Vestnik 1939 08 23

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. y e sti-edu (Wednesday) 23. srpna (August) 1939.

111(01, CECHU A SLOVAKU V ZAHRANIU Drazi krajone:— DYZ jste nine zvali, abych k Vam ptijel, ste2ovali jste si, 2e Indio kdy k Vam K nekdo zavita. Tim radeji jsem k Vam zavital — je to prvni krat — do Cedar Rapids, mesto, ktere na mope uvetejnene minuly mesic v National Geographic Magazine je oznadello jako z jedne ttetiny Ceske blest°. — VelkYm poteSenim je pro nine i to St'astna okolnot, tie mohu tu byti ye VaS'em deskem meste zaroveri s Dr. Alice Masarykovou, s kterou mne od ritleho mladi spojuje nejen cit verneho ptatelstvi, ale i synovske oddanosti osobe, udenicke vernosti zasadam jejiho velikeho otce, Presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.

Kdy2 nedlouho pied jeho smrti sedeli jsme s nim a s Dr. Alice na zamku lanskem a on telesne site podlomen, duSevne vaak bystry, diskutoval o Hitlerove provokadni knize "Mein Kampf", nemysleli jsme, te plan Hitlerriv se mfde uskuteenit. Masaryk prostudoval Hitlera, vide' v nem velke nebezpeei. Nikdo ale na svete nemohl ptedpokladati ripine shrouceni systemu zavazkri a mravnich zakonri v mezinarodnim a nandnim 2ivote.

Proto nespravne jsou vYtky vridcrim "deskoslovenske republiky, obou presidentrim, tie nepiedvidali co se stane a nezakroeili yeas. Dnes jenom slept' nevidi, hluchY neslyai pravdy, to jakYkoliv jen Indio sluanY kompromis byl a je s nacistickYm Nemeckem nemo2nY. Ani mocna Anglie a Francie nemela tuaeni, kam ji Mnichov zavede. A2 kdy zadalo je to palit na vlastni kfdi vzpamatovali se a lituji, 2e obetovali k vrili nemo2nemu kompromisu Oeskoslovensko. Jako had svYm pohledem pry paralysuje mocne zviie, ktere by hada m'chlo jednim riderem znidit — tak paralysovalo svoji propagandou dneani Nemecko v zati minuleho roku mohutne shy demokratickYch velmoci.

Ze se dnes pomalu zadinaji stavet na zadni nohy, ae dali garancie Polsku — co nechteli dat Oeskoslovensku, to neni nasledkem toho, 2e by zylaSt' byli Polsku nakloneni, anebo tie si to Polsko svoji proziravou politikou vymohlo. Zmena stanoviska vriei Nemecku je za,chranou jich vlastni bezpeenosti a neodvislosti. Kdyti jsme jim to pied Mnichovem tyrdili, nechteli nam vetit. A2 po na g tragedii ptesvedbill se o pravdivosti na gich argumentri. Oficieln eovSem bYvale spojenecke vlady jests neptiznavaji, 2e obetovani 6eskoslovenska v Mnichove bylo nejen morn& ae tim poSlodily sobe a vydaly se v 'Sane novYm ritokrim. Ale yetejne mineni jak ve Francii, tak i v Anglii ji2 pochopilo tuto pravdu.

Dnes nejen lid angliekY a francouzskY, ale i v'Sechen lid zadina, chapat, ae jako Gdansk tak i oeskoslovensko neni lokalni problem mezi Nemeckem a dotyenou zemi, 'tie je to problem evropskY, ba svetovY. K tomuto poznani do go se jenom tragedii, kterou pro'Sel a prochazi nas narod. V jistern smeru ptevzali jsme roli Srbska pied prvni

vyslance V. S. Hurbana, pronesena v Cedar Rapids dne 16. srpna 1939. svetovou valkou. Jako tehdy surovY napad Rakousko-Uherska na Srbsko oteviel oci zapadnim mocnostem. tak vandalismus nemeckY YU& Ceskoslovenku otevtel jim oei zase. Pravda, stale se je gte uplatriuji ternne sily, ktere ye snare udrtieti pte2ite, nemo2ne privilegie, hledaji pomoci faletneho pacifismu dokazovati mo2nost kompromisu!

President Dr. Bene'S, kdy vztY gl prapor druheho odboje, razil heslo "Svobodne e' eskoslovensko ye svobodne Evrope". Za timto cilem jdeme poctive a ote ytene, nemyslice jen na svrij osud, na svou vlastni svobodu, ale na svobodu vSech narodri i naaich neptatel. Historie posledniho pullet jasne dokazala, jak byla klamna. politika naaich bYvalych spojeneft, kdy na zdanlive vYhody, rilevy nebo doeasneho oddaleni radikalniho te geni, obetovali princip, 2e mir mfde byti zajiaten jenom kolektivnim zabezpeeenim svobody vaech narode. Dnes pod hrozbou Nemecka, uznavaji to nejen Francouzi, Anglicans, ale i Polaci a Jihoslovane, jich vlady si take myslily, 2e vandalskY hlad nemecky bude ukojen eeskoslovenskYm soustem. — Takova. je dnes situate. VYbuch mfde nastat kdykoliv, ka,2dY den, katidou hodinu. Kdy2 se ale i krise bude protahovat, nic se nezmeni na absolutni skuteenosti, tie kompromis — t. j. mime sou2iti s agressivnimi totalitarnimi staty, je nemo2ne. Bud' zmeni se tento system vnittnim rozkladem, nebo valkou, anebo totalitarni mocnosti podmani si celY svet. Jine alternativy neni. — Nagim fikoftm je byti co moans nejlepe pHpravenu, kdy tento zapas bude definitivne vybojovan. Ne nag vinou zbaveni jsme byli ocelovYch zbrani, tedy v tomto smeru bude nase znaene omezena. Co mri2eme ale i musime dosahnout je, aby politicky sjednoceni Ceai a Slovaci t yotili silnou, kamennou mravni piehradu proti nemeckemu nastupu.

A to zale2i jenom na nas. Mame bezpeene zpravy z domova, 2e no„S lid, ptedevalm naa drobnY lid, tento rikol chape a sjednoceni je na viteznem postupu. Samortejme na,S" neptitel dobie vidi nebezpeei a sna21 se mu Celit nejen policejnimi prostkedky, ale hlavne dobie osvedeenou methodou vnitknich rozvratri vlastnimi nag mi lidmi. A tech je, 2el Bohu, take dost. Deli se na rrizne kategorie. Jedni jsou prime zloeinne charaktery, jako na ptiklad StfibrnY a jeho druhove, kteti jen nag snad o2 naivni shovivavosti, nebyli vyoperoIrani jako hnisavY vied z tela naroda.

Druid, kategorie jsou nag poctivi lids, kteki bud' z nedostatku sily osobniho odporu, bud' z pohodlnosti, bud' z osobniho nebo kolektivniho materielniho zajmu Si "Neda, se nic delat Sila je sila, proti ni nic nesvedeme. Musime se zakidit jak se nejlepe da.."

Tato kategorie — velmi detne,, hlavne ye yyggich vrstvach je mnohem nebezpeenejti net kategorie prve,. Nebot' podrkva mravni sily

naroda — vleva, do krve naroda poraenecke serum. A kdy2 pora2enectvi se zmocni giroke vrstvy naroda — jeho zanik je neodyratnY. Jestli se naa narod podda ueeni techto lidi, kteki se, a pravem, pokladaji za dobre Cechy a Slovaky — nezbude po nas za v nemeckem moii ani stogy. Prave jako pip polabskYch Slovanech. Gestapo koncentraenimi tabory, jak se ji2 nekolikrate dokazalo, nezlomi narodniho ducha.

Vim, 2e made se mne namitnouti, to lehce jest takto mluviti, kdy nemam nad sebou kovy kti2 a vae co s nim souvisi — ale "Stars and Stripes". Pkijimam pokorne tu vYtku, nepovauji to za 2adnou zasluhu, 2e to hlasam.

Ale tato okolnost nic nezmeni na samotne pravde. — Otazka pomeru 6echri ' a Slovakti je take znovu akutni. Vyslovil jsem jiti mnohokrate syrij nazor, kterY se shoduje ripine s vedenim odboje, toti2, 2e jenom nejtesnej g politicks jednota Oecht a Slo yakt muse zajistiti svobodu obema narodrim. DneAni tak zvane samostatne Slovensko, vedene zradcem Tukou, je pro udr2eni slovenskeho naroda nebezpeenejg nee Protektorat pro Cechy a Moravu. Vyhla'aeni tak zvane samostatnosti Slovenska pod zaStitou Hitlerovou bylo nejte2S1 ranou pro oba narody. Ta rand, tizenaa. Hitlerem, byla zasazena zradci vedenYmi Tukou, kterY az dlouho po ptevrate se z Mad'ara pkemenil na Slavaka.— Toto je historickY fakt a bezradnost zavedeneho slovenskeho lidu se ted' msti. — Tu ale musim pozdvihnouti svrij varovnY hlas, abych pomohl odstranit novou pfekatiku k docileni eeskoslovenske jednoty. Pteka2ka, ktera jest vytvoiena riami samotnYmi a kterou nag vrazi utuauji. Mame zpravy z domova, 2e v Cechach a na Morave panuje velzatrpklost wadi Slo yakrim pro jich zradu.

Jakkoliv se tato hoikost da citove a vecne odfrvodniti, piece poddani se tomuto citu, vzhledem na slovenskY narod, je nebezpeene pro budoucnost. ZlYmi duchy Hlinkovy strany ludove otraxenY narod nemritie byti vzat k zodpovednosti za svoje bezradne chovani. On ji2 citi na sve kfdi co ztratil s deskym jatmem a co nabyl nemeckou samostatnosti. Proto vyzSrvam bratry Cechy, aby vypudili ze syYch srdci pocity hoikosti a snad i nenavisti vriei slovenskemu narodu za jeho chovani behem poslednich let a hlavne zdurazriujeme jednotu tim co nas dela, bldtiimi a ne snad zbytednYmi pravdami, ktere nas mohou vzdalovat.

Mluvim k Vam drazi piatele, jako k easti naSeho naroda, ktera adkoliv vzdalena od rodne zeme, -citi a mysli jako narod sam. Doufam, ze slova moje padnou na plodnou ptidu a ozvena bude slySena v na g ubohe zemi, tak2e je posili v te2kem utrpeni, ktere bude 'Stedte milosti Bo2i. odmeneno.

Povinnosti kaideho elena Sdrnieni A. t. T. je, neuhYbave i navenek prokazovati denne, stale, ie piinalezi k nerozbornemu mohutnemu eelku, Sdruieni AmerickYeli Oechosloviku Texan,.

etrana 2 DRAHA. 6etti tide musi se vtichni vystehovat do Prahy dle posledniho natizeni Gestapa. Toto ostre nafizeni je odividne namiteno jednak k urychleni nuceneho vystehovani tide z deskYch zemi do ciziny, jednak k tomu, aby eetti tide, soustfedeni v jednom meste, mohli bYti lope "kontrolovani". Jejich majetky na venkove budou podle vteho "kolonisovany" Nemci. * Washington. — Komisat Harrington oznamil, to mzdy delnikt WPA. byly zvyteny permerne o $2.50 mesiene.

Brno. — Jedna osoba byla zabita a nekolik osob poraneno pfi obnoveni protitidovske vYtrinosti, jet trvaly pinch 24 hodin. * Campobello Island, N. B. — President Roosevelt oznamil, to pkeloti letotni oslavu vzdani o tyden drive, totit na 23. listopad. * * New York. — Kongresnik Martin Dies vznesl talobu, to komuniste usiluji o to, aby Spoj. Staty byly strteny do valky po boku Ruska, Anglie a Francie.

Bratislava. — Slovaci tadaji, aby jim Polsko vratilo fizemi 86 dtverednich mil, jet polske vojsko neopravnene obsadilo po krisi v minulem zati. Slovaci tyto naroky eini z popudu Nemecka. * Rim. — Mussolini kone. ptipravy k slavnemu uvitani generala Franca, at 'pfijede v druhe polovine zati na navttevu do Italie. Uvitani Francovo nebude oznamovano pfedem jako naftteva Hitlerova, nYbrt ma byti pfekvapenim. * * Ve stfedni Brasilii, kde je, jak znamo, nyni zima, panuji v tomto rote neuvefitelne zimy.

Ve state Sao Paulo klesla teplota na —2 stupne, zatim co ve state Minas Geraes bylo dokonce nameteno —5 stuprit. Jsou obavy o sklizeri kavy, ktera jit utrpela silnYmi detti. * * Vartava. — Polaci se zabyvaji horlive nem stratosferickeho balonu. PH tom se znovu ptipomind prvni nezdatenY pokus s "Hvezdou Polska". V nejblittich dnech bude rozhodnuto o miste vyputteni balonu. Soudasne se poeita s tim, to behem mesice dojde do Gdyne americke helium pro balon objednane. * * Londyn. — Podle sdeleni egyptskeho ministra financi konaji se nyni porady o vymene egyptske baviny za anglicke zbrane. Jednani o dodavce 250 at 300 tisic balikt baviny indicke bylo zastaveno do to doby, dokud zastupce indickeho prtmyslu nepoda podrobnejti zpravu o_ vYsledku sklizne. * * Istanbul. — Za valky za svobodu Turecka bojovalo asi 2000 t erkezt proti vojskilm Kemalovym. Po jeho viterstvi uprchli do ciziny, kde v emigraci. V posledni dobe turecka vlada udelila nekolika z nich amnestii, cot zavdalo pHdinu take ostatnim eerkerskYm emigranttm, aby potadali tureckou vladu o amnestovani. Jak se proslycha, turecka vlada velke vettine z nich vyhovela a jejich repatriate jit zadala. * * Jeden z pafitskYch vynalezcil zmechanisoval nyni ukolebavani deti k spanku. Sestrojil pHstroj, podobny gramofonu, ktery se vestavi do koearku. Je-li deck° nevrle, mute matka nebo chtva jen stisknout pfislutnou padku a jit se do outek nemluvnete linou Ube zvuky ukolabavky. Pisnieku ize opakovat tak dlouho, at se dosahne kfteneho cite — at dite usne. * * Smyrna. — V okoli Smyrny zabil se nett'astno unahodou 171etY tudeckY venkovan, pracujici na vinici. Hoch byl napaden hadem, dlouhYm asi 2 metry, kteremu se podatilo obemknouti mladika. Ten s klidem dekal, at se hadova hlava dostane do vase jeho prsou a pak volnou rukou chtel ostrYm notem uHznouti prudkym tvihem hadovi hlavu PH prudkem pohybu ruky vtak had uhnoul hlavou a mladik si vrazil mat pfimo do srdce. Kratce pote zeWel vykrvieenim a teprve pak podatilo se venkovanam hada usmrtit.

V2STNIK

Z CELEHO SVETA. Z Vatikanskeho Mesta. — Mniti benediktinskeho tadu v opatstvi sv. Jeronyma, dokoneuji redakci monumentalniho kritickeho vyda„ni bible, ktere bude jejim definitivnim vydanim.

Prave vytel etvrty svazek. * * Tokio. — Behem srpna chteji japontti letci zajistiti sve zemi vYznaene misto i na poli lett kolem sveta. Jejich nove letadlo, patfici dvema velkYm japonskYm listtm, poleti pies tri more a pet zemedilt. Prvni east letu povede pies severni dil Ticheho ocednu. * * Londyn. — Lord Stanhope uoinil sdeleni o vynalezu noveho ptistroje k obrane proti ponorkam, o nemt prohlasil, to bude miti tim vetti vYznam, to jina velmoc podobneho pfistroje, ktery by se mu vyrovnal, nema. Blitti sdeleni o nem vtak odmitl ueiniti. * * Rim. — Behem 8 let ma, bYti vydano 1.2 miHardy lir na hospodatskou obrodu Albanie, pH demt. hlavni east bude venovana na odvodneni pobtetnich krajin Albanie, ktere path k nejtrodnejtim eastern zeme. * * Madrid. — Ze 27,600 dome se skladalo mesto Madrid. Z toho je 150 tpine znieeno a jit neexistuji. Dalkch 250 je zpola znideno, 700 dorme utrpelo tetka potkozeni a 2500 bylo lehce potkozeno. V pfedmestich a sousednich mestech byly tisice menkch domt tpine srovnany se zemi.

Takova je bilance valky v Madride. * * Londyn. — Britsky ministr kolonii Malcolm MacDonald prohlasil, t v techto dnech odjede do Britske Guayany v Jitni Americe prvni transport 250 at 500 emigrantt, ktefi se usadi v dosud ladem leticich krajich teto tropicke kolonie. Tim bude zahajena Zkutebni kolonisace Guayany. Po ziskanYch zkutenostech se bude uvatovat o zahajeni velkoryse kolonisace Guayany belochy. * * — Italskt, spolednost Sorima pracuje o vyzdviteni anglickeho parniku "Emmaus", kterY byl za svetove valky roku 1917 potopen u francouzskeho ostrova Batz. Potapeei lodi "Arpioni" vynesli jit na hladinu mote mnoho ballkonopi a beden cinu a bronzu v eerie nekolika miliont frank& nehledic k palubnimu zatizeni a-k nekolika alum, jimia lod' byla vyzbroj ena.

Sydney. — Australska vlada zadala stavbu testi motorovYch torpedovYch elunt. "Cluny budou vybudovany podle anglickYch plant a budou miti rychlost 42 motskYch mil za hodinu.

Turin. — Do kralovske basililcy Superga v Turine byly z Neapole pkevezeny ostatky etvrtaro ditete Viktora Emanuela, vevody z Aosty a jeho choti Marie Terezie, rakouske arcivevodkyne z Este. Dite zemtelo 21 dni po narozeni r.

1809, kdy boutlive uddlosti v Neapoli zabranily dite pokftit, takte zustalo beze jmena. * * Janov. — Do Janova byla ptivleeena stare, dkevend lod' "Java", kterou koupil janovskY rejdat v Gibraltaru, kde jit 83 let sloutila za skladitte uhli. "Java" je posledni z lodi typu "East Indiaman" a byla velmi dobte znarna na Novein Zelandu, v Australii a v Italii, protote v tamnich motich dopravovala britske vojsko pfi hleclani a obsazovani novych kolonii v prvni polovine minuleho stoleti. Jeji vnik dal podnet k mnoha legendam, ale skutednosti je, to byla vystavena r. 1813 v Kalkute na fleet britskeho bohaee, kterY ji venoval britskemu namofnimu dustojnikovi, jent zachranil jeho dceru z rukou javanskYch domorodct. Bohad pripiul totit na Java s dcerou, kterou divoti unesli, svlekli a zbidovali do krve a pak ji drteli jako rukojmi. Posadky nekolika britskych lodi byly tehdy vyslany, aby po deveeti patraly. Jednoinu oddilu, kteremu velel mladY dtstojnik, podafilo se najiti divku v kkovinach. Kdyt se namotnici divka si zakryla nahou hrud' rukama. V tett) posici byla zachycena y e figurce ze dfeva, ktera, tvorila lodni zobak "Javy".

Ve sticedu, dne 23. srpna 1939.

PatiL — 2,300 uprchlikil, z toho 570 ten a 360 deti, shromatclilo se ve francouzskem pfistave Pouillac, aby tam vstoupili na lod' "Winnipeg" a odpluli do Chile. Clulske, vlada totit dala svym konsulem ye Francii vyhledati nejlepti odborniky rtznych odvetvi a pozvala je, aby obnovili odvetvi prumyslova v krajinach chilskych, postitenych zemetfesenim. * * Janov. — V zatoce italskeho valeeneho phstavu Spezie se konaly v techto dnech pokusy s novYm italskYm ptistrojem pro zachranu mutstva ztroskotanYch ponorek. Nekolik namanikii vystoupilo pomoci tohoto pfistroje z ponorky, ktera letela na dne mote v hloubce 70 m, bez nehody na povrch. Namofni odbornici jsou Omit° tspetnYmi pokusy pfimo pfekvapeni. * * Budapett'. Podle zprav z Budapetti mad'arske ministerstvo zamedelstvi se znovu zajima o plan, start nekolik desitileti. Jde o perplay mezi Dunajem a Tisou. Ministerstvo studuje nyni otazku financovani techto praci. Podle plant prtplav vyjde z Dunaje pod Budapetti a kondi v 'rise u vesnice Ujkecke. Prtplav byl by dlouhY 107 km a mel by 11 stavidel. Prace byly vypoeteny na 8 let a investice by staly 90 miliont pengo. * * Moskva. — SovetskY list "Komsomolskaja Pravda" oznamuje, to stavba nove teleznieni trati od Bajkalskeho jezera k Ochotskemu je v pinem proudu. Trat' bude malt pies 3000 km a v pfipade valky s Japonskem pry bude miti nesmirnY strategickY vyznam. Prace jsou spojeny s nesmirnYmi potitemi, nebot' trat' vede napfid hustou sibifskou tajgou a dosud neznamYmi koneinami. Zadatkem roku pry jit bude na jedne polovine teto trati zahajen y pravidelne. doprava. * * New Yrk. — Senat SpojenYch Statt ratifikoval 25. eervence novo usmlouvu s republikou Panamou o obrane Panamskeho priiplavu, jit se nahrazuje smiouva z r. 1903. Tato nova smiouva byla projednana jit pied 3 roky, ale klausule, v nit oba signatati zavazuji se ke vzaj emnYm poradam o vojenske obrane prtplavu v ptipade titoku na nej, pusobila potite. S americke strany se namitalo, se prtplav octne se v nebezpeei, nebude-li americke vojsko moci zakroditi pfimo, jakmile bude ohroten. Mluvei americke vlady vysvetlil vtak senatu, to oba smluvni staty rozumeji smlouve v tom smysl, to .13ojene Staty budou miti pravo vyslati sve vojsko na ochranu prfiplavu okamtite po vypuknuti nebezpedi a porady zahajiti pozdeji. * * Bratislava. — Jak znamo, byly zahajeny v Oachticich vykopavky, aby byly nalezeny portstatky povestne hrabenky Elisky Bathoryove, jejit herzne Ciny popsal slovensky spisovatel NitrianskY v nekolikasvazkovem romanu. Dosud byly vykopavky skoro bezvYsledne, avtak ✓ kostele sv. Vojtecha, kde byly zahajeny nove vykopavky, bylo nyni nalezeno nekolik hrobt ze XVII. stoleti. Dtevo a odev mrtvYch vzdorovaly po dela, staleti trouchniveni, avtak kostry se pH prvnim dotyku rozpadly v prach. Nalezene pfedmety, pfevatne zbrane, tenske perky a jine fedi, budou pfedany do uschovy piett'anskemu museu. * * Kapske Mesto. — V poslednich dnech dervence provedly ftechny staty mobilisaci nejleptich astronomt, kteti po cele noci pozorovali obetnici Mars. VYsledky techto pozorovani a ptipadne nove objevy budou znamy at po podrobnem zpracovani ziskaneho materialu. Na hvezdarne ✓ jihoafrickem Bloemfonteinu se shromatdili detni svetovi badatele. Dr. Slipher oznamuje, se jim podatilo bezpeene zjistit, to na obetnici Marsu zufi prave obrovske snehove vanice. Miliony etvereenich kilometer plochy teto obetnice pry jsou pokryty vysokymi snehovYmi zavejemi. Na dvou mistech jihoamerickYch And v Argentine bylo pozorovano slabe zemetteseni, ktere odbornici uvadeji ye spojitost s blizkosti Marsu. Take v okoli Valparaisa v jihoamericke republice Chile zaznamenaly pkistroje pohyby • Prozatim nebyly hlateny obeti na lidslOch ihrotech.

ye sttedu, dne 23. srpna 1930.

• O ■ 0 W

IIIM OM

4 0 • 4 01M NM. 4 .11 110 •

•11•

111111

1111.

a 0 O* W ••■ 0 ir

atran a 3.

VtSTNIX A

0 S

0•

• Oddil dopisovatelskf

r ❖• ^i^ ,f U fOi(oiOiDi0i0iUfOi0i0iO^OfUil

:.1

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb vachae polemiky, pokadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti.

Z ODBOtKY "elESKEHO NARODN1H0 SDRUZEN!".

Pige M. F. K. Valova.

Houston, Texas.

(Dokondeni) Do vlasti posilati dnes penize na gim milYm nebo vetitelam, bylo by ptimYm okradanim tech, jimt by ptisly gely. Vime prod. Takove penize lope z ruky nedavat vfibec. Ale porna,hat hajiti zasady a zajmy demokracie hmotne a na pathenSieh mistech je dnes povinnosti kaide osoby, ktera, mohla a smela v teto demokracie hospodatit v osobni prospech, protote ji byla k tomu poskytovana tost a ona ji vyutit mohla die toho jak svedomi neb vYcvik jeji ji dovoloval. To nyni dluti ye prospech demokracii.

Kdyt tedy to veci rozurnime, nemyslite, Ty bratte 8uldo, a je motne, ze i jini, ze bylo by to od nas time sobecke a bezcharakterni, kdybychom neudinili vice, kdyt mffteme tak udelat? Jsem jista, to po tomto vysvetleni se nebudeg na nas hnevat, ze ano?

Kdyt 61ovek nevi nebo nemute, tehdy je to omluvitelne jeho neznalosti veci, proto 'balm se nadeji, te at se sejdeme, s fismevem si pravicemi pottepeme, ano?

Na sokoly se nehnevej oni vi jak tyto veci se vedou, — oni tet vi, ae nejptimerSi testa pomoci je zkrze "C. N. S." Kdyt dnes mame v "S. A. C. T." 8 zastupen do "Oblastniho VYboru Narodni Rady", tu odtud sotva vyjdou 3 na gi elenove do "Zastupitelstva Narodni Rady". Protote tato oblast je velice rozsahla a do ni spadaji tet "Krajske vYbory 6. N. S." a jiste i "Narodni Svaz oes.

Katolikfi" ma sve "krajske vYbory"; motne, to i "Slov. N. Sdrutenie". Kdetto "6. N. S.", "Slov.

N. S." a "N. S. O. Katolikii," tvoti sami prove tuto "Oeskoslov. Na.r. Radu", kdyi (jak za to mom) se ye schfizich k ni odvolavali. Oi minili jen "Oblastni Narod. Radu?" Toto je na'Amu texaskemu lidu dosud nevysvetleno, a je tteba, aby to lido vedeli jak to s tou ptimosti cesty "S. A. C. T." do "Nal. . Rady" vyhliti.

Kdyt asi pied 2 lety severni krajane volali ku vgem jinYm o spolupraci, nikdo nechapal se prate organizaeni mimo sever. Sever ale ptal si spojeni a nejakYch rad pro tuto praci tet odjinud. Kdyt volani vyznivalo na piano a misto rady dostavalo se jim vYtek, rozhodly se ony tri vYge jmenovane organizace, na popud soudruha Martinka o sloueeni se v "oeskoslov. Narodni Rade". Aby mohly, pozdeji-li se rozhodnou o praci spoleenou, se ptipojiti tet dime krajanske organisace, zvla gte jista slovenska organizace, tu utvoteny oblastni vYbory N. Rady, kde pak mohou se sejiti vYbory organizaci a odtud pak do Zastupitelstva N. Rady vyslati 3 Cleny, Mint neptimo podlehaji VYkonnernu VYboru "eeskoslovenske N. Rady", jejit trvani zavisi od trvani onech tti slotek S. N. S., S. C. K. a Oeskeho Narod. Sdruteni.

Vetim, to nezaleti na torn kam kdo path, jako na tom, jak mnoho ktera, organizace pomfite hmotne a posili moraine. A to jsou veci dobra.

A Dobro je to, ktere dnes vede boj se Zlem.

Nebyl by to boj zlY, kdyby Dobro samo bylo ut proste v gech okovii, t el ono neni. Nevedomost a neznalost pravdy, jsou d ye nejvetgi jeho zavati.

Nute koneim s ptanim, ay me tadky a cela frvaha, byla pochopena jak skuteenost toho tadd. Snatim se vyjadtiti se co nejsrozumitelneji, ale jestli nekdo je gte neporozumi, prosim, necht' klade otazky, rada je zodpovim nebo na pattienYch mistech sama chci poudeni do-

sici. Hlavni ifdel vgech nagich snah muse spoCivati ve spojeni se a pomoci. My nesmime das matiti v hadkach. Pamatuji na siova dr.

Holuba. kdyt mne povzbudil k praci tka, je prate potteba na vSech stranach. Te zasady je dr. H. Mara, kdo dal podnet k sepsani dejin Tex. Cechu a Moravanu a financoval dilo vlastnim pileinenim, a jini a jini.

Nute, br. 8uldo, naiad' ton na jine strune a pojd' mezi nas tet. Nat se hnevat, kdyt vlastne je to pouhe nedorozument? Sdruteni A. C. v Tex. rostou podtem, dukaz, to na g lid chce pome.hat vgemotne. Nae tedy jejich snahy otravovat s nedorozumeni vy glYm hnevem?

Z nas, Menu v odboece "Svornost" nikdo se nenadal, ze prvnim fikolem zvolene dopisovatelky bude obhajoba na gi Cinnosti a to proye proti Tab & . br. 8uldo. Ale to nic; timto bude vge asi dost objasneno a dal gi einnost venovati bude mono propagaci jen. Jake kroky ueini v torn mem S. A. C. T.? Mame program ii? "6. N. S." program ut ma a na ge odboeka bude miti starost jak fikolu se shostiti. Nemohil to vykonat spoleene?

Kdyby se nekdo zajimal o vec, dopi g me.

"Dali jsme se na vojnu, budeme bojovat!" A proti komu? Hitlerovi eili jeho nazismu. vim, co byste s nim udelali, kdyby jste mohli na nej ruku vloait. Na gtesti pro nas, nas to Spinava prace neeeka, co my zde konat mame neni nic net se spojovat, dorozumivat se, kolik kdo mute, penetite dat, slotit to na hromadku a vYkonnY vYbor tri narodnich slotek ut bude vedet kterou paku namazat, aby magina nacismu, fa gismu i falangi, se rozsypala pod vydatnYm narazem nstroji lepgiho.

Se srdednYm pozdravem, M. F. K. Valova, t. c. dop.

OdboCky "Svornost" "6. N. S." Protokol z drahe schiize Odboely Narodniho Sdruieni v Taylor, Texas.

Schfize zahajena ptedsedou Ant Stibotikem v S. P. J. S. T. sini tadu Praha, v nedeli odpoledne dne 13. srpna 1939. Tajemnik Cte protokol z minule schfize, kterY je s malou opravou pkijat.

Tajemnik ohlaguje nasledujici nove eleny: John W Zgarba, Frank J Ka gpar, Anton F. Urbanek, Paul Malish, John Kleeka, Karel Jarogek. John Kubidek, Joe V. Jaro gek, Jan kivala st., Jan 8uvala ml., Ed. Holly, Rubie Holly, Dr. E. M. Ktenek, pi. E M. Ktenek, Joyce Ann Ktenek, Ernest Reed Ktenek, Jan Urbanek st., pi. J. B. Kubala, pi. Joe Kincl, Tom J. Holub, pi. Tom J. Holub, pi. Frances Monroe Tomag Mikug st., Frank KolenovskY, pi. Frank KolenovskY, Vlasta KolenovskY, Rena KolenovskY, Albin KolenovskY a Marie 8tiba.

Ujednano, aby se navazaly styky s tajemnikem p. Suldou od celostatniho sdruteni.

Usnegeno, aby mistni odbodka mela v brzku eeskou weal a slovanskY zabavnY veeirek, za neelem obeznameni mistniho lidu s praci roclniho Sdruteni. Priedseda jmenuje vYbor, kterY pozustava, z nasledujicich elenu: Pi E. M. Ktenek, Louis BoudnY, Anton Kagpar, pi.

Joe Kincl a R. J. Bartosh, kterYtto vYbor bude mYti na starosti uspotadat veeeti, vedirek a celSr program.

Nasiedovala volna rozprava o freelu nich sbirek pro Narodni Sdruteni.

R. Bartosh, tajemnik. kid F. B. Zdriibek Cis. 112, v Guy, Tex. Provolani a upozorneni vefejnosti!

Jelikot br. Josef Pultr na g tad obvinil a psal nepravdu, podavam vysvetleni: Nag tad F. B. Zdrfibek tadnou sin nevlastni. Dale, co na g jmenovanY vYbor: bratil Josef H. Mikeska, Jan Straeik a Frank Vrla lal, nag tad schvaluje.

Dario a podepsano v pravidelne schnzi (tie 13. srpna v Guy, Tex.

VIII* Zeman. pfed.

Petr Listak,

Pozvani na oslavu 25 leteho zaloieni fridu Spravedlnost Cis. 121 v Dickson.

Na vedomost davam yam, co se prave dovidam; o velike slavnosti, lidu vtemu k radosti.

Kdo k bude miti slavnost?

"SlovanskY 'tad Spravedinost'!

Srpna sedm a dvacateho, vYrodi pet a dvacateho. ✓ Dickson, v torn malebnem kraji, prapory vesele vlaji, libezna se hudba line, a red jako voda plyne.

O nic nebude tam nouze; vyslovite pram' pouze, jake jidlo, piti chcete a hned vkchno dostanete.

Maso na roZ"ni peeene, kufatka hezky smaiene, pivedko k tomu jako 'den, zmrzlina, soda, celY den.

K obderstvent, pobaveni, jste-li praci unaveni, spoleenost jest nejlepS1, tam se dlovek pote:st. keenici na slovo vzati budou krasne promlouvati, rortodi se mlada chasa. veder teprve bude krasa, Vgak i stall prfikopnici, vitani jsou taneenici, frtednici toho spolku, katdemu pry najdou holku.

Steinocher je priedseda, necht' ho kattlY vyhledd.

Novosad je tajemnik, sam tei dobrSr taneenik.

Mika, jeden freetnik, druhY zase pokladnik, nabizi yam svoje slutby, spinit chteji vase tutby.

No tak jit to vgichni vite, doufam, to se dostavite, na tu slavnost velikou. s vagi etenou rodinkou.

Zabavni vYbor.

Sokol Houston, Houston, Texas.

Drazi pratele!

V nedeli, 13. srpna, Sokol Houston byl pozvan na venkovskou veselku, kterou notadal br. Vojtech 8ebek ye Fairbanks. Br. 8ebek daroyal telata a katda sestra pkinesla nejak zakusek.

To tam bylo veselo, zpivali jsme —a vetime pevne, kdyt takovY zpev sly gime od nag.' middae sokolske, to nage deska, tee nezahyne. Byli a budeme tak dlouho, dokud Sokol nezahyne. Vice sily k nemu.

Musite si myslet, to po veselce vgichni byli vice net spokojeni. Nyni se fame na jinou oslavu. Sokol HouSton bude potadati vetejne cvieeni, 24. zati. Zde bude ukazka vrcholu sokolske vYchovy: cvieeni na v gem natadi, konano od drutstev mute i ten, cvieeni prostna a tea na ge zamilovana Ceska beseda.

Jest-li si ptejete lepei zabavu, ptijd'te do nageho Sokola v zari, doufame, to se hezky pobavite ate dlouho budete vzpominat na Sokolski vetejne evident.

Se sesterslOm "Na zdar!"

Ann Vaja Ward. relenent oech a Moravy do Velkonemecke rige bylo v Patti prolevano slzami vzteku jen proto, k miliardy, ktere vydala Francie na vyzbrojeni Benegova statu, prichazeji nyni k

dobru Nemeeku.

"Voelkiseher Beobachter",

Strana 4 Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

Musim vyhoveti ptani (statenky) Ktenkove, ktera na me vzkazala, ze rada me dopisy ete, a te vtely prehlizi Vestnik, jestli tam uvidi maj dopis. A mnozi jini moji ptatele a zne,mi mne vybizi, abych easteji psala. Jsem ze se varn me dopisy libi, aekoliv jini dovedou psati mnohem lep gi a zajimavej gi elanky, a tak jak ja pigi, to mate napsat Nage zdej gi dopisovatelky, pani Wondra gova a pani Mikeskova se nejak odmreely. Take asi jsou v takove nalade jako ja. Man&le Wondragovi se prave vratili z New-yorske v9sta.vy, a ja, doufam, ae pani Wondra gova, at si trochu odpoeine, nem sdeli sve dojmy, ktere na v9stave Velmi mne rozru:sila zprava ohledne pani Langerove a jejich dvou dit,ek, kteki tak tragick9m zgasobem ode gli. Pri eteni takov9ch spray vas hraza obejde, rozum yam zustane stat, a zda se vam, ze to neni motne, aby se takove veci dely. A na konec musime doznat, te jest to piece jenom pravda. Nekdy se mi zda, ze jit ani nebudu nic eist, a take easto si pravim, te snad jsou na torn lope ti lido, ktefi nic neetou a kteti nemaji ani tadn9 cit.

Pak ale pkijdu k tomu poznani, ze takovi de jsou vlastne ubotaci, a takovou ze bych za 'iadnou cenu nechtela bit.

Ted' zase jsou easopisy pine valeen9ch zpre,v.

Valku tadn9 nechce, ale v gichni zbroji. Vypada, te to katdou chvili vybuchne. Hitlerovi se jit leje voda do bot. Zase ma jakesi porady, a ja eekam brzo-li zase Chamberlain za nim bude litat. A co se asi mu bude ted' slibovat. Star9 eachlit. eetla jsem takov9 kratk9 Hitler& tivotopis, kde stoji, to Hitler nemel nikdy tadnou lasku pro nikoho, ani pro sve vlastni rodiee. Ve gkole se gpatne ueil, byl nedbal9m a tvrdogijn9m. Neni to jiste zajimave o nem eisti, ale nad elm ja jsem se pozastavila, bylo to, ze se pohyboval mezi tidy, jestli jakou praci kdy mel, ponevadt byl velk9 lenoch, tak mu ji dal 'tid. tide ho vlastne zivili, a ted' vidime jak je pronasleduje. Nu, jak se tika: ein eertu dobte, a peklem se ti odmeni.

S velkou radosti proeitam zpravy, jak nag dobr9 eeski lid pracuje, zaklada odboeky a pkispiva dle sve moanosti. I sebe men gi darek, kdy jest clan s laskou, ma cenu velikou. Kdo nim pomate, kdy mi sami ne. Tteba, ze si musime doznati, ze i jini nim pomohli. V gechna test jim za to. Polaci jit vybrali milion doIanu na obranu Polska. Tet pozoruji, ze mnozi nagi lide se domnivaji, to ty ptispevky jsou posilany do eeskoslovenka, a ze se tim pomaha Hitlerovi. Cot jest velk9 omyl. Byla by to jiste pogetila myglenka, neco takoveho einiti, nebot' to jest jisto, vec, to Hitler by se tech penes zmocnil, nebo tekneme ukradl. Na to on je majstr. Paneeku, ten se v torn vyzna.

