Vestnik 1939 08 02

an 51ovanske Pod

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CISLO 31.

(Wednesday) 2. srpna (August) 1939.

WEST, TEXAS. ve stiedu ROCNIE (VOL.) XXVII.

0 VELIKOSTI (ESKEHO NARODA. 01111. AKO nemeckY spisovatel z Oech citim se zvlaSte povinen, 'ohradit se zde pied svYmi nemeckYmi a rakouskYrni, eeskYmi a francouzskYmi posluchael proti historicIce IL, ktera ma oduvodniti nasilnY din 15. biezna 1939 — obsazeni eeskYch zemi, ma jej oilvodniti a obhajiti pied utladenYm bezpravnYm a umleenYm nemeckYm lidem a pied svetem, ktery jest pkilth snadno ochoten, pkipustiti viterstvi nasili nad praverti.

V den po obsazeni Prahy nemeckYmi oddily, Goebelsilv "Angriff" napsal: "Pied rokern 1918 nebylo nikdy deskeho narodniho sta.-. tu, avS'ak vitly bylo nejvielejk spojeni mezi Ceskou zemi a Nemeckou kik. Tak bylo nyni po koneenem vziri geni skuteene VelkonemecIce kik rozpuSteno, co bylo zaloleno v hodine nejhlubkho rozkolu nemecke moci pomoci •esskeho faleovani dejin a bylo opet geograficky spojeno, co po staleti tvokilo jednotu historickou a geografickou. Cechy jsou prastarou nemeckou ptidou. Kdykoliv se na jejich tizemi vytvokilo samostatne kralovstvi stab se tak pod ochranou kiSe. Nikdy nebylo narodne uvedomeleho teskeho naroda v oeskem state na deskern fizemi".

Tato tvrzeni jsou stejne drze IL jako iona ostatni, ktera jsou obsatena v Hitlerove "Proklamaci nemeckemu lidu" ze dne 15. bkezna: v one proklamaci, ye ktere jsou zeme Ceske oznadeny jako fizemi, ktere "pies 1000 let naIdelo k Nemecke ftik" a jeho obsazeni a spolknuti" zabezpeduje zaklady pro zasadni uspoiadani, ktere odpovida smyslu tisiciletYch dejin a praktickYch potieb nemeckeho a deskeho lidu".

Davno pied vyskytnutim se nemeckeho narodniho "uvedomeni" — tnalostatnictvi pkipustilo nanejvYSe bavorske, saske, pruske neb lippedetmoldske "uvedomeni" — citil ji'Z deskY lid narodne. A jeliked byl po staleti cilem fitokil mocnYch sousedti, jeliko't byl po staleti obeti svevole cizich potladiteltl, bylo jeho narodni citeni jit od svYch podatkil pokrokove a osvoboditelske. rise, ke ktere zeme Ceske po dfivejk staleti naleZely. byla v prve 'fade "iimskou" a pak teprve "AiSi nemeckeho naroda". Nebyla statem ye smyslu modernich narodnich state, byla katolickou figi ye smyslu keckeho "katholos", co2 znamend "shrnuje ve gkere lidstvo".

A shrnula vskutku detne narody, stavalo se, 2e nemecke kmeny tvokily menknu v tot° Ni, (pkipomehme si na pi. kik Karla V., ve ktere slunce nezapadalo") Naproti tomu ja v deva.tem stoleti po Kr. existoval na tzemi dneSni Moravy samostatnY deskY stat. K velko-Mora yske kik naleZely v letech 870-900 krome 6ech a Moravy tea dily Slovenska, Rakouska, Polska, Slerska a cela Lutice. Za dob Ptemyslovcil ve 13. stoleti byl samostatnY, deskY stat jeden z nejvetkch a nejmocnejkch ye stkedni Evropy. Jeho hranice dotS7kaly se na jihu Adrie, na‘ severu 'Sly hluboko do Saska a Bavorska. A za vlady Luxem-

F. C. Weiskopf. burga nebyla Praha pouze caput regni, hlavni mesto kralovstvi, nYbrZ caput imperi, hiavni mesto rise. Cechy tedy nenaletely k kik, ale rise naleZ'ela k Cecham. A kdyby si byli ee,§i piivlastnili narodnesocialisticky "historicky zpilsob anektovani", byl by pkijel do Berlina (11. Nove vsi) eeskY zemskY protektor.

Z Prahy byly tehdy, v polovine 14. stoleti, vydany zakony a soustava, platna i pro kik.

'CestnST list hr. organisatorii.

V mesici eervenci umistili se v ziskani novYch &exit naSi pkieinlivi bratil organisatoki v nasledujicim potadu: Br. Ignie Senkykik, — misto prvni Br. Chas. Navratil, — misto druhe Br. Jos. Franta, — misto tiati Ve etvrtem miste jsou: Sestra Marie Kadera, Br. John Svactieriak, Or. R. C. Slidek, $r. John Urubek, Br. Joe N. Morris, — misto pate.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Praha byla velkomestem, Berlin ubohou vesnici, blizko etnografickYch hranic slovanstvi.

Pratskou universitu, universitu deskou, latinskou, navStevovali nemeati studenti z "rise, kde universit nebylo, aby se siteastnili Ceske, evropske, kultury. Podatkem 15. stoleti stala se Praha, dim byla PakiZ koncem 18. stoleti: zakicim stkediskem Evropy, rodiStem svobody, pochodni nadeji vSech porobenYch, vydedenYch. A zvitezil-li francouzskY narod, narod sansulottil, nad piemocnou koalici vSech reakenich moci, zvitezil ji2 davno pied tim eeskY narod husitskY nad piemocnou armadou cisake a papete. "Tehdy", pik velkY francouzskY dejepisee Ernest Denis, "dokazal deskY lid, svobodne a vitezne, Ze ma existeneni pravo; postavil se v eel° Evropy. VyaerpanY stkedovek nechtel skoneiti a musel tedy pkijmouti od oeskeho lidu smrtelnou ranu. Proti autorite postavil prava uvedomeni. Z jeho hrdla vydral se prvni vYkkik svobody, kterY od techto dob pkedava kaZde stoleti nasledujicimu."

Husit,ske a pohusitske mySlenky oplodnily nejlepSi duchy Evropy. FrancouzSti, anglieti, nemeeti, niz3zem gti a SvedSti vedci a filosofoye ueili se od Oecha Komenskeho (Comenius), "Galileo Galilei pedagogoky", jak jej Michelet nazval. Leibniz psal: "Tempos erit; to Comeni,

turba honorum factaque spesque tuas, vota in quoque ipsa colet." ("Pkijde doba, ve ktere hojnost ucteni napini tebe, Oomenie, tve einy, nadeje I prvni") Comenius — na nej vzpominaji dnes statisice v jeho zemi, na nej, na velkeho humanistu, nabojacneho bojovnika za (svaj narod, kterY v dobe nejhlub.§iho narodniho neStesti, jako ze zeme do zeme honenY emigrant, stave' proti beznadejnosti a tme ona slova, ktera dnes hluboce dojati: "V okamZiku vnej gi rozluky nemohu Tebe zapomenout, miij aeskY a mora yskY lide, ma draha zeme.

"Vetim, Bah vi, a2" se boute uklidni, sprava \TM tvYch se vrati do rukou tvYch, o lide desk"" Po tticetilete valce byl Cesky a mora yskY lid stopadesat let dejinne mrtev. Mesta Oech byla germanisovana, Ceske knihy byly paleny na hranicich, ve Skolach vladli jesuite. 2ivot skeho naroda zdal se bYti znieen. A pkece nastala renaissance, stopadesat let po poratce na Bile hote. Ze to byli spisovatele DobrovskY, Jungmann, CelakovskY a Kolar — kteii se prvni zbrani pro znovu rozpoutanS7 boj a kteti vytvoiili prvni zaklady narodniho znovuzrozeni, to nas naplriuje hrdosti. A zvlattni hrdosti naplriuje nas nemecke spisovatele mySlenka, ze jeden z naSich velkSieh Nemca, ptimel Cecha Dobrovskeho k nemecky psanSrm "Dejinam Ceskeho jazyka a literatury". Byl to jeden z nas, Herder, v jeho "mirovYch srnSSlenich ("Friedensgesinnungen") jest obsa2ena take veta, kterou koneim: "Ten, bude nenaviden, kdo drze ptekroeil cizi prava, kdo znieil cizi dobro, kdo uraL cizi mravy a nazory, kdo se honosi vlastnimi piednostmi, kdo je vnucuje narodum, ktere si jich nepteji."

Tajeranici ra u a organisatoii!

San Antonio, Tex. Hlavni ttadovna nechala nedavno natisknout nove listiny na Zadosti o elenstvi, protoze starYch byla vyderpana. Ponevaa v novYch listinach jsou nejake zmeny, prosime organisatory a tajemniky tada, aby stare listiny ,jet mail na ruce, zniaili a po nim srpnu pouLvali jen listiny nove, je2 mo2no na poladani obdr2eti od tajemnika H. U. ye Fayetteville.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat.

!CALENDAR, 6. srpna. Divadlo a program Zakil 'Ceske letni §koly v Sokolovne na Carl ulici, Dallas, Texas.

3. zaki. Zpevohru "Sleeinka z bileho zameeku" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu na "Den pace" 3. zafi. 3.7 sini na Studewood,

Btra.na

VESTNiK

ONDtN.— Kander' pokladu Sir John SimOn L informoval dam zastupcd, ze anglicka da zarueila Polsku aver v obnosu $37,400,00.

Pokud se time pujeky v hotovkch penezich, dohoda dosud nebyla udinena s var gay skou vladou a ptislugnk zakon dle prohlag eni Sira Simona nemohl by bkti schvalen peed odrodenim parlamentu, ktere je poloteno na 4. srpna. Pajeka v hotovkch je stanovena east $39,800,000 a bude poskytnuta spoledne anglickou a francouzskou vladou.

• • Automobilka Chrysler ptinesla nedavno na trh zvla gtni ptistroj, jimt je umotnena u katdeho vozu jizda bez ptetad'ovani rychlosti. Tento ptistroj je chranen nemene jak stovkou patents.

•

•

V Londkne se konala zajimava oslava stovky fididu mestskkch buss, kteti najezdili pinkch 33,000,000 mil bez jedine nehody. SpolehlivSrm tididam, kteti se takto uplatnili ye vetejnSrch slutbach, dostalo se mimotadnkch odmen a vyznamenani.

• • V dasopise "Vecni vknosy" oznamuje ministerstvo narodni obrany v likvidaci, ze natidilo poukazovacim Madam a hospodats4m zpray am, aby s okamtitou platnosti zastavily vSrplatu naletitosti a zaopattovacich plata v gem osobarn, jet po 14. bteznu 1939 opustily svemocne Uzemi Protektoratu Oechy a Morava, jako i ptislugnikam jejich rodin.

•

Moskva. — Komisat prOltavbu lodi Ivan Tevosjan oznamil, ze je provaden ohromnk motni program, kterk je urden k tomu, aby Rusko melo tak velke lod'stvo, jake nema zadny jink narod. Bitevnice a ktitaky, ktere budou pti dany v nekolika letech rusk& valeene marine, budou nejsilnej gi na svete pokud se tkka rychlosti, nezranitelnosti a Ntzbroje.

•

•

Londkn. — Britska admiralita zkou gi prave novk druh zachranneho ptistroje pro mutstvo ztroskotankch ponorek. Je to v podstate velka ktera vzdoruje i vysokeinu tlaku vody a je vestavena do konstrukce ponorky. V ptipade, te ponorka kiesne bezvladne ke dnu, vstoupi vgechno mutstvo do tohoto tanku, kterk se od trupu ponorky di odpojit. Nadrt potom automaticky vystoupi na povrch.

• Ottawa, — Bragg lod'ati uvatuji o vybudovani velkkch lodenic v Kanade. Do Kanady jit ptijel viceadmiral Skelten, teditel lod'atske spolednost J. I. Thornycroft, aby s vladou kanadskeho dominia zahajil jednani. Admiral Skelton si prohledne dolni tok teky sv. Vavtince, kde mezi Montrealem a Quebecem bude hledat vhodne misto pro vybudovani lodenic.

•

Na sjezdu nemeckkch zemedelca v 2atci promluvil tupni vedouci sudetske tupy Konrad Henlein, kterk oznamil, ze pozemkova, reforma, ktera vyvlastnila 150,000 hektara nemecke pady, pit bude zylattnimi politickkmi opattenimi zrugena, aby tato pada byla vracena nemeckkm zemedelcam. Zvla gtni pozornost bude venovana pohledavkam, ktere maji Ceske banky a penetni ustavy vaci nemeckSim sedlaktim. Ma byti zjigteno, zdali glo o normalni a regulerni obchod, nebo o sttedoveke lichvatske metody proti bezbrannkm dlutnikam.

• • Oeg ti delnici zamestnani v Flisi, poslali nasledujici dopis: "Dne 7. t. m. koupili jsme si zde v Nemecku radioaparat a po techmesicich jsme zase po prve uslyg eli deskou hudbu a Ceske zpevy. Nyni budeme poslouchat katclk veeer. Poslouchali jsme od 21 hod. a ye 21.55 hod. jsme dojati poslouchali nag i statni hymnu, kterou hrai brnenskk rozhlasovk orchestr. Nedi, se vsbee popsati, jak jsme byli dojati a pote geni. Zde v takove dali, kdyt je sly get eesky mluvit a hrat, tak se citime zas jako doma. Nevime, jestli mohli tadat, abychom usly geli nagi starou dechovou hudbu, ale ut ptedem dekuj eme. Poslouchame katdk den od 21 do 23 hod. ptimo z Prahy. Dnes se nam bude spat jit daleko veseleji s nagi deskou pisni na rtech. Se srdednSIn pozdravem v gichni Oeli z Prahy i yenkova, t. 8.. Elgendott

T5Tdenni pfehled.

Liberec. — Dr. Eduard Bene g ma bSrti prvnim "emigrantem", kterk ma ztratit Ceske obeanstvi a ma ptijit o svaj majetek podle noveho kona, kterk bude v Protektoratu zaveden na ptani nacista.

Patit. — Jak oznamuji patitske listy, mohou se nyni hlasiti cizinci, ye Francii tijici, kteti chteji v ptipade valky vstoupiti do francouzske armady. Slutba cizincii ye francouzske armade byla umotnena natizenim ze dne 27. kvetna 1939. Cizinci budou miti prava jako "vojaci druhe tidy" a tadne naroky na nejake premie.

• • Vargava. — Polska vlada a jeji ministerstvo financi a banka pro vydavani bankovek rozhodla se dati naraziti mince sttibrne v hodnote 50 miliont zlotS7ch. Ma tim bSti zabraneno nedostatku drobnch penez, kteit nedavno nastal, jetto Bank polski vyeerpal apine sve zasoby drobnkch.

Londkn. — Britska ministerstvo valky vydalo nov3i tad pro stejnokroje pro skotske vojsko.

Podle tohoto novella v3inosu nesmi jit skotske vojsko nosit zname skotske sukenky. Tyto uniformy jsou pry piing drahe a taky Skotove musi nosit od nynej gka obydejnou uniformu britsite teritorialni armady.

•

V americkem automobilovem pramyslu je investovano $1,400,000,000 (bilion a etyti sta Toto jsou skuteene naklady, jet byly vydany na vybudovani americkeho automobiloveho pramyslu. Pokud jde ale o kursy vydanSrch akcii vgech automobilovkch pramyslolitch podnika, jevi se hodnota tohoto pramyslu desateronasobnou a je vyjadtovana eastkou etrnacti bilionu dolara.

• • Z Berlina. — ftimskSr zpravodaj "Angriffu" zaznamenava zpravu arabskkch lists z Kahiry, podle nicht se Anglie rozhodla opevnit Suerskk prOplav a obratila se na spravu praplavu se tadosti, aby se fidastnila techto praci. K teto zprave poznamenavo, "Angriff", ze opevneni pasma Suerskeho praplavu Anglii je nejen bruAlm provokaci Italie, nS7brt je tet porugenim anglo-italske smlouvy o zachovani statu quo ye Sttedomoti.

• • Nejvyggi cenovk atad vydal vdera upozorneni, ze je nutno zachovavat oznadovani zboti vgeho druhu jasne ditelnkmi cenami. Vladni natizeni o ztizeni cenoveho atadu to znovu ulotilo za povinnost vgem osobam, ktere po tivnostensku nebo na trhu proclavaji potraviny. Nejvy ggi cenovk atad bude dbat, aby natizeni byla bezpodmineene zachovana. Pfestupky bude 'Aisne trestat. V upozorneni obchodnim a tivnostenskkm kruham sdelil Nejvyggi cenovk atad, ze katclk spottebitel, kterk kupuje jakekoliv zboti na vahu, ma pravo ptevatit si koupene na van, kdo prodava.

•

•

Praha. — General Radola Gajda vydal prohlageni k fag istam, ze Narodni oboe fagisticka, ani Narodni tabor, ani on osobne nepotada tadno sjezdy. Varuje v gechny od Toast na podobnkch akcich. "Vag i zastupci v Praze ze vgech kraja Oech a Moravy jednomyslne schvalili v nedeli me rozhodnuti a vstupu fa gista do Narodniho sourudenstvi. Vedouci einovnici bkvale Narodni obce fa gisticke a Narodniho tabora a vgichni bratfi fagiste mohou se nyni pine uplatniti v Narodnim sourudenstvi."

• • Pala — List "Information" oznamuje z Bejrutu v Syrii, Paux, studuje prave navrh, kterk by umotnil, aby se mohl v okoli Nedtebu usaditi vetg i podet tidovskSrch emigraritt. Toto usemi se rozklada, mezi zalivem rafalskkm ve Sttedomoti a zalivem akabskkm v moti Rudem. Tim ptiznava Patit otevtene, jak prolhane byly davody k syrskkm opattenim, ktere byly k uklidnerd ohromene svetove vetejnosti vyklidany jako dobro pro "politicky je gtd nevyspele"

Ve stfedu, dne 2. srpna 1939.

Nejcennejgi je u traloka jeho mozek, za kterk se dobfe plati. Ze tralodich mozka se totit vyrabi nejjemnej gi a nejdratgi pudr. Je velmi lehkk, dobte ptileha na plot' a pti tom ji ne gkodi, spige ji prospiva.

Santiago. Chile. — List "Lllustrado" ptinagi rozhovor s chilskkm ministrem zahraniei Ortegou,ze vlada vyda v pti gtim tkdnu natizeni o omezeni tidovskeho ptistehovalectvi, aby tak zabranila "zkazonosnemu souteteni s domacimi lidmi". Pokud jde o gpanelske uprchliky, prohlasil, ze jde ptedev gim o Katalance a Basky.

• Nekolik skupin anglickS7ch rybatii tvrdi, zahledlo v zatoce Firth of Forth zahaclnou motskou,obludu. Byla pry podobna velrybe, ale mela pry kofiskou hlavu. Mistni noviny venuji tomu velkou pozornost. Je to zajimave, ze motske obludy se objevuji v Anglii vtdycky v pine turisticke sezone.

Ankara. — Dosud byly svatby v Turecku velmi nakladne a slavnostni. Nekolikrat se stalo, rodide novomantela podstoupili titive pajeky, aby zajistili co nejnakladnejSi svatebni slavnost. Nyni vydalo turecke ministerstvo vnitra natizeni, ktere ma znemotnit prilis slavnostni svatby. PH katcle svatbe smi bkt nanejvk g Best vozu a mlademu paru se nesmi ptedavat tadne dary, ani vecne, ani penetni. Jiz prvni den po vyjiti ,-v 7nosu zakrodila policie u ttech svateb, kde podet voza byl vy ggi, net NInost stanovil.

Policie povolila adast na svatbe jen elentm rodiny a poslala ostatni ueastniky domt.

• • Tokio. — Britska namotni eskadra, sestavajici z jednoho torpedoborce, gesti ponorek a nekolika torpedovkch eluna, pod velenim viceadmirala Percy Lockharta, velitele britske flotily v einskSTch vociach, navgtivi koncem dervence Vladivostok. Vetgina japonskeho tisku je toho nazoru, ze touto nav gtevou bude potvrzena dohoda francouzsko-britska s vladou moskevskou, o niz vyjedno.vini nyni prodelava kritieke okamtiky vzhledem k obtitim, ktere se vyskytly v nazorech vlady britske a sovetske ohledne zatazeni Ci nezatazeni zaruk pro Mink Itchod do spoleene anglo-francouzsko-sovetske dohody. Nektere japonske listy tvrdi, ze britske ponorky budou spolupracovati s ponorkami soveskkini na omezeni einnosti japonskeho lod'stva v dinskkch vodach. Krome toho japonske listy prohlaguji, ze Anglie vyslala vetgi poCet namotnich technickkch znalca do Vladivostoku, aby zde pracovali na posileni obrany teto namotni zakladny.

Briticka vlada potadala o every pro Ceske uprchliky ye vkgi $12,500,000 dolara, kter3'uni se zvyguji jine Avery k provedeni akolu o zatadeni deskkch emigrants do vkroby, neb jejich umisteni na pattidna mista v britskych azemich v zamoti. Vlada chce potadat o nevybrane fondy, ktere byly pavodne ureeny Csl. vlade jako pajdka iTver, kterk je nyni tadan od sekretate pokladu, bude pozdeji nahraten z techto fonds, kterkmi esl. vlada mela se starat o uprchliky.

• LondS7n. Britski, vlada potada anglickou snemovnu o povoleni 47 miliont K na propagandu, vedenou rozhlasem i tiskem. Podle "Leipziger Neueste Nachrichten" jde tu o dlouho ohlag ovanou protiofensivu, jak ji promyslilo nova propagaeni ministerstvo lorda Pertha ph zahranienim Made. Z teto eastky obdrti lord Perth na zaloteni sveho atadu 1,400,000 K a na jeho provoz 14 miliorra. 21 miliona K dostane nova spolednost, jejimt fieelem je pry gitovat lep gi znalosti o Anglii v cizine. Ostatni eastky obdrti ministerstvo zahraniei, ktere zai v ptipade valky informadni slutbu a dale propaganeni kolonialni agenda. Britska vysilaCky jit nyni vysilaji v gest jazycich: francouzsky, nemecky, italsky, gpanelsky, portugalsky a arabsky. Britskk tisk tu mluvi o valce na radioAtch vinach. Podle "Leipziger Neueste Nachrichten" svolal lord Perth do Londkna konferenci teditelt rozhlasovkch vysilaeek cele britske rise. Na programu porady bylo stanovena planu zpravodajske a propagandni slutby v britske rigs.

etrana

Ve stredu, due z. srpna 1939.

Schuze H. ft., iidetniho a tiskOveho •(.:3iboru, redaktora a vrch. lekate, Zarovky, Formy, tadosti o dlenstvi Formy, Detskeho odboru, Bilance Formy, lekarske, $3,186,051.87 Formy, stvrzeni piIjmu certifikatu, Formy, noty, Formy, tadosti o prajdky, Formy, dopisni, Formy, najemne, Rytiny, Tisk certifikatu, Aaclove stvrzenky, Clenske karetky, Olej pro vytapeni, PoukazkovY protektograph, Pedete pro certifikaty, Knihy, Sktine pro uschovani listin, Kamna pro vytapeni, Skrine ocelove, Psaci stroj, Poukazky, Drevo, Aktovky, Opravy v iikadovne, Listy pro knihy, °balky, pro sktine, °balky, pro uschovani listin, °balky, pro certifikaty, °balky, pro bondy, °balky, rtizne, Dalai potteby, rtizne tiskopisy, formulate vAech iftednika a potteby v iikadovne,

Piehled piljrnii a vydani Omrtniho fondu roku 1938.

Piijem Vydani Bilance dne 1. ledna 1938 Na umrtni $198,302.24 Vracene comm. novych olena 10.50 Najemne z majetku 8,884.98 Bondy, npine vyrovnani v refondovani 1,099.63 VYdelek v prodeji bondt 6,169.40 VYclelek v prodeji majetku 3,309.84 Urok z bondu 53,719.15 Urok z hypotek 63,837.17 Urok z hypotek, colateralni 229.63 Urok z pujeek certifikatu 16,508.08 212.15 Najemne olejove, (oil Leases) Prenos z Hlavniho radu 2,437.49 Na timrti $138,881.96 Na unlit pd. up certifikaty 3,094.34 Na umrti nedospelym dedicum 8,323.16 Na umrti nedospelpm dedienm firok 1,454.78 Prenos na Hlavni Rad 25,000.00 Vracene poplatky, dmrtni, 451.09 VracenY nrok z ptijeek certifikatti 50.57 Ztrata v prodeji a vymene bondu 27,949.60 Ztrata v prodeji majetku 10,507.26 Ztrata v hypotekach 39.00 Comm. v prodeji majetku 2,583.97 Comm. ve vYmene bondu 460.00 VYmena certifikatt 75.00 °delta/1i pnj. cert., odstoupeni atd. 25,405.19 Sratky v nroku bondu 10.00 Exchange v Aroku bondu 10.25 Exchange v bankovnich poukazhach 4.10 Urok z bankovnich pujeek 166.67 Urok preSlY, v koupi bona.

426.27 Pravni (legal) vydani, neet bonchl .90 Pravni (legal) vydani, fleet hypotek 183.61 PoLtovni dodavka a pojfateni bondu 16.13 Pravni (legal) vydani, fleet majetku 1,450.57 Wereni, fleet majetku 256.00 Prehled z nradovny, ithet majetku 12.44 Dohlititelfn, fleet majetku 413.12 Cisteni, fleet majetku 492.82 3,976.89 Opravy, fleet majetku PojiSteni proti ohni, fleet majetku 313.08 Cestovne, fleet majetku 1,383.67 Dane, bondove, adet majetku 20,760.00 Dane vodni, fleet majetku 11,119.99 Dane statni a okresni. 'abet majetku 5,550.00 Cestovne, neet bona/ 160.92 Cestovne, fleet hypotek 22.00 Zpravy, ohledne dani z ruznYch okresti 33.14 BILANCE DNE 31. PROSINCE 1938,

Vydani Bilance dne 1. ledna 1938, Od kada Ptenos z nmrtniho fondu Za zmeny certifikatti Za prodej clkeva, $13,845.25 Slutne idednikO, Slutne vYpomoci 680.62 Bondy trednikil, 303.75 Lekarske prohlidky 2,791.50 11,511.45 Comm. novi 11..ktuar, 500.00 Notalske potvrzeni, 32.00 Vestnik, odberatele, 6,229.63 Vestnik, poStovne, 6.52 Telefon. v'Sech 212.08 POStovne, 17 =ech niedniku, 1,087.06 Social Security dari, VIII, federal 61.13 Social Security dan, VIII, statni 659.44 212.50 Social Security dari, IX. idedniku, Social Security clari, IX. jednatelt, 170.40 12.26 Social Security dari, vYpomoci, 9.30 Telegramy 200.76 Cestovne, 360.00 Najemne z idadovny 67.79 Elektrina 13.26 Express, 1.50 Dodavky, freight, 87.70 Oznamky, 400.00 Dary, 27.57 Exchange v bankach, Prehled stavu Jednoty, z oddeleni 1,267.15 pojfateni v Austinu, 21 00 Za povoleni u oddeleni pojigteni, 41.20 Opravy strojn, 9.00 Za vodu, 50.00 dasopisy, Bond Repoiter, 2,437.49 Ptenos do tunrtniho fondue

Mein $20,687.95 25,000.00 85.00 6.00

496.73

Bilance dne 31. prosince 1938,

$ 46.19

Piehled piijmil a vydiani Detskeho Odboru roku 1938.

Hotovost Bilance dne 1. ledna 1938 PAIJEM: Od tada, Splatky a prodej bondt, VYdelek v prodeji bond% Urok z bondu, Urok a pujeek certifikatu, Celkem, VYD $3,249,733.64 Na Umrti Bond y, Urok pkeglSr pri koupi bona.

Uspory, Comm. nove eleni, enjeky certifikatu Vracene Umrtni poplatky,

Piehled piljnni a vydani Hlavniho fladu roku 1938.

663.75 6.03 37.65 11.45 62.75 13.75 13.75 34.65 28.25 16.00 30.04 14.00 28.00 9.50 10.50 24.00 18.14 127.82 12.88 60.00 697.50 61.00 88.11 6.00 19.25 70.81 42.87 21.45 61.80 6.75 4.52 14.55

Bilance Celkem, $390.80 Piljdeno, ptijdky certifikatil $11,520.44 Bondy, pnjdeno 5,200.00 Odedteno Bilance dne 31. prosince 1938,

$ 1,509.92

Bondy a cert. $19,394.08

Bilance $20,904.00

5,895.98 5,200.00 460.00 910.25 1.30 $12,467.53 $

34.00 11,520.00 116.77 392.18 207.56 26.00 8.32

$12,304.83

162.70 26.00

$ 1,672.62

6,320.00 $25,740.08

$27,412.70

PitEHLED MAJETKU JEDNOTY DNE 31. PROSINCE 1938. $1,071,416,50 Bondy, 1,414,097.66 Hypoteky 208,646.67 Majetek, 5,178.58 Hypoteky, collateralni, 533,485.01 Pujeky certifikatt 1,750.00 Sloeno na stavbu kanalu, 10.00 Sloteno za elektricke meritko, 46.19 Hotovost u pokladnika, 17,001.32 Hotovost v bankach, 25,560.60 Podily (Bexar - Medina - Atascosa) UHRNEM, S bratrskYm. pozdravem, Dne 30. dervna 1939.

O dalkovS* plynovod z Ml. Boleslavi.

Mesta v Pojizeri se chystaji uskuteeniti vYznamnY podnik. Sdrutuji se k sp(olednemu ztbsobovani plynem a vybudovani dalkoveho plynovodu u velke plynarny v Mlade Boleslavi. Mesto Mnichovo Hradi'Ste, Turnov, ZeleznY Brod, Kosmonosy, Bakov, maji jit rozpodty na rozvod ph/nu po meste a vymetuje se jit take trat' dalkoveho plynovodu, o kterY se hlasi take Semily.

Stavba ma bYt uskutednena jit v pristim rote.

$3,277,192.53 Edward L. Marek.

Pro nearijske zubni lekake pfidel zlata.

Narodni banka zaznamenala v prvnim dervencovem tYdnu po prve za posledni dobu v'etS1 devis. Jejich zasoba stoupla o 28 milionn. Z easti bylo na devisy promeneno zlato, jehot zasoba poklesla o 32 miliony K. Zubnim technikfim a zubnim Mica-am bylo na dervaned prideleno 20 gramt zlata na jednu ordinaci. Pridel zlata pro nearijske lekate a techniky byl zastaven.

Btrana 4.

VtaTNIK -

Valuaini zpriva S. P. J. S. T. ze clne 31. prosince 1938.

ZDROJE: (Ledger Assets) Majetek, Hypoteky, Hypoteky (collateral) Pajeky certifikatil, Bondy, Poclily, Slaeno za meritko (elektricke) Rotovost u pokladnika, Hotovost v bankach, Celkem,

$ 208,646.67 1,414.097.66 6,928.58 533,485.01 1,071,416.50 25,560.60 10 00 46.19 17,001.32 ti

$

Celkem

$3,329,571.31

ODOITA SE: Neptipukene zdroje; Knizni cena pies trial ceny, Bondy Podily Hypoteky (collateralni)

POVINNOSTI: Predplacene funrtni poplatky, Do predu splacenST arok paj. cert.

Dluh nedospelS7m dedicam, Dluh nedospelSrm dedicam, Urok, OdhadnutSi obnos dane majetku, Palletni reserva: V Odboru dospolS7ch, V Detskem Odboru, Prispevna reserva Neptenetene fondy,

$3,277,192.53

PftIetTA. SE: Priputtene zdroje (Non Ledger) Urok splatnST a pfeS1S7 z hypotek Urok splatnST a pte.t1S7 z hypotek (collateralni) Urok splatnSr a pre it' z bonda, (ne pochybriSich) Nesplacene poplatky od tadt,

°Ohm,

Ve sttedu, dne 2. srpna 1939.

$

5,899.40 3,983.52 28,611.54 6,195.51 1,544.16

2,801,537.00 6,239.00 36,500.00 281,779.84

31,449.02 13.20 10,906.73 10,009.83

124,792.16 25,560.60 6,928.58 $3,172,289.97

n,

$3,172,289.97

PROCENTNI PRUNER ZDROJU SKUTECNtCH A NAHODILYCH. ROZTRIDENI ZDROJiJ A POVINNOSTI. Umrtni D. Odbor H. R. Celkem.

1934 103.12% $3,249,733.64 $27,412.70 $46.19 $3,277,192.53 1935 104.28% Pfidita se: 106.00% 1936 Urok hypotek a bonda 42,009.50 359.45 42,368.95 1937 106.20% Nesplacene poplatky od rada, 9,718.83 291.00 10,009.83 1938 109.74% Trtni cena pies knit. cenu bonda 352.92 352.92 VS7Se uvedene valuate nasvedeuji, ae na zaklade NFC, Amer. E., a Std. Ind. tabulek inurtnosti a 4% a 3 1/2% arokem budouci poplatky $3,301,461.97 $28,416.07 $46.19 $3,329,924.23 Jednoty, za diste sazby nyni kolektovane, zaroveri s nyni investovanSrmi ODCITA SE: Nepripuetene zdroje: zdroji, jsou dostaeitelne k vyplaceni veech certifikatil at jejich lhata vyprSi, i s bezpeenostnim obnosem $281,734.00 aneb 9.74% nad zakoniKniani pies trini cenu, bondy Podily a hypoteky, 157,281.34 157,281.34 I,S7 standard.

Trini pies knigni cenu bona', J. L. Mims patriene odprisahnut, dosvedeuje a pravi, ze jest aktu352.92 352.92 arem, jenZ podal vS7Se uvedene vS7poety a odpovedi na otazky, $3,144,180.63 $28,063.15 $46.19 $3,172,289.97 se stavu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas ze dne 31. prosince a pravdive, dle nejlepSiho vedomi, pfesvedeeni a informaci.

POVINNOSTI: Potvrzeno dne 29. kvetna 1939.

Nesplacene povinnosti, $ 46,234.13 $ 46,234.13 J. W. Payne, notat, Dallas Co., Texas.

Reserva palletni 2,801,537.00 6,239.00 2,807.776.00 Edward L. Marek.

S bratrskSan pozdravem, Reserva ptispevna 36,500.00 36,500.00 Dne 20. Cervence 1939.

NepteneSene fondy 259,909.50 21,824.15 46.19 281,779.84 tovSrch dni a nikde se neskrbli chva$3,144,180.63 $28,063.15 $46.19 $3,172,289.97 UDALOST, KTEROU OBDIVOVAL lou. Praha se opravdu promenila v CELY SVET. prijimaci dvoranu vSech narodt, PREBLED CERTIFIKATU A FOJIBTENI. Pred token). proZivala Praha vy- dvoranu vyzdobenou prapory, zeleCertifikata Pojigteni vrcholeni sletovSrch dna. Tonula v ni a veCer nadherne osvetlenou. Do ✓ platnosti dne 31. prosince 1937, 14,518 $13,249,388.00 moti barev a praporA, na Strachov- zvuka hudby reprodukovane z moPrieita. se, vypsano novS7ch, 1,436 1,070,119.50 skein stadiu denne se rozvijel peed hutnS7ch ampliona, misi se pochody kapel, ktere doprovazeji jednotlive Celkem, 15,954 $14,319,507.50 nad'SenSm zrakem Statisica Odeita se: uchvacujici obraz narodniho vSrpravy a boure pozdravneho volaUmrtim 162 - $147,649.00 zdravi, sily a krasy. Narod ukazo- ni zastupa. LidskS7 Babylon keel, ZiOdstupem, vyloue. atd.

466 - 369,252.50 628 516,901.50 val, jak dovede vzepnout sve tvar- je v ulicich a vyvrcholi nakonec neci a organisaeni sily a schopnosti. zapomenutelnSTm slavnostnim pril✓ platnosti dne 31. prosince 1938 15,326 $13,802,606.00 Tisice a tisice sokolskSrch pracov- vodem Prahou, trvajicim pet hodin nika, z velkS7ch mest i zapacllSrch za neutuchajici boute r a.d .ni a BONDY. visek, vSichni bezejmenni, jen bra- ovaci.

Trani Die knih Pri dospelosti tr. i a sestry, pripravovali slavnost)o( Zde podane vSechny tri ceny $946,624.34 $1,071,416.50 $1,178,527.30 ni dny Desateho vSesokolskeho sle- Bat'ovi bude povolen prodej na nebonda, jak obsaiene v (schedumeekem trhu. tu. Praha, vySperkovand narodnimi le D) oddil prvni. kroji jugoslayskSrch a bulharskSich Podle zpravy videriskeho "Suedo'Zen, bilSrmi barety Rumuna a ju- stecho" bude Bat'ovSrm zavodam otMRTNOST - OREKAVANA A SKUTECNA. aapkami, trochu exo- pet povolen prodej na nemeckS7ch goslayskSrmi Odekavane. $197,614.00 tickSTrni kroji Cernohorca s bambit- trzich, pfedevSim na drivejeim odCelkem splaceno na umrtni $149,483.46 kami za pasem, LotySi a Litevci, ru- bytiSti v Sudetech. Eire poskytuje Pridita se dluh dedicam, dne 31. pros. 1938 38,611.54 munskou "strati carii" a vSemi o- zavodam prechodnou nahradu za statnimi, kteri zapinili Prahu o- dosavadni odbytove ztraty, aby tim $178,095.00 °delta se dluh nedospel. dedicam . 31. pros. 1939 30,446.00 pravdu do posledniho misteeka, to znovu zvysila vVvozni molnosti podbyla podivana, jaka mute bSrt jen niku. Bata se prizpitsobi pomerum Skuteena amrtnost $147,649.00 na svetove narodopisne vVstave. A hospodarstvi a po2adavkam nemecjeSte prijitdely nove vlaky. Rozhla- keho trhu.

