Vestnik 1939 08 30

Page 1

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. MsLO 35. WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 30. srpna (August) 1939. — cgtx, (VOL.) XXVII. itc

it

•■=1■011711,

JAK TO IALA STAROSTA JASPER. YJDETE-LI na ulici se starostou Jasperem, jen yam nabidl, ze vas ye svem vlastnim starem automobilu (Jasper nikdy nepoutiva obecniho vozu) proveze mestem, ptesvedeite se ptedevaim, jak' radostnY a uptimnY je porn& mezi nim a jeho spoluobdany. Halo, Jaspere! vole, na sveho starostu mut v pracovnim obleku i hoch,prodavajici noviny. Jasper v koSili s pomadkanYm limcem, ye starem svetru pod vybledlYm kabatem a v pomadkanem klobouku s rismevem dekuje za pozdrav mavnutim ruky. Cestou vain Jasper ukazuje narcti, ulice a vetejne sady, jet sviti zeleni sv'ych travnikri a keit. Jasperovou ;6,sluhou zmizely abinave, zanedbane dtvrti, stavajici na techto mistech. Jedete kolem pracujicich dlatclieri. a Jasper vysvetluje: "Dtive stale, asfaltovani obec 4 dolary za dtvereenY yard. Pohrozil jsem, ze si obec ztidi vlastni asfaltarnu, a cena klesla na 90 cents." Ukate vam most, o nernt dtive kolovalo 'Aislovi: "Staveli jej republikani, demokrate jej opravovali a obe strany z neho bohatnou." — "Nyni vaak jit ne" — doava Jasper. Jedete prostrannYm namestim, jehot sttedem se vine zelenY pas. — "Zde jsem chtel zkiditi volne prostranstvi, vSichni byli proti tomu, ze znamYch betnYch cluvoda. Prosadil jsem to. Doprava se zrychlila, chrize peSich je bezpednejSi a nyni to chvali vSichni!" Jasper se pkidinil o to, ze jeho spoluobaane, kteti se za sve mesto &Lye stycleli, jsou nyni na ne hrdi. Jasper vymYtil citivejSi korupci a protekcionatstvi. Odstranil nedbalost a plytvani, rozbil politickou maSinerii a dal skvelY ptiklad, jak ma bYti obec spravovana. Jasper meal jako pokryvad. Kdyt mu bylo dvacet let (v roce 1900), picidal se k jedne po'Melte strane (nezaleti ke ktere.) Byl dobrYm tednikem s tiznYm humorem, kterY byl obliben. Jako politika ho vSak nikdo nebral vatne. Po prve v roce 1911 kandidoval v delo obecniho zastupitelstva. Pouden ze schrizi mestskeho zastupitelstva a mestskYch komisi, jet horlive navStevoval, pokud byly vetejne, povedel svYm spoluobearnim neptijemne pravdy o sprave jejich mesta. — Teprve v roce 1920 ho zadali obdane pozorne poslouchati. Nasledkem protekcionatstvi, biclne obecni spravy a mrhani obecnimi penezi, obecni ptiralky stale stoupaly a jests si mesto muselo stale vypiljeovati vySSI a vyggi obnosy na thradu betnYch vYdajt. Dostivila se neodvratna obecni krise. Obec closable, krajni meze ptipustneho zadluteni a byla donucena potadati stat o dovoleni, ptekroat tuto mez. Stat svolil, ale vnutil ,obci finandni vYbor, jen mel take pravo zruSiti urdita obecni usneseni, V roce 1933 kandidoval Jasper po desate na misto starosty. Tehdy ptiSel s argumenty, ktere ptimo palily. Poukazal na smlouvu o odvozu smeti. Kdyi smlouva vypr gela, bylo vypSano nove ofertni zfizeni. V jeho podmin-

kach bylo ptedepsano, v jakYch vozech ma bYti smeti odvateno. V stanovenou hotlinu men vSichni zajemci setaditi sve vozy pied radnici k prohlidce. Pouze jedina spolednost v meste mela dostatednY podet ptedepsanYch Jini oferenti si behem kratke lhrity nemohli dostateeny podet ptedepsanYch vozu obstarati. Drisledek toho byl, ze smlouva byla podepsana jedine spoleenosti na dalS'ich pet let. Nahrada za .odvoz smeti byla sjednana o 275 tisic dolarn vySS'i, net tomu bylo doposud, ttebate se odvoz nezvYail. Jasperovy ntoky na obecni hospodateni a zadavani obecnich sluteb nadchly oladany tak, tie Jaspera volily v gechny politicks strany. Jako starosta si Jasper nevybiral spolupracovniky ze sveho politickeho tabora, jak ptedvidali nekteti obeane. Jasper nehledel na politickou ptiSluSnost, ale na pracovni schopnost. Aby poueil obeany o svYch pravech a povinnostech, dal ptetisknouti a rozSititi vSechny obecni listiny. Zvetejnil schrize, ktere byly dtive konany za zavtenYmi dvetmi. Ucinil vSechny obecni knihy vetejne ptistupnYmi. V ridetnich knihach skolni spravy zjistil revisor podvody v fidtech za uhli a olej pro otop vetejnYch Skol. Reditel velke uhelne spolednosti a hospodatskY spravce Lkoly byli podrobeni vyslechu. fteditel si &Aral platiti padelane it'oty za nedodane topivo. — Oba vinnici Putovali do vezeni. Jasper pievzal ohromne biemeno obecniho diuhu a nemel vubec ptehledu o obecnich financich. — Revisni finandni vYbor se choval k nemu neptatelsky. Bylo nutno zmeniti obec ni tad, aby byla umotnena obecni sprava a obecni hospodatstvi. Za tim ridelem udinil Jasper velkY politick tah. V roce 1934 kandidoval na misto guvernera. Nebyl zvolen, ale jeho pronikava kampari dosadila tti lidi jeho politicks strany z mesta do senatu. Ti se tam stali jazYekem na vase mezi dvema nejv'etSimi politickYmi stranami. Ptidali se k te, ktera jim dela slib, ze bude provedena reforma obecniho tizeni a finaneni samospravy obce. Tak ziskal Jasper pevnou pfidu pro reformy, na nicht buduje jests dale. Ma jit skutednY tednicky statut, kterY mu umotriuje dosaditi do Utadu jen nejlepai lidi a v jejich tirade je chraniti. Podminky pro obsazovani mist a postup musi bYti vyhlaeovany vetejne. Katcle volne misto musi bYti obsazeno jen nejschopnejSi silou. 2acine misto neni defitivni. Obecni zamestnanec nesmi bYti dlenem politickeho klubu. Nesmi se zridastniti politicks kampane. Provinilci hrozi znadna pokuta a vezeni. Zmizelo "politicks zarnestnani." Jasper vyloudil veSkerou politiku z otazek hospodatskYch. Poridil dlouho postradanY dvousettunovY spalovad za 108 tisic dolarri. Kdyt dodavatel pti rozhovoru s Jasperem zjistil, ze nebude platiti dosud obvykle politicke provise, snail dosud vykalkulovanou cenu na polovici. Divemela obec v Warn oddeleni mnoho

nadbytednYch uklizedri. Nyni vydava obec za uklizeni jeden dolar tam, kde dtive vydavala ttL VYsledky v eistote jsou lepSi. Oast° byla pojiStena jedna vec dvakrat. nebo byla pojiStena vec bezcenna. Revisi byly sniteny vydaje za pojiSteni asi o jednu ttetinu proti dtivejSku. "Je ptirozene, to se nyni obecni davky plati ochotneji net dtive, protote lids vedi, ze se s penezi dobte hospodati." V poslednich etytech letech bylo vybrano 95 procent ptedepsanych davek. Jinde v Americe se podita 80 at 75 procent za dobrY vYsledek. Jasper splatil na obecni dluh jeden a pril milionu dolart, zaplatil hypoteky a kratkodobe zavazky ye vYSi 300 tisic dolarri. Z betnYch ptijmri pctidil spalovade a letiSte. Ztidka je Jasper u sveho psaciho stolu. 0byeejne obchazi mesto, aby vide tivot a pra.ci v meste. V jeho meste se plati rikolova mzda. Ma sympatie s malym elovekem, ale nesnese "voj 'adkovani" v praci. Nekdy zmizi Jasper na dva ci jeden den ripine. Obleden v pracovni oblek prohliti cizi mesto. Diva se, jak tam pracuji. Mluvi s tididi a uklizedi, zjiSt'uje, co bylo koupeno dobte a co se nevyplatilo. Pro Jaspera je mesto obchodnim podnikem, jejt planuje do budoucna. Jeho "politika" ptivabila do mesta novY pritmysl. Jasper zaklado. novou soustavu boulevard& otvira nove ftseky s novYmi ulicemi. Pii poslednich volbach dostal teditel velkeho krajskeho obchodniho domu od politickYch odpurcu JasperovYch dopis se tadosti o ptispevek na kampan proti Jasperovi. fzeditel odpovedel, to je ochoten Prispevek vyplatiti, ale na fond, kterY by zarudil, te Jasper bude stale at do smrti na svem mists. — Mesto plati Jasperovi '7500 dolarri rodne. — "Vyplatilo by se. kdyby mu platilo rodne 40.000 dolaril," odpovedel teditel. Jasperova sprava sloti bez rozdilu 3,T em ob7 dant= v mate. NejvetAiho rispechu, ptimo neslYchaneho triumfu, dosahl nepolitickY Jasper na poll politickem. Jeho strana ma ve meste asi 500 organisovanYch ptisluSnikri a je stale ye stejne slabs menSine, jako bYvala. Jasper to uptimne vysvetluje, slovy: "Neni pro nikoho zvlaSte lakavYm piidati se k naafi strane, kdyt nerozde'luje politicks mista." Jasper MacLevy je starostou Bridgeportu, USA., NewEngland, mesta o 150.000 obyvatelich. VALECNE MRAKY NAD EVROPOU. Nebezpeei nove katastrofy valky nebylo dosud odvraceno. Anglie a Francie trvaji pevne na svem stanovisku, branit Polska proti vpidu Germanfi. NovY Mnichov asi nebude, diplomacie v'Sech mocnosti horeene vyjednisa, uvaiuje nalezti jakes takes vfrchodisko, jei by odvdttilo stra gne vraideni a hrazy valky. Hitler ma kW' k rozhodnuti ale ni dnes je jisto, fie daliiho lupu a kotisti nedosahne blutovinim.


Strain 2 RAHA. — Oeska vlada vydala zakon, kterY zavadi nemeckou tee do vSech utadu. Nemeina stejne jako sestina musi bYt poutvana v j akemkoliv jednani mezi deskYmi autoritarth a cizimi staty. 1Thechny irtedni vyhlatky a natizeni, od nejvyStich do nejniffich utadu, musi byti vydavany v obou ketch. Mince, papirove penize, ritedni razitka, kolky, patovni znamky, vetejne budovy, silnieni orientadni tabulky, Zeleznidni a tramvajove navesti, vte musi bYti oznadeno dvojjazydne. Germani snali se Ceske zeme rychle zgermanisovat. * * Chicago, Ill. — 6s1. vyslanec dr. Hurban zde prohlasil, ze Hitlerova okupace Slovenska je klinem oddelujicim Cechy a Slovaky, ktera usnadni Hitlerovi, aby si podrobil vYchodni a‘jihovYchodni Evropu. * * LondYn. — Dr. Leonard Williams, odbornik v oboru Zivotospravy, kterY tvrdil, ze lido by moliii Ziti do 120 i 140 mkt sveho veku, kdyby se nautili zakladum spravne vy2ivy, zemtel ve yek u77 rokti. * * V RoZnove pod Radho'Atem konal se tradidni valaSskY rok. Z okoli i z cele Moravy se k nemu sjelo mnoho obecenstva. Oetni venkovane ptijell v narodnich krojich. Dopoledne byl proveden pokiep zakladniho kamene k novemu kostelu. Slavnost vyvrcholila odpoledne shroma.2denim ye Valagskern museu. Sireastnili se ho krome 5 tisic lidi take tenove roMovske mestske rady z r. 1900. Krojove drutny ptedvedly vala'Sstkou svatbu *a besedu.

r

Washington. — Komise osmi americkYch inZenYrti odcestuje do Nicaraguy k metickYm pracem. Tyto prate souviseji s chystanou stavbou prilplavu pro lodi s prosttednim ponorem i se stavbou dalnice podel teky Sn Juan. Meteni, na ktere kongres SpojenYch Statti povolil 100,000 dolartr, se uskutednilo na podklade dohody, kterou sjednali Minuleho kvetna ye Washingtonu president nicaraguysky Somoza. Sveho Casu prohlasil Somoza, ze novY praplav znadne posili obchodni styk mezi Spojenymi Staty a Nicaraguou. President Roosevelt pak oznadil tuto vodni cestu za vYznamnou pro obranu zapadni polokoule. * * San Francisco. — Standard Oil Company z Kalifornie sdeluje, ze ziskala naftove koncese na rozlohu 89,041 dtverednYch mil v Saudove Arabii. Koncese byla udelena na 60 let a spolednost zaplatila za ni jednou provkly 11,564,000 dolarii. Mimo to bude platit rodni rentu ve wit 165,000 dolarii. Americka spoleenost mela pti vyjednavani teZkou konkurenci evropskych spoleenosti. * * Charbin. Spoleenost pro elektrifikaci Vnittniho Mongolska vypracovala petiletY plan na elektrifikaci provincie Sansi, zejmena mesta Tatungu, ktere je povatwano za budouci velmi thalette sttedisko mongolskYch oblasti. Pramyslova budoucnost techto kraja zavisi zejmena na zvYgeni te2by v tamnich uhelnYch dolech. V ramci petileteho planu ma bYti rorttena nedostadujicici elektrama v Konduanu a rozestaveny nova elektrarny v Tatungu a v Sihliho, nedaleko Tatungu. Turbiny pro nova zakladane elektrarny byly dodany z Nemecka. Moskva. — Stoelenna skupina Geologickeho irstavu v Moskva, ktera provadela geologicke ArYzkumy v kraji u Jeniseje, objevila v tomto imemi bohata lo giska nafty. Podle ptedba'nych g etteni obsahuji tato lotska nekolik miliontr tun nafty. Pti exploitaci techto naftovYch loZisek ma bYti poutto nejmodernejtch strojtl, aby tak vyutti naftovYch terenti mohlo bYti co nejracionalnejt. V ramci petileteho hospodatskeho planu bylo dosud j en v moskevske panvi objeveno 30 novYch lotsek uhli. Kapacita jejich odhaduje se na rodnich 8,100,000 tun. Ro y -neZbylaojvdt,skZelznruy hichg z kaZdeho maze bYti rodne vyte*g eno nejmerle 300,000 tun rudy. Vett rudne doly budou ztizeny tak, aby mohly bYti vyutty do krajni meze. Pti nekterYch uhelnYch dolech, nedavno objevenYch, maji bYti vybudovany elektrarny.

