Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est Texas under the Act of Congress of August. 24th, 1922. OSLO 25. (Wednesday) 21. Cervna (June) 1939. WEST. TEXAS. ve stiedu ROeNtEE (VOL.) XXVII.
DR BENE S itECNIL KU SEC N
E STEEDU 14. 'derma zatio universitni mesto sousedniho statu Oklahoma, vYV stavne a vzorne eiste Norman udalost, na kterou nezapomene a o nit se bude po letech hovotiti. DESET TISIC obeana, mu2a a Zen, studenta obeli° pohlavi, navStevnikt z Oklahoma City a mast jinYch, koneene nekolik stovek krajana z raznYch easti statu, nekolik z ji2niho Kansasu a etyti a2 z Texasu zapinili obrovske auditorium, aby osobne poznali a vyslechli pfednagku bYvaleho presidenta dr. Eduarda Bene§e. I.12 rekordni podet neastnika byl obrovskou poctou obyvatel Oklahomy vzO.cnernu hostu, jehog redaktor Walter M. Harrison v zahajovacim proslovu pfedstavil jako "nejvetSi osobnost dneSni demokracie". Pro vyzvednuti ohromneho aspechu a potty dr. Bene g& uvadime, 2e stfedeeni na ySteva zmineneho auditoria byla dosud nejvet§i; zesnulY popularni humorista a Oklahoman Will Rogers mel navStevu 4,000 osob, pfi mimofadnem sportovnim turnaji nitvgteva dostoupila na 7,000 osob a teprve celemu civilisovanemu svetu znamY velkorysY statnik, diplomat, 26,k a pomocnik Masarykav a jeho nastupce na presidentskem ktesle esi. republiky — Dr. Eduard BeneS zap •itil rekordni navftevu. Auditorium ma 7,500 sedadel; ye stfedu tato byla obsazena, ifeastnici stall v ochozech, rozmerne podium bylo napechovano a venku naslouchalo vYkladu nejpovolaneAiho znalce a vyznavade eiste demokracie — patnact set lidi. Mikrofony rozvadely pfednaSku v obrovske budove i venku. Po prve v 2ivote shledl jsem tak velike shromadeni. Pofadatele vyhradili pro Cechoslovaky sto sedadel pied feenickou tribunou a kdy2 jsme v pravodu br. Rabgtejnka vstoupili tesne pied osmou hod. do auditoria —mista byla naprosto obsazena. Lidsite mraveniSte v pravem slova vYznamu, zrako117 poiitek mimotadne hodnoty, jedineend podivand o2 zrak pfechazi. Galerie poskytovaly nadhernY obraz smesice smavYch barev letnich kostyma, znamenite osvetleni davalo obrazu vYraznost, fichvatnost. Studentska kapela vyhresala pied zapoeetim pfedneSky, na leve strane podia zaujali misto 2eny a mut v deskein kroji narodnim a eels ohromne shroma,2deni nednekave vyekavalo, 8.2 uvidi a usly gi presidenta Germany okupovaneho eeskoslovenska. Hudba notuje americkou hymnu "Star Spangled Banner", shroma2deni povstava, pied poslednimi takty vstupuje dr. Bene§ v pravodu presidenta Bizzella (bYvalY ptedseda naafi A. and M. v College Station) a lady profesora. Tisice Ameridant zustava stat a hurikan potlesku v ohlugujici sile vita dr. BeneAe. Do buracejiciho potlesku prodird se volani "Na zdar ! " — potlesk trva nekolik minut. Po utgeni pfistupuje k mikrofonu dr. Bizzell a pronak slova vysokeho uznani schopnostem esl. naroda, zmiriuje se o jedmeenYch krasach Matieky Prahy, jig osobne shledl a pfitomneho hosta oznaeuje co "apoAtola demokracie". Nasleduje redaktor oklahomskeho deniku Walter M. Harrison, jent rovne2 dlel vOeskoslovensku, osobne poznal
a
NI
,000 OB(ANU OKLAHOMY,
vynikajici vlastnosti esl. naroda, obrovsky pokrok Csl. republiky na poli hospodalskem, socialnim a kulturnim, krasnou bohatou zemi, pro nit a jeji lid chova, velky obdiv. Mel pkileaitost za sveho pobytu pokloniti se presidentu dr. Bene'Sovi, jeho2 vita, v Norman a pfedstavuje co "nejveth osobnost svetove demokracie v pfitomne generaci". Vzacny host po ystava, a pfistupuje k mikrofonu. Nov' dlouhotrvajici potlesk . . . PtednaSka trvala pinou hodinu a ptesto, 2e v napechovanem auditoriu se atmosfera citelne oteplovala, obecenstvo zachovalo a2 do konce naprostY klid, ba chvilemi zavladlo takove ticho, 2e byste mohli uslySet dopad Spendliku . . . MySlenky v hutne fedi obsa2ene upoutaly celou pozornost ohromneho shroma.2deni a mnohokrate slova feenikova vyvolala 2ivy souhlasu v mocnem potlesku. Dr. BeneS podal struenY narys situate v Evrope a vyzvedl nektere dalettosti, jet poda,vame naSim etendfam ve forme struene: Svetova valka byla rozhodujicim stfetnutim stare aristokraticke a militaristicke myRenky s novYmi demokratickYmi silami, je2 vyvstaly z francouzske a americke revoluce ji g pied prildruha stoletim. Demokracie tento spor vyhra.la, snaLla se vybudovati demokratickou Evropu a dociliti razne opravy socialnich otazek. S idealistickou snahou utvoiila demokratickY a mirovY mezinarodni pokadek na zaklade Spolku narodt. Lee brzy po valce bylo zibejmo, 2e mnohe evropske staty nebyly fadne pkipraveny pro tyto zmeny: nastala reakce v podobe autokratickYch vlad a navrat k starYm nacionalnim politickYm heslrim a to, co bylo zamyslem mezinarodni my:§lenky, zvratilo se v myleriku autoritarni. Casy, jako jsou nynejM, kdy vealere tradice se zavrhuji, kdy netrvaji pevne a stale filosoficke, naboenske, moralni a zakonne nazory, easy, v nich2 politicks a socialni tady se bruthine odstrariuji, nedbaji smluv anebo nich ujednani a kdy nova vlady easto se chapou vesla, takove easy musi se stati dobou pfevratt a revoluci. 2ijeme skuteene v takoveto politick& nabo2enske, duSevni a moralni krise Evropy, ba i celeho sveta. Neni pochyby, 2e tento velkY politick' a myglenkovY zapas jednoho dne se skonel. Nelze nan hledeti se stanoviska zasti, pfedpojatosti anebo zklamani. Tfeba je, nazirati se strany tragicke. Sta a statisice emigrantu hledaji si novY domov po celem svete; statisice lidi, zvyklYch bYti svobodnYmi obeany jsou vyhaneni ze sve stare milovane vlasti, a jest jim zakazano do ni se vratiti. Cele narody ukladaji,si mleeni, ba clavaji si libiti ponaeni, eekajice na dobu, kdy povstanou proti vg emu nasili. NeobyeejnY pfiklad dala svetu osl. republika. V loriske krisi "o.dana., byla na ni ohromna °bet' y e prospech miru. Narod byl hotov tuto °bet' pfinesti. Hledeli jsme ukazati svetu, 2e 6eskoslovensko — zdrava, vyspela. demokracie — nechce bYti pfleinou nesnazi pro Pile staty, nYbrt Ze chce pfispeti k usmifeni Evropy. Nemohli jsme pfedvidati takove ujednani, jakeho se doeililo v Mniehove. Bylo opravdu nesprave-
dlive, vydavajic vice nee 1,200,000 esl. obeana cizimu narodu, jet znieilo hospodatske zaklady statu,a dalo mu hranice tak umele sestavene, republika byla yydana na pospas diktatorskemu sousedovi. Hlavnim podnetem mnichovskeho ujednani pfijmouti, bylo nam slavnostni pfislibeni etyf velmoci, 2e samostatnost nam bude zarueena a na§e hranice chraneny. Vzdor nak obeti, vzdor slavnostnimu pfislibeni v Mnichove, vzdor zarueeni, podepsanSrm etyfini velrbocemi, germansky diktator vpadl do 6eskoslovenska, obsadil jeho azemi a prohlasil ho — nerneckYm protektoratem! Tak vidime v apine jasnosti moralni, politick' a spoleeenskY apadek v Evrope a tfeba tudi2 logickeho fisudku, 2e dalSi zapas mezi temito dvema systemy — demokracii a diktaturou — vede k stalemu nebezpeai valek, revoluci a svetovYch katastrof. Nikoli, Evropa nezahyne. Evropa kraei v novsr, velkY boj pro lidskost a dastojnost, narodni svobodu a lepSi demokracii. Nelze rici, jak dalSi postup tohoto boje bude, nelze rici, zda skutedna valka nebo fada nepokoja a revoluenich pkevrata povstane. AvSak tento boj ureite skonei — dfive ci pozdeji — nevyhnutelnYm a iozhodnYm znieenim diktatorskch retma. "Doufam", skoneil dr. BeneS, "2e pfijde nova doba, kdy zaklady vysoke, svobodne a demakraticke civilisace, jet poskytla tak znadnY stupen osvety, moci a prospeSnosti SpojenYm Statfun, vrati se °pet do Evropy a do celeho sveta. A toto viterstvi bude znamenati — a to vefim nsilovne — novou periodu svobody pro drahou, ee-! skoslovenskou vlast! Boute neutuchajkiho potlesku lomozi budoyou, dru. Bene govi gratuluji universitni hodnona podium hrnou se jednotlivci, aby mu mohli osobne podekovati. Uspech pfednagly byl ohromnY. Sympatie Americana jsou na stran y nagi doeasne porobene domoviny. Delcujeme p •iznivemu Osudu, 2e mame dr. Bene ge v Americe. Zdar jeho novemu odboji!!
KALENDArt 25. eervna. Tabor Csl. lidu ye Fossove sini v Guy, Tex. fte6nikem ohla:Aen br. J. R. Vilt, kterY meSIal na konferenci v Chicago, Ill. Cela krajanska veiejnost je srdeene zvana. 25. eervna. Schaze zastupca osadnich spolkd zastoupenYch v odboece S.O.A. v sini sv Josefa ye West. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne. 25. eervna. Divadlo "Ticho po paine, kudy jsem chodival" sehraji ochotnici tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston& 25. eervna. Schfize zastupcii stavajicich odbodek Sdru2eni A. C. v Texasu v sini SPJST. v East Bernard. Zaeltek ye 2 hod. odpoledne. 25. eervna. Divadlo pod nazvem "A v torn byla panna", sehraji ochotnici fadu Pokrok Houstonu. Pkedem oznamene datum 18. derma muselo bYti posunuto o t'den pozdeji nasledkem Sletu v Dallas, k nemu2 se chysta cele. tada elen'a s rodinami.
Strati& 1i.
VESTNtt
ASHINGTON. — Rozpoetovt vY'bor domu w zastupcil doporudil, aby na vydani pro stavbu novYch kasaren, sesileni obrany Panamskeho praplavu a nakup valeeneho materialu a letadel bylo povoleno dalSich $292,695,000. Kongres jig povolil na vydani pro armadu v ptigtim fiskalnim rote obnos $508,789,824. — Dam zastupca odhlasoval po 14 hodin trvajici debate east $1,700,000,000 (bilion a tti etvrti) na ye •ejne prace, jet bude pti gte iiditi ttielennY yYbor misto presidenta, jestlik tato zmena u vedeni P.W.A. bude pfijata senatem. • • Kdybychom chteli projet kaklou silnici ye Zpoj. Statech, to bychom musili ujildet po celych osm let neptetr2ite dnem i noel rychlosti £5 mil za hodinu. • Na pra2skYch jatkach se odvadi povinne pet :g estin yYseku armada. Maso se ihned zpracovana konservy. Agrarni svaz dostal ptikaz filmed zfiditi velkou mrazirnu masa pro vojenske adely.
•
Loy sardinek se nevyplaci. Z Pali& se oznamuje, 2'e breton gti rybafi v Croix de Vile yhodili do more na 80,000 vylovenYch sardinek, protok cenu, kterou jim nabizeli majitele tovaren na zpracovani sardinek, povalovgi za piing nizkou. • • — Francie a Polsko uzavfely vdera obchodni dohodu, ktera se tYka yymeny zbo2i v hodnote 500 miliona frank& Polsko bude dodavati Francii uhli a dostane, za ne vYrobky automobiloveho a elektratskeho pramyslu. • • LondYn. — Podle listu "F. Z." skoneilo vyjednavani bezi tureckYmi statnimi kleznicemi a Svazem britskYch lokomotivek tim, 2e Turecko objednalo v Anglii 58 lokomotiv v cena asi milion liber g terlinka. Britske tovarny dodaji tyto lokomotivy asi do 18 mesict. Svaz vynalotil vg echny sily, aby tuto dodavku obdrkl, ponevad2 je to prvni turecka, zakazka Anglii od svetove valky, ktera bude provedena v ramci anglo-turecke averove smiouvy.
•
•
Praha. — Na pralskem Hrade se prave nakladem fzik upravuje bYvalY tstav glechtieen, dosud sidlo ministerstva vnitra, pro tiftad protektora svobodneho pana gl. Neuratra. Uprava se provadi pod nagim dozorem pralskymi temeslniky, kteti zavadeji zde asttedni topeni. PM torn jsou nekde odstrariovany ptieky mezi jednotlivYmi mistnostmi. Nedeje se to v neprospech budovy. Nebot' tak se aspori uplatni start' renesandni a barokni jeji sta y. Uprava je svetena architektu B. Kabatovi a vede ji odb. rada ministerstva vetejnYch praci ing. Alois Kubieek. • • Tatranska, Kotlina. — VYzkumna, expedite Klubu slovenskYch turista a ly2ata, vedena, spravcem jeskyri BenickYm, dosahla v sobotu v pozdnich,hodinach yeeernich nejhlub gi podzemni propasti na Slovensku, zvane Peklo v belanske jeskyni v Tatranske Kotline. Do propasti sestoupil Benickt se dvema druhy, zatim co dalgi elenove y Ypravy eekali na vYsledek pokusneho sestupu netrpelive celYch 5 hodin. Metenim se zjistilo, 2e propast ma hloubku pies 100 metro. Lezci ji ptekonali provazovYmi "2ebtiky. Na'dne objevili rozsahle nova jeskyne, labyrint chodeb a krapnikove atvary.
•
Sofie. — V boji s nesmirnYmi hejny kobylek, ktere se objevily v okoli Borisovgradu v Bulharsku, se velmi energicky pokraeuje. Kobylky, ktere ji g dostavaji kridla, take se mohou rychleji pohybovat, se giti k hranicim tureckym a feckYm. Objevily se rovna v okoli Russy na Dunaji a take na Plovdisku; dokonce v okoli Sofie se ji2" eini ptipravy na jejich vyhubeni. V okoli Borisovgradu je stale na nohou asi 4000 sedlakti a vojina a rovnR eapi z celeho kraje se horlive aeastni nieeni hmyzu, kterY nadelal v postiknYch krajich velike gkody v plantalich tabakovYch a sluneenicovYch i na polich. Podle statistiky se objevuji kobylky v Bulharsku v2dy po desiti letech. Posledne se hromadne objevily v rode 1929, ptedtim v rode 1919 a 1909.
TYTienni pfehled. Aby znemohaili na del gi dobu eeskou filmoy ou vYrobu, Germe,ni donutili ateliery na Barandove, k jim pronajaly na 200 dni pra y° vyrabet nemecke propagadni a jine filmy. • • V posledni dobe poslali naciste do tech a Moravy nekolik tisic atednikii, ktere dosazuji do vgech m(x',,hYch instituci a afada. Nemci proti autonomnim pravam zru gili v podstate na mnoha mistech jiz eeskou celni slunu a nahrahiji ji slu' bou ti gskou. Ptedevgim odvolavaji celniky z polskych a slovenskYch hranic. • • V Kvasicich na rozhrani Slovacka a Hane bude v nejbli2gi dobe zavedena vYroba dfevenYch mechanickYch hradek. BYvalY zubni technik bez zamestnani na gel zalibu ve vyrobe hraeek a vyrobil nekolik Madera. Na gel se finandnik a spoleenost, ktera zarueila prodej do zahraniei. Nyni jsou ji2 na testa do Kvasic specialni dtevoobrabeci stroje z RiSe a v nejblifSi dobe se zaene s yYrobou ye velkem.
•
•
Santiago de Chile. — Pfi zahajeni chilskeho kongresu oznamil president Aguera, k bude ptedlokn navrh zakona o kontrole ptistehovalca evropskYch uprchlika. Prohlasil pak dale, te Chile nepot • ebuje ani pajeky ani spekulantt, ale 'k ptijme pramyslniky, hornicke odborniky a sedlaky.
•
•
LondYn. — Pojistka za francouzskou lod' Paris, ktera, neda y no padla za °bet' velkemu po26,ru v ptistavu Le Havre, ma bYti francouzske spoleenosti vyplacena jegte koncem tohoto mesice. Lod' byla pojig tena na 96 miliona frankii u ruznYch londYnskYch poji gt'oven. Jednani o zpasobu ahrady pojistky mezi londYnskYmi pojigtoynami zdarne pokraeuje.
•
•
V Anglii se rozmaha vYroba mineralnich oleja a benzinu z uhli. Podle zpravy z Chesterfieldu byla otevfena nova tovarna v Bolsoveru, kde se umely benzin vyrabi ptimo na dole. Pro noYou tovarnu jsou ji g zajigteny objednavky na celou roeni vYrobu 45 milioml litre. 0 vybudovani dalSi tovarny o stejne yYrobni kapacite se uvaIuj e
•
•
Washington. — Hull& navrh neutralitniho zakona, kterY usiluje nejdtive o zru geni zakazu dodavati zbrane stranam vedoucim valku, sinetuj e k uplatneni techto ustanoveni: Zakazat americkYm lodim bez ohledu na jejich naklad plouti do vadeanYch vod. Omezit cestovani americkYch obeanu do valednYch azemi. Ustanoveni, jim2 ma bYt pied vtvozem zbo2I ureeneho valeicim stranam titul majitele pfenesen na zahranieniho kupce. Zachovani dosavadniho zakona o pajekach a averech valeicim narodam. Uprava ziskavani a shromald'ovani penez v Americe pro valeici strany. Zachovani spolkovYch dozoreich Made pro y aleene zasoby a povolovaciho fizeni pro vy yoz a dovoz zbo21. — "Pochybuji", pravi Hull, "2. e bychom nebyli zatakni do valky, kdybychom se pokou geli s nagi strany rozlig ovati mezi druhy vYvozniho Zakaz veSkereho vtvozu byl by v gak pro nag hospodafskY 2ivot znieujici. Jevi se proto jasnYrn, k bychom nemeli mit 2adneho ygobecneho automatickeho a nezmenitelneho ustanoveni, ktere by zakazovalo vYvoz nektere skupiny nebo druhu vtvozniho zbo2i."
•
Berlin. — Zatim co kampari proti t. zv. perfidnimu obklieeni, provadenemu Angliii, je zesilena nacistickym tiskem, vyrozumiva se, k Hitler gene vpfed stavbu novych valeenSich lodi rychlosti, ja" neni pfikladu v moderni dobe. Na zaeatku dervence bude spu gtena na vodu nova, nemecka bitevnice o 35,000 tun a patY te-ky kti2nik. Cizi pozorovatele soudi, 2e bude-li se pokraeovati v teto rychlosti, Nemecko bude s to dati nova bitevnice do slu2by d ye leta po zahajeni jejich stavby. Bezprosttedne po spu gteni teto bitevnice na vodu, budou polokny zdklady k stay be nova. Mimo to Nemecok stavi pet lodi pro aeroplany a mnoho men gich lodi, poditajic v to ponorky.
Ve sttedu, dne 21. dervna 1939. bo Bukure g ti do gy v techto dnech zpravy, bYvalY rakouskY kanclet Kurt Schuschnigg, zateeny po nemeckem zaboru, ze gilel. Pled tim vyskytly se povesti, k byl popraven nacistickou _policii Gestapo, av gak povesti ty byly z hodnovernYch prament vyvraceny. • — V posledni schazi Nejvyggiho yYboru pro vetejne prace se projednaval navrh na stavbu moderni dadnice z Rima naptio celou Italii, a2 k- alpskemu prasmyku Brenneru. VYbor navrhy schvalil. Po dokoneeni teto dalnice bude italska dalnicova sit' ptipojena k huste siti modernich dalnic v
•
•
Sudetske azemi bylo rozdeleno na tti obvody a pro kahly obvod byla stanovena cena chleba. V okrese opayskem stoji jeden kilogram 2itneho chleba 28 pfenika, bochnik ye vaze pal druheho kila 42 pfenika a dvoukilovy bochnik 55 pfenika. V okresech Usti nad Labem, Most, Duchcov, A g, Cheb je cena u vgech druhu o 1 pfenik vy ggi. V okresech v okoli Liberce jsou deny vyggi o 2 pfeniky. • • Dojde jednou k tomu, 2e se dokale, 2e nejvetgi jake se Hitler dopustil, byla ta, ktere pfestoupil sve vlastni, do sveta hlasane zasady, chce ke sve ptipojiti pouze sousedni Wince". 6eskoslovenskS7 stat co zdraye tees° pokud existovalo samostatne, mute se stati rakovinou pro Hitlerovu
•
•
Praha. — Dle dogle zpravy byl na dr. Fr. Soukupa za jeho pobytu ye vezeni spachan atentat plynem. Po odmitnuti cigarety zpozoroval, 2e pod dveimi je pougten do jeho vezeni nasladlY plyn. Vyrazil okenni tabuli, nahnul se yen a zpiisobil povyk. Byl drlen 11 dni ye vazbe a pti propu gteni musel podepsat slib, k se nebude venovat politice. • • New York. — Vrchni velitel americkeho va,*leeneho lod'stva admiral Leahy prohlasil v fedi do rozhlasu ye Washingtonu, 2e americke lod'stvo je s to odraziti iitok kakleho jednotliveho statu. Leahy vyslovuje nadeji, 2e americke lod'stvo bude moci braniti ireinne Ameriku i v ptipade, te by Spojene Staty byly napadeny skupinou neptatelsktch state. • • Budape gt'. — Admiral Horthy pravil v novem parlament& 2e i slabY pokles vtvoje v mad'arskem prtinnyslu zpasobil by, 'k zeme by upadla v hospodatskou zavislost. Nemecko vysloyne chce, aby jeho malt' soused venoval se eiste zemedelstvi. Horthy ye sve keel pravil, k Mad'arsko chce pokraeovati v kooperaci s Nemeckem a Italii, ktere jsou spojeny v zajmu spravedliveho miru, pravil. Mluvil v gak take pochvalne o Poisku.
•
•
V Berline byla podepsana obchodni a platebni dohoda mezi Protektoratem Cechy a Morava a Rumunskem. Na poradach o teto smlouve bylo nejdulaltej gi rozhodnuti, ma-li fizemi tech a Moravy tvotit samostatnou hospodatskou Oblast a vystupovati a jako smluvni strana s Rumunskem, nebo tvotit Cast azemi v ramci zname obchodni smlouvy Rige s Rumunskem. Nage platy s Rumunskem se mely dit pies markovY clearingovY aeet. Bylo rozhodnuto, 2e eeska koruna zustava nadale platebni jednotkou v obchodnirn styku s Rumunskem, desko-rumun. clearing bude provaden pies Narodni banku v Praze a byla smluvena kontingentni listina vYvozu a dovoza., yzajemne se kryjicich, v rozsahu 300 miliona K.
•
•
Londyn. — LondYnskY pravnik Murray, zastupujici skupinu elena britskeho parlamentu odjel do Berlina, aby se pokusil zakrotiti v zajmu yezneneho dr. Sekaniny a 25 jinYch zatdenYch 6echti, drench v moci Gestapa. Dr. Sekanina byl zateen hned 16. biezna a bylo proti nemu vzneseno obvineni z velezrady proti Nemecku ptesto, 2e v dobe, kdy provadel svou politickou einnost v jejim2 diisledku byla 2aloba proti nemu podana, byl csl. statnim ptislug ge. Jeho-nikemajnpodlehazknumti einnost byla v aphaem souladu se zakony 64. republiky.
Ve stfedu, dne 21. eervna 1939.
1
Oddil dedsovathisk° M1111180011.04MINIII1001111100 ■4.1.1.041111100.111.111011.1.1.1011.0 ■0411111.0■11.0411.41
Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu 'Morn k vlastnlmu roshodnuti. Z poslednich dna me navete'vy v Texasu. Dallas, Texas. Ctene, redakce a mili krajane! Jeete net odjedu, chci se s vami aspori v dopisu poteeit, neb eas meho pobytu mezi vami se rychle krati a utika jako voda, a za nedlouho musim opustiti tuto van milou, drahou zem. V minulem Dallas News byla u yekejnena zpra.va, na kterou nas upozornil p. Boueka, Se 15. t. m. budu ∎odjiklet. Ale neni tomu tak, ja mam odjitdet posledniho tohoto mesice. To jest, zdali mne jeete do toho neco nevejde, neb elovek dnes nevi, co mute ptijiti •zitra. Take me zdravi neni posledni dobou v potadku, a na takovou vzdalenou cestu, aby byl jeden dobte zdra y . Na katd.Y pad budu to mit smutnY navrat, do to naei mile vlasti. Z vyeeich kruhii jsem dostala radu, abych tam ted' nejela, a jela radeji do Kanady neb ivlexika a pak se ()pet sem navratila. Jako pouze navetevnice tato zeme, nemohu zde dale zustat. V Kanade i v Mexiku nikoho neznam, nemelo by to pro mne ceny, teako bych to stejne nesla. Mam ve vlasti svou rodinu, ktera tat nema na ratich ustlano, a stejne trpi, neptenesla bych to pies srdce, byti tak dlouho od nidh odloudena. Proto jsem se rozhcdla, to pojedu za nimi, zdali se tam ale dostanu, spoleene se veechno leheeji snaei. Zdalo se posledni dobu, to utrpeni nakho lidu ye vlasti easteene povolilo, ale ze spray, ktere mne stale dochazi, neni tomu tak, ba pravY opak. Lid zadind byti nespokojen, boji se hladu a prondsledovani, stovky lidi se zaviraji, desky citici 'Clo y& se tam ma zle. Mantel mne pine, ze tajna policie sebrala meho druheho bratra, 27 let stareho, kterY zastupoval jednu velkou firmu v Prostejove. Vzali ho do Nemecka do koncentradniho tabora, proto Se neco mai° tekl. Jak videt, pomery se tarn stale horei, ale snad je to piece lepei net kdyby bylo na podzim bYvalo doelo k to straene valce. Tak mame svedomi eiste ,dali jsme svetu mir, zachranili ho od besti moderni valky, a ted' zaleti na ostatnim svetu jak se zachoya. Ale nic na svete netrva. vedne. Po dobach velke slavy ptichazi dcba Upadku, a pak zase nova rano a novY rozvet, a tak to jde stale, jit po staleti. Ted' mnozi naei lido jit procitli a vidi, to se mnohdy chybilo, ale jit je pozde ted', veichni volaji, veeci pod jeden prapor, a snatit se zachovati Siva zlomenernu narodu. Tak to byva se vaim. Nikdy si dlovek nevati toho co ma, at pak to ztrati, teprve pozna tu prayou cenu toho, at' je to co chce. Kdyby to aspoil nebylo horei, veak tern chuda.kam nemaji jit co vzit, jen ty hole aivoty. Mnozi si asi vzpomenou na slova stare pisne: Svoboda, svoboda, svoloodenka, vtdycky mne tikala ma mamenka, to je svobodenka poklad bat', to si ji ma vatit jeden katd.Y. Jednomu je veelijak u srdce, kelY2 se vidi na dopisu zpateeni adresa: Adolf Hitler Plats, Gr. Deutschland. Tak si na veecko vzpominam, jak se to yeecko v tom svete meni. Rovnet mne bylo z dom ova sdeleno, Se za neptitomnosti mojiho mantela, kterY nekam odjel, vloupali se zlocleji do naeeho domu, a odnesli co se ,odnest dalo. Petiny, pradlo, Satstvo, zkratka veecko. Kdyt jsem ptijela sem, byla jsem okradena o veecko. Zda se, jako by ten osud si se mnou divne zahraval, a klade toho hodne na moje bedra, Se to ani neunesu. Kdysi jeden filoscf Saki: "Ze moudrY ten, kdo je spokojen se s yYm osudem." Je-li Pravda to, pak asi je ye svete malo tech moudrYch, protote nikdo neni spokojen. Pani Horsakova. ye Vestniku pane nabada, aby se radeji katdY smal net plakal. Je to pekne povzbuzeni, nebot' itsmev je vYrazem spokojenosti a vyrovnalosti. S itsmevem vyvolame Usine y tam, kde jeAte pied chvili byly slzy. limey je nejkra,s-
VESTNi IC nejeim doprovodem v'eeho naeeho podinani. smevavy Sivot, to vlastne velka, bratrska, !Asko, a klid v duei. Podivat se s nsmevem do ()di a stiknout pkiteli ruku, to jest umet sdelit radost i tal. Veechno se to krasne kika, ale mne piece jen v tuto kritickou dobu nepiedvidanYch yeci, moc do smichu neni, a snad si spiee ulevim, kdy2 nekterou tu slzieku uronim. Vy, drazi krajane, presto Se jste zde meli trpke zaeatky, net jste se katclY sve hopostaveni dopracovali a net jste yeemu ptivykli ale o kolik se mate ted' lepe a jste et'astnejei oproti nam, kde v lasce jeden k druhemu se teeite, Se bam bylo prortetelnosti doptano titi pod americkYm praporem to slate svobody. Poznala jsem vaei lasku a veechny ty obeti, ktere pkindeite, a doufame, Se i naddle nas neopustite a pomiltete rortrhnout ∎cny -WOO, pouta, kterYmi je nas lid spoutan. Vim, to vaei bratki a sestry tam za motem, jsou yarn neskonale vdedni, za kaidou tuto abet', cot bude zapsano do zlatYch knih, k yeene upomince, i ptieti pokoleni vaeeho roda bude varn za to tehnat. Naei doma jsou spoutani, oni si nepomohou, zdali jim nepomaSete vy, kteti mate svobodu. A ted' jeete neap. Pan Vytopil napsal v Cechoslovaku, Sc se ho veichni ptaji, co je se mnou a mYmi vfeivkami. Bud'te veak ubezpeeeni, Se pied mYm odjezdem, v Temple neb v Taylor, se rozdaji. Na ktere nejsou odbyte listky, necham zde a nekdo to dodeld. Prato jen SadnY strach. Tento tYclen jsem prohliSela veechny dopisy, kterYch za meho pobytu jsem obdrtela na sta, od myth ptatel a veech krajantl. V techto dopisech je tolik Lasky a povzbuzeni k naeemu narodu. Jak rada bych si tyto se sebou vzala, abych ye chmurnYch chy ilich se nimi poteeila, ale vim, Se to nebude motnYm, neb skoro v katdem je i trochu to zlosti od pile vylite, tak je musim nechat zde. zlvdete dopisy pi. H. Mashek z Wichita Falls, rozene Chlumske, jsou velmi krasne a zajimave, take pani Gerickove z Weinert stoji za pteateni, ktere jsem vtdy rada detla, pi. K. Slovaekove a pi. Fojtaekove, sl. Gary Zemankove z Blessing a sl. Jany Kovatove z Los Angeles jsou moc zajimave, i mnoho jinYch. Ku konci chci sdelit, 'Se jsem obdrtela smutnou zpravu pro rodinu Trneakovu ze Sugerland. Step. Trneakovi zemtela maminka, ktera byla pied mesicem za velke -Oast ptibuznYch a ptatel, k yeenemu odpodinku ulatena na evang. htbitove v HoeValkove. Rodino Trneakova, ptijmete hlubokou soustrast a zesnule at' je zeme lehkou. Take rodine Sabreulove y e Wallis scleluji smutnou zpravu. Sestkenice dite J.Sabreuly, Karolina Stepanova z Doliny, ac jeete mlada 30 let, musi sobe nechat utezat nohu, na klinice v Olomouci. Je obava, Se to neptetije. Tato je provdana v Rajnochovicich, ma dobreho mantela, dosti bohatstvi, ale co veem. kdyt zdravi neni. Posledni pozdrav yam zasilam rodino J. 8abrkilova i Petruskova i veem ostatnim, take pi. Repkove uptimnY pozdrav, a rodine Novosadove v East Bernard, a veem, ktere jsem navetivila jako, rodinu J. Zemankovu a pi. Frances Palatovu. Slechetne pi. Mil . Faglove a Mary Glaserove, ktere po mne posilaji katcla $1.00 pro chude deti u nas, deene dekuji, take Emilii Fojtove dik za dvoje eaty, ktere temto chudYm posila. Rovnet. srdeene dekuji y eem tem, kteki mne podarovali, pro naei sokolskou pednotu, jak tyto chude deti, tak sokolska jednota y am za dary podekuje a pkijem potvrdi. Rovnet dekuji ja za vsecky dareaky na svatek matek, ktere jsem dostala od pi. M. Doslickove, pi. M. Glaserove, pi. Em. Fojtove, sl. J. Kovakove z Los Angeles, a take pi. Gerickove a pi. Trneakove, dekuji za clareeky. Budu mit na vas krasne vzpominky. Rovnet dekuji moji mile rodine Joe Holikove v College Station, za veechnu laskavost a dlouhY pobyt, zvldete tobe miles Hellen a T yYm milYm synum dekuji, a citila jsem se et'astnou, Se po dlouhYch letech jsem vas °pet spattila. Take rodine 8ebestove a rodine Mendlove„ rodine Dornakove, pi. Soeolikove a pi. Habartove a vSem ostatnim. Take y am, rodino Volkova z Houstonu dekuji za pohostinstvi; bylo mine milYm se s vami sejiti a jako evagry poznati.
Strans 3. Take Tobe, miles Eli g ko Ryplova v Taylor dekuji za yeecko; east() si na Vas vzpominam i na celou Tvoji rodinu Brantovu a Duekovu v Elgin, veechny vas srdedne zdravim a pieji vSechno dobre. Take yam, mild statenko Fojtova dekuji za dareeek, Bah yam dej jeete dlouheho zdravi Ani na Vas, mild pi. Poldekova nikdy nezapomenu a rada budu vzpominat to chvile s Valhi protite. Vam pi. Volenec z Fayetteville, take srdeene dekuji za darek, nevim budu-li mit jeete tolik easu Vain psat, ale v Praze to vytidim. Pani Juranove dekuji, Se se mnou tak uptimne citi, jsem Vam vdeend za Vaal uptimnost. Rodine Kuchatove a Darikove yzdavam tet muj uptimnY dik, co laskaveho pro mne ueinili. Pani Bartove dekuji za voteni a pi. Botikove za pohoeteni. Take pi. Paulove dekuji, kdyt se tak velmi o nraj navrat starala, kdyi jsem ji v jejim Utulnem dome navetivila; budu si na Vas vzpominat. Pani Koeutova, v Houstone, prosim, abyste mne napsala, zdali urdite jedete do vlasti a kdy? Mohly bychom jeti spolu, dobte by se nam cestovalo a bylo by nam veseleji. Take veechny mile krajany v Houstone zdravim a dekuji za veecko, jrnena nemohu udat, vtdyt' by to sem vtibec neveelo. A ted' jsem zvedava, zdali so veichni dostavite na sokolskY slet do Dallas, kteti jste mne to slibili. Slava dela eloveka a proto vas dekam, abych y arn mohla jeete stisknout uptimne ruku a dati yam posledni s Bohem. Zajiste toho nebudete litovati, urtite krasne . nacviky zdejeich a veech sokola a sokolic, a o dobre jidlo a krasnou hudbu bude tat postarano. Tak na shledanou na sokolskem slete! Kdo by si z vas ptal neco vyridit ve vlasti, nebo kdo by si iota' opottebovane znamky, rada posloutim, napiete mi na mou adresu. Kondim s pozdravem na celou redakci a veechny krajany. Vlasti zdar! Jsem Vase, Ruble Nevola, 221 Starr str., Dallas, Tex. Rad Hvesda Jihu Oslo 30. El Campo, Texas. Cteni bratki a sestry! Timto y am davam feat, Se nas tad bude potadat Piknik na 4. dervence a zaroven oslavime 401ete trvani naeeho radu. 0 tedniky bude postarano. Byli pozvani od Hl. tit. a slibili Se nekteti ptijedou. Take jsem promluvil nekolik slov s bratrem mistopkedsedou br. Val&kern a povidal, Se br. Chernosky se mu zminil, jetli by ho neeel zastupovat na 4. dervence. Tak motna, Se s nami bude take br. Valelk. On je dobrYin teenikem. Take br. Moudka, redaktor Vestniku, by se mohl dostavit jestli mu bude moth°. Tak bratti a sestry nezapornefite na toho 4. eervence. Budeme mit jidla dost, klobasa, slepiei barbecue a kozi barbecue. Take piti bude dost, takSe Sizni nemusite trpet po celY das. Tak sobe poznaete na kalendari kam pojedete na 4. dervence. Poznaete tarn New Talton, na Highway 71., a pak nezapomerite jak tam ptijet. Nebudete toho litovat. Tak ptijedte, budeme vas yeecky °deka.vat. Na zdar! S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, tajemnik. Rid Stefinik cis. 142, Houston, Tex. Zajezd ochotnika ad radu 8tefanik do Crosby min. nedeli ku sehrani divadla "Budeme tit na y eky" ptijat byl tamnimi krajany se zajmem a pochopenim, ktere blati a teei. Drazi krajane, ke2 ten soulad, to krajanska laska ,kterou jsme u y es poznali, nachazi se ve veech deskoslovenskYch osadach po celern eirem Texasu. Po divadle dp Kunc srdeene oslovil ochotniky i cele shromatdeni, zdfirazriuje, abychom si zapamatovali ten historickY dej, kterY nam byl pSedveden a derpali z nej poueeni. Dojalo nas, jak pohostinsky se krajane o nas starali, o demt svedello hojnost chutnYch jidal v residenci rodiny S ‘ unkove. Dekujeme take rodindm DlouhYch, 8ef6ikove, E;' krlove, Kelarkove a p. 8ipulovi a mnoho jinYm, za jejich praci a ochotu, aby se divadlo setkalo s chem. Ochotnici radu Stefanik dekuji yam veem. Se srdeenSrm pozdravem, Alois Vaja.