0 PROCENTNI PRIMER EMRTNOSTI save tlampade na ulicich mesta o68% znamuji: "Prijeli LotySi a Litevci, Zemke) nejslavnejk malik ()brazil ✓ roce 1934 koeek a kot'at.

81% lest vlaka s Jugoslavci, prijildeji ✓ roce 1935 Ve veku 80 let zemrel v Lond9ne 70% Bulhati, za nekolik minut prijede ✓ roce 1936 slavnS7 malit Wyne, kterS7 po celST 73.7% ✓ roce 1937 74.72% na Wilsonovo nadrali dalSi 'qpra- svuj Zivot nemaloval nic jineho nea✓ roce 1938 va americkS7ch sokola a tak to ao li obrazy kodek a kot'at. K jeho sladale. Pres 100 cizich novinart, kro- ve prispela i kralovna-matka MaeISTt VYTE2EX UROKU. me detnS7ch pozorovatela a zpravo- rie tim, to si koupila serii jeho obra4.5% daja prijelo na slet do Prahy. Ne✓ roce 1934 4.0% mecke, italske, anglicke, francouz- zit. V Anglii neni ani jedine knihy ✓ roce 1935 nebo gkolni udebnice, v nit musi 4.7% ✓ roce 1936 3.4% ske a listy v ostatnich zemich ph- icrt obraz koeky, aby to nebyla kres✓ roce 1937 3,42% ne.Seji reprodukce fotografii ze sle- ba Wyneova. ✓ roce 1938 ZDROJE:

Ve stredu, dne 2. srpna 1939.

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smysin stanov Tiskovernu V'boru k vlastramu rozhodnuti.

Tulsa, Okla.

Mil' bratie Mouel:o!

Nejdfive pkijmi srdeenY pozdrav, pat', a pusu a tlumod to Same i brattim Morrisovi, Holaskovi, Demkovi a Hornakovi, to jsou asi v gici co u vas znarn. Te g pozdravuj pravnika Kacike.

Take to vyiid' T y e i pane Morisove mangelce, ovgem bez tech "pus".

Tak vidig , jak se ten svet todi. Kdyby nebylo toho, g e br. Mikeska z Houston gadal o pieklad jedne vety, a proto, ge nemam jeho adresy, ani by jsi jeg te dues nedostal ten tolar, kterY ptikladam jako ptedplatne, ktere jig' hnedle mesic dlugim. Ale to vig, ja jsem jako ti chudi redaktoki, kterYin tolar je nekdy tak velikY jako "cash register", obzvla gte, kdy ten tolar ma jit na noviny. Co pak Morrisovi a tern druhYm, kteti jsou majitele a vydavatele" tem je je g te WO, tern stale "odnekud kape".

No, lotejme jim to. Bog s nimii ! !

To se ty pomery rychle meni, co? Tak ta gpinava Anglie zase couvla. No, mile se zda, ge ta vsiva klika "Cllveden Set" me na starosti jen ty jejich "meg ce" a, to Cerny paraple jen pored "apeasuje" a kdy g jej nevyhodi a hodne brzo, tak on jim "apiesuje" celou tu slavnou Britskou nisi, ji g by ovgem nebylo Skoda, ovgem pod podminkou, ge lid to ktere zeme by claw" sve svobody a ne aby se dostal pod jatmo nejakeho jineho "otrokate".

Vypovezeni japonske smlouvy je dobre pro demokracie, jen ge, bohugel priglo asi o dva nebo tii roky pozdeji ne g melo prijit. Nebyl by pak snad ani Mnichov. Take myslirn, de to bude mit dobrY vliv na konsolidaci na gich vnittnich pomerti, neb jak dems tak i reps to schvaluji.

Slava Rusku, ze nechte kapitulovat pied tou blbou Anglii a tahat ka gtany z ohne pro ne. Ale je jim tak ouzko, ge asi musi rusk& poclminky pkijmout. Bratti, pov gimli jste si v poslednim dopise, kterY jsem Morrisovi poslal, ten z tech, ge tam jsou o zahranidnich vecech nebo as,pori o tom anglickem namlouvani v Rusku dost dobte informovani, neb ji g' 10. dervna, synovec pile, ge Rusko gada, aby Balticke staty byly zahrnuty v ,obranu, aby pkirozene Rusko nebylo napadeno z to strany. A my zde jsme se to dozvedeli ai pied dverna tYdny a jeg te od "comentatora" Kaltenborna.

Zda tam bude valka neb ne, ma, pro nas zajem, neb tim by se osvobozeni na gi drahe viasti uspig ilo, ale celkem vzato, nebude to hrati vlastne rcli, neb ten re gim se musi sam zhroutit, leda, ge by zase ta v giva, Anglie pajtomu vg ivakovi tech 5 biliont, o eeml se ted' mluvi a Ceho je Camburina schopen. To by piece nebylo nic jineho net "valeena hrada" Nemecku za valku, ktere, ani nebyla.

Co pak ti otrokati mysli, ge by je kdy z toho Nemecka dostali? Pakli ani, jsou to moo velci blbci, ale i to je mo gne, ze jsou vic blbi ned myslime.

S krajanskYm pozdravem a s heslem "ZVITEZIME" tryam Jos. Havlieek.

Baltimore. — Robert H. Archer, pravni raxice zajma Bat'ovy tovarny na obuv ye SpojenYch Statech, prohlasil zde, ge Nemecko odeptelo vydati pasy delnikum Bat'ovy tovarny ye Zline k ceste do SpojenYch Statu, kteti men za itkol zafiditi Bat'ovu americkou tovainu v Belcampu.

Vgichni eeg ti delnici, kteti jsou armadnimi reservisty, byli zamitnuti, kdyg podali gadost o povoleni k ceste do Ameriky. P. Archer dodal, ge men zde vycvieiti americke delniky v metadach Bat'ovYch zavodu a ge nasledkem odepteni jim pasa sprava tovarny bude nucena poslati do Ameriky delniky stark., ktefi jit nejsou povinni slutbou ye vojsku.

VESTNIK Temple, Texas.

Ctena redakce!

Obdrtel jsem smutnou zpravu ze stare vlasti o velke povodni z meho kraje, kde i muj bratr Jan velmi utrpel, jak z dopisu seznate.

Byla sice jig ve Vestniku o tom dastedna zminka, ale jelikog je mnoho krajanu z vizovskeho okresu, vim, ge je to bude zajimat, kdyi to uvetejnite. Budu vdednY. Drazemilovany strYdku a cele rodino!

Prijmete predem od rids v gech srdednY pozdrav se stalou na Vas vzpominkou. Co se t'Ica zdravi, jsme doposud, diky Bohu, vgichni, ktereho take Vam v g em srdeene prejeme.. raven dik za dopis ze dne 24. derma, kterY nas vgdycky potegi.

Sdeluji yam, strYeku, ge progili jsme 22. 'dervna leto giho roku hroznou givelni katastrofu, ktere jegte neni v dejinach. Po atrnacti dennich neustalYch de gtich ptihnala se bouCe ohromnYch rozmerti; rnraky se snesly tak nizko, ge narazily na Syrakov a cele Jasenske poheti tak, e voda zmista brala v gechno co se odplavit dalo, tak ge pole zfistalo puste okopaniny sebrala i se zemi. Chalupy, ktere byly blizko potoka hned na hornim konci Jasene brala s sebou, tak, de lide nemeli dasu nic zachranit jedine hole givoty. Otyti °Yeti se utopily a mnoho dobytka.

U nas v Lutonine to vypadalo hrozne, vody bylo zase hodne vic ne g v Jasene, pkihnala se tak rychle, ge nebylo pomygleni na jakoukoliv zachranu. Co kde stalo a le gelo, vgeeko brala sebou. Cele dolni east vesnice byla jedna ka V chalupe, co bYval kehak, nyni u byla voda 80 cm , vysoko, nam doma odplavila ze chlevii vgecky podlahy a na dvote dtevo, vdely, to vg echno odplavila, o plotech ani nemluvit; neobstal nikde ani sloup. Na dolni zahrade jsme meli Cepu, tam neostalo jenom mrtvina, ostatek byla jetelina posedend a seno v kopach ,asi na dobre di fury, to vgecko voda vzala a ostatek piplavila. Nejhute na to dopiatily stromy; nezustal ani jeden stat, vgechny voda vyvratila i s koteny a mnoho jich cdplavila. Na Podli gei a na Brhla gce byla trava neposedend a zfistalo tam jenom hole kamenne tedisko. Tak, ie jsme zustali hotovi 2ebraci. K zoufalstvi bylo kdy2 voda opadla; gtesti, ge to bylo ve dne.

Taky tady voda nekolik domft odplavila a mnoho k obYvani nezpusobile ucinila. Silnidni mosty z Jasene a g do Zadvetic nezastal ani jeden, takge doprava byla pteru gena. Skala, ktera se odhaduje jenom z hruba, dela hodne ptes 7 miliont, pro Jasenu, Lutoninu a Vizozovice. Jenom u nas by to &gal° asi 25 tisic gkody; v cele obci asi okolo 2 miliont. Doposud narn ZadnY nic neslibuje, nejakou podperu.

Komisi tu bylo nekolik, ale ka gda jenom kreila rameny, ze neni penez. Lide, kte •i sem z daleka jezdili se podivat, lomili rukama, ge takay o hrazy nikdy a nikde nevideli. Ve Vizovicich na namesti bylo vody okolo 2 metro a misty ag 3 metry.

Tak jsem Vam, strYeku, zhruba naznadil ten nag givot v leto gnim rote. Vag synovec, Jan. 2idost.

Rad bych mu easteene pomohl, a budu vdeenY ptateltim inYin i jeho, kteti by mohli ptispet. Vge uvetejnim. V'Sechny zdravi, Josef Dana, Temple, Rt. 2, Tex. Saigon. — Spoleenemu usili francouzskYeh a americkYch Lodi podatilo se nyni zjistit ptesnou polohu potopene ponorky Phenix. Prace o vyzdvigeni ponorky pokroelly jig tak daleko, ge potape& piipevnili jig nekolik Ian na trupu a pod trupem. Ponorka le g. naklonena pod ithlem asi 30 stupfni na velmi skalnatem dnu mokskem v hloubce asi 90 metro. Jeliko g neni k disposici do statek specielnich Lodi, nema ge bYt ponorka vyzdvigena a dopravena tak do meleich vod. Ponorka ma bYt dvema francouzskYmi lodemi pa motskem dnu vleeena do nejbli ggiho zalivu.

Jest vgak velmi pochybne, zdali se tento manevr podati, protoge mezi nynej gi polohou ponorky a vyhledanYm zalivem je nekolik velmi nebezpednSrch skalnich barter.

Strang is. rairchilds, Texas.

Mile sestry a bratti a pracovnici v tiskarne!

Vgechny vas srdeene zdravim. Tak zase phchazim s par tadky dat vedet, jak se tu mame.

Tog pikovani u g se bligi, dnes 26. eervence je prvni bal odginovan na Fairchilds, tak ug to pomalu jenom ge toho pikovani bude dosti mai°. Ty velike lijavce baylne moo ugkodily. Tak vem zase napi gi nee° noveho.

Nad mestem Rosenberg se snad zase zatoeil cap a zanechal trojaatka, 3 chlapeeky rodine p. a pi. Will Taladek. Gratuluji jim, aby ve zdravi vgichni Tak zase musim popsat tu naCi navgtevu, kterou jsme dostali minulY tYden. Tak konedne jsem se doekala to moji mile sestry ze Snook.

No tak jsme se Bali do mileho hovoru a pii tom jsme vatily-obed a tak jsme byly zamyaerie do toho hovoru, a g jsme vgechny ‘zemdata pripalily na peci. To g je dostali popici, ale ani tern se nelibily. No na Atesti, ie aspon kutatka nespalila. A tak pti to v gecke naiad& zaeala sestra vypravovat, ge jak ona kdysi davno dopadla. Jak mela nav gtevu, ze tet o vge prye hovotily a ona ge vatila slepidi polevku s nudlami, a ge si ptichystala vodu na kavu a misto co mela nasypat kafieko do vody, tog ona: gust kafieko do polevky. To g tu to mag, sesttieko, aby vedeli i druzi, jak jsi vatila pki torn velkem hovoru s tou nav gteyou! Tak po tfidenni nav gteve mne opustila a ubirala, se k domovu. Ale byla jsem nerada, ge jsme ji nemohli vyhovet. Ona chtela jegte navAtivit sesttenici v Danbury, jako pi. krabankovou ,ale na ge kara vzdorovala, to g jsme museli ztstat doma. 8koda nastokrat, le? Ale jiste bychom zas pfi torn velkem hovoru byly nee° kdesi Teg my a od nageho syna Waltra jsme si vyjeli do Houstonu navgtivit na ge zname p. a pi. Ruth Mielsch, kteCI nas velice pohostili doyYm obedem a alrivla gt' 'tim chladnfm melounem, kterY se chladil v lednici 2 dni. Diky varn za v2e a radi yam oplatime, jen se nechte brzy videt, ne g se ten Cap nad vami snese!

Take musim nag veerej gi valet pcpsat. Zajeli jsme si my a od syna Waltera k moti, ale to jsme men gpasu s temi rybami, neb sotva tam hodil udici, ryba ug byla chycend, a to nekdy i dye na jeden raz, neb jsme melt po dvou haecich na grifite a to jste meld videt, jak prudko jsme vyhazovali ryby na bteh. A A nejlepe "bajtovaly" na "Crimps" a te g nejlepe se chytaji na Usvite a a g do 10 hodin rano co tak derou ,a potom se ji g jen maid chyti. Nejvice zabavy mel s rybami Oskar Lee, klueik na'Seho syna. No tak u g musim svuj dopis ukondit a nechat druhYm mista. Zt.stavam Vage spolusestra Marie 8ebesta. ftad HvezdnatY Prapor cis. 55, Tours, Tex. Organisator br. Chas Navratil z Temple, Texas, ziskal zde pii posledni objitd'ce 8 elern1 do detskeho a 4 do starkho oddeleni, kteti byli uvedeni 2. eervence do fadu. Na pCICti schtzi prvni nedeli v srpnu zase 'name nektere eleny uvadeti, jest-li pfejdou lekatskou prohlidkou, tak bylo ve schazi usneSeno, by se co nejvice elenu do schtze dostavilo, ge to uvadeni oslavime, ge sestry donesou vSelike zdkusky a abychom se neudusili jidlem, ze se bratfi o nejakou sodovku a tu beeici postaraji, a pki tom se dolofe pobavi.

Tak pamatujte na 1. nedeli v srpnu a dostavte se v gichni. S bratrskYm pozdravem, Louis Svadina, taj.

Statni a federalni zemedelskY statistik A. E. Anderson v Lincoln, Neb., oznamil v irtery min. tSrdne, ge na znaenYch rozlohach Nebrasky je kukukice nyni poSkozena tak, ge ji sebe vydatnejk deke jit neporaohou. PoS"kozena, pasma vedou od jihozapadniho rohu statu smerem severnim a vYchodnim k okresu Knox a jitnim a zapadnim smerem od okresu Washington k okresu Nuckolls. Vedle toho jsou rortrou genit, po. kozena mista v okrajove zapadni east statu.

S Kobylky take v mnoWch mistech pusobi znaone 4Icady.

Strana O. Rosebud, TeX. Cteni bratti, sestry a vSeci!

Na vYzvu ficlu Ms. 47. v Seaton, dne 23. 'dervence zajeli jsme se tam podivat. Schutt tuto jak jsem ji pochytila. Obecenstvo mi laskave promine, bude-li v tom pino chyb.

Tedy asi pri tteti hodine, pani Bartonova s detmi zapela pisen "Vlasti ma". Po to syna.dek mantelii KlinkovskYch pkednes1 basen "Od srdce k srdci". Na to promluvil pan farat Barton, fekl: dkiv net pattil k cirkevni skupine, ze byl Cechem, tedy hned jak se narodil.

Rozebiral pisitomnou situaci a nabadal k obetavosti. Pen faraf je dobrY teenik neb kazatel, a je zbyteeno jej vychvalovat.

Po nem mluvil pravnik Aug. Kacif z Temple. Pan Kacii mnoho ramusu neudeld. Mluvi \rattle, pekne, fee prornicha, humorem a sam se nesmeje. Vzpomnel kolik naSi mladete kde studuje, kde jsou uditele Ceske narodnosti a ye Waco na universite ze vyuduje prefesor Slovak, jmenem Kovad. Aekl, ze je rozen v Treneine ,a le kde rattle, ze pomaha CeskoSlovensku. Narod nas pelirovnal k Johnson grasu, kterY neni k vyhubeni, a mezi obecenstvem vyvolal veselou naladu.

Poslednim fednikem byl dristojnY pan K par. Vzpomel, ze kdyt pfijitclel k Belton, ut jej z Temple kapela vitala, ma totit v kale radio a TemplovSti jej takto uvitali. Rekl, ae byl v Chicago a tti hodiny rozinlouval s doktorem Ed. BeneSem. Radii, jak si mame poeinat: psat a psat do deskych, anglickYch a snad i jinYch novin, tar aby' otazka to byla stale tiva; je-li mono zdarma, ne-li, tedy platit. Boj nas pfirovnaval k boji Irske republiky. Kde jeden obdan zemkel vyhladovenim a pak krajane jejich v zahraniai tak pracovali, ze anglicka, vlacla Inakonec povoiila.

Ptipomel, ae vidime-li nebezpedi, pomahame bernochovi a neb i stralci dvora psovi, tak prod pry ne rodnYm brattim?

Pfipomel, ze schrize jsou potud zdafile, pokud neni sbirka; jak nekdo vzpomene sbirku, ua je zle. Schrize maji pry bYt na to, aby nas ✓praci upevriovaly, nikoli odpuzovaly.

Po schrizi br. Kostohryz jmenoval celou du Merril, kteki zapisovali pkispevky na Narodni Sdruteni v okresu Bell. Pak byla volba Pfedsedou zvolen br. J. J. Mikeska, kadovY pfedseda. Pan Mikeska obecenstvu srdeene podekoval, ze si to klade za eest, ze v nej maji driveru, a ze slibuje, ze ueini vSecko, co bude v jeho moci. Kdo jsou dalSi rifednici, nevim, neb se poealo stmivat a my museli domri. Schrize to byla pane.. My jsme za touto schrizi ujeli 120 mil, ale nelituj•eme toho. My jsme tam totit byli dvakrat. Krajane tam byli ode vSech okolnichradu, z Cameron, Buckholts, Rogers, Temple, Cyclone, a tel nas bylo nekolik z Rosebud. NavAteva nebyla jak se tiobrovska, ale ti co tam byli, jiste to mini Obnos 50c ve prospech N. S. slot]. Stepan minule oznameno $25.25, celkem tedy $25.75. Vtern diky. Na konec zazpivam naSim RosebudskYm: Maly jenom hloueek ditek vernych, nespustil se matky milene, veal, doufal po bouti ze klate, opet vzejde vlasti slunko zlate.

Anetka Skupinova, taj.

Do Washingtonu doily poeatkem min. ty'clne driverne-kabelove zpravy, -dle kterYch nacieje na udrteni . iniku v EvroPe pro :, zbytek reku 1939 jsou lepAinet 2 k 1. Ani rodioteni revise nentralitniho. zakeina've SpojeriStch Statech a ani do8avadni nezdar vyjedhavani• .britSko-rtiskeho jednani.O-vojenskY .spolek riezlakajiNeniecko k valce. NedoStatek koVil a Skoleneho fetneslni'ctva v Nernecku a neoeekavane obtite v uklidnovani Oeskoslovenska vedly pry nemecky generalni Stab k prohlaSeni, 2e nemiite zarueiti kanclefi Hitlerovi viterstvi v delSi valce. Minecko vedle toho snazi se odlakati sovetske Rusko od zapadnich semi nejakou obchodni dohodou, o niti se prase vyjednava. Vyjednavani tomu by arcit' neprospelo, kdyby hnalo se ptitgant napeti v Evrope k ajake nove kris'.

V113TN$E San Angelo, Texas.

Tak ut jsme z vandru, kterY jsme planovali davno, bez nehody po 13 set milove ceste doma. Pan Otto Bubenik, jeho syn Eddie, Frank Havlak a moje maliekost jsme vyrazili z domova 18. dervence skoro rano. Cilem naSi cesty byl jiho-vYchodni Texas at do Galvestenu, jetto moji tti spolednici tam dosud nikdy nebyii. Prvne jsme zajeli do Texaskeho kapitolu Austinu a tam jsme si proSli a prohlecili rilzne zajimavosti v kapitolu a mezi nimi tou dobou prazdnou zakonodarnu. tostne jsme si zajeli do ilstavu choremyslnYch, ne ze bychom hloupYch nikdy nevideli, neb tech je vice net chytrYch, ale kdyby se nahodou stalo a nekteremu z nas pteskoeilo koledko, abychom videli kam pfijdeme. Ale bez tertu, mill etenail, je to smutne misto za tiva pohtbenych, a jednomu zavane stin smutku do duSe, kdyt misto to opouSti. Wive net jsme opustili Austin, obstarali jsme si k obedu tuenou porci barbecue, na henit jsme si opravdu pochutnali. F. H. keld, ze to je to nejlepSi co se mu tam libilo. Posilneni uhaneli jsme dale po 71. pies Bastrop, Smithville, vSude bylo znat nadbytek deSt'il a baviny, ktere nebyly zarostle, die nateho fasudku, slibovaly primer 1/3 balu po akru. V La Grange jsme se zastavili napojit Ford a take nas a jell do Fayetteville na Hl. ftad. Ale tam jsme se dozvedeli, 2e nfednici odjeli do Rosenbergu, aby se sfidastnili sjezdu Svepomocneho spolku proti ohni. A my se rozhodli, pojedeme do okresu Lavaca a zpet, ze se tam stavime, a tak se stalo. Zpet do LaGrange a Schulenburgu, ale na ceste jsem je zavedi na historicky Biuf dili HostYn, tam jsme si prohlecili Lurdskou jeskyri, a v kapli ze zkameneleho dkeva jsme se vSeci registrovali. V Schulenburgu jsme se stavili u importera VaSuta, kde si F. H. koupil peknou dymku a zasobu Spidek dili "hryzkii" domri, pak pies Engle, kde jsme se stavili u Jana Budka, bratra na'Seho Alfonse v Rowene, odtamtud lakes Velehrad, kde jsme se kratce zastavili u J. R. Schwartze, uaitele tamnejAi Skoly, ale chudak by], celY jakysi nesvtj, a neni divu, neb jak jsem vdera dostal zpravu, byli obdateni 9-1iberni dceruSkou. Gratulujeme. V torn ptipade jsem ho nemohl dlouho zdrtovat a jell k .Moravii, kde jsme na chvili stavili u Svagra F. J. OlSovskeho, jen se stateone ohanel vatedkou u vany na melas, a ze van skutedne dobry melas, dosvedei hromady cukrolu okolo presu, snad na 3 tYdny ku pfedu. Jenom jsme se pkivitali, kekl jsem jim kde budeme pies noc a ze se na druhY den uvidime, jeli jsme na, mezi natinci tak znamou, Moravii. Stavili jsme se u Pavia Brote, bratra naSeho BohuSe, jen tarn vlastni gas. Stanici, pivnici a grocerni oddeleni fidi jeho diperna AvegruSe sl. H. Venglatove, Br. F. Havlakovi, jakotto vdovci, hned spadla pies oko do jeho vyprahleho srdce, a porad musi jet s nami, as konec koncil musela slibit. Schylovalo se k vederu, tak jsme jell dal. Otto Bubenik jel na noc ke sve tete pani Technikove, kterou nevidel 37 let, nepoznali jeden druheho, a vette, le to bylo dojemne shledani. Mne a F. H. dovezl Bubenik ml. k Svagrovi Ed. Kusymu, jen zde ma mou jedinou sestru Botenu. Samortejme, ze jsme se racli uvideli. Eda hned se vi, ae besedu tak po suchu nepoteneme, nakrenkoval Ford'ak a hybaj pro kejs oleje na jazyk. Po chutne vedeki a torn oleji se jazyky rozproudily. Mluvilo se o Statidi, Palkovicich; Chlebovicich a rodinach at do kOlika,tereho pokoleni. Pak nam Eda zahral na Hlavadkovu koneertinu kde kterou pisdo ciramlandu. Musim nieku, a pak jsme yam prozradit na toho naSeho nam v noel rievyvedl. Musel:mit -nejakYsstraSnY sen, asi SO mu zdatO; ze ho -kterasi'Vciova': dul;: neb:ye spani kfidel. Psi spali pod houzem a jak to uslySeli, to bylo jen rum, bum-bum, haf, haf. Eda myslel nejinak, 2e vypadl ze dveti neb oknem, a on si zatim kujon klidne spal jak by se nechumelilo. Ceikem jsme se vyspali znamenite. Bubenik nam slibil, ae pro nas rano pfijede ,ale po tolika letech shledani nemohl se odloudit. A my a vedeli jak bylo 10 hodin, tie

Ve stiedu, dne 2. srpna 1939. dopoledne asi nepkijede, zustali jsme na °bed, a na pfani F. H. sestra nam uvarila nudlovou polevku. JeSte pied obedem jsme se trochu projeli okolim a po vybornem najedeni, ze si trochu zdtimneme a zrovna v tet dtimote se mi zdalo, to kdesi padam a cosi mile chytlo za nohu a to 0. Bubenik, ze pry pojedeme. Tak honem jsme se rozloudili, spakcvali Svestky a hajdy zpet. Stavili jsme se u Louise Bfezky, pkitele 0.. B. z miadi, pak u Jos. Schwrtze sr., kde take vain melas. Potom jsme zajeli na moji farmu, kterou vzdelava Chas. Bloshke a Mel tam peknou Urodu, pak na slovo a rozloudeni s rodinou Fr. OlSovskeho, a slibil, ze k nam pkijedou a pak ze spoledne pojedeme do Carlsbad Cavern; teSime se. Pro nedostatek easu nemohl jsem navativit spolutaka z Palkovic a spoluherce z Velehradu Ferdu Midulku, odpust' ,neb jsme na veder chteli dorazit k br. 1g. 8" enkytikovi do Markham.. Tak tedy zpet pies Schulenburg, La Grange do Fayetteville Hl. Had, kdet moji sp•olednici take nikdy 'nebyli, aelsou eleny pies 30 let. KatclY si ptedstavoval, ze idadovna vypacia., pfi nejmengim jak v nejake velike bance, a zatim Otto Bubenik uznal, ze jeho stare, ma vetai kuchyri; motna, ae mel pravdu. 1:Trednici byli do jednoho doma. Po seznameni nas F. H. jim sdeloval co ma na srdci, dlutho podotknout, le neutival nijak kvetomluvy, ale bral to demokraticky, co na srdci, to na jazyku, a oni jako dobti demokrati vSecko s rismevem ptijali a tak to ma bYt. Po ulecneeni naSich zaletitosti jsme si to namerili rovno pies Columbus, Garwood, El Campo do Markham a po optani jsme tarn dojeli &iv net nastala noc. Organizator vySel yen a hned veal co ma za kumpany na placu, neb jsine mu to navStevu jiz clavno slibovali. Jeho pani s dcerkami ihned se daly do chystani veeeke a br. Ignac nechteje si nikterak rozlit s F. H. ocet, tak dojel pro vYbuShou latku.

(Pokradovani pfiSte) Becifich Socha.

S pozdravem, Letni Universitni teskY KWh. 6eiti studenti na Texaske statni universite seSli se dne 25. eervence v Texas Union budoye, aby ustavili letni klub pro druhY semestr letni akoly. Schuzi zabajil Vine. Krejci z Flatonie a po pfedstaveni pkitomnYch bylo ujednano, aby klub pokraeoval bete stanov a byl pouze spoleeenskY, jako bYvalo vtcly v dobe letni. Pak nastaly volby rifednikii a nasledujici byli zvoleni: Jitl 8napka z West, pfedseda; Jesse Sktivanek z Ennis, mistopfedseda; sleena Eleanora Drozdove, z Taylor, tajemnici-pokladni; sleena Emilie Schovajsova, ze Shiner, zpravcdajka; Albin Fojt ze Snook ,obrance, a pani Matejkova a pan doktor Eduard Mieek, poradci.

Pak rozhodnuto miti ranni snidani v pondeli, dne 31. eervence. Saran zakoneena zazpivanim "The Eyes of Texas."

Emilie Schovajsova, zpravodajka.

F. W. Sollmann, kterY byl 13 let Menem nemeckeho kabinetu po skoneeni svetove \Talky, v kabinetu Stressmannovu a zastaval rikad ministra vnitra, pravil nyni tastupciim tisku v Charlottesville, Va., ze velkY poeet 17i:idea nemeckYch dnes doznava, ze Hitlerova vlada je na ceste k ripadku. Sollmann pravil: "Hitlerova slava je zalotena na zdaru, ktereho docilil zastraSovanim nad zapadninii demokratickSani staty a lconeene zanikne, jakmile jeho jednani neb.ude Vice_prevazeno idarem." Pre.Vil dale, ze miroVal SPal:450.C °. :mezi Nemeckern a jihovYchodninii zerrierni, ktere :s Nemeckern_SOusedi, nebUde ino*Zna pro prieiny, ktere maji zaklad' svilj ve finanenich. a politick*ch potiadavcich. finanenieh Patiadavka, nazismus PokU,d se t Yee ' vYmenu mezi Nemeckem a ostatnim svetem. K tomu dodal: "Je tet jisto, ze Nemecko si nepfeje spolupracovat v miru a stejnYch pravech s jihovYchodnimi zernemi sousednimi. Naziste se snag podriditi si tyto zeme." Tento statnik dale dodal, ze Britanie, Francie, Spojene Staty a Rusko mohou zbaviti Hitlera jeho moci, kdyby se v dohode mezi nimi lednalo spx6,vne za tim Uelem.

Ve stedu, dne 2. srpna, 1939.

Rogers, Texas.

Vefejna, schtze A. C. y Texas, ktera byla svolana na Seaton do sine eadu Hvezda Texasu 47. S.P.J.S.T., znamenite se vydakila, nadtivena jsouc velicYm pootem nagich krajann i ze vzda,lenej gich osad. Ovtem, byli-li by se dostavili vtichni elenove nejblit gich eadtit, mohla b't 1:least obrovska. Zel, ze nekteki dali peednost povrchnim zabavarii peed krasnYmi a pouenYmi peedna gkami znamenitYch teenikt. Maji vtak eeho litovati, ze svoji fleasti tet neptispeli k hromadne navgteve nas vtech zde poblit dlicich 6echoslovalt, abychom ukazali jak' velkY poeet na g i narodnosti je zde zastoupen a ze vtichni soucitime s osudem tame deskoslovenske a s jejim ubohYm narodem. Svou peitomnosti by dokazali, ze i v jejich tilach koluje slovanske, krev a ze i oni se hrde hlasi k na g: deskoslovenske vetvi. Jest vlastne vtech nos povinnosti, abychom se postavili do 'fad tech, kteti si vzali za tkol branit a ochranit male narody peed rozpinavosti a Utiskem diktatorn. Dovolavat se pray pro male demokraticke narody, mezi kterymi je i zeme Oeskoslovenska. Nechcerne tak &nit nasilim, ale eestnYm zpilsobern Sezhamovat nage Americke peatele s utrpenim nageho naroda, jak byl surove uchvacen a okradan. Po jeho pravech glapano. Narod utladovan, vykokist'ovan a nucen it v otroctvi. Proto je nutno pracovat pro jeho osvobozeni. Ovtem, ze cestou poctivou a spravedlivou, jak nejlepe nam motno, vraceni mu sarnostatnosti a svobody. Naheslem budit: Ceskoslovensko musi bYti svobodny a demokratickY stat!

Brzy po poledni sjitdeli se jedna kara za druhou k sini a netrvalo dlouho, ogle prostranstvi kol sine bylo pine. Nevim v kolik hodin peesne zapoeal program, kterY byl zahajen br. J. J. Kostohryzem z Temple, jen celY program eidil a peedstavdval feeniky a neastniky programu.

Prvne zazpival sbor naladete ze Seaton "Piseh svobody velice pekne. Pak mel krasnY a vlasteneckY proslov synakk mantela Jan Klinkovskych, Franti gek, kterY pekne Cesky a jadrne jej peednesl, za cot sklidil hluenY potlesk a pochvalu vgech peitomnYch. Byl ta mtake phtomen byvaly ueitel Frantitkuv p. Juren a zajiste i on mel z jeho byvaleho tadica radost, jak to pane peednesl. Take z nal° mai jiste radost i jeho rodide, kterYcht je zasluhou ze v deskem duchu sve ditky vychovavaji a vesmes vgechny jejich deti mluvi eesky i etou a pi g . Pak byl p.

J. J. Kostohryzem piedstaven prvni keenik a to p. far. Jos Barton z Granger, Tex., kterY je znam mnohYm krajanUm ze sveho pilsobi gte ye zdej gich osadach: Pan farad= Jos. Barton jest vybornYm kenikem a proto i jeho peednagka, ktere, se nesla ye vlasteneckem duchu, byla nadgene vyslechnuta na gimi krajany. Vypravel nam o svem peiteli a spolutaku p. prof. Hromadkovi, se kterYm se setkal zde v Americe, kterY byl nucen opustit vlast, aby uses prone.sledovani a snad talatovani, za sve demokratieke smYgleni a za pfichylnost k p. pres. Ed. Benetovi. To se vtem pantm nazistum nelibilo a proto se svou rodinou a 10 dol. v kapse, ktere mu pouze sebou dovoleno vziti, jel do Ameriky.

Za pomoci svYch ptatel se sem tt'astne dostal a kond zde peedna gky, jak to nyni v 6echach . pod protektoratem nemeckym dopada a jak by nas asi Nemci samou laskou nejradeji sneolli. 0vtem, ze to napeed zkou gi s potravinami, kterYch tam bude s jejich pheinenim pomalu pramalo. Jak ze slov p. far. Jos. Bartone jsme zvedeli, ze i nam bude doptano pozdeji s p. prof.

Hromadkou osobne se seznamiti a jeho peednagky vyslechnouti, cot by nas zajiste velmi potegilo. Tet nam povedel o poinerech ve stare vlasti a to tak krasne, ze bychom ho byli poslouchali do nekoneena. HludnY potlesk za jeho krasna, slava byl mu odmenou. Dal gim tednikem byl p. farce Pavel Katpar , z HostYna, vlasteneckY knez a vYbornY tednik; jak jsrne rneli vgich ni peiletitost se peesvedeiti: Take on lcresne ye sve ptednake objasnil -, za jakYrn ildelern- tato hromadna schfize nas 6echoslovan byla konana. Dal nam mnoha krasna tivothi ponaudeni, jak nutno k sobe lnout bratrsky, bez ohledu jakeho jsme smYgleni. Take ze nikdy se nemame styclet za svilj deskoslovensky pilvod, ale hlavne sobe pamatovat, kteret poselstvi nam peinesl od p. pres. Ed. Bene ge, s kterYm mel to pote geni Po tai hodiny rozmlouvat, ze mame bYti na

Strana 7.

VESTNiK

prvnim miste dobrYmi Amerieany. To znaei, dbalYmi zakoniii teto zeme i idealu demokratickYch. Dalo by se mnoho krasneho napsat z jeho peedna gicy, ktera byla dosti dlouha a zabralo by to hodne mista. Tolik jen chci podotknouti, ze ti co nebyli peitomni, maji deho litovat. Byl "taktet odmenen hluenYrn potleskem. Dale nam peedstavil p. J. J. Kostohryz na geho oblibeneho pravnika p. Augusta Kacite, kterY k nam tet promluvil a site o vzdelani nati mladete a pak nam humorne ptedstavil daltiho eednika p. Dr. S. B. Kovacse z university Baylor, Waco, Texas.

Dr. Kovasc jest pflvodem Slovak od uherskYch hranic a tak, jak pravil p. Aug. Kacie, ze mame zastoupenu celou deskoslovenskou republiku.

Na to p. Dr. Kovacs se nam uvedl humornym zpusobera, jak se svYm peitelem peed 6 tydny pkijel do Texas, kde prvne slytel o Johnsongrassu, jak je ten ozeniditelnY a houtevnatY plevel a tak jak pry jej nejde vyhubit, tak i nas deskoslovenskY narod tet ne. Potom peeSel na vatnej g thema sve peedna gky, kdy tet rozhoedene odsoudil zabrani nati rodne zeme a kladl nam na, srdce, abychom si vazili teto nasi svobodne demokraticke zeme, abychom byli zde dobrYmi obeany a svYm slutnYm chovanim dojsme hodni k zastani a ziskani svobody pro nag starou oteinu. Jen svYm chovanim ze ziskame sympatie americkeho naroda. Tet i jeho ptednagka byla vdedne a nadkne piijata a tet odmenena potleskem v gech peitomnych.

