Vestnik 1939 06 07

Oran Slovanske Podpor itciJednoty StAtu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONIK (VOL.) XXVII. ^ISLO 23.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 7. &rvna (June) 1939.

NASI ROTSCHILD 2 JE TOMU vice net pill roku, co jsme protivali sve prvni politicks zemetteU seni, pak pkillo druhe, pozvolna se jit vpravujeme do novYch ponieru a elovek ani nemate uverit, jak ten eas utika. Jako by to vSecko bylo bilhvijak davno. Net se nadejeg, ut je tu doba vzpominek, ut rikaS: bylo a vzpominaS, jak se tehdy odehravalo to nebo ono, jak se v dug skladaly dojmy, jak jsi tehdy protival udalost jako jejich ptimY *goueaSnik, jako oeitY svedek nejvetgich chvil nagich dejin. Pit tom vzpominani se vybavuji eloveku v hlave vedle nejdramatietejich udalosti a nejhlub§ich dojrnii i ruzne zatitky mengi, zdanlive zcela podtadne, ale pro povahu doby jiste pozoruhodne.

Abych tak rekl jenom dojmeeky, nekdy dokonce skoro groteskni, pro obraz doby v gak bude dohre, bude-li zachovano neco i z vane techto grotesek.

Tak mi dnes zatanulo na mysli, jak to doopravdy bylo s tim vracenim radii, o nemt se mluvilo i psalo tak mnoho v tech nezapomenutelnYch dnech na zaeatku fijna lonskeho roku, kdyt po torn krasnem dvacetiletem snu, te je s nami pill Evropy, nedalo se ut pochybovat ani okamtik, to jsme na svete sami. Tolik svetoveho pkatelstvi — a najednou jaksi po anglicku zmizelo to vkcko, na' jsme hledeli po Cesku, to jest s bezmeznou diiverou. Start 6eskY ley nemohl to zklamani snest. Pkemahala jej bolest, skudel, sipal. A tehdy tedy, z toho pekla narodni bolesti zrodila se v hlavach na gich vyznamenanych lidi mySlenka, vratit tady a vyznamenani statum, jet za 20 let po svem pamatnem "nikdy nezapomeneme" nas opustily.

Dobte-li vzpominam, general Rudolf Medek byl prvni, kterY pocitil, te rady udelene mu za chrabrost a slavnou Ceskou pomoc bYvalYm velkYm Spojencum v doba svetove \Talky, nahle jej tak till na prsou, le je musi vratit. UCinil tak s picipojenim listu, kterY nemohl nikoho urazit, protote z neho mluvila prase jenom nesnesitelno, bolest a osobni vojenska diistojnost. Byl to nezvyklY krok a politicky jiste nemalo choulostivY, ale maji-li velci narodove test, pak musill pochopit, to na ni maji pravo i lids malYch narodu a mohou ji deli ykraz. Tak jsem na to hledel. Jako na neco, elm ut nelze nic napravit, ale dim take nelze nic zkazit a aim lze zachranit aspofi to posledni, co nam zbYvalo: Cest.

Nevim, kolik vojakil nasledovalo tehdy Medka, a pokud nenasledovali, iiema nikdo z nas prava jim to zazlivat. Vyznamenani, ziskane na vojenskem poll za stateenost, ma velkou cenu mravni a nevraci se jenom tak s lehkYm srdcem, ani ye vYjimednYch dobach. Vice mne zajimaly fatly civilnich osob, protote mnoho z takovYch Mai bYvaji Casto ziskavany pomerne znaene snadno', a co se lehce dostava, je snad mnotno i lehce vracet .. .

Take zde nevim, kolik toho bylo, kolik tech civilnich radii putovalo ve vatovane gkatulce na zapad. V prvnich dnech podle psani novin to vypadalo, jako by kdekdo z yyznamenanYch spechal na poAtu, aby fad ut a byl prye. Ale it se mi, 2e ta horeeka neobydejne rychle

Karel HorkSr. klesla. Veechny Ceske horeeky maji 112 takovS7 sklon k nahlemu klesnuti: u nas ze etyticeti stuprit bYva najednou eestatticet i mane. Jisto je, 2e i tato tijnova horeeka, jet se vyznaeovala palenim radii na prsou, napadne brzy se uklidnila: 99 procent civilnich Mar zristalo doma.

Nedivme se, je to tak lidske. Kalde loueeni je take. U2 stard eeska piseri pravi: loueeni, loudeni, cot je to take. vec, kdy2 se musi rozloueiti VgEM..BRATRiM: Jen jeden ptikaz mam: Sve vlajce veren bud'!

Co na torn, zristanee-li vposled sam?!

Co na torn, trefi-li to take v hrud'?!

Kdy'2 dovedl jsi jit, k vesele ti vlala nad hlavou, pak umej ta se bit! a drkt ji i ruku krvavou!

Kdy2 byl nas celY houf, to no se za zpevu a stale vpted.

Kdo ale sam si trouf', ten s vlajkou nemrite nikdy u2 zpgt!

Je vlajka vic nea ty!

Nas veech to krev, ride duch a svalt kov.

Tve pesti zat'aty smi zatknout ji jen na svrij vlastni rov!

Jen jeden ptikaz znam: Sve vlajce veren bud'!

Co na torn, padnee-li ta pro ni sam! jen nikdy nieim nam ji nezostud'!

Vladimir Hloch s panenkou mladenec. A ted' si ptedstavme, ae se ma elm& rozloueit s netim jeete o mnoho draleim, na je takova panenka: s lesklYm, ttpytivYm pliekem, s barevnou stakou, ktera zdobila jeho knoflikovou dirku a povznaeela jej ve spoleenosti do zvlaetnich vfein. S tim se najednou loueit? S tim se rozloueit navaly? To je jiste nekdy nad lidske sily. A pak — a o torn prave chci mluvit — zde pro nevraceni radii miuvily jeete jine vysoce &Waite drivody, a to drivody finaneni. To se musi uznat a chci zde tedy spravedlive vzpomenout, jak to vlastne bylo: Ano, je tomu vskutku tak, byly tu i velmi vo,2ne drivody finaneniho razu. Vim to, protok mam nektere vyznamenane zname, s nimi2 v tech pamatnYch tijnovYch dnech jsem se potkaval nahodou na ulici a mohl jsem tedy ptimo u pramene ony drivody zjistit. S plachou uctivosti jsem se jich tehdy ptal: "1.31 jste to vratil?" A veichni stejne starostlivYm tonem mi odpovidali: "Vite tentononc jsem byl rozhodnut . . . u2 jsem to balil, ale v posledni chvili mi napadlo: nesmie to udelat, nesmime si pohnevat zapad. Kdybychom .j im vraceli dy, citili by se urakni a odepteli by nam miliardy . . . Vite, maji ptijit ureite miliardy .. .

Atka se tomu hospodatska prijeka. ale ye skutednosti to bude pta.telske bolestne . . . Chteji

nas pry temi miliardami odekodnit za rany, zpilsobene verolomnosti . . . Kolik tech miliard bude, neni jate znamo, ale ureite pkijdou . . .

A proto si musime nechat tad. Kdybych jej vratil, urazili by se a bylo by po miliardech. Jen z lasky k vlasti nechavam si tedy svou stutIu NebYti toho " To jsou tedy ony finaneni drivody, jez jsem slyeel na vlastni uei. Vyznely veechny stejne bezmala na chlup a nemohl jsem jich nerespektovat, naopak, blahoptal jsem veem tern rozeafnym osobnostem, ae neodloueivee se z lasky k vlasti od svYch pliekri a stukk zachranily statu hromadu miliard, a to zrovna v jeho nejtakch chvilich, kdy2 jich nejvice potteboval. Tiskl jsem jim uznale ruku a jeete po rozchodu jsem se za nimi bezdane ohliael, hluboce dojat jejich rozhodnutim ponechati si jiste male ttpytive veciaky jenom proto, aby velike veci Jak jsem se tak v pohnuti za nimi dival, ptipadali mi jako jacisi naei Rot., schildi, jako zkueeni finanenici a bankai, kteti jednim obratem ruky dovedou vykouzlit hromadu penez. Vee bylo et'astne rozhodnuto a vytizeno, tady zristaly doma — a ted' ua slo jenom o ty miliardy. Na neetesti prave v tom se ukazal jaksi haeek, prave zde to ponekud vazne. Jedna libra radii zustala doma, ale celY naklad liber Sterlingil se kdesi pozdrtel, nebo snad take zristal doma, nevim. Jedno je jisto: stutky mame, Rotschildy mame, jen ta svetovd doprava pen& kdyby byla lepei . . . Jeete jak tak rychle to jde po lodich, odvalejicich do Ameriky zlate pruty, ale po souk to jde bidne. Ten stark dobrS7 aeskr le y zna veak dnes jit dobte veechny dopravni obtik, ma ua svou novou filosofii a usmiva se u vedomi, 2e mu na svete pomilte jen jedno: jeho vlastni sila a pater. Sve rany ua si vylik sam. S tim ua musime naptiete poeitat: nejrychlejei dopravni tempo maji rany osudu, nejpornalefei tempo anglicka naplast.

Sveponioc jest nejbezpeenagi kotvou v bouii iivota. Jest pevna, silena jsouc sebevedomim, stateenosti a dovednosti. Jest trvala, pochazejic z nevyeerpatelneho zdroje vlastni vfile a nepodlehajic vrtkavosti pomoci cizi. Teto prank', pevne a trvale, moci uchopili jsme se jii roku 189'7 (rok zaleieni S.P.J.S.T.) a to se zdarem.

• Prfimerna rodina ye Spoj. Statech ma. $3,249 livotniho poji gteni, v porovnani s easti tivotniho poji§teni $273 v Nemeeku, $103 v Italii a tadnYm v Rusku, kde nemaji pojigteni • • Mezinarodni ba ylnaiski schfize za fieasti Egyptu, Francie v zastoupeni s yYch kolonii, poflobne i Britanie, Indic, Mexika, Peru, Sudanu, Ruska, Argentiny a Brazilie — konana bude z podnetu viady Spoj. Stati] dne 5. zaii ye Washingtonu. UCelem schfize bude pokus dohody ohledne omezeni produkce baviny.

Dovedeg-li snesti viterstvi i poraiku a jednat s obema temito podvodniky stejne — Tva bude zeme. — R. Kippling.

Btrana

VESTNitt

LT ANSAS CITY. — Sklizen letogni IX. ve pg eniene rirody Spoj. Statil je jit v proudu v p g enienem pasmu jihozo.padu. 2ne zlateho zrni letotni p g enice pokraeuje jit take na lanech severozapadniho Texasu. Prvni vS7inlaty nejsou nijak uspokojive, nebot' pAenice nesype v'Sude stejne. Mnotstvi zrni po akru motno misty oznaaiti za chude a jinde za dobre. VS7 pomocni sklizriovi delnici rozmno2ili armadu 500,000 farmaiskSrch delnikri, pracujicich v obilnem pasmu Spoj. Statii od poeatku letoS-ka. Tito delnici tahnou vtdy z jihu na sever podle toho, jak sezona pokraduje.

• Berlin. — V nejblitE dobe vyjde prvni eislo 'kulturne politickeho easopisu "Berlin, Rom, 'Tokio" pod aegidou ki g skeho ministra zahraniCI von Ribentropa. Bude to mesienik a bude mit piispevky nemecke a italske.

• • Lond'n. — "Financial News" se dovidaji, to bulharske vlade bude poskytnut fiver y e vSrgi 500,000 liber. Bulharska vlada se zavate, to poskytnuteho riveru pouhje k nakupu 2eleznidniho materialu ve Velke Britanii.

•

•

Moskva. — Slutba v sovetskem namoinictvu byla s okamtitou platnosti prodloutena na pet let, pobietni strafe na etyti roky. V Baltickem moil se konaji velke cvieeni sovetskeho baitckeho lod'stva, jeho se fidastni lodi kadove, pobfetni stratni Cluny a ponorky.

•

•

Ve fa gistickem fikednim liste vyz3"7va tajemnik faEsticke strany Starace vnchny eleny faSisticke strany, aby nepili kavu, nebo aspori ornezili jeji spotfebu. Timto zprisobem — odrivodriuje ministr Starace svoji vS7zvu — vyzrajeme na ony zeme, ktere za svoji kavu nechteji piijmouti na'Se zboti, nS7 br2 tadaji zaplaceni naAim zlatem.

• • Zlin, Morava. — Bat'a se zasazuje o to, aby zakonem byla stanovena povinnost stahovat pH poratkach vepte. Ve vepiovici by se ziskala nova surovina. Nehodi se na v'robu podetvi, ale dalo by se ji pouHti pia vSr robe svrAkil. Milovnici chroupave krirky na vepiove peeince a domaci huspeniny piijdou uskuteenenim Bat'ova navrhu o pochoutku.

• • PodnikavS7 Rumun, kterST poznal slabost americkSrch divek, jet zbotriuji fSechno romanticke, zalotil si v New Yorku "Skolu romantismu", :kde uci Amerieanky "romantickemu chovani" A rozhovorrim. Ve zvla gtnim kursu se mohou maueit, jak se ma nevesta ubirati k oltati, jak polotiti prst, na kter3"7 ma bfti navleden snubni prsten, jak ma naladiti hlas, kdy2 pro"ano", proste, co fSechno a jak nasi ma Mat, aby byla "romanticka". Skola ma velkST rispech, cot se ostatne dalo oeekavati.

•

•

Berlin. — Podle fidaju ristiedny pro tidovske vystehovalectvi ve Vidni, ktera organisuje vystehovalectvi tidri z VS7chodni marky, vystehovalo se z celkoveho pootu 180 tisic tin mosaickeho vyznani, kteti se usadili ve VS7chodni marce, celkem 99,672. To znamend., to v den kontroly (30. dubna t. r.) kilo y e Wchodni marce jen asi 80,000 vyznavajicich Zidt. Sta y vystehovalectvi 120,000 tidri nemosaickeho vyznani, kteH se zdrtovali at do ph y teleni Rakouska ve VSichodni marce, bude mono piesne zjistiti at podle vSrsledku seitani lidu. Ve Wchodni marce lze konstatovati, ae vetEna MO se stehuje do havniho mesta Vidne, kde jedine motno spiniti vystehovalecke formality.

•

•

Z LondSma. — Pri vykoposkach v Crichel 'Down v dorsetskem hrabstvi byla nalezena lidska lebka, ktera podle iisudku archeologil porchazi asi z 20. stoleti pied Kristem. Pri pedlivem 2koumani lebky byly objeveny ziejme stopy chiTurgickeho za.kroku, provedeneho velmi dokonale, kter' naplriuje dne gniho dloveka tim vetjoke nedokonale nasim stroje melt tehdy lide k disposici. Chirurg z doby asi pied 4,000 lety musil poutiti k operaci karnenneho nastroje, jim2 pedlive oteviel lebku a

provedl tak zakrok, kterSr path k nejteVsim — trepanaci lebky.

Zprivir z tidne.

Washington. — Vysoci armadni dristojnici piipravuji rozsahlou kampari za fidelem naboru k vojsku. Pkijme se 150,000 mute behem piistich mesict.

•

•

Berlin. — Nacisticke ritady obsadily polite arcibiskupa Sigismunda Waitze v Salzburgu, odstranily odtud vSechen nabytek a piedaly tuto historickou budovu Hitlerove elitni garde. Waitz byl uvedomen minu1S7 music, to vlada jit nerniite dovolit, aby poutival palace za svou residenci, jetto je majekem statu.

• • RuskS, zahranieni komisat Vjad'eslav Molotov prohlasil y e sve keei k svrchovanemu sovetu (parlamentu) britskou posledni nabidku na vojenskou trojdohodu za nedostatednou a nefidinnou, poznamenav k tomu, to stale neni dosti jasno, jestli Francie a Velka Britanie zamfgleji doopravdy zastaviti nacistickou vSrbojnost.

"Vzhledem k tomu musime bSrti opatrn'mi," pravil Molotov. "Nesmime zapomenouti na Stalinovu vSistrahu o tahani kaStanri z ohne." Pii tom take piipomnel, ae nemecko-ruske jednani o obchodni dohodu mete W i t obnoveno.

•

•

Harrisburg, Pa. — Piedloha, kterou se dini nezakonnSuni t. zv. vysedavaci stavky, byla schvalena legislaturou pies silnS7 odpor organisovaneho delnictva. Pfedloha byla poslana k podpisu guvernerovi Jamesovi. Jsou v ni ustanoveni, dle nicht zamestnanci mohou Wit uznani vinnSlmi z piestoupeni zakona o nepeknem jednani v delnickrch vecech. Zakazuje se ji zastra'g ovani a donucovani delnike pii volbe zastupcil k vyjednavani o kolektivni smlouvu, vysedavaci stavky a poSlozeni majetku zamestnavatele a zastra'aovani zamestnavatele a jeho donucovani, aby spinil ureite potadavky delnictva.

Praha. — V Ceske vet ejnosti se rozEfily zpravy, to bSrvali poslanci a senatoki dosud dostavaji plat, cot ov g em neodpovida skutednosti.

Jakmile president dr. Hacha rozpustil Narodni shromatdeni, pozbyly poslanecke mandaty platnosti a platy poslancrim a senatorrim byly zastaveny. Jedinou vflimku tvoii elenove Staleho vStoru Narodniho shromatdeni, jicht je 24. a kteki podle platneho ustanoveni ristavy vykonavaji mandat i v pkipade rozpu g teni snemoven. Pokud pak jde o naIttevu piedsedy vlady ing. Eliate u piedsedy Malypetra, alo o nav g tevu u piedsedy Staleho v3iboru, jim2 Malypetr ye smyslu platnSrch zakorra je. Vlada se nyni zabSr va, faenim nejnalehavejEch ukole, jimit je na prvnim miste problem tidovskS7. Jette v tornto t'dnu budou vydana nafizeni o riprave tidovske otazky. Zakladni zasadou navrhri pia ureovani pojmu tid je pfiznani k tidovskemu vyznani a mnotstvi tidovskSr ch prarodidri. — Oim kdo ma vice tidovskSrch prarodieri, tim jsou podminky pkisnej g i. Ph 4 tidovskSrch prarodieich neni osoba povatovana za tido jen v nejomezenejEch pfipadech; je to jen tehdy, kdyt dotyenS7 sam nebo jeho rodide se nehlasili za tidy jit 1. listopadu 1918 a kdy dotyenS7 netije v mantelstvi s osobou tidovskou. Mantelstvi s osobou tidovskou vribec y e v g ech piipadech, pia tiech, dvou nebo jednom tidovskem piedku k ureeni pojmu Ed rozhodujicim zpusobem.

• • Stokholm. — Zvla gtni g testi mel kormidelnik Josef Moerck ze Lvedskeho parniku "Albanie", kotviciho prave v pkistavu Landskrone. Po pillnoel se vratil z mesta a ulehi obleeen y e sve kajute. Pojednou uzfel v g nu v otevienS7 ch d y erich neznameho mute. Ten na dotaz, co tu pohledasa, vypalil na kormidelnika, jent zatim vyskoeil s ezka, ranu z revolveru. Kormidelnik citil, to byl zasaten, ale pronasledoval mute, kteil7 utekl po spojovacim mestku na pevninu, kde vypalil dal gi rang, nacea zmizel. V nemocnici, kam odvezli zraneneho namoinika, se zjistilo, to nebS'It hodinek, ktere zachytily kulku, byl by vSistfel zasahl srdce. Takto do glo jen k men gimu zraneni. Jette taint dne zatdenSr U-

toenik se vynalonval na °gloat.

ye strectu, dne 1. cervna 1939.

Ve stfedu min. tStine dna() ye g kole v Barberton, 0., pH spalovani stareho papiru ve vs r y e sklepe g kolnikem P. S. Whitem k-topnepci vStuchu zde nahromadenSich plynri, kterSrm Lkolni budova byla takila rortr2ena. Pri tom prialo k zraneni 57 osob, z nicht 53 bylo ditek 0!none Akoly a etyli osoby dosp'ele. Zraneni dvou gkolnich ditek a tkolnika White povatuji se za smrtelna.

•

•

Zahranieni obchod eesk3ich zemi si udrtel pliznivS7 vSrvoj i za zmenenS7ch statopravnich pomera. Od 15. biezna do 30. dubna bylo vyvezeno za 1205 miliont. K zboti a dovezeno zbo2i. za 852.3 milionu K. TH etvrtiny vSivozu hotove v'robky, zejmena telezo a telezne zboE. Prvni tietina letoAniho roku vykazuje i dobr3i odbyt automobile. Motocyklri se prodalo dokonce jednou tolik co loni. V penetnictvi doglo k vS7 znaene udalosti fusi 6eske banky se 2ivnostenskou.

Washington. — Dopisy, majici peet' vridee antisemitskeho hnuti, v nicht bylo naznadeno, to yratda je ureena pro jiste politiky, byly dnes pfedany pokovnimu departmentu k vyS'etieni.

Jeden z techto dopist poslanST, jak se pravi, vysokemu vladnimu ritedniku George Deatheragem, vadcem rytikri Bile kamelie, obsahoval upozorneni, to 'mite v brzku bS7ti zastielen.

Deatherage int vysmival se tvrzeni administraenich filednika, to Nemecko, Italie a Japonsko ohrotuji bezpeenost SpojenSr ch Statri a pravil, to americk3'7 lid neda se dlouho klamati takovSrm tvrzenim.

• Atheny. — kr 'al Jifi II. odjel v doprovodu ministra dopravy, nadelnika kralovske vojenske kancelate a dvou pobodnikri zvlaftnim ylakem z Athen na sever. — Kral si prohledne v'Sechny pohranidni vojenske posadky v vSTchodni Makedonii a Trakii. Zustane v feckojugosla yskem a g ecko-bulharskem pohranioi nekolik dni. Podle poslednich informaci se zda, to zprava o povolani peti roenikfi zalotnich namoinich dristojnikri na cvideni bude potvrzena.

Zalotnici se maji hlasit u pfisluSnSrch namois -nichjedotk 5.dervna Ignat Jan Paderewski, 781etST pianovy virtuos a bSivalST premier Polska, vydal se v fiterST min. tS7dne ye d- er z New Yorku na zpateeni cestu do Svyvarska, zkrativ svrij pobyt v Americe o nekolik tSr dnri. Pheinou toho bylo nahle jeho ochuraveni. MinulSr tSiden v patek prave v dobe, kdy chystal se k vystoupeni v Madison Square Garden v New Yorku, utrpel lehkSun srdeenim zachvatem, cot vedlo k zrueni tohoto koncertu. Na 10,000 lidi se shromatdilo v uvedene sini a zprava o ochuraveni slavneho pianisty phjata byla s hlubok3im pohnutim. Paderewski ochtiravel hned pii zahajeni sve americke cesty, ale brzy se pozdravil. Byly juste ujednany dtyki koncerty, ale ty byly zru'teny.

• • — Italie ptipravila rozsahlSr zvelebovaci plan pro Albanii, kde jit pied ptivtelenim do italskeho imperia italskS7 kapital a inteligence zrieastnily se exploitace phrodniho bohatstvi.

No y program obsahuje plany hospodaiske, prrimyslove a ozdravne. Dal gi plany tftaji se roz gikeni dopravni site v Albanii. V ramci noveho planu uvatuje se o usidleni 5 milionfi Rohl v firodne krajine u albanskSrch jezer, kde by provozovali hospodaistvi. Krome toho ma b'ti poslano do Albanie na sto tisic italskS7ch delnikt, kteh by pracovali v novSich prrimyslovSrch podnicich, ktere budou zaloteny v Albanii. Timto zprisobem chce Italie odpomoci pielidneni v mateiske zemi a zhodnotiti pfivteleni Albanie.

Pro Italii maji velkou driletitost albanska naleziSte petroleje. Jit pied pfivtelenim Italie kontrolovala 55 proc. albanskeho zahranieniho obchodu. Pokud jde o nalezitte petroleje, tu Italie si v Albanii zajistila velmi cennST pramen suroy in. Stejne velke je bohatstvi 'esti. 36 proc. celkove plochy je porostle vzrost1Sim lesem. V Albanii rostou zvla'Ste buk, borovice, dub a jasan.

Pokud jde o nerostne bohatstvi, tu v Albanii jsou bohata nalezifte asfaltu, eerneho uhli, hnedeho uhli, medi, stic ibra, siry, chromu a jinfth koytt. Naleziete ielezne rudy jsou u Valo-

ny.

Ve stredu, dne oeryna 1930.

OSVETA. Svet veerei ka a zitila. g

Mervyn Crobaugh tVA zvykem, tie pooatek katde vedecke B einnosti se hlede, u Reku. Nekdy se v tomto smeru jde at k Egypt'antm, Babyloriantm, nebo dokonce at k tiriantm, cot se oyearn povatuje za radikalni odchYleni od tradidnich nazoru. Vte obecne fedeno. kekoye jsou nejutiteenefg, chceme-li najiti zadatek urditeho hnuti, ponevadt pfemYtleli tak trochu o vSem, a i kdy o urdite veci mnoho nemyslili, natli pro ni alespori jrneno. Tak tomu jest i s ekonomii — hospodafstvim.

Adkoli se odhaduje, to fteko y e napsali hospodarskYch otazkach pies 150 knih, velka vettina se jich na Stesti ztratila. Plato a Aristoteles, dva nejvlivnejSi real myslitele, prali hospodarstvi jen mentim dilem mezi s yYmi pracemi filosofickYmi, ethickYmi a politickYmi. Nemeli dobre predstavy o tom, to hromadoni bohatstvi je pro jednotlivce velmi letitou otazkou. Misto toho Orin, to nejdfile' titejti po ymosti jest stati se dobrYm nem. JinY fzek, Xenophon, napsal malou knitku o ekonomii, v nit se velmi pane' odrati pourer Reka k dane latce. Recke slovo pro ekonomii — oikonomiks, znamena asi nate household management — domaci hospodafeni. Xenophonova kniha se tudit soustfed'uje na problemy spravy, statku, jedinY druh prate mimeo boj, o nemt myslil, to se mu dustojny ftek mute venovati. Asi polovice knihy jest venovana analyse nejtspetnejti metody vychovy teny, aby mohla bYti utiteena v hospodatskem smeru. Nesmime si proto mysliti, i.e Pie 'cove nemeli spoustu jinYch vatnYch hospodafskYch problemt, aby si jimi lamali hlavu. Ve skutednosti takfka od samYch podatkii, co keckY poloostrov byl osidlen, hospodafske problemy tlaeily tak nalehave, to feed. myslitele se stale ohliteli za smYSlenYm zlatYm yekern, kdy tivot byl lehei a libivejti. ft. e c IcSr vladni system byla kontrola rozlienYch easti tame dfiletitYmi mesty, jako byly Atheny, Sparta, Korintk a Theby. Theby na lezly dostatek kolonii, dimt se postaraly o populadni pfebytek.

Kolonisace a emigrate byly vtdy oblibenYmi prostfedky, jak ulit pfebytku lidskYch bytosti, ale obydejne mely jen dasove omezene Aspechy. Sparta z sebe vytvorila vysoce militarisovanY mestsky stat a zaeala dobYvati tzemi ve svern sousedstvi. Atheny pokra,dovaly docela jinou politikou. Podatilo se jim vybudovati vice specialisovane 4emedeldvi, podporovaly zahranidni obchod, Tegulovaly teeny obili a hledaly cesty, jak rozSifiti dovoz potravin, aby utivily populaci. Pres tato opatteni se hospodafske pomery jak v Athen'ach, tak i ye Sparte, obou mestech, ktera-jsou nam nejznamnejti, zhorAovaly, misto zlep§ovaly.

V Athenach se Adel malYch majetnikt pudy stab velmi trpkYm. Musili si yyptjeovati penize na vysokY trok od majitelt latifundii, a kdy nemohli pujeku splatiti, byli prodani do otroctvi. Hodne z nich pfitlo o svou Oda a odstehovalo se do 'nest, kde se stali rutivYm elementem. Mezi jednotlivYmi hospodarskYmi tridami doSlo k zapoleni a obdas vypukla. revoluce. V dobe Solonove byly odhlasovany za.kony s teelem spiniti nektere potada yky utladovanYch tfid, zmirriujice bremeno dlutniku a starajice se dastedne o nove rozdeleni pudy.

V detnych pripadech tfidni boje nabyly tak vatne formy, to se diktatori, neboli tyrani, podporovani stfednimi a pracujicimi tfidami, mohli zmocniti vlady. Tyranska, vlada se stala opravdu zvlattni a uznavanou formou vlady v ft.ecku a objevuje se s ureitYm prerutenim v mnohYch reckYch mestech od testeho stoleti at do doby Rimant..

Hodne starYch spisavatelA bylo ye svYch bi-

OfSTNxS zorech na vYsledky vlady tyrant znaene prikrYch. Nutno to pridisti okolnosti, ae tito spisovatele meli aristokraticke sklony a pohliteli priznive na vladu oligarchie, t. j. vladu vykonavanou malou konservativni menSinou. Tyranove byli vettinou demagogove a jejich osobni vydani na telesnou strat a zabavu byla vysoka. Byli take ochotni zaplesti se do zahranidnich valek, aby tak od yratili pozornost obdant od domacich nepokojfi. Vida vtichni tyrani se zachovali v pameti pro nakladne vefejne stavby, zejmena chramy a pomniky, ktere vybudovali. Ve znadne mire se jim podatilo zmirniti bidu nittich did, a dokonce si viimali vYvoje zemedelstvi, prOmyslu a vyueova.ni. Vedle toho, to se snatili udrteti podporu tfid, ktere Jim pomohly k moci, tyrani chapali, ze je nutne udrtieti obeanstvo zaraestnane praci, aby melo mene easu na spiknuti proti tivotfun strYch tyrant.

Sparta, jak jit bylo naznadeno, se pokoutela rozretiti svtj socialni a hospodarskY problem tim, to se pfetvorila na Apine vojenskY mestskY stat. KatclY Spart'an byl fipine podrisen stetu a vlednouci tfidou byla jednodute staid armada. KahlY dospelY Spart'an byl pfedevtim vojakem. Mel s ytj dim a domov, ale vgechen eas venoval stalemu vojenskemu vYcviku. 2ivil se z pridelu pudy od statu, obdelavane podrobenou tfidou, heloty.

Od raneho mladi byli Spart'ane trenovani, aby zili pro stat. Byl-li Spart'an po narozeni shledan zdravYm, dostal se ihned pod verejnou kontrolu. Byl-li nemocen nemo mrzak, byl "vyloten" — t. j. ponechan nekde v kraji bez jakekoli ochrany, takte bud' zemfel, nebo byl sehran nekterYm dobroeinnYm helotem.

Ve veku sedmi let byli hoti vzati s yYm rodinam a vstoupili do vojenskYch oddilt. Byli podporovani, aby kradli a lhali, aby se vyvijela jejich nezavislost, vynalezavost a obratnost. Spartske metody byly velmi tspetne pro tvoreni dobrYch vojakt a spartska vojska byla v bitvach pravidelne vitezna.

Podobne i divky prochasely vYkonnYm kursem telesne vYchovy. Presto po svathe jim bylo povoleno titi ling tivot v domovech syYch mantelt. Ponevadt Spart'antm bylo zakazano vykonavati jakoukoli utitednou praci, hospodarskY tivot seine spodival na bedrech dvou tfid — helott, jejicht postaveni bylo mezi nevolnictvim a otroctvim, a perioikt, "okolnich obyvatelt," neboli obyvatelt. z provincii.

Heloti pracovali na statcich, kdetto perioikove byli zamestnani v tovarnach, obchode, rybarstvi a plavbe. byli pod stalYm dozorem a eas od Casu nejsilnejti z nich, kteri by mohli dati podnet ke vzpoute, byli klidne zavratdeni. Spart'ane men celkem nedtveru k obchodu a prtmyslu, ponevadi se ()halvah, ze z nich vyplynou nove potiada yky a nove mytlenky. Pozorovali bedlivYm okem vSechny cizi n)avttevniky a east° deportovali ty, ktefi se jim zdali netadouci.

Otroctvi zaujima velmi ditletite misto v feekern hospodarskem tivote a otroci postupne prevytovali syYm poetem ostatni obyvatelstvo.

Reeti myslitele povalovali otroctvi za oduvodnene a Aristoteles je schvaloval podia zasady, ze nekteri bide jsou pfirodou urdeni k tomu, aby byli otroky.

Hospodarske mytlenky Aristotelovy a Platonovy odrateji celkem podminky teckeho vota, ktere zde byly natitteny. Oba se shodovali v tom, 'Se idealni socialni a hospodarske predpoklady lze nalezti jen v malYch 'nestskYch statech, jako byly Atheny. Predstavovali rozdelenYmi do tfid, z nicht katda provadela ureitY druh prate, jen nejvice prospival rozvoji mestskeho statu. Aristoteles rozdena dve Cast!: oikonomic neboli lii spravu domaciho hospodelstvi a chrematistik neboli nabYvani bohatstvi. Sprava domaciho hospodastvi znamena snahu dodavati zboti pottebne pro lid, a proto bylo pfirozenYm zamestnanim. Chrematistiks vedlo k vYmene zboti a rattle penes a at na prostY obchod.nebo smenu, ktera byla nezbytna pro ziskini potfebneho shoti, jevilo se nepfirozenYm a netadouehn. Podle toho se Aristoteles Oval

Strana 3. s nedtverati na drobnY obchod a piljemrani penes na trok. Aristotelova nedtvera k obehodu plynula poehopitelne z okolnosti, to vettina price v Athenich byla vykonavana otrokY. Aristotehly nasor na brani trokft jest dtiletitY nejen proto, le se pH& nagemu clneSnimu nazirani, nYbrt i proto, to mel ohromny vliv na myslitele pozdejtich dob, zjemena cir kevni ace ye stredoveku. Penize jsou pouse prostfedkem k vYmene — pravil Aristoteles ureenYm k tomu, aby dopomahal dostati zboti od lid!, ktefi je maji, ale nepottebuin k jinYin ktefi je nemeli ale potrebovali. Nelze proto tvrditi, to penize by byly produktivni. Penize jsou neplodne. Proto brani pfidavku za pt jeeni penes formou trokt znamenalo brat! neco za nic.

Aristoteles doklidal svti argument poukazem na smutnY osud krale Midase, jent to zlato je utiteena Yee sama o sobe, a venoval celou svou einnost tomu, aby dotykem ruky promenoval vtechno ye zlato. Nakonec vgak pozna.1, ce je nemoine jisti zlato, a tak — a2ekoli byl nejbohattim mutem na svete, byl v nebezpeei smrti hladem. V dnani dobe jednotlivci i stity kiadly dasto dtraz na hromadeni zlata a melt sklon pohlifeti s vet& pfizni na Midasovu politiku net na uvazovani Aristotelovo.