Strana 4. Moulton, Texas. Ji2 jest tomu hodne davno, co jsem posledni .psal do nateho ctihodneho Vestniku. Tak predne srdeenY pozdrav na et. redakci a cell personal, etenare a etenarky tohoto easopisu. Ohrolujici sucho jest zaiehnatio, neb ted' nam pane prg, kukurice je misty zajiStena, jestli nebude jinak potkozena, a bavina ua se ted' zveda, tedy jest dobra, vyhlidka celkem na dobrY 'crop. Moulton a Lavaca okresy ztratily dobreho °beam, William Hrneir se odebral na yeenY odpoeinek po telle nemoci zemfel v LaGrange Guenther Hospital. Budfl test jeho ditkam, neb ony pro sveho otce ueinily vte, co penize neb doktorska mot ruffle dokazat. Jeho manlelka ho predetla pied 5 lety. Buda jive zeme Jejich ditkam zde znstalo dobre jmeno a mnoho dobrYch pratel, kteri citi soustrast s nimi. Doufame, ae slunce zase prosviti tou mlhou a le zase je obveseli, neb ony ztratili nenahtaditelne rodide, dedeeka a bablek.0 a nab mast() Moulton spravedlive a uptimne obdany; a nas katolickY kostel verne dve osoby, ktere budou zde dlouho polikektvane celYm obecenstvem. Ted' zase neco o tech starYch obeanech. Kaldemu jest znamo, le bylo odhlaso yano cel'mi Sp. Staty ohromnou vetnnou pro starobni pensi, ale jsou zavistive oci, ktere na ty starenky a starce, neschopne prate hledi zavistiye na ne. Hledi ne vSlchni, ale jsou nekteri, by tern chudakilm za jejich ne,ma';'hu a prieineni, kteri platili dane cely 'Zivot od 21 do 60 pool Tax. Kdo plati velikou dari, to jest jeho ritesti, le ma velikY majetek. Ale ti velko ndsobni milionari jsou pro starobni pensi, jen par zavistivYch by radi videll ty stare v hrobe neb pro ne zadarmo se &it a otroeit, pak by asi byli spokojeni. Kdyl elovek telko pracuje od 10 do 65 let — kterY se toho veku doeka, — by mel bYti uznan, col jest rozumnYmi lidmi. Oni uznali, le start' elovek pottebuje ochranne ruce. Jsou nektere deti, ktere maj.i zase svYch ditek dost, a nejsou schopny tem starYm poskytnout tu filevu na starost. Pak nektere ditky nejsou'ochotne tem starYm dati sousto chleba, a to jsou ti, kteri na tu starobni pensi hledi se zavisti, neb nemohou sve stare ranee otroeit a kopat s mista na misto, col" vidime kadY den, jak se s terni starYmi zameta; ne vSude, ale jsou mista kde to elovek uvidi. Kde2to, kdyl stari lido dostanou pensi, pak mohou bez postrkii lit. Ted' se plati al" 30 centu z dolaru, z gasolinu 5 centil z kaldeho galonu, co se koupi ye gas. stanicich20 to se laden nezajima. Na'ge snemovna kdyl zasedne, prvni jest prohibice a dokonei se starobni pensi. Tam je jen par tech, kteri to lenou a ti ostatni musi poslouchat, aneb neslySi a nevidi a neciti. Starobni pense jest tak potrebna, le si to ani nekterY elovek neptedstavi a nekteri na to hledi se zavisti, ae on to nedostava. Z toho hlediska by kaftlY start obCan neb obeanka men dostat pensi, at' je 'dov& bohatY nebo chudY. Jen jeden rozdil by mel bYti, kdo spravne platil hlavovou dari. Ten elovek, kterY nic nema, by mel platit hlavovou dari od 21 do 60 let, coby se melo poeitat, ten chudY delal svou obeanskou povinnost, a mel by bYt uznan za sto-procentniho °beana neb obeanku. Ten, kdo se vyhYba, neb vtbec nikdy l'adnou hlavovou dari neplatil, by mei tdrt uznan podle hlavoy e dane jak mot jest k pensi opravnen. Mame lidi, le se vyhybaji hlavove dani a dnetniho dne jest polovina lidi, co neplati hlavovou dab, a ti se nejvice derou o pensi. vek mule bYt jette chudobriej gi, ale hlavovou dari ma ka2dY platit, eiml ukale, le je dobrY, 100-procentni obean neb obeanka a pak ma kalclY jit k volt.* col jest 100- procentniho obCana povinnosti Kdo mule bYt 100 proc. obean neb obeanka. Kdo se zde narodil. Kdo sem privandroval a vyzvednul si obeanskY list. Kdo nebyl odsouzen do vezeni na jeden rok neb vice, a kdo plati Illavovou dan; bez hlavove dane laden ne-
VitOWN2IC
Ve stkedu, dne 21. 6ervna, 1939.
smi jit k volbe, protole neni dobry obean. Prot by takovY elovek byl opravnen k pensi? Mame na tisice tech, kteri nikdy l'adnou dari neplatili, ale dostavaji pensi vetti ne2 ten, kdo platil hlavovou dari spravne. Prot takove pady se neurovnaji v senate? Ale jsou senatoil, co se pokou§i zhanobit starce a starenky, kteri spravne platili sve dane a byli dobrYmi obeany a obeankami. Zde jest vYtah ze San Antonio Light: Austin, Tex., May 3. (AP). — Disfranchisement of old-age pensioners was proposed today by Rep. Joe A. Keith of Sherman as a means of solving the pension problem. Keith's colleagues praised him for his political courage but agreed his proposal had no chance of adoption to a pending constitutional resolution living new taxes for pensions. Farmers of the Texas constitution" said Keith, "were not afraid to say that those dependent on public suport would be denied the right to vote. Keith's amendment would prohibit pensioners from voting in contests for Governor, Lie;ntenant Governor, or the legislature." Co by asi takovY nova udelal z Texasu? On by tady asi chtel zavest monarchii, le se nestydi takove navrhy &vat a jette snad aby byl pochvalen nekYm, co se tak citil jako on sam. Co na to asi reknou ti starci a ty starenky, le se Clo y& opovali to posledni potHeni a celotivotni pra y() jit k volbe jim vzit. Vy staki predkove, kdyl byste mohli vstat z vateho hrobu a preeisti sobe tento clank, co byste asi iekli tomuto elovku? On si asi nerozmyslil co mluvil, jinak by take slovo ani z huby nenechal vyjit, a ti, co ho poslouchali, si to slabosti nevsimli, neb ho vtithec ani neposlouchali, neb se jim to zdalo mot malicherne. Proto by kalda, osada mela dati pozor, koho voli do jakehokoliv tradu. A kaldY 100-proc; obean neb obeanka men by jiti k volbe a ukazati tak svou koho si preji, aby byl zvolen. Na pensi pen& neni a jinde je jich dost, al vetrem utikaj, ale laden to nevidi. Ale co je eloyeeenske a dobrY neel, to se zahazuje. Col je zakonem celYch Sp. Statti, to asi piijde teako zru git, neb ten kdo ma matku a otce, kalklY bude vldy pro dobro starYch, aby men to posledni sousto bez omluvy a zavisti. Jsou nektere noviny, ktere rady strkaji nos tam, kde by je to mohlo bolet, kdyl by sobe toho vsimii stari chud'asi a prestali takove noviny Gist a za ne platit. Kdo nejvice etou, jsou to ti starci a starenky, davaji za noviny posledni cent, a za to jsou sni2ovani a jest jim zavideno. Ten eistY, stark vek se jim zavidi. Novinati by meli ocenit starenky a starce, neb jsou to ti nejlepti pratele novin. A novinati tel mail rodiee a sami tea starnou, a l'adnY nevi v jakern postaveni bude aa.zemre. Jil dosti bohatYch lidi zemrelo v chudobinci. Pamatujte, le v gichni sve majetky nepropili a neprokarbanili. Jsou z bohatYch lidi chud'asi, anil by to oni sami zavinili. Tedy, jestli mezi temi ubolaky nektera, eerna ovce, to se zamicha mezi ty bile, jako kde jinde, neb /name eernYch ovci dost vtude mezi tend bilYmi a projdou. Ja sam za sebe bych si pral, aby v'Sichni starci a starenky dostali pensi bez rozdilu bohatstvi, jen s tim rozdilem, kde jest 100-proc. obean neb obeanka, hlavovou clari by mel bez rozdilu platit, od 21 do 60 let, col jest maliekosti. To mule i ten nejmizernejSi chud'as zaplatit. A kdy2 ne, pak takovemu eloveku odrazit jistou eastku na pensi. Pense by mela bYt placena rovno — od Governmentu jedna polovice a od statu druha. Kazdy jednotlivec by mel dostat certifikat po vypineni ladosti a dobrozdani by melo bYt na tom certifikate, jako procento obnaSi. Col by se nemohlo falbvat a v kaldem precinktu by mei Trednik ta(Pokraeovani) kovy certifikat potvrdit.
Ve francouzske zapadni Africe se pozoruje, civilisace k sobe privabila u2 i krale zvirat, lvy. Stehuji se z SirYch pustin do krajt vice obYvanych a misto rychlonohYch, ale hubenYch gazel a antilop lovi radeji pomale, ye stadech pasene a tuene kravy. Kralovstvi lvii se prostiralo drive v nekoneenYch tra ynatYch stepich mezi jezerem CadskYm a rekou Nigerem. Beloti s pakami vtak lovili tu antilopy a gazely v takove mire, ae brzy mei le y se shanenim zvere mnoho prate a nedostatek potravy. Zaeali se tedy stehovat do jilnej'Sich lesnatYch, vice obydlenYch a civilisovanejMc hkrajin. Tu je hodne peelive pestovaneho domaciho dobytka. Vrhaji se na nej. V okrsku Uahiguja, kde od r. 1860 byl pozorovan sotva jeden le y za deset let, zaeali se lvi stale vice objevovat od t edoby, co zaeali se lvi stale vice objevovat od to doby, co vat dobytek. (Prechodem ze livota loveckeho do livota rolnickeho a pasteveckeho zaeina, civilisace.) — Nyni se tam Iva prohani tolik, nedayno tu nakladni auto za noci jednoho Iva prejelo. Dostal se na silnici do svetla, byl oslepen a prejet — jako u nas zajic. DrivejS1 domorodi bojovnici a lovci hledi si ted' hospodarstvi a svych kravieek a lye= daji pokoj, nehubi je. Proto se tak rozmnoluji.
Na Cern zaleii. Predstavoval se jeden pan druhemu panovi: "Dovoite, abych se predstavil. Ja jsem Pohl." A povida na to druhY pan prvnimu: "Valve? A severni nebo jinni?"
Otazka o Ukolu eeskeho umeni nas nemusi znepokcjovat nad miru. Ukol ten u2 se davno reSi v srdcich a hlavach naAich tviireich lidi. A bude resin i v techto easech po zakonu nagi osobitosti a sebezachovy. Vac. Babas.
Waco, Texas. Cteni etenati a etenarky Vestniku! Dnes jsem si vzpomela, le se zajdu podivat mezi vas, co asi Mate. Stejne le dne'Sni den mate kalda asi dost price, asi jako ja, tel mom dost co delat. I dnes //lam jeste dost prate„ ale usmyslela jsem si, ze ua necham v geho a le napiAi nee° o nabm vandrovani. Ua po etyri nedele byli jsme na vYlete, ja s p. Rudy Dolelalem. 7. eery na jsme byli v Dallas, Tex., za maminkou, ale IA tam maminka neni; odjela zas na zapad k dceri k p. a pi. DukatnikovYm do Littlefield, Tex., tam si asi pobude. Otvrteho eer y na jsme zas byli v Caldwell, Tex., u p. a pi. Pavel MynarovYch; to je Rudy Dolelala strYc. Tam jsme meli dobre easy, byli jsme dobre uhotteni, tea jsme si s pani Myna,rovourovou vyhodili z kopYtka. Od tamtud jsme jeli do Dime Box k p. Joe VavrovYm; to je te2 jeho strYc. Tam jsme byli na ()bed, tel jsme byli dobre uhOSteni a pak jsme jeli k p. a pi. John TureekovYm, to jsou jeho manlelky rodioe. Tam jsme byli na chvilku a pak jsme zavezli strYce Mynare domil a jeli jsme k p. a pi. Frank ZelenkovYm, to jsou znami pratele, a tam jsme byli na vederi a byli tel pekne obslouleni. Byli jsme tarn jen na chvilku a ubirali se zas k domovu. Domii jsme St'astne dojeli, ale po de ti, na nas neprgelo, ale pied nami, a al tu ve Waco jsme dohnali dett' a to ua prtelo i na nas. V sobotu, 10. eervna Rudy Dole2a1 zas byl se podivat za jeho manaelkou, a le pry pokraeuje dosti dobre ,ale jak tam jeSte dlouho bude, to le se nevi. Tuto nedeli, 11. eer yna jsme zase byli v Temple, Tex., u dcery, p. a pi. HutkovYch. Od tamtud jsme jeli podivat na br. Ed. itepku, kteri vtak nebyli doma; &kali jsme na chvilku a kdy2 jsme se nemohli doekat, tedy le pojedeme domil. Ale piece jsme se videli, neb jsme se potkali na ceste, kdy'l jeli dome. A le pry se jeSte podivame na veseleho Tome Sefeika. Tam jsme pobavili, poSpasovali a jeli jsme don't. Ale jette si Doleaal vzpomel, le se stavi podivat na jeho znameho pritele Franka Machalka. Tam jsme byli jen par minut a jeli dome, a take tt'astne dojeli. No ,tak se tech par radeeku prodlu guje, a aby zbylo mista i pro druhe, tedy pro dnetek ukoneim. S pozdravem na etenare a etenarky Vestniku, jsem Vage, Albina Janieek. KRAL ZVIIIAT SE STEHUJE.
Ve stkedu, due 21. 6ervna 1939. eTVRT1( tERVENEC A TY NA S' E FARMY. Pik I. J. Gallia, Houston, Texas. Tento den by mel bYti oslavovan ye vbech osadach po celych Spoj. Statech AmerickYch, jelikot nikde v historii lidstva neeteme, te by kde bylo vladou prohla geno, be vgichni lido maji miti rovne pra y° a te to pravo nema, a nesmi jim nikdo brat bez jejich svoleni. My vime, be se politicks nskoky pa gou na du phi katcle volbe, ale ty zasady, na nicht je nag e konstituce zalotena, zftstavaji nezmeneny. Jsou to zasady rovnopravnosti, svobody slova a tisku, porotni soud3, a pattiene zastoupeni ye statnich, narodnich a mistnich ntadech dle volebniho ustanoveni. si cini uchvacujici zmatky v raznYch fdadech, neni vinou onoho prohla geni, ale je to vinou volida samYch, to se lope neptipravi a neinformuji o dekancich a jejich schopnostech a poctivosti, a zdali eini sliby dle ptani a potteby, jak toho band doba vytaduje. Ano, mame onen den katdYm rokem oslavovat nejen ye gkolach, ale take ye spolkovYch sinich a na vetejnYch mistech, ne co jednotlive narodnosti, ale co v geobecni amerieti obdane, kteti sobe vati a maji vatit rovnopravnosti lidske bez ohledu na to, kde se kdo narodil a k jake jine nabotenske neb politicks strane se hlasi. Nezapominejme na narodni pisne "Star Spangled Banner", "My country 'tis of thee", a take v deskYch osadach ptidejme a hluene zahromujme nagi "Hej Sloyane!". Spolkove farmy eili pozemky, ktere Jednota za dluh pkebiri. Byl jsem potadan jednim nt.ednikem H. R., abych jemu podal maj plan, jakYm ony pozeniky mely by bYti prodavany. Jelikot ony pozemky nepatti pouze Hlavni tkadovne, nYbrt eels Jednote, tudit v gichni dleneve maji tam sve uspory frtadovnou uloteny, tedy pigi do Vestniku co je mfrj nahled, jak by ony pozemky mohly ptinest stale uroky. Kdo se zabYva rolnidenim a kdo se deli dobu zabYva prodejem pozemka, ten nejlepe vi be za poslednich petadvacet let se pomery velice zmenily, a kdo chce aby z farem byl nejakY utitek, musi se prizpilsobit pomerfun dne gni doby. Vlada Spoj. State eini pfljeky na farmy podle motnYch ptijmu z farem a to same dini na pfrjeky majetku mestskeho, kde drive byly pfrjeky delany na 3, 5 a 10 let, dnes se eini na 15 a dvacet let po 5 procent, kdetto drive se pujeky delaly na 8 at 10 procent. Jelikot nage Jednota vlastni za vice net milion dolara pozemkil, a jelikot pti dneginm hnuti z farem do mesta mladY lid z farem utila do mesta,A ti stall rodiee aby udrteli menbi doma, musi koupit to nevyhnutelne zlo — kary — ktere pohicuji velkou Cast pkijmu z farem. Tedy, aby tem novomantelam, kteti posud maji zalibu v rolnideni, byla dana pattiona, a pro Jednotu bezpeona, yYpomoc, navrhuji, aby pro nemajetne ale pracovite lidi bylo proda,no elyticet akrfr a ne vice jak 80 akrir na splatky at do 40 let a site na vzdelane farmy prvni -a druhY rok jen male splatky pies dane a pojigteni majetku a pak nasledujicich 10 let neco vice, a ty vet gi splatky od 12 do 40 let. Pak na surove pozemky, kde by Jednota stavela pattici domky, a jelikot na nove pude pr y -nidvarokysenda,okvtpinaurod,v tech ptipadech netadati prvnich pet let vice jak firoky, pojigteni a dane. Pak ab sobe onen -noydeek vbe lope upravi, mohl by platiti vice do 40 let. Take by mohla Jednota prihlednout k tomu, aby ka2dS7 takovY kupec vzal vladni pojiAteni na Urodu, ktere nyni vlada Spoj. Statti nabizi. A jests bych tadal, aby katdY takovY novomantel a jeho nova mantelka vzali zvY gene pojigteni na tivot, aby toto bylo urdeno k uplaceni anebo ripineho zaplaceni dluhu na one farme v padu funrti mute aneb teny. Takova pojistka by mohla krYti obe risika, mute i teny, za snitenY poplatek, jak maji nektere americke spoleenosti. MnohYm se to bude zdati philib dlouha, doba 40 let, av gak nage Jednota bude titi dole. Pet procent by melo stadit na bane vYlohy, a kahlY kdo by mohl uplatit drive, mohl by tak &init. Ty delgi splatky by daly rolniku dost zaloh na vybudovani pohodlne farmice, vysazeni ovocnS7ch stromii, vinnSreh kelt, zbu-
VESTNiK dovani rybniku, povetrniku k tateni vody a mnoho jineho co by u'dinilo pkijemnY pobyt na fume pro ditky pti gti doby. Nag e Jednota byla zalotena z vice jak 95 procent rolnicke ttidy a dries odhaduji, te -posud asi 85 procent jsou elenove rolnickeho povolani. Vhdy katda mohna, ykoomoc, rolnickemu stavu mela by bYti brana v frvahu na gimi fdedniky, jelikot rolnik byl vhdy, je dnes a bude vhdy tivitelem lidstva. Stahl statnici pravi, te s pluhem poeala vzdelanest lidstva at pluh a vbe co je s nim spojeno, ptestane byti va.ten, he to prava nagkrobene, vzdelanost padne. Vegkere jine tfidy zavisi na ttide rolnieke. Hned v roce 1371, po poratce Francie, Bismarck to uznaval arekl krali pruskemu: "Hied' udthet pfatelstvi Ruska, jelikot ptigti valky bude vyhravat ten, kdo bude mit vetgi zasoby p geniee a jinYch rolnickYch vYrobka. Slavme tedy dtvrteho Cervence a blahoptejme rukam, ktere se pluhu zdarne drti. Ta na to hledi vas, I. J. Galla. P. S.: Na ten posrne gnY dotaz toho na spolkovem trans sediciho dlena zde je moje odpo\Ted'. PiSEN VYSTEHOVALCE. Na tadost ses. Franti gky Ktemenkove k etigteni zasila K. Fojtagkova. PtekrasnY letni den, a vilkel rati kvet, [: 6, jak si vzpominarn na mladi sveho svet.:1 Nade mnou oblaka, jak velke 'abut& [ : velebne yznageji sve bile perute.:] 6, let'te oblaka, na zapad k horam tern, [: pozdravte narod rnuj, pozdravte rodnou zem. 7 Pozdravte tisickrat, me vlasti oslavu, [: pozdravte Prahu mou, i jeji Vltavu. :7 6, vbude, vbude tam jest mote vzpominek, {: tam znal mne katdy strom i kandy kaminek. :1 O, smutno, smutno ml, me srdce svira. strast, [: ja v cizich svat3mich modlim se za svou vlast. :7 6, bolno, bolno tit od matky oteiny, [: jak bolno umirat, kde cizi konoiny. :1 A jestli cizi kraj me kesti pochova, [: tot" aspori srdce me ptijmi tam, vlasti ma. :1 PROVOLANI ! Ku vgem krajanfim deskoslovenskeho pfrvodu, abyste se ve velkem mnotstvi dostavili do schfize ye Ctvrtek 22. Cervna do sine tadu Hvezda Texasu v Seaton o 8. hod. vederni. Schtze tato svolana je za, ndelem sdruteni se vbech Cechoslo yakri, bez rozdilu nabotenskeho neb politickeho smYgleni, abychorn se svorne spojili v jeden celek ku protestu proti bezdtvodnemu zabrani Ceskoslovenska cizaky. Vbem, jimt nerd lhostejnY osud jejich bYvale oteiny, neb rodne vlasti jejich rodidfr a ptedku, dostavte se a svou ptitomnosti projevte o ni svilj zajem. Vlast deskoslovenska, ujatmena, deka na g a sympatie, ktere nejlepe projevite svou phitomnosti a s yYm zajmem. Semknete se vgichni svorne v jednu silnou frontu americkYch Cechosloyakil! Za Sdruteni Oechoslo yakil v Seaton: J. 3. Mikeska, ptedseda; J. J. Le gikar, mistoptedseda; K. Fojtagkova, tajemnice. Farmati ye Spoj. Statech dluti asi $8,255,000,000, jak oznamuji vladni ntednici v odboru zemedelskem ye Washingtonu. V tom jsou zapodteny hypoteky na farmy v obnosu asi $7,000,000,000 a pajoky na kratkou dobu v obnosu asi $1,255,000,000. Pujeky farmatam poskytnute na kratg i dobu byly rozmnoteny asi od polovice roku 1938 do nynej gka 28 procent. Jsou to vet ginou vladni pfljeky na nrodu, ktere tyto zavazky farmatil rozmnotily. Pohleda yky proti pozemkovemu majetku •farmatfr byly nejvet gi v roce 1929. Od toho roku do dnes jsou zmenbeny asi o $3,500,000,000. Buenos Aires. — V hiavnim meste jihoamericke republiky Argentiny se bude konat v dervenci nejvetgi svetovY gachovY turnaj, jaky kdy byl uspotadan. Turnaje se zndastni nejlep gi gachiste vbech americkYch republik, jakob i hraei 23 state z Evropy, tti delegate z Asie a jedna dokonce ab z tichomotskYch ostrovil.
Strana B. Rad Polcrok Gainesville, eislo 110. Cteni bratri a sestry! Jit delg i Cas se poohlitim y e Vestniku, zdali nekdo z clone da o sobe vedet a napibe nejakY peknY dopis. 2adnS7 nic, asi jsou v gichni zanidstnani v pinem proudu v praci, jak vbe nasvedduje. Aspen na g mistoptedseda bratr Frantig ek Jirasek by mel nee() napsat. Ten pilno nefarmu prodal, tak starosti jib nema, jen s penezy. Minulou schnzi jsme konali u br. J. F. Reimana v Denton, Texas, za ptitomnosti sedmi olenfi, a pti g ti schuzi budeme konat u br. John Paclika v Gainesville, Texas. 26.clam vas, abyste se v hojnem podtu do schfrze dostavili. Dne 11. t. m. v noel nam to hodne zamoklo, a tak mime dobrou nadeji na dobrou Urodu kukurice. Veera mel prednaku na universite Oklahoma v Norman, president 1D7vale Ceskoslovenske republiky, Edvard Beneb. Dnes ke me piljel jeden hid z Ardmore ,Okla. a pravil, he na to ptednagce byl a velice se mu to libilo. Oe gi a Slovaci be meli svoje mista oddelend od jinYch narodnosti. A take be se tam sebel s jakYmsi SYkorou a jeho choti s dcerubkou. Tak slava! Piece tech SYkora je vic mimo mne. Ted' y am musim s radosti sdelit, he na g spolubratr Charlie Paclik dokondil studie na zverolekatske gkole v College Station v Texas, a za jeho pilne udeni obdrtel skvele yyznamenani a site diplom jakotto pravoplatnY zverolekat. s DotydnY mladik je synem nabeho ptedsedy a tajemnika na g eho tadu a site syn rodidir Jana a Anebky PaclikovYch z Gainesville, Texas. Neni pochyby, be mladY tento zverolekat se nedodela nspechu v jeho oboru prace a jeho zakaznikam co nejlepe posloubi s jeho schopnostmi. Jste-li milovnici chytani ryb, pitedle na Lake Murray. Neni to daleko ode mne, jen tam za tSun kopcem. Pro dneSek je toho dosti, ostatek si necham ab pro priSte. S bratrskSrm pozdravem na ve-ecky zustavam nadale, Charlie Sykora. flAd Hlava Texasu, 'Oslo 155.,• Austin ,Texas. Cteni bratti a sestry! Posledni schtize se konala u br. Joe Mikulec a hodne olenn bylo ptitomno, jenom he nab Vetce pracujici 'Olen a tajemnik Raymond Prasatik je nemocen a to dosti tetce, proto kdot ho znate, pog lete mu aspori listek, neb i to potegi. Take mame jests jednu nemocnou na listine a sice mantelku br. Louis Schattela, ktera, byla operovana v Galvestone, ale jak sly gim, te se jib pozdravuje. Tak jeji maminka pani Kotenkova je zde a deli dobrou hospodyni, takbe se ma na koho spolehnout. Jak je to dobte, kdyt mame rodide a neco se stane, oni jsou hned po ruce k y Ypomoci. Nekteti pibi, be maji hodne travy v poll, ale tady pekne vysYcha,, neb debt' je velice pottebnY, misty ub neni ani v potoku pro dobytek. Jak vypada, bude hodne bidy tuto zimu mezi farmery. Ani ovoce nechce rust, je to jak ocel tyrde a nerna tadne chuti. Proto bijme v nadeji, be nam snad dobte zaprgi. Koneim a pfeji tern nemocnYm brzke uzdraveni. U ptiletitosti pti g ti schtze bude piknilk Barton Springs o 6:30 veeer. KatclY si ptineste syfrj kogik. Za g patneho podasi bude u br. a ses. F. Janeeek, 1213 Garden. Byl jsem v Shiner na pikniku na Den ()tea. Jidla bylo tam dosti a piva do sytosti. Frank Janeeek. Praha. — Starosta skoro eiste deskeho okresu Berounskeho, jitne od Prahy, vydal natizeni, kterYm se zapovida zpivani eeskYch pisni na yetejnYch mistech i v zabavnich mistnostech. Toto natizeni je pry k tomu cili, aby se ptedeg lo srabkam mezi Cechy a Nemci, k jakYm ub v nekterYch mistech do glo. Pozoruhodne vbak je, be Nemci v Berounskem okresu jsou v mizive mengine, nebot' jich tam neni ani celych 18% z celkoveho podtu obyvatelstva. Pozdeji k tomato zakazu bylo oznameno, be pil yodni zakaz v Beroune o zpevu obecenstva v hostincich byl zmirnen. Nyni se smeji zpivati nezavadne pisne, kdyb s tim souhiasi hostinsll.
Strana Rad Ennis, eislo 25. Ctena redakce! Pomleka — a to dosti dlouha, od tadu naeeho y e psani, to ano? Nemyslete ale, to spime, naopak, obe oei otevfene a prate jak doma tak spolkove. Po zabave cowboyske, odbYvane 30. dubna, piipadla nam zase nedele 21. kvetna, na kterou bylo hrano divadlo "Ma maminka chuda byla". KresnY kousek, a tajemnik spolku dostal psani, zdali bychom ho nail brat do Fort Worth. Jestli se domluvili, to ani nevim. Myslim ale, to nedele ktere oni maji pro sebe, ma nee spolek ter neco na programu. Nu, odlotene neni ztracene. Dne 6. eervna byla cesta do Waxahachie, kde Sbor Mladete byl ptitomen kontestu americke etverylky, ktera mela bYti tandena 18. kvetna, ale deft' to pokazil, takte tamejei iiditel to odna 6. 'derma. Sbor Mladete tam ptedvedl jeden oddil toho tance, kterY se asi dva mesice pied tim zaeali udit. Nu snad nekdo zase po strane fekne, to to je jenom ten square dance, a piece jsme na to hrdi, to ty Ceske deti si odnesly druhou cenu nejen jmenem ale i 5 dolary, ktere rozdelily mezi hudebniky. Zprava o tom byla v Cechoslovaku, v Enniskem Vestniicii4 ale hlavni bod, prod jsme do Waxahachie Jeri, aie ne. To byla to nate Beseda co hlavni dislo, kterou tamejei tiditel tam chtel mit zatantenou na programu, tak jako byla tandena 20. dubna v No,rodni sini pied 1200 navetevnikt, z nicht 7-800 bylo Ameridant. Ve Waxahachie odhaduji, to bylo 700 osob ptltomno, Kdyby mohla bYt Beseda zaiazena do soutete, jiste by to byla ona, ktera, si odnesia prvni cenu. Bylo nam podivne, pros tiditel si pfal, by Beseda byla taneena at mezi poslednimi eisly. Odpovet/ byla: My zde mame soutet square dance jit Po tfeti a tu bude-li Beseda taneena dkiv, tu naveteva mne odejde. Zdalo se nam, to pfehani, ale stalo se tak, to po jeji pfetaneeni dve tfetiny lidu se zvedlo a odeelo, ac jeete bylo nekolik eisel k pfedvedeni. Za jeji zatandeni se jim dostalo nejvettiho potlesku toho vedera. Ty kola, ktere vyhraly ceny, byly nuceny jeete jednou svilj oddil taneit. Natim taneenikilm se nechtelo j1 pfevlekat a tak tu americkou Ctverylku tancili v eeskYch krojich. Bylo to zase pane, kdy pestre suknice a bile rukavce se propletaly mezi vyeitYmi koeilemi a vestiCkami Bude-li se snad nekde jinde taneiti Beseda liked americkym obecenstvem, nech' nekdo oznami, to se ona sklada ze Ctyiech oddita a tak pledejde otazkam, prod jsou ony pfesta y -ky,terjsoumziacl LderkY je zvyklY pti jejich tancich tanditi bez stayky Dne 11. Cervna mei jsme taneeni zabavu, pti ktere katdY desetY tidid kary dostane vstup zdarma, a bylo jich 11, ktefi to dostali. 14. kvetna zase Sbor Mladete podaval yeeeti pro Ceske studenty, kteii vychodili vyeei ekolu tento rok. Dostavilo se jich devet, aC 16 jich bylo. *Site 1idila pi. Jansova za pomoci deveat z Kroutku a provedly to opravdu tak, to to byl pravY banket. Stolt bylo jedenact, krasne prosttenYch a zdobenych kvitim, uprostied still pro studenty, zylaet' pane ozdobenY dvema kyticemi a uprostted kytici jasminovYch kvetil, pied katdym taliikem podkilvka se jmenem studenta a ptanim "Good Luck". K yeeeti zasedlo 75 lidi a jidla bylo tolik, to jeete zbylo. Tak jak fekl p. Hodge, to to byl nejlepei banket na kterem on byl ate jit byl na mnohYch. Tam to se mu vtcly dostalo jidla, ze prave meal mit hlad, ale jit byl u konce. Za to bylo feenikil na dva yardy, ktefi mluvili pet hodin. U nas feeniky byli Vrla, pfedseda a Kudrna, mistoptedseda a paru slovy keldi, k demu jini potfebuji pub hodiny. Pak byly rilzne hry a tance, a jiste ka2dY z pfitomnYch odchazel k pulnoci domil spokojen. Hned kdy zde v Ennis byla soutet na ten tanee, obdrtel Sbor Mladete poz yani do Itasca, pfedvesti jej v tamnejei ekole, ale pro mnoho pface ku konci ekolniho roku to udelali na 16. 'derma; kdy hudebnici i s tanedniky tarn zajeli. Zde se nermlteme ale pochvalit, ze Beseda, eotyelta, valeik a polka byly taneeny pied nekolika sty lidi. Naveteva byla velice slaba a pfieinu se snad pozdeji dozvime, ale podle napovezeni lettere stafeeiny nepieji si, by do jejich mesta byl tanec zanesen, Piece se ale tem malo lidem tanec libil a program byl obohacen dYeala
trEstrNfic nemi, eeskou a anglickou. Oeska byla "Leti ptadek" a anglicka "It makes no difference now". Zpivala pani Albina Vavrova, a my zde v Ennis vime, co ona ve svem hrdelku ma. Hudebnici zde i ye Waxahachie byli tet v deskYch krojich, ktere si potidili. V novinach se stale Cte, by se americke obecenstvo seznamovalo, co 6e§i jsou a co umi, a my elenove fadu Ennis jsme radi, to s tou troeidkou tet k tomu pfispivame. On nemusi byt vtdy velltY (Met' aby zachranil Urody, 'lady i male, vlatiela hodne pomaha V Itasca k nam promluvil mayor mesta Stephenville, p. Clark, xtery je jit stark pan a na americkou Ctverylku k nepfeddeni. Mezi jinym tekl o nas 6echoslovacich, jaci jsme dobrY lid a jeho to boli, to nate stare, zeme byla zabrana Nemci, to ale doufa a yeti v navraceni jeji svobody. Jeho slova nam byla mile.. Pozvali jsme jej na zabavu 4. dervence, ktery jit bude od titter' za etrnact dni. Vlastne, at toto budete od vderejelta. Ten den bude zase slaven v Narodni sini jako jine roky. Co budeme mit za program jeete nevim, neb to si zase vzal na starost Sbor Mladete. Snad bych neco napsala a ono to pak tak nebude, neb opravy se vtdy delaji a pak zase nekdo napiee neb iekne: to byl "humbug". Oni ale jsou veude jednou za Cas, jente na ne hlectime s yYma °alma a co je nate, vtdy je lepsi, ze ano? Rikejme kolikrat chceme: je, jsem spravedlivY — piece mame vtcly dve miry. Jednu pro sebe a druhou pro tebe. Sestry, ktere na 4. eervence vtdy nosily neco do kuchyne, jsou tadany by tento rok nadelaly katcla tucet neb i vic, to nebude ekodit, "sandwichtl". Mohou bYt yeelijake, masove, sYrove — jake kdo chce udelat. Ktera bude cleat z letnich vutta, necht' je tak laskave, a je opede, by chlebielty yydrtely. Pak na papir, do ktereho je zabalite, napiete jak' je to zakusek. Myslime, to toto da sestram mnohem merle prace netli dort neb jina vec, ktera kdy se neproda, tak ji obyeejne yydratuji a dort jak male, hora a krasnY, to se srdce nad nim smeje, pfinese hned 25 cent& Za to tucet chlebickta po peti centech by pfineslo 60 cent& Snad to tak bude lepei a ne-li, pfieti rok se vratime ke staremu potadku. Zabavni vYbor. Srdeene katcleho zdravi, Dallas, Texas. elenove fadu Cis. 84 si povidaji mezi sebou, to ted' je mot teplo, tak aby se zaba yy po .dva mesice nepotadaly. Upozoriiuji veechny eleny zabayniho vYboru, aby v nedeli dne 25. t. m. ye dve hodiny byli v fado ye sini, bychom si o tom mohli pohovoiiti a usneeeni potom pfednest v fadove 2a,dne z yYeeni tadovYch pfispeykY nebude, kdyby se stave°, jak jsme slyeeli v minule schuzi. Pik to proto, by o torn yeah i ti, co ye schfizi nebyli. Ptestalo se o tom mluvit, protote to dela horkou krev. PeveckY kroutek v posledni schuzi se usnesl potadat veeirek ye sttedu 28. t. m., a pak budeme miti 2 mesice prazdniny. Sbormistr Jan Kbrdle slibil, ze pies prazdniny rozepiee nove pisne. Je to prate velika, ktera zaslouti odmeny. Jakou on chce odmenu od nas? Abychom pravidelne navetevo yali zkouelty, a kdo nemini vytrvat, at' nezaeina, porotote je to obtitne pro nej a mezi Clenstvem je ter rozharanost. V. Kartous. Londyn. — V londynske vladni Ctvrti jsou horeenYm tempem budovany a dokoneeny protiletecke Ukryty. V raznYch ministerstvech a vladnich budovach byly podle zpravy DAZ. dosavadni sklepy pfemeneny v ukryty, ktere jsou tak rozseble, ze pojmou cele fitednictvo techto tfacIft. Na budove ministerstva zahranie lze zjistit zfizeni techto ukrytu i zvenei, protote byla v poslednich dnech zazdena yeeehna sklepni okna. Zadne ultryty dosud nemaji parlament a Cast ministerstva letectvi. Belem letnich prazdnin budou yeak ziizeny filtryty Lipa pies Beset metre v objemu. Mezi nejvetei lipy v Oechach se "radi Karlova kralovska lipa, stojici na nessi visky KolokoCoy na Chotebotsku. Ma v objemu pies 10 m a jeji steli ohaduje se na 1000 let. Pod ni odpodival pit Karel IV. na sve ceste z Lichnice. SvYm staim r` adi se mezi nejstarei v 6echach. 11. ,dervna t na ni odhalena pametni deska.
