Vestnik 1939 07 19

Qr

an Slovanske Pod

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

ROONiK (VOL.) XXVII. CiSLO 29.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 19. eervence (July) 1939.

SVOBODN CESKGSLOVENSNO

SIT OBODIq EVROPE.

VtlitATICY Z PROGRAMOVE itEei DRUHEHO PRES IDENTA en. REPUBLIKY DR EDUARDA BENESE de

ESKOSLOVENSKO, zustavai pa 1933 jedinou svobodnou a demokratickou zeC mi y e stredni Evrope, nemelo dosti sil, aby uchranilo svobodu svou a svobodu Evropy, kdya ostatni staty se do boje toho nechtely pustit. To, co se stalo maS.. . vaak bYti jen doeasne. Nejen proto, Se to je nespravedlive, a ae na g nar3d se nepoda a-dneani boj vydril, ale take ponevada udalosti a pomery evropske dnes, zitra nebo pozitti — a ja jsem ph.praven i na pripadnY deli boj — vyvoiaji samy novY veliky svetovY boj, ye kterem zase evropska svobada bude triumfovat, demokracie se vrati a my budeme zase soueasti vitezne fronty jako tomu bylo v posledni vaice.

Nag politicky prakticky program pro budoucnost je velmi jasnS7. Ve velike evr3pske krisi v zari 1938, jsouce di razne Sadani od syYch spojenct a pratel, a vidouce, Se by valka, v nia bychom byli sami, byla mama a vedla k zahube, pokusili jsme se ueinit koncese a prinesli jsme abet, jima sotva je mono najiti v histcrii rovnYch. Byli jsme ochotni k dohode s Nemeckem za cenu zaruk na gi neodvislosti a na gich nov3ich hranic; pisemne zdruky dany byly, ale mnichovska dohoda ua na za66,tku ph jednani v Berlins byla uvadena v divot tak neslSichanYm zpfisobem, ae jsme Id to prijmout nemohli a nakonec byla port-lama primo temi, kteri ji hrozbou valkou a nasilim na nos i na statech ostatnich vynutily. —Jak je patrno, byla nacistickYm reaimem podepsana s vedomim a tmyslem, Se bude poruaena a 2e ji bude zneuaito proti nam.

Nejsme tudli mnichovskou dchodou vazini, Jednak proto ae ustavne nikdy prijatasnebyla, jednak proto, ie byla nacistickYm diktatorskYm Nemeckem nasilne a svevolne zrugena, provedenim tak zvaneho protektoratu. Pro nos tudia vzhledem k Nemecku neexistuje. Ptideme do boje za svobodu sve stare vlasti a za vydobyti sve stare Oeskoslovenske Republiky.

Neuznavame a neuzname ani pravne, ani politicky 2Eldneho fait accompli. Neuzname 'Sadneho obazeni a proto nag stat 'sane pro nos existuje dal. Nepeijmeme ani videnskou arbitraini dohodu 0 Slovensko a Podkarpatske Rusi, kterou Mad'arsko svevolne a nasiln& porugilo. Jdeme system dal hrde a peyne, jako obeane teskoslovenske Republiky. Ostatne to, co v Mnichove nam bylo bez naai teasti vnuceno, se jevi dnes ka'Sclemu politicky myslicimu eloveku v celem svete jako nemane a politicky zejmena v budouci Evrope za neuskutednitelne. Mnichovske ujednani zklamalo i hospodarsky, nebot nemecke vlade se nepodafilo a nepodari vtelit naae tzemi do flpadkoyell° hospodarskeho systemu Nemecke rise.

Nasilne obsazeni Republiky z 15. brezna neni dnes uznano krome nejuagich spojenct Nemecka, S'adnS7m jinY'm statem. fz,a d a zavazku, ktere nos stat mel k jinSrm statilm, anebo ktere melt' staty jine k naaemu statu pravne ye

skuteanosti trvaji. 6eskoslovensko je dale elenem Spolednoti Nal-oda. To vie dluano pokladat za dulelite pravni zaklady naSeho boje za osvobozeni vlasti od ciziho doeasneho obsazeni, nehlede k tomu, ae nage prava vtbec jsou nepromlditelna. Kdyby se ye svete stalo cokoliv, addnY Oech, aadnY Slovak, addnY Karpatorus nemuae a nesmi uznat nespravedinost, ktera se stala a v aadne forme ji nikdy neuzna.

Dale konstatuji,ie ygcchno to, co se stalo pied 15. a po 15. b•eznu pH jednini mezi Berlinem Prahou, na zaklade dehoS nacistickY realm do sveta prohla goval, ae zridil v deskYch a slovenskYch zemich protektorat,nema Sadneho pra y niho zakladu, bylo 'tisane a podvodne vynuceno, y e formach liivYch a podvodnYch svetu pktdloieno a zloeir.ne proti nam provadeno.

Take to s nagi strany neuznavame. Dle nageho prava jsou to v gechno akty netstavni, pravne neplatne, nezakonne, barbarskYmi hrozbami vynucene a tudia nemohou se na gich pra y sasamostatneho naroda a statu v tadne forme dotknout.

My jsme si konedne vedomi, ae dne gni nacise. diktatorskST realm je doeasnY, ae velika vetkna i nemeckeho naroda je proti nernu, ae jeho podstata je nasili, bezpravi, z ytle, brutalni moc a ae ua proto v gechno, je to realm doeasny, kterY nezadrktelne padne. Vime, ae do Evropy se musi vratit realm svobody a demokracie, a ae i nacistickY realm u nos bude znovu nahra'ien reaimem svobody, t. j. reaimem demokraticke Ceskoslovensko Republiky.

Sjednocujeme se tudia k boji o osvobozeni naroda a statu pod timto heslem a na zaklade techto pravnich a politiekS7 ch zasad. Sjednocujeme, se vaichni svobodni Oeai, Slovaci, Karpatorusove a take vaichni svobodni sudet'aft Nemci kteri z celeho sveta i od nos doma se nam hlasi, a priptavujeme se na rozhodnou chvili, ktera s naprostou jistotou prijde. raechno to, co delame, ua dnes jsou nutne pripravy, ktere je treba co nejvice uspiait, co nejvice zdokonalit a ktere musi bYti proniknuty co nejjednoty, stateenosti a odsiinejaim vahy. Mame za sebou vice neS deset &chit, Slovakt a Karpatorust, kteri jsou dnes v moci diktato•skeho reSimu, a kteri prave proto, Se zaili ten kratkY nasilnk realm, se dnes sjednotili vaichni v • jedne myalence podniknout vgechno, aby stara Republika byla obnovena. Ten pranepatrnY hloudek lidi, kterY se proptjeil nacistickemu reaimu a spolupracuje s nim, nema addne \Tally ani mravni, ani politicks. Mame za sebou cele opravdu svobodne verejne mineni sveta. Mame za sebou dvacet let svobodneho atastneho Sivota ye svobodne vlasti a vime s naprostou jistotou, Se cela Evropa je v pohybu a Se dne gni pomery trvati nemohou.

To vaechno jsou dtvody a sily ohromne. S tim jdeme do sveho dal giho boje.

Opirame se o vgechny nage lidi, majici stej-

ne idealy a nazory, o lidi na gi krve a feel, ja jsou obe"any jinYch statu, zejmena SpojenYch Statt AmerickYch, pri eern2 respektujeme pine jejich povinnosti jako obeant americk:Vch a neAddame od nich nic, co by bylo proti jejich povinnostem, vyplYvajicim z jejich obeanstvi.

Naopak zdaraznujeme, Se maji bYti pkedevgim dobrYmi ,cheany sve nove vlasti. Podporovat osvobozeni aeskoslovenske demokracie neni v nidem v odporu s jejich povinnostmi americkYmi. Opirame se dale o sve dosavadni iikady Republiky, ktere jsou jednim z nejclule2itej. ich zakladu nagi dnegni •race a akce. Ty pravne representuji Republiku v jeji dne gni existence, a je tudia tteba vaemane je podporovat; je nutno bezvyhradne stat za jejich titulari, konsuly a firedniky, aby mohli v dneani sve take situaci co nelepe vykonavat svoje povinnosti a obhajovat prave ujarmeneho naroda. ekl jsem yam ua pri jine prilektosti, ze v dame chvili vytvorime z politickYch dinitelt v zahraniei jsoucich, politicks direktorium, ktere bude predstavovat pinou jednotu a oddanou spolupraci vgech nos v celem svete a ktere ponese prapor nak svobody a samostatnosti na zakiade programu, jak jsem Varn jej zde, nastinil a kterY je nam jiste v gem spoleanY. Ale tit dnes velmi zdtraznuji, Se neni v celem slide v podstate mezi nami Sadneho vetgiho rozdihr v nazorech, co mame delat a jak to mime delat, ze ui dnes jednota ideova a organisaeni existuje, Se naai bide, at' zde ye SpojenYch Statech AmerickYch, at' ye Francii, at' v Anglii a jinde v celem ostatnim svete, v Kanade, v 315. Americe, atd. spontanne a sami dobrovolne pochopili, ze je ticha v dire gni dobe naproste jednoty a podle toho sami postupuji. Je-li zde nebo onde jests nejaka, pochybnost, jsou to otazky merle dulaite.

Nepochybuji ani v nejrnen gim, ae po teto strance intrikatstvi se strany Nemecka, Sadne nemecke propaganda, 2adnemu nemeckemu Stvani a zejmena take ne nejakemu nemeckemu pokusu o kupovdni na gich lidi a dugi se nepodari, aby tutu jednotu a tuto spontanni nak ideovou silu a jednotnost znidily.

Rozumi se tudia samo sebou, Se v na gi spolane akci, kdy /lam jde o premokeni tak silneho odpurce jako jsou dne gni autoritativni raimy, take aadnYch sport osobnich, stranickYch a jinYch nebude.

My jsme dnes vaichni tak, jak to jsme, ye vaech jednotlivYch statech v celem svete, proste Oecheslovaci, eek a Slovaci, Slovaci a Cegi a Karpatorusove, vojaci na e•skoslovenske fronts. Pro mne take neexistuje Saclneho rozdeleni naroda na frontu pravou nebo levou; ostatne dnes se u nos v Oeskoslovensku nesmi projevit 6initel ani levy, ani pravS7, to ua samo ukazuje, Se narod musi bYti jednotn3i; a my vgichni v zahraniei mame tak jednoduchSr (Dokoneeni na stran y 13.)

Strana

VESTNIK

EW YORK. — Zalogeni organisace cs. vyN davatela a redaktora uskutedneno bylo 3. dervence, kdy se konal prvni sjezd esl. novinata a yydavatelt cs. easopisa ve Spoj. Statech. Do sjzdu dostavil se bYvalY president Bend a vyslanec ye Washingtonu plukovnik Vladimir Hurban. Za souhlasu delegatil bylo rozhodnuto, aby piedsednictvo sjezdu s dal gim vYborem vypracovalo dalgi podrobnosti nove organisace a spoleene je projednal. Do tohoto vYboru zvoleni: sl. Vrazova, Jan Dendur, J. Malatin, Stankowjanska z Pittsburghu, Karia z New Yorku a C. Slimak z Toronto, Kanada.

— Francouzske tfady v Tunisu zake.zaly opetne celou fadu easopist a tiskovin na neureitou dobu. Hlavni east v gech zakazanych tiskovin tvoti easopisy a bro gurky v jazyku italskern a arabskem. Dale byla zakazana "Deutsche Zeitung in Frankreich".

•

•

Praha. — Po skoneeni lhaty pro podavani openich prohla geni obeana ze Sudet a Mad'arska, kteti se chteji stat statnimi ptislugniky tech a Moravy, napoeitano bylo 70,000 gadosti.

Nejvice gadatelt je ze Sudet, z Mad'arska velmi malo. Ministerstvo vnitra vyfizuje tyto dadosti postupne, dosud bylo vyhoveno asi 10,000 gadatela.

• Na valku ye Spanelsku doplatilo nejtigiveji anglicke lod'stvo. Podle berlinske statistiky bylo v teto valce ztraceno celkem 87 lodi s vYtlakern o 2.3 milionu tun. Z toho bylo potopeno nebo jinak znieeno 27 lodi r anglickou vlajkou, 6 francouzskych, 3 sovetske, 3 tecke, 3 gpanelske, 4 panamske, nemecka gadna. Potopene lodi mely i s nakladem cenu jedne miliardy K. Tak si je alespon ceni rejdati. Pod anglickou vlajkou krylo se i mnoho lodi jine narodnosti.

• Z Burgosu. — MinisterskY rada Wohltat na sve ceste do Spanelska prohlasil zastupci United Pressu, ge nemecka hospodatska komise ucini s pestovanim baviniku ye gpanelske Andalusii. "Doufam," pravil, " ge se pomoci vedeckYch metod podati vypestovati zde bavlnik druhu, kterY se pfizpasobi pacle a podnebi jigniho Spanelska." Dale pravil, de Nemecko nezamygli vylouditi Velkou Britanii z odberu gpanelske delezne rudy.

•

•

Montreal, Que. — Dvacet pramyslovYch podnika ze stfedni Evropy otevfe sve poboely v Montrealu nebo ptedmestich v dobe ptigtiho pal roku. Obnos $2,000,000 byl u g ulogen v bankach v Montrealu a nyni se jen 'deka na koupi majetki nebo postaveni budov a umisteni stroja. Mezi temito podniky bude zastoupeno nekolik raznYch obora pramyslo yYch, jako sklatstvi, potravinove vYrobky, chemicke vyrobky, plastika, textilni a kaudukove zvlagtnosti Stokholm. — V hroznYch bolestech zahynul mistni listonog gvedskeho mesteeka Malem. Sel naptie poll do sousedni vesnieky, kam mel jednomu obeanu dorueit doporueenY dopis. Cestou ho napadl roj veel. Na jeho poktik se sebehli venkovane z okolnich poll. Listono g vgak brzy klesl v bezvedomi k zemi. Byl na hlave a na celem tele pobodan tisici a tisici dihadly. Byl dopraven do nemocnice, ale ani rychlemu zakroku lekatt se nepodatilo zachranit mu divot.

NegVastnY listonog jegte tehot dne veder zemtel.

• • Podle depege z Prahy ze dne 6. dervence byl nemeckou tajnou polichi. zateen take bYvalY esl. premier Rudolf Beran a za davod k tomu bylo uclano, de jako adastnik provadeni pozemkove reformy pogkodil nemeckou dr gavu v republice. Jig pled tim dogly zpravy o zateeni vysokYch Atednikil ministerstva zemedelstvi a statniho pozemkoveho fitaclu, kteti pry pti provadeni pozemkove reformy pracovali proti nemeckYm zajmam a uclanlive se pfi pfevadeni velkostatkatske pady do jinYch rukou obohacovali.

Beran hral v krisi republiky podivnou alohu.

Zastaval se je gte za republiky Henleinovca a se sy Ymi ptateli z kruha agrarnich znemognoval jakekoliv raznej gi kroky vlady proti temto vylogenYm velezra,dcam. Ted' si merle fief:

tertu dobte a peklem se ti odsloai.

Nenni piehled.

Istanbul. — V techto dnech pfibyli do Istanbulu bratr bYvaleho albanskeho krale, print Dg elal Zogu, nekolik vysokych albanskYch du' stojnika, jako plukovnik Huseyin Selman, bYvalY poboenik kraltiv, majoii Murad Galo gi a Abbas Kup i jini, kteii se do posledni chvile branili Italum, nada uprchli do Jugoslavie nebo ftecka. Prozatim ptibylo do Istanbulu 28 osob. Dalgich 80 albanskYch clastojnikt je jegte v Jugoslavii a asi 40 v fZecku.

• Washington. — V senatu byla piijata piedloha, kterou jsou rozvody po gtou zakazany. 0 ptedloze bude jednati jdte dam zastupct. Pi'estupek tohoto zakona se bude trestat pokutou pet tisic dolara a vezenim na dobu a g pet let.

• Atheny. — Mezi vladami fecketu a egyptskou se vyjednava o vyzvednuti 89 egyptskych valeenych lodi, ktere byly potopeny spojenYm lod'stvem anglo-francouzsko-ruskym za fecke osvobozenske valky roku 1827 u Navarina. Na egyptskych lodich se nalezalo mnoho cennYch ptedmeta.

•

•

Brnensky nerneckY list "Volksdeutsche Zeitung" uvefejtiuje elanek prof. dr. Gessnera, dogadujici se novYch nemeckYch gkol. Konstatuje, de na tzemi protektoratu gije 6,450,000 techa a 240,000 Nemca. Podil nemeckeho obyvatelstva v Protektoratu eini tedy etyti procenta.

Podle tohoto procenta se dogaduje prof. dr.

Gessner i k nernu amernemu poetu nemeckYch gkol. Podle yypoetu prof. Gessnera se nedostavd Mind= v Protektoratu asi 20 me gVanek a asi 150 gkol obecnYch. Pravo na odeineni gkod z minulosti pry vygaduje nutne zalo geni dalgich nemeckYch astava.

• — Take Italie ma zvla gtni stratosferickY letecky oddil, kterY podnika pravidelne skupinove lety ye velkYch vfgkach. tasopis "Le vie dell' aria" oznamuje, de 17. 'derma vykonala tfielenna stratosfericka letka obdivuhodnY zkugebni let, kterY tidil velitel stratosferickeho oddilu plukovnik Pezzi, jen g osobne jedno z letadel 11411 Ostatni d ye letadla tidil major Di Mauro a kapitan Oddono. Letci vystoupili do vYge 13,000 m a krouZili nepfetr gite dve hodiny.

Vratili se bez nehody na leti gte a ziskali cenne zkugenosti, ktere budou podkladem k dalgim leturn. V teto vY gce nametili 66 stuprit C mrazu.

• • Patig. — Francouzsky iitedni list ptina gi natizeni o aprave hodnosti vysokYch funkcionata vojenskYch. Admiral Darlan bude miti naptigte titul admirala lod'stva. Je vrchnim velitelem veg kerych francouzskych valeenYch motnich sil. Jak je znamo, byly pled nejakou dobou jmenovani generalissimus Gamelin jakod i gef letectva general Vuillemin a povygeni do Wing stavu velicich sefe. Toto poveni je odavocItiovano zfetelem na mezinarodni pomery a tim, de francouz gti generalove nemeli dosud takovYch hodnosti, jako velitele jinych armad. Krome toho ma francouzska vlada tomto povY geni na mysli mognost spojeni armadniho veleni valeenYch sil britskYch a francouzskYch. • • Z LondYna. — Kanovnik Barber oznamuje vefejnosti, de otevtel hrob slavneho basnika lorda Byrona v Hucknallu, v nottinghamskem hrabstvi. Pti tom zjistil, ge balsamovane fel° basnikovo je zcela uchovane a nedotknute. Tim se vyvraci povest, je g dosud vytrvale kolovala, de basnikay hrob je prazdnY a jeho telo de bylo tajne odneseno a pohtbeno v ftecku, kdeByron padl. Soueasne se pti otevteni hrobu zjistilo, de noha, na kterou Byron napadal, byla noha prava. Byron byl anglicky romanticky Wsnik smutku a svobody. Padl ye veku tficeti gest let v bojich ikeka za osvobozeni z turecke nadvlady roku 1824. Zalogil basnickY smer svetobolne romantiky, nasledovany v polovici devatenacteho stoleti spisovateli ternef v gech ndroda. Napsal "Child Haroldova pout'," "Man-

fred", "Obleteni Korinthu" atd.

Ve sttedu, dne 19. dervence 1939.

Parit — Patidske listy ptina geji zpravy z Ankary s podrobnostmi o zamY glenYch staybach opevneni na severnim pobte gi Marmarskeho more. Pevnosti maji bYti vystaveny v aseku mezi Galipoli a Tahno a rovnet i stare pevnosti, ktere hraly roli v roce 1913 v Tahatald ga, jsou v ramci novYch pevnosti. Tyto pevnosti budou "Maginotovou linii" Blizkeho vYchodu.

•

Bratislava. — Koncem eervna zaealy na ji g gne. Je to dnes arcit' jen male-nimSlovensku kde gne zaeinaji, proto ge obilnice Slovenska ptipadla Mad'arsku. DneAni slovensky tisk ptipomina k tomuto dni, de nema, smyslu ronit slzy nad tim, ge gatvove azemi je dnes tak male, zylagte kdyg to je nadeje, de ktivda bude jednoho slavneho dne odeinena.

•

•

Washington. — Sehat schvalil 43 proti 35 hlasum navrh na zvY gerii federalnich ptidelit pro pensi starych lidi o $80;000,000 rodne. V teto ptedloze se dada, aby spolkova vlada ptispela dvema dolary za ka gdY dolar, ktery yyplaci stat svYm starYm lidem nad minimum $15, ad do nejvya-gi podpory $40 mesiene. Dosud vlada ptispiva statam rovnYm dilem na starobni podpory, jeg dosahuji nejvYg $30 mesiene.

•

Praha. — "Hospodafsky Rozhled" uvadi podle figske revue "Bankarchiv", de rozsah deskYch pohledavek v LondYne eini 14 15 milionu liber, proti nim g je pohleclavka anglickeho ministerstva financi za bYvalYm deskoslovenskYm statem 9.25 mil. liber a soulcrome pohledavky asi 6 milionu liber. Britska vlada proge ptipadnY pfebytek vyd g, pragskYm mistam bez omezeni.

• • — Italske listy otiskuji dopis vicepresidenta astavu pro budovani pramyslu Eziobonardiho, kterY poslai 16. eervna pledsedovi Spoleenosti Suerskeho praplavu. V tomto dopise Eziobonardi zdaraznuje, de otazka Suerskeho pruplavu mush byti te gena podle politickeho kliee a ne podle soukromYch zajmii. Italie by pry nebyla uspokojena tim, kdyby dostala dve nebo tti kfesla ye spravni rade, nYbri dada snideni poplatka za prajezd o 75 procent.

a

•

•

ZnamY revolueni pracovnik Vojta Bend, bratr druheho presidenta Ceskoslovenske republiky dr. Eduarda Bene ge, ptijel v atery 11. dervence po holandskem parniku Veendam spolu se svou man gelkou do New Yorku, kde se setkal jegte se svYm bratrem dr. Bene gem, yydaygim se ye sttedu tohoto tYdne na cestu do LondYna. Z Prahy musel uteci Vojta Bene g tajne a proto ptijel i do Ameriky bez jakYchkoliv zavazadel. Syn jeho zastal v Londyne. V Praze byl stale hlidan. Ze sveho pekneho domova v Praze byl vypuzen a musel bydleti v malem domku na pokraji Prahy, kde byl stale sttegen mladymi nacisty. Ka gcleho dne v 9 hodin yeeer svetla v domku byla zhasnuta a muselo se jiti spat. Dne 11. 'derma v noci podafilo se rodine BeneAove prchnouti a dostati se k polskYm hranicim. Take pies tyto hranice dopravena byla tajne. Z Polska pak dostala se do Anglie.

Britska, admiralita pokraeuje v pokusech o vyzdvigeni vraku ztroskotane ponorky "Thetis", ktera le gh s mrtvou posadkou na dne liverpoolskeho zalivu. V techto dnech byl s velkYm iispechem vyzkougen v Pulji na Istrii pneumaticky vor zylattni konstrukce pro zachranu mu g -stvaponrek.T budyniamotvan na vgech italskych ponorkach. Pokusy byly provedeny s italskou ponorkou nejmodernejgiho typu. Po prve byla provedena zachrana mug stva z hloubky 20 metra, a ptid' ponorky byla udrgovana naklonena ke dnu pod ahlem 12 stupita. Po druhe byl proveden pokus zachrany z hloubky 30 metro. V obou ptipadech byla chrana provedena naprosto uspokolive. Vor jest namontovan na zadi ponorky a vystupuje na mofskou hladinu asi se 40 multi, kteti pied tim vystoupili z ponorky s dYchacimi plistroji.

Vor bude zvlaAte dobrYm zachrannYm prosttedkern tehdy, kdy se stane nehoda daleko od lateJest na nem i pina vysilaci stanice, takde zachraneni budou moci udati svoji zemepisnou polohu.

Ve stfedu, dne 19. dervence 1939.

Uryvky z eleskoslovenskich dejin.

Osidlerii tech a Moravy.

Dr. J. Dobiag.

TE-LI pychou ktereho naroda, ze je prapavodj nim obyvatelem azemi, v kterem sidli, od nejstarg ich dob, kam az sahaji historicke pameti, nepfetrtite at do doby nejnovej gi, nemohou si ani techove ani Nemci einit narok na toto prvenstvi v na gich zemich.

Sama povest o pfichodu Cech y na horu i kdy ji prvni jeji vypravovatel Kosmas (tem.

1125) vyg perkoval sebe vice reminiscencemi biblickYmi i klasickYmi, stadi k dakazu, ze 6echoye sami se nikdy nepokladali za praobyvatele zeme, ktere dali sve jmeno. A o Germanech, kteii u nas nekdy sidlili, 'name zachovany nejen pouhe povesti, ale naprosto hodno verne zpravy dejepisca starovelYch, ze take oni jen vysttidali na nagem azemi lid kmenove pfislu g gimi obyvateli fizemi-nostizcelajnY.Nejstar nej en deskeho a mora yskeho, ale i slovenskeho, o jejich narodnosti nam podavaji zpresu historicke prameny, byli Gallove (Keltove), ptislugnici tehot kmene, jehet rothanisovani potomci se stali praotci nynej gich Francouza.

GallskY kmen, kterY osidlil pozdej gi 'Cechy, byli kteti meli sve stejnojmenne soukmenovce jednak v nynej gi jinni Francii, jednak v severni Italii, kolem Bologna.

Po jak dlouhou dobu sidlili Gallove v zemich deskYch, o torn se nezachovaly spolehlive prameny. Jiste vgak tu gallske osidleni trvalo dlouhou dobu, snad nekolik stoleti; sveddi pro to nejen to, 2e Boiove dali nagi zemi jeji jmeno, Boiohaemum, t. j. zeme Boia, jmeno tijici jests dosud v nemeckem Boehmen, latinskem Bohemia i ve vStrazech, kterYch na oznadeni tech uzily latinskeho vzoru jazyky roma,nske i germanske, ale take to, ze vytvofili i nazvoslovi hlavnich fek, take je Germani, ktefi je vystfidali koncem I. stol. pt . Kr., mohli od nich pievziti jako temet hotove: nemecka, jmena Elbe (Labe), Eger (Ohie) jsou pavodu gallskeho, stejne jako Iser (Jizera), ktere ma protej gek ye francouzskem jmene ieky Isere, pfitoku Rhonu. Z tohoto pievzeti mistnich jmen lze soudit, ze Germani nevstoupili do nagich kraja jako do zemi docela liduprazdnYch. Ale zbytky Galla, ktere tu jests nasli, zmizely patrne brzy v jejich *Dial* take dobu asi prvnich peti at gesti stoleti ktest'anske cry lze pravem nazvati germanskou dobou na gich zemi. Aspori historicke zpravy neznaji tu pro tuto dobu jineho kmene, kterY by s jistotou mohl bYt oznaeen jako negermanskY. Germani, kteii v prvnim paltisicileti po Kr. drteli nage zeme, byli tu zastoupeni hlavne dvema kmeny suebskYmi ( gvabskYmi), Markomany a Kvady. Hranice mezi nimi jsou nam docela neznamy, ale zda se, ze Cechy byly osazeny pavodne prvnim z nich, Morava druhym. Kdyt vgak Kvadove aspori jit do konce I. stoleti po Kr. posunuli sva, sidla i na Slovensko, ba pfelotill tam i sve tetigte, je motne, ze jejich sidla na Morave zaujali aspori zeasti rovnet Markomani. Na zadatku doby markomanske se Cechy staly dokonce ustfedim prvni vilbec li ge germanske, kterou odtud Marbod (Marobud) rozgall a daleko do nitiny severonemecke mezi Labem a Vislou. Ale tato li ge zanikla po kratkern trvani kmenovou tarlivosti mezi tivlem saskym a gvabskYm a v dobe kolem roku 400 opustili oba german gti kmenove nage azemi nadobro. Z &won archeologickYch lze site soudit, ze jejich sidligte zaujali nositele t. zv. kultury merovejske, tedy rovnet Germani (Langobardoye?), ale i oni vyklidili nage azemi za velikeho stehovani narodii, ktere v VI. stol. apine zmenilo naxodopisnou mapu nejen stfedni Evropy, ale 1 celeho stkedomoti.

Zittim co Germani, opustive sva sidla stfedo-

l3trana S.

vie TWIN

evropska, zaplavili tenkrat Italii, Francii, S ' panelsko a severni Afriku, posunuli se do jejich nekdej gich sidel Slovane, jejicht tlak pocit'ovali podunaj gti narodove neptimo jiz od II. stoleti po Kr., a zalidnili zcela kompaktne cely vYchod nynej gi rise Nemecke, smerem na zapad at aspofi k date Labe a jeho mocneho pkitoku Saly. 0 ryzim slovanstvi celeho tohoto zemi od nejmene VII. at do XII. stolei sveddi jeho slovanske pavodni nazvoslovi. Jmena Gdansk, Stain, Berlin, Lipsko, Dratd'any, Kamenice, Vratislav, Rortoky, Zvefin a tolik jinYch jmen ptednich fi gskYch mast a tisice jmen drobnYch osad prozrazuji i v znemeenYch nyni tvarech nejen zku genemu jazykozpytci, ale i laikovi, ze byla dana ptislu gnym sidligtem zakladateli slovanskymi. Hrady se jmeny nemeckYmi byly v tomto azemi zakladany teprve zase, kdy od doby karolinske se nemecky tlak obrace lna vYchod pod zaminkou gifeni kiest'anstvi dobkval znovu kraje davno opu gtene. Dokonce sam Hamburk se v roku 845 nazkva, arci nespravne, pro sve slovanske sousedstvi, osadou slovanskou (civitas Sclavorum). Magdeburk a Frankfurt nad Odrou byly zaloteny jako operne body moci nemecke uprostied fizemi slovanskeho stejne jako na pi. Bamberk, na sever od Norimberka; o territoriu tamej giho biskupstvi se jests r. 1059 pravi, ze jest z nejva gi Cast slovanske.

Slovangti kmenove v 6echach a na Morave nebyli tenkrat jests nejzapadnej gimi Slovany, nYbrt sidlili v slovanskem vnitrozemi, obklideni na severu, na zapade i na jihu svYmi slovanskYmi soukmenovci: na severovychode Slovany polskymi, na severu srbskYmi, na zapade Slovany bavorskYmi, na jihu koneene Slovinci, kteii tenkrat, pied kolonisovanim vYchodnich Alp, dosahovali na severu az k Dunaji. Za techto pomera neni napadne, ze obe na ge zeme byly po strance narodnostni ryze Ceske. Nejlep gim dakazem toho je zase ryze Ceske nazvoslovi osadni at do konce XII. stoleti, kdy v severnim, zapadnim i jitnim sousedstvi tech bylo 0 osudu jazyka slovanskeho nemeckYmi vYboji jiz rozhodnuto.

Unikl-li narod desky osudu svYch soukmenovpolabskYch, lze ptieiny toho videt hlavne ve ttech faktech: 1. v jeho pfirozenYch hranicich, z nicht hvozd, pokrYvajici je pasem nekde cele desitky kilometre girokYm, Cinil hradbu temet neptekonatelnou; 2. v pomerne dasne konsolidaci statni, zgasobene jiste take zemepisnou jednotou tell* a 3. v rychlem pfijeti kiest'anstvi na rozdil od houtevnateho odporu, ktery mu kladli Slovane severni a ktery se stal hlavni ptidinou jejich vyhubeni. Ani tim neunikli ovgem 6echove docela tivelnimu tlaku mod nemecke, ale zmizela tim aspori pfieina, kterou byly odrivodriovany metody nemeckeho postupu na vYchod. Nemecka kolonisace XIII. XIV. stoleti, ktera tak podstatne narodopisnou tvatnost nagich zemi, byla v t echach a na Morave opravdu penetration pacifique: Nemci k nam neptichazeli jako dobyvatele, naopak, jako chraneni haste, zvani, ba lakani sem od laickYch i duchovnich majitela ladem lezici pady, ale ptedevgim i od samYch panovnika.

V poslednim dvacetileti se east° diskutovalo o tom, zdali se nemeckY tivel dostal do nagich zemi tepr y s kolonisaci, podinajici se u nas na samem konci XII. stoleti, jak soudil zvla gt' PalackY a at do nedavna i v gichni badatele nemeet, Ci zdali nemeoke obyvatelstvo na gich zemi vzeg lo z onech Germant, kteii obYvali v nagich zemich v prvnim ptialtisicileti kfest'anskeho letopodtu a kteii pry nevyklidili tyto zeme nikdy apine; to tvrdil zejmena nedavno zemtelY brnenskY archival' Bretholz a jeho stoupenci, zvlagt' z t. ted. mora yske gkoly nemeckYch historika.

hranicich jsou ryze 'Ceske: granite, hajnY, chod, pfeseka, straw. Ostatne je znamo, ze nernectvi ✓nejvyggich polohach pohranionich hor je pomemo velmi mlade: Kru gne hory byly otevfeny vlastne tepry od XVI. stoleti. 8umava pak jests pozdeji.

Pies to vgak, ze Bretholzova these je nyni snad apine opu gtena, byva, stale jests opakovano ,ze nemecke osidleni tech a Moravy nebylo nikdy pterugeno nadobro, ze kolonisace XIII. stoleti souvisela, tteba jen slabYmi svazky, se zbytky Germant, ktere pry zastaly v na gich ze mich i potom, co jadro jejich kmena je opustilo.

Hisoricke prameny nevedi arci a nejakYch zbytcich Germano u nas pranic a nevedi take at do sameho konce XII. stoleti nic o nejakem usedlem obyvatelstvu nemeckem. JedinY davod, o kterY se opira, modifikovana these o nepterug enosti nemeckeho sidleni v na gich zemich, je nekolik mistnich jmen, ptedev gim nazva iek, o kterYch lze s jakous takous pravdepodobnosti soudit, ze jsou pavodu nemeckeho (Vltava z Wiltahwa, Uhlava z Augulahwa, Svratka ze Swartahwa, Jihlava z Igulahwa a pod.), nebo site keltskeho, po ptipade je gte stargiho, ale prog leho Tasty nemeckYmi (na pf. Morava z nemeckeho Marahwa a to zase z domnele illyrskeho Marus, doloteneho jit z I. stoleti po Kr.) Saudi se totit spravne, ze Slovane, pti gedge do tech a na Moravu, musili tu zastihnouti jests aspori zbytky syYch germanskYch ptedchadca, kdy od nich mohli ptevzit jejich kieni nazvoslovi. Je vgak otazka, jak silne byly tyto zbytky a zdali se vabec mohly v moii slovanskeho lu udrteti po celYch 600 let, ktera, deli odchod Germano od nas od poeatka nemecke kolonisace.

Lze iici,ze v teto Bretholzova formulaci je these o temet dvoutisiciletem neptetrtitem pobytu Nemca v na gich zemich dnes odbyta. Ze by byli Nemci, zijici dnes v pfirozenYch hranicich tech a Moravy, vze gli z domacich pozastatka nekdej g iho osidleni germanskeho, neveti dnes ani mezi nemeckYmi badateli snad nikdo. Piedstavu, nekdy oblibenou, ze se Germani udrteli aspori v horskYch okrajinach zeme a odtud 2e se od XIII. stoleti 'AMU zase do vnitrozemi, vyvraci nadobro jiz proste faktum, ze terminy pro obrannY system na zemskSich

Vojakfiv denik o cisaii.

Mut, ktery vyrabel anglicke politiky. Cena fedi v Londkne uz poklesla.

V Patiti zemtel Anglidan Robert Scott Taylor. ACkoliv zemiei v nejvet gi chudobe, mei skvelY pohieb na Utraty nejmenovaneho britskeho politika. Taylor bYval pied valkou cem nejskvelejich red., ktere v politice a v hospodarstvi mluvili jini. Byl uznavan za politickeho genia. Mel filasnou parnet' a v jakekoliv politicks nebo hospodarske otazce dovedl po kratke priprave zaujmout pevne stanovisko Psal reel pro pramyslove kapitany, pro poslance, ba i pro ministry. Vydelaval tim mane kolem 600.000 K a za jednu ieC pro velkeho pramyslnika dostal celY milion K. Mnoho poslanca si davalo od neho psat zejmena svou prvni ieC, kterou se meli ve snemovne uvest. Staeilo dat Taylorovi nekolik hlavnich body a 'tee byla skvela. Poladoval vak od svYch zakaznika, aby mu napred red prednesli, aby jim opravil i prednes. A museli ji umet slovo za slovem zpameti. Nekolikrat mu nabizeli, aby se sam stal poslancem a politikem, ale to v'Zdy odmital. Za valky odeSel do soukromi. 8.patnSmi spekulacemi priSel po valce o vAechen majetek. A kdy se chtel vratit k vyrobe reei pro britske politiky, bylo pozde. Politika se delala jinak neZ reemi. A tak zemrel ✓ chudobe, protole almuZny nikdy neprijal.

Tei ve Francii pkeEtala bYt poprava vefej. divadiem.

Francouzska vlada vydala dekret o popravach. Nesmeji se napliSte konat na verejnYch prostranstvich jako dosud, nYlar2 jen ye yezenskych dvorech. Listy smeji o nich uverejnit jen firedni zpral.y. Na neuposlechnuti je pokuta asi 2000 K. Mimo to budou raitele vystaveni trestnimu stihani.

Mezi historickymi rukopisy, jen se ted' nagy pry bourani stareho domu v Mouffetardove ulici v pariZske latinske Ctvrti, jsou take neobyeejne cenne pameti vojaka Medarda. Zaeastnil se v§ech napoleonskych valek a psal si o torn denik. V jeho zainamech je mnoho dosud neznamYch adaja o Napoleonovi, jeho manZelce Josefine a take o Ludviku XVIII. Denik, o jeho pravosti nekteri pochybuji, vyjde ve veCerniku "Paris Soir".

6iraiis

Motory na sluneeni pohon. fa VELKEzdroje energie, ktere kolem sebe T !name, zristaly dosud takika nezu gitkovany: \r etry, motskY pkiliv a odliv a sluneeni tea VSechny tfi slibuji velke mo gnosti pratekeho vyugiti a dekaji jen na objevitele bu. Zugitkovani vett je zatim nakladne, protoge jejich sila neni stejnomerna. Take z motskeho ptiboje dosud Clo y& nedovede te git, a tak ptiglo na fadu slunce.

Ziskat energii ze slunce — to je jig po desetileti vroucim snem lidstva. Ponenahlu se stavely mosty, ale dosud se kraai po obtignYch stezkach.

V nekterYch krajinach Egypta a Kalifornie sice jiti pracuji sluneeni motory, jet jsou piipojeny k ohromnym dutYm zrcadlrim. Tato parebolicka zrcadla soustied'uji sluneeni svetlo na jedno misto a zahtivaji tam vodu az k bodu varu. Po kag de vSak, kdy slunce postoupi na sve dritze, musi se pootoeit i zrcadlo, se elektrarna za,stavit. Posledni dobou piipojili k temto zrcadlrim elektricke °di derne komory, jeg pomoci tajemneho zarizeni guji sluneeni zrcadla a sluneeni motory tak, ze na ne svetlo dopada kolmo. A kdy veeer slunce zapadne a rano se opet vynoti na vychode, to pii prvnim sluneenim paprsku se sluneeni motor se straSidelnYm trhnutim obrati "oblieejem" k vYchodu.