Plato se staff OroslulYm, protote vynalezl platonickou lasku, v kterou nikdo neveti, a a ponevadt psal o jedne republice, ktera, neexistovala. Podle Platonovy Republiky neboli Utopia hospodalskY tivot inestskeho statu mel bYt zaloten na trojvrstve tridni struktufe, sloSane ze Strateft, Pomocniku a VYrobct. Vlada meta bYti v rukou Straka. Podle jeho nazoru jen ti, ktefi byli zcela vychovani a vycvieeni pro toto misto, mohli se stall Stralci Teprve, kdy protli dlouldrin kursem pfiprav, ktery nadtrl, Plato byl presvedeen to Straici nebudou Jen a to fiditi stat, nYbrti budou jednati tak moudfe, jako filosofove. Jsa sam filosofem, to dobrou vladu lze ziskati jen, kdy take vladci jsou filosofove.

Plato jest canto popisovin jako jeden z prvYch komunistt. V jeho idealnim state vtechny statky, i teny, maji sloutiti celku. Presto komunismus se nevztahoval na vkchny dy, nYbrt pouze na Strike a Valeeniky, kteri byli jedinYmi skupinami, o nicht myslil, to oceni nebo yydrii. Komunismus mezi vy ggimi tridami byl potfebnY — dokazoval — nebot' jedine tim, to jejich mysli byly upine odloueeny od vlastniho majetku, mohly bYti vedeny, aby venovaly celou svou pozornost blahobytu statu.

Jak Aristoteles, tak i Plato mifili k tomu, aby zavedli staly socialni system, v nema by vladnouci tfidou byla mala intelektualni aftstokracie, opfena o vojenskou kastu, vybudovanou podia spartskeho militaristickeho systemu. V Zakonech dospel Plato k tavern, to VYrobci dokonce nemohou bYti priputteni, stati se obeany. Obchod a prilmysl mel bYt provozovan cizinci, Jima melt) bYti dovoleno zustati v zemi v obdobi 20 let. Obdelavani zeme melo byte ponechano otroktm. Aby mestskY stat nepfekroeil optimalni velikost, Aristoteles navrhoval, aby se teny vdavaly v 18 letech a muti v 37, takte synove by se nepfiblifdli veku schopnemu k uzavfeni manteLstvi, dokud by oteove nebyli pripraveni umfit.

V dneini dobe mnoho koncernt pfineslo nahromaden1 nesmirnYch majetku, z nehot vyplYva take nerovnomernost vlastnictvi. V dobe pro.sperity se vefilo, .e pH podobnem pfekotnem rftstu a pokroku se problem rozlutti automatick, tim, to se katdY stane zamotnYm. Od to doby, kdy se takove re-teni jit nezda pravdepodobnYm, hodne lidi pfichazi k tavern, to snad nejlepti hospodatskY rad by byl tam, kde by nebylo ant nesmirneho bohatstvi, ant velke chudoby. TakovY ideal slate stfedni eesty by se shodoval s nejlepti hospodatskou MOilea012 ftekti.

Straila

V It 6 T N f K

udil dopisovatelskfr Dopisy, jeg by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklacle, ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhednuti.

Dallas; Texas.

Mili etenati Vestniku! eas leti jako voda a stet Zupy Ji gni je- ptede Ovetrni. VYbor se schazi ka gcleho tYdne k poracle ptedbeg n3%ch praci, kterYch je velnii mnoho a povetil mne, abych vain napsala ruzne podrobnosti tohoto podniku.

Snahou tohoto vYboru jest, aby jak cvidici tak i navttevnici byli solidne obslou geni. K tomu einime dalekosahle ptipravy. Mluvim za kuchyriskY vybor, kterY je dule gitou slogkou sletovou. Tea o ubytovani bude nale gite postarano.

Fokud staci v soukromych domovech i v budovach k tomu ptislutnYch; ovtem nemo gno sli bit ubytovani prvottidni, to pfi tak velkem ctu neni naprosto mo gne, ale vybor k tonnu pracuje, aby vae bylo vyhovujici.

Dale je vybor cvidebny, agitaeni, tiskovy, informadni, hospodatskY, a jine vydani s tim spojene jde do stovek, a proto vtichni maji na 6vS7 ch bedrach s tim mnoho prace a zodpoved-' nosti, s timto sletem, ponevad g to ma bYti i velka manifestace naaeho lidu pied jinonarodovci. Je site pravdou, ge nas znaji jako sousedy, soukromeho givota, ale velmi.nam prospeje v nynejti dobe, kdy celY svet zna jmeno oeChoslovak ze zabrani a hlubokeho poni geni za vlady Hitlerovy, ge v cizich zemich pro nas vy ystava, mytlenka, ze ka gdY narod ma pravo na svobodny givot a zvlatte narod uvedomelY, jakYm j sou Ceti, nemdge zahynout, ma, pravo na spravedlnost, a ta pfec jen &five di pozdeji zvitezi.

Je proto dobte Cas od easu potadat nejakY vetsi kterY by utu'goval blizsi styky s americkou vetejnosti. Kdy g chceme, aby oni se pribiizili k nam a lepe nas poznali, musime jim ukazat co dovedeme, a prave Sokol je k tomu velmi zpdsobilY svoji vyspelosti telesnou a kaz-: ad. A tak neni jen na nas dallaskYch, ale na vaech jednotach texaskYch a oklahomskYch, aby zapomely vaech osobnich malichernosti a v nejvettim poetu se dostavily, jak cvidici tak i ptiznivci mytlenky sokolske, tak aby naae representace na tomto podniku byla co nejdustojnejti. Co to (la tern vedoucim prace a co vederu obetuji, aby cvidici vaech did nedemu nauCili, a pak kdyg se maji pochlubit s vYsledky sve namahave prace, polovieka jim tekne, ge na ve,tejne cvidit neptjdou. Ani si snad neuvedomi, jak toho sveho naeelnika zarmouti. Ne ge by litoval sam sebe, sve namahy, ale lituje vas, ze_nevite lepe.

Obeti, ktere van-1 nas gupni nadelnik br. Fr. Houg vieka ml. ptinati, nejsou lehke. Po praci v kde celY den tegce pracuje, cviei po ye6erach nejen v domaci jednote (naeelnikem jednoty zdejti je Frank ebestik), ale jezdi do Ennis, Fort Worth a pak se sudastriuje schuzi a jineho vyjednavani, co g ho ()dyad/ kagdeho vedera z domova od jeho rodiny, ktere, ho nut-. ne pottebuje. A proto i tento obdiv .ochoty a Lasky k veci sokolske plati i pro jeho germ a .synka, kteti musi vedery travit sami doma dlouho do noel, cviel-li mimo Dallas, pfijigdi domil v 1. neb 2. hod. v noci. A ph torn je zde dlugno vzpomenout i velke prace br. L. Kadlece. Kolik on se najezdil po jednotach v kagdem pocasi, dnes tady, zitra jinde. Schopnosti jeho sahaly daleko, nejen cvideni, ale te g divadla, uspotadani akadernii a sam jako vYbornY 'Avec a komik programy vyplrioval. Nezapominejte jeho prace a dostavte se k nam v hojnem poetu k tern vYznamnym svatkum sokolskym.

Rada referuji o torn, co na vlastni odi vidim.

Br. Nesuda, gupni starosta, zval mne na prohlidku mistnosti, kde se bude ve dnech 17. a 18. stet potadat, a mohu yam s dobrYm ivedomim ge mistnost je dobte zpusobila, pro ten 1)odnik. Je tam 4,500 sedadel. Poe/tame na velkou Adast natich americkYch spoluobeand, ale my nesmime se dati zahanbit malyrn podtern naai narodnosti. Ptidirite se o to, aby ta vela

budova byla zapinena. Byla jsem tam kolem 3 hod. odpol. a v ten den bylo horko venku dervencove, ale v mistnosti nebylo tak horko, ad tam byly vaechny okna pozavirane. Neni tteba miti obav, ge tam tolik zkusite horka,' jak se stalo pfi sokolskem cvideni v roce 1936 v Cotton Bowl, toho budete uchraneni. Naproti to budovy je pane misto pro zavody, ktere zapoenou ua v sobotu. V tege budove je take velkY sal, kde budou ubytovani mu gi cvidici. Dale se tam nalaza pkihodna, kuchyne, kde za levny peniz bude varn natimi sestrami ochotne poslougeno chutnymi pokrmy, ktere nate 'Zany budou pravovat. V Sokolovne bude druha kuchyne, kde vgdy naleznete jidla ptipravena, a to se samo sebou rozumi ge i napoje budou k dostani.

(To pitu proto, aby se nekteti nebali sem ptijet, ge se zde gizni zalknou) Z toho seznate, ae je snahou mistni jednoty, nalegite se o vas postarati, a proto planujte uk ode dnetka, abyste si u nas dali dostavenidko v podtu co nejvettim.

Zdar a fispech tohoto sletu bude dark vzpruhou k prat); sokolske.

Po vetaine v ruznYch jednotach potadali zabavy ye prospech vyda.ni s vyslanim evidencii na tento slat. t 'ape neni mo gno hraditi cestovne cvieencd. Udela se to jednim, musi se tak u&nit vaem. Slet tenth si vy gadal velke finandni obeti a jestli co zbude po zaplaceni fgeho, tkolem gupy jest vyslat nekolik cvidencri k fidasti hromadneho sokolskeho vystoupeni pfi 6eskem Dni na vYstave v San Francisko, kde nyni prisobi br. L. Kadlec. SokolskYm heslem jest: Ni zisk, ni slava! Stale v pied, zpatky ani krok!

Dale prosim vaechny ty, kteti vlastni slutne kroje narodni, aby si je s sebou pfivezli a pomohli nam svoji freasti v nich zpesttit tento slat. Nemusi to bYti prase Cleni Sokola.

Lituji, ge nemdge byti ptedvedena slovenska Beseda. Je takova, svigna, ladna, a mane znama neg narodni, ac vaechny tti narodni — mora yskit, slovenska a eeska jsou pekne, ale neni dost easu.

Jak z oznamek v eeskYch easopisech se dozvite, nebude to jen cvideni sokolske, ale budou se podilet i jine organisace na programu svYmi eisly.

Beseda, pro nas ji g trochu vaedni, dobYve, si stale na popularite u jinonarodovcd, obzvlatte je-li tandena v na gich pestrych, krojich. Ptipada mne jako nesmrtelne dllo Bedticha Smetany, "Prodana nevesta". Jake 'Mitt tYden zdelirn dark podrobnosti tYkajici se sletu.

Prosim br. redaktora, aby mi odpustil, ze zaujimarn tolik mista ye Vestniku. Ale jak ho znam, je take stars' harcovnik sokolskY a proto bude k mYrn obtirnYm zpravam shovivavYm. Kam se podel statieek Barton s jeho puntiky?

Potad je marne hledam ve Vestniku i Oechosloviku. Snad potad nekoleba? Vite co, statidku B., ptijedte nam to Pict osobne na ten slat, prod nepitete. Nezapomerite s sebou vzit svoji mainu. Bude to mot genskYch, at' si na vas dava pozor.

Tegim se na shledani s vami vtemi ye dnech 17. a 18. dervna. S pozdravem znamena se, sest. Bogena Valeikova. tad Krasna, eislo 96.

Cteni brat/I a sestry! Na ptitti neat' dne 11. eerna pfipada nam tadova, schuze. Pujde-li to tak s temi schrizemi jako dosud, tak ja, teg ptestanu jezdit a zfistanu doma. S bratrskYm John Marek, tajemnik. pozdravem, tad RffiovY DOI*, eislo 89., Rosebud, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, ge ye schdzi dne 11. eervna promluvi br. Chas. Navratil. Tedy ptijd'te jiste do schtze a vezmete s sebou ty krajany o kterYch myslite, ge by se do Jednoty dali zapsat. Tedy jiste ye schtizi na shledanou!

Anegka Skupin, taj.

S pozdravem,

kid Nova Viast, eislo 37., Frydek, Texas.

Mili bratti a sestry!

Timto yam davam vedet, ze budeme konat schAzi dne 11. dervna, druhou nedeli v mesici Cervnu. Hled'te se vaichni dostavit a svoje poplatky zapravit. S bratrskym pozdravem, Norbert Jeg.

Ve stfedu, dne 7. dervna 1939.

Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Konedne snad k tomu dojde, ge bude zamezeno to zhoubne nideni natich fitodnYch pozemku, vymYvanim vodou a vary a ze se poda naaim rolnikrim pomocna ruka, technicka vypomoc a finanCni pomoc, aby si oni mohli svoje pozemky "oterasovat" a prvnim velikym krokern v tomto smeru jen ten, tak zvany "State Soil Conservation Law", eesky "Statni zakon pro zachovani pddy", ktery byl pfijat naai stetni legislaturou, ktera nyni zasecla v Austinu, a podepsan naaim guvernerem, kterY gto zakon takto ihned veael v platnost. Byl jsem ptitomen minule pondeli v Temple, Texas, prvni schrize a banketu statniho vYboru, kterY ma zakon tenth hledet uplatnit, a byl jsem velice ptekvapen tim zajmem pro tuto akci, kterY tam bylo mogno na vaechny strany pozorovat. Byli tam mnozi rolnieti vddcove z A. & M. College, prof. H. H. Bennett z Washingtonu, kterY je uznavan co otcem teto mytlenky pro zachovani pfidy ve Spoj. Statech. Byl tam naa guverner O'Daniel, nekolik elend naai statni legislatury a mnozi jini ze vaech east Texasu.

Bylo to velce pane a zajimave sejiti lidu a vaichni tednici byli vyslechnuti s velkYm zajmem. itednici byli na g guverner O'Daniel, prof. H. H. Bennett, poslanec z ni gtiho domu Hon. Bailey B. Ragsdale z Crockett, kterY prosadil ptedlohu tuto pies ni ggi dfun naai legislatury, a pak naa krajan senator L. J. 8ulak z La Grange, ktery prosadil ptedlohu tuto pies naa statni senat. Vtem shora zminenkm dostalo se za tuto praci mnoho zaslou gene pochvaly od celeho shromadeni. Mne to vgdy velice teal, kdyi nekterY ten nag' krajan prosadi nekde neco skutedne "kkovneho" jako to udelal tentokrat nag senator gulak, a ja, mu gratuluji k jeho itspechu. Lida v jeho distriktu a naai krajane po celem Texasu mohou bYti na to hrdi ge on, naa krajan bral lvi podil v zavedeni tohoto zakonu, kterY dle meho nahledu je vYznarnnejal a dalekosahlejti ne g kterkkoliv zakon co byl pfijat naai statni legislaturou od obeanske valky a kterY je ten nejdemokratietejti zakon, kterY byl kdy zaveden, neb cela tato akce pod timto zakonem zavedena je docela stoprocentne v rukou a fizeni rolniku samYch. Od tohoto zakona a akce ocekavany jsou velmi dfde gite veal.

Byli to naai krajane, kteti pomohli stat tento vybudovat, byl to naa krajan senator gulak, /dell pomohl zakon tento zavest, a snad to budou naai krajane na prvnim miste, kteti budou chtit zakon tento co nejvice uplatnit. Snad nam br. redaktor Moueka pode, ye Vestniku pine vysvetleni tohoto zakona, jak k tomu bude miti ye Vestniku misto.

Kdyg jsem ug skoro pied rokem ptestal o myth zajezdech do Rio Grande Valley do Vestniku psat, eastokrate se mne lide tazali fistne a dopisy, prof jsem o tom ptestal psat. Nekteti se o to zajimali ze skuteeneho zajmu, nekteti ze zvedavosti a nekteti snad ze akodolibosti; mysleli si snad, ge snad to tam ve Valley vaecko prasklo. Mile se ve Valley libi a ja myslim, ge pro maleho rolnika, kterY chce pestovat rtzne plodiny a trody, leptiho mista nikde neni. Ze ceny vaech rolnickych produktd jsou nizke, to kagdY vi a to plati vaude, a ja jsem prodavani tech pozemkii nenechal proto, ge jsem z toho dostal strach aneb podobne, ale nechal jsem toho prozatim pro ty pfieiny, ktere br. Fr. Truksa vypisuje ye svem dopisu ye Vestniku ze dne 17. kvetna. JO, s nim souhlasim skoro sto procentne a jeho dopis zrovna odpovida, prod ja jsem tech pozemkti ye Valley prozatim nechal.

Dalo by se o tom napsat dost, ale a g nekdy pozdeji. S bratrskYm pozdravem znamenam se, J. F. Chupik.

Nejkratti bitva.

Bitva, v ktere byla vypalena jen jedina rana z dela, byla svedena roku 1812 v Americe.

V Sackett's Harbour na jezefe Ontario se objevila anglicka lod' a vysttelila jednu deloyou kouli na americkou pevntstku. Koule spadia ke zdi a skutalela se k noham americkeho kanonYra. Ten ji ihned vzal, nabil do sveho dela a vysttelil zpatky na britskY Clun. Koule zasahla, dtrnact muff bylo zabito a 18 zrane"Fact Digest", N. Y, no — a bylo po bitve.

ye sttedu, dne 7. eer yna 1939.

OSLAVA DVACETILETEHO VtROei ZALOiENI RADU gTEFANIK. Pkia" el jsem site trochu opozdene na tuto slavnost, nicmene -creak jeete yeas, to jsem mohl poslouchati prveho teenika, redaktora Vestniku, br. Moudku. Bratr Moueka je jednim z tech tednikta kteti dovedou do sve keel vnesti ptesveddivot a zanicenost ku themu o ktrem hovoti a dovedou mluviti jai!. se tika do dui posluchaeri. Z jeho fedi line opravdovY zapal praveho vlasteneckeho citeni, lasky k narodu a veemu deskemu a neni tedy tteba pkipominati, to jeho tee byla vyslechnuta se zajmem a pochopenim.

Rovnet druhy teenik, soudce H. Chernosky, ptedseda H. U. dovede ye svou tee vptisti tu osnovu nakch krasnYch idealu, jet jsou vepsany ye 'kit flak velke Slovanske Podporujici Jednoty, idealy, ktere jsou svaty naeemu deskernu narodu, pro ktere trpeli a krvaceli flak ptedkove a jet' jsou tototnYmi s idealy zakladateld teto velke republiky, pod jeji hvezdnatY praporec i my jsme se uchylili. A byli to Cechove, kteH jia dam) vyzdvihli ty krasne idealy, tu lasku k drobnemu lidu a svobodu ptesveddeni a hajili je proti skoro cele Evrope ve valkach husitskYch. A ku cti Oechoslovand i ostatnich Slovand slum se zde zdfirazniti, ze nikdy nepodnikali valek vYbojnYch k ujatmeni druhYch narodta jako to dinili jini narodove, tiebas pod farisejskou rouekou civilisadniho poslani. Mam radost, soudce Chernoskyho vzpomenouti to naei mladete, kdyt ji klade na-srdce, aby byla dobrYmi Ameridany, lee pti tom Inula ku tern idealum, jet byly drahYmi jejich roditelum, aby mela fictu k nim a k tomu, co vee tito prilkopnici zde vybudovali s velkYmi obetmi a to hlayne jen pro ne, neb v tom se vlastne 2rcadli ta velka laska rodied k detem a hlavne by mela fictu a vanost ku naei velke SPJST jednote, ktera, je tim nejskvelefeim a nejvzacnejeim pamatnikem pilne, nehluene a ptece tak plodne prate nakch eeskoslovenskYch pionerri a jejich potomka zde, v Texasu. A my 6echoslovane texaski mriteme s opravnenou pYchou pohledeti na na:si mladet, na ty prve potomky i pozdejei generaci, prokazavei se byti dobrYmi detmi a take dobrYmi oboany tete zeme. Toho veeho, co na g dobrY, pilnY, getrnY deskY lid vykonal od prvYch dob vstupu sveho v time lany Texasu vzpomenou jiste aridly dejin, zapsali jsme zde naei Cinost a nafee pismem nesmazatelnYm, neb jen elechetne a humanitni cile byly tem pionYrfun a jich potomkrim voditkem.

Br. Fr. Steiner, pokladnik H. U., ptedstavenY br. ptedsedou tadu 8tefanik, byl rovnet nadeen.e uvite.n a dekuje za toto uvitani, projevil sve poteeeni, to se mohl steastniti tak yYznamne oslavy a shledati se s tolika svYmi ptately. Blahoptal tadu 8tefanik i tadu Pokrok Houstonu, zrovna tak jako soudce C. H. Chernosky ku to plodne praci, jet je patrna z toho, co oba tady vybudovaly, k obetavosti jejich elenstva, jeji vYsledkem je tak fenomenalni vzrdst elenstva a pomniky kadovYch budov, to to obraci pozornost veeho elenstva SP JST jednoty k Houstonu, tomu Benjaminu mezi yeteimi eeskoslovenskYmi osadami ye SpojenYch statech. V kratkem jit ease, po tomto dvacetiletem ykrodi tadu 8tefanik bude deskY Houston svedkem oslavy tkicetileteho vYredi zaloteni tadu Pokrok Haustonu a soudasne s tim petilete yYrodi jeho velkolepeho stanku, chlouby Ceske osady v Houstonu.

Po to promluvil jeete starosta zdejei sokolske jednoty, dobrackY br. Alois Vaja jeho tee dygei zajmem a laskou pro yea Ceske byla rovne2 vyslechntua se zajmem a pozornosti.

Bud' zdar oboum tadiim a jejich plodne a neUnavne prate!

Velmi hezkou a ptilehavou ozdobou slavnosti potadane tadem 8tefanikem na podest dvacetileteho trvani bylo divadelni ptedstaveni poutaye lidove hry, protkane narodnimi zpevy, nesouci naze y: "Budeme titi na veky!"

Pouta yY a libivY obsah deje hry vpletl autor v ladni celek a retiser byl tentokrate obzvlaete et'asten ye yYberil hercil pro jednotlive Ulohy, eehoi byla vYsledkem velmi zdatila se-

VESTNIK hra celeho kusu. Jit prva osoba zjevivei se na jevieti po vyhrnuti opony, vYmenkat Petr Lipa, hranY br. J. Svrekem byla toho drikazem.

Vytvotil tu figurku dobrosrdeeneho dedy vYmenkate tak trefne, jak pohyby, tak i slovy, to lepe nemohla byti podana a dlutno dodati, to to byla dlouha filoha s dlouhYmi monology. Br. Sedan, kterY ma sklon pro jistY druh postav, byl ve svem tivlu v uloze sedlaka Karla Lipy katdym coulem. Sestra R. Nezvalova byla nepochybne odkcjena (to je jen obrazne psano a nesmi se to brati na pkisne valky) pro dramatickou tvorbu svYm mantelem, br.

Dominikem Nezvalem a on v tom ohledu musel bYti dobrYm pestounem, jak bylo zjevno z jeji roll, jet dosed sehrala na prknech Thaliina stanku tadu Btefanik. Jako Vendulka se opet nam libila, zvlaete v torn vYbuchu lu nad odchodem sveho milaeka a projevu radosti nad opetnYm se setkanim, tulle se k nemu jako lafika ku svemu mladeti. Nu a to as tueite, to br. Nezval, vystoupivei v filoze Jenika, jejiho miladka se civil aby ty pohnutliye scony nezkazii. Br. Nezval rovnet dobie ovlada paletu a etetec a tielit slouti jevieti oboustranne. Br. F. 6tvrtnik zablYskne se nejlepe v Ulohach sedlakti, tak jak by zrovna na poll vyrosti, sehral velmi pane filohu sedle.ka Hajka, ma za sebou dobrY vYcvik v ochotnickern herectvi. Zrovna tak Oldkich Va.la, jent ma znaenY talent. V tato hie vystoupil jako Ferda Fiskla, non plus ultra "etrateg" a politik. Sestra M. K. Va.lova, ktera nekdy nesouhlasi s nekterYmi mymi vYVedy jako elena Birth Control League v zajmu omezeni vYbojil a svetoveho miru, je take zrobena z hereckeho testa, jeji drobnejei postava spolu s pfirozenYm stylem mluvy ptispely ji velice v sehrani stare podomni obchodnice. Autor ji sice tituluje jako "babku s cukrovim", ja jsem piilig galantnim, tak ji uvadim zde pod solidnefeim titulem. Mati pfiroda jedna, v tom ohledu skoro maceesky s tenskYm pohlavim, Dokud jsou mladymi, tak je obdatuje vice neb mene rriznYrni privaby, skrytYmi neb zjevnYmi a i k tern, ku kterYm byla skoupou, vrhla nejakY skryty privab v klin, lee v pokroeilem veku je opoueti jako krkavai matka.

Br. Zahn, vzdor svemu nemeckemu jmenu mluvi dobie desky a je take vitanou mladou hereckou silou. Tentokrate vystoupil v dloze emigranta Egona Fuchse a hral dobie. Ma osobitost a talent pro filohy mladYch elegant.

Neni to zrovna galantni zpiisob, ponechati si damu fieinkujici ye hie at na konec, ale to neni ma vina, nebot' Hana, jedna z rekyh hry byla at na konci uvetejneneho programu. Hanu hrala sestra Jindkicha Earlova. Je-li theorie o dedienosti spravnou, muselo se neco z hereckYch talentu jeji ptedkfi ptenesti na ni, jak po pteslici, tak i po meal. Vystupovali na jevietich v Praze a ye Vidni a do konce i na eirem Atlantiku, na improvisovanern jevieti spoleeenskeho salonu ve "Floating Hotel S. S. Amsterdam" Wave Alley and Foam avenue, Western Atlantic, posledni veder pied zakotvenim v Hoboken. Ba zda se, te ta theorie dedienosti se pteridei na jeji deeru'eku Marilyn, soude dle obeasnYch ukazek v ni snad almajiciho talentu, kterY by ji mohl prokiestiti pozdeji cestieku do F.4killywood, aby tam eazatila jako hvezdieka deskeho piivodu. Sestra Earlova, dobte chape vaechny detaily filoh jet hraje a dovede je ptedvesti slovem i ve zpevnem rou ge velmi dobie. Celkove posouzeno, souhra byla vYborna, to byl posudek veeobecveichni herci hrali velmi dobie a retiser, nevim kdo jim byl mohl bYti spokojen. Zahledl jsem sestru K. etyrtnikovou v tak myslim, ae na retii podilela. Sestra "tvrtnikova, rodem z pratskeho kraje, je kusem umelee yYtvarneho, videl jsem jit" liodne jeji y Yrobkri. Pro tuto zabavu vytvokila z testa ptimo umelecky model pernikove chaloupky s celYm pkislueenstvim, ba do konce i s dapem u komina, jako jemneho podotknuti, to mladY parek dlici v chaloupce ma dorueitele bejbinek po ruce.

Naveteva slavnosti byla nad odekavani velka,; vzdalenejaich navetevnikfi cete houfy. Tak z Corpus Christi s Vat'kern Kuderou,starYm

Strana 5. sokolskYm hareovnikem ptibyli J. Baea,k, Jos. Koubek a Karel Elie, z East Bernard br. KlinkovskY a z Orchard br. GajevskY, oba veterani ve spolkove praci, z Alvin ptibyl kozacky "hejtman" br. Truksa se svou pani, jeden Schovajsa ptijel z Iowa Colony, druh se svou pani z Danbury, "Fajtvil" vyslal br. Steinera„ z West jsme pozdravili bratry Moneku a Holdska a jich choti, Galveston zastupovala pani Stanovska,, se svou redinkou, rodina LebrovYch, vzdor velke vzdalenosti, pies 140 mil sem a tarn, z Cleveland, Texas, navetevuje naee zabavy v obou sinich, (srdeenY dieek za svezeni), z Red Ranger od Rogers byla tu ma sestra pani K. Fojtaekove., z Fairbanks piajeli Be,bkovi i Vajovi, byli tam navetevnici z Alief a z Rosenberg a nevim jeete odkud.

Kuchatkam a damam v kuchyni a vtibec veem sluei vzda.ti pochvalne uznani za tu yeachnu starost, u baru br. Baletka daval east svemu jmenu, otadeje se jak na obrtliku pH obsluhovani tiznivYch a jeho pani tea.

Zabavni vYbor mne potadal, abych jmenem fadu Stefanik podekoval vaem mivetevnikilm slavnosti, panrim tednikrim a iiainkujicim, jak na, jeviki, tak i ostatnim, jakot i Texanu a Vestniku za redakeni referat o slavnosti.

S. P. Studnienk.

eE g rrit GRADUANTI Z VYggiCH gKOL HOUSTONU. Sam Houston High School.

Hoai: Kudla Mitchell, Vychoperi Charlie L Divky: Aneirtec Rose M., Kronenberger Cornelia N. John H. Reagan High School. flak: Bednat Charlie V., Biezik Robert Lee, Dvotak Henry R., Waneck Leonard J. Divky: Butek Theresa Jo., Chalupnik Elsie B., Farek Edith Mae, Holub Wistaria, Hrutka.

Doris Mae, Kincl Vlasta I., Machala Margaret, Tobola Nelrose.

V pololeti• Hoai Dolejeka Frank, Maraeek Willie Robert.

Mirabeau B. Lamar High School.

Hoai: Kachtick Robert F., Koeut John.

Divky: Kopeck Ruby, KolaHk Beatrice M., Kunetka Evelyn M. Stephen F. Austin High School.

Hoai: Hudeck Albert jr Divky: Hruaka Loraine F., Medlenka Clara M. Milby High School.

Hoai: Hoek Anton.

Divky: Mach Doris Anna, Merka Dorothy R. Jefferson Davis High School.

Hoai: Kopeck Raymond H., 8ebesta Leon H., Skrhak John.

tad Bratii Svornosti els. 60, Wallis, Tex. Cteni spolubratii a sestry!

Timto varn davam vedet, byste se dostavili do ptieti schfize, ktera se bude konat dne 11.. eeryna odplodene o 2 hodinach. Tak se dostavte vaichni, neb za 3 mesice ut je neco k projednavani, a jak jsme tarn jen sami fitednici, tak co materna sami ujednat? A take vite, ae vice lidi, tim vice rozumu. Tedy nezapomerite na druhou nedeli v eervnu se do schilze dostavit. S bratrskYm pozdravem, J. M. Vagina, taj_ Rad Vyzovice cis. 114, Fairchilds, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam vedet, ae budeme konat naei schfizi dne 11. eer yna o 2. hodine odpoledne, tak se dostavte. Mame take nekolik novYch eland. A zaroveri oznamuji, to fieetni vYbor musi knihy pkehlednout a dati tyto do potadku. Tedy nezapomerite a piijd'te do schtize. S bratrskYm. pozdravem, Joe Kadera, pfedseda.

V Polne pti bourani zdiva stareho zarnku byla nalezena ve stkilnach stand slepici vajieka.

V zameckem archivu je zminka, to pti piestavbe ye 14. stoleti bylo do katde stfilny zazdeno jedno vajieko jako symbol tivota. Pet set let stara, vajidka byla nyni ulotena v museu. Ve starych budovach bYvaji nachazeny take zazdene koeky, i licle bYvali za 2iva zazdivani, ktere stavebnik dal zazdit pro t.te.sti.

Strana tl.

DO CROSBY A OKOLi !

Ptatele! V nedeli 11. eervna, ptesne ye 3 hodiny odpoledne v mestske vy ggi gkole v Crosby bude opakovano divadlo, ktere sehrali ochotnici tadu Stefanik pii ()slave 20-leteho trvani tadu, "Budeme it na veky", na tadost osadnikti z Crosby, kteti byli ptitomni tomuto deji na Cottage Grove. Prod si to pfeji je, te je tarn u vas v Crosby, Eastgate a Sheldon hodne dobr-Srch a divadlo milujicich osadniku, kteti se na vzcialenejal cestu boji pustit z te ptieiny, vederni zpateeni testa je nebezpeend pro jizdu a pak na veeer ph poklizeni v hospodatstvi je potteba obou rukou svedomiteho hospodate, proto chceme s radosti vyhovet a divadlo bude sehrano odpoledne ye 3 hodiny. Dej trva dve a pul hodiny. Proto ptatele odlotte na chvili v gechnu vagi praci, vgechny vase denni zajmy a ptijdle na tato divadlo, ktere vas povzbudi k vetgi odvaze, k spoleeenskemu va gemu tivotu a uchrani vas o poklesnuti na mysli po torn co se stalo s nagi ubohou vlasti. Nage zraky se stale upiraji na nage teskoslovensko a srdce nage vzdychaji: Bote, co's to dopustil! Citime denne ty vzdechy na geho lidu at sem za mote. I my jsme ositeli, ale za to se pevne semknem zde v jeden nerozborn3i celek. Na ge srdce zmeklo temi utrapami, tim ptikotim nam dinen-Srm, a ty hlavieky co je gte zUstaly nepoddajne, ty jiste povoli at uvidi toto divadlo. Vtdyt' na g' venkovskSt lid je dobrSr, nezkatenST, ma srdce vtdy na pravem miste, ale te je nekterV trochu nedtivetivS7 nedivime se, vtdyt' tivot na geho farmera je teikST, pinST bojt s phrodou, ktera, je take nekdy nespravedlive. a pak kdyt je 'nekdy skiaman, tak pak pochybuje, ale * nikdy neni Dik te jsme zde v Americe, kde je volnost slova a tisku a te tu neni tadne diktatorstvi. Proto ptatele hlavu vzhirru, srdce na pravem miste!

'Mime se na shledani s vami v nedeli 11. dervna ye 3 hodiny odpoledne v mestske vy ggi Akole v Crosby. Vstupne 25 centii. Divadlo bude hrano za katdeho poeasi.

Tet sokolska, omladina v sini tadu 8tefanik v Houstonu potada, v nedeli 11. eervna veder yeeirek na padest v gem tatinktim. Jelikot 18. dervna jeddou do Dallas na slet, tak pry maminkam a tatinktm stejnou merou. Vstup 15 cent(' katciST a mute se vytandit at do rana. Na zdar!

Orchard, Texas.

Mill etenati Vestniku, bratti a sestry!

Kdyt tivot nag klidne jde svou cestou, tu ani nevime jak jsme gt'astni, at kdyt zarmutek, bolest a starosti se dostavi, tu teprve si uvedomujeme dole bSrvale na ge gtesti. Tak se nyni deje nam vgem, celemu deskemu narodu a hledame pHCinu, co v ge zavinila na ge nettesti.