Ve sttedu, dne 21. der na 1939. SOKOL HOUSTON. Tak bych byla rada, kdybych mela tu schopnost vypsat ony krasne udalosti z na'Seho sletu, kterY se konal v nedeli, 18. dervna v Dallas, Texas. Moc jsem se na onen den Okla. Bylo to pfed rokem, kdy na ono same datum jsem si kupovala listky na hlavni dny sletu y Praze. Pfemyelela jsem o poznemce, kterou jeden znamy v Praze vyslovil: "KatclY yeesokolsky slet•je vetei a lepei " A toter plati o sletech Gupy Jitni. On katdy krasnY, ale ter druhY je vetei a lepk. Uplatni se zase sokolske heslo: "Stalk ruch, nespokojenost". Nespokojenost nechat na dobrem, radeji zlepeit. Tento rok cvieili nejen sokoli, ale i americke, vefejnost, a site d ye organisace, Y. M. C. A. a Skouti. Ptieti rok pfinese snad jeete yetei zmeny. Nate jednota mela zjednanY bus a odjeli z Houstonu ye dvanact hodin v sobotu. Uzili jizdy vespolek krasne, to radi venovali ten spanek. kdy kat* Spas neco stoji. Diky bratru Veselkovi za Nate rodina udelala cestu z domova autem. Pro mne slet v Dallas znamenal jeete vice net jenom slet. Pied paru mesici stravili jsme v Dallas, v sokolske jednote dva tYdny v cviditelskem kursu. Udelali jsme si tarn nove tele a stravili pospolu krasne dny. Pfieel konec a katclY se rozejel do jineho konce Texasu a Oklahomy. Den sletu nas zase ptivedl dohromady. Tak to byl pro kursisty "reunion", a ter ptiletitost k poznani vice novYch pfatel. Slet se nam zdaHl, aC ranni deft' jiste mnoho navetevnikt. postraeil. Program zapadal o tiech hodinach s "defile" sokolstva a spolk& UCastnici obeli mistnost jednou a pak zaujali sve mista, kde ziistali stet v pozoru do pitrani hymny, pak zase obeeli mistnost a vyki yen. Nasledovaly proslovy zastupct mesta Dallas, Csl. konsula a Sokolstva. Pak nastal sokolskY a druhYch spolMI program: 1. Cvideni tactva — vedene kursisty. 2. 8estndetka, — muti jednot Dallas, F. Worth a Ennis. Krasna sestava hudbe. 3. Cvieeni Skautil; davani prvni pomoci ranenYm a staveni skoutniho taboru. 4. Cvideni druistev na natadi; razovitY obraz cvidebni hodiny telocvidne. 5. Rilznosti. — Velmi zajimavY program hochii Y. M. C. A. 6. Ovideni na natadi — vzorne drutstvo Gupy 7. germ; -- teny a muti Y. M. C. A., pfi hezkern valeiku. 8. Spoledna prostna — teny a muti sokoli. 9. Pochod. Celt' program trval asi tki hodiny. Jiste se libil. Slet Gupy Jani je jenom vzpominka. Sletu 1940 zdar! Se sokolskYm pozdravern Riltena Lebrova. Svet patii odvainkm a podnikavYm. V mestedku Kvasicich na rozhrani Slovacka a Bane vznikne v nejblitei dobe yYroba &evenYch mechanickYch hradek Pfipravy jsou jit v pinem proudu. NovYm ponikatelem nevi odbornik, ale bYvalY zubni technik J. Zajic z.T1umadova. Byl v posledni dobe bez zamestnani, protote zubni technici nesmeji miti samostatne tivnosti; mel 'creak zalibu v domacich pracech. Kdyt na jate 'Ceti yyzyy tovarnika- Bat, aby se mladi bide venovali vYrobe hradek, pistil se do prace Vyi4cibil nekolik model& dievenSrch tiraee-k, ktere maji jednoduchY vnitini mechanismus a na rozdil od ohydej-nYch- hre.eek samy se pohybuji. Potadal pak o rozmlu'vu tovarnika Jana Bat'u a byl pfijat. Brzy::se ▪alaeek firiandniks a spoleenost, -ktera zarndila ▪PrOiletLzejanena2v..:zahraniei. Nyni jsou mate . do-Kyasic zpedialrii clfe yooliralieel...streqe , z Nemecka a v nejbliteii - dobe se . zatne s yYrobou. Ze zubniho technika, hledajiciho praci, se tak stane tally podnikatel, kterY bude praci poskytovat. Bylo by si jen pkati, aby v natem narode bylo vice takovYch lidi, ktefi se dovedou pohotove pfeorientovat a misto hleclani pace stat Se podnikateli, ktati Pr4ci d,vaji.
Ve stfedu, dne 21. 6ervna 1939.
kid Pokrok Houstonu eis. 88, Houston, Texas. Kdyg jsem tak probiral zpravy a dopisy v poslednim Vestniku, mane mi pfiglo na mysl, je-li Vestnik organem SPJST., neb organem Sokola. Vidim krasna hesla a rtizne, abych tak fekl chlubeni o vYchove narodni a telesne, cot vge nepopitam, a 'le Sokolstvo jest a bude mocnou Oporou a je pfipraveno ochranit ohrotenou svobodu a volnost stare otdiny, atd. Ale kde by/o sokolstvo, kdyi byla vlast na ge napadena a oloupena o svou svobodu, kde je sokolstvo ted', kdyt Hitler okrada a zotroduje oteinu dale. Mne se zda, to ono se to pane vlastenei zde, kde jsme, abych tak kekl za vetrem. Kdyt tak elovek ete nektere ty dopisy, to vypada, ze pokud elovek neni sokolem, 'te nemilte bYti ani elove'kem ani narodovcem. 0 to praci narodni a o to vYchove by se dalo mnoho debatovat, videt zde v Houstonu. Pokud jsou cvidenci v sini, mluvi se desky, protote se musi, ale jak se vyjde yen, anglidina zni vesele dal. Jsem si tak vzpomel kdyt jsern byl pfed ne= kolika tYdny v Moulton, byla' eeska in ge sv., kozani, Ceske pisne a Ceske modlitby, a kdyt bylo po mgi lid se vyhrnul yen, a tam jsem slygel vice Ceske fed i od mladete, nezli kdekoliv po sokolskem evieeni. A tak jest to v gude, kde eati kneti a Ceske ctih. sestry na venkovskYch gkolach vyuduji, ovgem kde si to Tide pieji, jak z dopisu mlade ge v Novern Domove videt. Ndg fad Cis. 88 v minule schfizi se dal zapsati jako jeden 'Men k Sdruteni echoslovakil AmerickYch, cot by melo bYti pkikladem i druhYm 'McKim. Sokol houstonskY nechtel piistoupiti a tahnouti za jeden provaz, aekoliv stare pfislovi pravi, to ye spojeni je sila.. Preye v poslednim Vestniku jest vYzva Rev. Jos. C. Kunce, kde vyzYva v gechny narodni i nabotenske slotky, bez rozdilu, ku spoleene praci. Jen spojeni a sjednoceni dojdeme cile, ale ye gkorpeni a nafukovani se jednoho pies drunedojdeme nikam, a mama bude nage namaha. V nedell dne 25. Cervna sehraje na g kroutek "Hlahol" divadlo pod nazvem "A v torn zamku byla panna", kteretto divadlo bylo odloteno s 18. na 25., nasledkem sokolskeho sletu v Dallas. V tomto divadle uvidite stareho, schudleho glechtice, kterY se day& Omit svYm sluhou, a nemate pochopit, to jest konec hrabecim titulfun, a nijak mu nechce jiti do hlavy, mOdra a dervend krev se mate docela do/ate smisit dohromady, as jeho syn Polidor mu dokazal opak, kdyt se otenil s dcerou sveho sluhy Lizinkou, a ti mu dokazali, ae obe krve jdou dohromady v podobe dvou hezounkYch vnoueatek. Pak teprve uzna, te jest to docela hezke i pies odpor sve druh y mantelky, bYti dedeekem, i ona uzna, ze jest hezke byti babiekou. Dale uvidite, ae bohatstvi i chudoba se dovedou slouCit, kde Milada Rozkogna cele sve yen° svemu hochovi, aby si mohi zafidit hudebni gkolu, a on chudak nevi jak do toho. Abych dale vypisoval, neni zapottebi, nebot' jak z oznamky poznate, filohy jsou v dobrYch rukou, a jmena herdu vain zarueuji dobrou zabavu, jak se katclY pfesvedeil psi minulYch divadlech, a kdyt nes nfi gti nedeli navgtivite, poznate, to ani tentokrate nebudete zklamani, Joe Kagpar. za cog vam ruci P. S. — Zaeatek tohoto dopisu jsou me osobni poznatky a neni pottebi aby nekdo nekoho z nageho fadu osodoval. East Bernard, Texas. Ctena redakce! Timto dovoluji si oznamit vgem upfimnYm krajaniim v East Bernard a okoli, ge na pokyn nageho dp. Jos. C. Kunce byla svalina schaze vgech vYbonl representujici nage mistni deske spolky, kde po kratke debate bylo pfikrodeno ku zaloteni odboeky Sdruteni AmerickYch techoslovalal v Texasu. Zaloteni odbodky S.A.O. T. u nes melt) by znamenat pokraeovani v ein- nOsti k podpofe fikolft na sebe vzatYch organisad S.A.6.T., totit prace na obranu demokraeie zde u nas i v Ceskoslovensku.
VESTNIK Za pfedsedu nagi odboacy byl zvolen p. Jan GajevskY, uptimnY americkY obCan deskeho navodu, nadg enY pfitel Oeskoslovenska a veteran z prvni osvobozovaci akce eeskoslovenska. Netfeba podotYkat, ae na jeho schopnosti v tomto ptipade hodne poditame. Mimo vYge uvedeneho byli zvoleni mistoptedseda Bohu g Keprta, tajemnik Jos. C. Hlavinka a pokladni Marie Hlavinkova. Dale byl zvolen agitaeni vYbor a dlenove tohoto vYboru jsou nasledujici panove: Jan Wagidek, F. V. Urbig, E. W. Faltisek, F. J. Pileik, J. F. Novosad, Paul T. Novosad, pani Lucie Vacek, Josefina Mafik. Tento agitadni vYbor ma na starosti ziskavd,ni Menu pro S.A.O.T. Vyzyvam vgechny nag e krajany, aby bezodkladne se ptihlasili za 'deny teto organisace, tak aby nag e osada byla v teto akci pattiene representovana. My amerieti Oechove jsme mravne povinni razne se ozvat proti hrubemu nasili spachanYm na nag ich bratfich v 6eskoslovensku. NazistickY postup proti Oechilm jasne dosvedeuje jejich nizkY zamer k zotrodeni demokratiekeho naroda kulturne vysoce vyspeleho. Timto postupem nazistil byl u gtedfen polidek na kterYch jest zbudovana americka demokraticka vlada. SvYm postupem v 6eskoslovensku naziste budi odpor katcleho poctiveho americkeho °beano. Nelibost a odpor byly projeveny samYm presidentem Rooseveltem a statnim odborem nag i vlady v jejich protestu zaslanYm nemecke vlade po zaboru oeskoslovenska. My krajane mateme svfij protest registrovat pfihlagenim se za eleny take as nastane ten "Final Show Down", abychom men organisaci vybudovanou, hotovou k praci. Piigti schtze na gi odbooly bude konana ye stkedu v 8 hodin veeer dne 28. Cervna 1939 v sini S.P.J.S.T. Jest tadoueno, aby katclY kdo se zajima., do schilze se dostavil a dodal svoji pHtornnosti a radou povzbuzeni k dal gi praci. S ptatelskYm pozdravem, Jos. C. Hlavinka, tajemnik. Rosebud, Texas. Cteni krajane a redakce! Zde jest seznam dal gich pfispevkfi do fondu Narodniho Sdruteni: Chas. Navratil $1.00, Fr. Sukup st. $1.00, F. B. P. Schiller 25c, Josef Vitek 50c. Minule oznameno $21.00, tedy celkem $23.75. Tyto penize br. Vojtech Svoboda ulotil do banku a jak bude tfeba, tu je pak ode gle. Kdo bude pfigti? S pozdravem, Anetka Skupinova, tajemnice N. S. POSLEDNI MAJ 1892 NA BEEZOVYCH HORACH. A kdyg posledni chvile nam zazniva z temne noci, tu dli nad nami nebes Pan, jen ma nas ye sve mod, plade nech, Sbohem bud', milko, pozbude hornik strasti vgech a k nebi se povznese duch. Zdai Buh! Veru, neznam veselYch hornickYch pisnieek. I kdyt ma nektera tvitnejAi napev, piece jen picipougti, to se havii ua nevrati. Nejedna z nich napomina milou haviiovu, aby nedekala zbytedne, kdyby se nevracel. Mne klidu piej a neplakej ! zni to v ni doslovne. Snad jen jedna jedina ptipougti, 'te po praci znoji, vyjedem nahoru k milence svoji. Nahofe sluneeko, zelenY luh, pfi pine sklenici vYsknem Zdat Bah! Ale i tato pisnieka ma vatny napes a to vYsknuti na konci vypada spi ge jako povzdech: "Tak zas jeden den ye zdravi s nami." Ve skuteenosti vgak neslygite havite vzdychat nad neslygite ho mluvit o stale eihajicim nebezpeei. Chleba je chleba a havif se nal denne do podzemni temnoty s prave takovYm klidem, s jakYm stoups zednik na nejvy ggi patro sveho leg eni. Stokrat, tisickrat sjede dolu, provazen kamaradovYm Zdat Bfih, ktere v gak nezni ani zdaleka tak smutne, jak se nam to chce v romanech namluvit. Stokrat a tisickrat vyjede nahoru tiv a zdrav, viten opetne tYmt hornickYm pozdravem. Az jednou — — Skodoliby skfitek hor, permonik mu fikaji, kterY at dosud vedl celou partu po fled, zavali za nimi gtolu, zapali galovani, nebo pusti vetry se fetezu. A pak, BAb se
Strana 7.
RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vYbor fadu Rozkvet Rtte Cis. 81. v Needville, Texas, projevujeme portstale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho otce, mantela a Josefa Teykla, dededka jen nahle zerntel na zapal plic ye staff. '78 let, dne 3. Cervna a pohtben byl dne 5. 'derma v Needville, Texas, na Narodnim htbitove. ZesnulY bratr byl dobrYm elenem na geho fadu, a te se tegil dobre povesti, byla dilkazem velka, teast pfatel a spolkovYch broth a sester pfi poslednim doprovodu. Zesnulemu pfejeme zasloute, ny odpoeinek a Cest budit jeho pomatce. Vime, te tetce nesete jeho ztratu pozustala rodirio, ale budit varn ttechou, ae i my, spolkovi broth. a sestry, soucitime ve Va gem zarmutku s Vami. Dan° v Needville, Tex., dne 12. Cervna .1939. Za resoluCni vYbor: Ant. Pe gak, W. J. Woytek, J. F. StratnickY. smiluj nade vgeim tivYm. Na gachte se rozezvuCi zvonek v nezvyklou chvili, trhane, tfikrat za sebou. Soudasne se zduli vyvali dym. Hoff! V dole hofi!! "Tak, tady to bylo," povidal mi starY naddalni, kdyt se s nami tetka klec zastavila na 29. horizontu. Tady nekde pry ten nett'astnY odhodil kus doutnajiciho knotu ze sveho kahance. Nebo mu snad upadl. A prave nekam mezi mezi dfivi. To vite, je tu vgechno proschle, vyhfate a tak to hofelo jako slama. Ale ja tomu nevetim, te to udelal Kfit. My v gichni jsme tehdy byli pkesveddeni, te se tramy vzfialy tfenim tetneltlece. Nekde bylo nee° v nepotadku. Ale vinnik se musel najit. Na gli se hned etyfi. Pravy vinnik byl v gak sotva mezi nimi. Kdo vi jak • to doopravdy bylo. Ja tehdy pracoval jako mladY havif na Prokopu. Nebyl jsem pH tom. A vy?" Zasmal jsem se. "Ja tehdy Cekal je gote rok na sve narozeni," odpovedel jsem mu. Nebyli jsme tehdy ani ja, ani muj priivodce povolani vynaget soud nad neg t'astnYm havitem Kfitem a jeho ttemi druhy, za nimi zapadly dvefe vezeni jen proto, ae nekdo musel vykoupit smrt vice net tri set uhofelYch a udu genYch havita v btezohorskYch dolech. Neminim se obirat katastrofou, ktera tehdy, pied etyficeti sedmi lety otfasla v gemi, kdo 0 ni Cetli podrobne lideni v novinach. — Lideni, vygperkovane hraznYmi podrobncistmi, kterYch si nevgiml nikdo, net sensacechtivY novinat. Podrobnostmi vice vymyg lenYmi net skuteenYmi. Chci se jen zminit o tom, to obeli katastrofy mohlo bYt daleko vice, kdyby se zachraneni nebyli vraceli znet do vyhrie v podzemi, aby pomohli kamaradarn z jisteho hrobu znet mezi tive. Nevim, kolik takovYch hrdinii se vratilo pro svou smrt. Vzpominam si jen na jmeno ebkovo nebo Pe gkovo, kterY etyfikrat sfaral do hoficiho dolu, aby tam konedne tivotem svYm vykoupil tivoty mnoha jinYch. A pak tam byl i ten hasie, 2lutickS7 se, tu gim, jmenova/, kterY jinYm pomahal, aby pak sam sobe jit pomoci nemohl. Na ne a na mnohe jine, jicht jmena jit neznam, si vzpominam dnes vic net kdykoliv jindy. Snad nebyli take s nekterYmi haviti zadobte. Snad se take mezi sebou gkorpili. Maria, ge jegte den pied ne gtestim si pfali to nejhorgi na svete. Takovi jsme, my lid& v gichni. Ale jakmile onoho hrozneho dne kratce po polednach volal zvonek o pomoc, zapomneli rychle, co si lidera rekli, nedbali vgeho toho, co zleho si slibovali. — Kamarad, nekamarad. Pojd', zaves se na mne. Pomohu ti odtud, nebo tu zAstanu .s tebou. Pomahali a neustoupili. At tam zAstali. Takovi jsou, myslim, havifi vg ech svetadilu. Nechei o tom pochybovat. Ale tech nekolik mne neznamYch hrdina, ktefi se tarn nekde hlubpko pod zemi rvali se smrti o tivoty svYch karn.amluvi ke mne ze gachty na pfibramskern hkbitove mluvou vice net symbblickou: Jiti Frankeaberm 6e8ti havitio
Strana itid Praha, Cislo 29., Taylor, Texas. Timto dava.m na vedomost v gem krajaniim, 2e nag fad bude oslavovat v nedeli 2. dervence pate vyroei postaveni na gi fadove sine, proto zveme vas vg echnYch, abyste se dostavili a stravili krasnou chvilku mezi nami a svymi ptately. Slavnost tato bude skveld, proto2e na ge spolusestry se ji g chystaji ptekvapit na ge hosty s bohatou kuchyni a vite dobte, 2e kdy2 si dobfe svoje za2ivaci fistroje napinime, 2e i radi se podivame k na gemu domovniku, kterY bude mit stare plzenske na eepu a pak se to ji g vesele bavi a hovoti. Program bude asi jak nasleduje: Obed bude ye 12 hod. v poledne a sice v ge jak si budete pfat, od barbecue a2 po uzenky. Budeme mit bingo a take mideme hazet po koeiekach a pak ti co budou nejtlustei, ja myslim mu2i, ti budou mit dostihy, ale jake odmena bude, to jegte nevim. Budeme tady mit zajimave kedniky a sice jak nasleduje: br. ChernoskY, Steiner, Wolford, Kacif a McCloiss, proto nebude potd o nic. Hudba bude fieinkovat pana George Moody z Taylor pies den i veeer na taneani zabave. Proto vas jegte jednou vyzYvam, abyste si udelali na 2. v Taylor narodni schidi a pfijedte vgichni. Dale ye jmenu nageho tadu dekuji br. A. Hillmanovi za jeho praci, s kterou se skutedne ptedstavil s jeho "May Fete". Zaroveri panim Ed. Kovafove, Polanske, Svadlenakove a tak dale, pfi te2e slavnosti. Dekujeme vam vgem .bratkim a sestram, ktefi jste fieinkovali s vyge jmenovanYmi. Na zdar! ,„ Joe. F. Eineigl, taj. Crosby, Texas. Ctend redakce Vestniku! Doufam 2e nag lid z Crosby v nedeli dne 11. byl pfekvapen divadlem, ktere u nas sehrali ochotnici z Houstonu od fadu ,Stefanik. Divadlo krasne sehrali v gichni herci. Diky v gem! Doufam, 2e se libilo v gem navgtevnikfun z Crosby. Ja jsem se se gla s mnoha znamYmi, hlavne s pani, kterou jsem nevidela ji2 15 let, a mile se ke mne piihlasila. Diky v gem a pfijed'te zahro,ti zase a myslim, 2e bude vice navgtevnikt, ponevad2 lide o tom je gte nevedeli, 2e se zde divadlo bude hrat. Na brzkou shledanoti! Helen Thamm. Houston, Texas. Mill etenafi! — Pfichazim k yam s touto malou 26,dosti, kterou, doufam, 2e redaktor neodepfe otisknouti ve Vestniku a tak pomide mn6 dopatrati se toho, co vyhledavam zjistit. Otazka jest: Kdo napsal nasledujici slova a kde to mohu nalezti a na jakem podklade tento vYrok byl vyiknut a kdy. Slova neb vyrok zni: "Two more races will be evolved in our present epoch, one of them being the Slays. When, in the course of a few hundred years, — — — "the Russian people and the Slav races in general will reach a degree of spiritual development which will advance them far beyond their present condition". Oeekavati budu odpoved' od etenafil a kdy2 aspon odpovite pogtovnim listkem, budu vam za to povdeeen. Poslani Cechoslovaku neni obmezeno, ale jsou zodpovedni vgem narodin, a pidobi gte nageho vYvoje je cely svet a nikoliv ohranieenY a opevnenY kraj. Duch ueitelt Husa, Komenskeho, Pala,ckeho a jinYch, se probouzi k znovuzrozeni a pocitene zachvaty porodu nasvedeuji a naznaeuji smer vYvoje a postupu. Doba se dostavuje, kdy si budeme muset uvedomit nage poselstvi i zodpovednost vuci vlade vgebratrstvi, kde jest vykazano misto Oechoslovaktm k uspravovani v gech naroda. Jakou cestu aneb jake prostfedky budeme k tomu voliti? Studujme a odpovezme si tuto otazku kaZdY sam pro sebe a pfipravme se na dtle2itY povel a vYznamny Doufam, 2e od mnoha etenaft dostanu odpoved', jsem s bratrskYm pozdravem, A. V. Mikeska, 1135 Walling St., Houston, Tex.
VtSTNiK Rad Laskavost Cislo '70., Needville, Texas. Byl jsem upozornen br. J. R. Viltem, 2e bude potadat na 2adost zdej gich krajanil pkednagku o Hitlerem zotroeene na gi stare vlasti eskoslovensku a sdeli nam spravne informace, ktere sly gel od prof. Jos. L. Hromadky, kterY tam ty tragicke chvile protl. Ona pkedna gka bude usporadana v nedeli 25. eervna o 2 hod. odpol. v Guy ve Fosove sini. Tak uvedomuji zdejAi i ze sousednich osad krajany, by se one pkednagky v hojnem poetu sucastnili. S pozdravem, J. J. Zemanek, tajemnik. Rad Texaska Orlice, els. 13., Dime Box, Texas. Cteni bratii a sestry! — Uvedomuji vas, 2e nage pravidelna schide, ktera pkipada na druhou nedeli v eervenci, bude konana prvni nedeli v dervenci. Dostavte se v gichni do schfize pfesne ye dye hodiny odpoledne. Bude diile2ite jednani ohledne bldiciho se barbecue, cot. vy2aduje vagi pfitomnost. Dale vam oznamuji, 2e fad chce pozvati cteneho br. mistoptedsedu Hlavniho Radu, St. Valeika, aby zde na barbecue 11. eervence feenil, a pak na geho spolubratra okresniho soudce p. Simanka. Dale yam oznamuji,ze v pfi gti schazi budeme uvadet zase nekolik eekatelii. Tedy se dostavte . vgichni, abyste se s nimi seznamili. S pozdravem jsem vas, Vine. Marek, tajemnik. Schfize nagich universitnich studentfi. Z Austinu se scieluje, 2e se tam dne 15. eervna konala schilze universitniho Geskeho klubu, prvni v dobe letni gkoly. Zahajil ji Jaroslav ivriST a zazpivano bylo nekolik deskYch pisni. Nasledovalo pkedstavovani pfitomnych. Dr. Mieek byl vyzvan, aby promluvil. Srdeene uvital studenty i hosty a vyslovil radost nad detnou fieasti. Rozhodnuto, aby se kiub v dobe letni dr2e1 smernic loriskeho leta. Nasledovaly volby. Ptedsedou zvolen byl Harry Barton z Abbott, mistoptedsedou Alfons Habarta z Bryan, tajemnici a pokiadni sl. Rosalie BEA z Houstonu, zpravodajem Jindfich Chovanec z Fayetteville, dejepiskou Adeline Simeekova z Roweny, poradcem klubovnim Dr. Mieek, profesor eegtiny a obrancem Sylv. Vacek z East Bernard. Schilze se budou konati jednou za etrnact dni vkly ye etvrtek a elenskY poplatek stanoven na 25c na gest tYdnii. V nedeli dne 18. eervna bude pokadan prvni klubovni vYlet do Barton Springs. Zazpivanim Texaske hymny byla zdatila, schiize ukondena. Srdeene atenake i redakci pozdravuje Jindiich Chovanec. Damon, Texas. Cteni etenati Vestniku! Vgichni vite co se stalo, jak na ge stara vlast dopadla s jeji svobodou. Dnes je pod nemeckYm klackem, kterY je tvrdai rakouskeho. Toto vime, ale jak se to stalo doopravdy nevime. Byli jsme gpatne informovani propagandou podvratnych aivlu z na gich fadu a svalovana vina na dr. Edvarda Bene ge a celou vladu. Razne nahledy a mineni, aby ani zde jsme nedr2eli co celek. To je snahou Nemecka, by tento kousek lupiestvi se jim zdafil dokonale, by nemeli oposice. Tyto body potrebujeme mit easteene objasneny. Za tim fieelem svolavame v gechny lidi dobre vide vyslechnout dobreho feenika, vgem znameho br. J. R. Vilta, kterY ma informace, neb byl na konferenci v Chicagu, kde profesor Hromadka mel pfedna gku. Zmineny ptijel tam z Ceskoslovenska. Te2 ditstojny p. Klobouk nam neco povi, ale nesmim vyzraditi co. Toto pigi, abych cele okoli Guy, Needville, Fairchilds, Rosenberg a tee i Damon vyburcoval z diimoty, a dostavili se v nedeli dne 25. eervna ye 2 hod. odpol. do Fossove sine a ukakne, '2e je nas dost, ktefi citime s narodem deskYm. VYbor. tctive zve, Praha. — Ve Sbirce zakorrli a nafizeni vyglo vladni nafizeni, kterym se uskuteeriuje nucenY kartel pivovarii. Jednou z podminek pfijeti do kartelu je uznani zavaznosti kolektivni smlouvy, jestlde pivovar je v obvodu, kde takova smlouva plati. Ceny piva zustavaji nezmeneny, ale a2 do 31. prosince 1942 neni dovoleno zfizovat nove pivovary nebo obnovovati zastavene. Pri prodeji lahvoveho piva musi byt vybirany zalohy za lahev. VY gi zalohy stanovi ZemskY
Ve stfedu, dne 21. derma 1939. "Ticho po pegine" u fidu S' teal-ilk, Cis. 142. Jak ji2 bylo oznameno, bude pfigti nedeli u Stefanikil zase pekne divadlo. Proto pkatele, dostavte se v pinem poetu k radosti a k pocte nagim snativym pracovnikin. Bude se yam to libit jak dejem tak i dobrou souhrou, jak psala sestra M. Valova, 2e sehrani divadla neni jenom med a mleko, ono to ma i sve svizele a t62kosti. Co je tu vederii stravenYch se zkougkama, aZ do pidnoci. Proto pfatele, mela by bYt mistnost zapinena do posledniho misteeka. A pak kdy2 je di V ' adlo, tu se najdou je gte takovi, ktefi hazeji nezdravou kritiku. My, ktefi se podilime v torn nag em spolkovem i narodnim 2ivote, pracujeme a planujeme, poctive ptekonavame stare pfeka2ky, ignorujic klacky a cihly pod nohy hazene, aastokrate na hlavu namitene — proste proto, 2e vetime v lep gi dny, jak ye stare vlasti tak mezi nami zde. Je ua nejvy ggi eas, abychom razne umleeli ty, kteii jedovatou kritikou vgecko zlo rozsevaji. Ano, ka2c1Y elovek ma pray() na kritiku, ale kritiku zdravou a mistnou. Ale to co zde elovek sly gi, to jia neni kritika, to je do /lobe volajici hfich. Neni tomu davno, co se kritisovali vekejne ti na gi statnici, ktefi celY svilj aivot zasvetili svemu narodu, 2e zaprodali republiku a rozhla govali, "my nejpiijdem s Benegem", a ted' kdy2 vidi 2e jim to neni nic platne, obra.tili a chteji kritisovat Sokola. Ubo2aci, vykladaji rozumy a chteji rozsevat nechut' ke spolkove a narodni praci, ktera je tak te2ka. Kea by se nage prate zdatila, ale my nezahyneme, tak jak fika na g dobry dr. Beneg. Jsem daleka toho, abych v nynej gi te2ke dobe pfilevala nenavist mezi lid, ale at' ka2dY ten dobrodinec, kterY je vinen, si to muae vzit k srdci. A tech druhYch chtela bych pouze jejich mysl pozvednouti, aby neztratili viru v sebe sama a dilveru k tern, ktefi pro blaho a dobro spolkoveho a narodniho aivota pracuji a ignorovali ka2dY babskY klep. T62 jsem slygela a byla povdeena, jak se nagi herd. mell v Crosby, jak byli pfivitani. Ano, to bylo opravdu krasne divadlo a mnohY si z toho mohl vziti pfiklad i ponaueeni. Vam vgem, pfatele, ktefi jste na tom divadle byli, jmenem vgech nagich nexodnich pracovnikil dekuji, a bude-li vam moano, dostavte se na tu na gi "Peginu" pfigti nedeli. Horko nebude, budeme tam mit elektricke vejife. Veeer bude vYteend hudba pana F. 6 ernStho. T62 tfeti nedeli v eervenci budeme mit detske divadlo s dorostem a sice pod nazvem "Jano", nadhernY a easteane narodni dej se zpevy. Tak se tualme a nedbame 2e je horko. V gak za to ani na sokolskY slet nemuau jit, kdy2 chci aby nage omladina sokolska byla, detne zastoupena, budu opatrovat moji vnueku, tak aby moje dcera s na gi Vlastiekou rnohla jet cvieit. Skoda, pani Valeikova, a pani Stanovska, 2e z na geho dostavenieka sejde, ale nebudu sama, postihne to tea pi. Ctvrtnikovou, bude mit to same co ja. Velice lituji, vim 2e to bude pfekrasne. Pfeji sokolskemu sletu zdar. My budeme pouze vzpominat a v duchu budeme s vami. Nag i u2 se na to tarn, bude jich piny bus a kolik kar. Tak zatim nazdar a na shledanou pfi gti nedeli u Stefaniku na to "Pe gine". SrdeenY poPavla Studniena. zdrav vgem etoucim.
ftid Dennice, eislo 94., Wheelock, Texas. Mili etenati Vestniku! — Na g fad se usnesl potadat piknik v nedeli 25. eervna 1939. Timto zvu vgechny z Bryan a Edge, by pfijeli se pobavit. Budeme mit eeskou hudbu a barbecue a nage sestry maji donest nejake okurky a neco sladkeho, o ostatni se postard vybor. Tak phjed'te vgichni, aby nas tam bylo hodne. Veder bude taneeni zabava pro vgechny, jak pro mlade tak i pro stare. S pozdravem, T. J. Peeena. MinulY tYden ptijel po parolodi Washington do New Yorku na prazdniny Louis P. Lochner, berlinskY korespondent Associated Pressu, a v rozhovoru s novinafi potvrdil zpravy o nedostatku mnohYch potravin v Nemecku. Vepfok obedu je velkou vzacnosti a kdo jej vy nejakYrn zpilsobem ziska, ma pravy svatek. "Hitlerova vlada shroma2d'uje potraviny pro pfigti valku," pravil Lochner, "a nemeckY lid pocit'uje nedostatek v geho. Nikdy nevite, co dostanete pro obed a jak toho bude mnoho.
ye sttedu, dne 21. eervna 1939,
Zvla tn iinky vysokych g
Thomas C. Poulter. c NAD nejstarSim pokusem s vysokSnn tlakem je znamS7 pokus florentinske Akademie stladit vodu. Ponevad2 k tomu uzili oloveneho pkistroje, v nem2 byl tlak pravdepodobne o mnoho meni nee 1000 liber, doSli k pkesveddeni, 2e voda jest nestladitelna. Ale ji g roku 1762 a 1764 dokazal Guidon nekterSuni svSrmi pokusy, ie se voda 6, take stladit. Pkesto veak platil dlouho nazor, 2e voda je nestladitelna kapalina. Teprve moderni pokusy ukazaly, 2e se 6, stladit a2 na polovici ptivodniho objemu. Aekoli se podakilo dociliti tlake okolo milionu liber na etvereenSr palec teprve v posledni dobe, piece pkichazeji takove tlaky nezkidka i v dennim 2ivote. oveem na nepatrne ploee a k tomu jeete kratiekou dobu. Tiaky nekolika set tisic liber na etvered. stopu vznikaji nekdy ye vDmenS7ch motorech, ve valeekov3"Tch nebo kulidkovSrch lohscich, pii narazu stkely dalekonosne pueky i v jinSich piipadech, kdy na sebe narazi dva tvrde pkedmety prudce se pohybujici. Take plyny loSrvaji stladeny skoro na milion liber na etver. palec, kdy2 vnikne meteor, kitici se rychlosti 30 mil za vteiinu, do hokejeich vrstev zemskeho ovzduei. Nedavno byl proveden pokus v laboratoti pro vysoke tlaky (ultratlaky) pki Research Foundation of Armour Institute of Technology, pki nem2 se dosahlo tlaku puldruha milionu liber na OtvereenSi palec t. j. pies 100.000 atmosfer. Je to zatim nejvyeei tlak ziskanSi pokusne. Bylo vypoeitano, ie ye stiedu wine panuje neptedstavitelnSr tlak asi 3,200.000 atmosfer, cot jest dvaatticetkrat vice net maximalni tlak vyrobenSr umele. Ptibli2ne tak velkSr tlak jako v zemskem nitru nelze ziskat v laboratotich. Nicmene veak naee nova znalosti o vysokS7ch tlacich mohou ptesto pkispet k teeeni ka2dodennich problemri nesmirneho praktickeho vS7znamu. Tak byly studovany pomery, jak pod tlakem vnika voda i jine kapaliny do povrchovrch vrstev skla a kovil. Za vysokeho tlaku vnikne znaOne mno2stvi vody za nekolik minut skia do hloubky nekolika milimetru. Alkohol a eter pronikaji trochu mane, parafinovS7 olej, glycerin a podobne kapaliny vice. Ne tak rychle pronikaji kapaliny do kovii. Za to plyny do nich vnikaji daleko snadneji net kapaliny, a tato okolnost jest velmi duleiita v prilmyslu, protoie na piiklad ocel proniknitta vodikem ma o polovici meni pevnost v tahu. Vysoke tlaky meni u kapalin i pevn3ich tek jejich hustotu, objem, index lomu, elektrickou vodivost, tepelnou vodivost, magnetickou •ermeabilitu, dielektrickou konstantu, schopnost chemickS7ch reakci, rozpustnost, fosforescenci, fluorescenci, 'pevnost, specificke teplo, latentni teplo, chovani k plynrim i kapalindm i skositu. Prostupnost pro plyny a kapaliny muse u nich vzhasti nekoliktisickrat a koeficient viskosity nekterch mazacich olej ► jest a2 dyestemilionkrat vetei net za obyd'ejneho atmosferickeho tlaku Ka2dy- , kdo se zalaval zkouekami mazadel, vi, 2e i nepatrne mno2stvi nejake pevne latky suspendovane voleji zkazi snadno loaisko, i kdy suspendovane eastice jsou mekei net oba mazane kovove povrchy. Caste-One jest toho phdinou, 2e make pevne latky ptestavaji b3it za vyeeiho tlaku make. Podobne mohou prisobiti take jine latky pkitomne v mazacich olejich. Bylo zahadou, proe se vyclfou lokiska, kdy2 nebylo nalezeno cizich latek v oleji pted upotkebenim a v oleji z poka2emjch lo2isk bylo zjieteno jen male kovoveho praeku z lohska. Byly tote ph torn v oleji ptehlednuty latky, ktere jsou za normalniho tlaku kapalne, kdato za vysokeho tlaku se oddeluji jako pevne Oastice.