PI•ed peednatkou i po vyhravala nam vesele oblibend, Majkova kapela. Na zaverek peednagek podekoval vtem teenikilm p. J. J. Kostohryz, tet vtem kteei se na programu podileli, tak tet i agitaenimu vYboru, kterY se o Uspech svedomite staral, i vtem tern, kteki ku zdaru teto hromadne schnze jakymkoliv zpilsobem Na to byla &Mena dobrovolna sbirka, ktera vynesla slutny obnos $87.75. Na dnetni zle pomery na farmach slu gny to phi em venovanY bez nuceni na oltak vlasti. Tyto penize nebudou posilany do vlasti, ani upoteebeny ku agitad k valce, ale pro udrtovani natich konsulatil v teto zemi a pro pisemne prace agitaeni ve prospech osvobozeni Ceskoslovenska ze nazistt. To se ov gem musi diti zpusobem naprosto poctiv'm a spravedlivym. Vtichni dobee vite, ze Amerika neuznala zabrani Ceskoslovenska a uznava jej dosud za existujici stat. Take zde dosud mame eeskoslovenske konsulaty a proto by bylo prospetno je zde udrtovati, aby mohly pro nag rodnou zemi zde mnoho udelati, pro osvobozeni 6eskoslovenska, aby mohlo dale it jak svobodny demokratickY stat. Je teeba pisemne agitace, vydani tiskovem a to take nutno hradit z techto sbirek. Pak byli vyzvani v gichni ti, kteti jakYmkoliv obnosem ptispeli, by se sitcastnili v sini voleb noveho fitednictva Sdruteni. Na to ptikroeeno k volbam, jejich vYsledek je nasledujici: Br. J. J. Mikeska, peedseda; br. J. J. Kostohryz, mistoptedseda; ses. Kam. Fojtatkova:, tajemnice; br. J. J. Beenek, mistotajemnik a pokladnik; br. Fr. Matush, fidetni.

Na to br. J. J. Mikeska podekoval agitaenimu vYboru za jeho Uspe gnou praci a staremu pokladnikovi br. Fr. 8parihelovi za jeho poctivou a nezigtnou praci, kterou svedomite pro Narodni Sdruteni konal a byl za to odmenen potleskem. Ph to peiletitosti odevzdal ye prospech osvobozovaci akce 2 dol. od nejmenovaneho darce, kteremu touto cestou srdeene dekujeme a tet vtem, kteli jakoukoliv heivnou Jmena darcu budou zane gena do protokolni knihy S.A.e. odboacy v Seaton. V tomto dopisu nemotno jmena v gech claret uvefejnit, neb by to zabralo hodne mista, jake velke mnotstvi jich bylo. Po ukoneeni ve gkere sbirky bylo by zahodno vystaviti pro tisk zvlaStni seznam vgech dar', by to mohlo bYt v ge kvitoK. Fojtatkova. vano.

4

Jugoslavia v my-aulYch dnech dokoncila praci na nOvern -opevr4ni svYch hrarlic pri Nemecku a jeji vojentti toto opevneni ma ten vYznam "neutralitniho zajigteni".

Nic pry to nemeni na "peatelskem" pomeru s Nemeckem. Pees to v gak toto nova opevneni pkijato bylo s povdeicem mezi Slovinci, mezi nimit tije velky poeet Nemcu. Mezi temto jugoslay skYmi Nemci jevi se v poslednich mesicich znaend pronacisticka einnost, k nit se jugoslavska vlada musi chovati shovivave.

Houston; 'Nxas, Mili etenali! — Stale jette mne nekteti pitou, abych jim pomohl k pensi, jakou by na:si nad 60 let stall obdane dostavali a mohli by dostavati, jak naznakna v peedloze General Welfare Act H. R. 5620), kdyby tato ptedloha ut byla vytizena a vtelena do nynejti soustavy Social Security Act, ale ze jest silnY natlak vyvolavanY; aby se tak nestalo a vetejnost americka, jest peilit lhostejna, stava, se to lehicYm tkolem vYboru na zpfisoby a prosttedky, drteti ptedlohu z zasuvce, aby se dilm zastupcu v kongresu lehce vyhnul jejimu povgmnuti a ovtem i jednani.

Tedy pense neni k dostani tak jak ji ptedloha General Welfare Act navrhuje a jest pochybno, ze jit v tomto zasedani kongresu bude se o peedloze jednati, neb kongresnici maji za to, ze vteobecne lid si nedeho podobneho nepteje, ani poteebuje, a tedy zUstava, vte az dosud ph starem ye prospech kapitalu a politilatt, a dotud net se lope probudime z na g lhostejnosti vizci natim vlastnim domacim zaletitostem, bud'me spokojeni s tim, co se nam nacieluje.

Dr. Benet nam povidal, abysme byli dobrYmi americkYmi obeany, chceme-li bYti utiteenYmi veci natemu lidu v Evrope, jinak, podotYkam, jsme gpatni lido. DobrYmi americkYmi obdany milteme bYti jen tenkrat, kdy budeme brati podil na natich vlastnich domacich zaletitostech se vti siiou, moci i srdcem svym na pr y -nimste,jakUhldizejsm sklouzli na piseitY podklad.

Prosim o sberatele clenit s peispevky od 25 cent-CI vySe ye prospech ptedlohy General Walfare Act z katcle osady. Pi gte mne. Bud'me dobrYmi americkYrni °bonny a budeme dobrymi obdany demokracie sveta a nijak jinak.

A. V. Mikeska.

Fort Worth, Texas.

Mile sestry, bratti a vtichni etenaki!

Zase po dlouhe dobe peichazim s pain eadky, ne abych se pletl do veci na g sestry dopisovatelky, ale nutni mne k tomu jina pheina, kterou yam zde zdeluji, to jest k v nedeli 16. dervence peipadlo nate 261ete spolutiti, a tak jsme se s moji dohodli, kdy jsme nemohli oslavit 251ete (ponevadt jsme v loni nemeli sine), tak ze si to vynahradime letos, a tak se stalo ze jsme pozvali v to kratice chvili kolik se ,dalo a tetilo nas to velice, ze ta na ge dosti prostorna sin byla dosti napinena, a tak jsme se pekne pobavili a jak se zdalo spokojene rozetli. Ale chyba lavky, to se zdalo jen moji a rime, neb na druhY den se zaealy kary sjitdet, i petky schazet, a bylo to prave peekvapeni, ze jsme nemohli jeden ani druhY chvili promluvit, kdy vybalili krasnY cennY darek, a tak jsme jegte (jak nekdo z peitomnYch podotknul) popravky. Take sestra Anetka 8ilhavY, ktera nebyla peitomna nedelni oslavy, obdatila nas velice krasnYm darkem, za cot vtichni 'Alta& sestry a bratei (aelcoliv jsme si neptali, abyste si delali nejake vYlohy) peijmete upeimne diky.

V nedeli dne 23. dervence nam to zase vyhravali Adolf a jeho ho g. Navtteva byla hojne, a jak se zdalo, i jinonarodovcOm se eeska libila.

Take hogi od Sokola a nageho eadu se pilne tug v mieove hee. Doposud hrali katdou nedeli, steidave, jednou u nas, podruhe zase u Sokola.

Jen peatele, komu je motno, ukatme jim vice zajmu, aby dale s chuti pokraeovali.

S bratrskYrn pozdravem na v gechny etendee a jegte jednou veele diky -dem darctim.

Josef a Bennie Bartek.

Houston, Texas.

Tak tetke doby protivaji ye stare vlasti a my zde jim nijak nemilteme rozumet. Spada-li Ceske Narodni Sdruteni i Sdruteni oechoslovaka v America pod pravomoc nove Narodni Rady, m.elo by tedy bYt sdruteni jen- jedno. Nati ve stare vlasti ty rozdily odstrariuji a my nemlltem! Ja, inam oboje sdruteni rad, 'ponevadt jsou v nem Tide prate, net -dela to zmatek a mnozi si to ruzne vysvaluji, a proto jen k wall jednotnosti, prosim! Veera ye schtzi Sdruteni echoslovakil rtizne peitlo na peettes a ukazalo se, ze nejlepe v jednom sdruteni by se tomu vyhnulo. JistY v Shiner, Tex., nepoznal veci, proto tak pile v novinach. Lepe delaji ti, co m161.

Bratte Hanle Mou6ko, mam za to, ze jsi se neHamusek. zastavil.

Rtrail.,.

VESTNIK K MEXICKtM PYRAIVIIDAM.

Pik S. P. StudnienY. Jiz ji vidime, celni iftednik nas a druhe navest uprostked silnice s napisem "Alto" veli nam zastaviti Stodime se k celnienimu domku, dame ztizenci, jemut se houpa, po boku na pase potadnY revolver s kostenou obrubou patby naSe prakazy a ukateme mu neporuSene celnieni paskove peeete. Pti zevrubne ptehlidce listin najednou zvola: "That is not good". Ptejeme si zvedeti prod a on ukazuje na jiste misto v prakazni listine a odpovida: "Not signed".

Povida, ze musime zpet, aby nam to na celnici v Laredo podepsali. ftekl jsem mu, ae bychom neradi jeli 42 kilometra, vaZiti cestu tam a zpet a ze chceme do veeera jeSte doraziti do Ciudad Victoria, cot. je skoro jeSte pet set kilometre, jakot, te to neni naSe vina, ae to onen atednik nepodepsal. ZaSel tedy k telefonu a vrtel postranni klielcou stareho telefonu at dostal spojeni. Na celnici v Laredo meli asi hodne prate s turisty, tak mu to vzalo hezky dlouho, net mohl se dovolati ittednika majiciho na starosti prukazni listiny. Dopadlo to dobte, listinu pak podepsal sam a dal nam ji zpet s vysvetlenim, prod je prohlidka tak ptisnou. Pry k zabraneni pkevozu odcizenYch aut do Mexika. Dali jsme oboum obvykle "Adios!" a hledeli zrychlenYm tempem jizdy nahraditi ztraceny Cas. Za La Gloria mel Eddie ptiletitost ztiti prvou keku na mexicke pude, Rio Salado, oesky as Slane, tekla. Kamenite, dosti eiroke teerSte bylo veak tpine vyschle, jak nektere teky v severozapadnim Texasu, kde cleSt' bYva tidkYm hostem. U Vallecillo, maleho bariskeho. mesteeka, kde jsou rudne doly, vidime male ukazky zavodriovani farem. Upozortiuji Eddieho, te za nedlouho urtime prve obrysy hor Sabinas a take se za kratkou dobu vynotuji jako chuchval mraka, eedemodreho zabarveni. Jsme ye vYei pies tisic stop nad motem, kdyt projadime mestem Sabinas Hidalgo, kde ma American Powers, majici snad jiz mexicke obeanstvi, gasolinovou stanici, restaurant a obchod s mexickYmi zvlaetnastkami, jako pamatky z Mexika. Myslim, ze nam tekl, t.e je tam jit pies dvacet let. NynejSi obchod v Sabinas Hidalgo ma v pekne zdene rozsahle budove a jeho obchod je dostaveniekern Americana, kde se lehce domluvi anglicky.

Typ staveb, jaky mame u nas kol Houstonu, ze dteva je v Mexiku, v eastech jimit jsme projitdeli raritou. Lepei a vetAi obydli jsou stavena bud' z kamene neb cihel, hodne take z veptovic, na slunci vyschlych cihel, zvanYch zde adobe. Cestou take uvidite pouhe chatree, sroubene z kminka stroma neb z rakosi, bud' ohozene neb neohozene hlinou. Zdi cihelnYch neb z veptovic stavenYch obydli jsou velmi masivnimi. Oken maji tato obydli jen poskrovnu, mnohdy jen dvetni otvor. Ostatne Mexieane, alespori ti chudi jsou vice venku net Boma, proto nemaji asi pro ne pottebu a v dobach revoluenich bylo to spiS'e vhodnejSim nemiti v dome ptiliS mnoho otvorti.

Od Sabinas Hidalgo stoupame jit do ptikre cesty horami. Soma zataeka a klikatina pted vstupem na krkolomnejSi kus jizdy ku prasmyku Mamulique. Eddie je velmi dobry fidie a oba dva davame velmi dobrY pozor na teto etape cesty. Ptikte stoupajici cesta, ostre zatoee, srazna apati hory to vytaduji. Na druhe strane prtsmyku neni to jit tak zle. Za prasmykem je opet ceLni ptehlicika, nyni jiz posledni, jen tak povrchnejSi a za Cienega Flores ptejedeme teku Rio Salinas, rovnet s kamenitYm teeiStem a s trochou vody v nem. Cesta odsud vede opet do vrchu at do Monterrey, kam mame pouhou dvacitku mil. At do Monterrey byla me cesta dosti znamou. To je jit druhY mexickY stat jimt projitclime. Od Laredo at ku kilometrovem mezniku 32 jell jsme statem Tamaulipas, nyni je to stet Nuevo Leon. Na silnici pted vjezdem do Monterrey poutaji naSi pozornost rozsahla VGjenska, kasarna, obehnana obloukovitYrn zdivem, trochu blizeji k mestu pak je elektrarna.

Stavime se u gasolinove stanice. Napinime naei nacift 35 a pal litrem gasolinu, po 18 centavos litr a pti placeni teho deseti pesovou bankovkou prohodim k stanienimu ztizenci, ae toto je poprve, co jsem mel v Mexiku papirove penize, pted tim te jsem dostaval vtcly sttibro.

Elite sedici vYrostek na to na mne zamrkal,

kekl: "Peligroso" a rSrznamne pohyboval ukazovaekem ruky jako pri smaeknuti spottete ruenice Snad mi chtel naznaeiti, ze je tam nebezpeen° mluviti aneb einiti si nejakY titsudek o zmene meny na papirovou. Nemyslim, ze je to tarn tak zle, vysloviti nejaky tisudek, tam zrovna tak maji karikatury na jejich presidenta jako u nas a kritisuji jeho jednani. Ukazal jsem Eddiemu hotel Anciras, kde jsme byli s jeho otcem ubytovani pted 'gest lety, ueinili kratkou projitcl'ku ktitem kratem po meste. NovejAi Cast mesta i jeho hlavni obchodni tepny honosi se peknYmi stavbami, stare budovy se zamtitovanYmi okny budily Eddieho pozornost.

Je to hlavni mesto statu Nuevo Leon, ma asi kol 200,000 obyvatel, jsou tam velke tavirny, hute, sklarny a snad nejvetei pivovar v Mexiku. V meste je dosti Nemctl, zamestnanych v rtiznYch podnicich. Na jedne ulici objevili jsme pomerne velikY uzenaksky zavod, zalotenY nejakYm Bavorakem, soude dle nadpisu Stitu "Salchichoneria Bavaria".

Co jsme videli v Monterrey, to nam staeilo a tekli jsme si, t.e si je lope prohledneme, budeme-li miti eas, na zpateeni ceste. Meli jsme do Victoria jeSte hezky kousek cestidky, 178 mil a i kdyt nas or klusal rychlosti 50 at 55 mil za hodinu po hornich cestach, meli jsme pted sebou jeete skoro etyt hodinovou jizdu a sluneeko na nebeske bani sklouzlo jit dosti nizko. Ponevadt jiz jsme byli dosti daleko na jih, mela kvetena a rostlinstvo podel cesty jit malY nadech tropt a take pada zdala se bYti tirodnejei.

Je vidno, ze kde je na zemi jen trochu ptiznivejei pkiletitost pro obdelavani zeme, ae vtdy nalezne nekoho, kdo by ji venoval peel. Za Monterrey jit se vyskytovala menSi a vete' polieka, v adolich i na stranich a abodich hor a to peelive obdelana, °seta najme mexickou kukutici. Dobytek pasouci se kol cesty v:ypadal vytivenejSi, ba tuonY, jen na to neseetne mnotstvi koz. 0 kameni a o kozy neni v Mexiku nouze; obojiho je tarn dost. Dobytek se pase ponejvice kol cesty a nutno davati na zatoakach pozor, abychom snad na nej nenajeli.. Jinym domacim zviketern je tam ten jinni horsky oslik, neb mezek, ktereho zde zoveme burro. S temi jsme se setkavali po cele ceste a unese toho tato mrtka dost, tak potadnY naklad s jezdcem, ze se skoro pod tim vtim ztraci.

V •ratke debe ztlme ye sttedu jizdni drahy kotoueovitY ttit na kulate Zerdi s napisem "Alto", znaeici v dettine — Staj—. Vedel jsera jiz z me prve navttevy co to znael, sclelil jsem to jit dtive Eddiemu a tak zaboeujeme na stranu ku revisni stanici. Zde jsme vtak narazili na malou pfekatku. Vte bylo v potadku, fitednik jiZ kekl beZne americke "0. Keh", vte se shodovalo, ale pojednou z ycla: "That's no good!" Na dotaz povida, '2e na listine schazi podpis celniho atednika v Nuevo Laredo a doklada, ae nas k vul itomu nemtiZe propustiti a ze musime zpet a nechati pedepsati listinu od onoho atednika, kterY nate prakazy prohledl.

Samortejmo, nebylo nam to mile jeti zpet vátiti cestu 42 kilometre k van tomu, ze celnidni Utednik opomenul nas prakazni list opattiti syYm podpiserri. Bobove se nad nami patrne slitcvali, uvaftice, ze jsme se dosti nastali pted tim u celnice, net jsme se dostali kri piehlidce a raeili revisnimu atedniku-vnuknouti spasnou mytlenku, ze by se to snad dalo vytidit telefonicky, kdyi ten aparat k mluveni na dalku ma ptipevnenS7 na stone celnice. Zatoeil tedy kliekou toho mluviciho flatinetu, lee Imolo mu to clerk Cas, net se pattieneho spojeni dodrnkal. Dostal ptiznivou odpoved' dle vteho, vytel yen z celnice, jette jednou si zevrubne prohledl nat. Plymouth, aby si byl jist a vrate se do stanice, vlipnul na pattiene misto svaj podpis, koneici smesi kaligrafickYch ktivek, jak to bY;valo dtive ye stare vlasti ye zvyku, snad aby to dodalo jeho podpisu vice valnosti joke soudci soudcovska toga. Podal nam s omluvou, ae je to natizeni, ae je to tedy nutne, kvali zemezeni pievozu odcizenYch aut ze SpojenYch Statt, zakondiv svaj vYklad "Eeverything is now 0. Keh". Je videt, ze Mexieane jsou velmi chapavYmi, soude dle toho, jak si brzo osvoji ty betne mluvni vyrazy anJeho kamarad, jemut rovnet houpala

ye stfedu, dne 2. srpna 197;9 se u pasu solidni aestiranova bouchaeka jako as odznak autority, se take usmal a my majice radost, ze to vSe tak dobte skonello rozloueili jsme se s nimi s — muchas gracias! — a adios, (mnoho dike, s bohem!) a ocicvalali od oelnice. Eddie popustil °tete t'emikovi, milniky po leve strane se jen mihaly. Pahorkovita skalnata krajina, spote zeleni porostla neldkola turistu svYm jednotvarnYm vzeztenim a proto nebylo nutno jeti volneji. Ve vzdalenosti as 44 mil cestni oznaeeni pravilo: "Poblado proximo"' a zvolnenYrn tempem brzo na to projiLdime prvou trochu Yak osadou od Nuevo Laredo, ne tak imposantniho zjevu, jak bychom die jejiho pojmenovani — La Gloria — (Slava) usuzovali. • Za teuto osadou ma Eddie poteteni spatfiti prvY vodni tok na mexicke pouti, kdyt se nebete zketel na tu polovinu teky Rio Grande, jet ptipada od zminene jiz hranieni Cary mezi obema Laredy Mexiku. Pketinala ona teka • silnici po nit jsme spell do nitro Mexika a nevim z jakeho clavodu byla pokttena na "Sala- do m. `Rio Salado' je v & gine `Slang teka'. Nebylo tkeba ,abychom se byli pfesvedoili zda-li jeji voda chutna slam§ a k vali tomu mrhali easem zastavenim auto, proste proto, ze jeji dosti tiroke, lee melke a skalnate koryto bylo tri-And suchy. m. Aby nam naae sklamani potetit se pohledem na vinky prve vnitrozemske risky bylo jaksi vynahrazeno, panorama cesty bylo zpavabneno pohledem na oblakove obrysy horstva Sabinas, vystupujicich pted nami na vzdalenem obzoru jako ptedvoj horstev Sierry Madre, jet' bud:u natim hostitelem 3.2 do Mexiko City. Nazev tohoto horskeho pasu, vinouciho se sttedem mexicke republiky je veru lehavYm. Sierra Madre znaei ye tpanelttine matefske hory. A mum za to, ae ono matetske pohoh je dle zemevedy opravdovou matkou ostatnich hor a vrcht rortroutenS7ch po teto republice, to je zplodily ze sveho lana, kdy't podzemni sily Zhaveho nitro zeme v jejim easnem mladi syrattenim tvarlive povrchni vrstvy tvotily na ni hory a Udall. Zeme zaznamenala tu periodu onech tv-areich sil jejiho mladi v tomto pohoti pismem neznieitelnm, lehce eitelnYm, geologickYm vedatortm.

Jako prvou ukazkou, to tato republika na jihu od SpojenYch State je bohatou nerostnSm bohatstvim, z ylatte kovovYch rud, podalo .nam bariske mesteeko Vallecillo s jeho eetn3"7mi rudnYmi tachtami vhloubenSrmi v aboei vrchovitt. Zdalo se mi, jako by aivot v onech banich utuchl. Videli jsme trate a razne banske zakizeni, ,evtem, ae z dali, ze silnice, lee jak se zdalo odpoeivajici, jako by se tam netetilo.

Ve Vallecillo, ei vlastne v blizkem okoli byl patriV ktisici vliv vlahy na rostlinstvo, menti ukOzky umeleho zavodriovani. Tu voda ye spojeni s rirodnejti padcu a pod ZivotodarnSuni sluneenimi paprsky kouzli tu z Hader niatky zeme razne ukazky sve trarei sily v riai rostlinne. Zeme se tu chlubi tou krasnou pokrY y -kousmargdvezln,tijabe ktera je ridelem tam, kde pada je skalnata, • nefirodna neb mad° zavlatuvana. Vte, kde je Zivejti zeleri vyhliti radostneji, veseleji. A odsud se nam to ji g take pecestuje veseleji, nebot' i ty horske chlumy, stale a stale vytti budot; se po vettine honositi pavabnYm havem raznS7ch odstina zelene od sveho apati az ku syym temenam tYeicim se at ku oblaenS7m vtinam.

(Pokraeovani ptitte).

Bukurett'. — Ve zbythich kostela, kterl byl nedavno objeven u Campolung-Muscel, byly nalezny detne lidske kosti. Pravdepodobne tam zahynulo nekolik set osob pki potaru za bohosluteb, nebo byly za 2iva upaleny Turky nebo Tatary, kdyt se pied nimi uchylili do kostela.

Zajimave je, ae o teto udalosti neni v dejinach tadnYch zpray. Nebylo dokonce ani znarno, tam kdysi byla nejaka, osada, at teprve nyni byly nalezeny zaklady a zbytky kostela. Podle nalzeneho nahrobniho kamene z kostela se soudi, ze k uvedene udalosti doelo asi v druhe polovine XVI. stoleti.

\Ie stredu, dne 2. srpna 1939.

Marie Tippmannova:

liDYZ KA ETY POVADLY T

ROMAN

"Tati, ona rids nechala po gkole, protote jsem fikala, ze Habsburloove se zmocnili eeskeho trfinu riskokem, to je pfece pravda, sam to kika,C, tak co ona mne pro to ,tYra." "Nema g to fikat, ud se podle udebnice -a co vig vice, nech si pro sebe. Uz bys mohla vedet, te tyhle v'eci se u nas iikati nesmeji."

"A ja budu fikat, kdy2 je to pravda."

"Tak si odneseg z mravu a ja, to litovat nebudu, harante tvrdohlavY. Mel jsem uz k vrili tobe dvakrat vstup s reditelkou a nechci jej mit po tketi. Inspektor je dobrak, ale kdyt ona si stetuje musi ji dat za pravdu."

"At' si! Po prazdninach ua mne nebude mit co poroadet, pak na ni, na babu, vyplaznu jazyk, jak jej mam dlouhY." "Magdo, opovatiC-li se bYt drza a dostaneCli zakonne mravy, dam to do ueeni, v'edne se s tebou zlobit nebudu."

"Ja si z toho nebudu nic delat; ja giju rada a vydelam si vie, net kdyt budu od rana do veeera nad knihami. Heled', Rezinka ma ut drim a my nername nic."

"KatdY je sveho gtesti strrijcem, nebudeg-li se ueit a dostaneC-11 Cpatne vysveddeni, viC, co to teka."

"Mami, dej mi abed, mam hlad jako vlk.

Nemame zas cibulovou omadku a knedliky? To se vi 2e jo, to mi dej radg i hned kavu a buchtu a °bed si nech!"

"Nic ji, maminko, nedavej; kdy2 nechce jist, co jsi uvatila, at' neji!" fekl razne otec a zamradil se.

Magda pfirazila dvete a vela za Mandl do divelho pokoje. Za chvili se odtud ozYvala hadka, to sestry vymeriovaly nazory o tom, komu path blutka s karikou; tadna se k ni nechtela hlasit. Koneene sestry umlkly a Mandi usedla ke klaviru; cvicila nesnadnou pasat z "Vltavy".

Hrala padesatkrat po sobe dva takty a stale se ji to nelibilo. Magda sedela nad fysikou a udila se chemicke znadky.

"Makeno, nepthstane g-li s tim kliprovanim, tak ti naliju do piana kavu, dej pokoj!"

"Tak si zacpi ugi, ja se to musim naudit."

Chvilku bylo ticho, za chvili se ozvala Magda zase: `Waken° protivna, nech toho, kdo to ma poslouchat, to neni k vydrteni, ja, se nemohu uCit. — Mami, at' cla pokoj, at' hraje at ja zase budu ve Ckole, vopice hloupa!"

"To viC, ja si k vuli tobe udelam na akademii ostudu; musim se to naudit!"

Magda si ptinesla hrneeek kvavy a usedla k svadine.

"Aspori pii jidle pfestari, zveda se mi 2aludek!"

Maka neodpovedela a honila nesnadnou pasat po plane dal.

Divoka Magda toho mela dost. Chytla Mafku za cop a zatahala ji za nej. "Necha g toho, ty Paganini jeden."

Mandl vylitla, ale Magda, ktera znala pkevahu sve silnej gi a vetgi sestry, vychrstla ji hrnieek kavy do oblideje..

"Mami, ona me polka," zapi gtela Mandi a otkepavala se sebe kavove kapky. "Koberec taky polila a do piana taky nalila, vzteklice jedna."

Pani fidici vstoupila do pokoje, kde obe sestry staly pied sebou jako dva bojovni kohouti.

"Deveata, ze se nestydite, takove velke holky a perou se jako deti. Mandi, mss mit rozum, kdyt Magda jej nema!"

"Jd mam vklycky rozum a ona nikdy."

Z lotnice se ozval Jenieek, kterY byl hadkou vzbuzen z odpoledniho spanku a zaeal plakat.

"Tak to vidite, vzbudily jste chlapec. Ja si s nim ted' nemohu hrat, mam na gkrobene koCile, musim je tehlit. Math, vezmi jej z postYlky a dej mu svadinu a ty, Magdo, koukej, at' jsi ze dveki, jsou dye, music do Ckoly."

"Tak ted' nemusig cvidit, vid', Marjanko," kekla ug tepadne Magda, sebrala knihy a gla.

VISTNiK

Jenidek objal sestru kolem krku a tie' svou rUtovou pusu o jeji krk.

"Maneinko, dej mi papat, dej, moje, moje!"

Mandl pfltiskla bratildka k srdci, vela do kuchyne, kde uz vCecko bylo uklizeno a slutka Anidka stirala linoleum.

"NenaClapejte mi tu, Makenko, at' je to aspori tak dlouho eiste, net to umyju!" hajila se, kdy2 Mari nechavala na mokre ploCe glapoty.

Mari nemela Anidku rada a byla by rada videla, aby matka vzala jinou slutku. Anidka ji kikala stale Mafenko a ona chtela uslyCet titul "sledno!" Vedela, to Anieka, ktera, ji chovala, dokud byla jeCte =bad, ji nikdy sleeno iikat nebude. Sedla si na malou tidlidku, postavila hrneeek s kavou na detskY stoleoek, krajela z chleba maid sousta a drobila je do kavy.

"To jsou same rybieky, Jenidku," krmila jej a povidala pH torn, "tohle je kapfik, sup s nim do pusinky, tohle je Ctika, tohle je mfinka, tohle je okoun", chlapec polykal sousta a usmival se. Kolem pusy mu stekaly praminky kavy na bilY slintak a tvafidky pH torn 2iveni zrukvely do nachova. _ "Manei, zahej, hou, hou, kavy jdou, ja budu zpivat," prosil kloueek.

Mari hrala variace -Leto melodie a chlapec pflzvukoval, bugil pestiekami do stoleeku a smal se vYskave. Pak Mali povidala chlapci pohadku o Budulinkovi a liCtiece a vyCivala pH tom sedlo ke kogili do sve vYbavy.

Ve etyti hodiny se vratil pan fidici a Mata s nim gla k regenschorimu pfehrat "Vltavu", aby posoudil, ji hrat na akademii.

Start hudebnik byl nadgen.

"Pane fidici, vtdyt' tohle bude nejlep gi eislo, to holka hraje jako virtuos. Ty jsi se ale polepgila od to doby, co ke mne nechodi g. Kdo to udil "Vltavu", sama jsi ji pfece nastudovat nemohla."

"Sama, docela sama, pane regenschori a kdybyste vedel, co mi Magda vyvadi, nechce me nechat cvidit, dnes mi nalila do piana kavu."

"Pane ridici, nechte tu tabu studovat konservatot, ma nespornY talent, bylo by gkoda nechat jej letet ladem. Ona ma to, demu se ti• hudebni cit a toho nema ani katdY virtuos, kterY ohromuje svet. At Math, nabude tebhniky, bude fenomenem. Jdi, holeieko, dome, ue se a hied', at' je to na akademii jeCte lep gi. Budou tady haste z Prahy, ti jsou zvykli na hudebni potitky, aby nekekli, 2e jsme hudlati."

"Smela bych vam pfehrat "Krale duchri"?

Vite, kdyby moc tleskali, abych mela nee° na • "Pkidavat nic nebudeme, Mafenko, program jest jit tak dost dlouhY, nemriteme jej protahovat; ale zahrej mi to, poslechnu si rad."

Mdfa sedla ku klaviru, rozhodila noty a zahrala svoje paradni "Dobfe, dobfe, device, pficla g to, kdybych mel vygkrtnout nee° jineho. Je to prima, harante, je to prima. Vtdyt' ty jsi umelec, holka, mam z tebe radost; bude g-li se udit, tak z tebe nee° bude. Jen hraj, at' to Magda tfeba v kafi utopi.

Poekej, ja ji to zitra na hodine pfitahnu, ja ji potYram, aby ti dala pokoj."

Mala hopkovala se schodu, jako by ji bylo lest let. Copy ji litaly kolem hlavy, Cvadronila, teCila se, ale otec ji neposlouchal. To, co fekl regenschori, mu seal° v hlave.

"Tak ona Mata je skuteenY talent a bylo by Ckoda toho nechat; ale bude to stat penize, moc penez." FZidici pfepoeitaval svoji hotovost a 'C'el zamyClen k domovu.

"Ty z toho, tati, nema g ani trochu radost, te me regenschori pochvalil, on pfece rozumi muzice."

"Mam radost a mam starost, Mandinko. Bojim se, aby to muzika neodvadela od studii. To klavirem se sotva utiviC. Ze by z tebe byl • virtuos, to pthce nechci uvellt a i pak je to moc nejiste. Vyhazeli bychom, co mame a ty bys pak gumakila nekde v malem /*este a davala hodiny:" "Ba no, tati, ja budu studovat, ale klavir se budu udit taky, ja, to zastanu. Vtdyt' vis, jak lehko se udim. S Magdou by to bylo hor gi, to leze udeni do hlavy jako kdyt nasmoli."

Mdfa hrala cely zbytek dne, k veceri ji matka musila volat dvakrat a po vedefi ani nepomohla nadobi utfit, ztratila se do diveiho pokoje a hrala zas. Kdyt dohrala, pfigivala si na

Struts P.

podvazky kokardieky. Chtela mit tispech a svou chudou paradu doplriovala z baliku staitch ostkakil, ktere vyndavala a pfebirala a o net se s Magdou hadala.

"Mami, kdyt bude MAra hrat, tak smim na akademii, ze ano? Ja budu 8ormidku poslouchat, snad me pusti. Ostatne, kdyi tiidni do voli, tak musi Sormicka mldet," gkemrala Magda, kdy2 slysela, 2e Maki bude hrat na akademii a kdyZ" otec vypravoval, jak ji regenschori chvalil 0 Magda .2arlila na svoji sestru a chtela se aspore pkikvit a vymoci na otci dovoleni, jiti na akademii.

"Dovol ji, v2dyt' je to vzdelavaci podnik bude brzo konec. Meli byste to dovolit v gem tikrim z vyMich roenikri."

"Nejde to, maminko," hajil se pan kidici. "Vet do vedernich zabav, tfeba byly vzdelivaci, nesmi."

"Ale na slavnost budu met, ze ano? Ja budu prodavat pohlednice."

"Ano, na slavnost smiS; ty s tvou pusou vytludeS jiste hodne penez."

Magda si oddychla a umiriovala si, to tu bluzku s karikou si bude musit vzit Malt.

Man& se nemohla doekat slavnosti. Almanach vysel nekolik driri pkedem a ona si jej kiadla pod podugku, aby jej mohla hned rano vytahnout a 'atheist svoje jmeno mezi autory.

"Maka Moudra," jak pane to vypadalo. Make se jeji vstup do spoleenosti zdal tak slavnostni, ae si pkedstavovala celST Zivot jako stupnici rispechu a S'testi. Na produkci si chtela vziti svoji rriZovou, hedvabnou bluzieku, jedinST cennejSi kousek gatu, kterS7 mela.

"Maki, co si vezmeS" na akademii?" ptala se ji matka etyki dny pied slavnosti. "Myslim, v bluze nernriZe g hrat a svetle veeerni gaty nemas."

Maka se podivala tazave na matku.

"VIA co, Maneinko, pfe gjeme pro tebe moje bile svatebni gaty. Ja jsem v nich vstupovala do mardelstvi, a bylo §t'astne, snad pkinesou tobe Ctesti."

Mata nechtela vefit svYm uCim, nemohla pochopit, to by dostala hedvabne Aaty a kdy2 matku vdeane obejmula, stiskla ji, div ji nerozmadkala.

"Mami, udela,'S mi je hodne tesne v pasu a dlouhou sukni, ano? abych vypadala star gi; a . Mamiedo pasu si vezmu kytici dervenjich rd & ko, ja se zblaznim radosti."

"Jen se tolik netek deveeko, dostane§-li tremu a zkazig to, bude misto radosti ostuda."

"Nebude, mami, ja jsem si jista. Urnim obe skladby zpameti, nezarazim se. Kdyby regenschori dovolil, hrala bych bez not, ale on o torn nechce ani sly'Set a kika„ to ze je frajekina, ktera se mute nevyplatit."

Koneene ptigla sobota a s ni den Matiny produkce. Tatik ofezal ve gkolni zahrade nejkrasnejCi ride a Math, vydrhnula, zrfitovela, a rozpalend, copy spu gtene po zadech, stala pied zrcadlem. Matka ji navlekala gatky; nebyly site dlouhe, jak si Mdfa pfala, nebyly v pasu statene, ale to ut Mate nevadilo. Vypadala v nich krasne. Kdyt vstoupila do thin po boku sve matky, otoolly se na ne v gecky odi; mnohemu deveeti pichlo u srdce zavisti, mnohemu mlideneekovi se zaleskly °di. Maka nevidela a neslykla, srdieko ji tlouklo nedoekavosti a nepokojem. Byla by chtela rozpfahnout narue a rozletet se 2ivotu vstkic.

"Mami, ja jsem St'astna," za geptala, kdyt usedala na krajni sedadlo, aby nemela daleko na s jsem dam, vid"' jevigte. "Mami, ted' u Z "Jsi ua velka, divka, Maneinko, pan Brih ti dej gtesti," zaSeptla maminka a jeji dobre modre oei se zaleskly slzami radosti.

(Pokraeovani.)

Posuzujeme se podle toho, co jsme schopni udelat, druzi nas posuzuji podle toho, co jsme tit udelali.

Nemluvil bych o sobe, kdybych znal nekoho, o kom toho vim tolik jako o sob& — Henry David Thoreau.

Dobra tena mute inspiruje, vtipna jej zaujme„ krasna jej okouzli — ale soucitnit jej dostane.

Strana 10.

ADRESAtt TAJEMNIK173 kADU. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Illavni IThadovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas, Stepan Valcik, mistopfedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vSrbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, ;rexas.

Dr. Jos. KopeckST, vrchni Mai, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horiiik, College Station, J. J. Krueinskk, Corpus Christi. John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hrui'aka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Saltine 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v 5. Tioga - Tioga. Chas. HejnSi, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravki Bratti - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Scheme 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Berta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schaze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug,.Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz. 2. ned.

12. Dubina Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Scheme 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers. Tex.. Rt. 2. Schfize 2 nedeli.

16. BIM Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

17. NovY Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell,_ Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wrn. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex.. Rt. 6. Schfize 2. nedeli v mes.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palackk - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz 1 ned.

22. MI Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schfiz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schfiz. 2 nedeli.

24. 6 eskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Sloven - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe ZaveskST, Moulton, Texas.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovanfi - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schfize 2 nedeli katidk 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schfiz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schfize 2. ned.

