Vestnik 1939 07 05

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

OSLO 27.

ROeNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 5. dervence (July) 1939.

DEN PROHLBENi NEO ➢ VISLOST .A2DtM rokem narodni oslava 4. e'ervence ma ptipominati lidu °pet a oK pet ten hrdinnS7 zapas lidu prvnich tilnacti statti o svobodu a neodvislost. Ma take lidu am•rickemu vticly znovu piipominati ty 0bet, ktere lid teto zeme v letech 1776 at 1781 prinesl, aby to svobody a neodvislosti si vydobil a take zajistil pro sve potomky i pro ty, kdoti z rtiznS7ch zemi pozdeji sem ptichazeti budou, aby zde hledali ,ittoeiete pied tyranstvim a take aby se zde teeiti mohli svobode svedomi i svobode politick& Cetne a velmi vzrueujici uddlosti ptedchazely, nelli piedni vadcove lidu ttinacti britickSrch kolonii odhodlali se k tomuto dulelitemu kroku. Kolonie byly drtiavou Britanie, jeji kral MI III. ukladal americkSan osadnikam stale tetiei latemena, vymahaje od nich krute poplatky a elan& aby uhradil vSdohy vznikle valkou s Francii, ktera zadala v Evrope, ale pozdeji take se ptenesla do Ameriky a dobojo yana byla v Kanade, jeti potom ptipadla Anglii. Kral JAI III. ukladaje dame a poplatky americkSim osadniloam, opiral se o myelenku, tie valka byla vedena i v jejich zajmu a pro jejich ochranu a budouci zabezpeeeni proti sousedam v Kanade Led valka neeemu naudila lid tkinacti kolonii.

Ve valce se vice k sobs sblitiili, lope se poznali, uvedomili si svoji silu i to skuteenost, le zdjmy jejich jsou stejne a spoledne. KS7 div, le doelo mezi tlinacti koloniemi zany k dohode, jak by meli spoleene eelit tyranstvi, jel se rok od rok ustavalo nesnesitelnS7m. Nebyli proti spravedlivemu odvadeni da,vek a dani, ale potiadovali a jiste zcela pravem, aby v britickem parlamente meli take sve zastoupeni. To bylo jim odepteno.

V to done Tomde Paine sepsal spis "ZdrayST rozum". Kdyti knitika vyela, mull i ieny ji detli, nebot' tam byla projevena myelenka svobody a neodvislosti. Bylo to pro lid tehdy neco noveho. Spisek mnoliSun lidem otevi-el odi, byla zde nova idea a s ni take se vzmahala i nova. odvaha. Z rtanSrch kolonii ozSrvaly se hiasy, aby kontinentalni kongres, po vypuknuti revoluce ye Filadelfii shromaklen3"7, zaujal k teto \red rozhodnejei stanovisko. Proto take Richard Henry Lee z Virginie 7. 'derma 1776 ptedlotiil v kongresu desoluci : "Usneeeno, tie tyto spojene kolonie jsou a pravem maji bStti svobodnSmi a neodvis1Sni staty". Nasledujiciho dne kongres o resoluci zahajil formalni rokovani. 0 dva dni pozdeji 10. dervna Benjamin Harrison, ptedseda vStoru, podal zpravu, aby zaletiitost to byla ptedlotiena k projednani pied celSr kongres 1. tervence a dale aby ustanoven byl zvldetni vS7bor ku sestaveni a napsani "Prohlaeeni neodvislosti", kterSrm maji laStti rozpoutany svazky s mateiskou semi: 0 den pozdeji kongres ustanovil tyto mute k sepsani vekopamatneho dokumentu: Tcrrnde Jefferson, John Adams, Benjamin Franklin, Roger Sherman a R. R. Livingstone.

Dne 25. eel-ma Pennsylvanie ptedlotiila resoluci, ze pine souhlasi ku provedeni odluky od

Anglie. Delegate z New Jersey 28. eervna 0znamila, tie jim bylo natizeno, aby se s veci neodkladalo. Dne 1. eervence Benjamin Harrison ptedet1 sepsane jiti prohlaieeni a navrhl nasledujici resoluci: "Usneeeno, ze tento kongres vezme zitra v nvahu Prohldeeni, tfltajici se neodvislosti." Potom se rotiptedla debata, behem ktere byl ze zrady obvinen William Zubly, rodem Nemec, Glen delegace z Georgie a tS72 byl potom z kongresu vystreen. Den na to 2. dervence doelo k formalni dohode o resoluci a 3. dervence byly zavereene debaty o opravnenem textu. Dne 4. dervence dodo k NEKLESEJ NARODE. V krvave pfee a nizkosti cestami zloeinfi kradeli, dovedli zpivat o lidskosti kdy2 ji nti do srdce vraeli Aby sve zlodiny ukryli, pohtbili obeli v klatich, proroky do krve ztupili plivali narodu po tvatich Narod ptibitSr na kri21, krvacejici z ran, jednou se hodina priblial — pak bude soudit Ty sam!

Jenko hlasovani a schvaleni pamatne listiny, kterou nejprve podepsal John Hancock co predseda kongresu. VSech delegatb. na "ProhlaAeni Neodvislosti" podepsanS7 ch je 56. Panuje domnenka, tie mezi delegaci ze statu Maryland byl 6ech vlastne Moravan, jmenem William Pan, po nernti take jest pojmenovana jedna Wide v Baltimore. Opisy one listiny eteny byly lidu ve vgech statech. Lid ustal od prate a radoval se z nabyte svobody. Potadany byly pravody, prondeeny keel, zapalovany ohne na znameni radosti, & novSi narod zrozenSr v svobode zahajuje novou eru vlady lidu, lidem a pro lid.

KALENDAR. 9. eervence. Vefejna sehfize krajanil v sini e.S.P.S. v Ellinger, Tex. za iteelem zalokni Odbodky Sdrukni A. C. v T. 9. Cervence. Piknik dlena S.P.J.S.T a R.V.O.S. v Narodni sini v Cameron, odpoledne vetejna, schilze za adelem zalokni Odbodky Sdrukni A. C. v T. iteenikem bude redaktor Vestniku F. Mondka.

9. eervenee. Piknik pro svfij DetskSr Odbor potadd tad Karel Jona' v East Bernard.

9. 6ervence. Vefejna schfize osadniku Penelope k vuli zalotieni Odboely Sdrutieni A. O. T. ke6nikem redaktor Aug. J. Morris.

16. eervence. Divadlo s detmi a dorostem pod nazvem "Jano" ptipravuje tad 8.tefanik v Houstonu.

Co se ehyst.i. Oslavu 25. vSgroei trvini* kadu pkipravuji dleni tadu Spravedinost v Moulton,

TAJNE HNUTI PROTI IUTLEROVI PRY SILY

Podrobnosti o torn, jak nemec. protinazisticka tajna organiza'oe operuje v burcovani nemeckeho lidu, aby povstal proti kancletovi Hitlerovi, jsou vYlieovany v Collier's Weekly z 22. eeryna, spoluredaktorem tehoti, Quentin Reynoldsem, jenti prave dokonell vyeettovani teto kampane, za nehoti zaj .el do Berlina, LondSma, PatHe a jinSrch sttedisk, z nich einnost tato jest fizena. Reynolds pravi, tie }Ahem uplynuleho roku vice nett milion kusa proti-hitlerovske propagandy, z nichti mnoho neslo podpisy takov3ich proslul3"rch exulanta jako Thomas Mann, Heinrich Mann a Lion Feuchtwanger, bylo rozeiteno v Nemecku methodami a ae neinek zaeind bSrti pocit'ovan.

Veteina tohoto materialu je clodd y:Ana poetou, aveak v aliecich oznaeenSich, tie ,obsahujici nejake zbotii.

"Po celem Nernecl7u,' pile Reynolds, "mt01 a leny dostavaji podivne darky od listonoeti.

Na p tiklad v °bake oznaeene firmou berlinske spotitelni hanky, najde adresat po jeji ,oteviceni historickou odpoved' Thornase Manna Bon.nske universite, kdyti odvolala eestn3i doktorat, kterS7 mu venovala.

"Nazistirke a u t o r i t y, vycvieene potirati yzpouru, kdyti se jedna o brannou sil.u, jsou bezmocny proti teto propaganda. A poprve Nemci se dovidaji, co jini narodove mysli o nerneckSich vadcich a methodach vlady.

"Zprvu ministerstvo propagandy pokou:eolo se potirati tuto kampali ktikem, ze je to east svetoveho tiidov.skeho spiknuti. Aveak Thomas Mann, lehoti Imeno bylo podepsano na veteine pamfleta, neni lid. Anil naziste nemohli potidal nieeho s jejich vlastnim volanim, & je to komunisticke spiknuti. Bratti Mannove a Feuchtwanger se nikdy nehlasili ke komunisttlm. Mimo to pamflety nebyly proti-nemecke, byly pouze proti-hitlerovske."

Balieky jsou tel posilany dlenam Gestapa a ti se ocit'uli v choulostive situaci, neb miti takovou propagandu u sebe se tresta smrti.

V kaldem letaku neb brolurce byl zdfiraz- • nen jeden fakt: ze pisatele jsou Nemci, kteti miluji svoji vlast a doufaji, ze zmena ptijde, tak aby sa mohli do ni vratiti.

Smetanova nesmrtelna Libuk na praiskem rczhlasu. Kratkovinna vysilaci stanice v Praze upozornuje, tie bude vysilati nadhernou zpevohru "Libuei' dne 6. dervence, na vine 25 metro, frekvence 15,230 megc. Dle zprav radiovSrch f anoueka je poslech nyni velmi dolmj' a proto zkuste uvedenou stanici zachytit.

Vira v sebe je soueasti nagi viry v mravni tad sveta. V tomto rade ma sve misto jak jednotlivec, tak take narod. Price pro flared stoji na vire v jeho poslani v tomto mravnim fade svela.

VtSTNIEE

Otrana 2.

Planovani s metodou.

Winston Norman.

-CTJ PRITEL JOHN seal na lavidce v "ohrade pro bYky", slunnem to nadvoti, kde mirni blazni konaji svou denni pfilhodinku.

Poznal me okamtite ,jak jsem vstoupil, a jeho oblieej se rozzatil radosti.

"Halo, start' muti!", zvolal. "Jsem rad, to to vidim. Sedni si tady na lavidku. Ptinesl sis s sebou pleteni?"

Zpozoroval jsem k svemu ptekvapeni, to John pracuje na neeem, co ma bkt svetr. "KatclY zde plete", vysvetloval vesele. "Du gevni ledba. Ti lide jsou beznadejni blazni! Pletu vice net vkchni. Dokud pletu, nemohou me zblaznit."

"Ale nechce g se odtud dostat, kamarade?", ptal jsem se ho udivene.

"To bych tekl, to ne!", zvolal. "Libi se mi tady. Po prve v tivote main pokoj od obchodnich zaletitosti a spoustu easu na ptemy§leni. A ted', kdy pleteni jde tak lehce, mohu se venovat plantim a nevynecham ani oeko. Jak se vede ve. Washingtonu?" "Dost gpatne", ptiznal jsem se. "Nezamestnanost potad vetk, moralka potad menk, ceny nijake a — ".

"Planovat! Vic planovat! To, je ma odpoved'."

Ubohemu Johnovi ai pieskoeil hlas, jak se rozktikl, a prsty se mu rorttasly rozeilenim. "Tak, tedy se jim vede patrie! To je dobre . . . Plinovat! Ut ptijala vlada mfij system?"

"JakY system?"

"System piece, kterY jsem vlade poslal lidera vzduchem. Pet set sedmdesat slov!"

"Snad nechces rici, to ti odtud dovoluji posilat telegramy?", ptal jsem se utasle.

"Ovgem, to ano! tdelal jsem si vysilaeku sam. Telepatie. Rozumir Ale zda se mi, to ti de tam ve Washingtone nedostali me poselstvi.

"Nu, ono ut jim ani nic nezbYva udelat Zkusili v§echno, a — " "Nesmysl! Kams dal hlavu? Vtdyt' se jegte ani potadne nedotkli planovani! elovede, nepovidej mi, to po pet letech planovani a etyticeti miliardach dolarti na nejlep gi mozky, ktere si mute zeme koupit — nepovidej, to ted' najednou ztrati kurat a v§eho nechaji! Delejte piece neco! Delejte porad! Jedina chyba na tom jejich planovani je, to je nedovedli nikdy do logickeho konce — a logicky konec je miij system "plat', jak pracuje§!" Je to planovane hospodatstvi, ktere udela v§emu planovani konec.

Vezmi si na ptiklad ceny — " "Vezmi si na ptiklad ceny! Mfij plan je odstrani upane. Jak jsem veera telegrafoval vlade, lide ut maji cen dost. Je das zbavit se jich."

"No, no," pravil jsem, nebot' se ve mne zadal probouzet mimodek zajem. "Ceny se piece nedaji odstranit, Johne. Jak by lide kupovali, kdyby nebyly?"

"Nekupovali by. Vgechno by dostavali zdarma! Zamestnavatele by dostavali od zaniestnanct tolik milionu, to by nepottebovali vydelavat na svem zboti. To je cele tajemtsvi meho planu "plat', jak pracujer! Delnici plati zamestnavatelfim za privilegium, to pracuji"!

"Kolik by museli platit?"

"To zaleti na tom, jak utitednou praci by &lab.. Za pet centu za hodinu bys byl vicepresidentem banky, za 60 centt stenografem, za $1.20 hlidadem na podzemni draze, za $3.25 zednikem, a — ' "A myslig, to by lide pracovali, kdyby men za praci je gte platit?"

"Ov§em. To ut je v lidske povaze!", odpovedel, a na tvati se mu objevil zchytraly vYraz.

"Studuji lidskou povahu, ut co jsem tady. Powroyal jsem hlidaee, kteti si mysli, ze jsou zdravem rozumu, a tikam ti, to kdyby americkY lid musel platiti za praci, zadal by v ni hned videt neco cenneho. 6im vy§§i by byla cena, tim vice by se bojovalo o mista! Miliony lidi zaplati s radosti $3.25 za hodinu, aby byli zedniky! Miliony by jich chtelo kopat na kanalisacich. Miliony by jich chtelo bYt mechaniky! Jaky by toho byl nasledek? Katdy y e SpojenYch Statech by pro zmenu zase pracoval! Nekolik mak) povaleeti by se dale na bankete, senatory, lidove splsovatele, ale velka va gina by se rvala o to,

aby delala neco utiteeneho. Byl by konec nezamestnanosti, protote dim vice delnikfr by zamestnavatel najal, tim vetk by mel pfijmy! Povat, jake by neA prfunysl delal zisky! Povat, jak bychom ye Spojenych Statech meli v6eho hojnest!"

At' byl blazen, nebo ne, p11 torn jsem ho nesmel nechat. "Zapomnels na jednu vec," namital jsem. "Kdyt delnici nebudou dostavat mzdu, odkud naberou penize na placeni zamestnavatelfr za privilegium, to mohou pracovat?"

"To je dobra otazka. Divim se, jaks mohl na ni ptijit. Ale odpoved' je jednoducha. Delnici budou dostavat penize ze zpetnYch dani. Zpetne dane -- to budou dame, ktere vlada bude platit lidem, misto aby je lide platili vlade."

Piesto jsem se nevzdaval' nadeje, to ho usadim. "Ale pfehledls neco jineho. Odkud vezme vlada penize, aby je platila delnikUm ,a ti, aby je rozdavali zarnestnavateltm?"

"Z deficitu piece", odpovedel pohotove. "Deficit, jak vis, je ted' zakopan ye Fort Knoxu. Za gestnact miliard zlata! Nejvetsi poklad na svete. Vetk net Suttertv mlYn, vetk net Klondike.

Prod tarn ma to zlato zahalet? Prod tam vlada nevrta, netrha a nedobYva je? ViS, co by potorn bylo?"

"Co?" "Net by je vydobyli na povrch zeme, meli by dalkch eestnact miliard dolarri zlata. To by bydo dohramady dvaatticet miliard. Potom by vystaveli druhY Fort Knox. Znovu by jej rozkopali. Ttetich 'Sestnact miliard! Potom by je zase zakopali. Vykopali. Zakopali. A A. . .

Zadal jsem vyhybave: "Johne, ted' musim jit.

Mam domil dve hodiny pleteni ahm — jizdy autem a musim — " "Mimochodem teeeno," pokradoval, nev gimaje si mne. "Siouan jsem dohromady plan Fort Knox se stalonormalnim systemem Wallaceovym na potirani nezamestnanosti. Ptirozene, kdy bude katdY pracovat jako bobr, to za chvilku vyrobime vseho p1ilis mnoho. mnoho potravy, odevu, automobile, svetru, koearn atd. Tu pfebytek proste rozebereme zase na kousky a dame zpatky, odkud ptiAel." "Aha To je tedy stalonormalni plan pro prfimysl!"

"Spravne. At bude nadbytek automobile, roztavime je a zatlueeme zpatky do zeme! Ptebyteenou pgenici zahrabeme zpatky na pole. Ptebyteene mleko nalejeme zpatky do kra y . Zkratka, eehokoliv bude vic net dost, to dame tam, kam to path. Nic tak neptijde nazmar. Schova se to na dobu, at budou lide ochotni vzit si to zadarmo."

"Ale jedno udelat nemtte§", pravil jsem.

"Nemtte§ nacpat pfebyteena vejce do slepic."

"Vim, to to nedovedu, protote jsem ptih g start' na kvalifikovanou praci. To budou muset delat mladi Tide s jistym okem. A je'8te mnoho jinYch veci. Vezmi si tteba tady ten svetr. Tvrdim, to jsou na svete lide, kteti by jej dovedli rozplest a pkilepit zpatky na ovce. Ano, bude potteba milionu kvalifikovanYch delniku! Nechapu, prod vlada neodpovida na mfij telegram?"

Asi v to chvili na mne zaeala pusobit atmosfera blazince Vzpominam-li si nyni, to byla chyba pou§tet se se "ilencem do debaty.

"Tviij plan vypada docela dobte na papite," ptipou'Stel jsem. "Ale myslim, to at' bude lidi chranit sebevic, piece najdou cestu, jak se vzajemne podplacet a 'Sidit."

"Jak to bude s pensemi?"

"Jak jsem veera telegrafoval vlade, pense se budou platit deteni misto starYm. Lide by men utivat pense, dokud jsou miadi a tai je to.

Kdyi jde eloveku na padesatku, mel by dostat rozum a usadit se."

"A co udelame s naklady na velke investieni prate v nag em plane?", ptal jsem se dale. "Budeme stavet kanal pies Floridu?"

"Ovg em te. Tady budeme utivat vykopavaci a zasypavaci metody. Najmeme d ye mutstva.

Jedno bude kopat kanal, druhe pfljde pit mile za nim a bude jej zase zasypavat. Tak vyhovime obema stranam — lidem, kteli chteji kanal pies Floridu, a tern, kteti jej nechteji."

"Dobra," tekl jsem ut skoro nadS'ene. "Dotud by to bylo skvele, ale co udelame s byrokraty?"

"Ach! Znamenita otazka ! Uz jsem skoro

ye stiedu, 5. eervence 1939. slel, tes na ni zapomnel! Onehdy, kdyt jsem letel ve vane, jsem poeital, to bude-li byrokracie rust dne gnim tempera je'Ste padesat let, Amerika tipine vyinte. V§echno obyvatelstvo se bude muset ze zeme vystehovat, aby udelalo misto vlade."

"Nub, co podnikneme?"

"Dye veci. Predne zfidime UNP.1.311P je Utad pro neviditelne prate. Bude zamestnavat tisice statnich intenyrii, kteti budou stavet neviditelne ptehrady pies neviditelne teky pro neexistujici obeany, aby nic nepestovali. To bude strudne prate T:TNP".

Jeden z hlidaeu pti gel a polotil Johnovi ruku na lame. "Pojd'," tekl. "Je eas pro ledebnou lazeri".

"Pokud jde o zbytek byrokratil," pokraeoval John, nevkmaje si hlidade, "udelame z nich rubrikate Jak vis, kdekdo ve vlade si vydrtuje nejakou rubriku a katdY rubrikat udrtuje nejakou vladu. Tak prod je proste neptehodit?

Nikdo to nepozna. A elovek nebude muset platit za to, to je politikem."

"Promirite," pterukl me hlidae, "ale ted' musi odejit vkchni nav§tevnici."

"Sbohem, Johne," pravil jsem. "Jsem tak nerad, to ut musis jit."

"Ja nejdu. Ty jdeV "Oh", promiri. "To je omyl". Vstal jsem, uvedomuje si, to neopustim-li blazinec nyni, stanu v nem navkly, "Tegi me, to vypada g tak dobte, Johne," tekl jsem. "S radosti jsem si poslechl tvoje plany, zvla§te ten "plat', jak pracuje§," "zpetne dane" a zlatou horeeku ye Fort Knoxu a — " "Planovani! To potiebujeme!", pokraeoval rozdilene. "Zeptej se tam tech lidi ye vlade, zdali dostali mou zpravu. Rekni jim, aby si nezoufali Planovani nas ptivedlo tam, kde jsme ted'. Planovanim se musime odtud dostat."

VICE BARVY DO MUZSKE MODY !

Jednim z nejnebezpeenejkch na.zonu podrkvajicim dries zaklady nak republiky, je vira, to na se terra se mute beztrestne nastrojit do v§ech duhovYch barev, kdetto ukate-li Ameridan touhu dodat svemu odevu trochu veselejkch barev, vydava se v posmech a opovrteni vAech.

Mut .1i'ak ma zrovna takovY smysl pro barvy jako Lena a pottebuje je zrovna tolik jako ona. adnY mut' nemfite chodit veene v hnedem worstedu nebo "soli a pepti" bez vatnYch nasledku pro osobnost, jako je pokles moralky a postupne vyhasnuti tivotniho optimismu.

V dobach americke revoluce chodili amerieti mutove obledeni jako kdyby se byli vypravili za prilvodce vYstkedni Kolumbiny na pies krasnYch umeni, a nikdo si proto o nich nemyslel nic g patneho. Benjamin Franklin pak byl odstrakIjicim piikladem toho, jak se gentleman nema oblekat.

Je-li Lena sklieena, jde do obchodu a koupi si nejakou novou veselou vec na sebe. Zatene tim razem smutek a ziska tak odvahu postavit se znovu do boje s drobnymi ranami tivota. Upadne-li mut do ponure nalady, nema, motnost opattit si tuto ttechu.

Ja si musim ukojovat svou touhu po pestrYch barvach v soukromi &y ell() domova. Mam doma derveny tupan s bilYmi teekami a nic me neosveti vice, net kdy si jej po narnahavem dni v pracovne obleknu.

Piijde doba, kdy chudobarevni amerieti mutove udini konec tradici, zahodi sve stfizlive tweedy a sergey a budou si sit 6. aty za zlata a garlachu.

KrasnY oblidej je kapital. Ninon se .dala maplatit. sirovat. Potom "edesa.t korun, sleeno."

"Tolik? Vtdyt' jste mi masirovali jenom. bradu!"

PtikYvla maserka: "Souhlasi. Jedna brada dvacet korun." znameho a hned Zahledl pan vorc na k nemu zarejdoval.

"Posly -g te, mohl byste mi pueit korunu dvacet na tramvaj?" zeptal se dtverne zavesiv se do neho.

"Lituji, ale mam u sebe ' jenom dvacetikorunu."

Zajasal pan gvorc: "Bajedne, To si vemu taxika!"

Ve stkedu, 5. eervence 1939.

eryvky z ve skfri ti Bitva u Hradce Kralove.

OJE, ktere svedl v roce 1866 takouskS7 polni B zbrojmistr Ludvik 61. Benedek v severovychodnich eechach s pruskou armadou, budou jeAte diouho pozorne studovany vojensk:.;-mi teoretiky. Vojak v nich najde cenne poudeni a dob/17 a nazormi material o vedeni valky. Tines, kdy je znama predehra, zakulisi a v gechny podrobnosti one nea'astne rakouske valky, kdy je mo2no s odstupem easu naleLte je zvaZit, ukazuje se elm dal tim vic, 2e plan Benedeke, pora2eneho daleko slabeimi silami pruskymi, byl dobrSi. Benedek chtel zprvu se svou soustredenou armadou vyrazit proti ti em rozdelenin pruskSun armadam, a rozprakt jednu po druha.

Chtel b3it phi torn rychlejk net Prusove a hodlal rozhodne rany vest di-iv, net by se pruske armady mohly spojit. Kdy2 provedeni teto myelenky ztroskotalo na okolnostech silnejSich Benedeka a Benedek byl donucen svest rozhodnou bitvu, nepoeinal si Spatne ani tehdy. Byl se sousttedenou armadou na vnittni linii a v dobre posici, jenom6e net k teto rozhodne bitve zatilo test jeho armadnich sboru pora2ky. Valka v roce 1866 to je tragika vojaka, kteremu osud ulokl Ukoly ,jeZ" byly nad jeho sily, je to tragika Benedekova.

Benedekova hvezda zazatila po bitve u Solferina v roce 1859. V teto bitve velel Benedek pravemu ktidlu rakouske armady a u San Martino zachranil, jak se tehdy tikalo a vetilo, Cest rakousl*h zbrani tim, 2e rozehnal leve ktidlo protivnikovy armady. Benedek se stal po bitve u Solferina z podtizeneho generala slavn3im hrdinou. Ptipisovaly se mu schopnosti, ktetich nemel. Stal se nesmirne popularnim. V roce 1860 mu jeho popularita vynesla jmenovani Sefern generalniho ubytovaciho sboru, cot se rovna hodnosti dneSniho ndeelnika hlavniho Sta,bu. Pteskoeil phi tom mnoho generalti z vysoke §lechty a mnoho protekenich deti. Byl za to nenaviden 6lechtou, sloukci v armade a majici vliv na jeji veci. Na druha strane byl Benedek armadou ptimo zbcdriova,n. V roce 1866, kdy2 se chystalo Rakousko k valce s Pruskem, bylo Benedekovi nabidnuto veleni na severu. Benedek to odmitl.

Za Benedekem, kterS7 byl neoblommi a v dopisech cisati se oznaaoval za generala, kter3i nedovede pracovat ve velkSrch pomerech, byl vypraven arcivevoda Albrecht, aby mu domluvil. Po arcivevodovi jednal s Benedekem generalni cisaftv adjutant Creneville. Ale teprve pa naznaeeni, 2e Rakousko na Italii nema zajmu, vedomo si, 2e sjednoceni Italie zabranit nemnBenedek phijal, ale s vDaradami. VyZadal si neodvislost operaci a chtel ihned do sthedu armady, aby si ji ptipravil. Byl to vojak, kterST kladl duraz na vojenskou prupravu kakleho jednotliveho nude.

Sotva se ujal sve nova funkce, vypracoval Benedek plan nastupu rakousk3iCh armad. Plan mu \Teak menili politici. Benedek se energicky proti tomu ohradil, a tu zasahli jeho neptatele.

Benedek byl postaven pod dozor. 8efem jeho operaeniho oddeleni byl jmenova gen. Krismanitsch a BenedekovS7m zastupcem general Henigstein, kterS7 byl od roku 1864 nadelnikern hlavniho Stabu a ye Vidni velmi obliben. Krome toho bylo veleni armadnich sborfl sveteno generalfim, ktere sam Benedek oznaeil za lidi nechopne a sobe neptatelske. Byli to Clam Gallas, Coudenhove a Festetie. Krismanitsch s Henigsteinem dostali s nej yyMich mist pokyn, aby uplatriovali vliv na jednani Benedekovo a omezovali ho. Drisledek toho byl, 2e Benedekovy rozkazy nebyly provadeny a kdy2, tedy nenplne a nedostateene.

Benedek mel v innyslu sousttedit hlavni silu sveho vojska na hornim Labi a odtamtud se Vrhnout proti pruskenm korunnimu princi, po-

VtEITNiS stupujichmu s armadou do tech pies KrkonoNa Jizeru postavil saskou armadu, bojujici po boku RakuS'anii, a prvni sbor sve armady.

Ukolem tohoto vojska bylo zadrtet druhou pruskou armadu prince Fridricha Karla. Proti Benedekovu rozkazu a bez Benedekova vedomi vydal Henigstein dne 28. eervna tesne pied bitvou u Jieina rozkaz, 2e eelni east hlavni armady dorazi 29. dervna na podporu Sasfun a 2e vrchni velitelstvi bude teho2 dne ptemisteno do Dubence a dalkho dne do Jieina. Tento rozkaz byl ptanim politickSrch kruht, ktere mely zajem na torn, aby Sasove nebyli vystavovani boji a hlavne porake. Motiv toho nebyl vojensk, jen politickS7, protcde Sasove se rozhodli bojovat po boku Rakouska proti Prusku. Jakmile se Benedek 28. eervna o Henigsteinove rozkazu dovedel, dal rozkaz, aby Sasove a I. sbor ustoupili k hlavni armade. V 8 hodin rano tento rozkaz koncipoval, ale Henigstein jej neodeslal. Pozdeji tvrdil, 2e zapomnel. V poledne chtel vedet, co k jeho rozkazu hlashl saskS7 korunni princ, a tu teprve Henigstein odeslal onen rozkaz korunnimu princi po hrabeti 8ternberkovi do Jieina. Sternberg se cestou dovedel, 2e korunni princ ma na noc ptijet do Miliaevsi, rozhodl se dal tedy u2 nejeti a poakat. Dobhe se naobedval a pak si lehl. 0 pill tteti ho probudila sttelba. Pochopil, 2e se neco deje a padil do Jieina odevzdat rozkaz Bylo v gak 1.1.2 poZde. Nastal stup a chaos, kterY stal Zivoty 5500 lidi. Zaroyen byl pora2en sbor arcivevody Leopolda u Skalice, sbor Festetitsriv u Svinidan a sbor blencriv byl nucen ustoupit od, Trutnova.

Na to naridil Benedek ristup od Hradce a navrhl Vidni dalsi ristup smerem na Olomouc, protole ztratil driveru ve sve podrizene generaly. Henigsteina chtel dat zastrelit. Clam Gallasovi odebral Aavli a chtel ho degradovat. Ale zasahli vlivni jejich pratele, od kterSTch se Benedektiv hnev neSkodne odrazil. V to chvili dorazil k armade cisatfiv duvernik podplukovnik Beck, aby se ptesvedeil o stavu armady a mohl cisahi referovat. Benedek ho 6adal, telegrafovat cisati, aby uzavhel mir. To bylo na Becka mnoho a byl ochoten telegrafovat pouze to, 2e armada mush ustoupit. Na jeho telegram doeel z Vidne cisatskS7 dotaz: Prot ustoupit? Byla nejaka, bitva? To ptimelo Benedeka, 2e se rozhodl postavit se u Hradce Frustm na odpor.

Posici mel dobrou. Jedna Cast jeho vojsk byla rozlo6ena smerem na Bystfici, druha na sever proti ptichazejici armade pruskeho korunniho prince. Ve stkedu mezi nimi byl Chlum. A opet proti vial a rozkazu Benedekove se strhla v ptedpoli 'Atka o svibskS7 les. Dva sbory, ktere staly frontou na sever a mely eekat na phichod korunniho prince, opustily proti rozkazu sve postaveni a daly se do boje. V rozhodne chvili se objevila na bojiSti armada pruskeho korunniho prince a vpadla obema sbortm do boku.

Bitva s velkou nadeji na viterstvi tim byla ztracena.

Po prohrane valce bylo s Benedekem a nekolika jinymi generaly zavedeno v Videriskem Novem Mesta soudni vySettovani. Phi nem vzal Benedek vSechnu vinu na sebe. Prohlasil, 6e je cdpovedW.7 jen cisahi a 6adai, aby ho cisah phijai. To se nestalo. Kdy2 se po skoneeni soudu Benedek jako soukromnik ye 80.7rskem Hradci, pkijel za, nim opet arcivevoda Albrecht.

Ptijel si pro slib, 2e Benedek nebude s nikSrm o podrobnostech prohrane valky mluvit a 2e nebude psat pameti. Slib dostal a v zapeti nato spustily videriske listy takou palbu na Benedeka. Benedek byl obvinen ze zrady, bylo o nem tvrzeno, 2e byl podplacen atd. A Benedekt Prohlasil jen, 2e obetoval svou vojenskou i obeanskou Cest a svou minulost cisahi. Kdy2 zemtel, byl pohtben podle sveho vS7slovneho ptani v obeanskTch eatech a bez vojenskeho konduktu.

Ve valce v roce 1866 hraly illohu take jeS"te fine veci. V roce 1864, kdy2 Rakousko podnikalo spoleene s Pruskem ta%eni proti Dansku, pozoroyal velitel rakouskeho expedieniho sboru Gablenz rozdil mezi v3)2broji rakouskS7ch a prusk3ich ve,jakte Nejvetk rozdil videl v puekach.

PruSaci meli puSky nabijene zezadu, jind se pozdeji hikalo u nas jehlovky, z nicid se dalo sthilet rychleji a mnohem snadneji, net z rakouskSrch ptedovek, to jest pueek stareiho systemu, ktere bylo nutno nabijet zpkedu. Ga.

Strana B. blenz byl rozdilem v puAkach tak znepokojen, 6e neeekal, a2 jeho poslani bude skoneeno a po•slal z testy do Vidne dristojnika sveho stabs Gruenfelda upozornit ministerstvo valky na pkevahu jehlovek a tadat, aby jehlovky byl:v zavedeny take v rakouske armade. Ministerstvo valky Gablenzovo upozorneni proste pteRo. To se za dva roky Rakousku vymstilo, nebot' ptevaha jehlovek zmenila od valky v roce 1866 bojovou taktiku. Tehdy se Utoky provadely v kolonach . prapornich, a to tak, to z pluku nebo divise, jig byl clan Ukol irtoeit, nastoupila v kolone jedna jeji jednotka, zatim co ostatni staly a eekaly, jak Utok dopadne Kdyt byl odra2en, nastoupila k utoku druha, pak tketi atd. Zkratka Utoeilo se tak dlouho, dokud Utoeici masa nebyla po dastech vybita nebo rozpraeena. Proti modernimu druhu zbrane, a tou jehlovky na svou dobu byly, tento system boje selhal, proto2e rychlejk sttelba stale mohla Utodiciho nephitele decimovat.

Potiie se slovy agrarni, arijskY a arabsky.

Liberecka "Zeit" uvetejnila sbirku dopisti, je?-2 dnes dostavaji farni a matrikove idady. Z dopist prSreti bezdeky humor. Prosti lido si zejmena easto pletou slova "Arier" (arijec), "Agrarier" (agrarnik), "arische" (arijska) a "arabische" (arabska). Pak prSTAti z jejich dopisti nechtene veseli, je2. — jak Mica "Zeit" — vnika, jako sluneeni paprsek do temnSTch mistnosti archivti.

Tak pise devee z Vidne, ktere ma pied sriatkern: "Po av lete mi, motno-li obratem, mou babieku za teelem uzavteni sriatku v ptilotene oWee. Moje babieka byla, jak mi matka vypre,vela, bezpodmineene arabskeho privodu. Pochazela z Krasiic. Potvrdite mi to? Nic blit-gho nevim, nebot' babieka zemtela 1878 a zanechala mne jako jedinY svrij odkaz. Byla pry velmi energicka, a proto se chci ted' vdavat." — Zena vojaka se zase dobte nevyzna v rozdilu mezi slovy "arisch" a aerarisch" (arijskY a erami., statni): "Milt' pane farahi! Ke svemu erarnimu privodu pottebuje mu g dedeeka a babieku. Poalete je brzo, protote jinak znemotriuji a ohrotuji budoucnost mutovu a to je pro mne neptipustne." — Tetko pry se dalo vyhovet tomuto ptarii z tech: "Po'alete mi okamlite podklady (Unterlagen) me babieky. Pottebuji je pro vleobecny pievrat." — JinY dopis prosi farate, aby pomahal phi porodu: "Prosim o ptatelskou zpravu z Umrtni matriky, objevuje-li se v ni moje zemtela babieka Zemtela od rokb. 1828 do 1859. Narodil jsem se ve Vaeem kostele a proto Vas prosim, abyste mi to potvrdil. K tomu musim lei poznamenat, 2e rodiee docela zapomneli se oddat. Proto se ji g delSi dobu motim se svYm narozenim a tadam Vas co nejzdvotileji, abyste mi byl phi tom napomocen." — Nekteti tadatele jsou take znaene netrpelivi, jak dokazuje tento dopis: "Tak chytremu eloveku, jako jste Vy, pane farahi, riemfde piece dat moje babieka tolik prate! VSichni ostatni farahi pracuji mnohem rychleji, proto hledejte jeete jednou a uvidite, 2e babiaka je u Vas! Psal jsem Vam u6 dvakrat. Podle vypraveni se narodila o jedne hodine v noci. Byla pry tenkrat velka boutka, phi ktere ptiela na svet. Poelete mi ji koneene speenSim dopisem!" — Pro Z'adatele s eetnou rodinou neni east() starost o dedeeka maliekosti: "Pane farahi! teet za meho prapradedeeka byl piece jen trochu vysokY. Tolik za neho nemohu dat. — Jestli mi ho nemritete uMat o deco lacineji, musel bych se zfici docela. Main totit krome prapradedeeka je gte take sedm deti."

