Vestnik 1939 06 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

OSLO 24.

WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 14. eeryna (June) 1939.

ROtNIK (VOL.) XXVII.

PRO( ROSLOV byl arank,van v ramci vzdelavacich programil Peak of Progress, p potadanYch KaufmanovYm obchodnim domem v Pittsburghu, v nich2 ptednak vynikajici Amer. o nejoasovejaich otazkach dne. Dr. Benea prostkednictvim naaeho dobte znameho krajana Ed. 0. Tabora pc:126,am, aby promluvil k 150. vYrodi americke demokracie, kterehoko fikolu se zhostil tim, Ze takto strudne zodpovedel otazku "Pfoe jsem demokrat": Je mi poteaenim, Ze pied varni mohu pronesti sve poznamky k 150. vYrodi americke demokracie a 2.e yam soudasne mohu tici, jakou inspiraci tato demokracie pro mne byla.

Ze sveho stadia stopadesatYch dejin americke demokracie jsem poznal, Se demokracie znamend objektivni diskusi a dohodu o polltickYch problemech a o protichildnYch zajmech, jejich vedeckou analysu, klidnou postupnou systematickou praci, ktera reformuje a buduje bez nasili a revoluce. Demokracie znamend, Uctu k lidske osobnosti, vzajemne respektovani a spolupraci mezi narody a mezinarodni shodu. Demokracie je evoluce a mir; v32aduje potadek uvnitt statu a vyloudeni válek mezi staty; a doufa, 2e ueini revoluce zbyteenYmi svou vYvojovou a reformni politikou na poll hospodatskem a socialnim.

Demokracie, to jest umirnenost, snatelivost a vzajemna, 'Acta. Avaak to znamend mnoho prace, Usili, sebeovladani. VyZaduje to hrdinstvi prace a sebeobetovani. Vy2aduje to ye vaem vaudy neosobnost a zbAnou oddanost. Je k tomu tteba nekoneeneho Asili a trvale °betavosti a vyspelYch, opravdu zralYch muifi. Widci musi bYt velci, sebeobetavi, dobte vzdelani a vychovani muk. To vae nalezam ve vYsledcich jich2 dosahl deMokratickY narod SpojenYch Statu ve stopadesati letech.

Dynamicke a autoritatni evropske diktatury naproti tomu jsou zalo2eny na filosofii, ktera je naprosto protichildna, filosofii vaai demokracie. Ony stavi nad rozum cit, pud a vdaefi; nad dohodu a mirovou evoluci stavi boj, valku a revoluci; nad objektivni vedu stavi vedu jako .zbrati, jako tendeneni nastroj pro ospravedlneni urditYch zanier!), ptani a polltickYch programt; nad svobodu umeni a nazoril stavi tendeneni umeni a nazor diktovanY a tizenY politickYmi a narodnimi tuabami, nikoli tuabami a tendencemi, ktere by sloukly veakeremu lidstvu. Na jedne strand jde tu o radikalismus, dovolavajici se nizkYch pudi), city a vaani, davu; ustaviene keel o zapasech bojich a valka.ch, o pravu vladnouti jinemu narodu a vnutiti mu vlastni Will a ustaviene vzruaovani vetejneho mineni novYmi udalostmi a Ciny. Na druhe strand pak jde o vYzvu k umirnenosti rozumnosti, mirumilovnosti a iicte ye vztahu jednech k druhYm. Zkratka, stojime tvati v tvat vednemu zapoleni o dloveka a jeho dual; zapoleni mezi rozumem a citovosti, mezi lidskSrm sklonem k odukvnelosti a jeho podtizeni hrubemu na sill. V tomto zapasu, za nekolika tisicileti lidskYch dejin, vitezily sttidave hMotne sily hru-

JSEM DEMOKRAT.

Proslov dr. Edvarda Renege v New Yorku, vysilank radiovou stanici yPittsburgh, Pa. belt° nasili a pak zase sily ducha, promo a mravnost ye vaech svYch skvelYch manifestacich, jak je lidstvo poznalo v nejvetaich fidobich sve civilisace. V tomto ,zapoleni lidstvo bylo rozdeleno; jedni vet v silu ducha a druzi yeti jedine v hrubou silu.

NASiM OTCUM. yam, kteti davno tiae spite, pod bujnou jidni zeleni, vzpominku, venujeme vdeenoti.

Kdo praci Vaai oceni?

To netmorna pile byla, jet pustou pouat', v raj promenila.

Tam, kde dnes dedinky jsou ladne, stavala chatre z hrubYch klad, kde po lopotne praci delnik, znavenou hlavu k spanku klad.

Rortrpeene, zklaman, mnohou strasti, vzpominal dalne Ceske vlasti.

AC Casto nebezpeei stere, hrozilo jemu ze vaech stran, ten chrabrY, dobrY, eeskY elovek, stal neochvejne nezdolan.

V nerovnem boll sily neb ve zdar prace svoji Nebylo doptano yam ztiti, namahy yak slednY plod, tot' dedictvi, je2 jste nechali, pro potomstvo — budouci rod.

I tu tee, jet' jste milovali, si vase deti zachovali.

Ueinen zaklad, v dobe souditi budou deti nas, ve zmar-li ptijde jejich prace, odsoudi jiste, mne i vas.

Svornosti v zapoeatem dile, dosahnem jiste kYaeneho cile.

Vam, kteri davno tie spite, pod bujnou jinni zeleni, vzpominku, venujeme vcreenou, a praci yak oceni, my vaichni — syni naaich syntit, vzpomenou Vas — i na oteinu.

Dr. Geo. A. Pazdral.

CelYch stopadesat let staly Spojene Staty ustaviene v tomto velikem zapoleni o vyaai civilisaci na strand ducha a proti hrube sfie.

A dnes, za velike mravni krise v Evrope, stalo stanovisko SpojenYch Statii nezmeneno.

Vetim v pra y°, vetim v Cestnost, vetim v Actu k lidske osobnosti a vetim take v myalenku mirumilovne spoluprace lidi a narodtl. Proto s vami, oboany Spojenkch Statt, jsem demokrat.

POZVANt- VSEM KRAJANUM, KRAJANKAM A PRATELUM SOKOLA. Sletovk ykbor Sokolske 2upy Jiini Cini touto cestou vaem krajanitm, krajankam a vaem piatelinn sokolske ntfalenky active pozvani k velkemu sletu, konanem v Live Stock Arena, ve Fair Park, v Dallas, ye dneeh 17. a 18. eery -na.Vizprogmjesthoila.

Priprava k sletu jest jia v pine proudu a Ark dostaya, posledni niter, posledni piehled a upraveni.

Sletlate je ueistene. trava odstranena, a pekne peeasi objednane, tteba ie i za kaideho , poeasi. bud' degtiveho aneb horkeho slunneho dne, di, se slat odhkvati, neb cele sletate je pod krytem.

Krajani ptijiidejici do Dallas, jsou pozvani na prvni zastavku do Sokolayny na 3700 Carl Street a rohu 2000 Second Ave., kde najdou vzcrnou obsluhu a, fae k jejich pohodli. Sokoievna bude oteviena lined v sobotu rano, a o jidla a obeerstveni butte postarano. fined po obede v sobotu, zavodnici odeberou se na zavocligte do Fair Parku, kde tai bude postarana o jejich nejlep gi pohodli.

Za Sletovk Vkbor: Will A. Nesuda.

KALENDAR. 17. a 18. Cervna. Velkk Sokolskk Slat ve Fair Park v Dallas, Texas. V sobotu 17. Cervna zavody, v nedeli 18. Cervna yetejne cvieeni v kryte arena na vkstavi gti. Potadatele maji zajfateno Yystoupeni telocvienkch dru2stev jinonarodnich 18. Cervna. Piedna-Oka o stare vlasti v Presbyternim kostele ye West, Tex., ye 4 hod. odpoledne. Rev. J. R. Vilt z Needville, Tex., bude teenit a timto jsou zvani krajana bezohledne na taborovou plisluAnost.

20. Cervna. Celodenni piknik ye Snook, Tex. 0 smaenk °bed, obderstveni naleNte pastarano. Odpoledne ye 2 hodiny proslovy tednikO, yeeer lidoya veselice.

25. Cervna. Tabor esl. lidu ye Fossove sini v Guy, Tex. ft eenikem ohlaaen br. J. R. Vilt, kterk rneOlal na konferenci v Chicago, Ill. Geld krajanska vetejnost je srdeene zvana.

25. Cervna. Schilze zastupcu osadnich spolku zastoupenkch v odboece v sini sv. Josefa ve West. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

25. Cervna. Divadlo "Ticho po paine, kudy jsem chodival" sehraji ochotnici tadu Stefanik na Cottage Grove v Houstone.

25. Cervna. Schaze zastupci't stavajicich od boeek SdruZeni A. C. v Texasu v sini SPJST. v East Bernard. Zaeatek ve 2 hod. odpoledne.

25. Cervna. Divadlo pod nazvem "A v torn byla panna", sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu. Ptedem oznamene datum 18. Cervna muselo bYti posunuto o tYden pozdeji nasledkem Sletu v Dallas, k nemut se chysta cela tada alenil s roctinami.

Strana 2.

VESTMIE

ASHINGTON. — Revise dani, aby bylo W umotneno nabYvati jmeni soukromYm podnikanim, udini vice k urychleni obrody net kterakoliv jina vac — pravil kongresu podsekretaf John W. Hanes. Potom lieil obraz 10,000 nezamestnanych, zahalejici stroje a tovarny, kominy, z nicht se nekouti a pravil, ae revise dani dosahne do tad techto nezaniestnanYch a de. zpet do prate, kteii jsou schopni.

•

•

V rote 1938 spottebovali vyrabitele golfovYch palet 1,069,000 liber ocele.

• • AmerickY olejafskY pramysl spotrebuje roene pramerne za sto milionu dolara kovovYch suda, plechovek a jinYch nadob na sve produkty.

•

Ve Spoj. Statech rname 16,000 divadel s pohyblivymi obrazky Nasleduje nejmenovanY stat s 5,271 divadly v nicht se promitaji vetknou americke filmy.

• Patit. — keditele spoleenosti Suerskeho kanalu dodasne zamitli italske potadavky, o nicht piedseda rady prohlasil, ze byly udineny na zdklade theorie, to "nasili" je zakladem pomera mezi narody.

New York. — Alice Masarykova odplula minuleho patku z Evropy na lodi "Washington", ktera ma pristati v New Yorku koncem t. tYdne. Nemecke atady dlouho odkladaly dovoleni, aby dr. Alice Masarykova, delna pracovnice Oeskeho 6erveneho Ktite, smela se vydati do Ameriky.

• • New York. — U pfiletitosti slavnostniho otevfeni pavilonu sttedoamericke republiky San Domingo na svetove vystave v New Yorku oznamil jeji vyslanec, ze president republiky Trujillo se rozhodl zalotiti zvlaStni mirovou cenu 50,000 dolara. Cena bude katdoroene udeloliana tomu, kdo se behem roku nejvice zaslouti udrteni miru.

•

•

Bratislava. — Podle zpravy tiSskYch lista ptijede 23 .t. m. do Bratislavy delegate pramyslnika z Nemecka. Zejmena zastupci prinnyslu chemickeho, telezafskeho a strojnickeho, zastupci tovaren na vyrobu celulosy. Budou mit porady se slovenskYmi vladnimi einiteli, s ptedstaviteli slovenskeho pramyslu za adelem navazani fizkYch stykt. Jde o tesnefk spolupraci, ktera by umotnila ptipadne zakladani novych pramyslovYch podnika na Slovensku.

•

•

Z LondYna. — Nejmenk det'atko, jake se kdy narodilo v londYnske nemocnici Royal Northern Hospital, holdieka Rose Marie Bassova, ktera pii svern narozeni pied 6 tYdny vatila pouhYch 28 unci, dela, velike pokroky a pribrala jit tamer 30 dekagramil. Maminka tohoto miniaturniho clet'atka, 361eta pani Lily Bassoktera je matkou dvou normalnich zdravych byla jit pred Ctyimi tydny propukena z nemocnieniho oSettovani a pfichazi nyni denne navStevovat svou dceruSku. Maheld Rose Marie je pedlive o gettovana. Je zabalena do vaty a jeji kolebka, postavene, blizko kamen, je jeke zvlaSt' zahilvana tiemi lahvemi s horkou vodou, ktera je vymenovana vtdy za pul druhe hodiny. Pies to, se je nejmenk z pea clet'atek v pokoji, je nejhluenejk. OSettovatelky prohlakji, to je to dokonale det'atko ate neni davodu, prod by se z ni nestala zdrava normalni holdieka. Jiste pry brzy vkchno dohoni a bude miti normalni vahu. Do mleka pro maliekou Rose je pfidavano nekolik kapek brandy a krome toho katde pul druhe hodiny dostava jeke zvlo;Stni potravu. Miniaturni det'atko zastane v nemocnici pravdepodobne juste 3-4 mesice.

List "Maingi" v Tokiu se ostie vyslovuje proti tidovskemu ptistehovalectvi do piny. Do 6iny se pry tit pfistehovalo 9,000 tide z Evropy, ktefi tam tvoti "tidovske kralovstvi" proti japonskYm zajmilm, nebot' v gichni ti tide jsou obchodniky. Situate se pry mate jen zhorgit tim, to se chce jeke letos pfistehovat do Oiny dalaich 20,000 tidti. Je to po prve, .co se v Japonsku miuvi o tidovsXd otizee.

bravy z tirdne.

Podle afedniho oznameni naklady Japonska na valku v eine do konce r. 1938 Cinily 5338 miliona jena. Od poloviny minuleho roku Japonsko platilo na valku asi 460 miliona jenii mesidne a podle japonskeho valeeneho rozpoetu zustanou asi na teto vYk. Znamena to tedy, to valedne naklady na Cinskou valku dosahly do konce dubna t. r. jit dastky 7200 miliont jenil. S vYjimkou asi 14 procent jsou tyto naklady hrazeny valednYmi pujekami.

• • Gibraltar. -- Konala se zde policejni piehlidka, pii nit vrchni velitel lord Ironside prote ofensivni zatizeni Gibraltaru bylo jia vybudovano, kdetto detensivni opatfeni se prave dokoneuji. "Nic nas nemate zastraaiti", pravil lord Ironside "Drtime posici, kterou tak dlouho ovladame a je_nak vali ji i naddle ovladati."

• • Havana. — Neuveritelne silne krupobiti se sneslo v techto dnech nad krajem Santa Clara na ostrove Kuba. Mezi obyvatelstvem osady Maxima propukla divoka panika, nebot' Ede se domnivali, to se na ne snesl dat' meteorite. S nebe padaly kroupy velikosti slepieiho vejce a nektere vatily as dva kilogramy. Nekolik osob bylo teace zraneno. VelkY kus ledu rozbil hlavu jednomu deveatku, ktere se s matkou ukrylo pod stromem. Device na miste zeintelo.

•

•

Nova a nova transporty mladYch eeskych lidi do Nemecka ukazuji, ae zamerem Nemce je zbavit Oechy motnosti odporu v ptipade valky.

Rozdrobit a vyssat nas narod, aby odporu nebyl schopen, tot' jejich plan. Ponevadi dobrovolniku na.praci do Nemecka neni od to doby, co pronikly dome zpravy, jak se nimi v Nemecku zachazi, jsou ted' eetti delnici odvadeni do Nemecka nasilim. V Hamburku doko v minulYch dnech ke stesce deskYch delnikit pro nedostatedne stravovani. U nas naciste rabuji a kradou, kde je co k snedku, ale nazi lidi mori v Tieti kik hladem. A za odpor se krute msti.

• • V Madride konal se opet prvni bYdi tapas od Cervence 1936. Ponevadt zapas byl slavnostnim zahajovacim zapasem, matadoti a jejich mutstvo se vzdali platu, chovatele bYkil darovali po jednom bYku a take vkchni zamestnanci v arena pracovali zdarma. VYtetek byl odevzdan generalu Francovi pro dobrodinne ucely. Madridske byci areny, v nit je misto pro 26,000 divakt, poutivalo se za valky k pestovani zeleniny. Obnova areny byla provedena s nejvetkm urychlenim hued po skoneeni obeanske valky.

•

•

Bratislava. — Ministerska rada slovenska fiterY rozhodla, se slovenskY stat piistoupi k mezinarodni Umluve o doprave motorovYmi vozidly, schvalila natizeni o dodavatelskYch pokladnionich poukazkach, zmenila nafizeni o slovenske mane, schvalila vladni navrh zakona o stanoveni statniho znaku, vlajky a pedeti, dale natizeni o ziizeni lesnicke a dtevatske rady, naiizeni o odkladu dCinnosti zakona o zavedeni prfikazu zpiisobilosti pro tivnost hostinskou a natizeni o prodlouteni lhaty o fiprave smluv, dojednanYch statem. Vlada dale povolila fiver na stavbu ochrannYch hrazi na fete Morava, s nit se ma ihned zaciti. Dale vlada rokovala o umisteni hrobu narodn4ch hrdina v Bratislave a ureeni sidla hlavy statu.

Ve stfedu, dne 14. e'ervna 1939.

Washington. — Nasledkem menk sklizne pknice net bylo otekavano, Aradovna AAA. pfipravuje pridely rozlohy osevu na rok 1940.

Dle ptedhetneho prohlaSeni bude pri gti osev o 12.7 procenta vetSim net letoSniho roku.

•

•

Berlin. — Pti parade "viterstvi" na ulicich berlinskYch pochodovali vojaci z tabora Doeberitz. Byli obleeeni stejnokroji Ceske armady, ktere Germani po zaboru tech a Moravy — ukradli.

Z Kahyry se oznamuje: Egypt'Sti celnici na moste vedoucim u El Kantaru pies SuerskY praplav, pfi gli na stopu obrovskemu pagovani opia a hakk, jehot bylo pknakno pies hranice denne 60 kilogramt. Hlavnimi podloudniky byli beduini, ktefi jedy pagovali ye zvla,Ste pflpravenYch podratkach s yYch sandala.

•

•

Podle zpravy londYnskeho "Yorkshire Post", nemecky kanclef Hitler meal zase s distenim v armade. Pres 30 dastojnika odvolal s vildoich mist v armade a poslal je na odpoeinek. Provinili pry se tim, ae byli proti pianism, ktere mohou zaplesti Nemecko do valky na dvou frontach. Tato "Cistka", nasledujici po one z finora 1938 pied HitlerovYm vpadem do Rakouska, kdy take nekteti dustojnici byli proti tomuto dobrodrutstvi, obavajice se motneho vzplanuti valky, zahrnuje dues nektere vynikajici osoby.

• • V Cleveland, 0., as dosud vychazely dva denni Ceske listy a to "Svet" a "Ameridan". Hospodafska krise postihla oba teace, jako ostatne vSechny Ceskoamericke listy. Ukazalo se, ze &sky Cleveland neni dostateene velkYm polem pro existenci dvou deskYch dennich listu. y minulYch dnech vydavatelska spoleenost "Sveta" zakoupila "Ameridan", vydavanY p. F. J. Svobodou. Posledni jeho Cislo vy§lo v sobotu 3. tervna 1939. Denik "SITU" vychazi nyni pod jmenem "Svet-Ameritan".

•

•

Sofie. — V, techto dnech se vratil do Sofie poslanec Dimitrij Kukv, piedseda Svazu bulharskSich zahradnikii, kterST jednal v Berline, Praze, Bratislava a Budapeati o otazkach, tYkajicich se tamnich bulharskYch zahradnika.

V Bratislava mel rozhovor se slovenskYm ministerskYm piedsedou drem Tisou, ktery prohlasil, to Slovensko hodla otevtiti v Belehrade vyslanectvi pro v gechny balkanske staty. V ostatnich balkanskYch statech, zvlake tech, kde aiji Slovaci, maji bYti otevieny konsulaty, po vYtce honorarni.

Ze Zenevy. — Mezi Polskem a gdanskYm trojelennYm vyborem Spolednosti naroda byla udinena informativni dohoda, podle nit zastane Gdansko nadale pod ochranou Spoleenosti narodil. Bylo rozhodnuto nemeniti gdanskY statut behem nemecko-polskeho napeti. SpoleCnost naroda bude tedy male garantovati svobodnY stat gdanskY s jeho fistavou a zarudenYmi svobodami. Spoleenost naroda postavila by se stranou, kdyby doko k primemu jednani mezi Nemeckem a Poiskem, o spoleenem nemeckopolskem protektoratu nad Gdanskem, jet by v Zeneve byl opokladano za uspokojive. K trojelennemu vYboru pro Gdansk path Anglie, Francie a 8vedsko.

• •

Chicago. — Jit dlouha desetileti se pokoukji udenci z celeho sveta urdit pohlavi dosud nenarozeneho ditete. Jit pied nekolika roky zjistili biologove Geddes, Thompson a Girou, to pohlavi lidskeho zarodku je podmineno proteiny, obsatenymi v mase a ve vejcich. Skupina profesorfi chicagske university pokradovala ye studiich a nyni tvrdi, ae objevili zpilsob, jakYm mohou rodiee ovlivnit narozeni hocha nebo deveete.

Jestlite pry se otec tivi vice potravinami, ktere obsahuji proteiny, narodi se hoch. Jestlite matka ji vice potravin s proteiny net otec, narodi pry se rozhodne deveatko. Chicagki udenci provedli zkolfgku na 650 parech krys. Zkou§ky trvaly pies 15 mesicu a pine pry potvrdily

Soudce Martin T. Manton, kterY byl drive desatY nej yySk federalni soudce ye SpojenYch StAtech a postaveni jeho nasledovalo hued za nejvygim soudnim tribunalem, byl uznan v New Yorku porotou vinnYm v §esti pripadech z prijimani iiplatka, ye kterYch obdrtel $186,000 v tirade stargiho soudce obvodniho apelaeniho soudu SpojenYch stata. OdsouzenY soudce je 58 let Star. Je to prvni pripad v dejinach Spojenych Statt, ve kterem byl soudce, tak vysoko postavenY, odsouzen pro zproneveru. Odsouzenemu je mama ureiti trest at dve leta a pokutu $10,000. Kdyt byl nalez poroty oznamen, odsouzeny slzel a co nejdfive se odebral ze soudni sine do sveho bytu v hotelu. Soudni pfelieeni trvalo 11 dni. Na porot y zasedalo 10 muse a dve teny. Po skoneeni pfelideni se radila porota 4 hodiny, net bylo docileno rozhodnuti na

jejich °Nev.

rozsuelku.,

Ve stfedu, dne 14. dervna 1939.

Oddil dopsovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Rogers, Texas.

Jest opravdu dobie, vyletne-li si elovek trochu do sveta. Zavita v stall mista, bYvaleho sveho domova a opet se shleda s milYmi pfateli, s nimi se pote gi a pobavi. Take i na mne to touha pfigla, zvlagte kdy2 jsem se dodetla v novinach, te "Stefanici" budou oslavovat 20-lete trvani jejich fadu, k demut chystaji peknY program a divadlo. Kdyt me pak i gvagrova. Pavlinka v dopise zvala, tu ut jsem byla rozhodnuta jeti. Ovgem, mela jsem jette starost, zdali mne nitij tata pusti, neb jak mnozi dobie vite, te hospodyne na farme je tfeba jako soli. Sotva jsem se v gak o tom mutovi zminila, te bych chtela jeti, tu s napadnou ochotou k tomu svolil. No, byl asi rad, te se mu na das ztratim z odi a te bude volny jako ptak. Aby piin g nevYskal, dala jsem ho pod dohled me sousedky pi.

Z. Luktove, ktera, mne slibila, 2e mne hospodafstvi za me nepfitomnosti dobe obstara, co2 take udinila. Ale jak meho tatu uhlidala, to nevim, to vite, mu2skeho hlidat, ten jak 2ena vytahne paty z domu, to ma hned pre, ale nidim se mne nepochlubil. Ja vgak nelitovala, te jsem jela, aspori jsem se pote gila s mou rodinou a shledla krasne divadlo, na ktere jsem se obzylatte teSila, neb vim, te "8tefanici" ye svem stfedu maji velmi dobre herecke sily a tet i dobre vedouci. Hlavni hybnou pakou pak je nein-myna pi. Karla Ot yrtnikova, ktere blaho a rozkvet kadu lei stale na srdci a ktera nerinavne a nezittne ve gkerou praci dela. Ona site nema rada na sebe ty chlalozpevy a vim, 2e to od ni odnesu ale nemohu si pomoci, bych ji to uznani dala, ktere ji pravem path. Take zajiste vgichni, kdo kol ni a s ni poctive pracuji, daji mne za pravdu. Vtak jak jsem videla, rada pracuje, neb ma kol sebe mnoho obetavYch pracovnikti a pracovnic. Br. Be gan, jeden z nejlepgich hercu a poctivY pracovnik, ochoten vtdy pfilotit sve ruce k dilu. Sestra Pavia Studnidna, vyborna kuchafka, dobra pracovnice i heredka. Pi. Anna Vajova, pi. Anna Klimova, pi. Filipkova, pi. Sylva Kelarkova, pi. R. Nezvaova, pi. M. Kulhankova-Valova, panove Kagpar, Vala, D. Nezval a jini, sami dobti pracovnici.

Nesmim vtak opomenout pochvalit i tu maldou generaci, ktera, tet pilne se zauduje, jak v praci spolkove, tak i na jevi gti a mnozi vas svou hrou a dobrou deskou vYslovnosti pfekvapi. V Sokole pilne cviei a radost je se na tu omladinu divat.

V po.tek jsem vyjela z Temple a veeer jsem byla v Houstonu. Na nadrati jsem stale vyhlitela, kdo mne bude odekavat, ale marne, neb listek, ktery jsem zaslala den pied inYin odjezdem, nedostali az na druhY den co jsem tam byla. No mam aspori zkutenost pro podruhe, potlu aspori o tYden napfed zpravu o mem ptijezdu. Natikame nekdy na nati venkovni donatku a oni to tam v meste maji jette horti. vgak neptitla nijak do rozpakti, najala taxi a jela k bratrovi a tam jsem gvagrovou i jejich schovanku Vlastieku jak naleti pfekvapila. Svagrove, Pavlinka me honem chystala vedefi a v tom pfigla netet Jindfi gka s jejim mutiekem a rortomilou dceru gkou Marylin a te pojedou do Sokola. Tu jsem byla ochotna hned jeti s nimi.

V sini jit bylo veselo, mnoho rortomilYch sokolieek a sokolti se svYm nadelnikem Janem Katparem, pfipravovali se ku prostnym cviktim! Seznamila jsem se tam s nekterYmi panimi. S pi. Jos. Koei z Kladna, ktera, je zde v Americe pouze 9 mesicil a libi se ji zde, take mysli, te se jit zpet nevrati. Ja se ji docela nic nedivim, te se ji tam do toho nynejtiho pofadku nechce. Potom jsem se seznamila s ji. M. Doslidovou z Galvestonu, s pi. Paulinou Kuropatovou,. s pi. Libi Nezval, s pi. Bety Bravcovou, kterou vgak jit deli dobu zna.m.

Na druhSr den jsem pak zajela se podivat se 01174 apovem Stay na ro41 .44 hrotoy, za.44-

btrana 3.

Not STNiK

dila tam kvetiny a vyplela trochu travy. Take jsem s bratrem Slavou jela do Liberty Loan, kde jsem mela jakesi fizeni a tu jsem zastihla p. E. E. Oemoskeho v pilne praci s jeho slidnou pi. Hatii Oernoskou, neb ten den prave einili ptipravy ku stehovani jejich titadovny do jineho pilsobigte a sice do budovy Keller do eisla 1301 Capitol avenue. Ale pies to me vlidne pfijali a vge k me spokojenosti vyfidili. 0 tomto pfesidleni mne jit psal bratr Slava z Houstonu, ktery je korespondentem Liberty Loan and Building Association. Toto stavebni a ptijeovni drutstvo, zalotene a tizene krajany, dovr gi letos v Mil 13 let sve pilsobnosti. To je jit hezky dlouha doba trvani, sveddici, 'te tento kraj anskY podnik je fizen spravne a obeztetne. Meli bychom vkly davati piednost nami fizenYm stavtim pied cizonarodnimi, tak nejlepe uplatriujeme sve eetstvi, tak nejlepe pomahamemagi narodnosti. Mame tu v Texasu sve vlastni podpurne spolky, jak poji gt'ujici na umrti, tak i proti 2ivelnim pohromam a je chvalyhodno nas, te mame zde i spolek, kde si lze bezpeene ukladati rispory na slutnY zisk. Ceske penize, respektivne penize vydelane teskyma rukama, maji plynouti skrze Ceske finaneni ristavy, jak jsme toho docilili v Oeskoslovensku. Jen tim zpilsobem jsme se vymanili z podruei cizackeho a tak jsme se mohli vy ginouti na pozoruhodnou velidinu jak v prinnyslu, tak i v obchode. Seznala jsem pana E. E. OernoskYho, jen2 je keditelem tohoto krajanskeho ristavu a jeho pani, na pohitu meho otce; vytel nam v dobe nateho smutku nad rimrtim otcovYm laskave vstfic ye vtech ohledech, da y nam dokonce k disposici i sve auto, tizene jeho rortomilou dhoti, a jette mnoho jinYch risluh nam prokazal.

Zajiste ristay, jeho je keditelem tak rislutnY mut, je svedomite fizen a hoden odporueeni.

Jest mou povinnosti vzpomenouti i pana soudce C. H. dernoskStho, ktery nam v dobe nageho smutku projevil peknou vzpominku sve sympatie. Blahopfeji pfi to pfiletitosti pkesidleni do novYch mistnosti Liberty Loan and Building Association mnoho zdaru a iispechu. Take me tegi, ze jsem byla prvni podilnici, ktera mela pfiletitost shlednout vase nove mistnosti v budove Keller, jet mne bratr Slava ukazal a shledala jsem -de velmi pane a pro va gi ritadovnu vYhodne.

V sobotu weer jela jsem se svou neteti Jindfigkou na divadelni zkougku. Pti vstupu do sine jsem spatfila pii pilne praci malifske p. D. Nezvala, ktery krasne maloval pozadi jevigte, opravdu umelecka to prate. Hercum to pH zkougce pane No, jak hra, tak i zpevy a proto se dalo odekavat, te nedelni pfedvedeni hry dojde rispechu a take to v pravde tak dopadlo.

Pied divadlem zahajen program zahranim americke hymny, po nit br. 8tep. Valeik pfedstavil feenika, br. F. Moueku, redaktora Vestniku, ktery svou raznou vlasteneckou fedi uchvatil posluchade a na jeho pfesvedeiva, slova budeme dlouho vzpominat. DruhYm fednikem byl p. pfedseda hlavni rifadovny C. H. 6ernoskSr, ktery promluvil desky a k omladine anglicky ae mnoho poudeni jim svou 'fedi dal. Opozdene trochu dostavil se pokladnik hla y. &ad. br. Fr. Steiner, ktery byv vyzvan p. tep. Valeikem, take kratti fed s humorem pronesl. Proslovy byly zakondeny na gi naroclni hymnou, kterou hrala Dybalova orchestra.

Po vyzdviteni opony, po kratti pfestavce, pied nagimi zraky se obj evil krasnY obraz hornateho kraje v pozadi a v piadu chaloupka s okenky, zdobene belostnYmi zaclonkami a kvetinovou zahradkou pod okny. Vedle vchodu do chaloupky lavieka a na ni sedel dedou gek, \TYmenkat Lipa, jeho milaekem je rortomila vnueka Vendulka, ktera jeho statecke srdce teSila zpivanim narodnich starych pisni. Zle hieSil dedougek vYmenkaf na dne gni ty odrhovadky, "Ja mam devet kanarti" atd. Verne zobrazil dedoutka br. J. Svreek, ktery z takove vzdalenosti, at z Rosenberg jezdil do zkoutly. Jeho vnueku Vendulku rortomile hrala pi. R. Nezvalova, ktera pro tuto ulohu byla jako stvofena.

P. D. Nezval hral jejiho mildeka Jenika prose tak pane a oboum to spoleene velmi slutelo a zpvnj dueta, 1)Va az radost po§lowilat.

milSlm a peknS7m zjevem byla pi. Jindfitka Earl v Aloze Hany, jak ladne a pane jste se vyjimaly s pi. Nezvalovou ve vatich krasnych krojich.

Ac jsi mela menti ulohu, velmi pekne jsi ji Jindkitko hrala. Dobra hereeka se i v menti uplatni. Svoji ulohu sedlaka Karla Lipu pekne podal br. Fr. Haan, inu stars zkugeny herec, tet raiser. V illoze sedlaka Filipa Hajka, br. B. 6tvrtnik • se znamenite zadrtel a jak bylo zfejmo, dobfe svou ulohu mel nastudovanou. Egona Fukse, Nemee, pekne sehral mladY herec p: E. Zahn, take slibna, sila. Podakeneho Ferdu Pisklu, stratega a politika, vYborne sehral br. Oldf. Vala, tak6 jeden z tech starych dobrych hercii. Pi. Valova pak pekne sehrala starou babku Ryskovou a byla podatena, se syYm hrbeokem na zadech a s ko gikem s oranti a cukrovim a jablky, ktere po vesnici prodavala. Bylo to vge velmi pekne sehrane a dlouho budu vzpominat na vase krasne divadlo, jako i mnozi druzi na yttevnici. Skoda, 2e ten Houston je tak od nas daleko vzdalen, to bych k yam easteji na divadla zavitala. Ti Stefanici jsou neimavni, neb ji2 opet pfipravuji dalti divadlo "Ticho po pegine" ,cot hodlaji sehrati 25. eeryna, a dale maji na programu detske divadlo. Si. Botenka 8' ilhanova doprovazela zpevaky na piano.

Nesmim jette opomenout podekovat za pohostinstvi me tvagrove Pavlince a neteki Jindfi g -ce,majsuvpoceldbmhbytu velmi dobie. Srdedne diky za vge i memu bratrovi Slavovi.

Malem bych opomela napsat, jak krasne se vyjin-iala skupina Sokolti a Sokolieek se syYm nadelnikem br. J. Ka gparem a starostou Sokola br. Al. Vajou, ktery dekoval fadu 8tefanik za proptijdeni sine ku cvideni a k sokolskYm bavarn nezittne a ochotne. Vati vegkere zdar! Pfej e Kamila Fojtatkova.

Fairchilds, Texas.

Ctena redakce a mile sestry!

Myslela jsem, ze yam dam na chvili pokoj se psanim, ale neda mi to pokoje, abych aspoil paru tadku nenapsala. PH tom dettivem podasi se necla mnoho Mat, tak si pravim, 2e nine ten eas spite uteee, kdyt natkrtnu paru Te vlahy nam tu ut pfebYva, neb nam tu co chvile dobe zaprti, obzvlatte tento tYden v pondeli cell den prtelo, take mame svatky celY tYden a sotva ze v pondeli se de., do pole jiti.

To se budou zase farmali s tou traviekou "fajtovat",.neb travy vzetlo tolik, ge zem ani nevidet. Take zeleninove zahradky trpi, neb okurky a rajeata hniji, teg trneely pukaji a kazi se.

Mile sestry, musim yam napsat jak jsem byla pfekvapena milou na,vStevou. Pani Marie Skrabankova, moje sestienice z Danbury, Texas, ptijela v sobotu k vederu a tak jsme se daly do hovoru o tech desnYch milYch easech a ne2 jsme se naddly, u2 bylo pill dvanacte. No tak ut pospichali na spanielo a pak rano jsme zagly do ovocne zahrady a tam jsme te2 neco videly, co jsme jette nikdy nevidely. Seal tam start netopYr a opatroval svoje mlad'ata. Bylo to na nem pillepene jako nejmenti mygieky kdy2 jsou vylihle. Je to nemY tvor a tak si to 0patruje svoje mlad'ata, kdetto mnohe matky svoje ditko hodi nekam k ceste anebo sprovodi se sveta. Tet ji zajimaly na ge husy. Jsou to smitene husy domaci s divokYrai a je pekna podivana na ne. Po obede chtela, abychom ji zavezli do Rosenberg k pi. A. Walentove, t. j. pi 8krabankove sestienice a tet moje. Mockrat dekujeme, podastovala nas zmrzlinou a pak jsme jette zajeli nayttivit p. a pi. Joe Koval. Tam jsme byli zase pohosteni dobrou svadinou, za cot yam diky a rady yam oplatime.

Pak jsme se ubiraly k domovu. Take na ge dcera Owen Lay z Luling nas nav gtivila. Potetilo nas to velice. Take tento tYden dne 6. slavila jsem svoje narozeniny. Jo, uplynulo ut tech 62.

Dekuji nagim Wilemom ye Snook za darek, kterY me poslali k mYm narozeninam. Tobe, ulna sestro, za tak krasnY listek a blahopfani mockrat dekuji a te gim se, 2e mne v brzku naMotna, jestli budeme moci pro polni prate, te tam za vami zavitame do Snook na ten piknik dne 20. eervna.

Tak ut ukonduji maj dopis a zilstavarn vase Marie 8ebesto,

spolusestra,

Strana 4.

SOKOLSKA SLAVNOST V CORPUS CHRISTI. Mesto Corpus Christi vzpominalo od 2. do 5. eervna sveho stoleteho zaloteni vYznamnou slavnosti "Arios Pasados". Severni east mesta byla pkepinena obrovskYm mnotstvim automoa na,vttevnikii. Ku zvYteni dojmu vyslala do pkistavu vlada SpojenYch Statri dva torpedoborce, Benham a Ellet.

