Vestnik 1939 08 09

Enter ed as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CISLO 32.

WEST. TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 9. srpna (August) 1939.

ROCNIK (VOL.) XXVII.

Cil, BOJOVINR JEDNOTY CESKOSLOVENSKRHO NARODA. 0 6INECH a projevech nekterYch vridcil naroda v obsazene vlasti mohly bYt P na chvili o pravem smygleni naroda a o jeho bojovnem odhodlani ye svetovem vekejnem mineni pochybnosti. , Byly vyvraceny zahranienimi ptedstaviteli na geho naroda. Vyvoj uddlosti, chovani naroda, jeho boj a jeho utrpeni potvrdily tyto projevy jeho zahranienich vtidcri. Narod je svYm chovanim schvalil.

Vytvotil si sponta,nne svfij bajovnY program, ktery je v naprostem souhlase s programem nagi zahranieni akce, pokud byl v hlavnich rysech fcirmulova.n. Na.rod doma nevymyslil si tento prorgam u konfereneniho stolu, jeho programem neni to, co se oficielne publikuje.

On si sviij pravY program pile v illegalnich letacich a ketezovYch dopisech, 'Septa, si jej v cluvernYch rozmluvach. Je psan krvi a slzami, ale take nenavisti ke zlu a va gnivou touhou po spravedlive odplate. Vyndka jasnosti my glenek a heroickou prostotou slohu. Je psan yetami podobnYm °nem, jimit srbskY narod po bitve na Kosovu poli Zivil v sobe viru v osvobozeni a toto osvobozeni pkipravoval. Snad zni nekterYm tak zvanYm realistickYm politiktim ptilig romantickY a pfili g vroucne. Ti necht' vezmou na vedomi, ze pti gti konflikt v Evrope a y e svete bude vyZadovat takoveho vypjeti mravnich a du gevnich sil naroda a jednotlivct, ze jen velikost idealti, pro kterY se piljde umirat na boji g te, toto vypjeti ospravedlni a vykouzli.

Za kramatske zajmy kapitalistickYch Mnichovanti neprijde umirat ani pes.

Ne, oeskY narod nepropadl ze zoufalstvi sntun a ilusim. Naopak: kdy se jeho iluse v TvInichove zhroutily, kdy vedel, ze nikdo ani prstem nehnul, kdy vojska okupantu a jejich terrosticke tlupy ptekraeovaly hranice jeho vlasti, pry v Mnichove podpisy zastupcfi etyt velmoci zajig tene, pochopil velmi rychle, '2e je sam a opu g ten. Vyvodil z toho velmi realnY zaver: vytvotil si ptes noc svoji jednotu s programem odpovidajicim situaci, s programem boje za udrteni sve duchovni a materialni existence, s programem boje proti anarchii a rozkladu, narodni zrade a ptebihani k neptiteli.

2e okiipanti pochopili nebezpeoi takove jednoty pro sve .tile toho jsou clukazem jejich nasilne tiny, jejich zutiva persekuce a jejich pokusy rozbit tuto jednotu naroda pomoci zradcii. Zatim ovg em marne. Narod vytrvava, vede svaj boj dale, bojuje za cil teto prvni, obranne faze sveho celkoveho zapasu t. j. za udrteni svych duchovnich, mravnich i hmotnYch sil, s Uspechem. Vyhrava dosud tento svuj boj duchovnimi zbranemi. Zbaven motnosti polltickeho svobodneho tivota, ponokil se do svYch dejin, posilil a vyzbrojil se svoji minulosti a svoji kulturou. Taktika a prostkedky teto obranne faze na geho narodniho zapasu jsou velmi mnohotvarne. Leademus se v cizine nerozumi, leccos se dela doma take gpatne, ale v celku narod program sveho obranneho bo-

VACLAV SUK. je pini dobie. Zabrariuje rozkladu, odhaluje zradce, sjednocuje se my glenkove i mravne, odhaluje slabiny neptitele a ptipravuje si police pro druhou fazi sveho zapasu, pro chvili, kdy od obrany holeho tivota ptejde k ritoku za dobyti ztracene svobody.

Pro tote druhe obdobi sveho zapasu si tvoti dnes svfij program a formuluje svrij cll.

Je si toho vedom, ze nastup tohoto druheho obdobi nezavisi ji2 jen na nem. Je si toho y e-

Podporujici Jednota Statu Texas pracuje v Texas od

Slovanski

1897 t.

od roku sveho ZalozenL

Piistupujte za eleny flak Jednoty, ktera pies 42 rokii blahodarne mezi krajany piisebi a ma kadu nagemu lidu pine vyhovujicich pojistek.

g

Piihlaste se u kadu S. P. J. S. T. ve vaem okoli.

Svii e k svemu. dom, ze to jit pajde o y ak cile net je osvobozeni Oeskoslovenska.

Ale je si take vedom, ze toto osvobozeni je soueasti velikeho zapasu o svobodu cele Evropy, o osvobozeni vaech jit porobenYch narodri a o udrt'eni svobody narodri ohrotenYch. Tak soudi nag lid, na tento okamtik ptipravuje, v tomto okamtiku stane se jeho valeenYm heslem Upina obnova Oeskoslovenske Republiky v rozsahu pied Mnichovem.

Obecne formovali tento potadavek vgichni zahranikii ptedstavitele naroda, pokud promluvili. Jasne jej vyslovil v Chicagu u ptiletitosti oslav svYch leto gnich narozenin Dr. Edvard Beneg.

Tak byl formulovan tento potadavek ye vlasti v illegalnich letacich a ketezovYch dopisech. Vyslovuji jej souhlasne tali, Slovaci i Podkarpatsti Rusove. Je to souhlasnSr po2adavek nageho zahranieniho i domaciho boje.

^ei m,

vaaav Halik.

6eskoslovenskS7 n a r od e, pro'2iva g nejtetgi zkoug ku svoji historie. Vyjde g z ni &stile a dastojne. Rude§ pevnej gi, jako je tvrdg i ocel, ktiere, ziskava zakalenim.

Dne dvacatehoosmeho zati bylo ti uloteno vydati zbrane, ktere kdy lidskY drimysl vytvotil a ,opustiti pas betonu, budovanY virou a narodni obetavosti. Je g te tYden pted tim, do bela roz2haven nadS'enim, jsi bral tyto zbrane do rukou, abys podle pkirozenYch pra y chromil svatou pridu Libu ginti a Svatoplukovu. Byl jsi zastaven v rozmachu, ()paten a bezradnY, kdy srdce i rozum se vzpiraly ,opustit pkirozenou i drimyslnou hradbu rodne pridy. Zdalo se ti nemothe a nelidske opustit pod't'atou lipu, kterd pied veky vykvetla z otky knitete Orate na severu tech. V2dyt' jsi chtel hajit jen svoje, vftlyt' si nikomu nic nebral ani tehdy, kdy jsi motel a smel.

A tehdy jsem poprve videl, jak sla Velikost tv3",mi viskami a mesty. Chapal jsi, ze tvoje °bet' je nee° vy ggho, 2e ji vy kupuje§ eloveka od svetove zahuby. Platil jsi dan, kterou jsi nest na sv3ich sklonenStch gijich, kdy jsi se zat'at3imi pestmi v zastupech prochazel Vaclaysk3'im namestim, Narodni tiidou a Vitezn3im namestim. V tv3"Tch oeich jihly vzpominky na Krkono ge, Krugne Hory, OeskST Les, 8umavu, Orlicke Hory, Jeseniky a srdce ti krvacelo nad krajem BaarovS7m a KlostermanovSm. Kradel jsi kolem Nemeckeho domu a ruka se ti nezvedla v odporu. Velkomyslnost dvacatehoosmeho kijna zastala duslednou i dvacateho osmeho zaki. Pkijal jsi cizi vinu na sebe a chtel jsi destne pinit slovo, ktereho nepinili jini. Zapfahl jsi se do pluhu, abys zakrojil prvni krat gi lichu na mengim.

Nevedel jsi jeS"te, ze narubana, lipa ma bSrt pora2ena. Probudil se patnacteho bkezna, abys zaslechl posledni praskot padajiciho stromu a vial novou potupu s jejimi pochopy.

Stoj g zrazen u hrobu Neznameho vojina, pled sochou Husovou a pled _Pamatnikem Osvobozeni, zatim co nad hrobkou eeskkch kralu zni kroky pruskYch kyrysnikri a na honosnem sidle Jitiho z Podebrad a Masarykove visi vlajka poroby.

Slygig smith markSrze Gera a uvedomuje:§ si zkazu polabskSrch Slovanu. Tolik bidy a ponP2',eni muselo pkijit, abys pochopil, ze smi'S yekit jen sam sobe a sve vlastni sile, ktera psala nejslavnefg historii cepy Bo2ich Bojovnikt.

Srdce, 2ivene zdedenou krvi 2i2ki). a Prokopil HolSich, ti muselo kici to, co rozum , neobsahl.

2alem tveho oka kmita, a roste zablesk odhodlani. Prochazg posledni vyhni, abych to po tketi uvidel VelikSim a Slavn3"rm, teskoslovenskS7 Narode.

PravSrm prostkedkem vnitiniho zdokonalenl jest stale, trpelive tisili, jeni kidi nezIonnui,

Vt8TN f K

Strana I. PRAVCE Narodni Administrate mlada'e S A. W. Williams — upozornil verejnost, je nutno si uvedomiti sta y nynefSi mlade ge, v nemZ jest 4 at 6 miliont mlatrch lidi, vy81STch za gkol a jsoucich bez prate. Nezamestnanost mlat7ch lidi jest nasledek socialnich a hospodatskSrch pomert, ktere podle vSeho nezmizi.

Kdyi dedove nynej gi generate byli postiZeni nizkSrmi mzdami, zoufalS/mi pracovnimi pomery, mohli odejiti a nalli nove moZnosti na venkove.- Ne2 vnuci techto pionkrri — mladi lids — nemohou jiti do sveta a nalezti nove moZnosti na panenske pude. Musi ziistati ye mestech a sndeeti dneSni stay. * * Washington.— AmerickS7 tisk prozrazuje, vlada SpojenYch stabe americkych uzavtela se zapadoafrickou republikou Liberii dohodu, podle ktere ziskala povoleni k vybudovani namotnich a leteckS7ch opernkch bode na Uzemi teto eerne "samostatne" republiky. Amerika pry si tim chce zajistit sve obchodni zajmy v Africe. * * Stokholm. — Po nekolikaletSrch pokusech se podatilo gvedskemu inZenSrru Oskaru Hanssovi zkonstruovati tlumit, kterStm se hluk motoru omezuje na nejmenAl miru a kterS7m se zaroveri zvykije vSTkonnost motoru. Omeziti hluk se mu podatilo tim, ze spalovanST plyn se nassava do specielne konstruovane roury, kterou vynalezce nazkva "effect-tube", misto aby byl vypuzovan ptimo, jak je tomu dosud. * * "Berliner Boersenzeitung",sdeluje: Z mad'arsko-rumunskeho pohraniei ptichazeji na mad'arskou stranu neustale uprchlici z Rumunska. Z jejich vypraveni yypikva, ze na rumunske strane se buduje podel mad'arsch hranic jiz etvrte pevnostni pasmo. Volnost pohybu v rumunske pohranidni oblasti je znadne omezena a mu2ske obyvatelstvo bylo z nejvetSi easti povolano k opevriovacim pracim. * * Moskva. — Sovetska vlada se rozhodla zahajit 1. srpna stavbu obrovskeho prriplavu v Uzbekistanu, kterST bude merit 270 km. Priiplay ma byti vybudovan behem tticeti dntz. Na stavbe bude pracovat 16,000 kolchoznikt. Z toho bude 10,000 2en a 2000 in2enYrt a techniku. Vodami z tohoto priiplavu se bude moci zavla2ovat 500,000 hektarA bavinikovYch plantati v fidoli Fergana. Bude nutno vykopat pies 15 milionu krychlovYch metro zeme. * * "Prager Abend" uvetejriuje 1/7nos ministerstva 'Skolstvi o nemeckSrch Skolach v Protektoratu. VSmos zni: "2idovSti Z'aci nesmeji byti phjati do nemeckSrch gkol ani jako tadni, ani jako soukromi Zaci. Kdyby dosud jests navAtevovali zidovsti 26,ci nekterou vy ggi nemeckou musi byt ihned propuSteni." — Narizeni odpoyida obdobnemu ustanoveni v Nemecke Ontario, Kanada. — Marie Dionneova, nejmenSI z povestnYch kanadskYch patereat, musi nyni nosit na jednom oku temnou pasku. Lekat toti2 zjistil, ze je na druhe oko slabs kratkozraka. Doufa, ze zakrytim zdraveho oka druhe oko trochu zesili. Osobni lekat patereat, dr.

Dafoe prohlasil, ze neni duvodii k obavam. Marie sotva pry bude nucena nosit brS71e, nebot' kratkozrakost je neobyeejne maleho stupne.

Gdansko bude ptipojeno k Nemecku, dtive na se Anglie dostane k tomu, aby podepsala alianci s Ruskem, prohlasil Davil David Lloyd George, na politicks schrizi, kdy kritisoval Chamberlain& kabinet. "Gdansko se stane nemeckSrm mestem jako je Vratislav nebo Berlin," prohlasil Ldoyd George a kritisoval Chamberlaina, ze poslal do Moskvy vyjednavat klerka zahranieniho ritadu, Wm. Stranga, kdetto tam mel poslat elena kabinetu, ministra. "Je to skuteene uratka," prohlasil, "vlada hleda pomoc ohromne armady a letectva tohoto stateeneho lidu — a neni stateeneMiho lidu na svete — kterY pracuje za velkYch obtai k svemu osvobozeni. Kdy i. chcete jeho pomoc, poglete k nernu ne'koho, kdo je hoden nal dtstojnosti a jeho,"

Tf denni pfehled.

T

Berlin. — Obroy ske letecke manevry nemecke armady jsou nyni v pinem proudu. Je to prvni serie valeeneho letectva a armady, ktere tento mesic budou pokradovati po celem Nemecku. * Zprava z Hendaye z techto dna udala, ze nacionalisticke Spanelsko uvolilo se pkijmouti zpet asi 50 tisic bSrvalSrch republikanskSrch miz francouzskSrch koncentradnich taboru v mno2stvi dva tisice denne, podinaje timto tkdnem. Asi 300,000 uprchlikri zristalo ve Francii po porelce republikanskSrch vojsk v Katalanii podatkem tohoto roku. * * — 0 Nemecku bylo oznameno, ze nabidlo Slovensko Mad'arrim vSrmenou za voln3'7 piechod nemeckeho vojska a jeho doeasne umisteni na rriznS7ch strategickfth mistech a Mad'arsku. Dle uz dtive vypracovaneho planu na obklieeni Polska a jeho znieeni, nacisti hodlaji obetovat "samostatne" Slovensko jejich odyekSrm neptateltim a darem ziskati mad'arskou neutralitu. Ubozi "hlinkovci", kam to dopracovali .. . * * Vargava. — Z Krakova odejel do polskeho ptistavu Gdyne velkSr transport bSrvalSrch dristojnikil a vojint 1#vale oeskoslovenske armady, kteti odpluji do Francie, aby se tam ptihlasili k einne vojenske slune. V tomto transportu se nalezaji jak CeSti, tak i sloven gti vojini.

Slovaci maji na sobs jests uniformy slovenske armady, v ktere zbehli od svSrch plukri a ptekrotili hranice do Polska. Odji2dejici zpivali hymnu "Kde domov * * Lontin. — Anglie oznomila vlade Spoj. State, ze si vteto zerni spoleene s Francii zaklada "zlate hnizdeeko" ze zlata a rivernkch listin v celkove eastce $2,500,000,000. Ji2 delSi dobu bylo znamo, ze v americkSTch bankach ukladano jest ze zahraniei mnoho zlata a rivernSich papirt. A je to poprve, ze britska vlada vysvetlila rieel techto vkladri v Unii, ktere jsou ureeny k zaruce bezpeenosti pro moZne prijeky a Avery v budoucnosti v ptipade valky. Anglie ptiznava, ze jeji podil na tomto "zlatem hnizdeeku" zde je $1,250,000,000 a francouzska eastka bude asi v tde vSrgi. * * Aden. — Na BahreinskSich ostrovech v Perskem zalivu byla skoneena stavba jednoho z nejvetg ch letiSt' sveta. Anglicka, vlada se rozhodla k teto stavbe, kdy iranska vlada zakazala anglickVm dopravnim letadlrim na trati LondSm—Bombay ptistavat na iranskem rizemi.

Britska admiralita pteloZila do blizkosti noveho obrovskeho letiSte na BahreinskSrch ostrovech driletitou namotni zakladnu v Perskem zalivu, take tu Anglie ziskala novS7 drilelitST opernS7 bod sve moci na blizkem vSrchode. * * Berlin. — Vyhlagkou figskeho ministra vnitra byly stanoveny drisledky, jake ma prohlaeni ostrova Helgolandu za vojens147 objekt.

Nerneeti statni ()bean& kteti dosahli 15 let, musi se pro pobyt na palube v gech lodi, ktere vpluji do zatoky nebo plistavu na Helgolande, dale pro pobyt na °strove' veetne duny, miti stale s sebou ritedni prilkaz. Cizincrim je zakazan pobyt na fSech lodich, ktere by phstavaly na Helgolandu, jako i vstup na ostrov.

Soueasne je zakazano zobrazovani, a to malovani, kresleni i fotografovani ostrova a jeho opevneni, z pevniny i s paluby lodi. Soueasne je zakazano vzit s sebou na ostrov fotograficke aparaty. * * eskoslovenski vyslanec a polske vlady dr. privodem Slovak, je jiZ opet ve VarVratil se po nekolikamesienim pobytu ye Spoj. Statech. V Americe se setkal s bSivalS7m presidentem dr. Eduardem Bene gem, jako i s jinSrmi csl. uprchliky. Dr. Slavik jest opet v kancelatich eeskoslovenskeho vyslanectvi ye Varg ave. Jak bylo oznameno, bude zde tiditi akci ye prospech eeskSrch a slovenskSrch uprchlikri z eech, Maravy a Slovenska, kterS7ch je v Polsku mnoho tisic.

lie stredu, fine 9. srpna 1939.

Dr. Franti gek ChyalkovskS7, kterST byl po Mnichove csl. ministrern zahraniei a nyni je zdstupcem protektoratu v Berlins, kupuje podle zprav z Prahy velkostatek u & ‘ 1ezneho Brodu v tens 7 milionri korun. Patti k nemu dvory Horni a NovS7 Studenec, SttiZov, Brani gov a Podmoklany. Chvalkovskk rvebyl zamokikm elovekem a nynejSi jeho plat je asi 60,000 korun mesiene.

President Roosevelt podepsal ye stiedu minVdne Hatchovu osnovu, kterou omezuje se politicke, einnost vetkny federalnich fietdnikt, a sdelil kongresu ye zvlaStnim poselstvi, ze spravnem zachovavani pravidel tu stanovenYch mute vyhoveti zamYnenemu Ueelu. Kongres chysta se it odroeeni a v ptitomne dobe za,mestnava se bytovou ptedlohou, vyZadujici povoleni 800 miiionu dolart, a dopifikovou rozpatovou ptedlohou, pirvodne znejci na $215,891,000.

V Belcamp, y e statu Maryland, stavi se budovy rozsahlYch Bat'ovych zavodu. Se stavbou prvni tovarni budovy, jako i obYvacich domil pro zamestnance se pokraeuje rychlYm tempem a s provozem se zapoene v brzke dobe.

Rovne2 se zapoeina, budovati spoleeensky v nem2 mimo ubytovani budou umisteny jidelny a obchody. rgechno to deje se uprostted krasne ptirody, blizko rozsahleho zalivu. V gechny tovarni i obYvaci budovy budou obklopeny zeleni a bude zde dbano o praktickou vYchovu, hygienu, telovYchovu a sport, jako i o za,bavu zamestnancil, kterYch zde bude nekolik tisic. Mesto bude miti 10,000 obyvatelt. Vedenim zavodu jest poveten teditel Jan Hoza. * * — Francie ziskala 742 vyteene vycvieene vojenske piloty, kdy zde ptistaly dva transporty eeskoslovenskYch letctit. Jeden z transportu ptistal v Calais, druhY v Boulogne. Letci, kteti prchli z Ceskoslovenska po zabrani zeme hitlerovci, se vydali nejdtive na cestu do Polska, jeliko2 tarn ale jejich zdrZovani se vyzdvihlo va2nou otazkU vojenskou, byli poslani do Francie. Zde ovem byli uvitani s velikou radosti. Jsou v§ichni mlad'Si 30 rokt, a vycvieeni v zachazeni s nejnovej gimi valeenYmi letadly. Tim jsou Francii vitanej gi, nebot' Vagina francouzskYch pilotu neni zvykla, na rychla moderni letadla. * * Madrid. — Vladni a'asopisy veera vydaly ptedbetne oznameni, ze Spanelsko chce Gibraltar, pevnost, z ktere Anglie ovladala Sttedozemni mote po 235 roku. Kritisuji ten Anglii pro illohu, kterou hrala ye S'panelske valce r.

1704, kdy se Gibraltaru zmocnila. Diplomats a znalci pomeril v'Zak ptedpovidaji, ze bude trvati deli dobu ne2 dojde it ptimemu jednani v -Leto zalegtosti mezi Anglii a Spanelskem. ZddnY z easopisii se neodvaZil tvrdit, jakYm zptisobem ma byti pevnost znovu ziskana pro Spanelsko, ale vgechny se shodovaly v torn, ze navraceni Gibraltaru bude tkolem generalissima Francisco Franco, nebot' 8panelsko neni jiz vice slat* ale jest na tests stati se opet svetovou mocnosti. * * Vetgina z 4,726 francouzskYch osad, valkou zpstoS"enYch, bylo znovu vybudovana. Jenom nekolik malo z 620 znidenych osad nebylo znovu postaveno, ale nove vesnice s novymi jmeny vyrostly podle nich. V ptitomne dobe asi 10,000 modernich tovaren je v einnosti v 10 severnich departmentech (okresich), do nich vpadla nemecka, vojska, v porovnani s 11,200 v rote 1914.

Do roku 1937 Francie vyeerpala ve gkerou vodu z bohatYch uhlodolti, ktere zaplaveny byly za fistupu nemeckych vojsk. Ptizpasobila znovu pro zemedelske prate asi osm milionu akril pozemka. Podet obyvatehl v nekdejSim valeenem pasmu se odhaduje nyni na pet miliont, co2 je vice net' roku 1914, ac asi 200,000 akril zeme bylo tak plAkozeno krokem valky, ze obnova jejich pro zemedelske fieely nemohla byti provedena pro ptili§ny naklad. Nemecko prohla guje, ze reparaeni ci nahradove platy jsou vyrovnany. Francie ale tvrdi, ze obdrZela jenom 37 procent nahradovYch platt do doby prohlaAeni Hooverova moratoria roku 1931.

\; e. stiedu, dne 9. srpna 1939.

Oddil dopisovatelslif Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada, ye smy slu stanov Tiskoverau Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Orchard, Texas.

Bratte redaktore, bratti a sestry!

Dne 26. dervence elenove east-bernardske odbodky S. A. C. v T. odbYvali svou mesioni schrizi, ve ktere byly probirany rrizne zaletitosti onoho hnuti se tykajici. Nejpaldivejk ootazka jest, jak ziskat dlenstvo, neb mnozi se dcmnivaji, to maji dost dasu az vypukne valka. Net ten nahled jest mYlnY, neb valka jit je. Neb lid CeskY a slovenskY zapasi s nacismem; prozatim neni to boj s ocelovYmi zbranemi, nYbrt zbranemi ducha, a v teto valce nag lid ye stare vlasti drti se znamenite. Naciste ho nemohou predelat, necht' si podinaji sebe suroveji. Naciste mohou mu vzit prirodni bohatstvi a zlato, ale nemohou mu vziti jeho ducha. Ptijde den, kdy Hitler priloti sirku k dynamitu a valka otrese svet. Ve valce to se bude take rozhodovat, zdali na ge otdina opet bude vepsana v radu svobodnYch narodri, a ponevadt valka to bude miti pro na g lid takovY vYznam, mnoho statednYch na gich mutt uprchlo za hranice sve vlasti, aby tam byli pohotove, at zazni signal. Je tech chrabrYch hochi). ve Francii spousta a jejich Lady stale se mnozi novYmi betenci, hotovYmi za samostatnost deskoslovenske vlasti prolevati svou krev.

A tu nesmime zapomenout, to odvatni tito naSi lide opustili svoji zem takita nazi. Vime vgichni, ze za takovYch okolnosti se necestuje pchodlne se zavazadly a voriavkami. 61ovek utede jak mute s holYma rukaina. 'Dakovi gli ti nagi hogi do Francie, horice nadgenYm rozhodnutim, utkati se s medem v ruce s vrahem, jent by rad znidil deskY narod. Nevime tadnY, kdy vzplane valednY potar, kterY naSim chrabrYm mutinn poskytne priletitost, aby se bili za osvobozeni deskeho a slovenskeho lidu . . . ale to vime, net zadnou krmiti dela, ze musi b'ti tivi, ze budou potrebovati obleku, obuvi, pradla a podobne. Kdo se postara, o tyto veci? S nebe nespadnou. Naciste jim je nedaji. Francie je nefinancuje, a tak jsou odkazani na milost americkYch krajant. Drazi pratele, chce-li jeden vlastenec pro svoji vlast dati svlij tivot, snad nebude mezi nami ani jeden vlastenec, kterY neptispel pro svou vlast aspori par centy. Vezmeme sobe priklad z americkYch Polakri. Kardinal Mundelein schvalil sbirku na obranu Polska, podporovanou polskYm knetstvem. A jejich sbirky dosahly skoro milionu dolarri. Je jich site ve SpojenYch statech vice net nas, ale kdy budeme chtiti, nedame se zahanbiti.

Bratr redaktor Vestniku vybizi ve V .ze dne 26. dervence, a to zrovna na predni strance, aby to kattleho pies nos pra g tilo, abychom vyzvedli drahokamy a perly narodnich pisni ze zapomenuti ate uvidime, co maji v sobe krasy a sily duchovni. A tak jako vtcly ,take i nyni poslugnY, tak Cinim a zazpivam yam piseri: NA STRA2i.

1.

Kdyt jsem jednou na strati sta.', nemeckY byl mrij pluk.

C: Tu vitr ke mne desne cizi nemeckY zvuk. :1 2.

Tu laska k vlasti vzplala v mne, po ni zatoutil jsem. [: Nemecko jest mne cizinou, rnYin rajem deska zem. :1 3 Tu laska k vlasti vzplala v mne, zbiha se ze vAech, I: pospicham drahe vlasti vsttic, odhodim zradnou zbra4.

-

STNIR 4.

Na Uteku mne detnik jal, jako zajice chrt.

1: Na stratnici mne odvedl, zitra mne deka smrt. :] 5.

Nemejte mne za zbabelce, mne dojal eeskY zpev.

I: Pro svoji vlast bych bojoval udatne jako lev. :1 6.

Jit vyvedli mne z mesta ven, gatek na oeich mam. f: Ach, Bote, v tuto dobu jen na svou vlast vzpominam! :3 7.

Jen, bratti, dobte sttilejte a mette ptimo v hrud', f: dtive net nine odpravite, dovoleno mi bud'. :3 8.

Zapeti si "Kde domov mirj?" — syn Ceske vlasti jsem.

I: Pak pozdravujte na stokrat, mou drahou Ceskou zem. :1 9.

V torn z dali "pardon" slyAet jest, kterY dal cizinec.

1: Pardon taden neptijimam, jsem tech a vlastenec! :1 10.

Vemte sbbe , bratri, ptiklad z hrdiny onoho, E: a kdy nekdo chce vlast ukrast, jen hura na neho. :1 11.

Zaterite jej do Berlina, tarn kde Nemec patti, I: a pak sobe zazpivejte: slava, nazdar brat& :1 12.

Vzejde doba jednou o ktere duch sniva, f: o kterou se touha vrouci k nebesUm modliva.. :3 13.

Za vlast svou tu slavni ptedci, vedli same boje, za pravdu tu zvitezili, voje. : eeskYch Posledni dtyri verge jsem zlepnl sam, aby to bylo prilehavej gi pro nynejSi dobu. Kdo by chtel nauditi se k to pisni napev, at' ptijde, neb prijede ke mne a stane se nejdtiv Clenem east-bernardske odbodky S. A. C. T. a ja, jej one note naudim.

A nyni tadam, kdo z bratrri neb sester zna pisefi: "Za onoho Casu valky — stal na ztrati vojadek, — nedaleko v hustem hajir — zpival libe slavidek, jedna dy e. At' mne ji pone, aneb at' ji pone k uverejneni do Vestniku. Jest to piseri do pochodu, a ja, jako stars' zaostalY farmak btu jeg te s temi botimi hovadky, a tak pri to pisni by se mne lehdeji za bostrem vyglapovalo.

John GajevskY. Odbodka Sdruteni AmerickYch eechoslovakil v Placedo.

Cteni bratti a sestry a v glchni etenati!

Byl jsem vyzvan ptedsedou flan odboeky S. A. 6. T., abych zas oznamil schrizi v eeskYch novinach. Oznamuji ,te pri gti schrize se bude poradati v nedeli 20. srpna a pri torn bude i program. Vgichni krajane jsou zvani, aby jell i s rodinami, jako posledne.

S radosti doznavame, ze pracovnikri v no\rem odboji pribYva., neb v katde schrizi videt nove tvare, a zapis Clenstva pribYva. 61enskS7 poplatek mame 25c. Ale nemejte strach, budeme ten dtvrt'ak na vas lakat; nenutime tadneho, sbirky jsou dobrovolne.

Straus 0 Take Ceske mistni spolky R. V. 0. S. a S. P. J. S. T. jsou Many, aby se nechaly zapsat v teto nejteln dobe eeskeho naroda, abyste se dlenove, nemuseli hanbit, to jste nepracovali pro spravedlivou a vlasteneckou povinnost.

Doposud mame zapsanY jen jeden tad, Placedo els. 97. Doufam, ze nas ty druhe spolky nezklamou a v ptisti schuzi se picihlesi. Brad% odhlasujte to ye van ptini schuzi kde se stavite, jestli s nami neb proti. Chceme vas zapis. Ptispevek netadame, to ponechame yam, jak se pozdeji ye schtzi rozhodnete.

Jegte jednou jmenem odbodky zvu krajany, aby se dostavili i s rodinami do nan schilze, tteti nedeli v srpnu, ve dve hodiny odpoledne v sini Sokol Union v Placedo. Nebudete toho litovat, neb nage schilze zadinaji bYt zajimaye a doufam, to nam je pomutete udelat jeSte zajimavejSimi.

S bratrskYm pozdravem, Julius tumbera.

Svornost Jihu cis. 15.

Rogers, Texas.

Mile sestry a bratti! ftad Svornost Jihu cis. 15 v Buckholts potada schuzi dne 13. srpna (druhou nedeli) ve 2 hod. odpol. Budeme pkijimat 5 novYch Clem), a doufam, to se dostavite v hojnem podtu.

Jak jsem minule psal, mame zalotenY 6tenakskS/ spolek, proto nezapomerite a pkineste nejake knihy, at' mame hned co gist; katdY mate nejakou ptedtenou, co jini radi si pteetou.

Tet vam povim novinku. Pozor at' neomdlite. Dne 31. srpna budou eeske pohyblive, mluvici obrazky v Buckholts! Bac! Bac! — Vidite, ja jsem vas varoval a piece jste padali jako hruncy pti cyklone. ikeknete, jak mohou bYt obrazky v Buckholts, kdyt tarn neni divadlo!

Sestry a instil, budeme je miti v tadove sini.

Jak kus se bude hrat, to nechame uvetejnit v oznamkach a na letacich. Tak vidite, kdyt nejdete do scheze, tak nevite o nasi praci a musite Cekat at yam to nekdo tekne Natal nannci nemohou porozumet na co vybirame na S. A. 6. T.. Kdyt pry na§e odbodky posilaji vybrane penize na A. C. N. R., oni pry nam nikdy neteknou na co ty penize utratili. Ptatele, uz jste videli, aby hudebnik yam dal noty misto hudby, neb kouzelnika, ktery yam objasni sve kousky dtive net je provede? Jiste to ne! Co by vojinovi prospely naboje, kdy by zbrari dal neptiteli? Tak by jiste na*Se Sdruteni nemohlo s prospechem pracovat, kdy by jejich prate mela bYt do ptedu oznamena. Nate noviny nam uvetejni oznameni schuzi, potadani piknikt, divadel a ptednagek, ale cizi listy nam reklamu delat nebudou, jestli jim nezaplatime a rozhlaAovaci stanice, i kdyby chtela nam vypomoci, piece nemiite naae pracovniky nechat poutivat sve stanice bezplatne, kdy je to stoji tisice. Myslite, ze kdy vas si zvoli odbodka za Utednika, date Cas a jene penize, to budete jeSte i cestovne a jine v'lohy platit ze sve kapsy? Tak jen honem se ptihlaste, my se o to postarame, ze nebudete muset zahalet.

Na sberaci listine jsem udelal chybu: p. V. Svoboda dal prispevek padesit cent& (50c); ja jsem napsal 25c, cot timto chybu opravuji.

Kdybychom mei vice takovYch narodovcii jakYm je pan V. Svoboda od tadu itatovY Dvrir Cis. 89, nemuseli bychom se bati, ze naSe vlast se bude dlouho trapit. Pan V. Svoboda patti ke katde odbace v okoli. Wechna Cest, pane V. S. Ptijedte se na nas podivat, jak stojime na jednom "fleku".

V nedeli, 27. srpna veeer mame veselici; budon nam hrat Czech Melodians z Granger.

Doufam, ze 'tadnY neostane doma. Ja, vim, te ja ne!

Jestli nekde mate trochu de'ne nazbyt, ponete ho do 'Rogers. Tady uz ryby z Citty Lake se chodi v noci napit rosy, neb lake je skoro vyschlY, a taby nam slepicim v noci vypiji vgechnu vodu. Dobte, to ja vodu nerad, ja radeji pivo.

Nezapomerite na 31. srpna! Na zdar! Van Einil F. Voldan. __

Kraus 4.

Crosby, Texas.

Cana redakce!

Abyste mill etenati nemysleli, 'te jsem ptestala Ochat, tak ja pinim svuj slib, kterY jsem si dala, od zaeatku tohoto roku k se polepgim a budu letos east° psat. Zaeatkem roku jak tak jsem se drtela, ale elm vice roku ubYva, tim jsem mane pilna, a upadavam.

Moje myglenky, ktere mne vezmou mnoho easu a kdyt jsem s ptemYalenim hotova, najdu se na torn sarnern stupni, co jsem s ptemY'Slenim zapoeala. A tak eas beti dal a net si to uvedomime bude podzim tady, se zamratenYmi chvilemi a chladnYm podasim. Toho chladneho poda.si bychom nyni troaku pottebovali, aspori na to plemfaleni.

Dnes, 26. aervence jsou smutne chvile pro mne a tak ptemYNirn, ze je to prave tii roky, co mill mil' mut nam odekl na ten veenY od, podinek. Jit jsou tomu 3 dlouhe roky, co tam siadce spit! A o nakm bolu nic nevi g ; slzi bolnYch mela jsem pro to na tisice, cot' v'Sak platno, kdyt jit Tebe neni vice. K vederu mne kdyt se ptipozdiva. Zda se mne, ze tvoje due u mne bYva, ze si se mnou mile tie rozmlouva, bych vice neplakala, mime domlouva. Neplad moje draha due vice, rozboli to srdce. Zblednou tvoje lice. Vtclyt' zas jednou piijde Cas, se sejdeme u Boha tarn zas. Na tom svete shin, ko krasne zati, ptijde kruta bouie a v ge nahle zmati. Due boll, srdce v talu velkem zmira, srdce soucitne vaak slzy stirs.

Asi pied mesicem jsem vam ye Vestniku napsala o panu Frank Mikeskovi v Sunny. Side, Tex., te ho letos pojedeme navativit, ale v dne'anim Vestniku vidim, .te pan Mikeska na veky odekl z tohoto slzaveho sveta. A tak asi za mesic prrijdu navAtivit u1 jenom jeho hrob. A tak elovek mini a Pan Bull meni, a tak to jde stale dokola.

Nyni nam tady katclY den trochu v okoli prai a hrom ttiska. Veera pani Blati Skrlove blesk zabil nejlep§i dojnou kravu. Tak si nekdy myslim, ze snad to na gi pani gkrlove nejaky nehodnY tvor zaearoval, jedno neAtesti na druhe se vali. Loni ji chcipl nejpeknejai mezek, ktere si rok pled tim koupila, letos v time vykrmenY vepi, ktereho chteli za tYclen zabit, a ted' zas nejlep gi dojna krava. Ale pani gkrlove pfec nezoufa, ale doufa, te to bude snad mit kdysi konec. A co elovek naktti na jecIne strane, ztrati na druhe. A tak je v jednech a tech samYch kolejich co zaeal. Pani gkrlova je vdova se tlemi detmi, jeji mantel byl ye svetove valce a ptines1 si nasledky z vojny, ktere ho za jistY Cas do hrobu ptivedly.

A jeho rodina to latrine nese statedne, a doufaji, ze kdysi bude lope. A tak se teMme od roka k roku. A tak jsem se i ja poteS'ila. VCera si pted mYm domem zastavi pekna kara. Mrij chlapec mne yolk ze je tam nekdo neznamY. Ja nahledam a zaenu hromovat, ze uz mam tech agentfi az po krk, ale oni mill agenti se nechteli dat tak honem odbYt a na konec mne oslovi Andulka Obadalova, so byla za svobodna: neznaa mne, vadyt' ja tvoje dopisy valycky &tam? Vzpominej, kdo jsem. ma) ty smutku!

Ja, stojim jako solnY sloup, ne a ne si vzpomenout, kde jsem ty lidi videla, a tu teprve bylo jim mne lito, tak mne teknou, pry Joe ZaleskY z Malenkou Biskupovou, ted' oba ji g Zalegti z Cameron, Tex. Vtdyt' ja, jsem tam Matenku zanechala co moji nejlep g kamaradku, spolu jsme hravaly divadla i s jejim bratrem Bedtichem ,a ze mne nemel rad, tak jsem se ztamodtud stehovala. Inu, tomu je letos 30 rokft ,a tak jak ja jsem vas mohla poznat?!

Kdybyste byli jak pled 30 roky, zajiste bych si nebyla tak dlouho vzpominala. A za druhe, nikdy jsem nezvedela, za koho se Malenka provdala. Pan a pi. Zalesky a jeji bratr Joe Biskup s manaelkou a ttemi dceru'akami jell z Galvestonu z vYletu a stavili se na zpateeni ceste. Pan Joe ZaleskY ma zde bratra p. Martina Zaleskeho ,a ze jestli s nimi pojedu jim ukazat cestu, tak ze mne ptiberou. A ja jsem hned hotova, kdyt to ptijde na "ride", tak se hned vbizim, te ja bych Zaleske na ga tteba i o prilnoci. A tak uz jedeme. Deft' se wash stran se hnal. 36, pravim, hlinitou cestou ne-

yihrrirtic mriteme, de radeji tro gku dal a pojedeme po aterkovane, ale la tam nikdy ptedtim nejela, tak jsme bloudili a dojeli at nekde do Dayton, Tex. Potom museli jet zpatky tam, kde jsme zapoeali a chtejice Zaleske najit, museli jsme, vzit hlinitou cestu. Strachu jsme mall dost, ale ten byl zadarmo, a tak jsme to piece udelali.