Kdyt nekdo z na gich milVch stone, hledame pro nej leky, kdy2 se ptihodi nejake negtesti, hledime vge napravit jak nejlepe dovedeme dle nagich sil a schopnosti. Nyni, jak je nam vgem znamo, potkalo velike ne gtesti nage krajany ye stare vlasti, proto by katc1Sr uveclomelS7 naginec se mel ptihlasit do teto velike pomocne armady a ptispet praci a penezi, a katdSr by mel mit z toho radost, te mute udelat nee° dobreho pro svtij nand. Jak bolno jest v gak nazi vgem, kdy2 setkame se s lidmi, kteH nechapou tuto svou narodni povinnost a hubuji, ze narod si to sam zavinil, a prave timto citivodem gkodi dale akci. Nedovedou-li tito lido spravne myslet a chapat, necht' si — ale at' neodrad'uji ty druhe, kteH jsou snad vlatnej gi, ale daji si fici a pornttou dle sve motnosti. Kdy2 spojenci v minule valve tlaeili generala Hindenburga s jeho armadou zpet do Nemecka, tu on ve sve beznadejne nalade pozdvihnul zrak k nebestim a pra.vil: "Pane Bote, kdyt uz jsi tak na nas Wince zaneftel a nechce bVti s nami, nebud' aspok prosim Te, proti nam!" A tu samou prosbu pisatel techto toxin prona gi ke svS7rn krajanurn, kteH nechteji pomahat, nemeli by aspori gkodit. Ptatele, nezapominejte na ona narodne procitena slova, te co srdce poji more nerozdvoji. Jsem rad, te krajane v East Bernard phpojili se k te velike pomocne armade a zalatili jeji odboeku, o cot ma zasluhu pan Father Jos. C. , Kunc, mistoptedseda Sdruteni. Svolal sonzi, ye ktere bylo zastoupeno pet spolku, a site SPJST., KJT., KJ2T, RVOS. a SVPS. Byla provedena volba it ednik0 pro tuto odbaku a vy-

VESTN1E znela nasledovne: za ptedsedu zvolen pisatel techto fadku, za mistoptedsedu Bohut Keprta, za tajemnika Jos. C. Hlavinka, za pokladni pi.

Marie Hlavinka. Dale byly ustanoveny pro katdSr spolek agitadni vVbory, jejicht jmena si nepamatuji a snad je br. taj. oznami. Dale bylo usnegeno, te vstupne ei lope teeeno zapisne pro jednu osobu obnageti bude 25 centu a pro spolky $5.00. Mill ptatele, zde se nejedna tolik o penize jako o to, abychom byli sjednoceni.

Ku konci uvadim junacke verge od Jana Nerudy: My celS7 svet bili v tval a celY svet tlouk' v lebky nas.

My pohtbili jsme mnoheho a mnoliV moh' uz pohtbiti nas, my sklesli dhoti — ptigel eas a zdravi jsme byli a silni zas — ura guhajci, my je gte tijem a dlouho a dlouho se nebijem Ate po katde bouti je zase hezky, to ptipomind John GajevskV..

Poznamka! Ptigti schtize odbodky bude se konat dne 28. dervence v 8 hod. veder v sini S. P. J. S. T. ittid Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Sestry a bratfi!

Posledni nage schtize nekonala se pro de gtiye poeasi a byla odlotena na tuto nedeli 11. eervna. Taktet oznamene pobaveni budeme miti tuto nedeli po ukondeni schtize a timto jsou eleni tadani, by se dostavili v poCtu nejhojnejEmil W. Popp, taj. gim. S br. pozdravem, Rad Hvezda Mladete, cis. 102., Coupland, Tex. Ve schuzi konane dne 14. kvetna phtomni gleni se usnesli po neureitou dobu platiti 5c mesidne na elena na osvobozovaci akci Ceskoslovenska, kolebky to eeskeho naroda a nyni podmaneneho neptitelem. A dale usne geno, aby sebrane poplatky byly katcIV tteti mesic zasilany na statni sttedisko.

Ponevadt malt) elenil se do schthe dostavilo, tak se jich i mak) ptidalo, ale ja doufam, te i ti kteti do schtzi nechodi se ptihlasi a ten malt' poplatek budou s nami platit, neb nag tad posud niaim neptispel na ten ifeel, a to se stalo proto, to byla obava te Nemec ukrade pak i ty obetovane milodary, cot se i stalo. dekali jsme, te se zde zaloti Narodni Sdrutes ni a te se pak k nemu ptidame, ale posud se tak nestalo v tak velke Ceske osade jako jest Taylor. Jenom katolicke spolky si nejake poplatky ulotily pro ten -Creel. Tak malt' poplatek jako jest 5 cent(' na elena mesiene, mute katc1V obetovati na ten tak vatnS7 ucsl, aby se deskoslovensko stalo zase svobodriSrm statem. A ten malt' poplatek katc1S7 mesic snadno na sobe ugetti, kdyt bude chtit.

Zde v Americe banketi maji zalotene sdruteni, ktere vyplati $5,000 tomu, kdo chyti tiveho neb mrtveho zlocleje, kterST banku okrade. A narody svetove by mely miti take takove sdruteni zalotene, vyplatit velkou odmenu tomu, kdo odstrani z vetejneho tivota toho zlocleje, kterS7 ukrade celS7 narod i s jeho bohatstvim s namitenou na nej zbrani.

Ale zda se, te ty narody to povatuji za spra y gi narod se ma nechati schlamst--ne,t enslab nouti tomu silnej gimu, nebot' kdyby tomu tak nebylo, tak by ty narody snadno mohly Hitlera zaktiknouti pohrtitkou, to jestli se opovati sahnouti po mengim narode, te jej rozmetou jako smeti. Ale 26.dnST tak neudinil, aby ranou zahnal vlka, kterSr chce souseda rortrhati. Ty protesty, co nektere narody vyslovuji, jsou tak povgimnuty uchvatitelem jako by je povidal tomu volku. Hitler podoba se hadu, kterY hypnotisuje neptetrtitS7m pohledem tabu, at ona sama se mu necha bez zapasu spolknouti, a tak on se snati ireinkovat na ty male narody, aby se mu ony samy poddaly.

Lido svadeji vgecku vinu na Chamberlaina, te on jest vinen toho, te se oeskoslovensko dostalo do sparti Hitlera, ale tomu jsou take yinni ti lordi, hrabata a kapitalisti, kteti ho gtvou, aby je zachranil pted hrozici katastrofou. Radi

by Rusa, ze ktereho mail nejvet gi strach, zapletli do valky, aby ho pak mohli porazit, &mut nasvedeuje to, te Anglie nechtela ptijati od Rusks, tu samou nabidku jakou sama data Rusku, to jest aby Rusko zastavilo v pochodu

Ve stiedu, dne 7. eervna 1939.

Ne'mecko, te ona mu point:2;e. Ale Rus, nejsa tak hloupY jak si Anglie myslela, dal tu samou nabidku Anglii, aby ona zastavila v pochodu Nemce, ze mnoho-li eeho ona do toho to i Rus tolik pomtte. A tomu Anglie nijak nechce rozumet. To dava podezteni, to Anglie chtela Rusko dostati s Nemeckem do valky a pa ptipade pak Nemecku pomoci, tteba tajne jej poraziti. Prod' se nyni nemohou nijak dohodnouti na trojspolku Rus, Anglie a Francie proti Nemecku? Asi proto, te spojeni kapitalisticke Anglie s protikapitalistickYm Ruskem jest tak take jako spojeni vody s olejem.

Jit toho rozumovani necham, neb pravda a spravedinost na konec zvitezi, cot budit ptanim vtech.

C. V. Adamek.

Rad Svaz techoslovand, cis. 92., Fort Worth.

Mill bratti a sestry!

Na ptitti nedeli 11. eervna ptipada, nam radovd schtze, proto pfijd'te do jednoho. Br. ptedseda vass-6 to faaa, neb je nutria vykizovani a .0, Cast vtech je tadouci. Schtze zapoene &five, asi v 1 hod., neb veeer 'name divadlo, ktere u nas pohostinne sehraji ochotnici z Dallas. TM ten nazev "Vesnice zpiva" dava tutit, to je to divadlo pane se zpevy, a teinkuji v nem vtichni yam jit znami a oblibeni herci, kteti dobyli iispechu v Dallas a take v Ennis, kde se divadlo velice libilo, jak br. Vytopil popisuje v 6echoslovaku. Proto zveme vtechny krajany zdejti i z okoli a vtechny milovniky divadla, by nas svoji navttevou poctili a herce-ochotniky alespori slutnou navttevou odmenili za jejich namahu. Zadatek ptesne v 7 hod. veeer a po divadle tanedni zabava. Vstupne 35c osoba.

Srdedne zdravi vtechny etouci, Marie Juranova.

Ennis, Texas.

Ctena redakce a dtenatstvo!

V poslednich 24 hoclinach nam tady tak krasne prsi, te je to jedna radost pro travu, ale pro nas co ji musime kopat, tak ne. V okoli Ennis si farmati stetuji, te katdy den jim prtl, ale zrovna v Ennis ani kapka. Takto v Cervnu mame teprve dubnove prtky.

Zitra, v ttery rname jet do Wexahachie na Square dance, ale jestli bude prtet, tak ziistaneme doma i s muzikou, tak jako posledne.

Kdyt se co nejlepe vypravime, tak se zaenou miadna valet a jakmile dojedeme do Waxahachie, tak cedi jako z konve, tak kdyt byl kontest odloten, musime obratit a jeti dome sklamani, protote jeden jako druhSr z nas se tail na ten okamtik at budeme moci zadit tandit tu deskou Besedu pted americkSrm obecenstvem.

Ptedseda, Sboru Mladete nine potadal, abych napsala parradku o nati ptitti schazi ve Ctvrtek. Bude se jednat o vedirku, ktery bude pro Ceske studenty, kteti ukondili vytti tkolu tento rok. Tet na etvrteho dervence novy program vypracovat. TentSrt veder budeme se udit slovenskou Besedu. Tak kterY z vas si pteje ji se naudit, tedy se dostavte.

Potadatel zabav, kterSt je nahodou inS/m tatinkem, mne zrovna ted' tekl, abych nezapomela napsat take paru tadkil o tadove zabaye, ktera bude potadana v nedeli 11. dervna v Naroclni sini. Bude to cosi novella a to je te iidie katde desate kary dostane vstup zdarma, at' je mut nebo dama. 2ade, zabavni vYbor, by se dostavili ye etvrtek na poradu o etvrtem derDolfie Hatkovec. venci. Za Sbor Mladete, Rad Spravedinost, eislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Uvedomuji vas, te pro Apatne podasi jsme schtizi prvni nedeli nekonali a proto budeme mit schtzi druhou nedeli dne -11. dervna,4estli bude k tomu podasi. Dale, bratti co jste na aeetnim vYboru, hled'te se dostavit, abyste dali knihy .-da:pokadku. Tedy nezapornefite .na tu schtizi a dostavte se co nejvice. S br. poalraJ. F. Novosad, tajemnik. vem, Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Timto vas uvedomuji, te schtze tadu oeskY Prapor bude potadana 11. eervna ye 2 hod. odpoledne, neb pro Spatne podasi nemohla bYti potadana drive. Prosim, dostavte se v hojnem podtu. S br. pozdravem,

Chas, Navratil, tajem.

Ve sttedu, dne 7. eervna 1939.

Od tadu Pokrok Houstonu, eislo 88.

Mehl bratfi a sestry!

Piti pod dojmem zprav, ktere ptichazi ze stare viasti, a tyto zpravy jsou malo potetujici. To lite co se tam deje po vtech tech slibech, ktere Hitler Cechum dal, jest piimo ohromujici. Stara vlast je drancovana a olupovana o vte, co ma trochu cenu, a ted' i o tivobyti zadina bYt nouze v Oechach a na Morav y, kde jette pied rokem bylo vteho dost. Co si tak mysli ti pane, cove, kteti tatkuji s Nemci a s nimi se kamare.di, ti by men dostat provaz na krk (Hive net Hitler, a to prosim lide z nati krve a synove eeske matky. Ja bych si pill, kdybych mohl nekteremu sahnout do svedomi, ja bych mu ho porovnal.

Ale ted' nee° jineho. Timto oznamuji vefej nosti, ze divadlo pod nazvem "A v torn zamku byla panna", ktere bylo oznameno na 18. tento mesic, jest odloteno na 25. dervna, jelikot mnoho bratfi a sester se chysta jeti do Dallas na sokolskY slet. Kroutek Hlahol se rozhodl odlotit divadlo na pfitti nedeli, cot doufam bude k uspokojeni mnoha natich pliznivcil. Co se tYde divadla, jest to veselohra, a ze jest to opravdova, veselohra, o torn se navttevnici pfesveddi v nedeli dne 25. dervna. S pozdravem na etouci jsem, Joe Katpar.

Schulenburg, Texas. lenum fadu Frant. PalackY Cis. 21. v Engle, Tex., timto davam na vedomi, ze jsme prvni nedeli schtzi nekonali pro tpatne podasi, proto se hled'te dostavit Oita nedeli dne 11. eervna, bude-li pohoda plizniva. Co toto pitu obdrteli jsme kra,sny cot nu, •korn je vYborne, ale pozdni bavina zadina zarustat. Tak broth a sestry nezapomerite na schfizi vyte uvedeneho dne a dostavte se v co nejvettim poetu. Zustayam v ficte vat' spolubratr, Chas. Jalufka, taj.

ZtSTALI JSME DOMA. K tomu nam radival start "Radiojournal", kdyt doporudoval, abychom nehledali "'gest", t. j. lepti poildy na cizich vinach a spokojovali se tim, co nam on k poslechu pfedklada. V nedeli jsme poslechli a zUstali opravdu doma, aekoli se s kalendafe na nas usmival, vtecek der-, vent radosti, Stanislav, kterY jak znamo, ma svatek 7. kvetna. Rozhlas hlasil nejiste podasi a jeho proroctvi se spinilo at piilis doslova. Vtichni kotlafi nebes — snad i pekelni bylo donuceni priloziti pomocnou ruku — se poctive vynasnatili, aby vyztutili klenbu oblohy ze samYch olovenYch desek, a instalatefi nafidili asi omylem svetove topeni podle bfeznove Proto jsme nejeli na Sizavu nebo na Berounku opekat pro ostudu sYrovitou WIN, jet tit byve, jina leta v tuto dobu &inky sluneenich paprskti za pomoci "Sahary" pekne "khaki". Nebyli jsme ani v prthonickem parku, k eernut° nas vabil v sobotu rozhlas, ba nezajeli jsme si ani do Kree, aekoli nam bylo srdeene lito akropolskYch hercil a hlavne pana feditele, kterY jit druhou nedeli asi snadno spodita piljem, ale tetko shani vydani na divadlo v pkirode. Venovali jsme nedeli prochazkam po Praze, abychom byli vtdycky poblite "zachrannych krytt" kavaren, kdyby se onen obrovskY oloveny kotel promenil najednou v sito. Dopoledne jsme o-dem navttivili Vytehrad, kde jsme byli naposledy ptede dvaceti nedelemi take pochovavat basnika. Nedoekal se toho, aby spouttel poziistatky pevce "Maje" v jeho opravdu posledni Dote, ale jiste sedeli veera na eeskem Parnasu vedle sebe a divali se s uspokojenim na nevidanou a nezatitou vec — sviij narod sjednoceny v celek a vedenY jedinou, spolednou ideou. — Ani odpolednimu slunieku se nepodafilo porutiti dilkladnou praci nerudnych kotlatil a tak jsme Videli na pt., jak na Slovanskem ()strove v zahradni restauraci vyhazovali pri tvitne hudbe v rutnem tempu sve bile notky prazdne stoly. Nejvice nas vtak mrzela prohra slunce v zapase s mraky, kdyt jsme se obdivovali nal krasne, zlate Praze, celieke zakryte slavnostnimi barvami, jicht seskupeni je bez odporu nejladnejti ze vtech motnych kombinaci, ale nabYve, teprve prove krasy, rozhofi-li se derveri dopinena modil blankytu a ozdobena, belosti majovYch kvetu v paprscich slunce. To se snail nahradit jen vettik, kterY si vesele pohraval trikolorami, jet na dva dny zmenily tedivY raz

VESTNIK velkomesta v rozkvetly sad nejdrattich nam barev. Nebylo terrier domu bez deskYch barev, ba videli jsme tolik dome, kde nebylo ani okna bez vlajedky. Ptedmesti to vitezne soutetila s vnittni Prahou. Na Vytehrade byly pochovavany telesne pozustatky, ale stoletY odstup od ponure prate Smrti byl pfilia velkY a viterstvi nesmrtelnosti Jeho dila pfilit pronikave, abychom byli spite dojati pohfebniin smutkem net strteni nejeisttimi city, jet' dovedlo vznitit nabotenstvi i v lhostejnych divacich: viru, nadeji a lasku.

0. .8etka.

HITLERUV DUM VE SKALE. Berlinsky zpravodaj New York Herald Tribune pi• nati zpravu o sidle, ktere Hitler nechal zatidit v blizkosti Berchtesgadenu, aby mohl bYti kdykoliv o samote.

Nechal si zfiditi na Kehlsteinu skuteene "orli hnizdo". Prostorna skalni sluj a zvlattni tachta pro vYtah skYtaji jedinou motnost dostat se do "orliho hnizda", jet je jinYrni cestami dosatitelno jen nejodvatnejtim alpinisturn. Toto sidlo je jiZ mesic hotovo, ale tisk o tom neptines1 dosud fadky. Podle americkeho zpravodaje odchazi Hitler z Berchtesgadenu dasto do samoty, kde dlouhe hodiny dli ponofen v mySlenkach. Casto jede -Opine sam nahoru, pfiletitostne bere s sebou take pfatele nebo poradce. Dosud vtak nevideli vtichni elenove kabinetu "orli hnizdo". Pouze jedinY cizi diplomat, francouzskY velvyslanec Francois Pocet, se jednou dostal do vytahu na Kehistein, cot bylo znamkou zvlattni pozornosti, kterou Hitler tomuto diplomatu venoval.

Vchod k "orlimu hnizdu" je autem dosatitelnY za nekolik minut z Hitlerova sidla. Nekdy se vrata jeskyne soma, oteviraji autiim, jet vjitcleji do prostorne, mramorem vykladane sine. Odtud vede kratka, chodba k vYtahu, jejt obsluhuji dye osoby. VYtah jede 540 metro nahoru a konei v pavionu ze teleza a oceli na vrcholku hory. Do mitsnosti, z nit je rozhled na vtechny strany, vejde se 18 osob. Krome toho je

Strana 7,

AIN MINIIIIIIMM11111111111ft

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resoludni vYbor fadu Cis. 159. v Rosenberg, Tex., projevujeme uptirrine citenou soustrast rodine Leopolda Juraka, kterY opustil nas bratrskY kruh v tomto mesici.

Budi2 vedna pamatka toluto milemu bratrovi a necht' odpoviva v pokoji.

Za resolueni vYbor radu Cis. 159. Rosenberg: John Svreek, Ig. Kubena, Miles Podlipny. pavilonu kuchyne a hospodatske budovy. NAbytek je ye stylu "bavoskYch Alp" pie list.

Vedle pavilonu lei kamenna zahrada, pokryta sklem. Pavilon je vYtapen elektricky a elektrieke pumpy dodavaji tarn take vodu.

Pisek zastavil plavliu na Bat'ove kanale.

Pti zpatedni plavbe s nakladem uhli z Ratigkovic uvazly v pondeli dopoledne v rece Morave pied plavebni komorou u Kunovskeha lesa dye vledne a jedna motorova lod' firmy mirnem zvSfSeni hladiny reky Moravy po de =tich minuleho tSrdne se tottZ zaneslo piskem fediSte Moravy pied vjezdem do plavebni komory tak, ze lodi pies meldinu nemohou preplout, kdyZ nyni hladina feky zase poklesla. Bylo Vaak jiZ pfikrodeno k vybagrovdni nanosu, aby se v plavbe mohla pokraeovat. Pohyblive piseene dno feky Moravy, jel se zejmena pfi zvST'Seni hladiny stale meni, timto zprisobem dasto znesnadriuji plynulou pfepravu zbo21, zatim hlavne uhli, nove vybudovanou vodni cestou.

SLET A ZAVODY 2UPY JI2N1 A. O. S. 18. eERVNA 1939 v Dallas.

UKAZKA SOKOLSKEHO TELOCVIKU SOKOLSKY BOREC NA BRADLECH Ukolem sokolskeho telodviku jest, aby vypestoval mutnou odvahu a stateenost, aby budil jarou silu a hbitost a teZ smysl pro krasu.

CO JEST BERM? §erm jest cvieeni npolnicke, • pig nem/ Enailme se ueinit soka odporu neschopnYin, titoeice nail se zbrani v ruse.

Obrazek ukazuje Sermikku v zakladnim pestaveni. Budou pfedvedena na Sletu tupy Jani, A. 0. S.

DNE 18, CERVNA. 1939 v Dallas, Texas.

Strana 8.

Crosby, Texas. ctena redakce a mill etenati!

Zticha, pokradmu a nevolane se mne hrnou mytlenky a tak del a ddle svet s nami speje a my v nem radujeme se z nadr eho tr ivota, jen ktlyt nam ho tadny neztrpeuje. Prod bychom ho jeden druhernu ztrpeevali? Vtdyt' jsme tu na torn svete tak na kratko, jenom jako na nejake velke besede. Kdyt vidime pkatele vesele a v humoru, jak nas to pobavi a zas eitame dni a radujeme se, de zas prijdou. Neztrpeujme si a nevzpominejme tech smutnYch, zadlYch dne, ty jsou ut pkejite. A my se musime suZovat dal a piece se nam chce tit, a dekujeme Bohu, 'te to neni hordi. Prod bychom se vedne rmoutili, vtdyt' musite pohnout 99 nervy, net se date do plade a jenom jednim pohnete ke smichu. Ttake radeji se small net piakat. ZadnY elovek • neni udetken smutku a place, net sviij tivot ptebujuje, ale mel by si vzpomenout, le mu to zdravi zkracuje a takovY alevek neni schopnY myslet; kdyt elovek plade, ten neni vstavu se sama sebe ovladat a musi miti pomoc. Znam nektere lidi, co veane plaei: na zabave, v kostele,, vdude tam kde se s nimi sejdete, pia& Takoveho eloveka polituji, a nevim ani jestli je toho-hoden. A strpeuje i vase chvile tak se rradeji smejme, je to za jednu cenu, a je to zdravejdi pro vase telo, vadi mysl a vas pritel si vas vice ceni a t er k se, de pkijdete zas.

61ovek nemusi bYti bohaty, aby byl vesele mysli. Jak ja rade, potkam veseleho eloveka!

To je pro mne balsam; at sama pii torn zapomenu, Xe mem bYt take vesela.

A tak nam pki vdecke to veselosti mesic maj odedel a my se- budeme potit -s tim dervnem.

Jenom kdyt nam nebude mnoho prCet, tot to zas nejak pteXijeme.

Pani Fannie Stefkove, v Sunnyside, Texas, pane Ti dekuji za dopis, kterY mne velmi poVzpomnela jsem si na ty zadle dny, co jsme pCijeli z Evropy. Pkijeli jsme k 8tefkovSrm st. a tam jsme byvali na rente nekolik ro8tefkovi byli nejbohatdi osadnici v Sunny Side, ph torn meli pekny dirm na dve poschodi. Jak jsme k nim se sestrou rady chodily a prosily stakenku Stefkovou, aby nes pustila se podivat na hum, a doma jsrne se se sestrou vypravely, ze 8tefkovi si postavili dam s aby mohli na poditat penize, ponevadt isme to dlydely od stardich lidi, e jsou mot bohati, tak jsme si myslely, Xe maji tu hum na to, aby men kde penize poeitat. Stalled 8tefei meli jen jednoho syna Jana, dobCe si ho pamatuji, ale take ut odpodiva na torn svatern poli, kde vdichni po Case budeme. Pan Jan 8tefka si vzal za mandelku slab. Fannie Mikeskovou. Jeji otec byl veliky muzikant. Nikdy nezapomenu, jak jsem se na pana Mikesku zlobila. Ja jsem mu rikala strYeek. Jednou byl v Mikeskove sini piknik. Prapor se vytahnul na sini hned rano, a okolo desiti hodin bylo lidi u sine jako mravencii. Str'Cek mne znal, pridel ke mne a ptal se jak se mivam a kde bYvam, a tak mne dal pkiletitost ke slovu, a tak ja honem se nabizim, to jestli mne chce, ze piijdu bYvat k nim, de bych mohia jezdit s nim na pikniky a na katclY bal. StrYeek se na chvilku rozmYdlel a pravil: "Dcerko, bud' tarn kde jsi, je ti tarn debte. Zabavy nejsou pro tak male dcerky jako jsi ty!" Och, jak jsem byla ranena a jak jsem se na strYaka, Mikesku dlouho zlobila, to mne nechtel k nim.

Jestli se tam v late dostanu, tak se na vas pkijedu podivat.

Tak ty prazdniny jsou ut tady. To ma mladet radosti, a ja s nimi, nad terni graduanty.

Ti ukazali, co Bohemini dokaii. A vdude vedli ptedek. Tki vyhrali, co nejlepCi studenti a &stall odznaky. Byli to: Gusie St'astnY, co nejlepdi student; Neomi Sralla druha; Laddie Haludka tketi. Tak bud'me na nad narod hrdi, tteba ut nemdme dadne zeme. To ut musime nechat osudu, marne nakikani, ale doufejme, jedenkrate bude nade stara viast jedte vetdi net byla za poslednich 20 let.

Bylo nine smutno na den ukoneeni Ckoly, kdyt jsem videla sedadlo, na kterem byla polotena kytice ruti. To misto mela zasednout slee. Millie Trampotova. ale pro nemoc a operaci net/13111a se dostavit. Ta by take, kdyby by-

VESTNIK la pkitomna, byla vyhala kalich, co dobra datka. Byly to smutne dni pro rodinu Trampotovu, tolik smutku najednou. Pan Josef Trampota st. zemkel; 25. kvetna jsme ho doprovodili na to posledni misteeko, jeho dvera pro nemoc se nemohla polikbu sireastnit. Rodino Trampotova, pkijmete ode mne upkimnou soustrast. Za dkivejdich ease byvala pani Trampotova hrolivou dopisovatelkou do Vestniku, ale tetkosti a prate eloveka ptemohou a elovek se utiCi jak ta bublinka v torn moil.

Prod nemame vice dopisovatelt? Vtdyt' katdY, kdo umi psat, slozi nejakY dopis. Wdyt' ja to lepim pa kousku ,a piece mne to chvalite. je recta btu vdecky dopisy, katda piCe neco jineho a jak ji tobak narostl. A kdy't dostaneme nejakY ten nepodepsanY dopis, z toho dopisu ji ta oepice doloke "pasuje" a proto se ozve a tim jenom ukate jeji mravni charakter a je k politovani.

Dues maji 20-letou ,oslavu v Houstone; ja a pani Skrlova, jsme se po dva tYdny "Ctemovaly" na to, te kdyby mely i kroupy padat, to pojedeme; podasi bylo pekne, ale my ostaly c16ma, neb nam Cofer napkijel. Tak vam nemohu popsat tu cslavu, ale zajiste byla pekna.

Co vyueovani ye dkole skoneilo, jest u rids jako po vymkeni. Ten mendi Bendy Kohutek, travi sve prazdniny u me dcery, a tak moje usta dostanou take na chvilku odpodinek. A tak vam take tcho trochu popkeji a dam vam toho odpoeinku na chvili s temi mYmi dopisy.

Pekne Vas pozdravuji a zustearam Vade, Anna Orsag.

Rad Vernost cis. 51, Ellinger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Kdyt jsem ptijal Arad tajemnickY zdejkho tadu, byl jsem Zada,n, bych obeas dopsal do Vestniku. 2adost nebyla nutna, ale dobrovolnd. Dopisy jsem obeas napsal, a take mohu Cici, Ce prate podobna neni mi cdporna, nebot' jsem zvykly psani, a takova prate mne zajima.

Jest naLim pkanim upozorniti eleny, aby se dle motnosti sfidastnili pkiki pravidelne schtlze, kterou budeme konati v nedeli 11. dervna.

NavStevovani pravidelnYch schuzi je velmi dale2ite, nebo pozname, to jednani jest mnoho, a vyjadtiti neco zvlaLtniho jest nemotno, jestdost dlent ptitomno. Bratr li nik mi Cikal, to bych mel oznamiti, aby se co nejvice dlenu schtize sneastnilo Radeji, netli brdeti okolo navStevovani zi a Clenstvo obtetr ovati s mYmi pletkami, pustim se do nedeho zajimavejLiho, tYkajici se naCi vYroani tomatove slavnosti, kterou jsme konali v nedeli due 28. kvetna. Jest nemotno, abych slovy vLe verne popsal, nebot' slovy se neda vLe popsati. Rozumi se, te papir ptijme vLechno, ale kdyt bych vLe chtel obLirneji popsati, tak asi Vestnik by jine dopisy ani uvetejniti nemohl, ponevadt mitj dopis by si vytadal vLechny jeho stranky. Zkratka chci jenom atenaktm Vestniku popsati pokad slavnosti.

Jak vam jit bylo oznameno, den slavnosti zaCal paradou v 10:30 hodin rano, a tento Lel pies naLe mesteeko dvakrate. Zapodal se u statni Ckoly a pak Lel pies mesto, zase pak nazpet a na konec zastavil u Ellinger Auditorium, kde slavnost se odbYvala. V prAvode, kterY byl asi mili a pill dlouhY byly mnohe "Floats".

Odmeny dostali: p. W. J. Koehl, prvni za nejkrasnejLi, druhou odmenu obdrtel p. E. C. Jeemenek, za nejkrasnejk obchodni, a tteti odmenu obcirtel malt Elo MutnY, synek Elo MutnYch st., za nejsmednE,sjdi. Kohleova "float" oyla krasne obtoeena v barevnem platne a krasnYch kvetinach. Obchodni lod' p. Jedmenka byla krasne ptipravena k oznamovani domova na farme. Mel na ni postavenY domek, madtal, pki torn jedte vetrnik a cisternu a krasne pkipravenY "piketovY" plot kolem tohoto.

Vekim, te mu to dalo mnoho prate neco podobneho vytvotiti.. Elo MadnYch mel vycviCena dye mala telatka (dterzaky) a zapkahl je do maleho koearku, a tot hurty, durty, v parade mu maid, hovadka pekne cupala. Celkem udeleni odmen bylo spravedlive.

Po skondene parade velke rnnoXstvi lidi se

Ve sttedu, dne 7. eervna 1939.

sedlo u aditorium a tam ph Badove New Deal kapele katdY se pekne pobavil a najedl. Odpoiedne nam zahraly dkolni kapely z La Grange a z Columbus. Nekteki si prohliteli mnohe zajimavosti karnevalu, druzi Ali do Mesta a jini zase dli na "baseball". Pkidel veeer a Ellinger Auditorium se napinilo mno2stvim lidi, kteCi se bavili pki taneene zabave pro stare, a Badova New Deal orchestra krasne vyhravala, i "Beer Barrell" polku nekolikrate zahrali. Nedaleko od auditorium, ve dkolnim gymnasium hrala zase Blumeova orchestra hrala moderni kousky, a tarn take pina mistnost mladYch se bavila. Tarn nejspide asi vyhravali "St. Louis Blues". Nejsem tim vdak jist,,nebot' jsem tam nebyl, jen tak kratce za praci. Z toho vdeho etenaki poznaji, Xe den slavnosti byl docela zajimavy, nebot' vdichni se hezky pobavili. Velice rad bych oznamil, mnoho-li ()sob bylo u nes v ten den, ale jest to tetka vac. Dle odhadu nokterYch bylo lidi na tisice.

Kdyt tak pisi o tomatove slavnosti, sdeluji, ze zdejdi nakupovaei pkestali kupovati tomaty od tu-erka. Celkem vyslalo se z Ellinger 13 teleznidnich kar na sever. Mnoho rolniku maji jeke velke mnotstvi jablidek v poli. Jsou ale ut o neco menk a prodavaji je v ruznYch mistech za babku. Nekolik rolniku si pochvaluji tomatovou Urodu a druzi zase ne. Nekteti, jak nam bylo tedeno, utrtili kolem $200 z akru.

Mnohym, jak jsem yam drive psal, kroupy rody klepu na stroj a ani jsem se nenadal, to ut tolik toho main napleskaneho, tak nejspiC budu muset ukoneit, aby redaktor to mohl uvekejnit. Nei1i dopis ukoneim, rad bych jedte jednou upozornil Clenstvo zdejLiho tadu, by se dle jejich motnosti dostavili do ptiLti schtze dne 11. dervna, ponevadt v katcle ptipadaji mnohe ditletite zalektosti k projecinavani. Ritzne jine ptieiny vas take volaji do schtze, tak doufam, te se do pkiAti schtze dostavite ye velkem mnotstvi. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik.

Bryan, Texas.

VCem krajanum a ptiznivcilm Narodniho Sdruteni AmerickYch C' echoslovakit v okresu Brazos!

Jiz hned v mesici dubnu clan zadatek ku zaloleni tohoto sdruteni v okresu Brazos. Rtizne spolky a tady uvedomeny, by sobe zvolily neb ustanovily zastupce, kteti by se seCli v schtzi a porokovali, v jakem smyslu by toto sdruteni nejlepe by se uskuteenilo. Dne 14. kvetna seCli se tito zastupci do sine tadu Bedfich Smetana: Addy a spolky zastoupeny. ftaci Becttich Smetana S.P.J.S.T. pp. Jos. Hortiak, Fritz Severa a Jos. Pasler. Sp. sv Altbety ppi. Jos. Habarta a Katetina Wehrman. Sp. sv. Josefa K.J. T. pp. Ant. Novak a Simon Nemec. Sp. ssv. Cyrila a Methodeje pp. Jos. Wolf a Jan Habarta.

Sp. sv. Vaclava K.J.T. p. Martin Kueera a R. J. Valouch.

V sini po ptedchozi °slave' Dne Matek hojne krajaht bylo ptitomno. Po delLi povzbuzujici a Adel schfize vysvetlujici feel p. Jos. Horriaka a jinYch o toto hnuti se zajimajicich ptikrodeno ku zvoleni prozatimnich Utedniku. Zvoleni: Ptedseda p. Jos. Hortiak, mistoptedsedkyne pi.

Jos. Habarta, taj. R. J. Valouch, pokladnik p.