Pkiletitosti to vyutila eila, telocviena jednota Sokol v Corpus Christi k uspokadani evident Adkoliv v sobotu snesl se v celem okoli prudkY lijak, v nedeli pkiroda sama odela se v slavnostni hay. Oervnove nebe zakilo skvostnymi barvami, vzduch prosycen byl omamnou vtini kvetil a airoke listy vysokych palem hraly si malebne s latkovnYm vettikem. Pied spolkovou budovou bylo rutno jiz brzo po poledni. Se vaech stran sjitdeli se nati krajane, aby vzdali hold Sokolu a pokochali se ukazkami jeho evident Slavnost zahajena byla proslovem br. starosty Kudery. Sliena Anieka Stranska, vnueka dallaskeho skolskeho staketiny, br. Franty Stranskeho, pkednesla richvatnou baseri "Ne!" Kolona sokolti a sokolic zataneila ptivabne narodni tanec "Besedu". Pisatel techto kadkri pronesl ku shromatdenYm delti ked, v nia vyidvihl vYznam a dilletitost Sokola a nabadal k pospolite praci pro zachranu nati rodne oloupene vlasti. Nasledoval nastup vaech evidicich, prostna startich, bradla, ken na sir, testielenne drudstvo se tvihadly a na konec newyorske. spoledna prostna. Vtechna eisla sokolri odmeriovana byla bouflivYm potleskem. Zvlattni pozornosti tetili se houstontti sokolove a sokolice, kteki po programu vydali se hned na• zpateeni cestu. Blahopkejeme Sokolu v Corpus Christi k jeho zdatile slavnosti a ptejeme mu v daltim jeho podnikani mnoho zdaru.

Krajane v Corpus Christi 2iji pospolu v obdivuhodnem smiru. Pan Rudolf Pole.aek, Glen Katolicke Jednoty, dostavuje se ku katide sokolske slavnosti a iekl mne, 'tie nabotienske ptesveddeni v jejich osade nedini tiadneho rozdilu. Pied odima defiluje mne jak v kaleidoskopu cela, tada corpus-christskYch krajant. Zde uhlazenY mestskY obchodnik, tam osmahlY rolnik; to dama jako vystfitiend ze tiurnalu, a vedle ni farmatova Lena v ithlednYch aatech hraje si s bujarou ratolesti. Na vaech tvatich pohraval si at'astnY usmev, ptatele se navzajem pozdravuji, deti vesele skotaei. Zminim se letmo jen o nekolika, s nimia v ptepinenem salu mohl jsem si stisknouti pravici.

Hybnou pakou v Sokole v Corpus Christi jest nesporne. br. Vaclav Kueera, osvedeenY pracovnik jette z ery Havrankovy, nenaranY a vddy k obetem ochotnY. Zarantoval sam nadherne civdeni ten se tvihadly, ktere bylo vrcholnym bodem programu. Br. Kueera vlastni Ve meste dobte prosperujici potravinakskY a masny Jeho jmenovec, br. F. J. Kudera, teti nadaenY spolkovY pracovnik, napaji tiiznive krajany ve svem iitulnem Alamo Baru, a jeho chot' stars se ohladove taludky v sousedicim Alamo Cafe. Br. L. L. Sladek vlastni ve masts moderni grocerni a uzenakskY zavod. Jest nadten pro vte krasne a po programu pkihlasil se i se svoji choti za eleny Sokola. Br. Louis Vsadsky, prvni starosta Sokola, je horlivYm pracovnikem v tadu i v Sokole. Br. Frank gijanskY, bYvalY °bean penelopskY, venuje se cele praci sokolske. Jemu oestne po bok iadi se br.

Karel Holasek, jemuti mokskY vanek pkines1 do rodiny dlouho toutebne odekavaneho potomka po medi. Br. Ed. Jukica ma na starosti bar a otadi se za nim s prutnosti pratskeho vrchniho eitnika. MilYm bylo setkani s br. Frank J. Elznerem, nadtenYm svobodakem a uvedomelym krajanem. Jeho bohate spolkove zkutenosti jsou mistnimu kadu v mnohem ku prospechu.

Statieek John Knadle, bydlici 21 roku v Mission, svetil se mne, to v udoli teky Grande neni vaechno zlato, co se tipyti. Br. Vaclav 8ijanskS7, pro svoji atletickou postavu zvany Tarzan, je neodolatelnYm dobyvatelem diveich srdeeek.

Bratr Troubil, majitel obuvnickeho zavodu, specialisuje se nyni y e vYrobe vysokYch cowboyskYch bot.

Jette cela kada milYch pkatel, z nicht mane vzpominam jmena: Jindiich Regmund, ml., J. W. Baeak, Jos. Koubek, Karel Ent, est legionak Joe PodhrazkY, ueitel v Kostoryz tkole J. F. Mi-

ViSTNIK kuaek, dale Louis Motal, Ludvik Mokry, Frank Moravek z Robstown.

Hudba Vratielova vyhravala krasne valeiky, jicht rytmu ,kouzelne se nesoucim pohadkou derynove noci, nemohl nikdo odolati. einovnici Sokola mohou bYt s vYsledkem slavnosti pine spokojeni. Ve staroveke Helade hazel lid vitetitn, vracejicim se z olympijskYch her, v ty vavkinove vence. Krajane v Corpus Christi dekovali syYm junaktim radostnou slzou v oku, slzou nesmazatelneho atesti.

Jos. R. Anton.

SLOVANSKt NAROD. Pie I. J. Gallia, Houston Pri bedlivejkm pozorovani a porovnani svetovSreh pornerti jinYch narodu — stale eim dale, tim vice ptichazim k tomu nahledu, to pokud ty ruzne odvetvi eili vetve velkeho slovanskeho celku budou ttiatene na ruzne eastky toho velikeho naroda — potud budeme ovla.dani vetaimi a lope spojenYmi jinonarodovci, sousedicimi s nag starou vlasti. Pokud byli Nemci rozdeleni na menai samostatne sta.ty, nemeli to sily aniti vetaiho vYznamu. alespoil ne tak velkeho a silnehc jako mail dnes.

Nemci vynikli v mnohem umeni jak narodtak politicky v raznYch dobach, ale od to doby, co je spojil v nerozdilnY celek — sve doby vaeobecne uvedomelY Bismarck — cd to doby vaechny, eili velka vetaina menaich nemeckYch kralikti pkijala Bismarckav plan a spojila se pod cisatstvim Vilema v jeden celek nerozbornY. Od to doby Nemci upozornili na sebe celY svet, a v tom smeru pokraduji dale i dnes, pod Hitlerem.

Vlem dokazal mnoho ve prospech Nemcti a dle vaeobecnYch zprav chtel se zmocniti celeho sveta —nasilim — ale ptepoeital se, a dnes sedi v zatik.

Hitler poutiival a you Iva jests dnes ten samy sink., ale co chtel dokazat Vilem nasilim, Hitler docilil vYhrfitikami a fiskoenou politikou — u nej "fieel sveti prostredky." Lstive a vylhane mezinarodni dohody podvadi jine mocnosti, jak to ueinil v mnichovske schtizi. On ujistil a vekit dovedl Chamberlaina a Deladiera, to on chce jen sudetske Nemce a nic vice — s tim slibem zastupci Anglie a Francie jenom povolili zabrani ony sudetske Nemce.

On je zradil a ltive podvedl, ta zrada a jeho falegne uchvaceni takkka b•zbranneho Ceskoslovenska — privedlo Anglii a Francii na poznani pra ySich cilu Hitleroi4.ch, kterST dnes Ginn vgemotne, aby zastavili dalk rozpinavost nemecke rise.

Dnes je nejvy ggi doba, aby ty rime vetve toho velikeho sloyanskeho kmene odhodili na druhe misto ty ruzne malonarodni snahy a spojili se v jeden celek nerozbornSr, Rusove, Srbove, Slovinci, 6ernohorei, Bosnani a Hercegovci, Polaci, Slovaci, Ukrajinci, Moravane a Ceai a jini.

Meli by utvokit velikou demokratickou Slovanskou republiku pod jednim presidentem, a necht' katdSr ten men gi stat voli sve guvernery a Ana zakonodarna telesa, jak to elnime dnes v Americe. t. e je to motile a prakticke, to dokazala Amerika, ktera prvni na svete prohlasila vaech tkid bez rozdilu stavu a nabotenske aneb politicks vSrchovy — kde svoboda tisku a slova je neobmezena. Kdyt ten system v Americe zdarne pracuje jiz pies sto padesat let. bude take tam pracovat at budou Slovane vice uvedomeli. Nedokate-li toho nynejk pokoleni, tak je nejvy ggi eas, aby ta dorustajici mladet byla lepe uvedomena a vedena k tomu cili.

Amerika za tech sto padesat let dokazala vice na poll vzdelanosti a vynalezii, pro lepgi pohodli eloveka, net' celY' ostatni svet. Za ty tisice let doby minule, vim, to je to mnoho praci vyburcovat vet ginu tech rtiznYch odvetvi Slovanti, aby ty ruzne damenky odhodili stranou, to ta vetev neb jinn. yetev je tou hlavni silou celeho kmene. Je to iikol velik3-7, ale je inotnSt, kdy se na:s'i kneti, na gi ueitele, pravnici, lekaki, obchodnici a ty ruzne spolky a novinaki svoji zde v Americe a budou fieinkovat zde u naafi vlady — mohou zvolit mnohe niky do legislatury a do kongresu a pak za-

fie

dne 14. Cervna 1939.

koupenim localnich anglickSich novin — mohou toinkovat pro ono dilo mezi rolniky a delniky — a tak katdSr z techto mnoha jednotek mute vytvaket pravY smer dle nehoti by se ono spojeni vaech Slovant dociliti mohlo.

Hned pki zakladani nagi SPJST. v roce 1896 v La Grange Texac — meli jsme delgi debatu o rilzriSrch navrzich, jak bychom men pojmenovat na gi Jednotu a jelikot jit v ten Gas meli jsme v Texasu krajany z tech, Moravy, Slezska, Hanacka, Polska, Slovacka, Srbska atd.

— muj navrh na jmeno — Slovanska Podporujici Jednota stavu Texas — byl pkijat, a ta nage jednota s jednou hvezdou, stoji dnes v poptedi vaech bratrskYch spolku ye SpojenSich Statech, tim miltieme smele tici, to je v poptedi vaech jednot na celem svete.

Tim neminim kici, ze jiz mame v ge, co je knctno docilit u bratrskSrch spolkii — spi ge bych kekl, ze mame dobrY zaeatek vzdor vgem prekatkam, jet se nagi Jednote v cestu stavely. Ale musime stale dale ptemSr glet jakSrm smerem a v Gem by mohla na ge Jednota dale za dalgich 50 neb sto celku bYti prospe gna a tisic let.

Dle meho nahledu vekim, to by pro celek bylo velice prospe gno, aby u katdeho tadu, hned po schtizi, byly ote ykeny volne debaty a pkedna gky — jakS7m zpiisobem by se dal stay rolnickSi a delnicky lope spojit pro ruzne prate dne gni a budouci doby. To nage bavinakstvi elm dale, tim vice trpi nevyleditelnS7m neduhem a mame k odekavani, to at se Japonsko a Gina dohodnou k ukoneeni valky — to ony zeme, jako oina, Indie, Rusko a Poledni Amerika svoji lacinou delnickou praci yypestuji vice baviny net samy spotkebuji a tie zaplavi ostatni tovarni svet svojim lacinYm bavinenym pfebytkem.

Pak take ty ruzne nove vynalezy riitinYch apekulanta vyrabeji nove latky chemickYmi vYzkumy, jako rayon silk a jine.

Vlada Spoj. Statii stale zkouma v hospodakskein oddeleni mnohe rostliny, ktere by pHdaly rolnickemu stavu vetai pkijmy, vydava ruzne brotiury, ktere jsou k dostani zdarma, a kdo se zajima, o lepai poudeni, mute dopsati na Agricultural Department do College Station, Texas, anebo ptimo do 'Washingtonu. V okresu Harris je take zasoba, zde v Houstonu nYch nauk pro texasske pkimoti zde v Court House.

"Ve Ode a dalaim badani, hledejme naae spaseni!" tak na to hiedi Vaa, I. J. Gallia.

Pcuene pkiklady dvou klatovskYch rytmistr z napoleonskSrch yalek.

Napoleonske valky byiy dobou velkS7ch piemen. Klatovy nejsou velke mesto. A jak prospech jen tomuto jednomu z eeskS7 ch mest nesli jeho krajane to doby ze sveta. Ov gem, to proslule klatovske karafiaty! Rytmistr baron Volg anskY po bitve u Lipska (roku 1813) phvezl semena karafiata z francouzskeho mesta Nancy do Klatov. Huh vi, kde a jak dlouho je s sebou vozil v kotene bra gne u sedla. Tak meal° v Klatovech pestovani karafiata a rozvinub° se y e velka podnikatelstvi. A druhY vysloutilSr rytmistr z napoleonskSr ch valek Vilem Guenther obohatil dalaimi zku genostmi ze sveta Klatovy. Kdyt Napoleon blokoval evropskou pevninu pled britskSr m dovozem kolonialniho zbok, zaaala se vyrabet nahratka za zrnkovou kavu z praten3"Tch eekankovS7ch- kotenti. Rytmistr Guenther na s y rch valeenSTch tatenich vYrobu seznal, pealive prostudoval a doma mist° pensistovani postavil v Mochtine u Klatov roku 1804 prvni tovarnu na cikorku v Cechach.

Byla to tovarna a cikorka toho easu prosluld.

Spisovatel Rubeg ji venoval sraj 'verb: "Nae narn tkeba orientu, cele Aabie, vtdyt' mame vivat, eeska cikorie". 0 nee° pozdeji meal Guenther vyrabet take jeenou kavu (kikalo se ji tehdy "norimberske krupky"). Toy ama pkenesena pozdeji do Klatov, trid dosud a dosud kavove nahratky vyrabi. Jinde v Oechach za stejnYch okolnosti a blokady pled britskSrm dovozem kolonialniho zboti meal se nahradou za cukr titinovS7 vyrabet cukr z kepy a tak byly poloteny zaklady k rozs4blemU

Ve sttedu, dne 14. dervna 1939.

Mill etenati Vestniku!

VESTNiit Dallas, Texas.

Kdyi tento dopis budetp eist, budou nas delit pouhe 2-3 dni od ruSnSich sletovych dnti. Po tomto dativem obdobi nastupuje svoji vladu texaska sluneenost a s ni horke dny, na ktere je u2 naSe telo zvykle.

VStory pracuji se zdvojen3im irsilim, aby v'Se u nas klapalo k uspokojeni vgech navetevnikft.

Opineho fispechu se docili, kdy2 kaZda jednota v lupe vykona svoji sokolskou povinost a vy'Sle co nejvetgi podet svSrch svidicich fgech ttid k spolednemu nacviku. Dale se spolehame nejen na cvidici, ale teaime se, te Sokol ma v Texas velkou iadu ptizniveu, kteii pkijedou, aby byli oditSimi svedky velke krasne my'Slenky Tyr'Sovy v krasne vycvidenem tele, kde ma sidlet i krasnY duch. Ukatme tern nagim sousedtm americkym tu svornost a usili, v ktere spoolva, nas uspech. Dokud se mii'teme pochlubit vyspelosti sokolskou, v jeho jadru spoeiva laska a oddanost k teto nove i stare nak vlasti, neni mo2, no abychom nebyli pochopeni.

"Od nas pro nas", z pera naeho vYborneho poiadatele Vestniku, br. F. Mouaky, je peknY elinek o sokolstvi, kde mezi jinYm se zminuje o obrazku a vystitnem elanku v Dallas Morning News dne 4. dervna uvetejneneho o sokolstvi. Kdo vtak nernel radost z toho obrazku, byla Olga sama, neb ji tam otiskli naopak. Dela stojku na bradlech, hlavu do10, nohy vzhnru.

Nevim el to byla vina, fotograf se vymlouva, na tiskate. Proto ten vyraz oblideje jejiho je jako ztrnu1S, a nohy nepomerne dlouhe. No ale, nevedomost pry htichu Kudy, kudy cestieka povede vS'ech vernYch tvarn*ch sokoliku, sokolic a kariat a v gech yennYch 6echoslovakii ye dnech 16., 17. a 18. dervna? No, kam jinam net na slet sokolskY do Dallas.

Povaimnete si oznamky v tomto Cisle, kde je uvetejnen ce1S7 program sletovY. Z toho seznate, 2e to bude stat za to, abyste byli sveclky nezikne price a vyspelosti sokolske. Spoluireinkujici organisace provedou take jejich Cisla.

K tomuto cvideni a razne libive pochody a tizeni hudby pievzal chvalne znamY J. Kebrdle.

Milovnici dobre hudby budou mit pote'Seni vyslechnout hudbu, jakYch je v Texas Indio A ted', jako obvykle, na mne valy ptipadne ten nevdeenY ukol ptani. Ale mohu s dobrYm svedomim potvrdit, Ze dallasti krajane se vyznaauji krajni obetavosti a ochotou nevgedni.

Prosim vgech Clenu i neelenti Sokola, kdo by byl ochoten ptispet neeim do kuchyne, v'Se bude s nejvetSim povdekem ptijato. My DallaSti se velltYch navAtev nelekame, umime v torn u2 chodit. Ov§em Ze se nespolehame jen na dary, to neni naprosto moZne. Br. Alois Sil umi delat vYborne barbecue, chutnou vepievou peeeni.

Pavelkovy uzeniny tai se vYborne povesti, tedy o masite pokrmy bude postarano. Sestra mriikova a ja mime na starosti stravovaci vYbor a sestry z Kroutku 6eslOch Zen vZdy a ye -dem ochotne vypomohou. My si vezmeme na starost frpravu ifaech jiny'ch jidel a obsiuhu a vetim, bude-li toho potteba, te se najde dost ochotnYch Zen, tteba i ze sousednich jednot, ktere vypomohou. Chtela-li by nektera, Zena blifSi informace ohledne kuchyne, tak mne zazvorite, sestra Mrlikova telefon nema.

KrisriSqn pfikladem ochoty vy§el nam vsttic p. H. evde.k, kterY vyrabi mouku, v nit u2 jsou vgechny ptipravky k delani vYbornYch kobliikil a kolael VAe co tam ptida je mleko, necha se chvili zkynout a mate za chvili dost dobreho peCiva a lacino. Budete mit tedy kuchatlnky ptilaitost ochutnati toto dobre peeivo, vynalez nageho C'eskeho eloveka.

NA§ sousedni tad Pokrok Cis. 84. vfg el nam ochotne vstiic pienechanim nam jejich pravidelne nedele schilze a zabavy. Toto sice do programu sletoveho nepatti, ale je to easove, proto to ptipojuji.

Jak vam vkm znamo, bude zde eeska, ktera. zapoene 26. dervna, tyden po sletu, a potrva 6 qdria. Dosud ptihlaSenS7ch deti je asi 35. UCitelem teto letni skoly bude pan J. 2ivny. z Austin. SlfSela jsem z nekolika fist, 2e by radi ti stargi, jell/ pies den pracuji neb jsou jinak zamestnani, veeer Lkolu navg tevovali. Nepochybuji, ze p. 2ivriST vyjde nam vstkic a jestli se vas

dost piihla i, Ze rad uspotada, veeerni kursy.

Kdo maS" o to zajem, ptihlas se bud' u br. J. Marka, ptedsedy tadu Cis. 84., neb p. W. Nesudy, pteds. tadu Jaro Cis. 130., neb i ve cviCebnich hodinach u vaSlch vedoucich. Posledni divadlo teto sezony, sehrane 28. kvetna v Sokolovne v Dallas, dobie se vydatilo vzdor tomu, ze hodne naeich ptiznivct divadla jelo do Ennis, kde naei sousedniho tadu ochotnici pohostinne hrali velmi libivou operetu "Vesnice zpiva", kterou meli velmi dobie obsazenou a proto spech byl naprostY. V Sokolovne pod re2ii br. L. Toberneho hrali kus od Branalda, "Svatebni manevry". Obsazeni bylo take dobre. Veichni herci se zhostili svYch filoh velmi dobie. No a ja jsem se ph nich take zapotila. Ale ne abyste mysleli Ze pii opravdovYch svatebnich manevrech. Takovou hloupost mam ja ji2 cele Ctvrt stoleti za sebou. Ale neco yam na ty naee piny relisery povim a to jak oni podceriuji mope dramaticke umeni. Na misto na jeviete, vstrei me v2cly pod jeviete (to se asi boil, abych Mil to nezorala) k zachrane tonoucich hercf.1.

Ale to neni vie. K tomu musim slyeet velmi easto sarkasticke poznamky, nejen od deti, kteii s detskou naivni zvedavosti se ta2i svYch ma, minek: "Mimi, jak tarn ta pani Valeikova vleze?", ale i dospelYch a dokonce i ptespolnich, jako neni tomu davno co zde byl za jistou zale2itosti jeden pan z Houstonu i z Corpus Christi, kteti tikali: No, rad bych vas tarn videl lezt! A tak vy veichni veeteeni zvedavci, nastavte uei a ja varn to povim. Ja, prosim, nemam tadnou raci naturu, proto nikam n.elezu, to ja sebou tak eikovne plesknu jako ryba bez vody a ne2 bys tekl Vytopil, 112 jsem tarn. (Pane Vytopil, poteh sebou na slet neberte, nebudu mit eas).

A tak tam to bylo, kde jsem se pi/ tech svatebnich manevrech tak zapotila. — To se mi ulevilo, Ze jsem yam to na ty naee re2iseri povedela. — tasem se take utrhnu a vyelapnu si na jeviete a take neco doka2u.

A tak ted' 112 bkim. Mejte se dobie a nezapomerite k nam doj et a kdo ma,e kroj, ptivez jej s sebou. Mne jiste poznate, budu se na vas divat etytma °alma. Kuchatskemu umeni ostudu take nedelam, vypadam jako poild najezend.

Odtud ta lidska zvedavost, jak do to napovedni budky vlezu.

Tak baj baj a na shledanou u nas ve dnech 16., 17. a 18. eervna. Na zdar a sletu zdar si pieBolena Valeikova. je vase, eESICt NAROD V ROM 0 ICULTURU EVROPY Neni tomu davno, co v intelektualnich kruzich zapadoevropskYch rozvinula se pisemna debata o torn, co vlastne jest nejdide2itejeim znakern ptislueenstvi jednotlivYch narodu evropskYch k viastnlrnu okruhu evropske vzdelanosti. A mezi jinYmi ozvalo se z fist jiste ne nepovola,nYch (z okruhu G. K. Chestertona) mineni, 2e jest to neast techto narodu na vYprava,ch kti2ovYch, kterou dltano povalovati za prvni znak vlastnich nositelt zapadni kultury, protoie temito vYpravami ktiZovYmi bylo jednak vytvoteno jakesi jednotne povedomi zapadoevropskeho lidstva jako kulturniho celku, jednak ochraneny a posileny rozliene kulturni hodnoty Zapadu.

Naeli se oveem take intelektualove, ktetl pra,y e s tohoto stanoviska, t. j. ptihliZejice k fleasti jednotlivYch narodfi evropskYch na kti2ovych valkach, upirali jmenovite slovanskYm narodfn, hiasicim se k zapadoevropske kulturni obci, narok na to, aby se mohli zvati nositeli jeji vzdelanosti: fidast jejich na ktiZovych vYpravach byla pry jen nevelka, a proto nemohou bYti povalovani net za jakousi druhou garnituru vzdelaneho sveta zapadoevropskeho. To platilo take o nas, Oe gich, a naeich piedcich.

A piece neni nic nepravdivejeiho, net upirati eeskemu narodu zasluhy na bojich, v jejich2 ohni se vytvatelo vedomi spoleane, iadu naroobjimajici evropske vzdelanosti a ktere pomahaly chraniti kulturni statky zapadoevropske proti vYchodnim barbarism. U2 v dobe starYch kruciat sttedovekYch mil2eme zaznamenati mezi bojovniky vYprav, ktere mely osvobodit mista ktest'annm posvatna, z rukou neveticich, tadu bojovniku z tech. Tak pii druhe vYprave kti2ove vzal na se kti2 sam knile (pozdejei. kral) Vladislav, tketi vS7pravy didastnil se

81rana Ptemyslovec kni ic e Depolt s vetSim oddilem vojska Ceskeho a patrne 2e i jinYch vYprav Zovych zneastnily se nejake — snad vetti, snad menei — oddily Ceske. Ale jeete veteich zasluh o uditeni zapadoevropskeho obvodu kulturniho proti tlaku z vYchodu ziskali si Cesi v bojich, na ktere se rad() dnes v zapadni Evrope za,pomind a ktere piece nebyly ,pro ni o nic mane dfilkity, ne2 stare sttedoveke kti2ove vypravy — v bojich s Turky v 16. a 17. stoleti.

V to dobe — zejmena kdy2 Uhry v 16. veku se dostaly pod panstvi turecke — byly Ceske zeme opravdu etitem Evropy. Z jejich finananich sil byly financovany — jak uka,zal kdysi Pekat y e svYch "teskYch katastrech" — dlouhe a nakladne valky Habsburn s Turky, ktere nejen Ze zadr2ely bojovnou invasi tureckou, ale pomohly vyrvati z moci vychodnich barbarti veteinu Uzemi koruny svatoetepanske. A s jakYm nadeenim a s jakou vnitini silou nesly Ceske ze,me — i kdy2 v 17. stoleti byly zle zpustoeeny zadavami tticetilete valky — tento boj, o torn svedei cela iada jmen z doby Ferdinanda I. at Leopolda I., ktera, se zapsala nasmazatelne do vojenskYch ptibehn na bojieti tureckem. Staei uvesti z nich na pt. Zderika Kapli e ze Sulevic, kteremu ptisluei jiste podstatna zasluha o obhajeni Vidne proti Turkitm roku 1683.

Ceei v teto dobe — v 16. a 17. stoleti — take hojne vstupovali do stareho rytitskeho tadu johanitu a malterskYch rytiiu, kterY vznikl kdysi v dobe kti2ovYch vYprav, aby byl oporou ktest'anskeho usilovani o posvatna, mista palestinska, a kterY take v techach, kam byl uveden 112 ye 12. stoleti a pietrval tu pak bouie husitske a doby pozdejei nabolenske reformace, mel hluboke koteny. Johanite site u2 od roku 1530 byli vytladeni z vYchodniho Stkedomoti, kde drZeli po vypuzeni z Palestiny Rhodos, do zapadni east tohoto mote na ostrov Maltu (odtud maltezeti rytiii), ale jejich vYzna,m jako obranne baety zapadinho Idest'anstva proti mohamedanskemu vYchodu proto nikterak nepoklesi. Zejmena proti mohamedanskYm piratfun severoafrickYm byla jejich posice ye Sttedomoki oporou, pro zapadoevropskY svet dfilaitou.

Z Cechu vstoupilo do tohoto tadu, Ci lepe teeeno: prave do jeho bojovYch tad ye Stiedozeml cela tada ptislueniku starych elechtickYcla rod& jako byli 'Oerninove z Chudenic, Lobkovicove a j. A 2e nebyli 6eS'i mezi MalterskYmi rytiii ukazuje ptipad pana Adama Vratislava z Mitrovic. Tento deskY elechtic, syn pana Jana Vratislava z Mitrovic, pana na Protivine a purkrabi hradu pra2skeho, vstoupil — po ptikladu jinYch ptisluenikA sveho rodu -patrne u2 v mladYch letech mezi Johannity.

Od r. 1637 ptipomind se jako komtur tohoto du na Hrobnici, pozdeji dokonce dosahl nejvyeei hodnosti, kterou tad v deskYch zemich mel, t. j. velkeho pievorstvi. Ale svou tadovou nost neomezil jen na Ceske zeme. Roku 1661 byl zvolen generalem gale/. malterskYch — admiralem (iekli bychom my dnes) onoho maleho, pti tom veak odvalneho a nebezpeeneho lod'stva, kterYm Maltezeti rytiii branili svoje posice i obecneji posice zapadniho kiest'anstva ve Sttedozemi proti ptesile turecke. "Myslim, 2e to je prvni admiral tech", napsal cisat Leopold I., dovedev se o teto volt* svemu priteli hrabeti Humprechtu Janovi 6erninovi z Chudenic. A skuteene pan Adam byl prvnim z teen — poked znamo — ktery velel opravdovemu bitevnimu lod'stvu, a to ne bezvYznamnernu. Osud mu nedoptal sice, aby se na tomto miste uplatnil nejak vYznamneji (zemtel u2 r. 1666) — ale piece jen pro nas zustane jednim ze svedku toho, jak jsme se v minulosti neastnili boje o evropskou kulturu, i naeich narodu, z toho plyDr. Z. K. noucich.

Evropa z valne east prkivala poeatkem min. tYdne velka, vedra. Tato tepelna vina neni site tak prudka, jako bYvaji ye SpojenYch Statech, ale prilmernY Evropan neni zvyklY na teplo v okoli 100 stuprin. V LondYne ve stiedu min. tydne teplomer ukazoval 84 stupriri. V Patili jig na tteti den byla teplota 89 stuprin. V talii priImerna teplota byla 80 stuprin. V Nemecku tepelna vina v okoli 90 stuprin byla vitana zemedelci. Z Ruska hlaeeny byly praAne bouie. V nekterYch Castech Anglie panuje sucho. Spad deSte v kvetnu byl silne pod normalem.

!Walla O.

VESTATIK

Moulton„ Texas.

Mill Besidkafi! — Tak jsem si uminila, to se mezi vas podivam, neb ut mne to trochu jde to dteni a nemohu se doekat na ten slabikat, ale !lady je mot kratkY. Tak besidkati, co ted' delate? gkolu ut mame ukondenou, ale radeji bych jette chodila do tkoly, neb kolamne teti.

Mame dost dobreho ueitele a umi s nami tet zatertovat. Musim yam povedet, to mem 14 rola' a postoupila jsem do jedenacte tfidy. Toto jest maj prvni dopis a jaksi se prodlutuje. Jette jsein chtela blahopfat statiekovi a statence Vaclay a Marie GajerovYm k jejich 501etemu jubileu, ktere pfipadalo na 29. kvetna. A tak Vam, mill stalidkove blahopfeji k Vatemu 50letemu jubileu, abyste jette dlouho till, se radovali a abyste se jette doekali diamantove oslavy. To yam pfeje Vate vnueka, Marie Motal.

PODEKOVANL Timto vzdavame srdeenY dik vtem, kteti nam projevili slova atechy a byli napomocnymt jakYmkoliv zpasobem pfi nemoci a pohfbu nateho milovaneho mantela, otce a stakieka. Te2 dekujeme za kvetiny. Necht' Bah poicehna. vtem.

Katefina Teykl a ditky.

Needville, Te,., 11. eervna 1939.

Rogers, Texas.

Sestry a bratfi!

Zalozili jsme odboku eeskeho Nar. Sdrutieni.

Nasiedujici ntednici byli zvoleni: W. E. Kutiel picedseda, Anton Ullenik taj., Emil F. Voldan pokladnik. Pfispivajici elenove jsou: Anton Ulienik a rodina $5.00, Joe Novotny $1.00, Frant. Laiek 50c, p. a pi. J. D. Raieka $1.00, John Donalik 50c, p. a pi. Emil F. Voldan $1.00, p. a pi. Louis 8imanek 50c„p. a pi.

Obie Hess 50c, p. a pi. Ed. Po'Sival 50c, p. a pi.

Frank Jana 50c, p. a pi. Staria P:eival 50c, p. a pi. Fred Tomatek 50c Bohut Vybiral 25c, Edward Jarotek 25c, Raymond Zajieek 25c, Robert Ratieka 25c, Marie Wright 25c, Grower Smith 25c, P. Svoboda 25c, Matej Provazek 25c, Ed. Janet 25c, Joe Janet 25c, Jan Stata 25c, John Zajieek 25c, L. A. Svetlik 25c, Will Schiler 25c. thrnem $15.50.

SrdeenY dik vtem, kteti se sbirky saeastnili a dalti sbirky budeme pofadat co nejdfive.

Zvlattni dik vzdavam natim sestram, za ptineseni jidla a natim hudebniktim za hudbu, to se obetovali a hrali cele odpoledne zdarma. Net zabavni vYbor krome prate s obsluhou a pfipravami, daroval etvrtku peniveho a jim path ten nejvetti dik. Doufam, to nati krajane budou nasledovat ptikladu vYte jmenovanYch dant a pracovniku a kdy nemaji ten etvrtaeek, tak prosim, nekazte nam praci hanenim podniku. Katt, vylaranY cent bude kadne v novinach stvrzen, jinYch stvrzenek nemame, a doufam, to neni tfeba. Tak prosim o spolupraci. Tim, to ut jste sami dali neznamena dilo dokonane; musite pfivest nove eleny. Daji-li yam neb nam, na torn nezaleti, jen kdy to mame. Ptitti schaze bude 7. eervence ve 2 hodiny odpoledne a budou jednou zas knihy prohlidane. Prosim fieetni vYbor, at' se dostavi v Cas, at' mffteme bYti v Cas hotovi. Tet akednici a zabavni vYbor at' maji knihy s sebou a v pokadku. Nejvetti vtak nutnosti je, sestry a bratfi, at' nezustanete doma. At vas zvolime nektereho do fikadu, teprve poznate jak se to pracuje, kdy je sin prazdna a pak na ulici slytite: "Prod nee° nedelaji jinti spolky, maji to neb ono." Jen pfijdte a porad'te nam.

Emil F. Voldan.

Z tad Cislo 15: P. S. — Na Ceske Narodni Sdruteni posilejte pfispevky na tajemnika Anton Ulienika, Buckholts, Texas, rt. 2, neb Emil F. Voldan, pokladnika, Rt. 2, Rogers, Texas. Pkedem dekuji.

Lovelady, Texas.

JO, JO, TAK JE TO — JENiE — ONO JE TO KAPKU JINAt! To vicly moje sobe takto dotvrzuje poznatky tivotni slovy: Jo, jo, tak je ,to-- aby hned vzapeti slytela moje doloteni jentie —ono je to kapku jinae; —a tak se oba doplfiujeme tak, to vYsledek nam vypadne v ten smysl, jako to "Nebude-li prkt — nezmoknem".

Mysleli jsme, to kdy ten hadad uhadl pfesne 7 etap, to i ta 8-ma bude die jeho ptedpovedi, ale ono se zatim stalo mnoho jinYch fed, co odlotilo ten zachvat ze 6. eervna na dobu pozdejti a to jit zakrokem mute, o nemt pravi sv. an theolog ye svem zjeveni, to — vystoupil proti to telme H. na bilem koni a z jeho fist vychazel mee ostrY — to snad slova v apelu za mir natim presidentem, vysland a svefena bilemu 4apiru — novodobern to koni, za jiste a to se ostfe zatizla do svetovYch uddlosti vidime z toho, to zlostne telmy zlostne site zavrCely, ale stably se do svYch pelechii k vyekavani jinYch pfiletitosti a nyni slytime, to nemecke Krysy na Siegfridove linii byly z der vypuzieny vodou ,cot bych pral i natim potDOPIS Z PLZNE. kanum pod natim housem.

Bratr J. Maratek v Houstonu zapajeil nam Jo, jo, tak je to — jente ono je to kapku dopis od jeho pfibuznYch, z nejt otiskujeme vteeko jinad net se to zda — take jsem tu ponasledujici east: hodu farmalskou trochu pfechvalil a dostal Drazi pfatele! jsem od Pfirody lekci, netli jsem maj dopis Dekujeme yam za Vat dopis a tel foye Vestniku uvidel, ale to jinak piece nejde: toeku. Mame radost, to je tetieka zase zdraPfiroda dava i bere, a tak me nic tak dalece va. Men jste se dat fetografovat vtichni, abynepfekvapi — nebot' nikdy kufatka ye vajiechom Vas znali. Tetime se zase na shledani s kach nepoditam napfed Neraduji se nikdy z Vami.

Ted' bude telko &Nati pozor, kterym nieeho, stale na paineti mam, ze zarmutek na aeroplanem pfijedete, neb jich zde 160. mnofarmate ledakde 'deka. — tfebas za tamtim ho. Zde vtecko delnictvo odjitcli za praci do kdekoli pakezem nebo rohem i na eiste napokite. I zamestnani davaji vYpoved' a todjitcleji. bled petince ate — co vidim dnes na jinem„ Mail snad tam lepti platebni podminky net" zde mohu tfeba zitra pozorovati na sobe samem. v Protektoratu. Obchody mame stale dobre. V Nevzpiram se vtak bYti tivotne vesel, ale nenedeli se zde slavil svatek matek. To jsme dejaki "tetinska jabliaka" nejsou vhodnou stralali dobre obchody a jette bychom byli proyou pro maj temperament. Jako bYvalY kdysi &van a nemeli jsme jit nic. Ted' jsou zde jeobchodnik, nestuduji veci povrchne, jen po ste lepti obchody net kdyt jste tu byli navtteei, ale zrak maj clakladne ohmatava i rub, a neLide jit tak netetki jako dfive. Pani Ruyou. chci bYti klaman oslepujicim jen jasem, ale rolikove jsem take psala zaroven s Vami, ale je. zebiram vzdalene chmurne stiny. Vim, to neAte mi neodepsala. zfizene veseli zde mute vzbuzovat dale neco JOsef Mara.tek chtel odjet do Argentiny a nevrlost a zavist' a tak hledim nejvice stfedni -snad nedostal povoleni. Karlik Vam dekuje za .testy a tak mne jde vtdy mysli: Nera.duj se znamky a budeteli take nejake chtit, tak Vam mnoho nestoji to za to — ale vznes.se nad je potlem: StrYeku, budete-li nejake posilat, marne vte, nad boly i nad radosti sveta ne bot' i ten na g' celY svet —. v Nekoneenu ne- - ., tak prosim- Vas Patlete neporutene. S natl. bailelcou . to , dopacla s psanim asi jako s Vami. znamena nic.

