jste prijel, pane! 6ekam vas jig cele odpoledne", pravil site uctive, jak se sluSi na sluhu, ale piece jenom se znaenou davkou srdeenosti, z dehog. mogno usoudit, ge neni jen obyeejnYm sluhou.

"Vie dobfe, kamarade, ge jsem nodni sava, a nerad jezdim za svetla. Ale byla to nadherna testa, vid' Cesare?" pravil oslovenY, obrativ se k vleakovi.

Ten, jako by rozumel siovtirm sveho pana, zakroutil ocasem a radostne zakriudel.

"Je vSechno v pofadku, Ludviku?" tazal se pan dale.

"V§e je k vagemu stalemu pobytu, pane, fiplne piipraveno," odpovedel Ludvik.

"Tys dobrY chlapec ale pojd', rad bych neco stied' a potom si piljdeme tfeba v gechno pofadne prohlednout". — — — Mezi oberna mut vladl zvla,Atni pomer, kterY se naprosto nepodobal pomeru pana ke slu gebnikovi.

StarAi z obou muti, asi dvaatficetiletY, kterY prave pfijel, byl Ivan Danek milionar, syn uhelneho krale, a majitel tohoto rozkokieho sidla Doubkova.

Asi pied rokem koupil je od bkvaleho majitele v zubaenem stavu a ke koupi lakalo ho pouze to, g e zameeek stal Upine na samote, v kline hlubokYch lesu. Behem roku zrestauroval jej Upine k nepoznani. Adkoliv z venku zachoval mu po opravach pfivodni raz, uvniti bylo to jedno z nejmodernejkch sidel. Bylo pfepychoye zafizeno se v gemi vymogenostmi moderni doby.

Zelnek se vkch tfi stran obklopovala ohromnit nove dizena a mladidka zahrada s fontana-

Strana St,

VESTNiK mi, besidkami, velkYm nove zfizenYm rybnikern, rozsahlYmi skleniky a se skalnimi a lesnimi zakoutimi. Nekolik peknYch partii lesa bylo ponechano a zahrnuto do zahradni ohrady. V poptedi budovy bylo velike nabtegi.

V tomto malem a temet pohadkovem kralovstvi hodlal se nav gdy usadit Ivan Dane g, vzdalen vSech, ktere dosud znal a mezi kterymi gil, odlouden od hlueneho sveta, sam, jen se svym Cesarem, Ludvikem a nekolika slukbnymi a zfizenci, ztravit tu cely givot.

A prod?

Protoge nelitostny osud zachoval se k nemu krute, proto ge jeho tva byla zohyzdena a hnusne ogkliva, ge jen malokdo mohl se na neho divati bez odporu.

V prve fade byl to Ludvik, ktery lnul ke svemu panu, jsa mu zavazan neskonalou vdeenosti z minulych let, s vrouci oddanosti.

Jemu jedinemu nevadila o gkliva tvat panova, kdy vgichni ostatni i v dome jeho otce s odporem se od neho odvraceli, ba nekdy i ne getrnYmi poznamkami ho ranili.

Ludvik ctil a miloval ho ptedev gim pro jeho obetavost, glechetnost a dobre srdce a konedne — pro jeho ne gtesti samo. A v jeho mlade a vdeene dui rostlo odhodlani nikdy ho neopustit a slou git mu oddane ag do jeho smrti.

Adkoliv o tomto svem ptedsevzeti ani o sve oddanosti nikdy pied svym panem nemluvil, Ivan Daneg svym jemnYm instinktem vycitil, ge ma vedle sebe uptimnou a vernou du gi, na kterou se mu ge kdykoliv spolehnout a oblibil si mladeho chlapce tak, ge brzy stal se jeho dfivernikem a karnaradem.

Aekoliv chtel mu jig dasto slugebni povinnosti uleheiti, Ludvik nechtel o tom ani sly get, jsa ptesvedden, ge gadnY jinY sluha neposlou gil by mu tak dobie, jako on sam.

"Nebeite mi, pane, to, co me nej vice te gi, starat se o vase pohodli", prosil tak sna gne, ge Ivan s irsmevem vyhovel jeho gadosti.

A jestlige ho tentokrate poslal Danes dtive do Doubkova, byl si jist, ge ph svem phjezdu bude mit vgechno do posledni nitky pkipraveno k nejvetgimu pohodli.

A nemylil se.

Sotvage svlekl cestovni S'aty a oblekl hedvabgupan, kterY byl jiz ptipraven, byla ny na stole ptichystana ji g veeete.

"Mani ug znamenitY apetit, chlapce," zvolal vesele Daneg a s chuti se pustil do ptipravenYch jidel.

Po vedefi, mezitim co Ludvik dal skliditi se stolu, zapalil si Ivan cigaretu a pfistoupil k oknu.

Dlouho a nehybrie stal Ivan u okna, v jeho ruce opine uhasla cigareta a jeho zrak hledel snive do eerne noci. Co rfanYch my glenek probail° mu hlavou! Co vzpominek se vyrojilo, krasnYch, smutnYch i bolestnYch a techto bylo mnohem, monhem vice. A co fivah a dohada do budoucna!