Od to doby, kdy fantastickY konstrukter Georges Claude konal pokusy s teplotou mote, pfigo se na vS'elijake nove cesty, aby se zu gitkovaly rozdily teploty, je g se jevi pfi eerstve maske a tioni vode a technicky se daji vyuV Jigni Americe byly zfizeny velke nadr ge s eernYm dnem, jeg se naplriuji moiskou nebo neni vodou. Voda se zahrive, slunce, vypaiuje se a koneene dosahuje tak vysoke teploty, pii pfisluenem ochlazeni poutivanYch nestrojri lze zhodnotiti takto vyrobenou vodni pexu.

Ale pH vSech tecto pokusech se zjistilo, nejvetSi east zachycene energie — dokonce at 90 procent — pfichazi nazmar, drive net se Vribec dosahne nejakeho vYkonu. Proto vzbudilo pozornost, kdy g se po prve zaealo mluvit o thermo-elektfine. Pozristava v torn, to v kovorSrch nastrojich, konstruovanych v klikate forme, ktere se na jednom konci zahkivaji a na druhem ochlazuji, vznike, elektrickY proud, ktereho lze prakticky Dlouha leta se pracovalo o pokusech. Nyni v§ak technikove byli upozorneni na zcela nove mognosti. Nepracuje se ji g' s thermo-elektilnou, nYbrg sluneeni energie se promeriuje pHmou cestou v energii elektrickou.

Pomoci selenove buriky lze promenit zachyc.ene svetlo v energii. OvSem pH torn nelze poeitati n a watty nebo aspori milliwatty, nYbrg nejvfge na mikrowatty.

AmerickY in genyr Henning sestavil motor, vybudovanY na systemu, jen pracuje citliveji net kterYkoliv jinY princip motoru na svete.

Jeho sluneeni motor vyrabi ji g 300 mikrowattri — to je v3kon, jen g, piepoditan na cell den, vzbuzuje podiv. Vypoeitava-li Hanning ji g dnes, kdy bude moci osvetlovat zdarma cela mesta, je to zatim jeho optimismus.

Mezitim Hanningovi vyvstal konkurent. Jiny Ameridan, -- Charles G. Abbot, ted. astrofysikalniho ristavu ye Washingtonu, dal si nedavno patentovat zvlaStni motor, uvadenY do chodu sluneenim zaienim. Motorem se zahiiy a olej az na 200 st. Celsia a takto ziskanou teplotu lze pou git rozlienYm zpilsobem: na vafeni pokrint nebo na vYrobu pary, potfebne pro pohon strojii. Abbot vypoeital, to slunce zaplavuje zemi energii rovnajici se teplu, vy-robenemu z 200 trilionri tun nejlepSiho antracitu a chce alespori Cast onoho antracitu zugitkovat.

Abbotriv objev a take vynalez obou Real — osvedei-li se v praksi — mohl by znamenati zaeatek nove epochy lidstva: epochy sluneeni.

visTriTtx

da pied zaha

Ve stiedu, dne 19. Cervence 1939.

. 04.110

A pkikaz americke vYzkumne spoleenosti N budou telezne sloupy v Delhi podrobeny novemu .prazkumu pomoci roentgenovych paprskit a modernich meticich ptistrojt. R., znamo, ae moderni metalurgii se dosud nepodahlo dosahnout jtiakueene nerezivosti. Svet v.iak jit na ni mel jednou recept.

Velmi si zakladame na vymatenostech a pokroku nak doby a piedstavujeme si, jak asi by se divil elovek z minuleho stoleti, kdyby se vratil. PH torn zapominame, to lido, kteki till pied 3000 a vice lety, zanechali nam nemene velke zahady a divy. Vzpomerime jen na tajemne sloupy v Delhi. — Nestoji vla.stne pkirrio v Delhi, nYbrt ye vzdalenosti nekolika kilome, tru od mesta, jsou vysoke 60 metal, pH aemt 11.40 metre je zapuSteno do zeme. Aekoliv tomu tak je ut nekolik tisic let, sloupy nezreza\rely. Nekteti badatele tvrdill, as ureite jde o aelezo meteorickeho pnvodu. Ale i kdyby tomu tak bylo, jak tehdejk lide zpracovali toto aelezo? — Vtclyt' nemeli vysokych peci,• neznali Bessemerova vYrobniho postupu, ocelovych valcii a peci na tvrdnuti aeleza.

Ale nejen indove znali recept na ochranu pied rzi. ftimane ptipravoyali smes dehtu a hliny, jit natirali prvni visute mosty sveta, aby nerezaveiy. Bovnet Vikingove utivali nerezaveliciho materialu. V troskach starch vikingskYch Lodi, na nicht' davno pied Kolumbem pluli do Gronska a do Ameriky, byly nalezeny hkebiky neporuSene rzi. Tito bide pied davnymi easy tedy znali vYrobni postup, za neja by dneSni ocelatskY prtimysl ochotne vynalotil miliony. Badatel Frobenius naSel v dolech v Zimbalowe v Africe ocelove nuaky, stare asi 7000 let. Jsou take nerezavejici. A nikdo nemute vysvetlit, jak to staroveci kovaki dokazali.

Ale neni to vSe ye stare mexickt osade u Teotihuakanu badatele naafi obrovske hlinene dtbany 3 metro. Myslili tetit, ze jsou Byly Secle, material na nich byl tvrdY jako telezo, ale podle vahy byly lehei net hlinnik.

Nek metalurgove s celou svou vedou o atomovem sloteni kovn a jinYch latek, nemaji potuchy, jakeho materialu zde Mexikani poutili Jit pied 40 lety 'vypsala jista americka tc:varna odmenu 50.000 dolarii tomu, kdo objasni sloteni teto hmoty. Nikdo vSak odmenu neziskal. A clneSni prtimysl by tolik potteboval takoveho materialti — na ptiklad na kenstrukci letadel — to je materialu pevneho jako telezo leheiho net aluminium nebo umela pryskytice!

Do roku 1914 jsme neznali ani sloteni hrneitskeho materialu ze stareho Alma. Badatele marne hloubali, jak Aimane dosahovali takove pevnosti svych hlinenYch nadob, as jeden z nich ptiSel tajemstvi na kloub. — Jeho objev vSak byl zhodnocen teprve po svetove valce. Ostatne neni znamo, byl-li to vynalez starch lkimant, nebo zda vYn:bni postup Wit vzali odjinud.

Podobne je tomu s ohebnYm sklem. Vynalez skla se pkitita Fenieantim, nevime vSak, kdy se po prve zaealo vyrabet nerozbitne skbo, jet, po narazu kladivem sklat mohl opet vyklepat do privoclniho tvaru. Nero tim byl ohromne ptekvapen; jistY pozdejk tovarnik byl zavraaden, aby kimskY sklatskY prumysl byl chranen pied prozrazenim sveho vYrobniho tajemstvi. Ale take Arabove a Egypt'an y snail vyrobu tohoto zvlakniho skla. JeSte v roce 1610 jistY PerSan ptoslal svemu pkiteli do 8panelska lest takovYch vaz. Tehdy to byla sensate pro Evropu.

Nejinak je tomu s elektkinou. Babyloria.ne a staki Egypt'an y dovedli vyrabet prakticke baterie na vYrobu proudu. Leydenskd lahev by asi nebyla pro stare Egypt'any taclnYm pfekvapenim. — Moderni vynalezci jeSte jednou vynag li automat, automaticke vozidlo a jine za mnohem pfiznivejSich pfedp.okladt. Ale nerezavejici telezo a z ylaSti hlina, tvrcik net te-

lezo a leher net hlinik — to je pro nes stale jeSte nedosatitelna touha.

NEBOJTE SE SLUNKKA. — JAK SE DETI OPALUJI. Vite, miminka a stare damy jsou na kosmetiku mot choulostive. Takove mlade device, prosim vas, i kdyt je nerozumne a natira se vSelijakYmi barviekami, nikdy nesetke krasu mlacie kute, prutnost mladYch svalii a lesk mladYch vlast. Ale niiminka jsou choulostiva a aim UskostlivejSi je maminka, tim choulostivejSi je miminko.

Na pkiklad vidite v koearku miminko, ktere je eerne jako Indian. Jak to maminka docilila? piece nemitte pustit na takove mrne pine slunce a vystavit je opalovani?

Nermate. Ale hneclY ton krasne zbarvene 'cute neni jenom od slunce! Miminko, ktere je celY den — neb vetSinu dne doma, ma docela jinou kirai, net miminko, ktere je ustaviene venku. A male decko ma bYt venku mnoho hodin denne. A nema bYt zabalene v krasnYch, haekovanych a vySivanYch Satiekach, se kterymi se maminka nerozumne die, ale ma Wit nahate.

Ktite maleho clet'atka ma bYt zvykla na derstvy vzduch a site kute na celem tele, nejen na tvaliece. V techta parnYch nocich ma spat miminko natio a do pfilnoci neprikryte. Po pillnoet jej maminka mute pfikryt bilym, mekkym flanelem. OvSem, to ma bYt celou noc otevfeno okno. A rano ma miminko dostat sluSnou (nikoli ledovou) lezeri. Veder ma dostat vlagnou lazeri. Horkou vodu nema miminko poznat do Sesti let.

Takove miminko se opaluje pomalu, vzduchem, prvnimi a poslednimi sluneenimi paprsky a zhnedne, ani nevite jak. Zamiluje si studenou vodu, Splicha se v ni a je cele blatene, kdyt dostane Skopek na zahradku nebo vanieku, ye ktere se mute machat. Kdyti je potom vezmete po prve do rybnika, uvita chladnou vodu jako dobreho kamarada, poplaca ji rueidkama a uvita ji zahadnYmi skieky, o kterYch jenom maminka vi, te znamenaji: jeje, to je krasa!

V prave poledne nema, miminko zustat nikdy na slunieku. A mazat detskou MIN take neni tkeba. V poledne nemtte bit take miminko bez klobouaku nebo depiely — za to trochu pozdeji, jakmile jsou sluneeni paprsky ut SikmejSi, staei docela, kdyt mu navlheite chmYki na hlaviece a nechate je bez kloboneku.

Male deti — dvou a vicelete — maji mit na leto vyholenou hlavieku do hola. Maminka, ktera si zaklada na zlatem chrnYfi, na ruliekach a vinach sveho milaaka, poSkozuje deck°, protote z techto prvnich vlaskti vyrostou slalooneke, pkecitlivele a kidke vlasy. Naopak, vlasy, ktere se prvnich nekolik let holi — do Sesti let nejmene — jsou huste, pevne a dospivajici divka yam za ne podekuje.

Velkou peel je treba venovat detskYm zoubkUrn. Povera, ae cucaeky stejne vypadnou a teprve druhe zuby jsou duletite, je povera zla a velmi Skodliva. Malemu diteti se maji peelive zoubky prohlitet, je-li v nich dirka, maji se ihned dat spravit, protote i prvni zuby musi bYt zdrave, aby tkan v ustech netrpela. 0 tom, to je tieba, aby si dite alespori dvakrat denne pokadne vyeistilo usta, nemusim snad mluvit. Za to je tieba rici, ze gadne dite se nemri ge dost brzy naueit kloktat! Oim diiv je tomu nand.te, tim lepe, protote katcla kreni choroba pottebuje kloktani a neumi-li dite kloktat, je leeeni velmi ztiteno.

0 telocviku deti — i nemluvriat — se psalo mnoho a jiste vite, jak cvieit s nemluvnetern. Ale malemu diteti se maji oSetrit i prstiky rueieek a notek. Nemyslim tim manicuru, ale dobie nehty zastiihovat, odstrariovat ptertstajici nehytky, protote od malieka se tvoki tvar nehtti a je tfeba dohlitet, aby se vytvoiil co nejkrasneji. OvSem, k dobre kosmetice pates i dobra a Adinna vYtiva. ua

t EHO SE BOJITE? Lide se rodi s dvojim strachem: strachem pied upadnutim a strachem pied hlukem,

Ve stredu, dne 19. Cervence 1939.

1

Oddil dopisovatc..3

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, pora.datel predklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastramu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena, redakoe a vtichni etouci Vestnik!

Po dlouhe (lobe zas se chaipu pisadla, bych nekolik radku do nateho Vestniku hodil. a to no, slib potadateli Vestniku br. Mouekovi, na ()slave 40ti leteho trvani kadu Hvezda Jihu dislo 30. Neminim se plesti do Taitonskeho reviru a popisovat kdesi cosi a "coajag", ale tetilo mne privitat se s br. Mouelcou, jeho mantelkou, jejich zetem br. KopeckYm, sazeeem natich novin a jeho mantelkou. Pi Monekova ptipomela, ze ut take u nas kdysi se zastavili, jak jell do Blessing na piknik. Ano, ale to jen na malinkou chvilenku, to jako jen, vitam vas a s Bohem! Tenkrate, az je to nekolik roku zpet, byl na miste zete, myslim syn, a zastihli nas s nati mamou pii Wake praci, skladani fury sluneenic, a ja, pkepocenY "durch and durch"! To zapoceni udelala sobota, uz trotku popoledne, spech do mesta jako obyeejne.

Prijali jsme zvyk, nebYt v sobotu odpoledne v meste, tak tikame, ze by se 'nest) zbotilo!

Jette dodam neco k tern sluneenicim (sunflowers). Tak jsme si na nich takladali, to ze bude pokrmenieko pro drilbet. aleli jsme nekolik tadkri pied "hauzem", hiavy na for jak mexicke klobouky, jen trochu vitr, lehalo to na tem, slepice to traly do sytosti, tak stloustly, ze tahaly podlotitniky po zemi, vajeeniky zarostly do sadla, na,sledky z toho smrt! Je to snad dobre krmeni, ale smitene s druhYm krmivem. My jsrne se toho dovedell, ale kdyt ut bylo pozde, a proto ten spech s nak mamou, to sklizeni. Ovgem trotku tkola, ale pozde!

Tak jsem zabehl z oslavy a povedel yam i new pro domacnost a vYstrahu se sluneanicemi. Sazejte sluneenice, ale na misto, kde k nirn nema drilbet volnY pkistup!

Chtel jsem, by se Mouakovi u nas zastavili, ttebas jen zas na chvilenku, kdyt na noc ne, ale spechali do Blessing na noc k rodine Zemankove, s njmit ptijeli do teto zaslibene zeme na jedne lodi. Neminil jsem se zmiriovat o °slave v Talton, ale snad mne Taitontti prominou, kdyt piece jen neco trotku.

Take mne tail° ptivitat se s br. Dr. Ko peckS7m a Udetnikem br. Markem, to "sevi", jsem rad uvidel i nakho, vtdy usmivajiciho br. 8enkSdika, kterY tarn byl "bizi" pkedstavovanim keen:MI. Nevirn, prod varn toto povidam, neb o tomto bude asi diive zminka net ode mne. Toto ja emaram dnes, v inter) k veeeru! Venku je vse rozmoeeno jak puneocha, uz ani nevoidme, Pane Bote, houtt' a vets! kapky. Je Pravda, ze Eman zavesil hadisko na fend, ktereho zastkelil v kryku v nedeli, ale motna, te by bylo tentokrate prtelo i bez hadiska, take se to i nekdy potrefi. Dr. Kopeck) pravil na to slavnosti, te dosud jim v S. A. nezapr gelo. Snad ut tento krate v S. A. i u Ktemenkil nezveda se prach, a dobre jim tarn zavlatuje. Ted' co Coto emaram, je p0.1 pâté a o .3/4 na 6 yam „povim; jestli yam tam take prti, tak doekejte!

Br. Marek promluvil v jazyku eeskern, a jak je to krasne, kdyt ptevrati a mluvi tim sam'm jazykem spravne, ale anglicky! Br. Monaka promluvil povzbuzujlci 'tee, v nati sladke mateittine. Dr. Kopeck) mluvil pouze eesky a ptipominal i TaitonskSnn stare take easy, kdyt mezi nimi "existoval". Tak jsem slytel od jino-narodoveta te by je bylo te gilo, kdyby byl doktor Kopeck) promluvil aspori nekolik slov v jazyku anglickem. Br. John Kopeck), kdysi take zdejti ucitel, mluvil slovy, ze kaalY jim mohl rozumet, take v jazyku oeskem. Pkipominal stare easy, jako jette za detsk3-7ch let, dle jeho fedi take pamatuje zadatky tech prvnieh

VtSTNiK,

Strana I.

zdejtich pionYa• , co pkispeli neunavnou praci a stradanim, ku nekterYin zde k 'olahobytu. br. Duna KopeckYho reei vzpomel statiaka Bartok, ja slytel picas okno, (vite loud speaker to netepe,e) me jmeno, pest do okna a vaktikl: holon tam, jon pomaiu a pokoj stakiekovi!

Nevim, co me to napadio, asi abych pozoroval jagaco dale, vejdu, a ut jsem uchycen a skoro nasillm tahnut na "stage", a vybidnut, bych take nejakS prosiov udelal. Podekoval jsem za vzpominku me osoby, ale udelat nejakou tee, jako za.eatky prvnich zde csadniktt, ac jsem, ale vlastne jsme, toho dosti — nemiuvim o slakich ,ale strastich — prodelali, jako tu 'tee' udelat, na, to nejsem ptipraven. To tak natim Boma, to bych udelal tee zatra.penou, ale u ptitomnesti tolika, tenskYch, to ja stydiavSa bylo tadano trotieku mod! Podal jsem umluvu, a doufam. postaditelnou, ukazal jsem zuby, tekl jsem, te mam strach ze pti teeneni by me motna vypa,dly, a tu ostudu bych snad ne•tetil. Pak jsem udelal jakY8i dohod, ze co bych mel povedet, te to napiti, tot to ze bude take dobre, tot tak to mate!

nagi rodnou vlast. (Pro nektere davam diiraz na to b)valou, vsak mne vetkna rozumite?)

Heeniky kidne nep3trebujeme k vysvetleni nam, neb vkchni, neb aspori vet gina vi, ad se jedna, ale kdyby nekterY blitik chtel promluvit, bude vitan, ale volat vzdalene, trebas z Houstonu, le sem trmacet, je bez potteby; neb pri techto vedrech to neni tadnY med, net) neinfikime odelcavat velike shrorna2cleni. Co mne talc napadO, sestra Hradedna, ad le zde rozena, ta by k nam mohla promluvit, neb je zaujata pro "bYvalou" jeji predict viast, a je tarka vridkyne osady Hillje l Holon, sestro Hrade;:na, iadne diky za tu pochvalu, a prijedte jisto jis:e a priberte take v jedne osob y bratra a mute!

Tait, bratri a sestry, nezapomerite na prvni nedCl v srpnu, o jedne hodine odpoledne! Sestry jsou sna2ne Laciany jak obydejne, ale hlavne makovnikY, ale takove, aby mak 'euhal' ven! 0 ostatek, v gak vite, se postaraji bratti rneSt'a.ci. 'rake jsme prijali do na§eho radu 4 'deny, posledni dva mesice, a to se vi, tie za.sluhou bratra 8enkS7tika.

Dale co tam bylo, co ja, povatuji za hlavni : ate:, dobre noakovniky. Ja se tam shanim a dine L po makovnikach, tadne ncmeli, kdyt v for jedna maminka kekne, doekejte chvilenku, ja. nejake pkinesu, a za nejakYch 10 minutek kovnikt skoro pal bu g le a kdyt ja keknu dobre a ze jasrn si pokaak, me vette! Co to bylo za marninku, dobrou kuchatinku, kdyby mne nekdo zabil, bych jmeno nepovedel, ale na jmeno neza!ek, jen kdyt tmakovaly. Dekuji one mamince, a at zvim jmeno, tak pti pkiletitosti vam ho povim! Virne, neni o to, ale kdyt je maminka dobra kuchaCka a jsou dcerutky, vCak none mladanci rozumite!

JeSte ne2 ukoneim tuto kapitolu, scleluji, tie my jsme zde, ale to uti opakuji, meli v liter) do veeera vlahy do haleluja, a radio v San Antonio, 2e nothing. U nas prAelo celou noc, a pak jako na dobrou miru, a2 do poledne, a pak uC jen "m2ilo" a2 do vedera. Co kde jaka nadoba, pretekala a tak nevime akorat kolik to Botii vlakeky spadlo. BlizkY, asi 7 mil vzda.lenY Pierce oznamoval 5 coulti. Jednako, 2e uti to vita, okres Fort Bend 2e mel mezi 14-15 coulu, no to u2 postael, nezda, se yam?

Ze ‘ jsme byli v San Antonio, Jourdanton, Dobrovolski a baj u Kkemenkfa y am sestra Krernenkova uti povedela. Sestra Kremenkova me pochyalovala jak je g te pane vypadam. Já jsem sestke Kkemenkove odpovedel, 2e mne mela videt rano jak jsem se umyl, ale ted' celY zapraten a opalen — krasa pryd! Jak sestra Ktemenkova, pile, ze jsem upozorriovat na prach a v nem mradinko, a at' se kouknu, 2e u2 to jde, take pravda, ale to melo jinadi pH.dinu, ja, celou spoleenost chtel ,odvratit od mne, neb mne za zady stal, ale co pletu stab, to by musel mit nohy, — jednoduSe byl tank pinS7 makovnikt. Lidieky, to y am byla prilektost, jak hledeli vkchni na to mradinko v to praJa. mit kabat, byl bych mel prilektost si nacpati do kapes, takto gatisko na mne 'Spon, bych byl ani jeden do kapsy neukryl, obzvlatte v jedne kapse Snuptychl, to by makovnik knakoval. Snad uti u Kremenk-ri naprSelo, kdyti San Antonio radio oznamovalo 33/100 deSte. Jestli tarn jeke nenapr g elo, tak hadam, 2e tam maji jeSte sucho. Ten cestopis jsem do S. A, popisoval v nas! El Campske Svobode, tak nerad jedno opakuji. Slibil jsem br. Moudkovi zas dokrat, i do Cechoslovalca, a tak jen trpelivost!

Zdravi a na zdareeky, a puntik dela, Statidek Jos. Barton.

Dr. Kopeck) se se rnncu skoro vadil, byli jsrne v San Antonio a Ce jsme ho nenayStivili.

Je on jeden, co si vaTai naroda, z ktereho vytel.

Doufam, ze kdosi se zraini o sleeny L. Kopecke krasnem zpevu..

Kapitola, druha.. — — — — Jsem ja. ttednikem, kdyt jsem ani neoznamil Utedniky v prosinci zvolene. Nekdo by se chvalll, ze byl zvolen, ale ja si yam postetuji, neb na mne to Ueinkuje, kdyt se nekde odbYva, oslava nab tak neco, a nam do toho vrazi schtize, jako se to stalo na Blessing i Hillic!

Jak jsem it tomu Utadu tajernnika, ktereho jsem se vzdal plied dverna roky, zas ptisel. yam povim. Pt! vzdani se, sestra Peterkova, manCelka nakho ptedsedy voleneho skoro na dosm.rti, tak se zdalo, rada onen Utad tajemnicky ptijimala, a ja ji k tomu gratuloval; ji to nedelalo nip nepkijerimeho, neb od jejich domova by na dvakrate kamenem dohodil k nati sin!, ale mne to dela y asi 6 mil, a cesty nekdy k neprej•ti. Tentokrate v prosincove volbe sestra Peterkova se vzdava Ukadu, ne k blizkosti do schilze, ale ze ma vettinou vtdy besedu, a kolaee v troube, a to se vi potom jagaco, kdyby se ptipalily. Ja navrhl ji ,jako zas na ptitti lhutu, podporovano, ona navrhla mne, ja.kku holon, ornluv nekolik a postaeitel-' nYch, ale take naa7 rh podporovan, nejsrne, deti museli jsme to nechat p p:11U hlasy! Ja maliekou tee a podaval stitnost, a Emanovi a Gale natl. rodine a vubec vtem, at' pracuji proti memo zvoleni. Sestra Peterkova, to same, a vite pti rechnovani hlast jsrne byli "tie", tak jako naschval. A tak br. ptedseda svoji mantelku zachranil a hodil jeho hlas mne. Ja se branil, ze to neni spravne, ale odpoved', Le, se mohu v7.,• dat v pkitti sclyLzi, to byla jako Utecha. Jo vzdejte se, kdyt jste radi ze jste k tak vYnosnemu idadu Od to doby ut uplynulo vice ne2 pal roku, odbYvame set...laze ve svornosti, ale nernuteme s nati sini konkurovat s velikYmi jako na We neb Talton, ktere pti cimentovS7 ch "hejvej," a nate na venkove na tetkSich dernicich, proto i ta prate pro narodnost vazne! Ale piece jen jsme se trotku probudili a chceme v schazi, totit prvni nedeli v srpnu, udelat schuzi trotieku zajimavejti, a pti for uvidime jestli take neco dokatieme pro "l ivalou"

DO ROWENA, SAN ANGELO A OKOLI! Oznamuji, ze bude odbYvana spoledna, schtze krajanskYch spolkt v sini "KomensW v nedeli, 23. dervence ye 2:30 hod odpoledne, za fidelem zalo2eni Sdrutieni AmerickYch 6echoslovaka. Bude pritomen Dr. Midek ze Statni university, kterY jest vSrbornSrm rednikem a kterY zna nejlepe utrpeni stare vlasti. Krajane, doba jest va2na a zdali my nebudeme pracovat v prve rade v zajmu stare vlasti, pak to nemtn.eme odeltavat od nikoho druheho. Proto agitujte, prijd'te a privedte vS'echny zname a udirite tento den pamatriSim pro sbratteni se vSech krajanri, bez rozdilu nabotienskeho neb politickeho presveddeni.

Jos. Bubenik.

Mlatiely v nekolika distriktech jitinich 6ech byly Utedne zapedeteny nemec. firady a rolnikam narizeno, aby sve obili dopravovali do stredisek, kde bude mlaceni konano pod dozorem. KrajSti komisati maji podrobny seznani obdelane pudy.

Strana Od fidu Masa, Texasu.

Cteni bratri a sestry!

Ut nam dobte zapr gelo, dostali jsme 11/2 palce dente, cot velmi pomohlo, neb u2 lide vozili mestskou vodu na piti i pro dc,,bytek. To je tak: mesto prodava county comissioners vodu a oni ji zase prodavaji lidem 1.000 galonii za 75c, a jeete ji pfivezou v tech velikS7ch kadich.

Nag tajemnik se jit trochu p3zdravuje a zaCal jit chodit. Jestli nevite kdo, to je to nag br. R. Prasatik.

Tady se take mluvi o zaloteni odbodky teskeho Sdruteni, tak proto vas v gechny upozorriuji, abyste prisli veichni do schtze k br. a ses. Janeek3vVm, kterd se bude konat dne 21. tohoto mesice, to bude v patek veeer; proto se dostavte veichni, jak mladi, tak i staki eleni, neb bude &dal-Le jednani. Schiize zaene v 7:30 hod. veder. Proto vas upominam, nezapomente ,neb je hodne dlenu s placenim pozadu ,tak se ptijd'te vyrovnat.

Koneim s bratrskS7m pozdravem na vtechny a zustavam vat bratr, Austi Ira k.

Upozorneni sestrarn fadu Pokrok Roweny é. 49.

Mile sestry, tento dopis se tYka vateho netineho pohlavi. Zajiste mnoha z vas ji2 vite, 2e vtichni Oechoslovaci se spojuji v jeden celek, v celern svete, nevyjimaje ani na gi milou Ameriku, by mohli vypudit ty hlodavce z to laSrvale nagi mile stare vlasti. Za tim fieelem jsme se usnesli i my v na gi osade Rowena, na den 23. Cervence svolati schtzi. Na -Leto schuzi bude teenit p. Dr. Edvard Mieek z Austinu. Dark -credomosti naleznete na jinem miste v tomto eisle Vestniku ye zprave, kterou vydal na g spolupracovnik Josef Bubenik. Mile sestry, usnesli jsme se po teto schfizi usporadat spoleenou svaeinu a po svaeine spoleene pobaveni. Byl jsem uvedomen, abych vas potadal, abyste katda ptispela nejakSim peeivem a rfanSrmi zakusky obohatily nag still. Doufam, mile sestry, to na gi tadost neodmitnete a dle motnosti pomfitete napiniti nag still, zacot varn pfedem vzdavam upkimne diky. Obasat se nemusite, to to nepiljde na odbyt, neb svadina bude davana zdarma, to lepe chutna. Te2 zveme bratry a sestry jinych radii z okolnich okrest a jejich rodiny, budou mezi nami vitani. Co se tS7ka, pfispevka na still, to jest na va gi libosti. Jegte podotS7kam, kdo citie s na gimi mil mi ye stare vlasti a jejich utrpeni, ptipoj se k nam a Pomozme jim vyhnat ty nemecke vrahy z tech naeich milych tech a z to matieky Prahy.

Pomozme je vyhnat do nernecke `rite, to nage start vlast at' zas volne dyne.

Na shledanou dne 23. v sini klubu KomenskST, jsem vat uptimne inyslici, Vaclav Kvasnieka.

Orchard, Texas.

Cteni bratki a sestry a br. red. Vestniku!

6et1 jsem ve V. R. elanek, jen je nadepsan "Humorem proti nervove zkoutee . . . " V ujatmenYch zemich eeskYch koluji nej en eetne vtipy, ale take cele basne a vlastenecka, provolani vice nebo merle dobre firovne. Tyto tvorby, rozmnokvane hektografem a opisovane od jednotlivce k jednotlivci, udr2uji dobrou naladu a hlavne take pevnou viru naroda, 2e dnet'ni na,te ponileni jest jen doeasnYm zlem, ktere nemeze dlouheho tr yani. V. R. pkinati jednu takovou baser"). v Havliekove stylu a 8vejkove duchu. Nelze ji vydati za cenne basnicke dilo, •ani za zvlagtni kulturni ptispevek, jest veak ptiznakem pro svfij ostrovtip a ukazkou "respektu", jak' v Oechach panuje k cizim vettelYm vladefim. Jsem jisty, 2e ten humor bude take zajimat etenake Vestniku.

Na uvitanou pana protektora.

Zas se utrh' od tetezu vfidce yelke kite, 'tie je narod zpitomelY, t ze mu kruei v se a zasakroval, aby nalanal strachu a lined z Prahy zavolal si

VESTNIS stareho sem Hachu.

Tohleto mi podepitou limed, pane drahY, nebo jim jette dries v noci odbouram pill Prahy.

To prec nejde, aby v Oechach pili j ste a 2rali a mne kluci u armady hladem pochcipali.

Vubec pry tam hojnost mate jidla snad i strdi a u nas i sam general herinkama smrdi.

Pan je tam na pofadek sve pitome klacky, at' si jednou take u vas nacpou svoje nacky.

Ja yam dexam protektorat, v ochranu vas beru a na Yak start prava 1,, s odputtenim Ne2 to dorek', jiti armada ze rite se vali a kdy2 neplitel byl potfen do tiradla se dali.

Jedli, pill, hodovali, 2ra1i z pinYch hrdel, a2 jim na to nestaeila jejich vlastni Na co ptitli rozebrali, zabavili tie a v noci pak posilali do vfidcovy kite.

Jedou vlaky, jedou auta, neprehledne lady, "nakradene domfi potlem, my ziistaneme tady.

Vtak ti zatraceni 6e§i . za to neznaji Yd & a proto se podivame, kde maji sve zlato. nam Ci nepatti, to je vtechno rovno," misto zlata natli ale v tresoru jen "Ti nas ale zas dobehli, zatraceni kluci, za to jim vtak napalime kadnou kontribuci.

A ted' zaenem fizne vladnout, hakenkrajce vzhfiru, apioni a bezpatefni at' maji konjunkturu.

Opasky jim utahneme, seberem jim "kaeky", a ty chlapy nepokojne dame do koncentraeky.

U2 nam lezou do radnice, ale jen ti pravi, na to jsme ji2 zvykli z kite, tam jsou stejne mravy.

Noviny jsme usmernili, vyhubili rude, a kdyI se to neda Usti, na zachod to zbyde.

A jak rozhlas pilne dela nagi propagandu, to si radi poslechneme, mame z toho Ted' to tady tepr y pfijde, kdy2 budem mit dohled, zemskY raj to zase bude, ale jen na pohled.

Priloiene posilam fotografii, jak vypadali Nemo', kdy2 zabrali Cechy a Moravu, a jak jsou zmeneni za tech par mesice. Kdyby to vydavatele Vestniku vytlaeili, jiste by se etenaltm zaJohn GajevskY. Nazdar!

Poz. red.:. -- Dik za podafenou satyrickou basnieku. Nati dorria doeasne "pekla muky" vydr2i. Nova, Golgota je mnohemu naudila, jsou dnetkem spojeni, strany i stranieky zanikly, narod je spojen, v pevne vice dosaleni svobody jednotnY. Dle zaslane kresbieky nelze dati Atoeek zhotovit. Pozdrav a zdar!

Z Prahy se sdeluje, 2e skupina fatistfi "Vlajka" chtela vydavati easopis, na ktery jim Nemci poskytli jiti penize. V posledni chvili ale tento plan piece jenom ztroskotal a to proto, dva 61enove "Vlajky", povefeni organisovanim listu, utekli s penzi do ciziny.

V'e stiedu, dne 19. Cervence 1939.

VZHtRU NA PIKNIK !

PAd Pokrok Houstonu eis. 88. v Houstonu, jako ka2doroene, takteti i pritomny rok, porada pro radove Clenstvo piknik, kterS7 se bude paddati dne 23. dervence 1939, tedy jak datum ukazuje, bude to jit pkieti nedeli, a misto kde bude potadan jest to same jak roku loriskeho.

Bude podavano maso peeene na rotni (barbecue) a pro tiznive bude tet postarano, a s tim spojene vSrlohy hradi tad. Nejlepe kdyt se Cleni y eas sejdbu v sini, odkud se spoleene vyjede.

Za tad, Frank Olexa, taj.

La Salle, Texas.

Ctent, redakce a v'gichni etouci Vestnik!

Timto se oznamuje, to nag piknik pokadanSr dne 4. eervence se nad oeekavani vydatil. Ptleina toho byla svorna prate Menu, mimo zabavniho v3iboru. Jak se to krasne pracuje, kdyti ruce k praci a nespoleha se jen na vYbor, aby 'deck() obstaral a udelal. Obzvlatte nekteri elenove se skuteene obetovali k teto praci, za cot si zasluhuji na g nejvkelejei dik.

Take dekujeme veem fleastnikilm na geho pikniku ze sousednich osad. Take keenici si zasloutili srdeeneho podekovani, neb proslovy jejich byly s velkym nadeenim vyslechnuty. Prvnim tednikem byl mistni dp. Peeneik, kterST patfienSmi slovy uvital shroma2deni, jak v anglieke tak i Ceske keel. Pak dp. Peeneik pfedstavil dalgiho feenika, pana J. J. Ducketta, eeskeho pravnika z El Campo, kterSi dobke procitemimi slovy v anglicke keel promluvil, za cot byl odmenen boutlivYm potleskem. Pak nasledoval br. 8tepan Valeik v 'Ceske fedi. Jeho vlastenecka fee byla nekolikrate pteru gena boutlivS7m potleskem, cot jest dobrSun znamenam, ze byl vyslechnut s velkS7m nad genim. Pak tlumoeil pozdrav a pkani zdaru od kadu Pokrok Houstonu br. Fr. Olexa ml. Jeete jednou vyslovuji vi.eV7 dik feenikilm a veem teastnikilm na geho pikniku jmenem zabavniho vS7boru.

Take oznamuji, ze pfieti schfize odboelry Sdruteni Americk3ich Cechoslovakil v Texas bude prvni nedeli v srpnu. Mame slibenou od br.

Rev. J. R. Vilta z Needville pfedna gku, ktera take bude jiste velmi zajimava, neb br. Vilt ma mnoha ptimS7ch informaci z Ceskoslovenska, a to jest dobrni feenikem neni tfeba podotSrkat.

Pak dp. Hanacek z Blessing slibil pkijet mezi nas, jak mu bude motno. Jak mi bylo zdeleno, take byl pozvan do teto schfize, ale nevim jestli mu bude mono pkijet. Jestli ano, tak mate pHletitost poslechnout zas dva dobre keeniky u nas.

Nezapometite na prvni nedeli gesteho srpna ve gkole v La Salle. Zveme v gechny krajany, at' path k neb ne.

Za zabavni vStor znamenam se ye vgi ficte a na shledanou, vas A. V. Franek.

Rosebud, Texas.

Cteni krajane! — Ve prospkh SdrUtieni A.O. T. slotiili ptispeyky tito krajane: Frank Vitek 50c, pi. Frank Vitek 50c, pi. Marie Hudec 50c, celkem $1.50. Minule oznameno $23.75, celkem $25.25. Tyto penize ma pokladnik V. J. Svoboda.

Jako tajemnici zmineneho Sdruteni zajima, mne, to v Cameron jednali o torn, abychom ty odboeky v okresu Milam spojili dohromady. se sejdu s nagimi Cleny, tak o tom promluvime.

My bychom dne 9. tet byli jell do Cameron, ale my v to nedeli jsme meli fadovou schfizi a po schfizi bylo ut pozde. S pozdravem, Anetka Skupinova, taj.

Asi 150,000 italskch Nemcil ma na vybranou musi se rozhodnouti do tki mesicu, zda chti vratit se. do Nemecka a zustati Nemci, nebo ve sve domovine a hlecleti na to, jak jejich vnukove a pravnukove stavaji se Italy. Dle zakona Italy jit jsou od to doby, kdy2 smlouvou St. Germainskou bylo rakouske jitni Tyrolsko prifteno Italii jako valeena kofist. TelesnSrm vzhledem, teei a krojem byli rakouskSmi Nemci po mnoho set let. Nyni hledi vstkic rozhodnuti, dle dohody, jak se pravi, uzaffene mezi NCmeckem a Italii. Podrobnosti majetkoveho vyrovnani a dopravy budou teprve vypracovany.

Kolik Nomcu se vystehuje, nelze dosud odhadnouti, ale pfedpoklada se, 'tie vettina jich, zvlaAte pak ti, kteki vlastni majetek, zustanou na svgch mistech.

VESTNiK

Ve st edu, dne 19. cervence Temple, Texas.

Ctena redakce, brotti a sestry!

Jak se doetete na jinem miste tohoto listu, je svolana do S.P.J.S.T. sine na Seaton schaze za teelem zaloteni odboeky Sdruteni 6echoslovan v okresu Bell.

VYbor, skladajici se ze v gech slotek nageho lidu, postaral se o vYborne teeniky a to: Rev. Jos. Barton z Granger a vlp. Ka gpara z HostYna, oba znameniti tednici a vlastenci. Tet tam bude etena programova, tee dr. Eduarda Beneg e, pronesena ku eeskoslovenskYm legionatam 8. derma. Z teto keel se hodne poudime a to je, co my dnes pottebujem, chceme se spojit v jeden celek a hlavne pottebujeme, abychom v gichni na atisk na gich bratti pohlizeli spravne a motno-li stejne.

