Vestnik 1939 08 16

Qr art Slovanske 'Pod 41-0

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

OSLO 33.

ROONIA (VOL.) XXVIL WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 16. srpna (August) 1939.

AN E AERIC M

JSME A MIA ASADNi, stanovisko na ge k amerikanismu podal ptedseda Osi. Narodni Rady Z profesor J. J. Zmrhal bYvalemu kansaskemu guverneru Landonovi co odpoved' na jeho v3ipad, ueinenY v feel nedavne konvenci methodist-a v Kansas City, flint zatadil eechoameridany do stejne ttidy s nacistickjim Bundem. Profesor Zmrhal ihned se ohradil dopisem proti nespralinemu projevu, pan Landon Ilan odpovedel, ze sam s Oeskoslovenskem sympatisuje, led nas tadi 61, stejne ttidy s Bundem, ponevadt dle jeho soudu ob6 hnuti snati se ovlivnit zahranidni politiku Soustati s hlediska dtivelk statni pfisluSnosti. Na tento dopis odpovedel profesor J. J. Zmrhal projevem, ktery s chledem na jeho dilletitost uvetejriujeme v pinem zneni: VatenS7 pane: — Vas dopis z 19. kvetna skyta, ptiletitost k nekolika poznamkam, ktere jak se domnivam, poslouti k vyjasneni Vakho dojmu o OeSkoslovenske Narodni Rade. Tyto poznamky rovnet, jak dcufam ,ptispeji k tomu, aby bylo jasno, ze naSe orga,nisace ideologicky ma stejnY vztah k otazce vernosti k teto zemi jako Vy sam.

Amerieti obeane deskoslovenskeho pavodu neuznavaji jakcukoliv dvoji ptisluenost statni. Jsou ptedevkm Ameridany. Jsou Ameridany nejen podle adopce, ale tet — cot jest jests daletitejei — Ameridany svjim pevnym ptesveddenim, svou oddanosti zakladnim ideal-am americke astavy a svYm ptiznavanim se k 1deim demokracie a republikanismu. eeskoslovenska Narodni Rada am .ericka byla organizovana americk3imi obeany deskeho a slovenskeho pavodu, aby hajila zajmy americke. Zna, jen jeden druh obdanstvi — totit obeanstvi americke. Ve vkch s yYch noeinech a ye svem uvatovani tidi se ptisne americkYm hiediskem. va dopis ptesvedeive dokazuje, ze sympatisnjcte s enkoslovenskem. Pies to vSak tadite nas, kteti chovame sympatie podobne, do tete skupiny jako pro-hitlercvskY nacistickY Bund.

Povatujeme to za nespravedlive, vzhledem na nak stanovisko, jehot pravou podstatu jak se nam zda, jste spravne neposttehl.

Kdyt totalitni retim usurpoval vladu nad Nemeckem, amerieti obdane nemeckeho pavodu meli vYsadu dat ptednost bud' zasadam americke demokracie nebo neamerickemu udeni nacisticke diktatury. Aekoli totalitni ideologie je v naprostem rozporu se zakladnimi pojmy amerikanismu, zvlaSte pokud jde o jeji vztah k svobode osobni a politicks, k snaknlivosti nabotenske a rasove, k demokracii a republikanismu, stoupenci prohitlerovsteho Bundu s rozmyslem se rozhodli pro neamericke zasady nacismu, pro diktaturu, nesnaknlivosti a rasoye zdeti.

Uvatte vSak prosim, cod jinS/ je pfipad nas.

Kdyt jsme byli jako amerieti abdane postaveni pied poctobnou situaci v 6eskoslovensku, zaujali jsme stanovisko apIne jine. Na podzim r. 1938 totalitni retim pohltil zemi, z nit pochazime. V eecha.ch a na Morave uplatnila se

totalitni ideologie pod ptimYin tiakem nemeckYm. Na Slovensku zavladla diktatura, zavedena jednou politickou strancu, inspirovanou z Nemecka. V to dobu my jako Ameridane pro-. jsme se otevtene a nekompromisne pro americkou, misto pro neamerickou ideologii sveho stareho domova. Jako jeden mut za2AL M. Jiri Mahen.

Ty, Pane, znaS mne — moje duenikdy, nikdy se nevzpinala v pYee neplodne, ja krotky byl, i duch maj kdyt to vedei, ze pro mne vSe Tye, ruka rozhodne, svou pokoru faak v obet neptinaSim Ti dneska, bote, z Tebe jsem ji vzal — jsem schoulen v sebe, velke veci spie pastYt stojim pied Tebou net kral .

O, jako deckolotipadam si dneska, jet odstavili veera potaji!

Ty mod veena, cot T ye prsty hrozne svou silu daly a ut nedaji?

Tu chvili znam, ja, v horach ut ji videl: do sveta pouSti lvice lvidata Pak na kolena, na kolena vSechno!

Ty bote slavnY, vale ptestava — tebraci nejsme, kterSrm karka da, se a kteti ze vrat pak se vystrdi.

Chrari narod maj, chrari jeho slavu mladou a katdou cihlu jeho chatrdi! stali jsme verni zasadam svobody a dembkracie. A dnes jsme se jests vice utvrdili ve vernosti k temto idealism, tak slavnostne prohlaknYm v astave Spoj. stata a zavrhli jsme oficielni totalitni zasady sve dtivefai vlasti.

Ani v nejmenkm nezamYSlime ovlivriovat nebo fidit se ye svem pomeru k zahranieni politice americke svcu dtivej61 plisluenosti. Jsme vAak interesovani co nejvice na obnove a inspirovani politickeho tivota sve stare vlasti s nakho zvlakniho a St'astneho stanoviska ob'Cana americkYch. Zatracujeme-li vinniky, kteii se zmocnili Ceskoslovenska, nikterak se to n.edotyka nak neochvejne vernosti k SpojenYm Statism, nebot' jsme v teto veci za jedno s minenim vSech spravedlive smYkejicich a pokrokovYch Ameridana a s oficielnim stanoviskem vlady a administrate americke. Mr. Herbert Hoover nedavno spravne pojmenoval znasilneni teskoslovenska "nejveteim zlodinem v dejinach". Spojene Staty a ostatni svobodne zeme v dele s Anglii a Francii odeptely uznat zabor. Mame jako Ameridane nesporne pravo podporovat zahranieni politiku teto zeme a jejiho presidenta. Zasloutili bychom si opovrteni vSech americkYch spoluobaant necht' jsou pavodu jakehokoli kdybychom jednali jinak.

Je proto hrubou nespravedlnosti davat nas do stejne ttidy s prohitlerovskYm Bundem a vime, ze byste byl posledni, jent by chtel 1:41 tak nespravedliv.

Chceme jests ptipomenouti, ze C' eskosloven-

ska Narodni Rada americka neni novou, ale starou americkou organisaci. Po vice net dye desetiliti kladne naporndhala amerikanisovat vgechny deskoslovenske ptistehovalce. Po v gecku tuto dobu byla napinena ptanim, aby ye vgech 6e§ich a Slovacich, ptichazejicich do teto zeme, probudila spravne oceneni a zhodnoceni ducha americkeho.

Jestlite v tuto dobu stojime po boku tech, kdot usiluji o to, aby Ceskoslovensku byla vracena svoboda, ktere se dtive teeilo, a protestuj•me-li darazne proti nacisticke diktatute, nime tak jen proto, ponevadt si neptejeme uvidet jednou tuto zem, vlast avYch deti, postitenon tak tragickYm osudem, jakY stihl vlaSt nasich ptedka. Nemateme zapomenout, ze t,eskoslovensko stalo se obeti vYbojne nacisticke politiky, adkoli odstoupivk sve sudetske udetske azemi Nemecku, zaplatilo nesmirnou cenu v zajmu svetoveho miru Jsme ptesvedeeni, ze vYbajnost nacistickeho Nemecka je hrozbou a nebezpedim pro vkchny svobodne narody, tedy i pro Spojene Staty.

Nebude-li Hitler zastaven v stkedni Evrope, ovladne celou Evropu. Japonske vyboje na pevnine asijske jsou soubetny s jeho a i jim se dait Co mute zabranit soudinnosti obou techto aby se posled nepokusily o ovlatInuti Stiedni a Jitni Ameriky? Motno jim pak zabranit, aby nezbudovali sve namotni a letecke zakladny nebo dtyti tisice mil od nagich btehu, ale na same pevnine severni Ameriky, jitne od Rio Grande? Jiste, ze si neptejeme, aby jednou byla vedena valka na nak pude. Podporujeme proto katcle hnuti, jehot cilem je zastavit vSechny vYboje dtive net dosahnou nagich lotehu a dokud je je gte k tomu eas.

Doufame, ze ye svem hlubokem smyslu pro fair play, pro spravedlnost a pro svobodu, kteretto vlastnosti talc yyznaduji lidi stareho americkeho kmene, porozumite stanovisku nagemu, stanovisku Amerieant kmene noveho.

KALENDAI 20. srpna. Schfue Sdruieni A. C. T. v Community House v Blessing, Tex. 20. srpna. Pohostinske vystoupeni ochotniku tadu Stefanik v sini S.P.J.S.T. v East Bernard.

Hosts sehraji krasnou hru "Budeme It na veky".

20. srpna. Piednagka p. Gama v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

27. srpna. Piknik v sini S.P.J.S.T. v East Gate, Gate, Tex., potada, odbodka S.A.C.T. Slaynostni teenik csl, konsul dr. Hollub.

27. srpna. Detske divadlo v sini H.du 8tef anik pod nazvem "HloupY Honza mezi eerty".

27. srpna. Schfize zastupcii odboelcy Sdruieni Am. C. T. v sini sv. Josefa ye West, Tex. Zadatek ye 3 hodiny odpoledne.

3. zati. Zpevohru "Sleeinka z bileho zimeeku" sehraji ochotnici- tadu Pokrok Houstonu na "Den pace" 3. zati v sini na Studewood.

Strana 2 HICAGO. — Zprava o siavnem poi-A 1. 3u pi.

C Langrove a jejich dvou deti, ktery se konal min. pondeli na 6eskem Narodnim hfbitoye, rozhlagena byla po cele Americe prosttednictvim novinakskYch agentur, je)ich2 korespondenti byli pohfebnim obtadam pfitomni.

Rodina Langrova byla nacistickYm terorem vypuzena z 6eskoslovenska. Pani Langrova ze zoufalstvi nad ztratou sveho domova, vrhla se z okna 13. patra hotelu Congress a na smrt vzala sebou dva chlapce, gest rokt stareho Karla Tomage a etyki a pal roku stareho Jana Michala.

Hollywood, Kal. — Pani Rogersova, vdova po zemtelem filmovem herci Will Rogersovi, darovala k ucteni pamatky jejiho man2ela universite Kalifornie pro stipendia telesne neschopnYch studenta obnos $125,000. * * Washington. — Department obchodu oznamil, 2e v Nemecku vynalezli nahr6,2ku vajec, vyrobenou z ryb a mleka. Chteji tim zpasobem sni2iti dovoz vajec z ciziny, za ktere roku 1938 zaplatili na $38,000,000. * * V Meste Mexiko zemfel temet stolety francouzsky °bean Rougiz, kterY byl poslednim vojakem z francouzske armady, jet doprovazela rakouskeho Maximiliana jako cisafe do Mexika. Rougiz se zaeastnil pamatne bitvy u Queretaro a byl oeitYm svedkem popravy ne gt'astneho cisate. * LondYn. — Nemecky pancefovY kti2nik "Derfflinger", kterY ji g dvacet pet let spoeival na motskem dne u Scapa Flow, byl vyzdvi2en.

Od roku 1919 vyzvedl anglicky podnik celkem 38 ze 45 nemeckYch potopenych lodi. Vyzdvi2enim kfi2niku "Derfflinger" byly prace ukondeny. Sedm zbYvajicich potopenYch lodi nebylo lze jig vyzvednouti. * * Praha. — itigskY protektor sv. pan gl. Neurath nafidil utvoteni astfedni pro 2idovske vystehovalce a povefil jejim vedenim vrchniho velitele bezpeenostni policie, vladniho teditele dra Stahleckera. Ve gkerym nemeckYm slu2ebnim mistam a ve gkerYm mistam protektoratni vlady bylo oznameno, aby 2adosti 2ida, ochotnYch se vystehovati, byly odevzdany nove utvotene fistfedne. Zfizeni teto fistfedny plati zprvu pro oblast mesta Prahy a jejiho nejbli2giho okoli. Postupne bude einnost fisttedny rozgifena na ostatni east oech a Moravy.

• • Johannesburg. — Vzru gujici dObrodru2stvi pro2ili v pralesich Ruandy v Belgickem Kongu tti profesofi witwatersrandske university, Gevers, Sutton a Mendelsson, kteti podnikli studijni cestu autem do reservace divoke zvete.

ZdivoeelY slon vrazil s boku do jejich vozu a pfevratil jej. Jejich gofer byl na gtesti dobrY sttelec a hned prvni ranou nebezpeene zvite skolil. Pth nehode utrpel profesor Gevers va,2ne zraneni a byl zvla gtnim letadlem dopraven do nemocnice v Nairobi.

• • Ve smyece Sazavy, v ustrani sveta temek nepozorovane, za zamkem ve Zruei, na, rozlehlem prostranstvi vyrusta, nove Bat'ovo mesto. U same feky vlastni tovarni budovy, nad nimi v obilnich polich vyrfistaji prvni ze sto padesati obytnych domfi pro zamestnance. Nektere jsou jig pod sttechou, pro Pile se kopaji zaklady. Z tovarnich budov stoji zdi jednoho bloku, pro druhy se upravuje teren. Delnictvo je tu ubytovano a material uskladnen v mno2stvi dtevenYch chat, seskupenYch v pracovni tabor s vlastni kuchyni, jidelnou a restauraci. Kousek kraje odlehleho od sveta site neni je gte upine zasa2en novYm ruchem, kterY tu Bat'ova tovarna rortoei, ale ji2 pocit'uje jeho vznik. Nejsou to jen stroje, auta s naklady materialu a pracovni lidske mraveni gte. Pozasayska, lokalka a lqkalka z Kutne Hory poznavaji nejdfive o2iveni, vet gi zati2eni a svou nedostateenost, ac se teprve sva21 stavebni material a frekvence je rozmno2ena jen o delnictvo a expedite mladYch mu2a ze Ziina. Kraj turista, skoutt, romant a voila bude dopinen novotou: prilmy4eM.

VESTNIK

A:I'.,E IL

SVE T A .

LondYn. — Z dobte informovanYch britskYch prament se sdeluje, 2e britska vlada zamYgli zesiliti sve egyptske branne shy oddily z Indie.

Indicka, vlada kond k tomu pry ji g piipravy. * * Pahl. — Britska, vlada se dohoduje s vladou tureckou o opevneni maleho rybatskeho pfistavu Cegmeh, ktery se ji zda, vyhodnym z toho dfivodu, 2e le21 na poloostrove, vyenivajicim 80 m do mote a ovladajicim smyrensky zaliv * * Pati2. — FrancouzskY ministr valky Campinchi dal staveti nova kfi2nik o 28 tisicich tun. Jeho rychlost bude 32 uzlii za hodinu, bude vyzbrojen dely 15.2. Dale bylo objednano 6 ponorek o 800 tun. — Stavka byla zadana peti lodenicim. 26. eervence bude v Toulonu spu gtena na vodu nova, ponorka. Jeji tonal je 8:5 tun a rychlost jeji dini 14.5 uzlii za hodinu. * * LondYn. — V budhistickem meste Lhasse v Tibetu byl prohlagen gestiletY vesnickY chlapec novYm Lalai lamou, vladcem zerne. Od roku 1933, kdy zemfel posledni tibetssky panovnik, patrali kne21 po cele zemi po jeho nastupci. Podle jejich viry vteluje se due zesnuleho Dalai lamy do ditete, ktere se narodilo v tuba hodinu, kdy Dalai lama naposled vydechl. Dalai lama je v pOtadi 44. vladcem Tibetu. * * Belehrad. — Podle zpravy Vreme prohlasila francouzska, finaneni skupina Seeligmann, 2e jest ochotna modernisovat jihoslovanskou tovarnu na celulosu v Daruvaru a mimo to financovat stavbu dvou dal gich tovaren. Jihoslovanska vyroba celulosy, ktera obna gi dnes 18,000 tun, ma byt zvY gena na 63,000 tun roe"ne. Francouzska finaneni skupina investuje do teto transakce aver v celkove vY gi 600 milionu frankt. Krome toho zalotla v Pati2i zvleAtni spoleenost, ktera se bude zabYvati vYvozem jihoslovanske celulosy. * * Praha. — Pfislu gnici Cs!. vojska, kteti byli dekretem MNO v likvidaci vyrozumeni o torn, 2e budu zatadeni nebo se zamy gli je zataditi do vladniho vojska (sboru) protektoratu Cechy a Morava, smeji uzavirati sfiatky a Pile zavazky, k nim2 bylo podle pfedpisa potteba souhlasu pfedstavenYch, jen se svolenim generalniho inspektora vladniho vojska. Generalni inspektor vladniho vojska zaroveri upozorriuje, 2e o2 do nove apravy sriatka pfislu gnika vladniho vojska sriatky nepovoluje. * Videri. — Rakugane poeinaji prohledat z nacistickeho opojeni a fi gska tajna policie ma pine ruce prace, nebot' oposieni 21vly 26,daji samostatne Rakousko a boj proti nacismu. Pogtou rozletelo se tisice protinacistickYch letaka, ktere vybizeni k boji proti Hitlerovi. V dopisech oposice 264d, aby byl znova vybudovan rakousky stat, neodvislY od Nemecka. Ri ge je vinena, 2e je rugitelkou miru a proto jsou vyzYvany vgechny skupiny, jet jsou proti nacismu, aby se spojily v jednu organisaci v tomto boji proti hnedemu teroru z Berlina. * * Mexiko. — Americka, vedecka vyprava ye stfedni Americe, ktera fidi vykopasky zficenin mest starch Maya, objevila nove doklady o vyspele a naprosto odli gne kultufe techto praobyvatela stfedni Ameriky. Zda se, 2e nadvladu v zemi Maya mely 2eriy. Mohly kdykoliv piti, cokoli chtely a mohly se dati bez pfleiny rozvest. Veno do man2elstvi 13/InaSell mu2i. Podle naleza ye zficenina.ch mayskeho mesta Uxmalu se zjistilo, 2e mu2i v tomto meste stali se teprve v 60. rode sveho veku pinopravnYmi obeany. Neverni mu2i se museli odpovidat pied 2enskYm soudem. Kdy2 nemohl prokazat svou nevinu, odevzdal ho 2enssky soud do rukou man2e1a, s jeho 2enou ob2alovanY zhfe gil. Ten mu vefejne na namesti rozbil velkYm kamenem lebku. Staly se vgak pfipady, 2e oklamanY man2e1 odmitl vYkon trestu a daroval svemu odsouzenci svobodu. Zeny nebyly za cizolastvi \Tubed trestany.

ye stfedu, due 16. srpna Madrid. — 8panelske ministerstvo vnitra vydalo natizeni, jim2 se zakazuje poradani oslav, banketfi a slavnosti, east° konanSrch na podest rfizmich osobnosti. V narizeni, podepsanem ministrem vnitra Sunerem se pravi, 2e je eas, aby vgechna energie byla soustkedena k praci pro zajmy a potteby naroda. * * Z Moskvy oznamuje oTK.: Jak se pros1Srcha, byl general Stern ji g pied nekolika dny zbaven veleni prvni sovetske armady na Dalnem vS7chode. NovSmi velitelem byl jmenovan general Popov. General Stern, b3ivalV Sef §-tabu marSala Bluechera, byl Toni v lete jmenovan velitelem prvni armady na Dalnem vS7chode, ktera vznikla rozdelenim Bluecherova vojska. * * V sobotu pfedminuleho tSrdne obnovena byla prace na Green Mountain vodni prehrade v Coloradu, kde v predminulem Vdnu doSlo k stexkovnim vVtrinostem, jim2 udinili pkitr2 narodni gardiste. Sedm osob bylo pri techto vVtrtnostech poraneno. Stavka prohlakna byla 12. dervence pet uniemi A.F.L., Mdajicimi o uznani jako jedine opravnenSich ke kolektivnimu vyjednavani.

Amsterdam. — V techto dnech se bude konati pied nejvySSim soudem hlavnhho mesta Holandska posledni stani sensadniho dedickeho soudniho sporu, kterV se vlede skoro 200 let.

Jde o 150 miliont holandskS7ch zlatSrch. V rode 1676 zemtel v Hamburku mar gal baron von Ornholm. Start valednik, kterS7 byl svobodnS7, odkazal cele sve jmeni sve bgivale vychovatelce, sledne von. der Planckenove. Hamburske kady nejprve Planckenovou obvinily, 2e posledni vuli zesnuleho marSala padelala. Pozdeji se v'Sak podatilo jeji dceri Berte spor vyhrat a 22 beden drahokamil a skvostil, ktere zesnulk margal zanechal, bylo dopraveno do Amsterdamu. Holandske idady vSak zlat3i poklad zabavily na thradu mar§alov3"Tch dluht. Potomci dediely podali na mestskou radu 2alobu a soudni spor trva dodnes. Zda, se, k nynh bude vyteten smirem.

Praha. — Pfipravuje se akce, aby na nakm venkove byly staveny sluAne byty pro zemedelske delnictvo. Je to opatteni, vynucene stalSrm nedostatkem pracovnhch sil v zemedelstvi. JednotlivS7m zemedelcum bude poskytovana na stavbu byttit subvence, a ti pak budou moci zamestnavat i 2enate delediny a provdane deveeky. iTtednim gettenim o prieinach nedostatku deledi na naSem venkove bylo toti2 zj gteno, k Celedin nebo devedka, chteji-li si zalo2it vlastni domacnost, mush opustit slu2bu, protok vetgina nagich zamestnavatela v zemedelstvi neni zafizena na 2enate. nebo provdane zamestnance.

Johannesburg. — Jihoafricke vydanh "Sunday Times" oznamuje, k ye stfednim Transvaalu zuti nebezpedna, epidemie malarie. Z neceleho dtvrt milionu dernochfi, kteri v tomto kraji sidli, zemfelo jig na nasledky malarie skoro 20,000 osob. Podle hodnovermich zprav onemocnelo malarii skoro 90 procent vkho obyvatelstva. Napadne velka Umrtnost mezi dernochy je zavinena gpatn3im rozdelovanim chininu a leeebnch prostfedka. Znaenou vinu ma take povereivost domorodca. V nekterYch krajich museli naeelnici nutit sve poddane k u2ivani chininu nasilim. Jihoafrocke ministerstvo zdravotnictvi povolilo dalgich 100,000 liber na potirani teto zhoubne tropicke choroby. * * Kahyra. — Hlavnim bodem potadu jednani posledni schaze egyptskeho parlamentu byli mravenci. Vlada musela povolit pottebne prostfedky na znovuvystavbu jedne vesnice v provincii Behera, jeji2 56 dome bylo alpine znioeno bilymi mravenci-termity. Termiti rozhlodali behem nekolika tYdna v gechno dfevo, odevy i potraviny. Potom se pustily do dfevenych konstrukch staveb a za nekolik dal gich tYdna se zaealy domky jeden po druhem hroutit. Ufady poslaly do ohro2ene vesnice nekolik eet vojakil, ktere vgak v boji s mravenci podlehly. Ani moderni vrhadi plamenii se nepodatilo vAechny mravence zahubit.

stfedu, dne 16. srpna 1939.

VtST.NtIC

vratil a snag el v's'echny vYtky a pokarani at' jil bylo zasloalene ci jen pouhe "honeni" Tak teda jedeS do Ameriky, no mej se fajn a nezapomeri, le seS Cech a nezrad' svilj narod", napominal me velitel baterie 6epickS7. Stisk ruky, posledni zakineeni ostruh a pak domt.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb Civil. Jak zvlaStni pout bYt v civilu. VSe zdavadne polemiky, pofadatel pfedklada ve smyse na mne padat, citim se ye volnYch civilslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu nich S • atech nesviij a stale jeke koukam po roshodnuti. uniformach vyMich dustojnikii a pfistihl jsem eESICIZ STUDENT V AMERICE. se jak salutuji s kloboukem na hlave. Opakuji si temek hlasite, ze jsem civil, ci-vil, a voOdjezd z C. S. R. jenske kazni je konec .. .

Bylo to loni v dervnu, kdy jsem se vracel 13. zati opoukim O. S. R. Z Prahy jsem se z rakouskYch hranic do Brna do kasaren, kde musel vratit na Moravu a odjet pies Poisko, byla ubytovana nak baterie, ktera v kvetnebot' nebylo radno jet pies Nemecko. V Sunove mobilisaci lezela na rakouskYch hranidetach bylo prohlakno stanne pravo a tak cich u iffeclavy. DlouhY proud povoz-0, fineici jedine zbyla cesta pies Poisko. dela a cvakajici podkovy koni, derne oznadeByl jsem na lodi, opet na lodi. Vzpominal ne vozy s munici — granaty a kapnely — ujsem jak pled dvemi lety vracel jsem se z smevave tvate vojint, mavani a radostne vYVychodni Afriky a dnes je to zas Amerika. kfiky "Nazdar", nak baterii. Vtahli jsme do TeSil jsem se na Ameriku, ale nemohl jsem se kasaren. Odstrojuji se kone, eisti slamou, dezbavit starosti co si poenu. Anglicky jsem nela ukryta v remizach a pak teprve mulstvo umel a nejhorgi bylo, ze esl. Narodni banka odchazi do svetnic. "eloveee, ja jiz mam hlad nedala mi temet povoleni vYvozu penez a ja jak tygr", stel'uje si vojin a specha • do umYpiece musel jsem si hradit stravu a pile betvamy se trochu umyt. Kolem kuchyne je li- ' ne yYdaje, ktere nebyly zapoeteny do stipenvo a na chodbe stoji jil prvni nedodkavi hladia. Nic platne, budu tedy pracovat. Na lodi dovci s "esSusy" a pobizeji kuchake, aby si povyuzil jsem kaldou chvili udenim anglietiny.

• s rozda.vanim jidla. Muistvo jeke neNew York. Snallm se dorozumet francouzdokoneilo obed, kdy do svetnice pkikl dozorsky, nernecky, ale nejde to a proto davam doci s pokou a dozorei vojin prohYbajihromady nekolik tech mak) slov anglietiny, ci se pod till baliku, baliekt a krabic s rriznYabych se domluvil ohledne testy do Filadefie, mi dobrotami — cukrovim, dokoladou, buchtakde jsem mel jit na universitu. mi a p. — ktere jim poslaly starostlive maminPhiladelphia, Pa., velke mesto, vk cizi, ky nebo deveatka. Kluci se vrhli na baliky a drahe — ptepoditavam toti2 v ge na koruny. V za okamlik gelesti rortrhane obaly, praskaji kapse main $5, slovy pet. ale za tfi dny nakl &eyelid vika krabic, aby jejich obsah zas ujsem si praci vYpomocneho ei gnika v Christian • svetlo sveta,, ale jen na chvili. KattlY doAssociation. Oblekli me do bile bluzy, dali do stava kousek tech dobrot a ti, co baliky dorukou podnos a ukazali mi, ze mam jit do kustali nemaji z nich skuteene vie net ostatni chyne pro jidlo a nosit na stoly. kekl jsem, to pfilivnici. Pak ptichazeji na kadu donisy: ukazovali a Dr. Zyaler shamel dohromady zelene fikedniho formatu, adresy psane vkchnu svoji znalost franetiny a nemeiny, na stroji a jine zas telkou, upracovanou ruaby mi vysvetlil, co mam Mat. Aby "nekesti" kou nezvyklou vladnout perem. bylo dovrgeno, byl mi ureen k obsluze stul, kde byly same. studentky. Jedna z nich si vzpomnePkieel jsem do moji svetnice a shanel se po la, ze bych mel donest nee° jineho k jidlu, poSte. "Bernate, skate mi k dozordimu deale at' delala co delala, ja ne a ne rozumet. satniku a optejte se na moji poStu, at' ji doeervenY az po korinky vlasu, byl jsem nucen dense z kancelate!" "Rozkaz", bkitce cdpovi zavolat jineho cisnika, aby vec obstaral. DevBernat, cvakne ostruhami a jit' leti, jak kdy eata se smala a ja, je vkchny posilal do hodo nej stfeli. Za chvili se vraci s nekolika doroucich pekel. Hloupe taby, myslel jsem si, ony pisy. Ctu, nevetim s yYm ()aim. Dekanstvi mluvi jen anglicky a Cloy& aby se jit udil rodovedecke fakulty Masarykovy university mi tou cizi rec. pik: "Prof esoru Karlu Gamovi: Sdeluje se Udim se slovidka v tramwaji, v autobusu, Vam, ze na zaklade telegrafiekeho sdeleni z jidle i na umYvarne a jde to dobfe. Pak dostal vyslanectvi ye Washingtone, obdrlel jste sem novou praci, ueitel v anglicke, privatni ostipendium do U. S. A.. Do stipendia je zabeetle gkole, kde jsem mel ueit telocviku a ruepoeteno Skolne, dava se Vam k disposici svetnim pracem (vykezavani ze clfeva). Dovedl nice v universitni dormitoti a Ministerstvo jsem velet baterii delostkelcu, ale nebyl jsem Skolstvi a narodni osvety peskytuje Vam $100 sto sehnat dohromady par americkYch na cestu do U. S. A. .a tent obnos na cestu nil a ne a ne naudit je "line up" na zahvizdzpateeni." nuti. Za dva mesice mel jsem tfidu ukazneRadosti jsem byl takkka bez sebe. Tak tedy nou a kluci krotli jen kdyt jsem se na ne podo Ameriky! Dokondival jsem preseneni sluldival. Ovkm, byli zvykli na sleeny ueitelky, bu vojenskou, ale mel jsem sloulit al do 15. ktere se chytaly za hlavu a nafikaly nad nezati. Nebylo to lehke dostat povoleni zkraceni zbednosti kluka v telocviku, ale pofadek nepres. slulby, ale koneene ministerstvo vec vydocilily. Rueni prate Upine chlapce zaujala. kidilo pkiznive a 30. srpna jsem se loueil s Vyfezavali jsme "Betlem", ja, kreslil oveeky, • vojenskYm. Naposledy jsem Ceti batevelbloudy, palmy a hOSi vyfezavali. Chtel-li rijni rozkaz, loueil se s celou baterii a pHjsem nekoho odmenit za poslu§nost a Sikovznam se, 'le mi bylo mekko u srdce. Kdyl pled nost, pomohl a dovolil jsem mu vyfezat si rokem videl jsem odchazet start' roenik vojadYku, revolver a p. a v telocviku venoval jsem kft a vide jsem je plakat pti loudeni s ostatchvili hie na cowboye. Kluci jen zafili, fedinimi kamarady, s nimil po 2 roky snakli dobtelka Ustavu mi o vanocich pfidala $10. re i zle, kdy kupovali spoustu kostkoveho cukNebyla to jen gkola, ktera mi umotnila new ru pro zamilovane kone, pro ktere tkeba byli si ptivydelat, ale alai jsem vkchno motne. U nekolikrate "zavfeni", ponevad2 velitel bateDr. Nietzeho jsem vymaloval temer celY dtm rie nage' trochu prachu ye hfive, kdyz tleskaa nattel dvefe a okna. TakovYch a podobnYch li kone po plecich, a opet men slzy na krajiepraci mel jsem dost a dost. Tak uplynul Iiku, to vSe jsem tehdy nechapal, ale chapal jen a listopad. Ve lkole jsem jit dosti rozurnel dnes. Tehdy jsem se divil, le Wadi, misto aby pfednaSkam, v‘Se S"lo hladce. V prosinci jistou se small, ze je to dkiny a povelt konec, a dnes spekulaci vydelal jsem si $100 a za tyto penize bych byl skoro kekl, ze nepojedu nikam a zttpodnikl jsem o vanoenich prazdninach cestu stanu u baterie. V kancelati baterie z chvejici na Kubu. se rukou prohlael jsem vojenskou knihu a Leden. Zaeinam Gist anglicke noviny a knizrak muj padl na odstavec: Ma vYcvik prvnihy, jde to velmi dobte a usnadimje mi to stuho chistojnika patrade." Ano, kolik jsem se dium. nadostaval, le to ei ono bylo Spatne (v odich vyttich, na vojne nikdy neni nic dobte proVSimam si americkeho tivota, etu, poslouvedeno) provedeno, a1e nyni bych se byl ra.dejl ch4m, pfich4zhn mezi americke vzdelance a

Oddil dopisova

iiitrana, navgtevuji chudou east Philadelphie, abych videi jak tam aide tijt. Pozoruji tivot naSich krajanti. eechti je zde hrstka, zato Slovaci jsou silne zastoupeni, ale jako vlude na g lid doma, tak i zde se nesna'kji mezi sebou.

Unor. Letim v nemocnici s tetkou infekci v eelisti a ye tvati. Nutno operovat. Rekonvalescence a za 14 dni opet letim na operadnim stole.

Bfezen. Jsem jeAte slab po nemoci. Zamestnani jsem pozbyl, byl jsem vystkidan jinYm ueitelem. Starost do budoucna, ale nadeje, te do kvetna to vydrlim a pak odjedu do 6SR. eernS, den 15. bfezna. Konec oeskoslovenska, konec myth snu o navratu doma. 16. bkezna vyutivam psychologickeho okamtiku a odjitdim do Washingtonu prodloutit si studentske vizum. Utednici nevedi co maji delat, ale vizum jsem dostal. S Dr. Alekm Hrdliekou mluvili jsme o tom co bych mel delat a bylo mi doporudeno odjet do Texasu, do zemi budoucnosti a nejlepSich nagich eeskYch krajanii.

Konec brezna a duben. Prisel jsem do jedrid Ceske rodiny a hostitelka mi podava, koflik eokolady. "Dekuji, pani, ale pti nejlep gi vali nemohu, mam eokoladu dvakrat denne, k snidani a veCer." Prakk eekoladovy za 3 centy s horkou vodou, such chleb. Nemohu jit pit eekolaclu, hnusi se mi. "Ach, proe jste nekekl, le si tak skvele stojite? Ja vam pomohu alespoil s nejakYm vajiekem." tiasna, zmena v jidelnim listku: rano, v poledne a \Teer vejce a tadna eokolada. Nyni bych byl potfeboval onech $100 utracenYch na Kube, ale cot mohl jsem tehdy vedet, to zde zilstanu, ze onemocnim a ztratim zamestnani? Ale bylo to krasne, myslim si a nejak se z tech nesnazi dostanu.

Maje v eSR. nejlepei prospech na universite, nejvetgi zkuknosti (Afrika, Asie, Evropa), nemohl jsem se pochlubit takovYm prospechem v Americe. Starost co bude zitra, nemoc, pfevrat v eSR., to nijak neptidavalo k soustfedeni se ku studiu. Vzpominem na ostatni kolegy, studenty poslane sem esl. dou, v poetu 14, ja byl patnactY. Dostavam dopisy: "Cog nyni to jde, marne pine, stipendia, platen vge i stravu, ale co bude o prazdninach?" Nezname se navzajem, jsou to studenti z Prahy, z Brna z university, pfijel sem jen Dr. Langer a ja, ale slibujeme si pomoci.

Velikonoce, duben 1939. S americkYmi Quakery dostavam se do West Branch u Iowa City, stet Iowa, abych tam spolu s jinYmi pracoval na projektu Scatlergoodske Akoly pro be'knee z Evropy. Za tri tYdny ocitam se v Cedar Rapids a za nekolik tydnu schazim se s Dr. Langrem v Minneapolis u csl. konsula Dr. Prog ka. Tam take na§el jsem jeete jineho kolegu Otu Podrabskeho z Alma college. Pant Prog kova starala se o nas temek mateksky a snatila se nam zaopatfit praci pies prazd_niny. Byl to Dr. Prokk a jeho pfatele, kteri umistili Dr. Langra na univ. v Pittsburku, kde dostal krasne misto ve Westinghouse Comp. a assistentum na universite. Vetti cti se mu nemohlo dostat a tak representuje nal vzclelanY svet v Pittsburku.

Zde v Mineapolis poznal jsem novY duch a nove snateni, nove akce a prate pro esl. studenstvo. Rozviji se sberatelska akce, ktera ma umotnit pomoci nejen nem zbylYm 14 studenturn, ale hlavne tem, ktefi teprve pfijdou a jsou t. c. jegte ve vlasti. Lekaki, intenYfi, pracovnici ve vedich atd., ti vSichni se snatime sem dostat do Ameriky, aby zde studovali, zdokonalovali se v jejich oborech a pfinesli do vlasti zlep g eni a jineho ducha. 06 nem vlastne jde, jake zlepteni mame na mysli? Je to v prvni fade zvykni tivotni arovne eeskoslovenskeho eloveka. Bude se studovat architektura, jak stavet u nas v eR. dobre, pohodlne a lacine domy po vzoru americkem, ktere roz-hodne pkijdou lacineji net dosavadni domy u nas. Ohromne daletita je otazka isolate v domech. Vnittni zakizeni: dnes ye vet:Sine domacnostech v eR. dfou se chuderky 'teny s pradlem a perou jej v rukou, drhnou zeme rYtovYm karte.dem, zlobi se s koutichni kamny, v ranoha domech na venkove neni elektkiny

:-.1trana 4 a kdyt je, pak se ji easto nesviti, ponevadt je o neco dratti net smrdutY petrolej. Zavedenim a rozgitenim elekttiny v OR. bude znamenat rapidni zvSlteni tivotniho standartu. Zatim se to studuje, ostatni je otazkou kapitalu. To je jen ma1S7 pkiklad co mame na mysli v oboru sta,vitelskem, elektrointenYrstvi. U nas mame snad dobre interni lekate, ale pottebujeme radikalni zlepteni v zubnim lekatstvi a do jiste miry i chirurgii. Za tim fieelem chceme sem povolat mlade Ceske lekate, aby se v americkSrch klinikach poudili a nedavali slate korunky nebo mitstky do eelisti, v nicht jsou zbytky kotenit. Wsledek je infekce, stratne fitrapy.

TakovYch a podobnYch ptipadil bych mohl uvesti vice.

Nejen, to ti co ptijdou, ale nas 15 jsoucich jit zde, budeme se v gimat ftech shora jmenovanSich veci, ale musime jit dal. Je jit nejvytgi Cas, abychom odstranili ten rakutackY govinismus a byrokratismus, kterS7 stale je gte otravuje demokraticke ovzduti. Chceme odstranit rakouske tosactvi, zavest jasnS7 duch demoItratickS7 mezi lidem, v ritadech, na gkolach, zkratka vtude.

V poslednich letech jevilo se u nas po teto strance znaene zlepteni, ale potad jsme jegte daleko za tim, jak by to melo loSt. Nikdo vgak nentate odsuzovat onen eeskoslovenskS 7 lid. Byl tak vychovan, stare generate maji prilis mnoho ze stareho Rakouska, net aby mohli ptelorniti tyto stare ne gvary pies koleno a zahodit.