Ivan DaneS nesl stateene svAj osud, snail se nepodlehat sentimentalite nebo melancholii.

Bez hluku a aby neslySel soustrastnYch poznamek, chtel se vytratit z dohledu vkch a giti sam. Nikdy si neste .g oval na svuj osud a nikdo neslykl od neho slovo z toho, co se odehravalo v jeho dui a co ho bolelo.

Ale piece ptigly chvile, kdy va gnive tougil po dngi, ktere by mohl otevtiti sve nemocne srdce, ktera by mu rozumela, ale ktera by ho nelitovala. Soucitu nesnesl.

A tim jedinYm alovekem, pied kterym mohl mluvit oteviene a tak, jak jeho srdce tougilo, byl Ludvik.

Divaje se do zahrady, jig poznenahlu prostupovaly paprsky vychazejiciho mesice, uvagoval o torn, jak rad by se nyni prochazel tam venku se genou, ktera by byla jeho, skuteene jeho, ktera by se ne gtitila polibktir s jeho znetvotenYch rta a ktera by neprchala pled jeho narudi a ghoucim pohledem. Jak by ji geptal nejnegnejgi slova lasky, jimig je napinena jeho hrud' a pak zchladlou noenim studenYm vzduchem, zanesl ye syYch loktech do tepleho hnizdeeka, svym dechem ji zahtival a u jejiho lo ge kleee ukolebal v sladkY spanek.

Zahy si vgak uvedomil marnost sve touhy a pfejev si rukou eelo, jako by chtel zapla giti oSklivou vidinu, obratil se zady k oknu, a koned-

ne do mekkeho, kogeneho kfesla. Zavolal Cesara, kterY mu ulehi k noham.

Ludvik po celou tu dobu byl v mistnosti a sede opodal, dekal trpelive, se aDnet probere ze sveho zadumani.

"Koneene mam to, po eem jsem tak dlouho tougil. Samotu a klid. Ale co ty, Ludviku? Nebude ti tady smutno? Nebude se ti stYskat po meste?"

"Nebude, pane, vefte mi. Je tu krasne a nepfeji si nic jineho, ne g zfistat tu s vaani," ujikt'oval Danek hoch, jako by se bal, ge ho snad odtud poke prya.

"A jako tu mame sousedy, neviS? Bylo mne fedeno, ge pry na dye hodiny cesty neni tu lidske obydli?" tazal se dale Ivan, kterY se -demane snail zaplakt dojmy, ktere blahove vyvolal.

"Jak jsem se informoval u nakho zahradnika, kterY to dobie zna, nebot' tu jeho otec bYval za stareho dfivejkho majitele, jste dobie zpraven, pane, a g na jednu vYjimku. Asi hodinu cesty odtud je chaloupka bS7valeho hajneho, ktery ma tam skrovne hospodastvidko a gije se svYrni dvemevnoudaty. Jinak nevim, kdo by tu byl nablizku."

"A co personal? Libi se mu tu? Zatid' to tak, aby vgichni meli dost. Chci, aby si nikdo nikdy nemohl u mne na nee° stegovat."

"Bird'te uji gten, pane, ge jsem zandil vgechno podle vageho ptani. Slugebnictvo je spokojeno a vgichni si vas velmi vagi . . . " "No, dobte, dobie," vskoeil Ivan Ludvikovi do fedi, aby neslySel jeho chvalozpevu o sobe.

"A abych nezapomnel! Poue vkchny o tom, ge neptijimam irabec nav'Stev a ge nejsem nikdy pro nikoho doma!"

II. Toug cestou, kterou pied deseti dny pfijelo auto Ivana DaneSe klidne a vane, Milo se dnes male, kryte osobni auto pfi gernou rychlosti.

Bylo zfejmo, ge 'Soler nezna cesty, nebot' nekolikrat mezi cestou musil zastavit a ptat se kolemjdoucich, kterYch v gak v teto koneine bylo velmi malo. Nekolikrat musil jeti zpet, nebot' pfejel spravnou cestu, ale koneene se mu piece podatilo doraziti k Doubkovu.

Tentokrate byla v gak brana do nadvoti nejen zavi'ena, ale i zameena, a dojem kagdeho, kdo sem ptigel, musil bYti ten, ge Doubkov je svym panstvem neobydlen.

Melo to byti kagdemu dostateenYm duvodem, aby se nenarnahal o ptijeti. V gak auto, ktere sem nyni pfijelo, nemelo se k odjezdu a gofer musil na rozkaz, kterY mu byl dam z vnittka vozu nougit zvonku.

V nekolika minutach po zazvoneni pf gel sluha a ptal se Sofera, co si pfeje.

"Rad bych vj el dovnitt, pfiteli!" pravil 'gofer, veselY a bodrY hoch.