Take nerada pile. At budete mit hodne velke Jos.. 8nioldas. horko; tak pfilette na nekolik t yrdYch. Maine Galveston, Texas. zvonek na dvetich, tak se k nam dostanete Ctena redakce! kdy budete chtit. Vte je zde zase, jako drive.

Ze Stahlavic nevime nic nova°, neb tam ne—Add Woodrow Wilson v Galvestonu pokada jezdime. Zde IcatclY den prti, te ut jsme z toho velkolepou taneeni zabavu 17. derma v K. P. cell usouteni. Takove mizerne jaro ani nepaHall sini. 0 dobrou hudbu a obeerstveni bude matujeme. Pate zase brzy. postarano. Timto laechny uctive zve s nami se

pobaviti

Potadagel vStor.

S pozdravem a na slaWancu.

Ve stfedu, dne 14. oervna 1939.

Snook, Texas.

Mili 6tendfi Vestniku!

Cas ryChle ubiha, zase jest zde doba slavnosti, sjezdn, prazdnin a nav'tite y. A proto *ph teto ptiletiitosti vas chci pozvat na naei sla y -nost,jipfadSlvnCs.9,e20tm Hudba a barbecue budou dobre ,tedy pkijedle sejiti se s pfately a se obveselit.

V nedeli 4. der yna zaloaili jsme zase odboeku Narodniho Sdrutieni zde ve Snook, dopomohli nam k tomu avou piitomnosti: p. a pi. Jan J. Kfenkovi, p. a pi. Jan Toupalovi, p. a pi. Jos. Wondrashovi z Caldwell. Diky jim. tkednici byli zvoleni: Jos. Jakubik pfedseda, Fannie C. 8*eiestova, tajemnice a pi. Vlasta Foyt pokladnice. Zapsalo se tficet jeden Glen a doufam, to ✓ pkieti schazi, ktera ma b3i.ti prvni nedeli v eervenci o 4 hod. odpoledne, se jich pfihlasi hodne vice. Vtiude po celSrch SpojenSrch Statech i v jin3ich zemich se zakladaji Narodni Sdrutieni znovu, a vMchni doufaji. to to zas nebude nadarmo.

Zajiste katideho poteSily feei pronesene pH otevfeni deskeho pavilonu na Svetove v3istave v New Yorku minuleho t*clne, p. Whalena, mayora LaGardia a Dr. Ed. Benetie. V gichni tfi tak hezky mluvili o ee'gich. Psal redaktor Amerikana o mayoru La Gardia, tie jest ohnivSr feenik a to jest znam Po celem svete jako Dr. Benet. Zajiste jest to velkr ma, kdy byl zvolen mayorem nejvettiho mesta ve SpojenS7ch Statech. Citm jej a obdivuji, tak jak jsem ctila 'zesnuleho mayora 6ermaka.

Jeete jednou vas vtiecky zvu, byste pkieli mezi nas 20. t. m., a po slavnosti napitii vice a budu vdeena redakci za otisknuti ye Vestniku, meho dopisu. S pozdravem, Fannie C. Sebesta.

Fad gtefanik, eislo 142., Houston, Texas.

"Ticho po petince, kterou jsem chodival". — Bude to u ‘ tef 'anika v nedeli 25. Cervna. Zdali na to petince bude ticho, to uvidite. Je to krasny a utlechtily kousek pinY vzpominek, kdy katcly elovek vzpomina, na svoje mlada leta, kdy jsme byli deveatky a mladYmi muti a chodili po tech petinkach lasky. Ach jak to bylo nakatlive, nekterYm ta petinka lasky a tivota veene ticha, u jinych zase pine, tivota a • hluend. Byla to pisnidka nateho mladi. Dnes ut ta vane jeji vyprchala. Svet nechce dnes pisnieky, ktere dojimaji, nebo nejake cudne mladence, jako byl sv. Alois, ale same mlacle, vYbojne, stfettene lidiCky, tfeba nestoji za nic. Jak to ta Pepka kika, "ktera tenska, nosi kalhoty a prohani se na torn nefadu, v tej neni nikdy nic dobreho; za mejch mladejch let tohle nebylo".

Proto pfatele, dostavte se na toto divadlo a uvidite, to se z pina srdce zasmejete. thohy jsou ✓ dobrYch rukou a zklamani nebudete. Tet dekujeme vtem, kteti se dostavili v nedeli na divadlo v Crosby. Pfatele, dali yam nag herci to nejlepti, vlotili do hry svoje srdce i svoji dui a nektere alohy byly u vas jette lope sehrany net u nas doma. Dekujeme vain vtem za uznani, jake se natim herd= u vas dostalo. Tet jmenem vtech dekuji vlp. Kuncovi, p. Shipulovi a br. Dlouh'ymu za agitaci pro toto divadlo, a tern dobrYin rodinam 8efeiknm, Simkum, pi. Skrloy e a DlouhYm za pohosteni nas vtech z Houstonu. Bylo to tam jako na svatbe, tech kutat smatenYch, toho peeiva at at. Doufejme, to jim to budeme bleat easteene oplatit nekdy pfiletitostech. Ja fikam vtdycky, to lid na yenkove ma dobre srdce, ten vas pfekvapi s jeh( ochotou a dobrotou vtdycky, udela co mate.

8koda to jsme museli tak pospichat doma. 0slavovaly sokolky svoje tatinky u nas v sini a pak delali pfekvapenieko na Andulku Vajovic, ktera 14. tento mesic se bude vdavat. Pfejeme ji to nejlepti v jejim mantelskem Hti. Je to prvni sokolka od nas, ktera se vdava.. Kdd:bude druhY parek? Slibil ji jeji nastavajici niutieek, to ji nebude branit cviditi nadale. Zatim Na K. etvrtnikova. zdar!

Osl. zlato v Lo-ndYne v sume '75 miliont dolara nebude vyclano nacistam, ad by ho nutne potfebovali k nakupu surovin. Nemedti hrabivei vynakladaji vetkere asili, aby se ho =we-

nt% net jejich nionaha doposud ealhala

ve stfedu, drie 14. der yna 1939.

Houston, Texas.

Dovolte, nam timto podekovati pfateltim a ctitelilm uglechtilYch zabav v Crosby a okoli.

Pfi nagem zajezdu tamteS, neodekavali jsme tak mileho uvitani nebo pohosteni uS docela ne — jeli jsme na pozvani, bychom spinili poslani a fidel ochotnickYch divadel a tak vykonali svou povinnost na sebe dobrovolne vzatou.

Hralo se nam lehce a radostne; byl toho dne vzduch a obloha temet bez mraku a val tak sveSi vanek, Se lehounce se Ochalo. To snad melo ucinek na nas vgechny velmi pfijemnS7. Ale teprve po divadle jsme zvedeli, jak nam proglapali peginku ku zdaru. Byli to pp.

F. DlouliSr, jeho synove, rev. Kunc a JoSa. Shipula. Zajistili a pkipravili nam misto (gkolu v Crosby) a ozdobu pro jevi gte. A po life rev.

Kunc eastedne herce obecenstvu pfedstavil a hodnoty ve vSikonech jednotlivYch herd' vynesl a ocenil a fikol ochotnickYch divadel oznadil i zdfiraznil. Rev. Kunc, jak jsme zvedeli, mel teS zasluhu o vet gi navgtevu tohoto nageho divadla. Za tuto Adast citime se povinni srdeene podekovati jakoS teS za pozvani, abychom opet mezi ne zavitali, aS ptigte hrati budeme.

A ted' podekovati musime za pohosteni, ktereho na mse dostalo v Mulnem domove manSelu SonkovSTch v Crosby. Snad proto, Se jsme neodekavali nic podobneho, bylo nam milS7m pfekvapenim pozvani ku svaeine, ktera byla uS upravena a dekala rids. Upozorriovali jsme, Se je nas vice neSli jenom herci v programu, ponevadS jeli teS s nami na gi statiste a ptatele, aby nam v3ipomocni-byli pii like. Ale, to vite, toho se ty Ceske hospodyne a kuchatiniy nelekaji. Mely toho nachystaneho pro tfikrat tak velkou spoleenost. Nevim co v ge asi obetovat muselo svilj Sivot, ale to peeena kutata na nagem konci stolu byla qteena., salaty, nadivky, kolade znamenite a krasnSr bily dort se jim tipytil a je gte chutnej gi byl, yypravela si nage deveata, ktera jiste vystfibene maji jazYeky pro veci sladke. Skoda, neS jsme jeli, doma jsme se naobedvali, kdo ale tu giti mohl takoye bohate hody na torn konci cesty?

Diky za to praci, kterou jste s tim mely, mile sestry ppi. 8onkove, Skrlova, Dloutia, a snad i jine, jejich2 jmena nevim.

Dekujeme za agitaci, pomoc, pohosteni a za fidast obecenstva pii hie. Te gi nas, Se dej i sehra se libily. V torn nachazime posilu k dalgi praci v tomto smeru. Ono to neni samSr med a mleko, ono nacvieovani divadel. Avgak Se je to povinnosti snaSiti se v2dy za to elpgi, jaksi uleheuje prate vgechny.

NuSe, po svadine, ji g siidastnil se i rev. Kunc, jsme se jegte trochu pobavili s nagimi hostitely a pfately u Sonkit shromaklenymi. PoobhliSeli jsme si peknou zahradku, ovocny sadek a pak uS nuceni byli jsme jeti dome. Byli s nami vYborove, jeS povinnost volala zpet k 8tefanikum. Meli tarn nagi tatinkove svilj veeirek. Ten, nad oeekavani, OS se pekne zdafil. Bylo to teS mile, uptimne shrornakieni ptatel.

Abychom nezapomeli, ochotnici divadelniho sboru od Stefanikiz take dekuji brattim Vajovi a Klimovi za ptevezeni hercil a pottebnYch rekvisit do Crosby a zpet. Na zdar!

Za sbor ochotnin od Stefanikii, Marie F. K. Valova.

Abych nezapomela, jak ochotnici na gi uS asi pled 6 tYdny oznamovali, dne 25. t. m. sehraji v sini u 8tefanikt peknou hru zvanou "Ticho po pegine. Bude to pro pobaveni, zasmani a jestli se nemYlim, tern kdo chti nahodou nebo zumyslne zustat starSTmi pannami a middenci — vYstrahou.

Ostatne, oznamka yam povi vic, a herci nam to take ptedvedou slovem SivYm i pohy. by, proto litovat nebude nikdo, kdo pocti svou navgtevou sin na gi u Stefanikii.

Mesto Kladno bylo nacisty pokutovano milionem korun pro zavradeni nemeckeho &tate, jen mel b3iti zastfelen ogettovatelkou.

Dle nageho mineni Germani sami osnuji podobne incidenty, aby meli zaminku ke zrugeni Protektoratu a pfivteleni tech a Morav y k Reichu.

vEsTNtK I ad Jaromir, Cid() 54., West ,Texas.

Mili bratti a sestry!

Prvni nedeli v eervnu lilo jak 'z konve a tak jsme meli schuzi 11. dervna. Pied tim bylo oznameno, Se to bude zase piltelska beseda po schuzi, a tak jsme meli hodne elent, neb ti mladgi se o tyto piatelske schilzky velice zajimaji. Schtze byla zahajena br, pfedsedou R. Cervenkou, br. mistopf. nebyl ve schtzi. Snarl ses. Mikeskova je churava, coS nas mrzelo a doufame v gichni, Se se ji g citi lepe. Po spolkovein jednani bylo pfetfasano nekolik spolkovSrch otazek br. ptedsedou a pak se radili o piknikovern pofadu, kterY ma bYt pofadan 4. eervence, a doufame v gichni, Se se nam vyneb ma 13S7t velice pestrS7 program. Mame eileho piedsedu zabavniho vSrboru, kterST se i s ostatnimi Cleny stare, aby to dboie dopadlo. Byly zvoleny vS7bory pro jine lied a mame se vgichni, kdo byli do nejake to funkce zatadeni, kaklY etvrtek v na gi sini sejit o 8 hod. veder, abychom to vgechno dobfe rozhodli. Tedy, damy a panove, nezapomerite!

Po skoneenem jednani schilze odroeena a my se vgichni pustili do chutriSrch jidel, co kdo donesl, a aby nam vytravilo a men misto pro yeeeti, tak nam zahrala bSrvala sl. BoSka Strmiskova na jeji koncertinu, kterou mistr ne ovlada. Pak se stiidali s Alvinem Matugem, kterY hraje pane na harmoniku, a tanCili chtel. My Senske jsme to zase mlely, kterY a ktera lepe se Wei a muS gti hrali domino a ani jsme nevedeli, ze uS je 7 hod., no a pak vgichni najednou domil. Mladi manSele p a pi. Gorubec se zdr2i doma u nevestinYch rodicu, p. a pi. Frank Strmiskov*ch do konce deryna a pak pojedou do Kalifornie, kde ma p. Gorubec praci, a bude-li se jim tam libit, Se se tam usadi. Pfejeme jim v gichni vge dobre na spoledne pouti Sivotem, by se jim vge data°, jak si sami pfeji. Nevesta je jegte mladiaka, a posledni dcerugka nagich spolubr. a ses. Frank StrmiskovSlch, a bude jim hodne teskno aS jim odjede. Se ano? Na listku nemocnYch nachazel se br. Ben VanSura, kterY mel bolestnou operaci v nemocnici ve Waco, ale ut se citi lepe, coS mu vgichni pfejeme a doufame, Se bude zase v jeho Ufadovne eilY a usmevaySi. Co yam mam jegte napsat? Ze nom dobie zaprgelo a mame dost prate s travou?! To maji asi vgude. SrdeenST pozdrav na vgecky M. Klausova. etouci vase, Pozdrav do Fort Worth a Dallas!

Galveston, Texas.

Valeria redakce Vestniku.

Vgem krajantm, brattim a sestram v nagem okoli i vzdalenejAim zdeluji, Se na ge T. J. Sokol Galveston uspotada, vYlet spojenS7 s vefejnY'm cvidenim dne 25. der yna 1939. Jelikot jsme zavisli ziskati vYletni misto, ktere by odpovidalo nagi pokladne a podniku vgeobecne, jsme gt'astni Se nage okresni rada nam povolila Galveston County park v League City na tento den.

Krajane v osadach v okoli Alvin, Dickinson, Alta Loma, Danbury i v Texas City, ov gem i v League City, snad nas posili v podniku pied Sirgi vefejnosti. Tento park jest na pill cest y mezi Houston a Galveston, na highway cis. 75., Melne pro vSTlety a velke shromeldeni zatizeny, pekna prostorna sin, Se v padu gpatneho poCasi vge se mute odbSrvati v sini. "re gime se, Se i bliSgi jednoty udini si k nam zajezd VSTbory vSechny jift pracuji a kakIST na g Glen slibuje soudinost v kaklem smeru pro Uspech dne. Cvieici odbor, jeS se bude podileti na prostOch sletovYch v Dallas, doufame, Se si odnese nadgeni do svoji jednoty. V teto dobe musime pti kaScle ptileSitosti propagovati na ge narodni vlastnosti, vyspelost kulturni a Se dilstojne representujeme na g narod za hranicemi, kdy v nagi vlasti nesmi hlasite eesky mluviti, pall se °pet Ceske knihy, narod nasilim ponernduji, decimuji, aby nebyl schopen se vzchopiti k odporu. Jest tteba buditi narodni vedomi v gude. Sokol vkly kone, svoji narodni povinost a jest prvni stra2. Jest v gude prate dosti pro poctive pracovniky ye vgech sloSkach nageho lidu.

Jest tieba penez v prvni fade. 26.dna politicks akce nemble bYti vedena bez penez. poselstvi jest teSko svefiti pies hranice zarudene. Mnoho jineho se tdi jen silou pene'z, a my

Strana 7,

limisommimmiamm■Nimar

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI My, niSepsanY resolueni vSrbor kadu Karel Havlitek Cis. 4, v Hallettsville, Tex., projevujeme pozilstale rodine uptimne citenou soustrast na ztratou jejich milovaneho otce, manSela a dedeeka, Jos. Drozda, jenS zemtel nahle, byv ranen mrtvici, ve stati 61 let, dne 7. dervna 1939 v McFadden, Tex., a pohnen byl ve Victorii dne 9. dervna 1939, na katolickem htbitove za hodne fidasti pkatel a spolkovYch bratti. ZesnulY bratr byl dobrSrm elenem nag eho tadu a zilstane nam v mile upomince.

Vime, mild portistala rodino, Se neradi jste se louoili se syYm milYm ,avgak budiS yam fttechou, Se i my s vami soucitime ye vagem zarmutku. ZesnulY bratr necht' odpodiva, v pokoji a test budiS jeho pamatce.

Dan° v Hallettsville, Tex., dne 11. 'derma 1939.

Jan Bodek, Jos. Woytek ml., B. Cohn, resolueni vYbor. ty rilzne zajezdy teS nedinime pro osobni poSitek, teS pomahame financovati esl. vS7sta yky v obou svetovYch vYstavach, jeS hlasaji celemu svetu, Se nag narod je vysoce kulturni, byl schopnY hospodatsky i politicky Siti ye sve krasne kolebce, kdyby nemecka propaganda nezasela nazistickou a fa gistickou stranu, by vnittnim nesouladem podryla &iem rodnYch bratti Slovakft a stoupencti nazistfi za plane sliby. Sbirku bratti a sester z Pacifiku, bychom pomohli finanene, chceme zaslati co nejdfive a proto apelujeme na vSechny uptimne krajany, aby svoji htivnou teS pfispeli, by Csl. pavilon mohl bYti otevtenY alespori tfi mesice v tomto rote. Kaki* men gi pfispevek bude vitan.

Spojenymi silami zvitezime, drive Ci pozdeji spravedlnost zvitezi, ale spat nesmime. Podrobnosti a oznameni celodenniho programu bude nasledovati.

Dekujeme srdeene br. red. Fr. Mouekovi za ochotne uvefejneni a doufame, Se si budme moci zaslati i malou oznamku pro pfi gti tYden, tak aby vgichni krajane si pov gimli tohoto podniku: Apelujeme a zveme srdeene na ge fadove elenstvo S.P.J.S.T. z Galvestonu a okoli, za Podpbrit Sokola pied americkou vefejnosti. Na zdar!

Za Tel. Jed. Sokol Galveston, H. Stanovska, taj.

Rad Liberty els. 136 v East Gate, Tek. Nag fad nekonal fadovou schuzi prvni nedeli, protoSe pr gelo, druhou nedeli bylo v Crosby divadlo, tak se se/laze odloSila na tfeti nedeli dopoledne o 10 hodinach. Odpoledne je schtize ohnova a pak Narodniho SdruSeni, do ktereSto schuze jsou v gichni vitani. Bude sejednat ohledne pikniku 4. dervence; to bude osadni piknik, z nehoS distY vYteSek bude yenovan na Narodni SdruSeni.

John NemY. Jedni, se o spojeni na gich evangelickYch OsmY synod eeskobratrske cirkve evangelieke, kterY byl jiz dvakiat odvolan, bude se konat v pondeli 5. eervna v Praze. Prvni zasedani, spojene s bohosluSbami, bude vefejne, ostatni zasedani bude dilverna. Na synodu se bude jednat o spojeni v gech evangelickYch cirkvi a o nekterYch otazkach tYkajicich se cirkevniho Sivota.

Cele Americe znamY Vojta Bene g uletel z Prahy, die zpravy tisku do Var gavy a chyste, se na cestu do Spoj. Steal.

Tfi slovenske bombova ci aeroplany uletely do Polska. Slovaci poeinaji poznavati naeistickou verolomnost a leeku, do ktere byli- zradmek bude se "nad Tatrou blYskati" — neS . blesky budou 61ehat z ne'rneelcY'eh del prat Poisku.

Strana 8.

Jourdanton, Tex., 8. oeryna.

Ctena redakce a v'Sichni dtenati Vestniku!

Zda se mi Ce bych zase po dlouhem ease mela neco napsat, aby etenaki Vestniku nemysleii, 2e jsme zde jig nadobro uschli, atkoliv tomu mnoho nechybelo. Nepfgelo zde od Krismusu, jen misty nejake menk ptehariky, tak to ji2 vypadalo opravdu smutne, Koncem mesice maje dosti dobte zapfSelo, ale ne vSnde. V nasem jest to taky takove, 2e nekteti volaji jig Bost a nekteki aspori jeke tolik jak jsme dostali. Asi 3 mile od nos spadlo vice jak 5 coulfr de'ke, kdeko kolem nos sotva polovic. Na kornu jest to ji2 stejne pozde, ta jest ji2 sklizena, nebot' po vetSine do toho lide pustili dobytek.

Tel zde bylo zaseto hodne fazoli z yanYch pinto beans, ktere se zde dosti dolato daki a pti dobrain podasi ptinesou od tisice a2 do patnacti set fiber po akru, kde2to letos sotva vratily semeno a misty ani to ne. Baviny jsou take male, tak velke vyhlidky na dobrou firodu letos neni. Ovkm farmati seji hygari jako na jafe, ale jestli jako naroste te2ko Met, nebot' na zdejgi krajinu jest to pozde. Ale co platno natikat, taden nam nepom02e, a ostatne je gte neni Krismus, jeSte aspori krmiva mute nartsti dosti. Jest ten letoSi rok opravdu jakysi divotvorIV ye v§em v.udy. Misty sucho, misty mokro s krupobitim, a tak kdyby nebylo nejake to pomoci, tu by ten zadluknY farmat ani ten interes nemohl zaplatit, protok i to co yypestuje, jeke nemak s prospechem prodat, a tak to jde od desiti k peti.

No necham toho lamentovani, protok to stejne nikoho nezajima. jen pie o tC naS'i neAt'astne stare vlasti a uslyk alovek nekdy tak vS'elicos, ale takovi by si men pfeaist elanek v N. D. ze dne 5. Cervna, jen2 nese nadpis "Maji to nejak popletene", a pak na to same strance baseri "Me vlasti" od Miloslavy Va'kenye, Praha, 6 eskoslovensko. Mam tarn v to neat'astne stare vlasti je'Ste 4 sestry a 2 bratry, ale od pfevratu jsem jeSte 2adnou zpravu nedostala. Jen po zabrani Sudet jsem dostala dopis od sestry z Kojetina, v nern2 mezi jinym psala: "Ztratili jsme kus na g krasne republiky, ale 2ijeme, kde2to kdyby nos dobry president byl hnal lid do valky, ji2 bychom ne2ili. Ov gern 2e jsou zde taky politikari, kteti by radi rozbourali, co dobreho president Masaryk a 13ene§ zbudovali." Dale psala, 2e by mne chtela hodne napsat, ale 2e to nejde, Ce take psani co dostala ode mne bylo otvirano. Tak br. Fr. H1o2ku nemohu nic noveho z to nak drahe domoviny napsat. Snad aZ pozdeji, nebot' eekam odpoved' ze Zlina. Vdera jsem obddela psani z Chicaga od pi. Va yru'Sove, jak pile 2e dostala psani od zete z Bohuslavic a 2e ji psal, 2e president BeneO zaprodal Ceskoslovensko a ujel do Ameriky, a tak jsem si pravila — zmatek nad zmatek. Tak jeke neco. Ku konci maje zde byli nava'tevou br. John Novosad s manklkou z Hungerford a s nimi te2 ptijeli mankle Ignac HranickYch z Wallis, Tex., k rodine Tom Novosadove a rodine Riplove. Tesilo mne seznameni se s pi. Hranickou a mile porozpraveni se veS'mi. Te2 Fr. Brandl z East Bernard byl s nimi. Po jejich odjezdu jsme dostali ten tou2ebne odekavany dek', take se nam zdalo, ae nam ho z to mokre krajiny pritahli. Ja kdysi yetivala ye stafieka Bartok, ale letos jsem pravila, 2e se musime obratit na nikoho jineho, 2e st. B. si hledi jen u2 tak sveho okoli. Ono take kde2 by on to mohl po celem Texasu uhendlovat, ono toho sucha bylo letos moc, a n,ekterYm pomoct a jinYm ne, tak radeji nikomu, 2e br. BartbSi? ZdefSi krajan a k tomu farmat J. M. Netardus maloval obraz nejvy'SSiho j:Ictimistra James A. Farleyho. Stalo se to takto: PoS'tovni inspektor Harry Mageney ze San Antonio nahodou vide v hostinci p. Vaclava Parmy v Jourdantonu malovanY obraz presidenta Roosevelta, kterY upoutal jeho pozornost. Kdo maloval ten obraz, tazal se p. Parmy zminenY inspektor.

Kdy2 se jmu dostalo vysvetleni, vyhledal s pomoci p. P. onoho malite a nechal z maleho obrazku namalovat velkY obraz nejvyS-Siho pokmistra, kterY nos mistr J. M. Netardus minuleho tYdne do San Antonio odvezl. Ptala jsem se jej, kolik za ten obraz dostal, pravil 2e on - e mu to bylo cti malovat obraz nic nechtel, 2 nejvy'Sg ho poamistra Spoj. Statt. On je J. M. Netardus taky dobrY S-prYmat, a kdyt jsem mu

VASTNiK pravila, Ce jako umelec se bude muset ddet trochu YYS" net my ostatni smrtelnici, tak pravir, ae vak uC zaeina, 2e prove koupil pro man2elku novou metlu s pozlacenYm ddadlem, 2e to musi brat od zdola nahoru. Bylo to ye 'Storu.

On je Joe tak samouk ,ale dela peknou praci, jen co je pravda. Mnoho lidi jemu pravilo, prod s tim farmovanim nepraki a nejde cleat ktera jest dobte placena. On je vyrostly na farrne, tak se mu jaksi do mesta nechce.

Je'Ste neco pro farmate, kteti maji v pastrech komonici a z ktere se dobytek snadno oduje.

Takove vzdute dobytee se ma, postavit nekde do ptikopu, aby bylo ptedkem hodne vysoko a zadkem dole co mono nejni2, a tak plyn z neho vyjde. To pravil ptedseda Joe Ermis st., 2e to vial tak le git v Kalifomii jak tam byli loni na naAyteve u Johna Provazka, bratra pani Ermisove a dalS'ich ptatel. Te2 pry ponifik od nadmuti asi pint karasinu, a jak jej vleje do dobyteete, tak jej na chvili honit. Tak kdo to bude pottebovat, tak to porady pou2ijte.

JeSte basnieku od FrantiS'ka Svobody.

Kol trunu bbaiho pied nejsvetejk lici sly zeme narodfr jako chudi prosebnici.

Sly nejpry za sebou velke slavne rise, za nimi naposled sla smutna 2ena Zrak flak v pokote se k nebes trunu brala a kiesnouc pied nim v prach zhluboka povidala: Jdu k Tobe, Pane mtj, jsem maid 6eska, zeme.

Co chceS? del na to Bfih, prod ptichazi'S ku mne?

A 2ena ttesouc se pied Bohem ruce spjala a hiasem horoucim ze srdce zavolala• O Pane vS'emocnY, kdy2 vkcko mono je Ti, pohni se v hlubinach a vrat' mi moje deti.

Te2 prosim sestru Kamilu FojtaSkovu, je-li ji to mo2no, aby vypsala piseri "O let'te oblaka na zapad k horam tern, pozdravte narod mtij, pozdravte Ceskou zem. Ja mela onu piseri opsanou, ale pti po2a.ru na;Seho domova jsem o ni Myslim, 2e byste se zavdeeila vice etanatum, nebot' jest to krasna piseri. Te2 rada etu Vak dopisy v Cechoslovaku.

V posledni schfizi nakho tadu jsem nebyla, nebot' jsme dostali milou nav'Stevu prates a2 od Shiner, Tex. Ptijeli k nam Jim Zidek s man2elkou a dcerkou, dale Lud. Mike'S s manklkou, nedavno novomankle, take maminka pi. Mik'Soya, vdova po Josefu Zidkovi, dale pkitel Willie Hokk s man2elkou od Floresville, Tex. Pani H. jest sestrou Jima Zidka, a tak rodina Zidkova napted zajela do Floresville, a 2e to k nam neni daleko, tak ptijeli a2 k nam. Za nav§tevu vtele dekujem, jan2e se nezddeli dlouho, nebot' chteli je§te navWvit rodinu br. MyS'ky, kterY se sem taky od Shiner pkistehoval a byl s nimi nekolik rola/ v sousedstvi, tak jej chteli take vial. Doufam, 2e se Wastne domil dostali, a podruhe ptijedte na deisi naliStevu. Take sestr y Zapalaeove z Corpus Christi dekuji za dopis, ale na tu besedu musite ptijet vy napfed, zatim srdednY pozdra y . No ji2 toho necham, nebot' se mne to jaksi hodne natahlo a zaberu s tim m?rn 'akrabopisem misto pro lep'Si. Cetbu. Tak pozdravuji faechny etenate Vestniku a bratru redaktoru dekuji za opravu chyb.

Frantgka Ktemenek.

San Angelo, Texas.

Oznamuji, ae oboje nak schfrze, jak SPJST. tak RVOS. budeme ptiai nedeli 10. konat spoleene.

Obdr2e1 jsem z Hlavniho tadu troji druh knoflikovYch odznakfi. Spendliky, knofliky a "tiehelders. Take dostaneme 2 tucty tak kdo s bude pfat, mute si koupit a neb zadat pro objednavku.

Kde mate hodne de gte, tak nam laskave ptebytek zaSlete, neb jej tu opravdu pottebujeme. S br. pozdravem, Beeltich Socha. ftid Slovanskf Svaz. Cis. 86.

Cteni bratti a sestry, timto yam sdeluji, ae schfize na geho tadu bude konana 18. derma v 9 hodin rano, a 2a,dal bych yes, abyste se dostavili do schtze co nejvice. A kteti jste trochu pozadu s poplatky, tak je mti2ete zapravit.

S bratrskYm pozdravem, 0. V. Vanieek, taj,

ye sttedu, dne 14. eervna 1939.

Placedo, Texas.

Cteni bratki, sestry a v gichni krajane y okresu Victoria a okoli!

Jig ptiai nedeli dne 18. Cervna bude prvni schtze nak odboCky Sdru'Zeni AmerickYch eechosiovakU v Texasu. Schfize zadne ye dye hodiny odpoledne v sini Sokol Union v Placedo. \i gichni Cecho-Moravane jso'u zadani, aby prijell do tato schtize i s rodinami a nechali se zapsat za Cleny, neb doposud nemame agitaCni vybor, kterY asi bude ustanoven v tato schazi. Usnadnite tim praci vYboru, kdy2 se prihlasite sami ye schuzi za Mena. Zapis za elena do naSi odboeky Sdru2eni AmerickYch echoslovaku nebude stat 2adneho nic. Chceme yedet, kolik nos jest v okresu Viktoria, co syrnpatisuji s eeskoslovenskYm na,rodem, talk az budeme potadat slavnost neb jine zabavy, abychom vedeli, jak velke ptipravy mame tielat. Jmena 'diem) budou zane gena v knize, ktera tam ostanou co pamatka pro ptiati leta.

Doufam, 2e se ygichni naginci nechaji zapsat, tab abychom byli zastoupeni sto-procentne.

Tedy pamatujte na tuto schfai a ptivezte s sebou sve zname. At' vedou vkciany testy do Plaoedo v nedeli, dne 18. Cervna odpoledne.

S bratrskYm pozdravem Julius t umbera.

Rad Pokrok Roweny Cis. 49, Rowena, Tex. Mill bratki a sestry, uvedomuji vas, 2e nak pravidelna schnze, ktera ptipade, na druhou nedeli v mesici, tento mesic je odlo2ena na tketi nedeli, tedy na den 18. Cervna. Stalo se tak nasledkem fimrti spolusestry nakho du a man2elky na geho fidetniho, bratra Jana Chvojky, rozend Franti:sla Kudlakkova. Skon teto sestry mel zdrcujici fieinek na jeji pozustalou rodinu. Nasledkem tato smutne udalosti jsme tuto schuzi Tedy, bratti a sestry, nezapomerite na tuto schtizi, ptesne o jedne hodine, neb po schtzi bude schtize spolku R. V. 0. S..

Bratki a sestry, zajiste ie Ctete vYzvu ke v'Sern tadtim, by se staly Cleny Narodniho SdruZeni. Nemyslite, 2e ta yYzva plati tei pro naSi osadu? Kdo jsi proti otrokatilm, tedy ptijd' do techto schnzi dne 18. dervna, v sini klubu Kcmensky. Tam musi bYt neco ueineno ye prospech demokracie. S br. podravem, Vac. Kvasnieka.

Ennis, Texas.

Bratti a sestry od Cis. 51. R.V.O.S.!

Tento mesic dne 18. nam ptipada rolnicka schfize. Jak vite, koname tento rok schtize v K. J.T. sini, ale 2e spolek K.J.T. potada na ten den velkou slavnost, totiC uvadeni novYch Clem), do jejich sttedu, tak jsme nuceni konat rolnickou schtizi v Narodni sini. Proto bratti a sestry dostavte se a zapravte svoje poplatky, jinak se Idstavujete nebezpedi. S br. pozdravem, Jos. Hejny.

Houston, Texas.

Dozvuky! — Divadlo u "8tefanikti" byl potitek a fed (ne ptedna'Ska) FrantiAka Moudkovic, perla. Bohu2e1, naygteva na tak bohatY poktek uboha. Ti, kteki citi Cesky, maji deho litovat, nebYva to ka2dY den.

Jak slykme ty natky dobrYch pracovnikt v osvobozovaci akci, ptichazime k fisudku, k kdyby byl nio2no pfenesti nos tam za vodu a jich na nak mista, pak by nebylo vYmluv a nafuHamusek. kovani.

Pittsburgh, Pa. — BojovnY pater Coughlin z Detroit, nazvan byl paterem J. R. Coxem "Hitlerovym sekernikem . . . =tem protikatolickYm a antisemitskYm." V jeho prohla geni stoji mezi jinYm toto: "Jako katolickY knez citim Cal a poni2eni, 2e jinY katolickY knez- je v piedni straCi bigotni (svatong ske) brigady. Hanobi svou kazatelnu tim, 2e saha k pohanske nauce antisemitismu (odpor proti 2idtm). Jako katolickS, knez protestuji proti przneni svatYch Jako katolik bojim se nasledku, jake bude miti pro katoliky roznecovani bigotnosti — at' je to nabo2enska, plemenna, hospodatska Ci liticka, protok syatou§kafstvi je nerozumne, nemyslici,"

Ve sttedu, dne 14. eervna 1939.

PLASTICKE NASLOUCHANT VE ZVUKOVEM FILMU. Zatim co se pracuje pilne na zdokonaleni barevneho filmu, podatilo se nyni dokonale zlepAeni zvukove reprodukce, ktera ma umoZ'nit prostorove vnimani deni na platne.

PonevadZ 61001 je vybaven dvema sluchovYmi organy, je snadne, aby sluchove vnirnal, odkud zvuk ptichazi: zleva, zprava, zptedu, zezadu nebo shora. Zvukovy film pracoval dosud jenom jedinYm mikrofonem, take nebylo modno sly§et zvuk plasticky, nYbrt kaZAY 'gelest ptichazel z jednoho neureiteho smeru. Ing. H. Wornke vynalezl nyni nastroj, kterY umoMuje plasticky vnimani zvuku. K stereofonii — plastickernu slyAeni v prostoru — je zapottebi dvou mikrofont a dvou zesilovaae, ktere zaznamenavaji zvuk dvojite a oddelene na filmovem pasu. Pti ptedvadeni jsou oba zvukove pasy reprodukovany oddelene dvema mikrofony. PH teto plasticke reprodukci zvuku sly8ime ka2dY gelest skuteene z toho smeru, z ktereho ma ptichazet. tedy zvuk s leve strany bileho platna a divak zavte oei, sly g zvuk skuteene ptichazet zleva.

PokusnY film, pH kterem letadlo letelo sttemhlav proti obecenstvu, vyvolal skuteene dojem, jako by letadlo letalo nad obecenstvem. Podati se tak jests ptirozeneji licit celY dej.

BILE CESTIeKY LASKY V MESICI MAR. V jitinich 6echach letos ve vesnicich s'o2ivenim starch zvyku si vzpomneli i na sypani cestidek milencem. Provadi se stejne jako staveni maji a paleni darodejnic v noci filipojakubske pied 1. majem. Rozdil je jen v torn, 2e earodejnite se pall vetejne, kdeto cestieky milence se sypou tajne, aby postfZeni nevedeli. Rano na prvniho maje, kdy2 se lido ve vsi probudi, jsou po vsi narYsovany od chalupy k chalupe bile peginky. KaZ"clY vidi, kterY chlapec za ktechodi. Na vsi, kde jeden druherym mu vidi do talite, to ostatne neni prozrazovanim soukromYch tajemstvi, vAichni stejne vedi, kdo u kterYch vratek postava a na ktere okenko klepe. Dtive se cestieky posypaly moukou nebo bilYm piskem. Milenci si pak obyeejne vstali a cestieku zametli. Letos byl objeven sob dekladnej g . Peinky byly vyznaeeny yapnem pomoci kropici konve a vapenne vody, tak jak se rYsuji hranice na footballovem htiSli a jak se vyznaeovaly ptechody pii protileteckYch cvidenich. Letos se zapominanY zvyk ujal a pebyly v noci na prvniho maje vyznaeeny v eetnYch vesnicich. Nektere byly i nekolik set metre dlouhe, z horniho konce obce na dolni, tak jak se ktera, srdce sela. VYhodu milli jen ptespolni. Na ty se nic neprozradilo, proto2'e malovat cestieku od vsi ke vsi je piece jen obti2ne. Vzktiseni tohoto stareho zvyku vyvolalo zdeeni mezi milenci, kteti maji pheinu svou lasku tajit. Budou se ted' kahlY rok na posledniho aprila obavat bile prostotekosti.