Pteetete si daletite upozorneni v poslednim Vestniku, ktere nim podava na g redaktor. A etete pozorne na stranc,e 12. Pani Fojtagkova ye mne vyvolala vzpominku na ty na ge zvony.

Ja ovgem neslygela pratske zvony zvonit, ale my jsme meli v na.gem slavickem kostelieku th, a kdy zaealy vyzvanet, bylo je sly get po celem girem okoli. Pamatujete se na tu piseri, kterou jsme zpivavali ye gkole. "Nage zvony pekne zneji, kdy ye svatek vyzvaneji. Bim, barn, bim barn. A neb baser: "Tajemna, hrana". To jsou vgechno nage mile vzpominky, a ty se nim vgechny obnovi, kdy se tak pekne divame na ty na ge Ceske filmy. Myslim, to film Grand Hotel Nevada, se v gem l.bil. Kdo by nemel rad ptirodu. Ty krasne borove lesy, kde ani ta veverka neschazela. A jak si pochutnavala na tech borov9ch gigkach. Ja myslim, ae nag i krajane, kteti pochazi od Frengtatu, meli zvlag te radost, kdy videli ta znama jim mista, kus sveho domova. Na ge sousedni osada Fren g tat nese to jmeno, ponevadt ti prvni pkistehovalci, kteki se tam usadili, pochazeli z Frengtatu pod Radho gtem. A ptala bych si umet tu piseri, kterou zpivali: Jedina, jedine, meal vgemi, jsi krasna eeska. semi. — Gel, te

VESTNIIC

to je vg e, co jsem si zapamatovala, protote mne zachvatila velka, litost, a dala jsem se plakat. Snad ji nada ze et/errata zna. Ptigti film bude pod jmenem "Divoch", ye kterem uvidime zase na gi nedoginskou, jak mi ji kikerne, "Matka Kraemerka". A kdy ona hraje, tak to stoji zato. Jest ona perla eeskeho filmu.

U nas zde v Caldwell, bude tento film ptedva.den 22. tento mesic, v uteri. Davejte pozor na oznamky, ktere pan Va gut ma ve v gech eesk9ch easopisech. Tak nezapomerite ptijit. Jest to jedine Ceske pobaveni, ktere zde je gte mame, a proto ukatrne. ae si toho vatime. ZdejAi majitelka divadla si prave potidila nov9 mluvici stroj, a do to doby jit bude mod. bit upotteben.

Take jsme zde pochovali jednoho dobreho eeskeho mute, pana Jana 8krabanka, kter9 vlastnil i se sv9m Avagrem zde v Caldwll sttitni obchod, a byl velmi vaten nejen na gimi lidmi, ale i jinonarodovci. Pan 8krabanek byl jeden z tech dobrovolnikii, kter9 kdy vypukla posledni svetova valka, neeekal at na nej phjde tada, ale sam se dobrovolne ptihlasil a po boku jin9ch eesk9ch hocha gel bojovat pro svoji vlast, spravedlnost a svobodu. 2e1, ze obeti jejich byly marne Pochovan byl v nedeli, dne 6. srpna, a myslim, ze mesto Caldwell takovi pohkeb je gte nevidelo. Lidu pkijelo ze vgech stran, z Houstonu, Taylor, Temple, a i nag doktor Mieek z Austinu se dostavil. Bylo nim mil9m potegenim se s nim sejiti. Rodine '8krabankove vyslovUjeme vtielou suostrast.

Rodine gkrabankove vyslovujeme vkelou soustrast.

Sviij dopis koneim a pieji vgem etenatum Vestniku vge, po eem sami nejvice tout..

Marie Vajdakova. itad Pokrok Sweet Home cis. 63 Swet Home, Texas.

Timto na vedomost se dava, veem sestram a bratram na geho tadu, ae v posledni schazi se ujednalo potadat svaeinu neb besedu, ktera se bude davat na poeest nov9ch &eau, ktera se bude odb9vat druhou nedeli mesice srpna, cot trefi na 10. srpna 1939, ph eemt budeme uvadet asi 15 nov9ch elent. Jsou br. C. H. Chernosky, ptedseda naei H. U. a br. August Kacit, pravni radce na gi S P.J.S.T. a take atednik natl. H. U. Oba tito vadei nagi Jednoty jsou zvani, aby uvedli nove eleny v nag tad. Ale?! Br. Chernosky i bratr Kacit pravi, abychom tekli tern na gim maminkam, aby ptinesly neco, neb nejake maso ad pen., to se rozumi, nejaka, kutata. Tak mile sestry, jste Many jmenem na geho tadu, abyste phnesly nejake to maso, makovniky a vgechno, co ktero, matete ptinest k jidlu. A bratti zase obstaraji neco k piti. Tak, sestry a bratti, nezapomerite na tu zabavu, nebude to zabava, abychom se ye velke hojnosti se gli a vespolek ce pobavili a zapomeli na na ge utrapy. Take jsou upozorneni novi dleni, kteti byli neb vstoupili do nageho tadu od prvniho ledna 1939, dostanou odznaky neb knofliky zdarma, aenske i mutske pohlavi, ph uvadeni 10. srpNa shledanou ph nagi zabave a mnoho na zdaru nagi mohutne S. P. J. S. T. Joe N. Morris, taj.

Nejsou vgichni Skotove lakotni. 0 ptisloveene getrnosti Skota vypraveji se ptedetne anekdoty. Vyskytuji se v gak i v9jimky, ktere jsou tak v9znaene, ze je tteba, aby se i o nich dovedeli ptislugnici jin9ch naroda. Tak pted nedavnem zemtel v Edinburgu sir Alexander Grant, mnohono,sobn9 milionan, kter9 vet ginu sveho majetku odkazal dobroeinn9m spolkam. Sir Grant zaeal jako pekatsk9 pomocnik a zbohatl vynalezem noveho zpasobu v9roby sucharti. Stal se spoleonikem firmy. Po cell tivot podporoval gtedte umeni i vedy. Dobrodinn9m Ustavum venoval celkem pies milion liber gterlinka, to jest 138 miliona K. Z toho nejvetgi dastku dostala Skotska narodni knihovna.

Ve stkedu, dire 23. srpna, 1939.

Rad Spravedinost cis. 121, Shiner, Tex. Cteni bratti a sestry!

Uvedomuji vas vg echny, e dne 27. srpna budeme pokadat oslavu 25. v9roei zaloteni naSeho tadu a te gilo by nas, kdyby na ten den nas i okolni bratti a sestry na yst.vili. Doufarn, ze i titednici Hl. Ut. nas aspori nekter9 na ten den nav gtivi a trochu tee udeld. 0 vg echno bude dobte postarano, aby se katc19 citil mezi nami'jak doma. Obed i veeete budou podavany za mirn9 poplatek a o tiznive taky bude postarano. Take pozvete i ptatele a zname. Na ten den budeme taky ptijimat nekolik nov9ch Menu. Tet zvu br. redaktora, by se mezi nas ptijel podivat i s jeho rodinou. Tail° by nas se s nim taky osobne poznati Oslavu budeme miti v Dickson Akole a cesty tam vedou se v gech stran, takte se tam kald9 snadno dostane. Tedy nezapomerite na toho 27. srpna, na tu oslavu.

Do Dickson je testa s kaade strany, dobr9 °bed bude plichystan9; vgeho druhu jidelka a piti, bude tady dobr9 "tivobyti."

Maso taky budou peci, dusit, katc19 zpasob chteji zkusit, by se vgem dle chuti zavdeeili, at' je katd9 vesel9 a 6119.

Pkijd'te vg ichni, z daleka i z blizka, jiste se yam u nas nezast9ska; muzika zde bude krasne hrati, veder mate kald9 tancovati.

Deveata jsou tady hezka, notky jako strunky, do prdoe — i do taneeni, divoke jako srnky.

0 potadek vzorn9 bude, v9bor peeovati, kdo si bude term hlidat, tak se mu zde neztrati.

Na velkou navg tevu se tegi bratti a sestry tadu Spravedlnost Cis. 121.

S bratrsk9m pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Poz. red.: Reservuji nedeli 27. srpna pro vagi oslavu a tegim se na seznameni s eleny jubilujiciho tadu. Pozdrav!

DO DALLAS. — SVUJ K SVEMU. Vim, ze vagina nagich Dallasakii se timhle heslem kidi. Jsou snad ale mezi nami i takovi, kteki nevi, ze by shora uvedene heslo mohli uplatnit i v pripade poji gteni svojich domova proti ohni, vichtici, krupobiti, v9buchu plynu a poji gteni vnittniho zatizeni (ndbytku). Moknost toho mime u nas ut poslednich nekolik roka: eeska apojigt'ovna proti ohni. Jsem elenem od zaloteni zdej gi odboeky a ze zku genosti vim, ze gkody zpasobene na majetku pojigten9ch jsou vykizovany rychle a k Upine spokojenosti postiten9ch. Starite se eleny, kdo jimi je gte nejste a podporujme sami sebe. elm vice nas, tim jsme silnejs.. Intormace tadejte u jednatele mistni odboeky.

Adresa: Kos Ant., 5731 Marc,edes st. P. 87-5481.

Redakci diky za uvetejneni.

John Hernial.

Na zdar!

Vykopavky v Thermopylich.

Na historick9ch mistech v Thermopylach, kde stateen9 Leonidas bojoval se 300 sv9mi nejlepgimi Spart'any proti zthcujici ptesile perske, jsou nyni provadeny z ptikazu-teckeho ministerstva narodni osvety vykopavky. Tato prate mela jit velik9 aspech a potvrdila ptekvapujicim zptisobem liceni, ktere o bojich v Thermopylach podo,v9, teck9 dejepisec Herodot. Nejv9znamnejSim objevem je hrob kra.le Leonidase.

Lide nevedi, co easu a namahy to da, nauCiti se 01st. Potteboval jsem k tomu na osmdesat let a nemohu t.ci, ze bych byl u konce.

Goethe.

Je stkedu, dne 23. srpna 1939.

Holland, Texas.

CtenY br. redaktore a mili etenati!

Cteni bratii a sestry, krajane-na ginci, byt' rozgtepeni a rozdvojeni, neslu gi se ani neposlouk. Sdru2eni, kdo myslite ze vice ziskate kdy pojmenujete jedno a to same tees° vice nekolika jmeny pojmenovanymi, tedy ani nevite jak se geredne mYlite. Nebo nada myslite, 2e by se tim druhyrn jinYm nazvem udei neb cil lepgi docilil? Jsem jistY 2e ne, a obzvla gte jak narazi kosa na kamen, tu jest amen.

Krajane, drke se v nynej gim druhem odboji za osvobozeni byvale stare vlasti pevne a piesne pooestne — semknute spoleene v jeden celek. KdY2 jste si naginci vyvolili nazev ve sjezdu (konvenci) v East Bernard, Texas, je ted' na vas byste si uditeli, co jste si spojenYmi silami v konvenci minuleho 25. dervna r. 1939.

Jestli farmati si budou ptat sdruMni, tedy at' si je doma v osade zalozi, teprve az bude vice odboeek zalo2enych vice pohromade, pak se svola, schtize v nektere osade velke nebo v meste ye stiedu statu Texas. Na schuzi si farmaki zvoli vYbor z farmatu a ne z duchovnich hodnostatu. KdY2 by se sehnalo a upsalo 100 tisic elenti s malou zalohou vstupneho na kampail oznamovani, aby se toho vstupneho zavdayku pouklo, kdy by Clenstvo dostateene zesililo, teprve by se ptikroeilo k zakladtim a zalo2eni jen jedne jedine organisace a to pevne, zdrave hned v zakladech — bez chute, bez zajmu ani provazku nezkroutime. KaklY stavitel nebo kontraktor zalok nejdiive zaklady v "grunte" a teprve buduje, pokraeuje se -stavbou odspodu nahoru — ale bez materialu nepostavi budovy ani praktisovani stavitele, oni se musi nejdiive postarat o material, kdy si je zajemce k tomu zjednal. Napodobne jest to se zakladanim spolsdru2eni, organisaci. To nebo ono tizeni, vedeni musi nada konat, vest seznam vgeho v protokolnich knihach. Chti-li spolky prosperovat, tedy si sve odvetvi musi vgichni dleni s vedoucimi iiditeli podporovat, zastavat a obhajovat.

Br. Moravek poda.va v gelicos v oechoslovaku.

Nedavno psal o lnu, 2e se tam v okresich na jihu prodavalo lnene semeno za 1 1/2c libra. V lekarne loni prodavala se libra za 15e, dve libry za 25c. Tento tYden zase etu od nej zpravu, se nepoukva bavineneho obalu. Nebude to dlouho trvat, 2e se do nej boulesaci odeji, vklyt' oni sami jej nechteji, nekoupeji za ten gro g $1.25.

Traktorovi farmati od Ligit basil bavinene obaly odporueili pro male rolniky, a ti velkofarmati si pkeji jutovY. Juta neni z konopi, ten obal by ptigel drahY, konopi je na dratve a nite segivat ktde atd. Pant bosi se navrhli sami za diktatory Ligy nad malYmi rolniky. Prod nejdou na zapad ty velke organisovat s temi traktory tuctovYmi. Kolem aervene ieky v severnich okresich je dost pohonovYch koni benzinovYch, o tech ani zminky o Zadnem neni, ani slechu, ani dechu. Pani bosi boulesaky nevidi, a ty s kratko bavinenYm "lintem" vlaknem half and half — pal a pal — take nevidi. Pani to vge pkehledli, oni vidi stale jen tariff a 2eleznice, nic vice. Vklyt' farmati si nepotidi ani plachty pro nadkryti baviny kdy . prgi. Na povozy vgeho druhu poukji plechu nebo desek k zakryti nasbirane baviny a nekteti neptikryji nieim sve vehykle. Sa.mi nepodporuji sve bay).nene yYrobky, provazky, provazy, plachty, ani latky z orkafy. trody di kropy bavinene jsou bidne, trikrate v tYdnu trochu zaprai a to niei pupence i male boltce a vetSi. Kdy'Z prZi, napukly se kazi, neotevte se dobre, leda jej dat do lihne.

S pozdravem, Jos. StaSa. Cleveland, 0. — Tovarnik F. J. Vleek daroval Ceske Kulturni Zahrade poprsi "Otte vlasti" Frantig ka Palackeho. Poprsi je praci znameho deskeho sochaie F. L. Jiroucha. Dar tento v tuto dobu jest darem symbolickYm, nebot' to byl Fr. Palacky, kterY modernimi dejinami naroda deskeho ukazal celemu svetu, kde jsme, jsme byli a jake jest Ceske no.rodni, dejinne a lidske povolani ve stredni Evrope. V dobe tak vane bude socha Palackeho pripominati, eeskY narod bude znovu svoboden a volnY svou cestou k vYSinam ducha.

vES1'N11 pesky Proper, Cislo 24., Temple, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto vas laskave 26,dam, byste se v co nejvetgim poetu dostavili do pti gti schtize v nedeli odpoledne dne 3. zaki, neb v teto schuzi se chceme poradit, jak by jsme si pkipravili nejake iadove pobaveni po schilzi v tijnu. V tett) schtizi budou uvedeni vgichni novi eleni, kteti byli ptijati letogiho roku. Zvlagte vyzYvam nage sestry, by se dostavily tez v hojnem poetu, neb co se tYka nejakeho toho radoveho pobaveni, ony tomu asi nejlepe rozumi a tak nam mohou hodne poradit. Nevim, co jest toho priainou, ze nyni tak malo sester schaze navatevaje. Drive bYvaly nacre schnze vice sestrami navatevovany a bYvalo to veselejai. Tak se sestry trochu polepaete, co se tYka, navatevy schilzi a pripomerite to tet svym muZiekam, Ze by mei easteji naliatevovat schilze. Pak by jsme meli v kakle schuzi peknou besedu, kdy by nas bylo vice pkitomno. Nemejte strachu, ze yam tam bude horko. Mame tam dobre elektricke vejite a tak v padu horka mil2eme si udelat prijemne chladno.

Tak zase mame to sbirani to baviny. Neni to letos velmi paradni ta nroda to baviny a ta cena take ne. Nu ale co jest Mat. Musime byt spokojeni, Ze mame aspori tolik, kolik mame.

Jest mnoho mist, kde neudelaji Zadne nrody a take to budou muset nejak prodelat. Proto bratii a sestry, kdy jest ta doba sklizne, tak pamatujte na za.placeni svy'ch povinnosti na nage pojistky, neb tim zpiisobem si uditujeme ochranu pro ty na ge nejmilej gi v padu ze bysme byli odvolani z tohoto sveta a to 26,c1nY nevime, kdy ten na g eas mti2e prijit. Proto bud'me na to ptipraveni kaklou chvili. Poji gteni jest to jedine, co mii2eme v nynej gich easech koupiti, neb zde se yam dava ta nejlep gi ptilektost po malYch splatkach si je udr2ovati a jest to ta nejlepgi ochrana pro nage mile v to nejtU gi dobe. Proto bud'me pametlivi na na ge pojigteni a jakmile se nam naskytne ptilektost, odporueujme Jednotu nagim ptateltim a znamYm a zyla.gte pamatujme na to, abychom dali nage deti do nagi Jednoty, jak jim budeme brat pojigteni. Lepgiho pojigteni nedostaneme nikde jinde, jake ma, nage Jednota. Tak se zatim mejte vgichni dobke. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj.

Houston, Texas.

To jsou chudobne zpravy sbirek pro osvobozovaci akci. Na co lidi eekate, hraje ten peniz o vas 2ivot? Utratime oast° zbytedne za nepottebne a obejdeme se, tak nae tedy se domnivat, jegte penez neni tieba.

Nechci nikomu sahat na svedomi, let jako de jsem povinni k nejakYm obetem. Mylne si ten vyklada, ze Hamusek mute dat desitku, moh' bych byt lakomYm te2, ale dovedu se uskrovnit jinak, abych mohl na akci prispet.

A s temi medailiony delam tak, ze je prodayam tern s kterYmi delam obchod, a tak to ma' ete delat i vy ostatni. A teal mne, Ze mau pomahat.

Hamusek.

Filadelfie. — Ve filadelfske zoologicke zahrade onemocnel lev, a to nemoci, ktera, neni nikterak cizi maskemu pokoleni. Vypadavaly mu totit chlupy z hiivy. Ztratil zakratko npine ozdobu sve kralovske hodnosti. Prostredky pro vzrust vlasti mely u neho zrovna tak malt' nek, jako u vet giny pant( tvorstva. Jinak byl tento ley zdrav a byla by gkoda jej zabiti jen z diste kosmetickeho nedostatku. Proto jeden vlasenkat dostal rozkaz, aby udelal paruku, ktera je lvovi kadY den rano pied otevrenim zahrady nasazovana.

Priprava vystehovalcil pro Palestine.

Na Rakovnicku a Kfivoklatsku ,racovalo drive ye velkYch dvorech slovenske delnictvo.

Letos byli slovenai delnici o Znich nahrazeni z east ptihla genYmi tidy. Jde vesmes o mlade tidy, kteti se chteji vystehovat do Palestiny a museji se naueit zernedelske praci. Z Prahy bylo poslano na Ktivoklatsko na d ye ste mladYch 2idovskYch ptislu gniku. Na velkostatku Polary jich nastoupilo 80, na velkostatku Mide 10 a v Rakovnicku nastupuje do raznYch velkostatkil v techto dnech sto osob.

Strang 5.

Crosby, Texas.

Ctena redakce VCstniku a v gichni bratii a sestry nagi Jednoty!

Pkichazim mezi vas s inYin dopisem, abyste nemysleli, ze tu v Crosby neni vtadneho, kdy nepi§eme, mina• pi. Anny Orsag. Ja jeji dopisy ra.da etu ,ale nerada piSu. Podasi tu mame Skarecle, ka2dY den tu prAi, co2 farmate oddaluje od pikovani. Kropy jsou tu bidne, moc toho tu• nebude letos.

Take y am musim napsat, ze jsem byla dvakrat na vYlete. Prvne jsem byla v Cervenci, jela jsem k dce i Marii do Taylor, k rodine Joe Je2 a na druhY den jsme jeli do San Angelo s rodinou Jeovou, k rodine, Bill Macikoy e, kde jsme je piekvapili. Pan Macik nebyl doma, byl v praci, ale jak ptiSel dome, hned pi. Macikova ptichystala dobrou yeeeti a po y eeeti jsme jeli do mesta se podivat do San Angello. Je to pekne mesto Tak nas povozil po celem meste a na druhY den nas zas povozil po farmach se podivat. Jsou tarn misty pekne farmy a pani Macikova a dcera zestaly doma chystat obed, kterY byl ptichystan net' jsme se vratili matky. Po obede jsme jeli zas do Rowena, Tex, k panu a pani UrbanovYm, ke znamym a ptatelam; take jsme je pfekvapill ,ale dobre jsme se pobavili. Za chvili se pani ze svetnice ztratila a hned za chvilku chystana dobra svaeina pro nas. Za co2 dekujeme. Na druhY den jsme se ubirali zase zpet do Taylor, Te., k rodine Je2ove V nedeli odpoledne jsme jell k John HurtovYm, kde jsme je tez ptekvapili, a v pondeli jsme se zas dali na cestu &mil do Crosby, Tex. Druhy vyle,t jsem mela zas se zetem a dcerou Willie DubeakovYmi. Vyjeli jsme 21. dervence, zastavili se v Brenham, Tex., u rodiny Zubikove, kde nam dali dobrY abed, za Co2 jim dekujeme a po obede jsme jeli do Somerville, Tex. Zastavili jsme se u rodiny Bill Nedbaloy e a odtud jsme jeli do Snook k rodine Will Junakove a odpoledne jsme jeli k rodine Henry Adamkove. Na noc jsme jeli k rodine Junkove a rano jsme jeli k rodine John LednickYch, kde je take Svagrova, uz moc ran nemocna. Tak Ti pteji, abys byla zdrava a pkijed' za mnou Francis. Po obede jsme jeli k rodine Mary aebesta a na noc jsme jeli zas k JunkovYm a rano jsme se vydali na cestu do Austin, potom do San Marcos a odtud do San Antonio. Tam jsme se SU podivat do tech parkti; tam se ne'co uhledne, nem co elovek jeSte nevidel. Ze San Antonio jsme jeli do Lulling a tam jsme zUstali na noc.. Rano jsme se I n s vvdali na cestu do Guy, k rodine Dupeakoy e, kde zas jsme byli na noc a odtamtud rano no jeli jsme a domil do Crosby. Ale ja, lituji farmate ph San Antonio. Tam nemaji iadne kropy, co jsme jeli, podel testy nikde neni mac ukalka na kropy.

Se srdeenYm pozdravem v gem Ctoucim, Mary T. 8ebestova.

Seattle, Wash. — Frederick E. Baker, predseda spoelenosti H. G. Brace Calendar Co. v Seattle pravil dnes, ze preloleni svatku Thanksgiving Day presidentem Rooseveltem vyvole, poplach u vydavatelil kalendail a zpilsobi jim §kodu od $5,000,000 do $10,000,000. "Bylo by to hrozne," brumlal Baker. "Vice nail 70% kalendart na rok 1940 je jiZ hotovo a prodomo a asi 50% je je'Ste v tisku a ye vazbe po celem Soustati. Techto 50% representuje hodnotu asi $5,000,000. "Vefaina vydavatelt kalendaft zaeine, s jejich pripravou jiz v lednu kadeho roku, aby byly na konci leta nebo na zadaku podzimu hotove."

Mesto Kromerii postra.da poiadnou plovarnu.

Dnegni stay mestske plovarny v Kromenzi neodpovida modernim po2adaykum a proto se nekteti einitele dcdaduji, aby mesto vybudovalo noye koupaligte. Na dosavadni koupalig te doplaci mesto rodne 6000 K, a tak poladavek ztizeni novella koupali gte je opravdu opravnenY, ponevad2 na moderni podnik by byl jiste aktivni. K tomu fieelu vyhovoval by pozemek u hlavniho mostu pies feku Moravu.

Strana

VtSTNfIC

Do Dallas a okoli!

Nyni-kdya jsme zde v Dallas hotovi se sokolskYm sletem, kterY se nam uspokojive vydahl, a s deskou gkolou, ktere, taktea se volice dobie yydatila, nastane nom zas jinn, prate. A to na poli narodnim, prate takova, ktera byla jednou jia vykonana a nyni po 21 letech musi se zas zaeinat od prvnich poeatkri. Ale ne od prvnich poeatkri, neb u nas jest jia Odboeka Sdruaeni AmerickYch 6echoslovaka v Texasu zaloaena.

Zaloait ale a pak zristat spat neni spravne, a proto svolava se na dtvrtek veder, dne 24. srpna, schrize vaech Oechoslovakil v Dallas a okoli do, Sokolovny, kde bude jednano o dal gim postupu VYpomoci nagim tam za motem.

Prodej medailii se dobie da hs , a zde v Dallas skoro kaadY dechoslo yak ma jiz medailii koupenou, take od nas a Dallas je jia hezka suma penez odeslana na tu akci. Ten, kdo ji je gte nema, necht' se ve etvrtek phhlasi.

Nezapomerite, ye etvrtek dne 24. srpna, v 8 hodin veeer v Sokolovne jest pfitomnost doucna kaldeho 6echoslovaka v Dallas a okoli.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

N.S. ne proto, ae je to "ptelejvarna", ale proto, 2e je to sdruaeni, ku kteremu path celY eeskoslovanskY svet.

Kdya nekterY Glen naai S.P.J.S.T. nechce, nebo nemriae pracovat u radu, ku kteremu path, pfestoupi ku jinemu, ale proto zustava elenem Jednoty, tak i my kdya jsme s vami nemohli spolupracovat, prelozili jsme nazi Cinnost do C.N.S., to piece neni provokaterstvi ani "true" odboeka. Piistupte zase vy k nam a pkesvedeite se, kdo pestuje svornost a kdo jsou ti, ktefi tu svornost rozbijeji.

U Jed. Sokol Houston jsou fadni obeane a obeanky, vag ina z nich jsou zde rozeni a vychovani, zastavaji fitady a pro gli vyggi akoly a proto vyrazy, jakYch je ye dlanku pouaivano, nehodi se pro obeany demokratieke zerne.

Rudim za to, ae v Jed. Sokol Houston neni ani jednoho zlomyslneho jednotlivce, ale vaichni pracuji na naroda roli dediene dle s yYch sil a schopnosti.

Podle skutkil jejich poznate je.

Nagi pre,61 zdar! Zvitezime!

Vag, Alois Vaja.

El Campo, Texas Citim se povinna podekovat. Pfijmete ode mne uptimne citenY dik, pane redaktore, za uvetejneni myth vlastnosti. Pigu yam do Vestniku eesky, kterong vlastnost, Gist a psat desky, jsem se naudila z techto pouenYch a krasnYch novin, jet nam v gem ditkarn poskytly ptileaitost naueiti se eesky udebnici, ktere, byla uvefejnovina. Zajiste jest nas vice ditek, ktere jsme se naueily tomu sladkemu eeskemu jazyku.

Povim yam jak chytfe maminka vzbudila u mne zajem ueiti se psani a eteni. Dala nam, mne i mernu mladgimu bratru tabulku a tak nas ueila Gist a pak nas udila psat. Davala nam napied male vety a pak kratke vergiky, ale dala nam volno, at' si je slabikujeme jak chceme, a pak to po nas eetla, ale my jak jsme to men napsane, melo to pro nas hrozne sme g -nYsloh,jaktnebylodivsabkone.My jsme se zrovna valeli smithy a maminka se smala zaroveri s nami. Pak nam ukazala, jak se to spravne pi ge a tak to u nas vzbudilo zajem nejen proto, abychom se nautili eesky psat, ale protoae jsme se tomu do syta na. small. A vite, mile ditky, k 'demi mi to bylo dobre? Jak jsem zaeala prvni rok choditi do high school, vzala jsem prvni rok gpanelgtinu a pouaila jsem deskeho slabikovani pii Cteni gpanelgtiny — a jak ml to krasne pomohlo — hned jsem umela Gist a psat tea apanelsky, jen jsem se musila &it rozumet slovrim, ale to na nebylo tak take jako kdybych se byla musela ueit vaemu. UCitelku jsem pfekvapovala, odkud ae ja to vim, honila se z jedne strany na druhou, myslela ae to opisuji od druhYch deti, ale ja, jsem se tomu jen smala. Tak mile druaky, uete se pilne eesky. Cestina opravdu zni jak ta nejsladdi hudba, ktera rozumi celeho sveta nateei.

A tak s pozdravem na v gechny Ctouci.

Jestli mne jeate poznate, jsem nejmlad gi uCiEthelka Kidelova. telka hudby

eesky obchod s nabytkem v Houstonu.

Znamy spolkovy pracovnik a dlouholetY osa.dnik v Houstonu, bratr Frank Tesaf, Glen du Pokrok Houstonu, zatidil si nedavno obchod s nabytkem a domacim zafizenim v eisle 5906 N. Main St., Houston, Texas. Jako ye stare vlasti vyueenY truhlai a zamestnanY po 27 let u velke nabytkove tovarny Myers-Spalti v Houstonu ma velmi znaenou zkugenost y tomto oboru. Pri sve dlouholete odborne zku genosti a znalosti nabytku bude moci krajanrim pii lepgi obsluze poskytnouti vet gi risporu pii koupi nábytku a ph tom jim dodati solidni zboai a vyvarovati je pied sklamanim, jake pfichazi, koupil-i se nabytek zhotovenY ledabyle a z mene cenneho materialu. Dovoluj erne si upozorniti na oznamku jeho zavodu, Tesar Furniture Co., v tomto liste a odporueujeme jej na gim krajanum, kde budou poctive a solidne obslougeni

Jednota Sokol Houston.

Jako starosta tett) jednoty povaauji za svou povinnost zastati se naaich einovnikil a "naterYch lidi u Sokola",.kteti jsou bezohledne napadeni p. 8uldou ve Vestniku ze dne 9. srpna 1939. je Nejsem opravnen rozhodovati, zdali zastoupeno v C. Rade v Chicagu jako O.N.S., to se rozhodne referendem na konferenci Svazu Katolikti a Slov. Sdrut. nekdy na podaim, jak phjato na sjezdu v dubnu t. r. v Chicagu o novYch oblastech. (Zapis sjezdu str. 11., 12., elan& 3, 7; 8, 9.)

Pevne verim, ae v ge bude vykizeno ku v gestranne spokojenosti, take zaleaitost, ae za to nadgeni, neni-li provazeno finaneni pomoci; Rada nekoupi ani po gtovni znamku.

S tim Jed. Sokol nema co delat a take nema ye syYch fadach jedince, kteti by z uraaene jegitnosti atd. 1peli na jakemkoliv nazvu. Vadyt' vlastne elenove Sokola zaloaili i S.A.a.T. v Houstonu, jak yam to tedy mohli rozbourat? Ale, ae nemohli spolupracovat s lidmi, kteli si z naaich zastupcil tropili posmech a vybrane pfispevky neodvadOi tam, kam patti, zalozili odbooku

Osobni. Jak nam sdeluje na g dopisovatel, br.

StudnienY, ma eesky Houston o novy parek novomanaelii vice. Ticha, skromna a hezounke. dcerugka manaelil K. PraaskYch, obou dlouholetYch osadnikil houstonskYch a bYvala aakyne Ceske gkoly jia fidil pisatel, Marie Anna, vplula v sobotu do phstavu mantelskeho. Sarnozfejme, ae ne sama, jejim plaveikem, v jehog ochranu se odevzdala byl pan Josef Maragek, syn naaich dobie znamYch osadnikri James MaragkovYch. Pisatel pfeje oboum novomanaelilm jmenem syYm a jmenem nazi osady houstonske mnoho zdaru a Stesti jejich spoleene pouti aivotem. Rodierim obou nemohu nic vice piati nea jich dorostu. Nejake nejapne aerty o kolebce neb eapu necham stranou, aby se mladY parek nemusel rditi a star gi abych zbyteene nesvadel.

PIONYRSKY DEN V ENNIS. Den tfetiho zah se kvapem blizi, pouhY tYden a pill k tomu dni. Jia kretka doba, ale de, se v ni mnoho udelat. Jen kdy g se bude chtit a to by se melo chtit, nebot' mezi tenni pionyry jeste, jestli mezi ne nepathme, mame bud' rodiee neb pfatele, tetieku neb strYeka.

Vadyt' kdya se to vezme kolem do kola, je ten eesky Ennis jedna rodina, ov gem trochu velka.

Snad nekdo nebude veht, ale pfemY glime-li o torn, je to tak. K tern prvnim phstehovalcum, co zde zaloaili vice jak pied gedesati roky syrij domov, prijadeli jejich znami a jejich deti se mezi sebou aenili a vdavali. Jejich deti si braly za aeny neb mute sem pozdeji phjete divky a hochy a tak enniska osad y- je jeden kruh a v nem babieka, dedeeek, strYdek, tetieka, prvni bratranek, druha, sestfenieka a stale -dokola a tak doufame, ae kaadY z nas pfijde 3. tijna do Narodni sine, by svou phtomnosti vzdal rictu tern starYm osadniktn. Udelejte si ten den dd.staveniekem nas vaech a mysleme si, ae jsem zase v to "stare Narodni sini", ktera byla ale jiste mnohYm a mnohYm mild, neb ona byla prvni zde v Ennis, kde se na g lid schazel za starch east.

Dnes, dne 21. srpna 3,113or objfkli ty na ge pionSiry, by vyzvedel, zda se dostavi k tomu dni,

Ve stfeclu, dne 23. srpna 1.939. abychom zvedeli jejich poeet. Proto usnadnete jim tu praci a ku kteremu z vas nephjedou, pfihlaste se sami. Jak dfive bylo psano, oni nemohou o vaech \T eat a zpravy ktere berou od starYch osadnikii, si tea na kaadeho nevzpomenou, a kdd Ennis by je chtel na ten den za hosty bez rozdilu v g echny. Snad mnohY fekne: ja tea bych mel do toho patfit, vadyt' jsem tu tak a tak dlouho, o malo merle net ten druhY. rad ma v planu, zdali se tato zabava yydati, poke,dat kaadY rok PionYrskY den, tak ne-li tento rok ted ynekterY ph gti picijde fada na ty druhe a nekdy za mnoho rokt, as zde pionyrri nebude, mohou ty naae deti pro nas udelat zabavu co stare osadniky. 2e by to glo. Pfemyglejme o tom.

Program jia mame trochu pfipraveny, nyni jen zkougky, by dobie dopadl. Skladat se bude z fedi pfedsedy, ktery chce riam podat ty zaeatky tech pionyrt, ku kteret yeti jia shani od nich ridaje. Bude tea vzpominka na naae mrty e, kterym bude vyhraaen still s krasnou kyticia pel#iou baseri k tomu patfici pfednese Vrlova. Tak pkijdte i vy, kteti sve rodide neb pfatele pionyry mate mrtve a vzdejte jim tea tu vzpominku. Bylo by pekne, kdybychom jejich jmena mohli zjistit, kdy sem phjeli, kdy zemieli a v jakem staki. Na stole bude kniika a do to mohou jejich synove neb dcery jejich jrnena zapsat, a tato kniaka by mohla b-Yti nekde uloaena co pamatka. Jind eisla budou se skladat ze zpevu, hudby a basni, ktere pfednesou mali i velci elenove Sboru Mtadeae. Pro vgechny pionYry bude phpraven obed zdarma.

Tuto Cast "programu" maji si vzit na starost naae aeny, ale tu jsme a dosti o geha veil° bodu.

Add mnohe veci sam opath, dobremu obedu je tfeba mnoho veal ktere bychom aadali do enniskYch ten, by co darek donesly. Pheinite se a donesete? Vady se zajmem pozoruji elenky z Katolicke sine, co ony dokelou, kdya maji nejakou zabavu; kde je phpraven ()bed, tu se stoly prohYbaji pod jidiem. Za dkivejgich ease se to Maio i v naafi sini, ale eim dale bylo noseno merle do kuchyne. Udelejme na tuto zabavu vyjimku a pfinesme na ten °bed kola. z nas misu neeeho dobreho. Kaady mame na dvote kutat cely houf a kdya je zavezeme do mesta, tu kupujici chce za 35 centri kute jako husu. Pfigti patek veer budou mit kuchatky schtizi a ktera z vas ma o to zajem, pfijedte do Narodni sine a poradime se, co mame dobreho pfcihystat. Je gte jednu vec main oznamit.

MnohY z vas starch i mladYch mate jiste ye svem hospodakstvi nejakou hodne starou vec, muae to byt cokoliv, jen kdya to bude hodne stare neb privezene ze stare vlasti. Mffte to byt neco od nadobi, od aatstva, nejake stare natadi, ovgem hodne stare, pkikrY yky, aatky, nu co kdo ma a chtel by nam to piljeit. VYbor by z toho udelal malou vYstayku v sini. Veci budou dobie opatteny a spravne vraceny. Kdo nam neco zapujti, necht' tide, jak je ta vec stare, a vybor k tomu de; patfieny listek se jmenem, di to je i staff S puntikem jiste kaady ukoneuje svilj mazonebo krasopis. Milj ale path mezi ty prve a proto na shledanou pfigti tyden.

Zabavni vYbor od fadu Ennis Cislo 25.

Uh. Hradigte. — Jakmile skonei prve 'Move prate, bude zapoeato na Uherskohradi gt'sku s vymetovanim stavebni trasy pro odersko-dunajsky kanal, jehoa stavba se UM rychle svemu uskuteeneni. Na Slovacku ubude postavenim kanalu opet mnoho kvalitni pridy. A tu je tteba p •edem ptipomenouti, ae zregulovanim Moravy vzniklo mnoho zbyteenYch ramen, z nich2 mnoha se stala bahnitYmi moealy a lihnemi komarri. Jen v okoli uhersko-hradigt'sk&, ho . cukrovaru maji tato stare, ramena a . propo starYch tocich Moravy plochu na 500 merit. Je to plocha, na ktere by se uaivilo 10 zemedelskYch nebo 20 delnickYch rodin. Ph regulaci Moravy nebylo moano zavaaet tato ramena, protoae dokud neni hotovo nove feeigte, musi voda protekat feei gtem starYm. Ph staybe oderskeho prilplavu bude vaak vykopano tolik zeme, ae by bylo zcela lehke zasypati v g'echna nepottebna star& ramena a doliny. Je vgak tteba pamatovati na to j2 nyni pii ptipravach na stavbu.

ye stkedu, dne 23. srpna 1939.