34. Slovangti Bratti - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schfize 2 nedeli.

Axtell. Adolf Mach, Axtell, 35. Nove Kvety Tex., Rt. 1. Schitze 2. nedeli v mesici.

36. West West. Tex. Fr. Mou&e, West, Tex. Schfize 2. stkedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jei, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Kirtley, Texas. Schnze 3. nedeli v mes.

39. Bedrich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mes.

40. Cechoslovan - Hillje. E. K. Hajovskk, ElCampo, Tex., Rt. 2. Schfize 2. nedeli v mes.

17213TNZIC 41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Cam po. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. eegti Bratii - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schnze 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schtz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barton, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithvine, Tex. Schaze 2. nedeli v 53. 6esic Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schnze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton derma& - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cizek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schaze 2. nedeli kagdY tfeti mesic.

61. Vesmir Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schnze 1. nedeli kagdY tieti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schiize 1. stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Su1ak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schaze 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 4, Waco, Tex. Schaze 3. ned. v mes. deli v mesici.

Schulenburg. Louis 67. Bratii Svobody Dybala, Schulenburg, Texas. Schnze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. J. A. Du gek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schfize 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

71. NovY Raj - Penelope. Tom Frikryl, Penelope, Texas. Schaze 1. nedeli v 72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schnze 1. nedeli v mes.

Lovelady. Martin Svoboda, 74. BorovY 1-16.j Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schilze 1. ned. tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kffian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Bomarton. Raymond 77 Hvezda Praporu Pfibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

Dobrowolski. John Dorliak, 78. Dobrota Jourdanton, Tex. Schine 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskSi, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schilze 1 nedeli v mesici.

80. Tyra - Holland. Tom Hunka, Temple, Texas. Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rnie - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82. eechil Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. St:Mize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schnze 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Je g, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Tex. Schtze 3. ned.

ye Stte(iti, dne 2. srpna 1939.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schtze 1. ned. v mes.

86. SlovanskY Svaz - Zizkov. 0. V. Vanfeek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex Schilze 2. etvrtek v mesici v fikadovne br. A. Kacii.e.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schnze 1. nedeli v mesici.

89. RiliovY Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdru geni - Stanford. Frank PustejovskY, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schfize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanu - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsldr, Hob-. son, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. PeCena, Wheelock, Tex. Schine 1 nedeli v mesici.

95. Cesky Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna Krazna. John Marel, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Eleik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schilze 2. nedeli.

99. Radhogt' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsviile, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok MladeZ"e Sebesta, J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schilz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex. Schiize 2. nedeli.

102. Hvezda Mladeie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schine 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. Lad. Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli v mesici.

106. ' echo-Moravan - La Grange. John S. Pfatka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schfize 2. nedeli v mesici.

108. Jifi PodebradskY - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

109. Radecldr - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schnze 2. nedeli v mesici.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve gt'astidi, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schiize 1 ned. v Ines.

111. Jaroslav Vrchlicid7 Sugerland. Stepan Valeik, De Valt, Tex. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdriabek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schine 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George WeSt. J. F. Lukagik, George West, Texas.

114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schaze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Boueka, Garwood, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schiize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Lukag, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Pfileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schilze 1. nedeli v 120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schilze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Veeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli.

126. DubavY Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Marak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schilze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Paul Matejka, Wheelock, Tex.. Rt. 1, Box 21. Schilze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. BouAka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

(Dokoneeni na strane 11.)

Ve stiedu, due 2. .srpna 1939.

Setkini s Jos. DobrovsVm. FrantiSek Neu211.

O PRAZDNINACH, v pamatnem late rozbor teni pati2ske Bastilly, seni jsme se opet v generalnim serninaki a pfivodni houf nesme13"rch seminaristil se rozpadl ve vzru gene polemisujici hloudky. Jak radi bychom tehdy sly geli soud kritika nad fine povolaneho - rektora Dobrovskeho! V jeho Sedomodrem, chladnem oku byl vSak klid, vedecka, rozvaha a povST Senost, a snad vice nee kdy jindy byl uzavten a mleenlivt, frtedni a ne,dostupnt.

Udalost, ktera, se va gnive dotftala cele monarchie a nas vSech, jako by nezanechala v jeho oblieeji stopy. Snad se mSrlim. Tehdy vSak nas jeho sttizlivost pobukovala. Veal Josef DobrovskSr, jak mocne jsou vzniceny city podtizenS7ch klerika, jaka touha je vepsana do hokicich pohled& upiranSrch k jeho osobe . ?

Posledni rok meho studia bohoslovi byl soueasne poslednim rokem generalnich seminal& Zatim jsem nedbal Stace, ktera mne bude pkisouzena, tak jsem lane pil vSe, co vabilo mladello ducha.

A tu pojednou jsem se doekal dne, kteremu do smrti neustanu blahotedit. Bude mne provazet jako svetIST talisman, jak zaveSuje milujici matka diteti po hodine zrozeni, aby se k nemu v flzkosti utikal.

Byl opet kveten. Myslim, ze tento mesic mi ptinagiva v 2ivote mnoho hodin jasnortiNtch. V nedeli po spoleenem obede a modlitbach mivali jsme ye zvyku odejit do alomouckSTeh ulic na prochazku. Chodival jsem s kolegou Vrbicktm, rodakem z horackeho Jevieka, ale tentokrat, jako bych snad tuSil, ze za2iji vzruS'ujici ptibeh, jsem mu odtekl.

Cesta vedla Sirokou lipovou aleji od hlavniho vchodu seminate k mestu. Kdyt jsem doSel silnice, odboeil jsem do leva, unikaje nedelnim chodcam, kteti se hrnuli z Olomouce ven, do majove ptirody. Byl jsem zabran do rozjimavS7ch mySlenek; snad jsem rozvijel nekterou yetu z "Nasledovani Krista". Bli2ila se doba vysveceni a zdalo se mi, 2e ta chvile bude pro mne te2 6. 1, ne2li vSechno odkikani a boje po dobu bohoslovi.

Pod strmou stezkou, je2 vede pro zbo2ne pout-. niky vzhfiru ke kostelu na Svatem Kopeeku, jsem na okam2ik zavahal. PfijdeS nahoru napit se z modreho obrazu rodne Han& ktert se zjevuje od paty chramu, nebo to zvabi chladne prostory kostela k ptemSiSlerii?

Svedl mne vSak rozkvetlt strom, vyrustajici daleko odtud mezi d ye= poli. Porozumel jsem mu pojednou lepe net to stezce vzharu. MAS pied sebou, MikulaSi Kvapile, natenec vSednich dni, ktere se budou navlekat jeden za druhni, jako kajiend zrna. Tento rozkvetbi pielud vSak pomine calve, ne21i se nadejeS! Byla to rozkvetle, jablofi a jeji kvety zatily tim spanileji, elm vice jsem se k nim blizil. Nevim, proe se mi zdalo, 2e je to nevinna krev, stekajici v ne2Och krupejich po naktivenem strome.

Kdy2 jsem se unavil pozorntm a soustredenyin na eistotu zardele koruny proti vysoke modti nebes a zvatil jsem hlavu nazad do belostnSich mkt a planoucich pampeliSek vytrhly nine z mySlenek kroky. Veal jsem, 2e se budu musit ka2d3"Tm okam2ikem vzpkimit, aby mne neznam3i chodec nanalezl lMiciho naznak, co2 mi ptipadalo poSetile a chlapecke. A piece se mne nechtelo hlavu zvednout. Tak jsem byl v zajeti nesmirne modti, z ni2 kanulo nevyslovene utiSeni.

Zrudl jsem do krve, kdy2 se neznam,f7 ptibli211. Vzchopil jsem se jeSte duchaptitomne a misto pozdravu kloboukem, ktert letel opodal, jsem se nemotorne uklonil.

Chodec nebyl nikdo jiny ne2li nag rektor Josef Dobrovskt.

Vidim jeho zjev neustale pled sebou. Tvak mime zdervenala, fakt energickS7 nos, fista vzneSene vykrojena, jako by k ustaviene pochybujicimu fismevu. Klobouk dr2el v ruce. Nad vysokVm 6elem opet ta vina husteho, neklidneho vlasu.

Usmal se jemne, ne2 co by se odhalila fizkd plocha zdraqch

VLSTNilt "Z ktereho jsou ro6niku?" zeptal se Eve, zdvokile onikaje.

Odpovedel jsem ponekud hlasiteji, nez jsem si pfal. BS7val bych v torn svate'enim vzru§eni poved61 na sebe v ge, nedbaje kritia'nosti a vrozene zdrZelivosti. V2clyt' jsem stal drahemu Dobrovskemu tak nablizku, beze svedka, bez faeteenfth kleriku, ktefi by mne mohli piipravit o drahocenne vtetiny Nedovedl jsem si rektora snad jinak piedstavit, jako v dlouhSrch sinich seminate, sledovaneho uctiqrni uklony mladSrch hlav, di v ptednaS"kove sini nebo v pracovne mezi knihami a folianty. A zatim tu vyrustal z jarni zeme jeho skuteeny obrys, snad ponekud drobriST proti rozlehlosti sveliho kraje s modte ojinenS7m obrazem Olomouce v pozadi. U uzkych sttevicil se sttibrnou sponou se ohYbala At'avnata trava a jitrocel, nad plaSlikem skoticove barvy, kryjicim ramena, polval ri,f2ovS7 oblak kvetouci jablone.

Mleel jsem vSak, jeliko2 DovrovskSr uptel na mne zkoumavS7 pohied. V tom okamtiku jsem nevidel z jeho tvale nic, nee chrpovou mod • oByla ne2na, ale soueasne spoutavala nalehavosti eistoty.

"Podle jmena soudim, 2e pochazeji z Hrane?" zeptal se.

"Ano, reverendissime, z vesnice LaSan u Prostejova."

"Mel bych se jejich natedi trochu venovat," mluvil uz zamySlene DobrovskS7 a ptipadalo mne, jako by se omlouval, 2e tak dosud neueinil. "SlySim je za kMd'm rohem. Jen2e!" - a rektor mime svraStil delo - "okoli Olomouce je uz poka2eno mestskS7mi slovy. Jinak jsem si poznadil nekolik vthentch hanackVch vet. Ten jeji humor a potekadla jsou ovSem nejoriginalnejSi!" Stal jsem pied Dobrovsktm uctive, zalit rumencem a misto, abych radostne ptisvedeoval rektorove fedi, ktera vzdala pozornV hold memu natedi, vyrazil jsem ze sebe jakesi nejapne slovo, za ne2 se stydim dodnes.

"Hula ma i sveho MesiaSe!" o2iv1 znovu Josef DobrovskST. Pohledel jsem na neho zvedave, nebot' jeho hlas zaznel v tu chvili podivnSrm ptizvukem. Byla to skryta naratka a vtsmech, nebo je rektor-a y zajem opravdovt?

"Neznaji kojetinskeho rektora Toma ge Kuznika?" ptal se mne Dobrovskt zvedave a zpozorovav me rozpaky, usmal se opet tim shoviva\tin nsmevem, jen2 zjevoval jen prou2ek bilSrch zubu. "Umtel pied nekolika lety v Kojetine. Ptal bych Kuznikovi, aby se hanackS7 kmen doekal toho, po eem touZi. Nevim, zdali to vSak neni jen Wand vira. U Kuznika je vic odvahy nee nadani. Jsou take Hanak, proto mi to nemaji za zle!"

Josef Dobrovskt ji2 hledel valne a zase se mi zdalo, 2e je duchem nepkitomen.

"Kuznika neznam, reverendissime!" odpovedel jsem pojednou hlasite a srdnate. "Ale jeho viru, myslim, 2e /name na Halle vSichni!"

Rektor DobrovskSi 122 neodpovidal. Podal mne vlidne mekkou ruku a poroudel se. Pozoroval jsem jeho Stihlou postavu, dokud nesplynula s mekiavSrm proudem Itletnika, kteti se vraceli po silnici k Olomouci.

Londtn. - ZvlaStnim vVriosem bylo provedeno nova rozdeleni odpovednosti jednotlivych elenf3 NejvySSi rady britske armady. Ministr valky zfistava odpovedOm za vSechny zale2itosti armady krali a parlamentu. Statni podtajemnik ministerstva valky odpovida za vojenske pozemky a nemovitosti. Naeelnik hlavniho Atibu se musi starat o otazky osobni, vYzbroj a vydrZovani armady. Za finaneni zale gitosti armady je odpovednY finaneni tajemnik ministerstva valky. Administrativni sVazky teritorialni armady ma na starosti reditel teritorialni armady. StatlY statni tajemnik ministerstva valky je 61enein Nejvyek rady a rausi se starat o vnitkni organisaci tohoto ministerstva. Je zaroyal ministrovYm poradcem v otazkach finanenich a kontroluje veekera, vydani na armadu.

Washington. - trad pro zernedelskou ekonomii odhaduje, 2e podle stavu z 1. Oervence t. r. svetova, troda p genice bude 5,290,000,000 bu§la.

Bylo by to o 120,000,000 bu glil vice nad lofiskSrm rekordem.

Strana 11.

(DOKONtENi ADRESAitE SE STRANY 10.)

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schfize 2. nedeli v 132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfue 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio, Tex. Schfize 1. nedeli mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Macha.e, Crowell, Texas.

135. Volna• Oechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. Schfize 1 nedeli v 137. Taft - Taft. Bessie Janea, Taft, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. 8ruba1, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechosloval - Mixville. Jos. Taeka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schfue 1. ned- kai. 3. mes.

142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned.

143. Pfimofi - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuda, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom VentrCek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schfize 1. nedeli.

149. ToniaS Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry Holdovskr, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schfize 1. nedeli v 153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf ElleA, La Salle, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Ft. Worth. Anton Tobola, 2312 West 25th., Str., Fort Worth, Tex. 155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Sehtze katide tketi pondeli v mesici veeer.

157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskSr Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnY, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schfize tketi nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P. 0. Box 52. Schfize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jei, Iowa Colony. Tex., Rt. 1, Box 39.

LondSm. - Vella Britanie se snak v'aemi motnymi prostkedky uspikti namorni zbrojeni.

Do konce roku maji podle zpravy NWT. bYti dokoneeny dve velke bitevni lodi, d ye letadlove lodi materske, sedm novYch kriZ'niku, jako i cela rada meneich kriZniku a pomocnych lodi.

Krome toho ma bYt usplaena stavba ponorek, presto, ze doko k hroznemu neStesti ponorky Thetis. Dodnes sestoupilo do Thetis 13 potopen., kteri podrobne prohliZeli .potopenou ponorku. Na za,klade jejich zprav byly jii pi g staybe novYch ponorek provedeny urCite 'zmeny.

Veech. 13 potapeefi bylo britskou admitalitou zavizano k nejprisnejaimu mrdeni. Do konce tohoto roku bude vystaveno 6 ponorek a v pridaleich 11.

Stim New York. - Nemei opouSteji Kanadu a jejich farmy budou osazeny nemeckSrmi uprchliky ze Sudet. Sve farmy prodali polovladni Land Association, ktera uz taky na ne ma nadejne kupce - uprchliky z Nemecka a sudetskeho ech.

VESIN I K

rfixint Organ Slovanske PodporujIci Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECTIOSLOVAR PUBL. CO., West, Texas nedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50' Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &tally *dreg zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fay etteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznarnky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas

Vista

has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jaroslav Vrchlicky: CO CHCEME. My chceme s katclYm v svatem titi miru, jen katclY, co nam svato je, at' necha, za vlastnim pluhem jen at' katclY specha, v sve hrudi mej si, jakou sam chcet, viru.

Chcem pravo v tivote, ne na papiru, kde nate draha fed zni sladkodecha,, a pid' nedame z lant otce Cecha, v boj za ni obrnirhe pest i lyru.

Chcem jako lids tit, ne v boji stalem sve ally vedne name.hane mrhat, jen v praci Sisyfove zfit, svou slavu.

Chcem v stinu jit, ne veenYm poutte palem, chcem, kde jsme sazeli, tut plody trhat a klidni, vnuk to jist, v hrob skionit hlavu.

Valuaeni zpriva. V tomto cisle je uvetejnena valuadni zprava, ze ktere shledate, to jsme si nati solvenci zyYtili a to ze 106.20 procenta na 109.74 procenta. Zprava tato je jiste potetujici a to proto, to proziravYm vedenim v Usttedne ptepluli jsme tt'astne tetke udobi hospodatske deprese, ktera, zavinila citelne znehodnoceni majetku, bona a cennych papirt. K naskoku solvence velmi mnoho pomohlo zlepteni hodnoty investic, mnohe bondy stouply znadne v cene, nektere nejiste byly yymeneny, takte v celku to pomohlo nahradit tkody, ktere v neblahe krisi utrpely a v mite daleko vetti jine organisace a ptedevtim obchodni pojitt'ovny, z nicht 135 dokonce ptitlo "na buben".

C'eskY lid ma nejkarakteristietejk vlastnost: touhu po pokroku. Ede neni pokroku, neni Dejiny jsou stilY pokrok, protoie jsou vot. Cesky narod si tuto pravdu ye svem prostiedi valy uvedomoval a podle ni jednal, eemid take vdeei za onu kulturni a zejmena mravni vfgi, jiz dosahl a jii si stale eestne uhajuje. Ji stal se tak silnYm, ie piemohl a rozhodne znovu piemnie zlobu east'.

Starobni pense pro spisovatele zavedlo Rumunsko zakonem v dervnu t. roku. Starobni pense jsou stupriovany od 8000 do 25,000 lei a jeji vYti urtuje spravni rada pensijniho fistavu.

Spisovatele bet osobniho jmeni a s podetnou rodinou obdrti pensi vytti, ktere se budou vypla,ceti od 55. roku veku, ptipadne i dtive, je-Ii spisovatel stiten telesnou ci dutevni vadou a neschopen postarati se o yftivu. Vdova, dostane nejvYte polovinu pense sveho mute, sirotci 20 et 30 procent. Ustav bude yyplaceti tea pohtebne, poskytovati ledebnou peti a moanost odpoeinku v lazeriskych mistech. Ptijmy fistavu budou ziska yany vybiranim zvlattniho poplatku z knih, tiskovin a dennich listu, dovatenYch do Rumunska k prodeji z ciziny. Plan na ztizeni pensijniho Ustavu je dilem krale Carola.

Cechy a Moravu obSiva ug"lechtiU/ lid, ktery svYm nadanim, pracovitosti a mravni silou se vyrovna nejleptim narodfun sveta. Tento lid, zrazen a oputten vtemi, nedopustil se ani v nejtettich chvilich sve bidy a sveho poniteni zlodinu sam na sone nebo na lidske spoleenosti a zvladnuv sve zoufalstvi, neohrozil svetu mir.

Nevetme, to v rodin y lidstva ua neni pro deskY narod ukolu. Jsou — a velike. A prvnim z nich jest ptikaz, aby zachoval sam sebe, aby zvladnul svou bolest a v jejim tam nechal uzrati nejleptim vYkoniim, jich je schopna jeho dute.

Chcete vydelat ceie jmeni? Federalni odbor valky nabizi jeden milion dolar0 tomu, kdo mu doda, jednoduchy, ale spolehlivy aifrovaci kilo.

Sifrovani tajnYch a duletitYch vojenskych zprav hraje zvlatte ve valce velmi yYznamnou Katcly hlavni atab si yydrtuje take z ylattni oddeleni odborniku, kteti se zabYvaji vYhradne detifrovanim zpra y. Na rychlem a spraynem detifrovani zpravy mute zaviset osud tisicu vojakil a snad i vYsledek tele valky.

Take v miru se dfiletite diplomaticke zpravy tifruji. Prtbehem svetove valky se podatilo AnglidanUm dvakrat ziskat aifrovaci klic nemeckeho hlavniho ttabu. Prvni kilo ziskali Anglicans pri potopeni nemeckeho ktitniku "Magdeburg" Pri pedlive prohlidce vraku nalezli anglieti potape& mrtvolu kapitana, ktera, svirala tajnY kodex v ruce. Nemecka, protitpionatni slutba se vaak o torn brzy dovedela. Hlavni namotni ttab vydal druhy kodex, kterY Anglicans ziskali o neco pozdeji, kdyt nad francouzskYm bojittem u Chaumontu sesttelili nemeckou vzduchold'.

Velitel vzducholodi site jests pied dopadem na zemi knihu rortrhal a jeji listy rozhazel. Vojaci na fronts vaak dostali rozkazy listy posbirat a odevzdat velitelstvi, ktere je opet sestavilo.

Radiotelegrafie je prozatim nejspolehlivejtim vojenskym spojovacim prosttedkem, nebot' zaroven s ptijemcem mute vaechny zpravy odposlouchat i neptitel. Byl site vynalezen novY zpOsob bezdratoveho ptenateni zprav, ktere je ruaeno hromadnYm vysilanim. Ptijimaci stanice, ktera musi byti ptesne natizena, dovede meld poruchy vyloneit, net k tomu je vaak zapottebi slatitYch strojil, ktere mohou bYti umisteny pouze na velkYch bitevnich lodich nebo ye stalYch sidlech hlavnich Ataba na souai. NejclUletitejti otazkou dnetka, kterou se snati jit dlouho rozluttit hlavni ttaby armad vaech mocnosti, je objeveni velmi jednoducheho tifrovaneho kodu, kterY by sloutil k aifrovani zprav mezi veliteli jednotlivYch useku a zbrani na fronts. K lutteni zprav, sestavenYch podle nynejtich slotitYch kodu, je zapottebi zylattnich odbornikt u hiavnich ttabt. Velitele menaich jednotek nemaji podobne odborniky po ruce.

Mimo to bude v ptitti valce nutno, aby katclou zpravu dovedl detifrovat katclY podclUstojnik, po ptipade i vojin. Musi tedy klie bYti jednoduchY a srozumitelnY pro katcleho laika. Ph tom vaak musi bYti spolehlivy, aby neptiteli trvalo detifrovani zachycene zpravy alespori den. Kdo takovY klic vynalezne, mute vydelat cele jmeni a mimo to ziska mimotadne zasluhy o svou vlast.

Nacisticke okovy tag a botestnej gi. Smutne zpravy dochazeji ze stare domoviny. Germani pokraeuji v drancovani deskych zemi, ponitova,ni vudcu lidu a urateni cite dodasne bezmocneho obyvatelstva. Na ptimY natlak Berlina musila eeska vlada vydati nahzeni, die nehot od 1. srpna neni dovoleno nosit ds. vojenskY stejnokroj. Take osoby, ktere budou po tomto dni jeate v einne slutbe, musi nosit obtanskY odev.

Vettelci a vysloveni raubiti vykradli deska vojenska skladitte, odvezli do Reichu uniforem pro padesat divisi (milion mutt), vybrakovali z techto skladitt,' do slova vtecinko i hadry na eisteni putek a ptitomne jeden milion nacistieke soldatesky naparuje se v potad.nem stejnokroji, zhotovenem z poctive latky bez jakYchkoli umelYch nahratkovYch tkanin. Zlodeji odvezli do Nemecka krasne Cs. moderni lokamotivy, posledni zpravy uclavaji, to cizaci zabrali v Prate 30 moderne zhotovenYch vozu poulieni drahy a rozhlas v pondeli doopledne oznamoval.; ae Siegfriedova linie proti Francii byla koncem min. tydne pine obsazena, k hranicim to tahne nekoneend karavana vojenskYch truMI a Germani ptevateji k nim tetka. dela —u-

Ve stPedu, due 2. srpna

krodena, Ceskoslovensku. Neni to kruta, ironic?

Spojenec zrazenoeho Ceskoslovenska vystasen bude hroznYm udinkum kanonady z teZkYch del — bYvaleho spojence. Kam dali svuj rozum francourtti statnici? Co ma ye sve kotrbe pot'ouchlY eachrai. s parapletem? Dnes je jasno, ae Anglie vedena klikou kapitalistfi a zaostalYch toryu udinila v Mnichove stratnY kotrmelec, dalekosahlou pitominu a dokazanou zradu demokracii. Chamberlain Hitlerovi — prodal jedinou demokracii sttedni Evropy —aby zajistil mir. A od jara zoufale shani spojence, aby jim v Mnichove domluvenY mir — zajistil. Ptedem vytadil neohrotene Oechoslo yaky z pevnych posic proti rozpinavosti Germanil a kdyt se phpravil o znameniteho pomocnika — ustraaene dohani, co svoji lehkovernosti, kratkozrakosti v Mnichove zaprodal. Nastavti music srpen mute net nemusi ptinesti stale odekavanY vYbuch "sudu prachu", novY bleskovY tah litackeho Hitlera. Jedni pozorovatele ujiat'uji, to letos k valce nedojde, protote pevnejti stanovisko Anglie i Francie neptipoutti opakovani loriske komedie se zradou Oeskoslovenska. Generalni ttab nacistt neni si jist Uspechem nahleho frderu na Polsko, jehot posice je letos neporovnatelne ptiznivejti proti posici teskoslovenska loni v zati. Kdyby statetina s parapletem byl loni dal esl. vlacle podobne ujiateni podpory proti Utoku Germant jako dal Polsce, teska Maginotova obranna linie byla by vettelce zadrtela a — v tomto se ftsudek shoduje — Hitler by byl na Oeskoslovensko neudefil. On s pomoci nacisticke propagandy Chamberlaina a Francii nehorazne oblafnul. Net stala se vet v historii nezaznamenana — 6echoslovaei k zachove miru ztekli se tisicilete pficly — uvetili spojencum, to zbytek republiky bude jimi zarueen a proto se nebili. Jakou cenu mel slavnostni slib zaruky hranic — ukazal loriskY tijen. Germani podle drancovani tech a Moravy si nejsou svou kotisti jisti, proto tak Merle v rabovani spechaji, proto ze msty zavadeji v Protektoratu neslYchainou germanisaci, aby poniteni a muka -been byla drasavejti, prava a ukoly esl. Akan jsou postupne oklett'ovana a cizaci pfejimaji spravu do sy Ych tpinavYch rukou. tTrad kgskeho protektora spojuje vaechna odvetvi spravy, jmenuje velitele policie, stanovi organy tajne statni policie (povestne Gestapo). Vrchni temtti radove davaji smernice pro tinnost okresnich hejtmanil a v Oechach a na Morave je celkem 19 vrchnich zemskYch radt, z nicht katcly obstarava oblast 3 at 5 okresnich hejtmant.

Nati bratti jsou die toho hlidani, komandovani a stale vice utiskovanc.'Tlak budi protitlak. Phtomne Utrapy zoceluji vaak jejich odolnost a valor! eski, narod. pisni, vzrostla jsi jako skromnY svet, jemua je dobte na skale, v stin ulesa, na btehu teky, vaude, kde jdou po tve vfmi alepeje laenych srdci, touticich po vyjadteni toho. dim tiji: radosti, Lasky, bolu, nadeje a wiry. Vtude to naalo desks srdce, utrhlo a schovalo at na svem dne, sobe pro potechu a proto, aby to bezcitne kroky nezatlapaly a neznieily. Draha deska, pisni, citime rani t yYch slov, opijime se doutky fedi, kterou vonia a jit se zdobit jako drahokamy.

Jsi jako kouzelne zjeveni, jet spattit' a jemua rozumet mute jen ten, komu se chcet dat a komu ji urdena: desky lid, kterY omYva, v rose tvYch kvetu vaechnu svou bolest, tvou krasou se osvetuje a slyti to vaude, i kdyt neznia. Tajemstvi nesmrteinosti, vYraze pokory a cluvetiyeho odevzdani, pramene feeneho narodniho tivota, k tone se sklaneji pokorne statisice deskYch rukou v tithe prosbe: Zustari i nam tim, dim jsi byla naaim total= posilou, nadeji, vYrazem odhodlani a virou v spravedlnost, distotu a krasu.

Nage pogta. Peknou pohlednici z yystavy v San Francisco za.slali nam bratti Rud. 81apanskS7- a Rud. Benet — Chicatane, bYvali obtane Texasu. Bratr Rud. glapanskY je elenem natl.

Jednoty a po dvacet mkt fitednikem u Vyd. spoletmosti Hlasatele. — Kolega Jos. F. Holasek zajel s rodinou do Corpus Christi k navateve bratra a tvekrute Karel HolaskovYch a rodiny Rud. Troubilove. Na listku nam pite: "pikovadka je to v pinem proudu, bal po akru ph prvnim sberu, nalada mezi bavinati pochopitelne uspokojiva. Ryby berou bajeene, koupani 'znamenite."

7e sttedu, dne 2. srpna, 1939. eska vlajka po prve na stein/ vitezu Olympiady. Bylo to 18. eervence 1924, kdy na zavodiSti v Combes u Pati gi nastupovalo jedno z nejlepSich druktev, ktere vyslala na olympyjske zavody. Bylo to tedy pied 15 lety. Ani tomuto druistvu — jako dosud Zadnemu z deskYch druZstev, vyslanYch na olympijske hry, nebylo vgak souzeno zviteziti. To proto, Ze brzo na poeatku zavodu zranil se jeden ze zavodnikfi tak, Ze nemohl pokradovati a podle tehdy platneho iadu, nebylo dovoleno zakaditi nahradnika. Rozbilo se tedy druZstvo jako celek a v zavode zilstalo jen 6 jednotlivcil proti 8 cvieencum vSech ostatnich narodu (1 z eeskYch zranen, druhY po rozbiti druIstva, jeZ. tim bylo zpiisobeno, odstoupil). A tech 6 dalkch jednotlivcil ziskalo ze 26 cen 9, kdeZto ostatni se podelili takto: 8vS7cati 6, Francie 5, Italie 3, Jugoslavie 2, Amerika 1, Anglie, Finsko a Lucembursko vygly na prazdno. Ze gestice oeskYch borcu nevy-kl jedinSr bez ceny. Hned tri druhe ceny ziskal Robert PraZak (hrazda, kruhy, celkove pofadi).

Jednu prvni a jednu tfeti Bedfich 8npeik (gplh a celkove pofadi), po jedne — druhou J. KoutnY (kfiri na del), tfeti L. Vacha (kruhy) a MitkovskY na del) a patou dr. M. Klinger (celkove potadi). Tehdy po prve zavlala na olympijskSrch hrach na ste gni vitezu deska vlajka a zaznela eeska, hymna pied opravdu svetoyou vetejnosti i shromaZdenYmi zavodniky deviti narodO. Patnact let uplynulo od to chvile.

DlouhYch patnad let. Z tehdejkch vitezu nezavodi jiz nikdo, ale vzpominka na tato vitezstvi hteje jiste posud v dukch vSech, kteki je prokli a budou vzpominati na to, jak po prve zavlala eeska vlajka mezi vlajkami vitezu na olympijskYch hrach. Po prve a tak Casto, Ze od tech dob ji2 tolikrat nikdy. Proto vzpominame.

Piedevgim snatte se bkti elovekem. To je to nejfetgi, co diva tivotu cenu. — H. N. Casson.

Upozorneni nagim dopisovatehim. Posledni dobou museli jsme na derSi dopisy platit dodatedne pottovne, proto ge odesilatele nedali na obalku rozmernej giho dopisu dostatek znamek.

Prosime, by cteni dopisovatele ptihledli, aby ogdeslanY dopis je-li deli resp. psanY na formatu nepravidelne velikosti — mel patilene poRovne, jeliknt mimo toho, Ze musime doplacet rozdil poAtovneho je tu nebezpeei, Ze dopis je nam dorueen — pozde. Pro lep gi vysvetleni takoveho opozdeni davame ptiklad: nedostateene frankovanY dopis zfistane le2et na poke, utadujici zfizenec poke redakci oznameni, .2e ma pro ni dopis, vy2adujici 3-6 centil dodateCne sazby dopravni. Stane-li se takovY ptipad v pondeli Ci dokonce v fiterY rano, patovni uvedomeni dostaneme opozdene, dotyenY dopis — prave proto, Ze je dlouhY — nemflZe bYti z technickYch dfivodil v bekiem eisle uvefejnen. yenujte laskave teto veci pattianou pozornost, za ni2 pfedem — diky.

Dobra zeme Nikdy nezklamala, lasku laskou oplacela: firodna, Verna, krisna deski zeNagvtevy v redakci. Pokladnik Hl. T:Tfadovny bratr Fr. Steiner s rodinou zastavil se u nas v patek a po kratkm odpoeinku pokradovali v ceste do Dallas. V sobotu odpoledne opet se ye West zdrZeli a br. Steiner vykizoval tu jistou majetkovou zalektost. — V pondeli dojel do West br. Frank Doeekal s manZelkou z La Grange k nafgteve rodiny John Hornakove. Pi. Hornakova a pi. Doeekalova jsou sentry, tketi je mantelka zesnuleho br. Jos. tapala -- pi. ta.palove,, ktera, pry prodala jejich residenci ye Fayetteville a dala si postaviti ptihodnou residenci na ceste do Ellinger. Br. Dokkal poctivm pkidinenim dopracoval se hospodatske neza,vislosti; sviij krejeovskS7 zavod v La Grange vedou jeho ditky, on toliko nad spravnS7m chodem dohliti a obeas podnika s mantelkou kratgi vy'lety. Odsud odvezli. Fr. Doeekalovi na kratpobyt do La Grange pi. Hornakovou s detmi: Nayttevy nas velmi potetily. teta k jazyku je vSrchadisko Ucty k marodnoisti koho neboli, je-li komolen jeho rodnk jazyk, toho nebude brzy bo/et, bude-li potladovina narodnost. Kdo si di pektivit smysl pro eiAotu mateigtbay, pokitivi zahy i svilj smysl pro ,narodnostni

VESTNIK Praha. — Dosavadni prvni nam es stek starosty Ceske Obce Sokolske — Josef Truhlat — zvolen byl starostou za podekovavkho se dr.

Bukovskeho, ktery sve podekovani odflvodnil zasadou TyrSovou, dle nil Sokol musi bYti ve svem Zivote stale omlazovan mladYmi generacemi. Nadelnikem zvolen byl dr. Aug. Pechlat, nadelnici znovuzvolena Marie Provaznikova, vzdelavatelem Ant. Krejci.

Podle zpravy z Hendaye na gpanelsko-francouzskYch hranicich pohrozil Gonzalo Queipo de Llano, jeden z pill tuctu eelnYch generalii, sesazenYch ApanelskYm generalisimem Frances, 2e dojde k armadni revoluci, bude-li ueinen pokus o pfipojeni '8panelska k italsko-nemecke vojenske smlouve. Hrozba tato, pronesend k zahranienimu ministru hrabeti Francisco Jordana v Burgos, vedla k tomu, Ze Franco snazi se nyni nabYti easu, aby nalezl vYchodisko ze vzajemne si odporujicich a easto nepfatelskYch potadavkii generahl a strany falangistfl (faSistil), ktera je podporovana Nemeckem a Italii.

Praha. — Podle fimskeho easopisu "Tever" budou ueineny pokusy s italskymi ryba,fskYmi Cluny, zda se jich nZit jako naslouchacich stanic pri protiletecke ochrane na italskem pobtegi, zejmena pled velkymi plistavnimi a prt.myslovYmi mesty. Cluny se odeberou do patkiene vzdalenosti od pobtek na lov a zaroveri budou opatieny signalisaenim zatizenim, aby mohly ihned vyrozumeti pobteZni hlidky. Snad budou vybaveny i dratenYmi sitemi proti fitokilm ponorek Pomoci rybafskYch elunil ma bYti zvYgena bezpeenost italskeho pobfai, pri eem2 se Cluny budou moci venovati klidne rybolovu.

Nizsi ceny masa byly pfedpovedeny ye zpraye odboru zemedelstvi, ukazujici znaene zvY geni v poetu dobytka na farmach, zejmena prasat. V pfiStich nekolika mesicich jest oaekavan ten nejvySSi rekord za nest roku v poetu prasat dovelenYch do trhu. Odhaduje se, Ze zasoby veptoveho masa a produktit z neho budou od 15 do 20 procent vetSi neZ v loriske mroce. Ceny prasat, hoveziho dobytka a skotu poklesly znadne od poloviny dubna. Poeet prasat na farmach je ten nejvetk od r. 1933. Pooet hoveziho dobytka jest jenom o mai° veai net v loiiskem roce, kdeZto poeet skotu jest asi stejnY. Odbor zemedelstvi odhaduje, Ze behem letokaiho podzimu bude dopraveno do trhu 52,300,000 prasat, co2 jest o 8,900,000 vice ne2 v loriskem roce.

Praha. — Nemecky osvetovy svaz "Deutscher Kulturverband" zahajil od 15. bkezna nemecke vyudovani znovu na 32 nemeckYch obecnYch 'Skolach, ktere byly v minulYch letech zavteny.

Devet z techto 'Skol je vekejnYch, 23 vydrZuje sam Kulturverband. U vedeni Kulturverbandu lek dalg ich 71 2adosti o otevfeni nemeckYch obecnYch Akol. Ve -dech techto pfipadech je zajiStena navAteva 40-50 nemeckYch deti. Podle nazoru Kulturverbandu chybi Nemcilm v Protektoratu, jich je podle fifedniho seitani z ledna 1939 asi 240,000, stale jeke 150 obecnYch a 50 meSt'anskYch S"kol. Pti torn tento iitedne zjiStenY poeet Nemcn neodpovida pry skuteenosti a jest mnohem vy'Sk. Nove nemecke gkolymaji byt zfizeny v okresech` Strakonice (6), Ceske Budejovice (9), Pardubice (2), Hradec Kralove (1), Olomouc (3), Brno (4), Boskovice (3), Morayska, Ostrava (7). Cast techto gkol bude otevtena ,jig 1. srpna.