A ja byla dela, a'astna, ze jsem mohia bYt se svoji kamaradkou Makkou o tolik dale. A budu se teSit, to ptijedete zas. A jenom mne moc nevolejte ,nebot' aenskou brzo zbalamuti, a kdybych se tam ptistehovala, pak byste se mne nezavili. Mild Matenko, jak wacky ty mySlenky dag do poradku, tak mne pig, vig, te jsi mne to slibila.

Minuly tYden pro mne piijela pani Joe Seastova z Houstonu, te jestli chci s nimi jet se podivat do Danbury k jejim rodierirn. Thu, pro es bych nejela, vadyt' ja ledva na to dekam, aZ nine pozve g. Tak jsme jell. U pi. S' eastove jsme poobedvali a pak jsme jeli. VAude bylo vSechno pod vodou a my chtejice se ke Dvorsk'm dostat, tak ja a pi. Seastova jsme museli nap •ed pied karou vrchy s cesty shrnovat, aby kara mohia piejet, ale g t'astne to vgecko dopadlo a bez maskeho i Mnske dojedou. Okolo Danbury maji moc seta rYIe, ta si to podasi libovala, ponevaa rkIe roste ye vode, tak ta byla pekna. Dvorske jsme ptekvapily a prave se chystali, ze budou peel barbecue z tech komarti; tam jich maji pii to ryzi ,tak jim to dlouho nevezme jich nashank.. Dekuji Varn za v gecko pani Sdastova zatolik trublu. Je gte vgak nemeli toho trublu dost, tak si vzali meho chlapce k nim na ce1S7 tYden. Rika, 2,e se tam mel mod dobte a stale bruei, ze na rok pojede zas. Tak Vam moc krat dekuji.

V Crosby stavi velikou budovu pro pohyblive obrazky a bude ochlazovana chladnYm vzduchern, a tak uz se nebudeme muset hanbit za ty elektricke fukaee, a budeme si hovet jak ve velikem meste.

Pani Johanka Ondra gkova nekde v Bell County, pi g do Vestniku, kdysi tez bylas tak pilna, ale co si statenkou, tak jsi velice zlenivela s dopisovanim. A Vy, pani Matildo eveikova, jak budete zase muj dopis Gist, tak pozor ,at' zas neptipalite dvakrat mistem tu macku, byla by gkoda k vuli mne a pkijedte na Ceske pohyblive obrazky, ktere budou v Crosby ukazovat 6. srpna, pod nazvem Grand Hotel Nevada, Cislo druhe, prvni nam 112. ukazovali.

Hlavni ulohu hraje hezka Lida Baarova, kterd se tolik libila nemeckemu championri vkch lhatri. Goebelsovi. Jak vidite, bude obraz poutavY, a utijete chviiky veselosti: Buh udelil eloveku jen kratkY eas pobytu zde na tato zemi a na tomto kratkem Case zavisi cela yeanost.

Proto vykupujte eas, neb dnove zli jsou. Bud'me pametlivi, Ze mame schopnost konat mnoho dobreho, to je klidem praveho ktest'anstvi a prave lasky. Udine se vykonavati a piniti male povinnosti svedomite, neodchylovati se od pravdill)sti, poeestnosti a pracovitosti. Byt' cesta povivosti nebyla tak snadnou, jest nutne ptemahati riizne obtile i pteka2ky a neohliZeti se na lidi co tomu ten neb onen kekne, tteba loam bylo jedinou cdmenou nage svedomi, ktere by k nam mluvilo opravdivosti sebezapirani, sebeobetovani za konane verne ndmi vykonane povinnosti a skutky dobre. To je nag karakter a na ge svedomi a odlesk duge.

Tim yznegenefai jest cii Lvota. Zivot jest velikou knihou, poeinajici narozenim a kondiei umiranim. Ka 1d st)ranka vytaduje mnoho moudrosti ,abychom ji jak nalezi porozumeli, a zaroven, aby listy knihy na geho Mvota nebyly pomazany a zneeisteny, ale aby byla pina einne, vzorne prate a dobrych skutkil. Zivot jest maid, chvilka jen, ale skutky tve v tivote nashromaZdene ponese g s sebou do Lvottii dalgich. Zivot jest kratkY, ale /lady se pted tebou giroko rozvine, ale tileelu mind, je to pena, plovouci po moti, ktera se nekde zatodi, rozplyne a je po ni. A tak nam svet plyne a my ani necitime, jak nam tivota ubYva. Dnes 28. byl prvni bal baviny odlinovan p.

R. Damkem, Pfeji vam velikou sklizeti a mnoAnna Orsag. ho zdravi. S Uctou,

v e sttedu, dne 9. srpna 1939.

Needville, Texas.

Ctena, redakce!

Dne 16. eervence jsme odbYvali schuzi odboeky Sdru2eni Amer Cechosloy aktil v Needville. Vetgina elenstva si ptala uvetejneni Menstva a poplatku v easopisech. Proto prosim ctenou redakci o to uvetejneni.

Do 16. dervence 1939 ptistoupili nasledujici: Rev. Vilt, Frank Dedek, Ed. SuCen, Karel Stupka, Anna Hotak, Vincka Stupka, Odel Vrla, Will Kolat, Jos. Mikel, Lud. Jakubec, Vine Pekat, Jan Sagas, Vine a Amalie Prihoda, Vdclav Bro2, Frank Kveton, Henry ZapalaC, Joe Pulter sr., dust. p. Klobouk popz§f S poplatky: dp. Klobouk $1.00, Arno,S't Soukup za 4 eleny $1.00, Vaclav Verner za 4 Many $1.00, Jos. Koval 9 elenri. $2.25, Jill Zurek 5 eleMI $1.25, Frank Hurta 4 eleny $1.00, Osv. Valka 4 eleny $1.00, Jan Zemanek 6 'Clem). $1.50. Jos. Vydrtal 4 eleny $1.00, Frank za 4 eleny $1.00, Jos. B. Vacek za 6 Menu $1.50, Joe KlinkovskY za 4 eleny $1.00, L. 0. Ho gek za 4 eleny $1.00, eleny 75c.

S poplatky 50c: —Jos Valeik, 2 eleni, J. L. Pasteka, 2 eleni, Divid a Emilie Zdeek, Frank a Bakna S. . ogolik, St. a M. Slaealek, Jos. a Jos. Buchta, Ed. Hurta, 2 eleni, Anton Pe gak, 2 dieni, Petr a Marie Li gt'ak, Joe a Mary StranskSr, Ernest a Ztepanka Waltzel, W. J. a Terezie Wojtek, Louis Kocurek a ma.nelka, Frank JurCa a man&lka, Jiri . a.brgula, Frank a Lida Sabrgula, Vine Novak 2 eleni, John Kagodrek, Karel a M. Pavlas, Karel a Ant. Kofrofi, Slim Barta, Franti gka a Frank Uherek.

S poplatkem 25c: — Karolina Zemanek, Jan Kolaja, Emilie Kolaja, Jan Maroul, Jan Kostelnik, Jos. Maroul, John Koval-, Albina Kayak', Jos. Marek za 4 eleny $1.00, Albert Jetek za 3 J. L. Brenner, J. R. Zatopek, Jos. Batina, F. J. Hurta, Wi11 Valeik, John Machaeek, Frank Vrla, Jan Straeik, Got. Bat'ka, Pavel Kovateik, John Pclagek, Edvin Wojtek, Joe Buchta ml., Ray Barto g, Cyril Lieka, Vojt. Vacek, Barbora Vacek, Vojt. Stavinoha, Ad. Novak, Kened Grigar, Alois Janda, Will Ra gka, Prof. Petr, Jos. T. Kuleak, Frank HrulaY, Rud. Cernosek, Frank Janda, Rud. Sitta, Ant. Bosak, Frant.

Bosak, Rud. Janeeka, El. HruSla, F. L. Franek, Rob. Bartog, Joe Varny, T. Leey, Aug. Teikel, Louis Teikel, Soukup ml., Ad. Macek, Jos. Suroved, Jos. Vacula, Mary PlachY, Frank Maroul, Louis Fojtik, Aug. Bosak, Will Matula, Frank Kofroki, Jarom Fojtik, Alb. Hluza, Jan Mieulek, Will Kuleak, Pavel Orsak, Alfons Stavinoha, Henry Poneik, Will Kocourek, Marcela Ka10a, Josef KardovskY, Arnold Frank, Frank Barta, M. F. Mengik, Pavel Kocourek, Will Zeman, Jos. Nesvadba, Ernest Rybak, J. H. Valdik, Jan Kameneak, Alois Hotak, Jahn Petrusek, Will fteha.k, Jos. Barta, Jos. Gricman, Emil Barta, Josef Barta, Vaclav PlachY', Henry Maroul, Josefina Orsdk, Edie Valeik, Jos. Ra g -ka,Jos.VjteRik,Ed8femil Pgendik, Marie Hotak, Tom Kolaja ml., Lad. Stavinoha, Jos. StralnickY. To jsou vaichni eleni ptijati jen do schrize dne 16. eervence. Ti, kteti jsou, zapsani pozdeji, budou zase oznameni pozdeji. V gechny Olenske ptispe yky jsou dosud a budou ditany ye zdej gi odboece ,at' do ,obdr2eni nakizeni, co mamame s penezi delat.

Ptigti schtize bude nag i odbodkou S. A. C. T. odbyvana 3. nedeli, neboli 20. srpna po 2 hodine odpoledne v sini na Fairchild. Doufame, .2e tam ptijdou znameniti teenici, a tak uctiye zveme vkchny eleny i neeleny z celeho okoli. S pozdravem na vkchny za odboeku: Frank Jurea.

Bratislava. — Mad'arska sprava statnich podnikri ma nemale obtite s obhospodatovanim rozsahleho lesniho majetku, jehot se mad'arskY stat zmocnil na Podkarpatske Rusi. Mad'arske ministerstvo orby ma naprostY nedostatek lesnich intenYrri. Podle oficielniho ptiznani by bylo tteba aspori 200 lesnich intenYtri, aby se v erarnich lesich zahajila tadna sprava. StejnY nedostatek se projevuje take v soukromYch lesnich ddbach.

Ve stfedu, dne 9. srpna 1939.

VAM VSEM, KTEiti JSTE RODUVERNi Dejiny se opakuji!

"Uktidujte ho! Vydej nam jej!" Tak volali tide na Kaifa ge, kdy soudili Jedige -Krista pro pravdu asi pied 2000 lety Ale, povadrne, jakY — snad veenY — trest stihl onen narod! Bez vlasti stehuji se sem tam po dela zemekouli, nenavideni v gemi narody. A prame nyni, poe,atkem tohoto stoleti, zda se, de zadivaji vrchoi tedkeho brime, ktere jim osud nesti urdil. — Rok 1933 bude zaznamenan v deskYch dejinach jako Cerny, tedkY ktid pro na g narod. Tento rok staly statisice vernYch Oechfi — vojinfi na Ceskych hranicich, slibujice jeden druhemu, de se budou biti do posledniho dechu — za vlast, pravo a pravdu! Byia to nejva gi branna moc, kterou kdy deskY narod postavil do pole proti neptiteli .. .

Jinak ale rozhodnul kaifeigskY soud ve Mnichove: "Musite se vzdat! Nedelejte valku! My yam nemtdem pomoci!" Tak volali spojenci deskeho naroda. Ano, celY svet usiloval, aby nag narod se vzdal. A na g narod, jsa si vedom velke zodpbvednosti vfidi celemu svetu — obetoval a vzdal se na milost i nemilost tomu nejvetgimu lupidi tohoto veku. Tak byl takkka zavradden jedinY demokraticky narod ve sttedni Evrope.

Povadme ale, jak se ta mnichovska zrada msti na celem svete! Co tu bilionu bylo jid vydano na yYzbroj a ptipravy k voice po celem svete do jednoho roku! Ano, mfideme fici, de draze budou zaplaceny slze deskych vojint, kterYm nebylo dovoleno pra y° a pravdu hajit, size, ktere cely narod litosti ronil. -Dnes je dosti jisto, de bez valky to v ge neskondi, pokud budou narodove ozbrojeni, jak jsou nyni. Ba, zda, se kaddYm dnem, de to zadne praskat.

A co my, potomci deskeho naroda, budeme cleat? Budeme neeinne ptihlidet jak narod, z ktereho jsme vygli, trpi pod nemeckYm jhem?

Jak narod, jehod fedi je gte mluvime, tedce nese okovy lupiee Hitlera a je systematicky ptisne germanisovan, o Ceske gkoly, nabodenstvi i majetek okradan? Ano, ta Hitlerova stvilra, Wilhelm Liebmann, ktery ma kontrolu gkol v Cechach a na Morave, ptedpovida, de v roku 1940 polovina gkol bude nemeckYch a v 1942 vgechny gkoly maji bYti nemecke! A ov gem, deti techto gkol jsou zaroveil vyueovany v duchu a nabodenstvi Hitlerove. Takove zpravy boll.

Ale lid ve stare vlasti je bezmocnY a toudebne pohlidi za zapadajicim sluncem, veda, de pro rids jegte sviti svobodou neobmezenou a v gemodnYmi zpilsoby nam davaji vedet, de ()dekavaji pomoc od nos!

"Pravdu si mluvme" .. .

Nag dobrY deskomora yskY lid v Texasu, oddane sleduje a posloucha na ge duchovni vfidce i v otazkach narodnich. Jak skvelou ptileditost ma na ge Ceske duchovenstvo probudit, pestovat a vyvolat narodni uvedomeni v nagem lidu a tak i prodloudit divot na gi Ceske fedi v tato zemi! Deje se tak? Ano, mame mezi nami nekolik dobrYch deskYch vlastenc0 — knedi V jejich osadach lze pozorovati na prvni pohled svornost, obetavost a pokrok. Ale bohudel, jsou tad mezi nami narodni hrobati, kterym na torn nezaledi co se deje s narodem! Divite se potom, prof na gi lido v takovYch osadach jsou chladni a nedbali v narodnich otazkach? Prod velke osady pokulhavaji za men gimi ve vetejnem divote?

Kde jste, "Naginci"?

Ano, kde jste, vy narodni vildcove?! Aby nag e deskoamericka vetev byla probuzena a na vadnost Casu bylo poukazano a dale, pak-li ma byti nag narod ye stare vlasti zachranen od zaniknuti germanisaci a nabodenstvi na gich otcu zachovano — bude tteba, aby na gi narodni vildcove, dtchovenstvo a novinati, mluvili, kazali a psali tak jak je gte nikdy v dejinach nag eho naroda neeinili! Bude tieba, aby z nageho sttedu vyg li neohrodeni vildcove, kteti by g lehali bidem tarn, kde je tieba — necht' si to boli toho, jemud svedomi pravi, de nedela svou povinnost vuCi narodu! KaddY naginec musi biti dobrY desky narodovec a "davat" ad to bude bolet! Narodni organisace mistni i statni, musi pracovat bratrsky a nezi gtne — vgichni za jednim diem. Pakli se tak stave — ireni ani rnoZna, abychom se cile minuli, sta.-

V1STNiK rou vlast uchranili od hrozici pohromy, jako i throve' — bude to slouditi k zachovani si nagi narodnosti a tedi v teto zemi, pokud stara vlast bude samostatna, a svobodna.

Proto vzhitru! Vy v gichni, kteti jste verni svernu rodu, srazte se v jeden gik a ptispejte Jos. Franta. na pomoc sverriu narodu!

Do radu Pokrok Roweny 4 okoli!

San Angelo, Texas.

Mill bratri a sestry!

V nedeli, 23. dervence se se gli v sini KomenskY deSti osadnici, za fidelem ,aby byl zaloden spolek Sdrudeni AmerickYch Oechoslovaku v tomto okoli. Ftitomni byli dva NYborni tednici, Dr. Edvard Midek a Dr. KopeckY. 0 pill dvanacte byl podavan °bed vtem ptedsedilm a tajemnikum deskYch spolku v Rowena a okoli. Myslim, ae si kaidY pochutnal na dobrem jidle.

Nagi Ceti osadnici zadali ptichazet o 2:00 hAinach. Program zadal o pill treti. Hlavnim teenikem byl Dr. Mieek, kterY nam zdtraznil Ceskou historii a utrpeni na gich praotcil a nyni deskYch lidi v to nemecke nisi. Pak Dr. KopeckY ptelodil fed do anglidiny pro ty, co tteba nerozumeli dobte Cesky.

Jak vime, Hitler jid zabral na gi deskou zemi.

Nam Oechilm zbYva jedna nadeje a fitecha, ktere se nemildeme a nesmime zbavit: "Tarn, kde jest divot, jest nadeje." Ano, to jest nage jedina nadeje. Ale take vime, de pan Hitler se nos chce zbavit.

Spolek byl zaloden a fitednici byli zvoleni nasledujici: Piedseda Josef Bubenik, mistoptedseda Jan Kagpar, tajemnik Edvard Kruppa, pokladnik Vaclav Kvasnieka. Do spolku bylo ptijato 128 olenu, a doufame, d'e za nedlouho se vice Oechil ptihlasi do na geho mileho Sdrudeni.

Jednu litost mime, a to jest, de velice /nal° nagich mladYch Cechu se dostavilo do nageho stfedu. Ale vetime, de se jich vice ptidru21 k nam, nebot' na gi rodiCe tu nebudou na yeky. Potom to bude na ge povinnost se drdet dohromady, tak skvele jak na gi rodidove.

Jest tu sucho a neni dloveku do psani. Jsem rada, de jsem se se gla s kaddYm minulou nedeli a pieji yam vge dobre.

Se sesterskym pozdravem, Bodena Anna Bubenik.

Taft, Texas.

CtenYm bratrilm a sestram tadu Anton Cermak 'Cis. 56 a dlenfim odbodky Cechosloyaka v Corpus Christi!

2aciam vas snadne, byste se dostavili do schtlze dne 13. t. m. o druhe hodine odpoledne.

Prune odbudeme schuzi tadovou a hned po scuzi tadu bude odbYvana schfize Sdrudeni.

Dostavte se co modno v nejvet gim podtu, bez rozdilu jakekohokoliv vyznani. Vlast fipi pod nerneckou knutou, jejich nadeje je v vas, de jich neopustime, a co mono die s yYch sil je finandne a moraine podporime. Je to na gi povinnosti, abychom jim v odboji pomohli. Mili krajand, kde je yam mono agitovati, udirite tak. dim vice dlenu, tim vice prostredkt finandnich a schfize jsou detneji navStevovane.

Vzpominam obdas na leta 1916 — 1917, tam v Bryan, Tex., jak krasne a nad gene se pracovalo. Opravdu, vidim jednotlive eleny odbooky, jak nadAene prispivali na vlast. Ano, bratri a sestry, tarn ji g tenkrate byly prehrady odstraneny. Krajane v okresu Brazos toho 'Oast' sebrali mezi sebou a vYteZku z Bazaru $3,300.00 a tento obnos odbodkou byl .odevzdan svemu Cteni krajane, opravdu nevim o jedinem krajanu v celem okresu, aby nebyl nem, proto, krajane, jest rids tu daleko vice jak pti Bryan, uka2me tedy, de sue povinnosti pro vlast dostojime, a dostavte se proto v hojnem podtu. Myslim, 2e bratr tajemnik, prof Mikugek bude miti od Ihttedi darg i pokyny.

Broth, jeden kaddY agitujte pro Sdrudeni; ja sam jsem si vzal na starost osadu Taft a jsem si jist, de nad v g ichni na akci ptipeji.

Nektere jsem ji g ziskal a rad tak einim.

Zfistavam s pozdravem na v gechny krajany dobre y ule a zdar prici pro vlast!

Frank Elzner.

Strana I. Guy, Texas Ctena, redakce Vestniku!

Bratte redaktore, bud' tak laskav a uvetejni toto podekzvani v gem bratrilm a sestram, kteti se oslavy zitcastnili, i tern, kteri se nezUtastnili. Nejprve dekuji Tobe, de jsi byl tak laskav a postaral jsi se te2 o to, aby byl i mfij obrazek na tom. Za v g e, co jsi pro mne udinil, muj nejsrdeenej g dik. Tentokrat skutedne si mutes gratulovat, de jsi distal doma, nebot' pri vgem byla velika smfila. Ptedne, bratti od tadu Zdrubek mne nepropfijeili sin, de pry nejsem Clsnem jejich tadu a dadali po me za vge velikou zaruku, a kdy jsem na v ge ptistoupil, tak br. Josef Mikeska po tteti proti tomu vystoupil, aby mne sin nebyla pfijdena a poslal "mrie k Nemcilm na Needville, cod* jsem take udinil a s Nemci jsem se v kratkosti dohodl.

Bratri a sestry, nedelejme to, jestli ten neb onen nepatti k va gemu tadu a: nevystupujme 'mot nemu ptikte, tak jako bylo proti me vystoupeno. Bratti a sestry, jak muzeme chtit od Nemcu, aby s nami lepe jednali, kdy my as same mezi sebou se nemfiteme srovnati. Vice se o torn nebudu rozepisovat, protok to za nic nestoji a neni to hezke.

Dale dekuji sestfe Ondrfi g kove za ona kra,snd slova, prone gena, v nag em milem Vestniku.

To by si kaddY mel vziti k srdci a pomyslet si ze jsme jen jednou na svete. Dale jsem dostal mnoho blahoprani od mnoha MAU, te2 krasnou kytici od rodiny KrtfSinskYch a TruksovYch pekne darky. Bratri a sestry, prijmete infij nejsrdeenej g dik.

Dale, kdy byla oslava v nejhor gim stavu, prgelo jen se lilo, pivo nevezli, kohouta ukradli a muzika hrala, a v torn pro mne ptibehne jeden z bratrfi: nekdo Te . hleda! A skutedne, byli to elenove tadu Moravan a sice bratti Tomeg Sabrg ula a Jan Patenica z Waller a v torn se objevi Sydona, bYvala Hilikova a: 2e mne neznate! a mama je tady take. To bylo gt'astne shledani po nekolika letech. V gechen nezdar na stranu a dali jsme se do tance; meli jsme solo, a to vyva,'Zilo v gechen nezdar, take moje oslava dopadla nadodekavane a uspokojive.

Jegte jeden krat yam vg em mockrat dekuji a dijte g t'astne. S bratrskYm pozdravem, Jae Pultr. kid F. B. Zdrfibek, 'els. 112.

Mill bratti a sestry!

Jelikod jsme posledni schtlzi ani nezahajili, pro nedostatek ptitomnYch clenu, tea poplatkfi bylo malo vybrano. Jsem donucen vas upozorniti, de dale to tak jit nemfide, a je nejvyggi das, byste si uvedomili, de je to na ge povinnost a ta se musi konat tadne. Jo, main te2 tuto povinnost vas na to upozorniti, de flak pokladna zeje prazdnotou, tak ji2 nemfigeme za vas dale zasilati na Hlavni Add. No a to vice, 2e oni tam maji lepsi po ruce na ge stanovy, take i mistni Utednici se budou muset dle nich Te2 na pfijeky proti certifikatu, kterY nemate zaplaceny firok, nezapominejte, nebot' na seznamu, kterY jsme obdrdeli, te2 to dosti Carrie vypada.

Dne 12. srpna veder poradame zabavu, tak kdy2 udelate rozpoCet a zbude na pobaveni, te2 prijedte.

S bratrskYin pozdravem, Petr Listak, taj.

El Campo, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Bylo mne natizeno od bratril z vYboru, bych vas, mile sestry, podadala, byste byly tak laskave a prinesly nejake zakusky do schtze; budeme mit svadinu a to se rozumi, ie te2 i pivo. Buds ta na gs schtze zas takovou telskou besedou. Tak nezapomerite! S pozdravem, Hradecka.

Zprava z LondYna udava, 2e podsekretat zahranidniho ministerstva R. A. Butler oznamil poslanecke snernovne, 2e Nernecko odmitlo poskytnouti svoleni k ztizeni britskeho generainiho konsulittu v Praze.

VtSTNIS

Strana 6.

Wilson, Texas.

Cteni bratti a sestry Ptichazim mezi vas zas po dlouhe dobe, a yam, ktere se dotazujete prod jsem utichla, muslin napsat, ze neni vtdy latky ani malady ku psani, ale jegte zde tijeme. Wady se zda, ze ut pomalu usiname v na gem spolkovern vote ,ale zas se vzchopime, a jde to.

Neni to pro nas tak lehke, jsme ptili g od vas vzdaleni, neni nam motno si povolat dobreho tednika, aby nas trochu povzbudil, pro velkou vzdalenost. Chceme-li aspo ten desk film uvidet, 'musime jet na vzdalenost dve ste mil. Nejblite jest mesto Seymour. Net i zde to po Case bude jinak, vidyt' ne pied mnoha roky jsme tu byli hnedle sami, a dnes jsme rortrougeni po celSTch Plains.

Tak to tam utijte a bud'te povdeeni, to mate pkiletitost k takove zabave a poueeni.

S radosti jsem Cetla, ze 'name o jednoho pracovnika vice v osobe dr. S. B. Kovacse a souhlasim s nim, kdy se vyslovil, abychom svYm slugnS7m tivotem v teto zemi pfesvedeili americkY narod, ze jsme hodni k zastani; to by mei° bYt dasteji nam ptipomenuto.

A ted' neco o firode. Kdyi ut se zdalo, to vge uschne, tak nam krasne zapr gelo, to dnes ma vge hlavieky pozdvitene do vfge a rate zas rozkvetly v pine krase. Na ge osada posud mod netrpela, ale misty v ge schlo. Tak zase tijeme v nadeji na dobrou firodu, jestli nepkijde pohroma na vge.

Tet jsme meli zde vzacnou nav gtevu z East Bernard, mantele Ed. Skratovi a deeru gla Edith a mantele Joe Kozelsky a syn Louis. To jest poprve co zde byli tak daleko na zapad, a jak se vyslovili, krajina se jim libila, to se to podoba jejich okresu. Tak jsme se trochu zas pobavili vespolek, bylo to v gak mod na kratko.

Jegti net ukoneim, musim yam oznamit, ptig ti schuzi budeme konat u br. Jos. Cuby v Anton, a tak se zas pkijedte na nas podivat ze San Angelo Loikovi a z Miles Kagparovi, druhou nedeli v srpnu. Oeekavame vas ut delgi dobu, bude po praci a tak oeekavame vetgi navgtevu.

Net ukoneim, chci y am pi. tillova, pi. Ondrilgkova a mnoho jinym, co do nag eho mileho Vestniku dopisujete, podekovat, neb jest to pro mne krasnY potitek, mohu-li si sednout a jeden po druhern si pkeeist. Budu velmi postradat dopisy pi. Ruby Nevolove, neb ted` ji zajiste nebude motile si od srdce dopis napsat, jak nam psavala v Texasu.

Srdeene Vas zdravi, V. H. Machova Rid Fort Worth Cis. 154., Ft. Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

V nedeli 13. srpna ye 2 hodiny odpoledne mame tadovou schtzi v Sokolovne. Vgichni bratti a sestry by se men steastniti teto schtize, neb budeme volit noveho tajemnika. Tet ti, kteii jsou s poplatky pozadu men by se vyrovnat, neb jak se to odklada, tak je toho vice platit najednou.

Take chci podekovat v gem pfateltim, kteti se streastnili svatebni prchy pro na gi dcerugku Jennie a zete Wilburn Mason. Dostali hodne krasnSrch a utiteenSTch dart. Take z Dallas a Ennis jim poslali krasne dary. me si toho, ze mame tolik hodnYch pfatel. JeAte jedenkrat vgem srdeene dekujeme, take jrnenem novomantelii, a doufam, to yam to buderae _mod oplatit.

Take v nedeli 13. srpna poji gt'ujiei. -srolek proti ahni potada tanecni zabavu v Sokolovne.. Preto vas vsech zveme, byste se teto zabavy sireastnili. 0 dobrou litidbu - a obcerstveni blide olostarano.

Se srdeenYm. poZdravern, Anna Milan. head A. J. Cermak, C". 56., Corpus Christi, Texas.

Cteni broth a sestry!

Pti§ti nedeli dne 13. srpna tad Anton J. mak bude konati schuzi ye 2 hodiny odpoledne. tlenove, kteti maji ptjdky proti certifikatu, at' e dostavi zaplatiti troky.

Betty Holasek, tat.

Ve sttedu, dne 9. srpna 1939.

POTAEBA PRO CESKOU WILADEt V TEXASt 6asto sly'Sime to stare heslo: "V mladeti je nage budoucnost"! Myslim, ae kaldY elovek v to heslo yeti, ale co se v torn ohledu dela? Vim, ze mnoho lidi se mnou souhlasi, ze mnoho pro nagi mladet se nedeli. Jak se na ge mladet dostane ku piedu, jestli nedostane pomoc od nagich stargich lidi. Pokatde jak etu na ge Ceske easopisy, vidim, ae neco se dela, aby se poslala nejaka sbirka aneb neco do Ceskoslovenska.

Ano, je to velmi dobre, ale nezapominame na nagi mladet v Texasu? Jak neco po gleme tam do Evropy, nesebere to zase ihned ten Hitler?

Nebylo by tkebas take dobre, a motna lepgi, podporovat nejakY desk fond, aby na ge deska mla.del mohla vice studovat a dostat se ku piedu? Tato mladet by potom mohla vice pomoci ne trochu tech dolarii, ktere se poglou do Evropy a potom je Hitler sebere. Ano, mama zde v Texasu fond pro studenty, ale potad v nem neni penez. Myslim, ze ani o torn nepracuje. ttednici stale pravi, to kdy to tak v Evrope dopadlo, leadnY pro fond nepracuje. Mozna, ze nekteti lido ani nevedi, to mame takovy fond v Texasu. Ano, mame a jmenuje se Texaska Matice Vy ggiho Vzdelni. Od tohoto fondu mute si na ge mladet vypiljeit penize na studie na Universite, ale jedna spatna vec pki tomto fondu je, to nikdy v nem neni penez. My zde v Texasu pottebujeme nektere lidi, kteti by pracovali, aby vice lidi yedelo, to takovY fond je v existenci ate potkebujeme pomoc ye financich. Jak mute nekterY hoch aneb (levee dostat vy ggi vzdelani, kdyt nekde z f army se nernate dostat pryd.

Pigi toto, protote vim jak to pomilte, kdy student dostane trochu pomoci. Motna, ze bych nebyl zde na Texaske Statni Universite tak dlouho, kdybych nedostal trochu pomoci od Texaske Matice, kdy jsem to potteboval. Loriskeho roku zde bylo mnoho studentil, ktefi na podzim nepkijdou nazpet, protote maji finanCni nedostatek, aneb jak se anglicky tika "financially embarrased".

Na Texaske Statni Universite v loriskem roku studovalo skoro dvanact tisic (12,000) studentil a jenom dye ste (200) eeskYch studentu zde bylo, a take jen malo pies gedesat se udilo ee:s'tinu. Prod zde nemtleme miti vice deskSich studentil? KatclY vite prof, a tak proto pottebujeme vet gi fond pro studenty.

Nerad bych, aby nekteti etenati mysleli, to myslim, abychom nepodporovali oeskY lid v Evrope. Pravim, to abychom nezaporneli take to na ge mladet zde v Texasu take velice pottebuje pomoci a na to kaIdS7 zapomina.

N shledanou!

Frank A. Horak.

SamostatnY pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej• Prof. Alfons Mucha, jent byl ye st •edu polinen ve Slavine, pracoval v poslednich mesicich sveho tivota na oprave nevhodnYm uskladnenim pog kozeneho cyklu 20 °brazil "SIDvanske epopeje." Opravy jsou v podstate provedeny a pokud je gte bude jich potrebi, provedou se v intencich MuchovYch. Naklad na tyto opravy uvolila se jit za tivota Muchova uhraditi Mestska, poji gt'ovna pratska.. Spra y gt'ovny pojednal jit take o otaz--nivYborpji c.e definitivniho umisteni, velkolepeho obrazoveho cyklu a rozhodl se vybudovati pro lie sa- mostatnY pavilon. -0 jeho navrhu i umisteni vyslovil se pkiznive sam misty Mucha; ma bYti postaven na ,zemskem pozernku v Kralovske °We za souhiasu vYborti. zeme Ceske. Naklad na vybudovazi pavilonu pro "Slovanskou epopej" dosahrte-vYge-asi 1 mil, K a ma bYti uhra• zen - dobrovolnYmi_:_ptivvicy; pojigt'ovna pratska se jit-t-ez rozhodia poskytnouti pro ptipravne i stavebni prace beztlrodnou zapujeku. Definitivnim a brzkyrn umistenim posledniho tivotniho dila Muchova uctena bude nejlepe jeho pamatka a Praze dostane Se Urn. dalgi znamenite obrazarny, ktera, bude budit zajem • tiejtirgi vetejnosti nisi i zahrauldni.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, mili pfatele a krajane, zvlagte olenove od spolku proti ohni a bouti: — Laskaye vas vgechny bez rozdilu zveme na taneeni zabavu, ktera se bude pokadati ye prospech tohoto spolku v nedeli 13. srpna v Sokolovne, pii zdej gi hudbe Joe Mrlika. eist3i vytetek bude vgechen odeslan do spolkove poldadny. Vybor se o vgechno postara. Ptatele, minulost nechme stranou a zaeneme pracovati znovu. V gichni uznejme, to jsme chybujici katdY na jinou stranu, jak pravi stare ptislovi, to vtichni nemohou za jednoho a jeden nemilte za vgechny.

Tak vas vgechny za vYbor napominam, byste na tuto zabavu nezaporneli. Vite, to pro tento 'Creel se zabavy poiadaji jedna asi za rok neb dva.

Minulou sobotu se vydali na delgi vYlet pan F. Winters, hlavni vedouci 4. precinktu. Jeli at do Yellowstone parku.

Pan a pani Joe Fojtagkovi s detmi z Temple ptijeli .na navgtevu ku zdej gim ptibuznYm F. KratkSrm. Mlady W. Hejl travi jeho gkolni prazdniny v Temple u pkibuznYch. Pro dne gek ut asi dosti. S pozdravem na redakci, vgechny ptatele a Ctouci, Millie Polagkova.

Rid Jaromir, Cislo 54., West, Texas.

Mili bratti a sestry!

V nagi posledni schtzi, ktera, byla dosti navgtivena, a po v gem ,spolkovem jednani a debatovani a po ukoneeni schirze br. F. Moueka, kterST byl schtizi pittomen, mel krasnou tee ,ktera se vgem pritomnYm libila. Pak dal navrh, by celY nag fad vstoupil do Narodniho Sdruteni, a vysvetlil ucel toho telesa a tidal ptitomne, by kaalY kterY se citi bYt '6echoslovakem, pkispel malym i sebemen gim obnosem na ochranu nasi stare vlasti. Po navrhu pak Cleni jednohlasne to potvrdili a celY tad 'Cis. 54. pfistoupil k Nar. Sdrutent Br. Moueka je dobry tednik a ma dost zasluhy o to, to dost spolku i jednotlivcu vstupuje do tad proti to hitlerovske oblude.

Sestro Strmiskova., musite me odpustit, podruhe budu hodnejgi.

V posledni schuzi jsme nemeli oznamenou svaeinu, nekdo si to nepfal, ale v ptigti si udelame pravou piknikovou svaeinu, totit po schtizi. Kdo ma nejakou harmoniku, neb neco jineho, co trochu hraje, ptineste to sebou. Ja budu hrat na kuti stehYnko.

Bavina se Lit zaeala sbirat. Na g soused, Nemec, ut ma tfi di etyti baliky a at pomalu budeme vgichni tu kralovnu sbirat, jente ji asi mod nebude. Nevim jak tomu jinde, ale lehei zeme maji tu Arodu v gelijakou. Je to u zeme a zada budou se dosti hrbatit. Kdyby aspon cena zustala jak je. Potkebujeme date. Nekteti rolnici musi vozit vodu pro dobytek a jak je prace, tak je to obtitne.

Pani Marinikova, jak jste se dostali domti?

Dobte? Pozdrav do Dallas, Temple a Fort Worth. Fanu gko, budu psat tento tyden.

Srdedny pozdrav na v gechny etouci, M. Klausova.

Belehrad. — Znadna politicks dttletitost jest priklada.na elanku uvekejnenem v chorvatskem selskem organu, Hrvatski Devnik, kterY byl dle ptesvedeeni viadnich kruht inspirovan cem odboje proti Srbfn, drem. Vladimirem Matchkem, a kterS7 pry zobrazuje nazory chorvatskeho lidu. Pfedne jest v elanku popirana jakakoliv snaha rozbiti Jugoslavii, naopak, pry vgem, jak Chorvatam, tak i Srbarn na uchovanircelistvosti zeme. 26,daji ale, aby byla forma. vlady zmenena, a aby Jugoslavie byla federarii-rovhopravnYch state, Srbska, Chorvatslear;,Macedonie a eerne Hory.

Brno. — Na stavbe nove mora yske vysilaci staniee u Dobrochova,.vzdalene 9 km jitne od Prostejova, se Tillie pokraeuje. Montefi pracuji prave na stotaru, kterSi bude o neco nit gi oproti ptivodnimu rozpoetu. Bude 150 metre vysoky. Dosud je postaven do vY ge 40 m. Konstrukci vysilaciho stotaru, kterSr je staven podobne jako u vysilaCky liblicke, provadeji vitkovicke telezarny. Stavba je jit videt z celeho prostejovskeho kraje. Vrchol stotaru bUde 469 m nad mokem.

e sttedu, dne 9. srpna 1939.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce a rodino S. P. J. S. T.!

V zazraky nevetim! Zloteeena, jest rasa Mil narod, jeng chce jiny vymytit.

Zpravy, ktere nas dochazeji, ge smeeky kulturnich Nacku oekuji na g bezbrannY, do otroctvi genouci se lid, badly (serum) souchotinovYmi (tuberkulosnimi) a timto nejukrutnejgim v dejinach neslYchanYm barbarstvim chti podlomiti existenci silneho a zdraveho naroda, po staleti se vettelcum braniciho naroda mirumilovneho Oeskoslovenska. Jestli nikdy nebyl eas k povstani, ku vzpoute a odporu ku ztrestani kanibalskYch zvrhlikil a hrdlo •ezt, vyugitkujme ho dnes!

Dle maw nahledu a naetu: Spojiti se v jeden 400 milionovy vgeslovansky gik. Zradce vyjimaje. a) Nevetit gadnYm zpravam a l gim smeeek nackovitYch. b) Opel nevetit a zamitat v ge, co jest vYroby nacistil a techto ptivr gencii. c) Zase nevetit, ale pozorne vyslechnouti techto protivladni podvratnou propagandu a ohlasiti jak jednotlivce tak celek vladnim Madam. d) Klasti otazky a mleeti, jmeno a adresu si parnatovati. Nejdeme na Nacky s bubnem! e) Nevetme jim: Nejsou sympatioti a musi se na ne "nrig na nug ". f) Zbytky techto odzbrojit a vyvezt do Afriky a dati je pod protektorat gidovske ftigi tketi krvelaenou zbaviti mod, jak vojenske tak i namotni a svetske. Neuditi 1.eó onu na stavech a gkolach a rozpinavost drze kultury tim zamezit. Vyueovani minim v cizine.