v2STN f i

Z CE111-10 SVPTA. Bratislava. — V Michalovcich mel jistY rolnik ulo2eny svoje penize, celkem asi 21,000 K, ye skrYSi pod podlahou. Kdy2 v minulYch dnech sviij poklad odhalil, aby z nej vybral 50 korunove bankovky, jet se vymetrovaly, zjistil ke sve hrtize, 'Ze 19,000 K mu bylo od mySi sekano. Hranice Slovenska vedou po 200 mil podel hranic Polska, poskytujice nerneckemu vojsku v ptipade valky ptilettost k obkliCovacimu bodnimu Utoku smerem k dalelitYm polskYm prfunyslovYm sttedisktim v sttedni datti jitaiho Polska. Cela rozloha Slovenska, nekdejSi to east Oeskoslovenska, je asi 14,000 averednich mil. 1:Ttedni list italske viady v Rime uvetejnil vYnos, dle ktereho vojenske oddily, zmobilisovane pro zabor Albanie, zastanou ye sluZbe s ohledem na "potteby mimotadne povahy". Patrne maji zirstati v Albanii k stkeZeni Jugoslavie a Eecka. ItalskY tisk ptiznava Nemecku pravo na Gdansko a radi Polsku, aby tento problem vyteSilo smirnou cestou. * * Ptedseda tiskove komise Narodniho souruCenstvi dr. 0. Such pie v N. L. o iikolech Narodniho soudu. Mluvi vSak nejen o poslani teto institute, ale take o nejmenovanem, nevidenem lidovem soudu v srdcich a myslich vet§iny deskeho lidu. Bude to lidovY soud pro vtechny ty, kdo v sobe objevili jinou krev nee Ceskou, kdo dovedou pracovat proti vlastnim lidem, kdo dovedou si chodit steZovat na Ceske lidi a kdo dovedou pti kakle ptilettosti vyhroZovat, ze si ptijdou steZovat. Tyto padavky na zdravem tele naroda jsou vSude. Jsou balastem a nestoji o ne nikdo. Vlastni je nenaxidi a cizi jimi pohrdaji. * * "Freiheitskampf" cituje z "Revue des deux mandes" elanek generala Serrignyho, kterY navrhuje, aby podel vYchodni francouzske hranice byla ztizena sit' ocelovYch lan, zave gena na upoutanYch balonech. Sit' by rata sahat do vY'Se 6000 metro, adkoliv Anglie se pti dosavadnich zkuS'enostech omezila na 1300 metro. General Serrigny prohlatuje, 2'e by to bylo lept zatizeni, ne2 vAechno ostatni. Vyklidit na povel obyvatelstvo velkYch mast neni motie, plynoye masky a protiletadlove kryty nezabrani znideni dulettych podnika valeeneho prfnyslu. * * New York. — Zprava o chystane smlouve o neirtoenosti mezi Nemeckem a Ruskem zdeteni mezi americkYmi komunisty. Sna't se ze v gech sil vysvetliti alianci mezi svym ithlavnim neptitelem Hitlerem a komunistickou vladou Ruska, kterou Casto hajili. Daily Worker, oficielni organ komunisticke strany, pravi, ze dosud nema potvrzeni techto spray od sveho korespondenta a proto nerntIg e mluviti o situaci. Pozdeji bylo oznameno, ze zitra bude obhajena tato smlouva v redakonim elanku. ✓ situaci ponekud podobne je druha strana — naciste. Vudci nacistickYch a protinacistickYch organisaci pravi, Ze nemaji co kid o tomto vYvoji v Evrope, kterY udini z bYvalYch ithlavnich neptatel ptatele. * * Kolin. — Pti kopani zakladti novostavby v Peekach narazil Vaclav Rateka na nadobu 2aroveho hrobu. PovolanY spravce pedeckeho musea a znamY kulturni pracovnik Josef Sadilek ujal se dalt prate, spojene s vynetim nadoby. V hrobu, ktery se oznaduje Cislem 1, byly nalezeny krome uvedene jiZ nadoby o prtimeru 54 cm, dalti Ctyti nadoby mlad gi kultury lutcke. Pti pokradovani v kopani ptito se jate na 3 Zarove hroby. Hrob C. 2 obsahoval tti nadoby, popelnici a d ye nadobky na milodary. Hrob C. 3 mel nadoby 4. Dva hroby byly postalAeny na karrAenech, ptinesenYch podle odhadu Josefa Sa.dilka v dobe asi pted 3000 lety z lomu radimskeho. Hrob C. 4 sestaval ze tti nadob, rovna na kamenech stojicich. Po odborne provedene oprave a konservaci musejnim sprascem bude celY nalez ulot'en do musea.

Ve stfedu, dne 30. srpna 1939. Patit — Podet nezamestnanYch ye Francii klesl dne 29. Cervence na 320,367 proti 325,274 v tYdnu ptedchozim a 343,464 koncem Cervna 1939. Ve stejne dobe roku lonskeho bylo nezamestnanYch 344,517. Situate na trhu prate neni pies zlepSeni jednotna. V riiznYch oborech nelze uchazeee o praci umistiti, hledani jsou v'S'ak hlavne delnici v pramyslu zbrojnim a sezonni delnici zemedegti. * * Belehrad. — Na zaklade rozhodnuti ministra osvety ze dne 13. ledna t. r. zavadi se na jihoslovanskych realnych gymnasiich a realkach znovu italskY jazyk. Ve tteti tide mohou 2aci voliti mezi italskYm, nemeckYm a anglickYm jazykem. Zadatkem gkolniho roku 1939-1940 ptednatly italskeho jazyka a literatury budou zahajerry na tech Skolach, kde se ptihlasi dostatednY podet t. akti a kde krome toho jsou moZnosti pro vyueovani italgtine. * * — ZnamY kongresnik z New Yorku — Hamilton Fish, ptedlohl evropskYm vladam plan na zakdeni velke stkedoafricke kolonie, ktera by pojmula milion uprchlikti vS'ech ras a nabaenstvi. Tato kolonie by vedla jitie od Oadskeho jezera do east britske Nigerie. Podle Fishova planu maji britska a francouzska vlada dat toto trzemi k disposici pro tuto novou kolonii, jeji2 obyvatele se maji zabYvat zemedelstvim. Jedna z obtizi planu spodiva v torn, 'le nektere Cast vyhledaneho trzemi path k nemecke kolonii Kamerun, ktera si eini na toto trzemi naroky. * * Tokio. — Japonsko dnes hledi vsttic nutnosti ptizpusobiti zahranidni politiku zmenene situaci, jet byla vytvotena paktem Ruska s Nemeckem. Vyrozumiva se, ze kabinet rokoval o teto veci a premier Hiranuma konferoval o tem2 ptedmetu s ministrem valky Igatakim. V neoficielnich kruzich zavladl idas nad timto paktem, kterY pt gel v patach za pterugenim anglicko-japonskYch konferenci v Tokiu o postaveni Anglie v eine. Vlivny dasopis Asahi pravi, ze panuje ruznost v mineni o torn, zda rusko-nemecka, smlouva pkidi se proti-komunistickemu paktu, jej2 podepsalo ten Japonsko. Mysli se zde, ze rusko-nemecke ptatelstvi nebude miti dlouhaho trvani a ze Nemecko uzavtelo pakt patrne pouze za ireelem rortegeni Gdansko otazky Nicmene vtchni souhlasi v torn, ze vYchodni politika sovetske unie musi bYti b3dlive sledovana. * * Praha. — Rusko-n?..i mecka smlouva zpilsobila zde zdeSeni. Sta tisice lidi, kteti dtive byli prudkYmi odpiirci komunist-a, doufali, ze ptijde den, kdy Rusko jim pomfde obnoviti jejich samostatnost a settasti nemeckou vadu. Rusko-nemecka smlouva skonei tyto nadeje. Bylo pozorovano jig tti tYdny, ruska rozhlasna stanice, ktera vysilala do eech potaujici zpravy, zastay ila svuj rozhlas. Nyni Oet si uvedomuji, stalo se to na Zadost Nemecka. Ale je s podivem, ze rusk propagadni hlasatel, ktery rozhlatoval nemecky, pokradoval ye svem odsuzovani Nemcfr jete v pondeli veder — pote, kdy uzavteni smlouvy Nemecka s Ruskem stalo se znamYm. Dnes napadal ye svern rozhlasu fatsty. • • Berlin. — V irvodniku "D. Z. Z." zabYva se S. X. pod titulem "Od Kitchenera k Plunkettovi" nynejt situaci. "Zadatkem Cervna 1916, malo dni po bitve ye Skageraku, nalodil se polni marAal Kitchener na, nejkrajnejtm severu Skotska na ktiZnik "Hamshire", aby odjel do Ruska. Kurs lodi byl opatrne stanoven, vedl kolem Norska do Archangelska. Kratce po vypluti loth pti'Ala velka boute a doprovazejici torpedove Cluny musely se vratiti, kMnik narazil u ShettlandskYch °stroll-Cr na minu a potopil se. Jen nekolik mut). bylo zachthneno. Anglie 2elela ztratu narodniho hrdiny, kterY mel nejvett zasluhu na britske empirske politice, kterY ye svetove valce pted zavedenim vg eobecne branne povinnosti tidil rekrutaci a kterY ztratil Zivot pti pokusu zleptti vojenske spojeni s ruskYm spojencem. Byl toho nazoru, ze Rusko bude 'Ahem jednoho roku vytazeno z valky, nebude-li se 'tidal jeho radOu.


Ire sttedu, dne 30. srpna 1939.

Oddil dopisovatiskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ve smysiu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnuti. ODEgLA HANICKA, TA DUE BILA. Snad pod Uinta nadpisem mnohe oko atena eovo pomysli si, ze to bude elanek razu romanoveho. Ano, je to roman posledni stati — konec behu a posledni fider srdce. Ennisgti oboane i dallasai a dal gi girgi deska, veeejnost zna rodin y Vytopilovu z Ennis. Tato rodinka nebyla velka, byli jen tri dleni:_mama, tata a syn Pepa. Ale v teto male rodine skitvala se velika laska rodinna — jake dne gni dobou najde g mak. A mezi touto velkou laskou skrYvala se teZ velka starost a strach a nejistota z kalde hodiny budouci — nebot' tu milou Hanidku, stale se usmivajici, stale skryvajici bolest a starost peed temi, je2 mela tak rada, mute a syna, — skrYvala se jeji nevyleditelna nemoc srdce. Snad znala i piseri: "Se srdcem divno hrat, tu jde a tu chce stat". Ano, ona vedela v pinem vedomi po dlouha leta, kdysi to jeji chore srdce zastavi svilj tlukot, teeba v to nejlep gi rodinne nalade. Ale nejvroucnej gim jeji peanim bylo, kdyby alespori to jeji srdce tak dlouho tlouklo ne2 ten jeji synek, Pepa — bude alespori trochu odrostlY, vychovanY, zaopattenY. Nepeala si ho zanechat jests jako dite, neb vedela jak te2ce se dnes deti vychovavaji a bala se, aby nebyl smeten s dobre testy chapani, co je tkol vota. Doufam, e tak dalece se jeji psani vypinilo. Jeji synek, Pepa, dostal misto v ennisske 'lance, ad byl pouze graduant z vy ggi gkoly. A kdyby neznal povinnosti cti a vyggich aivota lidskeho, tak jiste by toto misto nedostal, to mini, ze je to hodnY hoch. Ale horgi tolel ztstal tomu jejimu tatovi. Ten bude ko zapominat, a ten nezapomene nikdy. ed' dalgich dntz 2ivota bude se plouZit s nim a bude marne hledat tu, biz tak ma rad. Neni to osud .cjedinelY, kdy Zena zemte a zanecha, tieba eadu nedorostlYch deti a bez tadneho manZela. Ale zde je zase ta zradna nemoc, ktera, tro,p1 i toho portstaleho. A to ona dobee vedela, ale pomoci nemohla. A proto ona snad v to sve nemoci, leta trvajici, dovedla krYt starosta teZkY pohled kol sebe a udelovala za to vgem matetskY tsmev. Jeji Cista, bila due osvetlovala rodinny kruh uprostted zapasu obou manZelt, mezi nemoci — Zivotem a smrti. Snad se talete, a tazali se nas i na pohtbu, v jakem vztahu jsme s rodinou Vytopilovou. Josef Vytopil pochazi ze stejne vesnice co ja, z Loyale na Morave. Na gi rodide byli jiste v poslednim peibuzenstvu a byli jsme skoro v sousedstvi, take jsme se znali od detstvi. Peed par lety jsme se obe rodiny setkaly zde v teto nove vlasti a tak jsme navazali ptatelstvi a tak jsem poznala tu jeho Hanidku. Na ge styky nebyly Caste, ale peed jsem si ji zamilovala velice brzy. Ona byla jaksi jina, nevtirava, chapajici postaveni jinYch, ani by odsuzovala, ten stalY jeji tsmev a mirnY jaksi jemnY humor, take ji musel mit kaZdY rad. A vedle toho jejiho neklidneho srdce, trpela tolik boleni hlavy. Co se tYee to hlavy, to jsem drZela zavody s ni. A proto psi na gich besedach a v nagem dopisovani, rady jsme se Akadlily s tou bolesti hlav — a tim se vice sblilily A protoZe se mne jaksi nezdalo volat ji stale pa.ni, tak jsem ji rada oslovovala pani Hanidko a ona mne stejne splacela neb jsem ta Anna. Ja ji psavala dopisy vesele, zlobivala jsem ji s tim jejim srdeekem a hlavou — ponevad2 jsem vedela, to stint starosti ma dost, proto iidke, ale dosti dlouho dopisy detla pry rada. Ale posledni dobou vim tim chaosem sveta, a pak jsem tot cele jaro jaksi pokulhavala ye zdravi — to2 jsem zanevtela na psani, vie jsern, delala, jen ne a ne psat. A ona Ilanidka pry tekala

Strana B.