ELEKTRICKA POKRYVKA. Slyseli jste o zaearovanYch kobercich, ktere letaji povettim a na kterYch se vozi obyeejne nosate earodejnice. Nude, podobnou kouzelnou vec mekte dostat take. Neleta site, a take to neni koberec. Ale je stejne obdivuhodna. Je to elektricky zahtivana pokrYvka, pro zimni poeasi jako stvotend. Staei stisknout knoflik yedle postele, a za chvili citite linout se pit emne teplo.

Elektricke pokrYvky nejsou tak nove, ale to., kterou yam uvadim, zasluhuje jiste pozornosti.

Ptedne je mekka a jednoducha. Neni na ni komplikovanYch zatizeni. "Vytapi" se prave tak snadno. jako si mirlete rozsvitit svetlo, a je prave tak bezpeend, jako lahev s horkou vodou.

Jako obyeejne, ptichazi i v tomto prvni Amerika. Jen v New Yorku se takove pokr'vky prodavaji po tisicich.

Budou staieny stokoruny ze dne 14. ledna 1920 Stokorunove statevky s datem 14. ledna 1920 budou staeny z obehu. Dnem 30. Oervence 1939 pkestavaji bYt zakonnYm platidlem. Narodni banka je bude vymeriovat od 1. eervence 1939 0 do 30. "derma 1940 ve fgech svYch filialkach v hlavni pokladne, pozdeji jen v pralske trale,

V2STNIE

Rozmanitosti.

MRAVENCI A LIDE JSOf STEJNI VE VALEitNE TAKTICE. "Armchair Science", Londyn.

Piiroda je kruta, a dejiny Zivota zvitat jsou dejiny valek. Je dobte znamo, Ze ZivoeiAne druhy valdi navzajem, avSak jen o dvou druzich je znamo, ze vedou valky mezi s yYmi vlastnimi Jednim jsou lido, druhYm mravenci.

Tito dva tvorove, vzhledem docela nepodobni jeden druhemu, maji hodne podobnY spoledenskY divot a zvyky. Mravenci ziji v dobke spravovanych statech, chovaji domaci ka, pestuji potraviny a ukladaji je do skladigt', staveji budovy. Jejich stavby jsou o mnoho dokonalejM nail stavby nekterYch primitivnich kment lidskYch. Mravenci vedou valky mezi sebou podobne jako lido. Pokud se tYde ptirozenYch zbrani, je mravenec daleko lope vybaven ne2li elOvek.

Cloy& mute pouZivat hlavne rukou, kdeto mravenec ma pevnY krunYt a silna kusadla.

Mimo to dovede ptipravovat jedovatou tekutinu a vrhat ji na znaenou vzdalenost. PouhY styk s touto tekutinou ochromi a usmrti obet'.

Existuji druhy mravencii, jed takovou tekutinu tvoti, avS'ak nevrhaji ji proti neptiteli, nybrl staveji ji do testy v podobe pony.

Valky mezi mravenci obyeejne vznikaji ze spore o ezemi, kdy2 kmeny vzrostou tak, 2e dosavadni rizemi jim nestaei. 8vSrcarskS7 ueenec ptivodil jednu takovou bitvu proste tim zpesobem, de vyprazdnil pytlik s mravenci v blizkosti jine kolonie.

Mravenci zahubili v gechny rozptYlene pHshgniky cizi kolonie, jez nagli. Pak podnikli soustavnY tirtok na vetM skupinu; je se zatim shromeldila pied mestem. Ponevaa milli velkou podetni prevahu, vettelci donutili obhajce k iistupu. Po chvili se zdalo, '2e mezi ustupujicimi nastal zmatek. Znenadani -dak jim ptispechala na pomoc silne, skupina z mesta,-nade se mezi' dvema armadami rozpoutal zutivy zepas trvajici jednu a pill hodiny. VYsledkem bitvy bylo, ze etoenici byli rozprakni. OtevtenY zpesob boje je pro mravence ptiznaenY. Nekdy v§ak, a zvla gte nektere jejich druhy, davaji pi'ednost obklieeni nebo zaskoeeni neptitele.

Afrieti mravenci Siafu na-ptiklad pochoduji vZdy v semknutem iitvaru asi dvanact metre §irokem a nekolik kilometre dlouhem. Ptijdouli cestou na jinou kolonii, oddeli se east valeenike. kdeto hlavni iitvar zestane na pochodu.

Valeenicky oddil se pak rozdeli na d ye easti.

Jedna obsadi v gechny vchody do mraveneiho meta, je ma bYti napadeno, druha pak pronikne dovnit • a zahaji boj.

Nekdy jeden oddil valeenike za druhYrn se oddeli od hlavniho etvaru a pochoduji stranou, avak tyto oddily se tvoti v2dy na bocich nebo v zadni east hlavniho etvaru, take jeho stied a eel() zestavaji nezeslabeny.

Pokud se tYka boje zblizka, mravenec piedstihne tvrdosti kaldeho jineho tvora na zemi.

Podati-li se mu jeden dobrY chvat na neptiteli, nepusti jej vice. Kusadla zestanou zakousnuta, i kdy'Z se Ma utrhne od hlavy. Staly se ptipady, ze mravenec tahl mrtvou kobylku, jez vaMa gedesatkrate vice ne on. Je to tote, jako kdyby elovek male postavy vlekl slona. Je gte tifZasnejgi je ptipad, hla geny z Australie. Tamej gi mravenec, zaveenY na zadnich nohou, drdel rukavici, je vazila tisickrate vice nee on. Je to tote, jako kdyby akrobat zave genY za nohy, drv zubech osmdesatitunovou lokomotivu.

Parcelace Etatni pddy.

Na Mcrave byl pro zemedelce z tad uprchlfku dver PiseenY ze statniho statku. Ma vymeru 200 hektare. Dale nabidlo teditelstvi statnich statke k usidleni dva dvory o vYmePe 195 ha ze statniho statku idiichovice, 3 dvory e vYmere 935 ze statniho statku HodoninVelke Pavlovice a 2 dvory o vYmete 287 ha ze statniho statku Rosice—Veveti. Ze statnich statke bylo uprchlikern nabidnuto celkem. 1717 , laektarri pridy.

I

Strana 9.

O vynalezel metody "snadno a rychle".

Stare udelanice FrantiSka Vyrnazala, zetloutle a zapraSene v regalech knihkupcil, naSly opet sve kupce. Udebnice teoi snadno a rychle, ktere ud claNno zmizely z vYkladri, staly se znovu zdrojem jazykovYch vedomosti, studnici pro ptiSti znalosti a vzdelani. FrantEsek Vymazal, povolanim novinakskY korektor, clasp& dlouhYm studiem k popularni metode udeni jazykrim. Po dvanacti letech ptemfSleni pki gel na napad• uditi kedi pomoci kratkYch praktickYch vet, kterYm se nutno uditi zpameti. A udelal ptevrat bez revoluce. Kdekdo se udil z jeho kni2ek. Nakladatele vydelavali sluAne penize a autor byl odbyt nekolika zlatkami Spisovanim ueebnic jazykii by se jiste byl Vymazal • aekoliv napsal ueebnice 28 jazykii. Jeden z nejlepAich eeskYch polyglotri si musel sviij chief) vydelavati vycerpavajici praci korektora v tiskarne novin. Po 28 letech roku 1903, byl nucen nasledkem rychleho slabnuti zraku opustit svoje zamestnani. Z vYslutrieho,‘ ktere dostaval, nemohl ani ph sve znamo skromnosti bYti hv a trpel nedostatkem. Zivot se s nim opravdu nemazlil. VSechny jazyky, ke kterYin napsal ueebnice, vymazal neovladal. Znal dokonale pouze devet jazykri, ale udebnice keei, ktere zcela neumel, spisoval s yYm zprisobeni, totd neUstupnou a neziomnou pkipravou. Mel velke jazykovedne nadani, snaZil se pkesne vysvetliti vyslovnost a zit vlastne slovy. Jeho knaky vystihuji v kratkYch vetach nejen pottebu vSedniho 2ivota, ale ukazuji i dejinny a kulturni vYvoj naroda, jehoi ueebnici spisoval. Vymazal byl prostY a nendrodnY elovek, o kterem koluje jate dnes mnoho pravdivYch anekdot. Jednou ptines1 k gevci do opravy par bot. Obuvnik se velmi divil, Ze mu ptinag dve leve boty. Vysvetlilo se to nakonec tak, Ze ma celkem dva pary bot a spletl si je tak, de nosil cele dny d ye leve boty a potom opet dve prase boty. Sazedi v tiskarne teprve po tomto vysvetleni pochopili, prod si tolik Vymazal styskal, ze ho boli dlouhY eas prava a potom leva, noha. Jeho ptima povaha nesnesla polezave ohybani htbetu. Jednou pki nejake pkilaitosti se dopustil demonstrate proti Habsburkrim. Dostal za to to mesice o hladu a time na 8pilberku. Na VelkY patek o velikonocich roku 1917 byl zachycen v Brne tramvaji a usmrcen. Malem by se byl jests octl ve spoleenem hrobe mezi nejchudkmi, nebot' nemel ani grae. Na posledni ceste byl v§ak doprovazen velkYm poetem vernYch Zakri. Piftli universitni profesoh, Micah, ritednici a delnici, aby se poklonili svemu Often.

SvobodnSm po 500, ienatSrm go 700 K, na kaide dab' po 100 K. Ve schCzi spravni komise hl. mesta Prahy byla schvalena drahotni yYpomoc zamestnancrim obce Pralske. Navrh, ptednesenY osobnim referentem drem Nestavalem a doporudeny primatorem drem Klapkou, byl pki hlasovani podle jmen phjat jednomyslne. Podle navrhu obdr2i svobodni zamestnanci 500 K, 2enati 700 K, na katde dite 100 K drahotni vYpomoci.

SvobodnYm jsou na roveri postaveni vdovci, resp. rozvedeni (rozioudeni, pokud jsou bezdetni). — VYpomoc obdrZi aktivni zamestnanci se zakladnim platem do 20.000 K za podminek navrhu. Jde o 9.508 zamestnancri. Pensiste s pensi do 15.000 K obdr21 po 500 K yYpomoci. Jde o 1.111 osob. Krome toho obdrH vYpomoc asi 100 zamestnancri zaduAnich ritadri. Celkem si yYpomoc nakladu koi 7.4 mil K. Naklad bude uhraZen z rispor. — Usneseni o vYpoinoci vale ted obecni podniky, ktere podle techto smernic udini sva, opatkeni.

Do till nedel vymreli vgichni z rodiny.

V Rokycanech stihlo jednu rodinu kromobyeejne nekesti. Ve tkech tYdnech vymtela cela, rodina. 341etY kovosoustranik Rudolf Lin ze mtel 10. dubna po kratke nemoci. Za nekolik dni po pohtbu zemtel jeho 591etY otec Rudolf Lin. Byl na pohtbu sveho syna jests ripine zdray . Po nekolika dnech byl osud rodiny dovrAen. Zerntela po dvoudenni nemoci i matka a vdova„ 58leta Veronika, Linova.

Strona, 10.

VESTNiN

JULKA BARTOVA:

PODPINE ZAMPSTNANI JULKY DVORAKOVE ROMAN Petr Lenc se ji g rozkoukal ve tine a mohi nyni rozeznat Andulu, naklanejici se k nejake osob y v sousedni lógi. Co bylo ted' l'eeeno geptem, nesly gel. Po chvili, kdy se stale ozYvalo nedi nervosni "psssst", zmlkly oba hlasy a Andula se posadila zase rovne na svem sedadle. Naklonila se k Lide a zaeala ji neco vypravovat, ale energicke "psssst" ji pterugilo a Petr Lenc uslygel pouze: "Ag po ptestavce."

Petr Lenc pochytil pouze napev Santy Lucie, i)onevadg jej znal, ale jeho my glenky se obirnalou postaviekou divky, sedici pied nim.

Vidi ve vgem zvlagtni veci. Sala se zde s ptitelkyni. To je vge. Ale o Andule vedel, ge se vabYva, neeim podivnYm, jak mu tekla domovnice a pak to ptihoda se dvema profesory, bdchorka skorem stejna, dvakrat vypravovana, v linem obsazeni z fist te ge divky, ne! To nebyla Petrova fantasie, kdy' si ted' myslel, ge se zde deje i tentokrat neco nenormalniho.

Ale co mile je vlastne do tech veci? Udivil se sam. Kdyby mu byl pied nekolika dny nehdo z jeho ritedniku tekl, bude stopovat ag do biografu neznamou divku, ze za ni pojede dDkonce tkikrat za den, aby ji spattil, byl by ho Petr Lenc zkratka vyhodil, ponevad g by si musel myslet, ge se ten elovek 'zblaznil.

A ted' tu sedi a posloucha veci, ktere nejsou urdeny pro jeho u gi. Ale co? Uminil si jednou, ge vypatra ptie'inu, prod to devee vypra.vi vybajene povidaeky o lidech... a neslevi...

Samortelme mu na torn zale gi! Mluvila o Eli Frankove.

"Dobie, dobte," rekl si nahle Petr Lenc a bylo mu veselo, ge se znovu na gel: "to je vgechno pravda, ale to jsou vedlej gi veci. To hlavni na torn je, ge se ti to devee libi... Libi? Ale ovgem. A velice, rozumejte, velice libi."

Nu tak cog ? Proto je tady!

Vysvetleni je snadne a jak je jednou tedeno a jak pied nim Petr Lenc neutika, je mu dobie, nabYva znova sve dtivej gi jistoty a diva, se na sklonenou hlavidku vedle sebe se zveclavou veselosti.

A koneene par minut piestavka. Svetla zazati. a Petr Lenc rychle ptehledne °be vedlejgi lóge a s Usilim hledi posttehnout jednajici osoby a udiniti si o nich risudek, net zaenou rnluvit.

V lOgi, sousedici s jeho, sedi Lida, Zdenek a Andula, ktera je hned u lo ge druhe, v nig je pan a mlada gena, zfejme maniele. Mu g je v dristojnicke uniforme a Petra Lence hned napadne: kapitan Kraus.

A nevi, ge opravdu uhodl.

Mlada pani se ihned s Usmevem obraci k Andule: "Nazdar, Andulo! To byla ale nahoda."

"Lida je tu take," tekne Andula a pani s Lidou si podaji ruce a smeji se.

"A tady je mrij mu g, vdala jsem se, nevig, vid'," obraci se do sve lo ge a vezme dristojnika za pagi. "Podivej, tady je moje pfitelkyne Anna Dvotakova," zamldi se a nahle jeji oblidej zchladne.

Dristojnik totig vstal a tu se stalo, ge se zarazil, kdyg se chvili dival na Andulu. Kdy g uslygel jeji jmeno, ptigel do jakYchsi rozpakt a stiskl rty. Pomalu podal Andule ruku, jako by Vahal.

Petr Lenc by si zoufal, ge nevidi Andule, jet sedi ted' k nemu zady, do oblieeje.

A nahle Andula ogiva a s ptekvapenim ye hlase podava dristojnikovi ruku: "Oh! Nadporuelk Kraus! V gdyt' my se zname!"

Ohledne se na Lidu a Petr Lenc na okamgik zachyti jeji oblieej: ptivtene oei se smeji a kdyay mohla v tom okamg iku Lida promluvit, usly-

gel by jeji ustra genY hlas. Stane se neco, stane se, jak se Andulka takhle smeje . " Andula zavadi o Zderikovu tvat a give pokraduje: • "Vgdyt' my se vgichni znoone, tady je jegte Zdenek Prag ak, snoubenec Lidin . . . " "Marta Krausova," vpadne mlada pani. " ano, moje bYvala kolegyne," udrguje fed pro sebe Andula. "A nadporudik . . . " "Kapitan Kratts," ptedstavi se dristojnik Zderikovi.

"Oh! Gratuluji! Tedy povY geni. 1 " zahovoti rychle Andula.

"Ale . . . " zaeind pani Krausova. "Jak to, ge se znate?"

"Ale bog e, ja jsem s Vlad'ou chodila skoro celY rok, net se ° genii. Nevedela jsem, ge si bere tebe . . . " Ticho. Rana padla. Petr gasne a nerozumi.

Hledi pochopit situaci, ale marne. Pozoruje, Lida zutive gmoli kapesnidek. Pani Krausova se diva s mute na Andulu a nechapave a nedobte se usmiva. Kapitan Kraus stahl oboel a stiskl rty.

Jen Andula, jako by nevidela neptijemneho dojmu, jej zanechala jeji poznamka, pokraduje a gptilig vesele: "To nebylo od tebe, hezke . .

"Od tebe!" opakuje pani.

"Pardon, je ti to neptijemne? Tedy: od vas, pane kapitane, tehdy jste byl je gte nadporudikern, nebylo to od vas hezke, ge jste se mi tenkrat ()genii. Ptedstav si," — obraci se k ustrnule pani, — "chodi se mnou skoro celY rok, mame se radi a najednou z nideho nic mi pogle psani, ge se za par dni Beni. No, ja, jsem mu ug davno odpustila, zvla gte kdyg ted' vim, ge si vzal tebe," pokraduje bezohledne Andula.

"Ale ja nerozumim," zadina, pani ostie.

"Oemu?" pta, se Andula nevinne.

"Nevetim tomu . . . " "Ale Marto," zni chlacholive Andulin bias, "piece se proto nebude g zlobit. On pted svatbou jiste nechodil jen se mnou," — zhor guje, nevinne se divajic, Andua situaci. "Zato je jiste tim lepgim mangelem. Znala jsem ho tehdy, kdy bydlel v Libni a chodil do Palmovky na obedy, to byl .

"Ano," tekne koneene kapitan Kraus a nasilne se usmeje. "Znali jsme se tehdy ..

"Je jegte dnes tak zamilovanY ? " smeje se na mladou pani Andula. "Mne psal v gdycky hrozne blaznive dopisy, to ti na nej musim prozradit," iekne tile, naklanejic se k pani Krausove.

"Skoda, 'le jich ji g nemam."

"Ale to je . . .

"No copak. Vgdyt' vy jste spolu uz etyti leta! otyti leta to je, co jsem Vla,d' . . . promiri, co jsem vas, pane kapitane nevidela. A co? mate deti?"

"Nene," fekne Kraus kysele. "Marta nechce."

"To jste hodnYm mangelem," obraci tee Lida a zadne hovotit s Krausem pate pies devate, aby tomu hovoru byo jig jednou pro boha konec.

Ale Andula se obraci k mlade pani a nedbajic Lidy, pokraduje give: "No ano, ono aby pro deli byl kapital a dristojnik piece jen neni tak platen vzhledem k svemu postaveni . . . " Andula se zarazi a vyjede nahle: "Ale on tenkrat psal, ze jeho neve sta je bohata.?"

Pani se zazmita, na gidli.

"Jak to bylo vlastne," pokraduje, zase u g se smejic Andula: "Nevyhrala si snad milion? Nebo jsi dedila po nejakem strYdkovi z Ameriky?"

"Nic jsem nededila," kekne nahle ostte pani.

"A take si nemyslete, ge si mne mrij mug vzal pro penize!"

"A prod ne?" ta ge se nevinne Andula.

Ptestavka je u konce a svetla zhasinaji.

Pani se zveda, ted' docela rozeilene: "Jdu domri, Vlad'o, ale hned!"

"Co je? Proe?" rozpadite se zveda kapitan Kraus.

"Jestli nechce jit take, jdu sama!" Ve blase mlade pani se chveji slzy. Nezdravi se s nikym a spegne vychazi na chodbu.

Kraus pokrei rameny a chce vykroeit za svou pani, ale dtive se bezradne ohledne k vedlejgi TOL a zachyti Andulin rozesmatY, zlomyslny oblieej Pliistoupi k ni nahle a tekne: "To bylo bezohledne od vas, sledno DvokakoYd!"

Ve stfedu, dne 14. eervna 1939.

"To byla revang, pane kapitane," zasineje se Andula a Kraus rychle vyjde.

"To bylo bezohledne od tebe," usly gi Petr opakovat 8eptom Lidu.

"Jak?" vyjede Andula. _ "Nemelas to ilkat! Byla bych sem vtibec neala, kdybych byla vedela, ge tohle provedeg "Dekuji . . . dekuji . . . " Hlasy zmlknou a hodinu vpadne zase bila, plocha platna. Pied koncem ptedstaveni se tie zveda se sve gidle Petr Lenc.

Pro neho se pliipad Anduly Dvoliakove zkomplikoval a on ted' nevi, jak si ho vysvetlit. Lame si hlavu tim, co z vyslechnuteho hovoru byla asi pravda a co vymyglena komedie. Tohle naprosto neoeekaval. Co to mohlo znamenat?

Ze mela Andula v fimysiu oba man gely rozladit.

Kapitan Kraus! Lo ge byla jim zamluvena!

Cog by mohlo znamenat, ge sam chtel vyvolat tento vYstup. Ale jeho pani s Andulou se ztejme znaly jako davne ptitelkyne.

Petr Lenc musel uznat, to si nevi rady a ge je naprosto vyloudenou, aby si tuto zahadu sam vysvetlil.

Nagel syrij vriz a vsedl do neho. Chtel se rozejet, ale pak si vzpomnel, neni-li to vgechno nejaka jegte jina komedie, a neuvidi-li je gte neco neodekavaneho. Zaj el se svYm vozem dale do ulice, kudy vetil, to musi projit Andula s Lidou a sedi si do tmave, zadni east auta.

Za chvili se vyhrnuli lide z bia. Nebylo jich mnoho a Petr Lenc, kterY se dival okenkem v zadni stene vozu, hledal alma svou ttielennou skupinku. Lide se pomalu rozchazeli a Petr Lenc si jig myslel, ae je ptehledl, kdy g je uvidel stali plied vYchodem z pasa ge. Lida se Zderikern na jedne a Andula na druhe strane, stall proti sobe a Lida s Andulou se ztejme hadaly.

Andula krdila rameny a popo gla par krokri, znovu se zastavila, Petr Lenc mohi ji g slyget nekolik prudkYch slov. Byli par krokil od jeho auta, plies to ale nemohl rozeznat, o dem mluvili. Rozegli se znovu a Petr Lenc napinal uei, aby neco slygel. Sli ted' kolem jeho auta. Uslygel Andulin rozhorlenY hlas: "Bezohledne ode mne! To vim! A kdy g jsem ti protivna, dovol, abych ti tekla napadobne: ty mne taky! A pak mohu jit sama! Dekuji yam, ge jste se mnou gli, ale ja ted' . . . " Vice nemohl Petr Lenc rozumet, ale vial jit jegte kousek vgechny spoleene ulici, pak se Andula oddelila, Zdenek nadzvedl klobouk a Andula zahnula rychle za prvni roh.

Lida se Zderikem zristali stat, kde je opustila a divali se chvili za ni. Pak pokrella Lida rameny, zavesila se do Zderika a dali se dale Krakovskou ulici, smerem k Nuslim.

Petr Lence se rozejel se svYm vozem za Andulou. Sla rychle po kraji chodniku a divala se k zemi.

Petr Lenc jel za ni. Kroky Anduly se rozlehaly stejnomerne po skoro puste ulici. Jel se syYm vozem tak pomalu, ge se pohyboval u chodniku zaroveri s Andulou a dival se na ni. Kdyi zpozorovala tuto okolnost, nekolikrat se na neho podivala a ptesvedeivgi se, ge jeho podinani path. skuteene ji, u g se neohledla.

"Dovolte sleeno," zavolal Petr tile, vyklaneje se z vozu. "Mohu y am nabidnouti swilj vriz? Je rychlej gi, net . . . " Na neg testi byli prave pod svetlem a Andula, ktera nepatrne pootoeila hlavu, aby se ptesvedeila o tom, ge to pattilo ji a aby odpovedela ledovYm pohledem za doternost, poznala v mugi u volantu svou °bet' ze veerej giho divadla. have popog la nekolik krokri, ale nahle se zastavila a ptistoupila rychle k autu. Jeji oblieej byl ye stinu.

Divala se nekolik vteliin na Petra, aby se ujistila, ge je to on. A kdy nebylo pochyby, tekla neodekaVane lehkYm tOnem: "Jaka moudrost! Opravdu rychlejgi?"

Petr Lenc oteftel dvete vozu a Andula vstoupila. Veal hued, ze ho poznala. A sama jiste byla ptesveddena, ge on nepoznal ji. A tak se chtel Petr Lenc trochu dozvedet, jaka je Andula a jednal s ni proto tak, jako by ji byl plied tim nikdy nevidel a jako by ji byl na gel na ulici tak, jako se nachazi mnoho jinYch divek za noel.

(Pokradovani.)

Ve sttedu, dne 14. dervna 1939. re

Naie zdravi Prodluiovini Evota.

Dr. Morris Fishbein.

POSLEDNiCH deseti letech byly hazy sttedem lekatskeho studia. Byla zjikena jejich yzajemne, spoluprace a zavislost, podle nit einnost jedne mute miti vliv na dinnost druhe. VYznaenYm aspechem bylo isolovani tak zvaneho cortinu z blany 'lazy adrenalove.

Touto latkou lze dnes zachranit nemocne Addisonovou nemoci ci dernou zimnici, ktefi ye byli neod yratne ztraceni.

Avaak nej yYznaenefaim vYsledkem moderniho studia o tlazach je poznatek, to jatra a taludeeni stem, obsahuji latku nezbytnou pro tvorbu eervenYch krvinek. Tato 'Atka vraci zdravi lidem, nemocnYm zhoubnou chudokrevnosti, jet byla &I've smrtelna.

Nejpozoruhodnejaim vedeckYm poznatkem posledni doby je zjiateni, to telo nevytvati jen hormony, nybrt i protihormony. To znamend, to jakmile se do tela vlije nadbyteene mnotstvi St'avy z nektere tlazy, zaenou ureite organy ihned vyrabeti protilatky, jet omezuji einnost hormont a udrtuji tak v tele ustavianou rovnovahu. Tyto poznatky potvrdily zakladni zdsadu, to lidske telo je v podstate samoregulovanYm mechanismem, tak za normalnich okolnosti se nemate pfekyselit, ztuenet, zhubnout, zakrsnout ani nadbyteene vyrast. AVtak jakmile je tato rovnovaha poru gena nemoci nebo nejakou vrozenou vadou, nastanou v tele podivne zmeny.

Nej y Yznamnejai po objevech, tYkajicich se tlaz, jsou pokroky naaich vedomosti o vYtive.

Do nedavna jsme se divali na potravu jako na pouhe telesne palivo. Dnes vime, ze obsahuje rovnet vitaminy, nezbytne ke vzrastu a zabrariovani nemocem. A ptedevtim badatele dokazali vYznam nerostnYch soueastek potravy pro zdravi.

K nej y Yznamnelaim vecleckYm objeram poslednich let naleti isolovani techto vitaminu. v &stem stavu. Dobyti eisteho vitaminu C bylo ohlaaeno roku 1934. Tehot roku se podatilo ziskat eistY vitamin A, kdyt se zjistilo, to k jeho nejbohatSim zdrojam naleti 'Lute barvivo v mrkvi. Soueasne bylo dokazano, to nejvydatnejaim ,zdrojem vitaminu A jsou jatra platYae. Proto smes jaterniho tuku plate a rybiho oleje skYta nejbohatk ptirozenY zdroj vitaminu A a D. Dale se zjistilo, to sluneeni ultrafialoy e paprsky, pasobici na lidskou pokotku. vytvateji z latky, obsatene v kati, vitamin D. V dasledku toho bylo sestrojeno umele slunce, skYtajici hojnost ultrafialovYch paprska.

Kiivice se nevyskytovala mezi detmi, dokud nebyly vynalezeny sklenene tabulky. Obyeejne okenni sklo totit zadrtuje ultrafialove paprsky. Lampa s rorthavenYm vlaknem nevydava utrafialovYch paprska. Proto se anatime vyrobit levnou lampu, jet by vyclavala ultrafialoy e paprsky a jit by bylo s prospechem ug' iven° ve gkolach i doma.

Ktivice je choroba, pii nit se dlouhe kosti spravne nevyvinuji a v ostatnich kostech a zubech se dostavuji vady. Vitamin D ovlada einnost vapna a fosforu v lidskem tele a ma proto eetne vztahy ke kteeo yitS7m chorobam, jakot i ke kiivici.

Od to doby, kdy Pasteur roku 1890 zjistil ptieinu detnYch infekenich chorob, flatly se zpasoby, jak ty choroby omezit, nebo je vabec zniait. 21uta zimnice, mor, cholera a nekovice se staly yzacnYmi v katcle civilisoyane zemi.

ZaIkrt a stala jsou pomalu zdolavany. Ale ptesto dodnes nejsou ptesne znamy ptieiny spalnieek, detske obrny, americke spave nemoci a ptiu'anic, ttebas dovedeme proti temto nemocem aspeane bojovat.

Nove studium tuberkulosy naalo nove ,znasoby boje s touto zaketnou nemoci. Zvlo.gtni pozornost byla venovana oekovani deti tiyYmi zarodky tuberkulovYmi, jet byly ueineny ne-

,r

VtSTNiK SlcodnYmi zylatnim chemickym procesem. Byly vypracovany zkoutky pokotky, jet jasne ukazuji, je-li dite tuberkulosou podeziele, nebo jestli ji doopravdy ma.

Prace s x-paprsky byla tak zjednodu gena, 'te moin6 delati snimky na zvlaatni papirovY film, takte lze levne prozatovat mnotstvi deti a zjistit yeas stay jejich plic, aby bylo maw) brzy zakroeiti proti vyvinujici se chorobe.

Fri zkoumani ntiein smrti se zjistilo, ze nejvet& nebezpeei lidstvu hrozi od zavedeni novYch chemikalii, utivanYch v pramyslu i v domacnosti, jako i od modernich vynalezti, k nimt path i automobil. test hlavnich ptiein smrti ptedstavuji nemoci srdeeni, nemoci ledvinove, .zapal plic, rakovina, kornateni tepen, vysoky krevni tlak a cukrovka. Pied rokem 1900 nebyl automobil v seznamu ptiein smrti.

Dnes stoji na desatem miste.

Dalaim novYm nebezpeeim jsou uz zminene chemicke latky jako kyslienik uhelnatY, benzin, rozliene anilinove deriviaty, olovo a arsenik. Velkou pozornost vyvolal v poslednich letech objev, to dostanou-li se do tela citlive osoby chemicke latky, obsahujici benzinovY okruh — to jest chemicke uspotadani 'Seat u_hlikovYch molekul — zpasobi nahle poklesnuti bilYch krevnich telisek, jet chrani telo pied nakazou. K lekum, obsahujicim benzinovY okruh naleti pyramidon, poutivanY proti bolestem, jako i dinitrofenol, poutivanY k hubnuti.

Vzriistajici poeet amrti nasledkem kyslieniku uhelnateho a rtut'ove otravy, spojil chemiky s lekati, aby mu mohla bYt uainena pHtrt. Byla vynalezena nove metoda leeeni rtut'ovYch otrav, jet motna povede ke koneenemu aspechu. VelkY ze,jem rovnet vzbudilo poutivani methylenove modti jako protijedu pti otravach kyslienikem uhelnatYrn a kyanidy.

Pokrok byl rovnet uainen v boji s detskou obrnou. Ameriati Micah vyrobili vakcinu z migni tekutiny opic, nakatenYch touto chorobou, kterou antiseptickYmi latkami ueinili ne'Skodnou.

Doufa se, te nova, metoda pomate pottiti tuto hroznou nemoc.

Baciani o rakovine pokraeuje na celem a yete, hlavne pokud se tyre povahy rakovinnYch bunek. Zkouaky ukazaly, to rakovinne buriky poutivaji ke svemu vzrastu cukru. Zjistilo se, to kdyt lide rakovinnych tyna se spojuji, potomstvo ma sklony k rakovine.. ElektrointenYti vyrobili novY prozatovaci aparat, jen' je einnejal vaech dtivejalch. Hodi se zvlaiat' pro ozatovani ptipadii rakoviny, k nimt nelze jinYm zpasobem vniknout. K urychlenemu ledeni rakoviny se poutiva rovnet radia v pinich o vysoke ireinnosti.

Vyroba novYch anestetickYch latek, novSrch ptistroja k kezani pti zamezenem krvaceni a novych antiseptickYch latek, jet zabrariuji infekci, jako i zdokonaleni operaeni techniky vedly k pravYm zazrakam v chirurgii. Dnes neni prakticky v lidskem tele jedineho organu, jet by byl chirurgovi neptistupnY. V dtsledku toho byla v eetnYch ptipadech fispeane odstranena cele, ptedni east mozku a tak zathraneni pacienti, trpici rakovinou mozku. V nekolika ptipadech byla odstranena polovina plic a tak zachranen pacientovi tivot. Srdce bylo kdysi povatovano za nedotknutelne, ale eetni chirurgove dnes provadeji seaivani srdce, odstrariovani srdeeni blany a podobne operace.

Mnoho z nageho moderniho lekatskeho pokroku zavisi na zdokonaleni novYch ptistroja, jet napomahaji lekatovu umeni. Byly vyrobeny ptistroje. jet napomahaji narkose a jsou pro nemocneho upine bezpeene. Byly zkonstruovany ptistroje pro buzeni umele horeeky, zvlatte pti leeeni infekci a meknuti mozku. Pro leeeni re yrnatismu se poutiva nejruzneiSich prohtivadel.

Zy yYznamnYm byl vynalez tak zyanYch umelYch plic jet' udrtuji nemocneho na tivu, kdy jeho dYchaci svaly byly ochrnuty, jako se deje pH detske obrne nebo pH otrave kyslienikem uhelnatYm. Dale bylo sestrojeno mnotstvi pomocnYch lekatskYch ptistroja k sledoIrani srdeeniho tepu a k meteni raznYch funkci v lidskem tele.

Strana 11.

Jen malo lidi si uvedomuje, to lekatska yeda svym ustavienSun pokrokem se soueasne tkava, a novYmi problemy. Kdyt ptedpokladany prumer liclskeho tivota byl pouze petatticet let, nebylo tacineho problemu peee o starce.

Dnes tento primer vystoupil na 'Sedesat let a peee o stare lidi se stala vatnYm problemem.

Choromyslni, slabomyslni a dediene hluai a slepi byli ponechavani osudu, aby brzy zemteli. DneSni ptepinene ustavy zdtrazriuji otazku, jak zamezit opakovani takov3"th defektnich ptipa,da a kontrolovati soudasne vzrtist obyvatelstva.

Nove zpilsoby diety, odpoeinku a bydleni zmenily rovnet raz chorob a jejich oSettoyani.

To vaechno jsou v3"irazne problemy, s nimit musi dneeni lekakska veda v prvni fade zapasit.

Na etesti ma k disposici skvelou, stale se rozvijejici techniku, ktera pomate tarn, kde pouhy urn a vedeni nestadi.

Desetina cele fi gske spotteby se bude kryt z mostecke pane.

U Mostu bylo zapodato s pracemi k vSistavbe tovarny na vS7robu umt,leho benzinu z hnedeho uhli. Bude to nejvetei zavod na v5"rrobu syntetickeho benzinu v cele EiH, rodne doda 600 tisic tun pohonnSth latek a bude tak krSTti desetinu cele tieske spotteby benzinu. K vyrobe umeleho benzinu je zapotiebi jednak uhli, jednak vody. Vodu cic, da Labe, uhli mostecka hnedouhelna panev. Hoene se zpracuje v zayodel milionti tun uhli. Dosud se umelS7 benzin vyrabel podle Berguisova zptisobu jen z uhli kamenneho, aveak zname chemicke tovarny I. G. Farben objevily zpilsob, jak je mono vyrabet benzin i z uhli hnedeho. Nov7 zptisob vychazi z objevu, udineneho jit pied sto lety, ale nepoutivaneho proto, to dovoz pkirodni nafty byl o mnoho levnejei. Dneeni v7robni methoda Itak dodava z hnecieho uhli benzin jen o main dratei, net stoji dovatenS7 benzin s dopraviVin. Hnede uhli se ph nizke teplote a vysokem tlaku destiluje, nadet se pary dostildtu sluduji s vodikem. Je k tomu tieba katalysatoru, t. j. latky, ktera sama do 1, 7robku nevchazi, ale vSrrobu urychluje.

Vareava. — Uprchlici z pohranienich okresri na Slovensku, kteii se dostali do Polska, vypravuji o stale vzrastajicich nepokojich v jejich oteine. Veeobecne rozhoiteni panuje proti HlinkovS7m gardam, do nicht se dostalo i mnoho jednotlivcii s kriminalni minulosti. Sikanova.ni obyvatelstva je takika na dennim potadku.

Katdym dnem vie a vice Slovakti ptichazi k poznani, to tak zvana, nemecke, "pede" Ci ochrana nad "samostatnm" statem slovenskSrm je velice draha, to to ut zadina citelne boleti.

Rodi se a vzrusta nespokojenost a odpor, jetto se jit zadina nedostavati mnoho yea jako je nafta, obuv, hotove obleky, °deify, potraviny atd., cot veechno Nernci v ohromnem mnotstvi odvezli si do sveho Reichu.

Katovice Polsko. Zdejei polska, radiova stanice zahajila dnes vysilani deskSth zprav o soueasnSth udalostech v zkracene bulletinove forme. Je to tat stanice, ,z ktere pied dasem bylo prudce iitodeno proti Ceskoslovenske republice.

Nyni se pomery zmenily. Vybojni nemeeti naziste se obratili proti Polaktim prave tak, jako pied easem proti Cechoslovalum. Proto Polaci nyni hledi informovati Ceske lidi v Protektordtu, o dem se nemohou doma nijak dovedeti a ziskati je tak pro sebe. Tento rozhlas v deskem jazyku z Katovic jest odividne ureen pro Cechy v Cechach a na Morave tijici pod nemeck3"im "protektoratem". Otazkou oveem je, kolik lidi v deslqrch zemich bude mu naslouchati, nebot' nebude-li po chuti nazisttim, budou deed posluchadi jiste krute pronasledovani.