A mladet? Vi ,te se neco stet musi, ze musi dojit k zlepteni. Citi to instinkit yne, ale nevi jak do toho, nema dost prikladu. Diva se na Ameriku s ratovSrmi skly, vi, to tam je to jinak, to z to Ameriky mohou dostat poueeni.

A toto poueeni chceme zde ziskat, proto zde studujeme, proto jsme sem byli Csl. vladou poslani.

Pomery v Evrope se zmenily, ale to neodstratilo a neodradilo nas v na gi praci. Studovat musime, at' jit jsme se studiem natich obort hotovi, Ci ne, musime tim spinit ptedpisy o studentskYch vizech. Jak ale studovat, kdo zaplati tkolne, kdo v gechny Utraty? Zakon tika, to student mule si vypomoci na studium praci, ale jen takovou, ktera by mu neptekatela ye studiu. Vypomoci a to neznamend opattovani si Yg eho. Zde student-cizinec bud' mute delat praci nejnit gi (zametat, sekat travniky a p.) a nebo nej yytti - na universitach jako asistenti. Nic mezi tim. AmerickS7 student mute vzit co chee, je °bean. Jak se 'Oak stat asistentem? Jak se jim mohou stet ti mladi nati kolegove na college (kolejich)? Nezbude nic jineho net sahnout k shora jmenovanSrm pracem, za ktere se temet nic neplati a ponevadt jsou 'Spathe placeny, musi student venovat vic Casu na praci, aby mel dost penes na tivobyti a potteby. Tim vtak zanedbava tkolu, ptestava loS7t bona fide studentem, ptipravuje se o motnost dostati stipendium na ptitti rok, z toho jednoducheho duvodu, to jeho prospech neni dostaCujici.

Po uvateni techto faktu vznikla mytlenka akce podpotit Ceske studenty, mytlenka, ktere. se zdarne sihi z Minneapolis po cele Americe.

Ptijel jsem do Texasu a jsem zde jedinST Cesky.(z tSR.) graduate student a v nesnazich ()bratl jsem se na S. P. J. S. T., kterST v posledni schuzi zarueil mi pfljeku, z nit bych mohl zaplatiti gkolne a jina vydani. Je to pujeka.

Marn zarudeno studium, ale starost se splacenim. Doufam vyclelati si nejakY cent otednatkami a v programu mam promluviti o stSR. eskoslovensko byl krasnY stet, meli jsme tam mnoho dobreho, ale byla zde take bolava mista, zdedena po starem Rakousku. Chci promluvit jak si pledstavujeme praci do budoucna, pomoci tomu dobremu lidu, kterST pies vg echny chybieky a chyby je piece jen dobr3'7, ptieinlivSr a zasluhuje si leptiho osudu, zasluhuje si, aby jeho tivotni standard se z ySig il a tak tim vice mohl pracovat v jeho exponovanem miste v srdci Evropy k povzneteni bultury lidstva.

Mimo tyto programove plednatky hodlam v natich eesky- ch spolcich pronesti i jine: na

vtsTNIK pt. o Africe (se svetelnYmi obrazy) o Evrope, Palestine a pod.

Doufam, ae i redakce na gich listu mi vyjdou vstkic a uvetejni mi elanky a co mi nejvice leti na srdci, je abych etenatilm nestranne ukazal fakta bez jakehokoliv osobniho stranictvi.

Phi teto ptiletitosti dekuji vetejne S. P. J. S. T. za odhlasovanou mi pujeku.

Karel Gam. litEHLED NOVICH CLENt ZA MES1C CERVENEC 1939. it 'd Trida Stall Obnos BCDI 1 1 19 1,000 1 1 41 1,000 15 500 33 15 27 1,000 15 38 1,000 15 27 500 15 41 500 15 16 500 17 16 1,000 18 16 1,000 19 17 1,000 19 19 500 19 500 39 19 49 500 19 16 1,000 20 25 1,000 24 24 1,000 24 17 1.000 24 24 1,000 25 32 1,000 27 35 '500 28 28 1,000 28 16 1,000 28 30 1,000 29 26 500 29 47 1,000 29 16 1,000 29 34 1,000 30 30 500 33 20 1,000 16 1,000 35 29 1,000 35 40 2,000 36 21 1,000 47 33 1,000 55 1,000 35 55 24 1,000 55 500 35 55 24 500 57 1,000 39 63 41 1,000 -63 25 500 63 500 24 63 36 500 68 40 500 81 26 1,000 81 20 1,000 82 20 1,000 87 28 1,000 91 1,000 16 97 500 16 107 26 1,000 112 22 1,000 114 500 43 114 500 26 114 44 500 1 135 25 500 1 140 23 500 1 140 17 1,000 1 141 18 1;000 1 141 26 500 1 142 16 500 1 146 31 1,000 1 148 50 •1,000 1 154 23 500 1 159 49 1,000 1 159 49 500 1 159 1 19 500 161 26 500 1 162 41 500 1 162 1 31 500 162 24 elenli Pojitteno v tilde B 43 elenil Pojitteno v tilde C 2 Cleni Pojitteno v tilde D 2 Cleni Pojigteno v tilde I

Ve stteclu, dne 16. srpna 1939.

Priimerne stall, 28 let a mesice, melte.

Prtmerna pojistka, $803.00, merle.

PtipojigtenY: 4 1 23 1,000 DETSKit ODBOR. ftid Do 16 let.

20-lets doiivot.

1 3 4 1 17 1 28 29 55 63 81 87 88 146 1 Pojitteno do stati 16 let, 7 elena.

Pojitteno v 20-lete dotivot. 12 elenii. °delta se: l'imrtim, 7 'dent, pojitteno na $5,250.00.

Vyloudeni, odstoupeni atd., 24 elentl pojitteno na $20,000.00.

Zahrnuto zde ptestoupeni z detskeho odboru do elenskeho odboru.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 29. Cervence 1939.

Praobyvatele Moravy a jeskynni medvedi.

Ve stark dobe kamenne till obyvatele na natem uzemi ye spoleenosti velkch telem a kopytnikt, kteti jim jako lovcum sk3Aali potravu, odev a jejich kosti nastroje. Boj s takovYmi gelmami, ktere dosahovaly i petinasobne vahy eloveka, bYval jiste phi zbranich tehdejtiho eloveka hroznY, a objevene doklady svedei o nesmirne neohrotenosti a sile tehdejgich lidi. - ZnamST mora yskY badatel Wankel nagel v sloupske jaskyni mora yskeho Krasu lebku jeskynniho medveda s tetkYm, ale vyhojenYm zranenim na temeni, ktere bylo bez•sporne zpilscbeno kamennou zbrani paleolitickeho eloveka. V jeho blizkosti byl nalezen i hrot teto zbrane. Praelovek, Utoeici na medveda silnYm ottepem, vrazil mu z bezprosttedni blizkosti zbrari do lebky, a to takovou silou, to jeji hrot se zlomil a ztistal hluboko treet v rozbite kosti. Medved ptetil toto tetke poranen' a rortti gtena kost se Upine vyhojila. Tento ulomenS7 jaspisovY• hrot nosil vtak jeskynni medved po celY zbytek tivota v lebeeni kosti jako pamatku na dobrodrutstvi s praelovekern. Teprve po jeho smrti phi rozpadu meltkYch east tea vypadl jaspisovST rilomek z vyhojene rany a nalezen byl Wanklem p11 lebce, a svYmi rOzmery plesne zapadl do zahojene tterbiny v lebeenich kostech. Horti vtak vzpominku na setkani s praelovekem mel jeskynni medved z jeskyne u Drachenhoehle u Mixnitz. Tomu rorttittil praelovek lebeeni kost nad levYm okem, takk vznikla gesticentimetrova rana. Medved sice nezahynul, rana se vtak nezhojila a zvite bloudilo nekolik let s hnisajici ranou, at teprve zahynulo pravdepodobne infekci v koute jeskyne u Mixnitz.

Zvitata totit maji ye zvyku, 2,9 citi-li blitici se konec, uchYli se do nejakeho filtrytu. Proto take najd•me i dnes maloktere zvite mrtve na otevtenem miste. Opadne pak mnohokrate zraneni byli i pra y ed Tide rozmanitYmi zvihaty, a na kostech pravekYch lidi nalezame east() hrozne zhojene zlomeniny nebo prorateniny, ktere by tetko dnetni elovek sna gel. 0 techto zajimaqch vecech pile dr. Augusta ye sve knize o praveltYch zvitatech.

Na navrti u Domanina, nedaleko Bzence, provadi firma Bat'a vS izkumny vrt, kterY je jit 180 metro hlubokY. Prave nyni se Cerpa pomoci rumpalu z vrtu bahno. Ve sthedu odpoledne se phi praci chytil delnik Jan tech mimodek rukama lana, vytahujiciho tither s bahnem a navijejiciho se na buben rumpalu.

Lano phitisklo delnikovi ruce k bubnu a doslova mu je rozdrtilo. U prave ruky ma tech utrieny vtechny prsty. Leva dlari je tak rozdrcena, to ji bude nutno asi amputovati take.

ZranenY je v nemocnici v Uherskern Hradigti.

Ve stredu, dne 16. srpna 1939.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Citim se povinna sdeliti s vami, jak se vydatil program Ceske prazdninove gkoly pod schopnYm uditelem panem J. 2ivr4m z Austinu. Zaci tato Skoly sami do Vestniku napsali, demu se ye Skole ueili a pozvali vas k jejich yetejnemu vystoupeni, ukazce jejich pile, na den 6. srpna. Dostavili se rodide deti, sourozenci, babieky, dedeekove, tetiaky a str5idkove a dela tada ptatel s jistou zvedavosti, eemu se asi ty deti za ten kratkST das naudily. A vette, 2e byli VSeci mile ptekvapeni Odporneovala bych, v ktere osade je to jen trochu mcdne, pozvete si z Austinu Ceske studenty na takovou 6-tS7clenni Skolu a vykonate za par desalt dvoji velmi uZiteenou vec. Vat'e deti se natl & . eesky 'dist a psat a co tech pisniCek za tu kratkou dobu se naudily! "Pisnieko eeska, zpevanko mila, tys moji mysl hodne zbystkila".

A druha vec: Pomt2ete nekteremu chudem sna2ivemu studentu k vS7cielku a praksi. Oeska. kola path naSemu lidu. Zde neni 2adnYch rozdilt nabo2enskch ani spolkovS7ch. Je to prospegne k udr2eni deske 'fedi co mo ts na nejclele a tteba tato znalost deskeho jazyka ptijde nakm detem Casto v 2ivote vhod.

Nechci se zmiriovat o ka2dem aisle zabralo by to mnoho Casu a mista; tfebas nekdo z ptitomnSrch tak udini, aneb p. 2ivnS7. Jako hlavni sila vedouci ma to stejne v'ee postupne napsane a proto to make uvetejnit. V divadle "Kralovna lest" adinkovalo 27 deti; celkem 30 jich 'Skolu navStevovalo. Jen jedni rodiee neuznaly za nutne hocha, jen Skolu site navftevoval a mel teinkovat ye skupine sktitka, aby ho tam poslali a sami take ptiki. Dle tsudku to maminky ho tam ten uditel dosti nenaudil; sama vgak se neptidinila, aby ho aspori trochu naudila, nerozumel ani slovo a ten p. uditel, kdy2 jich tarn ma 30 ruzneho stati a nekteti jen rozumeli ale nemluvili, se nemt2e tomu zanedbanernu venovat zvla gt', neni kouzelnikem, aby tekl hokus-pokus, fuk tarn s tim.

Vaechny deti se svSrch aloh zbavily nad odekavani dobte. Ptekvapily za ten kratkY Cas sve rodiee, babieky a decledky, kterSrm se radosti ttpytil zrak a v hrudi citili takove mile teplo uspokojeni, jak to jejich holeieka neb chlapec pane ztetelne Cesky svoji filohu vyslovuji a hraji. Divadlo je take dobra, Skola pro mlade2.

Pti otevteni opony deti zpivaly "Cechy krasne, Cechy me, duSe ma, se z toho pne." Znela tak mile z tech detskSrch ast. Prod bysme je olupovali o tu krasnou poesii. Jen na.a cit, jen2 jsme z tech krasnS7ch Cech a Moravy sem ptivezli, nam pravil: Ze 112 ty Cechy krasne nejsou, tak krasne Cechy me nejsou prozatim naSe, loupi, drti a svird nas ruka nasilnika.

Pei zavereeni scene zpivaly "Vesnieko ma pod Sumavou objata, horama". Druha, bolestna kapka: shledame se kdy s vesniekou pod Sumavou?

Nasledovaly rtzne basne, hlavne v'Sak zpevy; tolik pisni nam pane zazpivaly a take deti uplatnili sve hudebni a zpevni nadani v solovSrch vYstupech.

Ti pedlivi rodide vynasna2uji se dati &tem vgestranne vzdelani, mnohdy za cenu vlastniho odtikani; pro co jevi nadani, daji mu vAestrannou podporu, aby se zdokonalil, aby mel ten 2ivot sna2Si nee my.

Jeden nag deskSr alovek, aC sam deti ye 'Skole name]. (jsou dorostle), mel takovou radost z deti a celeho jejich programu, 2e mne vtiskl neco do ruky a tekl: "Jste elenem 'Skolniho zde malt ptispevek, ale ani muk." Pomyslela jsem si, jak vzacne a §lechetne oceneni!

Jmenem 'Skolniho vStoru vzdavam nejmenovanemu darci vtelS7 dik a — ani muk!

NavSteva byl velmi pekna a proto se to tern &tem tak pekne hralo, 2e videly hledfate zaplnene. Dye tacky jsme meli z venkova a site Anieka Stranska z Corpus Christi, ktera, v2dy sve prazdniny travi u ddeeka a babieky Frank Stransk3ich starTch, osvecleenS7ch harocovnikt narodnich, a LibuSka Halova z Mineola, ktera po tu dobu byla ubytovana u pi. Vaneurove.

Tak deveatka, nezapominejte na Detskou besidku ye Vestniku. Dopisy va ge jsme si radi pfeeetli a pan redaktor varn slibil, ae s radosti zatadi vage dopisy do Detske besidky a chyby

Strana 5.

VESTNiK opravi. (To ja u g mom vyzkougeno sama na sobe.) Musim yam tici, 2e ty naSe deti mely se v to Skole velmi dobte.

Pan Hala z Mineoly je ttikrat pohostil s vodnimi melouny. Kdy2 se ptijel se svoji LibuSkou potekt, tak ptivezl sebou melouny a p. Rendl jim je pane vychladil a v dopoledni ptestavce v'Sech 30 se ptihrnulo a pochutnaly si na chladnSich melounech. Jednou podastovali manZele StranskSich deti zmrzlinou a man2ele KopeckS7ch podruhe. Deti byly rozdeleny u stolu podle stall, tech vet gich bylo 6-7 a jedna druhou v2dy v laterS7 pozvaly do sveho domu na °bed, a to vite 2e ty maminky v2dy s radosti navatily a nachystaly, po obede trochu pobesedovaly, sbalily nejake zakusky a koupaeky a hajdy do koupaliSte, kde za nimi na veeer dojeli cvidici ze Sokolovny, bylo jich 30-40, a v 10 hod. pitjachaly hladove a unavene domt. Na techto obedech pohosteni se podilely pani Nesudova, Machadova, PraSifkova, Kutilova, Podhradska, Valaikova a pi. Jureakova, aC deti nema, ale ma je rada. Take je pozvala a pekne pohostila. Ov'aem ty menk se take navzajem navStevovaly, FanuSka s Helenkou, Riaenkou, ale to dobte nevim, tak o torn nebudu psat. Tolik vgak vim, ge nebyti Ceske gkoiy, nebyly by se deti tak navzajem sdru govaly a mane by se byly poznaly.

Skolni -Obor poeastoval deti po programu zmrzlinou a ty v2dy pedlive maminky donesly dobre zakusky. Vern maminkam, ktere dimkoliv ptispely, srdeene dekuji jmenem rodiet i Skolniho qboru. Dekujerne panu 2ivnernu za jeho anavnou praci, kterou nakm detem yenoval. Budeme na neb v2dy radi vzpominat a tteba zas ptiSti prazdniny si ho k nam do Dallas pozveme.

Zapomela jsem se zminiti, 2e po vyeerpani detskeho programu deti zazpivaly "Kdo domov milj?" a pak pan Anton Navratil se svS7m symfonickm orchestrem nam zahral etyti krasna koncertni eisla. Prvni Cislo bylo ITrriatek z Prodane nevesty, i druhe a tteti Oslo se velmi pekne poslouchala a my prof. Navratilovy za ten peknS7 duSevni poZitek dekujeme.

Srdeene etenate zdravi, Bcdena Valeikova,.

Fort Worth, Texas.

Ctend red. Vestniku, bratti a sestry, a vSichni • dtenati tohoto listu!

Ptichazim s par tadky. Dne 26. Cervence byli Stanley Matula a Toneeka 8kra§ek a hned po sezdani jeli s velkou radosti k Stan-. leyravS7m rodidiam do Waco, to meli svatebni cestu ,a v nedeli 29. v 8 hodin rano jsme se vydaly na cestu za novomadeny do Waco k p. a pi. Matuloqm. Po srdeenem uvitani pan Matula nas provedl po jejich zahrade. A tu pani Matulova vola k obeclu: pine stoly chutniho jidla, te2 penive nechybelo, nc,. jako na svatbe, neb 2enili posledniho syndeka.

Te2 novoman2ele dekuji rodinam za vAe, co se zudastnily jejich svatby: p. a pi. Simeik, Wolf, Roman Parma., Naroved, Schiller, Albert Caspar, Widerman, Lawrence Dukas, LoSak, pi. Kousal, Ed. Haris Kousal, ta g Leon Matula s rodincu. A tea i my dekujeme panu a pani MatulovSim za jejich pohostinstvi.

A zas v 8 hodin veder jsme jell doma, veseli, no jako ze svatby.

S pozdravem Mrs. Frances SkraSek. Brisbane, Australie. — Odbornici americke letecke spolednosti tidi budovani nova letecke zakladny v Tichem oceanu, ktera bude umistetra ostrt y ku Nu nedaleko Numey, hlavniho mesta Nove Kaledonie, na nem2 cltive byly umisteny povestne francouzske galeje. °stria.vek Nu bude zakladnou pro pravidelnou leteckou dopravu z americke Kalifornie naptie TichSrm oceanem na Nov'S Wand. Trat' povede ze San Francisca pies Honolulu, ostrtvek Kanton a Nu do Aucklandu na Novem Zelandu. Podle zvlaAtni anglo - francouzsko - -americke smlouvy budou mod. u2ivat tato zakladny letadla vS'ech tti state. Jeliko2 ostrtvek Nu le21 pouze 1300 km vzdu g nou Carou od australskeho mesta Brisbane, neni vyloueeno, 2e letecka lindo Australie. ka bude pozdeji prodlouZena

a

Rad Svaz echoslovami, as. 92., Fort Worth.

Mili bratti a sestry!

Zdeluji yam, 2e nas tad potacla tanedni zabavu ptiki nedeli 20. srpna. Hrati bude Narodni orchestr z Ennis, Tex. Zaeatek v 8 hod. yee'er. Vstupne jako jindy. Srdeene zveme v gechny nage ptatele a krajany zdej gi i z okoli, by nas svoji navgtevou poctili. Ptijd'te se pobavit a zataneit si pti vyborne Ceske hudbe. Jste nam vgichni vitani. 0 obeerstveni a vzorny potadek bude dobte postarano jako v2dy.

Ze vgech stran sly get natky na sucho. I u nas je velke sucho, ae ne v gude, neb na druhe strane mesta a ye meste zapr gelo dobte, jig asi po ttikrat, co zde jen par kapek spadlo. No snad se take deSte dodkame net uschneme jako ty travnieky. Ovgem, kdo nezaleva, tak jsou sucho.

Se zajmem jsem Cetla dopis ye Vestniku od pi. Anna Klukan ze Son Jose, Cal. Znam pi.

Klukanovou osobne. Pkijmete pozdrav od nas, i Vage ct. rodina, a napi gte zase nee° hezkeho z Kalifornie.

Tak vida, ja vzpominam ses. Ant. Ondrfigkoyou, ge nam nic nepi ge a zatim se take potila pti dopisu a jegte divadlo vzpomina. No, vgdyt' zleho se nic nestalo a na to hor gi se ma zapominat a pracovat k lep gimu. I my jsme byli vice neg spokojeni.

Take srdeene zdravime meho bratra a jeho rodinu v New Yorku a pekne dekujeme za tu hezkou karetku s deskoslovenskYm pavilonem a na nem vztyeene vlajky Ceskoslovenska a Spoj.

UptimnY pozdrav ctene redakci a v gem etouelm, Marie Juranova.

Had §tefinik, Oslo 142., Houston, Texas.

Doti od ts o,du 8tefanik zase se eini a cviei pekne divadlo pod nazvem "HloupY Honza mezi eerty". Je to pane a vesele divadlo, tak ze se od srdce zasmejete. Ten Honza neni tak hloupY jak jej delali, ge pry se jen povaluje na peci a spi a k nieemu se nema. Naopak, on je moc chytr' nade v gemi, tak ge i vgichny Certy v pekle zkroti a i pan Satana g, mocnY vladce v pekle ma z neho velkY strach a slibuje mu i mu vg e co Honza si pfeje, jen aby ho u2 dostal z pekla ven. No, zasmejete se uptimne. Proto ptijd'te v hojnem poetu, aby ty deti mely ra dost, 2e se neudily nadarmo. Tern nakm maminkam path srdeenST dik, .2e ty sve ditky uei eeskou tee a pomahaji jim s jejich Alohami.

Byla jsem ptekvapena, 2e v gechny co freinkovaly v prvnim divadle "Jano", samy se ptihlasily o illohy a maji radost, ze mohou brat a rady se uci.

Te2 flak ochotnici zase sehraji pekne divadlo "Budeme Zit na veky" pti gti nedeli 20. srpna v osm hodin veder v East Bernard v sini S. P. J. S. T. Tedy, komu je yam jen trochu mo2no, nenechte si ujiti tak vzacnou ptilditost videti tak pane a pouene divadlo. Jest to pro dobrY freel, tedy vykonate tim dobrY skutek kdy ptijdete a budete mit krasnY po gitek z divadla. Srdeene vas vgechny zve a na shledani se teat.

Pavia Studniena.

DO EAST GATE A OKOLI! Piknik v sini SPJST. v East Gate, Tex., bude potadat odboCka S. A. C. T. dne 27. srpna 1939.

Ptitomen bude, co slavnostni teonik, Dr. Ch. J. Hollub, z Houstonu, Tex. (konsul Oeskoslovenske Republiky). Hudbu obstara dobte znarna, Dybalova orchestra z Ganado, Tex., ktera, bude teinkovat hued odpoledne a veder tanedni zabava, ktera obveseli jak mlade, tak stare. Pro hladovici bude dobte postarano, neb budeme mitt znamenite barbecue a kutatka, chladne napoje nebude nouze, v§e od ledu, o chutne zakusky, zmrzlinu, Ceske kolake atd., ce postaraji spolusestry.

Bratti a sestry, dostavte se stoprocentne a ptivedte sebou vase zname. Mejme na mysli, za jakm. -adelem piknik ten bude potadan.

Nast akci zdar! V padu neptizniveho podasi, piknik se bude potadat o tYden pozdeji.

0 hojnou teast pros', VStor.

Strana 6 Galveston, Texas.

Vatiena redakce Vestniku!

Sdeluji nagi Ceske vetejnosti, 2e na ge T. J. S. Galveston, dle mo2nosti kond svoji narodni povinnost 2S.dam br. redaktora, by laskave uvetejnil jmena, kteti ptispeli na sbirku C. S. vYstavy v San Franciscu. Celkem $17.00 odeslam k rukoum vYstavniho vYboru. Po $1.00 ptispeli: ses. M. Doslichova, J. StanovskY, C. Iverson, J. Cihlat, F Maceo, pi. Anna Kosa.

Po 50c: ses. M. Chumchalova, A. J. Janda, Palma, P. Herbert, R. M. Polivkova, pi. A. Jaterkova, J. Vicenik, Delevin, H Stoffel, P. Ferttittie, V. Maceo, C. Hagopin, G. Derrick, J. Caroueos, ses. A. 'Sillerova, br. , L. Smotek, ses.

Frances Stanovska. Po 25c: pi R. Nevolova, p.

Marhoul, V. Fratitta, A. D., J. Lopez, J. Cagnola, Dovan, Fully, Hibbs, Tauch, ses. M. Jaterka, Nichols. Jmenem T. J. Sokol Galveston dekujeme vgem, kdo na sbirku prispeli, neb timto koname rispegnou praci, kdy2 umokume, tie na vYstave dosud Mje svobodna R C. a vlaje nezdolne na g prapor, .2e ruka nazisticka, nema tolik sily zde ye svobodne demokraticke zemi, si nas podmaniti a na g prapor strhnouti a vziti nam nage prava, majetek a vge, co kaZdemu drahe, matetskou tee, podmaniti si nag /Ade, nein jsme byli pod vladou rakouskou.

Jest smutno, jak i zde na gi krajane papoug -kujirazenstcpogdy,iuja ura2eji ptedni velikany, ze zbabelstvi a rrizne vYplody, proti druhemu presidentovi, podrYvaji jeho dilveru, by narod se rortti gtil, bez vtidce vzdeneho zrna, schopneho vladnouti, 'mirumilovne, praci, bratrstvim prave demokracie. To prase so nazisty si pteji: odstranit s testy dr. Eduarda Bene ge! Co2 nechap,ete krajane, vy, ktelI odsuzujete hrdinost celeho naroda i vlady s presidentem Bene gem, 2e by to byla ripina zkaza na geho naroda, kdyby nebyli se sebezapteli?! Viclyt' odplata deka na vg echny nasilniky. Svet 'Zije v samYch prevratech a trpi lie dokud mohou snesti ,okovy, ale take je umi rozbiti. Diktatorstvi nebude miti dlouheho trvani, lid si uvedomi, 2e si mule sam vladnouti. Proto cluveru uptimnYch a zarudenYch vadcii 'ZadnY uvedomelY krajan by nemel pogkozovati. Tak se zda, 2e jest zde umele zasevana nedrivera i v na gich organisacich.

Jsme jako by zaktiknuti, bojime se projeviti svoje mineni, jak nahldime na druhY odboj pro narodni svobodu na gich bratti ve vlasti. Prod? Coe za elenskY listek s $1.00 vstupnYm htegime? Mnoho nagich nejlepgich kravlastencil, uznava, za spravne pokrokove teleso, jet kona, vidy svoje poslani, kde se pracuje ,a jest jiz nyni tteba penez, kde se rozji2di vlivne osoby, by jednali s diplomaty a vladami nom pfatelsky naklonenYch, kteti uznavaji, ee jsme schopni si vladnouti, navazuji styky s uprchliky, pomahaji budovat znovu pohotovost odboje, novYch legii a rtizne jine prate, kde finaneni prosttedky jsou mocnou pakou. Za svoji osobu jsem projevila nahled, a ji2 jsme zde eleny C N. S. v poetu dvanacti.

Dtive nen se zde v Texasu sbiralo na obranu vlasti, i pomocnou akci, kde jsme vgichni podpotili Texaske Sdrideni v Houstonu i my zde, dokonce to byly deti tadu Stefanik prvni a tamnej gi elenkyne tadu i Sokola, je2 jest jedna rodina, si dali velikou praci, aby divadlo techto malYch ochotnin se vydatilo a pHneslo co nejvice na obranu R. 6. S.. Byli prvni s touto vetgi pohotovosti a co se ty sestry sokolky naprcdavaly ruenich praci ye prospech trpicich a nyni nas davaji vet-gi vlastenci, co odstrag ujici ptiklad rozbijeni jednoty C. T. Sdru2eni! Inu, kdo chce psa biti, vklycky najdel — nage statni *les° se .tim neoslabi, kdy2 piljde vgeobecne celY Texas, kde i ti ptimi elenove O. N. Sdru2eni ptispivaji tim etvrt'aekem do statniho fondu zde v Texasu!

V2dyt' penize budou, neb mail, bYti odvedeny od jedncho fondu N. Rady, kde C. N. SdruZeni jest ptimou slo2kou a ptispivaji krajane po celYch SpojenYch Statech, coi pak musime miti nejake ohrady zde v Texasu, to jsme take jegte v Americe Dokonce se vytSika, ge A. 0. a a my oienove

VESTNIX

sdrdeni v rii po gkozujeme obetavost krajanti zde v Texasu! Jako bychom zbratiovali krajanilm ye sbirkach pro noel C. S. zde v Texasu!

50 tisic krajaml v Texasu se nebude ptati 200 — 300 &en-CI v Sokole, zdali maji slo2iti °betnu narodni zde v Texasu, neb v Chicagu, neb narodni povinnosti se nekladou nikde ptekaiky, jen kdy2 kaklY se postavi do tad odboje a hlavne, kd37'2 siozi ne almu 2 . nu, ale die mawsti narodni dari. Na g narod neZebra, dovede se probiti a uskrovni se a bude davati jako daval ne almOnu, ale dary. Ziato odvezeno z Prahy do Nerne 'cka, je dilkaz obetavosti narodni; jinde si je berou dikta.toti, na g lid je odevzdal dobrovolne a s radosti. To zlato nikdo nemilke ztraviti, adkoliv by si zaslou2i1 Hitler, jako vojeviidce Jan 2Ma z Trocnova udinil zradci Ligkovi, 2e rozpustili na jeho povel zlato a nalili je zradci do krku. To by zaslou2ili vgichni zradci, kteti za penize zradi narod!

Proto, krajane, bratti a sestry, projevte svoje nazory, neb vette: "pravdu si mluvme a ptatell bud'me". Ziskame si vice sebeclavery. Ocl booka "Svornost" 6 N. S. jest sloikou telesa, 2e kaalY Glen hrde se mute pochlubiti elenskYm listkem jedineene organisace zbudovane za svetove valky pro osvobozovaci akci na geho naroda.

ZesnulY president Osvoboditel veal, ze bude na g narod min mnoho k te geni, nejen hospodatsky, ale s temi men ginarni politicky. II-spegne Celila vlada vgern pfekakam, ale propaganda zasevana, nazisty a na gi lido a vildci, Hlinka a Tisa, se propiljeili za nastrol pro Neince. Maji na svedomi, ze vlada a druhY president se vzdali, vtklyt' jine vYchodisko nebylo mo2ne. Berlin diktoval: Bene g musi odstoupiti, a on by take se gpinavYm Hitlerem a Henleinem nevyjednaval. Vedomostmi, karakterem, a spravedlnosti ptevy guje vgechny diplomaty a diktatory v Evrope! V gak mnozi se te gili na dobre easy pod diktatorstvim, jen2e . trpi nevinni s viniky. Bude to vYstrahou na gemu ndrodu.

Jegte ne21i uzavtu dopis, uji gt'uji vgechny dobre krajany, bratry a sestry, abyste mne take nepoeitali. 2e rozbijim spojeni krajanske, sdrifteni A. O. S. v Texasu. Nejlepe at' ka2k1Y jedna die sveho ptesvedeeni, neb penize jsou skladane na osvobozovaci akci druheho odboje, a na gi zastupci v N Rade v gech sloiek zajiste jednaji s vlivnYmi priedaky v 2urnalech americkeho tisku, diplomaty, informuji, zajadi a jine vydani rozumne a cilevedome a do sjezdu neb porad jsou vysilani uptimni zastupci odbodek neb krajskYch vYboril. A mo2na., ee tispech ye svojich slo2kach by byl mnohem lepgi, neb jest vice vzajemneho porozumeni. A pravim toto z ptesveddeni, s vYbornymi krajany a krajankami, kde mne teknon: "Vy vite dobte, ae my ptispivame na boienske rieely vice a dtive, 2e to pokladame za svoji prvni povinnost, kdetto vy se mete venovati vice narodni Cinnosti a take vice ptispivati". Co2 ale neni spravne, neb my mame jine povinnosti, neb pattime k rtiznYm kulturnim a vYchovnYm organisacim, take dinnost Casu jest rczdelena a take finance; kde vgude platime rani vstupne a mistni poplatky. Talde to nage ptesvedeeni, at' nabo2enske aneb pokrokove, mame taditi na druhe misto a na prvnim miste mame bYti obetavYmi ku svemu narodu zde a tee pomahati nagi matetske vlasti, kdy2 je toho tteba.

Pan Dr. Ch. J. Hollub, konsul C. S. R. dodal nam 30 odbojov3ich medaili, je2 — s radosti oznamuji — ze jsme rozprodali Br. Adolf Dugek rozprodal osm mezi jeho ptateli a eleny nagi Jednoty, ostatnich 22 medaili odkoupili picatele spravedliveho druheho odboje v nagich schilzich a jmena uvetejnim pti gte. Na zdar!

H. Stanovska.

Stockholm. S" — Ve dvou ttetinach 70 m vysoke stavby stockholmske telefonicke risttedny bude umisteno nejvet g i neonove zatizeni sveta, ktere bude osvetlovat obrovske hodiny o vize 7 tun, jejich2 "rudidky" jsou sedm Obvod hodin obnag i 22 metro. Cas na techto haodinach bude videt z dalekeho okoli gvedskeho hlavniho mesta.

Ve stfedu, dne 10. srpna Letni Universitni Cesky Klub.

Z Austinu se oznamuje, ee v nterY dne 8. srpna konal klub nagich universitnich studentii pravidelnou schrizi, kterou ridil ptedseda Snapka z Abbott. Vino. Krejci, bYvaly ptedseda, ptedstavil Sydney Reagana, ptedsedu Svazu universitnich studentu, jen2 zajimave promluvil o nakladu na vydr2ovani Texaske statni university. Potom zapisovatelka, sleena Eleonora Drozdove, z Taylor predetla zapis o posledni sehtlzi, jen2 byl beze zmeny prijat. Dr. Midek, nag profesor Ceske-feei a klubovni poradce, vytidil pozdravy dp. Jos. Klobouka z Needville a pani Frank Kadankove z Corpus Christi, je2 zaslala vzpominku z vYstavy v New Yorku. Za oba pozdravy srdeene dekujeme a zdfiraznujeme, Ze nam byly velmi mile. Potom Dr. Midek podal smutnou zpravu o umrti krajana Jana Skrabanka z Caldwell, man2ela pani J. Skrabankove, Clenky Spolku deskYch ex-studentil texaskYch, jen v nedeli dne 5. srpna byl ulo2en k feenemu odpodinku na htbitove v Novera Mote a 3to s vojenSkYmi poctami, proto2e byl elenem Americke Legie a byl rok ye Francii co Glen americke armady, s nit pobyl ses tmesicii v poli a tfi mesice v neustalYch bojich. Jen ten, kdo to zkusil, vi co to znadi ..

Dr. Miekovi bylo uloleno zaslati pani J. krabankove dopis s projevem soustrasti od Letniho Universitniho Oeskeho Klubu. — Jaroslav ‘ ivriS7, jen se prave navratil z Dallas, proE. Z mluvil o sve fispeS'ne praci v dallaske Ceske letni skole, na vYz yu elenri klubu. Jeho rispech vgechny potegil. Rozhodnuto v sobotu dne 12. srpna konati klubovni vYlet do Deep Eddy a do ptipravneho vYboru ustanoveny sledny Viola Martinetsova, z Holland, Ethel 8ebestova z Bellville a Jesse Sktivanek z Ennis. Zazpivanim Texaske hymny byla schrize ukoneena. S krajanskYm pozdravem, Eleonora Drozdova, zapisovatelka.

Hvezda Jihu Cis. 30, El Campo, Tex.

Cteni bratri a sestry!

Timto jste 2adani, abyste se v pinem poetu dostavili do ptigti schaze, neb jest va gi pHtomnoti jest zapottebi. Jak asi ji g vite, ze nage spolkova sin jest opattena elektrickYm osvetlenim a vejiti, take u2 nebudeme pottebovat nage gasolinove lampy a carbidove osvetleni, tak to v ge pkijde do prodeje v pti gti schttzi, tedy nezapomerite se dostavit a nektere tteba pro sebe zajistit. A zaroveri ti, kteti jsou s placenim pozadu, at' take ptijdou se vypotadat, neb v minule schtizi jsme uz byli nuceni suspendovat dva deny. Mohli jste to bYti i nekterY z vas. Jmena neudavam, ptijd'te se ptesveddit, kdo to asi je.

Zaroveri jmenem ifidu Hvezda Jihu chci yam vgem podekovat, kteti nejakYm zpiisobem pomohli na 4. Cervence oslavit 401ete trvani na geho tadu. Zaroveri dekuji brattim: Mouelovi, Markovi, Dr. Kopeckemu a Janu Kopeckemu z Houstonu, za jeho dlouhou tee a take vYge udanYm teenikilm, na ge diky, a br. Ig. 8enkyrikovi za ptedstavovani onech teeniku. Take diky na gemu poslanci p. Gelbrichtovi a jegte nejakemu pravniku z Wharton, kteti miuvili anglicky. Br. Marek mluvil take anglicky ohledne spolkovYth veci. Tak, bratti teenici, je to trochu pozde, ale legii pozde nikdy. Jestli jsem nekoho vynechal, tak mne musite odpustit, neb ja jsem byl pine samestnan, a tak jsem mohl nektereho zapomenout. Tedy je gte jednou diky vgem. _ S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, tajemnik.

- Tallin. — V obci Daugavpils v Estonsku zemtela nejstargi 2'ena Evropy, statenka Trina Purvinova, ktera dosahla stati 120 let. Narodila se roku 1819 v Livonsku. Prvni roky sveho 2ivota 2ila na venkove, kde jeji rodiee men statek.

Ve dvaceti letech se provdala a mela sedm sykteti jig vgichni davno zeraeli. Nebyla nikdy nemocna, a jegte pied dvema roky si sama obstaravala nejnutnej gi prate v domaknosti, ad ji bylo ji2 118 let. Pted dvema roky ji poskytly

estonske idady pohostinstvi v modernim star°, bind v Daugavpilsu.

stredu, dne 16. srpna 1939.

Pakrok Houstonu els. 88, Houston, Texas.

Br. Moueko: — Prosim o uverejneni techto par radkit do priSliho Vestniku.

Piednigka pana Gama v sini tadu "Pokrok Houstonu na Studewood, ktera bude na thema "Stavajici pomery v Ceskoslovensku".