Podekovini.

Dekuji timto adu Pokrok Houston Cis. 88 za oceneni moji nedelni piedna gky a velmi hodne peijeti, ktereho se mi dostalo v geini posluchaei. Dekuji vain.

Karel Gam. Taylor, Texas.

Ctena. redakce Vestniku a v gichni etouci tento list!

Osmelil jsem se par kadkii , napsati a prosim ctg nou redakci, by mile' to vYtiskla.

Co se podasi tyre, to je vet gim dilem horke, tak ze ta "kralovna" - bavina hodne se otvird, ale neni ji mnoho. Zde se sbira a bude-li pohodlne podasi, tak bude brzy sebrana.

Add 8vadlenal cis. 14., R. V. 0. S. odbYval svoji schtizi a v to se elenove ujednali, le udelaji nejakou taneeni zabavu. Byl zvolen tfielennY vYbor, by se o sin postaral, tak ta zabava bude na den 27. srpna v sini tadu Vyaehrad, cis. 48., S. P. J. S. T. na BaYersville.

Proto vas v g ecky, obzvlaate zdejM blizsi tady SPJST. zvu na na g i taneeni zabavu, pki ktere bude ifeinkovati chvalne znama, deska kapela K'ohutova z West. Texas. Ptijd'te v gichni a budete pkekvapeni eeskou hudbou.

Tel y am bratti davam vedet, byste se do schtize vg ichni dostavili, ktera nam ptipada na tfeti nedeli v mesici zafi t. j. 17. R. V. 0. S. S pfanim vaeho dobra a na shledanou na zabave dne 27. srpna jsem, Joe I. Barak, fieetnik RVOS. ',7,PRUZEN1 AMERICKYCH ECHOSLOVAKU VE STATU TEXAS. Zapisky ze scheze oblastniho vYboru Narodni rady dne 13. srpna 1939. Scheze konana v kancelatskYch mistnostech eeskeho pravnika p. Kalluse v La Grange, kterou zahajil ptedseda vYboru pan A. J. Kallus o 2 hod.

Omluven dp. Nemec, kterY jel shlednouti svetovou vYstavu v New Yorku a p. Fr. And.nee, ptedseda spolku poji gt'ujiciho proti ohni a omluven take br. Fr. Moueka, jeZto p. piedseda myslel br. Mou'eku uvedomi o schtizi tajemnik a tajemnik kdy name' to vYslovne nafizeno myslel. le uvedomeni zaslal ptedseda. &haze iidasten byl statni vYbor sdru'leni. an soudce C. H. ChernoskY dava navrh, by protokol z minule scheze Cten byl ve schezi je2to tajemnik oblastniho vYboru neni pfitomen a zapisky by konal tajemnik statniho vYboru. kijato.

Usneg eno, by scheze vYboru oblastniho NCrodni rady Ceskoslovenske byly spoleene se statnim vYborem Sdrileni, jelto tyto dva vYbory tvoti vYkonnY vYbor statni organisace a do schtize aby pozvana byla pi. Habartova, co prvni nabradnik oblastniho vYboru Narodni rady i 'den statniho vYboru Sdruleni.

Dr. KopeckY, navrhl, by yeakere zalelitosti vykizovany byly pro celou akci skrze organisaci Sdruleni: Pkijato.

P. soudce ChernoskY: by vYkonnY vYbor rozeslal na odboely yysvetleni a navody: o nazvu Sdruleni organisace, o broltirkach a vyrozumeni, by elenske pkispe yky 25c za elena a $5.00 za spolek pa kaide schtizi zasilany byly na pokladnika br. Fr. Olexu, 6402 Taggart St. Houston, a yysvetleni o medailich. Usnegeno, le vYkonnY vYbor ujima se ekolu a bete zodpovednost za rozesilani a distribuci medaili, ladosti o medalie by zasilany byly na tajemnika a rovnel penize za medaile Se sheracimi listinami na John Sulda 5410 Darling S. Houston.

Dp. Rune: by ptiati scheze konana byla ve slavnostnim razu jako den TexaskYcheeeehoe sloy ake a site v nektere osad y stkedniho Texasu. Pkijato s dodatkem, by den ten stanoven as na polovinu mesice zati.

Tajemnik ma objednati tisic papirt a oba.lek s pfislug nYm ohlavenim organisace u "Texana."

Jan 8ulda, tajemnik S.A.e.T.

VESTNiX OD NAS Z HLAVNHIO MESTA. Z Austinu se pine: Pozoruji, le eas zde rychle Teti. To filed tel Dr. Ed. Mieek, profesor Ceske feel na Texaske statni universit y, jehol" narozeniny jsme oslavovali v sobotu dne 19. srpna. Jeho letni ttida ee gtiny pkipravila mu pekne pfekvapeni. Do tkidy na stul dali mu krabici s krasnYm dortem a napisem "8t'astne narozeniny". Slyael jsem z hodnoverneho pramene, ze o zhotoveni chutneho dortu se nejvice zasloulily studentky: Sl. Martinetsova z Holland a pi. Beliekova z Jourdanton. Dr. Mieek byl oddanosti sve ttidy velmi pohnut a rovne2 eetnYini darky a blahopfejnYmi projevy syYch pfatel, z nich2 mnozi jsou jeho bYvali studenti a studentky. Velikou radost mu zpesobili ueitele L. L. Hrneik a J. J. Sktivanek z vyak gkoly v East Bernard, kteti mu poslali peknou vzpominku z eeskoslovenskeho pavilonu na vYstave v New Yorku. Tyto projevy sveddi i o oblibe, ktere se nas profesor teal mezi bYvalYmi i nynejaimi studenty.

V nedeli dne 20. srpna zalolili jsme v krasnem domove man2ele Jan HejlovYch odboeku Sdruleni americkYch C'echoslo yakii. 'least byla velmi pekna a zvlaate mladel dala se videti. Schezi zahajil krajan Rajm. Prasatik a po2adal Dr. Mirka, aby vysvetlil Teel Sdruleni.

60'2 Lento ochotne ueinil a tel zajimave promluvil o vYvoji americke demokracie. Mluvil s laskou k \Teel a jeho slova padla na erodnou pedu: do odbotky se pfihlasilo a ihned phspeyky zaplatilo 29. Clem. Ptedsedou zvolen Frant. Janedek, mistoptedsedou pi. Rajm. Prasatikova, pokladnikem Jan Mare g a zapisovatelem Jaroslav E. 2ivnY. Po schezi byla spoleena, hostina a dornaci zabava. Man2elem Jan HejlovYm srdeene dekujeme za mile chvile, ktere nam ptipravili.

V pondeli dne 28. srpna bude graduovati z university oblibenY student Sylvestr S. Vacek, a neml chci napsati nekolik tadkti a dati jej za pkiklad jinYm, protole vynikal svou pill, uglechtilou povahou a laskou k Ceske Teri. Studenti, Dr. Mieek a moje maliekost mu srdeene blahopfejeme a take jeho rodieum k dosateni bakalatske hodnosti v obchodnich veciach.

Sylvestr, kteremu zde fikame Sam, narodil se ✓ East Bernard dne 16. prosince 1916. V kvetnu 1932 graduoval ze gkoly sv. Kti2e v East Bernard a v zati 1932 vstoupil na vy ggi gkolu ✓ East Bernard, z nil graduoval v kvetnu 1936. ✓ zati tehht roku vstoupil na Texaskou statni universitu a studoval obcbodni vedy. Krome toho studoval take vYchovu, aby mohl ueiti na vyaaich aleolach. V dobe studia na universite vetainou se sam yydrioval vlastni praci a byl zamestnan ve statnim departmentu vYchovy a v poslednim zasedani ye statnim senatu.

Na jate letoaiho roku dostal se na Cestnou listinu nejlepaich studente. universitniho obchodni akoly, jel je povalovana za nejlepai nejen ye statu, nYbrt na Jihu vebec. Tak v pondeli dostane na g Sam hodnost B. B. A. Krome obchodnich nauk studoval pilne i Ceskou fee a 11teraturu u prof Mirka a to studium zaeal jil na vyggi gkole v East Bernard. Ma rad fee sve matky a rad take hral Ceske divadlo eeskYch universitnich studente, ktere nacvieil jeho profesor. Byla to hra "Radostne, uddlost" roku 1938 a my herci a hereeky, kteti jsme s nim hrali Boni, pfejeme mu vgeho dobra k jeho radostne udalosti v pondeli dne 28. srpna 1939.

Volame Ti, Same, nikoliv s Bohem, ale na shledanou. — S krajanskYm pozdravem, Jaroslav E. 2ivnST. Ennis, Texas.

Ctena redakce!

Za chladneho yeerejaiho podasi jsme si vyjeli do, Fort Worth do Narodni sine, kde enniska narodni kapela na veeerni tanedni zabave vyhravala. Po pate hodine jsme prohli2eli moderni sin. Myslim, le v gichni co tam byli z Ennis jsme yam fort-worthskYm elenum kresnou budovu trochu zavidell — to ne snad ve gpatnem smyslu, ale proto le se easy meni, a ta co u nas byla k obdivu nadherna budova pied 16 lety, dnes uz neodpovida modernim nahledum

tritrana 7. prakticke krasy. Zabava byla vesela a kde u nas tan& ponejvice mladi, tam je vice tech stargich taneenike. Vyjede-li si Clove kdo jine osady, pozna tam mnoho lidu. Dnes vzpominam na nekolik zajimavYch znamosti z veerejai zahavy, ale jmena se mi ovaem trochu v hlaye mYli. Doufam, le se zase sejdeme, ;Jo ptipade v Ennis pti nektere to na gi zabave.

Ttetiho zati potada tad Ennis disk) 25. v Narodni sini pionYrskou zabavu. Snad se ti enniLtd mladai lido na sejiti tech starch osadnike se zajmem te gi. Sama se Calm na to, le jiste poznam mnoho tech o kterYch jsem sly gela, ale osobne neznam. Poladali by vas stati zakladatele na gi osady, abyste se dostavili. Bude to sejiti nestranne, proto zajimave. Na jeden den se vratime na minule stranky livota. Bude to takove, zabava, na ktere kaldf mladY co tam bude ,mute poukazat na nektereho toho staraiho a se cti mute tici: "To je mej ptibuznY".

Mej dedeeek, Va.cla y Hagkovec, ktery sem ptijel jako mladY hoch, asi pied 65 neb 66 roky se svymi rodiai, byl tu mezi prvnimi co pfi gli do Ennis a tak zalolili naai eeskou osadu. rZcly ho rada posloucha,m, kdy2 vypravi o tech davnYch letech. Jake jste probili romany, vy stall! Nu, ono se to pekne posloucha, kdyl sluch donagi jen to pane a zajimave, col je jako pohadka, ale yam jiste pH torn prokti nebyl livot lehkY. Byly bolesti, nejistoty, tfeba i bida, ktera pfekalky divot v nezname pustine nese sebou. S tim hvotem jste probili pro nas mlade tu cestu, ktera yam dava jmeno "pionYfi". Za to yam vaechna rest! Ozvena to lasky a cti, co pro vas eeska enniska, osada v srdci ma, bude den tfetiho zati, kdy se sejde ka.ldY kdo jen Wilma Nesudova. bude moci.

Rad Slovan cis. 9, Snook, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, ze tad Slovan Cis. 9, SPJST., bude konati schtizi v zati 1939. prvni nedeli v mesici. Schtle zaene v 9 hodin rano a skonei ye 12 hodin.

Bylo tel ujednano tel odbYvati spoleenY obed, a ctene sestry jsou 2.adany, by laskave ptinesly nejake zakusky k tomu to obedu, jak obydej ne.

Odpoledne se bude konati schtize eeskeho Americkeho Sdru'leni. 0 zabavu bude pastarano. Vgichni jste zvani, tak pkijd'te a pobavte se a obveselte se na chvili s nami, bychom se lepe seznamili.

S bratrskYrne pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Dallas, Texas.

Mili bratti a sestry!

Tak zas vac pfichazim srdeene zyat k naai mimotadne zabave dne 6. zati. Pozvali jsme pana Rudy Dybala, z Ganado, Tex. s jeho orchestrou, tak to bude neco noveho pro vaechny. Po dvournesienim odpoeinku se pry zas thusime trochu rozhYbat, napted tanec a pak divadla, ktera ptiate oznamim pro leto gi obdobi. Radeji to oznamim do pfedu, neb obyeejne s panem Frant. Rendlem maule ty same kusy; nekdy oni cviei, nekdy my, ale vt'dy se spolu dobte dohodneme: jednou ustoupi on, po dru.he my. Tak pro dnes koneim s pfanim ygeha dobra a na shledanou na zabave.

Bolena Je2.

New York. — Matthew Woll, prvni mistopfedseda Americke federace prate, podnikl dnes tok na narodni radu pro delnicke veci a "v geobecnY siner k diktatute" v teto zemi. Mluvil na vS7roeni konvenci newyorske statni federace prate. 'kaki delegatem, le nedavny projev presidenta Roosevelta — le delnictvo nema prava na sta yku proti vlade je novou doktrinou v America. Prohlasil: "Al posud jsme delnictvo ma pra y° stavkovati proti Vkaldemu, kdy2 se jeho pra y° poruguje. Nyni vladnim zamestnancem se Mica, le nemaji pra y°, ktere je nam zarueeno v obeanskem kvote, abychom se mholi braniti. Woll podnikl irtok na narodni delnickou radu kka, le "byla utvotena, ne aby kontrolovala, nYbr2 aby formulovala raz delnickYch unii, ale nyni se deje to, le 1'62 delnickYch organisaci neni ureovan delniky, nSibr2 _ _ _ Vladnimi idedniky."

Strana 8 Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Horko a horko s pteharikami. Jest to skoro k nevydrteni, ale "was muss tak muss". Jest to hodne Apatne pro ty sberaee te slavne kralovny, ale v§ak to bude brzy sebrane Misty te seberou pul bait z akru, ale takovYch bude malo; ale piece mohou dekovat Bohu, te aspori tolik udelaji. Krmiva a korny byly tot na projiti.

Nate statenka oslavila 89. narozeniny dne 10. t. m. Sjelo se hodne rodiny a piivezli moc jidel. Ptijeli at od Little River a tet z Temple.

V§ichni se bavili hovorem a vSichni ji ptali jette hodne Due 13. byli jsme v Granger ye schazi. '8vakr s jeho mantelkou nas tam dovezli a take i oni byli ye se/ital. Vseslo krasne. Po schazi zaaala se svaeina roznatet, sandviee a hamburgry a pak i dobre podmasli na zapiti, tak se tadnY nedtisil. No, ten Hitler tam dostaval, tomu se zajiste §kytalo. Ja nevim, co z toho melo byt, kdyby se tam on piedstavil uprostied sine, v tu chvili ten jeden bratr by ho byl prohnal, dokud by byl utikal. Ono jest to, jako se kikavalo, zhurta na ne, kdyt tam nebudou.

Pan Frank A. Horak ma pravdu, nejen m16,ale 'Wt mnoho rodin by pottebovali pornoci. Jest tolik rodin, kde udelali slabou arodu.

Tak z Ceho ten narod bude zit pies zimu. V§e co ma na prodej jest lacine, jako tteba ta cibule zde je za 20 a 25c 50 liberni pytel, a mnoho ji zaorali. Take te cukrol balovany je od 5 do 6 dolarii tuna. P. a pi. Joe Pechal nam povidali, to korna jest 30c bu§1, 'te to jest hanba, tak kraknY a lacing. V§ak orri ti pani vi, te lid ho musi prodat, a zde te jest je§t6 lacinejAi. Pani Frank Mikuleneak mela dries pohieb.

Zanechava truchliciho mantela a 7 ditek, 1 sestru a 4 bratry. Byla rozena Pokorna. Bylo ji 50 let, 6 mesica a 23 dni. Jeji otec ji ptede§el pied nekolika lety. Matieka je gte tije. Zili spolu 27 let. Pan farat Jos. Barton vykonal pohtebni obiady a udelal krasnou tee v kostele. MladY pan farat Josef A. Barton pronesl atechu v anglicke feet Projevujeme pozastalYm srdeenou soustrast a Bah je pote§.

VCera u Franka Zaka to byl mladY hurikan a kterasi kroupa to tot spadla, te jim to pokazilo pikovaeku. Ze sbiraji na patY bal, Toni te meli 28 akra a udelali pies 15 bah'', ale letos jich tolik nebude. Ale jen kdyt udelaji dost krmiva a korny. Jeden stoprocentni mi pravil, chtel "bone" jich na pikovani a oni te mu teldi, te kdo si tu bavinu nasel, te necht' si ji tot posbira. Ja jsem tech stoprocentnich tolik nevidel jako minulou nedeli, ale jestli chteli pikovat, to nevim, nebot' to jest moc tetka prate pro ne.

Jogeka i s Velmou a ditkami prijeli k nam a jegte ten den jsme ho dovezli do Temple do nemocnice Santa Fe. On pracuje na draze. Ptejeme mu brzkeho uzdraveni. Ja jsem jel s nimi, aby ona nemusila zpatky sama. Jest to 43 mile odtud. Byla cela obloha zatatena a zdalo se, te bude potopa, misty dobte zapr§elo. Druhy den jsme jell s dcerou k bratrovi Antonovi pki Edholt. Tarn jsme poobedvali a pohovotili a pak jsme jeli ke Kotrla.ovYm, kde jsme pobyli jen chvilku, neb Kothav chlapec mel sedm eernych pikovaea. Mel 5 bale a snad maji 20 3/4 akru baviny, te udelaji asi 10 neb 11 bale. Tet meli velice dobrY korn a 7 §kutinada v pene, tak jim nechybi, budou mit dost Emil Kohutek mel peknY dopis, tak jen pis dale, bude nas to tent.

Zde bavina dost dobte vydava. Ne.§ rent 't mel 1310 liber naloteno a bal vatil 548, cot jest dobre na suchY rok. Ma dost dobrou arodu.

Dekujeme Antonovi i jeho mantelce za obed.

Koneim s pozdravem v acte, J. V. Kohutek.

de

LoadYn. VojenskY expert Reuterovy tiskoye kancelate odhaduje poeet muzit, kteti jsou nyni ye zbrani v evropskYch zemich, na 8,500,000. Vojenske sily osy a anglicko-francouzsky dohody jsou rovnomerne vyvateny, pravi tento exeprt, jent rozdeluje vojska takto: Francie 1,000,000; Anglie 600,000; Polsko 500,000; Turecko 300,000; Rumunsko 275,000; Reeko 200,000.

To eini dohromady 2,875,000. Osa Berlin-Rim: Italie 950,000; Nemecko 1,750,000; dohromady 2,700,000, Cili 2,900,000, ptipoete-li se k tomu 200,000 mad'arsich :Mat

VtSTNIK Koupe a vydej ielezniknich jizdenek ph cestach do ciziny.

Na zaklade noveho devisoveho tadu smeji bYti tuzemci bez dovoleni Narodni banky za koruny nebo ti§ske marky prodany teleinieni jizdenky jen do sousednich state. Do ostatnich static mohou cestovni kancelate prodati jizdenky volne jen tehdy, prokate-li cestujici, te obdrtel povoleni Narodni banky k vYvozu platitel pro cestu do statu, do ktereho kupuje jizdenku. Jizdenka tuzemci vydana musi bYti v tomto pic ipade vydana vtdy na celou trat' z tuzemska do mista ye state, jent s azemim Protektoratu Cechy a Morava nesousedi. Pokud v dasti trati poutiva, cestujici letadla, musi pri zakoupeni teleznieni jizdenky ptedlotiti leteckY listek, po ptip. povoleni Narodni hanky k zakoupeni a vYvozu leteckeho listku na tento asek. tuzemec do statu, kterY s azemim Protektoratu nesousedi, jen s platidly, jicht vYvoz jest volnY ("volna hranice"), musi k zakoupeni jizdenky vytadati napted povoleni Narodni banky. Pied vydanim jizden ky musi cestujici tuzemec ptedlotiti cestovni kancelati platnY cestovni pas, opattenY phsluAnYmi visy a ostatni doklady, nutne k ceste do ciziny. — Letecke listky — krome listku pro trati uvnitt azemi Protektoratu Cechy a Morava, nebo spojujici nektere misto v ostatnim ki§skem azemi — smeji bYti prodany cestujicimu tuzemci jen s povolenim Narodni banky. Tyto listky, vydavane cestujicimu na podklade povoleni, musi kancelat, kteje prodava., zapsati cestujicimu do "Zaznamu o ptidelu valut" v jeho cestovnim pasu stejnym zpilsobem, jako se zapisuji vyvatena, platidla. Totet plati i pro prodej lodnich listZemiel stark drotar.

V techto dnech' pohtben byl na htbitove v Hnidous!ch 781etY dratenik Petr Danis. Typicka figura stareho Slovaka, jehot znali deti i dospell lido v obcich okolo Kladna a Slaneho.

Bydlel sttidave v te neb one obci a poslednich dvacet let v Motyaine. Zde mu take pied nekclika lety zemtela Lena a Danis pak se prohoukal se svYm dratenickYrn temeslem krajem sam. Pracoval eiste, dobte, rychle a lacino a proto mu nikdy nechybeli zakaznici. kali mu vg eobecne "nas dratenik" a hospodyne stkadaly pro nej pravi tteba celY rok, jen aby ji nemusely dat jinemu. A kdyt se objevila za dvetmi razovita, postava stareho drotara Da,niAe a ,ozvalo se jeho obvykle: Dratovat — letovat, parimaminko — nebude nic?", hospodyne s am-nevem ptina§ely stare kastroly a hrnce k dratovani. Stark Danis pak rad vypravel, kde zatim po celou tu dobu ve sNiete brousil, aekoliv nebyl nikdy dale net zas.s na Kladensku el Slansku. Kraj se mu stal druhYm domovem a snad ani za celYch 40 let, co jej ktitem kratern prochazel se svYm dratovanim a letovanim, nebyl ani jednou doma ve svem rodi§ti.

Objednalika hospodaiskSrch strojil pro Bulharsko.

Bulharska, zemedelska, drutstevni banka objednala v techto dnech v Pi§i mnotstvi hospodatskYch stroja. Jde o zemedelske stroje, zejmena pluhy, seci stroje, sttikaCky pro vinate, mlatiely a pod. asi za 95 miliona K. east objednanych hospodatskYch stroja dodaji Bulharsku tovarny na hospodatske stroje v Cechach a na Morave, ostatni tovarny ti§ske.

Katechetky uspokojily.

Zatim co v praiske arcidiecesi se projevuje stale titiveji nedostatek kneti, vyjadteny i stem kardinala dr. Ka§para, ma druha na§e arcidiecese, olomoucka, kneti dostatek. Podakilo se ji to Mayne tim, ze uvolnila kneze- katechety pro vlastni duchovni slutbu. Na ratwith mistech ustanovila za ueitele nabotenstvi teny, ktere se podrobily katechetskemu kursu pii konsistoti a vykonaly zkou§ky. V areidiecesi neni 'neobsazenS ieh far.

Ve sttedu, dne 23. srpna 1939.

NAIMADA ZA ZNIO. ' ENt PODNIK - VECEB,E. Zne, jej cele Kolinsko, Caslaysko i Kutnoskobrodskem, humpoleckem a nav§tevuje i okres nemeckobrodskY. Pro tyto ckresy ma licenci, opravriujici jej ke hie na kolovratek.

Josef Mares, jak se nas kolovratkal jmenuje, je star 70 let. Narodil se ye Vilemove u Humpolce, kde jako hodne jeho rodaku se vyueil soukenikem. Protote byl velmi zruenY a davtipny, byl poslan v roce 1902 do Japonska jako instruktor. Tehdy tam firma zakladala nove zavody. Byl tam at do roku 1904. Kdyt zapracoval do tkalcovskeho umeni hodne japonskYch delnika a hlavne Japoneeek, poslali ho dome.

Protote se Mares v Japonsku velmi dobte osvedail, byl poslan jako instruktor do Belgie.

Na to pracoval u firmy Suchard a comp. v Prudenzi. U teto firmy si opravdu zahospodahl slu§nou eastku penez, ale piece jen toutil po svem pavodnim zarnestnani. Toutil po osamostatneni a doekal se. Na vyzvani bohateho anglickeho pramyslnika odjel do Belgie; kde se usadil v mesteeku Mechels de rue, kde starou a nepottebnou budovu mlYna ptestavel na krajkatskou dilnu. Najal si delniky a zaeal pracovat. Vybral si jen Ceske delniky a vyrabel jen dobrou Ceskou krajku s chodskYmi motivy, ktere sly na draeku. Otenil se, obchod ute§ene vzrastal, aspory se mnotily v peknY majeteeek, poplatil dluhy a stal se opravdu samostatnYm podnikatelem. V tu dobu jej take posedla touha podivat se domil.

Neodolal a jel. S celou rodinou. V dechath jej ptekvapilo vypuknuti \Talky a Mares se jit zpet do Belgie nedostaL Nastoupil v Insbrucku u myslivca. Po valce se shanel po osudu sveho majetku v Belgii. Zprava byla smutna.

V§echno bylo znieeno a Mares zastal tebrakem s podlomenYm zdravim. Prosttednictvim atadu si podal tadost o nahradu, doufaje, se piece jen uchyti. Jeho tizeni melo velmi rychiST spad a tak jednoho dne v roce 1923 dostal oznameni, te nahrada mu byla poukazana. Bylo to 25 miliona marek. Mares citil hluboke uspokojeni. S vedomim militonate §el spat. Procitnuti bylo zle. Nahradu mu prines1 listona Propoeital mu kurs a Mares s atasem shledal, te ta nahrada nebude staait ani na potadnou vedeti s pivem. Byla to doba infladni katastrofy v Nemecku a milion marek stal toho dne 75 haletil. Mares sta.l s tutkou v ruce nad Sekem a potom nan napsal velkomyslne: "Neptijimam, zpet!"

Potom si zatadal o licensi na fla§inet. Jako valeenemu invalidovi mu bylo vyhoveno a kolovratku uz zastal veren. Mares mluvi dobte nemecky, italsky, francouzsky a mad'arsky, easteene i rumunsky. Procestoval kus sveta, hodne videl a zatil. Ma ptani — koupit si valee s novou pisniekou do kolovratku.

AleS a chudi Tide. Mikuld§ Ales, kter' dosahl nejvet§iho sveho aspechu teprve 26 let po sve smrti novym vydanim "Spalieku narodnich pisni a tikadel", mel hlubokY a jemnY cit pro lidi chude a trpici. Sam pro§el tvrdou §kolou tivota a dovedi ocenit i cit druhYch pro chude a tetce chleb vydelavajici lidi. Z oken sveho posledniho bytu na Kral. Vinohradech v Havliekove ulici C. 69, vide]. AleS denne traria, jak chudY lid z dalekeho okoli jde smerem od Nusli za chlebem do Prahy. Ales se rozhodl, to tento motiv vykresli. Tak vznikl dojemnY obrazek chude rodiny "Za chlebem", ktery path k nejkrasnej§im kresbam mistrovYm. Augustin Vologin, laYvalY premier Podkarpatske Rusi za CSR., naleza pry se na Slovensku, ale jeho pobyt neni znam. Do ukrajinskeho listu napsal, te bojuje o vysvobozeni Podkarpatska od Mad'ara. Do vyhnanstvi s nim pry odeno asi 6,000 elena vojenske organisace "Sic", kteti maji bYti jadrem pro vybudovani nove ukrajinske armady. Podle ukrajinske mapky novy by mel od Ruska 282,000 Ctv. mili s 38 miliony obyvatela; od Mad'arska 5,400 Ctv. mili se 650 tisici Ukrajinct; od Rumunska 8,500 etv. mili s 1 1/2 milionem lidi a od Polska 53,280 Ctv. mili s 8,000,000 obyvatelt.

ye stredu, dne 23. srpna 1939.

Marie Tippmannova:

KDY KATY POYADLY ROMAN

"Tak ji to nekikej," hledala teta kompromis.

"6 ano, ja mamince vg dycky vgecko keknu."

"Ale to se nevda g, holka, matka neda nikdy mladenci svoleni, aby dcerku libal. Ach, ty ovedko hloupoueka."

Mara se nedala zdr g eti. Balila svoje veci a chystala se na cestu dome. Cele, jeji due nachazela se v nepochopitelnem nepokoji a nevedela nic lep giho, neg uteci se pod kkidla maminky. Pkedstavovala si, zda, by odstreila take doktora Halka, kdyby ji obejmul a pkiznavala se, ae ne, ae by se na jeho prsa plitiskla a pkipadala si proto stra gne nemoralni. Ne g odjela, pkigel jeg te jednou mlati mlynak, chtel bSrti vesel, chtel se zdati berstarostnSr, ale vypadl z role neptemo gitelneho dobyvatele. Zlobil se sam na sebe, ge vgecko pokazil, ge deveatko &lye, neg je k sae ptipoutal. Kdyg se loueil s Matou, polibil ji ruku a zageptal: "Vzpominejte na me hezky, Manieko, ja, na vas take budu vzpominat."

Mara se zaeervenala a kekla jen nesmele: "Ano", a vyprostila ruku z jeho diane.

Ve vlaku pkemSr giela o doktoru Halkovi, mlynaki a doktoru Soukupovi a vgecko se ji v hlaviece menilo v chaos, yu gi, kteki o ni stall, byli ji cizi a vzdaleni a ten, na nehog myslela, nepsal a patrne o nt nestal.

"Budu studovat a ueit se na piano, to bude to nejlepgi," kekla si, "pak stejne nebudu mit na takove hlouposti easu."

Ale bylo ji pki torn stra gne smutno. Hodila zase pygne hlavou a bavila se se spolucestujicim a snagila se nemysleti na doktora Halka; ale proto piece, kdy2 vstoupila do sveho pokoje, padly jeji oei na stolek, nele gi-h tam eekanV dopis. Nebylo tam, krome dvou listka od doktora Soukupa, nic. Nemohla potlaeiti pocit zklamani a vzdoru. Napi ge-li ted', poeka si take na odpoved'; umiriovala si a povidala mamince, jak se mela, 2e jezdila na koni, ale o mlynakove polibku se nezminila. Skoro litovala, ze jej odbyla, byla by se chtela nejak pomstit doktoru Halkovi za svoje marne dekani.

Odpovedela proto teho g dne doktoru Soukupovi a kdyg nesla listek na po gtu, byl v jejich oeich nedobrS7 ohnieek vzdoru.

TS7dny utikaly, doktor Soukup psal ka gdSr tSTden listek, doktor Halek mleel. Maka, hrala na piano odrhovaeky a zlobila se. Prazdniny lily se ku konci a pani tidici pkipravovala kinu studijni vSTbavu.

Mara, ktera se nemohla doekat, as pojede do Prahy, najednou ztratila onen radostnST, nedoekavS7 zajem; chystala se na povinnosti a brala vgecko stra gne vagne. V pkedveeer odjezdu sedeli vgichni pohromade v pokoji, tatinek negel toho dne do besedy a otiral si stale cvikr.

"Tak nag e ptdee leti do sveta," tekl nekolikrate elegicky a pohiadil Maku po hlave.

"Matieko, musime 51 jegte pohovokit. Jedeg na studie, bude to stat v gechno, co mame, sotva na tvou vVbavu zbude. Rozumej mi, nevyeitame ti to, ale jsou to penize na gettene s tim nejvetgim ocifikanim. Za dela leta na geho manaelstvi nebyli jsme s maminkou ani krok na cestach, nedopkali jsme si nieeho, jen jsme tali, abychom vam vystlali hnizdo mekei neg bylo nag e. Radi bychom, aby ses vdala, nejsi genou, ktera, by byla stvokena na starou pannu, na to jsi prilis diva, prilis citova a vfeld, ale jedno ti ptipominam, musi dostudovat, musts skonait studie, aby z toho, co na tebe vynalo gime, neco bylo. ftekl jsem ti pied tkerni mesici, ae doktor Soukup mi kikal, abychom to pro neho vychovali. Je to hodn3"7 dlovek, ale je to lekak, i u neho by bylo potkeba, abys byla zaji gtena pro pkipad, ge by zemkel. Proto muslin na tom stati, abys, kdy2 jednou zaene g, to dodelala.

Doktor Soukup pkijde za rok, feknu mu to, co kikam tobe ted'. Rozumi g mi, deveeko?"

"Tatieku, ja dostuduji, ale co se tSree Soukupa, nemam ho rada, nemohla bych si ho, myslim, vzit."

VESTNIK "To je tvoje Irk nutit to do nieeho nebudeme, ale kdybys si zaeala znamost s nekS7m, kdo by nebyl podle nagich starfth, zkutenSrch hlav vhodnVin mugem pro tebe, postavili bychom se proti tomu. Praha ma, sve svody, jsi na ge, jsi hodna holka, vekime ti, ale nezarmut' nas, vyhStej se lidem, kteki by se do nageho prostkedi nehodili. Byil bychom ne gt'astni, kdyby ses nam odcizila. Tady mag nejakSr dopis, dogel vdera, nevim od koho je, myslim, ge snad od toho doktora, co jsi se s nim seznamila na slavnosti. Nedal jsem ti jej, chtel jsem ti &l ye vgecko kici. Neznam ho, ale mamince se nelibi. Ted' jsem ti kekl v gecko, dej ti Pan Rah gtesti, gieko nage!"

Tatinek ug ani cvikr neotiral, d ye velke slzy stekaly po dobre, starostlive tvaki a Maka mela srdce tak sevtene, ae nemela odvahy dopis, na kterS7 tak dlouho tougebne eekala, otevkiti. Tatinek se dival na, jeji tkesouci se ruce, na pobledlou tvatieku, na neklid, kterS7 u to vesele, bujne aaby dosud neznal.

"Tak se mi zda, maminko, ge jsem to fekl pozde," staral se, kdyg s matkou ulehli.

"Ach, tatinku, kdybys to byl kekl dkive, bylo by to taky marne. Make je jako jsem byla ja, a jako jsi byl ty. Kdyg jsme se do sebe zakoukali, bylo marne braneni. V2dyt' mt.j tatinek by taky byl radeji videl, abych si vzala statkake 8ercha a tobe starosvatili Baru gku Hanugovu a ty jsi radeji z techniky ode gel a kantotil jsi, abychom se mohli vzit. 2aba je taky takova,. Myslela jsem vdera, kdyg psani pkigl, ge ji je nedam, ale pak mi zase napadlo, ge je tegko videt do budoucnosti a kdyby Baba byla ne gt'astna s jinS7m, ge bych toho pak litovala. DO se yule bogi!"

Tatinek nemohl odpovedet; mel hrdlo sta gene, WI se o Makino Stesti.

"Snad jsme ji mohli nechat je gte rok doma, snad jsme se ukvapili, ale kdy2 chce studovat, neni mogno to odkladat," uva govala pani tidici.

Stromy gumely melodicky, jindy by byly pana kidiciho ug davno uspaly, ale dnes se pkevaloyal na posteli a poslouchal, jak jeho gena vzdycha. Vgdyt' jejich nejmilej gi pthee letelo do sveta, ho nebudou moci chraniti tak, jako dosud. Pani tidici probdela celou noc, pan kidici usnul ag k ranu. RanO pani vstala a vatila kavu. Pomalu a opatrne mlela zrnka, aby si deveata je gte mohla ptispat,, ale sotva miSTnek po prve zavrael, pki gla Maka.

Mela oei zapadle a uplakane. Pkedetla dopis doktora Halka a ocitla se mezi dvema ohni.

Doktor Halek psal: "Pkijedete do Prahy, te gim se, 2e Vas uvidim a ge budu yam moci ukazati, jak je Praha krasna a jak mnoho tu mohou ziskati lide, kteti maji dui a srdce. Na shledanou se te gi Vag dr. Halek."

Po prve se podepsal "Vag". Maka sedela nad tim podpisem fascinovana, detla znovu, hladila psanicko, ale pak si pkipomnela slova otcova a jeji radost poklesla. Ted' nesla dopis pkeeisti matce. Podala ji jej bez slova. Pani tidici pkeeetla tech nekolik kadek a povzdychla, netekla vgak nic.

"Maminko, ja ho mam rada," zasykla Maka.

Z oei pani tidici padaly do mIjinku slzy, ale neodpovedela.

Mara nevedela, zda place proto, ze odjigdi, proto, ae ji doktor Halek zval na schrizku a ae se ptiznala, ae jej ma rada. Divala se na maminku, stiskla sve male, nepokojne srdce a viatila se do sveho pokojika. Na posteli sedela Magda a breeela.

"Makeno, mne je tolik lito, ae jede g pryd, vem si tu distou bluzu, ja si necham tu s karikou a mrigeg si vzit mtij pilnieek na nehty pudkenku, mami by mne stejne naflakala, kdyby videla, .2e se pudruju. Pkijed' brzo doma, ja tu bez tebe uschnu."

Plakala dets10m, srdcervoucim plieem a utirala si dlani nos.

"Neplae, Magdieko, ja pkijedu zas, v gdyt' nejsem na konci sveta. Nebree, hloupa, nebo ja, zadnu taky, mne je beztoho nanic."

"Ty tam bude chodit s tim vyjevenS Tm klukern a na nas zapornene g, to je to nejsmutnejgi," houkla Magda, nezdr gujic ug syrij hlasiV nakek a Maka pkisedla k ni na postel a chtej nechtej se dala take do plae.

Kdy2 Mara opouttela tkolu, obratila se na

Strana 9. vrgi a zristala chvili stat. Videla dva topoly s kfig kem, stars/ °vein, z nehol prave vyhnal sta.ry. Kocourek stado oveeek, videla chaloupky, rozbehle po strani za mestedkem a les, v nemi tak easto sbirala borrivky a houby. Mela pocit, ae tak jako dnes u g ta mista neuvidi, ge dneg kern se trha pouto jejiho detstvi a ae, al se sem vrati, bude se divati jinak. Bylo ji neeeho nesmirne lito a ste gi zdrgela slzy. Pkigli na nadraZi v posledni chvili a za nekolik minut tmagel vlak Maku a pant tidici, ktera jela dceru vyprovodit, ku Praze.

III.