Trapeni s kavkou Obyvatele mesta Lipnika n B. ji g delsi dobu pozorovali, 2e jeden cifernik hodin na mistnim farnim kostele stale ukazuje etvrt na pet. Take hodinat, poveten3.7 dohledem na hodiny, nad tim kroutil hlavou, nebot' kdykoliv spravil rueieky ciferniku, po Case opet zastavily. A2 nyni se zahada objasnila. Cifernik se totd stal oblibenSun fitoeigtem kavky, ktera poletuje kolem kostelni vete. Tato kavka je dokonce tak zlomyslna, 2e si nekdy sedne na bid stroj kostelnich hodin a hodiny pak tlueou ptedeasne k male radosti obeanii, zvyk1ST ch orientovati se podle nich.

Strana 4.

Alezistatni volna zlati, mena TANOVISKO vlad, neptatelske soukrome53 mu vlastnictvi, ktere dnes vede terrier: veude k svevolnemu znehodnoceni men, rue'. na CAsh dobu motnost dlouhodobYch obchodnich k alkula c 1.

Drive, ci pozdeji nalezne veak obchod i loramysl cesty, jak se zbaviti papirovYrch hadru se vnucenYm kursem, ktere se nazyvaji nouzovYm platidlem.

Neni to nic noveho v hospodatske historii.

Ve sttedoveku nebylo papirovYch penez, ale zhoreovani many se provadelo i tehdy, a to znorS'ovanim jakosti Hrabata a knitata plundrovala vesele sve poddane tim, te vtdy, kdy se zmenila vlada, prohlasila dirivejei mince "za epatne", stahla je z obehu a pak narazila nova, hork, s meneim obsahem stkibra nebo zlata.

Protote i tyto faleevane mince, stejne jako dneeni manipulovane bankovky, mely nucenY kers, stoupaly proste ceny zboti.

Dneeni bankovky nejsou uz bankovkami. A take cedulove banky nejsou cedulovymi bankami. Cedulove banky dneeni, davajici si na tizovati od statni spravy sniteni hodnoty, jsou spice jenom samostatne fietujicim oddelenim finaneni spravy.

Ve stareich dobach se omezoval mezinarodni obchod vlastne jenom na nekolik druhe zboPtebyteene zboti bylo veteinou vymekiovano v fizkYch hospodatskYch kruzich 'Aim° na mistnich trzich. Ale i tak mezinarodni obchod byl pro veteinu vYrobkil skorem znemotnen nasledkem faleovani mind knitaty.

Belem nekolika desitileti vznikl tak v Evrope novY smennY prostkedek, kterY byl zajiAen c•nnYm kovem. ulotenYm ye svobodnYch, obchodnich mestech.

Takto se mezinarodni obchod zbavil vlivu mocnYch penezokaza a zalotil vlastne mezinarodni menu. Netrvalo dlouho a veechny dociavky zboti z jedne zeme do druhe byly uhrazovany temitct 3menkami, tpto dlolen3"rmi zlatYm krytim.

Penize knit se pak staly toliko mistnimi platidly, jet byla uznavana jen v obvodu jej ich moci.

Pozcieji se oveem opet natly prostkedky a cesty, aby se tyto banky postatnily a tim pak byly ptemeneny na nastroj statniho faleovani penez. To jsme ostatne prozili v naei generaci nekolikrat od roku 1914.

Smenky, kdysi podlotene, se promenily nejprve na "bankovky" a pak na "statovky."

V ptitomnosti se blizime k sttectovekYm menovym pomerrim.

Staty nejenom ze snituji obsah sttibra a zlata — nedopteji svym poddanYm ani obsah medi. Zmeneovanim hodnoty "drobnYch" sineji se do hrsti nad "vYclelkem" cedulove banky.

Nektere staty si ptisvojily kryti techto smenek az do 99.99 procenta.

Jine staty se spokojily s ptisvojenYm jenom 90.80, a nekde snad jenom 20 procent. Je potteba vedeti, ae takovY tin je — deliktem, neeim nedovolenYm obyeejnou lidskou sluenosti.

Kryti penez neni majetkem cedulove banky, a take neni majetkem statu. Moderni stet, jako pravni Utvar, jak se vyvinul v Evrope, je dokonce povinen katde samovolne ptisvojeni piece potlaeovat ptisnYm trestem. Kdyby tedy pinil ptesne zakony, musil by nejprve streiti za mtite ony politik3 r , kteii se o znehodnoceni pokouteji.

Kryci poklad cedulove banky patti majitehim, t. j. statovek, ci bankovek.

Pram) k znehodnoceni many, jak si je csvojily staty dneeni doby, je pak Upine stejne s pravem, kterYm sti r edoveci zemeti vldcove, menu faltovali.

Kdo ma mot, me i pravo. Zajiste, ae lze moci a nasilim menu znehodnotiti. Ale nasiUrn, nepochopenim je mono hospodastvi jenom rozrueiti. A to je take patrno zketelne na

vtsTNIE statnich rozpoatech onech state, ktere znehodnoceni men provedly.

Hospodarstvi pottebuje pravni bezpednost.

V Anglii se ukazala, te by Anglie ztratila sve misto jako centralni svetovY trh, kdyby nutila obchodniky v City sjednavati dlouhodobe transakce v mene, s kterou je 'east° experimentovano. Nova narizeni ustanovuji tedy znovu zlato jako mezinarodni metitko hodnot.

Ve SpojenYch statech zakazali vlastnictvi i ptijeovani zlata.

Proto obchoduji Americana pomoci zlata — pies LondYn. LondYnske "Financial News" piei: "Suroviny a aivotni potkeby se dnes nakupuji na termin a se zlatou dolotkou.

Nakupy na termin se chc• katclY zajistiti na zlatem podkiadu v nedtiveire k dolaru i lake — nemluve o ostatnich mene,ch."

Nevirne, co napadne tuto nebo nekterou jinou viadu, jak by si zahrala s menou. Ale obchodnici zjevne nechteji do konkursu.

Ale tato plati pro yeechny importery. Zda se, to veichni importeti na, svete se easem osvobodi od many kterehokoliv statu a pirejdou k volne mezinarodni mene zlatem podlotene, kdyt nebudou chtit ptijit drive ci pozdeji do konkursu.

Je tudit vy'sledek yeech devalvaci a manipulovanYch men rfiznYch state tY2 jako ke konci sttedoveku, kdy hrabata faleovala mince, jak se jim libilo. Volny obchod uz si opattuje svoji nezavislou menu — terminove zlato.

Tento proces teprve zaeal. Bankovky zemi s devisovym zakonoclarstvim se jit dries ptemeriuji na pouhe "mistni drobne", jet mimo okruh sveho mocenskeho Uzemi nikde jinde nejsou pkijimany za nuceny kurs.

V zemich se svobodnYm obchcdem lido prohledaji jako ye Velke Britanii. Nejen, ae nebudou klasti pr.eke.‘tky dovozu a vYvozu a obchodu, jestlite se nejprve osvobodi od mistnich umele vytvatenYch kursu many. Naopak budon dbati o to, aby tyto transakce byly kryty terminovYm zlatem.

Tomuto vYvoji stoji v testa znaena prekatka.

Pochopilo se, ae veichni majitele provoznich kapitela chteji zarueiti jejich podstatu terminovYmi obehody ye zlate. Ale nepochopilo se, kdo Coto terminove zlato ma prodati. V obyeejnem terminovem obchode stoji proti sobe kupec-optimista a kupec-pesimista jako proclejee, kterY doufa v zlepeeni kursove hodnoty statni many.

Terminove zlato mute totit prodati jen ten, kdo je me, a za jeho piljeeni dostava premii, ktera hradi jednak risiko znehodnoceni many, za nit musi zlato dodati. Toto druhe risiko je tak velke, ae je rozumnY elovek nerniite ptijati. Jak se tedy stalo, k terminove zlato lze v LondYne dostat v jakekoliv eastce, a to s ratkou, ktera znamena, toliko zdvojnasobenY firok? Tot, to je nasledek vydaneho vladniho natizeni, ktere zakazuje uachovavani zlata.

Kdo uloal zlato, dostane v LondYne velmi lacinY kredit, zlato jest placeno at za 95 procent jeho nynejei hodnoty v papirovYch librach.

Pdodejnici zlata v terminu kupuji tudit zlato na pevno a pi jouji je, t. j. dluk papitove libry; ktere jim nakupce za ureitY podet mesicti mush zaplatiti. Nakupci na termin, kteki se zaroveri zabezpeeuji a jsou tolik diuzni, kolik maji pohledavek, nemohou tudit ani ztratit ani zishat, jestlite libra klesne. Vyclelaji veak rozdil mezi nizkym Urokem, kterY maji zaplatiti, a paned, ktere za terminove zlato dostanou. Tab dojdeme prakticky opet k operacim, kterYmi obchodnici na konci sttedoveku obchod a placeni z jedne zeme do druhe osvobodill od faleovani penez rtiznYmi hrabaty — zlato je ulorteno funguje jako poklad mezinarodnilro zlateho fiveru, t. j. every ye volne statni merle.

Pkivedli jsme to s natimi "modernhmi" menovYmi experimenty krasne daleko. Prhsii jsme opet na konec sttedoveku.

Nemtiteme se tomu ani divit, protote bide, kteti yeti v utitek devalvaci a manipulaci, mysli "narodohospodatskY" asi tak jako ti, kdo pied 300 lety vetili na earodejnice.

Ve stfedu, 5. eervence 1939. teAST §KODOrkell ZAVODU NA VISTAVBE DALNIC. Stavba dalnice bude se obraieti v nejruznej g ich oborech lidske einnosti. Jednim z le ZitVch odvetvi, je'Z se zapoji do tohoto mohutneho toku prate, je neA prAmysl strojirenskY, kterY jak poslouZi svYmi vYrobky podnikatelUm stavebnich praci, tak Udastni se prima budovani objektt na Take na,§ predni kovopramyslovY zivod 8kodovy zavody, Udastni se techto praci svYmi strojnimi konstrukcemi. — Pro drceni kamene vyrabi firma seriove drtide od nejmenich do nejveteich type, vlastni osvedeene konstrukce t. zv. vysokovYkonne. Jsou to konstrukce, vyplynuvS1 z mnohaletYch zku genosti, zarudujici nejvyS'Si vYkonnost a bezpednost, ani by to bylo na, fikor nizke vahy stroje. Namb.hane strojove soueasti jsou z materialu specialne legcvaneho, jeho tslotieni se v laboratotich neustale kontroluje, eim2 je zarudeno, 'Ze se zakaznikurn dostane do rukou valy dokona1Y robek.

Dalvhm vYrobkem 8kodovSrch zavodu, jemu't je vyhrazeno daletite misto pre vYstavbe dalnice, jest universalni 12icove rypadlo na housenicich, ktere pracuje na Dieseltv nebo parni, po pr. elektrickY motor. Take tato pohonna zarizeni rypadla jsou konstrukci i vYrobkem SkodovYch zavodtt. Pri sestavovani tohoto stroje byl vzat zvlakni zketel na manost dopravy pa aeleznici, ani by bylo nutno stroj rozmentovati. ZvlaStni pede je venovana fiditeinosti ,talde k obsluze pine dostadi jeden Universainost rypadla je dana tim, ze ho lze poutiti pis i vYmene dvou soudasti jako drapakoveho jerabu, hakoveho jerabu, rypadla s vlednym kbelikem, beranidla, ba mono jim i pechovati. — JinYmi vYrobky 8kodovVeh zavon, pouZitelnymi pri stavbe dalnice, jsou lokomotivy s DieselovYm pohonem pro posun vozikt a silnieni valce se elyitaktnim motorem 8koda-Diesel s menitelnYm podtem otakek; zadni kola valce jsou opatrena diferencialem, takie valcovani v zatadkach je stejne bezvadne, jako na prime trati.

UvedenYmi ukazkami neni ov gem zdaleka vyeerpan vyrobni program SkodovYch zavodil v oboru strojil pro pottebY silnidni. Vyrabeji se jeSte ruzne druhy rypadel koreekovYch, stavebni jeraby, trididla k drtidum, kompresory pro vrtaci soustavy, rozryvade atd.

2v1SStni oddeleni 8kodovSich zavoda zabYva se ye spolupraci s odborniky Generalniho telstvi stavby dalnic studiem a projekty mostu a viaduktil, jichI na dalnici bu edznadn.Y podet. Zde zasluhuje pozornosti navrh mostu u Rortok, resent' jako ocelovY. PredstavU jeho mohutnosti moano si udiniti z toho, pfeklene tidoli Vltavy v deice asi 400 m ve vysi 50 m nad hladinou reky.

5 MOUDROSTI. Optimista, kdy mu scleluji, ze nevyhral v loterii, rekne ihned: Nevadi, podkam si na prAti tah.

Pesimista, kdy2 mu sdeluji, ze vyhral v loterii, iekne ihned: To musi bYt nejakY omy1.

Kdyby nebyli mual tak idealne naivni stvoreni, nikdy by se neprodalo tolik benzinovYch zapalovadt.

Kdyt si pomyslim, ze jsem ztratil ptitele, protote jsem mu piijail pet set korun, nezlobim se proto, ze jsem prisel o pet set korun, nYbrZ' proto, te jsem za stejnou sumu mohl ztratit pet piatel. — katcleho za sto korun.

LepSi je pokarani od mudrce, nez pochvala od hlupce.

Mne nedopaluje, kdy je nekdo trouba. Mne dopaluje, kdy mu to nemohu- Mei .

Pub hodiny po smrti. bije jeete lidske srdce, jak ukazuji zaznamy, provadene elektrokardiografy, zatim co stehoskopem nelze neZ konstatovat jiz smrt. Je to pouene zvlaete pro umele dYchani, ktere mute oLvit mnoho zdanlive mrtvYch, utonulych, zasaZenYch bleskem atd., jen je-li provadeno skuteene po dlouhou radu hodin, ne po pomerne kratkY dos, jak se zpravidla

Ve stfedu, 5. eervenee 1939.

111•1111010■•■•••rsamorwe

VAST/flit emoalosmmosomosief

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel predklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastmmu reahodnuti.

Dallas, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Tak dva tYdny ubehly, co se chystam psat, ale okolnosti v domacnosti jsou silnejti neali dobre. vale. Hlavni pkieina, prod jsem chtela hned psat byla k vuli nagemu zajezdu do Fort Worth ku hie divadla. Vence mne to mrzelo, ba musim se ptiznat, tie jsem ani jia tak s chuti se nemohla rozehrat, kdya pi. Paulova. hned pied hranim nam domlouvala, tie kdya oni slavi 5letou vYrod. oslavu, tie my pkijeli na ten samY den hrat, ze je to na dve strany, a videla v torn nejake vzdory druheho fadu Cis. 92.

Proto to vysvetlim jak to bylo. Dopsali jsme do Ennis a Fort Worth a oboji si tiadali etvrtou nedeli, dne 28. kvetna. V Ennis v Sokolovne maji jen tu dtvrtou nedeli pro sebe, tak jsme se rozhodli do Ennis a fad 92. ve Fort Worth si vlastni druhou a etvrtou nedeli, tak jsme to rozdelili a rozhodli, ae piijedeme do druheho mista pozdeji, coy oni pkijali. Mole chyba byla, tie jsem to hned neoznamila do Vestniku jak mne br. Bartek i br. Chaloupka Mdali. Ale mela jsem doma dceru po operaci, chystani ku he do Ennis, tak jsem to °dicta.dala a mezi tou dobou byla hla gena oslava fadu a i divadla na tu samou nedeli. Tolik na vysvetlenou, neb nechci aby k vuli moji osoby meli nedorozumeni, ale na druhe stran y si zas myslim, kdya 'fad 92. ma ty d ye nedele, tie sousedni tad ze slu gnosti mohl jim to ohlasit, ae by si pfali tu nedeli a my mohli pkijet pozdeji, a neb oni iiei, ae maji tu nedeli jia pro nas slibenou. Pit oboustranne dobre vuli jde vge udelat. My posledni dobou v Dallas si ohlasime do pfedu, a kdya jim vyhovuje lope nage nedele, prod ne, at' ji maji a doufam, ze i oni by to udelali pro nas. A mojirn pianim je, at' to tak jen zristane, to dobra, yule stale.

Tak a ted' musim podekovat v gem hradrim minule sezone, kaadY se snag to nejlepgi co mite, tern novYm hradrim, co oslavovali ten kfest na jevig ti, dali chut' ku praci, aby v gichni setrvali, pak mideme hrati i velike hry a na vice her cvidit v jedne dobe, neb hradt je dost, jen to nage jevigte jak bych vas slygela si postYskat. Dalk muj dik patii pi. Jan Ondrrig kove za prijeeni krojt, a hlavne toho tiehleni, ka katele h ri e a toho poceni v to napovedni budce v tom horku. Dale p. Rendl musel najat za sebe na praci, aby nam vyhovel, kdy jsme jeli jinde. Nebudu kaadeho zvlagte jmenovat, neb dopis se dlouai, proto jeate jednou, diky za yak dobrou vrili a ochotu vgem!

Dale musim oznamit, ae jsme v minule schrizi dne 25. Cervna odhlasovali nemiti po dva mesice, Cervenec a srpen tadne programy, ani hudbu br. Pokladnika ani Jerry Houpy, az v zaki. Sin fadova bude ale oteviena kaidou prvni a tketi nedeli k pobaveni a kdo si bude chtit zatandit, je tam elektricka hudba. Po ty dva mesice maji na starosti fadovou sin br. piedseda Joe Marek a br. Slovak. Tak doufam, jsem to nezegmodrchala a jestli ano, tak mi to jit nejak opravte a vysvetlete co a jak.

Tak kondim s pozdravem na vgechny Ctouci, Boaena Jea. LondS7 n. — Ze smerodatnych kruhil se prohlaguje, ae Anglie poskytne Polsku podobne jake byly nedavno poskytnuty Turecku, jichti ma bYti pfedevgim pouaito k zdokonaleni polske vYzbroje Jednani, ktere bude v pfigtich dnech vedeno britskYm rikadem pokladu a polskou delegaci, vedenou plukovnikem Kocem, ma za ridel poskytnouti riveru Polsku pro nakup bombardovacich letadel, teakeho delostkelectva a stroju pro vYrobu munice. Krome toho maji bYti poskytnuty s britske strany prostkedIcy k podpote polskeho vSivozniho prfunyslu.

itad Dviir cis. 89, Rosebud, Tex. Cteni bratti a sestry! Na vedomost vain davam, to na ge pravidelna schrize bude konana druhou nedeli v dervenci ye dye hodiny odpoledne. Budou prohliaeny knihy ucetniho a pokladnika, tak je treba, abyste se dostavili v co nejvettim podtu do schrize a dali vge do poildku. A potom 'name zvlagtni jednani, ktere bude asi kaideho zajimat, neb je to dillekte pro pokrok kadu.

S bratrskYm pozdravem, Jos. 8ebek, UCetni.

POZOR IECHOSLOVACI! lead Vernost cis, 51, Ellinger, Tex. Cteni bratii, sestry, dtenati a v gichni Cechoslovaci v nagem okoli!

Byl jsem potadan, abych upozornil ye Vestniku, ze v pkigti nagi pravidelne schrizi budeme jednati o zalotieni odboaky Sdruaeni AmerickYch Oechoslovakri. Podobne odbodky zakladaji v ninohYch mistech a jest to, na gi pavinnosti, abychom se probudili k tomu ridelu a take zaloaili svoji odbodku zde v Ellinger.

Vysvetlil bych nektere zaleaitosti, tYkajici se odboeky Sdruaeni AmerickYch 6echoslovakt v Texasu, ale jsem jist, ae snad jste detli ve Vestniku stanovy v poslednim Cisle. Jestli ne, tak vas upozorriuji, abyste si je pkedetli, nebot' budou yam sloutiiti k vysvetleni.

Vidim, ae v rriznYch mistech zaloaili silne odbodky, a chci pkipomenouti, ie zde v Ellinger mame velke mnoastvi lidu deskoslovenskeho jazyka, abychom si mohli zaloaiti jednu z tech nejsilnej gich odbodek v Texasu. Okres Fayette obsahuje prtimerne 50 procent deskoslovenskeho lidu, a smele mriaeme iici, 'ae zvlagt' v okoli Ellinger mame velke mnoastvi lidi deskoslovenskeho privodu, tak nevidim pkieiny, prod bychom si nemohli zde zalokti tu nejsilnej gi odbodku.

Vgechno si pc) bratrsku rozebereme a pohovotime v priati pravidelne schrizi, a doufam, to se ji sridastnite ye velkem poetu. Uvedomte vage sousedy a pkijedte v gichni. Zveme ne jenom bratry a sestry na g Jednoty, ale v gethen lid deskoslovenskeho naroda v nagern rokem okoli. Take jest na gim pfanim, aby vg echny Ceske spolky byly zastoupene, aspori nekterYmi dleny, jestli ne *demi.

Schrize bude se odbYvati v nazi sini, vice znama nagemu lidu jako 6SPS., asi o 1:30 aneb 2 hodinach odpoledne, v nedeli dne 9. dervence. La,skave sdelte va gim sousedrim a znamYm a dle moanosti v gichni se dostavte.

S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik. kid Vyzovice, eislo 114., Fairchilds, Texas.

Mile sestry a bratti!

Timto yam oznamuji, 2e nag fad pokada schrizi 9. dervence, jak obydejne zadatek ye dye hodiny odpoledne. Budu tam mit odznaky, tak kterY budete chtit tak yam je objednam. Jsou velice pekne a lacine, jen 50 centri kus. Tea jsem obdraela soudet dluanikri. Tak kdo mate projitou prifeku proti certifikatu pkijedte si zaplatit uroky, at 'mohu dat knihu do pokadku. Zaroveri davam vedet, to novi elenove od 1. ledna 1939 obdrai odznaky S.P.J.S.T. upine zdarma pki uvadeni do fadu. Tak se hled'te vg ichni dle moanosti dostavit. Taky pokladnik Hi. Ukadovny bratr Frank B. Steiner slibil, ae pkijede.

Mile sestry, jsme aadany, abychom dle moanosti kaada neco pfinesla k spoleene svadine.

Vypisovat nebudu co, to jia kaada vime co je zapottebi. Tak na shledanou 9. dervence na Fairchilds v sini. Se sesterskYm pozdravem, Marie Kadera, taj.

Videri. — Pfi treninku na nedelni zavody na Kahlenbergu u Vidne se zabil na svem zavodnim motocyklu print Rudolf Windischgraetz, vnuk cisate Franti gka Josefa. Srazil se s jinYm zavodnikem a pki padu na zemi si rozbil lebedni kost. Zemfel pki pfevozu do nemocnice. Princ Rudolf Windischgraetz se narodil .v rode 1912.

Byl zkug enym motocyklistou a vyhral jiz nekolik teakYch mezinarodnich zavodii.

Strana Sheldon, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Jak smutne by zneia piseri "2ialco, slavny reku, drate nad nami stale ruku, drate jen stale, Nemcrim nedarne Moravenku", ale oni ji piece ukradli. Tato byla na ge gkolni piseri.

45, bolno vzpomenout jake tyranstvi a vezneni si tam dovoluji ti Nemci v to naai Oechii, aby ten deskY narod znieili a vyvraldili. Bylo by mnohem •lepe, kdyby si desky lidu uvedomil a nedal pkidiny sebemen gi nejakou provokaci, by Gestapo nemohla je veznit a vybijet a to tim ae lista da na zamek a rozum do hrsti Jak se kika, hlavou zed' neprorazi g . Az pkijde das a Nemci budou utikat, aby se jim mohlo dat na pametnou tfebas cepem. V ce pem svete &sky narod pracuje na osvobozeni na gi stare vlasti. Kea by se to co nejdtive spinilo! Vadyt' nam dava velkou nadeji expresident Bene g . A kdy ua kikame litanii ke vaem svatym: Boae, chrari nas hladu, moru a valky", tu si pfejme, at' rids vysvobodi z otroctvi a drapri Hitlerovych.

V Austinu zase neni penez na pensi. Tak vy stakidkove, pro vas ua neni na ten kratkY Cas co tu mate jeate zit, ani par centri na kousek chleba o dvou krirkach. Na g guverner nechce zdanit olej, siru a minerale neb luxusni veci, ale drobnY prodej chce zdanit, aby zase to vydraoval jen malt' lid, totia tu pensi tern stadia.krim. Prod nepracuji vaechny staty, aby starobni pensi vyplacela vlada, jak to chce dr. Francis Townsend. Ne $200, ale i polovice to sumy by postadilo staraim lidem. Dokud to budou mit v moci staty kidit tu starobni pensi, bude to jiste jako v kog i voda. Kdyby tu pensi vyplacela vlada, to by bylo jistej g i. Ve statech nemaji nikdy penize, jen dluhy a ty stale zvy guji. Asi moc spravedlnosti v tom neni.

Urody jsou zde dosti slibne. Kornu, baviny, zeleniny a brambor jsme udelali dosti. Zase zde zkoug i dostat olej. Jen kdyby ho naali, pak bychom mohli hodit nee° tech washingtonri do obehu.

Dostali jsme od p. Dlouheho psiky, tak je mrij staroua pojmenoval Hitler a Benito. Nevim, prod jim dal take slavna, jmena. Jak je lid rozezlenY, stejne je nekdo zabije, tfebas karou, nebot' jsme blizko u cesty. A tak ukonaim a prosim, aby vas z to me akrabaniny nerozbolela hlava. Napig i vam peknou piseri, kterou znam jia pies tficet let. Je na ni krasna nota, tedy deveatka zpivejte: Never divko, nevek hochu, neni jak se ado,.

On chce trait tvoji lasky, pak to zanecha.

On je jako ten slavidek kdya k nam pfileti.

No.bali se jarni krasy, pak zas odleti.

Znam jen tyto d ye sloky. Jestli nektera andte vic, napigte mi. Na zdar!

R. Koneend.

LondYn. — Topic W. C. Arnold, jeden ze elyk zachranenYch namoknikri posadky, ztroskotane anglicke ponorky "Thetis", ma neuvekitelne g testi. Z kaadeho velkeho nebezpedi vyva21 dosud se zdravou kirk. Kdyti jeate jako dite leael v kolace, zadala tato nahle hoket. Matka zpozorovala oheri a zachranila dite v posledni chvili pied upalenim. Neutrpelo sebemen gi popaleniny. Arnoldovi se libil divot na moil a proto se stal topidem na lodi. Dvanact let brazdil na rriznYch lodich vaechna mote sveta. Dvakrat lod', na ktere prave plul, ztroskotala. AC se pii obou namoknich katastrofach vetaina namoknikil utopila. Arnold se vady zachranil.

Dvakrat se stal obeti dopravni nehody, ale vady vyvazI aivotem. Jednou ho pfejelo auto a Micah v nemocnici pochybovali jia o jeho uzdraveni.

Ale Arnold piece jen vyva,z1 aivotem. NejvetSi gtesti mel ovaem pki posledni katastrofe ponorky "Thetis", kdy ze 102 lidi se zachranily pouze etyki osoby.

Rim. — Zpravodal listu "Neues Wiener Tagblatt" oznamuje, ae v Rime vzbudila velikou pozornost zprava o anglicke prifOce Turecku, ktere chce za tyto penize zbudovat Ataturkovu nii podel hranic s Bulharskem a Reckem Italsky tisk zdurazriuje vyslovene litany raz tohoto noveho Cinu obklidovaci politiky.

Strana 6.

V2STNIX

IANO !

Velice pane divadlo s detmi a dorostem bude sehrano dne 16. dervence u Stefaniku na Cottage Grove a zajiste upouta srdce kaideho divaka. Neni to tentokrate pohadka, je to aivot deti at'astnYch a veselych, kteti svoji bujarosti uchvati kaadeho z nas. V tomto deji je iivot hocha, kterY byl ve 4 letech ukraden cikany a draen jako rukojmi, neb jeho otec, kterY byl straamistrem, odevzdal k soudu stareho cikana, jejich vizdce. Byla to tedy msta. Jano byl pozdeji cikani v lesich opuSten, kde ho naala chuda slovacka rodina, ktera se chlapeeka ujala a vychovala z nej dratenialta Slovaelta, a nas milt' Jano Cili, dratenidek pomahal iivit svoje pestouny dratovanim. Zatim jeho otee, kterY se nevzdaval nadeje, ae syndeka jeate urti, smutkern a tesknotou zemfel. Matieka se trapila a sestfielta, ktera, po neznamern brattialtu touaila, se jedind nevzdavala nadeje nad shledanim s nim a stae svoji matieku te gila. Jeji dilvera byla tak velika, 2e se stala skutkem. Jeji kamaradky Jarmila a Jitinka, Anieka a Maruaka se svYmi kamarady ze akoly vydali se hledat brattieka. Ho gi jeli po lod'ce, kterou pak museli nest na zadech, drub' jel na kole, kterY take musel capkat vedle kola, a deveata ala peaky a ty nejdale doily a mileho brattidka Libuai ptivedly, ad nevedely koho vedou. Na gli dratenidka a ustrnuly se nad nim, neb byl okraden pateralty, kteti vymenili s nim svuj bat'och s cukerinem za jeho s pastmi a draty. Smilovaly se deveatka nad nim, kdy2 natikal: Ja som teraz neborak. Byl som okradnuty o moje mamenko, o moje tatieka a infij bat'och. Teraz som najchudsie medzi vaetkymi drotarom. Mel v bat'ochu obrazky svYch rodiefi. Ptivedly mileho dratenielta k pani Vlaste, kterY zustal nepoznan do posledniho okamaiku. Ale to srdce mateino si to svoje dite piece na glo. Dnes s jejiho srdce spadla tiseri, ktera, jak teak' kamen ji tlaeila a dusila jeji hrud', ae netroufala si z hluboka oddechnouti z pinYch plic, ted' byl konec jejiho trapeni. Dnes, kdy hrde hlavu zvedam, obe zdarne deti sve vinu na sve srdce, si zazpivam a zvony zneji: Chaloupka nizka, kostelu v ni dobrS7 lid, pokoj a klid.

Zvonek tak mile po krajine zni a vola zboanY lid k modleni.

Zdravas, zdravas, zdravas Maria!

fad §tefinik cis, 142, Houston, Texas.

Tak zas ptatele drazi, mame pro vas mile ptekvapeni, a site to na ge stale aive, detske divadlo. Jak vite, ae u nas u Stefaniku kaidYm rokem o prazdninach hraji na ge deti na Je to jedind doba, kdy mohou se cele yenovat uaeni Ceske teal a vidime velk' pokrok mezi nimi. Wive ani etend zkoualta nebyla, neb se to musely naueit doma od maminek nazpamet a pak se &it na jeviati pohyby. Tentokrate v gak etena zkotraka byla a vite, ae vgechny pane eetly Cesky! Pravda, nekterYm to Uo pomalu, ale dokazaly to. 6, jak se vLechny na to hru teal a to je to hlavni, neb nage deti daji do hry aivot, jak jste videli v loni, kdyt hrali "Honzieek z malovane chaloupky".

Ty deti se nic nebaly, daly do hry vaecko svoje "ja", 'ae se musel na g rozum nad tim pozastavit. Byl to kousek narodni a tento je tea dasteene narodni; minule to byla pohadka, a ted' je to aivot. A ty zpevy slovenske, kdya Jano zpiva "Kraal Jano miadieltY bez bazne", aneb "Prevez, prevez prevozniCku" a vesele pisne, p21 kter'ch se od srdce zasmejete, kdy2 zpivaji "My jsme muzikanti z deskYch lest, aneb hok napodobi k000ura a p21 tom zpivaji. Zkratka aivot, mladi, nag e nadeje Teaime se na vas, ae nas zase navkivite, aspori to na ge omladina bude mit radost a bude hrda, ae piece neco znamenaji. Posledni divadlo "Ticho po PC`tine" vydatilo se jak moraine, tak finandne, ani jsme neoeekavali tak velkou navatevu, neb bylo tento vaude neco.

Diky za plizeri nim udinenou a tea diky vaem, kteti pracovali ku zdaru na gi zabavy a vaem sestram, ktere ptispely chutnYmi kola& do kuchyne.

Sestro B. Valeikova, z Dallas, moje deti i sl.

B. Taubrova touto cestou yarn i Vaal. dcerug -ceOlzsrdnkujiapohtsv;clili jak se u Vas dobte meli a vesele se pobavili, zustaneme Vam dlu2nicemi a pti Vak navateve do Houstonu Vain radi oplatime.

Tea vyslovujeme rodine KostomlatskYch nag i citenou soustrast nad ztratou jejich milovane dceruaky a sestry Dorothy, citime s Vami.

Srdeene vgechny Ctouci zdravi Pavla Studniena.

A milt' Jano, ptitulen a at'asten u sve mateky pravi: Na jeden raz ja som bohaty. Ja nie som teraz medzi Cechmi chudzi, som Cesky matere syn, mam svoju milou mat', mam drab' sestru. Main naraz tolko priatel mezdzi 6eskymi. detmi. Jano je Slovadek a Libuaka sesticiela Ce;s'ica. Celt' dej je propleten zpevy ee7 skYmi a slovenskYmi. Zasmejete se jim od srdce, vadyt' v tom deji bude tolik deti, tolik detskeho rozumu. Jeden bude chtit od dratenidka zadratovat lod', druhS7 zase kolo. Inu mladil — Uctive vas zveme a o velkou 'Hut prosime, na Cottage Grove. ' Deti tadu Stefanik

Sokol Houston, Houston, Texas Mili bratti a sestry!

V uteri, dne 27. Cervna jsme meli mesieni sokolskou schnzi, ktera byla eetne navativena neb nas kaadYm mesicem pribYva. Tento mesic jsme dostali zase 8 novSich kteti budou ptiSti mesic uvadeni. Tak jsme se usnesli, ae kdy2 bude takove hromadne uvadeni, tak 2e jim v nedeli 23. aervence usporadame pied schazi malt' veeirek. Objedname hraci ma-knu se samYrni hezkYmi deskami, abychom je mohli pri nick hodne vyskakat, a nachystame male obeerstveni. Tak nezapomente se dostavit v nedeli 23. eervence na sokolskY vetirek, vstupne bude jen 15c.

Tea varn musim oznamit, 2e budeme 16. eervenoe hraji divadlo od radu, pod nazvern "Jano", budou v nem tainkovat deti i velci, jest to peknY kus. Tak nezapomerite se dostavit vaichni, kdo milujete mlade2 .od 8tefaniktii, neb se vYborne pobavite.

Naktio sokola, bratra Kubenu potkala teaztrata, neb mu umkela maminka, pani K. Kubenova. Bratre, prijmi flak uprimnou sou, strast.

Rodina KostomlatskSrch necht' prijme nagi soustrast nad ztratou dcery a sestry, sled. Idy Dorothy Kostomlatske.

Eva Klima.

Na shledanou, sokolka,

Rad Pokrok Jihu cis. 72, v Cameron, Tex. Bratri a sestry!

V posledni schtizi nageho tadu bylo usne geno pctadati kokekovou svaeinu na ptiati totia 9. eervence, nas tad a RVOS. tad spoleene. Scinize zaene o 1 hodine, po schuzi ma bYti svadina a potom volna zabava pri Biskupove hudbE".,, ktera bude tiainkovat, din hrati, i veder. Protoa, mile sestry, jste tiadany, abyste byly tak laskave a ptinesly kaada neco v kogi, ktere je to moane, za co2 y am jia ptedem dekuji.

Mill bratti a sestry, zaroveri choeme v teto se/11:mi zaloadt Ceskoslovenskou odbodku Narodni sdruaeni Cechoslovakt, v Cameron.

Dobreho reenika mame zajiateneho, br. Franka Moueku, proto vas vaechny zvu, bratry a sestry a tak i neeleny. Dostavte se do jednoho a ukaame, ze i my mame cit pro Cechoslovaky.

S bratrskYm pozdravem, R. J. Guzner, taj.

Varg ava. — Z polskYch pramenii popira, se dnes, ze doeasne uzavteni silnice mezi Gdyni a Gdanskem ma nejakY vojensitY v'znam. Oficielnim vysvetlenim je, ae silnice byla uzavtena za prioinou opray.

Vargava. Z Moskvy se oznamuje, 2e uverejnene vYsleclky o sditani lidu obsahuji nektere zajimave podrobnosti a srovnani. Jak znamo, seitani lidu uda.va, poeet obyvatelstva SSSR. na 170,467,186 obyvatelft. To znamena, 2e ye srovnani s r. 1926 SSSR. zaznamenave, prirtistek o 23.5%. SovetskSr tisk srovnava tento vysledek se seitanim lidu v jin'ch statech a konstatuje, 2e prumer prirtstku v ostatni Evrope a ye SpojenSich Statech severoamerick'ch za techto 12 let tint 8.9 proc.

Ve seredu, 5. dervence 1939.

Schulenburg, Texas.

Vaem brattim a sestram od tadu Velehrad Cis. 19. timto na vedomost davam, 2e v pkiati schtizi budeme ptijimat asi 6 novych elent do nageho te.du, jestli projdou lekatskou hlidkou. Tak abychcm tuto dosti vzacnou udalost nejak oslavili, jsou sestry a manaelky bratril aadany, by se tea dostavily a ptinesly s sebou kaada neco na zub. Na g organisator br. Jos. Franta se tea dostavi a mne osobne slibil, 2e obstard, nee() na zapiti. Tak bratti a sestry, dcstavte se v hojnem poetu a ptivezte s sebou neco ke spoleene svaeine a ty br. Jos. Franto, ptijed' a dodra tea slovo s'tim zapitim, at' se nekterY nezadusi. Tak tem aekateltim ten vstup do na gi Jednoty a nakho tadu trogku oslavime, aby men na to nejakou htejivou vzpominku.

