art Slovanske •Pc4orti1iciiednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. tiSLO 26. (Wednesday) 28. eer yna (June) 1939. WEST, TEXAS. ye stiedu ROtNili (VOL.) XXVII.
CESKO SLOVENSKO A JEI-10 BUDOUCNOST. jde, nas Cechy a Slovaky musi zajimat, co buDr. Stefan Osuskt NESNi politika Berlina je jasna. Nede s narni. Podivejme se na mapu Evropy! Zemecko jit zadalo likvidovat v Oechach tak pki uspokadani nove Evropy, ku kteremu jimepisne a dopravne Cechy a Morava, stettne D a na Morave prumysl, aby nekonkuroste dojde, bud' po nove evropske voice nebo oddelene od Slovenska, nemohou bez souhlabez ni, budou konedne keS'eny vedle otazek poval prumyslu nemeckemu. Nemecka vlada chce su Nemecka volne dYchat. Dale je jisto, ze soulitickYch velike otazky pravniho taclu, otazky udelat z aech pouze zemedelskY stat a trpet stavnYm nieenim prumyslove a technicke vYhospodakske a mezinarodni. Od lokalnich a jenom takovY prinnysl, kterSi by nerneckemu zbroje Oech a Moravy po dobu jejich okupace nrovincialnich koncepci a zajmt pkikrodi se k nekonkuroval. Skutednost ovem je, ze Cechy a pak ztratou cbchodniho spojeni se svetem, keSeni evropskemu. Zde pak duch deskY a sloa Morava bez priimyslu neuZivi sve obyvatelCechy a Morava upadnou hospodatsky do za.venskY bude se moci koneene v pinem rozsastvo. Ne, snad proto, ze by zemedelsky nebyly vislosti Nemecka. hu uplatnit potile svYch schopnosti a syYch bohate, nYbrt proto, to roji 'Drills mnoho obyToto hrozici nebezpeei mono vatel na sviij prostor. Omezeny odvratiti jenom tak, kdy se s jenom na zemedelstvi, Cechy a pomoci Slovenska Cechy a MoMorava budou thuds a obyvatelrava prodlouti do Podunaji a stastvo bude odsouzeno stehovat se nou se soudasti zemepisne oNado Nemecka za tivobytim. Ano, sti stkedoevropske! jasnY cii Herr Hitlera je ochudit Pokud jde o Slovensko, to jaCechy a udelat z nich 'tebraky, ko samostatnY stat nema pratadaby je pak lehce ovlacial. nou budoucnost. Bud' bude SloHerr Hitler chce ovladat VSechvensko nemeckou kolonii otrokii, ny staty mezi Nemeckem a Rusanebo bude rozkouskovano a vu kern a chce z nich udelat serii bee zmizi s mapy Evropy. Slovenprotektoratu. Aby stkedoevropske sko jit bylo dvakrat rozkouskostaty stladil na &oven protektovan° a chystaji mu rozkouskoriitu a pak je tam udrtel, pianovani dagi. Toto nebezpeti by nevite nidi jejich hospodakskou sazmizelo ani v ptipade valky, ktemostatnost. Herr Hitler je totit rou by Nemecko prohralo. Nechci pkesvedden, to se civilisace novezde ted' svou mySlenku blite rozho velikeho Nemecka mute vzma. vadet, ale jia dnes kikam, ze kdy hat a kvest jenom tehdy, kdy my ee:§i a Slovaci nedokateme staty z oblasti mezi Nemeckem a politickou schopnost a v pfipade. Ruskem budou delat otrocke praporatky Nemecka, Slovensko bute pro Nemecka. Herr Hitler si de rozdeleno mezi Mad'arsko a vzpomina, to egyptska civilisace Polsko, a Oecham i Morave hrozi byla vybudovana otroky, stejne nebezpeei, ?2,e zustanou soueasti Toto vYstiZne provolani polotili do vinku Slovanske Podp. Jednoty jako civilisace kimska.. Kolonie, hospodafsko a politicks oblasti statu Texas jeji privodci, iftednici velkokadu O. S. P. S. statu Texas v z nicht chce Herr Hitler brat onemecke u 42. vYrodi zaloteni S. P. gme roce 1886. K ucteni jejich pamatky pkina troky pro vybudovani nove neOpakuji tedy s nejvetAim dfiraJ. S. T. dokumentarni snimek jeji zakladatelt, jicht potomci ye tketi mecke civilisace, maji tvokit stkezem, ze desi a Slovaci jsou odkajazyku matekskegim generaci zristali verni dilu svYch pkedku a pkedev doevropske staty. Proto v obsazani jeden na druheho. Jeden mu, nag sladke, drahe dettine. zenYch oechach a na Morave z bez druheho nebude mit svoboVrchni kada, od leva na pravo: F. Pelikan, A. M. Koniakovskt Torn tovaren, fikadti a zemecielskrch Krajda, I. J. Gallia, L. Russek, F. Mardak, J. Hodanek. dy, jeden bez druheho nebude podnika odstrariuje vedouci 'CeProstkedni facia ,od leva na pravo: Anton Kulhanek, J. Dolej g, Fr. mit samostatneho statu, jeden ske lidi a nasazuje tam Mince. Lidiak, J. Stavinoha, Jak. Vadkak. bez druheho bude politickYm a teho jedine Herr Hitler potkebuPkedni kada: Jos. Kopeckt Vojta Kvetori, a J. Mareak. hospoclafskym otrokem, odsouje, jsou nekvalifikovani delnici zenYm k socialni a hospodakske bide. na nejobyeejneAl prate. Ti, kteki nebudou moci Zde nag elovek, solidni, pracovitt techbyti upottebeni v eechach a na Morave, vyveJ•likot toto jsou neuprosne perspektivy bunicky vyspelt setrny a disciplinovanSr bude mit ze do Nemecka. doucnosti, je mi velmi lito toho, co se deje memotnost pine se projevit. zi naSimi eeskymi a slovenskymi krajany v Hitlerriv plan udelat z oblasti mezi Ruskem a Pki nove riprave oblasti stkedoevropske nutAmerice. Mam pied sebou dopis, kterY piedNemeckem kolonie otrokri mel vYhled na no bude resit dva druhy otazek: Hospodakske seda Slovenske Ligy v Americe, pan Josef HUspech, dokud Anglie a Francie se chovaly k teexisteneni otazky state stkedoevropskSich a oSek, poslal presidentu Rooseveltovi. V dopise to politice pa.sivne. V to dobe obsadil Rakoustazky bezpednosti a miru Evropy, aby se stiedvyklada presidentu SpojenYch statu severoko, Ceskoslovensko a Klajpejdu. Led do to chvini Evropa nestala nejdfive obeti a pak nastroamerickYch, ze Slovensko se osamostatnilo v le, kdy se Anglie a Francie velmocensky vzbujem imperialisticke 14bojne politiky. Proto jit deisledku neudrtitelnYch pornera v Republice dily a vzchopily a do zaletitosti podunajske dnes je jiste, tie v pkipacie valky tyto otazky Lesko-Slovenska, a ze, pod rouSkou demokracie Evropy zadaly se aktivne zasahovat, od to chvikekny budou naraz. CeSi si udelali ze Slovenska kolonii. Dale pak le Hitlerny plan je odsouzen k nerispechu. HitSlovenska Liga americka protestuje proti Dr. Kdyby k valce nedo glo, teeny budou v neleriiv plan se jit nepodaki! BeneSOvi a jeho dinnosti a tada presidenta kolika etapach. Ano, oblast stkedoevropska orNutno vAak ihned kici, ze Evropa jit nebuRoosevelta, aby uznal samostatny stat Slovenganisovana bude v to neb one forme jako hode takova jako byla udelana po svetove valce. sky. MinulY tYden pak, kdyt piljel Dr. Benet' spodakskST celek s pevnou soustavou celni a Tkeba se tudit pkiprarovat pro tivot nove stkeddo Pittsburghu, aby tam ptednatel, Slovenska menovou. Nedostatky ripravy z roku 1919 opani Evropy. Liga americka protestovala proti neniu a jekovany nebudou. Jako se v roce 1918 — 1919 statnici omezili (Pokradovani na strane 18.) pouze na teSeni hranic a politickYch otazek, S ohledem na to, ze k teto Aprave jiste do-
Zachovat, zesilit, rozhojm
Strana 2.
VESTNiK
ONDtN. — Anglicka vlada rozhodla se jectL nati se Spoj. Staty o otazce diuhu ze sitetove valky. Jak se pravi, Anglie bude sna2iti se dojiti k urovnani a zahajila by piaceni v prosinci r. 1939. Celkovy dluh i s riroky dosahuji vYS'e $5,495,338,000. V ptedveder navratu kralovskYch man2eltit z Ameriky byla vlada zpinomocnena uloziti velvyslanci Lindsayovi, aby zahajil jednani se statnim sekretatem Hullem a sekretatem pokladu Morgenthauem. • Bratislava. — Kabinet ptijal navrh nove ristavy, ji2 se ztizuje Slovensko jako samostatna republika. Nova ristava bude ptedlo2ena parlamentu. Slovensko je samostatne die jmena, ye skutednosti je pod botou nacismu. • Slovenske ministerstvo vnitra oznamuje, ze statni viajka Slovenske republiky sestava ze tri rovnobe2nYch pravorihlYch poll v barve bile, svetlemodre a dervene. Ve statnim znaku jsou v dervenem poli t •i svetlomodre vrcholky a prosttedni z nich nese st •ibrny k •i2 s dvema ptidnYmi rameny, na koncich rozSitenYmi. • U Perugie v Italii byly pri vykopavkach ueineny eetne velmi cenne praehistoricke nalezy. Mezi nimi jsou take kolaee, stare asi 4000 let. Podle prohlakni odbornikri jsou tyto koldee vzacnYm svedectvim o tom, jak se tivil ptedhistoricky elovek. Zaroveri s koladi byly nalezeny zasoby pSenice a jinYch druhri obili.
•
•
Washington. — Generalni radce Fahy oznamil rozhodnuti Narodni delnicke rady, die nehot zamestnavatelrim dostkva se prava, aby za volby mezi delniky o kolektivni smlouvu. Fahy prohlasil, 2e rada ueini zmenu v nekterYch ptipadech a vteli ji v ripinY soubor revisi svYch ptedpisri, ktery bude oznamen co nejdtive. • • Z Istanbulu se oznamuje: Slepec jmenem Sabanoglu 8ukru, kteremu je 35 let a jen2 byl operovan a leeen v jedne z instanbulskYch nemocnic, nyni pojednou prohlecil. Ponevad2 byl slepcem od narozeni, nepoznava ani mnohe ptedmety, kter y braval east° do ruky a musi se vkmu znovu udit od zakladri. Prohlasil, to je nahlou zmenou zmaten, ale neskonale at'asten, nebot' si neptedstavoval svet tak krasnY.
•
Londyn. — Podle zprav doSlYch z Bangkoku navrhne pry siamska vlada pti nejbliMim zasedani narodniho shromaIdeni, aby Siam byl naptiate oficielne nazYvan svYm lidovYm jmenem Muang Thai, co2 znadi v thaiske fedi, ktera je v Siamu nejroz gitenejei, "zeme svobodneho lidu". Podnet siamske vlady je ztejme nen v Siamu se eiticim narodnim hnutim, jako2 i snahou ptizpilsobiti se mnohYm evropskym zemim, z ji.ch2 oficielnich pojmenovani vysvita., ktery narod ma v zemi vedouci vetAinu. V Siamu je to narod • • Vatikanske Mesto. — Po prve v dejinach timsko-katolicke cirkve byli jmenovani dva derni biskupove. Podle ptikladu sveho ptedchridce, ktery vysvetil za biskupy asi 30 domorodYch vetAinou Japoncri a Chianti, rozhodl se nynejSi pa,pe2 Pius XII. udelit biskupskou mitru malga§skemu knezi, Msgr. Ignaci Ramarosandratanovi, ktery se narodil pied 46 lety v Tananarivu na °strove Madagaskaru. DruhYm biskupem se stal ptisluenik eerno gskeho kmene Bantu, 401etY Msgr. Josef Kivanuka, ktery se narodil ve sttedoafricke Ugande.
•
•
Vafaava. — Z Moskvy se oznamuje, to sovetska vlada kvapne buduje velkou ponorkovou za,kladnu v Sebastopolu na 6ernem moil. V zakladne budou kotviti ponorky, majici velkY akeni radius, ktery by mohly operovati i ye Sttedozemnim — V Sebastopolu se buduji take dilny, ktery budou staveti velke ponorky o 1500 tunach. Zaroveri v Sebastopolu byly postaveny velke no.dr2e pro pohonne latky, aby v ptipade valky nebylo nutno poditati s dovozem z Batunu. Vojenske sovetske kruhy maji toti2 obavy, 2e prase doprava pohonneho materialu z Batumu by byla ohrolena neptatelskYmi ponorkarni.
Thienni pfehled. — Jedenact novych nieitela a jedna po-
norka dany do slutby valeeneho lod'stva. Tato plavidla byla spuStena na vodu neda yno a nyni byla vybavena i k sluthe. • Londyn. — Nezamestnanosti v Anglii valem ubyva jednak vlivem zbrojarske konjunktury, jednak o2ivenim spottebniho a vYvozniho priamyslu. V polovine kvetna mela Anglie 1,234,000 nezarnestnanYch, t. j. a 450,000 mere nee v kvetnu m. r. • • V Belehrade byla zalo2ena za nem3cke sti akciova spoleenost "Rudokop", je2 si vytkla za rikol mhajiti tabu nafty v Jugoslavii ye vetsim Ve spravni rade nove spole.enosti jsou osobnosti, zastupujici nemeckY petrolejai.sky prrimysl. Aekoliv ma Jugoslavie bohata loZiska nafty, byla jeji te2ba dosud nepatrna. • — Podle vykazu sooleenosti Suerskeho kanalu klesla doprava kanalem v prvnim etvrtleti letaniho roku o 55 proc. Na tornto poklesu jsou zUdastneny vSechny zeme s vYjimkou Nemecka, ktere dopravilo SuerskYm kanalem za uvedenou dobu dokonce o 22,000 tun nakladu vice ne2 v poslednim etyrtleti minuleho roku. • • Jak se udava, Stalin navrhuje, aby Nemecko a Rusko uzavtely alianci a kooperovaly ye valce proti Polsku, tak aby toto mohlo byti rozdeleno po dtvrte. Sovetska, nabidka zahrnuje obnoveni hranic Nemecka, jak byly pied svetoy ou valkou, zatim co Rusko by zabralo east Ukrajiny a Bile Rusi, kter y nyni path Polsku.
•
•
ZemedelskY vYbor domu zastupcil schvalil ptedlohu, die nil federalni vlada mute ueiniti 35 mil. dol. soukromYch prijeek pro zakoupeni farem. Dtitm zastupcti ptijal ptedlohu zakona, v nit se odstrariuji nebo meni tak zvane Skodlive dane, poeitajic v to i daft z nerozdelenYch ziskti. Ptedloha bude nyni poslana do senatu, kde se ptipravuji kroky, aby byla rychle projednana. • Z Washingtonu se sdeluje, 2e president Roosevelt a jeho finandni radcove ji2 oznamili rozhodnuti sve, die ktereho hodlaji poskytovati vetai finanoni pomoc pro velke industrialni podniky. Hodlaji ptevziti nektere velke samosplatne piljeky. Jiz drive byla poskytovana teto ttide industrialnich podnikti vladni finandni pomoc, byla ale v malYch rozmerech; nyni bude znaene rozmno gena. Budou ptijimany razne prijeky velkych podniktit, kter y jsou samosplatne a spolehlive. President Roosevelt ptipomenul, 2e tato nova pomoc industriim nebude vy2adovati povoleni daYSich penez pro ten rieel. Rozhodnuti to je pova2ovano za novou dark snahu vladni, dociliti lep gich a normalnich pomerri. President dale ptipomenul pottebu nepatrne dane, ale o to zale2itosti nebude nutno jednati v nynejSim zasedani kongresu. • • Riga, LotyAsko. • Loty .g sko a Estonsko mohou byti brzy ptinuceny k nove valce, aby si udr2ely svou samostatnost. V BaltickYch statech vzrrista domnenka, 2e Britanie a Francie jsou ochotny uspokojiti ambice diktatora Josef a Stalina, aby Rusko mohlo sve hranice roz*Sititi k Baltskemu moti. Podminkou ovkm je, 2e Moskva podepik vojenskou dohodu s Britanii a Francii proti Nemecku. 0 Stalinovi se v Lotyasku pravi, 2e je dychtiv zahajiti valku k zabrazil Estonska a Loty§ska, aby zvYSil autoritu sovetske vlady, ktera nyni prodelava, novou va2nou krisi, je2 zahrnuje i hrozbu hladoveni pro 20,000,000 lidi. Podle informaci, ziskanych od jednoho drile2iteho moskevskeho diplomata, osud BaltickYch state zavisi nyni nejen na pHtomnem vleklem vyjednavani, kter y sovetska vlada obnovila s Nemeckem. Korespondent americkeho listu Chicago Tribune byl informovan, 'te hrabe Friedrich Werner von Schulenburg, nemeckY velvyslanec v Moskve, vezl novou nabidku od Stalina riSsitemu vudci Hitlerovi do Berlina.
Ve stredu, 28. cervna 1939. Haag. — Holandska, kralovna Vilemina si prohledla v doprovodu nekolika vysokYch vojenskYch hodnosta • a pobte2ni opevneni. Kraiovna navStivila pobreZni pevnosti v Kamperduinu, Bergenu, Egmond Wijku a v Ymuidenu. • Washington. — President Roosevelt jmenoval dues byvaleho senatora F. Royana Duffyha federatnim soudcem ye vychodnim wisconsinskem distriktu. putty, ktery byl pudporovatelem adininistraeni poutiky, aokuct byl v senatu, nastoupi na mist() souoce ueigera, ktery pudai resignaci. tonskyen volbaen Duny byl porazen reptibias.anein whey-rn. • BudkureSt'. — V ulici Canduri vypukl velkY pour ve sitiadiSti zasiiateiske nemz snotelo 150 yagontz baviny i jineho 50051. Wienni bukureSt'Sti hasiei byli povoiani na mist°, auy zabramli sirtni posaru do ukunneh sklaLust'. Tam byiy tuozeny velke zasoby natty. Ve tri hoainy rano poaa.i .lio se hasicum pozar • AnglickY easopis vychazejici ve statu Arkansas, mei Krasny redaKeni (1.'ianek, kw-Lek:1 nasiedovne: BcriinkY chvastoun ina Cechy sice pod patou, aie nejsuu podrubeni. Jsou sice dole, ale dovedou jeSte kopat a Sii.rabat. Utikaji pies hranice a tvoti legie v Polsku. Az duide k valve adollovy armady poznaji, ze hrstka Cechtit buae pro ne tvrdym oriskt.m. At' jejich rod roste stonasobne! • • ItalskY kral a cisat dal albanskemu kralovstvi Ustavu. V Ustavni listine se pravi, ze albanskY stat spravuje monarchisticka Ustavni viada. Triln je dedienY pro inu2ske potomky v dynastii Viktora Emanuela III., krale italskeho a albanskeho a cisate habeSskeho. tItednim jazykern je albanStina. Zarukna je svoboda vyznani. Zakonodarnou moc vykonava, kral ye spolupraci s nejvyeS'i faSistickou korporativni radou. Kralova moc je v tistave albanske zdtraznena o nem vie net v Ustave italske. • • Londyn. — Turecka vojenska delegate, ktera, pod vedenim generala Kajazima Orbaye ptijela do LondYna, byla mimo vojensko-politicks jednani se zastupci britske armady povetena tureckou vladou, aby nakoupila v Anglii za nekolik milionu liber valedneho materialu. Turecko ma ptedev'Sim zajem o nekolik baterii te2keho delosttelectva pro pobte2ni ochranu Dardanel Britska prijeka Turecku obsahuje zvlaetni bod, ktery povoluje river na nakup valedneho materialu. • • Londynska zprava sdeluje, 2e deska turisticka kancelat, zvand anglicky Czech Travel Burerau, oznamila, 2e vkchno cestovani turista v eskoslovensku bylo suspendovano a 2e jedine ty osoby, jet mohou ptedlo2itf pisemne doklady, 2e maji k 6eskoslovensku k vytizeni obchodni zalgitosti, obdrti visa na cestovni easy. Dale tato kancelat oznamila, 2e visa musi byti obstarana u nemeckeho velvyslanectvi, nikoli konsulatu, jak obyeejne a 2e ani po to nemute byti nikomu zarueeno, 2e bude mod svou cestu dokoneiti, jetto kaldY si musi obstarati jests dark povoleni od nerneckYch ritadri na hranicich eech.
•
•
Z Lisabonu, Portugaisko, se sdeluje: Atlantic Clipper, velke letadlo spoleenosti Pan American Airways, skoneilo prvni let ptes AtlantickY ocean s cestujicimi a ptistalo v nedeli na tece Tagus v Lisabonu. Vykonalo let 3,447 mil ze Sp. State za 23 hodin a 50 minut. Let 1,050 mil z Horta na Azorskych ostrovech, kde ptistalo letadlo v nedeli easne rano a zdr2elo se tam 1 hodinu, byl vykonan za 7 hodin a 31 minut. Nasledkem mezinarodnich omezeni Clipper zristal v Lissabonu pies noc a odleti do Marseilles v pondeli rano. Pro 30 osob v letadle, 18 novinatskYch zpravodajti, radiovYch operatorri a 12 elenri posadky, tato testa byla dakladnou ukazkou zaoceanske letecke techniky a konednYm diikazem, 2e se po desetiletem badani, vYzkumech a ptipravach k ztizeni pravidelne dopravy cestujicich a poftovnich zasilek, let likes AtlantickY ocean je praktickY.
Ve stredu, 28. eervna 1939.
Cryvky z eeskoslovenskfrch Ze zaatku Ceskeho exulanta,. xTEZAPOMENU nikdy, jak jsem se modlil, kdyt se se mnou zvedlo letadlo v templhofu. Nemci mne prohledli doslova a g na chlup, protote jim neSlo do hiavy, co bych delal v Holandsku s 10 RM. Po prohlidce se mne pan z Gestapa na pal huby ptal, jsem-li toho rajskeho privodu. f?,ekl jsem, to ma matka byla tidovka. Co pry delaji pratSli tide: Inu, povidam, ttesou se. "A to je divne" na to pan z Gestapa. "Prod se ttesou? VIdyt se jim nemaze nic stat. VSechno jde piece cestou zakona!" Nakonec na mne poznali, to skutedne u sebe nic nemam a ja, letel nad nadhernYm kobercem z kotoudii oblak ve vY§ce t •i tisic metro rovnou na zapad a dYchal na zamrzle okno, abych se ptesvedeil, ze na mne jit nedosahnou. To jsem byl jiz na holandske pods, na holandskem letadle a tak stark jako KomenskY, ktery pied ttemi sty lety s mYin piedkem stejnym smerem utikal.. Ne, to bych byl domYSlivY, ale tak mne to napadlo tehda odpoledne. Vedle mne zvracel jeden stark pan, jina, lady spala na klubovce za mnou a vzadu se dva Holand'ane bavili s nejmladSi pasaterkou, malou Amerieankou. Jelikot na palube byl jen zubatY steward, kterY chtel za sklenici "brandy" 4RM, zadal jsem psat poznamky, ver ge a takove hlouposti, ktere jsem pozdeji v troskach vylovil z kapsy a zahodil. V Amsterodamu Komite pro uprchliky mi slibilo podporu a hned mi dali 7.50 hol. zl. U to pani, sesttiny ptitelkyne, ktera je getrna jako neboika teta Anna, jsem spal a jedl. Ne1)1.41 bych nikomu bYt, ttebas jen hodinu, na mem mists. Ustaviene pozorovat, to jsi na obtit, to se to chce nekdo zbavit . . . Radeji nevzpominat. Za celou dobu meho chudeho cestovani mi nikdo nedal ani Spetky odvahy a ja ja nem& tkine v zasobe. Byl jsem zoufaly, ale doopravdy a hrit, se v gemi kombinacemi a nasledky, ktere takova, deprese ptina g. Psal jsem na vaechny strany. Odpoved' doSla, at kdy jsem byl v LondYne a to jeSte jen od jednoho z tech na ktere jsem se obracel. Vrchol vSeho: v Amsterodamskem komite mne tekli, abych se radeji vratil mohu-li, nebot' do Anglia, ze mne nepusti. V nejhorSim pry se o mne postaraji tim, to mne daji do pracovniho tabora pro illegalni uprchliky. LepSi neco, nic, ale ja nejsem kolektivista a nejsem zvedavY, jak to vypada v takovem taboie. A pak, ja mel v sobs stale jeSte trochu viry ve Stesti. Aby mne z Anglie nevratili do Nemecka snatil jsem se opat •it visum. Konsul bydlil pre,ve u to pani, co je.. 2e pry ale musi telegrafovat do Prahy. Otyki a pill zlatky stal ten telegram. Pak jsem si jednoho rana tekl, to nerozhodnost jest hofai net tabor, net kriminal, net Hitler, vykaglal jsem se na visum, ktere ostatne bylo at pozdeji kladne vykizeno. (Praha, div se svete, mrie dokonce doporueila jako velmi dobreho novinate a, div se jeSte vic, i organisace se za mne ptim i ouvaly), pumpnul jsem komite o 10 hol. zlatYch, ptatele ptatel dali dalSich 50 hol. zl. na leteckY listek a ja, dne 30. btezna veeer stihl jests jednu ma'Sinku do Anglie. 0 mem letu do Anglie, o ptistani a ykslechu v Croydonu bych mohl napsat peknou novelu. Co mi na konec pomohlo? Ani legitimate, ani vyhublY zjev moje kniha, moji "Lekati tela a du'Ae". Panovi z Home Office se libila a pustil mne proto do zaslibene zern6 anglicke. Nejaci znami z Prahy, kteti CekMi na, letisti sveho syna, kterY ovSem ne-
VitSTNIX pfiletel, mne viele domlouvali, abych se vratil do Holandska, ze v Anglii zemtu hlady. A tak jsem se ociti na londYnske dlathe v patek v 10 hodin veeer a nikdo se o mne nestaral. PosvatnY week-end, at do neptatelstvi sobeCti ptatele, hotelier v domneni, ze jsem milionat incognito ,nadeje na hlad . . . V hotelu jsem nernohl zristat a tak jsem si za poslednich 15 Silinkri najal malt' pokoj pod sttechou a gel hledat atesti. V hotelu jsem nechal gaty a zachranil psaci strojek. jsem na novinate. Jejich organisace je bajedno„ ale ja, se s nikYm nemohl domluvit. Kdyt jsem koneene tYden po pfljezdu ptiSel do styku s ptedsedkyni Novinalskeho fondu pro uprchle turnalisty, poznali na mne v klubu, to mam hlad. Byl z toho poprask. Jedink skuteene eeskY novinat v LondYne nema, co jist. Pak ut to bylo lepSi. Pak ua jsem nemel hlad a tesne pied svatky jsem dostal prvnich par Silinku do ruky a jeden krajan mi prijeil na psaci stroj 30 sh, abych mel pokoj od hoteliera, ku kteremu jsem musil chodit pro poStu, a kterY na mne koukal jako tygr. Ted' musim naSemu patronovi jit pomoci na zahradu. Na g patron je plantainik. Kosime travu na vzrostle zahrade. Trava je vysoka a maSiny take. Kde jsou ty easy, kdy jsem psal verse: Potata trava v poledne se ve stinu kupi. Louka, kam oko dohledne, pusta, srp tupY. Tak jsem tady prigel na to, co je to humor; "humor je, kdyt se elovek na vzdory v§emu smeje." Kdyt byla nouze nej yyMi a ja nevedel kudy kam, ptiela pomoc z komite. Ktlyt jsem bydlil totit u syYch bohatYch, ale hodne 'SetrnYch ptatel, pozoroval jsem stale jasneji, to je jim malo, co jim platim a jednou tak v rozhovoru mi to jeden z nich naznadil.. Nadaval jsem tak trochu, ze musim jit posledni spat a prvni vstavat, to se do jidelny talmou jako Avabi na pivo (vSichni si totit chodili vylevat sve nitro ke mne, ge mohli jet kolem sveta, sirili sebe skuteene psychickou infekci, to se pry ptiliS draho vati a tak dale). Miij psaci strojek, na kterY mne pejCili, stal se skorem obecnYm majetkem. Byl jsem koneene sam tak chytrY, abych pochopil, 'te by misto mne radeji videli nekoho jineho, asi tak zamotneho jako jsou sami. A v to dobe mne pray e tikala spravkyne podprirneho fondu, ge mi obstara, pohostinstvi u nejake rodiny na yenkove. Netrvalo to pak ani tYden — a nyni jsem tady. Farnborough se to lo ge, Farnboro se to Cte. Farnborough to vlastne neni, ponevadt teleznieni stanice se jmenuje zcela jinak a nejblitSi osada take jinak. Drim meho hostitele je zcela o samote. Dcera domu (29 let) je uzavteno., ale ptatelska, Miss. Umi dosti dobte nemecky. Jeji otec a nas- bos je ueitelem v pensi a ptedak Labour Party. Matka je, jak dam podle kuchyne, asi take bkvala, uditelka. Je nas tu 11 lidi. 6 tiSskYch Nemcri - komunistri, z toho jeden mantelskY par Sasii, kteti mluvi saskYm dialektem (to se ale musi sly'Set), pet tide z oech a nakonec ja jedinY -tech. bekame tu, co s nami bude. Penize nedostavame. Komite plati nejakou maliekost nagemu Bosovi a ten nam dava na cigarety. 2ijeme tedy hodne skromne, naramne skromne a nevime ani jak dlcuho budeme takhle it Potteboval bych mnoho primitivnich veci dat si do potadku, ale neni na to. Nervy jeSte tak docela v potadku nemam, ale WI mne tu venkovskY vzduch, naprosta abstinence a zdravY spanek. Emigrace je take dobrY kuchat. Zvlat kdya je veeete: Sausage (sosidt), nebo-li nee° mezi parkem, jaternici a klobasou, k tomu tuend omdeka, chleba s maslem, Caj s mlekem, syrova okurka se syrovYm mladYm koprem, sardele, tetkvieka a cakes. Na stole bYva vtcly marmelada neb dtem, ale to uZ Clo y& nesnese. Caj tu delaji jako kavu a kavu jako Caj. Ale jsme radi, te to mame. VCera jsme byli pozvani na yeeirek, kterY uspoto,dala Labour Party. NaS bos nas tam pHvedl, jako gkolni exkursi. Ale prohliteni jsme byli my. Ude se k nam chovaji neSmirne pta-
Strang S. telsky. Anglicans jsou vAbee velmi slukn lids, Me plany do budoucna: Nekam do kolonii. K tomu se musi dat elovek pteSkolit. Nevim jeAte, zda-li mne vezmou, aekoliv betou do 35 let. Oim main bYt? Truhlatem, kovatem, kolatem, zameenikem, monterem? Smim svobodne provozovati novinatstvi. Ale vezmi z dlane chlup, — ja je'Ste neumim tolik anglicky, abych se dohovoiil. Co myslite, yypeda to na valku nebo ne, abych mohl ptilotit ruku k dilu? Betonova, silnice do podzemi. V Luetzowove ulici v Praze II., tedy ptimo ve sttedu Prahy, byly v techto dnech otevteny prvni skuteene velkomestske Balkovy garate, jake Praha dosud nemera. Jsou velkomestske, jak po strance stavebni — maji tri poschodi pod zemi — tak i technicke — s yYm vybavenim pro obsluhu aut. Ptednosti jejich tiff podzemnich mohutnYch prostor, ureenYch za domov automobilt, je snadna ptistupnost. Jednotliva patra velkogarate nejsou totit spojena zdvitenYmi, nYbrt pohodlnYmi betonovYmi serpentinami, tak girokYmi, ae i to nejvetS1 auta mohou po nich obema smery soueasne projitdet. Znamena, to velkou fisporu easu a odstraneni jakehokoli eekani, protole vYjezd i z posledniho, ttetiho poschodi gara ge, je vtdy volnY. Technicke vybaveni garati, ureene pro obsluhu aut, je sousttedeno ye etvrtern a nadzemnim patte mohutneho domova automobihi. Je naprosto dokonale a nema u nas konkurenci. Vedle hydraulickYch zvedakii, na kterYch jsou auta umYvana, vedle elektrickYch ptistrojil na pineni rychlostnich sktini a diferencialii motorovYch vozidel, na mazo.ni 6epri atd., mohou se Balkovy gara ge pochlubit strojem na rekreaci kovovYch koni, skrytYch v motorech aut. Je to americkY patent a vYrobek, kterY odstrariuje sebemen.§1 neeistotu z uzavienYch prostor motoru olejem. Jednou stranou vhani stroj do motoru eistY, zlatove zbarvenY alej, a druhou jej vyssava. Cinnost pkistroje je moan sledovat okenky, jejicht sklem majitel auta vidi, co vSechno se mu v uzavtenYch prostorach motoru usadilo a jaka neeistota veetne kovovYch sttepinek vadila jeho stroji v bezvadnem chodu. V BalkorYch garatich ptekvapi automobilistu take to, co v jinYch garatich nebYva: eistY vzduch ve vgech jejich prostorach. Staraji se o to obrovske ventilatory, ktere udrti v garatich v lets i v time stejnou temperaturu. Vrouci modlitby za gtesti 'Ceske zeme a kiiSena, krasa Obliba velkYch pouti se vraci se Val jejich slavou a malebnosti. V nedeli se konala na posvatnem mora yskern HostYne "prosebna pout' Svazu katolickYch ten a divek morayskYch". Zireastnilo se ji na 30.000 csob a z nich valna east v krasnych mora yskYch krojich. Tak manifestace nebyla na sv. Hostyne od r. 1912, kdy se tam konala korunovace Panny Marie. 1VInotstvi navStevnikii a velkYch procesi ptichazi na Svatou Horu u Ptibrami. V nedeli tam bylo pies dvacet tisic lidi. V nedeli se konala take pout' na parnatnem KtemeSniku Pelhihnova, kde je "zazraena." studanka s radioaktivni vodou. Jit v sobotu odpoledne ptiSla prosebna procesi z Jihla yska, Daeiska, Jindtichohradecka a z Nemeckobrodska. Od dasneho nedelniho rana se valil na KtemeSnik nepietrtity proud poutnikt. U pamatneho kosteliku byla hlava na hlave a vSichni zbotne naslouchali sloviim kazatelri. A jeden za druhym vystupovali poutnici na velkY kamen s ktitem, odkud je videt daleko do kraje a vetSina dojate pti torn pohledu Leptala modlitbu za Stesti krasne Ceske zeme. Na Domatlicku se konala pout' na Balovskem naviti u Domatlic a v Chrastavicich. Velka pout' tu bude za etrnact dni u sv. Antonieka v Lutenidkach. Lipa pies 500 let stars. Velmi vzacna a pamatna lipa stoji v Uhrove na Habersku. Je to vice jak 500 let stars lipa, ktera byla svedkem pri podepsani smiru mezi eeskym kralem Jirim z Podebrad a Matyagem Korvinem.