V2STNIE
Btrana 9,
Takove Oastice jsou potom nekdy tvrdei net kovy. Jednou takovou latkou je voda. Olej loSrva obyd'ejne zvlhVr. Ale staei jen ttetina nebo etvrtina tlaku, kter3i vznika v lohsku, aby se ptemenila v tvr0 led, oznaeovarV' jako led VI, jen2 jest mnohem tvrdei net' obydejr)* led. Za lo2iskoveho tlaku taje teprve ph normalbodu varu vody. Podobne se meni tea nektere jine obvykle slo2ky mazacich oleju, tvo„. nee pevne latky, ktere brani Oinnosti mazadla nebo i samy rozrkvaji hladkS7 povrch lokska. Ph pokusech s vysokSnni tlaky byl pozorovan jeete jint zjev, ktery pteka.21 hladke praci lo2iska: voda nebo jine latky vnikaji do povrchu kovf).! Kdy2 potom pkestane tlak, rortrha se hladka povrchova, vrstva. Sklenene ty6ince ponotene ve voda a vystavene okameitemu silnemu tlaku se nestane nic Ale trva-li tlak pet minut, co2 staei, aby voda pronikia povrchove vrstvy skia, a pak tlak ustane, rozpadne se tyeinka v kotouee. Kdy2 vysokS7 tlak trva, aspori dvacet minut a voda zatim vnikne hlou'beji, tyeinka zbavena tlaku se rozbije na male kousky. Podobne, ale v menei mike teinkuji kapaliny na ocel a jine kovy. Teprve nyni, kdy2 mil2eme studovat pokusne otazky mazaci techniky za vysokSrch tlakt v laboratofi, zaeiname vnikat do slohtSrch problemu mazadel. Jejich fysikalni vlastnosti za vysokSrch tlakti se meni. Oleje to pkestavaji loSrt kapalinami v be2nem slova smyslu a nekdy docela ztvrdnou. Takove ptipady nastavaji, na etesti na Oast°, take mezi pohybujicimi se souedstkami modernich automobilti. Viskosita kapaliny za normalniho atmosferickeho tlaku nam nic nekika, zda zristane take viskosni za vysokeho tlaku, nebo se promeni v tuhou latku. D y e kapaliny naprosto stejn*ch fysikalnich vlastnosti se mohou lisiti za zvS7eeneho tlaku od sebe mnohotisickrat, a to jsou veecko otazky, ktere musi bSrti teprve rozkeeeny. Ale vliv vysokS7 ch tlaku na kapaliny nevyluduje nijak •tipravit jejich smesi, ktere budou mit 2adanou viskositu za jakehokoliv tlaku. PitiSTROJ, KTERt NAM MLUV1T HLUCHONEME. Hluchoneme deti se nerodi. Rodi se jen vice nebo mane hluche, a venuje-li se jim dostateand pace, mohou se naueit mluvit. Jejich hlas bSrva, veak jednotvarnS7 a bezbarvS7 , proto2e se samy neslyei. Naueily se mluvit jenom podle pohybii fist druhe osoby. Pro takove silne hluche deti jest ureen novST piistroj A. E. Coyna, in2enS7ra na technicke koleji v Kapskern Mesta. Jeho pkistroj nauei mluvit hluche deti s phrozent'm piizvukem, takie jejich tee nevzbuzuje jim nevitanou pozornost. Ptistroj, vyzkolfeenr s Uspechem na jihoafrickSrch ekolach pro hluchoneme, vypada jako velka, krabice. Na jedne strane jest upevneno svisle. pod sebou etrnact 2arovek v 2ivSich barvach. Na druhe je zelend tabule. Ueitel napiSe na tabuli nejake slovo a zaroveri vedle sloupoe 2drovek naertne kkivku, jak ph torn stoupa a klesa hlas. Hluche dite nyni opakuje slovo a ph torn 2drovky zaki podle jeho hlasoveho zabarveni, coa umo2riuje elektromagneticke zatizeni. Nahoie jsou etyti a dole dve 2arovky Oervene - pro v3istrahu! Kdy2 se rozsviti, znamena to, 2e hlas byl piilia vysokSr a pronikavS7 nebo zase pkilia nizkST a drsnST. rikEHLED NOVICE( CLENIT ZA MES1C KVETEN 1939. Rad 4 7 15 15 17 24 24 24
Tiida BCDEGI 1 1 1 1 1 1 1
Stith Obnos 31 21 41 44 29 26 16 19 24
1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000
24 27 500 24 21 1.000 27 23 1,000 28 31 1,000 28 41 1,000 29 27 1,000 28 16 1,000 36 22 1,000 40 24 1,000 44 44 500 48 22 1,000 48 33 1,000 48 25 1,000 51 55 1,000 51 29 500 55 20 500 56 26 1,000 58 16 1,000 67 22 1,000 68 30 500 86 18 500 87 19 1,000 87 30 500 88 22 500 88 36 1,000 89 24 1,000 97 16 500 97 18 1,000 110 16 500 135 24 1,000 135 16 1,000 135 21 1,000 135 19 1,000 142 46 1,000 142 39 500 142 31 500 142 31 500 143 16 1,000 148 22 1,000 148 16 1,000 151 32 2,000 154 17 1,000 154 28 1,000 154 22 1,000 154 24 1,000 154 23 .1,000 154 18 1,000 155 26 500 159 18 500 159 40 1,000 159 47 1,000 159 24 1,000 159 23 500 159 16 1,000 159 19 1,000 161 1 17 500 162 1 16 500 Pojiaeno v tilde B 9 elenti. Pojieteno v tilde C - 41 elena Pojieteno v thole D - 11 elenb. Pojieteno v tilde G - 5 'dem). Prrimerna pojistka - $864.00, male. Priimerne stall, 26 let, 2 mesice. Piipojigteni: 10 1 47 1,000 28 1 47 1,000 1 37 52 1,000 1 159 29 1,000 DETSKt ODBOR. itati Do 16 ...let. 20-lets doihrot. 14 2 24 4 25 2 1 28 2 30 1 45 1 48 1 84 1 2 89 1 130 142 1 4 148 2 154 1 Pojieteno v tilde do 16 let - 19 elenti. Pojieteno v tilde 20-lete dolivot. - 7 61enu. S bratrskS7m pozdravem, Dne 30. kvetna 1939. Edward L. Marek.
Strana 10.
VESTNIE
fi
JULKA BARTOVA:
PODIVIV ZAMPSIN JULKY DVOEIAKOVP ROMAN A Andula, ktera si byla jista, ge ji Petr Lenc nezna, chtela vedet, jak3imi jsou multi, kteti se Beni s takov3imi deveaty, jako je krasna a bohata Eli Frankova, a docela se pii tom o sebe nebala. "Kam si pfejete?" otazal se Petr Lenc. "Ne hned domt. . . . " odpovedela Andula a auto jezdilo chvili ulicemi, ani g hovorili. Pfejelo po moste na Malou Stranu a vybehlo nahoru smerem k Bfevnovu. Nikdo z nich nepromluvil a obema bylo do smichu. Andula si nahle uvedomila, ge jedou jiste jig pies pul hodiny. "Kam jedete?" zeptala se nahle. "Ne jeg te domt!" odpovedel se smichem Petr Lenc. "Ale nemilg eme tak jezdit celou not!" "Prot ne?" Andula se na neho podivala: "to je blaznivr elovek!" napadlo ji, g e by mela Lida strach, kdyby dlouho nepfigla. "Ted' ale ug "Kam?" "Do . . . do Nusli. Riegrovo namesti. Prosim vas, kolik je hodin?" zeprala se nahle rychle Andula. "Pfil dvanacte za pet minut." Andula byla najednou prijemne pfekvapena: - "Ne! Tak to ztstaneme do dvanacti venku. Vite,46, jsem tak hrozne rada o ptinoci venku." Petr Lenc zastavil u g pied chvili motor a tak ted' stall s vozem v kteresi opu gtene ulici. Andula se protahla na ko genem sedadle a pokraeovala: "To je divne . . . ja . . . pkipada, mi to v gdycky neco obzvla gtniho, tahle hodina ducht. B3ivam tak zi'idka o ptinoci venku a vzhtru." "ZNdka! Skutedne?" fekl ironicky Petr Lenc. Andula nereagovala na jeho posme gnST ton a kekla dale: "Kdyg jsem byla maid, zufive jsem si v gdycky prala, zirstat o pfanoci venku. Myslela jsem si vgdycky, bah vi co se pak venku nedeje. Bylo to pro mne vgdy deco tak romantickeho a veseleho ... Romantika! to je sme gne!" dodala potom a zasmala se. "To je moc Indio romanticke, ge jste mne skoro o pul noci sebral na ulici, co?" kekla pak vyzSrvave. "Je to vas konieek, vozit po ulicich lidi, nemajici aut?" "Oh! ano! Dnes jsem u2 mel takoveho pasagera! Vozil jsem ho dokonce cele atyti hodiny!" "Tedy tak je to! Skoda, ge mne nemtgete vozit stale. Pottebovala bych nikdy auto! Na mou ano!" "Prosim. Pfejete si zitra?" "Ah ne!" fekla Andula jiste. "Vy mne ji'g nepovezete, na, to yam mohu dat sve slovo!" "Nedelejte toho," fekl Petr Lenc pro sebe se usmivaje a dodal: "Proe bych vas nemel ji g nikdy svezt?" "Tak! Proto! Device, jako jsem ja, se nikdy nenechava, vozit autem. Ze vam byla dnes udelena ta test, nesmejte se, to je proto, ge mne tak stra gne rozzlobili. Rozurnejte: stra gne — — rozzlobili!" "Proto tedy!" smal se Petr. "Uklidnila vas ta cesta alespori?" "Myslim, ge ano. Ale vite co? t'e mi tu je hrozne hezky. Prosim vas," a Andula mela tolik dtvery v hlase, ge by byla odzbrojila muge horgich innyslt, neg byl nyni Petr Lenc. "Mne se tu tak hezky sedi. Chcete mi neco dat tento veder? Ja vim, proe jste mne sebral na ulici. Mluvme otevfene. Nechtel jste mi piece pro nic za nic nabidnouti svfij vtz? Tak tedy. Ale vy jste bohat a takov3ich dobrodru gstvi zagijete jegte mnoho mogna ne. Udelejte u mne vflimku a nechtejte nic na nine tuto pul hodiny. Chtela bych tu docela ti ge sedet. Nechtejte na mne ani, abych mluvila. A mluvte sam neco, ano?" "Dobie. Tedy vy mtgete odpoeivat a klidne eekat na ptlnoc a ja vam neco feknu. Ano, za
prve: chtel jsem vedet vase jmeno. Odpust'te, ge vas vyru guji. Jmenuji se . . . " "Netikejte mi to!" vylitla Andula. "Nekikejte mi sveho jmena! Nechci je vedet!" "Ale vase jmeno bych piece rad veal," vyruguje ji hlas Petra Lence. "Ja, jsem jsem Eva Kra,usova!" iekne pak Andula nrvni jmeno, ktere ji napadne. A protote mysli stale je gte na Krause, vezme si jeho jmeno. "Dekuji," iekne Petr, ale vi ge lhala. "To bylo prvnim pfanim. A nesmite se zlobit na to, ge mam jegte druhe." A Petr Lenc se k ni nakloni a iekne tige: "Chtel bych vas polibit." Andula se na nej okani gite podiva,, trochu se zamradi a pohledne k zemi. Chce neco tici takoveho, pc) eem by Petrovi pfe gla chut', ale Petr doda: . . . ale neudelam to, ovgem." Andula je pfekvapena a vzhledne: "Prot ne?" A hned se zamrzi za hloupou otazku a kika, rychle: "Chci dekuji yam!" Petr Lenc se pro sebe smeje a sklonen nad Andulou, iekne: "Ano, prokazujeme si laskavosti. Neni to tak hezky ? Mfigete mi to oplatit. Chtel bych, abyste mne polibila sama." Andule najednou neni volno. Petrfiv oblieej je piilis blizko jejiho. "Myslela jsem, ge mluvite vagne," iekne a odsune se, je-li jegte mogno, co nejdale. "Stale mluvim v621161" "Ale vy mne chcete zlobit! Prosila jsem vas prve, abyste mne nechal klidne seat, ge . . . "Nu, co je," kekne Petr starostlive, jako k rnalemu diteti. "Chci dornt," iekne Andula va gne a nediva se Petrovi do °di, je g jsou tak blizko jejich. "Jegte neni fika Petr. "Nic z ni nemam, nenechate-li mne klidne se divat, az pfijde . . . "Dobie. Nepromluvim u g ani slova. Ale mohu se na vas divat, ovgem?" Petr, kterSr je opfen loktem o kraj auta, vezme Andulu nahle do naruci. Andula se na jeho ramenou schlouli do klubieka a za gepta, negt'astne: "Prosim vas, prosim vas, nelibejte mne . . . "Ne", iekne tie Petr Lenc a vi, ge sve slovo dodrgi. "A davejte pozor, co se bude dit v hodine prilnoeni." Andule je blaze, je unavena a ospala a malem by usnula. Citi Petrtv zrychlen3i srdeeni tep a oddava se na chvili ilusi, ge to je Olovek, na nej g ma jen ona pray() Oh!. Snad by dovedla bSrt Andula j egte gt'astna! "Musim ug iekne a ani se nepohne. "A mne se tak nechce," doda, uptimne a bez koketerie a tak jako dite, mysli si Petr Lenc a po chvilce odsune sve pa ge z jejich a iekne: "Mam vas rad, Evo." Andula vyjevene vzhledne a je hotova se rozesmat nebo rozbreeet. "Je ptinoc, deji se podivne veci v hodine dvanacte," doda na vysvetlenou s ironickSrm Usmevem Petr Lenc. Andula se hned zveda, pfibli guje se znovu k Petrovi a obejme ho pa gemi pevne kolem krku. Pkitiskne svou hlavu na chvilku k jeho a tiskne se k nemu. Oh boge! Melo, by ho rada, ale on ji nepatki! A ponevad g si mysli, ge by se mohia za chvilku rozbredet, pou gti ho hned a iekne udSTchane nekolikrat: "Jed'te! Jed'te! Jed'te!" se ji podafi dat se do smichu: "Deji se podivne veci v hodine dvanacte!" Auto se obraci a Andula sedi celou cestu mleky ye svem koutku a ma ted' jedno pfani, aby ug byla doma. Obdivuhodne, jak brzo se ocitaji na Riegroye namesti. Auto stavi a Petr Lenc se obraci k Andule: "Opravdu nechcete, abych vas zitra svezl?" "Nechci, nechci," Mica rychel Andula, ponevadg se boji, ge neodola, pokugeni a iekne ano. "Co myslite . . . eh . . . takova, jako ja . . . " iekne posmegne a vyskakuje z vozu. Petr Lenc ji pcdasa, z auta ruku a diva se na ni takovSrm pohledem, ge se Andula odvraci, aby jej nevidela. — Ne, ne! To je cesta k givotu, kter3i pro ni nikdy ug nebude existovat! Kraus
a
Ve stfedu, dne 21. eervna 1939. byl poslednim a nejogklivej gim ptipadem Kraus . . . Andula vykroei rychle smerem od auta a kika, pouze: "Sbohem!" Petr Lenc smeka a auto se rozji gdi. Andula ma, podivnS7 pocit kolem galudku, tak jako pied velkou uddlosti, nebo kdy g se houpd vysoko ye vzduchu. Nabird dech a nevidi skoro na cestu. Zastavi se u nejakS7ch dveki a obraci hlavu, aby se ujistila„ ge auto odjelo. Ulice je prazdna, svitilny tie hal a Andula hiedi do tmy vysokS7ch domt. Zaene nasiliin pravidelne d3ichat, ponevadg svoje pocity re gi vgdycky prakticky a skuteene: ma zrychlenST srdeeni tep a galudek se tfese trochou galudeeni nervosy. Klidem a pravidelnSrm dSrchanim se to spravi. Tak! NabS7va, ted' dokonce radosti sama nad sebou, ge tuhle vec tak hladce skoncovala a ma jen jednou starost, ge se doma o ni Lida strachuj e. Hada, spravne a kdy otvira svSrm klieem &vete bytu, tyto se razem otevrou a Lida ji s nakkem padne kolem krku. "No tak, jsem cela, co breeig?" "Nebredim!" iekne Lida a stydi se, ge nekdo videl jeji slzy. "Kdes chodila tak dlouhor zakne hadavS7m hiasem. au"Nechodila jsem . . . ja jsem jezdila . tern." "S 17m?" divi se Lida a zapomene nadavat, jak mesa v programu. "Prosim to . . . " "Nono! Nic se nestalo, nic, jen ge jsem jela! no! A sice ,s tim hezkS7m chlapcem feera z diVadla." "Ten?" "Sla sem po ulici a on mi nabidl sve auto, Nepoznal mne ov gem. Ale ja jsem ho poznala a tak jsem k nemu do vozu vlezla. Jinak bych to piece neudelaia. Tak hloupa, zas nejsem. Jezdili jsme sem a tam po ulicich, ale on je . . . " a Andula zjemnila hlas: "on je docela hodriSr chlapec . . . takov ... No a tady na Riegraku mne vyklopil," skoneila ua zase vesele Andula. "Nu a?" "Nu, a nic! Co?" "Hmmm . . . nic! Ma g s nim rande?" "Ale ne! Co myslig ! TakovS7 elovek! !A dej mi pokoj s randetem! Sice se ke mne choval moc hezky ten hodn37 chlapec a ani jednou mne nepolibil, ale to je jiste jeden takovST , dneska rande, zitra mi zafidi vilu a poziti'i mne z ni vyhodi! Tak je to!" A Andula se jig odstrojila a gla si urnS7t cej. Lida byla jig zalezle, v kuteti, kdy g se Andula vratila z koupelny a zastavila se pie dsvou posteli. "No, co nezhasne g," zabrueela ospale Lida. A Andula mimo nadani kekla: "A vezme si Eli Frankovou . . . XI. Ale nejen v hodine dvanacte, take hned zrana toho dne, kdy Andula mluvila s Krausem, se dely veci zvla gtni i jinde. Eli Frankova, se probudila s jednou ze svSrch nejhorgich naiad. Sotva se protahla na svem mekkem lozi, upamatovala se na vderej gek a ted' zaelo bo gi dopugteni. Ale co bylo pfieinou ne gtesti krasne Eli? Jedna jedind vett, kterou k ni veera veeer u Julie pronesl Petr Lenc: "Pozdravuje vas profesor Vavra, Elu gko!" A jeho oei se smaly. Eli byla tak nechapava v torn okam giku, ge profekla: "Kterfi? Ja, gadneho neznam . . . " Ale hned v ni gkublo, kdy se na ni Petr podival svi;Trn otcovsk3im pohledem, nefekl vice ani slova a jen se zasmal A Eli mleela, taky breeela. "Vgechno je znieeno! Ona to jiste pokazila, ta hloupa Dvokakova! Jiste to provedla hloupe, oh, ja, ge jsem se takove genske svefila, ge jsem tam chodila, ta hanba ted'! Ta hanba! Co si o mne Petr Lenc pomysli! co si pomysli! Oh, oh! ja, negt'astna, negt'astna!" Eli v poledne ani nejedla a le gela celSr den na svem girokem (Pokra eovani.)
Ve sttedu, dne 21. eervna 1939. /".
Naie zdravi V8 osud je psin V krystalu. Dr. Pfeiffer a prof. Begouin. TEZMETE z nekoho nekolik kapek krve, V V smichejte je s rortokem chloridu med'nateho, rozettete smes na sklenenou deAtieku, nechejte al se odpati, a dostanete krystalky. Je-li dame krve zdravY, krystalky utvoti Stni ureitY obrazec. Je-li nemocnY, jejich normalni postaveni bude zmeneno. Jeden ureitY obrazec znamena rakovinu, druhY tuberkulosu, tketi chudokrevnost atd. A neni tteba ovetovat si tuto diagnosu vy‘Settovanim doteene esoby. Tato zkolika je neomylna,. Jakmile jsme jednou nemoc rozpoznali. mri'km& proti ni zvolit beze strachu nalezity lek. K tomu fieelu vezmeme z pacienta jate nekolik kapek krve, smichame je jako ptedtim s rortokem chloridu med'nateho, a dfive nel se smes vykrystalisuje, ptidame k ni trochu leku o kterem ptedpokladame, ze je nejvhodnejSi. Neni-li to dobrY lek, nepravidelnosti v obrazcich krystalk y vyniknou jeSte silneji se naproti tomu obrazcrim normalnim, je to znameni,ze lek pomrik. Tak je molne nejenom objevit rychle — do etykiadvaceti hodin — nerRoc, kterou pacient trpi, ale take — jen o den pozdeji urea bez dlouheho zkoukni leebu, ktera zlepsi zdravotni stay pacienttv a molna mu i zachranit livot. Dnes je tomu skoro dvacet let., co slavnY gykcarskY vedec Ehrenfried Pfeiffer, doktor chemie zaeal studovat tyto krystalky. Krystalisace je zjev, vznikajici tim, ze nesmirne male easteeky dane lathy se spoil v ureitem potadku. NabYvaji geometrickYch tvaru, jet jsou viditelne lidskemu oku. Na ptiklad krystaly kamenne soli se objevuji ve forme krychlieek. V ptirode se vyskytuje mnoho jinYch tvar y krystalri, z nich nejznamejAi je krystal ktemene, skladajici se ze kstihranri zakoneenYch d yema jehlany. KaZda 'Atka krystalisuje ye svem tvaru, jenz se nemeni a je takita jejim poznavacim znamenim. Dr. Pfeiffer objevil, ze tyto krystaly jsou neobyeejne citlive. UI, ptidani pouhe kapky cizi latky zprisobi znaenou zmenu ye forme, a po tisicich a desetitisicich pokusech dospel k ptekvapujicim zaverfn. Vrat'me se ke skuteenYm ptikladum. Chlorid med'natY je latka, ktera sloulila chemikrim nejeasteji za jejich "pokusneho kralika". Rozpustime male mnolstvi teto leaky v deseti ccm vody. Rortok nalejeme na sklenenou destieku (na okrajich polepenou parafinem, aby voda neptetekla) a nechame nekolik hodin odpatovat. Dostaneme pak vrstvu krystalickeho chloridu med'nateho, velmi to charakteristicke formy, jet slouzi jako metitko. Pak pust'me do trubiely s rortokem chloridu med'nateho d ye nebo tti kapky krve. Dobt,e pottepejme a vylejme na novou sklenenou deAtieku. Odpatovani a tuhnuti krystalri potrva 12 hodin. Nyni srovnejme tuto deltieku s prvni — srovnavaci. Vidime ripine jine tvary ne2 na prvni. To je tim, ae krev, i v tak malem mnolstvi, vykonava hlubokk vliv, jen se projevuje ne v bezvYznamnem krystalu, ale naopak ye velmi ztetelne forme, ktera ukazuje jasne zdravi pacientova organismu. Nektere krystaly prozrazuji dobre zdravi, jine gpatne. Kalda nemoc ma sviii ureitY vzorec, jako na pkiklad tuberkulosa ma malterskk Krystalisace podava hodno7ernY obraz o zdravotnim stavu eloveka. Mrileme v ni sledovat boj 2ivotnich sil proti nidicim silam, zkoumat stuperi odolnosti a na nekolika postupnkch krystalisacich pozorovat postup k lepaimu nebo k horgimu.
IikSTNiK Tato diagnosticka metoda byla vyzkougena na mnoha tisicich zvitatech, malkch i velkYch, i na lidech, a vadycky se osvedeila. Nemusime spolehat jen na statistiky dra Pfeiffera, nebot' prof Begouin z lekatske fakulty v Bordeaux, odbornik zvueneho jmena, se rozhodl vzhledem k dosa2enYm vYsledkrim ptednest je Lekatske akademii. Jeden z Menu, Mr. Blanc, provadel diagnosu, a to jen podle krystalri, aniz videl pacienty nebo neco o nich vedel. Z 31 pacientu s rakovinou jich takto poznal 30. V jedenatticatem ptipo,de se zmYlil jen z nedopatteni. Tento pacient trpel rakovinou i pkijici. Mr. Blanc poznamenal ptijici a vynechal rakovinu. Z deviti ptipadri tuberkulosy jich poznal osm. V devatem trpel pacient take zanetem mozkovYch blan. Mr. Blanc tuberkulosu ptekl, zaznamenav jen tuto chorobu. Tak ze 40 diagnos jich bylo 38 Upine spravnYch. Zminili jsme se ut o druhern objevu dra Pfeiffera: jak najit nejvhodnel gi lek pro to kterou chorobu. TakovYm zprisobem mrileme za malo dni vyloueit vkchny neuainne lay a p'tedepsat hned ten, kterk bude mit nejlep'Si. freinky. Jeho ptsobeni mrileme take ovetovat nekolika krystalisacemi. "Za techto podminek", pravi prof. Begouin, "jsme vyleeili pacienty, u kterYch dtive zklamaly v'Sechny leeby." Metoda dra. Pfeiffera se netYka jen lidi. Lze ji ulit take na zvitatech, ba dokonce..i na rostlinach. JedinY rozdil je v torn, le u lidi a zvitat se ufiva krve, kdelto u rostlin mizy nebo ..St'avy. Dr. Pfeiffer okkava, ae tento novk obor badani ptinese zakratko velke zmeny v zemedelstvi. Krystalisaci uz objevil livotnost semene a nemoci rostlin a stromri. Opravdu. tyto pokusy nam ukazaly ptirodu jako jedinY souvislY celek. Rostlina, livoeich, ba i Vida, jsou jen soueastrni jedineho velkeho organismu. Ptestane si snad ul Moil& bYt zahadou ve svetle techto objevii, kdyl nyni ma prosttedek, kterYm se mete dovedet, co se deje v dosed neporUSene svatyni jeho bunek? V to take badatele doufaji, a dosavadni vYsledky, zda se, opravriuji jejich velkolepe nadeje. JATRA — BASTA TELA PROTI INFEKC1M. U nekterYch nakallivYch nemoci dovedou lekati specialni technikou dokazat v krvi jejich privodce: na pt. u tyfu. U jinYch nakailivYch nemoci (zaSkrt, zapal plic) bkvaji pak jejich privodci nalezani v krvi jen ptilelitostne. Je proto pravdepodobne, ze privodci take jinYch nemoci napadaji krev easteji, nel bylo &slid prokazano. Dovede se tedy telo samo rieinne branit proti takovYm krevnim vettelcum? Je znamo, ze Skodliviny a mikrobi jsou z Vela vylueovani vYkaly, moei a lluei, avSak nikoli pravidelne a nikoli v takove mite, aby mohlo bYt nak tel.° naprosto uchraneno nakazy. Podia novYch poznatkri ma mnohem vetSi vYznarn pro preventivni ochranu Vela tak zvana, reticulo-endothelialni soustava, t. j. buneene soubory, ktere nalezame ptedevSim v jaternich cevach, y e slezine i v kostnim morku. Tyto buriky v pravem slova smyslu pollraji bakterie a y e svem tele je NemeckY vojenskY lekat dr. E. Reiss, pracujici v Hygienickem ristavu mnichovske university, se ptesvedeil pokusy na zvitatech, ae ze v'Sech techto Ustrojri jsou jen jatra nejdulelitejSi ba'Stou naSeho tela proti nakallivYm nemocem. Kralikrim, pi'edtim imunisovankm, vsttikoval do krve velke mnoZstvi rriznYch bakterii a pet minut pote je zabijel, aby mohl pod drobnohledem sledovat, ktere Ustroje bakterie nejvice napadly. Tak zjistil, ze reticuloendothelialni buriky v ja.trech byly napechovany bakteriemi, kde2to v jinkch ristrojich jich bylo jen malo. Bylo zajimave, ae u imunisovanYch kr9ilikri bylo v jatrech bakterii daleko vice neI u kralikri neimunisovankch a 2e mikroorganismy byly u nich rozrulovany ul pet minut po vsttiknuti. To znamend, le imunisace
Strana 1L (akovani) zvyguje velmi sehopnost jaternieh_ bunek pohlcovat bakterie a nieit je. pokusech udr2oval dr. Reiss vy nate ustroje 24 hodin pted drobnohlednSim vy§ettovanim v thermostatu asi pri teplote tela. Potom zjistil, 2e bakterie se silne rozmobly ye slezine, ale v jattech zatly, aakoliv DAT taw. bylo puvodne mnohem vic. CECH LEKAREM U INDIANU.
Pied rokem ptfala na bolivijskS7 konsulat Praze 'germ, ktera chtela ziskat nejake zpravy o svem synovi J. S., kterS7 pted lety odjel do Bolivie a u2 nekolik mesice nepsal. Matka mela strach, 2e prisel o 2ivot v bolivijsko-paraguajske valce. Tajemnik bolivijskeho konsulatu se dotazal dopisem starosty v San Borja, kde na-• posled S. byl, zda o nem neco nevi. Asi za etvrti roku starosta skuteene odpovedel, le Juana S. dobte zna, 2e 2i1 v San Borja nekolik mkt' a 2e si dokonce vzal jednu z jeho deer za. man2elku. Byla pry to jeho asi osmo. zena. Oech S. pry vtak pted nedavnem odcestoval neznamo kam, proto2e ry2uje /lade zlato a lido jeho; druhu se nikomu o sySTch naleziftich nesvekuji.• Vede pry se mu jiste dobte a je pry pravdepodobne, ze ry2uje zlato nekde v departementu Chulumani. Misto site ptesne nevi, ale kdyby konsulat v Praze potteboval panu S. nem oznamit, staci poslat dopis jemu — jako starostovi San Borja a on pry ji2 dopisodele. To bylo; vAe, co se dalo o Cechu Juanu S. zjistit a oznamit matte. — V techto dnech se vratil z Bollvie deskV zastupce bolivijskeho konsula do Prahy a vypravel podrobnosti o 2ivote nateho krajana a hledaee ziata. V bolivijskem ptistavu La Pazu 2ije krajan dr. DubskST, kter3•7 je dobrSrm ptitelem pana S a zna dobte i jeho rodinu. S. totiz u neho s celou rodinou nejakou dobu bydlel. ftekne se rodina — ale ono jich bylo asi padesat clone. Bydleli v jednom dome doktora Dubskeho, S. pro celou velkou rodinu sam vatil sveraznYm zprisobem. Rozdelal po indiansku uprostted pokoje oheri a na trojnolce ptipravoval narodni bolivijska jidla. Jak vypadala podlaha a strop pokoje si lze ptedstavit. Krajan S. je vSak velmi za.molnY elovek a je dokonce ndeelnikem velkeho indianskeho lanene Chiquitanos. Indiani jej nazkvaji VelkYm Chasikem (VelkYm naeelnikern). Dr. DubskY kika,, ze krajan S. odcestoval nekam nahoru po kece Mapiri i s celou rodinou, ktera mu pomaha pti rylovani zlata. Je pry take hledan bolivijskou vladou, vlastne ministerstvem osvety. S. totil napsal v indanske tedi Quechua velikou knihu o rostlinach, o jejich leeivYch vlastnostech, ktere Indiani znaji a ktere sam poznal. V knize je velmi zevrubne popsan zpiisob indianskeho leeeni. Jsou to recepty, 26,rlive sttekne domorodYmi indianskYmi lekati. Krajan S. neni jen nacelnikem kmene, ale soudasne i jakymsi vrchnim lekatem. Vedomosti o rostlinach ziskal pry od stareho indianskeho Micakteremu zachranil livot. Bolivijske ministerstvo chce proto knihu koupit a vydat. Chce take nabidnout nakmu krajanu dolivotni rentu a ziskati jej k tomu, aby se nekde usadil a ledive rostliny pestoval. Nemeck6, vojska, hlavne pkhota a kulometne oddily, ptijildeji v rostoucim poetu do Krometik a Pterova, mora y skYch most, majicich velkou strategickou dule2itost. Obe mesta jsou necelS7ch 30 mil od polskSrch hranic. Mimo to slovenske mesto Bardejov, necele tti mile od polskSich hranic, bylo obsazeno silnYmi /ArneckYmi vojenskYmi oddily. VojenSti znalci pova2uji tuto Oblast za neobyeejne drilelltou, jetto odtud nemecka, armada mute ohrolovat zapadni Halic, jet je obydlena z velke east Ukrajinci. V poslednich dnech take ptibylo na Slovensko velke mnolstvi italskYch dristojnikri a letcri. Nekde blizko polskYch hranic na slovenskem rizemi byla postavena d y e obrovska vojenska letigte, odkud letadla mohou ohrolovat drilelita polska centra. Ve Voticich &still si nemeati vojaci boty cvieebnimi tbory orelskeho dorostu. Tamte2 sttileli vojaci do poulienich svitilen, aby vyprovokovali incidenty.
Strana 12.