ITESTNilt od nas dopis. Prod jsem to jen netug ila! Toto je tedy posledni dopis za ni, ta nejkrasnejti vzpominka. Slov chvaly nerad elovek nikdy nosi ven, ty si schova, v du gi. Neseltu, kdy keknu, te jsme na ni myslily skoro denne, ale nedomnivala jsem se, ze by pies eekala ode mne dopis. Jak ptekvapujici zprava byla to pro nas, kdy jeji mut telegraficky nas uvedomil o jejim nahlem skonu. Byla jsem velice rada, alespori mriteme ji spattit v torn velebnem tichu enniske kaple. Letela tarn klidna, nic netiticiho, ani stin utrpeni v jeji tvati, snad aby dodala .sily tern, co tolik milovala, at posledni zaslzeny pohled jejich spodine na jeji tvati, dodala jim odvahy zit, a dotit tivot a pak mir. Hlavnich obtadri pohtebnich jsme se nesrieastnili, ponevadt mraky hrozily, testa daleka a tit nejsme mladi, muj mut nerad nodni dobou tidi karu, a zvla gt' kdy nam celou cestu prgelo. A proto vetim, ze se doetu od ptatel jejich o jejim pohtlou a obtadech. Vgem jeji pozristalYm bratrum a v gem ptibuznYm, ktere nezname, vyslovulli nagi soustrast. A hlavne jejimu midi a synkovi, kteti nesou tuto ztratu nejtite. Mam tet tlumodit upiimnou a hlubokou soustrast od rodiny Mendlove z Bryan. Mela bych snad napsat nee.° o tivote spolkovem a jinem od nas? Je toho vgeho tak mnoho, to se neda psat nic. Chtela jsem struene napsat o zaloteni Narodniho Sdruteni u nas, ale byla jsem jista, ze to udelaji na gi ritednici od Nar. Sdruteni, ale at dosud nic v easopisech nebylo ad sdruteni je skoro dva mesice. Ono to psani asi mot nepomrite, kdo ma srdce a chce dat ten dtvrt'ak, tak jej da i bez pobizeni dopisy a dotadovani dleny. Ale piece aby se vypinila formule povinnosti a vetejnost vedela, ze Narodni Sdruteni u nas mame, a ze ptec nag lid na male vyjimky dovede citit s narodem syYm, ze ktereho vze gel a ze dovede chapat tu ztratu demokracie. Vidime vtichni tu Golgotu s tem!. uktitovanYmi. Tolik krasnYch tolik povzbuzujicich dopisri bylo napsano, ze neni mne tteba opakovat slova, co jini dovedli lope, hloubeji vystihnout net bych mohla ja. Jsem pouze vdeena tomu, ze i u nas toto sdruteni je a je slu gne zastoupeno, jen bych si ptala, abychom to dovedli udrtet a zdarne postupovat. Krasnou ukazkou je, ze vgechny spolky Ceske u nas jsou kol do kola zastoupene a dali sve spolky i co dleny zapsat. A nag Hospodatsky dobrodinnY spolek zaplatil i elenstvi vgech dent, bez jakYchkoliv namitek — to mini pm ye porozumeni pro vec. Bylo by velmi nevdedrie od nas, kdybychom jaksi opomenuli Cat dobrozdani na gemu bratru ptedsedovi Hlay. tTiadovny od Texaske Jednoty, soudci Chernoskernu vzpominku a vdek za to, ze k nam ptijel a toto narodni sdruteni uvedl u nas v chod a uvedl ritedniky k jejich povinnostem. Byl u nas vtele vitan, a my jej vkly radi vidime a vysoce si vatime jeho snah o zvelebeni Ceske vetve. Je od sveho mladi radcem Ceske vetve v Texasu. Tak a ted' zase dam nekolik let pokoj panu sazedi. S pozdravem na v gechny Ctouci, Mrs. Anna Horriakove,

1rrad Rozkvet Ririe Cis. 81, Needville, Tex. Cteni spolubratii a sestry! Temito tadky vas uvedomuji, ae jsme se rozhodli poeadati domaci spoleenou svadinu Ci takovou besedu, v pristi schtzi, 10 tali, o druhe hodine odpoledne. Sestry jsou Zadane, aby ptinesly nejake zakusky, a bratti se postaraji o dali obeerstveni. Tet bude nejakY program ptiprave-n. Bratr C. H. Chernosky, ptedseda H. R., slhbil ze mezi nas zavita, cot nas bude velice tegiti. Tak nezapomerite na pki gti schrizi, totit 10. o druhe hodine odpoledne, a dostavte se • ✓ pinem poetu, zvlag te oeekavame na ge vzdalene eleny, abychom se zase uvideli. Jsem vas, August Teykl, taJ.

Fairchild, Texas. Mile sestry! Zde zase ptichazim s par tadky mezi vas. Mnoho ptatel a znamYch mne vybizi, abych easteji psala do Vestniku a ja, si myslim, beztak easto pigi, ale to nic, vgak Vestnik mame dosti velikY, abychom mohli dost dopisoyat. To pomalu zas ptijde doba, abychom si ptipravily zahradky na podzimni zeleninu, tet ptichazi doba sazet zemeata, a tak ono to jde jedno za druhYm, ta prate. Tot ty kutatka vytaduji opatrovani; my ut mame v ohrade 53, tit jsou tYden stare.. Tet pikovani je v proudu, ale vypada, to podasi se zaeina menit, neb co toto pi gi, je nedele, a de gte jsou spugtene na vgech stranach a htmi o v ge prye. Jak to tak prijde, to to bude pikovaeku zdriovat. Ale vgak toho mnoho nebude, to baviny, neb skorAh jsou uz dosti propikovane, a ty pozdni ae male, udelaji, a misty nic, neb je od housenek znidena. To jests musim napsat, jak jsme byli piekvapeni milou navgtevou, totit na ge dcera, co je provdana za Owen Lay, bYvaji v Lulling, dlela zde na etykdenni nav gteve a pak se ujednali mezi sebou, ona a na g syn Arnold s rodinou, ze pojedou spoleene do Amarillo, k nagemu synu a dceH. No ,tak bylo hotovo vge hned, pak jests s sebou ptibrali tatinka a ut se jelo. Vyj4li v riterY rano o pul tteti hodine a do Amarillo dojeli jests ten samY den, ze pry nebylo jests sluneeko zapadle, kdy ut byii v Amarillo. Jo ,ale to mush dosti prudko pobizet toho "konieka", aby to ptejel, za jeden den, neb od nas je to pies sedm set mil. Tak jak si odpodinuli a pobesedovali, tak jeli od tamtud do Noveho Mexika a tak meli ptiletitost se podivat i do to jeskyne, ktera, je velmi zajimala. Pravili, te to se necla vypoveclet, to to mush Nov& videt. Ja vetim, neb ja jsem to vge minulY rok videla. Je to velka podivana, jaka krasa je tam narostena. Pak na zpatedni tests zajeli at do stareho Mexika. Vge g t'astne projeli a ujeli pies dva tisice mil. Budou na ten vYlet vzpominat vtdy. Tak jests musim podotknout, ze nedaleko Fairchilds ut vrtaji pro olej. Tedy ut kondim svrij dopis a necham druhYm misto. S pozdravem na celY personal Marie ebesta. V Anglii obavy o poklady. Ut po nekolik mesicri jsou stovky apglickYch delnikri zamestnany stavenim velkYch podzemnich pevnosti, ktere jsou pkipravovany jako rikryty pro umelecke sbirky, poklady, driletite statne politicks doklady a pod. VS'echny tyto pozemni stavby jsou mimo "ohrotene riseky". Mnche z nich jsou jit hotove, stavba jinYch se bliti k dokoneeni. Anglicko, vlada vykoupila eetne venkovske domy, ye kterYch byly hluboke klenute sklepy. Dala pak jejich stropy jests vytutiti a spojila je s ostatnimi podzemnimi mistnostmi. — Spojenim mnoha takovYch sklepeni vznikly riseky labyrintu. kterY pry mute odolat katdemu bombardovani. C'hodbami yedon misty teleznieni koleje do LondYna, takte v ptipade potteby lze pry dopravit z hlavniho britskeho mesta do bezpeei v gechny pokladdy, at' ut je to listinnY material, cenne papiry, perky Ci cokoliv jineho. K stejnemu ridelu byla nyni zatizena i obrovska sklepeni pod WindsorskYm palacem. Jsou vytesany do hloubky vice net sto metro. Pro pkipadnY rikryt korunovadnich klenotri a jinYch drahocennosti, jet jsou rortrou geny po rriznYch sinich kralovskYch palact, byly vybudovany zvlag tni kryty. Podobne tschovny si poiidily jiZ take rune banky i soukrome podniky. Je mezi nimi na pt. Narodni stavebni spoleenost, ktera spravuje majetek v tens pies 36 milionri liber gterlinkri. V rikrytech hodla spoleenost v ptipade potteby uschovat jednak smlouvy a dluhopisy, jednak tam chce ptestehovat east provozu sve Cinnosti. Podzemni prostory poskytuji dosti mista pro 100 osob, pro net tam jsou ptipraveny i postele s petinami a dostatek zesob potravin.


Strana 4 Crosby, Texas. Vatena redakce a mili etenati! Ptichazim mezi vas s prosbou, byste mne zas mezi vas ptijali. Jsem sama doma, tak se mne st,S7ska po vas. Je tak pane. nedele, at to eloveka lake, do ptirody. tit se nam schSrluje podzim, ale vgecko tak kre.sne zelene. rate v pinem kvetu. A polni trava bujna, dobytek ji vgechnu potit nemfite a tak ji moc Ptijde na zmar a v zime shoti. Larry pole a pekne farmy tady ladem leti. a ptijdou k spustogeni, neb kdyi tam elovek nebkve., tak se brzy pozna jak' rozdil to dela. Mnoho lidi by se tady utivilo, jen kdyby jich farmovani zajimalo. Ale mnoho jich opougti farmy a jdou do mest, anit by vedeli co jich tam 'deka, jest-li dostanou jakou praci di ne. Nag okres Harris je nejbohat gim okresem v Texasu, ale k tomu dopomahaji olejova pole a dye rafinerie. 9. srpna Humble rafinerie delala vS7stavu a nechala lid si prohlednouti jejich v'robu oleje. Take jsem se tam byla podivat a moc mne to zajimalo; ut jsem tam byla nekolikrate ,ale tak zajimava, to je gte nebylo. Videla jsem jak na v gecky zpusoby ptevatuji ten suroy ST, dernST olej, a nejvice se mne libilo, jak jsem videla jak delaji sklo a jak se sklenky vyfukuji. Ptala jsem se jednoho mutskeho, co to dela, a za odpoved' jsem dostala, tie si hraje Blowing Bubbles, ale zajimave to bylo a za tu odpoved' to take stela. A nemohu si ani ptedstavit, jak mohl lid takovou vymotenost sve rodiny vynajit a kde pies 4 tisice Je tomu 21 rokfr, co se tam stada divokeho dobytka prohanela a dnes tam tak velike mesto stoji. Bylo to roku 1918, co milj nebo'kik mut tam vyvatel " gel". Okres mu dal truck a tak tam tedy delali gelovane cesty. Jeden t'den jsem tam jela s mutem a se dvema detmi, to tam budeme celST t'den "campovat", mut ze bude vozit ustficove skotapky ,a ja a deti to budeme chytat ryby. Ponevadt tam yelike lodi jezdi, tak hloubka vody je tam at 30 stkevic. Muz byl na ploche lodi i s chlapeem, kter' nemel irpine tri roky, ten nejak sklouzl a jenom bylo videt, jak se voda rozstrikla. Ja na btehu stela a mohla jsem to v gecko vymalovat, tak jsem to vgecko videla. Ale v tom okamtiku drub' delnik, co take byl na to lodi, vrhnul se do vody a za kratkST eas tahnul nageho milovaneho Janka ke btehu. Na g truck byl ut pinY nalotenSr skokapkami, tak sebrali cizi karu a odvezli ho k lekari. Mne vzit nechteli, ponevadt museli miti volne misto v kale. A kdy2 jell ,tak tar-oven na nem pracovali a net ho dovezli k lekati, tak jim ji2 ukazal trog ku tivota, kdyt z nej byli vodu vypumpovali, chlapec byl slab', ale vypadalo, to mu ta koupel neug kodila, ale od to doby k vole blizko jit se bal.Za 4 dni pozdeji jsme se stehovali domfr, a to jsme byli s praci a na gim turist campem opozdeni, tak jsme vyjeli okolo 10 hOdin veeer. Jelo se nam dobte a byli jsme radi, to jedeme &mt. Asi -tri mile ujedeme od mista, kde jsme pied tim tabotili a svetla na trucku nam vypovedela, tak my museli znovu campovat. Sjeli jsme hodne s cesty, potme jsme to vg ecko udelali, noc byla take moc tmava, tak jsme nahazeli deky na zem a ut jsme spali, ale katdST jen na jedno oko. A jenom soya nas vyrug ovala z nagich myglenek a piaIi jsme si ut aby bylo rano. A to koneene take ptig lo. Bylo dost dobte rozednene, co mut mne shani, to budeme nakladat deky a DOjedeme domil vatit snidani. Ja otevtu oCi, trochu se rozhlednu. Dech se mne zastavil a vie jsem nemohla Mei. A vite, kde jsme byli? My jsme nocovali na htbitove a jeden hrob byl pod nag im truckem a my zrovna u zadniho kola spali. Casto jsme si tu ptihodu s mutem opakovali a tak nam eas ph torn utikal a my vidy Jankovi vykladali jak se mel utopit. A tak jsme se do g plhali at k roku 1927, 15. kvetna. Krasna, to jarni nedele, v gecko lake. ven do ptirody ,tak i na g Janek si vyprosil, to pfijde za sv'm kamaradern: Tak jsme ho pustili a za dye hodiny pozdeji nam pri gla zprava, nas Janek se tram utopil. Tot snad to byl ut