• Strana 4. YLO by neuptimne, kdybych si dries zapiB ral, ze i proti pisni tak znarodnele a oblibend, jako je znama, "Hej Slovane", jsem mel nekdy ureite vnittni namitky. NetYkaly se oveern obsahu, nYbrt' eiste hudebni stranky Jsou ✓ to skladbe jiste menei pasale, jeZ by mohly zniti lepe, eeskemu uchu lahodneji a libozvueMeji. To se Via zejmena one hudebni a obsahove velmi vYznamne vety: "Jazyka dar nam Ruh, Perun hromovladnY, nesmi nam ho tedy vyrvat . ." atd. Piseri je slcdena a zpive, se tak, ze u toho jazyka je dlouhY, neobydejne padnY pkizvuk na to posledni slabice, "ka", a to "ka" se zase hudebne spojuje velmi s tim "dar''; toho, kdy se to zpiva, vznika jakYsi "kadar" — a mile se nikdy hudebne nelibil tento '`kadar". Zni to nasilne a uchu nelibe, hlavne veak, nedesky. Zpivali se piseri sborem, zni ten kadar obzvldete neslovansky. Pamatuji se, le uz jako malieke dite jsem se ptal maminky, co je to kadar, kdy piseri byla zpivana sborem na jakesi zahradni slavnosti. Ani po letech se mi kadar nelibil hudebne, ale tim vice si uvedomuji dries, v dneenich pohnutYch dobach, jake neocenitelne shifty prokazovalo to nehtidebni dvojslovo "jazykadar" naeemu narodu. Neznelo Jibe, ale obsahem znamenalo nesmirne mnoho a livilo nas duchovne pa desitileti a desitileti. Narodnejeim nelahodilo, ale mluvila z neho skuteenost, ze jako kalclY jinY narod mame dar jazyka a ten dar 2e je svetenY Bohem, tedy nepomijitelnY, veenY. A jak jsme si to tak zivali, zpivame a v2dycky buderne zpivat, stalo by snad i za veeobecnou malou studii, jak zvlb.etni a jedineenY nastroj je jazyk a jak ptimo zazraend je jeho trvanlivost. Veru, jen instrument stvotenY a svetenY Bohem, male vydriet tolik. I nejsilnejei trumpeta se easem rozbije nebo opotkebuje, jazyky naroc1u feak tr-kTENt pochyby: narod, kterY ma od prat r davna tolik pane srdednYch lidovYch pisnidek vojenskYch, jako my, mel vojaky rad a slival se s nimi do dude. Klatovy mely sve dragouny. Mely je rady, at' to byli, jak se tu ✓ ptevraceni case posadkami sttidali, vojaci dra,gounskeho pluku Kolowratova, Fiquelmentskeho, De Ligne, Savoyskeho di Windischgraetzova nebo Svehlova. Stale to byli jejich dragouni. At' meli kabat bilY nebo pozdeji modrY, ttirohY klobouk za Marie Terezie, ei helmu se smelYm nosatYm htebenem, at' meli cop — ten byl u pluku klatovskYch dragoun y odstranen roku 1805 — ei nesmeli nosit pod nosem knir. mel 14. pluk klatovskYch dragoun y za Rakouska na pamatku tol'io, le atakou roku 1757 rozhodli bitvu u Kolina pro generala Dauna; muastvo pluku pry byli nedavni jeete bezvousi novaekove, holobradkove). A take at' za republiky se tikalo vojaktm na koni jezdectvo, Ci jinak, pro Klatovy to byli pa:tad dragouni. A kdy se jejich krajan stal ministrem Narodni obrany, nedaly a nedaly mu pokoj, dokud dragounfun nevratil take iftedne jejich stare jmeno. Jinde zase men stejne radi "rajnerdeky" nebo myslivce s vlajicim kohoutim petim za kloboukem Ci kanonYry. Na tech si Ceeti Tide dali zvlaet' zalelet; snad uz od husitskYch valek. Tehdejeim deltm kikali u nas podle druhu puely a houfnice (jests dneska je z toho nemeckY nazev Haubitz) \Teak take staromestskY husitskY delosttelec dovedl svou vec tak dokonale, le s ve2e novomestskeho kostela Marie SneEne srazil zvony tim, jim usttilel uei (zasesna oka).Klatoveti husite meli tak znamenitou pueku, ze si ji elechtic Pkibik z Klenoveho od nich vyptjeoval k oblehani hradil a na konec jim ji nechtel vratit a soudil se s nimi o ni. Mule se o nas kici leccos a mnohe. Nikdo a nikde -creak nemohl o nas tici, ze mei lido byli epatnYmi vojaky, at' byli, kde byli. eeeti a nernedti vojaci Rakouska; nesli celou tihu mohamedanskeho naporu uz na zapadni Evropu ye clnech jeji fizkosti, kdy vztyeen pOlmesic a
VIEBT/ChE
alibi list Karel HorkY. vaji veky a dobte se jim dati uz od znameho ptipadu vele babylonske. FnohY, nejpeeliveji stavenY klavir je dnes na modem, ale lidskY jazyk, takovY kousek mekkeho masa, je trvanlivejei neg skala. Ba i ta zula easem zvetra a puka, jen "kadar" zachovava, svfij livot od veku do yen. Zrovna onehdy jsem zase myslil na tu skvelou jakost, jak jsem sel z "Libuee". A jak by take jazyk nektereho naroda mel zahynout, kdy se o jeho uplatneni starame veichni bez rozdilu hned, jakmile pkijdeme na svet Ano, hled'te, jen ten neslYchane energickY, nadejnY, ptenadejnY ke y nemluvriat. A jak brzy ta energie podina! Nekdy jeete ani nejsme docela na svete, jeete jsme ani dokonale neopustili Nino matetske —a u2 ramusime, ul ten smeenY maliekY jazYeek se hlasi neodbytne k livotu, reklamuje sva prava. Tomu se tike. prvni zapas o narodni svebytnost. A jen jsme zabaleni do plenek a ua ten zapas zas pokraeuje a denne se odehrava s energii a hlukem, z nehoZ nekteti mladi rodidove se mohou nekdy zhlaznit, ale neda, se nic delat, hlas krve se musi vyktieet, vykvat, musi to bYt. 0 sile a vytrvalosti techto prvnich hluenYch zapasti o narodni svebytnost mluvi dostateene i fakt, se odehravaji i v noci. Jeji plaet' by mohl nejlepe vypravet, co takovY "kadar" dovede provadet zrovna ve chvilich, kdy rodidovi a rodiece takoveho budouciho obeana se chce nejvic spat. itika se, le kluci kkiei vice nel 'labky, cht by bylo pochopitelne, protole mulske pohlavi ma vetei fysickou silu, ale mohu tici a jiste ptemnohY otec mi rad dosvedei, ze i Baby
T k bylo Ody: Cesi byli dobfi vojaci. koriskY ohon tureckeho panstvi nad slovenskYmi NovYmi Zamky a Koeicemi. Tito vojaci spolu odbili Turky od Vidne. Byli to dobti vojaci prince Eugena Savoyskeho, stejne jako mareala Radeckeho z Radee, i dob1I vojaci rakouskYch front svetove valky. Tuhle vec si musime take jednou rici. Nekolik prilkaznYch veci o tom napsal deskY general za Rakouska Wagner. I v rakouske armade byli dobrYmi vojaky. Jejich politicks vec byla tteba jinx a i velmi jina. KostlivY byrokratismus monarchie nemel ani smysl pro narodni citeni a 2ivotnost narodni due a pro Ceske zejmena ne. Nevidel, le nepochopenim obraci Ceske vojaky Belem vzad od monarchie. Ale kdy doelo k veci a bylo tteba bYt voja.kern — lakes to feechno a vzdor tomu veemu i tady 6eskY elovek byl dobrYm vojakem a bil se, jak na tadneho vojaka se slueelo a patkilo. A dovedli to. 8vejk je humoreska, lertovani a skotaCeni ze chvil, kdy byl hotov kdy na cviefeti Ci na dvote kasaren se hralo "maso". Veude a vldycky se bili deal vojaci dobke a cele, kdy jim nastala hodina slulby. Nemeeti kamaradi ze zakopil jim to dosveddi. Jedli jsme s nemeckYmi kamarady v zakopech spolu z jednoho bochniku oloveneho chleba. PHmrzali v rich k jedne zledovatele zemi, se u jednech kaminek a koutili spolu veichni dohromady jednu cigaretu. Na to se nezapomina. Muzeme i po tom veem, co se stalo za dvacet let a co se stalo od skeho podzimu, potad jeete podivat se sobs rovnou do oei a Celo proti Celu jako vojak a v_oiak? Myslim, ze nifleme. OeskY elovek vaenive stkeli Ceskost svoji a Ceskost svYch pokrevencu. To je pro kadeho nacionalitu pochopitelna, ctnost a ptednost. Svoji Ceskost si eeeti lido ostkelili i v narodne telkopadnem systemu rakouske armady. Bra-
Ve stkedu, 28. dervna 1939. mivaji nekdy hlasivky, jejich vYkonnost 'se zapsala v uei rodidu nesmazatelnYm pismem. To ja, znal tkeba jednu ttimesieni holeieku, ktera svilj "kadar" uplatriovala za krasnYch lunojasnYch noci takovYm zpilsobem, ze div nepadala omitka s udivenYch sten, pohlilejicich scucitne na dva, fmlne jiz zvrtohlavele novomanlely, kteti ve sve funkci marnYch konejeitelft a pevai ukolebavek se stkidali. To ja, znam ace, jehol zoufalstvi, zpilsobene marnYm konefeenim a penim, pozvolna se jil stupriovalo ✓ jakousi zukivou bezradnost, a to tak pova2liyou, ze vlastni svou ratolest streil nakonec do koee na papir, teee se nadeji, z,e ditko v kolme poloze ptestane vkiskat, a kdyt i tato nadeje na cele date zklamala, streil je do trouby od kathen, oveem vyslovne podotYkam, ze trouba byla jiz zcela vychladla, abych snad neet'astnika neptivadel do podezteni z vraZdy. Chtel jenom zkusit, zda v jinem, kovovem prosttedi milovane robatko jaksi vychladne a zmirni svuj "adar." Ale i tato taktika zklamala, ba v troube to bylo jeete horei, protole je tam vetei akustika. Otec musil zas chovat a zpivat dal, musil kapitulovat. A to je prase to slovo: v2dy se kapituluje. Co bylo na svete rodiet, at' jakkoli se zaptisahali, ze nechaji dite kvat, vtcly se na konec poddavali, v2cly kapitulovali. Takova je sila toho mocneho nastroje, jemua se '1110. jazyk. Uz od kolebky se ukazuje jeho nezmarnost. A ✓ to nevidane zvukove vYkonnosti nemluvriat jes i zaruka, ze eeskY jazyk nikdy nemuze zhyrout. Tak pevna zaruka, ze kaZde chvile jsem hotov i pisemne *je stvrdit. Jako na hodinky nebo piano se dave, pisemne rudeni, tak uz jen na zaklade otcovskYch zkueenosti jsem ochoten vydat kaldemu na po2adani zarueni list za trvanlivost "kadaru", jejl nam svetil Perun hromovladnY. Vida vYkonnosti a jakosti: prvni. Doba trvani: na veky \redly. gounskY stralmistr starych dob DobrovskY vychoval dobreho dekeho syna Josefa, rodnYM domovem Jana Nerudy byla oujezdska kasexna. Slechtieti clustojnici klatovskYch dragoumnohe divy, nad nimi poklidni nu a eetkivi oladane vyvalovali odi. Ale v ficte nahli2eli vYkladem do cukrarny u Schottil a obdivovali se jizvam na tvati eeskeho dragounskeho clustojnika, elechtice, jak byl seeavlovan ✓ souboji pro test sveho eeestvi. Snad souboj vznikl ze sporu, zda Karel IV. se stal cisatem nemeckYm jako ul panujici dedidnY kral deskY nebo naopak, ei pro nejaka to nevyslovitelne "stre prst skrz krk". Tolik ale mesto vedelo, ze tento rakouskY eeskY clustojnik v souboji se bil za Cest Ceskosti svoji a eeskosti veech nas ostatnich. BYt dobrYm techem znamenalo bYt dobrYm vojakem, dobrY vojak zutaval vldy dobrYm Cechem. Tak to bylo 'dude, at' Cech slou2i1 v kterekoliv dobe a armade. Je to u2 v nem, chtel, dovedi a musil z vnittni sve povahove nezbytnosti konat Odycky a veude svou povinnost a sluibu dobte a cele. Rudolf Kepka. Senosee na teskomorayske Vysoeine. Prvni Cervnova nedele na 6eskomorayske vysoeine, byla, zvldete v nirsich polohach celeho nemeckobrodskeho kraje od Pelhkimova na Humpolecko, na Lededsku, Habersku, Chotebotsku a 2d'arsku, ye znameni senoseCe. Posledni slunne dny, ktere byly velmi vitane pro dozrani luk, zlakaly veechny hospodate do prate. Nedbalo se svateeniho dne, •od easnYch rannich hodin na veech stranach se blyetely kosy sekacu a travnich strojti. Trava je pek,na, vzrostla a husta. Potrva-li dosavadni tepid poeasi v tYdnu, nebude na lukach kolem veky Sazavy a ostatnich 'leek a potok0 ani jedine, kupka sena, Poseeend trava rychle vadne a schne, take jil tteti den po poseeeni se svaai do stodol. Seno je pekne zelene, na cos zvlaete hospodaki kladou vahu. Senoseei se zahajuji v firodnYch krajich, zejmena na jinni Morave, ptipravy na move prate.
vEs.rNitt
Ve sti• edu, 28. eervna 1939.
Oddil do isovate] Dopisy, jet by .obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel otedklacia ye smyslu stanov Tiskovernu Vliboru k v!astnimu rozhodnuti. Moulton, Texas. (Dokoneeni z min. eisla.) Ted' zase nee° jineho o vojne. roku 1918, kdy: valka v Evrope ukoneila ,ta meta bYt skoneena navldy, ale ona skoneila irskYm zptiscbEm. 'roan kdy2 ma sveho protivnika` na zemi, pak on ho uz neudeti ,ale a2 vstane, pak se ho pta, jestli ma dost. Kdyl on rekne,ze ano,, a le jest spokojen, pak si podaji ruce a jsou zase tak dobti kamaradi jako drive. Irdan ale drSi slovo, oni gentlemani, nejsou podvodni jako kaiser a Hitler. Kaiser se vzdal, ale co ted' dela, on a jeho banda podvodna a ogemetna? Co je jejich slovo, jejich podpis a jejich Best? Oni l,adne nemaji, cni jsou 1000 let pozadu v civilizaci za starYch east. Ten nejvetSi raubik a nemoralni elovek byl panovnik, pros? Ponevan se ho lido ball, on vady byl chranen svou tieldou podvodnikil a raubikteki tYrall a okradali ostatni narod vefejne. LiO, to videli, ale ball se ozvati, neb by je vetejne byli odpravili a nektere tajne zamordovali. Co dnes eini Hitler, je to hrriza Gist a civilisovanY naroel na to hledi a neozve se. Ale dekejme, az na nej pieijde Irean! On se ho opta, jestli nemo, dost a on ho srazi k zemi a pak to tam bude driet bez milosti za jeho Spinavou zradu. Nemecko podepsalo dlouho splatnou notu, ale namisto aby se platil Ireanovi interest, Nemecko se zbrojilo a oSemetne na Irdana hledelo. Irean, co poctivY a spra yedlivY elm& nevidel toho podvodu, a% bylo pozde. Ted' na misto zaplaceni sveho dluhu, pan Hitler na uhoheho Irdana vyplazuje svilj jedovatY jazyk a na eels' svet, a oni to chudaci, vae ptijmou bez reptani. Ale aS se Iroan jednou rozzlobi, pak bude konec. Bud' ty, neb ja. Jeden bude lezet. Pamatujme, ae ph Ireanovi je celY svet, neb kaklY vi, Se Irean je, shovivavY, ale nebojaenY. On se neboji ani sameho Lucifera, kterY ucil Hitlera vSecke to netesti a podvodu. Nekteti lide jsou proti nemeckemu narodu, co? jest nespravne. ZadnY elovek za to nemt.2.e., jake narodnosti jest jeho otec neb matka. My zde v Americe jsme vSichni obeane SpojenYch Statt. Zde panuje pouze anglicka fed ,ale kalde. ne.rodnost mule svoji keel mluvit a svou viru draet, dokud neubliSuje druhym viram a narodnostem. Ale vSecky fitedni zpravy maji bYti vytizovany v anglicke teed, cot je za,kon Spoj. Statt, a ka l. clY si ho ma vaait a ctit , neb zvelebovat. Kdyft by ten zakon meli v Evrope, nemeli by ten trubel. Evropa by meta bYti pod timto zakonem, aby cela Evropa byla spojena tak jako Spojene Staty a pak kakly stat by podlehal spolkoye vlade. Pak by monarchie zahynula a nastala by republika neb demokracie. KaSclY stat by mel sveho guvernera a celkem presidenta. A pak kdyS by nekterY stat chtel neco nespravneho, pak by dostal cele Spoj. Staty na sebe, col, jest spravne. To asi kaldY uzna, kdyS se v El/rope tak perou o to kdo ma vetssi pra y°, tedy jim tam dat cizi tee co goverment, aby se vyhovelo vSem narodtm, pak by nemeli co kopat. KalclY stet by si zvolil sveho gUvernera a pki torn i presidenta Spoj. State. Nag domov je ted' ochromen. Dne 24 prosince 1931 ja, jsem pkiSel do automobiloveho neStesti, a nejsem jeSte dnes schopen prate a ststanu Zebrakem aS do hrobu. Dne 22. iinora 19'9 moje manaelka byla ranena mrtvici a dnes jeate jest mezi livotem a smrti; zrovna doktor odeSel v 10 hod. dopol. Tak toho musim pro dnes nechat. A'S se mi zase hlava ochladi, budu psati vice neb lepAi zpravy, do to doby na F. L. Filipp. zdar!
Rad Vy§ehrad Cis. 48. Taylor, Texas. Ct. redakce Vestniku, bratti a sestry! . Zase yam chci podati nejake zpravy z naaeho °kali. Add VySehrad Cis. 48 SPJST., konal svoji pravidelnou schtizi dne 4. eervna, ye ktere bylo ma.lo elent ptitomno, neb pro nenadalY deSt", ktery se dostavil, Cleni se nemhli do schlize, dostavit. V,Se se v potadku vykonalo a pak byla "naSe schlize ukondena, a ptiSti tadova schtize bude prvni nedeli v mesici eervenei, to jest 2. Proto vam, bratti a sesay davam vedeti, by jste se v hojnern poetu dostaviii do teto schilze. Dne 13. Cervna pkijeii sem ku s yYm znamYm bratti a sestry z Coipus Christi, pp. John 13adak a Louis Sacks' se svymi manlelkami, kteti se vraceli ze sekolskeho sletu v Dallas. BraLr Louis Sacks' pravii, Se to byl nejpeknejSi slet v Texas, a tak jsme si porozpraveli o NSelieem. Kropy jsou snad u nich prochodici. A tak jsme se bavili do pozdni hodiny. Na druIV den zase bylo ioueeni, neb pospichali ku syYm domoviim. Podasi zde mame suche, pokad se mraei, ale prSet nechee, jenom nejaka , maid rosieka spadne, ale doufejme, le narn zavlai. Tak, Watt!. a sestry tedu VySehrad els. 48, dostavte se vSichni do pilsti schilze, ktera bude due 2. Cervence o I hodine po poledni. S bralrsk'rn pozdravem, ciaaiupa, tadovY do dopisovatel. Agua Dulce, Texas. Mill dtenati Vestniku! Jsem diuSna podekovani sestte tajernnici du RillovY Dviir Cis. 89, Rosebud, 'lex. Musim Vain pani Agnes Skupinova podekovat za vSe, ae jste mne pohosiiia a pomohla z lftte do blata, — vSak rozumite, Spas. Rika, se, Se jsme sestry jen na papii'e, ale neni tomu tak. Vskutku Vam mashokra.te dekuji pani Skupinova, a ptijedte se na nas podivat, as budete mit eas. Dokud aijeme, ta dtina nam neuteee. Meli jsrne v Agua Dulce cyklon, jen v meste; na farme nas use jen dlaSku z vozu vynesi na dvar a dva chainy strorny vy yratil a kopy rozmetl, druhe nam nechal.. Nyni ua je pane, trava roste aS srdce v tele poskakuje, vSe se bavina, nebavina, vSe stejne. selena Musim ptestat psat, neb mi to p. redaktor hodi do koSe. Odbiram Hospodake, ale s tim si lepSi rozumime, on vSe od mne pkijme, kdyS mu Spatne polevky navatim, mysli si, Se to papir unese. KaZ.dY miuvi o Hitlerovi, on o torn nevi, neb on spi, co my ye dne piSeme, a v noci zas my spime, tak se s nim nikdy nesejdeme. Zdravim vSechny etenate tohoto listu. Filomena PodeSt. Dallas, Texas. Mill etenati Vestniku! 2upa JiSni, jednota domaci Sokol Zitka, za spoluteasti jinYch jednot v 'lupe ptidelenych, ptipojili novy list do sokolske historie a zhostily se sveho evidebniho podniku vyborne. Libily se vgeobeene, i amerieti hoste a instruktoti telocviku ye gkolach se vyjadtily o sokolskern cvideni velmi pochvalne, obdivujic tuto dobrovolnou kazeri a p •esnost, s jakou bylo evideni provedeno. Prostna, tato krasne sestavena cvieeni s nemene peknYm doprovodem hudebnim, vgem se velmi libila, a co2 ta Sestnactka mute, ktera byla provedena bezvadne — to byly slate hkeby nedelniho sokolskeho vystoupeni. Americka, hymna, hrana pied zahajenim programu zahrala na struny naSeho vdeku k teto naSi adoptovane vlasti, kde vladne volnost a svoboda. PR zahrani naSi Ceske hymny "Kde domov nraj?" bylo nam bolno, srdce tesne sevtene, v oku slza. Kde v matnYch dalkach hleda g ten domov svilj? Sevi.en v poutech otrockeho Vzpominag, tam daleko, tam za mo •em vzdalena jsi oteino ma, kde lid rodnY zmira hotem, je tak face ukovan. Nag veliky zesnuly president Masaryk, jako dtivejei udednik kovatsky pouta Habsburkft, ktera deskY narod po 300 let svirala, zptelamal a osvobodil z poddanstvi nasilneho. Tak syn rolnika Benege jest oradem, ktery ostrYm plu-
8trana B.
hem tvrdou pfidu v cizine prorazi a doufejme, to za pomoci nas v'Sech se mu to podati, ze v mnoMtvi brazd a ryh hlubokYch pohtbi ty katany, kteti narod nas bez pRCiny mudi a pleni ti barbati 20. stoleti. O keel dr. Holluba nemohu nic psati, ponevad2 tak jako ja a velka vetSina z nas z jeho nerozumelo ani jednoho slova; sly geli jsme zvuk hiasu, ale co povidal nevime. Neni rozhodne mYm iimyslem kritisovat tee dr. Holuba. Vim o nem, to je vYbornym teenikem, a k tomu jeho tivOtni povolani lekate vytaduje jeho ptitomnosti doma. Ptina,Si tedy pozvanim a dostavenim se na rtzne podniky narodni obeli nevgedni ochoty, ale kdyby zlatYmi zesty mluvil, kdyZ nerozumite slovam je kaZda chvilka netrpelive trapna. Pri sokolskem cvideni by nemel tadnY teenik mluvit dole nee 10-15 minut, cim kratAi a struenejSi tee, tim lope. Vtijme se na chvili v tady cvieicich. Cele dopoledne zkouSi pki hudbe, to znaene vyeerpa jejich energii. Odpoledne pri vetejnYm vystoupenim ovlada je dopoledni finava a jakYsi vnittni neklid, aby to jejich cvieeni na ktere se dlouhou dobu po vederech cvidili, pied SirSi vetejnosti dobte dopadlo. A k toinu musi stat po celou dobu fedi (neni si nikde sednout), a tu nervosne a bez zajmu poslouchaji tednika, ovlacle, je jednotna mySlenka: O keg by byl u2 konec, abychom mohli nastoupit a odbYt si naSe cvieeni. S jinYm zajmem se posloucha teenik pki taboru lidu, kde to ma svitj jisty vyznam. Neni inYin iimyslem rozebirat kalde jednotlive dislo programu, to jest itkolem nagich novinatu, cot take jig nili. Mohu jen s povSechneho stanoviska rici, to vSe bylo pane a litujeme, se nav gleva nebyla takova, aby odpovidala takovemu velltemu podniku Vim ze to rozprgene poeasi mnohe odradilo, kdo minili jet]. osobnimi karami. I my v kuchyni byly ptipraveny se zabou jidel na vetgi navgtevu. Touto cestou dekuji v gem za dary do kuchy•ne, elentm i neelentm, temto ponevadS nas &exit je to povinost a neelent dobra yule, a vgem Sendai jen nam v kuchyni tak vydatne pomohly. Velmi nas teSi pochvala nav gtevnikt, to vge jim u nas chutnalo. Barbecue a Pile masite pokrmy, vyrobene br. 8ilem, byly vyborne, take koblihy z mouky p. 8ev'eaka, ktere nam sam vynalezce p. geveak i udelat, tally se done. Mnozi se tazali, kde je mono mouku p. 8. eveaka koupit a pod jakym jmenem. Pteptam se na to p. Beveaka a pak yam to sdelim. Vim, te jezdi tuto prodavat po celem Texasu.
Tail° me seznameni se s p. Kalusem ze San Antonio, maidely Ka§parovYmi z Rowena a mnoha jinYmi. Pan P. Rab gtejnek z Oklahomy, neunavnY pismak, gteenST zpravodaj dasopis0 GeringerovYch, dekuji vtele za slova uznani i v gem ostatnim, kteti mne ujiWovali, to se jim moje dopisy libi. Tegi mne a vaim si toho. Prozradim yam na pana Aneince z Houstonu a p. RabStejnka, to po ty 2 dny Casto nas v kuchyni navgtevovali, cot je dukazem, to jim znamenite nage vYrobky chutnaly. CelkovY fisudek jest: slet se vydatil po strance moralni vice net finandni a na tu dkinu nas vgech musime zapomenout. Srdedne vas vgechny zdravi, Baena Valeikova. Rad
eegti Bratti, Cis. 44., Industry, Texas.
Cteni bratti a sestry! Uvedomuji vas, to na ge pravidelna schfize, ktera ptipada na prvni nedeli v Cervenci, jste vSichni zvani do to schtze a k tomu hodne brzo rano, aspon na deli& hodin, neb kaidy pak specha domil a nemtle se nic vykonat a ja jsem dostal jakesi papiry, tak bych byl rad, abyste je sly geli Cist. Ale pak se na mne nesmite hnevat neb derne se divat, to je ma povinnost y am je pteeist. Tak vas tadam, abyste se do schuze dostavili a dali v gechno do potadku a pak se vesele pobavili. Kdy2 pitdeme do schfize dosti brzy, tak mame na vAechno dost dasu a mfdeme si te2 pohovotit. Ptijd'te tedy brzo, abychom nemuseli na vas Cekat a hlavne nezapomerite na schtzi, ktera bude prvni nedeli v dervenci. S bratrskYm pozdravem,
Frank J. Langer, tajemnik.
Stran g ' 8. an Antonio, Texas. Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S. T. Slavme slavu slavnych Slava! Aby tato ohromna rodina na zemekouli v sile 400 miliona se spojila a postavila se na odpor gkudcam nagim, kteri po staleti radili krute mezi na,mi a radi dodnes. Slovan budit vtdy Slovanem a elovekem, tak zni nag e heslo. Jinak jest to s Nemcern, ten hlasa, 'te tadnY neni elovek, pouze Nemec. Latinske slovo "Aleman" znaei "valeenY krikloun," kteri toto si zasloutili hroznYm povykem pri vYbojnosti a dini tak az dodnes, jente modemi vymotenost radia jim to umotni k rychlejgimu rozgirovani, hlavnich hrdloreza retimu rytfru smeeky nackovite. Pru gak prevzal na sebe slovo "deutsch" (nasilne pretlumodene hunske snad zneni slova "elovek"), ale potureenY Prugak jest, jak badani dokazuje, podmanenY Slovan, kterY byl pied staletimi sousedem hunskeho plemene v pobalticke oblasti a pristehovavgiho se z Asie. Tak ze "souseda" pretlumoden "Pruge.k", z tohoto "Alemani" din "valednY krikloun" a "deutsch" pro nem. nasilne "elovek", z tohoto "nazi" ei nasilnik, hrdlorez a podmanitel a arcilho.f cele zetnekoule. Vime, to Slovane pristehovali se z vychodu jako narod rolnicky a tivici se chovem dobytka, ze byli vtdy mirumilovni, rodinneho smYgleni a vlady demokraticke. Odkud Minci pfl 1i, neni znamo. Jen tolik, hordy Hunt a Tatara, ktere se usadily kolem Baltu a nebyly vypuzeny okolnimi sousedy, prevzaly nasilne azemi po staleti osazene Slovany, nasilim a prepadanim, cot eini at dodnes. Nemec neni SympatickY, na neho se musi mat na nat. Jako hyena vrha se na korist ye sve hladovosti a nepovoll, at tuto zniei. Dobyvaenost a vykorist'ovani jest mu vrozeno a jit od detstvi vychovan jest v nadvlade a panovaenosti nad svYm i . cizirn narodem. Narod nemeckY sobe sam vladnouti nedovede, neni pro sebevladu vychovan. Vzhlitejic k jednotlivci ei skupine, ktera hrazovladou nad timto dini z nej 0troky a vede ho do propasti, jak to dini dnes Hitler, Himmler, Henlein, Hun, Goebbels, Goering atd. Vadcove jsou smi genci pokrevni, cot je eini krvetiznive. Chteji prodistku pod jmenem "Arijci" ei pleme neobrezatelne. jejich vtdce sam sebe nenavidi, neb vi to jest zrozen z israelskeho pleme a se znakem, kterY toto pii krtu dostava. Znak ten jest nesmazatelnY, neb die neho pachaji nasilne prohlidky na nagem narbdu, kterY sobe chteji podmaniti nasilne, narizujic by devy a teny Slovanil poddaly se przneni soldatesky a svrchovane vlade a teto pochoptim, by arijske pleme rozmnotili. A tak trpl nag narod porobu a potupu barbara v dne g ge krev slovanska prilig-nim20.stoleiJstna dist& ku smyti gpiny hunske, ktera nas jiz po staleti rdousi, dusi a pokrYva. Jak dlouho bude nage hrdost glapana v bahne germanskem, v bahne ktere jit pied 20 lety melo bYti z Republiky oeskoslovenske vyvezeno do more a propasti, by se nikdy nenavratily jeho zhoubne dinky. Pohledneme-li na opaenou stranu uddlosti a v miru nagi ohromne republiky na vYkon nag narodni, vYkon sokolsky, to usoudime v nagem zdravem rozumu, tele a silne pati, to at prilig ukrutnYm by bylo obetovati na g chrabrY dorost sokolskY na poli slavy, kdyt tak mocnej gi staty vahaji svoje merle vyspele poddand vrhnouti do pole zhoubnYch pinyil a traskavin. Vidim ty postavy z tivota se radujici a my a na ge prsa, se dmouci s nimi na stadionu areny v Dallas dne 18. t. m. To nejsou °bet pro 'gilence nacismu ni fag ismu, to jest vykvet pro na g budouci narod a tohoto sebezachovani. Zdar yam gvarni sokoli a sokolky, zdar tobe narode, kterYs vychoval, tet y am chrabfi cvleitele, kteri v gtipili jste cha do atvara rids tak destne, hrde; nenarodne a nezig the zastupujicich. Narod v tomto dtichu vedeny nemate a nesmi zahynouti, ad jest on _jako to niala hvezdie-ka, kolern nit se ty velke Co toto-pigi, vyslechl jsem fed dr. Ed. Benege z Chicago University o demokracii". Zajimave jest ph jingim, to vrvati se z dript diktatora bez valky se nepodafi a proto obeti na ge jsou nuthe a ,volarn: "Lito mi, ze nemam vice tivota, ktere bych obetoval pro svou vlast!" sttmeni g traeexte jest rAcly k nalezerds ale tint, to nej.
VESTNIK dralgi co rnateme dati, se nikdy nevrati. Kdyt chceg a mutes prispeti hmotne, narod porobenY ale nedobytny za morem void o pomoc. Se zakladanirn A. N. S. jsme v pinem prouthl a . zda se, to spoleene chapeme do jednoho, ani by nam bylo treba vice vysvetleni, to slotiti pomoc finaneni nagi Narodni Rade jest povinnosti nam ulotenou, ani by k ni ake vYmluvy mohli nalezti. Slotme dari narodni jeSte dnes. Udatnemu gtesti preje, ale jinak tomu zamokenemu oeskoslovensku hordami hrdlorezti, vgak narod na g si opakuje: BYLI JSME A BUDEM! Jit se roji raragkove v aryjskem to raji_chudem. - Vrhli se na fa gisticke nebe, kdyt okradli sami sebe, zaslepeni jsa nacistskYm bludem. Pres hranice zeme Ceske gli za pisni a hudby zvukem, slygi hordy, eas hladovYch let, heil, heil, museji pet. Naginec sobe jen brouka "Byli jsme a budem". — oeskoslovensko — raj zemsky, husi peeeni zavani. — Hitler jit ani neeeka, Hachova k hodam pozvani na hrad a dobre plzeriske. Vgak beda nezvanYm hostam. Precpal se, anit by zrudl studem, v frea.sti smutne recepce vyhnali ho za hranice. O tolik nag lid ochuzen zpive, si: Byli jsme a budem! Hrozne HAI mezi Nacky ty trneaky, buchty a kolaeky, gpitale a pumy, tet tak — to yam venuje vas pismak, nerdic se kulturnim studem. Zpivejme: Byli jsme a budem! Lawrence V. Kallus. La Salle, Texas. Sestry, bratri a krajane! Odboeka SdruZeni eechoslovan AmelrickYch v La Salle chystaji se oslavit nas narodni svatek 4. Cervence piknikem, a pri to prilelitosti ziskat vice elend pro na gi todboeku. Proto mime pozvane dobre reeniky na ten den, kteki jsou: br. 8tepan Valeik, mistopiedseda na gi Jednoty a pan J. J. Duckett, deskY pravnik z El Campo, Tex. Oba jsou dobrYmi reeniky. Pak mime prislibeno od dp. Pgeneika z Inez, ze jest-li mu bude moZne, take prijede a promluvi k shromaZdeni; take jest dobrYm reenikem. K pohosteni pripravujeme ro gtenou peeeni, klobasy, kukata, koldee a podobne, coZ bude 25c tali-. Take k obeerstveni budou napoje -dech druhti. Take o ruzne sporty , bude dukladne postardno. Hudbu obstard Sablaturova orchestra z Ganado, pees den i veeer k taneeni zabave. VYdelek z tohoto pikniku jde na znovuosvobozeni Csekos1ovenske republiky. Tak krajany, neZelte tech par etvrt'aek0 a pkijed'te se s nami obveselit, poslechnout dobre reeniky a pkispet na dobrY noel. ()bed zaene v 11:30, pak po &Ade bude hudba, teeneni a zpevy a podobne. Tak kaZdY privezte co nejvice pkatel, dobrY hlad a dobrou vali. K tomu vas vSechny zve zabavni vYbor. Tak na shledanou na 4. Cervence! VA& A. V. Franek. Spravedinost, Cis. 121., Moulton, Texas. Nag rad bude poradat pravidelnou schazi v nedeli dne 2. Cervence 1939 a jest tadoucno, by se vgichni elenove dostavili, zvla gte nage spolusestry. Budeme se pripravovat na na gi oslavu 25-leteho trvani na geho radu. Po radove -schazi bude pratelska svaeina spoleene s CeskYrn Narodnim Sdrutenirn, a ani snad hudba nebude chybet, aby vas obveselovala. Proto maminky, jste active tadany, abyste se postaraly o nejakY zakusek a tatinkove se postaraji o obeerstveni. Dostavte se v gichni bez rozdilu, at' jste Clenem N. S. nebo ne a ukatme, te jsme vgichni pro na gi starou vlast.
Vaelav Steinoeher, ptedseda.