Washington. — JistY inZenYr sestavil ptistroj, kterY zaznamenava sny, vyjadtovane slovy.

Zane samoeinne Cinnost, jakmile spici osoba promluvi ze snu prvni slovo. Aparat vymeriuje samoeinne i desky, take lze zachytif sny celych nod. a podrobit je potom vedeckemu zkoumani.

U pogtovniho fifadu Praha I (filatelisticka, pfepaZka) a u poUovnich fitadti ve vet‘Sich mestech zaealo se s prodejem vyplatnich znamek s pfetiskem "Boehmen and Maehren — Cechy a Morava". Zajemci, ktefi si objednali znamky v subskripci, dostanou pine objednane mno2stvi. Vedle techto znamek zitstavaji v platnosti i dosavadni znamky.

Strana 13.

Zastupce policejniho feditele v Plzni, policejni rada Lorenz, vydal veers vyhlaSku, kterou se omezuje 'Ziff= pobyt na koupal gtich. Ve vyhlagce se pravi, Ze z dilvodu vetejneho klidu a potadku se s okamtitou platnosti zakazuje osobam nearijskeho ptivodu koupat se i prodlevat v mestskYc hlaznich v Plzni a na vtech vetejne ptistupnYch koupallStich v plzetiskem policejnim obvotle. Dale se pravi ye vyhlake, ze osobam nearijskeho ptivodu bude na koupani vyhrateno z ylaStni misto a jako takove oznakno, a uvadeji se .tresty za ptestoupeni zakazu. Opatteni, ueinene v Plzni, je pokud je znamo — prvnim zakazem tohoto druhu vydanYm. Praha. — Jak uZ v dervnu minuleho roku bylo usneseno v mestske rade hl. mesta Prahy, ma bYti v roce 1940 provedena renovate kavarny v Obecnim dome a kavarenske mistnosti roz gikeny. Opravy vyZadaji si nakladu 338,500 K. Ph. teto pfilektosti bude opravena take fasada 0becniho domu nakladem 127,000 K, Atukove a kamenne sochy a j. nakladem asi 120,000 korun.

LondYn. — V souvislosti s demonstraenim naletem na Francii mluvi se zde o planu vyslani britske matetske leadlove Lodi do Gdyne s bornbardovacimi letadly, odkud pry by byl proveden let nad Poiskem. Matetske letadlove Lodi se ma poukti proto, aby letadla britska se vyhnula pfeletu danskeho uzemi, protnte by Dansko asi proti nemu protestovalo.

DAZ. oznamuje z Kodane: PfiStiho tYdne provede Svedske valeene lod'stvo ye Skageraku velke cvideni, jeho2 se ziedastni i gvedske lod'stvo obchodni. Dvacet nejvet gich gvedskYch rejdafskYch fires dalo jiZ k disposici tficet velkYch lodi. Pri cvideni budou spolupracovat v*Sechny g vedske valeene i obchodni Lodi za podpry zbrane letecke tak, aby byly propracovany manevry, jich je zapotkebi k zajfSteni obchodniho lod'stva lod'stvem valeenYm a leteckou zbrani.

Brno. — Podle listu "Der Neue Tag" natidil vladni komisa1 Oskar Judex pfejmenovani techto ulic a namesti v Brne: dosavadni En gelna tfida meni se v ttidu Horst-Wesselovu, dosavadni namesti Adolfa Hitlera jmenuje se nyni Namesti 15. bfezna, dosavadni tfida Franti g -kaJosefpjmnv atiduFrSk Schuberta, dosavadni namesti cisa •e Josefa na namesti Adolfa Hitlera a dosavadni Josefske mesto na Bratislayskou ffidu.

Pail . — Sedm set etyficet eeskYch pilotu uprchlYch z Protektoratu Cechy a Morava, dorazilo do Francie a byli okazale uvitani vojenskYm atag e Csl. vyslanectvi a vysokYmi hodnostafi francouzske armady. Stateeni letci pfihlasill se do letectva franc. armady, jiz v padu valky mohou znovu osvedeit udatnost a mimokadne schopnosti.

Chicagska Svornost pfina gi neuvetitelnou zpravu o bestialite nacistfi. Oati muzi odvaieni na prate do Nemecka, vraceji se dom0 s nitkazou tuberkulosy — umele a zumysIne -yak°. vancu. Cesti lekafi zjistili u navrativkch se delnikii, ze byli na oko ockovani proti tyfu ne g injekdni ampulky obsahovaly infekci souchotin.

OCkovani provadi vSthradne nemeeti lekari, aby zakefna manipulate nepfi gla na svetlo. Stragna oMaloba nacisticke zhovadilosti ottese svedomim celeho sveta! Tato zloeinnost bude vYstrahou -dem, majici pro nacismus jakes takes omluvy.

•■■■••■=•-•

Washington. — Kongres revoltuje proti presidentu Rooseveltovi a blok republikanti a .konservativnich deinokratti tkrta polotky ptedlohy, potaduji • 3 biliony dolart. na vzpruhu obchodu; budovatil silnic, vstavku modernich bytti v nahradu brlohy vettich mest a pod.

Lidovi zastupci spechaji na prazdniny, steguji si na iimorna vedra a v touze po vyra geni v laznich a tabot gtich'nedba j i zajmu celonarodniho, ni osudii 10 miliont nezamestnanfth. Pani zakonodarci "tahnou" znamenitST honorat, pobiraji 15 centti miloveho, zkratka, maji se dobk. Narod, lid, nezamestnani? At' jdou k ku . .

Strom 14, A SVETOVE valky byl jeden dvaadvaceti7 lety American odveden a poslan do vY• cvikoveha tabora. Skoneil prase s v3"TbornSrm prospechem studia a zajimal se o umeni, literaturu a hudbu. V tabore se dostal mezi nevzdelane a trochu nasilnicke stado velkomestske sebranky. Zivot v tabore a vojenske disciplina se mu staly nesnesitelne.

Zakratko z tabora zmizel. Po nekolika mesicich ho naeli v jinem state a poznali v nem vojenskeho zbeha. 2i1 tam pod jinYm jmenem jako podrizenY vYslechu se ukazalo, ze *pine zapomnel na sve dfivefei jmeno i rodinu a Ze nevi nic o vojenskem taboie.

Nemohl si van vzpomenout, kde se potuloval po celou dobu, ani na svuj dtivejei Byl vracen do tabora. Tam ho navetivili jeho rodiee i rodinnY lekar, ale s poeatku je nepoznaly. Teprve po nekolikadennim velmi 0patrnem oeetiovani ye vojenske nemocnici se mu vratila pamet. Pak byl pohnan pied vojenskY soud jako valeenY zbeh. Ale soud ho nemohl vylechnout, protole se usmrtil jeete pled vYslechem.

Snadno chaperne, 'Se pro nektere mlade mu-* postavene do prostledi, jako bylo v kasarne.ch, plipada, 2ivot v nem nesnesitelnYm a dovede je dueevne zbroutit. Je jasne, proe mladik uprchl z tabora. Ale jak to, ae zapomnel jmeno a ostatni? Veda veak zna mnoho takovYch ptipadt1 doeasne ztraty pameti a oznaeuje je, jako amnesii.

• Pfedeveirn musime upozornit, ae ion amnesii nezapomnel svYch zvykfr, ani veteiny toho, eemu se naueil. Podobal se jaksi poutniku z cizi kultury nebo eloveku bez kultury. Dovedl mluvit svYm jazykem, podrZel sve zvyky i schopnosti. dovedl pracovat a vydelavat. znalosti zemepisne, ale nevedel, odkud sam pocha21. Nezaponmel beZn31.ch jmen vlastnich, jenom sve. Znal vojaky ,avtak nevedel, ae byl tea vojinem. Veechno vypadalo tak, jako by jeho zapominani bylo dcbie promyelene, aby se vyhnul vojenske slu'Zbe. Jindy zase privedla policie do nemocnice stareiho mute, kterY nemohl o sobe nieeho kid. V hypnose pak vypravel mnoSstvi plekvapujicich pribehu, o nichS se pozdeji ukazalo, 'Se je sly'eel jako malt' chlapec od sveho dobrodruZneho strYce. Vypravel je tak presvedeive v prvni osobe, ae lekar byl presvedeen, ae objevil neobyeejnY pripad, a veechno zaznamenal. Vzpominky, vybavene hypnosou, nemusi bYt v2cly pravdive.

TotoZnost muZe byla zji§tena teprve, kdyi, byla v novinach uverejnena jeho fotografie; ukazalo se, ae v docela jinem meste ma tienu i deti. Byl znova hypnotisovan, ale kdy mu oznamili jeho jmeno a podrobnosti o rodine, vzbudil se a nechtel se dat vice hypnotisovat.

Motivem jeho amnesie bylO, ze chtel uniknout sve rodine, a mam podezi:eni, chtel priznat svou totoZnost. Pan X je jiste osoba, ktera, nechce bYt sebou samYm. JistY Cloy & byl vysazen z vlaku na Zadost pravodeiho, kdy se ho tazal, kam jede, a pozdeji ho prekvapil otazkou, kdy sam nastoupil do vlaku. Ukazalo se, 'ae podivinskY cestujici je holle, kterY odeSel z domu pre dtretni tYdny.

Nemohl si vzpomenout, co delal po tu dobu.

Ph*eel k sobe vlastne ve vlaku a jeho podiv nad jeho jednanim i zamYelenou jizdou byl docela phrozenY. Kdy2 ho zatkli, mel v kapsach na hotovosti nekolik set dolaril. To byla vetei suma, nee mei kdy v 'Sivote pohromade, a jest proto velmi pravdenodobne, Se strata pameti mela svuj elfivcd v torn, 'Se chtel uniknout pochmurnYm myelenkam o pravodu s ySrch penez.

Zde opet nemame jistoty o nechtene povaze jell() amnesie, scla se veak, ze byla nefaltovand, adnY jinjj. nepodal tak nronikave analysy pameti jako Janet a jeho prate osvetlila Okla dne tzho ye poruchy pameti. Janet obraci pozornost k e sknteenosti, ze kdy se ptame "Vzpcminate si . . . ", mlnime zpravidla sluchove pre d s t a v y zkuSenosti?" Posuzujeme schopnost vzpominat si schopnosti vyjad•iti nee° slovy. Zvirata nemaji pamet toho druhu.

Pes skate na sveho majitele, kdy se vrati, ale

VESTNIE

Prostfedi ma vliv na pamet.

Dr. Edwin R. Guthrie. nevzpomina si, ae je to jeho pan. "Toto je pan" je slovni vYrok. Pes neumi mluvit a p1-cce reaguje radosti na sveho palm. Ale to neni vzpominani.

Podobne take o malYch detech se nemffie fici, ae vzpominaji, dokud jeete neumeji mluvit. Maji sve zvyky, zaliby a cdpory, ktere jsou dilkasem minulYch piedstav, ale jejich pamet deka ,as se rozvine schopnost popisovat slovy udalosti a sdelovat je druhYm osobarn. Janet tu vzpomina, mlade divky, ktera protila drasavou scenu s mrtvolou. Jeji otec leSel opilY v pokoji, zatim co ve vedlejei mistnosti jeji matka bojovala bolestnY zapas se smrti. Se strhanSimi rysy a penou na rtech spadia pri torn s luZka. Devoe ji s nejvetei namahou samo zvedlo a utrelo ji usta. Matka skonala. Divka od to doby east° znova ProZivala hroznou scenu, kdy pligla do nejakeho pokoje s la'Skem. Ale pfi tom si nevzpominala, ae jeji matka umtela a 'le se v mistnosti nic nestalo. De y6e si nedovedlo vybavit a slovy vylieit svuj zabtek, jen eas od easu jej 'Sive proNvalo.

To vrha siren° na drive popsane amnesie.

Ztrata pameti je tedy pouze strata schopnosti slovne vyjadlit nektere mmule zkueenosti. Osoba postiaena takovou amnesii najde na pliklad cestu do sveho obydli, ale nedovede rici, jako ma vztahy k nemu.

Neschopnost vylieit nektere udalosti z dlivejeiho 2,ivota nepokladame v'Sdy za abnormalni, setkavame se s ni zhusta. Va gina lidi nedovede so"uvisle a podrobne vylieit svuj vlastni 'Sivotopis, obyeejnST elovek nema biografie.

Prosti lido si vzpomenou, ae syn se jim narodil na jafe, kdy byi jeete ten velkS7 snih, nebo dcera o anich. Malokdy dovedou minule udalosti pfesne zafadit easove.

Peknm dokiadem toho jsou pfibehy Jana Welzla od Golombka a Valenty. NegramotnY venkovan se dostal ze stiedni Evropy pies Sibir: a Beringovu fainu as na Aljaeku. Pkibehy plekypuji irSasnYmi dobrodrldstvimi, ale redaktoram se dafilo uspoPadati je -v easove i zemepisne naslednosti. DobrodruSnST poutnik se nestaral o mistni jmena, kdy nahodou hladovel. Nemel Mcine soustavy v datovani a nemohl lici, kterY rok byi nejdobrodruSnejei.

V nekterSich amnesiich popsanYch v elanku byly jeji obeti vzdelane, a proto pfekvapuje jejich doeasna strata pameti, jinak dovedly dobfe vypravet o svem minulem 'Zivote. Podobne funkeni ztraty pameti se podobaji funyslne zamene roll. Jako by si malt' chlapec dopoledne hral na hasiee a odpoledne na vojaka. Dopoledne dela jen, co vide' u hasietr, a odpoledne vystupuje zase naopak jako vojak. Katdcu svou Alohu proSi.va.

Nemame pkimefeneho vysvetleni pro kratkou a doeasnou ztratu pameti, jaka, pfichazi pri poraneni hiavy a Casto pri kopane. Takto zraneni hradi zapomenou veecko na nekolik hodin; sam jsem videl dva pfipady, kdy strata pameti trvala dva dny. Nekdy zraneni lardpokraduji ve hie, ale pozdeji si nemohou na nic vzpomenout.

K nekterkm druhilm amnesie se drum tea radikalni zmeny v chovani. Pied lety vzbudilo pozornost, ae dye razne osobnosti mohou pfebYvat v jednom tele, projevujice stfidave svuj odlienY charakter a zajmy. Meal jinYm byl popsan ptipad dobke situovaneho advokata, kterS, opustil svou rodinu i klientelu a po Case byl nalezen v malem kramku, jak prodasa akolnim &tem cukrovinky a ovoce Nate chovani a mytlenky se meni podle nalady. Jsme-11 skliceri, nate myelenky se obiraji pochmurnYmi vecmi a nate jednini vypada podle toho. Nate spoleeenske zvyky, podle kterYch zaiizujeme sve myeleni a jednani, se nefidi jen tim, co vidime a slygime, nYbr2 nagim zalozenim. Zalo2eni a ndlada mohou plevladat nad vnej.eimi- zvyklostmi. V dobre nalade myslime na sve aktiva, ye epatne na pasiva. V&A jidla probouzeji v

Ve stfedu, dne 2. srpna 1939. nas vzpominky na neptijemnou mokskou pla y -buneoajizdukrolmnYi Mnozi opilci mluvi a jednaji po kaade stejne.

Zajimave jest Janetovo vysvetleni zmeny osobnosti. Zpravidla obdobi du gevni deprese znamena zaeatek ztraty pameti. tlovek shledava svuj Sivot prilia teSkYm a nesnesitelnYm a snaai se dostat do merle komplikovaneho prostledi . Tam nabYva °pet energie a aije aktivneji. Muj pkitel, kterY mel pled operaci slepeho stleva, vyptaval se na ni, ponevadS jsem ji kdysi prodelal. Vzpomnel jsem si na plijemnou nemocnici, jasne letni ' podasi, pokoj s kvetinami, hezke o gettOvatelky a veseleho lekafe. A take jsem mu to fekl. Kdy'S jsem ho veak navetivil druheho dne po operaci, sotva oei a neco zamumlal. S tou operaci pry jsem ho pane' oklamal. Ale take ja sam, jakmile jsem vkroeil do nemocnice a ucitil tamni pachy, vzpomnel jsem si na jine bolestye podrobnosti, je'S me pledtim ani nenapadly.

Nektere amnesie jsou nasledkem sngene votni vitality a schopnosti odolavat zapasum. Zmena dojmu v novem prostledi vymYti vzpominky na dfivejel Evot.

Pamet i jeji doeasna funkeni strata jsou Postupne se ueime slovy vyjadlovat sve zkueenosti. Dite se uel mluvit, ponevad2 zvuky, ktere vydava, byly kdysi Se se pla.ni spinilo. Motivy kedi dospe13'7ch jsou mnohem sloSitejei, ale easto jim porozumime, kdyS si jich veimneme bliSe. Stay nageho zdravi bYva jiste plidinou neklidu a zabYvame se jim v hovorech s plateli, kteli nas vysiechnou. Pfieinou toho bkva obava pled hrozici nernoci a nate odekavani, ae poslouchajici pociti pro nas sy .mpatie. treime se nekdy i debt a veimat si yea ktere druzi radi vysiechnou. Misto pro svou dovolenou vybirame si podle toho, jak se o nem rnluvi, stejne jako pro komfort a proto, ae slibuje plijemnY odpoeinek. Jine vzpominky z prazdnin pro tetu Marii, jine pro sve kamarady, spirsob nageho vypraveni se lidi podle posluchaeu. Vgechny vzpominky se meni a lollspilsobuji dneeni situaci, dne gnim naeim pottebam i zajmum.

Amnesie pledstavuje takovou krajni zmenu.

Je nejvYS addouci, abychom byli osobou, kterou jsme byli dosud, nebo abychom meli dosavadni .odpovednost. rilakovo. yystupriovana neochota vede eloveka, ze piijima cis: jmeno a prcha ze sveho prostredi.

Kdo prcha pled spravedlnosti, popira svou totolnost a ono obdobi ze sveho Evota, ktere by ho mohlo prozradit. Olovek s potlaeenou individualitou zapira sve jmeno nejen pled jinYmi, ale take sam na ne nemysli. AC skoro vgichni lido se 'ztra,cenou pameti radil6.1ne zmeni sve prostfedi, piece se zpravidla velmi brzo upamatuji na svou minulost, kdy2 se vrati dorna k sve rodine nebo se setkaji s chlvernYmi plateli. Stare vzpominky se vnucuji a nedaji se zapudit. Zmena prostledi pfi amnesi pusobi prave opaene. Obeasna strata pamet, podobne jako hysterie, jsou ptiznaky osobnosti zmitane vr.itinimi konflikty a zmatky.

Britska vlada oznamila, ze bude Sadat parlament o povoleni 335,000 liber (skoro 50 mil. K) na propagaeni ueely. VYslovne se zdtraznuje, ae v prvni fade ma bYt zahaj en boj proti nemeeke, a italske propaganda v cizine. Z toho 10,000 Tiber obdrai ministerstvo zahraniei na zkizeni zvlattniho Atadu pro zahranieni propagandu, jeho2 vedoucim ma byt lord Perth. Lord Perth sam obdrai pro svuj *fad 100,000 liber, 150,000 liber ma obdraet nave zaloae-na spoleenost, jejima dCelem je'"rortikeni leptich znalosti o Anglii v clung." Daltich 40,900 liber obdrS'i ministerstvo zahroniel pro slizeni ministerstva ,informaci, ktere. ma veak zahajit svou einnost teprve v pkipade valky a ma pak vykonavat censuru. — 30,000 liber ma bYt pouLto pro plipravu propagaeni sluthy v koloniich behom eventualni valky. Britska tiskova kancelak v Jerusaleme ma bYt zdokonalena nakladem 5000 liber.

Ve sttedu, dne 2. srpna 1939.

RTYZENA MORAVKOVA:

Ze vsv ech nejkra'snevjgi ROMAN

Tueil dobre, Ze to, co citi ve svYch prsou, to Ze nevi laska, ale jen nelna ndklonnost a neskonald, vdednost k ni, ktera pies feechnu jeho oeklivost dovede ho tak milovat. Ale jeji ldska byla mu mild a citil zaroveri, k teto dardejce by mohl jednou podlehnout.

"Podejte mi ruku, Jarmilko — tak — a ted' mi reknete dite: Nebojite se jiZ? Vite, co yam chci iici? Vite, od vas chci poprosit?"

Pied zamkem ozvala se silne a rychle nekolikrat za sebou trubka automobilu — chive neZ Jarmila odhodlala se odpovedet.

Ivan sebou sotva znatelne trhl, pustil Jarmilinu ruku a s jeho rttz sklouzlo radostne i prekvapene: "Ze jsou to oni! Ale vklyt' meli prijet az odpoledne!" a s veekerYm usilim snail se povstat a pristoupit k zabradli verandy. Ne2 se mu to podarilo, vjel jiZ vilz do nadvori a zastavil. Ivan vide, jak nejprve vystoupil Ludvik a v tem2 okamZiku Jarmila zoufale vytkla jeho jmeno a tee zastenala. Ivan slytel jeji hlas, slyeel jeji tlumeny vYkrik, ale nettlel easu dele o nem premYelet, nebo premYelet o nem vitbec.

Hned za Ludvikem a s jeho pomoci vystoupila totil z vozu vysoka, etihla, divka a obratila se nahodou primo proti Ivanovi zarakne Jarmile, kteri stall na verande v prvnim poschodi.

JedinYm pohybem sve the rudky sejmula si s hlavy eirokY slameny klobouk a IvanovYm udivenym zrakfun objevila se divei tvar klasicke krdsy a neskonaleho piivabu.

"To Ze le Blanka?" vydechl nadeene a Jarmila s tlukoucim srdcem zachytila jeho pohied pinY obdivu, kterY se nesnatil zakrYt a kterY ji pusobil bolest. Zmocnila se ji nejasnd predtucha neeeho nemileho a jakYsi hnev proti tem dvema, kteri tak nektrne prerueili a snad i znieili rozkognou idylu jeji Lasky s Ivanem, poeala bourit v jeji duei.

Ale neZli se z toho yeah° vlastne vzpamatovala, byla tu jia Blanka se svYm prfivodcem.

Ivan stal upine bez pomoci Jarmily, to radost z prichodu Blanky dodala mu dostateenYch sil.

Jakmile se objevila, rozprahl name a zvolal radostne: "Blanko, Blanieko!"

"Stryeku!" Blanka najednou podle zvuku jeho hlasu se rozebehla, vletla mu do rozevrene ndrude a pritiskla svoje rtiky k jeho.

Mezitim Ludvik priskodil k Jarmile, a neohliZeje se pranic na pritomnost tech dvou, chtel ji rovne2 polibit.

"Co te to napadd," vyhrkla vzdorne a vrhla ustratenY pohied k Ivanovi. Marne se veak strachovala, Ze nee° zahlecil. S polo bolestnym a s polo ironickym Asmevem pochopila, Ze nema ted' na nic jineho easu, ne2 na svou Blanku, kterd s neZnou starostlivosti vyptavala se ho prase po nemoci, o ktere ji kaki teprve Ludvik na caste domt.

Hnev, kterSt s podatku proti Blance citila, se rozplynul, na to ji mela prilis rdda, ale zbyla ji v duei takova tesknota a prazdnota, ae toukla, aby mohla byt nyni alespori na chvilku sama.

Ale posud se s Biankou neprivitala. S fismevem, kterYm chtela oklamat nejen Ludvika, ale i Ivana samotneho, objala milou druZku a bkvalou svou sverenku.

"Jardo mild," zvolala Blanka a s latkovnYm fismevem dodala. "Tedy piece jsem se v tobe nezklamala, piece jsi na me dekala svobodna, jak jsi mi slibila, adkoliv ti to bylo hodne za take), jak mi Ludvik vypravel."

Jarmila zbledla jako stens, a ne211 mohla odpovedit, tazal se Ivan udivene: "Co to mluvie, Blanko? Ja ti vtbec nerozumim?"

"Vie, strYdku, to je tak. Neali jsem odjadela, slibila mi JarZa, Ze se nevdd, dokud neprijedu, aby se mne zase mohla ujmout. Dodrkla tedy slovo, ale Ludvik . . . " a tu miuvila tamer eeptern a okolo jejich rtii si pohraval rozkoenY

VESTNiK smev, "ten se mi po ceste sverii, to Jared byla by bYvala uz davno jeho Zenou, nebYt onoho slibu, ktery dala mne. Nu, ale ted' doufam, k jim ji2 nic neptekak, proto ge Id ji to slovo vracim a chci, aby byla hodne, hodne et'astna."

Ivan .mezi Bladinou redi mel dosti easu, aby se vzpamatoval. Ted' teprve si dovedi vysvetlit Jarmilino rozeileni zprvu a ptipamatoval si i jeji zdeeeni, kdy Ludvika tak nenaciale spattila. V hlave se mu Upine vyjasnilo a pochopil celou tragiku. Pri pohledu na Ludvika, na dobreho a verneho kamarada, zmocnila se ho litost. nebot' kdyby se byli jen o chvilku opozdili, byl by ho pripravil nevedomky o to, co ji2 ndleklo jemu. Ted' si ale uminil, ae ueini veechno, aby mu zachoval etesti, a aby se nedozvedel ani shAvka o tom veem, co se tu pied jeho prichodem ddlo.

"Tak vy tak? Tohle veechno za mYmi zady a ani muk?" smdl se bod ge a vztahl k Ludvikovi ruku a vrele mu ji stiskl. Pak se obratil k Jarmile Na okamkk nebyl schopen slova. Hleciela na neho pohledem raneneho a umirajiciho zvitete a Ivan trnul strachem, Ze se musi kaZdYm okamtikem zhroutit.

XVI. Jeete teho2 dne naskytla se Blance prilelitost, zilstati s Ivanem sama, nerukna. Nevadila ji site nikdy pritomnost Jarmily ani Ludvika, ale piece eines k tomu, co chtela Ivanovi sveriti, neprdla si svedkii.

Ihned, jakmile k nemu veela, zpozoroval Ivan v jejich rukach dopis.

"Copak mi to prinatie, dite?" tazal se vlidne.

Blanka k nemu pristoupila, objala se strany jeho ramena, ptitiskla mazlive svoji hlavu k nemu a zaprosila, podavajic mu psani: "Nesu ti, str3"teku, dopis od naZi ptedstavene.

2aciam te snatne, pteeti si jej pozorne a jit pkedem te prosim, bud' shovivavY." "Copak jsi provedla?" ptal se ekadlive a vzal ji z ruky Sedou obalku, a opravdu zvedav, co se dozvi, eet1 bedlive tak, jak ho o to Blanka prosila, uvnitk vlotenSt dopis.

Pkedstavend Ustavu, ve kterem Blanka celYch test let dl•la, v prvni tade chvalila divku jako jednu ze svSrch nejmilejeich chovanek, ubezpedujic Daneee, Zee se chovala i ueila celou tu dobu vzorne a te nemUte proti ni vznesti ani jedne vktky. Naopak ptimlouva, se upkimne za Blaneino vtele pkani. A tu dobrosrdeenYmi a vYstiZnYmi slovy mu naznaeila neobyeejne Blaneino nadani k hudbe a hlavne ke zpevu. Presvedeovala ho, ze profesor hudby, kterY Blanku vyudoval, byl teho2 nazoru, jako nekolik vYznadnYch hudebnich znalca, kteri ji slyeeli, ze jeji hlas mohl by se na zdklade neobyeejneho talentu vyvinouti v neco velkolepeho a vYznadneho. A Blanka sama Ze ma jedine pfani, stati se zpevaakou...

Ivan byl nemalo ptekvapen touto zpravou, ba v prvni chvili nevedel, gasobi-li mu poteLeni, nebo starost. Ned° podobneho nikdy neoeekaval a take pkedstavend fistavu se mu nikdy y e svS7ch zpravach o Blance a jejim prani ani slovem nezminila. AZ ted' tak z eista jasna!

Pohledl se strany na Blanku. Sedela doposud na postrannim lenochu jeho ktesla a mela polotenou hlavu na jeho rameni, ani nedutajic. Co vSechno by pro ni neudinil!

"Je to opravdu tvYm vroucim pkanim, Blanko?" tazal se ji.

"Myslim, te jsem zdedila lasku ke zpevu po sve matte. Stryeku, milY, dobrY streku..." tu jeji hlas se chvel takovou prosbou, te by mu mohl nekdo jen ste21 odolat, "rozhodne g-li se a svoliA k tomu, abych se mohla dale edit zpivat, budu et'astria."

U Blanky nebyla to jenorn laska ke zpevu, ale take thava touha a pevnS.7 amysl osamostatnit se v dobrem slova smyslu, bSrti nedim, stat na vlastnich nohach a nehYt jen stale neuktednYm, zahalejicim dlovekefn. Uvatovala mnoho o tom, co by se s ni stalo. kdyby na.hoda nebo osud oddelily ji jednoho dne od jejiho ujce. Ptedstava bahna, to ktereho ji Ivan pomall a vyvedl, nahanela ji hrazu a myZlenka, te by se jednou mohla vratit tam, odkud jen jakoby zazrakem se dostala ven, zdala se ji nesnesitelnou S jejimi lety rostlo tot pfesved-

Strain a deni, ze musi mit neco, o co by se opfela, ie se musi umet spolehat sama na sebe a ne na ochotu cizich lidi. Jeji slepota nedovolovala ji velkeho vYberu. Bpev anebo hudba byly tou nejvetei mokiosti a Blanka se k teto mo gnosti pripjala celou svou duei a celYm s yYm srdcem verila ve strYekovit dobrotu. Bala se mu veak udat tyto sve duvody, nebot' verila pevne, ze fivahy jeji, ktere jsou zcela sprdvne, sobily by mu bolest a mohl by se docela dobre domnivat. Ze snad z docela jinYch po nejakem Svern motnem postaveni, ze snad se chce jednoho dne vymknout z jeho rohrany.

A ona zatim pies veechno toutila po torn jedinem, celY tivot nechat se vasti jehou teplou, rndkkon rukou.

Ivan se veak ihned nerozhodl, chtel si veechno predem dobre, velmi dobre promyslet.

Svym instinktem, to se Blance nejednd jen o to, &it se a umet zpivat, k se potom nespokoji jen timto faktem, ale zachvacena nadeenim a vdeni, ktera, je nevyhnutelna u veech umelcu, kteri v pravde umeIci jsou, bude toutit dal a ddl, idie a vYt. Nejen, ze nebude chtit, ale nebude take schopna nechat letet ladem svnj hlas, at se jednou, jen jedinkrat presvedjeji hlas opravdu nee° znamena, at prvni potlesk, bude toutit po slave.

A tcho se Ivan bal, te by ji mohl ztratit.

Blanka na neho nenalehala, nehnevala se proto, te ji ihned neodpovedel ureite, ale tr'Delve vyekavala tech nekolik dnu, ktere si str:Veek ureil k rozhodnuti.

A kdyt, ji potom site s tetl4m srdcem, ale piece rekl sve rozhodne a koneene "ano", dekovala mu se slzami v Sotva se Ivan Apine uzdravil. hned se zaCabo s piipravami pro dalZi Blaneino studium.

Jed2n z nejlepZich ucitelu zpevu, mistr Armando Baldini, Ital, tak slavneho a nezapomenutdneho Batistiniho, uslyg ev Blanku zpivat, bez dalSich keei ujal se jejiho vyudovani, ktere melo zaeit zaeatkem zaki.

Ivan se rozhodl, 2,"e Blance zatidi v Praze byt, kde, by vtdy travila nekolik dnfi v t,3"tclnu, kdy bude mit hodiny a odkud by take navZtevovala koncerty a divadla, cot souviselo fizce s jejim studiem.

Ted' jednalo se jen o to, najit k Blance spolehlivou, jemnou a inteligentni spoleenici, kterd by ji byla ye vAem napornocna a verve o ni peeovala. S Jarmilou nechtel poeitat, domni va,jekse, ae k tomu Ludvik nerripusti, vzhledem k jeho prani, oZeniti se co motna nejciriye.

Ale Jarmila k udiveni veech; krome Ludvika, prohldsila rozhodne, to Blanku nikomu jinemu nesveri a Ze bude o ni pedovat i dale sama tak jako drive. Blanka sice horlive pro-. testwala, nebot' byla presvedeena, ze ji tim Jarmila prindei obet', ale Ivan neodporoval, nebot' se mu zdelo, ae ete v jeji duti a Ze by bylo marno nyni lamat jeji Aakoliv od Blaneina pkijezdu uplynuly jit pine dva mesice, Ivan ani Jarmila se nedostaii k tomu, aby mohli promluvit bete svedkfi, aekoliv po tom oba toutili, Blanka temek neopoustela ani na okamtik strStdka a kdyt ne ona, tedy zase tu byl Ludvik, kterST jakoby schvalne pfekazil Jarmile svou pkitomnosti ka2d3i vhodnSt okamtik.

S Jarmilou po onom osudnem dni, kdy Blanka nic netueic a v dobrem intyslu prozradila jeji tajemstvi a jeji vztah k Lttivikovi, stala se zmena. Nehnevala se na . Blanku, jak se dalo predpoklaciat, ale ozvenou Viekere jeji bolesti, zoufalstvi, litosti i muk, kterd vytrpela, byl hnev a vatniva nenavist proti .tomu, kterY ji, podle jejiho nazoru, veedincr: tohle pravil — proti Ludvikovi. Ani sloVern se mu nezminila, prod ten jeji hnev, prod to nenavist, ktera ji sreela z oei, ale ubohSt -hoch byl nyni tereem neustaleho jejiho posmechu a zlomyslmich poznamek, kterStm dobte nerozumel.

Neuvatovala jiz, te to byla ona sama, ktera se mu dcbrovolne zaslibila, ktera zprvu nevedomky, pozdeji jen z touhy zapomenout na toho druheho, Ihala mu lasku, slibovala raj a ujigt'-

15trana ovala, te jakmile se Blanka vrati a zprosti ji jejiho slibu, stane se jeho tenou.

Zapominala, to Ludvik mel pine pravo fici Blance pravdu a vysvetlit ji veechno lope, net by to byla dokazala ona sama. Ji bylo smerodatnYm jen, to, ze jeho vinou dozvedel se Ivan pravdu, dozvedel se, co mu melo tastat skryto.

XV. Blanka odjittiela obydejne v titerY rano do Prahy a v patek, nekdy v sobotu, ba i take at v nedeli se vracela na Doubkov. Studovala pilne. Tetilo ji to a mela pevnou vali.

Kdyt se mistr Baldini dozvedel, to jeho zaaka je dcerou zpevaeky Blanky Pokorne, kterou znal, nebot' cllel v Praze jit pies dvacet let, zvolal radostne: "Bole maj ja pokad marne vzpominal, komu jste tak podobna, sleeno. Hlasem i pododela, maminka! To byl hlasek, a jaka, zpevadbou. Tak, tak. Ted' ut to vim. Vtdyt' vy jste ka!"

"Vy jste znal maminku a slytel jste ji zpivat?" tazala se Blanka cela, vzrueena, a s touhou v srdci, aby uslyeela o sve matce.

"Jestli jsem ji znal!" zvola mistr.— "Myslite, sleeno, ze byste byla tehdy v Praze naela elovidka, .kterY by nevedel, kdo je Blanka Pokorna a kdo by ji byl alespori jedenkrat neslyeel?

Sotva!"

"A co feechno zpivala?"

"Veechno! At zpivala co zpivala, kaldY part, jako by byl jen pro ni komponovan. Takova jeji Gilda, Viola tta, Manon, Tat'ana nebo Desdemona! To byl jeci-inenenY! Byla nenahraditelnou, at' zpivala netnou Marketu, neet'astnou Butterfly, tarlivou Toscu, nebo ubohou nemocnou Mimi Ale nejlepei ze veeho byla jeji Louisa vaeniva Louisa, do ktere dala vtdycky celou svou duel. Bole maj, to posledni jednani! Slyeel jsem ji zpivat Louisu nekolikrat, tenkrat ji schvalne k vuli ni nastudovali, ale ani jsem nedYchal. Jo, jo, to byla zpevadka, takova se narodi jen jednou za sto let!"

"A co v deskYch operach? Zpivala take?" zeptala se koneene Blanka, kdy mistr na chvili ustal.

"Take, take, ty pry zpivala nejradeji, jsem Libuei, Maienku, Karolinu, no zkratka celeho Smetanu, Fibicha. Dvotaka... "... Julii v Jakobinu?" pterueila ho Blanka dychtive, nebot' zbotriovala netnou Julii, milujici tenu a matku a jeji ukolebavka nebo dueto s Bohueem. "My cizinou jsme bloudili...", vrylo se ji nezapomenutelnYm dojmem d srdce a ptiporninalo ji tolik vlastni osnd jeji matky.

Mistr ptisveddeil a od to doby vracel se easto ke vzpominkam na Blanku Pokornou a nejednou vypravel sve taece o jeji bYvale slave a tspeeich. A Blanka sama myslila na ni velmi east°, velmi east°, nebot' ji byla zatnYm piikladem, kterY chtela verne nasledovat.

Aekoliv mela Blanka v Praze zatizenY piepychovY byt se vim pohodlim a Jarmilu neustale u sebe, piece jen se vtdy -Lana zpet na Doubkov a hlavne na strYdka, kteremu krome cvideni venovala veekerY svaj volnY eas.

Jezdivali spolu autem nebo kodarem, tkeba na eels odpoledne ven, do lest, toulali se po zahrade, kdy bylo hezky, nebo za epatneho podasi sedali spolu doma. A Jarmila dalei tit mesice marne eekala na vyjasneni, marne eekala jedine slovo fitechy od Ivana.