Praha promluvi k dui kag deho, kdo ji uvidi, ale eeskemu eloveku zachveje pkimo srdcem a uchvati jej svou krasou. Tady po to dlagbe, po nig sly dejiny, citime onu vrouci naklonnost k 6elku, tady, mezi plody Oeskeho ducha, mezi svedky slavy, utrpeni a poroby, chvi se kagelSr nerv.

Maka bydlela v diveim pensionate, ale smela choditi do gymnasia bez prrivodu. Denne si hodinu, aby se mohla toulati po ulicich a mazliti se s tim, co se ji tak libilo. Hned prveho dne se seznamila s deveaty, ktera s ni spala v lognici a uzavtela s jednim z nich ptatelstvi.

Anieka 6erna z Hokikovce byla od to doby jeji drivernici; to se jednou svetila s tisni, ktera plnila jeji srdce.

"MĂĄg ho rada?" ptala se Anea.

"Mam, stragne radar "Tak mu napig a sejdete se. Ja mam take hocha, deka, na me vgdycky pied hudebni gkolou a pak jdeme na procha2ku na Letnou. Mato, ten umi libat, heled', jak mi veera odtel pusu!" Anea se smala a jeji dervend pusinka byla skutedne dela, pohmogdend.'

"A vi to tvoje mat, dovoli to?"

"Kdepak! Jegig, Mato, ja bych dostala, kdyby to nagi yeah; to by byl ramus, ge bych zegedivela. Piece se nebudu marnine svekovat s kagdou pusou. Jen se zeptej Very, ta ma taky kluka a taky to doma nesmi vedet; ta se s nim schazi v mestske &tame. Sedi vedle sebe jako by nic a jen se dr gi za ruce. Ona tady ma tetu a bratra, tak si musi dal pozor, aby ji nevideli; nemrige se s nim ani na ulici ukazat, chudak."

"J6, tu mam take tetu, ale je moc stare, a kratkozrak6,, kdybych ji potkala, tak me nepozna."

"To to mag dobre; tak jen mu napi g ! Laska je krasna, je to to nejhezei na svete."

Maka settasla tat'kova napomenuti a napsala doktoru Halkovi, ae je v Praze, ge bydli v pensionate a ge chodi denne o pril osme do gymnasia. Myslela, ae jej jig druheho dne potka, ale nepkigel a Maka se skoro pied Aniekou stydela, ge mu psala.

Za tti dny pkig lo od neho psanieko s prosbou, aby pkigla v pet hodin odpoledne k Emauzskemu kostelu, ge bude na ni dekat.

Maka kekla vychovatelce, 2e jde nav gtivit tetu a gla na schtaku. Srdidko ji bilo neznamSrm nepokojem, al se zajikala. Pkeletela Karlovo namesti a zametila k Emauzskemu kostelu.

Doktor Halek tam stal a hledel zamyglene pied sebe; ag kdyg stanula tesne u neho, zpozoroy al ji, zvedl kolbouk a usmal se: "Jste hodna, ae jste pki gla," tekl melee a podal ji ruku. "Kam prijdeme?"

"Nekam, kde neni mnoho lidi, aby nas nikdo nevidel. Mela bych v pensionate mrzutost."

"Tak dobte, uka gi varn Malou stranu, tam neni aivo a jsou to nejkrasnej gi prag ske kouty."

Maka cupala vedle doktora Halka a eekala, bude povidat.

Sel podle ni zamy glen a nic nekikai, jen ob8as se podival na jeji, k nemu obracenS T oblidej a pkidal do kroku.

Stanuli ria Malostranskem namesti.

"Tak tady mluvi na g e dejiny, znate je?"

"Znam," tekla ti g e. Byl podveeer a dervanky svitily na prejzove sttechy.

(Pokradovint.)

Newyoreane se velmi zlobi na historku, ze si Bali vyg krtnouti sve, jrnena z telefonniho seznamu, aby se vyhnuli nav g teve pkibuznSrch o svetove vSrstave; mrzi je, ge ta historka neni "Detroit News". pravdiva.

Strana 10

firyvky z eeskoslovenskfch dejin.

Z mist Horymirova skoku.

KEPTIKOVE popirali pravdivost toho ptibe.P hu a tvrdili, tie to je mineno obrazne, tie totia kdy matku shledla, leknutim, jak se fika, zkamenela.

A jina vghoda, jeti vyplynula ze stavby tunelu: v miste nynejSiho nabfetii bgval na dne melke vody velkg etythranng kamen, nepochybne stars' kostelni nahrobek. za nizskeho stavu feky ve vode viditelng, vestil dem hlad. Jegte hilfe bylo, jestlitie bylo tak malo vody, tie kamen oschl. Za stavby tunelu a nabfetii byl zasypan, dfive neti jfmky byly odvodany, pod navatikou nynej giho nabfetil, taktie uz neni viditelng a take skutedne od to doby uti nikdy nebyl v nagi zemi ani hlad ani nouze, ani drahota — a ua to bude, zaplat' Pan Bilh, pfil stoleti!

Kdyby snad nada, prochazeje tamtudy, nechtel pfeingtleti o vghodich a nevghodach tunelu, maze pfemggleti o slavne minulosti bkvaleho hradu, kterg staval na to skale ad dob nejstarAich. Tarn na hradnich hradbach se kdysi neeekangm zptsobem rozfeell stavovskg spar mezi staroeeskgmi malozemedelci a tetiafi.

Hlavni mluvei malozemedelet vladyka Horymir tvrdil, tie poddolovana pilda ztraci na eerie a patrne tiadal jeji rekultivaci. Byl odmfdten se svou tiadosti u nejvyMiho zemskeho soudu na Vykhrade, sahl k prime revolueni akci a s hlouekem vzboufencfr doly zasypal. Trest byl neobvykle ptisng, prototie knitie Ktesomysl sam byl nejak finanene interesovan na tab& Horymir byl odsouzen k smrti. Ale ua tenkrat v rem davnoveku bgvalo zvykem pied popravou spiniti odsouzenci posledni pfani a Horymir netiadal ani jidla ani medovin, ngbrti vymohl si ‘ erniku. Pfi posledni projitid'ku na svern koni S torn nahle pfeskoeil hradby, skodil se skaly do feky, pkeplaval ji a na druhe strane ujel smerem ke Zlichovu a Male Chuchli. To je pilvod chuchelskgch dostihu, ktere se od to doby potadaji na pamatku to jizdy o zavod.

Hrad knitieci zanikl roku 1200, ale vy gehradska kapitula, ktera tarn byla zalotiena, se drtela houtievnateji, hromadic statky daleko po pravem bfehu Vitavy. Tak jiti ElAka Pfemyslovna odkazala vygehradske kapitule Cast vsi Podoll k zalotieni nadani na pamatku vgroei chramu sv. Petra a Pavla. Takovgch daril bylo v riangch dobach znaeng poeet. Ale je gte zajimavejSi je dar, jimti obmyslil Jan Lucemburskg roku 1322 vygehradskeho dekana Drtiislava. Dal mu totit hradni zficeniny i se zdi hradebni s vgslovngm dovolenim, aby kamenu uail pro stavby. Pokud lze ve'fiti dochovangm zpravam, Klub za starou Prahu protestoval proti znieeni to pamatky, ale jako obyeejne bezvgsledne.

Karel IV. dal na Vy gehrade vystaveti novg palac, ale nebylo to na dlouho. Roku 1420, kdy Zikmund byl poratien mezi Vygehradem a Pankraci, byl take vyplenen a znieen novg Vykhrad Karluv.

Dnes z cele historicke slavy zbgvd, jen troska prastareho staveni na skale, znama, jmenem Libndiny lazne. Vystavela prg si je 'canna Libilge pro osobni potfebu. Bylo to prvni koupali'Ste, pfedchirdce nynej61 vy gehradske plovarny, kterd je site merle vzne gena, ale rothodn'e praktietejsl, nebot' se tarn nemusi vytahovati voda gtoudvemi, spougtengmi k fete: V dobe Karla IV. bylo ofdem jiti lazni vice, ale zase zanikly.

Na Sadelerove rytine z roku 1606 jich postradame, ale Pratiane jich asi nepostradali. Tenkrat byla hygiena jege v plenkach.

Ale k Certu z hygienou, jestlitie zaroven s bacily a za,rodky niei tea fdechnu rozmanitost a poesii a nahratiuje ji gedivou a nudnou technikou. alive skala byla obklopena svetii zeleni, a to rozkoSne misto slulo Na belieldeh, patra'

VtSTNIK proto, ae se tam easem, byl-li osud prfzniv, chytila belice, nebo take proto, se se tam sh4ebne devedky schazely, aby spoleene chvalily sve pani, a pti torn bilily pradlo. To byly doby idyllcke. Pak se to zadalo kazit. Vy gehradska, kapitula postavila na samem btehu teky na tak zvane Libugince pivovar. To jeate uko, ale pozdeji na miste pivovaru vznikla vapenice, ktera svym vapenYm prachem zabilila cele okoli a dala jmenu Na beliekach noveho vYznamu a opodstatneni. Z neznamYch a nikdy nepochopitelnych dilvochl vystavel si pod samou vapenici palac hrabe Bisinger. Jake tam hledal gtesti, tako tici. Palic pte gel pozdeji do vlastnictvi vygehradske kapituly a bydlili tarn kanovnici.

Pak to zmizelo vaechno, vapenice i kanovnici s palacem a Apadek byl vet gi a Maf a skoneil posleze kanalisaci feky, vYstavbou pusteho a jednotvarneho nabteil a toho romanskeho tunelu, od nehoti se tahnou ra dovrgeni negtesti vily v pravem kubistickem slohu, jedine, jak doufam, v cele Parze a vfibec asi na celem svete. Skreena chaloupka ptevoznikova zmizela a kde se za veeera ozYvalo tichem "Hola, ptevoz!" zni jen monotonni vreeni motoroveho ptevozniho elunu.

Romantika zmizela.

Je aedo a pusto . Matna vzpominka, jak okoli vygehradske skaly bylo kve a vesele, zachovala se ua jen v pisni lidu vygehradskeho, ktera ostatne ua take upada v zapomenuti: Vokolo VySohradu teee vodieka, vokolo ni zelena se, vokolo ni zelena se, pane, travieka.

I. Severa.

Ceskobratrske pamatky. r". ADNA vgstava by nedovedla vzbudit v VStevniku vetk iictu a laska k Ceske knize, nea vYstava eeskobratrskYch parnatek v Litomygli. KahlY vi, jak je dnes tteba s -actou a laskou budit a znovu upozorfrovat na cenu Ceske knihy Jakou irtechu /Mlle eeskY Moll& nalezti dnes v Ceske knize! Zato musi f mnohou °bet' ptinesti Ceske knize, jako to Cinili naai davni otcove, horlivi hledaei pravdy, zapaleni vyznavaei zakona spravedlnosti a lasky k blanimu. Obetovali vae, rodinu, majetek vlast pro sve ptesvedeeni. Mozna, ae mnohemu se budeme u nich ucit. jejich svetlY vzor obetavosti nam bude irtechou, jejich neoblomna, vytrvalost v poznane pravde posilou. A piece zbyl z vYstavy zvla gtni, smutnY dojem, hlubokY stesk. Nevzpominate jit nadhernYch knih, skvelYch vazeb! Pla ge, nesmele leaf v pameti male knitky zoernalS7ch listu, poekozenych vazeb, ohmatane, na kraji rorttepane, vekem seele, se zrezivebim kovanim, neeistSim tiskem, zeernalYm papirem ty knihy jsou mueednici, psanci, svedkove hrozneho pronasledovani, skrS7vani, svedkove minulosti, zachranene budoucnu east() jen Cirou nahodou.

Nebot' i knihy maji sve osudy.

Nejvetei pozornosti si 2tslou gla ze'ernaM bible, s 'teleznYm, zrezive13'm kovanim, oelehana veky. Pod ni napis: "Tato bible byla 240 let zakopana v klezne schrance v zemi." V duchu vidite deskeho exulanta, jak v derne noci zakopava svuj nejdraffl poklad, jak se tetice loudi s tim, co mu bylo nejmilej gi, a tegi se, ze se opet vrati a se svYm pokladem se shledb._ Ale bible ositela, jeji pan se nevratil; kosti zprachnively nekde v cizine Bible Cekala, Cekala — ale =me. Az nahodou ji osvobodili ze zakleti zeme, aby k nom promluvila o minulosti.

A jinde na zeernalYch listech avabachem natigteno: "Loueeni se jisteho ktest'ana pro viru z vlasti se ubirajiciho" a k tomu vysvetleni: Za pronasledovani tajnYch bratii utekl ze vsi Jesttabi Lhoty u Kolina J. Kantilrek z vlasti a zanechal za krovem staveni psane "Loueeni". Kolem roku 1809 pri oprave staveni naeel toto loueeni majitel-evangelik a dal je otisknout v nekolika mak, vgtiscich, Zael1Q-

ye stfedu, dne 23. srpna 1939. val se pouze tento jedinY." Kolik jinYch, jiste dojemnych loueeni jako toto bylo napsano, ale nenalezeno, kolik knih zetlelo v tajnYch iikrytech, jake vzacne veci byly pro nas znieeny!

JinY zvlaetni osud mela bible, kterou ye vesnici Jarceove u LytomySle nalezi predek ny/*Mho starosty Jana Chlebouna, u chalupnika Rejmana. Phi naveteve si vaiml, ae chalupnikovo dite sedelo phi jidle pro nedostatek stolic na tluste, rortrhane knize. A to kniha byla bible z roku 1537! Chalupnik ji rad prodal za maid lita. A tak kniha, to nejakY zajimay r osud. Kidyby tak mohly vypravovat mnohe ty knitky, nefimerne ilzkych i podlouhlYch tvart, aby se daly lehce ukrSti pied pronasledovateli! Kolika chvejicima se rukama proaly, kolik oei, zanicenSrch laskou i slzami, v nich eitalo, jake daleke testy vykonaly, kolikrat jim hrozila zkaza jako tem, kteri ji tiskli na prsa, zchvacena, iitekem a ilzkosti!

Veecky ty knihy jsou symbolem eeskeho na.-roda. Jako ony i on trpel, proael telkYmi zkouekami, Casto mudednik jako ony etvan, blizek smrti — ale jako ony nezahynuly, nezahyne i on. Ceska kniha jej vzktisila. Bude jej krisit znovu a znovu, nedopusti. aby zahynul.

Josef HostovskY LIDSKE TELO rttaiivaci I ITYSiLACi STANICE? RimskY profesor Calligari se jit po nekolik let zabkva odbornYm studiem rilznYch druhil paprskii, ktere jsou yyzatovany lidskYm telem. VYsledky techto dlouholetYch badani nedavno uverejnil. Dokazuje, ze lidskY organismus ma schopnost fungovati jako prijimaci i vysilati stanice soueasne Mute vysilati a piijimati zjevy a podnety na vzdalenost nekolika set kilometril.

Ptirozene, tato tvrzeni udence byla ptijimana nejeffei vetejnosti znaene nedtvetive. Ale po nedavnem diikazu anglickYch ueenct, jima se podatilo fotografickY zachytit paprsky, vysilane lidskYm mozkem, musime zaujmouti k objeviim prof. Calligariho znaene pristupnejei stanovisko.

Calligari zjstil, ae je to nejen mozek, ale i riizna mista na povrchu pokotky, ktere, maji tuto podivuhodnou schopnost. Dokonce jsou udany rozmery techto mist, pohybujici se od 9 do 11 mm. TakovYch mist je pry na pokotce mnoho.

Tem .& vaechna byla prof. Calligariem zjietena. Katde z rich ma svou presne vymezenou funkci. Nektera slob na pr. jen ptenosu predstay, jina k prenosu nebo k prijimani obrazil a pod. Nejzajimavejai na cele veci vaak je, jak prof. Calligarimu se podatilo dokazati pokusy existenci techto mist na lidskem tele.

Aby dosahl zvyeeni kapacity vyeettovanych mist, upevnil na ne male, kulate aluminiove plig ky — jakesi zesilovadce — alma ziskal ptesnejk piijem a jasnej gi vysilani. Dokazuje, to tyto aluminiove deStieky odpovidaji ptesne membranam, uaivan'm v telefonnich aparatech. Plies to, te pokusy prof. Calligariho jsou teprve v podatcich, jia nyni dokazuji, tie v lidskein organismu jsou ukryta podivuhodna tajemstvi, as dosud vede i lidstvu ukryta.

Podahi-li se prof. Calligarimu l poltroeit v techto vedeckYch vSrzkumech, bylo by jiste mogno timto zpAsobem dokazati mnohe zahadne zjevy telepaticke, ktere stale jsou pokladany za protismyslne, anebo byly zatadeny do ride okultismu. 0 sensaeni objevy a pokusy Calligariho se zajima s neveedni pozornosti celY vedeckS*7 svet.

Co se z dejinne nutnosti musi s t a t, to se stave pies vaechen pokrik. Nove udalosti v Albanii byly daily ,osudem. Protivne pilsobeni velikSrch demokracii je jen novou zaminkou k zjevnemu jit vYvoji jejich ofensivni politiky proti Italii a Nemecku. Italie to vi. Klidne rozhodne deka. Italie, anit se da zdrtet na svern pochodu miru a kultury, jent bude proveden Virginio Gayda, smele at do konce,

Ve stredu, dne 23. srpna 1039.

D tN hodin rano at do poledne trva vS T O -stupokirchsaln techalks zradne ledovce, vedouci k zasnetenemu vrcholu hory Adams v jinni easti statu Washington.

Nekolikrat se ut chcete vzdat namahaveho pokusu, kdyt uz lapate po vzduchu a svaly dostavaji leteee od zimy a vysileni. Kdyt se koneene dostanete k vrcholu, odekavate, te tam najdete bouii potrhanou vlajku a nic jineho.

K vagemu ptekvapeni v gak hudeni vetru za poslednim hrbem yam ptinagi vstiic rani koni a vreeni benzinoveho motoru. Ja se to zda nemotne, tak je to pravda: na vrcholu druhe nejvyggi hory na tichomotskem severozapade Ameriky najdete dejigte ru gne priimyslove prace.

Pheinou tohoto nezvykleho ruchu na vrcholu hory jest bohate nalezi gte siry, ukryte pod ledem v jicnu sopky. jim2 hora vrcholi. Oslepujici vanice, stra glive trhliny v ledovci a vgechna nebezpedi velehor, jet jsou studene jako arkticke kraje, to v gechno je tetko odstranitelnou pkekatkou. Av gak prfibojnY a odhodlanY majitel, Wade H. Dean, techto nebezpeai a ptekatek nedba. Pied osmi lety prohlasil odhodlane, te hory jednou dobude, i kdyby mu to mei° trvat patnact let, a nyni se opravdu zda, te se ptiblitil na dosah k svemu cili.

Jeho spolupracovniky na tomto neobvyklem a odvatne priikopnickem podniku jsou prospektoki, odeni v koti ginach, kteti si zbudovali dodasnY domov na . pustem a boutemi neustale glehanem vrcholku hory. Po letech namahy se jim podatilo zjistit polohu nesmirneho lotiska padesatiprocentni sirne rudy, stotisicitunoveho lotiska 33.3 procentniho siranu hliniteho, jakot i rozlehla lotiska sadry.

V posledni dobe se uvatuje o vybudovani lanovky v deice deviti mil, s jeji pomoci by se ruda vyvaiela ye vzduchu z vnitra hory.

Podnik na zutitkovani siry z krateru na vrcholu hory Mount Adams se povatuje za podnikatelsky vSmosnY, nebot' okolni kraj se mate stat dobijm trhem pro siru, a to jednak jako hnojivo pro pottebu zemedelcu, jednak jako surovinu pro chemicky prumysl, zvlagte prfimysl celulosni a papirnickY. Sidra se da, zutitkovat jednak jako hnojivo, jednak jako surovina pro plasticke ueely. Kamence se pouEva, k eisteni vody pro priimyslove Kdyt vystoupite na vrchol hory, octnete se uprostted prudkeho studeneho vetru a vagim zrakilm se naskytne neobyeejne zajimavS7 pohied. Skaly na vrcholku hory spadaji kolmfimi svahy do propastriSTch hloubek, v dali v moti mrakft trei zasnetene vrcholy nejkrasnejgich her americkeho severazapadu, Mount Saint Helens a Mount Rainer. Na vrcholu hory Mount Adams je chata, zbudovand v r. 1921 jako vyhlidkova stanice pro zfizence statni lesni slutby. Pozdeji v gak chata ziistala opugtena, nebot' bydleni v ni bylo uznano za neprakticke. Je ptipevnena k zemi tetkYmi ocelovYmi lany, aby ji vichtice nesvrhla do thstametrove propasti, nad jejimt okrem stoji.

Dulni podniky na vrcholu hory maji zpravidla malo navgtevnikil. Kdyt nekterST pkijde, majitel dolu, Mr. Dean, mu ukate svfij neobvyklY podnik. Necha ho, uvazandho na jednom konci provazu, sestoupiti po pkikrem ledovem svahu k plochemu povrchu dna krateru. "PlnY ledu". khei na sveho hosta priivodce, snate se ptehlu giti hueeni vetru, "vet gina siry je pod ledovcem."

Pak pravcdce ukale hostu tri tmave fitesy sirovYch skal, z nicht -ka2d3"7 jest asi 400 stop dlout.dr a od jednoho sta do etyk set stop giroCe1 7 vrchel hory zapacha sirou, v nektArSrch mistech se dokonce, vypakuje jedovat sirovodikovy plyn. Delnici, pracujici blizko mist, z nicht plyny vychazeji, shledavaii. to stkibrne mince v jejich kapsach eernaji jit po nekolikahodinovem pobytu na vrcholu hory. Na jednom konci sirnate skaly, jet se jmenuje "Mtni ostrov", vychazeji z trhliny plyny a pary pti teplote 65 stupriti Ceisia Lide pracuji v krute zime a ye stale va,nici

VtSTN f K

IS

trana 11.

Dolovini v ledovci.

zlizence a delniky, obchody a restaurace, jakot i rekreadni podniky hluboko uvniti• hory, kde lidem nebude vadit drsne zimni podnebi.

C. D. Rock.

HLAS CESKE KRVE A RODU PEETRVAL STALETi. Star gi karlinskY dam a v jeho ptizemi mistnosti: kancelat, dilny, atelier, zvla gtni salon, tak trochu starozameckY se smesi riiznYch kouskil umeleckeho nabytku a obrazy, ptipominajici stare holandske mistry — tot' tviirai kralovstvi, do ktereho si mladY architekt ptivadi mladou nevestu. Idyla a piece jen odligna od tisice jinYch podobnYch idyl mladSrch lidi, kteti se maji brat. Zde zadina se nova epocha rodova posledniho vYhonku rodu jedne z velkYch postav deskSich dejin a svetove kultury, uditele narodt, Jana Amose Komenskeho. JemnS, umelec vYtvarnik, architekt Ferdinand Kallik, tak prof. Janaka na umelecko-pramyslove gkole, majitel tovarny na umeleckY nabytek, bere si za chot' dceru posledniho mutskeho potomka Komenskeho, Gertu Lud. Figulusovu, ueitelku pratskS7ch gkol. Narodila se 22. prosince 1912 v Randgate u Randfontainu nedaleko Johanisburku v velem Transvaalu. Sem do jinni Afriky zahnal yeenY neklid jejiho otce, JiHho Viktora Figuluse. Od Kapskeho Mesta at po stiedni Afriku procestoval Figulus za vzru gujicich dobrodrutstvi jako lovec, obchodnik, diamantokbp i zlatokop a strojnik, fieastnik valky burske i afric• Sttidave gtesti i nefispechy ho hnaly stale s mista na misto a s nim v jeho poslednich letech africkYch se stehovala i malieka Berta.

Zili ponejvice na samotach a tiv9' temperament Bertin se rezvijel v tomto prosttedi. Rok chodila do gkoly holandske, dva roky do gkoly anglicke, ovladla i nemeinu.

Pak ptiglo ono osudove napineni. V den, kdy ✓ Praze jsme vzpominali vSrroei historickYch uddlosti, stanuli v rote 1921 na posvatne Ode sv3ich ptedkil za velikeho vnittniho pohnuti star gi mut s devitiletou deeru gkou. Vraceli se, aby se stali znovu ptislu gniky naroda, ze ktereho vze gel jejich slavriST ptedek. Vraceli se aby doeinili nasledky stalete rodove emigrace. Hias krve i minulosti zvitezil. Tim spite, kdyt vedomi rodove piislutnosti ptechazelo s generate na generaci a zustavalo jejich chloubou. Dceru gka pti gla zprvu do rodiny Safakikovy v Praze, pak byla dana na studie, zprvu do Kladna, pak do Poettingea v Olomouci a pak pokraeovala ye glepejich sveho piedka.

Studovala uietelskr fistav v Praze a zde se stala ueitelkou. Rodila Afrieanka splynula vrolicne a uptimne s novou vlasti.

v sirnem krateru na vrcholu hory, jsou odeni v kotiginach. Jako ochranu pied zimou a prudkYin zatenim slunce natiraji si easti kuze vystavene vlivu povetrnosti kremovou smesi, jet se sklada, z polovice olivoveho oleje a octa, k nimti bylo ptidano nekolik kapek jodu. jsou chraneny barevriSmi skly s ochrannSimi gtitky po stranach, a to nejen proti oslriujicim paprskfim slunce, ale i proti Yam a drobnS7m kouskfim ledu, jet poletuji nad ledovcem.

Neletkii delnici pronikaji do vnitra ledovce krompadem a motykou. Kopaji zku gebni gachty, z nicht se pak berou vzorky sirnYch rud pro laboratorni zkou gley. Jini zase pracuji s benzinovou vrtaekou. V jednom miste byla vyvrtana zku gebni dira do hloubky dvaceti tH metro a pak se v praci ptestalo, kdyt se neptiglo na skalnatou pudu. Sachty se kopou tak, aby mely etyti stopy v prilmeru, cot je prave dost, aby elovek, pracujici v tachte, mel misto ke kopani, zatim co jeho pomocnik na okraji gachty nahote vytahuje kbeliky s vykopanYm ledem. Uprostted krateru se vrtalo do hloubky piesahujici sto metro ,stale v ledu, anit se ptiglo na sirnatou skalu.

Na okraji krateru pracuji delnici v trhlinach, hlubokYch 70 at 100 metal, aby dostali vzorky sirnYch usazenin. Na povrchu ledovce se pak katdou chvili tvoti chuchvalce mihy, z nicht se pak tvoii mrakove eepice, jet zfistavaji jako zave geny ye vzduchu nedaleko vrcholku.

Chata na sirove hole je postavena na 'avercove zakladne, jejit hrany meti etyti metry, s malYm ptistavkem na jedne strane. Jest v ni umisten radiovSr ptijimad, jent hraje taneeni hudbu za doprovodu skueiciho vetru. Vgichni prospektoti jedi spoleene u etvercoveho stolu.

Jejich kava vgak nikdy neni opravdu horka, nebot' v teto vY gce voda vie pii pomerne nizke Jeden z fieastniku prvni vYpravy na vrchol hory, z nit katdY Glen nesl sedmnactikilovY ndklad na zadech celYch deset mil po neschtildne stezce. vypravuje o s yYch zkugenostech: "Kdyt jsme ptevzali 'tuto chatu, byla cela vylotena ztuhlYm ledem. Tti roky star:(/ led na tomto ledovci ztvrdne jako kamen, a zde byl snih start' osm let. Byla to hrozna prace,. netli jsme si vysekali misto pro spaci pytle."

Zdeigi horale jsou jit zvykli vanicim. Pli normalnim podasi se obyeejne vyskytuji 'eh at etyti diikladne bouie, jet trvaji od dvou do etyk dnu. Vitr vane zpravidla rychlosti od 75 do 100 mil za hodinu.

Obeas se na vrcholu hory vyskytuji elektricke boute. Jednoho dne cela posadka sedela prave u obeda, kdyt se ,oslnive zablesklo a jiskry poskakovaly obedvajicim pied oeima.

Blesk vnikl stenou do mistnosti a vyletel na druhe strane oknem.

Obyvatele horskeho vrcholu se v gak boji nejvice ze vgeho sirnYch plyn y, jet mohou ptekvapit delniky ph praci ye vykopanY'ch derach, nebo v ledovcovYch trhlinach.

Po peti letech pokusne prace na vrcholu hory velitel posaciky a podnikatel Mr. Dean je ptesvedeen, to mineralni bohatstvi na vrcholu hory se da dObte zutitkovati lakes v gechny ptekatky. Vypracoval plany na postaveni devitimilove lanovky od vrcholu hory at k jejimu po nit by se mholy dopravovat voziky s pultunovSan nakladem, umistenYm 100 — 130 metro jeden za druhS7m.

Vaha svatene rudy bude v katdem ptipade daleko vetgi netli vaha cestujicich a zatizeni jedouciho nahoru. Na hornim konci lanove drahy bude stanice drahy spojena s tunelem dlouhYm pet set metro, jent povede ptime do nitra hory k cennYm nalezigtim.

Podnikatel Dean si ptedstavuje celou hornickou osadu, jak bude umistena na svahu pod vrcholem hory. Osada bude miti byty pro

Na palube napodobeniny historicke plachetnice taneirna, pro bohiee.

Hlavni mesto Francie bude obohaceno letos na podzim o novou zvla gtnost. ureenou zejmena pro zamotnej gi vrstvy. Je to pi.esna, kopie lodi "Santa Maria', na nit se plavil Krigtof Kolumbus na sve ceste k objeveni Ameriky. Asi pied osmi lety ji dal postavit kterYsi bohatSr, podivinskY Argentinec v dokach Honfleux ph Usti teky Seiny. Zahy po jejim dokoneeni vgak zahadne zmizel a tit se nikdy neveatil. Dlouho se jegte veiilo, te piece se zase objevi, ale pak z lodi udelala pNstavni sprava vS7deleenST podnik: za mime vstupne si bylo lze prohlednou napodobeninu historickeho plavidla. Nyni koupil tuto lod' svaz restaurateal a v nejblitgich dnech se yyde. "Santa Maria II." na svou prvni plavbu proti proudu Seiny do PaHte. Tam bude ye stiedu mesta zakotvena a na jeji palube bude nejen velka restaurace, ale i bar s taneenim parketem. Samortejme, te vstup i ceny jidel budou znaene vysoke.

Manila. — Petice, nesouci podpisy 22,000 Fillpincii, v nit se naleha na bojkot Japoncil a jejich zboti, bude podana Francisu B. Sayrovi, at tento nove jmenovanY komisat pro Filipiny phjede v Hjnu ze SpojenSTch Statd. Za timto hnutim stoji Ptatele tiny a mnoho jinYch organisad.

VES TNtK

6trana 12

etedni Organ Slovanske Podpornjici Jednoty Stitn Texas. °Marisa Organ of Slavonic Benevolent Luce ciation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA AtIOUKA.—EDITOR Vydavatel6 — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zininy adzu sasflaji se do Hlavnf flfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Ve gkere dopisy, pfedplatn.e, oznamky, adresovany na Vestnik. West, Texas Vestaik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

NAVRAT. Jiki Zhor.

Zas po letech se tee seeli spolu, jak osud zavelel, osud a dobrY Usedli pla.ee k otcovskemu stolu, zapadli pevne v ocelovST kruh.

Finaneni stralnik ze vsi od UZoku, listonoe, ptielS7 loni ze Sudet, hlueinskS7 kantor. — Tolik dlouliSich roku je domov nevidel spoleene posedet.

6ervnove slunce bilou jizbu zlati.

Maji si "hoer o dem povidat.

Ten dtvrtSr z nich, ten uZ se nenavrati.

Ten etvrtS7 z nich kdes u Komarna pad'.

Maminka ubolak tu ranu neptaila.

Jak je to zle dues slabe srdce mit!

A piece s nimi je, jak Zivouci, tak mils — dneS mrtvi s zivymi dovedou hoyokit.

StatiekST otec procit z teskmich sneni.

Jak ptichod chlapcti umi omladit!

Vrak etesti zlomenS7ch zas v pevnou lod' se mein: nic neni ztraceno, kdy zbyla vrile Zit. Toi "hoer kikaji si v Odyssei, jiz tvrdS7 osud aeskou krvi psal — a rude starcovy se nad "Bratrstvem" jet start' pan pry yeera doeital.

Tisic dolarii pro lekate a pohrobnika. Mnoho lidi si mysli, k doZivotni pojistka jest pouze — sazka se smrti. To neni pravda. Oveem snad prijeovni hodnota jest menei neZli u pojistek 10, 15, 20 nebo nadaenich, kde je samortejme za vetei poplatky nashromaldena vetei suma hotove, ale bekeme-li pojistku za to, zad byla puvodne vynalezena a zae veteine dues slouti "za ochranu" naeich mil9ch, jest doZivotni pojistka nejvetei ochrana za nejmenei poplatek a proto zustava doZivotni pojistka i naddle nejpraktietejei a nejpopularnejei pojistkou a mnoho pojigt'oven natizuje svS7m jednatelrim, aby doZiyotni pojistky spravne vysvetlili a ji doporudovali. Veechny druhe pojistky jsou stayeny na zakladech doZivotni pojistky. Dues jsou Wye pojistky k dostani veude a piece si lide beton u pojigt'even doZivotni pojistky, jako si brali tech starch east, kdy 201ete a jine nebyly k dOstani. Jeliko2 poplatky na dotivotni pojistky jsou lacinejei net na jine, ma pojietenec pkiletitost dati sve rodine vice "ochrany" v doZivotni pojistce, net v kterekoliv jine, ktera yyZaduje yetei poplatky. Jest velikou chybou, ze veteina naeeho lidu podita obnos pojistky v celkoye sume, net jak poditaji "drichod" z pozristalosti vice praktiati a zkueeni lide. Nekdo si nerozvaZne jen "mysli", ze tisic dolarri sta.& na funus; ale nepomysli, z echo po zaplaceni \Teeho — bude vdova s detmi Mt. Ku ptikladu, k

zeme mantel a zanecha vdovu s detmi a byl pojigten jen na tisic dolara. Tedy co zbude?

Lekat asi $125.00, nemocnice $120, ogetteni $180, ray $40, pohrobnik $175, pomnik $35, I-0zne 50 — celkem $725. Z tisice dolaru pojigteni zbylo tedy pouze $275 — ktere maze vdova uloziti duchod, clneekem jenom na dye procenta a bude miti pkijem 40 centfi mesiene. Nahradi to ztracenjr piijem Zivitele rodiny? Neni tedy pravdivy snad nadpis, ze pojistka tisic jest pro lekate a pohrobnika — a na vdovu nezbude nic? Nemeli bychom tedy poeitati jako poeitaji jinde? Ne die celkove sumy, riSrbr2 jak' "clAchod" portistalm pojistka pkinese po zaplaceni . "titrat se smrti". Pojieteni nemtde se poeitati do vS7loh, nSibrZ do obnosu penez neettenSrch a ulolenSTch na tu nejlepei zaruku na svete. Drichod, nikoliv obnos pojistky jest zabezpeeovani pkijmu pozristalSrm nahlSrm odchodem Zivitele a jest naei povinnosti vdasne se postarati o nahradu za nahle pterueeni naeich piijmu odchodem zemkeleho a tim uvrhnuti rodiny v nouzi, bidu, stradani a snad i tragedii.

JelikoZ nevime due ani hodiny, jest nutno pfedejiti tragickm uddlostem yeas zabezpeeenim se pojistkou na pattien3i obnos u naei S.P.J.T.T. — Dnes . . . Zitra mute bS7ti pozde! Tedy lope pozde net nikdy a zaeneme agitaci ihned, napied doma a pak v nejbliZeim naeem sousedstvi u znamSrch a ptatelich. Naboru zdar!

Nage mateir-Stina neni mezi jazyky vzdelaneho sveta nijak osamocena. Po nesmirnjrch koneinich Evropy, na vychod ai za Ural a na jih ai k itecku, v Jiini a Severni Americe, mluvi se jazyky, ktere maji tisice slov a mluvnickou stavbu shodnou nebo velmi podobnou. Na 200 milionu Slovanut tvoii velikou rodinu narodii.

In memoriam. Bolestnou zpravu telefonoval nam v sobotu k poledni bratr Josef Vytopil, popularni zpravodaj Oechoslovaka, yzdelavatel sokolskSr, reliser a vribec netima ynS7 pracovnik ✓ Ennis. Struene, hlasem jakoby podt'atS7m oznamoval: "bratti, ma draha, manZelka dotrpela, v nedeli ye 4 hod. odpoledne bude pohteb, necht' br. F. Moueka jiste se dostavi." Byli jsme ✓ redakci neoeekavanou depeei bolne doteeni, ja jeete vice, ant' zesnula sestra Anna Vytopilova, byla dobrou pkitelkyni me v roku 1931 zesnule RriZeny a osobne proZil jsem Osudem hluboce zasaZenou ranu, ktera se hoji velmi pomalu a byt' zahojena, do smrti zanechava vzpominky . . . Sestra Vytopiloya posledni roky trpela poruchou srdce, posledni dobou choroba se stupriovala, bolesti silily, smrt byla ji dobrotivou vykupitelkou. Odeela v nejlepeim veku 45 let, klesla v hrob v pine sile Zivota, kdy mohla a mela prisobiti ye svoji harmonicky Zijici rodine, v lade Volna Cechie i v Sokole. Zesnule, byla dobrou, upkimnou a vernou mantelkou, peeliyou matkou, uptimnou piitelkyni sySim piitelkynim a znamS7m, horlivou vlastenkou, prisobila pro yee 'Ceske, do posledni doby pied ochuravenim podilela se v spolkovem snaZeni a co nadana, ochotnice vytvokila na jevieti enniske Sokolovny nekolik nezapomenutelnSrch typti • zlate Ceske marry, hospodyne atd. Byla po Cesku pohostinnou, kaZdS7 mel v dome jejim otevkino, ka2c1S7 se poteeil, Zadneho nezarmoutila, kaZdS7 musel ji ctiti a milovati. Proto mela v nedeli tak poeetnou toast na ceste posledni, proto mimo velikenaypoetu osadnikt, dostavili se smuteeni hoste z Dallas, Fort Worth a West.