Bratte, Moudko a br. Morrisi, zdar Va gi praci za osvobozeni stare vlasti, Vam pteje, Vat Ferd. Mieulka.

Needville, Tex. Ctend. redakce!

Zasluhou vlastenecitYch a uvedomelYch krajanti od spolku SPJST. z Guy, byla svolana schtze vaech spolkovYch ptedakil ze zdejkho okoli ku jednani, jak pusobit ku zaloaeni odloceky S. A. C. T. Na ujednani v one sclatzi byla svolana schtze vaech krajana z celeho okresu Ford Bend na den 25. Cervna na Guy, kdy byla zdejai odboaka zaloaena.

Ptedsedou teto pamatne schtize byl pan Jan Zemanek, nas vlasteneckY ptedak. Byly rapeny vlastenecke pisne, americke i Ceske. Rev. Vilt mei zajimavou ptednaaku o eskoslovens k u , pti ktere jak jsem zpozoroval, nejedno oko zasizelo, jak lien, tak muat, nad na gi neat'astnou starou vlasti. Tea i dp. Klobouk mel procitenou tee a vysvetlil vaem, za jakYm ridelem jest zakladano Sdruaeni Amer. eechoslovakii.

Nakea bylo pkikrodeno k zalcaeni odboCky onoho sdruaeni. Bylo zapsano v ten den 114 s ptispevky $26.25. Oni elenove si zvolili zdejk odboCky natledujici: Ptedsedou Vaclav Verner, mist.-pied. Josef KlinkovskY st., tajemnik Frank Jurea, poklad.

Anton Peadk. Organisatoti: Petr Liatak za Guy a okoli, Josef B. Vacek, Fairchild a okoli; Jan Machadek, Damond a Jos. Pasteka Needville a okoli.

Jsem jist, ae na ge odbodita bude vzrOstat utegene, nebot' mame organisatory dobre pracovniky, a krajane ve zdejaim okoli jsou tolik uvedomeli, se vedi tolik, 2e nim tteba pevneho semknuti, ne jen pro na gi starou vlast, ale i pro nas zde, nebot' i zde nazisticka zpupnost ohroauje demokracii. Nemyslim, 2e se najde krajan, by nevstoupil do onoho sdruaeni, vadyt' neni tak mnoho addano, jen nechat se zapsat, a tech 25c co vstupne pro vady, ktere vetaina rada diva, tea addneho neoaebraei.

Jeate jmenem odboCky dekujem Rev. Viltovi a dust. p. Kloboukovi za jejich vlastenecke teei a pomoc ku zaloaeni odboCkya tea Mr. Foss necht' ptijme srdeane diky za proptljteni sine ku potadani schtize ,a vaem cinitelum, jea se o jeji zdar starali.

Ptiati schtize bude potadana 3. nedeli v eervenci (16. July) v sini Rozkvet Rtiae v Needville, a jsou sadani vaichni krajane, eleni i neeleni, by se do one schtize dostavili. Zaene o 3. hodme odpoledne.

S pranim mnoho zdaru, Vaclav Werner, predseda, Frank Jurea, taj.

Zpravodaj Chicago Daily News, Wallace R. Deuel, v serii depe21 z Prahy lidi podzemni zapas deskeho lidu proti nazistick'm nasilnikum v eechach a na Morave a udava o torn zajimave podrobnosti. V depeai sve ze dne 24. eervna mezi jin'm pravi: "Zastreleni nemeckeho policisty Wilhelma Kniesta na Kladne povaaovano bylo zprvu za politickou vra2du a nemeeti naziste v teto domnence teace trestali cele mesto.

Vedene vyktrovani vgak naznaeuje, ae alo o sledek holdovani lihovinam a hadky o aenu a nikoliv o projevy patriotismu a je jist' dilvod k pfedpokladu, 2e vrahem byl spi§e Nemec netli

stfedo, 5. dervence 1939.

Z posledni proiite noci mezi Want.

Co tento dopis budete eisti, bude mne lod' orLOget do dalky, me vlasti, dne gniho slzaveho adoli. Rudka na hodinach ukazuje jednu hodinu po palncci, ale spanek se nechce dostavit.

Vidim pied sebou d ye testy, nevim po ktere se vydat. Vzpominam si na vge motile a ptirovnavam muj pkijezd mezi vas s odjezdem riazpet — jaka to ohromna, zmena se pteklenula mezi tim dasem. S jakou radosti jsem mezi vas zavitala, pina humoru a tivota. Dries se vg ak citim jinak, klesam pod thou unavy, a misto radosti, to po dlouhe dobe opet se mam setkati s mou milou rodinou, po ktere tak toutim, je me rozervane srdce napineno talem a hcilosti, a v nitru mem jak by bylo nalo2eno same kameni. Prosim Boha ,aby mi dal silu a zmutilost toto v ge pfekonati. Vzpominam na mfaj odjezd z naei vlasti, kdy jsem si uraila den 28. tijna, kdy se oslavoval dan na gi svobody.

Vgechno melo slavnostni raz, s nadechem radosti a spokojenosti. Na den Veech svatYch jsem dlela v Praze a pheti rano na den Doheek una gel nas rychlik do Faille. Jeete dnes pocit'uji onu smutnou ptedtuchu,•kt,e.ra se mne zmocnila, kdy jsme pfeji2deli na ge deske hranice. Snatila jsem se ony chmurne pocity zahanet tim, to je to proto, te je ten smutnY dugiekovY den. Rychlik pinou parou uhanel a mijel hititovy pine venal, kveta, svetel a kledicich pczustalYch u hrobu. Zdalo se, jako by veude byl jen pohteb, a pohitivalo se to nejdratei. Nikdo z nas jsme se nenaddli, to to byl ten posledni den na gi svobody. Ale co to pigi?!

Neni motnYm, aby to byl ten posledni den svobody na geho naroda. t.TtFap se nic nelekejme, trampoty zapud'me, Cechy, tot' na ge vlast, ji svou lasku obetujme, o zdar jeji usilujme, lvi rodneho naroda, jeho sluncem svoboda. Po tmave noci nove rano, po velke bouti zase slunce sviti. Tak i nag narod se musi dotit novel-10 rana.

Z milych dojnra, za meho pobytu mebi vami protitYch, si odna gim mnoho sebou, neb jsem zde sledovala veechno s velkYm zajmem.

Budu na vge miti mile vzpominky, ktere mne vidy osveti, a nikdy nevymizi z pameti. Poznala jsem mezi Yam' tolik dobrYch srdci a hechetnYch du gi. Jak rada budu vzpominat na vge, co jsem mezi vami protila, a v gude po nagich deskych a mora yskYch krajich budu nesti krasne vzpominky a poselstvi, naeich dobrYch a vzacnYch lidi za ocea.nem. Jsern k slzam dojata, a jak rada bych yam vSem stiskla uptimnou ruku, nebot' vim, jak v gichni tu na gi vlast milujete.

Chci skondit, moje rozervand mysl nedovede vice napsat, snad to dela, to loudeni s mYmi ptateli a ten odchod od vas. Jsem yam mnoha lidem zave.zana velkYm dikem, za v gechnu laskavost, kterou jste mne zde mnozi prokazall, ket bych se yam mohia za v ge odmenit. Ptedne dekuji Dr. Chas. Hollubo.vi v Houstone za vYpomoc u tamnejeich fitada, take Mr. Bartogoy): v Taylor dekuji, nebot' jeho prostiednictvim mne byl maj pobyt zde prodlouten o tfi mesice. Rovnet panu Sonekovi z Dallas srdeene dekuji, to za mne pfimluvil u emigraCniho afadu, jsem yam v,§em za to velmi vdeend.

Take musim podekovat v gem ostatnim, se kterYmi jsem protila myth poslednich 14 dni.

Ptedne dekuji dp. farati Kowalskimu v Ennis a dp. kaplanovi Pechalovi i jeho milYm rodieam, za v gechnu laskavost mne prokazanou. Dekuji rodine Grychove v Ennis za pohostinstvi, s pani Grychovou jsme probdely jednou celou noc ye vzpominkach na vlast, a nikdy ji to nezapomenu, to se ke mne chovala jako vlastni sestra. Take moji neteti Karolince Nevolove a rodine Chas. Haglovcove dekuji, rovnet Karolince Slovaekove dekuji za vsechDekuji srdedne pi. Mareschove nu a pani Drozdove v Terrell; nikdy va gi laskavosti nezapomenu. To same path pi. Stazi Skrabankove v Temple a rodine Jan Mikula gove a veem ostatnim dobrYm ptateltm, jejicht jmena pro mnotstvi neni motnYm uvest. Rovnet jsem povinna podekovati rodine August Kacikove za vgechno, obzvla.St' za chutnY °bed, kterY nam pi. Kacitova feem PtitomnYm, kteti se

VESTNIN ptijeli se mnou rozloudit, ptipravila. A to Joh. Leg ikarove z Taylor a pi. Anny Dr. Ktenkove, Ruby Holly, staff Skrabankove a memo bratru Hugo Sefdakovi. Take seznameni s rodinou Skrabankovou ve West mne velmi potegila, kteti mne pohostili chutnYm obedem, i seznameni ostatnich rodin ve West je mi moc lYm. Take rodine Step. Chupikove a pi. Vlagtovica dekuji za pohcstinstvi a za v ge ostatni.

Pani Hed. Hogkove v Dallas, se kterou: jsem prohvala posledni chvile, velmi dekuji, nebot' pi. Hogkova je velmi mild, optimna duge, a dalo by se o ni mnoho dobreho napsat.

Take dekuji za ochotu sl. Evelyn Goebel a si.

Anetce Dvotakove. Ku konci dekuji memo bratru a me evagrove Mary Sefeakove za dlouhY maj pobyt u nich a pchostinstvi, ktereho mne u nich doptali, nikdy jim toho nezapomenu, a valy s laskou budu na vas vzpominat.

Take ctene redakci a panu redaktoru Mouekovi a panu red. Morrisovi srdeene dekuji za trpelivost s mYmi dlouhYmi dopisy, a panu Morrisovi dekuji za dovezeni.

Take vgem, kteti mne posledni dobu zaslali tolik soucitnYch dopisa, a .kteti mne pigi, to budou postradat moje dopisy ye Vestniku, odpovidam, te budu-li jen trochu moci, budu opet pat. Ti, kteti obdrteli moje vY givky, jako pi. VYchopriova, v Caldwell merle vyeitY ple.et', pi. Kohutkova v Taylor peknou stolt yku a pi.

Chas. Mouekova v Ennis krasne prosteradlo, veem pteji, aby to ye zdravi uhli a na mne pti torn vzpominali. Krasne vyeitY obraz ptipadnul p. Step. Chupikovi, ktery mne napsal, te mne ho daruje, abych jej dala komu chci, za cot mu srdeene dekuji.

A tak se loudim se vgemi ptately a ptibuznYmi, i s temi, kterYch jsem ani osobne nepoznala, jen dopisovanim, v gem yam tisknu uptimne ruku i rodine John Ktenek z Caldwell, rodine Wondra gove a pi. Mikeskove, pi.

Gerickove ye Weinert, pi. H. Maschek i vgem ostatnim, na ktere jmena si nemohu ani honem vzpomenout, a davam yam posledni s Bohem. Prosim jmenem celeho naroda, nezapomerite na nas, a na mluvu va gich act.

Hrde hajme svoje prava svata, ptekalek nedbejme, povinost konejme„ svitne volnost zlata.

Necht' a2 dosud pauta ruce svird, jednou je settesem, k volnu se povznesem, v torn je nage vira.

Rubie Nevola.

Vlasti zdar!

Uvedomeni fg em rodiam, kteii mate yak ditky v Detskem ef1boru v rada Karel Jonag, eislo 28, S. P. J. S. T. Rad sliboval, te jakmile dosahne DetskY odbor v na g em tade 50 ditek, te budou mile pobaveny a ucteny, tak v dervnove schfizi se tak stalo, to to suma se uskuteenila, a je jich padesk.

Add zvolil zvla g tni vYbor z nasledujicich elena: F. V. Urbish, Henry Novosad a F. V. Schoppe, ale ti videli, 2e to neni postaeitelne, a onen vybor si vybral na gledulici elenkyne, aby byly napomocne k pobaveni to drobotiny, sestry, Marie Novosad, Botena Dobia g , Lillie Schoppe a Lena Koym, ktere si vzaly na starost, ze je budou bavit, a tad s bratrem na gim organisatorem 1g. Senkyfikem zase je uhosti a obeerstvi.

Tak jest na vas mill rodide, abyste vase ditky ptivezli do pti g ti schfize, ktera se bude odbYvat dne 9. dervence, jak obydejne ye 2 hodinny odpoledne v sini, a po odbyti schaze, cot doufam, to br. ptedseda zkrati Co nejvice, a pak vg ichni pojedeme do Riverside Parku, a tarn mane jejich pobaveni. A vy, rodidove, jste tadani, byste s nimi tarn take pobyli a po bave si je pekne vzali zpet do svYch domova.

Ony, vYg e jmenovane sestry, yam slibuji, te toho litovat nebudou, ni vy, neb ptipravuji velice krasne hry a pobaveni, a jest jejich ptani ,aby ani jedine dite neschazelo, abychom vg ichni meli tu radost je tarn verechny miti.

Jest-li dostanete besedu v tu nedeli, tak vezmete besedu s sebou, obzvla gt' kdy2 budou miti ditky. A vy, rodieove, kteti jeSte nemate sve ditky v Detskem odobou, ptivezte je take. Br.

Strana 7 organizator Senkytik se bude o tolik vic usmivat, kdyt bude moci aspori druhYch 50 upsat.

Katde dite, ktere jest v Detskem odboru a bude ptivezeno do sine, bude obdarovano avidgtnim odznakem, aby to mho na pamatku, te bylo ptitomno teto oslavy. Tak vas je g te jednou prosim ,abyste je nenechali donna, a vy take ne.

Vic noveho nevim, a za druhe nemam velice ani kdy si vzpominat na noviny.

Jsem v br. Ode, Vas Odetni, E. V. Urbish.

Rid Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry!

V nedeli 9. dervence ye 2 hod. odpol. mame tadovou schazi v Sokolovne a doufam, te se v gichni dostavite. Veder pak Sokol potada, tanedni zabavu, pti ktere bude fidinkovat kapela Raymond Bade z Fayetteville. Jsou to dobti hudebnici a vim, 2e katdeho uspokoji. Proto zveme vgechny ptatele a zname z blizka i okoli, aby se sadastnili teto zabavy. Ji2 mne bylo kolikrat naznadeno, 2e jsme nemeli zakiadat tad els. 154., kdyt zde byl tad cis. 92. Ja zas myslim, 2e to nebylo na ekodu. Pattime v gichni k to same Jednote, jsme v gichni bratti a sestry Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, a stale nas ptibyva. Maj mu2 te2 patrf k americkemu spolku Knights of Pythias, maji ye Fort Worth tat dva tady, Red Cross na 14. a Owen City na 21. Schfize mivaji v jedne mistnosti, jeden tad v itterY a druhY tad ye otvrtek. Kdyt uvadeji nove dleny k Red Cross na 14., atednici od Owen City na 21. jim je ptijimaji, a kclyt Owen City na 21aptijimaji, tak zase Red Cross tiltednici jim je pitimaji. Tim ukazuji to bratrgtvi.

Kdyt delaji zabavy, podporuji jeden druheho a nedelaji rozdilu, 2e path ten druhemu fbadu.

Tak jsou te2 dva tady, ale pracuji spoledne a bratrsky a katclemu se to libi. Kolikrat jsem si myslela, prod by to nemohlo bYt i mezi nami, spojit se a bratrsky se podporovat navzajem.

Chyby mame v gichni, ale mame si navzajem odpougtet. V2dyt' jsme zde jen na chvilku, odchazime jeden za druhYm a nevime, kdy na nas ptijde Cada. Kdy ts jsme pfi gli na svet, neptinesli jsme si nic, a kdy2 odejdeme na onen svet, tak si nevezmeme sebou zase nic, jenom to dobre jmeno zastane za nami, nebo jake si ho udelame. Jegte musim podekovat v gern, kteti nam phspeli do kuchyne pti naei tadove slavnosti, ktera se nam pane yydatila. Je gte yam musim oznamit, to nage sokolska, jadnota se chysta na vetejne vystoupeni v srpnu, za pomoci dallaskYch a enniskYch sokola. To Ne je gte oznami pozdeji. Take nezapomerite na schazi a pak veder zatavu 9. dervence. Se srdednYm poAnna Milan. zdravem, Sokol Fort Worth.

Ctend redakce a mill ptatele!

Ze vgech stran ktiky a nakky, te co je se mnou, 2e nic neoznamuji a nepiei do Vestnam.

Tak ted' se musim trochu omluvit. Za jedno, Sokol u2 delgi das nic pro sebe nepotadal. Co tam ted' po dvakrate potadali, to bylo pro tad Cis. 154. a Katolickou Jednotu. Tak to se mne netYkalo, abych to oznamovala. Ja jsem ustanovena oznamovat jen sokolske podniky. V nynej gim Case je jegte hromadu prate se zavatovanim. Vgichni vite, te katda, hospodyne se co nejvice eini, aby toho co nejvice nalohla do sklenic a jedna druhou hledi ptekonati. Ja ut main pCes jedno sto sklenic ruzne zavateniny nalo2ene a jegte druhe sto chci nalott. Jest to dosti namahava prate a k torn mala, 15-mesidni napomocnice, tak se ma elovek v eem se obracet a je gte vse ostatni k tomu, aby bylo vge v potadku, a take bezmala yeechny razne podniky, jak americke tak i desk& ktere jsou zde pofaciany, navetevovati. Kolikrate se aloveku zde, 2e by nemel Casu ani z tohoto sveta odejiti, jak rychle musi jeden ht.

Ted' yam oznamuji, te v Skolovne se bude potadati tanedni zabava, pri ktere bude vyhra,vati hudba p. Bade z Fayetteville, Tex. Tato zde jegte nebyla, tak pfatele, znami, zblizka i z dalky, obetujte ten veeer a dostavte se k nam do Sokolovne, radi vas uvidime a srdeane phvitame.

Pro dnegek asi skoneim s pozdravem na redakci a vg echnu rodinu v Temple. Zastavam Millie Polagek. vase dopisovatelka,

Strana 8.

Financni zpriva ii4Cetnilca Filavniho PEEHLED PRIJIVIC A VYDANI ZA eERVEN 1939.

Rad Den Za D. 0. Na timr. H. R. 1. 13 kveten 227.56 9.00 2. 20 derven 15.46 6.30 3. 16. kveten 22.80 .60 4. 20. kveten 14.55 277.44 21.60 5. 21. derven 1.00 4.77 8.05 6. 22. eerven 51.12 92.65 28.00 7. 16. eerven 2.46 175.54 34.95 8. 27. kveten .80 75.82 1.95 10. 19. kveten 1.80 86.25 1.65 11. 12. derven .80 41.44 14.05 12. 13. kveten 28.80 11.40 12. 20. 1 cert. .25 15. 15. eerven 2.98 174.68 41.25 16. 20. eerven 67.94 19.85 17. 13. derven 26.60 503.67 108.45 17. 21. 1 cert. .25 18. 26. eerven .50 12.05 6.55 19.16. kveten 83.91 2.25 20. 28. kveten 4.00 348.72 15.80 21. 19. eerven 2.57 40.89 2.55 22. 12. derven 38.30 9.75 23. 15. kveten 3.62 185.40 47.30 24. 26. kveten 25.74 607.35 44.80 24. 26. 1 cert. .25 26. 21. kveten 25.0J 364.76 25.25 26. 6. kveten 55.16 2.70 27. 21. derven 3.85 102.07 40.85 28. 17. kveten 12.46499.10 30.75 29. 14. kveten 18.46 238.81 25.45 30. 7. kveten 1.60 86.99 3.00 31. 20. kveten 123.21 2.10 32. 15. kveten .60 34.04 11.80 33. 20. duben 5.54 126.14 8.70 34. 21. eerven 28.02 12.10 35. 13. kveten 2.76 106.39 7.50 36. 3. duben .40 236.12 25.95 36. 3. do pt. plat.

13.43 37. 20. derven .40 22.64 7.75 40. 17. eerven 6.04 61.26 72.70 41. 15. kveten 79.34 27.75 42. 12. kveten, eerven 84.02 13.40 44. 15. kveten 2.69 59.54 13.05 45. 13. kveten 1.10 147.71 42.95 47. 21. kveten 9.71 347.53 93.00 49. 21. kveten 2.60 116.95 9.00 50. 6. eerven 1.60 58.38 17.20 51. 20. kveten 1.00 81.38 6.00 52. 20. duben 2.57 69.69 3.35 54. 2. fluor, ,btez. 22.60 388.62 61.50 55. 20. kveten 21.09 55. 27. eerven 3.20 70.71 19.20 56. 2. kveten 3.50 96.27 8.70 17.10 56. 13. eerven 3.50 97.96 57. 7. kveten 45.81 .50 2.10 47.75 58. 21. derven 16.30 11.90 60. 22. eerven az zati 2.00 85.54 15.40 60. 22. 3 eleni 61. 16. kvet., eerven 1.20 13.75 65.35 1.20 46.93 5.55 62. 1. duben 5.55 1.20 46.93 62. 26. kveten 139.26 42.80 4.60 63. 21. derven 56.60 4.50 64. 16. kveten .20 87.67 23.20 65. 20. derven 122.52 1.57 36.80 67. 22. derven 87.63 51.25 23.12 68. 24. kveten 56.47 12.15 .20 69. 21. aerven 123.49 7.78 29.80 70. 19. derven 1.00 56.40 17.50 71 17. derven 115.60 33.60 1.87 72. 14. eerven 19.05 144.99 73. 16. kvet., eerven 28.62 74. 20. do pt. plat. 1.50 50.58 .60 76. 24. kveten 10.45 9.71 29.59 78. 14. derven 3.15 69.76 80. 13. kveten 42.00 2.56 145.48 81. 16. kveten 8.19 .90 82. 17. duben 10.65 2.00 75.53 83. 4. btez., dub., 16.48 11.90 86. 10. kvet, derv.

4.05 107.39 1.00 86. 24. kveten 9.15 122.49 .40 87. 15. kveten 37.75 558.03 31.63 H. 26. kveten 19.00 82.70 4.63 89. 14. eerven 10.05 83.34 90. 19. derven.

Ve stfedu, 5. derVence 1939.

VESTN 1 it 91. 17. 1 cert.

91. 26. derven 3.10 92. 16. kveten 19.59 93. 20. Cerven 2.40 94. 9. derven 1.10 95. 20. eerven 97. 14. derven 2.10 98. 20. kveten 99. 19. eerven 101. 13. derven 102. 16. kveten .40 103. 14. eerven .30 105. 13. kveten 107. 6. kveten 16 .57 101. 26. derven 2.90 108. 17. dub., kvet.

10:42 110. 6. 1 cert.

110. 20. eerven 1.10 11.84 112. 20. derven 113. 12. derven 114. 15. dub. kvet. 'derv. 116. 13. eerven 2.40 117. 23. eerven 119. 27. eerven 121. 16. aerven 1.00 122. 21. eerven 3.65 123. 13. kveten, derven 124. 27. eerven 125. 22. kveten .40 .60 128. 13. derven 2.00 129. 9. terven 132. 15. eerven 5.57 133. 20. kveten 134. 28. do pt. plat.

4.69 135. 21. eerven 1.39 137. 21. derven 7.68 138. 19. eerven 1.30 139. 4. kveten 1.30 139. 23. derven 1.10 140. 11. eerven .80 141. 19. derven 8.21 142. 23. kveten 1.90 143. 19. derven 144. 26. derven 2.10 145. 21. kveten 4.20 146. 22: derven .70 147. 14. eerven 2.62 148. 20. kveten 149. 22. kvet., derv.

5.65 151. 13. eerven 1.60 153. 14. eerven 154. 23. dub., kvet. 18.31 156. 26. eerven 157. 27. 2 eleni. .80 158. 26. eerven 1.20 159. 23. aerven 2.30 160. 20. kveten 10.40 161. 8. eerven 3.30 162. 13. derven

12.00 .25 Za Utedni listiny majetku 15.60 58.15 Za firedni listiny hypotek 27.81 30.25 Poji§teni prlti ohni na majetek 13.05 ' Splaceno za praci v ptjekach 26.65 Vracene umrtni poplatky 121791...0 7 9098 14.85 Cestovne na tdet majetku 19.50 6.64 Cestovne na ildet bona 1.56 5.91 VracenS7 Urok z pujeek certifikatii 7.45 6,555.92 Premie v koupi bona 8.25 5.01 P&Stovne na fleet bona. .45 $12,390.68 .90 HOTOVOST V BANK4CH 1.80 PfttJEM NA. HLAVNI - 2,315.20 9.45 Od radt 27.45 5,000.00 Ptenos z funrtniho 15.00 401.80 Hotovost z minuleho mesice .25 $ 7,717.00 63.00 15.55 Celkem 209.82 31.05 VYDANI: 3101..0900 $ 2.50 9.96 Najemne z Utadovny 182.03 26.60 Telefon 15377..1689 50.57 13.40 Patovne 24.54 yydani v Uradovne 8.05 Potteby 1.78 5.15 4.25 Telegramy 1.25 65.74 17.55 Notal 1,245.75 45.72 11.50 Slane Utedniku 102.50 63.75 11.80 Lekatske prohlidky 677.60 Odmeny za nove eleny 10.00 5.00 35.40 41.98 1.20 Schaze 4301..1062 49,70 9.95 Cestovne 41.49 12.85 Oznamky 524,83 Vestnik, 6,298 caeratelft 13.08 5.55 A4 133.19 10.80 Vestnik, poUovne 500.00 Aktuar 1.30 3.60 84,85 Daft„ IX. statni 22.75 100.33 4.90 Elektkina 9.22 1.65 .25 Express 22.20 68.50 .50 Exchange v bance 1.20 31.05 10.45 29.10 $ 4,229.01 Hotovost u pokladnika 18.42 4.90 DETSKY ODBOR. 111.88 14.95 $ 586.96 Pfijem od tacit 204.48 16.20 .80 Urok z pujeek certifikatu 58.13 19.15 1,610.87 Hotovost z minuleho mesice 6.00 15.15 20.20 68.29 $ 2,198.63 Celkem 11.60 62.92 VYDANI: 22.71 3.60 $ 24.53 tspory 148.82 27.30 7.13 Odmeny za nove 'deny 4.65 56.61 16.00 Piljeky certifikatal 5.75 89.34 7.20 29.70 $ 2,150.97 ZY,rva hotovost v bankach 19.95 165.71 79.00 certifikatii Piljeky 2.10 10.33 29,477.08 Bondy 4.30 2.50 7.14 $31,707.05 MAJETEK 6.75 82.61 'IMBUED MAJETKU JEDNOTY. 4.30 34.67 $1,037,559.42 Bondy 6.30 34.51 1,377,318.29 Hypoteky 4.10 40.92 4,519.82 Hypoteky collateralni 25,560.60 Podily 2,315.20 586.96 14,922.23 551,076.77 Pitjeky certifikatu.

199,092.31 Majetek PREMED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC 1,750.00 Sloleno na stavbu kanalu eERVEN 1939.

10.00 Sloleno za metitko PRIJEM: 12,390.68 Hotovost v bankach $14,922.23 Od tad() 31,707.05 V Detskem Odboru 5,076.61 Solatky hypotek 4,229.01 U pokladnika 1,454.75 Splatky Ojeek certifikatt 251.00 Splatky hypotek (collateral) $3,245,213.95 Celkem 2,494.16 Urok z hypotek 25,998.82 Dluh nedospelSr m dedictim 99.00 Urok z hypotek (collateral) 217.50 $3,219.245.13 Urok z bond& MAJETEK 904.56 Urok z ptjeek certifikatil 77.99 Splaceno za praci v pujekach Kladengti hornici dostanou drahotni vypomoc.

112.53 Najemne z majetku Hornici na Kladensku, Slansku a Nudicku dostanou drahotni 177pomoc 10. dervna. Podle $25,610.33 Celkem hody odborot*h organisaci s telati dini trifpo71,104.74 Hotovost z minuleho mesice moo pro Zenateho hornika 210 K a na kakle dite do 16 let priplatek 10 K. Svobodni hornici $96,715.07 dostanou 160 K. V malodolech na Rakovnicku Uhrnem VYDANI: a Plzensku byla dohodnuta vkpomoc ye ykgi $ 8,140.33 Na trirtni tSrdenni mzdy, coZ je asi 130 K. 57.50 Na iunrtni nedospelSrm dedicum 7.10 Na tmrtni nedospel. dedic Urok Varg ava. - V polskSrch petrolejovSrch revi9,195.58 Hypoteky rech v okoli Boryslave byly provedeny v posled50.00 nich mesicich nove pokusne vrtby, ktere mely T-Timoteky (collateral) easteene tspech. V souvislosti s temito pracemi 6,994.18 Pujely certifikatt. budou investovany v petrolejatskem prtmyslu 52,450.00 h'oricly koupene znaene eastky pro roz§iteni taby a zpracovani 525.89 T.T1T,'" pti koupi bench).

56.77 nafty a zemnich plyna.

Opravy atd. na majetku 187.32 381.20 49.56 112.78 46.82 87.19 61.21 27.02 34.15 30.44 44.42 29.58 151.83 96.04 230.39

Ve stkedu, 5. eervence 1939.

JULKA BARTOVA:

PODIVNR ZAMPSTNANI JULKY DITORAKOVR ROMAN "Okamtik," iekla a vytla do chodby. Oteviela dvete a zarazila se. Pied ni stal Petr Lenc. Copak se stalo, pomyslila, trnouc. Snad mne pozna ze veerejAi projad'ky, nebo z divadla.

"Ptejete Si?" otazala se.

Petr Lenc zvedl klobouk a zadal: "Ceti jsem vat inserat v Narodni Politice, sledno a ... " "Ah!" Spadl Andule kamen se srdce. Je to moZne, to by ji vilbec nepoznal? Snad pkitel jako jeji zakaznik, pomyslela si s ironil. Ale to neni mane, tento mut' s odugevnelYm oblieejem, 2e by nalitl na jeji inserat, tak jako jeji prostodue"ni klienti? UZ to snad bude tak? Pak vette mu2skYm oblidejilm! A proto rekla rychle: "Ratite dal a posad'te se, prosim, okamZik zde," ukazala na proutene kkeslo v piedsini.

"Budu hned hotova."

Petr Lenc kroutil hlavou a usmival se, kdy se za Andulou zavkely dveke. A pak zaposlouchal a kdy usly gel hiasy z pokoje, vstal a piistoupil po gpiekach as ke dvekim, za nimi Andula zmizela a uslytel zketelne jeji hlas.

A Petr Lenc mel spokojenY pocit, 2e se dobie bay!.

"To bude snadne, milostpani," pokradovala Andula, kdy se vratilo. "Chodi pan mantel sam nekam do divadla, nebo do biografu? Nebo do kavarny?"

"Frantgek nejde nikam sam. Jdu vtude s sebou. Ostatne, my ani tak dvakrat nikam nejdeme, jsou zde deti, to vite, ale proepak?"

"Abych ho nekde uvidela samotneho, budu pak pied nim o vas nee° hezkeho vypravovat, jako bych ho neznala. To je osvedeenY zpilsob. asto se to v 2ivote stava, ze 'Clo y& vidi ptednosti sveho bli2niho teprve a2 kdy ho na ne nekdo cizi upozorni. Tedy kde bych . j ezdi pan mantel do slu2by v elektrice?"

"Jak to vite?" podivila se dobracky pani.

"Nit nevlm, pouze se ptam. Myslela jsem si, to vat' mu2 je Ukednik. To se mi tedy hod!. fzekmi na pkiklad sve jmeno, kde bydlite a kdy pan mantel jezdl. K osme hodine, ano? Ukalete mi tedy fotografii sveho man2e1a, ja budu eekat pied osmou hodinou u domu, v nem2 bydlite a pak vstoupim do te2e elektriky, jako vat pan mantel. Pojedu jette s nekYm a budu mit nakupni ta'eku v ruce. Stoupnu si blizko vageho pana manZela a teknu svemu spoledniku: "Copak, ae dnes nejede pani yak jrneno . ano. To je takova hezke, a Ziva, pani, jejiho manZela neznam. Ale ona je Odycky tak pane' upravena a sveli, .2e vzbuzuje obdiv u faech mail To byste nevetil, jak se za tou pani muZi toei Kdybych to sama nevidela, nevetila bych to ani . Tak asi, milostpani? Staei to?"

"Ale, to je bajeene, to je ptimo romanticke, sleeno," byla zfejme nad gena path, ktera za vstala a uchopila Andulu za ruku: "Bajeene, tikam varn. A on ptijde domti a bude ZarlivY! Ale tohle tam jeete teknete: Ta by mohla bYt svemu manZelu nevernou, jen kdyby chtela! To jegte teknete, sleeno, ano?"

"Ano, die plan!: ta by mohla bYt svemu man'Zell nevernou, jen kdyby chtela!" opakovala po ni Andula, vzala se stolu velky zapisnik, a napsala do neho pronesena slova. Steli se zdrZela smichu. V duchu si myslela, ze se ji mute stat, to ji mantel tekne, aby neostouzela jeho pan!, ale povolani je povolani, vzdychla si Andula a dodala: "Vote jmeno, prosim?"

"Kralova. Oficialova Kralova. A bydlime v LondYnske na Vinohradech, Cislo 23. Ja, se na vas budu divat z okna. Vy pojedete hned zitra, ano?" . . . nohrady cis. 23, opakovala Andula a zapisovala veechno. "OkamZik", obratila zapisnik a podivala se na rozvrh LidinYch hodin, kterY mela pro veechny ptipady napsan na zadni strane. "Zitra, zitra nemohu, ale pozitii rano v

Vt STN 1 K osm hodin. Tak. Je'ete mi laskave ptineste fotografii pana manZela, nebo mi ho nekde na ulici chcete ukazat?"

"Ah! Valyt' ja ho mam s sebou, hned, hned ..." hrabala se ve sve kabelce: "tady .ho mate Je jako ZivY. Muj FrantiSek," rekla zamilovane.

"Ponechate mi fotografii? Poslu yam ji hned potom poetou v obalce. Tak Milostiva pani mute bYt ubezpedena, vse bude v nejlepeim potadku. Tak to mame celkem 20 KC na \TYlohy... jeden, ne, eedesat, etyki osmdesat, pet etykicet, tak pet korun. Dohromady dvacetpet korun."

Pani vykulila cat. Hnad se vzpamatovala a rekla ochladle: "Ano. A jake vS7lohy, prosim?"

"Jizdy eletrikou tam a zpot pro d ye osoby, to je 4 KC 80 hal. a 60 hal. znarnka na vraceni fotografie."

"Ano aano, oveem," rekla upjate panieka, "zde je pet korun, a Icolik jeete, prosim?"

"Dvacet!"

"Troeku drat* ne ?" usmala se nasilne panieka, vytahujic penize. Andula pravena ji vyprovodit a tvat se ji nehnula. Pan! zmizel fismev a na stole se objevila dvacetikoruna.

"Dekuji," rekla Andula a otevtela dyer?: "Prosim...

Fetr Lenc, ktery naslouchal u dveti, ucouvl o krok. Jeho oei posmeene sledovaly Andulu.

Pani si udivene metila drzeho eloveka, kterS7 se °smell poslouchat za dvetmi a rychle vyela.

Andula se na Petra ledove podivala, zavitela za pani dvete a kdy se vratila, byla jeji tvat nezmenene chladna.

"Ratite dale."

Sotva se za nimi zavrely dvere predpokoje, zaeal Petr Lenc znovu: . inserat v eeskem Sieve... a..

"Ceti jsem yd & a chtel jsem yam slait poklonu vzhledem k tak originainimu za.mestna.ni ," tekl nahle a jeho oei se smaly.

Andula na neho vykulila oei, aby je sklopila a zamraeila se. Chvili bylo ticho, Andula nevodela, na Cem je. Poznal ji z divadla, nebo ze veerejei noci? A prod zde viibec je? A kdo on vilbec je! Eli Frankova, o nem nic jineho netekla, net jak yypada. Andula byla pina pochybnosti.

"Dekuji," rekla koneene ledove. "Prejete si jeete neco jineho?"

"Ano. Abyste svou vSmosnou tivnost pterueila."

Dostalo se mu ihned lhostejne odpovedi: "Milk zustat naddle vaeim pitanim. Rozhoduji o sob& vtdycky pouze sama."

Otevtela dvere a rekla: "Prosim..."

Petr Lenc pokrooil ke dverim a . zavrel je pies odpor udivene Anduly.

"Dovolte, abych se yam predstavil: Jsein intenYr Petr Lenc, spoleenik firmy Alba."

"Lituji, ze mne za danSTch okolnosti nemtte twit," rekla Andula ledove a sedla si do jedne z lenoeek.

Petr Lenc se hned bez vyzvani posadil pohodine naproti Andule a zaoal: "Vite o tom, sleeno Dvorakova, ze yak tak teeend tivnost je vlastne vydiranim penez na hloupSTh lidech?"