Bude tam dobra eeska hudba, jakot i zakusky a obaerstveni. Proto at' tadnY krajan si nenecha, ujit tuto ptiletitost sly get tyto teeniky, kteti jiste se budou lepe citit, bude-li nas tam co nejvice. S ptanim mnoha zdaru, John KlinkovskY. Do Seaton a okoli!

Verejna schtze v gech Oechoslovaka, ktera byla odlotena za ptieinou to nemohl agitaoni vYbor na 4. cervence dostati teeniky, bude pollama v nedeli dne 23. cervence odpoledne. V teto schazi budou teaniti dp. Ka gpar a p. farat Barton, jak mne bylo zdeleno p. Fr. Matushem, kterY je jednim z agitaeniho vYboru. Budou-li jegte dalgi teenici, neni mne dosud znamo, ale agitaeni vYbor snad to uvetejni yeas. Bylo by zahodno, by teto hromadne schtze se zadastnil kahlY krajan, tak aby svou ptitomnosti dal na jevo, te mu osud nagi bYvale Ceske vlasti neni lhostejnY. Take te nesouhlasi s uchvacenim Ceskoslovenska a te se stavi v Lady tech, kteti hajiti chti domokracii, jak v teto vlasti americke, tak ter i oeskoslovenska.

Vgechny sve navgtevy ptatel a jine zabavy na tuto nedeli odlotte a hromadne se dostavte na Seaton do sine tadu Cis. 47. S.P.J.S.T. Na shledanou v Seaton!

K. Fojtaglova.

Ctenemu Clenstvu kadu Ennis, elslo 25.!

Sestry a broth! — Dne 23. cervence bude konana schaze odboely Sdruteni AmerickYch Oechoslovakti v Ennis, proto jste tadani, byste se do teto schtize dostavili, v gichni bez rozdilu ptesvedeeni. Jest to schtze, do ktere by se mel dostavit kaZdY, kdo ma je gte trochu toho eeskeho citeni v srdci — nejen desky mluvit, ale take miti pro eeskY narod cit. Chceme miti v Ennis silnou odboeku, a tim bychom dokazali, te jsme dobrYmi obeany teto zeme a pti torn te nezapominame na nage tak tetce porobene a zotrodene spolubratry. Sestry a bratti, jest eas abychom se spojili, neb hodina odplaty se bliti a my musime bYti ptipraveni, spojeni, a proto jest potteba katdeho z nas. Netikejme, at jak to dopadne, neb by to mohlo dopadnout jegte hate net jak to dopadlo. Proto se v nedeli dne 23. dostavte do sine K.J.T. ve 2 hodiny odpoledne. Budeme miti peknY program a tedniky z povolani. S bratrskYm pozdravem, Jos. HejnY, pied.

Caldwell, Texas.

Cteni bratti a sestry!

S radosti yam oznamuji, te v na gem okresu jsou zaloteny jig tti odboeky Sdruteni AmerickYch oechoslovan v Texas. To udinily tti z nejvetg ich radii S.P.J.S.T. a site tad Novy Tabor Cis. 17., tad Rovnost cis: 7. a tad Cis. 9. Slovan ye Snook, to jest na g zaeatek. Mame zde v okresu vice Mehl S.P.J.S.T., spolkt katolickYch, evangelickYch i rolnickYch a ta,dam vas, bratti a sestry, abyste se spojili s nami, kdyt byste nechteli zalotiti svoji vlastni odbodku.

Nag e organisace jest dista,, yetejna, pro ochranu demokracie zde v teto vlasti i jinde, kde jest demokracie ubijena. Vlada diktatora niei cele stoty, niei kapital, neznahotsky niei kostely, ktere po staleti byly budovany lidem, nisi kneze a za glapuje viru lidu do !p lata. Niel a talatuje vzdelane lidi a nejradeji by vyrvali katdemu jeho matetskY jazyk. Tam kde glapla bota diktatora, jest v g ude zle, a proto bratti a sestry neotalejte a co nejdfive ptihlaste se do organisace, abychom byli silni, spojeni pod jed-

nYm praporem, bez rozdilu nabotenskeho a jakehokoliv piesvedeeni.

Nag stat ma vzacne mute v cele cele organisace jig davno; zalotena byla v East Bernard a letos byl sjezd zastupcil na ternte miste, kde osm novYch riditelu bylo zvoleno, a jestli by kdo myslel, to sobe nekdo necha ye sve kapse jeho atvrt'ak, to jest na torn velice zle, nebot' duvera ma svoji vlastni silu, kterou pottebujeme.

Pted dvaceti roky jsme vykonali velke dilo a zvitezili jsme a jsem jistY, te i nyni zvitezime.

Pted dvaceti roky me zaznamy dokazuji, co jsme vykonali i mimo N. S. Nag okres mel odbooku na N. Tabote Cerveneho Ktite a men jsme odboeku zalotenou &five netli na ge mesto Caldwell. Kdyt byla odboeka v Caldwell zaeata a byli ttednici zvoleni, na g pokladnik od Taborske odboeky donesl a odevzdal pokladniku asi $400.00, ten zastal hledet, jestli se nezblaznil. To byly penize, bratti a sestry, vami darovane, a tadnY jste ani nepoznal, to vam ubylo, a neubyde ani nyni, kdy jedna se o ochranu nejen stare vlasti, ale i o ochranu teto nove vlasti. Nebojte se, prosim vas, utratit dolar na dobrou vec, nebot' se mate stati, te date za chvili vge co mate, nebot' demokracie Spoj. Statt jest tak dobte ohrotena jako nikdy pted tim nebyla.

Na sjezdu .v East Bernard byly Cteny stanovy, re budou oti gteny ye vgech deskYch novinach eesky i anglicky, aby si je mohl kattlY pkeeisti.

Zastupci nekterYch tan prohlasili, te ptihlaguji vgechno elenstvo svYch tacit nebo spolka a za katdeho Clena sloti poplatek 25 centt a pak bylo dodano $5.00 zvlagte za jednotlivY tad nebo spolek. Takto spolek nebo tad eitajici 40 elent. pole hlavnimu taj. nebo taj. odbodky seznam 40 Mena a poukazku $15.00.

Broth a sestry! Tato prate atednikt odboeek jest konana zdarma, protot nedekejte kdo za vami ptijde, ptihlaste se sami. Tedy elenstvi bylo ujednano 25 tenth pro vtdy, a kdo chce dati vice, bude poznaeeno co dobrovolnY ptispevek.

V nejblitgi vagi spolkove schilzi rozhodnete, zdali ptispevek ma bYti vyplacen z pokladny anebo ma byti ptipsano 25 centil zvla gte. Penize ye spolkove pokladne patti elenstvu, tak si to odhlasujte jak si pfejete.

Bratti a sestry, jak yam znamo, neni michanej glho okresu jako na g Burleson, ktery se deli asi na tti dily, ty tti dily jsou asi stejne silne, ptevatujici malou vet ginou nageho lidu. Zde tiji obeane nemeckeho pavodu, kteti bud'to jsou nagi sousede, sriatky jsou s nami sptizneny, jsou eleny nagich spolka, nagich kostelt, maji zde sve majetky, maji sve obchody a dosud se nestalo, aby nebyli s nami zadobte. Neptal bych si, aby bylo vyutitkovano na'gi organisace v neprospech nektereho naroda. To by nebylo demokraticke a sami bychom nesli gkodu.

Pted dveceti roky jsme dela!" to, co delame dnes, nikdo nam v torn neptekatel a ani ted' nebude. AmerickY lid, americky tisk jsou s nami a jak jsem Ceti, kdyt chybovalo dva tisice dolart na vYlohy deskoslov. pavilonu na vYstaye, term na geho p. presidenta darovala onu eastku. Nemyslite, te by bylo zahodno, aby katodbodka na geho sdruteni poslala dekovnY dopis te yzacne ter* prvni tene velke Ameriky.

Nag Temple zaslouti take uznani za Ceske programy, jak hudebni tak i kostelni. Podpo7 rujte takovou vec, jest to na ge. Mame v Texasu br. Vaguta, kterY nam zatidil Ceske filmy. Podporujte divadla, kde se ukazuji, jsou to nage.

Podporujte nage Ceske spolky a jednoty, dejte jim ptednost, oni jsou take na ge. Ja jsem take vas a proto poslechnete a co nejdtive ptihlaste se kam pattite a jednou budete radi, te jste till v dobe, kdy jste mobil ptispeti svemu narodu, kdyt toho nutne potteboval, a to yam oblati vagi dugi navtdy.

S bratrskYm pozdravem jsem vat, John toupal, taj. odbodky N. Tabor.

New York. — Dr. Eduard Bene g odejel do Anglie. Peed odjezdem pravil, to odjitdi jsa jist, to demokracie jest bezpeena v jedne zemi — Spoj. Statech. Dr. Benete provazela do Anglie shot' pani Hana a synovec Bohut Benet.

Strand 7 Rad RifiovST Dviir, Cis. 89., Rosebud Texas.

Cteni bratti a sestry!

Posledni nate schilze byla velmi &tale na yttivena, zvla g te sester se dostavila cela tada. Tak jsme to oslavili tim, to jsme se navzajem pohostili zmrzlinou a pobavili hovorem. Mame upozorneni z Hlavni Utadovny, kdo ma ueinenou piljeku proti certifikatu, by splatil tiroky; tak na to pamatujte. Mejte se dobke a prijd'te do schtze! S pozdravem, A. Skupinova..

ZPRAVA UCETNiHO VYBORU

Iilavru firadovny, Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. teetni VYbor ustanovil si datum dne 12, 13. a 14. cervence, by se se gel vykonat svoji pravidelnou pill-letni ptehlidku knih H. U. S. P. J. S. T. Br. Prasatik, tketi e'en vYboru byl omluven, nemohl se dostavit nasledkem nemoci.

Ptehlidka Hlavni knihy byla vykonana podrobne, od posledni ptehlidky, konane v listopadu 1938 at do dne 30. derma. Katda polotka byla porovnana s polotkami v ,ostatnich knihach a shledane spravne zanegene.

Ptehled zaznamu ptijeek proti majetku byl vykonan podrobne a shledano, te se uroky i splatky thisledne vymahaji, a nalezaji se v mnohem leptim poradku net byly v dobe ptedegleho ptehledu, av gak bylo atednikam H. U. poukazano, te je gte na mnoho piljoek je treba ptesnejtiho a dilslednej giho vymahani aroka i splatek. Spolkove sine, ktere pted pia letem byly pozadu se splatkami urokn i splatek, byly shledany, te se sta y zlepgil at na jednu. SouCet 'Meek proti majetku einil $1,477,348.29, neb o $96,683.71 vice net v listopadu lonskeho roku.

Soucet bondii viastnenych Jednotou dne 30. derma, jest $1,067,036.50 neb o $10,970.60 niene net dne 1. listopadu, 1938.

Piljeky proti certifikattm znadne vzrastaji a za obdobi 8 mesieU od 1. listopadu, 1938 ;tibylo na techto pajakach o $30,375.19, takze dosahly tyto pujeky vice jak 1/2 milionu dolart, neb celkem $551,076.77. Piljeky tyto stale vzrastaji, av gak po upozorneni fieetnino vyuoru v ptedegle zprave, splatky techto pajceas se cot je vYhoda pro jednetlive 'Omani podpory za rok 1938 bylo vypiacmo celkem $151,754.24.

Pkijem na tmrtnich poplatcich za rok jest $200,739.73.

Prehled knihy majetku ukazuje, ze Jednota vlastni 40 kust majetku, v cene $199,09 ‘;.31. Po ptehledu prijmil a vydani spojeneho s uurtovanim majetku v dobrem stavu, shledano, to dohled v posledni dobe jest leptim, a 2,e na nekterYch majetcich, kde drive byla ztra, nyni jest vYdelek.

Za Udetni vYbor H. U.: Will A. Nesuda, Chas. Navratil.

V pondeli min. tYdne odbYval se ye Washingtonu pohkeb zemkeleho tajmenika namotnictva Claude A. Swansona. Pohtebni obtady vykonany ye velke sini senatni a mrtvola pohtbena na htlatiove Hollywood v Richmond, Va. President Roosevelt natidil 30 dni trvajici smutek nad amrtim tajemnika Swansona. Vlajka Spoj.

Static byla vyve gena v poloterdi na v gech vladnich budovach i na v gech lodich, ktere jsou podfizeny vlade, cot potrvalo at do skoneeni pohtebnich obtadt na htbitove. V sobotu v poledne byla vypalena salva 19 ran z del na valeenYch lodich, ktere kotvi v San Pedro, Cal., na znameni smutku nad amrtim tajemnika namotniho odboru. Pohteb vykonan s vetkerou vojenskou poctou. Admiralove a podadmiraloye nesli rakev a byli provazeni sbory namotniku a jejich kapelou ze senatni budovy na nadrag Union, ze ktereho byla mrtvola poslana po draze do Richmond. Pri odjezdu vlaku vojentti trubadi troubili na rozloueenou a vysttelena byla salva z kulovnic.

Londyn. — Anglie uzavtela Palestinu pro imigraci ZidovskYch beZenca. TrvalV zakaz Zidovske imigrace je pokladan za pravdepodobnY v tom pkipade, 2e neustane podloudna doprava g dil do Svate zeme.

Stx aaa I. Holland, Texas.

Ctena, redakce, bratli a sestry "maj drahy eesky narod neskona, on v gechny zloby sveta pkekona!"

Opakovanim tehle siov, tane mne na mysli, jak nutno je tato slova si opakovat a met na pameti v dne gni dobe, kdy na gi bratti za mo.7 rem upi pod jarmem germa,nii. Skalopevne yete neskond a opet mu zasvitne slunko slate svobody. Ku dobyti svobody je nezbytne nutno plinest velke obeti, a narod na g vtdy byl ochoten obetovat v ge za svoji svobodu a nezavislost. Dravest Germania.' nezna mezi, drancuje a loupi co ma pro nej cenu a vge mizi v jeho nenasytne tlarne. Stara na ge vi t upira sve zraky k rodnYm brattim ve svobodne Americe a odekava, te podame ruku pomocnou.

Za tim fidelem stavime se v lady a zaklaciame Sdruteni Cechoslovakt. Zde v Hodland byl poloten zaklad odbooky N. S. dne 2. Cervence na radove schtizi, Tyr g eislo 80 SPJST. a Rolnickeho Vzajemne Ochranneho Spolku eislo 83. Po kratg im rokovani bylo pfikroeeno ku volbe ittednikti odbodky, ktera vyznela nasledovne:• predseda Jan Zajidek st.; taj. Joe Beheck; pokladnik Louis Martinec. Celkem zapsano 19 elenti. Jmena plistouplYch elentl budou u.veleinena i s dodatedne pristouplYmi po phigti schtizi odboaky, kolekce prispevkii byla taktet odlotena pro prilig pokroeilY Cas. Ano, bratri, pouhYch 19 elentl, kde melo loYt aspori 50. Nekteri slibili, Ze ptistoupi, ale at pozdeji.

Bratti a sestry, prod ten odklad, prod ne lined?

Bud'me Cechoslovaky i kdy to neco stoji, a ne jen, kdy je to zdarrifa, a 'hlavne, bud'me jimi v pravY Cas. Volam k yam, vgem lidem dobre yule: ptistupte za Cleny odbocky, nest-I:0e "vedle" nerozhodne, a neeekejte at dvanacta odbije. Bratti, volam k yam: pomorte, podejte ruku pornocnou, pomorte tahnout za jeden provaz. Vtdyt' ut pouhe vase jmeno na seanamu hlasa giroke verejnosti vase smY gieni, zda milujete svobodu, a neb jste tichYm obdivovatelem nazisticke nestvilry. Apeluji na vase vlastenecke city, na va gi krev, zdedenou po .otcich, kteri vtcly a v gude byli na strane utladovanYch, sami nailujice svobodu, take jinYrn ji jinYm. doplavali. Nebud'me nerozhodni v aobe tak kriticke, kdy drapy odvekelio neptitere se zatinaji nad celYm siovanskYm svetem.

Volarn k yam, bratri, jmenem zdeptane oteiny, konejme jeden kaZdY z nas svou svatou povinnost vitgi nagi materske reci. Nedovolme, aby zbesilY vrah ubijel na ge nejlepti lidi napotad a pomozme stavet plekatku, o kterou by si drzY tchvastoun rozbil svou gilenou leb. Na.sledujme plikladu pani Rozseveltove, ktera podpoilla yydatne nag odboj "nehluene", ktera nam zajiste nic nedlutila a my, bratri, my mnohY z nas se nemtiteme rozhodnout a dat, sami sobe 25 bidnych Doufam a Vetirri, te kataY z vas da sve jmeno na seznamni listinu, a pridrti se na strane pravdy, nebot' "Pravda zvitezi", byt' by ne fined, ale jiste zvitezi. Pristi schtize odboeky bude konana: prvni nedeli v srpnu, po ukonceni schuze SPJST. Srdeene jsou zvani v gichni nagi lide siovansky citici, bez rozdilu spoleeenskeho, nabotenskeho, nab polUickeno.

Fiijd'te, podporte, porad'te. ha odboeku N. S. C. v Holland: Joe Belieek, taj.

P. S. — Kdo by chtel prispet na oitar vlasti pogtovni cestou, adresujte na: Joe Belieek, Rt. 1, liolland, Tex., a neb: Louis Martinec, Rt. 2, Holland, Texas.

Katcly obdrtenY dar bude pattidne kvitovan Ye Vestniku. Preciem srdeene diky glecnetnYin darcilm.

itad Slovan, els. 9., Snook, Texas.

Somerville, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Timto se vam oznamuje, te ye schlazi Nadu Slovan Cis. 9, konane 2. Cervence 1939, bylo ujednano poradati schuzi treti nedeli v mesici srpnu 1939, v 1 hod. odpoledne. Do tett) schtze jste v gichni uctive zvani a jest tadoucno, byste se v hojnem p3dtu dostavili. S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, tajemnik.

VESTN tit Houston, Texas.

Mill otenali!

Koncem minuleho roku jsem se dovolaval deseti tisic texaskych Cechoslovanii k podepleni a o podpisy ye prospech nove upravene narodni ptedlohy Celici k upraveni viadni jednotne pense (neb duchodu) pro v gecky nage stare obeany 'ores 60 let stall, tak zvane General Welfare Act, na misto pritomne stavajiciho Social Securiti Act, ale bohutel, prihlasili se jen nekteli sberatele podpisit a jen nekterou stovku jmen texaskYch Cechoslovant jsem dorudil na patriene misto do Washingtonu.

Predloha dosud yeti v rukou vYboru na zpiisoby a prosttedky, neptedlotena, zirmysine zdrtovand od projednani. Zadal bych yds, abyste se ohlasili u vageho kongresnika, ale obavam se yak lhostejnosti. Tedy trpme nadale, jako stahi v nedostatku, jako rolniei v obtiti a jako narod v ittisku kapitalu. Dostavame jen to co chceme, po eem toutime, co k sobe vabime, at' to vime nebo ne, at' se o to vzpirame neb mleime.

Pled nekolika malo tYdny jsem potadal etenare, aby mne pomohli rozlu gtit udany vyrok, ale dosud ani jedineho ohlasu jsem nedostal.

Opet to dtkaz, te mysl eeskeho eloveka jest napinena vgim jinym, jen praveho porozumeni se dosud nedostava sveho vlastniho poznani, vzdor tomu vgak mame tento vYrok: "Two more races will be evolved in our present epoch, one of them being the Slav, when, (in the course of time) the Russian people and the Slav races in general will reach a degree of spiritual development which will advance them far beyond their present condition". V oeskem prekladu by to znelo asi takto: "Je gte dva ndrody se vyvinou v plitomne clobe, jeden z nicht jest slovanskY, kdy, (prilbehem easu) Rusove a slovanske narody vespolek dosahnou takoveho stupne duchovni vyspelosti, te je pozvedne daleko vysoko nad pritomne okolnosti neb pomery."

Pramalo na torn zaleti, kdo to vylknul neb napsal, anit kdy to bylo, ale zalai mnoho torn, ba jest to na gi spasou, zda-li vime dnes co deldme, kdyt politickYmi tivly unagi se mysl nage od domacich zaletitosti, jako pense, zernedelstvi, rolnick;', stay, vladni sprava i soustava, atd., a pozornost na ge jakot i nad geni se obetuje politickYm utvarum. Utvary, ktere se stale setkavaji v zapase na iikor lidske spoleenosti i hospodalstvi ye prospech ctitadostivYch a sobeckych, bez ohledu na jrneno neb mnotstvi.

Katcla organisace bez vyjimky jest politickeho svahu (of political nature), naklonnosti neb smeru a jest pouze takoveho karakteru (jakosti), jakeho smY gleni jsou vespolek (in common) jeji elenove.

Clenove organisace americkeho naroda nejsou zajedno (in common) v my glence pro dostatedny ditched (pensi) pro v gecky 601ete obCany, ale chovaji se, pod zaminkou svobody v plemYgleni i vyjadteni se, zaporne vitei podkladu (principu) demokracie, (one nation indivisible), jeden narod nerozdilny. At budem jednou stati jako jeden narod nerozdelen, tepry demokracie bude zkvetat a teprve rrratem teekavat starobni zaopatreni v dostateenem melitku pro katdeho bez ohledu a bez pomoluvani neb souzeni; a at budou jednou stati jako jeden narod nidirn nerozdelen, teprve spattime demokracii s jeji svobodou i spravedlnosti u vgech narodii sveta. Dnes neni ani jeden narod ve stavu a vyspelosti takove, jent by mohl sloutit v duchu demokracie v ge.m narodum, ale Slovaniun tento ukol jest udelen a svelen k vykonani a vgecky pottebne poi-Micky byly k tomu plipojeny a zbYva nam jen to sebepoznani a uvedomeni si toho, te na ge postaveni nespodiva v moci a nasilnem boji, ale v uvedomeni si nageho neodcizitelneho dedictvi, jent nam yd. misto nad vgecky misty V lidske spoleenosti; dedictvi, ktere nam tadny nekrade, anit Hitler po ner.o.. saha, aneb mute odcizit duchovni vyspelost, symbol duchovniho dedictvi, nastroj k jeho vyjadleni, discs, vyspelY a bibezne znejici jazyk Ceske mluvy. Vime my dnes co delame?

Se sevrenYmi pestmi, skripajicimi zuby, se soudem na konci jazyku za 25 centa plekypujiciho nad geni, obavann se, te malo docilime, neuveclonnime-li si na geho Udelu a duchovniho dedictvi v pine mile, jent jedine nas uvede na

ye 61,1:Wu, dne 19. cervence 1939 aroveri sebepoznani, na troveri spravet vgech na,rodu posluhujici lekem demokracie vS'em narikajicim narodum sveta, zaruka pokoje a miru pro vgecky easy.

A. V. Mikeska.

San Angelo, Texas.

VCstnik, West, Texas.

Po case jscin opet mezi vami a vette, mod neehybelo, te nam inkoust nevyschnul. V nasem. okoli dobte nezapr gelo od vanoc, baviny jakot i krmivo delaly bidny pokrok, at ted', 12. a 13. te m. jsme dostali krasnY, volnY degt' coule, a hnedle v gechno kouka lepe na svet, jak ty urody, tak i my farmaid. Mel jsem zato, to tteSte byl •.vgude pravidelnY, ale neni tornu tak, nab tines jsem Ceti v novinach, vSucte nebyli tak St'astni, k uplikladu v Rowene dostali pouze 1/3 coule a tarn take dekaji na de gt' jako na manu na pougti.

Zito, a o\sy letos zde nebyly paradni a misty nestaly ani za sklizeri a vet ginou to spasl dobytek.

Dostal jsem nekolik dotazin jakYch traktorti se to nejvice utiva a ktere jsou nejlep gi. Na ty otazky .eapoveclet, vezme Salomouna, ale ja se je pokusini zodpovedet nasledovne: Katc1Y pan, cnvali svtij kram, a nejlepgi traktor je ten, kLery mame vyplaceny.

Brzy prijde vladni odhad, kolik milionu zas te vary letos nasekame. Jest-li hodne, tak cena bude na dne, jak byla.

Divim se, te nepfijde odhad jak je velika zasoba telezne rudy, kolik se z ni mute nadelat oceie, toleza, litiny, plechu, a z toho kolik se male vyrobit nalacti, traktort a automobilt.

Vime, to zasoba neni pouze na rok ku pledu, jak baviny ale nevyderpatelna, tovaren na spracovani i delniktt vie net dost, prod to 1.Sechno take neklesa v ceni?! Jo, to je, panedKu, kale z lineho hrnce. Mame size protitustoe zakony, ale jen pro formu jako mnoho jinYch, ktere pro kapitalisty neplati. A jsou tak krasne spojeni, jedna radost. Ci neni to do oei bijici, vg e skorem v stejnYch cenach?! Zatim co chudak farmat v potu tvali se trapi se v gelijak sformovanYmi a podratovanYmi stroji, ktere jiz (dal/no mely byt tam, kde voda bere, a nemute si k vaii vysoke eerie koupit nove. am na konvenci tovarnici a kapitalisti za zelenYmi stoly phi vYbuchu gampariskYch lahvi, diktuji ceny a se chechtaji jak to maji krasne zatizene. Jest-li nemaji poptavky, tak tovarny zavrou a odjedou na Floridu a vlada at' delinky tivi. Jest-li farmak phi 7 centove a obmeerle erode si nemilte koupit stroj novy, at' se trapi se starYm, co jim je po tom? Oni chteji mit svuj tudny zisk, nad by delali 2-3 kolovetry o malom vYcielku, kdyt to tiClelaji na jeanom. Zatim co my zde platime za naladi padesat dolarti, ten sam stroj dostanou v Rusku za 23 clolarti. Pozastav se etenail a uvatuj, jak my k tomu prijdeme, te musime doplacet $25 kapitalu za ty tam v cizich zemich.

Rikam, te je to zakonem chranena kradet za bileho dne. Jail jeden povidal, te mali zlocleji jsou v kriminalech, zatim co velci sedi se skti'2cnYma nohama ptest still a kourici havanske v uladovnach.

A je gte pridavam hadanku: Prot" zakonoclardi nezavedli clari 5 cent:ft z katcle lOti centove cigary a vYte? — (Proto, je sami kouti!)

S pozdravem, Redlich Socha.

Praha. — Statni sekretat Karl Hermann Frank naridil, aby Ustledni administraeni kancelake v Prate poutiValy nemecke i Ceske I ce& v idedni korespondenci. Prvni must bYti nemeckY text a musi bYti originalem. CeskY pkeklad ma byt uveden pod nim. Osmnact termind nesmi bYti meneno, poeitajic v to Fuehrer, Reichsprotektor a Protektorat Bohemia a Moravia. Tim zpusobem je Cechum zakazano jmenovati v uiednich listinach svou zemi v matelskem jazyku. Timto rozkazem, po nemt, jak se oeekava, dal gi rozkazy budou nasledovati, pokougi se Wind, aby de gtinu snizili pouze na jazyk obcovaci.

Ve stkedu, dne 19. eervence 1939.

If JULKA BARTOVA:

PODIVNE ZAIVIRSTNANi KIM DVORAKOVE ROMAN "Tak co vy tu vlastne jate chcete?"

Petr pokreil rameny: "NezdfZuji vas?"

Oba se dali do smichu.

Andula se na sebe hned zlobila, Ze se smeje.

"Jak se yam veera libil film ye Fenixu?" zeptal se z nieeho nic Petr Lenc.

"Nevzpominam si ug , jak se to jmenovalo Andula se vylekala: "Jak to vite?"

"Sedel jsem ye vedlejS1 loZi!" "To jste byl vy? Zahledla jsem nekoho a vim, Ze tam nekdo seal. Ostatni leZe byly skoro prazdne." A nahle ji /Ado napadlo. "A prod jste tam , byl?"

"Prod' jste tam byla vy?"

"Za obchodem, zajiste," ?ekla Andula a trochu se zamraeila. Nevedela jate, jestli snad Petr Lenc nesly gel neco, nebo nezpozoroval ze sceny, jeZ se tarn odehrala. Ale v pti'Stim okamZiku jiz nebyla na pochybach, kdy2 se Petr Lenc jednodu ge zeptal: "Kdo je to kapitan Kraus?"

"Co je vam do toho?" tekla znenadani neurvale Andula a dodala s udivenYm a odpuzujicim pohledem: "Nechcete jiZ odejit?"

"Vite, Z"e nechci."

Andula pokreila rameny a s lhostejnYm vyrazem, v duchu dela, rozzlobend, kekla: "Lituji, Ze se nemohu dele zdrZ'ovat. Ted' se najim. Nikdo mne nemtZe vyrtgit v myth zvycich."

"Obdivuhodne," tekl kysele Petr Lenc. "Co pak budete papat?"

"Salat. Salat okurkov3"7 a z rajskYch jablieek salat", tekla lhostejne, odchazejic za zaclonu a nevedela, jestli se ma, zlobit, nebo smat.

Petr Lend priael za ni.

Andula se ohledla a tekla kousave: "Tady neni Zadna moje kancelak . . . ale ostatne, mtiiZete se divat, at' se nee° naueite. Budete to beztoho pottebovat . kdy2 si vezmete Eli Frankovou . . . jiste Ze sama neumi vatit."

"A vy umite?"

"Ja", udivila se Andula. — "Nepot?ebuji toho.

Ja se nevdam," ?ekla pak ureite.

"Jak to vite?"

"Protole mam zdravY rozum", utrhla se Andula. se jen takove kadeny, jako je Eli", pohledla na Lence: "S odpuStenim". — "Chcete si mne snad vzit vy?" tekla pak zlostne .

"Ne! Chrafi "No tak vidite!" odsekla Andula a michala 12iekou cukr v citronove et'ave. "Takhle se to dela,. To jste nevedel, co? 2e se na okurkovY salet dave, taky cukr."

"Ne, to jsem nevedel. Dave., se ocet a pep?."

"To ja, nedelam", ?ekla Andula ost?e. "Ocet neni zdravST a ko?eni je pro stare papriky. LepM je tohle: citronova et'a,va a v ni trochu cukru, navrch olej. Chcete ochutnat?" ?ekla usmilene.

"S poteeenim svetim svilj 2ivat do vaeich meek . . . " "Nemam rueky, ale dve ruce, ktere mohou pracovat veechno na svete, vite? Ale musite jit jist do lokiice. Tady to nejde. Kdyby nekdo museli bychom s tim prye. Nate!" — tekla potom se ekodolib3im fismeekem, podavajic Petrovi misu salatu. "Vy ponesete salat. Ja vezmu ostatni."

"Otev?ete!" porudila strudne u dve?i pokoje.

"Tak! Ja jsem byla zvedava, jestli to rozlejete."

"Tohle je lo2nice?" ptal se Petr Lenc, rozh112eje se.

"Nu ano," brudela Andula, rovnajic p?ibory.

"Ted' je to obYvaci pokoj. Nernohu bydlet v celem poschodi sama."

"Dostanete malo," ?ekla, nabirajic troeku salatu igici na jeho tali?ek. "Protoie ja ho tak hrozne rada,

VlISTNIK Petr byl brzy hotov s jidlem.

Andula si p?ibirala je§te z misy a jedla.

"To byl opravdu skvel3i salat", ?ekl Petr Lenc.

"Ani pep?, ani ocet, elovek ozdravi ... A abych vyuZitkoval vaei dobre nalady u salatu, teknete mi ted', kdo je to kapitan Kraus?"

"Prod ne," tekla mimo nadani Andula, ktera vklycky jednala tak, jak ji bylo v danem okarnZiku libo, neohliZejic se, jakYm dojmem jeji slova zapiisobi. A vzpominka na Krause ted', a to bylo zvla8tni, ji uZ viibec nevadila.

"Kraus", ?ekla s lhostejnYm vYrazem a napichla navidlidku nekolik koledek okurky najednou; "Kraus byl muj milenec!"

"Jak? To neni pravda!" zarazil se Petr Lenc.

"Prosirn?" zeptala se Andula nevinne a nedbajic jeho udiveni, klidne k?oupala.

Chvili bylo ticho.

"Jak to myslite?" zeptal se pak Petr, doufaje, ze uslyei nejake detske vysvetleni.

"Nu jak? Nejsme dal a sam se mne ptate na veci, na ne2 nemohu jinak odpovedet. Vite, co jste slyeel a la, vim, co jsem ?ekla," dodala samortejme. "To bylo p?ed etytmi lety. Vic ... zavzpominala. "Skorem pet let to je." Andula odlo2ila vidlidku, zvedla se se 2idIe a Ma si sedflout na pohovku.

Po chvilce ticha ?ekl: "Tak je to! Jake. jsem jen tenkrat byla! Z nideho nic mi poslal psani, 2e se ?eni. Od to doby jsem ho nevidela. CelSrch pet let ne!"

Zamleela se a aokoliv ji nikdo o to neMdal, pokradovala, spi ge pro sebe, ponevad2 lecdemus Petr Lenc nerozumel.

"Kraus byl prvnim muZem, kterY ode mne tak iehce odeSel. Nu, on byl proste . . . nieema .. Lidunka zlata, to to ?ekla. Bylo mi tenkrat zle. Maminka mi um?ela a penez jsem nemela.

Ptedelala jsem se od to doby, docela zjinakela . . . . docela. Nechodila bych uZ s nikYm, nevim prod, ale nevetim jim proste a jsou mi protivni, vaichni muM, kdy2 si pomyslim, 2e by mou lasku brali tak lehce, jako Kraus . . . Nu a veera, to byla revane. To jsem mu byla dlu2na, broudkovi, to pot?eboval ode mne. To bylo spravne, Andulko, 2es mu zpilsobila tenhle skandal. To bylo," zahledela se p?ed sebe a dokonce se usmivala . . . bkjedne . . . " Petr mel bradu podeptenu rukama. Zvedl hlavu a podival se na ni.

"To bylo od vas ... mela jste Krause rada?"

"Prod mne stale uralite? Nechodila bych s nim piece, kdybych " "Nu, ze same lasky jste mu lidera provedla tu oeklivou vec ."

"Co jsem ?ekla? Nemam ho 112 rada, ted'. Nemohu mit rada nekoho, kdo mi udele, nee° zleho. A on se mnou jednal tenkrat jako, jako " Andula se zarnradila.

"Jedno je jiste, Ze jste to veera nemela delat."

"Ach! Ja mam jinou moralku, milk pane inZenYre. Byl tak destnSTm muZem ten Kraus? Nezamyslil se vfibec nade mnou, kdyZ" uvidel penize na dosah ruky. Jak je videt, neueinil ani svoji panI et'astnou ! Mel snad on tenkrat, kdy2 se Zenil, ohled na mne? Nu a ted' ja jsem jednala tak, jako jednaji oni ... to znamend bezohledne. Stael yam to?"

"Ne!" "Na torn mi tedy nezaleZ1. Mne to staei a ta. ke proto nemam fale§nch vSTeitek svedomi jak byste se mohl mylne domnivat."

"Ale to, co vy jste provedla, se nemela "Nedela . . . ovSem. Spoleenost! Ti jemnocitni lido, kte?i nestrpi, aby se ?eklo provdane 2ene vekejne o jejim manZelu, Ze nebyl vklycky andelem. Ale oni strpi milovat a opouftet, nemilovat a piece uzavirat rnanZelstvi pro penize; to je nemravne, slyite?"

Andula se nahle zarazila. Podivala se kolem sebe a trochu se zasmala.

"To je smeene, ja se tady rozeiluji . . . ", obratila se na Petra a zeptala se: "Jak yam chutnal salat?"

"Vy jste hrozna!" ?ekl Petr a chytil ji za ruku, kdy2 sla kolern neho. "Ale ja vas main rad . . " "Ale vy jste smeAnS7, to je . . . " vyra2ela Andula a nervosne se smala,.

"Mldte!" zak?ikl ji Petr Lend a chytil ji do narudi. "Jste takova, veal jsem to,myslel jsem si to, takova, a ne jina. Andulo, Andulo, ale ja vas mam piece rad "

Z

Eltranot 0,

Andula se zukive branila.

"Nic . . . nic!" vyk?ikovala a Petr Lenc ji nahle pustil, ani ji polibil "V2dyt' vy jste samorostla, rozko gna, mi/a, Andulo," ?ekl netne zadYchanYm hlasem a odi mu svitily, jako dve hvezdy, myslela si Andula a nevekila svym "Ale ja jsem mela nekolik must.," namitla slabe.

"A zustalo yam eiste srdce, jak je to mot*" dival se na ni teple Petr Lenc. "Snad jste se zmenila, kikate pet let 2e to bylo?"

Ale Andula byla ji zase klidna a zoufale si myslela, ze nebude ji g v 2ivote nikomu moci ye?it. Ah, ne! Ji nikdo neumluvi! Chce ji tenhle hezkY chlapec pkesveddit, is e se do ni zamiloval? Andula ?ekla ironicky: "A Ude' vagich keel?"

Petr Lenc post?ehl ironii a zamradil se ted': "ZadnY. ZadnY. Promilite." — Vytahl hodinky a zase je zastreil. "Jedna hodina. Obedvate ye dye? Mam tedy jegte hodinu easu."

"Obedvam ve dve, ano. Co vas v gechno zajima! Pfejete si snad jeSte vedet, kolik kousku main deraveho pradla, kolik part. puneoch, jakY pudr pougvam, nebo jak 'east° si myji vlasy?"

"Ano. Myslim, budete-li mi povidat cokoli, budu yam vdeden. Docela vetim, 2e o vas nebudu vekit tolik, abych nechtel jette dali a dal?ekl, naraZeje na jine veci, net ai byly pundochy a myti hlavy.

"Ale ja yam nechci jig nic povidat o sobe. K nieemu to neni . . . prod?"

"Kam jdete dnes veder?" zeptal se, nevSimaje si jejiho odporu.

"Prod to chcete vedet? Chcete mi p?ekazit obchod?"

"Chtel bych vas pouze oslovit na ulici pujdete v noci domil a nabidnouti yam svfij vaz."

"Dekuji," ?ekla suse Andula. "Nepojedu s vami. Nikdy s vami jiz nepojedu. Rekla jsem yam to." A Andula, ktera ted' pochopila, to Petr ji sledoval a dobke veal kdo je, kdy2 vstoupila do jeho vozu, tekla nepokryte: "Poznal jste mne veera, co?"

"Bork. Nepustil jsem vas od osmi hodin s Chcete jet se mnou dnes o pfilnoci?" kekl a sam se smal.

Ostatne nikam dnes nejdu."

"112 jsem Petr se na ni chvili dival a pak ?ekl: "Oemu se vlastne branite?"

"Ja?" pohledla na neho jako chycene zvikatko. "Nieemu. Nechci proste."

"L2ete . . . Mete! F eknu varn to. Bojite se lasky."

Andula vylitla jako diva: "Tak? — Hlouposti? — Jake lasky? — Neni Zadne!"

Andula se neAt'astne posadila na pohovku, klatila ho?eni pulkou tela a kikala docela bezmocne : "A jet by vedla . . . Reknete mi, kam by vedla. Mate pravdu. Ano, ano, toho se bojim," ?ekla nahle vaSnive, "z?ekla jsem se kdysi toho 'Zivota. A vetim, 2e mne jit nikdo neptinuti, vratit se do onech dob, opakovat takovou Krausovu historii. Nejsem takova mlada, dries, abych vekila. Zestarla jsem pro blaznive historie dvaceti let . . . a . . . oh! Zaplat' Pan BO za to!" dodala prosaicky.