Jos. Pasler. Dale usnaeno, by se tito fitednici a zastupcove zase seCli a porokovali a ujeclnali dalLi, co se dnes pro nedostatek easu nedalo uskuteeniti. V pondeli dne 22. kvetna usneLeno: vejiti v uCCi spojeni jeke s tady S.P.J.S.T. pig Wheelock a Edge, Tex. By pro zadatek se vybiralo jen malidke vstupne 25 cent(' od elena.

Dle vLeho bude svolana v geobecna, schitze vLech zdejkch krajanil do sine Rolnickeho a Vzdelavaciho spolku ph Colley Station, lope znima The Shiloh Hall, kde je vice prostory jak uvnitt tak i na venku, netli zde ye meste.

Prvni nedeli nekteki zastupci mini se sireastniti schfizi tan pki Wheelock a Edge, Texas.

Vag, R. J. Valouch, taj.

Libra kavy stoji v Soustati priunerne 23 centu, v Nernecku $1.25 a v Rusku dokonce $12 (dvankt dolart71).

Ve stfedu, dne 7. eervna 1939.

GDANSKO. Nejsou nom neznama jmena dvou velkYch gdanskYch roclakt, Schopenhauerovo a Fahrenheitovo, a o jejich rodieti dteme v dneenich dnech vice, net kdykoliv pied tim. Gdansko, jedno z nejkrasnejeich nemeckYch mest baltickeho pomo •i, naletelo k Prusku od r. 1795 a bylo od Pruska odtrteno jen na dobu eesti let za napoleonskYch valek. Dnes je hlavnim mestem stejnojmenneho statu o rozloze 1966 'ave.rednYch kilometric, asi se 400,000 obyvateli. Z nich tije 235,000 v rneste Gdansku, ostatni jsou rozdeleni po meneich mestech a asi 300 obcich.

Raz mesta, jeho detne patricijske domy, mnohe chramy a stavby nemale historicke ceny pfipominaji doby nejveteiho blahobytu mesta, kdy za east velke Hansy bylo Gdansko kfitovatkou obchodnich cest mezi severskYmi Orientem, Ruskem, Holandskem, Francii a Anglii. V historii dteme o nem zminku jit v r. 977 a v r. 1415 ditalo jit pies 40,000 obyvatel. Jakemu hospodelskemu rozkvetu se tehdy mesto teen°, dovedeme si pfedstavit, uvatime-li, rodne pfistavalo v Gdansku na tisic lodi a v letech 1441 at 1447 zaplatili pouze Holand'and mestu pies 12 miliont tolart na clech.

Nepoditame-li dobu Velke Hansy, kdy feechna hansovni mesta byla svobodne, s vlastni spravou, armadou i valeenkm lod'stvem, je Gdansko dnes jit po druhe svobodnYm ste,tem proti sve vfili. V bkeznu 1807 oblehlo mesto Na,poleonovo vojsko. V pevnosti velel general Kalcreuth posadce 16,000, ktera byla tuze slabs, net aby mohla chranit feechny dilletite body rozsahlYch opevneni., Ta,k se podatilo Francouzin proniknouti na Gdanskou kosu a tim odfiznouti mesto i od more. Kdyt feechny vnejei pokusy o osvobozeni mesta ztroskotaly a v Gdansku doely potraviny, potadal general Kalckreuth Napoleona o dovoleni, aby jeho mutstvo sine° opustiti mesto "v pne zbroji a vlajicimi prapory". Napoleon k tomu svolil pod podminkou, to se vojsko nesteastni po celY rok boje proti nemu. Tak padla 26. kvetna 1807 silna pevnost do rukou NapoleonovYch, kterk se mohl nyni obratiti pinou silou proti Rustm.

Car Alexandr byl veak neustalYmi NapoleonovYmi tspechy, a jeete vice vlastnimi netspechy tak zkrueen, to uzavfel 7. Cervna v Tylzi s Napoleonem mir, kterY zmenil podstatne mapu Evropy. Gdansko vyelo z nej jako svoboclnk stat, aveak francouzskY guverner byl podfizen ptimo Napoleonovkm rOzkaram a siInd francouzska posadka udinila z Gdanska moliutnou poloranidni pevnost proti Rustm.

Gdansko ztstalo "svobodnYm statem" v NapoleonovYch rukou i tehdy, kdy Napoleon nastoupil jit svilj fistup ze slavy a kapitulovalo nekolik nedel po bitve u Lipska. Bylo opetne ptipojeno k Prusku a ziistalo hlavnim mestem zapadni provincie at do konce svetove valky, kdy bylo 10. ledna 1920 prohla geno opet za svobodnk stet.

Dnes jest pfedmetem napeti mezi RIM a Polskem, pti dem2 Rise i Gdansko uplatriuji sve zajmy narodnostni proti hospodafskYm za,jintm polskym. Loni Polsko i Gdansk° vydaly pametni znamky, na kterYch dokazovaly motivy historicka fakta, na nicht se site nedalo nideho menit, aveak Polsko vyelo ponekud poeramoceno. — Gdansko podalo na svych znamkach dokiady o torn, kolikrat Polsko proti Gdansku prohralo, zatim co motiv na polskYch znamkach, viterstvi Vladislava Jagailovee nad ftadem nerneckYch rytift, neni zcela pevny pied historii, protote Vladislav Jagailovec byl velkoknite litevskY, litevskeho ptvodu, a za jeho panovani bylo Polsko spojeno s Litvou personalni unii. Pig tehdejeim dobyti Gdanska vydatne pomahali Litevci a Tatati ye velke bitve u Tannenbergu.

Je nesporno, to Gdansko, lezici nedaleko Usti Visly do more, ma pro Polsko neobydejny vyznam jako vYvozni pfista y. Do Gdanska Usti veechny cesty, po nicht se mate polskk vkvoz pohybovat: feka, teleznice i silnice. Techto pfednosti nema polskY piistav Gdyne, kterk si Polaci vybudovali na fizemi koridoru z rybalske vesnice, eitajici asi 1000 obyvatel. Dnes je ve Gdyni pies 400 velkYch obchodnich podnikt. Z malkch podatkil ma dnes Gdyne rodni obrat 6 miliont tun zboti. Polske pobfeti se tallQP197f9, nene v 01c0 76 km od

V2STNIK

Rozmanitosti. daleko Sopot, ktere jit leti na gdanskem tzemi. A cele toto polateti nema ani po dvaceti letech pfimeho spojeni s polskYm zazemim. \Teechny cesty z Polska do polskeho pflstavu vedou pies gdanske fizemi. To je pro Gdyni arcit' velkk handicap, z ktereho se nyni stal problem, jehot rozeifeni odekava cela Evropa s napetim.

Jifi Frankenberger.

0 MASE. Maso je dnes nesporne daleLtou soueasti lidske stravy a pravem se tateme, je-li potivani masa vtlbec zdrave a ktere maso je nej yYiivnejSi. Nejvftivnejti je maso hovezi a konske. Z hoveziho masa je opet lepel z volt net z kray.

Jakost masa se horSi. smerem od hitetu k chu. Nejkvalitnejei je svidkova, nejmene cenne jsou slabiny, holeri a nohy. Mnoho oveem Iai take na torn, jak bylo zvike tiveno. 8patne krmenSf dcbytek diva maso hubene, yodnate, jet se vatenim srati. Naopak maso dobyteete dobfe Myeneho je gt'avnate a prorostle. U masa hoveziho se veeobecne dini rozdil mezi masem pfednim a zadnim. Na polevka je rozhodne lepg masa pfedni; z toho jezneha pak tebro.

Teleci maso ma mene vlaknin a tuku net maso hovezi, je totit snaze stravitelne. Ma mit ureitou pevnost a peknou zartiovelou barvu. ftidke, vodnate a mdle zbarvene maso teleci pochazi ze zvitete piin g mladeho, nebo nemocneho a neme, se potivat.

Veptove maso je te2ce stravitelne pro svtij obsah tuku. Nejchutnejei east' je kYta, potom pedinka a piece. Mlade vepfove maso je rttoye ktie bile. a tenka.

Skopove maso je pomerne dobte stravitelne, zejmena maso mlacie, ktere se pozne. pfedeveim podle bileho tuku. Maso kozy pozname podle toho, ze jeho podkotni vrstva tuku je velmi slab& a tuk je nahromaden ve vnitfnostech, hlavne v &lee. Skopove maso se musi potivat horke, jetto skopovk luj velmi rychle tuhne a je /lute stravitelnY net jine tuky.

Kofiske maso neni pies svoji vktivnost tak oblibeno, jak by vlastne zasluhovalo. Pkidinou toho je jeho nasladla chut', zpilsolaena pkitomnosti glykogenu, jen je v jinYch masech jen zfidka. Ten rozklada rychle hroznovk cukr, jen je vlastni pfieinou sladke chuti jinak velmi vkiivneho koriskeho masa.

Vktivnejei je maso peeene, dueene a smatene, net maso vatene. V kuchyni nemame k pfiprave jidla poutivat masa z derstve porateneho dobytdete. — I kdy je sebe lope pkipraveno, zustava toto maso tvrde. Katde maso ma se ponekud odletet.

Znadnou cenu pfi mase mail i vnittnosti. Jejich pfednosti je, to jsou levne a vYtivne. 0vSem jen nate* zato ledvinky, jatra a mozedek se cenou rovnaji nejjemnejeimu masu z drubete.

Rtut' v lidskem tele.

0 rtuti je znamo, ze je prudkYm jedem. Podle sdeleni profesora Stocka a jeho spolupracovnika dr. Cucuata, jest nepatrne minimalni mnastvi rtuti nutne pro vYvoj katdeho tivodieneho i rostlinneho organismu, tedy i pro vYvoj dloveka. Pkirozene, le se jedna jen o zlomky miligramu. Prof. Stock na gel stopy rtuti v rilznYch pokrmech, ba i v diste pramenite vode. Denni mnotstvi rtuti v naei potrave dini 0.005 miligramu t. j. za rok necele 2 miligramy. I v tomto mimofadne velkem zfedeni hraje rtut' dtletitou filohu v nahem tele jako katalysator pfi rtznYch tivotnich procesech, ad ph vet& koncentraci se stava nebezpednkm jedem.

To si mitie dovolit jen kril.

Francouzsk'Y kril Ludvik XVI. byl — jak to odpovidalo tehdefeim mravtm — zasnouben jit jako dite, a to s etrnactiletou epanelskou infantkou Mari! Annou Viktorii. Kdyt jeden dvokan o tom mlademu krali podal zpravu, fekl zenith: "No, tak vidite, ja jsem to dotahl o neco d41, net vy. JO, clo§ta,1 zenu a dite not,"

Strana 9.

Navy lek proti rSrme.

Podle zprav z Oslo pfichazejicich objevil to pry jistY lekat novY a tainnY lek proti a to v Zaludku velryb. TYt pfi yeden byl k objevu zcela nahodou. Trpel prave si.lnYrn nachlazenim a rYmou, kdy byl pfitelem pozvan k vedefi, na nit se podaval specielni pokrm ze 2,aludku velryby. Druheho dne pozoroval dotyonY lekat, ze onemocneth jeho, jet jindy trvalo v2dy dele, zcela zmizelo. Po nvaze jedine pokrm z velrybiho Zaludku ie bYti pfidinou jeho rychleho uzdraveni. — ZkouSel pak toteti u lady nemocnYch rYmou a chorobami z nachlazeni pochazejicirni, jim pokrm z velrybiho Z'aludku radii a s podivem konstantuje, .2e i v tech pkipadech rYma, a nachlazeni u jeho nemocnYch rychle mizi nebo napadne a rychle se lepSi. Z techto duvodu zkouSi nyni chemismus Z • aludku velryb a hleda, ktera, substance jeho ma onu leeebnou slo2ku, aby ve stavu chemicky Cistern mohla bYt s fispechem extrahovana a jako lek pfedpiso\Tana. Je ptesvedden,'Ze pokusy jeho se zdaki a 2e tim bude objeven novY lek proti rYme a nachlazeni, jen rychle povede u nemocnYch k yyleeeni.

Neomezovaoe hliSeni se k Ceske svebytnosti.

NejhlubSi fidast praIske vefejnosti na pohthu pozfistatku basnika Machy na posvatnem tove vykhradskem, ktera, byla vyjadtena i mohutnYm ozdobenlm celeho mesta narodnimi vlajkami, jako sotva kdy dosud bylo videti, nalezla i v nemeckem tisku silnou ozvenu. PozoruhodnY je dlanek o pohfebnich slavnostech ve Frankf. Ztg., ktera mezi jinym piSe: "Na hititove VySehradskem, kde jsou pohiteni veld Ceti minuleho stcletl, byl minulou sobotu i pohiten Karel Hynek Macha. OeSi udelali ze slavnosti techto obou dnfi silne zdftraznenou vyznani. Toto vyznani pattilo nejenom mrtvemu basniku, nYbr2" prYStilo i jiste z potfeby, projeviti sve by ti a vratiti se po shrottceni politickeho sveta ke prameniim naroda a projeviti vefejne nepostradate/nou eeskou svebytnost. Nikdo jim v torn nebrani a braniti nebude."

Teiki price sentineld.

Praiska, obec ma mezi svYmi vozidly take 31 sentinelt, parnich automobilft na pneumatikadh, z nich2 prvni zadaly jezdit v pralskYch uilcich pied 15 lety. Tyto parni automobily path mezi Posledni mohykany tohoto druhu, nebot' u nas yYroba techto vozidel 1.1 2pfed Casem ustala. Parni automobily existuji dnes jen v Anglii a eeskYch zemich. NaSe sentinely vyrabela 8kodovka, ktera, zlskala vYrobni °pra y -neiodjzamfS.glcketovrnyapni automobily znadky Setiel. Za patact let slu2by, tedy v dot* kdy vetAina nakladnich automobile s benzinovYm pohonem stejne starYch jde do pense, slouei dosud obci vSech 31 sentinelt. Pavodne se jich pou givalo na odvoz smeti, ale v tomo oboru byly zastoupeny Kukavozy. Sentinelil se nyni pouhva pro tens! prate, pro rozvalky z lomil a pfi silnidnich Upravach. Ridici sentinelfi path k nejkvalifikovanejSim sllam, nebot' museji skladat celkem zkouSky: fidieskou, topieskou a strojnickou.

Pied zruienim stitni koSikirske Skoly v Morkovicich.

Morkovicko je od nepameti krajJ em koSika,ft. a v koSlkafskem prtmyslu nachazi zde obZlyu asi • 2000 osob. Samotne MorkoVice jsou proslaveny koM.kafskYmi vYrobky v nekolika svetadilech. Od roku 1920 byla v Morkovizich statni ueebna dilna pro koSikatst yl, ktera byla asi.pted 10 lety pfemenena na statri mistrovskou gkolu knSikatskou r V poslednich le.1n4 Sekola .ve.lmi Indio zaku. Letos jich PonZe pet a proto bylo na pfisluSnYch mistech rozhodnuto, ze Skola bude po ukoneeni Skolniho roku ziuSena. .

Chkipka se neda pedcellovati.

Sna2i-li se nekdo ji pfechoditi, nebo trestati ji nevS'imavosti, zle se mu to vymstl. Nejlepe einime, zabranime-li yeas jeji naySteve a kdy uz opemocnime, pak nav,`stivime lekake

Strana 10.

VESTNIS

JULKA BARTOVA:

PODIVA ZAIVIESTNAN. JULKY DVORAKOVE ROMAN

Zatim zazvonil Petr Lenc zutive u dveti eislo 20 ye etvrtem poschodi. Za dvetzni bylo ticho, jako by tam vfibec nikdo nebyl.

To je zvlagtni, myslei si. Nikdo doma. A zde je napsano: Navttevy od 11 do 14 hodin.

Je piece pill dvanacte, nebo .

Vyndal sve hodinky z naprsni kapsieky a dokonce zaposlouchal, jestli se nezastavily.

"Hmmm, hmmm " zakroutil hlavou, pak jeSte nekolikrat zaboufil zvonkem, ale viude bylo ticho a zdalo se, jako by se bile dvete s visitkou Anny Dvoiakove klidne vysmivaly.

"Eh, mame zahvizdl si, podival se jeste jednou vyeitavYm pohledem na &vete, pokrcil rameny a vstoupil do zdviZe s "Kdyby se tu objevila alespon ta visa), baba. Snad by neco vedela ..."

A ke svemu radostnemu pfekvapeni ji spajakrnile vytel z domovnich dye& Obdivovala se zalotenYma rukama jeho tutu.

Co nejuctiveji ji pozdravil, byl by ji samou radosti objal, kdyby nevypadala tak ctihodne domovnicky. Polcrodil ale at k samemu tutu a pak, otviraje dvifka, otoeil se nahle a zeptal Be: mi laskave fici, jestli je sleena Dvokakova doma? Zvonil jsem ale . " "Sleeinka pied chvili ()della," pronesla domovnice a zmlkla.

"Tak! Myslel jsem, 2e bude od jedenacti hodin doma. Ma to ptece napsino na dvetich." A slibne gesto pro penetenku rozvizalo domovnici jazyk.

"Ano! To laS7va. Vtdycky b*vit od jedenacti doma. Nevim, co se dnes stalo. Nejdiive k ni pfisla nejaka, navSteva, hned v jedenact. Asi za etvrt hodinky ta pani, nebo sleena, nebo kdo to byl, odeka. A nato za chvili vyletela sleena Andulka z domu jako deft, stoji mtadyhle, jako ted', ona se ptigene jako boutka, div to mne neporazila. — "Odpust'te", povida ml, a net se oroam, byla prye a prye, jen ji Amy litaly. Ani do kabatu zapjata nebyla. A za roh. Jdu se honem za ni podivat a vidim, to skoeila do trojky. to jelo, ale ona je jako Wale, skiee jako o zavod a nic se neboji. To je ta gymlastika. Rano cvidi a do sportu je jako diva . . . to jsou holt ted'ka jiny lidi, net jsme bYvali my . Tak jo, tak nevim, kde by sleeinka ted' byla. Vybehla, jako by ji nad hlavou hotelo. A nikda to nedela . . . " "Dekuji vam. Mohu ptijit pozdeji. Snad bude doma k jedne hodine."

Baba domovnice tmolila, penize a auto Petra Lence se rozjelo.

Toho dne v pet hodin ptigla Lida se Zdetikem domri, ptinesla veeeti pro di a Andula prosttela. Byla to po dlouhe dobe zase jedna vedete ye tiech, prvni od onoho dne, kdy sedela s Rejhou ye Slavii. A to bylo ted' ut skoro pal roku. Ale Andula se dnes jaksi z nieeho neradovala. Sedela jako put'ka, Zdenek ji takovou neznal.

Ale Lida si pomyslela, ze takova byla Andula tenkrat v to bidne clot* kdy shinela misto pisalty v kancelati. Ovgem, ted' vypadala docela jinak. Jeji plet' byla zdrave, a dobte givena, telo pruine a jiste. Tenkrat to byly sesedle kostieky a vyhladovele Lida, tak jako Andula, jegte dnes s uzkosti vzpominala na onu dobu. "Byly jsme tehdy Mien& a ona se zabijela," fake, si.

A pak si vzpomene na veter, kdy se rozhodly, najit si navy byt. Lida vi krome toho jektk neco, co krome ni a Anduly nikdo na mite nevi, ani Zdenek ne. Andula v male ptihridce sve kabelky schovane dye stfibrne desetikoruny sveho prveho zakaznika, ktere nosi stale s sebou a ktere nikdy nevyda. To je take jedina mekkost, kterou Andula v poslednich etyrech, ci pal letech projevila a kterou pied Lidou chrani, Ale Lida pod natlatem pti.

rodniho zakona sesterske zvedavosti 'mate prohledat kde jak Andulin majetek. A tedy to vi, a nemluvi s Andulou o tom.

A ted' tu sedi takova posmutnela, to Lida tekne: "Poslyt, holka, takhle mi tu nesed'! A mysli na neco jineho! Vik Zderiku, co mi udelala rano ye Akole?"

A Lida vypravuje, jak se Andula piedstavila staremu profesorovi.

"Tak! iekne Zdenek, kdy je po vedefi. "Je pal teste, Lida se chce jeSte projit. Od Sesti do osmi mriteme zristat venku. Ja zatim uklidim na,clobi."

"To bude mantel, hrome!" iekne Lida, kdy jde s Andulou do loinice. Vrati se a povesi se Zderikovi kolem krku.

Andula se ohledne a kdyt vidi, jak Zdenek polibil Lidu, zabrudi: "No tak. . . to je toho, hm... eh... eh...

Pojd' se strojit! "kiikne skoro vztekle ut za dveimi a Lida se Zderikem od sebe odskodi Po Seste vychazeji z domu a piede dvetmi stoji ovSem domovnice.

Lida je v dobre nalade: "To je hezky, vid'te, pani Vanielcova! Rano se to mradilo a ted' sviti tak hezky slunieko!"

"Tak, tak!" odpovida domovnice a ma pHletitost se neco dozvedet. "Na prochazku, to ano."

"Tak trochu, do osmi hodin. Potom do biografu."

"To jako sem, do Nusli?" vyzvicla domovnice.

"Ne, ne, do Prahy. Bio Benix."

"Ano, ano! Tam je to krasne! Byla jsem tam jednou s Toniekoul Dobrou zahavu pieju, sleeny," doclava jeSte sladce a 'lila si: "Tak zase zabavy, zase! JeSte ti roupy nepteky! Ale at on to naeapa!" a mysli pfi torn na Lence.

Naproti na ni kYva Kratinka. Rozhoupe se a =miff k ni pies ulici.

"Tak kdypak se budou brat, kdypak," zarepeti Kratinka, ktera pozorovala rozmluvu Vanielcove s Lidou Dvoiakovou, a ukazuje bradou za odcho.zejici trojici.

"Ale Bert vi! Nejak se mu do toho nechce, jak se zda. To jsou ted' tenik!" iekne posmeSne a v pfiSti chvili si obe smlsnou na Ude a Zderikovi. Zda se, to je nyni nemrite nic vyrukt, ale jedno piece: eerne auto Petra Lence, ktere zahYba, za roh.

"Musim tamhle k tomu autu, "udela se zajimavou Vanielcova pied Kratinkou a hned ji opouSti. Piebehne ulici prave kdy auto zastavi a postavi se smele k nemu. Petr Lenc je udiven, otvira dvitka a smeka.

"Jdu jim fici, ge je sleeinka prye, abych jim uspotila cestu, "usmiva se baba.

"Prye? Vribec pryd? Od rana? vyclesi se Petr Lenc.

"Ne ne, byla doma cele odpoledne. Jen ted' veer odeSla. Ona odchazi skoro katdY veeer.

Bud' to do divadla, nebo do biografu, nebo jdou tancovat, moo dasto chodi. Dnes Sly do biografu," — a domovnice se chvalne zamlei.

"Jak? Tak brzo? Do ktereho biografu, to nevite?" a Petr Lenc dnes po tied odmeriuje vfiednost pani Vanidkove.

"To mohu kid. Do Fenixu jdou," vyhazuje baba svilj nejvetSi trumf.

"Ale prod tak brzo?" "rtikala sledinka, ta profesorka jako ze se chce trochu projit. Ona ma pravdu. Pracuje celSr den, kdo by ji to mel za tie..."

"Jette neco?" zeptA se Petr Lenc.

"Ut nevim nic..."

"Ttikrat smrila!" teld si Petr Lenc. "Vypada to tak, jako bych se s ni nemel nikdy sejit."

Tato mytlenka mu vnukla ptedsevzeti, jet vyjadfii slovy: "A ji s ni budu piece mluvit! A dnes ji chci alespori videt!"

X. Kdyt jel Petr Lone sN/rn vozem Litnou uuvidel tfidlennou skupinku, za nit jel, klidne jit po chodniku. Ze zadu by byl Andulu vftbec nepoznal. reera mela plaSt' a dlouhe vederni &aty. Ted' to cupola v jednodw1:1044

Ve stiedu, dne 7. eervna 1939. kostymu, s radiovkou na hlave, tak obyeejne obledena, jako tisice jinYch divek na ulici.

Ale vysolca, postava Zderikova ptipoutala jeho pozornost a vpfiSti chvili jej poznal. A pak stejnY zprisob, jak jej videl jit vdera, vzbudil jeho zajem: Lida se Zderikem zaveSeni a vedle nich sama menk Andula.

Dojel az k budove biografu, zaviel vfiz a dekal.

Chodil po chodniku 'asi etvrt hodiny a pak uvidel na konci ulice Andulu s Lidou a se Zderikem. 8testi mu Ptak) tentokrat. Obe divky zustaly stet na rohu ulice a Zdenek se od nich oddelil a zinefil k biografu.

Jak si spravne Petr Lenc pomyslil, 'gel pro listky.

Petr Lenc vstoupil do prfichodu a postavil se zady ke vchodu, pied ukazky nektereho z ptiAtich Mina. Uvidel vstoupit vysokou postavu Zderikovu a uslySel, jak se jeho kroky zastavily, patrne u pokladny. Nee° miuvil, mu Petr Lenc neporozumel a pad odeSel. Jakmile jeho kroky doznely, °tool' se Petr ke kase: "Bucl`te tak hodna, sleeno, mete mi dat misto vedle tech, ktere zde bral ted', pied okamtikem tenhle posledni pan?"

Sledna za okenkem se na 116110 zveclave podivala a fekla vahave: "Bylo to lote pane a byla reservovana."

"Reservovana? KYm?" fekl udivene. — A ponevadt sle'ena pokiadni vahala, &dal: "Mttete mi to bez obav, sleeno prozradit." A usmal se na ni tak hezky, to sledna razem rortala.

"Kapitanem Krausem, pane."

"Dekuji, dekuji yam," odpovedel zamyAlene Petr Lene a chtel odejit. Hlas za okenkem ho zadrtel "Nepiejete si 16zi. vedle, pane?"

"Ano, ovAem!" upamatoval se Petr Lem "Prosim. Celou?"

"Jedno sedadlo Ne, radeji celou. Tak kolik, prosim?"

Petr Lenc zaplatil a vySel se spokojenYm pocitem, to se dnes bude dobie bavit.

Do osini hodin prosedel zcela spokojene v nejblitSi kavarne pii eerne kave a svYch novinach a pak se zvedl a vracel se k budove biografu. Byla jit tma a ulice byla iadou svetel, reklam a nalidenYch ten. Bylo pet minut po osme, kdy vstoupil do chodby biografu a pfedstaveni jit zadalo.

Pies to uvidel na chodbe pied lotemi obe divky se Zdefikem, ktere eekaly, jak bylo • zfejmo, at vSechna svetla zhasnou. Petr Lent se ihned vratil, aby nebyl zpozorovan.

Kdyt skupinka vstoupila do sve Rite, piegel rychle chodbou a pomoci biletafky na gel sve eislo. Sedi si docela tie a v nahlem piechodu svetla do tiny neroz,eznaval nejprve tadnYch oblidejri. Na platne betel jakYsi tYclenni piehled a obecenstvo, ostatne velmi fidke, nebylo jeke dosti klidne.

Z vedlejk late, v nit se teprve usazovali, zaslechl znamY hlas Anduly: ".... ale ja bych jednala docela jinak. Kdyi jsem jeSte studovala v septine, iekla mi jednou moje kolegyne, ostatne ti ji zna,S, Lido, Marta Vrabska, ze by se ji zprotivil, zhnusil jeji vlastni mut, kdyby ji mel byt nevernYm. Ja si to take myslim. Ostatne my jsme byly v nazorech stejne. Jak fikam..."

Hlas z vedlejAi late ji pierukl. A Petr Lenc musel davat hodne pozor, aby zaslechi aspori neco.

"Andulo, to jsi ty!"

"Kdo je?" — hlas Anduly: "Spatne vidim v to "Ale ja, jsem Marta Vrabska, vlastne Krausoya. Co ty o mne tady povida g? To je ale nahoda."

"Tomu se fika telepatie!" zasmal se Andulin hlas.

"Psssst!" ozS7valo se ji g chvili se 1Mech strap, (Pokradovani.)

Marseilles. — Yankee Clipper pfistal v Marseilles, uraziv prvni east sveho zpateeniho Lett} do Spoj. Stattl ze Bouthamptonu,

Ve stiedu, dne 7. dervna 1939.

It

Nage zdravi Operace potegenim.

Paul Duchein.

PED nekolika nedelemi prohlasil dr. Yves P Delegeniere, jeden z nejslavnej gich elena pati2ske akademie pro chirurgii, eked svYmi kolegy toto: "Od nynej gka uz nemaji nemocni, kteti maji bYt operovani, strach. Jsou jako poslugne a mile deti. Jdou beze strachu k operadnimu stolu. Nejsou rozeileni o nic vice, net kdyby glo o nekoho tfetiho. I po operaci jsou stale v dobre nalade."

Pkidina? ProstY pra gek, zvanY skopochloralosa, sines skopolaminu a chloralosy. Chioralosa je chemicka latka, jejimit vYchozimi latkami jsou chlor a glukosa. U2 po male dasce teto smesi upadne pacient v hypnotickY spanek. Za tohoto bezvedomi mu mateme porueit, aby vykonal ihned nebo pozdeji ureite rozkazy.

V rukou lekate vykonala nova metoda prave zatraky. Tak porueili v tomto spanku koktajicimu, 'te musi mluvit normalne, a byl vyleeen z koktavosti. TakovYm zpilsobem byla v bazlivvYch vzbuzena sebedtvera a stali se z nich odvatni lide. Tak ujistili pacienty trpici stihomamem, te jejich podezfeni je bezdavodne, a ti nalezli znovu sviij klid. Pacient, kterY trpel nervosnim chvenim, mute ted' bez nesnazi navleknout nit. Neurastenik ziska opet radost ze tivota. Byvaly pijak se ted' gtiti napoja, kterYm cltiye holdoval, a kleptomaniak ut nekrade.

Nesporne tedy zpasobuje skopochloralosa zvlaStni druh spanku, za ktereho mateme dosahnout ledebnYmi sugescemi nejvet gich aspechit Doposud se ji v gak nepokusil nikdo Olt take v chirurgii. A piece, jak nesmirnY vYznam ma spoluproxe pacientova ve vatnYch hodinach operate!

My vgichni bYvame vice nebo merle zneklidneni, mame-li se dat operovat. Vahame, hledame vYmluvy, a je-li to motile, operaci odkladame. Mame strach pted eterovou maskou, pied operadnim stolem, pfed notem a nasledujicimi bolestmi. Tento strach se projevuje nejruznejsimi dugevnimi a fisiologickYmi poruchami, ktere ztetuji znadne chirurgiiv akol. Mnohdy se dokonce pacient bezdeene vzpira, uspani.

Tomu vgemu je nyni konec. Asi d ye hodiny pied stanovenou chvili oznami lekat pacientovi s asinevem: -"Ted' dostanete uklidriujici injekci, ale neusnete." A skopochloralosa, rozpuWend v sera, vnikne do Vela.

Strach zmizel. Na jeho misto nastupuje zvlagtni pocit bla2enosti. Pacient je naladen optimisticky, vge je v nejlepgim potadku, tivot je krasnY. Vale apine vymizela. Pacient je ochoten ueinit vgechno, co se na nem tadd.

Pak se ho zmocni dtimota. Ma velmi jasnY pocit, te je zde, a odpovida dale na otazky asistenta. Zdanlive klidne spi, ale kdyt na nej nekdo promluvi, reaguje, ale nevychazi z tohoto somnambulniho stavu. Pozdeji si nevzpomina, na nic.

Koneene je vge ptipraveno. Jde se do operadniho salu. Nyni ho uspi upine — s jeho vlastni pomoci, jet je bezpochyby nedobrovolna, ale dini divy.

Staei i velmi slabe davky uspavaciho prosttedku, aby nastaly idealni podminky pro operaci. Mina, osmina, ba i jen desetina normalnich davek stab., aby pacient upadl v -bine bezvedomi. Proto se mfiteme domnivat, 2e pti narkose bez skopochloralosy se nejvet gi 'east uspavaciho prostfedku spottebuje na vyfazeni vedomi, a na anestesi kate a tkani zbude jen malt' zbytek.

Vge dopadlo dobfe. Pacient je znovu v posteli. a,dne zvraceni, eadne bolesti, 2acina neobyeejna, 2izeri. Lehce se probudi. V ge se mu zda stale lepgi a lepgi. Tento podivuhodnY stay trva at do tfetiho, nekdy at do dtvrteho dne! A kdyt koneene ptijde *pine k sobe, me, to nejhor gi za sebou. Zotavovani ut meal°.

Udelejme ted' bilanci Po vygettovani 91 mutt a 109 ten, na nicht byly provedeny razne o-

VESTNiK perace timto novYm zpilsobem, mateme konstatovat toto: 1. Skopochloralosa umotriuje vytadit jasne vedomi a tim odstranit vgechny pocity strachu a stisnenosti.

2. Skopochloralosa umotriuje snitit podstatne davky uspavaciho prostkedku a zarueuje bezpednY spanek a naprostou necitelnost.

3. Skopochloralosa zamezuje vgechny obtite, ktere se dostavuji pa operaci.

Dr. Delegeniera skoneil svou ptedna gku slovy: "Se skopochloralosou mute chirurg provest s pozoruhodnou lehkosti a s naprostou daverou dugevni ledbou, ktera vyloudi v gechny poruchy souvisici s operaci samou. Nemocni prodelavaji od nynejgka zla stadia pied operacemi a po nich za takovYch podminek, te vgichni moji pacienti, ktere jsem operoval s utitim skopochloralosy a kteti uz byli operovani jednou bez ni, tekli za nekolik dni, kdy2 nabyli vedomi: "To je neco docela jineho, dat se operovat dries."

Nema vgak tato krasna metoda take svaj rub? — zepta, se nekdo. Ne! Obe soudasti — skopolamin a chloralosa — jsou site samy o sobe jedovate, ale ye spojeni je jejich jedovatost znadne zmen gena. U davek, kterych me v normalnich ptipadech, se rovna prakticky nule. Na zatatku anestese nastava, nekdy lehke tteseni, ale to brzy zmizi Mate se dostavit znovu i na zaeatku probuzeni, ale je vtdycky negkodne. V nekterYch ptipadech v okamtiku inj ekce klesne krevni tlak, ale bez gkodlivYch nisledka.

0 ZDRAVE Lidske astroji mateme ptirovnati vhodne k parnimu stroji. Ma-li parni stroj Vykonavati urditou praci, vYkon, je tteba mu dodati urdite mnotstvi paliva. Ubereme-li paliva, nestadi jit na to praci. Katdy kilogram, jent ubude, znadi neaprosne take abytek nekolika jednotek prate. Obdobne je to s astrojim lidskYm, jemut paliva, topiva dodavame potravou.