Kaple Keeverova pohiebniho Ustavu ad rozmerna, nestaeila pojmouti ileastniky, jichZ cela kada musela zustati venku. Pohkebni obtady zahajily dojimaye Orly harmonia Dvokakoqin "Going home". Oktet peva. C.M.B. zapel smuteeni choral, po to poiadatel organu pronesl kratei tee a jmenem na geho Bratrstva a Sokola Karel Havlieek BorovskS7 rozloudil se se sestrou Annou Vytopilovou. Znovu sbor C.M.B. a bratr A. Kurz jmenem osady mluVil . dojeinne a loueil se s nezapomenutelnou pracovnici. Posledni zpev sboru a piitomni obchazeji kolem vystavene rakve, by naposled shledli milou tvak vakne sestry a vzdali ji posledni poctu. Skoro nekoneenjr byl prrivod aut, doprovazejicich zesnulou na mestskST hkbitov, kde pied ulolenim jeji telesnS7ch pozristatkri br. Will A. Nesuda pteeet1 anglicky rodinnou historii, br. Karel LaZnovskST starei loueil se s odeelou jmenem tadu Volna Cechie a sbor C.M.B. zapel naposled.

Ztratili jsme ptikladnou elenkyni nati Jednoty,

ye stkedu, dne 23. srpna 1939. ennitti pak jednu z nejleptich osadnic, lad Volne, Cechie a Sokol vydatnou silu. Budit ji zeme lehkou! Teke postiZenemu kolego yi Jos. Vytopilovi, jeho synu a veem ptibuzlim vyslovuji svoji hlubokou neasti Cloveka, fijieiho z nadeje na vjrhru lide upozorni, 'le si poeina pogetile, ale toho, kdo se nedi pojistit, spolehaje na pravdepodobnost, se nic nestane, jen malokdo upozorni.

Boj o vlastnictvi obou tocen. Nejodvatnejgi zastanci vtech'kulturnich narodu jfi po tic stoleti vynakladaji nadlidske usili, davajice v Banc aby probadali pa,smo kolem severni a jinni toeny. V posledni dobe tento zapas peel do noveho stavu a je tkeba zaznamenati zasadni rozdil mezi bojem o arktidu a antarktidu. V okruhu arktickSTch je trvale usazeno pies milion lidi, v severnich pasmech trvale, nebo easteene pokrytSrch ledem, stale pkibSrva obyvatelstva, kdeZto v antarktide neni ani Zive duce. Nejvetpozemnim zviietem je tam hmyz, kterS7 obeas zabloudi do techto konein. Ptidinu techto rozdilti dluZno hledati v klimatickS7ch podminkach. V antarkticke ani za polarniho leta nerozmrzne led tak, aby se ukazala zeme. tiadi tam prudke bouie, jet maji za nasledek velmi nizkou teplotu. Antarktis bude obyvatelna teprve tehdy, as bude mono v jejim nejblifeim okoli vyrabet energii a teplo. Admiral Byrd pkipravuje novou vS7pravu, aby pronikl s nekolika obrovskSmi tanky do antarktidy a mohl se utabotit v tesnem sousedstvi jinni toeny. Bude yenovat velkou pozornost vSTrobe energie vetrnSim pohonem a soueasne se budou konat ptiprayne prate pro zkizeni stale poyetrnostni stanice. Povetrnostni zpravodajstvi ze severni a jinni todny je vS7kon, jeho vSrznam a jednoho dne i hospodatska hodnota bude neocenitelna.

Z krajit za polarnim kruhem, hlavne ze severni Sibiie a Aljaeky je ji2 dosti odhadri, zprox a praktickch zkueenosti, take lze kici, ze tamni zasoby rud by sta gily na dlouhou dobu krSiti pottebu na sveto ySrch trzich. V antarktide badatele Mawson a Shackleton objevili nejlepei uhli v male hloubce a soudi se, ze Viktoriina zeme je nejbohateim tizemim za janim polarnim kruhem. Na 5 milionech etvereenich mil jsou bohata loZiska rud, uhli, zlata, magnesia a ureitSrch sulfatri, jet se zpracovavaji v chemickem prilmyslu. Ph novejeich vS7zkumech v arktide se zjistilo, ze v Gronsku a na Islande stale ubSTvd ledovStch mas, die dehoZ odbornici south, ze mute nastati doba, kdy ledove pkikrovy tocen zmizeji. Kdyby rortaly spousty ledu na toenach, uvolnilo by se asi 1.3 bilionu kubickS7ch mil vody, hladina oceanti by stoupla asi o 130 stop — z Evropy by mnoho nezristalo, Holandsko a Belgie by byly pohlceny vodou. Ne2 tyto rivahy jsou zatim pkedeasne. Nova Byrdova expedice ma take zajistit Utedni narok Spoj. Statri na oblasti kolem jinni todny. Jde o poloostrov Palmerand, vzdaleny od jiZniho cipu americkeho jen asi 575 namotnich mil a Byrd dovozuje. ae proto spada pod Monroeovu doktrinu. Naklad na pkieti Byrdovu v3ipravu se odhaduje na milion dolart. Kongres povolil $340,000, Byrd sam chce piispeti $100,000.

Lasko, eechoamerieanti k stare vlasti nebude a nesmi hlueet a dunet Prazdnota duni, za pozlitkem nebjeva ziato. Ta vgedni, eerna, kaidodenni price je rozhodni.

Do Shiner a okoli! Clenstvo kadu Spravedlnost Cis. 121. v Dickson u Shiner oslavi v nedeli 27. srpna vST roei 251eteho trvani tadu. Slavnostni vSrbor pkipravil k vSrznamne udalosti ptipadnST program, toast nekterSrch iitednikti nisi Hi. T.:Ttadovny je zajietena a jubilujici tad odekava, ze Clenstvo tacit sousednich dostavi se v nedeli ku slavnosti a pomak tuto ueiniti Uspetnou.

Poiadatel organu chysta se na slavnost v dychtivosti osobne seznamiti se s Cleny tanmejgich jednotek S. P. J. S. T. Nage pog ta. Pohlednici z Evansville, Ind. poslali nam mankle Rud. Marakovi. Bratr Rud. Marak, pog tmistr mesta West, vydal se na prazdniny se svou choti a behem dvou tSrdnil projeli nekolika staty severni east Unie.

Clenstvu 1'6411 ve West! V nedeli 27. srpna konati bude piedem stanovenou schrizi odboeka S.A.C.T. v sini sv. Josefa -y e West. Zaeatek y e 3 hod. odpoledne. Dostavte se k drilelite porade v poetu nejhojnejtim!

\re stkedu, dne 23. srpna 1939.

Zadneme u sebe. tivot se sklada z veci malYch, napatrnYch, gedivych. Ale veci male, nepatrne a gedive, prave proto, jsou veci givotne, vezi hluboko v na gich povahach a je telko je zvladnout, ptemoci a vyhodit z povahy. A prave v techto drobnYch vecech musi zaeinat jednotlivec: v pfebudovani vlastni povahy, kde je toho tteba. Jednota krajanske haluze — tot' jenom jine slovo pro sna genlivost. A snagenliYost je vec nejobti gnej gi, protoge se dotYka tisicti malYch a drobnych sobectvi, kterYm jsme uvykli a kterYch se mame vzdavat. V gechny tyhle drobne veci jako by nabyly v ptitomne dobe jineho vyznamu: dtiv jsme tak snadno mluvili o lidech a mayli nad nimi rukou: dnes jednejme pomalu a opatrne. Snad nam neni ten ei ona ptijemnY, snad nesouhlasime s tim co vypravuji, pigi do novin, jak liji, jak vychovavaji deti a pod. Dtiv jsme byli pini kritiky a v gechno jsme vedeli lope. Dnes je prvni myglenka: Kdo vi, jak mu je, kdo vi Ake me, strosti, tieba ma malo penez, tieba ma nejakeho ptibuzneho bez prace. Jakmile urtlm neco pekneho, otevtu oci dokotan. A vette, date-1i si praci, neni eloveka, ktery by nemel neco krasneho, nejakou skvelou vlastnost, ktere Si muzete vazit, neco, co mulete milovat. A jakmile to jednou uvidite, ihned se naueite omlouvat ty veci o gklive a zle. A ug se docela jinak budete chovat a tteba prave tim, ze se budete pane chovat, zpilsobite tomu eloveku milou a peknou chvili a snad ho potegite a povzbudite. To je totil zaklad jednoty: osobne se ke kaldemu pane chovat.

Dnes se hodne mluvi a pie o jednote americkYch eechoslo yakil v Texast a vet ginou vime, ze to je to nejdfilegitejei Yee, nejvel gi starost nas vSech a nejptednej gi ukol, ktery mame a musime spinit, ma-li nage pomoc porobene stare vlasti vykazat silu a ptipravenost. Ale mnozi krajane stoji sami nevgimave, lhostejne a eelkern vzato nevedi co podit. Teoreticky vgechno chapou, vjimaji a snad i schvaluji — ale jak se to tYka. mne — tikaji si jednotlivci?

Co ja, mam delat a jak mam ja prilozit ruku k dilu? Zcela jednoduge: ptihlasiti se do tad Sdrukni A.C.T. Kdo s nami neni — proti nam pracuje: Ceske hodinka na vinach rozhlasu. Chvalne znamy Kohut& orchestr z West vyhravati bude eeskou taneeni hudbu ze stanice KTEM v Temple tuto nedeli 27. srpna od 2 do 3 hod. odpoledne. Tehol vedera Kohutuv orchestr hrati bude pre taneeni zabave v sini S.P.J.S.T. na Bayersville, Tex. Nage navitevy. V UterY k vederu, zrovna po dokoneeni expedite Vestniku, dojel do West neetni Hi. titadovny br. Ed. L. Marek. Mel zde Utedni tizeni a je gte tehol vedera jel zpet. — V fitery rano navetivil nas spolubratr Rev. J. R. Vilt z Needville, ktery do West dojel v zaletiitosti mistni Presbyterni osady. — Mankle Nedbalkovi z Beeville dojeli sem k navgteve rodiny sveho syna L. 0. Nedbalka, ueitele zemedelstvi na westske vy ggi tkole. K poledni tehot dne dorazil do West br. Karel Navratil z Temple. Bude u nas pokraeovat v naborove praci. — Nav gtevy nas velmi potegily.

Naciste ziedili si v eeskYch zemich mnotistvi instituci, jichl ukolem je pievadeti rtiznY majetek na nemecke vlastniky. Jednim z techto instituci j teak zvanY Kompensaeni fond pozemkove reformy, na ktery v posledni dobe pievedeno bylo majetnicke pravo velkeho mnotistvi lesit v Cechach a na Morave s deskych vlastnikti. Jde to o vec diste nezakonnou, ale naciste na nic takoveho se neohliteji. Neincum jde hlavne o to, aby v Cechach a na Morave ziskali co nejvice pudy a lesti do s yYch rukou.. Je to v souhlase s planem, y yznabenYm v Hitleroye knize "Mein Kampf", podle nehol ma pro germanisaci pozemku byti provedena germanisace obyvateistA7a. Naciste maji v zameru do eeskych kraju usazovati Nemce, tak aby nebylo jedineho mista, o neini by se dalo Ed, ze je ryze eeske.

LondYn. — Britska admiralita koupila 86 modernich vleenYch parniku, aby je dala delati v hledaee min. Lodi byly ptevzaty lodenicemi v Hull a Grimsby a budou po ptedelani odevzdany britske admiralite.

1.12STNilt

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsany resolueni vYbor tadu "Volna, Cechie cis. 135, timto projevujeme uptimne citenou soustrast br. Jos. Vytopilovi, jeho synu a dalgi sptiznene rodine nad ztratou jejich mile mangelky a matky, Army Vytopilove, ktera, zemtela v sobotu rano v nemocnici v Dallas.

Vime, mill poziistali, tie mate velkY zarmutek nad ztratou va gi drahe, ale budd yam fatechou, tie na g tad uptimne citi s vami.

Za tad Volna aechie, eislo 135 v Ennis, Tex.: Ennis, Tex., dne 22. srpna 1939.

Frank Luean, Rud. Hrneit, Vac. TupY, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vYbor tadu Novi Tabor eislo 17, S. P. J. S. T., projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou vaseho milovaneho mangela, otce a nakho dlouholeteho spolubratra, Jana W. Skrabanka, ktery zeintel dne 4. srpna 1939, ve stare 53 let.

Vime, pozilstali, tie vas zarmutek je velikY, ale buditi varn ittechou, tie celY na g tad citi s vami.

Ty, zesnuly bratte na g , odpodivej v pokoji.

Dan° v Caldwell, Texas, dne 12. srpna 1939.

F. G. Mrnug tik, J. V. ' efeik a Emil Hais1Pr, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY ,resolueni vYbor ildu Dennice Cis. 94 SPJST., projevujeme timto, jmenem nag eho tadu uptimne citenou soustrast pozustale rflarielce a ditkam a ostatni rodine nad umrtem jejiho mankla a otce, dedeeka a nag eho spolubratra, Pavia V. Syptika, ktery dokonal svou pozemskou pout' dne 28. eervence 1939, y e stare 65 let. ZminenY bratr byl ranen mrtvici v roku 1934 a od to doby nebyl schopen g adne prace a posledni dva roky ztratil tee, taktie smrt byla jeho vysvobozenim.

Vime, pozustale rodino, ze jste se neradi loueili se sy Ym milYm, buditi yam veak fitechou, tie i my s vami soucitime ve vagem zarmutku. ZesnulY bratte odp:;eivej v pokoji a test budi g tvoji pamatce.

Dan° ve Wheelock, dne 16. srpna 1939.

T. J. Peeena, Joe Blatiek, Albert Seasta, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikol" dne 3. srpna 1939 netiprosna smrt zasahla v nag kruh a za °bet' poladala na geho spolubratra Josefa Opravila, ktery byl vernYm Menem na geho tadu po =oho roku. Bylo usne geno: projeviti uptimnou soustrast jeho pozustale mantielce Antonii pravilove.

Mile sestro, ptijmete naSi hlubokou soustrast nad ztratou Vam verneho mardela a nam ry Sem: milehp spolubratra. Necht' Vam je titechbu, tie my -throveit s Vdmi se rmoutime nad jeho odchodem, neb bratr Josef Opravil byl vernym a povinnosti dbalYm elenem a vzpominka na neho nam nikdy nevymizi z pamet.

Ty, bratte zemtelY, odpoeivej v pokoji a test budig Tvoji pamatce.

Dan° v Placedo, Texas, dne 15. srpna 1939.

J. J. Mikeska, Tomas \Tana, Jos. L. Elgik, resolueni vYbor.

Za Sokolskou t-upu MIA i J'ed.-Soko/ Dallas, vyslovujeme nag ernu spolubratru Jos. Vytopilovi a synovi Jodi uptimne citenou, soustrast nad ztratou jeho ma.ntielky a matidky Annie Vytopilove, ktera odegla na vedny odpoeinek v sobotu rano dne 19. srpna v Medical Arts nemocnici v Dallas. Pochovana je na Myrtle htbitove pti Ennis.

Bud' ji odpodinek klidnY. Resolueni vYbor: Will A. Nesuda, Ben Pilevratil, Mira Juraik, Miroslav Parma.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My ,ndepsany resolueni vYbor iadu Slovan cis. 9, vyslovujeme pozustale rodine a 'dent ptibuznYm na gi uptimne citenou soustrast nad tak nahlYm odchodem jejich milovane man2.elky a matky, Terezie Blaha, ktera dokoneila svoji pozemskou pout' 13. srpna 1939 ye veku 70 rokil a odebrala se tam, odkud neni navratu.

Zesnula, sestra byla tithe povahy, ode vgech ctena a vagena.

Vime, portstala rodino, tie to bylo smutne a trpke loueeni, ale budil yam Atechou, my s vami uptimne ye vag em zarmutku soucitime.

A ty, mile sestro, odpoeivej v pokoji a budig Ti matieka zeme lehka a svetlo veene necht' Ti sviti.

Dario v nook, Texas 20. srpna 1939.

Jos. Sumgal, Frank Janae, Dr. Jos. H. Kozar, resolueni vYbor.

Pra'gske depeee v techto dnech sdelily, 'le baron Neurath, ti gsky protektor pro Cechy a Moravu, chysta se idadu sveho vzdati, ponevadg jeho vykonavani je denne obti gnejel. Tyto obtfZe nevyrtistaji jenom z odporu deskeho lidu proti rtiznym nacistickYm snaham a natizenim, ale take z einnosti sudetskYch Nemcfi, vedenych Karlem Hermannem Frankem, kteti pry telce nesou, ze jim eechove Apine nebyli vydani na pospas. Frank si deal nadeje, ze bude ustanoven protektorem za svoje shifty, ktere tigskYm nacistfun prokazal pre rozkladu eeskoslovenska. Ma site u protektorske vlady jedno z nejvlivnej gich mist, ale to mu nedostaduje.

Podina, si v nem skoro samostatne a to baron Neurath telce nese.

Pied zaborem eeskoslovenska Hitlerem a po, nem byl naval zadatelu o kvotova, visa u americkYch konsulatti takovY, ie ke konci eeryna, tohoto roku bylo 51,000 osob na seznamech, kdelto rodni kvota ze zeme teto je 2,874. Nepochybrie 15 let by bylo tieba, aby ptitomnY poeet ptihlagek byl vyeerpan. Zvlaetni je, tie podet iadatela o visa take stoupl v Rusku. Ruske, kvo ta je 2,700 roene, ale poeet zadatelu eini 11,000.

Mezi nimi je ale znaenY poeet Rusu, kteti jsoti usazeni mimo Rusko. Neni o torn pochybnosti, ze poeet zadatelu o americka, visa bude se stale zvygovati bez ohledu na znaenou beznadejnost situace. Ptistehovalectvi ze stkedni Evropy bude v ptigtich nekolika letech znaone a ptidelene kvoty jiste katicleho roku budou vyderpany.

Jak roste Od poeatku leto gniho roku bylo v Kromeisitii dokoneeno celkem 34 novostaveb a celkovYm poetem 93 bytt. Z toho bylo 12 staveb ptizemnich, 5 ptizemnich s podkrovim, 13 jednoposchod'ovYch a 2 dvouposchod'ove. Ziskany byly 2 obytne kuchyne, 6 samostatnYch pokojii bez kuchyni, 42 jednopokojovYch bytt, 31 dvoupokojovYch a 1 gestipokojovY. Kro-. me techto dokoneenYch staveb je jich jegte 60 rozdelano a va gina z nick bude je gte letos dokoneeno, eind se ziska dal gich asi 150 byte).

Vedle staveb obytnYch budov dokoneuje se take cela iada staveb budov vetejnYch. Jsou to zejmena budova okresniho uradu, budova gkol givnostenskYch a gkoly obchodni, budova gkoly Jungmannovy a Botieny Nemcove a budova tadoveho gymnasia a koleje tadu Franti g -kanti.Pprveajstbnoveudy0kresni nemocenske pojiSt'ovny.

Strana 14

Pan Randal( opougti svou rodnon yes, tentokrat na padesat let. r-rEHDA2 byla takova zvykiost, te se nenarukovalo hnedky po vodvodech, ba nekdy nechali eloveka doma i nekolik let a povolali ho, at kdy bylo potkebi.

OdvedenY jsem byl, na vojnu jsem negel, a doma jsem zustat take ua pro samou ostudu nemohl. Tak se do toho vlozila maminka. Sedla a napsala dopis strati Antoninovi, to byl maminein bratr, co jsem mel po nem jmeno a co mne byl za kmotra, a co pii kktu svatem se se mnou svalil, protok pied tim moc oslavoval moje narozeni. Maminka mu tedy napsala, jestli by jako o nedem pro me nevedel, to si lit se mnou nevi sama rady.

On byl strYc Antonin naramne dob ke situovanY, on byl komornikem u samotneho knitete pana Auer gperka ve Slatirianech a pry ho mel knite pan tuze rad a hodne na nej dal. A to vite, takovY zabehanY komora je nekdy vetgi pan, net samotnY knite. To jsem znal jednoho sluhu, a ten dokonce i svemu panu obeas nafackoval. Ale stile Antonin byl dobrak a nikomu neublitil. Nam posilal jednou za eas nejake ty gaty a i penize nekdy mamince dal, a vtdycky kikal: "Ja na kluka", jako na me, "nezapomenu".

Taky jo. Za nejakY eas pki gel od strejdy dopis, te by nee° veal, a te je to naramne nob! zamestnani, a site ye StYrsku, u knitete Vindygkrece, co si vzal Auer gperkovu sestru, nem jako lokaj do pokojt. Knife pry kterY by nebyl, s odpugtenim, nijake boil. hovado, kterY umi nemecky a je trochu, jak se kika, obrychtovanY. Psal, abych se o to misto uchazel, te by to bylo terno-seko a 2e on se pkimluvi, abych to misto v torn 8tgrsku dostal.

Tak jsem si sedl a s maminkou jsme sesmolili takove uctive psani s prosbou o misto do toho 8t3irska, a aby vedel ten knite pan Vindygkrec, k umim take nemecky, tak jsem to same pkelotil do nemeiny, a poslali jsme to. Odpoved' pki gla ptizniva a zaroveri dogly take pro rime penize na cestu, a sice at do Poeltzschachu, to je to misto v tom StYrsku. V dopise take stab°, to musim jet pies Videri, jak a kterak main pkesedat, a jak si poeinat, abych v pokadku do toho Poeltzschachu dojel.

Doma men naramnou radost, te se me koneene zbavili a ja koneene taky, a fined jsem si vgechno pakoval, abych jako do te slutby nastoupil co nejslugneji.

V Luene jsem rozhlasil, 2e budu telesnYm myslivcem pana knitete Vindytkrece a te budu nejdriletitej gi osobnost na panstvi, protote koho ja ke kniteti panu nepustim, tak se k nemu jednodu ge a dobie nedostane, i kdyby to byl pan direktor panstvi. Tot' se vi, to mne vgichni zavideli. Krupieka, ten muj oteim, te vetgi nidema, tim vetgi gtesti. "Prt'ak, a bude komornikem!"

Ono mu to, trulantovi staremu, ne glo proste do hlavy, te ma na ge rodina tyhle vysoke styky.

Na cestu jsem dostal od maminky sto padesat zlatYch. Chudinka to schranila leta po gestleku a pkidavala k tomu take to, co jsem si vyhral s Troniekovou kapelou, abych mel vYbavu a ne gel jako tebrak z domu. To me tak dojalo, to jsem se div nedal do breku.

Pak mne udelala kkitek, ja ji polibil ruku za vg echno, co pro me udelala — no, a — hajdy do sveta. To byl mrij odchod z rodneb.o domu a z rodne obce.

Jo, safraporte, vidite, milem bych byl zapomnel vam povedit, te jsem mel take v Luene lasku — Makenku Homolovic.

Ona to vlastne, miuvit po pravde, nebyla ani vylotene moje holka tak jak ma byt, ale pro mou pkedstavivost to stabil°, abych se g el s ni rozloueit. — Maika Homolova — pravda, jak bych mohl zapomenout — ut je take hezkou tadu let na pravde boti. —

Vt8TNIK LaSka? — On to byl moc jednoduchY ptipad.

— To jsem se vtdycky jen tak, jak jsem mel trochu dasu, potloukal kolem jejich staveni a kdy byla na dvoie nebo v zahradce, tak jsem na ni zavolal a ona vidycinky sklopila oei a zakrvenala se, a ja byl radosti celY pry& Jednou, byla takova pkiletitost, potkal jsem ji nahodou za humny, tak jsem ji zastavil, vzal ji za ruku a vykoktal jsem, te ji mam rad, aekoliv jsem nevedel, prod ji to kikam, ale to vite, kluk hloupa, slygel jsem, ae se tohle holkam kikava, tak jsem ji to kekl take. Ja k ni ale opravdu citil cosi, co k tadnemu dloveku dosud, jenomte kdybych se mel jak se path vyjadtit, to bych to nemoh odbYt jen tak vetou "main te, Makko, rad".

No ale, to ua je jedno, je to prye. Tenkrat kdy jsem ji to iekl, tak ona zrudla jako pivorika a zageptala mi v samem zajikani, ji asi za to tatlnek naplaca, hubu. To me sice zarazilo, takte jsem se k dal gim projeviim ut nedostal, ale za holkou jsem chodil po`rad, az si toho v gimli bide, take start Homola, a byl oheri na stke ge. Pry holku nevychoval pro toho vagabunda Randakovic, a jestli pry ho, pacholka, rozumejte jako me, natrapiruje kolem baraku, te mu pierazi obe nohy. Laska? — Vite, holenkove, to je vadyciky zatrolena vec. To yam musim dat take jednou takove ponaudeni, jak to vlastne s tou laskou je, ale ted' se nebudem zdrtovat, to je kapitl sam pro sebe, jen vam povim, ae kdyi jsem se gel s Makkou rozloueit, start' Homola holce natloukl, aekoli, chudinka, za to nemohla, a na me vzal bid. Ja stal za vraty a mel jsem litost a vztek, pro holku, pro sebe samotneho, pro celY ten svilj tivot jak se vytvatel a vubec. Nejprve jsem chtel Homolovum vypalit staveni, ale pak jsem napsal na listek, ze na Makku do smrti nezapomenu a ae dostanu za term ji nebo tadnou jinou, namotal ten listek na kamen a hodil to Maice do komrirky. — Dodnes nevim, jestli to eetla a co tomu hkala. Jenom to vim, jak mi kikal jeden z Lane, co jsem se s nim Po letech Seg el, te se Malta vdala asi rok po mem odchodu a vzala si pry nejakyho ze selskYho a mysllm zrovna,ze z Lejgan.

Jista vec ale je, to ja se opravdu nikdat neotenil a take nezamiloval, a te moans to tenkrat bylo u me pkeci jen hlub gi, net jsem si zprvu myslil. Malta — elovek ma rrizne ptedstavy — Makenka Homolova? Zustala v me vzpomince jako nejmilej gi a nejkrasnej gi tenska, co jsem na svete kdy potkal, aekoli ani dobie nevlm, jak ut ve skuteenosti vypadala, vtdyt' jsem ji od te doby nikdat nespatkil, a pfeci jsem ji vzal vgeho vgudy jen jednou za ruku . . .

Tak ale abych dopovedel o tom odchodu z Luene. tel jsem tenkrat pe gky do Loun, abych odtamtud jel do Prahy a z Prahy na Videri a dal do toho Poeltzschachu.

Nad Luenou na kopeeku me to nedalo a jeAte jsem se obratil, abych se na ni naposled podival, na tu svoji vesnici, na tu vetieku od kostela, kde me kktili a kde jsme se s kmotrem svalili, na stfechy chalup a kolem na louky, pole a meze a probehl se oeima je gte jednou po ceste, kterou jsem se vraclval bezpoetukrat jako malt' kluk s pastvy s nagi kozou. Naposled jsem do sebe natah vzduch, ten na g matetidoug kovY, a pak jsem se °tail na podpatku, pohodil hlavou a ua se neobratil. Zapiskal jsem si "8koda je te, Jenieku" a gtradoval k Rakovniku, abych se do Luene nevratil dkive jak za padesat let.

Kdyt je eloveku dvacet rokri, tak se louei nejak lehce, jako by mu ani moc nezaletelo na nejake rodne obci. Ale to je, holenkove, jen zdanlive. Stejne se to pak vraci a stejne to ye vas zristane letet jako kus neeeho va geho, elm clYchate a elm myslite o v gern, co vas potkava, zrovna tak jako ve mne zristal letet ten posledni pohled na ten na g kraj, neporugenY at do doby, kdy jsem se zase vracel zpatky do Luene jako start a uondanY elovek, ktery si nenese ani tech sto padesat zlatek, s kterYmi vy gel, a kterY ma na perkach jen prach s test buhvl odkud a v katclem faldu vltr z jineho kraje, s ho11 v ruce, kterou si ukizl kdysi a kdesi se stromu, lited se moans u2 ani nezelena.

Ve stkedu, dne 23. srpna 1939.

RISE TRPASLIKt1 V MILOARSKU. Na vgech kkitovatkach mad'arskeho hlavniho mesta stall v techto dnech 1lliputani, kteii chodcinn rozdavali letaky. Mnozi letaky mechanicky odhazovali. Kdo si je v gak pkeeetl, byl jeho obsahem pkekvapen: "Trpaslici z ceMho sveta, spojte se! Svolavam vas k svetovemu kongresu do Budape gti!" Podepsan: Julius Gont.

Julius Gont je necelYch 79 cm vysokY. Pies to vgak se citi obrem mezi trpasliky a chce sousttedit na svetovem kongresu v Budape gti vgech 56.000 liliputanil z celeho sveta, aby na "velkYch" vymohl potadavky a upozornil je na nesnesitelnY tivot "malYch". Gont si nedavno zalotil tovarnu, ktere, vyrabi odevy a pradlo pro neobvykle male lidi, liliputany. Jeho tovarna je znama ye vgech statech sveta. Zamestnese. ovgem jenom liliputany a cela, jeho tovarna i natadi a phstroje, ktere poutivaji delnici k praci, vge je pkimekeno rozmertim techto malYch lid!. Ma dosti zakaznikil, nebot podle statistiky je Mad'arsko zemi Na 20.000 obyvatelii pkipada jeden liliputan, kdeato v ostatnich statech sveta teprve na katdYch 80.000 obyvatelti. Julius Gont tvrdi, ze z 260 trpaslikil se jich skutedne narodi zakrnelYch pouze asi 50. Ostatnich 210 bylo utvokeno umele. Matky sve deti nechavaji umele zakrnet, aby je potom mohly prodat do kodovnYch cirkusti. Gont tads. aby tyto nelidske matky byly krute trestany. Gont tada take pro vgechny liliputany lacinej gi vstupenky a jizdenky ,ponevadt mnoho liliputanu je mnohem mengi, net 101ete dite, ktere poutiva rutnYch vYhod. Hlavnim jeho potadavkem je vgak soustkedeni v gech liliputanu, kteti by si mohli postavit vlastni miniaturni velkomesto s vlastnimi malYmi poulienimi drahami, malYmi automobily a malYmi domy. Vtdyt' v normalnich domech nemtte liliputan east° ani dosahnout na kliku dveki a musi bezmoene eekat, mu dveke nekd y otevie. 2ivot liliputani, kterY tije mezi normalnimi lidmi, je pravYm utrpenim. Schody jsou pro neho neschridnou hradbou. Normalniho note a vidlieky nemrite k jidlu poutit. Na normalni tidli se mu podati vygplhat jen s nejvetgi namahou a still je pro neho vysokYm kopcem.

Julius Gont chce proto nekde v mad'arske nizine zalotit (ki gi trpaslikt". Gont doufa, ae my mela brzy aspori 50.000 malYch obyvatehl.

Nemuseli pry by miti starost o tivobyti. nebot' turiste z celeho sveta pry by se jenom hrnuli podivat na velkomesto trpaslikt a ze vstupneho by mohli bYti vgichni trpaslici dobie tivi.

Jugoslayska, "Mariborer Zeitung" tvrdi, ae pry mad'arskY ministerskY pkedseda je naklonen temto plantm, ktere by znamenaly' i posileni cizineckeho ruchu v Mad'arsku. V nejblitgi dobe pry pkijme Gonta, aby si dal od neho plan hk trpaslikil podrobne vysvetlit. Neni pry vylouden°, te jit v dohledne dobe bude prvni stet trpasliikii skuteene zaloten.

New York. — William Sharp, vildce petielenne americke vedecke vYpravy, ktera se prave vratila z testy po Ohriove zemi, vypravel zajimave dobrodrutstvi. Uprostied neschildneho pralesa ye vnitrozemi ostrova nalezla vYprava slamenou chYgi, ye ktere zila mlada, napadne krasne. belo gka, °tend, pouze medvedi nou. Divka mluvila plynne anglicky. Prohlasila, ae se jmenuje Lillian Reeperove, a te snad byla nekterYm divokym kmenem zaananasoveho krale Reepera. Clenove vYpravy se domnivali, to divkla dli v pralese proti sve viii a te snad byla nekterYm divokYm kmenem zajata.

Proto ji nabidli, te ji vezmou s sebou do cilisosovaneho sveta. K jejich velkemu pfekvapeni vg ak krasavice razne odmitla a kdy ji chteli odvesti nasilim, zprisobila poplach. Na .jeji pokkik se sebehli domorodci, kteki zadali odstkelovat eleny vYpravy otravenYmi gipy.

Reeper na dotaz novinakri prohlasil, te jeho mlada dcera skuteene pied pet! lety odjela na ohriovou zemi a od tech dob o ni nema zpray.

Sestavi pry ozbrojenou vYpravu, se kterou odjede na Ohnovou zemi, aby svou dceru pkivedl zpet.

lie utrc iu, thic

1939,

re

Rt2ENA MORANKOVA:

Ze

nejkra'sneigi ROMAN

"Tys mi dobie neporozumela, dite! proto, aby uhajila svoji existenci, nebo po ntipade existenci rodieri nebo vlastni rodiny — pak je to vice nee. destne. Ale u deveete jako jsi ty! Pochop to koneene! Ty same, si piece nemusie vydelavat na aivobyti, to ponech tem, ktere to opravdu pottebuji.

Kdy2 postoupie svoje misto chude zpevadce, udelae daleko lepei skutek, vet mi to!"

"Vadyt' ja jsem piece take chuda. Nemam ani halete vlastniho!"

Jeji slova dopadla a nemohla je ji2 vziti apet. Podivne ptekvapen, dival se na ni Ivan.

"Nevedel jsem," pravil hlasem, ve kterem se chvel smutek a vfditka — "nevedel jsem do dneeka, 2e delae rozdil mezi mnou a tebou. — Opravdu jsem to ani netuhl. A nevim ani, 2e ilych ti byl dal nikdy pfieinu k tomu, nedeho podobneho se dornfelet. — Ptekvapila jsi me smYelenim, Blanko!"

"Odpust: ml to, strYee! Ja vim dobte o tom, co jsi pro nme udinil, dela' jsi rad a proto, te mne pokladat za skutedneho dlena rodiny. Poskyt1 jsi mi domov, vychoval jsi mne!

Za vie, co dnes umim„ co skuteene jsem, dekuji jen tobe, tve lasce ke mne. Ucinil jsi z uboheho anieeneho sirot16, nejetastnejei bytost. Na srdci svYch vlastnich rodieri nemohla jsem nalezti vice lasky, neali jsem nalezla na srdci tvem. Ale pies to v§echno, pies veg.kerou tvoji lasku zustava tu piece jedna vec nezmenena. A to jsou hmotne °heti, ktere jsi vyria132i1 na moje nalladne vychovani, na moje studium a vfibec na moji existenci. Prosim te, nenterueuj mne, nech me domluvit, musim ti rice veechno, co citim, — Dnes, kdy ptieel pan Lubin a oznamil mi svilj navrh, zaplesala jsem radosti, 2e konedne nadeela chvile, kdy se ti alespori nejmenei dastkou mohu odmenit, 'Le ti alespori malYin obnosem mohu nahradit to, cos na mne vynalo2i1. Oh, strYeku, prosim te, kdyt jsi u2 tolik pro me udelal, neka2 mi i tuto radost. Vadyt' je to to jedine, co mohu pro tebe udinit!" zvolala vroucne. Jeji tvate plaly nadeenim. Vztahla k nernu prosebne sepjate rudky. Ivan se jich chopil s pohnutim.

"Ty dobre, nemzumne dite! pak, ses mi ji2 mnohokrat vice odmenila, ne2 kdybys mi dala vYtelek z tisice koncertil?"

"Nerozumim ti, strYdku!"

"Nevadi, Blanko," pravil teener vesele, "ale prosim te, i-ekni mi, — byl to jedinY dtivod, prod" jsi chtela onu nabidku pkijmout?'

"Ofeem, strYdku 1" odpovedela, ale jemu se zdalo, 2e je v jejim hlase jakasi nejistota.

"Ty tedy netouke po novych Uspeeich, Blanko?"

Divka zakYvala zaporne hlavou a pravila: "Netoukm!"

"Opravdu, Blanko?" `Vet mi, strYdku, se nic niemu srdci neni tak vzdaleno, jako touha po slave. Ty sam jedinym slovem vynahradie mi veechno. Kdyby celY svet chvalel mrij zpev a tob ese nelibil — jen podle tebe bych se iidila. Zpiva mvatnive rada, ale netouaim po torn, aby mne poslouchaly davy cizich lidi."

"Nebude ti tedy za te2ko odmitnout? Nebudeg toho litovat?" tazal se znovu Ivan, rdzradostnen veim tim, co mu fekla. "kekla jsem ti piece prve drivod, prod bych chtela smlouvu podepsat a ty mi to n.eodenfee, vid' strYeku, ty mi nezkazie piece radost?" odpovidala a zaroveri se tazala s rizkosti.

"Nezkazim, opravdu dite, nezkazim! Ale toes ti nezpfisobim prave takovou radost, kdy ti teknu, se tvrij dluh u mne je ji2 davno vyrovnan? Ne penezi. ale nedim, co je mi daleko dra2ei? Vadyt' ji2 to, 2e jsi vlokla svrij osud do myth rukou, dalas mi nejbohatei odmenu. Phha jsi y e chvili, kdy jsem ztratel posledni viru v 2i.vot a ye S • testi, stala jsi se mYm stkatnYm

VEISTNiK andelem. Vnesla jsi do meho tivota novou silu a slunce. Klesal jsem jit pod tihou ran, ktere mi byly zasazeny, ale male, diivetive a drahe deveatko rany tyto zahojilo. Vtdyt' byla jsi to ty, Blanko, jedine tobe dekuji za to, te minulost je pro me dnes mrtva!"

Blanka sedela proti nernu ztichla, a usmevave. — na pohled ale fipine klidna. Nikdo by byl netuSil a Ivan tim merle pozoroval, to jeji mlada hrud' zachviva se 'Silenou radosti, ae tech nekolik jeho vroucich a pravdivYch slov obrat v jeji dusi, ptineslo svetlo jejim pochybnostem a slibovalo uzdravit tipine jeji Chore srdeeko.

"Je to tedy skutedne pravda, ze jsi zapomnel na v§echno? A k rah mne?" tazala se, aby se znovu pkesvedella, te se prve nemylila, chtela . te jednou opakovala. Iva aby jeho iista ji to je S na nikterak neptekvapila jeji otazka a ptisvedeil na ni uptimne, a Blanka se hned tazala dale: "A prod tedy jeAe nenavidi g Viktora, kdy jeho tenu ji2 nemilujee?"

Ivan prudce vstal a poodeeel nekolik krokti od ni. Ihned neodpovidal.

"Vidie to, stryeku, aes nemluvil pravdu!" zvo-lala Blanka, ale Ivan nevycitil z jejich slov zklamani, nejistotu i litost.