Pan Gam, kterY ptijel z oeskoslovenska za dalg imi studiemi do SpojenYch Stahl, bude nyni ve svYch studiich pokradovati na statni universite v Austinu. Pan Gam byl osobne tomen na gi posledni schazi dne 6. srpna 1939, ve ktere mel kratkY proslov. Jeho avodni 'fed se libila, a byl paddan o ptednaSku dal gi. Pan Gam vyzvani ptijmul a jeho ptedna gka stanovena na nedeli 20. srpna 1939,..na treti-hodinu odpoledne, v sini radu Pokrok HoustOrm. Ponevadd pan Gam vkchny posledni ottesy a pfevraty, ye kterSich nak milt vlast byla zmitana, sam osobne prodelal, bude zajiste jeho prednaSka na shora uvedena thema velmi zajimava a pouend, a proto nenechte tuto predna gku ujiti a dostavte v poett1 co mono nejvet'Sirn, a tim dokademe, ze upkimne citime s nagi starou vlasti, ktera nyni sebou prodelava tu nejhroznej gi zkou gku, nadvlady se strany germanske.

Za tad Pokrok Houstonu: Frank Olexa.

DO EAST BERNARD A OKOLI! V nedeli, 20. srpna v 8 hodin veder sehraji ochotnici z Houstonu od tadu 8tefanik v East Bernard v sini SPJST., divadlo "Budeme tit na veky", ktere bylo jit hrano u Stefaniku, v Crosby a v Rosenberg, vgude s velkYm aspechem. Vaide bylo demo velke uznani na gim ochotnikam za jejich narodni praci, zvla gte ze IV. Generalniho sjezdu z Rosenberg. Podavam kopii tohoto dopisu: Divadelnim ochotnikiim facia tefa.nik.

Mile sestry a broth; Timto Vain na vedomost davame, ze divadlo "Budeme zit na veky" pkedvedeno v Rosenberg dne 17. dervence, bylo perlou divadelniho umeni a vrcholu Va geho divadelniho nadani.

Srdeene diky!

Resolueni vYbor Slovanskeho vsalemne pojigt'ujiciho spolku.

C. H. C'hernosky, pkedseda.

Tento dopis povzbudil na ge ochotniky k daleinnosti na poll narodnim. Proto ptatele, toto divadlo bude v East Bernal hrano ve prcspech S. A. C. T., dostavte se v hojnem poetu. Pomame nakmu narodu, tomu trpicimu lidu deskoslevenskemu, aby zase stal tam kde dtive byl. Ano, vgichni narodove jsou si rovni a katdY necht' miluje svoji vlast, svoji kolebku a nebrani jinemu, by take einil podobne ,ale v acte mejme cstatni. Ale Bah nevtiskl nikomu peeet' v Celo: Ty bude vladnout nad jinymi. Aneb, tebe bude poslouchat celY svet!

Nikoliv. Proto at' Nemec se nemahe, sebe vie, on nevyrve tuto lasku na geho lidu z prsou eloveeenstva, kterY tu pid' zeme, na ktere je zrozen, tak va gnive miluje a nage kolebka je tam v to krasne, svate Ceske vlasti a nyni tak pokotene. A to boll tolik boll, a proto pomotme, aby byla zase svobodna. Povatte, co je zde 6echoslovaku v cele Americe! Kdyby kaidY se stal Clenem Narodniho sdruteni aneb S. A. C. T., co by tu bylo pen& na propagaeni praci!

Proto, ptatele, pracujte, at' je to jakfmkoliv spasobem, jen kdyt budete pracovat pro tu padu, kterou tak vgichni horoucne milujeme.

Proto se v gichni dostavte a va gim penetnim darkem pomotte svate veci. Divadlo je krasne, tedy pti gti nedeli do East Bernard, v 8 hodin.

Tet musim oznamit, ze VYlet Hougtonskeho Sokola .se velice dobre vydaril. Vgichni se veeelili, zpivali, hrall mic, tandili, Mu, jako miadi. SrdeenY dik iodine Vojtecha Lebka za darovani tolik masa, neb zabil dva kusy, a rodine Klimove za chleba, a v gem, kteti pkispeli ku zdaru sokolskeho vYletu. Na zdar!

K. Otvrtnikma.

Z dnegnich nervosnich lidi by kaidS, mel bS4 rybakem. Stal by se mleenliveliim a nemluvil by tolik zbyteene.

ESTNiK

SOS aegti studenti . . . . Ceti studenti .

S 0 S . . . . Zachrarite ustav ee gtiny na universite v Austinu . . . . degti studenti . . . . poeet vas se zmen gil, hrozi apadek astavu . . . . Ceti studenti, zapi gte si eegtinu, dosahnete podtu pies 100, bojujte o schopneho assistent profesora, pomiltete tak i rozgitit celY astav Ceti studenti zapi gte si degtinu Z ODBOCKY "CESKEI-10 NARODNIHO SDRU21ENi".

Pisa M. F. K. Valova.

Houston, Texas.

Ve "Vestniku" ze dne 9. srpna 1939 (Cis. 32.), nachazi se oti gtend avaha od br. Jana 8uldy.

Tato avalia ma podivnY ton, kterY ji gte ptekvapil vkchiry jive tak jako nas samotne. V to jim zminene odboece "6. N. S." nachazi se uz dnes velice slu gnY podet krajana. A jen zasluhou nageho uptimneho spolubratra, vlastence Rudolfa Lebra jest, to odboaka zalc)tena je, a prof nazvali jsme ji "Svornosti" vime jiste vgichni dobie.

Proto prave, ae ona avaha ma ten podivnY ton a jaksi z ni vane hnev i nevole, ania bychom vedeli prof, jsem nucena se ptat: "Je nam zazlivano, ze mimo na geho elenstvi v S. A. C. T. — je gte tea hledali jsme Clenstvi v one mohutrie narodni organisaci pod nazvem "C. N. S."? A prof to? Vtdyt' v teto tak vaine, tedy nesmirne dulezite chvili, naM po'vinnosti, naSim svatym privem jest, hijiti zasady demokracie a take pasobiti tieinne na inovu obnoveni republiky eeskoslovenske. Ze ano, bratke Suido, v tom jsi s nami za jedno — Ci ne?

Prod tedy ten divnS7 ton a jakesi jakoby obviriovani? Br. Suldo, Ty mne sna g za tech 25 let nageho spolupasobeni velmi dobte. Uvetig, taze nerada kritice podrobuji avahu Tvou; neni vgak vyhnuti. Na ustavujici schazi zdejgi odboaky "Svornost" "Oeskeho Narodniho Sdruteni" zvolen tat vYbor propagaeni, ttielennY, mezi nimia na nepatrnou osobu ptipadl fikol dopisovatelskY. Ukol east° neptijemnY, ale nekdo to delat musi. Jestli se tedy na nas zlobig, tot' ovgem neni nam ptijemne. Ale jeate vice net to, mrzi nas, ae deje se tak pouze na zaklade neporozumeni, a to z Tve strany jen.

Dovol me tedy vac Ti vysvetliti a prosim, nestetuj maj dopisovatelskY akol svou dal gi neptizni. Hied', dlenstvo odboeky "Svornost" Oeskeho Narodniho Sdruteni v Houstonu, nem-ate za to, ae jsi nepochopil dobte co salotenim odbodky "O. N. S." chceme dosahnouti a zapisovatel onoho protokolu ze schaze S. A. C. T. kdy si pled tim, udinil omyl, na kterY se neptiglo as teprve pti eteni teto T ye avahy. Pan F. G. Kupec, aria kterY jinY z nas zastupct, bud' Sokola nebo tadu R. M. 8tefanik, neb C. N. S. di nekteti od Z. O. B. J., ovgem nemi nili site nikdy, abychom snad pracovat museli oddelene od onech hlavnich tti slotek "Ceskoslovenske Narodni Rady" v Chicago. Takoye deleni. dnes v tak kriticke chvili, kdy nage nervy boll nad myglenkou ptigtiho, ktere deka svet z rukou Hitlera — je vac choulostiva.

Nelibilo se nam, to je pravda. Ale navzdor tomu stali jsme se Cleny piece tea i zdejLiho Sdrldeni Amer. C. v T. abyste vy v gichni nam nezazlivali, ze nechceme s vami jiti. 8koda, ze Jsi, br. Suido, .v to schazi tehdy nebyl. Byl bys veal kde je to pkidina piece-zalokni Odboeky "6. N. S." (kde jsou katolici, protestanti, neverci i svobeclati, dries tet. spoluCleny). V one schazi p. Kupec i Ka gpar, zastupcove Sokola (z pkieiny, ze dlenove Americke Obce Sokolske, tedy vadci Sokola, jsou vlastne spoluzakladately "O. N. S." a jeho stratnYmi po celYch 25 let), tadali aby nova tvotici se pomocna organizace nazvana byla "6. N. S." z Piety k temto destnYm, poctivYm a sprovedlivYm pracovnikum. Tez zastupci radu 8tetanik vain neb jsou zde deny a mutOve, kteti znaji te2 je to jine tainnej6i "delniky na,

Stran a 7. roli narodni". sUplkove dobrodinne, kteti tvoli nejen asttedi neb "C. N. R.", ale celou organizaci "des. N. Sdruteni". Totet mysleli nekteti ze zastupca tadu Z. C. B. J., ponevadt zde zase celY vYk. vYbor H. T.J. "Z. C. B. J." a Jednota s jejimi tady po celYch Spoj. Statech, tamer ,tvoti toto "O. S. N." ye Statech. A tito atadnici, s jejich 41 letou vydatnou a proto jiste moudte a poctive vedenou praci ve prospech celku, dali nam pravo tadati za spolupascbnost, nedelenou. bitadnou ptekatkou.

A ma maliekost primlouvala se horlive za to, abychom se neodtrhovali. Velice me rmouti10, to nag i spoludelnici na VYchode, Severu i Zapadu pracovali neustale celYch 25 let. Oni nepiestali po sbudovani Oeskoslov. Republiky byti Cinni. Neustale se praoovalo. Pro fieely vzdelavaci, dobroeinne i narodni. A tato 'dinnost nabyla na sile; za posledni 2 roky sebrali krajany kolikrat po desititisicich na rtizne narodni adely a toto bylo jim zapteno. Cloveku je lito i zvitete, kdy musi nevinne trpeti, jak by nemelo mrzet kdy zlehdovany jsou dobre skutky lidi destnYch a my nevime prod se tak deje? To byly podnety pro na gi tadost tohoto jisteho nazvu. K tomu pak ptistupovalo vedomi, ae Vagina nag eho lidu v Texas puzena citem k trpicim a spravedlnosti-naplnena, radeji bude piistupovat k "6. N. S." nebat' "O. N. S." nechce tadne odmeny za svou einnost od nikoho. Co se spojenYmi silami vykoname pro zachovani demokracie, ye prospech na g eho potcmstva v Americe, to bude nag i velikou a dostateenou, odmenou. Proto trvalo to zmateni, o kterem se, bratte 8uldo' zminujeg , mezi krajany v Texasu. Nebyl to omyl, ale cit tahl je k organisaci, ktereu nage vlada S. S. schvaluje pro eistotu jejiho poCinani.

Nude, to byla pouze na ge piani a touhy: Prod jsme ale navzdor na. gemu elenstvi u S. A. O. T. rozhodli se piece o zaloteni odbooky "O. N. S." stalo se proto: Jen ti mutove a teny, kteti dobte vyznaji se v zakulisi svetove politiky, \Ted', ktere depy, rtidele a paky je tieba "mazati" v deni mezinarodnim. 0 to vice potieba toho "mazani", o co mane je obav z valky. MYli se ten, kdo mysli, ae jen valkou vyhravaji se yelike veci.

A dnes, kdy vede se boj vice schytralYm pia, novanim a atoei se na vady vtddich lidskYch povah rfanYmi zpilsoby, kde uplatriuje se jen to, co kdo vice vi a zna? Tam adinnej gi zbrani je zase jen to, kclo vi vice a vice zna.

Na tento bod upozorrioval v gechny na ge narodni vadce, mute i teny, na g vernY soudruh Jos. Martinek, ktery pronesl jeho pamatnou fee na historickYch sjezdech "O. N. S." "S. N. S." a "Svazu O. Katolika" ye dny 18. a 19. dubna t. r. Rekl, Se je potleba nedelenYch sil a prosttedka hmotnYch. 2e to pravdou bylo, vime z toho, to co nemohly dodat pro rychiost easu na ge organizace, to dodala mantelka nageho presidenta Spoj. State. A to byla jenom jedna z tech mnoha pottebnYch veci k udrteni postaveni Republiky oeskoslovenske zde ye Spoj. Statech. Kolik je techto potteb v druhYch zemich? Z republiky se tyto veci vice podporovat nesmi, to piece bychom meli vedet vgichni?

NIde, a to je podnet k vuli nemu2 jsme zdejei odboOku a zveme do ni kaZdeho kdo vi z presvedeeni, ze treba pomoci pene2ni.

Ph "S. A. O. T." sebrane peruse, die rozhodnuti predsedy (?) zastanou zde. Z toho tedy vime, to nejsme nic platni tam, odkud tadaji nas o vYpomoc. Toto vedomi bilo do nageho svedomi a ,cdsusovalo na gi poctivost at ut to neglo.

(Dokondeni ptigte.)

New York. — Die zpravy auditora zaplatilo od 30. dubna do 5. dervence 680,252 lidi $4,370,619 vstupneho na svetovou vYstavu. Pramerna, denni navgteva byla 84,779 a pkijem za vstupne $65,389. Jelikot bylo odhadovano, to musi bYti pramerna, denni nav gteva vYstavy 200,000 lidi, aby bylo vydani kryto, jest patrno, jak asi svetova vSr stava v New Yorku pochodi finan6ne.

Strana Mena redakce a vateni etenati, jit jsem zase zpet v Austinu po mem testitYdennim pobytu v Dallas, kde jsem vyueoval dieskou gkolu. Velice se mi tam u Vas v Dallas libilo, drazi pfatele, a doufam, to to nebylo po prve a naposled, co jsem u Vas byl, ale ze bude zase miti pfiletitost tam mezi Vami pracovati.

Wely to trve. nejakY eas, net se elovek usadi a najde pro vtechno misto, ale jit to mam zace vte rozpakovane a na svem mist& Jest zde stale mnoho studentt v Austinu. neb letni gkola na universite jetre neni u konce. Vgak to jit nebude dlouho a bude zde velmi mrtvo, az studenti odjedou clomt na nekolik tVdat prazdnin pied zapoeetim zimni lhizty. Pkijel jsem domt v titer' odpoledne a toho sameho yekra drtel Universitni desk' klub svou schtzi, kterou jsem nav gtivil. Ustanovili, ze budou miti vYlet v sobotu do jedneho zdejtiho parku. Tetim se nan.

V Dallas jsme tedy meli cletskY program 6. srpna. KatdY mi pravil, te byl velmi krasnY a ze se libil. No, kdy to kaaly pravi, tak musi na tom bYti nejake pravdy. Ditky se velice snatily a skutcene mne i nekdy pfekvapovaly, jak to pane pfedvedly. Chyby tarn byly, tot' se vi, ale to se da oeekavat a doufam, ze je posluchaei pkehledli a vzali v tvahu jen ta krasna mista. Abych jmenoval ditky, ktere se vyznamenaly syYm vystoupenim, neni tfeba, neb bych muses vtechny jmenovat a to by yam bylo nudne. Jsem veleden vtem, kteli pomahali s ptipravou jevitte a ellyadla, a to z ylatte pi.

Oechanove, pi. Pfevratilove, pi. Valaikove a p.

Jureikovi.

Prace s ditky ve tkole byla zajimava a myslim, ze si nemohou nakikati, ze se nemely velmi dobke, neb byly nekolikrate pohosteny, P. Halou melouny, p. StranskYm a man2elkou, zmrzlinou a takta pi. Kopeckou, kterYm vtem dekuji za jejich dobrotivost a laskavost. Bylo by fed' na miste, aby nam ditky samy new napsaly o tkole a programu, neb vim, 'Ze byste radi od nich neco oetli. Tudit vas, deti Ceske tkoly, y yzYvam: Napitte neco do novin, at' je to sebe kratti; my etenaM to budeme radi eisti. Doufam, ze budete dlouho pamatovati na tuto Ceskou g kolu a ie nezapomenete to, co jste se nauali. Dale, 2e se budete stale uditi eesky Boma a o prazdninach v letni tkole a to nekdy budete studenty dettiny na Texaske statni universite, kde je pet postupnych kurst Ceske veci, z nicht jsem jeden vyueoval v minulem tkolnim roce.

Srdedne vg echny pozdravuji, a na shledanou se teti, Jaroslav E. ' ivr/Y, ueitel.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill pfatele a krajan y Ctouci!

Vain vtem zase oznamuji zabavu v Sokolovne v sobotu veder 19. srpna pri dobre hudbe, ale jineho jette nevim.

Pane B., /lade v B., Arkansas, ut jsme da yno temi zabavami unaveni, ale nemtteme si jinak pomoci, protote na sini je dluh a jinak penize nemilteme vyclelati a tadnY nam je nechce podarovati, abysm?, to zaplatili, tak mnsime jenom potadati a stkidati hudbu, by vtely navg teva byla hojna, aby se neco vydelalo. silo by nas, kdybyste mohli i s vati celou rodinou k nam zavitat a vyhoditi si z kopYtka v Sokolovne.

Texane, jak se varn libi dopis v poslednim CIsle Vestniku pana Frank A. Horaka. Mne a memu muk velice se hodil do natury Katclemu krajanu v Texas radim, ten jistY dopis si pkedist. Jest to velice dobra pomucka pro nas zde v Texasu. Nadpis tohoto dopisu jest "Potteba pio deskou mladet v Texasu bez vtech Takoveho popudu nutne potfebujeme v Texasu. Vite, ze jista nate budoucnost jsou nase (Yeti a Ceske spolky. Rika se, nezapominejme na tadneho, ale hled'me si na geho dobra napfed.

Se srdednym pozdravem na celou rodinu v Temple, redakci, vtechny zdejti pi-atele i vzdalene a Ctouci ztstavam vase sokolska dopisoMillie Polatek. vatelka,

STN Austin, Texas.

Vatene etenafstvo!

Behem katcleho dne, kdy svet ye svern kritickem stavu uznava, desk' lid za nejpokrodilejti a narod pfikladnY, vidim zde veci, ktere ja nikdy ze sve skuteenosti nepochopim: (a) Prod, kdy Nemci padli do Sudetska, nekteki. tak zvani "na ginci" nerneli slova pro hajeni zeme svych (Act, ale jette se chlubili pied Ameridani, ze bylo jednano spravne. (b) Prod puhych 25c za Clenstvi v Sdruteni se zda nekomu vydiranim aneb zbytedne, ale utrati vice pro nepottebne yea a nekika nic. (c) Prod se //Octal zamestnanci ye statnich tkadech stydi za sva eeska jmena a nehlasi se do mistnich deskYch spolku i kdy vedi, ze bez Ceske vefejnosti nebyli by zarnestnavani. (d) Prod hlasi se nekteti tak zvani Ceti radcove do ti-adt.? My jsme jaktiv o jejich narodni praci neslygeli, at kdy se chteli uchazet o nejake misto, ktere vytadovalo Ceske hlasy. (e) Prod si meni Tide deskeho ptvodu jmena jen pro pohodli syYch americkych pkatel, aneb ze se stydi za ne. Kdyby byli pkijati v Hollywood za herce, kiditelstvo by je donutilo podpisovat se syYm deskYm jmenem, ktere maji ten svoji vlastni pkitatlivost. (f) Prod v Texasu neni nejake sjednoceni Ceskeho lidu, kdy se uchazi o tkad kandidat za guvernera a jini. Pied dvema lety uchazelo se pet kandidatt z nateho distriktu za kongresnika, kde tije mnoho natich lidi. Pet eeskYch pracovnikt ziskavali hlasy pro sveho. Stalo se, ze Ceske hlasy se rortkittily na pet stran, neznamenaly nic. Ted' nektery kandidat si deskeho lidu nevtimne. (g) A naposled, prod v sloupcich na geho pilne pracujiciho tisku vidime krasne vyjacifeni pro narodni praci a /lade na jine strance se odvati zas kritisovat to same.

To jsou veci, ktere ja jako pozorovatel nikdy nepochopim. A kdy to pit', vzpominam jak redakce v poslenim Vestniku spravne vybizi mlade lidi do jednoho giku v Sdruteni AmerickYch techoslo yakt v Texasu. Je proto zahodno, by zvlatte nak eetti studenti na Statni universite a jinych udiliStich podporovali take katele hnuti, ktere pkidava k akci pro demokraticke idealy a spravedlnost.

Bylo to trochu nemile, kdy v tom samem lisle se objevil dopis napsan Frk. Horakem, studentem na Universite a take zamestnan v Land Office v Austinu, pod nazvem "Potleba pro Ceskou mladet". Br. Horak v dopisu se ohlasil ve prospech fondu Matice Vyttiho Vzclelani, cot je vte v potadku, ale ph tadosti pro vice podpory do onoho fondu dale poznamenal, ze byl by to mama lepti podporovat fond pro studenty netli sbirku do Oeskoslovenska, neb pry Hitler to zas sebere.

Kdyt se konala posledni schtze na geho fadu S.P.J.S.T., byl br. Horak ustanoven elenem vYboru pro vypracovani a rortikeni mezi studenty tkol zaloteni odboeky S.A.C.T. V teto schtzi za jeho pfitomnosti se v ge dakladne objasnilo, oeskY tisk pkines1 stanovy a zaklad schtze Sdruteni Texaskeho v East Bernard a proto neni potkeba, aby uz kdy nekdo myslel, ze nynejti elenske pfispe yky pkijdou do rukou Hitlera. Poukazuji na jeho dopis, neb se domnivam ze nekteki nebudou dobfe pfesvedeeni, motna, ze se to stalo omylem a nemyslel tak jak to psal. A jako dobrY echo-ameriean take vim, ze to omluvi aneb vysvetli jak studenttm tak i etoucim.

Dale, T.M.V.V. je podporovana spolky a jednotlivci, kteti citi pro na gi Ceskou mladet a jsou to obyeejne ti, ktefi netnavne pracuji na poli narodnim pro (allele vtechny, ktere vaji k pokroku na geho naroda. Studenti nepodporovat hnuti jako na pfiklad Sdruteni Texaske, je pkimo polieek do tvake a nevelednost tern sa,mYm dobrYm pracovniktm, kteki. nyni rids Sdruteni a valy pkispivaji do Matice. Nage Texaska Matice otevfela dvefe mnohYm studentilm, ktefi dnes tiji spokojene pro dobyti sveho tile. Je gte nebyl nikdy odmitnut nekdo, kdo vytadoval pomoc, kdy se vyna glo ze student je nadanY a zaslouti pomoc. Je pravda, phspeyky nekdy se stanou mizerne a nekdy nag lid na mladet zapomina, ale zase pujCky ktere jsou vyplaceny, zas pomahaji. Proto nemyslim, ze prispevek 25c co dlenstvi. SdruZeni zavadi do

Ve stredu, dne 16 srpna 1939. pfispevkt T.M.V.V. Krajane dobreho Amyslu budou podporovat oba podniky.

V tomto smeru take doufam, ze "studenti nikdy nezapomenou na svou matefttinu a pilhlasi se take do odboje. Takove napady jako urychleni amerikanismu mezi Cechy v Americe nemaji mista v natem tivote, obzvlatt' kdyt nesmime zapomenout na Ceskou 'fee. Narodni Sdruteni stoji pro zachova,ni Ceske narodnosti, nageho prava a demokracie celeho sveta. V padu ohroteni vlady SpojenYch Statt, Sdruteni a podobne jine organisace civilni a naboknske budou stet jako jeden. V sjednoceni nagich vetvi je sila, ktera bude neco znamenati, kdyt pfijde ta prava hodina. Ti, kteti se nedaji do zapisu dlenstva, myslim, ze pfijde doba, ze budou toho litovat. Budou vyhledani jako odrodilci ode vtech idealt, o ktere ted' bojujeme.

V nedeli 12. srpna bude se konat zakladajici schtze odboCky S.A.C.T. v Austinu. V kapitolnim meste mame ted' rozdilnYch spolkt jako esk9 Klub, S.P.J.S.T., Slovansky Department na Statni universite vtdy hraje velkou ulohu. Je zapottebi pro v gechny Cleny vYboru potadat elenstvo vtech spolkt, aby se uskuteenila tato odboaka. Nezapomerite na tento den!

Nechci zabirat ut vice mista. Doufam, ze mi vkchni porozumite v myth nahledech a ze neztstanete za jinYmi pozadu.

Raymond Prasatik.

S Uctou, Elmaton Cis. 148; Blessing, Tex. Ctene sestry a bratf•l Jest to moji povinnosti oznamit vam, schtze Sdruteni ArnerickYch techoslovaku v Texas, kana se ptitti nedeli, totit 20. srpna, v Blessing Comunity House.

PH torn se bude podavati male obderstveni za velice mirnY poplatek. Sestkieky nam slibily pkinesti neco na zub, totit nejake "sandviee". Tot jsou pozvani vYborni feenici, ktefi /lam vysvetli situaci ye stare vlasti.

Tetime se, ze se zde sejdeme s krajany z vilkolnich osad, neb takove krajanske sejiti a povzbuzeni nam bude v gem ku prospechu.

Zvlatte ku zdejtim krajantm volam: "Kdo jsi tech, hoj, v kady nage Eo2ich bojovnikir! Ukatme svetu, ze neni v Blessing a okoli ani jeden odrodilec, kterY by s nami nestat v jednom tiku.

A co pak br. pofadatel? Vtdy sliboval, ze k nam zavita at budeme neco pofadat. Tak bratre pfijed', Te uvidime.

Psal bych vice, lee neni Casu, je sobota a na dvoie Cekaji pikovadi na vYplatu.

Tak v Blessing na shledanou, jsem Vat, Fr. Hlotek.

Istanbul. — Odekava se zde pfijezd rumunskeho krale Carola do Istanbulu. Pkijede na-palube kralovske jachty. Kral zdrti se pry v Istanbulu dva dny. Ponevadt nejde o statni vgtevu, neptipravila turecka vlada oficielni recepce. Nicmene vykonaji pkedseda turecke dy a tureck' ministr zahraniei u rumunskeho krale zdvokilostni na yttevu, eimt bude dana pfiletitost k politickYm rozmluvam, ktere jsou vlastne Adelem teto testy rumunskeho krale ye vodach vYchodniho Stfedomoti. Ph torn vstoupi do popfedi (aloha Turecka jako prostfedkovatel mezi Rumunskem a Ruskem za teelem pi-ipravy ternomofskeho paktu. Do Istanbulu piljede take rumunskY korunni print Michal na ceste z Evropy, a setka se se s yYm otcem.

Ma se za pravdepodobne, ze hlavy staff/ rumunskeho a tureckeho se setkaji v Istanbulu a ze pote podnikne tureckY president plavbu po Marmarskem moti a do Dardanel a pak nasledovne kral Carol bude pokraeovati v plavbe do Recka.

Uspechy eeskYch teehnikil na wYstave v Lutychu.

Na velke mezinarodni vYstave vodni techniky v Lutychu v Belgii byla eeska technicke, dila vyznamenana testi velk'mi cenami krome diploma a medaili. teska, exposice byla uspotadana v ramci fi gske vystavy. VelkYmi cenami byly vyznamenany zejmena: vleena motorova, lod' pro labskou dopravu, stavby jezt provedene teditelstvim pro stavbu vodnich test a projekty xnostil v Podolsku a Vestci.

Ve stkedu, dne 16. srpna 1939.

Marie Tippmannova:

KDITZ KITTY POVADLY ROMAN "Sleono, dovolite, abych se yam poroueel; jeau a nemohu si odpustit pote geni, abych se jeSte jednou podekoval za poZitek, ktery jste mi pripravila svou hrou."

"Vy uz odji2dite?" vyhrklo z MatinYch Podivala se do to zvla gtni zajimave tvate s vYrazem tako y eho zklamani, 2e mladY mu2 se usmal.

"Ano, ut odji2dime, vy jste se na gemu stolu tak vyhybala. Chteli jsme dernou kavu a nedostali jsme nic."

"Kdy'Z jste tak pozde kekla Mata a zaeervenala se. Zda,lo se ji, 2e ty tmave, do fialova pfechazejici oei se ji divaji do due a etou, 2e na neho eekala.

Doktor Radek to skutedne pochopil.

"Sleeno, v sale tame', nehtela byste si se mnou zataneit ne2 odjedu?"

"Ano," vydechla Mata a protlaeila se po boku doktora }Mika do salu.

Vzal ji lehce a getrne kolem tela. Jeden taneici par do nich vrazil a ptimaell Matu na taneenikova prsa. Ptitiskl ji k sobe je gte ii2eji a pak ji dr2el v naruei pevne ptimknutou, hlede ji do oei, nesa ji temet po sale. Tetelila se nepokojem a gtestim, divala se na neho, jeji Gel ztemnely a leskly se, nesmala se, byla va2na; bal se, 2e by . rismevem znegietila chvili nadherneho vzru geni. Doktor Halek se podival na hodinky a trhl rameny.

"Musim na drahu, sleeno. Dekuji yam, mejte se dobter polibil ji rueku, dovedl ji ke vchodu salu a pak vygel slavnostni branou, na nit uvadle visely bkezove yetvieky. Obratil se jegte, zachytil Matin pohled, posmekl a zmizel v zatdece upragene silnice.

Pro Matu ztratila slavnost yYznam a kouzlo.

Ptig el pro ni doktor Soukup, take ji tak getrne dr2el v naruei, take se pokusil ptitisknouti ji na srdce, ale Mata se odtahla a podivala se na neho zamradene. Mlady mu2 se zarazil a zakoktal omluvu; zdalo se mu, 2e krasny sen, 2e toto venkovske poupe bude jeho 2enou, se rozpada.

Maia ut ani nenalehala, aby sii yeeer tandit.

Kdy2 se vratili ze slavnosti, sotva snedla nekolik soust, odegla do zahrady, sedla si pod bezovY ket, obratila se zady ke gkole a vzpominala.

Bylo ji k plaei steskem.

"Nebudu na neho myslet," umiriovala si, ale vzpominky na tesne objeti, do neho2 ji strhl a na jeho pohled, patravy a myslivy, na mekkY, sametovY hlas, na v ge, co se ji na nem libilo a po eem tou2ila, nechtelo z jeji hlavy.

S Matou se stala zmena. Z blaznive veseleho 2abete stala se vaZna divka. Neminulo dne, aby neptehravala Vltavu, proto2e pti torn mohla vzpominat jak na ni pattily tma ye, vyrazne hrala i valeik, kterY s nim tandila, jen proto, aby mohia intensivneji vzpominat. Matka, ktera at doposud byla drivernici sve dcerky, citila, ze ji Matina du ge unika, 2e se pted ni zavird a byla tim nespokojena. Denik, ktery Madtive nechala na stole, anit ji napadlo, 2e jej matka bude chtit Gist, ted' schovavala, balila do papiru a pak zapeeetila, aby ji do neho nikdo nemohl nahlednouti. Na ka2de strance bylo povidani o doktoru Halkovi a kahla kontou2ebnYm: "Bo2e, jestlipak jej zase uvidim?"

Uplynulo 14 dnii. Mati zesmutnela, nemohla pochopit, '2e doktor Halek zapomnel, ze neposlal ani listek. Nemohla pochopiti prchavost lasky. Ni ece by ji netiskl k srdci, kdyby ji nemel rad, nedival by se na ni tak, jako se dival on. Jak je mo2no, 2e zapomnel, kdy ona vzpomina cele dny.

Bylo pondeli. Mata pomahala Aniece v pradeli* kdy ji listonog ptines1 listek. Matka jej polohla na still a kdy Mata pti g la k obedu, nagla jej tam. Srdieko ji zabu g ilo, hlava se zatodila.

"Mami, prod' jsi mi jej nedala hned rano?" vyeitala.

Cetla vS'edni slova: "Vzpominam na krasne

V fISTNiK chvilky u Vas ztravene," znovu a znovu hladila listek, smala se, a rodiee na sebe hledeli jako udiveni.

"Co blazni g, holka? To je toho, kdy ti pogle listek, mo2na, 2e jich napsal tucet na ruzne adresy," tekl otec mrzute.

Mata se trochu zarazila.

"Mami, smim mu odpoveclet?" na druhY listek, na prvni neni potteba."

"A co kdy ten druhy nepogle."

"Tak je videt, ze o tebe moc nestoji. Pamatuj si, mafo, 2e deveatko se musi dfiet zpet, nesmi hned hoteti jako fagule, kdy na ne nekdo koukne. oim zdr2enlivej gi divka, tim lepgi pro ni. Olibane devee je jako gvestieka, s ni je setten pel. Ostatne, Maki, v2dyt' na tom listku neni napsana adresa, to je videt, ze si odpovedi nepteje a 2e neptedpoklada, to bys mu psala. Jest to zdvotilost, nic vice."

Mata zesmutnela. Musila uznat, to ma maminka pravdu, ale proto listek neztratil kouzla, nosila jej sebou a yeeer, kdy usinala, polo2ila si jej pod hlavu, ptitiskla na nej tvat a radovala se, 2e si vzpomnel. Za tti dny pfi gel druhY listek, v rohu byla napsana adresa.

"Mami, ted' 0 mu smim poslat pohled?"

"Ano, ale poekej jegte tki dny a pak jej pogli; ale jen pozdrav, nic vic."

Matka myslela, 2e Mata na to zapomene, ale mYlila se. V sobotu vybrala Mata krasnY listek a zaeala pfemy glet, co ma napsati. Nic se ji nezdalo dost vhodne, byla by chtela, aby citil, jak na neho mysli, byla by se chtela dotknouti jeho srdce a bala se, aby jeji slova nebyla Koneene napsala svYm detskYm, rozhazanym pismem: "Na drikaz vzpominky."

Donesla listek na po gtu a &lye ne2 jej vhodila do schranky, ohledla se, nevidi-li ji nikdo a dvakrat jej polibila. Net uplynul tYden, mela odpoved', milou a zdvotilou, ale ne vtelou, jak eekala. Doktor Halek psal o hudbe, umeni, o tom, jak je Praha krasna a nakonec se ptal, co bude Mata delati, bude-li studovat.

Maim dopis zklamal trochu, eekala, to hoch, na nehot tolik myslela, napi ge vkele slovo. Ten dopis byl tak jaksi oficielni.

"Kdyby po mne netoutil, prod' by mi psal?" uklidriovala se a ptemYglela, co mu odpovi. se maminky neptala, smi-li a skladala psanieko, pine naivni, proste lasky, ktera se schovava a piece chce bYt citena.

Maka byla pozvana k tete. Nechtelo se ji tam jeti, protote se bala, to by ji maminka neposlala dopis, kdyby prises. Odkladala sviij odjezd, ale druhY dopis neptichazel a Mara smutna a zklamana odjela k tete. StrYc byl statkatem a zval Meru jen proto, aby ji seznamil se synovcem sve 2eny, mladYm, robustnim majitelem mlYna, kterY byl bohat a delal s yYrn rodiet= starost tim, ze y e sve bujnosti nenechal Zadne devee na pokoji. Byl to dobrak, ale protole nena gel jegte devee, ktere by mel rad, lital od jedne ke druhe a y e sve pkihrouble 2adostivosti nebyl lepgim deveatrim ptijemnY. Kdy2 Maria ptijela, pozvala jej teta a on byl Matou okouzlen. Mate to lichotilo, ale mela plied tim velkYm ramenatYm elovekem strach.

Byl ji stale v patach, vycitil v gak, 2e tohle poupe nemide stisknouti v narue, jak byl dosud zvykly. PtijiZdel za Mafou denne na koni a nabizel ji, 2e ji nauei take jezdit. Maka byla tim nadgena. Teta ji svoji Amazonu a darnske sedlo. Mata si vybrala kone, chtela se still co strij ueiti na mladem, &mem hkebeekovi, kterY dosud nebyl zvyklY chodit pod sedlem.

Vgichni se ji small a marne bylo jeji dokazovani, 2e nespadne.

"Kdybys jezdila v mu2skem sedle, je gte by to glo, ale v damskem se neudr2i g, vtdyt' sedi g na koni jako maslo na teple brambote, kdyby nase stara, Belka nebyla takovY dobrak, bude vice na zemi ne2 na koni, Mho domygliva," smal se stryc, kteremu kura2 deveete imponovala.

"Tak co, Jirko?" mrkl na synovce a hodil hlavou smerem k Mari, ktera jela na stare kobylce napted.

"Strejdo, jestli ji dostanu, do smrti neplatig za mleti. To je taba. Potim se namahou, abych se zdr2e1, abych ji neobejmul. Rozmaekal bych ji; je jako oheri, k nemut elovek a citi, jak hkeje."

Strana 9.

Statec se smal a mladY mlynat klusal za Matou mete jeji gtihlou, velkou postavu a dratde se predstavami, 2e ji ma v objeti.

Dojeli k lesu a zametili na malou mytinu, obklieenou vysokYmi borovicemi. Celt' prostor byl porostlY rii2ove fialovYmi kvety, mezi nimti letely kmeny, zbavene vetvi a zakici v paprscich slunce rumelkovou derveni. V pozadi se pasli dva kone, hnedka a belouZ, stali ye stinu, ale odraz svetla z paseky osvetloval je tak, to jejich postavy se syte rYsovaly na temnem pozadi lesa. • "Jaka to krasa!" vykkikla Mara a ukazala pted sebe, "ti konici vypadaji jako z porculanu, jako by to cele okoli bylo upraveno tak, aby hodne vynikli. Sedneme si to chvili, nemohu se na to vynadivat."

MladY mlynat ptivazal kone a usedi vedle Mati do mechu. Strhla dapku, jeji copy, do polovioky rozpletene, splYvaly po jejich zadech leZely na mechu jako ptadena hedvabi a jeji tvat, zrri2ovela horkem, lakala ptimo k polibMladY mlynat byl zvyklY brat pevnost fitokem. Pkisedl tesneji k Mate, vzal do rukou jeji vlasy, vonici matetidou gkou, a polibil je. Mata se usmala polichocene; jako v odpoved' na to obejmul ji jeji spoleenik a polibil divoce na pootevtene rty.

Mata vyskoeila jako kdy ji Zidlem pichne. Jeji divei cudnost, vypestena, matkou do krajnosti, jeji srdce, do nehot zapadl doktor Radek a na nejt myslela pies to, to nepsal, protestovala. Citila se uratena laskou tohoto mute a dala se do place.

"Prod' jste to udelal, nikdo me dosud nepolibil. Kdyby to maminka vedela, nesmela bych ji na oai. Nikdo mne dosud ani ruku dtverne nestiski a vy jste si dovolil mne dat pusu, je to oZklive."

81a ku konim, odvazala kobylku a snatila se na ni vyskoeiti. MladY mlynat byl v rozpacich.

Netugil, 2e mute Wit pro devee polibek uralkou a 2e je mute tak rozlitostniti. V to chvili chapal, jak daleko jest tato eista panenka vzdalend sveta, v nern2 se divky vzdavaji napoprve a v nemt neni potom konsekvenci a east° ani peknYch vzpominek.

"Odpust'te, ale je to malichernost, tak to brat, to piece nic neni, nic zleho, libite se mi, mam vas rad, co je na tom, to jsem vas polibil?"