r • edzti Organ Slovanske Podporujici Jednotj Stitt" Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOMKA—EDITOR VydavatelA — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne $1.00 ran& Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zminy adres zasilajl se do Hlavni lafadovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Velikere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vista has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. Bud'te odhodlani a yytkveite! "Nemejte pocitu osamelosti, tadnY narod nemfree ziti trvale v otroctvi. 'We co nyni potrebujeme jest vira a nas boj nebude trvati eadnYch 300 let, ani 30 let. ba ani tri leta" — temito slovy koneil president dr. Bene§ svoji Ceskou fee k zastupu tri stovek oechoamerieanu, shromdedenYch po jeho pkednake v banketove sini budovy campu statni university v Norman. Je jiste pochopitelno, ze krajane chteli s milovanYm vridcem druheho Csl. odboje si alespon chvileieku pohovotit v matetttine. Br. Petr Rabetejnek, popularni mnoholetY dopisovatel Casopisu Amerikan s nekolika daltimi einovniky vyjednal s teditelst yem university, aby pro krajany byla ptichystana rnistnost a dr. Beres jim na chvili 'Dream, eemue bylo ochotne vyhoveno. Po ptednatce razili jsme si cestu k patfiene budoye zastupy lidu. Nee jake piekvapeni! Ptipra yeny sal za deset minut nesta(*.oval, novi a novi krajane pkichaseli, teprve nyni jsme na yzajem poznali, kolik se nas dostavilo a pokadatele byli nuceni narychlo opattiti mistnost jinou — vyhovujici. V male chvili okupovali jsme prostornY sal v druhem poschodi a jakmile se vtichni usadili. profesorprriyodei odebral se pro dr. Benete. Byli tomni vteteeni a ytcly pohotovi fotoreporteti, shrornatdeni netrpelive Cekalo az najednou se otevrou d yete a vstupuje nas president Budovatel dr. Benet. Vtichni povstavaji, tleskaji a zristavaji v postoji, dokud dr. Benet nezasedne na improvilavanou katedru. Dr. Sladek co piedseda oklahomske odboeley Nar. Sdruteni Yzacneho hosta vita a pkeje zdar jeho boji. President Benet dekuje, useda a milYm hlasem struene rozvadi loriskou tragedii, co ji ptedchazelo, co lze oeekavat a koneane proe musime stare vlasti znovu pomahati. Posluchadi ani nedutali, vsici naslouchali se zboenou pozornosti, pri nekterYch zaverech improvisovane reel pfisvedeovali, nekolikrate ylastenecke y zruteni je pkimelo k silnemu potlesku. Fotograf behem feel yzol nekolik snimkri, president nejevil fmavy a mluvil by ku svYm krajanrim jette (Idle net jeho prrivodce pojednou povstal, piistoupil k dr. Beneto yi, ukazal na rudely naramkovYch hodinek, cot znamenalo, te nastal Cas k ,odchodu a odpoeinku. Hostitele staraji se o dr. Beneee vtude at s ptehnsnou rizkostlivosti o jeho pohodli, bezpeenost. Dr. Benet znovu dekuje za projev ptitomnYch krajanil a zdfiraziluje, ae jej povatuje za slib arnerickYch rodakt, ze v druhem boi za avobodu viasti zpod ha barbarskeho systemu vytrvaji, tak jako pki prvnim csvobozovacim boji pied 20 roky. S milYm fismevem konei prosbou: organisute se, bud'te pripraveni pro iteinnou napomoc ae chvile se dostavi. Shroma2den4 povstava7„ yWhiai se hynou we katedte,
VESTN 1K aby si s dr. Benetem mohli potfast ruku, nektefi y yproAuji si jeho podpis do pamatniku. Prfivodei netrpelive pre'Slapuje, nerozumi ovkm fedi zde mluvene nee poznava, ee tito spoluobCane maji mezi sebou osobu milovanou a ctenou, ee se jim odsud nechce. Byla to krasna a nezapomenutelna chvile, na nix budou 'siker dlouho a dlouho vzpominati. Dr. Beneg zdravi texaske krajany a slibuje jim nivitevu! Pofadatel organu a redaktor eechoslova,ka kolega Aug. J. Morris men test a nesmirnou radost, ie byli na nadraei v Norman pfedstaveni presidentu dr. Bene§ovi a po jeho feel mezi krajany mohli mu vyslowiti pozdrav od rodakil v Texasu a zaroven pozvani, by je Zrejme ptekvapen nad neoeekavanYm shledanim se s Texasany eeskeho pilvodu, dr. Bene.s vyslovil svoje rozhodnuti, ze k nam )130 dojede a tai se na navStevn Texasu, nee bude to asi koncem podzimu, protoee 12. Cervence odjiedi do LondYna. "Zdravte ode mne Moravany i Cechy va'Seho rozmerneho a bohataro Texasu, o nem etu se zajmem. Na shiedanou nekdy v podzimu", byla jeho slova posledni. teska kniha dnes iivf yiru ye yeene hodnoty, ktere vytvoril eeskY narod s yYm duchem i utrpenim v minulosti i pkitomnosti. RozmnoZuje lasku k mirodu — v kaidem elenu Ceskeho naroda moino videt potomka bezejmennych hrdinu, kteii bojovali za spineni thkonti boiich na semi. Dojmy ze zajezdu do Oklahomy. Po expedici posledniho eisla Vestniku jsme zvedell, ee dr. BeneS" bude prednakti na universit y v Norman ye stredu weer dne 14. eel-ma. Ihned jsme se s kolegou Morrisem dohodli, ee nastale pfileeitosti vyu'eijeme k zajezdu do Oklahomy a zvime z prve ruky, bude-li moci dr. Beneg do Texasu zavitat a kdy. Kolega Jos. F. Holasek musel zustati doma, tiskarna Oechoslovala dodelavala broeurky na Slet 2upy ni, list musi bYti yydan na Cas, vSichni ze zavodu nemohou. Nate maneelky chtely s nami a tak ve stredu v 9:30 tre jsme razili cestu 257 mil dlouhou via Fort Worth, Denton, Gainesville, Ardmore a stale na sever. Urody dosti dobre, ye Fort Worth ubYva baviny a misto ni vidime lany posekaneho ovsa a p,§enice. Nekde ire mlatili. Pri Gainesville vzpominali jsme eleny fadu Pokrok Gainesville a zvlatte sestru a bratra PaclikovYch. Sestra Paclikova pekne dopiscvala net posledni doby se odmlCela. Za eervenou tekou vidime stogy po dobre vlaze, jit tu bylo zapottebi. Korna mald, pastry polovyschle, bavina proti Texasu hodne tpatna, a zarostla. Maji tu podel silnice stanky studenYm mottem z rrizneho ovoce, pivo jen tri a phl procent, tvrcle lihoviny tadne. OdIlene orientaani tabulky na silnicich, stejnokroj silnieni strate jine barvy net u nas, provoz dosti silnY. OwenYch zahrad je tu vice, tteene byly sklizeny, take driThet videt velke houfy. Zastavili jsme pki. Turner yodopadu v pohoti Arbuckle. PelenY miniaturni koutek 'SvYcar, mezi roklinami podnikavec vybudoval turisticchaty Moderne vybavene a patrne stale vYletniky okupovane. Stridali jsme se u volantu, testa ubihala, ve etyfi tricet jsme zastavili u prvni gas. stanice v Norman. Tro'Sku odpoeinuli, teny se pkevlekly„ my taktet a hajdy k nadrati, kam mel dr. Benet dorazit v 5:55 P. M. Prvni do rany nam na riddrati vetel br. Svoboda z Yukon. Zname se od jeho zastavky ve West loni kdy jel s rodinou do Rio Grande Valley. Informoval nas o pkedbetnYch ptipravach a co ho yokime, pkijitdi intenYr Havlieek s mantelkou z Tulsa, ro ynet start znamY a vYbornY dopisovatel do eechoslovaka. K drati dojitcli auto za autem, dechazeji °bean& seznamujeme se s reportery novin z Oklahoma City a Norman. Pozdeji, kdy zdstup yrieiblede rostl, ptedsta yuji nas dr. Bizzellovi, presidentu university a nekolika profesorrim. Rychlik ma dvacet minut zpozdeni. Nadrati hemti se zastupem lidu, vidime nekolik muet zakona, jsou tu i dva neuniformovani stratci bezpeenosti, reporter filmovYch novinek vyhleclava, pkibOdne misto Zachytit film.eM reimok(5,dnon
Ve stiedu, dne 21, Cervna 1939. &Jost. Prave dojitdeji Cleni odboeky Sdruteni s dr. Sladkem v eele. Tateme se po bratru Rabaejnkovi. Neni ho tu, jel dr. Bene gi, svemu rodakovi 50 mil naproti, aby s nim mohi neru gene pohovoriti. Semafor oznamuje rychlik v predmesti. Napjeti davu se stuplinje a na8e teprve. Pomyslete, sestry a bratti, a ueirite male porovnani. Kolik Ameridane pied sVetovou valkou meli jakes takes vedomosti o eeskem narcdu, jeho porobe a tuebach? A dnes, pet set jich pMtlo uvitati presidenta bYvaleho eeskoslovenska, vzdati mu poctu, projevit sympatio a koneene nepiimou napomoc k dosaeeni nove svobody. 06 poznani esl. naroda je dnes Po celern civilizovanem svete znamej§i a pro nas boj pkiznivejti net pled dvaceti roky. Rychlik supe se do nadrati, v davu stupriuje se nedoekavost a nejistota, se ktere Pulmanky yzacnY navetevnik vystoupi. Z posledni; dr. Benet vstupuje na schridek vYstupu, za nim yidime br. Ralattejnka. A sta hrdel void vitani, day lidu tleska, nal provola yaji Na zdar. Pr y yitani mel president u--nistkruyaslovu niversity dr. Bissell Br. Ralottjnek ptedstavuje nektere krajany z Oklahomy, delegaci z Texasu a jinni Nebrasky. (Wane obklopili dr. Benete v hotove klubko at mestska strat musila mu a jeho hostiteli dr. Bizzellovi raziti cestu k jeho bohate vybudo yane residenci, kde na ne Cekala jinni sezonni yedete. Nate z Cista jasna utvokena krajanska spoleenristka nasedala do aut a pod viidcovstvim intenYra Ha y -liekadojbsnhmuiverto kampu na yeeeti. Nate etenate bude zajimati, ze bratr Havlieek ptednatel na normanske universite nauky civilniho zememetiestvi a nasledoyne zna mesto Norman, sidony a zvyky jeho obyvatel. Nic pry na svete noveho Nil admirari — a tudit ani v Norman konec koncu nerozaililo, to v mimotadne rozmerne jidelne se neptipra yili na velkou rieast hladovYch pkespolnich, a my Cekali na student, jinak levnY nakez, celou phlhodinku. Na pozemku university zakazano prodavani byt' slabouekeho piva. Vodu maji dosti dobrou, net yettina hosti pije ledovY Lipton& Caj, jehot nadmerne fitivani v Anglii vyneslo zaratejici procento nemoci srdce. — Stars, poctivec a vernY eechoslovak bratr Petr Rabttejnek zmirriuje trapne deleani na veeeki riryvky jeho rozmluvy s kotlanskYm rodakem drem Benetem, behem spoleene cesty do Norman. Zyidame nove poznatky demokratickeho vystupovani, chovani a citeni "maleho mute obrovskYch schopnosti a vedomosti", s nimit behem 50ti milove cesty mohl si pohovotit, yymenit nazory, vzpomenout spoleene rodne obce, pkibuznYch, pkatel, rodieu a pod.— Potadatel seznamil se v Norman s organisatorem Z6BJ. — bratrem Bartodejem z Prahy, Okla. Mt v jeho dodasnern povolani bohate zkutenosti a ochotne mi vysvetlil, jak v naboru noyYch pracuji u jejich — nejvetti a nejmoderneji spravovane Ceske podpurne organisace v Unii. Br. Bartodej pfebYval pted lety u Hallettsville a ma v Texasu tadu pkibuznYch. — My v Texasu natim Sdrutenim Am. eechoslovaka imponujeme krajanrim state severnich, kde sice ten se organisuji, aveak do nekolika organisaci. Jsou to nasledky bud' jetitnosti veld&eh, zaujatost a stare nedorozumeni. Mnozi lido nedovedou odpustit, zapomenout, ohkivaji vystydnutou kati, vytahuji na povrch da y -nekyslotiapd.Dnesbycopdneho nemelo existcvati, dnes ba vtdycky, mall jsme a musime WI co ptislutnici stejneho privodu spojeni. Chceme-li tahnouti za jeden provaz, bychom (obrazne tedeno) utahli no nejvice — zapomerime na vte, co bylo a bud'me tech eechu opravdo yYm bratrem! teska," kniha je pro nas dnes a hlavne dnes jedinou, skuteene neselhavajici Mech.= v teikYch dobach, at' ui proiitYch neho preiiyanYch. Je v ni sila viry, ktera nas opriviluje k nadejim, jet nejsou a nesAistanou nepodstatne. eeski, kniha je nam tim, Cim by!a kdysi CeskYm Bratiim. Ona sve peslani spini jako je spluila tehdy a Tibet vidy,
Ve stkedu, dne 21. 'derma 1939. Kanal pod SkalistYmi horami. Intenfti federalniho odboru zkoumaji plany na vybudovani obrovskeho podzemniho vodniho kanalu, ktery by vedl pod SkalistSrmi horami. Vody tohoto kanalu by zavlaZovaly pustST kraj statu Colorado, kterS7 by se takto stal jednou z nejfirodnel§ich zemi Soustati. Kanal by byl asi 22 mil dlouh3, a jeho stavba by si vyMdala naklad deset milioni. dolaru. Na zapadnim svahu Skalisteh hor mail bS7ti zhzena tri umela jezera, napajena vodami i'eky Colorado. Z teehto jezer by se potom odvadela voda podzemnim kanalem do pustS7ch a nefirodnSrch east! statu. Proraleni tunelu pod SkalistSrmi horami by trvalo asi etyfi roky. V dubnu pii negtesti zabito 90 Texasanfi. — Die zpravy silnieni policie ztieg tend jizda zavinila srnrt 15 osob, fizeni auta v podnapilem stavu 12 osob a dfimota u fidiciho kola pet osob. Neopatrna jizda autem zavinila behem stejneho mesice smrt 19 chodcri, z nicht' bylo nekolik skolaku. Procento smrti bylo rift gi proti stejnemu mesici loni, kdy stejnYmi pheinami pfig lo k zabiti 74 osob. Za prvni etyfi mesice letog niho roku uddlo se 450 silnienich negtesti proti 528 roku 1938. Automobilove sra2ky, smyky a pfevraceni zavinily v roku 1937 smrt 2043 osob proti 1610 fimrti ze stejnYch phein roku 1938. Kdykoli mluvim k techfim, ktefi jsou nyni americkymi obeany, vidy jim piipominam, nelepe pomohou stare domovine budou-li dobrYmi Amerieany. Dr. Beneg pronesl eesky piedni:ice na univrsite v Norman, Okla. SlaynY den Zupy jizni A.O. .• S. Nedelni slet Dallas path minulosti, avg ak dojmy z neho utkvi vgem fleastnikrim dlouho v pameti a ti, kteti se opravdove o jeho zdar zasloutili, mohou s uspokojenim pattiti na vysledky sve prace jak po strance moralni, tak i finaneni. Rozmarnost pfirody, ktera obydejne ohrotuje zdar sletovych podnikri, nebyla v nedeli zrovna pfizniva, rano vyclatne zapr gelo na vgechny strany kolem Dallas net odpoledne Pluvius zaciftel kupici se mraky, aby nespustily dal gi prave netadouci Ylatidku a neobyeejne lijavce dostavily se teprve v pondeli ve d ye hod. rano. Misty spadlo od 2 do 3 palcil vody a u nas ve West celYch Best palcri. Pofadatele nas zpravili, 2e odpolednimu potadu pfihlitelo kolem patnacti set lidi, pfevatnou vet ginou krajant. Slet °pet pfesveddil i americkY tisk, ze sokolstvi a jeho vnitfni vychova jest docela neco odli gneho, daleko hlubgiho y Yznamu netli vYchova americkYch telocvidnych a athletickych spolkri, klubri a instituci, protote ti, ktefi byli sveclky nedelniho sok. programu na vYstavigti, byli hluboce dojati fysickou dokonalosti a pfesnosti techto mladYch di. Program zahajen byl nastupem sok. cvieencri, dety Skautri a dru2stva YMCA — celkem pies 250 cvidicich. Jakmile naeelnik 2upy br. Fr. Hou2vidka, stojici za hudbou na velitelskem mristku, dal vlajkou znameni, hudba spustilia raznY pochod "Jdou Sokolici, jdou" a z hlavniho vchodu vystupuji praporeenici s americkou, texaskou a esl. vlajkou, za nimi v ukaznenem etykstupu vYkvet nagi tfeti generate, prOvod utvoti iii oddelene proudy, ktere eelem k tribune zastavi. Obecenstvo po celou dobu nastupu radostne tleska, divky na galeriich mavaji kapesnieky. Vystoupeni teto dobrovolne armadieky mladi, zdravi a krasy vyvolalo mocne vzrug eni, jet se stupriuje prvnim dislem programu: americkou hymnou sesileneho orchestru pod fizenim schopneho dirigenta br. Kebrdle. Hudebni doprovod pii vefejnem cvieeni bYva kamenem trazu, v nedeli poprve sly geli a cvidili jsme skoro pfesny soulad. Br. John Bubak co obiadnik piedstavil zastupce mesta Dallas, kterY se lichotive zminil o dobrYch vlastnostech abeam& esl. privodu a vital velmi podetne shroma,2deni do severni metropole Texasu. Slavnostril tee mel esl. konsul dr. Hollub z Houstorm. V (Willie fedi yfriluvnY zastupce Csi. repubrilry podal;fetel.o.; obraz situate ve stare vlasti, yyzy-edl nalehavou potiebu sloudeni se vgech Oechoslovakri Texasu do jednotneho bora, zdtraznil vydatnou a nezi gtnou praci Sokola a skoneil vroucim apelem, aby jsme konali svoji moralni rodovou povinnost — pomahati v jednotne organisaci o zachovu principri demo-, lqaCie a 08110bozeni vlasti nagch plonS70., KrAs.=
VESTNiK na fee popularniho konsula pferu govana byla dastYm potleskem a po skoneeni dlouhYm boutlivYm tleskanim. Br. Will A. Nesuda v krat gi anglicke fedi objasnil cile sokolstvi a vyslovil slava dikil pfedaktim Skautfi a organisace YMCA, jich dety v programu teinkovaly. Obtadnik v zaveru dekuje feenikrim, obecenstvu za tak hojnou nasgtevu a potad nasleduje. Vystupuji tad, cvidili dobfe, sok. ldriata se drtela statedne. Sestnactka mu t- it ptekvapila mnohotvarnosti sestav a pfesnYm provedenim. Na galerii usazenY fotoreporter "stfilel" ze sve fot. kamery a z celeho potadu odneiel si bohatou serii obrazkri deny mimotadne. Ceta Skautri pfedvedla spe gne utabofeni, ukazku prvni pomoci poranenemu, kfesani ohne. Velmi pelme a utitedne. Nasledovalo cvieeni drutstev na natadi. Po nem vystoupeni vzorneho mu2stva, cvieeni na hrazde a bradlech. Nektere cviky znamenite provedene vyvolaly bouti potlesku. Nastupuje Seta junakri Y.M.C.A., ktera ptedvadi ukazky akrobatiky, cvideni to specialni, naprosto odli g ge--neodsutavyok.elcviu,ktrYjev strannY. Potom poklusem vbihaji dermiti Y.M. C.A. a podavaji ukazku rytifskeho utkani rapirem. Koneene zlatY hfeb katdeho sletu — spoleen& prostna. Cvieici provadi skvely nastup bez chyby, doprovazeni jsouce pozdravnYm potleskem patnactistoveho obecenstva. Za kratko stoji jejich hradba tel ptipravena. Stied tvoli muti, kfidla 2eny s lehkYmi obrueemi. Jejich cvideni je slozite, z obtitnYch sestav, obsahujicich mnoho prisobivYch prykri. Znamenite phlehajici hudebni doprovod ridinnosti prostnYch sesiluje, zaver vyvrcholuje pilmo dramatickou prribojnosti. Celt' program byl sestaven vzorne a zdatile proveden, prostna byla skuteene nadherna. Pofadatelstvu musime k nedelnimu rispechu srdeene gratulovat! VYznam sok. hromadnych vystoupeni spodiva i v tom, 2e jednotlivec se v nem docela podfizuje celku. Je potfebi dnes zdrirazriovat tohoto krasneho fakta? A vlasteneckY vYznam sletu? Masaryk iekl, '2e byt vlastencem neznamend o vlastenectvi mluvit, ale vlastenecky jednat. A prave proto, sokolovnach nage narodni prace v Americe je soustied'ovana, je sokolstvi v na gem narodnim 2ivote nezbytno, je uznavanYm vridcem. Nenipravdou, 2e vridcem je ten, kdo poctive a vytrvale pracuje pro line a na sebe nemysli? A sokolstvi ne pro svoje zajmy, ale pro celou nagi vetev v Americe pracuje a snati se vychovat pokoleni nova, slin g, Velem, duchem a srdcem, uschopnend k dennim s yYm rikolrim v 2ivote lidu SpojenYch Statri. 0 nas pro nas. Nedelni Slet 2upy jitni A.O.S. vynesl dalgi svedectvi vzajemnosti a spoluprace Sokola s deskYmi podpfirnYmi organisacemi a pfedevgim nagi S.P.J.S.T. Mezi pfespolnimi navgtevniky prevatne procento tvotili dleni nageho Bratrstva. Neni to padnY drikaz vzajemne podpory vytdenych cilri, jet sleduje Sokol i nape draha Jednota? Zajiste. Pokud v torn obrovskem shromatdeni bylo motno, pozdravil jsem se tu s temito spolubratry resp. jich rodinami: mantele Paclikovi z Gainesville, V. Kagparovi z Rowena, J. Neumanovi z Tuxedo, Frank Elznerovi z Taft, J. Kofnovcovi z Kaufman, z Corpus mimo cvieicich bit Sack', V. Kueera, man2ele B. Beneg'ovi a J. Koubek a J. Baeak z Houstonu mimo drutstva slavnostni feenik csl. konsul dr. Hollub s dhoti a si. Hollubovou, broth Fr. Aneinec, naeelnik J. Kagpar, man2ele Veselkovi a A. Hamuskovi; ze San Antonio brath A. Maly s mantelkou, L. Kallus a A. Stfit; z West bh. A. J. Morris s mantelkou, Jos. F. Holasek s rodinou, mayor Jiti Kacif s mantelkou, Fr. 'Coekovi jr., F. Pibilovi, Will Besedovi, Jerome Kopeeti, ' tepan; z Taylor man2ele Albert Kopeeti; Joe S z Fort Worth pi. Paulova, rodina Milankovieova a mnoho dalgich; z Waco mantele Simdikovi; z Oklahoma City bratr Peter Rab gtejnek. Sidlo matefske Jednoty Ennis zastoupeno bylo podetne, rovnet Fort Worth a snad stoprocentne ska, kol6nie domaci. — Vlada Spoj. Statri uznava esl. zastupitelske rikady, novY zahranieni odboj zahrnuje fidast Oechri i Slovakri, na Slovensku poznavaji, kam proradni samozvani vridci Sloyaky zavedli a podinaji chapati potfebu semknuti se a spoleeneho boje — at chvile se dostavi — k dosateni obnovy Oeskoslovenska, jehot statni hymnou zristava pro zahraniei ovgem. domqii YttNa 34.1 Ta2tro ll SC bliFslca.", ""
Strana 13. Nasledovne ma. bSrti hrana ph slavnostech Am. Cechoslovakfi ptedne hymna amerieka a po ni eeskoslovenska — cela! Nikoli jen jeji prva Bud'me diisledni ve 'dem! Omluvou tu stava, skuteenost, ge yetgina kapel nema pro slovenskou hymnu — noty. A hymnu hled'me naeviditi — zara gi, jak tu a tam se posvatne hymny — mordujil — kdyby ten das ph nagich oslavach ei podnicich tak neubihal. Dojedete na misto a za chvili zadind program. Shledavate se s pfateli, einite nove znamosti,s ka2je nutno vymeniti byt' mak) vet a v duchu trnete, v kolik asi hodin budete doma, protote pondelni prace deka. Cim je vetgi vzdalenost od domova, tim dasu ku spoleeenskYm obvyklostem mend'. Bratti nasledovne ptiznaji odrivodnenost spechu a prominou, ze obydejne se vytratime po zprisobu anglickem — skoro rikradkern. Mladi mantele Jim Pavelkovi nas pozvali k prohlidce jejich domova. Pi. Payelkova je dcerou Jos. ZemankovYch v Blessing a dobrou kamaradkou na g Eligky, dnes Jerome Kopecke. Nemohli jsme odmitnout a na gli je. Maji pekrioudky, naprosto moderni, stylovYm nabytkem vybavenY zdenY domov. ProstornY, na vrgieku, mezi vybranou kvetenou. Pohostili nas, pobavili jsme se a timto jim znovu za laskaYost dekujeme. Nak nifftevy. V itterY. na chvili zastavili se -u nas br. F. 8ijanskS7 a syit z Corpus Christi. Dojeli do Penelope za soukromou zale2itosti a zpatky odvateli mantele Barto givi, ktetl se tam usadi. — V patek zastavili ye West bii. V. Kueera a J. Koubek z Corpus Christi, jell na Slet do Dallas. — V pondeli zdeteli se u rids ridastnici Sletu z Corpus Christi, vracejice se dom .& a to: br. Alb. Regmund s man gelkou, sokolice Anna a Marketa, Regmundovy a mangele B. Benegovi. — Sotva odejeli dostavili se ileastnici Sletu ze San Antonio: bratr A. Maly s mangelkou a zna.mST pismak br. L. Kallus. Posledni prohiedli tiskarnu, dali vysvetliti podrobnosti expedice yydavanYch listri a po krat gi rozmluve v ceste pokradovali. Nasgtevy nas velmi potegily. Historie tertovy steny. Sledujeme-li tok Vltavy od Vy ggiho Brodu, ptijdeme na misto, jeg se lidove jegte dodnes nazYva "Nrtovou stenou". Skalnate steny zde do vYge, ale east jich je rozru gena jako kdyby je pied pradavnYmi easy znidilo zemetteseni. Zfitivh se masy kameni donutily teku, aby si hledala jinY tok. Tato eertova steno. dala Smetanovi inspiraci k jeho romantickemu cyklu "Ma. vlast". Povest tvrdi, 2e d'abel jednou uzavtel sazku, to behem noci donuti Vltavu ke zmene toku. Spe gne vybudoval prribehem jedne noci vysokou skalni stenu, ktera stoupala kolmo z fedig te. Ale rano tekla Vltava jako v2dy klidne syYm tokem. S blaznivou zutivosti stoupl d'abel na skaly, take se ztitily a pokryly syStmi troskami fedigte. Vltava v gak pfekonala tuto ptehradu a Milo, se krasnYmi vodopady pfes zficene skaly. Tuto povest vyjadfil Smetana ye sve hudbe, z nit vyzniva, laska k vlasti, narodu a jeho zvykfun. Je to nejkrasnel gi pomnik, kterY venoval proslulY skladatel "Prodane nevesty" sve vlasti. Holegovske museum bude piestehovano. Jig po celou tadu let usiluji zastupci mestskeho musea v Hole gove o pfideleni vhodnYch mistnosti, kde by bylo motno musejni sbirky pfehledne instalovati a udiniti je tak vefejnosti pfistupnej gi. Nyni bylo rozhodnuto, aby technicka komise mesta vypracovala podrobny plan k adaptaci mistnosti ye dvornim traktu mestske radnice. Podle planu budou pak mistnosti adaptovany a sbirky mestskeho musea sem pteneseny. Diva jmena podle oblibenS,ch V kruhu pfatel deskeho jazyka pfedna gel dr. Josef BeneS o eeskSrch ktestnieh jmenech. Prohledl seznamy student). ye vS7rognich zpravach Skol. V pogtu 6000 studentu se vyskytuje jen 265 kiestnich jmen a u 400 studentek 350 jmen. U hochri jsou nyni nejeastej gi jmena Jiti, Josef, Jaroslav a Miroslav, u divek Marie, Vera, Zderika, Jarmila. Obliba diveiho jmena Jarmila ma privod ye vlivu Machova "Maje", jmeno•Vilernino, bylo oblasem Kollarovy "Slav dcerr.
Strana 14.
V2STNIK
Uryvky z e'eskosiovensVch (Kn. vdeelme Nemecku. i'L,'IECHOSLOVACI dekuji za svou kulturu Nemcum, proto melo Nemecko pra y° obsadit Cechy a Moravy, dovozoval nemeckY kancier. Vaimneme si blize pomeru eeskoslovenske kultury k nemecke. Je pravda, ze Oechoslovaci piijali nektere kulturni podnety od Nemct, Ci lepe reeeno prostrednictvim Nemet, nebot' a10 skoro vesmes o spoleene kulturni bohatstvi tehdejai Evropy, nikoli o kulturu rodne, nemeckou. Ale bez Nernct pfijali dechosloyaci kfest'anstvi., eimZ" se zaradili do stredovekeho kulturniho sveta, s cirkevne slovanskYm vYchodem udrZovali pak pilme styky je'ate da yno pot& kdy se kulturne i politicky priklonili k zapadu, a i styky se zapadem se dely hned od zaeatku z velke easti pi:imo, bez nemeckeho sprostredkovani. Kosmas, autor prvni Ceske kroniky, studoval v Lutychu a mluvi o CeskYch studentech, kteti jiz za jeho east. — na poeatku dvanacteho stoleti — chodili ve velkem poetu do Francie za vyaaim vzdelani.m. V Jadrove knize "Kujturni styky Cech s cizinou", bylo sneseno uZ skoro pied padesati lety mnoho fidao primYch stycich Oecht se zapadnim svetern do valek husitskYch. Za posledni d ye desetileti bylo nalezeno mnoho novYch a zajimavYch tdajt. dechoslovaci Cerpali vadycky z kulturnich zdrojt . nekolika, nikdy jen z nemeckeho. Za Luxemburkt byly styky tech s Francii, Italii a Anglii primo hromadne a bezorostredni. Karel etvrtY byl sice cisarem svate riae nemecko-rimske, ale byl Francouz vYchovou a Oech srdcem. Pra2ska, universita nikoli nemecka, nYbrZ mezinarodne latinska — byla zfizena podle frankoitalskeho vzoru a architekti z Arrasu, Avignonu a jinych francouzskych mast vytvafeli pralskou gotiku. V Cechach ptsobili francouzgti hudebnici a maliri, na Sorbone studovali ee'ati studenti. Na rodici se tehdy Ceske filosoficke myleni mel vliv vedle mezinarodni stredoveke scholastiky Anglican Wycleff, a to opet prim°, bez Nemct. Ve velikem stretnuti ducht na konci onoho stoleti, jeZ se obraZelo take v konfliktech na praIske universite, st yli Ceti mistti kulturne mnohem vY'ae ne2 jejich nemeeti kalegave. NespornY je ovkm kulturni prinos nemeckY v zakladani 'nest v eechach a na Mora y& Tvrdi-li, ze je zaiozili vaechna, je to opet historicka nepravda — zaklady Prahy sahaji daleko do doby pied nemeckou kolonisaci v oechach a i jina, mesta byla zalolena bez Nernct. Jen& mestske zfizeni nevynalezli Nemci — belgickY historik Pirenne ukazal, ze dvema ohnisky mestske kultury ye stredoveeku jsou jednak kvetouci mestske republiky v severni Italii, jednak svobodna mesta v dnani severni Francii a Belgii. Nemci meli k zapadu o krok blize neZ my — prijali jsme od nich, co oni sami prijali od svYch zapadnich sousedt, a v dalsim vyvoji prodelalo u nas nemecke mestske pravo — proces velmi pronikavYch poe&at'ovacich zmen. dechosloyaci splatili ostatne bohate, co jim Nemci zakladanim most dali. Luther se znal vedome k Husovi jako k predchtdci — cela, nemecka, reformace je tedy dluZnici husitstvi, podobne jako se nemecke osvicenstvi 18. stoleti hlasilo k odkazu eeskYch broth a Komenskeho. Baroko, ktere formovalo eeskY narodni duch pa dobu narodniho a politickeho tpadku, bylo kulturnim ttvarem romanskYm, hlavne gpanelskoitalskym, a pokud na ne ptsobily nemecke vlivy, byly videnske, rakouske a neprichazely z Stavitele nemeckych jmen, kteri pomahali vytvai"..et Prahu barokni, byli Rakuaane prosakli vzdelanosti itaisli:ou a videnskYm kosmopolitismem. Na eeskoslovenske narodni a jazykove probuzeni mei arci vliv Nemec Herder vedle fran-
couzskYch encyklopedista a domaci tradice, ale ideologie Herderova mela na mile daleko k nynefkmu nemeckemu rekmu, jen2 nema nejmenCiho mravniho prava reklamovat pro sebe tento dluh. A je nespornY fakt, 2e v prvnich generacich byl vzktisenY narod, odkazany nueerie na nemecke ktolstvi a nemecke zdroje vzdelanosti, pkistupen nemeckYm kulturnim KterYm pkedevkm? Goetheovu, jen2 odchoval na ge basniky ptedbfeznove — ale Goethe se svYm odporem proti S'ovinismu a v nynejSim Nemecku popiran Heine, Boerne, Freligrath atd. pasobi na naSe basniky padesatych a aedesatych let. Jsou to vesmes nemeeti autoki, jejich2 knihy jsou v Nemecku zakazany a jejich2 Men° nesmi bYt nikde ani tiS"teno, ani proneseno. Ze by Hitler chtel inkasovat pro sebe to, elm obohatil Ceskoslovenskou literaturu vliv Heintv? To by bylo opravdu zajimave. Jakmile ostatne mel CeskoslovenskY narod sve nejte2S1 existeneni starosti za sebou, nama,hal se okam2ite, aby navazal ptime styky se svetem, je2 byly po padu narodni samostatnosti ptervany. VrchlickY v literatuke, Masaryk ye vede a v politice podnikaji toto "prolamovani oken do Evropy", a to s Uspechem. Fakt je, 2e kde2to v mnohYch Evotnich normach a zvyklostech stal Cechosiovak sttedoevropanem — con neznamena, Neincem — v kultute se oprostil zasluhou obou jmenovanYch a jejich ueednikti od nemeckeho a stkedoevropskeho vlivu. NaSe literatura, na ge umeni, naS'e veda je od osmdesatYch let evropska a Nemci na ni nepOsobi vice ne2 jine evropske kultury soudasne. Jediny velikY zjev nemeckY, vykonavajici vliv na naafi kulturu koncem minuleho stoleti je Nietzsche — zaptisahly neptitel vS"ech tech nemeckYch narodnich vlastnosti, z nicht' se prave nazism sklada — ale vice ne2 on pusobili Francouzi, Anglosasove, Rusove, po jistou dobu Skandinavci. Naproti tomu po celYch poslednich sto let melo vliv 'Ceske prostkedi na spisovatele nemecke — Stifter, Ebner von Eschenbach, Meissner, Rilke atd. — talde vznikla cela nemecka literatura, je2 ma duchem k Oechtim bide ne2 k Prusum, a na Viden, jeji2 umeni a literaturu nelze si bez staleho prilivu slovanskYch, hlavne eeskYch prvkil ani pfedstavit. Struene teeeno: kdykoli mohli 6echoslovaci svobodne rozhodovat o sve kulturni orientaci, nikdy se nespokojovali byt pouhYm poplatnikern nemecke kultury, jazykovou variantou v nemeckem kulturnim prostoru nYbr2 stall v plodnYch stycich s celYm svetem. Od Nemcu ptijimali, NemcOm davali a pies jejich hlavy podavali si ruce s ostatnimi narody. Ach ano, kulturni dejiny jsou trochu prilia slokte pro filosofujici malite pisma. RUSKO JDE S
Pige dr. Zdenek Fierlinger, eeskoslovenskY vyslanec v Moskve. V Moskve je eeskoslovenska vlajka stale vztyCena. Vyslanectvi Ceskoslovenske repubiky dale pokraeuje ye svem politickem a diplomatskein poslani u sovetske vlady, ktera v2dy stela verne po boku eeskoslovenskemu narodu, i v jeho nejte2Ai chvili. Pohtichu situate byla pti loriske podzimni krisi takova, 2e sovetsky svaz nemohl deinne zasahnout, aekoliv byl ptipraven spinit do v:§ech clusledkti sve spojenecke zdvazky vuei Ceskoslovensku. 0 torn dnes vgak by bylo zbyteene se rozepisovat. Konstatuji v‘Aak, 2e sovetskY svaz chce podporovat vemi prosttedky maS novY boj za samostatne Oeskoslovensko a jiste ptijde den, kdy ruska pomoc bude jednim z nejpodstatnejSich Cinitelu v tomto boji o osvobozeni. Toto uji'Steni se strany sovetskeho svazu nevyko jen z pramenti Mednich, ale ten ze sovetske verejnosti. Soveati spisovatele mi osobne tlumoeili vtelou a hlubokou sympatii k eeskoslovenskemu narodu a jsou ochotni pine podporovat na g' odboj. U2 dnes zahajili akci, jejim2 cilem je radne informovat sovetskou vefejnost o faech udalostech v Ceskoslovensku a zaroveri ji dtkladne obeznamit s dejinnYm a kulturnim vYznamem eeskoslovenskeho naroda. Sovetska, akademie ved a umeni v Moskve u2 take zfidila Ceskou sekci, jejim2 vedenim je poveten profesor Nejedly,
Ve stfedu, due 21, (2.ervna 1939. kterSi se gt'astne z Oeskosiovenska ' zachranil a jen2 je nyni v Moskve. Podobne jako kdysi profesor Masaryk dostal stolici slavistiky, tak dnes opet sovetskY svaz chce zdtraznit svtj zajem na azkYch kulturnich stycich mezi Ruskem a Ceskoslovenskem. Profesor NejedlY shroma2d'uje o2 kolem sebe detne ruske spisovatele o filology ke spoleene kulturne propagaeni praci. Ptedna,§ky o eeskoslovenske kultuke byly u2 zahajeny. Rusky rozhlas pak zatad'uje ji2 od kolika mesict do sveho potadu take pravidelne Ceske ptednaSky v duchu naafi narodni a dove tradice. V techto ptedna§kach mluvi se k Ceskemu lidu o jeho husitske tradici tak, jak byla zveenena ve spisech JiraskovYch. Do techto programt byla take zatadena vzpominka na ptisahu oeskYch spisovatelti ze svetove valky. Pti to ptilektosti ptipominam ten notu sovetskeho svazu, adresovanou nemeckemo vyslanectvi v Moskve. V tato note se dtrazne a pfesne odmita argumentace nemecke vlady, kterou se tteti rise snabla oduvodnit a omluvit nasilne obsazeni oeskoslovenska. V teto note se sovetska vlada dovolava vtelYmi slovy vysokulturni urovne oeskoslovenskeho naroda, jeho dvacetileteho vytrvaleho boje za pokrok a demokracii, jeho mirovou politiku a vzornou demokratiCnost lidu, kterY se dvacetiletou neunavnou praci dostal na pCedni misto mezi nejspotadanejk a prosperujici evropske demokracie. Nota take pkipomnela nefistavnost a neplatnost deskYch podpisti na ti2Sskem kanclekstvi, jimd byly Ceske zeme vydany do "ochrany" nemecke rise. Je znamo pevne stanovisko sovetskeho svazu k mezinarcdn; situaci a jejimu dnenimu vYvoji. SovetskY svaz je ochoten spolupracovati se za,padnimi demokraciemi v boji proti fitoeniktim a faksmu a za mir. Doufa, take, 2e Evropa jednou spravne rozpozna, joke jsou opravdu intence a politika Ruska. Rusko, ktere tak hluboce zrnenilo hospodarskou a socialni stavbu ruske zeme, pokraCuje ov§em ye svem dile hospodatske vYsta yby a chce dale v ni pokraeovat. UZ" z toho davodu se nutne stavi proti faksmu a chce podporovat evropskou dohodu a spolupraci. SovetskY svaz je take proto toho nazoru, 2e bez obnovy Ceskoslovenska neni v Evrope ani skuteene rovnovahy ani demokracie. AC ye vgeobecne politice tna Rusko sve konkretni ukoly, neztraci se ztetele na y boj o obnovu samostatnosti. Rusko nas bude podporovati pti boji o obnovu na poklade eiste narodnim, bez jakehokoli ideologickeho zameteni, nebot' yeti, 2e demokraticke citeni je v eeskoslovenskem naroda tak hiuboce zakoteneno, 2e po obnove samostatnosti na y narod rorteSi tradiene demokratickSrm zpilsobem vechny sve socialni i hospodatske problemy. Vetim uptimne, 2e CeSi a Slovaci zustanou ptateli sovetskeho svazu prase tak, jako sovetskY svaz zustava na6im spojencem v dneni.m i budoucim boji za svobodu. Volame proto znovu vSechny uprimne Cechy a Slovaky ke spoluvraci. Jsem presvedeen, ze podobne jako za svetove valky, tak I dnes se brzy boj za Ceskoslovenskou samostatiost sjednoti a 2e i akce bude nutne jednotnA, svorna, cilevedoma 'a organisovana. Vetim, ze po prvnich okamEcich tapani vytvoti se spoleena vrcholna, organisace, ktera se stane pateti naveho hnuti za svoboclu. Bratislava a cele Slovensko je vzrueno zpravami, 2e mezi Nemeckem a Mad'arskem doko k dohode o rozdeleni Slovenska, ktere ma byti provedeno asi zaCatkem Cervence. Z Berlina sice bylo popCeno, 2e mezi Nemeckem a Mad'arskem vede se nejake takove jednani a ze v Slovensku dochazi k nejakYm "abnormalnim" pohybfn vojska, ale tomuto berlinskemo uji§t'ovani nikdo neveti. Podle sdeleni M. W. Fodora v Chicago Daily News maji Nemci v tmyslu zabrati cele tdoli Vahu a jeho okoli v since asi 25 mil od teto teky. Zabor tento 'Ael by na vychod k draze z v-Ychodniho Slovenska do Polska yedouci a zahrnoval by i pohoti Tater. Zbyvajici malt' pruh postoupen byl by Mad'artm. Z jinYch mist se sdeluje, 2e nepfiznivY hospodarskY stay Slovenska, zapasiciho s velkYmi finanenimi nesnazemi, bude zaminkou k tato okupaci a zruS'eni samostatnosti, ktera tak jako tak je jen na papire.