"Trochu jste se zmYlil. Nemtlte zde o vydira.ni bYti keel z toho duvodu, ze ja, nikoho nenutim. Ptichazeji dobrovolne a plati take dobrovolne..."

"Ano. Ale vy kokistite z jejich hlouposti.

"Nu a? Delam jenom to, co veichni lide na svete. Prod jsou tak hioupi?"

"Aby se utivila sleena Anna Dvonkova," i. ekl so smichem Petr Lenc.

Andula se musila zasmat a hned se za to na sebe zlobila.

• 1;y? Co delate vy? Vyutitkujete prate ubodaji do podniku svilj roWich zum a berete penize, jen z toho diavodu, jste jednou men penez vie net oni, ten podnik zalotit. Copak dela obchodnik? Vyu gitkuje nevedomosti kupujiciho a prodo, mu bavlnenou latku na misto vinene, kterou ten Clove

Strana 9. med' mu proda za zlato. A co delay v obchodech se svYmi koncovYmi devitkami?

Neni to vytititkovani. slabosti druhS7ch? Chytractvi jednoho je na fikor druhSrch. Veechno je tak na svete! Veechnor zlobila se Andula a behala rozeilene po pokoji.

"Oveem. Ale to jsou otevrene obchody, kclet to vy se va sve povolani musite zastyclet. Vklyt' je to spoledensky..."

"Ja., stydet! Vy! Vy!" zastavila se rozzurena Andula. peed nim. "Nestydim se za to, jak si vydelavam penize! KaldSr elovek si vydelava nejakS7m zpilsobem. A jsou horei testy netli je moje! Ale bale, jsem se, abych nemela konkurenci. A pak, nejde to, rozhlasit tuhle "M yfast", dodala docela neet'astne, s ironickS7m clurazem na slove L ynost. — "Vgdyt' by to za nejakY Cas neUeinkovalo! Bude slyeet mut vychvalovat svou tenu, pomysli si: `aka' to jen tak, zaplatila si'. Chapete, ze nejde rozhlasit to?"

"Ale vbdyt' vy mate jine motnosti. Mittete pracovat v kancelati jako tolik jinSTch divek."

"Ano. Mit tti sta korun mesione, sedet celr den skreena, u psaciho stroje... byla jsem pied peti lety tak hloupd, ze jsem takove misto hledala. Ale vibe vy, co to je, kdy yam na dvaceti mistech reknou: "U:z je zadano, pied chvilkou..." A pti tom utika, eas, mate posledni korunu a za ni si koupite na celY den housky.

Ten den yarn pripada, jako posledni den vaecho Lvota. Nedivim se tomu, kdo z hladu ukradne! Eh! Co vy ma gete veclet! hodila sebou, na nejvyeei miru rozzlobena, Andula, zpet do lenoeky.

Chvili bylo ticho a Petr Lenc si myslel, to deve,e je straene lidtke. Ate ma oveem fipinou pravdu. Ale hned si uminil, ze ji bude ye veem odporovat.

"Tak jsem zaeala tohle," tekla za chvili vgdorne Andula. "Mysllm, ze v naei dobe neni uz dosti zo.mestnani, nebo prate pro veechny, kdot se maji uzivit. Kdyt je nekde stroj, nemitte tam pracovat delnik. Potad rikaji, ze to neni pravda, ale ono je to s temi stroji piece tak. rgdyt' to je naramne snadno k pochopen!. A tak si budou muset lide vyinSTelet nova zamestnani, z nicht nemohou bkti nahrazeni strojem. Tady je, prosim, jedno z nich."

Shrabla zapomenute penize, a fotografii se stolu a rekla usmilene: "Vyndei to bajeene. Ani byste nerekl, kolik hloup;rch lidi je na svete."

Petr Lenc ji chytil za ruku.

"Vy opravdu tijete z tech penez?"

Podivala se na neho udivene: "Nu... a co jste si myslel?"

Odeela s penezi do druheho pokoje a ptinesla svou kabelku. Urovnala peelive bankovku do penetenky, minci ulotila do z yldetni pHhradky a tekla k Petrovi, kterY ji se zajmern sledoval: "Tak! Dokonce i male jmeni jsem si uspotila z tech penez. Asi tticet tisic!"

Petr se usmal na Andulu, ale ta si hiedela svYjch penez a nevidela toho. Mleela chvili a byla ted' v dobre nalade a vzpomnela si ze by chtela vedet, jakYm zpilsobem ji Petr vystopoval. Rekl, ze Ceti jeji inserat. Ale poznal ji take z divadla? Andula byla presveddena, ze ano.

"Vy... chcete se °knit?" zeptala se ho nahle, jako by jej pokladala za sveho zakaznika.

Petr Lenc mimo nadani ihned pochopil: "Mel jsem to lokt ja, kterS7 se zamiluje do Eli Frankove?"

"Hmm, ano, Ona je velice hezka divka."

"Take si to myslim. Ona byla pkidinou, jsem vas z Osvobozeneho divadla stopoval autem at sem, k domu. Mile devee."

"Tak?" vyjevila se Andula. "Myslela jsem si hned, 2e nee° neni v potadku. Tedy jste mei podez?eni, ze moje vypraveni neni• pra ydive?"

"Ano. A tekl jsem si hned, ze se musim dozvedet, proe bete!" volil prave toto slovo.

(Pokraeovani.)

Strana 10.

ALNICE, to nejsou jen do dalky balci D pruhy betonovych nebo kamennYch vozovek, zeleneho stredniho pasu a postrannich banketu. To jsou take viadukty, mosty, propusti, nadjezdy a podjezdy ostatnich komunikaci, piipojky statnich a okresnich silnic. A jsou to take vIechna provozni zahzeni, pottebna pro osobni dopravu automobilovou i autobusovou, pro dopravu nakladni, pro sluIbu udrIovaci a dozorei: zasobiLte, parkoviIte a cdpoeivky, apraviIte, plestupni stanice a za:,tavky autobust, nakladove stanice, cestmistrovstvi a cestatstvi atd. Protoie dalnice je tak trochu svetem pro sebe, vyhYba, se vIem beim a mestilm a musi proto svYm uIivateham poskytnout vIechno, co za sve dlouhe jizdy pottebuji. Zatim se nejvice mluvi o stavbe dalnice, jako o nejblifeim a velkem tkolu. Ale ph torn ze jiI mysli na skuteenY budouci tkol dalnice, na dopravu. A pitaravuje se vIechno tak, aby dalnice svemu dopravnimu Ukolu vyhovela, a to se ztetelem na zvlaItni potteby naIich krajt, naIi dopravy a naIeho hospodatstvi.

Zasobiite.

Prvnim nkolem je ovIem umoinit co nejvice vjezd automobilovSreh vozidel na Proto se ph teSeni ptipojek silnic na pamatuje na to, aby kaIda zajmova oblast hospodaiska nebo vYletni dostala phpojeni na pokud je to hospodarne a technicky moIno. V tomto smeru bude ph stavbe pamatovana na vIechna mista, ktera ptipojeni na dalnici pottebuji. V mistech ,phpojek budou ztizena zasobi gte pohonnYmi hmotami, kde si automobilista bude moci nejen dopinit zasobu pohon. hmot, ale i nahustit pneumatiky a provest drobne opravy. U vetslch zasobitt' budou umisteny take sproskarny a zvedak voza pro veth opravy.

Parkovigte a odpoeivky.

Pies tuto moInost easteho sjeti s dalnice bude pamatovano na to, aby automobiliste mohli v pkihodnych mistech sva vozidla na parkoviItich a odejit k tece, do lest, k pamatnYm nebo vyhlidkovYm mistam. Proto budou zhzovany v techto mistech parkoviIte a podle moInosti i mistni sjezdy ke koupalitabotiStim a na lesni cesty. Pro odstaveni vozidel budou take pouIity vozovky silnic, kte7 8ICHNI zli bittkove Inkt se probouzeji zee V ze sveho spanku, v ItterY byli pohrouteni mnoho stoleti v temnych zakoutich svYch zlatYch jeskyni. Nebot' dobrodruIni zlatokopove se vydali znovu na honbu za pokladem, kterY stfehli tak Iarlive a tspeIne tolik let. Tento napor k vypatrani bajedneho bohatstvi vyIel z iniciativy spekulanta na americke burse, kteh jsou nyni rozhodnuti dot se do provozu stilj co sttj nejvetti zlatodol na svete, ktery marne hledalo tolik Evropana a Ameheant.

Vime o tajemne testa, kterou kdysi vystayell Inkove pro sve mocnate. Vedla az do vase 5.000 metro v srdci And, do Caxamarca v Peru, kde, jak se vypravuje, byly doly, odkud Inkove derpali sve zlate bohatstvi.

Bili muIi dnes podnikaji znovu vYpravy do onech konein v doprovodu domorodct. Domorodci se zasobi hojne kolou, kdato Evropane a Americana spolehaji radeji na sva vytrenovand srdce a na dietu ze syrovYch jater, kterou moderni medicina doporueuje pro podobne expedite. NejvetIim nebezpeeim v techto krajich je •horska nemoc. Vedle cesty se ureite skrYva zlato, ale smrt je bedlive stte2i.

Hlad sveta po zlate vteihlede roste, a neni nahodou, ze zlatokopove, kteh t2 nenachazeji dostatee'nou odmenu za svou namahu a Aljake a v Kanade, obraceji nyni svou pozornost k JiIni Americe a ptibiraji k sve pracovni vYzbroji letadlo, aby je zaneslo vysoko mezi vrcholky And Inktm, ktere najimaji za vodce v tdolich, plati obrovske sumy penez, takie se zda, ze honba za zlatem se setkava s tspechem.

Ale lide, znaji dobte Andy a jejich nebezpeei, zustavaji nedtvetivi. Znaji mnoho ph-

VESTNIN

Provozni zafizeni na 77

ca.

re byly dalnici odtiznuty a pterueeny. Je phrozeno, ze se spolupracuje i s turistickYmi a pamatkovymi korporacemi v torn smeru, aby byly sjezdy parkovieti a odpoeivkami vybaveny y eechny zname vYletni, lyt'atske oblasti a turisticka vYchodiska ph dalnici, jako je oblast mnichovicka, senohrabsko., Posazavi s Hvezdonicerni a OeskYin Sternberkem atd. Ale dalnice vytvoti stejne jako katcla nova, dopravni tepna zcela nove a nezname motnosti rekreaeni v mistech, ktera al dosud postradala dopravniho spojeni, jako je udoli Sedlickeho potoka, adoli 2elivky a celY turistickY malt) znarnY lesnatY kraj mezi tekou Sazavou a Humpolcem. Bude uoineno vie, aby tyto - metnosti byly vyulity, anit by byl ph torn poekozen rat krajiny.

Piestupni stanice a zastavky.

Ale nema kalklY svoje auto. A dalnice proto bude vybavena i pro hromadnou ptepravu autoobuSy a autokary ptestupnimi stanicerni a zastavkami, v dohode s nynejeimi provozovateli autobusove dopravy v oblasti dalnice. Na dalnici bude pkirozene provozovana doprava dalkoy a. Ale krome techto dalkovYch a vYletnich linek bude jeete za.pottebi zatadit do provozu i linky mistni, spojujici hla 7.7 ne mista, kterd dosud nemaji ani telezniernho ani autobusoveho spojeni (jako jsou mista ph dalnici mezi Dolnimi Kralovicemi a Humpolcem). Phi tom bude uplatriovana snaha, aby rychle dalkove autobusy s dalnice nesjadely pokud motno na silnice, ale aby dopravu do daletitYch mist stranou dalnice provadely autobusy mistni. Na tyto autobusy se bude ptestupovat v ptestupnich stanicich, vybavenYch zvyeenYm nastupietein a eekarnou s motnosti obeerstveni cestujicich. DalkovY autobus zajede k nastupieti se strany dalnice a cestujici plestoupi do mistnihe autobusu, ktery k naStupieti s druhe strany po plipojce silnice. Tyto plestupni stanice budou atizovany hlavne, v mistech, kde dalnici ktituji mistni

Bat° na vreholcieh klada, kdy odvallivci zaplatili svou smelost tivotem. Pled lety se objevili dva Americana, vylezli na hory, naeli misto, kde pada davala 50 grama zlata v tune, s obrovskYm nakladem zalozili tetebni spoleenost a najali stovky intenYra a armadu delnika, dopraviti tam obrovske naklady stroja, a jen "provisorni" YYdaje sly do miliona pesos.

Vysoko v horach postavili podel silnice Inku odpoeivarny, vybudovali lanove drahy, aby plekonali rychleji horske svahy, a prospekty spoleenosti opravdu nelhaly, kdyt tvrdily, jeji zlatodol je nejbohatei na svete. Zahajeni taby bylo spojeno s obrovskou slavnosti v Udoli pod horami.

Kamen arazu byl v torn, ze dal je Ye vYece 4.200 metro, a problem, jak Inkove mohli vabec pracovat ye ztedenern vzduchu v techto .vYeinach, nebyl jeete rorteeen. Motna, le utivali nejakou tajnou medicinu, moderni yede neznamou, ktera, jim umotriovala pracovat za tak tetkYch podminek. At' je tomu jakkoli, kdyt se bilY mua pustil do ukolu tetit v dole, setkal se s tragickYm nezdarem. Z tii tisic intenYra a havita, kteti tam ptieli pracovat, bylo za dva mesice 45 mrtvYch. Tisic jinYch brzy uteklo z mista, ktere jim nedavalo jive vyhlidky net pomalou a bolestnou smrt.

Spoleenost byla, u konce se svYm rozumem.

Byla snitena pracovni doba, zvYeeny mzdy, aby si lide zachovali co nejvice sily a zdravi, ale nic nepomohlo.

Sen o dolovani v nejbohateirn zlatem dole na svete se pomalu, ale neaprosne obracel v

Ve sttedu, 5. 6ervence 1939. autobusove linky, ktere jsou jiz nyni v provozu.

Nakladove stanice a tipravate.

Pro nakladni dopravu budou zlizena jege dale' zatizeni, jako apraviete a nakladove stanice. Upraviete jsou ztizovana podle potteby prostYm rozitenirn zpevneneho banketu na delku as 30 m tak, aby na toto misto mohl zajet tidie prouchaneho automobilu, opravit za,vadu, prohlednout upevneni nakladu atd. Nakiadove stanice .budou velka, provozni zalizeni, slot hci v prve lade provozovatelam 2ivnostenske nakladni dopravy okruhove. Tito nakladci vyjedcu s nakladem do ureiteho cile a po vy10::zern nakladu se hlasi ye zylattni dopravni kancelati (ptik.azovne nakladu) o dark ptepravu zboti. Ph torn pottebuji oveem urnYt a opravit vt)2, nahustit a ptezkoueet pneumatiky. A sarni si pottebuji odpotinout, umyt se a ptipadne i ptespat. Temto veem akoltun musi sloutit nakladove stanice, budovane ovIern pouze u yYznaenYch dopravnich, pramyslovYch a hospodatskYch stledisek.

Nova osidleni.

Je ptirozeno, ze v mistech dalektYch ptipojek, stanic atd. vziaiknou cele skupiny budov, sluchcich dopravnim, udrtovaciin a dozoreim pottebam dalnice. Krome zasobiSte, parkoviSte, spravkarny, dekarny budou to cestakske domky a veika cestmistrovstvi s kancelatemi a byty zamestnanea, dilnami, skladiSti, garatemi slutebnich vozidel a snehovYch pluht.

Budou to cele male osady. A podobne yzniknou i soukromou iniciativou ye vYletnich a pamatkovYch mistech i turistickYch vYchodiscich nove hotely, pensiony, restaurace, turisticte chaty, garate, plOvarny, weekendove osady a taboliste.

Jedine diikladne promyelend sit' provoznich zalizeni p1-i dalnici, spojena tadnYm telefonnim vederiim dopraVnim a udriovacim, mule bYt zarukou toho, ze dalnice spini sval hospodatskY a dopravni akol. Potteba nekterYch zalizeni se oveem bude teprve vyvijet s ceikovYrn vYvojem dopravy po dalnici. Ale zase naopak je nutno Si uvedomit, ze doble promyelend sit' techto zalizeni bude velkou podporou automobilove, autobusove i nakladni dopravy po naeich dalnicich.

Ing. J. Hons. nivee. Nebot' k eemu je dal, byt' obsahoval sebevice zlata, jsou-li lide v nem tak slabi, ze nemohou ani zvednout rye? Situace se stala nakonec tak vatnou, ze pracovni den se musel omezit na pouhe etyki hodiny. V dloulaYch intervalech si raziia cestu od polateg k vrcholkam smrti hrstka hrdina, ale dvojnasob potkavali na testa tech, kteti se vraceli vyeerpani straelivou chorobou.

Pracovni doba se scvrkla na tti hodiny denno. Ti, kteli vydizeli, dostavali 2 dolary za hodinu. Ale nove prisli dalnici se zhroutili za poi hodiny, krvacejice bez ptestani z nosu a uei, a musali bYt nahrazeni. Plizrak horske nemoci opanoval pole.

Domorodi Inkove, pravoplatni dedicove vieho toho neptistupneho bohatstvi, stall vedle jako necitelne bronzove sochy, pkihlitejice klidne, jak porateni beloei ustupuji znovu k pobtoti. Vedeli to, a divoka radost se jim zablYskia, v oeich, nebot' tam vysoko v horach se pre'oudili mocni duchove, mstitele jejich rasy, a zasadili vettelcirn mocnou ranu.

NovY Utok na bohatstvi Inka je veden yedeetejeim zpasobem. Pied odchodem do dolu jsou intenYti a havili podrobeni aklimatisaci, p11 term se zivi syrovymi jatry. Dba se peetoho, aby nikdo neztravil v dole vice ne2 etyli nedele. Pak se poste na zotavenou do sanatoria, pololeneho v mnohem menu .vYece.

Pius ohronme zvYeene nflkla.dy, ktere si vytiadala nova organisace, bohatstvi dolu je tak znaene, ze si to spoleenost mule dovolit, koneene, nebudou-li podniknuta takova, opatteni, nebude nikdy nadeje, ze bude kdy dobyta jen once zlata z one:eh vYein. Podati se tento pokus?

Bursovni zaznarny brzy teknou.

ye sttedu, 5. dervenee 1939.

Nove objevy v arktide.

D. M. Edwards.

BJEV pevniny v obrovske neprozkoumane O plani Arktickeho oceanu — pravdepodobne o rozloze pies 1,000,000 dtvereenYch mil — a dal ti zprava z Washingtonu, ze Spojene Staty podniknou v blizke budoucnosti prilzkum tohoto fizemi a prohlasi sve naroky na ne, obraci znovu pozornost svetove vetejnosti na hospodatske bohatstvi arktickYch konein.

Rutti badatele provadeli v poslednich letech dakladna zkouMani zemi proti pobketi sibitskemu, a chysta se nekolik daltich vYprav stejneho druhu. Nyni je na severu britska expedite, a neni pochyby o torn, ze behem par let bude vyslan na sever velkY podet leteckYch vYpray z ruznYch zemi, aby objevily pevninu a ziskaly dalti poznatky o hospodatskYch zdrojich teto obrovske krajiny. A zdroje se zdaji nesmirne. Jenom je otazka, zda moderni dopravni prosttedky budou s to umotnit jejich vYnosnou tetbu.

Za dye desetileti prozkoumalo letadlo vetti rozlohu arktickeho rizemi net vtechny ty tisice Lodi, ktere podnikly vyzkumne vYpravy do Arktidy za poslednich tit sta let.

Se stalYrn zdokonalovanim letadla, se zvytovanim akeniho radiu, s vetti spolehlivosti a vetsi dale pki stale dokonalejtim tetnim zatizeni pracujicim za jakYchkoli klimatickych podminek, mizeji vileihlede dve z hlavnich pfekatek branicich hospodatskemu vyutiti arktickeho pridniho bohatstvi.

Po cele Arktide byla objevena bohata lotiska zlata ,stfibra, platiny, medi, teleza, olova, cinu, zinku a jinYch kovu, bohata lotiska uhli a jinYch nerosta.

V severnich oblastech Velkeho Medvediho jezera, tahnouciho se na 60 km za polarni kruh, byl objeven vYbornY druh smolince, hlavniho to zdroje radia, a nyni se ut tezi. Toto lotisko radia je jen 60 mil na jih a 600 mil , na zapad od severniho magnetickeho polu, jen je 1,200 mil na jih a 100 mil na zapad od zemskeho pOlu. V tete oblasti leti take obrovska lotiska magnetovce, derneho kyslidniku teleza, kterY se zde vyskytuje v tak obrovskem mnotstvi, ze rusk navigadni pkistroje.

Kovy a nerosty byly objeveny ye velkem podtu vtude v hotejtim severoamerickem archipelagu. Podinajic Aljatkou, objev zlata a sttibra s doprovazejici jej zlatou horedkou je jests v ye pameti. Krome toho jsou zde znadna, lotiska olova, cinu, uhli, platiny, palladia, antimonu, kobaltu, tungstenu, so,drovee, tuhy, barytu, medi, teleza, niklu, vismutu ,siry a kaolinu. Nektera z techto lotisek jsou jests pied polarnim kruhem, jina za nim.

Na vYchod od rizemi Aljatky podel polarniho kruhu se tahnou lotiska zlata, sttibra, niklu, olova, zinku a medi. Tato Cast jests nebyla pine prozkoumana a odekava se, 're se v ni najde jests mnoho jinYch lotisek. Velke zasoby medi byly zjitteny v ridoll ieky Coppermine, kolem Korunovadniho zalivu, v zatoce Bathhurstske a take na Bankove °strove, jednom to z nejsevernejtich ostrova severoamerickeho archipelagu.

Bankova zeme obsahuje take lotiska limonitu, lignitu, dolomitu a slidy.

VYzkumy v Arkticke zatoce objevily dolomit, magnetit, kdyz teleznY a velke mnotstvi kyzu medeneho, spolu s kyzem teleznYm, obsahujicim stopy zlata a platiny. Dale na vYchod, v zemi. Baffinove, jsou lotiska tuhy a slidy. Ostrov Bylotriv, na zapadni strane Baffinovy zatoky, ma lotiska uhli, a Pondova zatoka, jinni Cast Bankovy zeme a ostrovy Parrske maji zasoby krevele.

Podivna arkticka anamalie je v torn, ze tato mraziva east sveta oplYva, tolik palivem — tividnatYm uhlim a lignitem. Skoro kolem celeho polarniho basenu probiha nepravidelny pas uhelnYch lotisek. Zadina na Aljake, vynotuje se znovu v ridoli teky Mackenzieovy, blizko alja g -skehranic.PtoblsmiVekh Medvediho jezera a keky Coppermine nahoru do Bankovy zeme a dale k Parrskym ostrovrim a ostrovu Melvillove, letieim blizko sebe a daleko v Ledovem moll, kde byly nalezeny vrstvy

VtSTN1K tivienateho uhli tluste na 15 metro. Trochu dale na vYchod na °strove Ellesmerove, jenom 400 mil od severniho polu, jsou hlateny vrstvy uhli tluste 8 metro. Odtud se tahnou dolt). k Bylotove ostrovu, Baffinove zemi a Cumberlandskem sundu. V Gronsku se uhli doluje mnoho let. Odtud se tento pas tahne na Island a na Spicberky, kde bylo uhli objeveno uz v roce 1861 v mnotstvi odhadovanem na 10,000,000;000 tun. Odtud probihe. podel Ruska a Sibite k zemi Frantirka Josefa, na Novou Zemi, na Bennetav ostrov a pak na ostrov Wrangeltilv, blizko Behringovy ritiny, kde byl nalezen lignit.

GrOnsko, dlouhe 1,600 mil a tiroke 900 mil, ma vice nerostneho bohatstvi net vtechny ostatni zname arkticke zeme, pokud ofrem byly prozkoumany. Jeho nejsevernejti pobteti je vzdaleno jen 400 mil od severniho polu a saha jen nekolik mai° set mil pod polarni kruh. na nekolik malo vyjimek vtak nebylo motno zavest vynosnou terbu pro neptiznive klimatieke pomery a dopravni nesnaze Gronsko ma i velka, lotiska kryolitu, zdroje hliniku Dale ma znadne zasoby uhli a menti lotiska aeleza, cinu, medi, chromu, teleznYch rud a nojake stopy zlata. Jsou tarn take lotiska zirkonu, jednoho ze zdroje zikronia, vzacneho kovoveho prvku, dale apatitu, krystalickeho to fosforednanu vapenateho; tivce, kazivce, galenitu, tuhy, magnetovce, ktemene, sideritu, wolframitu, kalcitu, kalaminu, sody, slidy ,vdpence, molybdenitu, granatu, asbestu, willemitu, blejna zinkoveho a sa,drovce. Krome toho bylo hlateno daltich 50 merle driletitYch nerosta.

Proti jinYm ledovym oblastem je Island chuelY na nerostne bohatstvi. Ma vtak dosti znaena lotiska bauxitu, zdroje to hliniku, a ma jedine doly na svete na dvojlomny vapenec, nepostradatelnY v optice. Tyto doly path vla,de.

Krome toho ma nee° teleza a uhli, jet vtak vetrinou vyvati.

Ostrov Jana Mayena, letici asi 300 mil na severovYchod od Islandu, ma lotiska medi a teleza, avSak nedostatek dopravnich prosttedkri a ptilir studene podnebi brani tetbe, Spicberky, 600 mil od severniho pOlu maji bote zasoby kora a nerosta. Maji obrovska nalezitte nejdisttiho sadrovce — v rozloze 100 dtvereenich mil — tily tluste tki az deset metro a oddelerle mezi vrstvami vapence. Uhelna lotiska se odhaduji na 10,000,000,000 tun V Uhelne zatoce byly nalezeny stopy aluvialniho zlata. Vedle toho maji men& zasoby stkibra, olova, zinku, medi, magnetovce, molybdenu, fosforedrianri a petrolejovYch hlinitych btidlic.

Zeme Frantitka Josefa, 500 mil od severniho pOlu, ma hojnost lignitu, sadrovce, olova, asbestu, zinku a magnetovce. Je sopedna a sklada se vettinou z dedienvYch skalin.

Nova Zeme u sibitskeho pobteti ma lotiska uhli a medi a nejake stopy zlata. Ostrov Bennetriv ma ye svYch dedidovYch ntvarech vrstvy hnedeho uhli. Ostrov Wrangehlv, blizko Beringovy atiny, ma lotiska lignitu.

HITLER JAKO KULTURNI HISTORIK. Jan Cerny.

Improvisovat v dejepise a hlavne v kulturnim dejepise je pro nedoudene malite pisma ztejme tettim rikolem net delat svetovou politiku a neomezene vladnout desitkam milione posing -nychotrki.Vesvpldn okusirAsky kanclet omluvit anexi Ceskoslovenska take historiekYrni a kulturne historickYmi drivody.

Nate rizemi bylo v dobe stehovani narodri obydleno nemeckYmi kmeny a 0 echove do neho jakYmsi zpasobem vklouzli, eimt se stall cizim telesem uprostted nemeckeho narodniho organismu. Celt' jejich kulturni tivot se vyvijel pak pod nemeckYm vlivem a dekuje Nemciam za svilj rozkvet. Tot' these kitskeho kanclete, vyetene, dejme z krejcarovYch broturek, jimit schoenerovska vtenemecka strana upravovala pied valkou dejinnou skutednost podle potteb sve propagandy. kekneme nejdtive, ze i kdyby to skuteene pravda byla, nebylo by to jests drivodem k aneksi deskoslovenskeho rizemi. Kdyby mel katdy narod pravo povatovat za svilj "prostor" vtechny zeme, kudy behem svYch delinnYch stehovani protel, octla by se Evropa v blazinci.

Pozdeji net germanske kmeny v Oeskosloven.-

Strana 11. sku tily jine germanske kmeny Visigotove ye 8p axle lsku a zanechaly tam trvale stopy sve vlady. Povatuje to Hitler za dostatednY pravni podklad k obsazeni Toleda? Jette pied germanskYm kmeny bydlili v Cechach kmeny keltske maji snad Irove, keltskY narod, vyma,hat aneksi Oech jako dedicove starch Boja? Slovane bydlil kdysi na celem fizemi od deskYch hranic az k severnimu mori na vYchod od Labe.

Je to dilvodem, abychom my nebo Rusove chteBerlin? li KatdY narod po jistou dobu podlehal tomu neb onomu kulturnimu vlivu zvenei. Prusko za Bedficha Velikeho bylo po kulturni strance francouzskou provincii. Bedfich sam psal vYhradne francouzsky, ze soudobYch pokusil o vzktiseni nemecke literatury si tropil tacky a berlinska akademie ved vypsala tehdy mezinarodni soutet o otazce, prod je francouzsky jazyk jedinYm motnYm jazykem mezinarodnim.

Neslyteli jsme vtak nikde, ze by ve jmenu teto historicke vzpominky upirali Francouzi pravo na samostatnou statni existenci.

Francouzi sami pied ttemi sty lety protivali kulturni nadvladu Apanelskou, ani z toho dries nem vyvozuji pro politicky pomer mezi obema narody, Rusove se opirali ye svYch kulturnich zaeatcich o Byzanc a o Skandinavii, ale ani itekove, ani 8. veclove se nedomnivaji, ze jim to d'ava, pray() na Moskvu nebo Leningrad. Dejiny stale vypajeovani a davani, aloha kulturtraegrri je vtdycky dodasna a kairdY narod je v urCitou dobu kulturtraegrem pro Pile. Tak Ceti stall rase u kolebky kultury polske a mad'arsick.

Politicks zavery Hitlerovy by byly tedy zhola nespravne, i kdyby byly spravne historickokulturni ptedpoklady, o net se opira. Ale i ty jsou vedome nepravdive. Je pravda, ze na dasti nynejtiho deskoslovenskeho azemi bydlilo lateehodne ve velmi tidkem osidleni nekolik germanskYch kmenil, ale je nemene pravda, ze teprve slovanske kmeny, z nicht vzerel nynejri deskoslovenskY narod, obydlili toto rizemi haste a trvale a udinily je velmi brzy sttediskem state kite Samovy, rite velkomora yske. Je pravda zejmena, to v to dobe nebyli echoslovaci klinem v nemeckem narodnim tele, nybrt jednou dasti velikeho, souvisleho slovanskeho rizemi, jet, jak jsme tekli, zabiralo cele nynejti Nemecko na vYchod od Labe. Teprve pedrobonim a vyhubenim slovanskych kmen y v Polabi — tedy o cela staleti po usazeni Slcvana v Oechaeh — obklopili Nereci deskoslo-v ,eriske jazykove rizemi s tti stran. Je velmi pravdepodobne, ze tehdejti Oeri jako dnetni by byli ineli mnohem radeji za sousedy polabske Slovany net Nemee. Do nerneckeho prostoru sc, nevedrali, nybrt naopak Nemci vnikli do tivotniho a jazykoveho prostoru jejich. Pokud jde platnost deskoslovenske kultury kultute nemecke, uka,teme pozdeji celou absurdnost HiderovYch nazort.

Zkoutky do pate tildy strednieh tkol. kolska sprava ptipravuje nektere pronikaye zmeny. Konec tkolniho roku bude letos pravdepodobne 24. dervna. Ptipraven je zakon o povinnYch matetskYch tkoldch, kterY v podstate znamena postupne zavedeni ndvttevy tkol od etyt let. Na sttednich tkoldch bude zavedena povinna zkouka mezi etvrtou a patou tkidou pro vrechny, kdoa nemaji aspori dobrY prospech. Bude zvYten podet hodin, venovanYch dettine, zpevu a nemdine. Reorganisovana bude i telesna vYchova tactva. Studuje se otazka filmove vYroby. Filmove atellery na Barrandove jsou nyni ptevarne v majetku nemeckYch spoleenosti Bavaria a Tobis.

Dr. Melchior Palay, bYvaly radce titske hanky v Berlins a nyni profesor na chicagske universite, potadal o obeanskY list, kdyt se vzdal mad'arskeho obeanstvi a pravil, ze Nemecko musk zit jen z loupeti nebo udinit ripadek, ale udini jej pozdeji stejne. Palay pravi, re pramernY dlovek se divi, jak Nemecko, ktere cd 75 do 80 procent prijmu obetuje na zbrane a jak nic jineho se tam nevyrabi, mute bYt tivo. Jit da yno by udinilo bankrot, kdyby neolupovalo male staty a nyni tije pouze z loupete, ale ani to mu neni nic platne, nebot' apadek se dostavi nebo pozdeji.

Strana 13,

Eitedni Organ Slovanske Podporn.jici Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assn. elation of State of Texas.

BEDAKTOR--FRANT A MOITCKA—EDITOB Vvdavate16 — Publishers ECHOSLOV.A.It PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.5,7 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zasilaji se do Elavni ITfadorny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, ozmiroky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

POZDRAV Z VLASTI PRATELITM V AMERICE. V naruei matetske, Vas deti tiskne vlast draha, krasna, matka jedina, v odich radost lasky se ji bljskne, jen rista jeji bolestne jsou sto2ena.

A srdce jeji, ta nak zlata Praha, Vas v krajich dalekS7ch vzpomina a v nem tolik matetskeho blaha, ze s bolesti na rtech, tetce usina.

Neopou'Stejte vlast, svou drahou matku, tu trpitelku ve svete nejvetSi a tedi deskou ctete jeji pamatku, tim odmenite se ji nejlepSi Syn krasne oteiny Vas v dali vzpomina, jak nadherna jest nak rodina, krev jedne krve jsme, to vime, a tee matekskou, tu nezradirne!

J. K. Woo k piem3"raleni. Narodni bezpednostni rada v Chicagu vydala zpravu, dle ktere v rode 1938 ptiko ye Spoj. Statech pti nehodach Vteho druhu o 2ivot 90,000 lidi. Pii dopravnich nehodach ptiko o 2ivot 32,400 lidi, co2 je o 7,200 mene net v rode 1937. K zraneni pkiko pH automobilovjich nehodach stejneho roku celkem 1,150,000 osob. Pti domovnich nehodach zahynulo 31,500 lidi, pii vetejnS7ch ne'kestich (nikoli v auto nehodach) zahynulo 16,500 lidi. PH ne gtestich pia praci zahynulo takte2 16,500 lidi. Negt'astne pady zavinily smrt 26,700 osob, utopilo se 7,500 lidi, na popaleniny zemtelo 7,400 osob, pti kleznienich neStestich zahynulo 4,879 osob, neftesti na farmach vy2adalo si obet 4,300 lidskSTch 2ivotti. Zprava by jiste byla zajimavelk, kdyby ptesne udavala, kolik z celkoveho poctu 90,000 zabitS7ch melo ochranu v podobe 2ivotniho pojiSteni. Jsou stale velke lady lidi, jim2 obdasne v;;7strahy nebezpeeneho odkladani opatteni si 2ivotni pojistky nic nepomahaji. Takovi riskuji nejen svoji bezpednost, nfor2 take syj'rch nejdraMich. 26.dT'IS7 z nas nevi, kdy a kde ho smrt eeka. VSeho lze si odtici mimo bezpeone ochrany svSrch milj)ch a tou ochranou je pojistka naafi stale rostouci Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Dorost zarukou budoucnosti. Radostnou udalost oznamuji bratti tadu Karel JonaS" v East Bernard. Stanovili si za rikol rozmno2iti Det ske Oddeleni sveho tadu na padesatku. Mety bylo prave dosa2eno a potektelna udalost oslavena bude v nedeli 9. dervence tadovou besedou v ptirode. atete blifk zpravy o tomto zaslu2nem aril tadu Karel Jona§ v dopise br. F. Urbishe. Eastbernardati broth davaji nazorrir pHklad, 2e svornou cilevedomou praci lze dosahnouti cile vyteeneho. Necht' nalezaji nasledovatele a ptijmou naafi uptimnou gratulaci!

Mate jubileum Kat. Jednoty Texaske oslaveveno bylo 4. dervence na Hostjine u La Grange.

Po devate hod. rano konal se obrovsky prrivod spolkiz s odznaky, prapory a hudbou na polni

VESTNiE mai, kterou obetoval kaplan K.J.T., monsignor Netardus. Po bohoslunach byl spoleenST obed a pak program v sini, jen2 zahajen zpevem "My Coutry" a "Svatovaclayskou hymnou". Dp. Kas` par uvital obrovske shromaZdeni, piedseda A. J. Kallus ptednes1 dejiny Jednoty, nasledovaly dalai fedi a veeer bylo divadlo. Irspech oslavy jubilea byl dokonalSr. Do druheho ptilstoleti ptej eme kraj anske podpurne organisaci nove Uspeohy a zdar vaestrannSt! Cim je nam Hus? Prvni iekl, nahlas a pevne, 2e Cloy& je bytosti svobodnou, ze ma pravo myslet, uva2ovat, tvotit si a mit ptesvedeeni a podle sveho ptesvedOeni jednat, i kdy ostatni to neciti, kdy2 mocni, vladnouci, rozhodujici to popiraji a zakazuji. Hus opiel se autorite, mod. ktera lidskou jeho svobodu utlaeovala a omezovala. A dal: dodr2e1, stal za svS im ptesvedeenirn, a polo2i1 za ne 2ivot. Hus ukazuje, dava pHklad, 2e svoboda — ka2da, telesna, hmotna i duchovni — je eloveku tak draha, 2e maje volit mezi tivotem nesvobodnjim a smrti, volil smrt, protote je mu smrt menaim zlem nee nesvoboda. Z Husa vychazi reformace, jet' byla snahou o opraveni, napraveni eloveka, spoleenosti, zakladri, na nichZ je zalo2ena. Reformace void po rozumu lidskern, po svedomi eloveka, 2dda svobodu pro eloveka, pra y° mit osobni, poctive ziskane, podle nejlepkho vedomi a svedomi vybudovane ptesveddeni. Reformace je hnuti mravni, duchovni, socialni, narodnostni.