"Nemel jste to Mat, stydim se za to!"

"Prod'?"

Manny oei utkvely na nem ye zmatku. On se pta, prod'? Copak je to zvykem, to mut liba devdata kdy mu napadne? Nevedela, co ma odpovedeti. Jeli mleky podle sebe a mladik odbodil na ktitovatce ke svemu mlYnu. Mata jela sama, chvela se nepokojem a ptemY glela, co by tomu kekl doktor Halek, kdyby vedel, to ji tady ten polibil.

Teta se divila, to ptijela sama a ptala se kde je synovec.

"Ach, tetieko, kdybyste vedela, co si dovolil," natikala Malta a jeji oei se zase napinily slzami.

Teta se lekla, to jeji synovec snad piekroeil dovolene meze, to toto nevinne dite tak poplaMl. "Jirka je pitomec, mysli si, to katclo, divka musi bYt jeho. Ptipravi se o vlastni gtesti."

"Tetieko, ja pojedu dome, ja bych se mu jit nemohla podivat do oei."

"Copak on se ti, beru gko, nelibi?"

"Libi, ale nemam ho rada a libat me nesmi, to se neslugi. Kdyby to vedela maminka, dostala bych vynadano, nesmim ji to kici."

"Co ti vlastne udelal, to se tak ziobig ?" ptala se teta.

"Nejdtiv libal moje vlasy a pak me obejmul a dal mne pusu, 2e jsem se zajikla. To je drzost, to?"

"Jak se to vezme, divenko, mutt, kdyi maji 2eny radi, obyeejne libaji," kekla teta upokojena, to si Jirka nedovolil nic vic.

"Ale ja ho nemam rada, tak to nemel &gat."

"Nemel, ale nic si z toho nedelej, to neni tak velky htich."

"Maminka rika, to ano a moc by se hnevala, kdyby to vedela."

SPokradovant) ,

VtSTNIK

Strana 10

OSVETA. NeuIr iteene vynalezy.

E. Grazda.

DATENTNi Ukad ye SpojenYch Statech dor stavo, kahleho roku doslovne tisice 2adosti o patentovani vynalezil, ktere pit vynesou vynalezctilm miliony. Nektere z nich jsou skutedne dobre a maji obchodni cenu. VetSina jich vg ak nema prakticke ceny, leda snad tu, to skYtaji dobrou zabavu tomu, kdo se milk probirat archivem patentniho ifkadu. otenak at' rozhodne laskave sam, do ktere tkidy zakadit nasledujici originalni vynalezy: "Prostfedek a pfistroj (jak stoji v zapisu v archivu) k pohaneni balonti . . . zaleti v torn, 2e se do baloml zapfahnou cvieeni orli nebo kondoki.

"Elektricky hubie gtenic, kterY nisi Atenice tim, 2e se do postele zavede elektrickY proud, jen je zabije."

"Vodni kkidla pro kone, take jezdci s nepromokavYmi botami na nohou mohou pfeplout keku nebo jezero bez "Ochranne brejle pro kufata (aby jim druha, nevyklovla al)."

"Metoda konservovani mrtvYch. Mrtvola se obali vrstvou vodniho skla a pak se zahfeje, aby odeSla voda. Pote se na; ni phial* rozpugtene sklo. V nekterYch pfipadech je tfeba konservovat jen hlavu neboalkovu. To lze vykonat stejnYm zpilsobem." (Vynalezce doufa, 2e a se o tomto vynalezu dovi lovci lebek, zvYS'i se neobydejne vYvoz vodniho skla z Ameriky).

"ElektrickY vyssavad jedu, skladajici se z "pkijimade" rostlinnYch jedil a pkijimade /IvodignYch. jedu. Pki odnimani jedu se na pacienta prilozi kladno, elektroda a zaporna se stoji s pkijimadem. Pak se zapne proud a jed je " vYssat" z Vela na medenou ddtieku. Sest az osm og etkeni po pill hodine stadi na vytaIeni jedu vgeho druhu."

"Hubie myS1 a krys, skladajici se z vnadidla; zaveSeneho ye zvIaitnim pfistroji. Kdft my§ do tohoto pfistroje vstrei hlavu, sklapne se ji kolem krku zvlaStni obojek, na kterem je pkipevnen zvonek. WS' je volna a mute se vratit ke svYm, ale kdy2 pkijde k dike, vypla gi zvonkem vAechny druhy, kteki se IA nevrati. Je to zpusob)istY a lacing."

"Me s tak pkipevnenYm provazkem, 2e je mogno nosit je pohodlne. V pkipade, 2e se octnete v hoficim dome, odkud nemfdete jinak uteci, daji se promenit na provaz, po kterem mTgete slezt."

"Pouzdro na ivYkaci gumu, ktere umokiuje majiteli Z'vYkaci gumy odlotit ji na chvili, chce-li a nema-li po ruce jine krabidky."

"Zdokonalend houpaci sidle, ktera se koleba, na mechu. Z mechu vede hadice na hlavu sedid osoby a vzduch z hadice ji pfijemne oviva."

JinYm kuriosnim vynalezern je "zahfivad nohou". Jsou to dva gumove vaeky, ktere se vlo*ii do bot. Od nich vedou dye gumove hadice at k "Mame-li studene nohy, stadi do trubice zafoukat, a za chvili jim je teplo."

Kdyt byl roku 1783 vynalezen balon, byl Blanchard pfesvedeen, ze problem Wen' lidskou silou je ut rozkden. Nejveal °Mal, jak tomu on rozumel, bylo pkekonat pfitallivost zemskou. Adkoli shledal, 2e kfidly se od zeme nezvedne, usuzoval, 2e kdyby mel balon, kterY by jej vyzvadl, kfidla by jej ut mohla pohanet.

Tak sestrojil balon s kfidly jako "vesly, ktera by jej pohanela vzduchem". Netteba podotYkat, to jeho mySlenka v praksi ztroskotala, nebot' kfidla mela asi takovy ucbnek, jako kdyby plovouci dlovek chtel utahnout za sebou elun.

Profesor Lytle z Oddeleni pro prOmyslove in&nYrstvi vypravuje o zvedacim mostu, kterY byl vystaven pies kanal. Kdy2 byl most dokonden, bylo shledano, to most se nezveda. Pozdeji se kanalu pfestalo utivat, a most stoji dosud jako pomnik konstrukterske neproziravosti.

Profesor Lytle mluvi take o mostu quebeckem,

jeho stkedni oblouk se nasledkem 'Apatneho propoditani dvakrat zhroutil.

Profesor Arnold vypravuje o nepodakenem stroji, kterY poinahal sam konstruovat. Tento stroj mel pfi givat tluste pode6ve na einske boty. Stroj byl postaven a pracoval bezvadne. Ale ukazalo se, 2e cena strojove vythbenych niti, kterYch se muselo u noveho stroje uZivat, je vygg net cela rudne vyrabemich niti v 6ine, s dind vynalezci nepoditali.

Dr. Fred. C. Fair vypravuje, to nedavno bylo podano nekolik 2adosti o patentovani vynaleza, v kterYch nektere ohybajici se dasti mechanismu jsou z nerezavejici ocele. V techto vynalezech bylo zapomenuto na to, to nerezavejici ocel ma krome vYhod take nevyhody, a jednou z nich je maid pevnost v ohYbani.

Vidime tedy, to mnoho napadii se ukate nepraktickSuni z tki dfivodii: pro nespravne vyloteni pkirodnich zakonti, neproveditelnost pro obchodni

Fotografie za patna,c, milionfi dolarit.

Morris Markey.

TR'kCEK SAM se fotografuje. V tivotni velikosti a y e velkem formatu. Tki miliony etverednSich mil, ktere se rozprostiraji od Kanady do Mexika a od Atlantickeho ocenanu k Tichemu, jsou kopirovany verne bod za bodem.

Je to nejvetSi fotografickS7 podnik, jak kdy byl proveden do dnegni doby. Den co den — pokud dovoluje podasi — kkituje ve vfgi 4,000 m 40 nebo 50 letadel nad krajinou, ktera ma bYt ofotografovana. Katde z nich udela na sta snimkti denne, a pkesto bude trvat leta, net budu s praci hotovi.

M pkijde tento den, Spojene Staty budou mit nejenom nejvet§i mapu na svete, ale i opravdovS7 portret sv*ch krajti, se vAemi domy a poli, se -demi fekami a potoky, na kterem nebude chybet jediny kopeeek ani jedin y sebementi fidolieko.

Tento portret bude stat patnact milionii doI kdy se tato cena zda, trochu vysoka, je velmi nizka, kdybychom ji srovnali s tim, co by stalo pokizeni mapy jakYmkoli jinSrm sobem, a neexistuje jinx mapa, ktera by byla tak dobre. jako tato.

Mynenka vzdigneho atlasu pochazi od Soil Conservation Service (oddeleni pro udrtovani pudy), jet shiedala, jak utiteene jsou podrobne fotografie terenu. Erose orne pudy nebo zmena toku feky mate nastat /lady tak rychle, ze je tfeba mit po ruce nejnovejSi data.

Mesety (nahorni roviny) a kaliony, tetko pkistupne geometrum, lze s letadla mapovat snadno, rychle a lacino. Na pkiklad u2 se zdalo, bude upug teno od plant vybudovat ochranu rne pfidy v povodi Rio Grande, Gila a Navajos z nedostatku podrobmich dat, kdy tu bylo °mameno, to je motno v pracich pokradovat, diky letaci kameke.

Monumentalni projekty, jako pfehrada Boulder, vytaduji nezbytne fotografie. Katdeho roku pied zapoeetim teto stavby se fotografovalo Mississippi, Missouri a jine teky s cilem objevit mista, v kterYch se tvoki nove piseiny a vznika erose, tak, aby bylo mono pfedejit topy v budoucnosti.

Toto fotograficke mapovani zaealo v tak zvanem "Dust bowl" — pra gne kotline na ze,pade SpojenYch Stet& U2 existuji fipine mapy riiznYch state a vAechny konaji vYborne slutby. Lesni zprava mapuje s pomoci letecke fotografie i rostouci stromy, ukol, kterY byl dosud neproveditelnY. Znalci dovedou rozeznat podle odstinu barvy, svetel a stint druh stromu fotografii. NejdillaitefSi je v gak to, 2e diky takove mape mute ministerstvo zemedelstvi rozpoeitat pfesne osevni plochy a rovne2 vi pfesne, jak se farmaki tidili nafizenim,,kdy2 prostuduje fotografii katde parcely.

Fotografovani provadi osmnact podnikil a tidi je ministerstvo zemedelstvi. Tato prace klade take z yleAtni po2adavky na letce. Letec musi provadet pohyby, ktere dovedou nebo jsou ochotni provadet jen malokteki, ponevad2 je k

Ve stfedu, dne 16. srpna 1939. nim tfeba azkostlive pfesnosti. Celt' den se musi pilot drtet pkimky, cllouhe asi 20 mil, a na ni letat tam a zpet. Sam Corrigan by se zblaznil, kdyby mel cleat tuto iimornou praci. Snad by se jette byla libila Lindberghovi, kdy2 zatal letat.

Po vzletnuti venuji pilot a fotograf pub hodiny zjiSt'ovani smeru vetru, rychlosti, derivace a vYeky. V podlaze kabiny je fotograficky stroj, namiteny na zem. Fotograf si zvoli na terenu nejakou budovu nebo jezirko a pozoruje.

Prochazi-li ptedmet objektivem tikmo, znamena to, 2e vitr nese letadlo stranou. Pilot proto musi obratit letadlo tak, aby smekovalo pkimo proti vetru. Kdy2 se podatilo ureit velikost iichylky, a obrazky probihaji objektivem rovne, pilot natidi nejdfilelitejM ze svYch pkistrojfi — slunecni kompas. Je to male zrcadlo, postavene tak, aby zachycovalo sluneeni paprsky a odra2elo je na nekolik bun& citlivYch na svetlo.

Kdykoli se letadlo uchYli z prime testy, mine se odratenV slunedni paprsek s builkami, a indikator oznarni okamtite pilotovi, uchYlil-li se napravo nebo nalevo.

Fotograf poeita se stopkami v ruce Cas, kterY pottebuje jeden obrazek k probehnuti objektivem. Ten mu pak udava, jak easto musi otvirat clonku. Za normalnich vetrnSich podminek a ph rychlosti letu 120 mil za hodinu se clonka otevte katd3ich etykicet vteiln. To v ge se deje po natizeni ptistroje zcela automaticky. Pak zadrie vlastni prace, pilot zaleti nad zadateeni bod, a pak leta na tete trati tam a zpet tak dlouho, at je denni prace skondena. Ph katdem letu se udela 200 negativii. Vlada je chce v metitku jednoho palce proti 1.666 stopam, cot znamena, to letadlo musi letat ye vYSce 14,000 stop.

V laboratoki se pak pokizuji positivy. Potom ptichazi nejdille2itejSi Cast prate. Ponevad2 letadlo neleti nikdy v stejne vYece, nYlar2 poskakuje vlivem vetrnYch prouchi nahoru a dolii, stane se, 2e na ptiklad jeden palec na jedne desce pfedstavuje 1,000 stop, kdeRo na druhe 1,600. Aby korigovali tuto chybu, fotografove zmeti na fotografii delku nejakeho znameho pkedmetu, na pfiklad kolejnic nebo vzdalenost mezi dvema transformatory, a podle tohoto metitka se pfesnYm zvetSovaeern opravi v gechny fotografie.

Fotografie se pak sloti na sebe asi tak, jak jsou slo2eny bfidlice na stte ge, a steed, jen2 pkedstavuje spraNnou kolmou projekci, se vytisne podle pfirozenYch Car v terenu — tek, silnic, okraja lest atd. Tyto koneene fotografie se pak skladaji jedna k druhe v mosaiku, ktera se znovu ofotografuje, ale ve velkem zvetgeni, taste jeden etvereanY palec odpovida deseti akrilm povrchu zemskeho. VYsledkem je tada ()brazil po dvou etvereenYch stopach, na kterYch je videt s idasnou pfesnosti v'Sechny podrobnosti na terenu velikem 5,760 akrii. To jsou definitivni mapy.

Vlada plati za katdou takovou fotografii 35 dolara. Celkove, mapa SpojenYch Statil se bude skladat z 333,000 takovYch daft. Tak prvni portret Ameriky bude stet nejakYch 12 miliony dolaril a dalti tti miliony budou stet positivy a vedlejS1 vYlohy. Ale kdyby byli podnikli nee° takoveho geometti a topografove a chteli zhotoviti pfesne mapy, jako je ta, byly by naklady 'Sly do mnoha set miliony.

Na zaeatku roku vypoeitalo ministerstvo zemedelstvi, kolik liber tabaku se ma urodit v zemi za rok 1938, a tedy kolik akrii zeme se ma oset a kolik ma ptipadnout na kaZdY stat Unie.

Ptedevg im bylo tteba znat ptesne povrch katde farmy a vSech poli. To bylo mozne zjistit jen pomoci leteckYch map — cot pro katdou farmy trvalo jednu minutu, kdetto tout praci by b3"ival topograf musel delat celfr den.

Letecke mapy poslouZi i pfi stavbach silnic, vodovodia, elektrickYch vedeni, k hledani mist vhodnYch ke stavb y novYch ptehrad a k hledemi prosttedkil na obranu proti povodnim.

Dal bych za to nevim co, kdybych mohl videt takovY portret me zeme. Chtel bych videt, jak vypada proti ni tfeba muj dam. Ale toto pkani zustane nav2dy nespineno, pone yad2 nebude nikdy mo2ne spojit delky teto mapy v jeden celek z toho prosteho dilvodu, ze by se nikam nevdel,

Ve stredo, due 16. srpna 1939.

ZABIJACKA A JATERNICE V LETE. etnicka patraci stanice v Uherskem Hradieti ptijela do Ratielovic, aby se ujala vyeettovani hromadne otravy masem, ktere, nabyla tak kromobyeejnYch rosined:. Je pochopitelne, Se v obci je zdeeeni i pobouteni. Proto bylo do obce povolano na 40 detnikt, aby patrani a vyeettovani bylo urychleno a aby byl zjieten jeho neruSenY prilbeh. Jak ukazuji dosavadni vYsledky vyeettovani, dostalo se do nemocnice pul obce pro hamitlY zisk. Bylo zjieteno, ze veptove body v parnem lete a za okolnosti nebezpeenYch udelal ratiekovickY ieznik Jose Klimek kterY koupil vepte od rolnice Vacenovske. Podle jednoho udani, pry to byl poe1Y vept, kterY mel bYt odvezen na mrchoviete za obec a tarn zakopan, ale ieznik Klimee dal pry za vepte stokorunu a pak z nej udelal lidem jaternice a tlaeenku. Cetnici naali teznika jeete zbytky z toho vepte. PtivolanY zverolekat nemohl ze zbytkil ptesne o peeleho vepte nebo nemocneho a proto byly zbytky zaslany ke zkoumani do Brna. Tam bude ptesne zji8teno o jako maso 'elo. Resnik i rolnice popiraji, Se by byl vept po'elY. Vdera tedy krome nemocnYch byli odvezeni do Uherskeho Hradiete z Ratiekovic i etyti sateen'. Jsou to ieznik Klimek jeho manklka, jeho syn a rolnice Marie Vacenovska. Jsou ye vazbe krajskeho soudu. Dalei vyeetitvani je dosud v proudu. Pro obec ma hromadna otrava masem jeete jine dilsiedky. Vzhledem k tomu, Se je v obci tolik. lidi nemocnYch, stoji v polich veechna prate. Prave uprostied Sni. I ti, co byli lehce postiSeni, jsou zeslabli a jejich uzdraveni si take vy2acla nekolik dni. Proto se uvaauje poslat do Ratiekovic zapracovane na She odjinud. Jednani s diady bylo jig zaha.jeno.

Ralik prijal eervenS7 kii na darech pro uprchchliky z ciziny.

Koncem minuleho roku a zadatkem tohoto roku dochazely nas oerven3 .7 kris peneSite i vecne dary ze veech dilu sveta. 810 to o vYteSky sbirek, potadanYch nekterymi velkYmi zahranienimi delniky, o dary sesterskYch Spoleenosti '6erveneho kti2e, ktere byly k tomu vyzvany Mezinap odni Ligou CervenYch a jejich Mezinarodnim vYborem, a koneene i o dary naeich krajanii v cizine. Vedly oveem Amerika a Anglie Celkem doelo terveny kti2 ✓ Praze na peneSitYch darech 4,764,219.05 K, na vecnYch darech: 33.200 plechovek kondensovaneho mleka, 246 beden su geneho mleka, 227 beden kakaa a dokolady, 320 beden polevkovych kcnserv, 6000 plechovek rybiho tuku, 133 sumo. slaneen, 8700 pokrYvek a 1096 beden a balikti g atstva a pradla. Dary byly ptevedeny na fleet "VYboru pro pomoc uprchliMini" anebo pouSity na zdravotni peel o uprchliky. Dary vecne byly rozdeleny do taborir z dasti v dohode s britskou misi 'ostatni podle pi•ani darcfr.

Poiirael hliny.

Nic noveho pod sluncem. US v mladai dobe kamenne byli na svete geofagove, to jest lid& poSirajici zemi. Ureite stopy na zubech neolitickeho eloveka dokazuji, Se tento zvyk, jen2 se zachoval dodnes u nekterYch domorodca v Ji2ni Americe, v Africe, Asii, ba i v severni Evrope, je velmi start. Brasireti Guaranove, domorodci z Javy a z Nove Kaledonie, Siamci z Laos, nekteti obyvatele Oceanie a kodovni Tatati na • vg ichni potivaji hlinu jako soueast potravy. Lekati studovali tyto pripady, ale nemaji o tom jeete jednotneho nazoru. Nekteti spatkuji v poSivani hliny urditou ledbu, jakou provadeji na pkiklad vlci a psi a ktere uSivali jeete naafi dedeekove. Jin se kloni k nazoru, Se je to pouze zvyk, kterY vznikl nekdy v dobe hladu a od to doby se udrSuje. Podle nazoru mnoha veak hlina obsahuje vY2ivne latky a domorodci ji poSivaji skuteene jako jidlo. Tuto domnenku se zda potvrzovat take pozorovani, 2e geofagove jsou narody velmi aktivni a robustni.

VESTNIK

Rozmanitosti.

KDYZ CHTEJI, DOVEDOU CIKANI RADNE PRACOVAT. 0 cikanech u nas bude snad koneene rozhodnuto. Je nesporne, Se hlavne v lete, v dobe kdy lido jsou na polich, vyuSivaji potulni cikani neptitomnosti lidi doma, vloupaji se do staveni a odcizi co se da. Krome koeovnYch tlup, ktere nijak nezastiraji, z dello jsou Sivy, jsou mezi cikany tlupy, ktere se Sivi temeslnou praci. Jsou to hlavne kotlati. Mnozi se jig zmodernisovali a nejezdi v torn znamem cikanskem voze. jet tahne hubenY konik. Kotlati maji ji g sva auta. Je to, ove'em, nejake stare vozidlo, koupene za par stovek, nebo "zhandlovane" za kotle. Videt dnes tedy cikanskY vuz s kobylou bude opravdu u2 zvlaetnosti. Mezi kotlati najdeme uS cikany, kteti se naueili iidit auto, odelali tidieskou zkoueku a dovedou si i opravit zavody na motoru. Obydejne takovY start automobil slouSi jim i za nakladni, nebot' vyrobene kotle vozi na strese kde je pedlive ptipevni provazy. A krome techto smothirnisovanYch dikanskYch kodovnYch tlup jsou u nas take ji g cikanske tabory, hlavni na Slovacku, kde cikanske rodiny dvaji na svou povest a jsou to tadni de. U Stralnice na Uhersko-hradiAt'sku je takova, cikanska obec. Cikani si tu zbudovali male domky. Jeden pomahal druhemu pti stavbe.

Bez planu, bez stavitelskeho dozoru, ale ptesto jsou jejich domky postaveny dirkladne. Ve 22 domcich. jejich2 rozmery nejsou vets' nee 4krat 4 metry, bydli cikanske rodiny s cletmi a Sly: se bud' pracemi na polich, nebo v tovarnach, nebo na melioracich. Jeden je do konce kamelotem. A je tu mezi nimi i nekolik samostatnYch Sivnostniku.

Jsou to kovati, kteti vyrabeji Selezne haky, hteby, kliny, krouSky a pod. Kovatske vYrobky dodavaji Bat'ovYm zavodfon do Otrokovic a take naeim draham, pro net delaji zvldetni Selezne .hteby na ptipevriovani kolejnic. Pracuji poctive. U domkir maji malt ptistavek, kde maji kpvatskou vYheri a pracuji od rana do noci.

Do cikanske obce u Stralnice jak je rok dlouhY, eetnik nemusi pkijft. Maji s ytij hudebni kroukk, peveckY sbor a i ochotnickY divadelni soubor, kterY hraje cikanske hry. Piee je jeden jejich soukmenovec, kovat Josef KYra. Jsou to hry s cikanskYm nametem, jako: "Cikandina yeetba", "Kam lidska va geri speje", "Hrob na poueti' a pod. Cikani a cikanky se StraSnice • chodi pane obleeene, nektere 'cikanky take ve slovackYch krojich. V osade je celkem 126 deti, ale rodiee je posilaji tadne do ekoly, a maji ui smysl pro to, aby z deti nee° bylo a ne veeni tulaci a tebraci.

Nova jmena budejovickSrch ulic. "Budweiser Zeitung" pkinagi. oznameni o prejmenovani kterych ulic a namesti ye meste, podle rozhodnuti vladniho komisaie Davida. Nerudova ulice ponese naptiai jrneno Aullgasse, Purkynova: Boehmerwaldgasse, Dvotakova: Rosenauergasse, Skuherskeho: Gymnasiumgasse, Cheleickeho: Knappgasse, Denisova: Lastenstrasse, Jirsikovo namesti: Marienplatz, Sokolska Radetzkystrasse, Husova tfida: Reichstrasse, Vida legii: Rudolfstaedterstrasse, Ulice 28. kijna: Schiesstadtgasse, Budivojova: Schaafgotschegasse, Raeinova: Wienergasse.

Timto piejmenovani ulic mesta deskYch Budejovic bude — jak list poznamenava — dosateno razu a charakteru nemeckeho tohoto mesta.

Ph torn pry bude moSne mnoho eeskYch pojmenovani ulic v meste ptejmouti. Veechna oznaeeni ulic a :lamest: budou naptiete provedena v nemeckem a eeskem jazyku.

Washington. — Export-Import banka se uvolila poskytnouti 80% &elm v obnosu asi $13,750,000, aby umoSnila Nacionalistickemu Bpanelsku zakoupeni 250,000 baliku arriericke baviny a pomohla tak uvesti v chod textilni mysl Spanelska. Bavina bude dodavana Spanelsku po 25,000 balikach mesidne po deset mesicii. fiver jest zaruden vedoucimi bankami 8panelska jako i vladou.

Strana 11,

t'OCKA, KYSELA OKURKA A tESNEK JAKO LEKY. Jedna babieka z Uhelneho trhu v Praze, ktera, ma na beatce a na zemi celY svuj kram, je takovYm malYm nauenYm slovnikem lidoveho lekatstvi. Chodi sbirat bylinky a2 nekam k Pyskoeelilm u Stribrne Skalice na Sazave a zna yeechny, ktere rostou po lukach. Ptiroda pry vedela, prod ty byliny Sivi, prod je necha kvest a vonet. To veechno pro lidi, protok elovek jako pan I/kb° tvorstva a tech ostatnich produkktere pole, louky a lesy vydavaji, musi veech dobrYch vlastnosti bylinek a vgeho ostatniho vyuSit. "Tak kouknou, mlady pane!" povida babidka: "Tuhle cibule motska a desnek je proti nedistote hiavy, proti elaku a mrtvici je moo dobrY, tuhle benediktovY koten, zemeSlue a kmin. Kdo si chce vylepelti a vyjasniti zrak, tak na to je mod dobrej odvar tuhle z puelvorce.

Nebo na bile zuby je mod dobra galvej a virinY kamen, to jsou hned zoubky jako alabastr.

Kdybyste nahodou ztratil najednou tee, tak-se yam urdite vrati poSivanim levandule v palenem vine, proti nedoslychavost mam jalovcovY olej, ten je na veechno. Kdo krva,ci z nosu, tak ureite se vyledi routou, nebo kdy2 si ptivoni k cibuli, ale to musi bYt eerstve utr2ena. Na kaeel mam asi 250 prosttedka, to ale neni Sadna nemoc. Slabe srdce leei obyeejne jablko, ktere ma vinnou chut', ale mohou to b't take hrueky. Proti zavrati jsou mod dobre kysele okurky.

Ouplavice se mod dobte leei dubovYmi kullekami, planymi jablky, citvarem, trnkami a vilbec yeemi trpkymi vecmi. Od slate Sily pomaha then' olej, aoeka a take jsou vYborne peeniene otruby. Moe dobrY recept mam pro lidi, ktere trap' na stara kolena podagra. Ta se Mei vs7borne terpenty'nem. Dobra je take naplast z peenice. VYbornY recept, kterY zdravi celeho tela zachovava, obsahuje pept, pelyrikove vino a viibec vino. Je taky takove starodeske na pufteni 2ilou. Muj deda na to jeete ja ne. Ale to kikani yam povim: Po pueteni Silou prvni den bud' po vedeti skroven. Veseli2 se ceIY den druhY a odpoeivej tieti den." Babka se na chvili odmleela, potom si mne zmetila pohledem od hlavy k pate a povida: "A co mladY pane, jich neboli nic?" Kdy2 jsem iekl, Se neboli, babka use zamyslila, hrabla do oaatky a dala mi do ruky hrst bobuli s doprovodern: "Tak kouknou, voni jako visas, ktera ma mod neptatel. Noste stale v kapse blin a nikdo yam nic nemilk udelat!" Tak babieko, a si ptedtete, Se je cela yak vecla prozrazena, nezapomente, Se nosim v kapse blin!

Rodina eermaekii hnizdi ye vagone.

RidkY zjev hnizdeni je pozorovan v Kutne Hote. Na kutnohorske stanici udelal si parek e'en-I:den hnizdo ptimo na nosniku Seleznidniho vagonu. Aekoliv s vagonem se jezdi dvakrat denne na trati Kutna Hora — Zrud, nic to nevadilo ptaeim pasaSerilm a vesele hnizdili i za jizdy. Pak doelo k radostne udalosti, samieka nakladla 6 vajieek a prave v techto dnech vylihlo se Best holYch pisklatek. Provos ovaem proto zastaven nebyl, vagon stejne putuje dvakrat denne mezi Kutnou Horou a Zruei a tak starostlivi rodide musi dvakrat denne s sebou.

Jezdi s vlakem do Zruee i zpatky, cestou lovi hmyz a za pine jizdy vletnou dermaeci pod ram vozu a krmi rnlad'ata. Hnizdo je ovAem pod ochranou celeho Seleznieniho • personalu, od ptednosty stanice a2 k poslednimu muSi na draze. Pied vagonem se seela naveteva, aby zjistila, jak se vede mlade rodine. Miiteme konstantovat yeem znamYm i neznamYm, Se je to veechno zdravo, rodiae se v gak obavaji, Se budou mit opletani pro jizdy na eerno.

Nafizeni na ochranu chill a chraele.

V nejblilSich dnech vyjde vyhleAka, kterou se narizuje povinne hubeni kefe diTa'alu a mahonie I na zahroxikach v blizkosti poll. je znamy ker s eervenSuni dekorativnimi plody. Mahonie leskle tulle listy a pouMva se do venal. Museji bYt vyhubeny, proto2e na nich nebezpeene obilni rez. Podle vladniho narizeni musi bYt povinne take huben plant chmel, proto& ohrolnje jakost nakho chmele.

Strana 12

fednf Origin Slovanske Podporu4ief Jednoty Statu Texas. ()MAW Organ of Slavonic Benevolent A.sso• elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers CECHOSLOVili PUBL. CO., West, Texas.

Pfedplatne $1.00 roene Do stare viasti $2.5l Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50'a year.

Zminy adres zasilaji se do Hlavni Crfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznainky, bndlei adresovany na Vestra. West, Texas Vista& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Kdyi nega hora k Mohamedovi, Sel Mohamed k hote. V tomto smyslu ptednaeel v nedelni schtizi •adu Moraveti Bratti cis. 6. nas pheinlivST organisator pro okresy — Bell, McLennan a Hill — bratr Xerel -Navratil. niei tadu shodli se na uspotadani spoleene svaeiny po skondeni pravidelne schtze, vydali v3)zvu k hojne neasti elenstva a zajistili si br. Navratila. Dobra, vec se skutedne podatila. Naveteva schuze byla velmi poeetna a dostavili se take eleni tacit okolnich a koneene neeleni, ptibuzni a ptatele alent S.P.J.S.T. Po •ad schttze eel hladce, ptedseda tadu br. John Pavlas vedl jednani zkueenj7m a taktnim zpilsobern, po vytizeni spolkove agendy ph volnSrch navrzich ptijato schvaleni easove velmi pottebne: tad Moravgti Bratti prihlasil svoje 'deny do osadni odboeky SdruZeni A.C.T. a ptitomnemu pokladniku te2e, vftly pro deskou vec oddanemu br. P. S. Skrabankovi, odevzdal eek na vyrovnani vstupneho za veechny. Jiste poein chvalyhodriST. Po schtizi br. Pavlas poladal nektere stare spolkate k podani jejich Usudku ohledne ohveni ainnosti v nakch tadech a krocich, je't by vynesly poeetnSr zisk naei prave zahajene agitaci naborove. Bratti Frank Svoboda sr., Eduard Snapka, John Lednickji sr. a Henry 8napka pronesli osobite vyhranene Usudky, souhlasne v tom, Ze pti planovitem lze i za dosud neuspotadamich pomera hospodatskjrch nove eleny ziskati, mezi dorostem Ze pole skoro panenske. P •edseda Zada, potadatele organu o jeho nahled. Rozvinul jsem v dasovein postupu rust na geho Bratrstva, vzpomenul takjrch podatku detskych let Jednoty, vyzvedl zajem naeich pionjrra o novou aeskou podpOrnou organisaci, odsoudil dneeni pohodlnost, lhostejnost, ktere ptivodily ptitomnj) poIdes ifeasti elenstva ve schuzich, praci spolkoye i osvetove. Zadna organisace nesmi zUstati na mrtvem bodu, jakmile p •estane rust, nastava neodvratnjr rozklad, pozvolne hynuti. Neeekejme, nage mlade2 ptijde k nam — pojd'me k nim a dim dtive, tim lope pro nas a na ge Bratrstvo. Timto zaverem upravil jsem pokradovani bratru Navratilovi — kterS7 nasledoval. Uvitan srdeenSTm potleskem bratr Navratil ztetelnjimi slovy podal podrobne vysvetleni jednotlivj)ch pojistek S.P.J.S.T., objasnil zrueeni fondu, na co2 zvldete nekteti z nejstarglob. -elerril stale a stale si stauji, porovnal ptispevky -ttid A, B, C a delsi cast keel venoval znamemu vymlouvani se mnolach, ze "u nas se necla nideho Mat". Vyvratil podobne uhj7bani se prace ptesnjun dukazem prase z West.

Dojel na Tours a s bratrem Jos. Pavliekem vydali se na okruZni cestu a ptesto, Ze jim bylo teeeno "marnite eas, zde neni prospektU" — ziskali pti nekolika easove oddelenj)ch objiZd'kach — dvacet novych dent'. Nedbali slov lhostejnSIch a malomyslnych clenu, sii as svvm cilem s pevnou vuli, 811 za horou, mezi mladou generaci podali oele na gi bratrske rodint pad-

a

VkSTNIK nj'r dukaz, ie se cla, vS7sledne pracovat Piednagka Karla Navratila byla skuteene pouena, tvotiva a easove pot •ebna. KeZ dark tady by cos podobneho zatidily a bratra Navratila mezi svoje olenstvo povolaly. Nasledovala volna zabava, pti nix vyhraval nove organisovanST orchestr Will ntopka. Po pate hodine tadove sestry podavaly znamenite ptipravene barbecue, veder ph lidove veselici byla sin p •epinena tancechtivjimi, take Uspech odpoledni schtze i vederni taneeni zabavy byl velmi zdatilj7. Bratr K. Navratil nedlouho po odpoledni schuzi vydal se na cestu k domovu — v pondeli pry vyakavala pikovadka, sber baviny, je2 bude misty dobr7 a jinde slabei. eechove by byli bojovali, at' byly obeti jakekoliv, kdyby byli mohli eeliti pouze Nemecku.

Ale bylo by byvalo na ne Atoeeno s boku Polaky a Mad'ary. Bojovati za techto okolnosti bylo by byvalo zloeinnYm Sitenstvim a nikoliv hrdinstvim."

Neomalenost a demagogie. Nenavist a za,sadni odpor proti obrodnjm snaham presidenta Roosevelta dokumentuje znovu zprava Spojeneho tisku, sclelujici nehorazne stanovisko. kongresnika Fish-e, republikana z New Yorku, kterj) vedl boj proti odvolani zakona o neutralite v dome zastupcii. Kongresnik Fish dli praye v Patili a korespondent Spoj. tisku ho navetivil, aby zvedel osobni Usudek eelneho kongresnika ohledne otazek nejeasovejeich. Fish prohlasil doslova: "Roosevelttiv Utok na kongres, kterj) odeptel ptijmouti jeho vtdcovstvi o neutralite, je detskjim ktikem, opovrtlivjim a zbabelym einem. Kdybychom meli presidenta jako byl Washington, Jefferson anebo Lincoln, nezaleZelo by na tom, jakY zakon o neutralite by byl ptijat. Lee Roosevelt je internacionalista, kterjr chce policajtovat a karantenovat svet." Nato korespondent si ptal, aby mu Fish povedel o nynejeim poladavku nacistO. — Gdanska ptimou otazkou: "Vy byste byl naklonen tomu, dati Nemctim Gdansk?" — "Zajiste" ,odpovedel Fish. "Ja si nedovedu ptedstaviti valku, zahajenou pro Gdansk." Korespondent na to: "Tedy vy myslite, Ze Spoj. Staty by nemely zakroeit na pomoc demokraciim v Evrope?" — "Ne, rozhodne ne", odpovedel Fish.

Zpravodaj: "Tedy, kdybyste byl Britem, co byste udelal, aby Hitler byl ye sve rozpinavosti zastaven?" Fish °d yed': "Nechal bych Hitlera jiti kuptedu ve vj7chodni Evrope. Prot by se Nemecko nemohlo rozeititi na vYchod? elm vice nemeckeho obchodu s vjichodem, tim lope."

Zpravodaj: "fi' .ekneme, Ze Nernci by chteli staty ye vjrckodni Evrope jenom uciniti svjrmi vasaly, ovladnouti je k tomu cili?" Fish na to: "Nevidim, proe by Anglie mela loSrti proti expansi Germano na vjrchod." Nebouti se yam krev ph eteni teto rozmluvy? Povedenj) poslanec republikanskeho lidu souhlasi, aby zpupni moderni pirati meli volnou ruku a smell beztrestne podmariov.at Slovany, aby arcilupie Hitler mohl svoji zloeinnost, prolhanost a Ore barbarstvi nasilne ptena get do zemi slovenskjrch. Kongresnik Fish ye sve zarputile nenavisti vadi Novemu potadku vedome ci nevedome slouh. — byt' nephmo — Hitlerovi. Nechape ci nechce chapat, Ze vYrbojnost nacistickeho Nemecka je hrozbou a nebezpeeim pro veechny svobodne narody a take pro Spoj. Staty. Nebude-li bandita Hitler zastaven v sttedni Evrope, ovladne nakonec celou Evropu. Japonska rozpinavost v eine je soubeZna s nacismem a doposud se jim dab. Fish slouh jistjTm zajmtm a jeho nazory shora ye zkratce uvedene jsou zavrZitelne, dema,gogicke.

Nacismus je nepiitelem spravedinosti, svobody a civilisace. Je to kruta, irava nestvitra a proto silty demokracie faude po svete mely by bYti spojeny k zachovani svobody pied divymi a barbarskYird titoky bezcitnehO a zlomyslneho nacismu.

Co '76. kongres vykonal. Z hlavnich schvalenjrch osnov dluZno uvesti: Zakon o narodni obrane, kterY'm bylo povoleno maim dva biliony dolaru na zdokonaleni obrany zerne. Zakon o podpUrne einnosti, kterjrm povolena suma $1,775,000,000 a omezena einnost administrace nouzovych praci. Zakon o reorganisaci vladnich utada, novelisace zakona o socialnim zabezpeeeni, prodlou'ieni penani kontrolni pravornoci presiderrta Etoosevelta„ lietoiretv zakorti

Ve stkedu, due 16. srpna 1939. jind zakazuje se veteine feleralnich Atednikir Utast na volebnich kampanich. Pora2eny byly tiverova ei pujeovni p •edloha administrace a Towndova osnova k vyplaceni vysokjrch starobnich podpor. K projednani v rode 1940 byly odloZ'eny: revise neutralniho zakona, dodatky k Wagnerovu delnickemu zakonu a k zakonu o minimalnich mzdach a maximalnich pracovnich hodinach, Wagnerova ptedloha o vetejnem zdravotnictvi a osnova pro podporu Aekoliv v tomto zasedani ozjrvaly se Casto hlasy, po hospodarnosti, kongres povolil na ruzne vydaje asi $13,150,000,000 (ttinact bilionti a 150 miliont), coZ je rekord v mirove dobe.