"Ale co si pfejete, prosim?" trval na svem sluha, fide se rozkazem ohledne nav'Stev, kterY mu byl pied nekolika dny Ludvikem den.

V teing okaingiku se prudce rozletely dvefe vozu, a z nich se vyklonil mladY, sotva osmadvacetiletY mug.

Pokud Josef mohl na prvni pohled postfehnouti, mel gtihlou, dosti vysokou postavu a pfisobil dojmem jednoho z nejelegantnejkch muale zaroven ptedstavoval typ praveho svetaka. Jeho krasna, tvat mela arogantni, nejemny a vygilY vYraz, ktery zvla gte potvrzoval pfedeglou domnenku.

Tfal se hnevem a jeho ruka v bile kogene rukavici svirala zlostne kliku.

"Jsem Dane'S a chci mluviti okam gite s tvYm panem. Mas divnY zpfisob, chlape, uvadeti ndvStevy."

Jestli se v gak domnival, ge timto vYbuchem sluhu postragi nebo ochromi, velice se zmYlil.

"Lituji, pane Dane gi, ge vam nemohu vyhovet. Pan v gak neni jig nekolik dm) doma, a nevim, kdy ptijede," pravil Josef svym klidnYm zpOsobem, nejsa nikterak ptiveden z miry, byl patrne na podobne jednani z ptede gle slugby zvyklY. "To znamena, abych se obratil a jel domil, co?

A to si ty, ty gebracka holoto, dovoliS takto se mnou jednat? Podkej, ty bude§ na mne pamatovat!" ktidel mlady Danek tfesa se zlosti nad neeim, co se mu v givote jate nikdy nestalot

a

(Pokradovani,)

vEsTxix

Strana 2.

SPRAVNE vyKONANA. POHREBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovY k sympatickemu vyfize ni nezbytieYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni fiditel.

Lien S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSKV PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni zaletitosti iTtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY o6mi LEKAft Bdle spravne pfipravene. as die timluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge Nejlepg i soudkove a lahvove pico, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

g

DR. KAR. J. HOLLUB eeskS, Lekaf a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iftadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 ECHOSLOVACI V AMERICE tECHOSLOVAKUM VE FRANCIL (Korespondence

NI. N. R.)

Ve stfedu, dne 31. kvetna 1939.

Vag projev, manifestujici odhod- narodu ztracenou svobodu a obno- vetgina jeja elent ma den zrozene lani spolupracovat s nami k opetne- vime stat, kterY' za 20 let sve exi- v Brazilii a Brazilii verne oddane, omu vybudovani svobodneho a sa- stence podal svetu ptesvedeive du- brad se v teto tragicke chvili k lidu mostatneho statu Ceskoslovenskeho, kazy opravdove statotvornosti a brazilskemu, aby vetejne protestok obnove svobodneho Ceskosloven- tviireich schopnosti eeskoslovenske- val jmenem dvou milionu echosloska y e svobodne Evrope a k odhodla- ho lidu. Narod, jen2 dovedl organi- vakt, zijicich v cizine i jmenem osni ke vg em obetem, jicht tento sovat svuj stat tak pohotove jak to mi milionu krajanu v domovine propas bude vytadovat, jest nam vgem dokazal narod eeskoslovenskSi, mohl ti nasilnemu zotrodeni, jemu2 narod posilou a dalg im povzbuzenim v bo- 13S7ti site neptizni osudu sraZen na 6eskoslovensk3) Podrobila Tteti rise ji, v nemt neustaneme, dokud pra- chvili na kolena, nikoli vS'ak ptemo- pod hanebnYm jmenem "Protektopory oeskoslovenske republiky, svo- 'Zen a znfoen. Vstane °pet ze sve po- ratu". bodne dosud vlajici na deskosloven- roby a vybuduje si stat jeSte pevnejJedinST "zloein", ktereho se narod skYch vyslanectvich ye Washingtonag dopustil, byla jeho laska a odsvobodnelSi a spravedliveiSi. nu, v Parini, v LondYne, v Moskva a Nagim heslem v druhem odboji danost k rodne zemi a to, ze po tisive Vargave, nezavlaji °pet ye svo- jest "Zvitezime!" cileti hajil tyto sve drahe svate statbodne Praze, Bratislava a Uthorode.

Za vedeni Bene gova k republice ky proti neptiteli desetkrat silnejkZ nageho tisku jste ji g informo- Masarykove! mu. Organisovali jsme si svtij vani o pohotovosti, s nit eeskosloZa svobodne eeskoslovensko ye podie svatSrch zasad demokracie. Byli vZ"dy narodem svobodnSrm, venskS7 lid v Americe pfijal yYzvii, svobodne Evrope! vrtenou nacistickYm diktatorem naJen v jednotnem a • pevnem 'aiku jen2 uznaval svobodu jednotlivce a gemu narodu. mil'teme Uspegne relit jednotnemu a pestoval politiku lidskosti, politiku Jegte tehot dne, kdy nacisticka tvrdemu naporu diktatora, jen' na- naproste snaknlivosti rasove i ndsoldateska vstupovala do Prahy, ko- 'Semu lidu vnutil boj na Zivot a na bo'Zenske.