Ve stfedu, 28. eervna 1939: Rid Svaz teehoslovarni cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratri a sestry! Ptedne oznameni a pozvani yam vgem a vgein krajanum ye Fort Worth i z dalSich deskYch osad k navaeve, k prave Ceske taneeni zabave"; v nedeli 2. Cervence. Pri teto zabave bude 15,-; Cinkovat chvalne znamy a oblibenY orchestr br. Sid Pokladnika z Dallas. Za eatek v 8 hod:, ukoneeni — ? Vstupne jak iobydejne. Pak dale zabavni vYbor pripravuje odpoledni pobaveni na den- 4. eervence. Wane hry, dostihy, mieova hra, jich2 milovnici, budou-li se na techto z nekterYch her podileti, mohou jako vitezove obdrZeti nekterou z cen, ktere jsou pro ne jiz ureeny. Dale ov gem to nebude scha.zeti chutne barbecue a jine obeerstveni, o ktere bude postarano. Veeer pak se rozproucli taneeni zabava, pri ktere tieinkovati bude Ocie Stockyard Orch., jena slibuje uspokojit i Ceske navAtevniky. Zaeatek pies den v 11 hodin, 'weer v 8:30. Take peknYm vYstupem, jak obyeejne, nam prispeji Carter Sister's. Ctene sestrieky'jsou Zadany, by prispely nejakYm peeivem do kuchyne i v nedeli, predem diky. Divadlo "Vesnice zpiva", Mere u nas nedavno pohostinne sehrali .ochotnici z Dallas, se velice libilo, a my v gichni jim srdeene dekujeme, a ty koldee, o ktere jste byli zkraceni, po druhe vynahradime. Dnes odpoledne utkaji se po druhe Ceske midove Cety, nedavno zalolene. Pri prvni hke vyhral Sokol, a jsme zveclavi, kdo dnes vyhraje. Druha Ceta je od na geho radu Cis. 92; hraji u nag i sine. Proto ukoneuji, neb se musim take jit podivat. Tak na shledanou v nedeli a 4. Cervence v sini! S pozdravem, Marie Juranova. itad Rozkvet, eislo 62., Galveston, Texas. Cteni bratri a sestry! Oznamuji y am, to nas radu bude poradat "Independence" zabavu v sobotu dne 1. Cervence v sini K. of P., 2120 Ave. G, od 8:30 hod veeer. Louis Michulka a jeho orchestra "Syncopators" z Wharton budou pro nas brat. Tyto hudebnici jsou zde jiZ znami pro jejich peknou a veselou hudbu. 0 chutne zakusky, zmrzlinu a chladne napoje se postara vYbor. Sestry a bratki, doufam ze se dostavite v g ichni zblizka i zdali. Tak na shledanou 1. Cervence! Mary Cordray, tajernnice. KRAJANUM V OKRESU BRAZOS ! Bryan, Texas. Dovoluji si ueiniti toto oznameni: — Prigti nedeli dne 2. Cervence Sdruteni Amer. 6echoslovakft v okresu Brazos bude poradati V geobecnou schazi v Shiloh Hall pri College Station o druhe hodine odpoledne. Jak jsem se pied malou chvilkou dozvedel, hlavnim reenikem bude p. soudce C. H. ChernoskY z Houston, Tex. Tet nekolik slov pronese na g vlp. Valenta. Bude to jakesi dostavenieko v gech prate' na gich utlaeovanYch bratri a sester tam za morem ye stare vlasti Ceske. Odboeka v okresu Brazos eita jit pees tricet Mena a to jsou jen skorem zastupci na gich eeskYch spolka. Onehdy na g p. predseda prohlasil, ze tito zastupci zastupuji pees 600 elena. Take mi bylo reeeno, ze zdej g i spolek sv. Altbety se usnesl pfestoupiti co celek, no a ty samy eitaji kolem 300 Clenek. Doufame, to i jine spolky budou priklad nasledovat. Na g predseda p. Jos. Horriak se chysta zitra na schazi do East Bernard. Doufam, ze tadnY z na g ich krajany nebude neteeny k teto my g lence, neb jest to:at ku podivu, jak na g i amerieti pratele se o. nO. a nag e krajany za morem zajimaji a my byehom zastali neeinni. Na priklad, jakYch ovaci se dostalo dr. Bene g ovi v Oklahome'! Tech '25 -cehta snad tadnemu finaneni zatiteni nebude, neb vice co sdruteni je treba mravni podpory od katdello jednotlivce ,.-Budeme silni a tvrdi, p_ovzbudime slabe, vytrvejme, zvitezimet Dnes zde mela pohfeb pi. Boh. Konedna;I•oz. Wisnievska. Blizg i podrobnosti dosud nemam. Tedy krajany nezapomente a dostavte se v gichni do Shiloh Hall pri College Station v nedeli dne 2. Cervence. Bude tam dostatek mista pro vg echny a sin jest ph dobre ceste. Vat
R. J. Valouch, tea.
Ve sttedu, 28. eervna 1939. DO SEATON A OKOLi! Schrize Narodniho Sdru2eni Oechoslo yakil v Seaton nebyla tak eetna, jak by mela bYti. Nachazime se y e stiedu silnYch deskoslovenskYch osad a tu jsme doufali, 2e se teto schrize zildastni vetgi poeet nag ich krajanu, kteti projevi svou ptitomnosti zajem pro hajeni pray nag i oteiny i hajeni demokracie. Pies to se vg ak dostavilo nekolik zastupcii rtiznYch organisaci a spolkil a te2 i jinYch nav'Stevnikil, kteti brali tiivou ucast na teto poradne schrizi. Rad "OeskY Prapor" cis. 24, zastoupen byl bratry H. Jakubikem a Chas. Navratilem, kterY tat zastupoval Oesko-Mora y ske Bratry na Ocker, p. J. J. Kostohryz zastupoval OeskoMoray ske Bratry ze Seaton. Za tad SlovanskY Svaz cis. 86 pp. Ed. Chlapek a Otto Kristinik. Za templovskY tad Hvezda Svobody 87 p. August Kacit, za O. S. A. br. K. Navratil, za RVOS. cis. 107 br Jan KlinkovskY a J. F. FojtaSek, za RVOS els. 1, p. W. A. Kledka za katolickou stranu Z techto zastupcu vybran byl prozatimni agitadni vYbor, sestavtjici z nasledujicich &anti: J. J. Kostohryz, K. Navratil, J. J. Mikeska, Fr. Matoug , Jan KlinkovskY, W. A. Kleeka a Otto Kristinik. V tato schrizi, ktera byla "pouze poradna, sridastnilo se debaty nekolik ptitomnYch elan& Take mezi nas zavital br. Fr. Steiner, poklad. nagi hlay . fitadovny. Pti ptestavce, ktera byla ueinena za tim ridelem, by se mohli br. ptedseda a mistopiedseda poradit y e vYberu agitadriiho vYboru, byl br,Steiner , vyzvan nekolika ptitomnYmi, by nam nee° povedel a tak vypinil ueinenou ptesta y ku, co2 ochotne ueinil a s day kou trochu humoru, jak on to dovede, povedel nam neco o evropske situaci, o tamnejalch pomeredh, i te2 jak zde se jinde pracuje v Nar. Sdru2eni., a naznadil jak mono si v praci agitaeni poeinat. Za svou peknou tee byl odmenen hludnYm potleskein. Po vybrani agitaeniho vYboru schrize ukondena a vYbor se odebral hned za svou praci, k porade jak si dale ma podinat. Agitaneni vYbor na Seaton planuje svolat shromatdeni deskoslovenskeho lidu ze vSech osad na 4. dervence, do sine tadu Hvezda Texasu Cis. 47 v Seaton. Ma na programu povolat mnohe keaniky a site: Mistoptedseda Sdru2eni v Texas p. rev. Jos. C. Kunce, p. Hromadku, ktery prase zavital do Texas z eskoslovenska a mohl by riam proto mnoho zajimaveho a pravdiveho o nynej gich tamnich pomerech povedeti. Take chti po2adat p. far. Kostohryza, te2 p. far. Jos. Hegara a jine teeniky, kteti k yam promluvi. Proto by bylo zahodno, aby se bez rozdilu vgichni nag i krajane svorne se'g li a svou velkou naxg tevou dokazali, 2e se hrde hlasi ku svemu privodu a ku spolupraci hajeni pra y jejich byvale oteiny a hajeni demokracie jak ye stare viasti, tak i v teto viasti americke. Co2 jsme povinni, jeden kaklY tak Nezapomerite proto iadnY na 4. &mance do shromaaleni vg'ech oechoslov Icti se dostavit, na Seaton. Zadatek o 1 hod. odpol. 0 dobrou hudbu se postard vYbor, pti torn se vespolek se svYmi ptateli pekne pobavite. Srdedne vas zve VYbor. Ehnaton, eisl 148., Blessing, Texas. Ct. br. potadateli, bratii a sestry! Dnes, dne 25 eer yna ma osada Blessing osadni schfizi, v nit se rozhodne zdali budou poMdat osadni piknik v nedeli 2. devrence nebo ne. A jelik02 se piknik potadat bude, musime nagi tadovou schtzi, ktera ma bYti jak obydejne prvni nedeli v mesici, odlotiti na druhou nedeli v mesici„ totit dne 9. eervence. Proto bradi a sestry, vezrate toto na vedomi. Zaroveii oznamuji v gem eechoslo yakiim, to i nag e odbOdka Sdru2eni AmerickYch echoslova.kri bude skrze tout ptieinu svoji schrizi, kteri mela bYti druhou nedeli, konati tieti nedeli v mesici. Nagi krajane ye zdej'gim okoli se opravdu elni v naboru tient pro na ge Sdru2eni AmerickYch Cechoslovaku. Na ge odbodka ute gene roste a doufam, ze v kratkosti nebude ani jecline-
irtSTNiK ho desky citiciho obeana, ktery by nepattil me,7 zi nas. Dne 4. aervence naafi LaSallaci v LaSalle mini potadati piknik ve prospech Sdru2eni techosloyaku, tak komu je mono ptijedte se mezi ne podivat, nebudete litovat. Tel zvu v gechny mezi nas na nag osadni piknik dne 2. eervence. Podasi mame dosud krasne, firody slibne, tak kaIdY hledi s lep gi nadeji budoucnosti vstfic. Frank Illotek. S bratrskYm pozdravem, ZERAVY Z POLSKYCH CASOPIST1 Novi demonstrace protinemecke ye Wargave. Ntirody slovanske se musi stretnout s prutiactvim. Vafgava, 20. eervna. - Nervosne vyvolane valeene nebezpedi v Case, kdy Polska zavrhla tddost Hitlera a osvedeila kategoricky, to nema nit co by dala Nenicum, ale na podstate historicke mute tadat od Nemcil za odstoupeni krajin obydlenych polskym narodem nahradu. Neptatelstyi vzrusta ka2dYm dnem, 2e politieti pozorovatele vidi vYchodisko jen ye zbrani. V polskein narode se vzinaha my glenka odebrani VYchodniho Pruska, celeho Pomotanska at po Odru, i cele Horni Slersko. Tato my glenka se stava 2iyYm heslem a denne hlasiteji pronika mezi polskYm narodem. VYmluvnYm drivodem jistoty techto po2adavkil stal se sjezd mlacle2e strany lidove ye Varg ave, kterY zmenil se v jednu demonstraci proti Nemctim. Nemci musi vratit co uloupili. Sjezd ten schvalil neobyeejnou resoluci ve ktere mlade2 lidova prohlasila bezohlednou pohotovost na obranu viasti, 2ivotri i majetkri, i risilovne 2adaji o vyrvani z ruk nemeckYch zemi od vat' patticich slovanskYm narodrim, jmenovite VYchodniho Pruska, celeho Pomotanska a te2 to easti Slezka, ktera dosud je v hranicich Nemecka. Rortrika se MIK Resolute lidove mlade2e vyvolala ptesveddeni v polskem narode, 2e skuteena rortetka se b1121 mezi narody slovanskymi a veenYm neptitelem Nemcem. Rortr2ka se blai rychle, a slovanske narody musi zvitezit, tak aby nav2dy mely pokoj, te2 aby pokoteni narodove jako Ceai, Moravane, Slovaci a ostatni obdr2ely jejich svobodu a dejinnou razovitost. Dnes u2 nezmeni situate ani tucet teei Goebbelse i Hitlera. Ty easy ut minuly, kdy vridci Nernecka na jejich 2adost v'Sechno dostali. Z nedavne feci Goebbelse v Gdansku vysvita, 2e -Gdansk° neni ptifinou sporu kulturniho neb etnografickeho, ale jen politickeho. Goebbels tim odporuje svemu heslu o ptipojeni 400,000 Nemcii do tiAe. Nejsou to styky pokrevni neb kulturni, co se odehravaji. Jedna se o strategicke mesto Gdansk, z ktereho rise chce vybudovat zakladnu k vYpadilm hegemonie ye E. 8. vYchodni Evrope. Alvin, Texas. bratti a sestry! Dnes, 25. eervna jsme se vypravovali do Houstonu na Studewood na divadlo, lee tu k nam Mikeskovi z Guy. Byli jsme milou nav§tevou pfekvapeni a tak z divadla se glo. Houstong ti herci a ptatele nam to jiste pro tentokrate prominou. Veera nas nav'Stivila rodina Vrlova z Guy, tak jsme byli mile pote geni s naSimi a detmi TruksovYmi, kteti yeera i dnes te2 piijeli na besedu. Je tomu dva tydny, kdy nag zet' Jan Strouhal dostal na,f gtevu a2 z Oklahomy. Ptijela Strouhalova sestra s mu2em a dcerou, toti2 p. a pi. Jos. Kubalovi s dcerou. S nimi ptijela pani Zajicova s dcerou a malou vnudkou. Jmeno to mlade pani jsem zapomela. Jejiho mute matka ze je Indianka. Tato mlada pani ridila celou cestu svoji ka.ru sama. Pani Zajicova je teta Strouhalova a sestra jeho matky, pi. Strouhalove st., se kterou se ne yideli 14 rokri. Byli na chvili i u nas, neb p.. Kubala se znal s mYm mutem kdyt bydieli v Sugarland. Od nas to na yg teva odjela do Ganado ke Strouhaloy ym st. Byla s nimi i pi. Vavteekova ze Sugarland, sestra pi. Kubalove. Pan Kubala pracuje y e mlYne ut 20 rokri. Nyni dostal prazdniny a tak je vyu2ili k nav gteve rodiny v Texasu. Tuhle veder jsme si zajeli k RezkovYm, do Algoe a ztravili tam hezkY vetirek pia veselem
Strana hovoru. Byla s narni Milada Borm a Ella Truksa. P. Rezak se synem mail dobrY vYclelek, a pi. Rezkova s dcerou se doma, zabYvaji se slepicemi. Maji jich na 7 set, bile leghornky, a vse mail pekne zatizene. Dnes rano u nas byl p. Rezek se synem za spolkovou zaletitosti R.V.0 s. V hornim konci Texasu jste dostali moc 'degte, mohli byste nam trochu poslat. Mame sucho, korna pottebuje vlahy. Na zdar! Rosie Mikeska-Truksa. Fayetteville, Texas. Piknik v S.P.J.S.T. parku ye Fayetteville, Texas, bude dne 4. eervence cely den. Ka2cly je fictive zvan aby se sfieastnil, neb to bude takovY "community gathering" ptatel v okoli Fayetteville. Lenske budou mit "basket lunch" a 0 obderstveni bude take postarano. Karty a domino si ma kaaly ptinest. Take asi bude base ballova hra. Pkijd'te jedenkatdy z dalky i z Vybor. blizka. Rad Hvezda Texasu cis. 47, Temple, Tex. Timto se uvedomuji vaichni Mani a eel& krajanska vetejnost v okoli Seaton, to tad Hvezda Texasu eislo 47, SPJST. potada svoji pravidelnou schrizi v nedeli odpoledne, dne 2. dervence. Po schrizi bude spoleeenska beseda a mend piknik, asi v jednu hodinu odpoledne, pti ktere bude fidinkovat 0. K. Orchestra z West, jeji2 elenove jsou zde ji g znami pro jejic hpeknou a veselou hudbu. Orchestra se dostavi po eeskem radiovem programu, kterY ptichazi ka2dou nedeli od jedne tficet da dvou tticet odpoledne pies stanici KTEM., pti nit se mohou tatinkove pobavit hrou domina aneb tarokri, a maminky zase spoleenYm hovorem a mlade2 ptipiadne si mute zataneit, tak tie s eme pobavit. Veeer buvgichni vespolek se mu Z de taneeni zabava. 0 chutne zakusky, zmrzlinu a chladne poje se postara zabavni vYbor. Sestry a broth, doufam, 2e se dostavite vSichni neb te2 mama asi pet novYch elenti k uvadeni teto schrizi. Tet varn scleluji, ze dne 4. eervence bude poMama valna schtze Oeskeho narodniho sdruvgech deskYch spolkri, jak cirkevnioh tak narodnich a bratrskYch v Bell Co. a bli2e, v sini lkadu Hvezda Texasu Cis. 47 v Seaton. Program bude vypracovan a bude uvetejnen v skYch easopisech. Doufam, 2e budete venovat pozornost tomuto programu a zneastnite se vgichni tato schrize. S br. pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.
KALENDAk 2. eervence. V geobecni schilze Sdru2eni Amer. Oechoslovakii okresu Brazos v Shiloh Hall pti College Station, Tex. 2. Zervence. Vetejna scheme krajanfi v Narodni sini v Corpus Christi za fieelem zaloteni Odboeky Sdru2eni Amer Os echoslova kti v Texasu. Dr. Kopecky a Stepan Valeik teeniky. 2. Zervence. Oslava 5. vjrroei postaveni spolhove sine pada. tad Praha Cis. 29. v Taylor, 2. eervence. Osadni piknik v Blessing, Tex., potada tamnej gi krajanska, rodina., 4. eervence. Piknik v parku ye Fayetteville potada mistni krajanska osada. 4. eervence. Piknik tiadu Dobrota Cis. 78. V Dobrowolski, Tex. Veeer taneeni zabava pti hudbe Dybalova orchestru. 4. eervence. Oslava 40. vfroei trvani itidu Hvezda Jihu cis. 30. potadaji jeho eleni v New Talton, na Highway 71. 4. eervence. Valna, schilze Narodniho Sdrutieni fgech deskSr ch spolkri v sini tadu Hvezda Texasu. Cis. 47. v Seaton. 4. eervence. Oslavu vSrroei americke neodvislosti potadd Odbooka Sdruteni Amer. echoslovakt v La Salle, Tex. 4. Zervence. Osadni piknik pada, fad Janmir ye West. BohatY program odpoledne, veder taneeni zabava. 16. eervence. Divadlo s detmi a dorostem pod nazvem "Jano" ptipravuje fad gtefanik v Houstonu. Co se chysta. Oslavu 25. vSrroei trvani Itiadu ptiipravuji cleni radu Spravedlnost v Moulton, , Texas.
Straritt I. —: Jourdanton, Texas. Ctena redakce a mill etenati! Myslela jsem,ze varn dam na chvili pokoj, ale musim aspoil par tadkil zase napsat. Nejvice dekuji sestte K. Fojta gkove za spineni meho ptani, ale spravnY napev na onu piseri nemam. Taky katclt nezazpiva piseri s citem, jaky ku ktere to pisni path. Kdyt se zde v axiom polldal sjezd Farmatske ligy, tu jsme meli v naSem domove dva delegaty na nocleh a sice br. Joe Kruginskeho ml. z Corpus Christi, s p. Stanislavem Prochazkou, take od Corpus. Tak na posledni den jsme si udelali vedirek u nas, a tak nam musel br. Kruginsky zazpivat. Zpival piseri "Prod, jsi tak daleko, matidko?", pak "Maminko, mamo, gel bych rad", a te on to dovede zazpivat s citem, ja musela plakat, adkoliv se rni sousedka pi. Ermisova smala, ale videa jsem, ze ji ten zpe y taky dojal. Bylo tet nekolik mladika pfltomno a se zajmem ony pisne vyslechli. Pak nam musel br. K. jegte nekolik pisni ptidat, netli se glo na lote, a vette ptatele, na takove vedirky vtdycky si radi vzpomine.me. No ano, Kru ginsicYch to dovedou, jak start tak i mladY, s nimi neni nikdy smutno. Pi•ala jsem si bYt v Corpus na posledni slavnosti, ale okolnosti nedovolovaly, titeba jsme dostali pobidnuti od syna Franka z McAllen, at' ptijedeme na slavnost do Corpus, ze oni tam jedou, se tam sejdeme. Taky tam m g,m sestru pi. Zapletalovou, ne jak v poslednim mym dopisu bylo, te pozdravuji ses. Zapaladovou. Ted' je eas na prazdniny, vYlety a nav gtevy, tak jen kdo trochu mate, tak si nekam vyjede. Tak take nag mladY tajemnik Chas. Belidek ml. si vyjel v patek 8. eervna, a to prosim na ,svatebni cestu. Ten den jeho snoubenka sl. Henrietta Riplova mela narozeniny a tak take chtela miti na ten den svatbu. Rev. M. J. Lorfing z Jourdanton sezdal snoubence v dome rodiet nevesty, Jinclticha a Marie Ripplovych za ptitomnosti nejblitgich ptatel z oboji strany snoubencil, kde take byl po zdavce ptipraven svatebni obed, po kterem se mladi mantele rozjeli na valet, a to do Novell° Mexika, do Carlsbad, nebot' chteli videt ty ptirodni krasy v krapnikove jeskyni, o kterYchtto krasach katclY kdo je videl pravi, se to neda vypsat, tie se to musi videt. Tak tern mladYm mantelarn jmenem na geho taciu La Parita cis. 161. pteji v gechno dobre na to jejich draze spoleene, a nejvice zdravi a trpelivosti. Mladi mantele maji oba dobre zamestnani, nebot' Chas. zde v Jourdanton ridi gasolinoyou stanici a jeho tenu gla bude zase vyudovati ye zdejgi gkole zvane Laparita. Take na g mladY teetnik Lidmil Ermis pojede na nav gtevu do Kalifornie, s p. Johnem Matochou a jeho synem Fredem. V nedeli dne 18. t. m., asi kolem pate hodiny k vederu vidim tri kary jeti k na gemu domovu, tak volam: Tato, vstavej, jede k nam beseda, jiste ze San Antonio zet'ove s dcerami. Ale jake ptekvapeni, v prvni kale na g ptedseda Joe Ermis s mantelkou a za nimi dye cizi kary. Ja se divam, kdo to mate bYt, a svete sbot se, on to statidek Bartog z El Campo, a sotva ho bylo ze sukni videt, s jedne strany jeho mama, z druhe strany ptedstavoval jeho svobodnou sestru, a jegte mladou pi. Tobolovou, mantelku jeho synovce. V druhe kale byli zase br. a ses. Bajerovi a dye dcerugicy, to jako ty deti mantela BartogovYch, jak je vtdycky st. B. jmenuje. Dale mladY Tobola, prvni jmeno nevim, ale je velkY, silnY a ze pry zapacha, hodne olejem. Take ptivezli ses. Volidkovou od Louis, to jako sesttenku st. B. Kdyt jsme se se vgemi prvni co br. Barto g tekl bylo: Podivejte se, ses. Ktemenkova, At to jde, a ukazoval smerem k zapadu, kde se hodne pra gilo, a v torn prachu bylo videt jakesi mengi mradno. Pravil, ze sem schvalne zajeli ze San Antonio, kdyt jiz tak o to jeho moci pochybuji, ale ze jen tak na chvilku, ze tu nechce zamoknout. Taky ze byli zase ztraceni, ale ze br. Ermis byl tak dobrY a kdyt je nagel bloudici na ceste, ze se nabidnul je uvest na pravou cestu. Take jen na chvilku vegli do domu, a ja mela je gte od svadiny zbylY kterYsi makovnik, tak jsem je jen malo uctila, a to jegte museli zapit jen tou artezkou. PH londeni br. B. ute goval, ze do ttech drra budeme mit vlahy habadej, ze vidi, tie ji nutne pottebujeme, a jell. a se za nimi pra gilo a pragi posavad. Tak dekujeme srdeene v gem za na-
VtSTNtK vgtevu, ale br. B. u mne ztraci reputaci. Tet v nedeli 11. eervna zde byli na nav gteve sveho otce Antona Fojtika, bratra a sester, p. a pi. Adolf Thuschke s detmi a pi. Frances Pospichalova od Ballinger, Tex. Pani Pospichalova pravila, ze tam tet maji letos moc sucho, ale ja douLam, ze yam jit dobte zamoklo, nebot' byly hlageny degte z to va gi oblasti. Take musim pobidnout rodinu Senkytikovu na navgtevu, ale nezapomerite ptivezt trochu toho cle gte. Taky rodinu Gahurovu ye Fresno, Calif. srdeene pozdravuji. Matenko, ja je gte eekam na odpolied' a doufam, ze jsi jit opet zdrava, a pteji Ti, by to operate byla jit posledni. Taky pi. Marii SenkYtikovou v Hermleigh, Tex. srdeene pozdravuji a ptejivgecko dobre v tom vYmenkatskem domku. Napi gte mi neco, rada od vas uslygim, vtclyt' jsme v tom kraji ztravili take 7 let, tak ty vzpominky taky mam v pameti, nebot' nage deti maji tam svaj rodnY kraj. No, musim ukondit, nebot' se to zase jit natahlo a ja chtela napsat jen par tadicil. Ale je gte dekuji br. potadateli Vestniku za elanek v poslednim Vestniku, "Dojmy z cesty do Oklahomy", nebot' to dokazuje, ze nelituje ani namahy ani penez, aby informoval na gi eeskou vetejnost o amyslech dr. Bene ge a nagich doma! Vlasti zdar! Frantigka Ktemenkova. Fairchilds, Texas. Ctend redakce a mile sestry! — Zde ptichazim s paru tadky. Necla mne to pokoje, abych nenapsala, ze se nam dostalo zavitati do Snook na ten piknik, jake mile a blatene chvile jsme protili mezi na gi rodinou a ptateli, a obzvlagt' ja mezi mYmi gkoladkama, s ktertmi jsenz chodila do gkoly, a tet s mYm ueitelem jsem se segla. P. Tom Bravenec, velice to eloveka pategi, jak se s temi starYmi sejde a radostne si pohovoti a tu pravici jeden druhemu si stiskne, jak se dlovek citi blatene! Tet tea nageho redaktora br. Moneky se mne mob libila, byla moc pouena. Pak nasledovala tee dr. Midica. Dosti oei slzelo. Je to hrozne jak ten na g lid trpi v to stare vlasti. Teti musim napsat, ze piknik byl na projiti, trochu cle gte zadrtel nav gtevu, ale veaer sin byla napinena. Barbecue znamenite chutnalo a hudbu meli tea krasnou. Dekujeme na gim Vilemum za pohostinstvi, di oplatime. Tak pro dne gek ukoneim s ptanim vgeho dobra celemu personalu. Zastavarn Marie Sebesta. vase spolusestra,
Ve stfedu, 28. eervna 1939. lead Jaromir, eislo 54., West, Texas. Mill bratti a sestry! Jak obydejne, ptipada, nam mesieni schaze na 2. dervence a elenove jsou tadani, by se jich hodne dostavilo. Tet sestry at' ptijedou, neb mame je gte leccos k vykizovani, co se tyka pikniku na 4. dervence. Zabavni vYbor ma s tim hodne prate a shani co by bylo nejlep gi, aby piknik se co nejlepe vydatil a aby katcly kdo k nam ptijede dobre se pobavil. Kdyt je volebni rok, tak se o zabavu postaraji v gelijaci teenici, kteti toho namelou at hraza a potom nic neudelaji, ale letos se musi na g zabavni vYbor starat sam. Budeme tarn v gak miti vgelicos, tak jen ptijed'te a pobavte se mezi sebou. Douf me, tie nag okolni obecenstvo nav gtivi, neb bude dost jidla i piti, by tadnY neumtel hlady a tiizni, a tak vas zveme v gechny, byste pkijeli do Lone Star parku v inert 4. dervence a udelali si dobrY den. V nedeli po schazi budeme mit svadinu, a dienkyne at' si katcla donese co thee, kejk, krekse, kolde, ale maso nenoste, jen chid) a neco k masu, bud' okurky neb mustard. 0 maso se postara zabavni vYbor. To ostatni yam povime at v nedeli. Br. a sestry, bude na vas ta.dano, byste na 4. donesli katcla neco jidla do kuchyne a prosime vas, nevymlouvejte se a doneste co matete, je toho tteba, by se vgichni, spojili dohromady„neb mame dluh a jak nepotahnem vgichni dohromady, tak nic neudelaine. Doufame, ze se nas dtvrteho sejde dosti, abychom se dobte pobavili a ty trampoty mezi sebou pitettepali. Na lisku nemocnYch jsou Willie, syn mantela Albert MilbergrovYch a sl. Lillian, dcerugka Emil Poppov.:7ch z Abbott, ktera pitijela se domu z Dallas pobavit a zatim je v nemocnici ye Waco. Pitejeme jim brzke uzdraveni a byli brzo mezi nami. Po lijacich minuleho tYdne je hodne prate v poli a nag cestni komisat W. Girard nevi kde napted melt, neb v gude jsou mosty odnesene a cesty vymlete a lid musi objitclet nekolik mil, aoy se aostali tam kam jedou. Tak na shledanou "6tvrteho" v na gem parku a srdeenY pozdrav na v gechny etouci. Vage, M. Klausova.
Patit. — Ministr namotnictvi Campinchi zadal lodenicim na Loite stavbu nove bitevni lodi o 35,000 reg. tunach. Nova lod 'se bude nazyvati "Gascogne" a ma bYti hotova pted koncem r. 1942. "Gascogne" podobne jako sesterske lodi "Richelieu", "Jean Bart" a "Clemenceau" bude vyzbrojena 15-palcovYmi dely s dosttelem 25 mil. Jeji rychlost bude 30 uzlii.
Mili etenati Vestniku! Snook, Texas. Tak jit jest po slavnosti a vydatila se dobte, katclY se dobte citil a byl veselY, ponevadt pted tim ten den jsme dostali dobrY deft', kterY jsme jit velice pottebovali. Kukutice jest velmi dobra a melount bude tet dost. Dnes je jit maj synovec Jimmy York, kterY u nas je vtdy pies leto, ptehlitel jestli je ktext zralY, ale bude muset je gte alespori tYden eekat. Nagi slavnosti sifeastnilo se mnoho lidi z daleka. Nebudu je v gecky jmenovat, neb bych asi nekoho opomenula, jen tolik podotknu, ze byli jsme velmi radi uvidet mai° strYdka a tetidku p. a pi. P. S. Skrabankovy z West, neb v jejich spoleenosti jest vkly veselo. Tet mizj bratr Jindtich s rodinou dlel u nas tento tYclen a dnes odejeli domfi. Dr. Midek a p. Moneka pohnuli lid jejich iteemi at" k slzam. Jest to smutnY osud jet stihl na ge Ceskoslovensko, ale jinak bychom ani nebyli vedeli, ze Spojene Staty citi s nami a na geho Eduarda Bene ge tak cti a obdivuji. Pfeeetla jsem v ge o jeho ptedna gce v Oklahome v Cechoslovaku a Vestniku jiz dvakrat a uschovam si obe eisla na pamatku. Te gi nas, dr. Bizzel ye sve teal o nem tekl, ze "jest nejvice milovanYm mutem na svete", a p. Harrison, redaktor oklahomskeho deniku tie jej pitedstavil deseti tisicum posluchaea jako "nejvet gi figuru ye svetove demokracii v ptitomne generaci". Velice jsem tomu rada, tie p. Mouelca a p. Morris jell jej do Okiahomy vyslechnout a ptivitat a vg echno nam o tom napsali. Je gte podotknu, kdo neodbira Oechoslovak, velmi mnoho ztraci. Pitijd'te v g ichni do schrize prvni nedeli v 'dervenci. Udelala jsem chybu a timto ji opravuji, zapornela jsem napsat, to Adolf Smotek byl zvolen mistoptedsedou v na gi odbodce N. S. Fannie C. Sebesta. S pozdravem,
Londyn. — Prvnim komisatem pro vetejne prate byl — jako nastupce zesnuleho Sassona jmenovan dosavadni ministr pensi Ramsboham a novYm ministrem pensi byl jmenovan dosavadni zastupce generalniho vYplatce sir Walter Womersley.
Stalinova posledni nabidka Hitlerovi zahrnuje pry take slib, ze Rusko zestane neutralni v ptipade, ze by mocnosti osy Aim-Berlin byly zapleteny do valky se zapadnimi mocnostmi. Onen informant take pravil, ze Finsko neni do teto nabidky zahrnuto.
Bomarton, Texas. Ctena, redakce Vestniku! Musim par tadka napsat, abyste si nemysleli, ze jsme zde uschly. Ale ut nam mnoho nechybelo, neb jsme nedostali de gte od loriskeho roku v dervenci. Zato obili tadne, totit pgenice, ovse. Letos ani "combiny" nebyly zamestnany. Obili se vetginou zaorava. Sete baviny mai° jest yen, ale co toto dostali jsme dobrY deft'. Lid nernel vody pro dobytek. Myslim, ze se neco krmiva udela a tet baviny, jestli to kobylky neseterou. Ale letos jich neni tolik jako loriskeho roku a myslim, ze to jaksi ptetlueeme. Zde jsme pohtbili dva bratry, totit Jos. Machu a Vincence Gerika. Po dva dni jsme byli na pohtbu. Patrili oba k jednomu tadu Hvezda Praporu Cis. 77. Byli to pionYti, zakladatele osady pH Bomarton pted 30 roky. Za nekolik non 112 jsme jich pohtbili nekolik. Jak vidim, ut to pitijde na mne, ja jsem mezi nimi, aelcoliv jegte bych nerad gel na ten nova svet. Jelikot jsem ptestal farmovat, jsem na odpodinku, vyprodal dobytek a pole prorentoval a tak ziji bez starosti. ' Simon Barton.
ye,
Ve stfedu, 28. eervna 1939. JULKA BARTOVA:
PODIVINE ZAMPSININI JULKY DVORAKOVE ROMAN Mamieka s tatiekem se pfi gli podivat na Mildeek je nechtel ani videt a viiskal, 2e ho boll halva. Tatieek s mamielcou ustratene zalezli za dvete, aby se milaeek jeete vice nerozeilil. "Bude nejlepe," usoudila Elina matka, kdy zmeni prostiedi. Pojedu s ni na zimu do SYYcar, tatieku, co tikaS? V jine spoleenosti ozdravi." Tak vyfasovala chudadek Eli za svuj natek Svycary. K y eeeru, cela rozbita, Eli koneene usnula. Druheho dne byla unavena a kdy se probudila a pomyslela na y eerejSek, zachvatil ji pocit zuiivosti. No poekej! Eli Frankova neni takova, husieka, aby si tohle vkchno nechala libit. Ty uvidit! Stokorunu to stalo! On ov gem taky Petr Lenc sta.i za vie, net za stokorunu, ale kdy se to nepovedlo! A tahle hanba! A za tuto hanbu ji jeSte platit! Zloclejka jedna! Novy naval plak. Pkika pokojska oznamit, .2e jsou u telefonu kstfiely HorskYch. "Ktera? Mila, nebe M " "Sledna Mia." "At' mi da pokoj, husa jedna fale gna! ft eknete, ze jsem nemocna. Ze mem anginu, ne, spalu, ne, k jsem se otravila . . . At' mne on trochu polituje." A myslela tim na Petra Lence a mytlenka na nej ji uvrhovala v nove rozaileni. Netrvalo to v2ak dlouho jako veera a o dvanacte se Eli trochu uklidnila. Sedela nat'astne u zrcadla a divala se, jak vypada vYraz 2eny zrazene. Ale kdy videla zarudla ()aril vieka a opuchlY nos, zalomcoval ji znovu vztek na Andulu Dvotakovou. Ta je v2eho pkidinou! Jen ona! Jiste, 2e to spackala! Ale Eli se musi vlastne dozvedet, co se tam stalo Proto zakryla stopy place, ustrojila se a bylo pies pill dvanact5, kdy odjela s yYm krasnym, svetlYm autem do Nusli. Rano kdy ptiSel Petr Lenc do sve kancelake na Fochove tticle, byl ve sve nejveselejSi nala`cle a kekl Srncovi, kterY jej obskakoval: "Ptipravit vuz na jedenactou hodinu. A kdyby sem pfiSel do to doby nejakY doktor Votava, nebo vubec nekdo, kdo by mne mohl jen minutu zdetet, tak ho sem nepustit. Rozumit? Sic, sakr " "Ano, pane 26f. Jen pies mou mrtvolu." "Ani pak ne!" "Ani pak ne, pane tef." A Srnec se 2molil u dveii a neodchazel. Chvilemi se koukl na pana a hne dzas strhl oci k zemi. Pan ho nepozoroval a tak zadal ptekapovat a hekat. "Co je?" otodil se Petr Lenc. "Co jeSte chce2?" "Hm . . . nerdeeji se zlobit, byl tu veera pan Vendelik, vedouci z Kabusovy tovarny. 2e pkijde dnes . . . " "Co jsem iekl?" vylitl Petr Lenc. "Pro nikoho nejsem tady. Vilbec nejsem tady. Celt' den nejsem tady. Rozumi2?" Srnec se provinile zatvakil: "Ale on mel neco dillekteho . . . " "No to si myslim! Ka2dY vedouci ma v2dycky neco dillekteho. Ostatne ho hned zaved', jakmile piijde, k vrchnimu kediteli. Ja si to vubec budu muset zatidit jinak. Vy jste byli zvykli, 2e otec musel do veeho mluvit, i kdy mel dva teditele a jednoho vrchniho ieditele. U mne to, milovany Srnce, nebude. Co kdy se oknim?" "Jekti, milostpane", vyjukal se Srnec. — "Kdy?" "Ale pro boha, v2dyt' ja, to jen tak uvadim, 2e bych musel pak na svatebni cestu. Nebudu se 2enit," dodal se smichem. "Kamen mi se srdce spad," ulevil si Srnec, ale milostp . . . , pane Sef, oni jsou beztoho v.