Vzdavala se koneene jit veekere nadeje. Jednoho dne dopoledne, zabalena do sveho ketieku, prochazela se samn zahradkou za zamkem.

Byl jiz listopad, pied nekolika dny napadi pr y -niaprvmzksejtdocilnhaAoval ,ZrnrzlY snih chtupal pod JarmilinYma notkama ye vysokch teplS7ch holinkach. zesmutrielYmi zraky hledela na ten bilS, zdzrak kolem sebe. Netoutila jit po rozmluve s Ivanerri, naopak bala se ji • Bala se chvile, kdy by mela veechno ztratit.

Odhodla. se Ivan dopovedet to, co tehdy zapoeal? Ale to bylo tehdy, tehdy, kdy jeete neveal, to je nevestou Ludvika...

"Kde mate Blanku, Jarmilko?" volal Ivan, prochazejici se za ni.

VESTNiK "Lehla si. Pfi gy jsme veera pozde z divadla, spala jen nekolik hodin. Byla unavena a kdy jsem ji slibila, ae ji za hodinu vzbudim, ela si lehnout," odpovedela Jarmila klidne a nikdo by byl nepoznal, jakY nova vzriaty plamen plapola v jejim nitru.

"A vy nejste unavena?" a kdyt Jarmila zavrtela hlavou, dodal starostlive: "Bojim se o Blanku. Ta namaha, ktere piece jen neni zvykla, neustale to cvieeni a jizdy do Prahy, aby ji to neptemohlo. Ale nechci ji kazit radost. Choate se se mnou chvili projit, Jarmilko?" zeptal se najednou a Jarmile padlo, jako by ji projela elektricka, jiskra, jako tehdy, kdy se dozvedela o jeho nemoci.

Ptisvedeila a zdanlive venujic vetkerY zajem Cesarovi, chtela pi'emoci rozeileni, ktere zmocriovalo a jakousi neblahou ptedtuchu toho, co ptijde.

Nekolik minut kradeli vedle sebe mleky. Ivan marne ptemyelel, jak zaalt.

"Jit temet pal roku jsem dekal na tuto chvili," zaeal koneene. "Chtel jsem s vami mluvit sam, beze svedka a bez podezteni, ale name jsme, k tomu ptiletitosti."

"V onen den tehdy — na kterY jiste oba dva vzpominame a east°, — tehdy, nemel jsem ani potuchy, to jste nevestou Ludvika. Ne, Jarmilko, nepieruaujte me. Tti pine nedele jste sedala u meho lote, vidai jsem vas den co den vedle sebe, yak ruce s dojemnou pedlivosti a netnosti mirnily bolest i horeeky a vase rty dodavaly mi silu k tivotu. Ptivykl jsem vam a moje srdce bylo pino vdednosti k yam, ktere jsem dekoval vedle Ludvika temet za uzdraveni. Toutil jsem po tern, odmenit se yam vim motnYm, opiatit vam tu vaei elechetnost nedim prave tak hlubokYm a vtelYm. V onen den, Jarmilko, tenkrat jsem pochopil. A neciovedu yam ani vysvetlit, jak mocne me dojalo to pozrrani, jak latalo vedomi, ae nekdo, ae vy — mate nine rada," dodal tine a pohledl se strany na Jarmilu, neranil-li polls. Nechtel bylo mu ji lito a chtel laSt co motna eetrnYm. "Pak jsem se nahodou dozvedel, to jste nevestou a pozdeji pak, jak ten hoch trpi."

"Od neho?' zaeeptala sotva slyeitelne Jarmila.

"Ano. Ale nemejte mu to za zle. Povatte, nikoho nema, netli vas a mne, a kdyt pochopil, to vas pomalu ztraci, svetil se mi, vadyt' piece nemel a nema ani tueeni... My dva si spolu rozumime, posteskl si, ale nehneval se na vas.

Bah milt' vi, ze jsem vam obema ptal vadycky yeechno nejlepei. Jarmilko, prosim vas pro veechno na svete, zapomerite na to, co jsem yam tehdy rikal, nebo co jsem yam chtel iici. Vy jedina mate v ruce osud nas tti, nebot' ja trpim take, kdyt vim, to snad svou vinou jsem ptipravil toho chlapce o to jedine, co mel, o vas — o vaei lasku. Bud'te mu tim, dim jste mu byla drive, nemate ani tueeni o tom, jak vas ma rad a jak trpi. Je to, vette, mi jedine vYchodisko z tohoto labyrintu, ye kterem se veiclani zmitame."

"Tedy konec, konec veemur zaapela slabs Jarmila a sklonila jeete vice hlavu k zemi.

"Neill to konec, Jarmilo. Vy mate jeete cely tivot pied sebou, teprve poenete tit, vette mi.

Cas a a dobra vtle dovedou zahojit srdce jeete tak mlade, jako je vase."

"Zapomenout? Ne! Chtejte na mne veechno, jenom to ne. Jak bych mohla zapomenout, jak bych mohla nevzpominat na to, co je navkly vryto do meho srdce? Vtclyt' vzpominky, to je to jedine, co mi zbylo."

"Bote maj, Jarmilo, takhle nesmite mluvit!

Vy musite chtit zapomenout a ne se tomu branit. Cot yam neni toho chlapce ani dost malo Tito? Nevekim, to byste mohla mit tak tvrcie srdce a ublitit nekomu, kdo vas ma tak rad."

Jarmila neodpovidala, jen dye velike sizy skanuly po pejich tvatich. "fteknete mi pravdu, ale upiimnou, ryzi pravdu. Necitite ani dost malo naklonnosti k nemu? Je vam odpornY nebo ho nenavidite?"

"Mam ho rada,' promluvila tine Jarmila a kdyt se k ni Ivan pin piekvapeni obratil, do-dala: "Mela jsem ho rada vtdy, ale ne tak,

Ve etleciu, dne 2. a-pna 19:3? jak si myslite. Kdyby mu nekdo jiny sla bych ho chranit, kdyby byl nemocen, oSettovala bych ho s laskou, nedovedu si pfedstavit, ze bych mohla odpoutat nekdy svilj tivot od jeho, ale nedovedu si take ptedstavit, to bych mohla byti nyni tenou."

Jeji slova i jeji ptiznani Ivana na chvilku zinatlo.

"A prod s nim v posledni dobe tak zle jednate?"

"Prod? Vy se ptate prod? Jen jeho vinou...' ".. jsem se dozvedel skuteenost. Jarmilo nechtejte, abych vetil tomu, to byste mi byla nikdy neiekla pravdu."

"Oh, ja vim, ie jsem epatna, vim dobie, znam svoji vinu. Branila jsem se dlouho, me to veechno ptemohio. Nemela bych o torn mluvit, ale chci, abyste vedel jaka jsem, abyste pochopil, to nemehu udelat to, co ode mne chcete. Dokud jste mi nedal onu jiskru nadeje, do to doby jsem lhala Ludvikovi lasku, ptetvatela se, lsti jsem se dostala k vaeemu latku, bylo mi jeano, co delam, ale zmirala jsem strachy o vas. Nikdy ale byste se nebyl ani vy ani on dozvedel pravdu. Byla bych si ho vzala pies veechno, jen abych yam mohla byt nablizku, clYchat s \lanai stejnY vzduch."

Ivan na ni hledel pin ntasu. Nikdy by byl netueil, to tolik vaiene skryva, se v jejim nitru.

Vetil katclemu jejimu siovu a pojala ho neurdita azkost o ni i o neho. Jak tohle dopadne?

Podaii se mu zmirnit ten tar, udusit ten zhoubny plamen v jeji duel? Z katcleho jejiho slova eieela skryta vYeitka, ale ne proti nemu, proti veemu, co nieilo klid jeji duce, talovala proti celemu svetu, proti osudu, jehot htiekou se stala.

"Ale od toho okamtiku," — pokradovala jit klidneji, "zmenilo se ve mne veechno, kdyt jsem poznala, to to, co jsem poklaciala vtdy za ne motnost, mohlo by se stat pravdou. Tenkrate jsem "Byl to omyl nas obou, dite. I me tehdy tak ten okarniik, ale pak, kdyt jsem veechno uvazii, rozmyslil si... \Tate mi, Jarmilko, ja opravdu nemohu...", dodal tiee a jaksi vahave.

"To k van Ludvikovi jen? zeptala se Jarmila a z jejiho hlasu vyznivala posledni nadeje. I tu musil Ivan zlomit.

"Ne, Jarmilko, nejen k vuli nemu.'

"A prod?"

"Nechtejte to vedet, dite, nechtejte. I ja sam se bojim na to-pomyslet!'

Zase bylo na chvili tisnive, napjate ticho.

Jarmila prudce oddychovala, jako by se odhodlove.la k neeemu, co melo koneene dovreit veechnu jeji bolest a utrpeni. Diouho, dlouho si nemohla dodat odvahy. Koneane se zeptala ties a tzkostlive: "Blanka?"

Jakoby odnekud z dalek, z jineho sveta, zaneslo se to jedine slovo k Ivanovi a ptipadalo mu, jako by vysiovenim tohoto jmena rortrhl nekdo slabounkou blanu a vzbudil k tivotu neco, co melo navttly spat klidnYm spankem na dne jeho srdce. Tenkrate to byl on, kterY na Jarmilinu ,otazku neodpovedel a jen sotva znatelne, bezdedne kYvl hlavou.

"Tuella jsem to, citila od prvniho okaintiku, kdy pkijela,' pravila Jarmila jit znaene uklidnena, tak, jako by svYm ptiznanim nalil do jejichzil nave krve. Ivana ten jeji nahlS7 klid zarazil, domnival se, to nevesti nic dobreho a pojal ho strach o Blanku. Uchopil Jarmilu za doe nice a pravil vzrue'ene: "Nemejte ji to za zle, Jarmilo, nema ani tueeni a take se nikdy nic nedozvi. Nehnevejte se na ni, prosim vas."

Jarmila pochopila ten jeho strach, tu jeho tzkost.

"Bud'te kliden Ted' ji budu mit jeete Ivan se na ni zahledel s ridivem. Jak podivne a zahadne je to devee! Ale v jejich slovech bylo nem co ho pkesvedello, to mluvi pravdu.

(Pokraeovani.)

ye stredu, cine 2. srpna 193g.

NAS byla vyhlaeena kapela po celem kraji.

Dal to dohromady nejakY pan Tronieek, kterY bYval sveho easu hrobnikem, a kterY hraval na funusech. Vykopal hrob, gel se pfevleknout, odehral jegte s dvema strejci "Salveregina" a zase se ptevlekl a hrob zahazel. Tedy pfieinlivY elovek!

Nu, a na jednom takovem nobl funuse phg trachal se k nemu pan regenschery, co byl u nas na pensi, nejaky pan Knobloch, a povida mu: "Poslouchaj, Tronieek, jak jich tak posloucham, tak voni s tou muzikou by mohli udelat Atesti. Voni jsou rozenej kapelmajstr a u ty hrobnidiny by za gli. To neni pro nich. Takhle jim hrubnou ruce a ztracej ten hmat pro ma ginu na trumpete a na strunach . . . " Slovo dalo slovo, Tronidek o torn gpekulyroval, sehnal si g est chlapa a za nejakY eas to byla vyhlagena, kapela v girokem vukoli. Hrali na vgech funusech, svarbach, kftinach i poscenich, vime posvicenich, a tancovadkach, a jednou byli dokonce pozvani i na zamek ke kni2eti Fuerstenbergovi, kteremu hrali neco, nevim co, ale Tronieek tomu kikal bacha. A to kdy2 se chteli nejvic vytahnout, tak Tronidek se napil, drilette si utkel fousy, a tekl: "Tak, ho gi, a ted' zmadkneme bacha."

A tak tahle muzika, ei jako ta kapela, gla vokolo nagich a stavila se, jak u2 melp, ye zvyku, na panaeka. Tronieek totit fikal, ze si museji udelat nejakY ten zaklad, a taky aby meli lepgi ansac, to jako aby lep gi ptilehla trumpeta na hubu. A jak tak stoji v krame a pord2eji do sebe panadka za panaekem, si Tronidek povzdychnul: "Japa to, ho gi, safra, safra, dneska udelam? Je nas pet, Fidrhonc furt klempiruje, a ja. mum na dnegek sjednano "Na dolej gi" gest monikil. Kdepa toho gestYho jenom vemem?

Vite, vono na tom stejne nazale2i, pae kdy2 to zmaeknem, tak starou baekoru nekdo vi, kohk nas hraje, esli pet nebo leset. Ale do podtu mi to nejde."

Ja, to tak posloucham a bleskne mi hlavou naramna, my glinka. Povidam: "Pane Tronieek, jestli na torn opravdu nezale2i, tak ja, yam budu cleat toho gestYho." "Na co 2e hraje g ?" zeptal se me udivenY Tronieek, ktery mel v merku v gechny muzikanty ye "Dyt' o tom nemam povedomost a nikda2 jsem te nevidel na nic hrat."

"Na co hraju? Nu na nic, vklyt' snad na torn nezaleti, dy2 fikate, ze toho gestyho nemusi bejt slyget. Date mi jen tak neco do ruky, riakej ten vejra2nej instrument, a ja, to budu jen tak markYrovat."

"Jak to, kterak, ty chce g hrat? Jafku, kdy2 neumig hrat?" tazal se Tronidek.

"A to ja mu rozumim, to je napad," vpadl nam do rozhovoru pan Subrtka, co troubil helikon. "Dyt' nernusi umet na nic hrat. To my te7t graml obstarame sami. Ale bude nas gest, ctostaneme pinou sazbu, a klukovi na ten jeho dil dame jen polovieku. Vo zbytek se za tu zvej genou namahu rozdelime. Dame mu do ruky trumpetu a von se ji bude jen tak drZet a zlatka mu za noc staei."

Tronidkovi to vgak potad ne glo do hlavy, jak to kterak, ze osoba nemuzikalni by mela vribec sedet v Troniekove kniZeci kapele. On si kikal knigeci od te doby, co hrali u Fuerstenberga.

"Jak tak na to koukam, von by to nebyl ani 2adnej podvod," ptidal se pan Nouzak, klarinetista, "navopak, tekneme si sami, kterapak kapela si tohle mute dovolit, aby jeden potad pauziroval? Na ge si to dovolit Slygel jsem, 2e jsou kapely, kde ma nekerej tolik pauz, ze si za celej kousek ani nevrzne, ale je tam, protoge path. do pinYho vobsazeni."

Tohle u Troniola melo vahu. Neni pies odbornY vYklad.

"Tak jo," svolil. "Kluk pude dneska s nama, ale s tou podminkou, 2e holt bude mit ten part, co ma samou pauzu. Jinad na to nelze pkistoupit. Pueime mu trumpetu, ale aby nam kluk do toho nefoukal a neutrpela muzikantska, test, tak mu tu trumpetu zagpuntujeme."

Tak bylo rozhodnuto, 2e ten veeer vypomohu. Ja se na to te g ii, proto2e jsem videl, ze to bude naramna legrace a 2e se aspori pokadne zadarmo napiju. Ani ta zlatka me tak nevabila, adkoli secret v hospode na tancovaace, pokadne se napit a je g te pfinest domu zlatku, to pteci neni k zahozeni.

LSTPT1E

SlavOm trumpetistou proti sve vfilie Ten prvni veder "Na dolej gi" to dopadlo dobte. Tronidek mi dal trumpetu, kterou zezpoda clobte za gpuntoval kusem umotaneho stareho hadru, abych to nevyfoukl. No a ted' mne nezbylo, ne2 se nafukovat, obracet noty a v "pauzach" si odborne vylejvat trumpetu, odplivovat si jako start fliglhornista, a to se vi, take jako start fliglhornista pit. Zejmena tohle posledni jsem umel opravdu jako rozenY muzikant. Oni me take ostatni kolegove nabadali, anZto bylo sjednano " . . . a vgecko, co vipijete".

Na prvni pohled se vam moZna, zda, ze to markYrovani je lehka, vec. Ale to byste se omYlili, protok ona to byla opravdu prace zatracene te2ka. Co2pak prvou hodinu to je gte glo, ale v jednom kuse mit u huby trumpetu a potad se nafukovat do taktu, curvet na partesu a nikc16,2 se nezapomenout, to neni maliekost.

V2dyt' jsem si 01 torn sam u2 pfipadal jako cvidenY gimpanz. U2 to pomygleni, 2e vgem to hraje, a jenom mne ne, zprisobovalo mi nekdy moc hanbakske pocity. Ptedstavte si, lidicky, 2e byste sedeli tfeba na velocipedu, glapali, 0 by vam jazyk kadou chvili vypadl na Iiditka, kola by se toeila a torn byste se nehnul z mista. V2clyt' jsem si nekdy myslil, 2e se z toho musim ztrojeit. A nemyslit na to, co delam, to take ne glo. JO., to jednou prubnul a foukam, v torn generalni pausa a ja, zrovna nejvic rozfoukanY. Tronieek me vzal gmytcem pies hlavu a koutkem udrolil: "Davej taky po mne pozor, nemehlo zatracenY! Vod cello sem kapelnik?"

Celkem jsem ale do toho brzy pki gel. Ka2clY zadatek je te2kY a 2adny ueeny s nebe nespad.

To piece sami vite, 2e kaldy muzikant v torn trochu lita, ne2 obsahne repertoar. Pozdeji jsem vedel pfi ka2cle pisniece o v gech pauzach a pti ukoneeni jsem trumpetu odtrh od huby jako ura2eny troubador a hrde se rozhledl po sale.

Od te prve muziky, co jsme hrali "Na dolejgP, jsem se domir vratil az k ranu, pysky otekle jak Habsburk, take jsem sotva mohl mamince vysvetlit, '2e jsem ted' u Tronieka v kapele prvnim fliglhornistou a 2e si k ni dam schovat zlatku, kterou jsem si poctive vytroubil. Maminka nejprve hubovala, ze udelam zas nejakou ostudu, ale zlatku vzala a schovala, aby krupieka nevedel.

Zkoug ka tedy dopadla dobte a tak v2dycky, kdy2 bud' Fidrhonc nemohl, nebo kdy2 melo bYt velke obsazeni, bral me s sebou.

V Luene se me ptali, itcle jsem se naudil hrat na trumpetu a ja jim vysvetlil, 2e jsem se to naueil, kdy2 jsem byl v Nerncich. Maminka 1.12 nic netikala a pou gtela me k muzice, jednak k vuli te zlatce, a pak, 2e Tronidek byl ta.dnY elovek a 2e me v2dycky v potadku pfivedl domt.

Ja jsem si ov gem ptigel i na vic ne2 na zlatku.

V2clyt' se hrala i solo, a z toho mi taky neco dydinky dali.

U tak zname kapely se novel po chvili stane take znamYm. Lide tenkrat "Chodi s nimi takovy malt kluk, ale ten vam hraje na trumpetu — neco utus funtra! Jeho je slyget pies ty vgecky ostatni." Take mi obeas fikali: "Tondo, zatrub neco". Ale ja„ jsem se v2dycky vymlouval, 2e jsem tak natroubenY, ze na to nemam ani pomygleni, a taky 2e fliglhorna musi mit doprovod nejmiri peti in gtrumentri, jinak ze to tak nezni. A to me delalo je gte vetgi povest a oblibenost. Dyt' pomalu se Tronieek beze mne viThec neobe gel. Ude vgude hledali v kapele toho maleho a kikali Troniekovi, kdy2 me nernel s sebou: "Jak nemate toho maleho trumpetistu, tak to nema ten kiz."

Ono na tom neco opravdu bylo, proto2e kdy2 jsem ja byl s sebou, musili ti druzi trochu pkidat, tfebas 2e Subrtka tvrdil, 2e se ztratim. Vyzably Blahuta, co Mal druheho fliglhornistu, fikal: "Ja, delam druheho fliglhornistu, ale musim troubit i za toho prvniho, a e gte delam tomu klukovi slavu. To 112 tak chodi na svete, 2e jden dela, a ten druhej z toho ma! Dyt' na torn necham plice, pro krista palm."

Tahle moje oblibenost mohla jednou vest k

Strana hroznemu neStesti. Povest knizeti kapely visela jen tak tak na vlasku.

To jsme hrali v Lejeanech na dotinkach. To byla vesnice, ktere jsme my muzikanti "velka etace", proto2e tam se v2dycky vybraly pane penize na solach. Tam byli ho gi jak se patti, sam bohatY sedlak — furianti. V torn ale byl take dertilv hadek. Ti lejeaneti, kdyi se do toho dali, tak co slovo, to rana, a co rana, to facka jako am. Tarn se muziky potadaly tak tikajic gompletne s potadnou pranici, pti ktere se veecko na konec pane rozmlatilo, ale to se musi nechat, to zase veekera test, veechno se do krejcaru zaplatilo, proto2e tam v Lejeanech na to bylo a mohli si to tamnejei ho gi dovolit. Nejake to ucho, nos a zuby vzaly arcit' take nekdy za sve, jak by ne, ale s tim u2 se musilo poditat.

Ti Lej gangti meli IA ye vrikoli povest od pradavna jako-rvadi a potizkove. A jak figura ukazovala, byli na tu svoji povest hrdi a dean -deck°, aby ji uchovali. To se fikalo: "Tady se to pere jako v Lejeanech o muzice." Nebo: "Ty mug hubu rozmlacenou jako lejeanskej chasnik." Tedy s temi Lejeany nebyla 2adna legrace, a kdo tam nemusil, tak rad mezi ne nelez.

Jo, byly ptipady, 2e se tam kluci z druhe vsi vypravili, aby jako ukazali, ze jsou jinde take Stramaci, ale co neuteklo yeas, to mohli druhY den pozilstali hledat po dochtorach a nemocnicich. Ale muzikanti tam chodili, a to dost radi, ant* jak u2 jsem prve tek, byl tam dobrY chlebieek a pekne tluste pomazanY. A pak muzikanti byli v2dycky neutralove a take se reepektovali.

Pan Tronieek tikaval: "U2 bychom pottebovali dat spravit tu basu, ale poekame az po Lejeanech, tam nam to stejne rozmlateji, tak to pujde na jeden fleet." Rozumejte, jako na fleet LejeanskYch. Tak jak vidno, mohl se na tuhie etaci pustiti jen zkueeny muzikant, dobte tivotem prottelY elovek, kterY se hned tak neeeho nelekne.

Ne2 jsme se tam vypravili, tak nine pan Tronieek tekl: "Tondo, tak deme do tech Lejean.

Piti tarn bude, 2e to nepteplavee, kouteni jako na svatSdio Jana, a penez, co si teknee, ale musi se na to moc vopatrne. Jak vleti prvni sklenice mezi nas, tak to znamena, 2'e se bud' nekdo nestrefil, nebo ze se mu kousek, co hrajeme, nejak nezamlouve.. Pak IA musig davat pozor na moje povely a nejrad hned s hlavou pod stul nebo pod 2idli."

Tahle tee nebyla na plano povidana,, jelikog Tronidek byl elovek moudrY a ut take neco na svete uvidel, a v Lejeanech nebyl po prve. Nejakou velkou radost nad tim ponaueenim mi neudelal. Ja, vette mi, jsem elm& celkem samotel', a kdy2 se zaene nekde nejaka mela, tak se rat dorozumim, nebo vemu evaba. Vite, holenkove, kdy2 je nekde2 nejakY chumel, tak je nejlepei se ztratit pryd, proto2e, at' date ran a kopanct kolik chcete, ty facky, co dostanete vy, ty vam uz nikdo a nieim z huby neodpara.

No, ale k veci. V tech Lej ganech to zaealo docela dobte a sluene, ale to ono tam ze zadatku v2dycky. Piva dost, jidla dost, smith, vejskot, chasnici jako jedle, holky jako btizky. Ten chtel solo, a dal zlatnik, onen zas solo, a zas hodil zlatnik, na radosti srdce usedalo. My jsme pili a jedli, jako bychom meli od metru, a ja byl cim dal tim vic ptesvedden, 2e Tronieek taky nekdy moc toho napovida.

Nu, a kdy2 se to tak veechno veselilo vespolek, tak najednou z nieeho nic povstane tamnejei mlynat, elovek mlady a urostly, tak kikaje chlap jako hora, popoeel k nam, vy2adal si ticho, zahledel se zadumeive na me, a zvolal: "Halo, dejte veichni pozor, ted"mne ten malidkej musi zatroubit solo `tkoda je te, Jenieku", a hodil mne zlatnik.

Ja jsem se lek, take by se ye mne krve nedotezal, a vypoulim odi nejprve na mlynate, a pak na pana Tronieka. "tkoda je te, Jenieku," opakoval jeete zasmueileji ten mlynat, a nine vyvstal na dele smrtelnY pot.

Chass, okolo jeete trochu povykovala, ale za chvili se veechno zaealo toeit k nam. My muzikanti jsme men razem po naiad& Troniekovi zeepieatel nos a pan Subrtka, aniodundal v rozeileni helikon, povzdechl si tak, 2e helikon vydal takovY bueivY zvuk, jako kdy2 dodelava (Dokondeni na strane 20.)

Strana 18,

V2STNiK

OITATELSK1, ZPRAVA ZE SCHUZE ODBOtHY tEsKEHo NA.RODNIHO SDRUENt V HOUSTONU. Schfize odbodky "Svornost", konana jak oznameno v Ceske sini v Cottage Grove, byla detne navg tivena a novi elenove ziskani. Ponevada byla to ustavujici schfize, zvoleni byli stall u g U.kednici a take podany ruzne namety k provadeni prace. Prubeh jednani byl radostnY a klidupinY. Co jest potegujicim, nage mladeg se podilela na jednani a neodmitala stati se einnou v tkadech.

Nasledujici zvoleni do iitadfi: Br. Rudolf Lebr, Romayor, Tex., pkedseda. Br. M. Voltr, Houston, mistoptedseda. 0. S. Vala, Houston, tajemnik. Ant. Stehlik, Houston, druhY tajemnik. Ses. Marie Vajova, Fairbanks, freetnice.

Ses. Boaenka 8ilhanova, Houston, pokiadni. Ses. Marie Silhanova, ses. Mary Clink ses. Rena Lebrova, Houston, freetni vYbor. Br. Jos. R. Anton, br. F. G. Kupec, ses. M. F. K. Valova, prop. vYbor.

Schtze, die rozhodnuti shromaadenYch, konany budou kaadou prvni nedeli v mesici a sice zaeatek v 5 hodin odpoledne v sini tadu M. R. Stefe.nik Cis. 142. S.P.J.S.T. na Cottage Grove. Ptig ti schilze konana bude dne 6. srpna v tege sini po schfrzi kadove.

Ohlag eny ptljem v obnosu $47.09 usneseno ihned po schtizi odeslati ptimo do ristkedi Oeskeho Narodniho Sdrugeni v Chicago.

Kdo chcete s opravdovou uptimnosti pomahati pki "Druhe Osvobozenecke Akci" v dobe, kdy toho potteba nejvice vygaduje, jste mezi nas vitani a kaada, sebemen gi pomoc gadouci, proto tea platna.

Kdfaby tea nekteti 'lade chteli freinne pracovati a citili pottebu zaloaiti si takovou odboCku 6eskeho Narodniho Sdru geni a pro Adel ten potiebovali nejake informace neb rady, necht' obrati se na na gi odbodku v Houstonu. Mame zde po ruce rrizne pomucky a tea stanovy CNS. S heslem: "M do fipineho viterstvi!"

O. S. Vala, tajemnik, 309 E. 29 Ave., Houston.

Moulton, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Zase neco z nageho Moultonu. Prvni, jako obyeejne, o poeasi atd. Men jsme zde velmi horke dny, ag 106 a vice stupriii teplomer ukazoval, pak zaprgelo a ochladilo se, a posud je lepe a dosti na ubyti. BayIna se poeina, otvirat, mame zde asi 10 novYch baliku. Cena je 9c. Uroda bude slaba, asi polovieni loriske, vyschla a tu pozdni bavinu housenky a jinY hmyz kazi, musi travit a je to ala price v torn horku. Rolnici si steauji na to farmovani s tou bavinou, jak jsou zkracovalai s tim osevem a jak moc musi omezovat, ge nemaji skoro gadnou bavinu nasetou atd. Maio je to svobody zbyle v teto bYvale svobodne Americe, skoro v gecka ta svoboda je pryC, jen na ni vzpominame, a ted' jsme pod zakonem skoro se v gim co provozujeme. Tak co nam zbYva delat? Kdya si posteaujeme, tu hned se nam tekne • "Vgak jste si to sami zvomlete". Tak budeme asi mleet. Jsem zveday, jak to tu bude za 25 let, asi hodne zmenene. Doufejme, ze se to polep gi, neb je toho tieba.

Abych nezapomel, na gi bratii ritednici a nekolik ptitomnYch Mena v minule schrizi zvou laskave vgechny bratry a sestry a jejich ditky, aby se vgichni dostavili do pki gti schlize dne 13. srpna, ptesne ve 2 hodiny odpoledne. Mame nekolik elenti a elenkyri co je gte nebyli uvedeni, tak je budeme uvadet. Ctene sestry jsou laskave gadany, aby prinesly svadinu, jako kola,ee, kejky, rohliky, sandviee atd. Br. pkedseda, se prozradil, ze bude mit neco dobreho na ukase- • ni 112213.6, dostatek pro v geclmy, tak chceme, a.byste ptijeli a vespolek se vetsele a po bratrsky pobavili, jak to jine• tidy neb spolky Tak nezapomerite na ten den, udelejte si na kalendati znaeku neb koleeko okolo to tfinactky, abyste nezapomeli, neb nekam jinam na ton den nejeli. Jeete jednou vas jmenem Cis. 27. yeechny laskave zvu a dostavte se Tak na shledanou v pfieti schazi dne 13. srpna. S bratrskym pozdravem, vas ifeetni Jan V. Havlik.

VYKAZ PitiJMU ODBOftliY HOUSTON SVAZU CECHOSLOVAKU V TEXASU. Add Pokrok Houstonu C. 88. S.P.J.S.T., jehog obetave elenstvo ji g mnohokrate prokazalo pii rfiznych ptilegitostech podpotiti ka gdY dobry a glechetnY Adel, zvla gte ve hnuti osvetovem a narodnim, neopomenulo ani nyni ptispeti na nagi novou osvobozovaci einost. itadovi bratii a sestkieky poloaili na obetni °itai pro osvobzeni ujatmene teiny °pet krasnou obet', v obnosu $116.50 za 466 Menu a za tad, jako teleso obnos $5.00, celkove $121.50. Mistni odboeka Houston Svazu Oechoslovaku dekuje timto tadu Pokrok Houstonu, jeho vedoucim einovnikfim a Clenstvu srdeene za tento dar.

Dale ptijato: Pkedegle vykazano jako pokladni hotovost ze dne 30. derma po uhrazeni vYloh pogtovneho 327.70 Pkijato od pi. P. Studniene za Jerry Baletku a pani .50 a za pani A. Vajovou .25 R. A. Hamusek s rodinou ............

5.00 Ptijato od pani Frank Tesakove za pana a pani J. H. KroulikovYch .50 a za pana a pani W. WalesovYch .50 Ptijato od pani Peklove a za dva Cleny 1.00 rodiny a dar _Frank Tesat a pani 1.00 Od kadu Pokrok Houstonu za 466 dlenti a $5.60 za tad jako tees° celkem $121 50 $157.95 thrnem ............................

Vydani tajemniku za po gtovne a povolene .25 $157.70 ZbYva Pokladni hotovost dne 31. Cervence 1939 $157.70 S. P. StudnienY, pokladnik.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce a mill ptatele!

Oznamuji yam vgem a zveme vas na taneeni zabavu, ktera se bude potadat v Sokolovne v nedeli 6. srpna, pti ktere bude hudba z West, 0. K. orchestra. Tak na to nezapomerite a navgtivte nas. V minule schfizibyli tito fitednici zvoleni: Ptedseda, Joe Mrlik ml., mistopkedseda John Beean, vzdelavatel Fred Mrlik; zabavni vYbor: Joe Milan, Joe Pola gek. — Na prazdniny si vyjeli p. a pi. John Jeaovi nekam na jinni stranu, ani nevim kam a mnoho-li tam toho pojezdi. Maly Lee Alen Martincu si take vyjel na par dni k jeho tetiece a strYekovi do Clifton, p. a pi. FordovYm st. P. Joe Milan take se ptipravuje s hudebnim kruhem as nekam do New Yorku na svetovou vYstavu, ktera se tam ted' pokada. Svatebni piekvapenka, kterou uspotadali p. a pi. Jeemenkovi pro jejich dceru Mona Lee, date se jim yydatila. Jidla a vgeho ostatniho bylo hojnost. Mnoho krasnYch darn nevesta s man gelem obdrgeli. Tak pro dnegek ukoneim s pozdravem na redakci, ptatele a vgechny Ctouci. Zirstavam vase sokolska dopiMillie Polagek. sovatelka, DOSVEDtENi. ita.d Vesmertnost, as. 68, Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Timto kvituji nemocenskou podporu, kterou jsem obdrael pro bratra Sam Hubera. Podporu zaslaly riasiedujici rady: Aid Cis. 3, 25c; Cis. 11, 50c; Cis. 17, $1.50; as. 21, 50c; Cis. 23, 50c; Cis. 24, $2.00; Cis. 28, $2.00; Cis. 62, 50c; Cis. 83, 50c; Cis. 89, 50c; Cis. 92, 50c; Cis. 96, 50c; Cis. 97, 75c; Cis. 121, 35c; Cis. 136, 35c; Cis. 141, 50c; Cis. 153, 25c. — 0sobne poslala spolusestra Anna M. Lala $1.00.

Timto yam vgem zminenY bratr srdeene de, kuje za pcdporu, kterou jste mu poskytli.

S bratrskYrn pozdravem, B. W. Schiller ,tajemnik. kad Jarornir, 'ago 54, West, Texas.

Prigti nedeli dne 6. srpna tad Jaromir bude konati pravidelnou schfizi, v ktere bude podana zprava zabavniho vYboru ze dne 4. Cervence, a pak marne jine velice dille gite jednani. Tudig jest kagdY e'en gadan, aby se dostavil.

S bratrskYm pozdravem, Robert Cervenka, pi-edseda.

Emil W. Popp, tajemnik.

ere stkedu, dne 2. srpna 1939. r.ad Moravg ti Bratfi cis. 6, Cottonwood, Tex. ,Cteni bratii!

V posledni schtzi bylo usneseno, bychom druhou nedeli v srpnu (13. t. m.) uspotadali spoleenou svaeinu, opatrili barbecue, ktere se bude prodavati za reijni cenu a *neer byla taneeni zabava. Dostavte se do teto schtze v poetu nejhojnejtim, proto ge bude tomen organizator br. Karel Navratil, kterY objasni pojistky vydavane naei S. P. J. S. T. a prednese rtizne zajimavosti ze spolkoveho Redaktor organu br. Frank Moueka slibil svoji (least na teto schtizi, budeme miti volnou debatu ohledne zastojil na gi Jednoty, tidalostech doby posledni a pod. Pamatujte na druhou -nedeli, vezmete sebou svoji rodinu a pozvete na na gi besedu svoje pratele.

S pozdravem, F. Pibil, tajemnik. flat' Vygehrad, 'Oslo 48., Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, bratii a sestry a v gichni etena.ti tohoto listu!

Zase k yam ptichazim s paru tadky, abyste si snad nemysleli, ae me to sluneeko upeklo. No, nebylo by ani divu, neb hralo znamenite. Zdalo se, ge vge upeee svYm "hicem", ale nam zde zase trochu spadlo to vlaaieky, take se o moc lepe dYge. Co se tyre to na gi "kralovny" baviny, ta si pochvaluje to teploueko a ji g se zaeind pukat. Zase pkijde to mordovani s temi pytly, tahani a zad ohYbani. Jen kdyby aspori nejakou cenu mela, ale ti pani kupci zase cenu shodi dolii a budou krieet do sveta, ze je ji pfebytek, a tak ten ubohY farmat za tu svou celoroeni &Mu jen almu gnu dostane. Zde jia nekteti sbiraji tu bavinu a jak jsem siy gel, mnoho toho nebude. Semeno.ba ylnene je tuna za 13 dolarfz, tak jegte zase aby ten farmer pfiplacel od novani. Je to smutne pro na ge givitele farmery, kdy s te gkou svou praci z to matieky zeme neco urejzuje, tak hned za to malo pak dostane. Jegte se zminim o na gem guverneru, kterY hougevnate pracuje pro chudobnY lid, ale pani v legislatuke jeho dobre smY gleni odhazuji, a jegte mnohe noviny se mu posmivaji, ae nic nedeli. Jak chudak maze neco prosadit, kdy je proti nemu tolik riepratel? Jsem zde v teto noye vlasti jia dlouhY Cas a nepamatuji, aby stat Texas mel tak uptim.neho guvernera jako je tento.

Zde varn, bratti a sestry tadu Vy gehrad Cis. 48. S.P.J.S.T. davam vedeti, ze na ge pravidelna schtze ptipadne na prvni nedeli v mesici srpnu, to jest 6., o dvou hodinach popoledni. Proto se v hojnem poetu dostavte a svoji povinnost tadovou do potadku dejte. Tak na shledanou v sini tadu Vygehrad na Eayersville dne 6. srpna.

V padu Apatneho podasi o tYden pozdeji. Jsem vas spolubratr, K. F. Chalupa, tad. dop.

Bid SlovanAti Bratii els. 34. Caldwell, Tex. Mill bratti a sestry!