Volume k syniun Brazilie, ktera v nali jsme v pamatnem Plzetiskem smrt; jen v jednotnem gku, ukazparku v Chicagu, kde byl v derven- nenem a pevne ztmelenem odhodla- narue svou velkomyslne ptijala poci 1914 zahajen nag prvni odboj, mo- nim vytrvat v zapasu tak dlouho, tomky ptertiznYch narodu a dala tak hutnou manifestaci, na ktere Ame- dokud stara na'Se vlast nebude zba- svetu 2ivy, skvelST ptiklad lidske sorieane aeskoslovenskeho pfivodu vena novYch otrockYch pout, dosah- lidarity.

Kdyby narod eeskoslovenskSi byl protestovali proti nacistickemu na- neme cile. silnictvi a ohlasili svou vuli znova Zdravime Vas z celeho srdce a postaven pied volbu, jiste by radeji podstoupiti boj za obnovu eesko- pfejeme v geho zdaru v zapase o ne- zvolil "protektorat duchovni", zaveslovenske republiky. Neoby6ejneho zavislost Oeskoslovenska, kterS7 jste denY v Brazilii a nabidnutSr sponvSiznarnu dostalo se teto manifesta- zahajili na pude Francie a jejich o- tanne a dobrovolne pkijatSr; protekci tim, Ye bYvalST president republi- sad. torat naroda, kterY vftly projevoval ky dr. Eduard Bene g poslal na tuto Za Oeskoslovenskou Narodni Ra- vysokou kulturu individualni svobomanifestaci projev v nemt promlu- du v Americe, dy, ktera zavrhuje zaSt' rasovou a vil k svedomi Ameriky i vgeho sve- Josef Martinek, J. J. Zmrhal, odsuzuje osudnou persekuci nabota za narod doma umleenS) a pied 2enskou." vftonnST tajemnik. ptedseda.

Spolu s timto projevem brazilcelYm svetem a dejinami vznesl daBRAZHATI CECHOSLOVACI skYch kraj anti zminenY denik uveraznST protest proti nasilnictvi naciPROTESTUJI. stickeho Nemecka. Tento protest fejnil obsahlou zpravu o pomerech byl zaznamenan ve gkerS7m sveto- VelkST brazilskS- list informuje o sna- v oeskoslovensku, o persekuci opo“rm tiskem a mel morn' ohlas ve sienich 2ivlit a o ptisnYch trestech, bath Ceskoslovenske kolonie a o svete. A v dobe nekolika tSrdnft, ye jet maji postihnout kabdeho, kdo by pomerech v zabranem dnech 18.-20. dubna se gli se eurazil nerneckou vlajku s hakovS7m Ceskoslovensku. ridane eeskoslovenskeho pfivodu na ktiZem. "Diario da Noite" otiskl fo(Korespondence Osl. Nar. Rady.) tfech sjezdech, konanYch soueasne, tografii Teske vyhla§ky o hakovem kterou ptinesla "Narodni Poa zreorganisovali svou eskoslovenVelky brazilskS7 denik "Diario da skou Narodni Radu jako organ jed- Noite", vychazejici v Sao Paulo, litika". Tyto informace listu dodal notne yule vgeho nageho lidu a vy- hlavnim meste brazilskeho statu p. Karel Masak, doktor pra y Univerzvaly dr. Eduarda Bene ge, aby se u- Sao Paulo, ptines1 dne 15. dubna sity v Dijon, /oval3"7 spravce eeskojal vedeni tohoto noveho osvobozen- tento proev naSich brazilskSrch kra- slovenskeho konsulatu v Sao Paolo. skeho zapasu. janti, kterS7 do ae§tiny pteloZila nam Dobte myslet je moudre, dobfe Nejvetgi zahranidni vetev naroda, T. Brazilska. planovat je moudtefg , dobke delat Citajici na puldruheho milionu du- pi."Provolani k brazilskemu lidu. je nejmoucl •ejM a nejlepSi. — Pers nejvetgim nadgenim zahajila teskoslovenska, kolonie v Brazilii, ske akci, v nit solidarne s nami postupuji na pude americke a krajane v Kanade a Argentine. Stojime pevne za dr. Eduardem Bene gem a jeho stateenYmi spolupracovniky: za vyslanci, kteii odepteli vydat eeskoslovenska vyslanectvi nemeckYm tacit= a drti pevne posledni posici, ktera narodu zbyla a znamend neoSE ALUDKEM? cenitelnSi politick' kapital v nagem 8PATNE TRAVENI? NECHUT K JiDLU? novem boji. Nepotfebujeme vest boj HOEKOST V 2' ALUDKU? NADYMANI? za uznani republiky jako v prvnim odboji, nebot' ‘deskoslovenska repuTed' na jaie trpi z ylagt'e' star gi lide a blika je dale prasne uznavana nejnemoci se pozdravujici rozmanitYmi tavetgimi velmocemi sveta. ludeenimi potitemi a ti by si bez prodleni tnCli dostati lahey Americka vlada, odmitnuv gi uznat nasilnickou okupaci na gi stare vlasti, prohlasila diarazne zesty akeniho SEVEROVY sekreto.fe p. Wellese, namestka mi-.., nistra zahraniei, p. Cordella Huila, a v dohode s nim, jmenem americke Om to wot ih. is vlady, "ze tato vlada, ..zalotena na a Ai er, ermi ve. uk",_ zasadach lidske svobody a demokracie, nemute net prohlasit, to tato (SEVERAL'S BITTERS) 4noe $1 9-3 zeme zatracuje tiny, jet mely y 11,0 doeasne shasnuti svobod svoUspokojila tisice — nezklame ani vas.