Loriskeho roku povoleno bylo na ruzne vS7daje $11,500,000,000 a z toho $9,300,000,000 bylo vydano, zbytek je v ruznch fondech. Jak shora uvedeno, rozpoeet na podparne prace eini letos $1,750,000,000 proti $3,700,605,000 v ptedchazejicim rote fiskalnim. Pro idevu resp. napomoc farmakum kongres povolil: $225,000,000 pro zemedelskY paritni fond na vyplaceni premiovjich platir rolniktm, dastku $143,000,000 pro zabezpeeeni zemedelskeho stavu a $113,000,000 na nakup ptebytku zemedelskjrch plodin Federal Commodities korporaci a 12 zamitl. President Roosevelt podepsal 625 ptedloh kongresem sehvalenjtch a vetoval celkem 18 osnov.

Anglie je odpovidna za to, ie Oechoslovici byli vyloueeni z poradni sine v Mnitchove a ie jejich svoboda a nezavislost byly zrazeny. Kiivda must bYti napravena! Je tieba, aby svoboda a Stesti techoslovakii byly °pet zabezpeCeny ve svobodnem state. Projev vadce anglicke liberalni strany Sira Sinclaira.

Plan na rozdeleni Nemecka, bude-li v ptieti valce poraZeno, uvetejnil "Kurjer Warszawski" koncem eervence. Zpravodaj tohoto easopisu vyzvidal v Londjme a sdeluje: Anglickj7 plan na rozdeleni Nemecka v ptipade viterstvi zahrnuje devet bodt: Helgoland ptijde do anglickeho vlastnictvi; Kanal cisaie Vilema s ureitjrm pasmem bude zmezinarodnen a obsazen mezinarodni policii; Bavorsko a Rakousko bude od Nemecka oddeleno a zmeneno v katolicke kralovstvi; Oeskoslovensko bude opet ztizeno ve svjrch historickjTch hranicich; Memel bude vracen Litve; Vjrchodni Rusko s Gdanskem ptipadne k Polsku; Polskj) koridor bude znadne rozeiten a2 ke Kolbergu; Cele Horni Slersko ptipadne Polsku; Nemecke trzemi na levo od Rjrna bude ptedano Francii.

Odkud pochazeji novinaiske kachny? Kde jsou ty easy, kdy to bjrvaly kachny zcela nevinne a neekodne! Bj)val to na ptiklad mokskj) had, kterY se nahle zjevil vycleSenjm namotnikUm. To byvalo ... Dnes uz nejsou novinakske kachny tak nevinne; ptestehovaly se do oblasti vysoke politiky a diplomacie a natropi mnohdy zatrolene neptijemne veci. Nejhoreim morem na novinatske kachny je pak doba, kdy skuteenost je veechny ptedstihuje. V takovjTch dobach se jim pak vithec nedati . . . Ale vrat'me se k naeemu nadpisu: Odkud novinatske kachny vlastne pochazeji? Bude to ureite z kachniho stromu (Antifera arbor), kterj) /lam s vegkerou va2nosti popisuje Adam Loucier ye svem herbati, vyelem v polovici 16. stoleti. Pod nadpisem "Historie o kachnim strome, to jest o strome, na /lend rostou L ye kachny, ktere se mohou jist," piee: "Vskutku rostou takove plody na jistSrch stromech, na blezich mote, a jsou jako male, kulate, tenke, mekke a lesknouci se ekeble, jako stlaeena, jadra mandli, visi jako plod na stromech a kdy spadnou do vody, otevrou se a male kachny z nich vyjdou. Chut' masa takovjichto kachen je stejna jako kachen ci hus divokYch. Kdo by tomu nevetil, at' se do to jiste zeme na cestu vycla, a sam se na sve vlastni 06• o tom ptesvedei . . " V proslule kosmografii Sebastiana Muenstera z roku 1550 je dokonce uvetejnen i obrazek takoveho kachnib ostromu. Je to tedy zpra,va zarudene pra ydiva a ovetena. Domnivame se, Ze tyto kachny, rostouci na, stromech, jsou ptim'Yrni ptedchticici dneenich kachen novinatskj7ch, nebot' maji Innoho spoleenS7ch znakU. Maso novinaiske kachny oveem nedhutna jako "maso kachny Cl busy divoke". ale nicmene i tak jest diYokOg pro oba druhy zn.41m.

sttedu, dne 16. srpna 1939.

Pouze ten, kdo stale pohlizi ke svemu cili a kdo nevidi a nechce videti nezdar v vote, jenom ten v nem opravdu Jak vidi Wells evropske "viidce". Proslulk britsky spisovatel H. G. Wells vydal svoji novou knihu pod nazvem "Osud eloveka" ("The Fate of Homo Sapiens") v niz neptedpovida dne gnimu lidstvu mnoho dobreho. Pro nas je nejzajimavej gim jeho Usudek o evropskkch "vridcich", o nicht se v knize vyjadfil timto zpilsobem: Hitler — neopravneny hrrizovladce; Mussolini — marnivy, mluvka, nesmirne energickk; Chamberlain — podstatne ignorantni, itzkoprsk, podvedome bazlivk, lstivk a nesmirne marnivY; Stalin — ne ptili g inteligentni, ale poctivk, silnk a lidskk. Japonske vladce oznaeuje Wells za "nacisty bez Hitlera", a uvadi, ze Rusko dosud zda se bkti pied ostatnim svetem ✓ praktickem uskuteeriovani ripine demokratieke myglenky.

2adnj7 skuteenY Francouz nepociti radosti ze pokud mnichovska, nespravedlnost nebude odeinena a smazina do iipineho zapomenuti. techoslovici — bud' s valkou nebo bez ni pfilde den, kdy budete znovu svobodmim narodem. Uvidite znovu sve rodne hory a roviny a esl. prapor, vlajici nad Prahou svobodnou, jasajici a viteznou! Mejte diiveru a odvahu — na konec to vyhrajeme! Francouzsky poslanec Kerillis, ieditel listu Epoque.

Nage navgavy. Ve sttedu min. tydne dojel do West pokladnik Hi. Ukadovny bratr Frank Steiner se syYm synatorem Frantikem. Mel zde ttedni jednani a je gte veder vydali se na cestu do Temple. — Stejneho, dne, dorazil do West profesor Karel Gam, mladk profesor a jeden ze skupiny 15 snativkch inteligentn, vyslankch do Ameriky csl. vladou loriskeho zati, aby tu studovali ve svem oboru, pozorovali vYsledky a pokrok americke kultury, architektury, socialnich zatizenich a pod. Rijnova tragedie esl. roda zhatila mnoho plant' csl. vlady a zle postihla 1 studujici zde Ceskou inteligenci, ocitnuygi se zeista jasna na holiekach. Finandni podpora byla ji zastavena, vetgina mladYch po yea a novkch obzorech dychticich student odmitla vratit se do cizaky zabrane vlasti a s oeskou houtematosti, pevnou YU a sebezaptenim mladi ueenci — rozbehli se — po Ceske Amercie, aby byt' jen rueni praci uhajili hole tivobyti net se naskytne ptimetene postaveni.

Pan Karel Gam pfesto, ze ma cizi jmeno, je uveclomelk krajan, rodak od Brna, profesor zemepisu, kterk zcestoval slu gnou east Orientu.

Do Texasu pti gel za dalgim studiem, zvolil si geologii a nage Hlavni Uiadovna povolila mu studijni prijeku, o emit se doetete v jeho élanku na jinern miste t. eisla. Pan Karel Gam slibil nam obeasne pfispevky a easove iivahy, ma v planu porsadati pfednagky v krajanskYch osadach a prvni je ut stanovena pro tad Pokrok ✓ Houstonu. Pfejeme snativemu rodakovi zdar tipink!

Sucho a horke Vary v eervenci znaene pogkodily trodu ve Spojenkch Statech a soukromi zemedelgti odbornici v Chicagu odhaduji, ze snitily neekavanou itrodu kukutice o 38 • buglti a jarni pgenice o 13 miliont buslu. Urodu kukutice na zaklade jejiho stavu k 1. srpnu odhaduji na 2,519,000,000 bu glii proti 2,557,000,000 bu glri pied mesicem. Vladni odhad k 1. eervenci byl 2,571,000,000 buglri a sklizeri loriskeho roku 2,542,000,000 buglri. Odbornici ti odhadli celkovou Arodu p genice na 710 000,000 buglri, zahrnuje v to 527,000,000 bu glri pgenice ozimni a 183,000,000 pgenice jarni. Nejvetgi gkody na kukutici zpitsobeny byly suchem v Nebrasce, Kansasu a Oklahome.

New York. — Zkazonosna einnost 6,200 m yysoke sopky Izalec, ktera se tyei na pobteti stiedbarnericke republiky San Sa1vadoru, dosud neustala. Po stranach se vali neptetrtite giroke proudy thave lavy. Obyvatele nekolika nejblitgich osad museli narychlo uprchnout do bezpeei. Zvla gte v noci jsou plameny, ktere glehaji z jicnu sopky, viditelny z obrovske dalky.

Lodi, ktere pluji podel stkedoamerickkch btehri, pozoruji na noeni ablaze rudou zar. Prato nazs/vaji namotriloi tut° soplm IlajAkem TiOt ha ocefrtrm.3'

VESTNtK

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas pracuje v Texas od

1897 t. j, od roku sveho Pfistupujte za eleny nagi Jednoty, ktera pies 42 roktit blahodarne mezi krajany pfisobi a ma fadu na's'emu lidu pine vyhovujicich pojistek.

Pighlaste se u iadu S. P. J. S. T. ve vagem okoli.

Svilj k svernu.

President Roosevelt zamk gli poslati vgechno valeene americke lod'stvo nebo jen jeho Cast na Hawaiske ostrovy jako vkstrahu japonske rozpinavosti. Oeekava se, ze koncem leta nebo na poeatku podzimu americke valedne lod'stvo se sousttedi v Pearl Harbor, namotni to zakladne na onom souostrovi. Pearl Harbor jest 2,500 mil od pobteti Kalifornie a jest o tkden cesty bide Japonsku a 6ine net San Diego. Ptivrtenci pfimeho zakroeeni proti Japonsku ve statnim odboru jit dlouho usiluji o demonstraci americkYch ktitnikri ye stiednim Pacifiku a oznaeuji toto za jedink zpitsob donutiti onu zemi k uvateni protestri proti poru govani americkkch pray ye valkou rozervane bine Velky vzrfist protiamericke nalady mezi Japonci od doby, kdy sekretai Hull oznamil jejich vlade vypovedeni japonsko-americke obchodni smlouvv, byl citovan jako drivod k tomuto raznemu nu.

President Roosevelt, jak prohlasil administraeni ptedak senator Barkley z Kentucky, doufa pevne, ze kongres po svem navratu z prazdnin schvali vet ginu vladnich navrhti, ktere v poslednich nekolika tkdnech zamitl. President nehodla pry od svkch cilri upustiti a jmenovite nalehati bude na revisi neutralitniho zakona a potada znovu o schvaleni riveroye ei pujeovni ptedlohy, jet byla odstranena domem zastupen pied nekolika dny. V iiterk minuleho tkdne prohlasil president ve svem rozhovoru s novinati v letnim sidle svem v Hyde Park, N. Y., 'te republikani a protiadministraeni demokraticka koalice v kongresu gamblovala s osudem 1,500,000,000 lidi tim, ze odlotila jeho neutralitni program, a s tivobytim 20 milionri Amerieanii udusenim nverove osnovy a bytove ptedlohy. President take naznaeil, ze nema v umyslu neutralitni a Averoyou otazku ptedlotiti americkemu lidu.

Nynej gi velitel polske armady Eduard RidzSmigly prohlasil na obrovskem taboru lidu v Krakove, ze Polsko se postavi proti jakemukoliv pokusu pogkodit prava, zajmy nebo Cest rods,. Margalkova tee byla povatovina za strahu tteti riai, ktere, tade. navrat Gdanska do 'aria ti ge, jako i pray° vybudovati girokou autostradu naptie Pomotim (polslckm koridcrem) z Nemecka do vkchodniho Pruska. "Dries, kdy slova valka a mir se ozkvaji z itst celeho sveta, musime prohlasit, ze Polsko si pfeje miru tak jako kaldk jink narod," pravil "Lee neexistuje tadna moc, ktera, by nas pfesvedeila, ze mir znamena pro nekoho davati a pro jine brati. Nikdo si nesmi myslit, ze nage laska pro oteinu ma meri gi prava a zavazuje k trien.Sim povlapostetri, ne0 task' k Jebo r4 vlastj"

Strana 13.

S iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsank resolueni vkbor tadu Spravedlnost Cis. 121., timto projevujeme porttstale rodine nagi uptimne citenou soustrast nad tak nahlkm odchodem jejich milovaneho'mantela a otce Josefa 2emliecy, kterk dokoneil svoji pozemskou pout' dne 28. eervence ye stati 52 let a ode gel tam, odkud neni navratu. Pochovan byl v nedeli dopoledne za velke neasti pkatel a znamkch a bratrri a sester od faclu SpravedInost cis. 121. na katolicky hititov v Mouton, Tex. Vime, pozitstala mantelko a ditky, te to bylo smutne loueeni s nim, ale budit Vam ritechou, ze i my s Vami uptimne ye Vagem zarmutku soucitime. best' budit pamatce zasnuleho!

Kratkk vek yymetil Bat Tobe, naiek nag Te nezvold, diimej sladce v tmavem hrobe, at Te andel zavola.

Take na nas piijde doba, ze musime odejit, proto v srdci mejme slova v bratrstvi se vtdy spojit.

Dana v Shiner, Tex., dne 9. srpna 1939.

Annie Kolar, Ed. Mike g, J. F. Novosad, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Cameron, Tex., 13. srpna 1939.

My, nitepodepsany resolueni vkbor tadu Pokrok Jihu Cis. 72., timto vzdavame uptinme citenou soustrast v gem portistalkm nad ilmrtim nag spolusestry Agnes Pavelek, ktera navtdy od nas odegla.

Vime, pozristali, ze mate velkk zarmutek, ale budit Vam Atechou, 'te na g tad uptimne citi s Vami.

Za 'fad cis. 72.: Will. Biskup, J. Stoklas, J. Dugek, resolueni vkbor. itati Ennis, eislo 25.

Jinak ji2 to neukazuje neZli zase to pero vzit a psat. Redakce se snad bude trochu divne na to divat, Ze i-ad Ennis tu zase j e, ale zabava, kterou chceme poradat to vy2aduje. V minulem Lisle bylo oznameno, ze chceme pro na ge eeskoslovenske pionkry udelat den. VYbor se sael a radii se o vgem, co k tomu dni je pOtteba. Tel nekterk z dlent ptinesl list s jmeny starch osadnika, ac tento soupis neby je gte upiny. Vkbor tet se radii o tech na gich osadnicich, kterkm opravdu to jmeno pionkr prislusi. Byly ruzne nahledy a koneene bylo usne geno: te katcly kdo sem k Ennis pkijel pied 50 roky a nahoru co deck°, ktere jiz svkm rodierim bylo schopno pomahat ten vezdej gi chlebieek vydelavat a s tou motykou neb pytlem se natahovat, je k tomu opravnen, a to snad v 10 letech stati deck° zde pied temi padesati roky snad jiz muselo pracovat a hodne pracovat. Snad tomu kaZdY porozumi, co s timto je niineno.

Tech co ptijeli jako clecko 1-91ete by se to netftalo, neb na ty museli rodiee jejich jegte cleat a to lep gi bkti jim piipravit. Snad se budou delat je gte nejake opravy, co g zase pkisgti tYden oznarnime. Je gte ptipominame, by ka20 se prihlasil, aneb kdo vi o nekom, dal vedet co nejdtive na adresu Joe Hejiak, Route 4, Ennis, aneb F. J. Hagkovec, Rt. 2, Box 10, Ennis, Tex. Vybor nemrite o kaldern vedet a pfece by nekoho nerad_ opomenul, a tu kdo se nepiihlasi, zajiste nebude pak davat vinu note.datelrim, le on byl opbmenut a nebyl pozvan. Oni maji tu nejlep g i vuli udelat ten den co nejlep gi a vzdat timto pineu i:s.ctu tem nag im pionYrArn. 0 tuto zabavu se ate j:.Y1. veikY zajem, zvla gte mezi rniad5r:ri-zt, F t ;:f ';7,7 ty ease stare osadniky videli rani pahrt, (y?nde. P-ozram k tomu bude jiste 1;4 bude pozdeji o44b4Ntill v/bori

Strana 14

Uryvky z Ceskoslovenskfrh S• -me v Cechach podle neistargich 0

PRICHODU Slovant do 6ech nemak nom Mei dejepisec nic. Jen vYkladem neptime zpravy Julia Capitolina o pohybech kmena Zakarpati male miti L. Niederle za podobne pravde, ze Slovane ptichazeli na Zapad, veetne Cech jiz od II. stoleti po Kristove narozeni. Ani zpravy dejepisne, ktere se tYkaji zdpadnich Slovana v 6. a 7. stoleti nemluvi vYslovne a ptimo o nekterem slovanskem kmeni v 6echach. Prokopiova zprava z r. 512 o pochodu dasti germanskeho kmene Herulfi z Uher do severniho Nemecka azemim slovanskYm tYka se s nejvet gi pravdepodobnosti zemi leziciho vYchodne od Cech. Muzeme *dal< z tato zpravy soudit, ze i kraje polokne na zapad od testy Herula, to je Cechy, byly tehdy obsazeny Slovany. To plati, z ylagte pak, uzname-li, ze Herulove d1i cestou mora yskooderskou. Je-li zprava Vibia Sequestra dokiadem ptitorrinosti polabskYcl Srbiz na Lab/ v 6. stoleti, pak maleme podle ni s nejvet'Si pra y -depobnstifklaoudnesvske osidleni v d' echach. Mluvi-li pak Fredagar o slovanskeridi Samove na podatku 7. stoleti, lze miti bezpeene za to, le Slovane byli soueasne a i pied tim v eechach, i kdy'l astkedi Samovy rise nebylo v Cechach, nYbr2 v Podunaji.

Od konce 8. stoleti zadinaji pak soustavneji o Slovanech v Cechach. Zpravy dejepisnYch, ze kterYch bychom mohli teliti pro poznani slovanskYch podatka v oechach, je tedy velmi malo. ZylaSte pak malo je tech, ktere makme vztahovati na Slovany v zemi Ceske bez rozpakt a ptimo. Seste stoleti je skuteene jedinYm bezpeenYm datem, ktere dejepis poskytuje pro starobylost Slovana v ee chach. Z toho je take ztejme, ae dejepis nemfile ani bYt jedinYm, ani hlavnim pramenem poznani nejstarAich °sun deskYch Slovana. Dejepisne, nedostakujici nebo neplime zpravy budou ovkm miti jinou hodnotu, srovname-li je s vYsledky badani archeologickeho.

Germanske osidleni zeme Ceske, (kultura merovejska,, jinak zvand kultura droby stehovani narodu), konci podle dosavadnich nagich znalosti v 6. stoleti po Kristove narozeni. Kdyby byl jeS'te po tomto stoleti bYval zil nektery germanskY v oechach, mohli bychom op. nem oeekavat nejake pisemne zpravy, soudasne nebo pozdej gi, nebo bychom zcela ureite nalezali osady, nebo htbitovy se vzdelanosti toho razu ,jakou vykazuji uzemi na zapad od oech. Nic takoveho v'Sak dosud nezname, ad mime ze sidelni plochy Ceske dnes jia velmi mnoho nalezoveho materialu. Po 6. stoleti nemohou tedy ani dejepis, ani archeologie prokazati ptitomnost germanskeho kmene v oechach.

Zakreslime-li germanske nalezy 5. a 6. stoleti (kultura merovesjka) na mapu, zjistime, ze vYchodni Cechy jsou techto pamatek pros* husteji je osazen severozapad a stied zeme. S poslednimi velkYmi hibitovy na TYchodni hranici tehdej giho germanskeho osidleni v Cechach se potkavame na azemi Velke Prahy (na piiklad Podbaba, Kobylisy) a pak u oe' patfici k -lakovic VYchodni Cechy, nejarodnejSim koneinam zeme, byly osidleny po celY pravek. Bylo by proto napadne, ae zastaly prove v 5. a 6. stol. liduprazdne, kdyl severczanad a stied zeme byl osidlen Germany.

Germanske kmeny nepronikly do severovYchodnich Cech zfejme proto, ze ul v blizkosti

VbSTN'tx dnegni Prahy narazily na dostatedne silneho odpfirce, kterY jim branil v postupu na vYchod. Germanske hi-bitovy sveddi ostatne zem svYch pohtba, le ye stfednich Cechach bylo tehdy bojovano. Archeolog mule tedy dnes tici, ze Germani neosadili v 5. a 6. stoleti vYchodni Cechy, ostatek zeme pak le opustili na onku 6. stoleti. Jak vyplYva z mnoha ptiein pkedevgim historickYch a jazykozpytnYch (na pkiklad pte yzeti prastarYch naz yti), mohli to bYt jen Ceti Slovane, kteti ovladali ji2 v 5. a v 6. stoleti vYchodni Cechy, na konci 6. stoleti pak zemi celou.

SLAVNY CECH NA NEMECKE UNIVERSITE. Na dnekii den ptipada, sedmdesate vYrodi smrti velkeho deskeho udence, kterY Ceske jmeno proslavil objevy svetoveho YYznamu, Jana Evangelisty Purkyne. JednoduchY pomnik oznaCuje Purkyila y hrob na vySehradskem htbitove a jen math lidi ma pki vysloveni jmena Purkyne jasnejS1 ptedstavu o jeho dile. A piece kazdy, kdo v livote ychazi do ordinate k lekati, Kandy, kdo se zamysli nad zazrakem kliCiciho livota nebo ate o torn, jak policie zji'At'uje nedi totoanost podle otiske prsta, mel by si vzpomenout, ze ke 'dem temto vecem a jeSte k mnohYm jinYm kladl vedecke zaklady genialni desky udenec Purkyne. tivot Jana Ey. Purkyne — to je ne pteberna Atka pro napinavY tivotopisnY roman a snad i film, kdybychom jej dovedli udelat tak, jako Nemci oslavuji filmem na pi. badatele a objevitele bacila tuberkulosy Kocha.

Purkyne prolil 27 let na universite ye Vratislavi a dovedl za sveho pasobeni mezi Nemci znamenite sifit znalosti a poznani o &skein narodu. V Purkyriove korespondenci je dopis eeskobratrskeho farate kadera, kterY Pisa, jak byl pozvan do rodiny k nemeckemu basnikovi Lessingovi a jak Lessingovy dcery ptednaSely Ceske pisne a v basnikove knihovne objevil spisy Thamovy, Nejedleho a Dobrovskeho. V "Jahrbuecher fuer wissenschaftliche Kritik" informoval Purkyne nemecke etenate soustavne o slovanske kultute, pfekladal do nemeiny Kollarovy znelky, ptedna gel o Slovanstvu atd.

Na druhe strane obohacoval i 'Ceske poznani pieklady z nernecke literatury. Prelozil na pt. do destiny sbirku lyrickYch basni SchillerovYch. Tuto knihu vydal ve Vratislavi v nemecke tiskarne a nauCil sazede Cesky, aby kniha mohla vyjit.

Purkyne byl pavodne mnichem, ale z tadu vystoupil a venoval se lekatstvi. Od roku 1823 as do r. 1850 ptisobil jako profesor na universite y e Vratislavi, odkud byl povolan do Prahy.

Mnoho pokusii a zkournani provadel sam na sobe. Kdyl chtel vyzkou'Set vliv rotaCniho pohybu na eloveka, najal si kolotoe a dal se na nem vozit, zavegen hlavou dole. Nijak mu nevadila pfitomnost divaku. Ve vlastni domacnosti zgasobil zdeg eni, kdy2 po tti nedele den jako den byla k obedu slepice, protole pan profesor denne zabijel slepici a zkoumal tvoteni vajidek.

Kdyl se vratil do Prahy na universitu, zifdastnil se horlive i vetejneho livota deskeho, a kde bylo tteba, dovedl za Ceskou vac se optit pinou vahou sveho s y etoveho vedeckeho jrnena. Za rodnY kraj libochavickY byl take poslancem na Ceskem snemu.

16,305 zahranienich deti navkivilo zasluhou erveneho /dile svou vlast. Od r. 1924 zve nod CervenY kriz kaldorodne deti zahranienich krajana k nay Steve stare vlasti. Byly potadany vYpravy z Belgie, Bulharska, Francie, Jugoslavie, Mad'arska, Nemecka, Polska, bkvaleho Rakouska a Rumunska. Naklady na cestu a pobyt techto 16,305 deti, umistenkch v na gich rodinich, tinily skoro 2 a pal milionu korun.

230.000 °pistil dfileiltSrch dokumenth v zem-

skem archivu. temskY archl y v Praze sousttedil ye syYch sbirkach vice ne'l 230.000 opisa dulelitych dokumentti k deskYm dejinam. V tomto podtu je obsaleno 100.000 opisfi z archive domacich a 130.000 opist z archive zahranidnich. Nejvetdi opisa dokumenta zahranienich pochazi z archivii italskYch a . vatikanskYch.

Ve sttedu, dne 16. srpna 1939.

Atka CECHOSLOVACI BOJOVAT?

Posudek vojenskeho odbornika. oeskoslovensko pinic loyalne podminky vnueerie mu rnnichovskou dohodou, provadelo proy e redukci a reorganisaci armady. Politickk a hospodatskk vliv Nemecka, stale rostouci, jemu nemohlo osamocene Ceskoslovensko same celiti, umoMoval nemeckemu veleni opatfiti si pfesne a podrobne zpravy o vojenske situadi v historickkch zemich. V oechach a na Morave byly v to dobe etyfi armadni sbory s deseti vyddimi jednotkami, z nich't bylo Best v Cechach a etyfi na Morave. Ovdem velitelstvi armadnich sbora a vyddich jednotek existovala vlastne jen na papife. V aktivni slulbe byl pouze jeden rodnik yydvideneho stva. Podetni kapacita jednoho odvodniho roCniku Cinila pro oele fizemi eeskoslovenske republiky asi 70.000 multi Odpoeteme-li na Slovensko a Podkarpatskou Rus alikvotni dil asi jedne ttetiny celkoveho stavu, zbYva, na historicke zeme asi 50 tisic muzu. Z techto 50.000 byla v dusledku politickkch udalcsti odeslana valna, Cast na Slovensko, take mideme ohodnotiti oelkovk poeetni sta y vojska v Cechach a na Morave asi na 30.000 multi. Bojova hodnota byla krome toho jedte zmendena podatkern btezna nastoupenim novadka, kterYch neIze pro ZAdnou akci pouliti a jim nutno anti velkY podet instruktora a velitela pro vycvik. Jinak vyjadteno, byla hojna, moderni a 'mend yYzbroj deskosloveneske armady ulokna ve skladi'Stich a nebylo mono ji ponevad2 nebylo obsluhy.

Z toho vysvitd, 2e jiz z ohiedu poeetnich stave byla okupaeni armada nemecka vice jak v desateronasobne Strategicke postaveni oech a Moravy po provedeni mnichovske innluvy bylo takove, ze Vludovalo jakoukoliv isolovanou akci proti Nemecku, ktera, by mela nadeji na dell trvani.

Ztrata ptirozenYch hranic, sesilenYch na smerech mocnYmi opevnenimi, umolnovala nemeckemu vojsku zahajiti postup kdekoliv. Vzdalenosti nova severni a jinni hranice byly na nekterych mistech tak male (na Morave asi 60 km), ze je bylo mo2no motorisovankrni nebo mechanisovankmi eastmi pfeklenouti jednodennim pochcdem. Zeleznicni a silnieni spojeni jdouci ve smeru zapad — vkchod byla zarnernkm a zaludnkm postupern pii delimitaenich pracech pkerudena, take mobilisace, jakekoliv sousti•edeni a nastup, tim merle pak operace na vnitimich liniich byly pine znenio'Zneny DUledita, prinyslova, komunikaeni a vojenska, stfediska ,cctla se pfilid blizko hranic, rnnohde na dostkl del (Plzen, Morayska Ostrava). Praha, hlavni mesto statu, byla vzdalena od hranic v severnim smeru 35 km (co2 pfedstavuje pro motorisovane jednotky pirldenni pochod).

Z tad struene vyjadfene charakteristiky strategickeho postaveni Cs. armady dne 15. bfezna 1939 jasne vysvitd, ze jakkkoli pravidelnk vojenskk odpor proti invasi byl prakticky_ nemo'ink. Nenride tedy bkti operace nemecke armady povaIovana za zkoudku jeji zdatnosti, ponevad2 byla provedena proti osam.ocenemu, vnittne i 21ahranidne-politicky oslabenernu a ve skuteenosti jiz bezbrannemu narodu.

Rio de Janeiro, Brazilie. — NovY zpfisob ziskani jihoamerickeho trhu jest v programu Hitlera. Bude prodavati na zaklade mezinarodni many zemim Jilni Ameriky vYrobky, pro ktere bylo Ceskoslcvensko proslaven6, jako sklo, naclobi, novotinky, kostYmove klenoty, 11"robky Skodovky a pod. Domnele bude vYmena provadena ptimo protektoratem, ale prostiednictvim Hitlerem stanovenYch prosttednika, kteii budou ptimo jemu zodpovedni. Zisk z vkmeny, ktera se bude diti na zaklade merry Protektoratu, bude odvdden do pokladny fide. Na druhe strane bude plijimati Hitler vkmenou produkty zemi Ji2ni Ameriky na zaklade merry Nemecka, a tyto bude prodavati Protektoratu s dal'Sim ziskem.

Ve stfedu, dne 16. srpna 1939.

RftENA MORAVKOVA:

Ze vgech nejkrisnejg ROMAN

"Veera tu byl po druhe. Avgak, jestli si ptejeg opravdu, aby sem vice nechodil," Blanka se zamldela — "pak — pak mu to oznamim!"

Ivan vg ak nemel chuti vice o torn hovotit, tak se domnival, ale v pravde nedostavalo se mu dosti odvahy.

"Nechame to na pozdejk dobu, Blanko, ano?"

"Jak si pteje g, strYeku!' °pet jeho niee.mny, nenavidenY bratr vloudil se mezi ne. Blanka zesmutnela, Ivan stal se znovu podra2denYm. Oba zmlkli. 'Blanee zdalo se to ticho vSak nesnesitelnYm, chtela neeim zaplag it trapnost chvile, kterou zavinila ona sama. Ozvala se proto ponekud veseleji.

"Chceg , abych ti neco zazpivala, strYeku?"

"Velmi rad, diter Vstala a ptistoupila k pianu. Kdy2 zpivala doproy azela se zpameti sama na klaviru. Chvili stala nerozhodne, jako by uva2ovala, co ma zpivat, koneene v gak usedla a zazpivala nekolik DvotakovYch milostnYch pisni.

Zpivala je Ivanovi po prve.

Poslouchay jak oearovan, nespustil oei se zpevaeky. V pisnich zpivanYch jejimi rety bylo prilis mnoho citu, ne2 aby j. neehaly chladnYmi. Zdalo se mu, 2e takto ji neslySel jegte nikdy zpivat, 2e jeke nikdy nevloZila do zpevu celou svou dugi, jako tentokrat, Rezevueela znova v jeho srdce nejbolestivej gi strung.

Vznitila ()pet plamen horouci jeho lasky...

XVIII. DruhY a posledni Blanein koncert mel, jak se dalo ptedpokladat, je gte vetk rispech, ne2 prvni. Z nezname, skromne 2aely mistra Baldiniho stala se tak rikajic pies noc zpevaeka velkeho stylu. Krasne devde, o kterem turner do posledni chvile nikdo nevedel, ptekvapilo a v pravem smyslu ohromilo nejen ve gkerY urneleckY svet pra2skY, rlYbr2 zvest o jejich zaslotdenych rispeSich dostala se okamkte do ciziny a tam nale2ite pronikla.

Ivan sedel v prvni 162i u podia. Pti gel prave yeas, v okam2iku, kdy v hlediSti naraz ustal hluk a Sumot, pohasla svetla tisice parri oei uptelo se dychtive na podium. Tige a bez hluku zatahl do poloviny zaclonu a sedl si do jejiho stinu tak, aby vide' na Blanku, aby vgak zristal nikYm nezpozorovan. Nebylo to snad ani zapottebi, nebot' malt) koho prave nyni zajimalo nee° jineho, net' ptichod tou2ebne odekavane zpevaaky, ktera, svYm zpevem uchvatila okam2ite i dek oho.

BoutlivY potlesk bytrhl Ivana z fivah. To nadgene obecenstvo vitalo znovu zpevaeku.

Ptichazela zvolna, vedena Jarmilou, krasna, se s yYm earovnYm Usmevem dekujic za ptizeri posluchaeri. Pak jedinYm pohybem sve male ruky zjednala si ticho a dala znameni ke klaviru. Ozvaly se zname akordy Verdiova Rigolleta a nesmrtelna, piseri Gildy plynula ne2ne a sladce z jejich rtri: "Carokrasne jmeno Tve, zapsano jest v srdce me...."

Dveie u Ivanovy lo2e se prave tie otevtely.

Ivan to zaslechl a prudce se obratil. Ternet n.enavistnYm pohledem spodinul na vettelci.

Byl to Baldini. Profesor dal mu znameni, by s nim rad mluvil a °pet tine dveie phvtel. Ivan v duchu zuiil. Prave ted'! Ohledl se znovu na podium, ale nevstal, nemohl se odhodlat odejit. A piece musi, nemt2e nechat stareho Baldiniho dekat! Je gte jednou se obratil a pak proklina::e v duchu jeho rozmar, vygel za nim z lo2e.

"Jak jste spokojen, mistie?" ptal se vlidne.

"Nemam ani slov, abych yyjadtil svoji radost a obdiv. Ale nechci vas dlouho zdr2ovat, pane Dane gi. Ptigel jsem v jakesi nalehave zalelitosti, tYkajici se sleeny a rad bych vas nazor."

VESTNiK

"Prosim, jen pokraeujte, jsem yam opine k slutham," odpovedel Ivan, v nitru svem daleko klidnejk. Profesor vzbudil u neho zdjem, jako yge co se tYkalo Blanky.

"Jsem informovan, pane Danek," zaeal Baldini, "Ze ted' po koncerte obdr2i sleena nekolik vYhodnYch, ba skvelych nabidek...

"Nabidky k vystoupeni?" tazal se Ivan ptekvapen a nemohl zaptit, ze nemile.

"Ano! A to vesmes do ciziny za nejskvelejSich podminek."

"To je lhostejno," odpovedel rychle Ivan a pak se odmleel. Profesor na neho pohlecil tray& Vycitil jeho pohled.

"Nechci vSak, aby zpivala," dodal pevne.

"2e nechcete?" tazal se udiVene Baldini, kterY by byl vSechno ostatni oeekaval, jen ne takovouto odpoved', "domnival jsem se....

"Byl jste tedy na omylu," pteru gil ho prudce Ivan. Ihned vSak ovladl svoje rozechveni a pravil mirneji: "Rozumejte mi, mistie! Dal jsem Blanku ueit zpivat jen, Ze se ji to libilo a ne proto, abych z ni mel profesionalni zpevaeku, ktera by jezdila bez oddechu od mista k mistu a za nekolik let, npine vyeerpana, vratila se mi zpet."

"Vidite to vSe prilis eerne," namital Baldini.

"Oh ne. vette mi. Je to moje ptesveddeni, ktereho neslevim!" kruta slova, pane DaneSi." "To jsou "Myslite?"

"A co2 sleena sama? Na ni nemyslite?"

"Prave, Ze na ni myslim, mistie. Sam to piece musite pochopit. 112elyt' je slepa," pravil Ivan temne, "neustale pottebuje ochrany "Ma piece spoleenici?"

"Ovgem. Ja nechci, aby samy dy e jezdily po svete."

"Zpev je ji nalehal znovu Baldini, kterY doufal, 2e alespori timto Dane ge pohne k ristupu. Nemohl se stale smirit s tim, ze jeho nejlepgi 2aeka, rozenY talent, ye kterou dal tolik nadeji, ktera mela nejen sve vlastni, ale i jeho jrneno ueinit slavnYm, ze by se sve kariery vzdala k vuli hloupYm vrtochrim DanegovYm, jak to v duchu nazYval.

"Vim to," odpovedel Ivan kladne. Chapal ripine spravne mistrriv zajem, ale byl odhodian neobetevat Blanku jeho slave, za ZadnYeh okolnosti, "a take neni mou snahou kazit ji tuto radost, ale naopak podporovat jeji lasku k umeni. A jsem ptesvedeen, Ze Blanka je teho'2, nazoru, jako ja."

"V tomto ohledu si yam dovolim odporovat, pane Danek."

"Jak2e? Zminila se snad Blanka o neeem opadnem?"

"Dtive — ptipouStim — snad s vami souhlasila," trval na svern Baldini, "ale dnes, kdy poznala, co je to nspech, co je to slava, ne, p ane DaneSi, dues bude ureite vaSim rozhodnutim trpet."

"Nevetim tomu! Tim vice ne, proto2e Blanka miluje zip& pro n?....j sametnY a ne proto, aby ji tisice lidi poslouchaly!"

"Main tedy vgechny nabidky vakm jrnenem zamitnout?" tazal se Baldini, stale je gte doufaje, ze dostane zapornou odpoved'.

"Budu y am za to vdeeen, mistie! A prosim vas, nehnevejte se na mne, nevykladejte si jinak a snad tvrcle moje slova. Veette, ze jen strach o ni fidi moje jednani. A konedne — abyste mi nemohl vyeitat, ze nee° podnikam proti jeji vuli snad — prombuvim s ni o torn."

"Dobte, poekam tedy. TakovY talent, takovd zpevaeka! Uvidite, 2e mam pravdu. Ted' vas ale nebudu dele zdr2ovat."

Rozloueili se a Ivan se vratil na sve misto.

Blanka je g te zpivala, ale nebyl schopen poslouchat ji2 tak pozorne, jako drive. V my glenkach vracela se stale rozmluva s profesorem.

Nebyl si pine jist, ze jeho rozhodnuti nebylo prilis krute, ze Blanka bez litosti a trpkosti vzda se kariery. Uva2oval o tom, ma-li on pray ° brzdit jeji moZnY a ternet ureitY postup.