"Snad bych se ani nechtela vdat. Opravdu ne. Mam dosti penez a main Lidu. Nechtela bych zit bez ni. A tak, kdyt bych vedela, to takova, laska neskonei man2elstvim . . . Ah ne!

Konce takovYch lasek nejsou pro 2enu zvlagte lehke. A ja., ja se bojim vlastne koncii a proto nechci zaeinat."

"A vy," Andula se divala nat'astne na Petra. "Co chcete ode mne? Budu vas milovat a pak p?ijde das, 2e se c:denite s takovou nejakou Eli Frankovou . . . Co ja? Prod by to bylo?

Budu mit chut', nee° dale zadit?

Prosim vas o to, nechte mne klidne jit tak, jak jsem Zile., spokojene, se 2adnYm jin'm pkanim, mezi mYin zamestnanim a Lidou. Bude vas tolik divek milovat myslim, to jste mug, jen se libi Zenam. Mfdete mit tolik jinYch divek, hezeich a bohatYch, u nicht' se ani nebudete muset bat kondi, proto2e mantelstvi s niin bude pouze ptijemna, vec. Jako takova Eli Wokondeni na strad4 10.)

etrans 3.0 Frankova. Miluje vas. Da yam vkchno. Je hezel ne2 ja. Kdyt budete nalehat, mutete se s ni i oknit, ponevad2 je bohata. Ale ja . . . budu vas milovat, zvyknu si na vas . budu jednou hrozne ne gt'astna " Petr Lenc se na ni dival a nechapal: "iteknete, kdo vas ueinil tak neverici? Probilh! Vadyt' to je . ! Kdo to z vas ueinil?

Vadyti vy vilbec neverite v takovou lasku, ktera by vedla k manklstvi? V24:lyt' to neni tak hrozne . s tim manklstvim " "Nemluvte mi tu takove veci," rozzlobila se Andula. Ale nee° ji napadlo, Andula se sebe shodila tihu slov a byla zase dela, svoje. Zasmala se: "Ostatne jste mi u2 prve rekl, 2e byste si mne nevzal."

"Ano, rekl jsem to. A vy jste iekla, 2e mne budete milovat. Myslite, 2e je to mo2ne?" usmival se Petr Lenc.

"Nic jsem nerekla! Nechte mne! Nechte! Nechci o nieem vedet!" krieela zase nahle a uvedomila si, bude-li to takhle dole trvat, pak neni vyloudeno, 2e ona povoli. Jak hrozne se ji Petr Lenc libil! Ah bok! Pokugeni bylo velike a Andula se bala, k neodola.

"Ale ja, vas ted' uz nenecham," rekl rozhodne Petr Lenc. A uminil si u2it vkch mo2nYch prostredk(1, aby zlomil jeji odpor.

"Andulo," rekl tie a stal 82 u ni. "Pamatujete se snad jegte, jak jsem vas prve polibil? Jake to bude laska! Jaka! Mohl bych vas ted' bat, jste proti mne sc svou otu2ilou postavou ktehoudka jako elite. Jste Upine v myth rukach. Mohu vas vzit do narude a myslim, k mne pak budete mit rada, Andulo?"

Andula se na neho divala a srdidko se ji chvelo. Div, k nezaplakala. Tady u ni stoji takovy milt' a hezky chlapec! Kolikrat ona za tech pet let zatou2ila po milYch odich a ne2nYch slovech milujiciho "Mne je," rekla ne§t'astne, "mne boll hlava.

Jsem sama byla jsem v2dycky sama nechte nine ... nechtejte to nade mnou vyhrat."

Zaznel zvonek.

Petr chytil Andulu za ruku. Oba se zastavili podivali se na sebe. Petr, ktery citil, 2e se Andula ji2 vdavala, chtel ji pro sebe zachytit. A Andula, ktera videla svou zachranu v tieti osot* je2 sem prijde, byla rozeilena a nahle ji bylo lito, 2e nesvoliia. Byl to posledni rozhodnY okamtiik, napadlo jj. a pocitila nee() jako strach, ze ted' Petr opravdu odejde a proto vahala.

"Andulo, slibte mi,ze vas mohu zitra videt" rekl Petr va2ne a pritahl ji k sobe.

V prigtim okam2iku se mu vytrhla a bekla otevrit.

Ve dvefich stala Lida.

Andula se na chvili koukala, jako by nechapala a nevefila, k je to ona, pak ji padla kolem krku a stra§ne se rozbreeela: "Lido . . . Liduno . . . !"

Lida se vyclesila: "Je2iSi, Andulo, co to je? Co to znamena?"

"To znamena," rekl musk hlas z pokoje a Lida rychle vzhledla. Ve dverich pokoje stal Petr Lenc, nohy giroce rozkrokny, ruce v kapsach a ironicky se usmival: "To znamena .. . konec podivneho zamestnani Anduly Dvotakoye."

• DODATEK. A jak to s ni dopadlo? Nevim. Nikdo nemilk vedet, co se stane. VSechno, co o ni vim, yam poctive reknu, ponevad2 jsou takove etenarky, ktere by nespokojene rekly, .2e jsem si nee° nechala pro sebe. Ja jsem take jednou z nich.

Tedy: Andula se nemusela obavat jedne myMenky, ktera ji drive straaila: 2e se tot12 Lida jednou vda a ona ztstane sama. Bylo by se dokonce stalo, 2e by se byla vdala drive, ne2 Lida, kdyby byla Petra nezdrkvala. A tak se stalo jenom to, k se Lida se Zdefikem vzali drive, ne2 men v iimyslu a obe slavily svatbu tY2 den.

Nebyly v zavojich a nemely drukeek. Z radnice sli vaichni do nove zarizeneho bytu Lidy Pra2akove a veeer byli v povznesene nalade faichni etyri v Narodnim divadle na Prodane neveste, kde sehrala Andula o prestavce sviij posledni pripad o vzbuzeni zajmu pro jakousi mladou vdovieku se svYm novopeeenym manklem.

Vitt:ITN/1C Tenkrat pry, kdy se na scene objevil Kecal, obratila se najednou Andula ke svemu manklu a rekla §eptem: "TakovY Kecal, to jsem ja, ne? TakovY moderni Kecal to jsem piece ja, " Petr uvidel jeji oei ve tme a naklonil se k ni: "To jsou moje odi, yid'!"

"Jd povidam," nadurdila se Andula.

"TakovY Kecal! Ov gem! S malou obmenou, ale piece tote2. Tedy zase nic noveho pod sluncem. A vy jste si myslela, pani Andulo, ze jste naala neco noveho, co?" rekl Petr a pritiskl k sobe jeji pa2i.

"Prod mi vykate? Je., se zlobim . . .

"To je mi jedno, ale jsi piece jen moje,kna . moje 2ena . " Andula mu se vzdechem polo2i ruku pied Usta a oba se zasmeji.

Je jiz dye }Eta vdana. Nedavno jsem ji videla, sla po ulici s Lidou a vedly za ruku maleho hoaieka.

Hned jsem se s ni zastavila.

"To neni moje", byla jeji prvni slova a ukazala na baculateho kluka. "Tim se pySni tadyhie Lida. Ja deti nebudu mit."

Usmivarn se.

"Nene! Nesmejte se! Opravdu nechci! VIdyt' existuji take bezdetna, manklstvi, ne?"

A rekne mi take, prod: "Co2 kdy mne Petr prestane mit rad? Nedivte se. ft ekla bych sama, 2e je to nembane, ale ja, u2 jsem takova, k verim na vkchny veci na svete. Co2 kdyby? Jsme v gichni bide stejni!

A tolikrat se to u2 stalo, ze si mantele po nekolikalete lasce zevaedneli. Mo2na, 2e jsme take jednim z tech mantielstvi . . . " "Mluvg, jako by ses chtela dat zitra rozvest," iekne Lida.

"Ah ne! Zatim to klape dokonale!" zasmeje se zdrave Andula.

"Mame se s Petrem stale velice radi. Snad stale vice. Ale vite, ohledne tech baculatych...." a ukak na nemohouciho tvoreeka, ktereho dr2i za ruku, ale nahle se uprostred fedi shYba, a rika nadurdene: "Je2i'ai! V2clyt' ty mad svieku u nosu, kluku! A vlastni mama toho nedba!"

Vytahuje z kapsieky sveho panskeho kostymu Sateeek a materskYm pohybem eisti klukovi nos.

Hne dpokraeuje: "Ohledne tech deti, to varn mam jeate jednu takovou pridinu." Obraci se od Lidy a rika mi tide: "Vite, ono to je u nas doma, tedy u mladYch Lencu, nekdy bez deti a2' mod tickle a pak jdeme radi k Ude. A timhle podfukem ja, mam vetainu dne a hlavne svatky a vanoce Lidu pro sebe, tak jako v tech davnYch dobach," usmiva se. "Jo, bych bez ni nerada 2ila To jsme si tak na sebe zvykly, tenkrat vite " Chapu, k nara2ka plati na dobu jejiho zamestnani.

A tu se dozvim, 2e jeji zamestnani 2ije. Dala si tenkrat do novin inserat a naSla si devee, ktere herecky a znalosti lidskYch povah vyhovovalo.

"Te jsem to zakidila, s podminkou, k mohu kdykoliv prijit tdinkovat. Vlastne to ted' maji tri divky dohromady. Tonieka mne ma rada" upte na mne nahle oei a rekne • "Vy nevite, 2e to je dcera to domovnice, co mne v2dycky tak apehovala. Byla to ostatne hodna mama.

Dala dceru vzdelat, ale to pak nedostala misto a jezdila asi rok s nejakou hereckou koeujici spolednosti. s eji to patrne a tak odpovedela na muj inserat. Kdy2 se mile predstavovala, zjistila jsem teprve, kdo to je a hned jsem ji prijala. A tak se konedne pani domovnice dozvedela, co to bylo za zamestnani, ale an2to je zdedila jeji dcera, nikomu je asi nevypravuje.

Jde ji to dobre Kdy2 mne Petr zlobi," rekla pak a usmala se, "utikam mu do vela° drivelMho bytu, kde se nyni usadila Tonieka Vaniekova a jdu ten veder za svYm stailm zamestna,nim. Ale on se dlouho nezlobi, nabidne mi kdesi na ulici svoje auto . rad to dela., ponevad2 ja se pak na.neho jiste udobrirn a pak . . . vite, pak jedeme nekam na silnici a eekame, co se bude dit v hodine dvanacte " A takovou jsem ji videla naposledy: vypadala mlade a vesele jako studentka, se svou nevazanou reei a se srdcem, je2 si nikdy nenechala: Pattilo nav2dy teem vecem: Ude, Petrovi a jejimu zamestnani.

(Konec.)

Ve stredu, dne 19. cervence 1939.

Tisic let eesk3'rch silnic.

NES, ji2 klademe stale vyki poiadavky na nak silnice, tako se vmYalime do dob kdy jedinou komunikaci bylo jakesi koryto bud' Alr'Si nebo zase tak Uzke, ze se sotva dva vozy mohly navzajem vyhnouti, v ease deAt'il zmenene v bezedne more blata, kde formanskY vilz se te'Zce kolebal vpred. VYvoj jiz stopovatir od X. a XI. stol. Pavodne to byla ilzka stezka — vykacene pasmo v lese — v polich pak ohranieena zVY'SenYm nasypem, bez jakehokoliv odyodriovani, takle vet gi east roku tonula v blate.

Nchy byly od nepameti prachodici zemi obchodnich stykt a tak zemske stezky, z nicht nejznamnej gi je solni "Mato, stezka" praclaaticka, dololena, jiz v XI. stol., vedouci z Pasova Pres Volary, Prachatice, Netolice a Pisek ku Praze, dale byly dulezite stezky "DomaMicka", jiz v IX. stol., "Pfimdsko.", "Chebska', "Kralupska", "Trstenicka", a j. Sit% vybudovana, ye XIV. stol., lady ji vytvorily hospoda •ske a spravni pomery, se udriovala dlouho bez podstatnYch zmen a zastala zakladem dal§iho vYvoje 0, do nove vystavby v druhe polovici XVIII. stol. 1.1drovani rechto cest byla velnii nedostateene. Vlhka mista jen skidka kdy byla vysypavana kamenim, zpravidla pak jen nedbale se hatovala (pokladani polen drivi obyeejne eesticoulovYch). MYto, ktere se vybiralo, a jeho2 melo bYti pou2ivano k oprave silnic, bud' nestaeilo anebo ho proste nebylo poui"dto; jisto Vaak je to, M v mnoha staletich stale se ozYva jeden a tft natek na gpatnY stay silnic a vrchnosti jsou nabadany k naprave .Zapisy mluvi o zvratlivYch, tlakovitYch vejvratnYch, zarostlYch, zabahnitYch a temenivatYch cestach, ktere Primo Volaji po dilkladne oprave. Stavalo se, 'le vuz nalo2enY zbo2im, muselo z blativYch jam vytahovati 12-20 koni. JedinYm dobrodinim stavu silnic bylo, mel-li se tou ei kterou ubirati poeetnY kralovskY nebo cisarskY priivod. Tu se silnice narychlo davaly do porkiku.

Prese vodni toky se muselo prejadeti brody anebo privozem, coti za jarnich povodni z0soboval p dasto nekolikadenni zdrieni. Jen tu a tam byly drevene mosty, ov gem velmi chatrne, ktere zpravidla nemely del giho trvani neZ do doby odchodu ledu. Nejstar gi kamenno mosty jsou doliAeny z XIII.stol. v Praze, Pisku, Roudnici a j. NebYval ,obezpeeno na techto silnicich ve stredoveku. Zvlate v nekterYch dobach se prim p hem2ily tak zvanYmi "zemskYmi ekt dci."

Od podatku XVIII. stol. se venovala zvYeene, pozornost a to jak vYstavbe nov-Ych silnic, tak i jejich stavu. R. 1737 byly stanoveny hlavni silnice pro jizdu obchodnikU, aby se nevyhYbali mYtnim poplatk-Cim. Byla to "-teska" ei "Pralska", z Lipska pies Louny do Prahy; "Videriska.", z Prahy Pres Caslav, Jihlavu do Vidne, "Norimberske." z Prahy pies Plzen, Stribro do Norimberka a "Linecka" z Prahy pies Ceske Budejovice do Lince. Sit' hlavnich silnic pak byla stale zhuSt'ovana. Silnice byly budovany state za pomoci vrchnosti, ale roku 1791 pre'Sly upine do jeho reaie. Devatenacte s enY rozmach jak v stoleti pak znamena netu S budovani silnic, tak i v jejich kvalite. Nejlepe r. 1799 bylo v bechach 275.788 samluvi nt umelYch silnic a za 30 let delka dosahla ji2 1,434.796 sahil a r. 1848, kdy bylo moan jiti mluviti v hlavnich rysech o skoneeni vystavby umelYch silnic, bylo v eecha.ch 2,018.656 saht, t. j. 3.573 kilz.-metra. Za etyricet let bylo tu prostaveno 10,405187 zlatYch konv. meny, kteralto dastka byla uhrazena z velke dasti ze zemskYch prijmu. Vedle toho byla vybudovana husta sit' silnic okresnich.

Zavedenim kleznice znaene kleslo u2ivani silnic. Teprve povaleenYm rozvojem automobilismu vraci se silnice ye zy YSene mike, ovgem take se zvfaenYmi ps2adavky, znovu ke sve slave.

ye stredu, dne 19. eervence 1939.

PADEREWSKIHO NEROZLU6Nt SPOLEtNiK. Snad nikdo nebYval vice poteSen vyhlidkou na nove koncertni turne Paderewskeho nee Eldon Joubert, rortomilY belovlasY statik, jezcfici s nim jiZ od roku 1913 na vS'echny koncerty v filoze ladide piana. Do oblideje tikal slavnemu pianistovi pane Paderewski, za zady vaak jenom Paddy. Paderewski ho nazYval proste Jubym.

Jakmile ptijeli do noveho mesta, musel se Joubert ihned odbrat do koncertniho salu, postavit pfesne podle pokyna Paderewskeho osobni koncertni ktidlo Steinway a naladit je. Potom ptialo na tadu umisteni zvlaatni stolidky, na ktere Paderewski pti koncerte seciel. Mela dtyti samostatne sefiditelne nohy, aby stala pevne na kaZdem podiu. Joubert ji musel postavit na centimetr ptesne od piana. Paderewski poznal instinktivne i centimetrovY rozdil a dela' ihned velky povyk.

Pied zahajenim koncertu mel Joubert za kol ohtat misku vody, v nit si maestro zahtival ruce. Tim vaak nebyla jeho prate skoneena.

Paderewski je totia neobyeejne nervosni pied kahlYm koncertem, i kdy2 se kond v sebemenaim meste. Musi byt v2dy ptesne informovan o obyvatelstvu, jeho zajmu o koncert a o hiavnim pramyslu ka2cleho mesta, do neho2 zavita.

Drive musel proto Joubert stale vozit s sebou nejpodrobnejai svetovY atlas, jako2 i svetovY almanach, voetne obrovskeho zapisniku s informa.cemi. Dnes je ji2 nepottebuje, proto2e se behem let stal sam Zivou statistikou a ZivYm almanachem vaech vYznainnejaich mast na svete.

Oiivla Krakatoa chrif lavu do vST'ae pal druheho kilometru.

Sopka Krakatoa na nepatrnem ostravku teho2 jmena u ostrova Javy vzbuzuje v poslednich dnech svou dinnosti rostouci obavy. Za vderejAiho dne bylo napoditano 615 vYbucht.

Sloupy lavy stoupaji do vYSe pal druheho kilometru, kolr a2 do deviti kilometre. Deft' sopeeneho popele pada, na oblast v okruhu nekolika set kilometre.

Ostrov, kterY byl spatien jen tinkrat za dye ste let.

Norsk kapitan Larsen se prave vratil z pla y by po jianich motich a oznamil, 2e marne tral po ()strove Thompsonove a Bouvetove. 0 tyto dva ostrovy se vlede ji2 dlouhe roky spor mezi Anglii a Norskem. Jak se nyni ukazalo, ostrovy zmizely. JeSte v roce 1927 vaak kapitan Larsen Bouvetav ostrov navativil. Proto se zda, 2e jeho nynejk hlag eni je pouze z 'east pravdiy e. Odbornici se domnivaji, 2e Thompsonav ostrov nikdy neexistoval. Jeho objevitel se patrne zmYlil a pokladal obrovskY ledovec za ostrov. Ledovec behem let odplul na jine misto nebo rortal a zmizel. Bouvetav ostrov byl objeven v roce 1738 francouzskYm kapitanem Bouvetem. Trvalo vaak dadich 100 let, nee na ostrov vstoupil druhY elovek, Anglidan Norris.

Potom uplynulo °pet devadesat let, net norskY kapitan Larsen v race 1927 astra y ptesne zmetil a zaznamenal na mapach. Podle jeho meteni mel ostrov skoro 50 dtverednich kilometre rozlohy a nad nim se tyeil 935 m vysokY krater vyhasle sopky. Nyni, kdy2 chtel ostravek po druhe navativit, nalezl na jeho miste 'Sire mote.

Ostravek pry zmizel V dejinach objeva a moteplaveb neni to tidkY ptipad. V race 1808 objevil pobliZe Bouvetova ostrova anglickY kapitan Lindsay malt ostravek, kteremu dal sve jrneno.

Ale dalai vYpravy po nem marne patraly. Teprve vaak v race 1932 se podatilo kapitanu Hansenovi Lindsayav astra y znovu nalezti. Nektere ostrayky zmizely nav2dy s povrchu zemelcoule.

Smaragdove ostrovy ji2ne Australia, pies to, 2e jejich poloha byla ptesne zjiatena, nebyly nikdy vice nalezeny. Neni vyloudeno, Ze po nejake sopedne katastrofe se ponotily do mote a zmizely v hlubinach. PoddobnY osud asi stihl ostravek Bocca-Perde, kterY leael mezi americkym pobtekm a souostrovim Hawai.

Razi se slovenske mince.

V Kremnici slovenskY ministr Pruknsky zahajil ra,2bu prvnich slovenskYch minci. Mincovna razi ptedevSim petikoruny. Prvni mina vyrobila ze zlata. Zlata petikoruna byla yamvana ministru Pru2inskemu na pamatku.

VESTNiic

Rozmanitosti.

Mexic14 profesor si dal flan:1st pinovous, aby vhida musela kapitulovat. yladnim natizenim byla postavena v Mexiku studujici divei mlacle2 na raven mu2ske dek a byla obdatena jak stejnYmi pravy tak i povinnostmi. Natizeni poboutilo vysokoakolskeho profesora Mendozu v Mexiko City tak, 2e se rozhodl neholiti se tak dlouho, dokud vlada sin:1j vYnos neodvola. Profesorovo odhodlani vealo brzy ye vaeobecnou znamost a kdykoli se zarostlY uditel objevil na ulicich hlavniho mesta, dochazelo k boutlivym demonstracim pro viadu i proti ni. Policejni president natidil proto panu profesorovi, aby pinovous v zajmu klidu a potadku zase odlokl. Mendoza se vaak hajil a pted soudem take obhajil, 2e v mexickem za,koniku neni jedind tadka, ktera by opravriovala policii natizovat obdanum, Ze jsou povinni se denne holit a 2e tedy pinovous neni v 2adnem rozporu se zakony. Pokrokovi studenti na to zasahli sami. Zaddeli profesora prave kdy2 vychazel z kavarny, kde opet dal jeho pinovous podnet k demonstracim, a profesora vetejne na ulici ptes jeho hlasite protestovani oholili. Cola Mexiko City se smala, Mendoza vaak podal Zalobu proti neznamYm nasilnikum.

Dr. Aleg Hrdlieka na testa do Ruska.

Dr. Ala Hrdlidka, kurator Narodniho musea ye Washingtone, kterY letos slavil 70. narozeniny, nastoupil na jate cestu, aby v museich ruskYch a vYpravou do vYchodni Sibite dopinil sve v'zkumy, konane na desiti vYpravach na Aljaaku a Aleutske ostrovy. Na vYpravach techto zjiat'oval testy, kterYmi se brali domorodci amerieti, Eskymaci a Indiani, z asijske pravlasti do Ameriky. Na caste do LondYna odvaInY badatel teace onemocnel po zraneni na lodi, talde se musil podrobiti nekolikanedelnimu oSettovani ✓ LondYne. Dr. Hrdlidka se v,Sak u2 tak dalece zotavil, 2e mohl ye sve caste pokradovat. ✓ kostele se nesmi hrat pochod Lohengrina.

V 0" eskoslovensku se pti cirkevnich obtadech hral hojne svatebni pochod z Wagnerovy opery "Lohengrin" a z Mendelsohnovy opery "Sen noci svatojanske". Cirkevni ntady nyni kne2im, 2e nesmeji trpet hrani techto skladeb v kostele, proto2e Wagner& pochod je ve hre ptedehrou k rozchodu manaelstvi a po Mendelsohnovu pochodu nasleduje v °pate ptemena eloveka v osla.

Muchova "Slovanska epopej" korteene do vlastni obrazarny.

Mestska pojiat'ovna pra2ska, se rozhodla ujmouti se rozsahleho dila prof. Muchy Slovanske epopeje, pro nit neni vhodneho prostoru k umisteni. Provisornim uskladnenim doznal cyklus Muchova dila znaene akody, take dnes je nutno provesti na nem opravy, jet si vy2adaji nekolika mesica. Mestska, pojiSt'ovna pralska se uvolila hraditi naklady na opravu "Slovenske epopeje" ze svych prosttedka a po2adala o jejich provedeni prof. Muchu. V techto dnech jednal o definitivni umisteni obrazoveho cyklu spravni vYbor pojiat'ovny, jen2 se usnesl ptikroditi ihned k ptiprave vybudovani samostatneho pavilonu. Ptisluany projekt je ji2 ptipraven a obrazarna ma bYti vybudovana na zemskem pozemku v Kralovske obote za ptedpokladu, zeme Ceske, bude s navrhem souhlasiti. V nejbldai dobe bude ustaven za ptedsednictvi dra Ot. Kiapky zvlaatni v'bor, jen2 ma, opatfiti pene2ni prosttedky pro thradu nakladt na vybudovani pavilonu.

LondYn. — Britsko-rumunska obchodni komora byla dnes podepsana na zdejk plodinove burse. Podle teto smlouvy Velka Britanie zaruduje Rumtinsku over 5,500,000 liber sterlika din $25,400,000 v americke merle a koupi v Rumunsku 200,000 tun pSenice. Oliver Stanley, ptedseda londYnske plodinove brusy vdera prohlasil v poslanecke snemovne, Ze Valid Britanie a Bulharsko vyjednavaji o novou obchodni smlouvu.

Udelem teto dohody je zvykti dovoz z Bulharska do Anglia a vaeobecne zlepaiti obchodni styky mezi °barna zemerni.

Strana Prostejovski synagoga bude zrugena. ✓ ulici Mezi zahradami v Prostejove je start 2idovskY hibitov, jehot plocha o vSlinere 6528 etv. m je nezbytne potrebna pro fieely komunikaani a asanadni. Mesto Prostejoy jednalo se zastupci Nabolenske obce kdovske o vYkup pozemku. Je2to jednani nevedlo k cili, bude pozemek nyni vyvlastnen. Zruen bude tee 2idovsk. tempi. V techto dnech z prneeli byly odstraneny hebrejske napisy. K jakemu Udelu bude syna-gogy pou2ito, zatim neni rozhodnuto.

Obdobi nebezpeenS7ch poiarii na venkove. ✓ usedlosti rolnika FrantiSka Nemce v Myslechovicich u Litovle vypukl po2ar a zahy se ptenes1 i na staveni rolnika Vogla,love, Spurneho, Cepove, Rajnetove a A. Nemcove.

Adkoliv rychle ptijely i hasidske sbory z okoli, shotelo zatizeni byte, hospodatske stroje a mno2stvi pice. Skoda eini asi pal milionu K. V noci na,sledujici vyhotela, patrne od jiskry z lokomotivy, usedlost rolnika Krpaty v Maravanech u Pardubic.

Zajem o latky na Ceske kroje. — V maturite v iatech podia Zeskeho sverazu.

Ve zpravach o pomerech v textilnim obchode se konstatuje, Ze je velmi Zive, poptavka po potSlenYch bavinenYch tkanivach a latkach na Ceske narodni kroje, a na jednoduche Saty, ktere jsou jaksi obdobou zanikleho "sverazu". Tentokrat se vaak objevuji jednoduche a idelne navrhy 2enskYch Sate na vychazky, vabec do dneaniho zpasobu 2ivota. Brnenska, divei Skola uspotadala nedavno vystavu, na ktere takovYch navrha a ji2 uaitYch aata bylo nekolik set. Studentky diveiho realneho gymnasia ve Slerske Ostrava si je potidily k maturite a daly se v nich fotografovat na maturitni table. Take jednotlive kraje ptichazeji se svymi podnety a navrhy. Vratily se domil na pt. navatevnice Orlickych hor a v Praze je na ulici zastavovaly a prosily o adresu Svadleny z horske vesniely i cizi lido. Na rozdilu nekdefaiho "sverazu" a nynejSich navrhil je videt, jak' kus prate pro vYchovu vkusu naaich Zen vykonaly obrazkove Zenske easopisy.

Ceske divadlo v Praze pied sto lety.

O deskem divadle v Praze v sezone 1838-39 ptines1 podrobnou zpravu tehdejSi easopis "Kvety". Podle teto zpravy byly provedeny na deskem divadle tehejSim opery: Beninth° "Norma", Kreutzertv "Nocleh v Granada", "Modrovous" a 8kroupilv "Dratenik" na slova Chmelenskeho. Novinek bylo celkem 15. Krome Klicperova "Sobeslava", 8tepankova "Jaroslava Seernberka" a Tylova "Nalezence" byly tyto novinky vesmes pteklady. Urnem byio provedeno 12 einoher, 6 veseloher, 4 fraSky, 4 zpevohry (Norma byla opakovana, co2 bylo poklademo za zvlaStni nspech), 2 kvotlibety a 1 pantomina. Vice net polovina ptedstaveni byla ye prospech spolundinkujicich. Tehdy hrali na &skein divadle v Praze vedle hercti nej vice "diletanti", jak se tehdy tikalo ochotnikum. "Diletanty" tehdy jeate byli: Kaska, Kolar, Manetinska a Skalna (Forchheimova). Pozdejai sla y -nykomiKa lr,te'"duhYok teinkuje, ji2 upinou prized obecenstva si ziskal", byl varovan, Ze se ma chraniti ptepinani. NejvetSi hvezdou tehdediho deskeho divadla byla panna ManetinsId. Hrala Pannu Orleanskou, Lady Mackbethovou, Katinu Heilbronskou i Kordelii v Krali Learovi.

Jarni §koly v pfirode.

Jarni Skoly v ptirode hodla ztidit tsttedni socialni ttad mesta Prahy. Mistoptedseda socialni komise mesta Prahy Vladimir Stejskal planuje tyto akoly podle aveciskeho vzoru. Doti nemocne, nebo nachylne k nemocem, obydejne se zotavi prazdninovYm pobytem na venkove, ale v dubnu se u2 u nich jevi °pet silna ochablost a pokles zdravi. Maji proto byt postaveny lesni gkolni osady, ye kterS> ch by deti byly od dubna do konce Akolniho roku.

Slovenska vlada vydala v techto dnech vynos, kterym se zruSuje svoboda tisku a fedi. Chce se tim vyrovnati Nemecku doufajic, 2e pak nemecka, vlada se nebude michati do slovenskYch vnittnich zalektosti,

Stiana 13.

Vt STNIK

Vtedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA

EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAS PUBL, CO., West, Texas Predplatne $1.00 rank Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znainy adres za4ajl se do Elavni Ilfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Viterslav Halek: Mezi pidimuii.

Duch dejin mne vedl k pidimuZtim.

Z tech kaZdY v erbu korunu a zlatY 'g at a vgecko zkate a sedal jenom na trfmu.

A kaZdS7 jako stfizlik velkS7, let v chtizi lvem a v hovoru, ten jeden z nich byl jako hlava, ti druzi jen jak od dvorti.

Ten mluvil: "Rod nag z krve ryzi, ten s velkYmi se nemichal, mat' kakIST z nas jen pidiptedky a kralik nas je pidikral.

Tu stoji na g pidiotci, to pidirek nas viteznSi, my ostatni jsme pidiprinci a clamy pidiprincezny."

I pral duch deji: "Pro zasmani tee takove mam hrdiny.

Ti mni, 2e kol nich svet se tool, oni 2e tvoti dejiny.

Peeujeme piedev gim o sebe. Na gi organisatoki pracuji vzdor velk-;jm vedrtun a s radosti me oznarnit, 2e agituji pro na g S.P.J.S.T. 11speane. Bez hluku denne ziskavame nova a nova eleny a doufame, 2e dovraime vytknutS7 podet. Novinkou pii ziskani novYch ceenu, novinkou vitanou a pro bratry organisatory napomocnou jest prozirave usnekni Hlavni tradovny , aby nave ziskanST Glen mel narok na vYber spolkoveho odznaku — knoflik, apendlik neb sponka na vazanku — krasne provedene to odznaky S.P.J.S.T., jakmi se nemtik pochlubit, pokud se tS76e umeleckeho provedeni, formatu a vzhlednosti — lecktera organisace! KterS7koliy z techto odznakti vyjima se na chlopni kabatu ci na vazance vkusne a libive. Odznak dostanou zdarma eleni vaech ttid a take eleni D. Odboru ve tridach J—C a nadaeni ye veku 18 koneene i eleni dodasne pojistky pri piestupovani do tridy elenske. Odznaky jsou poznavacim prostredkeni, viditelnS7m heslem dlenstva nag eho Bratrstva a mely by se nositi pri kaZde spoleeenske, spolkove ei osadni udalost. Uz na potkani mohou si jednotlivci dle nag ehci odznaku uvedomit, ze shleclavaji spoluMena, bratra a yyznavade vzne geneho hesla Bratrstvi, ktereho je dnes tak velice zapotkebi.

Timto vznag me znovu vtelS7 apel na rodiee — otce i matky — aby dle nejlepai sve mo2nosti se o to pkidinili, by jejich vlastni dcery a synove ptistupovali do Jednoty, zalokne jejich ptedky, podptirne organisace krajanske, lidove, solventn!. SvY. m ptateltim a jejich rodinam nemohou nag eleni prokazat ptatelatejai slu2by, ne gi ziskanim jich do nag S.P.J.S.T. Ziskaji jim nejenom zajig tenou ochranu v podobe pojistky na

iivot — ziskaji pro ne mo2nost ziskavani si telstvi tislcu nakch clenu, kteti jsou usazeni ye vaech eastech Texasu a kteti radi dle mogiosti vyjdou vsttic tem, je2 svS7mi bratry a sestrami nazYvaji. Svilj k svemu: Verte, ie nag organisator ptindal varn to nejprospeanej g poselstvi ptitomne doby. Cim vice nas bude sdrukno v na g S.P.J.S.T., tim vetai a silnefai frontou budeme proti velkokapitalu, kterST nerad vidi nag e rady rust. Na ge Jednota dava, krajanam poji gteni zrovna tak dobre ba lepg i neZ razne bombasticky vychvalovane spoleenosti a pridava, jako premii ten spoledensk Zivot, ktere ony dati nemohou ani za jejich vetgi poplatky. PH vstupovani k na g! Jednote podporuje se nas narodni a kulturni 2ivot, odpomaha se oddalovati ten ptedpovidanST zanik.

Neusychame, neumirame, ale rosteme a budeme einni tak dlouho, dokud sami budeme chtit.

Aljagka nejmladgim statem Unie. — Hvezdnata vlajka Spoj. State bude rozmnokna o novou — 49. hvezdu, ktera bude predstavovat Aljag ku, je2 po skoneeni vlek1Srch jednani se stane americkYm statem. Pki vyhla geni americke nezavislosti 4. eervence 1776 mela na ge vlajka pouze 13 hvezd. Kaale„ hvezda predstavovala jeden stat, ktere dohromady tvorily federaci.

Francouzske i anglicke osady jedna Po druhe se odpoutavaly od s yYch materskSrch zemi a pHpojovaly se k teto federaci, take pokt hvezd na americkem praporu stale se rozmnoZoval.

Koncem minuleho stoleti se skvel na g prapor ji2 48 hvezdami. V rote 1867 koupila spolkova vlada na popud sekretate Sewarda za $7,200,000 od Ruska rozsahle nzemi v nehostinne east severozapadni Ameriky — teritorium Aljagka.

Mnoho obe'anft mu tehdy vytSrkalo, fie vydal obrovske penize za bezcenne kupy snehu a ledu a puste skaly. Dejiny v gak daly Sewardovi zadostivaineni. Behem poslednlch 40 let vyvezlo se z Aljagky za gest biliorth zlata a za tri biliony sttibra a jinYch kovti. Dale se vyvezlo za $90,000,000 modnich Beek, za 30 mil. jinS7ch ko2igin a za jeden bilion rybich konserv. Penize, yydane Sewardem za zakoupeni Alja gky, se stonasobne a tisicendsobne vratily do spolkove pokladny. Alja gka neni cela nehostinnou pustinou. Nektere east pobreli maji velmi mime podnebi, dik teplemu Cernemu proudu, kterY omyva brehy Alja gky a je ji tim, aim je Golfsky proud pro severn! Evropu. 0 nova uspordclani pomera na Alja gce ma nejvetgi zajem odbor valky, kterST tomuto itzemi priklada, velkY strategickS7 qznam. Vlada chce podporovat usidlovani v malo obydlenSrch krajinach Aljagky a postavit obrovskou dalnici, ktera, by tento nejmlad gi spolkovST stat spojovala naprie Kanadou s dalnicovou siti matekske zeme.

Slibme si upiirone, fie nebudeme prOdavat nage deti cizack3"7m organisacim a spoleenostem, ktere zdaleka nemohou nabidnouti na gemu lidu to, co nage Jednota syYm clenum poskytuje: soudruinost a bratrstvi, pomahani jeden druhemu v dobe potieby, vSrchovu nagi mladeie k lepgimu a uglechtilej gimu iiVotu a mimo to pojistky zajigtenejgi a daleko lepgi ochranu nagich rodin.

Premysl ze Stadic v roeence "Answer Book".

DobrST eeskS7 knik Premysl, objeveny posly Libugin3imi ye Stadicich, obohacuje jests po staletich vedomosti mihonu lid!. Znama rodenka "Answer Book", ve ktere je na 1,000 otazek a odpovedi na razne veci ze v gech obora lidske ainnosti — sportu, filmu, divadla, politiky, dejin, zemepisu, valeenictvi a pod. — ma v leto g -nimvydapoesl314tkbrazPemysla ze Stadic s timto textem: "Premysl ze Stadic dostal kralovstvi Ceske za rozke geni teto hadanky: Kolik se gvestkamt byl rozdelen mezi tri osoby. Prvni osoba obdrkla polovinu gvestek plus - jednu. Druhd osoba, obdrkla polovinu zbytku a plus jednu. Vet osoba dostala polovinu zbytku a je gte tri gvestky. Kolik gvestek bylo celkem v kogiku? Odpoved': 30. Ceska historie obohacuje vedomosti Amerida,m1 jegte po mnoha stech letech, ad obrazek v uvedene roeence nepredstavuje Pkemysla ze Stadic, ale krale Jiriho z Podebrad.

My e ech oslov c i v Texasu, kteki jsme na svobode, bychom nebyli hodni velike stateenosti a viry Zeskeho naroda, kdybychom v jednote, stateenosti a vice se mu nevyrovnali.

V e stredu, due 19. eeivence 1939.

Cechove byli — echove budou! Proslu1S7 americkS", 2urnalista a zpravodaj Spojeneho tisku — Knickerbocker — popisuje v poslednim élanku straan3i utisk, drancovani, ponemeovani ve stare domovine. Nacisti odvezli z Cech a Moravy za tii biliony dolarn majetku, mimo vS7zbroje esl. armady cdvlekli do Reichu spousty umelecky-ch ptedmetti, po2ivatin, suroveho materialu. V podmanenSich zemich — v Rakousku, v Cechach a na Morava jsou pomery den ze dne horai, cox sami nacisti doznavaji. VSTroba v tovarnach poklesla, vSivoz i dovoz ochabl, zaeind loSt nedostatek Zivotnich potteb, ceny vgeho stoupaji. Tajna policie i pravidelna, ktera, hlida porobene obyvatelstvo, stoji pochopitelne mnoho penez, ailene zbrojeni vyeerpava ptijmy NCmecka, vetaina lidu v samem Reichu nenavidi nacistickS7 reHm a tou2ebne ocekava den, kdy bude svr2en a odstranen. Knickerbocker sdeluje, 2e z Protektoratu vyvezli nacisti 250,000 eeskYch delnikti do Nemecka, koncentraeni tabory 2e jsou ptepineny nejlepaimi Cechy, nemeina ma v idadech ptednost, gdovskS7 majetek za smeanou cenu pfenaaen do nemeck3'7ch rukou. A pies tyto straane bolesti, pies hrozne ponikni — cesky duch zlomen nebyl. Vira ye viterstvi ptekond dne‘ani nasilnS7 reHm, o jeho hrtizovlade a nieemnem pusto geni eeskS7ch semi zpravuje cely svet verohodny americkSr korespondent — jen2 osobne vyslovuje ptesvedeeni — k tato vira eeskeho lidu pfekona vaecky bolesti, vynese narod jednotn3"7, pevnr, vetici ye sve osvobozeni. Ano, poctivST americkST novinat Knickerbocker ptiznava zcela otevtene, 2'e Cesi byli a budou.