Ovgem je zde ten rozdil, to telo zdraveho eloveka ma za normalnich pomera znaene mnotstvi zasobnich latek "topnych" a mate take v nejnutnej gim ptipade "spalovat" i vlastni tive soueastky. To je zasadni rozdil mezi strojem, netivYm mechanismem a mezi telem eloveka.

Stroj zastavi zpravidla praci velmi brzy, kdyi obdrtel posledni lopatu paliva, kdetto lidske vydrti i o hladu v Cinnisti po nekolik dni, poutivajic latek vY ge uvedenYch. V torn, 'te na ge telo mute unit techto latek, jest ovgem velika vYhoda, jetto u 2ivodicha znamend zastaveni einnosti smrt a zkazu. Oproti tomu stroj — i kdyt jeho Cinonst deli dobu ustala — ihned opet pravidelne pracuje, jakmile se v nem zatopi.

Na druhe strane opet je v torn nemale nebezpeel. Skodlivy aeinek nedostatedne vYtivy neni totit ihned patrnY, ale dostavuje se poznenahlu a nelze jej take tak snadno zmetit. Nicmene se neaprosne dostavi; ze jaksi pokradmu, je tim nebezpeenelgi, zejmena v tech ptipadech je nedostateenost vY2ivy gkodliva a nebezpedna, kde dojde i na Live sonda,stky tela, kdyt v gechny zasoby "topnYch latek" byly jit spottebovany.

Proto neni dobte gettiti na dobre vYtive, zvlaSte ne tehdy, jde-li u gettenY peniz na zbyteCnosti Ci lihove napoje.

Kterou vYtivu lze nazvat dobrou?

Pro prakticky Teel je celkem zbyteeno udavat, kolik grama bilkovin, tun, uhlohydrata, soli a vody je denne eloveku zapottebi. Take to neni u vg ech jednotliveu naprosto stejne. Pro praksi stab vg eobecne ptipomenouti, .te sam pud vede Oloveka do jiste miry k ptimetene volbe potravy, vftivy. V na gem podnebi voli elovek pfirozenYm pudem potravu, jet obsahuje jednak pokrmy masite, jednak tuk, a pak znaene mnotstvi gkrobovin a cukru. U nas se v geobecne uvadeji pro denni spottebu tato Cisla (pram& na jedince) : 118 g bilkovin, 56 g tuku, 500 g uhlohydrata, 2 a pal litre vody, jet je obsatena v pokrmech.

Velmi rozgiten je u nas navyk potivat piing mnoho masa. 0 torn svedei zejmena na ge obvykla strava, podavana v restauracich. Tara bYva, moudne jidlo vYjimkou a snist potadnY kus chleba k obedu Ci k veeeti poklada se za neco nepatilkneho, ac dobry ehleb je ye sku-

Strana te6nosti nejchutnejk, nejlevnej gi a zdravy moudnik.

Masem se nage strava take zadasto zdratuje. Stravovati se levne a pti tom dobte a vydatne, znamend jisti mai() masa a "dojidati se" mouenYmi jidly, chlebem. Krome toho maso lze dobte nahradit vejci, sYry, tvarohem, lugteninami a mlekem. Zejmena vetgi spottebu sYrfi z davoda dobre a levne a vydatne vytivy je nutno v nagich rodinach propagovat. Totet plati o tvarohu a mleku.

HODNE OVOCE A ZELENINY DELA JEN 00BitE. ' 6eskg, kuchyne je bohata na levna jidla: moueniky, bramboraky, uzeniny, knedliky. Tim bohatgi, te prave tato jidla jsou levna a nej girgim vrstvam ptistupna. Jake to ma dalekosahle nasledky na vYchovu, fysiologicky vYvoj a vyraz deskeho lidu, musi nam fici povolanelgi lide. Jisto vgak je, to to jsou jidla spige syta, net vytivna. Spige dodavaji pocitu sytosti, protote zapini na dlouho taludek, net by dodala telu pottebnych latek vYtivnYch. V zime telo tetkou stravu spige snese net v lete. Jiste jste Casto v horkem dni zpozorovali, te nemate chut' na nic syteho a tetkeho: a chut' je konec konca lidskY smysl a je fizen zdravYm instinktem. Je dobte tidit se podle neho.

Letos bude jiste dost tetke upravovat nejake slotite jidelnioky. Ale zvyknete si pocitu nevstavat od stolu pfesyceni, t. j. tak najedeni, byste nejradeji ulehli a spali, poi/la:tete si od jara do podzimu vYberem nejrianej gich zelenin, ovoce nebo alespori ovocnYch moudnikt, derstve na rychlo vatenYch kompota y aprave spravneho jidelnidku. Take a zapratene polevky jsou v teplem dni docela zbytedne, jako je zbytedne pivo v poledne. Sklenice mleka nebo detem sklenice ovocne gt'avy je prave tak vYtivna — ne-li vice — a chutnej gi. Trochu zeleniny mfitete vtdycky nakoupit, snatite-li se pkiddet prave te, ktera je prave levna a ktere je hodne. A je rozumnej gi dat k snidani tteba vajidko na mekko, vynechat neco ze slotitych aprav obecla a veaetet pomerne brzy a zase vydatne. Ttikrat za den jist dokonale stadi, jsouli jidla peelive sestavena a do/AT vybrana.

Prave na jake prodelava, lidske telo slotity proces obnovy vnittnich latek, proces, kterY je prave daletitY, jako je skutednost, te stromy dostavaji nove listy, dale2ita. Ponenahlu se cele telo meni a obnovuje. Neni dobte zatetovat tuto praci organickou jegte zvYgenYmi potadovky na jednotlive organy. Neni dobte tadat od taludku, aby vydrtel vie net mate. Vysazujeme potom i jina astroji nepomerne namaze. Mit hlad neni spravne, ale mit chut' k jidlu je dobry a zdravY sta y . — Naopak je sta y ptecpani a tite velmi nezdravY, Ma yne na jafe. A ve zvygene mite to plati o detech, jejich organismus je citlivY, jako koleeka jemnYch hodinek.

Mleko a vejce. SYry. Malo masa, hodne derstveho ovoce a &tem hodne sladke zavateniny (merle ut zmrzliny). Co nejvic zelenin a mouCniky lehke. To je tak hlavni ptedpis pro spra y -noujarnikuchyni.

Milan, Italie. — Zahranieni ministr Ciano prohlasil, *te Italie zasahla do obeanske valky ve gpanelsku tYden po jejim vypuknuti, ale byla druhou velmoci, ktera tak ueinila. Ve élanku, uvetejnenem v easopisu, kterY zde vychazi, Ciano pravi, te zakroeeni ve 8panelsku datuje se od 25. Cervence 1936. Tvrdi, to jista, veimoc, kterou nejmenuje, poslala aeroplany z Marseilles na pomoc gpanelskYm republikanam.

Nasledkem toho Italie, byvgi o to potadana nacionalisty, poslala sve aeroplany do Maroka.

Prvnich 3,000 italskYch dobrovolnika bylo vylodeno v Cadizu v prosinci.

Za adasti figskYch afadu bylo zahajeno jednani se Slovenskem, aby azemi na Javotine v Bilych Karpatech, kde stoji chata Holubyho, bylo i s chatou ptipojeno k Mora y& Jednani bylo v techto dnech skoneeno a turisticka chata s okolim ptipojena k Morave. trzemi bylo ihned vykolikovano. Slovensko dostane nahradou stejny kus atemi na nekterem mist& Bylo tim ziskano vyznamne sportovni a, turisticke stfedisko.

Strana 12.

ritedni Organ Slovanske Podperujiel Jednotj Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Aga elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUOICA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAB PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &any adres zasilaji se do Illavni latadovnY, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Veatnik. West, Texas Vista& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Pan Landon dostal poueeni. Exguverner Kansasu a netspeenY presidentskY kandidat minulYch voleb Mr. Alex Landon tednil 5. kvetna na sjezdu methodista v Kasas City, kdy pronesl nelibost nad jednanim Americana, kteti se organisuji k vydobyti svobody porobene Ceske vlasti. Geld tada krajan y toho thie zachytila mylnY posudek mluveiho velkeho kapitalu a kenservativet zeme a te g nekteti spolupracovnici nagi tiskarny p. Landonfiv vYrok zachytili na &vein radiovem ptijimael. Vedeli jsme ureite, projev Landonav nezastane pfehlednut a bude nan odpovezeno. Naee ptedpoved' se spinila.

Casopis "Monmouth American", vychazenci v Long Branch, N. J., ptines1 v eisle ze dne 12. kvetna nasledujici odpovecl', ktera dava. p. Landonovi gadouci lekci. Cianek ma ohlaveni: Pro americke obeany je opravdu viastenecke, organisovati se pro obnovu Ceskeslovenska. V ptekladu elanek podava: Alf Landon pronesl nektere rozumne veci ve sve fedi, v nix doporueil presidentav mirovY apel, ale udinil rozhodnY a desnY omyl, kdy natikal nad americkYmi obCany jako Neamerieany, je gto "se organisuji jako Cechoslovaci, aby ziskali °pet nezavislost sve zeme." V naeem sttedu neni lepeich amer. obeama nad Gechoslovaky a je fipine chvilyhodne, kdy se organisuji, aby napravili velke a Zalostne bezpravi, jehog jejich bYvali krajany stall se obeti. Nebot' jejich byvala, domovina byla jedinYm mistem v Evrope, mimo Skandinavii a 8 vSrearsko, ktera byla oddana demokracii. Byla vzorem americk'ch zasad a idealfi, a kdy Oechoslovaci ameriti pracuji pro jeji obnovu jako naroda, jejich prate je pro svobodu a spravedlnost, co g, jak Landon by mel vedet, nemide bStti nikdy nevlastenecke. Nebot' po staleti aechoslovaci snili o sve samostatnosti a jejich tisili stalo se skutkem na konci svetove valky. Co se stale — rria2e se stat °pet — a ma se stat. KaklY spravedlive smYelejici American bude tieskat vzneeene to akci a bude ji pome,hat podle sve mo2nosti. Bylo by zahodno, aby naee Ceske texaske organisace se nalegitYm zpasobem postaraly o rozeiteni projevu vYchodniho dasopisu mezi Amerieany a redakci uvedeneho easopisu vyslovily za jeho sympatickY elanek uznani a dik.

Vystlihnete! Dejte nasledujici anglicke zneni odpovedi easopisu "Monmouth American" panu Landonovi na jeho fisudek o jednani AmeriCana, organisujicich se k vydobyti svobody porobene vlasti jejich ptedka — pfedist dorfistajici mladezi, ktera deetinu dostateene neovlaPoelete tento vYstif2ek redakcim va gich mistnich novin se 2adosti, aby ho otiskly. Musime na podobne bud' fimyslne Ci z nevedomosti udinene vYpady podavat vecne a spravne objasneni, proti nep •atelske propagande se branit a ji dent! My se organisujeme pro boj o zachovani principt a idealfi demokracie nejen ye stare domovine nYbr2 i v na g Americe. V nas a naeem novem hnuti odboje maji Spoj. Staty kadr

VLSTNiK spolehli•ch, loyalnich a schopnfrch bojovnikil ptedevtiim pro zachovu svobody, demokracie a jejiho ztizeni. Nas a nage organisace nikdy nebude t •eba vyeettovati pro Cinnost podvratnou — neamerickou. Nage mladeg by proto mela byti pravem hrda, ge pochazi z naroda demokratickeho, slavne minulosti a jiste znovu v nedaleke dobe opet svobodneho. Zde mate original sympatickeho elanku vYee uvedeneho dasopisu: ORGANIZING TO RESTORE CZECHOSLOVAKIA IS TRULY PATRIOTIC FOR AMERICAN CITIZENS. Alf Landon said some sensible things in his speech in which he endorsed the President's peace plea, but he was absolutely and abyssmally wrong when he deplored as un-American for American citizens to "organize as Czechoslovakians to regain the independence of their coutry."

There are no better American citizens than the Czechoslovakians in our midst and for them to organize to right a great and grievous international wrong of which their former countrymen are victims is entirely commendable. For their former homeland was the only place in Europe outside of Scandinavia and Switzerland which was devoted to democracy.

It exemplified American principles and ideals, and when the Czechoslovakians in America work to restore it as a nation their labors are for freedom and justice, which Landon should know can never be unpatriotic.

For over a century Czechoslovakians cherished the dream of a nation restored, and their efforts made it a reality at the close of the World War. What has been done can be done again — and should be. Every right-thinking American will applaud and as he can and will aid the noble enterprise.

Nag spolubratr senator gulak vyznamenan.

Pfi graduaenich slavnostech university sv. Eduarda v Austinu vyznamenan byl statni senator Sulak z La Grange destnou hodnosti doktora pray. NovY doktor take ke graduantam promluvil a v pane veci zdtraznil nutnost demokracie. Bratr senator uplatriuje svoje mimofadne schopnosti ye statni zakonodarne k prospechu nejen voliaa jeho okrsku, nYbr g stavu rolnickeho vabec. K dosa2enemu vyznamenani mu uptimne gratulujeme!

Dr. Beneti dedikoval esl. pavilon na newyorske vSrstave. Ve stiedu minuleho tSrdne otevten byl dle ptesne yypracovaneho programu Pavilon na newyorske vYstave. Dr. Benee a plukovnik Vladimir Hurban, kteti vedli delegaci — ptestilhli stuhu nata genou pies vchod do pavilonu, Cimt byl tento formalne otevten. Dr .Benee v dedikadni veci mimo jine prohlasil: "Doba zda se temnou pro nas a pro osud malYch naroda Evropy, ale diky teto velke zemi svobody a jeji demokraticke vlade my oe§i, SlovaCi a Karpateti Rusove dosud mUeme ukazati svetu, jak malt', ale svobodnY a demokratickY narod dovede pracovati — a prof tento narod nikdy nezhyne. Tento pavilon jest svobodnYm a samostatnYm Ceskoslovenskem v blizke minulosti a svobodnYm a nezavislym skoslovenskem v brzke budoucnosti. Oeskoslovensko nezemfe, proto2e na g narodni 2tvot neni zalo2en na pomijejicim fispechu. Na g narod zase povstane a snad dtive, ne 2. je vgeobecne oeekavano." Plukovnik Hurban ve sve veci nazval pavilon "dakazem, ze narod dosud gije.

Dodal nakonec: "Ji g jsou znamky, 2e vedomi spravedinosti ve svete se probouzi. Aekoli nag narod je na Cas zbaven svobody, neni znieen." paVilon ma 18,000 etvereenich stop a je jednou z veteich budov v oddeleni zahranienich pavilonft Jsou v nem vystaveny pfedmety, je't z 45 procent byly ptivegeny z Oeskoslovenska pied zaborem Nernct. Na fasade jsou slova Amose Kornenskeho, ptimo nad znaky 6eskoslovenska: "M pfejde boute hnevu, vlada veci tvS7ch vrati se k tobe, narode eeskS7." Dole je na, pis: "Zapoeat tsl. republikou. Adkoli nedokonCen, je udilovan jejimi americkYmi pfateli."

Ve vstupni sini pfevlada velka mosaika, na nix jsou etyfi jezdci, ptedstavujici Ceske krale, kteti hrali dffle2itou filohu v historii Evropy. Jsou to kral Jifi, prvni Evropan, ktery navrhnul zalaeni Ligy naroda k rozsuzovani mezinarodnich sporft; kral Vaclav, cisat Karel IV. a kral

Ve sttedu, dne 7. 'derma 1939.

Otakar II. V stfedni sini je socha, provedend nejmenovanSrm csl. umelcem (tije dosud v Praze), ptedstavujici ttok na eeskou samostatnost v Mnichove. Je to holubice — symbol tsl. republiky na kterou skate s vetve pardal, zatim co ptak, representujici dui lidu, unika mu ke svobode. Socha byla vytvotena mezi Mnichovskou zradou ze strany Anglie a Francie a ,okupad tech a Moravy, a byla sem dopravena ye 30 kusech a zde slotena dohromady. V hlavni sini jsou ukazky esl. tetkeho prtimyslu, skla, keramiky a textili. V zadni east sine je vSrstavka oeskS7ch emigranta ye Spoj. Statech, poeitajic v to mnoho parnatek, ktere sem ptivezli. Nedaleko je deska, na nit jsou vyryta jmena proslavenSTh Amerieant Csl. ptvodu. VSrznadriSrm rysem pavilonu je zaktivena, galerie, na nix je okno sestavajici z 21 sklenenSrch tabuli, o nemt se pravi, ge je nejvettii na svete. Okno je provedeno Cyrilem Boudou a nese nazev "Hymna prate". Naznaduje ptiletitosti pro mlacleho ka v republice, aby se vyvinul jak kulturne, tak ve svem oboru. Galerie je zatizena k odpodinku navtitevnikt a na jeji podlaze je koberec z 6,500,000 uzltz, utkanST zmrzadenSrmi sirotky Jedliekova tstavu. V zadni Cacti pavilonu je restaurace, kde se podavaji Ceske lahtdky — pratska tiunka, peeena husa a plzeriske pivo.

Na Sletu v Dallas si vaiehni Cechoslovaci podaji bratrsky ruku. Slet Lupy jinni A.O.S. je ptiletitosti k srazu uveclomelS7ch techoslovaltil Texasu. Prave nynejSi doba, kdy se organisujeme k napomoci porobene vlasti na gich pior&a, Cleni druhe a tteti generate iadi se v Odbodkach Sdruteni Amer. 6echoslovakil v Texasu, aby dali jasnS7 dtkaz, ze pochopili osudovost chvile a potiebu semknouti se v jeden pevnSr celek, bez zbytkil a skupinek. Nesmime vSak zitstati jen pfi podetnem semknuti, ale musime jiti v sjednoceni haluze do vtiech cliisledku. tech eechu se musi stati opravdovYm bratrem. Proto take tsttedni vS7bor Sdruteni si urea za jeden ze svVch prvnich *kola stmeliti krajany vtiech tabort, odstraniti vtiechno, co krajany rozdeluje, a uplatniti vtiechno, co je sblituje — v rodine, mezi sousedy, v osade a mezi osadami. Proste dat vtiechny krajany dohromady! V nedeli 18. Cervna na Sletu v Dallas bude udinen dali rozhodnS7 krok k semknuti krajanske haluze. NaVtitevnici si tam podaji ruce, vtiichni do jednoho, — i ti, jet dosud dein° osobni nepta.telstvi. Soused se sousedem, °bean s obdanem, bratr s bratrem, tech s Cechem, vtiichni musime zapomenout na vtiechno, co snad nas postavilo proti sobe. Pit tupnim sletu v gichni si bez rozdilu musime uvedomiti, 'tie jsme bratry, ze patiime k jedine velke rodine! Sletu zdar!

Pet mesicft prazdnin . . . Pet mesica botiho miru a nicnedelani, pfesneji fedeno 154 dni mezi koncem jednoho a zaeatkem druheho ekolniho roku, to maji opravdu deti na Island& To je neco, co se nakm chlapcfun a deveatiim bude zdat jako pohadka, od nix je uz jen skok k Verneove idyle. Kahla, zeta ma sve pfirodni, hospodatske i spoleeenske pomery a ty ureuji umisteni i delku ekolnich prazdnin v rote a ty islandske deti by si pravdepodobne libovaly, kdyby je mohly travit tak u nas v Texasu. Nejkratei prazdniny v Evrope maji v Anglii — 25 dni, nejdelei jak shora uvedeno Island. Blizko je Lotytisko, kde deti chodi do tikoly jen 175 dni, zatim co ye stare vlasti je Skolnich dni 277, v Dansku 246 a podobne.

Nak navStevy. Ve Ctvrtek min. t3idne veeer ptekvapili nas navtitevou dallatiti bratti Frank Rendi a W. A. Nesuda. Dovezli ptedlohy latky k tisku sletove broturky, jaka je pravidelne vYborem Zupy vyclavana ke katclemu sletu. — Miroslav Moueka dojel domil na nekolik dni ze San Diego, Cal., kde ptevatna Cast lorl'stava Unie je po nedavnSrch manevrech v Karibejskem mori zakotvena. Hoch ptijel si pro svoji kteria, go tSrdennim mantelstvi musela zastati u rodiet v Tyler, Tex. — dokud jeji mantel nespinil povinnosti ptideleneho mu ftkolu. Nyni budou M. Moudkovi pfebSrvati v San Diego, Cal. — V pondeli zastavili se ye West manele John Ondraekovi z Dallas a na kratko s nami si pohovotili. — Navtitevy nas velmi

Ve stiedu, dne 7. eervna 1939.

Od nis pro na.s. Neptehlednete dopis sestry Valeikove, scielunci nagi vetejnosti horedne ptipravy ku Sletu 2upy jinni A.O.S., v nedeli 18. eervna v Dallas.. Hrstka vyznavadd Tyr gova treeni nedba, preka gek, obetuje se, aby Uspechem Sletu neziskala toliko hnizda sokolska, ale cela nage pokrevne, haluze texaska. Pfitomne mame sympatie jinonarodovct na sve strane, jen si musime zachovat a mogno-li, je hleciet zesilit. VetejnYm vystoupenim ukeznenYch tad cvidencil podavame ukazku vYsledka soustavneho otugovani tela, dobrovolne kazne a demokratickeho zfizeni. Tyr byl a je nam v gim, Tyrgiiv sokolskY program nelze nieim zamenit. Je opravdu pottebi, aby Tyr g zustal vgem vzorem a vim prave dnes a to proto, ge se ukazuji nektefi reformatoti, domnivajici se, 2e dnes je doba na vymYgleni novYch vYchovnYch telocvidnYch programfr, jeg maji prah/ednY znak: zahodit to stare dobre a nahradit novym, lepgim jen v torn, ge by si autoti ph torn "ohtali vlastni poliveidku". Tyrgovo sokolstvi je tak jasne jako prosta lesni studanka. Neni v nem gadne zavratne hluboke my glenky, j en uptimna a poctive. prate na vlastnim zdokonalovani, at' jde o vudce ei vedene. V na gem Texasu znaena east krajanske vefejnosti nema o Sokolstvi spravnYch informaci, jsou mnozi, majici proti nemu nespravedlivY pfedsudek. Tyr neupiral nekomu pfislugnost k Sokolu a k sokolstvi proto, ge smYglel jinak, neg sam jeho tvurce a zakiadatel. Ma geme bYt rozmaniteho smYgleni a nazort, ale nesmime se proto navzajem povalovat za lep gi di horgi. Ba naopak, rim nesnagenlivej gi je kdo ye svem nazirani, tim merle pochapi Tyrge, lemug nikdy neglo o jednotnost nizoru, ale o jednotnost poctivosti snah a pak, kdyg je vec privoplatne rozhodnuta, o kazeti, s nig se kagdY dobrovolne podrobi rozhodnuti vetginy. JakY krisnY pfiklad to nalezame i pro nag givot a prici v bratrskYch dech nageho Bratrstva. My rovne g ponechavame elentim a dlenkynim S.P.J.S.T. volnost nazoru a usilujeme toliko o jednost poctivosti snah fraternalismu. A o kazefi, v kagde demokraticke organisaci zachovasane: dobrovolne podrobeni se rozhodnuti vet giny. — Kdyg po pfechodu Helespontem na ptidu Balkanu a pochodem Thrakii bligil se Xerxes pomalu ji g k hranicim feckYm, ptivedli k nemu starce, kterY se ubiral z Athen do sveho domova na severu. "Co Man Ikekove?" — pta se ho Xerxes. — Potation olympijske hry. "Co je to?" — Zavod mladYch mute o olivovou snitku. "Olivovou snitku . . . ?" Obratil se Xerxes ke syYm dim: "Co o torn soudite?" — "Pane, kam vedeg sve voje? — odpovidaji. — Narod, kterY ve_ dnech nejva giho nebezpedi potada zavody bojaimiku o olivovou snitku, je neptemotitelnY. — A vskutku takovYm byl. Irkazala to potom velilika namotni bitva u Salaminy, ktera dokonale poudila hrde Perg arry a bohorovnY Xerxes chvatne utikal domti s poragenou armadou. NaSe sokolske podniky v Americe jsou nedim podobnYm jako ty hry starch ftekt pied ttemi tisici lety. Take v techto dnech mohli se ptati novodobi Xerxove: Co Man C.'Jechoameridane a jejich ptatele, kdy oteina jejich ptedku pod botou nacismu . . . ? Slet 2upy ji gni v Dallas, sokolske vystoupeni na vYstave v San Francisku, New Yorku a men gi podniky v fade /nest static severnich vydaji Atechu i zaruku do budoucnosti. Sokolov& a sokolice, velci i mall — a ti mall snad je gte vice — podaji jinonarodnimu svetu v teto zemi chikaz — ge deskY narod gije, dodasne trpi, nog bude °pet svobodnYm a nezavislYm. Jsme povinni podekovat Sokolu za ty vzacrie slu g by narodu a pfitomne ujafmene vlasti nag ich pionYril! — ZajimavY obrizek ukazujici sokolici Olgu Valdikovou cvieiti na bradiech pfinesly nedelni "Dallas Morning News" 7Aroveri s vystfine podanern dlineeku informatnizr.Tincasaracha vefejnost -se jim dovi, Bakal tersobi Spaj. StS.teetr ut 75 let, usiluje a zuglechteni tela i karatteru, peduje o zachovani fedi matefske a tradic rodovYch a je organisaci nepolitickou. — Mezi herci pti divadle u 8tefanikt Udinkoval bratr Svreek z Rosenberg.

Jezdil do zkougek pfesne, vzdalenost 70 mil okrugni testy mu nepfekagela. Tomu se Mita pfikladna obeta,Vost a laska snaham uglechtilym.

Strana 13.

VLSTNIK Odpor bezbrannych se girl. teskSr tisk ze stare vlasti ptina gi po okupaci jen zpravy dodane mu nacistickou propagadni kancelafi. Co se deje v oechach a na Morave dozvime se toliko ze zprav americkeho tisku a sem tam soukromeho podani, jen nahoclne proklouzlo censurou. Naei porobeni bratfi pro2ivaji fidobi Cake, ptimo nesnesitelne. Raubiti pleni krasnou a bohatou zemi bez ostychu a jakoby ve spechu, proto2e si nejsou jisti, ge jim kofist zustane trvale. Bohata loriska &oda byla zteneena rekvisicemi germanske spravy protektoratu, zatine, bYt potig o tuky, maso, vejce a drabe g. Nacisticke Ufady pfeyzaly celY hrad pra gskY, zrudni Ceti delnici posilani jsou do Nemecka a na jejich mista dosazuji cizaci svoje lidi, do teditelstev velkYch tovaren pfidelovani jsou Nemci, ponemeovani pokraduje soustavne a hlavne na Morave — Brno, Olomouc a mesta severni maji nemeckou spravu a napisy jen nemecke. Pfi Cteni techto jobovYch zprav se samovolne zatinaji peste, bouti krev a finou kletby . . . 8eredne net opravnene. Nideho ov gem na situaci stragne pokofenYch a bidacky vykotist'ovanYch broth nezmeni, net alespori kapanek ulevi. Do trpke lady paprsek ukojeni pfinagi zprava posledni, scielunci rozmahani se pasivni resistence v Protektoratu, nad nit Germani stoji bezradni. Hitler zabranim zbytku 6eskoslovenska provedl prvni a potadnY omyl. Stale kul gelezo pokud bylo shave, at ho pfepalil. Sudety darovali mu anglidti velkokapitaliste a klika Chamberlainova ze strachu pfed valkou. Okupaci eech a Moravy, pogadavky na Polsku se koneene anglidti probudili a dali se do shaneni bloku proti nacismu. Prod pfipustili znideni 6s1. republiky, odzbrojeni znamenite esl. armady, rozbiti Male Dohody? Hitler svoji "nevymachanou hubou" statniky evropskYch demokracii potatine zastra gil, obalamutil a dosahl syYch ciltl — bez jedine rally z pugky di dela. Ag neslYchane pfepadeni Cech ' a Moravy koneene ptesveddilo Anglii i Francii, ge na Hitlerovy sliby, zavazky a vilbec smlouvy nelze spolehati.

Nagi doma nemohou pochopitelne vest otevteny proti k smrti nenavidenyrn uchvatitehim, net brani se alespon — trpnYm odporem.

Hitler Cechy neztravi! Zabor tech a Moravy je padatkem padu nacismu. Hospodatske shrouceni Reichu je neodvratne.

Zatykad na Hitlera! Oasove podatenY vtip ye forme plakatu vydala kolifornska "Anti-Nazi League". Zneni plakatu sestaveno je dle formulate Utedniho zatykade, v nein g uvedeno je Adolfovo "circulae vitae" a jim spachane zloeiny.

Zatykad vyvola zamernou odezvu skutednYch zastanct demokracie, proto ge byl rozeslan po cele zemi. Pi gte si o zasilku techto plakatt, ptilogte 3c na pogtovne a adresujte dopis: Jan Martin, P. 0. Box 7, Hollywood, Calif. elenstvu Rovnost Cis. 7. v Caldwell. Do vagi pravidelne schfize mesidni tuto nedeli 11.

Cervna se dostavi potadatel organu. Te gi se na osobni seznameni s Cleny a pokusi se v pfatelske besede ptedvest situaci v porobene vlasti nagich pionYril a vyzvednout moralni povintaditi se do nost oechoslovakil v Texasu — spoleeneho giku k boji za osvobozeni rodnYch bratti tarn za vodou. toast dlenu i jejich ptatel mela by bS7ti co nejvet'Ai! JAK SE RODILA JMENA. Statni zastupce dr. eermak boa', v brnenskem zemskern archivu. Odkryl u g mnohou krasu, zvlagtnost a pozoruhodnost starYch dob, ktere jsou pokryty prachem zapomenuti. Velkou pozornost venoval studiu starodeskYch jmen pied 500 at 600 lety, ktere vylovil ze starYch zemskYch desek.

Rodova, jmena se u rids vytvatela nekolikerYm zpiisobem. Nejjednodu ggi a nejstar gi — jig pled rokem 1200 — byl ten, ge syn dostal jmeno podle otcova ktestniho a pojmenovani se pteneslo i na dali pokoleni. Tak. z Bartolomeje vzniklo Barta, z Benedikta Bene g, z Filipa Fila, z Mikula ge Machnik a Mikeg, z Tomage Toman, tak vzniklo i rodove jmeno Vitek, Vojta a mnoho jinYch. Nektera rodovo, jmena vznikla podle pilvodu osoby. Tak mug kterY se pfistehoval z hor, dostal jmeno Horadek, tak vzniklo i Zahora — loydlel za horou, dale podle narodnosti, kdy g v

miste byl dlovek cizincem. Tak se setkavame ve starch zemsk9ch deskach se jmeny: tech, Moravec, PoXak, Slovak, Nemec i Nemedek.

Vlach, Svab, Uher a v rote 1389 se vysktlo jmeno Turek. Vyskytuje se i jmeno Ondkej Dunaj. Dale vznikla jmena podle obci, z praotec rodu pochazel: Vy gkovsk9, Bystkiek:,, Lhotsk9, Modfick9. Jmena takova maji obyeejne koncovku -sky nebo -ick9.

Mnoho jmen vzniklo z pkezdivek, ktere se vytvotily podle osobnich vlastnosti nebo zvlatnosti toho ktereho eloveka. Lide byli kiteni podle sve podobnosti s rilzn9mi tvory z atd., dostavali jmena podle jmen ze 2ivota rolnickeho. Tak se setkavame se jmeny podle zvitectva: Kozel, Kozlik, Koeka, Kodioka, Macek, Medved, Zajic, B9dek. Podobna jmena nechybela ani u Slechty — tak je v zemsk9ch deskach jmeno Jan Svinka, MikuldA Kun, Mikulas Pes. Jmeno Pes bylo pkekIddano do latiny a latinsk9 se 'Slechtic jmenoval Canis. U Litomy gle b9dlil Vanek Prase z Trgku, podobne v Dunajovicich Franclin Hunt. Byli i pani Chrt a Scene. Nekdy bylo dam jmeno dilei: Roh, K0e, Ocasek, StCtina.

Nektera, jmena, byla vytvotena podle jmen ptakft: Sokol, Holub, 8padek, S9eek, Strnad i Slavik. Velmi east° se u nas vyskytovalo jmeno Hus — mnoho osob u g pted rokem 1370.

House i Houser, Kapoun, Havran i Havranek.

Podle ryb: Kaptik, Stika, Herynk, podle hmyzu: Chroust, Babka, Komar, 8idlo. Podle ptirody Cos, Mraz, Pottleek, Hromada, Strnigte i Hvezdidka. Setkavame se s jmeny: Bidlo, Koleso, Kyj, Fla gka, Htebik, podle veci z hospodatstvi. V Okarci nil Jelito a Houska, v Kounicich Vdolek. Byla i jmena Koblih, Kroupa a Krupice. Podle telesnYch vlastnosti se jmenovali: Paledek, Hora, Vlasek, Klepat, podle easti tela: Nos, Piece, Hlava, Fousek. Vyskytuji se jmena podle zamestnani: Husyg kup, Hajnik, Zak, Koudelka, Drapal.

Jeden pan se zval Hana, dokonce Cteme jmena pan Dite, Dedeeek, Deveeka. Byli panove BilY, Cerny a take Dr2kraj — mel pozemky na okraji nektere obce, v Oloumoci pan Frauentoter — zabijed gen. Wechna tato jmena se vyskytuji do roku 1460.

LondYn. — Lovecka spoleenost v Newport Pagnell (Bucks) nalezia vranu s eiste bil9m pekim a s rilgovYma oeima. Mlade, ktere jeSte neumelo letati, bylo pravdepodobne vyhozeno z hnizda. Vraniho albina se ujal Mr. W. J. Clif- ton. Po nazoru odbornin najde se jedna bila vrana asi mezi 10,000.

KALENDAft 11. Cervna. Pohostinske divadlo ochotnikil du Stefanik v Crosby v mestske High School.

Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

11. Cervna. Pohostinske divadlo ochotnika fadu Pokrok Cis. 84. v sini fadu Svaz echoslovanil ye Fort Worth. Haste sehraji popularni hru se znevy "Vesnice zpiva".

11. Cervna. Oslava pateho vfroei zaloieni ta,du Fort Worth, Cis. 154.

11. Cervna. Rovnost Cis. 7. ph Caldwell chysta, po skoneeni pravidelne schfize spoleeenskou besedu, k ni g pozvan potadatel Vestniku.

UCelem jest zalo geni odbodky SAC v Texasu.