Washington. — Nejvyei soud Spoj. Statal rozhodl, to Fran Hague, mayor mesta Jersey City, N. J., porueil iistavu Unie, zarueujici volnost slova, shromatd'ovani a obeanske svobody, kdyt zakazoval schtize a ptednaely a vyho,nel z mesta C.I.O., socialisticke a pokrokove, tedniky. — Soud take podal rozhodnuti, kterSrm se schvaluje vladni program stanoveni cen mleene industrie v newyorskem okrsku, jet zajitt'uje farmatam nejvya gi ceny.

Strana 12.

Organ Slovanske Podportyici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. ciation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOTICKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECIECOSI,OVA.K PUBL. CO•, West, Texas Pkedplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zazilaji se do Hlavni lafadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkere dopisy, pfedplatne, oznikinky, budloi adresovany na Vestnik. West, Texas Vistuik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

BUDTE POZDRAVENI. Vy eela osmahla a tesana z tulovYch balvann nejvyttich hor, odkojena paleivYmi cestami na hrudi trnitYch skal.

Vy srdce pruhledna, jak studanky, zakryte tichem kapradi, s povzdechem loudicich se kmenn z nicht yyteka chleb i tal Vy mozolne ruce kypfici tiroka a plodna tak milujici spiralovY ten skfivana a stfibrne vlasy fek Vy ttedre dlane rozdavajici zlate tupiny obilnYch zrn plody Vatich tonal i slz jet v earovnY demant uhnet1 tivota beh Vy vtichni ktere dnes void den den posvecenY vtefinou tavici pouta staleti a deka jen na Vat zpey at hlasem miru a viteznYm hlaholem zvonfi po zemi se rozieti Vy vtichni ktefi jste nepropustnou hradbou tivYch tel v nicht sila celYm mutem je a vira sladkYm fiadrem ten Vy sestry a bratki beze jmen jet s vednYm svetlem Pravdy jdete napiniti Tyrtfiv sen Vy Bud'te pozdraveni!

Frant. Braun.

V netleli 11. eervna si vgichni bratri fidu Rovnost els. 7. v Caldwell podali bratrsky ruku a zalotili odboCku Sdruteni amer. Cechoslovakt v Texasu. Byla to krasna, schtze pod kotatYmi stromy parku u spolkove sine, krasna, podetnou neasti elenstva jednoho z prvYch zalotenYch pa zrodu nati S.P.J.S.T., krasnYm vYsledkem, nebot' po informadni fedi potadateJe organu, padesat elent zapsalo se za eleny odbodky a zavazali se zaroveri, agitovat ye svem sousedstvi, aby nabor dosahl stoprocentniho vYsledku a zapadni Cast caldwellske osady tvotila podetnou jednotku vtendrodniho Sdruteni nas v Texasu. Caldwelltti Iftajane podali jasnY dukaz, te pochopili osudovost chvile a pottebu semknuti se v jeden pevnY celek. Jette nikdy pied tim nebylo tak nalehave potfeby, jaka sbehem tragickYch udalosti v domovine natich pfedkil-pionYrn vynofila se na povrch jako dnetkem, kdy Cech eechu se musi stati opravdovSrm bratrem. Do jednoho semknuti co pevu.ft celek usilQVati budeine zA4:1.1c.)vu demo-

VESTNIK kratickch idealu v nati nove viasti a osvobozeni nagich bratti z poroby nacistfi. Nove odboece k pfihlateni se do spoleeneho tabora srdedne gratulujeme! Konali jste, co yam Ceske srdce, deska krev napovidaly.

Desatero prikazani Cechu. Po celych Ceobach a Morave koluje tajne toto desatero: 1. ref v dobre pravo oSmimilionoveho a tisicileteho naroda deskeho, na samostatnY statni tivot. 2. Neva tomu, 2e jsme till tisic let v nemecke Mk, pfesvede se v dejinach te je to let. 3. Vet v dejepisnou spravedlnost, kterd, nestrpi dlouheho potladeni deskeho prava. 4. Neva tomu, co piti i 'Ceske noviny, ani tomu, co slytit z radia, nebot' v redakcich novin i radiu poroudi Nemci.

5. Neva tomu, te eetti pfedaci souhlasi s pfipojenim k Nemecku, musi mluviti opatrne, jinak bychom nemeli tadnYch pfedakti. 6. Neva tomu, te jsme ye svete oputteni; vet, to zahranieni Ceti pracuji, zvlaAte v Americe — o tom jsou doklady! 6esky nejen mluv, ale i smYtlej! 8.

Nechod' na nemecke slavnosti. 9. K Nemcfim se chovej tak, aby citili, te jsou to cizinci a te jsou ye slutbach nespravedlnosti a nasili. 10. Nikdy nezapomeri, te 40 bilionove hodnoty, potizene z potu deskeho lidu, vydrancovalo germanske vojsko.

Sokolstvo je pitedevgim povolano, aby prava a pravdu. Sokolstvo silne poetem i duchem — Sokolstvo piipravene k raznemu Cinu je a bude mocnou oporou sve americke viasti i stare ()Veiny.

VS7roei americke narodni vlajky pfipadlo na stfedu 14. derma. Nate etenate bude zajimati zminka o vzniku, historii a yYznamu nati narodni vlajky a budou nasledujici fadky Cisti pozorne. Po prohlateni neodvislosti 4. dervence 1776 vynofila se mytlenka nahraditi tehdejti kontinentalni vlajku novYm symbolem, pfedstavujicim spojeni tfinacti state v jedinY celek.

Teprve po uplynuti celeho roku, pfesne dne 4. derma 1777 kongres ye Filodelfii pfijal resoluci: "Usneteno, aby vlajka tkinacti SpojenYch Statt sestavala ze tfinacti pruht, stfidave dervenYch a bilYch, aby Unie byla tfinact hvezd bilYch v modrem poll, pkedstavujicich souhvezdi." Kdo tuto resoluci pfedlotil protokol onoho zasedani neuvadi net ma se za to, te resoluci navrhl John Adams, kterY byl pozdeji zvolen presidentem. Popularni tradice udava, te pr y -niarodvljkuprai zhotvlaBesy Rossova, vdova po vojinu, padlem v revolueni valce. Tfinact pruhil nati vlajky pfedstavuje 13 osad, ktere se spojily v odboji proti Anglii. Modre pole a hvezdy ptedstavuji nynejti Spoj.

Staty; jedna hvezda za katdy stat. Barva dervend. jest znakem udatnosti, horlivosti a vroucnosti, barva bila znadi nadeji, eistY tivot a poctivost, barva modra ptedstavuje barvu nebes, vernost, upkimnost, spravedlnost a pravdu.

Hvezda byla jit v strao yeku pokladana v Egypte a Persii co znak svrchovanosti, vladafstvi a vznetene snahy. Narodni vlajka Unie prune zavlala ve vzduchu v revoludni tarvatce s britskYm oddilem 3. srpna 1777 na pevnosti Fort Stanix, pozdeji pojmenovanou Fort Schuyler ye statu New York. Dnetni doby v den 14. dervna bYve, americka vlajka vyvetena na vefejnYch budovach i obeanskYch domech, aby pominala narodu nejen jeji puvod, historii a vYznam, ale take ochranu nezadatelnYch pray americkeho lidu.

Mejme v note americkou narodni vlajku — jet' symbolem svobody, rovnosti, spravedinosti a lidskosti. Ona nas yyzYva, abychom byli poslutni zakont a meli fictu k natim obeanskYm institucim. Vold nas k obrane narodni fistavy proti fitokiim podvratnYch zivlu a veli nam zastati se utiskovanYch proti utladovateliim.

Hvezdy a pruhy udi nas take bYti utiteenYmi, ctiti praci, podporovati vzdelani, potadovati Cistotu v mytleni i jednani ye vefejnem tivote, stfetiti svobodu a nati formu vlady proti despoticke rnoci. V pfitomne dobe spoledenskeho neklidu, politickYch zmatkfi a hospodafskYch nesrovnalosti usilujme o zachovu vteho toho, co nam ptipadlo jako posvatnY odkaz nakch pfedkfi. Mejme v Acte americkou narodni vlajku — symbol jednoty naroda, jehot jsme soudastkou!

V Cervnu posledni navrat komety k zemi. Kometa Pons-Wineckova bude nejblit Slunci, to jest v ptisluni cl pt 27. 'Oervp,, Fotom se bude

\re stkedu, due 11. eervna 1939. kometa stale vice ptiblAovat zemi a bude ji nejblite 2. dervence. To bude od Zeme vzdalena 18 milionn mil. Pfi torn neni vyloudeno, te Zeme projde v prvnich derven.covYch dnech chvostem viasatice. Neni vtak nejmentich obav, te by prtichod zpusobil na Zemi nejakou tkodu.

Ohonem viasatice protla Zeme bez jakYchkoli poruch jit nekolikrat. Chvost je tak jemny, te i pri priimeru 1 a pill mil. mil jevi se ye slunedmin svetle jako manatY zavoj. Letotni navrat komety Pons-Wineckovy k Zemi bude asi posledni. Podle hvezdatskYch yYpoetil pfibliti se kometa v rote 1942 do znadne blizkosti Jupitera. Tak velika planeta, jako je Jupiter, znamena pro tak malo hmotnd, telesa, jakYmi jsou komety, nepochybnY zanik: Bud' viasatici rozbije v male eastky, nebo zmeni jeji drahu tak, te ut tuto kometu nikdy nespathme. Pak jen Cas od Casu, kdyt Zeme kfituje drahu bYvale komety, dostaneme jeji posledni pozdravy v podobe nebeskeho ohriostroje. Roj meteorfi brazdi po katde takove katastrofe nebeskou klenbu na znameni, to Vesmir ztratil jedno ze svych zajima ylich deti, trosky znideneho sveta.

Sokolstvo dava-sve sluiby vidy a vgude, sve vlasti Spoj. Stitlim a je pfipraveno ochranit ohroienou svobodu a volnost stare °Veiny, ktera svilj vzor a obnovene zrozeni r. 1918, nagla v tete nagi velike a svobodne vlasti, ve SpojenS7ch Statech.

Prot utikaji deti z domova. Kdyby se zkoumaly pkidiny, prod deti utikaji z domova, shledalo by se, te devadesat procent dfivodfi tvofi strach. Nesmime si vtak dite pfedstavovat tak ptimoeate a domnivat se, te se boji jenom ran.

Deti jsou v nekte“Tch letech docela neobyeejne citlive. Citite temet pod katdYm slovem, jak se meni, jak se tvoti, jak se vyvinuji. Vzpomeilte si, jak jsme mivali srdce fake, jako kamen a jak jsme nenalezali slov pro svoji bolest, pro kterou nebylo jine ptieiny, net skuteenost, te dospivani boll. Deli se ttebas boji mateimich slzi nebo se stydi za nefispech. Nejpodivnejei ptieiny hraji filohu a tteba by yam nikdy nenapadlo, Ceho se vlastne boji. Oveem, te jsou deti dobrOdrutne a te je tfeba nejaka, pohadka nebo povidka svede k nejakemu kousku. Ale to neni nikdy prava, ptieina. Utikaji-li deft z domova,, tedy proto, te se jim doma nelibi. Neco neni doma v potadku. To veru nemusi laSrt vina rodieu, tteba jenom nedorozumeni, mezi dospelmi a detmi tak Caste. A toto nedorozumeni yznika, velmi east° z toho, to klidnST a vyspelS7 mozek dospeleho eloveka tetko se vtiva v kilvolate destiny, kterYmi dospiva mladi. Je na ptiklad ;list& te deti maji sklon k trpitelstvi.

Zvlaete tehdy, jsou-li v nejakem ohledu slab& nevyvinute nebo zaktiknute. Citlivi lido jak znamo, obyeejne pfehaneji, protote veci, ktere je neobyeejne zratiuji, jsou prilis betne a yeedni. Nemohou se dolate ptiznat, te je zrafiuje totet, co sndeeji druzi tak klidne. Musi tedy skuteenost trochu ptibarvit, aby se dohovotili. Deti east° sahaji k tomuto prostfedku a protote jsou v podstate spravedlive a poctive, v zapeti sami uvefi vtemu, co feknou. S touto citlivosti, ktera, ma nejritznejel podoby, je tteba poeitat. Nespravime nic potadavkem, aby bylo dite uptimne a aby nam rozumelo. Sledujme bedlive jeho chovani, jeho styky a jeho slova, anit bysme mu 'Teal" stratnika. Zajimejme se o ne a venujme mu hodne Casu. Znama vychovatelska poueka, to deti path mezi deti, je site vSiteena, ale jako y eechno vS7teene, jenom s merou. 0veem, te diteti prospiva detska spoleenost, ale je dobte, kdyt ma mamu hodne blizko a kdyt maminka citi, jako tlakomer, kdy se dite pottebuje svetit. Pak je tteba najit si nejakou ptiletitost a poekat, at to z toho maleho eloveka vyjde samo. A pak je tteba nedivit se, nelomiti rukama, je-li to nejaka, nehoraznost, nehubovat, .je-li to nee° otkliveho a nedesit se, je-li to neco nepoctiveho. Pak je tfeba zfistat tine a povidat si s malYm elovekem, kterY to ma take, protote je malY — a mysli si, te mama ma vyhrano ,protote je velka. Najdeme-li takovou cestu k diteti, dovedeme-li je fidit, anit by citilo, te je Hzeno a dovedeme-li mu rozumet i tam, kde nejedna dobte a poradit mu misto potrestat je pak je feechno na nejlepei ceste, pak bude doma rad°. A to je, neilepti zpilsob, jak aby at*.a19.

ye stfedu, dne 14. derma 1939.

VESTNIS

Nage nivg tevy. Ve dtvrtek min. tydne dojel do West nas organisator bratr Karel Navratil, by zde dva dny pracoval. Br. Jos. Pavlidek alal mu prtivodeiho po rozmerne osade a jejich objikl'ka vynesla nekolik dlenri novYch a kadu Prospektri, vyakavajicich na zlepeeni jejich financi. — Br. Ludva 0. Meek z Guy, Tex., zastavil se u nas na chvildidku, vracejic se z Dallas, kde dlel za soukromou zale2itosti. Litovali jsme, .2e nebylo mono se starYm kamaradem dole pohovokiti. — Itctlina Jos. Du gkova ma v nagi Jednote 27 elenii. V nedeli nahodne jsem se dozvedel, bYvalY piedseda Hl. ttadovny, sloukci nag Jednote po tii lhrity, byl nejen svedomitym tednikem, nYbr2 od zalbteni S.P.J.S.T. do dneeni doby loyalnim dlenem, jen mute sloukti za ptiklad jinYm a ptedeveim elentm-roBratr Josef Dueek ma sve ditky pojieteny u flak Jednoty; ditky jeho zaopattenYch &Ai jsou pojieteny te2 u S.P.J.S.T. — dohromady 'name dneekem v Jednote dvacetsedm Blend z jedne rodiny, co t. . je jiste rekord i zativ y' ptiklad k nasledovani! 0 kolik by naee Bratrstvo ziskalo podetne, kdyby rodidove dbali, aby jejich deti vstupovaly do Ceske lidove, mohutne a dostojne organisace S.P.J.S.T. VYznamnY napis v piedsini esl. pavilonu v New Yorku. — For three hundred years the Czechs and Slovaks struggled for right to live as a free people. In 1918 they finally succeeded in regaining their indepedence.

From the ruins of the past they started to rebuild their country and founded their constitution on the same principles and in the same spirit in pursuit of happiness which had inspired the founders of the United States of America. In the twenty years that follower, Czechoslovakia attained a high degree of mateiral and spiritual prosperity and was rightly regarded as one of the best governed nation in Europe.

It had been originally planned that this pavilion was to be a monument of that progress and was to prove what may be achieved within two decades if industry, labor, art and creative patriotism work in Harmony. By an unfriendly stroke of fate the young republic became the victim of a ruthless invasion which strangles the liberty of her people. More eloquently than words could express it the emptiness that surrounds you tells the story. But the freedom of the spirit of a people cannot be extinguished.

This unfinished pavilion represents a symbol of that spirit and a symbol of the motto of the republic that truth will ultimately triumph and that in a free Europe the Czechs and Slovaks will again breathe freely."

V PitEKLADU: "Po tti sta let Oechove a Slovaci zapasili o pray° ziti jako svobodnY lid. V rode 1918 konedne se jim zdatilo dosici znovu sve nezavislostti.

a

Z trosek minulosti podali znovubudovati svoji zemi a dali si ristavu, zalaenou na tYchZ" zdsadach a v tomta duchu snah o etesti, ktere inspirovaly zakladetele SpojenYch Statti americkYch. Ve dvaceti letech, ktere nasledovaly, dosahla 6eskoslovensko vysokY stuperi hmotne i dueevni prosperity a bylo pravem povaIovano za jeden z nejlepe spravovanYch narodu v Europe.

Bylo privodne zamYeleno, aby tento pavilon byl pomnikem one vyspelosti a aby dokazoval, Ceho mriZe bYti docileno za d ye desetileti, kdy prrimysl, prate, umeni a tviirei patriotismus pracuji ruku v ruce.

Neptatelskou zviili osudu stala se mlada republika obeti nasilneho vpadu, jim rdousena je svoboda jejiho lidu. VYmluvneji, ne2li by to mohla vyjadtiti slova, mluvi k yam o torn prazdnota, ktera vas obklopuje.

Ale svoboda ducha celeho naroda nemiUe bYti zdolana.

Tento nedokondenY pavilon representuje symbol hesla republiky, ze pravda , na konec zvitezi a de ye svobodne Evrope Cechove a Slovaci budou opetne *NU vzduch volno$ti,”

0 nas pro nis. Peknou tradici zachovavaji u naeich tadti na jihu, zvyk dYeici uptimnou bratrskosti, laskou a yzajemnosti. Co to je? ftadova schtize stanovi se na hodinu dopoledni, po niz nasleduje spoledny abed. Sestry pkinesou moueniky, zavaieninu, dle sezony smaIena kutata, bratti ptipravi pedeni, chleb a obderstveni. Obedva se v ptirode pod stinem stromovi bez posluhy, kaIdY poslouk si sam a die "apetytu", zda, se vam, Ze tu hostuje jedna velka rodina.

St'astna spoleenYm sejitim se, spokojena hojnosti a vYberem pokrmil, o yladnuta pocity sptiznenosti rodove. Jsme pfec dcery a syni spoleene matky Cechie. V nedeli meli jsme se mezi Cleny tadu Rovnost pti Caldwell znamenite. Tech do zlatova usma'tenYch kuiat, yeptove peeene, salatu a pkikrmti meli nachystano v mnoZstvi neobydejnem. Kolade veech druht, makovniky a dorty, nad nimi2 se srdce sma,lo a sliny v Ustech sbihaly . . . hostina ptimo kralovska. Mrazil y orchestr z Houstonu hral v sobotu kdes pti Caldwell a hok chtejic vyufit ptilektosti, zdr2eli se do nedele a pti obede pekne vyhravali. Veder hrali v sini na veselici. 5eete jinx kapela zde teinkovala a to ekolni z blizkeho Dime Box. 81i-eni se 'Skolnich kapel je kaz velepottebnY. Hudba zuelecht'uje, prisobi na karakter a zjemliuje. Take upravuje Ci odvraci u xnladeze ekodlive ridinky neevatiny A la "jazz, swing" a negerskYch sktekii. Podporujme veude zavedeni ekolni kapely, naee ditky jsou pro hudbu mimotadne nadany — "kterY pak Cech by hudbu nemel rad?" — Pied zahajenim volne schrize v ptirode jsem se seznamil s nekterYmi tadovymi fitedniky. Prave uzavirali bilanci kolekce ptispe ykil a rrizneho yydani. Stateeina spolkateni br. Jureak, br. Dueek mladei, a jini, je2 jsem v shonu opomenul si poznamenat, informovali mne, 2e jejich tad si stoji dobte, ziskava, dle pornerti dosti novYch Zije ye svornosti a vzajemnem porozumeni. — Na Nove,m Tabote men v nedeli tadoyou schtizi a po ni schrizi odbodky Sdru'Zeni.

Ptesto dostavili se na nedelni polopiknik tadu Rovnost nekteti eleni, z nich2 mluvil jsem s manZeli VajdakovYmi, J. Fojto yYmi a br. Siptak jr. Z Dime Box dojeli bratti J. Kocurek a Jos. Mikulin, manZele P. Mikulinovi a tada daleich, od Lyons tu byl br. Blaha stark. — Jak iivot nas ptehazuje a nahody po letech byt' na chvili sblizuji. Setkal jsem se tu s pi. Veisovou, ktera v roku 1915 vyudo yala na ekole v Creechville u Ennis a pisatele dobte znala. Jezdil jsem tehda do Ennis pies Creechville, v to dobe enniske hnizdo sokolske a nekteti uvedomeli rodaci u2 hrali "bandurskou", organisujice eiky odboje proti Habsburktim. Kdo mohl tehdy jen tueiti, jak dopadne svetova valka a komu ye snu mohlo v roku 1918 napadnout, kdy ttistaleta poroba naeich bratti skondila viterstvim Prava a osamostatnenim Oeskoskoslovenska, ze behem doby dvaceti rokri svobody, naei bratti budou pro zradu spojencri opet vyclani na pospas ody ekernu neptiteli. A jako v prvem odboji tak i dnes setkava se potadatel s vernYmi Cechy, kteti pies dnes u2 vysoke stall hlasi se spontanne k napomoci zlomene stare vlasti a vyslovuji pkani, aby se mohli doZit jejiho osvobozeni. Jake to krasne, verne-a nezapominajici Ceske dune! Vira pry hory ptendei — laska divy kona. Nagi tam za vodou budou znovu samostatni: Tu viru neopouetejme, ona necht' sili nas k vytrvalemu odboji, jak prave podnikame. S tou virou eikujeme se do jednotneho tabora, bychom byli pohotovi, az ptihodna chvile se dostavi. — Bratr Josef Dueek je nezmar.

Stale svai, pin bodreho humoru, nerinavnY pracovnik fraternalismu a veeho dasove pottebneho. Nedavno oslavovala rodina Duelova 75. narozeniny sveho otce a decloueka. Netekli byste, Ze ma br .Jos. Dueek sedm a pill ktilku na bedrech. Tak nanej y YS Best ktiZkii. A je pry dosed y ytrvalYm taneenikem eestikroenY velaik nejradeji. Behem prilhodinky rozhovoru, ptedvedl mi struenY kaleidoskopickY obrazek let osmdesatYch. Caldwellska osada byla v plenkach, novi ptistehovalci piijizdeli. Jedni druhYm vypomahali, Zili v krasnem pomeru sourudenstvi, meli se radi, east° tesknili po domove, cosi je ptitahovalo a sbliZovalo. Uz v Cervnu 1897 si tu zalozili tad S.P.J.S.T., kterY Patti k nejprynejeim. Prvotni skromnY stanek nedotavili bratil pos sin novoil, 6tgoyal

Strana. 13.

Rem, na nern2 se hravala eeska. divadla. Je to i tad C.S.P.S., dnes ptejmenovane jednoty O.S.A. Na stranach fitulne sine vidime fotografie sjezdri S.P.J.S.T. — na prave strane obraz presidenta Osvoboditele Masaryka, na jevieti velkY format reprodukce BroZikova historickeho dila, "Hus pied snemern KostnickYm". Stojite v -Clete pied vyjevem soudu v Kostnici a ptipominate si Husova nesmrtelna, slova jeho narodu: "Milujte se, pravdy sobe ptejte!" Nejsou-li pro nas v dneeni dobe ptipominkou a prosbou zaroveri?

Ano, mame se vespolek milovati a byt' rozdeleni v rrizne tabory, svoje ptesveddeni navzajem ctit, cili — pravdu sobe pfit. 0 kolik mene nedorozumeni, nesvart a zle krve bychom byli ueetteni, kdybychom se tidili a zili podle techto zlatych slov evangelia lanky. — Urody zde vypadaji slibne, prave pti sini tadily neda yno kroupy a kusy baviny musely byt ptesazeny. Korny bude hojnost a picnin takte .Z. Znamenite vypadajici Urody shledli jsme cestou via Rosebud, Cameron, Milano a2 do Caldwell. Misty dozrava bohatou sklizeri slibujici "milet". Pro mokro jsou nekde pole eeredne zarostla, lijaky tu a tam poekodily terasy, jet' opozdene ne2 pies to Adelne k zabraneni dalei erose pildy rolnici stale ve veteim metitku buduji. — Veem sestram a bratkim timto znova s man2elkou dekujeme za etedre a bohate pohosteni. Meli jsme se u vas vYborne a budeme dlouho vzpominati!

— Ve Snook potadaji bratti v ilterY 20. Cervna celodenni piknik. Maji zajieteny dobre teeniky jinonarodoyce a Cesky promluvi dr. Midek z Austinu a potadatel organu, kterY si vybral thema: demokracie versus diktaturam.

"Vzali jsme hvezdy s nebe; barvu eervenou vzali jsme od mateiske zeme a oddelili ji pruhy na dilkaz, ze jsme se od zeme materske oddelili; bile pruhy maji potomstvu plipominati svobodu." — Jiii Washington o v-Yznamu barev americke narodni vlajky.

VYchova sokolska mravne zavazuje k obrane demokraeie, obrane lidskYch pra y a svobody.

Sokolski hesla nejsou plana slova — sokolski vYehova telesna i mravni neni bez aeele.

Dle prohlageni Harolda L. Ickese, tajemnika departmentu vnitra, odjede v zati tohoto roku skupina 150 a2 200 udenct do krajin yeeneho ledu na jiZnim polu, aby v Antarktice prozkoumali a yymetili lokska tvrdeho uhli, o nich.Z se ye sve zpra ye zminil cestovatel Byrdi Krajina v ohromne rozioze byla zabrana pro Spojene Staty a je bohata, na uhli a jine mineralie. \Tee bude zaviset na kongresu, jestli povoli ZadanYch $340,000 k financovani teto yYpravy.

Akce tato je podnikana z toho drivodu, .2e na tzemi tohoto noveho kontinentu si dini no,roky te2 Nemecko, Francie, Norvasko, Velka Britanie, Australie a jine narody.

Pravnik a kapitan Mel. M. Johnson, Jr., z Boston, Mass., vynalezl vojenskou poloautomatickou pueku, z ktere mo'tno vypaliti 60 ran y minute. MA zasobnik o 10 nabojich a jedenaeta, nabojnice je v hlavni. Vazi 9 1/2 libry. Je povaIovana za mnohem lepei, nab. Garlandova pueka na osm ran, kterou ma nyni americka armada. Johnsonova punka byla vyzkoueena armadou Spoj. Statti v Quantico, Va. Kongresni vYbor ji veak nedoporueil k zavedeni v armade pro nejake menk defekty, adkoli y odbornici se o ni vyslovili velice nadeene. Johnson se nyni snak prodati s yrij vynalez nektere cizi zemi.

Podle scleleni generala Lva Prchaly, kteremu v minulYch dnech podatilo se prchnouti z Prahy do Polska, obdrZel general Jan SyrovY dobte placene misto u pojiet'ovni spolednosti.

Take mnozi jini Cleni politikove Cesti, pokud nemeli svYch vlastnich podnikri nebo statkri, vyhledali si mista v soukromem podnikani.

Mnoho, dristojnikri zrueene eeskoslovenske atmady se marne ale po zamestnani shani. Do iltednich mist ye vetejne spraye a dulditYch. finanenich a prrimyslovYch podnicich jsou y tlaeovani Nerrici, jich2 platy plynou arcit' z y ekejnYch fond-CI, shromald'ovanYch deskYm lidem ve forme dani a poplatkri. Podet propueteneho deskeho fitednictva stale stoupa. Je ftejmo, 2e Nenici snaIi se co nejvice zdrtiti 41teltgenqe,

Strana 14.

vtSTN1B

/EARS /EARS se promenil v mechanika. V peelive

arsenatech, laboratotich a zbrojovkach po celem svete, bah valky pracuje s podivnYmi novS7mi stroji, jsa pevne odhodlan rorte giti tajemstvi pti gti velike valky.

Teto valky se desi celSi svet a ptesto venoval v minulem roce na jeji phpravu tamer deset miliard d.olaril.

Rozlutteni tohoto tajemstvi mate podle sudku mnoha odbornika ueiniti konec vtem valka.m a zbaviti tak svet vedneho strachu a utrpeni. Jsou snad ptehnane nadeje, kladene ye vynalez, kterST dtive slouzil pouze k rozmnoten' lady nastroja smrti, je snad pkilitne doufati, 'te tento nastroj zpilsobi znovu ptevrat v dejinach lidstva, tentokrate v filoze ochrance lidstva, tentokrate v aloze ochrance miru? Odporved' r.a tuto otazku mate dab posledni a nejstratlivejSi potomek valeeneho vozu — moderni tank.

Po cebich dvacet let od ukoneeni valky vojenske t • ady vtech zemi soustiedily svou pozornost ra toto nestvarne valeene dite. Nova vynalezy a nova zdokonaleni zvetAily znaehe jeho toinnost. Rok 1939 se stal svedkem nejvettiho zdokonaleni tohoto noveho rozhodeiho na bojiSti od te doby, co se poprve objevil na tnYch planich francouzskSrch, posetStch neseetnYmi Amami od granata.

Jeho dramaticky prichod a tajemstvi uvedly tehdy v atas ce1S7 svet. S jeho ptichodem se skoneila krvava zakopova valka. Ale lidstvo se brzy vzpamatovalo z piekvapeni a poznalo, 'te tanky nejsou nezranitelne. Byly ye skuteenosti nemotorne, pomale, plazici se na housenkovch pasech rychlosti etyt az Aesti kilometre za hodinu. Ustaviene se zastavovaly pro poruchy na, motorech. Jak kresnr cil poskytovaly neptatelskemu delosttelectvu!

Dnes se tanky pohybuji rychlosti desetkrat vetSi. Na rovne Ode poutivaji kol. Jakmile se dotknou nerovneho povrchu, jejich kola se okamtite povlekou housenkovY'rni pasy. 8edesatikilometrovou rychlosti se titi pies jamy, naspy a zakopy.

Motory u modernich tanka dosahuji dvou tisic obratek za minutia Jsou to vettinou motory Dieselovy, chlazene vzduchem a odolne vuci prachu.

Tito dernoni rychlosti mohou apine zmeniti zpasob valeeni. V roce 1918 bylo nejvettnn nebezpeeim pro tank specielni otaeive delo, jet jej mohlo fieinne zasahnouti a zneAkodniti.

Ale dneSni tanky se pohybuji tak rychle a jsou ph torn tak obratne, te je k tomu tteba jit dobreho dela a je.Ste lep'Siho delosttelce, aby je zasahl. Jak jim v torn ptipade zabraniti, aby se nedostaly at do zakopu bezmocne pechoty?

Drive net se bude moci postavit na odpor, bude rozdrcena a za,maekana do blata ye svSrch vlastnich za.kopech.

Pravi se, 'te velika zdokonaleni v tancich, obrnenYch automobilech a v gech druzich vojenskYch motorol4rch vozidel zpasobi opravdovy ptevrat ve valeeni. Dokonce ueini snad konec pritti valce jette v tomtet okamtiku, kdy zaene. Cele armady se budou pohybovati na ozubench kolech techto modernich nestviur, tenoucich se nes4rchanou rychlosti pies v'Sechny motne ptekatky, proratejici zakopy a vyhYbajici se obratne delosttelecke palbe.

Jak astr:;- met proniknou at do neptatelskeho stiredu, do hlavniho stanu a zniel jej Tim bude ovSern celit valka u konce. K tomu bude staeit nekolik dni, nejvSrk tSrdnil.

Nebudou-h vSak pies to moci dostat se tam Po semi, vzletnou proste do vzduchu. K tomu poutiji letadel so zvlagnimi Idegerni na spodku. Letadla je uchopi a zanesou tam, kam se nebudou moci dostat po zemi. Na miste je sloti, tanky vypini svilj iikol, telegrafiste vyglou nejdtive faletne zpravy, pak zniei vysilaci zatizeni, opatti si ceniV material, nasednou °pet do tankt. letadla je odnesou nazpet — a valka je skoneena.

Jencm tanky budou moci zasaditi neptiteli rozhodnou ran?. Rusove dokonce jiz dokazali, to je rdetno spustit je i padakem. Nekteti technikove tvrdi, te za, nedlouho se podati zdokonaliti tanky tak, ze budou moci letat bez pomoci letadel.

Tanky oczancl Arne Thomas M. Johnson.

V pfigti valce budou v'Sak tanky nejenom letat, riSlort i plovat. V Americe se DI podatilo sestrojiti tank, kterST pteplaval ieku Hudson u New Yorku. Take Velke. Britanie zdokonaluje sve tanky v torn smeru. Toto pozoruhodne plavidlo vati d ye a pill tuny, je asi dva metry dlouhe, asi dva metry vysoke a pies dva metry tiroke. Na silnicich mate dosahnouti rychlosti pies S'edesat kilometre za hodinu. Ma pramicovite ploche dno, ktere mu umotriuje nerutenSr pfechod do vody. Na zadi ma troub, v-ptedu kormidlo a ye vode se pohybuje rychlosti kolem deseti kilometre za hodinu proti proudu i proti vetru. Podoba se ponotenemu hrochu. Je tale ve vode mimo kulatou vitku, ye ktere je misto pro Lidice a kulometeika.

Italie se nestara tolik o tanky, jet se dovedou pohybovati ve vode, jako o tanky, jet dovedou zdolavati co nejvetSi ptekatly na souti.

Italie totit poeita s tim, te jeji valky se rozhodnou na jejich hornat)ich hranicich. Nedavne pokusy s FiatovYmi modely ukazaly, ze tyto tanky dovedou lehce zdolavati sebenerovnejti teren, lezou pies skaly a dokonce i ptes mengi propasti. Mohou se postaviti apine na hlavu, pak se °pet vratit do normalni polohy a pokradovat v jizda. Tento jejich vykon nejvice nadchl Mussoliniho. Mini° toho jsou v italske armada je gte docela male typy, dlouhe jen neco ptes metr, ktere v'Sak mohou nesti jakoukoli zbrati do kterehokoli mista.

Velik3im nadSencem pro mechanisaci vojska je i Japonsko. Japonci maji svilj zvlattni typ tanku, s nimt nyni provadeji pokusy v tizeni pomoci radiovSrch vin. Nni na nich posadky.

Jejich fidelem je pouze proniknout do neptatelskeho tabora a tam vybuchnouti. Jsou to jakesi pozemni torpeda. Aekoli Japonsko ma pouze nekolk set tankil, veteina jich je nejmodernejti konstrukce.

Tanky se staly nezbytnou scueasti vSech modernich armad. ZvlaSte Velka Britanie venovala velkou pozornost tomuto novenra valeenemu prosttedku ye spojeni s celkovou mechanisaci cele armady. Polovina britskeho delosttelectva je motorisovana. Dokonce i jizda utiva malYch automobilii pro vSTzvednou slutbu.

Vella Britanie ma 500 novSr ch tanka, ktere stteti jako oko v hlave.

Vkladaji-li Britove svou cliiveru do plovoucich tank& neeini jinak i Rusove. Rusko si koupilo sta takov3'7ch tanka a pti oslave Rudeho maje 75 techto podivnSrch obojtivelnika defilovalo na Rudern namesti v Moskva. Tato pirehlidka byla pouze easti velke ptehlidky po celem Rusku, ktere se saeastnilo v jedinem dni 2,730 tankil v'Sech tvaril a velikosti. Na Sibiu je jich pir i nejmentim jette 500 V poslednich etytech letech Rusko zv3-7Silo pbeet tankt o dobrS7ch 800%. Jejich rychlost se pramerne zpateronasobila. Rusko ma vice modelil net kterakoli jina zeme.

Francie se mute pochlubiti tim, ze ma jeden z nejvet:tich tanka na celem svete. Tato nestvara je vysoka 3 a pal metru, cliouha, ptes deset metre a Siroke. skoro tii metry. Pohani ji motor o 600 HP. Uvnitt ma sedmiapticentimetrove delo, etyti strojni putky a dvanactielerinou posadku. Francie ma 3.000 tanka, cot je vice net u kterehokoli druheho statu na celem svete.

Americke ministerstvo valky provadelo pokusy s novSimi modely a teprve nedavno doSlo k positivnim vSr sledkilm. Naeelnik generalniho ttabu gen. Douglas MacArthur pravi o nynefgi situaci v USA. "UCinili jsme vg e motile pro zdokonaleni nat'eho tanku tak, aby nem mohl vykonavati platne slutby. Milteme ze nat'e snahy se potkaly s fispechem. Podatilor se nam sestrojiti nekolik model& ktere dosahuji na silnicich rychlosti ptes 60 km za hodinu a v nerovnem terenu kolem 30 km. Toto 'zdokonaleni v rychlosti gin ruku v ruse se zyyt'ovanim spelehlivosti, nosnosti a prabojnosti teto zbrane.

Ve stfedu, dne 14. 6ervna 1939.

Americka jizda se stala oddilem mechanikii, poutivajicich modernich ocelovSTch oft. Jeji oozy se lisi od tanka v tom, to maji pouze kola bez housenkovSrch pasa. Proto nemohou opustit silnice a pustiti se ptes bojitte. Pechota ma nyni sttedni typ tankt, vystaveneho podle plant. ChristieovSTch. Pohon v nem obstarava Curtisav letadlov3i motor. Ma misto pro ctytelennou posadku, me/1M delo a nekolik kulometa. Amerika nema tanku, jet by byly schopny nest. OW, dela.