Rozdelit chatru "nadlandu" narodne men ginam; jejich kulturni vYvin a fed ponechati, ale zrugiti hranice a pro Evropu, jako mezinarodni tee zavesti Esperanto. Nabo genstvi ponechati volnost jako ye S. S. Pachani nasili na kteremkoliv narode souditi svetskYm mezinarodnim soudem. Narod odsouzenY dati pod dohled podmineene mezinarodni policii. Vficice a nasilniky dati na vraky motske a zbaviti je obeanstvi pro vek ziti. Narodilm umogniti universalni rozvoj a vYchovu a volnejh obcovani mezinarodni.

Majetek nahospodatenY jednotlivcem di eelkem stanoven bud' do ureite vy ge, nadbytek ptitknout statu pro riaely dobroeinne atd.

Nackove si stetuji, ge Ceskoslovensko ma rm.: zbyt inteligence. Vgak ji tam nemeli, ag po dobu trvani teto, kde vlada uvolnila ka gclemu, i cizinci volnY rozmach a Um ptivodila na sebe venkovni zatt' a vnittni zradu, zvla gte zbankrotale chatry rakouske, mad'arske a polske, ktera svYm shnilYm §lechtictvim a cizactvim podryvala koieny nasi 20lete samostatnosti. Strana agrarni, vlastnici lesni majetky a velkostatky, nechtice platiti slukleho vYdelku, dani, OW se eesky, ni byti poslu gna zakontv zeme, kterou poug ivali za domov a hnizdo piklu a nerugene velezrady na na'Sem narodu, jako trubci a ptiZ v ivnici, jako kokotice svirajici klas obilnY. Ano, pied 10 lety. Jig tenkrat narod mleel, majetky chudakii rolnikii se prodavaly za dame, kdy2 velci lupiei platit nechteli, chalupnik musel, iinak exekutor jej vyhnal zpod vlastni stfechy a vge se soudne v drathe prodalo. Zase to koupil lichvat, vydkiduch, ktery ji g mel a dani platil malo, neb tyto dlu gil po leta. Ubolak sel k majiteli pracovat za almu2nu K6 5-10 beze stravy, trpce sobe staujic na osud s phdavkem: "Vgak to nekde praskne!"

Lawrence V. Kallus.

— Podle francouzskYch kolonialnich kruhii se stala stavba francouzske 2eleznice naptie Saharou opet aktualni. 2eleznice by spojovala Francii ptimo s jejimi sttedoa.frickYmi koloniemi a bude miti pro Francii obrovskou strategickou cenu. Na trati budou lokomotivy s DieselovYm motorem. telezniceum' aini-rychlou dopravu dernochu od oadskeho jezera a ze Sudanu do Algiru,',kde z nich budou mod byti sestaveny dame pluky: Dnes musela by Francie dopravovat Berne vojaky'ze sttedni Afriky lod'mi kolem zapadniho pobte gi, cog trva mesice a vytaduja,dukladnou ochranu teto namotni testy valeenYm lod'stvem. — Na tece Nigeru jsou prave v proudu velkoryse zavodriovaci prate, ktere umo gni zUrodneni skoro milion hektart dosud bezcenne pudy. Potom bude miti transsaharska geleznice i svrij hospodatskY vYznam. Vybudovani geleznice by trvalo asi dtyri roky.

VESTNIK Barber, Arkansas.

Ctena redakce Vestniku!

Jelikog s polnh praci jsme ji g hotovi, rozhodl jsem se na slovidko tam mezi vas.

Mesic dervenec nas tudy jak se path vysugil a vysilil, takge se kagdy citi unaven a vysilen a hledi vyugit toho kYgeneho odpodinku.

Slibnou trodu kukutice nam nadbro znidil; bavina se dosud dr gi, vzdorujice tomu suchu a &St', kterY jsme pied nekolika dny dostali, snad ji jegte pomite.

Nyni jest doba poildani pikniku, ale jaksi to vazne, neb dosud malo se jich odbylo. Loriskeho roku jsem se jednoho pikniku srieastnil, kterY mi na dlouho zUstane v pameti a o kterem se snad jegte nekdy zminim, neb ta nejhlavnejh east onoho pikniku se hodi na kteroukoliv dobu v rote. Bude-li tam potadan leto giho roku, tot' se vi ge ho nevynecham.

Nyni se na chvilku podivam do Sokolovny ye Fort Worth, jako tam delaji ptipravy na zittejgi tanec. Snad nebudu vyru govat. On ten krougek sokolil a sokolic mush byti skutedne vesele povahy, potadaje tak east° zabavy v torn jejich stanku. Jsou vybiravi, neb sthdaji orchestry jednu po druhe, telesne utu gili, kdyt gadna ta orchestra jich nedovede unaviti. Pohostinni, neb kagdY jest zvan s ujigtenim, ge bude uspokojen se vim ku jeho obsluze a pohodli. Sokolstvo je v mnoha osadach, ale veiejnost malo se o nem dozvi, proto jim radim, by zamenili zpravodaje za zpravodajky, podle Sokola ye Ft. Worth.

CtenY pane redaktore, nemohl jste dati tu rortomilou divenku Ethel Ku gelovu na prvni stranu Vestniku? Obdivuhodna, divka s ifeesem a la Kubelik. Rodina Kug elova z ni mu& miti radost.

"Southwest American", dennik vychazejici ve Fort Smith, Ark., v disle ze dne 29. imora (?) pkinagi podobenku sledny Mae Ellen Dvorachek, dcery pana a pani H. E. Dvorachek (snad Dvotaidek?) z Fayetteville, Ark., ktera byla zvolena kralovnou na Universite statu Arkansas na Aggie Day. Spathv onen obrazek, dtive ne g -lijsemdt1ijeno,smipysle,jak tato krasotinka s tim milYm rismevem (ne napodobenYm) z West, ptichazi do techto novin.

Neznam onu divku (snad ji g panieku) z West, jeg jsou si tak podobne, ale main ji na obrazku mezi ueitelkami westske gkbly, jeng 6'echoslovak dne 24. kvetna 1935.

Nag e ptatele a zname v Texasu uvedomuji, se nam na ge nejmlagi dcera provdala dne 3. dervna za sousedovic syna Delmond Allen, ktese sem pkistehovali z Kansas asi pied peti lety.

TS;den pied svatbou jeji ptitelkyne ji uspotadali piekvapenku u jejiho bratra Johnny a kde byla obdarovana tolika darky, ge byla skoro zdivaela, radosti, co4 bylo dukazem, jako oblibe se taila mezi nimi. Bydli v Oklahoma City, Okla., kde Delmond ma vYnosne zamestnani v Utadovne The Santa Fe Trail Transportation Company. Busy teto spoleenosti jezdi te2 skrze tuto osadu Boothe, mezi Fort Smith a Hot Springs, Ar. Nyni jig na'Se ditky, dva synove a th decry, jsou pro sebe, take ja s moji se pomalu strojime na vYmenek.

Timto ukoneuji dopis, neb moje ruka jaksi nedela dobrotu, je zvykla vice na pluh; snad se easem Jan Beran.

S pozdravem na etouci jsem, Berlin. — Nemecke spole6nosti pro vYrobu gramofonovYch desek se podatilo vyrobit desku, ktera hraje pinYch patnact minut. Tyto desky vg ak mush byti vkladany do ptistrojt, opattenYch zvla g tnim zatizenim. K hrani se poug va zvlaAtnich jehel, kter6 se nepatrni opotkebovava,ji a deska se rovne g -neopottebuje.

Bukuregt'. Rumunske ministerstvo osvety zakazalo einnost vgech nabogenskYch sekt, jejichg udeni je v rozporu s rumunskYm trestnim zakonem, s vetejenym klidem a potadkem neb s mravopoeestnosti. Mezi jinYmi byly zakazany sekty millenistu, svedku Jehovy, reformovanYch adventistt, inosentistri, stylistt atd. Dale mohou einnost vyvijeti krome,-,statem lamanYch cirkvi baptiste . evangaiste-,a._ adventAste sedmeho dne.

Btrana 7. kid Iilava Texasu, ash), 55., Austin, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Je tomu tYden, co jsme se ani nenadali,ge by nam nee° takoveho na g pokladnik vyvedl.

Vite co, on se nam o genil, vzal si sl. Fay Fowler z Elgin, Texas, a k tomu jegte graduovanou oget •ovatelku. Abych nezapomel, je to Johnnie Mareg a pracuje pro silnidni odbor. Tak jak nekterY budete nemocen, obrat'te se na pani Maregovou a ona vas obslou gi Minulou sttedu jim udelala ses. John B. Hejova takovY malY "shower", a br. Roy Prasatik ptal novoma.ntielum na'cestu v man gelstvi za vgechny ptitornne. Nejkrasnej gi bylo, jak ptivezla nejmladgi dcerka br. a ses. HejlovYch darky na malem koearku pro mladou mantelku. Pak ses. Hejlova podavala obeerstveni a v gichni se bavili do pozdnich hodin.

Nagich znamYch krajanU Vilem KutalkovYch dcera Elizabeth byla operovana, ale ji g se pozdravuj e.

Minime zalogit Ceske Sdrngeni. A proto se nevymlouvejte, kdyg yam budeme telefonovat, abyste prisli. Nechme se ukazat do jednoho co jsme zde v Austinu.

Tady krasne zapr gelo a tak se pane zase ochladilo, ale na tu texaskou kralovnu neni to mot dobre.

Koneim s bratrskYm pozdravem, Austiriak.

(Poz. red.: — Dopisy musi v gdy byti podepsany, jak zni sjezdove usne geni. Doufame, ze tak udinite piigte.)

Londyn. — Velitel namotni zakladny v Plymouth, admiral sir Martin Dunbar-Nesmith prohlasil, ge jako ptedseda zvlagtniho vYboru britske admirality pracuje ji g na navrhu zmeny stavby ponorek, aby se zamezilo opakovani katastrofy, jeji °bed se stala anglicka ponorka "Thetis". K nouzovYm signalnim bojim bude ptipevnen osvetlovaci a telefonni kabel, aby naptigti byly nouzove bOje osvetleny a viditelny i v noci a aby zachranne lodi mohly se ztroskotanou ponorkou navazat telefonicke spojeni. Konstrukce ponorkove zadi bude zmenena tak, aby posadka mohla potopenou ponorku opustit, kdyg zad' z vody vyeniva, jak se to stalo pii zachrariovani ponorky "Thetis". — Zvlagtni zatizeni ma zabranit otevteni zadniho piiklopu na torpedove route, dokud ptedni zaklopka je otevtena Timto zatizenim jsou opatteny ponorky figskeho lod'stva. Na ponorkach mail byti take ptistupneji upevneny ventily, ktere umogni v ptipade katastrofy potapedilm ptipevnit na nich hadici, kterou se potom vpumpuje do potopene ponorky derstvY vzduch.

Ministerstvo zemedelstvi sttedoamericke republiky Nicaragua dostalo zajimavY navrh jednoho mlacleho in genYra, aby jicen sopky Masaya byl opatten obrovskou plynovou maskou.

Z jicnu sopky vychazeji jedovate plyny, ktere nisi firodu na polich v girokern okruhu. Zvlagt' sestrojena plynova, maska ma jedovatYm plynum nejen zabranit, aby se roz gitovaly po okoli, nYbrg je ma i odvadet do tovarny, ktera je bude zpracovavat pro prumyslove acely. Nicaraguajska, vlada se o vynalez zajima stejne vagne jako vlady vgech jihoamerickYch statu, na jejichg fizemi jsou dosud einne sopky.

Stokholm. — JakY obsah a rozmery m.riZe miti meteor, o tom konal prave badani gvedskY geofysik G. F. Lundenberk v Arizone, kam padl meteor te gkY temet 1 milion tun. Tento meteor skladal se z 92 procent 'distal° geleza a z 8 procent eisteho niklu. Mnogstvi kovu, ktere obsahoval tento meteor, ma° cenu vice net 20 miliont dolaril. Meteor se zaryl 450 m hluboko "do zeme a vytvotil krater 200 m girokY. mini technika stoji .:pied tetkSrm problemem, jak nyni dob3iti tohoto s nebe spadleho bohatstvi kovt.

"Hamburger Tageblatt" uvetejfmje rozmluvu s pfedsedou slovenske vlady dr. Tisem, kterY prohlasil, ge Slovensko ziskalo svou samostatnost pomoci vitdce a riS'skeho kanclete. Na Slovensku dnes neni nezamestnanosti, nebot' fziAe pfijala na jare 40,000 slovenskYch delnika. Na slovenskYch vysoky'ch §kolich - budou tide zastoupeni pouze 4 proeenty.

Wm= S. CESKOSLOVENSKA NARODNI RADA V AmERICE, SDRU2ENI AMERicKICH dECHOSLOVAKU A CESKE NARODNi SDRUZENI. Pri zakladani odbodek Sdruteni Americkkch Oechoslovakil jest omylem nekdy psano a poutivano nazvu narodni sdruteni. Stava se tak bud'to jit ze vtileho zvyku nevedomky, a nebo aby se dal vYraz narodnima citeni.

Oechoslovaci texasati sdrutili se ovaem v duchu narodnim za spoleanYm diem pomoci naai drahe oteine. Aby vaak uvarovano bylo rorttiatenosti, neptijemnostem a vktkam, 'tie to Ci Ona slotka nezasloutene dostala vetai !credit, jako bylo v prve akci osvobozovaci, a volano Po utvoteni fronty jednotne, byla tato jednotna fronta statni utvotena a organisaci clan nazev Sdruteni Americkkch Oechoslovakri ye Statu Texas. Tedy ne 'Ceske narodni ani morayske narodni, ne slez.ske ani slovacke, nkbri sdruteni Niaeho lidu eeskoslovenskeho privodu. Vaichni marne nejen pra y°, ale povinnot, vaemotne pracovati o osvobozeni naai drahe oteiny a ha.jiti zasady demokracie, at' katolik, evangelik nebo svobodat, at' ptesveddeni neb stavu toho Ci onoho, pod jednou frontou: "Zvitezime".

Osada v Dallas byla jedna z prvYch, kde ujala se myalenka jednotne fronty na ja pe roku minuleho zaloten tam svaz Oechoslovakii bez rozdilu stavu a ptesvedeeni, jehot ptedsedOu zvolen bratr Rendi a oznameno nagemu pkedsedovi br. CI H. Charnoskymu, ze jsou ochotni spolupracovati. — Smutnk rikaz vaak jest, kdyt nekteti jedinci pouze z uratene osobni jeditnosti, nerozvatne nesnatenlivosti a zaati proti nekterkm vrsty am, daji na jevo, ze 1pi na tom nazvu narodni sdrutieni a tim smutnejdi jest, kdyt jsou to lide, kteti by vlastne meli jiti dobrYrn ptikladem jako ueitele a vychovatele lidu v jedne fronte. Do schrize svolane ku zaloteni odbodky v Houstonu, Sokol zastoupen dvema zastupci, a site naeelnikem br. J. Kadparem a tajemnikem a vzdelavatelem, laYvalkm ,evangelickym kazatelem p. F. G. Kupcem. Pan Kupec houtevnate hajil stanovisko, aby nazev organisace znel "narodni sdruteni," a pravil: vtclyt' ja jsem bYval mistoptedsedou statniho vkboru tohoto sdruteni! Dal pattienk driraz na to velke "Ja", a to jest ovdem drivod dosti padnY. K tomu ovaem dodal, ze texasska organisace nechce pry pracovat pod risttednim vedenim Narodni Rady. Dle vaeho asi ztoto,iriuje narodni sdruteni s narodni radou. Texasske Sdruteni totit projevilo nazor, ze jetto ma lokt utvoi• ena jednotna fronta, a Narodni Rada uznana byla co vedouci vrchni tales° risttedni, tie neni zapottebi v Chicagu fistfeclni telesa dve a risttedna narodniho sdruteni ze jest zbyteena ptelejvarna. NaCelnik br. Kadpar projestlite Sdruteni bude pracovat pod Narodni Radou, tak Sokol ptistoupi za elena.

Vzdelavatel se ale nail oboril slovy: ted' jsi to pane zbryndal, to budeme nyni proti sobe.

Bratr Rudolf liebr, uptimnk a obetavY vlastenee, y kele se pkimlouval, aby nebylo eineno rozdilii a odbodka jednotne organisace zalotena ihned. Pan Kupec protestuje, ze to ptialo ptilia nahle, schrize ae nebyla dostateane cznamovana, a ze se to tene prilis rychle, Br. Kaapar dal navrh, aby zapisne pro jednotlivce bylo 25c, cot ptijato jak dejmo v protokolu, a zapisne take slotil. Tato fakta jest nutno uvesti, nebot' z nich zfejmo, kdo ptiael stavet a kdo bourat. Prot oposice.

Stanovy Texasskeho Sdruteni, ve kterkch se zttelne pravi, ze vrchnim a vrid6im telesem je Narodni Rada, byly take otiateny ve vdech novinach a zaslany do ristredi. Doael vaak od Sokolske tupy Jitni ptipis, s vkzvou ku vetejnemu prohlaaeni, ze choeme pracovati pod risttednim vedenim Narodni Rady. Ptiloten byl dopis od Sokolske Oboe, tupe jinni, kterk znel: Jestli-ze sdruteni nechce se podvoliti risttednimu vedeni Narodni Rady, pak jste v pinem pravu zakladati ihned odbodky narodniho sdruteni atd. Byla tedy zaslana nepravdiva zprava, ze nechceme prisobiti pod Narodni Raclou, denunciate! Zaslal jsem °Item 5okolskt

VESTNIK dupe kopie vetejnYch prohlakni v novinach s podotknutim, se nechapu, jake jine verejne prohlakni jest potadovano a vae to 'tie jest nesokolske jednani jednotlivcri. Kopii dopisu i ptiloh, jakot i opis dopisu od Sokolske Oboe zaslal jsem do hlavniho ristkedi, na Narodni Radu.

Sokolska Zupa pak zaslala dopis, ujiat'ujici o spolupraci horlive a jednoty tivla:stnim obetnikem, ze budou yyzvany k einnosti a spoleene praci at do koneeneho viterstvi. Prohlakni to bylo take ye Vestniku otiateno, proto eini to na vetejnosti nemilk dojem, kdyt zlomyslne nekolik jednotlivcri Sokola zaklada true odboCku a ukazuje nekazeri a anarchii v tadach sokolskkch. Ve stanovach Narodni Rady jest pray° jednotne organisace pro stat Texas vYslovne yyznateno a v oblastnim vYboru zasedaji vestries mutii vaeobecne vatnosti a muteme na to bYti hrdi. Pan A. J. Kallus, Dr. KopeckY, dp. Nemec, soudce Chernosky, Dr. Mieek, dp. Kaapar, Fr. Aneinec a Fr. Moueka, vaichni destni narodni pracovnici. A piece nekteti nesnadenlivi, haatetivi agenti provokausiluji vaak vaemotne o rozatepeni o rozvrat v tadach fronty, a jaka ironie, ye ilksttednosti jdou tak daleko. ze to nazkvaji "Svornost". 2el ze nekdy nechaji se zbalamutit i dobri, uptimni a obetavi lide dryadnickou vkmluvnosti, a east() malt' duch miva vel• slovo; dela ostudu sobe a zneuctiva zasady sokolske.

Jan Sulda, tajemni S. A. O. T. ZE SAN ANGELO DO GALVESTONU. (Dokoneeni) San Angelo, Texas.

Po veeeti u p. 1g. Senkktika, jak obyeejne zas hovor vaemi smery a pak do spalova. Gelkern jsme se, ukolebani motskYm vankem, dobke vyspali. Po snidani nas br. organisator vzal na ride po countte, sem a tam po tech ptimotskYch rovinach, ani jsme se nenadali chklilo se k poledni, tak zpatky k obedu. Po obede jsme se ubirali dale, a jeliket p. S. mel na to same strane rrizne jednani, tak jel na sve kate s nami a pti to pkiletitosti nas dovezl k dolt= na siru. Tisice tun vyschle siry na povrchu nakladali na teleznioni kary, a je odtud rozvatena snad do celeho sveta. Toto pachnouci zlato je jedno z nejbohataich poklada Texasu a bYt zdaneno asp:h. 1 dolarem na tunu, vyneslo by dost penez na pensi vaem starYm bez vaelikkch cavikt v zasedani legislatury a mlaceni prazdne slamy kolem sale taxu. Po prohlednuti vae.ho toho jsme se s p. g enkytikem rozloueili; on jel po sve praci a my pies West Columbia, Alvin do Galvestonu, kde jsme dorazili okolo 5. F. H. tam mel stareho ptitele Jana Jaterku, jent tam snad byl policistou. Dobra, naali jsme policejni stanici a ptali se po nem, ale po Jaterkovi ani slechu, dechu. Jelikot dalai patrani by bylo marne, tak jsme se all ohlednout po noclehu.

Stavili jsme se u jedne kabiny a ptame se dernocha co by nas stalo tam p •espat a on jako by se nechumelilo, pry five dollars. Ja jsem mu kaki, ze tu kabinu nechceme koupit jenom rentovat, a jeli jsme dale a naali nocleh za $2.50 komplit i se avaby. Potom jsme se projitdeli a prochazeli po motskem poloteti, kde se to koupajicimi jen hemtilo. Turiste ze vaech konein unie, a to je z Ceho Galveston prosperuje. Kdyt jsme se toho jakt tak nabazili, tak hybaj na kute. Noc minula klidne at na to, 'tie ten nas Francek mel sen, ze je ye sparech polypa neb chobotnice, aspori se tak zdalo podle vkktikri, ale zvyk je druha ptirozenost, a tak i my jsme to pominull a spali dal.. Vyspani a nadychani motskeho vzdtichu, ali jsme z rana se projet po poloteti a divili jsme se nemdlo, ze uz tak zahy more se hemtilo koupajicimi.

Mali jsme riminek najit tam nektereho nasince, ale na otazku, kde bkvaji, nam tekli, ze jsou rortrou geni po celem meste. Casu nebylo nazbyt, tak hybaj zpet k Houstonu, a tam jsme dorazili zrovna peed desatou, kde jsme se stavili v Grand Prize pivo y ara, prrivodei nas povodil a ukazal moderni zatizeni, vS7robu a

Ve stkedu, dne 9, srpna 1939 lahvovani piva. V mistnostech je teplota udrtovana na bodu mrazu, takte dobte vychlazeni nemeli jsme nijak apetit na pivo, ktereho jsme se mohli napit do syta. Cilem na;s'i cesty byl Rosenberg, kde nam p. lg. Senkyrik schilzku na poledne u J. Neumana, a tak se stalo. Pan Neuman take neddra zdarma huhe jist a tak se chytli s naaim F. H. do kri2ku a chvilemi se zdalo, tie puknem smichy. Po dohrem °bade jsme dali primOri sbohem a uil2deli k seVeru pies Seally, Bellvilie, Cameron, Waco do West. Tuto cestu jsme konali, abychom videli kde se tiskne nas organ a zaroveri jsme chteli osobne poznat krajana Aug. J. Morrise. Zrovna se stmivalo, kdyZ" jsme zastavili p1-ed teznickYm zavodem znamYch vYrobcit krakovskeho vuttu, Nemec:!ek Bratti.

Tam jsme si koupili tadnou porci k veeeti, a zaroveri nam p. Nemeeek zazvonil na p. Aug. J. Morrise, 'Le tam ma krajany, a aby se dostavil do salonu p. Frank Je2ka, kde jsme se utabotili s veCeti. Zrovna jsme byli v tom nejlep'Sim, kdy2 k nam dostavil tou2ebne odekavanY krajan a jako by nas davno znal rovnou k nam (asi si nas tak pfedstavoval). Vzajemne jsme se seznamili, ptivitali a rozvinul se proud teai kolem stare vlasti a o vesnicich Palkovicich, Chlebovicich, Statidi a zas nanovo, kolem rriznkch zna.mYch atd. Oas utikal a my nerneli zajiatenk nocleh, ale br. Aug. J. Moris nas razem teto starosti zbavil, 1-ka, pojed'te se mnou a take nas s ochotou a po krajansku prenocoval, za ebt mu vzdavame srdeene diky.

Kdy2 jsme, se probrali z rise snit', pi. Morrisovd, eiperna, hospodyrika nam uchystala dobre snidani, a pti hovoru jsrne zase probirali da y -neobyvatl,priuzesncvYkjmoanYch. Pak nas redaktor dovezl do tiskarny, kde nas provedi a vysvetlii nam tajemstvi tisku jak nejiepe mohl.

Wive ne't jsme dali West sbohem, stavili jsme se je:Ste na chvili a Fr. Je2ka, kde jsem se sekl s jeho bratrem a mYm ptitelem, Antonem, takto papirnikem a spolu jsme minuleho roku stfileli divoke kachny. • Donau se nam nechtelo jet zpet pies Waco, neb jsme zas chteli videt novY kraj a taky '±e jsrne videli vice nez jsme chteli. Jell jsme tedy pies Hillsboro, Cleburne a Stephenville, a tam jsme si to nejak spletli a misto do Brownwood jsme jell do Breckenridge, Albany, Abiline a donna, 100 mil sem neb tarn na veci nic nezmenilo, alespori jsme videli jink kraj a hlavne bez nehody jsme dorazili do San Angelo v 6 hodn.

Co se tyre naaeho Usudku stran krajin, ktere jsme projeli, ka2dY kraj ma sve vkhody i nevYhody. Go maji na vkchode, to nemdme na zapade. A co my tu mame, postradaji oni, hlavne je to podnebi. Olovek se zde lope citi a nezpoti, neb parnYch dni je tu nialo, a denne .pofoukava ptijemnY, such' vanek.

Dtive net skoneim, vzdavam jmenem sykch ptatel vaem hostitehim tisicere diky.

Bedtich Socha.

Velehrad els. 19.

V minule schUzi, za hojne ptitomnosti nil a elenkyri, nas tad porostl o 7 dlentl vice a side: Cecilie Jukena, Alvin Jurena, Eugene Till, Milton Midulka, Milded Midulka, Gabriela dunda a Marie Maly.

Prvne byla zpivana.piseri, jak to u nadeho tadu bYva zvykem pii uvadeni Ciens, pak nas" ptedseda Alfred Zapalae zavolal bratra F. K. Budka z Hallettsville, aby to bylo tr:chu sle..vnejSi, a naSe Cekance do Jednoty uvedi.

Po uvedeni novYch elent schfize pokradovala dle jednacildo potadku a na konec sch-aze ty mile sestry mely ptipravenou velkou hostinu, a nas organizator br. Jos. Franta te2 dovezl co byl sliboval. Tak vse co bylo pianovane a slibovane, bylo vesele odbYvane.

E. V. Gallia, taj.

Praha. — Die ritedniho oznameni obchod deskYch zemi ze Spoj. Staty od 15. btezna do 30.

Cervna uka.zuje schodek. Soustati koupilo Cs. zboti ze $1,240,000 a vyvezly do Nell a Moravy 8ouOasne zbo4

$3,7001000.

Ne 6i.ietiU, dike 9. arena 1939.

Marie Tippmannova:

KDYZ KITTY PO' .DLY ROMAN IL Pied MafinYrna rozzafenyma oeima se zvedla opona, orchestr zahral fanfary z "LibuSe", kdy na podiu se objevilo sadrove poprsi slavneho rodaka. Mata neslykla, co feeni pan starosta, nevnimala nic, byla zaujata sama sebou a nemohla se doekati at ptijde na ni tada. Citila, 2e na ni utkvivaji oei a bylo ji neklidno, vrtela se na sedadle a pokukovala po °elm, kdo ji pozoruje. V koutku salu stal MUDr. Soukup, nespustil s ni oci, jeho Usrne y a dobrackY vYraz byl dnes zmenen, v oeich bylo nadSeni a byl cely jinY. Mata se do koutku, kde stal, podivala nekolikrate a v2dycky se zakrvenala a sklopila zrak. Po druhem eisle ptekl kolem ni mladY taut a podival se ji do tvate. Byl velkY, elegantni, lisil se od vSech, ktefi byli v sale, nepodival se na nikoho jineho ne2 na ni, a to dlouze a patrave a v. jeho oeich byl zvlagtni zajem.

Vyhledal si misto, odkud na ni vial a po celou dobu produkce spoeival jeho pohled na ni. Citila jej, ac mela hlavu sklonenou a kdy zvedla oei, potkal se jejich pohled. S divei koketerii zvedala a sklanela oei, eervenala se a tvatila se, jako by ji to, co se na jevi gti deje, zajimalo a zatim nemyslela na nic, ne2 na to, zda se ten cizi mu2 jeSte na ni diva,. Stal nedaleko dokto ra, Soukupa, na toho ale Mata docela zapoinnela.

Novy plichozi mel v sobe podmanivou silu a divence lichotila jeho pozornost. Chtela odejiti za jeviSte jiz po druhem eisle, ale ted' zristala seat a kdy byla na fade, musil pro ni regenschori pfijit. Usedla ke kiaviru, uhodila prvni akordy a podivala se tam, kde stal jeji obdivovatel. Podivala se smele a jeji oei "Hraji pro tebe, poslouchej, jak to umim."

Bok, jak hrala, jak pine mluvila hudbou a jak vitezne dobYvala srdce. Kdy2 posledni zvuky "Vltavy" doznely a sal se rozhlaholil potleskem, poslouchala jen, potlesk toho, kterY ji upjate pozoroval. K jejim noharn dopadla rriffeka, ktera, zdobiia jeho klopu, ostatni, jako fascinovani, zdvojnasobili potlesk. Mata hodila hlavou, znovu usedla a zaeala hrat "Krale duchri". Zavtela noty, aby ukazala, 2'e hraje z paineti a jeji due propadla se do tOnri. U2 ani na toho v koute salu nemyslela, hrala mekee a urCite, mazlila se s ka2dYm tonem, protahovala melodii, kdy "Kral duchil" svadi det'atko. Kdy2 skoneila, zristala hvili seat, v sale bylo ticho jako v kostele, i eiSnik ptestal roznakt sodovky, jsa zastaven tim neznamYm v koute a poslouchal. A zase tlueeni 2idli a potlesk neusta1Y, vybizivY. Mata se neohlidla, neptala se regenschoriho zda smi, sedla znovu, pies netrpelivy kterY se ozval za jevi gtem a zahrala zase zpameti "Rej skfitkri". Tketi Cislo bylo merle dokonale, ale libilo se te2 a Mara ode gla za jevigte jako vitez. Maminka tam na ni Cekala St'astna, rri2ova, pYchou a tatik se usmival tekl: "Dolote to bylo, Mafeno, dobte to bylo. Drkla jsi se, smi se ueit dal. NapiM profesoru Kanovi do Prahy, aby to ptijal mezi sve tacky."

Mata se vratila do hledi ge. V rukou se ji chvela rrilieka, ktera, doletela k jejim noham a jeji oei ne 112 nesmele, ale ptimo zaletely k mu2i, ktery ji zaujal. Usmivala se, mluvila s maminkou a smala se, ukazovala sve bite zoubky, sila sebou na sedadle, byla jako vymenena, matka ji dvakrate napomenula, aby se chovala klidneji. Zapomnela tleskati staremu regenschorirnu, kdy hral na eelo, nevedela, 2e Lidka kancelistova zpivala Spatne a '2e se ji tleskala ji, ae ostatni byli ti gi. Ten prvni rispech probudil v ni koketerii, chtela, aby se na ni vgichni divali, aby ji v'Sichni obdivovali, aby stoupla v oeich toho, ktereho obdivovala sama.

Kdy2 odchazela a brala na raminka sal, pkistoupil k ni doktor Soukup.

"Jdu iram gratulovat, Manieko, pfekonala jste sama sebe, dovolte, abych yam pfedstavil jednobo obdivovatele, doktor Bala."

vIsTNiK Mandinka stanula tvafi v tvaf tomu neznamemu mut, kterY se jen uklonil a pak se na ni zadival va2ne a patrave, jako by chtel prohlednouti jeji dui a vzrriSiti jeji srdce. Pfestala se smat, vlozila svou rudku do jeho dlane a jemny stisk projel ji telem jako elektricka jiskra.

"TeSi mne, 2e jsem vas poznal," promluvil koneene doktor Halek. "Doufam, 2e vas jeete zitra uvidim na slavnosti."

"Ano", tekla Mata, na vic se nezmohla.

Kdy2 sla s matkou peSinkou, obrostlou kvetoucim bezem, ke gkole, bile ji srdieko neznamYm nepokojem.

"Marni, ja jsem St'astna, to si nemrikS pfedstavit, jak mne je."

"Hrala jsi 'Deka a doktor Soukup s tebe nespustil."

"Ach co doktor Soukup, na tom mi nejmene zale2i."

"Maki, nebud' domfSliva,, je to tatikriv nejlepsi a velmi hodny hoch."

"Je to takovY neohrabanY medved, kolem deho jde, do vSeho vrazi. Divim se, co tatinek na nem vidi."

Matka umlkla a obe sly vedle sebe, pohfiZeny v rrikve nadeje do budoucnosti, obe myslely na toho neznameho mute, ktery Maim vyznamenal svou pozornosti. V tom okam2iku eerna koeka pfebehla jim pies cestu.

"To je zle znameni," pomyslila si pani ktera byla povereiva a neptijemnY pocit antipatie k mu2i, na neho2 myslela, ji znepokojoval.

Matti, kdy vstoupila do pokoje, uvitalo nevlidne brueeni Magdy a otazka: "Pfinesly jste mi ado?"

Mata polo2ila vedle ni na petinu pytlieek s kremrolemi, ktere tatik koupil a z nich2 pathla kalde polovice, ale protole byla tak St'astna, postoupila Magde neco cukrovi.

"Kolik tys jich mela?" zeptala se Magda zavistive, hledic do saeku.

"Zadnou, davam ti je vSecky."

"Tak si pojd' aspori ukousnout. Neskopalas to?"

"Ne, Magdy, bylo to bajeene. Ach, ja jsem mela fispech a poznala jsem takoveho krasneho chlapce. Vlastne on krasnY neni, ale takovY zajimavY, velkY, kudrnatY, Cerny jako cikan.

Je to doktor."

"Rano mi to poviS, ted' jdi spat a zhasni!" vrCela Magda pusou pinou cukrovi.

Mata zhasla a pfistoupila k oknu. Mesic svitil na ket bileho bezu. Kvitky se ttepaly a vane vanula a2 do otevteneho okna. Trava byla porosend, zelenave Seda, a korunky koziho pysku p •evyAovaly ostatni kvety a vinily se vettikem.

Slavik tloukl a kdesi v da,li ozval se sYeek. Mara nemohla v'Secku tu noeni krasu ani odima pojmout, nikdy jeSte nevidela svet tak kouzelnY jako dnes. VrSek nad mestem rYsoval se na nebi pinem hvezd a u sameho vrcholu Mal se celY hajeeek hiohu, kterY ye vysoke poloze kvetl opoklene.

"Kdyby tady byl, kdybych s nim rnohla jit nahoru na Bor," zatou2ila a zase ten dosud neznamy pocit jako elektrickY vYbor prochvel jejim telem.

"Milj krasny, mrij milt'," Septala a poslala mu do vzduchu polibek. Nechtela jit spat, aby sve gtesti nezaspala, aby nepfi ga ani o atom to mohutne krasy, kterou k ni promluvil 2ivot.

Tatinek ptiSel asi za d ye hodiny, slykla, jak otevtel lo2nici a naslouchala, co s maminkou mluvi, nepovida-li nee° o doktoru Halkovi.

"Mata mela rispech; vis, co mi fikal doktor Soukup? Abychom pry pro neho Manieku vychovali, 2e si pro ni pfijde. Bylo by to pro devee velke Stesti, je to vzornY hoch i postaveni ma dobre. Spadl by mi kamen se srdce. Reid jsem mu, 2e je 2aba jeete moc mlada, aby si to rozmyslel a pfieel za rok," vypravoval tatinek.

"Tati, bojim se, Ze se Zaba zakoukala do toho PraZaka. Dival se na ni, div ji neufkl a ptal se ji, zda ji zitra uvidi. Obavam se, aby ji nepoplet1 hlavu. Nekouka mu nic dobreho z odi. Je to jeden z tech, kteti dobYvaji, ale ti nebyvaji dobrYmi mankly."

'Tak zaka2 26,136, aby s nim mluvila."

"Mata si neda iici, Ciro vice bych ji zakazovala, tim vice by ji ptitahoval. Ostatne on olecle a• bide konec, Mne to ler) tak napadlo,

I

etrana

kdy ji hltal alma. Ale, tatinku, je to Mandl hezka, vid', vypadala dnes jako princezna."

"Mo2na, kdyby byla mene hezka, 2e by to bylo pro ni lepS1, bojim se, aby nezpyenela. Kdyby byla mega menSi uspech, byla by pkijala vdeene a s radosti nabidku Soukupovu; ted' ji bude strait v hlave nejakY exotickY milovnik."

"Kdo je to ten doktor Halek, znae jej?" ptaIa se matka.

"Znam. Chodil ke mne dva roky do ekoly.

Bydlel tady . 0 sveho stryce, okresniho soudce VitouSka, na toho se snad pamatujee. Byl to neobyeejne bystry chlapec, az nepfijemne ehytrS7 a uvadel mne svYmi otazkami 'Caste do rozpaku."

"Tak mo2na, 2e by to nebylo Mdne neetesti, kdyby se Mata do neho zamilovala a on do ni.."

"Byl to jeden z nejslottejeich charaktertt, ktere jsem kdy poznal. Stale byl nespokojenk sam sebou a se v'Semi kolem. Bylo mi v jeho pfitomnosti te2ko a byl jsem rad, kdy byl jeho strYc pfelolen. Ale ted' u2 budeme spat, zitra na nas deka velka prate. Musie, maminko, pomahat pH vafeni kavy, jsou tam same iaby, aby nevafily bryndu."

"Dobfe, piijdu tam a bude-li motao, vezmu si Matti k sobe a bude pomahat."

Main stala s uchem pfilepenS7m na vefejich a poslouchala. Vedela ted' nee° o doktoru Halkovi a v jejich odich tim, co kekl otec, jen stoupl. Zalezla do postSrlky, drtila v pestich pokrYvku, smala se radostne a nemohla se dodkat roma. Usnula, kdy2 uk svitalo.

U2 v Best hodin vzbudila Malu hudba; budiekem zahajovan byl slavnostni den. Maim, vyskoCila a shledavala v hlave, co ji tak radostne vzrteilo. Prvni, na koho si vzpomnela, byl doktor Halek. Zdalo se ji o nem, toulala se s nim rozkvet1S7mi loukami a libali se v tatinkove zahrade. Maim olizla rty, rozpustila viasy a desala se, pozorujic svou tvaf v zrcadle. Libila se sama sobe, stahla si kuderku do dela, pfitiskla ji dlani, aby tam dr2ela. Ruce slotla do klina, zapomnela se desat, pfedstavovala si doktora Halka a pfemYelela, co mu kekne Nic se ji nezdalo lost duchapine, nechtela, aby ji mel za venkovskou husidku. Veichni lide, na kterSTch ji jeete veera tolik zaleZelo, ji pfipadali malicherni a bezvyznamni a uminila si, 2e to fekne doktoru Halkovi a ke mu povi, jak se feel, aZ' ui bude v Praze. Dopoledne ji maminka nepustila y en, musila pomahati v kuchyni; men hosta, otcova byvaleho pfedstaveneho, nyni ekolniho inspektora.