"Nenavidim Viktora ne proto, to bych dosud miloval jeho 2enu, Blanko. Judita je dnes deset let mrtva a jeji dista, pamatka bude v me dui it vedne. Laska veak? Ne, Blanko, chci laYt zcela upi4imnYm. Miloval jsem ji kdysi vroucne, ale dnes — cit, se kterYin na ni vzpominam — nemuse bYt zvan laskou, spite soucitem soucitern s jejim osudem."

"Soucitem?"

"Ano, soucitem! Byl jsem u jejiho smrtelneho lo2e Zemtela ph narozeni ditete opuetena svym vlastnim muaem, ktereho do posledniho okamkku milovala a kteremu slepe drivetovala."

"Prot mu nemela dilvetovat? — Prod ji opustil?" tazala se Blanka tee.

Nekolika slovy vylieil ji kratce bratrovu povahu v hlavnich rysech a slovy pokud moano nejeetrnejeimi seal pied ni ekrabodku s Viktorovy tvate. Opatrne se vyhYbaje veemu, co souviselo s jeho rirazem a natledky na jeho tvati, sezna,mil ji s faktem, kterak byl o Juditu ptipraven, opakoval rozmluvu, kterou mel s ni na jeji pied smrti a vypravel o veem, co potom nasledovalo. Adkoliv privodne mel v Umyslu latedist dopis, ktery vdera obdrael, nedoelo k tomu, nebot' Blanka nejevila 2adnou pochybnost nad jeho sdelenim. Ale rozrueilo ji tou nejvetei mirou.

S rizkosti pozoroval, jak vYraz jeji tvate se ph jeho vypraveni mini, videl bolest, kterou pilsobi a ptal si vroucne, aby tento okamkk tak trapnY a bolestnY, byl ji2 co nejdtive ukonden.

Ani na okamhk si nedovedl piedstavit, 2e je to u Blanky jen pohnuti nad Juditinym osudem a hrriza z eloveka, kteremu dosud dilvetovala.

Ivan dopovedel a Blanka si zakryla rukama tvate.

"Muj Boae, mrij Boae, strYdku, prod jsi mi to veechno neiekl dive?" zvolala vyditave a Ivan si musil ptiznat, 2e ma pravdu, 2e jeji vfditka je opravnend a zaslou2end.

"Myslie, Blanko, 2e me to dnes nestalo velike ptemahani? Jsi prvnim elovekem, s kterYm jsem o Viktorovi mluvil. Mel jsem s poeltku za to — se toho — 2e snad — 2e toho nebude tteba!" odpovedel vahave a do jiste miry resignovane.

Blanka se vzchopila. V jejich odich veak nebyly slay, jak se Ivan domnival.

"Odpust'," pravila zahanbene, "odpust', 2e jsem ti hned tehdy po prve neuvetila. Sama nevim jak jsem se jen mohla domnivat, se ty bys nekornu ktivdil, 2e ty bys nekYm opovrhoval, ania bys k tomu mel va2neho drivodu. Jak jsem byla poeetila, chtic te s takovYm elovekem smitovat! Ale kdybys byl jen tail, co veechno se tehdy v me dui odehravalo! Jak jsem byla zoufala!" zaeeptala a znovu oaivla v jeji dui vzpominka, co veechno vytrpela tehdy, domnivajic se, 2e Ivan miluje dosud mrtvou Juditu.

Netrvala veak dlouho. Vedomi, 2e jejim nejistotam, mukam i trYzni je konec nebot' on sam

StranaAl ji to piece pied chvili potvrdil — zapla gila razem smutek. A pies vSechen nemily dojem, kterS7 zprava o Viktorovi u ni zanechala, zachvelo se jeji sdrce radosti.

"Ubohe dite, me male, ubohe dite," pravil pohnute Ivan a pohladil ji po vlasech.

"Nelituj mne piece, strYeku," pravila s rozkoSnym veselYm vzdorem. "Je pravda sice, te me velmi mrzi, se jsem nejen Viktorovi ale te jsem se s nim i proti tve vuli stYkala, ale na to vSechno myslim, ze brzy zapomenu!" dodala pak s netnYm zahadnYm fisinevem -na svych rtech, kteremu se vSak Ivan marne snalil porozumet.

Nechapal, te ye chvili, kdy jeji srdce bolesti, dovede se tak pied nim ptemahat, se je schopna i tertovat.

"Ut nikdy se o nem nezminuj, strYeku. Pro nas oba ut neexistuje," pravila pevne a Ivan se ji dim dale tim vice obdivoval.

Zaroveri ve svem srdci peeetil slib, to veSkerou silou sve due se ptielni, aby Blanka skuteene zapomnela, aby nikdy svYch dnegnich slov a rozhodnuti nelitovala. Aby nemela kdy pkieinu, domnivat se, te odsoudila Viktora snad grebes tvrde, to bylo piece jen motno odpustit.

Nikdy s leheim srdcem a radostneji nepinil jeji pkani, net prave nyni. Cot existuje pro neho vetei etesti net ono, le Blanka bude piece jednou od Viktorova vlivu uchranena a nebude pied jeho vlastnima odima tim bidnikem znieena?

A pak — jednou snad — po kolika a kolika letech — jeji uzdravene srdce pochopi, jakou laskou ji on miluje .. .

Nyni ptipadalo Ivanovi, 2e opet volneji dYcha. Vzduch, kterY byl dtive prosycen ViktorovYm jmenem, jako teakou, neptijemnou atmosferou a nebezpednou elektfinou, hrozici nezadraitelnou bouti — nahle se bez koute a deete vydistil. Novi htejici a tolik jasna slibujici slunce vyelo znovu nad IvanovY mobzorem.

Veder k sedme hodine odjeli veichni tti na Doubkov.

Teprve kdy2 dojeli a Blanka ptala Ivanovi dobrou noc, zadrael ji otazkou: "A co tieing, Blanko, s panem Lubinem?" smal se rozpustile.

"Navrhnu mu, aby si ty koncerty odzpival tleba sam, 2e ueetti."

"A nebude ti toho lito?" tazal se jeete. Zakroutila hlavou ntesveddive.

Dobrou noc!"

"Nebude, strYeku!"

Toho vedera vypravela Blanka Jarmile, co se dozvedela o Viktorovi. Prase tak, jako Ivan, nechapala ani Jarmila, prod Blanka pti tak hroznych zpravach nejevi tu nejmenei bolest, kdy piece jeete veera veder byla znieena bolern a myelenkou, 2e zachovava vernost sve mrtve 2ene.

"A ty, Blanko — tobe je to lhostojno? Netrapi te to?" zeptala se ji.

"Prod, Jardo? rohrdam jim! — A jsem tolik — tolik et'astna," eeptala, kdy ji2 Jarmila zhasla svetlo a sama ulehla.

Pozvolna kradl se spanek na jeji vidka. Na rrianvYch rtech pohraval si perlet'ovY zablesk zoubkti. Se zati mesice, kterY se prave vyhoupl nad ktivoklatskYrni lesy, na tvati s blahem v duel — usnula sladkYm, klidnYm spankem.

XX. Jakmile se vratila Blanka do Frahy, napsala jejim jmenem Jarmila pro Viktora dopis. ho, aby ji vice nenavetevoval, proto2e pro neho nebude nikdy doma z drivodd, ktere jsou mu jiste dobte znmy. Za takovYch okolnosti jest vyloudeno, aby s nim udr2ovala ptatelske, anebo jakekoliv jine styky.

Neznala Viktorovu adresu a proto nechala list u sluaebne s ptisnym rozkazem, aby dopis panu Daneeovi pre jell() ptieti naveteve odevzdala s poznamkou, 2e neni doma a nikdy potom pozdeji, za tadnYch okolnosti, ho nepustila dale.

Stalo se, jak si pfala. Viktorovi byl odevadan dopis a jak se ostatne dalo ptedpokladat, vice neptieel.

Tim vice podivila Blanku drzost, se kterou si dnes addal rozmluvu s ni, za kaadou cenu. Panska Katynka, kdy Viktor byl neristupnYm, nevedouc si vice rady, zavolala Jarmilu. Ani to nemohla na \r eel nideho zmenit. Viktor stab tvrdoeijne na svem, 2e musi s Blankou mluvit a sice ye velmi vagne zaletitosti a kdyt mu he-

6trana 16 bude dobrovolne dovoleno k ni vstoupit, je ochoten utiti i Blaneiny lice polil 2havY rumenec opravdoveho hnevu, kdy2 se dozvedela tuto vyhrt2ku a aby snad nedoglo k tomu nejposlednejaimu — a ie Viktor byl toho schopen, nedalo se pochybovat — dovolila mu, aby veael. Ale uminila si, pie tuto nevitanou a neptijemnou naatevu omezi na dobu pokud mono nejkratk.

Kdyt Viktor vstoupil, aimla si ho teprve nyni Jarmila lepe a ptipadalo ji, 2e je velmi rozru'aen a rozeilen.

"Odpust'te, sledno!" pravil prosebne, "2e jsem byl nucen takovYmto zprisobem zjednati si k vam ptistup."

"6eho si pfejete?" tazala se strudne Blanka a sama se podivila tonu, jima mluvila — snad dnes poprve.

"Jaclira se o Iv ana..."

Jarmila nenapadne zbledla, ale Blanku tato zminka nijak nentivedla z klidu.

"Nechapu, co vy mate spoleeneho s mYin ujcem", pteruaila ho opet.

"Nebudte tak nemilosrdnou, sledno, prosim vas. Vadyt' jeate pied mesicem mluvila jste se mnou zcela jinak."

"Ano. Ale pied mesicem jsem mela o vas take docela jine mineni!"

"Vam jsem piece neubliail nikdy!"

"Klamal jste mne prave tak, jako klamete vAechny ostatni. V jakem smeru, to je lhostejno. — Prosim, ale jdete k veci. Prod jste ptfael?

Snad jste tolik chapavy, 2e vas nemusim ubezpeeovat, jak vtele toukm, aby tato rozmluva byla co nejdfive skoncovana."

"Jste nespraved1iva, sledno! Zrariujete bez pheiny toho, ktery je n k vrili vam se polepail, jen k vuli yam..."

"Dosti! To je ptesptilial Pfflel jste snad proto, abyste mne uralel?" zvolala Blanka, vaecka roznoteena jeho smelYmi narakami.

"Odpust'te mi, prosim vas!" proSil snane.

Prisobil dojmem dloveka, kterY nema, vroucnejgiho ptani, nee aby se polepSil a bylo mu odpukeno.

"Neieknu jiz ani slova o svYch citech, kdy2 to pokladate za uraku. Neptieel jsem piece proto. Jdu vas prosit o docela jinou vec a pak mi snad uvetite, 2e jsem to myslil uptimne."

Adkoliv Blanka timto mu'aem pohrdala do hloubi dirge sve a ani na mysl ji nepti glo, 2e by mu jen na okamaik mohla vetit — pfece jeho slova zprisobila jaksi nepokoj v jeji duk, nejasne tugeni, 2e tento elovek nenese nic dobreho a 2e je nutno mit se pied nim na pozoru.

Lee pies to pravila opet klidne, ale rozhodne: "Nechapu, prod se snaite prodloait pobyt zde. Neieknete-li okam2ite a jasne, prod' jste opustim vas!"

"Toho neeirite, prosim vas. Kdybyste jen yedela, jak telko mi jde ta smutna novina pies rty. Jdu vas prosit, abyste Ivana zachranila,."

"Zachranila?" vyktikla polekane Blanka a v tu chvili ripine zapomnela, 2e je to Viktor, ktery . ji to like., ktereho se tale, tent Viktor, kteremu nikdy nechtela ani slovo vetit.

"Co se mu stab? Mluvte, prosim vas!"

"Je na mizine! Pfg el o aechno!"

"Na mizine?" zvolala Blanka a Viktorovi neugla ktera se s ni stala i vzdech odleheeni. "Tomu nevetim!" dodala chladne.

"Veal jsem to, 2 emi nebudete chtit vetit, ale mohu vam to dokazat, jak budete chtit." "radyt' se mi ani slovem o nieem nezminil!"

"Vy si myslite, 2e by vam o torn nikdy tekl slova? R,ueim za to, 2e by spi ge zemtel, nee by vas prosil o pomoc, nebo vystavil vas bide!"

"Miij Bae, mrij Sae," aeptala si Blanka temer soma, k sobe — "To neni mono — tomu -pfeee nemohu vent. — A odkud to vite?" ota,zala se najednou Viktora.

"Mlulil jsem pied hodinou s lidmi, kteti jsou oeitYmilsvedky jeho finaneniho rozpadnuti. Po smrti oicove — tak mne bylo tedeno pustil se Ivan do nebezpeenYch spekulaci, adkoliv za tech nekolik poslednich let ztratil ripine routinu. Nepovedlo se mu to — nemel §testi! To je cela ta historie, ktere vy nechcete vetit a kterou vam dnes ji g kady z jeho obchodnich tel dosvedei — ba i ye vetejnosti jiz proskakuji zpravieky. — V nekolika dnech bude pry nucen prodat i Doubkov, kterY doufal, 2e zachrani. Ale poteebuje nutne pen&

iltsTNin "Doubkov?" zalkala Blanka. — "Ktery tolik miluje. Ne, ne, to nemfde — nemrite bYt pravda!" mluvila rychle a rukama ptiditovala si spanky, jako by se bala, 2e se ji hlava nad temito zvestmi rozskodi.

"Ptisaham, le mluvim do posledniho pismene pravdu. Ivan bude ripine znieen, nedostaneli co nejdNve nejnutnejk pomoc," pravil zoufale Viktor a ani Blanka, ani Jarmila nepochybovaly vice o pravdivosti jeho slov.

"Musim s nim okam2ite mluvit!" rozhodla najednou Blanka.

"To nesmite udinit, sledno! Tim mu nepomri'tete a jen jeke zhorkte jeho ritrapy!!"

"Co mam tedy cleat? Ja kmu mohu pomoci?"

"Co2 vas opravdu nic nenapada? — Peed kratkYm da,sem jsem detl, 2e yam bylo nabidnuto tourne po Evrope. Jiste je to za skvelYch podminek?"

"Ano, mate pravdu. Mohu dostat etytistapadesat tisic ... " "Piedem?"

"Nejednala jsem o torn, protote main v rimyslu zamitnout tu nabidku."

"I nyni?"

"WO Bole, slibila jsem mu piece, 2e nebudu jig zpivati!" pravila zlomene.

"Ani za cenu Ivanova zachraneni?"

"Co2 bych ho tim obnosem opravdu mohla zachranit?"

"Okamaite ano. A pozdeji se z toho snad ji2 sam dostane. Ale musite jednat rychle. Podepi` ete tedy tu smlouvu.?"

S "Mrij Sae, ja nevim — Jardo. co mean delat?" tazala se Blanka zoufale.

Viktor nenechal pkijit Jarmilu ke slovu.

"Vage nerozhodnost mne opravdu udivuje, sledno. Poeital jsem alespon s vai vedenosti k nemu," pravil trpce.

"Ktivdite mi!" zaripela Blanka bolestne.

"Mne Ivan nenavidi, ale kdybych mel jen halate vlastniho, nebp alespori manost vydelat si takovou sumu, se kterou bych mu mohl pornoci, jiste bych to udelal bez vahani. A vas piece miluje! Vice net vlastni diter pokradoval Viktor nemilosrdne a jako nejosttefai dYkou bodal svymi slovy ubohe devee.

"Mlete, prosim vas! — ja — udelam aechno — abych mu pomohla!"

Na dveie bylo zaklepano. Katynka oznamovala Blance, *2e venku deka mladY pan Hubert.

"Jdi pro neho, prosim te, Jardo!" pravila Blanka a pak dodala spBe sama pro sebe. — "Bohudik, le ptigel alespori on!"

Jarmila jig vychazela a nevidela proto rismegek na ViktorovYch rtech. V nekolika minutach vracela se s bratrancem.

"Blanko!" volal jig ode dveti Franti2'ek a gel ptimo k ni. Teprve nyni zpozoroval Danae, ktereho si dNve, jak se zdalo, "Ty ma niatevu? — Ptijdu tedy pozdeji!" pravil jaksi rozpaeite.

"Ne, ne, prosim te, zristari! To je pan Dana milj bratr," piedstavovala Blanka.

Oba mutove se formalne pozdravili a podali si ruce.

"Jsem bratr Dane& z Doubkova!" dodal jete Viktor na Hubert& tazavY pohled.

"Pak yam jiste neni neznama smutna novina, kterou sestte ptinaim!" odpovedel FrantiSek vane.

"Mtij Sae," vykkikla Blanka a sevtela pevne Jarmilinu ruku, kterou ji tato nelne objimala.

"Ano pravil Viktor zdvotile. "Prave jsem to sledne tekl, neveti mi aak. St'astne., nahoda vas ptivedla, pane Huberte, alespori mriaete ma slova potvrdit."

"Bohael, Blanko! Je to smutna pravda. Pottebuje pry nejmene pul milionu a neselene-li ty penize — musi prodat posledni, co mu zbylo — Doubkov!"

Blance pi tech slovech vytryskly slzy.

"Jak je to moan°, tak najednou! Jeate ptedeveirem jsem byla na Doubkove a nezminil se ani slOviekem!"

"S takovYmi vecmi se nikdo nechlubi, ma mila Blanko — a obzvlaSte ne 2enam!"

"Ano!" ptisvedeoval Viktor. "Jsem ptesvedden — jak Ivana znarn — le ueini aechno, aby se to sleena nedovedela a 2e bude ochoten prodat i Doubkov, aby ji zabezpail klidny divot. — A piece je ona jedina, ktera mute m upomoci — protde Ivan marne sham fiver!"

Ve sttedu, dne 23. srpria 1939.

"Blanko!" zvolal udivene Hubert — "Tomu nerozumim!"

"Kdyby jeate dnes podepsala smlouvu s paflaskym impresariem, byla by ji jiste vyplacena alespori polovina honorate a Ivanovi by bylo z nejhoraiho pomoteno. Neni aak jeate stale rozhodnuta!" pravil opet trpce.

"Jak2e, Blanko? Ty vahaa?" pravil vyeitave Frantiaek a ptistoupil a k ni. Vzal ji za ruku a dodal chlacholive: "Udinia to, neni-li pravda? Pova, co on *dechno pro tebe udelal!"

"Netrap ji, Frantiku!" prosila Jarmila, vidouc, jak nevyslovne Blanka trpi.

"Ne, Jardo? On ma docela pravdu. Jsem velmi nevdeena, nesvolila jsem okam2ite. Podepik smlouvu!"

"Bohudiky!" zvolali oba mu2i jednemi risty.

"Jeate dnes to strYekovi oznamim a nee pozitti pan Lubin ptijde, budu tu mit jiste jeho svoleni," pravila rozhodne.

Viktor s Hubertem vymenili letme pohledy, ale Jarmila si toho nepovaimla. Viktor se ujal slova.

"Vy tedy, sledno, piedpokladate, 2e Ivan, kterY na vas dtive vymohl slib, 2e nebudete zpivat — bude s nami souhlasit? — Buda yam do posledniho dechu zabrariovat! Neptijme od vas vedome ani halite!"

"Za takovYch valnYch okolnosti by piece nikdo blahove nevzdoroval," namitala Blanka ptesveddive.

"Ivan ale ano! Jednejte aak, jak sama uznate za dobre. Nechci vas v 2adnem smeru ptemlouvat."

"Ja nevim, Blanko! Ale myslim si, 2e by to mad piece bylo lepe, jak MU, pan Dana!"

"A co tikag ty, Jardo!"

"Take se bojim, Blanko, 2e by tvrij strYc ony penize neptijal!"

"Komu je tedy ale dam?" tazala se Blanka bezradne, aemi ji g ptesvedeend.

"Dozvim se to, sledno!" zvolal Viktor. "V kadem ptipade yam ntivedu jeho pravniho zastupce. Ivan ma pry lhritu do zitika do 12 hodin."

"Ale Lubin ptijde tcprve pozitti!" vzpomnela si najednou Blanka.

"Ma jeho adresu, Blanko?" tazal se rychle Hubert.

"Ano, mam. Nevim, bude-li aak jig v Praze.

Byldi v hotelu Palace!"

"Dojedu tam!" nabidl se Viktor a kdyt Blanka nideho nenamitala, rychle odael.

"Jak toho dloveka nenavidim! A piece mu musim byti vdedna!" pravila potom Blanka za smuaile.

"Ze ho nenavidi g? Prod Blanko?" zeptal se udivene Frantlaek.

"Je to nejpodlejal 61001 na svete. A tim je to jeate hork a trapnejai, 2e prave jim, ktereho strYc tak nenavidi a pohrdo, jim — jeho ptispenim, ze bude snad zachranen."

Koneone za rizkostliveho ticha, ktere nyni panovalo — po vice na prilhodinnem eekani, zaslechli aichni tti zvonek. Jarmila prvni se vzchopila a ala ven. Okamkte poznala, 2e Viktor neptichazi sam — zaslechla hlubokY, sympatickY hlas Francouze.

Za okamkk pak vael pan Lubin, nasledovan Danaem. Ihned spechal k pani domu.

"Jak jsem St'asten, madame!" pravil radostne a polibil ji s vrozenou francouzskou galantnosti ruku.

"Dekuji yam, monsieur, 2e jste pfi gel," odpovedela Blanka francouzsky a ponekud rozpadite, kdy2 si uvedmila, oe ho musi po2adat — "jedna se o nai smlouvu!"

"Ano, vim, madame. Pan Dana byl ji g tak laskav a informoval me ptedem o aem. k'uji vas, te jest mi velikou cti, mohu-li yam bYti v neeem prosnanYm!" Blanka :byla nyni opravdu Viktorovi vdeena za to, 2e ji zprostil tak choulostiveho a te2keho rikolu.

"Monsieur Lubin," vmisil se Dana nyni do hovoru take francouzsky, "jest ochoten vyplatit ptedem dvestepadesat tisic korun. Bohu2e1, nema je vaak okam2ite k disposici. Ale zitra do deviti hodin yam je ptinese, jak mi slibil. A jako zaruku obdr21 od vas podepsanou smlouvu. pravda, monsieur?"

(Pokraoyard.),

ye sttedu, dne 23. srpna 1939.

META, Pros byly zastaveny praiske `‘Narodni TAK jsme jit ye zvlaetni zprave uvedli, byly z

policejniho natiezni pratskeho Gestapa na tki dny zastaveny "Narodni Listy" a "Veeernik Nan List y " v Praze. V mei zprave, pi-mate z americkeho anglickeho tisku, jsme uvedli, to v policejnim natizeni nebyl uveden tadnY davod, ale to se veeobecne ma za to, to davodem k tomu byl elanek nadepsany "Mluvte desky!"

V "Narodnich Listech" ze dne 13. dervence 1939 jest onen dianek otieten ve forme feulletonu a jako jeho autor podepsan jest "Vlk". nek ten z "N.L." otiskujeme: VLK: J

MLUVTE CESKY

Je tomu ted' zrovna tak asi 45 let, kdy se na tomto miste "Narodnich Lista" objevil stejnY titul: Mluvte desky! To tehdy nezapomenutelnY a nenapodobitelny Josef Kuffner psal o podivne akci neznamYch pachatelt, kteri raznYmi podloudnYmi, byt' zakonnYmi prostkedky se snatili pkipamatovat Pratanum, to jest jejich povinnosti mluvit desky vtcly a veude. Ze je Praha Ceske mesto a v &skein meste, to mluvi deskY elovek desky. A tak se tehdy staxalo, to jste otevteli pki snidani svaj denni turnal a vypadl z neho listedek, na kterem bylo dervenYmi literami vytieteno: Mluvte Cesky! Nebo jste otevteli obchodni dopis a naeli jste v nem vedle vlastniho dopisu listedek stejneho zneni. A kdyt jste veder zaeli do sve oblibene hospadky a kdyt jste veeeli svrchnik na yeeak, zahledli jste zrovna na torn mistedku, kam od let sytij kabat y eeite, ptilepenY listeeek s dvema slovy: Mluvte desky!

A vette, tehdy teto akce tajemnYch buditelt Ceske hrdosti bylo jests skutedne tteba. Byli jests u nas Oechove, kteki od tetezoveho mostu pies tehdejei Ferdinandku a Ovocnou at po Va.clayske narnesti miuvili poctive desky, ale jakmile namesti pfeeli a octli se na Ptikope, zadali hovotit po nemecky. V obchode, jehot majitelem byl Nemec, udavali sve v Cechach yydelane korunky, ale sva, ptani vyslovovali nemecky.

Proti tomuto nedostatku narodni hrdosti, proti tomu obojtivelnictvi a bezpatetnictvi bojovali tehdy anonymove, snad dosud neznami, svYmi listky s dervenYmi pismeny, ktera volala: Mluvte &sky!

Jestlite jsem si ted' po 45 letech yypuldil nekdejei titulek Kuffnerav, nestalo se tak proto, abych bojoval za stejnou vec, za jakou se bojovalo tehdy. ChVela bohu, ty doby minuly, aby se Cesky elovek styclel za svitj jazyk nebo aby se domnival, to axe, na jevo vyeei stuperi vzdelanosti, ukazuje-li pri to ktere ptiletitosti, to umi mluvit, dvema jazyky. Nebot' tehdejei akce se setkala s pinYm aspechem a za kratkou dobu byla Praha i zevne tak deska, jako byla uvnitt, ve syYch mozcich a srdcich.

Opakuji-li dnes znovu heslo: Mluvte Cesky!, chci vas veechny, kdo milujete svaj desky narod a proto i svou deskou tee, poprositi, abyste deksy, ale deetinou kulturni. Ne, netadam od vas, abyste se vyjadkovali eroubovane nebo abyste se snatili mluvit, jak se kika, jako kniha v prasedi kati vazana. Ne. Jde jenom o to, abyste mluvili poctivou deetinou, oprostenou nejen od cizomluva a kazimluva, ale °distenou zejmena od yeelikeho pepictvi a slangu. Tak jako si nedate vzacnY brillant upevnit do obruby z einskeho stkibra, tak nezahazujte poklad sve matetetiny faleenYm pozlatkem dehosi, co snad vyrostlo take z lidu, co \Teak zfejme sveddi o lehke yam a klamnem pazvuku faleeneho jazykoveho kovu.

Vy, kteti si radi zabrousite do rodneho natedi, nebojte se, to vas chci pkipravit o sveraz fedi vaeeho rodneho kraje. Razovita chodske, buzyudne natedi morovskYch Slovalca nebo S'irokY tok vet bodrYch Hanakri — to vkch-

Strana 17.

VESTNiK

no je poctiva eeska tee', deadjk net lecktera mluva spisovna, a nikdo ji nepodceriujte. Uznate-li, to k lepgi nalade pkispeje, budete-li mluvit syYm domacim natedim, spanembohem, mluvte jim. Ale s jednou velmi daletitou podminkou, to to nate& skuteene znate, ze jim dovedete spravne mluvit, to jste je jeete nezapornneli ate yam jde bez obtiti ze rte. Ale michanice natedi a spisovneho jazyka, komoleni lidoye mluvy pro neznalost, to je stejnY jazykovY Mich a stejnY spoledenskY nemrav, jako michani kterYchkoli spisovnYch jazykri dohromady. Mluvme bud' tak nebo onak, ale mluvme pak spravne i v tom i v onom.

Ucta k jazyku je vYchodiskem ficty k narodnosti. Koho neboli, je-li komolen jeho rodnY jazyk, toho nebude brzy bolet, bude-li deptana jeho narodnost. Kdo si da pokkivit smysl pro distotu mateketiny, poktivi tally i svaj smysl pro narodnostni prava. Komu je lhostejno, jak se zachazi s jeho matetskYm jazykem, tomu bude brzy lhostejno take, jak se zachazi s jeho narodem. Cim distei udrtime etit matekske kedi, tim distSi udrtime etit sve narodni cti. Nesmime pozbYt jemneho jazykoveho citu, protote podle jeho projeva rozpozname deskeho Cloveka od jineho, kterY je snad jenom take Cechem, nebo kterY Wive. deetiny jenom jako prostkedku dorozumivaciho, aby nam vnukal sve vlastni smYeleni.

Zijeme v dobe, ktera eistotu tela stavi v popkedi kulturniho tivota, ktera podle mnotstvi spottebovaneho mYclla a podle hektolitra vyplYtvane teple vody odhaduje kultUrni vyspelost toho nebo onoho naroda. Mite, nezapominejme, to stejne dialetitYm, ne-li mnohem daletitejeim metitkem kulturni vyspelosti naroda je jeho smysl pro eistotu jazykovou. Mateme-li proti metitku mYdla a teple vody namitnouti to je to metitko zavisle mnohdy spite na penezich net na kultuke, neni tete namitky proti metitku jazykove peelivosti. Preto& i ten, kdo nema na tomto svete hospodatsky ustlano na ratich, ma dostatek motnosti, aby se vyhnul fedi zkatene, hrube, nedeske, zprznene tvary obhroublYmi a nevkusnYmi. Neni tteba ani bohatstvi, ani draheho easu, ani jineho nakladu, aby si dal elovek pozor na jazyk a na to, co z jeho fist vychazi. Je tteba jenom trochy dobre vale, trochy snahy a zejmena a hlavne — hodne lasky k matetetine.

Nelekejte se toho. 8lechtite sami sebe, elechtite-li zpasob sveho vyjacitovani. Opakuji: nejde o to, abyste miuvili strojene, umele, abyste napodobovali skladbu starch divadelnich her nebo romantickYch novel z doby pled put stoletim. Jde jenom o to, abyste se vyhYbali veemu tomu, co nepatti do jazyka kulturniho eloveka, co na katcle citlive ucho pasobi jako prasknuti bidem a elm se sami, nevedomky sice, ale dobrovolne, zatad'ujete mezi lidi, ktefi nechapou vYznam a cenu svelte rodneho jazyka a kteti proto neznaji ani vYznamu sve narodnosti a jeji nesmrtelne ceny.

Mluvte Cesky, mluvte spravne, byt' proste desky, mluvte kulturni deetinou! Podahlo-li se pied 45 lety prostYmi dvema slovy: Mluvte desky! odvyknout narodu zbyteene a ponitujici nemeeni \reticle, kde nebylo na mists, snad se podati tYmt dvema slavkam, opakovanYm na tem& mists po 45 letech pkimet deskeho Cloveka, aby ucinil dalei krok v oceriovani materskeho jazyka, aby mluvil spravne a eiste &sky.

Vette, to netteba yam kikat: mluvte spravne Cesky. Stadi mluvte Cesky, protote sestina, kteneni spravnou deetinou, neni vabec sestina.

Mluvit &sky, znamend mluvit spravne eesky, znamene, mluvit spravne desky, poctive eesky. eskYmi slovy, podle zasad Ceske skladby a oveem — netteba to snad pkipominat — i deskYmi myelenkami.

Mluvte Cesky! Vtdy a \reticle. Nejde jenom o jazyk. Jde o narodnost. tim. — Nov Y anglickY astupek sovetskemu Rusku je ptiznani prava na stavbu ktitniku o 45,000 tunach. Rim nebyl timto astupkem nikterak piekvapen a je ptesvedden, to Anglie je ochotna poutiti katcleho prosttedku, aby vyhovela sovetskemu Rusku. Jetto krome Age nettla tadna, jina evropska, mocnost podobne lodi, je pkiznani tehoto prava sovetskemu Rusku ta7, ke politickYm manevrem vriel Japonsku.

CO ViIVIE 0 BROSKVI.

Rodnou sestrou meruriky je broskev. Ale tteba jest jeji sestrou, liei se od ni dosti podstatne. Nejspiee padne do oka rozdil v ovoci thou sesterskych stromt. Plod broskve jest sice jako merurika aksamitove plstnatY, ale kulatY, postradajici po jedne strane tlabkovite prohloubeniny, charakterisujici vedle barvy plod meruriky.

Broskev (Brunus persica Baillon, Persica vulgaris Mill.) kvete ponetud pozdeji net merurika, bbyeejne v dubnu. Kvety jsou kalne ratoy& Take listy nejsou nijak podobne merurikovYm, nebot' jsou jen kratce kapikate, kopinate a spite se podobaji listam nekterYch druhri vrb. Rovnet v peckach plodri jest zasadni rozdil: pecka meruriky jest hladka., kdetto broskve rozbrazdena, at dirkovana. Tedy rozdila vie net dost. Podobne jako merurika, byla i broskev pestovana v Cine jit ye 3 tisicileti pt. Kr. Jeji kolebkou jsou kraje stredni iny a "tao", jak jest broskev einsky nazYvana, ma pravdepodobne svou pramati v rostline, zvane Prunus davidiana, rostouci v horach provincie 8en-si a Kansu; plody WU:* broskyone jsou oveem male.

Z tiny eitila se broskev na za.pad, at se dostala do Persie. Zde ji na vYbojich v I. stoleti po Kr. poznali ftimane a nazvali ji "jablkem perskYm" (malum persicum). Jest phrotene, to zatoutili miti a pestovati broskyove stromky ve s yYch skvostnYch zahradach a tak se dostala broskev do ftima a odtud do ostatnich blizkYch i vzdalenYch timskYch provincli.

Vzacne plody broskve musily se teeiti velpozornosti zItYdkanYch ftimana, nebot' byly i malevany, jak dokazuje jeden z nalezu, ueinenYch ph vykopavkach vYbuchem CVesuvu r. 79 po Kr. zasypanYch Pompeji. Take Plinius starei zaznamenal cenu broskve (persica) a to nebyla maid: 300 sttevict stal jediny plod, cot je v naei mere asi 500 K. Byla to tudit draha pochoutka.

Z timskeho slova "persica", znadiciho broskev, povstalo pozdefei vlaeske oznadeni "pesCa", francouzske "peche" a nemeck y Pfirsich Becky lekak Dioskurides chvalil broskev jako zdravou krmi, bylo-li ovoce dozrale. ZnamY Plinius starei daval broskvi pkednost pied ostatnim ovocem. Start' lekat Galenos se domnival, to broskev jest pkilie tetkou do taludku a radii ji proto jist pied jidlem net po jidle.

V I. stoleti po Kr. byla znamou jit zvldetni broskev gallska, pestovana, v nekterYch krajich dneeni Francie. Z techto dob byla nalezena detna jadra broskvi tet ye zbytcich nakolrich staveb. V seznamu ovocnYch stroma ze zahrady cisate Karla Velikeho z r. 812 jsou uvedeny broskve ritzneho druhu (persicarii diversi generis); jiste veak mezi nimi byly i merunky, ktere stkedovek povatoval jen za zvlaetni odradu broskvi. Tak tomu bylo jests v XVI. stoleti.

Dnes vedle znamenitYch broskvi francouzskYch jsou proslulYmi broskve severoamericke, z y laSte z krajin slunne Kalifornie, odkud jsou zasilany cele vlaky derstveho i sueeneho ovoce do vYchodnich state severoamericke Unie.

Take v Jitni Americe, zvlaete v Argentine, jsou broskve pestovany ye velkem. Zasluhu o zavedeni broskvi i merunek do techto krajin maji jesuite. Jests dnes rostou divoce broskvostromy v okoli starch gpanelskYch z nich2; jsou o vaem jen ruiny, jako pamatka na doby davno minute, kdy bYvali 6panele pany rozsahleho azemi v Jitni Americe. V Chile v ptedhoki Kordiller jsou cele hale broskvi a tteeni. Zde jest broskev domacim stromem jit od poloviny XVIII. veku a stove "durazno". Sluei se ve velikem mnotstvi bud' s peckou, pak se nazYva "huesillos", nebo bez pesky pak se prodava pod jmenem "orejones".

Lid takove broskve pojida s velikou cblibou s vakenou psenici neb kukukici( mote).

Strana 18

ODDiL DOPISOVATEISKt K MEXICKIM PYRAMIDAM....

Pige S. P. StudnienY. (Pokraeovani.)

Z Valles do Tamazunchale kra glila cestu po obou stranach husta tropicla atingle, odsud jit bude miti vegetate podel cesty jinY raz, o demt nas ujistil pied nami vystupujicij horskY hieben. Napoleon pravil, tie armada pochoduje na taludku, eehot jsme si tet ptipomenuli, postarav ge se o ne v restaurantu sousedicim s gasolinovou stanici. Stepila senorita, to znaei leenu, ponevadt vdana sluje senora, pticapitala ku stolu s jidelnim listkem v gpanelske a anglicky keel a usinevave se na nas divala, co ji na nem ukateme co si budeme pfati. To zaiizeni jidelniho listku v obou jazycich bylo as pro cestujici Ameridany. Zeptal jsem se Eddieho co chce a povedel jsem ji to gpanelsky.

Byla as rada, to nemusila hrati pantominu a se: "Si, senor" v porozumeni odkvapila do kuchyne a za chvili rozkladala na prostkenY ubrus tadane. Dal jsem se s ni do feel, chte treat jak bude reagovati na moji gpanelgtinu a zvecleti neco blitgiho o ptedlehajici ceste. Ochotne co vedela vysvetlila, podotknuvgi, tie by tet Oda videla metropoli Mexika. jsem ji, to mate jeti s natal, na cot ona zavrtela zaporne hlavou a dela: "0 no, no, es no costumbre", (Oh ne, to neni zvykem") Odjeli jsme tedy sami, jedriik nemuseli jsme se stisniti vice v aute a za druhe u gettili jsme si nepfijemneho polehtani notem nebo maeetou od Pedra nebo Joseho, kterY by na ni Jegte jen kousek cesty od Tamazunchale doprovaela nas zeleri tropicke atingle. dim vYge jsme stoupali, tim se menu]. raz rostlinstva jak v piechodu do mimetic, pasma, v devatenacte milich vystoupli jsme z ttiset a pa&sell stopove vfge nad motem do tti tisic a etyt set stopove vYge u Chapulhacanu, (Oapalvakanu) a pied Jacala, (Chakala) octli jsme se jit ye vygi gesti tisic stop. S teto vY ge hledeli jsme na toto male mesteeko letici 1100 stop hluboko v tdoli jako s nejake rozhledny. Byl to hezouekY obrazek. Sotva jsme v gak do tohoto mesteeka v tdoli sjeli, museli jsme se zase gkrabati do vrchu a site at do vY ge new pies osm tisic stop. Ted' ji g jsme byli ve state Hidalgo, jehot hranichi jsme minuli as sedm mil pied Chapulhuacanem. Tu byla uboCi porostl'a jehlidnatYmi lesy a jinYmi listnatYmi stromy vlastnimi vy ggim zemepisnYm gifkam mirneho pasma. Jak je tato republika obdatena bohatou rozdilnosti podnebi, majic ve svYch hranicich auglove tropicke pasmo, mime a studene, nebot' teme sopednych velikanu jsou pokryta i v lete sneinou a ledovou pokrYykou. Nemohli jsme si natikati na nejakou jednotvarnost cesty, ne jen katdou chvili videli jsme jinou stafa krajiny ale i ta klikata cesta horskYm retezem poskytovala nam dosti rozmanitosti, kousek cesty jedeme po rovine, leC v kratce nato capame do vrchu, abychom za nejakou dobu sklouzali se zas dolt par tisic stop. As uprostted to skluzavky v rejdujeme na namesti maleho mesta, s hrbolatou oblazkovou dlatbou a s podivnym jmenem Bimapan, (Simapan). Snad tu byl kdysi nejaky primitivni 6echatek, kdyt jsem ti prvotni obyvatele se ptistehovali a postetoval si jim, to je mu zima: "Zima pane!" Dobraci 'dek ualaji katclemu misto a radeji s cesty ustoupi, tak jak to na gi lido udelali v sudetskem tzemi a odebral se dale na jib, doufaje, to tam bude tepleji. Chud'as nagel vgak tam jit lidi a zdvotile se omlouvaje: "Ach, pan tu jit je", odvandroval ale. Ani na dargi pouti nebyl St'asten, kYtene sidlo bylo jit obsazeno, tak si talne zavzdychl: "Ach, me kvilno pane!" To se rozumi, ze budil sidon zjevem u Indiana podiv svou belej gi pleti a oni pokladajice jej za nejakou vy ggi bytost, meli za to ze jim dava pokyn, jak maji sidlig -tepojinvakchybrieznlat

VtETN

K

jmena tech tti osad s eeskou koncovkou, kterymi jsme projeli, Zimapan, Actopan a Ixmiquilpan, (Ichmiquilpan).