Ve sttedu, dne 21. eervna 1939. Rt.T2ENA MORAVKOVA:
Ze vgech nejkrisneigi ROMAN "VidiS, to mam zbran neustale u sebe, tak se nemusiS namahat ani sebou pohnout, nebo pak nebudu znati milost," dodal jeSte Dana a jit se ohlitel po deveeti, ktere letelo na zemi npine bezvladne a tkaslo se v kteeich. Chvilemi -twine neptitomno duchem, v zachvatech volalo jen neustale: "Dedeeku, dedeekul" tie a nad miru litostiye. Bylo patrno, to mrtvy ded byl jejim ochrancem proti surovemu bratru. — Proud slzi kinul se ji ze zavtenYch oei. Dana se k ni sklonil a pozvedl ji se zeme. Byla lehouela jako pirko, a tak zeslabena, to mu letela upine bezvladne v riaruk. "Neplae dite, neplae", konejkl ji netne — "ut je dobie," a hledal misto, kam by ji polotil. Teprve nyni s hrfaou zpozoroval, le mrtvola starce leti dosud na jedne ze dvou posteli — nezakryta, tak ponechana nepoaimnuta snad od chvile smrti. Bylo mu v tu chvili hrozne. Polotil rychle na druhou postel, ktera vSak byla v takovem nepotadku, Ze mu z toho bylo at fizko. — Odhazel z ni aechno na zem a pak Sel a prosteradlern, ktere vzal s postele, kde letela Blanka, ptikryl starce. Na to otevtel okna, aby sem ptiSlo trochu derstveho, chladneho vzduchu. Delalo se at mdlcr ze zapachu, kter byl ye svetnici. Na stole stal dtban s vodou, namoeil v ni sviij kapesnik a omyl deveeti eel° a tvate, aby se ponekud vzpamatovalo. Byla chuderka jedind modkina, snad jit z minuleho dne. Misty ji tekly pramenky krve. Vymyl ji aechny rany, zavazal peelive kouskern bileho hadtiku, kterY na gel a Blanka poeala zvolna ptichazet k sobe. Bylo mu ji uptimne Tito a uminil si, to ji ponnite. ()bratl se po jejini bratru. Sedel na lavici, kam ho prve Ivan posadil, a ani nedutal. CerstvY chladnY vzduch a vedomi, to nablizku je revolver, ptisobilo na neho blahodarne — totit poeal stkizlivet. Proti nemu stal na strati Cesar, ktery jiste pii prvnim pokusu vzdaliti se z mista, kam ho pan posadil, byl by se na neho vrhl. Frantik to odbie i ve svem alkoholickem omameni, vedel, a proto seal radeji a ani se nehYbal, adkoliv v nem vSecko vtelo. Kdyt vSak vide, to vettelec, jak Ivana v duchu nazyval, bali Blanku do teplYch Satkii a kabatu, ktere natel y e skiini a chysta se s ni k odchodu, tu mu ptala trpelivost. "Kam ji nesete?" zvolal hrube — "je to ma sestra a nemate na ni prava. Udam vas!" "Jen klid, abych neudal ja tebe. Tva sestra bude na Doubkove a chran se ji nekdy Stalo by to to nekdy tivot. Pojd', Cesare!" zavolal na vleaka Ivan a vySel s ditetem v naruei yen. Vysadil Blanku na kone a sam se vyhoupl za ni do sedla. SlySel za sebou sproste nada yky vsrrostka, ale nevkmal si jich a pobidl kone; aby byli co nejdkive na Doubkove. Behem cesty vzpamatovala se Blanka npine, ale bezpochyby nemohla si uvedomit, co se to s ni deje. Nesmele a bazlive ohmatavala nejprve Ivanovy Saty, pak ruce; hlavu i oblidej. I na kone nahodou sahla, ale ihned odtahla ruku ulekane zpet. Nevedela, cello se to dotkla a bylo patrno, to tepid a srstnata, kale zviiete ji postra6ila. Chvlli zase letela klidne, ale pak ji to nedalo a opet ohmatavala Ivantiv obli'dej, velmi pozorne a s usilim, aby poznala, u kolo "To neni Frantik," pravila si sama pro sebe tichoudkYm hlaskem, ale Ivan to piece zaslechl. Byl rad, le dite promluvilo. "Ne, nejsem Frantik a nemusia se mne bat, Blanko. Neublitim ti a vezu to k Jarmilce, zna'S ji piece, ne?" mluvil k ni vlidne, aby ji nepolekal. Jeho slova divk uradostne pkekvapila, takte zapomnela na v gechno ostatni. "To budu na Doubkove?" ptala se se zajmem
VESTNIN a kdyt ji Ivan ptesvedeil, objevil se St'astnY v jeji tvati. "A kdo jste vy?" ptala se dale. "Jsem Dana. Jiste mne nezna,S, ale mutes mi vetit, to ti nedam nikym ublikt." K jeho obdivu objevila se ye tvati ditete nahle jeSte vetai radost. "Oh, ja vas znam," mluvila divenka slabYm hlaskem s detskou prostotou. "Jarmilka mi o vas vypravela," — pokradovala — "a vim, jak jste hodnY. Nebojim se vas ani trochu a mam vas rada." Ivan byl mile piekvapen BlaneinYmi slovy. Tedy piece neni tak opine zapomenut, piece jsou bide, kteki nemluvi jen o jeho ohyzdne tvati. A nejsou to lide vzdelani s vysokou kulturou, kteti by mohli snadno poznat i nektere jeho lepSi stranky, ale jsou to lide prosti, kteti dobie vycitili, to v jeho srdci bije dobre srdce a vati si ho proto. A Jarmila, Lena ktera vtdy, v katdem ptipade at na male vYjimky je naklonena hlasovat pro fysickou krasu a nikoliv pro krasu duSe. Mel rad to device. Hledela na neho vtdy tak uptimne, dtivetive a nezklamal se v ni nikdy. — Ivana zaroveri tesilo, to Blanka nejevi tadne rozpaky a zda se bYt velmi rozumnou. "Neleti se ti apatne?" ptal se ji starostlive, nebot' se mu zdalo, to ma velmi nepohodlnou polohu. "Chtela bych se posadit," odpovedela prosebne, ale jakmile se pohnula, bolestne zastenala. "Oh, oh, to boll. V zadech mne strakie boli," natikala a Ivanovi se sevkelo soucitem srdce. Nevedelajak by ji pomohl. "Ubohe dite," pomyslil si a nahlas dodal: "Ut budeme brzy doma, malieka., a odpoeineS si Ut jen malou chvilieku — vidiS — ut jsme u vrat." Jakmile ptijeli do nadvoti, ptibehl be nim Ludvik s Josefem. Tento drtel kone a Ludvik vzal od Ivana Blanku. Devoe pii tom nekolikra,te bolestive vyktiklo. "Drt ji opatrne, Ludviku," napominal ho starostlive Ivan a sam seskoeil s kone. "Zaneste ji do meho pokoje," pokraeoval, kdyt vetli do budovy. Blanka jit ani nedutala, ale bylo dobke videt, to se nadlidskou silou drti, aby neplakala bolesti. V nadherne zatizene Ivanove lotnici polozil ji Ludvik tak jak byla na pa-novo latko. "Pali mi po Huberta, je pry to jeho ptibuzna a pak zatelefonuj nekam pro lekate," pravil Ivan, mezitim co se spane sylekal. Ludvik ihned odbehl. Ivan se posadil na lutku, kde letela Blanka a poeal s ni opatrne sundavat pledy a s ylekl ji z kabatu. "Nemat hlad, Blanko?" vzpoinnel si pojednou Ivan a uvedomil si, to dite mokia od veerejaiho dne nevzalo do fist. Ze ho to hned nenapadlo! "Mam", za§eptala divka nesmele — "Frantik mi nechtel nic OA." JeSte netli divka odpovedela, stiskl Ivan elektrickY knoflik. V nekolika okamticich byl tu Josef. "Ptines nee° tepleho be jidlu pro to dite, Josefe, ale brzy!" pravil Ivan a pak se naklonil k Blanca. "Piljdu se ptevleknout, malieka, budea tu sama, ano? Pkijdu vSak za malou chvili." Kdyt se vaak Ivan asi po etvrt hodince sedel u lutka Ludvik. "Tice, pane," zvolal poSeptmu — "zda, se, to usnula." "Tedy pojd', nechame ji spat, dokud lekat neptijde." A oba mull vyki tine z pokoje. "Mtij Bote," zvolal pojednou Ludvik zdeSene — "mam to ale hlavu! Odpust'te, pane, malem bych vas byl zapomnel upozornit, to pt gel pro vas telegram". "Telegram — pro mne? A od koho?" divil se Ivan'a razem si vzpomnel na bratra. "Nevim, pane, zde je!" IV. Podivne rozechven a zvedav, rortrhl Ivan obalku a Ceti. Ludvik, kter s neho nespustil oka, zpozoroval, to zbledl, at zesinavel a jeho ruce, ktere drtely bilk kus papiru, se chvely. "Mai Bote," zaS'eptal sotva slyktelne a ptejel si rukou delo
Strana 111. "Co je, pane, stalo se necO?" ptal se s rieasti Ludvik a i on si vzpomnel na mladeho DaneSe. Temet neptitomen duchem, zaSeptal Ivan znovu: "Judita umira!" Ale hned nato, jako by se vzpamatoval, dodal rychle: "Nesmim ztratit ani minutku easu. Ludviku, pottebuji okamtite via a nejnutnejSi veei na cestu do Prahy. Ale rychle!" Kdyt Ludyik odbehl, aby co nejd?ive vypinil jeho rozkaz, sepjal Ivan ruce a zvolal prosebnym chvejicim se hlasem: "Musim s ni .mluvit, musim, kdybych ji mel vyrvat smrti z naruee!" — — — V male pillhodince byl Ivan ptipraven na ce, stu. Wive netli odejel, nezapomnel aak nahlednouti do svelotnice, kde spala klidnym posilujicim spankem maid Blanka. Pki pohiedu na ni objevil se v Ivanove tvati slaby Usrnev. Nernel vSak easu se zdrZovat. "Nevim, kdy ptijedu," pravil Ludvikovi — "ale opatruj mi dobie to dite,' davarn ti je na starost! Lekat snad ul brzo pkijede, ne?" "Myslim, to jsem prave zaslechl via dole a to Bud'te bez starosti, pane, budu ji trpeli• ye aettovat." Na schodech skuteene potkali lekate, ktereho uvadel Josef. "Bohutel, pane doktore, musim na rychlo odcestovat. Ale muj sluha yam aocko vysvetli a zavede vas be nemocne. Dekuji vain srdeene, to jste prisel. Ludviku, jdi s panem doktorem, Josef zatim ptijde se mnou„ Tak, na shledanou, pane doktore," pravil DaneS a podal lekati ruku. Nato spechal k ptipravenemu autu. Vsedl do vozu a Josef natidil Soferovi, aby jel, jak mate nejryehleji. Pies to zdala se Ivanovi temet dvouhodinna testa pravou yeenosti. Byl rozeilen na, nejyySk. stuperi. —Ptijede yeas! Zastihne ji tivou? Proe ho k sobe void?" Tyto otazky neustale kolovaly v jeho hlave a marne hledal odpoved'. Marne se aby nabyl cltiverkho klidu. Vtclyt' tu te• nu jit davno nemiloval, nebot' ji nesmel milovat. Co obetavosti a duSevni sily bylo tehdy zapottebi, aby pochoval svo ulasku. Velkou a netnou lasku, kter akdysi poeala v nem kliait be rozkane mladieke dceti otcova se.kretate, 'dernooke Judite! A jak ji tehdy zbotrioval, jak ji miloval s vroucim zapalem sve prvni lasky. Vidaval ji denne. Byla mildekem jeho matky, ktera cely svilj tivot toutila pa deeti. A kdyt marne eekala na vypIneni sve-ho nejvroucnejSiho ptani, vzala si krasnou Juditu, kterou si oblibila jit co male deveatko, be sobe za spoleenick Ivan dlouho chodil kolem ni, bez z ylaStni po zornosti. Byl jit od falai° mladi snativYm a ptieinlivYm pomocnikem sveho otce v obchodnim podnikani a nestaral se valne a tena. At jednoho dne, bylo to o mateiny narozeniny. Byl potadan domaci vairek a Judita byla obleknuta v rozkanou divei svetlou toaletu. Ptekvapila ho, obdivoval ji v duchu a divil se, to si dosud neaiml jejiho nevSedniho pilvabu. Stab se jejim taneenikem a spoleenikern celY veeer. A kdyt pki sladkYch valeikocvyh tOnech drtel ji ✓ naruci a vznatel se s ni po sale, nevidel nic, jen jeji eerne, jiskrne oei a jeji bilou sametoyou plet'. Dival se do tech oei dlouho, dlouho a pohled ten stab se mu osudnYm. Od to chvile byl ztracen. Vtechny jeji mySlenky vracely se be ni. Vydrtel cele dny a vedery ye spoleenosti sve matky, jen aby ji byl nablizku. Nebyli-li v jeji spoleenosti, byl zadumeivY, malomluvnY, ale byl-li u ni, v'Sechna zadumeivost u neho zmizela. Obklopoval ji sterYmi netnyrni pozornostmi a jeho zrak ztejme mluvil o lasce be ni. Judita si v'aa kpoCinala tale, jako by toho vubee nepozorovala. Chovala se be nemu s rortomilou neriucenosti, byla veseld, Skadlila se s nim, okouzlovala ho nevedorriky katdyrn. dnem vice a jeji jednani bylo prosto vsi koketnosti a onech sladkYch a netnYch maliekosti, jimit mluvi las*ka. Ivan vaak byl pevne rozhodnut a zaroveri ptesvedden, to je Juditou milovan, le vaak se be tomu nechce pkiznat. Cot by vtibec bylo mot-
Stransi 20. no, aby jeho uplimna, vrouci laska nebyla opetovana? Judita byla mu -dim, byl ptesvedeen, ze jedine po jejim boku najde skutedne a opravdove etesti. Zbotrioval ji prvni horouci kou a byl ochoten podstoupit pro ni jakYkoliv boj, vodobYt si ji za katdou cenu. Jako male deck° teeil se na chvili, az z jejich malinkYch rozkoenYch rtikri uslyed sladka, slova lasky, al mu potvrdi, ze jeho tueeni je spra y -ne,tohmilujpravkcneoji. Jak jeji eerne oci rozevrou se eiroce radostnYm ridivem, at ji poprosi, aby byla jeho po celY tivot a aby vlotila svuj osud do jeho rukou. ' Zatim veak marne toutil zfistat s Juditou alespori malou chvili o samote. Neopouetela jeho matku ani na chvili, neustale byla u ni, alespori v tech chvilich, kdy on byl ptitomen. Konedne naskytla se mu piece jednou ptiletitost. Vstoupil do pokoje zcela tee, nebot' vedel, pted chvili odjela matka na nejake nakupy sama a doufal, 2e zastihne Juditu samotnou. NemYlil se. Sta.la u okna a tak zamyelena, ze ho ani nezpozorovala. Pozoroval dlouhou s laskou a obdivem jeji netnY profil, kterY se v poloeeru ostte rysoval proti oknu. Kde nyni bloudi jeji myelenky? mu plati vzpominky? Jemu? Nebo snad nekomu, koho vfibec nezna,? V jeho srdci ozvala se tarlivost. Bylo by motno, aby milovala nekoho jineho? Bylo by snad motno, aby nevypinila jeho nejvtelejei ptani ra2em znieila yee, co se stalo cidem jeho tivota? Ne! Vklyt' ona ho miluje, je temet ptesvede'en, to ho miluje. Uminil si, ze jig ucini. konec \Teem nejistotam a vysmeje se pak .blahovemu a ustraeenemu srdci, ktere dovedlo pochybovat o jeji ce. Ale jak zaeit? Kde najit slova, kterYmi by ji oteviel sve srdce? Zdalo se mu, to by to trvalo celou yeenost, net by ji tekl vee, cim ptekypovala jeho duee. Vklyt' rty dovedou mluvit, tteba ne slovy, daleko vYmluvrieji — polibkem. A netli mel eas yeechno si lepe rozvalit, stal jiz u Judity, obejmul ji a s vrouci vaenivosti bal ji na rty. Postfehl jen, te se s pooltku ulekla a pak zristala temet bezvladne v jeho naruei. Hned na to se veak poeala zutive branit. Ivan ji ale drgel pevne a doufal, to se v jeho loktec huklidni at pozna, to je to on. Judita se 'creak neptestala branit az ji Ivan se ekadlivYm rismevem pustil. Domnival se, 'le ve sladkYch rozpacich mu bude chtit uhiknout, ale byl jig ptipraven nepustit ji ani na krok. Judita veak se nesnatila uprchnout. Stala proti nemu zaraid, a z odi ji tekly sizy. "Jak jste se mohl opovaHt, tak mne pokotit!" zastenala a zakryla si obema rukama tvare. Vzhiedl k ni udivene. Cot je motno, aby nevedela o jeho lasce, cot by bylo motno, aby to, co tryskalo z hloubi jeho duce, aby okamtik, kterY mel bYti pro ne oba jednim z nejkrasnejeich a poeatkem jejich etesti, nazYvala pokotenim? Dal ji v onom polibku celou svou duel a ona ma pro neho jen zoufalY a pohrdlivY fismey. Na okamtik se m uzdalo, ze ztraci pfidu pod nohama. Ale zahy se vzpamatoval a uklidnil. Uznal, to jednal ukvapene, kdy divku, ani s ni byl dtive promluvil alespori slovieko o syYch citech, tak ptekvapil. Poklada jiste jeho einu epatnY umysl, domniva, se, t'e mlady bohak ji polibil z dlouhe chvile, chteje vyutdti jeji samoty. "Judito," zvolal negne — "odpust'te mi to, pekne prosim." Judita si osueila oei a podivala se na neho nevYslovne bolestnYm pohledem, at se mu seytelo srdce. Chtela promluvit, ale plae ji °pet ptemohl. Ivan piistoupil tesne k ni. "Vim, to se domnivate, te jsem jednal ptenahlene, snad z chvilkoveho rozmaru, ale mylite se, Judito. V torn polibku, kterY vy nazYvate pokotenim, mela jste poznat celou hloubku me lasky k yam. Chtel jsem yam tim iici, jak hluboce a nevYslovne vas miluji." Divka sebou trhla a pohledla nechapave na neho. "Vy, mne?" zvolala tichounce a jakoby ye snach.
VESTNix "Ano, ja vas a chci Judito, chci — slyete mne — chci a prosim vas, abyste byla mou tenou." Bote, cot ho kiame zrak? Kde je ten et'astnY a radostnY fisme y v jeji tvari? Ani pamatka po nem a tak, tak se na nej teed', tak docela jinak si ptedstavoval tento okamtik. "Judito", pokraeoval a jeho hlas se chvel rozeilenim a nejistotou, ktera se ho pojednou zmocnila. "(5, vid'te, to budete mou, Judito, ze mne neodmitnete, kdy vas tolik miluji, vid'te, te mi ponechate tuto drahou rueku po celY tivot?" prosil netne a hladil jeji ruku ktera, tem& bezviadne visela podel tela. "Prot neodpovidate Judito? Vite piece to na vaeich slovech zavisi cele me etesti." "Jsem — jsem tak ptekvapena'„ pravila tichYm hlasem a Ivan se marne snatil zachytit jeji pohled. "Cog jste opravdu nikdy netuella, jak jste mi draha? 2e nemam smysl pro nikoho jineho, to pro mne existujete jen vy jedina. 9 Cot jste nikdy nevyeetla z myth oed, jak hlubokY a viely k vain chovam? Miluji vas tak horoucne, Judito, to si nedovedu ptestavit tivot bez vas." Judita ho znovu uklidriovala. Pri Ivanovych vtelYch slovech vyschly jeji sizy. Poslouchala ho pozorne. "Nevim, jak se to stalo, nevim, kde se vzala ve mne laska, jednoho vedera byl jsem najednou ptesvedeen, te pro mne znamenate celY svet, g e jste mi veim. A nebyl to jen chvilkovY rozmar, vette mi. Od toho dne, zdalo se mi, to ziji novy tivot, nebot' jsem mel pro koho mel jsem pro koho pracovat. Byla jste korunou meho tivota, nadeenim i silou. Veectmo krasne ve svete, co jsem ztel, melo vtdy vaei podobu a veechno yzneeene vaei tvat. Vae obraz nosil jsem v srdci jako nejvetei poklad. Stal jsem se ye svem nitru o mnoho lepei, nebot' jsem chtel bYti vas hoden. A pti torn yeem domnival jsem se, to i vy mne mate rada. Mazlil jsem se s tou myelenkou, tak mile htalo vedomi, ze jsem mi milovan, ptipadal jsem si kralem ye vaei Usu. A ted' — ted' se ma yeechno rozplynout, mam snad v jedinem okamtiku ztratit, fee s elm jsem ptimo srostl. Oh, Judito, bud'te milosrdnou a promluvte, nenechavejte mne v to hrozne nejistote, ktera mne ptipravuje o zdravY rozum!" Koneene se Ivan doekal toho, to mu divka pohledla do oei. Jeji pohled veak jit nebyl tak zoufalY jako s poeatku. Divala se na neho tak mekce a teple ze v jeho srdci opet vzplanula maid jisktieka nadeje. Judita mu podala obe ruce a pravila netne tak, jak mluviva matka s chorym deckem: "Main vas rada, Ivane, ne veak tak, jak zasluhujete." "Judito!" zvolal jasave Ivan. — "To tedy znamend souhlas. Oh, nemej strach, vydobudu si tvoji lasku, uvidie, to nebude jednou naee Atesti mit konce." — PH poslednich slovech objevil se ye tvati Juditine nahle smutnY, ba zoufalY vYraz. \Teak jen na malinkY okamtik, tak to to Ivan ani nepozoroval. Hned na to objevil se v jeji tvati slaby "Rozmyslete si to veak, Ivane, ze jsem chude device, mohl byste jednou litovat," pravilo Judita potom. "Oh, ty vie sama velmi dobie, ze toho nebudu nikdy litovat a nesmie jit nikdy nic podobneho tikat. Mrij Bote, Judito, ja, nevim ani, co se to se mnou deje. jeete pied malou chvili jsem tolik vytrpel, domnival jsem se te je feemu konec. A ted' to nahla eilena radost. Najednou tomu nemohu vetit, ge budee skuteene mou malou, sladkou tenuekou. Judito, mrij miladku, ani se nebudu moci doekat to chvile. A ja krada bude nage maminka, bylo jejim pianim, abys u nas navtdy zfistala. Pojd', prijdeme ji to tici, snad je jit doma." "Ne, prosim, ne!" zvolala polekane Judita a kdy k ni Ivan vzhledl tazave, odvratila hlavu. "Slibte mi, ge zatim neteknete nikomu nic. At — at si na to zvyknu!" pravila prosebne a Ivanovi se pH poslednich jejich slovech objevil fismev kol rtri. "Cot bych to mohl milovat, kdybych nevyhovel tvemu prvnimu ptani, ma draha? Vgdyt' vim, to jsi hodna ate mne jiste nebudee chtit trapit dlouhSun eekanim, vid'?"
Ve stfedu, dne 21. eervna 1939. Judita se na neho usmala vdedne. bych si," pravila, — "abyste — — " — — — abyste?" zvolal Ivan s lehouekou vyeitkou a prosbou zaroveri. Judita na neho pohligela na okamtik nechapave, pojednou veak zaplavil jeji krasne tvate rumenec a ona dodala tichounce a ponekud vahave: " — — — abyste byl hodne et'asten Ivane!" "Judito ma!" zvolal Ivan a uchopil divku do naruce. "Dostanu nyni alespori jedine dobrovolne ptal se prosebne a hledel toutebne do jejich aernych oei, ktere se pojednou sklopily. Judita okamtik vahala, pak ale ptiblitila lehounce svoje rty k jeho. Ivan byl ptesvedeen, ge timto polibkem ma zabezpeeeno etesti pro celY tivot — — — Od toho dne zdalo se mu, ge tije v pohadce. Myelenka, 'te milovane device svolilo se stati jeho tenou, zahladila veechny pochybnosti, rizkosti a nejistoty, ktere ho dfive tisnily. Nevadilo mu naprosto, ze ho Judita nemiluje tak, jako on ji, naopak byl rad, to mluvila otevtene, a zaroveri byl pkesvedeen, to jeji lasku si ziska. Vtdyt' od ptatelstvi k lasce byva mnohdy jen malinkY krridek! Na jeji ptani nevedl dosud nikdo o jejich tajnem zasnoubeni a Ivan musil mnohdy eekat nekolik dnri, netli se mu podatilo promluviti se svou nevestou nekolik ne gnYch slov, pohladit ji ruaku, nebo vtisknout na jeji rty letmY pollbek. Nehneval se veak proto na ni, aekoliv dolate nerozumel jejimu zdrahani Miloval ji tolik, a jeho nejvetei radosti bylo, pinit jeji ptani. Uteeoval se tim, te se Judita brzy umoudti a dovoli mu, aby potadal jejiho otce o jeji ruku. TYdny veak ubihaly a Judita se dosud neodhodlala zmenit new na svem rozhodnuti. Byla k nemu jinak ohledupina, laskava a nand, ale Ivan ve sve zamilovanosti neposttehl, ge jeji polibky jsou prosty htejivoti a tivota a ge jeji zrak mnohdy zaleva se sizami. Nevedel take, to nekdy cele hodiny sedi jako neptitomna duchem, dueevne sklesla, a vyeerpand. A tjednoho dne ji zastihl placici. Byl zoufalY. Marne se vyptaval, marne prosil, aby mu povedela pheinu. A take marne ptemyelel, eim ji mohl kdo Koneene, kdy vide, 'ge prosby nepomohou a plae neustava, pravil pevne, nebot' chtel za kaIdou cenu vedet, co ji trap', aby ji mohl pofait, po ptipade vyjasnit nejake nedorozurneni: "Judito, trvam na tom, abys mi tekla pravdu. Myslim, to neptehanim, domnivarn-li se, to mam pravo na tvou dri.veru. Je mi lito, vidimli, to to neco trapi a ja, ti nemohu pomoci Nevyhovie-li mi, budu se opravdu zlobit." "Ach, Ivane, bojim se, tolik se bojim, to nebudu moci dostati povinnostem, ktere chci na sebe vziti. Mam strach, to ma laska k tobe je pro mantelstvi ptilie maid", lkala Judita a marne se snatila zadrteti proud slzi. Ivan hledel na ni zprvu polekane za chvili se veak jeho tvat rozjasnila rismevem. "Ty mfij malt' bloudku, maj miladku" — konejeil ji netne a vzal ji do narnee — "nad takove pochybnosti. Kdyby tva laska nebyla ni. mi ripine. Ale ja, kdy vetei, net je dnes, sta & vim, jsem si jist, ge to nauelm prave tak velke a horouci lasce, jako je ma k tobe. Neboj se, dueinko, ze bych ti /lady neco vyeital, nebo nutil nasilim. Nesmie se bat a nesmie mit strach. Mang elstvi neni piece k tomu, aby v nem lide trpeli nebo si navzajem ztrpeovali tivot, neboj se ho, milaeku, mej ke mne dfiveru," prosil ji Ivan a hladil jeji hlavu sklonenou na jeho prsou. "Tvo., slova, Ivane, jsou tak konejeiva,, tak tepla!" zaeeptala Judita — "mac kouzelnou mot, uklidnit mou duel. Veak o sebe nemam strach, ale o tebe, abys nebyl se mnou neet'asten." "Pak je to jig poe'atek lasky, ma Judito. Strachujeme se jen o toho, koho mame radi. Ted' veak bud' jit klidna, a ja zitra pfijdu k tvemu otci. Smim jiz, vid'?" "Musi to bYt, Ivane? Doptej mi jeete kratiekou ihutu, jen jedinY mesic a pak — pak budu tvoje a delej se mnou co chcee — — — " (Pokradovani.)
Ve stiedu, dne 21. eervna 1939. „
11-63" neodpovida A. T. Chals.
bylo v proudu. Slunce se jit blitilo k 'zenitu, kdyf.; se ponorka "M-63" chystala vyjeti z matetskeho pfistavu Plymouthu. Na palube krasne to moderni lodice tine rozmlouvali dva dustojnici. "Mam dnes zlou piedtuchu. Je to po prve v tivote! Ale za. par dni se olenim a konec." Tak se sve:oval svemu pfiteli velitel "M-63" Jack Holton. Jeho vysoka postava odratela se pies zabradli do modie zelenYch y in Atlantiku. "Ale, milt' Jacku, co jsi dnes jako male diNikdy jsem to takoveho nevidel, a to pro takovou malou cvieebni vyjitd'ku!" Zvony plymouthske katedraly prave yyzvanely poledne. Po nekolika minutach stanuli pfatele na palube ponorky "M-63" a po kratke pfehlidce, je-li vte piipraveno k jizde, odetli do jidelny, kde je jit oeekavali ostatni dOstojnici. Potom all vtichni na sva mista. A ted' chybi jeate deset minut do odpluti Na palube se ozYva pronikavY zvuk "signalek", davajicich muastvu rozkazy. — Stahuje se vlajka, y e strojovne se ozYva rachot benzinovYch motort. Velitel Jack Holton zaujima se svYm prvnim diistojnikem Jamesem O'Harou misto v kapitanske budce. Namormici vtahuji lana a pkipevriuji je, aby se pfi. "roneni" (potapeni) neodpoutala. KratkY veliteltiv signal uvadi ponorku do pohybu .. . Porrialu vyjitdela "1-1 :-. 63" z pkistavu. Teprve za nekolik minut zvetaila svou rychlost na 11 mil a Plymouth mizel z dohl•du. Pied nimi se rozkladala nazelcnala plan a v dalce na obzoru se zvedal tedivY dim, chrlenY zaoceansk3Ymi obry . . . . "Hloubka?" telefonicky se taae velitel. KratkY ostry Uder a poddilstojnik "195 stop . . ." Naposledy se velitel rozhlecll po tirem moM a k modrave obloze; pak piistoupil k pace s hlavou sklonenou, as nahle odhodlane stiskl paku. Jeho velitelska budka se tim neprodytne uzavfela a soudasne se rozsvitila vaechna svetla. Ponorka "roni" . . . . Jako prasknuti bieem zni velitelt y rozkaz: "Tanky eislo 1 a 3 napustit!" umot vody, vlevajici se do tankil, zpiva ukolebavku potapejici se ponorce. Taneici ru&aka hloubkomeru se zastavila na 80 stopach. "Tanky eislo 1 o 3 napustit!" Rueieka hloubkorneru opet stoups at k 150 stopean. V tlutern svetle elektrickYch aarovek vyhlitely tvede posa.clky as mrtvolne. V zadnich kabinach u torpedovYch trub mel porueik fregaty Lewisspoor zajimavou pfednatku o manipulaci s torpedy. Prave vysvetlo y al dilmyslne tfidilne rozdeleni torpeda, kdyt prudkY naraz povalil mute na zem. "Bum!" vyhrkl Lewispoor a narazil hlavou prudce na ocelovou desku kabiny. A rueieka hloubkomeru blaznive klesala na 170, 180, 190, 200, 210, 220, 230 stop. Velitel Jack se na diva s alma vyttettenYma a opakuje si: "Vadyl' jsem to tutil . . . vtclyt' jsem to tutil . . ." U jeho nohou se probira z mrakot jeho druh James. "Co se to se mnou deje? Kde to jsme, Jacku? Mluv! Co nemluvit, hrome?" Jat neblahou pfedtuchou, hbite vyskoeil na nohy a zatkas1 nett'astnYm Jackem. Ten jako by se vzpamatoval, pfettel rukou zpocene delo a teace ze sebe vypravil: "Je zle, hochu Sedime na dne. Pochybuji, ae se z toho dostaneme . . . Ovte,m, ae se pokusime . . . Jsou-li tanky v pofadku, neni jeate vae ztraceno." James se uklidnil a vytel na obchtzku. Mull stall bezradne a oeekavali rozkazy "Na sva, mista, hog!" Posadka se rozbehla jako kdyl stfeli. James zamiiil k radiotelegrafistovi. TARO
VtSTNIII "Lampy!" vydechl zsinalY mladik. "lined pl.i to prvni rand'!" "Spravit?" "Kdepak!" "Tedy ani slovo nemuaea?" Hukot eerpadel, uvedenYch v elnnost, ottasi ponorkou. DYchala? Ne . . . ani se nehnula. Pet minut . . . deset minut ... etvrt hodiny pracovala eerpadla bez pfestani a vYsledek se rovnal —nule. Tanky byly narazem potkozeny .. . Zatim na velitelstvi v Plymouthu Cetli zpra,vu, napsanou na kusu papiru: "Ponorka, "M-63" neodpovida." "Zatracene!" zaklel pojednou velitel ponorkove flotily a udelil pkislutne rozkazy. Zatim velitel "M-63" sedi za stolem a Usilovne pfemYtli. "Tak se mi zda, Jacku, se z toho nevyvaznem . "Jak dlouho yydrti kyslikova bomby?" "Asi dva dny." V malYch mistnostech ponorky se staval vzduch nesnesitelne tetkYm. Tu byla v laboratoki zapnuta nova, kyslikova bomba a Jack vydal rozkaz, aby se cela, posadka seala v jidelhe pro muastvo. Jidlo vaak vet,:sinou zustalo netknuto. Jen skienky, napinene pravou skotskou, mizely jedna za druhou v Utrobach odsouzencu. Bylo to poprve, co na palube ponorky se pilo . . . K spanku rozlotili se na podiaze a lavicich. DruhY den pketel a za nim i tfeti. Posledni kyslikova bomba byla nasazena a vzduch se opet stal ponekud snesitelnejti. Velitel poctive vyplitoval lodni denik. Muistvo bylo blizko tilenstvi — a velitel byl si toho vedom. Ale piece jen jakasi jiskerka nadeje, se budou zachraneni, mu dodavala sily. Vzduch se vaak staval dim dal nesnesitelnejti a telti. Za dye hodiny hlasil doktor Every nekolik Umrti. Za dalti dve hodiny novYch pet.. . Jack mavl jen rukou. Ale v to chvili se s nim stala velika. zmena. Nee° se v nem zlomilo. Jeho oblieej Upine zpopelavel . . . To v nem uhlasla i ona jiskerka nadeje. Ztrnule vstal, namesiene del k zbylYm rochum. Oslovil je: "Namoknici! Jmenem Jeho Velieenstva dekuji vam za vaechny slutby, ktere jste prokazali vlasti — kterou jit nikdy nespatfime. Prosim vas, neste tyto posledni chvile hrdinne a delejte test sve uniforme . . ." Jako na povel zaznela malYm salkem hymna. A hned po ni °tee nag! Doktor veael do vedlejti kabiny a nesl nekolikalitrovou nadobu whisky. Sklenky byly naplneny a velitel povstal, aby pronesl pkipitek krali .. . Ruka se mu chvela, kdyt salem zaburacelo jako hrom: "At' aije kral. . . Jednim razem byly skfenky vyprazdneny as do dna. Whiskey mela zvlattni nasladlou pfichut' James pkistoupil se smutnYm Asmevem k Jackovi . . . . Ten vstal, objal stareho druha a polibil ho. V kasach se jim tfpytily sizy — snad po prve v celem tivote. James 'Septa: "A tys to piece tutil!" einek jedu, ptimiseneho do whisky, poeal se jevit. Za chvili usnuli vaichni, aby se jit neprobudili. . . Smrt rozprostfela p e r u t i nad "M-63". Nebylo jit mezi aivymi zasmutileho Jacka a jeho hochit . . . Wilde bylo hrobove .ticho a jen svetlo elektrickYch tarovek osvetloyal° , ocelovY katafalk etyficeti hrdint — nett'astnin . . . Veliteltiv ztrnulY zrak byl nehybne upten na maliekou tabulku, zavetenou na dvefich lodni jidelny: "Nat domov je ocean." V Plzni se urychlene pracuje na projektu stavby noveho infekeniho pavilonu ve vteobecne nemocnici. NakatlivYch nernoci je nyni v zapadnich Cechach tolik, dosavadni infekeni pavilon nestaCi. Na 35 lutkach je tam nyni umisteno 71 pacientu. Nekolik nemocnYch nebylo moano pkijmout a byli isolovani v soukromYch bytech.
Strana 17. MUSEUM PALACKEHO VYPRAVUJE 0 OTCI NARODA. V dome, kde PalackY v Praze ail svilj rodinny divot, kde pracoval a take zemiel, je museum Frantitka Palackeho. Malokdo v Praze o tom vi, se takove museum je. Je v dome 'Cis. 7 v Palackeho ulici v Praze II. Do tohoto domu, kterY byl majetkem zesnuleho advokata dr. Jana Mechury, se Palacky piisenil. Pied smrti jej odevzdal sve dceti Marii, provdane za dr. Frantitka Ladislava Riegra, a ten opet jej zanechal dceti Libuti provdane za dr. Albina Brafa. A tak se dtm a s nim velkY dtykpokojovY byt advokata Mechury stal dornem a bytem di generaci jedne rodiny, trvale zapsane do natl. narodni historie. Posledni majitelka a utivatelka domu a bytu, pani Albina Brafova, ye sve zaveti stanovila, aby z bytu se stalo museum, pfistupne vefejnosti. Diky jejimu alechetnemu odkazu mohou i pkislutnici dnetnich generaci postat na mistech, kde Frantitek Palacky napsal sve Dejiny. Pracovni pokoj Palackeho, ktery byl soudasne jeho loznici, distal zachovan tak, jak jej Otec naroda opustil. Je to AzkY pokoj s jednim oknem do ulice, pfepinenY prostym nabytkem. U okna stoji hnedY psaci stul z tvrdeho dieva s vysokou polici o mnoho pfihradkach. Je na nem olejova, zelene nattena, lampa, kalamak', Pero s tenkYm kovo yYm drtatkem, do jehot druheho konce se dala zastrdit tutka, pouzdro s brYlemi, takovYmi podivne malYmi skly v ocelovYch obrouacich; na kraji stolu lezi telene vytivand domaci eepieka se atitkem a uprostied velikY tiStenY seta "Pfehled saueasnY negvyttjch dtstognjkii a aufednjka zemskych i dworskYch", kterY sestavil Frantitek PalackY, s ruene vpisovanYmi poznamkami psanYmi drobnYm a pevnYm pismem autorovYm. U steny proti stolu je malt' dtevenY a aelezem obit' kuffik, takovY, jako nosivali u nas novaeci. Je to kufr, kterY provazel Palackeho z domova na studie a patfil od to doby k bytovemu zafizeni pozdejtiho Otce naroda. V pokoji je dale Umrtni lote Palackeho, police s pfiruenimi knihami, kotene kteslo, pohovka, umyvadio. U okna jsou hodiny, teplomer a tlakomer, tii nastroje, ktere PalackY musel mit stale po ruce. Naiizovat a spravovat hodiny, to byla velka jeho Teplomer a tlakomer v poslednich letech aivota bedlive sledoval a denne zaznamenaval jejich Udaje. Trpel katdou zmenou poeasi. Na male skfini, pro dnetniho eloveka at podivne male, stojici vedle jeate mentiho skfirioveho pradelniku, leti klobouk. Tam jej PalackY odkladal. Take v Anglii se zaeinaji v posledni dobe zabYvati populadnim problemem a dasteji se ozYvaji hlasy proti bezdetnosti a systemu jednoho ditete. Lord Dawson of Penn, lekat kralovske rodiny, nazval nyni system jednoho ditete neplodnosti a navrhl, aby stat podporoval rodide s omezenYmi prostfedky. Lord Dawson uvedl pak statisticka data, podle nicht 100 matek v roce 1933 pfivedlo v Anglii na svet pouze 76 matek pfittich. Pomer mladYch a starch bude v r. 1940 pouze 2:1 a bude-li pokraeovati dnetni vYvoj, v roce 1962 se potet starch a mladYch vyrovna. Odpomoci tomu neznamene, vratiti se snad k vysoke plodnosti viktoranske doby, riSTbra pouze zvY'Siti rozumne a mime podet deli a pamatovati pti tom na jakost rasy. Po Dawsonove nazoru je nejlepSi rodinou rodina se etytmi detmi. Pokud moano nernela by tadna rodina miti /Ilene nea tti deti. To je v zajmu zachovani rasy a jeji sily. Ze Sofie v Bulharsku se oznamuje, ae se tarn konal ustavujici sjezd Svazu mnohaelennSlch rodin. Svaz 610, nyni At 1600 mistnich odboril a 80,000 &mil, mezi kterYmi jsou take osobnosti vynikajiciho politickeho nebo spoleeenskeho postaveni, jako bYvalS7 ministr Nikiforov, mistoptedseda sobrani Georgi Markov a j. Sjezd dada podporu pro uzavirani siiatka mladSTch di, vYhody pro rodiny s vice nea 5 detmi a to: sleva pti jizdach na statnich drahach, bezplatnd pomoc lekatska, osvobozeni od akolneho a jinYch §kolskS7ch poplatkfi, ptidel pudy, ptednost pit ptijimani do statnich a obecnich sluteb, pomerne sniaeni darioveho zatiteni, pojitteni matek nad 50 let, majicich nejmene 4 deti a vnuky,
VESTNiK
Strana 18.