Od reformace mluvi se o elo yeku, lidech, lidu, o narode, narodech. Je to dar deskeho ducha svetu, lidstvu. Hus je ztidlem, z neho2 vyvera moderni demokracie. Demokracie rodi se ve chvili, kdy dlovek ptichazi k poznani, 2e je lidsky nedristojne trpne poslouchat a podrobovat jakekoliv moci, vyjimaje te, ji2 se &ova podrobuje z vlastniho sveho svobodneho rozhodnuti, jiz se podrobiti chce, a ji2 semi si nad sebe stavi. Hus pro svobodu ptesvedeeni zemtel, ale idea, pro nix divot polo2i1, letela vitezne svetern . . . "Nejsvetej gi povinnosti eloveka je bS7ti elovekem . . . stejne pra y() vaech k uNechtile lidskosti je zakon bo2i" — void Front. PalackST ✓ 16 .stoleti. A nesmrtelnST T. G. Masaryk mauve o bratrstvi sokolskem roz gitil tento pojem bratrstvi: " . . . bratrstvi je opravdu pevnin zdkladem Evropy i -lidstva. Nezapominejme, pies ty, ony rriznosti stavu, vzdelani a jakkoliv se jmenuji, koneene jsme vkchni lide a broth.

Eud'me tedy vSichni slukiSmi lidmi." Hus znamena osvobozovani se, znamena boj proti nesvobode, nepravde, nasili, utlaeovani.

Prot eteme. Duvody, pros dva lide totei bS7vaji rozmanite. Jeden ete knihu, aby zapomnel na svou mizerii, druhST proto, aby si dotvrdil svou radost, rispech, gt'astnSr den..Jeden se chce proste pobavit, rozptilit, jinST trvale po• Vribec je zachazeni s knihami vgelijake, jako zachazeni s 2enami. Nekoho povznese 2ena do vykich, lep gich sfer, a vzbouti v nem vaechny dobre vlastnosti, smysl pro test, touhu vyniknout, zbaviti se vlastnich nedostatkri; • stupriuje ye styku se 2enami svoji sobeckost, jektnost, bezohlednost, jednaje s nimi jako se sklenkou vino, Ci proste jako s veci. Je to jako s dtenali knih, kteti pro jednu zapominaji na druhou. Prchaji stale jinam, bez cile, jim2 kondi koala testa. Je to jako s cestovateli, kteti zbrousili kraj sveta a na konec pamatuji jen, co kde men k snidani. K otazce, prod kdo co ete, tekla leccos poueneho nejnovejAi anketa "Hovoru o knihach". Jeden ze etenatri dokazuje tam, co pro neho znamena kniha, takto: "Jednou v tSidnu jezdim na kole do mesta X., jednak abych si vyprijdil hodnotne knihy z knihovny, jednak abych poznal novinky za vSrkladem."

Takovjich dtenatri kdyby bylo! JinST odpovida: "Kniha je mi dnes pevnSrm bodem, kterS7 udr2uje mou dual i telo na povrchu zmitaneho dneaka." A tieti: "Byli jsme mall, ano, hrozne mall. Pak stool pohled na knihovnu a narod roste — roste tou deskou knihou a tadi se mezi duchovni velmoci sveta." Takove tai etenatske cdpovedi ptesvedeuji, 2e sieve kultura neni ve stare vlasti prazdnS7 pojem, rdibrt organicka potteba deskeho 2ivota. Vzpominame na davne etenate bible a kronik, jak vstavali silni a povzbuzeni od sqch svazkii, zachovanSTch po otcich a dedech. I dnes takovi etenati existuji tam za vodou, i v nazi nove vlasti. A je jich tieba stale vie.

Ve stfeclu 5. eervence 1939.

Dye 'udalosti, jez zniertily belt sveta. Koncem eervna 1914. konaly se vojenske manevry ra kouske armady v Home, junta prihlizel arcivevoda Frantiaek Ferdinand a jeho chot'. Manevry byly skonaeny v sobotu 27. dervna. Na druhST den v nedeli byla ureena projikl'ka. Byl to ve1kS7 srbskSr svatek, den sv. Vita — Vidov dan — den pinS7 sluneeniho jasu a rozkvetu pHrody.

Na Utedni proji&I'ce Sarajevem byla nejdfive vitena na vuz ne.sledniktv puma, jet spadla na ulici, vybuchla a zranila prilvodce Frantiaka Ferdinandova . v druhem automobilu. Celeho pruvodu se zmocnilo zdMeni; naslednik rozeilen teld starostovi mesta: "Tak vy zde hosty vitate pumami?" Osoby, provazejici FrantAka Ferdinanda radily, aby se upustilo od dalkho programu navatevy v Sarajeve. Naslednik fSak se rozhodl, 2e odjede do nemocnice k zranenemu pluz kovniku Meriziz po to 2e navtivi museum. Na teto druhe c-gte pti male zastasce na nabteli padly dve rany z revolveru. Dva Bosriaci, Gabrinovie a Princip, zastkelili Habsburske man2ely. Co nasledovalo, je v pameti vaech soueasnikri. Cisat vratil se z I glu ihned do Vidne. Po delaim jednani v kruzich vojensk3ich a vladnich ye Vidni dne 7. Oervence padlo rozhodnuti. Byl sepsan a schvalen text ultimata Srbsku. Tyrde podminky, je2 podle ptesveddeni samSTch ministrri Srbsko nemohlo pkijmout. Pet lidi rozhodlo 0 osudu valky, o osudu Rakouska, a o osudu milionti lidi. Cisat schvalil obsah ultimata. Tisza, uherskS7 piedseda vlady, byl site proti valce, ale na konec dal souhlas k ultimatu Srbsku, na ktere melo Srbsko odpovedeti ye 48 hodinach.

Te doby pro2ivali narodove v Rakousku dny horeeneho napeti. V Praze a v Oechach vznikalo ji2 tehdy vedomi, 2e nadchazi chvile historickeho rozhodnuti o osudu celeho csl. naroda. Posledni okam2ik diplomatickeho jednani se odehral dne 25. dervence v Belehrade. P9edseda srbske vlady Pagie odeael na rakouske vyslanectvi k veeeru v 5:54 hod. s odpovedi. Srbsko ptijimalo vetainu podminek, o ostatnich chtelo jednat. RakouskSr vyslanec Kiesl ptedet1 spis, iek, 2e nevyhovuje a o 6 hod. 5 minut skoneil s Pagieem rozmluvu. 0 pill sedme opustil Belehrad, provazen volanim srbskS7ch dtstojnikti na nadra2i: "Na shledanou v BudapeSti". Vypovezeni valky Srbsku bylo poslano telegraficky pies Bukurek' (na Belehrad bylo ji2 spojeni pterukno). Veder dne 25. dervence cisat Frantigek Josef podepsal rozkaz o mobilisaci osmi armadnich s port'. Dne 29. dervence yydano provolani "Wm narodrim". Valka zaeala. Kdeato ye Vidni se hral pochod Radeckeho, konaly se prtivody a zpivaly pisne, na rak. vyslanectvi v Praze bylo dusno a hrobove ticho. 6eskS7 narod vcha.zel do Ctyt let krvaveho zapoleni, po jich skondeni /ilea se zroditi Oeskoslovenska republika.

Od to doby uplynulo 25 let, samostatna sl. republika byla po 201etem trvani zradou sySTch spojencti vydana na pospas rozpinaveinu nacismu a ptitomne eeskSr narod trpi, straane trpi, znovu vyekava na ptile2itost, a ta dle vS7vinu evropske situate neni daleka, aby se osvobodil, cizaky z tisicilete domoviny vyhnal a se zradci dle zasluhy yypotadal. Letos take ptipada, 150. vSt rodi line udalosti, je2 ottasla dejinami lidstva. V dervenci tomu bude pill druheho stoleti ode dne, kdy Evropou ottasla francouzska revoluce! Obe tyto udalosti zmenily beh sveta.

Pocty dru. Eduardu Bene govi jsou zaroveri poctami eeskoslovensku a jeho lidu. To je tteba zdtraznit, nebot' vkide, kde nejvernejk Zak Masarykriv je pozvan na ptedna6ky, obrovske navatevy dosvedeuji spontanni manifestaci pro dodasne barbary porobene Ceskoslovensko.

Vridce noveho es. boje pocten byl o2 doposud destnSun doktoratem od nasledujicich universit: Columbia University v New Yorku, Trinity College (Hartford, Conn.), Yale v New Haven, Conn., University of Colorado (Boulder, Colo.), University of Princeton, N. J. Na jinSrch deseti dr. BeneS ptednaSel. Na universite v Princeton, N. J., kde president W. Wilson byl deset let presidentem, dr. Benea prohlasil pti ptijeti destneho doktoratu: "Mam za to, 2e tato pocta jest poctou me zeme a esl. lidu, a 2e davate nejlepk v I raz citrim, se kterSrmi jsem se tak rad shledal y e vaech eastech Spoj. Statri za teto sve pry e navatevy. Ptijimam tuto poctu v tomto duchu.

Ve stfedu, 5. eervence 1939. "'lento mui, jeni spravedlive a rovnopri,vne spravoval svou vlast, byl krutosti a vztekem nespravedliveho barbarskeho vndce piemoien, uei nas vidit si svobody . . . " Temit oslovy v latine osloven byl dr. Eduard Beneg na Trinity College v Hartford, Conn.

U snedeneho kramu. V nacistickem Reichu pies mistrne provadenou kamuflal, zavedeni postnich dne a obedu z jednoho hrnce — hospodatske pornery jsou stale hork. Naciste nemaji zlata ni devis k nakupu surovin v zahraniei, krade2 rakouskeho a pots esl. zlata byla jen dodasna, zaplata, v Reichu je zle, col neklamne potvrzuje novy zakon o bance, o nem 2 . se oznamuji tyto podrobnosti: kieska banka podleha pkimo vadci, jemul jsou vyhrazena rozhodputi zvlaet' vyznamna, pro menu, at' jde o ustanoveni vfee provoznich avera, nebo o mnolstvi tiskych pokladnidnich poukazek, ktere smi ikieska banka mit ve svem vlastnictvi.

Ptedpisy o zasobach zlata a devis byly uvedeny v soulad se zasobou, kterou Vadce jil nekolikrate vytYeil, le totil stabilita nem. many nespodiva. na existujicim mnastvi zlata a devis, nybil torn, le penize, vydavane emisni bankou, budou drieny v ptimetenem pomeru k obratu tivotnich spottebnych statka, vytvotenYch nemeckou praci. Lidove 'Teen°, nacisticke marky znamenaji pro cizinu pouhy papir, nemajici ceny zlimane greel j. Germani mail ve skuteenosti inflaci, ktere, pkivodi brzkY bankrot, shrouceni reimu totalitarniho a revoluci Proto chvastoun Hitler musi nacistam ptinaeet nove dodasne tspechy — neslYchane porobeni malych state, opij et sfanatisovanou povaleenou generaci lvastem o Velkerh Nemecku, ovlaclajici celou Evropu Historie se opakuje. Hitler ptivede Germany ke katastrofe a nova poralce.

Teprve potom bude svetovy mir zajieten!

U eeskeho naroda se mnohokrat ukazalo, jej negtesti oeist'uje a spojuje k naprave chyb; pH tom eeskY narod osvedeil velkou houievnatost.

Demonstrativni ovate Smetanove symfonicke basni "Vltava". Nedelni hodina symfonickeho orchestru NBC, vysilana v 6 hod. odpol. vynesla dalei clakaz sympatii americke vetejnosti vadi porobenemu Oeskosiovensku. Na poi adu co druhe eislo byla popularni cast nadherneho cyklu "Ma vlast", v neml velmistr desks hudby Bedtich Smetana Hai krasy no:el drahe domoviny, zhudebriuje vYznadne mythy Ceske historie. Dilo toto nema konkurenta v cele svetove hudebni literatute, stoji vYsostne svoji razovitosti, originalnosti a genialitou v dele skladeb nesmrtelnych Hlasatel oznamoval: "daleim eislem clneeniho pokadu je prate velmistra desks hudby Smetany — baseri Vltava — v nil neptekonatelne Wei krasy dnes porobene Oechie". ZnamenitY sedmdesati elennY orchestr pod kizenim Ericha Leinsdorfa sehral telkou skladbu vyborne.

Nasledoval obvyklY potlesk obecenstva, ptitomneho v koncertni sini, odkud NBC programy Ne2 nastojte! Potlesk se prodlutoval, trval jednu, dve, tii minuty, col je akaz mimoildnY a v tomto ptipade vYmluvnY. Americka vetejnost stoji za barbary uchvacenem Oeskoslovenskem, ma prop vtele sympatie a dava mu neptimo moralni posilu, nadeji, le bude zase statern svobodnYm! Aekoliv pact slov vzrostl, vyviji se spisovna sestina k jednoduchosti a prostote velkeho a iiveho jazyka, jehoi vyvoj zdaleka neni ukoneen.

Nage navgtevy. V polovici min. tydne dojel do West opet br. Karel Navratil, by s bratrem Jos. Pavliekem dodelali pii posledni objad'ce nadatou praci naborovou a meli dobrY aspech. Organisator Karel Navratil dojede znovu do West kolem 15. dervence a zdr21 se tu nekolik dni. — V sobotteeasne rano dojeli sem manlele C. H. Bartkovi z Fort Worth. Jeli navetivit nemocnou matku pi. Kat. Jedmenkovou ph Temple a dlouho se u nas nezdfleli. — V sobotu v poledne zacrnvil se u nas zet' Karel 2aludek z Ennis. Jeho manlelka odejela se sleenami Jim PavelkovYrni do San Francisco na OeskY Den, paadany na svetove vYstave v ramci vyznadnych oslay.

Karel Zaludek vyail etytdennich prazdnin k zajezdu k ptatelilm do Caldwell a Houstonu. — V sobotu pozde odpoledne zastavili se u nas man2ele Vaclav Kraftovi s dceruekou a mladi manMle Frank Houtviekovi z Dallas. Jeli k naveteve rodiny br. L. 0. Hogka v Guy. — Sotva

V t8TNtK nas-opustill, dorazili z Dallas mantels Jurdakovi, ktai jell k ptibuznYm do Shiner. — V nedeli rano dojel do West br. Karel LalnovskY, feditel Vyk. VY13. R.V.O.S., aby odsud s mayorem JiH Kacitem, pravnim radcem t. svepomocneho spolku, odejeli do Taylor, kde se konala v pondeli dtvrtletni schiize VYk. Vyboru. Navetevy nas velmi potekly.

Ve "Slovenske Svobode" vzpomina navetevnik ze Slovenska na dojmy z Prahy. Piee, ze ted' testa do Frilly je obtilnejei. Jest moan si vziti s sebou jen 100 Ks, a to jen v desetikorunach.

Misto dvou konduktera v dtivejSich dobach, ptedstupuje dneska za testy k cestujicimu pet konduktera a atyti revisal. Konstatuje, 2e zpravy, rozeitovane na Slovensku o pomerech v Cechach, jsou z devadesati procent nepravdiye. Tak pry Vodiekova ulice nebyla pojmenovana, jak se tam tvrdilo, na Wassergasse. Oeska policie, ktera path k nejlepeim na svete, pravi pisatel, zustala nezmenena. Velmi se mu libilo, le socha knilete Vaclava na Vaclayskem namesti jest bohate ozdobena stale derstvYmi kvety: Nosi je sem i lids z venkova. Pochvaluje, le posluchaei koncertu ye Stromovce obrovskYm aplausem si vynutili opakovani pas6,21 z "Prodane nevesty", Haelerovy "Pisniely Ceske".

Byl pohnut, kdy2 mu v Praze ph loudeni uptimne kekli: "Pozdravujte od nas Slovensko, pfejeme varn et'astnou budoucnost!"

Federalni zemedelsky odbor odhadl v techto dnech ye svem pkehledu stavu Urody produkci ozimni peenice na zaklade jejiho stavu ke dni 1. Cervna na 523,431,000 buela a sklizeri jarni peenice na 170,000,000 bait.. Piked mesicem roda ozimni peenice byla odhadovana na 543,000,000 bug& troda ozimky loriskeho roku byla 686,637,000 buela a pramerna sklizeri v desiti letech 1928-37 byla 560,160,000 buela. Odhad sklizne jarni peenice udinen byl na zaklade osevu 19,550,000 akra timto obilim. Loriskeho roku sklidilo se 244,164,000 buelt a roku 1937 byla produkce 189,852,000 bait.. Pramerna, sklizeri v desiti letech 1927-36 byla 206,494,000 buelt.

Honolulu. — Patnact obrovskYch patrolnich bombometnYch letadel lod'stva SpojenYch State ptistalo zde dnes o pul dvanacte hodine dopoledne po hromad.nem letu ze San Diego, Cal. Let byl vykonan za ptizniveho podasi v 16 hodinach a 17 minutach, skoro o tiki hodiny dtive net bylo oeekavano komanderem A. Popem. Letadla opustila veera odpoledne San Diego.

Vznesla se do vzduchu v intervalech jedne minuty. Byla vedena porueikem komanderem Sam La Hachem. Uletela celkem 2,278 llamanich mil. (Namotni mile ma 6,087.27 stop) Sto pet dilstojnikil a namanika je na techto aeroplanech.

Cieszyn, Polsko. — Skupina eeskYch emigranta, zdrZujicich se na Teeinskem Slersku, vydala prohlaeeni k Polakam, v kterem jim dekuje jmenem uprehlika z eesko-mora yskeho Protektoratu za poskytnuti Utulku a vyzyva je k daleimu statednemu odporu pied nasilim Nerrica.

"Nevime, jaka je vina naeeho naroda," pravi se v one vYzve eeskYch uprchlikil, "le musi nyni trpeti pod nerneckym jakmem: — Dnes prosime a vystilhame bratry Polaky, aby ye statednem odporu proti velkonemecke vine vitezne vytrvali al do konce, nebot' vidime, le tu jde o valku Nemectva proti Slovanstvu, v ktere Polsko je losem ureeno k roll obrancil malYch, utietenYch slovanskYch naroda sttedni Evropy." — VYzva konei dopisem strag neho utrpeni, ktere praiva narod deskY v Oechach a na Morava pod nadvladou nemeckYch vettelcu, a pak prosbou k sv. VAclavovi, patronu zeme Ceske, aby nedal zahynouti eeskemu narodu v techto te2kYch dobach, ktere se na nej ptivalily.

Ceske stroje pro cukrovar v Kanade.

NekterYm strojnickYm tovarnam se podahlo, jak pile "HospodatskY rozhled", ziskati vYznamne dodavky strojil do ciziny. Tak oeskomoraVska v Praze ziskala zadavku rekonstrukce cukrovaru v Indii, dodavky do Jugoslavie, Polska, Litvy a Turecka a krome toho velke dodavky stavebnich jetabt, bagra a lokomotiv do Rise. Prvni brnenska, strojirna spolu s jednou ifeskou tovarnou ziskala dodavku za 30 miliona K pro stavbu cukrovaru v Kanade.

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vYbor kadu Karel Jonas cis. 28, v East Bernard, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozusta.le rodiny nad ztratou jejich vane mantielky, starostlive matinky, mile babiely, WORMS;

Karoliny Kubena, kterd po deli trapne nemoci zerntela dne 23. eervna ye veku 67 let, a dne 25. dervna pohitena byla na •Cesko narodni hititov. Jake oblibe se zesnula, te gila mezi spoluobeany a spolkovSrmi spolubratry a spolusestrami, to nejlepe dokazoval pies 2 mile dlouliSr pohtebni pruvod.

2alem sklidena, rodino, ptijmete ode vAech bratra a sester kadu K. J. tu nejhlubSi soustrast ve va§em zarmutku. Zesnule piejeme zaslou2enST odpodinek a lest budi2' jeji pamatce.

UsneSeno, aby jeden opis byl zaslan k uvetejneni do Vestniku, druhji ma loSt zanekn do protokolni knihy a original ma lort zaslan truchlicimu man2eli.

Dan° v East Bernard, Tex., dne 26. eervna 1939.

John Vadieek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda, John GajevskY, resoludni vYbor.

Veeernik "Naroclnich Lista" piee: — Sokolstvo jil po leta a leta a east° s velmi mimotadnymi obtilemi a obetmi stavelo nove a nove sokolovny, aby telovYchova mohla bYti provadena v mistnostech vyhovujicich po vS-ech strankach a adelne zafizenSrch. Tak podet sokoloven davno jiz pkekrodil 1000 a nakiad, s jakYm byly vybudovany, dosahuje sta a sta milionu. Stavebni ruch sokolskSr neustal vS'ak ani v dne§ni dobe. V dennim tisku byla ji2 zprava o stavbe sokolOvny pro nejvet'Si sokolskou jednotu Sokol vinohradskS7, ktera samotna vy2ada, si nakladu pies 9 aZ 10 milionit K. Ale i jibe jednoty sokolske phpravuji stavby sokoloven.

Nage zastoupeni v olympijskem vYboru.

Na kongresu Mezindrodniho vYboru olympijskeho, kterY se prave kona v LondYne, delegati Rise, .ge ekskY zastupce olympijskeho vYboru dr. Mi. Guth-JarkovskY ma zustati i dale zastupcem tech a Moravy v Mezindrodnim olympijskem vYboru Znamena to, na ptieti Olympiads v Helsinkach budou 6ek vystupovat samostatne. V techto dnech pozval Svaz italskYch gymnasta Obec sckolskou k telocvienYm zavodum na 30. dervna a 1. a 2. eervence.

• Musime jit svou Ceskou cestou -borne a vytrvale jako narod, ktery nechce dnes zazatit a zitra slavne zemtit, ale jako narod, ktery chce Narod. Listy.

Zit jests po miliony zittlya.

•

Strana 14.

Vt8TNiIC

1

Nage zdravi Jest cukrovka vyleeitelna.

S.-

Dr. A. Andres.

DENNim tisku ditava se eas od easu skromne, zprava: Vyledil jsem se 'al pine z cukrovky a zdarma poradim kaklemu, jakYm zpftsobem jsem se vyleail. Podepsan bYva obyeejne pan bez bli2Siho udani charakteru s velmi presnou adresu, velmi 'east° hYva, to pan z venkova. Preete-li si nemocnY s cukrovkou zpravu, ktera mu slibuje zdarma vyleeeni z jeho choroby, prirozene napi§e okamaite na uvedenou adresu v pevne &were, ze dosud nevynireia filantropie a 2e jsou dosud na svete hodni a dobri Tide, kteri zdarma poradi, jak se mane diabetik Up rine vyleait ze sve cukrovky. Obydejne 1335-va blahovY diabetik ye sve vefivosti teeice sklaman, nebot' behem nekolika dtii ohldsi se mu velmi vYmluvnY pan nebo dama, zastupce firmy, ktera vyrabi eaj nebo koreni nebo vilbec nejakY jinY zasradnY lek, ktery podle slov eiperneho pana zastupce zarueene vyleei kaldou cukrovku a to nenapadna, novinarska zpravieka byla jen obratna leeka na ziskavani adres diabetikt. Obyeejne se pan zastupce prokaSe doporueujicimi dopisy rtiznYch diabetikt, kteri se apine vyleeili a zale2.1 jenom na vYmluvnosti pana zastupce a na okolnosti nemocneho diabetika a nakonec obydejne zakoupi si diabetik pravidelne za nekolik set korun lek, kterY mu zaruenje 'Opine vyleeeni z jeho choroby. Velmi skidka si diabetik koupi lek po druh y a opetovane, nebot' cukrovka trva dale a slibovane vyledeni se nedostavi.

Je proto prirozend ,otazka: Je podle dneSniho stavu naS'ich vedomosti cukrovka (lepe plavice cukrova) vyleeitelna a existuje spolehlivY lek na jeji vyledeni? Mame-1i na tuto otazku uspokojive odpovedeti, musime napred citerazne prahlasiti, ze ne ka2da cukrovka v dovem podani jest prava cukrovka v souhlase s presnou lekarskou definici cukrovky a proto uspokojive odpoved' na otazku o vyleeitelnosti a zhojitelnosti cukrovky bude presne vysvetleni, co jest prava cukrovka, co jest prave, Uplavice cukro-v, a, nebot' bez znalosti podstaty prave cukrovky neni mono uspokojive odpovedeti na otazku o jeji vyleditelnosti. Prava cukrovka jest poeasne hrube poSloseni Lazy slinivky brg ni, ulo2ene v dutine briSni (pankreas), ktera ridi v lidskem organismu hospodareni s cukrem poSkozeni pravidelne neotabraviteine, ale leeitelne. Toto poSkozeni slinivky brgni — play a. cukrovka — projevuje se radou sveraznych priznalst, jako je neuhasiteind zizen, obrovskY hlad a ph nem napadna, strata na vase a rada jinYch da gich, i laikam znamYch priznakii, ktere jsou doprovazeny trvalYin svy.Senirn hodnoty cukru krevniho a pritomnosti cukru v modi nemocneho. A tak jsme u korene problemu prave cukrovky: prosta pidtomnost cukru v moei neznamend jeSte pravou cukrovku, kterou kvalifikujeme jako trvale zyYSeni hladiny cukru krevniho — ba jsou prave cukrovky jenom se zyYSenim hladiny cukru krevniho bez pritomnosti cukru v mcdi, cukrovky prave proto nejvic zakerne a z6.11(dne. proto diabetik jenom cukr v modi, nema proto jeSte pravou cukrovku, neni-li tomnost cukru v moei doprovazena soueasne zvYSenim mnoktvi cukru krevniho, kterY je normalni soueasti krve zdraveho aloveka a bez ktereho neni rno2ny 2ivot. Zname celou radu stavu ne, v2dycky chorobnYch, provalenYch vymeSovanim cukru krevniho. itikame, 2e tyto stavy jsou savineny sni2enim pra'hu cukru krevniho a propustnosti ledvin pro krevni cukr, ktery jako by obrazne- pretekal sviij prah v krvi a vym,So yal se ledvinami, ktere za normainich okolnosti cukr z krve do mode nepro-

pouSteji. Krevni cukr jest totil hodnota velmi ureita a staid a prim° 2arlive jemnou souhrou rignYch 2162 udr2ovana na stale, konstatni vysi mezi 80-120 mg ve 100 krych. cm lidske krve a tuto normalni hodnotu nazYvame prave prahem cukru krevniho nebo prahoyou hodnotou. ZvYti-li se nejakou poruchou regulujicich 21az prahova hodnota cukru krevniho nad 160 mg — teprve potom vymeSuje se cukr z, krve ledvinami do mode — to jest prava cukrovka. Stava, se nekdy, 2e vymeaovani cukru z krve do mode deje se ledvinami bez zvYSeni prahove hodnoty cukru krevniho mluvime o niskem prahu cukru krevniho nebo o neprave, nevinne cukrovce, jaka dasto bYva po infeke,nich chorobach nebo iteinkem nekterYch vice melte jedovatYch latek; easto bYva v tehotenstvi. Wady mfge pritomnost cukru v modi b3.7ti zavinena chorobami jinYch or* gant, na pr. jater nebo nekterYch 21as, jako zlazy Stitne. A korieene neni tak vsabna uda,lost, 2e u cele rady lidi po poziti vetSiho mno2stvi cukru vylueuje se cukr do mod., nebot' regulaeni aparat nedovede u neho naraz zpracovati a vyu2iti vetSi mno2stvi cukru z potravy.

Jsou proto lide, kteri ureite meli cukr v ma& a ureite cukr z mode ztratili, proto2e nemeli cukrovku, nemeli z ySgene mnAstvi cukru v krvi a svilj cukr z mode ztratili ne ledenim cukrovky, ale ledenim spravne rozpoznane jine choroby, ktera male bYti daprova,sena pritomnosti cukru v moth a neni zptsobena onemocnenim slinivky briSni jako u praye cukrovky. Ne tedy 26.dne zazraene vyledeni cukrovky — ptirozenY a lehce vylcditelnY • zazraene ztraty cukru: ne glo v jejich pHpade a pravou cukrovku, slo o nahodnY nalez cukru v moth pri jine chorobe. Prozatim jest znam jenom jeden spolehlivY zpusob leeeni prase cukrovky: spravne stanovena a korektne dodr2ovane, dieta a podle potreby — ne tedy vklycky — leeba insulinem. Jine adinne a hospodarne leoeni prave cukrovky prozatim neexistuje. Proto rada prostredka, vychvalovanYch eilou reklamou a doporueovanYch k vyledeni cukrovky, jest pustY podvod a klam, vypocitany na duk neboheho diabetika, ktery velmi rad za drahe penize chce si zajisti klid sve due a sveho svedomi, 2e se postaral o ledeni sve cukrovky, kdy2 si zakoupil velmi drahY a doporudovanY preparat. tein rtznYch data a zazraenYch koreni na cukrovku jest velmi problematicke ceny a velmi snadno a prithledne vysvetlitelnY: udhn aajt a koreni je jenom jejich fidin zred'ovaci. Pith zazraeneho eaje ma jenom den eajovY, jako jakYkoli obydejnY aaj; rozmno2uje jenom mno2.'stvi vyloudeneho mode a tak rozred'uje cukernatost mode. Mel-li diabetik pied u2iva.nim eajt v jednom litru mode 2 prod. cukru (20 gramt), u2ita.nim eaje zazraeneho rozmnodilo se mno2stvi vloueeneho mode na priklad na dva litry a ye dvau litrech made znamena, stejne mno2stvi cukru u2 jenom jedno procento, nikoli dye, a diabetik ma faleSnou radost, 2e ztratil u2ivanim doporudovaneho eaje uz jedno procento cukru. Bohtgel neztratil, jenom svoji mod a jeji obsah cukru dvakrate roziedii. Nektere z techto eajfi obsahuji latky, ktere skuteene mohou miti sngujici vliv na rozmno2enY cukr krevni — a tyto latky jsou lekartm znamy a nazYvame je rostlinne insuliny — bohuael jejich &in je ve srovnani s pravYm insulinem pranepatrnY a rovna se nekdy skoro nule. NejvetSi mno2stvi z techto rostlinnYch insulint obsahuje looravkove listi, nezrale fazolove plody, jine rostliny jako 'Satice chmele nebo koten pampeliSky, zem.e2lue ptsobi sp ge obsahem svYch horkYch latek budive na vymeSovaci einnost slinivky br gni, ktera vymeSuje insulin, kterY rhdi v lidskem organismu hospodateni s cukrem a nedostatek insulinu je pHeinou prave cukrovky. Diabetik si male ye volne chvili — nejle-pe behem sve prazdninove dovolene opatriti zazradnY eaj sam a zadarmo, tak obyeejne zaplati velke penize za lek, kterY ma skuteenou hodnotu nekolika halert. In sulin jest jedinY ig inny prostredek, kterY dovede u diabetika rychle a podstatne

Ve st'tedu, 5. eervence 1939.

zvYSene mnoistvi cukru v krvi. Jeho nevYhoda je bohtgel v jeho aplikaci: nezname prozatim jinY zpilsob leeby insulinove, kterY se (lava a adinkuje jenom ye forme injekci; je neteinnY, u2iva-li se ye forme tabletek nebo ye forme masti, ktera se vtira do kde nemocneho.

Chtel jsem informovati naS'e diabetiky o podstate prave cukrovky, a mo2nostech zazradneho vyledeni cukrovky zazradnYmi eaji a korenimi; snad se mi podarilo obratiti radu diabetikt na pravou viru. Jiste ne vSechny, Maine dobre, jak sladkY je sebeklam a jak jeke dnes je stale easova prtpoved' stareho timskeho filoscfa: Mundus vult decipi — svet chce bYti klamarn JE TEtEBA

K VIDENt?

Ttito zdanlive titopistickou 'ota,Sku si polo211 a sna2i1 resit francouzskY lekar a filosof dr.

Farigoule, znalY vS'ech odvetvi moderni vedy a znamy v celem kulturnim svete svYm pseudonymem Jules Remains. Obiraje se exaktnimi studiemi histologickYrni o idrobnohledne skladbe tkani lidskeho a tivodiSneho tela, doSel dr. Farigoule k poznani, '2e v ktti jsou jiste launky se specielnim nervem. jej2 lze nazvati odnim, a ze kt2e ma tedy schopnost videni, kterou2to schopnost videni kuzi elovek dokonalYm vYvojem oei proste zanedbava! Ve svem spise "Videni mimositnicove a smysl paroptickY", vyd. roku 1920, dr. Farigoule vedecky svou teorii rozvadi. Zajimavo je, teoretickY predpoklad jeho pro schopnost videni kuzi neni nespravny, proto2e biologove davno u2 uznavaji, ze jiste druhy dervt nemaji jineho organu zrakoveho nee poko2ku. Vtbec ktge jako organ, jest organem velmi slaitYm, 2i.vYm a funkene velmi dtle2itYm a expirementalni a klinicke zktg enosti ukazuji, 2e neni jednotnym organem smyslovYm, riYbr2 je souborem rianYch eidel, strediskem Ulasne slaitYch a dille2itYch funkci telesnych, je2 te2i mnoho prave i z herprostredniho styku kige se zevnim svetem. Katie neni pouhou blanou, chranici naSe telo proti zevnimu prostredi, jet by mechanicky nay organismus od sevnejSka oddelovala a chranila, nYbrt je velmi dille2itYm organem vYmeny latkove (dYchame plicemi, prave tak dYchame kt2i), kuzi reguluje organismus svou vnitrni teplotu, v kaki jsou organy smyslove pro pocit dotyku, tepla, chladu, bolesti atd., ba v posledni dobe prisuzuje se kigi, jako organu, i vnittni sekrece. Soudi tud g dr. Farigoule, ze schopnost videti kuzi, t. j. zrakovY smysl ko2ni, jest pouze u eloveka potlaten a zanedban, ale 2e za jistYch okolnosti lze jej — i prakticky poprobudit a — Ise-li tak Dokladem uvadi zminena, pozorovani u ng.tich tvort (u derva) a zki genost, 2e na domorode kmeny Indt v aunglich Guany, kam slunedni paprsky nepronikaji a kde panuje ustaviend temnota, prostou nezvyklosti na svetla, ztraceji schopnost zrakovou, zatim co zrakovYm smyslem kcdnim poznaji nejen tvar, ale i barvu predmetti, pribl givSe k nim rude.

V ministerstvu zemedelstvi zateeni vySSI ukednica.

V souvislosti s vySetrovanim v Pozemkovem trade v Praze bylo zjiSteno, 2e se take vySSi arednici VIII. odboru eeskeho ministerstva semedelstvi, generalniho reditelstvi Statnich lest a statkt, dopustili velkYch nespravnosti.

Vedouci vyssi arednici tohoto odboru museli bYt proto nemeckYmi bezpeenostninii organy zateeni.

Sokolove jii zahajili obdobi veiejnSreh vystoupeni.

V pohranieni obci Ella Treme:Sna pod Zvidinou konalo se veera prvni leto'Sni okrskove cvideni sokolske 2upy Podkrkonaske Jiraskovy, za nekolikatisicove teasti eecht, hlavne ze Dvora Kralove nad Labem. PM cvieeni vystoupilo pees 750 cvidenct, kteri predvedli velmi pasoblva ,cvieeni. Nejvice se libily cviky dorostenct a spoleene cvideni dorostenek a 2en...

Ve sttedu, 5. eervence 1939.

RfftENA MORAVKOVA:

Ze vg ech nejkrisneigi ROMAN Viktor, aekoliv m ujiste nemohlo zastat tajemstvim, kdo za neho dluh zaplatil a kdo ho uSettil trestniho vySettovani a rozsudku, ktery by ho byl neminul, neuznal Ivana za hodna ani jedineho pohledu, jedineho vdeeneho slova a dal mu ztejme najevo, ze s nirn nechce mluvit.

V Ivanovi se v prvem okaintiku vzeptela vSechna jeho mutska hrdost pia takovemto jednani. Zahy vSak zapomnel uvatovat, omlouvat a opetna vzpominka na Juditu ptimela ho k tomu, te zapiraje sam sebe, pfehliteje bratrovo arogantni chovani a vSi moci potlaeuje ne,navist, ktera v nem opet zadala klieit, pHblitil se k nemu, vzal ho za ramena a obratil ho k sobe.

"Viktore", pravil klidnYm, smitujicim hlasem — "slibil jsem Judite, te my dva se smitime. : Chci na vSechno, co bylo mezi nami, zapomenout. ChceS mi slibit, te bud•S pro pliSte vtdy jednat jako destnY mut?"

Viktor se pit tech slovech posmeSne uSklibl, settas1 Ivanovy ruce se svYch ramen a pravil hrube: "Starej se o sebe!"