Millen marek na mateni Slovaltfi a propagandu mezi Amerieany po glou nacisti do Spoj.

State dle zpravy do gle cestou — podzemnl.

Nemci maji v na g zemi agenty Gestapa, kteki sleduji einnost Cechoamerieant a predevgim dr. Eduarda Bene ge, jeho2 Germani povaZuji za nejnenavidenej gi a nejnebezpeenej gi osobu v cizine. Mimo tajne sluthy nacistil take nemeeti konsulove posilaji do Berlina obairne zpravy o postupu esl. odboje, smSraleni americke vetejnosti a sympatiich, je2 ye Spoj. Statech se pro porobe.ne aesko-Slovensko tak spontanne projevuji. Nemecku ova'em tyto uddlosti eini nemale starosti a nacisticka propaganda zkou'ai mezi prodajnSTmi Slovaky, sdrukne ye "Slovenske Lize", kteti se dosud k akci Oechoslovakil z popudu sveho ptedsedy Josefa Huaka neptipojili — nalezti opernS7 bad proti novemu es1 odboji v Soustati Tato mala skupina pobloudilSich svedenSich Slovakii ma dostat podporu jeden milion marek, aby pomoci akolenSich nacistick9ch agitatort manila snahy nave osvobozenske akce. Ma bYti v Bratislava vybudovana organisace zaliranienich Slovak& v New Yorku zrizena "Slolienska, tiskova kaneclat", ktera by predna gkami, brolurkami a jinak pracovala proti spoleene akci Cechoslo yaktl. Nemci chteji teto kancelati dati k disposici v g echen "material" proti dr. Bene govi a jeho spolupracovniaby byl v oeich americke vekejnosti zleheovan. Nemecka 12iva propaganda nemilk proti esl. odboji pou gt svS7ch obvykiS7ch prosttedkil atvonim a 12emi v nemeckSich listech nebo v rozhlasu, prato2e by tim upozornila poroben;c7 esl. narod na velkou silu a vahu na'aeho hnuti.

Prato se pokou g podplatit zradne duce mezi Slovaky, jich'2 jidaSska einnost bude mit jenom jedin Ueinek a to ten, 2e maloverni Slovaci "Slovenske Ligy" koneene prohlednou d'abelsky manevr a uznaji, 2e Slovaci nemohou bez Ceehu, tak jako Cesi nemohou iiti bez Slovakii.

Z praiskeho humoru. — MUST strSteku, napig co ty myslig , kikat prospektorat a prospektor nebo protektorat a protektor. MCI jsem s tatiekem hadku. Ve akole nam tikaji, ze mame protektara, prospektor 2e je ten, co kuta zlato, ale tatieek tvrdi, ze tenhle taky, tak musim poslouchat. — Taky doma tatieek vypravoval, 2e jeden nas vojak chtel na svem rotmistrovi tkanieky do bat. Dostai listek, kterSt ukazal u briny kasaren, odkud ho poslali na Masarykovo nadrag , kde ho posadili do vlaku a octnul se a2 v Berlins. Tam ho vezli podzemni drahou, kde na konci bylo napsano: Skladiate eeskoslovenske armady. Tam koneene tkanieky dostal a jel domt. Byly to pry a ty posledni.

•e sttedu, dne 19. derVence 1939.

Mne nevi nikdy zle, pravi opatrnY elovek, protote si vtdycky tive ptedstavuje, ae mute bYti jette hate. Nemam-li penize, zkusim vmysliti se do due eloveka, ktery ma hlad a nema ani na hamburger. Hned mi chutna lip i such chleba. rymu, dovedu si piedstavit, jake by to bylo zle. kdybych letel v sanatoriu se souchotinami. A i pak bych myslil, jak je to dobte, ae nme ua jako toho druheho neposlali domes, aby nemeli v sanatoriu velkou trmrtnost. Jini lide vtak mysli obracene. Zaviou °di a ptedstavuji se, to jedou autem na vYlet, nebo ae si obhliteji ptepychovy automobil, kterY prave koupili. I tulakovi se sbihaji sliny, kdy pomysli na smatene kuie a Utle y piva.

Jedni z takovYchhle lidi se spokojuji nekodnym snenim, druzi hledi pini trpkosti do derne propasti mezi snem a skuteenosti. Pak jsou ovtem jette jini lide, a ti dovedou snit o vecech, jet site v one chvili nejsou, mohou vtak bYt s jakYmsi usilim uskuteeneny. To jsou ti, kteti meni pomalu svet a jsou pravYmi jeho pany.

Medaile na pamatku. OeskosloYenskY pavilon na newyorske svetove vYstave bude zapsan v historii nesmazatelnYm pismem co ptiklad zatiye obetavosti a srdnatosti. V budoucnosti katdY eechoameriean a jeho potomci budou hrdi na to, ae take oni ptispeli svou htivnou na dostaveni teto pamatky obetavosti Ceske a deskYch ptatel v teto nati nova viasti. Nadherna medaile byla stvoiena sochaiem Korbelem a venovana narodni akci — piedstavuje dnetni utrpeni deskeho naroda pod cizim jatmem a vrouci ptesvedeeni v osamostatneni a v lepti budoucnost naroda. Prvni stfibrna medaile byla venovana Dru. Eduardti Benetovi, bronzova, pozlacena medaile venuje se zdarma na pamet katclernu, kdo daruje jeden dolar na fond Cs. narodni rady v Americe. Z uvedeneho fondu bude podpoiena Cs. zahranieni akce a bude udrtovan es. pavilon na svetove vYstave v New Yorku. KatclY si mute opatiiti tuto medaili u redakce Vestniku, zatlete jeden dolar a obratern bude yam tato zaslana. Muteme s potetenim oznamiti, to po prvnim sdeleni o zasobe medaili, dostali jsme iadu objednavek. Jakmile bude medaili vice rozebrano, uvetejnime seznam darcti. Podporujte tuto dues nesmirne dfileiitou akci eechoamericanu.

Obnova eeskoslovenske demokracie a samostatnosti peijde, kdyby se i nejmocnej gi pekelne moci proti eechoslovikum spojovaly, ponevadi pravda a spravedlnost je na jejich strane a protoie veci s Masarykem, ie nakonec "Pravda zvitezi." ttete mezi radky. Nati v porobene viasti maji ptitonine jedinou zbran veci dodasnYm otrokatam a to: pasivni odpor a humor, jet' je jim zaroveri posilou. Nejnovejti pratskY humor 1161 doeasnou situaci a vyhlidky na Den osvobozeni nasledovne: "Dej nova Ceske opery se nikomu z nas nelibi, to jiste chapete, ani hudba, ani libreto. Nezname jette jeji konec, ale doufame, to aspon ten &tote dopadne a vte zachrani. Zatim na dokoneeni pracuje vice autorti, nemame vtak spolehlive zpravy, s jakYm zdarem Zde, se, te take herecke obsazeni hlavnich uloh je doeasne. Neosvedeuje se k frpinemu uspokojeni a jiste se bude jette menit. Jak vite, jsme take bez orchestru a bez nastrojt. Hlavne nastroje bid nam chybi. Z ostatnich nastrojti leccos mame ptipraveno a ty osatni se jit nejak setenou, at bude nezbytne tieba. Vypillei se! 0 hraCe nebude nouze, nadtenych hudebniku je tu dost. Vtak jsme narod muzikantir, ne? A nebude-li to pies to staeit, tedy nam nektera cizi divadla jiste vypomohou. Na ptedstaveni se vtichni tetime, nemuaeme se ho doekat. Bude to slavna premiera. Bude to zase jiste triumf Ceske hudby a opera, jako vzacnY ptiklad, pajde jiste do sveta!" — Tem, jim by smysl povedene tarady utel, podavame struenY obsah pied• chazejicich tadku: Dnetni situate, okupace each a Moravy cizaky se nikomu nelibi. Nezname vYvin udalosti ale doufame, ae budeme znovu svobodni. Pro nas pracuji v zahranidi verni synove csl. naroda. Dnetni vlada autonomie je doeasna, vedouci dinitele vnuceni byli Germany. Jsme bez vojska, beze zbrani a hlavne bez kanont. Mame ukryty nejake zbrane, jine si vypajeime dill dovedeme se k nim dostat. NadtenYch mutil k obrane naroda je tu ye chvili ozbrojeneho utkani — valky — dost

Straka 13.

VASTNili nam cizina t. j. bYvali spojenci vypomohou. Na ptitti valku se tetime; nemuaeme se ji dookat, protote statedne a chrabre Ceske legie znovu porazi vetielce na hlavu a znovuvzkilsena demokracie bude pkikladem narodum jihovYchodni Evropy. Nacisticka loupet bude odeinena, zdeptana, a znieena spravedlnost slavne obnovena.

Praha, kralovska, Praha, od pradavna ohnisko vgeho eeskeho, hlavni mesto, za dob eeskeho krale Karla IV. Otce viasti sidelni mesto rimskYch, vedy stejne vznegena ve slave i utrpeni, matka eeskych mast a srdce naroda, zalita teplem a zaki lasky eeskeho Heitz, due a svedomi naroda, odveke sidlo a stredisko moudrosti narodni, jii v rote 1348 prvni universitou ve stredni Evrope, zkizenou Otcem viasti pod zlatou bullou pro syny kralovstvi eeskeho. Takova byla, jest a bude na ge draha, zlata Praha.

Nage navgtevy. V patek min. tYdne pfekvapili nas nenaddlou navttevou bYvali Texasane bratti: Rud. 81apanskS7 a Rud. Benet. Bratr SlapanskY je elenem nati Jednoty, pied 20 roky pracoval v Texasu, pozdeji se zesnulym br. palem a Rolakem zalozili tiskatskou spolednost ye Fayetteville, kde by po mnoho mkt vydavan nag Vestnik. Br. SlapanskY kratce po zaloteni tiskarny sviij podil prodal, vydal se do Chicaga, kde ziskal zamestnani u Casopisu "Hlasatel". Prokazav svedomitost, ptieinlivost a spolehlivost, br. Slapansky postupoval at mu byla svetena peee o adresat dnes nejrortitenejtiho deskeho listu v Americe. Vitani hoste vydali se na okrutni cestu po Unii a prvni delti zastayku ueinili ve West, kde ma br. 81apanskS7 stare kamarady mladi, sazede eechoslovala bratry Amb. Demka a Jana Hornaka. Pan Benet pied 15 lety pracoval pii Hallettsville, v Chicagu ma ealounickY zavod, je tvakrem bratra Slapanskeho. — V sobotu dojeli do West: br. Muehlstein s mantelkou a synem Frankem, mantele Eddy Muehlsteinovi — vtichni od Stamford, Tex. Navtlevnici prijeli ku svYm ptibuznYm a zaroveri za soukromou zaletitosti. Nafttevy nos velmi potetily.

vydrieli dobu v teehto piipravach a v tomto boji.

Nikdo nemiite rici, jak se veci nakonec vyvinou, zdali v Evrope dojde k valce, ei k revoluci, Ci k rozvratu, Ci zdali tento boj, ye kterem dnes jsme, se na delti dobu prodlouti.

Slibme si tudit, ae se budeme trpelive a yytrvale na vtecko to ptipravovat ate -Verne a oddane s temito ideemi a zasadami vytrvarne dej se co dej. Ja sam vytrvam, kdyby to melo bYt do posledniho okamtiku meho aivota.

Ale vetirxi a se mnou jiste Vy vtichni vetite, ae se do osvobozene viasti vratime, a ae to nebude trvat ani 300 let, jako to trvalo Komenskemu, ani tticet let, a doufam, to ani ne tti leta.

Potiebujeme Vati pomoci mravni, pottebujeme Vati pomoci hmotne, pottebujeme Vati jednoty, ale zejmena take Vati viry v koneene viterstvi. Vira ve viterstvi, ktera, je tak ohrornna, u celeho nateho naroda doma, v obsazene vlasti, ktera, je tak obdivovana celYm svetem — i natimi neptateli — a ktera ptekona i dneSni nasilnY retim, o jehot hrtzovlade a nieemnem pustoteni nati vlasti, jejim vykradani a rabovani, 0 jejim hanebnem odnarodriovani dennne tolik slytite — tato vira piekonava dnes doma wacky bolesti a spory. V gechna svedectvi, ktera, pticha.zeji z domova, ukazuji, jak narod je jednotnY, pevnY, vernY, jak veci ye sve osvobozeni. My, kteti jsme na svobode, bychom nebyli hodni teto velike stateenosti a viry nateho naroda, kdybychom v jednote, statednosti a vite se mu nevyrovnali.

Pokladam, drazi ptatele, dnetni projev za shb, ae my vtichni v zahranidi v teto vernosti a v jednote, y e stateanosti a vite vytrvame at do konce. Konec ten znamena, obnovu nagi eeskoslovenske demokracie a samostatnosti, ktera prijde, kdyby se i nejmocnej gi pekelne moci proti nam spojovaly, ponevadi pravda a spravedlnost je na na gi strane a protoie vekime s Masarykem, ie nakonec "PRAVDA ZViTEZI."

SVOBODNE tESKOSLOVENSKO VE SVOBODNE EVROPE.

01111F.1111•041/001•111.

THE STATE OF TEXAS Certificate No. 6934. Company No. 8220

(Pokraeovani se strany 1.) program, to rozdeleni na prave a leve nepottebujeme: jde nam o to odstranit nacistickY retim a osvobodit svtij demokratickY stat.

Ja tim nechci rici, ae by nemohlo bYti na tu nebo onu otazku politickou dnetka nebo zittka mezi jednotlivYmi natimi Ciniteli rtiznosti na.zora; ale otazky ty budou teteny v okarntiku, kdy budou zrale, v dobe kdy to bude vhodne a v dobe, kdy spor o to nam nebude tkodit.

Pti torn nespouttime z mysli ten zakladni fakt, to at' se uddlosti vyvinou jakkoliv, -ftechno to, co v osvobozene vlasti piijde, co se tam stane, bude rozhodnuto v pravem slova smyslu predevgim narodem samYm doma. Jsme povinni vte to slotit v jeho ruce. Proto by to bylo htichem, kdybychom se o to ptedeasne hadali. 0pakuji tudit: pro mne neexistuje tadnY spor nikde s nikym. KatdY bez rozdilu mate na miste, na kterem je, spolupracovat ye svornosti a jednote, v dobre Iran a loyalnosti a skuteene prospet podle svYch moanosti a schopnosti.

Vetim ,te tato samortejma duchovni lednota v celem natem hnuti se uskuteCni a ptipravi nam zaklady nateho budouciho viterstvi..

V uzaveru sveho projevu na dnetnim vederu bych chtel jen jette jednou opakovat, ae vtechny Vale dnetni projevy beru za slavnostni prohlateni, te. Vy amerieti eesi, Slovaci a Karpatorusove v tomto duchu sobe navzajem a trine slibujete, to budete ptipraveni na vtechny ty velike udalosti, ktere ptichazeji a piijdou. Sjedneeeni, pevni, sta;teeni a zejmena, svorni, vystfihate se zbyteenych a malichernYch sporii, ktere za jinYch okolnosti byly by projevem duenniho samoziejrneho iivota, dues vgak by mina mohly gkodit. Budete pkipraveni, abyste se mohli pustit vtemi svYmi silami do boje, kdyby udalosti si to vynutily uz v dobe nejbliiii, ale budete ptipraveni i na to,, abyste

.1111014

Board of Insurance Commissioners

I

OF THE

State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas Fayetteville, Texas.

I

has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of

Fraternal Benefit.

Society insurance within this State for year ending March 31, 1940.

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and (SEAL) affix my official seal at Austin, Texas, this 30th day of June, 1939.

I I

WALTER C. WOODWARD, Chairman of Board.

14111,14.111..1111.04/1/1.14/0/.10111104000411110(14111111 ■041MOIMI.0011111/0.11111INNI1•011■0■1114•:4

Strana

VE8TNtE.

Nage zdravi tina granu, ined

eloveka, Dr. H. Graupner. "tiqr chlapik." r-z NAME jej vkchni, eileho chlapika. Je "ternperamentni", vSudypkitomnY, trochu nervosni, beti jak vitr ulicemi, stale zabavnY a piny plane. Je trochu hubenY ("vtdyt' nevydrti na miste"), ma trochu velke oei, a objevi-li se nejaka novinka, je ji nadkn. Zda se, jako by nejakY vnitfni motor udrtoval jeho telo a ducha stale v chodu, stale je popohanel ,takte ani v noci nenachazi potehnaneho klidu. Mnozi de se obdivuji tomuto typu sanguinickeho ternperamentu. MnohYm se zda elovekem, kterY umi vzit divot za pravY konec a zcela jej vytiva v pilot a zabave.

Tento obdiv neni vady opravnenY, i kdyby ekamtity Uspech mluvil ve prospech "eileho chlapika". Jeho temperament je piilis rychlY beh tivotniho motoru a je podminen zcela lehkou poruchou Stitne alazy. Jeho krev obsahuje o trochu vice hormonu Ztitne Lazy. A pouha tato troaka vytvaii jeho "povahu", jeho ureitY duaevni vYraz. TelesnYch zrnen nezjistime, jen ai bYvaji mnohdy trochu Lroce rozevfeny, zvetteni Stitne alazy sotva zjitsime.

8titnO, Laza je lalanY organ na naL dYchaci trubici, prostoupenY eetnYmi cevami, ktere ji dodavaji za minutu etykikrat tolik krve jako ledvinam. Jit to ukazuje na jeji vYznam. Jeji hormon ptisobi na spalovani podobne jako tah v kamnech. jej, prohoti uhli rychle jasnYm plamenem, zmeneime-li jej, jen doutna. Vylueuje-li Stitna, aiaza prilis mnoho hormone, mute telo usmrtit toto prilia rychle spalovani. Hormon kitne alazy je velmi jemIV regulator spalovani, vYmeny latkove.

Tak je vlastne "oily chlapik", jak byl popsan, elovekem na hranicich mezi zdravim a nemoci.

Treba je jeho sta y takovY, ae lekak nemuae ani zjistit zveteeni Litne alazy. A piece mu mriteme pomoci, nebot' trpi svYm stavem east° vice, nea sam pfipoutti. Mriteme mu pomoci tajemnYm neinkem aivotnich eiixirit — vitamint.

Ovocne St'avy, zelenY salat, jogurt, mrkev, rajska jablieka, celozrnnY chleb a tloutek jsou vhodnou dietou. Potivani inasa omezime. Kdo z nejakYch drivodu nesnese zmenu diety, mute tYcht vYsledku dosahnout utivanim vitamint v tabletkach nebo v tekutine.

Tak muaeme piilia tiveho "eileho chlapika" zmirnit.. Jeate dthetitejei je takova, dieta u mnohYch Zen a divek, ktere vyvolavaji svou pfedraIdenosti, tlueenirn srdce a sklonem k nervosnim vybuchilm stejnY obraz. Nebot' kafska .zkukrist prokazala, ae prave tenske pohlavi ma vati sklon ke zva geni ttitne Mazy.

KrystalisovanY Lacar nervovYch chorob P. Moebius oznacii ty.pickY vYraz oblieeje eloveka s Basedowovou nemoci jako "krystalisovanY rilek" Kdo se setkal s takovYrn nemocnYm, pochopi tuto vhodnou poznamku. Pfipada, jako by Listal ztrnulY ptechodnY vS7raz rileku, kterY protivame v okamtiku nebezpea nebo rozeileni, a utkvel v pevne, nemenne forme tYdny a meside. tsta zkfivena a ztrnuld, oci eiroce rozevfene, s ttesoucima, se rukama a tlukoucim srdoem tak se jevi typickY obraz Basedowovy nemoci.

Basedowova nemoc je jakesi pokraeovani naaeho "chlapika" do nebezpeene choral°. Onen nevinnY a nepatrnY ptebytek hormonu 'Stitne Mazy stoupl k hctove zaplave, motor tela pracuje na nejvyS. Zi obratky, vYmena latkova probiha neobtejne rychle. Pies nadprrimernou chut' k jidlu nemocnY ztraci na vaze, srdce

podleha trvale jakemusi rozCileni a vyvolava zvY,-Sene poceni. Mute dojit k srdeeni mrtvici, nezasahne-ii zaveas lekaf.

Nejvice vzru gujici vaak je skuteenost: Basedowova nemoc mute mit telesne pfiainy, mule v'Sak povstat i z dukvnich pohnutek.. Rozpfi nejakem natesti, pri potaru, u citlivYch osob jia poruchy dutevni rovnovahy v manaelstvi, mohou dratdit ttitnou Nazu a tim vyvolat chorobu. Zjevuje se tak mot due nad telem a zaroven se stavo, zjvenYm, jak oba poly nateho byti — duch a telo — jsou jednotny.

Mohou-li dutevni vlivy vyvolavat tak hluboke zmeny, pak musi i lekaf dat °pet vbechno do paadku, pfedevtim v du& Lekak jej musi pfedevSim duSevne leeit, uklidriovat, poslat na venkov. V leheich ptipadech postai& tato leeba — s uklidriujicimi prostfedky — pine. Jen se musi dostat nemocnY brzy Micah do rukou.

Mezi — snad je.§te zdravYmi a nemocnYmi Basedowovou nemoci je mnoho pfechodri, hlavne u ten a divek. V nekterYch ptipadech napomaha, jit uvedena, theta, v takYch ptipadech dochazi k chirurgickemu zasahu odstraneni easti Stitne Lazy, nebo k ozatovani roentgenem a radiem. Dokud neni po'Skozeno srdce, da se Basedowova nemoc vyleeit.

Sutovina — jod.

Co je tento hormon 'Stitne alazy, tato kouzelna latka, kteraridi nak osobni tempo?

Veda° se site jiZ davno, to atitna 216,za obsahuje mnoho jodu, a pkedpokladalo se, se mezi timto jodem a ileinkem ttitne Lazy je nejaka, souvislost. Ale teprve roku 1914 se podatilo jednomu Amerieanovi objevit souvislost mezi odem a ttitnou Lazou. Nadel v Maze bilkovinnou slcueeninu, obsahujici jod v neobytejnem mnoastvi — 65 procent. Dovedl tuto latku — thyroxin, ziskat, a to tisickrat nejti net ve Ztitne Laze Tato neobyeejna rieinnost neni hadankou: 1000 gramil Litne Mazy obsahuje 1 g thyroxinu. Proto ma ttitna tlaza tisicinu ireinnosti.

Chemikum se pak podakilo tuto latku ziskat umele. Jako suroviny se uZiva, anilinu. Vlastni surovinou je vaak jod. Kdyt bylo zjitt'ovano mnastvi jodu ye Litne Maze, pfiZlo se na jeho ptebytek vzhledem k thyroxinu. Pkitlo se vaak take na to, ae thyroxin je biologicky mene rioinnY nea vYtatek ze Stitne Lazy.

Kdyi je v mode grtildost.

Basedowovci jsou i pies skvelou chut' k jidlu hubeni. Tato hubenost ma privod v silnem spalovani reservnich latek, podporovanem nadmernYm vylueovanim ttitne Mazy.

Tao zkuknosti se vyailo k vYrobe odtueriovacich preparatri s obsahem jodu, ptirozene "v neSkodnem mnastvi". Ponevadt deny nerady tloustnou (cot je samozfejme), sahly po techto prostfedcich.

Vime, ae jod je hlavni surovinou, z nit se ziskava thyroxin. Chybi-li jod, nemrite se vytvotit tadnY hormon. Nedostatek jodu vede i k vzniku "tlusteho krku" — (volete). Ten se objevuje v mnohYch horskYch krajinach a uvadi se ye spojitost s nedostatkem jodu ye vod'e. Daly by se zjistit i jine Pfieiny, na pfiklad radioaktivni paprsky, poruchy vytivovaci, snad zde jde o zcela neznamou vec.

Tento "tlustY krk" neni u Basedowovcri nicirn net jakousi tkariovou zrridou ttitne Lazy, jakYinsi rozSikenim teto chemicke tovarny, majicim extrahovat z krve posledni zbytky jodu. Je-li jodu dostatek, pak se stave toto zakizeni zbyteenYm. A tak je samortejme, ae za tehotenstvi nebo pri tetke telesne praci, kdy nestadi produkce hrmont, krk zesili.

Davky jodu, s nimit se v techto krajinach loci, jsou zcela netkodne, nebot' je ta p skutecne potfebuje. iney vaak musi davat lekaf pozor, aby se neukazaly pfiznaky Basedowovy choroby. 2eny, ktere vaak za rieelem zhubnuti poutivaji jodovYch preparatti, by udelaly lope,

ye stredu, due 19. e.ervence 1939. kdyby sahly po jinYch. Moldy by jednoho dne teace litovat.

Protivnik: pohlavni Lazy Tak jako vkchny hormony nachazeji antagonisty, ktere jejich einnost tlumi, tak je tlumena i ainnost Atitne alazy. Je brzdena pohlav-' nimi alazami. Je na biledni, ae to ma i prakticke drisledky, se se pfebytky hormonti §titne alazy brani a mohou potlaeit zarodne alazy.

Poznali jsme "chlapika", kterY produkoval jen ponekud vice hormont ttitne alazy Tento nepatrnY pfebytek nepfinasi jette poruchu, naopak pcmalad jeLe zvYtit funkci Vela. Jakmile se vaak u Basedowovcri dostane do krve ptebytek tohoto hormonu, dostavi se poruchy v sexualni sfefe. trpaslici, zblble deti, oblieeje, v kterYch se "zkrystalisoval rilek", lini nebo impulsivni lido, lido se "silnYm krkem", vkchny tyto eacsteene odpudiva, easteene ubohe bytosti jsou zavisle na nekolika miligramech jedine latky, na jejim pfebytku nebo nedostatku. Zdrave telo vyluenje spravnou davku a pieleva, ji do krve, aby zabezpeeilo jemnY chod tivotniho mechanismu. Asi 10 miligramri hormonu Stitne Lazy koluje v naai krvi, ne vice a ne mene.

Tajemstvi neobyeejneho iteinku Stitne Hazy zalezi v pfesne davce. Nepatne jeji zvetaeni nebo zmenkni nas zmeni, zmeni nak osobni tempo. CelY elovek se zmeni, jeho dukvni vYkonnost, jeho vnimavost, jeho citlivost, jeho tvotivost. Nesmime se divit, ae mnozi lekafi chteji udelat temperamenty zavislYmi jedine na hormonech.

U temperamentu jednotlivce ma vaak tato jedind kapenka hormonu ttitne Mazy, 'oast° miliontina gramu, ktere vice nebo mene do krve vyloudime, rozhodnou idohu. Tim se daji vysvetliti nesnaze, ktere ma lekaf, pracuje-li s timto neobyeejne teinnYm hormonem. Tajemstvi dasky, zazrak miligramu musi se stat u nemocneho potehnanim. Selte-li toto umeni, pak se tato nepatrna davka stone prokletim.

Nebezpeene zanety mozkovych blan.

Na morayskem Slovacku se vyskytlo v poslednich tYdnech vice ptipadu zvlattniho epidemickeho zanetu mozkovYch blan. V nemocnici v Uherskern HradiSti Mei 8 nemocnYch, postitenSrch touto epidemii, a ye Zline tit Natal. Ede se leeili doma a v tom pfipade bylo ovtem zie.

Pacienti v domacim otetfovani z devadesai procent nemoci podlehli. V uhersko-hradittske nemocnici ze etyf pacientri tti se uzdravili. Jde o zvlatte zlou nemoc, ktera se tetce leei. Projevuje se trvalYm a silnYm bolenim hlavy a tuhnutim krenich svalu. Bakterie sidli vettinou v krenich trubicich a ph kYchani i hlasitem mluveni se nakaza rortifuje na blizke osoby. Bakterie teto nakatlive choroby jsou obsateny v kapiekach, ktere katclemu vychazeji z krenich trubic pri kYchani, rychlem mluveni a pod. Nemocne je proto nutno isolovat. Leeba se provadi nejrispetnejti serotherapii — t. j. injekcemi sera, jet bylo ziskeno od lidi, kteki jia tuto nemoc ptekonali. Spatne poeasi samo o sobe nema na rortikeni teto nemoci tadneho vlivu. NAkaze take nepodlehaji 'ride odolneho zdravi, kteti maji v sobe dosti latek, jet bakterie po vydechnuti stab. znieit. Pfedbetne ochrany proti nakaze neni, zejmena ne u lidi telesne ochoblYch nasledkem nachlazeni a podobne. Proto je tteba opatrnosti a nutno vyhledat lekafe pfi katde zna,mce uvedenYch pfiznakri. aim. — "Branna, mot fa gisticke Italie" se nazYva dilo, ktere prase vytlo za spoluprace statnich tajemnikri branne moci, namanictva a letectva, jakot i no,eelnika hlavniho Atahu faeisticke milice. Pfedrn.luvu napsal martal Badoglio. Dilo liei valeene pojeti, ducha a vYkonnost italske branne moci. Italske valeene udeni smauje, jak general Pariani podrobne vyklada, k valce rychleho rozhodnuti. Jest to fekni dvou problenyri, totia prolomeni nepkatelskYch postaveni, ktere je vady mane, je-li spravne pfipraveno, a vyutiti paateeniho rispechu pri odvatnem a naprostem zasazeni vhodnych prostfedkri a formaci.

Ve stredu, due 13. cei verree 1933. la72ENA MORAVKOVA:

Ze vgech neki isnejgi ROMAN "A? Co si myslit Blanko?" zvolala ulekane, ale najednou, jako by se vzpamatovala, dodala rychle: "To via, te ho mam rada. Veichni ho mame radi, vtdyt' je takovY hodnS7." Blanka ji dobte nerozumela, ale to ji bylo lhostejno.

Vedela nyni, ae strYeek ma vlasy jako samet a al, ktere jen hladi a te je velmi krasnS7. sama vedela prod, zptisobilo ji to velkou radost.

"Vit Jareo," pravila potom veseleji, "musila jsem se piece rozloueiti se svym nejmilejeim pokojem a tady mne to tak najednou napadlo.

A povat si, te tady nebudu nyni 'test let letet.

Buda m ho opatrovat dobte, vid'? Veechny ty hraely a veechny ty hezoudke vecioly, at se vratim?"

Jarmila se pustila do smichu.

"Ale Blanko, at se vratie zpet, to ut bude z tebe dospela, dama a piece by sis nechtela potom hrat s panenkami?"

Blanka se nad tim chvili zamyslila, pak se ale rovnet pustila do smichu.

"Mae pravdu, Jareo. Vidis, na to jsem jette neptiela. At se vratim, bude mi ua de-va-tenact! Ale co ty? Ty se mi jiste vdae a koho tu pa kbudu mit? Je piece tolik veci, kterYm strYeek jiste nerozumi," zvolala litostive malieka a Jarmila ji uchopila do naruee.

"Slibuji ti, Blanieko, a mktet se na to spolehnout: dokud bude potiebovat me pomoci, nikdy te nopustim!"

"Jiste Jareo? Myslit to vatne? Docela opravdu?"

"Docela opravdu! Vet mi to!"

"Tys hodna, Jareo, a nikdy nezapomenet na tento svaj slib, pravda?"

"Nikdy!"

Blanka ye svem detskem veku netutila, jakou °bet' od Jarmily pkijima s tak lehkY msrdcem.

"Vie Jareo, jsem rada, ze alesporl ty jedet se mnou," etebetala dale Blnaka a tulila se ke sve starei drutce. — "Budu si neustdle myslit, te jede se mnou kus domova, kus draheho Doubkova, kterY pro mne znamena cely svet."

Jarmila srdeene polibila svoji svetenku, vrhla posledni tkoumavy pohled na Blanein i svuj oblek, jsou-li oba bezvadny a vyvadela Blanku rychle ven.

X. "Kde je Jarmila?" ptal se Hubert deny, nebot' chtel, aby mu s1a sestra pomoci nejakou maliekost do skleniku.

"Vim ja, kde lite.?" obratila se na neho terra — "vtdyt' ji neni nekdy videt cele puldne. Ja ji piece nemohu hlidat!"

"To take neni zapottebi. Vie to piece dobie, te je cely den s detmi."

"Veeer snad take?" odsekla mu tena.

"Amalko, prosim te, nepodeztivej mi takhle poild sestru. Co pak je to nejaka tpatna holka?

CelY den se ti taha s detmi a kdyt s jde veder nekam sednout s chasou, tak myslie nedela epatneho."

"Ja vim, jen se zeptej chasy, jestli s ni veder je. Kdepak, ta je mot pro ni sprosta. Kdyby tarn byli takhle sami Danetove `tenor vyktikl Hubert, nebot' se nedovedl jit ovladnout.

Mel rad svou term, ale tyhle potyeky, ktere 'di:1y a vtdy byly mezi nimi jen k vuli Jarmile, ty mu ztrpeovaly divot. Vdel docela zteteilne a jasne, 'te Amalka Jarmile ktivdi a vtechny jeho protesty i prosby zfistavaji nepovtimnuty. Marne se namahal, aby se dopatral od Amalky zdroj jeji nedtivery. Wive, dokud ;late Jarmila bydlila v zamku s Blankou a pom. erne dosti aasto ptichazela s Danetem do styku, chapal docela dobie teninu obavu. Ale ted' piece jit od sveho ptijezdu z Anglie bydli Jarmila opet u nich a za celS7 Boti eas ji neni videt mluvit s Ivanem.

A Amalka potad hubuje, potad ji podeztiva a Hubert docela dobie pochopil jit, te Amalka nema sestru rada. Ale prod? Vtclyt' je to takova dobra holka, kde mute, pomaha, i nejakou

VESTNIX

tou stokorunou ptispeje, jeho dve male dcerueky, petiletou Jitinu a ttiletou Elitku temet sama vypiplala a vychovala. Jejich vlastni mama mela s nimi opravdu velmi malo prate a piece za to vtechno neni ji ani dost malo vdeana a poiad etve a potad 'Stye.

Doposud ponechaval Vaclav Jarmile iipinou svobodu, nikdy se ji neptal, co veder dela, ani kam chodi, ale ted' se rozhodl, te se ji na to zepta, a to pted tenou. Ne snad proto, aby chtel jen tak pro nic za nic na ni vyzvidat, nebo ji snad plisnit, vtdyt' je holce jednou dvaadvacet let a ma piece pravo delat si co chde, ale proto, aby mela tena konedne jasno. 2e Jarmila bude mluvit pravdu, o torn byl ptesvedaen.

"Ja ti tedy dokati, Amalko, ae mam pravdu ja, kdyt ti kikarn, ae holka nedela epatne kousky, a to hned, jak piijde. Ostatne tamhle jde s Eliekou."

Jarmila skuteene se vracela od zamku. Za jednu ruku drtela svou maliakou netei a v druhe nesla nekolik knitek Kdyt ptichazela jit k domku, vyklonil se Vaclav z okna.

"Pojd' sem, devde, na chvili!" zavolal na ni vlidne a Jarmila ho velmi ochotne uposlechla.

Jakmile veak otevtela dvete kuchyne, poznala hned, te to tam vypada tak nejak jako pied bouikou. Videla nevlidny pohled sve Svakrove, na ktery byla ostatne jiz za tech nekolik let zvykla, videla bratra, jak nerozhodne stoji u okna, jako by se nemohl odhodlat iici ji to, prod ji sem volal.

"Chtel jsi mi nee°, Vato?" tazala se ho vlidne a posadila Elieku na jeji malou stolieku.

"Ale tadyhle lena by rada vedela, kdes ted' byla a virbec, kam veeer chodie, kdye nesedat s nami."

Jarmila pohledla na bratrav dobracky oblieej a razem pochopila, te nema ani v nejmeneim irmyslu ji snad plisnit, jako malou ekolaeku. Podivala se na neho vde'ene a pravila s iismevem: "Ted' grave jsem si byla v zamku v lmihovne, pro nekolik knitek Pan Dane neni doma a tak jsem chtela vyulit te ptiletitosti. Dovolil mi piece ae si tam mohu vYptijonvat knihy, nechci se tam s nim veak zbyteene sejit."

"A jak pak jsi, prosim te, vedela, tee neni doma? To ho tak hlidae?" tazala se jizlive Amalka, jsouc si jista, ze ma Jarmilu v pasti.

Divka se citila uraaena, ale posud nechtela toho dat na sobe znat, aby zbyteene nerozdmychovala oheri a pravila klidne: "Sedela jsem s detmi v zahrade a Jitina mne sama upozornila na to, te vyjitcli zadni brankou na koni. Sama bych ho byla nevidela, protote jsem byla otoaena zady. Nechapu opravdu, co je na tom tak divneho. A co se tYee tve druhe otazky, bratte ujiet'uji te, te skoro katclY veder jsem ve svem pokoji a etu.

Jen malo kterY veder sedavam tak hodinku v zahrade. .."

"Sama?" nedovedla Amalka zadrtet uttepaanou otazku.

Jarmila opravdu nyni doteena se k ni obratila: "Jeete jsem nedomluvila a vet mi, Amalko, ze kdyt se mne bratr pta, nemam ye zvyku mu nee° zatajovat a to tim spite, le nedelam nic, o eem bych nemohla mluvit. Vezte tedy, ie nesedavarn v zahrade sama..."

— Amalaina tvat byla pina oaekavani, Hubertova byla klidnd a ylidna... nybra s Ludvikem!" a neeekajic na tadnou odpoved', yytla z kuchyne.

Sla do sveho pokojika a tarn se zavtela. Mrzelo ji, ?e musila vyzradit tajemstvi, ktere dosud velmi ilzkostlive stfaila. Mela svtij dirvod k tomu, ae nechtela svoje schazky s Ludvikem prozradit a znajic dobie bratrovu povahu, doufala, te se ji nikdy nezepta. Zatim \Teak— A piece neeinila nic, tad by se musila rdit, nebo co by musila skrivat. Meld rada Ludvika, byla si jista, i.e ho ma rada a piece nedovolila mu jette ani jedinkrate, aby ji polibil — nedovolila mu aadnou z tech netnosti, po kterYch touti laska. Aakoliv jejich laska trvajit pinYch pet let, aekoliv Ludvik zbotfioval divku s vatnivou vroucnosti a adkoliv

Strana

1P.

tosti yeech manYch bylo at dost — Tarmilina, eistota zirstala neposkrynena.

"Nemate mne rada; Jardo, nevetim," natikal easto Ludvik, kdyt se marne namahal, marne prosil aby se smel dotknouti jejich rudYch rtti svYmi rety. Vzala pak /lane jeho ruce do svYch, domlouvala mu a jedenkrat mu pravila: "Jest piece laska nee° vice, net libat se, nemyslite?"

A od te doby vracela se sama k teto vete neseislnekrat, neseislnekrat uvatovala a bojovala sama se sebou.

Prot bojovala? Prod uvatovala? Prod se branila jeho poliblan, kdyt si z cele sve duse jemu naletet po celY tivot? Milovala ho netne a piece se ji nelidy zdalo, te je to male, ae by ho mela milovat tisickrat vice.