Ve sttedu, dne 30. srpna

VASTNIK jeho ptirozenY osud. A Janktiv ne gt'astnS7 odchod podlomil zdravi meho mute a nest ndsledky at do smrti. Tak si osud s elovekem zahraje, a my nevime dne ani hodiny. A nekdy se ptame sami sebe: na co tady jsme na torn svete, vtdyt' by to tady bez nas take bylo. Ale my zapominame, to nos sem postal Pan Bilh, a tak se mnohdy rouhame a ani nevime prod to Mame. Vtdyt' z nas mame kaldS7 nag eas urdenSr hned pii narozeni. Bud'me stateeni pti nagem bolu, neb katide, bolest pteboli a rany nage se zhoji. Jeden za druhSTm musime jit a drahe tady zanechat. Dobie si pamatuji, kdyt jsem je gte v Cameron sloutila. Na gi sousede meli jedinaeka, opatrovali ho jako oko v hlave. Mel 6 rokfr a to mu bylo jmeno Johnie, o tolik vice si to pamatuji. A kde sel Johnie ,tam gla jeho maminka. Jednoho dne glapl na hiebik a za dva dni byl nebottik. Dostal ztrnuti gije a maminka sla s nim ut jenom po hrob. Byla jsem na jeho pohtbu a vim, co musela podstoupit. A tak jdeme jenom po hrob. Ale bud'me ptipraveni, at na nas piijde tada, Obeas nee° utivejme, aby na ge zdravi se ptedeasem nepodlomilo. Ja jsem b'vala katde leto moc nemocria, se taludkern, at jsem pti gla na medecinu, jmenuje se Crazy christal, tak mne dela moc dobie. Ale kaidemu take nepormate; jestli v torn stupni co ta medecina, tak yam nedela tadnSr utitek. Ja tad' lituji, 2e tak mac snim a ptibiram na vaze. Ut jsem ptestala i veeetet, a tet jit po nekolik rokil nesnidavam, to vidite, ze jim jenom jednou denne. A to ut chutna. Mleko jsem mela odjaktiva rada, ale ut jsem ho ptestala piti, na vodu si ani nevzpomenu, protote nemem tizen, ae ma se ji hodne denne piti, je pro ledviny moc tedna. Nekdy si vzpomenu, naleju si sklenici, ale na dvakrat musim ji vypit. Zda se mi to jako kvetina, kdyt se nezaleva, vadne; a to je tet s ledvinami, kdyi se voda nepije, chiadnon. Tak jen hodne vody ueme se piti ,a budeme dlouho na svete. Ja jsem si vymetila eas do padesati rokfi tit. Dele to bych nechtela, ale dim vie se to bliii, tim vice na to vzpominam, ze jsem to doopravdy neminila, a co te je ze Spasu, to to neplati. A ja to odvolavam. Prazdniny budou uz brzy u konce a deti budou spechat do gkol a ty jejich rozoumky se zaenou znovu napinat. DUI nemaji starosti, at kdyt zaenou chodit do gkoly. To same je s dorostlYmi detmi. Dokud jsou pod ktidloma rodieu, tak se nestaraji, ale at sami zaenou pro sebe, teprve to na nich poznate, a oni to take pocit'uji. Byt' by men sebelep gi zamestnani, piece piijde na ne starost a oni se zmeni, a zajime, jich vice Cetba nee nejake lumpovani. Ja kdyt jsem byla mlada, ja jsem na Cteni Casu nernela ,ale take mne svet zkrotil, a nyni kdyt piijdou noviny, to etu, at mne oei vypovidaji. Jak piijde Vestnik, to ho honem °alma pohladim a myslim si: hled'te, jak se ty vdoviCky ke mne pticlavaji a mne to tak te gi, to nejsem sama. V minulem Vestniku byla pani 8evdikova, ktere. ptitomnou dobu pfebS7va. ve Wharton, Texas, ale jeji domov je v Crosby. A v poslednim Vestniku zas dopis od pani ebestove, a tak nam je gte schazi pani Blatena krlova, a jestli tu dostaneme, tak budeme mit regiment hotovSt a pak se nebudeme bat ani Hitlera. Nynej gi dobu toho eteme at moc. Dnes si Nemci vzali posledni kus Slovakie. A radio pravilo, to Nemec chce Ameriku a to se neboji si pro ni jit.- Oeskr narod byl clan za obetniho beranka. Bohutel nic to nepome.ha. CeskV narod dnes trpi za cizi viny, ale druhe narody to maji k oeekavani, a Bull vi, jak to dopadne. Kdyt na to vgecko myslim, zda se mi, to v gichni politikove si hraji jako male deti. eskoslovens/to nechali pa kousku rozebrat, aekoliv tam byla velika sila, co se tVee ozbrojeni, co zbrani Nemec vzal a dnes se obraci proti tern, kteti k tomu svolili a ne gli na pomoc hned od zadatku. Dnes Nemec vidi, ze se ho druhe rody boji a to mu doclava odvahy. Ptiznave,m, ze kdyt se Nemec pusti do valky, tak prohra-

je, to je jista vec, ale dnes jit jej jinak nezadrti tadna moc na svete. Bohutel, ae narod nag nejvice trpi a tadnST se nenamaha, aby mu nejak pomohl, jen Ceske Narodni Sdruteni probiji cestu, by mu nejak ulevilo, a jak jim to tetko jde ,to vidime sami. Co by se jim mela prate uleheovat a v gichni ptilotit ruku k dilu Je to smutne. Z kulturniho tivota u nas je Indio co k napsani; na gi krajane nejak zmalomyslneli, jednak ale je pozorovat si zlepgeni, adkoliv frrody jsou tady letos slabe. Jak se bohatstvi ukazovalo, tak nam to velike deg te znieily. A my se zaeiname tegit, to na rok to bude Jegte pozdrav pji •etieku Estetakovou, nekde pH Sealy, Texas. Ptijedte ke mne, moc by mne to pote g ilo. Ja jsem tolike roky myslivala, to vy ut jste na torn lep gim svete neni tomu davno, co mne pani Dvorska, sdeluje od Vas pozdray. Dekuji Varn a pkijmete to same. Jit budu nucena koneit, neb napsala jsem toho dost a snad po druhe zase brzo dokud mne pan redaktor dovoli toho tak mac pse. b. Proto koneim s pkanim mnoho zdaru vgem. Anna Orsag. itat1 Nova Vlast eislo 37, Frydek, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto vas laskave tedam, abyste se dostavili do schtize prvni nedeli v zati, totit 3. tali ptesn& o jedne hodine odpoledne. Bratfi a sestry, bud'te tak laskavi a do schtize se dostavte a svoje poplatky si zapravte, zvlagte kteti ut hodne dluti, neb par elenfun jest ne=trio vydrtovat ty, co neplati. S bratrskSim pozdravem, Norbert Jet, tajemnik. Had teehoslovik Cis. 141, Sealy, Texas. 'Olen I tadu jsou tadani, aby se dostavili do schtize konane dne 3. zati o dvou hodinach odpoledne. Cleni, kteti jsou jit deLgi eas s poplatky pozadu, a ti, co maji ptijeky na sve certifikaty, jest nutno aby se dostavili. Nekteti pz nekolik let firoky dluti, jest tedy nutno, aby sve povinnosti si zapravili. Schtilze, jak obydejne, bude se konati v sini na Mixville.

S br. pozdravem,

Jos. Tagka, taj.

Dallas, Texas. Zasilame touto cestou Jos. Vytopilovi a jeho synovi nag i uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich mantelky a matky, na gi drahe ptitelkyne Annie Vytopilove, a Tobe drahe,, vediV, tichST spank. John a Anna Machaeovi. Pokrok Sweet Home cis. 63. Sweet Home, Texas. CtenSim sestram a brattim tadu Pokrok Sweet Home, Cis. 63! Opravuji chybu, ktera se mne stala v mem dopisu v poslednim lisle Vestniku, jak nasleduje: Svadina neb beseda, ktera se bude odbYvat druhou nedeli v mesici srpnu, cot trefi na 10. srpna — cot vgak melo byt — 10. thei. Tak bratti a sestry dostavte se v hojnem poetu, neb H. TJr. bude zastoupena, neb se teg i na ty kolade makovniky a peeeni. A odpust'te mi moji chybu, neb chybujici jsme S bratrskSrm pozdravem a mnoho zdaru naJoe N. Morris, taj. gi S. P. J. S. T. Rosenberg, Tex. Cis. 108, dava na vedomost vgem svS7m elenfim, aby se dostavili do schfize dne 10. ze.ii, totit druhou nedeli v mesici, jelikot prvni nedeli bude zde v Rosenberg slavnost a sv. bitmovani, tak nasledkem toho jest na ge pravidelna schilze ptelotena na druhou nedeli v mesici zati. Bratti, vezmete si na vedomost, to jest i eas a doba, aby katdS 7 sve poplatky hleJ. J. Vivial, taj, del zapravit. S tctou, ftad


ye stiedu, dne 30. srpna 1930. Barber, Arkansas. Cteno, redak. Vestniku! Dnes jsem se rozhodl, k V21111 popig ten piknik, ktereho jsem se zneastnil roku skeho, dne 8. dervna. Roku 1935 ,nekolik medt'akii, kteri vlastni pozemky blizko mesta Waldron, a farmaki, kteri mail pozemky blizko jejich, se usjednotili, a zalo gli zaklad lepgho farmareni, je2 nazvali The Potean Walley Demonstrational Project. Dva tisice a osm set akrii orajici zeme bylo terasovano, by voda neodnaSela dobrou zem a nedelala trhliny neb vYmoly v poli, 2.000 akrt louky zrizeno a zlepS'eno, 4,000 akril pastevniku zlepSeno, 41 tisic etvereenich yarn terrase bylo vysazenp Bermudou a 3 tisice alma zlepkno a odplavu zeme zabraneno, a 322 tisici boroviekami _vysazeno. VAechno se delo pod dohledem okresniho agenta a jeho pornocnikii. Lonskeho roku to chteli oslaviti a dati lidu Oriliegtost uviidet jak mono s prospechem rolnidit, jak zachytit vodu pri malYch deAtich, a zas, jak ji pomalu odvadet pri velkych lijavcich, by netrhala zem a ji neodnakla. Proto ten piknik pokadali, jen2 byl joked tim hojne ohlaSovan. Meli hodne recniku, hlavni byl Dr. Hugh H. Bennett z Washingtonu, D. C.,, Chief of the United States Soil Conservation Service. Mluvil 45 minut, ale to Yam byl reonik, toho bych byl mohl poslouchati cele odpoledne; po nem kednil guverner Carl E. Barley, pak kongresnik John L. McLellan, J. M. Huston, vice-president od Federal Land Bank of St. Louis, Mo., Louis P. Merrill, regional conservator of Fort Worth, Tex., a mnoho jinYch. Mluvili do mikrofonu, tak k je bylo dobte a zretelne slykti daleko Airoko. Bylo tam tat k uhlidani co vkchno se zde de. yypestovat, vYstava drfibe2e, distokrevnYch plemenikU hovezakii, pro ty byly zrizeny maAtaly. Meli tam stroj na elektrinu k pottebe. Poditalo se na 8 tisic ileastnikt, mohlo jich bYti mnohem vice, ale vzdalenej g ze sousednich okresti se mnozi -nedostavili, nasledkem podasi, nebot' se ukazovalo na deg'. Kdy2 se piknik tolik oznamoval, tak jsem se vypravil se synem Janikem a jeho mladou 2,enugkou, a vsedli na bus. Pkijeli jsme do Waldorn, 12 mil, v 8 hodin rano, kde ji2 mestska, kapela o 26 dlenech obeho pohlavi, koncertovala, Vgichni po bile obledeni, pouze Mute 'Cepky ze stejnokroje, men na hlavach. Pkijela kapela z Van Buren o 56 Clench ye stejnokrojich, mezi nimi 7 divek, jejich kapelnik pouze taktoval, nekolik kouskt hral na kornet, ale ten to um& tezat, ten si to jmeno kapelnik skuteene zaslou g . Obe tyto kapely se skladaji z mladek vy'S gich §kol. Koncertovali na pagte joked soudni budovou, naslouchajici obecenstvo se muselo driet ye velke vzdalenosti, take byl velky prazdnY prostor okolo kapel. Po koncerte se jelo /19, misto 5 mil od mesta, kde se piknik odbYval. 0 vSechny, nemajici svoje povozy, bylo pro dopravu postarano. Odpoledne te2 hrala Radio orchestra Johnnie Lee Wills z Tulsa, Okla. a The Benton trio z Naccgdaches, Texas. Weehno se odbylo v torn nejlep gm poradku, bylo tam nekolik statnich policistu po ruce. Jest-li tam k yam Dr. H. H. Bennett nekdy zavita a bude rednit, davejte pozor, zdali se o tomto projektu zmini, neb on to povagije ZO, velke dilo, co2 skuteene jest. Ta evropska situate zas budi hrtizu; jokedpokladalo se, k ten Mr. Chamberlain bude radit Polaktim, aby vydali tomu Hitlerovi o co on Meld, tak jak radii eechoslovakum, ale tak se dosud nestalo. Nekolikrat byla zminka i podoba jeho v novinach s tim jeho datnikem neb parapietem, ale nikde k tomu yysvetleni, proto podavam o tom zpravu, kterou podava denni zpravodaj p. Ray Tucker ye Washington dne 25. brezna, a podasam to doslova: "When Der Fuehrer and the prime minister