Nema snad piece jen Baldini pravdu, kdy tvrdi, ze Blanka, ktere se nyni otevtel novy svet, suet slavy, nedovede se ho vzdat jit s

Strana 15. tak lehltYm srdcem, jako by to ueinila &lye?

Kdyt dozpivala podle programu posledni sen, zvedl se a oblekl. Zahledl jeSte, jak obecenstvo, boutlive tieskajic, hrne se se svYch mist k podiu. Veal, to Blanka bude musit davat, ale nechtel jiz na to eekat, bylo mu odejit nepozorovan. Nedovedi sam dobte pojmenovat pocit, kterY se ho v2dy zmocnil, kdy cizi bide, nekteti s odporem, jini s soucitem hledeli na jeho oSklivou, zohyzdenou tval. Ale nesna gel to dobte a proto se vtely, pokud motno vyhnul takove ptiletitosti.

Na chodbach skuteene nebylo temet nikoho. Jen nekolik mad° osob, kterYm asi zaletielo na tom, aby se pozdeji nemusily madkat u Satny, pfebehlo kolem neho, ale ty mu nevenovaly Zadnou pozornost. Nekde se otevtely dvete, bylo slySet, jak jasot a vYkkiky ustavaji. Na okarrilik zasbechl Blanein hlas, nezastavil se vSak. Rychle proSel koridorem a venku vsedl do sveho vozu. Na jeho ptani ptedjel Sofer ke vchodu, odkud mela vyjit Blanka.

Videl dobte na vYchod a ptal si vrouene, aby jiZ pkika. Koneene thstup pied nim se zaCal povatlive hYbat. lidi zmocnilo se jakesi rozeileni a skuteene ye dvetich ,ebjevila se Blanka s Jarmilou s mnastvim kvetin v natuei. V prvem okamkku nemel Ivan pro nikoho jineho oei jen pro ni. Teprve nyni v giml si, ze vedle Blanky stoji cizi muZ, kterY ztejme musil s ni vyjit, ze dveri. Ve chvili, kdy2 Blanka ponekud odchYlila hlavu a svello naro2n1 lucerny padlo na jeho tvat — zachvel se Ivan bezmocnYm vztekem a jeho tvat stala se jeSte ogklivejk vYrazem nezmerne nenavisti a pohrdani.

Viktor!

Ivan vial, jak se k ni naklani — jak ji neco Septa a Blanka se usmiva s yYm nejrozko g -nejSimsve.Altujizaspndgecri tladil se okolo nich a semkl je tak pevne a nedstupne, Ze nemohli postoupit ari o krok dale. Viktor sam musil svYmi lokty razit divkam cestu.

Ivan zat'al peste a ptivtel KdyZ se priblizili k vozu, oteviel gofer dyeUvnitt bylo tma, Ivan ze zasady nikdy nerozsvecoval. Nekdo tam nahledl a Ivan zaslechl tichY hlas: "Nekdo tam sedi."

"Jiste?"

"Ta ma pekneho kavalira, ani ji nejde naproti," ozval se jinY, jil hlasiteji.

"To bude asi jeji mut'!" zasmal se zase nekdo a Ivan byl blizek zutivosti.

Zatim se Blanka dostala zastupem a'2 ke dvetim vozu. Viktor bezpochyby nemel ani tugeni tom, ze Ivan sedi uvniti. Vzal Blanku ne2ne za ruku a s tichYmi slovy, kterYm vtak Ivan nerozumel a take nechtel rozumet — pozvedl ji ke rtum a polibil. Blanka vSecka zmatena vyprostila svoji ruku z jeho a Ivan zaslechl jeji vesele a mile "na shledanou!" Pak podporovana Jarmilou, vsedla do vozu k Ivanovi. Jarmila se posadila na sve misto, videla na Ivana.

Tento vS1 moci potlaeil hney, kterY jim borncoval. Nevedel sam, co ho vice rozzlobilo, zda Viktorova smelost, Blaneina rortomilost k nemu, nebo poznamky obecenstva pied jeho vozem. Jisto vSak bylo, Ze dlouho a zaryte mleel.

Jeli pies Pkikopy a Narodni tNdu a tisice svCtel tarn osvetlovalo nalekte jeho tvat. Jarmila boo rizkostlive pozorovala. Neu gel ji jeho hnevivY vYraz ye tvrdi, kterY se vSak pozvolna menu' v smutnou a bolestnou ztrnulost. Nemohla se takto na neho divati. Vedela, 2e trpi a vtele si piala, aby Blanka jedinS5rn svYm slovem zapla gila chmury s jeho Bela.

TouZila po torn opravdu velmi vrouene, ale kdy si uvedomila, ze by byla a snad bude svedkem toho, jak Blanka nevedomky dr21 y e svYch malYch, nanYch ruekach tohoto velkeho, kinetics mute, jak svYm jedinym smevem, prvnim slovem, nebo neinym pohlazenim dovede promenit jeho hnevivY smutek v nejbla2enejk rismev — citila, ze je to piece jen nad jeji sily. V poslednich letech

Strana 16 la se sice dokonale ovladat, ale piece jen v takovem okam2iku nevetila svemu srdci, Ze by nepuklo litosti a bolesti.

Uminila si, ke se vice neobrati.

Ani ona ani Ivan nevideli vSak Blanku, ktera v jedne z nadhernYch kytic ukrYvala svoje slzy. Bolelo ji, Ze se na ni Ivan ziobi k Viktorovi. Nebylo to piece jeji vinou. Nemohla zabranit Viktorovi, aby ji doprovazel, nechtela-li bYt k nemu nezdvoillou. A toho si piece nikterak nezaslou211.

Jak se tekla na dneSni veder a jak to dolma). Jak je pohnevan, jedineho slova na ni nepromluvi — jedine slovo, na ktere dekala veder. Valyt r piece zpivala jen pro nal°, jen pro neho samotneho!

Dojeli k Blandinu bytu. Prvni vyskoeila Jarmila a Sla eteviit domovni dvete. Mezitim pomahal Ivan sam Blance opatrne z vozu — ()pet beze slova. Citila, jak pies vkchen hnev je v jeho dotyku vice neanosti, neZ kdy jindy, jak peelive tidi kaki* jeji krok — a zachvatila ji jeSte vetk litost. Wive jeSte, nab. se Jarmila mohla vratit, zaSeptala prosebne: "Ublikla jSem ti opravdu tolik? Boll me to a vet, ie to byla dnes naposledy!"

"Blanko — ty — ty — —" vydechl veledne "odpust mi a stisknuv ji ruce, odevzdal ji Jarmile v ochranu.

Blanka stoupala po schodech pomalu, have, jako by nekdo zdr2oval jeji kroky. Jarmila se domnivala, ze je unavena. Teprve kdy2 veily do bytu a Blanka zastala stat uprostted esvetleneho pokoje bezracina, znie•nd a bohate slzy tekly ji po tvatich, ptiskoeila k ni Jarmila polekane a objala ji.

"Blanko, ty plideS!" zvolala ustrakne.

"Ach, Jareo! Povez, iekni — miluje ji jeSte stale?" zaStkala bolestne Blanka a ukryla svoji tvat v Jarmiline name'.

Jarmila se nemohla vzpamatovat z ohromeni.

"0 kom to mluviS? — Upokoj se a vysvetli mi — nu tak Blanidko — snad nebude tak zle?"

Blanka vSak, zdalo se, ke jeji slova neslySi. Vzlykala dale a jeji hrud' chvela se nezadr2ovankm a bolestnYm pladem.

"V2dyt' uz je deset let mrtva, deset let," mluvila Blanka, zapominajic (Mine, Z'e vedle ni je Jarmila, ktera nema ani poneti o jejim tajemstvi.

Jako bleskem zasahla tato slova Jarmilu.

Vidyt' to neni ani tS?*den, co se ji Blanka mimochedem zminila o torn, ae Viktor jest ji2 deset let vdovcem. 0 kom jinem tedy blouzni ne2 o nem? Pro hello plade tedy!

Konejkla chvejici se ()levee, jak nejlepe mohla, a2 koneene se ji piece podatilo, Ze Blanka osukla posledni slzu. Ale vSechno Jarmilino vyptavani, vSechne proSeni a otazky odrazily se od Blandina mloeni a nefistupnosti.

Odmitala jakekoliv vysvetleni, prosit Jarmilu, aby se ji neptala a nechala ji v klidu a samotnou. S teZkYm srdcem vyhovela Jarmila tomuto ptani a ne2 usnula, Septaly jeji rty vrouci modlitbu k VSemohoucimu: "Nikdy. ani na jedinou chvili jsem mu neptala pomstu. givet je znieen, ale ja mu odpustila a prosim vroucne Boha, aby mu odpustil te2, aby znidil jeji lasku, ktera je oba zahubi. Jen v jeho loktech maze bYt Blanka Wastna a ja zemru lehdeji, kdy poznam, ke jsem netrpela nadarmo."

Mezitim, co jeji vrouci modlitba nesla se tichou noci k nebesinn, stal ten, ktereho nikdy nepiestala milovat, u okna ye svem byte. V ruce drZel d3pis, jen2 ptikl za jeho neptitomnosti a kterY flak' po svem navratu na stole.

V posledni vuli zesnuleho pana Danek bylo vysloveno ptani, aby se pedlive zjistil zptsob tivota jeho syna Viktora a vyhovuje-li la poskytnuta pormac podle vlastniho uvaIevgem podminkam jim uvedenYm, aby mu byni universalniho dedice — Ivana Danek.

Adkoliv Ivan byl Viktorovi na dosah risky a sam se mohl o nem ptesveddit, neueinil to.

Nechtel sam nad nim soudit, aby si nikdy nemohl vyditat, Ze mu snad kiivdil.

VtSTNIK Svetil tuto zalektost se vk diskretnosti soukromemu detektivovi a dnes koneene ptika zprava, kterou Ivan ptedvidal.

"Viktor DaneS, narozen 7. kvetna 1900 v Praze, man2elskY syn Ivana Dank, majitele uhelnYch dolt' a Marie Danetove, rozene Kotikove, zdrZuje se pod ptijatYm jmenem Viktor SmrdinskY (snad podle statku, kterY mu dtive naleZel a kterS'T po smrti sve manaelky Judity roz. Flendrychove, prodal), v Praze XII., IVlirove namesti C.... Byt i demacnost sdili s nim ji2 deset rokfi svobodna Ludmila Roubidkova, ken divadla A... v Praze. Viktor DaneS byl ji22 14krate trestan pro rfizne vetk i menk delikty, mezi jinYm te2 pro sriatkovY podvod a padelani smenek...

DalSi obZaloby si Ivan ji2 ani poiadne nepi•edetl. •etouhl, ba spik bal se dezvedet jeSte snad nee° horkho. Stesti jeSte, ze tohle vSechno nedozvedel se jeho otec. Umiral alespori s blahou nadeji, ke mu ktivdil a ae lekce, kterou mu dal, ptivedla ho snad na spravnou cestu.

A takovY muZ" doveluje si ptiblikti se k jeho zboZnovane Blance, svYmi lokty razi ji cestu, Septa neana slova, tiskne a liba jeji ruku a co nejhorkho — n•jbolestnejkho — ona sama ho miluje!

XIX. DruhY den dopoledne musil Se Ivan zfidastnit velmi delekite ,cbchodni konference a nemohl tedy odjet s Blankou hned rano na Doubkov, jak mei piivodne v umyslu. Slibil ji vSak za to, Ze bude u ni ubedvat.

Sclifize vSak se proti oaekavani prodlou2ila a Ivan telefonoval, ze piijde teprve asi po jedne hodine.

Blanka vSak ha dnes prave velmi touZebne a netrpelive oeekavala a ta hodina, o kterou se opozdil, zdala se ji veanosti. Koneene piece zaslechla, 2e pied domem zastavilo auto a Jarmila ji potvrdila, ae je to skutedne on. Jakmile veSel, beela mu vstiic.

"Konedne jdeS, strYeku! Ji2 na tebe eekam!"

"Nemohl jsem piijit ani minutu drive, musig mi odpustit, Blanko," omlouval se. Jarmila zatim °deka do kuchyne, podivat se, muae-li se ji2 podavat na "Mam pro tebe zpro.vu, strYdku!"

"Ale? Ptijemnou? Tedy mi ji rychle povez!" aertoval Ivan, Blanka vSak zeistala vaZnae "Obavam se, strYaku, 2e ti to nebude jemne."

"Ty me 'aka& Blanko! Stalo se snad neco?"

"Dnes rano byl u mne pan Lubin...

• "Pan Lubin? Kdo je, to ...?"

"Je to patilskk impresario a uainil mi nabidku na dvacet koncertu pro ptiSti saisonu ve velkYch evropskYch mestech2 Cos udinila? ptal se konedne "A ty? — Ivan kratce.

"Milj Bo2e., co jsem mohla delat? Nic! Nemehu piece jednat a rozhodovat, ani bych se s tebou poradila. VyZadala jsem si etyti nedele k vypadieni."

Ivan midel a pfechazel neklidnYmi, nervosnimi kroky po pokoji. Jeho dobra nalada, se kterou ptiSel, byla ta tam.

Vstoupila Jarmila a zvala je ke stelu. Ivan pokouSel se o to, zbavit se sve nemeZne nadady. Vedl sam Blanku do jidelny a '2ertoval.

"Mam nektesVanskY glad, ma draha a doufam, ke nechceS prodluiovat moji trYzeri? V tak povakive cituaci, vet mi, nada, se filosofovat!"

"Dobie, nechame to tedy ocipodinout," sma,la se Blanka.

KdyZ Ivan dopil dernou kavu a dokouiil cigaretu, vstal a piistoupil k Blance. Vzal ji za rameno.

"Pojd', malieka," pravil laskave, tak, jak ji tikaval, kdy2 byla jeSte ditetem. Vedl ji do jejiho pokoje, ye kterem pied chvili hovoiili a tam ji usadil do mekke, pohodlne lenoSky. Sam si ptitahl druhou a sedl si naproti ni.

"Tak a tad' si konedne pokojne promluvime o to zalektosti s panem Lubinem, chceS?" ptal se a vzal ji za ruku.

"Ano, strYeku!'

Ve sttedu, dne 16. srpna 1939.

"Tedy, jestli jsem ti dobie rozumel, mela bys v pilau sezone potadat dvacet koncertii pa Evrope."

"Ano strYdku! A nabizi mi z ani fihrnnY obnos etykistapadesat tisic korun!"

"Neda se poptit — je to skvela nabidka. — Opravdu — — A ty, Blanko — jsi ochotna to pkijmout?" mluvil pomalu Ivan, jako by o kakiem slovu piedem uvaCoval. Pki torn vytahl z vasty cigaretove pouzdro a malt, v rohu vyrS7tY monogram musil ho asi velmi zajimat, proto2e si ho bedlive prohliZel. "Chtela jsem to prosit, strS7eku, abys mi to dovolil," pravila Blanka odhodlane, ad s jistou davkou rozpaditosti, ktere se nemohla zbavit. Ivan byl si temet jilt, 2,e dostane tuto odpoved' a proto ho nikterak neptekvapila.

"A jak bys to piijala, Blanko, kdybych ti kaki ne?" ptal se vlidne, aby ji snad nezarmoutil.

Divka okamZik vahala, pak pravila p•vne: "Podrobila bych se tve villi a pkani, strYeku!"

"A to svolujeS tak rychle, ani2 by ses mne ptala po davodech, Blanko?"

"Nezalek mi na nich piece. Stad, mi pouze, ze ty si toho vtitbec neptejeS!" "Ne, dite, toho od tebe nemehu Zadat," zvolal Ivan rychle.

"Pohled', dosud vyhovel jsem vZdy a rad katdemu tvemu pkani- —" "Vim to, strYeku... "... a vyhovim ti i tentokrat — kdy2 budu ptesvedden — 2e po torn opravdu tolik touLS. Ale chceS, abych byl k tobe opravdu untimnYm, Blanko?"

Ta jen pilkYvla na znameni souhlasu.

"Nu2e, dam ti tedy svilj souhlas, ale s kYm srdcem!"

"A prod, strYeku?' tazala se Septem a smutne "Nevim sam, jak bych ti to mel nejlepe ci, abys mi dobte porozumela." — Na okamkk se odmldel — "KdY2 jsi me Zadala, abych to nechal udit zpivat, vyhovel jsem ti rad, ale jiz tehdy chvel jsem se o tebe nzkosti. jsem se, aby se ti zpev nestal vkm, aby nebylo tvYm Zivotnim cilem stat se zpevadkou. Nikdy jsi vaak neprojevila padobnou touhu a ja, byl klidnejSi. Ba i tentokrat, kdy2 se jednalo o tve prvni koncerty, byl jsem piesvedaen, je to vice ptanim Baldiniho, neZ tvYm vlastnim."

"A prod n•chceS, abych byla zpevadkou?"

"Ach dite... k tomu ma,m mnoho ptidin. V prve lade`, Blanko, jsi mou schovankou, jsi elenem nak rediny a to — ja opravdu nevim, jak bych ti to naznadil..."

"Co2 je to tedy nem Spatneho, bYt zpevadkou?" tazala se Blanka udivene, dobie chapajic jeho rozpaky.

"Neni, dite, v pravem sinva smyslu. Ale piece..."

"Moje matka byla take zpevadkou," pieruShia ho opet Blanka a jeji hlas zachvival litosti a rozechvenim, "a piece to byla, jak jsi iikal, nejlepk, nejeistejk Zena."

"Mezi zpevadkami jsou dastokrat daleko lepSi Zany, n•2 mezi tak zvanou nejlepSi spoleenosti, Blanko. Nikdy jsem o tve matte nepochyboval a take o tobe bych tak neueinil. Ale pies to pies vkchno vetejne mineni svoji proti nim. Nehnevej se na mne, Blanko — a pochop —Ze mne nemfde byt lhostejno, budeSli zpivat celemu svetu — za penize!"

Opet nemohl se Ivan zbavit myClenky, vkchno, co tady kika, o co se opird, nema pevneho zakladu. Bylo pravdou site to, co tvrdil, ale piece jen sobecka, ilzkost, kterou mel o ni. byla daleko sIlnejSi a nebYt ji, jiste by byl Blance vyhovel bez ohledu na to, co by tomu tikali jeho piedkove a veiejne mineni.

Jeho vYrek pusobil na Blanku zdrcujicim doj me m.

"Myslila — myslila, jsem v'Zdy, ze je to devydelavat si penize!" ozvala se litostive • a temet plaeky.

"OvSem, Blanko, o torn nikdy nepochybuj!"

"A piece jsi tekl prve..."

(Pokradovani.)

Ve sttedu, dne' 16. srpna 1939.

DY2 Velka, Britanie prijala roku 1752 greK gorianskY kalendat, zkrativ gi onen rok o 11 dni, pobouteni cockneyove hrozili, ze zboti parlament, nevrati-li jim eas, o ktery je takovYm zptsobem oloupil. Dnes jiste tetko pochopime, jak mohla kdysi vlada zkratit svemu obeanovi tivot prostym Skrtnutim pera.

V nak moderni spoleenosti vSak vladne tat tcta k vetchYm odkazum minulosti, posvecenYm tradici. NesmyslnY konglomerat mesice a dni, vynalezenY kimany pied dvema tisici lety, doposud na.S tivot hospodatsky i kulturni.

Chce-li si hlava rodiny udelat rozpodet nebo vedet, kdy se stane otcem, musi provest slotite vYpoety, ptihliteje ph torn bedlive, ktere mesice maji 30 dni a ktere 31. Vateni zakonodarcoy e nemohou udat datum ureitYch obdobi zasedani nebo datum nekterych obeanskYch Akonu jinak, net opisovanim, jako na "prvniho pondeli po prvni nedeli ureiteho mesice, nebo paklite den onen se nettaduje, dne nasledujiciho, ktery se ttaduje."

Zamestnanci, ktery dostava 100 dolart za 24 dni prate v fmoru, se mute stat, to dostane tentYt plat za 27 dni v bteznu. Mesic kijen 1935, jak poznamenal jeden knihovnik, mel 0 25 procent vice pracovnich dmu net nejkratti mesic onoho roku. "VYdaje jsme meli yak., a ptesto byl rozpoeet knihovny tentft jako v katdY jinY mesic." Redaktor tYdeniku slibuje, te vyda, do roka 52 eisel. Ale nahromadeni ptebYvajicich dnt jej nuti vydat katdYch 5 nebo 6 let jeSte 53. eislo — nakladnY to dar, ktereho si sotva v§imne nekdo z odberatelfr.

Podnikatel, ktery plati zamestnanctim tYdne, nevi nikdy, jestlite nema zkuSeneho znalce v freetnictvi, nedava-li nekterY den z Bog villa plat zadarmo, nebo neziskava-li tizenim naSeho vrtokveho kalendate vic, net kolik mu ptisluSi. Stejnymi problemy se museji zabYvat spolednosti dopravni, aby vyhovely potadavkilm cestujicich na dovolene. Z toho vSeho vznikaji pohyby v obchodu, ktere se daji tetko ptedvidat. Aby zabranily zmatku v udebnich osnovach, mnoho vychovnych fistavt stanovilo jarni prazdniny (velikonoeni) na pevne datum, nezabYvajice se tim, jaky sviti mesic. Tak se stava, to nekteti studenti odchazeji domt na velikonoeni svatky a cestou potkavaji jine eleny rodiny, kteti se z nich vraceji.

DneSni kalendat, tak jako mnoho jinYch tradienich zatizeni, ma svirj ptvod v kosmologicke nahode, kterou lidska, hloupost jeSte vice ztitila. Je malo pravdepodobne, te naSe uboha planeta byla stvotena pro poditajiciho tivoeicha, ktery musi vypoeitavat lhuty, davat ultimata a soudasne zbotriovat sveho Tviirce, ptihliteje pri tom k ptesnemu postaveni slunce na obloze. A nak davni ptedkove, kteti dovedli sotva poditat na prstech, se marne pokouSeli roz1uStit zahadu, prod sluneeni rok musi mit 12 synodickS r ch mesice, 12 hodin, 44 minut a 2.7 vtetiny, neboli 52 nedel a jeden a etvrt dne, eili 365 dni, 5 hodin 48 minut a 45.1 vtetiny.

Pravdepodobne se prvni hvezdatska pozorovani lidi omezovala na ureovani rodnich pods.si podle padani a ra geni listu. Na ptikiad obyvatele souostrovi Tonga jmenuji jeden mesic "brambtrky", jiny "brambory" atd. podle toho, jake jsou v kterem vyrostle.

Prvni velika, chyba lidskeho pokoleni byla ta, te se snatilo vypoditat sluneeni rok podle mesidnich fazi. Mesieni kalendate jsou tak vrtoSive jako mesic, ponevadt doba 12 mesict. ma ptiblitne o 11 a etvrt dne merle net sluneeni rok, a tedy, kdyt se toto opotcleni nahromadi, mete se stat, ze zima ptipadne zrovna na let°.

Prvni ikimane se spokojovali se svYmi 304 dny, nebo deseti mesici. Toto poditani trvalo at do VII. stoleti pt. Kr. C. Numa Pompilius ptidal k svemu kalendati mesice leden a -anon Delka roku byla i potom tak nejista, ze kneti obyeejne ji libovolne zmenSovali, kdyt byli u moci jejich politieti odpurcove, a prodlutovali, aby se zalibili svym oblibencihn.

Zatim Egypt'ane stanovili na zaklade studia stinu svYch pyramid delku sluneeniho roku na 365 a etvrt dne, jit rozdelili na 12 mesice po tticeti dnech s pet dodateenS?rni dny svateenimi, ktere nebyly zapsany v kalendati, a s ptestupnYm rokem katda etyti leta.

Tento system byl zaveden do timskeho sve-

VESTN1K

Nis anachronic14 kalendif Anthony M. Turano. ta, kdyt Julius Cesar naridil, aby rok 46 pt. Kr., zvanY take "poslednim rokem zmatku", mel 445 dni, aby se dohnalo slunce. Pet dni svateenich bylo pak rozdeleno sttidave po timskYch mesicich. Unor byl zkracen o jeden den, ktery byl dam mesici Quintilis, jent dostal jmeno Julius na podest zakladatele tohoto kalendate.

Podle teorie, to jeden cisat je stejne dobrY jako druhY, Augustus provedl druhou transplantaci s imora na mesic sveho narozeni augustus, srpen, jent se doposud jmenoval sextilus. StejnYm zptsobem dostaly po jednom dni mesice kijen a prosinec, na podest ptatel cisakovYch. Roku 1582 opravil papal' Eehot XIII. astronomii Cesarovu, natidiv, aby se kaalych etyti sta let vynechaly tti ptestupne roky. Ale nestaral se o to, te 1. ledna padne 9 dni za zimni rovnodennost, nebo to devatY, desatY, jedenactY a dvanactY mesic mely dosud jmena sedmeho ,osmeho, devateho a desateho.

VYsledkem toho je chaoticke pomichani CasovYch jednotek, naprosto nesluditelne s naSi dobou rychoisti a ptesnosti. Zmatek je zvetSovan jeSte tim, te nektere zeme ptijaly kalendat gregoriansky k mezinarodnim stykum, ale v domacich zaletitostech ho neutivaji vSude.

Pravoverni, mohamedani, koptove, Indove a hebrove maji katdY svtj vlastni kalendat. V dtsledku toho letadlo, ktere odstartuje na pHklad 5. ledna 1938 z Londyna, doleti do Belehradu tehot dne, ale v datum, ktere se v pravoslavnern kalendati oznaeuje jako 23. prosince 1937. Kratkovinna vysilaci stanice v New Yorku vysilala 9. ledna 1938 program, ktery poslouchali soueasne v Kabulu, Afghanistanu, dne 8. zulchidte, roku 1356 podle hedtry.

Jak nalehave pottebujeme takovY praktickY kalendat, je videt nejlepe z toho, ze kdyt roku 1923 ptednesla po prve tuto otazku mise Spoleenosti narodt, zastupci zemi podali 185 rutnYch navrht, ktere vSechny, podle navrhovatelt, ptinaSely nejake zlepSeni v dosavadnim kalendati.

Z teto babylonske vete zustaly dnes dva prakticke plany. Jednim z nich je "kalendat positivistickY", sestaveny Augustem Comtem a znovu vzktisenY George Eastmanem, vYrobcem kodakt. Podle tohoto planu by se rok deli' na 13 mesice po etytech ty'dnech s jednim nadbyteenYm dnem bez ureiteho data, ktery by se vsunul nekam mezi prosinec a leden, a s stupnym dnem katde etyti roky, ktery by se ptidaval k dervnu. TkinactY mesic by se jmenoval "sol" — slunce — a byl by mezi dervnem a eervencem.

NejvetSi vYhodou teto reformy by bylo vyrovnani mesice s tYdny. Ale kalendat s ttinacti mesici by vznesl veliky zmatek do letopoetu a statistik.

Z toho dtvodu mnohe zeme daly nakonec ptednost tak zvanemu "kalendati svetovemu", jent ma take dvanact mesice, ale bez nedostatkt dosavadniho systemu. Podle tohoto planu ma bYt rok rozdelen na stejne trimestry, po jednom mesici o jedenatticeti dnech a dvou mesicich po tticeti dnech. Katde ptlleti by melo 26 tYclnii a katclY trimestr by zadinal nedeli a kondil sobotou. TtistapetaSedesatY den v' rote by se podital za napoeetnou sobotu a jmenoval by se "koneeny den roku". Krome toho by se katde etyti roky vkladal jeden den ptestupnY mezi derven a dervenec.

Budou-li tyto reformy zavedeny — jak se ma stat roku 1944 — bude rok poeinat vtdy v nedeli a kalendat bude veenY. V tomto kalendati padne katde datum v stejnY den katdeho roku.

Tak budeme moci srovnat jeden trimestr s druhYm bez zdlouhavemo ptepoditavani, a i kdyZ mesice se budou merit co do poetu nedel, v gechny budou mit po 26 pracovnich dnech.

Kdosi pravil, te by bylo nejlepsi nechat kalendat takovY, jak je, protote jsme s nim doposud dobte vychazeli. Toto je vSak nazor podobnY nazoru hospodyriky, ktera si nechce koupit moderni kamna, protote ji stara sloutila dlouho k jeji spokojenosti. Kdybychom se mei drtet teto logiky, merili bychona obvod tem&

Stfana 17. metrem misto astronomickyrni pristroji, z toho dtvodu, te metrem to take jde.

Pred zavedenim standardni hodiny — to bylo roku 1884 — meli Newyordane pet i test rOznych hodin v jednom dni, podle toho, v ktere till etvrti. Neni pochyby o torn, te nynej gi rozdeleni zemekoule na pasma podle dasu bylo positivnim zlepSenim. Veeny kalendat by vykonaval stejnou funkci.

Nicmene, dokud nebude zaveden, bude se nase pokrokova doba vyznadovat sme gnYm paradoxem, to nag vedeckY nadelovek, ktery dovede rozbijet atomy a merit astronomicke vzdalenosti na milimetr presne, vypoditava pracne datum, kdyt dostane pozvani na vederi nebo si ma vzpomenout na teniny narozeniny.

NA OBRANU SLAMitNtCH VDOVCU.

Jednomu se divim, te my, slameni vdovci, nemame nikde tadne zastani. To je hrtza, co se o nas pige a povida. Tak prej, sotva panidka odjede, slameny vdovec vyhodi kloboudek do vzduchu, vejskne si a ut mate do hospody. Ja jsem jeSte jaktetiv neeetl, aby taky nekdo popsal, jak opugteny slamenY vdovec smutne pohliti za vlakem, odvatejicim pani chat', jak potom jde s hlavou pinou chmur a obav vstric neznamernu tivotu, ktery mu, jak vim z vlastni zkugenosti, pkinaSi mnoho utrpeni.

Tak tteba vateni. Co varn mam povidat!

Snad jste to ut nekdy protii. Clovek si chce rano uvatit kale a ma potom v hrneeku kagi ze srateneho mleka a gpatne rozmleteho zrni.

Ja nevim, 'dim to je, ale za nic na svete neptimeju nag kafemlejnek k tomu, aby mi namlel kafe pelme na pra gek. Nee° mu je, povidam si, tomu mlejnku, tak jsem jej chtel spravit a St'ouram do neho s notem. NU se mi pterazil, zustal treet v mlejnku a ja ted' zrnkovou kasu rortloukam na pavladi kladivem. Stara, jako pani Tenatenova, mi pred odjezdem prikazovala, abych mac neutracel a nechodil na obedy do restaurace. Tak si teda varim, ale nejspig budu muset do sanatoria se taludkem Tuhle jsem si deal svitek s malinovou gt'avou a jako ptedkrm jsem si chtel poptat sardinky. Tak si to vSecko ptipravim, otevtenou krabidku se sardinkami, malinovou St'avu, vejce a kuchatskou knihu. Beru to spravne podle kucharske knitky, ale kdovi, co se to stalo, te to nebylo potom k jidlu. Svitek byl jako kamen a poset skotapkami z vajec a malinove, 'St'ava se mi vylila na sardinky. V radiu ted' vysilaji same takove pane rady, ale to jeSte nikoho nenapadlo, poradit nam slamenYm vdovctim, jak to udelat, kdyt chceS rozbit vejce, abys nemel skotapky v kastrolu a tioutek na kalhotech. A nikdo jeSte nedokazal udelat krabieku sardinek tak, aby se dala otevtit kliekem, kterST je k ni ptiloten. Ja ji otviram sekyrou a klegterni. vy?

A s tim flamovanim slamenYch vdovcu to je taky takova povera. Vtdyt' na to dloveku nezbyde ani eas. Ja jsem od rana jako v kole.

Kytky zalevat, periny luftovat, kanara krmit, a Me, to je toho porad! Tuhle se mi staff maler. Chci udelat pani Tenatenove prekvapeni, tak jsem si koupil lak a te natru podlahu v Jente ja zadal od dveti a kdyt jsem byl hotov, tak jsem zjistil, te jsem akorat v nejvzdalenej gim koute. Pot'apat jsem niter nechtel, kdyt to dalo takovou praci, tak jsem musel v tom koute stat tri dny, net podlaha uTenaten. schla a ja mohi zase vyjit.

Moskva. — SovetskY list "Vedernaja Moskva" oznamuje, to v nejblitkch dnech bude zatopeno mesto Kaljasin, ktere leti na hornim toku Volhy. Mesta musi zmizet, ponevadt na j eho miste se bude prostirat "Moskevske mote", ktere chce sovetska vlada po ukondeni stavby prtplavu Moskva—Volha zridit. Obyvatele Kaljasinu jit dostali rozkaz, aby se co nejdrive prestehovali s celym svYm majetkem do jinych mest a osad. Oddil sovetskYch zakopniznidil mistni chram. Vojaci nechali stati jenom kostelni vet, z nit bude udelan majak. Take jeden z nejvyznamnej gich ruskYch klagtert, klagter sv. Mikula g e, musi ustoupit novemu "mai" a bude demolovan. Na rozkaz so yaskych firadt byl zniden take starobyly klagter v Saroyslm.

Strana 18

VESTNIR

ODDIL DOPISOVATELSK K MEXICKtM PYRAMIDAM.

Pig e S. P. StudnienY. Stare Ceske pkislovi di, to i mistr tesaf se utne, to take udela easem nejakou chybu. To uvadim jako na omluvu, neb jsem tat v poslednirn disle v popisu na gi cesty Mexikern udelal chybu a pokadnou. Nevim jak se to stab(), nejspi ge jsem daval pkflig velkY pozor na pismenku s na mem psacim stroji, ona klavesa tak dobie nepracuje na posun sank stroje a nezvedava tisknouci pasku, leda kdyt na tu klavesu tadne klepnu. Chyba je chyba a proto ji opravuji, Monterrey neni hlavnim mestem statu Tamaulipas, ale statu Nuevo Leon, Ciudad Victoria je hlavnim mestem statu Tamaulipas. Mexiko ma tak jako Spojene Staty sve staty a stateeky.. Staty nejvetg ich rozloh jsou na severu a to Sonora, Chihuahua, Coahuilla, ku kteremu g pathl kdysi nag Texas, Nuevo Leon a Tamaulipas. Ve sttedu mexicke republiky jsou men gi staty, nektere,jako ptikladne Morelos, kde se naleza oblibene vYletni misto obyvatel mexicke metropole, Cuernavaca, je jen malYm stateekem.

Kolik tech state a stateeke ma mexicka, republika pfesne nevim, ale tak kol tticeti.

Tagil jsem se na tuto cestu z Victoria, nebot' v kratce jsme meli dostihnouti obratniku raka a tak daleko na jih jsem dosud nebyl, eloveka jima zvla gtni radostnY pocit octnouti se v novem prostfedi, za tou my glenou hranieni earou delici mime pasmo od tropickeho.

Sledujeme oba v napeti jak katclou minutou jsme bliteji k to tajupine lince zemepisneho oasu. Jegte jen malieko, zmirnime rychlost a zastavujeme Presne na earovnem miste, kde silnieni znaekovY gat v podobe pismenY "T" oznamuje, to tudy prochazi delici rovnobetka obou zemskYch pasem, zvand obratnikem raka. Udani na gtite je jen strand — Tropic() de Cancer — obratnik raka. Je to mezi kilometrovYmi mezniky 670-669. Nepocit'ovali jsme v to namoini vfai tohoto mista, asi 1700 stop tadne tropicke vedro, tkeba sluneeko tou dobou bylo jig hezky vysoko na ()blaze, bylo 9:32 rano. Pahledli jsme je gte jednou jaksi zbotne na toto mistedko a s jakousi radosti a blahem vjitdeli jsme v tropickou oblast. Nevjitdeli ba spige sjikleli, jak je tomu na cestach horami. Bylo to as tfinacte kilometril za obratnikem raka, kde jsme rostihli horske plane zirane Mesa de Llera, (Mesa de Jjera), dokudt se nam naskYtal krasnY rozhled na okolni krajinu hory na pravo hory na levo a pied nami i za name V kotline vendene horami a letici pied nami a stapejici se v cele velebnosti zelene tropti vinul se jako pruh prferyy tedigte toku Rio Guayalejo, (Vajalecho).

Jedva jsme se pokochali touto panoramou, jig vjitdeli jsme v narud jine pote ge. Ne snad v name nejake smede, eernooke a biljnYmi vdeky kypici Eve tropil, ale v narue pote geni jet dovede mat' ptiroda vykouzliti v lune horskeho pasma rovnikove oblasti. Zde v to horske rozsedline, v Canon de Baleana, rozprosttela pfiroda ten biljnY, omamujici pilvab tropicke vegetace, dY gici svou zvlagtni vonivou a,tmosferou. Od pati at k temeni rokle je citungloya splet' zelene, ta,kove syte give zelene, kterou dovede vytvokiti teplo a vlaha rovnikoveho pasma ye spojeni s izodnou pot,. To je trojice, jet t yoki divy. A nad tou stafiti bujne divoke zelene klenula se jasne modra obloha, bez jedineho mradku se slnive zatici lici sluneeka. Zde-jeho zative blahedarrie prsky, dcipadajice v lete kolmo vna gi vice to oplozujici sily v limo matky zeme, jsou draidi vej gimi a fiainnej gimi. V dtunglich tropickYch krajin na rozdil od pou gti a ledovitYch tivot neni otupelY neb v polomrtve stagnaci, zde buji neptetr gite, zde je obraz vedneho tivota, kde jeden tivot konci, hned vyvera, z nej novy. A kde je tivot, tam je take npornY boj o tivot, slab gi podleha, silnemu.

Jetto bylo blizko k polednimu, tak pernati obyvatele teto dtungle &tell poledni

nek, nevideli jsme skoro tadne, krome tu a tam krougiciho supa, sly geli jsme site kiiklaye volani papougkee nevideli jsme jich v gak. Za to hojne hmyzu, najme motylei.

AC neradi, museli jsme tomuto dilu zemskeho raje &Ai adieu, neb jsme chteli do veeera doraziti do Mexico City a to byl je gte pokadnY mares' pro na geho valagka, tleba klusal vetginou tempem nad padesate mil za hodinu. elm bliteji k Mexico City, tim je cesta ()Evenej gi. Nejedeme sami, tu se 'gene pfikladne pied nami auto americke a z licendni tabulky seznavame jeho domovinu. Hezky daleko z domova, Montana je aC na severnim konci SpojenYch Stet& Jine nese znadku Kalifornie a jedno docapalo do Mexika at z briticke Kobumble. A take se setkavame s mnoha autobusy, jedoucimi touto cestou °Verna smery a zrovna napakovane cestujicimi. Je to piece jen boiskY vynalez, tyhle automobily, &ova si mute vyglapnouti kdykoliv se mu uzda a kamkoliv, jde-li tam nejaka trochu sjizdna, cesta.