Celou svou duti toutila po torn, aby pro ni znamenal celY svet, aby neexistovalo v jejim srdci nic net on a aby vedle jeho uptimnYch dobrYch °di, nezjevovaly se ji ty druhe — ktere sy Ymi pohledy dovedou tak hladit. . . .

Uminovala si pak, te se nebude vice Ludvikovi branit, byla si jista, le prvni polibek jeho dovedl by navkly zaplatit Ivantiv obraz.

A piece v poslednim okamtiku ztratila vady odvahu!

Utekia pak Ludvikovi bete slova domir a tam, kdyl byla sama, mrzelo ji, co uainila, hubovala sama na sebe a bylo ji lito hodneho chlapce. Sedavala pak dlouho, dlouho u sveho °Mirka, volala tite jeho jmeno do derne noel, ale on se nevratil, neptieel, netueil, te v tech okanaticich snad by mohl ziskat navdy milovane deride.

Z toho dtivodu, ze ktereho unikala Ludvikovi, kterY vlastne ani sama clobre neznala a nechapala, te je to jen touha zustati co nejdele nezadana — z tehot davodu nemohla se odhodlat k tomu, aby svou znamost s Ludvikem prozradila. A ted' najednou, z cista jasna, bez bez dioulieho uvatova,ni a rozhoclovani, udinria to, eemu se celYch dlouhYch pet let branila a oe ji Ludvik mama prosil.

S poeatku.ji to mrzelo, ale kdyt o tom podala klidne a rozumne uvatovat, pirsia k tomu nazoru, tie je to vlastne takto lepe, 'te sama nahoda rozhodla za ni. Citila e jaksi volnejti, zproetena neeeho, co ji duve az_io a zneklidriovalo. neni pochyby o torn, ae je nyni Ludvik povatovan za vatneho jejiho a Jarmila po dlouhem uvatovanr ay la tomu rada a koneone se sptatelila s tou ,nytiankou, ae dnes veder cid Ludvikovi sve slo-v 3. Dokonce, aim vice se ptiblitoval veder, L,rr cLe se teeila na tu chvili, as Ludvika Zmocirovala se ji jakasi slaaka touha po nem, ktere se veak nebranila, naopak, bylo ji pti torn tak nevYslovne. dobte a blaze, Zapoinnela tpine na svirj hne y s Amalkou, pomahala ji ceie prildne jak mohia a s detmi si hraia tak veseie, ze jejich =rah i jeji rozlehal se zahradou.

Veeer venovala sve Uprave zylattni pozornost, oblekla eaty, ye kterych vedela, ae se Ludvikovi nejvice libi, eVastna a opet jednou bestarostna vybehla z domku. V jeji duel jasalo na tisice sladkYch melodii a vtechny'Splyvaly v jedinY, veliky hymnus — hymnus lasky! finana touhou, spechala v mista, kde Yeala, le na ni deka, ten, ke kteremu jeji duke dnes Po prve leti s opravdovou laskou vsttic.

Nevedela, kde se ta horouci laska v ni najednou vzala, neptemYelela o tom, jak zazrak se zrodil v jeji duel, ale byla etastna a dekovala onomu okamtiku, ye kterem zvitezila sama nad sebou.

Konetne dala na misto, kde ji vtdy chodil jit Ludvik naproti. Col ji dnes neslyti? Jarmila neyidela na lavieku, kde spolu sedavaji, nebot' bylo jia ter° a lavieka krome toho jest s teto strany zakryta starou smuteeni vrbou, jejit \rave sahaji at k zemi. Ztieila tedy krok a chtela Ludvika ptekvapit. Ptiblitila se tichounce k vrbe, rozhrnula jeji vetve a zastala zaratena stat. Ludvik tam nebyl, adkoliv byla umluvena hodina jit davno pryd.

etrana 16, Zmocnilo se ji divne rozechveni, ale upokojovala sama sebe mykenkou, z.e snad Luavik ptijde pozdeji, to se zdrlel. Sedla si na lavieku a eekala.

Seely soumrak menil se pozvolna v eernou, nevlidnou noc. Ani jedina hvezdieka, vSude tmave, eerne mraky, jako pied boutkou. Na-jednou nebylo videt ani na krok.tarmila zachvela. Nebyla bazliva, ale dnes bylo ji tady tak nejak imko a najednou tak zoufaie.

A Ludvik neptichazel. Marne napjate p3slouchala, neuslyk-li nekde kroky, nikde se nepohnul ani listeeek. Zmocniia se ji litost.

Na peeince se ozvaly rychle kroky. Jarmila je spiSe vytueila, net zaslechla a divoka, silend radost probehia jejim nitrem. Tedy piece!

Ludvik vzal jeji ruku a Jarmila ji nevytrhla, jako obvykle. Dodal si odvahy a pokrYyal tu malou, nelnou rueku vdeenyrni polibay, mezi nimi prosil: "Odpust'te mi to, JaruSko, byl bych tak red ptiSel yeas, ale pan DaneS me teprve nyni propustil. Vid'te, to se ul nehnevate?"

Jarmila na neho plate pohledla a usmala se skrze slzy.

"Vy zly, tolik jsem se na vas tekla," zaSeptala nelne.

Ludvik byl tak pfekvapen, ze ji v prvni ch yili neuvetil.

"Vy lertujete, Jarao I" pravil nediivetive, ale jil litoval syYch ukvapenych slov. Jarn-ii.lina tvat se zamracila a ona vyhrkla vzdorne: "Snad jste myslil, to mluvim pravdu? Neeekala jsem vas vtibec a byla jsem rada, z.e jste neSel." "Jareo!" zvolal Ludvik vyaitave, "prod', jemom prod' si ze mne tropite stale smich. se ve vas vilbec nevyznam? A potom chcete, •abych yam vetil, to me mete racial" Jarmili nahlY vzdor mizel pod jeho litostivYmi slovy a jeji hlas mekl v nane prosbe: "Odpust'te, Ludvo!"

"Co veechno bych yam neodpustil, Jareo, co Yeechno bych pro vas neueinil, kdybyste me jen trochu, trochu mela opravdu racial" "Dilam vas rada, vy hloupouokY!" "Col yam mohu vetit, Jareo? Jedine slovo yam uvetim a vy mi je v zapeti deseti jinymi vyvratite a znieite kaldou jisktiekou nadeje.

Vy nemate srdce, Jarmilo!'

"Myslite?" zvolal Skadlive a vyskoeila s lajdete?" tazal se rychle. ja, tu jsem jiz dost "Je pozde a potom dlouho!" dodala vYznamne se smichem.

Ludvik vyskoeil s lavieky, ptistoupil tesne k ni a vzal ji pevne za obe ruce.

"Nedovolim yam, abyste jiz odeela, Jarmilo, rozumite? Mam ut pra y & dost toho vaSeho smichu. Chci s vami konedne rozumne promluvit a to naposled. Ani mne nenapadne, abych yam byl jeke jen o chvilku dole pro tort.'

Jarmila mu vytrhla ruce. Aekoliv ji jeho slova bolela, uznavala zcela objektivne, ze jsou zasloulend, 2e uboheho hocha opravdu nesmysine tyre. Ale piece jen nechtela se tak rychle poddat. JedinY okamlik, kdy mu chtela otevtit sve srdce, kdy se chtela priznat ku sve lasce, znieil nedieverou. Neuvalovala, le to byla nedfivera zcela opravnend, ze Ludvik namel ani poneti o torn, co se dnes deje v jeji duk, ze nalek vela, celieka jemu!

"Nevedela jsem,ze dovedete bYt hruloY," pravila na ok3 pohnevane.

"Nejsem hrubY, Jarmilo, ale ladam jen to, nae roam jiste jiz pine pravo."

"Na moji lasku snad?" tazala se rozmarne a Usmey ji pohraval kolem Ludvik jej spattil a bolestne dottier_, odvratil tvat.

"Na yak rozhodne slovo," pravil temne.

"A odejclu-li? neptestala Jarmila Skadlit.

"Pak to bude pro mne docela jasna odpoved'."

Ludvikovy nervy byly napnuty k prasknuti, Chvel se rozeilenim a Jarmila byla ptes yedeena o tom, jak v teto chvili trpi.lelo se ji ho, vtelyt' ho mela otece rada!

VESTNiK "Piljdu," pravila klidne a kdyl videla, jak sebou trhnul, pop3ela pomalounku az k nemu, vzala ho za ruku a pravila nelne • ' ale no sama, vy piajdete take!"

Podival se ji do oei, nelertuje-li wet. Usmivala se sice, ale jeji pohled byl te.plY a vrouci.

Tak vrouci, ze s neho razem saadia vSechria "Ziistari jeSte chvilieku ' prosil.

Zavahala.

"Je ul polde," domlouvala mu.

"Pored rat unikate Jareo, a ja yam toho chtel tolik Lei!" pravil smutne, ale jil bez hnevu a jen se slabou vYeitkou.

"VCdyt' je take!' vykiouzlo Jarmile ze rtit LucIvIk ve svem iitase videi, jak najednou skiopila oet a pak vytrhnuvai se mu, utikala pryc a skryla se mu ye stinech stromti. Zmocnilo se ho podivne rozechveni, belel rychle za ni, aby snad mu Upine nezmizela. Dohonil a naael ji. Jeji svetlY Sat ji prozradil. Vzal ji za obe ramena a nalehal: "Co jste, mi .chrela iici, Jareo, co?"

Chvela se mu v rukacia jako list a odyracela svou tvat v rozpacich od jeho. Priblizoval ji k sobe stale vice a vice al si uvedomil, ze ji viastne drzi v naruei.

"JaruSko, "JaruSko," Septal nelne ku!" a najednou neeekaje na jeji odpoved', skionil se k jejim rttim. a yetnive je zlibal. Leleia mu v neruai bez odporu, zcela oacvzdane a sama opetovala jeho horke poiibky. Pak se mu yynianha z lokial a clitela mu znovu picknout. V poslednim okamliku ji zadrlel.

"Jarueko, neprchej mi zase, pojd', tekni mi, 2'.e to vCechno nebyl jen kresnY, neza.pomenutelnY son, ze se na me nehnevaS!" prosil yrou3ne.

"Jsem tak nevYslovne et'astna, Ludvo," zaCeptala Jarmila a po prve v teto chviii mu po:media do oei.

"A chceS mi stale, po celY livot nalelet, JarCo? ChcaS bYt mou zenou?" prosil a hiedel jejich rozza.tenYch zrakit.

"C'hci, Ludvo, vldyt' jsem tvoje," zaslechl et'asinY Luctvi y.: brizouako sveho ucha a dye stihle pate ,evinuly se kolern hlavy.

"Libej mea Ludvo!" eeptala vaSnive — "libej me, je mi tak,krasne ve tvem objeti..

XI. Kdyl se druheho dne rano Jarmila probudila, citila jeke na svYch rtech horouci polibky Ludvikovy a vzpominka na voerejsi yeear piisobila ji sladkou zavrat'.

Jeji zrak zaletel yen k otevteneinu oknu na, jeji tvati objevil se radostnY etas. Cale okno bylo poladzeno nahernymi zitttymi rulemi.

Kdo jinY mohl ji ptipravit to mile ptekvapeni, nel on — on?

"MilouekY — drahY," .Septala nelne, vzala nekolik k.veta a skryla do nich svou tvdi polibky.

Pak jeji oei zabloudily yen, k zernku. Hledala, nespatti-li nekde etihlou postavu Ludvikovu, ale marne se namahala. A tu najeanou tak nejak instinktivne, pohledla doh do zahrady.

VoinYrn krokem, provazen Cesarem, proctiazel se tam Ivan Danek Prave v tu chvili pohledl nahodne nah:ru a spattiv ji, neme pozaravil. Cola zmatend Jarmila podekovala kY y -nutimhavypkodnezruSa,hldela za jeho postavou, ktera, se pomalu vzdalovala az konene zmizela ye skupine stromU. Jarmi l a se prudce obratila.

"Bole nil:1j, co mi je? Vldyt' se cela chveji?" zaaeptala, iitostive, ale pak se sama upokojovala: "Lekla jsem se ho piece, tak najednou se tu objevil, to me pCejde. Je mi piece vtdycky tak podivne, kdyz se leknu, jsem to ale bioud," konejCila se, ale neuvalevala o tom, le kdy2 se opravdu nekdy neeeho lekne, naptemYali nikdy o tom za chviii je to zapomenuto. Zdalo se ji Yeak, ze veechna radost ktere jeke pied chvili pinila celiekou jeji hrud', je timto nahodnYm setkanim jaksi zaplaaena, zactinena. VSi moci se snakla vratit se v onu jasavOu radostnou neladu, ale nedatilo se ji o valne.

Ve sttedu, dne 19. eervenee 1939.

Vtoin bylo lehounce zaklepano a hned na to objeviiy se ye dvetich dve rortomile divei hiavieky.

"Teti, smime jit dale?" tazala se starAi Jitka, mezitim co Ella jukala pod jeji ruekou, kterou so driela kliky.

"Ale ovSem," svolovala Jarmila a rozpiahla nartve proti malieke EliSce — "a oopak mi nesete tak easne • rano?"

"Vie, teti," mluvila zase za obe stark — "tys nem veera slibila, ze prijdeme na eervene jahoay na paseku."

"Na jahtidky," ptitakovala Elea a hledela prosebne na tetu, ktera, byla vlastne obema ctetem vi:e net tetou, byla jim matkou, nehot' vlastni jejich matka jim nikdy nerozurnela a take se nesnalila jim rozumet, aekoliv je. mela rada svou laskou. Jarmila to byla, ktera videla prvni jejich usmani, ktera, hlidala prvni jejich kraeky a hojila prvni jejich rany.

"Vidite caparti, byla bych na to malem zapornnela," zvolaia Jarmila. "Ale to vite, otijaeme. Bette tad' pekne dole, ptipra y te si hineeky a ty, Jitko, si vezmi punebSky, viS to dobte, Le tatinek nechce, abyste chodily do iesa bez puneceek. Col kdyby vas neco etiplc?"

"Vldyt' je tam takove teplo," prosila male.

"Vern si alespon kratke, podivej se, Elea je ma, take. Tak jdete, ja za chvilieku ptijdu a potom ptijdeme", polibila obe deti a jakmile odeely, rychle se oblekala, aby je nenechala dlouho eekat.

Dal mely radost a poceste byly samy smich, same tee, takle nenechaly Jarmilu ani na chv-i li jejim mykenkam. Byla rada a doufala, alespon nemilY vYje y z dneSniho raffia bude zapomenut.

Paseka, kam mely namiteno, nebyla daleko, takle jim to netrvalo dlouho a byly na miste.

Doti se Chuti pustily se do sbirani jahod, kterYch tarn bylo eervene, jeiikoz ohrada, ye ktepaseka byla, byla zameena a ptistupna jen lidem ze zanaku. Za •nic na svete nechtely, aby Jarmila sbirala s nimi, ujik'ujice ji, bud:u miti samy co najdtive pine hrneeky.

Mushy ji tedy obe slibit, adkoliv jiste s kYm srdeekem, ze nebudou jahody jist a Jarzase slibila, ze jim je udela, po °berziia s cuktern a se smetanou. Pak si tedy sedla na zem a davala pozor na obe devadtka, aby Mk= nezabChla. Ale deti se samy baly odejit a drtely se co molna, blizko. Jahod bylo veude dost!

Byla tedy zase sama se svYmi myelenkami, se svou podivnou naladou. Jako by tuell,• jeho ptitomnost docla, Jarmile toul'eneho uklidneni, sta.' najednou Ludvik u zamykeneho deveete.

"Ludvo!" vydeehla radostne a podavala mu obe ruce. Uchopil a zlibal je a pak si sedl do travy k ni.

"Jak to, le jsi ptiSel? Tys vedel, le jsme tady? vyzvidala Jarmila, St'astna, z.e je u ni.

"Zpilsobil jsi mi takovou radost, Ludvo, syYm vonnYm prekvapenim Ani snad netuCCI, jak velikou."

"Jiste Jarueko? Ale viS, ja jsem strakive neskromnY eloyek," dodal pak prosebne.

Jarmila se zasmala.

"Copakbys asi chtel? 2e vim?"

"Tedy hadej!"

"Je to to tva stare bolest, Yid'? ChceS, abych ul nee° tekla VaSovi?"

Ludvik ptisvedeil a prosil: "Vie, to za tu kytieku."

Podivala se na neho eelmovsky.

"To nejde, Ludvo, opravdu to nejde!"

"Proe?"

"Ty zyedavY. Tedy proto — proto — to uz to vi!"

"Opravdu, Jareo? A mohu tedy vSechno tak, abychom meli co nejdtive svatbu?

VII, je te2 se nemohu doekat, at to budu mit u sebe, Cheee, JaruSko?" (Pokraooveni.)

Ve Areciu, due i9. cervenee 193.

Soupalek.

Jareslav Humburger. u2 je nejakYch sto a motna i vice let, 1 kdy do Kutne Hory ptieel, ale co povidam, ptieel, ptieoural se tenhle eiovek. Nohy mei pteseknuty hned v kolenon a chodidia, to byly boule z hadru. Tak-tak te se o ne opiral, ale chodit, co povidam chodit, eaupat se must po rukach. Mel takove dtevene kartdee s temenim a te-mi se postrkoval doptedu. Jak se objevil v Hate, hned mu kikali podle to clatze Soupalek. Nikdo ho neznal a nikdo se o neho nestaral. Jenom zemepanskY outad chtel yedet, co a kdo jsme zae a pkedvolal 8oupalka k vrchnosti.

Celt' den eel Soupalek k outadu a tam se ukazalo, ze bYval dragounem a stab se mu nejake neetesti, ktere mu vzalo obe nohy. Na kone potom nemohl, na nohy teprve ne a tak byl z neho •udinenY Lazar a vojeneti pani ho poslali, aby se staral sam o sebe.

Soupalek se tedy . dal na •ebrotu a tahl od mesta k mest• a takavY kus testy, jako je z Prahy do Kutne Hory, nee' za ptildruheho roku. Jestli v jednom trapu, to neni povedomo, ale sam to vykladal, to tak dlouho sem capal.

A nikdy nemel spech, protote s bidou se setkaval yeude.

Tak se octl Soupalek v Hate a posedaval v bete v time na stupnich u vysokeho kostela. Libilo se mu tady, jenom potad nadaval na dlat,-deni. Lide rah srdce dobre, niklaky mu preely v nedeli v ptehr glich, ale to dlatdeni, to se 8oupLkovi zprotivilo od srdce. Musite vedet, kutnohorske dlaideni bylo vtdycky hanba povidat. Kostrbate, koaled hlava, sama, dira a vejmol, veak se nebylo co divit, kdyt v Hoke dlazdili ulici za stara frejiti z trestu. Cot o to, frejovat se dovedlo ad pradavna dobte, ale dlatdit potadne, to ne. A tak se Soupalek trapil pro to dlatcleni, protote musil bYt naramne opatmY, aby si nevyvrtl pri chtzi ruku.

Zapomnel bych varn rici, ze Soupalek byl tehdy jeete docela mlady elovek. Jen to jeho neetesti ho tak sebralo, te se mraeil na svet a nebyl by ani dragoun, ,aby neumel nadavat, at se t •asly lucerny. A vidite, takovY to byl mrzak a jeete myslel na tenske.

Do kotrby mu nikdo nevidel, ale tak se brzo povidalo, to se mu libi Barbora Vosecka, z Pachu. Byla to tenska nakynuta a jako hrom, t •ikrat tak velka, jako Soupalek a chodila po posluhach. U Pachu mela uo rodidich domeeek a taky si myslela na mr-2ske.

V mall chodila Barbora do kostelieka, a co byste netekli, kdyt ela aria k svatemu Jakubu, sedel Soupalek u svate Barbary. Kdyt ela k BarboCe, vyhnul se Soupalek a sedel u Jakuba. Jak se to vtdycky dovedel, nikdo nevi, ale bylo to tak. Nechtel, aby ha , Barbara, kdyt si tak na ni myslel, videla tebrat. Motna, te se stydel a pti torn toutil, jak by se s ni seeel dohromady. A Soupalek nadarmo nebyl vojak.

Kdyt neveclel kudy kam, a Barbora se mu libila elm dal vie, sebral se jednoho letniho rana a eel pit dne za Barborou, aekoliv to bylo, co bys kamenem dohodil. Ptieel do pachovskeho oudoli, vyptal se na domeeek panny Barbory a ptes dvoreeek se etrachal do jeji komory. Barbara byla nad tou navetevou udivena.

Byla to tenska hodna a vyslechla 8oupalkovo vyznani lasky. Kdy2 skoneil, dala mu hubiCku a tekla, to si ho vezme. Na nohy te mu koukat nebude, hlavni, to ma dobre srdce a je mutskY, aby se ji zastal, kdyby ji nekdo chtel sekYrovat.

Soupalek tloukl kartaei o zem, to jako dupal na souhlas, to se to:mu rozumi samo sebou, a pak si ujednali veselku. Soupalek mei bydlet u Barbory a jak jen staeil, mei haspodatit na dvoreeku, kde bylo par slepic, holubt a kraHned po ohlaekach, kdyt je pan farm shodil s kazatelny, lido se small, ale nakonec rozurnne uznavali, te by to mohlo bYt dobre mantelstvi.

A potom byla svatba. 0 to veselce vypravovali po celem kraji, protote takovou veselku

VESTNIZ nikdy v Hote nezazili. Ne snad, to by to byla velka slava a kdesi cosi, ale pro to cestu svatebdana do kostela a z kostela. Kdybyste mi to nevetili, zeptejte se starch parnetnin a motte pan archival- Fiala vain to potvrdi.

Tenkrat se seelo k svatemu Jakubu lidu jako much, ani urozene nevesty nemely na syYch svatbach takoveho zvedaveho naroda. A to bylo proto, to Barbora si ptinesla tenicha v iniSi do kostela, pied oltakem ho z nose vytrala a postavila u klekatka. Sam pan arcidekan je oddaval a trochu se pousmival nad tou ntlei, ale krasne je oba rozebral a. mluvil o vzneeenesti Lasky, kte.ra je vtdycky tak prosta a pidrozena. A po kepulaci si Barbora zase Soupalka nalatila do nose a svatebni prilvad eel Ruthardkou dolt k Pachu, kde na to padlo nekolik slepic.

A tak meal() mantelstvi 8oupalka s Barborou.

Ale to je to, Soupalek mel holt vojenskou krev a nevydrtel. Barbora si ho drtela jako svatost, podstrojovala mu, byla Soupalku sem, Soupalku tarn, nadavat si od neho nechala, aby nevyeel z cviku anet se rok s rokem seeel, Soupalek zmizei z Hory. Barbora ho s nirei na zadeoh hledala pa meste i v okoli, ale jako kdyt se zeme siehne.

Nikdo potom nevedel, kam se Soupalek ztratil, ale jen se katclY divil, jak mohl tene a tak hodne tene uteci, on, kterY nemohl chodit, Soupalek . .

DRANCOVANI tESKICH LESC Psali jsme jit jakym zptisobem nemecke Cady vyplenuji a natizuji pleniti 'Ceske lesy, aekoliv nam urvali Nemci uz na podzim nejvetei bohatstvi lesni a ponechali nam jen ostruvky ve vnitt Cech a Moravy. Kaceni zadalo uz veilde a netkeba dokladati, to na ptiklad Brno, v jehot majetku je ohromne lesni bohastvi kolem Veverske BytYeky a 1Vlareova, ptirno barbarsky nieilesy.

Ale take z kraje nejkrasnefeich eeskYch lest dochazi nas zprava o nasilnem kaceni lest.

Je to piseckY kraj. Co by tikal nebottik Adolf Heyduk nebo Alois Raein, kdyby videli jak se obnatujieiroke plochy na eirem lesnim prostoru? Main jednu vzpominku zvldet' vrytou v pamet'. Bylo to v eervenci 1917, kdy Dr. Raein po propueteni z rakouskeho vezeni se odebral nejprve na zotavenou do piseckYch lest a kam mne pozval. Hned prvni den easne z rana — snad bylo pet hodin vedi mne na jista zvYtend mista, odkud bylo videti daleko dokola — 1Vlote lest! To bylo Ra:sinovo oznaeeni. Mut, kterY chladnokrevne se dival katovi do oei, kterY myslil jen na &slice a paragrafy zakont, jimit by zabezpeeil hospoda •stvi a finance dekane republiky a jimit by dal narodu etesti a veechny motnosti rozvoje, uprostted lest byl lyrik, zjihlY a mekkY, citlivY a vnimavY ku katclemu kvitku, ku katclemu hl-ibku a katclemu hlasu ptactva. Miloval vaenive naee lesy.

Pisecke zyldet'.

A nyni je konec jeho maid lest! Budou v nem veude ostrilyky.

Na zaklade natizeni vyeeich vydal lesni ttad v Pisku veem podtizenYm lesnim zprayarn instrukci, to maji ihned zapoeiti s kacenim jeclioveho a smrkovelio dteva a to probirkami ve mnotstvi 50 % nad 100% normalniho maxima. Bude tedy ye smyslu tohoto natizeni vykaceno 150% jmenovanYch druhil clteva. S kacenim bylo jit zapoeato bez ohledu na to, ze stromy jsou v pine mite a te doba pro tyto prate jest nevhodna a ptiei se veem zkueenostem a predpistan o lesnim obhospodateni.

Dosavade bylo v mistnim okruhu kaceno nejvYte 70% jmenovanYch druht stromii, takte mYceni hedosahovalo ani phpustnYch 100%.

Nyni pozbude piseokY katastr o 80% nad priimernou pottebu.

Katastrofalni nasledky tohoto kroku objevi se zejmena v krajich s lesy ptevt-Itne borovS7mi a meneim mnotstvim strornt jedlovYch a smrkavYch, jetto pereentualni sazba probirek nein rozvrstvena podle pomeru druhil stromovi a tak v takovYchto lesich padnou. za abet' vubee yeekere jedle a smrky.

Strana 17.

LIST Z DOMOVA. Ne'St'astnY footballovSr match z 8 dervna, za nehot Praha porazila Berlin 2:0, ma vetAi nasledky net by se dalo zprvu odekavati. Je pravda, ze na zapase, jemut ptihlitelo 25.000 divadog lo k jakesi bitce mezi deskYm a nemeckYm publikem, ale to bylo vgechno v obvyklem tadu "fandovani". At na to, to nerneeti SS mani a jini vojaci, kteti byli ptitomni v p1nem poetu — bylo jich nekolik tisic — vytahovali revolvery, a jak je to jejich rortomilYm zvykem, mirili na Ceske divaky. To je ale vec, na kterou ut naSi bide ptivykli. Kdyt jsou v menSine, dopadne to ov'Sem zle. Ale na M gt byla deska, ptevaha tak mohutna, to k sttelbe nedog o. Nestalo se nic jineho net, te Ceske obecenstvo piskalo a volalo, kdyt zadali berlinPA' hradi suroveti. Celt' zapas ostatne byl velmi tvrdY. Jakmile ovSem nemeeti vojaci zadali mil-iti rcvelvery a spilati, dodo k pradoe a hazeni Za to jsou nyni 6e§i potrestani.

Do konce Cervna nesmi se konati tadne sportovni uddlosti a v pratskStch kavarnach a restauracich se znovu nesmi zpivati.

Nebyla tak hroznou veci v3imena "nazorii" obecenst.va jak oskuteenost, te Praha vyhrala tapas zptsobem OHM napadnYm. To nejde.

Ptiete je nutno nal-iditi opak! Jate nervosnejSi jsou Nemci nad neutuchavajici tetezovou korespondenci a ptenaSenou propagandou. Nejprve na Slovensku si vynutili, to ti, kteti rozSituji letaky a budou chyceni, dostanou se do vezeni nebo do koncentradnich taboril Pan Sano Mach se neostYchal vetejne ohlasiti novinal-um, te z Bratislavy se podakilo ut pro rozgtovani letaku poslati 30 vatenS7ch obdanil do koncentraeniho tabora v Have. Je tteba Cici, ze letaky maji povahu vSthradne steneckou a to vyzYvaji jen k vlastenectvi a Slovanstvi. Davaji vSak lidu nadeji a posilut V Brne se podakilo skonfiskovati nekolik tisic letakii, vYzYvajicich k nakupiim jen u deskYch firem a k bojkotovani nemeckYch kin a filmic. Prager Zeitung Dienst naiad na pratskou vladu, aby se zachovala viiei roz gitovatelum protinemeckYch letaku tYmt zptsobem jako slovenska vlada.

Ku zlinskemu ptipadu dodavame tyto podrobnosti: 27. kvetna vypravily Ceske statni drolly zvla,Uni vlak do Zlina, kterY vezl asi 800 studentil pratskch sttednich '&01 na exkursi do Zlina.

Po nrohlidce mesta a pribnyslov rch zavon bypozvani do Bat'ova kina, kde jim li byly ptedvadeny kulturni filmy. Byl ptedvaden tet filMovS7 turnal, v nemt byly zatadeny tet snimky, ukazujici podpis nemecko-italskeho vojenskeho paktu. Z auditoria se v torn okamtiku ozval hlasitY kaki, kterY nemeeke organy oznaeily za "organisovanY nepokoj v kinu". Bylo proto natizeno v sale rozsvitit a nemeeti policiste, obleeeni v obeanskem obleku zjistili tti domnele pitvodce tett) demonstrace, studenty Hladika, Otomanskeho a Kymla, ta.ky jedne pratske obchodni Ckoly. Olenove nernecke tajne policie tyto tti nedospele hochy odvadeli, pki demt student Kyml se na ulici pied kinem vytrhl stratniku z ruky a podal utikat. NemeckS/ policista po nem vysttelil z opakovaci pistole a zasahl jej sthelnou ranou do pate. G'hlapec byl pak dostiten a odveden s ostatnimi na policejni stanici. Zde bylo tteba velmi energickeho zakroku lekate, aby nemecka, policie dovolila oSetteni zraneneho chlapce. HoSi byli po vYslechu uvezneni. 31. kvetna byl propueten zranen "Y student Kyxnl, oba ostatni, Hladik a OtomanskS7, byli 14. Cervna ph-evezeni Gestapem do Prahy a jsou dale fezneni.

Ottawa, Ont. — V prvnich Sesti mesicich leto§niho roku odjelo z Kanady do Evropy jenom 1,800 osob, kdetto vloni v tete dobe jeich bylo 5,000. Kanad'ane se boji jeti do Evropy s ohledem na tamejM napjatou situaci.

L's T N 1 K

Strana 6.

1-1 ILLIZfiL

I

ftid gtefinik els. 142, Houston, Texas.

Musi se to tem detem nechat, ze opravdu dobte zahrdly divadlo "Jano". Od toho nejmeneiho k tomu nejveteimu, kazdy umel svoji Ulohu znamenite. SborovY zpev byl dobrY a ti, co meli solo, si zaslouZi z yldet,' pochvalu. Mali Elizabeth 8tefka pri zpivdni "Dlouho milj Jenieku" a "Jd jsem to dekala", Lillie Mae SopOak pig jeji pisni ku konci ekolniho roku a piseri price. A co pak nde Slo ydeek "Jano Cigdnedek', hran Alice Cykalovou, kdy nam zazpival zname, hezk y slovenske pisne, slovenskou nejhezei "Nad Tatrou se blYskb," a pak naei deskou hymnu "Kde domov mtij?" pted stojicim cbecenstvem, ktere dojmuto k nemohlo odolat, aby druhou sloku nezpivalo s sebou.

Pig konci divadla, kdy se eeska matka se Slovadkem-synem zas pc) desiti letech sena, naelo se mnoho cei v slzdch. Snad pied deskoslovenskYm neetestiin mnoho monologti bylo lhostejnYmi, ale nyni uvaluje se kaZde slovo.'MoZna, e tato hroznd doba rna tea sve dobro. Lidskd srdce zmekei.

Diky naei reliserce pani Ctvrtnikove za velkou praci vykonanou, a Bolene 8ilhanove za doprovody na piano. Tel. dilly druhkin, kteti se aby se divadlo mohlo hrati. Ti neviditelni herci hraji tea velke Musim se teZ zminiti o na gem kroku k spivani na g odbace O. N. S. "Svornost'. V nalevarne se najde ve/ka sklenend krabice pro milodary .Tam je mista dosti pro ty kulate a papirove penizky a kaZ:clY cent znamend k naeemu viterstvi. 111.riZe zde piispet i to dite, a kaZdY, jak mu srdce veli. Tento mesic 30. bude schtize teto odbodky, kde bude kvitovano, co naee krabieka ptinesla do naeeho odboje.

KaZdY je vitan do schtize. Pozdrav yeem, RtiZena Lebrova.

Rad Karel Jonas els. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Mnoho vds nebylo ptitomno posledni nisi schtize, a proto vas chci seznamiti s vYsledkem onoho dne, vlastne co bylo po schtzi. Br. F. Urbish v oervnove sclatizi vyzradil na bratra 8enkSdika, ze ma u naeeho tadu 50 ditek, (totiZ br. enkykik tolik ditek jiZ pro tad ziskal), a proto v one schtzi bylo ujednano, ze tad uspotadd pro Detske Oddeleni pobaveni a pit torn je pohosti, a o torn byl br. 8enkykik uvedomen. Usneeeni se mu velice zamlouvalo a hned prislibil, ze bude ptitomen. A slibu take dostal. A te mel radost z to sve price, bylo videt na jeho oblieeji, kdyZ tada zdravYch ditek se bavilo rozmanitYmi hrami ,ktere pro ditky sestavily a .throveri Tidily naee spolusestry, ,LillieShoppe, Bessie Dobide, Lena Koym a Mary ,Novosad. Byla radost se na ty ditky divat jak se nenucene bavily. S poedtku se nektere mensi ostYchaly, ale za kratko byly ye viru.

Nu a br. 8enkyMk, aby se tern malYm nedelaly peny na jazycich, dal nosit sodovky, zmrzlinu tem malYm, coZ zavinilo, ze ptatelstvi bylo mezi nirni zpedeteno asi nav2dy.

Ze bratr 8enkykik nedal ani tem maminkam a tatiktun trpet Zizni, bylo znat z rozhovoru, Mu, Zivo veestranne.

Kdy2 jig se chYlilo k yeeeru, bylo tteba pomSielet na domov. Bratr D. Nezval oslovil ditky a spoleene zapeno "Kde domov mrij?", "Hej Slovane", po 6emZ" kaZdS7 se ubiral ku svemu hnizdu.

Addy,. kde maji vetei podet ditek, by mely podobne pobaveni ditkam uspotaciat, svoji to pakatel a naee ditky se tak lepe poznaji.

S bratrsk3im pozdravem, John Holeeek, taj.

Podle zpravy "Prager Zeitungs Dienst" byla v eels tade bank, prrimyslovSrch a obchodnich podniktil v protektordtu provedena arisace, jak ye spravnich raddch, tak v teditelstvech a mezi prokuristy. Jenom v Praze od 15. lakezna bylo odstraneno z vedoucich mist pies 600 Zidri a za ne byli dosazeni arijci.

Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mill ptatele a znami blit gi i vzdalenejk! — Oznamujeme yam a srdeene vas zveme na tanedni zabavu, ktera se bude potadat v Sokolovne v nedeli dne 23. eervence, pti ktere bude vyhravati Divi gova orchestra z Temple, Texas. Jegte vgem path vtelY dik za hojnou navgtevu, kterou jste obetovali pti zabave, kde hrala Baeova orchestra. Zabava se nam zna, menite vydatila. Je gte mne bylo zdeleno, abych yam oznamila 2e 31. eervence zde ve Fort Worth bude ukazovan eesky film v Rose divadle pod nazvem "Grand Hotel Nevada". Dne 13. srpna v Sokolovne bude potadana tanedni zabava ve prospech ohnoveho spolku. 8. eervence potadala se v dolnim masts parada, ktera representovala letni divadlo, ktere se zde potada 112 etvrte leto. Parada byla velice pekna. Te2 nag Edvard s jeho tromboninou v ni neinkoval.

Vetejne zahajeni toho divadla bude 21. derv'ce.

Budou tam divky, ktere jsou vybrane z ruznYch /nest v Texasu a ted' z nich budou vybirat a korunovat tu nejhezei a pojmenuji "Texas Sweet Heart No. 1." — V sobotu nas sestra a gvakr i s dvema detmi, J. Muchovi z Temple, ptekvapili.

Prijeli na kratkou nav gtevu. Sueastnili se s netmi pobaveni, ktere bylo uspotadano v Sokolovne v sobotu veder eleny tesatske unie. Pro gvakra Muchu se to prave hodilo, proto2e on se takovou praci tea zabyva. Na druhY den, v fleabyli jsme pozvani k sestte a gvakru Je2ovym, kteti bydli zde nedaleko mesta. Byli jsme pozvani na obed a tak jsme vyhoveli. Po obede na chvili pobesedovali. Cas ubihal a tak museli zase se ubirati do sveho domova. Vyjeli v pet hodin a doufam, 2e se gt'astne domn. navratili.

Minuly etvrtek veeer p. a pi. Joe Milanovi udelali svatebni ptekvapenku pro jejich dceru, kterd se provdala 3. eervence za p. Masona. kvapenka se jinn znamenite vydatila. Oboji, jak man2ele Milanovi tak i Masonovi, mohou byti vgem povdedni a sobs si toho vaziti, 2e maji mezi sebou tak mnoho znamYch a ptatel, 2e je nemusi shledavati 'lade v Priem state. Navgtevy sneastnila se i pi. Rosie Emburgrova z Dallas Byla po nekolik dni nav glevou u Joe Milano.

Spolu jsme si te2 porozpravely. Diky!

Bratti a sestry Sokola, nutne vas 2adame, abyste se dostavili do pravidelne sokolske schtze, proto2e nutnost vas void. Natal novi iliednici a vyboti musi se znovu voliti. Svatebni piekvapenka, o ktere bylo mluveno, odlo2ena byla o tYden pozdeji.

TO se mluvilo o poradani vetejneho cvideni ye Fort Worth, ale kdy jsem se na to ptala br. ndeelnika W. Hejla, tu on mi tekl, 2e mne nemn2e udati jistY den, proto2e z Dallas a Ennis jedou aneb u2 odjeli na sokolsky slet do Kalifornie a tak se musi seekati, a2 oni budou hotovi a pak yam mohu oznamiti ureite datum.

Pro dnegek toho u2 necham. Pozdravuji redakci a vgechny ptatele a zname. Nezapomerite na zabavu 23. eervence pti hudba Divigove.

Znstavam vase skolska dopisovatelka, Millie Polagek.

Crosby, Texas.

Dne 2. eervna ye schnzi tadu San Jacinto, na navrh nekterYch clenu, aby byla zalo2ena odbooka Sdru2eni AmerickYch Oechoslovalca v Crosby, bylo tedy debatovano, jak a co by se melo cleat, ale bliklo se k poledni a kakly spechal damn, tedy bylo v ge odlo2eno a2 do eervencove schilze, kdy byla debata obnovena a koneene zvoleni ntednici a site za ptedsedu zvolen p. Frant. Nedbalek a tajemnikem a pokladnikem Alois Doskoeil, prozatimne.

Zde jest seznam osob, kteti slozili sve ptispevky, co2 timto kvituji.