Mafa jen z okna poslouchala, jak otec na namesti s tribuny vita veecky pfichozi rodaky a pfatele mesta, slyeela jeho zvuent rozechvenim a rozeilenim trochu tfaslavY hlas a v kuchyni ji bylo velmi nepfijemno. Kdyl po obede davala Cernou kavu a pan inspektor ji etipl do brady, utrhla a zamradila se, jako by to byl nanejvYe nemistnY vtip. Nek odeela Make, na slavnost, pohadala se s Magdou, ktera si vzala lepei bluzku a Matka si musila vzit tu s kafikou, ale kdy si uvazala hezkou krajkovou sterku, nebylo to videt. Mais musila zilstat s maminkou u vafeni kavy; byla touto funkci velmi nespokojena; u likerit to mohlo bS7t veselejei, ale mateino pfam bylo neoblomne a Makavu a stavela ji na stoly se zakara bonenou tvafiekou. Jeji °di hledaly doktora Halka a on neeel, aC uz byly tfi hodiny. Konedne jej zahledla u pokladny a srdidko se ji rozbutlo. Pfieel site pozde, ale pfieel; ale prod on otalel, kdy ona se ho nemohla doelat. Kdyby ji byla matka nedr2e1a, byla by letela na slavnost u2 v jednu hodinu a on, kteremu nikdo neporoudi, pfieel aZ" ve At' si nemysli, 2e jej budu vyhledavat, ani ho neveimnu! Kdyby mladi muki vedeli, kolik tuh jest nekdy za takovou neveimavosti, t'e ten trest za to, 2e nebyli dosti vfeli, jest obyeejne tim nejveteim clukazem lasky, byli by velmi polichocein.

Maim roznaeela kavu a ani oekem nezabloudila ke stolu, kde sedeli doktor Halek s doktorem Soukupem. Obsiuhovala na druhe strane zahrady, smala se a byla jako madek v rozvlnenem Cite. Bylo pet hodin, kdy za jejimi za dy ozva l sf= hlubokY, tepiy hlas.

• (Polgra,60176,71i,)

Stran g 10.

Oryv y z?ieskoslovensVel dejim PalackST a smysl Ces4 h (Min. EST ptirozeno, ze mezi narody, ktere yeJ dle sebe dale ne g tisic let, objevuji se nektere sporne otazky. 2adne sousedstvi v dejinach neobeglo se bez rozport, rozdilnS7ch nazirani i nepkatelstvi. A take na ge sousedstvi s Nemci — ttebas v nejednom ohledu se ukazalo potehnanSim — postupem easu pkineslo nejedno stic etnuti nazorove i zajmove. Nemelo by smyslu tuto skuteenost zastirati — dejiny nelze ptedelavati podle potieby a jejich svedectvi v teto veci je jiste zcela jasne, ani by zahanbovalo kteroukoli z obou stran, protole — opakuji — jde tu o zjev zcela ptirozenS7 a opetujici se znovu mezi narody i jednotlivci. Ale bylo by zcela jiste chybou, kdyby tyto rozpory i raznost stanovisek mely bST"ti jegte zesilovany nedorozumenimi, ktera zbyteene znesnadnuji pochopeni jednoho naroda druhSim, zbytedne zatarasuji cestu, pa nil molly) dojiti ke skuteene positivnimu, navzajem vyvalenemu souziti obou narodil.

Jednim takovS7m nedorozumenim je nepochybne polemika, se kterou setkavame se v nemecke vedecke literature poslednich dvou Ci tti let a ktera obraci se fldy iltoeneji proti historickemu dilu Otce naroda, Franti gka Palackeho, predstavujicimu jeden z piliru na gi narodni kultury v stoleti XIX. a zaroveil z nejdralgich odkazti nagi narodni tradice. Franti g -kuPalcemsneckstranyvflc, (nejzavaInej gi formulaci dal tomto vItkam prof. nemecke university v Praze Josef Pfitzner, ale i jini mlad gi nemeeti badatele — Raupach, Lades, atd. — vac v to Ci one podobe opakuji), 'le se snail zeslabiti co motna nejvice vgechny ony znaky zavislosti, kterSrmi byl eeskS7 vSrvoj v minulosti poutan k vSivoji nagich nemeckSrch sousedil, a zesiliti naproti tomu nad realnou skuteenost vlastni kulturni pfinos Cesky, zdtrazniti jeho svebytnost, ba postaviti jej ptimo v protiklad, v neptatelskou antithesu proti kultute nemecke. Hied& pry ye svem snageni vedeckem "prohioubiti jests vice z pokladu romantickS7ch nazorti na dejiny pkevzatou vetu o ptirozenem neptatelstvi mezi germanstvim a slovanstvim a tak i mezi Nemci a Cechy" — tim, ze zatlaeoval do pozadi vS7znam sttedoveke nemecke kolonisace u nas, ze usiloval zastiniti rozliene statopravni pomery starSTch oech k iti gi a vtibec 'le piisobeni nemeckeho sousedstvi u nas "Heil co molna temne". A proto je tieba — uzavira se — v zajmu dobreho pomeru mezi narodem eeskjim a nemeckS7m zfici se s Ceske strany historickeho dila Palackeho, jeho "Dejin narodu oeskeho v 6echach a na Morava", jejich lieeni na gich nazodnich osud4 v minulosti a ptedevgim jejich koncepce Ceske historie.

Je vg ak takovato zkratkovita podoba velkeho nageho historika XIX. veku skutku podobou vernou? Byl opravdu Franti gek Palack tak ostrSrm odpiircem vg eho nemeckeho, za jakeho jest v tomto ptipade vydavan, a male 13Srt jeho cilia talc neptekonatelnou prekalkou: clobreho vztahu a vzajemneho pochopeni mezi-narodem easkfrm a narodem nemeckS7 m, jak je nam no?

Hlstorik, kterr jest obeznamen s tivotnimi osudy Otce naroda i s jeho dilem, nebude dojista dlouho na pochybach o torn, *le tu jde o nedorozumeni. Franti gek PalackS7 sam byl sySTmi duchovnimi zaklady snad vice nez kdo jiWT* z nag ich narodnich buditela spjat s duchoidm svetem nemeckS7m, Ci pfesneji: s duchovStm svetem pozdniho nemeckeho osvicenstvi a nemecke romantiky. Souvisi to koneene do znae-

V tEITNIIC

ne miry ul s jeho rodovSani koteny. Rodina Palackeho byla, jak znamo, rodina evangelicka, z onoho "skryteho stada", ktere zilo pod zdanliye jednotnSun povrchem katolickeho soustati Marie Terezie a Josefa II. a tito skryti evangetiveni ye svem odporu proti oficialnimu katolicismu a ye sve odolnosti do znadne miry prave svYmi styky s evangelickSim svetem nemeckS7m, byli pkistupni myglenkovemu pusobeni tehdej giho Nemecka snad vice nel jine vrstvy el skupiny obyvatelstva. PalackST vskutku za svSich studii v Pregpurce (Bratislava) stanul pine na zakladech nemeck*ch. Ceti site v teto dobe take autory jinSrch narodii — zname zpevy Ossianovy, Bouterwecka, Blairovy "Lectures in rhetoric and belles lettres", Robertsona, Gibbona, Montesquieua, pani de Stael, Voltaira a j., ale mnohem vetgi ptevahu u neho meli autoki nemeckeho osvicenstvi a nemecke romantiky. Jeho basnicke pokusy vychazeji ptedevgim z Klopstocka a z nemeckou literaturou prostkedkovane antiky, jeho pokusy esteticke zakotvuji predevgim v Kantovi a v Jacobim, jeho odhodlani venovat se historii i prvotni zameteni teto prate vychazi od nemeckeho romantickeho historika Jindficha Ludena, od neho2 ptejima PalackSr i svoji formulaci "narodstvi z ohledu vyggiho" jakolto narodstvi zurodneneho a povzneseneho studiem dejin a souvisici s tim myglenku, slouziti svS7m historiclqm diemptedevgim vS7chove vlastniho naroda.

Snad prave pod jistSrm ptetlakem tohoto nemeckeho my glenkoveho Skoleni — jel bylo znamenite posilovano i ptateli, obklopujicimi Palackeho v dobe jeho pre gpurskfth studii a gkolenSrmi vesmes pod pkimSrm vlivem nemecke romantiky, v Nemecku samem: Kollarem, Benediktim a j. vznikla u Palackeho jista reakce, ktera chtela proti nanosu ciziho duchoveho sveta dopomoci k uplatneni vlastnimu ja jeho, posiliti vlastni svoji duchovni zakladnu, dati proniknouti vlastnimi charakteru — a s tim i snaha po jistem individualnim odstineni Ceskeho eloveka a jeho kultury \Tubed od eloveka nemeckeho a nemecke vzdelanosti. 112 r. 1822 pige etykiadvacetiletST tehdy PalackST na ladost Kopitarovu recensi nekolika eeskSrch knih, jejig fivod (oti gtenST pozdeji v "Gedenkblaetter" pod nazvem "An- and Aussichten der boehmischen Sprache vor 50 Jahren") je zajimavSr tim, jak tu autor — davno peed svSthii "Dejinami narodu eeskeho" — naznaeuje myglenku "stflcani a potftani" elementu deskeho s elementem nerneckm v eeskSrch dejinach a zdilrazfiuje odlignost narodni kultury Ceske od národnich kultur jinS7ch i potkebu ji udfleti, vytSrkaje pki tom soudasne literature na gi, le tomuto individualnimu razu Ceske du ge neni s dostatek prkva.

Ale myglenky tyto — zrozene osatne take pod vlivem nekterSrch myglenek nemeckS7ch, v tom hlavne myglenek HerderowSlch, ale i JohnovSich — nebyly nikterak namiieny neptatelsky proti kultute nemecke, neznamenaly Zadne vypovezeni odpovedneho neptatelstvi sfetu, z neho2 PalackS7 byl ptijal tolik podnett. duchovS7ch. Formuloval-li PalackST pozdeji ye sve koneene formulaci, v twodu k nekolikrate zminen9m "Dejinam narodu eeskeho v 6echach a na Morava" "hlavne obsah a zakladni tah celeho dejinstva eeskomora yskeho" jako "ustaviene stS7kani a potSrkani se slovanstvi s timanstvim a nemectvim" nebo ("jeliko g timanstvi dotSTIcalo se Cechilv ne samo sebou, ale tamer veskrze jen prostrednictvim Nemectva") jako "pojimani a zamitani spilsobtiv a kadtiv nemeckSrch od eechiiv" — nepololil nadarmo na prye misto v9raz kladnST "st3ikani" (ve smyslu positivnim) a "pojimani (my bychom mohli fici jinak: osvojovani splasobuv a tidil y nemeckSich od techeiv". Byl si prili dobte fedora Idrznamu i dobreho, jez prinesla k nam nemecki kultura jako zprostkedkovatelka kulturnich vymo2enosti a pokrokt zapadoevropsich. "Nemel-Ii koneene zahynouti" — pravi na jinem mists tehot twodu — "muselt' i Slovan postupem zjinaeiti spilsoby sve a ptimisiti zivluv timanskSrch i nemeckrch do no,rodniho livota sveho" VytSTIcati Palackemu, ze si nepov giml tou merou, jak mel, sttedoveke nemecke kolonisace u nas a jejiho prinosu pro rozvoj zerne, a Omni z

Ve sttedu, dne 9. srpna 1939. toho snad dokonce znak jeho germanofobie, main za nedomyglene i za anachronisticke. 0tazka nemecke kolonisace u nas v stoleti XIII. resp. na podatku XV. veku — i kdy vSiznam jeji dnes ochotne uznavame a starali jsme se take, jak ukazuje na pt. z posledni doby dilkladna a obsahla kniha 8imakova, podle molnosti o jeji osvetleni — neni ani v ptitomne dobe jests pine prozkoumana, nato2 v dobe, kdy cicS7 psal pry* a druhSr dil svSrch "Min", kde o teto veci je tee! Jeho dobe obecne — a to nejen u nas, v naSi historicke literature — byl v podstate dosti cizi zajem o "kolektivisticke", Ci, jak bychom my dnes rekli, "socialni" dejiny, do jejicha zorneho pole vyliCeni a oceneni nemecke kolonisace stredoveke u nas path. PalackS7 ani na pkiklad ye svem lideni husitstvi neptihledl m6rou dostateenou k jeho socialnim a hospodatskSrm pridinam a dttsledkum. A take koneene na nemecke stran y v to dobe nebyla otazka kolonisace hospodatske jests s dostatek osvetlena. Stadi tu poukazati tteba na prace Otakara Lorenze o Ptemyslu Otakarovi II., kde bychom pravem mohli odekavati zvSr genou pozornost k tomuto problemu, a kde piece je vybit celkem velmi nerozsahle.

Stejne pak formulate statopravniho pomeru zemi Ceske koruny k svate tiSi timske naroda nemeckeho, se kterou se setkavame u Palackeho, maze sotva bSti dokladem nejakeho jeho, zasadniho a zavileho neptatelstvi k Nemctim a k nemectvu. Tento vztah, kterS7 se rodil v mylg enkovem svete zcela rozdilnem od mySlenkoveho sveta na geho, v mySlenkovem svete sttedovekem a v oblasti jeho pojmu pravnich i statovednS7ch, novodobemu oloveku cizich, postradal — v odich pozdejSich pokoleni — pine urCitosti a vedl k vS7kladum velmi rozlienm. AV:12eme vzpomenouti v teto souvislosti jen diskuse, ktera, se o tomto thematu rozvinula v dobe nastoupeni Marie Terezie, kdy byli to ptedevAim nemeeti pravnici a udeni publicists ye sluthach kralovninSrch, kteri se snaZili dovoditi a skutedne take sestavili celou tadu argument& prokazujicich volnost tohoto vztahu. A abychom nechodili pro priklad do pkili g vzdalene minulosti: v nemecke historiografii dne gni je velmi • rozepte, v niz ileastni se nejprednej gi autority teto vedy (Holzmann, Srbik a j.), o charakteru stare sttedoveke rise timske naroda nerneckeho — byla-li to rise narodni, Ci rise nadnarodni, jak byl raz jeji suverenity atd Neni molno proto take zase Palackeho viniti z nejake zaujatosti, zoujal-li stanovisko ye vedecke otazce, ktera, dodnes ziistava otazkou otevtenou. 2e Palacky- v teto veci dovedl zachovati dostatednou miru objektivity, ukazuje ostatne dosti vS7razne zpilsob, jakSrm ptijel ye svSrch "Dejinach" poddani se knilete Vaclava Svateho nemeckemu krali Jindtichu Ptaenikovi a vilbec dela, jeho formulate vS7znamu tohoto svetce pro nas, ktera byla nam tolikrate opakovana v posledni dobe v projevech se strany nemecke, ad jde tu o formulaci — jak uka,zal Pekat — nespravnou.

Mohli bychom vytSTIcati ov gem Palackemu — a eeska veda historicka v poslednich dvou Ci teeth generacich se po teto strance sv3"7mi vS , tkami nikterak netajila, naopak uplatnila je s pinou ostrosti i pies vgechnu nelibost, kterou tim vzbudila proti sobs v gpatne informovan ch kruzich girgi nagi vetejnosti — ze prepjal vSrznam i gpatne vystihl tva,rnost piivodni kultury slovanske v na gich zemich, lice tuto jako jakousi demokratickou idylu, v niZ "volnost a rovnost v'Sech obeanilv mezi sebou co syntv teZe rodiny byly hlavni znamka" a stave ji v protivu proti nedemokraticke, feudalni kultuie nemecke. Ale ani v torn netteba jests spatiovati postoj zasadne k nemeckemu Zivlu neptatelsk. 2e PalackS7 precenil stare Slovany nage, kresle je jako narod holubidi povahy, bylo spike zasluhou — Nernee Herdera, od n6hoZ tento falegnS7 zakladni obraz v podstate pochazi a pak ovg em i zasluhou rukopisn':ich podvrhii, . tim tine okte0m2to dvema svodum PalackS T dolaval, dim vice pudila jej k nim — vysvetlitelna, arci i omluvitelna, laska k vlastnimu narodu, spattujici tento vtdy v svetle co nejpriznivejgim,

Ve stiedu, due 9. srpna 1939.

VESTNIK

Strana 11.

K MEXICKtM PYRAMIDAM. Pie S. P. Studnien3i Vjltdime v naclmotske vfSi 970 stop do banskeho mesta Sabinas Hidalgo, (SavinasIgo).

Nevim co znaei slovo sabinas, ale hidalgo znaei tolik co rytit neb tlechtic. V okoli mesta kvete rolnictvi a ma hodne pies 10.000 obyvatel. Zde je obchod naturalisovaneha Mexieana, Americana Power-a, majici tu obchod s rrizn3imi mexickYmi z ylaantistkami pro turisty navdtiviv§i mexickou reptibliku, gasolinoy ou stanici, pitivem vteho druhu a jidelnou.

Domluvite se tu- anglicky. Od to doby, co jsem tam byl, dle v gerio- jeho obchodu se muselo daJe umisten v nova pekne a vzhledne budove, mnohem hezeii to jit jsem videl poprve a ktera nesla na svem zdivu velmi znatelne stogy revoludnich er v Mexiku, ktere tarn dfive po Mehl( a ku strode v;(,ivoje teto zeme a soudasne blahobytu jejiho obyVatelstva byly velmi eastymi hostmi. Presidenti poslednich let a zvie:Ste nyriefg president Cardenas snatili se a snag ' se vladnouti ku prospechu S'ir:(rch vrstev obyvateistva teto republiky, zvYkti jeho tiroveti cestarni a zvlafte vdelanim, jak bylo vidno z poetu a jinYch Ztel jsem ten stalk postup pokroku vtcly, kdyt jsem zavital za Rio Grande. t zde bylo jit vive to vlahy, bez ktere i sebe firodnejS'i prst' stave, neplodnou, povedela-nam teka Rio Sabinas, hued za timto rnestem silnici • Jeji take skalnate koryto mohlo se pochlubiti alespon proutky vody, brazdici ji na hlubN ich miste2h. Jedva jsme minuli tuto teku, S vztyeoval se pied nami horskY velikan, jeho prorvanYm temenem vedl prrismyk, kterY nam bylo ptejeti. Je to prfismyk zvanY Mamulique, (Cuesta Mamulique), kde cesta vede sraznYmi misty, ostrYmi stoupanimi a velmi ostrYmi a nahlYmi zatakmi.

Vyklestiti tu cest y skalnat'm fiboaim tohoto velikana bylo as dosti t yrdYm ofi§kem pro intenYrskY dtivtip a take to vytadcvalo potadnY kousek prate, jakc: i ncpcchy'me hezkou haldieku vYbiSnin, o CF,rrit, jsem se rozhovoiil cestou prus .mykern s Eddiem, titer' jako chemik v tovarne. na drevitou bunieiriu je s touto zakladni latkou vYbu'Snin dobre obeznamen. Zrovna, tak jako ravina, jet preparovana s kyselinou diva sttelnou bavinu. Jako student vyrabel jsem si obyeejnY sttelnY prach, • je smiSeninou siry, pra'Skoveho dteveneho uhli a ledku, ale tato vYbu:,"mina hadr proti tomu, co lze ziskati ze sloueeniny kyselin dusidne a sirove s ptidavkem glycerinu, ov.;j:em ✓ listem pomeru, nitroglycerin. Jit, nepatrn7;' ottes mute uvolniti tu uvetnenou silu. Jeji sila je trochu spoutana v dynamitu. Yytvotenem vsttebanim nitroglycerinu v fist' druh hliny. Motna, ze se Ones -0:27d, jinn latka mist° one hliny, cot nevim. Dynamit je tecke slovo a znaei silu a vynalez1 jej 'AvedskY intenYr Nobel po mnohaletich pokusech v rote 1866. Dnes mime v.f.7bunin celcu tadu, ale zakladem skoro vS'ech jsou dusieliany v to ei one forme a take tkaskava rtut'. Je site motna, jestraSlivejSi vYbuAnina a tou jsou atomy.

Rozbiti atoms je kYtemim snem fysiku, lee tyly proneseny namitky, ze tento pokus by mohla zaplatit tivotem ta vesmirova kulieka, na ktere tijeme. A abych snad nikoho neuvadel zbytedne v pok&eni hrati si s podobnSTrni veciekami jako je vyrabeni sttelneho prachu, neb snad nitroglycerinu, reknu fined, to podebne Spasovani je velmi neb-ezneCne, i nejve.,"tgi cpatrnosti mute se leccos thhoditi a pak je to mrzuta vac pro poziistale shledavati razne soueasti rozhazene schrtnky lidske maAinerie. A k tomu dodam: "Nehrejte si se strelnou zbrani, s patronami ant s d ynamito✓ ini sviekami. Hodne lidi se jit zahravanim s nimi poradne popalilo!"

Koneene se octneme u brany vjezdu do priismyku Mamulique. Vim z citivejSich cest s Eddiem, ze je obratnY a opatrnY kidie auta, led

opatrnost jegte zbystfil. Neni na gi touhou trdeti v nektere srazne rokline tohoto prrismyku a koneAiti se titechou, 2e na skalni stene cesty, kde jsme se skulili bude namalovan gratis pro nas bilk ktiz. Dostali bychom se ptipadne na delnou stranu mexick'ch denikt s pekne se etoucim ohlavenim, 2e dva Americana jedouci autem prrismykem udelali blize toho a toho milniku, respektive kilometroveho mezniku nezdatenY kotrmelec se s yYm autem s tragick'm vYsledkem pro ne i pro auto. Z trosek auta by se dalo neco ye slevarne kovti poutiti, ale z trosek oloveka zhola nic. Ten drobet teleza, fosforu a jineho materialu, z nehot se elovek sklanestal by jim za to. Ja, i Eddie jsme nebyli zrovna tak dychtivi dostati se podobn'm zpusobem na celni stranu novin, tak jsme dasali cestou prrismykem oba naletitY pozor. kekl jsem Eddiemu, ze ty orantove Mute tabulky, s napisy "Tome su derecha", (Tome sfi. dereda — Dr2te se v pravo) a "Despa cio", (Despacio — Pozor), kterYmi se jen hemtila cesta timto prrismykem, nejsou tam jen pro ozdobu, ale aby jich vYstrah bylo dbano. Zatodek, /lady velmi ostrYch, znadenych slovy "La curva" neb proste "Curve (kUrva), bylo tam jak 'creel v Koneene jsme dospeli na nejvy ggi bod teto hadovite se vinouci cesty a sjitcla mane krkolomnou cestou dole, abychom v brzku pozdraviii se s posledni ptehlidkovou celni drutinou.

Ted' se tato procedura odbyla v kratce a odsud byl jit pouhY skok do Monterrey, trochu bli2e net z Houstonu do Galvestonu, jeden a etyticet mil. V nejnit'Sim bode teto cesty, dvacet mil od posledni celni ptehlidky ptejedeme malou osadu Cienega de Flores, za kterout ptehoupneme se po moste pies teku Rio Salinas a zase jde cesta do vrchu. Sedoml2na clona na obzoru se projasriuje a matne obrysy hlavniho mesta statu Tamaulipas vystupuji tim zketelneji, jsme bliteji mestu. PrvYm, co ptichoziho od Nuevo Lareda do Monterrey upouta, jsou vojenska kasarna se vSim pfisluknstvim a obehnand dlouhou zdi, s ptlkruhovitYmi yftezy v podobe pismeny U, jicht vrcholy jsou zakoneeny okuli. Trochu dale je jaksi zadmudena budova rnestske elektrarny, di spra yne elektrarenske spoleenosti, jak to pravi napis "Compania de Luz y Fuerza", tedy nee° tak jako Houston Light and Power Company. Nemohu s jistotou zda za zminenYm jmenem je§te byl dodatek "de Monterrey". Nesmime opomenouti, ze na to testa je take pivovarek, jehot yYrobky jdou celYm Mexikem, ma znaeku Carta Blanca. Pivo sluje 'SPanelsky cerveza (servesa), cot uvaciim zde jen pro praktickou pottebu krajanti, jet by nahodile zavitali do Mexika a nebyli nuceni neznalosti tohoto spanelskeho oznaeeni piva piti vodu, za toto mnohdy pottebne poudeni neeitam jim zhola nic, chti-li, mohou venovat za tyto lekce ye gpanel'Stine nejakY desav Texasu eek sve odboece Svazu dechoslovakti Tento pivovar, kde se vati pivo Carta Blanca, jmenuje se Cerveceria Cuahtemoc a naleza se jak jit zmineno na one testa z Nuevo Laredo Prve co Eddie &lull bylo, ze zarejdoval ku gasolinove stanici, kde vlili do frtrob nakho kmika asi 35 a pril litru gasolinu, za det jsem jim vykiopil test pesos a sedmdesat osm centavos.

Nechtejice se pfili'S dlouho zde zdrtovati, proj eli jsme letmo mesto ktitem kratem, ponechavajice si podrobnejSi seznameni na zpatedni ceste a juchali dale po testa vroubene horami, jicht tome bylo obletovano mraely. Vilv jitniho podnebi byl jit zde velmi patrnY, rostlinstvo bralo na se tropietej§i raz a kdyt jsme se dostali do udoli, jim2 proteka teka PurificaciOn, kde bohata zeme je ploditelkou denni chleboviny velke yetginy Maxtearra, kukutice.

Jsou ji zde osety velke lany, paelive vzdelavane a je pestena i na ptikrSrch stranich vrchri a hor v malYch i yealch plochach, dle povahy terenu pridy. Sluneeko, jet s yYm svitem ozatovalo vrcholky hor, pokroeilo jit hodne daleko na sve pozemske pouti, jen se ptehoupnouti do sve postYlky ye vesmiru. Jegte jsme se pokochali pohledem na to lepe udoli s jeho bujnou zeleni a pak se dali v pied. Kdy2 jsme dospeli blite Victoria, cilli jak se oficielne zve Ciudad Victoria (Siudad Viktoria — Mesto Viktoria), bylo sluneeko jit za humny a my vjitcleli za

statu Tamaulipas. Hledali jsme tikovne hnizdeekou ku noclehovani, ktere jsme objevili ve Victoria Courts. Paneeku, to jsem byl rad, te dovedu trochu brebentiti p0 tpanelsku, zde jsme byli s anglieinou, ci byli bychom byli s ni na holiekach. Smluvili jsme cenu hezkeho pokojiku se dvema lutky na osm pesos za oba a dotadovali se obyeejneho bumbanidka, jet chemikove oznaeuji formulkou H02. CilST hotik sice nam vodu ptinesl, ale ne tak studenou, ba spite vlatnott, tteba jsem mu tekl, to chceme "ague fria". To nebylo pro nate vysutena hrdla moc chutne, tak jsem mu tekl, ze bychom radi "agua con hielo", (ava ken ielo — vodu s ledem). Porozumel a ptinesl nam tadane a my oba pili jako Holand'ane. Pozdeji jsem zvedel, ledove studend voda, na jakou jsme zde v Texasu v late zvykli, jmenuje se tam. "agua hielada", tak jsem si to pro podruhe dobte zapamatoval, elovek se stale uai. Ze jsme spali jako dudci netteba se zmiriovati. Lee net jsme se pohtitili ve spanek, Eddie zakrouti knoflikem na svem ptenosnem radiu a my slyteli libeznou mexickou hudbu, ptichazejici nepochybne z nektere rozhlasne stanice v Mexico City. Hudba a Mexican jsou dva nerozluene pojmy.

Nebyl to jen ten ptenosnS7 radiovS7 aparat, kterS7m byla vytpalirovand ta jeho talupa Plymouth. VySt'oural jsem, to ma tam take jako plaveik dalekohled, bohutel neptilit ostr, zkusil jsem jej, prohliteje v dali nektere ptirodni krasy a shledal jsem, ze me °dui zornice vidi na podobne vzdalenosti lope, to jsou bysttejtimi eoeek jeho dalekohledu. Dark plaveckou vS7zbroji byly dvoje hodinky k vuli easove kontrole, intij dobrV tvcarskS) chronornetr, pies etyticet let stark, jejt jsem zdedil po mem zesnulem chudaku otci v pouzdte z dobreho sttibra s e'ernou emailovou ciselovanou rytinou. DruhS7m easomerem byly Eddieho hodinky, jet visely stale na knofliku deskoveho tupliku, ei spra y -nejizasuvkyptrohenivlsadnejMmu poutiti. Sextant jsme nemeli, pro tu plavbu po sousi stadily nom k udani zemepisne polohy zminene jit kilometrove mezniky.

Vstali jsme dosti brzo, osvetili se koupeli v ptilehle koupelne nakho pokojika, nacpali vkchny rekvisity zpet do auta a vyrazili do mesta. Zase par desitek litrri gasolinu, hruba ptehlidka auta a take mala pozornost nat.= taludkrim v sousedicim restaurantu. Holduji skoro jako Turek kali& nepiji ji ov§em po tureckem zpilsobu, i s jemnYm pra§kovitYm odvarem s kostkou cukru v fistech, ale po civilisovanejSim zprisobu, jak' je vS"ude jinde zvykern, slazenou s mlekem. Proto jsem po2adal o "cofe con leche" (kafe ken lede — kavu s mlekem). Bloude zrakem po moudnem zakusku, zocil na sktini v zadu cos jako men gi velikonoeni mazanec, as test palcri v prrimeru, tak jsem si jej porueil. Restaurater to jmenoval chlebem, ad to melo chut' jako dobr' desky maslov' rohlik. Odebral jsem mu jeAte etfti, abychom meli nee° na zub po testa, u kluka na ulici jsem ptikoupil je gte zabalene cukrove pokroutky mexicke vYroby, podobne zdejAim kulatYm mints a po to jsme se loudali po meste, kde obchody byly jette zavteny. V jedne z postrannich ulic objevili jsme policejni stanici, ze dveti kteret nas pozdravovali zdvotile tito synove mexicke hermandady. Vzpomenul jsem si yeas, ze by bylo dobte dopiniti mou zasobu sirek a tak jsem mel ptiletitost obohatiti se o novou zkutenost. "Solforos", jak zvou v Mexiku sirky, jsou proda,va,ny v krabiekach po dvou, peti a deseti centavos a opatteny dariovou paskou. Obohatil jsem timto zprisobem ptimo mexickS7 vladni tresor a tento tlechetn' tin oslavil zapalenim me lulky, respektivne tabaku v ni nacpaneho a na to tekl Eddiemu: "Let's go", dali Ciudad Victoria sbohem a vypluli za earovneho jitra z jeho bran k natemu, jit ne tak (Pokradovani.) vzdalenemu cili.

vzdor tomu jej upozorriuji, by svou pozornost I

tmy, do tohoto m6sta, jet je hlavnim rastem

du nekolika milioml K.

DOPISOVATELSIii

Zinzuje se novSr politickS, ekres: Vodilany Od 1. srpna bude na eeskem jihu zfizen nookres a to ve Vodrianech. Bude vk jej tvotiti dne'Sni soudni okres vodrianskY, zbYvajici Cast okresu prachatickeho a d ye oboe okresu volyriskeho. NovY okres bude &tat 116 °bci a bude mit 44.000 obyvatelii. Postaveni pottebnYch budov pro Utady si vytada nakla-

VESTNIK

MednI Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA. MOUOICA—EDITOR Vydavatele — Publishers NCHOSLOVAS PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare viasti $2.511 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year Zmany adres zasilaji se do Hlavnf Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikerd dopisy, pfedplatne, oznamky, adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the lareest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Co se chysta. Doba Ini na jihu ut nam nastala, sber baviny v pobtetnich oblastech Texasu je v pinem proudu a naii bratti organisatoti jsou ptipraveni k zapoeeti nove kampane ku ziskani novYch elent, jet-musime za katdou cenu miti, abychom ptedne hradili ztratu zpirsobenou zesnutim delnd starch nebo odstouplYch a abychom podetne nezustali na mrtvem. bode, nYbrt byt' pozvolna piece stale rostli. Pole k naboru novYch clenu je mezi naiim mladYm lidem slibne a u dorostu skoro panenske. Slyiell jsme na nekolika mistech, to nas lido bratrske pojiiteni nestoji a bratrska, organisace jako je naie, to nema ptiletitosti ziskati elenstvo — cot je mylnY nahled nezkuSenYch, kteti nedali bratrskemu pojiSteni dostatednou studii, protote nezaleti na torn, jak je bratrska, podprirna organisace maid neb velka: Sam se nikdo neptihlasi, dneini pojiiteni se musi iidem prodat na beton, cili, musi se vysvetlit, bratrske pojiiteni jest tak dobre, lepii a lepe zarueene a koneene levnejii, ponevadt bratrskY spolek jest veden bezvYdeleene jen ye prospech dlent a jich &dial a neni zatiteno statisicovymi platy celych titabil Utednikii, draze vybavenYch kancelati atd. Mnoho-li prrimernY °bean vi o pojiiteni dokazuje, to u 150 pied nekolika roky zkrachovanYch spoleenosti statisice lidi, kteti nedostali jen malt malt' zlomek sveho pojititeni zpet, mnoho z nich se dalo ku spoleenosti pojistit, ac nevedeli ani kde spoleenost ma hlavni Utadovny, jak je silna a pevna.

Dali se tam jen proto, to se tam dal jejich tel a ten poslal agenta k nim a tak dale — tedy tim samym zpusobem jako to dean oni, to delame my, jenom, to u nas se elen stane naiim spolupodilnikem a vi kately mesic z naieho organu, jak pokradujeme a ma, do vedeni natieho spoledneho drutstevniho podniku co mluvit a na vedeni se podileti. Sestry a bratti mate snad v rodine sve bratry, sestry, sve ditky di dospele syny a dcery: pilhlaste se k chystanernu naboru a tteba byste sami je nemohli : ziskat, pozvete si natieho organisatora a ten jim de. prave informace o pojistkach nisi Jednoty. Vzrrist S.P.J.S.T. jest nutnY, pri napomoci loyalnich Merit motnY a odeka.vanY vYsledek naboru novYch Menu bude nam viem prospeink. Tedy chute do price! upozorneni. Ptispevky aneb dobrovOlne dary pro nov5, odboj k osamostatneni porobeneho Ceskoslovenska nejscu pesiliny do stare Oast', jak se mylne nekteti domnivaji, nYbrt odvadeny jsou Nirodni Rade do Chicaga, ktera co vedquci teleso viech taborovYch Sdruteni Amer. Oechoslovakt s nimi disponuje podle rozhodnuti zvolenYch teditetri. Byli jsme upozorneni, to sluinY podet dobrYch Cechoameridanti odmitaji ptispet na nove hnuti proto, to by sebrane penize Hitlerovi trhani zabavili a na§i doma nedostali ni halete. Podobni opatrni lido maji pravdu, penize z Ameriky do stare

viasti odesilane by naciste ka gdopidne ukradli, net my ye Spoj. Statech sbirame na boj proti cizaktm nilmo hranice Reichu a Protektoratu. trsttedi krajanskYch taborri potfebuje penize na propagandu v anglickem tisku, informaeni brotury, letaky, podporu esl. vyslanectvi a konsulatil, jicht Utednictvo bylo sniteno na podet nejnutnejii a platy upraveny tak, aby men na byt a stravu. Je nas se Slovaky v cele Americe kolem dvou milionu; dolar rodne narodni dane vynesl by Actyhodnou sumieku, za nit by Narodni Rada mohla vykonat kus svrchovane pottebne price. Vykond alespori polovina Cechoslovakt v Unii svoji moralni povinnost? Vetime pevne, to ano!

Osud Ceskoslavenska — budoucnost Evropy.

Paul Langevin, nositel Nobelovy ceny za chemii, oestnY e'en vice net dvaciti akademii, autor 120 vedeckYch del, president nejvyiiich instituci fysiky a chemie ye Francii, dtstojnik testne legie, jeden z nejslavnejiich ueencii sveta a ph torn jeden z nejprostiich lidi na svete, byl v rode 1927 pozvan do Prahy presidentem Osvoboditelem Masarykem. "Hned po prvnim setkani jsem se stal jeho ptitelem a obdivovatelem" — pise ye svkch pametech Paul Langeyin. Tenkrate v Praze potadal iadu ptedne,Sek a stal se dlenem pratske Akademie ved. S druhYm esl. presidentem se profesor Langevin pozdeji seiel v 2eneve, kdyt byl teien habeiskY problem. "Habeiska, afera", pie Langevin, "byla zadatkem konce Spoleenosti narodri a hluboce ottasla demokratickou Evropou." Dnes take pochopil cell svet, tika Langevin, d ye driletite skuteenosti: v osudu Ceskosiovenska leti budoucnost Evropy; snaha, zmirniti nasili tim, to se demokracie sklonily pied vyderadstvim faiismu, piivolala novou politickou krisi, jejit rorteieni je tim tersi, eim slabk jsou hospodaiske a moralni posice techto state. V prvnich dnech nas bylo jen malo, dnes tak vetiina lidi, schopna logickeho irsudku. Je proste nepochopitelne, to nas nazor nebyl uznan od sameho zadatku boje za vie, co dini tivot Cloveka skuteene lidskym: hajiti spravedlnost, kulturu, volnost, byti mutem svobodnym! Po znieeni samostatnosti dsl. statu si svet rovnet uvedomil jinou pravdu: blok demokratickych je v katdem smeru silnejii net blok state faiistickych. Suroviny, armada, zbrane, "lidskY material!" . . . Neni to Francie cela, jet opustila Oechoslovaky — pokraduje Langevin — vetiina francouzskeho lidu, at' delnicka ei intelektualni, je proti faiismu a je tedy s eeskoslovenskYm lidem. V okamtiku, kdy se francouzsky lid dovedel o vYsledku Mnichova, bylo i pro francouzsky lid pozde. Vettiina mutt byla na fronte, v Patiti same byla vyvolana nalada strachu z valky, prisobici na cit ten a deti, ktere v ni zristaly a jim nebylo znamo, to nejde jen a C.S.R., nSrbri i a Francii a a celou Evropu.

Vedelo se, to nejde o "lidske dirk", ale o doly, tovarny, prameny, lesy, o zlato, schopne ti hospodatskou krisi faiistickYch state. Francouzsky lid je dnes zklaman. Nebyl srozumen s tim, co se stalo. S jakou Uctou se dnes diva francouzsky lid k eeskemu narodu, jehot dejiny jsou tak bohate spravedlivYmi boji za svobodu.

Dnes — kondi profesor Langevin svrij easove duletity elanek — dnes jsou 6e§i jedinYm skuteene velikym evropskym narodem! Svet se jednoho dne zmeni. A dlovek, zbaven tisici pout, branicich mu dnes v praci, tvorbe, v radosti, bude elenem nove spoleenosti, bude vedcem — stavitelem noveho sveta, patticiho konedne lidu. Pak se eeskoslovensko, protile fadou zkouiek sttedovekeho temna, stane prribojnikem kultury ptititich generaci!

Pamatujte mladi, fe jednota sily neseita, nYbet` nisobi. Jsme povinni narodu, z nehoi nagi piedkove, abychom znasobili sve sily svornosti. Prato i vy do jednoho giku v Sdruieni AmerickSrch •echoslavakit v Texasu!

312 milionu posluchaa rozhlasu na svete.

Podle odhadu Mezinarodni krrncelate rozhlasu vzrostl v rode 1938 pokt domacnosti opattenych rozhlasem na svete na 78 milionri ze '70 v roce 1937, cot znamena, to pti promernem poetu etyt osob na jeden pkijimad v domacnosti je na svete jit 312 milionri osob, kterym je rozhlas denne dosatitelnY. Zda se, to poeet bude spitie jeite yak, nebot' kaneelak

Ve sttedu, dne 9. srpna 1939. musela pracovat se starymi disly z nekterych state, jako z Ruska, odkud je znam jenom podet z roku 1936, nebo musela poutit odhadt, jako u Spoj. SUM kde tadne pkihlakkvani pkijimaee a placeni poplatku neexistuje. Proto kancelak tvrdi, to pki nejstfizlivej gm vrpoetu bylo v lonskem roce nejmene o 33 miliony lidi vice opatkeno dobrodinim rozhlasu proti roku piedlotiskemu. Zvldete siiny je zisk Evropy, ktera v roce 1937 mela asi 32 miliony pkijimaeti proti 36 milionUm ostatnich svetadilu, zatim co v roce 1938 jit 38,600,000 proti 39,400,000 ostatnich svetadilt. Tato eisla, ktera, nepkihliti k nekolika milionum pkijimaet v automobilech, ukazuji, to koncem tohoto roku bude miti Europa polovinu VSech pkijimaeU na svete. Zajimave jsoLi Udaje o pomerne hustote rozhlasu v jednotlivS7ch zemich, podle nicht jsou na prvnim miste Sp. Staty, ktere se svYmi 28 miliony pkijimaefi maji 215 pkijiman na tisic obyvatel.