W E stvEkt; CO` bodneho a nezavisleho lidu, s C e0 R RA P lid SpojenS ch Sabi ode dne, kdy reCerra $1.25 publika Ceskoslovenska dosahla sve Nema-li vas lekarnik, sdelte nam jeho samostatnost, udrioval z yla.gte ilzke jmeno a adresu a za.roveri objednejte pfia pfatelske styky." mo od niis Pog tovne olatime sami.

Mame na sve strane pra y() a mame na sve strane pine sympatie vgech svobodnSich narodu. A doufame pevne, to s pomoci Vagi a krajana ye vgech svobodnSrch zemich

rotate

Ve dnech 29. a 30. dubna konal se v Patiti velkY sjezd 6echoslovakii, tijicich ve Francis a jejich osadach, ktefi rozhodli se zahajit v gemi silami zapas o obnoveni 6eskoslovenske republiky. Hlavni politick' referat mel eeskoslovensk r vyslanec v dr. Stefan OsuskY. Sjezdu poslal projev dr. Eduard Bene g a sjezd odpovedel mu za boufliveho projevu nadgeneho souhlasu telegramem, v nemt vyslovil pfani, aby pfedstavitele, kte •i mohou mluviti za nag narod v statech, ktere neuznaly anexe 0 eskoslovenska, organisovali spoleene s drem. Benegem a v souhlasu s vuli lidu deskoslovenskeho jednotne vedeni spoleene akce smefujici k obnove ztracene svobody. Spolu sjezd poslal pozdravnY projev Narodni Rade a krajantim v Americe, na kterY Narodni Rada odpovedela timto dopisem: "Ceskoslovenska kolonie, Patit.

Vateni pfatele: Dekujeme Varn srdeene za projev, kterSt jste nam poslali ze sjezdu Nchti a Slovakia konaneho v Patiti 29.

30. dubna t. r. sveta, dojderae cfle

21

DIRECTIONS to MR

vtl

1.31...vris

'

r

tI#A

A

a vratbne sverau

REV .13Y

I D5^,10WA'

Ve stkedu, dne 31. kvetna 1939.

JAK DLOUHO BUDETE LIT. V roce 1935 oznamil Felix Bernstein z kolumbijske university, k objevil znaky, dovolujici ureiti s vysokou pravdepodobnosti vek, jehb2 se elovek doEje. Pki svern zkoumani zjistil, ze mezi k3rnatenim cevstva a tvrdnutim °Orli Cooky je jista. souvislost. Sestrojil ptistroj k meteni tvrdnuti Coeek a vypracoval matematickY vzorec, podle nemohl zjistiti tak zvane fysiologicke stati a vypoeitat, jak dlouheho chronologickeho veku se mute dolt dotyend osoba, ovkm na klade normalni imirtnosti, podmiIlene starnutim telesneho organismu. Vyzkougel svou metodu na 2500 osobach prosttednich let i staraich.

Jeho ptedpovedi se spinily s jistotou a2 At'asnou. Dotyene osoby zemtely v dot* jak ptedpovedel.

NONAT LEtIVA MAST. Cleveland, 0., 11. sip. 1937.

Pled 6 roky matka upadla na ledu.

LekaP pouiil X-paprsky a fekl, ie je to velice Apatne. Dal matce pilulky pro nervy, mast na potlueene misto a ulail na luiko. Ona einila co lekar prikazal, ale ono to nepomahalo.

Jeji diivera byla v Nonat, kterou zaOala prikladat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby uiivame cela rodina na vgecky bolesti Nonat.