Vt8TN1K zavode jednou za tti dny . "No tak, to je spra yne " usoudil Petr. "Aspori mne neomrz12. A poki mi sem sleenu Vojtovou." To byla jeho privatni sekretatka. "Nebo ne! Jdu tam sam!" rozmyslel si hned, prokl dvekmi a vstoupil do vedlejk kancelake, kde pracovala sleena Vojtova, jedna z nejhbitejkch kancelafskYch sil, jako kdy mel. Nebyla hezka, ba mohlo se kici, byla i nehezka a snad, 2e se bala, aby ji tiato vlastnost nevadila v povolani, postarala se o to, aby vynikala aspori V praci. Sleena Vojtove, byla male. a zavalita a tajne a z cialky a koneene i bezmocne a bezadelne milovala sveho mlacleho sofa. Petr Lenc tohle rad delaval: 2e si chodil do syYch kancelati sam. Na jeho pracovnim stole byl zvonek pouze na Srnce. Nechtel se nikdy videt jako ordinerni napapany gef, v jeho kancelati se na zvoneni oteviraji dvete a v nich se uklani tfednictvo. Nene! On byl mladY a docela jeg te ne zkostnatelY v prvnich letech ptevzeti otcova podniku. A proto se stalo east°, 2e navetivil osobne nektere ze s yYch kancelati. Dnes to udelal z jine piTeiny. Petr Lenc, chudak, nevedel, jak ma ztravit d ye hodiny, chybejici do jedenacti, aby co nejrychleji ubehly. Ale ukazalo se, k byl dnes tak rortr2itY, musel od syYch na,v2tev v kancelatich upustit a vratil se brzo zase ke svemu pohodlnemu psacimu stolu. Veerej2i pfihoda v bio Fenix mu ne2la s mysli. Podal si o ptieinach Andulina chovani jig sve vysvetleni, o nern2 byl ptesvedeen, k bylo spravne. Ale yeerej21 jeji jednani se mu do teto teorie nehodilo. Bylo mu piece jen moth& k vSechno, co od ni po tfikrat slysel, byla jen nahoda? Petr Lenc nevekil. Okkaval nejakou povidadku na tema: "v2imK. . . , " a zatim hovor, jen se la sis profesora K rozpoutal v obou sousednich lokch, byl tomu na mile vzdalen. Kdyby jen vedel neco ureiteho! Byl by mel dtvod piijit k Andule do bytu . . . ale dnes... Nu, a co dnes? Rekl si jednou, ze Andulu neztrati z oCi. A jestli si Petr Lenc jednou kekl, 2e k to divce piljde a 2e musi vedet, co to v ge znamenalo, bylo vAechno ostatni marne. At' je to s Andulou Dvotakovou a jejim podivnym 2ivotem jak chce, Petra Lence nic neodvrati, aby ji dnes nenavttivil. Za dve hodiny se snad v2echno dozvi. Petr byl ted' hrozne zvecla y a sam sobe se smal. Hodiny na jeho stole ukazovaly teprve desate, kdy Srnec ptinesl noviny a Petr Lenc se zabotil na celou hodinu do objemnYch stranek Narodni Politiky. Ale noviny maji take sy tj konec a tak kdy se Petr Lenc podival na hodiny, vzdychl; bylo teprve pub jedenacte. Po2ta pkichazela az po jedenacte a tak mu nezbylo, ne2 sahnouti po novinach etl veci, je2 jindy opomijel a konec koncil se pustil i do inseratt. Jeho oci sji2dely po fadkach a zachycovaly jednotliva slova: zarudene eisty pokoj — pokoj — pokoj — pro dva pany pokoj — se zyleAtnim vchodem, zapiljeky — stavebni tvery — gakstilm — Praha VIII. -velkostatek se proda — Praha II., Vytehradska — auto — rozmno2ovani — Dvotakova, Nusle. Oei Petra Lence se vratily o nekolik kadek vyk a on 'Ceti znovu: Anna Dvokalcova, Nusle 1023, dv. 20. Oboei vyletelo do vf2e a oei pomalu lezly nahoru po tadkach, zastavily se u nadpisu a Petr Lenc Ceti: 061 MILOVANEHO CLOVEKA Vas uvidi v novem svetle. Jeho zajem o Vas bude probuzen. Chcete-li byti mukm, '2enou, o ne2 se spoleenost interesuje, obrat'te se na kancelai Anny Dvotakove, 1023, dvete 20. Nav2tevy od 11-14 hodin denne. A pak byl Petr Lenc zachvacen hlasitYm smichem: chacha . . . cha . . . chaaa . . . chechtal se bezmocne, a.2 se ve dveiich objevil sluha Srnec a ustragene vyjekl: "Pro pana, pane 26f, co se jim stalo? Jeminaeku, mohu pro nich neco udelat?" Fetr Lenc se ptestal chechtat, vyskoeil a fo-
Straw. 9. telu, V nern2 sedel, podival se na hodinky a kekl: "JeAte neni jedenact. Nic mi neni, ty hloupY Srnce!" "Eeeh ... a nic si pan 'gel nepieje?" zavrtel se u dveki sluha. "Co jegte?" vykiikl Petr, koule oeima. "Abys zmizel!" a znovu se zasmal, vida, • ak se Srnec bleskurychie schoval. Pak se uSklibl, zvedl cdhozene noviny se zeme a zabrueel: "Tak takhle to je! Tak je to!" V jedenact hodin se ustrojil, seeel dohl, vial si sve auto a jel do Nusli k domu eislo 1023. To byl den, kterY zustal a2 do smrti Vaniekoye hadankou. Sakra, sakra, fika si je gte dnes, kdy si na to vzpomene. Tenkrat se tam nahoie u sleeinky neco semlelo! Tenkrat jsem nestaeila k oknu litat. Tenkrat jsem pripalila °bed a starej mi v poledne vynadal! Ale lothvi, co to bylo, mavne rukou, byla v2dycky divoka, tahle sleeinka, no ale, dodo. na konec tpine zahadne, pan loth ji to je gte zaplat'. V2clyt' Tonielta by bez ni.. . Ale neptedbihat udalostem, dnes jsme u dne, kdy hned*po jedenacte uslykla domovnice v ulici auto. Pkilipla se k oknu a byla odmenena. Auto zastavilo pied domem, dvikka se oteviela, par mu2skYch nohou vylezlo, dvitka se zabouchla a nohy pokrodily smerem k domu. Vaniokova odskoeila od okna. To je on! Tajnej! U2 tu jsou pro ni. A snad ji hned odvezou. Skoda ji, chudinky, Akoda ji, jinak byla hodna, i kafieko dala . snad abych ji pomohla . ale jak? Copak to vyvadela? Ja dycky kikala, 2e to jednou praskne ... a ditkerece davala takove . . . intj andilek! Jiste ji je tam ted' ouzko! dela se rozlitostnila domovnice. Mela dnes nejakY melcky den. Sedla si u okna a vyekavala. Ale dlouho nic. A2 pak pied dvanactou, co to? Pied domes. zastavilo druhe auto. Z neho vyskokly Stihle divei no2ky a zmizely v dome. Podivejme, fekla si Vaniekova. Same nob' nohy dneska! a hned jako sttela vyletela na chodbu. Aaaaa! Tak ty taky do etvrtYho! a jak honem . . . to ma Andulka sleeinka perny den! XII. A mela! Nebylo jeAte jedenact a pti gla prvni zakaznice: obtloustla panidka, mastneho obliCeje, celkem razneho chovani, v doma eitern klobouce, v zelenem, rozepnutem kabate a pomadkanou kytidkou na klope, vlasy nakrepovane do malYch kudrlinek, ramovaly ye tech hromadkach bilYm pudrem ojinenY oblieej. Jakmile ji Andula usadila do fotelu v ptecliii east prvniho pkedpokoje, pani se napnula a spustila: "Sleeno, ptichazim k yam s takovou prosbou. Ne, ze bych ho pomlouvala, on neni zlY, jako muj mu2 myslim. Ale jde po ulici a otaci se mi za kdejakou 2enskou. A potad: tamhle ta, to je faanda, a tamhle tu asi muk obskakuji a tamhle je jedna tenka, a ta se mu libi a tamhle hned je tiusta a ta se mu jegte vie libi. A tuhie mi dokonce kekl, elovek se to zrovna stydi opakovat: a jestli pak ty bys mi dovedla vubec bYt neverna, Amalie? Zitstala jsem zrovna koukat, ja, poctiva mama od dvou deti, ale iekla jsem si: poakej, ty bude litovat. Akorat, jako v to pisniece. Ty se obratit. Jen kdybych zamrkala. Co by jich ptibehlo! Ja jsem zachovala, term, ja, bych jeg te ... eh ... " mavla rukou a pokraeovala: "A tak jsem si na vas, sleeno Dvotakova, vzpomnela. V2dycky jako Ctu ten va,2 inserat: oei milovaneho mute ano. A v gdyt' ja Frantigka miluji . . . ale on, on by chtel stale nejake ptekvapeni, jak mi iika. Hanba by mi bylo, s nekym si neco zabinat. Jsem mama od dvou deti, Pepieek uz chodi druhYm rokem do g koly . . . ale vite, sleeno draha, jen tak toho meho mule pozlobit, tak, aby hodne 2arlil, co myslite, sleeno?" pani si oddychla a utfela si gatkem, jim2 za keel stale mavala ve vzduchu, podbradek. "Ano,"fekla Andula. "To je velice lehke. My" Slim, .2e budete spokojena, udela,me to tak Andula neciolconeila. Zvoneni ji pferueilo. (PokradoVant.)
Strana 10. ADRESArt TAJEMNIXU AADO. Slovanske PodporujIci Jednoty Satu Texas. Mavni triadovna: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, Stepan Valeik, mistopiedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas, Eward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas. Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekaf, San Antonio. TiskovY vYbor: Jos. Horriak, College Station, J. J. KruginskY, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis. 1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hru ggka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 2. Kopernik - Ro gnov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli. 3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schuze 1. nedeli v mes. 4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici. 5. Tioga Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Tex., Rt. 1. 6. Moravgti Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes. 7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes. 8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli. 9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici. 10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned. 11. Svojan - Praha. Aug. Jallifka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz. 2. ned. 12. Dubina Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2. 13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schfize 2. nedeli v mesici. 14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned. 15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schfize 2 nedeli. 16. BHA Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schfize 3. nedeli v mes. 17. NovY Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell,_ Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes. 18. Jan Zi gka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt. 6. Schfize 2. nedeli v mes. 20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz 1 ned. 22. Jifi Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schfiz. 2. nedel. kagde 3 mesice. 23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schfiz. 2 nedeli. 24. teskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 25. Ennis - Ennis John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. &Mize 2. nedeli v mesici. 26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110. 9 7. Pokrok Moulton - Moulton. Joe ZaveskY, Moulton, Texas. 28. Karel Jona' - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach. 29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tetras. Schfize 2. nedeli v mesici. 30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, EICampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes. 31. Pokrok Slovanfi - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schfize 2 nedeli kagdY 3. mesic. 32. Naginec Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schfiz. 2. n. 33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Se/1112e 2. ned. 34. Slovangti Bratii - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4, Schtze 2 nedeli. 35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici. 36. West - West. Tex. Pr. Mouela, West, Tex. Schfize 2. stiedu v mesici. 37. Nova. Vlast - Frydek. Norbert Je g, Sealy, Tex., Rt. 1. 38. Svetlo Smithville. Jos. F. Slav&, Kirtley, Texas. Schtize 3. nedeli v mes. 39. Bedfleh Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schuze 2. nedeli v mes. 40. 6eckoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, ElCampo, Tex., Rt. 2. Schilze 2. ned5li v mes.
V213 T N t E 41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici. 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli. 43 Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas. 44. Oegti Bratil - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli. 45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici. 46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schilz 1 ned. 47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 &Mize 1. nedeli. 49. Pokrok Rowena - Rowena. Vatlav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schilz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartog, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v 51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 53. teskSr Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas. 55. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne. 56. Anton termak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici. . Gonza57. Jan Hus - Gonzales. Jacob agek, les, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli. 58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 59. Bratfi Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici. 60. Bratii Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schfize 2. nedeli kaidY tIeti mesic. 61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schfize 1. nedeli katidY tfeti mesic. 62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2. Galveston, Tex. Schiize 1. stiedu v mesici. 63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. &haze 1. nedeli. 65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli. 66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 4, Waco, Tex. Schfize 3. ned. v mes. deli v mesici. 67. Bratii Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas Schfize 1 ned. 68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schiize 2. nedeli. 69. Nova Osada - Rogers. J. A. Dugek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schfize 2. nedeli. Needville. J. J. Zemanek, 70. Laskavost Needville, Tex. Schilze 1. nedeli v mes. 71. NovY Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici. 72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici. 73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes. 74. BorovY Haj - Lovelady Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72. 75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kagdY tfeti mesic. 76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kfitian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici. 77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2. 78. Dobrota - Dobrowolski. John Dorfiak, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. 79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici. 80. Tyrg - Holland. Torn Hunka, Temple, Texas. Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mesici. 81. Rozkvet Rfige - Needville. August Tejkl, Needville, Texas. 82. Cecho Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt. 2. Ennis, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici. 83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schilze 2. nedeli v mes. 84. Pokrok Dallas -- Dallas. Adolf Je g, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Tex. Schilze 3. ned.
Ve stfedu, 28. eerima 1939. 85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v mes. 86. SlovanskY Svaz - 2i gkov. 0. V. VaniZek, Temple, Tex., Rt. 4. 87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v afadovne br. A. Kacife. 88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex, Schfize 1. nedeli v 89. RiiiovY Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli. 90. Slovanske Sdru geni - Stanford. Frank PustejovskY, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76. Schfize 2. nedeli v 91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gVak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne. 92. Svaz 6echoslovanfi - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v 93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsk55., Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 94. Dennice - Wheelock. T. J. Pe5ena, Wheelock, Tex. Schilze 1 nedeli v mesici. 95. CeskY Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v 97. Placedo - Placedo. Joe L. El gik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m. 98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli. 99. Radhogt' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 100. Pokrok Mladeie - Sebesta. J. S. ebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schilz. 1. nedeli. 101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex. Schfize 2. nedeli. 102. Hvezda Mladae - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1. 103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici. 104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Scheme 2. nedeli. 105. Hej Slovane - Gus. Lad Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici. 106. echo-Moravan - La Grange. John S. atka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27. Schfize 2. nedeli v mesici. 108. Jiff Podebradskk - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 109. RadeckY - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schilze 2. nedeli v mesici. 110. Jan RosickY - Kaufman. Steve t'astO, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes. 111. Jaroslav VrchlickY - Sugerland. Stepan Valeik, De Valt, Tex. Schuze 1. nedeli. 112. F. B. Zdriibek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 113. Svepomoc - George West. J. F. Lukagik, George West, Texas. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n. 115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougla, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli. Robstown. John. F. Veselka, 117. Robstown Robstown, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli. 118. Kingsville - Kingsville. Joe Luka g, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587. 119. Slovanske Pfile gitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Scheme 1. nedeli v mesici. 120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli. 121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes. 122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84. 123. Vยงeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes. 124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6. 125. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0 Box 36. Schfize 2 nedeli. 126. DubovY Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Kenedy. H. W. MarZak, 127. Pokrok Kenedy Kenedy, Texas. 128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, Texas. Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mesici. 129. Ladimir Klacel - Ed ge. - Paul Matejka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schfize 1. n. 130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli (Dokone'enl na strata 11.)
Ve steedu, 28. eervna 1939.
Nejstar i limothovak vzpomini g
Frantitek Zdimal. 1^1 ' ESKA pisnitka a Kmochova kapela, to jsou dva nerozluene pojmy. Davno jiz odpodivo, kapelnik a hudebni skladatel Frantitek Kmoch na tichern kolinskem hebitove, ale jeho pisnieky se dosud zpivaji a hraji po celych techach i na Morave. Vtak take nebylo u nas slarnejti kapely nad Kmochovu. Z pilvodni Kmochovy kapely zastaly dnes jiz jen trosky. Mnoho Kmochovakt uz odetlo za syYm slavnYm kapelnikem. A ti, co zbyli, zestarli. Dech by mnohemu jette staeil, ale nohy neslo01, vklyt' to bylo nejakYch kroktt a nejakYch noci za tech desitek let v Kmochove hudbe! Nejstarti Zijici Kmochovak je 82lety pan Josef SkoupY z Kolina. Proil pinYch 52 let s Kmochovou kapelou a ted' jiZ sedm let si dontava odpoeinku. Ale o zlatYch easech Kmochovy kapely a jejim kapelniku vypravuje velmi rad. "Ani sam kapelnik Kmoch by snad nepovedel" ,zavzpominal si fletista pan SkoupY nedavno, "kde jsme vtude hrali. Zacali jsme v Koline. Potom nas zvali do okolnich obci, pak najednou jsme pkijeli do Prahy, a to ji2 zaeala nate slava a Uspechy. Po Praze nas zvala vtechna mesta v Cechach. Nate koncerty v Liberci, Mostu, Usti a Arida se zaeinaly kou "Spi Havlieku" a pisni "Kde domov mar (to jette nebyla hymnou). Vtude jsme sklizeli boute potlesku a kdyt jsme skoncili, peedasto nadteni Ceti lido nosili kapelnika Kmocha na ramenou za to, ke jim zahral do dute svoje a jejich narodni pisniaky." Start' pan Skoupy pokraeoval: "Vzpominam si na nas zajezd s kolinskYm Sokolem v rode 1903 do eeskYch Budejovic. Bylo nas dohromady nekolik set. Zahrali jsme BudejovickYm pekne od - podlahy a vYsledek se proj evil: hazeli nam k noham kvetinove kytice a velke venue, po koncert y se nas zmocnily budejovicke clarny, pod nati nas vodily mestem a zpivaly s nami. Ohromne aspechy jsme mivali take na Morave. Do Brna jsme jezdili od roku 1884 rok co rok. Vzpominam si na jeden nas koncert v Lulankach. Zrovna jsme hrali, kdyi se nad Brnem snesl ukrutnY lijak. Lida se zadali rozprchavat, avtak Kmoch si ve'del rady. Mrkl na nas a hned jsme spustili: "Prti, prti, jen se leje a my domu nepajdeme". Situate byla zachranena. Rozveseleni Brriaci neuprchli, vye,kali konce dette pod boudami. Za to jsme jim potom zahrali z vdeenosti "Moravo, MoraviCko mila." TakovYmi zpasoby si Kmoch ziskal brzy srdce Moravant a jiste jeho narodni pisnieky mely vliv i na probuzeni eeskeho ducha v Brne." "Nat kapelnik byl elovek zlateho srdce a dobrY umelec," ujitt'uje SkoupY, "pees dve ste narodnich pisnidek slozil. Kakly masopust jsme zadinali novYm programem: polkou, mazurkou, kvapikem, valeikem a Ctverylkou. VSak se take pii jeho pisniekach libivYch melodii tancovalo! Ten umel udelat lidem naladu! Jedna pisnieka byla hezei druhe. Skladal je lehte a v lecjake chvili. To jsme jednou hrali v Pelheimove. Dr geli jsme prave ptilnoeni piestayku, kdy2 zaeal shank tutku. A za chvili mel novou mazurku. Tak vznikla take pisnieka "Mesieek sviti, ja musim jiti". Nebo jednou seal Kmoch v zahradni restauraci se znamYrni. Byl veder a mesic byl jasnY jako rybi oko. Kmoch se rozpovidal a nejednou to do neho vjelo. "Co kdybych tak slozil pisnieku o mesici a Aniece?" Do ptlnoci byla pisnieka hotova r a jette dnes se zpiva po naSich vlastech a nikdo nema ani zdani, jak vznikla." "Bylo by dobee, kdyby se zase vzkeisily rtechny Kmochovy pisnieky", eekl pan SkoupY, kdy jsme mu povedeli o "Mesici deskYch pisni a pouti", chystanem Natodnim sourueenstvim. "Je v nich deskY duch a deska mysl. Co jinYch
VESTNIK pisni prenla na pfiklad pisnidka "Muziky, muziky, vy pane hrajete", nebo "Andulko tafa,tova" a desitky jinYch. Vtak take Kmoch rMycky veiil, ze eeska pisnieka nezanikne a jiste na to myslil, kdy'Z skladal: "Oeska muzika, to vZdy pane hrala, tadnYch tuMatii nikdy se nebyla, forte spust'me hned, dust jit vtech tech bed, jaci jsme my muzikanti, at' zvi celY svet". A nejstarti Kmochovak si tete pobroukaval tuto melodii, kdy2 nam pei odchodu tiskl ruce. Rebil si tficet let nabytek. V Praze na, Vinohradech 'tije ye vYs10be bYvalY iftednik ministerstva pott Rudolf M. Pensista je na Vinohradech mnoho, ale neni tam druhY, kterY by mel byt tak zatizenY jako M. KaklY kousek nabytku v byte je ykusne vyzdoben vzacnym a dovednYm vykladanim dtev. S podivuhodnYm vkusem, fantasii a hlavne s nesmirnou vytrvalosti si pan M. po teicet let mlideneckeho Zivota vyrabel nabytek. Je fezbafem samoukem a zdokonalil se tak, ze jeho prace daleko peekroeily obvykle diletantske pokusy a dospely ke skuteene temeslne dokonalosti. Tak se mu podaillo za teicet let amorne prace stvokit pro sve poteteni dilo, ktere snese nejpeisnejSi umelecke metitko. Na stenach visi rozmerne obrazy s biblickymi vYjevy. Obrazy jsou sestaveny ze vzacnYch barevnYch deev. Ramy k nim jsou bohate tezane a odpovidaji kezbalskm provedenim barevnosti obrazt. Je tu videt risili o vlastni projev a vlastni vyjadi•eni. Je toil° • kolika set odstina deer a co fantasie a dovednosti je zapottebi, aby vznikl sestavenim barevnYch deivek dokonaly obraz. A co kreslieske zruenosti jest pottebi k takove praci, aby vzniklo jemne vystinovani, ktere nesmi porutit barevnou eistotu diev. Takova, prace vy2aduje mnoho a mnoho easu. Dnes v dobe strojii ji nelze zaplatit penezi. Tak vykladani deev - intarsie je dnes oborem, kterY ovlada u nas jen mak) 151 a temee vtichni jsou samouky, ktere k tomuto umeleckemu temeslu peivedla trpeliva lazka ke krasnym vecem. 'Meet let po praci dlouho do noci vysedaval lvi, nad svym dilem. Pracoval jen tak v pokoji, s jednoduchYmi nastroji. Kus po kuse vznikalo zafizeni kuriosniho pokoje, kde vte je ze dteva. Je tu i zdanliva, napodobenina japonske sotky. Pei blifSim prohlednuti vtak shledate, ze jen zptsob prace upomina, na japonske temeslniky, ale namet je pilvodni. Nejznamenitejtim kouskem vtak jsou vytezavane hodiny. Podstavec tvoti &even& figura, ktera sama o sobe je dokonalYm eezbatskYm dilem, jake by zavidelo mnoho fezbatil z povolani. Ptekvapenim jsou vtak i vlastni hodiny, to jest jejich stroj. Vtechna koledka, ka1clY zoubek a nYtek je v nich vykezan ze dteva. A tyto hodiny nejen ke jdou, ale ony jdou na minutu peesne. Odmefuji eas zvlattnim uklidriujicim zvukem, jak se z dnethich hodin neozyva. Majitel tohoto podivuhodneho bytu jiz s povolanim odloZil i dlata. Dilo je hotovo. Jeho trarce Zije v prosttedi sve zaliby. A zaliba je neco, bez Ceho by elovek snad ani nevedel proe Zij e. V Hranicich si bubnovanim pohnevali ministra V Hranicich na Morave se usnesli zrutit bubnovani a buben dat do musea. Oznamovani vyhlatek bubnovanim tam bylo zruteno uz jednou peed lety a to po na ytteve jednoho ministra. Ministr peijel nahle do mesta a peed radnici jej vitala mestska rada. V tom se na druhem konci nameste ozvalo fitedni bubnovani a hlas obecniho bubenika: "Na vedomost se dava, ae do mesta zavital znamY provazolezec, jeho produkce se bude konat na namesti." VelkY abytelt vepioveho dobytka a ovci. Oproti lonsku bylo na na gem Azemi zaseto O 11 tisic hektart merle 'Zita, 0 2000 ha merle ptenice a ovsa mane o 4 tisice hektarti. Zato bylo zaseto o •testinu vice lnu. Osev cukrovky stoupl o 600 ha, brambor o 3200 ha a jeemene o 2700 hektarCi. S vYjimkou jeemene a kukuMee ubylo tedy osevnich ploch u vtech ostatnich druht obili. Sta y skotu se temet nezmenil, koni peibylo 0 2.1 procenta, ale ubylo o Sestinu vepiri a o osminu ovci.
Strana 11. (DOICONCENi ADRESARE SE STEAMY 10.) 131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schfize 2. nedeli v mesici. 132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. SchAze 2 nedeli v mesici. 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio, Tex. Schilze 1. nedeli mesici. 134. Bratfejov - Crowell. Chas. Machad, Crowell, Texas. 135. Volna Cechie -- Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici. 136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. SchOze 1 nedeli v mesici. 137. Lillie - Louise. J. J. Kubala, Louise, Texas. SchOze 2. nedeli v mesici. 138. Vytrvalost Ganado. C. M. Srubai, Ganado, Texas. 139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtze 2. nedeli. 140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.141. Cechoslovak Mixville. Jos. Tadka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schtize 1. ned- kai. 3. mes. 142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schilze 1. ned. 143. Primal - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Saline 2. nedeli v mesici. 144. Slavie - Nada. Robert Skuda, Nada, Texas. Schine 2. nedeli v mesici. 145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schine 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne. 146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol. 147. Vesele. Osada - Jourdanton. Tom Ventrdek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66. Schtze 1. nedeli v mesici. 148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schilze 1. nedeli. 149. Tomas Jefferson - Alvin, J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici. 150. Aug. Haidu gek Woodsboro. Mi.s. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned. 151. Wharton - Wharton. Henry Holegovskcr, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schuze 1. n. 152. Pokrok Agua Dulce Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schuze 1. nedeli v mesici. 153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elle5, La Salle, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici. 154. Fort Worth - Ft. Worth. Anton Tobola, 2312 West 25th., Str., Fort Worth, Tex. 155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas. 156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732. 157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas. 158. TexaskY. Kvet - Kaufman. F. Kof novae, Kaufman, Tex. SchAze 1. nedeli. 159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlipm',7, Rosenberg, Texas. 160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8. Schine treti nedeli v mesici. 161. La - Parita Jourdanton. Charlie Belidek, Jr., Jourdanton, Tex., P. 0, Box 52. SchAze prvni nedeli v mesici. 162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jei, Iowa Colony. Tex., Rt. 1, Box 39. Cegi a Slovaci zustavaji pospolu. 0 dnu tficateho vYrodi einnosti Ceske besedy v jugoslayskem Daruvaru uspokadala deska kolonie slavnost posveceni a oteveeni jednak Bradadova Narodniho domu ,jednak Ceske tkoly Komenskeho. Slavnosti se zadastnily krome oficialnich chorvatskYch a srbskYch hosti tisice natich krajand z Chorvatska a Slavonie. Valne shromedeni Oeskoslovenskeho svazu, jeZ se konalo rovneZ vdera, usneslo ptelotit sve sidlo z Belehradu do Zahkebu. Ceti a Slovaci se rozhodli pokra'ovat v dosavadni narodni splupraci. Ptedsedou zastava dr. Smetanka. Viechny silnice dostanou jednotne znaelty. Okresni atady provadeji nyni nova oznaekovani silnic. Vydani s tim spojena hradi stat. Vtechny silnice budou oznaCeny tabulkami s jednotnou apravou pisma. Pei tom deivejti znaeky a orientadni tabule mohou vtude ziistat. Zaroveri budou odstrariovany reklamni tubude, umistene podel silnic.
VASTNiK
Strana 12.