"Viktore," pokradoval Ivan vlidne, nevS'imaje si jeho nemistne poznamky — "rozumej mi, vtdyt' to s tebou mysiim dobte a netadam na tobe 'Za.dnYch nemo2nosti. Vim, jak to s tebou stoji a jen s tvoji pomoci se tfii snad podati otce odvratit od jeho rozhodnuti.7' "Nenavidim te, rozumiS? Nejprve nine doteneS k tomu nejhorSimu a pak, kdy se domnivdS, te jsem zmizel apine, jdeS a svadiS moji nu. Byla to moje tena, rozumiS a tys nemel prava — — — " "Viktore!" dodal ptekvapene Ivan a krev se mu vehnala do hiavy, "co se domnivaS?" "Donanivam se jen to, co je pravda, vice laic."

"Ale ty se klameS — — — " " — — bud' ujiSten, te se neklamu", odpovedel Viktor a na jeho hezke tvati se objevil ironicky asmeSek. "A chceS-li, ti take dopodrobna tvoje Slechetne a eestne jednani.

Ano, vidis, te mi neni nic nejasnym nebo nesrozumitelnYm. Tys proste nernohl snesti, tvoje hrdost se boutila proti tomu, kdy jsem ti posledne tekl eistou a ryzi pravdu, te Judita miluje nine. Uminil .jsi si, ze musiS tuto lasku jeji zviklat, zahrnul jsi ji vYeitkami, obvinil jsi ji vSim motnym a tvrdil jsi ji, ze ty, jedine ty maS pravo na jeji lasku. A ona? Bote maj, nechci ani domyslit, co ona asi ucinila — — Ivan bez dlouheho ptemySleni videl do jeho duee, vide a pochopil, 'te v rozeileni, ktere se ho zmocnilo pti zprave, te jeho term, ktere mohl beze vSeho tak slepe davekovat, jejit kou si byl vice jist, net vim jinYm na svete, ktero, o neho peeovala az s dojemnou nehou, zemtela — dozvedel se — te ph jejich poslednich okamticich dlel u ni jeho bratr, nenavidenY bratr, kterY ji po colon tu dobu neptestal milovat! Jak mueive ho asi zasahla tato posledni rana. A v jeho podratdene - fantasii objevovaly se obrazy, dostavily se donmenky, ktere koneene dostaly raz skuteenosti a ubohY Viktor dnes yeti, ze byl svYm bratrem oloupen snad o to, eeho si sam nedovedl Vatit.

"Viktore, uklidni se! Vyslechni mne!" pravil Ivan hiuboce dojat a opet se ptibli gil k bratrovi. — "Neptieel jsem proto, abych snad Judite bral klid duee, vet mi to! Ale ptieel jsem proto, ge ona mne Soma volala, nemel jsem o nieem, co se tady delo, ani potuchy. Judita chtela jepted smrti .vysvetlit nedorozumeni, ktere mezi nimi by lo.

• "Lies," zvolal Viktor zarputile.

"Ptisaham ti, Viktore, te jsem nikdy nezapomnel, te Judita je tvoji tenou, a podle toho jsem se take fidil. Jsem nevinen. Jsi na stra.§nem omylu, vzpamatuj se, bratte!"

"Nevetim a nikdy ti neuvePirn. Kdyby bylo pravdou, co tikae, nikdy bys nebyl za mne zaplatil dluh. Dovedee byt: prave tak jako otec nesmikitelnY, kdy jsi v pravu — — "

V STNIK "Never", Viktore, ze bych nedovedl odpouetet."

"6 ne, to nebylo odpueteni," volal va,enive Viktor a z jeho odi eieela nenavist, te se Ivan az zachvel.

"Doufal jsi, te mi tim zacpeS asta, te budu. mleet, myslil sis, te potom elovek jako ja nesmi se ozvat, ale ptepoeital jsi se, ty — ty svatoueku!"

Ivan stale jeete doufal, k* e bratra pkesvedei, te se mu podati vyvratit mu jeho podezteni a vratit jeho dui klid.

"Co tnechapee, te ptani umirajici nine bylo svatYm? Dovedi bys ty sam odepiit new na mem miste?"

"Judita byla pkilie hrda, na to, aby nekoho prosila o almutnu a tim merle tebe."

"Judita byla ntedeveim matkou a tenou —.

Zel Bohu, te ty nikdy nepochopie, jak te milovala. Jak by uboha trpela, kdyby te nyni slySelo. Cot se domnivae, kdyby bylo pravdou to, z eeho nine vinie, te bych mel odvahu pled tebe ptedstoupit? Myslim, te jse mti nikdy nedal pkiletitost k tomu, abys mohl o mne tak nizce smYSlet. Ptijal jsem dnes mleky vSechny tvoje uratky, chapal jsem tvoje rozaileni a tvoji bolest, ale tva tvrdoSijnost pfechazi meze. Nemohu se s tebou dale hadat. Main eiste svedomi a podezieni, ktere jsi proti mne vznesl, ti nikdy nezapomenu!"

"Je mi to jedno. Alespoil nine ueetti§ svYch pomluv a ospravedlneni, ktera jsou tak faleend, jako ty sam. A pamatuj, te si nepkeji, abys byl dole v mem dome a zadastnil se pohtbu."

"Nikdo mne nemute nic zakazat."

"Dam te vyvest," vyktikl zlostne Viktor a ttas1 se hnevem.

Ivan zachoval svaj klid. Veal, te nyni je o nich dvou rozhodnuto.

"Nejsi hoden jit jedineho meho slova," pravil hrde a se vei dilstojnosti veeel do druhe mistnosti, kde byla vystavena Judita.

Dlouho, dlouho staff u jeji rakve, pohrouten v hluboke, neradostne myelenky.

Jeho klid a neohrotenost nedodaly Viktorovi odvahy, aby uskuteenil to, co mu sliboval.

Nedbaje potom toho, je-li to Viktorovi vhod ci ne, doprovodil Juditu na posledni ceste, a uptimne gelel v duchu bytosti dobre a Slechetne.

Kdyt bylo po obtadech, hodil hrst zeme na jeji eerstvY rov a rozloueiv se s milovanou tenou, °darn se prvni od smutednich hosti.

Sotva ueinil nekolik krokin ptidal se k nemu otec. Sli chvili mleky vedle sebe, koneene pravil start' pan smutne: "Zbyl jsi mi ty jedinY, Ivane. A i tebe mam ztratit tam v te tve samote? Nechcee se vratit zpet do Prahy?"

"Nemohu se vratiti, tatinku. Tam je milj svet, tam jedine jsem spokojen. Bud' tam se mnou, uvidie, jak je tam krasne, jak blahodane na due to somata, ten klid — — — " "Zblaznil bych se v tom klidu, Ivane. Ja nejsem k tomu stvoken, musim mit ruch kolem sebe, musim pracovat. Celt' svitj tivot jsem venoval neimavne praci, ani tvoje matka me nedovedla od ni od yratit. Zel Bohu, byl jsem §patnym mantelem, ale zato jsem byl spokojen, byl jsem ye svem tivlu. KlidnY tivot s tebou by none usmrtil. A kdy si vzpomenu, te to, v Gem jsem til a rostl, cele to moje kralovstvi, tam te by mel kralovat nekdo -Opine citi, je mi tak, jako kdybych y eechno, veechno mel ztratit. Tti syny jsem mel a jsem sam."

Otci bylo lhostejno, jak tije jeho tena, jak tiji deti, otenil se piece proto, aby veech starosti byl u§etten. Domnival se, a take pravem, se stare. o svou rodinu, kdy si poctivou praci vydobil nazev "uhelneho krale", kdy svou term sypaval penezi a bohatstvim. Ale v jeho poeinani nebylo tepla, v jeho rodine nebylo toho opravdoveho radostneho §-testi, kterYm jiste nejvice trpela jeho tena, nebot' to byla bytost nejvice citove zalotena, s hlubokou a ykelou "Ivane!" vytrhl ho najednou hlas otciiv — "Slib mi, ze nikdy z toho yeeho neprodae ani za stokorunu."

"Bud' klidnY, tatinku, vatim si plalis tveho pkani, net abych jednal proti nemu."

"Dekuji ti!"

Podali si ruce a pied hibitovem nasedl katclY do sveho automobilu.

Strana 1$.

Ivan se IT Prate dole nezdrtel, jel pkimo na Doubkov.

VII. Ivan Dane S• se vracel smutnY, zarnlklY a zadumeivy. Udalosti poslednich etyt dna pasobily na neho silne a roznitily znovu rany jeSte nezahoj ene.

MySlenka na smrt teny, ktera, mu byla vSim, neptipadala mu jit dnes tak hroznou. Vtclyt' bylo jiste o mnoho lope pro ubohou Juditu, zemtela dtive, net se dozvedela o smrti sveho ditete a netli poznaia pravou povahu sveho mute, ktereho tclik milovala, jeho bezcharakternost a jeho podvody.

Vetila mu bezmezne, a slepe do posledniho okanyhku, jeji oddana duvera k nemu byla ag dojemna. Vgdyt' potom tivot s timto poznanim, ktereho ji osud u§ettil, a pied kterYin ji uchranil nyni, byl by pro ni jen utrpenim a jen zoufalstvim.

Usnula tee, bez vedomi, ge je to jeji posledni spanek, uspokojena, ge si nejen vyprosila pro sebe odpueteni, ale te to, po Coin snad leta marne touZila, pkikladajic jen sobe vinu, to se mei° koneene Uskuteenit — mela jistotu, 2.! e smitila bratry — — Za to v§ak tim hroziveji pi:sob:10 na neho jednani a podezkeni Viktora.

Ivan neeekal a take ne gOdal od neho dikii za nic, co pro neho udelal, ale doufal, te bratr bude mit tolik citu a jemnosti v dual, te mu vice neubliti. Vtdyt chtel zapomenout na vee i na posledni uratku, kterou vmetl Viktor na Doubkove do tvate a Sel mu prvni podat ruku na usmitenou. Ale nejen to, chtel smiHt i otctiv hnev, chtel mu bYti napomocen pH tom, aby otec zrusil ortel, kte,rY nad nim vykkl. A co hlavniho, oteviral mu sve srdce clokotan, chtel, aby Viktor ye sve bolesti, ktera tentokrate byla opravdova, nalezl v nem nejen bratra, ale i upkimneho ptitele.

A cello se doekal? Co dokazal?

2e broth, o kterYch Judita doufala, ge jsou na veky smiteni — stoji proti sobe jeete v daleko veteim neptatelstvi net drive.

Ivanova bolest byla prilie velika, jeho jemne, citliva duee nesla velmi tetce ktere ji byly s evei surovosti zasazeny drsnou a tvrou rukou. Ale pti torn v§em byl musr.a, coiYm mukterY nesmi a take zbabele nepodleha citarn, ktere na neho se v'ei thou dolehaji.

Ale citil dnes vice net kdy iindy, stoji ye svete zcela osamocen, te ne iiikoho, komu by mohl dilvetovat, kdo by s nim smyelel uptimne Teprve nyni si Ivan uvedoto.11. vlastne za tu celou dobu, kdy odjel z Doubkooa, nedopilla mu starost o Juditu venovati vzpominek te malieke, kterou zanechal na srern lot:. Mrzelo ho nyni, te si ani jedenkratn n3vzpomenul na to mile dite, ani jednou ho nenapadlo, jak se ji vede a ptece jeji osud jim mocne tehdy ottas1 — — — Ivanovi se poznenahlu ykrada,la do srdce touha, pomoci nejakYm zpilsobem tomu slabouekemu stvotenieku, upravit mu lepei cestu net ma po boku sveho bratra. Nahraditi ji yeechnu tu pee: a lasku, kterou uboha ztratila smrti tech, kteti ji jiste milovali, jako by byla jejich vlastnim ditetem.

Hle, snad i jemu diva v ni osud nahradu za to, co mu veechno vzal. Oba dva stoji ve svete sami, oba stejne postiteni, proa by nemohli k sobe prilnouti. Proa by nemohla mala Blanka spattovati v nem sveho otce a milovat ho netnou laskou?

Ve vaenive tou.ze po nekom, kdo by ho mel uptimne rad, uminil si Ivan, te se navtdy ujme toho ditete, da mu utulnY domov, a, nedopusti, aby se ho je§te vice dotYkala drsna ruka osudu.

Prvni jeji otazka, kdy g prijel na Doubkov a seeel se s Ludvikem, tYkala se Blanky.

"Vede se ji velmi dobte, pane, sam se jiste ptesveddite," odpovedel mu Ludvik s Asmevem.

"Teti se na vas velice," dodal jeete, kdyt se jig ptiblitovali k Ivanove lo gnici, kde Blanka dosud Ludvik zlehka otevrel dveke a Ivan vstoupil. iv jeho loZi laela maid Blanka. Nebylo to ji2 ono utYrane a znieene ate, ktere zde zanechal pied nekolika dny. Jeji tvate, dtive ag prahledne bile a znavene, byly dnes pine a za-

Strana 16. rilgovatele. Jeji tmave ka gtanove vlasy byly peelive ueesany a tvokily pekn3i rameeek k jejimu hezkemu detskemu oblikjieku. Teprve nyni, kdy byla potadne umyta a upravena, vynikala jeji bila, plet', ktera mela nadech barvy slonove kosti. Vypadala daleko sveteji, zdraveji a Ivan se z tete jeji podivuhodne zmeny nemalo Vedle lidka sedela Jarmila s knihou v ruce a ptedeitala nemocne drutce svYm milYm, klidnYm zgasobem. Bylo patrno, ze Blanka velmi pozorne posloucha, nebot na jeji odutevnele tvati odratelo se to, co Jarmila eetla.

Ivan stal tik, a nehybne nekolik minut a pozoroval ob edeveata, and dal najevo svou ptitomnost.

"Nu, Bla,nko, jak se ti vede, malieka?" zvolal potom najednou a ptiblitil se k lc& Pti jeho zvolani vyskaila Jarmila rychle a polekane se tidle, obratila se k nemu a jeji tvate polil thavy rumenec. Ivan si toho vtak nepovtiml, nebot' jeho oei se upiraly uptene na maliekou, ktera prave tak jako Jarmila otoeila se jako sttela v tu stranu, kde stal Ivan a na jejich tvatich se objevil radostnY a tt'astn-:,T 11smelt. Bylo patrno, ae ho okamtilte poznala.

"Oh, pane, vy jste se vratil! Jak jsem rada," zvolala nadtene a zvedla obe may proti nemu.

Jakmile se jich Ivan chopil, bleskurychle sklonila sve rty a polibila jeho ruce.

"Ale Blanko, co to Mat?" zdesil se Ivan, kterY nebyl neoemu podobnemu uvykly a snatil se sve ruce Ale Blanka ho drtela pevne a prosila: "Nehnevejte se na mne, vtdyt' mam takovou radost."

Mezitim Jarmila, kte1-3, dobte postfehla, ae si ji Ivan temet nepovtimnul, jsa pine zaujat Blankou, snatila se i pled Ludvikem ukrYti sytij rumenec a sve rozpaky. Zaviela rychle knihu a pkehodila pies sebe tatek .

Teprve nyni Dane zpozoroval, te chce odejiti.

"Jen zustari, Jarmilko, kampak tak sloechat?"

"Odpust'te pane, je vtak eas, abych tla delat bratrovi veeeti," pravila plate a jeji hlas se nejak divne chvel.

Ivan se domnival, ge snad divku mrzi, ae pfistihl ye syYch pokojich, and ji k tom udal svoleni.

Pravil proto "Jsem rad, Jarmilko, ae ses ujala Blanky a bude me velmi tetit, kdy k ni bude dochazet co nejeastej i."

"Dekuji, pane," zateptala temet divka a s lehkou Uklonou vybehla z pokoje.

"Ty mat Jarmilku rada, vid', Blanko?" °bra,til se hned na to Ivan s otazkou k "Mam", odpovedela proste.

"Nute zafidim ti to tak, abys ji mohla mit co nejvice u sebe. Jdi, Ludviku, zavolej mi Huberta, musim s nim beztoho o vtelieems mluvit."

Ludvik odetel a Ivan se posadil na postel k Blance Divenka stale jette drtela jeho ruce ye sy Ych malYch, netnYch ruekach tak, jako by je nikdy vice nechtela pustit. Dival se na jeji poeinani a kol rte objevil se zase po nekolika dnech slabs' Usmev.

"Vypravuj mi, Blanko, jak ses tu mela?" pravil netne a pohladil jeji rueky.

"Ach Bete, jak jsem tt'astna, ani nevim, co se se mnou deje. Kdyt dedoutek umlel, myslila jsem, te mne jit nikdy nikdo nebude mit rad, a ae budu muset bYt stale s Frantikem a te me snad utluee. A tu jste pti§el vy, jste tak hodnST, tak laskav — — " "Ale, Blanko, na to jsem se to piece neptal.

Chtel bych vedeti, jak ses tu mela, kdy jsem byl prye."

"Velmi debte jsem se mela, ale mot a mot se mi po vas st.Yskalo, pies to to jsem tady nebyla ani chvilicku sama. Byla u mne Jarea nebo Ludvik, ale nefikala jsem to nikomu. Myslila jsem si, ae by jim to bylo lito. Take tu byl dvakrat pan dotter, a posledne mi tekl, ae za nekolik dnt mohu jit vstat. Mela jsem stale takevy ze jette neptijedete, a ja, vstanu a te y am nebudu moci podekovat a rozloueit se s vami — — " "Ty poktile dite".

"— — ale Ludvik mi stale sliboval, te tu mohu zUstat i kdy se uzdravim. Ja. — ale jo, tomu

VEST/NaK nemohu stale vefit — — " zajikala se Blanka a jeji tvate hotely oeekavanim Ivan podivne dojat hledel do jejiho negneho oblidejiku, na jeji rozpalene tvate. Jeji prosta siova, jeji hlasek, kterY se chvel tak opravdovou uptimnosti, 'Sly mu ptimo k srdci a Ivan citil, jak se mu dite stava ka gc1S7m okamgikem blitti a milejti "Byla bys opravdu tak tt'astna, Blanko, kdybys tu zfistala navtdy?"

"Vy se ptate, pane? Nemam nikoho krome vas, kdo by se mnou tak krasne zachazel. A ja, vas mam tolik, tolik rada, k to ani nemohu vypovedet, jak."

"Nute dobra, zustaneme spolu tedy vtdycky.

I ja, to mam rad, Blanko, a chtel bych, aby se ti u mne hodne libilo."

"Opravdu, pane?" vykfikla Blanka, ktere se zdalo, ae to vtechno snad piece neni skutednest, ae pouze sni krasnY, neuskuteeitelny sen.

Jak je to vtechno motno? Jette pied nekolika dny pi'edstavovala si ve sve detske fantasii, ktebyla podeptena vyhrtitkami suroveho bratra, ze bude musit chodit v zime a v detti s raneekem od domu k domu a tebrat o kousek chleba, bude-li se chtit vyhnout jeho ranam.

2e se nenajde nikdo — tak ji bratr ujitt'oval — kdo by se chtel starat o takoveho mrzaka, kterY neni k tadne praci a kteremu jette musi ostatni Byla pfesvedeena, ae s dedoutkern zemtely nejen vtechna jeji spokojenost, ale i domov. Bala se hrozne skuteenosti i bratra, nebot' nevidela a nemohla se uhnout jeho surovym ranam nebo kopnuti. Skreena v koutku zapkisahala, prosila bratra, aby-se nad ni ustrnul, ale katcla jeji prosba dohanela ho jette k vetti zutivosti.

A tu, kdy ji bylo nejhut, kdy jit byla latesvedeena, ze odnikud neptijde pomoc, tu ptitel nekdo, kdo ji vyrval z drapti suroveho yYrostka, kdo k ni mluvil netna, laskav aslova a kdo ji ccivez1 k sobe a polotil na make, teple lutko a dal ji najist. Jak by to bylo tedy moino, aby jeji dute neptekypovala vdeenosti a detskou laskou k tomu, ye kterem videla ne eloveka, ale ptimo Bcha? Jak by bylo mo2no, aby ptimo netilela radosti, kdy ten nekdo ji slibuje, ae mute bYt stale, stale u neho a jemu nablizku ,vysvobozena z hrozneho zajeti?

"Nekikej mi pane, Blanko," zvolal Ivan, jen steti potlaeuje pohnuti. — "Od teto chvile nejsem piece tvuj pan, tyfij kamarad, tatinek, strYeel: a vtechno co cheek jen ne pan. Rozumelas?"

"Ano. Budu ti tedy iikat strYeku!" rozhodla najednou, bez dlouheho ptemYtleni Blanka a net se Ivan nadal, posadila se na lutku, ptitahla k sobe jeho hlavu a vtiskla mu na tvat upkimnou, detskou pusu.

A timto nenaddlYm, prostYm a nevypoeitanYm polibkem, ke kteremu ji dohnala velka, nepotlaeovana, radost, ziskala si Ivana Ten vatnY, usedlY mut, jehot dute jet*. pied dvema hodinami byla napinena smutkem a trpkosti, ten podlehl nyni veselemu etebetani mahale nemocne, ktera vlastne ji g viibec nemocna nebyla, a zapomnel v tato chvili na vtecko, co he trapilo a titilo. Jeji radost a smith ho nakazily.

Najednou vtak z toho smichu napadla Blanku podivna, mytlenka, a jeji hlasek byl pin smutku, kdy se bezradne ptala: "Jak se ti ale za to vtechno odmenim?"

Ivan se znovu pustil do smichu, byl tak rozesmat a tak mu pkitla jeji otazka k smichu.

"Jak jsi na to ptitla, malieka? Ale upokoj se.

Nej vice se mne odmenit tim, kdy gbude hodna a bude mi 'cluvekovat, jako bych opravdu byl tv,Vm tatinkem. Chcet?"

Blanka ji2 nemohla odpovedet, nebot' v tend okandiku vstoupil do pokoje Ludvik a Masi' Ivanovi, !';,a venku eeka, Hubert.

"Ptijdu za chvili, malieka," pravil nettle, pohladil ji po vlasech a vykl z pokoje.

Vedle na neho eekal Vaclav Huber, bratr Jarmily, zameckST zahradnik. Byl to mladST, sympaticks, mut, prosteho, ale uhlazeneho cho yani i zevnejtku. Mel milt', cluvetivY pohled podobnY pohledu Jarmilinu, kterY mu ziska yal Wizen katdeho. Celkove delal dojem velmi slutneho a eestneho elo yeka a Ivan se jit nekolikrate piesvedeil, te tento dojem neni klamnY. "DobrY den," pravil zdvotile "dekuji yam

Ve stredu, 5. dervence 1939. mnohokrate, pane, za - to, co jste udinil pro Blanku".

"To je vedlej gi, Huberte," preru gil 'ho Ivan, "ale elte' bych se s tebou o neeem poradit. Posad' se!" dodal vlidne sic, ale va gne, usedi do kogene klubovky a zapalil si cigaretu.

"Rad bych toti g zvedel, Blanka krome tebe a sveho bratra nejakSich blizkSrch pkibuznSrch?'

"Nema. S otcovy strany melte nikoho a s mateiny nevim o nikom, alesoon se nikdy nikdo k ni ' "A kdo je jejim peramikem?"

"Doposavad byl dededek PokornSrch a nyni, kdy zemtel, chci si vzit Blanku sam k sobe," pravil Hubert pevne a Ivan byl ptesvedden, jeho siova jsou pravdiva.

"To je od tebe velmi pane, VaSku ,ale povat, to jsi mlacIST a to dite je slepe! Vik jakou by sis vzal odpovednost na sebe s jejim vychovanim?

PomS7Rel jsi na to, ge bys ji musel mit po pkipade cab', givot u sebe?" ptal se Ivan vagne.

"PkemS7Slel jsem o vkm a vkchno jsem uvagil. Ale nemohu piece ptipustit, aby ma jedina ptibuzna trpela u sveho suroveho bratra."

"Jsi dobrY hoch, Vatku! Ale tekni mi uptimne a otevtene. NechceS se ()knit?"

Hubert pohledl na sveho 'Dana ptekvapene a pin Adivu.

"Ano, chtel bych se ogenit. Main hodne devde", pravil dobrosrdeene a usmal se.

"Nu vidiS. A pies to, ae je tva nevesta hodna, jak tikag, jsi tak jist, ge dite, ktere je ji npine cizim, ke kteremu ji neva ge gadne pouto, ae je jeji povinnosti tobe k vuli se o ni starat, nebylo by pak nekdy ye vaeem mladem mangelstvi ptieinou mnolVch rortr gek? Kdyby nebyla Blanka slepa, bylo by to nee° jineho."

Hubert tentokrate neodpovedel. Uznaval, Ivan mluvi pravdu, a krome toho si uvedomil, ge o svem planu vziti si Blanku k sobe, jeete se syYm deveetem nemluvil. Nevzdaval se site zbabele sveho inyslu, ale nemel, co by Ivanovi odpovedel.

"Nu vidiA, Huberte! A ja, bych si tolik ptal, aby to dite bylo St'astno. — Jsem sam — nemam nikoho, komu by snad Blanka pfekagela — to bych se °genii, to jsem jig davno vypustil z mysli," mluvil s kratkSr mi ptestavkami Ivan, jako by kag de slovo nejdtive pokadne ptemStneg je fekne. Posledni veta ei gela bolestnSr m smutkem a resignaci.

Chvili bylo ticho. Ivan dokuroval cigaretu pomaluYmi vdechy. Koneene ji na malem stkibrnern poRelnieku udusil. JeSte na okamZik hal, pak ale povstal pevne rozhodnut.

"Choi ji nechat sam u sebe. Budu se o ni starat, dam ji vychovani a domov, kde bude obklopena uptimnou laskou a pohodlim, ktere pottebuje. — Dde mi ji Vaku?"

MladS7 zahradnik byl ptekvapen, k nebyl v prvni chvili schopen slova. Teprve za nekolik okamtikil pravil pohnute: "Jste nejlepti a nejtlechetnejti mut, jakeho jsem kdy poznal. Blanka snad ani nepochopi, jako West' ji potkalo."

VIII. Mladistva schovanka Ivana Danek stala se zahy jeho milaekem, jeho malS7m, vernSTm kamaradem. Ivan dekoval z hloubi duk sve nahode i osudu, kterSr mu pkivedl Blanku do testy.

Vadyt' to byla ona jedina, ktera svou detskou ptichylnosti a laskou, svSrm jasnS7m zvoniv3im smichem dovedla ho odvratit ode vkho, co hrozilo znieit snad nav gdy jeho klid Ona syS7m prost3im nevinnS7 m zpilsobem dovedla tisit bolest, ktera svirala jeho hrud', dovedla vyloudit na jeho rty Ilsmev, a zaplagit myMenky, ktere ho tinily a pusobily mu gal.

Anig tusil, ae to dite by mohlo pochopit, trpi, zeptala se ho Blanka kratce na to, kdy se vratil z Prahy: "Prod jsi stale tak smuten? Co je ti?"

"Ale Blanko, co to napada?" zvolala pin — "vgdyt' se smeji!"

"Oh ne, ty se smeje g jen tehdy, kdy se smeji ja, ale jeg te jsem to neslykla bSrt veselS7m sam od sebe. Co je ti?" aadonila malieka.

"Neptej se, elite, tomu ty nerozumfg," pravil Ivan teskne a pohladil Blanku.

(Pokraeovani.)

e stiedu, 5. dervence 1939.

y

DETSKA ESIDKA Jak se podivala do sveta tfegnWka s kamarady.

Karel Hroch.

YLjeden potfieek, nad tim potilekem byB la stranka, po to strance se jako bila, nitka kroutila cestieka a ta cestieka vedla do zahradky, ktera byla na samem kopeeku stranky.

V to zahradce vonely p11 zemi kvetiny, nad zemi se houpaly dervene hrozny rybizu, bobule angreetu, o poschodi vYee se houpaly dervenotlute tteenieky a v nejvyek poschodi zpivali ptaekove o krase letniho dne.

Jedna tlutaeervena, tteenieka, ktera visela zrovna nad plotem to zahradky, povidala si jednou po poledni: "Ut tady dost dlouho visim. Z bilYch suknidek kvetu jsem vyrostla, rosy jsem uzila, slunidka jsem ulna, jen sveta jeke neznam. Podivam se do sveta."

A 'tlutodervena tteSniekb" udelala hop pies plot do travy na strance. Tady to bylo krasne.

Pti zemi vonely kvetiny, ale jine net na zahradce. A co brouekil tu lezlo mezi travidkou, co muSek tu poletovalo od kvetu ke kvetu a co motYlkil si hralo na schovavanou brzy u zvonedku, brzy u kopretiny, brzy u jine kvetiny.

Jak to tlutoeervena tteSnieka utikala po strance podle plotu zahradky, uvidel ji dervenY hrozen rybizu.

"Vida, tteSnidka si vySla na prochazku. Ut tady na keti rybizu take dost dlouho visim. Ze zelenavYch kalhotek kvitku jsem davno vyrostl, rosy jsem uzil, slunidka jsem util, jen sveta neznam. Podivam se do sveta."

A jedno d.ervene zrnedko rybizu udelalo hop skulinou mezi tyokami v plote do travy na strance.

"Ach, tady je krasne," divilo se zrnedko.

"Kvetiny pti zemi tu jinak voni net na zahrade. A co broudkii tu leze mezi travidkou, co mukk tu poletuje od kvetu ke kvetu a co motYlkil si tu hraje na schovavanou! ZnaS, tteSnieko, ten fialovY kvitek, co na nem sedi rialovY motYlek?"

"To je zvonek," tekla theLnieka.

"A ten bily kvitek se tlutYm koladem uprostied?"

"To je kopretina. Zrovna k ni leti bily motYlek," poudovala ttegnidka.

A jak tak betela treenidka s eervenym zrneekem rybizu, uvidela je na zahradce u plotu jedna tluta bobulka angreStu. Povidala si: "Vida, tteSniaka a rybiz jdou na prochazku. Mela bych si take vyjit. Ua tady dlouho visim na ke p i angreetu. ZelenavYm suknidkam kvitku jsem davno odrostla, rosy jsem utila, slunidka jsem uzila, jen sveta neznam. Podivam se take do sveta."

A mils bobulka udelala hup skulinou mezi tydkami v plote do travy na strance.

"Podivej se, jak je tu krasne!" volala na ilutou bobulku angreetu dervenotluta tkeSnidka.

"Co broudka tu leze mezi travidkou," volalo eervene zrneeko rybizu.

"A co muSek poletuje od kvetu ke kvetu," upozorriovala tteSnieka.

"A jak tu kvetiny pti zemi voni jinak net na zahrade," libovala si bobulka angreku.

"Rozbehneme se po strance," navrhovalo zrneeko rybizu.

"Rozbehneme", souhlasily eerveno2luta tketnieka a tluta bobulka angregtu.

Pane se jim betelo. Travieky se jim ukle.-

EaL. I.i1,110, a

nely, kvetiny jim sypaly na cestu listky SvYch kvetu, cvrekove jim vyhravali a motYlkove jim delali destnou stra• Jak tak beZely, uvidely v trave velikou dervenou jahodu. Sedela na samem kopeeku lodyhy a divala se do travy. Byla to travnice.

"Pojd' s nami do sveta!" volala na jehodu ttetnieka.

"Pekne se nam to be g . Travieka se nam uklani, a kvetiny nam sypou na cestu listky svYch kvetti," lakala bobulka angrettu. "`Cvrekove nam vyhravaji a motYlkove delaji destnou stra," lakalo zrneeko rybizu. jsemMtnsmedyp etaoin shrdlu shrdul shrdul "Pajdu", rozhodla se jahoda. "UL davnO jsem odrostla bile sukynce kvetu. Rosy jsem uZila, sluneeka jsem ulila, jen sveta neznam. Ptijdu s vami do sveta".

Udelala hup do travy a uz betela se stranky s ttetniekou, se zrnedkem rybizu a s hohuikou angrettu. beZely, az je cestieka zastavila. U to cestieky sedela holaieka. Maminka te holeieky stonala, doma leZela a holeidka ji trhala do kytieky jahody. Ani jednu jairadku si nedala do pusy, vsechny je davala do kytieky.

"At' je velika kytidka, poteti se 'inatidka," tikala si ta holeidka.

A jak si to tikala, ptibehly k jej' ruce tte'tnieka, zrneeko rybizu, bobulka angrettu a velka jahoda.

"To je ttesti," povidala si holdieka. Ty, d•rvena"jahodo, jsi z travy a vy, ttetnieko, zrneeko rybizu a bobulko angrettu, jste ze zahrady. Jahoda vyrostla na jahodniku. To je rostlina.

Zrnko rybizu a bobulka angrettu vyrostly na kefich. 2lutodervena ttetnieka vyrostla na strome. Ma v scbe pecku, je to peckovieka. Co s vami? Pro maminku mam kytidku jahod a na vas si pochutnam sama."

Tak se podivaly do sveta tte§nieka, eervene zrneeko rybizu, iluta bobulka angrettu a dervend jahoda travnice.

Na Siovicim natli stolieku mamuta.

Pri regulaci ieky Moravy mezi Huttenovicemi a Babicemi u Uherskeho Hraditte natli v techto dnech delnici pti praci kus kamene nezvykleho podoby. Dali jej mistnimu staviteli v. v. panu Tomd.nkovi, kterY zjistil ze je to zkamenelina. Soudil vS"ak, to se je,dnd o zkamenelinu z'rite rostlinne. Donesi proto ndlez do Slovackeho musea v Uherskem Hraditti, kde znamY archeolog p. teditel Handk zjistil, Ze nalezenY ptedmet je zub, stolieka, t. zv. molar z pledpotopniho mamuta, kterY 111 v na'tich krajich v dobe pied 20 a 25 tisici roky. ProtoZe patrani po jinYch eastech mamuta neslo vYsledku, soudi se, ze zub byl ptinesen na misto ndlezu vodou reky Moravy a uloten v naplavenine. Mamuti stalieka je krasne zachovald a jsou na ni dobte patrny mekdi rohovite rYhy i t y rdti. skelnata Zebra. Nalez bude preparovan a ulclen ve Slovackdm museu v Uher. Hraditti.

Ceske petit Indianin.

Z tovaren na zpracovani peti zustal v klatovskem kraji pouze jeden vets' zavod. Je to firma A. Klaubera syn, kterd byla drive v Nyrsku. Tato firma zpracovava, v Klatovech a Planici hlavne ozdobne pai a brka. Ma vYvoz do 13 state i do zarnotskYch, hlavne Severn' Ameriky a Kanady. Jeji vYrobky tam mail dobrY zvuk, tak nyni pry tam firma dodave, pasy zdobene petim pro Indiany, dale ozdoby na vanoeni stromky, na klobouky atd. Firma je velmi dobte zamestnana. Ceskeho peii je dostatek a pro svou jakost ma v i v zahraniei dobrY zvuk.

OsitzlYch kralikii se ujala peeliva koeiel mama.

Jecinomu pestiteli kraliku na Turnovsku zahynula pfi vrhu kralici plemenice. Pestitel si vzpomnel, to jeho kodka prave vrhla nekolik kot'at. A tak koece podstreil male krdlieky a na zdzrak, "be koaa se kr . likfi ujme. — Ta si s poe'dtku site trochu nevrblive krdlieky prohlitala, potom zi ale nee° spokojene zapredla a dnes se stars o kot'ata i krdliky.

SLABIKAik. Babkka.

Nap e babi6ka stars je veselej gi z jara.

Vezme svou sedre na slunieku; mysli si: jsem m13.di", ach, z bych bylr. e.

Karlik byl s maminkou u tetieky. Tam meli ye chlivku kozlitko. Kdyi je pustili, kozlitko behalo po dvoie a mekalo. Karlik mu dal 1v777,Fek hnusky. Clmtnala mu. Kiizie potorn za nim halo, cb_telo je gte. Pak se s av6lo na zadni nohy a si tak. Karlik 6asto chodil ke kuzleti rl si s nim. Kdyi bylo kOzle chtelo trkati. rani s nirn piestalo. Mu,eli kuzle zaviiti do chlivkai aby nikoho nepotrkalo. .14-0

Ko ilieek umouneny, g

nemytfr a rozjeienk, neiesa se, neustroji, vody se jak ohne boji.

Jenem krici, jen se Mere, ako kdyi ho na nu bere. umouranSr, yak ho jednou chytnou vrany.

Budou ho mit za havrine, poleti s nine do sve stripe, Usti ho do rybnika, tam at' sobe yodel zvyki ho vend voda, __e 1-Lf? take: ikoda.

VG

UFFALO, N. Y. — Na konvenci socialnich pracovnic byla te2 pozvana dr. Alice MajeZ" pkijela nedavno ze SvYcar do Ameriky. Ve sve tedi dr. Masarykova, tekla, svetovYm uddlostem smetujicim k osvobozeni lidstva, budou neustale kladeny pfeka2ky, "nebudeme-li miti okamaitou valku. Pieji si — pravila doslovne — aby valka nebyla nutnou, ale nebudeme-li valku miti co nejdtiv, bude to znadit, ae budeme muset deliti obtikiejSimu a hlubSimu boji o osobni svobodu".

Washington. — Nejvy'SSI mzdy v pramyslu a obchodu vyclelavaji v okrsku velkYch jezer. V pet statech bylo vyplaceno pies 6 biliont dolart na mzda,ch a z toho obnosu dostali mu2i pod 45 let stall 72 procent.

Pata. — V soukromem archivu pataske rodiny bylo nalezeno 37 dopist Napoleona. Veechny tyto dopisy psal Napoleon vlastnoruene. Velky Francouz v nich vyjadtoval svfij zal nad ztratou Josefiny. Byly adresovany Napoleonove sestte, princezne Pavline Borghese.