Jul f Holy $5.00, R. J. Logt'ak $1.00, Jos. Shipula $1.00, Po 25 cent. K. Slovaeek, Fr. Nedbalek, I. P. Ktenek, J. Kristynik, E. 8" onka, Alois Doskoeil, Karel Garbs a Frant. Vordik. Celkem $9.00. Obnos ten byl zaslan p. 8uldovi panem R. J. LogVakem. Josef Voleik 25c a 8tepan Kelarek 50c. Celkem 75c. Odevzdano p. guldovi v East Bernard p. R. 3. Lo gt'akem. V dervenci bylo slohno: Frant. Bobalik st. 25c, Frant. Bobalik ml. 25c, Jos. Nedbalek 25c, Frant. Nedbalek 25c, Frant. Vlha 20c, pi. Franti gka Holy $1.00, Louis Knebl 50c. U pokladnika $2.70.

Alois Doskodil.

S bratrskym pozdravem,

sttedu, dne 19. eervence 1939,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor, jrnenem tadu Pokrok Houstonu 0. 88. projevujeme ctene rodine KostomlatskY na gi uptimne citenou soustrast nad odchodem jejich milovane dcery a sestry Dorothy KostornlatskY. Zesnula, aekoliv nebyla fadovou elenkyni, .piece vkly, nasledujice svoji matku, pilne pracovala pro na g tad a tim si svoje jmeno u nageho tadu zapsala.

Ctene rodine to budi2 ntechou, a zesnule budi2 eestna pamatka.

Dan° v Houstonu, dne 15. eervence 1939.

Resolueni vYbor: Frances Olexa, Slava StudnidnY, Frank Olexa.

Rad Pokrok Houstonu, els. 88., Houston, Tex. Ctena redakce, bratti a sestry!

Pane nam sluneeko ptihtiva, tak jak v late, a elovek se ph torn poti, i kdyZ sedi v housu a nic nedeli. Inu, je leto.

Timto oznamujeme yeem eleniun tadu Pokrok Houstonu, by nezapomneli se dostavit ptigti nedeli, to jest 23. eervence ,na to.dovY piknik, kterY bude tadem poiadan na mists, kde se loni odbYval. 0 jidlo a obeerstveni bude dobie postarano, i hudba Houston Czechs nam ph tom zahraje, tak nezapomerite se vgichni v hojnem poetu dostavit a zapomenout na vgechny 2ivotni trampoty, a v gichni vespolek se hezky pobavit, a zapomenout i na ptikoti, ktere na gi lido ve stare vlasti musi prokvat.

Nezapomerite sebou vziti a pozvati ptatele a ptiznivce tadu Pokrok, necht' se i oni s nami pobavit mohou.

Joe Kagoar.

S pozdravem, V nejbliggich dnech zaenou pracovat v budoye karlinskeho "Variete" temeslnici na itprave sceny a hledi gte. Budou tu pracovat po eels prazdniny, take hned na zaeatku zati bude tato nova statni scena zcela ptipravena k zahajeni sezony. Bude tu pusobit, jako v divadle prozatimnim, statni einohra po dobu ptiprav k stavbe a stavby samotne druheho Narodniho divadla. Po adaptaci bude v hledi gti sedade/ pro 1,600 divan a mist k stami pro gest set lidi.

(Narodni divadlo ma celkern mist pro 1,800 Iidi.) — Bude ovg em nutno upraviti i lep gi spojeni trarnvaji s timto divadlem.

Belehrad. — Adolf Hitler prohral diplomatckY boj na Balkans. Jugoslavie a Bulharsko, na ne2 vyvozovala Italie a Nemecko silnY natlak; vydaly dnes veeer prohlag eni sve samostatnosti a neutrality. Premier Kosseivanov, kterY se vraci ze statni nav gtevy v Berlins, konferoval zde dnes s princem Paulem a zahranienim ministrem Cinca-Markovieem. Po konferenci bylo vydano komunike, v nim2 vyslovuje se spoleena, politika takto: Politicks vztahy v duchu veeneho ptatelstvi; rychlY vYvoj vzajemnYch hospodatskYch zajmn; udr2eni samostatnosti a neutrality v nejvet gim zajmu balkanske svobody a ptatelstvi se v gemi sousedy.

KALENDAII 23. eervence. Spoleena schilze krajann v sini KomenskY v Rowena, za neelem zalaeni odboeky S.A.e.T. iteenikem bude dr. Ed. Midek.

23. eervence. Oslava Sdru2eni A.C.T. v Seaton v sini tadu Hvezda Texasu. fteenici•Rev. Jos. Barton a dp. P. P. Kagpar.

23. eervence. Piknik tadu Pokrok Houstonu pro elenstvo a jejich ptatele. Zadatek hned dopoledne.

23. eervence. Schfize odboelty S.A.C.T. v siniK.J.T. v Ennis. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

Co se chysta. Oslavu 25. vYrodi trvani tadu ptipravuji eleni tadu Spravedlnost v Moulton,

e sttedu, dne 19. 6ervenee 1939.

ODDIL DOPISOVATEISKI Ctend redakce na geho Vestniku! — Bratke redaktore bud 'tak laskav a uverejni toto provolani k Jednoty a vg em texaskSrm, kansaskm a oklahomskS7m aechoslovaktim.

Budu slavit 74. narozeniny, tak se pkijd'te vgichni se mnou pobavit, mo gna, ge to bude posledni Slizil jsem si, ge dfive nebudu pokadat gadne ag mi bude 80 let, ale zmenil jsem to a pravim, ge lepgi za 'Zivota kapka ne g po smrti dela, varka. Tak vas v gechny zvu, abyste pkig li se pobavit se starSrm spolkatem. Na pr y -nimstezvuHlakdonSimeTxaske Jednoty, neb k ni pattim skorem 35 roku.

Dale zvu Hlavni dadovnu pog arniho rolnickeho spolku a redaktora p. Stibofika. Dale zvu ufedniky Hlavni Ufadovny Sokola Dallas a jejiho bSr valeho a zaslouilleho starostu p. Krafta s jeho ctenou dhoti a jeho celou rodinou, p. a pi. OndritSkove a pi. Rezkovou, p. Vaclava Kueeru a Kruginskeho s rodinou z Corpus Christi, dale pfijdou na fadu doktoti Pazdralove z West, dale lady oba z Houstonu a z ylaAte zaslou gile Afedniky: p. Aneince, Valdika, 8uldu, Valu, rodinu Olexovu, p. Stardalu s jeho choti a vgecky druhe dleny obou haat, kteti mne znaji. Pana Karla Navratila s jeho irkedniky, co jsem s nimi byl na schtzi v East Bernard, z Temple. Dale zvu del* East-bernardskS7 fad, p. GajevskStho, Nesudu, Urbi ge, vilbec bez jmenovani, pkijdte v gichnt, Pana a pi Knapa z Galvestonu; a v gechny okolni tady bez jmenovani. Bratry redaktory Oechoslovaka a p.

Holaska. ftad Blesing, Josefa Zemanka a p.

Domorada, a naposied zvu Tebe br. redaktore s Tvoji ctenou rodinou.. a doufam, ge pfijedeg.

Hnedle bych byl zapomnel na mou laS7valou sousedku, pani Rozarxu, laS7valou Mikeskovou a nyni Truksovou v Alvin; pfijed'te s celou rodinou Truksovou, budete vitani. Na konec zvu vgecky lidi dobre yule, pfatele i nepfatele, nebot' zakopam tomahawk nepfatelstvi hiuboko do zeme a chci ku konci mato tivota ziti spokojene. — Amen. Tedy pfijeclte v gichni. Na zdar!

Kdyg jsem jel na koni na Long Point k Vojtovi Stavinohovi ohledne to slavnosti, stavil jsem se u ptedsedy na geho fadu cis. 70, Laskavost a on mi povida: "Poslechni, Pultr, torn by se mohla zalo git odboeka Narodniho Sdrugeni". Ja na to, ge odbodka Nar. Sdrugeni jest jig zalogena, ale, ge by pfi to me °slave se mohla odbSrvat manifestaeni schtze OechoslovakA v Texas. Tak broth, chopte se prate a pkijedte ke me a porokujeme o tom, co by se dalo &lat. Jsem take elenem zapsanSrm br.

Vernerem a br. Jureou. Br. Verner je pkedsedou a br. Jurda je tajemnikem. Tak ptijed'te, a ja- udelam co budu mad. Nazdar!

Program slavnosti.

Hudba se dostavi na jednu hodinu na vysokou cestu, pied L. L. Hokakem a ja, pro ni pfijdu a piljdeme k me fume, kde bydlim is 27 rokt. Kde bude divan ptipitek na me narozeniny a po pkipitku sednu na kone a v yodu piljdeme na pla,c k salonu, kde bSrval Adolf Bocak. Tam bude postavena dlalka a odbS7va se tam zabava, budeme se bavit, jak se bavivali nagi pfedkove stinanim kohouta. K tomu budou vyhravat d ye kapely, a sice chvalne znama p. Vine. Pekafe a no yS7 GyskS7 orchestr, jejig kapelnikem je Eddy Bosak. bava bude trvat od poledne at do bileho dne.

Druheho dne rano ka gda, bude hrat hodinu nepfetrgite, bude se taneit, tak ge se bude moci kagdSir dosyta , yytanoit. R,ano pitjdou obe kapely .na rozcesti, •ktere je asi 2-mile od- zabavy, jedna zahraje na rozloudenou a druha zahraje "Loudeni". 0 vgecko se nalegite postaram, abyste men dobrou vzpominku na mne, a g mne bude travieka galena, zelend krSrti. A to si beru na starost a s pfatelskS7m pozdravem a znamenam se Josef Pultr.

Guy, Fort Bend Co. Tex. N. B. — To se bude odloSrvat 30. dervence 1939. Dohodnou-li se se mnou bfi. Nar. Sdru-

NtSTNIE mohou mit schtzi od 4 do 6 hodin a mohou si zaopatiit keeniky. Ja postavim keenickou tribunu.

Senatni vSrbor pro zahranieni zale gitosti odhlasovval v ittery min. tSrdne 12 hlasy proti 11 odlogeni vykizeni neutralitniho zakona do pkiStiho zasedani kongresu v lednu pfi gtiho roku.

Sekretak statu Hull oznamil hned po tomto rozhodnuti, ge vlada SpojenSrch Statt v zajmu "miru a bezpeei" pokradovati bude v usili o ziskani prasomoci k pougiti vgech method s vSrjimkou valky k zastaveni vStojnosti evropskSrch diktatort a k poskytnuti hospodafske pomoci demokraciim. Pfedseda zahranieniho v3iboru Pittman ale naznaeil, ge neni velke nadeje na nove uvkgeni neutralitni osnovy. "Vypukne-li valka v Evrope, pak nepochybne dojde hned k svolani zvlagtniho zasedani kongresu", pravil Pittman. "K svolani zvlagtniho zasedani by ale doglo asi jenom v tom piipade, kdyby valka opravdu vypukla." President Roosevelt projevil nazor, ge jednani o revisi neutralitniho zakona po vypuknuti valky v zahranidi bude krajne obtigne. Nevzdava se nadeje, ge dojde k vyfizeni teto zale gitosti jegte pied odrodenim tohoto zasedani kongresu.

San Francisko. — Frank J. Hogan, pfedseda sdrugeni americkSTch pravnikt obvinil nejvyggi soud SpojenSTch . Statti, ge "nahradil stabilitu nestalosti" ye federalni ylade. Pfi zahajeni 62. vSTroeni konvence sdru geni Hogan pravil: "Nedavna dalekosahla, rozhodnuti nuti americkS7 lid k zaveru, 'g e musi upirati sve zraky spi ge k zakonodarne moci ne g k moci soudni, aby jeho svobody byly uchovany." Citoval nedayna usneseni nejvyggiho soudu, jimig byl zvracen pfede glSr vftlad takovSrch veci, jako mot zdaniti pfijmy soudct a upravovati obchod a farmakeni.

Amsterodam. — Holandska, vlada pfedlogila parlamentu osnovu zakona, kterS7m je zvfgen vojenskSi rozpoeet na tok 1939 0 33 mliont holandskSrch zlatS7ch. V pfipojene zprave min narodni obrany se sdeluje, ge tohoto dodateeneho obnosu bude pougito zejmena pro roz gifeni a zdokonaleni vojenskch leti gt', pro zesileni protileteck3"7ch baterii, pro nakup 19 leteck3ich torped, jakog i pro vyzbrojeni obchodnich lodi. V3iznaene sumy jsou take reservo yany pro nakup vice net 100 protipancefovSrch del.

Praha. — 6eska, vlada desko-morayskeho protektoratu vydala minuly t3"Tclen nafizeni, podle nehog musi bSiti do konce tohoto mesice odevzrany vgechny drahe kovy, hlavne zlato a stfibro, jako g i cizi valuta a cizi canna papiry, jeg nesou troky v cizi volute. V gechny tyto \Ted, kovy, cizi penize a papiry, musi byti odevzdany Ceske narodni bance v Praze. Naiizeni se tSTIca„ v geho obyvatelstva v oechach a na Morave a take osob, ktere spadaji pod pravomoc protektoratu. Tim budou posti geny i finandni tstavy, je g maji sve filialky v cizine.

Sedmeho eervence vela japonsko-einska nevyhlagena valka do 3. roku a japonskfr lid vyznaeuj e velke zklamani. Odevzdanost, s kterou Japonci deli vgem velk3im_katastrofam, misi se s rostoucim zmatkem, ge Cina dosud klade odper japonskm vojsktm, o nich g se jim stale tvrdilo, ge jsou nepfemogitelna. Slavnosti s hudbou a prapory zmizely. Pfibuzni dosud vyprovazeji na no,dra gi vojaka,, kterS7 pfijel na navgevu, ale ton je nyni jinSr. Vzru geni ustoupilo tnave. Valeene pisne ji g sevgednely. Vgude pfevlada pocit unavy a zmatku. Japonske obyvatelstvo nevidouc znameni miru, ubira se vpked tupe, snagic se zapomenouti na stale rostouci dank vzrtstajici cenu givotnich potfeb, obmezeni zyykii a smrt svSrch synt. Odpor Ciny velice mate mysl japonskeho lidu. Od mladi jim bylo fikano, ge japonska armada je nepfemo gitelna. A Cina piece dosud stoji na sNd7ch nohou a Japonsko musi v ni udrgovati silnou armadu.

NadiktovanST tisk vysvetluje, ge Rusko, Anglia a Francie brani dlouho odekavanemu shrouceni se Musical° odporu.

Strana Baton Rouge. — Dr. James M. Smith, bYvalY president Louisianske statni university, byl dnes citovan distriktnim na,vladnim Byrnem z New Orleansu v torn smyslu, ge kaki o sidrch penMnich obchodech, ge jednal v nejvet gim zajmu university. Pravil, ge chtel new ueiniti pro Louisianskou universitu. Pkipustil v gak, ge jeho investice byly chybou. — Smith bude zateen neworleanskSrmi tfady, bude-li propu gten v Baton Rouge na zaruku.

Zavragdeni neineckeho policisty Kniesta na Kladne vygadalo si eeskouobet, adkoli vragdu spachal asi Nemec a nikoli Cech. Jak se nyni udava, starosta mesta Kiadna, jmenem Pavel, spachal sebevra gdu. Starosta Pavel po one vragde byl zateen Gestapem a odvezen do gpilberskeho vezeni v Brne. Na Spilberku, kde je drgano nekolik set desk3"rch politick3ich veznit, byl pry mueen a to ho dohnalo k zoufalstvi. Pti vYslechu vyskodil oknem a padem se zabil.

Bratislava. — Nov ? doklad o rozdilnosti poinert v starem Mad'arsku a v nove ziskanSrch okresech pedal v parlamentu interpelaci poslanec Evgen Szollussly. Ptimlouval se za mimofadne v3ipomoci profesorrim a poukazoval na dye profesorska, memoranda, jedno z Horni same a jedno ze starch Uher. Z memorand je patrno, ze zadlu genost profesort ye Starch Uhrach pfevyguje nekolikrat pasivitu profesort z bSivaleho es. tzemi.

Projekt nove draby na severni morave.

0 vgstave geleznidni spojky v okoli Pradedu v Sudetech pi ge opayska "Deutsche Post" mezi jinS7m, ge projekt drahy Nove Mesto na Morave Cukmantl—Vrbno neni novS7, zadalo se ,o nem uvagovat jig pied 70 lety. Po valce take Ce gi uvaaovali o teto geleznidni spojce. Nyni zemgti radove interesovanSleh kraji,'t Fr3ivaldova, Vrbna a Noveho Mesta na Morave zahajili spolednou akci a sna gi se pfimeti nernecke fi gske drahy, aby postavily tuto trat' v zajmu bSrvaleho pohranieniho tzemi. Podia listu motorova, vozidla nestael zdolati nakladni a osobni dopravu.

Nova geleznieni trat' dotkla by se take letoviska Rejvizu. V Cukmantlu je nejvet gi kamenafskS7 prilmysl ve stfedni Evrope a tovarna na hedvabi a take v okresu vrbenskem je mnoho prOmyslu. Zeleznice dalo by se take pougivati k doprave dfivi, jehog letos bude nakaceno na 136,000 kub. m. Draha by mekila asi 35 km a nyni jig je zajigtena rani doprava 8000 vagont nakladu, kterST by se pak dale stoupal. ZemskSr rada z Novato Mesta na Morave odevzal projekt teto geleznieni spojky osobne presidentu icigskch drah v Opoli; o stavbe nebylo dosud rozhodnuto.

Dievo nezahyne jenom stakim.

Neni pravda, fikaji amerieti lesni odbornici, ge kagde dtevo se easem rozpadne. Cas nebo stafi samo o sobe nemt ge byti pfidinou jeho zkazy. Kdyg byl roku 1928 opravovan washingtonskSi BilS7 dam, na gli delnici dkevene tramy, _ ktere tam byly polo geny roku 1816, v krovech i ye stropech docela zachovale. Podobne v Dedhamu ye state Massachusetts stoji po tfi sta let neporugen clfevenST dtm, Fairbanks House.

Neday no zase nagli delnici ye state Washington kmen v prinneru pies dva metry, zasypan* v tunelu, kterST je vykopan 50 metre pod teeigtem faky Yakyma. Kus dfeva z kmene byl zaslan vS7zkumnm Ustavtrn lesni slughy, kde bylo poznano, ge strom nalegel k vymfelemu druhu sekvoji. Lesni odbornici odhaduji jeho na 12 miliont roku. Takove -Pfiklady pr3, jsou diikazem, ge dievo nemusi vgdy propadnouti zkaze jenom proto, ge je stare. Vlastni pfidinou, ge se dievo stafim rozpada, jsou rtzne mikroorganismy, zvla gte drobnohledne houby. Pied zkazou se mute dievo uchovat libovolnou dobu, je-li nasyceno jedovatSrmi latkami nebo je-li naprosto suche. Houby v nem potom zahynou.

Bat'ovy instruktorky na Slovensku.

Tyto dny pkijelo 30 bat'ovskS7ch instruktorek do tovarny na pundochy v Liptovskem Svatem Budou na Slovensku tak dlouho, pokud nebude vycviden dostateenST poeet slovens,10ch odbornSrch delnic, je g budou moci samostatne praci v pundocharne zastavati. Vgechny deske instruktorky jsou ze Zlina.

Strana 20.

TYZBROJEN nejdeleim lanem sveta, oceloV V vS7m kabelem meticim sedm mil, vydava se Dr. Charles Piggot z Carnegiova Ustavu na honbu za poklady mokskeho dna. Hleda nejcennejei z drahS7ch kovii — radium, jeho pohadkova cena pfesahuje deset milionu dolara za libru. Pkedbetne vfizkumy ho pfesvedeily, eervene, sliznate bahno motskeho dna obsahuje daleko vice radia net nejbohatei suchozemska ruda.

Ve vSrzbroji, s nit chce Dr. Piggot prozkoumati nejhlubei mista oceanu, je "podmofske delo", jeden z nejpodivnejeich pfistroja, s nimig kdy prospektoii pracovali. Uprostied oceanu spusti toto delo po svem sedmimilovem kabelu do vody. Narazem na dno vybuchne nalot stkelneho prachu a vrazi tfimetrovou, na obou koncich otevienou mosaznou rouru do dna. Pak se roura, napinena bahnem nebo piskem, vytahne na povrch, kde se jeji obsah prozkouma a zjisti, zdali je spravne, domnenka, to =Nice dno je dostateene bohatou pokladnici nerosta, aby se vyplatila jejich t'etba.

Dokud si radiova ruda z belgickeho Konga neziskala monopolni postaveni, tetilo se radium; pottebne pro leeeni rakoviny a vStrobu sviticich cifernika, v Coloradu a Utahu. Monopol belgick3ich dolt veak byl zlomen, jakmile byla objevena loZiska jeete bohatei rudy v okoli Velkeho Medvediho jezera v severozapadni Kanade. Nyni snad vytlaei motske dno Kanadu z jejiho vS7hradniho postaveni.

Na mo2nost teteni radia z mofskeho dna ptipadl Dr. Piggot pied n'e'kolika lety, kdy pki studiu geologickS7ch pomera motskeho dna zkoumal vzorky bahna vylovefie daleko od poMAL Jako odbornik pro radiove rudy byl udiven tim, to mokske bahno je radioaktivnejei net veechny suchozemske rudy, ktere dosud zkoumal.

Tyto prvni vzorky byly vyloveny zvlaetnim ptistrojem, utivan3im pki kladeni podmotskSrch kabelu pro zjieteni, na jakem podklade bude kabel letet. Pfistroj se spusti po lane, narazem na dno se uvolni zprutina a d ye Celisti vykousnou ze dna asi dve hrsti horniny pro rozbor. S geologickeho hlediska je to veak jenom povrchni ekrabnuti, a to, co leti pod svrchni vrstvou radiove horniny, zastane dale tajemstvim.

Dr .Piggot to pfirovnava, k poutave knize, z Inatome eisti jen prvni stranku.

Aby mohl pfeeist i ostatni stranky, sestrojil PODZEMNj SPOJENI Z OECH.

Podavame naeim etenaktm Cast zprav, naei tajne posilaji do sveta, aby zahranieni techoslovaky informovali o situaci, smSreleni dues porobeneho esl. lidu.

"Jest jednomyslne pkesvedeeni dnes mezi eeskSrm narodem: chceme svuj stat zpet, ale chceme jej pro sebe a pro svoje deti. Neni nam nic po cizincich, kteti se zde citili vtdy v koloniich, kde se vydelavaji penize a nadava na domaci pomery.

"Zajiste, to si chceme sve hranice stanoviti sami ate budou lieiti se od toho, co nam bylo vnuceno.Ze zasad v Mnichove pkijatS7ch a pak neprovedenSrch veak trvame na jedine: VSimena obyvatelstva. Chceme poslat veechny Nemee, kam je srdce tame. At' jsou ye sve zemi a at' tam kritisuji a pracuji.

"Za to chceme sve 'Cechy ze Sudet dome. Pro ne musime miti dostatek mista. Nechceme Cheb a zapadoeeske lazne, nechceme severni Apieku tech, ale chceme cele jitni Cechy se gumavou, chceme Chodsko a Plzerisko, chceme Most a Duchcov, chceme Jilemnicko a Krkonage, chceme Orlicke hory a Ceskou Cast severni Moravy a opayskeho Slerska, chceme oveem Piibor a Koptivnici, musime dostati eeskou Bieclav, Moraysk3'r Krumlov a Znojmo. te, krajane, to veeeko chceme, ale bez Neinct!

"Stahneme-li za to Cechy zbyle v Sudetech, prave se poeet obyvatel, ktere je tieba vymeniti, vyrovna. Neuznavame zasadu, ze si Inatome ponechati Nernce, kteki se chovali k nam sluene. Neni jich mnoho, ale piece jen se takovi najdou. Kdo nam ale za to mei, to take jejich deti budou sluene ate nepodlehnou vlivu propagandy?"

v2STNtIC

Ve sttedu, dne 19. eervence 1939.

si podivnY ptistroj v podobe miniaturniho dela.

Vzorky timto ptistrojem vylovene ptedstavuji tipinou historii motskYch vrstev, jak se ukladaly prabehem miliont let.

Pokusy s podmotskYm delem ji2 dokazaly, to se ho da prakticky pou2it. Dr. Piggot byl pozvan na kabelovou lod' spoleenosti Western Union, plujici z Noveho Foundlandu do Irska, aby opravila pfetrMny kabel. Belem plavby spustil Dr. Piggot svaj ptistroj jedenactkrat a vyzvedl vzorky z hloubky a2 tti mil. Nyni chce pracovat ve vethm maitku a hodla, prozkoumat propasti oceanu objevene v posledni dobe a dosahujici rekordni hloubky 35,000 stop.

VYrobci kabelu vSak prohlasili, to neni mane vyrobit dratene lano dlouhe sedm mil tak pevne, aby se neptetrhlo vlastni vahou, nehledime-li jiz k tomu, ze by bylo zati2eno delem, vazicim Best set liber. Dr. Piggoot se vSak nevzdal a objednal si lano k jednomu konci se ztendujici. Lano ji2 bylo vyrobeno. Na dolnim konci meti jeho 'Drama pet S'estnactin palce, smerem k hornimu konci ptibYva, na tlouet'ce v2dy o jednu 'Sestnactinu palce az k nejvetSimu prameru peti osmin palce na hornim konci.

Toto rekordni lano vazi pet tun a ph zataka,vacich zkou'Skach vydrZelo pottebne zataeni.

Je navinuto na buben pohaneny Dieselovym motorem o jednom stu koriskYch sil. Kompletni zatizeni vaZi deset tun a mute bYt dopraveno na kteroukoliv lod'.

Jestlite nova prate Dr. Piggota daji stejnY vYsledek jako analysa prvnich vzorka, pak zbude jate nesnadnY problem dopravy neobyeejne bohate rudy ze dna na povrch oceanu. Dosud neexistuje ptistroj, jim2 by bylo mono vyzvednout dostateene innastvi rudy z hloubky tti mil nebo veal. Budouci vynalezci se asi s timto problemem setkaji. NovYm vynalezem jednoho kalifornskeho in2enYra bylo umaneno zvedat poklady z potopenYch Lodi, laicich v hloubce jednoho tisice stop. Ptistroj pracuje tim zpusobem, to tlak vody, jen je v teto hloubce ohromnY, sevte desetitunove Celisti ptistroje, jenz pri jednom spuSteni vynese na povrch sousto va.2ici pet tun. Novo slitiny snad umani vyrobit lana tak silna, aby bylo mono

spustiti tento ptistroj do hloubky nekolika mil.

Zveclani radiove rudy z takove hloubky se jiste zda prilis nakladne, aby se taba mohla vyplatit. Ma2eme vSrak poukazat na kanadskou rudu, jet byla tak bohata, 2e se vyplatila i jeji doprava letadlem z nehostinne pustiny do rafinerie. Na rozdil od eerveneho bahna motskeho dna je kanadskY smolinec Cerny a vypada jako uhli. Pravdepodobne by ukl pozornosti, kdyby nedostaval pit styku se vzduchem citronove elutou barvu..

Snad i cenne vedlefSi produkty ptispeji k tomu, 2e se vyplati fait radium z mote. Vzorky bahna, ktere Dr. Piggot zkoumal, obsahovaly mnoho jinych kora, mezi nimi i zlato. Dlouho se mluvilo o manosti tait tento drahY kov z motske vody, nyni veak dostava realnejS1 obrysy taba ziata z mokskeho dna. Mimo to obsahuji vzorky vysoke procento 'teleza, medi, cinu a manganu, jen je dUle2itou ptisadou k ocelovYm slitinam, ktere maji velkou dalettost hlavne ye valeenem pramyslu.

Jak se tyto kovy dostaly do motskeho bahna?

Ma2eme si to ptedstavit takto: ocean je obrovskou zkumavkou, do nit ptivadeji teky nesmirna, mnastvi rozpuaknYch nerosta. Tyto nerosty spolu rozmanitYmi zpusoby reaguji a utvotene sra2eniny se usazuji na dne a tak z neho eini pokladnici kovovYch rud. Suchozemske zasoby nejdulaitejS'ich kova se neustale vaji Znalci odhaduji, ze vkchna znama kova budou vyeerpana behem jednoho sta let a vet'Sina z nich jiz na polovieni dobu. Nehledime-li k naftovYm pramenum, nebylo v Evrope od roku 1850 a ye SpojenYch Statech od roku 1910 objeveno 2adne veth nalezAte nerosta. Protae se dosavadni laiska vyeerpavaji, bude nutno zpracovavat rudy stale chual a chucg i. Prospektoti budou mit tuhou praci s krytim spotteby cinu, kdy jen Americana zkonsumuji dvanact miliard cinovYch krabic roene. VYsledky Dr. Piggota v gak davaji nadeji, 2e dno oceanu chova zasoby pottebnYch kovii dost velke, aby y ydr2ely po nekolik ptiStich staleti.

S hlediska mezinarodni politiky je zajimave, 2e tyto zasoby ulaene pod krYm motem nepatti 2adnemu statu. Budou volne ptistupny bohatYm i chudYm narodam. Tak se snad tyto "podmotske doly" zaslou21 o uditeni svetoveho miru.

Z teha pramene se sdeluje, jak se praMti Nemci chystali pomahati nemeckemu vojsku a letectvi v ptipade valky mezi teskoslovenskem a Nemeckem.. Nemci meli hotove plany k zakladani paara kolem mista Prahy, tak aby nemeckYm letadlam ukazan byl rozsah mesta a zaroveri mesto bylo osvetleno, tak to by byla vkchna pra'2ska, zatemriovaci opatteni zcela selhala. A co jinYch jegte veci meli piipraveno, aby pora2ka eeskoslovenskYch vojsk byla skemu vojsku usnadnena!

V techach jsou v obehu povesti, to Rusko trva na obnove bYvalYch hranic Oeskoslovenska, totf4 tak, jak byly pied MnichoVem. V G echach ale IA se na veci divaji jinak, majice za to, ze "o neco mane bude vlastne o mnoho vice". Samortejme se bude take Zadati, aby Nemci vratili vkchno, co v Oeclabich vzali. Je to vkchno dobte sepsano a ostatne sam Hitler podal zevrubnY yYpoeet vkho toho, co z vYzbroje nemecka vojska ze zemi eeskYch odvezla. Pravda, prozatim se Nemci nepochlubili, jak mnoho jineho zboil z eeskYch zemi odvezzli, ale jsou o torn pl'esne zaznamy.

Ptirozene take uvedeno bude do potadku vAechno to, co Nemci nyni provadeji v usili o aebraeeni eeskeho naroda, aby se zase stal narodem hospodatsky krajne slabYm a tedy jenom slukbnYm a pracujicim pro nemecke pany. Pajde to snadneji, net slo aspori easteene odeineni pobelohorskYch konfiskaci poseskavou reformou. Nezala7.,i tedy tam mnoho na torn, k jakYm majetkovYm ptesurram v techach a na Morave dojde. Jednou se to zase srovna.

Nemci nejprve kotistiti budou z Mdovskeho majetku. Ten budou hlecleti celY strhnouti na

sebe. Maji jiz ureite svoje plany v teto veci a neintae bYti pochybnosti o torn, 2e v nich je pamatovano na vkchno, hlavne na to, jak se bude provadeti germanisace a jak prostoupeny budou nemeckYm zivlem veechny kraje v te,chych a na iVlorave, tedy kraje do dneSka, ryze Ceske, _kde Nemcil nikdy nebylo.

MajetkovYmi pkesuny a stehovani obyvatel vytvoti nacistieti Nemci tadu valnYch problemu pro budoucno, ale jejich tekni nebude tak take, jako by bYvalo dtive, kdyby Nemci nebyli sami ukazali, to neni tieba miti ZadnYch ohledt, jde-li se za ureitYm diem. teskemu narodu zajiste svet nebude miti za zle, ze si chce pomery ye sve nova republice uspotadat tak, aby odstraneny byly veechny diny budouciho neklidu. Bude to jenom v zajmu budouciho evropskeho miru a z toho davodu tato jejich snaha by mela bYti spiSe podporovana.

Nebude to po prve ani v modernich dejinach svetovYch, co se takove ptestehovani provede.

Bylo provedeno na Balkane s dobrYin vYsledkern po valce s Tureckem a nenarazilo na obtite, jet nebyly k ptekonani. Utvotenim jednotneho ryze eeskeho tizemi narod pa§ ziska pro budoucnost vYhody, jichl yYznam dnes nelze ani nalaite zhodnotiti.

Budou tak odeineny chyby a omyly mnoha staleti. Budou take napraveny mnoho htichy eeskYch krala a pak ktivdy, zpasobene habsburskYmi vladci, ktere narod eeskY zastavily v hospodatskem v;,:rvoji na vice jak dve stoleti.

Netikejme, to je to sen. Nemcum se zdatilo ledacos; co nemelo 2adneho dejinneho, narodniho a jineho opravneni. Zde jde naproti tomu o vypineni dejinne spravedinosti.

itadmm z nioNkellii dna.

Arthur Grahame.

• Ve stkedu, dne 19. eervence 1939.

OSMA. Poranhe srdee Evropy.

A svetove vojny ptali se mnozi denne: Kdo Z to zaplati? — A kdy se skoneila, byli i odvatni proroci p •ekvapeni gkodou, jakou natropila. Miliony mrt yYch, miliony zohavenYch tivYch; kde bYval zemsky raj, znstaly hromady ostnateho dratu a reziveho plechu. Svetovemu hospodatstvi nestaeilo ani dvacet let, aby se uzdravilo. Vinikovi ulotili penetitou pokutu, ktera nikdy nebyla zaplacena. Ac byla spravedliva a aritmeticky pkesne., byla paradoxem, neuskutednitelnYm trestem.

Ale byly ' kody jette hork, sgkody mravni. Rodiny rozvraceny, kokistici hyeny lichvatti vrhaly se na vysilene viteze i poratene, ohlodaly utlechtilou tvat obrodneho idealu k nepoznani.

Rovnovaha lidske mykenky byla ztracena.

Vidouce to zkazu zhrozili se, kdo byli svedomim povaleeneho sveta: Spisovatele volali tenkrat k narodfim ve vkch jazycich Evropy: Jit nikdy ne! Uz nesmi byt valka. Nikdy uz nesmi dojit k tomuto nesmyslnemu nideni tela a mytlenky.

Hlas znel Evropou dobrYch patnact let. Barbusse, Sheriff, Remarqui:, Vaneuta. Wend pravda o bratrstvi lidi byla znovu objevena. Socialismus, ktest'anstvi, kosmopglitismus na§ly nove varianty. Vzpomente na Giraudouxova Siegfrieda, na roman Sextant Grikca, od Zweiga, na Pabstuy film Otyki od pechoty.

Postavili jsme 2enevu, vznikaly komunisticke staty, velmoci odzbrojovaly, Kelloggn y pakt byl podepsan ceiYm svetem.

Nove generace byla vycho yana v mykence, ze valka je anachronismus, barbarstvi davnych vat dam° ptekonane. VYroba valeenYch filrat ustala; tak byly nepopularni. Uniforma vygla z mody a byla doba, kdy jsme v Oechach nemeli vojaky radi. Vzpomerite, jak skromne, nesmele a pozde, tempem spik ntednickYm, jsme u nas budovat armadu!

Ale konec koncn zdalo se, ze tento vYvoj je lo gickY, ze navazuje na viterstvi prava a humanity z r. 1918. Byl to vtak omyl. Zapomnelo se, ze jed, kter3",t vznikl do organismu elovekova z nedistYch a nenasytnYch kotistnikn, ni,byl vstteban oslabenYm telem. Zustal v nem a nakazil celou Evropu. Faksmus a nacismus jsou dye jmena tete nakatlive choroby. Svetova, valka byla operaci nenpinou, zapomnelo se na nekolik amputaci. Nebyly to jen amputate te.Vyvoj, kterY se zdal, ze svedei zapadnimu demokratismu, obratil se proti nemu; nejvice heslo pacifismu a odzbrojeni. Humanitni a pokrokove zisky byly domnele. Byly to ztraty.

Dnes stoji svet znovu pied otazkou: Vojna ei mir? Mame zkuknosti nedavne. Vime, co vojna stoji. Vedouce to, ustupovali jsme pied hrtizami valky, obetovali statek za statkem, opoUAteli posici za posici. — Ale stale je gte opakuje se v Evrope: Valka byla by koncem civilisace .

Technicke nastroje — pravi se — tak se "zdokonalily", ze hruzy valeene z let 1914-18 jsou detskou hraakou ye srovnani s valkou, ktere se vyhYbame. Faksticke vzory — pravi se pokrytecky — naueily diktatory takovym metodam, '2e by ani valeena. administrativa Zapadu nemohla jich pouZiti. Za valky vladne se piece diktatorsky — a valka byla by tedy sama sebou pro Zapad zanikem demokracie a koncem svobody.

IrSimnete si, ze tato potutelna hesla hlasana jsou bez jakehokoliv omezeni a vYhrady Nepravi se: Zachrarite mir, mutete-li, clustojne a destne! Nikoli, pravi se: Odvrat'te valku stuj co stuj! Se stra gnSrm cynismem opakuji se hesla utlechtilYch pacifistil z let 1918-1930 a ptedstira se, ze se okolnosti tehdejsi a dnetni nieim nelisi. Katda, valka, i valka obranna tedy, ma bYti odyracena.

"Preventivni" smysl, stnj co stalj, okolnost, ae hlasy ty se objevuji i v tisku demokratickem, jejich rozsah a bezosty'Snost sveddi o torn, ze

VESTN1K defaitisticke elanky toho druhu dostavaji se do nekterYch dasopisti zptirsobem podloudnYm. 0mradeni tvrzenim "Valka byla by koncem civilisace", atenati neohledaji blde tohoto ohluSiveho hesla. Co2 vilbec mame je'Ste mir? VSichni mir chceme, o torn neni pochyby, ale o tento mir prave be21. Je snad merle mrtvYch, ne2 po rode 1918? Od jich je vice! Nezuti snad valka v Cine a zapomneli jsme na Habe§, na • 8panelsko a na Albanii? Trva jeke to, eemu jsme pied deseti lety tikali civilisace?

Vedle milionu mrtyYch jsou desitky zbavenYch svobody a duSevne mrzadenych v Nemecku, Rakousku, 6eskoslovensku. Je to civilisace?

Sarno srdce Evropy — nak zeme — je poraneno a jeho mudeni davno neni konec. Nemyite se, u nas v Oechach a na Slovensku deji se veci hrozne, i kdy2 se deli v narkose. Krev neni videt, ale unika stejne.

Ptijdou veer mnohem strakivejSi — ty u2 bude videt. Neize pochybovat o torn, 2e to, co nazyvaji v Nemecku "nova vzdelanost", bude exportovano do nak zeme v rozmerech vetSich, opova2livejSich a prohnanejSich, ne2 se kterekoli "osy". Je to nutnost nacistickeho statu.

Neni mo2no, aby Hitlerovo Nemecko trpelo ye svem 'fine Komenske, Husy, Podebrady a Masaryky. Ti pirjdou do koncentradniho tabora, byt' i byli "historickYmi postavami."