Medal Organ Slovanske Podporu,j1c1 Jednoty State Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent ilia elation of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOUCSA—EDITOB Virdavatel6 — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zrainy adzes easllajl se do Hlavni tlhdovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. VeAkerb dopisy, pfedulatne, oznamky, bud'tail adresoviny na Vestnik, West, Texas Vietnik has the larffest circulation of Czechoslovak Weekly in South. tTYRICET DVA ROKY. ttykieet dva roky price hlasa dnes vYmluvnej g, vtely cit, v nem Podpora, Bratrstvi a Lidskost nem dnes S.P.J.S.T. dovede pine naznadit. Dlouhou tadu let zaslu2ne prate za sebou ma nas mnohY tad — dal a dale mlacla eeska, generate Lady bratrske dopinuje napotad. K te mete, u nit se vtichni spoil za jednim jen diem v nadgeni: za deskou tee a za vlast svoji, jet dobrY nas` lid aeskY pine oceni. Pak kolem Tebe nekoneene naAe lady, jet vyrostly zde za necele palstoleti, se v Jednotu jen jednu nav2cly spoil a dal a k vygAim cilUm s nami doleti. Tvaj svatek, Jednoto draha, svatkem vAech je a radost napinuje elent hrud', jiz dnes sdili s Tebou kahlY Nob, proto ku cti faech prospivej — a zdrava bud'. Upravil V. K. Ttiska. Dvaaetyticatka Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. V sobotu 1. Cervence bude tomu dvaaetyticet mita, kdy skupinka na gich proziravych pinYrt zalotila Ceskou Jednotu, ktera ze skromnych zadatkil v dobe 42 mkt vzrostla na organisaci 15,000 elent s majetkem kolem tfi a pup milionu dolart. Byla to -myelenka svepomoci, viry v sebe, ye vzajemnou spolupraci i vzajemne spoluneseni vYsledkir, ktera tvohila onu prutinu, jet zabezpedovala vznik i rozmach S. P.J.S.T. Jen tak letmo pfeletneme historii naei Jednoty, abychom si uvedomili to velke nad geni a praci naeich (Act, kteti zasadili ten ttlY step deskeho podpurnictvi v Texasu, na ptde hove viasti. Jak on peeovali v dobach boute i slunedniho jasu, dimt fitly stromeeek vzrostl v mohutnY strom. Svetla pamatka zakladatelt nim veli, abychom se my nyni starali, aby z vetvi vyrastaly nove vetvieky — fady aby v korune zelenal se a mnotil podet listi — nage dlenstvo, tak, aby koruna objimala svYmi vetvemi katdou osadu a mesto, skYtala sladkY stin a oehranu pro nas a pro v gecky ty, ktefi pfijdou po nas! Bylo to 28 .prosince 1896, kdy 25 Oechoslovant (zastupct texaskYch 6.S.P.S. tadft) setlo se v La Grange za fidelem zaloteni nove, diste texaske podparne organisace. Po celodenni porade vypracovan -byl plan stanov a dal gi jejich Aprava pfedana byla vYboru. Tento vYbor po dokondeni pfevzate prate svolal prvni a ustavujici sjezd na den 20. Cervna 1897 do La Grange. Do historicky pamatneho sjezdu sjeli se zastupci 22 facia a za pfedsedu zvolen byl I. J. Gallia, tajemnikem zvolen J. R. Kubena a dozorcem Jan Michal. Sjezd pfijal vYborem vypracovane stanovy, shodnul se na pbrysnem
zneni charteru, schvalil tade pooateenich administraCnich smernic. Za ziskani noveho elena povolena byla odmena jednoho dolaru, kdo se zasloutil o zaloteni novella fadu mel narok na desitku. Sjezd neopomenul na duchovni pojitko mezi Cleny nove Jednoty a usnesl se vydavat samostatny organ 11x14 palct velikosti o 12 strankach, z nicht etyfi vyhrateny vydavatell. Zaeatky na g' S.P.J.S.T. byly pomale a take trpke. Nova, lidova organisace protivala firodbi detstvi, byla v plenkach a stihaly ji neodekavane svizele. Prvni dva roky piisobnosti vynesly Jednote finandni schodek v easti $130.70. Net zakladatele nedali se dodasnYm netspechem ve sve pevne vuli zviklati Katdym sjezdem zavedeny byly easove nutne opravy, novosti, jet se vtdycky osveddily. Dries /name Jednotu v katdem ohledu moderni, stale rostouci, dostojnou a co daletiteho, levnou. Naee pojistky jsou levnejei net ty tak mnohde bengalove vychvalovane. My si svoji organisaci spravujeme sami, katdy Glen ma pra y() zvedet, jak se v Ustfedne hospodati. Statni ttady z moci zakona o pojieVovnictvi dohliteji, aby s majetkem dlent bylo bezpeene hospodafeno, fondy vYnosne ukla,dany, zkratka, aby eleni byli naprosto zabezpeCeni, to mail pojistku dobrou, levnou, ktera bude die zneni kontraktu pfesne spinena, t. j. jeji jmenovana hodnota na cent dedicilm vyplacena. Nemusime vyzvedat, to loyalni Cleni S.P.J. S.T. pfeji spoledne organisaci phi vstupu do dalgiho t dobi ptsobnosti uptimne pfani, aby nadale byla spolehlivou ochranou s yYch elent, a aby i v budoucnu tvokila vyznamnou slotku deskeho hospodafskeho tivota v Texasu. Piikaz, kterY nim zanechali zakladatele, jet vedla minulost, plat' se stejnou zavaznosti a silou pro dnegek a dny pfcg ti: Zachovat, zesilit, rozhojnit! 40. v-yroei ptijeti ten mezi elenstvo S.P.J.S.T. Mladei eleni nag"' Jednoty pravdepodobne nemaji vedomosti o torn, te behem prvnich dvou let nove zalotene S.P.J.S.T., teny nebyly jejimi eleny, nYbrt jakymsi pkiveskem mantela, ktery v padu Umrti jeho mantelky obdrtel podporu v dastce dvou set padesati dolart. Nedopatteni toto napravil ut druhy sjezd ye Flatonii, konanY v Cervnu 1899 za tdasti delegatt 29 'radii. Dalei zlepg eni na tomto sjezdu pfijata byla: elenem mohl se stati ten mut neb Lena, kdo jest mocen slovanskeho jazyka, nejmene 18 a ne vice net 50 let stall.; obnos fadovYch pfispevka obnag i 10c mesidne a jednotlivym fadtm ponechava, se na vuli, aby podporu nemocnYm bratrim udilel v te vSrei a po takovou dobu, jak sam y e svych domacich pravidlech ustanovi. Umrtni podpora obnag ela tehdy bud' $250, $500 aneb $1,000, die pfani pfistupujiciho Clena. Hlavni titadovna skladala se ze 7 elent: ptedseda, dozorce, tajemnik, pokladnik a 3 dlennY ifeetni vybor; fftad vrchniho lekafe byl die usneeeni sjezdu zrueen. Piknik tadu Slovan ye Snook. Tradieni piknik Clenstva fadu Slovan Cis. 9. ye Snook konal se 20. Cervna. Letos byl dasteene pokaten pfedchazejicim deetem, ktery site trodam velmi pomohl net zmeneil toast phi spoleenem obede, jehot se phi fadovem pikniku vtdy teastni cele stovky rodin. Vederni naveteva phi lidove veselici vynahradila podetne, co chybelo na poCtu obecenstva behem dne, takte konec koncit tspech podniku byl uspokojivY. Odpoledni program zahajil znamY Adolf& orchestr ze Schulenburgu uvnitf prostorne sine, protote hrozici mraky odrazovaly setrvani obecenstva v pfilehlem stinnem parku. Br. 8eberta v allow obfadnika uvital shromatdeni a pfedstavil potadatele organu, kterY mluvil na thema: demokracie proti diktaturam. Nasledovala znameni0, te' spolubratra dr. MICka, phi niz mnoho se zarosilo. Dr. Midek dovede nenapodobitelne oznaCit veci a sbehy pravYmi slovy, lidove a pfesveddive. Bratr MiCek poukazal na dnegni moralni povinnost Amer. Cechoslovakt, ktefi v jednotne organisaci chteji napomahati novemu boji za neodvislost cizaky doeasne porobeneho 6eskoslovenska. Poslednim feenikern byl okresni soudce, jmeno jsem si nepoznamenal. Vyslovil osadnikiim Csl. pavodu nejvye gi uznani za jejich obeanske cnosti, pfieinlivost, getrnost a dodrtovo.ni zakont. Nasledovala volna zabava v parku, rozhovory pfatel a znamYch. Pi-edseda kadu br. Jakubik, bratti J. Skrabanek, J. Ko-
Ve stfedu 28. Cervna. 1939. vat, Ad .Smotek, Vajdak a dale' informovali zvedaveho pofadatele o zastojich jejich fadu, o molnostech pronikaveho naboru dlenstva a pod. Snookoveti bratti jsou etedfi hostitele a bodtl spoleenici, mame se u nich vkly znamenite a timto jim znovu dekujeme za prokazane laskavosti. Tentokrate s nami na piknik jell mantele Pavel 8krabankovi. Pfedseda westske banky a spolubratr Pavel Skrabanek je rodak ze Snook (za jeho detstvi osada se nazSTvala Mount Prairie) ma to pochopitelne spoustu znamYch, kamaradt mladi, pfibuzne a jeho neodekavany pfijezd byl hotovYm pfekvapenim. Sel doslova z uku do ruky, kahlY s nim chtel se pozdravit, pohovofit, na zdravi pkipit. A na g popularni bankef je posledni doby — abstinent! To ho Castovali sodovkou a pi. 8krabankova trnula hrazou, jake budou nasledky — banke11 a bankovni ttednici slynou jak znamo pfesnosti, dochvilnosti. Dobte to dopadlo, zahledli jsme br. 8krabanka ve stfedu v urditou dobu otevteni za,vodu na svem miste. A die doslechu toho dne pry Cinil pujCky bez zaruky — v takoy e ratove nalade byl po naveteve sveho rodiete urodne, prosperujici osady Snook. Podkopy a pikle proti jednote Cechu. Dle zpravy fistfedniho listu zahraniCnich Cecht a Slovakia. — CeskoslovenskY Boj — vydavaneho v Parini, nemeckYm planem je svrhnout nynejei vladu a vyvolat veude nepofadky. K tomu se chce postoupovat teroristickymi Ciny. Asi v polovine kvetna byl demolovan ye vnitfni Praze dam, v nemt bydlelo nekolik tidt. Nekolik dni nato naela policie na schoditti kostela sv. clava na Zderaze pekelnY stroj. Nezdafene pokusy o fitok tfaskavinou jsou hla geny ten z Hradce Kralove a jinYch mest. At by se plan podatil, a nynejei vlada byla sesazena, byla by utvotena nova vlada skladajici se z fa gistil a 'ent "Vlajky". Tito teroriste by pak utvofili koncentraeni tabory a provadeli hromadnou persekuci mezi Cechy, aby tak z nemeckYch radii bylo sriato odium, te potlaCuji deskY narod. Plan, ktery mel bYti proveden pied svatoduenimi svatky, a na nemt pracoval s Vlajkysty a fatisty na fade schtzek v okoli Prahy dr. von Gregory a jine nemecke osobnosti, se nestal skutednosti. General Gajda se dostavil k presidentu Hachovi s ultimatem, ale byl odmitnut. Bylo to motno jen proto, te instinkt lidu byl tak silny, te vtude faeiste ztroskotali a te nenagli nikde pildu pro sve podkopy a intriky. Neznamena, to, te je jim konec. NebezpeCl bylo zatehnano pro tuto chvili. Na jak dlouho? — V letovisku u Prahy dotazuji se dva nemeeti vojaci na cestu. Na otazku, jak se jim v Cachach libi, odpovidaji: "Chodime zde jako bludne ovce. Nikdo z obyvatelstva si nas nevtimne a s nami nepromluvi. Ale nemame yam to za zle. Chapeme vaee pocity. Jsme z PorYni a vime, te nas milujete jako jsme meli radi Francouze za okupace. My za nic nemideme. Take bychom se vratili k tene a detem." — Dtstojnik tankove dviise z Podebrad vypravoval, to postal domt tene a detem krabici dokolady za 8.50 , marek, ale te musel zaplatiti 8.50 RM cla. Nelltuje vgak, protote tak dobrou a levnou dokoladu v fiti nemaji. Odjitcli do VYmaru: nakoupili na ceste asi 5 kg masla, 10 kg pomerandt, plstenY kiobouk pro gvakra, 6 part obuvi pro tenu,„ sestry atd. Clo v torn pfipade nebude piatiti, protote veci pfeveze v tanku, jak to delaji druzi. — Pratsky dopisovatel Daily Telegrafu scleluje, pfese veecka usili nepodafilo se dosud nemeckYm fitadiun ziskati ptistup do skladi gt% v nicht jsou uloteny ohromne zasoby nafty, ktere soustfedila Cs. vlada pro pfipad valky. Potit je totit v torn, te zamky techto skiaditt' jsou tak slotite, to mohou bYti odemknuty jen osbami, znajicimi otviraci gifru. Do Prahy byl povolan vetei podet odbornika z Nemecka, v gak dosud tadnemu z nich se nepodafilo zjistit tajemstvi klidove tifry. Nemci vezni 42 delnikt zamestnanYch v techto skladietich, avtak vezriove stale tyrdogijne prohlaguji, to gifru neznaji. — Dopisovatel londYnskeho Daily Telegraphu sdeluje dne 24. t. m. z Prahy, te se ye meste mnoho mluvi o skutednosti, te protektor von Neurath jit nebydli v presidentskem palaci a to pfesidlil do hotelu Alcron. kika, se, te "protektora" pronasleduje na Hrade duch Masarykirv. Vypravuje se take, te jednou v noci Neurath vybehl nahle vyclegene z Hradu a odejel fined ve svem
Ve stiedu, 28. eervna 1939. voze do Berlina. — NovY trik Gestapa v Praze. V elektricke tramvaji najednou vyktikne pan v civilu, ge mu nekdo ukradl tobolku. Na to "nahodou" pfitomni gestapaci uzavrou oboje dvete a vg echny pfitomne prohledaji. Tobolku site nenajdou (proto g e se neztratila), ale u vetginy prohledanYch najdou letaly s protinemeckymi vYzvami a zpravami ciziho tisku, posmegnymi basnidkami atd. a tak dodavaji Gestapu praci a Pankraci obyvatele. Mnoho vysokogkolskych studentit jest nyni pro takove letaky ve vezeni. VYvoj ponorek zaplatilo mnoho lidi iivotem. Jen za poslednich 34 let bylo 24 ponorkovYch katastrof, pii kterych zahynulo 654 mu ga. V tom ovg em nejsou zapodteny ztraty ponorek za valky, ktere nejsou uvedeny v kapitole katastrof, nYbrg v kapitole valednYch ztrat. Z uvedenYch 24 ponorek ztratila Anglie 11 ponorek a 291 muttl, Francie 6 ponorek a 176 mu gu, Rusko 2 ponorky a 75 mugt.1, Japonsko 2 ponorky a 32 mugit, Spoj. Staty 2 ponorky a 50 muff/ — k tomu pfichazi ponorka "Squalus" s 26 mrtvYmi. — Nemci jednu ponorku a tfi. mrtve, Italove jednu ponorku se 27 multi. Nejvice obeti bylo v britske ponorce "M-21" r. 1925, a to 68. Britske valedne lod'stvo melo ostatne jedinou znamou sralku ponorek pod hladinou, pki niz zahynulo 30 namoknikri. Melo veak jedinou ponorkovou katastrofu, pii ni g byla dela, posadka ponorky zachranena. 0 dokonalosti ponorek poslednich typii svedei, ze v tomto desitileti bylo teprve pet ponorkovYch katastrof a nynej gi francouzska je gesta. Roku 1931 se potopila britska, ponorka "Poseidon", r. 1932 francouzske, "Promethee", r. 1935 ruska "B-13", letos americka ponorka "Squalus", anglicka, "Thetis" a francouzske, "Phenix" ye francouzske Indo-fine, ktera pii ponofovacim cvideni klesla ke dnu a jejig posadka o 71 mutich pii katastrofe zahynula. Stedre gesto prvni damy Unie. Vysoce inteligentni chot' presidenta Roosevelta — pani Eleonora Rooseveltova — darovala do fondu na vydrgovani es'. pavilonu na newyorske svetove vYstave slugnou Cast dolarit. Jak jsme nedavno oznamili ,pavilon dnes porobeneho 6eskoslovenska byl dokoneen pfispevky Sdru geni pfatel Oechoslovo,kii, jemug stal v Cele nebojacnY odprirce nacismu mayor New Yorku — La Guardia. Na udrgovani Csl. pavilonu jest tteba dalgich penez a zminene sdrugeni si tuto nezbytnost vzalo na starost. Slu gnY pfispevek prvni damy Soustati neznamend toliko finaneni napomoc, nYbrg pfedevgim neocenitelnou pomoc moralni. Vlada Spoj. Statti krade g Germantt neuznala, ve smyslu mezinarodniho prava t sl. republika existuje i kdy soldateska nacistickYch raubiffi bohatou domovinu vykrada, jeji lid mud, nej lepgi Ceske mute vrha do koncentradnich Necht' pani Eleonora Rooseveltova za tento krasny din je obdafena v gim nejlepgim, co givot poskytuje! Vodni polo na houpacim koni je novYm sported v Unii a zavody na Clunech s pfivesnYmi motory tegi se v zemi velke oblibe a k dosageni jakesi zmeny a soudasne jiste zabavy v techto zavodech, dal nedavno jistY vtipnY podnikatel upevnit houpaci kone na male motorove Clunky a zavesti zesody v houpacich konich na vocle. Divaci se smali, jak se take oaekavalo, ale jinak pokus se nepodafil. Je gto vgak podnikatel chtel si nahraditi svou ztratu, pkemY glel o tom, jak by jinak mohl pougiti svYch aunt s houpacimi koni a dostal napad, ge lze s nimi hrati vodni polo a to po vzoru pola na konich. A byla to rozeilujici hra s detnYmi sralkami, je g bavily divaky, jeZto poka gde postigenY hrad skoneil velkYm obloukem ve vode. Od to doby je polo na houpacich konich oblibenYm sportem po cele zemi. Kluby, ktere si vzaly za ukol jeho podporovani, rostou jako houby po de gti, zvlagte v modernich laznich a pravdepodobne je gte letos se s ligou a s mistrovstvim ve Spoj. Stazadne ' ted" ve vodnim nolu na houpacim koni. New York. — Zdej gi eesky i slovenskY denik =amity, ze pudle jejich informaci dr. Milan Iladka " rainisterskY piedseda teskoslovenske republiky pied mnichovskou poradou velmoci, pfijede do Spoj. Statt, pravdepodobne ji g v Cervenci t. r. Hoeft opustil teskoslovensko na konci minuleho roku a deli Cas se lecil na francouzske Riviefe, jeZto jeho zdravi bylo vane offeseno a musil se leeiti ji g v eskoslovensku. Trpel nemoci hrdla.
VESTNIK United Press roziiiila v poslednich dnech zpravu, ze ye Zvoli u Prahy byla zavragdena jedna Slovenka. Rovne g byla zavraldena jedna Slovenka poblig e Kutne Hory. DtIverne zpravy, ktere do gly do Pafige pied tydnem, naznadovaly, g e Gestapo se pfipravuje na nasilne tiny proti Slovak-am, pracujicim v 6echach a na Morave, aby vzubdili na Slovensku rozhofdeni proti techam. Nemctim se zdalo, ge na Slovensku vznika, pfilig nebezpedna dechofilske, a proti-nemecka nalada. S tim v souvislosti je take zatdeni 26 pfednich Slo yakt. Slovenska, vlada je pry Nemci nucena vymYtiti vgechny pro-slovanske elementy na Slovensku. Bude mit asi pernou praci. Nage nafStevy. Ve Ctvrtek min. tYdne dojel do West za rifedni zale gitosti pokladnik Hl. tTfadovny bratr Frank Steiner, doprovazen sv3im synem. Odsud jeli do Temple, kde mel br. Steiner jiste fizeni. — V sobotu dorazil do West dr. C Beseda s rodinou z Van Alstyne, Tex. — V nedeli mangele Frank Matushovi z Temple. Byli mangelft John 8majstrlovSrch v Elk, ktefi uspokadali sjezd rieastnikit loriskeho jezdu do stare vlasti a jejich pketel. Stedri hostitele postarali se o pohosteni velkeho poetu teastnikt tohoto mimofadneho shromaldeni a odpoledne vYletnici do oeskoslovenska scielovali si navzajem zalitky a vzpominky z pobytu v krasne zemi, dnes pokotene, porobene, cizaky drancovane. — V pondeli pfekvapil nas navetevou mistopfedseda. Sdru geni Amer. 6echoslovakt v Texasu — dp. J .Kunc z East Bernard. Zpravil nas o vYsledku nedelni schtze zastupcti deskYch spolku, spojenYch ye vgenarodni organisaci S.A.C. v T., jeg vyznela v krasne souladne praci. Dp. Kunc jel s Msg. Pelnatem a dp. UrbanovskYm na zotavenou do statu Colorado. — Pani R. Nevolova, man gele Mikulagovi s dcerugkou z Temple, prijeli k nam v pondeli odpoledne a v pfitomnosti kolegy Aug. J. Morrise, bratra P. 8krabanka rozdeleny byly krasne merle zhotovene pfedmety, o dem g naleznete zpravu na jinem miste t. eisla. — Dp. Bohuslav Kutatko ze Sweet Home zastavil se u nas letmo v pondeli pozde odpoledne, vracejic se z vYletu do Kalifornie. Dp. Kufatko a kolega A. J. Morris studovali spoledne na Matienim gymnasiu v Mistku na Mora y& Navgtevy nas skutedne potegily. eska hudba na stanici KLUF v Galveston& V nedeli 2. Cervence ve 12:30 odpol. vysilati bude tato stanice eeskou hildbu L. Michalkova orchestru. Nalad'te si vas pfijimae a potegite se deskYmi melodiemi dobfe sehranYm orehestrem. Nagim dopisovatelfim. Vydavatele na geho organu chteji personalu tiskarny poskytnouti volnost na den 4. Cervence a nasledovne Vestnik bude vydan o den piedem. Po glete dopisy do eisla pfig tiho co nejdfive. Ktere dojdou v pondeli odpoledne — budou uvefejneny. tlenstvu i-adu Hvezda Jihu cis. 30. Pofadatel organu chysta se na va gi oslavu 40. vYrodi trvani fadu. na seznameni se s 'deny a osadniky rodne krajiny. Na shledanou v riterY 4. Cervence! Rad Prapor Magnolie, Cislo 65. Bratfi a sestry! — V minule schitzi bylo jednano ohledne toho stroje na osvetlovani, ale bylo nas tam malo, tudi g mi bylo nafizeno, abych dala dopis do Vestniku s vYzvou, abyste se vgichni dostavili do pfi gti schrize, ge budeme jednat o prodeji toho stroje. Jak stroj prodame, tu hned bychom si zafidili elektricke, svetla. Tak nezapomerite a pfijedte do schttze, abychom to mohli u g jednou dat do pofadku. Pi. Ed. Balcar, taj. Rad Svornost Jihu, els. 15., Rogers, Texas. Mile sestry a bratfi! Nal fad pofada, schtzi 9. Cervence v Buckholts. Budu tarn mit odznaky, tak kterY budete chtit, tak vam je objednam. Jsou velice pane a lacine, jen 50 centil kus. Te g jsem obdrg el souCet dlugniku, tak kdo mate projitou pitjeku proti certifikatu, pfijedte si zaplatit riroky, at' mohu dat knihu do poildku. Doufam, ge si vagi povinost vykonate, jsem vas, Emil F Voldan, taj.
Strana 13. KDO ZA PRAVD13 110iti V SVATE OBtTI. Lovelady, Texas. Ano, — kdo? — Nyni je k tomu doba ten zapal projeviti. Jsou nektefi, jako je obchodnik Hovorka je na pfiklad veld& pochodni nam vgem. Neohligi se v pravo ani vlevo, jak co melo bYt, neukazuje chyb na deskYch pfedacich, jak a co meli cleat v kritickYch okamgicich. Nepodezira, nejschopnej giho statnika cele Evropy ze zbabelosti, ponevadg vi jiste dobfe, ge zle je postaveni vlasti ye chvili kriticke, kdy tato byla nejen vetkelci cizimi napadena, ale i slovanskymi pobratimi v samem tyle ohrolena a spojenci zrazena a zaprodana, ponevad g pamatujte sobe v to krute dobe na obrazek ustaraneho presidenta Ed. Bene ge v kruhu svYch stojnikti, hlavne jeneralit Syroveho a Krejdiho; on vi, g e ten obrazek skoro kfidi. Kdo z vas 6echoslovaku je schopen odhodlati se k jida gskemu polibku a sve ohavne mineni provesti skutkern, pojd' na svetlo, vybizi tval te gce zkougene hlavy naroda, a ge tento obrazek, kterY probehl vgemi delnymi listy, jig by me1 kagdernu viastenci postaditi sum, aby Hovorku pomerne podle svYch mognosti nasledoval, neohli gel se na nic a svou povinnou hfivnou na osvobozeni vlasti z drapit cizakti pfispel. 0 hrdinnem blesko\Tem nastupu t echoslovakri v mobilisaci neni g adnYch pochyb a vime, jak hrave v Sudetach znovu Ceske vojsko opanovalo pole, kde jen na chvily existovaly tabulky nemecke a druhy den zase jig rano na to znovu stare Ceske zaujaly svo, stare, mista. Ale tu se postavila hthz rivah: Je nutno nechat vykrvacet tento narod? Je nutno nechat vyhladiti geny, starce a dal ye vlasti? Je nutno vge nechat ye vlasti rozbit na padrt', aby po torn hrdinem narodu nezbylo ani pamatky? Je mogno bojovati, kdyg i bYvali spojenci nuti k vzdani se? Tu je tieba pozastaviti se nad tim. Zde ji g neglo o destnY boj jen, zde glo jig o bohopustem strojovem vyvragd'ovani deskoslovenskeho obyvatelstva, kteremu dopomahali i take Slovane — Polaci — svoji zradnou htivnou, se svoji bratrovragednou zagti, spoledne s Uhry, s tvafi hyen pachticich se urvat kus toho eeskoslovenskeho masa z nechraneneho tYla napadnuteho bratra Slovana. Do toho pfichazi vYzva presidenta Roosevelta, nutici k smirnemu dojednani, a posledni uzel zadrhujici pouta samostatnosti Ceskoslovenska dodelan — pro spasu ostatniho demokratickeho sveta na neurditY Cas. Nyni fvano z Ri ga do sveta, ge Beneg je zavadou miru a pfeka gkou v HitlerovYch planech a take tato osobnost musela ustoupit k rileve naroda — ustoupil a ustoupil tak, aby nam byl zachovan k na,gemu vzkfiseni v nedaleke budoucnosti a na nas je, shnanet vYbavu pro III. Ceskoslovenskou republiku a ne abychom vna geli nesvar do fad budujicich bratfi a rozkolnictvi a vane to typieke slovanske ha gtefeni v dobe, kdy jmeno nageho II. presidenta Eduarda Bene ge, jegte gijiciho a pro odboj dale pracujiciho, je balsamem pro zmueene, vlastenecka srdce naS'ich trpicich bratfi a sester v ubohe na gi rodne vlasti v nag em bYvalem domove. Jde-li to /lady zminka o hrdosti nemam o ni zvlagtni mineni jako o nejake obzvla gtni ctnosti, nebot' ptiligna poniguje tfeba jine ostatni, je buditelkou zavisti a matkou nenavisti. Av gak hrdinost je jig cosi jineho, ale ge by hrdinfun neslou gila ke cti slza bolesti vnittni vynucend, o tom bych chtel miti pochybnosti. Plaeici vojini plakali tedy, ze pod tlakem discipliny nesmeli se rvati o svou domovinu, nesmeli ji chraniti, ad ji svou krev zaslibili i svYm praporilm. Nebyly zde ty slzy na miste? Co je, prosim vas, zde za hrdiny — 3 neb etyti lupici pfinuti eel vlak osob dat ruce vzhilru a nechat si obratit v gechny kapsy a vybrakovati a ti zde ge by meli techoslovaky po-. hrdati jako bezcennou rasou? Mimodek vzpominam si na nag eho narodniho hrdinu ka Borovskeho v Tyrolskych elegiich na jeho verge: Stiskl jsem si podebradku silne do Bela, aby se tern mYm pochoprim slza nezablyetela. Upfimna slza neponi guje eloveka ani jako vojaka a odlig uje jej ad zvirete a cti mu Om neubere nikterak. Dalo by se o tom rrinohO ale kondi se papir a Cas na kute. Na zdar! Jos. .S.moldas.
Strum 14.
VESTN
Naie zdravi Take srdci dopfele odpoeinkl Dr. H. Wuescher. NAD pro 2adnou skupinu nemoci nemaji les kati tak adinne leky jako pro choroby srdce. Vzpomerime aspori dvou nejdale2itej gich, digitalinu a strofantinu, jimi2 mohou v leheich ptipadech vyhojit, v te2Sich alespoki zIepSit skoro vSechny akutni nebo chronicke srdeeni vady. Dlouho jsme zapominali pro jejich znamenite ts e razne srdeeni nemoci se mohou ti docela aspeSne take jinYmi prosttedky. Kdetto dnes se hied' hlavne na to, aby se podnitil srdeeni sval k einnosti, pedovali stati lekaki o srdce s opaeneho hlediska. Oni nevzpru2ovali srdce, nYbx.2 hledeli mu uleheit a zmensit K tomu adelu jim sioutilo nejdasteji pouSteni krve (z nil), cot. take nejlepe charakterisuje cele dtivej gi lekatstvi. Nesmime se vSak domnivat, te yypuStenim trochy krve se jednoduAe zmenSilo jeji mno2stvi v tele a srdci tak ubylo. .13 race s jejim rozvadenim. Pomery ph torn jsou slot'itej81. Pki pou'Steni tilou ne glo tak o to, aby se uleheila srdeeni prate, jako spik, aby se odstranily z tela Skodlive latky rozpadove pti yYmene a yydistily se tak telesne tkane, vedle jinych pkiznivYch nasledkil. Nast etena,ki vedi dobie, 2e se dries divame na pouSteni 2ilou i na jine zpasoby odstrariovani krve (pijavky, banky) jako na ptetite leeebne metody. Tyto ledebne metody byly dtive beze sporu pkeharieny. Je jen piirozenou reakci, 2e se na ne v lekatstvi zapomnelo na pal stoleti. Teprve nyni ptichazeji opet ke cti a vime dokonce, to mohou i zachranit 2ivot pit nekterYch te2kYch plicnich chorobach. Ale odnimati telu krev neni jedinY zpasob, jak uleheiti srdci: stejne pasobi take zmena stravy. Musime se VAak zminit o jedne zakladni otazce, aby bylo v dalsim lope porozumeno. Snad u2 ph dkivejSi zmince o pouSteni Illou zavrtel leckterY dtenat hlavou. "Pou gtet, 2ilou pii slabem srdci? Tim se piece srdce zeslabi jette vie!" Opravdu z tela ph torn unikaji u2itedne zejmena eervene a bile krvinky. Av gak musime se oprostit od prilis "hmotnych" avah. Nezapominejme, to nechame-li vyteci trochu krve, neznarnena to jenom hmotnou ztratu Je mnohem daletitejSi, 2'e se ph torn zmeni tot sloteni krve i slokni tekutin prostupujicich telesne tkane, jet mail vliv na praci nerv y i na obeh krve. Proto take ph zmene diety nesmime myslit jen na vytivujici a energii pkinaSejici akol stravy, ktera toliko vy2ivuje a sill srdce. Prave naopak, silnou stravou neposilujeme nijak zvlagt' srdedni sval, n Ybr2 jej spik zataujeme. Mame tedy na mysli zmenu ztravy v torn smyslu, te se uskrovnime a vyhneme se dodasne vkm "vY2ivnYm" pokrmam, masu, vejcim, mleku a pod. A zase tkeba zdaraznit, k tu nerozhoduje zmenSena davka potravin, nYbrt blahodarne zmeny, ktere zpasobi v tele chuda, dieta. Ovkm te2ko to pochopi lido, kteki tiji pokad ye strachu z podySdivy, nebo se boji, aby nezePh leeeni chorych srdcem dietou se utiva dvoji metody. Dlouhodobe a kratkodobe, jet se projevi behem jednoho nebo nekolika malo dni. O dlouhodobe leebe dietou mail dries Micah eelkem shodne mineni. Podava se ph ni merle jidla a pomerne chudeho zvitecimi bilkovinami a malo soleneho, nekolikrat za den v malYch davkach. Naproti tomu jsou daleko mono znamy dobre vYsledky kratkodobe lefty, ph nit se ji jenom velice poskrovnu. Jest oblibena u francouzskYch lekaiu. Ve Francii jest obvykle ulo2it choreho srdcem na nekolik dni do postele a po-
davat mu denne pouze litr mleka silne rortedeneho vodou. Slavny chirurg Billroth se nejen vyznal vyborne v chirurgii, ale mel pozoruhodne napady tot v jinych oborech mediciny. Kdysi v sedmem desitileti livota mu onemocnel srdeeni sval a sverazne jej vyleeil: deset dni nic nejedi a nic nepil, ph tom vSak namahave pracoval telesne i duSevne. VYsledek kury byl podle jeho vlastnich slov podivuhodnY, avSak le'Oeni vytaduje pry silnYch nerve. Tak radikalne jako Billroth se nemusime lecit. Obyeejne sta.& dva dni, jen nekdy trva, past pet a2 sedm dna. Ani nernusime hiadovet a tiznit naprosto, ponevadt nak fel° neustale potiebuje neco vody, aby se mohly vylueovat zbytky vznikajici vYmenou latek. Proto podavame nemocnemu misto obvykleho jidla Salek eaje, nebo jeSte lope sklenieku ovocne gt'avy, ztedene po pkipade vodou. Ovocnou St'avou se rozumi St'ava vytladena, z rozmelneneho ovoce nebo pkirodni, alkoholu prosta St'ava z jablek nebo z hrozna.. NemocnY pije chutnY napoj, kterY obsahuje zaroveri vitaminy i nerostne soli. Trpi-li velkou 2izni, mute dostat i vice net etyki at pet Salka. Ph tom musi byti dbano i pravidelne einnosti stiev a vyprazdriovat je ka2dodenne, tteba projimadly. I ph hladoveni se odehra,vaji ye sttevech rozkladne pochody, jejich2 produkty se inuseji yeas odstrariovat. JeSte ptijemneji doptavaji srdci klidu tak zvane dny ovoce, kdy pojime ttikrat denne talitek eerstveho ovoce. Mail podobny adinek joke ptedchazejici kura, ale pacient nema, pocit prazdneho 2aludku, co2 je atechou pro mndhe lidi. Vahraji choki zastanou po tu dobu letet, leheeji nemocni sttidaji leteni s menSimi prochazkami. Ta.kove dietni dny zavadime Vtdycky, kdy srdeeni sval nekona dobke svou praci, kdy je shrdce insufficientni, jak kikaji lekati. NejmarkantnejSi znak nedostatedne srdedni einnosti jest, kdy se zadne v nohou hromaditi krev, laicky tedeno "otekaji nohy". Vedle toho jest ovSem mnoho jinych ptiznakti, ktere upozorni lekate, to poklesla srdeeni ainnost mnohem &iv, net zadnou otekat nohy. Zalai potom na znalostech i zku genostech 0gettujiciho lekate, aby se rozhodl pro nekterY lek, o nich2 jsme se zminili v avodu, nebo pro dietni leelou, nebo pro oboji zaroveri. Ale tak daleko to nemusi dojit nikdy! KaZdy elovek, kterY ma oslabene srdce bud' nejakou dtivejAi nemoci nebo proto, to na ne kiade zvYkne potadavky, ma zatazovat obeas do sve stravy ovocne dny a dopkavat tak nekdy svemu srdednimu svalu odpodinek, jako si ho doptava, kdy je unaven jinou telesnou namahou. treinky dietni ledby se nedaji tak snadno vylo2it, katda letni strava pasobi na cele nikoli jako specielni lek na ureitY astroj, PtedeVtim se pkirozene zmirni celkova vYmena latek a tudit i obeli krve a St'av v tkanich. Snad to vystihneme moderneji: telesny motor se nakidi na menSi obratky. Z takove zmeny ma nejvetSi utitek motor srdeeni sval. Tedy si srdce odpoeine. Ponevad2 ovocna potrava neobsahuje 264nYch bilkovin, je tot merle odpadkovYch latek v krvi i v tkariovych mocich, je to zkratka jakesi "proeisteni" krve. Zmeny ye slo2eni krve maji dalSi ptiznive nasledky. Krev je ztedenefSi (pokud to ovSem dovoli samoeinna regulate organismu), krevni cevy, z ylagte vlaseenice, ktere bYvaji east° kteeovite stateny, povoluji a usnadriuji krevni obeh. Zinenene slo2eni krve prospiva pravdepodobne take srdeenimu svalu tim, te se mu pkivadeji vhodne tiviny. To vge dohromady tedy pasobi blahodarne na srdce a zlepguje krevni Take zevne se projevi zpravidla velmi rychle ptiznive pkiznaky • nemocnY lehce clYcha, snadno se pohybuje, jetto voda, nashromatclend v tele, byla vetSinou vyloueena ledvinami, tep je klidnejAi atd. Zmeny celkoveho telesneho stavu jsou asi takove jako po zdarne prodelane digitalinove kuie. Nekdy byva ten pozorovano, digitalin pasobi mnohem lope po prodelane dietni kuke, takle se zda, jako by hladova dieta odstranila ptekatly, jet se staveji do testy leeebnYm aainktim digitalinu. 'Jestlite mame kriticky ocenit modern' lay pro srdce, musime tedy kici, to podle naAich
Ve sttedu, 28. dervna 1939. zkuknosti jsme docilili nejlepSich vysledka, kdy jsme poutili obou metod: metody, podnecujici srdedni einnost i metody, odlehdujici srdeeni praci. Jak koignici y Praze ialovali na tidy. Jednim z nejstarSich temesel, Mere v dechach bylo ji2 ye 12. stoleti v rozkvetu, je kotitnictvi. Prvnim ko2iShikem byl pry sam Bah, nebot' svoji v. knize MoltiSove: "I zdelal HoSpodin Bah Aadamovi a tene jeho odev kotenY a phodel je". Z umeni ko2iSnickeho kotistili jit davno lido, kteti nemeli s koli gnictvim nic spoleeneho. V Praze se v rode 1396 seskupili mistki ko2gnickeho umeni v tech a domohli se na purkmistru praiskem potvrzeni cechovniho kOdu. V potvrzeni, ktere se jmenuje "Vidimus", jsou i pravidla pratskYch mistrti a razne vYsady, ktere byly v pozdej gch dobach roz,Sikovany. Tyto vYsady po nejakou dobu byly temeslu na prospech, ale pozdejk novoty ptivedly tote stare kemeslo k apadku. Za Maxmiliana II. dochazi k velkYm sport= mezi koTehdy tiAniky, tidy a krejeimi. vSech most praLskYch 2alovali na zaklade majestatniho listu z roku 1571 vydaneho Maxmilianem II., na tidy a krejei pro poSkozovani temesla. Kdy2 dodo k ptelideni, ptedeitali cechmisth kokiS"nika pra2skYch nejstarSI a novejSi privileje a ste2ovali si na hdy, 2e vzdor -dem otenYm privilejim a natizenim, "dila nenalehta, jako futra polska, ruska a pruska do Prahy ptivaleji a zde prodavaji". Dale kotiAnici uvadeli, 2e 'tide ph vyhnani z most pratskYch .se zavazali, 2e nebudou Skoditi temeslniikam a hy nostnikam. Jak vAak temeslo bylo poSkozovano, vysvita, pry z toho, ze tid zvanY "Izdrahel" v jednom roce prodal sam vice kotiS'in, net vSichni praiSti kotiShici dohromady, — 2ide proti teto kalobe hajili tim, "jen stare kohchy barchanem, harasem a ferSta,tern podSivane pro pohodli chudeho lido prodavaji". Dale uvadeli, ze ko2iSnici sami u nich chlupate zboki kupuji, co pry by jiste nedelaII, kdyby tide prodavali 'Spatne zboti. Mimo to jsou pry jim skiepy odmykany, zbozi nove, stare i surove pobrano, na lidech Saty od Aida koupene rortezany a dokonce jeden z jmenem Jan Wolek, jim pry 7 kun uzmul. V zaveru pak tide uvadeli, ze jsou pottebni, 2enu a deti ziviti musi a proto tadaji, aby se jim v jejich handlech neptekatelo. Po dloulaYch sporech vydal Maxmilian II, v tail 1575 rozsudek, kterY dal za pravdu mistrum kohtnickeho cechu, aby pki svYch vYsadach zustali a pra2Sti tide, kteki nejsou vyueenYmi ko2iSniky, tadnYm zpasobem do Livnosti nezasahovali, jinak to budou pokutovani a trestani. V dobe panovani Josefa II. slouailo se temeslo kotiSnika v jeden tech, kterY za cisaie Leopoldo II. si pokidil cechovni prapor, kterY se nyni nachazi v museu mesta Prahy a nese letopoeet 1791. Timto rokem konei take historie cechu, protole vSechny pozdejSi zapisy se ztratily, neznamo kde a jak. Generalni poStmistr James A. Farley prohlasil nedavno v New Yorku, 2e strana bude bojovati svoji kampan v roku 1940 na rekordu Rooseveltovy administrace a dodal: "A na tomto rekordu zvitezime." Ve sve •edi na konferenci demokratickych Zen z deseti severovYchodnich staba pravil, to vadcove "mail oei otevteny na tento dulezity asek politickeho bojiSte a elektoralni hlasy techto stata budou do velke miry zaviseti od Yak einnosti mezi nynejSkem a dnem, kdy hlasy budou poeitany. Pokud jde o republikanskou stranu, Farley pravil, te se phblituje k novYm narodnim volbam v tomtet stavu bezradnosti, kterY ptivodil jeji ptivoclni poratku. Budapest'. — Zahranieni ministr hrabe Paul Teleki prohlasil dnes v parlamentu, 2e Podkarpatska Rus, ktera, tvokila dfive east eskoslovenska, jit se zmocnili Mad'ati v bt• eznu, byla inkorporovana do kralovstvi. Pravil, 2e bude ji dano zastoupeni v parlamente. Dodal, to Mad'arsko hodla zachazeti se s yYmi menSinami, ktere tvoti asi 25% z 10,000,000 obyvatel, "modernim zgasobem".