Za osadou Actopan, kde se vypina po boku cesty kilometrovY milnik s eislici devadesat, udani to vzdalenosti do mexicke metropole, je vytfeen po prave strane cesty na mengi mohyle pomnik zvanY "Monumento de Buena Amistad", HOnumento de Buena Amistad), pomnik ptatelstvi, postavenY snahou americke kolonie v Mexico City ku pocte a ututeni telskych vztaha mezi Spojenymi Staty a Mexikem. To byl zaslutny tin, kterY vykonalo to sdruteni Ameridant v Mexico City a zde jej zpedetilo pomnikem, odhalenYm v rote 1936.

Ket by ty pfatelske vztahy byly trvalYmi! V Colonia, kde se odboduje cesta do bariskeho mesta Pachuca, (Paeaka) schuliv gi se jit za hory slunetko davalo nam jemnY pokyn, bychom si pospisili, neb jsme meli jegte 84 kilometry do mesta; obloha se zahalila v mradnY zavoj, pasat na silnici se zvet govala, bylo nutno jeti velmi opatrne v pfitmi a tuclit pomaleji. Steti jsem jit rozeznaval Cislice vzdalenosti na kilometrovYch meznicich po leve strane silnice. Tma houstla, katdou chvili se pied nami vynoril napakovany autobus, neb auto a k tomu je gte Neal째 mtiti, tou vlhkou mlhou hor a proto jsme oba zdvojili pozornost. Jak daleko jsme men do hlavniho mesta nemohli jsme v to tine ureiti. Piece v gak po nejake debe uzfeli jsme svetlej gi misto na ztemnele obloze a tak jsme usuzovali, ze je to odraz svetel hlavniho mesta, tedy blizeji k cili. Za kratko odraz svetla na obloze staval se jasnej gim a za nedlouho jsme jit zieli matne obrysy velemesta. Za nami jel autobus, tak jsme mu uvolnili cestu a nasledovali jej, jsouce jisti, to tak pojedeme spresnYm smerem a take jsme jeli spravnYm smerem, octnuv ge se po kratgi jizcle na obvodu mesta ve spleti tovatek ulic a trati drah.

Zde panovala skoro tlatenice, pino aut, busy a vort poulienich drab, tak to jsme nevedeli, kam se mame vrtnouti, kterYm smerem.

Co tak davame pozor na trafieni signaly, vyhoupne se na stupatko nageho auta mexickY vyrostek, nabizeje se, to nas doprovodi do jistab:, hotelu a aby bylo vidno, to i ye hlavnim sidle teto republiky sidli souta, zjevila se v okne v zapeti auta hlava mute, rovnet nabizejiciho nam svtij doprovod. Asi oba postfehli onen nalepkovY tit s oznadenim "Turista" a jali se kouti 'telezo. Rozhodli jsme se pc katkern vahani pro doprovod onoho mute, hovoticiho snesitelne anglicky a na jeho ujisteni, to mame do toho hotelu, jej jmenoval "L'Escargot" jen mili daleko Ujeli jsme tento den jit pies 425 mil horskYmi cestami a Eddie, stale fidici auto si jit zasloutil odpodinku. 0belhal nos site trochu ten na g pravoclei, ta mile se safrafortsky prodloutila, tak ze jsem k nemu pojal trochu nedtveru, ye velkomestech je tfeba bYti opatrnYm, kdyt ale ku konci cesty v rozhovoru s nim seznal, to jeho politicks smfgleni ma pofadne rudY nater, odpustil jsem mu to male zalhani vnutkane mu sobectvim obchodniho zajmu. Hotel L'Escargot" byl na ()pane strane mesta, na Avenida Insurgentes, projeli jsme tedy potadnou dasti mesta, lee to nam bylo nahrazeno tim, ze jsme meli pohodlne obydlieko pro nag pobyt v OW metropoli, sestavajici se z velkeho pokojiku se .dvema luzky, opatteneho nabytkem a ptilehlou koupelnou, vy gpalirovanou zelenou; majolikovou stenou, umYvadlem, velkYm zrcadlem, jakot i neeim v jistYch okamticich pottebnYm; o eera v gak neni peknYm ye slutne spoleenosti se zmiriovati. A to v ge za deset pesos derine, dill as dolar a devadesate cen t*. Vegkere zatizeni bylo modernim. Vee bylo ze solidniho zdiva a v gude Cisto. Oba mladi klerkove hovotili pane anglicky, nabyv ge sve vzdelani ye Statech. Auto jsme umistili v lehle garati hotelu zdarma. Kdetto my vystavujeme krasu nagich zahradek pied na ge obydli, Mexidane je umist'uji v nadvoti svYch domovt, zvouce je patio a tak i hotel "L'Es-

Ve sttedu, dne 23. srpna 1939. cargot" mel sve patio, yyzdobene stromy a kvetinami, jet bylo dosti velike a udr/ovane ve velmi krasnem potadku.

Tate-1i se mne kdos, jak jsem se vyspal, at' jit je to Boma neb na cestach, mate byti jist, obdrti, odpoved', ze, dobte, Vyspani neni u mne tadnYm tetkym problemem, mohu spati vtude, v tom ohledu jsem jak Oirian. Nespavosti netrpim a schoulostivelcem nejsem. Na pravidelnost ye spanku jako v mnoha jinYch vecech jsem si nikdy nepotrpel. Proto tedy i tu prvou not v Mexico City spal jsem dobte. Nezdalo se mi nic, netaneily piede mnou ye snu mladistve seriority mexicke nejake dive fandango neb podobne tance, neukajel jsem se tadnymi vidinami, ergo spal jsem jak se pravi jak dudek, jen jsem se brzo probudil. PrvY zabtesk dne se jit odhadoval zkomirajicim leskem hvezdieek a temena okolnich hor nabyvala svetlej giho zabarveni. _Ku ukraceni chvile listoval jsem v telefonnim adresati, hledaje v nem deska neb eesky znici jmena. Nagel jsem jich nekolik, let ne Ceske vyslanectvi.

Meli jsme telefon v nagem pokoji, tak mne svadelo pokugeni vzbudit telefonicky nektereho z tech nadejnYch Ci vlastne domnelYch krajanti, lea pfemohl jsem chvilkovY svod, abych nebyl odmenen zutivYm: "Carramba !", to je tak easne z rana budim pro nic za nic.

Eddie se jegte houpal v narudi Morfeove, netuge, to chovam pot'ouchlY umysl jej z jeho narude razem &este hodiny vytrhnouti. Protote, jsme sebou nemeli ani trochu spore nehini kuchyriske, nemohl jsem se pustiti do vateni kesy, dovedu totit ,obstojne kuchatiti. Segel jsem proto dolt do pillehleho restaurantu nageho hotelu L,Escargot". Co toto slovo znamend nevim, snad hlemftd, Ci jak jsme to zvitatko sliznate, vladici na svem htbete sviij domeeek zvali v praskem /argonu Inek% Mozna, to mnohY se pamatuje na tu iikanku z detskYch let: "8neku, Aneku, vystre rohy, neb to hodim do vatici vody a z valid do studeny, abys vedel jak to boli! "HlemYtd' je gpanelsky die slovnikove autority "limaza", ponevadt vgak na dopisnim papirtf a obalce jet nam byly dany gratis k disposici skvel se pod ohlavenim "L'escargot" jako nazvu hotelu portret hlemYtde druhu jak je nam znam ze stare vlasti, as toto jmeno znadi tet hlemYta. V hotelovem restaurantu jit paradovali dva eignici v piislugne "kelnerske" uniforme evropskeho stylu, dle tgeho si Mexieane potrpi na pravidla etikety. Jeden z nich ptistoupil ku stolu, kde jsem zasedl a podal mi obtadne jidelni listek v doskovitem obalu, rozevtenY. jent pro pohodli americkYch turista mel seznam jidel v fedi gpanelske i anglicke. Tentokrate jsem dal piednost americke kuchyni a objednal si gunku s vejci. Ale ta porcieka "hemenejg" byla tu solidni rate, na taliti se choulily na sobe tti velke tizky gunky, jicht celkayou vahu jsem odhadoval as na libru. Sun. ka i vejce zmizely jako by nic v myth ttro bach a k tomu jsem tam poslal ptislu gne krajiaky chleba, koflik kavy a etyti kousky peCiva. Chleb jsem pomazal maslem, aby lope sjital, maslem tam tet neskrblili. Snad nekterY z etenatti iekne pohrdlive: "Ten si dovede naprat nacka!", neveda, to kdyt je ba, ten maj "nacek" dovede konkurovat s "nackem" Gandiho v postern i proste stray& A pak nejsem sobcem, kdyt mel ze vgeho poi ten "nacek" nejake pote geni. Krome toho teg eni co jsem at dosud ziel v Mexiku, at' ma to tak mnoho nestalo.

(Pokraeovani) Kovaiskimu mistru avoniii hrany 113. kovadlinich.

V Hotkovicich a v Mnichove HradiSti se konal v techto dnech pohteb 761eteho kovale Josefa Podstraneckeho. Mistra, kterY 50 let vykonaval terneslo kovatske, provazela na posledni tests strat kirvata s perliky na ramenou. Kdyt pohtebni pruvod pfichazel do Mnichova Hradi g te, rozezvudely se perliky na ko-vadline v prvni kovarne v meste a pak ti, kolem ktere se prtvod ubiral na hfbitov.

Ve st`eclu, dne 23. srpna 1029.

ODD1L DONSOVATELSKI Austin, Texas.

Ctena redakce a rani Otenati!

Prvne chci podekovat redakci tohoto easopisu za darovani jeji eisel easopisu na gm deskYm studentilm a Texaske statni universite ✓ Austin. Byla to velika, radost; kdy2 jsem ptigel do nag universitni knihovny a teditel easopisu mi pravil, 2e tento desk* dasopis dostave, a pak mi ukazal misto, kde dislo ka2dY tYden najdu. Vestnik ptichazel do universitni knihovny ji2 asi rok, ale jine Ceske easopisy jsme nedostavali. Ted' dostavame Vestnik, Texan a Naginec. Tato east knihovny je pro disla kakleho easopisu v Americe, ktere jsou darovany universite. Tyto easopisy jsou pro studenty, aby je detli a z nich pracovali. Ted', kdyt zde mame nektere eeske easopisy, vim 2e mnoho nakch deskych studentil je budou eisti. Jak eisla jsou nekolik rokt stare, jsou svazany a pak ulo2eny jako kniha pro studentskou pottebu. Pra y& ted' jeden student studuje historii a praci na geho velikeho pionYra Haidukca pro praci na "master's degree", a vim '2e nektere„ stare, eisla eeskych easopist by jemu pomohla. (Poz. red.: Stare roeniky easopisu Svoboda, ktery vydaval zesnuly p. Haidaek, ulaeny byly do universitni knihovny, kde je mfdete nalezti.)

Pted dvema tYdny jsem napsal kratkY elanek do tohoto easopisu pod nadpisem "Potteba pro eeskou mlade2 v Texasu". Jsem nerad, '2e nekteti nasi ptatele tomu nerozumeli tak, jak jsem to myslel. Mo2na, ze jsem to velmi dobte nenapsal a tak doufam, 2e to lope vysvetlim.

Br. Prasatik, zde v Austinu, v minulem aisle Vestniku napsal, ze ja jsem napsal, ze moZna by bylo lepe pcdporovat nekterY desk' fond pro studenty, ne2li sbirku do 6eskoslovenska, kde by to Hitler zase sebral. Toto ano, ja jsem psal a vetim a take vim, ze mnoho se mnou nesouhlasi, ale nenapsal jsem nic, ze penize s od zalo2eni odboeky S.A.e.T. jdou do eeskoslovenska. Jestli si elanek zase pfeetete, uvidite, 2e S.A.e.T. ani jsem nevzpomel a take chci rici, ze vetim 2e S.A.O.T je dobre, vec.

Kdybych toto nevetil, nenechal bych se v nag em tadu S.P.J.S.T. zde v Austinu ustanovit Menem pro vypracovani a roz gteni mezi studenty tkol pit zaldeni odboeky S.A.e.T. zde ✓ Austin. Br. Prasatik take vi, kdo pozval studenty, kteti byli pti schtizi zalo2eni nak odbooky S.A.6.T. Jsem nerad, ze vice nakch student-a tam nebylo, ale prave tento tYden jsou zkouSly na universite a tak studenti pottebuji eas na ueeni.

Chtel jsem v mem minulem elanku jen u; pozornit nose krajany, jak mohou nak mladeg pomoci. Vim, 2e kdy2 elovek ten elanek si dobte pfeete (a neete deco mezi tadky) a pak si to dobte promysli, nebude vetit ze bych byl proti to praci, ve ktere na g krajany tak pilne a Wee pracuji. Chtel jsem jen upozornit, 2e zapominame na neco, co v me mysli je velmi dillegte. Vim, ze nekteti nak deki lids radi daji 25c za elenstvi S.A.6.T. a take budou podporovat nak Texaskou Matici VySkho Vzdelani, jen kdy2 o ni budou vedet. Tak prod o Matici nemideme vice napsat, aby o ni krajan y vice yeah a tak mohli podporovat obe, SALT. a TMVV. a ne jen jen aneb 2adne.?

Frank A. Horak.

S pozdravem, Berlin. — Ackoli nemeckY tisk podnika prud• irtoky na Anglii a-jine- velmoci, na premiera Chamberlaina neni -podnikano nikde osobnich Z dobte.informovanych prament -Pravi, 2e to je ye spojeni anavazanim tajnYch stykti :mezi zastupei nemecke: viady-ra _sirerna Moracern .Wilsonem; ktery hral,ioni tiohu manove vyjednavani, jako i onom, je2 vedlo. k Mnichovu. Tisk vesnies tvrdi, '2e Anglie hodlo, diktovati Nemecku novY Versaillesky mir na mezinarodni mirove konferenci po dokoneeni obklieeni Nemecka neptatelskYmi staty. VAechny casopisy volaji, ze "nernt2e byti 2adneho kornpromisu o otazce Gdanska a polskeho koAdorn."

VESTNtK Rosebud, Texas.

Mili etenati!

Dne 15. srpna spolek eeska Beseda v Cameron potadal zabavu ve prospech Narodniho Sdruteni.

Kladu si za povinnost podporovat *deck°, co napomethe, flak. oteinu vyrvat z drape supt.

Tedy my a nekolik nakch sousedt jell jsme do Cameron. Na ceste vkide stela voda, tak jsme mysleli ze zabavy nebude. Kdy2 jsme prijeli k sini, bylo tam pino kar a sin byla navkevniky napinena. Men tam dobrou yedeg a tancechtivYm vyhravala Majkova kapela. Tamejk sesttioky pravily, ze by si ly, aby ptigo vice taneenikt, ony 2e rady tanZabava to se asi upine vydatila.

ZminenY spolek 'Ceske, Beseda byl zalo2en pted nekolika lety. ma v2dy prvni nedeli v mesici schtizi. Vstupne na rok je jeden dolar.

KahlY naknec je srdedne viten_ Na§e Narodni Sdruieni pokraeuje takto: Karel Skupin dal $1.00, minule oznameno $25.75, tedy celkem $26.75. V mem poslednim dopisu jsem udelala chybu. Bylo tam: Stepan Maleik dal 50c, melo vAak bYti Tome g Maleik.

S pozdravem, Andka Skupin, taj.

Sehiize "S. A. C. T. " v Penelope, v nedeli 27. srpna, ye 2 hod. odp. v sini S. P. J. S. T. 2adame VSecky krajany z okoli a zastupce v'Sech spolkt v osade. by se dostavili.

Budou se volit stall idednici a zapisovat spolky a jednotlivi eleni, kteti se ptihlasi.

Dosud je asi 27 dent a tad Mor. Orlice ,ptihlasil vSechny eleny (66). Kdo bude next?!

Tom Ptikryl, pted., L. Vanduch, taj., J. Mareg pokladnik.

Gramofon zprostiedkovatelem sriatku.

NeobvyklY zpilsob vyznani Lasky dostala IondYnske, filmova her eeka Lena Carickova. ji dorueila gramofonovou desku. Heree'ka velmi ntasla, kdy2 si ji po prve pfehrala: z megafonu stroje se linula 2hava slova lasky a ptevelike touhy, slib vernosti a2 do smrti, potom prosba o ruku a posleze konella deska milostnou pisni. Hereeka ptes velke nalehani neprozradila jmeno skromneho, ale i originalniho napadnika. Tote2 tajemstvi zachovala o tom, jakou mu de, odpoved'.

Oslo, Norvelsko. — Kongresnik Hamilton Fish, republikan z New Yorku, kter2 je zde na kongresu meziparlamentarni jednoty, vyslovil se dnes veeer, 2e "spejeme k valce a ma-li se nee° stati, dim bude valce zabraneno, musi se to stati brzy." Pravil, 2e "po rozmluve s ptednimi statniky Anglie, Francie a Nemecka ma dojem, 2e mezinarodni situace je nejva2nejAi od minuleho zati". Dodal, 2e "jedinYm vYsledkem valky bude zkaza a komunism. NaVativil jsem mute na obou stranach. Bojim se, ze valka vypukne 20. srpna." Fish vyslovil se, 2e bude nalehati, aby kongres schvalil resoluci, v niz budou vyzvany velmoci, aby zavedly tticetidneni ptimeg, behem nehot by "zahranieni ministri Nemecka, Italie, Anglie a Francie se se gi a rokovali, zda je mono vyhnouti se valce."

LETEC ULOVIL V DZUNGLI STATNEHO TYGRA, ALE TYGEICE MU ZA TO ROZBILA LETADLO. Kromobydejne dobrodru2stvi progl holandsky letec van Payne, ktery podnikl na °strove Borneu tisicikilometrov9 let. Kdy2 startoval v Bandjermasinu, poeital jiste s rtiznYmi ptihodami, ktere se mohou snadno stat na ceste kra, jinou, pokrytou pralesem. — Rozhodne vsak si nepomyslil, 2e , se vrati voze, tazenem volskyni spte2enim a-2e si ptinese nadhernou fist, dve cenne tygti kt2e. Vydal se na let v dOdela; obyeejnem jednoplogilku. Proti -pfipadnYm nebezpeeenstvim nebo ptepadilm si letadlo °pada puntou a kulometem.

Cesta probihala zprvu docela normalne. Van Payne ji2 absolvoval nejsvizelnejk dve tfetiny drahy, kterou si ureil. Trat' pak vedla podel teky Kapoeas az k cili. Asi tti hodiny mu jests zbYvaly k jeho dosa2eni. V to chvili letel van Payne nad krajinou, bohatou na nejrozmanitegi zvitenu; vtak take vteehna zvifata zdtte-

Strana 19. ne utikala pied hlomozem motoru. Jen nadherstatO tygr distal nehybne stat a sledoval mizejici letadlo. Van Payne si ho povkml. Sestoupil jests ni2e, ale tygr se ptes to ani nepohnul. Bylo pochopitelne, ze letce v torn okam2iku posedla lovecka, horeeka. Pteletel nad tygrem po tteti a vypalil na nej salvu z kulometu. Tygr byl okamkte mrtev. Letec nechtel nechat jeho kt2i Idet ladem. Nad oeekavani hladce ptistal a be2e1 ke sve kotlsti. Teprve nyni uvidel obrovskou vyspelost tygrovu. A kdy2 chtel jeho Vela nalogt, poznal i jeho nesmirnou vahu. Sam ho unest nemohi; ani jim s mista nepohnul. S politovanim se ztekl vzacneho idovku a vracel se k letadlu. Nahle uvidel proti sobs v nevelke vzdalenosti druheho, nemerle statneho tygra. Situate byla kriticka, proto2e letec mel u sebe jen nut. Tygr v gak be2e1 ptimo k mrtvemu telu druhe selmy. Toho letee vyuta, aby si skail do letadia pro pugku.

Ale negi se dostal k vysttelu, vratil se druhY tygr ke stroji a zadal se tplhat na trup. Rortrhal svYmi ostrYmi drapy poviak letadla. Ale krome toho se stala hork vec: dostal se do doteku s elektrickYm starterem, nade2 se okamg -teroilavu.Csdehroal,byilem nekolik vtetin. Kdy2 byl tygr zdeAene od hlueiciho stroje, vypalil na nej letec nekolik ran a skolil ho. Ale zatim se dalo letadlo do pohybu. Wive, ne2 je mohl van Payne dostihnout, rorttatilo se o statnY gumovnik.

Narazem vybuchla benzinova, nadr2 a letadlo shotelo. — Koutem, kterY v hustYch sloupech stoupal k nebi, byli upozorneni bide v okolni krajine. Ptispechali na misto natesti a odvezli ztroskotavMho letce na voze k ciii, kde u2 letecke kruhy projevovaly obavy o jeho 2ivot pro tak dlouhe zdr2eni. V druhem voze byly ptivezeny late obou zastfelenYch tygrt. rrvni ainska waft ve 6inskS7 krou2ek ye Zline pada, ka2de itterY

schtzky, na riich2 seznamuje ptedseda p. M. Fabian nove adepty se zptsobem 2ivota a obchodu v eine. Posledne ptedna gel absolvent Bat'ovy gkoly prate p. O. Tichy o Mand2usku, odkud se vratil po petiletem pobytu. Zlatym hfebem byla ofgem vedete, ptipravenk, einskym zpOsobem, kterou podaval p. Fabian. Host& bynezvyklYmi ptibory, z nich2 nejli vetk pozornost budily u kakleho talite a dtevene htlky. Ka2dY byl v duchu ptesvedden,. neni mono se Verna° dfivky najist. Ov gem po kursu. absolvovanem na sucho ze vedeni "orienWet", obavy padly. Jako aperitiv se serviroval neslazenY daj, nada nasledovala rYte a peeene maso s vejci, rozsekane na male kousky, ktere se namaeelo v rtianem koteni. Mono rfci, ze si katdY novdeek poeinal s nezvyklYmi ptibory statedne a jiste mu chutnalo. Bylo upugteno od einskYch zvykt, jako na pt. olizovani hfilek, ktere provadi hostitel svYm hostfn. Najde-li hostitel nejake mimotadne pane sousto, pode, je tfeba od dst svemu hostu. Tenth zvyk jsme zde jests nezkotgeli, rovne2 tak i jine zpusoby, kterYm elifian projevuje sve uspokojeni s podavanYm jidlem, jako na ptiklad mlaskani, gkytani atd.

KALENDAk. 27. srpna. Oslava 25. vYroei zaloieni Spravedlnost cis. 121. v Dickson u Shiner, Tex. 27. srpna. Selifize odbUeky S.C.T. v Penelope v sini S P J S T. Zaeatek ve 2 hod. odpoledne.

27. srpna. Piknik s sini SPJST. v East Gate, Tex. potada odbodka SALT. Slavnostni teenik pan K. Gam. 27. srpna. Piknik v sini S.P.J.S.T. v East Gate, Gate,_ Tex., potada odbooka S.A.o.T. Slavnostni teenik esl. konsul dr. Hollub.

27, srpna. -Detske. divadlo v sini tadu Stefanik pod nazvem "Hloupy Monza mezi Certy".

27. srpna. &Mize zestupcii odboeky Sdruteni Am. C. T. v sini sv. Josefa ve West, Tex. Zaeatek ve 3 hodiny odpoledne.

3. zaii. Zpevohru "Sleeinka z bileho zameeku" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu na "Den prate" 3. zati v sini na Studewood. .3 zaii. Den pionYrft osady Ennis potada, tad Ennis els. 25. v Narodni sini.

10. zati. Slavnost odbo6ky S.A.6.T. v sini Sokol Union v Placedo, Tex.

Posledni tipravy ehrimu sv. Vita.

Nate slavna hradeanska katedrala, svatoviskY dam byl vnejtkove dobudovan jii v lets 1929. Stalo se tak prave u prilelitosti svatovaclayskeho milenia, kdy byla slay -nostevrnaioestchramova. Tota nelze rici, pokud se tYee, umelecke chramove vYzdoby.

Zde bylo nutno udelat jette velmi mnoho prate. ji dnes, vidime, ze jiz i v tomto smeru se v dome sv. Vita provadeji posledni itpravy. Upine a zcela dokoneend je dnes vYzdoba nadherne kaple BarRovna tak i pamatna kralovski orator ji2 delti dobu ve sve obnovene, pavodni krase. Pred nedavnem bylo zde dokoneeno pak i zaskleni nejvettiho a hlavniho chramoveho okna. Ke konci chYli se pomalu i definitivni Aprava hrobky sv. Vojtecha, jako i nekolik daltich zbYvajicich -bra y vnitrochramovYch. Lae te,dy pravem oeekavati, ze snad jette do konce tohoto roku, nejpozdeji vtak do konce roku 1940, bude nate svatovitska katedrala definitivne Upine dobudotraria.

Bud'te zdravi po cele lets).

Vinujte zvlaitni peel svemu zdravi s temito 3 casein vyzkottienfrmi lecivymi prostiedky!

•

I. Dra. Petra Hoboko

pokolerti tisice lidi Po vice tispegne ugivalo Dra. Petra Hoboko, easem vyzkou genS. Zaludeeni posilujici lek. Tento pracuje 4 stranne: pomaha ealudeeni einnosti; pravidluje stieva; zvyguje vymegoviini prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni.

2. Dra. Petra LeCivf Olej Liniment

g

Po 50 rokii tento vfteenf, liniment piina el vitanou ilevu tisicum trpicich: revmatickfmi a neuralgickfmi bolestmi, svedicimi nebo palicimi nohami, ztuhlfmi a bolavfmi svaly, pogtipanim hmyzem, namoieninami a vymknutinami, bolenim zad. Prodhnilobnf. Utigujici.

3. Dra. Petra Magolo

(drive =lame jako Dra. Petra 2aludedni Silitel)

Vfteenj letni lek, napomahe upraviti nepiirozenou einnost stiev. Veinkuje okameite k ileve priijmu, kieei a zvraceni, zavinenfch "letnimi nestlezemi". V pouiivani pies 50 rokii. Je piijemne chuti.

V Kanad6 Dodivfiny Beze Cla.

I

Ve sttedu, dne 23. srpna 1939.

VESTNfK

Xtrana 20

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd Chicago, Ill., Dept.

C Palate mne okamIite 6 - 2 mreovielt lahvieek Dra. Petra Hoboko, patou I I vyplacene, k eemui piiklidem $1.00.

C Palate mne 2 pravidelne 604 I (3% unce kaide) Dra. Petra Leeiveho I Oleje Linimentn, poitou vyplaeene. k I

lave

emu prikliidam $1.00.

Pollete mne 2 pravidelne 600 lehve (3% Imes kaide) Dra. Petra Magolo, poitou vyplaeene, k Comm ifiklidam $1.00.

Proslm poikte (C.O.D.).

La7

na

mow min MO MN UM MO NM US eel"

Pan Drda jel po zname, Zakladni karnen ke kostelieku v Dovoz easopisit z ciziny prostieddraze za obchodem. Vlak zastavil a nictvim roinovskem museu. mistr Drda si zapalil doutnik. DoDovoz zahranienich easopisil, ur- koutil a vlak late stab. Pan mistr Ro2nov pod Radhatem je mistem, ktere vabi eetni cizince svou nad- eenych k dargimu prodeji, byl vlad- pojedl, vlak porad stoji. I zavolal hernou polohou v srdci valatskYeh nim narizenim sveren vYhradne mistr Dra na pravodaiho: hor. Ma vtak jette jednu zvlak- Ceske tiskove kancelari za dohledu Prodpak tu tak dlouho eekanost. Tou je Valagske museum v zvlaAtni komise. Bez prostrednictvi e? prirode. Uprostred krasneho parku eeske tiskove kancelate je mono — Tak, vodu musime nabrat. je zde rozlaena typicka vesnieka s odebirati na jednu adresu z ciziny Zamysli se pan mistr a navrhupouze jeden vYtisk kakleho vydani je: nekolika stavenimi, jez jsou dovana v lidovem slohu valaAskem. zahranieniho easopisu. U 2easopisil — Nemohl byste. pane pruvodei, Iniciatorem mySlenk,y vybudovani vedeckYch a modnich maze komise pozadat strojvildce, aby si na to vzal musea v prirode byl malik Bohumir povoliti vSak pri.mY dovoz. vet'Si ftici?

Jaronek, kterY byl k tomuto dilu in spirovan lidovYmi stavbami na nd1111111111111111WIIIIII rodopisne vYstave v Praze v rote 1895. Museum bylo vybudovano a Bezmala gedesat let pfitelem stale se dej ittem narodopisnYch slavnosti, jet jsou zde poradany pod v Zeslik'elt a slovenskteh ronazvem "Vala gskY rok". Ji2 po nedinfich PO CELE AMERICE. kolik let pripravuje Musejni spolek stavbu valaAskeho kostelieku, kterYm ma bYti tato maid vesnieka v prirode dopinena. Teprve letos vS"ak 16 OUNCES dojde k uskuteeneni tohoto projekSEVEROVA tu. V nedeli 6. srpna byla usporadana slavnost poloIeni zakladniho kamene. Zatim co v'Sechny dosavadni A lkohol 18% objekty, je2 jsou v museu postaveZnamenitd, Ealudednf.

Podporuje chut k jIdny, byly sem pi-eneseny z jinYch lu, mirn4 projimava. mist, bude kostelik jen kopii, ponevad2 neni vhodneho objektu k preneseni. Stavebni naklad le znaenY a k jeho Uhrade prispeje olomoucke arcibiskupstvi a firma Bat'a.

0 Radostne vjisledky zapisu do eesPro stare i mlade. Zvla g te ocenovana kkeh tkol na Olomoucku. lidmi seslablYmi anebo z nemoci se po-

H011e KA

Vysledky zapisil do eeskYch Akol na olomouckem venkove jsou radostnym potvrzenim, ze Ceske Bite pat • ilo vkly a bude patrit do Ceske .§koly a jen deskernu narodu. Podle na§ich informacj byli do 55 obecnYch "Skol v oeskYch obcich v obvodu ,okresniho ifradu Olomoucvenkov zapsani celkem 6532 Zaci.

Oproti roku minuleho byl zaznamenan nbytek 55 'Zan, co2 jest vS"ak prirozenY Ubytek 2a.kt, narozenYch v letech velke hospodarske krise, kdy take populace znaene klesla.

Do test me§t'anskYch gkol v eeskYch obcich na Olomoucku bylo zapsano celkem 1350 Zan, presne tolik jako loni. Pri nekterYch gkolach budou zrizeny novo poboeky.

0

Play a slivovice vyhrazena pro vyvez.

Na Moray skem Slovacku se bude letos palit slivovice z — tteani.

8vestek bude malo a protole nelze poeitat s dovozem ze zahraniei, hodlaji si vrrobci slivovice vypomoci trag nemi. Provedli jiz zkou'Sly .s palenim treg ni a tvrdi, ze trekiovY destilat rozezna od gvestkoveho steli i odbornik. Nov' vYrobek bude mit Nig ak tu nevYhodu, ze bude draMi skuteene slivovice. Prava, slivovice bude vyhraZena pro tivoz do zahraniei.

Nave jezero na hranicich Protektoratu a Rae. Na jinni Sumave nedaleko Husince dostavenim ildolni prehrady Blanice vzniklo jezero, jet speje ke krase, okoli. PravY breh jezera tvori hranice bavorske VYchodni Marky, levy breh hranice Protektoratu. Jezero, etyri lalometry dlouhe, le21 v plochern ildoli, obklopenem jedlovYmi lesy. Udolni prehrada zamezi ka2doroene se opakujicim zatopam a velkYm vodam v jizThim okoli Blanice.

zdravujicimi. — CENA

Ve v g ech pkednich lekarnach. Kde by nemeli, objednejte lahev neb vice ptimo.

Va g e objednavka bude promptne vy-

CeskST mluvici film

"DIVOCH' Pobavi a rozveseli vas vYborna, veselohra s Antonii Nedainskou a Theo. Pigtkem. Natoeen v krasnem Dubrovniku. Shlednete jedineene krasy slunneho Jadranu. Pavodni kroje, tance, zvyky a pisne jugosla yske. Ukazuje Jos. VaS'ut, zastupce Praga Film Co., Chicago.

ENNIS — ve etvrtek 24. srpna, od 2:30 do 11:00 hod. veder.

GRANGER — v patek 25. srpna, o '7 a o 9 hodinich weer DALLAS — v sobotu 26. srpna, ye Scott Hall, 2419 Maple Ave., o 8:30 hod. weer. t SEYMOUR — v nedeli 27. srpna, o 5 hod. odpol a o '7:30 weer.

FORT WORTH — v pondeli 28. srpna, v Rose Theatre, N. Main Str , o 7 a o 9 hodinich weer.

TAYLOR. — v titer' 29. srpna, od 1 hod. odpo. do 11 hodin veier.

TEMPLE — ve stiedu 30. srpna, ad 2:30 hod. odpol. do 11 veeer.

Ve středu, dne 23. srpna 1939.

AUTOMATICKÝ ROŽE~ VELIKÉHO UMĚLCE.

Jedinečná milánská výstava uměleckého ži­ votního díla Leonarda da Vinci ukazuje po prvé také jeho vědecko-teehnícké práce. Po' dle mistrovských skizz a nákresů byly zhoto­ veny příslušné modely. Mezi nimi jsou vyná­ lezy, jimiž Leonardo předstíhl svůí věk o sta­ letí, Když Leonardo v roce 1519 zemřel, sane­ i chal mncžství pečlivě uložených rukopisů, jež · podle mistrovy poslední vůle zdědil jeho pří­ tel a průvodce Francesco Melcl, pro něhož tisíce listů, pokrytých tajemnými kresbami a těžce čitelným zrcadlovým písmem byly svátostí, do níž až do své smrti nedovolil nikomu ani na­ hlédnouti. Potom však se drahocenné kresby a zápisky rozlétly do celého světa, do Říma, do Paříže, do Londýna. Některé zůstaly v seve­ roitalských městech, kde utonuly v knihov­ nách a sbírkách rukopísů, Jak podivný osud! Kdyby byl Leonardo měl žáky, kteří by jeho teehnícko-vědecké dědict­ ví nejen byli s respektem střežili, nýbrž je ta­ ké zhodnotili, to znamená, kdyby bývali byli tak obeznámeni s myšlenkovými pochody své­ ho mistra, že by je byli dovedli zhodnotit, kdo ví, nebyl-li by býval vývoj techniky v četných oborech jiný, to jest mnohem rychlejší!

Neboť mezi Leonardovými myšlenkami, jak zřetelně ukazují modely na milánské výstavě, zvláště v oboru stavby strojů, jsou mnohé, kte­ ré zhodnotili teprve inženýři 19. století, aniž ovšem tušili, že se stejnými problémy se za­ býval tři sta let před nimi veliký Ital.

Na příklad kloubový řetízek, nezbytný pro I každé jízdní kolo, vynalezený v roce 1832 Gal­ lem, sestavil a používal Leonardo da Vinci o 300 let dříve. Právě tak zkonstruoval "moder­ ní" nástavek na komín, jenž se větrem otáčí a tím upravuje tah komína. Závitnice, brus na jehly na šití, soustruh, ryehlolís - a mnoho jiných konstrukcí je mezi Leonardovými ná­ kresy, schopnými dalšího vývoje. technické to základní myšlenky, na něž se zapomnělo a později musily být objeveny znovu. že se geniální malíř a vynálezce zajímal ta­ ké o věci všedního života, pokud mohly být "technicky" zpracovány, o tom svědčí auto­ matický rožeň: v komíně kolmo nad otevře­ ným ohništěm je umístěno křídlové kolo, u­ váděné do pohybu teplým vzduchem, stoupa­ jícím z krbu, tedy jakási turbina na teplý vzduch. Tento pohyb se přenášel dvěma ozu­ benými kolečky na kolmou osu a s ní se pře: vádě! šňůrovým kotoučem na otáčivý rožeň, ', umístěný přímo nad ohništěm. Pod tímto Le­ , onardovým nákresem je napsáno: "Toto je jedině správný způsob pečení masa. Neboť pe• čeně se otáčí volněji nebo rychleji, podle to­ ho, je-11 oheň mírný nebo prudký."

A skutečně: při mírném ohňt stoupá slab­ ší proud teplého vzduchu do komína, takže křídlové kolo se otáčí pomalu - a tudíž i ro­ žeň. Maso na rožni však má se všech stran · potřebné horko. Ale přistroj bezvadně pracu­ .J. je i uři prudkém ohni. Tehdy stoupá do knní­ ~: na mnoho teplého vzduchu, při čemž křídlo­ vé k010 o. s ním rožeň se musí otáče; rychleji a pečeně na rožni se nemůže připálit.