Ptichazim trochu pozde se zpravou, ale je jegte Bost Casu a g do prigti schfrze, kterou budeme odbYvat druhou nedeli v srpnu. My Urednici bychom si piali, kdybyste aspon jednon ptigli do schtize, neb nekteM jste ua moc diugni ,a aC se yam psalo, byste pri.qi do dervencove schtze, ale gadnY nepPieel. Tedy jsme se ujednali, ze kteti neptijdete do schfize 13. srpna a nepromluvite s nami o torn dluhu, tak kagdY bude suspendovan; a to vas bude neco stati a utidela to zbyteene prate.

Psal bych neco o kropu, ale jsou bidne, malo nam tu prgi, ug, zas je dosti sucho.

Myslim, ae uz skoneim. Tedy nezapomente na tu schazi, jestli bude pekne po:',.asi. V to schuzi budeme miti i neco k za.oiti. Na shledanou na drullcu nedeli v srpnu!-S-bratrsktn pozdravem, G. Charanaa. . . Lisabor. — Britska vlada podala u portugalske vlady gaddst, aby v ptipade gpanelsteho frtoku na Gibraltar mohla Velka Britanie vylod'ovat vojsko na portugaiskem uzetni. Portugaiska vlada se stavi k tomuto nehoraznernu pogadavku Velke Britanie odmitave. Zakrok Velke Britanie vyvolal ye Spanelsku hluboke rortrpeeni a bude zajiste prieinou dalSiho zhoreeni pomeru mezi obern.a zememi.

Ve sftedu, dne 2. srpna 1030. rtlr

sov

ana 1g.

11^711

W Irr

JiL

Dallas, Texas.

Ctena redakce a vateni etenati!

Psal jsem yam minuleho tSidne neco o nagi Ceske gkole zde v Dallas, ktera, skondi koncem tohoto t3idne a chci yam ted' trochu povedeti o programu, ktergi mame v ptiprave a bude potadan 6. srpna. Deli se velice snati a pilne pracuji, aby jejich vystoupeni teto nedele bylo neeim, co si jejich rodiCe a ptatele budou dlouho pamatovati. Budeme miti nejen divadlo ale tet jina rozdilna, eisla. Deti vespolek zazpivaji nekolik pisni, ktere se naueili, jet budou jak pro zasmani tak i vatnej giho razu. Tehot razu budou basne, jet ditky ptedvedou. Lorraine Ptevratilova, vas basnicky ptivita a druhe deti, ktere budou ueinkovati v teto east na geho programu, jsou Ludmila Kutilova, Franti gka Jureikovd, Frantigek Harris, Raymond Bou gka, Adella Machadova, Franti gka Podhradska, Anieka Stranska, Lillian Kopecka. Pak nam trio zazpivaji Frantigka Kebrdlova, Lorraine Ptevratilova a Anieka Stranska. Na fletnu zahraje eislo nage nadana, Lillie Kutilova pti doprovodu 01gy Valeikove na piano. Zajimave eislo bude duetto dvou na gich houslistt, Jindficha 6echana a Jenika Kebrdle pti doprovodu Franti gky Kebrdlove.

Avgak hlavni Cast na geho programu bude divadlo pod nazvem "Kralovny lest." od Hely 8vehlove. Je to pohadka,p jedne chude gevcovske rodine a jak rej kralovny lest s jeji drutinou jedne noci ptinese gtesti teto rodine. JakS7m zpusobem se to stane, to yam ale nepovim, abych yam nepokazil naladu k na gemu divadlu.

Mohu rice, to bude krasne vypraveno a chci timto podekovati vgem, kteti pomahaji s ptipravami, aby se divadlo zdatilo. V rolich otce a matky vystoupi Jindfich Cechan a Helena Vrlova; jejich deti — Franti gek Cechan, Stanley Vla, Raymond Marek, Libu gka Halova, Helenka Slovaekova. a Rritenka Vrlova; babiaky — Olga Valeikova; kralovna lest. — Ella Nesudova, trpaslici — Jenik Kebrdle, Karel Pkevratil, Jenik Harris, Albert Nesuda; Franti g ek Harris a Raymond Bou gka; zajidkil — Robert Durori a Lenard Jet; svetlu gek — Frantigka Jureikovo, a Ludmila Kutilova; kvetinek — Milada Pragifkova, Adella Machaeova, Franti gka Podhradska, Anidka Stranska; vil — Lillie Kutilova, Frantig ka Kebrdlove„, Lorraine Pkevratilova a Eleanor Toberna. Ja, vim, to se na g program bude varn velice libit a proto udelejte ditkam tu radost a pkijd'te. Nebudete toho litovati. Budit tedy nagim heslem: "Na shledanou v Sokolovne na detsky program!"

S krajanskSrm pozdravem etenatilm 1 redakci, Jaroslav E. 2ivnS7, uettel.

DOPISY DETI CESKIE LETNI §KOLY V DALLAS.

Mill etenati!

My Ceske deti v Dallas jsme letos meli ptiletitost choditi do eeske gkoly, abychom se mohli naueit Gist, psat a taky mluviti spravne Cesky.

Katicle rano kdyt ptijdeme do gkoly, nejdtive si zazpivame a potom prvni hodinu eteme, druhou hodinu pigeme na tabuli a potom mame deseti-minutovou ptestavku. Kdyt ptijderne zpet, pan uditel nam povi pohadku nebo neco z 'Ceske historie a potom zpivame. Katdy den se naueime novou piseri a vim, to nekdy budeme radi, to jsme se jich tolik naueili. My deti jsme hrdi na svou tee a chceme pozvat katcleho na nag program, abychom mohli ukazat. co jsme se naueili, a i motna, pomoci druhSrm deskSrm det• tern do-Stat takovou ptiletitost.

Lillie Kutilova.

- Mill. etenati.! oeska -gliora . Se -vyteiije v Dallas katcle rano.

Jen v sobotu a v nedeli mame prazdno. Ve gkole se ueime gist z "Prvni Citanky pro gkoly sko-americke". Pi geme na tabuli a tea zpivame Ceske pisne. Po gkole katdy- den zpivame "Kde domov map. Prvni nedeli v srpnu budeme miti divadlo "Kralovna lest". Dale budou zpevy, tance a basne. Zveme vas na na gi zabaVu pri ukondeni Skoly. Budete srdedne vitani.

,Elni4ka Stranska.

Mill etenati!

Ja bydlim v Mineola a pti gla jsem navgtevovti Ceskou gkolu v Dallas. Na konec gkoly budeme miti program v Sokolovne dne 6. srpna v 6 hod. odpol. Ja v nem taky budu. Zveme vgechny krajany, aby se pti gli podivat. Maminka a tatinek jsou dobrSrmi Cechy a tak ja bych rada se taky naudila pekne mluvit Cesky. Proto chodim do Ceske gkoly a jdu rada.

Libugka Halova.

Mill etenati!

V Dallas v Sokolovne mame Ceskou gkolu, ktera trva gest t3idnil. Ueime se gist, psat, pisne, pohadky a dejepis Cesky. Je nas tticet take ye gkole a vetgine se Skola libi. Pti ukoneeni gkoly budeme hrati divadlo a miti malt' program.

KatdS7 ták v nem ma ulohu. Divadlo je "Kralovna lest" a doufame, to budeme miti velkou na8kolaeka, Frances Podhradska. vgtevu.

Mill etenati!

Mame Ceskou gkolu v Dallas, kde se ueime Cist a psat Cesky. Ja nemyslim, to nezapomeneme na tech gest tSrdnii. Skola je od pill devate do dvanacti rano. Mame pkestavku v jedenact, kdy gi jdeme pro zmrzlinu k pi. Vaneurove. M Skola ukondi, budeme miti program. Katt 7- ve gkole bude v nem. Nag uditel kidi nage divadlo, ktere Zveme vas vgechse jmenuje "Kralovna Skolacka Adell Machaeova. ny.

Mili etenati!

My mame Ceskou gkolu v Dallas a ueime se od pill devate do dvanacti. Nejdkive zazpivame jednu Ceskou piseri a potom se ueime gist a psat. Po ptestavce zpivame Ceske pisnieky, ktere nas na g naitel nauCil. Pohadky nam taky nekdy vypravuje. Budeme miti program v Sokolovne 6. srpna v 6 hod odpol. V gechny deti budou v programu a divadlo se jmenuje "Kralovna lest"., Tam bude rodina, kvetinky, vily a kralovna lest. Chceme, abyste v gichni ptigli. Ja jsem velmi rada, to letos navgtevuji letni Ceskou Mildred Pragifkova gkolu.

Mill etenati!

Mame zde v Dallas Ceskou gkolu v Sokolovne.

Nag ueitel je p. Jaroslav E. 2ivnS7 a my ho mame velice radi a vatime si jeho namahy. Budeme mit zde v Sokolovne program gesteho srpna v 6 hod. odp., v kterem se steastni v gichni *tad a tacky. Je to 'Dana, pohadka, jakou umi vypraveti na g e maminka, o "kralovna lest" s celou drutinou vil, svetlu gek, trpaslikt, zajfekt a kvetinek. Pisnieky se budou zpivat, basne ptednaget. My se budeme namahat, abychom to doTote provedli. Proto vas fictive zveme na nage divadlo v Dallas. Pozdravujeme vas a budeme velice pote geni, kdyt uvidime vas v nedeli. Na Lorraine Pkevratilova. zdar!

Mill etenati!

Potado, se zde v Dallas od 26. eervna do 6. srpna eeska, gkola. Po ukoneeni gkoly vgichni t- aci budou ueinkovati v programu, kterST ptipravujeme. Na programu bude divadlo "Kralovna lest", ktere cvieime pilne, basne a zpevy.

Srdeene zveme na ge rodiCe, ptatele a vgechny Olga Valeikova.

Ceske lidi. Na shledanou!

Mili etenati!

Chodime do Ceske g koly v Sokolovne v Dallas. 'Mime se oist, psat a zpivat nova Vg,ichni radi chodime do Ceske Skoly a jsme di, to mame takoveho dobreho ueitele. Budeme mit program v Sokolovne prvni nedeli v srpnu v Best hodin odpoledne. Marne divadlo, ktere se jmenuje "Kralovna lest". Take mame basne, zpevy a hudebni eisla. Chceme, aby katdS, ptijel a vinie,ze katc1ST bude miti na g program rad. Pozdravujeme v gechny a ptejeme si, abyste ptig li na program v nedeli. Na. zdar!

Helen Vrlova a Stanley Vrla.

Mili etenati!

V Dallas mama Ceskou gkolu. Zaela 26. dervna a ukonei 6. srpna. My se ueime Gist a psat a tea se ueime pisne. Na g ueitel cviei divadlo, ktere se jmenuje "Kralovna lest". Ja, hraji otce. Jsou taky v divadle vily, svetlu g ky, trpaslici a kvetinky. Je velmi krasne a byli bychom radi, kdybyste se vy vkehni pri gli na nas podivat.

Henry Oechttn.

Mili elenafi!

My mame 'Ceskou gkolu v Dallas a ueitel Jaroslav E. 2ivnSi, kterST nas uCi Gist, psat a zpivat. Taky nam pohadky vypravuje. Budeme miti program v Sokolovne 6. srpna v 6 hod. odp. a na programu budeme miti zpevy, basne a divadlo. Cela Skola je v divadle, ktere se jmenuje "Kralovna lest". Program bude peknS7 a chceme, abyste vgichni prigli. Mame velikou radost, to mfiteme choditi letos do Ceske gkoly ate nas uditel tak dobre uCi. Lillian Kopecka. je p.

Mill etenati!

Chci yam povedeti o Ceske gkole, ktera se pokada tu v Dallas. Katcle rano si nejprve zazpivame a potom Cteme jednu hodinu a pill. Potorn jdeme k tabuli a piSeme jednu hodinu.

Kdyt mame patnact minut volno, jdeme ke kmotkence Vaneurove na zmrzlinu. Kdyt pH jdeme zpet, uoime se nove Ceske pisne a neali se nadame, je Cas jiti domil. Ten Cas nam tak utika. Jit je gkola skoro u konce, a my si myslime, to teprve zadiname. Na ukondeni gkoly budeme miti divadlo, jeho2 reditelem j p. Jaroslay E. 2ivnS7, nag ueitel. Budeme vas odekavat.

Na shledanou!

Ella Nesudova.

Poz. red. — Mile ditky: va ge dopisy potegi nejen vage rodiCe, nybrt celou na gi obec etenatskou. Davate vitanST pkiklad jinS7m krajanskS7m osadam o tom, ae pti dobre vtli rodiCe, dbajicich, aby jejich deti naueili se matekskemu jazyku ye slove i pisme, =trio zavesti letni Ceskou gkolu s dobrYm vYsledkem. V dorostu odekavame zaji gteni existence eeskSTch organisaci, omladina rodove uvedomela zachova tradice a kulturu Cs. naroda na dobu nedohlednou. Piste Casto, nedbejte neuhlazenosti slohu di pravopisnSich chyb, ty pokadatel velmi rad opravi.

UCte se dale, hodne &tete Ceske knihy, Casopisy a ptedev gim nag spolkoid7 organ. Je \Tag, jeho sloupce jsou vam vyhrazeny. A bud'te pine zdravi. Zdar varn! tad KomenskST Cis. 20, Granger, Texas.

Mill bratki a sestry!

Hned v dervnove schtlzi na geho tadu KomenskS7 Cis. 20, bylo usneseno, to svolame hromadriou schtzi nagich elent na dervencovou schtzi, ale ponevadt v mesici Cervenci byly na vgech stranach pikniky a sjezdy, tak jsme to !odlotili at na srpnovou schtzi, ktera dube 13. ',srpna. A tak timto yam oznamuji, aby v gichni nagi bratti a sestry se v pinem poatu dostavili teto schilze, zaeltek schtze bude v 1 .hodinu odpoledne. MajetkovSr vYbor se postard o nejake zakusky a obeerstveni, a tak, bratti a sestry, nezapomerite a v gichni se do teto schtze dostavte, neb jest to va ge povinnost, abyste vage tadove schtze pokatcle navgtivili a brali podil v jednani.

Tak na shledanou na 1 hodinu dne 13. srpna 1939!

S bratrskSrm pozdravem jsem Vag, Jno. P. Trlica, tajemnik. tad Spravedinost, Cis. 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Uvedomuji vas, byste se co nejvice steastnili schilze, neb mame clidetite vyjednavani a k tomu je zapotkebi, by katd.S7 bratr i sestra se dostavili a to jiste. Vite, 2e na g br. ptedseda jit mel dopis y e Vestniku a uvedomil nas, to bychom men nejak oslavit zaloteni na geho tadu, neb tomu bude 25 let co byl na g tad zaloten.

Dale, sestry jsou tadany, by ptinesly nejake zdkusky a bratti se postaraji o jine, aby bylo aim tizeri uhasit. Tedy nezapomerite na prvni nedeli v mesici srpnu. Schilze zapoene ye 2 hod. odpoledne. S bratrskSrm pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Norfolk, Va. — Jeden z novS/ch armadnich bombometnYch aeroplanii nesouci vahu 11,023 liber urazil dnes drahu 621 mil pramernou rychlosti 204 mile za hodinu ye zkouSce, provedene departmentem valky, jakou rychlost mohou vyvinouti bombometne aeroplany se skuteenS7m nakladem. Byl tim pkekonan rekord SpojenYch Stat.& o 13 mil za hodinu. SvetovY rekord na tuto vzdalenost je 251 mil za hodinu.

Strana 20.

V i STNIK

OSVETA. Plouhovekost je Mina.

Dr. Andres Doni.

YPRAVUJE SE, 2e jednou ptiala do zapadV le vesnieky v horach skupina vecicii, aby se zeptala stoleteho starce, kterY tarn 2i1, jako je tajemstvi jeho vysokeho veku.

Zatim co se celi udYchani trmaceli po strme karnenite stezce vedouci do visky, diskutovali o torn, co je zakladem dlouheho veku. Jedni tvrdily, 2. e sttidmY givot, druzi uvadeli tajupine biologicke zakony, jini dobrou konstituci.

Statieek, kterY pies sva, 103 leta byl velmi oily a mel se k lidem, svolil ochotne k interviewu. ftekl udenYm badatelrim, 2e nikdy nekoutil, nepil a nejedl maso, ze se zivil jen zeleninou a melkem.

Ptivfg enci ripine abstinence a vegetarianismu pohli2eli Vitezoslavne na ptisluaniky druheho tabora. V torn se ozvalo mohutne zabuaeni na domovni dveie a v zapeti sem dolehl ze sousedniho pokoje desk lamaneho nabytku a nadobi.

Ireeni muiove se instinktivne shlukli k sobe a podivali se tazave na stateeka.

"Ah, to nic neni," odpovedel jim, usmivaje se shovivave. "To se jen vraci mrij opilY tata."

Ne 2. promluvme si o veci va2ne. Nechybeji pkildady stoletYch, kteti till vaelijak, jen ne stildme TakovY byl na ptiklad chirurg Politimann, jen se denne opijel a zemtel ye veku 140 let. Takova byla stoleta Isabela Durieux, jeg holdovala a2 do konce 2ivota kave, nebo statieka vdova Lazannecova, je2 pry od nejritlejaiho detstvi koutila — z clYnoky. °dyad touha eloveka prodlou git si 2ivot se nezda tak marnou, 2e se podatilo udrget na 21vu kousky 2ive tkane oddelene od tela, co2 dokazuje, ze buriky samy o sobe jsou, nebo aspori mohou bit, nesmrtelne. Jsme tedy slo2eni z neseetneho podtu nesmrtelnych bunek — a piece musime umtit!

Dne 17. ledna 1912 — pamatnY to den v historii lekatstvi — vlo2i1 Alexis Carrel a A. H. Ebeling do zkumavky napinene krevnim plasmatern srdce kuteciho embrya. Srdce se udr2ovalo na zivu nekolik dni a dokonce se i obnovovaly jeho buriky. Tito badatele, obnovujice pravidelne tekutinu, dokazali, 2e tato tkari se uthiuje na .givu a rozmno2uje jests dnes, po 27 letech.

Zajde dneani generate fysiologii, ptijde nova a za ni dalai a dalai, a ye zkumavce bude dosud tepat 2ivot, kterY zadal pled mnoha stoletimi, vzdoruje yeem vliviim dasu.

Prrimerna deka lidskeho 2ivota je padesat let — u gen ponekud vice. Nejdelai vek, ktereho dosahne aimpanz, je 50 let. Kooka 2ije prrimerne 20 let, ley 50, krill 30, zebra 25 a hroch 40. lovelc se vaak citi zahanben pied 200 lety havranovYmi nebo 2elvy, nebo 300 lety, kterYch se doEje krokodil nebo kapr. A proti veku nekterYch rostlin vypada jeho 2ivot docela jepiei.

Mnohe rostliny vstupuji po sto letech teprve do veku jinaskeho. V Italii se na ptiklad ukazuje turistilm strom, v jeho stinu rozjimal Torquato Tasso, a prastare duby, ktere byly svedkem vpadu Karla VIII. do Italie.

V Athenach se dodnes tydi majestatne olivovST strom Platonfiv a na °strove Coos ukazuji obyvatele hrde ko gatY platan, pod nim2 Hippo:krates daval prvni lekce v prodlidovani '2ivota.

Rostliny se vaak rids vaemi pravidly hygieny, ponevad2 ani nepiji, nekoult a neoddavaji se tadnYm z naaich netesti. Rostou tam, kde se zrodily a starnou pomalu travice svilj 2ivot mezi dlouhYmi obdobimi zimniho odpoeinku a jarni pohodou.

Oloyek by vaak byl sotva ochoten prodlount Si 2ivot za takovou cenu. Nikdo, byt' byl sebeyYsttednejai, by snad nechtel zemtit, jak zemiel anglickY lekat Gaspar Barley, j en2 v 98 letech ztratil rozum a myslel, 2e se promenil v maslo.

Vyhflaal se itzkostlivo slunci a nepkiblitoval se

ke kamnfn. Jednoho parneho dne v lets se vrhl ze strachu, aby se nerozpustil, do rybnika a utopil se.

Fysiologove rikaji, 2e kagdY, kdo zernte dtive, neg se dogije sta let, je sebevrah, ze si vykopal hrob vlastni rukou. Je tedy take mnoho fysiologri sebevrahri. Nechame-li stranou teorie, 2eme kid, ze krajni mez, v kterou mriteme rozumne doufat, je 80 let. Kdo ji daleko pfekroei, ten jakoby vyhral hlavni vyhru v loterii. Sklanime se uctive pied 930 lety otce Adama, pied 950 lety patriarchy Noema, vynalezce "ampelotherapie" (jak by se asi vedecky nazYvala leeba vinnou revou) a pied 969 lety Methusalema, ktery malem absolvoval cele milenium. I kdy odeeteme 50 procent, ponevad2 tehdy, jak tvr-. di znalci, se rok poeital na aest naaich mesicri, piece zristavame i tak hodne na pochybach o pravdivosti techto -Moja.

Ze vaech method na prodlou2eni 2ivota je snad nejprostonarodnejai metoda, ktere se oddavali tib bratH Dinkelove. Dosahli dohromady 292 let a dohromady vypili 83,000 lahvi vina.

Jina, stoleta, dama, Elisa Kirkova., se ptiznala v interviewu, ze tajemstvi jejiho vysokeho veku je v tom, 2e od mladi se ani jednou nepodivala do zrcadla a 2e se denne divala jen na svou fotografii z doby, kdy ji bylo tiiadvacet. Kdo se pozoruje denne v zrcadle, tvrdi tato neobyeejna tena, sleduje sve neodyratne uvadani a rozklad.

Zrcadlo ()drab naae osobni nezdary, sklieuje prY nas a zprisobuje, ze ryclhe starneme.

Kdyby nas kandidati na sto let po2adali o osvedeenY a praktickY recept, mohli bychom jim dat jenom tti rady: netloustnout, zachova,vat stiidmost a nepiestat pracovat. Tato di pravidla bychom mohli vyjadtit struene take jednim ptikazem, a ten zni • nezrazavet! Ve skuteenosti Areni hygienickych pravidel, ktera by zarueovala dosa2eni dlouheho veku, ale take neni myslitelnY dlouhY vek bez zachovavani hygieny.

Prozatim je nejlepai zarukou dlouhovekosti, kdy nale2ime k rodine, v ktere se mnoho dogilo vysokeho veku, ponevad2 tak, jako se dedi mnoho jinYch rysri, dedi se take vlohy k dlouhovekosti. Rekli bychom tedy, 2e stoleti se rodi, tak jak se rodi velci basnici.

Ve yaech zemich jsou rody, vynikajici vysokYrn vekem. Ve Francii je to rod d'Estrees, jehog potomci dosahovali vesmes pies 75 let. Jeden kardinal z tohoto rodu se do gil 94 let, general 97, admiral 83. V Italii to byl rod hvezdaft Cassini. Otec Cassiniho se do2il 87 let, Cassini 79, vnuk 70 a pravnuk 97. Tedy zde mate nejlepai prosttedek, jak se doZit vysokeho veku: vyberte si spravne rodiee.

Z poslednich statistik je videt, 2e se priimernd delka naaeho 2ivota se zvetSila, diky novym zbranim, ktere ma k disposici moderni lekatska, veda. A kdy se v blizke budoucnosti, jak doufame — rorteai jests nekolik drilettych problernt, mtideme se nadit, 2e biologie ptekona daleko i smele ptedpovedi Wellsovy a Huxleyovy. Ale nebud'me netrpelivi jako ona statena, ktera roku 1905, kdy spattila prvni letadlo, zvolala: "Jsou to loth ti lido. Vynaleznou lek proti smrti, az tady u'g nebudu!"

SLAVNiM TRUMPETISTOU PROTI SVE (Pokraeovani se strany 17.) krava. To ovaem skleslou naladu v kapele nijak nepozvedlo. "'Skoda je te, Jenieku!", opakoval mlynat tentokrat tak smutne a tak nalehave, ze jsem mimodek povstal a nasadil trumpetu, jako bych mel troubit k poslednimu soudu. Tranieek zbledl jests vic a vykoktal, ze jako tu vec neovladam, ale 2e mu, tomu smutnemu zahraje tiebas "Hibitove, htbitove", a to s celou kapelou. Ja si honem zase sedl, ale u2 po mne letel novY zlatnik: "Tady je eats jeden zlatnik a esli je to malo na toho prcka, tak ho zlatnikama utludu. Kluk bude troubit "Skoda je te, Jenieku", a basta fidli, sic yam ty vase inatrumenty rozmlatim vo kotrby, jinak ale nic ve zlem!"

Zase jsem povstal Upine uhrahutY, proto2e on ty svoje smutne oei na me tak upiral, 2e jsem byl jako ti hadi, kdy jim ti Turci piskaji.

Ted' u2 cela hospoda byla vzhilru a vaichni rids obklopili a divali se, jak to kterak dopadne, proto2e Yeah, 2e s nilynatem nejso utadne 2er-

Ve sttedu, dne 2. srpna 1939. ty. — Zase jsem nasadil trumpetu a zase do toho zaUpel Tronidek tim svYm hrobnickYm hlasem: "Htbitove, hititove, a prosim, budeme vaichni hrat jen pro vas, pane otde."

Pan otec popoael k Tronidkovi a tekl mu docela neobalene, ze jestli jests jednou do toho pipne, tak at' na to veme utrejch, 2e z nej nadela lejapanky, a pillar hromil a kadlatek, on 2e se na to podiva, jestli ten kluk bude troubit "Skoda je te, Jenieku" nebo ne, a jestli to nekomu secsakia neni recht, tedy 2e ten dotyenY tady byl, jako v Lejaanech, naposled. A pti torn zmetil Tronieka znieujicim pohledem. Ja, to se vi, u2 jsem si zase mezitim sedl. "Skoda je te, Jenidku" a honem!!!"

Ja nevim, holenkove, jestli nekdo z vas se nekdy ocitl v takovehle alamastrice, jako ja, tenkrat, ale z chlapa yam 'g a takova, hrilza, jsem znovu povstal na polo mrtvY a do tietice nasadil trumpetu k tomu osudnemu sOlu. Cela kapela byla zdkevenela tclesem. V2dyt' to bylo v Lejaanech!

Zaviel jse moei, nadmul tvat . . .

Panenko svatohorska, ted' yam se toho udalo tolik najednou, 2e mi ani na to nestadi slova, abych yam to yypovedel. Jak jsem do toho tak zoufale foukl, tak jsem vyfoukl ten bunt z hadru, co jsem jim mel ucpanou tu hromskou trumpetu, ten vyletel jak puma a nekomu vletel do piva, trumpeta se rozetvala, jako kdy zabijeji prase, ten, co mu to vletelo do piva, vyskodil, zadal kkieet, co ze je to za sprost'actvi, mlynak ival, abych troubil dal toho Jenidka, se ale mezitim svalil jako gpalek, proto2e *Sly na me mrakoty, ten s tim hadrem v pive hulakal, 2e si to nenecha libit, mlynat ktidel, '2e ma solo, ten s tim hadrem skoeil k mlynakovi a vychrstnul mu to pivo i s tim hadrem do oblideje, mlypopadl aidli a, lidieky, ted' to zaelo.

Tedy musim piiznat, ze u2 jsem v 2ivote leccos, ale takovou mazanici jsem zazbi jen tenkrat v Lejaanech. Tronieek hned ke mne skoeil a zatahnul me pod still, kde u2 sedeli take Subrtka, Nouzak, Blahuta, a Tronieek vola: "Hog, dokud &ate das, honem votud, dnes tady budou mrtyY." Ja ptiael jak tak k sobe a vaichni spojenYmi silami, jak jsme byli pod tim stolem, vzali jsme jej za trnole a lezli s nim pies sal ke dvetim. Nad nami se strhla chumelenice facek, sklenic a kopanca. Tronidek pokad volal, jako ten stateenY kapita,n Korkoran, "kuptedu, za ka2dou cenu kupiedu!" stab, a my pod nim, se prodiral ke dveHm, pomalu, ale jiste. Tohle s tim stolem byl mot dobrS7 napad Proto2e ja nevirn, jak bychom z toho byli jinak se zdravou ktidi tenkrat vyvazli. Dveie byly vysazeny z pantri. To vgdycky, jak se neco strhlo, prvni bylo, ze hospodsky jests s chasnikem honem vysadili dvete, aby se mohlo lope vyhazovat a uvolriovat tak bojiate. To kdyby nekdo zavtel takove pranici dveie, tak by je uz mo2ne, nikdo neoteviel a mohli by se tam umlatit, nebo by to musilo jit okny, a to v obou pHpadech je zatrolene ostre.

To jednou takhle zaviel v Podlubi hospodu na klid o posviceni, ale pro kristadka panadka, ty se tam tak ztidili, 2e kdyby yeas tenkrat neokna zveridi, tak se to tam snad utlouklo na cimpr campr.

Tak jsme dolezli s tim stolem az mezi dvetni futra, tam jsme to nehali stat, a mazali ven, co nam nohy staeily. \Write, 2e hostinskY musil ten still rozatipat, aby uvolnil vchod? Ten still se tam nejak vzptieil a nikdo nemohl ven-a hrozilo to jako v torn Poddubi naramnou vra2d'arnou.

Inatrumenty jsme tam tenkrat do jednoho nechali, ale test knaeci kapely byla zachranena.

Ten mlynat vaecko zaplatil a jests mamince poslal pytel mouky, pry tomu malemu za to pane solo. Byl to elovek trochu sic Evej§i letory, ale holt paaak z Lejaan, to se muss nechat.

Z te pHhody plyne naudeni, ze nikdat Nov& nesmi zoufat, i kdyby figura ukazovala, 2e je to blede. Ono se jests v poslednim okarn2iku mute v2dycky neco semlit a elo yek se z toho dostane, ani nevi jak.

Od roku 1840 do roku 1935 stoupl poeet evropskeho obyvatelstva s 250 na 520 miliont. Do roku 1960 stoupne asi na 800 miliona.

Ve stredu, dne 2. srpna 1939.

XTA ZAPAD od feky Mackenzie a na severo1. zapad od od sttedni Britske Kolumbie at k Eleringove ttine se rozklada tzemi o rozloze temet poloviny SpojenVch Statt. Jsou tam ohromne nezalidnene plochy trodne pudy, vhodne pro pestovani zemedelsk-Sich plodin, pastviny, lesy, nerostne bohatstvi, petrolej a nevyutita vodni sila. To v ge tam deka, na moderniho prakopnika, aby se zmocnil nezutitkovanVch sil a zaptahl je do svVch sluteb. Cele tzemi ma tak rime podminky podnebi jako severni polo-. vice SpojenVch Statt a temet stejne ptiletitosti k osidleni, jako byly na severnim fizemi nynejAich SpojenSich Statt v dobe, kdy ptichazeli prvni evropki ptistehovalci.

Nab narodohospodati se domnivaji, to posledni hospodatska krise byla tak Cake, hlavne proto, ze severni Amerika nemela novSrch kopnickSrch tzemi, na nich by nezamestnani mohli zaeiti novST tivot, ziskati vlastnictvi nove ptcly a rozvinouti nove zdroje bohatstvi a nove trhy pro prumyslove vStrobky.

Hospodatska krise v flak zemi vzbudila v srdcich mnohSTch nakch lidi touhu po hospodatske beipednosti a nezavislosti, po vlastnostech, jet symbolisoval tradieni americkS7 hranidat. Je to tuha titi na pude, kterou by novel mohl nazSrvati vlastni, ptistteM proti time a boutim, jakkoli pros.* a koneene motnost obtivy z vlastni prate bez zketele na prinnyslovou nezamestnanost a stoupani nebo kolisani cen tivotnich potteb.

Ttebate jit nejsou nova hospodatska pohraniei na nynej gim tzemi SpojenSich Statt, mame. je dosud na Aljake a v severozapadni Kanade. Je tam dosti ptiletitosti pro ty, kdo titost hledaji. Olovek se divi, pros vice lidi nehleda tyto ptiletitosti a nevyutitkuje jich? Odpovedi mute 13S7t, ze jednak lide maji klamnou ptedstavu o Aljake, jednak, 2e u flak mlade generate je nedostatek prfikopnickSrch znalosti a schopnosti, jako i touhy po prtkopnioeni.

Nikdo nechce poslat zastup nezkuS'enS7ch lidi do nove zeme, aby v ni rozvijel hospodatskSi tivot. Proto je docela motne, to mladi lide se vystavuji merle nebezpeeim v divadine netli v modernich velkVch mestech. Dovidame se to a tam o lidech, kteti byli rortrhani medvedy, zmrzli ve vanicich, utopili se v petejich, nebo zabloudili v divoeine a zahynuli hladem. Podobne ptibehy neznamenaji v tivote na dalekern severu o nic vice netli ptibehy o bojich podsveti, imosech a automobilovSrch nekestich v na§em tivote a civilisovane zemi.

V pohraniei east() uvidite dvanactileteho hocha, jak kona chlapskou praci — tidi psi spteteni, traktor, vor pies peteje, strili losy a dela z nich zasoby pro domaci spit. Dne2ni prilkopnici maji k disposici mnoho modernich vymotenosti, jet jim pomohou ovladnouti divainu. 0vkm, ptede.vgim je tteba, aby prtkopnik mel prosttedky k jejich opatteni. HousenkovS7 traktor projede i tam, kde nejsou testy, utahne ohromnV naklad ye snehu i na led& Letadlo zprosttedkuje spojeni s civilisovanSrm svetem a zkrati cestu mezi mesty a nejvzdalenej gim zazemim na nekolik hodin..Motorove Cluny umotriuji plavbu i na nejpruaich a nejmeleich tekach. RozhlasovS7 ptijimad spojuje nejodloueenel gi chaty s cel3im svetem. Nekteti severnejAi prukopnici maji dokonce i vlastni elektrarny, vybavene nejmodernej2imi stroji.

Ttebate prumernV prilkopnik si nemtirte v2echny moderni technicke ponracky opattiti, ma prospech jit z toho, to \Tithed existuji. Je zde na ptiklad letadlo, jet vtdycky mute ptivezti lekate anebo leky do vzdalenSrch mist, a to east° na statni irtraty. V podstate takkka v§e, co moderni prilkopnik pottebuje, jest sekera, puAka, nekolik prosVch nastrojt, a k tomu pevna, yule, naletite jich utivat.

Kdyt elovek vidi chaty takovS7ch modernich loyal kotiSin, prospektort neboli hledadt drahVch kovt, nebo i zemedelct v odlehlej2ich koutech Aljagky, zda se mu, jako by mel pied sebou prvni osadniky americke pevniny. Oboji typ prtkopniktir poutival zasadne tVch2 druht nastroju a dociluje asi stejmich vSisledkt.

Zpravidla vgak nynej gi dobyvatele divoeiny nepovatuji svuj tivot za piny ittrap. Naopak, lituji jute obyvatele modernich mest pro jejich nedostatek volnosti a jejich zavislosti na Pilch

Strana

VESTNIS

Nova pillito

Lem&

Ruth a Bill Albee.

Podle sditani z roku 1930 je na Aljake pouze asi 60,000 lith, z toho pak polovina jsou beloSi a polovina domorodci. Cela rozloha AljaSly obna§i 586,000 etvereenVch mil, takte prfunerne ptipada, jedna osoba na deset etvereonSrch mil.

AvS• ak to neni v§ecko. Tii etvrtiny celkoveho podtu lidi tiji na pobteti, kdetto ve velkem vnitrozemi tije jen zbSrvajici etvrtina. Taktka dela, etvrtina poetu obyvatelstva zbVvajici na vnitrozemi tije podel teky Yukon nebo podel teleznice Alaska Railroad, jet obe jsou hlavnimi dopravnimi tepnami. Vet'Sina techto lidi tije na jednom miste a v celem tivote nikdy nebyla dale net nekolik mil od domova. Tim se vysvetluje, to ye vnitrozemi je motno procestovati prostirajici se na sta mil a pti torn nepotkati lidskeho tvora. Ve velke east vnitrozemi hustota obyvatelstva je pravdepodobne menk net jedna osoba na tticet atvereenSTch mil.

Jsou odbornici, kteti odhaduji, ze asi jedna petina celkove roziohy AljaS'ky se hodi k zemedelstvi a asi stejna, rozloha by se dala zutitkovati jako pastviny. Je to vetknou puda ve vnitrozemi. Asi stejna, rozloha zemedelsky zutitkovatelne pudy je v severozpadni Kanade.

Zivot v divadine severu ma nekolik cennSrch yVhod v srovnani se zememi teplep gho mirneho pasma. Neni tam \Tubed hadt, ani jedovatSTch ani jinVch. Neni tam jedovatch rostlin, ani hub ani bubuli — aspori jsme na tadne neptiM a zkon§eli jsme vS'echno, na co jsme VSude je dostatek masa. Spolehlive odhady davaji podet sobt na AljaSce na vice net dva miliony. Jest tarn mnoho lost a v nekterS7ch eastech zeme jsou tak krotci jako domaci dobytek. Jejich maso jest zrovna tak do_bre jako zalibu v rybateni, pak se na Alhovezi. jake octnete v rybatskem raji. Jedinou obtiti, jet eini tivot neptijemnVm, jsou kornati.

Na Vide, vhodne k zemedelskS7m ireeltirm, daji se s velkVm tspechem pestoyati picniny, male obilniny, jako i vetkna druhtir zelenin, jet rostou v severnich SpojenS7 ch Statech. V lete dlouhe dni nahrazuji kratke obdobi rustu, takcelkovV poeet hodin sluneeniho svetla mezi koncem jara a podzimnimi mrazy je asi stejnSr jako v jitnefSich polohach. Plodiny zraji rychle a zvlake zelenina bVva znamenite jakosti.