S

Ottawa, Kanada. — Premier Kanady Mackenzie King prohlasil, ae jeho vlada zamy gli najiti uspokojive rozkeeeni, dle ktereho by mohla Bat'ova spoleenost zapoditi v Kanade vYrobu obuvi. Premier pkiznal, vlada si pfeje ziskati Batiry kapital a pramysl pro Kanadu a proto byl jmenovan nag' vYbor, jen uvaluje o aa,dosti Bat'ovy Spoleenosti a ma vee dopodrobna vyeetkiti a podati vlade svoji zpravu.

Medford, Mass. — Dosavadni tiskovY ataee esl. gen. konsulatu v New Yorku, inaenYr Jos. Hand, stane se na podzim lektorem mezinarodniho prava na diplomaticke ekole "Fletcher School of Law and Diplomacy". Konsul Hand behern sveho pasobeni v New Yorku prokazal svou netmornou praci neocenitelnou slnalou sve viasti a svemu narodu.

Paha'. — Na francouzsko - belgickYch hranicich byla odhalena z yldetni paeeracke, afera.

Jde o bandu, ktera pracovala skuteene s nejmodernejeimi prostiedky. Od maleho zamku, lekciho na francouzskem tzemi, vedl v podzemi tunel do Belgie, kde v bezpeene vzdalenosti od hranic vytstil opet na povrch zeme. Tunel byl vybaven elektrickYm svetlem a tpine betonovan. Nejvetei atrakci tohoto paeerackeho tunelu byla veak elektriky pohanena tzkokolejna draha, kterou mohlo bYt dopravovano do Francie velke innoastvi zbnai, zejmena tabaku. Nejpikantnejei na veci je, ae tunel byl vykopan pfesne pod budovou celniho tfadu * LondYn. — LeteckY vice-martial sir Robert Brooke-Popham, guverner britske vYchodoafricke kolonie Kenye, prozradil nektere podrobnosti a pkipravach na obranu teto kolonie pro pfipad valky. LondYnskY tisk oznamuje, ae v den vypuknuti valky ptevezme veleni nad veemi kosbory v Kenyi zkueenY general. Tento general pry bude miti pinou mot, ktera, bude sahat daleko za hranice Kenye. Asi jedna tietina zmobilisovanYch Evropant bude muset slonait mimo tzemi kolonie. Zda se, tie .Anglie chce v ptipade valeeneho konfliktu s Italii zasadit Cast s yYch vojenskYch sil z Kenye do boje proti Italske vYchodni Africe.

New York. — V hlavnim meste statu Montana, Butte, naiidil starosta, aby veichni policiste a veichni elenove mestske gardy, jakoa i hasiei, si nechali rust knir a vousy, aby se mohli zndastniti historicke vojenske parady. Proti tomuto nafizeni protestovali veak mesteti hasidi, kteti tvrdi, ae vous na brade je pro haside nebezpeeny, ponevadz. by se mohl vzniti pia ha geni poaaru. Proto byla udinena pro haside vyjimka. Vojenske parady, ktera bude uspotadana v dervenci, se mohou zndastniti s vousem umelYm. o

Belehrad. — V -BelehradskYch diplomatckYch kruzich se tvrdi, 2e u pfilea'itosti 16. narozenin jugosla yskeho krale Petara II., 6. zo,fi t. r., navetivi Jugoslavii italsky kra,1 a habeeskY cisai Viktcr Emanuel, aby oplatil nedavnou jugoslayskou statni navetevu v Rime.

Tfrdenni *Med. Rim — VYrodni zprava Spoleenosti Suerskeho praplavu vykazuje za rok 1938 disty zisk 914,862,000 frankt, oproti zisku 852,236,000 fr. v roce ptedeelem. Spravni rada se rozhodla rozdelft zisk takto: 71 procento akcionditim, 15 procent egyptske vlade, 10 procent zakladateMill, 2 proc. spravni rade a 2 procenta zaniestnancam.

S

Pahl — Francouzska vlada se prave rozhodla pod vlivem katastrofy americke ponorky "Squalus" a anglickeho podmofskeho elunu "Thetis" zakoupit v Americe dtyfi potapeeske zvony. Objednala, zvony tehoa typu, kterYmi se podakilo pii nekesti americke ponorky zachranit aivoty east posadky. FrancouzskY namotni pfidelenec ye Washingtonu dostal jia rozkaz, aby zahkjil s vyrobci potapeeskYch zvona jednani o dodayku.

LondYn. — General Pershing, bYvalY vrchni velitel americkeho vojska za svetove valky, kterY pfijeli pled nekolika dny do Plymouthu, je veren sve piisaze, kterou sloadl pied s yYm ndvratem do Spoj. State v roce 1919. Slibil tehdy, ae rok co rok navetivi hroby padlYch americkYch vojakt ye Flandrech. Tento slib pini verne, adkoliv je mu letos jia 78 let a jeho zdravi je velmi otkeseno. Lekati jej sice zrazovali pied cestou pies ocean, poukazujice na slabe srdce a zeslablou telesnou konstituci, aveak general Pershing nepodlehl. John Pershing pochazi ze statu Missouri a o Amerieanech z tohoto statu se nadarmo nekika, ae jsou nejvetei palidaci z cele Unie. Na domluvy lekait odpovedel Pershing: "Jedu. A bude-Ii to nraj konec, pamatujte si, ae je vYsadou vojakovou, aby zemiel pii vYkonu povinnosti." Za plavby pies ocean se sice Pershing ani jednou neobjevil na svem destnem miste u kapitanova stolu, avSak pies to na dotaz lodniho lekafe Franka Stewarta, intae-li ho navetiviti, odpovedel tseene: "Uvidim rad Stewarta jako lodniho dtstojnika a dobreho kamarada, ale nechci videt addneho doktora."

V rozhovoru s redaktorem "Daily Expressu" pravil statidkY general, kterY vykonal cestu pies ocean jia 71krat: "Dal jsem slovo muatm, ktefi mne davekovali — stateenYm muaum. Nikdy se to nedovedeli, avS'ak ja ctim pamatku kaadeho z nich. Dokud budu aiv, zastanu jim veren."

• — ItalskY dopisovatel "Freiheitskampfu" sdeluje svemu listu podrobnosti o dobrovolne 'least italskeho valeeneho lod'stva v Aponelske obeanske valce. Podle zpravy listu eastnilo se techto boja celkern 149 italskYch valeenYch lodi, mezi nimi flotily ktianiku, torpedoborct, ponorek, rychlYch motorovYch lodi atd. Tyto italske lodi stfekly po dobu 32 mesict.

Spanelske pobfek a znernoanily pkistani cizich lodi s nakladem pro rudou viade. Italske lodi se zildastnily tea obsazeni Ibizy a Mallorcy, zachranily desetitisic-am Spanela aivot a zpilsobily rudemu Spanelskeinu lod'stvu obrovske ekody. Tak na pi. potopila italska, ponorka S'panelsky kffanik "Miguel de Cervantes", zatim co zyldet' rychle motorove lodi se specialisovaly na zadraovani nakladnich lodi. Motorove Cluny se staly postrachem ziskuchtive londynske City.

PM torn musily italske lodi krYt dopravu italskYch dobrovolnika a italeti namokni odbornici organisovali rnezi tim tea Francovo lod'stvo.

LondYn. — Na otazku, jak bude postarano o portstale po neSt'astnYch obetech katastrofy ponorky "Thetis", odpovedel zastupce ministerstva namotnictvi v dolni snemovne, tie pense pro pozastale po pfisluenicich kralovskeho britskeho namanictva se pohybuji mezi 190 librami rodne u velitele-kapitana a 101/2 eilinku tYdne u namofnika, kterY neme„ deti. Admiralita jest povinna postarati se pouze o portstale syYch pfisluenikt, kdeato peee o pozastale po civilistech neni jeji povirmostl. Firma Cammel Laird, ktera stayela ponorku "Thetis", vaak prohlasila, 2e se postard o rodiny s yych zamestnarica, kteii se stall obeli katastrofy.

avtculi, U. ',GI V GIJA,G J.V

Gdansk°. — Polsko zavtelo silnici mezi Zoppotem na tzemi Gdanska a Gdyni, polskYm ptistavem nedaleko Gdansku od dvou hodin rano at do poledne. GdanskY denik Vorposten tvrdi, 2e Polska buduje tankove ptekaZky a provadi jina opatteni vojenskeho razu.

• • V Pati2i podepsana byla mezi Francii a Tureckem dohoda o vzajemne vojenske pomoci.

Francie postoupila Turecku republiku Tatay, nekdejS1 east Syrie, majici rozlohy asi 10,000 Ctv. mil a asi 200,600 obyvatelt.

• ' Gotthold Ephraim Lessing, basnik Viden. z 18. stoleti, neni obliben u nazistickeho relimu.

Jeho pomnik, kterY stal na zdefaim Juden Platz, zmizel ua s podstavce. trfady nakidily odstraneni bez udani pfieiny. Lessing byl povaaovan za ptitele Lai a svobodnYch zednatt.

Budapek'. — Mad'arskY spolek pro ochranu zvitat se usnesl svolati do BudapeSti mezina,rodni kongres pro ochranu zvitat. Na tomto kongresu ma bYti ptedlcden plan, aby podle vzoru mezinarodniho Oerveneho ktae byla utvotena mezinarodni organisace pro ochranu zvitat pod nazevem "Mezinarodni spolek dervene hvezdy."

• • V italskem snemovnim vyboru pro otazky narodni obrany ptedloZ11 Glen Narodni rady navrh na dopinek ustanoveni o mobilisaci delnt snemovny pro ptipad valky. 26,dd, aby elenove rodni rady bojovali za valky v ptednich tadach, pH= na fronte. Jiny 'Oen rady navrhl, aby Clenove italske Narodni rady byli povolani k vojenskemu vYcviku. Oba navrhy byly ptijaty.

• Dle zpravy z Washingtonu, narodni lesni shdba vysazela loriskeho roku vice nea 14,000,000 stromt. Odhaduje se, ae dtivi z techto stromu az vyrostou, bude miti cenu $700,000,000. Nejvetgi podet stromfi v kteremkoli state byl 44,885,000, vysazenych v Michiganu. V Texasu bylo v udane dobe vysazeno vice nea jeden milion stromt.

Belehrad. — Dvacet tisic divan, shromaIdenYch na htiai v Belehrade, volalo "At' Zije svobodne Ceskoslovensko 1", kdyZ" vdera pratska Slavie utkala se s belehradskYm sportovnim klubem. Ovace "pro naae slovanske bratry" se opakovaly po skoneeni zapasu, kterY Belehrad vyhral 3:0. K tomuto zapasu dostavil se nejvetei podet divaka od zapasu pfed nekolika tydny, kdy Belehrad byl poraZen Italii scorem 6:4. Po zapasu byla uspotadana protiitalska demonstrace, pfi nia lid hazel kamenim po italskem vyslanci.

• • Pa a'. — "Kdyby Nemecko hodlalo pustiti se do valky za tai tydny od dneeka, nejednalo by jinak." To je poznamka z francouzskYch vojenskYch kruhu o postupnem hromadeni nemeckYch a italskYch vojsk, ktere nyni deje se praye tak jako se del° loni pied Mnichovem. 6isla o sale hromadenych vojsk se rtzni, ale Francouzi neleni a eini vae, aby pkipravili francouzske vefejne mineni na zapas, kterY bude nejmene valkou nerve., nejvice boj na aivot a na smrt, v "nema nebude davana ani aadana milost'," jak se vyslovil nemeckY general Karl Haushofer.

Podatkem min. tYdne bylo z kapitolu statu Louisiany Baton Rouge oznameno, tie policie patra po Dr. James Monroe Smithovi, presidentu Louisianske statni university, ktery obvinen byl ze zpronevery asi $100,000 z universitnich fondt Dr. Smith, kterY Veil se zvlakni pfizni zavraadeneho senatora Huey P. Longa, mel velke v bursovnich spekulacich. Zmizel ze sveho domova minulou nedeli, jen nekolik hodin pied provalenim skandalu. Aa do to chvile bylo po nem marne patrano. Ma se za to, ae prcha anebo prchl do Karrady. V pondeli tohoto tYdne vzdal se sveho tfadu lousianskY guverner Richard Leche a na jeho misto nastoupil mistoguverner Earl K. Long, bratr zesnuleho senatora. NovY guverner prohlasil, ae je jeho zamerem udiniti v statnich zalektostech pofadek a tie nikomu nebude nadthavati.

Ve stredu, 5. dervence 1939.

V2STNIE

Fantasie a pravda o chemi- Weida na mrakodrapech eke ace.

OD pseudonymem Miles se primlouva autor D dlouheho odborneho dlanku v italskem

"Corriere della Sera" za to, aby bylo zakaza.no rozeikoy ani fantastickYch romarra o chemicke a bakteriologicke valce, ktere s yYm prehnanYln obsaltern vyvolevaji nebezpednou lednou psychosu. Nametem techto romant bYvaji tajemne chemicke a bakteriologicke laboratore, odkud nekolik "udencit siri zkaze.

Smrtici paprsky, okamtite pusobici jedy a plyny, po jejicht vdechnuti vkchni vojaci zekli, jsou hlaynimi zbranemi romanovYch vojevticlVe skuteenosti se v'eak dosud nepodarilo u&nit ani jedinY z techto fantastickYch bojovYch prostredka. VojenSti odbornici veech statti prozkoumali jit asi 5000 jedovatYch plynil, ale pouze nekolik z nich se hodi pro vojenske teely. Jit posledni rok svetove valky dokazal, ze nidivY tadinek bojovYch plynu jit nikdy nedosahne takoveho vYsledku, jako v dubnu 1915 u Ypru, kde plyno yemu Utoku padlo za obet' 15.000 vojakti, z nich 5000 nasledkern otravy podlehlo. JeSte v dervnu 1916 se podad-110 Rakneanam v Karsu na italske fronte vykadit plynoyYm Utokem asi 8000 italskYch vojakil z boje, pri eemt bylo z nich rovnet asi 5000 mrau usunrceno. Hned po prvnich plynovYch Utocich vybudovaly si jednotlive armady protiplynovou obranu, ktera, pri daleich plynovYch inocich zabranila tak vysokYm ztratarn. V bitve na Piave yypalilo rakouske delostre•ect yo na italske posice tamer 600.000 nabojti s plynem, ani dosahly nejakeho vYsledku.

Tesne pied zakondenim svetove valky vyvolala velky poplach zpre,va, to Americana vynalezli lewisit, proti nemut se .napadenY nemnte vtibec branit. K praktickemu poukti tohoto bojoveho plynu jit nedoelo, nebot' byl mezitim uzavren mir. Dodateene zkoneky veak dokazaly, ze novY plyn neni tak -nebezpednY jako yperit.

NovY zpilsob poutiti bojovYch plynu vynalezli Nemci koncem svetove valky, kdy pornoci "plynove bariery" itspeene kryli strategicky nutnYch Ustupech posledni voje. Nepritel nemohl postupovat, ad yperitem zamotene nomecke zakopy byly davno jit opueteny. "Plyno--ve bariery" — podle nazoru autora dle,nku — budou hrat duletitou filohu v priSti valce. Stanou se patrne i soudasti pasem modernich pevnosti, kterYmi jednotlive staty chrani sve hranice. Stale, "lynova bariera" v urditem tern Useku pevnostni linie znadne stiti neptatelskY tack.

Vojenki odbornici se shoduji v nazoru, le noye fantasticke bojove prostredky, o nich obeas pronikne zprava tiskem, jsou pouze dilem fantasia a nedaly by se ani ye valce poutit. Do teto skupiny path "vane smrti", kterou pry objevili chemikove v jiste paryiske tovarne na vonayky. Podobne i japonskY "vynalez" z ylaetni tekutiny, ktere, zralsobi u eloveka ztratu rovnovahy, takte vojaci jsou bezmocni a zastanou lelet.

Bakteriologicke, valka, jak tvrdi odbornici, je pro Utodnika stejne nebezpeana, jako pro napadeneho. Ph. Umyslnem rozeireni nejake nakatlive epiderriie v zazemi nepritele hrozi nebezpedi, to se choroba pienese i ria Uzemi statu.

Jedinou nebezpednou zbrani zustava dosud letectvo, ktere poutitim zapalnYch nebo vybuSnYch pum mute znidit cele, mesta. ItalskY technik dr. Attilio Izzo se domniva, to nej yYkonnejei zbrani budou obrovska letadla, zvana "letaci cisterny", ktera pojmou at 27 tun plynotvorne tekutiny. Pomoci 50 at 100 tun teto tekutiny se de, zamorit celY dtvereenY kilometr uzemi. NevYhodou vlak je, to "letajici cisterny" musi vyliti sviij smrtonosnY naklad s vYSe asi 100 m. Vern temto nebezpedim ze vzduchu mute jiz dnes aspe gne tent dokonala moderni protiletecka obrana.

MERICKA, statistika povolani je neobydejA ne presna, zaznamenava jich na 5.000 a deli se je podle stupne nebezpeenosti. Podle tato statistiky si katclY mute vypoditat, jak dlouho prumerne bude konat svou praci, net se mu stone neStesti.

Nejlepe jsou na torn nrednici, vetk nebezpeei hrozi horniktim, ale na poslednim miste jsou tak zvani "Steeple Jacks"; to jsou lide, ktere my Evropane east() obdivujeme ve filmovYch tYdenicich, delnici na mrakodrapech. Pri torn vSak prave tito delnici energicky popiraji povest, to katcle patro mrakodrapu si vytada za obet' jeden lidstV tivot. Spadnouti mohou jen "greenhorns" novadci, a to prove nejsou tadni "Steeple Jacks".

Reporter se vypta yal stavitele, kterY je nejlepei ze "Steeple Jack-CI", jet zamestnave,. Stavital prehodil tvYkaci gumu z -jedne tvare do druhe, chvilku se rozmYelel a potom jmenoval mlacleho Warda, jen path take mezi nejmladel delniky pracujici na mrakodrapech.

Kdyt mu bylo 18 let, vzal ho stark delnik do 26. patra novostavby, aby tarn obrival nYty. Dnes mladY Ward provadi nejnebezpeanefei prate, jake se yubec vyskytuji.

Reporter ho zastihl prave kdyt sestupoval se 46. patra budovy Bell telephone Company na West Street v New York City.

"Stavitel si pro mne vymYki same dertoviviny! Cele d ye hodiny jsem se houpal ve vzduchu. Tento dam ma 46 pater, ale na spici je nerd', vysoke, 165 stop. A na konci teto terdi je — prostYm okem ji viibec neni videt — meclena koule, kterou jsem musil nahradit novou!"

"To je Silenstvi, Splhat nahoru bez jakekoliv ochrany," pravil mladY Ward, tvYkaje nezbytgumu. "Nebot' katcleho eloveka se mute zmocnit Unava, ktera se dostavi rychleji net si pomysli. Neni treba z ylatnich pomucek, stadi pokadnY kus maniloveho provazu, kterY v2ak musi unest dobrYch 250 kg. Vydr2i-li provaz toho zatiteni, jsem ochoten s nim eplhat at do nebe. Nejprve zavazi dva uzly, druhY uzel pratahnu smyelcou a zbYvajici konec si uvati kolem tea tak, abych jej mohll v pkipade potieby sesunout nice a sednouti si nan. Lano se zvolna sune dO vYSe a 2plha, se za nim.

Kdo tohle pochopi, mute se stat ihned "Steeple Jackem".

Delnici na mrakodrapech maji pravdu, rikaji-li, ze jen novadci mohou spadnout s leeeni, nebot' nejlepAim z nich je yeteinou 35 at 40 let. Oviem neudelaji jedineho neroz yatneho kroku. "Jdeme-li na stavbu, jsme naprosto strizlivi. Zname stabilnost teleza a dreva. Mame sve vyzkoneene triky, jak se chovati nad propasti. Chveje-li se elovek, je ut ztracen. Podiyejte se tamto nahoru: je to dvacate treti patro, prave se tarn nYtuji ocelove traversy.

Jeden delnik ohriva nYty, hazi je na vzdalenost pies dva metry druhemu, ktery chyte, do bela rorthavene telezo do male kovove misky.

Tketi je bete s misky kleetemi a vsazuje se na ureene misto. Ale zachveti se nebo sahnouti vedle — to se nesmi, nebot' plocha, na ktere katclY z nich stoji, meri do averce at eedesat centimetre."

KatclY z nich jednou zaeinal a musil se uPryni dny a tYdny byly velmi totke. Stark, otrkani delnici si radi ztropi tert se to:dated-inky. S ,oblibou je posilaji pies fizkou teleznou traversu, na ktere se steli udrti neSkolenY delnik — a byt' to byl provazolezec — podiva-.

-li se jen jednou do hlubiny pod sebou.

Ward se smeje: "Jednou jsem sklouzl, byla to zpropadend situate, na kterou do smrti nezapomenu. Jit jsem se vide, jak padam s 25. poschodi . . . . Nahle cosi prudce trhlo — nahore stall delnici a Sklebili se na mne. Anit jsem zpozoroval, zasmykli mi kolem *la manilovY provaz a za smichu a tertil mne vytahli zase nahoru. Jak vidite, neni snadne byt "Steeple Jackem" a je gte mane stati se jim .,"

Strang 19.

Z pomologici4ch objevil MienrinovyciL PUSOB zlepSovani ovocnYch stromu meZ todou mentora spoeiva na poznatku, to mono prenest ureite vlastnosti z jedne odrudy na druhou, prinutime-li je, aby spolu v symbiose ( ye spojeni). Je to poznatek obecne znamy a na neni spoeiva tet pesteni ovocn3ich stromu na zakrscich. Mimodek jej ninohY zahradkak pii roubovani. Vyprosil si u souseda roub z nejake pane odrudy, prerouboval jim strom ve sve zahradce a kdyt se doekal plodt, byl zklaman. Vlivem podlotky roub zmenil sve vlastnosti a nevydal takove ovoce jako mationi rostlina. Zmena Wive, obydejne k horeimu.

I Midurin poutival nekdy podlotky jako mentora, (t. j. einitele, jena mel napravit urdite vady). Nektere, sazenice vznikla kritenim odrad jit dlouho pouze na podlotkach pestenYch, ztratila schopnost vytvotiti naletitY korenovY system, schopnY yytivit nadzemni cast rostliny. V tomto pkipacle- nakechtil ooka nebo rouby na podlotky dvouletYch semennati kulturnich ()thud, z yla.St' pro katclY pripad vybranYch. U jabloni poutival "sktitapek", u hrueek "tonkokvetky", u tre'eni a vieni divoke bile treene. Roub tet zmenil sve vlastnosti, ale protote podlotka byla ci•eve.dome vybrana, zmenil se k lepSimu. Bylo-li treba zesilit otutilost kritence proti mraztim, pouti yal Mieurin za mentora roubil z to odrudy, ktera, pri kriteni male, predavati odolnost. Tyto rouby naglechtil doeasne do koruny semenade. Po dvou az tiech letech je odsranil. Za tuto dobu "napravil" mentor kkitence a odolnost mu znstala i po odstraneni mentora. Jestlite kritenec dlouho neprindeel pleat, poutival Midurin jako povzbuzujiciho mentora roubn s plodovYm kern jakYchkoli odrird, yyznadujicich se bohatou plodnosti (u jablek anYzoveho, slavjanky u hrueni bergamotku, carskou atd.)

Jeden z nejveteich Uspechn. IvlidurinovYch "Krasa severu", byl vypesten v roce 1885 z peeky viSne "Vladimirska rani", jejit kvet byl oplozen pylem tkeSne "Vinklerovy bile. Prvni plody dozraly ye 4. roce a byly bile. Proto byla odrilda nazvana "Bile. morel". Pri rozmnotovani oekovanim na podlotku viehe dervenoplode projevil se vliv podlotky tak pronikave, to tinenila se barva plod y. Byly nyni rutove. Jelikot ocIrtida byla tirodna, velmi odolno, proti mrasum, zmenil Mieurin i jeji jmeno a byla nazvana "Krasou severu''. Jablori "Belfler-Kitajka" je kritienec vzeelY ze semna "Belfiera tluteho", oplozeneho za tdelem ziskani otutilosti pylem "Kytajske jablone". Semeno vzeelo r. 1908. Prve plody pkinesl semenae 7. roku. Dozravaly mezi 17.-23. srpnem a nechaly se uchovat do poloviny zaki. Toto easne dozravani bylo nedostatkem odrtidy, proto na jake pkikiho roku bylo poutito jako mentora roubti "Belflera iluteho". VYsledkem tohoto zakroku bylo zveteeni plod. (ze 154 g na 201 g) a doba zrani se postupne katdYm rokem prodlutovala, at se ustalila tak, ze bylo mono jablka uchovat do ledna.

Aby dokazal teorii mentora, &Anil spolupracovnik Midurinny P. H. Jakovlevid zajimavY pokus. Narouboval citron na hrueku. K pokusu bylo poutito jednoletYch sazenic obou druhta Jen dik teto mladosti poutitYch sazenic podakila se tato, nasilna symbiosa. Ut v prvem roce se projevil vliv citronu, subtropicke rostliny veene zelene, v tom, ze nedovolii hruece, aby se zastavila na zimu ye svem rnstu a shodila listy, zatim co soueasne vysazene hruene tete odrtidy jit potadaly. Pokus je diste akadernicky, nebot' nema smyslu pestit citron na hrueni. Pro dalei pozorovani byly yypesteny z vYhonkti obou casti, citronove i hrueriove, pravokokenne rostliny. Je mono se naditi, ze v citronu projevi se vliv hrueky v ziskani odolnosti a hrneeri naproti tomu ziska od citronu na vimi syYch plodu a mothost dlouheho uskladneni.

V STNtS

Fatrana 20.

Ve stkedu, 5. eervence 1939.

ica Jednota as TEXAS

FAYETTEV LE,

FAL VIY NA PRODEJ ZA VELMI MIRN1'''CH

NABiZI NA

PLATEBNICH PODMINEK. eta() 2.

181 AKR v okresu Atascosa, skoro sto alma v poll, velmi sluSnY obydelni domek, dobre hospodatske stavby, vettak, dostatek vody $35.00 akr.

OSLO 3.

226 AKRU v okresu Atascosa, 200 akrii pole.

0,12ydli v dobrem potadku, stodola, garal a vettak. $25.00 akr. titSLO 4.

200 AKRU v okresu Atascosa, 77 akril pole, 4svetnicovY domek, velika stodola, vSe v dobrem stavu, vettak. $37.50 akr.

OSLO 12.

283 AKRY v okresu Atascosa, 110 akrft pole, dobre a zachovale obydli, dobre hospodatske stavby, vettak, dost vody. $25.00 akr. tin() 20.

200 AKRU v okresu Atascosa asi 100 akril pole, velmi pekny 4-svetnicovS7 domek, stodola, vettak. $27.50 akr. eiSLO 67.

189% AKRU v okresu Atascosa, 115 akrn pole, obstojne obydli, dobre hospodatske bucilovy, vettak. $37.50 akr. titSLO 37.

64 AKRU v okresu Bell, pti hlavni ceste eislo 36, 50 akril pole ,dobrY pastevnik, velmi dobre stavby, zahrada. $75.00 akr.

eiSLO tino

17.

173 AKRY v okresu Bell, 75 akr pole, =AZ( bYti obdelavano 0 20 akrii vice, velmi dobre obydli, uchazejici hospodatske stavby, nevyeerpatelna voda s potrubim az k domu. Kolem jednoho sta pekanovYch stromu. $22.50 akr.

39.

74 AKRY v okresu Bell, blizko Cypress gkoly.

60 okra v poli, sluSne obydli, dobre hospodatske budovy, dostatek vody. $36.50 akr.

tiSLO 59.

47 1/2 AKRU v okresu Bell, blae Hackberry nedaleko Holland. 'Week° v poli. $45.00 akr. aSLO 65.

80 AKRU v okresu Bell, bliZ‘e Thompson gkoly.

74 akry pole, velmi dobre obydli, dobre hospodatske budovy. - $65.00 akr.

eiSLO

71.

57.8 AKRU v okresu Bell, nedaleko Red Ranger.

Obstojne stavby, domek, stodola, gara, atd., dobrY sad. - $42.50 akr. tiSLO 82.

128 1,4 AKRU v okresu Bell, blizko Oenaville, as 100 akra v poll. Dilkladne a zachovale stavby, vettak, voda zavedena do domu. $80.00 akr. tiSLO 86.

50 AKRU v okresu Bell-, 36 akra pole, sluky domek, garal a stodola. - $52.50 akr. eiSLO 24.

1121/2 AKRU v okresu Falls, necele dve mile od Rosebud. 75 akiu pole, nove staveni obydelni, ostatni stavby v dobrem potadku. $35.00 akr.

80 AKRU v okresu Austin.

179.6 AKRU v okresu Hill 1,116 AKRU v okresu Bastrop.

136 AKRU v okresu Guadalupe.

160 AKRU v okresu Calhoun.

47 AKRU v okresu Burleson.

240 AKRU v okresu Jackson.

89 AKRU v okresu Jackson.

502 AKRY v okresu Gonzales.

85 AKRU v okresu Hill.

253 AKRY v okresech Fayette a Bastrop.

546 AKRU v okresu Fort Bend.

1621/2 AKRU v okresu Harris.

18.82 AKRU v okresu Bell.

62 AKRY v okresu Fayette.

140% AKRU v okresu De Witt.

80 AKRU v okresu Williamson.

49.47 AKRU v okresu Harris.

Pozemky v okresech Bell a Falls vim ukaie bratr J. J. Mikeska, R,t. 4, Temple neb bratr H. M. Jakubik, Rt. 4, Temple, Texas. A pozemky v okresu Atascosa vam ukaie bratr Tom Ventreek, Jourdanton, Texas.

0 informace a ceny na ostatni pozemky a teti kupni podminky se laskave obrat'te na illavAiadovnu. r;

S

1071

1" '4

74j1C1. ednota

Stahl Texas •., Fayettev1;,e

=um0 0rom ••

Texas

Ve stkedu, 5. eervence EgTE do neda.vna jste se mohli naudit letat J jenom ye vzduchu. Dnes, diky vynalezavosti mladeho neyorskeho truhlake Ed Linka, mutete se naueit ovladat letadlo a zatit v'Sechny pocity opravdoveho letu v malem ptistroji na zemi.

Link& cvienY pfistroj, uloleny na zvlaStni komote se stlaeenYm vzduchem, spojene se zvlatt' silnYmi mechy, provadi volne vSechny pohyby a obraty jako velke, silne letadlo — vyjma letani. Pomoci zvleAtnich zatizeni napodobuje verne VSechna nebezpeei letu, veetne silne ledove namrazy na kfidlech letounu a vzduSnych der. Mete v nem ztratit vySku a dostat se do vYvrtky prave tak dfikladne jako v normalnim letadle. NepozornY pilot, ktery by nedbal instruktorovYch pokynu a zachazel by neopatrne s plynovou pakou a fizenim, byl by z piistroje po chvili vytalen ve stejne zuboZ.enem stavu, jako novadek, ktery se po prve zudastnil vysoke letecke akrobacie se starYm zkuknYm pilotem.

Vefejnost vi o Linkove cvienem pfistroji jen velmi malo. Pkesto je v gak standardni vYzbroj americkeho Ukadu pro obchodni letectvi, praye tak, jako americkeho pozemniho i namokniho letectva. Evropske i americke dopravni leteeke spoleenosti vychovavaji svuj leteckS7 dorost na LinkovYch pfistrojich; obeas jich uZivaji tak k pkezkoukni schopnosti starYch, zknSenYch pilotu.

Link sestrojil svuj prvni model v koutku otcovy dilny na vYrobu varhan, vyuZiv pti nem zkugenosti se stlakenYm vzduchem, vhanenYm do mechil varhan. Dnes vykkibi sve cviene phstroje ye dvou velkYch tovarnach v Binghamptonu, ye state New York, a v Gananoque (Ontario). Pliny objednavek z celeho sveta jej pfinutil k zeetyknasobeni vyrobni kapacity binghamptonske tovarny. Jeho kanadska tovarna pracuje nyni na zakazce za jeden a etvrt milionu dolara, zadane mu britskou vladou. Jednotlive cvidne piistroje se prodavaji za S'est at deset tisic dolarii a petatticetilety Link je dnes na nejlepSi ceste k svemu prvnimu milionu.

Mlademu vynalezci se nedostalo ptedbelne technicke vYchovy ye gkolach, nassal ji v gak do sebe vkmi pory v otcove dilne. VYroba varhan spodiva na druhu sily, nezname ye vettine vYrobnich pochochl — tota na stladenem vzduchu. KOZO pohied a kaZde pomyneni na silu stlaeeneho vzduchu fascinovaly Eda ji2 od detstvi.

Letat se naudil Link ye 23 letech, v dobe vel. i Spojene Staty ke horeeky, zachvativ S po historickem letu Lindberghove. Mel k letectvi takove nadani a venoval se mu s takovym nadgenim, 2e brzy zaeal ucit letat jine. Zahy si vgak uvedomil, ae letecke zaaatky mohou byt vzrug ujicim zoIitkem pro Zaka, ale ze se stavaji mechanickou zvyklosti pro uditele. Cloveku driihu Lincova se brzy stala zvyklost nepfijemnou dfinu, proto zaeal uvaovati o torn, jak napodobit zaklady letani n azemi. Zimu v rode 1927 ztravil v otcove dilne na varhany pokusy s mechy, vetmymi proudy a tlakem vzduchu.

Do jara se mu podatilo rozlnatit problem, kterY mu tolik vigil v hlave: vynalezt cvienY pfistroj, kterY by si poeinal na zemi tYin 2. zpitsobem jako letadlo ye vzduchu. Po provedeni mnoha uspokojivYch zkouS'ek zi zalotil pilotni zarueujici dokonalY vYcvik vkm adepturn letectvi, kteki byli ochotni zaplatit poplatek 85 dolarn. V rode 1931 mela jeho gkola 150 26.101. Jeji slibny vyvoj byl v gak postiZen hospodakskou depresi, zachvativti v roce 1932 cele Spojene Staty. Podet take se zaeal teneit tak silne, to zanedlouho vykazovala kola ztratu.

Take vYroba jeho evienYch pkistroju, kterou soueasne zalail a od nit si sliboval veliky zaeala vadihlede klesat. Rostouci podet objednavek nahle ustal. Zakazky, dfive uzaviene, byly pro nepfedvidane udalosti zru S. eny. Jenom dopravni spolednosti americke a anglicke odebraly jeSte nekolik jeho pkistroja.

Ed se musel proto zaeit ohliZet po jinem zdroji prijmu. Nalez1 jej v zabavnich parcich. Spo'eerie se svYm bratrem Georgem pfedvadeli take pkistroj na vkch leteckYch vYstavach. Na jeclne z nich nalehali nav gtevnici na George, aby je nechal vsednout do pkistroje a zkusit pohybovani jednotlivymi pakami. Ed limed pki-

VESTNi8

Uci letat ce1 Forrest Davis. gel na napad vytait teto zvedavosti k vYdelku.

Zacali proto pfedvadet navAtevnikiim "pocity pki letu" za poplatek. Nav gtevnici si dali Mei a zanedlouho dosahly vybrane poplatky vY ge, dostaeujici k udrtovani vyroby v chodu.

ZruAeni letecke po'Stovni dopravy v roce 1934 a iada ne gtesti, postihnuv gich americke vojenske letectvo, pokouSejici se strhnout tuto dopravu na sebe, vyvolaly v leteckem svete velke vzrugeni. Se vS'ech stran se zadaly ozYvat hiasy po okamZitem zavedeni cvidnych leteckYch pkistrojfi. Link na ne odpovedel pohotove nabidkou sveho aparatu. Pies noc byl zahrnut pfilivem zakazek. Od konce roku 1934 vykazuji jeho tovarny vyrobni vzestup.

Usednete-li do Linkova cvieneho piistroje, mate dojem, jako byste sedeli ve skutednem letadle. Tento pocit se stupfmje, jakmile zadnete pkidavat plyn a "stoupat". Palubni piistroje vas pfesne informuji o tom, jak rychle "S'plhate" do vzduchu a v joke jste vY'Sce. Naklonite-li piing pfistroj, spoeivajici vlastne na yrstve stladeneho vzduchu a postradajici jakekoliv opory, pocitite to ihned na svem tele, a zaroveri postfehnete na horizontalnim indikatoru. Postupne mttete jeAte profit dojmy ztraty rychiosti, propadnuti ve "vzduAne dite", prudce provedene zataeky, klouznuti po ktidle, vletnuti do boute, do mlhy a podobne.

K dosateni pilotniho diplomu musi 'Zak naletat y e S'kolnim letadle osm at deset hodin. V Linkove ptistroji lze tuto dobu zkratit na polovinu. Prvnim pilotem, vyudenYm na Edove ptistroji, byl George Link, v rode 1928. ObdrZel pilotni diplom po 48 minutach samostatneho letu na gkolnim letadle.

Dnes je velika poptavka po pilotech, kteii dovedou tidit letadlo podle radia, dovedou letat i ptistavat "na slepo". Tento zpilsob vYcviku na normalnim letadle je velmi zdlouhavY a nakladnY. A prave zde dochazi Linktiv ptistroj nejvet'Siho uplatneni a oceneni. Obyeejne se dostave, pilot k letani podle ptistrojti teprve po absolvovani nejmene padesati hodin ye vzduchu. Linktiv pkistroj zkrati tuto dobu na polovinu, dopinenou pouhYmi peti letovYmi hodinami na normalnim letadle.