Ve steedu, 28. dervna 1939. RT:T2ENA MORAVKOVA:
Ze vg ech nejlocasnergi ROMAN "Dobra, poekam je gte. Ale pak, ty male. gidilko, pak nebudu jig miti Zadne smilovani!" smal se Ivan a jeho tvat zarila radosti, te se koneene doeka, vypineni sveho nejyrelejelho Jeg te deset dnfi zbYvalo do skoneeni Juditou vyproSene, kdy Ivan po stra gnem Arazu zapasil mezi tivotem a smrti. Dlouhe tYdny zmital se v horeekach, az koneene piece jeho zdravY a silnY organismus zvitezil. Jedna z jeho prvnich otazek platila Judite. "Byla tady u tebe nekolikrat," pravila mu matka gilena, radosti, te se ji zachranilo dite — "ale nevedel jsi o torn. Ted' v gak je doma, ogetfuje sveho otce, kterk poneltud churavi." Za nekolik drift na to pri gel se na neho podivat Viktor, snad jen proto, aby mu se zlomyslnou radosti oznarnil nejnovej gi novinku svoje zitrej gi zasnoubeni s Juditou. Rana tato zastihia Ivana fiple nepripraveneho a zlomila ho. 13y1 zoufalk. Prvni jeho myglenkou bylo, hetet k Judith', prosit ji a zapiisahat, aby se vzdala Viktorka, aby dokazala, te jemu jedinemu se zaslibila! Byl by se v prvni chvili rval se syym bratrem o svoje gtesti, ale pojednou jedinY pohied do zrcadla na jeho tvelzmenil a umleel v nem re,zem v ge. Nikdy nemtlte na ni tadat, aby se stala jeho tenou, tenon elovelta, od ktereho se budou lido s odporem odvracet. A koneene uvedomil si, a pochopil take to, te mu Viktor iekl ykslovne, ze je svou nevestou milovan. Zmohl se jegte na to, ze pial bratrovi gtesti, ale kdy tento ode gel, byl se svYini silami u konce. Za kratkY eas na to dostal od Judity dopis. Tiesoucimi se prsty rortrhl obalku. Nahle vznitila se v nem male, jiskrieka nadeje. Vgechno marno. Judita psala: "Odpust', Ivane. Mohu s tebou mluvit? Je tolik veci, ktere ti musim vysvetlit." Ivan vgak se WI tohoto sejiti. Jeho odpoved' byla struend, ale unrimne,: "Bud' gt'astna!" Nikdy jiz s ni nemluvil. Byl dlouhe mesice v snatoriu, na svatbu se omluvil, a po svatbe bydlili mladi mantele na velkostatku "Smreinach", kterY stark' Dana dal Judite jako svatebni dar. A nyni snad v hodine jeji smrti ma ji bYti tvari v tvar. V. "Jsem Ivan Dane g a byl jsem povolan telegraficky z Doubkova. Nerd snad jit pozde? Mohl bych mluvit s nemocnou?" pravil Ivan o getrovatelce, na kterou byl vratnYm poukazan. Hlas jeho se ponekud chvel rozeilenim a dychtive deka' teninu odpoved'. "Zije dosud," pravila o getfovatelka klidnYm a tichym hlasem, "raete okamtik poseekati, pane Dane gi, zavolam pana doktora." Z prsou IvanovYch se ozval vzdech uleheeni. Tedy piece pri gel yeas, piece je mu doprano snad spatfit ji v posledni chvili jejiho tivota. O, ket by bylo v jeho mod. navratit ji zdravi a vratit ji tivotu a diteti! Chvile, netli prigel lekar, byla prop utrpenim Jegte ted', kdy jit sly gel z fist sestrinYch, ze jeho gvegru ge tije, chvel se strachem, 'te k ni piijde pozde, mel podivne tu geni, ze jeji tivot visi na nitce, a katcla promarnend miutka ze je prohregenim proti ni. Vtdyt' to byla ona, ktera ho k sobe vole., a neodpustil by si nikdy, kdyby jejimu pfani nevyhovel. Koneene vstoupil lekaf. "Pane doktore, jak se ji dafi? Mohu s ni mluvit?" zvolal Ivan a marne se snail zakryti rozdileni. "Jeji stay jest velmi vatnY, pane velkopramyslniku, a rad bych vas pkedem informoval o nekolik maliekostech, abyste pri rozmluve s ni nenarazil zbytedne na jeji nevedomost, neho opaene — — — " "Budu yam za to vdeeen, pane doktore." "Tedy v prvni fade nema a nesmi take mit
VESTNi8 ani tugeni o torn, te jeji hogik, jeji dite, peed tremi dny zemfel — — " V tvaki Ivanove objevil se bolestnY vYraz, ale ani slovem nepreru gil lekate, aby rozmluvu zbytedne neprodlutoval. "— — domniva, se," pokradoval lekae — "ze ona sama jest nakatlive nemocna a ze strachu, aby dite nenakazila, nechce je miti u sebe. Toto jeji prani jest nam velice vitano, protote, kdyby chtela mit dite u sebe a my ji ho mohli dat, melo by to neblahY vliv na jeji zdravotni stay. Druha vac, ktera v gak sty procenty pHspiva k jeho zhorgeni je ta okolnost,ze jiz po dva dny nebyl u ni jeji chot' a na ge patrani po nem znstalo Opine bezvYslednkm." "Jak?" nedovedl Ivan v rozeileni zadrteti otazku, aby tak nedal najevo, ze neni o rodinYch zaletitostech informovan. "Ano, bohutel," pravil doktor a diskretne peegel Ivanovu otazku, nebot' citil, ze by Ivanovi bylo velmi trapne o teto veci hovotit. "ttasne ji to deprimuje, nyni, kdy ma potiebu nejvetgiho klidu. Ovgem — doufam, ze mohu svami o jejim stavu mltuviti fipine otevrene, pane velkoprinnyslniku?" "Zajiste, a bude mi vitano, nezamleite-li mi nic." "Tedy ta okolnost pouze zkrati dny jejiho utrpeni, protote "Protote? — — — — protote nemam te nejmen gi nadeje na jeji uzdraveni." Ivan odvratil tvaf. Hluboke pohnuti a litost ho premohly. Nebyl mocen v prvni chvili slova. Pri pohledu na neho, na jeho opravdovou bolest, objevila se mane pied odima lekafe postava mantela nemocne, lehkomyslneho mladeho hejska, ktery neuznal ani za hodno zeptat se, jak dalece je vatnY jeji sta y zdravotni a ma odvahu, vzit si temer na svedomi jeji tivot. Je-li yam libo, mateme vstoupit," pravil po nekolika minutach lekar a priblitil se ku d yeza kterYmi odpoeivala mlada tena. Vegli. Mezitim, co lekar za sebou potichu zaviral dvere, stal Ivan na miste a bezradne hledel k bilemu loti, ktere stab() nedaleko. Tam letela nehybne jako bezducha mlada tena, k nepoznani zmenend. Zdalo se, te spi. V gak, jakmile zaslechla kroky vice osob a hlasy a poznala, te to neni jen sestra, otevrela oei. Jeji pohied byl unavenY, znidenY, ale v okamtiku; kdy poznala Ivana, objevila se v jeji tvari nema a zaroveil bolestna radost. Vgak Ivan stab je gte na tem& miste, jeho zdegeni bylo prilis velike. Kde je to krasne stvoreni, kypici mladim a zdravim? Vtdyt' to neni ona, to je jen stin dfivejei Judity. Takto se s ni shledava! V takovem stavu musi ji spatfit po nekolika letech! Ivan stale nemohl pochopit a nemohi si uvedomit, ze telesne i du gevne znidend, smrtelne blede, a hubene, tena pfed nim je divka, kterou kdysi miloval, je onen zatici andelskY zjev, ktery celou svou dui zbotrioval a ktere se zrekl jen proto, te chtel, aby byla St'astna. Jaka stra gna, neuveritelna zmena v tak kratkem pomerne ease. Teprve nyni, ve chvili, kdy ji mute katdym okamtikem ztratit, uvedomil si, te jeho laska pouze drimala, ale nikdy te nezemfela. Citil, *te ji miluje stale vroucne, jako kdysi, te neme, jineho prani netli snesti k jejim noham vgechno gtesti celeho sveta a jeji cestu sypat kvitim. A ✓ okamtiku, kdy zapomenuv na v ge, chtel se vrhnout k jejimu latku, Ceti pojednou nad jeji hlavou krvava pismena: "Nezapomen, ze je tenou tveho bratra!" Razem se vzpamatoval a v temt okamtiku si uvedomil, te tetotene nesmi nikdy jit mluviti o sve lasce, ktere, i na dale musi zilstat ukryta ✓ hloubi jeho duge. Odfikani, tot' Ode' jeho tivota! Nemocna marne dekala na jedine jeho slovo. Jeji zrak visel temer na rtech IvanovYch, ale kdy zilstavaly stale uzavreny, jeji slaba radost pojednou mizela. Domnivala se, te Ivan midi proto, ze ji nema hodnu jedineho slova. "Ivane" — za geptala koneene prosebne, — "Ivane, prosim te, odpust' mi alespon. ted'. Prosila jsem te, abys pri gel proto, te nechci zemrit
Strana 111. bet tveho odpuReni a s vedomim, ze mne proklina8"!! "Judito, co to mluviS!" zvolal pojednou Ivan polekand. Konedne se odhodlal peistoupit k jejimu "Vklyt' ty se uzdravig , musi se uzdravit. never, ze bych te byl nekdy proklinal, vtdyt' jsem te miloval a odpustil jsem ti." "Bez jedineho meho slova yysvetleni, Ivane?" "Ano! Znal jseni te pfilig a veal jsem, te jen vane dtrvody, na ktere jsem si nedelal narok, abych ti jeSte vice nepeitilil, te peimely k tomu, abys nespinila to, co jsi slibila. Ale to v'Se je jiZ zapomenuto, Judito a lief, ze mou jedinou snahou je, abys byla spokojena." "O neni to zapomenuto, nemfiZe to bYt zapomenuto, nemfde to bYti zapomenuto. V2clyt' mne neustale pronasleduji vYaitky svedomi a to v'Sechno nyni zda, se mi trest boZi," zvolala Judita a jeji tvate slabe znachovely rozeilenim. "Judito, upokoj se," prosil Ivan, nebot' vzpominaje slov lekaeovych bal se kaZdeho sebe nepatrnejAiho rozeileni. "Nebudu mit pokoje, dokud se ti nevyzpovidam. O vyslechni mne Ivane, prosim te," zvolala prosebne a vztahla k nemu ruce. "Vtdyt' to ma Cas, Judito, az ti bude lope," odpiral Ivan. " — — ne, ne, citim, Ze muj konec se b1121."— "Judito!" zvolal Ivan zoufale a poloZil hlavu na jeji lidko. Co vgechno skrYvalo se v tomto jedinem jeho vYktiku! Wechna ta laska i bolest, ktere chtel na yttly ukrkt ye svem srdci, o kterYch se Judita nikdy nemela dovedet, vSechno utrpeni, kterkm byl napinen jeho iivot od chvile, kdy ji ztratil, v gechna ta neha a touha po ni, s kterymi bojoval krutY boj, a vgechen nzkostlivY strach o jeji tivot. "Jak jsem bidna" — zageptala Judita. — "Ty pees to vgechno, co jsem ti udelala, me stale milujeg, o vim to, traj vYkeik te prozradil. PamatujeS, jak jsi mi jednou tekl: Strachujme se jen o toho, koho mame radi. — A ja, te mela rada, Ivane, vet mi to a snad bych se byla naueila tak velke lasce k tobe, jak jsi mi to sliboval, nebYt me slabosti, kterou si nikdy neodpustim — — " "Judito, prosim te, mle — " — — ne, neck me, musim ti to rid. — pfed nekolika lety, v nejfitlej gim seem kdy jsem jen lasky byla schopna, zamilovala jsem se celou svou mladiekou du gi do Viktora. Oh, ty jsi snad dovede g predstavit, jaka, to byla laska, nebot' jsi sam take miloval, jak jsem ho zbotilovala. Nemela jsem mysl na nic jineho, nikdy jinY pro me neexistoval jen on, jen on jedinY On vgak nevedel a netu gil nic, nestela jsem mu ani za jedinY hrejivk pohied, ani za jedine vlidne slovo. A nikdy jsem take nemela ani jisktieku nadeje, te by mne kdy miloval. A to jsi prig el ty! Polibil jsi me a ja, ktera, drive pro Viktora jsem nemela ani potuchy o tvYch pravYch citech, byla jsem do hloubi sve dirg e uratena, domnivala jsem se, te moje ka k Viktorovi byla timto lehkomyslnYm polibkern zneuctena a moje litost nemela mezi. Zahy jsem vg ak poznala, ze jsem se mYlila, jsem ti kfivdila. Tva dojemna slova a vrouci laska me dojala, chapala jsem tvoji bolest, tvitj strach, ze te odmitnu, nebot' jsem sama prave tak trpela. Pojednou se v me ztYrane dui ozvala touha, touha, ueinit ti radost, odvratit te od tveho zoufalstvi. Chtela jsem, kdy nemohu bYt sama At'astna, alespon tobe prinest spokojenost a to jsem nemohla jinak, net kdy jsem slibila vypinit tve nejvroucnej gi pfani. Uminila jsem st, te na Viktora zapomenu a te te budu milovat tak, jak toho zasloutig. — Adkoliv jsem nechtela, abys neco fekl sve matte o na gi irmluve, nemela jsem pied odvahu zamldet to svemu otci. A teprve tenkrat jsem se dozvedela i ze jedinou jeho touhou a pranim bylo, aby me vide' ye tyYch rukach. Jak byl tehdy gt'aste,n mfij ubohY drahY tatinek. V mem utrpeni bylo mou jedinou radosti, ze dvema bytostem, z nich2 jedna byla mYm otcem a druhe jsem si nevyslovne vazila, uCinim radost. A nejen to. I tvoje laskave a nand jednani se mnou melo vliv a uklidriovalo moji dugi. Podivno. Byla-li jsem s tebou, byla jsem klidnejS'i, ma bolest se mirnila. Nevim vgak dodnes, prod jsem se tehdy tolik branila blizkemu shatku a jeho den neustale oddalovala. Ne-
Btrana
ITESTMIE
"Odpouetim mu, Judito, tobe k van," volal pojednou Ivan odhodlane a podival se na mladou tenu.
tento vYraz nove utrpeni a vedomi, ze jeete mu neni konec. Uboha tena si uvedomila, te ten, ktereho tolik miluje a pro ktereho vyprosila nyni odpueteni, skrYva se nekde v tizkosti, nebo snad — A desive myelenky opet zavladly jeji chorou a vyeerpanou duei. "Ivane," zvolala rozeilene a uchopila Ivana, za ruku a kkedovite ji drtela. Oei ji tak podivne svitily, te mu bylo az fizko. "Mam k tobe jeete jednu velikou a posledni prosbu,' mluvila rychle dale — "vim, te neman' prava tadati neco podobneho od tebe, ale vedomi, te naee drahe dite by ztratilo nejen matku, ale i otce, ptipravuje mne o zdravY rozurn a dohani me k nejposlednejtimu." "Co 'th,dae? Neni nic na svete, co bych pro tebe nepodstoupil, Judito, ale zaptisaham te, nemluv ji to sve smrti," zafipel Ivan. "Ty Vie dobte, Ivane, te Viktor prodelal na burse velike penize. Ale to neni veechno, moje nemoc je to hlavne, ktera, ho stala desetitisice. Vypujcil si penize na smenkua doufal, ze v nejhoreim otec nebo ty mu vypomfitete. Vy veak jste ho odmitli, vetitel nechtel eekat a mfij drahY, ubohy mut v zoufalstvi snad -snad pro Boha, Ivane — snad si neco udelal." Nemocna mluvila velmi rychle, jako by se ba.la, ze blitici se smrt nedopteje ji kici veechno, co ma na srdci. Ivan jen s velkym namahanim porozumel katdemu jejimu slovu. "Jit dva dny po nem marne patraji" — pokraeovala, — "marne prosim fipenlive Boha, aby mne ho vratil. Zachran ho, Ivane, pomoz mu, prosim te pro yeechno na &vete. Nyni, kdy jsi mu odpustil, mohu to snad na tobe tadat. Alespon pro toho nevinneho tvoreaka, pro nase dite to udelej, Ivane, Buh ti nezapomene, kdy ja sama se ti nebudu moci odmenit." Touto fedi se Judita fipine yyderpala, jeji sily byly u knee. Chvela se kteeovite rozeilenim, tvake jeji byly smrtelne blede, odi hledely neptitomne nekam v neureito. Ivana pojala hrfiza a strach. Strach, te snad posledni jeji okamtiky se pkiblitily a nefiprosna vladkyne te vole. mladou tenu do sve rise, nbeot' nadeeel den, nadeela hodina, ktera je v knize osudt zapsana jako posledni. "Veechno, veechno udelam," zvolal vaenive se thouci touhou, aby tyto posledni okamtiky oddalil — "uvidie, te se ti vrati, mush se vratit, tva, modlitba nebude oslyeana. Siyshe, Judito? — Pro Boha, odpovez!" "Dekuji ti, Ivane, jsem spokojena," zaeeptala mdlym hlasem Judita, ani se pohnula a ani k nemu obratila sve smutne a druhdy tak zatici oei. Ivan si oddychl. "Popteji ti nyni trochu klidu, Judito, mae ho velmi zapottebi. Piljdu zatim vyfidit tu neet'astnou zaletitost a opet se k tobe vratim. U koho ma Viktor fiver?" "U Taussiga — — — — veak — vrat' se brzy! Bojim se tu sama," zaeeptala mu °pet, sotva slyeitelne Judita. "Chcee tedy, abych neodchazel?" ptal se netne Ivan, naklaneje se nad je3im belostnYrn. lotem. "Ne, ne," vykkikla temet uzkostlive a vztyeila se. Pak, jako by na tyto d ye posledni hlasky vydala svoji posledni silu, sklesla opet bezviadne zpet do podueek. Za nekolik minut se veak pet vzpamatovala. "Vial jsi jit Ivoueka? — Vid', jak je milt — a hezouakY. StYska se mi — tak se mi po nem styska —chtela bych ho videt a on — chudinka ke mne nesmi — nakazil by mne. Musim byti trpeliva, pak ho uvidim jit brzy — i Viktora, budeme et'astni — veichni i ty — I-va-ne" — — — mluvila nemocna a Ivanovi ph jeji podivne fedi vyystaval student pot na dele. Najednou ustala — hiava se ji svezla na stranu — hluboce vydechla — — a vice At Ivan nevidel. Chvejicimi se prsty zazvonil na sestru. Veeel lekat a Danee beze slov mu ukazal na nemocnou.
"Jak ti dekuji, jak jsem ti vdeena, Ivane," zaeeptala nemocna a v jeji tvari se objevil na okam'iik vyraz spokojenosti. Ale jen na okamtik. Ivan s bolesti pozoroval, te v zapeti zat1a6lo
Lekak se k ni rychlYmi kroky ptiblitil a zahledel se patrave na jeji tvak. Pak vzal jeji ruku, chvili ji podrtel ye sve a pak ji opet polotil podel Vela. Na to priblitil hlavu k jejim prsoum a poslouchaL
co, demu jsem dobfe nerozumela, mne zadrtovalo, sratelo zpet a nieilo yeechny me dobre pkedpoklady a snahy. Trpela jsem nevyslovne. Pochovavala jsem svou vrouci a vaenivou lasku a zaroven se strachovala o tebe, o tve etesti. Koneene veak po mnohYch bojich odhodlala jsem se k tomu, ze ti podam ruku jit navtdy a pujdu s tebou tivotem . Najednou veak ptieel den, kdy tvoje tvat byla k nepoznani zmenena. A to je moje nejvetei provineni, Ivane, za ktere pykam dodnes. Misto, abych se te ujala a v dobe tveho neetesti svou oddanosti a netnosti ti veechno vynahradila, odmenila se ti za tvoji lasku, za to, cos yeechno pro mne chtel ueinit, — od yratila jsem se od tebe. A ke sve hanbe se musim ptiznat, 'te jsem mela z tebe strach a hrtzu, nevedela jsem ani co delam. A bylo mi jen jedno jasne, — te se bojim mantelstvi s tebou, ale nejen to, toe se bojim tebe samotneho. Byla jsem zoufale. a proplakala jsem v skrytu cele hodiny. Nahodou, kterou jsem tehdy povatovala za vysvobozeni, ptekvapil me Viktor. Byl ke mne netnY, pozornY a snail se vlidnYmi slovy ptimet me k doznani. A i'ekni sam, Ivane, je mono neco podobneho odeptit milovanemu muti a nemit k nemu dfiveru? Videla jsem v nem Boha, byla jsem si jista, ze najdu v nem nejlepeiho pkitele, kdy se mu svetim se svou iizkosti pked tebou, a doufala jsem, te mne nejlepe poradi. A tu k me eilene radosti ptiznal se mi, ze me jit davno miluje, ze veak povatoval vcekerou nadeji za marnou, nebot' se domnival, ze te miluj.it Oh Ivane, byla jsem tehdy mlade, blouznive stvoteni, toutici celou svou duei po nem, kterY byl svetlem meho tivota. Byla jsem bezmocna, jeho vfile byla mi svata, nemohla jsem odeptit jeho tadosti, kdyt me dokonce ujiet'oval,ze ti to sam eetrne oznami a te jiste nebudee klasti ptekatek k jeho etesti, nebot' znal tvoji elechetnou povahu. Jsem ptesvedeena, te ti to tehdy Viktor oznamil, jak inohl nejeetrneji a tak, aby te to co nejmene bolelo, te potadal, abys se mne vzdal, ale ja pies to pak jsem se citila velikou vinnici a chtela jsem s tebou mluvit sama." Co yee se odehravalo ph techto jejich slovech v duel Ivanove Jak mu bylo, kdy si phpomnel, jak tehdy sotvate nabyl vedomi, sotvate se mohl pohnout na lfitku, pin touhy po milovane divce, ye kterou skladal nyni yeechny sve nadeje, pheel k nemu Viktor, aby yeechno to v nem znieil. JakYm zpilsobern a jakYmi slovy mu to tehdy oznamil! Na okamtik se ho zmocnila touha, ihci ji pravdu, ukazati ji toho, ktereho tolik milovala a kteremu tolik dfivekovala a videla v nem toho nejlepeiho eloveka, v jeho pravern svetle a odkrYt jeho pravou povahu. t e nentieel tehdy, aby jejim jmenem ho poMetal o vraceni slova, ale s nejvetei bezohlednosti, jake byl jen schopen, se zlomyslnYmi iismevy mu oznamil svoje zasnoubeni. — To byl jen okamtik. Cot ma, on pra y° nieit a zaelapat jeji dfiveru, kterou ma k Viktorovi ye chvili sve smrti? Ne! Tfeba tripe' tisickrat vice, pies jeho rty nepiejde ani jedine slovo proti jejimu mantelu. "— — Tys to veak odmitl!" — pokradovala Judita tYmt tonem, "a ja byla ptesvedeena od te chvile, tes mi neodpustil. Neseiselnekrat byla jsem odhodlana, ze te vyhledam a sama si vyprosim tire odpueteni, ale strach z Viktora, z jeho nemistne tarlivosti, bral mi yeekerou odvahu. At teprve nyni, kdy se mi zdalo, ze veechno fleetest se na mne sesypalo, nemohla jsem to dole vydrtet a musila jsem s tebou mluvit, tob ese vyzpovidat a vyprosit si to odpueteni, po kterem jsem chive marne tutila. Ach Ivane, odpust' nam, mne i jemu! Jemu, ktereho tolik miluji." "Odpustil jsem ti jit davno a vet mi, ze jsg:rr. ti 331.41 jen etesti," zvolal Ivan ptesveddive. "A Viktorovi?" zeptala se tee mlade. pani a hledela prosebnYmi zraky na sveho evagra.
Ve sttedu, 28. eervna 1939.
Za nekolik vtetin se obratil k Ivanovi, kterY s napetim pozoroval jeho podinani a v jeho tvaki bylo pino fizkostlivYch a nevyslovenYch otazek. " Spi — VI. Ponekud uklidnen spechal Ivan k tidu Taussigovi. — Ivan znal dobte jeho adresu, nebot' jit nekolikrate mel to poteeeni platit u neho za lehkomysineho bratra dluhy. Zdalo se, te Taussig s ureitosti eekal jeho navkevu. Ivan bez dlouhYch keel vypinil eek a tadal smenku. Taussig veak jit pied nekolika dny podal talobu zaroven s trestnim ozn'amenim pro padelany podpis, take byla tato jako doltlad u soudu. Napsal tedy jeete prohlaeeni, te podpis na smence je jeho vlastnorueni, aby uchranil bratra od stihani. Kdyt byla tato pro neho nejvYe trapna zaletitost skoneena a chtel odejit, neodpustil si tid zlomyslnou poznamku. "Vidite, pane velkoprilmyslniku, zmizeni mladeho pana piece pomohlo. Jo, jo, ten v torn umi chodit!" "Prosim, abyste mne neetfil sveho usudku, pane Taussigu a zaroven vas upozorriuji, abyste se neptenahlil," odpovedel podratclene Ivan a s chladnym pozdravem odeeel. Kdy2 se veak vratil do sanatoria, nalezl ubohou Juditu jiz spici I/6614m spankem. Od lekale se dozvedel, te se viibec jit ze sveho spanku neprobrala a te mela lehkou, klidnou smrt. Tema beze slova, se sklonenou hlavou s uptimnou litosti v srdci, vyeel Ivan z mista, kde dodYchala netna duee Juditina. — — — Uminil si, te se v Praze zdrth at do jejiho pohtbu. Chtel ji vyprovodit na posledni ceste. Ale nejen to, chtel se ptesvedeit, dostavi-li se Viktor, ane-li, byl odhodlan se veina dfirazem ujmouti se patrani. Teprve dluhy den, kdy se seeel se s yYm otcem, dozvedel se od neho, te Viktora yydedil. Start pan trip el nevYslovne zkatenosti sveho nejmladeiho syna, ye ktereho kiadi takove nadeje, neseiselnekrate mu odpustil, domlouval a doufal stale, jakmile bude starei, te se zmeni. Ale poslednim jeho kouskem mu doela trpelivost. Ivan, maje na pameti vrouci prosbu Juditinu, snatil se uptimne stareho pana usmifit, ale ten byl neoblomnY, nesmititelnY. "Jit jsem ztratil druheho syna," pravil hofce a Ivan vedel, te timto vYrokem rozhodl o Viktorovi navtdy. Bylo temek jisto, te se Viktor do otcovskeho domu nevrati. Ivan proto nechal veude, v sanatoriu, ye Smreinach i v jeho soukromem byte rozkazy, aby, jakmile se vrati, bylo mu ihned oznameno. Koneene den pied pohtbem bylo mu oznameno ze sanatoria, te se to mmladY Dame dostavil. Ivanovi spadl kamen se srdce. Ani sam dobte nevedel, zda to byl vliv Juditin, di snad rozhodnuti otcovo, te se v jeho srdci ozyval strach o bratra a nyni, kdy vedel, te je tiv a snad zdrav, litost nad nim. Snad piece neni jeete feechno ztraceno, snad je jeete motnost pfivesti ho na pravou testa, Motna ze smrt tenina zpfisobi nejakY obrat v jeho nitru, te se ozvou vfeitky svedomi, uvedomi si, jak ji syYm jednanim ublihi a v tech chvilich, dotkne-li se ho eetrna a jemna ruka, najde-li ptitele, kterY ho pochopi a neodvrati se od neho, pak motna, te bude zachranen. Den na to, tedy v den pohtbu, odebral se Ivan do bytu Viktorova, kde byla Judita vystavena a odkud mel bYti pohfeb. Pkieel o mnoho dtive, nebot' doufal, te bratra zastane samotneho, chtel si s nim pohovotit a jsa parnetliv sveho slibu, daneho umirajici evegruei, byl ochoten se s nim smikit. Kdyt Ivan oteviel dveie, Viktor, neveda jeete, kdo ptichazi, eel mu vstfic. Ivan hledel na neho smutnYm, klidnYm a smitujicim pohledem. Vide, jak se Viktor zarazil, jak na neho hledi podivne tazavYm pohledem. Jit chtel k nemu pfikroeit, kdy v torn se Viktor prudce ()bratl a popoeel at k oknu, bez jedineho slova. (Pokraeovani.)
Ve stkedu, 28. eervna 1939.
DETSKA BESiDKA 0 vile, ktera neumela taneit. J. Kubidkova-Spiessova. RALOVNA nevedela, co Si podit. 0 pkiK belegiho dne, kdy vily vyspavaji, oka nezavtela. Stihlo ji velke nedtesti. Co les lesem stoji, se nestalo, aby nekdo z rodu vil neumel tandit. Jeji dceii se to pkihodilo. Kralovna svolala nejlepgi taneenice zblizka i z daleka. Kralovsky palac se od vedera do rana ottasal cupanim a dupanim, ale vSecko marne. Princezna stala jako boti dkevidko, ktere v lese roste, nohou nepohnula. Kralovna nevedela, co si poeit. 0 pkiStim plriku mel bYt na pasece velkY pies. Byly ut pozvany vily z boroveho lesa i s modkinoveho kopce. Rusalky z adoli blatoucha slibily, e zatandi slavnostni eislo. Co se jen stane? To bude ostuda! Vily od borovic jiste neptijdou dkiy e spat, dokud i nejmenSi muchomarka nebude vedet, ie princezna z jedlove,,tiSe ma nohy k zemi pkilepene. Rusalky raky z der vytahnou, jen aby kdekdo veal, co se na plese pkihodilo. Jak kralovna sedela tak smutne na stkibrnem trane, pk goura/ se pomalu a vatne hlemYtd'. kekl: "Mild kralovno, slySel jsem, co ma'S za trapeni. Dcera pry se ti nevyvedla. Chci ti poradit. Jsem moudre zvike, leccos vidim a slySim, kdyt se svou chalupou svetem tahnu. Veera, kdyt jsem odpoeival v pkikope u silnice, poslouchal jsem, co si d ye vlaStovky povidaji. "SlySelas," pta se jedna, "hrat mladeho Sumake, kterY v nedeli prisel k nam do hospody?" "NeslySela, litala jsem po navStevach u tetidek jikidek". "Chlapik ti ma kouzelne housHely. Jak na ne spustil, lidem se nohy samy rortancovaly. To byla podivana. Tlusta SenkY • ka s pallitry v ruce se tak toeila, te ji ye sklenicich kapka piva nezastala. Starosta skakal, at mu po lysine potaaky tekly a stare, Barka berlidku odhodila. Cha,cha, i psi se na dvoke motali za ocaskem." "Skoda, to jsem o to pkiSla." "VSak jeSte uvidiS, sestkieko. Sumac zastal ye vesnici a bude vyhravat o obtinkach." "Tohle si vlaStovky vypravely. Dal jsem se hned na cestu a pospichai jsem div se mi dam na zadech neporouchal, abych ti to fekl." — Kralovna dala hlemYtdi tolik zelenych lista, te mu oei staly navrchu hiavy. Pak si zavolala nejchytkejSi vilu. Promenila ji ye starou Zenu, jake chodivaji do lesa na houby a poslala ji do vesnice. Sotva se zeSetilo, sumac stal na pasece. Dival se jako u vyjeveni, kdyt babka, ktera ho vedla, se stratila a kolem neho se hemtilo vilami. Kralovna s vencem na dele na neho kYvla, aby zahral. Mladenec se dlouho nerozmYAlel. Jen housle naladil a vily i s kralovnou byy v kole. Kdyt dohral, kralovna privedla neSt'astnou princeznu. Mladenec nasadil znovu housle. Princezna se mu libila, proto hral, jak nejlepe umel. Vila chvili poslouchala, pak se dala do tance. Tana.'la tak lehce, te se steblo travy pod jejima nohama neohnulo. Kralovna la, tohle Zadna vila nedokazala. Sumac hral a hral. Zatim nebe na vYchode zaealo blednout a ptaci se ut ozYvali. Jedna vila po druhe mizela. Kralovna volala dceru, ale princezna. taneila za Sumatem, kterY mitil ke kraji lesa. Kralovna se lekla. earovna mcc devetera, kviti mohla dceru jeSte v lese zadrteti. Strhla s hlavy veiled z kviti upletenY, ale v torn se ut z dalky ozvalo kohouti kokrhani a prvni paprsek svetla padl mezi stromy. Nodni kouzlo po-
Vt8TNIK minulo, kralovna zmizela. Sumac vzal vilu za ruku a vedl si ji polni cestou do vesnice. Tak se vila stala tenou Sumakovou a chodila s nim svetem. Lide je vSude radi videli, kdy sumac vytahl housle a jeho bleda Lena taneila. Motna, to dodnes spolu et'astne chodi, ale jak se zeSeti, nikdy ji nepotkate v lese, protote se sumac boji, aby mu vily ten" neodvedly. CHYTRY ZA DRULIE. Danilo Gorin'Aek. Byla jednou holubieka. Katde leto vysedela mlad'ata. A katde leto se pod strom pkiplitila liSka a chtela mlacle. Nechtela-li ji holubiaka tadne dati, pohrozila ji: "NedaS-li mi jedno, seteru veechna mlad'ata —a tebe k tomu!" Holubidka -sedela smutne v hnizde na strome. Prave vysedela mlad'ata a vedela, ze liSka katdou chvili pkijde. V torn k ni pkiletel ptaeek Ulhazin a zeptal se ji, prod je tak smutna. Holubidka mu vS'echno povedela. I kekl ji ptadek Ulhazin: "Jak jsi hloupa! Pkijde-li liSka zase, iekni ji: Jen si ke mne pkijd', mutes-li!" Druheho dne pkiSla liSka a tekla: "Hod' mi mlade! NehodiS-li mi je, seteru ti je vSechna — a tebe k tomu!" Holulaieka vS-ak se ji vysmala: "Jen si ke mne piijd'!" Tu liSka pravila: "Podivejme se na ni! Kdopak te tomu noudil?" "Ptaeek Ulhazin", odpovedela holubieka. LiSka netekla ani bu ani mu, obratila se a zmizela. Vydala se rovnou k ptaekovi Ulhazinovi. Zastihla ho u teky, pozdravila ho a kekla: "Na mou veru, ty jsi chytre stvokeni! Za jedinou hodinu pfeletiS vetSi kus testy, net ja ptejdu za mesic! Ale povez mi, kam obrati'S hlavu, zafouka-li vitr s prase strany?" "Na levou stranu," odpovedel ptdeek Ulhazin. "A zafouka-li vitr s leve strany?" ptala se "Pak na pravou stranu," odpovedel ptadek Ulhazin. "A fouka-li s obou stran zaroveti?" "No, potiom schovam hlavu pod kkidlo!" "Div divouci," zvolala li'dka, "to bych rada viciala! Prosim te, ukat mi, jak to delis!" Ptadek Ulhazin schoval hlavu pod kkidlo, to liSka po nem skodila a ut ho drtela v name. "VidiS," tekla ptadkovi, "mel jsi si svoje chytre rady radeji nechati sam pro sebe!" A setrala ho. Ze slovenStiny pkel. 0. F. Babler. Americka vlada se rozhodla vyslati do neznamYch ledovYch pustin kolem jinni toeny velkou vYpravu. Jihotodriova oblast meti 14 miliony etvereenYch kilometre, z nicht rites 10 Rona etver. km si jit jednotlive mocnosti rozdelily. Pies 3 miliony etv. km jihotoeriove pevniny je dosud zemi nikoho. Podle itsudku odbornika skrYva toto azemi nesmirna lotiska nerostneho bohatstvi. Proto se washingtonskd, viada rozhodla financovat vYpravu, ktera. by tyto nezname kondiny zabrala jmenem Spoj. Statt. Tim Se Amerika zmocni nejen pkednostniho prava na lotiska nerosta, ale bude moci kontrolovat i lov velryb. Vyprava ma odjeti jit v lete. Bude miti k disposici vSechny vymotenosti moderni techniky. Jeji vadce bude jmenovan americkou vladou. Neni vyloueeno, 2e vedenim bude poveken kapitan Richard Black, kterY roku 1933 doprovazel admirala Byrda na jeho vYprave k jitni toene. OlomouckY "NaSinec" pile: "Slovenske Brady se snati eelit znadnemu vzestupu cen. Nemohou vSak nahradit skuteenost, te nektere kolonialni zboti z obchoda vabec zmizelo. Ani napinit bratislay ske vinarny pod vichy, jet dnes zeji trvale prazdnotou. Slovenske akady dale oznamily, te k detnictvu, k patam a draham tit se nepkijimaji ani lido kvalifikovani, natot aby se mohl pkijmouti naval hlasivSlch , se lidi bez kvalifikace. Zato projevuje se nedostatek pracovnich sil v zemedelstvi a v pramysla,
Strana 17.