17. a 18. Cervna. VelkY Sokolski Slet ye Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. Cervna zavody, v nedeli 18. Cervna vefejne cvideni v kryte arene na vYstavi gti. Potadatele maji zajgteno vystoupeni telocvienYch dru gstev jinonarodnich.

25. eeryna. Schfize zastupct osadnich zastoupenYch v odboece S.O.A. v sini sv Josefa ye West. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

25. dervna. Divadlo "Ticho po pegine, kudy jsem chodival" sehraji ochotnici fadu Stefanik na Cottage Grove v Houstone.

25. Cervna. Divadlo pod no2vein "A v torn byla panna", sehraji ochotnici kadu Pokrok Houstonu. Ptedem oznamene datum 18. Cervna muselo bYti posunuta o t9den pozdeji nasledkem Sletu v Dallas, k nemu g se chystO, cela tada Cie nu s rodinami,

VESTN1K

Strana 14.

DOPISOVATELSa Rid V°Ina techie, eislo 135., Ennis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli 11. dervna ptipada nam iadovi schtze ye ktere budou ptijimani do tadu etyti novi olenove a to tti dlenove Jednoty Sokol v Ennis, Miroslav Pavelka, Libu ge Pavelka a Evelyn Pavelka, ditky manZ'ela J. Pavelkovych, kteti sami jsou eleny na geho tadu. OtvrtST novY 61en je Joe W. Janieek, syn mantelfi Jos. Janiekoveh v Ennis. Kdy2 ptemitam v knize jmena elenti na. geho tadu Volna oechie eis. 135. a jmena clenii Telocviene Jednoty Sokol Kerel Havliedk Borovskk u nas v Ennis, vidim ae velkY podet sokolskSrch rodin stoji 100 procentne v tadach nagi Slovanske Podporujici Jednoty Sttau Texas, a rodina J .Pavelkova 100 procentne ptibyla do teto tady, eemu2 jsme radi a radi bychom videli ty dal gi rodiny nasledovati rodinu br. J. Pavelky.

Bratti a sestry jsou Z'adani, aby se v nedeli do schtize dostavili a byli ptitomni uvedeni novYch bratril a sester mezi nas.

Neni to jen u nas, ale v gude kde stava sokolska, jednota najdete jmena elent Sokola v tadaeh elent na gi Texaske Jednoty, ktere Sokol dodava zdraire mlade 21eny, ktere odchoviva ye svS/ch telocvienach.

Jak vain vgem znamo a take v naem Vestniku vidite oznameni pies celou stranku katdY tYden, oznameni to velkeho sokolskeho sletu v Dallas dne 18. dervna, kterk bude potadin v peknem miste pod stfechou, kde jest tisice dobrYch sedadel a na nas jest; aby pohled byl radostnY, kdyZ do to areny a pak z ni ven se budou hrnout tisice krajant, kteti v nedelni nalade ptigli podpotiti nag sokolskk slet.

Svtij k svemu! Casto slyeime toto hello a radi se ho dovolavame, ale v nedeli 18. eervna by mel kaZdk krajan pametliv bkti tohoto hesla a uplatniti ho. S heslem "Svuj ksvemu!" mime ptedstavu nejen vzajemneho se podporovani, ale rovneZ pochopeni a fictu jeden k druhemu.

Sokolstvo kona, praci svou nezittne a nenirodne a proto oeekava od na gich ptatel a od nageho lidu pochopeni a moralni podporu, kterou v nedeli 18. eervna zajiste naA lid Sokolstvu venuje. Dobra yule, pochopeni a ucta jednoho k druhemu prospeje nam y gem a proto katdy bud' toho parnetliv.

V kratke dobe take bude svolana u nas v Ennis vgeobecna, krajanska schtize, ve ktere se utvori Oeskeho Sdru2eni, dle vzoru jinych osad, kde uz takove, sdrudeni zalotena byla. Datum velke se/raze bude oznameno a mist° take. V ptedbetne schfizi pracovnikt nal osa,dy byli zvoleni ittednici teto odbodky a site: ptedseda dp. Fr. Kowalski, mistoptedseda Karel LaZnovskk, tajemnik Jos. Odlozil, pokladnik Jos. Hejny. Veichni ptitomni ihned dali se zapsati a zaplatili zapisne do noveho Mesa, takte zaeatek ueinen jiZ byl. S pozdravem, Jos. Vytopil.

Z Krouilm eeskYch Zen v Dallas.

Veera, jsme meli schtzi a ph torn jsme se zase starali, jakou radost na gim detem i sobe u&Mat, tak se dal navrh na vYlet na takove misto, aby kaZdk si tam dojel i odjel bez obtetovani privatni kary, abyste nemeli tadnou vYmluvu, ze byste to nenaeli, je to v Reverchon Park, co jsme byli v loni. Vy p. S., tomu vatemu palci nee° po geptejte, aby ptestal bolet a byla jste mezi nami. Vite, je to misto pekne a na ten den jiste Zadna boutka nebude. Vy rodiee, kteti mate ditky co byste je radi poslali do Ceske gkoly, prosim pkihlaste se u pana Rendla. t kola bude trvat gest tydnu. Bude vyueovat ueitel z university v Austinu a na nas je, abychom mu co nejvice na gich deti poslali.

Tak ve etvrtek, toti2 osmeho brzo rano vyjed'te, at' mame spolednk obed. Na shledanou se v:temi!

Anna Machaeova.

Narodohospodatske drutstvo "Horacko" ye Velkern Mezirici, ktere s nev g ednim zdarem uspotadalo loni krajinskou vYstavu, pokraduje ye svem programu. Nejbliaim jeho ukolem je stavba udolni piehrady u Olsi na Velkomezikidsku.

kad F. B. ZdrUbek, eislo 112., Guy, Texas.

Ctene spolusestry a brattif V minule schtzi nas bylo malo, v dubnu se vtbec schtze nezahajila pro nedostatek elenu.

Proto vas laskave 2adam jmenem tadu, byste tyto povinosti lepe dodrtovali a pti gti sehtzi, ktera bude konana dne 11. dervna, navStivili a steastnili se jednani, nebot' mame drilelitou vec k projednani. TYka se to katdeho jecinotlivce a nejenom nekolika, a ti aby o vS'em rozhodovali. S bratrskYin pozdravem, Petr Ligt'ak, tajemnik.

Dallas, Texas..

Cteni bratti a sestry!

V minule tadove schtzi bylo mne uloteno oznamiti, ze pkgti sehtze v eervnu bude konana etvrtou nedeli, dne .5. eervna. Ptiaina je, to Viet nedeli dne 18. eervna je velky sokolskY slet ye Fair parku v Dallas. Druhou nedeli dne 11. eervna ochotnici tadu Cis. 84. za vYpomoci peveckeho kroutku sehraji divadlo "Vesnice zpive," ve Fort Worth v sini tadu Svaz Cechosloyawl dis. 92. Jest to divadlo skutedne krasne, propletene zpevy, strida se veseli pti ohtink..ach a hned zas ptijde dojemna scena loudeni Vojtecha s Liduekou, a na konec vas obveseli pan Pievejc s jeho "mrioudetem". Doufam, ze jsme toto divadlo sehraji v Dallas i v Ennis k uspokojeni navetevniku a proto vas veechny srdedne zvu k hojne naveteve na ten veder. Zadatek piesne v 7 hodin. Hudbu pti divadle ridi, jako dtive, p. Jan Kebrdle. S pozdravem, Botena Jet. itad Hvezda Texasu, cis. 4'7 Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry! to se vim na vedomost dava, schaze nebyla konana prvni nedeli v mesici dervnu, totid 4. dervna, nasledkem epatneho poeasi. Bude konana druhou nedeli 11. dervna v devet hodin rano. Jiste se dostavte do teto se/lute, neb teZ ptipada schilze Ceskeho Sdruteni na tuto nedeli rano a tak si hled'te ptispiSit, abychom meli easu na obe tyto schfize. Tea mame jednoho noveho elena k uvedeni v teto schtzi. Urody v natem okoli vyhliti znamenite, prive ptitomnou dobu nam vice vlati net' pottebujeme, ale doufam to lope vice net ne dost.

S bratrskym pozdravem, Jerry Dana, taj.

Patit. — LondYnskY zpravodaj listu "Le Jour" oznamuje, to poslani bYvaleho belgickeho ministerskeho ptedsedy van Zeelanda, ktery ma prozkoumat motnosti hospodatskeho a finaneniho jednani se gpanelskem vyvolava, na politickYch mistech britskYch zajimave komentate. Van Zeeland, kterY dli prave v Parizi, je odeka,vin jette koncem tYdne v Lond3ine, kde bude konferovat s nekterYmi osobnostmi City.

Podle zmineneho zpravodaje bude poslani van Zeelandovo vYluene razu informaniho. Jde pry hlavne o to, aby se s burgoskou vladou projednalo utvoteni jakehosi mezinarodniho syndikatu, kterY by se zajimal o ureite, ptesne definovane pithy hospodatske obnovy 8panelska, a usnadnil jejich provedeni poskytnutim dlouholetYch hospodatskYch fiver& Washington. — NitSi snemovna kongresu porazila velkou vetg inou Townsendtv pensijni plan a v senate zamitnuti bude jeete drtivejei.

Washington. — Mezinarodni tiskova kanceobdriela dfivernou zpravu od vYboru domu zastupol pro testy a prosttedky, dle nit bude ng etteno behem tti let zamestnavateltm a zamestnancum na ptispeveich k socialnimu pojat'ovani $1,285,000,000. Ve zprave se pravi, pojistne potitky byly zvYteny a de staff, muZi, ieny, zavisli rodiee a deti pod 18 let obdrti celkern $1,775,000,000 mezi lety 1940 a 1944 vdetne.

Na 1,100,000 daltich osob bude podlehati soustave starobniho pojiet'ovani, nebot' k nim budou pkidani namoinici, bankovni Atednici a zamestnane osoby pies 65 let stare. VYbor uvatoval o Zprave v tajne schtzi, ktera byla odrodena na etvrtek. Vf7bor bude uvatovati take o zySiteni federalnich ptispevku k starobnim pensim z $15 na $20 mesiene.

Dle odhadu odbomildi prumerne levnefei auto dnegka stalo by $15,000, kdyby muselo byti vyrobeno men&

Ve sttedu, dne 7. eervna 1939.

Berlin. — Nemeeti v y' robci hudebnich nastroju brzy po zavedeni nahradnich latek a novych surovin pou givati techto surovin take pit vYrobe hudebnich nastroju. Hlavne je poutivano umelYch pryskytic, lehkYch kovii a ohebneho skla, zvaneho "Flexiglas", z ktereho jsou v posledni dobe vyrabeny take rrizne ozdobne ptedmety a scenicke dekorace, je2 dtive byly hotoveny z obyeejneho skla. Proti zavadeni novYch latek ye vkrobe hudebnich nastroju se yeak ozvaly kriticke hlasy, to se nove suroviny k vyrobe . hudebnich nastroju, hlavne- klarinett, fleten a saxofona nehodi. Wrobci hudebnich nastroju uspotadali proto v Markneukirchenu velkY koncert ,na kterem byly brolly klasicke skladby tak, ze byly v2dy stfidave bra,ny orchestrem s normalnimi nastroji a pak na nastrojich z ohebneho skla. Ptitomni odbornici nepoznali z 80 proc. Zadneho rozdilu, kterY byl patrnY jen u nastroju smyecovch, k jejich vYrobe se ohebne sklo ztejme nehodi.

Basilej. — Banka pro mezinarodni evropske vyrovnani oznamila dnes, ae "byla donucena" potvrditi ptevod asi $25,000,000, je2 byly uloteny na Anglicke bance na fleet Ceskoslovenske narodni banky. Opravneni bylo ueineno po oficielni Zadosti "nove administrate Ceske narodni banky", pravi ntednici mezinarodni banky. Osud deskYch fondt, jez byly uloleny v LondYne pied bteznovym rozdelenim C eskoslovenska, vzbudil zajem nekterYch elenii anglieke poslanecke snemovny. V patek David Lloyd George obdrZel sub od vlady, bude Zadana legalni rada, zda je tu nejakY zpilsob, aby bylo zamezeno Nemecku obdrZeti tyto fondy. "Anglicka vlada nemfde se staveti proti tomuto ptevodu z to jednoduche ptidiny, ze vklady, u&Ilene na bance pro mezinarodni vyrovnani bankami, jsou immunni. To jest, nemute proti nim bYti poutito prava zaddeni", prohlasila mezinarodni banka. JedinYm jejim bylo ovetiti podpisy na Ceske Zadosti za vydani penez.

Tokio. — JaponskY zpravodaj italskeho listu "Stanipa" se dovida, ze siamskeho hlavniho mesta Bankogu, Francouzi stavi urychlene opevneni na indoeinsko-siamskYch hranicich.

Opevriovaci prate byly urychleny zvlaete v poslednich dvou mesicich. Na francouzskem btehu teky Mekongu se east° obejvuji silne vojenske oddily, ktere tu konaji cvieeni. V Pakso, kte117 leli blizko siamsk3ich hranic, zfidili Francouzi nove vojenske letig te, vybavene silnou radiostanici. Silne vojenske jednotky byly v posledni dobe sousttedeny v Arisabonu a v Kambodti.

Siamg ti obchodnici, kteti zavitaji do francouzske Indoeiny, musi se podrobit na hranicich ptisne prohlidce.

Washington. — Pensiovank general G. Moseley sveddil pied kongresnim vYborem pro vyeettovani neamericke dinnosti a pti svem vYslechu pravil: "President mel by uvolniti vojsko k zastaveni einnosti komunistti v Americe. da mute sestaviti plany boje proti Nemecku, ale nemtZe ueiniti nieeho proti neptiteli uvnitt nag i zeme." Moseley te2 pravil, 2e podati dilkazy", ze tidum bylo zarueeno pied valkou, to dostanou-li Spoj. Staty do svetove valky, bude jim dan domov v Palestine.

Berlin. — Pti olympijsk3ich brach v roce 1940 musi finskY rozhlas dodavati zpravy asi tticeti stattim. Helsinki ma v gak jen 8 at 10 kabelovkch vedeni. Tento nepatrnk poeet vyZaduje ptipravu vhodnkch ptijimacich aparatt, v nicht by mohly bSdi uchovany texty, je2 mail bkti dale ptena g eny. Zvukove desky nejsou vhodny pro jejich kratkou dobu ptehravani.

Krome toho jejich citlivost na ottesy je velmi na obtiz, proto2e Cast zaznamt bude se diti v jedoucich vozech.

Odborna komise pro stavbu odersko-dUnajskeho pruplavu vykonala tadu ptipravnkch praci za ptedsednictvi ministerskeho teditele dr. Gahrse z ti gskeho ministerstva dopravy.

Pruplav bude sta y en pro lodi o tisici tunach.

Komise navg tivila rtiana, mista, kudy pruplav povede. Oeekava se, to stavba bude zahajena jeete letos.

Ve sttedu, dne 7. dervna. 1939.

VESTNIK

1.;4,111.04•10414111111.4■01111111111.•••0■11.4=1....■11.111•0411111.111110.11111114,11111KNIS•

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

GRAND-HOTEL LAZESSIii DUI (Reportai jedne sezony) 4•1111.111104.110111.0 1111111.411.0

Pow.o4amoa.c*:1

Podel teky, pod mestedkem, prochazela se do veeera Eva Maleikova. s Petrem. Nelze iici, te se tuze horlive bavili. Mldeli spite, Petr v gak tiskl Evinu ruku a v jejich mldeni bylo tolik vkznamu, te bylo Eve at fizko. Pied chvili ji Petr tekl, te ji ma rad, tak rad, ze nikdy pro neho nebude jine teny. Ptijala jeho vyznani, ktere ji zptsobilo zavratnou radost, zkalenou jen vzpominkou na mute, kteremu se zaslibila dtive, netli poznala pravou lasku. Kdyt ji v gak Petr boutlive objal a zlibal jeji sveti rty, zaporrinela i na neho a budoucnost se ji jevila jen ozlacena samkm gtestim. Nemela odvahy zkalit tuto prvni chvili lasky zminkou o svem snoubenci, byla zbabela, !Ala se o sve nove gtesti a tak se Petr nedovedel ani sltivka o svem sokovi. Bylo jit Best hodin davno pryd, kdy se vraceli; zapomneli i na vederni tanec a teprve, kdy Petr ptipomnel Eve jeji tkol doprovazeti Carmen Bolardovou, uvedomili si, te je jit hodne pozde.

Rozloudili se tedy na chodbe vily Jitiny a Eva vbehla do sveho pokoje, odhodlama pospi git si s ptipravami co nejvice, aby byla brzy zase u Petra, kterk mel my glenky tuze podobne.

Na stole nalezla Eva telegram. Byl adresovan ji a dogel v jeji neptitomnosti. Otevtela jej chve'jicimi se prsty. Podivno — vedela piedem, co obsahuje. 6etla nekolik tech sloV zcela mechanicky; Pkijedu zitra v poledne do Bohu gova. Jan. Eva stela jegte chvili ztrnule u stolu, v ruce osudnk telegram. Pak jej polotila tam, kde letel a pohodila hlavou. At'si! Musilo k tomu dojit!

Grim calve, tim lepe! Bude to trpka, chvile pro oba, Eva byla v gak statedne devde a dovedla nest nasledky sveho jednani. Poznala po prve lasku a nebala se ptiznat se k ni. Promluvi s Janem a vysvetli mu vge. Bylo ji ho lito, i da y gak jedina,-nehopt,lsvikerztasonei,v vzpominka na Petra staeila, aby odlotila na zittek vgecko starosti. Dnes chtela bit jen gt'astna s Petrem.

Energicky otevtela sktill a prohlitela kriticky jeji obsah. Chtela bit dnes krasna, aby se mu libila.

Jake jeden telegram rozvitil dnes mysl jineho hosta bohugovskkc hlazni. Pan kapitan Vlasa,k seal sklidene a rozmrzele ye svem pokoji v hlavni lazefiske budove a Ceti depe gi, ktera, site neplktvala slovy, stadila v gak, aby mu zkazila tzpine naladu.

"Pozor! Magek pted krachem! Ani hale' yena!" telegrafoval vernk jeho Kapitan Vlasak se mraeil a hruza. Zase jedna nadeje zklamana! 8koda! Hana byla rozko g -namilek,bysvpojenayit zprava! Vetrne zamky o zaplacenkch dluzich, o veselem tivote a hezke 'gene k tomu, ziitily se nadobro, Bohugov mu byl nahle nesmirn'e' protivnk. Zazvonil na pokojskou a zeptal se ji, jede-li veder jeate motorovk vlak do T. "V pub devate, pane kapitane!" odvetilo clevee.

Pohledl na hodinky. Bylo pub osme. V pub hodine byl ptipraven, zavazadla sbalena. Vratnk, pan Kratochvil, dostal strudnk rozkaz, aby dopravil kufr pana kapitana ihned na nadrati.

Musi se na titedni povel ihned vratit do T. Pan Kratochvil rozkaz vykonal ani nepatral, byla-li snad vyhla gena mobilisace, 'tie pan kapitan tak pospicha. Veal, co to znamena„ nebot' se to nestalo dnes po prve. Loni take pan kapitan z Bohugova tak ptekotne prchl. "teat jiste zapomnel zaplatit," brudel vratnk, strkaje svilj rudni vozik s kufrem po silnici. Nemklil se take.

Pan Kavanek dostal veer omluvnk dopis pana kapitana, v nemt mu zdvotile scleloval, te byl nucen pteru giti nahle svou dovolenou a prototie musi bit jit zitra rano v kasarnach, nezbkva mu Casu se rozloueit. ti et necht' mu pan teditet zane laskave do T.

Pan Kavanek se usmal. Vedel dobte, co znamena nahlk odjezd pana kapitana. Dozvedel se asi jit take, te sleena liana Ma gkova neni zlatou rybkou, za kterou ji pokladal. Dal se proto opatrne na Ilstup! Pan Kavanek pokreil rameny. Ueet panu kapitanovi Po gle, jest vaak velmi pochybno, docks-li se spiaceni. Nejlepe by skoro bylo, ptipoeitat jej k rezii. Rozhodl se vgak, te ptigti rok naznadi panu kapitanovi, aby si vybral jine lovigte.

Skoro soucitne vzpomnel pan Kavanek na Hanu. Bude zklamana ye svkch vkpoetech stejne jako pan kapitan! Dlouho se teditel Kavanek jimi vgak nezabkval. Tato dvojice mu nebyla rozhodne sympaticka .. .

V sale bylo hluboke ticho, jen viteznk hlas Carmen Bolardove zvudel, znel, natikal a jasal.

Stala na improvisovanem podiu jako kralovna, vznegena, a neptistupna, vgem. Ptepinenk sal pro ni neexistoval. Nezpivala pro obecenstvo, sotva dkchajici nad genim a tugenim, ze gt'astnou na,hodou stalo se fidastno botskeho zjeveni praveho umeni. Zpivala pouze pro sebe, uchvacena jistotou sveho hlasu, kterk se ani jednou nezachvel, ani jednou neselhal! Grim ji byli tito lido, kteti snad ani nechapali, co to po ne znamena slyget Carmen Bolardovou zpivat!

Jeji pohled, uptenk do neureita, spodinul jen nekdy laskaveji na svetle hlave Evy Maleikove, skla,nejici se nad klavesami piana. Eva hrala mistrne a Petr, kterk naslouchal, dojat, nadgen timto vzacnkm umeleckkm potitkem, tbytedne se o ni chvel.

Tvat Carmen Bolardove byla tragicky krisna. Takova byla vtdy, kdy zapominala na svet pro sve umeni, kdy nalezala sama v kaskadach nadhernkch tone, v kovove sile sveho hlasu pravou kra,snu tivota, jak ji chape pouze melee.

A piece byl v jeji tvati stin, kterk zvy goval jeSte tragiku tato teny, ktera se naposledy vracela ku slave a laskce. Stin nefiprosneho nad nimt naposledy zvitezila. fteditel Kavanek snad jedink to pochopil. Videl a slygel ji, kdy byla na vrcholu slavy, proto porozumel dnes, te jeji zoufalk tapas s Casem nebude viteznk. Jeho vrouci sympatie spela k tato tene, kterou zbotiloval, ktere se obdivoval. A pocit'oval staid ji hrozici jako ktivdu, jako bezpravi, pied kterkm by ji chtel zachre.nit . . .

Zpev doznel, posledni tony se chvely tichem salu. Potlesk, kterk se pak rozburacel, vyrovnal se Upine potlesku ye svetovkch divadlech, jemut byla zpevadka zvykle..

Uklonila se hrde jako kralovna, piece pote gena timto spontannim projevem nad geni. fteditel Kavanek k ni ptistoupil skoro nesmele , a podal ji nadhernou kytici Odmenila ho iismevem a s rozko gi vdechia opojnou Pan Kavanek by byl v to chvili ptisahal, je Upine mlada, tak dokonalou ilusi mladi vykouzlil jeji fismev.

Sal himel potleskem, kterk se jen zvolna tigil. Zpevaeka odmitla vlidne, av gak ureite zpivat dale a obratila se pak k Eve. "Hrala jste vkborne, sledno • Evo!" Eva, zardela, le gte rozellenim, chtela polIMt jemnou ruku, kterou ji podavala. Carmen Bolarova, ji v tom s fismevem zabramila a jeji ruka spoeinula netne na svetle Evine hlave. Snad si vzpomnela slavna, Carmen, te takova mohla bit dnes jeji dcera.

Prvni tony tanedni hudby zlomily kouzlo, kteffim spjal posluchade zpev Carmen Bolardove. ✓ sale nastal gum. na parkete zadaly prvni dvojice tandit. Pan Kavanek se uklonil ponekud nesmele pied Carmen Bolardovou. Nedoufal skoro, ze spin! jeho prosbu. Sam netu gil, ze ho tak zaujme, ze je schopen je gte takoveho zbotiflovani, joke pocitil k tato tene, ktera, ho u-: chvatila nej en svkin vzienkm umenim, nkbri i tragikou sveho tienstvi.

Carmen Bolardova, nenamitala v gak nic, s Us/nevem ptijala jeho rime. Tandil s ni a mel dojem, te tato chvile, kdy ji mel v naruei, jest z nejkrasnej gich v jeho 2ivote.

Odvedl ji pak ke stolu nejlepe umIstenemu, odkud videla po celem sale. Pit ala jeho spoled-, nose, v ecka jakst zin6rOnA, blIMI A ROOM,

Strana le. netli byla po celou dobu sve dobrevolne samoty ✓ Bohugove.

Pan Kavanek bloudil pohledem po sale. medal sve hosty, o jejich osud se zajimal. Nalezi je brzy a nemohl se ubraniti dojmu, te tento veder bude vyvrcholenim ye he osudu, ktera zadala pied jeho pozornkm zrakem pied necelkmi etytmi tkdny.

Spattil nejdtive Petra a Evu. Tanen', jako by svet pro ne neexistoval. Eva nechtela myslit na telegram, kterk Vji ptekvapil ire chvili, kdy se Petrovi zaslibila. Dnes veder chtela byt pouze gttaTv°, bude mou tienou?" geptal ji Petr, naklaneje se k zlatkm vinam jejich "Budu", tekla pevne a Petr ji ptitiskl v tanci vroucne k sobe. Citil, jak se vzdava, jeho objeti, oddana a tak at'astna . . . Bohu gov se jim sta osudem, nalezli tu lasku, netne kamaradstvi, ktere je nejlep gi zarukou pto spolednk 21vot.

Evin otec a Petrova matka je pozorovali a oba nahle pochopili. Pan rada MaIeik se naklonil k Petrove matte: "Tak se mi zda, milostive, pani, te se ty nage deti domluvily!" Usmival se pH 4vkch slovech a hled8 patrave do tvate stare darny.

"Myslite?" vydechla vzrugene Petrova matka.

"Bylo by to motile? Muj Petr se ai dosud vidy o vgem se mnou radii!"

Pan rada Maldik posttehl dobte stin tarlivosti v jejim hlase. Petrova maminka byla jako vaecky matky jedinkch synu. 'Nice se loueila s myglenkou, te by milovank syn mohi mitt opravdu rad jinou term.

"Tentokrat se asi poradil nejdtive s Evou," pozlobil ji trochu pan rada Maldik ."Ma. Eva za to ostatne stoji," dodal pin otcovske pithy, "doufa,m, ze je nebudeme zbyteene trapit! Maji-li se radi — budit! Pan Petr je hodnk chlapec, pokud jsem ho mohi poznat!"

"Petr je pravk poklad!' horlila uratene starts. dama. "Kaida bude at'astna, kterou si zvoli!

Takovi se jit ani nerodi, milk pane rado! Nesnesla bych pros.* aby ho snad sleena Eva trapila!'

"Vann, te je skvost," anal se Evin tatinek, "a nebojte se, te ho bude trapit! jell se podivejte, jak se na neho diva! taba Zpropadenal Zamiluje se, ani tatovi sliwko netekne!"

Timto vkbuchem si Petrovu matku nadebro ziskal.

"Ty deli, ty deli!" vzdychala, v odich ji vtak hrala radost. Vgak ji Petrova Iiska tolik neptekvapila, jak se pan rada MaIdik domnival.

Mateiny odi vidi dobte, zejmena, jde-li o jedineho, zbotfiovaneho syna. Pozorovala jit dlouho, ze Petrovi udarovala zlatovlasa Maleikova Eva. A informovala se zcela nenapadne. Melo, v Praze dobrou ptitelkyni, drutku sttedee'nich besed v kavarne Fenix. Napsala ji a prase • dostala odpoved' naprosto uspokojivou. Rodina Maldikova byla bez nejmenti hany, jmeni nejake tu take bylo, Eva mela tu nejlepti povetst. Musi se tedy smitit s mytlenkou, te se ji Petr zproneveti.

"Pfijde-li to tak dale, mime zitra zasnoubeni!" brae' si Evin otec. Nahle si vtak vzpomnel na Jana, Evina davneho ptitele. U d'asu, jak na neho mohi tak zapomenout! Jiste jen proto, te se Eva o nem v posledni dobe skoro nezminovala! Vtidyt' se vgak hovotilo jit loni o svatbe, Eva vtak prohlasila tenkrat energicky, te se jette vdavat nebude! Profesor Vesely byl sice take hodnY hoch, pan rada Maleik vtak jit pted lety se vyslovil proti tak dlouh6 znamosti. pak — Jan byl ptili g klidnk, prblis tozumnk a Eva byla tak mlada! Jak asi ptijmefzpravu 0 Evine zasnoubeni? Bude jiste trpet Nu — at' si to Evidka sama Zpropadene teny! Kdyby meta matku, netnel • by sam tyto starosti! OCi se mu zamtily ppfi itpomince na drahou tenu, kterou pochoval, kdy byla TIa, jette male deveatko! Dlouha, /eta 'till spolu, otec s dcerou, ve ktere mu =to* otivala Evina matka.

"Jen aby ji Petr uCinii tt'astriou!" ieptal vroucne. Jeho pohled =MU zase k dceti. Tandila s Petrem a v jeji sveti tvati byl odlesk takoye Lasky, te se pan rada Maleik opravdu nemusil o ni bat .

Ve smesici tandicich dvojic se mihl doktor Atha s pans MAK Take zapominali na sve

Strand 16. koli, gili jen teto chvili, adkoli jejich budoucnost nebyla tak ratova jako Petrova a Evina.

Byli dnes bezpeeni, doktor Havel neptijde a melt pied sebou celou noc.

"Pajdeme brzy, chce g ?" geptal doktor ftehoi pani Mati. Pohledla na neho s mekkYm asmevem a sklonila hlavu. Jak by nechtela! Toutila po nem vgi vagni rozkvetle teny, ktera teprve nyni se naudila znat lasku.

Zmizeli za chvili a pouze pan Kavanek zpozoroval jejich odchod. Bylo mu trochu azko z tohoto romanku, kterY se rozvijel pied jeho zrakern. Byl mnohem tragietejSi netli jasna laska Evy a Petra.

U stolu nedaleko pana Kavanka sedela sledna Hana Magkovg, se svou matkou. Hana byla v hrozne nalade. Kapitan Vlasak nepti gel! Ani potuchy po nem nebylo! Neomluvil se, slavka nevzkazal! Co se stalo 9 Hana nemela vabec chut' tandit. Byla bleda zlosti a strachem, zase prohrala, te zase unikl tienich, ktereho mela skoro jisteho! A tentokrat byla dokonce ptiAtedra, v dukazech sve ptizne! LedovY strach ji sevtel hrdlo. Maminka ji prave dnes znovu ptipominala, aby se hledela zasnoubit, dokud nenastane pohroma! Obchod pana Ma gka byl upine hotov; budoucnost byla vice netli nejista., hrozive se vzna gela nad obema tenami, ktere byly zvykle na nadheru a luxus.

Pani Magkova, se temet dusila strachem. Hledela uptene ke vchodu salu, stale doufajic, kapitan Vlasak piece pkijde. Objevil se. tu vgak jen pan Kratochvil, propletal se mezi stoly a pani Matkove se zdalo, te se na ni diva jaksi vyznamne a trochu soucitne. Zavolala ho a nemohouc ptemoci sve—vzrugeni, zeptala se ho, nevideMi pana kapitana.

Start Kratochvil nebyl dnetni. Dobie veal, jak damy Magkovy na zaletneho kapitana poliNernel je take tuze v lake, protote nebyly piilig stedre. Podival se na pani Magkovou s lidenYm adivem a pak ochotne meal: "Pan kapitan Vlasak? Bote, ten ut je prye!

Odjel veder puldevatYm vlakem! Sam jsem mu vezl kufr na drahu! Mel tuze naspech! Byl pry povolan nahle k regimentu! V gak jsem se podesil, te je riaka, mobilisace!" Naklonil se pak k pani Matkove a vykladal dilverne: "To on pan kapitan nom dela. katclY rok! Udela si znamost s nekterou sleeinkou a kdyt se dozvi, te nema milion vena, utede! Loni take . . . !"

Pani Magkova ho vgak razne pterutila: "Do toho nam nic neni, pane Kratochvile!" ekla aseene a obratila se k Hane.

Start' Kratochvil se tedy ginul dale. "Bodejt', ze ti do toho nic neni!" brudel mrzute.

"Je tedy konec!" Pani Ma gkova, videla, jak Hana bledne. Vzpomnela si na jeji nervove krise letos na jaie. A nyni je opravdu po nadeji, te se Hana vda! Neiekla ji pravdu, dostala dnes od sveho mute zpravu, ze apadek je jit hotovou Wei. Co podit? Cele lazne vedely o teto znamosti, netajila se tim, ze je Hana skoro jiz nevesta! .A nyni takova blamat! Nejlepe bude, zmizi-li hned zitra. Je to vabec nutne, protote nema penez! Zaplati-li fleet v laznich, odjedou skoro bez halete! Nekolika slovy vysvetlila situaci. Ne gettila ji ye svem zoufalstvi. Hana neodpovidala. Dala se bez odporu odvest, nezaletelo ji jit vabec na torn, co tomu lame teknou. °be damy Ma gkovy se vratily do sveho pokoje, kde Hana ihned ulehla. Tvelila se, te spi, pani Magkova slygela vgak jeji tlumenY plae.

Nespala take. A po prve si zadala vyditat, Hanu nespravne vychovavala. Kdyby mela Hana dnes nejake povolani, kdyby umela nem jineho nali tandit, oblekat se a flirtovat, mohly by nyni s vet g i nadeji hledet budoucnosti vsttic!

Dnes bylo snad jit pozde! Hana, zhydkand, zirykle, ptepychu, nezvykne tak snadno praci. A kde ji nalezt dneS, kdy kvalifikovane sily jsou bez zamestnani?

Hudba vnikala otevtenYm okriem do pokoje, kde bylo dusne ticho; jen Haniny vzlyky pterugovaly noeni mir .. .

V sale se zatim tandilo a flirtovalo.

Pani Ema byla nadg ena. Pan Leo Frank byl neocenitelnym rytiiem a pani Ema snila, snad vlivem rucleho vina, o vecech, o nicht se ji dosud ani nezazdalo. Je gte ze prosadila loni nutnost naudit se modernim tanctm! Co se ji jeii bod y inut nasmal! Piece vsak absQlvovala

VESTNIK kurs "pro dospele" a mohia nyni beze strachu spodinout v naruei pana Franka. Jak nadherne tandil! Pani Erne bylo at mdlo; vzru:s'enim jiste a laskou, nikoliv nezvyklou nnavou z tance!