VESTNiE had signed the agreement, the former is understood to have asked the visitor from London for a souvenir of the historic occasion. Mr. Chamberlain replied that he had not come laden with gifts, explaining that he had left home hurriedly. But, said the German leader, you have an umbrella. You might give that to me as a token of our new friendship. The prime minister looked at Hitler and his umbrella and replied: But the umbrella is mine." On chtel obetovat v ge ku zachovani miru, ale z jeho nechtel obetovat ani to paraple. Jest divne, jak noviny neda yno psaly, jak nemecke dasopisy ostte kritisuji Anglii, ale ne Mr. Chamberlaina. 0. K., pani Mollie PolaSkova ye Fort Worth, co neni mule bYt; v:kchno motne, totii o tom vyhozeni z kopejtka ye Vag Sokolovny, jestli zamluvite tane'dnici mezi tetuakami, a pan Polakk jako Glen zabavniho vYboru se postara o tu orchestru, co hrala takove pane valeiky a polky tam u yes na radio ka2dou stkedu veder. Prot pkestali hrati? Tentokrate to prodlu2uji, proto musim pkestat. S pozdravem na Cloud, ziistavam, Jan Beran. Rad Pokrok Houstonu, Houston, Tex. Ctene elenstvo, od shora uvedeneho radu, jest uvedomeno, 2e pri gi nak schuze, ktera pripada na prvni nedeli v mesici zaki, tedy 3. seri 1939, bude zahajena presne o 1 hod. odpoledne, z toho dtivodu, 2e te2 na tu samou nedeli pkipada souhra zpevohry "Sleeinka z Bileho Zamedku", kterou predvede divadelni kroukk Hlahol. Ve, schtzi se probere to nejnutnej g, a na to bude odlokna do prige. Zpevohra jest pekna, jest to pokraeovani zpevohry "Z eeskYch mlYnti" a zajiste milovnici pekneho divadla nenechaji si tuto zpevohru ujiti. Tedy prvni nedeli v mesici zaki, u kadu Pokrok Houstonu na shledanou. Za lad: Frank Olexa. Rad Vernost, Oslo 51., Effinger, Texas. Cteni broth, sestry a etenakil Na zaeatku tohoto dopisu chci nejdkive phipomenouti brattim a sestram nakho kadu, ze jest nagm pranim, abychom se die mo2nosti schtize. Bude konana jako obydejne druhou nedeli v zati t. r. Jednani jest v2dy dost a elm vice dlenti bude phitomno, tim jednani jest zajimavej g . Ikadove podrobnosti a zalegtosti jsou tak va2ne pro vkchny Cleny, jakoZ i pro tredniky. Dulegte upozorneni taky davam a jest yam asi znamo, 2e jsme si zavedli nemocenskou podporu. Jednani tYkajici se nemocenske podpory men jsme v lednove schtzi. Zptilsob u gvame nasledujici: UCetnik udini rozpodet na vgechny Cleny. Obnos, kterY se vybere, bude odevzdan o podporu 2adajicimu. Oleni, kteki podaji dosvedeeni o opravneni k nemocenske podpoke, obdr2i obnos, kterY die mo2nosti se vybere. Dale chci pkipomenouti nagim bratrum a sestram, 2e bylo oznameno zalo2eni odboeky Sdrukni AmerickYch Oechoslo yakii v Texasu zde v Ellinger. Odbooka zdej g byla zalokna dne 9. Cervence t. r. Ruzne preka2ky nas obtekvaly, takte jsem si zvolili pouze predsedu, tajemnika, pokladnika a jednoho organisatora. 'deka. nas jeSte ta prate, abychom si zvolili mistopkedsedu a nekolik organisatorti. Sdruieni AmerickYch Oechoslovakfi jest yam ovkm zname. 6tete mnohe dopisy o pokradovani a prospech podobnYch odboeek v ruznYch mistech, a tak doufame, 2e se dostavite do priti nag schilze ye velkem podtu, abychom si zvolili ostatni iiredniky a zapoeali razneji pokradovati ye prospech tohoto ucelu. Laskave tadame pkatele eeskeho naroda, aby se schtlze sueastnili a podali dukaz soucitu a osveddene lasky k naSim sourodakum deskeho naroda. Zvani jsou jinYch eeskYch spolku v na gem okoli a take vkchno jejich Clenstvo. Nak radove jednani bude v kratkosti vykonano a zbYvajici chvile celeho odpoledne mtdeme ztraviti jednanim a hovorem o nagi odboece Sdruteni. Tak pittele, vzpomente Si na den 10. zati a dostav-

8trana 5. te se do nagi sine S.P.J.S.T., vice zname nagemu lidu pod jmenem C.S.P.S., aesi o 1:30 aneb 2 hodinach odpoledne. Vekime, ze nebudete litovat vagi navgtevy. No tak ta doba toho "pikovani" jest zde. Mame u nas prilmernou nrodu baviny. Kukuhice se take bohate vydakila, zvla gte na nitinach phi 'Tee Colorado. Mnoho rolnikt si chvali, jini zase ne, ale abych podal svnj nazor, mohl bych kid, ze prinnerna uroda jest celkem dobra. Mame zde dye .dtiny, ktere zpracovaly pkes Best set balfi letogni baviny, a katdSr den se z kominA kouki a baly se kouli. Bude taky k dobremu oznamiti, ze zdej gi yetejna, gkola zapoene ye svVch ttidach vyudovoti gkolni beh roeniku 1939-40 dne 4. zaki. Vyuen.le se v nagi gkole devet tkid. Jest to gkola "standardizovand". Maji dtyki ueitele, p. Sims, principal, p. Forquaran, pi. Ruby Martinek a pi. Irene Meyer, vV*pomocni. Celkem asi sto ditek bude navgtevovati zdej gi gkolu. Dnes, dne 23. srpna, pkivezli dome pani Lee Wallovou, ktera byla pacientkou v nemocnici v La Grange po nekolik dna. Podrobila se etykem operacim a vgechny bolestne rany pfekonala. Zajiste jest tomu vdeena, ze se zase mute ve svem domove radovati. Pkatele ji pheji blahe uzdraveni Pkigti tS7den se od nas odstehuji na gi znami pkatele a ()Wane, rodina Terrellova. Pi. Terrellova a syn William se usadi v okresu Wharton v mesteeku Glenn Flora, kde p. Terrell bude zamestnan gkolni praci, neb byl zvolen pricipalem vetejne gkoly. Rodina Terrellova se pkistehovala k nem asi v roku 1929 z Eagle Lake. Neradi vidime nage pkatele odchazeti od nas, ale pfejeme jim blateneho gtesti v novem domove. Dalgi zajimave novinky zdelim pfigte, kdy zase budu nee° do Vestniku psati. Net tento dopis ukoneim, chci je gte jednou upozorniti vgechny pfatele Ceske, aby nezapomeli na shora zminenou schuzi. S bratrskS7m pozdravem, D. A. Juren, tajemnik. Do Dallas a okoli. Ctena, redakce! Schtlze odboeky Dallas,"Sdruteni Americkych 6echoslovalt v Texas, konana minulY Ctvrtek, se hezky vydakila, vzdor tomu 2e byla tak Indio oznamena. Prvni, propagadni Cinnost se zas vzbudila a bylo ujednano, by stall ntednici ujali se prate nadale. tkednici jsou jak nasleduje: Fr. Rendl, pkedseda; Evelyn Goebl, prvni mistoptedseda; J. H. Kutil, druhY mistopkedseda; Will A. Nesuda, tajemnik; John G. Bubak, pokladnik a Jos. Jureak, v3ipomocnV pokladnik. Dal gi ptisedid vSibor jest Ben Pkevratil, Fr. Vodieka, pi. Bo2. Valeikova, Alois Sill a pi. Rosa Spanhelova. Jaroslav Schulz, dopisovatel. Ve schuzi bylo jednano o girgi propagaci, obzvlagt' v americkem tisku, cot bylo pkijato a vSrboru uloteno k vykizeni. Pkispevek finaneni byl ureen na 25c na Clena, aneb vice die motnosti. Phi teto schazi vybralo se $27.25, jak nasleduje: Kroutek NskSrch ten $5, p. a pi. Mira Jureik$2 po jednom dolaru Fr. Rendl, ses. M. Vaneurova, J. H. Kutil, pi. Kutilova, Joe Stekley, V. Kraft, pi. Kraftova, St. Hulovec, pi. J. Hulovcova, Vac. Kartouz, pi. V. Kartouzova, rodina Hamuskova, Will A. Nesuda a pi. W. Nesudova, po 50c Jos. Valeik, pi. Hot. Valdikova, Hugo 8efeak,. Mary 8efoalova, Joe Jureak, pi. Jureakova, Jan Hemtal a pi. J. Hemtalova, po 25c Anton Rotrekl, pi. Anton Rotreklova, Jill Valka, pi. J. Valkova, Walter Spanhel, ses. M. Kraftova. $2. Celkem $27.25. Posledni polotka $1.00 jest od sestry M. Kraftove, dar na Narodni Sdruteni k nehynouci pamatce na odeClou sestru Annu Vytopilovou, sokolku a dobrou spolupracovnici jak phi spolkoye tak i narodni praci. Tokovy dar jest ne vadnouci kvetiny, ktere by na hrobe usVchaly, ale nehynouci pamatka na narodni praci. Pkigti schfize nagi odboeky byla urdena na den vS7rodi umrti prvniho presidenta na gi 6eskoslovenske republiky, Dr. Thos. G. Masaryka, kterS72 den spada na Ctvrtek 14. zaki. Schtze je opet svolana do Sokolovny a zadatek urCen v 8 hodin veder. S heslem "Zvitezime!" za dallaskou odbodku Will A. Nesuda, ta4, S. A. 0. T.,


Strana 6 Holland, Texas. CtenY bratte redaktore a mill etenati! Kdo chcete ziskat deset tisic dolart od sta.tu Texas za to, kdo vynajdete vet gi odbyt na bavinu, na co by se upottebilo d ye ste tisic bait baviny. Ne na obaly, ty si ponechame naposled. Prvne se mely poutivat pytle, saky, tochy, pak se tea Mice, mechy. Chudery, tyto i od kafe voni, od cibule a desneku zavani. Z baviny by se mohlo upottebit mnoho a mnoho ruznych pottebnYch veci, potteby na obili a zrni, pro rtizna semena v geho druhu, jako jest bavinene semeno objednane a poutivane k seti. Dale gelovana kukutice, pak grotovand dill drolena, na vgelicos by se mohlo poutit latky z baviny, na provazy, pak provazky na vazani otepi snopkt obili, dale pgenice, jeemene, ovsa, miletu, lenu, vrgky kukutice a jine ruzne picniny vazat do otepi Ci snopt wane i strojem dalo by se upottebit onoho provazku z baviny, na pytle a provazky by byl nejvy ggi odbyt baviny. Bavlnene kabaty Ci obaly sam neschvaluji pod obruCe. Kdyti ti pani "bosove" od ligy vini tariff, Se pro nej nemfite vata za hranice, do zamoti, coi jest vymyglenym humbukem. Vtdyt' my se sami neodivame do vaty a take vaty nepoutivame pro sve domaci potteby. Prod oni pani "bosi" pravi, te od nas cizina nekupuje, a zde se ye statu Texas vata nehodi k poutiti na ratite potteby, to musi byt z papiru, travy, slimy i mrvy, z hoblovaeek, dale meth se stromu jest poutivan misto baviny v tech okresich, kde ni bosi bydli a take caviky eini, te nemtte vata do ciziny a sami kejkle podporuji. At' si nechaji gigate sve zaklady patentovat. Mohou zkusit je tam dolt poslat, jak jim je budou na giroko "testovat". Je gte nemusi hotekovat Ci natikat, mohou poekat, as je budou obsluhovat. Nejvice mne pote gilo, te ut to vi kde kdo, obzvlagt' Clenstvo, te se za jejich etyfi bity Cachrovalo a nideho za 16 mesict nedocileno, jen se s tarif fern stra gilo. Mohou se zas chvalit, jsou kvalifikovani s talenty s planety. Obal na baviny, at' ut je z eehokoliv, chce delanY, pletenY, tkanY, ttebas z hedvabi, "silk" gadny kupec baviny jej pestiteli neplati; obal jest vytazeny, odratenY z vahy, at' je teplY nebo chladnY, bursy jej nepoeitaji do baviny, ani ptadelny, tkalcovny, nikdo nikde tadnY. Juta se pestuje na ostrovech pr1 vocle, nebo ye vode, to vi to' varnici, korporace na Kube. Jell juta z Indie, obyeejni mall bide to jiste nevime, ale na ostrovech je asi juta spracovavana, tedy to dokazuji na vazacich provazcich. Nernejte nikdo za zle, te mne tutka s blajvasem z hladka pige gigate. Vice o problernu si povime v Oechoslovaku, co by prospelo a co ne. Kdo obdrti tech $10,000, at' je daruje zase chudine pottebne. Jos. Staga. r S pozdravem, Bratii Svobody Cis. 67, Schulenburg, Tex. Mill bull'i a sestry! Timto yam davani opet vedet, ze budeme odbYvat nagi pravidelnou 3-mesieni schtizi, ponevadt jsme na gi posledni eervnovou schtzi schtzi nekonali, neb jsme uvadeli nekolik novYch tient do na geho fadu, a ten jsme meli nage ittedniky mezi narni, tedy jsme to chteli trochu oslavit, a proto se sense nekonala. Tedy se jiste vgichni do pti gti sense dostavte neb jest to dtleSite a jest na Case katcleho Clena, aby se do ptigti sense dostavil a sve povinnosti zapravil, neb se pkihlasit a sve mitten' oznamit. Tedy vas je gte jednou vybizim, abyste se jiste do ptigti .schtze dostavili, ktera, se bude odbYVat prvni nedeli v zai, totiz 3, tat' ye 2 hodiny- odpoledne. S br. pozdravem, Louis Dybala, taj. liad Vesmernost Cis. 68, Bellville, Tex. Cteni bratti a sestry! Timto yam &Yam na vedomost, 2e pligti schtze bude poildana v sari prvni nedeli v 9 hodin dopoledne, ktera, ptipadne na 3. tail. Ptieina toho, ze potadame schtzi prvni nedeli jest, te druhou nedeli nag rad potada, "Fish Fry". Tedy nezapomerite na schtzi, 3. tali (prvni nedeli) v 9 hodin dopoledne. br. pozdraVem, B. W. Schiller, taj.