Ten ocelovY or take kluge rychleji, mnohokrate rychleji net nejakY cenou poctenY vodni kiln a je rozhodne vytrvalej ghn. Ovgem katclY vynalez ma take stinne stranky, je-li‘ zneugivan. Nebyl bych vefil, ge automobil dozna tak velkeho roz gikeni v na gi sousedni republice, teprve cestou jsem byl pkesvedden. tam snad auto je konkurentem a nepochybne vatnYm pro drahy, ty autobusy, jezdici tam vgemi smery, zvou je tam "camiones", nemohly si nakikati na nedostatek cestujicich, skoro kaklY byl napakovan jako lcrabidka se sardinkami. A to ne jen na hlavni trat'ove ceste z Nuevo Laredo do Mexico City, ale i na odbodnYch cestach, do Cuernavaca, Acapulco, Puebla a Vera Cruz.

Kudy nyni projiCdime bete krajina po obu stranach silnice na se raz citungle, tiebas jsou tu plochy obdelavane zeme, neb jsme v prodlouhle donne, leCici pouhYch tki set stop nad mokem. Je tu- jive ovzdugi, ne zrovna tak vlhjak v ptimotskYch krajinach, ale nepochybne vlhke dosti pro vlahu pottebnou rostlinstvu. Jen to ty doliny a Adoli na teto testa nejsou pfilig rozsahlYmi a jsou vkly veneeny, bud' vrchy, pahorky i horami. Povidam Eddiemu, jak by to bylo hezke, kdybychom mohli nagi cestou natadeti film toho stale se meniciho earokrasneho panoramatu. Eddie piitakal, jen dodal, to by to stab() hezke penize a pak by celY film musil bYti zpracovan v Mexiku, jinak neni vYvoz dovolen. Mirtete fotografovati v Mexiku skoro snad v gude a co chcete a vziti si snimky bez vyvolani sebou, ne vgak filmy pro pohyblive obrazky, ty musi bYti reprodukovany v Mexiku. Nevim, maji-li tam take nejakY Hollywood. Je to asi opatkeni pro ochranu tamnich umelcu, ponevadt censura tam neni, ba mohu rici, to tam mail vice volnosti jak zde. Provijime se prirsmykem Cuesta de Abra a na gi pozornost upoutava Nora kloboukoviteho tvaru, onoho druhu mexikanskeho giraku a nepochybne ji proto udelili jmeno "El sombrero" Je spige kuteloviteho tvaru a jaksi vevodici okolnim vrchum.

Upinam zrak na objeviv gi se v dali kkikovitY cestni gtit a vidim, to oznaduji statni hranici mezi statem Tamaulipas a San Louis Potosi. Mam zato, ze Mexidane utvoiili si hranice jednotlivYch state. vkly na nejvyggim bodu to di one hory, zde byl nejvy ggi bod na to hranidni cake a do statu San Louis Potosi sjitcleli jsme jiz s vrgku, nebylo to vYge jak as 1000 stop nad motem. V brzku nas vitalo Valles, (Valjes), mengi mesto, jedno, kde se stavivaji turiste na nav gtevu blizkYch sirnYch prament, jsoucich as sedm mil jitne od tohoto Tarnni lide pkipisuji jejich vodarn velkou ledivou silu, hlavne Tndiani. Putovali pry • tam z velkYch dalek. Udelili tomuto leeebnemu mistu zdrobnele jmeno El Banito, (El Banito), cot je Cesky jako Kdybychom byli meli vice Casu, byli bychom tam zajeli, bylo vg ak tleba speti ku predu, Mexiko, Ci jeho metropole byly je gte dosti daleko, pies dve ste osmdesate mil a doufali, jsme tam ten samY den dojeti. A yeah jsme -krtentokrate na ge testa povede vysoko v ho-

Ve stkedu, dne 16. srpna 1939. rach. JeSte kus cesty aunglovitou krajinou a pak se vzneseme skoro v obladnou vY gi, ne sice na perutich nejakeho velkeho ptaka z lidoy Ych bajeslovi, ale v pohodlnem toneau Eddieho Plymouthu. Aby byl pro ten vzlet lepe ptipraven, poeadil jsem Eddiemu, zda by nebylo vhodno pro jeho smesovad, (carburetor) pkieleniti neco, co by nahradilo mengi tlak zfeciene vzdu gne atmosfery. Ptimontovavali jsme ty ruzne "superchargers" ku smesovadilm eroplanovYch motorCo v dilne kde jsem pracoval na VybrakovanYch eroplanovYch motorech, poutivanYch ve svetove valce. Byly to rotadni motory francouzskeho vynalezu, znaeky "Le Rhone". Men gi pki prychost as Ulna,cti set otaeek za minutu vyvinuly rychlost 70-80 mil za hodinu, vetgi, rovnet deviti cylindrove 95-110 mil. Rychlost nebylo motno zvygovati, neb pki vet gim podtu otadek nad stanovenou miru odletovaly z nich soudastky, najme zapalovade, (spark plugs) vlivem odstkedive sily. Museli tehdy letci miti potadnou kurat letati s nimi ye valce. A pkede s nimi letali a svadeli ye vzduchu potyeky.

Eddie zrobil jakous takous nahratku za podobnY "supercharger" a, ad byla jednoduchou osveddila se velmi dobre, na g motor pracoval bez nejmengich obti gich i Ye znaenYch vYgich Pkejev ge tki teky a sice Rio Tampaon, Rio Axtla a Rio Moctezuma, asi stejne ad sebe vzdalene, dostihli jsme posledni doliny v Tamazunchale, (Tamasudale) men giho Mastedka, zajimaveho tim, to je stkedem okoli, kde jsou usazeni Ind4 ini kmene Aztekti. Videli jsme jich tam i na testa dosti. Dale na sever odsud sidli Indiani kmene Huastecas, (Vastekas). Wive nesla tato jmeno nejaka, americka, olejakska spoleenost, Copagia Huasteca, jina slula Aguila, ted' jit neexistuji, neb mexicka vlada Cardenasova je veechny vyvlastnila.

Dnes najdete na v gech gasolinovYch stanicich struenY napis Pemex, zkratku to jmena Petroleira mexicana a ty prodavaji pouze jeden druh gasolinu. Jak vidno tu byl zdemokratisovan, zmizelo zbytedne oznamovani a soutet, tadne `extrabukty' pro lepei tkidy aut. Nektepravi, to je ubohe jakosti, ii gpatne pracuje a po gkozuje valce a zaklopky motorei, my jsme v gak nic podobneho nepozorovali. Motna dosti, to to oderriovani mexickeho gasolinu pochazi od tech lidieek, jimt to znarodneni mexickeho olejoveho bohatstvi nejde pod vousy. Mexidane jsou hotovi dati °nem zajemciun, jich g majetek byl vyvlastnen jistou nahradu, ale musi jim bYti dovolen odprodej jejich oleje ve SpojenYch Statech, kdyt vg ak olejakske spolednosti se proti tomu stavi, jsou Mexieane nuceni procia,vati jej jinde vYmenou, cot znati, to za prodej vYmenou neobdrti zlato, ale nejake vYrobky a ty take nemohou prodati. Spojene Staty mail s Mexikem velmi oily obehodni vztah a prodaji jim hodne zboti, kteremut davaji Mexiaane pkednost. Videli jsme tam za sveho pobytu ve yg ech mestech a na cestach vesmes auta americkYch znadek a jen as dva neb tki zamofskYch znadek. A s jinYmi stroji a vYrobky bylo to to same, vet ginou americke zboti, k Nth poktiku a lamentaci tech vyvlastnenYch arnerickYch olejakskych yeliein v Mexiku mexickou republikou, neni tfeba ro americkY lid rug iti pkatelske vztahy mezi oberna zemerni a nieiti tak yzajemnY obchod.

(Pokraeovani.)

VYkonna rada Narodni industrialni konference v New Yorku vydala v techto dnech zpravu, dle ktere v mesici Cervnu poklesl podet nezamestnanYch ye Spoj. Statech o 4.3 procenta.

Rada odhadla k 1. dervenci podet nezamestnanYch na 9,552,000 proti 9,976,000 v kvetnu a 10,959,000 v stejne dobe roku 1938. Od Unora tohoto roku podet nezamestnanYch klesl a 11 procent. Podet zamestnanych uclan byl ke dni 1. Cervence na 45,028,000 proti 44,550,000 pied mesicem. NejvetSi zisky zaznamenany byly dolech na mekke uhli, kde 160,000 stavkujicich delnikei vratilo se do prate. Na nouzovYch pracich v Cervnu zamestnano bylo 2,893,000 licli proti 2,918,000 v kvetnu.

sticedu, drib- 16. srpna 1930.

ODDIL DONSOVATELSKi Dopis ze stare vlasti.

Vsetin, Morava.

Drazi!

Dopis jsme od Tebe obdraeli a zdeluji yam, ae jsme toho easu u rids valchni zdravi a ptejeme i Vam rovnea, abyste pti spokojenosti a zdravi mohli se venovati plodne a einorode praci ye prospech svfij a vim jiste, ae v to veci nedate se nidim odpoutat, protoae americka, eeska, vetev to ma jia vet§inou v krvi a svou praci v soueinnosti s matetskou zemi to take dosti jasne dokazuje. Vime take dobte, ae Amerika byla dtive a jest i nyni zemi svobody, nemyslim snad nejakYm eldoradem ulejvakil, aneb jinYch dobrodruhil; jest to zeme, jinak nesporne tedeno — svobody, kde vSak musi se i tvrcle pracovati, ale aspon za svou lopotnou praci elovek jest tam nalette odmenen a tim jeho aivotni standard jest ptirozene vyMi nezli zde, kde na delnika jest vAelijak pohliaeno a pH torn i dosti hubenou mzdou honorovan; kdyby to bylo mono si tak pri osobnim styku navzajem si pohovotit o tech va gich a nagich pomerech a problemech, mam za to, ae bychom snad ani nevedeli, kdy se svoji diskusi mame ptestati.

Kdya Ctete noviny a pak jini vystehovalci z 6ech neb Moravy vam to o pomerech zdejgich Casto ptedna gi u vas, tak zajiste mate dosti vecnY pojem z toho pro Usudek vytvotenY. Dnes prave vydatne prai ,a, prqto nehodi se venku pracovat, z duvodu toho chopil jsem se pera, abych na Tv:1j dopis odepsal a eastedne objasnil, co jest u nag noveho a jak se nam tea vede. Tak na ptiklad, ja, jsem jia 7. tYden zamestnan u parniho valce jako pomocny delnik a to 12 hodin denne. Jest to prace nalehava, a musi bYti do ureite doby hotova, aby vyhovovala svemu fieelu a mohlo se po naS'ich silnicich lepe jezditi; protoae byly ye velmi bednem stavu, tak se to dakladnenji opravuje a ty hlavni budou se i asfaltovati. Vedle toho i jine prace je u nas dosti a v nekterYch oborech projevuje se i nedostatek kvalifikovanYch pracovnich sil, zejmena u zemedelstvi jest toho dosti pocit'ovano, v clfisledku toho byli proto zemedelAti delnici i na praci do Nemecka vyjati z evidence a nebyli Co skuteene jia odjelo za praci do Nemecka a tam jia pracuji, tak jsou s tamnejAimi pracovnimi pomery, az na male vYjimky, zcela spokojeni, a co mnozi co 'often na dovolenou take to svymi posudky potvrzuji, ne snad ae by svYmi vYroky chteli nekomu po stech mazati medem, nYbra vykladaji to tak jak ye skuteenosti veci se maji a jak je sami osobne tam na sobe zkusili.

Co se tYee obchodnich a hospodatskYch stys ostatnimi staty, o torn nemam tak Sirgiho ptehledu a ani jako nesnaze z toho vyplYvaji.

Jedno vSak pilpou§tim, tYkajici se na ptiklad sousedniho Slovenskeho statu, s kterYm obchodni styky pravidelne nejsou dosti ptiznive, protoae v obchodnim jednani nardai se na teakopadnou proceduru a pak ptevlada, ureita, zakyslost jistych kruhu veci Slovensku. Tak tim jsou asi hospodatsko-obchodni styky tea da,steene podvazany. Nejlepe se informovati u takoveho krajana, co Pa dvakrat do stare vlasti neco poslal a od ptibuznYch dostal na to odpoved'.

Toto vysvetleni me zasila, na dotaz muj, ktery jsem jim Bala, zdali bych jim mohla poslat nejake 'Satstvo. Otu v noviriach, 'ae se tam jevi nedostatek latek.

Boaena Valeikova.

East Bernard, Texas.

Vestniku!

Neni. mi moan° se zclraeti a Tobe nepovedeti, co jsem vSe sly gel v nagi zi, ze ktere jsem prave pti gel domii; jen lituji ae tak mad° bratru a sester bylo ye schfizi, tak ae y am to musim povedet, abyste uaili toho, co se vae chysta.

Prvni na potadu jest, 'ae tad Karel Jonas daroy al sin zdarma pro upottebeni na pti gti nedeli, totia dne 20. srpna, pro divadlo ktere potido. nak S.A.T.O. v East Bernard ye prospech nag akce. Budou zde na g i narodovci z

VbSTNIE Houstonu od tadu 8tefanik a s nimi jest nag spoibr. a spolses. Dom. a Lilie Nezvalovi, a ptedstavi nam jedno z divadel "Budeme Zit na veky". Jest to kus, kterY se velice ptirovna, k dnegni dobe tam v to na gi oteine. Jest to lidohra o 3 jednanich, propletena zpevy narodnimi. Vidal jsem toto divadlo jednou v Rosenberg a teknu yam skuteenou pravdu, 'ae pfijdu na takove divadlo ttebas i desetkrate.

Karel Lipa, sedlak v br. F. Bedana, nevim kde se to v nem vzalo, ale jest to tak, a jeho otec Petr Lipa, vYmenkat a dedoukk Vendulky, ten yam to povi skutedne jak to Al°, a kdy2 mne nevetite, tak ptijd'te se sami presveddit, a to jest nag soused br. J. Svreek od Rosenberg. Vendulka jest nae bYvala, osadnice a spolusestra Lilie Nezvalova, a Jan, syn Filipa Hijka, sedlaka, jest nas spolubratr Dom. Nezval. Ten to umi milovat se se svou milenkou. Neni se jim co divit, kdyi u2 jsou svoji nekolik let. Dale vam nic nepovim, neb byste to jia vedeli, a ti ostatni vam to ua vge vice dokati. VAechno to u nas zaene v 8 hodin veder. Piljd'te dosti brzy, abyste dostali predni mista, neb nam slibili i ze vzdalenejkch mist, a mame ptichystano 600 sedadel pro posluchaee a divaky. Vstupne nevim kolik bude, ale jsem jist ae bude ptimetene. Tak na shledanou 20. srpna!

Druha, hlavni vac jest, ae v mesici zati budeme vyplacet 5% zpatky elentn, kteti maji podiTy v sini. Nag pokladnik si vyminil, ae to kaadernu vyplati hotovymi, a to musi bYt kaady ptitomen, aby se mohl podepsat na papir, kterY bude mit pro nej ptichystanY. Tak nezapomente broth a sestry, kteti mate co k dostani.

A jeSte neco k tomu. V tom samem mesici mama odhlasovano, ae nag tad ma davat dvakrate roene pohosteni na gim elenum, a to jsou mesice kveten a zati; tak bratti na vYboru budou mit tohle na starosti. Co bude k jidlu nevim, ale jsem jist, ae to bude neco co kaidY rad jidava. Ale musim vam pogeptat, ae piti k tomu budeme si muset koupit, kdya budeme mit vyplacene splatky, a to proto ae sin ma nyni pray° prodavat piti, take to dovoleni stoji centy a tad se neciti to vS'echno hradit, ale co koupite, jsem jistY, ae nebudete vice platit net kdy byste to kupovali jinde. Tak jak to bYva ua v piedeglych Casech, pozvete sve ptatele, kdy' u vas budou, zdali nebudou u vas, pozvete je, aby nas bylo co nejvice. To vae se odbude dne 10. zati t. r.

Brzy bych ptizapomel, take byl ptitomen naSi se/lime nag mistoptedseda Hl. Radu, na g bYvalY spolubr. Stepan Valeik, a on nam slibil, ae k nam pilveze hosta na den 20. t. m., rodaka z Oeskoslovenska, kterY se bude chtit s mi seznamit. Tak dejte mu tu prileaitost, aby poznal, kolik jest nas v East Bernard Oechoslovanu. mel bych toho jegte vice ku psani, ale ja bych vam to vS'e povedel a vy byste pane zustali doma. Tak na shledanou na tyto dva k dobru deje jsem 'OA teetni tadu Cis. 28., F. V. Urbia.

Wharton, Texas.

Mili etenati!

112 davno se chystam, ae napiSu par tadkft do Vestniku, ale ne a ne se k tomu dostat, aa dnes ua jsem si uminila, ae se do toho dam.

Slibila jsem pani Orsagove z Crosby, ze neco napigu, tak abyste netekla, ae nedodraim slovo. VaSe dopisy se hezky Ctou, ale s tim diva diem jste si to jaksi spletla. No, to nic, jen . pfate zas.

Blaaeno 8' krlova, z Crosby, nezlob se na nine, jsem k vam neptigla, jak. jsem byla naposled doma. Vig, kdya pfijedu dolma, tak je to vadycky jen na chvili a t6 si chci trochu-doma pohovet, takae se mi nechce nikam jit a nea se nadam, tak u2 zase abych se vypravovala a jela zpatky. Tak aa podruhe ptijedu, tak mej neco dobreho a ja pkijdu.

Oetla jsem ye Vestniku, ae budou hrat zase divadlo u 8tefanikil dne 27. srpna. To ja, nemohu jet, ale 10. zati pojedu. Tak se Blaaeno zase na ten den dobte vyspi, aby ses dobte citila a pitjed', neb vi g, 'ae tam elovek trochu okteje a zapomene na ty denni starosti.

Pan John GajevskY z Orchard, Tex., pige, jestli nekdp umi piseh "Za onoho dam valky

Strana 19. stal na stra g vojadek". Ano, tady je. Ta plan "Kdy2 jsem jednou na straai stab, nemeckY byl maj pluk", opravdu ptivedla size do mYch oai, neb je to pisefi, kterou maj drahY a nezapomenutelnY mantel vadycky zpivesal, hned jeate jak jsme byli doma ve stare vlasti. Jak jsem

Vestnik dostala, zaeala jsem prohlikt a jak jsem tu pisefi uvidela, tak ve me bodlo. Proe?

Protok to bylo prave v den jeho narozenin 11. srpna. On tak : mival rad tu pisen. Budia east' jeho pamatce.

Toto je mtij prvni dopis do Vestniku, tak mi odpust'te, neb je, se v tom pravopisu ua jaksi nevyznam a It tomu je tak horko, 2e to neni ua ani k vydr2eni. S pozdravem na celou redakci a vgem vespolek. Na zdar!

Matilda 8eveik.

Za onoho Casu valky stal na straai vojdeek, [:nedaleko v hustem Mji zpival krasny slavieek.:] Nezpivej ty malt' ptaeku, nedelej v mem srdci 2al, [:nevzpominej na ty blahe easy, kdya jsem s milou sedaval.: ] Kdyi jsme s milou spolu sedavali pod tou lipou kogatou, [:tu mne pti glo narukovat, abych zanechal milou.:l Moan& 2e nekterY z dtenatti ji umi jeate dale, ale my jsme zpivavali jen vady tti verge.

Sokol Houston.

Touto cestou, ye jmenu vaech &anti Sokola, chci podekovati bratru Vojtechu Sebkovi a ro dine za ptileaitost ztraviti v ptirode tak ptijemobdaroval Sokol "barbe. nY den. Bratr 8ebek cue piknikem" u jeho domova ye Fairbanks veera v nedeli 13. srpna. V blizkosti domova pod krasnYmi stromy se nachazel "barbecue pit" s masem chutne upravenem. Maso bylo nam darovano br. Sebkem. Kolkolem byly stony a lavice ptipravene. Ptiprava masa i sta yby je zasluha br. 8ebka a br. Klima a snad vYpomoci nekolika jinYch bratru. V gechno bylo ua pohotove, kdyt haste se dostavili asi okolo pub dvanacte. Bratr Klima daroval vgechen chleb Nafatevnici tea ptinesli do kuchyne, tak nic nechybelo. Pivo a sodovka bylo na prodej.

Obed kaademu velice chutnal. Byo nas tam 'Yana navg teva, tak 2adnemu nemohlo bYt smutno. Mladea hrala "base ball". Zde zase path dik rodine 8ebek, ae ono misto pro hru pravili. Natal hoste hrali domino, druzi besedovali a jini zpivali a tea se fotografovalo.

Tak a2 ty obrazky budeme mit, muaeme mnohokrate si na ten den vzpominat. Okolo 'Sesta' hodiny se ua nekolik z nas s naaimi hostiteli rozloueili a odjeli zpet k na gim domovtim. Kdy ten posledni host odjel nevim, ale ka2dY mel dobre pobaveni.

Mame ua jen gest nada pied na gim vetejnem cvideni. Je to oslava nageho dvou roeniho trvani zdej g i Jednoty Sokol Houston. Bude potadano v nedeli 24. zati. Budou s nami tea neinkovat Cleni jinYch jednot z nazi aupy. Potad vetejneho cvideni bude i s programem dramatickYm atd. Tandeni Ceske Besedy jako jedno v kterem budou Ueinkovat i sokolSti navg tevnici. Tea ti kolem Houstonu, kdo tandi Besedu jsou vitani mezi nami fleinkovat. Chceme mit bohatY program, tak mame prace pied nami dosti. Bude se cvieit dvakrat tYdne a sice v frterY a patek, zadatek v 8 hodin. Na ga dslaya bude propagovana dlen3i Sokola v novinach a hlavne Nestniku. jsme- vdeeni za misto, kde psat mnaeme.

V nedeli 27. srpna deti a dorost nam' zahraji "Honza mezi eerty". Buda to hezke divadlo, zpevy a tance. Nechte si Cas volny a ptijd'te se podivat. Se sesterskYm pozdravem, Rtidena Lebrova.

Stockholm. — Konstrukce ocelove koule, ve ktere se chteji dva gvedgti ingenYti spustiti na dno more, bude v techto dnech skoneena. Dva odvaani mladi musi chteji ptekonat americky svetovY rekord a chteji sestoupit do hloubky aspoil 1000-m pod hladinu. Prvni ponorne pokusy podniknou pobliae Landsortu pit pobteai Baltickeho mote.

NTESTN1K

Strana 20

studenti.

Timto provolanim k varn prosim vas o vetejnou diskusi v tato otazce: Navrhuji ptezkou geni vegkereho deskeho studenstva eeatiny na universite v Austinu a spravedlive vytkideni studenstva do kursii gtiny podle jejich schopnosti a znalosti. Jsou zde ptipady, kdy studenti berou vyggi kursy bez zakladnich znalosti deskeho jazyka. VYsledek je ubohY, studenti nemohou se naudit degtinu. jejich znalosti jsou pramale. Budujte dum na pisku a ztiti se yam. Kdo chce v matematice poditat s diferencialy, kdyZ nezna nasobilku, seeitat, odeditat a dent?

Kter9' chirurg, lekat mute podstoupit operaci nemocneho bez znalosti anatomie? KterS7 student degtiny mute studovat de gtinu pro pokroeiba dokonce vy ggi de gtinu, neznali zaldady jazyka deskeho? studentiirn university v Austinu.

Klubu eechie a klubu Progresiv:— Kolegove! Navrhuji svolani schttze obou Vaeich spolkil a projednat otazku deskeho studenstva na univ. ✓ Austinu. Je nas zde v Austinu hrstka a jsme rortrteni na 2 east.

Prod? Coz nejsou na ge s1iahy spoledne, nebojujeme o pokrok, civilisad, humanitu a toleranci, nechceme veichni ovladat eeetinu, znat historii nageho naroda a Slovaml vubec? Nechcete ukazati Americanism jak vysoce stoji naei studenti na poa na poli sportovnim? ll Nevidite, z.e ve sjednoceni je sila a lace, ie ye sjednoceni tolika nadanYch studentu daji se udelat veci o nicht se nikomu ani nesnilo? NuZe„ jakY je mt.ij program? Spojit Ceske studenty v jeden silnY spolek, v jednu silnou organisaci, ureit program kulturni a telovYchovnY (atletickY). Ve zdravem tele, zdravY duch. Dokatte okoli, Ze eegti studenti jsou `tvrdi hoei" na poli sportovnim, dokatte universite, ze eeeti studenti jsou chytti a nadani a pracuji na poll kulturnim. Jak si to pfedstavuji chci s Vami projednat na spoleene schtizi obou klub0.

Studentske spolky studentiim a bez vlivu nestudentii! Studenti v

eeskSrm

Pan Najvar, Prague, Okla., dosvedenje, — Pan F. Mizara pici nakladani sena pocitil bolest v oku.

Do veeera oko oteklo. Rano sel k le• ie mu deco padlo do oka, kde to tele a picha. Doktor oko prohledl.

Nic nenaeel. Dla mu nejakou vodieku a mazani, ie to pomutie. Ale v oku stale hilt a h0f. V noci od bolesti vyskoeil z Mika a behal po svetnici. Co jenom na to dat, by to trochu ulevilo? Tu si vzpomel na Nonat, ze je na kaidou bolest dobra. Priloiil z Nonat naplastieku na oko a bolest hned se zmirnila. Za chvili ulehl a usnul. Rano necite gating bolesti, sejmul naplast a na to bylo pkilepene hranate semenko z travy, ktere doktor najit nemohl, ale Nonat ho a oka vytahla.

Na rozlfene, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove tfisky, steely a jine ptedmety uvazle v tele. ale musi to bYt

NONAT .

Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou

55c a $1.05. Ptejte se Va .geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, rad'eji plate ptimo na nagi adresu: Mario Leibtinger & Co., Altadena, Cal

jednom klubu a spoleene do price kulturni a telovYchovne!!

Konec sportm osobnim konec vliV0M jednotlivet, kteti pracuji jen pro sveij prospech. Vgichni jsme si rovni. KaZdY ma jiste schopnosti, ktere mute uplatnit a musi je uplatnit, to je jeho povinnost. ✓egti studenti sjednot'te se!!

Karel Gam.

Z africkich a savan.

Karel Gam. Le•e jako z konve. Vetve dumavYch palem ohStaji se tili padajicich proudil vody. Hrom rachoti a pfitmi atingle je kadou chvili osvetlovano blesky. Po etytech hodinach dab' ptestava a z card mrake vytrysknou thave, paprsky slunedni a ozati tropickY les v pine nadhete. Paprsky lamou se o vodni kapky, stekaji po listovi a dZungle meni se v nadherny obraz duhovYch barev. Ptaci nejnadhernej gich, pestrYch barev poletuji v korunach stromii, opice vtiskaji a prohaneji se po vetvich. Potileky giroke na dye stopy meni se po degti v drave, giroke proudy a polovyschla, tieka El Gash nabYva, gitky etvrt mile Nejradeji byl bych pieplaval, ale z prestyZe Evropana musel jsem poulit nositek. Raz, dva, raz dva, poditaji nosidi, aby udrZeli krok v kalnYch vodach El Gashe. Voda saha, jim po ramena, gplicha do nositek a tak na konec jsem zjistil, ze jsem tak mokrY, jako bych plaval v gatech.

Vesnice. Z dalky zazniva tlumenE bubnovani tam-tame, africkeho telegrafu. Tahle zvuky ombaji (trub) svolavaji lid, Ze se blizi cizinec. chazi mi vstfic nadelnik a za nirr hrne se cela vesnice. Podavame si ruce, kaZdY polibi sviij ukazovaeek a nadelnik vita me arabskYm "marhaba" (budit vitan), "Esaik, ke, halah" (Jak se ma. g ?) "Hamdillah, quois chalas" (dekuji, dobte) a tak uvitaci formuli opakuji alespon desetkrat, net' jsem uveden do nadelnikovy chYge. Rychle ptipravuje se jidlo peeene maso, durha (prosna kage) a mleko s peptem. Dlouho jsem se vgak nezdrZel. Najmel jsem canoe a pet veslait a pustil jsem se vzharu proti proudu Nilu.

Btehy porostle papyrusem a travou, nekdy aungli s tunely od hrocht, gird baZina. Na bahnitYch ostrilvcich vyhtivaji se ospali krokodYlove a probuzeni gplouchanim vesel, tine odplai se do vody . .

Start' hroch si odfrkuje a opet ponofuje do kalnYch vod jako nejaka, pi'edpotopni nestvilra.

Odnekud z dalky zazniva troubeni slon0, blili se vic a vic a to objevi se "start' pan", samotatskY sion, zrovna na btehu. Chobotem vztyeenYm, gleha ohromnYmi boltci a vetti, ae je na blizku nebezpeei.

Nas zvettil, obraci se do pobteZni dZungle, zlcmi akaciovY strom, vytrhne ket i s koteny a zlostne troubi a odchazi do spleti papyrosu. raZime ku.htehu v miste, odkud vede stezka do vesnice. "Bvana fand" (pane, levhard) upozornuje mne sluha. Nadherna koeka se Zhoucima alma s nadhernym, mr gtnYm telem, dlouhYmi skoky mizi v trave.

Blilime se k vesnici a prochazime polieka domorodct, napolo rozdupana hrochy. Oernoei prave vy-

Ve stiedu, dne 16. srpna 1939.

ProslYch se, Ze v pti gtich valkach kopavaji jamy, aby se v rich hrogi chytili. Plno ktiku, hulakani, smani se budou hlavni fitoky delat zezadu. s a hluku — v Africe deje se v ge za Pravdepodobne proto, aby se take velkeho hluku. Sotva ae nas dernogi generalove dostali do ptednich hnii "Portland Spectator". spattili, zahazovali motyky a rSTee a beZel i nam vsttic za povykoIrani a halekovani Zen. Bylo jiZ po praci, jamy zustaly nedodelany vgichni "delnici" hrnuli se do vesV nice. Veeer byl tanec. Na girokem prostranstvi tandili muZi, Zeny ptihliZely a tleskaly. Bubny viii, 2aludek starv2.:duch je napinen santalovou Sich lidi Xylofony, bubny, ombaje jedi, duni, sktipou. Prostranstvi je osvetmnohSrch mlad leno loudemi. Celek lidi potic tvoti fantastickY obraz svetel a stitfcbuje ponu postav, ttpyticich se ovzbuzeni k 2.1gtepu v plapolajicich ohnich. Dioudoucimu traho do noci trva tanec, vyschla hrdveal a chuti k la taneenika jsou zavlaZovana majidlu. Postal; rizou — sudanskYm pivem a teprve svetek ranu vraci se posledni rozjaieni sti zkuste pijaci do chY gi, aby tam vyspali potadnou — opidku. verovu 0 U hoiiciho veelina byl ranen mrtvici Listy ptinageji zpravu, Ze v Nemodline, na sudetskem nzemi, zemtel holed Drener Zalem nad ztratou veel. Pie vykutovani roje poSever - J sitlers stavil lampu blizko filu a vdelin se vzrial. Za kratko eel vdelin byl v znamenitou byl:mlou ptipravku, plamenech a dvanact ulis shotelo jet vas vice no11i copokoji. VelI se veelami. Drenera, kterY mel vdeka. lahev 41.23.adejte v lely nesmirne rad, z litosti nad smrti karne nebo rno na: vdel ranila mrtvice, ktere podlehl.

0 Patele jsou jako zbeli: vydrZi y am dale, neuZivate-li jich ptesptilig.

"Rays of Sunshine".

MESICI

SRPNU

BOLESTNA VZPOMiNKA. Se srdcem zarmouoenkm a ialem sklieenkm vzpominame, ie jest tomu dies, dne 29. eervna rok, co se s nami rozloueila nage drazemilovana, maminka, a stakenka

Marie Macek, ktera odpceiva v Novena Tabote, v Caldwell, Texas.

Smutnk to byl pro nas den, kdy Bah a pin nad iivotem a smrti, odvolal nagi matieku a stakenku z easnosti na veenost. Odegla jste, draha matieko a starenko, a nyni drimate v lane zeme, kam jsme Te s bolesti k vienemu odpoeinku uloiili. Nage myglenky jsou u Tebe. Tvtaj odchod zpasobil nam, kteri jsme Te milevali, vcliky zarmutek. Na ge srdce se svira bolem a sky zalevaji nas zrz,k. Jaa bychom radi je gte jednou Te videli a pohledli v Tyftj vlidnk, usinevavSr oblieej, nei marne nage touhy. Co matka zeme pfijme, ui nevyda Ui nas zde na svete nikdy neoblaii Tvilj milk nsmev a laskypine oei. Stkski, se nam po Tobe. Spi sladee, milevana maminko a staienko, my na Tebe nikdy nezapomeneme. Vane sice kde jsi, ie jsi o& Ma do toho praveho domova, kde neni vice loudeni, nemoci a slzi, ale my jsme zde jen slabi lido a citime Tvou ztratu bolestne. Klademe na hrob Tvitj kvetiny, co dakaz, 'ie Tebe nikdy nezapomeneme. Spi sladee, draha, na ge maminko a starank°, a budii ti zeme Iehkou. Na shledanou.

Tvoji, DCERY, SYNOVE A VNOUCATA. •

v e stkedu, dne 16. srpna 1939.

IAPONSKO ptiznalo otevtene, ze se mu nepopodatilo rozdrtit Cankajskova vojska. ska armada, eitajic 198 divisi, zustava nadale nedoteena v pine site (10,000 mute na jednu divisi) a je po dvaadvaceti mesicich bojti mnohem zkueenejei. Pies ztratu 1,500,000 mutti je dnes silnejei — jak .pootem, tak i bojovnYm duchem, — net byla pied valkou.

Pozorovatele, kteti na ystivili oankajelcilv hlavni stan, nalezli veak v einskem valeenem aparatu nebezpeene trhliny, ktere bude muset Cina dtikladne vyspravit, ma-li jednou dosahnouti vytouteneho klidu a miru V dastojnikern sboru einske armady je ptilit mnoho neschopnYch lidi. Zasobova,ni sttelivem je chronicky pomale. Dopravni problemy ye valeenem pasmu, dlouhem dva tisice mil — tkikrat delkm net zapadni fronta ve svetove valce — jsou temet nezdolatelne.

Za techto okolnosti si musime polotit otazku: Podati se OankajAkovi zdolat vyjmenovane nesnaze a vybudovat z nynejti armady Wes°, schopne teinneho protiatoku? Dovedou bYt CIriane vtibec iitoeni? Historie nam odpovida, einskY general Tso Tsung-fang dovedl zvitezit za podobnych okolnosti. V eedesatYch letech minuleho stoleti soustkedil kolem sebe tento vynikajici vojevtidce poratene einske vojaky a dtistojniky a vybudoval z nich armadu, ktera zlomila veechen odpor a probila se dva tisice Mil do srdce Asie, drtic nemilosrdne i lite Mosleminy a turkestanske Tungany.

OankajAovy schopnosti nejsou o nic menei a jeho hvezda nedosahla jette vrcholu.

Jedina, motnost udelat si ptedstavu o rozsahu Cankajskova hlavniho stanu byla postavit se u dveti klubu, kdyt zaznela poplachova sirena ohlaeujici leteckY nalet a poCitat dastojniky, vybihajici z budovy. Napodital jsem jich ptiblitne 400. Piedstavuji stab vojenskYch tednikt, sestavujicich valedne plany, dohlitejicich na arsenaly, peeujicich o vojenske transporty a fidicich nabor novYch vojakti. Mnozi tito dastojnici spolupracuji s Cankajekem jit od revoluenich dnu kantonskYch. Zahranieni vojeneti odbornici je povatuji jenom za pramerne strategy, vtdycky konservativni, ale potivajici pine eankajekovy duvery.

Pet set sovetskych dustojniku, cvieicich ske vojaky v ovladani sovetskYch letadel, protiletadlovYch del, twin, tetkYch del a kulometil, ma jeke menei vliv net cltivejei nemeeti vojeneti instruktoti. Nekolik americkYch leteskych dustojnin dostalo pinou moc k vedeni zakladn ho vYcviku einskych pilot& Jejich vliv je veak omezen vYhradne jen na toto pole. JedinYm cizincem, zustavajicim dosud v tzkem kruhu hlavniho einskeho etabu, je Edmund Stinnes, velitel Oankajekovy soukrome radiostanice, jeho letadel a telesne gardy.

Pod generalisimovym byrokratickYm etabem stoji polni generalove — velitele 98 armadnich sboru a 198 divisnich velitelu, majicich na starosti 10,000 at 40,000 tivott. Veteina taktickYch chyb a omylt v dneeni valce spada, na fleet techto 296 dustojniku, ptedstavujicich nejvetei slabinu dinske armady. Z velke east jsou to bYvali velitele vojenskYch posadek. Vysvetleni je proste: pii velenovani regionalnich armad do Usttedni jednotky narodni obrany v sjednocovacim obdobi let 1933 at 1937 zabranoval vyiazeni neschopnYch dustojniku zakoteneny pocit provincialni loyality. Tim se stalo, Ze tito lido nejenom zustali v armade, ale byli dokonce povYeeni na odpovedenjei mista jenom proto, aby nesbehli k Japonctim.

Cina ma opravdu velmi malo generalti, kteti by se mohli osvedeit i v jine armade. Zeptal jsem se jednou Chu Teha, ktere velitele povatuje za nejlepei einske valeeniky. Jmenoval Sun Lie-Cunga, Tang En-pa a Wei Li-huanga.

Tang fidil bitvu u. nankowskeho prtismyku na poeatku valky. Sun byl velicim generalem u Taiereuangu. Wei je velitelem OankajgcovS7ch rychlYch jednotek v Sansi, spolupracujicich s Osmou rudou armadou. Daleim vynikajicim polnim generalem, ocenovanYm east° i zahranianimi vojenskYmi odborniky, je Hsueh Yueh, mladY Kantonec, kterY hajil jitni pol#eti teky Jance behem hankowskeho tateni a pozdeji obhajoval Nanchang.

Hlavni pridina toho, to Cina nema vice gene-

V E STN1

,-,ardiai g liov q armada.

Haldore Hanson. ralti druhu Hsueh Yuehova, zaleti v tom, to stab nepovytuje mlade dastojniky, kteti se osvedeili v poli. Tak nebylo, na ptiklad, ani uvedeno v utedni zprave jmeno dustojnika, kterY iidil a vyhred bitvu u Taierheuangu, a pokud vim, nebyl za tento hrdinskY din ani povYten.

Je jim divisni general Ch'ih Feng-ch'eng, start' site teprve tficet jeden rok, ale jit vynikajici a osvedeenY taktik.

Polnim generaltm podleha 160,000 dustojnikti, kteti vedou jednotlive oddity do boje. Temet veichni jsou mladei tticeti peti let. Dobra polovina jich navetevovala Cankajekovu vojenskou akademii. Veteina ostatnich byla ptevzata z jednotlivYch provincialnich posadek. kteti ukati vetei schopnosti, jsou hnani do nejprudeich bitev, kde pravidelne naleznou brzy smrt, zanechavajice po sobe vettinou prtimerne anebo docela neschopne nastupce.