Pfekvapuje, to na druhem miste je Dansko s 205 pkijimadi na tisic obyvatel. Na tketim je NovY7 Zealand, na etvrtem 8vedsko, na patem Anglie se 103 pkijimaei na tisic lidi, S'este, je Australie, sedma, Severni a Jitni Rhodesie, na osmem miste je Uganda, Kenya a Tanganyika v Africe (!!), na devatem Belgie, na desatem Nemecko, 81d7carsko je v pokadi dvanacte, Francie eestnacta. Cechy a Morava, ktere nejsou uvedeny, byly by podle srovnani s jinSrmi staty asi na miste devatenactem, tedy pied Italii, Mad'arskem a Polskem.

Je main& price bez aspechu, ale neni moinY lispech bez price.

Co nam deti nesmeji tikat. Deti maji jazS7eek vybiravY7, tohle nechteji a tohle jim nechutna.

To ja nejim a je. chci tohle. Nauete deti ut od malieka nevybiravosti. Co je na taliki, je nutno snist. Nedavame stejne detem tadne jidlo, ktere by bylo nestravitelne a katdST neco radeji a neco mene rad. Nauete deti, to to neni tadna valne, zaletitost a slovo: ja to nejim je hkich vtlei lidem, kteki jedi s potitkem veci daleko horg. Je pochopitelne, to se neni motno teSit na katde jidlo stejne a katde dite ma neco, co ji mene rad() a neco, do eeho se tene s detskou dravou chuti. Ale stave. se , to deti prave to nejedi, co jim nejzdravej g : na pkiklad zeleniny.

Od nejrannej gho detstvi maji byt deti vychovavany k nendrodnosti. 0 jidle se nedebatuje, jidlo se sni. II§ak katda maminka moc dolake vi, co dite redo a ut se podle toho nejak zakidi, ponevadt trpi na make a soucitne srdce. A tadne dite neptijde zkratka, dokud se o ne stare, maminka. Ale friukat nad jidlem je hanba a jako hanba ma byt pranjirovana, ponevadt je to jedna z nejSkodlivejeich'vlastnosti, ktere hdi mohou mit.

Komu je lita penez za dobrou knihu, podoben je rolniku, ktery nechivi pole Uhorem, protoie je mu lite sernene Ale co bude sklizeti?

Nezapominejte katde UterS7 a patek veeer naslouchati esl. rozhlasu z Bostonu, kterS7 vysila velmi zajimave zpravy pro celou Ameriku a do Evropy. Po pfekonani poeateenich obtiti podakilo se vybudovati nyni jiz pravidelne spojeni s nag starou viasti prostkednictvim stanice "World Wide Broadcasting Foundation", znaeka WIXAL, ktera ted' vysila katde fite0 7 P.M. na vine 11,970 Ke nebo 15,130 Kc a patek v 8 P. M. na vine 6,040 Kc nebo 11,730 Kc nas eeskoslovenskST-americkS7 rozhlas, ureenS7 krajanum ye Spoj. Statech, v Kanade, Anglii, ve Francii, Polsku, v Latinske Americe a zvle,§te pak ye viasti. Tento kratkovinnS7 rozhlas je pro na'ee hratry ye viasti svetlem v temnotach dneAni noci a pro nas xde ye svobodne Americe pojitkem cele -kraja.nske vetejnosti. Nejvetk vzpruhoupro desk±,lid ye viasti je jejich vira v esl.

Amerikullimmime proto dopustit, aby se snad m ohli clsannivat, to jsou opu gteni — sami. Poneva& darei motnost vysilani stanici WIXAL je odvislou od toho, zda a jaka bude odezva naaich krajant, nezapominejme, ie zale g jen na, nuts, abychom udrteli toto spojeni s na g viasti.

Poslouchejte tedy rozhlas a posilejte tteba i jen kratieke listky uznani na adresu: World Wide Broadcasting Foundation, University Club — Station WIXAL, Boston, Mass. Pomilieme tak udriet ducha deskeho lidu ye viasti, cot' je povinnesti viech, kdoi se hrde hlisi k eeskemu pfivodu.

Ve stredu, dne 9. srpna 1939.

Nagi spolubratii ve spolku filatelistu. Z Austinu dotla nam zprava o schuzi spolku "Sberatelt' pottovnich znamek", konane min. etvrtka veer v "Stephen F. Austin" hotelu. AustinskY klub filatelista existuje neco pies rok a jeho elenstvo se stale zvytuje. Nati 6tenakskou obec bude zajimati, ze ke klubu path flak spolubratti T. C. Leshikar, Raym. Prasatik a L. J. Struhall, ktery se chlubi jednou z nejlepSich kolekci poStovnich znamek ye statu, jiz pry zaeal ukladati co malt' hoch a v nit ma nekolik vzacnYch exemplaft po svern otci z dob pionYrskYch. Pri shora oznamene schuzi rednil co destnY host nas spolubratr dr. Eduard Midek 'Ceske historii a po to pli rozhovoru odpovidal na eetne dotazy Ueastnikil. V roku 1940 bude konvence "Filatelistir konana v Temple, Texas, bude to die poku 44. sjezd Texas Philatelic Association.

Kdo se nedovede smat, nedovede vydelavat penize St'astne a ani St'astne zit.

Miles navete'va. V patek odpoledne dostali jsme neodekavanou nay ttevu: bratr Maresh z Penelope ptivedl sebou junaka E. F. Bohuslava, sveho synovce, slouticiho u valeene mariny v San Diego. Krasne urostly junak Bohuslav na mesioni dovolenou, v Dallas piesedl na bus a v Abbott zastavil, aby mohl na ceste domit — Praha, Texas — navkiviti sveho strYce a tetu mantele Mareshovi. Nejzajimavejti bylo pro potadatele, ere junal Bohuslav seznamil se v San Diego s novomantely Miroslav Mouekoyymi a yytidil mi od nich pozdra y. A aby neytteva byla jette vice pfekvapujici, krasne eesky se vyslovujici pan Bohuslav vypravoval o Ceskern dnu na kalifornske yYstave, ktery se vydatil, ptilakal desitky tisic krajant ze ytech 'east Unie a dokonce z nateho Texasu. Z Ennis jak znamo vydalo se na Slet 2upy Pacificke drutstvo pet borcil a tti sokolice. Nat navttevnik se s nimi v San Francisku seznamil na veeirku v tamnejti Sokolovne, poznal tam tea sleenu Doris Holaskovou, dcerutku kolegy Jos. Holaska a pochopitelne mel o dem povidati.

Jedno nas pri rozhovoru s panem Bohuslavem mile potetilo a to — jak znovu potvrdila se starer pravda: flak kdekoli na svete nezapiraji svaj pilvod. Cosi je tahne k sobe, byt' se jaktiv nevideli, jakYsi magnet je sblituje, nevyslovitelne kouzlo sptateluje. Jak by ne: je to rodova krev a spoleanY jazyk mateksky!

Deset tisic truchlicich Cechoamerioantl a 2idovskYch organisaci v Chicagu zileastnilo se pohtbu pani Langerove a jeji dvou ditek, kteti se stall obeti nacistickeho Atisku a poroby.

Tovarnik Karel Langer vlastnil v Praze textilni tovarnu v aene $1,500.000. Po neslYchanem ptepadeni Cech a Moravy, naciste poeali konfiskovati tidovskY majetek a kdy bohatY toyarnik tak tak sehnal sedm tisic dolara, uprchnul svoji denou a dverna hotiky do zeme svcbody — Ameriky. Mel pas na test me-sicit a min. etvrtka jeho tena ze strachu a hrtizy z navratu pod nacistickY teror, stala se zasmutilou, zoufalou. Mezitim co jeji mantel shftel dovoleni k pobytu v Kanade, nett'astnfi 2 . cna vydala se udaneho dne na prochazku, k vceeru najala si ve stiedu mesta pokoj v hotelu a kolem pulncci skaila s obema hoaiky z tf-inacteho poschodi, volila radeji dobrovolnou smrt net navrat pod redim bezpra yi, nasili a hrfizy. Narodni Rada ujmula se zoufaleho yystehovalce a vypravila obetem nasili pohteb na Narodnim htbitove. TakovY pohkeb na NArodnim htbitove doposud nebyl. Deset tisic nateho lidu tisnilo se kolem tH bilYch rakvi s obna.tenYmi hlavami, zvony htbitovni kaple drdsave lkaly a v strhujicim tichu pojednou vystoupil dnes uz belovlasY apottol rodove uvedomelosti j a krajanskeho sourudenavi — Voj to Benet —aby pronesl tato slova loueeni: "Jmenern na§eho mueeneho, trpiciho naroda, stojim zde, abych se s vami poslednimi mu6edniky, rozloueil. Laskava, dobrotiva smrti, dekujeme ti za atechu, ji2 ptinesla jsi teto zoufwle, utrapene matce. likbitovy v oeskoslov en denne °bet' nacistickeho teroru, prvni dva mesice roku bylo na, 21dovskych hfbitovech pochovano vice dobrovolne odeg lch, net kdykoli v historii. Vetim, ze phjde eas, kdy vichrice zia prejde a vase port-

VESTNiK statky pkevezeny budou do svobodne zeme Tomate G. Masaryka." -- Po techto dojemnYch slovech tti rakve byly sputteny do lima zeme, smuteeni hoste rovy obesli, sypali na ne kvetiny, z varhan kaple doznivala v pianisimu melodie natl. hymny — Star Spangled Banner.

Nate poSta. Pohlednici z newyorske svetove vYstavy zaslali nam manZele Jos. Wondrashovi z Caldwell, Tex., kteri se do New Yorku vydali k naySteve pratel a ku shlednuti vYstavy zitrka. Bratr Wondrash pusobil peed 40 roky radu let v New Yorku a po to prestehoval se s manZelkou do Texasu a prime do Caldwell, kde zakotvil nadobro. — Kolega Aug. J. Morris s rodinou ztravil tYdennici (week-end) v Galvestonu, odkud nam postal pohiednici zachycujici tamnejSi plat. — V AterY dotla nas pohlednice z Galvestonu s temito tadky: Sedime u vody na bobku, ryby berou, holky mrkaji, ale yte vyotadku. Pozdrav od: A. Mikula, man2ele Ad. Cejkovi, August Staffa a A. Herzog -- v gichni ze San Antonio. VSem za vzpominky srdeeny dik!

Zpravy z New Yorku z konce minuleho tYdne udaly, Ze test severovychodnich state, New York, New Jersey, Pennsylvania, Massachusetts, Connecticut a Vermont, trpi v pritomne dobe suchem, ktere zpusobilo ji2 znadne Skody na erode. V rozlehlYch oblastech techto state spad deSte v mesici dervenci byl nepatrnY. Jarni obdobi bylo dosti priznive, ale leto je mimofadne suche. Obyvatelstvu v mnohYch krajinach dostalo se vYstrahy, aby snaZilo se zabra.nit lesnim polartim opatrnYm zachazenim s ohnem. Z nekterYch mist se hlasi, 2e letos je nejsuSSi eervenec za kolik poslednich let.

New York Times ptinak tuto zpravu od sveho pratskeho zpravodaje: Ceska vlada uvatuje o piedloze, jet by obnovila: pravo bYvalym Slechtictim o opetnem pouZivani jejich predikatu. Pri zaloleni CSR. byly zruSeny Slechticke tituly, ale zakon teho2 se tykajici, nebyl pkisne dodrtoy an. V eeskem tisku se objevily nyni elanky, v niches se poukazuje na yYznam aristokracie k representativnim ffeelum. V jednom z elankti se piSe: "Uvedomili jsme si, co znaei aristokrati, kdy sem ptijel lord Runciman a bylo shledano, ere ho nemohl ptivitati tadnY desky tlechtic." Lord Runciman byl silne kritisovan behem sveho lonskeho pobytu v Ceskoslovensku z nadprilmerne ney ttevy elenu bYvale aristokracie, o niches bylo znamo, ere sdeluji ndzory vudcu henleinovske strany. Slechte se jed. nalo o opetne ziskani nikoli jen predikatt, nYbrt hlavne a ptedevtim jejich bYvalYch statn.

Jelikot bylo nekolik tlechtica v CSR., kteti jsou sptizneni s britskymi lordy, jest pochopitelno, ere tito je podporovali. Proto byl yyslan do 0eskoslovenska lord Runciman a proto tYt se stYkal pouze se Nechtou. Lord Runciman byl vysian jako emisat Chamberlainil y a Hitler& do 6eskoslovenska, aby dovrtil zradcovske dilo techto dvou gangstert Oficialne bylo prohlaSeno britskou vladou, ze Runciman "vySetki na miste samotnem otazku sudetskou". Zatim vgak Runciman pri g el jiZ s hotovou veci; ani ho nenapadlo obratit se k eeskoslovenskemu narodu, o nejt se jednalo. Jaksi jen formalne "vyjednaval" s piedstaviteli esl. vlady, ale katdou sobotu a nedeli vyrazil z Prahy a uhanel k nemeckYm siechticum, aby je ujistil, ze "jejich vec je ye spolehlivych rukou."

LondYn — Ve Lhasse byl prohlaten petiletY vesnickY chlapec novym Dalai lamou. Od r.

1933, kdy zemrel posledni tibetsky vladce, patrail kneli po cele zemi po novern Dalai lamovi.

Podle lamaisticke viry vteluje se due zemkeleho Dalai lamy do ditete, ktere se narodilo v ty2 den a presne v tuta hodinu, kdy Dalai lama zemkel. Trvalo to tudiZ" lamdin Sest let net ono zazraOne dite naSIi. Nov) Dalai lama je V. poradi 44. vladcem Tibetu.

Polovina knezi je ye van pies padesat let.

Knife arcibiskup pratskY, kardinal dr. Karel Katpar, vydal pastYkskY list, v kterym velmi vaZne a dirtklive upozorriuje na nedostatek deskych knai. Ze 618 far v arcibiskupove je 200 kaplant. Na 200 laickYch katechetti a katechetek. Pomaha vyueovat misto kneli. Pres 50 procent kneti je ve veku pees 50 let,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nEepodepsanY resoludni vYbor radu NovY Tabor Cis. 17, SPJST., vyslovujeme timto portstalYm ditkam upiimne citenou soustrast nad ztratou* otce, dedeeka a na ge/10 spolubratra, Frank Marker, kterY zemtel dne 1. srpna ye stall 80 rokil, po dlouho trvajici nemoci, a pohtben na Provid•nckem hrbitove za velke fidasti bratru, tel a znarnYch ,a kterY byl zakladajicim nem radu NovY Tabor dis. 17, a pokud mu byID mono tak soh-faze navgtevoval.

Zajiste, miler rodino, ere tato smutna udalost ma na vas zdrcujici fieinek, ale uji gt'ujeme vas, ze i my, dleni SPJST. sdilime vat zirmutek s vami.

Odpoeivej v pokoji, bratke milt, vzpominka na Te mezi nami nevymizi.

Dano v Caldwell, Tex., dne 5. srpna 1939.

Emil Heisler, Joe V. 8efaik, Fr. I. Mrnuetik, resoludni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsanY resoludni vYbor radu Kingsvelle Cis. 118, SPJST., projevujeme timto jme-nem na geho radu uprimne citenou soustrast pozfistalYm ditkam a ostatni rodine nad mrtim jejich milovaneho otce, dededka a naSeho spolubratra, Josefa kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 28. eervence 1939, po nekolika mesieni nemoci ye stab 76 rokti, 8 mesicti a 13 dni.

ZesnulY bratr byl zakladajicim Menem nakho radu a nekolika letYm ptedsedou.

Virne, pozilstala rodino, ere jste se neradi loudili se svYm milym, budi2 yam vSak fitechou, ze i my s vami soucitime ve vaSem zarmutku.

ZesnulY bratie, odpodivej v pokoji a test budiz Tvoji pamatce.

Dan° v Kingsville, Texas, dne 31. dervence 1939.

Joe J. Lukas, Joe W. Horak, Josef Horak st., resoludni vYbor.

Washington. — Otazka samostatnosti FillpinskYch ostrovd jest rozhodnuta, leda by sami obyvatele ostrovti 2adali vla.du SpojenYch Statti o znovu uvageni zakona, die ktereho ma byti ostroviim poskytnuta *pine, samostatnost roku 1946, die prohldeeni noveho komisaie ostrovii, Francise B. Sayre-a. Na dotaz, zda od odhlasovani tohoto zakona se pomery na ostrovech zmenily, p. Sayre prohlasil, ze rozhodne ano, a to ku prospechu Filipincu a jich samostatnosti. Prohlageni noveho komisare jest v rozporu s tvrzenim Paula V. McNutta, jeho predchadce, ktery po navratu z ostrovu se orzhodne stavel proti poskytnuti Upine samostatnosti ostrovum r .1946.

SloVenska "neodvisla" republika prochazi nyni finandni krisi, ktera ji hrozi uvrhnouti na pokraj bankrotu. Nemci Slovensku nechteji pujeiti, jak jim slibovali, k1:13t' je chteli ziskati proti Oechfum za fidelem rozbiti 6eskoslovenska. Mezitiin naciOte narychlo opevtiuji-slov.ensko-polske. hranice. Na hranicich .Moravy je pz skoncentrovano 400,000 nemeckYeh vojaku k PriPadneniu Zakroeeni proti PolSku. Pala, Soudni ifrady v La Rochelle dostaly ji2 rozhodnuti odvolaciho soudu z Poitiers, kterY potvrdil rozhodnuti civilniho soudu v La Rochelle, aby tak zvany "zlatY poklad Bilbao," byl vracen do banelska. Ufady ji g vykonaly ptipravy, aby zlato, bylo nalo2eno na gpanelskY parnik "Monte Alberta". Parnik jia ptiplul do plistavu La Rochelle-Palice. Nakladani bucle veak treat asi tri tSiclny.

Strana 14.

VESTNiE

osvgn.

Mikolas Aleg na Staramestske radnici.

NEJBLI2SICH dnech uka2e se verejnosti V V v cele sve krase nove vYtvarne dilo, na ne2 male byt Praha pravem hrda: mosaiky ye vestibulu sta,romestske radnice, provedene podle AltavYch skit. Tak bude uzavrena east z fady dlouholetYch Upra y, jet maji dat definitivne vzhled teto pamatne historicke budove.

Kdo tato mista miloval pro jejich starobylY pavod, byl v uplynulYch trech letech tak trochu doteen tim remeslnickym hem2enim a ruchem, jet zrovna rouhave porutovaly fietyhodne pristreti gotickYch prostoru pamatne sta yby, Ale nakonec se dobre dilo podarilo. Kdysi tmavY vestibul, z neho2 nem utkvela v mysli vzpominka na potemnele malby na stenach a na ohyzdnou 162i vratneho, celY jako by zjasnil. V8e, co rutilo estetickY dojem tohoto prostoru, bylo odstra,neno, a pro ty, kteki vstupuji na historickou padu radnice, stave se tato mistnost jakousi svatyni, na jejich2 zdech a klenbe je v obrazovYch symbolech zachycena minulost Prahy a vyzdvi2eno jeji steiejni postavent mezi narody slovanskymi.

Je to jakasi altovska ouvertura k slavne i krvave historii, jig jsou prosyceny tyto zdi. Vte, co zde vidime provedeno v mosaice, je dilem Altovy invence. V tern klenby nad vchodem jsou vkomponovany do zelenYch listnatYch rozvalin havrani a katovskY med, je2 spolu s daty 1620 a 1621 symbolicky pripominaji smutnou dobu pobelohorskou. Pod tim ye Apalete dveiI je svatovaclaysko, orlice, nejstarti znak nati zeme. Na te2e strane mezi vchodem a oknem je znak prvniho narodniho krale eeskeho, velkeho demokrata Jiriho z Podebrad a letopoeet jeho korunovace na krale eeskeho rok 1458. S klenebniho pole proti vchodu sh112i na nes postava kni2ete Vaclava, jejit podobu Alet prevzal s peeeti Startiho mista pra2skeho. Pod nim ye tpalete dveri snoubi se znaky deskY a mestskY Na dvou velkYch stenach napravo a nalevo jsou komponovany vYjevy: Libute vettici slavu Prahy, nad ni na klenbe znak mesta Prahy, a naproti Hold Slovanstva Praze — nad nim na klenbe znak eeskY. Tak si kdysi Ales predstavoval yYzdobu techto mist. Starnouci, v2dy skromnY a ustupujici umelec nedovedl se zasadit o provedeni sveho planu. I tentokrate mu 'Ceske., verejnost a neprizeri doby zabranily provesti velke vYtvarne dilo, jim2 chtel odvesti svou dari narodu. Pro znaene obt,i2e technicke spojene s provedenim mosaiky tak ohromnych rozmert, bylo rozhodnuto mosaikovou dekoraci nahradit malbou na stene. Jako ji g kdysi na pracich na Narodnim divadle, nebyl Alet ani nyni zavolan k tak zeva2ne praci a malba sverena rukam jinYm. Vettina z nas jsme jette pametniky techto maleb. V nieem nem nikdy nepripominaly jadrnou krasu altovskou. Byly vlastne jen volnYm zpracovanim podle navrhu Altova. Malirum se, nepodarilo — nebo snad jim ani o to nen° — v2Iti se do osobiteho stylu mistrova, proniknout tajemstvi jeho eeskosti a vystihnouti tvarovou a barevnou krasu jeho skicy.

Teprve v poslednich letech poeina verejnost splacet svilj dluh velkemu eeskemu umelci.

Pied tremi lety pristoupeno k provedeni Altova pavoclniho planu. Dnes, kdy v uprimnem obdivu stojirne pied krasnYm dilem, ani si neuvedomujeme, kolik prate bylo tu venovano, kolik obtiti technickYch bylo prekonano, kolik umeni vynalo2eno a uprimneho nadteni vyplYtvano, nee dilo bylo dokoneeno. Vale, osobnost Altova zavazovala ty, je2 provadeli jeho odkaz k tomu, aby vytvorili dilo, je2 by po vtech strankach vystihlo jedineenost altovskeho stylu a zachytilo typickY puvab jeho posta y. Bylo nutno vtak spinit i po2adavek, aby dilo byla provedeno vYhradne jen z deskeho materialu a eeskSani umelci. To, co by se snad zdalo snad4

nYm a samortejmYm, stalo se tak problemem znaene namahavYm. Chybel dostatek isemeslnika a umelca vytkolenYch v tomto oboru a dostatek zkutenosti. Prace byla sverena profesoru Stanislavu Ulmanovi. Jemu pripadl v prve rade ukol prekreslit Altovu skicu ye velkY karton, podle neho2 teprve mosaika mohla bYti provedena (Altova skica i Ulmanav karton vystaveny prave na vYstave "Tvat Prahy" v nesu). Ka2cla z postav, kahlY tvar letmo naertnuty na skice, musil si ponechat v definitivnim provedeni ye velkem meritku tout pasobivost, jako vytel ze samYch rukou mistrovYch. Vy2adovalo to trpelive a oddane studium kreseb a obrazt AltovYch — dlouha a zexa2na prate, neb ve velkem meritku nesmelo se ztratit nic z osobitYch rysa predlohy, nic nesmelo uniknout z rytmu altovske linie a spanilosti jeho typiky.

Pti rozkreslovani °brazil na kartony, vyskytla se dalti obt12. V cele Praze nebylo mo2no nalezti dosti vhodnou a velkou mistnost, kde by se mohlo soueasne pracovati na obrazech, je2 mely al 25 etvereenich metro rozmeru. Koneene iutulek nalezen na pude Clam-Gallasova palace. Mezitim v tavirnach v Modianech i v praske dilne pod dozorem profesora Ulmana byl pkipravovan sklenenY barevnY material.

Aby bylo mono alespori pkibli2ne dosahnouti zvlaatni barevnosti Algovy malby a mnohotvarnosti lomenych barev, nejrriznejai gradace 21uti, gedi a zelene, bylo vybarveno na 1500 rriznYch tone. Pak nastala teprve vlastni tvokiva prate, toti2 skladani tisicri techto barevnYch skla a mramoru na velke plo§e steny v obrazy. Za nepkiznivYch podminek svetelnYch, pki umelem osvetleni, je2 zte2ovalo kontrolu barev, v omezenem prostoru, pracovala tu po mesice rada akademickYch matt pod vedenim a za rieariti profesora Ulmana.

Dnes, divame-li se na dohotovene dilo, zda se samortejmYm, 2e je v ge na nem provedeno tak a ne jinak. Pri blifkm pohledu v gak uvidime, s jakou promyAlenosti a nesmirnou peel bylo dilo tvofeno. Umisteni ka2cleho mramoroveho rilomku, ka2cleho barevneho sklieka je promykeno z mnoha zketelt. Pki praci nesmel se ztratit se zketele 2aclnY drilektY einitel, jen zejmena by mohl nepkiznive prisobit na vyslednem dojmu — dopadajici svetlo a lesk. Proto se na plo§e obrazu zamerne stkidaji leskle sklenene kamenky a drsne plo§ky mramoru, proto jsou zamerne kamenky zasazovany v p16t.e nerovne, tu vystupujice, tu zapadajice.

Obe protilehle nastenne mosaiky jsou skuteenYmi malbami, na nich2 kaZdY kamenek v struktuke ma tout funkci jako dotek Atetce na platne. Profesor Ulman u2i1 na obou klasicke techniky starovekYch mosaikatt. Na klenbe, kde neko tak o malebnY riainek, jako spi ge o dekorativni prisobivost, sahl k merle obti2ne, rychlefk a mene rafinovane technice prate, je2 v novoveku nabyla vrchu nad onou metodou klasickou. Zaldadem pii to druhe metode pracovni sklenene kamenky, misto, aby se zasazovaly pkimo do zdi, nalepuji se na obracenou kresbu na papir a celY obraz pak najednou pkenesen na stenu. Na konec, kdy2 se kamenky zachyti dobke v cementovem tmelu, papir se smyje vodou.

Z vestibulu radnieniho rychle mizeji posledni stopy po delnicich. Dilo je po tkilete praci dokoneeno. V jasnem letnim svetle, je2 sem pronike, tlustYmi §paletami oken a dveti, rozsvetluji se tmave kouty a rozehrava se barevna krasa mosaik sten a klenby. Pra2ane maji opet na co se chodit divat.

V dot* kdy osivl kult Ale griv, vraci verejnost start' dluh tomuto velkemu synu naroda, velkemu Cechovi, kterY celYm svYm dilem tou2i1 prospeti viasti. Je to posledni odkaz tohoto umelee narodu a je to take povinna dari, ji2 'Ceske, verejnost splaci po smrti tomuto umelci, jeho2 genialnich schopnosti za jeho 2ivota nedovedla vyukt.

Podle pra2ske depeSe Sjednoceneho tisku z 1. srpna schvalil kande. Adolf Hitler zkizeni eetnickYch sborri v sire 7,000 mu2ri k "udr2ovani poradku a bezpeei v protektorate Cechy a Morava". Cleny techto sborri budou "dechove, vybrani z bYvale eeskosiovenske armady. Do sbora vstupovati budou dobrovolne na lhatu AC-A -,11.t.nict4oak 1.5

Ve stredu, dne 9. srpna 1939.

ZAHADNA SMRT KORUNNIHO PRINCE RUDOLFA. Cele sloupce novin a knihy byly ji g napsany o tragedii prince RudOlfa na zamku Mayerlingu. VraMa a sebevra2da, na jim2 objasneni pracovali nejlep gi detektivove i soukromnici, jim2 zale2elo na vypatrani skuteenosti. V poslednich dnech zasvitl paprsek nadeje videriskYm badatelrim, kdy2 se dovedeli, 2e detektiv a sekretak, kterY mel za rikol hlidat bezpeenost korunniho prince Rudolfa, zemkel v Prostejove a mel sebou odvezt ze zamku tajemnY balik, jen2 pry obsahoVal mncho dokladri o 2ivote a smrti korunniho prince, jeho pant a hrab::-nky Veeehove. Zda, se v gak, 2e to, co se dalo znieit, bylo jiz znieeno a to co mohlo bYt, sdeleno astne, bylo koupeno zlatem a zpeeeterio pkisahou rnleenlivosti.

Kratce po roce 1900 objevil se v Prostejove obrovity pan s pinovousem, velmi nevrlY yak zveclavym lidem a ubytoval se se svoji pant v Havliekove ulici Cis. 32. Pomalu zaeinaly proskakovat neureite povesti, 2e Cernong ek neco vi o tragedii v Mayerlingu, a2 konee,'ne na gli se odvakivci, kteki bud' vaane nebo ' ertem gokeu2s'eli se vylakat na nem tajemstvi. Prve hrube edbyl a uzavhel se Upine vilei nim a druhYm odpovedel treba, 'Ze ma starosti, jake bude poeasi. NejvetSi zahadou byl mesieni plat 700 zlatYch. Za co? Prod? Za sekretarske by? Tak skvele placene sekretare nebylo v celem mocnakstvi a pan Josef Cernousek byl ke vSemu dobrY tech, ' kterY nemohl mit nadeji. na lepsi misto s vysokYm platem.

A piece mel. Byl kdysi polioejnim firednikem, kterY se staral o klid a bezpeenost korunniho prince a nyni byl dan na pensi s vysolsYm platem a prisahou, ze nic nevyzradi. Nevyzradil nideho, ani sve e,ene. Proto snad nejradeji sedaval u vody, kde v klidu, nikYm neruSen, vzpominal na vzru gujici not v Meyerlingu a kouril jednu tnkou cigaretu za druhou. V rode 1925 'sekretat Josef eernou§ek zemrel a kratce nato zemhela jeho 2ena. PO jeho smrti se vynohila zprava, 2e zanechal balik, v nem2 jsou doklady o Mayerlingu. Podle jeho vYslovneho prani -dak balik mohl bYt otevren a2 za 10 rokt, to jest v roce 1935. Na zavet' se zapomnelo, az nyni dostal reditel mestskeho musea v Prostejove dopis od videfiskeho badatele o mayerlingske tragedii von Maillyho, zdali nee° o baliku a odkazu vi. Shodou okolnosti je reditel dr. Kuehndel, bYvalY soused CernouSltiv, ale ani jemu neprozradil nic z tajemstvi. Stejne dobhe se znal s Oernoug -kernad.FNovtyknih .C 2upka. Zadny z nich V§ak nic o zahadnem baliku nevi a take nebyl nalezen v portistalosti.

Z 'jakeho pramene dovedel se von Manly o baliku, neni znamo. Dr. Kuehndel musel videriskYm zajemcfun zaslati zapornou odpoved'.

Tak znova jedna stopa, ktera vedla prim° k ;Odra, zklamala a se zemhelYm Cerncralem bylo pohrbeno tajemstvi mayerlingske noel.

Zbytek °Rare: vyloven z reky Moravy.

Na brehu,feky Moravy u Spytihndvsi staval kdysi velky kostel, jeho2 zaklady byly velmi nizko. Kostel byl zaplavovan a2 koneend zmizel pod hla,dinou. Zaklady znieeneho stela byly nalezeny loiiskeho roku pri provedeni regulace Moravy v mistech, kde kostel kdysi stab. Cas od easu se pak phi kopani v zemi, ei phi koupani v hece Morave nachazeji zbytky kostela, jako kamenne ozdoby di vlysy vypalene z hliny. Onehdy v nedeli, phi koupant v Morave u Babic, nalezli obehodnik Matu:§ka a Teetni Nezbeda z Uhers.kehe Hraditte na dne Moravy kamen, kterY jim byl napadnY. Po ostraneni bahna se ukazalo, je to kamennY zbytek obruhy oltahe zaplaveneho kostela s krasnYn-. 11, jemnYrni ornamenty a a eitelnYmi pismeny JHS. ZajimavY nalez byl odevzdan Slovackemu museu v Uherskem Hradi:ti. V piTStich dnech bude provedeno soustavn':;jSi badani v piseinach reky u Babic, aby se zjistilo, zda tarn neni snad vice zbytka kostela.

e

ttec{u r r 9. srpria 193.

RIMENA MORAVKOVA:

Ze vgech nejkrisnejsi ROMAN "Dekuji y am," pravil vrele, "a mohu od vas jeke new Zadat? Crncete mi je gte nee° slibit, Jarmilko?"

Vedela, co chce, co od ni zada, za koho prosi.

"Vezmu si Ludvika!' splynulo s jejich rta klidne a resignovane. Ted' teprve Ivan jasne a ftpine p ochopil, ze misto toho, aby ji pomohl, aby ji vratil du8evni klid, spokojenost a v S. echno to, pa dem touail, vyrval ji dnes kus srdce z tela.

Hledel za ni jak odchazi, nekdy se mu skryla v zahybech testy, aZ koneene videi, jak zadnim vchodem y chazi do zamku. Kdy'i gel dal a hloub do zahrady, chtel byt sam, pray e tak, jak po tom touNla Jarmila.

XVI. V pokoji, ktery drive, za 'Zivota Juditina sloug ival za elegantni, vkusnY budoir — nyni znaene aumelem, lezel nebo lope redeno pr3valoval se na otomanu Viktor Dane'S a Ceti.

Byl jen v pyjamu a jeho hezke kaftanove vlasy byly ponekud rozcuchany. V rude ditel cigaretu, kterou chvilemi zcela mechanicky priblitoval k ustfmn a pak mistrnYm zpasobem vypou'Stel vonnY koui. PlnY popelnieek vedle na stolku dokazoval, te to neni ani ani posle.dni cigareta, kterou kouil.

Pojechiou se oteviely zvoina jedny dvere a v nich stanula mlada, sotva tricetileta 'Zena.

Byla obledena y e vederni, elegatni sice, ale velmi vYstredni toaletu z ternne derveneho taftu, zdcbenou starym zlatem. V dlouhYch tech aZ ke kotnikfun vynikla jeji stihla postava, ohebna jako prut. IllubakY vYstrih vzadu obnaZoval , cela pekne modelovana zada. Z tYchZ ozdob zlatYch„ ktere zdobily toaletu, sestavena byla Celenka, ktera spinala nad delem tmave, hnecle, prirodne z ylnene vlasy. Jeji oblidej byl vg ak tak v mod nebylo lze uhadnouti, zakrYva-li nerozumnYra zpf.obem krasu, pravY opak. . Hledela chvili na Viktora a kflyt, neuznal ani za hodno podivat se, hdo vesol, bezpochyby jsa si vedom toho, 2,e to neirrat,:e bYt nikdo jinY net ona, piistcupila k nemu a netnYm pohybem mu chtela vzit knihu z rukou.

"Prosim te, Lio, dej mi pokoj, nevidis; re Ctu?" zvolal mrzute, obratil se na druhou s nu a chtel Ye eteni pokraeovat.

"To . vidim, muj milt', odvetila klidne, niiak nedoteena jeho Indio galantnimi slog, "chci s tebou v'Sak mluvit."

Viktor odloZil knihu a poclival so rip ni s lehkYm UsineSk.ern.

"CheeS' penize? Nemam!" jiZ davno a "Ncchci. Teto nadeje jsem Upine vzdala. Ale chci te prosit, abys dnes nechodil do divadla."

"Koneene zas jednou dobri napad," pravil Vikto r a zivl no, cele kolo tak, ze Lia na chvili odvratila hlavu. "A prod zas?" dodal pak.

"Jdu s bankerem Urbanem na veeeki a uznaS", Ze by to vypadalo divne, kdyby ses v divadle objevil." "'Mak? Ten star dedek? No VIA, Lio, zrovna dobre gusto nerna'S. To jd, kdybych byl na tvem miste..." .. Prostm te, nech si svoje rady, neprosim se te a ne. ja kdybych byla na tvem miste, tak bych se postarala o penize a nenechala bych se Zivit Zencu!" preru gila ho rozhordene a panekud uraZena,.

Jeji slova vzbudila ho pojednou z jeho malatnosti.

"Ty, ty ma§ nejmene co mluvit, ty..." nedorekl vgak, co mel na jazyku. "Kdo je vS'im timhle vinen, co? K vole komu jsem ua pies devet let v tehle bryncle? Prod uz tatik nechce sazet tisicovky? Jen k vole tobe, tak bud' hezky zticha. —Pro boha te prosirn, nobteC! Vit

VASTNIK • to dobte, ze s timhle si na me neptijdet. Kdybys byla nezaeala dpat, mleel jsem take. A jdi uz, prosim te a pozdravuj stareho Urbana!"

Lia, adkoliv ji prve vyhrkly slzy opravdove litasti, ted' se ku podivu usmivala. Znala Viktora tak dobte a vedela, te je jen proto tak hrubY, protote 'tarn a jeho 'tarlivost, ta ji delala velmi dobie.

Lia Rubinova, revualni subreta, ye skuteenosti Ludmila Roubielcova, dcera obecniho ifizence male vesnielcy u teskYch Budejovic, priLqa do Prahy jako etrnactilete avec do slutby. Ale misto ye sluthe, ocitla se jednoho dne na prknech maleho ptedmestskeho divadla.

MCla peknou postavu, hezkY nevinnY oblieejidek a proto si ji vtiml ieditel trochu vetti operetni sceny pratske Tam ji poznal jako sedmnactiletou Viktor Danet, kted byl tehdy sotva dva mesice tenat s Juditcu. Jeho penize, respektive penize jeho otce, a jeho vliv a jrneno, pomohly Lie dale, at se stala sOlovou subretou a konedne hvezdou revualnich divadel pratskYch. V te dobe zemtela Judita a start' Danet syna vycledil. Lia ho vtak neopustila, mela ho piece jen rada. 'Viktor prodal Smreiny, ktere dostala Judita od sveho tchana svatebnim darem a ktere byly nyni majetkem jejiho mute. Ale vzhledem k tomu, te byly z vetti dasti zadluteny, nezbylo mu mnoho a i s tim, co mu zustalo, nevystaeil dlouho. Lia, ktera byla vlastne ptieinou veeho, zirstala i naddle s nim. Byla mu ptitelkyni, tetitelkou milenkou. Mela ho rada, ale bidu nechtela trpet. Shanela tedy penize, jak mohla, protote jeji gate, pomerne dosti znaena,, nestaaila pro ne oba a pro tivot, jak vedli.

Po Viktorodch slovech se Lia zvedla a chtela odejit. Chytil ji prudce za ruku a strhl ji zpet. Padla ptimo do jeho loktu. Zlibal ji vatnive a pak odstreiv ji od sebe, pravil hrtibe: "Tak a ted' jdi!"

Odeka beze slova, ale vratila se za chvili zpet. Ted' nebyla jit sama. Za ni objevila se postava statneho mlacieho mute, velmi slutne odeneho, aC zdaleka ne tak elegantniho, jako byl Viktor. Take jeho tvat delala dojem prosteho eloveka, bez jakekoliv zvlattni inteligence. Lee to piese vtechno, nikdo by v nem byl nyni nepoznal opileho a sprosteho tulaka z ktivoklatskYch "Mat tady Huberta, Viktore, vstavej!" zvolala Lia, jakmile oteviela dveie a nechala mlacleho mute vstoupit do pokoje.