Octem, dalekS7 sever neposkytuje zemedelci stejne motnosti trhu jako huste zalidnene kraje. Tamejk farmy jsou zatizeny tak, aby byly sobestaene, jako bkvaly farmy prvnich prtirkopnikt na americke pevnine. Chce-li zemedelec trtiti penize, mute loviti zvet pro kotikny, chytati ryby, dolovati kovonosne rudy, pestovati zvitata pro kati§iny, delati prtirvodce lo yctimturisttm, nebo prodavati dtevo do nejbliteich osad — toto jest jen nekolik ptikladt jeho vS7delkovSrch motnosti.

Stale, studend zima na Aljake se povatuje za docela ptijemnou. Prtmerna zimni teplota jest asi 18 stuprit Celsia pod nulou, a y2ak aklimatisovane obyvatelstvo ma radeji od 25 do 35 stuprit Celsia pod nulou. Pti takove time pak elovek mute pracovati venku v lese bez kabatu, anit se pti torn zapoti. Mute se to zdati zvlaknim, avg ak obyvatele AljaSly rikaji, ze "potud se elovek mate chraniti pied zahtatim, potud neni nebezpeei, to by zmrzl". Nejnebezpeenefk veci v time jest vlhkost, jet se dostane na hole telo, jako na ptiklad pti zpoceni. Je dtletite, aby elovek byl obleeen ne dosti teple, ale dosti chladne.

Stale chladno uchovava dobte potraviny.

Zmrzle maso zustane aerstve celou zimu. Chleboviny se udrtuji eerstve tim zptsobem, to se daji zmrazit a pak se zabali do voskovaneho papiru, aby se pteddlo vysychani.

Bydleni jest jednim z nejleheich problemt pro severskeho prtkopnika. Vetkna vnitrozemi jest bohata na jedlove a smrkove lesy. Z obojiho dteva se daji dobte stavet sruby. Bylo to jit mnohokrate dokazano, to dobte postavenS7 srub jest tak tep1S7 a pohodlnS7, jako vetgna modernich domt, opattenVch isolovanSmi stenami.

Nejvet8im hospodatskYm problemem na se-

veru jest odev. Jednim zpasobem teS'eni problemu jest nositi tent odev jako domorodci, t. j. mokasiny a rukavice z losi ka2e, jako nosi Indiani Athabasca, nebo muklukove boty a pontky ze sobi ktifte, jako nosi Eskymaci. Nejvet§im ptepychem bilVch starousedlikt bSrva, vinene spodni pradlo, jet se nosi v time v lete. ze je udr2uje pri zdravi.

To nas ptivadi k problemu zdravi. Toulali jsme se v lesich cele let° a polovici to doby jsme byli promaeeni na kiiti od pochodovani v mokrem podrostu a od brodeni pies potoky. zvlakni bylo, ze kdy jsme se zdrtovali mimo osady, nenachladili jsme se ani jednou. Jakmile jsme vSak ptiS1 do nejake osady, nahladili jsme se velmi rychle a 'Caste bez ztetele na to, zda jsme byli v dobrem nebo Apatnem telesnem stavu.

Co mute elovek delat, kdy se mu stane nehoda? Sane se, ze si elovek zlomi nohu, nebo dostane zanet slepeho stkeva. Na druhe strane vSak v civilisovanem svete jest mnoho druhtit povolani, v nich elovek musi podstoupiti risiko. Jsou lide, kteti tvrdi, ze prukopnickS7 tivet se docela dobte hodi pro mlacleho mute, av2ak nikoliv pro mladou term. Naproti tomu v2ak lekati, kteti till dlouho na severu, prohlasuji, to s prtmernou davkou sily a zdravi vydrti v severni divodine vice netli mut. Tvrdi, 2e teny maji vice ptirozene odolnosti. Podobne jest znamo i mezi domorodVmi Eskymaky a Indiany, to teny zpravidla snesou vice irtrap net jejich muti.

Procestovali jsme cele tzerni americkeho dalekeho severozapadu od jinni hranice kanadske provincie British Columbia at po mys prince Waleskeho v Beringove irtine a poznali jsme, ze kraj mute poskytnouti krasne pkiletitosti tem, kteti se chteji osamostatniti. Hlavnimi potadasky jsou pornerne dobre zdravi, prubojnost, ctitadost a ochota ptizgasobiti se 'dem podminkam, do nich se dlovek dostane v novern. pohranidi — a snatiti se vyziskat za nich co mo2na, nejvice.

M14 SE iELEZNOU ENERGIi.

Mussolini je velkSr organisator sveho easu i sve encrgie. V to mite, to si nemohu odeptit uvest jej jako skvelSr ptiklad. Jednou, pri zasedani faSisticke rady vysvetlil tajemstvi sveho dacha: " . svuj motor jsem zatidil na ureitou praci a den jsem si rozdelil ptesne podle akolt.

Ztraty easu a energie jsem omezil na nejmensi K tomu adelu jsem si vypracoval a osvojil urdite zasady, ktere doporueuji vSem Italam: "Udelejte si program prate na kaRlY den a tento program dodrtte se teleznou daslednosti.

Neptenechavejte nic nahode a neodkladejte nic na prigti den. Prate, ktere se denne opakuji, musi bYt konany s mechanickou ptesnosti. Moje prate pripada mne lehka, ponevad2 main rad. Ph te2kYch akolech ptichazi na pomoc me vuli pevna davera."

Od okam2iku, kdy pfevzal vedeni vlady do svYch rukou, Mussolini nebyl na dovolene nikdy dele tri dna. Dovolenou travi bud' cestovanim, nebo navStivi svou rodinu na venkove, nebo koneene jde dohlednout na svou farmu V Romagna.

Jeho den probiha, ptiblitne nasledovne: vstava asi v 7 hodin. NejcItive venuje jednu hodinu prochazce, potom germuje se svym germitem a jde pod sprchu. Nato posnida, ovoce nebo mleko s trochou kavy. Po snidani jede do palace Venezia, pracuje cele dopoledne a vraci se k obedu kolem 13. hodin. Obyeejne si vezme salat, rybu nebo maso a ovoce. K tomu pije mleko. Tu a tam si zakouri cigaretu a trochu si odpoeine.

Wady si lehne, jindy si jde zaplavat. Odpoledne, zpravidla mezi 14. aA 1/218 hod. vykizuje svou korespondenci, ptijime, navkevy, nebo rozmlouva se svYmi ministry. Potom si vypije sklenici mleka a pracuje aZ do 1/221. hod. 0 21. hodine poveeefi °pet mleko a ovoce. Pak si nee° pfedte a ye 22 hod. si zajede do zasedani fa'Sisticke rady. Kdy2 se nekona, venuje eas detbe nebo dlouho do noci hraje na housle.

V jeho pkipade spojuje se velkolepa energie se stejne velkolepYm polo2enim tile."

Ms* se za krivdy nam pkijde dr6.2e net sva prava.

Strana 22.

VISTNIK

DR. KAR. J. HOLLUB Ceskt Mak a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ifradovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUtaBA. V hodine 2alu zarmoucenf naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovS7 k sympatickemu vykizeal nezbytasYch jednotlivosti a k vypraveni dojeinneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohrebni rillitel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Leilkar CESKt PRAVNIK tiadovna v Butler - Grimes , Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

C. H. CHERNOSlit

PRAVNIIK Vytizuje ve8kere soudni zale2itosti UIadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OONi LEKAR BOle spravne ptipravene. as die timluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Oeska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefok: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Nage tovarny na letadla vystavuji v Bruselu.

Nage tovarny na letadla, letecke motory a ptistroje se zudastni mezinarodni letecke vYstavy v Bruselu. Protktorat tam ma vlastni oddelenou exposici, ktera krome modehl, fotografii a rilznYch ptistroju obsahuje tti letadla, a to stihaci, sportovni a pozorovaci a sedmnact leteckYch motorfi. Na g leteckY pramysl to prokazuje svoji nezmen genou zdatnost. )o( Realista.

Vig-li, kdo ti ukradl vfiz, prod jej neeheeg zpaiky?"

"Cairn, a2 mi Jej natte.

UCITELKA HUDBY ZELEZNICE A VODA MEM SAHAV DEJINACH. RU V ZAHRADU.

NEJMEADSI

Nesmirna, rozioha africke pougte Sahary — daleko ptes dva miliony etvereenych kilometrii — nebyla vfdycky pougti. ByvalY tam pralesy, trodna pole, velika, Mesta a monutria ride. Rise Songhoi odolala vgem utokum timskYch caesarit, ale podlehla pisku. Trvalo asi 25 stoleti, nef se Sahara stala pustinou. Nyni of ptes padesat let pracuji Francouzi na ruznYch planech, jak by ji znovu zmenili v Modnou zemi. Francouzska vlada ptijala velmi sttizlivy plan, kterY vypracoval r. 1936 po mnohaletYch tkugenostech Aubreville, piednosta vegkere lesni slufby na Slonovinovem pobtefi. Plan se of provadi. Na hranicich pougte se soustavne vysazuji lesy a zkizuji plantafe, aby drfeiy vodu. Pro zavodneni novYch rozsahlYch ploch se ma, ziskat voda z teky Nigeru, jet bude zachycena hrazemi a Udolnimi ptehradami.

U2 dnes vznikly timto zpilsobem rozsahle lesy vzacnYch stromt, jako tiama, makore, iroko, samba a mahagonu, veclle toho v gak i obrovske plantafe datlovYch palem, mandlovniku, sezamu, ricinu, burskYch Mien, kokos. vYch palem, rYfe, kukutice, manioky, koly, kavy a baviny. Spolu s vYnosem nerostne tetby — felezo, uhli, sill a zlato — kryje vYnos techto novYch podnikil znaenou east kolonialni13Ieta divenka, Etheia, Kufelova, ho rozpoetu. Jen od bavInovYch v El Campo, Tex., dcera p. a pi plantafi se o&kava, vYnos asi 300.John a Franti gky KufelovYch. Pi. 000 tun baviny rodne, jakmile buKuielova, rozena, Franti gka Dobgo- de osevni plan skoeen. Soueasne se Ethela vyuouje piano a kytaru. pracuje na planech aeleznice na Do 12 let dostoupila planove metho- pile Saharou. Pro zaeatek rozhodudy do 7. ttidy, ma nekolik ji samortejme hlavne vojenske zajZylagre vgak nas tegi, ze je to eeske my, aby Francie mohla ze syYch device. africkych kolonii ptivezt na evropske bojigte co nejrychleji derne diSnaha o obnoveni bYv. praiske vise. Stoupenci tohoto planu vgak mincovny. poukazuji na to, ail v pustinach Po ztrate statni mincovny v teleznice podobne jako zavodKremnici zahajily odborne a ume- riovani. AmerickY Texas bYval pulceke kruhy spolu s ptiglugnYmi stinou, ale kdyf dostal feleznice, tady jednani, aby byla obnovena vznikly tam plantafe rfte a bavlstars eeska mincovna v Praze, kte- ny, pestuje se kukutice a ohromne rou zalofil knife Vaclav v roce-928. mnokstvi dobytka. Podet obyvatelTato mincovna byla v einnosti stva se v prvnich desiti letech fedo roku 1857,kdy else' Frantigek leznice ztrojnasobil. Podobne a jeJosef I. ji zrugil a stroje dal odvezti ate lepgi vYsledky byly v americke do Vidne. Mincovna trvala skoro OklahOme. V Sudanu bylo zavodrie930 let a bYvala v budove nynejgiho no 32,000 atvereenYch kilometre puvrchniho zemskeho soudu v Celet- stiny a dnes se tam roene sklizi ne ulici.

340.000 tun baviny, 2,240.000 tun 0 kukuiice a 600.000 tun rYt'e. SahaCo nosi praigti obyvatele na klora je v podstate podobneho geolopack.

"Prager Zeitugsdienst" ptinagi gickeho slofeni jako sudanske a estatistiku, jake odznaky a stutky gyptske pou gte, ale je ttikrat vetnosi Pratane. Pozorovatel spoeital Podati-li se Francii boj s pouna prafske ulici odznaky a do gel k ati, tim takove hospodatske timto eislum: ze sta kolemjdoucich nemelo 23 chodcil vtibec tadnYch mbinosti, fe to snad zpilsobi UpinY ptesun ye svetovem hospodatstvi. odznakt, 62 milli bilodervenou ku nebo stutku ve statnich barvach, Mesteeko Djenne v Sudanu ma dnes dale eeskeho Iva, sokolskY odznak jen 5300 obyvatelt, ale pied 25 stoa odznaky ruznYch sportovnich klu- letimi to bYvalo milionove opevnebt. Ostatni chodci milli odznaky ne :nest°, jef obchodem a moci rodniho sourueenstvi a jine. zavodilo s Alexandrii. A Gao na Ni0 Pri zapisech se projevuje vzestup geru, dnes Upine hnizdo, melo tehpoetu iactva. dy daleko ptes milion obyvatell Pei zapisech do eeskYch narodnich Tento vYvoj se mute opakovat. A i megt'anskYch gkol vesmes se ukanebudou-li mit Francouzi k tomuto zuje vzestup poetu factva. V Suchdole nad Lufnici bylo do narodnich l iikolu dosti lidi, ptevezmou jejich gkol zapsano o 12 deti vic, na Skol-1 africke dedictvi jini. nim okrese pardubickem vzrostl po-! )o( det Mkt narodnich gkol proti lori-1 Nekteti rozhlasovi zpravodajove sku o 67 fail. V detmich mesteeh jsou dnes tak zruoni, fe neni ani bude nutno oteviiti zadatkem slyget, jak obraceji listy veerejtich 8kolniho roku nove pobotky. notrin, "WW2 Wtt".

Ve stfedu, dne 2. srpna 1939.

Laska obcanu ke gko/e.

Mistni gkolni rada v Hote Beneg ove na Pisecku mela letos velke starosti se akolnim rozpoetem. Kdyt dala opravit plOt kolem gkolni zahrady, nezbylo of penez na zimni otop ve Skole. Pofadala proto obec a to ji darovala drivi z obecniho lesa. Ale zase nebylo penez pro dievorubce. Skolni rada se usnesla, fe vgichni jeji alenove bez narokt na odmenu piljdou stromy vyka.oet a roziezat. V nejblif gich dnech zadnou a obeane jim pomohou. ) of Duchaptitomnost.

Pan ChvalivY: ". . . neohrofene jsem vnikl do temneho, zatuchleho sklepeni. Vlhka chodba zatdoela v levo. Nahle jsem pied sebou spattil ohyzdnou tvat — co myslite, fe jsem udelal?"

Pan RYpal: "Duchaptitomne obratil zrcadlo."

Pan Najvar, Prague, Okla., dosvedenje, Se: — Pan F. Mizara pri nakladani sena pocitil bolest v oku.

Do veCera oko oteklo. Rano eel k leSe mu nee° padlo do oka, kde to reSe a picha. Doktor oko prohledl.

Nic nenagel. Dla mu nejakou vodieku a mazani, Se to pomfitie. Ale v oku stale hid- a hid'. V noci od bolesti vyskoeil z lidka a behal po svetnici. Co jenom na to dat, by to trochu ulevilo? Tu si vzpomel na Nonat, Se je na kaSdou bolest dobra. Prilozil z Nonat naplastieku na oko a bolest hned se zmirnila. Za chvili ulehl a usnul. Rano necite iadne bolesti, sejmul plast a na to bylo prilepene hranate semenko z travy, ktere doktor najit nemohl, ale Nonat ho z oka vytahla.

Na rozliene, at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedeila, ktere, bez operace vytahne drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bSrt

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji prate pilmo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal

V MESICI SRPNU

V F SEVIiRA

Zaludek starMch lidi i mnoh3ich mlad Bich lidi potfebuje povzbuzeni k SAdoucimu traveni a chuti k jidlu. Postradate-li sve2esti zkuste

Severovu

(Severa's Bitters) znamenitou bylinnou pri.pravku, jet vas vice neni uspokoji. laheV $1.25. 2:5.dejte v 16na: karne nebo piAte

Ve stkedu, dne 2. srpna

Straus IL

V ST N

Studene leto se neblaze projevuyam ti pac a pusu, a lituji jen, to reminiscence zcela ne:Skodne. Stoje i na mem vdeline. Maio pastvy, nemam vlastni rozhlasovou stani- ji to vaak za, pkeeteni. mai() mladutek a proto nebude tad("CeskY narod byl, je a bude"). ci, abych ti mohl povedeti ptimo Zkratka a dobke u nas je potfebi nY med. Week° spotkebuji vilely pro hodne mnoho novinek. — Obilieko pevne a silne ruky, abychom v torn svetovem chaosu nezabloudili s ce- sebe. Kdybych jim ukrad', zabil bych Nate odboeka Sdruteni Am. Ce- nam jit dozrava a net k vain to die:slow:11:U zakoupila si anglickou mcje psanieko dojede ut bude i ne- sty, kterou nam tak jasne naznadu- je — nekde nekdo to tak dela, ba kniha s napisem jak svrchu uvede- ktere poseeeno — kdo ho vaak bu- je nate tisicileta historie, jak bylo jsou i takovi nesvedomiti lide, to to delaji druhYm lidem, my vaak no, kterou napsal o svYch dojmech de mlit? Kdo z neho chleba jist? dobfe naznadeno v nedavne velike mame soucit se vaemi tvory botirni. tedi, z nit svet poznal, to ten kdo Pti mlaceni bude jiste dozor.

Slyv Ceskoslovensku lofiskeho roku aA ke vaemu se mi na vdeline usadil merickY novinat a autor Maurice tell jsme, to kdesi na Morave — ji promluvil, chodil take nekdy do tuhYk a nidi mi prave ty nejlepti koly a pilne se ueil.

Ovaem jedno tam jsou tne dkive — mail tit mlaHindus. Je to velezajimave lieeni - Vaak se mu netika nadarletavky. je piece jen na 'povatenou: Nat pes, tieky zapeeetene.

Snad jste se dopOmert. v nate stare vlasti pied i elm dele a pevneji je uvazan, tim, mo: masojidek — nekdo mu ovtem aetli v novinach, jak se u nas pan pti pkevrate; znovu protivate ty pohnute chvile, kdy se na flat reclnY protektor stare, o chudinu a neza- vice ttelea. Ale to je nerozumne zvi- take like, potvora . . . . koneene i mezi nami jsou takove pot . . . . a kraj valila to hrtiza ze vkch stran mestnane. Daroval jim 20 miliona ke a my jsme tvorove obdakeni i nic si z toho nedelaji, kdy zniei a kdy jsme nemeii pkitele ye svete korun. To je penez! A on chudak rozumem i svobodnou vtili a doveelovelea nebo i celou iadu lidi naSirem, kdy se meli flak rozhodnout ma mane pry jen 600,000 Rm. To deme se ovladat i podtidit! jednou." dat se povratelit od Nemcie Polakt je tedy od neho velmi alechetne. A Ponevadt se zminujea v dopise o a Mad'aril na 1400 mil dlouhe hra- piece se najdou lide nesvedomiti a radiu, to sdeluji, to radio dosud ZajimavY dopis, pravda? Dounici, nebo se zat'atymi rty podrobit neuznali a pomlouvaji ho. Je to da- nemam a souhlasim s tvYm tvrze- fam, to jste ho moudte ptedetli. te rn ebactvi, zrovna tak jako kdy ✓ se diktatu Anglie, Francie a Nemecnim, to se z neho alovek nic moudRev. Jos. C. Kunc. ka a nechat si rortrhat republiku nakm ochranctm, kteti od nas od- reho nedozvi. A pak je nam vlastne vaelijake to stare, nepottebv a Irk, co nati lide za 20 let praceateli zakazano chytati nektere viny, jako n telezo a bodaky, abychom se jizbuciovali. Konedne zvitezil rozume bYvalo dtive zakazano chytati ryby. nad bolavYm srdcem a nisi se pod- mi nepokezali, napsali kdesi na Ostatne i viny jsou zracine, ttebas dali nasili a natlaku. Jak jim pie autobus: "Nakradeno v Pardubi- ty motske — a ty vzduchove jsou torn bylo a jak nalada panovala v cich", a ponevadt to vezli v noci, jette tidal aproto tim nebezpeePrate lidi tato kniha. Na stn 229 tak s tim jell pak at do poledne pies nejai. I v tom smeru je vaak o stoji, co kekl reporterovi kterYsi ob- nekolik "nest. Inu, je to ch'aska ne- nas postarano, nebot' nate bYvale Can: "Maul sto chuti pkidat se ke vychovand a bylo ut svrchovane po- aerolinie jsou zrukny. Mame dost komunistum. Jit nemohu bYt de- tkebi, by to nekdo pkiael zkrotit. By- vlakovYch linii, co tedy pottebujejak Anglie a Fran- lo to pry vaak napsano nejakYm mokratem. me vzduchove! A pak ten dnetni tie hraje si s narni jak kodka s my- dobrYm lakem a dalo to mnoho pra- rozsah naaeho fizemi je tak malt', Rusko je pii nas a dp,ufam, 2e ce net to s autobusu smyli. Ted' se ze nam aerolinii neni tteba. A pak nas neopusti. Jestli i ono nas ne- musi pied odjezdem katde auto dob- se zase staly takove piipady, ze necha ye ttychu, tak je budu prokli- ke ptehlednout, neni-li tam nejaka kteti piloti odleteli a ut vice nepti-, 1 firma. nat do nejdelti smrti." leteli! To se nemtte trpet. To je neSilver Label 90 Proof No — a — i ono k tomu vtemu "Jak se u nas eisti, to jste mozn ' a poradek, kterY nutno potirat. 0Gold Label 100 Proof mIdelo a midi dosud. Kdyti se jed- take jit 'Ceti nebo slyaeli. Vp o- statne mame na torn dost, ze mina o tu vojenskou dohodu mezi An- zemkovem trade uz davno toho by- teme vzduch dYchat, net v nem liFrancii a Ruskem, tak je mu lo potkebi. Nekolik vysokYch pant tat?

'Lithuanie, Latvie a Estonsko °deka do chladku, cot je v parnem (tieba ae o tadnou ochranu neta- bete dccela pkijemna zmena pobytu. • Leto mame dosti studene a dasto, daji) net Cechy a Morava. Ja vim, Bude pry se eistit i v ministerstvu nam tu prai. Potad dekame na neto mnozi nati lide zde pies vae roz- zemedelstvi a jinde, nic proti tomu jakou tu teplou vinu od vas, ale darovani stale doufaji pomoc icd nen-lame, jen tak neledy nemilteme zde, se, tile net sem doleti tak vyRuska, ale zde, se to bYt marno. pochopiti, kdy brali zbrane jako stydne a mame zase po radosti. ProRusko si nechce palit prsty u nas, nebezpeene, prod odvezli take mun- ziravi bide se opatkili jit drive vlkdyt si je spalilo ve S'panelsku a dury, boty, depice a pradlo nebo i nenYmi a bavinenYmi latkami, uma tolik prate na vychode. Jsme od cede kuchyne a podobne maliekosti kazuje se nyni, to jednali jako moudre panny z evangelia, nebot' Ruska mot daleko a mezi nom', a zcela nezavadne a netkodne GLENMORE .4) krome tech vzduchovYch vin a paRuskem je Polsko a ted' i Slovensko.

DISTILLERIES CO., INCORPORATED V severnim Nemecku men vyle- yin je ostatni viny a baviny tuze poBud'me realisty a smiirne se s o- peny plagaty, 'tie se musi pomahati Louisville • Owensboro, Kentuckysudem. Hled'me vyjit se vaemi lid- ✓ ptipojenem tzemi, kde je velika skrovnu a stoupla v eerie. mi — i s naaimi sousedy Nemci v bida a hlad a kdy sem nahodou dobrem, pokud se dd. Prvni presi- nekdo z toho severu piece /: dent Masaryl: tikaval: "Zlost neni tuze se podivil, co yank° se zde dotadnYm programem". Nenadavej- stane a jak lacino. Inu, to pry byla me a nepoeinejme si jako "ten dob- mejlka. Plagaty mely bYt vylepeny ry vojak Svejk". Taci nesrnime bYt at napkesrok, kdy ut to vae bude aei — vaude a zvlaate na radiovem roz- pravdou, co v nich tiateno a psano. hlasu z Bostanu — musime si poPonevadt se zminujet o novieinat jako realist y a gentlemani. nach, informoval jsem o nich a Musime vychovaxat sebe sve pozvedel, ze jsou dvojiho druhu, jedsluchade k vatnosti, k vatinemu pojimani dame situace. Kdy2 naai ti- ny se propouati, druhe ne. 8koda, potad spoledenskYch zabav, te g icich se vel• de byli vyzYvani ye chvili nejvyt- te nevim, ktere jsou nezavadne. I ke ptizni nakho lidu I detnYch patel tdknitni tisk je tak rortkiden.

Na ptiaiho zkiamani k zachovani rozvadoveho dlenstva. VzornST poiadek, peeliva obhy a varovani se neprozketelneho klad "Mein Kampf" se smi dist, ad nesmi byt pkeloten do nak matetatisluha a dobra hudba pri kaide zabave. slova a einu, tak my to musime delat i zde. Pracujme v duchu demo- ny. Je to pochapitelne. V ptekladu kracie a lidskosti. Myslit si muaeme by mohia dostati ledakteras veta cc chceme, ale mluvene slovo musi zcela jinY smysl! Zapovezeno je od bYt rozvatine, jinak vec vet potko- prof Smitha ze Sydney: "The house Herr Hitler built" nebo od anonyPoittovni adresa: 1140 obble St. — Telefon Taylor MS. dime net podpoeime. ma pied lety vydanY spisek "AntiNa dopti.ni se jest — 20th and North Main.

Narodni Oeskosiovenska Rada po- krist v Nemecku", nebo kazani faONNIMoosnowilla ttebuje nutne penize na teely pro- rake Teusche: Predigten zu den Kapagaeni a organisadni a velmi na techismuswahrheiten, kde jsou theJ. R. BaCa ✓ NEDELI 6.SRPNA torn zaleti, by se medajlova akce v mata jako: Prod si nesmi ka2dY z Wallis ✓ NEDELI 13. SRPNA letni dobe potkala s tspechem. 'nag re d vyvoliti sve vlastni nabotenstvi, ✓ NEDELI 20. SRPNA Syncopators konsul pan Chas. J. Hollub, 711 Me- prod vira nesmi pochazeti z krve, a Zatopek z Baytown dical Arts Bldg., Houston je mile- jina podobna. Koneene i kniha ✓ NEDELI 27. SRPNA rad zatle odbodleam v jakemkoliv Sydney Fourer Wright: "Prelude of Na otevteni sezony 3. zati na "Labor Day, podana bude zpevohra mnotstvi. Prodavaji se po dollaru. Prague" — v piekladu "Bomby nad "Sleeinka z Bileho zameeku."

Tak vas prosim, rozeberte je, at' nag Prahou", jet mela miti poleradovaTexas nezestane pozadu ani v te- ni v knize: Splendid course, cot ut to veci. ✓ ptekladu nevyalo, ponevadt jsme Ted' yam dam nahlednout do do- se zatim pkevratili. Za to vaak pisu, ktery ptiael z 6ech: PORADATELE. .obstalo dilo Kroftovo: "Byli jsme

W shall live ai n" "e

'd

Pokrok

OZNAMUJE

g

Cervenka

VSTUPNE: PAM 40c

"Nataliuji ruku pies ocean a da- za Rakouska", podevadt jsou to jen

D A UY 25c

Strana 24.

Ve stfedu, dne 2. srpna 1939.

172 13 TNIE

Poutivejte k oznamovinil Stanovy Sdruz.-ni

Maly Oznamovatel

Statni vybor Ci itsttedna S.A.C.T. 1. Statni vYbor se sklada z hlavniho ptedsedy, aktivniho mistoptedsedy, hlavniho tajemnika a hlavniho pokladnika a tolik YpomocnYch mistoptedse,dti, kolik je ye statu spolkovYch velkoteles, velkolOSALT a) L, velkokada a sokolskYch Zup a delegate odboeek stavajicich sdraeni.

Federation of American Czechoslo2. Statni vYbor vede ptesnY zavaks in the State of Texas. znam ptijnra odboekami zaslanYch obnosa a opatruje hlavni fond, o 1. SdruZ'eni jest organisace poza- jeho2 stavu podava obeasne vYkastavajici z lidu deskoslovenskeho zy. Hlavni pokladnik a hlavni tapavodu a jeho ptatel, bez rozdilu jemnik stoji pod ptimetenou zaru Etavovskeho nebo nabOtenskeho pie- kou. Vede zaznam sidel odboeek, sveddeni, e ktere zastupci vkch ;linen a adres jich utednikt, jez odeskoslovenskych Jednot, Ftadu a znami v2dy tajemniku hlavniho Spolka jsou stalYmi mistopl-edsedy. sti edi A. C. N. R. Bdrtiteni jest organisace jednotna 3. Sidlo hlavni atadovny a lilteda samospravna avS'ak spolupracuje nici vYkonneho vYboru voli se ye narodni radou deskoslovenskou v svoland schazi celostatni, obydejnou Americe, ktera jest hlavni a vadai vetSinou blasu na dobu dvou roka. teleso vSeho lidu deskoslovenskeho ,Sdruleni AmerickYch Cechosloyaka pitvodu v tact zemi. ve Statu Texas zvoli ze sveho stte2. trdel Sdru'Zeni jest udrawati a du osmielennY oblastni VStror Amehajiti za.sady demokracie ve Spoje- ricke Narodni Rady 6 eskoslovenske nYch Statech i jinde, kde demokra-, (samospravnY) na dobu jednoho cie jest ohrolena, a usilovati Ar emi.1 roku. Z techto ∎osmi diemu zvoli se d n m i a poctivYmi prosttedky o; tti delegati do hlavniho telesa N6.obnoveni demokraticke samostat- ,rodni Rady, kteti se schazi jednou do roka v obvodu zastupitelstva vYnosti Oeskoslovenska. iwnneho vYboru , tohoto hlavniho te3. Odboeky mistniho sdru eni za- lesa. kladaji se ve mestech a osaclach, 4. Oblastni vYbor ma dohled nad ;kde piebYvaji krajane vlasteneckefinanenim stavem Sdru2eni. Zvolii ho citeni. Jsou-li tam spolky, se volba tednika teto odbodky — ttielennY adetni vYbor pro revisit edsedy, tajemnika a pokladnika ptijrnt a vydani a na doporuden'ij vYberem ze zastupeu vkch jed- tohoto vYboru fieetniho povoluje po-, ,notlivych mistnich spolku, pti demZ ttebne obnosy na vydani statnihol vYboru a pro obnosy A. N. Radu budiZ pkihneno k tomu, aby dle sad organisace jednotne front y, vkchny vrstvy lidu byly stejnoStatni vYkonnY vYbor pkitomne: merne zastoupeny. Ve vYboru muPredseda V. A. Maudr, 924 Cotton ae tolik mistoptedsedii, neb Exchange Bldg, Houston, Texas; ptiseclicich, kolik spolku v dotyene Rev. Jos. C. Kunc, East Bernard, osade stava. Jednotlivci, kteti k aktivni misto-ptedseda; Jan 'Sulda,; :2adnemu spolku nepatti, moh3u se stati eleny mistni odboeky, kdyZi 5410 Darling St., Houston, tajemnik; Frank Olexa, 6492 Taggart st., HousloZi zapisni poplatek, jeho vysi si' ston, pokladnik. katda, odboaka urei sama, avAak nejmene 25 centa jednou pro vkly.

Oblastni vYbor A. Nan Rady OeBlasi-li se pro tuto spolupraci spol- skoslovenske: A. J. Kallus, Halletsky, budi'Z zapisne pro spolek nejme- vine, Texas; C. H. ChernoskY, Houne $5.00 jednou pro vkly. ston, Texas, (delegat do N. R.) ;1 Rev. P. P. KaSpar, La Grange, Ho4. Schaze sdruMni jsou konany stYn; Dr. Jos. Kopecky, (delegat do pravidelne dle mistnich pomera v N. R.), San Antonio, Tex.; Rev. P. osade odbodky a jsou vetejne, ne- Nemec, (delegat do N. R.), Wallis, jsou-li na pokyn od asttedi prohla- Texas; Dr. Ed. Mieek, Austin, Te-I kny za dtlyerne.

Americ. Cechoslovalui ve statu TePravidla xas, V Malem Oznamovateli tidtujeme

I centy za slovo za kaide uvetejnepoplatek za oznamku iii. (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlattnim listku a pinata k objednavce ptisluth3) obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo e znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vSrmenu. b$ti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na znaekou, uetujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25e zvlatt' za znaeku a na po,:stovne, aby do6le dopisy mohly bS ti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna doplatek za znadku a patovne ,50 cent& Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kter* posilite za oznamku.

y

g

r

g

ilepPkijme se Ceske devee pies 18 let stard; zkuknost se nevy'Zaduje, musi bYt bystra a rozumet peAlezam. Hlaste se u: Steve Vavra, (31-33pd) Louise, Tex.

+

Mr Tabak, dobrY, jemnY, slabY na ikouteni, 10 lib. $2.00; jinY 10 lib. $2.50; dopravu vyplatim. — M. Prochaska, Portland, Tenn. (31-32p) Tabak listov* mam na prodej.

Kdo by si ptal, pi te na: — John gradek. Cena je 10c — 15c libra, (po tovne neplatim. John Hradek, Portland, Tenn.

(31-33pd).

g

g

NA PRODEJ! Smi enY obchod, dvou-patrovY dam a osm obydelnich lota v Guadalupe, Best mil od Victorie, na Port Lavaca "Highway". 0 podrobnosti piste na: Fannie A. Mareak, Victoria, Tex., Box 213.

(30-32pd)

g

Aby mohla vylAit moinosti sve-

ho imperia, pfeje si Italie, aby mir

y

trval co nejdele, ale ph tom se necla ukolebat ilusi eeneho miru. Atento mir, musi Italie py konat dark a intensivnefSi vojen$ke ptipravy, aby nebyla pozadu za obrojenim jinYch state.

Ital. kral Viktor Emanuel III.

,

Taneani zibavy.

1ADU PRAHA

CIS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

5. srpna. — George Moody's Orchestra, z Taylor, Tex. 12. srpna. — Blue Jackets Orchestra, z Temple, Tex. 19. srpna. — Blume's Orchestra, z La Grange, Tex. 26. srpna. — Adolph & his Boys, ze Schulenburg, Tex. srpna. — The Harmonizers z Fayetteville, Texas.

y

y

.

xas; Fr. Andinec, Houston, Texas; Fr. MouCka, West, Texas.

Tyto stanovy schvaleny a ptijaty byly na celostatni schuzi Sdruteni AmerickYch 6 echoslavakti e Statu Texas, konane dne 25. eer na 1939 v East Bernard, Texas. lot TAROKY!

yy

Hra tarok% nejlepS4 jakosti, nyni za $1.50, poAtou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo(dz.) vak. West. Texas.

Podporujte Ceskou Lekarnu! kdykoliv pottebujete cokoliv v lekarnickem oboru neb ptesne Vypineni lekatskeho ptedpisu, obrat'te se s daverou na nas a my vas nezkiameme. Kr a j a n s k a sluZba, spravne a poctive jednani jsou vIcly nak snahou.

Marek's Drug Store Professional Bldg., TEXAS TEMPLE,

g

eeskoslovenskou.

Ukoly mistnich sdruieni (tak zvanYch odbaek S. A. C. T.) 1. Odbodla oznami jmena a adresy atednika asttedi S. A. C. T. 2. Ziskava zvolenYm agitadnim vYborem vkmanou peel nove propagaci idealfi demokratickYch. Poi-ada obeasne ptedna§ko1 ou schazi, sbirky, divadla, zabavy, 1 pikniky a vilbec podniky, jimf2 se 1 moralni a finaneni sta S. A: C. T. posiluje.

y

y

3. Odbodka obstara si tadne knihy a vede ptesne zaznamy o ve kere einnosti, jakoZ i seznam jmena a obnosy jednotlivYch pkispivatelii asttedi v ak za e v2dy celkovY I obnos, vyjma eastky pro bane vydani a oznami poeet elenstva po kaIde schazi.

g

1

g

g

y

Vkchnu tuto einnost a praci edou atednici odboeek bezplatne z Vstupne: Hui 40c - Damy 10c I ipouhe lasky k demokracii — svoZABAVNI VtBOR. bode a ueelarn (humanity) dobro47- I einnYm, dobrooinnosti.

d Texaska Orhce eiSLO 13 v Dime Box, Tex. pada, nasledujici

Taneeni Zabavy Barbecue V NEDELI 13. SRPNA Pti hudbe ve dne Dime Box High School Band taneani zabave veeer Geo. Moody, z Taylor, Tex. V sobotu 26 srpna — ph hudbe J. R. Baca. V sobotu 9. zaii — ph hudbe Adolf & His Boys.

Deti Ceske Skoly v Dallas Zvou vetejnost na program potadanY

V SOKOLOVNE

v nedeli, dne 6 srpna 1939 ZACATEK V 6:00 HODIN ODPOLEDNE. PROGRAM:

DIVADLO

"KRA- LOVNA LESO" Od Hely Svehlove. teINKUJE CELA TRADA

Basne— Zpevy

Hudebni eisla

tESKi Po programu volni zabava

ORCHESTR POD VEDENIM PROF. NAVRATILA

VSTUPNE — 25c