DETSKA BESiDKA Proe stfemcha tak silne voni. Napsal Karel Hroch. ItKY Poletueky mely na strani velikou m tovarnu na voriayky. V to tovarne bylo zamestnano mnoho jinYch mueek. Nektere mely fialove zasterky. Ty vyrabely voriairku pro fialky. Jine mely rfilove zasterky. Ty vyrabely yoriavky pro raze. Nektere mely bile zasterky. Ty vyrabely voriavku pro lilie. A jine michaly voriavky pro eetik, pro matetidoneku pro jasmin. Jine mucky byly zamestnany dopravou voriavek. Nektere rozvalely voriavky v automobilech. Jezdily k matekidouece, jezdily k fialkam. Veteim kvetina,m, kettm a stromilm dopravovaly voriavky v letadlech. Letaly k liliim, letaly k rta.m, letaly k eetiku, letely i k jasminu. Jednou se v rodine mueek* Poletueek rozstonala mueka Zlatueka. V jejich zlatYch oekach pohasla radost, s jejich zlatYch ktidel uletel veselY bzukot. Burka Zlatueka ulehia a stonala. Ptieel pan doktor C yreek. Pkedepsal pobyt na slunci na mezi. Vynesli mueku Zlatueku na mez na slunieku, ale nepomohlo to. Ptieel pak doktor Mravenec. Ptedepsal et'avu z eerveneho jetele. Dali muece Zlatuece et'avu z eerveneho jetele, ale nepomohlo to. Pkieel pan doktor MotYlek. "Sekrite prdeek z kvett nektereho ovocneho stromu, udelejte z toho praeku kakeku, dejte kaeieku /nuke Zlatuke a mueka Zlatuela bude litat jako berueka!" I vypravily se musky Poletueky pro prdeek z kvetu nektereho ovocneho stromu. Zaletely nejdtive k tteeni. "Tkeeni, ttesnieko, dej nam prakk z kvetu na kakeku pro Zlatueku! Lai tam na strani, strachu nam nahani, le unite!" "Rada bych yam dala prakk ze sveho kvetu, ale u2 davno nekvetu. U2 mam male tteenieky, podivejte se na ne!" kekla tteeeri. Musky Poletueky se podivaly na male zelene tteeniely a letely k hrueni. "Hrueni, hruenieko, dej nam prdeek z kitetu na kaeieku pro Zlatueku! IRO. tam na strni, strachu nam nahani, ae umte." "Rada bych yam dala prdeek ze sveho kvetu," povidala hrueeri. "Ale u2 nekvetu. T.T2 mam malinke hruetieky, podivejte se na ne!" Musky poletueky ,se podivaly na male zelene hruetiaky a letely ke evestee. "Svestko, evestieko, dej nam prdeek z kvetu na kaeieku pro Zlatueku! Leta tam na strani; strachu nam nahani, le unite." "Rada bych vam dala praeek z kvetu," poevestka. "Ale u2 jsem odkvetla. Nektere kvety opadaly, z jinYch vyrustaji male evestay. Podivejte se na ne!" Musky Poletueky se podivaly na male zelene e'vestieky a letely k jabloni. "Jabloni, jabloriko, dej nam praeek z kvetu na kaeieku pro Zlatueku! Lek tam na strani, strachu nam nahani, ae umte." "Rada bych yam dala prdeek z kvetu," povidala jablon, "ale posledni kvitek veera mi uvadl. Nektere kvety opadaly, z jinYch narustaji male jablieka. Podivejte se!" Musky Poletueky se podivaly na maid zelena jablieka, a letely do lesa. "Wady jeete kvete nejaka evestka," povidaly
si radostne, kdy uvidely stromek s bilymi kvety. Hned k nano zamitily. "Chcete prakk na ka.eieku pro Zlatuaku?" povidal jim stromek. "Slyeel jsem to od vettidku. Nejsem sice tte geri, ani hrueeri, ani evestka, ani jablori, ale main jeete mnoho kvett. a y nich mnoho praeku. Naberte si, kolik potiebujete!" Musky si nabraly. "A jak se jmenujee?" "Stkemcha." "Dekujeme ti, sttemcho! Zachranila jsi nagi mueku Zlatueku." Kdyti pkiletely musky Poletueky dome, odelaly hned zpraSku kaeidku, daly ji muece Ziatu:sce a bylo vyhrano. Rano letala mueka Zlatuela jako berueka. "Musime se ocimeniti tomu stromku", povidala muekam Poletuekam. A odmenily se. Celt' zastupmueek nasedl do letadel, vzaly si z tovarny nejsilnejei voriavku, kterou tam mely, a letely do lesa. Kdyl naely sttemchu, celou ji postkikaly tou nejsilnejei voriaskou ze sve tovarny na strani. Od to doby stkemcha tak silne voni. 0 NEPOSLU gNE SNi2ENCE. Rich. Hluboko, ptehluboko pod povrchem zeme, mnohem hloubeji nez je nejhlub:s1 krtei dira, byla velika jeskyne. A v to jeskyni bydlila MatiCka Zeme a jeji deti, kvety a kvetinky. Bylo tu ticho, deti spaly, jen Matieka Zeme nad nimi bdela. A kdy se nektera kvetinka nebo nekterS7 kvitek pohnuly, kdy si protiely oeka a chtely z postYlek vyskoeit, Matieka Zeme je pohiadila a povidala jim "Jen spi a nevstavej! Jeete je venku zima a mraz!" A deti se posluene obratily, zavtely oeka a spaly dale. Jen jedna dcerudka nebyla takova posluend, co chvili se probouzela a jen ven a ven! Marne ji Matidka Zeme domlouvala. "Ale ja chci a chci a chci yen na suet! Ja ul nechci spat. Mne se tu ua nelibi! ktieela to neposluena dcerueka, div ostatni nevzbudila. "Ale, ale, Snetenko," kikala karave Matieka Zeme, "cot jsem ti netekla uz tolikrat, abys jen klidne spala v teplieku, v'ticlyt' je venku jeete zima a mraz, epatne by se ti vedlo!" "A nevedlo a nevedlo," vedla si Snelenka svou, "jiste ut sviti slunieko a zahkalo by me." "Kdybys aspori potadne eaty mela," upozorriovala Matieka Zeme, "pokadne, velke sty, aby ses do nich mohla zabalit, ale takhle? Jen se podivej, jak y ypadae: listeeky 'atle a Uzi* ty to neochrani." Ale Sneknka si nedala rici. Jednou — bylo to zrovna posledniho Onora, — kdy se Matidka Zeme zrovna nedivala, zrovna kdy metila na nove eateeky synku Jaterniku, Snelenka hup! — seskoeila s postYlky, vyrazila z jeskyne a octla se v lese. Hu, tady to vypadalo! Zeme mokra a veude jeete pino snehu. Student vitr val, az mrazilo — a po slunidku ani pamatky. Snelenka se zimou rorttasla, nejradei by se byla vratila do teple jeskyne Matieky Zeme, ale byla pyena. "Small by se mi!" kikala si, "small by se, le jsem se vratila, to jsem nevydr gela. A Matieka Zeme by se zlobila, velmi by me hubovala!" Ale Matieka Zeme se nezlobila, jen smutno ji bylo a teskno po Snelence. Stale na ni vzpominala jak se ji asi vede v nevlidnern svete, a potajmu se teeila, tie se Snetienka piece k ni vrati. Ale marne: Snetienka se nevracela. I poslala Matidka Zeme synka Jaternika na zvedy. Pane ho na to oblekla: modre eateeky, radost se podivat, listy jako plaet', a *dude na nich i na stonku chloupky huste jako kolieinka. Nemusel se Vero bat, le zmrzne. Jaternik vystreil hlavieku a vykulil modra oeka. Ale kdyby si je by vykoukal, nic nenaeel: Po Snetience nikde ani pamatky.
Ve sttedu, dne 21. dervna 1939.
SLABIKAft. •
Otcovsky Na ceste ze ikoly pohneval se Prokop se Stanou. Staiia pohanel jeho rodnfr domek. lkekl o nem, ze je start', na spadnuti. To Prokopa velmi mrzelo. Mat' domek ten rad. Je sice staIT', ale je mu milt'. Co v nem aazil Prokop radosti! Zna v nem kai'cljT koutek a pamatuje si dobie, co se tam kdy piihodilo. Kdyi mu maminka vypravuje hadky, mysli si, ze se to vie u nich stalo. Jejich domek je mu milejii nez nejkrasnejii palac. Vidyt' je to jeho rodnfr dum. Lsesi postavili nejve gi lanovku v Europe. Nejdelei lanovka, metici 7,500 m, je v Italii na Monte Bignone, ale ma 3 samostatne fiseky, na nich se musi ptestupovat. Nejvyeei lanovka vede na Zugspitze do vyee 2,803 m, ale piekonava venku jen 1,576 m. Ve francouzskYch Alpach se ptekonava, lanovkou vYeka 844 m mezi dvema podperami, a delka lana jest 1,578 m. Ve'echny tyto rozmery ptekonava, lanovka na Slovensku, kterou konstruovaly a stavely Lesko firmy (z Chrudimi a Hradce Kral.). Tato lanovka ma nejen nejdelei asek bez ptestupovani, maid 4,120 metres, ale ptekonava i nej.vetei venku 1,736 m, vede do vyk 2,600 m a mezi poslednimi dverna podperami se pfekonava rozdil 870 m. Lano ma nejvetei delku 1,852 m, je 45 milimetrt silne a samo va2i 230,000 kg. V cizich odbornYch easopisech je tato lanovka pova2ovana za nejvetei vYkon ve stavbe evropskYch lanovek. Poptaval se tu, poptaval se tam, zda ji nekdo nevidel, o ni neslyeel. M stars vrba u lesniho potteku se rozpomnela: "I videla jsem jednu takovou panenku", zaeumela va gnYm hlasem, "lito mi ji bylo, naramne lito. Stela to nedaleko, zimou se tfasla, cela chtadla a bledla, Mu, neni divu v takovem neease, al ,zchtadla nadobro. Marne bys ji hledal, modrS7 panadku, marne! Letii tamhle pod hromadkou stareho listi." Jaternik si pomyslil: "Takova epatna, zprava — s tou se k Matiece Zemi nemohu vratit." A nevratil se, radei ua zustal v lese. A kdy se ho Matieka Zeme nedoekala, vyslala za jine kvetinky: zlate Podbely a rortomile Sedmikrasky v bilYch a rttiovYch sukenkach, sanky i Ptrkliee — Mu, brzy byl haj i louka pina kvetinek a 2adna z nich ul se nevratila dolt, aby nemusela zvestovat Matiece Zemi nedobro uzpravu o torn, jak skoneila v mrazu a pliskanici neposluend Snelenka.
Ve stredu, dne 21. Cervna 1939.
Slerska Mina v narodnim probuzeni. Jola Vochala. EDLISTE jsou yYznadnYm mistem v dejiS nach eeskeho probuzeni ye Slersku, upoutavajicim pozornost v raznYch dobach. Hned za PrYdeckYm lesem zveda se kopec Baba, k nemul se poji kus slovanske mathologie mistniho kraje. Poblil je poutni kaple v IlajkuVeeline, kde od starodavna se konaly zejmena jarni a majove slavnosti lidove a kde se al do naiich dob udeiely obiadne narodni tance a hry, z nich si Sedlia'ane znovu upravili sve obnovene Slerske krolovniaky. Na mistech pak, kde se v davne minulosti shromald'oval lid ke syYm zvykovYm narodnim slavnostem a bohoslu'lloam, vzniklo pak poutni misto u lesni kaple v Hajku-Vdeline, o jeho pkislugnost a viastnictvi zapasilo s frYdeckou vrchnosti vice selskYch statka ze dvou sousednich vesnic. V SedliAtich samotnYch, ukrytYch mezi kopci a lesy, udr2elo se po faechny doby velmi mnoho hodnot domaciho lidu, zejmena narodnich zvykt, obyeeja, pisni, her a tanca, kdeIto narodopisne bohatstvi bylo i posilou narodniho uvedomeni eeskeho a vedomim sounalelitosti SedliAt'ana a okolnich Odin s narodem eeskYni. Proto se Sedli gt'ane jig od roku 1848 hojne probuzenskeho hnuti v miste i okoli detbou eeskYch knih a easopisfi, z nich zahy vznika v Sedli gtich prvni soukroma, potom spolkova besedni a brzy take dokonce i obecni knihovna. Z vlasteneckYch besed u pisIndica Ondieje Polaka ji g roku 1866 vznikl 6esky etendiskY spolek "Beseda" — dobrY to opernY bod narodne vYchovne prace celeho okoli. Po vzoru sedlia'ske Besedy a z jeji iniciativy vznikaly podobne spolky i v okoli. Chalupnik Jan Polak, horlivY mladY pracovnik, dal podnet ke vzniku prvniho d'eskeho hasieskeho sboru ye Slersku a seskupil kruh mladych di do stejnokroje, aby organisovanou pii slavnostnich piileiitostech i v piipade potieby zachrariovani livota a majetku syYch blitich udfloval drulnost a narodni pospolitest. Svou iniciativou, kdy v sedli gtich vznikla prvni organisovana slerska, kapela, peveckY odbor u Rolnicko-obeanske besedy, svUj spolkovY prapor, prvni pevecko-hudebni koncert, slovanskY bal i narodni vYlety a pod., Sedli§te stanuly v poptedi narodniho livota celeho TeAinska. Laska k ochotnickemu divadlu vyvrcholila i ye zylagtni pozornost ke "Zlate kapliece nad Vltavou" — Narodnimu divadlu v Praze, na ktere Sedli gt'ane sbirali a organisovali sbirky zejmena pc, jeho vyhoieni 24. srpna 1881. Z divadelnich zo,jezda do Prahy vznikly potom i dalgi slerske yYpravy do Prahy, se vldy zylalte Sedligt'ane hojne zifeastilovali a z nich pak vznikly i specialni narodopisne jezdy i do jinYch mist eech, Moravy a Slerska. Na nich piedvaden bohatY zvykoslovnY program slerske dediny. Pomoci Sedli gt'ana mohly se jedine uskuteenit narodopisne slavnosti zvane "SlerskY rok", poiadane tu po vzoru morayskeho "Slovackeho roku." Na iniciativni podnety ze Sedirat' poval'ovana zase spoluprace eeskYch einitela z FrYdku, Mistku, Teaina, Ostravy, Opavy, Brna i Prahy, ba dokonce udrlovany styky i se Slovenskem, take Cinnost slerske dediny stala se pfikladem a symbolem narodni prase ye slezsku vilbec. Na praci Sedli gt'ana piAli..se al do =notnYch Sedligt' ,podivat spisovatele Josef Holeeek, rr.ant. Spkol-:Tarna, Ladova-HolicoVa, Karel Kala,1 a Petr Bezrue a o jeji praci mal i sam Alois Jirasek, Viktor Dyk, Rugena Svobodova., Leo Janadek a jini. Se Sedligt'any pracovali temet Vgichni politieti i kulturni pracovnici eeskeho Slerska, zejmena Fr. Slama, Venceslav HrubY, Bedfich 8imeeek, Blandina mnozi dinitele z Opa yska a odjinud. 'rat° harQdne buditoiska, kulturni a narodo-
VASTN/IE pisna, einnost uvedomele slerske actiny s sozvinutym spolkovYm livotem a dobrYmi mistnimi pracovniky byla tak teinna, ze jeden z vYznadnejAich dinitelt o ni napsal: "I kdy Slerska nebude — SedliAte piece zilstanou:" VAak take SedliAte byly povidy rady navatevovany. Misto na Babe honosi se nejkrasnejna cele "Ceske TeAinsko a zvlaMm Ate venec slerskomora yskYch Beskyd. V °bci samotne je starodeskY drevenY kostelik "U vAech svatYch" z roku 1447, starobyle dediene fojtstvi s hospodou "U veseleho rolnika", na neing kdysi tandili Ondra a Jura§ z Janovic sve zbojnicke tance a kde se konalo hodne vlasteneckYch besed, slovenskYch plesil a narodnich slavnosti. V obci je take pamatne selske volenstvi Jifika Bezrude z roku 1636 a na starem i novem hititove pod bipami mezi detnymi nahrobky starYch deskYch pismakii a narodovai mistnich s Janem Polachem v Cele je zylagte pomnik narodniho buditele a lidumila dr. Augustina Petra z FrYdku, kterY se SedliAt'any ze sveho livota mel hojne styky. Kombinaci jmen svobodneho sedlaka, Mika Bezruee a narodniho" buditele Augustina Petra, vytvotil si slerskY basnik Petr BezruC svilj pseudonym. ZKROCENI CHOUTEK LOVCU LEBEK. Na letoM rok ptipade. ste vYroei piciehodu prvniho bileho radii, Jam. Brooka, do vychodni Indie a zaloleni statu Sarawaku. Bude tomu praye sto let,\co James Brooke pfibyl do Singapuru po sedmimesidni plavbe na palube jachty "Royalist". V Singapuru dopinil sve zasoby a plavib se dale na Borneo. Jeho touhou bylo "plouti do kondin, kde jate 2. 6.dna, anglicka lod' nebrazdila viny a vystoupiti na padu, kam peed tim jeAte neykrodil beloch". Po prve ztravil v Sarawaku jen asi dva mesice a vratil se do Singapuru. Jig tehdy vSak navazal velmi piatelske styky s domorodYmi naeelniky. 0 rok pozdeji, kdy byl mezitim navSlivil Celebes a Pile ostrovy, Brooke se vratil do Sarawaku a na ni domorodYch naeelnika se stab radlou, jejich vladcem. Historie Anglidana, kterY vladne domorodcum na Borneu, vyvolala ptirozene v Anglii velkY rozruch. Vypravuje se o nem, ge na otazku kralovny Viktorie, jak se mu podafilo ovlacinouti divochy na Borneu, odpovedel: "Madam, shledal jsem snaz gim vladnouti 30,000 Malajca a Dyakii, nez spokadati tucet politica Vag' eho Velidenstva!" — Prvni bilY radZa Sarawaku zruM1 do znaene miry otroctvi, vymYtil piratstvi a potlaeil "lovecke choutky" Dyaka (znarnYch loyal lebek). Kdy2 mu bylo 50 let, byl by bYval malem zavraZden dinskYmi zlatokopy, kteil se vzboufili. Tehdy zachranil James Brooke svaj livot tim, ge pieplaval ieku za palacem s naem v zubech. Je zajimave, ani prvni radla, ani jeho nastupci nelakali cizi kapital do zeme, aby zvyabbi svoje pkijmy. Je soudasti tradice Brookt, le "Sarawak path. MaDyaktim, Kayantim a jinYm domorodym imientm, nikoli nam. Pro ne pracujeme, nikoli pro sebe." Presto mesto tohoto statu, zejmena hlavni mesto Kueing, prospivaji. Hlavnim zdrojem prijma zeme jsou zemedelstvi a doly. Nynefai sarawacky racaa, sir Charles Vyner Brooke, uznal sice, le pkiliv kapitalu by snad celkove bohatstvi statu, afgak distribuce tohoto bohatstvi by pogkodila Atesti meho lidu" — a distal veren tradici s yYch piedProto a snad take z toho davodu, to Sarawak lezi stranou hlavnich svetovych spoja a je pomerne isolovan, stat je u srovnani s jinYmi zememi zaostalY a jeho lid v urditem smyslu "necivilisovany". Zato vAak zlodinnost a socialni nepokoje jsou v Sarawaku mnohem men.6 znamy net v jinYch malajskYch statech. Letos, kdy se chysta oslaviti 100. vYrodi sveho zaloleni, SaraWak zadina take nabYvati yYznamu v obrannYch planech Britske fiAe: Sir Charles Vyner Brooke, kterY je nyni v Anglii na kratke dovolene, prohlasil v rozhovoru s novinati, ge v Sarawaku budou vybudovana d ye letiAte pro briticke vojenske letectvi. Sarawak ma alaitou polohu v Cinskem eska kniha je zintkou existence 6eskeho nagodap jeho haluzi a 6askeho jauka.
Strana ig. Oiivle utani starch Kdyby ogivly dve pohadkove postavy z pernikove chaloupky, Jenidek s Makenkou, jiste by se jim rozplesala srdce nad krasou starooeskYch pernika, ktere budou ode dneLniho dne vystaveny v divadle D-39 v Praze. Pani R. Moudra, koupila pied lety sbirku pernikovYch &evenYch forem, kterou nastfadal lekai MUDr. Karel Uzel, kdy byl jako obvodni lekaf u 'Usti nad Orlici, v Dolni Dobroudi. Nekolik let zkouSela stare recepty, nekolik let se pokouAela vyrabet vAechny ty panny, vojaky, srdce a ostatni krasy pemikovYch bud, ktere bYvaly magnetem /dun a defeat, mladencil a panen na starodeskYch poutich. Opravdu, tehdy, kdy mladenec koupil devdeti srdce z perniku, bylo to srdce tak krasne a takoveho kouzla, ge jiste nikdy na dar nezapomnela. Pani Moudre se po mnoha a mnoha pokusech povedro skutedne ze starYch forem upeci prave starodeske perniky, s celou krasou jejich naivni prostoty a primitivni milosti. Dnes pede svoje perniky pani Moudra, na Melnice a jejich vehlas je tak velikY, Holand'ane chteli vAechny stare formy, kterYch pani ma pies 200, koupit i s receptem, jak se z techto forem perniky pedou. Adkoliv nabizeli velmi sluAnou dastku a zavazovali se, ge nebudou peel perniky pro vYvoz, nYbrt prodavat doma jako holandskY lidovY vYrobek, pani Moudre, byla moudra a tajemstvi sveho pekatskeho umeni neprodala. Ceske perniky mail slavnou tradici. Prvni zaznamy o vYrobe pernikii v Cechach jsou z roku 1335. Lidem, kteti perniky vyrabeli, se fikalo pernikafi, nebo caletnici. V Praze byvalo nejvice techto caletnikii v nynejM Celetne ulici, ktera pry podle nich i dostala jmeno. Pernik ye starch dobach nebyl jen pochoutkou, byl u givan i jako medicina pfi rtznYch nemocech a dokonce se o ne hralo v kostky. Byl tedy i jakYmsi platidlem. Ani v Praze, ani na venkove nebylo caletniku tolik, aby mohli utvoiit samostatny pernikalskY cech. — Patiili do cechu pekatskeho. Teprve v rode 1524 vznika prvni a take posledni cech pernikafil na Novem Ws** v Praze. Pernikaffim se take kikalo artopiperiste, protote do medovYch perniku pfidavali i pepi, kterY tehdy byl pomerne vzacnYm kotenim.To bylo kdysi. Dnes stojime v Agasu nad 'Omit° vytvory, vyrobenymi z forem, nekolik stoleti starYch, obdivujeme se tu romanticky krasne naivnosti iezbaka, kteki do forem vykezali nejen koniky, ale i krasne ske panny a bohate ornamenty. Jsou to fed, ktere by elovek "laskou snedl" — a ona se opravdu cela to vYstava da v pravem slova smyslu snisti. Jak se listonoi piesvedeil, to SprSrmi na sku piedei kanadske iertiky. Do jedne vesnice na Valasku byl pfidelen novY listona V kraji se nevyznal, bYval &iv na Slovensku. Tail se na nove pusobiAte a na nove lidi. SlYchal vgdy, jak jsou razoviti. Ob7 vod dostal rozsahlY. Vesnice je site v udoli, a/e patfi k ni samoty, rozbehle po stranich a kopcich. Hned prvni den mel v braAne dopis, ureenY do jedne z onech samot. Vyptal se ye vsi na cestu. Ukazali mu peAinu, ktera prudce stoupala do hor. Vykrodil razne a ut mel notnY kousek testy za sebou, kdy dohonil jakehosi stareho strejce. A zas se pta, kde to bydli ten a ten, to pro neho ma dopis. Strejc piendal fajfku do druheho koutku fist, masnul rukou kupiedu a povida: "A to musite hen, hore. Idu tam take." A tak Ali Blata po tech deAtich bylo, to sotva nohy zdvihali. PfeAli tai potoky a jeden les a koneene doAli k chalupe na samem kopci. A tu strejda natahnul ruku a povida: "Tog na to daj, synku, to su ja." V eislech na lokomotivach jsou skryty fulaje o technicld.ch fecech stroje. oislice na lokomotivach obsahuji technicka, tajemstvi. Mnoho lidi se marne snail je roz1uAtit. Prvni tai eislice jsou velka, a dalAi menAi. Prvni velka &slice nam kika, kolik ma lokomotiva spkagenYch os. Kdy g k, druhe Cislici pfipoditame prvni a soudet nasobime deseti, dozvime se nejvyAai pfipustnou rychlost lokomotivy. — Kdyt pied tfeti Cislici pkidame jednotku, vYsledek nazi uka ge, kolik tun spodiva na jednom paru kol. ZbYvajici mala Cisla znadi serif, ye NO titer byla lokonaotiva vyrobena.
Strana 20.
V g STNIK
ID:e. Eduard Benei v Norman Okla.
tkt Tato kresba byla nakreslena kartonistem A. Wernerem, k navateve dra Eduarda Benek v Norman, Okla., dne 14. derma a uvekejnena v denniku Daily Oklahoma, kterS7tito easopis nam ji laskave zaprijeil k uvefejneni. Kartonista Werner obdrIel prvni "Purlitzer" cenu za nakresleni nejlepaiho kartonu v r. 1939, ktera. pfedstavovala "Smrt Ceskoslovensi a". 'Mend redakce:— Obdrkl jsem dOpis od Slovaka ze Slovenska, kterSr dlouho prisobil v Praze a nyni je zamestnan na Slovensku. Pfi navateve Polska odeslal mi zajimaySr dopis, kterST Vam v kopii pfikladam, k ptipadnemu otiateni. S pozdravem, Chas. Hollub, konsul. • Czeszyn, 29. kvet. 1939. Drahy doktore a milostiva pani:— Nahodou jsem se dostal do Polska a proto vyutilvam teto pfiletiitosti, abych Vam koneene new blfiaiho o sobe napsal. Ze Slovenska Vam neni mono psati z obavy pied censurou. Veera odjeli dva z myth pfatel ze Ziliny ilegalne sem do Polska a ja jsem pfivez1 do Taina legalni cestou jejich zavazadla. Jeate tehoti dne byli deportovani do uprchlickeho tabora v Katovicich, jeti je pod ochranou tamnejaiho anglickeho konsula, aby pak dekali na transport do Anglia. Nejbolestnejai byl ovaem pohled na dvacetidlennou skupinu uprchlikri z Cech — z Prahy, ktetl se sem dostali pies Bezkydy, vyhladoveli a vysileni. Mezi nimi byl jeden uprchlik ze Sudet jeate z doby pomnichovske, 75ti let* a tki male deti. Nevim piesne co delaji pak s nimi v Anglii, ale iisto jest, tie jest to raj v pomeru
•
k tomu co men v Praze. Neni tomu menkm projevu odstrariovani. Kajeate ani mesic co jsem byl obchod- rol Sidor byl obvinen, tie ptijimal ne v Praze. Navativil jsem take sve penize, dokumenty byly padelany loSrvale prisobiate — pasivni i aktiv- Gestapem.Martin Sokol, n•jblititi ni odpor roste. Koluji ketezove do- praovnik Hlinkfiv je internovan a pisy, v nichti jsou Nemci nazkvani sledovan na ka2dem kroku. Slovenuchvatitely a vybizeji se vaichni sko je v fmlnem podruei Hitlerove, echove k chladnemu a hrdemu ale oposice roste den ze dne. chovani, k narodni praci a k opatr- torn je to oposice takova, ktera vi, nosti pied zradci z vlastnich fad. kdy pfijcle jeji eas. Do Polska pfeNa Slovensku delam• take co se dd. bihaji take vojaci slovenske armaOtevirame °di mlac1S7m Slovakfim dy. Hospodatske Ukoly a tetikosti a poukazujeme na cizi nam duch slovenskeho statu jsou velmi velke nemeckST. Cechrim v Cechach a na a skoro nezdolatelne. Mad'ati stale Morava vysvetlujeme prod se to nedaji pokoj a nesvar zasivaji pani vaechno mohlo stat, kde jsou v Berline. Byl bych Vam velice poany a kde pfivod nakho rozkolu a vdeeen, kdybyste obsah meho listu nedestneho jednani naaich sloven- uveiejnil, oveem vynechal z neho skSrch reakcionait. Hospodatska to, co by mohlo prozradit pisatele. politika. Prahy mela take sve hluHlinkova slovenska ludova straboke rozpory vzhledem k Slovensku. na, ktera upadla do sfery ideologie Snatiime se take paralysovat vliv nemilae a ani nechce najit dopisri z Ameriky, ktere sem posild cestu k pokrokcvS7m a liberalnim pan Konatantin Culen, jeho2 dob- nazorilm bS7valYch stoupencti eere Slovenati autonomistidti sko-slovenske jednoty. Nernecko ua separatistiati vricicove americkStch alai° ze Slovenska sveho vasala, Slovakri jsou vaichni podporovateli dalo mu formalni samostatnost, ale pangermanskS7ch snah Hitlera. Je vyssava ho kde jen maze. Cesi v to velice smutne, ale take pochopi- protektorate manifestuji pri kaade tell* uvatiime-li jakou mod maji ptilehtosti, ze si cizincu a jejich nad chudS7m lidem nektefi pastofi a vlady nepieji. Je videt z kaadeho podobni pseudovzdelanci. Je mno- jejich projevu, jak vysoko stoji duho cenrich lidi i v exekutive Slo- chovne nad zhovadilou nacistickou venske vlady, ale ti jsou pfi sebe- chaskou — nakatienou bacilem faai-
Ve stfedu, dne 21. der yna 1939. sticke paralSTzy. S' koda, 'tie mnozi z duchovnich velikant odchazeji tam, odkud neni navratu. Plade pak za nimi cely narod a uvedomuje si co pro nej znamenali a znamenajl. Vkchni vetime, 2e vlada veci se navrati od rukcu lidu aeskeho a slovenskeho. Musime budovat noyou jednotu desko-slovenskou, zaloaenou nyni opravdu na zakladne rovnosti nejlepkch syntt naaeho naroda. Bu•ete-li moci, vzkaate VaSemu presidentu BeneSovi, ae se chystame k boji, skoro bych kaki vetSimu, nea byl prvni. Cviairne a vzdelavame, abychom byli ptipraveni. At' jen vydrai se siliVrni nervy a s peVnou virou v srdci. Duch, jena se vznak nad Lamy aije i ye Slovacich a bode zit na veky. Povstanem do boje proti spoleenemu nepiiteli. Moan se zatim osobne dost dobte. Bdi r,ade mnou ruka jednoho z myth spoluaakil, jena ted' path k Hlinkove garde. Doufam, ae to zde je'Ste rok vydraim pak odjedu buduli moci. Chci jeate jednou udelat pro osvobozeni meho naroda a pro novu republiku Ceskoslovenskou. C'ekelm od str3ieka z Ameriky na Affidavit. — Lide v Praze se drai, pozdravuje Vas Dr. J—. Je ye spojeni s Chicagem. Byl bych yarn take vdeeen, kdybyste ptileaitostne zpravil o me existenci ministra Slavika. Moje aena je zdrava. Poslouchame east° rozhlas. Pozdravujte laskave Vak pani chot' a napiSte mi ezopsky o veem. Jsem rad, to yam mohu z Polska psat nyni tak otevtene. NaVam nekdo o mne tak to phjmete jako bernou minci. Vak oddani ptatele —. )0( Zvirata z hlubin Prostfedi motskch hlubin se vyz:naduje temnotou, vysokSrm tlakem, nizkou teplotou (3-5 st. C) a nehybnou vodou. Tvorstvo zde tiiici musi 1:1St 2ivotnimu prostfeli zprisobeno. Oei techto z yikat, jak o nich pise podrobne Augusta ye sve Paleontologii, jsou bud' zakrenle nebo chybl, nebo mohou loSt take nadprrimerne vyvinute. Mnoha tato zvikata mail vlastni svetlo — fosforeskuji. Prototie se vypenite skofanky pltiti rozpouateji v hloubce 4800 m, yydrai pod touto hranici jen skotapky ktemenite a chitinove. V motskS7ch hloubkach aiji jen hlubinne ryby — mnoho druhri neni jeate znamo, ureite houby, hlavonoaci a krabi. )o( Vysvetlil si to.
"Vase kayo. pane. PomalS7 Je to specialita z Jt'jni Ameriky." Host: "A ja si povidal, kde jste s ni tak dlouho. )0( Nejkratgi roman. "Zeal jsem jednoho muk," vypravuje P. G. Wodehouse, "ktereho odmitlo device. I odeael do ciziny. Za dva mesice mu device psalm Vrat' se, Murieli. Mua zaeal psat. Nahle si uvedomil, tie nezna jeji ptijmeni. Tak nikdy neodpovedel". )o( Pedagogicka. "Tak nam povez, Strado, jak si podina ryba, kdyti na pfiklad odpoeiva, na dne rybnika a chce vyplout k povrchu?" "To prosim, vypusti vodu a zadnima nohama se odrazi."