"Vitam te, Francku," zvolal Viktor ku podivu radostne a Bile vyskoeiv s otomanu.

"Te Bah," odpovedel Frantik Hubert. Pre,y e tak, jako Viktor, nevtiml si vice Liy, ktera tt chvili postala mezi dvdmi, ale pak za bez hluku zmizela. "eloveee, nesu ohromnou novinu!"

'Ale?" Viktor byl prekvapen. — "Tak ji rychle vyldop!'

Ty opravdu nic nevit? Neeet1 jsi noviny?"

"Na! Ale pro Boha eloveee mluv, nebo puknu zvoclavosti."

"Tedy za mesic, testeho listopadu, ma Blanko. koncert.'

Na Viktorove tvaii se objevilo v prvnim okamtiku zklamani.

"Jenom to? S tim se jdi, elove6e, schovat, kdy2 nema g nic lepkho,' pravil pohrdave a vsi silou se vrhl do kresla poblite Huberta.

Hubert se zamraeil.

"To te nic neni? Cotpak ty to nechapet?

Nevidit, jaka, je to nadherna ptiletitost, nebo jsi padlY na hlavu? Nechapet, ze je to jedina motnost dostat se k ni?"

Viktor na Hubertovy rychle, ptekotne a lakesvedOujici dklady ihned neodpovedel. Vstal, zapalil si s klidem, kted hranteil at' s lenosti, novou cigaretu a poLoiii se znovu na otoman.

Hubert hledel nan s nelibosti. Nemohl pochopit, ze zprava, ktera mela piece pro ne oba takovou c19,1elitost, zilstavila Viktora Upine klidnYm. Viktor si ho naprosto nyni nevClmal a proto nevidel, jak jeho tvate rudnou utajovanou zlosti.

Strana 1$.

Ale nebyla mu ta novina tak Upine lhostejna, jak se jeho druh domYSlel. Naopak nesmirnou radost mu pusobilo vedomi a jistota, konedne po nekolika, temer deseti letech, podaki se mu uskuteenit pomstu, kterou ptisahal v den Juditina pohtbu. Pomsti, krute se pomsti Ivanovi za to, te se osmelil vztahnout ruku po te, kterou jerinou Viktor ptese vtechno opravdove miloval. Viktor veill skalopevne, tak jak mu to jeho zlY duck nateptaval, te Ivan ptitel k Judite tehdy jen proto, aby Si ziskal jeji lasku. Skuteenost potom, te Ivan za hello piece zaplatil smenku, utvrdila ho v onom stra.enem omylu, nebot', soude podle toho, jak by jednal on sam, nenapadlo ho ani, aby bratrovi uvetil. A Judita, ktera jedina by mohla vkchno vysvetlit, je mrtva, jeji fista jsou na velcy uzavtena. Viktor, jeho sveclomi nebylo nikdy upine eiste, podeztival i svoji term, tu svetici a trpitelku, jejit test la do posledniho okamtiku neposkvrnena, podlehla Ivanodm deitkam a jeho lasce.

Jake., zutiva, zbesila tarlivost jim tehdy lomoovala! A od te doby pronakedovala ho jedina jedina touha, pomstit se nenavidenemu bratrovi, ublitit mu jette stokrat, ba tisickrat vice! Ale marne hledal ono misto, kde ra,na by nejvice bolela!

Nahoda ho svedla s BlaneinYm bratrem.

Od okarriliku, kdy veden Hubertem, zhledl z povzdali slidnou sverenku sveho bratra, byl pevne rozhodnut. Spolail se s Hubertem. Toho vedla touha po penezich, Viktora po pomste.

Po dvou letech Blandina pobytu a studii Praze, kdy ji oba a hlavne Hubert bedlive pozorovali, prekvapila je nenadale zprava o jejim koncertu.

DCive marne uvatovali o tom, jak se k ni ptiblitit, nenapadne, aby to ani u ni, ani u Ivana nevzbudilo podezteni.

Nyni byl plan brzy dohotoven a oba kumpani jen netrpelive Cekali na veder Sesteho listopadu.

• • "Gratuluji sleeno, gratuluji, bylo to skvele, bajeane, nemam ani slov, ktedmi bych vyja, svoje nadteni. Ptekonala jste samu sebe maminku, myslim," zvolal mistr Baldini nadeerie a s uptimnou radosti tiskl ruce sve tadky.

Blanka nemohla v prvni chvili pohnutim ani promluvit a net se mohla vzpamatovat, byli jiz znova pro ni. BourlivY aplaus u obecenstva neutuchaval, musila znovu na podium. Je8te jednou, pak opet, nesdislnekrate ji vedli pied nads'ene obecenstvo, net jasot unikl a ona se mohla vratit, kde na ni Cekal nedoekave Baldini s Jarmilou.

Jarmila objala drutku.

"Blanielco, z cele duse sve ti prep ttesti," pravila pohnutea polibila Blanku na jeji kattanove hedvahne vlasy.

"Dekuji ti, Jareo. Je to tak nadherne a neuveritelne, ze tomu ani stale nemohu vetit.

Byla bych tt'astna, tak nedslovne tt'astna, kdyby tu byl take strYeek," dodala smutne.

"Ptipada mi to opravdu, jako by se WI pHjit mezi pravila zase nahlas k Jarmile, ale nedostala odpovedi, nebot' profesor Baldini znova pokraeoval ye svem nadteni.

"Byl jsem si jist, te dobudete Uspeohu, sledno, veal jsem to od okamtiku, kdy jsem vas slytel po prve zpivat, ale tOhle veru piesahuje vtechno me oeekavani. Ptitti vat koncert bude jiste jit zitra rano vypro..."

Na dveie bylo znovu zaklepano. Mistr byl si jilt, ze je to opet nekdo z nedoekavcil a see se sam podivat. Za dvernii vtak stela tatnatka a drtela nekolik nadhernS7ch kvetu rota a dopis.

"Pro slednu Hubertovou, main poekat na odpoved'," pravila.

"Pojd'te dal!" vyrval ji mistr, ale sotva vstoupila, nahrnula se ku dverim opet spousta nadSencu a 2adala pilstup k Blance.

"Je mi lito, panove, ale sleena ted' opravdu nemilte nikoho ptijmouti. Seekejte laskave, at po koncerte," a jen steti. se mu pociatilo opet dvete zavtit.

Ptrana le, Mezitim podala jiZ Jarmila podivene Blance kytici a rortrhla obalku. Sklonila se k sedici zpevadc,e a ptedetla ji potichu obsah dopisu.

"Bude mi dovoleno shlednouti a poznati svetenku sveho bratra? V hluboke fide a obdivu Viktor Dane's."

"Jakte?' zvola Blanka udivene. "Str3ieek ma bratra? Vtdyt' mi o torn nikdy nic netekl!'

"Ani ja jsem o tom nevedela. Co udinit?

Ptijmet ho?" ptala se Jarmila.

"Jak se tak mutat jen ptat, Jareo? Tot' se rozumi, ae ho pkijmu a jak rada!"

Jarmila hned na to vyndala Blaneinu navAtivenku z kabely, napsala na ni nekolik slov jmenem Blanky a poslala ji po tatnakce, zalepenou, Viktorovi.

Profesor se zamraeil.

"Ale sleeno..." chtel protestovat, Blanka vaak ho ihned pferutila: "Mtij Bote, mistie, tuto jedinou rozmluvu mi musite dovolit. Vtdyt' je to bratr mute, kterST je chtela rici "otcem,", ale new nevysvetlitelneho ji ptinutilo, to to nevytkla, "... kterS7 je mi na svete nejdratti. Ujitt'uji vas, ze mi to naprosto neutkodi. Nejsem ani dost malo unavena."

V zapeti bylo opet zaklepano na dveie. Kdyt tentokrate Jarmila sama' otevtela vstoupil Viktor v bezvadnem salonnim frboru.

"Jsem Viktor Danet, sleeno," pravil zdvorile. "Byla byste tak velice laskava a ptedstavila mne sleene Hubertove?"

Za nekolik okarntikii na to, k velike mrzutosti profesorove, byla jit Blanka v tive rozmluve s mladtim Danetem.

"Jak to piijde, to mi o vas strSroek nikdy nevypravel?" ptala se se zajmem, netutic, japropast jest mezi obema bratry. ka "Ivan me, bohutel, nema rad. Mam fine natory net on. Maio kdy se stSrkame, ac mne to velmi mrzi. Je, piece rnSrm bratrem," pravil Viktor tak vatne, ba smutne, to katc1V, kdo ho nemohl ani na chvili pochybovati o pravdivosti jeho slov.

"A jak jste se dozvedel o mne?" zeptala se najednou Blanka.

Viktor tuto otazku oeekaval a proto ho nijak neptivedla do rozpakii.

"Muj Bote, sleeno, cot zustane neco podobneho pied svetem utajeno? Kdedo zavidi Ivanovi tak rozkotnou a slavnou dcerutleu, jako jste vy. Ja sam..."

Blanka se roz,esmala svSrm zvonivSrm, jasmim smichem a pravila vesele: "Myslim, ze byste se podekoval za takove nadeleni, kdyby me vrana ptinesla za olmo."

Najednou zaslechla sotva slytitelne a nervosni mistrovo bubnovani prstir na still a proto dodala prosebne: "Ted' vaak mi jit promirite, musim se phpravit ponekud..."

Viktor -okamtite povstal.

"Jsem opravdu ttasten, sleeno, to jsem vas poznal. A nebudu se yam zdati piilis smelt', kdyi vas poprosim o to, abych vas sinel nekdy navttivit? Snad se mi podati vatim prosttednictvim nakionit si bratra."

"Bude mne tetit, pane Daneti. Bydlim na Riegrove nabteti — Na Shledanour Podala mu svou malou rueku, kterou Viktor zvedl ke rtilm a uctive polibil. Pak se poroueel.

Po celou tu dobu ho Jarmila nena•adne pozorovala. Nemohla si zaptit, ae je velmi kras/V, elegatni i inteligentni, ale pies to vtechno se ji nelibil. Nevedela sama prod, marne dala clvod. V jeho jednani ani v jeho slovech nebylo piece nic, co by ji k tomu opravriovalo. Ale jeji instinkt ji pied nim varoval. A take ta okolnost, ze ani Blanka nevedela o jeho existenci, zdala se ji jaksi podivnou. xvIL Ivanovi zemiel otec. Nahle, bez jakekoliv dlouhe choroby, ranen srdeeni mrtvici. Pomoc byla mama, za nekolik okanatikir po zachvatu byl mrtev.

Jakmile Ivan obdrtel telegram, odejel do Prahy. Nikdy si s otcem nerozumel, ale zprava o jeho smrti zasahla ho velmi bolestne a pt@kvapila ho tim 140, Debov by 5e byl

VtErrNtIC kdy nenadal, tie otec tak brzy zavre svem neochvejnem zdravi a neobyeejne fysicke i dutevni sale. Ani poneti nemel o torn, ae otec trpi srdeeni nebo jakoukoliv jinou chorobou a proto zdala se mu nemoanou skutednost, ze jit neaije.

Teprve kdyt ptitel k mistu, kde start pan Danes letel, videl jeho zestaralou, aedivou hlavu, vraseitou tvat, ktera vaak ani ye smrti neztratila svuj hrdST, vtak poctiq vSTraz, teprve pak si jasne uvedomil, jak'm velikym, nedostitnSr m elovekem byl sam jen, svou praci bez jakychkoliv nepoctivSrch umyslu i skutIca dospel ku sve zavratne vyti na prinnyslovem i obchodnim poli a nabyl tak velikeho jmeni, ae poeitan byl mezi nejvetti svetove bohdee a pravem nazSwan byl uheInSrm kralem!

A piece do posledni chvile neimavne a jet'Le usllovneji pracoval, zatim co on, Ivan, travil svaj divot v zahalee a utival bez prate ktere otec vydelaval.

Sklidenost, ktera, se ho zmocnila, vyvrcholila jette, kdyt start °tell y komornik Alois, vypravel mu o poslednich okamticich sveho 'Ana. "MladS7 pane," ttkal stared, "kdybyste ho byl slytel, jak po vas volal, jak touail, abyste neho byl ye chvili smrti. A posledni jeho slova byla: "Ut ho neuvidim, Alois, ua ho neuvidim.

Nebyl jsem dobOm otcem a Bula me tresta.

"Prosil jsem ho, aby takhle nemluvil, ale jit jsem hovoiil jen k jeho mrtvole — byl konec.

1VIrij dobrST, drahST pan, tak najednou, tak najednou!"

Ivan nemohl slytet bedovani a natek stareho mute. Domnival se, ae v jeho oeich ete vVeitku.

Behem dne zatidil vtechny ptipravy pro otenv pohteb a vytidil nejclidetitejti zaletitosti obchodni. Pametliv slibu, kterV svemu zveenelemu otci dal, veal de,bte, ie je nyni konec jeho klidnemu tichemu tivotu na Doubkove, ae podle jeho pkani musi se chopit prate, kterou otec zapbeal a pokraeovat v ni. Aekoliv posledni ville stareho pana Danete nebyla jeate iftedne pteetena, veal Ivan, ze je jedinS7m dedicem ,otcovVm a vladcem vaeho, co on tu Po sobe zanechal. A s pravy otcovVini, ktera na neho ptetla, vzal na sebe i jeho povinnosti. S novou chuti a radosti mel se chopiti prate, ale Ivan necitil radosti a nelokt yule otcovy, byl by se rad zbavil vaeho.

K veeeru jia nemohl vydrtet v dome, kde slytel jen plad vernVch slutebniku, kde ze vaeho eiael chlad smrti a kde pohled na nehybnou tvat otcovu rozdiral mu srdce. Chtel loS7t, sam a neruten...

Teprve druhS7 den odpoledne navativil Blanku. Od one neat'astne rozmluvy nebyla jeate na Doubkove, adkoliv to bylo jia dole net deset dnfr. Vedel, ae to neni zirmyslne, ptipravovala se na druhV svilj koncert, ale piece nezvykle dlouha nepiitomnost jeji na Doubkove ptipadala mu vice net kdy jindy nesnesitelnou.

A pak zdalo se mu tehdy, ae Blanka odjitdi jaksi zmenena, vatnejti. Marne se snaaila bSrt veselou, marne ho ujiat'ovala, ze ji jia nic neni, citil jasne, ae ono vzruaujici dopoledne zanechalo u ni nevysvetlitelne stopy a vkradlo se mezi ne, jako temnSr neslytnV stin, kterST neni moano odehnat, ktereho se dove< nemilte zbavit.

Kdyt odejela a on o torn uvaaoval — nebot' musil na ni neustale myslit, domnival se, to nate' tu pravdu ptieinu. Ano! Blanka trpi hnevem, kterSr on citi k muti, jehot ona miluje!

Oh, ta prokleta mytlenka! }Ceti by se ji mohl zbavit, ket by mu neeinila tolik bolesti. A zase ho napadlo, neudelal-li chybu, to t3lanc'e zamleel pravdu o Viktorovi.

A jest vilbec jisto, ae Viktora miluje? Za tech nekolik minut, ktere s nim mluvila? Neciti s nim spite litost, domnivajic se, ae on, Ivan, mu kiivdi? Ivan se chytal katdieke nadeje, ale v zapeti ji zase sam nidil. Ne! Jeji slova piece byla tak jasna, jeji irzkost tak ptesvkleiva, ae se rieralk ida1nat:

Ve stfedu, due 9. . rpria 1939.

"Alespon k vuli nine se s nim byla jeji slova, ktere, ho dohnala primo k neptieetnosti. Cot je to malt clukaz? Ivan znovu citil, jak mu vie v ailach krev ph vzpomince na onu hroznou chvili. Ale kde se ta laska v ni tak najednou vzala? Nepodporoval ji jette on sam syYm nespravnYm postupem? kterou vysvetloval svilj hnev, byla tak malo presvedaiva, to musila vzbudit pravY opak toho, deho chtel docilit.

Jak velike a mocne musi loYt ve Viktorovi ono kouzlo pro deny, kdy g i slepa Blanka mu podlehla. Ovaem, v krase se s nim rovnat nenifiZe on, "filmovY krasavec", jak ho jednou Viktor nazval. Ale cot nema vrele, tisickrat vtelejti srdce net on?

A zase dlouho uvaaoval o torn, je-li opravdu nutno, aby Blance iekl pravdu, netene-li ho k tomu jen jeho tarlivost. Toho posledniho se Bal se nechat unest hnevem, ueinit neco, echo by mohl po celY svuj divot litovat. Cot ma ale Blanka tuaeni, jako jsou jeho prave city k ni? Miluje ho piece jako otce a jako od takoveho ptijme a musi take piijmout pra ydu.

Pak ho napadlo zase, iak by jednal, kdyby Blanka byla opravdu jeho dcerou, jeho ditetern? Strpel by pak, aby padla do rukou nieemy, jako je jeho bratr?

Posledni tato fivaha rozhodla, Ivan byl pevne odhodlan.

Marne vaak eekal Blanku na Doubkov. ObdrZel od ni pouze listek psanY Jarmilou, kde mu oznamuje, ae nemilZe piljet„ nebot' je \Thee zaneprazdnena studiem a pripravou ke koncertu. Prosila ho pak ku konci snaane, aby alespon tentokrate ptijel do Prahy.

Nevada, stSrska-li se mu po ni v pravem slova smyslu, nebo je-li to touha ptesvedeit se jia na vlatni oci, to proti nemu nechova trpkast, byl odhodlan odjet do Prahy, 1 kdyby ho byla o to neadala. Nekolik dna pied jeho zarn3-tlenVm odjezdem ptitla vaak zprava o smrti pana Danete a tim se testa do Prahy uspitila.

V byte na Riegrove n6b1-21., kam dnes po prve ykroeil, Privitala ho prvni Jarmila!

"Jak se dart Blance? Je jia docela zdrava?" ptal se tlumene a speane.

"Zdrava je!" odpovedela Jarmila s yYm klidn7;7m, nic neprozrazujicim hlasem. "Zda se mi vaak, ae neeim trpi, ale marne se yyptaxam.

Zapird," dodala jeate tiaeji a vedla ho do rozkoaneho Blandina budoirku, kde tato prave dopijela kavu.

"Maa tu hosts. Blanko, hadej koho!" pravila vesele, tak jak byla zvykla, s Blankou mluvit.

"Hosts? Opravdu? Snad Frantik?" tazala se divka vstavajic.

Jarmila k ni priskoeila a odtahla malou lenoaku. "Ale kdeZ!" smala se.

"Tedy mne netrap, Jareo!' prosila divka, ale v teZ,e chvili se jeji tvafe rozzail.ly atastnYm smevem.

"Snad — snad to neni. . ." aeptala radostne a v Ivanovi se tajil dech. Ci ptichod ji eini tak at'astnou? Jeho nebo Viktortly? <`... snad to neni stfeek?" dodala jia vaecka vzruaena a popotla nekolik "Blanko!' zvolal Ivan a pies vaechen smutek, kterY byl v jeho dual, bylo v onom zvolani pino radosti a vdeenosti.

Jarmila beze slova, tike vyala z pokoje s “7razem ve tvati, kteremu by byl nikdo nerozumel.

Blanka byla jit u Ivana a chopila se obou jeho rukou.

"UbohS7 strYeku," zaaeptala pohnute.

"Jalthe, ty via, Blanko?" tazal se piekvapen.

"Ano. Veera tu byl, ale nehnevej se na mne, prosim te, tvtj bratr a pilnesl onu srnutnou novinu. Myslila jsem neustale na tebe."

Zminka o Viktorovi a jeho navtteve la °pet na Ivana jako bodnuti notem. Nedovedl zadrtet otazku, ktera se sem vaak nyni velmi mak/ hodila.

"Chodi sem Viktor east°, Blanko?"

Bla.ndipou tvaii mihl se prosebp* yYr9z (PokraeoVA110

Ve sttedu, dne 9. srpna 1939.

KAMENNE STRESE na veal HodoninskeV ho hradu otevtela se mala, eelezna, dvilka a jimi vstoupil na cimbuti Blaaej Chotekinsky, nejvyeei hejtman y e vojete Mika krale, ktere se po tuhych a krvavych bojich u Hradiete mesta uchYlilo sem do Hodonina a tu se uzavtelo.

Bylo na usvite der y noveho dne. V te vysi, za te ranni doby, proudil vzduch citelne, zachvivaje SedYmi kniry polniho hejtmana. Ten bezdeity Capku ptitladil do vraskoviteho dela a pHtahl k telu Panu Biazeji bylo zima. Snad ne ani tak od ranniho chladu, jako od nevyspani. Bdelte dlouho do noci s panem z Moenova a na Hodonine, krali Jitimu verne oddanYm, na ptehlidkach, eekaje Utok uherskY. Pak, kdye si sel pan z Moenova lehnout, ano bylo jisto, se Uhti dnes ua nehnou, odebral se pan Blaaej ku svemu synovi. Na hradbach, kde nebyl jist aivotem, bylo hejtmanu volneji. Tam byl ve svem, tam zapominal. Ale tu v te komoke! Syn s teako uranou a nad to zmoten zimnici. lostna, podivand! A nic nepomilae, kdyby tkeba desiti Uhrum najednou hlavy ut'al, a tteba ten mastiekat u synovy postele teei a potad tesi,` ae se nemoc ()brat. Syn chtadne, hyne. Chujak zuby zatina, jak se ptemaha, aby nezastenal! TakovY krasny, silnY! A udatnY! Jaka to byla jizda spanila, kterou z Hodonina, prve man ptitahl od Hradiete Matiae kral, podnikl do uherske zeme a sluene hluboko, a ukazal Uhrim, jak je, kdya se hospodaki jako oni tu na Morave a v Cechach. Kotisti a znamenitYch vzatkil s sebou dost a dost pkivezl, vozy y eeho pine, ale take tu tealtou ranu.

Jda ted' od neho, stars' Chotefinsky z hluboka nekolikrate povzdechl. '"Ale jak na cimbuti vstoupil, oddechl si. Nadvoti pod nim a yeechna staveni ye tmavem jeete stinu i yeecko mesto. A ticho veude. Spanek panuje. Jen na hradbach a tam na rynku, kde dernaji se krajni i placni vozy do hromady straene, videti ptechasejici strafe. I v uherskem tabote ticho jako by po vymteni. A z vedera tam bylo aI do same tmy tak aivo a hlueno! Co jen strojili, me se chystali? Na Sturm? A prof ho nechali? \leak podkejte, az ptitrhne Jeho Milost Jitik kral! Pak ukaate sve hrdinstvi! Ted' ono se vam to bojuje ptesilou proti te hrstce v meste, skliaene nad to nemocemi Proklete modaly, pekelna, bahna! A hejtmanovy zraky, odvrativee se od neptatelskeho tabora, mraene pfeletly stojate vody, probleskujici nyni na Usvite v re, kolem sere plani, jako zrcadla nebo Cernajici se pod krytem rakosin a husteho porostu.

Blaaej ChotetinskY sel zvolna ochozem kolem sttechy strme vele jiste a pevne v te velke vySi, jakoby kradel pevnYm nadvotim as se dostal na stranu vychodni. — Sem vlastne mel namiteno. Sede, bystre jeho oci zpod husteho, siveho obodi hledely na teku Moravti dale k uherskYm hranicim. 6ekal z te strany druheho niladeiho syna. Mel pies tticet vozit dobr'ch a na eest set mutt. St'astne se z Hodonina vypravii, kdye Uhti uz jali se mesto sklieovati a chute vyrazil, nic se nezastraeiv ranou, s kterou se starei bratr z uherske yYpravy vratil. Ut tu mel bYti — kdy pak! Ptedeveirem ho pan Blalej Cekal najisto. — Ty deete ho jiste zdraely — nebo — — To by tak! — Ten tam dole — druhY aby se ani nevratil, a on staroch aby je pfeekal! — ani posla neposlal! — Co se jen stab? Jak by ho tu bylo tfeba s jeho muastvem a s temi vozy, budou-li piny spite! Veecko tu pada, jako monchy, ne od media, ale od nemoci, a hlad ua zadina. — Zdenek by jim vytrhl trn, kdyby se Zase by se podali nejakY Cas, a zatim ptirazi kral s pomoci a vybavi je z tech kleeti.

— Ale po Zdefikovi ani pamatky. — Snad se boji, ee by se sem nedostal? Oh, ne, veakte dobte vi, ee by tatik z mesta eiste na Uhry vyrazil a tak je zaneprazdnil, ee by on mohl vklouznouti i . se vaim vKudy. --To se mu piece jen nee° stab. — A polni hejtman chmutit lice a nevyjasnil je, ani kdy sirs' kraj se krozne projasnoval, kdy teka i rybniky a madly kolem se zaskvely v ranni zati, kdy vychdzejici slunce zaplavilo starou vez i cimbuti, na nern2 stab, proudem ziateho, záficiho svetla.

V tu

ozval od 7. ',eleznycn dvitek Ml k.

rolagois os•oha lt bazlivt.

VESTNIK

Alois Jirasek.

"Co je!" vzkfikl hejtman, vytrhnuv se z myelenek.

"Pan Blaaej — " mluvil hlas; ale pojednou umlkl. Dale nemohl.

"Je mu hilt!"

"Hut— on—" Start' ChotetinskY obeeel kvapnYm krokem ochozem kolem sttechy a kdye sehnuv se veeel aeleznYmi dvitky na schody, zastavil tam sluhu. Bylo tu poloeero, ale piece poznal, ze hranatY ten aoldnef je uplakan "Snad?!" — vzkfikl hejtman. — Sluha jen kyvl hlavou a bral se, oei pkejev dlani, za hejtmanem, jen hnal se po toditych schodech dolt jako boutka. Kdye sluha na posledni schod seeel, byl hejtman ua ten tam a kdye dochazel ku svetnici, v nit leael stark ze dvou hejtmanovYch synt, otevtely se tam zprudka dvete a jimi vyletel ranhojie, veecek vydeeenY. Pan Blalej ho dvetmi vyrazil. "NaC jsi potad teeil a sliboval — " pravil mu aoldnet.

Pak nakloniv hlavu, naslouchal. Ale za dvetmi bylo ticho.

Za to v uherskem tabote se strhl hrozny ktik, as do mesta mocne zalehal. Strafe Ceske pozorovaly tam take velike hnuti. Houfce sem tam ptejiadely a pak take nejakY novY dosti vain' i s vozy sem ptibyl. Vitali ho tam s mnohYm plesanim. Pied samYm polednem ohlaeen panu Blafeji posel krale Matidee. Hejtman vyeel s nim promluvit. Byl valne zachmuten, ale kradel pevne, jako jindy, nedbaje pohledt zvedavYch i soucitnYch, jet na nem tkvely. Rozneslot' se zahy, to mu zemtel nejstarei syn, stateeny Blatej, po nem nazvany.

Posel ptinesl vyzvani krale Matiaee, aby se mesto a vojsko vzdalo.

"Mate polls na spech. — My ne — " odvetil ChotetinskY a mel se k odchodu. "Slyeite bezpeer*" dodal, "ze Jeho Milost kral ua tahne, a radi byste, neali vas odsud odtene — Posel odpiral ty rde, ze o vojsku Jitika krale neni dosud ani potuchy, ee je v Cechach teprye sbiraji.

"Tedy poekame," odvetil zkratka hejtman.

"Neumtete-li zatim hlady. — Na pana Zdenka, syna sveho, se nerae teeiti". — ChotefinskY sebou trhl, ale hned se opanoval.

"Snad ho nemate?" pravil s iismeekem.

•"Mame", odvetil posel jiste.

"A snad se veim veudy, s lidem — " del start' hejtman potade jeete s Usmeekem.

"Ano, s veekerym jeho lidem". — "Ej, tote jste je chytili nejspiee na lep jako Chotetinsky se usmal. hejly".

"Neradie tedy vetiti?"

"Nevetim", zhurta jit hejtman odpovedel. "fteknu-li yeak, ae tomu tak, ze je mame, ee jsou veichni pobiti". — "Do jednoho?" a hejtman se iteklibl.

"Do jednoho."

"Jdiata. Dnes mne neni do aertu. Nech toho a jdi". — A k mrzutYm tem slovilm dodal pevne a rozhodne: "A kdyby i — tekni Jeho Milosti panu krali Matiak, ae mesta nevydam, veren jsa svemu krali at do smrti." — Otoeil se a eel.

Pak se radii s panem Vlekem z Genova, nejvyeeim nad vozy, a natidiv yee, echo bylo tteba, kdyby snad Uhti na mesto uhodili, odebral se do hradu, jak obstaravaji jeho Biazeji posledni late. Chtel, aby syn jeho byl jeete dnes pochovan. Jet' nejisto, jak bude zitra, a pak, za toho tepleho Casu, kdy povetti je beztoho veecko zkaaeno, je lepe, kdya se s pohtbem neodklada. A mrtev je. Co platno o den dole ho tu miti, kdye nevstane! Net piece by poeltal, kdyby aspori veal, ae v noci pkirazi Zdenek, aby bratra svehe jeete jednou uvidel. — Co ten tam. povidal — Sprosta jen lapadka, aby strachu nahnali.

Zderika, povidali, a yeechny do jednoho ae pobili. — Tot' by veechno peklo bylo pti Uhtich!

— Neni moana.

Nevetil a piece na to myslil a bylo mu nejak ilzko a nevolno, kdy4 ztanxtv u mrtveno, 8tat,

Strang 11. neho syna pomyslil, te by i druhY, rnladti, ten svitnY Zdenek. — III. Ut byl pan Blatej mlad5i' do rakve obleden, jen hrob v kostele pro nej dodelavali. Uz i ten byl hotov a jut se kneti obladeli — v torn zahtmela z kusu rana, jedna, druha, tteti.

Polni hejtman, jent pti g el se synem se rozloueiti, naposled se na nej podival, — bylo jut pozde odpoledne, rychle vy gel ven. Early byly z uherskeho to.bora. Rojilo se tarn, zvlaSte u tetkYch kusu, tarasnic, u hmotdittl, nej vice vgak u mocnYch totacht. Hned vtude zapomneli na pohteb, na mrtveho syna hejtmanova, i sam hejtman, jeho otec. Hodonin byl vzharu. Lide chvatali do dom .(' i do sklepti, toldneti pak ven a na hradby; tinkot zbrane, ktik hlasu se VSude rozlehal a v tu pustou sines hueelo dive htimani uherskSTch kusii.

Pan Blatej prve tak chmurne zamySienS,, jak by otivl. Vsednuv na kin, hnal se ku brane, dohlednout tam na mutstvo a sttelbu. Na tu meli Uhti hned s podatku spadeno, a spoustu kameni v tu stranu jit nahazeli.

A nyni zase! Jen tam prSi. — V gak co to?

Drabove to kameni sbiraji, ukazuji si je. — Ted' hejtmana zahledli, a dva ut mu bai vsttic, a nesou. — Zarazil kone.

Co se deje? Chlapi oba ustrnuli ut z daleka volaji jako od sebe. — Co do vYte pozdvihuji?

"Tim na nas louei" — ktidel jeden toldnei dobihaje a ukazal useknutou mutskou hlavu, jit za vlasy drtei. Byla krvi zalita, pak od prudkeho padu totachem jsouc vyhozena, vSecka zohavend. Takova, k nepoznomi, byla take to druha.

Pan Blatej na okamtik nepromluvil. Na vojne seSedivel, i proti Turktim bojoval, ale toho, aby lidskYmi hlavami se loudelo, toho jaktetiv nevidel. volal druhST "To jsou naSich hlavy" toldnet.

"A jen ty dye sem hodili ? " ozval se hejtman.

"Ut dobre ptzl kopy jich spadlo. — A nepkestavaji — Rah vi, kde tolik naSich" — StarY hejtman zbiedl. Tato siova toldnetova ho projela. A jut vykkikl a odi mu zahotely.

"Zvet divoka, uherska!"

Sala po hlavach, hledel jim do tvate. Byly obe bradaty, starAi. Pak porudil, .dechen jsa rozjitten, aby katdou, ale katdou hlavu sebrali, aby je na dobre misto ulotili. A jut kone pobidnuv, jel dale.

"Ten psovskY jazyk mel pravdu" — v duchu pomyslil. Minil posla. StarY valeenik vytrhl mee, aC nemel na 'koho. Pozbyl ducha a klidne mysli. Ta desna sttelba ho pomatla a poboutila. Kam ptijel, vtude s ustrnutim, vyde-Seni, rozhoteeni na nej volali, te Uhti sttileji hlavami. — Zastavoval se tu a tarn, chvatne bral hlavy do rukou, a zapominaje na vSe, zkoumave je prohlitel. Byly v gecky zkrvaceny, piny prachu, nebo uschleho blata, ty vice, ony mene rozdrceny, rortkiSteny, nektere at k nepoznani. Hledal, hledal, ale opet se vzpamatovav, ze to je marno v tu chvili, ae neni na to easu, odevzdaval hlavy drabum a ktidel, aby katdou, katdiekou sebrali, aby pak je zanesli ke kostelu na htbitov, te to jsou dobrYch druha hlavy, tech, ktere vedl jeho syn do Uher.

"A na meho syna hlavu pozor, na Zderikovu hlavu pozor! Teak ji znate! Holobrade, s — — Jestlite ji poznate! UherskY kral dava za hlavu zlatY, ja za synovu darn pet!"

A j el dale, vg ecek rozlicenY a pies tu chvili volal: "Zvet! Mad'arska zvet! Na meho syna hlavu pozor!"

Hlavy padaly dal jedna za druhou, Casto dye za ketice svazane, a. nebyly to podholene hlavy uherske, ale vlasate, Ceske, mnoha se zkrvavenYmi copanky na zkrvavenSrch skranich.

Sbirali je, jak hejtman nakazal, a jut z nich narovnali na htbitove kupy; prohledli je v gechny, ale aadna, nebyla pane Zdefikova, a ktere nemohli clobte rozeznati, stranou polotili, aby otec sam •ozhocn : A. take je spoeitali. Ut jich Poltradovant na stra p 20.).

Strana IL

ODDI DOPISOVATELSKV itad Ennis cis. 25, v Ennis, Texas.

Ctena redakce!

Ta ptirodiaka zde v Texasu umi jednoho Skarede zklamat. Je gte asi piked mesicem a pal, to bylo vgude chvaly na ty na ge arody zde v Ellis Co. To se vgeho zase udela. Krmeni zde ma katc1S7 dost i zrna, ac ovsy misty byly slabe, ale kukutice je dosti. Hlavni na ge plodina s 'tim hrOm jmenem "Krelovna", je ona chudak uboha, nebot' ac je to rostlina tepleho kraje ,ty eervencove tepla bez de gte si na ni posvitily a dnes je vice upeeena nezli tiva.

Co mono proti tomu delat? Nic. To jit je osud farmate, ze za celoroeni dtinu toho veilce ma. To je zde a snad jinde je jegte hate, jak zde tikal jeden mut ze zapadniho Texasu, kdesi ph Lubbock, te ani to krmeni pro dobytek neudelaji.

Tak ten na g Ennis se piece rozhoupal a zalogil zde odboeku War. Sdru'geni. Jig bylo dosti na ease. Vtclyt' ten Ennis gel vtdy mezi prvnimi v narodni praci, a.z ph teto praci se zdalo, 'te lid poted nema ten pravS, zajem, ac v eele hnuti byl sam father Kowalski, ktereho zde ma katdST rad. Nyni snad ma odboCka jit nekolik set Mena. V gechen zdar jim a jegte nekolik set vic Mena jim je piano.

Zabavni vSrbor cd tedu by rad potadal zabavu ,prvni toho druhu. Chceme udelat den nagim eeskoslovensk3i.m pionyrtm. Ne jen od nageho tadu, ale pro v geatny, kteti sem ptigli za sySim lepgim, at' Patti k tomu neb tomu taboru. Prvni veci je, zjistit kolik tech nagich starch osadnika zde v na gim okoli Ennis je.

A tu vVbor tada, by katO, mu g neb zena, kteti sem ptijeli pied 50 roky nahoru, ptihlasili se tieba jen listkem, na nem napsali sve jmeno a jak diouho zde jiz jsou. Pro ty stare pionSuy my mladgi bychom chteli udelat °bed nebo yeeeti a nejakS7 ptileha y ST program. Tato zabava by snad zajimala katdeho. Je nas zde mnoho — ze nekterSr z na gich rodiet neb rodiee jig s detmi sem ptijeli zalotit si svaj domov.

Listek mono zaslat na naaeho ptedsedu, Joe HejnST, Rt. 4, Ennis, neb na F. J. Hagkovec, Rt. f, Box 10. Bude-li o tuto zabavu dosti zajem, chceme ji ptipravit na 3. zati. Tak 'chceme, byste vy, stall osadnici, na ten den byli nagimi hosty, ale nezapomerite se ptihle,sit, nebot' my m.lad gi nevime kdy kdo Zajiste by to bylo zajimave vas videti vgechny pohromade. Tato zabava kdyby bSwala byla potadana nekolik rok (Hive, kdy zde jich jegte vice bylo. Posledni roky jich mnoho ode glo tam, odkud jegte se tadnS/ nevratil.

Ptigti nedeli nage mlada vetev Sbor Mladete ma zase svoji zabavu, nu a mladi je snad vynalezavej gi, a tu potadaji "Barn dance" ku kteret zabave delaji velke ptipravy. Hned si cbjednali dye kapely, bude hrat na ge "Narodni" a ani ta amytcova hudba nebude chybet, by ten "barn dance" byl fitpinST. Budou mit zase dost veselosti i tance.

S pozdravem za tad Cis. 25: Zabavni vStor.

Rod Pokrok Roweny, eislo 49.

Cteno. redakce!

Prosim o otisknuti meho dopisu. Jest to trochu pozde popisovat vsledek nagi schtze, konane dne 23. Cervence, ale Hid se: :lope pozde net nikdy. Prvne muslin vzdat uptimne diky nag emu spolupracovnika. Jos. Bubenikovi za jeho pfieineni uspotadat spoleenST °bed pro pfedsedy a tajemniky ode v gech spolka. Celkem bylo zastoupeno sedm spolka. Mezi ternito stupci byli- ptitomni ti3 nam mill hate, jak nisleduji jmena,: p. Dr. Edvard MiCek, p. Dr. Jos. Kopeckr a dal gi jeden z hosty byl pan Musil ze Stamford, kterS7 byl mezi nami vitin i s jeho rodinou. 0 pal dvano,cte bylo ptisednuto k obedu a jak bylo videti, katdemu znamenite chutnalo. Av g ak mne chutne, vklycky, tedy i pti tomto obede. Vite, ja mom radeji pekate net lekate. Po °We ve volnem Case nam eleni Narodni rady odpovidali na ramie dotazy stran Narodniho Sdruteni. 0 as plynul a lide se zaeali sjig deti na ptedna:Sku. Mezitim se dostavila, L.