Ale neanavnY bah valky vynalezl neseetna zdokonaleni. Pro obrnene automobily zavedl zvlaStni pancetovy trup, kombinovanS T s podvozkem, k nernut jsou na perovYch htidelich ptipojena kola. U tanka se mu podatilo usnadniti tizeni tim, te je opattil zvlat'tnim vakuovYm motorem, usnadriujicim manipulovani pti brzdeni a meneni rychlosti.

Ani na posadku a jeji pohodli nezapomel. V katdem tanku jsou mechy, jet maji za Teel odstrariovati z vnittku ptilitne teplo, vSrpary a plyny. Mimo to po zavedeni zvlattnich ochrannYch pancetov3ich pasil moderni tanky jsou tem& nezranitelne. Mohou se take ap1ne skOti zrakfun neptitele, vytvatejice clonu z mnele mlhy Posadka mute hovotiti i za bitvy pomoci radiovSrch vysilacich a pkijimacich strojil, ptimontovanSrch k pkilbam.

Nekdo se vSak zepta: "Co bude miti na sobe posadka tankt? Brneni?"

Tato otazka neni tak sme gna, jak se snad zda na prvni pohled. Rada vojenskSich odbornikil se ji zabSrva, ye dne v noci a nikomu se doposud nepodatilo nalezti na ni uspokojivou odpoved'.

Proto take general MacArthur pravi: "Nazor, te nejaka, zvla'Stni zbrari apine opanuje bojitte v budoucnosti, je vyplod bujne obrazotvornosti. Lide, kteti ha,ji tyto nazory, ptehliteji meze technick3"rch zdokonaleni. Mimo to nepoeitaji s tim, to lidskY duch je zrovna tak vynalezavSr v zdokonalovani obrannSrch prosttedproti vratdicim nastrojtm, jet sam vynalezl."

Jako ptiklad milterne uvesti oktidlene kulky. Jeden Nemec totit vynalezl novS7 druh kulek, nazvanch Gerlich Halger-Ultra. Tyto noy e steely maji zvlat"tni ktidelka, utvotena tim, to do jejich platte se vytiznou dva prstence a zvednou se tolik, aby s ostatni easti kulky sviraly thel 45 stuprit. Tato ktidelka zapa daji pir esne do ryh v hlavni ruenice. Tato hlaveil ma zvlaStni tvar. Sklada se ze tti easti.

Zakladni Cast je vale:Ar ita, za ni nasleduje Cast kutelovita a celek Usti v uzkou rouru. Pokud je tato strelaa v hlavni, soustted'uje se na ni vSechna laibutna sila naboje. Soueasne vlivem zatujici se hlavne ktidelka prilehaji stale tesneji k plash kulky. Tim se zmenti odpor vzduchu za jejiho letu.

Kdyt opusti hlaveri, jeji rychlost je asi dvakrat Va g net rychlost obyeejne kulky. Take jeji artraznost je ptimetene Tyto °M• dler-le steely- jsou uainnou zbrani proti tanktm. JedinSr vojak mute jimi celY tank. Ptedsta y me si nyni valku za techto zmenenYch podminek. V rozhofeenem dvouminutovem boji, kdy tanky se tenou na zakopy, sttelci najednou poutiji onech kulek. Tyto sttely diky sve fitasne rychlosti a pruraznosti proniknou pancetovSrmi platy tanka a uvnitt vybuchnou.

Jak by se tedy mely tanky ptipravit na tuto motnost? Opattit se silnejtim brnenim? To by vSak znamenalo krok zpet po sedmnacti letech fisilovne prate o zvSdteni jejich rychlosti.

To by znamenalo odstraniti z jejich konstrukce lehkou ocel a hlinik a nahraditi je thistSrmi tetkSrmi platy. Tank byl by tetti, bylo by k nemu potteba silnej giho motoru a jeho rychlost by se znaene zmentila. Byl by tat veal a nepohyblivej'Ai. Celkem vzato, byl by to tank ze svetove valky se vt- emi nedostatky a slabinami.

Zda se, to moderni, technika se pohybuje v zaearovanem kruhu. Ukolem vedy a lidske vynalezavosti je prolomiti ten kruh. Kdo zvitezi, oktidlend kulka nebo tank s novou rychlosti a silou? To je otazka byti ci nebyti tanke, kterou se snad rorteSiti vtechny narody.

Ye stkedu, dne 14. eel:1711a 1939.

0:4141■041•1■01111111.0.0•04■ 0.111.01110.001.0■04•04•11■0■11.1•111.0•11111.0•111.0411111K11:4

DR. JAROMIRA HUETTLOVA:

GRAND-HOTEL LAZENSKi (Reportai jedne sezony) Kdyl otevtela oei, zmamend, nevetici, videla mladou tvat tak blizko sve, rty odhodlane znova libat. Poznala ho ihned, nemela v gak easu ptat se, odkud se tu objevil prdve nyni, kdy tou2ila kahlou krripeji sve horke krve po jen by utig il vir jeji v0ne. Zavkela oei a dala se libat A pak, kdy ji mel v ndruei, vzdavajici se jeho polibkrim, ozval se na chodbe zmateny hluk.

Pronikavy hlas pani Emy cosi ktieel, lama' se v zoufalem, zlostnem "Me demanty, me Sperky, me penize jsem okradena! Vyloupili mrij pokoj!"

Pani Ema byla zpola bez sebe hrrizou, nebot' milovala sve brilanty a rubiny a byla prilis obchodnici, jel bpi na svem jmeni.

Carmen Bolardova, se vyvinula z objeti mule, jeho tvat zbledla. A nahlYm instinktem inteligentni 2eny pochopila vie.

Stal pied ni, zmaten a eekal, co ueini. Otevie dvete a tekne: "Zde je zlodej! Ukryl se u mne!"

Nekoneend byla minuta, kdy vothala. Jeho pohled vpijel se do jeji tvate, jeho ruce laskaly mechanicky jeji chladne prsty.

"Vy?" za'Septala koneene.

"Jd!" "Po prve?"

"Z povoldni . !"

Bylo zbyteeno lhat pied ni, uhodla stejne v gecko. Usmdla se, okouzlena dobrodru2stvim.

Vide, ze vyhrdl a zvratil jeji hlavu mekkYm pohybem, 0 videl jen pooteftene rty, zvlhle jeSte jeho polibky. Nabidla mu je a veil se do nich, nedbaje hroziveho hluku na chodbe, kte• rdzem oldvia Drim procitl z ticha, ohro2eneho smelYm • "Kde?" geptala mezi polibky.

Mayl rukou k balkonu. Vyprostila se a pokynula mu. 26,rovka na noenim stolku zhasla.

Rozhrnula zaelonu, za nil le2el jeho kufkik.

Posluene vyrial z neho ocelovou skiinku s pokladem pani Emy. Pod oknem pokoje Carmen Bolardove bylo huste kkovi. Pokoj byl °brazen k parku, jen byl v techto mistech jil lesem.

Vedel, ze kokist je ztracena, 2e jeho uniknuti je skoro nemo2no. Bylo mu to vSak lhostejno.

VAecky brillanty pani Emy nemely cenu jedne noci s Carmen Bolardovou.

"Zahod'te sktinku do kkovi, zitra ji najdou!"

Jeji hlas byl jako dech. Do tmy tie klesla ocelova sktinka. Cerny kuftik se zavtel a za chvili zmizel v koupelne, za vanou. Carmen Bolardoya se usmivala. To byl livot — dobrodrOstvi, kotenene laskou. A tento mladY mu2 se ji Dal ji drikaz, 2e je jeSte krasne., 2e dovede vzbudit jate va gnivou touhu.

"Chcete-li, mriZete prchnout — pod mYm oknem neni jinY pokoj, s balkonu je mono snadno se2plhat dolri . . . Je tma . . . v hotelu se jefte asi nic nevi ... " Vzpominka na auto, dekajici u nddratii, bleskla mu hlavou. Mela pravdu. V minute mohl byt dole, zmocnit se sktinky a prchnout, chrdnen tmou a zmatkem, kterY ihned nastane.

Pohledl na ni a zachytil bily stin jeji gije, zlomek Usrnevu, v nem2 byl slib nezapomenutelne noci.

Uchopil ji do ndruei a pkilehl se k jejim rtrim. Byl hazardnim hradem 2ivota a po prve se v nem vzbudila vo,'Seri.

"Neprijdu . . . ted' ne! Musts" byt moji!"

Otoeil klieem ve dvetich. Byla odhodlana chranit ho, aby byla jeho.

Na chodbe boutily zmatene hlasy keditel Kavanek tu byl, povoldn diskretne pokojskou, kterd jedind byla v pokojiku na konci chodby. Snail se ukiidniti pani Emu, kte• projevovala sve rozhoteeni piIlia mdlo vybranYmi slovy. Bylo naprosto jasno, co se stab.

OteirkenY pokoj, otevfenS7 kufr, zpfehazene

VESTNIR pradlo a sktinka nikde . . . Nekolik panri, bydlicich ye vile Jitine, kupilo se kolem pana Kavanka. Jeden z nich byl ndhodou policejni rikednik na dovolene. Ujal se systematicky pdtrani, zatim co pan Kavanek telefonoval na eetnickou stanici a 2adal energicky seznam hosti, ubytovanYch v tomto poschodi vily.

Sna.d to byl on, ktery ve'Sel prvni do prazdneho pokoje pana Franka. fteditel Kavanek nebyl vlastne ptekvapen. Jeho znalost lidi ho ani tentokrate nezklamala.

Pani Eva vypravela jiz po tteti, le se pan Leo Frank asi pied hodinou ndhle vzdalil ze salu . . . snad to bylo pril hodiny, kdo vi? Policejni ritednik chvili ptemYSlel. Leo Frank? A pak popsal s ptekvapujici ptesnosti pana Leo Franka.

"ZnamY hochaapler a podvodnik. Nedosa2itelnY dosud policii. Milovnik starSich, bohatYch dam. Dvotil se yam, milostiva, pani?"

Komisat Horak byl ritedne bezohlednY. Yedel v2ak, 2e bide razu Frankova mail svou metodu, ktere se zfidka kdy vzdaji. A tohie byla jeho prate. Dama tu byla, dvotil se ji a brillanty zmizely. Kiapalo to znamenite.

Pani Ema zrudla. Zaeinala chapat, ze byla drikladne Na chodbe stali pan rada Maleik, Petrova matka a Petr s Evou. Vraceli se prave domil z veeirku, kdy se strhl pokiik.

Policejni komisat chtel prohledat v gecky pokoje, aokoliv bylo vice nelli pravdepodobno, 2e pan Leo Frank je ji2 hodne daleko. Pracoval v2dy s autem a tech tu bylo dues dost. Pan Kavdnek, ktery myslil na vS'ecko, vzpomnel na pani Mari. Nevidel ji ji2 hezky dlouho v sale, ani doktora Rehore a trnul strachem, 2e jsou oba pogetilci v pokoji pani Maki. Protestoval tedy proti prohlidce.

"V*Sichni hoste mimo pana Franka, jsou naprosto mimo podezteni a vSlehni skoro byli jil y e svem pokoji, kdy2 se loupe2 stala Nevedel to sice tak jiste, pokusil se v gak ptece chranit pani Mati. Av'Sak komisat se nedal.

Mel utkvelou myelenku, zlodej neunikl.

V2dyt' pffila pani Erna pedle s yYch slov nedlouho po jeho odchodu ze sdlu do vily Jitiny a stala hezkou chvili v halle, takle v to dobe uniknout nemohl. Pokoje se musily otevtit a pan Kavanek trnul rizkosti. Kdy2 vaak chtel horlivY komisat vniknout ne.jdtive do pokoje Carmen Bolardove, odkud se ozval rozhorlenY a ospalY hlas zpevaeain, postavil se pan Kavanek pied dvete a energicky se panu komisaii Nekolika slovy vysvetlil, kdo je Carmen Bolardova a jakou nehoraznosti by bylo, vyrueit ji ze spanku.

"Po celou dobu nepromluvila s Frankem ani slova, kdovi, zda vribec vedela o jeho existenci! Neptipustim, aby byla doteena touto politovdni hodnou ptihodou Sena, kterou rely svet cti....!"

Slova pana Kavanka prisobila ; komisat pokreil rameny a ustoupil. Nahodou byl milovnik hudby a sly gel dnes veeer take Carmen zpivat. Byl v Bohueove teprve od yeerej,eiho veeera, poySiml si v'Sak ihned slavne zpevaeky; jej12 jmeno dobte znal. Zddla se mu skuteene absurdni clomneka, 2,e se zlodej skrYva, v jejim pokoji. Pre yel tedy ochotne ke druhYm dvetim Patra.ni bylo bezvYsledne; pted pokojem pani Mali se teditel Kavdnek pokusil po druhe zmirnit horlivost pana kon‘isate a zabranit mu vniknout do tajemstvi pani Mdti. Jeho hlas vgak zmlkl v hluku, kterY se ndhle zase ozval na schodech. Tentokrat to v gak nebyla pani Ema, kterd nyni ndpadne ztichla. Pan Kavanek spattil s hrrizou vysokou, htmotnou postavu pana doktora Havia, ktereho dnes nejmerle eekal. Zdalo se, 2e tato nebland not chystd, jeete dal gi pkekvapeni. bas vi, co napadlo pana doktora Havla, 2e v posledni chvili odtekl pozvani ke partam a rozjel se do, Bohuova!

S vele odbijela prdve prilnoc, nezvykla doba pro nav2tevu, byt' to byla i manlelka!

Advokat Havel zvedel nekolika slovy, co se stab.

"Krade2 tedy? Brilianty teto damy?" Pohledl na pani Evu, kterd zrudla zase jako prve, kdyl odhalil komisat Horak metodu pans Franka.

Strana Pan teditel Kavdnek se snaLl upoutati pozornost man2ela pani Mari. V duchu trnul a vdval °suet. Bude to vSak asi marne, nebot' pan ke,rnisak prave zzdilepal energicky na &eke zradneho pokoje.

Kde je ma zena?" Advoltat Havel nem61 zrejme o ukradene demanty .parn. Emy, jeho nahla 'tarlivost, vzbuzend hloupYmi derty jeho pratel, bourila, jeho nervy a primela ho k dneSni pozdni jizde do Bohn:soya.

V pokoji pant Medi bylo ticho. Pan Kavanek prernY,§1e1 napjate, motno, aby byli oba mladi potetilci v sale. Nev,', ril tomu sam,, nevidel je jit hodne, dlouho.

"Kde je 1Y1. 3j 'tem?"

Obyvatele vily Jiriny, kteri znali vSiclani tajamstvi. pani Havlove a mladehodoktora, zapomneli, na chvili take na krade2- a pana Franka. Zatajil dech vzru S . enim, v nemZ bylo take trochu sensaceohtivosti.

"Snad je rnilostiva ,pani jeSte v s pokusil se pan Kavanek o vYmluiv'u.

"V sale nevi! Byl jsem tam prod chvili!"

Pana komisare zajimal zavrenY pokoj; o romanku jeho obyvatelky nevedel ovSem nic.

"Mate jeSte jin9 kite, -pane reditell?" ta.zal se dychLive, jako byl jilt, 2,e pan Leo Frank scdi za temito -zavrenymi dver i a deka. odevzdane na sve zatdern.

Pckojska prinesla neochotno bile. Mela strach o pani Mari, ktera byla vady tak Stedra a mild.

Pokoj byl otevren, doktor Havel odstreil komisate, a vnikl dovnitri SvCtio zazdrilo. Pokoj byl prazdnY, nebyl tu ani Leo Frank, ani pani Mart. Reditel Kavanek si cad;; chi. At' jsou kdekoliv, jen nejsou-li zde!

"Kde je ma tem.?" opakoval tvrdohlave pan doktor Havel a zurive rozhktel, jako by vSichni tito lido byli odpovConi za vernost jeho 'teny. " prohodil pan p "Snad se Sla na rada Doktor Havel zrudnul. VSak ji ukate! Vytene ji! Table byla jeji nemoc: Zily mu nabihaiy na dele vztekera. Bylo to neukdzneny, zlostnY: a surovY mut-, kterY pozbyl nyni upine synipatii vSecn pritomnych. Veichni pall pani Mari., aby umkla z tohoto mantelshoho pekia. t:e. ma Petr tiskl bezdeity Evinu rultu. mirky, ze se Eva pani Mari rada t?eba. ji zastane, Na schodech se ozaaly tetra krolcy kleri j:12 pled chvili ptisli a ot-uhlodavali okoli vily Jiriny. A tu se stab n'eco neoeekavaneho. CetnieltY stralmistr nesl v ruce ocelovou skrinkul Pani Ema mu ji primo vylrhia z ruky. S hysterick9m vtlykern, nedba,j1c ostatnich, otevrela sktinku killkezn, kterY mela v kabelce.

A pak — onsdlela pa prizesvem tivote, klesla oprasdu bez vedomi do -ruei pana Kavanka, kterY byi na Stesti v Leto chvili blizko ni. Skrinka byla prdzdntd Dve pokojske se ujaly pant Emy, odnesly ji do pokoje ulotidy ji na lote. Ni ltdo se shanel ito lekail. a redoktor 1-Zehor!

S ` te to schazelo. in pan teditel ObeS31i sa tedy Lei , do ordinaKavanek poslal rychle - tam najse doktora Rehore. 'Dien de.

Policejni komisdr v-ysiezhl a eetnickeho stralmistra, ktera-byla take vysvetlenim celeho pripadu. Sktinka byia nalezena v hustem krovi na rniste, ltde vila Jirina hraniei s lesem. Lupie ji zrejxne vyprazdnil a pohodil ii, aby mu neptekateia na Uteku. Jiste na neho Cekal opodal vilz Se spoluvinnikem, kterYm ujeli drive jeete, netli nastal poplach! Bylo ,tedy zbyteeno obtetovati dale latety prohlidkou pokojft. betnizi zjistili je to olteMosti kradete v pokoji pani Emy, Ittera se ji2 probrala z mdloby, dostavala veal: hyeterickY zdchvat, ktery vytadoval rychie lekareite ponnoci.

Hoste se rozchazeii do sv9ch pckoja. if sale se site jeete. tanelio, 'aryvky 1-17.zladli. se nesly noci, na.lada byla stab i tam varo.'..>eria, nebot' zprdva o smele kradetl. se Ili roznesia po celyeb. laznich.

Jeete dues se rozieti. krajem Cetnici

Btrana 16. zprava o krade'L a popis srneleho lupide, kte117 prchl taktka pied ()alma tolika lidi. Pani Ema stenala a pokojska, zoufale eekala na lekakskou pomoc.

V rohu chodby stal teditel Kavanek a hledel ztrnule na dveie pokoje Carmen Bolardoye, ktery zachranil pled komisatovou prohlidkou. V duchu mu znela slova stratmistrova, jen nalezl osudnou sktinku. Pan teditel Kavanek si jedinY vzpomnel, te misto nalezu je ptimo pod balkonem pokoje Carmen Bolardoye! A nejen to, kdy stal u jejich dveti, byl by ptisahal, ze z pokoje zasiechl depot! Bylo to motne? Slavna Carmen, tena jeho snii, a Leo Frank, lupie-gentleman, dobrodruh, rytii gtesteny? A pak si vzpomnel na mekkY lesk jejich oei, na vYraz touhy, kterY nahle chapal.

Samota byla ji asi jit trYzni... Byla zvykld pit z Cie tivota a jeji tivelna, touha po lasce nezastavila .se ani pied tim, co obydejny elovek nedovedl chapat...

Slavna Carmen se bala start, chtela dokazat sama sobe, ze dovede je gte zatiehnout pogar v krvi mute, mladeho mute!

Pan Kavanek, moudrY psycholog a pozorovatel sveta, kterY v ge chapal a 'v,ge odpougtel, stal v rohu chodby a v duchu videl za zavtene dvete pokoje, v neing letiela botska Carmen v objeti dobrodruha Franka, jemut se vzdaia, ktereho chranila pied spravedlnosti, proto, ze byl Co mei einit? Mel zavolat detniky; otevtit nasilim dveie ,aby lupid byl odevzdan pkimo z named deny, klerou miloval moudrY, klidnY pan Kavanek posledni va gnivou laskou?

Jen minutu trval tento boj. Pak se pan Kavanek obratil a kraeel odtud dolt, do temneho parku. Byl jako vtidy — klidnY a dokonalY; jen v jeho tvati byl stin bolesti, nad kterou ptice Upine nezvitezil. Zapomnel i na pani Mari a doktora Rehote a to bylo nejlepgim dakazem, ze trpi...

Vila Jitina nemela vgak mit jegte klid v teto vzrugujici noci.

Pokojska, vysland panem Kavankem, vyptatrala koneene doktora Rebore a pani Maki.

Byli opravdu v ordinaci; uchYlili se tam se svou laskou, netu gice pohromu, ktera jim hrozi. Pokojska, vpadla do jejich idyly jako boute. Jednim dechem vypravela, co se ye vile Jitine stab, o kradeti, o piijezdu advokata Havia, o torn, te hledan lekat pro pani Emu a pan doktor Havel ze aeka, zle rozkacen, na svou term.

Nebylo molno nic ptedstirat. Pani Mail stela v ordinaci, bleda, v gak rozhodnuta.

"Piljdu k nemu! Bude lepe, skonei-li se to ihned!"

Doktor Rehot ji Qbj al, jako by ji chtel chranit.

"Pfijdeme!"

Sli do vily Jitiny, odhodlani bojovat o svou lasku.

Reditel Kavanek je zahledl. Stal opodal vily, skoro pod oknem Carmen Bolardova. Nechal je vg ak ptejit, ani si snad neuvedomil, co jim hrozi.

Na chodb y v prvnim poschocli pokynula pani Mati Reho•ovi.

"Jdi k pani Varikove," kekla tine, "je mi ji lito!"

A sama ve gla do pokoje, kde na ni eekal advokat Havel. Stela pied nim, bojujic se strachem, piece v gak stateend; zahrnul ji hned divokYmi nadavkami, tiadal, aby mu tekla, kde byla. kekla mu tedy vg e. Mime, skoro pokorne ho tadala, aby ji vratil svobodu, aby ji zbavil tivota, y e kterem neni St'astna.

Odpovedel ji posupnYm smichem, spilal ji a kdy necdpovidala, uhodil ji tak prudce, ie zavre,vorala. Narazila hlavou na ostrou hranu dveii, krev zbarvila jeji Advokat Havel ztrnul. Byl celkem zbabelee a ulekl sa sveho einu. Hledel na jeji bledou, sinalou tvat, na krev, jet byla jeho obtalobou. Vysttizlivel nahle ze sveho vzteku.

NeMel vg ak easu ptenVid o jeho

VESTNiK Doktor kehoi vnikl do pokoje a jedinST pohled mu ieki vge.

"Surovae!" jeho hlas se zlomil rozhoteenim.

Objal Mati a odvadel ji z pokoje, kde 801 advokat Havel jako sloup. Vedel, ze je konec.

Maki se k nemu jiz nevrati, prohral ji svou surovosti.

Vila Jitina konedne spala... V sale utichla hudba, vedirek tak slibne zadinajici a tak vzrug ujici pro nektere hosty bohu gkovske, delinitivne skondil.

Pani Ema usnula take tetkYm neklidnYm spankem. Byla nahle temna, noc, obloha se zakryla dernymi mraky. Den, ktery se zrodi z teto noci, nepozn,a slunce. Hvezdy zmizely, trna pied ranem byla pochmurna, odn'ekud temne zarachotil hrom.

Carmen Bolardova, letela v naruei Frankove a usmivala se do tmy.

Frank musil prchnout, musil opustit tuto term, ktera ho zachranila.

Naposledy se jejich rty na gly. Naposledy byla jeho. Pak slygel jeji tichY hlas: "Prchni. Lesem se dostane g na silnici...

Vedel, ie jde o jeho svobodu a piece vahal.

"Nikdy!"

Nemel pla y a prosit. Sledovala jeho pohyby, kdyg se speg ne oblekal. Za chvili stal ptipraven, s kuftikem v ruce. Carmen stanula yedie neho, zahalena v ranni gaty z rudeho hedvabi. Jeji oei byly podtrteny temnYmi stiny, usmivala se trochu znavene. Vzal ji je gte do nankai, je gte jednou zlibal jeji rty.

"Jdi!" Otevkela dveie na balkon, vy gel za ni, zmamen touto noci, ktera, se mu zdala nyni neskutednYm snem. Nemyslil na ztracenou kolist, ani na itteku mu tolik nezaletelo. Byl by se nejradeji vratil, do lo ge tepleho jeji Velem, hyl by chtel spat na jejich riadrech.

Sveti vzduch, v nemt byl jit chlad date, dYchl mu do tvate. Je gte jednou se vratil k jejim rtnm, pak seskoeil obratne s balkonu, zachytil se vetvi popinavych Mid a smeki se Neodolal a ohledl se, nedbaje nebezpeei.

Stela na balkone a kynula mu rukou. Uklonil use ji, jako nikdy jine 'tene, pak se rozbehl do lesa, temneho je gte a pineho stint. Betel prutne, adkoliv byl unaven. Probehl lesem, skoeil nizkY plot a stal na silnici. Rozhlecll se a nahle ztrnul. Spattil eerne obrysy vozu.. a tidily hlas, kterY dobie znal.

"Koneene! Rychle do vozu!"

Jeho kamarad tu eekal! Jak to bylo mogno?

Neptal se vgak mnoho, ,oblekl gedY pravenY ye voze, nasadil automobilistickou depict hiuboko do Bela a vskoeil do auta. Rozjeio se rychle gedavYm piisvitem zamraeeneho dne.

Teprve daleko za Bohu govem, kdyt byli skoro jit bezpeeni, odvatil se otazky.

"Tug il jsem neco... vratil jsem se k vile a zasle.chl jsem kiik. A spatiil jsem skiinku. kterd spadla do ktovi. Nebyl tam je gte nikdo, otevtel jsem ji, vybral perky a sktinku jsem tam nechal. Mame v gecko, neboj se! jsem, de ses ukryl v prazdnem pokoji a 'tie dekag na vhodnou chvili. Veal jsem, ptijde g na silnici lesem. Bylo =trio, ze se nedejdeme, mss v gak vidy gtesti!"

Leo Frank neodpovidal. Mel by se vlastne radovat, ze je koiist zachranena, marne vgak tie sna gil probudit v sobe tento pocit. Myslil na tenu, ktera veil, te se tentokrate vzdal lupu. Co tekne, at se dozvi? Jak si vysvetli, klenoty zmizely? Malem by byl iekl neco mrzateho vernemu priteli, kterY piece jednal tak obratne! Mleel v gak, bylo mu jen nedeho lito..

Byl by dal ochotne vgecky klenoty pani Emy za to, kdyby mohl vzbuditi u Carmen Bolardoye ilusi, ze je eestnY mut.

DOSLOV. Druheho dne pr gelo od re.na. DrobnY, gedivy degt' bugil monotonne do oken, kdy Carmen. Bolardova procitla z hlubokeho spanku.

Prvni jeji myglenka platila muti, ktereho spatibia v gem ternneho Tana, kdy g stela na balkone a stketila ntek Frcnkt y. Poznala ho ihned. Pan Kavanek to byl, stal nedaleko zradneho kiovi a musil Franka., videt, Vidal ji na

Ve stfedu, dne 14. ervna 1939. balkone a snadno si dornyslil souvislost.

Prod vgak mleel? Prod ho nezadeZel? PiemSrelela chvili a pak pochopila. Ano, tento pan Kavanek byl vzacnY mut! Chranil Franka jen pro ni, jen aby chranil ji! Gentleman a pravST mut! Zdali pak Frank unikl? Unava noci ji lev tdech. S rozkogi ulehla znova a usnula zase. Usmivala se ze sna, snad snila o multi, kteremu veera zachranila divot.

Bohugov se probouzel do vin vzru geni, ktere dlouho jegte neutuchlo. Pant Eme se rano ulevilo. Lekat ji natidil jate klid a tak le gela ye svem pokoji a ptemY glela. Jeji myglenky se vracely stale do Prahy, k dobremu mutt, kterY netu gil, na jakem scesti se ocitla jeho gena. A z techto my glenek se zrodila touha po domove, po klidnem tivote bez nebezpeenYch uskali pozdnich vagni. Pani Ema se touto lekci uzdravila. Zitra pojede dome, klidn y, rozgafna mantelka a matka. Ptizna se ke ztrate klenott, ktere snad o geli, neptizna se v gak ke svemu poblouzneni... Bylo prvni v jejim sttizlivem givote a bude rozhodne posledni!

Na nadrati stela dopoledne Eva, v trenchcoatu, v nepromokave dapce na zlatYch vinach vlast a dekala na vlak od T., kterYm mel ptijet profesor Vesely. Na testa k nadrati potkala dve auta, odjitclejici ku Praze. V jednom zahledla damy Ma gkovy. Odjitidely nadobro z Bohugova, kterY je dokonale zklamal.

Eva myslila na pani Maki, dekajic na vlak.

Piijel koneene a profesor Vesely tu byl, vatnY a odmetenY jako valy, pin strachu, aby neprozradil sve city. Byl velmi pfekvapen, kdy ho Eva vyzvala k prochazce de gtem. Co mu Eva na tato prochazce tekla a jak ptijal jeji vyznani, znstalo tajemstvim mezi nimi. Choval se rozhodne mut'ne a peal Eve v gecko gtesti, kdyt se s ni loan. Odjel jate polednim vlakem, va gnY a klidnY. Bohugov se zvolna uklidrioval. Pani Ema odjela, twit se myglenkou, ze je proti kradeti pojigtena, brzy po ni odjel pan rada Maleik s Evou a Petr se svou matkou. 6ekaly je velke starosti s vYbavou. Je gte, ze se pani Rubegova nabidla, de nahradi Eve matku.

Za nekolik dni po osudnem vedirku odjiidela take Carmen Bolardova. Pti gla se osobne rozloueit s panem' Kavankem, kterY tas1 zase nad jeji krasou; pusobila na neho stale nesmirnym dojmem. Byla sveti a nadherna, pan Kavanek vgak, bystrY pozorovatel a psycholog, tekl si v duchu, de jest to posledni rozkvet pied koncem. Snad to vedela Carmen sama, bah vi, jako mela umysly, vyzvala v gak pana Kavanka, aby z jara piijei do Vidne. V imoru, iekla a pan Kavanek se sklonil nad jeji rukou: "Piijdu!" kekl proste a Carmen vedela, de pit de.

Pak se 'alio v Bohu gove do konce sezony hrozne fadne. Vg ichni zajimavi lido byli prye a pan Kavanek poeital jen dny, jet ho daily od chvile, kdy se lazne zavfou. Hotel byl site otevten po cely rok, mimo sezonu staeil vgak vrchni dianik. kterY pana Kavanka nepotteboval. Velmi 'Oast° se nyni zastavoval v feditel3ve kancelati listono g. Pkindel panu Kavankovi listy z Alp, z Tyrol a dokonce z natek, v posledni dobe pak z Vidne, s pozdravem, psanYm drobnYm tenskYm pismem a s podpisem: Carmen. Ukladal je ye svem byte do zvlag tni zasuvky sveho psaciho stolu a velmi 'east° je prohli gel. Podital pak vtdy jak je daleko do nnora a ptemY glel, kde letos ztrapodzim a zimu. A rozhodl se pro Bratislavu a Videri, zatim incognito, dokud nebude nnor.

Bylo zadatkem imora, kdyt se setkal pan Kavanek na nadrati v Bratislava s intenYrem Rokosem, kterY byl letos take v Bohu gove a proLl tam onu vzru gujici noc. Byl tam ostatne jig nekolikrat a znal keditelovu zalibu o zajimavych lidech.

"Nude, vite o leto gnich zajimavYch hostech. pane iediteli?" zeptal se rozmarne. fteditel Kavanek se usmal: "Vim dosti, jen poslouchejte! Tedy: pani Mari Havlova je jit mesic pani doktorovou Rehorovou. Jsou ohromne at'astni, v late budou zase v Bohu gove. Eva Maleikova ma za tYden svatbu s Petrem RubeSem, liana Ma gkova, otelela proradnehO 1C4(Pg1M-.0v6 ,n i, na strarie 17.)

VESTNIK

Ve stiedu, dne 14. dervna 1939,

Financvni zpriva tieetnika Hlavniho PREHLED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC KVETEN 1939. fad Den Za D. O. Na tiunr. H. ft.

1. 28. duben .40 199.48 9.00 2. 15. kveten 15.46 .30 3. 17. duben 41.57 9.85 4. 21. duben 14.55 279.98 21.75 5. 21. kveten 7.00 3.13 4.05 6. 23. kveten .60 75.56 2.70 7. 18. kveten 2.46 152.41 6.45 8. 24. duben .80 75.82 1.95 9. 23. kveten 3.46 243.28 15.30 10. 21. duben 1.80 183.80 38.50 11. 15. kveten .80 41.99 1.05 12. 16. duben .15 30.65 13. 21. kveten 1.00 113.03 6.60 14. 15. dub., kvet.

82.47 2.70 lo. 24. kveten 2.98 172.62 12.4516. 23. kveten 68.19 4.35 17. 6. 2 dleny 36.75 17. 17. kveten 12.05 543.14 20.70 18. 23. kveten .50 12.05 .30 19. 8. cert. .25 19. 26. duben 86.16 2.25 20. 1. btezen 4.00 267.86 15.30 20. 26.. duben 4.00 428.28 100.55 21. 8. kveten 2.57 40.89 2.55 22. 16. kveten 38.30 23. 17. duben 4.82 158.70 .78 24. 13. cert. .25 24. 25. duben 22.45 595.28 44.45 25. 18. duben 23.83 365.86 24.75 26. 19. duben 40.30 2.70 27. 21. duben 5.85 83.64 4.95 28. 7. btezen 25.20 419.17 101.85 28. 26. duben 24.80 527.05 30.60 29. 21. duben 17.86 171.04 24.75 30. 11. duben .80 72.14 26.35 31. 23. duben 85.76 1.95 32. 18. duben .60 34.04 2.55 34. 16. kveten 28.02 12.10 35. 23. duben 2.76 110.74 8.50 37. 20. kveten .40 22.64 3.00 39. 23. duben 7.60 9.45 142.93 40. 24. kveten 321.31 6.04 22.65 41. 20. duben 103.04 2.25 43. 29. btez., dub.

59.11 9.75 44. 25. duben 2.67 64.78 3.15 45. 18. btez., dub., 220 250.38 54.15 47. 8. 2 oleny 26.00 3.75 8.64 47. 24. duben 351.25 23.27 251.49 48. 21. duben 20.30 12.75 49. 24. duben 2.40 102.16 9.00 1.60 50. 20. kveten 58.38 1.95 51. 18. duben 1.00 66.76 6.00 52. 23. btezen 2.57 69.05 23.85 53. 19. kvet. a2 der'c 26.40 2.50 68.70 55. 19. kveten 1.90 2.70 57. 11. duben .50 45.81 2.10 64.62 58. 25. kveten 4.05 62. 1. btezen 1.20 46.78 5.70 144.14 b3. 22. kveten 4.60 10.05 64. 18. duben 58.15 4.50 88.97 .20 65. 16. kveten 2.95 4.13 66. 17. duben 39.65 .75 67. 21. kveten 1.57 122.52 4.80 6.25 68. 23. duben 310.25 13.50 .40 112.94 69. 16. dub., kvet., 3.30 70. 17. kveten 7.78 145.57 10.30 71. 17. kveten 1.00 56.40 1.50 1.87 84.20 72. 17. kveten 5.10 75. 25. dub. at derven -64.35 7.45 .60 49.58 76. 29. duben 1.50 77. 29. dub. kvet.

50.61 1.80 11.98 49.66 78. 12. kveten 3.45 90.54 6.00 79. 27. dub.. kvet. 11.98 80. 17. duben 69.76 3.15 2.86 81. 17. duben 137.75 10.50 82. 16. finer. btez.

16.38 4.05 85. 24. duben 1.00 106.77 4.40 4.63 89. 17. kveten 79.25 6.00 28.58 90. 19. kveten 1.05 6.00 91. 16. dub., kvet.

380.18 52.30 20.19 92. 19. duben 418.49 36.50 93. 23. btez. az kvet. 7.50 154.14 21.15 2.85 95. 22. kveten 46.82 96 21. dub.. kvet.

1.20 72.29

97.

98.

99.

101.

102.

103.

105.

109.

110.

110.

111.

112.

113.

114.

116.

117.

118.

118.

119.

121.

122.

124.

125.

126.

128.

129.

130.

132.

133.

135.

136.

137.

138.

140.

141.

142.

143.

144.

145.

146.

147.

148.

150.

152.

153.

155.

157.

157.

158.

159.

159.

160.

161.

162.

16. kveten 2.40 17. duben.

20. kveten 18. kveten 19. duben .40 16. duben .30 16. duben 22. duben 1.90 8. cert.

19. kveten 1.10 16. dub., kvet., 21. kveten 11.84 18. kveten 23. 2 eleny 18. kveten 2.40 2?. kveten 3. duben 26. kveten 28. kveten 23. kveten 1.00 19. kveten 3.62 25. kveten 24. duben .40 17. kveten 3.40 16. kveten .60 15. kveten 2.00 13. imor 3.66 18. kveten 18. duben 5.57 23. kveten 4.69 21. duben 22. kveten 1.39 16. kveten 5.28 10. kveten 1.10 19. kveten .80 8.01 21. duben 21. kveten 1.90 23. kveten 3.16 24. duben 4.20 24. kveten 9 kveten .70 2.60 21. duben 12. do pr. platici 27. bfez. dub. .40 160 18. kveten 4. kveten 5. duben 19. kveten .80 28. kveten 1.10 1. duben .20 19. kveten 2.30 23. duben 10.40 15. kveten 3.30 16. kveten

Strana 17.