VESTNtIC "Na ge tchYne odzbrojuje" u gtefinikti v nedeli 10. sari. Zase smith bude se rozlehat mistnosti fadu Stefanik cele odpoledne. Jak pak taky ne, neb to vite, mlynafska chasa veseld, a uzenati! Bote, to je zdraveho smichu, co mlynati dovedou, a pak ta vane tech pratskYch uzenin, ta ut jednoho svadi. Kdyt si tak jeden poruei u uzenate teple parky , s ktenem a slanYm rohlikem nebo houskou, to se jeden naji a pochutna, dvakrat. Ptedne ta vane tech pratskYch parkt a pak kdy se do nich labutnicky zakousne a milt' pareeek pane chtupne, lidieky, to je potitek! To ma potom jeden v taludku jako v kostelieku pfijemno a to ut nemusi mit ani jednu od eepu. Radeji na to ani nevzpominat, jenom si jeden dela laskominy, jen se ty paredky pied oeima mihaji, vabec vgecky pratske uzeniny. A ted' si ptedstavte, te budeme mit celou pratskou uzenakskou rodinu a mlynalskou v nedeli 10. sari na jevi gti, vgechny uzeniny a i to od eepu, tak to vite Se bude smichu dost a dost. Ubohy jsou ye velice dobrYch rukou. Tet divadlo v East Bernard ye prospech se dolate vydatilo. Hrali to na gi herci, kteti patti k tadu 8tefanik, Sokolu a Narodnimu Sdruteni, a hrali to radi neb to bylo pro vec narodni. Tet divadlo "HloupY Honza mezi Certy" bylo pekne, nav gteva pane, a deti to sehraly znamenite. Hezky jste se, detiaky vyznamenaly a podekujte va gim maminkam, te vas to pekne nandily. Jste hodne, te jste maminky vgechny poslouchaly, neb ony vedi, co je pro vas dobreho, co muaete a co ne. Udelaly jste, deti slate, hodne pro nas, ze jste sehraly letos o prazdninach dye detske, eeska divadla, posilily jste nas, ze /lady zaujmete mista po nas. Katdeho zvlaSt' jmenovat nebudu, neb bych musila chvalit vgecky, ale jedno yam, deti slate, povim: hraly jste znamenite a nezapomerite, co jste se letos naueily, nebot' divadlo je i poueeni pro vas. Tet br. Nezvaliovi, kterY hodne pomahal a vtdycky je ochoten pomoci, dekujeme. Jai, vim, te kdyby statenka byla videla maleho Domina, te by mela z nej radost, neb to je jeji pravnoudatko, no a vnoutatko se bylo podivat do East Bernard. Tet na ge Jindfigka Earlova, chudinka cela zpocend, nam ty na ge deli slate okraslovala. Kdyt jsem se ji ptala, zdali neni unavend, tak mne odpovedela: "ale kdepak, ja to rada delam!" Tak jak je videt, ma ty nase deti katclY u 8tefanikit rad. Podruhe vice. Zatim na zdar! K. Ctvrtnikova. Piknik! Piknik! v Buckholts, Tex., dne 10 tail! Piijed'te z blizka i z daleka, at' se pobavime a seznamime. Budeme miti eeskou hudbu pro ,obveseleni a tancechtivi si mohou sve mile a drahe rortoeit dle libosti. Zahavni vYbor se postara, at' tadnY netrpi hladem a tizni. Mame met nekolik dobrYch tednikt, jest-li nam pan Monaca necla ko gem. Ostatni yam podam v pfigtim Vestniku, neb je gte nemam podrobne zpravy o sestaveni prograrnu. Schrize bude konana 10. sari o 9. hodine rano. Ptijed'te, bratii a sestry, at' vykidime sve zaletitosti pied obedem. Nage kasa dostave, souchote, tak nezapomerite "Washingtony" doma. Vag, Emil F. Voldan, Patit. — Ve Versaillich je nyni zarnek De la Maye ureen jedine pro albanskeho krale-vyhnance a jeho ptibuzne. V techto dnech pronajal si La Maye bYvalY albansky kral Zogu s choti Geraldinou. Ptijely sem i ft]. Zogovy sestry, princezny Mizein, Ruheg a Matilda. S nekolika albanskymi vysokYmi dustojniky a dye-. tany pfebYva, nyni ye versaillskem zamku skoro celY bYvaly aIbanskY dvfir. Pted Casem v temte zamku prebYval vevbda z Windsorti se svou choti. Skov.) celYch 15 let stkidaji se v zamku La Maye kralov gd host& ktefi zde nalezaji ttodigte, at' ptichazeji z kterekoli zeme. Kodari. — Jedna z hlavnich vYher danske statni lotery je malt' ostrov uprostted Kategatu. Ostrov je velkY asi dva hektary a velmi bohatY na vegetaci. Pobteti ostrova je vYbornYm lovigtem pro rybate. 0 tuto vYhru z loterie je velkY zajem, zejmena v kruzich rybatti a milovnikt ptirody. Danska statni loterie prodala jik" nyni tanohem vice lose neC jindy.

Ve stiedu, dne o. srpna 1939. Houston, Texas. Ct. redakce Vestniku! Tak nag e divadelni sezona u tadu Pokrok Cis. 88, zase zaeala svoji Cinnost, a jak vidite z oznamky, budeme brat dne 3. saki divadlo, neb doufame, te se milovniktim divadel zavdedime timto kusem, neb jest velice peknY kus a hezke zpevy k nemu. Pak sense tadova je ten samY den, takte se odbYva, o 1 hod. odpoledne, jenom nutne zaletitosti. Sestry v kuchyni budou zasobeny dobrYm jidlem, a pak hned v sobotu budou peel kola,tak davam vedet tern, co se katdou nedeli po nich ptaji, ze jich bude tentokrate dost. Pak po divadle, ye etvrtek veeer, nam ptipada schtze Kreutku Hlahol a dopoledne schtze sester, tak se sestry dostavte v 10 hodin dopoledne, a zas se zasmejeme mezi ebou, neb tech nemoci a smutnYch spra y mame at mot. Prazdniny mane ua ka2dY za sebou a zas nastava nova, price, adkoliv u naseho tadu vYboti meli prate dosti potadanim pikniku- a jineho. A jegte nam neco pripravuji na tom samem miste na druhY mesic, a kdo chce vedet pry vice, at' se pfihlasi u zabavniho vYboru, neb posledni piknik se vydafil znamenite, tak ma vYbor strach na druhY rok, jak to zatidit, aby ta taneeni mistnost co tam je, byla dost silna, by se nesborila, neb jsme trnuli jak se to prohYbalo, a 2adnY nedbal, jestli je podlaha dost hladka. KatdY se bavil svYm zptsobem a bylo to Pane, te tad jednou za rok na to penize venuje, pro pobaveni vgech. Tak konaim, neb nerada bych etenafe zbyteonYmi vecmi unavovala. S pozdravem na vgecky a na shledanou pti divadle. Rttena Hanusova, taj. Kroutku Hlahol. Pozn.: — Prase etu Vestnik, kde jsem se doatla smutne zpravy, 2e pi. Vytopilova dotrpela. Ptijmete br. Vytopile moji soustrast, neb vim, co jste asi ztratil, neb mam v titre pameti Vagi mantelku, kdy2 jsem u Vas s rodinou Horriakovou byla pfi jedne slavnosti v Ennis, kde jsem Vagi milou drutku poznala. Do Holland a okoli! VSem roduvernS7m! Bratri echoslovaci! Timto jste zvani do priAti schtize odboCky S. A. C. T., ktera2 bude konana prvni nedeli v odpoledne. Va ge piHtomnost jest nezbytne nutna. Obdrtel jsem vyrozumeni z Uradovny oblastniho vYboru, by odboeka na ge odeslala ptispevky, kterYch Na,rodni Rada nutne pottebuje. Proto bratti, kteti jste je gte neueinili svoji povinnost, dokatte skutkem, tie v 2ilach vagich pfedkt proudi vela krev ptedka na gich a srdce vase te bije pro vec spravedlivou. Dnes nadegla doba, kdy musime dokazat svetu, te jsme Cechoslovaky nejen dle jmena, ale nage diny at' za nas mluvi. At' neni mezi nami jedince, kterY by nekonal svoji povinnost. Parnatujme sobe: at jednou na gi potornci budou Cisti dejiny, kdy nas zde jit nebude, aby se nemuseli rdit za nagi neteenost a sobeckost, aby svetu mohli hledet v tvat a llci: na gi- otcove konali svoji povinnost stoprocentne. Ne,zaleti na torn, kolik mtiteme dat, ale jak davame. atvrt'ak danY s citem a laskou k rodnernu hnizdu ma daleko vetgi cenu, nezli stodolarova bankovka hozend jako kost psu. Mejme na pameti stare ptislovi, ze kdo z India dava, dvakrat dava. Dale jsme nabadani, abychom se vynasnatili o rozprodej medailii, a jak z dopist vyrozurniyarn, obnos za objednanY poeet musi byti co nejdfive odeslan. Proto bratti, kdo z •vas by si pfa,l; ptihlaste se ye schtizi. Narodni Rada roieslala rune vYtisky, pamflety a broturky o ne Cinnosti Narodni Rady v Americe, kteretto ukazkove vYtisky nas ale je gte nedogly. Bylo by dobte, aby ka2dY jednotlivec si je ptedem zamluvil, aby katdY vedel jakYm zptsobem se pracuje a aby taden nettle' pridiny ku podezteni. Bratti, dostavte se do pti gti schtze v pinem poetu a bylo by aadoucno, by i sestry byly tomny, abychom se mohli dohodnout na podniku, jakYm zpitsobem by se dala sehnat vetgi suma. Tedy nezapomerime: v sari, prvni nedeli odpoledne. Verni ststaneme! S bratrskYrn paJoe Belioek, tai. zdravem,


e sttedu, dne 30. srpna 1939. Snook, Texas. Mill etenati Vestniku! Vesra dostali jsme dobrY clett' a kdo ma jit baviny sebranou, bude tomu rad, neb minue dva tydny bylo zde teZko dostatl, sberak, kdy po botnich se jiti pikuje. Jsem povdeena, Avakr York nam poslal mexikanske sberaee, kteti pi• jeli sem z Robstown na sbirani bavlny a v8echno nam ye etvrtek a patek sebrali. Pkijela jsem z navtlevy pied tYdnem. Byla jsem v Houstonu, La Porte a Crosby. V Crosby jsou firody tpatne, napted meli sucho a ted' zase jim tam prtelo. Byla jsem pfekvapena, kdy jsem ptijela do Houstonu. My jsme meli zde sucho a tam vkade zaprtelo ten den rano i pied tim. Svakr Boot Lewis a sestra sebrali mne i nahoru do toho noveho pomniku Sam Houstona, za coti jim srdeene dekuji. 13ylo to .1r pondeli odpoledne a tam jiti" bylo mnoho lidu. Vezme do toho elevatoru dvacet osob najednou a katidY musi zaplatit dvacet pet centt, a tolik lidu tam Cekalo, tie nemohl postaeit. Kdyti jsme jell nahoru, ptala se jedna holka toho co tidi ten elevator, mnoho-li poschodi jest to vysoke a on , pravil, ze etyticet Best. Okna jsou jen v samem vrchu ye svetnici, kde Vas necha a jede pro druhe a dolti sebere zase ty, kteti se jiti podivali na krasnou ptirodu. Mnoho jich ptinese s sebou kamery a berou obrazky s vrchu. Nemohla jsem uvetit, to vidime pruplav, neb ten vypadal jen jako malt' potok. Jest tam nahote hodne chladno. To se ted' cestuje ye vlaku, na venku takove horko a ye vlaku takove ptijemne chladno, okna Vtechna zavtena a kaZdemu kdo zaplatil listek ptinesou polStat, take si-mttie 'Acne odpoCinout. Ted' vtichni s dychtivosti naslouchame zpravam na radio z Evropy. Velmi mne to mrzi, tie Nemci tak nakladaji s Cechy. Vella gkoda na-. Bich krasnYch sokohl Mela jsem pkilektost dostati Nemee, ale ted' si myslim, tie jest to ttesti pro mne, ze jsem se do neho nezabouchla. Kdyby se ted' za Nemce ptimlouval, oei bych mu vySkrabala. Schuzi Narodniho Sdrutieni budeme miti v nedeli 3. zati odpoledne, schilze tadova bude dopoledne. KaticlY ptineste nee° dobreho k jidlu, budeme miti spolednY obed a po odpoledni schuzi budeme miti dobry program, tedy pkijd'te Vtichni. S pozdravem, Fannie C. Sebestova. itad Stefinik, eislo 142., Houston, Texas. Ptinatim yam dnes pohadku "Honza mezi derty". Byl to divadelni kus, kterY sehraly deli a dorost veera v nedeli 27. srpna u 8tefanikn. BodrY sedlak E. Klima byl opravdovY pantata. Jeho drutika L. Sopeak, zamilovand maminka do sveho jedinaelca syna. Syn Honzik (C. Baletka), lint' pecival, kteremu nic neschazelo, jen kdy praci vykonal jinY, on mel jeho pec, o hlad jemu bylo postarano, a lasku mu vracela hezka zpevaeka a taneenice, slutiebna u sedlaka (E. 8tefka). Vesnidane tako porozumeli slutiebne, kdy ji zastihli s deveaty taneiti a zpivati na naysi. 0 kiep se vticly postarala sousedka (G. Sopeakova), ae maid, vesela, Anka musila opustit slutibu a jit do sveta dal. Ale dobre vily (A. Cikala, E. Cikala, G. Sopeak, M. 2ilhan a J. Vajova) vedely o teto holoiece a jejim dobrem srdieku a velke lane k Honziekovi, proto pied jejim odchodem slibili, tie ji a HonzlCka budou opatrovati. Ale lide vesnice ten meli jette jednu velkou starost. Na ktitiovatce u 8ibenice katiclou noc od dvanacti do jedne stratilo. Meli tam rej stragidla (S. Kelarek, F. Silhan, V. Vaja a Bert Uriag (M. CilnY). Rychtat (M. Vaja) poslal s rozkazem bitiee (R. Baletka), aby chasnici lea Kuba (J. D. Nezval ml.) a Martin (A. Silhan) udastnili se hiidky. Oba aline ozbrojeni, ale pini strachu zapoeali hliclku, ale kdy se 'deft a jeho chasa objevili, utekli. Honzik, ozbrojenY jen sveeenou vodou, dukelcy z pekla vysvobudil a na zaclech Uria gel jel do pekla pro potvrzeni Satanate, kniZe pekel (M. 8ilhano-y ou), k u gibenice strata vieekrate nebude. Honzik prye, tak chasnici jsou bez svedkii. To se jim snadno tekne, ze oni jsou, hrdinove, tie derty vyplatili. Ale v pekle Honza mile eerty krotil. Oni se jeho ball jako ktitie, tak mu to bylo snadne dostati Daniela (L. Klima). . Pkines1