Novi dustojniei a veiltele, vycvieeni behem valky, veteinou z tad vysokotkolskYch a sttedoekolskych studentu, prokazali vesmes skveleho bojovneho ducha, ktery namnoze ptekonal nedostatek valeenYch zkueenosti. Odbooky Usttedni vojenske akademie v Nankinu byly ztizeny v deviti mestech zapadni Oiny. Dnes je navetevuje 27,000 kadetti, veteinou studenta sttednich a vysokYch ekol.

TypickYm dinskYm vojakem je venkovsky kuli, nevzdelanY, podvytivenY, malo si uveclomujici pojem viastenectvi, neznajici v tivote prakticky tadne radosti, vyjma ealek ryte, titku Caje a hrstku tabaku. Hrbi se v zakopech, aby je hajil s buldoei houtevnatosti, anebo aby z inch ustoupil do jinych zakopti. Jeho strava je velmi chuda. Nezna, vlastne chvilek oddechu. Jeho hygiena je uboha a jeho jedinou odmenou je smrt. Nikdy si nestetuje, nikdy nevzdycha. Je nejvettim stoikem na svete.

Novaeci, bosi a otrhani, jsou odvadeni do virevikovYch tabort pod odzbrojenym dohledem.

Cetne pokusy o iitek jsou na dennim poradku.

V 'fade velikYch einskych most zapadni Ciny jsem videl tyto uprchliky, spoutane dohromady provazy nebo tetezy a odvadene do vYcvikovYch tabortl pod dohledem ozbrojenYch hlidek.

Nektere z nich popravi pro vYstrahu, ale veteinu jich podrobi rychlemu vYcviku a poelou na frontu. Jakmile dostanou novae& uniformu na telo a zaklady vYcviku — teoretickeho i praktickeho — "do tela", zaenou shodne projevovat psi posluenost a oddanost do rukou osudu, ktera je provazi at do chvile smrti Bohutel, to va g ina einskYch dastojniku, Pochazejicich z vyetich spoleeenskYch trid, jsou nadutci, tetici ze stoicke povahy vojakti. KatdY oddilovy velitel dostava denne na jednoho mute stravne patnact centa. V 'fade ptipada veak bylo zjieteno, to jim vydali jen dvanact cents a streili do kapsy zbytek. Take v bojich je east° obetovano mnoho lidi zbyteene.

Pies velike ztraty, ktere jit Cina utrpela na lidskYch tivotech, nemusi mit tadne obavy o nedostatek lidskeho materialu. Doposud bylo ptiblitne 4,500,000 mute, z nich ptipada na dneeni armadu 2,000,000, na reservy ye vYcviku 700,000, na partisanska vojska 500,000 a na padle 1,500,000. Kdyby Cina mobilisovala v stejnem pomeru jako Spojene Staty za valky, mela by ihned armadu 15,000,000 vojakii.

VelkYm problemem einskeho generalniho tabu je opatteni pueek a stteliva pro katdeho noveho vojaka. V 'fade nedavnYch bitev ptipadala v aankajekovYch oddilech jedna pueka na dva vojiny. Jakmile prvni padl, chopil se ji druhY, takte v ptipade poratky ptislueneho oddilu byla na dva mrtve obetovana jen jedna puSka. Nedostatek zbrani donutil Cinany k oceneni teleznYch odpadku, ktere sbirali Japonci s tak velkYm fispechem po ganhajske bitve. V meste Hankov sebrali na priklad Japonci katdy kousek teleza, odnesli dokonce z ulic i kryty kanaStejne zbavili zaeatkem roku 1939 tiriane Nanchang vkch kamen, teleznYch re.mu okenic a vYkladnich skkini, klik od dveri a podob-

Strana 21. ne. Da se veak tetko kid, co si poenou se ligemi temito kovovYmi odpadky, kdy2 seduansky arsenal je vzdalen tisic mil. Ale partyzanske valky v severni Oine jit dokazaly, jak obrovske mnotstvi zbrani se de. vyrobit ye venkovskYch slevarnach v pouhYch kotlicich na vakeni rYte. Pres velikou podetnost einske armady bude vtdycky oslabovat einskou odolnost nedostatek pukk. DarSim problemem je opatreni dostateeneho innotstvi tetSich zbrani k podnikani protiMoka. .6inske, armada potrebuje predevgm polni dela a muniCi, letadla a bomby, nakladni automobily a pohonne hmoty pro ne. Vtechny tyto potteby se musi dovatet z ciziny po silnicich jednak z Burmy (cot trva patnact dna), jednak z Turkestanu (20 drift).

Dneeni OankajMcovy problemy se daji shrnout do nekolika boat: Ma: 2,000,000 posluenYch vojakti-kuliii a dostateene silne reservy. 160,000 dristojnikt, z nicht mnozi jsou naprosto neschopni a nemohou bYt odstraneni s ohiedem na provineni predsudky. Male zasoby streliva a motnost vybudovani munienich zasob pro ptipadnY protiUtok. Proti nemu stoji japonska armada v 600,000 mute, rortroukna v deice 8,000 mil, podel teleznic, rek a silnic, ale schopna udrtet sve police diky lepS'imu a silnefSimu delostrelectvu a letectvu.

Potkebuje: program k ziskani ztraceneho 11zemi.

Predne podporovat guerrilly v tYlu j aponskSreh vojsk, aby mohly pokradovat v svYch zneklidriovacich akcich, Zatim co dinskY hlavni stab bude pripravovat protiofensivu. Za druhe, ye chvili, kdy' vyvrcholi japonske vnidni nesnaze, vypudit japonskou armadu od teleznienich trati soustredenYm ritokem na v'Sech frontach. Tonto generalni napor se neda oeekavat drive net poeatkem zimy 1940-1941, phpadne pozdeji.

Se zretelem na pravdepodobnY vleklY priibeh valky prohlasil generalisimus, to pretvori tretinu svYch sit na pohyblive jednotky, ktere povedou partyzanske valky a prepady v tYle japonskYch vojsk. Tato premena neni ovkm tak snadna, jako pohybovani praporky na vojenskych mapach. "Pravidelne" vojsko se podstatne liSi od partyzanskeho. 6ankajtkovi ' vojaci sedi v zakopech a umiraji bez hnuti brvou, partyzani se musi rychle pohybovat s jednoho mista na druhe a provadet hbite rozkazy svych velitehl. Oankajkovy 'Siky se vAak skladaji z negramotnych kuliu —. elenove partyzanskych oddilri dostavali nekolik mesicii denne hodiny gkoleni a vychovy. Oankajtkovi vojaci delaji proste to, co se jim kekne. Partyzani vSak tvori samostatne jednotky, v nicht je katcly mut schopen vest boj na vlastni pest.

Cina nemute valku prohrat, mute ji vgak vyhrat? To je hvezda, k nit smeruje usili tankaj§ka a jeho armady.

16.610 rodin, odloueenYch motem, spojeno.

Velmi zaslutnou praci kona vystehovaleckY referat Oerveneho ktite. Jeho hlavnim je slouait zase rodiny, rozloueene tim, to se vystehoval otec do ciziny. Za 19 let sve nosti umotnil, aby se vydalo za otci a muti, pracujicimi v cizin y, veteinou "za velkou /outi" 16.610 jejich mantelek a deti. Krome toho veak pomohl nakm vystehovalcum a zakroeil v jejich prospech jeete ye 25,234 daleich ptipadech. Obstaraval pro ne patrani, vymani rent a portistalosti, petoval o deportovane a repat.riovane i o opu gtene deti, obstaraval dokumenty atd.

Jedy, potiebne v potrave.

Olovek potrebuje v potrave — arsenik. 0fAem v mnotstvi tak nepatrnem, to se obye'ejnou chemickou analysou neda zjistit. Ale chybi-li yam tech nekolik tisicin vahy jedne snehove vloCky, nemritete bYti zdravi.

Totet plati o dalMch dvou jedovatYch prvcich — manganu a olovu.

Tyto prvky se vyskytuji ye vetSine prid, ale v tak nepatrnem mnotstvi, to se obdelavanim po Case ztrati. Proto je tkeba obdelavat piidu sta., le hliaub'eji.

Strana 22

Ceskym studentUrn statni university NT Austinu.

Karel Gam, bYvalY profesor v Brne, CSR., t. 6. graduate student v USA. Kolegyne a kolegove!

Mohu vas tak nazvat, ad je gte nejsem zapsan na va gi krasne universite, ale za dva mesice budu mit to test bYti posluchadem tett) university. Veni, vidi, pti gel jsem, spattil jsem. A spattil jsem krasne ovoce

C. H. CHERNOSIA

VtEPrNtIC snah vag ich °tea, vakch deskych p tedakfi, spattil jsem vas Slavonic Dep. — stolid slovanskYch jazyka.

Jak krasne a nezvykle to zni zde v Americe.

Zatim je to jen dekina, ktero, se vyuduje, ale jsem ptesvedden, ze neni daleko to doba, kdy tento astav bude brzy skutedne slovanskym, kdy zde budeme mit nejen de gtinu, ale polgtinu, rugtinu a srb gtinu. Nedivejte se na vas iistav jako na vec hotovou, nybr2 na prvni krok, prvni zaeatky k tomu, demu se Mita, stolice slovanskYch jazyka. Pochybujete v to? Kolegove, ad jsem zde v Texasu kratidkou dobu, nepochybuji o torn ani na okamZik. V ge le21 ye vag ich rukou a bude to na vas, aby nejen vzrostla na ge deska stolice, ale aby zde byla i ruska, polska a srbska.

PRAVNill Vytizuje vegkere soudni zale2itosti Vini, vidi. Videl jsem, ze pc:feet poVtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress sluchada destiny klesl a silne klesa,.

Nebudu se zde zabYvati analysou budove. davocla prod se tak stain, a ti, kteti HOUSTON, TEXAS. diive poslouchali de gtinu a z raznYch davoda nyni tak nedini, vedi prod a maji liste dtvody. A jak to Ceska didelna, Restaurace bude v pti gtim zapise, jegte mene a Pivnice deskYch student-a, toti2 je gte mene 714 PRESTON AVENUE studenta destiny? Kolegove, neuveHOUSTON, TEXAS domujete si nebezpedi takoveho poJos. Kant, majitel. dinani pro na g astav? NeuvedomuTelefon: Beacon 31734. jete si, ze tim trpi vaZnost ustavu v PravidElna jidla a lance odich profesorskeho sboru i studentNejlepAi soudkove a lahvove pi- stva a kdyby podet posluchaestva co, eizne druhy vina a doutniky. stale klesal, hrozilo by to ztratou uMluvime eesky. stavu vilbec. A neni snad z vas ani Hoboko stale na sklade. jeden, kterY by si toho ptal a zborZvliatni stoly pro rodiny. til tak dilo zdarne zadate. V bourani neni sila, sila je v konstrukci. Nevetim, ze by vase generate nemela jig tvardiho ducha pionYra, budovatela, jako byli yak dededkove, yak otcove. A ponevad2 to nevetim, eskt Lekat a Operater musim opadne vetit, ze chcete ne711 Medical Arts Building jen astav udrZet, ale chcete jej videt HOUSTON, TEXAS vzrastat, rozgitovat se, chcete z nej Telefon atadovny: Preston 2553 vytvotit astav skutedne slovanskY. Telefon residence: Lehigh 9745 Ustav vedenY nejen odborniky v jejich oborech, ale lidmi girokeho rozhledu, girokeho vzdelani, lidmi moderniho ducha, chapajici mlacle2 SPRAVNE VYKONANA studentskou a kteti by byli jejimi P011itEBNi SLU2BA. radci a vadci. Dodali mladek pyalu zarmouceni nalezg V hodine chy narodni, ale nemyslim tim tznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovY k sympatickemu vykize- koprsY nacionalismus. Lidi, kteti by ni nezbytaYch jednotlivosti a k vas, kolegyne a kolegove, vedli z podavali vain jen impuls, a jen vypraveni dojemneho pohtbu. v ptipade potteby poucili. UniversitLevne deny jsou na gi zasadou. ni mlacle'Z musi se vest sama, jinak by nebyla universitni, nYbr2 gkolaky z obecne Skoly. Profesor maze jim Pohkebni davat radu ne jako e'en jejich spolOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3608. kii, ale radu in privatissime a co je TEMPLE, TEXAS. hlavni, musi vychazet svYm vlastnim ptikladem vstiic. Od na gich budoucich profesora slovanskYch jazyku bezahonne chovani akademickYch obeant, chovani, jeZ samo vynucuje si respekt v profesorskem sboru. Tito lido musi umet bezvadne anglicky, aby mohli zastuoESKt PRAVNIK povat svaj astav v giroke americke spoleenosti, aby mohli ptednaget tem Americanism kdo jsou ti Cegi, il icadovna v Slovaci, Rusove, Polaci a vgichni Butler - Grimes Bldg.

Slovane, aby gain jejich kulturni bohatstvi, girili znamost jejich hiROSENBERG, TEXAS. storie, jejich vedy a poslani Slovanstva mezi narody sveta. A budou-li taci profesoti, budou takovi i studenti, kteti ye svYch klubech a DR. THOMAS N. DeLANEY spolcich budou nasledovat ptikladu 01■11 LEKAR. svYch vadca, vudcu, kteti v gak stoji BrYle spravne ptipravene. mimo jejich spolky. A kdy2 bude taLas die funluvy. kovYm zpilsobem postupovano, nemyslite, ze podet 2actva bude stale ijtadovna 3248 — Res. 2687 a stale vetgi, 2e to nebudou jen eek, 513-15 Professional Bldg.

Srbove nebo Polaci, kteti se budou TEMPLE. TEXAS. zajimat o jejich jazyk, ale budou to

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

EDWARD PACE

John W. Legikar

Ve stredu, dne 16. srpna 1939.

ameridti studenti, kteti se budou zapisovat na slovanskem ustavu?

Neni to jen degtina, rugtina nebo kterykoliv jiny slovansky jazyk, kterY by se vyudoval, ale je to hlavne duch ye vYchove. Nic nam to nepomt2e, kdy student bude odtikavat zpameti basne nebo dlanky, kdy nebude se uditi historii Slovana, kdy nepochopi jejich filosofii, jejich snaZeni a poslani v kulturnim svete. A budou to Slovane, kteti ponesou zatici pochoderi kultury lidstva. Studenti, kteti pochopi, ti nam pomohou vie nea oni druzi, kteti umi z pameti tieba Kolarovu "Slavy dceru". Studenti vyzbrojeni timto duchem mohou mezi Ameridany udelat stokrat vice ne2 ti druzi A jak si to piedstavuji, udeni tomu vgemu.

V jakem jazyce? Zminene ptedna g geny v anglietine-kyb yl ptedna a eventuelne mohly by bit shrnuty ve zvlagtni ptednagkovY cyklus pod zagtitou slovanskeho ustavu.

Tim jsem jen naznadil jake by byly moZnosti do budoucnosti: Prvnim nagim krokem musi bit, aby vgichni studenti deskeho pii1vodu (nebo i ex-studenti) dali se zapsat

kursy degtiny, aby tak podet studentstva ptevygoval 100 a aby pak mohl pkijit na astav assistent-profesor. A prod' by to ne glo? Vidyt' Toni bylo na universite mezi 150-175 deskych studenta a kde jsou ti v gichni?

Pti volbe onoho asistent profesora bude muset bYt dbano nejen aby mel vg echny shora zminene vlastnosti, ale aby take byl organisatorem a znalcem lidskYch povah, aby porozurriel studentam, jejich tunam a citam Nekdo by mohl myslet, 2-e piipravuji padu sobe, ze jednam z egoistickYch pohnutek. Byla by to osudna chyba, kdyby nekdo tak smYglel. Nejsem linguista ani nemam onech poladovanYch vlastnosti. Budou to lide jini a ph jejich vYberu bude na jejich vlastnosti dbano se vgi daslednosti.

Jste inteligentni mladeZ", jiste mi porozumite co chci tici a at' neni ani jednoho studenta deskeho Vivodu, kterY by v pti gtim semestru nemel zapsan ude gtinu. Nejen dosahnout podtu 100 studenta, ale 150 a mate zarudeneho assistent profesora.

VETLO SRPEN, 1939

Vydavano Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zejmu Dobreho Zdravi

Tate se z leta ETNf mesice eervenec a srpen 1.4 jsou pro verlinu v nis jemnejSimi z celeho roku. hem techto dvou mesicu piiroda vylevi sve gtedre poiehnini v pine mite, tak abychom mobil chni se teliti z pobytu venku, v prirode. A vetiiina z nis trivi svilj eas venku tak dlouho a tak east°, pokud moino, abychom ziskali pineho prospechu z nidherneho sluneeniho jasu Pro ty, price pkidriuje uvniti, jest mnoho zpitsobit k ziskini co nejvice politku z techto dvou letnich mesicu: price na zahridce, rybafeni, vYlety, plovini, hizeni podkov, "baseball" (hra v mid') a automobilove vyjiid'ky.

Viechny tyto zdrave einnosti prinigeji nejvice zibavy v lete, ponevadi xrinieme bfti venku a Celia se ze vii to krisy, kterou nam piiroda ulte'dfuje. Pro ty, kteii pracuji venku, leto neni snad jen sami rozkol, nisledkem velkj7ch veder nebo obtaovini komary, mouchami a jin37m trYzniqm hmyzem. Ale i tito bide mohou se teliti z radosti a zabav leta.

Bez ohledu na to, zda pracujeme nebo se bavime v lete venku, nemilZeme se zpina taiti z pfirody nebo vykonivati svou prici nejlepe jesthie se necitime co nejlepe. Obyi'ejne jest pro nis snai gi 'chid se dobie' v lete, ponevadi to jest doba kdy jime vice eerstveho ovoce a zelenin, dostiva se nam vice

blaho-

dirneho sluneeniho jasn, vice iserstveho vzduchu a pohybu. Nekdy vgak into pomoe piirody nedostaeuje; nekdy potiebujeme zvligfe uirravene pomoci, takove, jako jsou dobre rodinne leave prost•edky k zmirne'ni (Atilt letnich nemoci.

Jest nekolik druha ktere by mely bfti v kaide domaci ale dva jsou zvligte uiiteene v letnich mesicich.

Piedne zvli piipraveny' prostiedek, ktery vyrovnivi rozenou einnost stiev zavinenou paivinim zeleneho nebo kyseleho ovoce, pcilisnfm pitim studene nebo ledove vody, pietlienim praci nebo sportem a hrou, prodlouenfra vystavenim tela slunci, neztravitelnou potravou, zadrienYm pocenim a innohYmi jiqmi pfieinami. Ve vlech techto pripadech okarraiti ileva me nejvetli duleiitost.

Jinfm plipravkem, ktell by mel bfti k okamiitemu pouiiti po ruce, je dobrjr, easem vyzkoulenS, liniment s protihnilobnfmi vlastnostmi.

Tento liniment mel by bfti n$,m k zmirneni bolesti po opileni sluncem, v pcinaseni rychle a vitane ilevy unave4m a bolaqm svalfim a v uleve bolesti od pokousini a poltipini hmyzem.

S temito dvema piipravky vidy pci ruce vale letni price nebo zibava v pfirode by mela bfti radostnej gi a zbavena obvyWch jemnosti a obtiii.

Po glete sve kuchaiske recepty Firma Dr. Peter Fahrney & Sons

Cc, nyni chysti novou kuchaiskou knihu Byli bychom ridi, kdybyste pint potlali sve nejlepli vyzkougene recepty. Budou•li tyto vale recepty pi-ijaty do nail nove kuchaiske knihy, vale jmeno bude v one knize uvedeno.

Poll'ete sviij recept dnes na Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. CB, 2501 Washington Blvd., Chicago, Illinois.

Ve stfedu, drie 16. srpna 1929.

VESTNtE

tisky bezplatne, vice idrtiskii za iihradu po'Stovneho.

PUBLIKACE JIZ VYDANE. Pravda zvitezi. — Ikea dr. Eduarda BeneS'e na legionalskem vedirku v Chicagu. Vydal ustfedni vS7bor Cena 5c — patou 7c.

Na aadost odbodek o literaturu Verni zustaneme. — Napsal Bohu a letaky sdeluji co piae pan Josef Benea. Vydala Csl. Narodni Rada v Martinek, vS7konnST tajemnik Na- Americe. Cena 25c — pnatou 32c. rodni rady. Broaury vydane naAim Zaprodane Slovensko. — Odpoved' hnutim byly poslany od nas na u- esl. vyslance dr. Jurana Slavika kazku na vkchny Vak odboeky, Msgr. Tisovi. Vydala osl. Nar. rada. jicha seznam jste nam zaslal. Mohu Cena 5c — patou 7c.

Vain oznamit, 'ae mnohe ,osady jia Vkchny tyto publikace lze objedsi je objednavaji. nat u csl. Narodni rady, 2608 S. Posilame Va'aim odboekam tea na- Central Park Avenue, Chicago, Ill. se zpravy pro mistni tisk Letaky s basnemi: "Jdeme v buanglick, a take po to strance setka- doucncst" a "Na rozloueenou a na vanie se u nich s pochopenim teto shledanou", rozesilaji se za ithradu informaeni prace. pogtovneho.

LITERATURA OSVOBOZENSKEHO Anglicke letaky "Fre CzechosloHNUTi. vakia in Free Europe" a "What (Nove broaury a letaky.

Tisko- Right Had Czechoslovakia to Freeva sluaba Csl. N. R.). dom and Independence" jsou jig Czechoslovakia since ocupation. — rozebrany.

Osmistrankova broaura od znameho Ptipravuje se do tisku anglicke aurnalisty Brackett Levise. Informu- a slovenske vydani knihy "Verni je struene ale vSTstiane o pomerech zustaneme" a nove letaky anglicke. v Cechach a na Morave v nemecKrasne elanky a dopisy vyskytukern zaboru a hospodalskem proni- ji se nyni v naSich listech, z nicha kani Nemcil v na g stare vlasti a o dyke laska a cit pro rodnou vlast. syltematickem olupovani fnageho Velice pelmS7 a hlubokeho vS7znamu naroda, jakoa i o znieeni demokra- byl dopis uverejneny od pana faticke soustavy vladni v Oecha.ch a rake Kunce z East Bernard, aktivna Morave a 0 iitlaku ktIturnim. niho mistopkedsedy Sdruaeni. Lid ve Vydano naklad. Americans Friends stare vlasti pit tom v gem utrpeni of Czechoslovakia v New Yorku. ma jak se iika satirickS7 humor alCena 5c. benieni, a my zde v Texasu mama We take a stand. — OtyfstrankovS7 katolicke kneze vlasteneckeho duletak. Odpoved' pfedsedy esl. cha jako byvali Rohuslav Balbinrodni Rady prof J. J. Zmrhalem Josef DobrovskST. bSTvalemu kansaskemu guverneru UpkimnS7m vlasteneckS7m citem Landonovi. Vydana, nakladem jest prodchnut take dopis svobodarodni Rady jako letak, nebot' ob- fe Jana GajevskSrho, kterS7 vlastesahuje zasadni stanovisko naS'e k necke citeni, tuaby a lasku k vlasti amerikanismu a je odpovedi na po- vklacla do verso. chyby o nakm pravem amerieanstvi.

Rovnea spravnSr jest nazor bratPosila, se za uhradu patovneho. ra Voldana z Rogers, ohledne sbiAnexation by Germany of Czecho- rek a pfispevku na akci. Ano, jsou slovakia.. (Congressional Record) 5 jednotlivci, kteit kdya daji dtvrt'ak stran. — Velka fee senatora Wil- tak chti vedet kam piljde a na co liama Kinga, pronekna v senatu pajde, ma se to vybubnovat dle jich dne 13. dubna. Podave historii na- nahledu, nebot' neuvati, ae toto jest aeho naroda a informuje americkou akce politicks, ae v americke veiejvefejnost o martiriu, jemua je ee- nosti lope iici humanni — dobroskoslovenskS7 lid podroben. Je z nej- einna, akce. Souhlasim s br. VoldalepSich informadnich spisku o no- nem take v tom, ae nema, se poaa'Tem otroctvi naaeho naroda a re- dovat, aby ti, kteit nendroene zdaraimu nacistickeho Jednotlive vSr- ma pro vec pracuji, venuji eas, aby i cestovne si museli sami hradit, nebot' tech dobrovolcia se beztak 'nolo hlasi.

Bratr Jos. Franta z Halletsville dobie vystihl, ae nutno jest poukazat na obetave, up •imne pracovniky a narodni buditele, jakoa i na narodni hrobate. Bohu diky je jich poskrovnu, ale jsou.

Poroba a utrpeni naroda eeskoSilver Label 90 Proof Gold Label 100 Proof slovenskeho vYstitie znazorneno jest v obraze Choda, kterS7 pkikovan ku sloupilm hakoviteho kfiae na medaili ye prospech akce vydaned .1 na nia eeskS7 napis die Masaryka znii "Pravda vitezi" a anglickST zase died Ed. Benek "Czechoslovakia shall be free again", tedy: "Zvitezime". — Tuto 1,;irastnou umeleckcat medaili mute dostat kaadST, kdo pfispeje jednim dolarem neb vice. Nekteki Ameridane dali dva as pet dolara za medaili, coa musi se pit kaadern jednotlivem pfedani medaile zapsat a s penezi odeslat.

Narodni rada o taco akci "Z nejduleaitejSich akolu v tato letni dobe je zejmena akce medailova a GLENMORE jeji iispech, jejia eistS, vSinos bude I DISTILLERIES CO., INCORPORATED venovan eel* Narodni rade. Prosi- I Louisville • Owensboro, If.eetuck me Vas proto snaZne, abyste jak pro-I

Odboekam Sdruieni Ame,rickirch techosloviku!

Strana 23.

stfednictvim Sdruaeni a jeho odbodek ptispeli k fispechu tato akce, jea ma pro nas velkSr vSrznam, jak finandni, tak propagaeni. Cela vec je tizena vYborem povelenYm Narodni radou, kterY Narodne rade sklada vaechny tety.

V Texasu rozeslal csl. konsul pan dr. Hollub jiZ 1200 kustt techto medaili a tisic jich bylo opet objednano. Jeato pan dr. Hollub odjiidi pre, ye na tit tYdenni pra,zdniny, tak kdo bude si ptati dalgi medaile, necht' dopige na moji adresu. Odbodkam budou zaslany dle ptani mnastvi dobirkou a jednotlivctun, kdy2 zaalou dolar a Best centU, vyplacene pogtou prvni tidy. Dosud pan dr.

Hollub vylohy se zasilanim platil

ze sve kapsy, coa ale ja &gat nemohu.

Medaile jest krasna, trvala pamatka ( ktera nesprachnivi, nebot' jest bronzova) na druhou osvobozovaci akci naafi drahe oteiny, ktera by schazet v aadne rodine, tak aby Texas zaujal opet ono vYznamne mist°, ktere vady v akcich toho druhu zaujimal.

Jak z fondu osl. Narodni rady oznameno, medailova akce pokraduje krasne, nebot' 4. srpna rozeslano bylo jia pies 17,500 kusil medaili.

S krajanskS7m pozdravem a heslem "Zvitezime!"

Jan Suida, tajemnik S. A. C. T., 5410 Darling St., Houston, Tex. "1111111:01iy.

teskk mluvici film

DIVOCH Pobavi a rozveseli vas vYborna veselohra s Antonii Nedog inskou a Theo. Pigtkem. Na-

toden v krasnem Dubrovniku. Shlednete jedineene 'crazy slunneho Jadranu. Pilvodni kroje, tance, zvyky a plane jugosla yske. Ukazuje Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co., Chicago.

SAN ANTONIO — v nedeli 20. srpna, v 10 hodin rano, v Highland Theatre, So. Hacberry Str.

FLORESVILLE

v pondeli 21. srpna, o 8,00 hodinich veeer.

CALDWELL — v titerk 22. srpna, o 7:00 a o 9:00 hod. veeer.

WEST — ve stiedu 23. srpna, o 2:30 odp., zaeatek veeer v 7:30.

ENNIS — ye etvrtek 24. srpna, od 2:30 do 11:00 hod. weer.

GRANGER — v patek 25. srpna, o '7 a o 9 hodinich veeer DALLAS — v sobotu 26. srpna, ve Scott Hall, 2419 Maple Ave., o 8:30 hod. veeer.

SEYMOUR — v nedeli 27. srpna, o 5 hod. odpol a o '7:30 veeer.

FORT WORTH — v pondeli 28. srpna, v Rose Theatre, N. Main Str, o i a o 9 hodinach veeer.

r

d Pokrok lions

OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, talcich se velke ptizni nakho lidu i Zetnkch piate1 k doveho elenstva. Vzornk potadek, pedliva ohaluha a dobra hudba pit kaide zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0451.

Na dopant se jest 20th and North Main.

V NEDELI 20. SRPNA V NEDELI 27. SRPNA

Syncopators Zatopek z Baytown

Na otevfeni sezony 3. zafi na "Labor Day, podana bude zpevohra "Sledinka z Bileho zameeku."

VSTUPNE: PAM 40c

25-z rORADATELIL

Strana 24

Pou1ivejte k oznamovini MOST Oznamov

Ve stkedu, dne 16. srpna 1939.

V ESTNiK NEKOLIK SLOV NA ROZLOUtENOU.

Na dobroeinnem konoerte zpivala jedna clama, jejit hlas volal o pomstu. Vg em pritomnYm vstavaly vlasy na hlave, jen pan Vrk si pochvaloval: "To je hloubka, to je nadherna hloubka . . ."

Vedle stojici pan se na neho opovrtlive podival a pravil: U Varietniho ieditele.

"Pane, bud' jste j•ji ptibuznY ne"Pane ivditeii, jsem la30.1tretiho bo hudebni analfabet; valyt' ta tenmetru dlouhY a nabizim yam sve ska nema, vubec hlas". slutby'.

"A kdo mluvi o hlase?" namital mluvim o vYstrihu."

"Nu dobra, dobra, a co byste po- pan Vrk, tadoval za metr?" s.

Zajimavk ptipad.

Na kliniku prof. Kukuly byl kdy- I si dopraven pozoruhodnY pripad.

"Vy obohatite veclu". pravil pan profesor tovialne k pacientovi.

CIS. 29, S. P. J. S. T. "Steti, pane profesore," znela odpovecl', "jsem tady na nemocenskon' TAYLOR, TEXAS. pokladnu".

PovedenS* host.

Host k vrchnimu: "Pane vrchni, davate na dluh?'

"Ne, prosim."

"Hm, tak mi dejte je gte jedno pivo, deset cigaret a veprovou a po'Siete pro stratnika."

Z Austinu se pile: Pked odjezdem domii na prazdniny rozhodnul jsem se napsati krajanum a krajankam, kteri se zajirnaji o Ceske studenty Pravidla na Texaske statni universite, neV Ma lem Oznamovateli tetujeme kolik slov a srdeene podekovati za eenty za slovo za kaide uverejneai. Nejmenti poplatek za oznanaku jejich opravdovY zajem. — V dru(do 25 slov) jest 50c Oznamku na- nem behu universitni akoly byl jsem zvolen predsedou Letniho UniverOtte na zviag tnim listku a k objednavce ptisluSnY obnos sitniho Ceskeho Klubu, jehnt bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). nost v late byla jen spoleeenska. osobni eek, ptidejte 5c Ivieli jsme dye schtize a dva vYlety, na jeho vYmenu. ktere se zdarily. Zvla gte posledni Ma-li byti jmeno oznamovatele vYlet na rozloueenou byl velmi pekzatajeno a nabidky posilany admi- nY. Dekuji trednikilm klubu, nistraci pod na g i znakkou, totajeme za oznamky "Na prodej", "Slut- num i elenkam, i Dr. Ed. Miekovi, by a prate" a podobne 25c mink: za klubovnimu poradci, za spolupraxnaeku a na pottovne, aby doSle do- ci i pratelsky duch, jen se jevil ye pisy mohly bYti limed odesilany. vegkerem jednani. Byli jsme zde Pki oznamkach "Nabidnuti k skuteene jako jedna rodina: bratri ku" neb "Ptijme se hospodyne" doplatek za znatku a pottovne a sestry. Tak to ma bYti mezi kra50 mail. jany vilbec a mezi studenty zvlaDoplatek za znaeku budit ten k obnosu, kterY posilite za o- tte. Nat profesor destiny je i v lete hodne zamestnan. Uci de gtine v 19. srpna. — Blume's Orcheznamku. letni gkole a kaidou nedeli nekde stra, z La Grange, Tex. Hledam dobreho kuchare se miuvi. Nedavno byl s Dr. Kopec26. srpna. — Adolph & his zkutenostmi ve v gem vareni v lep- kYm ze San Antonio at v Rowena, Boys, ze Schulenburg, Tex. Aim Cafe. 0 podrobnosti pigte na: kde se mu velice libilo. &fell mi ta"Marek Cafe", 10 East Central, ke, ze letos je hodne tadosti o sti2. zaii. — The Harmonizers kdykoliv potkebujete cokoliv v (33-pd) pendia (scholarshipy) pro studenTemple, Texas. z Fayetteville, Texas. ty eettiny, ale ze je je gte nekolik lekarnickem oboru neb presne vypineni lekarskeho predpisu, oMor Ptijme se zkugene device k vy- stipendii 9. zaii. — Geo. Moody, z TayvolnYch a proto vybizim kone.vani vgeobecne domitei prate brat'te se s cluverou na nas a my lor, Texas. graduanty a graduantky z high a k vareni pro rodinu 3 dospelYch vas nezklameme. Krajanska schools, aby prigli na statni univer16. zaii. — Blumes Orchestra Pigte vgechny podrobnosti, staslutba, spravne a poctive jednasitu, studovali degtinu jako jeden z ni jsou vady nag z La Grange, Texas. ff a zkuaenost na:— Miss Hattie i snahou. jazykil, ze kterYch student si ma Schnitzer, P. 0. Box 1406, Houston, voliti a podali si tadost o 'Ceske sti(33-c) Vstupne: Pani 40c - Damy 10c Texas. pendium na adresu: Dr. Ed. Midek, Professional Bldg., University Station, Austin, Texas.

ZABAVNi VtBOR. sor'm Starti vdova preje si dopisoTEMPLE, TEXAS vati s panem do 60 let starYm, kte- a to co nejdkive a nikoliv v posledrY by gel do mesta ma pkednost, po ni chvili. Tato stipendia jsou daropripade by pit ala misto hospody- vana pro studenty destiny na uni"Vestnik", West, Texas, pod znad- versite na gimi jednotami S. P. J. S. (32-33pd) T., K. J. T., K. J. 2. T., R. V. 0. S. kou "D. V." a jsou znadnou pomoci i 'vyznameifirriijme se Ceske devee pies 18 nanim pro studenty eettiny, z nicht Jet stard; zkuknost se nevytaduje, mnozi jit v dobe universitnich stubude sehrano detmi pod nazvem ale musi bYt bystre. a rozumet pe- dii vstupuji do techto spolkir. Tato nezin. Hlaste se u: Steve Vavra, stipendia jsou i dobrou oznamkou (31-33pd) nagich spolkil a dilkazem glechetne Louise, Tex. Veselo, pohadka s tanci a se zpavy o 4 jednanich mar Tabak listovY mam na prodej. bratrske pomoci. — Take chci upozorniti, ze v minulem gkolnim roce Kdo by si pral, pi gte na: — John Hradek. Cena je 10c — 15c libra, men jsme na universite pet postup-i pottovne neplatim. John Hradek, nYch kursti Ceske fedi a literatury (31-33pd). a zapsanYch rovnYch 80 studentek al Portland, Tenn. studentt destiny. Chci jette Koupani v prirode je zdarma a niti, ze zdej gi universita clava, stejproto byl James O'Donell denne u nY kredit za eettinu jako za jinel vody. Jednou Pfecenil sve sily, pu- jazyky, na priklad gpanelgtinu a I OSOBY: stil se daleko od btehu a zaeal to- nemainu a ae Dr. Midek pomaha Rychtak, M. Vaja nouti. ZoufalYna krikem byl privo- nagim studenttun i ziskavati mista.1 Sedlak, E. Klima lin plavdik z blizke plovarny, kte- Obyeejne ma tech mist, na prikladl Selka, L. Sopeakova ry vrhl se do vody a pro uaitelky a uditele, vice netli Anka, devedka, E. 8tefkova chazeeti o mista. cot je cliikazem, Jamesa vytahl.

Honza, R. Baletka o nate studenty je zajem.

Toho si Se slzami v oeich dekoval Skot Sousedka, G. Sopeakova, svemu zachranci a poeal se hrabati velice vatime. — Srdeene dekuji taMartin, chasnik, A. 8ilhan ✓ tatech. Plaveikovi zajiskrily °di ke nag im deskYrn novinam, ze oKuba, chasnik, J. D. Nezval chotne uvei'ejnuji nage klubovni ✓ pkedtuk tudne odmeny.

Bite, R. Baletka James vytahl cigaretove pouzdro. zpravy — east° na prednim miste.

Satanat, knife pekel, M S krajanskYm pozdravem "Kourite?" tazal se plaveika.

Uriag, M. Cilny Jiri 8napka z Abbott, "Ne".

Daniel, derti, L. Klima predseda klubu.

"To mam dvojnasobne gtesti,' zaBelzebub, B. ilhan 0 ja.sal James, zastreiv hbite cigarety Dugieky: S. Kelarek, F. eilhan, F. 811han, V. Vaja Mezi ptitelkynemi. do kapsy.

Kralovna vil, J. Vajova "Nedovedete si, ma draha, pied-j • Vily: A. Cikala, E. Cikala, G. Sopeak, M. Silhan stavit, jak se veera veder tanci I Stoprocentni obehodnik. o mne primo rvali."

I. jednani: Selska, svetnice. II. jed.: U gibenice v lese. III. jed.: I' "Cote, ta rakev ze stoji tisic ko"Ne, to si predstavit nedovedu.i V pekle. IV. jed.: Na naysi. run? To je uzasne draha! Nemtte- nemam tak bujnou fantasii, jako I I te mi ji dati levneji?"

ZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOL. vy, ma draha."

"To opravdu nemohu, ale abyste nerekl, Priam Vam je gte jednu maDobte pochopitelne. lou rakvidku!"

2enich: "Jsem St'asten, pane dok-1 • tore, se jsem nalezl ve va gi dceri Host v restauraci k pikolikovi: drutku sveho tivota."

Uctive zve "Pities mi to, co ji tam ten pan."

'Akar: "To se yam nic nedivim, ZABAVNi VYBOR. "Prosim, vaSnosti, ale von si to kdyt do_stanete pul milionu nalez(la sotva vzit". neho."

Taneeni zobavy. ikADU PRAHA

Podporujte Ceskou Lela :mu!

MarePS Drug Store

DIVADLO V HOUSTON liloupST Honza mezi eerty"

v nedeli, dne 27. srpna v sini radu. Stefanik na Cottage Grove

Po divadle tanec pH R. Zatopek (Houston Czech) orchestru