73.70 61.21 23.77 38.08 33.99 61.45 29.58 45.16 56.30 51.08 157.60 9.96 35.06 52.45 24.54 35.68 35.68 6.35 72.78 45.72 27.95 49.28 80.45 27.10 41.49 118.60 13.08 177.09 89.17 23.05 9.07 68.50 17.20 50.85 205.15 48.05 15.15 70.94 108.98 22.56 153.61 10.44 61.06 22.20 64.13 18.65 78.76 7.14 66.24 48.81 59.29 35.31 40.38

43394 13.810.39

11.70 15.40 1.05 2.25 .45 .90 10.30 2.55 .25 4.80 .90 12.30 .75 2.40 .30 3.00 3.00 4.05 2.25 .75 1.20 3.60 .30 4.35 18.45 .30 10.80 10.05 .75 1.80 4.20 .90 4.20 16.50 1.65 5.70 7.10 2.85 20.10 7.60 2.70 3.00 3.70 4.20 1.50 4.50 4.50 4.05 4.80 3.60 1,233.25

PREHLED PRtJMU A VYDANI ZA MESIC KVETEN 1939.

PkiJEM: $ 13.810.39 Od tadn 3,986.37 Splatky hypotek 4,396.09 Splatky pitjeek certifikatti 4,200.00 Splatky bondu 1,818.78 Urok z hypotek 4,315.32 Urok z bona' 83.60 Urok z bondu splac. majetku ĂŠ. 72....

905.87 Urok z pujeek certif.

75.59 Splaceno za praci v pujekach 76.94 Najemne z majetku 4,045.82 Prodej bondu D. 0.

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 37,714.77 67,272.58

UHRNEM VYDANI: Na umrtni Na imirtni nedospel. dedicum Na nmrtni nedospel dedic. iirok Hypoteky Piljeky certifikatu Opravy atd. na majetku Za nfedni listiny majetku Za nfedni listiny hypotek Komiene v prodeji majetku Splaceno za praci v ptjekach Pfenos na H. R. Cestovne na fleet majetku

$104,987.35

Hotovost v bankacb.

$ 71,104.74

$ 10,617.63 457.54 216.07 11,443.28 5,820.00 34.70 31.55 2.65 50.00 109.34 5,000.00 99.85

PRIJEM NA H. A. Od. Hotovost z minuleho mesice

1,233.25 2,665.99

Celkem $ 31,899.24 VYDANI: Najemne z iffadovny 30.00 Telefon 15.10 PoStovne 57.20 Potteby a vydani v fifadovne 33.51 Potteby v ntadovne (desky na knihy 137.50 Potteby v fitadovne (odznaky 559.02 Slutne tifednikil 1,122.00 Lekatske prohlidky 190.00 Odmeny za nove eleny 715.38 Schnze 17.60 Cestovne 26.80 Oznamky 31.00 Vestnik, 6,292 odberateln 524.34 Vestnik, poStovne, .70 Express .87 Dari excise IX. statni 30.60 Elektfina 5.82 Hotovost u pokladnika 401.80 DETSKit ODBOR. Ptijem od fadil 433.94 Urok z bondu 127.50 561.44 Celkem VYDANI. 45.63 tspory 1.50 Vracene umrtni 2,000.00 Bondy, koupe 45.82 Urok z bona pri koupi 1,610.87 Hotovost 63.00 Pajeky certifikatii 29,477.08 Bondy 31,150.95 Majetek PREHLED MAJETKU. $ 985,109.42 Bondy 1,473,199.33 Hypoteky 4,720.82 Hypoteky collateralni 25.560.60 Podily 547,727.82 Pujeky certifikatii 199,092.31 Majetek 1,750.00 Sloteno na stavbu kanalu 10.00 Sloteno za meritko 71,104.74 Hotovost v bankach 31,150.95 V Det,ske odboru 401.80 U pokladnika Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,339,827.78 25,696.65

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,314,131.13 Edvard L. Marek

GRANO-HOTEL LAZESISKt DT:TM (Dokoneeni se strany 16.) pitana a je nyni kabaretni taneenici. Jsou pine na mizine a jineho" Hana nic neumi.

Pani Varikova ma nove brillianty a rubiny a vodi do spoleenosti dceru, velmi hezkou a inteligentni divku... Pan Leo Frank zmizel, pokud vim, ho dosud nechytili..."

"A Carmen Bolardova?"

"Zpiva ye Vidni!"

"Thjede zase do Bohueova?"

"Snad!" Pan Kavanek se usmal, vyskoeil pak a rychle se loueil. Vlak do Vidne odjitclel za dy e minuty a pan Kavanek ho nechtel za nic na svete zmeekat.

Byl jit imor a na poslednim listku pfipominala mu Carmen Bolardova, jeho letni slib. Netuella oveem, ze byl y e Vidni jit tolikrat za zimu, te davno ji g vi, co se zatim jen 'Septa., 2e totit se slavna Carmen chce vzdat divadelni drahy a it v soukromi.

Reditel Kavanek, moudrY psycholog a pozorovatel, chapal dobte tento Amysl slavne primadony. Vedela, kdy ma odejit, aby neodeela pozde. A svet je jiste krasnY pro term, jako je Carmen, pro velkou milenku a vyznavaoku 2ivota.

A Carmen Bolardova vedela, te jeete nyni na sklonku mladi, vlastnena rozhrani veku, kterYm i pro nejslavnejei hereeku vee konei, nalezla lasku po jake katda i.e.na touti.

Kdo2 vi, co se jeete stane, netli merle nova sezona v Grand-hotelu, v idylickYch la2nich KONEC. Bohueove!

Stream 18.

BRATIME-LI vetu vesnidanft do !nest, znaO mend to, to skoro katdY obyvatel mesta pochazi z vesnice. Otcove a &dove soudobYch megt'akii se narodili na venkove a na ge maminky a babieky podle toho vafivaly.

Tak na ptiklad za meho detstvi matka, pravidelne zchystavala k snidani polevku. (Ted' jit vati kavu, pomegtila se.) Nebyla to polevka bramborova pokatde, ale velmi dasto; av gak i bramboraeka manila svou N:1mi a chut' podle rodni doby a podle Who, so bylo v almarce. BYvala s nakrajenou zeleninou, s kapanim, vodou zadelavanYm, s krupkami, ale hlavne byla vtdy kotenena rotettenYm desnekem, zpenenou cibulkou, posypana, kaldemu zvlagt' na taliii jemne sekanou patitkou, petfteli, opencem. Na openec matka nelenila chodit za mesto. Nekdy nachazela sme gne male, ktehke houby, zvane gpieky. Vonely ptijemne a chutnaly jemne — ja, vgak si nikdy netroufala je sama trhat a vaiit bez jeji aprobace, ttebale jsem si pamatovala vgechny jejich snaky. Jindy byla bramboraeka zlep gena houbami, doma nasugenYmi. Pies to, to 13ramborova polevka oplYvala takovou rozmanitosti, piece ji vystfidavaly jine, vodove polevky. Vtdycky jsem se tajne divila, 'te je otec pojidal se stejnou chuti — ja jsem je,vgechny nenavidela, at' to byla polevka krupicova, nudlova a zejmena strouhankoval 0strouhani ye mne budilo odpor 'lady neptemotitelnY — radeji jsem nejedla.

Jinak se jidelni listek na celY tYden opakoval s pravidelnosti skoro stejnou a kattla zmena v nem mocne vzru govala fantasii. Byla jidla poondelni, Aterni, patedni, nedelni — mnohe se opakovalo, a piece jsme jedli vIdy s vYbornou chuti! Noviny i odborne knihy jsou dnes piny vgelikYch jidelniekii a ptedpi ga, hospodyne si lamou hlavu s kombinacemi a zmenou, teoretisuji a chodi na radu k v gelijakYm udenostem — u nas se jidelnidek opakoval od ledna do prosince a myslim, to neprohadam: i v jinYch rodinach pratskYch tomu tak bylo.

Jen vzpominejte, vy, jejicht matky nebo babiely se vdaly do mesta z venkovske chalupy, ze statku, z hospody — anebo ze mlYna, jako moje maminka! Ze jste mivali v pondeli k obeclu hrach? Nu, vtdyt' jsem si to myslila! A k nemu okurku, syrove kysele zeli, gkvarky anebo v ohromujicim ptipade uzene maso? Pak byla take uzend polevka s krupkami. A nebylli to hrach, tedy doeka podobne upravena, anebo doeka, do nit byly zamichany vatene sugene gvestky. To bylo blaho! Katcla, gvestka tvotila ostrov sladkosti. Zrovna tak se upravovaly jahly, do nicht, jig vatenYch, matka nekdy ptikapla rumu, takte vonely jako svatebni hostina! Zatim co tyto lu gteniny vatila matka na sucho drobne bile fazole vatila s cibulkou, zapratovala a okyselovala. Za vYjimednYch okolnosti se s nimi vatilo veptove masa.

Jinak v tYdnu holdovalo se masu hovezimu, nebot' ono poskytovalo silnou a nezbytnou polevku, cot mi take ptipadalo jako nepochopitelnY ptedsudek dospelYch. Na polevce byla mastna, kola a dervenalute barvivo ze gafranu.

Pro gafran jsem mnohdy betela k hokyni za dva krejcary, kdy polevka byla ji g na talirich. Tu jsem se hnala s psaniakem se gpetie'kou gafranu, cela ricna, matka honem dala gafran na plotnu i s papirem, kdy se papir meal piipalovat a vonel jako cultratriv arch pod "paclemi", byl gafran jit suchY, matka jej rychie rozvalela drtadlem vatedky a vsypala do polevky jen na Spieku note — Mu, jako gafro,nu. ft eknete mi, prosim vas, kam se podel ve gkeren ten gafran? TJ nas ho dnes nikdo v kuchateni nepoutiiva, a kolik jsem od tech dob poznala raznYch zpftsobii vateni v rAznYch dilech sveta, nikdy jsem- se DI se gafranem nesetkala — leda, ano! V marsejske polevce z morskSrch tivocichu, v "bouillabaise"! Ta je gafranem at dervend a chuti mi vidy ptipomnela myth detskYch deset let.

Hovezi maso bylo tedy vytateno z polevky a rozkrajeno na kusy. Ja jsem zpravidla dostala porci, kterou nikdo nechtel. Ulehdovali mi to tim, to dodavali: "Marinka to rada". Patme mi takova, pozornost lichotila, a jsem' nikdy

VESTNIK

Co maminky vafiva Marie Majerova. neprotestovala, a take nine umleovala okolnost, to na matku samu se maso malokdy dostalo. Hovezi maso jsem otelela, zvla gte byla-li ke knedlikfim nektere, moje zamilovana, omadka, na ptiklad rajska., mledna s ktenem a s mandli "pro chut"', cibulkova, eesnekova — hnedle bych vyjmenovala cely matein °madkovY reportoar! — ale kdy byla o posviceni husa a jako piedehra hodri driibky s rYti a mne podali husi hlavu se stejne potmegilYm "Marinka hlavu rada!" tu jsem se zaeala branit, nebot' mi nic nebylo a neni protivnejgiho, ba odpornejSiho net vatena husi hlava, nenili to hlava syrova, z nit jsou ostrYm notikem vypichovany odi! Ne, od toho jsem valy s hrilzou utikala, pied tim jsem si zakrYvala tvat, a husi hlavu jsem nikdy nejedla. Potom ji vatenou matka pro ptiklad okazale obirala, pfi dernt jsem sama sobe ptipadala jako tvor hodnY zavrteni Nikdo me vtak neptesvedeil o dobroty husi hlavy.

Do omadky, at' jit jakekoli, naletel knedlik.

A tu jsme u koruny deskeho umeni kucharskeho! Knedlik mute bYt lahfidka a knedlik mute bYt trestanecka strava. Mezi temito dvema krajnostmi se pohybuje knedlik nagich vgednich drul a nedeli. Uvatit knedlik je dobrodrulstvi. Jsou ovgem ptesne fidaje, jsou vahy, jsou neklamne piedpisy — ne! Uvatit dobrY knedlik je dar od Panaboha a tadnY predpis tu neni nic platnY. Kolikrat jsem krajanfim v cizine psala recepty na eeskY knedlik, po ne'ml toutili a jeho vidinou tYrali ne gt'astne mantelky narozene z jine krve net 'Ceske!

A ony, nebohe, pies to, to se ptesne ptedpisem, nikdy svYm manteltm neptikouzlily ten kvet Ceske hrube mouky, deskeho Moutku, Ceske teple vody, Ceske housky, na kostky nakrajene — zkratka onoho eeskeho podnebi, jehot je tteba, aby se knedlik podatil.

V soukromi jsem ovgem bYvala ptesvedeena, to nikoli po knedliku touti za hranicemi vlasti pan Novak a pan Dvotak, ale po lavici, na ktere sedel, kdyt jej pojidal, po seknici, kudy se tahla vlhka, pa.ra z hrnce kde se knedlik vatil, po decline, polich, pisnich, druzich, po vlastnim zaglem mladi!

Sama se do vateni knedlikri pou gtim vtdy jako do dobrodrutstvi. Nedbam ptedpist, ale take neodmita'An novYch rad a zku genosti. Me knedliky jsou improvisace. V gechno od oka.

Je tolik obmen ve sloteni knedlikri, to by byl Mich je delat pokatde ye stejnem pomeru mouky, vajec, vody a housky! Jednou to zkusim tak, jindy onak — a dekarn na ptekvapeni. Co by byl tivot bez ptekvapeni? ("A snig si to sama," tekne etenat. — Snim!)

Brambory byly a jsou driletita, soudastka 'Ceske kuchyne — ad na ge matka jako divka ze mlYna "veilla" vic mouce net bramborrim.

Piece vgak gkulaanky, bramborove placky, bramborove knedliky, slej gky vyplriovaly poledne vgednich dna. — Stteda byla dnem Akubankt, protote jsem mela gkolu do deseti a mohla jsem hodinu tlouci mak; pozdeji se gkubanky piesunuly na jinY den, podle delky vyudovani. Mlit mak u kupce nebo u hokyne pokladala matka za hospodyriskou hanbu. Krome toho pachl ten mak ztuchlYm olejem, kterY v nedistenYch mlYncich zbyl po jinYch "partajich", a ztracel na sve vlastni olejnatosti.

V dobe salatri matka hyrila zeleni. Z pr y gechno listi — a-nichsaltremusiontv ja jsem je gte tajne chodila na zahozene filomky — z pozdej gich se lr.ladla na talite jen srdedka s kyselou smetamou. Kdyt jsem videla matku stat u plotny s Celem polepenYm zelenYmi proutly, vedela jsem hued, ae mame okurkovY salat. Slupky drtely na dele jako lepene. Pomahaly od boleni hlavy a Cistily plet'.

'V kuchyni vg ak byly take patky a svatky, byly nedele! Knedliky, zeli, veptova! izky!

Buchty! Vdolky! Livance! Kolik •tolik rajskYch sna!

Ve s•eclu, dne 14 6ervna,1p,9.

Peel vanoeky, to byla vSpravna hra se sensacemi chut'ovymi, dichovYmi, visualnimit birat rozinky, koupat rnandle, tlouci cukr s vaniikou, divat se na kynuti, pleteni, ruioveni a peeeni vanodek — to se musilo profit i se slavou kdy se vatioely povedly a "nespadly" ani se neptipalily, ale to se musilo take protrpet, kdy test° nevybehlo z pkidin *Hy za.hadnYch! A ted' ptiznam: vanoaky nepeku. Jsem uz mestem 'tak zkatend, to vatim sve obedy na plynu v 'Case od cele hodiny do rekordniho Casu deseti minut. A vanoelty jen kynout museji tii hodiny! Vanooky v gak dodnes pede a vá g ge mamin--niveprolajichpomlyzrdna ka, a pede je celY den, nebot' ma tit dcery a katcla dcera musi piece, jak kale davnY zvyk z vesnickeho mlYna, od ni dostat k vanocum vanoeku doma peeenou!

Bez to by ov gem ani me vanoce nebyly vanocemi.

Odegel elovek andelske dobroty a trpilivosti.

V MasarykovYch domovech v Krdi po dlouhe a take nemoci zemtel vzacnY 'Clo y& lekat-dobrodinec MUDr. Jakub Stransky. Tolik pravi ritedni zprava. Ale kolik lidi nad ni zesmutni a zavzpomina. Delnici z va,penky v Hlubodepich, a z okolnich tovaren, many, kterYm pan doktor zachranil syny nebo dcery, nuzni, kterYm pomohl. Vzpomenou zejmena sportovci a z nich ptedevgim dorost. Doktor StranskY byl mug; kterY si opravdu zaslouti, aby jeho ptiklad byl vyzdviten. Snatil se ye svern okoli hojit katdou bolest i kdyt to zrovna nebyla nemoc. A zatim sam potteboval ptilotit obvaz na bolava, mista, protote osud nebyl k nemu nikdy piing milostivy. Dr. Jakub StranskY se po dokondeni studii a praksi na klinice MUDra Maixnera usadil jako lekat v Hlubodepich a otenil se. Po kratke dobe gtesti se mu tetce roznemohla Lena. Byla upoutana skoro 10 let na kdyt ptestala jednu z prvnich mozkovYch chtipek u nas. Kdo zna tivot pokladenskeho lekate s nejmene sto ordinacemi, s dvaceti as triceti no,v gtevami denne, ten pochopi, kolik Lasky, obetavosti a trpelivosti je zapottebi, aby lekat byl vtdy vlidnY, aby umel v ge pochopit, kdy sam ma ranene srdce nemoci teny, ktere dal svou lasku. HlubodepskY lekat-lidumil vgak potladil bolest vlastni a gel vzdor lekatske odpovednosti a svedomitosti — pomahat a fait srdce . cizi. A pit torn vgem ulna najit Cas k praci pro budovani sportu a jeho organisaci, z nicht vetginu zakladal sam a pomahat je sousttedit ye Vgesportovnim vYboru. Ve sportu vide prosttedek k upevneni narodniho zdravi.

Proto s takovou laskou se venoval dorostu. V roce 1932 byl stiten zo,chvatem mrtvice a ochrnut na pravou stranu tela. Letel trpelive dva roky na klinice prof. Hynka. Ale jen pookill a mohl se trochu pohybovat, tadal, aby byl delen do MasarykovYch domovri v Krei. ChM, i tu pomahat jako lake. Ale ne glo to. Prava'ruka byla ptilig slabs a zrak obsahl pouze jednu polovinu zorneho pole. S neristupnosti a-Tytrvalosti sobe vlastni, cvieil se doktor StranskY v kresleni a malovani rriznYch ornament — cviell se i v psani a kdy ruka koneene zesilila, zadal si psat denik. ZUstalo po nem nekolik se gijako pamatka na nezdolnou vuli. Chodil s lekati na prohlidku a snail se pomahat svYmi bohatYmi zkugenostmi lekate chudYch lidi. — Prave v dobe, kdy v kreskYch domovech rozkvetly stromy a obalily se belostnYmi ktidly kvett, ode gel, kam pattil celYm svYm tivotem.

Mezi andely. gtechovicki piehrada bude dostavena v r. 1941.

Stavba gtechovicke ptehrady bude letos pine rozvinuta, aby mohla bYti co nejdtive dana do provozu elektrarna, o nit se poeita, ie v roce 1941 bude v Cinnosti, a spoledne s vranskou elektrarnou se stane hlavni zasobovatelkou Prahy. Stavba gtechovicke ptehrady znamena, praci pro 1,200 delnikt po clobu 3 rokri ptimo na stavbe, a ptiblithe stejneho mnotstvi delnikri, zarnestnanYch vyrobou a dodavkami potrebnYch hmot. Odkopanou zemi- a vylamanYmi skalami by se dalo zavezti cele Vacla yske inaMnotstvi cementri, mesti at po strechy spottebovaneho na stay)* by naphrilci dy e' tady vagonfr, sa,hajiciCh z Wilsonova nadrati do Davie,

Provol5ni k nagi Ceske vefejnosti Oeskoslovenska, Narodni Rada 26,nas o zaslani adres osmi (8) zastupcfi, kteti dle stanov Nar. Rady maji tvokit nat TexaskY oblastni vSrbor. Mame v Nar. Rade takove zastoupeni jako ma Narodni Sdruieni, Svaz 6eskSr eh Katolika a Slovenske sloiky — pracujeme tedy v Texas samostatne jako amerieti obbane o svobodu a demokracii flak stare vlasti ovSem v souhlasu s programem Narodni Rady.

Techto osm zastupct nemame dosud zvolenYch. Za tim neelem tedy a pak na schvaleni stanov (jak jste jejich navrh na jinem miste listu eetli), jako i pro navrhy a debatu pro dobro idealu svobody SVOLAVAM schuzi vtech zastupca (po pkipade pfedsedii) stavajicich odbodek Sdru,eni A. C. v Texas na dye hodiny po poledni do sine SPJST. v East Bernard dne 25. dervna (v nedeli).

Radi bychom take znali adresaf odboeek a poeet zapsaneho elen.stva.

Strum 1g.

yiSTNIIK

Ve sttedu, dne 14. eervna 1939.

Do teto schfize volam ten pally pkedsedy celostatnich Jednot, (natich to mistopkedsedf) jako jsou: SPJST., KJT., KJZT., KD., RVOS., SVPS., obe Zupy Sokolske jinni i HostYn, Svaz OeskYch Katolikti, SdrOeni Racionalistii, eesko Morayske Bratry, Ceske Am. Spolky, jako dale pany redaktory natich deskych texaskYch novin, Ceske duchovenstvo, uditelstvo, lekake a jine pfedaky, jako pana konsula Dr. Holluba, Dra. Mieka a vtechny nate lidi dobre yule, ktere bezpravi a poroba nag vlasti boll a kteki chteji spolupracovat s nami.

REV. JOS. C. KUNC, mistoptedseda SdruZeni Americkych 6echoslovakii. v Texas.

(24-25)

Mista uhoru na Vltaye.

Prvni rybakskST kiub v Praze pro vadi u Karlova mostu pokusne chytani that do vrti. Jde pkedevtim' o to, aby se zjistilo v praiske vode misto, kde se zdrtuji veld fthoki. dosud bylo vyloveni vrti uskuteeneno desetkrat, ale filovky nejsou valne. Od pondelka minuleho tSrdne bylo do vrti chyceno 15 fihoffi, z nichI nejvetti valil 1 kilogram 80 dekagrama. ostatni byli menk. Prvni rybatskY klub klade denne dvacet vrgi, 14cly etyti vrge jsou svazane v jeden celek. Za tim bylo ye V1tave zjigteno bezpeene jedno misto, kde se alai zdrZuji ve velkem poetu, a to nad pfehradou u Vraneho.

Mistr- tarokit: za ttieet let prvni prohrana, partie.

V 2irovnici ma tovarnu Augustin Kubelle, kterY hraje dokonale taroky. Hrat taroky tkicet let a ani jednou neprohrat ani pet haleru, k tomu je tkeba umeni a take ttesti.

Kubelle skuteene nikdy neprohral.

'Teprve v techto dnech se mu karta obratila na ruby a po prve za tiicet let prohral v petihalekovYch tarokach 37 K. )0( Kandy je sysjm vlastnim ptedkem a kaklY svYm vlastnim dedicem. olovek si tvoti svou vlastni budoucnost a dedi vlastni minulost.

Neale o 3:00 hod. odpoledne, 18. eervna 1939 LIVE STOCK ARENA

SOKOLSTVA

2UPY JIZNI,

A. 0. S,

SLAVNOSTNI VEIZEJNE CVItENi

Do Caldwell a okoli!

POrtAD:

Jest nam potetenim oznamiti, ze popularni krajan

KONCERTNI HUDBA Defile Sokolstva a spolkft.

Hymny.

Pros/ovy: Zastupce inesta Dallas, oeskoslovenske republiky a Sokolstva.

Wm. Strilnek byl ustanoven keditelem zapadni odboely zname

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Green and Boerderr Co. V CALDWELL, TEX.

Nati krajane jsou timto zvani k navtteve tohoto obchodu a pan Strfinek bude velmi poWen s kattim si pohovotit resp. mu posloaiti.

Cvieeni ilactva.

8estnactka Cvieeni Boy Scouts.

Cvideni drOstev na natadi Rfanosti Cvideni na natacli Serm Spoleena prostna Pochod

Muk 2eny a muk Hosi z Y. M. C. A. Vzorne drutstvo Zupy 2eny a mull Y. M. C. A. Zeny a muk Hudba

Hudbu kidi J. Kebrk

VeCer: 8:00 Club Lido, 835 Exposition (PROTI HLAVNIMU VCHODU VISTAVI8TE)

ikad Texaski (Mice ISLO 13

V

Dime Box, Tex.

SOKOLSKA

VESELICE

potada nasledujici

Taneei ni Zabavy v sobotu 17. C'erv.

- Pki hudb8

10:00 Nastup vitezu sletovSrch zavod0 tr: pioslim nadelinka Zupy.

Hudba: Sid Poklaibiik;

GEO. MOODY, Texai.

BARBECUE v titert, 11. Zervence Pti hudbe Dime Box High School kapely VEOER J. R. BACA.

VSTUPNE: 50 CR/41TC.T OSOR/L.

Tanec lieWPE

Osveieni

Zakusky

Eta,oimffiztggaztgiggimmemtgar*Mk

yitsTritz

Strana 20.

HERKULOVY SLOUPY — GIBRALTAR. Gibraltar byl znam jit Fenidayalm, kteti sem kladli konec sveta a ze gkoly si pamatujeme baji o Herkulovi. kterY na sve dobrodrutne ceste oznadil tento konec sveta dvema skalami, zvanYmi je gte v VIII. stoleti po Kr. "Sloupy HerkulovYmi".

A prave v tomto stoleti zabina jejich dejinny vYznam. Roku 711 phstall pod severnim HerkulovYm sloupem Maurove, vedeni pohlavary Tarikem a Abu Zarem. Za boje, kterY se o horu rozvinul, porazil Tarik jeji obrance a uznal ji za nejvhoddnej gi pro vybudovani nedobytne pevnosti. Po svem zakladateli byla pevnost i se skalou a blizkYm okolim nazvana Dtebel al Tarik, t. j.

Skala Tarikova a z toho vzniklo zkomolenim dnegniho jmeno britskeho operneho bodu.

Skuteene Dtebel al Tarik byl pevnosti nedobytnou po celYch 600 let.

Odtud podnikali Maurove najezdy po mori i po souk na cely PyrenejskY poloostrov, az si jej v pomerne kratke dobe dtyt let podmanil temek Teprve r. 1310 podnikl Ferdinand IV. tateni proti Granade, v krvave bitve u Almerie Maury porazil a tell° roku dobyl Qibraltaru. Gibraltar Eastal gpanelskY a byl podle tehdejkho valednickeho umeni pfebudovan a stale zdokonalovan, take po etyki sta let se nikdo neopovatoval plesvedeiti se, je-li skutedne tak stragnou pevnosti, jak se o nem tvrdi.

At na sklonku francouzskeho panstvi nad 8panelskem se na scene objevili Anglicans. Farncie a Anglie byly tehdy neustalYmi soupeti o nadvladu na doceany a na gpanelske pude se najednou testy jejich zajmU. Tak podporovali Anglidane i v letech 1704 — 1707 svYm valeenYm tatenim ve 2panelsku proti Bourborram vlastniho napadnika na gpanelskY thin, Karla III. Admiral Rooke a princ Jiri DarmstadtskY dobyli odvatne Gibraltaru. av gak neobsadili jej

UOTE OKY...

Nesnesitelneho svedeni a letnich vyraiek fiejte po ruce

SEVEROVO

ESKO

neprekonatelnou mast, vyzkouAenou tisici trpicimi temet po 60 let! Kupte si tabu (cena 50c) DNES a niejte ji stale pti ruce. Uaetti y am utrpeni i vSrlohy. V lekarnach aneb primo od:

Ve st!tedu, tine 14. eervna 1939.

Zeptala se maminka Jenidka a jmenem Karla III., jako krale 'apaCo piji?

Matenky: nelskehe, nSibrt jmenem Anglie a Eden: "Ptiteli, copak ted', kdyi "Prodpak tu sedite tak tine deti?" tim ucinili podatek sve nadvlady Odvetil Jenidek: nad Sttedozemnim mokem. Vgchny e tak chladno, pijete po vedeti?"

Beden: "Caj s rumem!"

"Tatinek usnul." pokusy spojenYch vojsk gpanelskoEden: "A chutne. varn to jests, "To jste hodne, ie se chovate tak francouzskYch o nove dobyti Gibtige, aby se neprobudil." raltaru ztroskotaly jednak v na- ;ed', na Ate?" Beden: "VYborne. Moje iena pi"My dekame, at mu cigaro dohoti motni ibtve u Malagy, jednak pok prstfn." fatkou mar gala Tesse na souk. Za le totii Caj a ja ruin." rok dobyli Anlidane i ostrova Minorcy, kterY zustal v jejich moci :1 do r. 1756, kdy o nej prisli ve valce • Pobavi, rozradostni a zaujme s Francii. vas novY, dobrY, deskY film Tehot roku stala proti sobe anglicka a francouzska vojska na druhe strane oceanu, v Kanade, kde nebylo valedne gtesti na strane Francouzu. Kanada pte gla do rukou Anglidana a adkoliv Anglidane .„: vratili pti mirovem jednani nektere Rortomily rominek ze stuztracene kolonie Francii, Minorcu dentskYch dob, nejkrasnejaiho si opet obsadili. livota a berstarostneho mladi.

Koneene se zdalo, ie anglicka svetovlada a hlavne nadvlada ve StteV hlavnich filohach Hana Vitova, dozemnim mori bude zlomena, kdy Vera Ferbasova, Jaroslav Marseveroamericke kolonie se vzboutivan, Theo. Pieta a jini. Ukazuje ly a prohlasily se za samostatne stav deskYch osadach Jos. Vagut, ty. I tehdy hraly Gibraltar a Mizastupce Praga Film Co. z Chinorca svou roli. 8panele a Francouzi opet v jednom giku procaga. ti Anglii a ve Sttedozemnim moti se rozpoutaly nejfet gi bitvy v dejinach obou anglickYch drta y. MiYOAKUM — ve Ctvrtek 15. eervna, 0'3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer. norca padla do rukou 8panelt 5. dnora 1782, ale Gibraltar, hoden HALLETTSVILLE — v patek 16. Cervna, o 3 odpol., o 7 a o 9 hodinich veeer. sveho jmena nedobytne pevnosti, se pod velenim Jikiho Elliota vytrvale WHARTON v patek 30. Cervna, zaeatek v 6:30 hod. veeer.

Spanele ptipravovali tz t o k na ROGERS — v nedeli 18. Cervna, o 3 hod. odpol. a o 8 hod. weer.

Gibraltar pine tki roky. Za tu dobu posunuli sve 'Sande ai tesne k upati FLORESVILLE — v pondeli 19. Cervna, o 8 hodinich veZer. hory a konedne r. 1782 oblehlo 52,000 mutti pevnost, majici pouhYch FLATONIA — v ilterY 20. Cervna, 0 8 rodimach veeer.

7.000 obhajcii. Soudasne zahajilo WEST — ve stiedu 21. Cervna, o 2:30 odpol., 0 7 a o 9 hod. weer. palbu 170 tetkYch del a 46 tadovYch lodi. K teto ohromne ptesile ENNIS — ye etvrtek 22. Cervna, o 3:30, f:15, 7:00 a o 8:45 veeer.

8panele ptipraveno jests deset velkYch pramu, laohate vyzbrojenYch dely, ktere mely zahajit ittok 13. zati. Avgak jegte dtive, net k rozhodujicimu Atoku doglo, Podatilo se Anglidaniim devet pramti zapalit a desatY ukotistit. Brzy na to ptichvaza viechny nam tak mile projevy piateLstvi a uznani jicht se nam taly jim na pomoc i tivly. Zbesila boute roz,ehnala gpanelske lodi a dostalo pH prileiitosti piesidleni do nagich novych iltednich mistnosti v Anglidantm se tak podatilo dopra- budove KELLER, 1301 Capitol avenue, osobne pisemne a blahoptanimi vit do pevnosti nove zasoby. Tim uvciejneriYmi v tomto lists minuleho tYdne. Byli jsme ternito projevy zmizela jakakoliv nadeje na roz- nag ich pratel a podilnikii velmi poteleni. hodnY uspech proti Gibraltaru a Vite, ze DOBA 2Ni jii nastala? Na mnohYch mistech vinici se lany Anglidanum bylo mono uzavtit dezlate zbarveneho obili jsou jiz sklizeny a neb se sklizi. Za nedlouho poene stnY mir. Anglie uznala nezavislost doba zne Ci sberu-na gi kralovny Jihu, baviny, jei se podne brzo odivati ttinacti severoamerickYch state, odye svilj beloskvouci has od jednoho konce na geho velikeho Texasu ku stoupila nektere kolonie Francii a druhemu.

IAny obili, kukutice, baviny a jinYch rolnickSich plodin budou Minorcu 8panelsku, ale Gibraltar splaceti svou arodou pill a namahu si ponechala.

Dnes je gibraltarske, skala proVite, ze se bliii i DOBA 2Ni pro podilniky krajanskeho astavu vrt anaveskrze tunely a jeskynemi LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION, vyplynuvgi jim z jejich jako ohromne mraveni gte. Vgechna u nas ulotenYch aspor? Tato ieri, odmena jejich pile a getrnosti a moudskladigte stteliva, vYzbroje, potra- reho, proziraveho uloieni fispor u nas byla vidy jistou, nikdy je nezklayin a pohonnYch latek se odsteho- mala po celou dobu temet tiinactilete piisobnosti na geho fistavu Tato vala do nitra skaly. A jeji svahy se dvoji ieil do roka, ptichazejici pravidelne kaideho pul roku, vzegla ze jeti dely. Civilniho obyvatelstva je sime aspor jako dividendovY zisk nastane opet dnem 1. cervence. v Gibraltaru velmi mai°. Jeho poNess krajansky ustav, Liberty Loan and Building Association, — det je fikedne omezen. protote neni pro nej mista. Gibraltarska ska- Prvni eeskoslovenske piijeovni a stavebni druistvo v Texasu, je tott nejla vystupuje tem& z more ptikke firodnejei proti, ye ktere sime uspor ptinese vidy jistou ten., jak je znavzhilru a jen na vYchodni strane mo nagim podilnikfun. Mite se gal! vytvotil mirneiti svah Katalanskou Hodlate-li se podileti na pti gti ini pololetne vzegleho a vyplacenezatoku s nepatrnYm prostranstvim ho zisku, podnete ukladati sve fispory u nas nyni, bude to dobra a Asti pro stavbu budov. Ale i ty stoji misty tesne nad mokem. Zato jako o- iefi! chrannY pkistav a zakladna pro valeen& lodi je Gibraltar idealni a snad jen temek nemotne zasobovaLOING ASSOCIAtos.:4 ni po sougi i po mori v ptipade ky ptimelo Anglii k vyjednavani se Prvni Sy 8panelskem o vYmenu Gibraltaru teskoslovenske za protilehlou Ceutu na africkem a Stavebni Druistvo v Texasu pobteti. Do jednani v gak ptigla 'SpaKeller Bldg., 1301 Capitol Ave., nelska obeanska valka a dnes ut se HOUSTON, TEXAS o vSimene sotva des mluvit.

a

Sextank

DEKUJEME SRDECNE

V e stredu, dne 14. dervna 1939.

RtjtENA MORAVKOVA:

Ze vgech nejkrisnejg ROM AN Viktor poznal, ze prohloupil, nechav se unesti hnevem, ale ye sve vrozene lehkomyslnosti si z toho nedelal velkou hlavu. Nejak bylo, nejak bude. 0 svou tenu si deal nejmengi starost.

Ale jen tak odtud piece jen neprijde. Vec je prohrana, a Ivan pozna, ze snim nesmi zachazeti jen tak heztrestne jako s dvouletYm chlapcem. Kdyt neme. proti nemu jine zbrane, neodpusti si, aby Ivana neranil na mistZ nejcitlivej gim. A on je zna, dobte zna to misto, kde jeho rana neni dosud zahojena a pki sebe mengi zmince, tak jako se chveje kvet jiz pii nejjemnej gim zavanu vetru, ne, boll a pall. Bude mit alespori to zadostiudineni, ze bratrovi moraine ublitil.

S klidem, kterY se ho pojednou zmocnil, kdy vide]. bratra, ae ztratil vladu nad svou vrili a tkas1 se opravdovYm a spravedlivYm hnevem, vstal a pomalu sbiral svrij kiobouk, htl a rukavice. Kdyt byl hotov k odchodu, postavil se proti bratrovi a pravil s drsnYm iismegkem: "Mohl jsem pkedvidat, ze mne nevyhovig, nebot' vim dobte, nemate g mi dodnes odpustit a zapomenout, ae Judita miluje mne a ne tebe — filmoveho krasavce."— A s drsnYm smichem, kterY tryskal ze zkateneho'srdce, ode gel. Byl si jist, ze t'al do tiveho a byl spokojen...

Ivan se po jeho odchodu zhroutil na ki'eslo.

Nikdy by byl netugil, ae Viktor, kteremu jit ye svem srdci davno odpustil, to mu p•ebral divku, kterou netne a vroucne miloval, vysmeje se mu dnes tim nejsurovej gim zprisobem.