VESTNIK papir a pero a SatanaZ podepsal shb, tie drahokamy mu daji a tie strait ut tam nebudou. Honzu zpatky za trest odnesti mel Bert Uriat, kterY racieji spachal sebevratdu obeSenim, net jiti zpatky s Honzou na zem. Byl to trest moc krutY. Belzebub (B. Silhan) se sam ptihlasil, jen aby Honza z pekla byl uz pryd. Doma uti ztratili nacieji, tie se kdy Honzieek vrati. Odmenu za vysvobozeni vsi meli dostat Kuba a Martin. Ale kdy se Honza a Bert objevil, tu pravda vyka ven. Honza dostal odmenu od rychtate, lide zmenili svuj nazor, uti nebyl "pecival" a "tulipan". Kralovna vii vratila Anku zpet do vesnice. Sedlak a panimama dali sve polehnani. Vesnieane Honzovi a Ance zazpivaly a zatanaili "Prod bychom se netaili". t erti vicekrate nestra8ili. Vtem na,v8tevnikilm dekujeme. Jiste se divadlo libilo. Prace bylo pH nem dosti. Uti brzy pujdou deti do tkoly a tak budeme se tetiti, ze a2 zase za rok v prazclninach nam zahraji. Ptitti divadlo bude za dva tydny, 10. zati. Bude to veselohra o 3 jednanich "Nate tchYne odzbrojuje". Tak ptipravujeme zase divadlo, ktere se jist6 bude libiti. Se sesterskym pozdraRiftena Lebrova. vem, Jaromir eiS. 54, West, Texas. Nlili bratti a sestry! V nedeli 3. zaki mame mesiani tadovou zi, a prosim, byste se v hojnem poetu dostavili, neb je vgelike jednani, a je lepe, kdy je vice elena, ptitonmo. Po schazi budeme mit svaCinu a tak sestry, hled'te nee° . dobreho uchystat, co se ktere libi. Sestro Strmiskova, nezapomente na koldee a tkeba i neco k nim, uz taky ptijdu a doufam, ze rids tam bude, tentokrat vice. Veeer v tu samou nedeli, /name taneeni zabavu, vYhradne pro tenate, a proto ptijt-rte, v gichni tenati, vdovy a vdovci, i slameni se mezi nas pobavit, a pkijd'te mutg ti v overalls a damy v pracich "Print"' gatech, bude to farmerska zabava a proto nechte starosti doma a jednou za eas si vyhod'te z kopYtka. Pikovaeka je v proudu a zada jsou ktiva, ale na nedeli se to vtcly narovna. A proto pkijd'te vAichni 3. zati do na gi sine, ncbudete litovat! Vichni si pospichaji s pikovanim, ale moc toho nebude, ac jsou vyjimky, ze na dernicich se udela pc) 2-3 akry bal baviny, ale chudk zeme to neda; asi ze 4-5 akrt se sebere do balu baviny. Pikovaai dostavaji 50c od sta liber bete stravy. Nati rolnici by radi, aby byla vetti spotteba baviny, ale novY bavinenY obal se jim nelibi, ze pry je lehai a dela v eerie malY rozdil. Tento tYden mela pohfeb pi. Jan Kolakova, ktera, byla uz nekolik roka na ledeni v astave v Austinu. Buda ji zeme lehka. Bratru Tom Motisovi vyhotel v patek odpoledne dam na farme, kterou obdelava jeho syn. Ku konci mesice zati na g kad se ptipravuje potadat bazar a tak mame se ye schazi o leceems dojednat, tedy ptijd'te kdo jen trochu matete, do schaze Ye 2 hod. odpoledne v fleali. Br. redaktore, ptijd'te se k nom taky podiv at. SrdeenY pozdrav na v gecky etouci, M. Klausova.. Sokol Fort Worth. Ctena redakce, ptatele a milovnici zabavy! Ptedem vas Vtechny zdejti i vzdalenejti zvu na taneeni zabavu, kterou budeme potadati v Sokolovne v sobotu veeer 2. zati pii hudbe veselYch hocht Majkovych z Cameron. Mill krajane, nechte se mezi nami videti v co nejvetpoetu, abychom ty hudebniky uspokojili a vskutku byli veseli. Zadala bych, by i celY bavni vYbor se taky jednou obeas ukazal na zabave a snatil se trochu yypomoci,,,aby to vge nespa,dalo na jednoho. Podivejte se na tu Evropu, jak to tam vge y ypada, to se nijak nemohou sjednotiti, a tady mezi zdej gimi Cechy mne to ptipade, zrovna to same. Sokolovna byla postavena pro Cechy a ted' nebYti jinonarodovca, tak bychom ji museli davno zavkiti, a to nejenom Sokolovnu, ale ten i ty dy e druhe Ceske mistnosti. Kolikrate si

Strana 7. myslim, ze prod nam jenom toho bylo zapotkebi na takove -veci se uvazovati, kdy to ted' tak nazpatek vte klepe. Tak jette jednou vas za celou sokolskou jednotu srdeene zveme na tanedni zabavu v sobotu veder 2. zati, pH hudbe Majkove z Cameron. Zaeatek v 8:30 ve6er. VYbor se o vgechno dobke postara. To suche poeasi, ktere tu tit mame dlouhY Cas, se ut zadina, zomrzovati. Bezmala katdou noc se zda, ze ut zapr gi, ale odbude nas to jen paru kapkami a zase se musime rozhliteti na, druhou strand a eekati, ze snad z to strany pkijde ten pravY Mak, ale vtcly je to to same. Panu Vytopilovi a jeho synu Jodie: Citime s Vami zarmouceni nad ztratou va gi nejmilejgi mantelky a matky. Pkijmete od nas a od cele sokolske jednoty ye Fort Worth uptimnou soustrast a Tobe zesnula, buditi zeme lehkou. Tak pro dnetek toho asi necham. S pozdravem na redakci, Vtechny ptatele a zname a tetime se s mnohYmi se sejiti na zabave 23. zati. Srdeene dekujeme v gem krajanfun za nivttevu, kterou obetovali v nedeli v Sokolovne pii zabave, kterou potadala Katolicka Jednota ve prospech kostela. ZUstavam vase sokolska dopisovatelka, Millie Polatek. East Gate, Texas. Piknik v East Gate se vydatil, jentie z Crosby Ceehoslovaci nas velmi malo na ystivili. ftedniky byli bratr St. Valeik a prof. Gam. Meli oba krasnY proslov a lide byli spokojeni. Vtem dekujeme za navttevu, DybalovYm za krasnou hudbu a teeniktim za krasna slova co zde pronesli, zvla gte tem detem co mely program a pane zpevy, pak nakmu dorostu, ktery nam ptedvedl fratku ptedstavujici 4 negry, to bylo nem pro zasmani. V8echno bylo pane pi•edneteno a navttevnici byli spokojeni. Nevim kolik bylo vYteZku, to zdelim pozdeji. Kdo budete pokadati nejaky piknik, tak si zavolejte teenika profesora Gama, ten vas pouei o 6eskoslovensku. Take jsem eet1 v Amerikanu, tie prof. MiCek se pt6, pfedsedy Ceskoslovenskeho Sdrutieni v Cedar Rapids, Iowa, kdo je to ten Gam, ze on tomu neveti, za co se prof. Gam vydava. Odpoved' je snadna, neb jsem mluvil s br. Valeikern a on mi fekl, to ma zpravy od eeskoslovenskeho vyslance ye Washingtonu p. Hurbana, ho odporueuje do Texasu. Tak nevim kde je to Zarlivost, jestli v Austinu anebo mezi profesory. Ostatne by nam to mohl vysvetlit prof. Mieek,aby bylo mezi nami jasno, abychom mobil tahnout Vtichni za jeden provaz. Zatim "Na John NernY. zdar!" itad Dubovy Haj, eislo 126. Bratti a sestry! Pravideina a tentokrate velmi ze tadova konati se bude v nedeli 3. zati ye 2 hod. odpoledne. Dostavte se v poetu nejhojnejJos. Foit, taj. km. S br. pozdravem, Nate po8ta. NadhernY pohied na Mt. Stephen u Field, Kanada, zaslal nam es. konsul dr. Hoilub, metkajici tame se svou choti. Pohlednice nesla nasledujici zpravu: "Travime letni dovolenou v kanadskYch horach, kde rybatime v hlubokYch jezerech a ttesti nam pteje. Na zpateen! ceste zastavime se v Seattle, San Francisco a Los Angeles. V Houstonu budeme asi 1. zati. Zdravime Vas v gechny, Vati Hollubovi." -

KALENDAft 3. zaii. Piknik tadu F. B7Zdrubek Cis. 112. ye Fosove sini v Guy, Texas. 3. zari. Zpevohru "Sleeinka z bileho zameeku" sehraji ochotnici tadu Pokrok Houstonu na "Den prace" 3 zati v sini na Studewond zati. Tien pionYril osady Ennis poilda fad Ennis Cis. 25. v Narodni sini. 10. s6ti. Slavnost odboeky S.A.6.T. v sini Sokol Union v Placedo. Tex. 10. zati Slavnost ye prospech noveho odbojo potada tad Svornost Jihu Cis. 15. v Buckholts, Tex. Za feeniky pozvani mayor mesta West br. Kacit a redaktor Vestniku. 10. zaii. Divadlo v sini kadu S' ' tefanik "Nage tchyne odzbrojuje." 24. zaii. Veiejne evieeni s divadleut, pokada Sokol v sini kadu Stefanik, Honstop,7TeXas.


VbSTNIN

Strana 8 Rad Svaz Cechoslovanal els. 92, Ft. Worth, Tex.

Mili bratti a sestry! Na nedeli, dne 3. zati na g vYbor ptipravuje vellccu tanedni zabavu, kde bude adinkovat vYborna hudba "Majek a jeho veseli hoei" z Cameron. Tito veseli hudebnici ji2 zde hrali jednou a velice se jejich hudba veem libila. Proto srdedne- zveme veechny krajany zdejei i z okoli a bratry a sestry, a teeime se, tie nas navetivite v poetu co nejfeteim. Jak mnozi vite, 2e v to naei spolk. budove se to pfijemne sedi a tet tancuje, neb je chiazena chladnYm vzduchem, tedy horko yam nebude, a druhY den se i dosyta vyspite, neb je svatek "DelnickY Den". No, a v fiterY 5. zati to dodelame, to budou jako popravky, neb bude zase tanedni zabava pti dobre hudbe Rudy Dybala z Ganado. Zadatek u obou zabav v 8 hod. veder a konec a2?•Vstupne jako jindy, i o obeerstveni a vzornY potadek, bude postarano, jako v2.dy. Pri posledni zabave nam vyhraval Narodni orchestr z Ennis a veem se jejich hudba libila, a ka2dST si liboval, jak byli veichni veseli, dobte se vytancovali, pobavili, a ja. lituji, 2e jsem tarn nebyla. Touto cestou inam podekovat jak panrim muzikantiim, tak veem navetevnikrim zdejeirn i z Ennis, kteti s nimi phjeli, to jsou: P. a pi. Vavra, p. a pi. F. J. Kubin, Joe Kubin, Frank Kubin, Joe E. Kubin, Willie Faraizl, Isidor Kledka, Louis Macalik, p. a pi. Rada, p. a pi. Nesuda, p. a pi. F. J. Haekovec, Miss Doifie Haekovec, Johnnie Hrabina, Jeanette Nesuda, Joe BalkovskY, Charlie VitovskY, p. a pi. Macalik, p a pi. Blaiek. Tato jmena mi odevzdala pi. Kodi, a je-li nekdo vynechan, musite odpustit, neni to zilmyslne. Srdeene dekujeme veem a doufam, 2e to neni pcsledni, a 2e nas ph pillentosti °pet navetivite. Pani Bo2ena Radova a Dolfie Haekovcova, pane popisuji v Oechoslovaku jejich zajezd k nem a nas to teei, 2e take yam se mezi mi libilo a zvldete naee sin, jak ji verne popisujete. Vite, pani Radova, zde neni takova sila nasincu, jako tam u vas, a to jeete -veichni nepfijdou, tedy ph meneim vstupnem by hudebnikiim malo zbylo za jejich namahu, zvlo.ete kdy2 hraji na procento. Naeim fadovYm dientm, mantelum J. H. Murphy pteji, by jim jejich prvorozene devdatko rostlo ve zdravi a k radosti rodiatim, ten mlade mamince mnoho zdravi. Br. a ses. F. KratkY gratuluji k novemu titulu stafidkri, neb ses. Murphy je bYvala, Viktorka KratkYch. Take timto dekuji pi. Miklicove z Kalifornie za pozdrav, a napiete nam take neco do Vestniku z te slunne Kalifornie. Br. Jos. Vytopilovi vyslovuji upiimnou soustrast nad Umrtim jeho Zivotni dru2ky, a zemfele lehke odpodinuti. Dopis se nejak prodlu2uje, tedy ukonduji, a nezapometrie na ty zabavy. S pozdravem na vaechny etouci, Marie Juranova. Tulsa ,Oklahoma. Ctena, redakce a mill dtenati! Myslim, ze pan redaktor, pani sazedi a ctenari ode mne odpoeinuli, tak vam zas neco napieu, abyste veali jak to jinde chodi. Prase jsem se vratil ze statu Missouri, kde jsem vyrnefoval ten "volej". 0 yes, ten volej dnes void pany volejake do jinYch state, kde fiejsou na ne tak zli jako u vas v Texasu, nebo v, Oklahome, Kansas, New Mexico, Louisiana and Ark and Saw, kde na ne uvalili "proration" ted' kdyt snizili cenu suroveho oleje, jim ty studny docela zavfeli. Co se to ale u vas prosim vas stalo, 2e ta Railroad Commission jim to zavfela? Vtdyt' v2dycky delala to, co jim Standard Ool Co. skr- . ze jejiho mluveiho v Texasu, Humble Oil Co., natidila?! A ted' najednou todle. Je gte to tam maji ti velici volejah toho O'Daniela, ten, at jim bude nejhrif, u2 jim nejak vytrhne ten trn z paty. Ale jak to vypada, spolednosti budou muset povolit a cenu zvfeit a mnoho jich to u2 udelalo. Jen tak na ne. Oni yam mohou hrozit, to se ze statu vystehuji, kdy2 budete po nich chtit dame, ale to se nebojte, ty pole s tim vo-