SLABIK A 11. Co se lihne z housenky? Na okno u zahrady vylezla housenka. Celt' den tam sea la, ani se nehnula. DruhST den housenky ui tam nebylo. Udelala se z ni kukla. Kukla visela tam &lettho. Jenik nalezl tam pc, case motkla. Vedle neho byla praskia kukla jako uschli slupka. Z kukly vylihl se motkl a odletel. Matiece. Matieko ma mils, maje draha matko, vy jste jako hold) a ji holoubitko. Vy jste holub a holoubek 134 kde jsme se v torn sirem svete natrefili? Sypejte ptiekurn. Deticky, deticky, zima je tady, nenechte vrabeeky zajiti hlady. Pozor na lampu! Jitka rnela na starosti lampu. Vidy rano dala do poiadku. Vyeistila ji a zarovnala knot. Kdyi bylo tieba, priaila do ni petroleje, tak aby nebyla docela napinena. Potom rnatka postavila lampu na Kdyi je lampa na stole, museji deti pokojne u stolu seaby s ubrusem lampu nepievrhly. Kdyi n é k d y lampa eadila, bSrvalo s „Titkou zie, e ji debie nevyaistila.
Strana 18.
RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepodepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny cis. 49, projevujeme uptimne ci-tenou soustrast pozilstale rodine po zemtele jejich manaelce a matte, a nazi spolusestfe, 1Vlarii Sklenif, ktera dokoneila svoji pozemskou pout', a dne 19. kvetna roku 1939 skonala ye staki 68 roku. Dna 22. kvetna ulo gena byla k yeenemu spanku na htbitove Oak Hill, v Belle Plaine, Iowa. Tato sestra po sobs zanechava, truchliciho maniela a dye provdane dcery. Vime, mile, rodino, is e ztrata tak mile bytosti jest pro vas tkliva, budia yam vSak ntechou, i my, spoluudove kruhu elenskeho, fadu Pokrok Roweny eislo 49, sdilime vag zarmutek s vami. A zemtele sestke budi'a zeme lehkou. Psano v Rowena, dne 20. 'derma r. 1939. Josef Janek, Josef Hoch, Vacla y Kvasnieka, resolueni vYbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepodepsanY resolueni vYbor fadu Pokrok Roweny Cis. 49, projevujeme uptimne citenou soustrast pozilstale rodine po zemfele jejich manaelce a matea, a naafi spolusestie, Frantigka Chvojka, ktera skonala dne 6. eer yna roku 1939, ye sta.fi 39 rokil. Za doprovodu hojne neasti pfatel a znamYch, dne 8. eervna uloaena byla k feenemu spanku na Evangelickem htbitove osade Rowena, Texas. Obtady u rakve zesnule vykonal zastupce evangelicke cirkve pan Josef Adolf Barton z Grange, Texas. Zakefna nemoc tuto sestru zhroutila v pfedeasnY hrob a zanechala zde truchliciho manaela a tfi ditky, jests vlem Zajiste, mile, rodino, *le tato smutna udalost ma na vas zdrcujici teinek, uji gt'ujeme vas vgak, ae i my, spolueleni S. P. J. S. T., sdilime vag zarmutek s vami. A Ty, mile, spolusestro, musela jsi v pfedeasnY hrob jiti, po mnoho let, at" Ti na nem hojne kvete libovonne kviti. Psano v Rowena, dne 20. eervna r. 1939. Josef Janek, Josef Hoch, Vaclav Kvasnieka, resolueni vfloor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My. niaepsanY vYbor tadu Hvezda Pranoru els. 77, timto projevujeme, neihlub gi soustrast nad umrtim na geho snolkoveho bratra, Jos. Macha, Truchlime nad jeho odchodem a soucitime s jeho rodinou tento osud., kterY rids vgechnv oeeke.va, a kteremu se Md)-k r nevyhne. Odchod nag eho bratra zilstane hlu.boko v nasi nameti. neb byl dobnim elenem.. B yl po nekoljk rokil nemocen a zemtel ye stall 78 rokil. Budia bratru snanek y eenY a necht‘ oclooeiva v pokoji. Zs fad Hvezda Praporu Cis. 77: imon Barton, Raimund Prybyla, Jarome Macha, resolueni vftor. Demo v Bomarton, dne 21 aervna. 1939. RESOLUCE SOUSTRASTL M. niaepsanY vYbor fadu Hvezda Praporu els. '77, timto projevujeme neihlulo gi soustrast nad funrtim na geho snolkoveho bratra, Vine Gerika, Truchlime nad jeho odchodem a soucitime s jeho rodinou tento osud„ kterY nes vgechny neekava a kteremu se addnY nevyhne. Odchod nageho bratra zilstane hluboko v nal nameti, neb byl dobrYm Menem po mnoho roku. Zernfel na kreni rakovinu ye stall. 76 rokil. Budia bratru v'een7 spanek lehkY a at' odpoeiva v pokoji. Za fad Hvezdo. Praporu els. 77: imon Barton, Raimund Prybyla, Jarome Macha, resolueni vYbor. Dan° y Bomarton, dne 21 eervna. 1939.
V t STV tK
RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu T. G. Masaryk els. 160, vyslovujeme timto hluboce a uptimne citenou soustrast pozastalYm kam nad ztratou jejich matky, a nati spolusestry, Antonie Aefeik, ktera odetla z tohoto slzaveho *don dne 16. derma, ye veku 43. let. Budeme vtdy telet jejiho ptedeasneho odchodu. Zesnula byla vzornou a uprimnou elenkyni nageho tadu. Dovedeme si pfedstavit, mile ditky, jak bolestne nesete jeji ztratu, ale bud'te jisti, ze 28,1 ten a zarmutek chapeme a cltime s vami. KratkY yek vymetil 13th tobe, natek na g to nezvolk dtimej sladce v tmavem hrobe, ai to andel zavola. test budit pamatce jeji. Za resolueni vYbor: Frank Hovlak, Otto Bubenik, Bedfich Socha. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resoluani vYbor tadu Rovnost cis. 7, S. P. J. S. T., projevujeme timto jrnenem nageho fadu uptimne citenou soustrast pozustale manaelce, ditkarn k a ostatni rodine nad nmrtim jejich milovaneho maniela, otce, a nageho spolubratra, Miroslav Josef Letikar, kter3"7 dokonal svou pozemskou pout' dne 19. eervna 1939 po dvoudenni nemoci v nemocnici Brenham, ve staff 55 let a 7 mesic .a. ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem na geho tadu a vtdy sve povinnosti spravne konal. Byl on dobrYm sousedem a tea dobrYm pfitelem kaademu. Vime, mile, pozilstala rodino, ze jste se nenadali tak nahleho jeho skonu a ae neradi jste se loueili se svYm milYm, budia yam vgak inechou, ae i my s vami soucitime ye vagem zarmutku. ; ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji a east budia tvoji pamatce. Demo v Caldwell, Tex., dne 22. eervna 1939. Jan Sefeik, J. J. Krupa a Jos. Du gek Jr., resolueni yYbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsanY resolueni vYbor fadu Karel Jonag Cis. 28, v East Bernard, Tex., timto projevujeme uptimne citenou soustrast, nad ztratou jejich milovaneho otce, manaela, dedeeka a nageho spolubratra, Josefa Schwarce, kterY dokonal svou pozemskou pout' v meste Wharton ye veku 59 let, a tam tea byl pohtben. Truchlici rodine vyslovujeme uptimne citenou soustrast, a Tobe spolubratte, pfejeme zaslonaenY odpoeinek. Usneseno, aby jeden opis teto resolute byl zanegen do protokolni knihy, druhY opis aby byl zaslan truchlici rodine a original aby byl zasian k uvetejneni do Vestniku. Demo v East Bernard, Tex., dne 25. eervence 1939. John Vagieek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda, John GajevskY, resolueni vYbor. Pani John Rubaeova zesnula. Z El Campo se oznamuje, te tam zemtela pani John Rubaeova ye stall 60 roku, 2 mesica a 12 dni a pochovana byla po zadutni mai na 0. D.H.S. htbitove. Smutedni obtady v kostele i na htbitove vykonal dp. J. J. Hanaeek. Zesnula, zanechava to talem sklieeneho manaela a sedm ditek: dcera pi. Ad. Brosman, syni Emil, Josef, Frank, Eduard, Edwin a Delphine a vnueku Lorraine Brosmanovu. Budit ji zeme lehka! — Dop. Jourdanton, Texas. Ctena redakce Vestniku! Uvedomuji vas, te nit tad Dobrota Ms. 78. z Dobrowolski, Texas, bude potadat piknik dne 4. eervence a pak yeeer taneeni zabavu, pH ktere bude neinkovat Dybalova orchestra z Ganado, Texas. Ptijd'te v gichni! — Se srdeenS7m pozdravem zastavam, (Si.) Jerry Dorilakova.
Ve stfedu,
derv11a:1939.
tESKO-SLOVENSKO A JEHO .BUD'OVCNOST. (Dokoneeni se strany 1.) ho einnosti za obnoveni tesko-SlovenSke'-zepubliky. Jsem z tech Slovak-a, kteti po vypuknuti tove yalky v rote 1914 ze vgech sil pracoYali pro zaloteni tesko-Slovenskeho statu. Pti jsem vtdy neochvejne stal 'na, stanovitkU, Slovaci nesrneji bYti ptipraveni o sva tiVothi narodni prava majorisovanim 6echu, kteti json poeetnejti. Nezmenil jsem svaj nazor aril -pOd vlivem politicks konjektury ani pod vlivein Politickeho bojkotu, ktereho jsem byl ptedmetern. Jsou lids, kteti vykladaji, ze udalosti na Slovensku dokazuji, ze Slovaci nebyli zrali ani na tolik pray , kolik meli. Jsou bide, kteti hrozi Slovakfun, 2.e vtak jim v to nove republice daji autonomie! Bud'to jsou to jen prazdna slova, anebo to slova prozrazuji, ze jsou lids, kteti se chystaji na politiku nasili proti Slavakam. ft,elmu zcela otevtene, ze na opravdovou politiku nasili teti nemaji taludek. Maji velkou administrativni rutinovanost, ale pro pHme poutivani nasili nemaji nervy. Kdyby je byli meli, pak by po dvaceti letech republiky nebylo b3ivalo polske otazky na Tetinsku a sudetske otazky v 6echach. Mimo to nasili neodpovida ani kulturnimu ani ideovemu taroteni 6echil. Nat proto hrozit Slovakam prosttedky, kterYch tech nema, a kterYmi neinni zachazet. To jsou veci, ktere jenom nadelaji mnoho zla, jak se ukazalo mezi natimi americkyrni kraj any. Kdyt jsme mezi sebou, musime si rici, jak se veci maji a jak je Slovaci a 6e gi chapon. Avtak jednou veci je povedet si vte proto, bychorn odstrariovali nedorozumeni, a jinou veci je vykladat cizim vladam rodinne .veci tak, ge to tkodi natfi praci pro obnoveni eeskoslovenske domacnosti, desko-slovenskeho -tiypta a Lesko-slovenskeho statu. Nesmime nikdy zapomenout, ze ee§i a Slovaci jsou odkazani na sebe na aivot a na smrt. Tato mtuje me stanovisko jak k vecem, tak k lidem. Proto nesmirne lituji, americka Slovenske, Liga u presidenta Roosevelta protestovala proti tesko-slovenskemu boji za osvobozeni teskoslovenske republiky a proti einnosti Dr. Henete. 2ijeme v dobe, kdy kaidSr tech a Sloyak ma povinnost vykonat fte pro osvobozeni 6eskoslovenske republiky. Dr. Benet ma„ nejen pravo, nflort povinnost, aby vtechno, co ma a toho, co ma, neni mad° — dal do sluteb osvobozeni naafi vlasti. Nikdo nema pravu, v t4to einnosti mu. piekatet. Naopak je povinnosti Slovaku a 6echii, aby si dnes v praci, ze ytech sil vzajemne pomahali. Kdyt o tomto dues hovotim, vzpominanasi, te prave v techto dnech, 30: kvetna, je petistepate vYrodi bitvy u Lipan, kde se Ngi stavoysky a stranicky mezi sebou potirali. Tam se teti porateli a porazili sami sebe! VYstraha Lipan plati nejen oecham, aby sami sebe stavovskSrmi a stranickSTmi rozpory nepotirali, nybrt plati v nejvytti mite jednote eeskoslovenske. Boj, do ktereho jsme se pustili, neda, se v3rhrat ani stavovsky ani eesky ani slovensky, ale jedine deskoslovensky. Ale ut ted' nutno upozorniti, ze ani obnovenim eeskoslovenske samostatnosti zapas eeskoslovenskS7 nebude ukonden. Potom nastane novy o organisovani nove sttedni Evropy a o hospoditskY blahobyt a socialni .spra,Vedlnost nateho lidu. Mnsime by'ti jedntoni Glee= me-li bYt svobodni a samostatni. /vIusime bkt jednotni, nechceme-li bS7t politicky a kulturne zatlaeeni do druhotadeho postaver& ivnethceme-li b•Srt hospodatsky slabi a Jako stavovske, stranicke a rodinne-boje r\rnezi Oechy a Slovaky nam jit ptipravilrpiiratku a utrpeni, tak zdrava a muana jednota: v.tech techa a Slovaka ptipravi nem viterstvi, a pak krasnou narodni a statni budoucnost.
• Ve–stfedil, 28. eervna 1939.
V273TNIS
Odboeka Sdruieni A. C. v T. ve West Nedelni sehOze zastupeu osadnich v celonarodni. Odbodce S. • A. O. v T., konala se dle usneSeni schuze posledni opet v sini sv. JoSeta ye 3 hod. odpolecine. Ptitornni Msgr. Jos. Pelnat, Jos. PolaIS'ek, Ed. Marak za RVOS. cis. 47, L. • SVreek za RVOS. cis. 46 a spolek sv. Josefa eis. 31, Jan Pavlas za rad Moravaci Bratri C - is. 6, Jan Knapp za. RVOS. cis. 78 a Kat. Delnik cis. 70, Jan Hegar za RVOS. cis. 48, Pavel 8krabanek za RVOS. cis. 45, A. Demek za tad SPJST. cis. 36, Jiti Kacit za tad Jaromir cis. 5f, J. J. Marek za DubovY Haj cis. 126. Do schuze dostavili se take mantele Anastaz Nemeekovi, pi. Variova, pi. Demkova a pi. J. J. Markova. Nekith zastupci poslali omluvu. Ptedseda Aug. J. Morris zahajil schuzi a ptitomnYm vyridil pozdrav dr. Eduarda BeneSe krajanfun Texa-su a slib, ze nos moind uz zadatkem listopadu navaivi. Podal struenY nastin uvitani bYvaleho presidenta 13eneSe v Norman na nadraAi a veeer v auditorium tamnejti 'university. Tajemnik Fr. 1Vloueka podal dtvernY referat o schuzce krajanu s dr. BeneSem v Norman a nastinil nejblizsi Ukoly Sdrugerii. Nastal rozhovor o nejucmnejsrm naboru elenstva do odboeky, bylo vymeneno vice nazorii at Jiti Kacit podal navrh, aby jednotlive spolky prostkednictvim svYch ttednika svoje "deny do Sdruteni a • odvedly za ne ze spolkove pokladny vstupne nejmene 10c za elena. K vfili Upinemu porozumeni davame Spolek neb tad X. ma 150 dlend. V nejblitSi schtimi di. ptedseda rozhodnouti, ptejeli si elenstvo
Podekovani. Vg EM KRAJANUM, KRAJANKAM, PRATELIJM SOKOLSKE MY'SLENKY, A PRACOVNIKUM NA SOKOLSKEM SLETU V DALLAS. Soko1skY stet y Dallas setkal se s velkYin iiSpechcm, vzbudil zajem jak jednoty y Dallas, tak i po• " ZortihodnY zajem americkeho °be" oenstva, neb v pondeli po slete finsi'pochvalovali program. itspech tento byl urnoinen pouze tail, tie Viude na v g ech stranich, tak velkern podniku panovala spokojenost, soulad, a soucit mezi pracovniky, tak .e fie krieelo v pied tak, jak bylo pfedem yyplanovano. Jmenem SletovYko ystoru vyslovuji touto cestou nejvielej gi dik vsem pracovnikiim, pomocnikiim a einitelfim obojiho pohlavi, za jejich spoluprici tak ochotne vykonanou. Mimo toho vyslovuji viele diky viem krajaniim, krajankam a pia,za, jejich nav gtevu, kterou nas poctili,rneb bez jejich pomoci nebyl by ani stet moinY. pfatelskYm pozdravem, za Sle4vt. IvkPor Solcke 2upy Jani,
'
PS/014 JP nPzrrkelr?*•:...Tuhle. -povidala - jedna pant 2svt sousedce: "Pani sousedko, postoupil noch do vy'SAi ttidy?" "Ne --- ale z tech, co zAstali je nejtIVttegt."
pfistoupiti hremadne do Odboeky. Bude-li -takovY navrh pitat — detni vystavi eek na $15 a odevzda pokladniku Odboeky. Navrh Jitiho Kacife byl schvalen s dodatkem, aby cajemni4 osadnich spolkii uvedomiii tajemnika mistni OdbOdky, kolik dent ptihlaguji. Upozorriuje se, tie je nesmirne Malt°, bychom znali pfesnY podet &lent, mohli jej oznamit statnimu vYboru Sclru geni a vent° °pet Narodni Rade v Chicagu. V pfihodne dobe bude padati na vahu, zdfirazneni zastupc0. ci mluvdich Narodni Rady — jmenem kolika Am. Oechoslovakti vystupuji. Pfedseda Aug. J. Morris sdeluje ochotu krougku ochotnikii v Dallas, vystoupit pohostinsky ve West s pfekrasnou lidovou hrou se zpevy "Vesnice zpiva", sehranou letos s velkym Uspechem v Dallas, Fort Worth a Ennis. Ochotnici pogaduji pouze nahradu cestovneho a distY vytetiek divadla venuji veci dnes nejpottebnej gi — novemu boji za svobodne 6esko-Slovensko. Nabidka byla jednomyslne piljata a vYbor Aug. J. Morris, P. 8krabanek, Jos. Polagek a Fr. Moudka — poreteni divadlo ye West uskutednit. K navrhu J. Polagka pdoprovanem L. J. Syrekem pkijato, pofadati pfig ti schtzi etvrtou nedeli v srpnu, dle potteby na svolani ptedsednictva mistni Odboeky.
&ram 19. Sokolski. 2upa
(Opis) Sdruteni Amer. Cechoslovakil v Tex. Jan 8ulda, taj. Vateni bratti:— Pkijmete nas srdeenY pozdrar. Dostalo se nam k pozornosti provolani, jimti zvani jsme ku fieasti na schtizi zastupct spolkir a jednot, ktere tvoti "Sdru geni AmerickYch Cechoslovak0. v Texas". Dnes po vysvetleni vztahii statni organisace ku Narodni Rade v Chicagu, gainjeme s Vami, ze ze vgech sil syYch budeme pracovat s odboekami mistnimi a kde nestava, pracovat ku jejimu zalotieni. Zvla gtnim obetinikern budou jednoty v 2upe Jitini A. 0. S. vyzvany ku bezodkladnemu zahajeni einnosti. Litujeme, ze prate posletove nedovoli nam bYti schilze fidastneni, av gak bud'te ujigteni, tie jsme s Vami ag do koneoneho viterstvi. Pfejeme zdar Vagemu podinani a zustavame v bratrske lasce. Za pi-edsednictvo 2upy Jitini A. 0. S. podepsan: Will A. Nesuda, starosta. )O( Karolina Rubella.
Dne 23. eeryna zesnula Karolina Kubena, mangelka br. Bernarda Ku znameho a iageneho osadnika v East Bernard, Tex. Doekala se pogehnaneho stati 67 rokii, 4 mesic0 a 8 dni. Pohteb se konal za velikeho fidastenstvi z domu smutku na Pteds. dekuje Adastnikiim schfz- Narodni hititov pri East Bernard. ze za radostnou kooperaci, naloada 6esky promluvil p. farat Josef Mikje, aby ye svem spolku ci ta.du agi- govskY, a anglicky br. soudce C. H. tovali pro stoprocentni ptihlageni ChernoskY, pfedseda Hlavni Ufase dlent do Odbaky a schuzi odro- dovny S.P.J.S.T. Zpevaci z Rosenduje. berg zapeli jak v dome tak i na hfbiFr. Moueka ,tajemnik tove. Take br. Jan GajevskY promluvil za tad Karel Jona g Cis. 28. a Cislo 89. rozloudil se se sestrou naafi dle obtatadovYch. Rosebud, Texas. Cteni bratfi a sestry a v gichni oZesnula sestra pattila k fadu Kastatni. — Do posledni schtze se do- rel Jonas` pi-es 32 rokil, byla dinna stavil br. Chas. Navratil a nabadal ye spolkovYch jednanich a dbala nas, abychom ziskavali eleny pro rozkvetu Jednoty. Z jejich sedmi diJednotu. Br Navratil, takto organi- tek Best jich path k Jednote. sator nagi Jednoty, je dobrY pracovKarolina Kubena narodila se ye nik a narodovec. Nabadal nas, aby- Slersku v osade Frygtat dne 15. imochom pfistoupili do Jednoty pokud ra roku 1872 z rodia. Josefa a Marie je eas. Nekdy by elovek rad plistou- VygrygovS7ch. Do Texas pkijela se pil, ale la je pozde. Br. N. u g ziskal svymi rodiei v roce 1889, a site do oJednote mnoho elenu a doufam, tie sady Ammannsville, pak se po jedi u nas se jich dosti najde, budou-li nom roce pfestehovala do osady E. nejake ty washingtony. Teti br. N. Bernard, kde v roce 1892 provdala se stal u nas elenem Narodniho se za Bernarda Kubenu. Z jejich mantielstvi vze glo sedm Sdrugeni a pronesl kratgi vlasteneckou fee ye prospech na gi rodne se- ditek: Marie, pro ydana, za A. L. Mam& Podporujte br. Navratila a tim tugek, Hungerford, Texas; Aloisie, podporujete sebe. proy dand za 8tepana Valigura, East Kdykoli uvidim obraz dr. Edvarda Bernard, Texas, a Lidie. Synove bYBenege, jsem znovu ujiaten, ae naae dlici v okoli East Bernard jsou: Arodna zeme bude znovu svobodna a dolf, Jindfich, Albert a August. Mimo tyto ditky truchli odchodu nagi krasna. Prgelo nam zde asi dva tYdny. V ge- sestry take jeji milovanY man'gel, ho narostlo hojnost a tak bida ne- gestnact vnukt a 8 vnoudat, bratti bude. Mam ptibligne 300 kvartu rfiz- a sestry od tadu a mnoho jeji ptatel. Nacht' zarmouceni Ptijmou srnYch zavatenin. S pozdravem, Andka Skupinova, taj. deenou soustrast. )O( )o( Dobre spani. Neplatne reeni. "Rozkogni, stara vesnieka," roz"Spi se v tomto hotelu dobte?" plYva, se vagniva turistka, "jak je to pta se cestujici sveho kamarada. pravdiVe, ge jedna poloviela sveta "Bud' bez starosti. Dnes jsem se -rievijak gije druha." probudil o devate hodine a kdyt "!Pekne reeni," odpovida, domoro- jsem zvonil na obsluhu, raechno je:drprtvodce, "ale neplati v tato vsi, Ste spalo." _pani;-ne v 'WO vsi." )o( )o( Ptal se pani Pteskoeklecove lekat, Dobra rada. zdali y e sve rodine nepozorovala Dama: "Co bych mela Mat, a- ptipady dukvni zatemnelosti. "Ani ne, pane doktore, jenom muj bych mela jemne, krasne ruce?" Kosmetik: "Nit, milostiva, a delat mug se nekdy domfali, ze je panem to ka2d,fr den." & v dome".
Za nit Do holieskeho kramu pki8e1 pan s chlapcem a dal se oholit a ostilhat si vlasy. Potom potiadal o lahvidku exotickeho parfumu, kterYm mu vSak holid nemohl poslou git. Doporueil mu za to blizkost parfurnerie. "Dobte," fekl pan, "ja, si tam hned zaskodim a zatim ostrihejte tady tomu chlapci vlasy." Holie ucinil, jak mu bylo Dorueeno. Chlapec byl ug skoro ostfihan, kdyg hone povida: "No, tatinek uz to bude co nevidel!" "Ten pan neni muj tatinek," tine odpovedel chlapec, "on mne jenom zastavil na ulici a zeptal se mne, jestli bych si chtel dat zadarmo ostilhat vlasy!"
d 43)
Texaskii Orlice tino 13
Dime Box, Tex. Pofáda,
BARBECUE A
Taneeni Zabavu v iiterST 11. cer ce Pri hudbe Dime Box High School kapely Weer J. R. liAtA Z FAYETTEVILLE
Do Corpus Christi a okoli! Sclelujeme timto krajanske yetejnosti, ze v nedeli odpoledne dne 2. dervence bude v Narodni Sini potadana vetejna schtze za neelem zaloteni odboeky Sdrugeni AmerickYch Oechoslovakil v Texasu. V mnoha deskYch osadach v Texasu jsou jit odbodky tohoto sdruteni v dinnosti a osada Corpus Christi, jet vtdy bYva, v poptedi v ohledu narodni 6innosti a obetavosti, zajiste nezustane pozadu. Krajane, tadame vas snatne, dostavte se na tuto schuzi raichni, bez rozdilu ptesvedeeni, bychom mohli pologiti pevnY zaklad k trvale organisaci. treel a prozatimni stanovy Sdruteni AmerickYch 6eehoslovakil jest jiste katdemu etenati eeskYch novin dostateene znam. Od tsttedniho nebo statniho vYboru mame na jmenovanY den ptislibeneho tednika, lent nam vSe naletite vysvetli a vypomfde odbodku zde zaloZaeatek schtize ye 3 hod. odpoledne. Obderstveni a zakusky budou ptipravenr... Vedler bode taneani zabava. Svolavatele.
Strana 20.
9
Ve stiedu, 28. 6ervna 1939.
TN
eS V g emoz'ne pracujS rm.: pro osvobozeni R. ve svobodne Evrope. (fESKOSLOVEN gTi UMELCI VE SLUtBACH OSVOBOZENSKEHO HNUTI. — MEDAILE ODBOJE SOCHARE KORBELA DAREM PRO OSVOBOZENSKI FON!)
Novk vladoe v Lichtenitejnsku. V hlavnim meste samostatneho stateeku Lictejnkejnska se konala slavnostni p •isaha noveho vladce, prince Frantfaka Josefa II.. Touto ptisahou se ujal novY listenkejnskY kni2e vlady. Ve skuteenosti vgak iidi osudy sveho maleho stateeku od smrti sveho ptedchirdce prince Frantika I., ktery zemtel pied osmi mesici ye Vidni. Do Vaduzu se sje..o k slavnosti skoro vSechno obyvatelstvo z celeho statu. Venkovane piijeli na vozech i v autobusech. Venkovanky si vzaiy na sebe yesines stare narodni kroje. Tesnd u'joky mesteeka Vaduzu se hem2ily pa celY den pestrYm davem. o slavnosti po prve od zalo2eni sta.tu nebyla zastoupena lichtenkejnska armada, nebot' jeji posledni elen, statiekY vojak Kleber, nedavno zemtel. Lichten'Stejnska, armada byla rozpuatena roku 1868, ale pies to trvalo pinych 71 let, net po-
sledni licten as tejnskY vojak odael na veenost. Po skoneeni slavnosti se vratil 321etY print do sveho zamku, kterY dal jeho piedchirdce postavit poblite stareho lichtenk,ejnskeho hradu. S jeho sttechy mute print pomoci dalekohledu pozorovat celou svou tik a jejich necelYch 12.000 obyvatehl. Miniaturni stat pyl zalo2en roku 1719 rakouskYm pi incem Adamem z Lichtenkejnska, ktery tehdy za 440.000 zlacYch koupil od baronky ze Schellenbergu lichtenkejnske panstvi. Dye snad pasta& Do obchodu se vtitil mladY muZ, a volal udYchane: "Honem, dye pasti na mySi. Ale nebalLe je, chci chytit autobus." Razhoclne ne. "Doufam, Anetlo, i.e se nebudete strojit podle mne." "Nebojte se, inilostiva pani, ja si potrpim na moderni
Se srdcem pInSrm ialu a litosti, vzpominame den 22. eervna, kdy je tomu rok, co se s nami rozloueil nag milovank syn
VYrazna postava Choda, spoutaneho nacisty — Chodsko byl prvni ryze deskY kraj, jen2 se stal obeti mnichovskeho zlodinu symbolicuje utrpeni naroda, jen2 vsak,jak pravi eeskY napis na medaili, yeti s Masarykem, 2e "Pravda vitezi". "Czechoslovakia shall be free again", `teskoslovensko bude opet svobodno". pravi pak napis anglickY.' Toto umelecke dilo Korbelovo ma dvoji freel: propagaeni i finaneni. Medaile je z nejlepkch nakch prosttedkil propagaenich proto, ze strhujici silou umeleckeho vYrazu ho-
e \tem America/rum prIvodu )koliv o utrpeni i o nadeji es naroda. Ale znamena pro osvobozenske hnuti i vYznaenY zdroj prosttedka finanenich, na akci nak nutnYch. Dava se jako dar za dolarovY ptispevek na osvobozenskou akci. Prvni etyti medaile odboje, zhotovene ruene, obdr2eli na slavnosti otevteni oeskoslovenskeho pavilonu na Svetove vYstave v New Yorku: Dr. Edvard BeneS, druhY resident deskoslovenske republiky, pluk. V. Hurban, eeskoslovenskY vyslanec ye Washingtone, newyorskY mayor La Guardia a pfedseda Nskoslovenske narodni rady prof. J. J. Zmrhal. VYrobou medaili odboje a kontrolou celeho tohoto podniku byl poveten zvlakni finaneni vYbor, kterY pracuje pod zaStitou Os. narodni rady v Americe. Medaile odboje jsou dany do obehu v techto dnech prostkednictvim organisaci Narodni radu tvoricich, m. j. Oeskeho Narodniho Sdruteni, Narodniho svazu eeskYch KaSlovenskeho Narod. Sdruteni a administraci jednotlivYch krajanskYch
CESKY NAROD VSECHNY ZLOBY PREKONA! (Tiskova, slutha Osl. N. R.) U Smetanova hrobu na VySehrade. Dne 11. kvetna bylo tomu 55 let, co zemtel velikY syn Ceske vlasti, nejnadanefai hudebnik a skladatel, nesmrtelnY Bedfich Smetana. U jeho hrobu na vygehradskem ye, shromadilo se v ten den mnoho ctitelu mistrovYch, aby mu vzdali svilj hold a aby si o2ivili nezapomenutelne akordy jeho hudby, kterou pomahal ye svYch historickYch kusech ktisit narodni vedomi. Phsli Narodniho divadla, aby polaili vent se stuhou v narodnich
barvach na jeho hrob a aby zapeli smuteeni pisne jeho skladeb. Lide prosti, stiedni i bohafg, knez i laikove — vLichni se dnes sjednotili u priletitosti velikeho bolu, kterYm byl nag narod zasaten, aby znovu naeerpali silu a odvahu k novSun bojam a zapastim za prava sveho naroda. A Smetanova "LibuSe", ye ktere jsou ona slova: "maj drahY eeskY narod neskona,1 on vSechny zloby sveta prekona" silila narod i v techto mistech srdce tech, kteti yeti, doufaji a tai se na pomoc, ktera, ptijde z jednoty eechil doma i za hranicemi.
Jako v dobach prveh za neodvislost naAeho tentokrate se hlasi do sluIeb novaho osvobozenskeho hnuti nak vYznadni umelci, 2ijici v Americe. V umeleckem svete/americkem i v naAich krajanskYch kruzich dobie znamY sochai Mario Korbel v New Yorku, venoval osvobozenskemu hnuti medaili ,odboje, ktera je vYtvarnYm zobrazenirn poroby, do nit na g narod upadl a spolu vyslovenim natich tuteb po opetnem vzkti geni Ce skoslovenske republiky.
W. M. Koppa Odegel jsi od nas a nas zde zanechal v ialu a litosti. Neuslygime, nam tak mileho, hiasu Tveho vice„ neb Tva iista a zafici oci navidy jsou zafteny. Smrt vyrvala nam Te z na.:seho rodinneho domova, ale pamatka a vzpominka na Tvoji dobrotu a lasku k nam nevymizi nikdy. My Tebe denne vzpominame a tegime se na gt'astne shledani s Tebou tam v nebesich. POZUSTALA RODINA.