Vt8TNIS 0. Sada orchestra a zahrala nekolik pisni pro poslech. Nato pokadatel Jos. Bubenik dal znameni k pokadku. Vg ichni ptitomni byli vyzvani k poystani a Badova orchestra zahrala americkou hymnu s doprovodem zpevu, pak byla zapena piseri. "Hej Slovane!". Po ukoneeni pisne potadatel Jos. Bubenik ptednes1 kratkS7 proslov, za jak3im freelem jsme uspotadali tuto schazi a pozvali do na gi osady dva eleny Narodni rady. Nato po •adatel J. B. p •edstavil jednoho z milich hosty , p. Dr. Edvarda Midka, ktery vystoupil a v Ceske veci jadrne pouke,zal na evropske piraty, kteti kradou a vratdi ve velkern metitku a ohrotuji demokracii v celem svete, nevyjimaje ani tu na gi novou vlast Ameriku. Kdo si v gimal feel p. Dr .Mieka, musi uznat to z jeho first plynula jen &sta., pravda. Po dokondeni veci Dr. Mieka se mistnosti rozlehal boutliv3i potlesk. Pak vystoupil p. Dr. Jos. Kopeck a mluvil ke shromatdeni v anglicke keel, zacot po ukondeni keel sklidil hojnost potlesku. Po ukoneeni veci p. Dr. Kopeckeho bylo zapisovani elena do Narodniho Sdruteni. Zapsan byl dosti velkST podet 'dent obeho pohlavi. Pkesny podet elent oznamim po schfizi prvni nedeli v zati Po zapisu dlent byla volba atednika. Za ptedsedu byl zvolen p. Jos. Bubenik, Ed. Krupa tajemnik, Vacla y Kvasnieka, pokladnik. Pak byla podavana chutne, svaCina, zacot vzdavame uptimne diky v gem sestram a vg emu netnemu pohlavi za razne peeivo, ktere jste pkinesly obohatit na g still. Jegte se musim zminiti, to nagim hostam se mezi nami libilo. Tegilo je, to nage schaze byla hojne navg tivena, te nemluvili jen k holm steno,m, ale k velkemu shromatdeni. Net , musim podotknouti, te jsou jednotlivci, kteti opovrhli nag i schuzi a vyhledavali radovanky jinde, nechteli slyg eti slovo pravdy. "Kdo uctiva g Jetige Nazaretskeho, kter3i hlasal pravdu a na ktiti umfel pro pravdu". Podobne eini Narodni Sdruteni Texanu eeskoslovenskeho pavodu. Kdo je chceg nasledovat, ptipoj se k nim. Odboeka tohoto sdruteni kond schazi prvni nedeli odpoledne v mesici zati v sini Klubu Komensk3'r v Rowena. S uptimnSrm pozdravem, Vaclav Kvasnidka.

Cameron, Texas.

Ctend redakce a cteni ptatele!

Uz delti dobu chystal jsem se napsati dopis do nag eho Vestniku at od ptani do glo ke skutku. Jsem elenem Jednoty ut rok, pracoval jsem na "Plains" pti Lameso a v eervenci navgtivil San Angelo a Eldorado, kde jsem pobyl asi tyden. Minil jsem navg tiviti Cameron net dostal jsem zpravu, te pti Lamesa dostali dobrou hu a proto jsem tam odejel. Sazel jsem bavinu, asi 28 akra, zbytek jsme vysazeli zrnitSuni plodinami — hygera, maize a sudanka. Kdyby b3ivalo zaprg elo pied 3 Vdny, byli bychom oseli bavinou 110 akrt. Po vykono,ni doeasne prate vydal jsem se znovu k domovu a ptedne navg tivil jsem sveho strfeka a tetu. mantele J. F. Kohutkovi v Taylor. Byli jiste pfekvapeni, psal jsem jim pied delgi dobou, to nadlouho nebudu v Lamesa a oni mysleli, to jsem se pustil do Kalifornie. V Cameron ptistal jsem 12. eervence v pet hodin odpoledne a pkekvapil maminku. Jsem zde pies dva tYdny a pomahal jsem balovat seno a cokoliv se k praci ptitrefilo. Tohoto tYdne rozhodl jsem se navkivit Houston, kde jsem navkivil sesttenici a mesto si pokadne prohlednul. Po te zajel jsem do Galvestonu, kde se mi velice libilo. Videl jsem ptistat dva oceanske parniky, francouzsky a holandskY, shledl jsem take dva ceini Cluny a spoustu negrii, nakladaet lodi. Zkou gel jsem dostat praci pti nakladani lodi net "boss" mi sdelil, to bych musil pfistoupiti k unii. Maji teg kou praci net ptibli g -neplacou,dstvji85$1-0nahd nu. Dostal, jsem z Lamesa zpravu o dobrem deitt. meli.tam 2 palce vody. Tamnefei mzda na far-mach je $1.25 a t$1.50 denne. Mne tarn slough°, nabyl jsem tam na vize a je tam zdravo.

Kdyg jsem odtamtud odjitdel, videl jsem Spatne iirody at do San Angelo, trpely dlouhym suchem. Letos asi nebude velke, aroda baviny, misty mokro, misty nelVvale sucho baylne ugkodily. Posilam pozdrav mantelam John Kohutkov3im v Merita, Tex., take pani Vete Mazechove v Rowena a pi. John Cubove ' v Bayersville i pfatelum. S pozdrayem, Emil Kohutek.

Ve sttedu, dne 9. srpna 1939.

Rad Atefitnik, cis. 142., Houston, Texas.

Tak zase znovu mezi vas po clerk dobe. Trochu jsem churavela, tak moje mytienky nebyly k nidemu. Ted' se zase citim zdrava, tak znovu do prace. Smrtelna ta nemoc nebyla. Pry do nebe me nechteji a do pekla nejsem je gte dost zrala, mom pry tady trapit lidi je gte dale. V tom Case co jsem letela, dozvedela jsem se, te br. Pultr leti nemocen zde v Houstonu v nemocnici. Velice mne to ptekvapilo, neb se tolik tegil na ty sve narozeniny. Verim, te ut je jako chlapik zdray ST. Tet ses. Studniend necitila se dobte. Na luzko byla upoutana jen asi tti dni, ale prate ji volala, tedy vstala, ale doposud neni, jak se isika, ye sve kir& Moje dcera a vnouCatka ut jsou zdravi, tak je mi hned veseleji.

Stravili jsrne u nich tSrden prazdnin. Ted' se mi po tech maliekS7ch stS7ska, tak jim jeden ptivykne. Nyni musim blahoptat na gim statenkem k jejich narozeninam. Moje zlata maminka slavi svoje narozeniny tento mesic, je ji 69 roka. Stale je eiperna a vstreila by na g, jak se jegte vgecky do kapsy. Pak maminka nagich vellOch spolkovS7ch pracovnikt rodiny Klimovi, pani Pechoya, tet slavi tento mesic svoje 76. narozeniny, a katO kdo ji zna tekl by, te je o 10 let mladei, je pine, trvotni energie. A pak maminka nagich Kelarka, pani Kelarkova z Crosby, jest ji 71 roka a tet slavi tento mesic jeji narozeniny. Trochu pry polehavala minu1ST mesic, avgak neni divu, take ut unesla na svete dosti ktitka. Ten minu1ST mesic byl takovST negt'astnST, nesl sebou dosti nemoci, ted' je zas zdrava. Pteji v gem tern statenkam, aby oslavily dobte svoje narozeniny a mezi nami se jegte radovaly, neb by nam opravdu schazely jako navgtevnice pti na gich divadlech u 8tefanika.

Velice me byla mile, zprava, to v Dallas hraji taci Ceske tkoly detske divadlo. Jenom mile ditky hrajte stale, ukatte v gem stargim osadnikam, te ye vas mladeti je na ge budoucnost, pokraeovani eeskeho naroda v Americe, a budou vgichni na vas hrdi. Tet nage houstonske diky rady hraji s velkou ochotou divadla, a jejich maminky s velkou laskou je doma uei. Posledni detske divadlo podalo velkSr dukaz jejich vyspelosti na jevi gti. Ale jedno divadlo je pro ne mak), tak budou hrat posledni nedeli v srpnu 27. kus pod nazvem "HloupSr Honza mezi Certy". Bude to opravdu sme gnSr kousek. Prvni jednani u sedlaka„ druhe jednani pod gibenici v lese, t •eti jednani v pekle, etvrte jednani na nays!. Mate se opravdu na co te git a 10. zati bu' tefanik pod no,de sehran kus herci tadu S zvem "Pani telVne odzbrojuje", a 27. zati bude sokolske yetejne. Tak jak je videt, na ge mlada generate pkiklacle, pilne ruce k praci spolkove a co je ptekvapujiciho, neni jedne schaze dove aby nebyl nejakST novST mla0 Glen man a ei ptieinnu? Sokola! Tam byl davan zaklad k Ceske veci na gim teprve chapajicim detem a nyni dobre sime se ujalo a roste v nagich detech. Na g e deti jsou napied Amerieany a pak 6echoslovaky jednajicimi a my jsme na ne hrdi. Abych nezapomela, te pry ma bSrti nedeli dne 13. srpna vSrlet Sokola k br. Vojtechu Sebkovi, kde bude barbecue. Jiste to jeSte nevim, to se dozvedi sokolove v patek ye cvieeni. Tak nezapomerite na to divadlo "Honza mezi eerty". Zatim na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

Schfize Sdruieni Cechoslovaku v Texasu, Odboeky Fayetteville a okoli bude konana druhou nedeli v srpnu, asi ye 3 hodiny odpoledne neb &l ye, hned po schazi tadu Pokrok Texasu Cis. 1. S.P.J.S.T. Schuze bude v S.P.J.S.T. sini. Katd3i kdo se o tut° Yee zajima, je Wan, aby byl pkitomen, VYbor.

K.ALENDAR. Ste .

2'7. srpna. Detske divadlo v sini Mnik pod nelzvern "HloupY Honza, mezi Certy".

27. srpna. Schaze zastupea odboeky Sdruteni Am. e. T. v sini sv. Josefa ye West, Tex. Zaeatek ve 3 hodiny odpoledne.

3. zaci. Zpevohru "Sleeinka z bileho zameekti" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu na "Den prate" 3. zari v sini na Studewood.

Ve stfedu, dne 9. srpna 1939.

Boj proti rakovine.

'SOU VECI, o kterYch je "tabu" psati nebo miuviti. To plati o rakovine. Ti, ktefi ji jsou postig eni (dovedi se to pteva gnou vetginou a ug je nevyleditelna) , pro givaji Golgotu jegte zbYvajiciho kratkeho givota, a to velika vetgina di, kteti rakovinu znaji jen z doslechu, s rizkosti se vyhybaji i jen rozmluve o teto hrozne nemoci. Neni vgak vetgiho omylu. Asi 12 proc. vgech Umrti ptipade. na rakovinu. Nemocni chazeji prilis pozde k lekari, kdy dne gnimi ledebnYmi prosttedky nemfdeme jiz zasahnouti.

Zivot a vzrast ristrojenct givodienYch je ovladam jednotnou harmonii, zakony givota, jejich podstatu nezname, a ty dovoluji burikam lidskeho -Lela vzrast jen do jiste hranice. se easteji nektere skupiny svalove, tu svaly teto skupniy zbytni. Porani-li se lehce nektera lidska tkari — doroste. Vgdy zustava zachovana architektonika lidskeho tela, vybudovana neznamou silou tvotivou z oplozeneho vajidka podle zakonil dedidnosti.

Porug enim teto pravidelnosti vznika nador.

Lid nazYva nadorem kagdou zdukeninu. Na pt. oteklina zpilsobena zadr genim tkariove tekutiny, krvaceni, nahromadeni sekretu ye glaze s ucpanYm vYvodem, kterY vyklenuje povrch, hnisava boule, hlizy tuberkulosni a jine. Tyto "neprave nadory" jsou reakci organismu na gkodlivinu, kted vnikla do tela. Zmizi, kdyg Akocllivina je usmrcena a odstranena. Av gak rakovina patti mezi t. zv. prave nadory (tumory, blastomy). Tu se podne najednolr nektera, skupina bunek prekotne nmo git sama ze sebe, bez znaxneho pavodu. Pokud tento rust zastava, ohraniden na, jedno misto, nepronika do okoli a pusobi jen tlakove obti ge, mluvime o ptiznivYch (benignich) nadorech. I tyto pri ne gt'astne lokalisaci (na pt. v dutine lebni) mohou pilsobit te g gak opouzdfene a daji se-keporuchy.Rostuv lehko chirugicky odstraniti. Jinak je to se skupinou nadord zhoubnYch (malignich), je g se neeasteji projevuji jako rakovina (carcinoma, cancer).

Rakovinne nadory se tvoti a skladaji z bunek beloragovYch blan, je g vystYlaji dutiny ri1znYch organt, na pt. hltanu, galudku, koneeniku, mechYte modoveho atd. Buriky ztraceji normalni stavbu. Drobnohledne zjistime, ze buriky jsou niene zraje, nepravidelne se deli hlavne v jadte buneenem. Rakovinne buriky primarniho logiska mail schopnost neomezeneho rtstu. Pro fispegne leeeni je nutne, abychom rakovinu zastihli prave v tomto stadiu. Nadorova, tkari prorasta pak tkani zdravou a nisi ji pfi torn.

Buriky a organy ztraceji svou funkci a nasledek je te gke porugeni pracovniho vYkonu.

Vzrust se neda zastavit vlastnim siilami organismu. Z pfivodniho logiska postupuji rakovinne buriky miznimi cestami do nejbli ggich miznich uzlin, a tim ze prortstaji do obehu krevniho a mizniho, bYvaji proudem str geny a usadi se na mistech vzdalenYch od pfivodniho ka, tedy v kteremkoli organu. Mluvime o metastasach. Je-li jig rakovina rozeseta po tele — jsme proti ni bezmocni a choroba neriprosne pokraduje ke konci.

Vedeeti pracovnlci ji g dlouho se zabYvaji zjigt'ovanim o pfieinach vzniku rakoviny. Znameli ptieinu nemoci, mtdeme proti ni bojovati. Stargi teorie (embryonalni) tvrdila, Ze v zarodku je vice bun& ne g se spottebuje na stavbu tela. Ty pak zitstavaji skryte a kdy se pozdeji podra gdi piekrvenim, zanetem nebo mechanicky, zadnou se neomezene dent a rilsti.

Vychazela z bun& zarodeenYch,.ktere se podobaji burikam rakovinnym. NepOdatild se vgak vstfiknutim embryonalni tkarie vyvolati rakovinu. Parasitarni teorie hledala pilvodce v bakteriich, plisnich, kvasinkach...a ultramikroskopickYch virech. Proti ni mluvizku genost, ze se dosud gadnY .lekat nenakazil pti o getfovani a leeeni rakoviny. Nejvice poknsfi Svedeilo pro spravnost Wirchonowova ueeni o dlouhotrvajicim dradeni jako vybavujici pricine. Roku 1915 se podatilo udencum Jarnagiwa a Ishikawa vyvolat pokusnou rakovinu, tim, ze potirali ucho kralici dehtem. 0 tti roky pozdeji Isutsui vyvala kogni rakovinu u mygi. I nektere zemesine rakoviny pro ni svedei.: tak u delnik4 pra-

viiierrultr cujicich s dehtem, parafinem, v rafinerlich petroleje, v tovarnach na vSTrobu anilinorjrch barviv, v radiovSrch dolech atd.

Avgak rakovina neni jen mistnim onemoenenim nektere east, nYbr g celeho organismu. Posledni dobou vecla lekatska slibuje si velike iispechy po strance biochemicke. Krevni serum zdravYch lidi obsahuje nasycenou kyselinu dikarbonovou, ktera ma schopnost rozpou gteti ye zkumavce rakovinnou buriku. Tvoki se travenim tun a prechazi ze za givaciho traktu do krve. V krvi nemocnSrch nejen chybi tato kyselina, nSTbrg je tu nukleoglobulin, kterS7 chrani rakovinnou buriku pied rozpou gtenim. V zagivacim traktu dloveka nachylneho k rakovine se tvoki nenasycena kyselina dikarbonova, ktera ptechazi do obehu a zde se spojuje s nekleoglobulinem a s glykogenem (zo,sobni uhlohydrat) ✓ komplexni sloudeninu. Ta obsahuje uhlohydrat v takove vazbe, ktera dovoluje rakovinne burice, aby jej uvolnila. Burika zdrava nemilge vgak teto vazby pougiti. Tim se vysvetluje jednak neomezenSr vzrAst rakovinneho nadoru, jednak hubnuti a chatrani ostatniho Vela. Rakovinna bunks, obsahuje ferment-C1 daleko vice a ileinnej gich, take se tvoki aZ desetkrate tolik kyseliny mleene ne g ye tkani zdrave.

Zatim co se zda, ge rakovina se vyskytuje lidCeji u naroda s nizkou civilisaci, v zemich s dokonaVim zdravotnictvim, na pt. v Anglii a ye Francii rimrti rakovinou podle poslednich statistik stale stoupa. Pkevlada nazor, ze tento vzestup je jen zdanlivST, nebot' se zlep guje lekatska diagnostika za Ziva i pki pitvach. A pak prodlougeni lidskeho givota moderni hygienou teg zkresluje statistiku — ye stati je rakovina totig eastej gi. Ve velkomestech je rakovina podetnejgi neg na venkove. Oerno gi v Americe onemocni pry dvakrat dasteji ne g v Africe. Zda se tedy, Ze i zprisob givota zvyguje neb sniguje dispo sici k rakovine. Castejsi je u 'Zen ne g u muiri.

Rakovina neni dedidna, snad disposice k jejimu ziskani — hromadeni rakoviny v rodine lze vysvetliti stejnini givotnimi podminkami a zvyky. Sociaani rozvrstveni obyvatelstva nema vlivu.

Nejstargi a nejjistej gi methoda je ledeni radikalni-chirurgicke, ov gem zastihneme-li rakovinu ye stadiu primarniho lo giska. Lekatstvi obdrg elo fidinnou zbran v paprscich roentgenovS7ch a v paprsich radioqch, vznikajicich samovolnSr m rozpadem radioaktivnich prvku. Tyto paprsky maji raznou prisobnost na buriky lidskeho tela. Nejcitlivej gi jsou buriky, ktere jsou v eilem mnogeni a jejich ptemena latek je mohutnej gi. To jsou prave buriky rakovinne.

Plasma nadorove buriky se sra gi, v jadte se tvoH dutinky, ag se jadro rozpadne v male zrnedka a burika odumira. Dneg ni leeeni je v podstate kombinace lefty chirurgicke s ozatovanim podle sidla a pokrodilosti chorobneho procesu. Rakovina je i nemoci celkovou. Proto je pogadavkem stkidma strava. Prili g hojna a mnoho masiteho jidla zvy guje pravdepodobne nachylnost k onemocneni. Doporuduje se tedy hojne zeleniny, ovoce, zvla gte vitaminu A (rybi tuk, gpenat, rajska, jablka atd.). Lekati doufaji, ze bude objeven hormon, kterST bude fieinnSim lekem proti rakovine — podobne jako objeveni insulinu ovladlo leeeni cukrovky. Piedpoklada se toti g o slezine nebo kote nadledvinkove, Ze produkuje hormon tlumici vzrrist rakoviny.

Rakovina patki, bohug el, mezi nemoce, ktere ✓ podateenich stadiich nedelaji bolesti. Zteguje to praci, proto g e lekatskou ordinaci navgtevuje jen ten, kdo trpi nejakou bolesti. Proto i kdy • pog adavek pravidelne lekatske prohlidky se tegko prosadi, gadam.e, aby v gichni ti po 40. rote, kteti del g i dobu pozoruji na tele nehojici se uzlik nebo vied, kteti zjistili krev y.inodi, ye stolici nebo y e zyracenem obSafin, Tyhiedali a poradili se se svym lekal • em.-Pti tom to zbytedrie uptilignena obava pied rakoVineil, prave tak jalth je nutno varovati pted mutii. E.- A. vanim objevivgich se ptiznakil.

Varg ava. — Polsk3"7 list "Dobry Wieczor" yenuje dlouhr elanek rumunskemu zbrojeni a pige, g e Rumunsko venovalo letos na zbrojeni jig 25 miliard lei. Z prostkedkil britske pbjeky ptipravuje Rumunsko dal gi dopineni valeeneho raaterialu a stavbu opevneni. Nejvetei

B rana

it

Obraz z domova.

TALO se jednou, ze jste se vraceli z jihu, od bten more z daleke, horke a vyprahle zeme.

Bylo to v dervenci.

A tu z okna vlaku, kterY se pomalu domovu, jste spattili rodnou zemi.

Legela pied vami mime zvinena, s pasem lest na obzoiu, s dalekYmi lany poll, zlatYrn zrajicim obilim, s pravidelnYmi pruhy tepy, se svegimi pastvinami, s dlouhYrni alejemi ovocnYch stromu, s tichYmi luenimi potoky, pestra a prosta jako at vesnicke divky.

Zvon letni oblohy se mleelive klenul nad vinenim klasil a travin. Obili zralo. Na mezich legelo horce poledne a vitr ptina gel vani chleba. A tu se yam zjevila zeme ye sve nejhlubgi matetske podstate, promluvila k yam fedi nejvlastnej gi a vy jste se zastydeli, ze jste nekdy mohli neverne hledati lep gi krasu.

Takova je v hymne, v pisni o drahem domove, o krasne milovane zemi. Tak deka odevzdana a firodna na kosy knoll, a hlubokY mir se klene nad motem klas y. Jen cvreek zvoni, jako by zpival piseri mldelivYch poll.. A vesnicke deti, ktere jdou do lesa na houby, mizi na polni ceste mezi klasy. To je jeji nejkrasnejel tvat. Podoba se mlade kojici matte, tak je ticha, odevzdand a mirna. Tvrda, tegka. ce ji dala tuto podobu, ale rany pluhu zarostly kvitim a chlebem. Maky a chrpy prosvitnou lehce na okraji lent, ktepelka se ozve na mezi. A pod starou hru gkou usedne pokojne babidka s nal. V tu chvili, v horkem tichu poledne, potkate na rozcesti Polednici. Za letrich nod, kratkYch a jasnYch, Austi kovove obilne klasy do modreho sera. Jasne a hvezdnate nebe i- ehna tine po gehnanemu kraji, jako by kdosi neviditelnY hlidal zazrak rirody, jako by se- nekdo v tichu modlil horkYm srdsem za ptieti chleba.

Deveata se koupaji v rybnice. Horce a omamne dYchaji lesy. Cas jde ti ge nad obzorem. Take klasy se lehce klani ve vetru. Obili zraje. Slygite slabounke praskani? Zrno tvrdne v peci letni noci.

Jednoho rana vzbudi kohout vesnici. A vesele slunce zastihne gence na pochodu k polirn. Jen babieky hlidaji domovy.

Nastava velika bitva. Prvni kosa, kted se zakousne do zlateho vinobiti, zahajuje tegkY a vyeerpavajici boj. Jedina starost pohani iidi, zvitata a stroje. Za teplYch dnu. musi dozrale klasy ptijit do bezpeet Pot pada na strnigte, slunce nemilosrdne pall na dervene gatgen. Prate se napinila, je das gni.

V poledne usedaji do sporeho stinu °samelych stromil a deveatko v kvetovane sukniece jim doskodi ke studance pro vodu. A mlely pojidaji buchty a velike krajice chleba.

A k vederu ji g stoji mandele v dlouhYch tadach od zapadu k vYchodu. Tak bylo po veky.

Obraz rodne zeme je nejvlastnej gi v odevzdane krase eekajicich poll. Tak ji milujeme a tak ji budou milovati na ge &Ai. ku eini vSrdaje za opevneni na zapadnich hranicich proti Mad'arsku, za ktera bylo ji g vydano 5 miliard lei. Stay dristojnikt se zvSrgil behem kratke doby o 17 procent a jejich platy byly zvS7geny o 30 procent. Take mu gstvo rumunske armady dostalo 10 procentni pkidavek goldu.

Z Chicaga se oznamuje, ze horliv3i revoludni pracovnik, Vojta Bene g, jen ziskal si velke zasfuhy jig v- prvnirn zapase za samostatnost deskoslovenskeho naroda, jest zase na starem iniste, stay -se 'organisatorein eeskeho narodniho sdrugeni.. I3ude zase jezditi po na gich krajairskS7ch StkedisCich; burcovati na g lid a organisOvati jednotnou frontu. Jeho nav gtevy a pkednagky budou kizeny pkimo z risttedny C. N.S. a dinovnici odbodek a krajanskSrch vS7boril C.N.S. jsou gadani, aby ve gkere dotazy stran ptednagek br. Vojty Bene ge vytizovali skrze 11stkednu, 2345 So. Kedzie Ave., Chicago, Ill., ktera zodpovi kagdou gadost, Vkajici se ptednatek Vojty Benda.

Strana 20.

BIA2EJ CHOTEitiNSKit. (Dokondeni se strany 17.) tu letelo etyki sta dvacet pet, a potad je gte do mesta padaly. Z uherskeho tabora zalehal za nimi push kfik jako by jasot a tu se lido vali, trnuli, bledli; teny pryC utikaly a omdlevaly.

A ti, co hlavy ne gt'astnika rovnali, vgichni vzpominaji na ne gt'astne druhy a nejvice na stareho hejmana sveho — jak mu je. — Startiho syna ma v rakvi a mlad giho hlaya, Bah milt vi, kde! Snad ani nedopadla jako ty tech draba sprostS7ch, ale rortti gtila se o zed', nedopadgi, nebo se skulila do pkikopu. — K atoku nedog lo. Ale Uhti stkileli dal; vgak jen z totacht, a z kusa jen chvilemi vysttelili.

Hlav na hititove ptibSwalo. OF jich napoeitali pet set padesat d ye. — "S panem Zderikem jich vyjelo na gest set!"

"To ani jeden nevyvazl! Ani jeden! Pan Bah s nami!" a stall. drabove otutili &sill se nad tou poratkou i nad tou nepkatel zutivosti.

A zase prinesli hlavy; uF polotili petistou osmdesatou Ctvrtou. — "Ted' bude konec!" pravil pan z Mognova, jen se ptigel podivat. A skutedne. Hrozna, desna sttelba ptestala. Zraky v gech na htbitove obratily se nyni ku vratktn, jimit vcha2e1 Blatej ChotetinskST. Pan z Mognova gel mu vsttic a podal mu ruku.

"Dnes ut nic nebude", del start hejtman. Oei mu desne planuly. "Ta zvet tam chce nas jen zastrag iti, abychom se vzdali. Ti nam mail domluviti," a ukazal na desne skupiny hla y. A jak u nich stanul, zahledel se na ne. Vgichni umlkli a kolem nastalo hluboke ticho. Hiedeli na hejtmana. Za okamtik upiral zraky na hlavy padlSrch. Byl nijak pobled1S7, °bal. mel sta geno, a ye tvati mu nekolikrate gkublo. Pak pozvedl hiavu a pravil temnSim hlasem: "Jeho hlavy jste nenagli?"

Rekli, to ne, leda Fe by byla tam mezi temi.

Pitstoupil k tem nejvice zohaverVm, aby hledal bujnou, kadetavou hiavu sveho nejmladgiho, sveho milakka, sve pSichy nejvetgi. Ale v torn zadunela zase z uherske strany kusova, rana, druha, tteti. Ohledl se, naslouchal, Cekal.

Ohlas clivokeho ryku nepiatelskeho zahueel net prve. Pak nastalo ticho. Co zase je? A nein se vratil toldnet, ktereho vyslal, hie dva jinn sem chvataji a neco nesou. Jeden ovei ti a druhSr hiavu. Start hejtman ptiskoeil a jut ji drtel ye svSTch rukou, mladou, kadetavou hiavu, holobradou, s peknSrmi kniry a Cistou, ale zsinalou. — Padla, jsouc v seno a slamu obalend, v koti zagita, nejposlednej gi. Pan Blatej hied& do mrtve miliekovy tvate. Pak obrativ se pc) panu z Mognova, pravil: "-Mee ptigel naposled," a vytahnuv vadek, hodil ho drabam, kteti hiavu ptinesli, a odegel ze htbitova. Pan z Mo gnova porueil, aby kopall Amu hlavam padlSrch druht. Po meste nastalo mrtve ticho. Jenom na htbitove bylo tivo, kde zvonily motyky a race, lesknouci se v zapadajicim slunci. Jeho zat naposled svitila na pet set osmdesat Ctyry srubane hlavy stateenS7ch bojovnikt, podlehgich ptesile uherske, ktera, je ze zalohy ptepadla, kdyt spechali druhum na pomoc a vezli jim spite na pinSrch vozich! Petistou osmdes'atou patou hlavu kladl v tu chvili Blatej ChotetinskST vedle hlavy mrtveho syna sveho Blateje "Tak jste se, bratti, piece shledali!" pravil temne.

Byl s nimi sam a sam, Se znieenou svou radosti a pSichou. Hledel na ne at se mu °di zakalily. Pak se k nim nachSdil, polibil je a vygel yen.

IV. Hodoninske zvony se rozhlaholily a hlas jejich nesl se soumrakem at do uherskeho tabora. Vitali ho tam v rozpustilem veseli a vgude poklIkovali, to je v meste pohieb.

"Dnes pohtbivaji, a zitra se poddaji" — mluvili vgude s jistotou.

V Hodonine zvonili, ale nepochovavali. Blatej ChotetinskST dal vyzvaneti jako na pohteb a zatim ptipravoval v gecko k boji. Byl ut zase klidnej gi, objitdel vg e a rovnal, natizoval jiste a rozumne. Jen oCi mu divne 2oldnefi rozjitteni osudem svYch druha jut jut by nejradeji vyrazili se pomstit. Panu z

72STNIK Puvod nekterych nemeckStch jmen u Ve Vlastivednern sborniku okresu lounskeho upozornil ing. 0. 1--/anus na, paved n?imeckSrch jmsn v °belch Velte'rk a Obora. V dobe pfedbelohorske vykazuji listinne doklady obou obci pievahou razovita eeska jmena a jenom v3"7 jimk-ou jmeno, u nehO, by se dalo souditi na nemeck5i p .avod.. M do roku 1676 byly pozemkove knihy techto obci vedeny sky. Zavedenim nemeiny jako ilfedniho jazyka byla pochopitelne zprvu pfekladana jrnena, kfestni, pozdeji i jmena rodova. Tak v Obofe na statku 8traufovskem byl r. 1663 zapsan nomajitel Stepan Koutek, kter' jit r. 1704 je uvaden jako "Stepan Kautek oder Graf". Jeho syn Vaclav pfeel na statek Cp. 16 ve Vel, tekcich jiz s neme:k3;qn jmenem a podobne i jeho vnuk Jakub Podobne po Janu Svobodovi r. 1717 dedi jig nikoliv Karel Svoboda, nVbr2 Karl Frey, s y Yslovnou poznamkou: Po svem °tel. Z kremak Kopi'ivy udelala vrchnost vrgovicka r. 1713 nil. soupisu t. zv. terezianskeho katastru Fridricha Maestla (zkorrolenina nemeckeho Nessel, kopfiva). Podobne nemeck5i farad.' pfeklada jmeno Vita Nedveda v seznamu morem zemfelSrch na Veitha Behra. Z hrobnika Turka se stal Tuerkh, Kola •ek, ktereho pie Kollarzekh, u vrchnosti je ji2 Wagnerem. Byla to vim, hlavne vrchnostenskch pisaru, kteii nejen fie eeska, jmena rodova komolili (ptiklady: z .Blaleje se stava.

Blak, Plasche, z 2aka Schaak, ze Zemana Seemann, z Kueery K ./Ascher, z testakoye Sched:ckin, z Braddeove Fatrazin, Pratschin nebo Bratschin), rJ. br Z v je i z husta pfekladali (Graf, Tuerk, Frei, Wagner atd.). etvrt;;, starosta sokolstva.

Obec sokolske volila vhly dobfe sve vadce po zrale nvaze, bez jakchkoliv vrie,jkch Ci postrannich vlivu. Pracovali v jejim Cele v'Zdy fadu let, takFe mohli vytvofiti . celou 'akolu a odevzdavati svaj &ad svem dobe 'gkolenm nastupcilm. Prvnim starostou OOS. byl dr. Jan PodlipnY, kter3i iidil osudy Oboe sokolske od jejiho vzniku v r. 1889 do roku 1906. Jeho nastupee dr. Josef Scheiner bVval spolupracovnikem Tyrki y m, ed zalo'Zeni Oboe spolupracovnikem Pedlipn6ho jako jednatel COS., byl dela 25 let starostou 60S. a vadcem v§eho sokolstva. Tfeti starosta 603. ' dr. Stan. BukovskY byl nejenom Zakem Scheinerom, ale i Vaniekcvm. Ddchazi brzy po sve 'Zivotni padesatce v pine praceYni sole z vlastni yule, aby, jak sam prohlasil, dal pfilektost vystfidati se generaci, ktera2to vYmena, i kdyt nebude provedena ihned, je v zajmu sokolske price 26.douct. 6tvrt:S7 starolta Oboe isokoiske Josef Truhlaf narodil se v Koufimi dne 22. fijna 1870. Jeho sokolske dilo je vlastnim projevem osobnosti a nerozluenosti soueasti jeho kvotniho nazoru. Jo. Truhlaf byl Clenem a pracovnikem Sokola ve vkch mistech, kam jej osud smYkl a v gude nazi vzpominaji .s Actou, vdeenosti a laskou. 20 let byl einn3-7 v 2upe Tyrkve zprvu jako vzdelavatel, pozdeji jako starosta. Sta.' u kolebky sokolske vzdelayaci grace po svetove valce. Za vS'echny zasluhy byla mu 22. tijna 1930 cdevzdana medaile nej yy'Sk to vyznamenani a clakaz lasky eeleho sokolstva.

Podle vYkazu Karlovy university v Praze bylo zapsano ye studijnim rote 1938-39 cekem 7,847 posluchaetl. Z tohoto celkoveho poetu bylo pies 2,000 Fen. NejvetSi poeet posluchaaft byl zapsan na lekatske fakulte (2,736), dale na fakultach: pravnicke, filosoficke a piirodovedecke. NejnizFl mela fakulta bohoslovecka. Nejvice Fen se dalo zapsat na pravnickou fakultu, nejmene na fakultu pfirodovedeckou.

PoSta bude opet cddelena od spravy ieleznic.

Poky a Zeleznice v Protektorate budou, jak eznamuje dne'Sni "Der neue Tag" oddeleny zfizenim generalniho feditelstvi pok a generdlniho i edit.elstvi drab. Generalni keditele budou podtizeni pfimo ministru dopravy. Pokovni spofitelna v Praze bude pfielenena °pet k pogtovni spray& Na techto opatienich se usnesla ministerska rada.

Ve stfedu, dne 9. srpna 1939.

Mognova hejtman tekl: "Uherskeho krale to stale. pet set osmdesat pet zlatYch a nee° krve jegte phda," — A jak nastala noc, vyrazila posadka z mesta.

Nikdo nepoeital, Fe jsou slabsi, kaklY se hnal mstiti hlavy svYch druhii. A nejvice pan BlaFej. Rubal za tfi, jak byl start. Uhki se toho vYpadu nenaddli. A to bylo zle. — V. Kral Matiag ptidal mnoho krve, mnoho svYch drabtt k dukatum, jeF vyplatil za Ceske hlavy. Rozlicena posadka straSlive tadila v jeho tabote. A ke v gemu pak doSly jiste noviny, Fe kral Jifik vypravil se z tech proti nernu s velikYm vojskem. Druheho dne porueil MatiaS', aby stany strhli. Kdy2 uherske vojsko se hnulo od Hodonina, Blatej Chotefinsky byl jegte pinem vedomi. Svitlo v jeho muFne, nyni pkepadle tvrdi, kdyF mu pan Vleek oznamoval, Fe Hodonin je prost neptatel a Fe kral uF Ohne s velikYm vojskem na Uhry.

"Jdi mu naproti — " pravil start hejtman dobremu druhu, slavnemu v kladeni vort. Druheho dne skonal. Rany, ktere utrpel ph noanim vYpadu, kdy mstil synovu smrt, byly prilis tetke. Pochovali ho do hrobu, kde leFel jeho BiaFej a hlava Zderikovai Opatienimi nemeckYch uradu bylo citelne postiFeno Ceske divadlo a hudba. Narodni divadlo v Praze bylo pfinuceno k tomu, aby ve svem programu her kutlo Smetanovu "Libuk". Posledni jednani tohoto dila bylo vFdy podnetem k dojemmim vlasteneckYm projevam. A kdyZ Libuk zvolala "Narod eeskY nezhyne a nikdy neskona a vkchny zloby Casu ptekona" v gichni itcly poi/stall a zapeli narodni hymnu. — Se getelem na prase/ tak zvane "kulturni autonomie protektoratu" nemecke idady "Libuk" sloe pkimo nezakazaly, ale doporueily teditelstvim divadel, aby ji do svYch programa nebraly, left() tato opera vyZaduje pFIlig velke namahy herct". — TentY2 pokyn byl dan nemeckYmi Mady pokud jde o Smetanovo dilo "Ma. Vlast" a Dvetakovu "Symfonii z Noveho Sveta"a "Slovanske tance". — Avkk dramata o eeskoslovenskYch legiich byla zakazana pfimo a bezpodmineene. Jde zejmena o Medkova "Plukovnika 8vece". Zakaz se take tYka, tapkovy Cinohry "R. U. R." a ubrtovy hry "Selska, vzpoura."

TieSiiovY sad i s arodou se posunul do tidoli.

U Netolic na 6eskobudejovicku se po dekith zaeala posouvat rozmokla pilda. V rozloze asi 3.000 etvereenYch metro se hnula vrstva plc:1y do hloubky tai metro a zvolna se posunula se strane asi osm metro dale na louku.

Pozemek ,kterY se posunul, je osazen tte'ariovmi stromy. Ty se posunuly s sebou a posunem pudy nijak neutrpely. troda na nich d:zrava a take listy jsou svele zelene.

Doti nerozeznavaji Five via od neiivSrch.

Mnohe deti ye veku deseti let nepoznaji rozdil mezi tim, co je Five, a co je nehve, jak zjistil Roger W. Russel ze zkou geni 774 deti na psychologickem oddeleni virginske university.

Dite prochazi Ctyrmi stupni vyvoje v pojimani Fivota, tvrdi gvYcarskY psycholog profesor Jean Piaget. Mezi etyhni a Sesti lety je pro ne vSechno Five. Mezi 'g est a sedmi lety nazYva 2ivYm vg echno, co se hYbe. Mezi osmi a deseti je Five to, co se pohybuje samo. Asi v jedenacti teprve zacina omezovat Fivot na rostliny a zvikata, ba je gte tehdy mysli, Fe jen zvikata Fiji.

Vlada SpojenYch Stahl oznamila ye stfedu tohoto tYdne veeer, Fe zruktje svoji obchodni a navigaeni smiouvu s Japonskem z roku 1911, eim2, jak bylo naznaeeno, otevird se testa k zakazu dopravy surovin do jmenovane zeme.

Podle zneni smlouvy musi uplynouti gest od jejiho vypovezeni do platnosti jejiho zruSeni. VYpovecl' tato byla odevzdana ye stfedu vYpomocnYm sekretakem Francisem B. Sayrem do rukou idednika na japonskem vyslanectvi. Platnost smlouvy skonCI 26. ledna 1940, v kterato dobe bude kongres v zasedani a mate uvatovati o zakazu dovozu surovin z Japonska.

Ve stiedu, dne 9. srpna 1939.

Finaneni zpriva iiketnika Hiavniho Radu.

PrthEivl OD RADU ZA MESIC eERVENEC 1939 Rad Den Za D. 0. Na timr.