Vedle slavných Leonardových konstrukci le· tadel, vedle jeho průzkumu ptačího letu, pro­ ; blěmu 1n·ouonlcovéhotvaru atd. zastouží zvla­ ~ štní zmínky jeho pokusy s parou.

Leonardo slet> znal sílu vodní páry, nevyn:i­ lezl však paroled', jak se někdy tvrdívá, PřP.­ . sto le zajimavý jeho "stroj", kte,:ý - jak mistr sám líčí - "s velkým hlukem a s mohutnou ~ s.lou vrhá ť0 dálky železné koule", což se dě­ l'i lo s pomocí vodní páry. Prý bylo báječné vidět vztek 'ir:ouře"a slyšet jeho hukot, napsal : Leonardo, dokazuje tím, že si nepřál, aby ně­ : kdo podceňoval "morální účinek" jeho parní­ j ho děla.

Kučera. ~ . Věnuji tuto knihu své drahé ženě a své mi­ t lé deeří, bez jejichž neúnavné pomoci a oc,hotných rad bych ji byl napsal dvakrát dřív.

P. G. Wodehouse.

Strana. 21~

V:il}STN1K

Rozmanitosti.

NEJLEPŠÍ OVOCE TROPU, JEŽ NEZNÁME.

Vrátil se přítel ze Sumatry. Vyprávěl zají­ mavé věci. O životě tamních domorodců, o tom, co zažil na lovu tygrů. Dovede vyprávět zají­ mavě. Ale to, co vyprávěl ozvláštních druzích tamnějšího ovoce, o nichž nemáme ani potu­ chy, to se poslouchalo jako hudba z jiného světa. Dosud nedovedu dobře pochopit, jak je dobře možné, že při moderním způsobu do­ pravy a rozvinutém mezinárodním obchodu €­ xístuíe ještě nějaké jižní ovoce, které neuvi­ díme na našich trzích nebo o kterém bychom se aspoň nedočetli. A přece, poslouchejte: V pralesích Sumatry na stromech, vysokých 60 a 70 m, s hladkou kůrou jako buk, roste ovoce, vzhledem nejpodobnější vodnatému me­ lounu, nazvané durían. Strom jmenuje se bo­ tanicky Durio, česky malajský batan, Patř! do čeledi slézovitých. Má listy celokrajné, ko­ žovité. Plod je kulovitý, o průměru 15 až 30 cm, podle různých odrud. Pokožku má světle­ zelenou, pokrytou jemnými, měkkými ostny; uvnitř je plod rozdělen na pět dílů chlopně­ mi. V každém pouzdru psou dvě až čtyři seme­ na, veliká jako holubí vejce. Duznina plodu je mlékovitě bílá a slizská. Když plody-duría­ ny zrají, přibíhají zvířata z pralesa a hlída­ jí č1ověka a člověk zase zvěř, aby mu padají­ cí plody nesežřala. O durianech tvrdí Malaj­ ci, že po nich slídí i tygři, kte:l'i jinalr o rostli­ nou potravu vůbec nestojí. Když v červenci a srpnu duriany zrají, pl'ijíždějí na Sumatru a­ meričtí miliardáři, aby si nedali tuto pochout­ ku ujít. Platí na místě za kus 2 až 15 holand­ ských zlatých. Durian se ze Sumatry nevyvá­ ží. Jednak nesnese dalekou dopravu a hlavně, urodí se jich tak málo, že jsou i v tamnější d,:)moviněvzácností. A přece toto ovoce, kte­ ré se tak neobyčejně cení a jemuž domorodci připisují dokonce mnohé léčivé vlastnost.i užívá se jej i jako léku p,roti úplavici a zimni­ ci - má jednu velmi nepříjemnou vlastnost: du~·ianyz dálky libě voní, ale z blízka pách­ nou nesnesitelně jako shnilá cibule, česnek a největší neřád doh1,omady. Dřevo Duria je velmi pevné, tvrdé a dá se už za syrova zpra­ covat na jemné překližky.

Jiné vzácné ovoce. rostoucí na Sumatfo a u nás naprosto neznámé, je manga. Strom jmenuje se mangifera indická. Roste ve výš­ kách 1.000 až 1.800 m na úpatí sopek. Kmeny dosahují až 2 m v průměru. Květy jsou čer­ vené. Plody jsou podobné fíku, kořenmn chu­ ti, ne pi'íliš sladké. Toto ovoc·e, jako vftbec veš­ keré ovoce, rostoucí na Sumatře, obsahuje hod­ ně tříslovin. Plody jsou velí~osti husího vej­ ce až dětské hlavy a počítají se k nejchutněj­ šímu tropickému ovoci. Požívají se syrové, v nejrozmanitější úpravě, i naložené. Jadrá jsou hořká a proti hlístům i zacpě účinná. Také klovatiny užívá se proti úplavici. Z měkkéh::i dřeva mangifiery dělají ~domov:odci hranice, na nichž spalují nebo~tíky, větvemi zdobí bahníny chatrče o slav., lupením čistí si zu­ by a stopky žvýkají s betlovým pepřem.

Rovněž neznámé ovoce je papal neboli cari­ ca. Roste na tak zvaném stromě neboli me­ lounovém, j,ehožkmen je jednoduchý, sloupovi­ ty. 5 až 8 metrů vysoký, Řapíky listů jsou přes metr dlouhé, čepel list,ů dlaňovltě laločnatá.

Plody jsou podobné melounům tvarem i veli­ kosti a sedí po 50 až 60 kusech v úžabích li­ stů. Dužina plodu je tmavortlžová, jalc9 u vod­ natého melounu, jenže tužší. ovoce se jí sy­ rové, vařené nebo se nakládá do octa. V tro­ pickém horku je velmi osvěžující. Dřevo kme­ nu je tak měkké, že se dá nožem fozfl,ta ob­ sahuje hojnost mléčné šťavy - ketah - jíž se užívá proti hlístům a kožním nemocem. Ve šťávě je obsažena zvláštní pepsinovitá látka, papyacin. Je též v listech a proto domorodci balí do 1ůch maso, aby se stalo křehké. V cu­ krovarech třtinových čisti se touto aťávou

cukr, jako u nás pálenymi kostmi. Melounové stromy pěstují se ze semen a již v třetím ro­ ce dávají ovoce. Zato však už v pátém roce obvykle hynou.

1~ Chutný ananas, který vlastně vyrůstá na bodláku, u nás známe. Pl'.'>esto je ještě mnoho lidí, kteN si nemohli dopřát ananas koupit a. ochutnat. Zato banán zná každé dítě. Nej­ lepší banány pocházejí ze Sumatry. Ale kdy­ bychom tam chtěli banán, nerozuměli by nám Banán je název angliclcý. Ve své domovině malajsky - jmenuje se pisang. Pravou chuť zralého banánu, který je velmi šťavnatý a o­ svěžující, nikoliv mdlý. neznáme. To proto, že banány se trhají ještě za zelena a teprve cestou nebo ve skladištích dozrávají, ale na chuti hodně ztrácejí.

Dr. K. Koláček.

ROZHLEDNA,

POSTAVENÁ

ZA 28 DNf:r.

V minulých dnech prožívali lidé v Čechách a na Moravě dny hrúzy. Rozpoutané přírodní živly kácely staleté stromy, zapalovaly stave­ ní, ničily úrodu, rozmetávaly domky. Ale kaž­ dá bouře se přežene, srdce, chvějící se úzko­ stí, zklidní a lidské ruce se znovu chopí prá­ ce.

Talrnvým případem lidské síly a vytrvalosti mflž;e býti rok 1890, kdy Čechy byly rovněž postiženy velkými pifoodními katastrofami.

Praha se tenkráte připravovala ukázat celému světu, co dovedou české mozky a ruce. Připra­ vovala se památná jubilejní zemská výstava na rok 1891. Inženýři prováděli propočty a dělníci českomoravské továrny pracovali na obrovské konstrukci priimyslového paláce.

Tehdejší výstavní výbor věděl, že jen včas­ ným r,ostavením Průmyslového paláce mťíže býti připravovaná výstava zahájena.

Pracovalo se urychleně. A když už byla část hlavmho traktu zmontována, nastala neoče­ kávana katastrofa. Přírodní živly jako by ne­ přály tomuto hor€čnému spěchu dělníků a inženýru. Pl'išly prudké bouřky, lijáky, krupo­ bití a vichi·1ce.Několik pilířů Karlova mostu bylo dravými vlnami smeteno. A na projekt•­ vaném výstavišti zhroutila se konstrukce, kte­ rá měla býti pýchou českých inženýrů a děl­ níků. Rozmoklý písčitý terén pod stavbou po­ volil. ·i Výstavní výbor byl zdrcen. Se slzami v o­ čích stál bezradně u troseR rozestavěného pa­ láce. Připravovaná výstava měla být o rok odložena. Ale tehdejší reditel českomoravské neklesl na mysli. K údivu všech přítomných členú výstavního výbo1u prohlásil: "Palác po­ staven bude!"

Druhého dne po katastrofě přihnal se na staveniště houf dělníkú, ktei'.'i odsekávali zhroucené a zohybané krovy a ve slévárnách továrny byly odlévány krovy nové. Tady se ukázalo, co zmttže vytrvalost českého dělní­ ka, jenž na tomto díle pracoval s láskou a vla­ sten€ckým zanícením. Nejen že Prftm'Yslový palác byl postaven a výstava byla včas zahá­ jena, ale čeští dělníci se podjali ještě jiného ťlkolu.

A i toho se zhostili čestně. Paříž se už pyš­ nila skvělým technickým dílem "Eiffelkou••.

Také Praha dva roky poté, co byla dobudová­ na Eiffel,ova věž, rozhodla se vybudovat po~ dobnou rozhlednu, ovšem v menších rozmě­ rech. Ing. Prášil a Součelr narýsovali plány a dělníci českomoravské se dali zase do práce.

A za čtyři neděle na Petříně rozhledna ve váze 1760 metrických centů stála! Byla to si­ r.e Jen pětina pai'.'ížskéEiffelky, ale i když to nebyla světová atrakce, byla a navždy zůsta...

11e památníkem české dovednosti.

Politil'::aVelké Britanie se zakládá na před­ pokladech, které jsou všechny špatné. První je, že Mussolini se zpronevěfi svým přátebi.m, druhý je, že generál Franco oklame své spo­ jence, kteří jedině umožnili jeho vítězství ve Španělsku, třetí, že Středozemní moře zilsta­ ne pro Velkou Britanii volné tak jako v po. sledni válce, a čtvrtý, že sovětské Rusko se dři... ve nebo později zúčastni války. - Lloyd Geora.

<,

Strana 22

VESTNIK

DR. THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAE BrIle sprisne ptipravene. as die (=Mr!. tiadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. 11. CHERNOSK1

PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni zaletitosti (Ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

"ZED FRONT

uesk6, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kog ut, majitel.

Telefuk: Beacon 31734.

Praviddria jidla a lunde Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, riane druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

DR.KAR. J. ROLLUB CeskY Mat a Operatic.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iltadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hocline talu zarmOuceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotov-Y k sympatickemu vytizetil nezbytuYch jeclnotlivosti a k Vypraveni dojemniho pohthu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Legikar OESICk PRAVNIK

tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Podnebi v echAch za doby kamenne.

V posledni dobe se stale vice uplatriuje \recta, ktera, na zaklade rozbore raAelinnYch usazenm a zjiWovani pylovYch zrnek jednotlivYch druhe hlavne lesnich stromit kresli obraz rostlinne poltrYvky krajiny v davno minulych obdobich.

Spojenim s jinymi poznatky lze potorn rozpoznati ureite zmeny klimaticke, obdobi vet8iho sucha nebo trvale vlhke podnebi. Pomoci techto praci miaeme si jiz nyni ptedstaviti dosti prkesne raz a podnebi Ceske krajiny v dobe, kdy sem prisli prvni ro/nieti obyvatele. Na ezemi vYchodnich tech se tehdy sttidaly rozlehle slatiny a ludiny s menSlmi hajky a lesiky, hlavne borovicovYmi. Stkedni Cechy mely tehdy velmi mala les& Krajina mela tu veSinou raz stepni a lesem pronikl jen poskrovnu. Proto se take tento kraj vyborne hodil pro na2Se nejstar g i obyvatele, pastevce a rolniky, kteti tu pri tekoucich voclach zakladali C'etne osady. V podheti vSak se tou dobou vytvately prorosty smiSeneho lesa duboveho s jilmem, lipou a se silnYm porostem liskovym. Take smrk pronikal vice do pahorkatiny. Pohraniei bylo ovSem tehdy pokryto hlubokYmi lesy, v hornich polohach smrkovYmi, na svazich a na pod/Ifni pfevLadal smiS'enY les dubovY. Do techto stejne jako do nainy, pomalu pronikaly buky a jedle. Pohranieni lesy sestupovaly ponenahlu stale vice do vnitra zeme, hlavne se strany Ceskomora yske vysodiny a podei Brd, naseveru postupovaly Wayne v prostoru mezi Labem a Jizerou.

Za tohoto stavu pfi gel do tech prvni elovek-rolnik. Pkirozene vybral si kraje nejvhodnejSi a s nejlepim podnebim. Mokfinam a vyAmistem s drsnYm podnebim se Gpatrne vyhnul. Proto zestalo na pt. dlouho neosidleno stfedni Povltavi.

Pozdeji, avSak je gte v dobe kamenne, nastalo velke zhorteni 2ivotnich podminek: dochazelo k zyYSeni spodnich vod, k zaplavam. ktere , hrokovaly starAi sidla na btezich fek. Vidime to Pane na nalezu v Rezi u Prahy, kde byla objevena zatopend chata rolnike z doby kamenne. Po urCitem Case nastava opet obdobi teplejSi a suSSi, ktere u nas trvalo temet dobu bronzovou. TehdejSi osady a hfbitovy jsou zakladeny pkimo u dneAnich btehe fek.

0 Oblibena mista vYletnikii vyprodina Ve vSech krajich, kde je Ntost k letnimu pobytu, roste rychle poptavka po pozemcich u tek a rybnike. Jedne, se vetSinou o pozemky na stavbe chat pro letni a nedelni pobyt. Poptavka vSak neni jen z blizkeho okoli, ale pfedevSim z Prahy a jinYch velkYch mest.

NejvetSi poptavka je v Posazavi a na nekterYch esecich uz nebude na bfehu volneho misteeka. Poptavka ma vAak za nasledek znadnY vzestup cen pozemkt a IA se take projevuje vliv spekulaenich koupi.

0 TAROKY!

Kontrola uiiti surovin v prilmyslech.

Ministerstvo obchodu do s t a 10 vladnim natizenim o dozorei Ufadovne, ktera byla pti tomto ministerstvu ztizena, novou pilsobnost.

Ministr obchodu mule nyni ptedpisovat zpiisob zpracovani zboCi v podnieich a ptipa.dne fidit i kontrolovat zgesob jeho ttiti v premyslu a Z;ivnostech. Mtlie take davat ptikazy a zakazy o nakupu, rozdileni, ukladani, odbytu, pouCiti a spotteHra tarok% nejlep gi jakosti, nybe zbo g . frOelem techto opatfeni je ni za $1.50, po gtou vyplacene. Obesporne hospodatit se surovinami, jednavic y adresujte na: Cechoslodovag enSrmi z ciziny. (dz.) vik, West, Texas.

Ve stiedu, dne 23. srpna 1939.

Uhli v praveku

Hnede i eerne uhli bylo v Evropy znamo jil za mlad gi doby kamenna Nememe ovgem zatim ptimych dokladfi, Ce by ho bylo pouavano jako dnes, t. j. ptedevMm k topeni, i to neni vylouCeno. Je vAak dostatek naleze, dosvecidujicich, ±e jiz ke konci 3. tisicileti pied Kr. byly vybirany povrchove ptistupne vYchozy z uhelnYch sloji. Z odStepkt byly zhotovovany perle do nahrdelnikt, amulety a pod. Zejmena v

pozdejSich dobach byly oblibeny perky z lehkeho lignitu (hlavne haramky). V MSeckYch Zehrovicich prokopalo nedavno Narodni museum v Praze tti chalupy z 1. stol. pi.

Kr., zatizene na velkovYrobu hladkych lignitovYch naramkti, bylo nalezeno nekolik tisic polohotovYch, zkalenYch kuse, nezpracovana dosud surovina i odpadky pfi vYrobe. — V naSem smyslu nejprve se patrne poealo taivati dteveneho uhli; bylo ho patrne tteba k liti kovovYch nastroje.

ppoor..—

11111110"°"

°"11111111

DO STARE VLASTI

cestujte rychle a pfijemne na rxa g ich oblibenfch

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG HANSA • DEUTSCHLAND

V5Thorne zeleznfeni spojeni z Brem neho liamburku.

Pomfaeme Vim pa obstaritvini niv g fevnich a vysfehovaleckich vis pro Vaim evropsice pribuzn SISTAZENB ()KRUM OCEANSKE SAZBY v Turisticke a Tieti tticie k dostani pro letni a podzimni plavby do neb z Evropy. Doba pobytu omezena na etyil tYdny Informace u vaieho mistniho agenta n bo 510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas.

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYDIum

NORTH

1111111111

.g1101111111

DIVADLO V HOUSTON bude sehrano detmi pod nazvem

"HloupST Honza men eerty" Vesela pohadka s tanci a se zpevy o 4 jednanich

v nedeli, dne 27. srpna v sini

tefinik na Cottage Grove OSOBY:

Rychtak, Sedlak, Selka, Anka, devedka, Honza, Sousedka, Martin, chasnik, Kuba, chasnik,

M. Vaja E. Klima L. Sopeakova.

E. Stefkova R. Baletka G. Sopeakove, A. Silhan J. D. Nezval R. Baletka Satane.g, knife pekel, M. 811hanova Uriag, M. Clink Daniel, Certi, L. Klima Belzebub, B. Silhan DuSielty: S. Kelarek, F. tilhan, F. Silhan, V. Vaja J. Vajova Kralovna vil, Vily: A. Cikala, E. Cikala, G. SopZak, M. 8ilhan I. jednani: Selska svetnice. II. jed.: U Sibenice v lese. III. jed.: V pekle. IV. jed.: Na naysi.

ZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOL.

Po divadle tanec pii R. Zatopek (Houston Czech) orchestru Uctive zve ZABAVNI VIBOR.

Ve stkedu, dne 23. srpna 1929.

r

Strana 23.

VESTNIK

On kekl pardon!

V tom ja rozdil.

Vysoke vrtaci vele na. firodne se jii dlouho nebudou twit dosa"Pkiznavate se tedy, to jste zde Nedavno jsme ptinesli zpravu o vadni opug tenosti. Podle mineni odJeden soudce, kterY propadl naftovem moealu v han. obci Hrub- bornikt by bylo motno i z nich vy- nove volbe, pkijal misto pokladni- pana svedka, vam opine neznamedici u Prostelova a o pokusnYch vrt- tetit novYmi technickYmi metoda- ho v bance. Jednoho rana pkistou- ho — udekil klackem pies hlavu9" bach, ktere se tam nyni konaji. Po- mi znadne procento zlata. Na det- pil k jeho ptepatce mladY mui a "Ano, pane soudde, ale hned jsem mu take teld "pardon". kdyt jsem dobnYch pokusnYch vrtt bude na nYch mistech narazili odbornici pti ptedlotiil mu gek. vide, to jsem se zmYlil!" nagem fizemi provedeno vic. Take prtzkumu pudy take na naftu. Tak "Neznam vas," odpovedel nevrie * * na jinYch mistech net na Haile bu- tomu bylo u Prostejova. Pokusne pokladnik.

Jednim dinitelem hudebni reprodou postaveny vysoke vrtaci vete, vrtby na naftu jsou nekladne. MoMladik mu tedy ptedlotil legiti- d-ukce pkeddime celY svet: to jsou a odbornici budou s jejich pomoci hou pohltit miliony. Pti tom na maci, tivnostenskY list a nekolik na:s'e pevecka sdruZ'eni, zvla gte naProtektoratu neni firma, kte- dopisii se svou adresou. hledat hluboko ye vnitru na gi zeme ae muIske sbory. Nikde v cizine neptirodni bohatstvi. Vgechny tyto ra„ by mela pottebne stroje. Proto "Nestadi", odpovedel pokladnik mohou proti nam postaviti nic upakusne prate jsou sou gasti dtklad- bylo hledani nafty sveteno tigske a vratil mu gek. melecky stejne hodnotneho. dneho soupisu nerostneho bohat- spolednosti.

"A prod?" protestoval mladik, — Dr. Ant. Bilhan. stvi nageho domova, podnikaneho 0 misto pro mincovnu. "vim, tie jste dal povesit eloveka na ministerstvem vetejnYdh p r ;a c 1.

Uzemi Protektoratu je dnes bez zaklade menaich dtkazt, net jake Kdyt se ministerstvo nedavno roz- mincovny. Uvatuje se proto o zno- varn pledkladam." hodlo, to takovy soupis provede, vy- vurtizeni bYvale mincovny v Praze, "Mttie bYt," tekl soudce, "kdyt slalo do nejruznej gich krajt odbor- ktera byla nejstar gi ye sttedni E- vgak jde o penize, musi bYt dlovek niky, aby zjistili, co v gechno a za ja- vrope vtibec. "Posaza yskY tYdenik" opatrnY.' kych ptedpokladt lze z vnitra na ge- reklamuje ye svem zittejgim * * ho dobyvat. Ministerstvo ye- novou mincovnu pro mesto Jilove.

Tki eiSLO 13 tejnYch praci hodla timto zptiso- Svaj potadavek odtvodriuje dlouJednoho dne vealy do hospody beM ziskat podrobnY ptehled o ne- holetou tradici jilovskYch zlatYch V rostnem bohatstvi tech a Moravy. dolt. Mt za Karla IV. byla ve me- tti aelvy a objednaly si po dibanku Podle vYsledku bude sestaven se- ste ztizena mincovna, kde se razily piva. Pak objevily, to nemaji u seporada nasledujici znam nalezigt' a pak podle finan- prvni zlate mince v techach. V ji- be penez. Zvolily tedy nejmengi, aby dnich prosttedka jich bude vyulito. lovskYch horach se dolovalo pinou pro ne doskoaila. Ale to se bala, to 0 tom, te statni sprava Protektord- parou za krale Jana Lucemburske- net se vrati, druhe dve ji pivo vyV sobotu, 26. srp. — J. R. BaCa tu tech a Moravy ma k disposici ho, kterY vYnosne doly prodal, aby piji. Slibily ji, to to neudelaji, a nejV sobotu, 9. zaki. — Adolf and velkY dolovY majetek, neni sporu. mel "kapesne" na sve dobrodruthe mengi telva the Boys.

Jit v dtivej gich dobach si toho byla cesty. Pozdeji bylo mesto za huUtekla dye beta. Druhe dye ielvy ✓ pondeli, 25. zifi. —Blume statni sprava vedoma. Dnes vgak, sitskYch valek znideno a at Jiri z ua zaeinaly bYt netrpelive, a jedOrchestra. za zmenenYch pomert, je tento ma- Podebrad se pokusil obnoviti slavu na tekla: "Nemysli g, to se ut neRaymond ✓ sobotu, 7.kijna. jetek dvojnasob cennY, protote mu- jilovskYch dolt. Pravo kutaci mel vrati ate bychom mely to pivo vySada. te poskytnout novou motinost obti- katdY °bean JilovskY, ale pokusy pit?" vy tisictm lidi a soueasne zajistit o nove dolovani ztroskotaly. Zlato se ✓ sobotu, 21. kijna. — Adolf Na to se za rohem ukazala nejstalY ptijem statni pokladne. K pro- zde rytovalo jit za dob pohanskYch meng i telva a volala: "Upijete-li and the Boys. vedeni soupisu nerostneho bohat- a prvni zpravy o dolovani jsou jit jen kapku, neptjdu." ✓ sobotu, 4. Hit. — Burlesions. stvi ma ministerstvo vetejnYch pra- ze XIII. stoleti. Budova mincovny ✓ sobotu, 25. list. — HarmonJsem bylina z eeskeho naroda vyci dostateenY poeet odbornikt, kte- leAte stoji a je jednou z nejkrasnej- rostla. Netoutim prospeti umeni, izers. ti prisli ze Slovenska a Podkarpat- gich staveb v Jilovern.

X-mas, 26. pros. — Burlesions toutim umenim prospeti vlasti. ske Rusi. Ti vgichni jsou dnes pine Mikulag Aleg. zamestnani a sbiraji pro ministerHUMOR. stvo vetejnYch praci nejen pottebVypravi v hostinci mistr Drda: nY material, ale pracuji v nejrtz"To ja mam ueednika, a ten tika, nej gich nagich krajich na dobrozda- tie se docela dobte pamatuje na svenich, za jakYch podminek by bylo ho pra-pra-pra-pradededka." lze obnovit tabu toho neb onoho Podivuji se mistru Drdovi: oznamuje divadlo nerostu, nebo za jakYch ptedpokla"Takoveho prolhaneho ueednika du by se daly otevtit nove doly. mate a klukovi to trpite?"

Vgechny stare a mnohdy jit zapoV Mistr Drda ptesvedeuje, to nema menute doly jsou prohliteny a oce- dtvodt ueednika trestat. On neni riovany jejich dalg i moinosti. Tak ani tak prolhanY, jako kokta. dog lo i na bYvale zlate doly v Jilo* * y am u Prahy, na zlate doly u RoudSouhlasi. neho a u Kasejovic. Jsou zkoumany "ftikate, to ptijitidi z Detroitu," i jejich stare haldy, z nicht mnohe tate se venkovskY hotelier prave pod nazvem prijevsiho hosta, "to je tam, co dePan Najvar, Prague, Okla., do- laji ty automobily — ne?" svedenje, ie: — Pan F. Mizara pki "Zcela spravne", odpovedel cestunakladani sena pocitil bolest v oku.

Vesela hra se zpevy. — Napsal K. Fat. Do veeera oko oteklo. Ranosel k le- jici s nadechem shovivavosti, "my kaki, te mu nee° padlo do oka, kde ovgem v Detroitu Mame je gte jine OSOBY: to keie a picha. Doktor oko prohledl. veci.'.

Nic nena gel. Dla mu nejakou vodieku br. F. Olexa Karasek, pan otec na vYmenku, "Mate pravdu," tekl hotelier, a mazani, ie to pomilie. Ale v oku br.

A. 8vestka Dr. Karel Karasek, jeho syn, majitel panstvi, na jedne z nich jezdim." stale hfif a Hi. V noci od bolesti vy* * ses. A. Svestka Julie, jeho Lena, skail z Mika a behal po svetnici. Co ses. H. Svestka jenom na to dat, by to trochu uleviJakSr je Rus. Olinka, jejich dcera, lo? Tu si vzpomel na Nonat, to je na br. J. Kalousek "Lenin", — vypravuje mutik sveKolenatY. mlynat, kaidou bolest dobra. Priloail z Nonat mu synkovi — "zvet gil ses. A. Hogkova tri veci v Anieka, jeho Lena, naplastie'ku na oko a bolest hned se ses.

M. Pettvalske, Rusku: inteligenci, poctivost a bolFaninka, jejich dcera, zmirnila. Za chvili ulehl a usnul. Rabr. F. Kogut no necite aadne bolesti, sejmul na- gevismus. Ale ty tti veci nemohou Ing. Jan Mueller, plast a na to bylo pkilepene hranate byt pohromade. Jen d ye. Protote br. A. Valla Zlamany, bYvalY baron, semenko z travy, ktere doktor najit Rus mute bYt inteligentni a bol ses.

F. Olexa geFilomena, jeho chot', nemohl, ale Nonat ho z oka vytahla. br. D. Zdatilek vikem. Potom vgak neni poctivY. NeBohuslav Kourzik, lesni adjunkt, Na rozliene, at' suche neb otevfebr. J. Kagpar 8afranek, bYvalY krajdnek, ne bolesti se Nonat osvedCila, ktera bo je poctivY a bol g evikem. Potom ses.

Z. Stareala bez operate vytahne dfevene i oce- neni inteligentni. Nebo konedne je Rfitena, jeho Lena, love tfisky, sti•ely a jine pfedmety inteligentni a poctivY. Potom vgak br. J. Stareala Pepik, pragek, uvazle v tele, ale musi to by't neni bolgevikem."

Mlynatska chasa, mleeky, deveata. * * Dej v pkitomne dobe.

Cestoval jeden pan v cizine.- Jednou ptigel do restaurace a tekl vrchZadatek ve 3:30 hod. odpoledne. nimu: Vstupne: pani 40e — (limy 25c. — Zpevy kidi br. F. Hla.vatSr s.

"Pane vrchni, dejte mi tvrdou FBI DIVADLE I VEtER HUDBA J. R. MCI. Nonat je 50c a $1.00, pogtou kotletu s nedovatenYmi brambora55c a $1.05. Ptejte se Va geho Mir- mi a ptipalenou omaekou . . . pak K hojne navgteve zve nika nebo jednatele, ale nic jineho VYBOR. mi dejte zalatat nekolik pundoch a neberte, radeji piste ptimo na nagi pust'te radio . . . vite, mne se toadresu: Maria Leiblinger & G A.14.dona& lik sOska po domovu!"

kid Texaski Orlice

Dime Box, Tex.

TaneCni Zabavy

Divadelni Krouiek Hiahol

sini radu Pokrok Houston Cis. 88, v Houston, Texas

V

nedeli dne 3. zaii 1939.

"Sleanka z Bileho zame6ku"

NONAT her

VEBTNiK

Strana 24

Ve sttedu, dne 23. srpna 1939.

Mark Twain sedel ye spoleenosti VNEJSi MONGOLSKO. Betheelne. vedle nezname damy. Chteje bYt Otec Bzuk je nemocen. Tak Voice Posledni dobou mnogi se piipady drobnych utkani mezi japonsko- nemocen. ge jig celY mesic neopu- rortomily, kaki ji: "Jak jste krasna!" mand2uskSimi a mongoisko - soya- stil latiko.

Odsekia dama: skYmi valeenymi jednotkami. Zda Pki§el k nemu zase lekaf a po pro"koda, ge nemohu totei • ei o ze, ze vnejSi Mongoisko, jako naraz-. hlidce pravil: Pravidla vas." nikovY stat mezi itzemim SSSR. a "Vychazeti u g magete, ale pit piMark Twain odvetil s klidem: oblastmi japonskeho vlivu &lye neV Malem Oznamovateli uttujeme vo jegte nesmite!"

"Delejte to jako ja — lgete!" bo pozdeji stane se rozhodujicim diza kaki& uvefejneI centy za slovo Zadival se smutne otec Bzuk na nitelem miru nebo valky mezi SSSR. Nejmenti poplatek za oznamku Di. lekate a del: (do 25 slov) jest 50e Oznamku na- a Japonskem. pike na zvlattnim listku a utilotVnejgi Mongoisko ohranieuje na "Tak nae bych vychazel?" te k objednavce pkislugny obnos severu a severozapadu horstvo rubud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo y e znamkach (stamps). skeho Altaje, pohoki Sajanske, KenPosilate-li osobni 5ek, ptidejte Sc tecke a Jablonove, hranice vYchod- Nabytek a domaci zafizeni fgeho kdykoliv pottebujete cokoliv v na jeho vYmtnu. ni vroubi pohofi Vel. Chingana. Je druhu. lekarnickem oboru neb ptesne LePS1 obsluha — Vetgi Uspora, Ma-li bYti jmeno oznamovatele to zemepisny celek, oddelenY od ovypineni lekakskeho piedpisu, onabidky posilany admistatniho sveta pkirodou.

Vnejk Monzatajeno a brat'te se s dfiverou na rids a my nistraci pod na.t1 znabkou, tetuje- golsko men 1,250,000 etv. km. Je to Tesar Furniture Co. vas nezklameme. K raj ansk a me za oznamky "Na prodej", "Slui- zeme plocha a hola, lezici vysoko by a prate" a podobne 25c zvlaSt' za slug ba, spravne a pactive jedna5906 N. MAIN ST. snatku a na pottovne, aby dale do- nad mokskou hladinou. Se Sovety ni jsou vgdy nagi snahou. hraniei v deice 3,000 km.

Zeme ma TELEFON — TAYLOR 6063 Pisy mohly Ott ihned odesilany. na ohromnou rozlohu jen 1 milion Naproti budovy ftudu Pokrok Pi i oznamkach "Nabidnuti k sflat- obyvatelstva. Svou polohou je na Houston. lcu" neb "Pkijme se hospodyne" °b- kfigovatce zajmu velmoci o 6inu. Do Professional Bldg., utt& doplatek za znaeku a pottovne TEXAS HOUSTON, TEXAS. TEMPLE, roku 1921 bylo Vnej gi Mongoisko 50 centu. provincii Ciny a od to doby spravu Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za o- zeme pkevzala mongolska vlada.

Rusove pak "nabidli" hospodakskou knamku.

A a penegni pomoc novemu statu nein se tu objevili Ameridane. S TABAK na posilani, dobte vypatenY, 4 roky start', nechavam ho vladou Vnej gho Mongolska tesne spolupracuje vlada sousedni repu10 lib. za $2.00 a dopravu vyplatim. bliky Tannu-Tuva. Ac dobytkakstvi Joseph Prochaska, Portland, Tenn. bylo a bude jegte dlouho zakladnim —' (34pd) zdrojem blahobytu Mongolt, nyni je MILE SESTRY A BRATRA jig znadnY sklon k usedlernu zeme241"1 Medi. se divka mezi 20 a 30 delstvi. roky stara, k vykonavani vteobecObchody v Mongolsku men odene domaci prate. Pig te neb hlaste davna 6iriane a z east Rusove. KuKONANEM V SOBOTU ODPOLEDNE 19. SRPNA 1939 se u Mrs. J. W. Morton, 3909 Me- pujici dostaval vge pod t. zv. beranmorial Drive, Waco. Telefon 5649 M. éi nebo kogni zaruku, cog znamenaBud' jen stale napfagenY (34-pd) lo, ge za rok po koupi mel dlugnik Ten Amor& prugnY luk, dodati firma za 2 kg daje 2 jeclnoroeBy to srdce Va ge stale ni berany a kdyg tak neueinil, to k vykonavani Mr Piijme se gena Pojila se v jeden tluk. price dorthei na fume. Jsem sam, naptesrok mel dodati 2 berany Pozdeji platidlem v tomto ob70 let stars a vlastnim farmu. P •edpfeje srdeene chodu byla cihla daje, koneene ustall kolem ye nost svobodne gene platnily se i odlitky stfibra.

40 let neb vdove 50 fete. PfSte pod Vnej gi Mongoisko dovagi zbogi znakkou "Hospodyne", % Vestnik, (34-c) tkalcovske, galanterni (nite, knofliWest, Texas. ky, pfezky, atd.) a drobne pkedmety (dYmky, tabaterky, dajniky, kotle, nafacli s alri Koupim gevcovske biitvy a pod.)

Mcim strojem na pode'Svy. AdresujObyvatelstvo Vnej giho Mongolska te na: "Dilna", % Vestnik, West, pestuje dobytek na obrovskYch ste(34-35p) pich od Altaje az po Velky Chingan Texas. a od bfehu jezera Kosogol as k pou- I Or+ Hledim dobreho kuchafe se W. Gobi. Je tu na 30 milionii kusal zkugenostmi ye vgem vaieni v leo- dobytka. NepostradatelnYm nosidem I Aim Cafe. 0 podrobnosti pfAte na: naklada a dodavatelem hodnotne "Marek Cafe", 10 East Central viny je velbloud. 300,000 velbloudt Temple, Texas.

(34-pd) diva mongolskemu hospodakstvi rodne aZ 10,000 metr. centa viny.; VnejAi Mongoisko je velice bohato na nerosty. Jsou tu nalezi gte medi, geleza, stiibra, olovenYch rud, cinu, pofad spoleeenskYch zabav, te gicich se velzlata, siry, topast, horskYch ke pfizni nateho lidu I detnYch pfate1 MWaltz, drahokamt, akvamarina a doveho elenstva. VzornY pofadek, peeliva obzvlaSte tuhy. Nerostne bohatstvi Mongolska neni vyu givano ve vetgim sluha a dobra hudba pfi kaide zabave. me•itku.

OS. 29, S. P. J. S. T. Zalidneni Mongolska je slabe.

TAYLOR, TEXAS. Framer zalidneni na 1 etv. km nepfesahuje 0.5 osob.

Za poslednich deset let rozmanite Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

26. srpna. — Adolph & his skupiny bYvalych mongolskYch koNa dopani se lest — 20th and North Main.

Boys, ze Schulenburg, Tex. eovnika se uchYlily k usedlemu zp-aZatopek z Baytown ✓ NEDELI 27. SRPNA sobu givota a lze fici, ge velka Cast Na otevfeni sezony 3. zafi na "Labor Day, podana bude zpevohra 2. zaki. — The Harmonizers obyvatelstva zabYva se dnes bud' "Sleeinka z Bileho zamecku." pracemi v tovarnach a zavodech, nez Fayetteville, Texas.

J. R.Baea ✓ NEDELI, 3. ZActi bo pestuje zemedelske piodiny a zaOdpolenzvhra:"Sikbleozmu".Zatkve bYva, se racionalnim hospodafstvim 9. zaki. — Geo. Moody, z Tayodpoledne.

3 hodiny a obchodem.

NejinteligentnejSim z lor, Texas.

Nesvadba. mongolskYch kment, zde usaze✓ NEDELI, 10. ZA164 Syncopators. nYch, jsou Burjati, kteti sem pfiSli ✓ NEDELI, 17. ZAiti, 16. &lift. — Blumes Orchestra 1 spolu s Rusy, zvlagte po roku 1911.

J. R. Baca. ✓ NEDELI. 24. ZAitt z La Grange, Texas.

Burjati pfinesli do zeme ruskou kulturu a maji na vefejnY givot velkY Vstupne: Pani 40e - Balmy 10c vliv.

Mongol nema nikdy na spech; fiPORADATELE. ZABAVNI ViBOR. I di se starYm mongolskYm ptislovim: ---.—.....-----, dobi• line nemaji naspech.

Poutiveite k oznamovini

Maly Oznamovate

Podporujte Cesk u Lekarnu!

Marek's Drug Store

or,

Ku siiatku

Marie PraiskST a J. Maraiek

a

ikad Pok. Heustonu S. P. J. S. T.

d Pokrok Houstonu

Taneeni zibavy.

OZNAMUJE

II ADU PRAH

VSTUPNE: PAM 40c

DANNY 25c