Anna Koman, 3442 E. 70 St. Na rozli6ne, at' suche neb otevfeno bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove trisky, steely a jine pfedmety uvazle v tele, ale musi to b3it

-Am- 4. tar. al ,

Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike primo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal

Oznameni viem denum SLOVANSKEHO VZAJEMNE POJIAtUJIC1)110 SPOLKU PROTI OHNI A BOUM( (S.V.P.S.) V TEXASU! Na sjezdu odbYvanem v Schulenburg roku 1935 bylo usneseno, by ptifti na.S sjezd odbYvan byl v meste Rosenberg, Texas a Cas sjezdu ma bYti ureen Hlavni Utadovnou S. V. P. S. Proto uvedomuji vkchny Oleny S. V. P. S., ze sjezd odloS7van bude ye dnech 17. a 18. Cervence 1939 v Rosenberg, Texas, a proto tv adam, by krome delegatii, kteti mail bYti sjezdu pkitomni, te2 Clenstvo bude-li mu eas dovolovati poctilo sjezd svou navStevou a ptispelo ku zdarnemu prilchodu a ukoneeni sjezdu a pkineslo do sy Ycli osad dark chut' k zaslu2ne praci pro spolek nag, k &mut' pkeji mnoho zdaru.

Frank Andinec, pfedseda.

vEsTN1E

BUDE SE PONEM6OVATI. Z Houstonu se sdeluje, ie tam ptigla z deskeho mesta FrYdku na moraysko-slerske hranici, odkud mnoho kraj ant do Texasu, zprava o ptejmenovani ulic. Zni: V techto dnech doglo ye FrYdku k pfejmenovani nekterYch ulic. Tak Masarykovo namesti je pfejmenovano na namesti Adolfa Hitlera. Nejkrasnejgi ulice mesta, Wilsonova tfida, na tfidu Hermanna Goeringa, Revolueni ttida dostala nazev Dr. Jos. Goebels Strasse, Sady Svobody-Horst Wessel Platz, Legigonafska-Schlageter Gasse, Bene gova-Strasse des 14. Marz a tak dale. — Ve Frydku neni pravYch Nemcu, jen nekolik kterYm se like, gkobrtoci. Ponemeovatele zapominaji vgak, k kaZdY tlak budi protitlak. — K tomu dodavam, co mnohYm v Texasu neni znamo, k i u nas v Texasu nage deti jsou ponemeovany. Na mnohYch vyggich gkolach (high schools), na pfiklad v La Grange, Hallettsville, neuei se eeskemu jazyku adkoliv je tam mnoho naSich Zan a adkoliv na gi daneplatci piati na gkoly a tak na ge deti, nage krev, uei se tam nemeckemu jazyku a osvojuji si nemeckY duch. — Nagi ueitele, ktefi budou v letni gkole Texaske statni university, mai by se ueiti deskenau jazyku, aby poznali eeskou tee a vzdelanost. Za gtinu dostanou stejnY kredit jako za jine jazyky a za tfi mesice studia obdrZi kredit za celY rok. Nage krajany a krajanky prosim o pomoc, aby nag e uditele a uditelky v nag ich osadach upozornili na moZ"nost studia Ceske feel o prazdninach. apis do universitni letni gkoly bude se konati v iiterY dne 6. Cervna a pravidelne vyueovani zapoene ye stfedu dne 7. eervna. Nekteti studenti eegtiny obdrkli mista na vyggich gkolach, kam pied osmi lety oeskY jazyk byl zaveden. UCitel, jen' zna eeskY jazyk, Ceskou vzdelanost a dejiny, se vice zajima o svetene mu Ceske deti ne21i uditel, kterY je site deskeho puvodu, ale o na gi vzdelanosti nic nevi. — Tento kratkY dopis jsem napsal, kdy2 jsem z Moravy dostal tajnou zpravu o tom, jak nag i krajane za motem jsou nasilne ponemeovani a prondsledovani nazistickou tajnou policii, ktenagince 'Zalatuje a muei. Tak jako Nemci vefili, tak i my vetime, Z • e piljde den. Spravne pravi basnik Bezrue: "Ptijde den, ziletujem spolu". Kdyby nebylo bYvalo zrady Anglie a Francie, Ceskoslovensko by bylo udrklo samostatnost, za kterou chtelo bojovati, bylo by udrklo svou demokracii a nag i bratti a sestry za motem by nebyli Hitleroy ou tajnou policii mueeni. — Rodinedovolte, aby na ge deti byly v Texasu ponemeovaliy.

S krajanskYm pozdravem Jan UptimnY )o( Zkoumej to, co bylo keen°, ne toho, kdo to fekl. — Arabske slovi. )o( Date-li vedle sebe dokonale a nedokonale, lide poznaji hned rozdil.

Date-11 jim vgak jen to nedokonale, budou s nitn spokojeni.

JAK SE SPI NEJLEPE? Spi elovek nejlepe neobledem?, v nbeni kosili, nebo v pyjama? Pokusy ukazaly, Ze noeni ko gile je nejlepSi. Je v ka2dem smeru lepE, net' pyjama. Ptedne je pohodlnefai a rychleji se obleka. Za druhe dovoluje vice telesne volnosti a pfina gi vydatnY a ptijemnY spanek, jak spa-

v pyjama neznaji. Noeni chrani sttedni Cast zad pied nestuzenim. Pyjama svird pod palemi, ponevadti horni Cast je ,obyeejne 'Alta na zpfisob kazajky. SMIra, ktera pkidrZuje dolni Cast pyjama, pusobi neptijemnYm tlakein na stkedni Cast bkicha, jak by si nenechalo libit 2adne zvite na selskem dvote.