A to je jeho bratr! Syn u glechtileho ace, a ptedobre, drahe matky, ktera nikdy slovem ni pohledem 2adnemu neublitila. A jeji syn — nejmladgi a miladek — na kterem si nejviee dospel dnes ut tak daleko, by snad ye sve zkatenosti nezaleki se nideho — ani vratdy. Prod s jeji krasnou tvati nezdedil take jeji jemnou, krasnou povahu?

Uboha, male. Judita! Zasluhuje za svou velkou lasku takovY nevdek od neho?

Ivan se pomalu uklidrioval, prvni prudka bolest minula a on nabyl °pet pevne vfile. Vzal sveho mileho Cesara, pritiskl jeho hlavu k svkin kolenrim a hladil 'lane toho mileho tvora, kterY hledel na neho tak rozumne, jako by chapal, co jeho pana trapi.

"Vid', Cesare, my si nikdy neublitime," mluvil k nemu ptatelsky.

"Ty mrij dobrY kamarade — no, co je ti? Mag radost? Ty ulidniku! Prijdeme yen, do lesa, no to vig, ae prijdeme — Ludviku!"

"Dej ptipravit kone — hned po obede vyrazime!"

III. "Zda se, pane, ze bude pr get. Doskodim vam pro plagt'," pravil po nekolika dnech Ludvik starostlive, mezitim, co pomahal Ivanovi na kone.

"Ale co to vede, brachu, na de gt' je prilis zima. A i kdyby, myslig, ze jsem cukrova panenka a ze se rozmodim?" smal se Dane g a zapinal si teple kotene rukavice. Pak poplacal sveho kone, krasne, distokrevne zvite, po krku a dodal k nemu lichotive: "No, ut to bude, Karle, jsi nejakY netrpelivy."

Ktri . skutedne nestal ani chvilku klidne, hral v nem katdY sval a dekal netrpelive na pokyn sveho pana.

"Tak bud' zdre,v, brachu. Cesare!" zavolat Ivan vrata se otevkela a v gichni tki, Ivan, Cesar i Karel vjeli tryskem do lesa, a za chvili zmizeli Ludvlkovi z dohiedu.

Ivan s detinnou radosti poptaval svernu koni tento gilenY let a nechal se jim una get tak dlouho, dokud krifi sam nernel dost. Pro mladeho jezdce byl to neobydejnY potitek. Chladny a ostrY listopadovY vzduch bidoval jeho tvate a rozdechraval jeho huste, tmave viasy, ktere byly bez dapky.

VtST/stilE V techto chvilich ptiviral Ivan odi, a oddal se pine a cele nadhete gilene jizdy a vychutnaval ji at do konce, kdy si kith poptal oddechu.

Byl znamenitYm jezdcem jit od mladiekYch let, ale vedel dobte, to se lehkovatne vydave. motnemu nebezpeei. Nelekal se ho v gak. Byl si vedom toho, ae jedine klopYtnuti zvitete mohlo by ho stati divot, a piece si neodeptel svou nejmilejAi zabavu.

Co by se stalo, kdyby ses ted' zabil? proletlo mu pz nesalseln'ekrate hlavou. Nic! Zivot by g el dal stejnYm tempem jako dosud, co to znamend o jednoho dloveka vice di mene? A krome Ludvika, nebyl by snad nikdo, kdo by pro neho prolil opravdovou slzu bolesti.

Matka, ktere. ho milovala, zeintela; otec se svYmi starostmi, neustale zaneprazdnen — se mu odcizil; a bratti? Jeden statednY, dobrY hoch, vernY a uptimnY kamarad — zemtel na francouzske fronte a druhY? — nejvet gi jeho neptitel.

Nema teny nebo ditete, pro ktere by musil chranit svfij divot, pro ktere by se rval se smrti do poslednlch sil.

Kdy2 se tak chvili potulovali lesem, zpozoroval Ivan, to se Cesar zastavil, postavil u gi a yeBezpochyby nekdo jde„ pomyslil si Dane g a chtel psa zavolat k sobe. Neill v gak tak mohl udiniti, Cesar se vzchopil a se gtekotem betel k lesni ceste.

Ivan na neho volal, piskal, ale kdet!

Cesar se vtdy jen otodil, jako by chtel ale neboj se, nikomu neublitim, jen se prijdu zblizka podlvat — a betel dal.

Daneg se rozhlitel, nevidel v gak nikde nikoho, at konedne po dlouhe dobe se mu podatilo vypozorovat, to nekdo, nejaka tena v gatku, rych le heti, co ji nohy stab. po ceste, smerem proti nim.

A Cesar byl ut u ni. Stekal, pletl se ji do testy, veemotne se snatil ji zastavit, ale neublitil ji, o tom byl Ivan ptesvedden.

2ena pak vgecka ustra gena, rizkostlive se mu vyhybala, a ohlitela se bezradne kolem sebe, nebot' tu gila, to nablizku je jeho velitel. Bylo zfejmo, to chce, aby si psa odvolal, nebot' za jedno ji zdrtoval a za druhe zadinala mit z doratejiciho psa opravdovY strach.

Ivan ji chvili pozoroval, ale kdyt videl, Cesar si bez jeho pkisneho zakrodeni neda, pobidl kone a rychle se blitil k nim.

Jak ho pes ucitil na blizku, zakroutil radostne ocasem a betel k nemu, zvestovat mu, to nagel nekoho znameho.

2ena zatim, kdyt ji vldak opustil, dala se do behu.

Ale v temt okamtiku se Cesar zase vzchopil, rychle betel za ni a chytil ji za sukni.

Zeria slabe vyktikla.

"Cesare!" zvolal hnevive Ivan a razem se ptiblitil ze zadu k "Nebojte se ho, on vam nic neudele," , pravil k ni chlacholive.

"Ale co to vidlm? To jsi ty, Jarmilko?" zvolal ptekvapene, kdyt se k nemu tena obratila a on poznal mladidkou, sotva patnactiletou sestru sveho zahradnika.

Daneg znal dobte svrij personal za tech etrnext drift, co dlel na Doubkove a nebylo jit nikoho, s kYin by byl nevymenil nekolik vlidnYch sloe a nezeptal se ho, jak se mu ye slutbe libi.

Jarmila mela nyni na sobe dlouhY teplY kabat, na hlave gatek a vypadala z dalky a ze zadu o mnoho stargi, takte ji &lye nemohl poznat.

"Ale odkud, dite, tak utika g ? Cot nekde hail?

Vtdyt' se dela, utene g?" ptal se ji vlidne a starostlive, pozoruje jeji uhtatou tvat.

"Byla jsem u PokornYch, milostpane, a betim rychle pro bratra," odpovedela mu, sotva popadajic dechu.

"U PokornYch? Kdopak to je? A prod betie pro bratra, stalo se tam sna dneco?"

"Dedoug ek PokornYch byl dtive u vrchnosti hajnYm. Bydlel nedaleko odtud s Blankou a Frantikem. To jsou deti jeho dcery, ktere, umtela a jeji mut, take ut mrtvY, byl bratr nageho tatinka. A dedou g ek veera rano umfel," vypravela jednim dechem divka.

"Sla jsem jim to tam trochu poklidit, proto2e ona chudinka Blanka je slepa, ale musila jsem odtamtud utikat pryd. Frantik je opilY a

Strana bije neustale Blanku a kika, to ona take musi aby mel ut pokoj a dostal ty penize. Jake penize — to nevim, milostpane, ale myslim ty, co me, Blanka po svem tatinkovi.

Dostala jsem strach a betim proto honem pro nageho Vagika, aby tam gel. Vid'te pane, 2e ho pustite, aby tam mohl jit pomoci Blance. jsem ji sama nernohla ubranit, on je Frantik jako hora."

Iilas devdete se chvel zadrtovankm pladem a v jejich odichjit se objevila zradna slza.

Ivana jeji zvest nemalo pkekvapila a dojala.

"Ovgem, ae nemam nic proti tomu, Jarmilko, aby tam tvrij bratr gel. Ale zatim toho neni potkeba," pravil netne, svYm klidnYm, temet otcovskYm zprisobem, jak mluvil se v gemi svYmi zamestnanci, zvla gte se tenami.

Jarmila se na neho podivala pfekvapene. V jejich hezkYch hnedYch ()etch objevila se °tatka, ale zaroveri drivera.

"Jdi hezky klidne domri," pokradoval Ivan, "ja tam sawn zajedu a uvidim, co se de.

Nemusig mit tadnY strach. Po tehle ceste se tam pilmo dostanu?" tazal se jit ve spechu.

"Ano, ano, milostpane a zaplat' yam to Pan Brih!" volala za nim Jarmila vdeene.

Pak si osugila slzy a gla jit o mnoho klidnejgi Ivan zatim spechal, aby byl co motile, nejdtiye u chaloupky nebottika hajneho.

Teprve po ceste si uvedomil, ae je to asi onen hajnY, o kterem se mu Ludvik pied nekolika dny zmirioval, ae tije nablizku se svYmi vnoueaty. Ptedstavovai si tehdy, to to vnoudata jsou docela mlada decka a zatim jsou to jit dospeli lide, alespori hoch. A jak si poeina! Ubohe devde!

Pti myglence, ae mute bYt nekdo tak zvrhlY a ublitovat nejen moraine, ale i fysicky — tene, bytosti bezbranne a slepe — vzkypel v nem hnev a pobidl jeg te vice Karla, aby byli co mane, nejdtive na miSte a mohl ubohe slepe divce pomoci.

Byl ochoten \refit, to v ge, co mu devee povidala neni pravdou, kdyby byl jit nezaslechl z vnittka ktik. Mezitim co seskakoval s kone — ani ho neptivazal, znal Karla dobte a veal, ae se mu neztrati — sly gel piste nadavky, kt,re vychazely z mutskYch rtil a ripenlivy dive!, temek detsky hlasek, kterY prosil a volal dedu na pomoc.

Ivan se dlouho nerozpakoval. Ttesa se hnevem, vzal Cesara s sebou a ve gel do chaloupky a do prvni mistnosti, kde byly pootevteny dvete a odkud vychazel ktik. Jakmile dveke vice pooteviel, zarazil ho nejprve stra gnY, hnilobnY zapach a kdyt otevtel dokotan, naskyti se mu hnusnY obraz.

Na zemi letela divka, jegte dite, jak mohl v rychlosti postiehnout nejvy g dvanactilete, a nad ni stal, nebo lepe tedeno kymacel se, sotva se drte na nohou ye vysokem stavu opilstvi, velkY silnY vYrostek a tezal dite nemilosrdne paskem od kalhot, pies zada, pikes nohy i pies hlavu, kam se mu to dalo, bylo videt, to se nijak nerozmYgli, kam uhodit.

Devoe plakalo, prosilo a branilo se jak mohlo, ale jeho sily jit ochabovaly.

"Ja„ ti dam, ty spratku, ty mrzaku. Mysli g, to to budu tivit, jako dedek? Zhyri, darmojede!

Aspori dostanu tvoje penize. Beztoho jsou moje, rozumig ! Moje! Nedam ti je!" rval opilec a rany na title divei telo dopadaly jedna za druhou.

Ivan uhodl, te ptig el v pravY okamtik. Vice se nerozmYglel.

Vyrostek stal k nemu otoden zady, tedy ve velmi dobre posici. Ivan k dermu pkiskodil, jednou rukou ho chytil za krk, otoeil si ho k sobe a druhou uchopil svilj malt' kapesni revolver, ktery nosil neustale ph sobe nabitY pro katdy ptipad a pildrtel mu ho pied nosem.

"Chrari to Brih, odvatit se je gte k jedine rane. Tady se posad' a ani se nehni. Pes da na tebe dobrY pozor," pravil Ivan hrozive a v gi silou posadil opilce na lavici u kamen.

Ten se dival zprvu okamtite nechapave, pak kdyt si uvedomi, to se mu vlastne dini chte se vzeptit, ale revolver, kterY se mu blYskal pied alma, ho vzpamatoval. I pes, kterY proti nemu sedel s vycenenYmi zuby a v pozoru, prisobil na neho neptijemne a donutil ho, sedel a ani se nehnul.

(Pokradovani.)

22.

VESTNi&

DR. THOMAS N. OeLANEY CON1 LEKAP, Brie spravne ptipravene.

Cas die umluvy. tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. ,TE7.2'.3.

LLUB

DR. %

EDWARD PACE

o IiioC xa12Oa3 T

NONAT Lterv2:4,

Vystkih.

PANi SLA NAKUPOVAT.

Pani se rozhodla veder, 2e si pajde do mesta nakoupit razne veci.

2adala man2e1a, aby ji dal dvacet dolara.

"Okej", tekl mantel. "Okej."

Rano vy gla pani, zarici radosti, na nakupy. Zastavila'se nejdiive v obchodnim dome. U vchodu si vzpomela, to musi jit na damskou Apravnu.

Nesia s sebou mnoho veci, ktere by 16.-esLaurace Ceska byla rada odlofila, na ptiklad koMa Fivnice Sinu, de g tnik, rozeetene noviny, pe714 PRESTON AVENUE netenku. Ohli'Zela se po nejakem mi1-10USTiI)N, TEXAS Ste, kcly'Z to se ji nabidla nejaka maJos. 1r,oiiut, pani, to ji veci podrfi. Nag e pani, Telefon: Beacon 31734. ktera nemyslela prave nejrychleji, s Pra-videlna ji la a lunee radosti svolila.

NejlepM soudkove a lahvove piTeprve za chvili si uvedomila, 2e vo, rtzne druhy viva a doutniky. a y e veci dala neznamemu eloveku, relluvime 8esky. a napadlo ji, to neznarna pani s niI-.Tobcko stale na, sklade. mi uteee. Vratila se rychle, aby se Zv1e.8 4a-ri stoly pro rodtny. pcdivala — ale mala pani tam dosud stala. S ulehdenim si vzala sve *creel zpet.

"A ted', mila pani," pravila ji, "podttim ja vase veal." m :gym Tr "S radosti," odpovedela mala paeSkY Lekai a Operater ni, a odeSla. 711 Medical Arts Building Sotva zmizela, vzala na g e pani HOUSTON, TEX4S svou penetenku — a jak tag ila, byTelefon Utadovny: Preston 2553 la prazdna. Hledala tedy v pene-'2ence :vale pani a na gla dvacet doTelefon residence: Lehigh 9745 Vzala si je zpet, nechala veci male pani na zemi a ode g la. Veder se vratila domft s nakupem. sPRAvak<72 VY1CONANA "Kdes byla, proboha, celY den?" ro3.-zflEBNi SEU2BA. pta se mantel.

V hodine ;;:alu zarmouceni naiez"Nakupovat ptece!" nou Edward Pace pchtebni Ustav "Nakupovat? Jak jsi mohla nakupohotovy k sympatickemu nezbyt.tych jednotlivaSti a k povat, kdyt jsem ti rano zapomnel dat tech dvacet dolarti!" vypraveni dojeraneho polatbu.

0 Levne ceny jsou naSi zasadcu.

Pan Vrk ji v hostinci polevku a najednou vylovi vlas.

"Pane vrchni, podlvejte se, vias."

Pohi-ebni.

"Spad' tam, no," vece klidas vrch— Telefon 3606, e'en ni.

TEMPLE, TEXAS. Pan Vrk se ptemohl, portel opet nekclik ltie polevky a nahle za.val: "To je Skandal, pane vrchni — ted' jsem zase vylovil mouchu PRAVNiK. Vrchni, kterY 'Ceti noviny, °Weil Vykizuje vekere. soudni zale2itosti jen hlavou a klidne pravil: I.7tadovna: 821 Bankers lvIortgage "Hm moucha, to nic, ale kdyBuilding, pies ulici naproti Kress byste nahodou pf g el na, salamandbudove. ra, tak me zavolejte, ten mne a7,7lCIITSTON. TEXAS. korSt schazi v akvariu .

Mlada, dama pti gla ke sve babfece, obledend ve vederni Saty s hlubokyrn vystkihem.

Babieka zaeala kazat: "To je nestoudne, co by tomu tekla tve. matka, kdyby to v tech Satech videla!"

Viludka se usmala.

"Hubovala by. A petadne, protojsou to jeji gaty."

N h, 0,8

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Vakho lekarnika nebo jednatele,' ale nic jineho neberte, racieji pi g te prim° na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Aitadena, Cal )0( TAROKY: Hra tarokt, nejleng jakosti, nyni za $1.50, poAtou vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echosloVat, West, Texas. (dz.).

Jak sprivnii pfipravovat koupel?

Misto obvykleho zpiisobu napugteni horke vody nap p ed a pak upravem- na pkimetenou teplotu p hdanim studene, navrhuji lekaki aby se napted napustila studena a pak se zahtala na ptislu g nou teplotu pfidanim teple vody. Timto zgasobem se ptedejde ptili gnemu zahtati a zvlhnuti vzduchu v koupelne a tak &ova mute po koupeli vyjiti ven bez obavy, to se nachladi. ,

Divadlo v Houston Divadelni krouiek

"Hlahol

ff

sehraje

v

• nede 1, 25. c-ervna •■•,

1

v budove ry a- du Pokrok Houston é. 88, na Studewood, veselohru pod nazvem

"A v torn zamku byla

9! panna ..

Veselohra o tech jednanich, od Ad. Branalda OSOBY: Rozko g na Madla, sl. Loty Elsnerova, Hrabe Ignac Pumprnikl z Nemanic, br. Tim. KostomlatskY Polidor, jeho pravobo8ek, br. Vlad. BilY Trumbus Fria', zam. lokaj a pilvodce cizincin br. Joe Kapar Lizinka, jeho dcera, ses. Fr .01exova, ml.

Kamil Benda, uditel hudby, br. Am. Kadleeek Rada Zimostraz, jeho strYc, br. Joe Kalousek Adelaida von Womatschek, ses. F. Chudejova Egon, jeji syn, br. Henry Andinec Dej za nynejSi doby na se glem zamku hrabat z Nemanic.

ZACATEK VE 3:30 ODPOL. VSTUP: PAN 40c — DAMA 25c Hudba odpoledne i veeer: Zatopek z Baytown.

Nechte se videt v g'ichni, z blizka i z dali, a ieknete jiste, to jste se s chuti a od srdce zasmali.

Za to y am radi ZABAVNI VYBOR.

CERTIFICATE NO. 4345 COMPANY NO. 5220 THE STATE OF TEXAS

MAST.

Cleveland, 0., 11. srp. 1937.

Pil ed 6 roky matka upadla na ledu.

Lekai. pouZil X-paprsky a rekl, Ze je to velice g patne. Dal matce pilulky pro nervy, mast na potlui:ene mist() a uloZil na luZko. Ona Sinila co 16kar p • ikazal, ale one to neponnihalo.

Jeji dfivera byla v Nonat, kterou zaSala priklaclat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby u:' ,11varne cela rodina na v g ecky bolesti Nonat.

Anna Boman, 3442 E. 70 St. Na rozliene, at' suche neb otevi . ene bolesti se Nonat osved6ila, ktera bez operate vytahne di . eveno i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to ID, rt

Ve stkedu, dne 14. eervna 1939.

Oznameni vgem

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas

SLOVANSKEHO VZAJEMNE POJIH'UnCiHO SPOLKU PROTI OHNI A BOUEI (S.V.P.S.) V TEXASU!

Austin, Texas, June 1, 1939.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Na sjezdu odbYvanem v Schulenburg roku 1935 bylo usneseno, by ptiSti na'S sjezd odbYvan byl v meste Rosenberg, Texas a eas sjezdu ma bYti ureen HlavnI Utadovnou S. V. P. S.

Slavonic Mutual Fire Insurance Association Of Texas Houston, Texas.

Proto uvedomuji v gechny deny S. V. P. S., '2. e sjezd odbYvan bude ve dnech 17. a 18. dervence 1939 v Rosenberg, Texas, a proto 2a.dam, by krome delegatii, kteki maji bYti sjezdu ptitomni, tee elenstvo bude-li mu eas dovolovati poctilo sjezd svou v g tevou a ptispelo ku zdarnemu pruchodu a ukon8eni sjezdu a ptineslo do svYch osad dalSi chut' k zaslaZne praci pro spolek nag', k demu'Z pieji mnoho zdaru.

Frank Andinec, pkedseda.

has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 29, 1940.

(SEAL) Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

WALTER C. WOODWARD, Chairman of the Board.

FRANK ANOINEC, Pres., F. V. URBISH, Sec'y, Houston, Texas East Bernard, Texas. ieffi

g#A;

:=

EEmwmag5wiEi

f, a,a111

c%94

Ve stiedu, due 14. dervna 1939.

Slet 2u Zahada zmizeleho einskeho trfinu objasneria.

ZtracenY einskY trail byl opet nalezen. Jde totit o cisatskY einskY kterY byl ureen na svebovou vYstavu v New Yorku. Tento trail zmizel po ceste z Holandska do Ameriky. Byl pojitten na 3 miliony dolara, ale mel vlastne historickou nezaplatitelnou cenu. t. j. zvlattni tajni polieiste, natli jej dolate zabalenY v bedne, ktera. pine nehlidana byla uskladnena v celnici jednoho z doki . Pii vytettovani se zjistilo, tee bedna byla tam zaslana ktehrYmsi rortriitin holandskym profesorem, kterY napsal adresu do Kalifornie misto do New Yorku. Na Atesti byla i tato adresa tak tpatne napsana, te bedna byla pa vylodeni dodana do celnice, aby se teprve zjistilo, co se s ni ma u&lat.

18 Cervna Myt zlodejera.

Vytettovani japonske policie o zahadnYch kradetich na nadrati v Osace skoneilo zajimavYm vYsledkern. Pokladni oznamila policii, se ji ztraceji temet katdY den menKradete se opakovaly si i tehdy, kdy penize hlidala a nikdo podeztelY nebyl nablizku. Policie, mune patrala po tajemnem zlodeji.

Teprve onehly veeer, kdy si v uzav ene pokladne ptipravila na still nekolik bankovek a usedla k sousednimu stolu, zahledla pokladni, se na stole objevila mala myt, ktejednu bankovku odtahla do sve skrYte za skrini. Pokladni potom odtahla sktin, a rialezla tam vtechny ztracene bankovky, ovtem jit znaene ohlodane a znieene. )O( Nalez piratskeho pokla,du.

Pii bourani stareho domu've stiedu Honkonu byl nalezen start' poklad, kterY pravdepodobne pochazi od piratil. Kdyt delnici strhli jednu zed', natli vyzdenou skrYS", v nit bylo uschovano 50.000 stribrnYch dolara a tperky. Fodle starch zaznama bylo zjitteno, te v dome bydlel v r. 1850 povestnY piratskY kapitan Caldwell. Zprava vyvolala velky rozruch. VSechny domy, e kterYch kdysi Caldwell bydlil jsou nyni peelive prohledavany do posledniho koutu v nadeji, ze se snad najde jette Cast pokladu povestneho pirata. )o( Po tficeti letech se "shiedali" ye filmu.

Ptijemnou chvili zatil keznik H. Henriksen v danskom meste Randersu, kdyt si zatel do mistniho biografu na ptedsta.veni americkeho filmu "Zaza". Jit v prvnich obrazech filmu shledal s neobyeejnYm vzrutenim, ze herec, hrajici fletnistu, je jeho nezvestnY bratr Valdemar, jehot ut nevidel a ani o nem neslytel pies tiicet let. )o( Tragedie dvou norskych loth.

Lod'stvo norskych velrybata bylo letos postiteno tetikYmi ztratami.

Jit v bteznu se potopilo v prudke snehove vichtici nekolik velrybatskych lodi. Nyni dotla do Tromsee zprava ze neni jit tadna nadeje, aby obe pohketovane norske velrybatske lodi "Vikfjeld" a "Polar" jette o sobe nekdy daly vedet. Katda ma na palube 28 mutt' posadky. Posledni radiotelegrafickou zpravu podala lod' "Polar" 15. dubna, kdy oznamila, te obrovskY ledovec rozdrtii kormidlo a tace potkodil lodni bok.

StejnY osud postihl lod' "Kikfjeld".

Vtech 56 namorniku zahynulo. )0( Pravil imitator zvi!ecich hlasa ve variete: "Nyni jsem napodobil hlas zamilovaneho kosa. Ma vatene publikum jette nejaka ptani?"

Vykkikl nekdo z obecenstva: "Ted' byste mohl napodobit zamilovaneho slecle." )o( Nejmocnejti lide jsou vetejne ni. Vetejne tinny Clo & je otrok.

Svet ridi soukromSr tivot. — Disraeli.

•

Obrazy za OAST, jizdenku nebo whisky.

Kapske Mesta. — Veikou pozorncst vzbudila v hlavnim jihoafriekern meste 'zvlattni vYstava obraktere potiebni umelci nechteji prodat, nybrt vymenit za razne potteby denniho tivota. Pod katdYm obrazem je umisten ttitek s potadavky malite. Jeden tada, za sviij obraz rozhlasovY ptistroj, druhY by chtel nekolik kusa nabytku a jinY ,cpet, by se spokojil se startim zachovalYm plattem. Jeden thud' anglickY malit tada za svaj obraz

Z3 SIaeecra VITI.MENO

Trpite-li • Revmatickfrmi, neuralgickkmi bolestmi • Svedenim nebo pfilenim nohou • Ztuhrytni, bolavkmi svaly • Poitipanim hmyzem • Namoieninami a nami POUZIVEJTE

Dra. Petra Leelvf- Olej Liniment Rodin0 pomocnik v tisicich do. movech po vice net 50 rokii. Pracuje spOleene s prirodou v urychlovani pritoku bohate, Zervene krve do posti• ZeOch mist, eimi napomaha piiroze. nemu postupu hojeni. Je utigujici.

Zahfivajici. Neni lepkavfr ani mastnf. espornt.

V Kanade Dodavino Beze Cla. OMB MIMI IMO OM MIN WM NM MOM OM 41/

r I

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., Dept, D811-78A

g y g

Proelm ponete ma zku ebni lek jak ; I 0 nasteduje. poitou vy placen , za Zei 1

I

1

piiklidim $1.00 za d e pravidelni 600 1 lahve (3% once kazda ) Dra. Petra 11

Leelveho Oleje Linimentu. ❑ Prosim ponete lek na dobirku (C.O.D.). I 0.16 IOW IMP NM *11•1111 MN us ow we a Um WM

y

Dar Texas

lodni jizdenku; do Anglie. Nekolik °brazil nabizi autoki pouze za lahe kotalky nebo whisky. lot Je zajimave, jak se diva na tenu Francouz a jak Anglican. Francouz v ni vidi ptirozenou kamaradku. Anglican — vidi-li vabec — ji radeji postavi na pedestal jako nee°, co se musi zbottiovat. A, jak vime, pedestaly bYvaji studene a tahne na nich — Anglidane jsou nejleptimi basniky na svete. Pisi ody na tenske rty a ptipodobnuji tenskY fismev ke kvetu. Praktietejti Francouz svou divku radeji polibi a pone ji skuteene kvety. — Daily Express, LondYn.

y

1111111111'

!

I 111111

cestujte rychle a prijemne na naiich oblibery

BREMEN • EUROPACOLUMBUS NEW YORK • HAMBURG, HANSA • DEUTSCHLAND

IFonniiieme TSiborne zelezni6ni spojeni z Brent nebo Hemburku.

V giM pri obstartiviini nivitevnich a vy-

y

lailV

S

V IS T NIS

stehovaleckich vis pro Vaie evropske pilibuzne.

SNIZENE OKRUZNI GCEANSKE SAZBY v Turisticke a Tteti aide' k dostani pro letni a podzimni plavby do neb 2 Evropy. Doba pobytu omezena na etyti tYdny Informace u vaieho mistniho agenta nebo Houston, Texas.

510 Cotton Exchange Bldg.,

HPI

R G

HAMBURG-AMERICAN NORTH GERMAN LLOT

I 11111111h..

I

Pokrok !bus OZNAMUJE pol'ad spole6ensk*ch zabav, teticich se velptizni nateho lidu 1 e'etnS ch ptate1 tddoveho aenst a. VzornS pota.dek, peeliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

y

7

T

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

VE STREDU, 14. t ERVNA. — Blums.

V NEDELI, 25. t ERVNA. — Zatopek z Baytown — A odpoledne divadlo pod nazvem "V torn zamku byla panna", zaeatek e 3:30.

y

VE STEEDU, 28. EIWNA — Houston Czech.

VSTUPNE: PANI 40c

DAMP 25c PORADATELE.

?W.:4'44A

k .ozaamovini

ralfr Oznamovater.

Pravidla V Malem Oznamovateli itetujeme cen.ty za slovo za ka2de uvefejneni. Nejmen i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e Oznamku napitte na zvla tnini listku a k objedna.vce ptislu ny obnos bud' po8tovni poukazkou (Money Order) nebo y e znamkach (stamps). osobni eek, pildejte 5c na jeho vfimenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nak znaekou, totujeme za oznamky "Na prodej", "slutby a prace" a podobne 25c zvligt' za znaeku a na pottovne, aby do: le dopisy mohiy bYti limed odesilany.

Pii oznarnkach "Nabidnuti k sflatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna i doplatek za znaeku a poitOvne 50 centu.

Doplatek za zziadku budi§.. pfilolen k obnosu, kter-Sr posilate za oznamku.

g

g

g

g

g

!

,

r' MAK eistY, bez pisku, 4 libry za $1.00, po tou vyplacene. Mrs. P. Neshyba, Pleasanton, Texas.

(24-26-28-p)

g

,

acr Inteligentni svobodnY mladik ptal by se seznamiti s divkou od 18 do 23 rokii starou, inteligentni farmatkou, pracovitou. Pi te na "Inteligentni mladik", % eechoslovak, (24p) West, Texas.

g

SvobodnY mladik ptal by se seznamiti s divkou od 18 do 22 let stall. Ptednost se de, farmakce, ktera si hledi prace a je dobreho srdce. ePi te na: "TichY mladik", (24p) choslo ak, West, Tex.

g

,

y

mier Hledame mladika neb divku, kdo chce jet a pomoci platit cestovni utraty do Californie a zpet. Vyjedeme na kale dne 17. neb 18. eer na. Telefon 2-4748 neb pigte: Mrs. J. M. Matejek, 1904 San Anto(24-c) nio St., Austin, Texas.

y

• g

y

aptr Po lete si kifZe k ydelani na "k iry" a po vy. Valentin Kaderka, (23-25p) West, Texas.

g-

Ve stfedu, dne 14. dervna 1939.

VESTNiK

SLrana 24.

g

,

Mr TABAK, dobrY, jemnY, slab na kouteni, 10 liber $1.60; jinY 10 liber $2.00. Dopravu vyplatim. — M. Prochaska, Portland, Tenn.

(22-24p)

aneeni

Zabavy !

RADU PRAHA CIS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 17. eervna. — Bata's New Deal z Fayetteville, Texas.

24. dervna. — Adolf and his Boys ze Schulenburg, Tex.

TABOR tEsKtgo LIDU! kazu umist'ovani Jira.skovYch, Rais- stejnY poeet a fada pfipadt byla bude se potadati v nedeli odpole- ovYch, MedkovYch spisiz e vYkla- hla ena i v kvetnu. Posledni pied dne o tteti hodine dne 25. dervna ve dech a vytad'ovani ylasteneckYch dvema dny. Celkem je na OstravFossove sini v Guy, Texas. Vgecky knih ze 26,kovskych knihoven. sku nyni asi sto ptipadu ztrnuti okolni tady S. P. J. S. T. slibily sto)o( je nebo jejich ptiznakt. Ztrnuti siprccentni toast, jako2 i R. V. 0. S. Iit sto pkipadu ztrnuti ije na 0 je postihuje zejmena deti e stall a katolicke spolky. Na programu, straysku. nejeasteli od jednoho do tki let. Zaktery bude uvetejnen pti ti tYden, V posledni dobe se v Morayske jimave je zji teni dr. Bernarda, bude mezi jinYm predna ka br. J. Ostrave a v okoli rozmaha, nebezi od ditete k diR. Vilta o "Stare vlasti". Br. Vilt peena nemoc — ztrnuti ije. V btez- nemoc se neptena me kal na konferenci v Chicago, Ill. nu bylo okresnimu ttadu hlageno teti e kolach, ale ze ji roznageji a me, nejnovej i informace o tam- 30 piipadu ztrnuti sije, v dubnul dospeli. nich pomerech. Cele, krajanska etejnost je co nejsrdeeneji zvana.

Necht' je toto opravdu "Tabor Ceskoslovenske lidu".

Potadatele.

Rev. J. R. Vilt bude miti zajimavou ptedna ku o pomerech v CeSe srdcem zarmoucenSrm oznamujeme v em pfatelinn a skoslovensku ve West v nedeli, dne znamkm. ze ode el k vienemu odpoeinku nag mantel, otec a 18. eervna v presbyternim kostele. dedeeek, V ichni krajani jsou zvani. Rev. Vilt jest vYbornYm teenikem a dobrYm praoovnikem. Piijd'te jej vyslechnouti.

Narozen byl 11. finora r. 1880 v Jablunce na Morave a )o( zemiel 23. kvetna na slabost srdce a pochovin byl 25. kvet. na Osidleni tech ye stark dobe kaNarodni hibitov y Crosby, Texas, za, hojne deasti lidu. merne.

Uzavtend na e zeme nebyla Srdeene dekujeme panu farifi H. Besedovi za slova star i dobe tak huste osidlena, jachy, jak v dome i na hibitove. Srdeen$i dik zpeva.kilm a vgem ko sousedni Morava, ktere, svou polohou i ptiznivej irn podnebim ledarciim kvetin a venal, dale nosiefun rakve a v em pfatehim kala lovce pronikajici do stiedni Ea sousedum za vypomoc pii vykonani pohibu a v em tern, 'deli vropy od zapadu. Doneda na jsme jste se snaiili na zarmutek zmirnit, a za vge, co jste pro nas znali jen nekolik stanic s hrubYmi ueinili, na e upfimne diky. pazourkovYmi nastroji, opraoovanYmi zvitecimi kostmi a pod. TeAnna Trampota, zarmoucena manielka,; pi. Anna prve posledni dobou se podatilo obVoleik, Vlasta, Marie, Jarmila, Ludmila, Jaroslav, Lajeviti take v oechach stopy umelecdislav ditky; etyfi vnuci Glen Roe, Louis Jean Voleik, ke einnosti pravekeho lovce: na Jemmie, Martha Lee Trampota; Frank Masai, bratr; lomku mamutiho 2ebra, nalezeneho v Holed& u Zatce je zionnYmi tahy pi. Rosse Steinberg, pi. Mary Najt, sestry; Ela, snacha, vykreslena jakasi ryba; zfejme je truchlici pozfistali. to symbol onoho zvitete, ktere lovili zdej i mun. Obraz na kosti byl Tobe, manieli a °tee, pfejeme tichk spanek v hrobe tvem, tajemnYm kouzlem, ktere melo ptio kterem jsi tolik nesti svernu majiteli hojnou kokist.

Take nove objevene taboti te u KebtcAtIMIEMBUNIVininalk 47 lie na Litometicku poskytlo vzacny umelecke prace, tim za,cnej i, .2e obraz ryb je to vryt do kamene ,na jakYsi tahlY hrot. Take na drobnYch, plochYch kamennYch de tiekach jsou stopy jakeho ryti.

Tamnel i elovek si zhotovoval drobne nastroje z pazourkovYch od tepOCHOTNICI RADU STEFANIK SEHRAJI kii, z nich2 peeli Ym otloukanim vyrabeli krabadla, vrtaky a pod.

Velmi zajimave jsou nalezy p. J. Petrboka v jeskynich podel Berounky. )0( Zakaz davat do vSloh Jiraskovy knihy.

VYbor Narodniho sourueenstvi z krasnou veselohru o 3 jednanich podnetu kulturni komise podal ptislu nYm mistUm protest proti neoo chodival dihrodnenYm zasahtm censury v kulturnich a umeleckYch zale2ito( "I NA PODZIM KVETE LASKA") stech. Protest obsahuje ohraeni proti censurnim opattenim, tYkajiOSOBY: cim se krasne literatury, zejmena Vavtinec Koke , notait stark mladenec, br. A. Vaja ptipadu Viktora Dyka, Cmiralovy Stazi, jeho sestra, stare, panna, K. Ctvrtnikova ses. kantaty "Prosba k sv. Vaclavu", zaPani Ticha, vdova po po t. revidentovi, ses. P. Studniena.

Poldynka, jeji dcera, ses. Bedti ka Brovcova, Stanislav Novak, ministerskY rada, br. F. Beean Stanislav Novak, jeho syn, br. E. Zahn Podporujte Havrda, pisat u Kok e, p. Stehlik Doktor, br. B. Ctvrtnik Pepka, slu2ebna, ses. Evieka Klimova kdykoliv potiebujete cokoliv v Dej odehresa se v malem meste e vile u notafe Kokege. lekernickem oboru neb ptesne vypineni lekatskeho piedpisu, obrat'te se s dilverou na nas a my vas nezklameme. K r a j a n s k a Odpoledne i weer k tanci vyhravat bude znamenitY slu2ba, spravne a poctive jedne.ni jsou v2dy na i snahou.

ORCHESTR F. eERNEHO Z HOUSTONU

g

y

y

g

g g

g

g

g

g

y

g

y g

111•12111111MIBIESISIVISA

∎

Oznameni Umrti a dikuvzdani•

g

g

g

g

Josef Trampota.

g

g

g

y

g g

g

g

g

g

y

g

g

ivadlo v Houston

g

g

y

g

oder dne 25. eervna

v smni ire adu 4tefinik na Cottage Grove

g

9,

po pesine, kterou g

g

Ceskou Lekarnu!

g

g

y

Zaeatek ye 4:30.

Vstup: 30c

g

Vstupne: Pani 40c - Damy 10c

Marek's Drug Store

ZABAVNI VYBOR.

Professional Bldg., TEXAS TEMPLE,

Uctive zve ZABAVNI