1. 7. cert. .25 1. 10. dervenec 199.48 66.00 2. 14. dervenec 15.46 .30 3. 11. eervenec 22.80 9.85 4. 19. eerven 14.55 _313.55 63.60 5. 18. dervenec 1.00 4.05 3.93 6. 22. dervenec .60 74.91 3.00 7. 14. eervenec 180.38 3.52 6.45 8. 26. derven .80 75.82 32.95 derven 3.46 243.78 71.80 derven 1.80 86.25 38.40 eervenec .80 37.19 1.05 derven 28.80 .15 eery ., dier'c 2.00 229.79 33.50 cert. .25 derven .60 34.30 1.35 eervenec 2.78 180.32 13.20 eervenec 67.99 4.35 aervenec 12.91 454.23 21.25 derven .50 11.18 .30 2.05 eerven 87.21 28.50 derven 4.00 339.52 101.35 eervenec 2.57 40.89 2.55 'der ven 38.30 eerven 3.62 161.00 7.80 eerven 25.74 _630.86 129.95 eerven 24.89 375.63 85.80 oerven 51.14 13.45 3.85 derven 85.20 9.60 derven 12.96 120.74 101.50 derven 18.46 250.96 82.50 eerven .80 73.85 3.00 derven 85.61 21.35 eerven .60 34.04 2.55 kveten 5.54 146.14 8.70 eervenec 28.02 .60 derven 2.76 106.39 29.75 kvet, 'derv. .40 298.17 25.95 1 Glen 18.55 1 Glen 11.10 1 Glen 43.29 dervenec 22.64 .40 3.00 dub., kvet.,eerv. 170.25 23.85 kvet., 'derv.

5.60 267.96 51.90 eervenec 6.54 215.26 23.10 aerven 80.69 2.25 dervenec 42.01 1.95 kvet. a2 der'c, 101.04 10.50 eervenec 2.67 57.66 3.30 dub a2 eer y, 84.90 7.90 derven 9.16 374.67 93.00 kvet., eerven 40.10 421.01 49.75 aervenec 3.20 8139 41.25 aervenec 82.84 1.60 2.55 aerven 1.00 144.95 24.55 kvet., eer y. 17.67 150.08 23.60 duben 11.30 194.31 10.50 eervenec 3.20 68.67 2.50 eerven 1.00 45.31 17.10 1 e'en 8.75 eervenec 47.75 4.05 dub. a2 'derv.

20.85 2.75 dervenec 6.58 215.94 10.50 eerven 54.75 18.75 dervenec .20 87.92 2.70 kvet. eer y .

8.26 87.30 15.25 dervenec 1.57 124.67 4.80 aerven 6.25 126.01 14.25 eervenec 7.78 123.49 9.30 eervenec 1.00 56.40 1.50 eervenec 85.55 6.10 1.87 dervenec 93.33 3.90 eervenec 49.58 .60 11.75 dervenec 9.86 27.89 3.45 5.99 derven 32.41 9.00 eerven 2.56 145.48 11.50 kveten 8.19 .90 10.65 kvet., 'derv.

2.00 83.54 46.80 derven 13.05 240.85 240.35 15.30 eervenec 13.05 1.20 eervenec 8.25 3.53 23.80 derven 107.39 16.00 suspendovane

E STNIZE

87. 25. eerven .40 88. 25. eerven 26.83 89. 12. dervenec 4.63 90. 19. eervenec 91. 14. dervenec 3.10 92. 25. eerven 19.59 94. 15. dervenec 1.10 95. 19. dervenec 96. 1. derven 97. 8. 1 elen 97. 15. dervenec 2.10 98. 19$ derven 99. 18. 'Cervenec 100. 2. dub. a2 'derv. 101. 13. eervenec 102. 12. eerven .40 .30 103. 11. berven 10.28 104. 14. btez., dub.

105. 154 eerven 2.90 107. 21. eervenec 7.62 108. 24. 'derv., eer'c, 1.90 109. 22. kveten 1.10 110. 19. dervenec 111. 18. derven, 'deed, 11.84 112. 14. eervenec 113. 18. eervenec 114. 12. do pt. plat.

115. 18. do pt. plat.

2.40 116. 11. eervenec 118. 1. eerven 118. 27. eervenec 120. 1. der'c a2 zati .60 1.00 121. 6. eervenec 3.82 122. 26. dervenec 124. 26. dervenec .20 125. 22. derven 3.40 126. 6. eerven 3.40 126. 28. eervenec 127. 3. dub. a2 derv. 1.50 .60 128. 11. eervenec 2.00 129. 5. eervenec 130. 22. dub., kvet. 11.56 131. 19. kvet. az eer'c 132. 13. dervenec 5.57 133. 18. eerven 4.69 135. 26. eervenec 136. 11. kvet., derv., 1.39 137. 21. eerevnec 4.06 138. 17. Cervenec 1.30 139. 22. eervenec 1.10 140. 5. eervenec .80 141. 14. eervenec 141. 19.

8.21 142. 21. eerven 4.30 143. 19. eervenec 144. 21. eervenec 2.10 145. 18. eerven 4.20 146. 21. eervenec .70 147. 16. eervenec 7.92 148. 26. derven 150. 1. doplatne 3.51 151. 19. dervenec 1.60 153. 18. eervenec 34.36 154. 22. eerven 155. 22. kvet., eer y.

156.27. eervenec 157. 19. 'derv., der'c, .80 158. 7. eervenec 2.30 160. 19. eervenec 161. 7. cert.

22.54 161. 7. eervenec 3.00 162. 15. eervenec

Straus it, 99.00 509.78 88.85 28.58 184.82 382.34 107.87 46.82 31.65 23.07 75.64 61.21 25.32 74.46 67.52 31.94 43.50 82.44 29.58 99.14 256.30 45.16 59.65 51.08 156.70 9.96 15.30 28.80 52.45 36.68 35.68 71.76 63.74 45.72 10.75 49.28 80.45 80.45 74.80 26.95 41.49 247.08 29.85 13.08 130.19 100.33 46.10 9.22 64.73 30.15 18.39 45.19 2.03 201.88 74.03 15.15 68.29 61.87 25.61 104.43 13.04 53.70 23.70 193.04 108.95 10.33 17.89 7.14 34.67

20.70 112.25 6.00 1.05 25.65 58.75 3.90 3.10 13.85

Splaceno na Majetek Hotovost z minuleho mesice

100.00 12,390.68

CELKEM VYD Na Umrtni.

Hypoteky Pftjaky certifikattl VSTmena majetku Opravy atd. na majetku Za Utedni listiny majetku Za uredni listiny hypotek Dan, vodni, majetku Splaceno za praci v pujakach Vracene umrtni poplatky Cestovne na fleet majetku Comm. v prodeji majetku Nesplacena splatka hypotek

$44,294.26

5.25 1.65 1.20 10.10 2.25 11.45 21.90 6.50 10.30 9.00 HOTOVOST V BANKACH 30.05 2.55 PRIJEM NA H. Od tacit 4.80 Splaceno na vydani. v Utadovne 10.65 Vracend IX. federalni dari 12.30 Hotovost z minuleho mesice .75 2.50 2.40 8.00 3.00 11.56 4.05 2.25 14.95 23.60 3.60 9.10 .45 4.35 36.90 3.75 .30 20.05 10.50 12.25 1.65 4.20 1.20 .90 4.20 36.10 1.65 5.70 7.10 3.35 24.00

34.51 39.92

5.75 2.70 11.10 6.00 8.10 7.90 1.50 7.55 .50 4.80 3.60

608.96 15,285.22

2,387.20

PitEHLED PiliJ1VIt A VYDANI ZA MESIC URVENEC 1939.

PRIJEM: $15,285.22 Od tadu 4,585.98 Splatky hypotek 1,225.24 Splatky piljdek certifikatil 1,852.24 Splatky bondtt 2,052.58 trok z hypotek 3,280.99 trok z bondu 801.01 1:Trok z pOjeek certifikata 173.35 Splaceno za praci v pujekach 621.86 Najemne z majetku 2.61 Vracena odmena za eleny 1,856.50 VYdelek v prodeji vSrmeny bondO. 66,00 Vracena dan, bondova

CELKEM

$ 5,608.58 20;499.92 6,301.00 2,075.96 224.37 13.87 2.00 1,000.00 151.78 10.80 371.68 305.23 400.00 $ 7,329.07 $ 2,387.20 32.00 531.02 4,229.01 $ 7,179.23

VYDANt: Najemne z Utadovny Telefon Poetovne Potteby a vydani v idadovne Telegramy Notat Sluine Utednikt Lekatske prohlidky Odmeny za nove eleny Schtze a teetni vStor Cestovne Oznamky Vestnik, 6,293 odberaten Vestnik, poetovne, Aktuar Dan IX. statni Dan IX. federalni Dan S. S. Elektfina Express TSidennik, Bond Reporter, Bondy ilfednika

30.00 16.00 32.97 237.04 .32 4.75 1,163.25 281.50 1,206.64 109.20 15.32 9.75 524.42 1.08 12462 52.49 1,306.89 114.02 14.13 .90 50.00 56.25

HOTOVOST U POKLADNIKA

$ 1,939.69

DETSKf ODBOR. Pkijem od radu Hotovost z minuleho mesice

$ 608.96 2,150.97

CELKEM

$ 2,759.93

VYDANt: tspory Odmeny za nove deny Piljeky eertifikatil Vraeene poplatky Hotovost v bankaoh Pujeky certifikatt Bondy

16.04 11.92 30.00 .30 2,711.67 99.00 29,477.08

MAJETEK

$32,287.75

PREHLED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,035,707.18 Hypoteky 1,496,670.82 Hypoteky Collateral 4,519.82 Podily 100.00 Pujeky certifikatil 555,032.51 Majetek 198,068.27 Slo2eno na stavbu kanalu 1,750.00 Slaeno za meritko 10.00 Hotovost v bankach 7,329.07 V Detskem odboru 32,287.75 U pokladnika 1,939.69 Celkem Dluh nedospel3im dediciim

$3,333,415.11 26,640.24

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,306,774.87 Edward L. Marek.,

Dne, 29. dervenee 1939.

• Stran g 22.

VtEITNIX

RED FRONT e eska Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Said, majitel.

Telefou: Beacon 31734.

Pravidelna j idla a lun6e, NejlepAi soudkove a lahvove p1vo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvleltni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB Ceskt Lekai a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUiBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni itstav pohotovSr k sympatickemu vytizeni nezbytiOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nasi zazadcu.

EDWARD PACE Polikebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Leiika 6ESICk PRAVNIK tiadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEK.Alk BrNe spravne ptipravene. eas die innluvy.

Ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. Obuvnici budou pkeikoleni nyni na betonate? vkaarskemu patentnimu fikadu pkedlotil jistY cury g skY obean vynalez, kterY mute mit pro vYrobu obuvi nesmirnou cenu. Objevil zvlag tni zpOsob impregnace podraiky, ktera se tim stava nerozbitelnou.

Podstatou vynalezu je betonove. ochranna vrstva, ktera se mute nekolikrat vymenit. Vynalezce chodi v techto stkevicich jit tii roky a pokad ma podratiky jako nova.

• Retain.

Betafit, vzacnY nerost madagaskarskY, byl venovan mineralogickYm sbirkam Narodniho musea znamou turnovskou brusirnou drahokamil firmy F. 8lechta. Jsou to pnzoruhodne krystaly, ktere dosud sbirkam chybely. Betafit je nerost, jevici velmi silnou radioaktivitu a je surovinou k zislcani vz.acn$Ch prVku,

Ve stteclu, dne 9. srpna

ke filmovaci y eti. Na volne cest6 uKDY2 ZEMtLE PODIViNKA. Kariery poclivinii.

Pied nekolika lety se pkistehovaNew York. — Velkeho tspechu razi asi 40 km za hodinu, ale v la do Mnichovic u Prahy soukrom- dosahl americkY rozhlasovY repor- dtiungli se bude pohybovat jen rychnice Josefina Fechtnerova. Koupila ter D. Elman, kterY patrol po nej- losti 500 aZ 1000 metru za tuteti dosi tam domek, v nemti se Upine u- zajimavelg ich podivinech a nechal bu. zaviela pied svetem. Nikoho k sobe je pravidelne mluvit o siTYch talinevpou g tela a vedla samotakskY bath do mikrofonu. Mnoho z techvot. Lida v Mnichovicich o jejich to podivinil ziskali nejen vehlas, ale podivnYch vlastnostech sice_ s po- i zamestnani. Jista akademicka maeatku hodne hovokili, potom vgak litka, ktera pkedna g ela do mikrojim uvykli a nestarali se valne o sta- fonu o sve zalibe malovani vodovYrou podivinku. ftekla jim, tie ma ye mi barvami na pavueiny, dostala Vysoeanech domek, na ne g testi vgak jit pkiAtiho dne vYhodnou nabidprave v zeIenem pasmu, urdene pro ku, aby uspokadala v New Yorku ziizeni sadt, jimi musi zahy ustou- vYstavu svYch obrazkil na pavudipit. Byla velmi getrna, opatrna na nach. Po ni se vystkidalo pied mikatclY halek, zila docela primitivne krofonem jit asi sto podivinu. In-. a tak v g ichni usoudili, ze hospoda- valida ptedna g el o sve sbirce umeil s nejakYm nevelkYm kapitalkem, lYch noh, ktera, je nejvet g i sveho kterY ji snad ani nedovoluje zit ji- druhu na svete. Hornik vypravel o nak. svYch umeleckYch dilech, vytesaPied nekolika dny zemkela. Na- nYchz velkYch kustl uhli. Nejvice kikala si v posledni dobe na bolesti podiviml se venuje vYcviku zvitat. hlavy a podlehla mozkove mrtvici. Nekteil z nich vypraveli pied mikroA teprve po jeji smrti se zjistilo, fonem o vYsledcich sveho usili najak vlastne vypadalo y e skutedno- ueit krysy zpivat. JistY advokat z sti soukromi teto teny. Do domku Filadelfie tvrdi, ze si vycvieil mygi Josefiny Fechtnerova ptiSli detnici tak, ze na jeho zapiskani vylezou z a jini lido, na nich spoeival fikol der. JinY podivin pry si vycvieil 12 librovou rybu tak, te vyleze z voduzavilt historii podivneho tivota k posledni pravni teece. Statena, ni nadrte v zahrade jeho domku, Trpite-li ktera zemtela y e veku 69 let, ne- jakmile zaslechne trubku jeho auRevmatickimi, neuralgickizanechala po sobe tadnYch pilbuz- ta. teetni z New Jersey ma, filomky ini bolestmi nYch. Nezanechala take zaveti. Na- a soueastky v g ech letadel, ktera se psala sice jednu, uz pied nekolika at dosud pokusila pkeletet ocean. • Sv g denirn nebo palenim nohou lety, ale to zustala bezpodstatna. Nedavno odmitl vYhodnou nabidku, • Ztuh13.71ni, bolavfmi svaly aby tuto historickou sbirku prodal.

Tehdy totit byla je g te na tivu sestra Josefiny Fechtnerova. Obe sta- Indian slySi zakon ve sve mateRtine. • Po5tipanim hmyzem Mexicka vlada se rozhodla pro za-, • Namoleninami a teny napsaly soudasne zaveti, ponami dle nich si odkazovaly pro ptipad jimavou novinku. At dosud 'east° piestupovali Indiani v jitnim Mesmrti navzajem v gechno sve jmePOUZIVEJTE ni. Sestra zemiela dkive a Josefina xiku nova vydane zakony proto, to neovladali Spanel g tinu, v nit vlada Fechtnerova jine zaveti neueinila.

Dra. Petra Nevi se dosud, kdo zdedi jeji Po- zakony uvefejimje. Aby se tomu tezilstalost. Nejprve bude nutno vy- dy pkede g lo, dava nyni vlacia na- Le6ivir 016 Liniment Rodinnfr pomocnik v tisicich do. ekat povinne 'hay, ye ktere by se hravat teksty zakon y na gramofonomovech po vice nei 50 roku. Pracuje je gte snad mohli hlasit nejaci vzda.- ye desky v rtiznYch indianskYch spoleCne s prirodou v urychlovini pri. leni pkibuzni. Neozvou-li se, bude tedich. S temito deskami objitdeji toku bohate, Cervene krve do postiteprve zavedeno tdedni pozfistalost- pak vladni komisaii jednotlive kra- ienYch mist, eimZ napomalia piirozeje, obYvane Indiany a pkehravaji nimu postupu hojeni. Je utigujici. ni fizeni.

Zahrivajici. Neni lepkavy ani mastO. Teprve pak se take pfesne ukate, je obyvatelstvu.

VspornY. co v g echno ziistalo po Josefine V Kanan Dodivano Beze S tankem do pralesii.

Fechtnerove a bude to beze sporu velke piekvapeni pro v gechny, kdo Vbrzku pojede do Jitni Ameriky i Peter Fahrney & Sons Co., sedmielenna, g vYcarska vYprava. Bu2501 Washington Blvd., g etrnou a nenaroenou stakenu znaChicago, Ill., Dept, D811-78C li. Dosavadni prohlidky jejiho dom- de mit zvlattni "tank", kterY ji umotni pomerne bezpednou cestu zeProsim pog lete mai; zku'iebni lek jak ku vyvolaly jiz hoclne ti divu. Zjistinisleduje, pokon vyplacene, za lenYm peklem tropicke Ameriky. I prikladem $1.00 za d ye pravidelne 600 lo se ptedev gim, tie stak.ena shrolahve (3;4 unce kaide) Dra. Petra 11 v ain't bude spat v g ech sedm matd'ovala ye svem byte nejrilzLeCiveho Oleje Linimentu. clenlz vYpravy, ma stony isolovane 0 Prosim palete lek na dobirku (C.O.D.). nefg i druhy potravin. Oinila tak jiste jit tticet let, jak o torn sveddi korkem proti vedru. Je opatiena ta pkedvaveleene baleni detnYch zasob. Va g ina z techto starch potra1 y in je nepotivatelna, znidena, dlouholetYm a nepotadnYm uskladne1111111111"P nim v obyeejnYch saecich, banecich, krabicich a bedniekach.

V byte Josefiny Fechtnerova se nalezly take detne -g perky, jet maji desetitisicovou hodnotu. Jsou meDO MEE WM cestujte rychle a piijernne na naiich oblibenfch zi nimi naramky, prsteny, zlate ketezy a &tie stare dukaty. Krome • BREMEN EUROPA toho objevili detnici v byte nekolik COLUMBUS na nich si Fechtnerova poNEW YORK • znamenala, kde ma deponovany sve HANSA • DEUTSCHLAND vkladni knitiky. Podle pkedbetneho Vjhorne ieleznieni spojeni z Brem nebo Hamburku. odhadu bude na techto knakach Pomilierne Vim pri obstaraveini nav g tevnich a vyuloteno nejmene pul milionu kostehovaleckfrch vis pro Vaie evropski piibuzne. run. PtesnY sta y podivne pozastaloSNIZENE OKRUZNI OCEANSKE SAZBY sti se zjisti teprve dlouhYm a jiv Turisticke a Tieti tilde k dostani pro letni ste take dosti obtitnym patranim. a podzimni plavby do neb z Evropy. Doba pobytu omezena na etyki tydny Informace u vaieho mistniho agenta nebo 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

PRAVNIK IFIAMEURG-AINERICAN EINE Tylizuje veAkere soudni zaleiitosti NORTE( GERMAN LLOYD ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. 1111 giali111111

Dr.

aamnunc

C. H. CHERNOSlif

Ve stkedu, line 9. srpna 1939.

araail

ViISTNIK

cikanky JanouSlova, Bradova. a Ma-( o tom, jak sedaval v jablkenicke rie Babrle "metlami ni rskany a myslivne u sveho ptitele a hosta praveho ucha rez ini postoupily". Bedticha Smetany, kterY zde tra.vil NejkritietejSim obdobim cikanske- devet let, nezlomen hluchotou a naho pobytu u nas byly easy pobelo- psal v myslivne dvacet svYch neV techto dnech byla, east flak yehorske. Proti cikanum bylo vydano smrtelnYch del. Zde sedaval Alekejnosti zbyteene znepokojena zpramnoho patenta a myslivaim nati- xandr Thdrn-Taxis naproti u stolu a Smetana komponoval. Zde byla you denniho tisku o prodloukeni zeno, aby cikany hubili jako napsana nesmrtelna "Ma vlast", platnosti francouzsko - nemecke nou zvet.

"Z deskYch luhd a hajd", "Hubiaobchodni dohody o dalS1 rok — do )0( konce dervna 1940 — v eemS mel ALEXANDR =URN - TAXIS ZE- ka", "Tajemstvi", "Z meho Sivota'., bYti spatkovan dmysl Francie uzna"Z. domova", atd. Nikdy start pan Mf EL. ti nemecky okupaeni zloein. AekoSedlaci, delnici a studenti poda.- neprozradil, jak Smetana komponoliv Sijeme v dobe, kdy — jak se kika vali si u neho dvete. A potom hlav- val. Jen jednou tekl: "To on Bedtich — je vSechno moSne, podobne za• muzikanti, s kterYmi si obzvlagt,' v'Sechno dela duSI!" very jsou pH nejmenSim ukvapene. doble rozumel. Sam bYvalY osobni Itted k nam pfivez1 football Fres to, Se celY svet Sije dnes v pkitel Bedkicha Smetany, kterY dlel a prvni kopaci mie z Anglie. nejvet'Si politicke horeece, take se u neho dlouho v jabkenicke myslivzda, Se vSechno jine ne2 politika je Na Loueensku je smutno. StarY ne, hostil jiS pied 35 lety "Ceske veci vedlejSi, nesmi se zapominat, pan, kterY nechtel bYt nikdy sam kvarteto" (Vihan, Suk, Nedbal a pod neklidnYm politickYm povrHoffmann), ktere se na loueeilskem a mel stale kolem sebe spoleenost, chern dne'Sni doby hospodatskY zamku pkipravovalo na turne po e- sam ji opustil. On, na kterem, jak vot piece jen pokraduje dal, ticebavropskych velkomestech. Thurn- kikal, nezaleSelo, a kterY nebyl vlaSe je nutno pracovati za podminek Taxis "Ceskemu kvartetu" sv'mi stne nikdy nemocen, najednou se neSrovnatelne teks'ich nekli v dovelkYmi zahranienimi znamostmi roznemohl a cely kraj, bide z Louback, kdy Evrope je gte nehrozila eerie a okoli se chodili denne ptat Futile zaznamu je u nas 15.000 c zabezpee,oval vystoupeni. I druhe na zamek po jeho zdravi. KdyS nezkaza hnedYm morem. slavne Bikovo kvarteto vzniklo z kin& clavno jeden z jeho kamaradu oV hospodakskem ohledu jsou poLetos, kdo jen ,se n a ysich mate napadu stareho pana na loueentevfel sktin, pinou ieka, ktere stamery v Evrope mnohem tersi neSli hYbat, bude pracovat v polich. Ne- skein zamku. zde v Americe. Od roku 1930, kdy se ni, kdo by ve vsich hlidal staveni Star' pan, kterjr nikoho neodrnit- ry pan ke konci sveho Sivota dopoeal pocit'ovat vliv svetove hospo- a majetek pied cikany. S ptichaze- nut a vzorne se staral o delniky. staval na lekatsky ptedpis, ale nikdy dalske krise, zadaly se rychle Psati o jeho dobrodinnosti by by- neuSival, Alexandr Thur-Taxis projicimi Sherni se mno gi zpravy o kai obchodne-politicks vztahy, zecikanskYch t 1 u p. V techtol la opravdu rozsahla, kapitola. Jen z hlasil, Se v'Sechny ty leky v testajmena mezi evropskYmi staty a to dnech na Nasavrcku, zatim co bide( m h a nahodnYch vypravovitni mentu odka.Se lekarne pro nekoho pkedevS'im v dasledku nedostatku byli na poli, vioudily se do vesnic tech, kteti byli podarovani, motno jineho. — Snad si vzpomnel, Se kdydevis. Jednotlive staty z obav pled cikanky a kradly. V Ochozi vypa- si udinit pfedstavu, ktera, by nako- si jako mladik pkivezl z Anglie fpotpasivni bilanci sveho zahranieni- oily dvete ye staveni a odcizily 500 nec byla stejne kusa. Nikdy nebyl ball a Se s tim prvnim kopacim miho obchodu poealy pak omezovati Korun na hotovosti. V Zubti stej- nikdo starym panem odmitnut. Kdy- dem u nas, za kterYm se sam prodovoz ze zahranidi tadou obehodne- nYm zpusobem ukradly 400 K. Zitra si ptinesly noviny zpravu, Se knike hanel, propagoval i zdravi celeho politickYch a devisovYch opatkeni. to bude jinde, pozitti tteba zase v dal postavit pomnik delnikovi. Pro naroda. )o( Tim pak take obchcidni dohody, Zubti. Na Plzedsku se presvedeili, tuto zprav y se tehdy start pan velsjednavane na prve strane pod tla- ze nejvetk strachu mail cikani z mi rozlobil. Stalo se to takto: Les- Oddelena mista pro 21dy v skjich holirnich. kem hospodatske nutnosti °path- karnYch taborti. Po zprava,ch o d- ni delnik, aekoliv byl jeden z nejti pottebne suroviny a na druhe myslu zkidit tyto tabory cikanske zkuSenejSich pracovniku, nestadil Spoleeenstvo honed. a kadetnika strane potiSemi nalezti pro ne de- kradeSe na eas ustaly a neater' ci- eas uskoeit pki kaceni v lese. Strom v Plzni vydalo prohla.S'eni, le nevisove iihrady, stavaly se eim dale, kani dokonce se pkihlasili a praci se nahle zlomil, padal v jinou stra- me, a nemelo nikdy ani mezi eleny, tim sloSitefSimi instrumenty. Pies na stavba,ch. Tabory pro cikany do- nu a delnika na miste usmrtil. Ma-. ani mezi zamestnanci Sadne neavS"echnu jejich slolitost nikdy a ni- sud nejsou a tak jejich tlupy na- joratni pan okamSite, jakmile se rijce. Neptipusti, aby se nearijske kdo vS1 ak obchodni dohody nezna- vStevuji dal jako nevitani haste po- dovedel o neS"testi, odjel k rodine osoby staly eleny spoleeenstva. Dale menaly ani neprejudikovaly uzn'a- kojne obeany a vezmou, na co pki- delnika, postaral se o ni a hrdinovi oznamuje, Se na ptani vetejnosti ni politickYch skuteenosti! jdou. Trvalo to nekolik let, ne2 se prace dal na mists postavit krasnY se vyhraSuji nearijskYm osobam podatilo zakadit do cikanske karto- pomnik.Pfritel Bedficha Smetany a zvlaStni oddeleni nebo mista, takSe JestHS.> prodlouSeni platne obteky otisky prsta i takovYch cika- ciftvernik Smetanovy tvfirei einnosti. ani osoby, ani poutite veci neptichodni dohody mezi Nemeckem a kteki se natizeni evidenci vS1e- Jiste by bylo krasne vzpominati jdou ye styk s ostatnimi zakazniky.

Francii byl ureitou east' pro nam zaujateho ciziho tisku mezinarod- mi moSnymi zpilsoby vyhYbali. Po ni vekejnosti pkedkladan tak, Se to dle evidence je cikana 12 a'S 15 timute vzbuditi dojem neptimeho u- )sic, bude jich vSak vic. Musi se s znani okupace Francii, a zprava o nimi v dohledne dobe neco podniknout, nebot' si nemuSeme hlavne v dobe nastavajicich z,ni dovolit, nePan Najvar, Prague, Okla., dosvedeUje, Se: — Pan F. Mizara pii chat Sit cele vesnice a cele kraje nakladani sena pocitil bolest v oku. ve strachu pied cikany, nebo zaDo veeera oko oteklo. Rano gel k le- mestnavat honenim cikand stovky ge mu neco padlo do oka, kde eetnika. Cikani se po staleti nezmeto fe ge a piths. Doktor oko prohledl.

U nas jsou o nich dochovany Nic nenagel. Dla mu nejakou vodieku zpravy jiS z patnacteho stoleti, kdy Wad spolee'ensiqeh zabav, tffieich se vela mazani, ze to poma ge. Ale v oku pkizni naeho lidu i betnYch ptatel r stale MA' a HI. V noci od bolesti vy- se u nas poprve cbjevili. Zpravy o skoeil z luzka a behal po svetnici. Co nich se vyskytuji v rote 1416. JiZ doveho elenstva. Vzorny potadek, petlive, objenom na to dat, by to trochu ulevi- tehdy se Sivili hadaestvim a Sebrosluha a dobra hudba pri kalde abase. lo? Tu si vzpomel na Nonat, ze je na tou. Neni zprav z onech starch dob, kagdou bolest dobra,. Priloiil z Nonat naplastieku na oko a bolest hned se ze by se dopouSteli kradek, nebo zrairnila. Za chvili ulehl a usnul. Ra- dokonce hrdelnich zlodina. Lids s no necite Licine bolesti, sejmul na- nnirni meli soucit a radi je podpokiA plast a na to bylo pfilepene hranate almuknou. Tehdy vladla o cikaf'olitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 4452. semenko z travy, ktere doktor najit nemohl, ale Nonat ho z oka vytahla. nech povest, Se pry se musi potuloNa dontani se jest — 20th and North Main. vati za trest proto, ze pti fiteku Na rozli6ne, at' suche neb otevie- Fanny Marie z Egypta ji odmitli ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dfevene i oce- poskytnout ptistkeSi. V polovine pateervenka z Wallis ✓ NEDELI 13. SRPNA love tfisky, steely a jine pfedmety nacteho stoleti vznika vSak na ciuvazle v tele. ale musi to bYt Syncopators ✓ NEDELI 20. SRPNA kany nazor a tvrdi se o nich, Se jsou) tureeti paha. Jejich velkYm mph-1 Zatopek z Baytown 27.

SRPNA ✓ NEDELI telem je cisak Ferdinand I., ktery Na otevteni sezony 3. zart na "Labor Day, podana bude zpevohra rozkazal vyhnati je ze kerne. V NC"Sleeinka z Welt° zarneeku." mecku se ve stejne dobe rozhodli, kdo cikana zabil, "Sadneho mordu & ran ON-, Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou vinen neni", protole jsou gpehYti, 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekar- a zradci. U nas jiS tehdy dostavajil VSTUPNE: PANI 40c — DM,3: 25c nika nebo jednatele, ale nic jineho nektere cikanske rody deska jme-,1 neberte, radeji piSte pflmo na nagi na. Svedei o tom soudni protokoly,1 PORADATELi. adresu: kde se na priklad rozhoduje, abyl Marie Leiblinger & Co., Altadona, Cal

NA OKRAJ OBNOVENE NEMECKOFRANCOUZSKE OBCHODNi KILOUITY. (Tiskova sluna Csl. ' N. R.)

tom zfejme uvetejnena dvakrat po sobe, aby svedla i ostatni tisk ke komentovani, pak je jasne videt, Se zde ne'Slo o nedopatkeni hospodatsky nedostatedne informovane novinate, nYbrt o zlejmys timysi vyvolati pkedem riadanou politiekou reakci nam neptiznivou. Zprava z Berlina, kde je pkani otcem mySlenky.

Dobte promygenY podfuk — jinak to nelze nazvat — spekulujici s malou informovanosti vefejnosti o obchoclne politickYch otazliach se vSak minul cilem, proto'Se ye velkern americkern tisku distal celkem bez ohlasu.

Snad sta.& v teto souvislosti pkipomenouti, ze nazistickY Berlin — pokud jde o Apravu obchodne-politickych vztah y — pkedstihl v Moskve vLechny ostatni staty a pkece tadna z jeho dsp'anych obchodnich dohod nemela vlivu na politick pourer Berlina a Moskvy.

Pokrok H o 1,1

OZNAMUJE

Btrana 24.

VIESTNtIr

o hrobu blahoslavene AneiPoulivejte k oznamovani • Listina ky Piemyslovny se vedecky ove-

NI* Oznamovate Pravidla

'

V Malem Oznamovateli detujeme I centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napate na zvlagtnim listku a ;Allotte k objednavce ptislugny obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pildejte 6c na jeho vYmenU. Ma-11 bYt1 jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nail znaekou, tietujeme za oznamky "Na prodej", "Slulby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pogtovne, aby dogle doplsy mohly Ott Dined odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k si atku" neb "Ptijme se hospodyne" obnagi doplatek za zuse..ku a poitovne 60 centu.

Doplatek za znaeku budil ptilolen k obnosu, ktett PoZilate za aznamku.

Stargi vdova pfeje si dopisovati s panem do 56 let starSrm, kterY by eel do mesta ma pkednost, po pkipade by pkijala misto hospody"Vestnik", West, Texas, pod znae(3,2,-33pci) kou "D. V." air

apirPtijme se Ceske device pies 18 let stare; zku genost se nevy2aduje, ale musi bYt bystr g, a rozumet peAeziim. Hlaste se u: Steve Vavra, (31-33pd) Louise, Tex.

ruje.

Ceske cirkevni kruhy se nevzdavaji nadeje, 2e podaii objevit hrob blahoslavene Ane2ky Pkemyslovny, zakladatelky klaetera na FrantiSku v Praze I. Dlouho se vekilo, 2e hrob Premyslovny je pod podlahou v klaSterni kapli. Fred easem vyvolal pfekvapeni nalez stare listiny, objevene na venkove a udesajici, blahoslavene Ane2ka je pochovana v kostele sv. Jakuba na Starem meste pralskem. Listina ma, formu protokolu o pohkbu blahoslavene Anelky a je podepsana nekolika jmeny. Tato listina se dosud ovetuje.

Jak oznamuji "L. L.", ji2 se zjistilo, ze osoby onech jmen skuteene existovaly. Daleko obti2nejei oveem bude ovekit pravost podpisu a cele listiny. Podle jinY'ch na.zora pry hrob 'Ceske svetice je nutno hledat v zahrade b3ivaleho klaetera na Frantieku. Hledani v kostele sv: Jakuba by bylo oveem jednoduSSi, ale dra2ei, proto2e podlaha tohoto kostela byla nedavno dtkladne opravena a pki torn byly novou dlathou zakryty yeechny nahrobni kameny v puvodni dlathe. Bude-li hrob nalezen. lze pak oeekavati, ze blahoslavene Ane2ka bude prohldeena za svatou. )o( Lekaiska.

Lekak: "Dnes yam mohu pfesne kid, co je pkidinou vaelnemoci. Patrne je to alkoholem."

Patient: "Nevadi, pane doktore pkijdu jindy, al budete )o(

iairi Tabak, dobrY, jemnY, slab na

Opatnost, matka moudrosti. kouteni, 10 lib. $2.00; jinY 10 lib. "To, paneeku, jsou hostitele;" vy$2.50; dopravu vyplatim. — M. pravoyal p. X. pkateltm, kdy2 se Prochaska, Portland, Tenn. (31-32p) vratil z navete yy u rodiny Y. "Kdy• jsem odchazel, doprovazela mne air Tabak listovY mam na prodej. rodina a2 k vrattim."

Kdo by si pial, piste na: — John "Jo, to delaji v2dycky,' vlo2i1 se Hradek. Cana je 10c — 15c libra, do yypravoyani pan Vopieka, "a t patovne neplatim. John Hradek, od to doby, co jim jeden host od (31-33pd). nesl z pkedsine tki deetniky."

Portland, Tenn. )o( NA PRODEJ! Jedna anglicka aristokratka citeSzni.genk obchod, dvou-patrovY la u Poireta usmlouvat na eerie eadum a osm obydelnich lotii v Gua- tti. Poiret zdvokile ,cdmitl. Ale dama dalupe, gest mil od Victoria, na Port se nedala: Lavaca "Highway". 0 podrobnosti "Ceny hed yabi piece take klesly, piste na: Fannie A. Mareak, Victo- pane Poirete." Kral krejeich se zde(30-32pd) Sene ria; Tex., Box 213.

"Myslite, le Bernard Shaw bude lacinejS1, klesnou-li ceny papiru?" )o(

Taneeni za'bavy.

"Karliku, kdy2 mam na stole • osm lahvi piva a tvitj tatinek vy1 pije jednu, kolik jich tarn zbude?"

"2adna."

"Jak to. Ty neznae jeete ani za.-1 klady poatil?"

1 "A vy zase neznate na'Seho tatinika."

k.ADU PRAHA Lis. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 12. srpna. — Blue Jackets Orchestra, z Temple, Tex. 19. srpna. — Blume's Orchestra, z La Grange, Tex. 26. srpna. — Adolph & his Boys, ze Schulenburg, Tex. 2. zati. — The Harmonizers z Fayetteville, Texas.

9. mita. — Geo. Moody, z Taylor, Texas.

16. WI. — Blumes Orchestra z La Grange, Texas.

kdykoliv potkebujete cokoliv v lekarnickem oboru neb presne vypineni lekalskeho pkedpisu, obrat'te se s chlverou na nas a my vas nezklameme. Kr aj ansk 6, spravne a poctive jednani jsou vgdy naei snahou.

Vstupne: Paul 40c - Damy 10e

Marek's Drug Store

ZABAVN1 VtBOR.

Professional Bldg., TEMPLE, TEXAS

Podporuite teskou Lekarnu!

v

Ve sttedu ne 9. srpna 1939.

Je to hotova inflate garancii. Jejich cena je ',Teak v obracenem pomeru k jejich po• etu. Garancie by rely jakous cenu jen tenkrat, kdyby nebyly rozSikeny na tolik "Kurjer Poranny".

V mEsIci SRPNU 2aludek startieh lidi i mnohSreh mlad Aich lidi popotfebuje vzbuzeni k doueimu traveni a chuti k jicilu. Postradate-1i sve±esti zkuste

ifd

Texaska Orlice eiSLO 13 v Dime Box, Tex. potada na.sledujici

Severovu

Taneeni Zabavy Barbecue V NEDELI 13. SRPNA Pei hudbe ve dne Dime Box High School Band Pki taneeni zabave weer Geo. Moody, z Taylor, Tex.

Severn's Bitters znamenitou b:,71innou pilpravku, je2 vas vice nef-li uspokoji. Velkg. Miley $1.25. 2adejte v IdkArne nebo piste psi no na:

V sobotu 26 srpna — pre badbe J. It. Baca. V sobotu 9. zati — pti hudbe Adolf & His Boys.

Bolestna vzpominka.

Dnes, 9. srpna je tomu rok, co nas nas, maniel, otee a statieek,

John Voleik, opustil a nas smutne zanechal. Smutno je nam moe po Tobe a Ty odpaeivag v hrobe; a jak picijde jednou eas, sejdeme se spolu zas. Tvym odchodem srdee nage se sviraji a oei slzami zalevaji. Spi sladce, mdj drahY manieli, na g tatinku a stalkku. My na Tebe nikdy nezapomeneme a east° Tvdj hrob na grangerskem hibitove navgtevujeme.

Tvoji pozfistali, MANtELKA, DITKY A VNECT. (Pd.)

esk mluvici film 44

DIVOCH

Pobavi a rozveseli vas vkborna veselohra s Antonii NedoSinskou a Theo. Pietkem. Natoeen v krasnem Dubrovniku. Shlednete jedineene krasy slunneho Jadranu. Ptivodni kroje, tance, zvyky a pisne jugosla yske. Ukazuje Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co., Chicago.

ROBSTOWN — v nedeli 20. srpna, o 4 hod. odpol. a o 8:00 hod. veeer.

SAN ANTONIO — v nedeli 20. srpna, v 10 hodin rano, v Highland Theatre, So. Hacberry Str. FLORESVILLE — v pondeli 21. srpna, o 8,00 hodinich veeer.

CALDWELL — v aterY 22. srpna, 0 '7:00 a o 9:00 hod. veeer.

WEST — ye stiedu 23. srpna, o 2:30 odp., zaeatek veeer v 7:30.

ENNIS — ye etvrtek 24. srpna, ad 2:30 do 11:00 hod. veeer.