Ve sttedu, dne 21. Zervna 1939,
Stanovy. SDRUZENI AMERICKYCH eECHO SLOVAKU V TEXASU. (S. A. T.) Federation of American Czechoslovaks. 1. SdruZeni jest organisace, pozastavajici z lidu eeskoslovenskeho pavodu a jeho ptatel, bez rozdilu stavovskeho nebo nabolenskeho ptesveddeni, ye ktere zastupei vSech deskoslovenskych jednot, facia a spolka jsou stalYmi mistoptedsedy. Sdraeni jest organisace samospravnee avgak spolupracuje s Narodni Radou Oeskoslovenskou, jet' jest vadei a hlavni tees° v geho esl. lidu v Americe. 2. teel Sdraeni jest udr2ovati a hajiti zasady demokracie ye Spoj. Statech a usilovati v gemi tadnYmi a poctivYmi prostkedky o obnoveni demokraticke samostatnosti eskoslovenska. 3. Odboeky mistniho sdruZ'eni zakladaji se ye mestech a osadach, kde pfebYvaji uvedomeli krajane. Jsouli tam spolky, deje se volba atednika teto odbaky — pfedsedy, mistoptedsedy, tajemnika a pokaldnika — vYberem ze zastupca v gech jednotlivYch mistnich spollet, pti term budig ptihliZeno k tomu, aby die zasad organisace jednotne fronty vgechny vrstvy lidu byly stejnomerne zastoupeny. Ve vYboru male zasedati tolik mistoptedseda neb ptisedicich, kolik spolkt v dotyene osade stava. Jednotlivi, kteti k 2adnemu spolku nepatti, mohou se stati eleny mistni odbaky, kdy2 slok zapisni poplatek, jeho wYgi si kazda odboeka urei sama. (K vuli jednotlivosti navrhujeme jako vstupne pro jednotlivce nejmene 25 centa za osobu jednou pro vkly. Hlasi-li se pro tuto spolupraci spolky, mohly by si ureit aspon $5 jednou pro v2cly za spolek.) 4. Schtze sdru2eni jsou die mistnich pornera odbaky pravidelne a vetejne, nejsou-li na pokyn od sttedny prohlageny za daverne. Ukoly mistnieh sdruieni (tak zva-
NEB
OT
a ■■
Nesnesitelneho svedeni a letnich vyrdiek Mkta po race SEVERN()
neprekonatelnou mast, vyzkou genou tisici trpicimi temet po 60 let! Kupte si tubu (cena 50c) DNES a mejte ji stale pri race. Ugetti Vern utrpeni i vSdohy. V 1ekArn6ch aneb prim° od:
YkSTNiK nYch Odbodek S. A. C. T.) 1. Odbooka oznami jrnena a adresy zvolenYeh afednikt asttedi S. A. C. T. 2. Ziskava zvolenYm agitadnim neboli propagaenim vYborem ve§motriou peel nove eleny. Potade, obeasne ptedna gkovou schazi, sbirky, pikniky, zabavy, divadla a vabec podniky, jimi'Z se finaneni sta y S. A. C. T. posiluje. 3. Obstard si tadne knihy a vede ptesne zaznamy o ve gkere einnosti, seznam jmen a obnosy jednotlivYch ptispivatela; na usttedi v gak zagle celkovy obnos a oznami podet elenstva po kalde schazi. Vgechnu tuto einnost a praci vedou atednici odboeek bezplatne z pouhe lasky k demokracii a svobode. Statni vybor ci Ustiedna S. A. C. T. 1. Statni vYbor se sklada z hlavniho p •edsedy, aktivniho mistoptedsedy, hlavniho tajemnika a hlavniho pokladnika a tolik vYpomocnY.211 ptedsechl, kolik je ye statu stavaji cich teles spolkovYch, jednot, velkofacia, velkolai a sokolskYch iup 2. Statni vybor vede ptesny seznam zaslanYch sbirek a opat•uje hlavni fond, o jeho stavu podava obdobne vYkazy. Hlavni tajemnik a hlavni pokladnik stoji pod ptime •enou zarukou. 3. Statni vybor zvoli ze sveho sttedu osmielennY samospravny vybor oblastni Narodni Rady eskosio. venske, a z techto osmi elent zvoli se tit delegati do zastupitelstva hlavniho telesa Narodni Rady, kteki se schazi jednou do roka v obvodu vYkonneho vYboru toho hlavniho telesa. 4. Oblastni vybor ma dohled nad finanenim stavem. Zvoli pro revisi ptijmu a vydani teetni vYbor a na doporueeni tohoto neetniho vYboru povoluje pottebne obnosy na vydani statniho vYboru a obnosy pro Narodni Radu Ceskoslovenskou. Adresat Pfedseda: Vladimir Maudr, 924 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas. Mistoptedseda: Rev. Jos. C. Kunc, East Bernard, Texas. Tajemnik: Jan Sulda, 5410 Darling St., Houston, Texas. Pokladnik: Frank Olexa, ml., 6402 Taggart St., Houston, Texas. Upozorneni: Toto jest pouze narys stanov a bude-li tieba dodatka neb oprav, male se tak udiniti na celostatni schazi, ktera bude v nejbli2gi dobe za tim iteelem a za teelem zvoleni oblastniho vYboru Narodni Rady svolana. Mel by si tudi ka2clY tyto stanovy vystiihnout a uschovat. S krajanskYm pozdravem, Jan Sulda, t. é. tajemnik. 8. kvetna 1939. Pan Jan Sulda, tajemnik SdrifZeni AemrickYch Cechoslove,ku v Texasu, 5410 Darling St., Houston, Texas. VaIeni p•atele! Ze zprav svYch delegatt, ktere jste poslali na parnatne sjezdy deskoslovenskeho lidu v Americe, byly konany ye dnech 18.-20. dubna, i ze zprav denniho a tYdenniho tisku jste zajiste jft informovani o postupu nagi prate. Zminene sjezdy vytvaily pevnou zakladnu noveho osvobozenskeho hnuti, k jeho vedeni byl zodpovednYmi pfedstaviteli eeskoslovenske Ameriky prave jako Kanady a jinYch zahranienich slaek povolan a uznan bYvalY president dr. Eduard Benek". Na sjeglech byla, reorganise-
Strana IL
Yana Ceskoslovenska, Narodni Rada, slot'end ze zastupea ' eskeho Narodniho SdruZeni, Svazu OeskYch Katolike a Slovenskeho Narodniho SdruZeni. Ze zastupcii techto tti organisaci budou sloleny i oblastni vybory Oeskoslovenske Narodni Rady ve 1214 hlavnich sttediskach deskoslovenskych ye SpojenYch Statech. Jedine ohledne Texasu na Val vYslovnou 'Zadost a na osobni odporudeni Vageho p •edsedy p. Maudra byla udinena vyjimka a Texas byl uznan jako organisace jednotna. Podle stanov Narodni Rady ma tudil Vage SdrOeni Americkych 6echoslovakil v Texasu pravo okamkte si zvoliti ze sveho st •edu 8 elent, ktefi budou tvotit oblastni vybor 6eskoslovenske Narodni Rady v Texasu samospravnY. Doufame, ze laskave poukjete tohoto prava v dobe co nejbliZ gi a oznamite nam, z kterYch Ilene jste oblastni vybor utv •ili a jake jsou jejich adresy. Z techto 8 elenu pak mate pravo zvolit si 3 delegaty do zastupitlstva Oeskoslovenske Narodni Rady, jet' se bude schazet jednou za rok. Prosime take, abyste nam laskave co nejdfive zaslali zpravy o torn, kolik mate odbodek a kde se tyto odboeky nalezaji i jmeno tajemnika, tak abychom jim mohli v ptipade posilani resoluci poslati resoluce bez ztraty easu. Jelika pak na akci na gi je zapotfebi prosttedlca, zadame snaZne, abyste i Vy v dobe co nejkrat gi peneZite na akci pfispeli. Svaj ptipsevek poglete na novou adresu eeskoslovenske Narodni Rady, 2608 S. Central Avenue, Chicago, Ill. S krajanskYm pozdravem a heslem "Zvitezime", je2 je heslem druhello odboje, jsem Vag Josef Martinek, VYkonnY tajemnik 6 N S
Zadna sleva. Byl ehycen kapesni zlodej pri einu a p •edveden pted soudce. Soudce jej odsoudil k pollute 50 dolart. Detektiv, kterY jej zatkl, pravil, odsouzenY ma u sebe jen 30 dolaNebude moci zaplatit tak velikou pokutu. Soudce odpovedel: "Tak jej pust'te je gte jednou mezi lidi, a nespougtejte jej s oei. Za hodinu mi jej ptivedete zpathy. Tech 50 dolara neslevim."
VelkSi pomocnik farmy! Tento jednoduchY aistroj de. se pfipravit na svibove naky kolovetru a zniei v gechnu tro.vu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenych rolnikt dosvedei neinnost tohoto nieitele. USetti yam mnoho price. Je uaivan pfi °bore,vani baviny a kornu. Zarueen. Kdyt nebudete spokojeni, penize se vretti. Cena $1.75 par, po gtou vyplacene. Kupte u nejbliMiho agenta. Neni-li agenta u vas, obejdnejte piimo od ED. DOSKOtIL, Burlington, Texas. Chceme agenty. Tato eznamka bude ye Vestniku kaIde 2 tYdny.
Divadlo vLouston OCHOTNICI RADU STEFANIK SEHRA.II
v nedeli, dne 25. eervna v sini radu gtefinik na Cottage Grove krasnou veselohru o 3 jednanich
kterou chodival" "Ticho po ("I NA PODZIM KVETE LASKA") OSOBY: Vaviinec Kokes, noted', start mladenec, br. A. Vaja Stazi, jeho sestra, stara panna, ses. K. etvrtnikova Pani Ticha, vdova po pat. revidentovi, ses. P. Studniena Poldynka, jeji dcera, ses. Bed •igka Brovcova Stanislav Novak, ministerskY rada, br. F. Beean br. E. Zahn Stanislav Novak, jeho syn, p. Stehlik Havrda, pisat u Kokge, br. B. etvrtnik Doktor, ses. Evielea Klimova Pepka, shaelma, Dej odehrava se v malem meste ye vile u notate Kokege.
Vstup: 30c
ZaCitek ye 4:30.
Odpoledne i veeer k tanci vyhravat bude znamenit' ORCHESTR F. t ERNEHO Z HOUSTONU Uctive zve ZABAVNI ViBOR. igrarammad=rt===xin
Attomonammacrarram===mauctuonataaomEnrchl
Strana 22.
V2STN1K
Ve stiedu, dne 21. Cervna 1939.
MAMINKY MUSI PEOOVAT 0 DOB- ry: — koukej, ted' vychazi Alegriv NapoleonskS, vysiiae na Sv. Helene. "koalieek". Honem si tam napi.6, to Na ostrove Svate Heleny v Atlan.ROU NALADU V RODINACH. teski Jidelna„ Restaurace kniLka ti udela tolik radosti, ze na tickem ocean& bude uvederiv neja Pivnice mncio starosti zapomeneS. Poslat blifLi dobe v einnost kratkovinnSr. KdyZ jsme byly mlade, Aifila se 714 PRESTON AVENUE nekam plavat, upozornit na hezkSr vysilae. Vysilaci mistnosti budou mezi nami jakasi nakaza podivneho HOUSTON, TEXAS trpitelstvi. Trochu jsme to vssava- qlet, vyhledavat kamarady, uvol- shodou okolnosti umisteny v onech Jos. Kant, majitel. ly z rusk3ich roman& trochu to asi nit doma kout pro detske navftevy budovach, ktere byly dany kdysi Telefon: Beacon 31734. byla protivaha lidi, kterSrin se vedlo alespori jednou do tS7.dne. A nepozo- Napoleonovi k disposici. Obyvatele Pravidclna jidla a lunoe aby -vysilae nesl moc dobte: zkratka, tehdy jsme tvr- rovane tiddit detske pojmy, aby di- ostrova NejlepM soudkove a lahvove pinepke glo kolem • Z adne radosti bez jmeno Napoleonovo a britska spradivaly, ze "utrpeni eloveka odist'uvo, ramie druhy vina a doutniky. je". Ptedstavovali jsme si utrpeni poVgimnuti. JakSt to je krasnSr a ob- va ostrova slibila tuto Zadost u priiVlinvime eesky. slUnSich M.adri podporovat. podobne jako oeistec: nee°, cim elo- ti2'nS7 rikol! Hoboko stale na sklade. vek projde a vychazi zocelen a poZvlag tni stoly pro rodiny. silen, jako po zkouece, kterou obstal. Nevim, jak dalece to byla pravda. Videla jsem od to doby v tivote mnoho lidi, ktere zlomila bida a neetesti, oveem take mnoho ktere zlomil blahobyt. Ve velkem se to da OeskY Lauf a Operater i o narodech neptijemne 711 Medical Arts Building sehraje dovske vlastnosti jsou jiste clusledHOUSTON, TEXAS ky zleho osudu tidovskeho naroda. Telefon Utadovny: Preston 2553 A Francouzum — jak videt — vysoTelefon residence: Lehigh 9745 ka civilisace, blahobyt a pohodli state6nosti neptidaly. Nevim tedy, j aka v3ichova eloveka tut' a jaka, oslabuje. Co nas Oechti se tYee, nemuteSPRAVNE VYKONANA POIlitEBNit SLUZBA. me si stetovat, ze bychom byli nekym rozmazlovani a myslim, ze neV hodine Zalu zarmouceni nalezveselohru pod , nazvem nou Edward Pace pohtebni Ustav ni a nikdy nebylo nebezpedi, to bychom se propadli jako FrancouzopohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytleYch jednotlivosti a k y e v ptilienem blahobytu a pohodli do soukromeho sneni. Zda se mi vypraveni dojemneho pohtbu. Veselohra o ttech jedndnich, od Ad Branalda naopak, ze je nam radosti tteba jaLevne ceny jsou nagi zasadou. 0 0 B Y: ko slunieka, zvlo.ete mladym lidem, Rozkokia Madla, sl. Loty Elsnerova, kteti se neptirozene brzy dostavaji Pobiebni fiditeL Hrabe Ignac Pumprnikl z Nemanic, br. Tim. KostomlatskY do ohniska dfiletitYch irvah o rozOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. Polidor, jeho pravoboeek, br. Vlad. BilY hodovani. Maji mnoho dobre yule. TEMPLE, TEXAS. Trumbus Fric, zam. lokaj a puvodce cizincu, br. Joe Kapar ale uddlosti jsou tak slotite a pro Lizinka, jeho dcera, ses. Fr .01exova, ml. neekolenY mozek tak nerozluetitelbr. Am. Kadleeek Kamil Benda, ueitel hudby, ne — nebo zase zdanlive proste Rada Zimostraz, jeho strYc, br. Joe Kalousek jich tiha sama stadi, aby z Adelaida von Womatschek, ses. F. Chudejova nich ueinila lidi v'aZne a zocelene. Egon, jeji syn, hr. Henry Anainec Proto je tteba starat se o radost a PRAVNIK Vytizuje veS"kere soudni zalegitosti povzbuzeni a starat se o ne temet Dej za nynejei doby na seelem zamku hrabat z Nemanic. trtadovna: 821 Bankers Mortgage programove. Je to jedna z tisice a VSTUP: PAN 40c — DAMA 25c ZAOATEK VE 3:30 ODPOL. Building, pies ulici naproti Kress jedne starosti, ktera 'deka, na eeskou Hudba odpoledne i veeer: Zatopek z Baytown. budove. maminku: napinit domacnost jasHOUSTON. TEXAS. nou a svetlou naladou, ktera nevyNechte se videt v gichni, z blizka i z dali, a teknete jiste, boei ze svYch ptedsevzeti za nic.1 se s chuti a od srdce zasmali. Jsou teny mrzute, nechlvetive, po-1 DR. THOMAS N. DeLANEY Za to varn rue' dezfrave, kaaay smith je dreldi a OONI LEKArt katcld dobra nalada je ZABAVNI VYBOR. BrYle spravne ptipravene. mraky sveho dueevniho rozpolotetas dle ni kolem sebe jako mlhu, ktera zaTatadovna 3248 — Res. 2687 stra obzory. Nejak se v takove do513-15 Professional Bldg. macnosti i epatne vstdva, epatne se uleha, mrzute se zaseda ke stolu, TEMPLE. TEXAS. COMPANY NO. 5220 CERTIFICATE NO. 4345 ka2da maliakost nabYva rozmeru THE STATE OF TEXAS netueenYch a hadavost ye vzduchu. Pak jsou zeny, ktere jsou klidne, systematicke a vesele, at' se deOF THE je cokoliv. Neztrati hlavu pro nanoeene blato do pokoje, ani pro hors' pohromy. Zkatenemu obedu se usmeji a v katde situaci si vedi raAustin, Texas, June 1, 1939. d:, a znaji vYchodisko. TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT Detem takova mamineina vlastnost poma.ha, vic, net se na prvY pohled zda. Nechceme vychovat generaci nervosnich deti. Naopak, pots:ebujeme deti jasne, zdrave a vesele, jako katdY narod. Zdroj povaSilver Label 90 Proof hy je doma u manly. Dovedee-li, Gold Label 100 Proof maminko, ptevzit svou novou s radosti a chuti, i kdyt je telka, has according to sworn statement complied with the laws of naueie lidi kolem sebe stateenosti. Texas as conditions precedent to its doing busine,ss in this Detem je oveem tteba zamerne State, and I have issued to said Company a Certificate of radost vybirat. To je — myslim — Authority from this office entitling it to do business in this velmi duletite. Matka ma davat poState for the year ending February 29, 1940. zor, jak je dite unaveno, kolik ma (SEAL) u6eni, je-li cithve, tiouto-li se ho Given under my hand and my seal of office at neco, bylo-li nejak zatieno. A ma Austin, Texas, the date first above written. se sama starat o rovnovahu: upoWALTER C. WOODWARD, zornit na dobrSr film, mladeti Chairman of the Board. stupnS7, ueettit penize na listek do F V. URBISH, Sec'y, FRANK ANOINEC, Pres., GLENMORE divadla. Dbat o detekou knihovnieEast Bernard, Texas. Houston, Texas DISTILLERIES CO., INCORPORATED ku a Gist, co kde vychazi a radit di-Louisville • Owensboro, Kentucky tett Co by melo koupit za sve lisp°
RED FRONT
DR. KAR. J. R LLUB
Divadlo v Houston Divadelni krouiek "Hlahol"
v nedeli, 25. 'eer y a v budove radu Pokrok Houston 88, na Studewood, "A v torn zamku byla panna
EDWA R D PACE
C. IL CHER)OSIS
nun gggggggggggggg unmusrusmnoononerse nate
117 ttttt
ttttttttttttttttttttttttt
Board of Insurance Commissioners State of Texas
Slavonic Mutual Fire Insurance Association Of Texas Houston, Texas,
Ve sttedu, dne 21. Cervna 1939.
yisTkik
Ettrana3.
lekat ,byl kdysi trpce zklaman tie- deSel den loudeni. JeSte jednou, na- milionaii koupi sanatorium Coga-. nou a usadil se zde V osamele chate, posledy, jde Petr s Lucy lesy a ho- nova, jeZ stejne Spathe :prospiva. se scleluje, tie tam bude ukazovan aby vzdalen vSeho ruchu sveta na- rami, a v bouti a vichtici se najdou Pkezvou jej na "Grandhotel Nevapo prve desky miuvici film "Grand Sel v objeti ptirody zapomneni. jejich srdce. Zatice blahem se vra- da". Zde maji pod vedenim PetroHotel Nevada" v Texas Theatre v Marne se ho snail Filip privest zpet ceji ke srubu, kde Black gratuluje vYm najiti tisice a tisice lidi zdra, pondeli 3. dervence. Jest to velice k byvalernu Zivotu, kdy jako lekat Lucy k vYhte sazky, na ni2 ona u2 vi a novou situ k tilvotu. peknY film, natodenY na Slovensku byl a mute jeSte bYti lidstvu pro- davno zapomnela. Po druhe se viHrdina. mezi krasnYmi horami a lesy. Rte- speenYm. Mohli by zde miti zrov- di Petr zklamanYm a znieenS7m. A "Bylo to od vas skuteene hrdinnyni jsou to milionati, kteti mu dona tak hezke sanatorium jako "zdetete si jeho dej na jinem miste toske, skodit s tak vysokeho mostu, nalouvaji a ptesvedei ho o uptimnozradnY profesor" Cogan. Aby aspori hoto listu. VYborna, hereoka Lida sti Lucyne. A kdyZ mu nabidnou, abyste zachranil tonouciho!" Baarova v hlavni roli. Zaroven bu- trochu uspokojil svoje touZebne "Ach, ze o torn mluvite! Byla to aby s nimi odjel do Ameriky, Petr upevnil Filip, bYvalS7 zlatokop z de promitan kratk film z ValaSska, nejromantidtejkho kautu Mo- Nevady, nad vchodem do chaty pyS- odmitne: ne, zilstane zde, ve svem piece ma povinnost — —. Ale rad ravy. Sledujte oznamku v ptiStim nY napis: Grandhotel Nevada. Jed- domove, kde na gel sve etesti. Proto bych piece jen veal, kterY darebak mne vlastne shodil dolt! noho dne se seznamk Filip, kterY aisle. veze do sanatoria zvetinu, s Blackem )o( a podati se mu ho ptesvedditi, Ze "GRANDHOTEL NEVADA". on i jeho ptatele by naali svoje Pobavi, rozradostni a zaujme zdravi jedine u pana Petra, A kdyti V malebne slovenske krajine, vas novST, dobrY', deskY film prostted nejkrasnejSi prirody, ma se milionati dovi od lleackeho Fiprofesor Cogan "zazraany lekat", lipa, tie nahote v lesich maji UpinY .sve pteycho-ve sanatorium. Dovedl ptepychovY Grandhotel, jsou rozsem barnumskou reklamou nalakat hadnuti, Ze se odstehuji nahory. z celeho sveta bohate cizince, kteti Lucy uZ take slySela o onom osame.doufaji,. Ze jeho "zazradnou meto- lem muZi tam v lesich. Tak racla dou" nabudou sveho zdravi. Tady se by se picidala k milionattm, pohtiRortomilY romanek ze stuOechoameridane: jsou to chu se dovedela, Ze Petr je neptidentskS7ch dob, nejkrasnejSiho t11 milionati, Black, Hrdina a Fia- telem Zen. Ale Lucy uZ ma svilj plan. la. VSichni doufaji, Ze u profesora Vslke je piekvapeni milionaii, kdyk tivota a berstarostneho mladi. ,Cogana uzdravi svoje neduhy: a- po dlouhe namahave jizde na filte V hlavnich ulohach Hana Vitova, : patickY a blaseovanY Black, Ze na- slamy shledaji misto ptepychoveho Vera Ferbasova, Jaroslav Marjde novou radost ze Zivota, Hrdina Grandhotelu, jedniaduchou Ichatu. van, Theo. PiZtek a jini. Ukazuje A jeate vetk je jejich tdiv, kdyZ se yeti, Ze zde bude mit pokoj od vYslamy vyhrabe elegantni mladik, ze v deskYch osaclach Jos. VaZut, hrutinYch americkYch gangster-a a do muZskYch sate pi-evledend Lucy. Ze tu ztrati svou chorobnou zastupce Praga Film Co. z Chivo,st — a Fiala se chce vyledit ze A kdy se Black ironicky vysmiva, caga. tady, a toho neptitele Zen Spat:sve tZesne zapometlivosti, pro niZ -02esom, ne pochodi, vsadi se s nim Lucy, Ze .si sotva pamatuje sve vlastni jmeno. Z damskYch pacientil sanatoria ji Petr do mesice polibi. Jenom ZadENNIS — ye etvrtek 22. eervna, o 3:30, 6:15, '7:00 a o 8:45 veeer. je nejvYznadnejei Lucy Whiteman- nY nesmi prozradit, Ze je Zena. Petr je pobouten, Ze mu sem Filip :nova, zhYekand a vS7st t. edni dceruSDALLAS — Scott Hall, 2419 Maple Ave, v sobotu 24. eervna, o 8:30 ka americkeho milionate. Ptsobi ji !alai tyhle nevitane hosty. Ten nejhodinich veeer. nejvetk radost, Skadlit a ziobit o- mladel milioonat je mu zvlaete naSEYMOUR — v nedeli 25. eervna, o 5 hod. odp., o 6:45 a o 8:30 6echoameridany a2 do kraj- padnY. A kdy pak najde da.msk hodinach veeer. nosti. 2ivot v sanatoriu je stale necessaire, vi, kolik uhodilo: tak . : stejnY; den co den jsou milionati tedy Zena? No, toho "maldika" si TEMPLE — Gem Theatre, v pondeli 26. eervna, od 2:30 odpol. do podrobovani oSettovani v gymnasiu yyptjal! A tak musi Lucy snaSet velka utrpeni: Petr ji opepti a pie11:00 hodin veeer. pod nejfantastidtejj.v.Simi ptisttroji, :ale jejich neduhy se nelepei, take paprikuje jidlo, da ji pit slivovici, TAYLOR — v eiterY 27. Cervna, od 1:00 odpol. do 11:00 hodin veeer. :se v nich probouzi nespokojenost. vezme ji s sebou na hon a ptideli ji teZkou pugku, vladi ji po dlouhe ho:I Lucy se v tomto jednotvarnem FAYETTEVILLE — ve steedu, 28. eervna, o 8:30 hod. veeer. behu Zivota :zadind nudit. Hluboko diny neschildnYmi lesnimi ktovisv horach, obklopen motern lest, 21- ky. Lucy musi filohu mute hrat s MOULTON — ve etvrtek 29. eervna, o 8:30 hod. veeer. je v jednoduchern srubu Petr se nejvetSim sebezaptenim. K veeeru, kdy k smrti unavena dostane rozkaz :sv3im druh.em Filipem. Petr, bkvalY rozStipat cltivi, nemilZe se Id am pohnout. A tu se dovida, Ze Petr od Dosvedeeni od na:s'eho dlouholeteho prvniho okamMku veal, 'Ze je jednatele p. Jos. Najvara. ac,u a prave proto ji tak tyral. LuPI a cyna tienska, hrdost ovSe,m nanejPrague, Okla., 5. kvet. 1939. vYS uralena. Milionaii, kterm se -VaZend pani! — Posilam pro novou zasilku Nonat, to zazraene masti. srub naprosto nezamlouva, se chy.Prosim P. Boha, by Vas jeSte dlouha staji na zpatedni cestu. Black vaak leta zachoval k Uleve bolesti chudYch. odhozenim oharku do kupy slimy Bohati at' jdou k lekafi neb do ne- zavini °hen, kterY zachvat j nejen mocnice, ale chudemu Nonat za par potad spoieaenskyeh zabav, talcieh se veltenth bolest vyleei; ba primo eini di- les, ale i srub. HaSeni polaru se muke ptizni naLeho lidu i eetnYch ptatel vy jak Vam vypisuji a jmenovani o- si zteastniti v,Sichni pod vedenim :sobne dosvedei pravdu. Pan M. Mi- PetrovYm. Lucy zapomene na Unadoveho elenstva. VzornST potadek, peeliva obtdeek, obuvnik, spravce stfevice vu, stateene se dini s milionaii, ktesluha a dobra hudba pri. ka2de zabave. si zranil prst o rezaty mosaznY hrebik. M prvne ve svem kvote pracuji, poRuka zaeala bolet zle. Pod paZdi se u- znavaji svou vlastni silu. Jsou pfeclelala boule. Na ceste k lekari se zastavil pro doutnik. Tam si posteioval, svedeeni, ze jenom zde mohou naFz- e dostava otravu krve. •elikot ti lido lezt sve zdravi a Zadaji Petra, aby meli Nonat, dali mu naplast na bolest. je zde ponechal. Za kratkY gas se Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor OVA. Za chvili se bolest zmirnila. g el k lekari. Ta jedine. naplast po- stala s milionaii podivuhodna zmeNa doptilni se Jest — 20th and North Main. na: kdysi zapometlivY Fiala se mumohla. PriSte bude dark dosved6eni. Na rozlie'ne, at' suche neb otevre- ze pochlubit bajeenou pameti, bazno bolesti se Nonat osvedeila, ktera livY Hrdina nezna strachu a kdysi V NEDELI, 25. CERVNA. — Zatopek z Baytown — A odpoledne dibez operate vytahne Hevene i ocevadlo pod nizvem "V tom zamku byla panna", zaeatek ve 3:30. love trisky, steely a jine pfedmety blaseovanY a stale natiehlenY Black chodi s nejvetk-rozkoSi neoholen a uvazle v tele, ale musi to bYt VE STiftEDU, 28. eERVNA — Houston Czech. rozedran. VSichni zde naki v praci ✓ NEDELI, 2. CERVENCE — Raymond Baea. novou radost ze tilvota. A Filip zpo✓ NEDELI, 9. eERVENCE — Nesvadba. hodlnel: udili jen rozkazy jako ✓ NEDELI, 16. CERITENCE. — J. R. Baia. fat. Ale take ze zhYdkane a vS,r ✓ NEDELI, 23. CERVENCE — Houston Czech. -stednimloatskedcruSyL ✓ NEDELI, 30. eERVENCE — Syncopators. ?cr. Cena Nonat je 50c a $1.00, patou se stala uprostted ptirody a z lasky 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekar- k'Petrovi docela jind Zena. Petr ye nika nebo jednatele, ale nic jineho vzpominkach na sve cltivejk zklaneberte, radeji piSte piimo na PORADATELE. mani se marne bran znovu se proa dresu: sozta-rteace..1101111101RWIEMIS. Marie Leiblin er & Co., Altailena, Cal bouzejici lane. Minul rnesic na-
Do Smithville
■111
,,
d Pokrok
OZNAMUJE
- I 40c VSTUPNE: PAN
g
Nr61.1.111111311Mill,
D Y 25c
Ve sttedu, dne 21. eervna 1939.
VtSTNIK
Sirana 24.
Podiveite k oznamovani
Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovatell tetujeme centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napitte na zvlaStnim listku a ptilotte k objednavce ptislu gnY obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye z,namkach (stamps). Posilate-li osobni dek, ptidejte be na jeho vYmenu. Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na..ki znadkou, aetujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znadku a na pottovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany. Pti oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna g doplatek za =eau a poitovue 50 eentii. Doplatek za znadku budit pf110ten k olmosu, kterST posilf3,te za oznaraku. Imp Tabik listovY na prodej, 10c 12c libra, bez dopravy. J. E. BurySek, Portland, Tenn. (25-30p) ti TABAK, start', lehke druhy prodavam 10c, 15c a 20c. CigaretovY 25c lib., nevyplacene. — Tad. Kratochvil, Portland, Tenn. (25-28p Obchod na prodej. Proda, se grocerni obchod spojenY s prodej em masa v dobrem meste s velmi poeetnou krajanskou osadou. Prate pod znaekou "Obchod", Vestnik, West, Texas. (25-p) FARMA NA PRODEJ. Obsahujici 82 akrii, 36 pod pluhem, Cerny botnovY pisek, dobrY pekanovY les, 4 mile severozapadne od sidelniho mesta Hallettsville a pill mile od dobre Skoly. Nekolik druhy ovoce rodici. Prodam lacino, o podrobnosti piAte na:— L. A. Kubecka, Hallettsville, Rt. 5, Te(25-28ch.) xas. agr-1 MAK eistY, bez pisku, 4 libry
za $1.00, pogtou vyplacene. Mrs. P. Neshyba, Pleasanton, Texas. (24-26-28-p) Mr"; Poilete si kale k vyclelani na -kgiry" a pavy. Valentin Kaderka, (23-25p) West, Texas.
Taneini Zibavy IkADU PRAHA OS. 29, S. P. J. S. T.
TAYLOR, TEXAS. 24. eervna. — Adolf and his Boys ze Schulenburg, Tex. 2. eervence — 5te vSrroei otevieni sine. Piknik a dost teenikil. Moody's Orchestra ye dne i veder. 4. Cervence. — Allen Thomas & His Blue Jackets z Temple, Texas. 15. eervence. — Bill Cornelson Swing Orchestr ze Schulenburg, Tex. 22. Cervence. — Adolf & His Boys ze Schulenburg. Vstupne: Pani 40c - Damy 10c ZABAVNi vfmoR.
CESKOSLOVENSKO NA AMERIC- ohromny. Projev byl vysilan rozhla
KEM ViCIIODE. Po itspeSnem otevieni es. pavilonu na newyorske vYstave ptiSla tada udalosti, ktere mely ptimou souvislost s Ceskoslovenskem a ptenesly zajem americke vetejnosti o eeskoslovenske zaletitosti dodasne na VYchod. Ptedne to byl skvelY sob, jimt Ceskoslovensku dali motnost projevu a obrany amereiti spisovatele na svem sjezdu v New Yorku. Nyni Swarthmore College, stara kvakerska universita nedaleko Filadelfie, poskytla dru. Ed. BeneLavi zduraznit ()bet' a prava Oeskoslovenska v projevu o mravni krisi v Evrope; a koneene nyni Col bia University venovala east svYch podnikii, potadanYch za neasti prominentnich osobnosti z americkeho vetejneho tivota, take deskoslovenskYm zajmfim a dala nam vYhodnou platformu uplatnit Ceskoslovenskou vac ye vedeckem i politickem prosttedi americkeho \TYchodu. Zajezd dra. Benege do Swarthmore dokazal, jak tive jest v pameti americkYch universitnich kruhti, ze Evropa i cely svet ztraci se svobodnYm Ceskoslovenskem hodnotny vedeckemu i politickemu, pokroku. President Swarthmore College Aydelotte, vatenY vedec a vzacnY ptitel Oeskoslovenska, osobne ho,stil bYvaleho presidents, ceskoslovenske Republiky a ptidinil se, le ze zavereenych universitnich oslav ye Swarthmore vznikla UspeSna manifestace pro Oeskoslovensko Aydelotteovo "Nazdar" ph osloveni a pkedstaveni dra.Bende vyslechlo mnoho set universitnich posluchaea a jejich rodiet. Na zvlaStni recepci, potadane na poeest dra. BeneSe a pi. Hany Bendove, se seal ptedni Ameridane i cizi hosty z Filadelfie. Stoji za zminku, le se dru. BeneSovi ptihldssila dcera generala Chalupy z Filadelfie, s dokumentem z r. 1918. jimi dr. BeneS v Paki povetil tehdy plukovnika Chalupu ✓ prvnim odboji dalelitou funkci. Krome toho projev dra. Bende vyslechli naSi krajane, kteti se ph-, dali k swarthmorskYm a filadelfskYm teastniktim. Mezi hosty na recepci byla ten pi. Taftova, vdova po americkem presidentu. Columbia University, jedna z nejvyznamnejLich americkYch universit, odevzdala dru Ed BeneSovi destnY doktorat pra y. President Butler uspokadal na podest dra. BeneSe veeeki, ktere se zaeastnlii mimo jine i statni podsekretat Summer ! Welles a francouzskY ministr vyuCovani Jean Zay. V den zavereenYch universitnich oslav promluvili na obede bYvalYch 'Zan Columbia university statni podsekretat Summer Welles, dale einsky vyslanec Hu Shih a posleze dr. Bend. Summer i Welles zdtraznil nutnost zmeny zakona o neutralite. OinskY velvyslanec pronesl skvelou tee o bYvalem a dneSnim mezinarodnim potadku, ph demi, se ()bratl k dru. Beneeovi a oznaeil jej za °bet' nynejSiho mySleni a deni v mezinarodnich stycich. Pravil, ze dr. BeneS je symbolem nekdejk idealisticke koncepce, zalolene na mravnosti a pravnim kadu v mezinarodnim Zivote. Kdyl se ujal slova dr. Bend, vkch. 800 host(' za potlesku povstalo. Zajem o jeho vYklad o vildcich v demokraciich a autoritativnich reamech byl
sem. Dr. Benes pravil v podstate: Je pro mne opravdu cti, ze to mohu dliti s vami a dekuji yam, to jste mi dali ptiletitost zde mluvit. Vzpominam s radosti podobne ptilegtosti pied nekolika lety, kdy jsem byl jako ministr zahranienich veci ptitomen tomu, jak Mr. N. M. Butlerovi byl udelen CestnY doktorat Karlovy _university, druhe nejstarsi university sveta.. Nejsem si jist, pane piedsedo Butlere, zda to je pouha, nahoda, to jsem zaeal phpravovat sva osobni pozorovani o vtdcovstvi v demokracii Po -pfeeteni vag skvele knihy "Budovani americkeho naroda". V teto knize. vyge v r. 1923, pts'ete: "Jestlite rod jest samoildelem, pak musi bYt p'tijata pruska theorie o vSemohoucnosti statu. Tato theorie v'Sak dosud marne bojovala proti zapadnimu svetu a ztroskotala, jak doufarne, definitivne". V zaveru autor prohlauje, ze touto theorii o v gemohoucnosti statu "patriotismus pacha sebevratdu". Nechte mne pti teto ptiletitosti zdtiraznit, to to je star& pruska theorie o v gemohoucim statu, co bylo dnes pkijato jako zakladni princip soudasneho retimu v Nemecku. Pojeti vkmohouciho statu jest ztelesneno dneSnimi diktatorskYmi Takove pojeti statu je z yelike east mysticke, nabotenske a revolueni. Tyto retimy, odmitajici nazor, ze hlava statu je z bozi milosti, delaji boha z naroda a ze statu. Duce a Fuehrer, to jsou vYrazy pro v'Semohouci stet. Demokracie, jet jest jakousi praktickou vedou, ma ptirozenY sklon vytvalet kteti jsou ptedstaviteli vedy a rozumu. Jsou to muti, kteti musi mit znaenY smysl pro odpovednost, musi ustaviene pozorovat vetejne mineni a musi postupovat pomalu a s velikou svedomitosti. Touto methodou demokratieti vildcove 'ziskavaji sklon k nerozhodnosti. Jejich postaveni jest fag net postaveni absolutistickYch nebo autoritarnich kteti mohou einit koneend rozhodnuti. Josu to vetSinou dobrodruzi, bez skrupuli, mu g ctitadostiCIIMO,1.011,-■•■•,.11.1■11.411111•<
vi, sobeeti a bez moralky. DemokratickY vildce musi bYt dobte informovan a vzdelan. Musi bYt hrdinou pile, poeestnosti, sebeobetovhini a trpelivosti, protote oposici musi potirat jedine ptesvedeovanim. KoneenY Usudek o obou typech vadcovstvi vynese historie. Vzpomefime si jen na slavne diktatory veerejSka, abychom videli, jak neuprosnS7 jest tento verdikt. Idealni statnik musi mit vSechny vlastnosti demokratickeho vtdce kombinovane s nekterYmi vlastnostmi vildce autoritarniho Musi bYt nee° vic net chladnY veclec; musi ve sve osobnosti spojovat vlastnosti velike intelektualni kultary a vedeckeho vzdelani se schopnosti intuice a instinktu, se schopnosti rychle rozhodovat a s odvahou. Takova kombinace se vyskytuje velmi ztidka, ale vyskytuje se. Jsou zeme, na net se musime divat, ureujic, jake ma bYt demokraticke vtdcovstvi: Anglie, Francie a Spoj. Staty. Dospel jsem k nazoru, e nejlepg kola pro demokraticke vt'idce je v teto zemi. Dovolte mi, abych zaverem tekl, byv pocten v teto zemi demokratickYch vudce jednou z jeji nejslavnejgch universit hodnosti destneho doktora pra y, ze citim povinnost zachovat pamet' vagm velikYm demokratickYm 0 TAROKY! Hra tarok0, nejlep gi jakosti, nyni za $1.50, poAtou vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echosloyak. West. Texas_ (dz.)
Podporujte Ceskou Lekarnu! kdykoliv pottebujete cokoliv v lekarnickem oboru neb ptesne vypineni lekatskeho ptedpisu, obrat'te se s ditverou na nas a my vas nezklameme. Krajanska slutba, spravne a pottive jednani jsou vidy nag snahou.
Marek's Drug Store Professional Bldg., TEMPLE, TEXAS
oelmo.o.oa.oaxwo•n000■o■••.emoamo.w.o.sowc.o.oatmomovai:o
POZVANi
Telocvline Jednot ► Sokol Galveston NA PORADANt
y.et spojenST s veiejnSim cviCenim v Galveston County Park V LEAGUE CITY U CLEAR CREEK MOSTU
v nedeli, dne 25. eervna 1939 ESK.1 OBED VE 12 HODIN Hry, Dostihy, Mieova, hra. — Ve 3 hodiny zahajeni programu. UVITANI HOSTtl BR. STAROSTOU
Sokolske cvieeni Po programu Tane6ni Vinek t ESKA MAMA: DYBALOVA KAPELA Uctive zve Pokadajici vYbor. VSTUPNE ZA OBED, TANEC A JINE POBAVENI 75c Ceny, vYherctim a *St'astne Cislo na vstupence, obdrli vitane darky Vii.OMMINNENKNIONA1111,001.04.1.011111101■0411.1■0•14101111.1111101101 ■011111111.111•0•0111.1111111.01■00111.0.■0•111•414■00.11,0411.0.WO