Mejte si sebe vetSi dtiiveru v na geho "maleho" eloveka, na naSe "malidke" spolehat nemil2ete. Detem zabali ye Skole cukratka nejodpornejk hnis nemeckeho vtedu a dite jej porte nic netukc. Vite, jak vypada dneSni nernecka udebnice? Sud'te jen podle ni a nevette 2adnYm "Greuelgeschichten". Vette jen ptesnYm tiStenYm citatum a vezte, 2e podle vzorneho nemeckeho potadku vSechno je schvaleno ministerstvy. Tak je ye vSech nemeckYch Skolach zavedena nabo2enska udebnice zvana Dvacet otazek. Uvadim z ni: "Kdo, deti, v dneSni dobe nejvice nam ptipomind Je2iSe, svou laskou k drobnemu lidu a svou obetavosti?" Odpoved': — Fuehrer. — "A kdo ptipomind nam nejvice jeho udenniky, oddanosti a p •ichylnosti?" — Gen. Goering, dr. Goebbels a setnik Roehm, (v novYch vydanich u2 neni). — Mezi narodnimi svetci je take zvlaStni skupina "umelcil", kteti ovSem v udebnicr mravouky a nabo2enstvi nemohou schazet. Je to — tekneme to po francouzsku-souteneur Horst Wessel, morfinista Eckart a vlakovY lupid Schlageter. — To je ukazka pro deti do etrnacti (Jungvolk).

Z udebnic ureenYch detem pies etrnact (Hitlerjugend) uved'me vYrok jejich na.delnika pana v. Schirach, otiStenY ve v'Sech Skolnich ditankach, kterY obsahuje definici chlapeckeho Hitlerjugendu: "Je to sdru2eni yyznadujici se mrdskosti ji2 slohem sveho stejnokroje, stejne je mrdnY a nenstuprrY jejich nazor, brutalnost a drsnost jejich ptesvedeeni."

Z vYchovnYch zasad pro mlade2 od osmnacti poySimneme si vety rektora heidelberske university dra Kriecka ze stati ureene vsi universitni mladeti: — Obdobi "disteho rozumu" a "objektivni a svobodne vedy je jednou pro v2dy konec. — Podati se spojene Evrope nastolit tuto "kulturu" i v Oeskoslovensku, nebo pochopi konecne Evropa, 2e bez zdraveho srdce — bez zdraveho Oeskoslovenska — lze jen 2ivotit, nikoli vSak zit? ideologie, ktera, panuje v Praze, panuje te2 v Evrope, — abychom obmenili Bismarckovu prirpovidku, o jejd spravnosti ted' uz ani dost malt) nepochybujeme. Svobodny elovek v porobenem Oeskoslovensku je gte nezhynul. Ale tetkou ranu tteba zahojit. Neodpirejte mu lekate! zit, pomohl by chirurg nejlepe, rychle — a skoro bez risika.

TomaS Nedal.

PRODEJ ODLO ZENE KULTURY. Vete§nicke obchody nenav§tevuji lide z ptepychu. Kupuji odlo 2 . ene Satstvo nebo zanovni nabytek proto, 2e nove \reel jsou jim cenove nedostupny. Jsou vSak take lido, kteti jsou zakazniky veteklickYch zavodu jen ye skryte nadejl, ze si takto pomohou k zapomenutYm bohatstvim. Stava se tak jen velmi a velmi zkidka, ale piece, jak dokazuje tento pripad ye 'Avedskem Stokholmu: v kabate, koupenem u

strana Vetegnika, nagel ntednik bankovek za 120 tisic nakch K. Jako poctivec nalez hlasil hned )1 ,1 1-x:hell a zapomnetlivy- pfrvodni majitel kabatu byl brio yypatran. Dal ovgem Atedniku . s1USnou odmenu, talde se poctivost take vyplatila. StokholmskY nalez neni ani prvni a pravdepodobne ani posledni. Mnohe nalezy tohoto druhu se zapsaly do historie, jine jsou alespon zajimave tim, co dovedou vypravet o lidech.

V lodYnskom pkedmesti naSly se d ye librove bankovky (280K) v podrace pantofli. Vetenik za nekolik penny, t. j. za nekolik nakch korun. Ve Weymouth v Anglii vytahl • • z vody malou plechovou kasetu, v bylo valeenYch piljeek, Sekt a bankovek za naSich 28 tisic K. Lide ztejme hledaji nejpodivnejk frkryty pro sva bohatstvi, ale sotva by kdo podital s tim, 2e mule najit penize take v pie chove krabici s konservovanYm ovocem. 0bydejne se podita jen s tim, 2e za konservy se penize vyhazuji, nikoli vSak, 2;e; konservy take penize ptinaSeji. A piece na gla spotiva pani ✓ Bathrt, v mesteeku, kde sidlil nejakou dobu habeS"skY neguS, v konserve z Australie tti 1:tove bankovky (420K).Jak se tam dostaly, je ovSem podnes zahadou.

P:merne n?jsnazeji najdou se bohatstvi u tech veteSniktl, kteti obchoduji s odlcdenou kulturou: u antikvait a obehodnikti se starottnostml. Zde lze ovSem take o velke penize Pied dasem koupil londYnskk staro2it• nik cbraz, o nem2 byl pevne ptesvedeen, ze je to malba holandskeho pfriodu ze 17. stoleti a velke hodnoty. Odbornici se mu v gak tentokrate vysmali a obchodnik byl rad, kdy't po Case obraz prodal za dva tisice K. Koupila jej statieka dama. Kratce po jeji smrti koupila vSak obraz clanska vlada z jeji pozustalosti a zaplatila za nej — 280 tisic K! Proslule dopisy anglickeho admirala Nelsona k lady Hamiltonove valely se dlouha leta u londYnskeho antikya • e mezi starYm papirem a kdyt je obchodnik Z9, par haletil prodal, nemel tukni, o jak vysoke hodnoty jde.

Ptime dobrodrutstvi ptedstavoval nalez ztracenYch vzacnYch eernYch perel, jet kdysi pattily choti Napoleona I., Josephine. Napoleon za ne zaplatil Pohadkownx sumu a pak se jednou nepochopitelne ztratily. Objevily se o.pet na pati2skem veteklickem trhu, kde je koupila nejaka pani Burschellova — z pouhe ntrpnosti ke stare prodavadce. Pro jistotu vSak, ze svYch nekolik frankfi nevyhodila nadarmo, dala si perly odhadnout a teprve tehdy zjistil odhadce-klenotnik, 2e jde o Napoleonovy klenoty.

ZAHADNY PkISTAV HYTHE. NejlepSi britskY strujce letadel, porudik N. Comper, letec, zahynul za zahadnYch okolnosti via znich a ptistavu Hy the na jihoanglickern pobteti u Southamptonu. Compera nasel vratnY hotelu, kde letec bydlel, s rozbitou hlavou, umirajiciho, pied vhodem do budovy.

0 sebevra2de nemfde byt teal. Majitel hotelu mluvil s Comperem deset minut pied tim, net byl letec nalezen v bezvedomi. Konstrukter byl ve velmi dobre nalade. Comper prave dokoneil stavbu noveho dvousedadloveho letadla, s Mint chtel podniknout jit prvni zkukbni lety. Jeho dilem je take stroj, kterY ziskal svetoy Y rekord na trati z Londyna do Australie.

V rote 1934 unikl porueik Comper jen o vlasek smrti. Kratce pied pkistanim na leti§ti v Hestonu zjistil, ze podvozek letadla se neda vysunout. Oznamil tedy radiotelegraficky spra.y e letitte, aby zavolala, haside, lekate a vuz prvni pcmoci. Nato se snesl bez podvozku k zemi, letadlo rorttikil, ale sam jako zazrakem vyva.21 nezranen. Nejzajimavejk na Comperove tragedii je, ze zahynul prave v tom ptistaxu — Hythe — kde v pondeli veeer bylo znioeno potarem za podeztelYch okolnosti obrovske zaoceanske letadlo "Connemare", je2 se chystalo k prvnimu letu pies Atlantik.

Strana 22.

VtSTN1K ANO, ZVITEzIME!

John W. Leilkar

(Napis kapitoly z knihy: "Verni za staneme", B. Benek derven 1939.)

6eskoslovenska narodni rada v Americe vydala stostrankovou knitku o eeskoslovenskem boji proti nacistickS7m nasilnikum. Je to struenST, tiadovna v ale dramatickS7 vftlad o torn, co se stalo v Mnichove, jakou skalu pevButler - Grimes Bldg. neho ducha deskoslovenskeho lidu Hitler nag el za sve urakjici cesty po ROSENBERG, TEXAS. zabranem Ceskoslovensku, jak se dnes nag i bide ptipravuji na boj za novou samostatnost a nezavislost deskoslovenskeho statu a za svobodu aeskoslovenskeho lidu.

PRAVNIK Tato kni2ka musela Wit napsana, Vytizuje veAkere soudni zale2itosti, aby dala vg em Cechoslovaktm v cefgadovna: 821 Bankers Mortgage lem svete optimisticW7 ale take reaBuilding, pies ulici naproti Kress listickSr nazor na situaci ye svete i budove. doma v Ceskoslovensku. Tato kni2HOUSTON, TEXAS. ka, jen brzy vyjde slovensky a anglicky, zastihne ka2deho etouciho 6eDR. THOMAS N. DeLANEY cha, Slovaka a Karpatorusa, zastih00N1 LEKAA ne i mlade Ameridany deskoslovenBryle spravne ptipravene. skeho piwodu a zastihne ptedevgim Las die limluvy. dobrou van a srdce v gech nagich ttadovna 3248 — Res. 2687 di, kteid radi pomohou na nove 513-15 Professional Bldg. fronte eeskoslovenske samostatnosti, jakmile ji pteetou, co mail, cc TEMPLE. TEXAS. musi vedet o nagem boji.

Neni to jen zajimavSinastin udalosti, souvisejicich s Ceskoslovenskem. Jest to Live lieeni nakho po6eska. Jidelna, Restaurace 4 hnuteho boje o pravni existenci eea Pivnice skoslovenskeho statu, jak byl sve714 PRESTON AVENUE den nagimi lidmi ve Washingtone, HOUSTON, TEXAS Paid2i, Moskva, Vargave a LondSme Jos. Kokit, majitel. s nacistickSmi diplomaty a s naciTelefon: Beacon 31734. stickSrm terorem.

Pravidelna, jidla a lunde Kdo chce koneene definitivne a 2 NejlepSi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky. nejlepkho pramene vedet, prof jsme nebojovali v zati 1938, musi Mluvime eesky.

Gist tuto knihu; kdo chce vedet, prod Hoboko stale na sklade. eeskoslovensko °pet jiste bude saZvla.Stni stoly pro rodiny. mostatne, musi gist techto 100 stranek strhujiciho textu; kdo chce yedet, co deskoslovenska Amerika udelala pro eeskoslovensk3i odboj za pobytu dra. Ed. Bene ge ve Spojewich Operater a Oeskir Lekat Statech a ve spolupraci s timto no711 Medical Arts Building vim profesorem university v ChiHOUSTON, TEXAS cagu, musi gist knaku: Telefon etadovny: Preston 2553 "VERNI ZUSTANEME", Telefon residence: Lehigh 9745 napsanou 2urnalistou Bohu gem Benegem, jen prokl krisi 1938 v LonOne, letel s dr. Bene gem z Prahy do SPRAVNE VYKONANA LondSina a vide], v ge, o eem pige, neP011itERNi SLU2BA. bo slygel vge, co popsal, z nejlepgch V hodine tabu zarmouceni nalez- prament, jen se take zifeastnil drunou Edward Pace pohtebni estav hello odboje v Americe spolupraci s pohotovS7 k sympatickemu vytize- nagimi einiteli krajansWimi i Medni nezbyt]Och jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

Oeskoslovenska zahranieni akce Levne ceny jsou mei zasadou. ptipravila jit jednu brokirku v seEDWARD PACE rii, oznakene heslem na geho odboje.

Svobodne 6eskoslovensko ye svobodPohiebni fiditel. no Evrope. Byla to knikeka "PravOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. da zvitezi", vydana Usttednim vStoTEMPLE, TEXAS. rem eeskoslovenskSrch legionata v Chicagu. Dal gi brotura v teto serii jest B. Benege "Verni Zustaneme" — RESOLUCE. a celou svou vzornou apravou, s ySTMy, zastupci sbora Jihozapadni mi oetWrmi fotografiemi a ilustraceCeske presbyteie, shroma2deni u pti- mi a svSqn dramaticlOm spadem se lektosti vS7roeniho sjezdu jmenova- stala nejlep gim zakoneenim prvni ne presbytete ve dnech od 8.-10. etapy eeskoslovenskeho odboje, tedervence 1939 v Rowena, Texas, pro- to ptipravy k boji, jejiZ' vzorne protestujeme co nejrozhodneji proti za- vedeni se stalo zakladem na geho kobrani Cech a Moravy nazistickou neeneho aspechu proti Hitlerovi a vladou nemecke rise, kterato zabra,- jeho nidivem raimu. ni se ptiei vgem Bo2skSrm i lidskS7m Opatite si kniktu B. Bene ge "Verzakonam spravedlnosti. ni zastaneme". Nejlepe ptimo u CeSlibujeme, 2e budeme kat verne skoslovenske narodni rady v Chicaza americkou demokracii a 2e ne- gu, 2608 S. Central Park Ave. Tiskova, slu*Zba C.Z.A. ptestaneme spolubojovati o znovulo( nabyti samostatnosti demokratickeTAROKY! ho Oeskoslovenska.

Hra tarok0, nejle01 jakosti, nyZa Jihozapadni eeskou Presbytek, ni za $1.50, poStou vyplacene. OhJosef MikSOvskY, pfedseda. jednavky adresujte na: OechosloJan Schiller, tajemnik. yak, West, Texas. (dz.).

OESKt PRAVNIK

C. H. CHERNOSKi

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

Ve stfedu, dne 19. Cervence 1939.

Otto Habsburk je odpovednym re- PAN NAJVAII, PRAGUE, OKLA., DOSVEDCUJE 2E: daktorem listu videeskeho novinate Bondyho.

Pi. H. Suva ph praci v zahracle po21.tila paleivou bolest v noze. Hned Zpravodajska korespondence Pra- nohu prohlizeli nic nena gli jen mager Zeitungs Dienst oznamuje: "V .inkou Cervenou teeku jako od jehly.

Patik, sttedisku v gech emigranta, KolyZ to bolelo dala naplast' z Nonat.

Na druhy den byla na napalsti Stezdr2uje se take posledni Habsburg pina travy asi 1 14" dlouhe a jako Otto. Vydava, rakousWi emigrantsWi jehia tenke.

Dalsi dosvedeeni budou nasledovat. list, na nemg se podpisuje jako odNa rozliene, at' suche neb otevfepovedwi gefredaktor. Ve skuteenone bolesti se Nonat osvedeila, ktera sti vgak list tldi 2idovs14. 2urnalista bez operate vytahne drevene i oceBondy, kterST sveho easu hral alohu love trisky, steely a jine pfedmety ye videriske 2urnalistice. Otto Habs- uvazle v tele. ale musi to bYt burg poskytuje listu pouze sve jmeno, ale ptesto okolnost tato je ptiznaend pro habsburskou tradici jejich spojeni se tidy. Je samortejme, ze cela 2urnalisticka prate " gefredaktora" Otty spodiva ye valeenem Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou a hrazostra gnem gtvrani proti III. 55c a $1.05. Ptejte se VaSeho lektirRik. Jinak Otto Habsburg je v pa- nika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike primo na naSi ttiene vzdalenosti. Udr2uje styk u- adresu: staviene s panevropanem Couden- Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal hove-Calergim, a WrvalSrm rumunskSrm ministrem zahranienich \red Titulescu, j ernu2 domaci rumunska pada se stala rovne2 horkou a proto se uchSrlil do Patik Ironii svetovS7ch dejin je, 2e "redaktor" Otto Habsburg, pracujici pro pana Bondyho, dostava se jeho prostiednictvim do styku s nekolika eeskSimi emigranty, kteti sveho easu pomahali povaliti tran Habsburka."

E.

Prager Zeitungs Dienst dale oznamuje, k v Newarku, nedaleko New Yorku, se konalo shromaIdeni BenegovSich stoupenca. Zueastnilo se ho asi 500 osob a bezpeenost udf2ovala asi 500 policistt. — Prager Zeitungs Dienst dale pravi, 2e hlavni starosti Beneov3ich lidi v Americe jsou pene2ni sbirky, jet v gak dosud neptinesly 2a.drie zvla gtni vSisledky.

V Americe se pomalu zaeina, uzna,vat, 2e dr. Bene g a jeho stoupenci nemaji jiW7 plan, net zaplest Arneriku do valky. Ceske " New Yorske Listy pig : "Jedinou na gi nadeji je valka."

(Hotej g jest ukazkou, jak nazisticke zpravodajstvi pfekrucuje zpravy a takto je ptedklada ku straveni eeskernu lidu v "Protentokratu".

Nagi etenati byli zpraveni o ohromnS7ch manifestacich pia teeich BenegovS7ch a tato ukazka jim poslou21 k seznani nasilW7ch zpasoba de moralisace eeskeho novinatstvi v zotrodene stare vlasti. — Red.) lot

. tab

Nesnesitelneho svedeni a li,-,tnich vyrdiek

neptekonatelnou mast, vyzkouenou tisici trpiciternet p0 60 Kupte si tu(cena 50e) DNES a mejte ji stdle ruce. U§etti yam utrpeni i vSlohy. V lekarnach ane5 prinao od:

Vide1141 eegi povinni p•iznat narodnost. eeska men ginova rada videriska tada vgechny Cechy a Oegky, aby seitacich ar gich u ptilektosti seitani lidu v Risi, ktere se kona, 17. kvetna, vypinili rubriku C. 9 a 10 pravdiye, nebot' hrozi tresty za nespravne adaje. Do rubriky "matetska tee" a "narodni ptislugnost" je nutno napsat eeska, (eschechisch). Seitani iidu zjisti i nynej gi podet Oecha v Sudetech. Jeho &slice budou mit pro nage krajany vSiznam obdobWr, jako pro videriske. Bude to prvni phlektost k vetejnemu osvedeeni jejich narodnosti. VSisledky budou podkladem k vybudovani eeskeho narodniho a kulturniho 2. ivota mimo azemi Protektoratu. )0( SpatnY obchod.

Silver Label 90 Proof Gold Label 100 Proof

"Vidim, 2e mate nova var. GLENMORE Zastupce pojigt'ovny: "Ano, sna- DISTILLERIES CO., INCORPORATED zil se prodat pojistku zastup- Louisville • Owensboro, Kentucky ci automobilky."

I

Ve st?edu, dne 19. Cervence 1989.

VtinNiS

Strum E.

du v eechach a na Moravy. Pkedani padnich velmoci a proto vaha. Take ostatnian. Provokuji pH kalde lektosti. V jedne pralske tramwaji spravy etyk set Ceskych 'nest do ne- nemeckY tisk vyzdvihuje z ChammeckYch rukou znamend pro 400.000 berlainovy tea jen odstavce, ye ktestal se nedesno tento ptipad.

Vtichni krajane eeskoslovenskeho Za jizdy ohlasila jista Zena, je Cechiz ztratu kommunalnich pray. rych se mluvi o moZnem jednani za pilvodu jsou laskave zvani, aby se jasnovidka a zadala hned pro poba- Pro Nemce to bylo dilletitYm kro- jinYch, zlep :SenYch okolnosti.

Vedic otazky Gdanska jsou v'Sak co v nejvetgim poetu sUeastnili o- veni cestujicich provadet sve kouz- kem z vojenskYch ohledt. Nemecka slavy SdruZeni Cechoslovakt v Sea- la. Jednomu sousedovi uhodla, politika v Protektorate ma dvoji v Evrope i jine, stejne aehave proton v nedeli 23. Ceryence, v sini ma v kapse 3.20 KC, druhemu 75 KC. yYznam. Zotroeit Ceskeho ducha a blemy, na ktere se nesmi zapomiHvezda Texasu.

Elektrika se bavila. Nahle pan se zajistit si komunikarni spoje na vY- nat. "Washington Post" v tvodniProgram zapoone v 1 hodinu od- sokolskYm odznakem se ji zepta: chod, ktere v ptipade valky budou ku z 9. dervence 1939 pkipomina, poledne a trvati bude at do 6 hodin, "KdyZ tak dobie vSechno vite, po- mit pro Nemecko nesmirnY yYznam. zpravy dochazejici z BukureSti jsou a bude se skladati z dobre Ceske vezte nam, kdy skondi nynejk re- Otyti Ceske a Mora yska, mesta, Bu- stejne znepokojujici. Rumuni se ohudby a nasledujicich teenikii: Pan Nastalo ticho. Zena se na ta- dejovice, Brno, Olomouc a Mora y bavaji, jejich zeme se rntrZe sta.farat Jos. Barton z Granger, Tex. zatele uptene zadivala a videla o-skaOtrvoladjikmunace, ti obeti agrese stejne lehce, jako a dp. P. P. KaSpar z HostYnu, Tex. pravdu jasne, neb k nemu ptistou- po kterYch Nemci budou dopravo- Gdansko. Jestli Hitler nebude moci Take bude postarano o zakusky a pila a se slovy: "Co bych Vain "So- vat vojsko a vojenskY material. PH proraziti v Gdansku, je mane, Ze vSeho druhu chladnYch napojii. Vee koliku" kikala?" odhrnula mu li- tom zabezpedeni Moravy je pro provede neackavany utok na Balbude k dostani za velmi levnY po- med u kabatu, kde mel ptipevnenY Nemce dnes delaitejai, nett ovlad- kane. Nenapadne jednani Nemecplatek. nuti Cech. Zde se Nemci zabezpe- ka s Bulhary a Mad'ary milZe znaodznak — Gestapa. duji jedine proti povstani v dobe menat pripravu proti Rumunsku.

Odekava, se veliky poeet na.vStevStragne vY4echy.

Proto pry bude dobie, kdy2 vedle nikti a zveme celou deskoslovenskou Kdo se chyti do mnohYch ledek, valky.

Polsko je dobie informovano o Gdanska evropske mocnosti si davetejnost, aby ptiki mezi nas a se agenty Gestapa nastratenYch, zaspoledne pobavili a take podpotili kusi peklo. 0 davod k zataeni po- vojenskYch opattenich na Sloven- ji pozor i na Balkan. dobrY V posiednich dnech americkY tisk deztelYch neni zle. Gestapo samo sku a na Morave. Price polskYch aVYbor: mu poke na pt. PoStou letaky zd- gentir na Slovensku je ulehoovana venoval velkou pozornost teZ zpraJ. 3. Mikeska,ptedseda, vadneho obsahu, nasleduje hned chovanim se slovenskeho obyvatel- vam o prestehovani Nemcu z Ji g -nichTyroldNemcka.Loni,p J. J. Kostohry21, taj. prohlidka, "nalez" letakO, zateeni stva, ktere je si jasne vedomo vela vYslech. Tyto vYslechy jsou hroz- keho nebezpeei, jea mu nemohou anslusu Rakouska, tito Nemci douNACISTICKI TEROR SE STUP- ne, vysvetleni o nich pak cynicka. vymluvit ani nejoptimietietejk re- fali, i jim se brzy dostane sativladnich sfakce. Jejich nadeje vSak byly trpNUJE. Zjisti se na pkiklad, vyslychanY Ci (Tiskova sluZba Csl. N. R.) pH vYslechu omdlel, upadl na kliku Slovenska armada je epatne vy- ce zklamany dohodou Nemecka s a padem si nejen rozbil Celo, ale pro- zbrojena, Spatne aivena a diva se s Iitalii o jejich ptestehovani. Listy Nejdrive ride, pak vsichni ostatni. razil si i lebku na temeni. Mnoho odporem na priviligovane postave- poznamenavaji, ze tento pkipad by mohl sloait jako precedent i pro Nazis* rozezleni trpnYm odpo- lidi vraci se od vYslechu s rortrZe- ni Nemcil na Slovensku.

V tivodnim Clanku nadepsanem re,§eni jinYch problemu v Evrope, rem deskeho lidu, zejmena pak Um, nYmi Usty ... .

Gdanska.

"Od Mnichova k Gdansku" New na te se jim nepodatilo ueinit syYm Nebude si uz steiovat.

0 York Times (11./VH.) se snaZi vynastrojem jednotnou deskou stranu Jak naciste drti oposici ukazuje Bratisla yske divadlo vole Ceske svetlit zmenu britske politiky v po(na jeji utvoteni sami nejvice na- ptipad eesieho delnika, kterY byl herce nazpet. lehali) -stupriuji svoji hrtizovladu. odvezen na praci do Nemecka a slednich nekolika mesicich. Polaci Svaz deskeho herectva v Praze obPostupuji podle starch svYch pla- steioval si do epatneho stravovani, nemohou obetovat Gdansku bez to- drtel v techto dnech Zadost od Slont etapove, zasahujice svYm tero- a prosil, aby mu z domova poslali ho, Ze by byla vane ohro2ena je- venskeho narodneho divadla v Brajich samostatnost a jine evropske tislava o scieleni adres deskych herrem postupne dalei slo2kf obyva- k snedku new nefalgovaneho. telstva v prvnich dnech persekuce nost se prozradila a podruhe si u- mocnosti nemohou podporovat no- CU, bYvalYch elentr bratislayskeho ueettene. bolak stetovat nebude, nebot' pH- vou kapitulaci bez toho, Ze by neo- divadla. Adresy byly oznameny a deNejdtive pocitili nacistickou bru- buzni ut obdrteli zpravu, Ze spadi betovaly sve zajmy a svou prestyZ. ki herd. dostali lichotive pozvani, aVisla je dnes posledni posici, na kte- by ptijali angaZma a nastoupili do talitu v pine sile jeji fide a nemed- se skaly . . . . re musi byti odpor organisovan, kdy' sveho bYvaleho pusobiete. Ve yeech ti demokratieti delnici, mezi nimiZ NovY napor proti Polsku. si Gestapo vybralo u nas sve prve Koncem dervence ize oeekavat byla promeSkana pkilelitost odporu ptipadech jde o angaZma na ptiSti obeti, odvadene do mudiren, zkize- novy napor proti Polsku, kterY bu- na RYne a na Vltava. Hitler je si sezonu. dnes odhodlani zanYch v bYvalem Petsckove palaci v de zahajen bubnovou palbou naci- dobie vedom Praze. Brzo doSlo vSak i na Cechy.'. sticke propagandy, ktera s yYm rozNejdtive se Gestapo vrhlo na ne- sahem asi ptekona vie, co v tom ktere osobnosti z kruhu byvalYch smeru naciste dosud podnikali. socialistti a komunistal. Dokladem V rozhadujicich kruzich nemectoho je hrdelni proces s dr. I. Seka- kYch prevlada stale domnenka, ninou a jeho soudruhy a sebevraZ- Anglie a Francie pro Gdansko do da soc. dem. senatora V. Johanise valky nepiljdou. Naciste se domnia kladenskeho starosty F. Pavia, vaji, Rusko bude stet stranou spachana po mudeni na 8pilberku a eini proto ptipravy, aby se zmocza tak podeztelYch okolnosti, Ze ne- nili Gdanska stejnYm zpusobem jani jisto, zda slo opravdu o sebe- ko loni Oe4kostovenAka. Nemecka ' vratclu nebo o zavrateleni nepohodl- propaganda na zapade bude se souneho eloveka agenty Gestapa. A v stred'ovat hlavne na t v r z e n C . fun 1 posledni dobe si Gestapo vybira, sve Gdansko nestoji za to, aby byla pro obeti i mezi osobnostmi stran ji- ne rozpoutana svetova. valka. Sou(C'HATA V LESE) nYch, jak sveclai umueeni taborske- easne jsou ptipraveny akce, jejich2 V hlavni tiloze, Lida Boarova, Theo. Pigtek, J. Marvan. Ileho starosty Soumara a zateeni gen. ddelem je rozvracet Polsko zevnitt R. Medka., jen' pattil k nejkraj- a k tomu cili ma bYt pouZito rozdehrou jest ukazovan kratAi film z Valagska, nejromantietejgiho nejei *avid Ceske. Potvrdi-ii se hlasu v tedich polskYch menSin, koutu Moravy. Ukazuje Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co., z zprava polskYch listu o zateeni bY- zvlake ukrajinske a beloruske. Ale i Chicago. valeho ptedsedy vlady posl. Bera- v nakeei slozackem a hornoslezEL CAMPO — ye Ctvrtek 20. eervence, od 2 hod. odpol. do 11 veeer. na — pry pro zneuZiti pozemkove Okolnost, v Berlins yeti, reformy — bude to daleim dukazem, Ze ani Anglie, ani Francie ani RusFAYETTEVILLE — v patek 21. eervence, o 8:30 hodinach weer. ze naciste neu,§etti veru nikoho kdo ko se pro Gdansko valky neodvali, ROGERS — v nedeli 23. eervence, 0 3 odpol. a o 8:30 hod. veeer. jim stoji v ceste. Nejdtive elo Ge- lehce mute Berlin svesti k dobrostapo na "Beneeovce" ted' postupu- dranemu zakroku proti Polsku, co' TEMPLE — v pondeli 24. Zervence, od 2:30 odpol. do 11 hod. veZer. je i proti "antibene govcum". Sle- mute mit za nasledek prave to, deCALDWELL — v titerSr 25. Zervence, o 7 a o 9 hod. veeer. duje jen svoje zajmy a nezna, vdee- m) se Evropa hrozi, nebot' po zkuWEST — y e stiedu 26. eervence, o 2:30 odpol.; zaeatek veeer o '7:30 nosti ani k lidem, jich2 sluieb je- Senostech s eeskoslovenskem otrocENNIS — ve etvrtek 27. eervence ,od 3 hod. cdpol.; posledni predSte loni poukvalo pti rozvratu re- ke opakovani teskoslovenskeho pHstaveni o 8:45 hod. veeer. publiky. padu v Polsku je sotva mane. OsuJasnovidna jasnovidka.

GRANGER — v patek 28. eervence, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer. dove chvile Evropy se bilk..

Nejsou to jen vynikajici osobno)o( DALLAS — v sobotu 29. eervence, ye Scott Hall, 2419 Maple Ave., sti, proti nini' se obraci nacisticka VYSLANECTVY C ESKO - SLOVENo 8 hodinich veeer. hrtizovlada. Agenti Gestapa stale SKE REPUBLIKY VE WASH.SEYMOUR — v nedeli 30. eervence, o 4:30 odpol. a o 8:30 veeer. lovi i mezi prostYm lidem, a provoINGTONE. FORT WORTH — v pondeli 31. Zervence, Rose Theatre, 1438 N. kuji, aby zjistili ty, kdoZ se stavi Main Str., o 7 a o 9 hodinich, veeer. otevtene neptatelAky vuei novemu New York Times v tYdennim pteTAYLOR — v UterY 1. srpna, od 1 hod. odpoledne do 11 veeer. rekmu. Pronasledovanim techto hledu politicks situate referuje o chteji nahnati strach a hrtzu torn, jak Nemci upeviluji svoji via-

Pozvani do Seaton!

aSSEWS47.7

V malebne krajine na Slovensku, uprostied nejkrisnejii piirody, mezi nadhernSrmi lesy a horami, jest zfilmovin eesky mluvici film r,

RA LD HOTEL NEV

Strana 24.

ViSTNiK •

Pfijme se. — Zkukna Lena rauzivejte ii OLUMOVaril' k •vykonavani domaci prate a kuchakka pies 35 let stafi. Sedm v roMal' Oznamovatel dine. Deset dolor(' tydne plat ze za-

g

Zakaz novYch hostinskirch koneesi do roku 1942.

Ministerstvo obchodu vydalo zakaz uddlovani hostinskYch koncesi at do konce roku 1942. Zakaz se vztahuje na cele tzemi tech a Moravy. VYjimky jsou povoleny jen pro koncese na stavbach dalnic, na novostavbach, v novYch mestskYch dtvrtich a z nezbytne potkeby cizineckeho ruchu.

drluji tradici. to se teni a vdavaji o prvnim dnu sve . davolene, aby mohli neruSene uZivat libanek. Dosavadni rekord v Plzni je *Zedesat sriatku za jedinY den. Letos bude tento rekord pravdepodobne ptekonan, protote ut ted' je pkihlaeno 44 dvojic, ktere mini vstoupit ve sta manZelskY 1. eerve.nee.

ci Poz r, ,poiaatele tane6nich '77-3av!

Mle .. FilikinskY ..

VSak i v torn mleeni, ostrY hied nachazig, byt' nas na statisic — Nacky s tim poraziS.

Tunel Sneinikem?

Kladska kotlina a kraj Sumperk byly pied pfielenenim Sudet k dva oddelene hospodalske celky.

Nyni jedna se o ziskani pfizniveho spojeni, jet by bylo timotneno postavenim drahy, pro nit byl vypracovan projekt jit v rode 1905. Projekt jit tehdy podital s prokopanim tunelu Snetnikem, '01112 by byla snadno dostupna lazeriska mista v Kladske kotline a umotnena turistika v Jesenikach.

0 PlzeriskY rekord — 60 sriatka naSefton.

V Plzni se jit po nekolik let opakuje, to 1. dervenec je dnem nejvetSiho poetu &Utica. Toho dne totit zadinaji dovolene e SkodovYch zavodech a jejich zamestnanci u-

datku. Pro Uplne podrobnosti pike na: Mrs.'Edwin S. Mayer, 1000 Montecito Drive, San Angelo, Texas.

V Malem Oznamovateli isetujeme (1tt —1tV-c) t centy za slovo za kaki& uverejneni. Neiman& poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku naSan Antonio, Texas. p te na zvlaknim listku a ptilotVALA SWit PORTAM! te k objednavce prislusny obnos bud' pokovni poukazkou (Money Oh, jit pied stalety germanki Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pildejte 5c tyrani, na jeho vSrmenu. mezi nami byli, Ma-li byti jmeno oznamovatele kradli a vratdili, zatajeno a nabidky posilany admimy, stale jen nistraci pod nak znaekou, uctujeme za oznamky "Na prodej" "Slu2Po horach a stranich, by a prate" a podobne 25c zviitAt' za znaeku a na poStovne, aby dale donas`' rozmetali —, pisy mohly byti ihned odesilany. odhodlanost nati nam jest' Pti oznamkach "Nabidnuti k shatnevzali. ku" neb "Pkijme se hospodyne" obnak doplatek za znadku a pokovne Zde v dalne cizine, 50 cents. otdiny vzdaleni, Doplatek za znadku budli pilloduch nas zve k odyete 2en k obnosu, kterST posilate za oznamku. tam v Mora ske zemi . .

Pravidla

g

y

Or" Ficijmou se mladi, energidti

mantel' k bydleni a vedeni dobytkalske farmy. Musi miti zkuknost a rozumet opatrovani a pesteni ovci a kozi, a musi byti dobrY rolnik, kterY rozumi pesteni krmiva. Mzda.

Musi miti dobre odp4Drueeni. W. B. Watson, Box 1290, Ft. Worth, Tex. (29-p)

tom' Pkijme se muisky uditel deske-

ho ptivodu, s dobrYm vysveddenim a odporudenim, by mohl byti Principalem e Skole Little Elm. Pike neb hlaste se u: Chas. Navrdtil, Rt. 4, Temple, Tex. (28-29c)

y

gar Tabak listovy na prodej, 10c 12c libra, bez dopravy. J. E. Burytek, Portland, Tenn.

(25-30p) FARMA NA PRODEJ! Obsahuje 100 akra, vSe v poli, dobra eernice, na hlavni des', mine jak ptil mile od Guadalupe, okres Victoria. — Pike na: H. W. Marcak, Kenedy, Texas. (27-29pd)

air Obchod na prodej. Ve velke &site osade proda se grocerni obchod spojenY s jatkou. Proda se oddelene, grocerie i jatka zvlak' Poprobnosti poStou. Pike na "Obchod", (28-29p) Vestnik, West, Texas.

...„

Tanecni Zabava.

RA ‘‘ DU PRAHA OS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

22. eervence Adolf & His Boys ze Schulenburg Vstupne: Path 40c - Damy 10c ZABAVNI VYBOR.

Ve stfedu, dne 19. eervence 1939.

y

y

Dybalova Oeska orchestra z Ganado podnikne tki-mesieni cestu do severnich state. Radi by hrali na nekterYch texaskYch mistech na a e ,test', prcto yam nabizi sve sluEby mezi 23. srpnem a 6. zaHm. Pi te jim a udejte prvni a druhe datum, kdy byste chteli, aby u vas hrali.

Podminka 70% vstupneho. PiSte na: Rud: R. Dybala, Ganado, Texas.

S pozdravem, Rud. R. Dybala.

y

g

Ciziho nechci a svojiho nedej, radej vSe jak do zeme zahrabej.

Pod hory Bezkydy, do nejhlubSi diry, nedej to lupidum, a Nada= bez viry!

Da.A-li co, dej jim to, at to krvi prYSti! At' o nas sve lebky, na padrt' rortkiSti. At' sob' Moravan a Slovan, valycky pamatuje, to pied nim k irteku Prus boty sezuje.

PortaSi — ValaSskY, ostfi svilj obuSek, ted' das k vyrovnani, aby nam neutek!

Jit chive tak udinil, vSak pkiSel zpk!

Skrot'me nep•itele, nejlepAim pritelem, DOLAREM — TEb!!

Lawrence V. Kallus. emiel tovarnik - vynalezce polni vojenske kuchyne.

V meste Ulmu zemfel 821ety tovarik Otto Magirus, vynalezce moderi ojenske polni kuchyne. Kratce fed jeho skonem zemfel take senior rodiny dr. Karl Magirus, vynaezce mechanickeho potarniho tefiku. Tovarniku Ottovi Magirusovi e spolu se sourozenci podatilo vofit z otcova nepatrneho podniku ovarnu svetoveho jmena. Jeho pochazi z r. 1905, kdy pruske ninisterstvo valky vypsalo soutet a polni kuchyii a Otto Magirus naidl nejlepSi model s glycerinovou 1 azni.

0 Babieka pomohla na syet sedmi tisiciim V Kostelci nad °rilei se dotila 94 et porodni asistentka Josefa Hofanova, ktera pfivedla na svet 7000 eti. Nyni ut praksi neprovozuje, ale e dosud velmi dila, a uminuje si tit I eke 10 let, aby se dotila 104 midi,' ako jeji babieka, ktera byla ItalI :ou. Pani Hofmanova se vyznameala jako samaritanka ve valce 1866 IE general Benedek ji sam pfipjal edaili.

y

y SONS

avP

OF HERMANN HALL, 3414 Elm Street

v sobotu dne 22. otavylwe Pri hudbe

Sid Pokladnika Orchestru VSTUPNE 35 CENTil KatclY jest uctive zvan POilADAJICiM VYBOREM.

okrok OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, teticich se velke pfizni nakho lidu i eetnYch ptatel doveho elenstva. VzornY potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pri kaide zabave.

•

Poitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor $451.

Na doptsini se jest — 20th and North Main. v

9

V nedeli, 23. cer ce.- Houston Czech.

Hned odpoledne poiada fad Pokrok cis. 88, celodenni piknik pro sve 'deny a jejich pfatele "zdarma". Kdo nerna jak na misto se dostat, jest iadan, aby byl u sine piesne v 10:00 hodin. Piknik jest v stejnem mist' jak v loni.

V nedeli, 30. eervence.- Syncopators VSTUPNE: PAM 40c — DAMY 25c POIADATELE.