Ke Zdoben

Manielko ma mils, Ty's mne opustila, ale jsi v mem srdci vepsana, navidycky.

Tvoje ride fiak jsou na hiob6, ktere daly tolik price Tobe.

Truchlici mantel

R d Pokrok 11 o usion u OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, te gicich se velIce pkizni nag eho lidu i eetnSTch ptatel fadoveho Clenstva. VzornSr potadek, peeliva obsluha a debra hudba pii kaide zabavre.

1

L,

4 az. ....2:

Poitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045L Na doptard se jest — 20th and North Main.

VE STitEDU, 31. KVETNA. — Cornelson.

V NEDELI, 4.

Houston Czech.

V NEDELI, 11. t ERVNA. — Syncopators.

VE STitEDU, 14. CERVNA. — Blums.

V NEDELI, 18. CERVNA. — J. R. Baca. — A odpoledne divadlo pod nazvem "V tom zamku byla panna". Zaeatek ye 3:30.

tERVNA, —

VSTUPNE: PAM 40c

DANI F Y 25c PORADATELE.

Strana 24.

VESTNIK

Poutivejte k oznamovini

111a15/ Oznamovatel Pravidla V Malam Oznamovateli fidtujetne eenty za slovo za katde uvetejneNejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e Oznamku napilte na zvlaAtnim listku a 'Allotte k objednavce ptishark* obnos bud' poistovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamk "ach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte Sc na jeho vImenu.

Ma-ii loSti Men° oznamovabele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, tetujeme za oznamky "Na prodej", by a prase" a podobne 25c zvlatt' za znadku a na poitovne, aby do le dopisy mohly bSrti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Ptijme se hospoclyne" obnal doplatek za znadku a poktovne 50 cent& Doplatek za znadku budit ten k obnosu, kted Pozilatz za zP" znaroku.

g

law+ HLEDAM star& tenu za hospodyni. Adresa: J. F., Box 364, West, Texas.

(22-23p.)

,

1311r TABAK, dobrST, jemnST, slabs' na kouteni, 10 liber $1.60; jinS 10 liber $2.00. Dopravu vyplatim. — M. Prochaska, Portland, Tenn.

(22-24p)

T

;Dor 14 FAREM do prodeje, taktka za dluh na ne ueinnenST, v Rio Grande Valley. 6asteene vzdelane i vybudovane, v zavodflovanem distriktu. Cena od $50 do $65 akr. — J. H. Kohut, bS valSr odhadei Federalni Pozemkove Hanky, 916 Brazos, Austin, Texas.

(22p)

r

Mir+ Mladk mid z farmy," bez domova, ptijme hned stalou praci na farme, nehledi na plat. Pkihlatly na znaeku "Prace", % Vestnik, (21-22p) West, Texas.

•

Ta drzost!

Ptikl instalater: "Jdu vara opravit koupelnu."

"Vetlyt' jsem vas neobjednala."

"Vy nejste pani Novalcova?"

"Ne to se odstehovala pied dvema mesici."

"Ptedstavte si to drzost, objedna si mne sem a pak se odstehuje!"

anecni Zabava!! ftADU PRAHA tiS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS

3. Cervna. - Adolf and the Boys, ZE SCHULENBURG, TEXAS Vstupne: Paul 40c - Maly 10e ZABAVNI ViBOR.

CERNOk STAVAJI SE BELOCHY. Barva riiznjich easti lidskeho tela — kfitie, vlasu, oci atd. — zavisi na druhu a mnotistvi pigmentu, kterS7 obsahuji. Opice, ktere se podobaji dloveku nejvice, mail velmi tmavou kirk. Gorilla je skoro derna. Je znamo, tie kfiee nastavajicich matek nabYva dasto tmavS1 barvy nasledkem zmeny pigmentu.

Tyto pigmenty jsou vStvory hormonfi. Abychom pochopili tesne spojeni mezi hormony a kezi, staei ukazat na daste a nahle zmeny ye zbarveni ptaku nebo ryb v dobe rozmnoeovani.

Profesoti Zondek a Bier isolovali z jednoho ssavce nektere hormony a vsttikli do ryby. VYsledkem toho bylo, ze Seda mala rybka se zbarvila brzy po injekci zlato-rude. Tato nova barva vS'ak zmizela za nekolik hodin, kdyi vlastni hormony zvitete neutralisovaly vstfiknute Stej-1 riS pokus byl proveden se stejnSrm ilspechem i na 'abash.

Nyni uz biologove dospeli tak da-1 leko, tie mohou podobne pokusy pro-1 vadet Uspetne i na lidech. Tvrdi, tie eerna Mite africkeho domorodce je Osledkem jineho systemu hormont nee u belochii. Proto, kdyby se podaril endokrinni 'lazy dernocht tak ,aby nabyly charakteri- 1 stickS ch vlastnosti endokrinnich elaz belochti, kfiee eernochfi by zbelela.