Byla tak houcne zamilovina, to ani nezpozorovala zvlagtni rortrtitost sveho rytife. jtikal ji drobne galantni poklony, tiskl ji k sobe pti tanci, at se podestna. pani Ema rata (bylo to tak iitasne krasne), jeho pohled tekal vg ak stale po sale; nekolikrat ptistoupil dokonce k oknu a patral v temne noci. 6ekal nekoho?

Bylo asi jedenact hodin, kdyt se dodkal. V parku se ozval hukot motoru, svetla se smykla po travniku. Pan Leo Frank dovedl prave pani Emu ke stolu a s omluvou spechal ze situ. U dveti se jegte ohledl. Zachytil zamilovanY pohled pani Emy a pak se rychle zahledel ke stolu, u nehot sedela Carmen Bolardova. Zase se se mu zdalo, te vidi jeji asmev, vlastne jen stin Usmevu, kterY snad ani neplatil jemu . .

Vybehl do parku, ticheho a temneho. Obrysy eerneho auta se rysovaly neureite ye tine. Melo zhasnuta svetla a kdyt se Leo Frank k nemu spattil postavu mut, stojiciho u chladide.

"Vgecko ptipraveno?" ozvalo se tlumene ze tmy.

"Vgecko! Pojd!"

Spechali k vile Mine, kde dnes bylo take pine ticho. I pokojske mely dovolenou, byly take v sale.

Leo Frank vybehl do sveho pokoje a vratil se za chvili s velkYrn kufrem. Cizi mut se ho chopil.

"Za pal hodiny se sejdeme! 6ekarn s vozem na silnici u nadrati!"

"Dobte! Budu tam!"

Cizi mut odnesl kufr do vozu, vycouval s nim opatrne z parku a zmizel ve chvili na testa k nadrati. Nevzbudil vabec pozornost, nebot' dnegni noci tu bylo aut mnoho. Ptijiidela a odjitdela jegte nyni. Cele okoli dalo se zlakat zenskYm veeirkem.

Leo Frank se vratil do sveho pokoje. Byl frplne vykiizen, vgechen majetek pana Franka byl v kufru, kterY odvatel dernY automobil. Jen jeho malt' kurtik tu zbyl. Uchopil jej a opatrne vyhledl na chodbu. Byla jen matne osvetlena jedinou tarovkou. Pan Leo Frank vyklouzl z pokoje. Pohyboval se nesly gne, nebot' chvile, netli odevzdal zavazadlo svemu kamaradu, stadila, aby zul lakYrky a obul sttevice s gumovou podegvi. Lakove boty, v nicht' pted chvili tandil s pani Emou, vsunul rychle je gte do kufru, odvateneho autem.

Ke dvetim pokoje pani Emy bylo jen nekolik kroku. V ko2enem kuftiku byly klide, jet otevrou kattlY zamek. Ve vtetine dvete povolily.

Ocitl se ve tme, prolnute pronikavou vuni, ktere utivala s oblibou pani Ema. Ostra elektricka lampidka ozatila na chvili pokoj, v nemt byly je gte stopy nepotadku, kterY tu pani Ema zanechala pti oblekani. Pradlo, pundochy a hedva.bne kimono, v nemt odpoledne chtela okouzlit pans. Franka, letely pies lenoch tidle; Leo Frank se v gak tuze nerozhlitel.

Zamitil ptimo ke kufru, do /Allot pted nekolika hodinami sam ulozil s pani Emou ocelovou sktinku pmek povolil ve vtetine. Leo Frank se ve tme usmal. Wacky kufry na svete maji stejne zaniky . . . Bezohledne vyhodil kupu jemneho pradla pani Emy, jeho ruce tapaly na dne.

Zde! Skiinka tu byla, jak ji ulotil odpoledne s pani Emou. Pohledl na ni v geru a neine ji pohladil. Ve vzpomince zazatily mu paprsky svetla, limajiciho se ye tipytnYch plogkich demanta.

Rychie nahazel pradlo do kufru, ktery ye spechu ani nezaviel. Nahle ztrnul. Z dola, z hally vily Jitiny se ozvaly hlasy. Poznal trochu pronikavY hlas pani Emy a zvudnY melodickt hlas Carmen Bolardove Vraceji se jit domt? Byla pani Ema netrpeRya, a gla ho hledat? Nem& easu odpovedet na tuto otazku, ktera byla celkem lhostejna. Nejdillettejti bylo prchnout .. . Kam v gak? Do sveho pokoje? A dat se ihned chytit? Pootevtel dvete a vyhledl ven. Srdce mu zbesile bilo, citil jeho divoky tep at v hrdle. Chodba byla ,prazdna, z hally znely v gak stale hlasy. Zdalo

se se mu, te miuvi ttl deny, $nad se setkala pa-

Ve sttedu, dne 7. dervna 1939.

ni Ema a zpevadka s nekYm, kdo bydlil v ptizemi a varcel se take z vedirku Student pot mu vyrazil na eele. Vtekiny utikaly, zdalo se, te se teny, stojici dole, louCi. Vyklouzl na chodbu a rozhledl se kolem. Jeho podeg enY pohled utkvel na dvetich nedaleko pokoje pani Emy. Byl to pokoj Carmen Bolardove ... A v Useku vtetiny, kdy je gte vahal, spatiil duchu stin iismevu slavne heredky, mekks, lesk jejich odi, jicht pohledu rozumel tento znalec ten lepe, netli kdo jinY. Nekolik tichYch kroku a byl u dveii. Otevtel je stejne snadno, jako ty druhe. Vklouzl do pokoje, jinni vanula take Wine, jinx v gak netli u pani Emy. Diskretni, jemna vane kultivovane teny . Zastavil se u dveti a zatajil dech. kdo gel po schodech . . . Pani Ema? Carmen?

Pani Ema to nebyla. Slygel stale jegte jeji hlas v halle Tedy piece Carmen? Pan Leo Frank jednal ve svem tivote tak bohatem na pestra a nebezpedna dobrodrutstvi, vtdy podle nahleho napadu, kterY vytryskl z jeho podvedomi. A o-” bydejne mel gtesti, ktere v jeho kariete gentlemana znamenalo svobodu. Policie nekolika statu by byla dala hodne za to, kdyby ho mela tak blizko jako detnici v Bohu gove. Avgak pan Leo Frank byl obratnY. Star gi, bohate teny, toutici pa lasce, byly jeho koniekem, jeho oborem, ktery virtuosne ovladal. A mel dar, zmizet v pravou chvili, ovtem nikdy s prazdnYma rukama.

Pani Ema mu svou ohnivou zamilovanosti po prve zkritila plany. Venoval ji v duchu jadrnou kletbu. Prod nedekala v sale?

Dopustil se ovgem neodpustitelne chyby tim, te ji jaksi natekl, ze zajde do vily Jitiny. Vzpomnel si dokonce, to ji slibil ukazat jakousi fotografii. K d'asu! Ge pti gla za nim? Byl o torn skoro ptesvedden a nebyl daleko pravdy . . .

Kroky se blitily. Jednim pohledem ptehledl pokoj. Dvete na balkon byly pootevteny a zakryty tmavou zaclonou. Rychle otodil klidem v zamku dveti na chodbu a ukryl sve paklide do kuftiku, v nemt letela jit ocelova sktinka pani Emy, pak vklouzl za zaclonu a zatajil dech, aby ztisil i nejmengi pohyb splYvave latky.

Kroky se zastavily na prahu, v zamku zarachotil klid. OtevtenYmi dvetmi vbehl do pokoje matnY proud svetla z chodby; hlasy se ozvaly. Pani Ema stala je gte dole s nekS7m a hovotila hlasite, nedbajic noeniho klidu.

Carmen Bolardova, ve gla do pokoje a stanula u stolu. Videla skulinou v zaclone jeji vysokou, gtihlou postavu, dokonalou v prostych vedernich gatech. Hledela ztmule pied sebe a usmivala se. Videla jeji itsmev, ktery znal .

Carmen byla dnes At'astna. Jeji sebevedomi se vratilo, jeji chut' a ville k tivotu ozvaly se zase po dnech mudive melancholie a strachu pted neaprosnYm statim. Zvitezi zase! Je gte neni konec! Jeji hlas zni stale tak nevyrovnatelne, jako &five, jeji krev proudi vagnive osvetenYm telem. Ceka ji jegte laska I Leo Frank, dobrodruh a cynik, nemohl odvratit zraku s jeji tvate. Byla krasna novYm viterstvim, novou touhou po tivote, po obdivu a chvilich vagne, *Ice znala jen botska Carmen, jet dovedla rozdavat dary sveho zpevu i sve lasky.

Byl uchvicen tak, to zapomnel na kuffik ye sve ruce, na otevtenY pokoj a vyloupenY kufr, na pani Emu, zrazenou a zahanbenou, ktera za chvili vzbouti cell hotel. Hledel na Carmen a nevidel stop stati v jeji planouci, zatici tvati.

Vidal jen jeji bilou giji, lesklou ptilbu jejich yagnivou linii jejich rtii. Apo prve ye svem tivote pocitil opravdouvou touhu pa tene, adkoliv bylo jeho povolanim touhu That .

Zvedla ruce nad hlavu s vYrazem milenky, vzdavajici se lasce. Jedin g, 't'arovka laskala pokoj narudlYm svetlem. Mekke gero zvygovalo kouzlo teto teny, ktere se kotili muti celeho turniho sveta. &Ala peed vysokYm zrcadlem, stale je gte ye vedernich gatech a snila o polibcich, ktere pro ni nebudou jegte minulosti. Nevidela, te se zaclona rozdelila, nesly gela snad ani lehkych kroku za sebou, tak byla zaujata svou krasou.

A pak se nahle sen spinil. Byla v objeti silnYch pail, va gnive rty zavtely jeji nekdo silny pritiskl jeji .019 k §vemu trokrigov4nt)

Ve sttedu, dne 7. eervna 1939.

VESTNi1C

Kolonisace na pozemeich velkostatku.

Ve dvote 'Stain u Bavorova, kterY nedayno koupili bSrvali koloniste z Karpatske Ukrajiny, zadali v techto dnech bourat hospodatske budovy. Materialu z nich bude poldito na stavbu 12 vzornSrch selskYch

u-

sedlosti, ktere vzniknou kolonisaci bSrvaleho zbytkoveho statku. Bude tak obnovena vesnice 8tetin, ' ktera pied 300 lety vymtela morem a zanikia. Mesto Bavorov nabizi pro kolonisaci take sviij dvdr Rakovici vS7menou za lesy.

Bolestna vzpomInka.

Se srdceni zarmoucenYm vzpominame, jak priVe pied rokem, 7. eervna Odebral se od nai nag dobrY, rnilujici tatinek a drazernilovanY maniel JOSEF JALUFKA. Narozen 19. biezna roku 1893 a zerniel 7. eervna roku 1938; pohiben v Seimler.burg, Texas.

Ty site v hrobe spig, my ale stole na Te vzpominame.

Ty jsi byl gat a vinlce nag': snahy, nikdy nezapomeneme na Te. Ach, jak Te postradame, jak aelime Tyeho odchodu. Jiz rok tomu, co bol zraltuje srdce nage.

DrahS, tatinku a manieli, my kam se podiviime, vgnde smutno a teskno po Tobe. DrahSi tatinku a mai"srdce nam se bolem svira a zrak slzou rosi, kdyi k Tvernu hrobu pfistupujelne. O, jak rich bychom Te je gte jednou spatfill, ale marne na ge kvileni a naiikani. Nikdy nezapomeneme, jak jsi pigel dome z price nemocen a prosil jsi mne, abychom jell k matte, ie by's rad s bratry si udelal poiadek a vyrovnaL se, ale toho jsnle se nenadali, ie to vyrovnini bude tak osudne.

•••

Tedy spi sladce, dral4 otee a manieli, my na Te nikdy nikdy nezapomeneme. Pfijde doba, kdy se opet shledame.

Zastavarn Tva, opug ani manielka a ditky, MRS. JOE JALUFKA, EVELYN, VALERIAN.

strana 17.

V hodine piinesl z lesa devet zajicii Jeden vSrmenkat ze Stechovic na Strakonicku, mel spor s hajmim.

810 o 'dive obvineni. U soudu v Pisku uvadel o nem hajM7 tyto historky: VS7menkat pry se jednou vsadil s 8 hosty a hostinskYm v Novosedle, 2e za hodinu ptinese kaldemu zajice. Za necelou hodinu vysypal ve vSreepti z pytle devet 1186,kti. lined na to uzaviel sazku, jich pkinese jate 5 a vyhral ji take. Take pry tika, 2e as umie, pujdou mu zajici za rakvi ve etykstupu a prtivod, ae bude sahat z Lippice a2 na hibitov ve Velnicich. )o( obec na Aumave podnika investice, aby si zajistila letni hosty.

Stagsko, kraj slavmerch Kra,lovakti, je krasnV kout Ceske Sumavy.

Ve Staaich mail take podnikaveho vladniho komisate, kterST se snaIi kraj turisticky povznest. Zejmena jde o stavbu silnice, ktera, ma spojit Stachy se Zavodem a dale s Chratiovem, nyni nejvyaaim mistem v Oechach. Silnice povede pies pozemky osmi zadovskSrch a churatiskSrch °beam), chucU7ch lidi. Mit pozemek na hornatem Staasku, neznamena, jeAte tadne bohatstvi. Ale pies to tito lide, dotazani, co za sve pozemky budou pcdadovat, nejen, ze proti jejich zabrani nic nenamitali, ale prohlasili, ae je na stavbu silnice venuji zdarma. Zaleli jim na, torn, aby jejich kraj se s t al vyhledavanm 'aumayskYm koutkem proto lehdeji ptistupMrm. Ve Staaich si zakidili take mistni rozhlas. Zednici ze Stach, pracuji v Praze, kupuji ze sveho gramofonoye desky a vozi je dom .!) jako dar obci. )o( Do trafiky priSel koktavSi pan, a povida: m si tra .

"PPro . . . pro . si tra . . . tra bu . . . bu . . . bu . . .

"Hudebniny se prodavaji tady naproti," pteruail ho trafikant.

eeski,

Kontrola a slueova,ni 148 spolka ✓ Kromerizi. Podle statistiky okresniho iitadu je v Krometiti celkem 148 spolkt. Ponevad2 mnohe z nich maji stejne poslani — kluby sportovni, divadelni a pod. — bude provedeno pravdepodobne jejich sloudeni. Aada spolkd bude zruSena, jelikoZ nevyvijeji Zadnou dinnost. CelkovY podet spolkd se tedy v nejbliMich tYdnech podstatne sniki. — IVIezi krometiZskYmi spolky je vedeno take Pevecke sdruZeni mora y -sk3ichudtel,krbyovKmetizaloleno pied 36 lety. lot Hnizda divokYch kachen na Kojetinsku. Zatim co v minulYch tech byly divoke kachny na Kojetinsku spatteny pouze pii pteletu, letos na jate ptiletelo jich sem nekolik hejn a usadily se na vrbkach ✓ okoli jezer a modald v povodi teky Moravy, kde si bu.dovaly hnizda. Da se odekavat, ae se to hojne rozmnoti, k velke radosti vaech, zvlaSte vaak nimrodd. )o( Pan Sierra ptigel k lekaki, aby se poratlil o sve pleg. Jeate ji nemel, ale u2 byl na pul ceste. Lekat se ho vyptaval, jak je to s plea' u nich ✓ rodine.

"Mtij starai bratr na ptiklad mel vlast spoustu as do smrti", pravil pan Sierra.

Lekat se divil. "A byl jineho typu, nea jste vy?"

"To ani ne, ale zeintel kdya mu bylo sedm let."

Ozna'meni!

Do San Antonio se sdeluje, tam bude ukazovan desky mluvici film "Sextanka", v sobotu 10. eervna, o 10:45 veeer, v Highland divadle, 1833 South Hackberry Street. Jest to prvni film, kterY tam bude ukazovan, dostavte .se co mand v podtu co nejvetaim.

Pobavi, rozradostni. a, zattjtne vas ribq, dobd, desky film

Sextank

COMPANY NO. 5220 CERTIFICATE NO. 4345 THE STATE OF TEXAS

Board of Insurance Commissi • ners OF THE

PortomilSr r o m a n e k ze studentskSrch dob, nejkrasnefaiho aivota a berstarostneho V hlavnich dlohach Hana Vitova, 'Vera Ferbasova, Jaroslav Marvan, Theo. Plat& a jini. Ukazuje v deslOch osadach Jos. Vaaut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

EL CAMPO — ve etvrtek 8. eervna, od 2 hodin odpol. do 11 veZer. CALDWELL — v patek 9. eervna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

SAN ANTONIO — Highland Theatre, 1833-So. Hackberry Str., v sobotu 10. eervna, o 10:45 hod. veeer.

ROSENBERG — v nedeli 11. Zervna, od 1:30 do 11 hod. veeer. V pondeli 12. eervna, o 7:00 hod. veeer.

WALLIS — v titert 13. eervna, o 8:00 hodinach veeer.

NEEDVILLE -- 14. eervna, o 8:00 hodinaeh veeer.

YOAKUM — ve etvrtek 15. eervna, o 3 hod. odpol., 0 7 a o 9 veeer.

HALLETTSVILLE — v patek 16. Zervna, 0 3 odpol., o 7 a o 9 hoilinich veeer.

WHARTON — v patek 30. eervna, zaeatek v 6:30 hod. veeer.

State of Texas Austin, Texas, June 1, 1939.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association Of Texas Houston, Texas. has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 29, 1940.

(SEAL)

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

WALTER C. WOODWARD, Chairman of the Board.

F. V. URBISH, Sec'y, FRANK ANCINEC, Pres., East Bernard, Texas.

Houston, Texas

Strana 18.

to krajansk/ ustav po celou dobu sveho iispegneho ptsobeni vyplacel neb ptipimval k dobru tetu svYch podilnikt sluenSr dividendovY zisk bez jedineho pferngeni a v ,ureene Dnem patnacteho zafi t. r. dovrti Liberty Loan and Dvanacte let, deco merle net jed- Building Association tfinacte let na osmina stoleti je dosti dlouhou svehio ptsobeni, za kterout ciobu dobou pro kterYkoliv obchodni pod- pfinesla svim podilniktm obnos nik, aby mu byla pfiznana jista nekolika set tisic dolara, jako odobchodni zdatnost, aby to bylo do- menu za rozumnou a proziravou stateenYm dtkazem, ze podnik je trnost. Tento krajanskY tstav byl solidne a spravne veden. Takov Y ' m budovan a je udriovan pfizni a podnikem je Liberty Loan and dtverou syYch poodilnikt a WI se Building. Association, jet ma pra- pro sve solidni a poctive jednani vem privlastek — Prvni eeskoslo- pfizni a ditvefe na gich 6eskoslovenvenske piljeovni a stavebni drut- skYch krajant ne jen v Texasu ale stvo v Texasu — ponevadt bylo za- i ve mnoha jinSich statech Unie. loteno naeimi 6eskoslovenskimi oV tomto tstave prochazi eeske sadniky v Houstonu dne 15. zafi penize, uspory to naAich proziravYch 1926, kdy byla jeho inkorporace v eetrnYch krajant eesk,Yma, rukama Austin? tfedne ,ovefena. l editelsit ye prospech eeskeho lidu. el en °ire slam- i Ufednictvo tohoto fistavu feditelskeho sboru a v-kkonni Medjsou naei krajane a po celou dobu nici tohoto iistavu jsou Cleny nasveho Aspeeneho pilsobeni byl *- tich eeskosloven,skYch spolkt v Testa y fizen na ptisnYch zasadach xasu a tstav vkly pfispiva na rtzne svedomitosti a poctiveho solidniho narodni teele,•podporuje na g oesjednani. Ty jsou nezbytYm pota- koslovenskY, nyni nam tak pottebdavkem katcleho olochodniho fispe- nY tisk, tim neb onim zpilsobem. Pechu, nebot' pkivadi prizes a &a ye- nize svetovane cizonarodnim iistaru, bez ktere tadnY obchodni pod- vtun neptinaS1 nam techto zminenik nemiite dociliti trvaleho zdaru nYch dobrodini pro nai narodni a uspechu. vec zde, ba mnohdy se stava, to Diky ternto pfisnYm zaSIdem jet penize jim svefene jsou nekterYmi byly voditkem — Prvemu deskoslo- nepeknYmi manipulacemi, jak vyvenskemu ptjeovnimu a stavebnina jevo nedavno v soudni pti mu druktvu v Houstounu — Libprojednivane v Houstonu proti jierty Loan and Building Association mohla projiti vitezne veemi itska- sternu itstavu ve zaene mile ztralimi jet kladla v cestu rilznYm ob- ceny a mezi paikozenSimi pry byli chodnim podniktm dlouho trvaji- bohutel i nektefi nail krajane. Byci obchodni tiseri, jet* vznikla v ro- lo to nesvedomite jednani, ale jak ce 1929. Podilnici tohoto fistavu nepozbyli ani centu v hodnote syYch se fika, je pozde bycha honiti.

Vzhledem ku rtznSrrn okolnostem, podilnich Liberty certifikatt a ten-

Pies dvanacte let tispegne einnost

17

Ve stfedu, clne 7. derma 1939.

viberrNts

1.0 411110.1111■041151.041■0-0111■0■1110.111.o.010•11111.

0111•11.0

••••

Liberty Loan and Building Association pfesidlila sve tradovny do novYch mistnosti v budov y Keller, 1301 Capitol avenue, v Houston, Texas, z budovy Bankers Mortgage kde mela sve sidlo po 12 let. NynejSi keditelskST a tfednickY sbor ma mezi sebou mnohe naSe zname prominentni krajany a sestava se z nasledujicich: Dr. Henry R. Maresh, C. H. Chernosky, Dr. R. E. Maresh, L. J. Kubena, E. E. Chernosky, Dr. Walter E. Fruit, Frank Tesaf, E. J. Chernosky, J. F. Baier, Hettie Chernosky L A Kueera, Helen Kroulik. teskou korespondenci a oznamkovY odbor iidi S. P. StudniOnY'.

Rortriitost.

Snad to nebudete vekit, ale pan profesor je hrozne rortrtitY. Nedavno pri§el domt pe'Sky, adkoliv rano odejel ye svem autu.

"Kdes nechal vtz?" tate se pani profesorova, jam neblahYm tu genim. . "Safra," pravi pan profesor provinile, "prave si vzpominam, to mne nekdo tadal, abych ho svezl. Vzal jsem ho tedy s sebou a kdy jsme prijeli k naei ulici, podekoval jsem mu zdvaile, vystoupil jsem a on jel dal."

Srdecne B ahoptin" VAST KRAJANSKE LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION, ku pfesidleni do nova° domova a mnoho zdaru v novem sidle pfeje

Interstate Materials Corporation

01111011.0111•04•1111,•111101

Prvemu eeskoslovenskenau pilgovnimu a stavebnimu druistvu

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION,

T. E. JOHNSON, president Neve a pouiite stavebni potieby a zafizeni 1811 NO. MAIN STREET,

HOUSTON, TEXAS

pfeje u pfilditosti PitESIDLENt DO NOVEHO DOMOVA mnoho zdaru a pokraeovani v iispechu, jakernu se tail° po dobu temef 13 let.

Louis Dressler, SAN ANTONIO, TEXAS. NIIIM.111111114

NM.

141104

Nasemuvaienemu

411,0.0411CWIMIMPOMII•04111.1.1111111.,01111q.N.1•111110.0.11110.

);

Mnoho zdaru v novem sidle pieje

zakazniku,

Prvemu eeskoslovenskemu piifeovnimu a stavebrtimu tin& tvu

TERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION, pro jeho nove iffedni mistnosti vypracovali jsme navrhy zatizeni a je instalovali.

Hors TON SHOW EASE INCORPORATED 1901

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION, piejerne mnoho zdaru v novem domovel

&MANUFACTURING Co. BANK DRUG -OFFICE -STORE FIXTURES

ITOUSTCKTEXAS 11111•11.0001001.0.111.111■041111■011110.■0411.0■1•011111111

Remington Rand Psaci a poeitaci stroje a riizna zafizeni pro iliadovny.

Strana 19,

Vill3TN1S

Ve sttedu, dne 7. dervna 1939.

PRI/ HOWE V NOVE UEADOVNE Irean v diungli.

Irean vypravuje o svStch dobro- Liberty Loan and Building Ass'n.

Naeirni prvYmi hostrai ph. otevdruistvich v "Miladku, kdybychom se chteli teni nas nova iitadovny byly dye . . . na konec nem dolly i na- mlade hezke - clarny a . sice chot' vzit, myslik 'Ze by mne p •ijal tvilj poje, jidlo a whisky", vypravoval, pkedsedy naSeho 1)editelskeho sbootec za spoleenika do ,obchodu?" "a hynuli jsme "Myslim, ze ano, ru, Dra. Henry R. Mareshe, pani "A darovala by nam tva matka "Ale, prosim vas, copak tam ne- Thelma Burnett Mareshova a sledauto?" na Hilda 8vestkova. byla ani voda?"

"Jiste, Pani Thelma Burnett Maresh by"Jo, paneeku, byla, ale nemeli la prvou zakaznici zabirajici si no"A vezme'S si mne?" jsme ani pomygeni na myti!"

"Nevezmu, vsr podilni fleet a soueasne .711■11■L splatku na splatkovY podilni fleet ti jejich adoptovane dceru ky Karale Norean Maresh.

Sleena Hilda Svestkova byla prvou svobodnou damou sloilv§i splitku na svuj podilni fleet. Jak jsme Ptal se touZebne jeden §vihak clamy sveho srdce:

Divadlo ye Fort Worth, Texas

g

se dovedeli Hilda 8vestkova graduovala Uspegne pied dvema tStelny kurs v kadeknictvi a pesteni damske krasy. Dovolime si gratulovati sleene Hilda ku jeji graduaci a soueasne ku jeji pili a getrnosti, ktere jsou dvema zakivYmi a chvalitebnSrmi cnostmi ka&le mlade damy.

Dovolujeme si rovne2 vzdati srdeenk d i k pani Thelma Burnett Mareshove za vzpomenuti naSeho otevteni dvemi vasami krasnVch kvetin. Pani Thelma Burnett Mareshova, a jeji chot' Dr. Henry Maresh zaslouti si taz pochvalne zminky za phjeti tri ditek za vlastni pe6ovani o ne. Je to krasn r a Slechetnk din. ,

"VESNICE ZPiVA" Veselohra se zpevy o tfech jednanich

v nedeli, dne. 11 cervna 1939 v sini redo Svaz techoslovanii Cis. 92 OSOBY: Adolf Jel Sebestian Kubin, velkostatkat, Robert Dural StarS7 Klas, baraZnik, Marie Poldadnikova BaruAka, jeho dcera, Vojtech, vesnickSr houslista a pisniekaf, jeho syn.... Fr. Vodieka Frank Henzen Vojtech Pacinka, gafattiv syn, klarinetista, Baena Jelova.

Vdova Balabanova, statkatka, John Kubin Uria:Sek, jeji syn, Will 8i1 HostinskST Kouba, majitel hospody "U Vlastence", Alice Vitovska Lidugka, jeho dcera, Fr. Rendl Pialgvor PiAvejc, principal cestujiciho cirkusu, Heda Ondru:skova Pavlinka, jeho dcera, ZACATEK PEESNE V 7:00 HODIN VEER HUDBU PEI ZPEVECH RID! JAN KEBRDLE. — PO DIVADLE NASLEDUJE TANEiN1 ZABAVA. Timto zveme vS'echny milovniky dobre zabavy a srdeeneho zasmani k hojne nav'Steve.

OCHO'rN1CI.

ahoprejic LIBERTY LOAN and BUILDING

ASSOCIATION, ku obehodnimu uspechu po dobu tamer TitINACTE LET pi-0416.41m na§e nejsrdeenejSi blahoptani: Mnoho zdaru Vaiemu ustavu v novem domove!

THE CARGILL CO. od roku 1901 SLOU2ILA obyvateistvu TItNIHO, STREDNIHO A VtCHOD4H0 TEXASU JAMA I LOUISIANY, specialisujic v utizenich pro iikadovny, kancelakskSTch potkebach, nabytku pro iikadovny, kartotekovYch schran, obchodnich ttskopisil, litografiekYch pracich, ryteckYch a embosate.

ZALO2ENO 1901 412 Capitol and Rusk Houston, Texas.

IKG ILL

DIVADLO V CROSBY !

Opakovano bode po druhe v Crosby v rn'estske High School

v nedeli, dne 11. Cervna

Srdeine blahopiani a nmoho zdaru v novem domove

VE 3 HODINY ODPOLEDNE Nadhernk dej divadla pod nazvem

NASEMU VUENEMU ZAKAZN1KU

SUDEVIE

ZIT

NA VERY!"

Lidova, hra propletena, narodnimi zpevy OSOBY: br. F. Be6an Karel Lipa, sedlak, ses. R. Nezvalova Vendulka, jeho dcera, br. J. Svrdek Petr Lipa, vSrmenkar, br. B. 6tvrtnik Filip Hajek, br. D. Nezval Jan, jeho syn, br. E. Zahn Egon Fusch, emigrant, Old. Valla Ferda Piskla, strateg a politik, ses. M. K. Vallova Stara Ryzkova, babka s cukrovim, ses. J. Earlova Hana, Deveata v krojich.

Doprovod na piano: ses. B. 8ilhanova.

VSTUPNE:

25e —

DETI OD

12

LET 10c.

Na shledanou v Crosby v mestske 'Skole!

Uctive zvou Ochotnici kidu Atefinik.

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION, PRONAgi

CITY NATIONAL BANK of Houston, Texas g len Federal Deposit Insurance Corporation

Ve stfedu, dne 7. Eervna 1939.

V VI T NIS

Strana 20.

Siovanska Podporujici Jednota State Texas TEXAS

FAYETTEVILLE

NABIZI NASLEDUJICI FARMY NA PRODEJ ZA VELMI MIRNITH PLATEBNICH PODMINEK. ttSLO 2.

181 AKR v okresu Atascosa, skoro sto akra v poli, velmi slugnY obydelni domek, dobre hospodatske stavby, vettak, dostatek vody $35.00 akr. tiSLO 3.

226 AKRU v okresu Atascosa, 200 akra pole.

Obydli v dobrem potadku, stodola, garat a vettak. $25.00 akr.

tino

4. • 200 AKRU v okresu Atascosa, 77 akrii pole, 4svetnicovY domek, velike. stodola, vk v dobrem stavu, vettak. $37.50 akr. tiSLO 12.

283 AKRY v okresu Atascosa, 110 akra pole, dobre a zachovale obydli, dobre hospodatske stavby, vettak, dost vody. $25.00 akr.

5ISLO 20.

200 AKRU v okresu Atascosa asi 100 okra pole, velmi pekriY 4-svetnicovY domek, stodola, gard5, vettak. $27.50 akr. tiSLO 67.

1891/4 AKRU v okresu Atascosa, 115 okra pole, obstojne obydli, dobre hospotlatske budovy, vettak. $37.50 akr. tiSLO 37.

64 AKRU v okresu Bell, pti hlavni ceste dislo 36, 50 akra pole ,dobrY pastevnik, velmi dobre stavby, zahrada. $75.00 akr. tiSLO 17.

173 AKRY v okresu Bell, 75 akril pole, mad( bYti obdelavano o 20 okra vice, velmi dobre obydli, uchazejici hospodatske stavby, nevyderpatelna voda s potrubim az k domu. Kolem jednoho sta pekanovYch stromti. $22.50 akr.

tino

39.

74 AKRY v okresu Bell, blizko Cypress gkoly.

60 akra v poli, slu gne obydli, dobre hospodatske budovy, dostatek vody. $36.50 akr.

OSLO 59.

47% AKRU v okresu Bell, blfie Hackberry gkoly, nedaleko Holland. Vg ecko v poli. $45.00 akr. tiSLO 65.

80 AKRU v okresu Bell, Wide Thompson gkoly.

74 akry pole, velmi dobre obydli, dobre hospodatske budovy. - $65.00 akr. tiSLO 71.

57.8 AKRU v okresu Bell, nedaleko Red Ranger.

Obstojne stavby, domek, stodola, garat, atd., dobrY sad. - $42.50 akr.

tino

82.

1281/2 AKRU v okresu Bell, blizko Oenaville, as 100 akra v poli. Dukladne a zachovale stavby, vettak, voda zavedena do domu. $80.00 akr. tiSLO 86.

50 AKRU v okresu Bell, 36 akra pole, slugnY domek, gardi a stodola. - $52.50 akr. is,„(3 24.

1121/2 AKRU v okresu Falls, necele d ye mile od Rosebud. 75 akra pole, nove staveni obydelni, ostatni stavby v dobrem potadku. $35.00 akr.

80 AKRU v okresu Austin.

179.6 AKRU v okresu Hill 1,116 AKRU v okresu Bastrop.

136 AKRU v okresu Guadalupe.

160 AKRU v okresu Calhoun.

47 AKRU v okresu Burleson.

240 AKRU v okresu Jackson.

89 AKRU v okresu Jackson.

502 AKRY v okresu Gonzales.

85 AKRU v okresu Hill.

253 AKRY v okresech Fayette a Bastrop.

546 AKRU v okresu Fort Bend.

162 1/2 AKRU v okresu Harris.

18.82 AKRU v okresu Bell.

62 AKRY v okresu Fayette.

140% AKRU v okresu De Witt.

80 AKRU v okresu Williamson.

49.47 AKRU v okresu Harris.

Pozemky v okresech Bell a Falls vim ukiie bratr J. J. Mikeska, Rt. 4, Temple neb bratr H. M. Jakubik, Rt. 4, Temple, Texas. A pozemky v okresu Atascosa vim ukaie bratr Tom Ventreek, Jourdanton, Texas.

0 informace a ceny na ostatni pozemky a

ta kupni podminky se laskave obrat'te na Ma y. tiadovnu.

Slovanska. Podporujici Jednota State Texas Fayetteville,

ow *O •• w=

Texas

Ve stfeclu, dne 7. dervna 1939.

Rt."72ENA MORAVKOVA: •

V/STN

V•VP

Ze vg ech neikrasnejsi ROMAN

Aby mu nekdo, krome otce, ukazal dvete. Byl zvyklY, ze vtude, kde se objevilo jeho jnieno, otviraly se dvete pied nim dokokan a byl uvaden s hlubokymi poklonami a poctami. KaidY si pokladal za dest uvitati ho ye svem domove, nebot' jrneni a mot jeho otce byly botstvim, kteremu se klanel kdekdo. A ptizeri mladeho Danete hied& si kaldY uchovat, nebot' doufali, ze je cestidkou, site neschtidnou, ale ptece jen cestidkou k velechramu.