S
DiKOVZDP- Ni.
hlubokSrm bolem v srdci oznamujeme vain, piatele drazi, ie nas milovanY mantel, otec, staileek a prastaileek
nas opustil dne 16. eervna 1939, po dlouho trvajici nemoci. Narozen byl 15. listopadu 1861 na Morave, do Ameriky piijel roku 1881 do Weimar. Usadil se na Dubine, kde pojal za mantelku Marii Jandovou, a z toho manielstvii vzeglo 'gest ditek; dve zemiely v fitlem veku a syn Ludvik jej piede gel ye van 40 let, v race 1928. Posud na tivu jsou: Victor, Hynek a dcera Anna. Po roce inurti mantelky, pojal za tenu Johannu Pavlitoyou, a z toho manielstvi vzegly dve ditky, pouze jedno tijici, syn Jerom. Rolm 1908 se piesidlil se svoji rodinou do Bomarton, okresu Baylor, kde tei uloien byl k feenemu odpoeinku. Diky jsme zavizani dp. Paul Moslerovi, za vykonani pohiebnich obiadu a slova iitechy, hrobaitim za vykapani hrobu, zpevakiim a vSem piatelinn za vSipamac v dobe nageho zarmutku. Zvlagtni dik path. pi. Petr Orsakove, ktera, ha tak svedomite opatrovala v jeho poslednich dnech utrpeni. Ruh yam iehnej! Johanna, truchlici mantelka; Annie Peibyla, dcera; Victor, Hynek, Jerome, synove; pi. Johanna. Kozelsky, sestra; Raymund Pfibyla, zet'; Mary, Albina, Adolfnina a Amalie, snachy; patnact vnoueat a dva pravnuci, truchlici
Je sttedu, 28. eervna 1939.
Bate zdravi po cele leto Venujte zvlaitni peCi svemu zdravi s temito 3 Casein vyzkouienSimi lelivkmi prostiedky!
1. Dra. Petra Hoboko
Po vice nd-li 5 pokoleni tisice lidi ispe gne uzivalo Dra. Petra Hoboko, easem vyzkolfgent ialudeeni jici lek. Tento pracuje 4 stranne: pomaha ialude'eni einnosti; pravidluje stieva; zvy guje vyme govani prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni. 2. Dra. Petra Leelq Olej
Liniment
Po 50 rail tento qteenf,liniment piinagel vitanou 'tilevu tisicinn trpicich: revmatickY'mi a neuralgickSrmi bolestmi, svedicinti nebo nohami, ztuhlymi a bolavfrmi svaly, pogtipAnim hmyzem, namoieninami a vymknutinami, bolenim zad. ProdUtigujici.
3. Dra. Petra Magolo
(drive znanie jako Dra. Petra Zaiude'eni Silitel)
Vftee'n35- letni lek, napomahi upraviti nepiirozenou einnost stiev. 'Cankuje okamiite k fileve prizjmu, kieei a zvraceni, zavinen5rch "letnimi nesnazemi". V pouiivini pies 50 rokii. Je piijemne chuti. V Kanade Dodaviiny Beze Cla. rNM= 111•111 MOM OM IMO WPM
Dr. Peter Fahrney & Sons Co., I 2501 Washington Blvd. Chicago, Ill., Dept. D811-80 ❑ Ponete mate okarniite 6 - 2 uncoqch lahvfeek Dra. Petra Hoboko, pogtou vyplacene, k Zemui $1.00. Palete mne 2 pravideln6 600 My* (3% unce ka'idd) Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimrntu, poitou vyplaceni, k eetnu2 priklidim $1.00. $ 0 Pollete mne 2 pravidelne 600 lave (3% unce ka2dzi) Dra. Petra Magolo, po g ton vyplacen6, k eemul piikledirn $1.00. ProsIm palate leky na tiobirku
I
(C.0.0.).
4•11•• ■P NMI MIMI MIN
Lcm na va,penec z mladsi doby kamenne Lom byl objeven dr. Karlem berou na Sazave. Stall kamenici nela-mali kamen zgasobem, jakYm pracuji naei mistfi; zakopavali se do zeme a kamen vlastne vybirali z jam. Pracovali kamennYmi sekerkami, nasazenYmi na dkevene toptirko. Jejich nastroje, vYrobene veteinou z amfibolitu, nevydrZely dlouho Wake; v okoli lomu bylo nalezeno nekolik tisic zlarnanYch a opotfebovanYch sekerek. Zdejei mramor je bile studene barvy; prayed. mistfi dovedli z neho trpelivou praci vykrouZiti krasnY oblY ndramek, jake nachazime v hrobech Zen prastareho rolnickeho obyvatelstva stiednich tech (v druhe lovine 3. tisicileti pfed Kr.) Wive jsme se domnivali, Ze tyto mramorove ptedmety byly do tech dovaZenY; et'astnY objev dr. 2ebery ukazal, ze se &mad. obyvatelstvo dovedlo vyrovnati svou praci pokroeilejeim kulturam na jihovYchode.
VESTNIK
Strana 912,
!Pied 100 lay pfijel na Morava prvni Turecko usnadfiuje siia-tky chudich: jmena ne v jidelnach a salonech vlak. hotelri. Na pfestupky techto piednevest. President turecke republiky Izmetl pistil jsou zatim stanoveny ptisne Dne 6. eervna bylo tomu sto let, Inonu pokraeuje dristojne v refor- pokuty. Turecko oeeka,va, ze svateb co ptijel do Bkeclave prvni vlak Se- mach velkeho tvrirce moderniho bude ptibYvat, zilevneny verni drahy z Vidne. Ptekrodeni mo- rurecka Kemala Ataturka. Kemal pro veechny zffeastnene. Stall midrayske hranice u Bteciave bylo vel- Ataturk zrueil zavoje Zen — fe- denci ostatne museji platit vytei mi slavnostni. Ac byl veedni den redZe, zakazal mnoholenstvi a zru- dane. v rote 1839 pfipadal 6. terven na A.1 haremu, dal Zenam ripinou rov)o( etvrtek) pi• jely se na prvni vlak nost a umoZnil jim veechny vetej- Pfiritstek obyvatel za 12 let o 23 riodivat obrovske zastupy lidi. Vi- ne kariery. Jeho adoptovana dcei procenta. tani se dalo za, doprovodu zpevu, ca je dokonce majorern tureckeho V Moskve podrobuji rozboru vsrliudby, tance a htmeni z hmoali- letectva. Ted' se veak uko.zal *rub' sledky posiedniho seitani lidu. Pofm. Za mesic potom ptijel vlak do reforem. Mnoho divek zristava, na dle neho ma Rusko pies 170 milionft Ezna brecia ysky byl prvnim vlakem ocet, protole Zenisi Zadaji yen°, a obyvatel Listy vypoditavaji, ze je na morayskem Uzemi, opattenYm mnohY otec nemilZe dceru provdat, to proti roku 1926 vzrtist o 23 protadnYini osobnlmi vozy. Severrii protole nema penez na uspokadani cent a poznamenavaji zaroven, draria si musila prvni vagony po- dostateane bohatYch svatebnich za stejnou dobu vzrosti podet obystavit ye vlastnich dilnach, proto- ilavnosti. Tyto pfestkelky odstrariu- vatelstva v ostatni Evrope a ye SpoZe odmitli zadavku, tvr- je nove nafizeni Izmeta Inonri. Je jenYch statech severoamerickYch dice, Ze nejsou na vYrobu zatizeni. pfisne zakazano davat nevestam pouze o neeelYch 9 procent. P i i A tak si Severni draha postavila veno. MuZirin ma jit o manZelstvi letech 1837 ai 1838 celkem 28 vago- a o Zenu, ne o penize. Je zakazano nezmenenem p'tirristku melo by pill' nri. Vzorem pro vozy Severni dra- davat novomanZelrim svatebni da- Rusko do roku 1950 pies 200 miliohy byl vita liverpoolske aeleznice 7y. V prrivodu svatebnim nesmi bYt nri lid!. )o( r. 1830. Bylo to trojoddilove chasis, uric nee pet povozri, at' tit' to jsou TAROKY: nesene etytmi koly a na perach, .s '.rosary nebo automobily. Svatebni Hra taroktl, nejlepk jakosti, nyptienYmi sedadly a dvetmi do ka2deho kupe. Zavazadla se musela u- slavnosti nesmeji trvat dele neZ 24 ni za $1.50, poStou vyplacene. Obkladat na stteee do site, kaZdY od- ac din a svatebni hostiny nesmeji jednesky adresujte na: Cechoslo(dz.); dil mel svoje jmeno a kaZde sada- DYt ye vefejnYch mistnostech, ze- yak. West, Texas. dio bylo oeislovane. Prvni vozy mely dtevene narazniky, kola byla dovo.Zena z Anglie, lira z jednoho kusu i s loukotemi. V prvnich vi5tech se "topilo" tak, Ze kazdy cestujici dostal pod nohy vaaek s vylikatYm piskem nebo lahev s teplou vodou. Podle potteby si je maul cestujici v kaade stanici obnovit. Teprve hodg ne pozdeji bylo zavedeno vytapeni rourove. Osvetlovani se provadelo olejovYmi lampami, vmontovanymi do stropri, ale 'dist se ph tomto svecle, zavedenem jenom v I. II. tilde, nedalo. Proto si kupovali cestujici u pokladen soueasne s jizdenkou take svieky. U prvnich naeich kil nebylo ani klosett (chybely z velke east jeete v letech devadesa,tYch), povaZovalo se to za plYtva.ni mistem. Vagon prvni ti'idy sestaval ze tiff oddilri a bylo v nem g misto pro 18 cestujicich. Sedadla byla vypoletalovana a potalena sukg nem. KaZdY oddil mel vlastni postranni vchod a stupatko. Podobne zatizeni bylo i ye druhe ttide, tam veak kaZde oddeleni melo 8 mist, vriz celkem 24. sedadla byla potaiena jenom koZi. Druha tfida byla take ri) stranach ,-otevtend, nemela na rozdil od I. tfidy oken a sedadla byla chranena jenom koZenYmi zaclonami. PrYvodei sea,val na stkeee u zavazadel. Prva ttida byla natfena Zlute, druha zelene. Tteti ttida byla po bocich vribec nechranena, mela stkechu jenom na sloupcich a bylo v ni mista pro 32 osob. Lavice byly podelne a vstupovalo se stupatky ttemi boanYmi dvami. 6tvrta, ttida byla se veech stran otevtena, mela mista jenom k stani a dostat se dovnitk bylo hotovYm sportovnim vYkonem. Proto se uZivalo ye stanicich stupatek. Vzhledem It sazim a jiskram byly nekryte a polootevfene vozy zatazovany nejdele od stroje. Prtivodei se starali o cestujici tak jako dnes, kontrolovali listky, dbali, aby cestujici nevystupovali na sedadla, ptijeovali jim v pfipade date deftRe niky, za parna sluneeniky a bylo Prvni P ?IP jim zakazano brat zpropitne. Men 6eskoslovenske Pujdovni pist'alky a praporky, s nimiZ se i a Stavebni Drastvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., za jlzdy dorozumivali se strojevildcem.
13'anST dividendovST zisk, splatOnSr dnem 1. eervence 1939, bude tou ini ietrnSTch a proziravkch podilnikii, kteii sve tispory sveiili v opatrovani na emu krajanskemu ustavu — LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION. Je to pravidelni a dosud nikdy nezklamavii Zeit po dobu tem& tiinacti let. Jejich podilni certifikity Liberty krome toho poilvaji je te vSThody zabezpeCeni poji tenim jich u ustavu poveien6m viadou, Federal Savings and Loan Insurance Corporation. Nenechte sime vaiich uspor leieti ladem, vsad'te je v tirodnou pfidu nyni, uloZenim jich v ustavu, jehoz temer tiinactilete trvini doporueuje jej nejlepe, v ustavu krajany zaloienem a krajany iizenem - u -PRVEHO tESICOSLOVENSKEHO POJeOVN/HO A STAVEBN!HO DRU2STVA V TEXASU — LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION — a nebudete zklamini. AssocIATio.,--1
y taTNtit
Strana 22. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAtt BrYle spravne pfipravene. as die iunluvy. Utadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS.
RED FRONT
Ceska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidclna jidla a lunee Nejlepgi soudkove a lo.hvove p1co, ruzne druhy vina a doutniky. Mluvime eesky. Hoboko stale na sklade. Zvlaatni stoly pro rodiny.
DR. KAR. J. HOLLUB CeskY Lank a Operate!. 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYRONANA POIIREBNI SLIABA. V hodine 'Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytsYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naai zasadou.
EDWARD PACE Pohiebni kiditel. Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.
C. H. CHERNOSK PRAVNitC. Vyfizuje vakere soudni zalaitosti Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS. Letadia zachrinila lovce iv& Dye britska bombardovaci letadla v Nairobi, hlavnim masts vYchodoafricke kolonie Kenya, zachranila v techto dnech 2ivot znameho lgtvice lvu Adamiona. Krvelaena, lvice ptepadla v techto dnech skupinu aernochil kmene Samburu, jednoho z nich rortrhala a dal& dva teice zranila. Adamson se vypravil po jejich stopach. Prvnim vYsttelem ji v§ak pouze lehce zranil. Rozzutend lvice ho napadla a face ho zranila. Domoirdci ho vyprostili z jejich spart a odnesli do nejbliMi osady. Nahodou letel nad touto e'ernalkciu osadou britskY vojenskY letoun, kterY spattil se zeme nouzova znameni. Oznamil ptipad svou radiostanici do Nairobi, odkud byla ihned vyslana do osady d ye bornbardovaci letadla s lekatem na palube. Za necele dye hodiny po vzru2ujicim drama v srdci d2ungle le2e1 jfZ tace zranenY lovec v moderni nemccnici v Nairobi, kde ho lekati podrobili ihned zdatile operaci. Tema pied pkiletem vojenskYch letadel pkepadl osadu rozzubyl kenY slon. Adamson, presto aloe zranen, chopil se pu gky a jedinYrn vYstfelem z bezprosttedni blizkosti slona skolii,
Ve stredu, 28. dervna 1939.
JARNi A LETNI VYRAZKY BY- V polarnini badani penize i zdravi si tehderSi bojovnici ruku zvla.AtnYmi obvazy a kostenou, obdelnikoVAJt K NESNESENi. FranoouzskY polarni hrabe Ga- you destiekou, temenky pfipevneWhite to, co ueinilo tisice jinYch a ston Micard byl v severnim Gron- nou k levemu zapesti. Na hladke sku zachranen letadlem. Dostalo se jeji plok nachazime jeate dnes zbavite se jich lehce. mu lekatskeho ogetteni v fake neVelke mnoZstvi lidi, muZil i 'Zen moci. Hrabe Micard se vydal lovit svisle taIene rYhy nebo zaseky, hrozne trpi v techto teplych mesi- v lets s nekolika mlaclSrmi Nory do zptsobene prudkYm dopadem teticich rozmanitYmi vyraZkami. Potem severnich ledovYch konein Gron- vy za zvitedi Rachy. V hrobe velse ustaviene zhor guji a nuti k nebez- ska., aby co nejseverneji ztidil me- mo2e v Bylanech u Les. Brodu byla pednemu 'Skrabo.ni, jim2 se zvy'Suje teorologickou stanici a pracovali v nalezna takova destieka, vytepand moZnost otravy. Jsou dokonce i ta- ni ptes zimu. Koncem dubna , se ye znadne zmen..§enYch rozmerech kovi, ktefi temito jarnimi a letnimi Micard ze sve vysilaci stanice v ze zlateho plechu a zdobena drobvyralkami trpi pravidelne rok od Micardove zalivu do2adoval lekat- nYmi ornamenty. Byl to zajiste symbolickY darek, zhotoveny jen roku a mysli, ze to tak musi bYt. ske rady od jisteho norskeho leka- pro ucteni mrtveho; k praktickemu Zname Ceske velkolelarnicke fir- rt e. Kdy2 se v gak jeho sta y dale pou2iti se naprosto n•hodil. me W. F. SEVERA CO. v Cedar Ra- zhorgoval — je mu skoro 'Sedesat )O( pids, Iowa, podatilo se temet peed let — tadal, aby pro neho poslali Na cele Kane, ye 13 soudnich o8edesati lety zhotoviti mast', ktera na rozjittenou kfigi a lod' a letadlo a odvezli jej co nej- kresich, je muts il mezi 17. a 24. ropfinagi pfekvapujici ulevu eastokra- rychleji do Norska. Spicberska kan- kern o 619 vic ne2 divek ye stejnem te po prvnim natteni. Mnozi z eta- celat v Oslo obstarala pro tuto ce- veku. Kdyby to pokraeovalo, mohl naffi tohoto Casopisu jsou dobie o- stu parnik "Veslekari", jeho po- by se na Bane brzy objevit nedostabeznameni s Udinkem Severova Es- sadka zna polarni more z lovu na tek nevest, nebot' uz dnes na 1.000 tulene a letoun. Parnik vyplul 13. mladYch mu gi pkipada jen 871 diko a ochotne to dosveddi. Dnekii fadky plati faak tem, kte- kvetna z Oslo. Ptistal na vhodnern vek. mists ledoveho pasma a letoun odti si s vyraZkami nevi rady a Esko dosud nezkusili. Doporueujeme jim, tud za dye hodiny doletel na Micaraby jegte dues poslali listek anebo dovu stanici. Vzal krome hrabete dopis na zminenou adresu a obra- Micarda jests jednoho elena vypratem pogty obdrZi liberalni vzorek te- vy, kterY zatim rovne2 tetce oneto masts tpine zdarma. Nic 'neni mocnel. A ted' ut parnik pospicha tteba kupovat, Zacine kupony posilat do Oslo a lodni lekat oba nemocne anebo rebusy luatit. Ani po'Stovne o'Settuje. Naklady teto zachranne neni tteba posilat. akce hradi hrabe Micard sam. Sam Kdo o SeverovYch pfipravkach vi take platil v'Sechna vydani sve nya chtel by si objednat pfimo pravi- nej'Si irYpravy do Gronska i Nr2ech delnou tubu, teprve tehdy nitZe po- dtivejMch vYpra y. Polarnimu badaslat 50c tieba ye znamkach a dosta- ni zasvetil svtij 2ivot. Nyni to 2ivot Nesnesitelneho svedeni ne ji obratem. — Se zajiStenim bez- zachranil nejmodernefai doiaravni platneho vzorku neodkladejte. Po- prosttedek. a letnich vyraiek Mete si pro nej ihned. )o( 0 Melte po ruce At ;lie hieda nave letecke testy. Jak byli vyzbrojeni lukostfelci v mladai dobe kamenne. Anglicans se pokougeji o vytvoSEVEROVO teni nova letecke trati z Australia V dobe, kdy byl bojovnik odlazan do Evropy a to pies nejjilnej§i cip jen na silu sve vlastni pale, pronikl Indickeho oceanu do VYchodni A- do Lech potulnY kmen, ktery jii z friky a odtud podel zapadnich a- dalky zasypaval sve neptatele prudfri o kYch btehil do Anglia. Prvni le- ce leticimi sipy, jim2 bylo telko uneptekonatelnou tadlo, ktere v nedeli tuto cestu z niknout. Cizi muzi byli vyzbrojeni mast, vyzkouAeAustralie nastoupilo, muselo se vgak velkymi sloZitYmi luky, podobnYmi nou tisici trpicipro neptiznive podminky vratit a dnethaim znamYm mongolskYm lumi temet po 60 ptistat veera nouzove na Ja ye. No- karn dvojitYm. Takova zbroj, k jelet! Kupte si tuyou leteckou cestu hledaji Angli- jimuZ ovladani bylo pottebi velke bu (cena 50c) Cane proto, ze dasavadni jejich tra- sily, skrYvala vaak znaene nebezDNES a mjte ji stale pti ruti pies Indii, Iran a Egypt jsou za peel pro samotneho sttelce. Tetiutrpeni i vyloce. U5etti yam dne'Sni mezinarodni situate znadne va luku naralela pii zpetnem Udehy. V lekarnaeh aneb ptimo od: ahro2eny. ru (po vystteleni Mpu) na zapesti 0 leve ruky a zptsobovala nebezpedDosvedeeni od naieho dlouholeteho ne a bolestive rally; ani pteseknuti A jednatele p. Jos. Najvara. hlavni ally nebylo jiste vzacnosti. Prague, Okla., 5. kvet. 1939. Prot° tamer od poeatku chranili Vaiend pani! Posilam pro noyou zasilku Nonat, to zazraene masti. Prosim P. Boha, by Vas jests dlouha leta zachoval k Wave' bolesti chudSrch. Bohati at' jdou k lekati neb do nemocnice, ale chudemu Nonat za par centil bolest vyleci, ba ptimo eini divy jak Vain vypisuji a jmenovani osobne dosvedei pravdu. Pan M. Mitaeek, obuvnik, pii sprayee stievice si zranil prst o rezatST mosaznSr hiebik. Ruka zaeala bolet zle. Pod paidi se ucestujte rychle a piijemne na naSich oblibenich delala boule. Na tests k lekati se za• stavil pro doutnik. Tam si posteioval, BREMEN EUROPA ze dostava otravu krve. Jelikoz ti lids COLUMBUS meli Nonat, dali mu na,plast na bolest. NEW YORK • HAMBURG Za chvili se bolest zmirnila. Jii ne"g el k lekati. Ta jedina naplast poHANSA • DEUTSCHLAND mohia. Mate" bude dalgi dosvedeeni. VS7borno Zelcznieni spojeni z Brem nebo Harnburku. Na rozliene, at' suche neb otevtePorniaeme Vara obstarivini nivitevnich a vyne bolesti se Nonat osvedella, ktera stehovaleckich vis pro Vaie evropske piibuzne. bez operate vytahne dievene i ocelove tiisky, stIely a jine ptedmety SNUENE OKIWiNi OCEANSKE SAZBY uvazle v tele, ale musi to bSrt v Turisticke a Tieti tfide k dostb.ni pro letni a podzimni plavby do neb z Evropy. Doba pobytu omezena na etyti tYdny Informace u vaieho mistniho agents nebo 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.
EUDTE NHL. Er,. 0
1111110"R
03 STARE MST!
htf.411111-
Cena Nonat je 50c a $1.00, patou
55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho nika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pate piimo na nagi adresu: Marie Leiblinger dt. Co.: AliadeneRCal
HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD
111111W1111111
Ve stkedu, 28. eer yna 1939.
Strang 23.
VIE/TNiS
.
a pak jsme — Meli jsme nudlovou polivku se li yepkovou, a zeli . men lineckY dort jehot oblieej jevil ndiv, se A kolik jste dali na zimni poptal: A co jste dali na zimni pomoc? moc? — Pe korun. — Nic, prosim, my ttt pomoc beUeitel pochvalil adeka. DruhV Lkolak hlasil: My jsme me- reme .. . • i nudlovou polivku, ale bez .31eizice. Neda yno pkiSla do masttskeho pra2skeno podniku elegantni dama A kolik jste dali? vyjednati si svoji zalelitost. , Byla Dcset korun. piekvapena, kdy ji ukednik zdvoUditeloya pochvala byla jeLte vet•ile namitl, ze sam nemluvi nemecky. Treti 'Zak hltisil, ze men jen — Jak to, ae jste neno.ueil nemecale za to Le dali na zimni poky? moc 15 koi un, nada pochvala uei— Madame, jak chcete, abych za elova byla vystupnovana. dvacet dnit se naudil nemecky, kdy ClvrtY Zak hlasil: My jsme meld vy jste se tu, nenaucha eesky za dvahovezi polivku . . . a pak jsme cet let!
Piijezd dra Bene ge do Norman Oki...
V malebne krajine na Slovensku, uprostied nejkrasnejsi piirody, men nadhernS7mi lest' a horami, jest zfilmovan cesky mluvici film
GRAND HOTEL NEVADA
VST: u' !enou fotografii se nam podaiilo zachytiti v Norman, Okla., ve stredu 14. der yna, prave co dr. Eduard Rene sestoupil s vlaku a nadraZim ozSrvalo se "Na zdar!" a "Vitame vas!" V levo jest dr. K. J. Sladek, pkedseda Narodniho SdruLeni v Oklahome, uprostked v pkedu dr. BeneL, a vedle nej stoji dr Bizzell, pkedseda statni university Oklahorny. V zadu sestupuje s vlaku Petr RabLtejnek, jena jel dru BeneLovi naproti. Hradec Kralove. — Ptedstaveni Smetanovy "Libuge' provedene olomouckou operou jako slavnostni pkedstaveni Narodniho sourueensty' v Hradci Kralove, melo vrcholnS7 fispech. Mestske Klicperovo divadlo bylo pkepineno ifeastniky, kte11 odmeriovali ptecistavitelku LibuLe Oervinkovou, interpreta Ptemysla 0. Kubina, i ce1Sr operni soubor a orchestr nadLenym potleskem po kaadem aktu. Potlesk vyvrcholil v zaveru pkedsta yeni v neutuchajici 0vace. 1111■1111=04111■111111111Minalt,
Oznamem viem eleniun SLOVANSKEITO VZLIEMNE POmAtuifelno SPOLKU PROTI OHNI A BOUrtI (S.V.P.S.) V TEXASU! Na sjezdu odbS7vanem v Schulenburg roku 1935 bylo usneseno, by pkiLti nag' sjezd odbYvan byl v meste Rosenberg, Texas a eas sjezdu ma bSrti ureen Hlavni trkadovnou S. V. P. S. Proto uvedomuji vLechny eleny S. V. P. S., Ze sjezd odbSrvan bude ye dnech 17. a 18. dervence 1939 v Rosenberg, Texas, a proto Ladam, by krome delegatil, kteti mail bSiti sjezdu pkitomni, ten elenstvo bude-li mu eas dovolovati poctilo sjezd svou navLtevou a ptispelo ku zdarnemu pruchodu a ukoneeni sjezdu a pkineslo do sySTch osad dark chut' k zaslu2ne praci pro spolek k emu pfeji mnoho zdaru. Frank Andinee, piedseda.
(C'HATA V LESE) V hlavni Ooze, Lida Baareva, Theo. Plitek, J. Marvan. Piedehrou jest ukazovin krafg film z Valaiska, nejromantietiiiiho koutu Moravy. Ukazuje Jos. Vaiut, zastupee Praga Film Co., z Chicaga. CROSBY — v nedell 2. eervence, o 7 a o 9 hodinich weer.
PRA2SKY HUMOR.
SMITHVILLE — Texas Theatre, v pondeli 3. eervence o 7. a o 9. - hodine yee'er.
Onehdy v tramvaji za zimayS7ch dnu kvetnovYch, se chvel chudak vojak zimomfive. PraLaci nejsou necitelni lido a proto s velkou nea-1 sti se ptali vojaka: — Prod pak se tak tkesete? — Jak pak se nemam tkasti, kdya mam Laty z osyky. • Ve vDoz,e jednoho obehodu visi Hitlerty obraz. Zkejme draadi jednoho 2i2kovaka, kterY si ulevuje: Ten tu dlouho nebude .. . Jen2e, na neLtesti vedle stal mug Gestapa a hned se ptal naLeho mladence: — Co to kikate? —Ten tu dlouho nebude. — MuL a Gestapa jeLte naleha- I veji: A jak to myslite? I 2akovak pochopi situaci a tedy
CALDWELL -- v fiterjr, 4. eervnce, o 7 a o 9 hodinich veeer. SEALY — ve stikedu 5. eervence, o 8:30 hod. veeer. SHINER — ye etvrtek 6. eervence, o 8:30 hod. veeer. SCHULENBURG — v patek 7. eervence, o 8:15 hod. vee'er.
R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE zvolnapred:2tuhon-
bude, zrovna si ho jdu koupit. A veLel do kramu, kde s litosti vy klopil padesat korun. Zrovna tak byla duchapkitomna babka, ktera ph yla na desitimarku,j kterou ji v obchode dal nemeckS, civilista. Rozeilil se na ni a vykkikl: Jak to, Le plijete na nemecke pe-1 nize? Babka, ktera ihned pochopila, s kYrn ma oest, rozvaZne a s itsmevem odtuLila: To ja tak pro Ltesti, na tuff prvni desitimarku. • Tuto pkihodu vypravoval sudet-1 sky vojak v kavarne. V rodnem meste Henleinove ueitel ye Lkole vyptaval se Zan, jak se meli vderej-; Liho dne, kdy vLichni jedi jen jedno jidlo a kdy se delaji °bet pro pomoc chudLim a pottebnS7m. Prvni zk hlasil:
potad spoleeenskS7ch zabav, te geich se velke pkizni naLeho lidu i .tetnSr eh ptate1 ta.doveho elenstva. VzornY pota.dek, peoliva obsluha a dobra hudba pri kat'de zabave.
•
Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 114511. Na doptsini se jest — 20th and North Main. VE STR,EDU, 28. ERVNA — Houston Czech. ✓ NEDELI, 2. CERVENCE — Raymond Baea. ✓ NEDELI, 9. eERVENCE — Nesvadba. ✓ NEDELI, 16. eERVENCE. — J. R. Baca. ✓ NEDELI, 23. tERVENCE — Houston Czech. ✓ NEDELI, 30. CERVENCE — Syncopators.
VSTUPNE: PAN! 40c
DAMP 25c POttADATELE.
IJ
Strana 24.
VtST N 8
Poutivejtekoznamovin MaVT Oznamovatel
,2or-1 Pro& se men.ii pres na seno.I NOMINACNit LIST 8-CLENNEHO haste se u R. Horak, Rt. 1, Box 31, VYBORU OBLASTN1 NAR. RADY C. Poeet hlast. Richmond, Texas. (26-27p) 64 Dr. Kopecky Tabak listovY na prodej, 10c Dr. Chernosky 60 12c libra, bez dopravy. J. E. Bury- Rev. Nemec 52‘ Sek, Portland, Tenn. (25-30p) Dr. Midek 52 47 Rev. Ka:spar ;WI Obchod na prodej. Prods se Kallus 45 grocerni obchod spojenY s prode- Andinec 44 j em masa v dobrern meste s velmi Moudka 35 podetnou krajanskou osadou. Pigte Habarta 32 pod znaekou "Obchod", Vestnik, Stiborik 31 West, Texas. (25-p) Hoek 30 29 Malec FARMA NA PRODEJ. 26 Obsahujici 82 akrt, 36 pod plu- Pavlik 22 hem, Cerny botiiovY pisek, dobrY Cmajdalka 21 pekanovy les, 4 mile severozapadne Odlohl od sidelnihO mesta Hallettsville a Prvnich osm zvoleni. pal mile od dobre Skoly. Nekolik Schlaze tohoto vyboru svolana budruhy ovoce rodici. Prodam lacino, de v nejbliZgi dobe do LaGrange. o podrobnosti pike na:— L. A. Nahradnikem v padu potteby stava Kubecka, Hallettsville, Rt. 5, Te- se dle nasled. podtu obdr2enYch Schtze zildastnilo se 82. zaxas. (25-28ch.) stupca odboeek raznYch teles a Bor., MAK cisty, bez pisku, 4 libry hojne hostel. za $1.00, patou vyplacene. Mrs. P. Prabeh schilze krasnY, souladnY, Neshyba, Pleasanton, Texas. zreadlo prave ryzi jednotne fronty, (24-26-28-p) a ukoneena americkou a Ceskoslovenskou hymnou. Stanovy schva,SpatnY vzor. leny jak dteny s malou opravou. Napadnik: "Prod mi nechcete ddZdar! J. 8ulda. ti svou dceru? Jsem pracovitY, ne0 piji, nekoutim ani nehraji karty". maw romanticke. Jeji otec: "Prase proto. Nechci, Ptitelkyne: "Dostala jsi nejakou aby mne davali vas za vzor." cdpoved' na svilj inserat, ze °puke0 divka hleda svetlo a teplo ZivoTatinek gel s malYm PepouSkem do parku. Na lavici seal mladY pa- ta?" Stara panna: "Ano, d ye; jednu rek a libal se. od elektrickYch podnika a druhhou "Podivej, tati," del PepouSek, "ti od kramalske firmy." dva si hraji na biograf."
Pravidla V Malem Oznamovateli tetujeme centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaStnim iistku a pkilotte k objednavce ptisluSnY obnos bud' poistovni poukazkou (Money Order" nebo ve znamkach (stamps). Posilate-li osobni cek, pfidejte 5c na jeho vImenu. Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znatkou, detujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za ma:6kt' a na pottovne, aby do§16 dopisy mohly byti ihned odesilany. Ph oznemkach "Nabidnuti k silatku" neb "P.:tine se hospodyne" obdoplatek za znadku a poatovue 50 centti. Doplatek za znatku budit ptilo2en k obnosu, ktery posilate za oznamku. 212'.■ TABAK — dobrY, jemnY„ slaby na kouteni start tabak, 10 lib. $2.00; jinY 10 lib. $2.50. Dopravu vyplatim. — M. Prohaska, Portland, Tenn. (26-28p) ogr-, TABAK, start, ierike druhy prodavam 10c, 15c a 20c. CigaretiovY 25c lib., nevyplacene. — Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn. (25-28p Mgr Medi se spolehliva desks rodina k ,cbdelavani fanny od 1. ledna ptikiho roku v Ceske osade ye stredni east statu. Musi znat praci s traktorem a miti spravne odporudeni. 0 plat a podrobnosti pike na znaeku "Ro % Vestnik, West, Texas. (26-28)
kdykoliv pottebujete cokoliv v lekarnickem oboru neb ptesne vypineni lekatskeho ptedpisu, obrat'te se s dtverou na nas a my vas nezklameme. Kra j ansk sluZba, spravne a poctive jedna.ni jsou vady flak. snahou.
Marek's Drug Store Professional Bldg., TEXAS TEMPLE,
v nedeli, ve 3. hodiny odp., 2. eer ce. v Nirodni sini u Corpus Christi Tex. za fieelem zaloieni odbeeky Sdruieni AmerickSTch te choslovikii v Texasu. Viichni krajan6 bez rozdilu piesvedeeni jsou zvani,
kA'' DU PRAHA eis.
29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.
ikEtNiCI OD STATNiHO VirBORU BUDOU PRITOMNI.
2. Zervence — 5te vYroei otevieni sine. Piknik a dost feenikti. Moody's Orchestra ye dne i veCer.
22. eervence. — Adolf & His Boys ze Schulenburg.
Podporujte Ceskou Leka'rnu.
Veiejni schilze • krajanial bude poiada'na
Taneini Zibav y
15. Cervence. — Bill Cornelson Swing Orchestr ze Schulenburg, Tex.
Rubi Nevolova, ktera. zpet do stare vlasti, v pondeli rozdala tri cent' v tiskarne 6echoslovaka za pritomnosti nak a man geJan MikulaSovYch z Temple. Jejich 101eta dceruSka Gardina byla rozhodk ph rozdavani dart, ktery pripadly nasledujicim: Prvni cena vykvane prosteradlo, pi. Joe Kohutek z Taylor. Druha cena dam'sky vykvanY plak,', pi. Robert VyT•eti cena chopfbova z obraz z ValaSska, Stepan Chupik z Ross. Ostatni dary budou rozdany pozdeji. )o( Pan utitei casovai: "Nejdu, nejdeS, nejde, nejdeme. nejdete, nejdou. Karle, opakuj, jsem prave Vyskoeil Karel rude: "Vilbec nikdo nejdel"
DO CORPUS CHRISTI A 01i011
UPYiIMNA NABIDKA. — se samotna a ptala. byste Si dobry domov, jste-li hodna, tiena, phjmu vas za hospodyni na farmu, a neb ktera mate svoje hospodatstvi a ptala byste si hodneho hospodake, jsem schopen vesti hospodatstvi v kteremkoliv statu, za uspokojeni rudim u mne neb u vas. Napike obsah vaSeho stavu a pokete podobenku na znadku "Dobry Ho-1 spodat", % Cechosloval, West, Te(26-p)
4. eervence. — Allen Thomas & His Blue Jackets z Temple, Texas.
Ve stiedu 28. eervna 1030.
I!
Obeerstveni a zikusky piipraveny.
II 1 1
VEER TANEttii ZABAVA Vi7.130R.
Vstupne: Pani 40c - Damy 10c • ZABAVNI ViBOR. `VINIIIII111•1111111111=611NOMINIMIIMMiiliEW