AmerickS profesor F. Schirokaur pracuje na zdokonaleni metody hormonalni therapie, kterou bude pro-1 meriovat dernochy na belochy. se mu skuteene podatilo promenit dernou barvu nee nektery'ch lidi na hneclou at svetlohnedou.

Kdyti amerieti Indiani mluvi bledjich tvatich, eini tak s pohrdanim. Stejne pohrdave se chovaji beloti k barevnSrm. Kdyby vecla naAla metodu, jak odstranit takove rasove rozdily, prospelo by to ne smirne pokroku a blahu lidstva. )0( FORMULKA NA MAN2ELSKE g'rEsri.

7

r

7

.

Nedavno uspotadal jeden velkS7 easopis mezi muiskSmi &Lena ). zajimavou anketu. Dal° no. ni celkem 500.000 odpovedi, taktie jeji vSrsle-,1 dek mono jiste pokladati pro vetSinu mantielstvi smerodatnk.

NejzajimavelM byla odpoved' jednoho vynikajiciho biologa z kalifornske university: "Neni ptesneho, staleho eisla pro vekovS, rozdil obou mantielfi," pravil, "protok se meni podle konstituce, povahy, temperamentu a ptedev im podle veku. Na zaklade zkoumani 50.000 ptipadil jsem sestavil "formulku", ktere, dava nejvice zaruky, tie manklstvi bude t'astno. Formulka zni: polovina veku mulOva, zvettena o sedm let, dava spravnk vek pro tienu. Podle teto teorie se s postupujicim velem rozdil obou mantiebl stale zvet uje, cot take odpovida vettine prikladu ze eivota. Ke 24-letemu se tedy bude nejlepe hodit 19-leta, ke 40-letemu 27-leta atd. — Jen tomu nyni vela. )0( --"Tady mat, LiduSlo, slibenou korunu a tecr mi tekni, jake to bylo u lekate."

"Pekne, tetieko, Frantik moo kicieel."

"Jak to, 'Ze Frantik ktidel?"

"No, jit mu slibila padesatihalet, kdyi si di zub vytrhnout za mne."

g

g

g

Ve sttedu, dne 31, kvetna 1939.

Nejvitii dosud dosaiene tlaky.

NejfetAiho tlaku bylo dosaleno v zatizeni, v nemt byly do roury vstfeleny s obou stran dva projektily, jet se uprostted roury setkaly. Tlak, takto vzniklY, einil asi 50.000 at 60.000 atmosfer. Pro chemicke a technicke ucely byly zkonstruovany hydraulicke lisy, jimit bylo mono dosahnouti stjalello, dele irvajiciho tlaku 20 — 30.000 atmosfer. Tyto t. zv. ultratlaky pusobi velmi zajimae zmeny v latkach, jet jsou jim vystaveny. Mnohe latky poruSuji pod temito tlaky vSechny zname chemicke a fysikalni zakony. Musime tedy ptedpokladat, ze vSechny tyto zakony mail jen relativni platnost, t. j. tie plati jen za tlaku, panujicich normalne na zemskem povrchu.

y

Snob.

PatrickovYm tivotnim pkanim byl katich. Koneene po dlouhYch letech sttadani jeho ptani bylo spineno. Potkal na ulici ptitele.

"Dobre jitro, Patricku", pravil ptitel, chveje se zimou. "To je dnes mthz, co?"

Patrick vystreil bradu z kotieinoveho lime a nedbale odpovedel: "Hm ani nevim. Dosud jsem neoet1 noviny."

0 Nesnesitelny posit.

Mala, Helenka dostala k narozeninam zlatY prstYnek, ale byla velmi zklamana, kdyt nikdo z hostil si jej ani nepovSiml. Kdyt ut to nemohla dee vydrtet, zvolala: "Oh, mne je takove strakie horko v tom novem prstYnku!"

VEREJNE CVItENi USPOikADA

Telocviena. Jed. Sok. Corpus Christi v Narodni sini u Corpus Christi, Texas v ned. veder, 4. eervna PROGRAM: Uvitani hostil starostou, br. Vaclavem Kuderou.

Basal — Anielca Stranska. Slavnostni ted. Beseda — omladina z Moravian Sine. Hudba — Sines.

TELOCVICNA SpoleenSr nastup. 2eny — na bradlech.

Pohostinne vystoupeni Sokola Houston. 2eny — Avihadla.

Vystoupeni Sokola Floresville. Cvieeni prostna. — stafaich muel a kn. Muzi — na natadi. Spoleene. prostna — mutt). a 'Zen. Zaver.

ZAeATEK SPOLEtNOU VEtEiti V 5:00 HODIN ODPOLEDNE Hojnost barbecue, kuiat, a tak dale.

PROGRAM TELOCVIeN11 V 7:00 HODIN VEER PikESNE Po programu tanee'ni zabava VRAZELOVE HUDBE VSTUPNE: 50c A 15c