Nepochyboval ani na okamtik o tom, ze je bratr doma a ye svem podivinstvi, jak to u bratra nazYval, chce si hrati na mnicha a stranit se sveta.

Byl odhodlan mluviti s nim za katdou cenu a proto se osopil znovu na Josefa: "Odemkni okamtite vrata, nebo to zbiji jako psa!"

Josef pohledl na neho klidne a odhodlane.

"Je mi opravdu lito, pane — — — V tent okamtiku vyskodil Danet z vozu.

"Z testy!" procedil mezi zuby hrozive a odstreil sluhu tak prudce, at tento zavravoral — a vbehl malYzni dvilly do nadvofi.

Josef, kdy se vzpamatoval, vymenil se tolerem neme nekolik pohledtl, ktere mluvily jasne o jeho smYtleni o Dane& a pak; pokrdiv rameny, s lehkYm rismetkem zasedl k volantu a dekal, co se bude dit dale Zastim mladeho furianta zastavil ji g na.hofe na schoditti Ludvik. Byl velice pfekvapen tim, ft sem byl nekdo proti vYslovnemu pani jeho pana vputten. — Teprve, kdy si lepe vtiml Danete, jeho zlostneho pohledu a uhkate tvate, vytutil, co se asi stalo. Znal ho dobie, a jeho vznetlivost a vzteklost jette lepe.

Jakmile ho mladY Danes' zpozoroval, pravil posmetne: "No, a co ty? Snad mne take nevyhodit?"

Nyni si byl Ludvik zcela jist, te se sem nevitany host dostal nasilim a pies Josefovu Ludvik sam veal lepe net kdo jiny, te katde jina navtteva byla by Ivanovi, ptes jeho touhu po samote, vitanejti, net navtteva jeho bratra, s nimt zil jit nekolik let v neshode Ivan Dane& mut ryziho charakteru a prime povahy, nenavidel z hloubi due prohnanost, lstivost, zlomyslnost a vtechny ty nehezk y vlastnosti sveho bratra, ktere tvotily dohromady bratrovu nizkou povahu. Jeho poctivemu smYAleni pfidilo se take, s jakou lehkomyslnosti utraci zavratne dastky, ktere otec ziskal poctiYou praci. Jig v dfivejtich letech, hned po matdine smrti, snail se vtemotinYm zptisobem, dokud se domnival, ge je bratr v letech, kdy je jeAte naprava moina, la f: ives& ho na sprivnou cestu, ukazuje mu cestu dobrYm pfikladem. Ale setkal se u bratra jen s vYsmechem a hrubYmi poznamkami.

Konedne vtak uznal marnost sve namahy.

Nehadal se s nim, ale vyhYbal se mu jak nejvice mohi a mladti Viktor pro neho jit neexistoval.

Kdyi na Viktorovu nevhodnou otazku Ludvik neodpovedel, a jen se zdvoiile uklonil, nebot' ho nechtel jette vice dratditi, pravil Viktor syYm arogantnim a nesnesitelnYm zprisobem: "Chci mluvit se svYm bratrem, a to hued! Jdi me ohlasit. Vim urdite, ze je doma. Tak pospet, nemem mnoho dasu nazbyt!"

"Pan neni doma, pane Dane& — — —" "Mid, chlape," rozktikl se Viktor. — "Mem ut to vs.& povidaeky dost. Povidam, ft vim ureite, ze je doma. Zaved' mne do jeho pokojil. Budu tady tak dlouho dekat, a g ho to omrzi a laskave mne pfijme."

Ludvik poznal, ge je vtechno zapirani marno, zavedi tedy mladeho Danete do pfijimaciho pokoje a vzdalil se, aby nemilou navttevu ohlasil svemu perm.

Danete se dotkla opravdu nemile zprava o o pfijezdu bratrove. Tutil dobie, co je toho asi ptiainou: Penizel

A okarntite si uminil, ie bude-li tomu tak, nevyhovi mu za tadnou cenu, aby ho jette v jeho, prostopaSnostech podporoval.

Mezitim Viktor Dana usadil se pohodlne do kftsla, vyekaval a zufil.

Tak se s nim jedne.! Tak se s nim mluvi!

S nim, se synem Ivana Danete, uhelneho krale! A jette ke vtemu na popud jeho vlastniho bratra.

Oh, jak ho nenavidi! A za toto pokoteni, ktereit° se mu tady vekejne dostaio a piede vtemi sluhy, za to se pomsti, mstit se mu bude eedr tivot. Jen ai bude mit svou zaletitost vyiizenu! Pak! Tet se Ivane! Pak mne teprve poznaM Murnlal si sam pro sebe Viktor a jeho Pesti byly pevne sevfeny.

Dveie pokoje se zhleka otevfely a v nich se objevil Ivan Dana s Cesarem. Viktor seal obracen k nemu zady a ye svem rozeileni ani nezaslechl lehke cvaknuti kliky. Teprve neptatelske zakriudeni psa, kterY ho ihned poznal, ho upozornilo.

Cesar ho nem& odjaktiva rad, nebot' Viktor, kdyt nebyl Ivan piitomen, Cesaxa nemilosrdne tYral. Pes zadal zutive Atekat a sapal se na sVeho neptitele.

"Ticho, Cesare! Pojd' sem ke mne!" zvolal pfisne Ivan a vldek okamtite uposlechi.

Tvat miadtiho Danete ztratila razem tpupIV a bojovnY vYraz, jakmile na neho pes skoHned na to vtak, kdy byl Cesar odvolitn, objevilo se u neho odlehdeni, sotva vtak pozurovatelne. A to nejen pro psa, nYbri hlavne proto, ze se Ivana dodkal. Pak se Viktor posane usmal: "Pane vitam, bratfidku. Ut ses vratil z testy? To je ale nahodidka!" zvolal na oko vesele, ale z kateleho jeho slova ditely nenavist a odpor.

"Co si pfejet?" tazal se Ivan vatne, pohli geje pfisne na bratra.

"Ihned ti to povim," odpovedel Viktor. Vstaa podaval mu ruku.

Ivan ji nepital.

"Ale, ale, prod tak nepfatelsky? Pohled', Ivane, zachoval jsi se ke mne nehezky, ale ja ti to odpouttim a snatim se omluvit te."

"Neni tfeba," pravil vatne Ivan. — "Vim sam dobie, delam, a nikdy nedelam nic tpatneho. Toulim-li po klidu a samote, nemitte nine to nikdo zazlivat. Katdemu jinemu jemnejtimu a citlivejtimu dloveku byla by zdvotila omluva meho sluhy tipine postadila.

To ostatni sis zavinil sam. Podatilo se ti tedy nasilim a neodbytnosti vynutit si rozmluvu se mnou. Go si pfejet? Jiste ti snad nemuje mYm • vfelYm Pftnim, sim pkipominat, aby tato debata byla co nejdfive skondena!"

"Ach, bone, jsi nemilosrdnY ye svem bitevu," vzdychl rafinovane Viktor Jemu se jednalo o to, aby alespori na tuto chvili bratra udobiil.

"Viclyt' ja k tobe nepfichazim jako neptitel," pokradoval, "ba naopak, jdu to o neco prosit.

Hied', Ivane udelej mi tu laskavost a piljd mi devadesat tisic...'

Chvili bylo trapne, napiate ticho.

Viktor v pfedstiranYch rozpacich hied& chvili k semi, chvili vysilal k bratrovi prosebne pohledy, doufaje, ze se neminou ridinkem.

Ivan se tedy nemYlill Penize ho k nernu ptivedly. Nejdfive lehkomyslne a bez uvaleni, s gestem dolaroveho krale utraci desetitisice, ani by mel halei v kapse, a kdy je v rizkYch, jde prosit tam, kde vi dobie, ge je na neho pohliteno s velikou reservou. To je to jeho pYcha a hrdost. Misto aby se chopil prate a snail se, kdy ut penize utraci, poctivYm zprisobem jich nabYt, spoleha na to, tie bratr nebo otec, aby zachranil jeho dobrou povest a tim i povest cele rodiny piljdou a dluhy za neho vyrovnaji.

Ale tentokrate se zmYlil.

Ivan tail dobie, ze Viktor byl jit u otce, kteremu bezpochyby dotla jit take trpelivast a nepomohl mu. Uminil si proto,ze bratra vytresta. Adkoliv kaidemu jinemu vidy rad vypomohi, tentokrate byl pevne rozhodnut.

"Myslim, zes ke mne vatil cestu nadarmo.

Neptjeim ti ty penize."

Vilctor pti jeho sloveth pohekud abledl, ale

Strana

piece jet neztraeel ria,cleji. Takto zadinaly vtdycky vtechny debaty, kdy chtel odnekud penize: "nedam" — "nemohu" — jsbu poda tedni obligatni slova katdeho vefitele. Je ptece vylcudeno, aby ho v rocline nechali Nebudott mit piece odvahu vydat ha na milost a nemilost zakonilm. Musi mu nekdo pomoci, protote se neodvati, aby p3ctive jmeno Danetil nechali potpinit. To byla jeho filosofie a proto byl presvedden, ze bratr po mentim nebo vettim kazani, se. kterYm se jit musi smifit, se obmekoi a penizky vysazi.

Zapomnel ttpine na pomstu, kterou mu jette pied chvili sliboval, jeho mysl byla cele zaujata tim, aby uz mel penize v kapse.

"Mat svYch stodvacet tisic rodne," pokradoyal Ivan, "ktere ti otec (lava. Tedy o nic merle, net jsem mel jette do nedavna ja, pokud jsem si nevyzvedl svflj podil a nepotieboval jsem nikdy ani halef vice. Naopak; jette mne zbYvalo. Nechapu proto, nad bys podobnY peniz potkeboval."

"Mfij bale, je. vim, le jsem provedl hloupost," pravil Viktor s -pfedstiranou litosti — "ale kdo z nos neprovede nekdy neco takoveho?"

"Jsi na to start' dost, abys nemusil prove.det hlouposti. Konedne jednou, dvakrat . Vvote se hloupost promine, jake budou sledky".

"Vim, le mne budel hubovat, ale ieknu ti radeji pravdu," pokradoval Viktor. Doufal, le alespori timto zpuscbem bratra ziska, nebot' znal dobie jeho ptimost v katclem smeru, ale zaroveri ji i nenavidel, protole citil dobie, le Ivan je lepti jeho.

"Lila — znat ji pfece z divadla? Ne? ale urdite ji znat, vidyt' jsi s ni piece yid& ."Komorne, knitete pana". Ale to je koneene jedno.

Nute, potiebovala k novemu vystoupeni nove toalety a nejakY ,tperk vii jiste jak v divadie tpatne plati. Nu a tu mne ji bylo lito, kdy tak pane prosila a udelal jsem tu hloupost a koupil jsem ji to. Motel jsem si ovtem vyptijeit na smenku pouze tridenni. Doufal jsem to nekde setenu, spolehal jsem na to, le dostanu ze Smrdin penize a tam zatim platili nejake fifty a jsou ripine vyderpani... " "To je od tebe hezke, le se k tak hezkYm vecem pfiznavat, ale — ja ti pen& nedani."

"Ivane!"

"To je me posledni slovo, podle toho se zakid'!"

"Ivane, ty mi musit pomoci!" vykiikl Viktor, kterY se chvel rozeilenim, nebot' poznal, te vec pilchazi do nebezpedneho stadia a le bude musit vyzradit i to CO doufal, tie nikdy nepi• jde na svetlo.

"Dokonce musirn?" usmal se Ivan. smim se snad ptat prod?"

"Protote" — Viktor se chvili zamleel. Osudrid slova nella mu pies rty. ". . . protote je na smence tve jmeno...

Ivan s podatku nebyl schopen slova. Tak byl piekvapen. Tohle piece jen nedekal. Zachoval si vtak svtij obvyklY "Pane \reel provadit," pravil zachmutene: — "Tim spite trvam nyni na torn, co jsem ti. prve kekl. A myslim, ze dalti debata jest zby, tedna. Jen jedno mi jette tekni. Vi tohle vtechno Judita?"

"Ale Berta!" zvolal ledabyle Viktor, Ye kterem opet vzkypel hne y a bylo mu riplm:.> jedno„ co mluvi. Odlozil nadobro pfetvatku, se kterou doposud jednal.

"Judita bell jit pies tyden v sanatoriu a piece nebudu takovY blazen, abych seder doma, nebo kolebal u ni syndaka," zasmal se 130smegne.

"Viktore!" zvolal hrozive Ivan — "a to met: jette odvahu pfekrodit muj prah a iikat mi takove veci? Nestydit se, kdyt ti tvoje tena s riskovanim vlastniho tivota daruje syna, provadet za jejimi zady, v hodinach, kdy nejvice trpi, kousky, ktere volaji do nebes po odplate?

Mat to svedomi vystavit ji nyni bide a hanbe? Jdi, ty nejsi krev banetu, jsi zvrhlY a zpustlY a nechci to v &vote ut spatkit. Ty bidakul" (Pokra,dovar4.)

Minna 22,

VitSTNIK

C. H. CHERNOSKY

PRAVNIK Vyftstuje vetkere soudni zaletitosti t adovna: 821 Bankers Mortgage tr Building, ptei ulici naproti Kress budove.

HOVSTON, TEXAS. OIL THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAA Brtle sprivne ptipravene. as die titxklurY. Utadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokt, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelni jidla a lunge Hejlep§i soudknve a litivove pi1o, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvitne pesky.

Hoboko stile na sklade.

ZvliAtni story pro rodiny.

.

DR. KAR. J. 1101,LUB Ceskt Mat a Operate!.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon Utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIIkEBNi SLUtBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickeinu vytizeal nezbytztch jednotlivosti a k vypraveni dojetnneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Poli •ebni iiditel.

Olen EI.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

NONAT LECIVA MAST. • Cleveland, 0., 11. srp. 1937.

Pied 6 roky matka upadla na ledu.

Lekaf pouzil X-pa.poky a fekl, ze je to velice epatne. Dal matte pilulky pro nervy, mast na potlueene misto a ulail na Ona einila co lekai ale ono to nepomahalo.

Jeji diivera byla v Nonat, kterou zaeala pfikladat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby utiivame cela rodina na vgecky bolesti Nonat.

Anna Koman, 3442 E. 70 St. Na rozliene, at' suche neb otevrene se Nonat osvedella, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove tfisky, steely; a jine pfedmety uvezle v tele, ale musi to by't

NONAT Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Vakho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste pfimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal 0 TAROKY! Hra tarokt, nejlepAi jakosti, nyn1 za $1.50, poitou vyplacene. Ob-

jednitvky adresujte na: Cechoslo(ds,) 221it West, Texas,

Ve sttedu, dne 1. eervna 1939.

11th and 12th at the Arcadia Theatre, Temple Texas. In the cast, besides Robinson, are Francis Lederer, Paul Lukas, George Sanders, Lya Lys, Dorothy Tree and Grace Stafford. Anatole Litvak, who has to his credit such hits as "The Sisters" and "Mayerling," directed the production. Leon G. Turrou, former G-Man, was technical advisor. )o( Studena voda neni zdrava.

Proti tvrzeni apoetoln studene vody doporueuje moderni hygienik utivat pti umYvani teple vody. Katde, myeka yam tekne, Ze je nemoZne vyeistit Spinave nadobi studenou vodou. NaSe kfiZe vlueuje mastne latky, jez rychle Zluknou a zptsobuji neptijemny zapach, jeni zteZuje tivot tolika lidem a jejich spolubliZnim. Ani po teple lazni byste nemeli uZivat studene sprchy, ponevadt metabolismus, uryclhenY tempem, je chladnou vodou nahle za;taven. Tim se tvoti v tele usazeniny, ktere mohou vesti as k reumatismu. Po teple lazni radeji telo dobfe vymasirujte a pokud mono sedAPAK..'" riete si na etvrthodinku k teplym SCENE FROM THE FILM "CONFESSIONS OF A NAZI SPY", SHOWN kamntm, net vlezete do postele.

AT THE ARCADIA THEATRE, TEMPLE, TEX., JUNE 11. AND 12. )o( TAROKY! EDW. G. ROBINSON CONSIDERS! `Nazi Spy' will do more to accomHra taroks], nejlepti jakosti, ny'NAZI SPY' ROLE HIS DUTY. plish that purpose than guns and ni za $1.50, pottou vyplacent. ObTwenty years later Edward G. bloodshed."

"Confessions of a Nazi Spy," jedn'a.vky adresujte na: OechosloRobinson is serving his United (dz.) opens Sunday and Monday June vak, West, Texas.

States as he wanted to in the World War. During the World War Robinson enlisted in the U. S. Navy, but never actually went abroad, as the Armistice intervened.

The years passed and people began to wonder who had won the war after all. An Austrian house -minter with a fanatic's ability to away mobs got hold of the old Indian good luck emblem, the swastika, and began preaching the doctrine of world supremacy for Germany.

Rebirann watched the Nazis take miw"ria, then Czechoslovakia. Then like other peaceful, liberty-loving Americans he was amazed to-learn that the clutching fingers of Nazism had reached out for the Uni+ ed States and that for four years he insidious work of the Nazis had flourished unhampered by government officials and private citizens because, unlike militaristic foreign nations, the United States was not 'They' don't want this picture to be seen. spy conscious.

'They' tried to prevent its being made ... beTherefore, Robinson was delightcause it dares to call a swastika a swastika! ed when he was cast as the star in But it was our American duty to make it! t h e Warner Bros. photoplay, Now it's your American priviledge to see it!

"Confessions of a Nazi Spy," a fictional story inspired by the recent Nazi spy ring trials in New York, Los Angeles and the Panama Canal Zone. In it, Robinson plays a G-Man who smashes a web of Nazi espionage.

"Now," he says. "I feel I am serving my country, and there is more to it than just the personal satisfaction in knowing that I am having a part in awakening America to the scourge of Nazism — I am doing it for my young son."

WARNER BROS. "Mamy to me, is symbolical of the youth of America. The dangers of Nazism must be removed for all time; he and they must grow up Based on Materials Gathered by— in the free land of their forefathers, FORMER unmenaced by dictatorism, totali "ACE G-MAN" tarianism and the constant threat Of war. I believe 'Confessions Of a

ARCA ill THEATRE TEMPLE. TEXAS

Hit er's Spies in Ameri Stop at Nothin

Confessions of a

Sun-M JUNE 11 & 12

first-of-its•kind, with •

LEON G. TURROU

e stkedu, dne 7. e'ervna 1939.

V*STNtk

leva:, AOS

Pan Pkeskodklec si stavi rodinnY domek. Ohledne domovnich dveg ki ma zvlaStni pkani.

"T.Xidelejte deset klidb yYth direk g vedle sebe a deset nad sebou."

"K demu?" aasne stavitel.

Pan Pfeskoeklec se opovrtlive poAustin, T exas. diva: Rodietim, naiich graduantit.

"Poslouchejte, vy nechodite poz- Vateni rodiee, de v noci domil?"

Bylo nam kedeno, ae Vae syn (dcera) graduoval z vyeei. ekoly. Je to zajiste velkY krok, kterY Vae syn (dcera) ve svem aivote ucinil. Nepochybrie, ae jia nyni pomYeli jiti na podzim na \rye& udeliete a proto bychom Vaaeho syna (dceru) VaSim vlivem ziskali, aby se rozhodl a pfieel na podzim na Statni Universitu studovat.

Nejdfive Vas upozorkiujeme, tato universita jest nejvetei na Jihu Dale, jsou zde mnohe a lepei vYhody pro studenty, neali na jinS7ch kolejich a nornialkach. Tyto vYhody a pkiletitcst, ktere ma ale katdY student, at' jia bohatY, neb chudobnY, byly Vaeemu synu (deeki) popsany v dopisu, kterY mu ted' Tento jednoduchY pfistroj da, se zasilame. Chceme Vaaeho syna pkipravit na svibove notky kolo- (dceru) ziskat pro statni Univervetru a znidi yeechnu travu, kterou situ, ponevadt se nam jedna, zde sviby nemohou zahrnouti. Tisice o velmi dilletitou Yee. spokojenYch rolniku dosvedei TanJest Vain jiste znamo, ae naae nest tohoto nieitele. Ueetki yam matekska ked nam byla navracena mnoho prate. Je uaivan pri °bora.- na Statni Universitu. Je to naai povani baviny a kornu. Zaruden. Kdyt vinnosti, abychom zvali Vaaeho synebudete spokojeni, penizee se vrat- xia (dceru) na tuto Universitu, poti. neyadt Statni Universita ukazala Cena $1.75 par, poetou vyplacene-. ArelkY zajem o CeskY lid v Texasu Kupte u nejbliteiho agenta. Neni-li tim, ae dovolila, aby se Ceske kedi agenta u vas, obejdnejte pilmo od -zde ucilo. Statni Universita jest ED. DOSKOOL, j'edina, universita na celem Jihu, Burlington, Texas. kde se 'Ceske fedi vyuduje.

Chceme agenty. titost tlude na d yeke jen jednou", a Tato oznamka bude ve Vestniku nevaai-li si ji, kdyt ji ma, tak pokatde 2 tYdny. torn jest jia pozde litovat, aneb nakikati. Upozorincjerne, ae za nu dostane VA'S syn (deera) stejnY krcclit jako za jinY jazyk; ees'4tina je jednim z jazykii, ze kterYch student Ne' ma si voliti.

Upozorriujeme jeete, ae Slovanska Fiodporujici Jednota Statu Texas, Katolicka Jednota Texaska, Katolicka Jednota Zen TexaskYch, Rolnick Vzajemne OchrannY Sp3lek davaji stipendia pro studenty deetiny na universite. — NCNesnesitelneho svedeni ktei'i nasi studenti obdrteli mista na vyaaich akolach (High Schools), a letnich vyraiek kam pled osmi lety deskY jazyk byl zaveden. — Studentfim Ceske/10 u!Ape pc ruce niversitniho kursu nabizi Ceska, SEVEROVO vlada katclorodne moanost bezplatneho studia na slavne universite v Praze. Jia sedm naaich studentil toho stipendium obdrielo a v Praze studovalo, Matice Vyeeiho vzdelani nepfekonatelnou v Texasu a v C'hicagu poskytuje mast, vyzkoulepilnym CeskYm studentfim a stunou tisici trpicidentkam piljeky a na,:s- profesor mi temet po 60 deetiny obstarava jim i mista a Caste ma vice mist net studentil-talet! Kupte si tudatelft a tadatelek. Po vystudovani be (cena 50c) ani jeden z naeich studentii neziiDNES a mejte ji stale pri rustal bez zamestnani, cos je velmi utrpeni i vyloyam se. 'Meth dfiletite. hy. V lekarnach aneb ptimo od: Zdiirazfiujeme jeete, ae v Americe vilbec a v Texasu zvlaete, je a bude mnoho pkifetitiosti uplatniti znalost 'Ceske fedi v obchodech, v bankach a, rAzriSleb povolanioh, Do-

18

Ce

ry n a

bra znalost edtiny bude knezi, ka- jejich krasnou historii. Lorisk3i rok V na m1adezi je zateli, lekari i pravnikovi velmi pro- Ceske fedi byl velmi zdafilY, ale k speSnou, jak jia mnozi na6i studen- udrieni Ceske keel male bude pc— Z praktickYch drivodri tkeba mn'oha deskYch studenta, prona e budoucnost tiudipoznali. se zde eatine i studenti, kteki to Vas upkimne prosime, abyste Va-

VelkST pomocnik farmy!

NE DIE OTROKY...

nejsou eeskeho privodu.

Bude-li deskY lid zde v Texasu chtiti si udrieti Uctu a porozumeni lidu anglosaskeho i jineho privodu, tak bude museti o sobe dati neco vedeti. Co jest lepei oznamkou o &skein lidu, kdyt se bude zde na Universite vyudovati esice kultuke a dejinam? Jit nyni mnozi oteviraji o6i, kdyt uvidi nek v anglickYch novinach o deskYch dejinach a obdivuji Oechy prol

aim vlivem ziskal VaSeho syna (dceru), aby pkgel na Statni Universitu a studoval Ceatinu co jeden z jeho pkedmetfi, zacea tea dostane 'credit jako za jinY jazyk. Upozorate Vaaeho syna (dceru), aby si co nejdfive podal tadost o scholar-. ship pro studenty destiny na zdejei universite na adresu: Dr. Ed. 11lieek, University Station, Austin,' Texas.

S krajanskYm pozdravem UNIVESITNi KLUB.

SOKOLSRA OMLADINA

Jednoty Iiika", Dallas, Texas zve Vas uctive na

Tanecni Vine na den 11. eervna 1939 do dallaske Sokolovny Hudba: Sid Pokladnika VSTUPNE: MUi1 35c — 2ENY 25c Na shledanou!

SOKOLSKA OMLADINA.

d Pokrok Hous OZNAMUJE pokad spoleeenskfch zabav, teAicich se velke pkizni naheho lidu I detnfrch pfatel fadoveho dlenstva. Vzon4 poadek, pedliva obsluha a dobra hudba pig kaide zabave.

Pontovni adress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 04511.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 11. t ERVNA. — Syncopators.

VE STREDU, 14. eERVNA. — Blums.

V NEDELI, 18. tERVNA. — J. R. Baca. — A odpoledne divadlo pod nizvem "V tom zamku byla panna". ZaZatek ve 3:30.

VSTUPNE: PAM 40c

DAMY 25c roft.ADATELE.

Strona

Ve stfedu, dne 7. eerVna 1939.

ViSTNilt

to k oznamovini

Maly Oznamovatel

HOUSTON V It. ODBOJI. Nadgena schfize — Stall niednici.

Mohutny projev radu "Pokrok". — Nejsilnejii odbodka v Texasu.

Pravidla V MaMill Oznamovatell tittujeme centy za slovo za kat& uvetejnehi. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napitte na zvlaStnim listku a ;Allotte k objednavce ptislutnY obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo y e znamka.ch (stamps). osobni dek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, Adttijeme za oznamky "Na prodej", "Slutza by a prace" a podobne 25c znaeku a na po:stovne, aby dotle dop".,sy mohly bYti ihned odesilany.

Byla to jedna z nejltrasnelgich schtzi, jit konala v sobotu, 3. eervna, odboeka Narodniho Sdruteni v Houstonu v sini faclu "Pokrok".

Schazeli jsme se vgichni s nadgenim, abychom skutky dokumentovali, ze "jedno jsme!" Nebylo prave ptiznive podasi, s oblak se zrovna lilo, ale to neochiadilo nadgeni.

Prozatimni ptedseda Odboeky, p.

Stepan Valdik, zahajil schilzi a vYznam jeji vysvetlil. Dalgi dva prozatimni fitednici, tajemnik redaktor Stan. Novotny a poldadnik br.

Standa P. StudnienY podali referaPti oznamkach "Nabidnuti k shat- ty. ku" neb "Ptijme se hospodyne" obNastavg debaty sudastnili se snad nagi doplatek za znadku a poitovne vgichni ptitomni. Jiste zjevy byly 50 centn.

Doplatek za znaeltu budit pfilor rozhodne odsouzeny, z ylagte ds. konten k obnosu, kterY posiLite za o- sulem dr. Karlem J. Hollubem. Neznamku. libost projevena s prohlagenim ptitomnYch bratra Sokolii; jejich tidlenna delegate, skladajici se z na lete si yydelani kate k Pog "kgiry" a pogvy. Valentin Kaderka, bratril A. Vaji, Jana Ka gpara, Frantigka Kupce, sestry Otvrtnikove a (23-25p) 8ilhana prohlasila, ze s nami neWest, Texas. gtr, HLEDAM stargi tenu za hospodyni. Adresa: J. F., Box 364, (22-23p.)

West, Texas.

TABAK, dobrY, jemnY, slabY na kouteni, 10 liber $1.60; jinY 10 liber $2.00. Dopravu vyplatim. — M. Prochaska, Portland, Tenn.

(22-24p)

Podporujte Ceskou Likarnu! kdykoliv pottebujete cokoliv v lek.arnickem oboru neb ptesne vypineni lekatskeho piedpisu, obrat'te Sc s dilverou na nas a my vas nezklameme. Kr aj ansk a ,slutba, spravne a poctive jednani jsou vtdy na gi snahou.

Marek's Drug Store Professional Bldg., TEXAS TEMPLE,

Taneani ZAbavy kii.DU PRAHA CIS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 10. dervria. — Allen Thomas and his Blue Jackets, z Temple, Texas. eervna. — Bata's New Deal z Fayetteville, Texas.

24. eervna. — Adolf and his Boys ze Schulenburg, Tex. Vstupne: Pani 40e - Darny 10c ZABAVNI VIBOR.

gajdou, to maji rozkaz od Jednoty z Chicaga, to maji jiti se Sdrutenim chicatskYm. Marne bylo vysvetlovani, 2e nage slotika v Texasu ma .,ve vlastni zastoupeni v Narodni Rade. To bratti znstali stranou, ale stejne jako jednotlivci se ptihlasili za 'deny.

Pii volbe stalYch ittednikil zvoleni: Ponevadt prozatimni piedseda p. Stepan Valeik se podekoval a za duvod udal, ze jako vladni pog tovni ntednik nennliet bYti hlavou politickeho telesa jineho net americkeho, zvolen hr. FrantfSek Andinec, stars vlasteneckY harcovnik.

Tajemnikem a pokladnikem znovuzvoleni red. Stan. Novotny a Standa P. Studnidny. — Mistoptedse dou zvolen Anton Hamousek a du vernikem Karel PraiskY. Nove pkihlaAeni elenove a sebra- 1 ne ptispeyky uvedeny ye zprave kladnika.

V ptedbetne schnzi ptijato $6.00.

Ptedano pani P. Studnienou $1.50; pani B. Drozdove. .25c; pan St. Novotny odevzdal za: James Maragek a rodinu $1.00; pani st. Novotnou 25c, za p. Zvonka v Moscow, Texas, 25c, za p. Toma& Dvotaka v Iowa Colony 25c, celkem $1.75; W. Kolinek 25c; Vojta Sebek, Fairbanks $1.00; s. Riltenka S ' ebkova, Fairbanks 25c; s. Elgka Sebkove., Fairbanks 25c; br. Jan BilY s choti, Houston $2.50; Felix DlouhY, Sheldon 50c; Jerry Sebek, Fairbanks 25c; pi.

Vincent Kelnarova 25c; pi. Rosie Dixon 25c; F. L. Jakubik 25c; Louis Rulik s rodinou $1.00; Miroslav BilY 50e; Louis HanuS s pi. Hanu goyou 50c; Jose Balcar, Sheldon 60c; etvrtnik s pi. Otvrtnikovou 50c; Fr. Andinec s rodinou $1.00.

Zastoupeny byly vSechny mistni Ceske spolky a jednoty Schnze vyznela v naprostem souladu a neastnici se v pozdnich nodnich hodinach rozchazeli posileni k II. Odboji za nove osvobozeni stare vlasti.

KrasnY din bratrske a sesterske lasky projevil tad "Pokrok". V nedeli nil sve schilzi odhlasoval, aby vgichni jeho elenove stali se eleny odbodky. Buda' jim za to NrkelY dik!

A tak naS'e Odbodka v Houstonu ei-

to dnes pies 500 Menu — VSe ziskano za jedinS7 mesic. A doufame, ze jejiho ptikladu budou i jine spolky nasledovati.

Nute do nove prace, do noveho dila! Vzpruhou nam budit laska k negt'astne stare vlasti, nenavist k davnernu nagemu neptiteli — Nemci — a k jeho stvtite Hitlerovi.

Jdeme za jednim cilem — necht' prace nage horunovana je aspechem.

Frant. Andinec, ptedseda; Anton Hamousek, mistoptedAeda; Stan.

Novotny, tajemnik; Stan. P. Studnient pokladnik, Karel PraiskY, vemik.

61enske pkihlaSky ptijimaji v gichOin

4•0164

0401.

ni zde jmenovani ntednici. Tel se mfitete hlasiti v redakci "Texana", 1502 Houston Ave., Houston, Tex. )o(Pan architekt Drda dumal, jak by se proslavil ve stavitelstvi. Jeho snem bylo postavit dokonalY diim.

Krasne rorteSil plany, jen s jednim vidy uva21: polovice oken mu na na sever. Tak si natikal hvezdati Siriovi.

Sirius se zadumal, ale pak pkines1 radu: "Je to vlastne Kolumbovo vejce — postav svnj idealni dam na severni toene a bude mit vSechna okna na jih."

0.104MM

06WAKI.

Oznimeni krajanske vefejnosti v

Rosenberg a okoli Pteji si oznamiti krajanilm v Rosenberg, v okoli jakot dalgim, ie jsem otevtel pravni iikadovnu v

1

Butler-Grimes Co. Bldg. v Rosenberg kde budu provadet pravnickou praksi. Zvu timto vtechny me pliznivce, by se na mne s dfiverou obratili, kdykoliv pottebujete cokoliv k vytizeni v pravnickem oboru.

John W. Les kar tESKit PRA Butler--Grimes Co. Building,

Rosenberg, Texas.

1••••••101.0•0•1111•0•MINNINI.1•••■•••■•■••■••••••••••••■••••••0

■••••••■•••••01111•04111••••••••• •

Divadlo v Houston Divadelni krouiek "Hlahol" sehraje

v nedeli, 25. aervna v budove radu Pokrok Houston é. 88,

na Studewood, veselohru pod nazvem

"A v tom zamku byla panna" Veselohra o ttech jednanich, od Ad Branalda OSOBY: Rozkogna Madla, sl. Loty Elsnerova Hrabe Ignac Pumprnikl z Nemanic, br. Tim. KostomlatskY Polidor, jeho pravoboCek, br. Vlad. BilY br. Joe Ka:spar Trumbus Frio, zam. lokaj a pilvodce cizincu, Lizinka, jeho dcera, ses. Fr .01exova, ml. br. Am. Kadletek Kamil Benda, uditel hudby, Rada Zimostraz, jeho strYt, br. Joe Kalousek Adelaide, von Womatschek, ses. F. Chudejova Egon, jeji syn, br. Henry Andinec Dej za nynej gi doby na seglem zamku hrabat z Nemanic.

ZAtATEK VE 3:30 ODPOL. VSTUP: PAN 40c — DAMA 25c Hudba odpoledne i veZer: Zatopek z Baytown.

Nechte se videt v6ichni, z blizka i z dali, a teknete jiste, to jste se s chuti a od srdce za,smali.

Za to yam ruei ZABAVNi 'VtBOR.