Ptistroj ,upravenY z y la,§t' pro vYcvik k letani na slepo, je dopinen je§te jednim zatizenim — instruktorovYm stolem, zapojenYm na napodobeninu letadla. Z tohoto stolu dostava, pilot radiove signaly a telefonicke instrukce z pomyslneho letiste, na nem2 pa podle ptikazu ptistat.

Nad stolem je automatickY zapisovaci ptistroj, zaznamenavajici drahu provedeneho letu.

Pilot v kabine musi spolehat jenom na ptistroje a sluchatka. Vystoupi do vase 1,500 metill a nasadi kurs, na ptiklad do Pittsburgu, v dar6im je odkazan jenom na zachycene signaly a na sledovani mapy se zaznamenanYm radiovYm kursem, kterou ma pove genu pied sebou.

Zanedlouho zachyti vysilane signaly. Sleduje je pomoci sluchatek a radiokompasu a udr2uje podle nich kurs letadla. Umlknou-li nahle, vi, ze se dostal do kutelu ticha, prostirajiciho se ptimo nad vysilaci veli. Pozna, tak, ze je u cile. Pfeleti proto leti gte, 'ride se pki torn jinYm signalem, a zaene klesat, potom provede zata.eku a namiti zpet k letiSti. V torn okamZiku dostane od instruktora pokyny, pottebne pro pkistani. Zavie tedy plyn a fide se druhym signalem dosedne pfesne na leti§te.

Po vystoupeni z letadla mule zjistit na zaznamech indikatoru chyby, ktere udelal behem letu. Toto srovnani pkedepsaneho Ukolu s jeho provedenim, je da g im cennYm zdrojem poueeni.

Rychlost, s jakou dovede Link& pkistroj zasvetit do tajA letani Upine a mnohdy i velmi nechapave novaay, ma veliky vYznam hlavne pi i vYcviku vojenskYch letct.

Velka Britanii, poueena obrovskymi ztratami nedokonale vycvieenYch pilotu ye svetove objednala od Linka 250 cvienYch pkistrojri a rozdelila je do v g ech koutti sve svetove rise.

Vedle Anglie cviei sve piloty na Linkove pkistroII I Nemecko, Rusko, Italie a Japonsko.

3trana St, kteti leteli s Chamberlainem do Berchtesgadenu a do Mnichova, byli rovnet vycvieeni Linkovou metodou. Nad tekou Yangtze svadeli Uporne boje cinsti polni letci, vycvieeni Linkovym pkistrojem, s letci japonskYmi, majicimi za sebou stejny zpusob vYc yiku. Stejne tomu bylo i ye 8panelsku.

UZitek z Linkova vynalezu nema vSak jen armada. Je zaroven velikYm dobrodinim a pomocnikem k zvY§eni bezpeenosti jak v letectvi dopravnim,-tak i sportovnim.

Galerie umeni. — AkademickY dam. — klinika.

V oboru pusobnosti Lkolske spravy p tipravustavba nekolika vYznaanYch budov pro vekejne ucely. Ptedevkm je to stavba galerie umeni. Tato stavba pkip ravuje se na Letne, site v skromnej g im nakladu, net se pavodne p oeitalo, ale pine vyhovujici svemu poslani i co do sve vlastni umelecke hodnoty. Se stay-boo galerie — naklad kol 26 mil. K — zapoene se patrne pc 1. eervenci. — DalSi velkou sta ybou, ktera, je ptipravena pro zahajeni, je budova polikllniky na Karlove namesti na miste bYvalYch OttovYch domri. V budove teto kiln"ky — jet zlepAi take vetejnou nemocnieni pee" u rids — bude i studentskY zdravotni ristay.

Lze deka..vat", ze rozhodnuti o zahajeni sta yby neda na sebe dlouho eekat Umisteni studentskeho zdravotniho Ustavu v budove polikliniky stane se nejen z dtivodu rieelnosti, ale take proto, to se pomY'Sli na stavbu Akademiekeho domu. Tim by se uvolnila Strakova akademie pro svuj pilvodni flee". — Z planri dark budoucnosti motno se zminit o vybudovani Bariske akadernie v Pkibrami, jet je dnes v nevyhovujicich budovach. Starobyle horni mesto Ptibram tim nepochybne jen ziska.

Pievod vklady ze Sudet. fziAska vlada uzavte se Slovenskem zvlaAtni d:hodu o prodeji nemovitosti a jinYch majetkovYch zalelitosti Cechri na Slovensku. Dosud pri takovem prodeji utrpeli aeSti obeane velke ztraty, poked viibec mohl bYt prodej uskuteenen. Bude se take jednat o nahrade za penize a skvosty, zabavene Oechtim pki riteku ze Slovenska. VSichni postiteni se maji hlasit ministerstvu s p ravedlnosti, Praha II., Vy'Sehradska 16, u dr. Kroba. Byla take sjednana dohoda Riske banky v Berline .s Narodni bankou v Prate o vYplate peneZnich vkladu ze Sudet do Protektoratu. U rispornYch vkladri at do v3"7,e 30.000 K bylo clan° v'6eobecne povoleni k p • evodu. Pro vklady vyMi net 30.000 K je tkeba devisoveho povoleni pro katclY jednotlivY ptipad. Vkladni kniZky je nutno svetit nateremu penetnimu ristavu k provedeni inkasa.

PeneZni Ustavy oznami vkladateltun podrobnosti. VYplata bude se dit postupne.

Nemecka, opevneni na Slovensku.

Podie dobrYch zprav je ztejrne, to mad'arsko-slovenska hranice je a zUstane riechranena, to ji Nemci nevenuji praiddnou pozornost a to za to staveji pevnosti a zakopy u v n i t i Slovenska, smerem cd severu k jihu, zejniena na zapadnim btehu Vahu. Nemecko nechce a nebude totiZ chranit Slovenska proti Mad'arsku, nYbrZ chce se jen opevnit na Slovensku proti Rusk u, pro ptipad obecneho konfliktu. Nemeckem obsazene Slovenska je v oeich Nemecka jen naraznikovYm rizemrin.

VSechny vojenske ptipravy Reichswehru na Slovensku ostatne jasne ukazuji, ze Nemecko se to zajiSt'uje pro ptipad konfliktu s Polskem nebo Ruskem. Prot" Polsku je take zesilovana pevnostni linie mezi Nachodem a Morayskou Ostravou, zbytky Maginotovy linie Ceske, a dale se opevriuji likebeny BilYch a PilalYch Karpat. Opevriuji se take RadhoW a HostYn. Pojigt'ovnu proti gtenicim maji ye 8vedsku.

Zaplacenim pojistneho ziskava, pojitenec zaruku, ze bude pojiSt'ovna dozirat na to, aby se do domu pojikeneho nenastehoval zamotenY ndbytek ate mu v ptipade jakehokoliv zavledeni zdarma 6tenice zahubi kyanovodikem.

Stran g' 22.

Ve streclu, 5. oer yence 1939.

VESTNiK

DR. THOMAS N. DeLANEY OCNi LEKAR BrYle spravne ptipravene. as die Amluvy.

Utadovna 3248 — Res. 268'1 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceske, Jidelna., Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidclna j idla a lunee Nejlepei soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vira a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaetni stoly pro rodiny.

DR. KARJAIOLLUB OeskY Lekai a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNt VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni nalezEton Edward Pace polifebni Ustav pohotovY k sympatickemn vykizeni nezbytx.Yoh jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou naSi zasadou.

EDWARD PACE Pchkehni Olen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CIIERNOSKf PRAVNili

Vytizuje ve6kere soudni zalelitosti

Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. Dosvedeeni od naAeho dlouholeteho jednatele p. Jos. Najvara.

Prague, Okla., 5. kvet. 1939.

Vaiend pani! — Posilam pro novou zasilku Nonat, to zazraene masti.

Prosim P. Boha, by Vas jeete dlouha leta zachoval k aleve bolesti chudYch. Bohati at' jdou k lekari neb do nemocnice, ale chudemu Nonat za par centii bolest vyleci, ba primo Cini divy jak Yam vypisuji a jmenovani osobne dosyed6i pravdu. Pan M. Mitee'ek, obuvnik, pri spravce strevice si zranil prst o rezatY mosaznY hrebik.

Ruka zaCala bolet zle. Pod paidi se udelala boule. Na tests k lekari se zastavil pro doutnik. Tam si posteioval, ze dostava otravu krve. Jelikoi ti Ede meli Nonat, dali mu naplast na bolest.

Za chvili se bolest zmirnila. Jiz neaei lelcari. Ta jedina naplast pomohla. Pi-fate bude dalei dosvedeeni.

Na rozliene, at' smile neb otevrene bolesti se Nonat osvecleila, ktera bez operate vytahne drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bYt

L Pie ONO

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho leko,rMka nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte primo na nag adresu : Marie Leiblinger & Co, Aliadelia, Cal

Dilo kajana Alberta Komarka v Bolivii.

Na kece Itenez v Bolivii stoji osada, ktera se jmenuje Puerto Komarek. Podle jrnena Komarek vypada na to, 2e ji zalo2i1 nejakY desky krajan Komarek a je tomu tak skuteCne. Pied 36 lety se vystehoval Albert Komarek z vlasti do Bolivie.

Dnes je jiste nejznamej:Sim Cechem v Bolivii, trebaZe jeho osada je a2 nekde na hranicich Brasilie, v mistech, kde jak se rika, davaji liAky dobrou noc. Jak je to vlastne daleko, to uka2e nejlepe s132ita testa dopisu pro pana Komarka. Dopis poslany z Prahy leteckou poStou, by oyi dorueen adresatu tak nekdy za pUl roku. Dopis musi vykonat velmi slaiton cestu, a to pies pkistav Para-Amazonas. Odtud pane parniekem vzhilru po Arnazonce prijde e,2 do Mananos. Kdy2 nekdo nahodou jede jests dale elunem do San Fernando, do stane dopis, aby jej dopiavil e,a k velkYm voctopadum.

Dal u2 po y ode plout nemil2e. Od vodopaciti je jakesi vlakove spojeni do Guayaramerinu. To je posledni stanice, kde je pbStmistrem Jihoslovan Gvozdanovie. No a ten hodi dopis do Supliku. Ceka, a2 nekdo nociou pojede nahoru olunem po rece, Icenez. Mule &kat mesic nebo dva mesice, boie, v2dyt' se stejne nic nestane. A ma pravdu, proto2e se ureite nic nestane. Komarek je cloy & klidnY a 2adna zprava jej Stejne je stare, pul roku, tak se neda nic delat. Tam, kde 2ije Cecil Komarek, je jeak rajska, zeme. Lidska ruka tu nepostadi plodoosti prirody, y 'Se roste v techto mistech divoce, ta, jak panlath de,.

A, Komarek, vlascnik 110.000 hektaplicly, slovy sto deseti tisic hekcart( pizdy, chodi s obna2enou hlavou mezi svYmi Indiany a gumovniky jako kral, jako Papa, Alberto vkch syYch obeant, prostYch a krasnYch, jak je tu prosta a krasna. zeme. Je starYm mladencem, tenhle Papa Alberto. Rozsuzuje spory podle syeho rczumu, je spravedlivY, ctenY celym krajem a pije si svou chichu, kukurianY napoj, kterY delaji stare Indianky tim zpiisobem, roz2y ykaji kukutici, vyplivnou ji do kotle a nechaji kvasit, potom ji precedi a napoj, nejvetk potitek vkch na rece Itenez, je hotov. A tahle chicha, ktera yypacle, jako bile, kaya, je ,opravdu napoj, kterY dovede rozehrat a rozbujnit i tu bujnou indianskou krev do takovYch sporfl, 2,e Papa, Alberto musi porazit nejakY kousek dobytka, pane na ro2n1 -aped porozdovadene smirit a pohostit chichou, aby potom mohl zase smikovat, zase upeci kus dobytka a hostit chichou. A tak to jde kolem dokola v zemi, kde lids vy2ivaji svilj 2ivot zpilsobem, kterY se jim nejlepe libi. Nad osadou Puerto Komarek sviti slunce, letaji zeleni papouki a dole chodi Papa Alberto s obna2enou hlavou, proto2e 2ivot je krasnY. 0

O vYmenu

eeskjrch a hal 'c'h

V techto dnech dli v Praze president yrcholne italske filmove organisace "Enic" a nar3dniho ustavu "lLuce" markYz dr. Giacomo Paulacci di Calboli Barone. Hlavnim Udelem jeho na,vStevy je utuZiti Cesko-italske styky a shiednouti deskou produkci, aby mohla bYt exploatovana vhodna dila na italskem filmovem trhu. — MarkYz Paulacci di Calboli vysl3vil nadeji, 2e bude moano brzy informovati vekejnost o yYsledcich jeclnani, ktera navazal s deskYmi vYrobci. Cesky film je v Italii celkem neznamY a stejne tak italska produkee neni dostateene znama, Ceskemu obecenstvu. KoldY film, kterY mel fispech u eeskeho obecenstva, nemusi arci zaujmouti take obNecenstvo italske a naopak.

Zernepisne a politicky malt' narod mute vSak bYti velikY a take na poli kinematografie dokazaly male narody mnohdy vice nee vetSi a poCetnejSi narody s velkou pramysloyou produkci.

0 JAK SE VEDE CESKYM DELNIKUM V NEMECKU. (Zpravy Tiskove SluZby osl. N. R.) Pik se nam z domova: Dnes se u nas nikdo radeji nehlasi o praci, aby ho nesebrali a neodvezli do Nemecka. (V Nemecku samem to ostatne delaji take, aby unikli vojenske robots). — Prvni transporty naSich delniku odji2dely- z nadrali v pine slave. Delnici dostavali na cestu balieky s obkladanYmi chlebiaky, pomerande, cigarety (rozumi se, 2e z naSich zasob). Ale brzo bylo po slave. Rozdarovani je velmi hluboke. Jak rychlo se ta slava propadala! Dostali jsme dopis muae, kterY pracuje "kdesi v severnim Nemecku". Onemocnel tam a byl poslan do nemocnice a podafilo se mu propaSovati dopis bez censury.

"C eAti delnici — pi ge se v tomto dopisu — jsou ubytovani nedostateene v drevenem baraku, spi na slams a nemajice se z eeho poradne umYt. Slibenou vysokou mzdu, ktera byla lakadlem pro prvni transporty, dostali prave jen prvni tYden, pak jim strhli a ted' dostavaji jen tolik, aby se trochu najedli, pcnevad2 2i yobyti je desne droll& A ji se zde tak, jak by doma u nas nikdo nejedl: brambory jen odpadkove a masa Indio".

Cesti delnici by radi zpatky, ale nejde to. Tech nekolik lidi, co se vratilo, muselo tak ueinit tajne. Dva se na priklad zahrabali do vagonu s uhlita a dojeli tak a2 do Prahy.

Ti, co se vratili, vypravuji, ae v severnim Nemecku na priklad v Hanover, pracuje ,se na opevneni 16— 20 hodin deans. Tote2 mi potvrdil nameckY intenYr, s nim2 jsem nahodne dostal do styku. Spech s nim2 se provadi opevriovaci prace nasvedeuje tomu, 2e nacisticke Nemecko pripravuje se na valku ne v daleke, ale v blizke budoucnosti.

Manielskk system.

0 Oast° si myslim, jak ' t'astnymi "Kcly2 jsme se vzali," vypravel yinarne sy Ym pratelfim pan Kruci- jsou ony matky, jejich2 synove nejsou ye verejnem 2iyote. Nemaji ji"dohodli jsme se .enou, is bude rozhodovat o velkYch ye- na starosti, nee aby se jejich detem dobre darilo. cech a ona o malYch." Primator dr. Ot. Klapka.

"A osvedeil se tento system?" ptali se v§ichni se zajmem. eeskSr Clovek se rovna: usiloyna „"VYteene! Skoda jen, Ze se nam prace a pevna pater a vira a verdoposud tadne velke veci nevyskyt- nost v srdci. lyi" "VYchododeska prate".

Ze z nateho naroda nikdy nevymizi takove prave 'Ceske matky, ktere s la.sk3u matekskou dovedou spojiti obetavost a lasku k rodne zemi a k narodu.

Predseda vlady Ing. A. Elia'S. Pro 2ivoty vudcu Narodniho s3urueen.stvi piati nyni jen jedina devisa: Kdyby jednal celY narod v tomto okam.iku jako ja, prospelo by mu to? A tota plati i pro yedene.

Rob. K3neonY. • Nezapominejme nikdy, ani kdy2 myslime na Stepy, na strom nejyzacnejSi, na nejdra2Si plod teto zeme a tim je elovek naS" bliani a nt5A bratr.

Fr. Kkelina.

I■I I • •

Nesnesitelneho svedeni a letnich vyraiek Melte pc ruce SEUENTIO

nepiekonatelnou mast, vyzkouknon tisici trpicimi terntr. pa 60 let! Kupte si tube (ce.na 50c) DNES a. rakite -ji ruce. -Cretti -yam utrpeni i vSlohy. V lelcarndch aneb primo od:

Velkk pomocnik farmy!

Tento jednoduchY pristroj de, se pripravit na s yibove noaky kolovetru a zniel ykchnu tra yu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojen3"7ch rolnikfl dosvedei nest tohoto nieitele. Uktri yam mnoho prace. Je u2i yan pri °bora,vani baviny a kornu. Zarueen. Kdy2 nebudete spokojeni, penize se vratti.

Cena $1.75 par, po gtou yyplacene.

Kupte u nejbla'Siho agenta. Neni-li agenta u vas, obejdnejte primo od ED. DOSKOtiL, Burlington, Texas.

Choeme agenty.

Tato oznamka bude ve Vestniku kaIde 2 tydny.

Ve stkedu, 5. dervence 1939.

Fotografickg pH*, E. F. Miaek.

Mild, Karlo! jsem uz eels acufala a nemam, komu bych si postetovala, net Tebe! Povat — muj mut — a ptiprav se na nejhorai — maj mut si koupil fotografickY aparat. Nikdo z rodiny neni pied nim be,zpeden a on chudd.k se z toho asi zblazni. Onehdy se na mne dival a povidal: "Negativni material, panchromatickY, vyg81 citlivosti, spice hrubczrnY, zelenY filtr Oslo tki, negativ vyvolat pozvolna vYvojkou a kopirovat na portretni, bromosttibrny papir se sametovYm povrchem, druh Medium." A namitil na mne svirj ptistroj. Nejprve dostal na film hodiny, pak naaeho paponSka, potom levy cip meho tupanu, nohu od stolu a pak teprve mne. Kdyt koneene udelal obrazek, byl hrozne rozeilen a kneel, ze nemam fotagenicky oblieej, a le kdyby to byl bYval vedel, 'te by si mne nikdy nevzal. Take mi vyeital: kdybych byla potadna 'terra, tak se o ten fotogenickY oblidej postaram — a vribec vyvadel. Nu, vtclyt' znaS mute. A copak ja ubohd, za to mohu, to jsem na tcm obrazku vypadala jako zatmeni slunce v Kamerunu?

Ale, kdyby jen to, ma zlatd! Posledne, kdyt jsme obedvali, mela polevka takovou divnou pachut' a ja, jata podeztenim, betela za kuchatkou do kuchyne. Maj mut ptiaoural se za mnou a povidal: "Via, ja jsem si dal do solniaky sirnatan tamhle, co obyd.ejne bYva paprika, je dervena krevni sara jetiamarja, nelejte to na ten okurkovY salat, vtdyt' je tam koncentrcvana kyselina sirova!" Mild Karlo, at mne jednoho dne najdou jako chladnou mrtvolu, nedavejte vinu memu muti. Stanu se proste °heti fotografie.

Fotograficka horeeka ho posedla tak, te dokonce mluvi ze spani a sice v technickem nazvoslovi fotografickem. Je alpine v moci choroby, ktera se jmenuje amaterska fotografie.

Mluvi, mysli a tije fotcgraficky. Mne na ptiklad tika: "Maj zlaty hleddeku". Nebo, kdyt se ho zeptam, jak je venku, odpovi: "Obloha pokryta lehkymi mrdeky, slunedno, exposieni doba pti clone etyti a pill a filmu normalni citlivosti jedna padesatina vtetiny; proti slunci je tteba poutiti sluneeni clony."

Co jd s nim zkusim. Do kavarny ut s nim nikdy negajdu. Onehdy nemel drobne a povidal dianikovi: "Vite, ja vas misto zpropitneStara tradice udi, to narod se vtdycky v minulosti ye chvili potteby semknul do jedineho tabora a te se tim vtdycky zachranil.

Silver Label 90 Proof Gold Label 100 Proof

ho vyfotografuji." — A jinam do spoleenosti take ne . . . ViS", men jsme takovY malt' vedirek nakho peveckeho krouZku a mia.j mud, tam kekl jednomu znamemu: "Ty mi straane phpominaa optickou parallaxu," naeet vznikl chaos, pri kterem muj milovanY mantel utr1)61 razna lehdi zraneni. "Chcete-li nekoho uratet, nechod'te do sluane spoleenosti," volali za nami, kdyt jsme odchazeli.

Nejvice starosti mu prisobilo, pro jak' obor fotografie se rozhodne; stra gne se mu zamlouval akt. Naprosto a resolutne jsem mu to zakazala. Spokojil se tedy s krajinatskou fotografii, ph eemt alapal pa loukach, chodil po zakazanYch peainach, lezi do obili, doponStel se polniho pychu a s obdivuhodnou trpelivosti platil pokutu. Jednou dokonce, kdyt fbtografoval chalupu, ktera, mela novY tyekovY plot, z davodu "romantickeho pojeti obrazu" nekolik tyeek polamal, plot umazal blatem a vratka vyvratil, aby visela na jednom-pantu, cot pasobilo zajimavYm dojmem. Dalai dojmy byly sice take zajimave, ne vaak ua ptijemne, nebot' rozzuueni majitele romanticke chalupy rids hnali az k nadrati, kde nas zachranil vlak, kterY prave Nevim, jak to simnel, draha Karlo, bude-li to trvati dele. Co bych za to dala, kdyby nekdo meho mantela vyleeil z tohoto noveho druhu duSevni choroby.

Tvoje neat'astna Marta, t. c. s nefotogenickYm oblidejem.

Milcvana Marto, vec je docela jednoducha. Poali sveho mantela na teleznidni most a kekni mu, aby fotografoval jedouci vlak. Doporueuji vtele ofotografovani vojenskeho transportu. Kdyby i to nestadilo, mute si udelati i snimek nadrati. VYTvoje Karla. sledek zarueen.

Draha Karlo, ptijmi vtelY dik za nadhernou radu. Mello mantela sebrala policie jeate dtiv, net vytahl fotografickY aparat. Domnivali se, te si zajistili nejakeho rafinovaneho vyzvedade velkeho slohu. Teprve po etrnacti dnech, net si ovetili jeho poctivou obeanskou nevinnost, vratili ho do me naruei. FotografickY aparat minute ani videt. Maj "nefotogenickY" oblidej mu ua nevadi.

Tva, pteSt'astna Marta.

Jak pfieinlivY 'Oaf& pfigel o diim.

0 poslednim kvartale se k nam nastehoval do domu takovY tichY a nemluvny Clovek, obean

Obehodni zdatnost.

Do obchodu s psacimi potkebami vstoupil mlad' gentleman, sluane pozdravil a tazal se: "Radte prominout, nemate, prosim, pinici pero znaidky "DunlopPiaesamo"?"

Obchodnik se podrbal za uchem a zdvotile se omlouval: "Ne, prDsim, tuto znaeku zatim nevedu. Ale mohu objednat . .

Mlady gentleman taha notes a tutku: "Kolik tuctu, prosim?" ???

"Jsem totit obchodni zastupce teto firmy."

Vaclav Z., ktery je polirem na stavbe. Vzal si pokoj s kuchyni, ale nabytku pkive'd tolik, te by se mu steal veSel do dvojpokojoveho bytu. Potkavali jsme se asi mesic na schodech a vtdycky jsme se hezky pozdravili, jak De na sousody a tadne najemniky slusi. Veera veeer, vlastne jit hezky v noci, kdyt jsem se vracel dome a °bean Z. z nejake schaze stavebnich delnika, seali jsme se zrovna u vYtahu. jizde do et yrteho patra slovo dalo slovo a nemluvny soused se rozpovidal. Jeho historie je opravud zajimava. Postavil si malt rodinnY domek, spokojend si ail a ut zadinal aettit na veno sedirrilete doeti, kdyt se mu do tivota ptiplet1 dedeeek, kterY je jedinYm ptibuznYm s jeho strany. °bean Z. videl dedeeka asi dvakrate v tivote. Jednou na pohtbu sveho otce a po dru.he ph kttu doery. Dedeeek je takovY raorous, kterY ma rad pohodli a klid. Nikdy nedal najevo, te by se o. sveho vnuka, abeam, Z. nejak zajimal a ten zase ze aetrnosti k nemu jej nevyhledaval. Ale kdyt jsou eloveku osmdeaat eqyti ?eta a nikdo se o neho nestara, zasteskne se mu po spolednosti. Dedeeek Z. byl take nejak omrzelY a zamiloval se na stars kolena do nemocnice. Libily se mu bile nattene postele, bile pokrYvky, lekah a sestry v bilYch pladtich. Ale hlavne si tam mohi s ostatnimi pacienty popovidat a vypravet jim, jak valdil v Bosne. V ruanYch udalostech poslednich let, vzboutila se v nem stakrev a protote kdysi dostal od cirs sate pana nejakou to medaili za udatnost na mlada prsa, mel duvod k vypraveni. Jako start' 'Cloy& by lze zaeatku do nemocnice ptijat.

Ale kdyt se zdalo i shovivavYm lekattim, to je v nemocnici trochu dlouho, byl propua• ten dome jako naprosto zdravY. Ale dedeeek s propnatenim jaksi nesouhlasil a protote nemohl jinak, vymyslel si zpusob, jak by se tam znovu dostal.

Kdyt si hezky prohledl, co je ve meste noveho a zastesklo se mu po bilYch postelich a posluchaeich, lehl si proste nekde na ulici a nechal se odvezt zachrannou stanici. Cela vec mela haeek. Dedeeek byl chucVr a nemel na nemocnici penize. S pheatku se leeil na vysvedoeni chudoby a kdyt to jit dale nealo, musel nemocnici a zachranne jizdy platit podle nejakeho stareho natizeni jeho vnuk, °bean Z. Ten se sice branil, ale paragraf je paragraf. A protote dedeekova laska k nemocnicim neznala, hranic a vnukovYch motnosti, pti gel °bean Z. o svaj rodinn2 domek a odstehoval se k nam do domu.

Tak zakladatel pokoleni otebraeil sveho vnuka.

Obean Z. chodi tine a nemluvne, protote decledek ut zase Trade lezi v nemocnici.

Pokrooust° 04,,NAWILLIEX

pokad spoledenskYch zabav, talcich se velpfizni nakho lidu i detnYch pfatel fadoveho Clenstva. VzornY potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pfi kaide zabave.

0

GLENMORE DISTILLERIES CO., INCORPORATED

Louisville • Owensboro, 1(..ensuck

Podle nafizeni.

Rodide se vratili z divadla a ptali se deti: "Ptijel strYeek? Kam jste ho uvedli?"

"No piece do skiepa jsme ho zavteli."

"Proboha, co jste to provedli?" bedovali rodiee.

"Vtdyt' jste nam tikali, ze ptijdeli strYeek a pes bude Stekat, mame ho zavtit do sklepa."

0 Nemame Westminsterskeho opatstvi, ani domu Invalidu, ani Walhaly ,ale mame svaj Vyaehrad se svYmi mistry, opravdov'mi Veleduchy, jiz hYbaji dejinami.

Poitovni &dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Na doptini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 9. CERVENCE — Nesvadba. ✓ NEDELI, 16. eERVENCE. — J. R. Baca. ✓ NEDELI, 23 eERVENCE — Houston Czech. ✓ NEDELI, 30. CERVENCE — Syncopators.

VSTUPNE: PAN! 40c

D Y 25c PO! ADA'I'ELE.

Rana,

Ve stiedu, 5. eervence 1689.

vRsTNiK

Bude tieba vice vroucnosti, vic k eetrne S' etrnSr vic odvahy a obetavosti a vic ce: "Zkratka, a dobte, povedeS" doumeni, abychom si na menS'im kumaxi Adetnictvi. Na levou stranu su zeme zalotli podminky k tivotu Tenn.

(26-28p) budeS" zapisovat ptijmy a na pravou tak dristojnemu a deskemu, jakeho je nas vzdelanST narod hoden. vydani."

Lad. Khas.

TABAK, start', lehke druhy lined druheho dne se podival do prodavam 10c, 15c a 20c. CigaretoNic by nam neprospelo, kdybyvY 25c lib., nevyplacene. knihy a vidi: Na leve strane: "Dnes chom byli site sebe jednotneft, ale Kratochvil, Portland, Tenn. (25-28p jsem pkijala od mute 500 K." Na kdybychom byli pokolenim neverprave strane: "VSechno jsem vy- nYm vSemu tomu, co tvotl odkaz NABIDNUTI K S&ATKU. prave nejfernel gich gene'raci na.Vdcva 41 rokii stard, z dobre ro- dala."

Jan Scheinost. roda. diny, ptala by se seznamiti s mu't'em do 55 rokri staii, kter) mini uptimne k sriatku a dobre domacnosti a ma, nejake zajiSteni budoucnosti. Dopisy posilejte do redakce tohoto listu pod znadkou "Uptimna vdova", 0/0 Vestnik, West, Texas.

Sklieeni ialem, oznamujeme viem piateliiml a znamjrm, (27-p.) fie se Bohu v emohoucimu zalibilo povolati k sobe naafi draDer-f Proda, se merit pres na seno. hou manielku, matku a stakenku, Hlaste se u R. Horak, Rt. 1, Box 31, Richmond, Texas.

(26-27p)

dobrY. , jetnnr„ slaPodivejte k oznamovie by naTABAK kouteni star) tabak, 10 lib. $2.00; jinSt 10 lib. $2.50. Dopravu vyMa l fT Oznamovatel platim. M. Prohaska, Portland, Pravidla V Malem Oznamovatell tietujeme centy za slovo za kalde uvetejnehi. Nejmeai poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlaStnim listku a pkilate k objednavce prislusny obnos bud' patovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Postla.te-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vjimenti.

Ma-li bytt jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nasi znadkou, ridtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znaeku a na patovne, aby dale dopisy mohly bSrti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sitatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnab doplatek za =eau a patovne 50 centii.

Doplatek za znadku budit pi iloen k obnosu, kterST posilate za znamku.

g

Oznameni umrti a dikuvzdani. g

Karolinu Kubenovou,

Tabak listovSr na prodej, 10c 12c libra, bez dopravy. J. E. BuryBROSKVE, Starkovy Alberty, Sek, Portland, Tenn.

(25-30p) zasilame po expressu po celem Texasu vyplacene. Velite $1.50 bushel, FARMA NA PRODEJ. obydejne $1.25 bushel. J. J. Bedka, Obsahujici 82 akrii, 36 pod plu(27-28p) hem, Cerny botriovY pisek, dobrY Rt. 4, Temple, Texas. pekanovY les, 4 mile severozapadne alum Tabak na prodej, 4 roky star), dobte se kouti a nechavam ho od sidelniho mesta Hallettsville a pill mile od dobre gkoly. Nekolik 10 lib. za 2 dolary a $2.50, a iibpravu druhy ovoce rodici. Prodam lacino vyplatim. Pigte: Joseph Prochaska, o podrobnosti piSte na:- L. A. (27-p) Portland, Tenn.

Kubecka, Hallettsville, Rt. 5, Texas.

(25-28ch.)

FARMA NA PRODEJ! Obsahuje 100 akril, vSe v poli, dobra dernice, na hlavni ceste, mi- Der MAK cisty, bez pisku, 4 libry ne jak pill mile od Guadalupe, o- za $1.00, patou vyplacene. Mrs. P. kres Victoria. - Pike na: H. W. Neshyba, Pleasanton, Texas.

(24-26-28-p) Marcak, Kenedy, Texas. (27-29pd) 3311F-i Mladenec 32 let stark, vlast- VYKAZ PiktJMU A VYDANi ODni ment farmu, ptal by si se'znamiti BOtKY HOUSTON, SVAZU tECHOSLOVAKii V TEXASU. s divkou do 28 let, dobreho charakteru a majici zajem na farme. E$6.00 vangelidka ma prednost. PiSte na: ✓ ptedbe'Zne schrizi ptijato "Mladenec ",o Vestnik, West, Te- Pi. Pavla Studniena ptedala 11.85 (27-p) ye schrizi dne 24. derma, phxas. jato jak nasleduje: Medi se spolehlivo, eeska ro- Od C. PraIskS7 za J. E. Kurtin 2.00 dina k ,obdelavani farmy od 1. led- Od Stan. Novotneho za J. R na ptiAtiho roku v Ceske osade ye Anton a pani .50 stkedni 'east stotu. Musi znat pra- John Stardala a pani .50 ci s traktorem a miti spravne od- Frank a Ida Hankovi .50 porudeni. 0 plat a podrobnosti pi- J. Janieek .25 Ste na znadku "Rolnik", % Vestnik, Od Jana Suldy ptijato za Ro(26-28) sie Horak, Richmond, Tex... 1.00 West, Texas.

Joe Prochazka, Sanatorium, Texas, 1.00 C. H. Cherncsky, 1.50 Od L. Rulik phjato za W. P Adamson, .25 Opomenute kvitovani z ptedete schrize, 0. Vala a pi .50 Amos Kadleeek, Houston, 1.50

ni

bava.

Aar.mecr.amasurs.amwarmsoll ■011

ikADU PRAHA tiS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 15. eervence. - Bill Cornelson Swing Orchestr ze Schulenburg, Tex. 22. eervence. - Adolf & His Boys ze Schulenburg.

Vstupne: Pith 40c - Many 10c ZABAVNI

thrnem $28.85 Ve schrizi dne 24. der yna povolene vyclani za patovne a knihy pro odbodku 1.15 Pokladni hotovost 1. deece.. $27.70 )o( K nadrani pokladne phAel pan a 2acial zlevnenou jizdenku.

"Mate turistickou legitimaci?" ta'e se pokladnik.

"To, prosim, nemam, ale kdyby to moh' bejt turistickej salam, tak ten mam v ruksaku."

• RozumovYm a mravnim pkikazem tett) chvile je jedine: zachovat sebe, zachovat svou narodni podstatu, sve hospodatstvi, sve myteni, citeni, zachovat se fysicky a du-, chovne.

Brazda. I

ktera, zesnula v Palm po dlouho trvajici nemoci v patek 23. eervna 1939, a pochovina byla na Narodnim hibitove v East Bernard, Texas, dne 25. eervna 1939.

A piejeme si timto zpitsobem podekovati Rev. Mikiovskemu a piedsedovi Chernoskymu za proslov a vykonani pohiebnich abiadft a br. Gajevskemu, za slova titechy, nam projevena v dome zesnule i na hibitove.

q

Dale path nag dik peveckemu sboru, Chupikovj n a TalagkovS,m z Rosenbergu, za zapeni smuteenich, pisni ph pohibu.

Nag dik path tei v em darctim krasnS,ch kvetin a kteki milau po eas nemoci navStevovali a eokoliv pro las ueinili, a tei vSem tem, kteki ji na posledni oeste doprovodili, a vgem, kda se na zal zmirniti snaiili. Zaplat' Vim Pan Huh!

g

g

Btlh bud' dui jeji milostiv a svetlo veene at' ji sviti, necht' odpoeiva e svatem pokoji.

y

Za tichou soustrast prosi: BEN KUBENA A DITKY

V malebne krajine na Slovensku, uprostied nejkrisnefii prirody, mezi nadhernST. mi lesy a horami, jest zfilmovin eesky mluvici film

GRAND HOTEL NEVADA" (C'HATA V LESE) V hlavni Ooze, Lida Baarova, Thee. Pi gtek, J. Marvan. Piedehrou jest ukazovan kratSi film z Valaska, nejromantietejAiho koutu Moravy. Ukazuje Jos. Vaut, zastupce Praga Film Co., z Chicaga.

SHINER - ye etvrtek 6. eervence, o 8:30 hod. veeer.

SCHULENBURG - v patek 7. eervence, o 2:30 hod. odpol. a a 8:15 hod. veeer.

ROSENBERG - v nedeli 9. eervence ad 1:30 odpol. do 11 weer.

V pondeli o 7 rod. weer.

WALLIS - v fiterjr 11. eervence a 8:30 hod. veeer.

NEEDVILLE - ve stiedu 12. eervence, o 8:30 hod. veeer.

YOAKUM - ye etvrtek 13. eervence, o 3:00 hod. odpol., 0 7 a o 9 hodinach veeer.

HALLETTSVILLE - v patek 14. eervence, o 3 hod. odpol., 0 7 a o 9 hodinath veeer.

SAN ANTONIO - v sobotu 15. eervence, o 10:45 hod. veeer. Highland Theatre 1833 So. Haclberry.

ROBSTOWN - v nedeli 16. eervence, o 2:30, o 7 a 0 9 hod. veeer.