lejem sebou nemohou vzit. To je jakoby nejakY miliona,t hrozil, to radeji zemte, net by platil (lane. Jo, tak o tom Missouri. Pokud jede g v Oklahome, je vge zelene a i korna je v peknem stavu. Myslim, to je to prvni v geobecnY "crop", kterY zde v Oklahoma budou mit za tech 15 let, co jsem tady. Pak jsem jel pies cip Kansasu, tak tam to bylo ut su ggi, ale jak pfijedee za Joplin, Mo., u2 je trava v pastve sucha. Korna stoji nekde vyaei net 6 sttevica, ale schne a ta ranna, ta kouka jako by bylo ut okolo Vanoc, jak je suckle.. V Carthage, kde se odboeuje na sever na 71, jsem se stay& na "kafe", a kdyt jsem vy gel ven, zastavil jsem jakehosi obeana, slu gne ogacenY, malomegt'ak, vypasenY, hlad na nem neni videt, tak jsem jej zastavil a spustil na nej: "Mister, can you do something for a fellow in distress" Dal mne nenechal ptijit, a dal mi potadnou lekci, abych si misto tebrani koukal dostat praci nebo gel WPA. Ja jej nechal mluvit a kdyt domluvil a chtel jit pryC, vzal jsem jej za lapli u kabatu a povidam: "Well, sir, you got me wrong, I just wanted to ask you, where will I find that highway 71." On byl hezky dopalenej, ale musel se smat a povida, ze pry je ted' tolik "burnt", kteti "panhandluji", potadnY lidi,zezadnymu nic neda.. "They just don't want to work. A ja., mu iekl, 2e to dela dobie, jen at' 'Seth a nikonau nic neda, jemu to taky tadnY zadarmo nic neda. No tak jedu na sever, farmate v poll nevidet, jen po poreich u "hous g" je vidite s nohama na zabradli, koutit z kornovky. P genice a oyes jegte stoji v mandelich v polich, ale ze tez je to derne jako uhel, to je asi moo nebadruje. 0Jpoledne jsem se dostal k cili, jinn bylo mestedko Calhoun. 117 let je stare a ma u2 501 obyvatel. 7 mil na vYchod je mestedko Windsor, to ma 2000 obyvatel, ale je jen 50 let stare a 11 mil na zapad je "county seat" Clinton, s 6000 obyvateli a to slavilo letos stolete jubileum. To ukazuje, 2e sten. mestu prosperity nedoda, ale lidi jet v nem bydli. Hned druhY den, jak to jinak ani nemri2e bYt, seeel jsem se s 6echem. Jan Marek se jmenuje. Je tam 18 let.-Pti gel tam ze St. Joe, Missouri. Je tam jakYmsi "mogulem", protote ma Best farem, ale dohromady je to jen 280 Aril, nekouti, nepije, ani auto nema. Je tady rozenY, a Slavii bere od roku 1384. A ted' se lidi divte! Tti syny, gest deer ma. Veichni mluvi dobfe Cesky, a to neco znamena, kdy2 to feknu ja. Ano, dobte. Jedind rodina. Nejbli2ei oegi jsou odtud 100 mil daleko. Divil jsem se tomu, ale Marek mi nechtel fici, jak to pfijde. Pry mluvi mezi sebou Cesky. Ale to mute povidat nekomu jinernu, bez 'den' a bez novych myelenek, nikdo nemide tak Cesky mluvit za 50 let v cizine. Pfijd' v nedeli na °bed, zvala mne panimama. No ton jsem Na °bed nas-bylo 17, syn, dve dcery a vnoudata. A jen Cesky se mluvilo, ad u2 "decla" je tady rozen! Po obede start Marek vytahl Slavii, podal ji kiukovi asi deseti letemu a povida: "Toniku, Cti!" A Tonik Cetl. Dobfe. Dela to tak kaidou nedeli od roku 1884. Povida, vie Josefe, jini lidi chodi do kostela, aby se vzdelali, my se vzdelavame sami. Jen kdyt.je v time nepohoda, tak se nas nesejde tolik, ale eteme katdou nedeli. Co dela, Cesky Casopis. Zajimavy jest, to vg ichni synove i dcery jsou dosti daleko a sice na farmach okolo Bolivar. Prgelo, kdyt jsem tarn byl, to by jinak ani neglo, ale degt' ptigel pozde, leda ze pastvy se zazelenaly, ale korna je "gone". TOmrkeme jak se ten svit todi, co? Jedna ude.lost stiha druhou a net to na g pan redaktor dostane do novin, je to ut mot stare a jine novejai veci zaujimaji nage mysle. Nejvet gi legraci fna,m, jak diplomaticke sbory celeho sveta jsou "stunned" podepsanim rusko-nemecke smlouvy o nettoenosti. Cha, cha, Anglie, ta se jeete jaks taks drzi zpatky a nenadava na Rusko, ale vdera jsem sly gel, jak dededek "paraple" si steloval, to mezitim co on skrze jeho a Francie zastupce vyjednaval s Moskvou, aby "bezbolestne" tahala za neho ka gtany z nem .ckeho ohnieku, Rusko vyjednavalo tajne s Nemeckem. Cha, cha, cha. Jakoby on "arcieachrat" nebyl vyjednaval tajne se v gemi koho kde prodat, aby mu jeho paraple zilstalo cele.

Ve stkedu, dne 30. srpna, 1939. Francie se divi, jak Rusko mohlo udelat takovou zradu na ni. Cha, cha, cha! Co Mnichov? Kdy 2. Rusko chtelo pomoci, Francie nas zradila, vzdor tomu to jsme melt vojenskou smlouvu. Ale ovgem, kdyt nekdo dela, neco, co nem gkodi, to je "zrada", ale kdyt to delame sami, to je "all right". Vtdyt' Rusko Neste s nimi smlouvu nemelo! Vtdyt' ruskou podminku, to se smlouva bude vztahovat na DalnY VYchod a Balticke nine, nechtel paraple ani Daladier ptijmout. Tak jake pak fraky s nimi. Ted' to vidi, jak boll to, co udelali v Mnichove Ceskoslovensku. Pantm Polak-am, kdyt ted' voda tede do bot, nebo do toho co nosi misto bot, tak teknou, Rusove je zradili. Cha, cha, cha, vtdyt' jeete pied mesicem kriceli, to ruskou pomoc vribec nechti! Pied rokem, jako hyeny se vrhli na Ceskoslovensko a ktieeli "uktituj!" a kdyt uktitYrali ubohe Ceske lidi but net ty nemecke gelmy. Cha, cha, cha, pomohli jim a ted' Wind se jim odmenuji. Nepteji to ubohemu du, ale ta vlada zaslouti trestu. No, my Cen iname tu Golgotu u2 z vetei dasti odbytou a na ty druhe to deka, ale jen at' se to semele, jen v tom je na ge spasa. Valka, nebo revoluce. Ale at' si nikdo nemysli, ze strach maji jen AngliCane, Francouzi a Polaci. Oni ti v givaci nemedti jej maji taky dost a ta ve g Hitler nejvic. Ono je to tam cele na zadrmo. A co Ruske vyvede, neda se Mei. Strach z nej maji vaichni. A sice, ten strach je dvoji. Ptedne z jeho vojenske mod.. Ale jette vet gi strach maji z Ruska proto, to po valce Rusko bude podporovat revoluci ye veech zemich, jak pora2enYch tak i vitezt. KaZdY Ruskem pohrdal, do Mnichova jej nechteli ani pustit a ted' za nim lezli veichni. Pro nas pro Cechy ta rusko-nemecka anlouva ma nepopiratelnou vYhodu a sice tu, 2e Hitler ukoleban jistotou na vYchodni fronte udeia ten chybnY krok a myslim, 2e tou smlouyou jej jig udeial, kterY jej zatahne v jeho bravac:u do valky, v niz jedine je spasa pro nag narod a nagi sammtatnost. Byl jsem proti valce celY 2ivot, ale dnes se nemohl ubranit, abych si nebrudel: Jen do toho, jen do toho, at' so pingl hazi, jen do toho, jen do toho, on nas nerozhazi! Na zdar a s heslem "Zvitezime!" trvam va,e, Josef Havlidek. Pen:art/1i vzpominka za sestrou A. Vytopilovou z Ennis, Texas. Dne 20. srpna, kdy2 jsme se v hojnem poetu vypravovali doprovodit k vednemu mistu odpodinku sestru A. Vytopilovu, rozplakalo se nebe a ph poldbu zatruchlili pfatele Tvoji z Ennis, Dallas, Fort Worth a West, 2e's odeela vroucne milovana svoji rodinou i pkateli a nevratie se mezi ne vic. Jine jsi svoji milou povahou blalivala a sama jsi mnoho trpela, vgak nenechavala jsi to znati ptateltim svym. Netoutilas, by projevovali vdek za praci spolkovou. Sestra Vytopilova churavela mnoho let, vgak stale mela fismev na vYrazne tvati, kterY ji slugel. Dobre jeji srdeeko bylo slabe, slablo katdYm rokem vie a vice, at dne 19. srpna dotlouklo k velkemu zarmutku milujiciho ji mantela a syna vlastniho i Tonika Hejny'ho, kteremu byla take dobrou a peelivou matkou. Tak odchazime jeden za druhYm a to nejkrasnej gi, co zde po nas zitstane, je pekna, vzpominka, kterou ze sveho tivota zde zanechavame. Budit Cest pamatce T ye, mila sestro Vytopilova, a zeme budit Tobe lehka. Tuto skromnou kytieku vzpominek klade Tobe na hrob a vtelou soustrast TvYm milYm projevuje za celou rodinu nagi Botena Valeikova. Berlin. — H. V. Kaltenborn, jeden z nejlepeich hlasatelii Ameriky, stravil dues v Seriflie dye hodiny a vypil sklenici "mnichovskeho" na Templehofskem letieti. Hodlal ztraviti v Nemecku tri dni a obdr2e1 visum na nemeckem konsulatu v New Yorku. Kdy2 phstal na londYnskem aeroplane, nemecke Utady jej uvedomily, 2e nemide zristati v Nemecku a musi odleteti nejbldeim aeroplanem. Vyjednaval s tajnou policii, ale bylo mu tedeno, 2e v jedne ze svYch pfedna gek ucinil vYroky, ekodlive Nemecku. Vratil se do Londyna.


Ve stfedu, dne 30. srpna 1939. Marie Tippmannova:

KIRI KITTY POVADLY ROMAN

"Tak hled'te! V tomto dome vytlehly prve plameny tficetilete valky. Odtud sii Cetti noire na pratskY hrad shoditi Slavatu a Martinice. Tam, ten malt' domedek, vidite, jen ka vykukuje, byl ohnittem, z nehot vytel potar, ktery znicil zemske desky a zavinil, te zmizely v popeli majestaty, jimit zajitt'ovali Habsburkove prava eeskYch pant voliti krale. Kandy tu mluvi o Ceske slave a o eeskem nettesti. A ted' pojd'te dal; videla jste historii, ukati yam i krasu. Stoupali po schodech k Hraddanrim, stmivalo se kvapem, v rizkYch uliekach usedal soumrak. Na schodech zastavil doktor Halek pohybem ruky. Podivejte se, tady pfechazely teny v krinolinach, po tech schodech sestupovaly mett'anky, kdy Praha byla kralovskYm sidlem. Za dob RudolfskYch chodili zde alchymiste s bariatYmi kalhotkami. Tudy chodili Jesuit" do hradu, aby ttvali proti eeskemu lidu. Zamhouiete ()el, panenko, pfedstavte si to prostiedi a jiste 2. e uvidite, jak vychazeji z tech klenutYch sini jiste, ze si pfedstavite, te tady pod tou klenbou se modlily teny, kdy na Staromestskem namesti padaly svate hiavy eeskYch pane. Citite to, dovedete se vmyslit do minulosti? Je to tak Utasne krasne, kdy elovek sleduje voky zpet a patra, co tvotilo dusi co tvoiilo cestu pro jeho vlastni duti." MAN, miCela, sila jeho pfedstavivosti pfechazela na ni; byla jako u videni. Tak k ni jette nikdo nemluvil; to, co se ye tkole ueila jako povinny, nezabavnY pfedmet, zdalo se ji ted' najednou tive a krasne. Vystoupili na battu kol Hraddan. "Tak, dobie ted' se podivejte a zapamatujte si to! Byla jste ut tady?" "Ne." "To je dobfe, jsem rad, te jsem vas sem mohl doprovodit, 'te jsem yam tu krasu sm & . ulazat. Ty prvni dojmy bYvaji nejsilnejti — a dnes je tak krasne." Slunieko uz bylo nad samYm obzorem a intensivni dervanky lamaly lady stiech na svetle a tmave kouty, zlatily stromy, leskly se v oknech, te jako ohniska potaru svitila do sera. Nad Prahou se koulela Leda, zavojovita mraCna mlhy, zatitena koutem, ztemnela at do fialova; feka, obarvena dervanky, valila se jako proud svitive krve, jako obnatena, tepna; tam, kde zapadajici slunko nemelo uz ptistupu, ztemnela do tmavomodra. Mata mleela a ruce mela sepjate; krasa byla dvojnasob krasou, protote ji ukazoval drahY elovek. Stall tesne vedle sebe, podepkeni o kameny. "rtude krasa," fekl doktor Halek teptem, "vtude i tady vedle mne," dodal. Pozvedl nu rueku ke rtrim a polibil ji. "Dekuji vam," zasmaly se Matiny oei a v jejich koutcich zableskly se slzy velke radosti. ZaCervenala se, te fekla neco nevhodneho a doktor Mick se usmal. "Za co?" zeptal se. "Za to, te jste mne ukazal, jak je na svete krasne." "Ale ted' uz musime jit, v pensionate by vas po druhe nepustili." Seth dolri nejkratti cestou. Toho vedera se Mata neueila, ale zahrala deveatrim "Vltavu". Ted' Chapala, te ji Smetana napsal, byla by mu blit a zaCala jej mit rada jako nekoho, kdo stejne myslel a citil. DruhY den mela hodinu u profesora Kana. Mela mu zahrati neco na zkoutku. Poslouchal, pak fekl brudive: "Budete-li hrat ftecko tak dobfe jako tohle, bude z vas neco." Urdil hodinu, kdy ma pfitte pfijiti a Mdfa spekulovala, te hodiny klaviru spoji vtdy se , schrizkami s doktorem Halkem. V torn okamtiku si vzpomnela, te neujednali datum pfiAti schrizky a skoro se zalekla. eekala netrpeliy e, vyzve-li ji, aby se setli. Za tri dny dostala

AVESTNiK, listek pneumaticke potty se tadosti, aby pfitla ke staromestske radnici, te tam na ni bude Cekat. Nechala Ukoly nenapsane, zapomnela, te neumi latinu, kdy on ji zavolal, vtecko ztratilo vyznam, s1a za nim jako mutka za svetlem. Pfitel o etvrt hodiny pozde. Matu to pohnevalo; jeji laska nepterostla jest" pYchu. Kdyi cinkla atvrt, obratila se na podpatku a =me-ilia -k domovu. V territe okamtiku objevil se na chodniku a podaval ji ruku. "Snad jste nechtela uteci?" isekl "Chtela, nemam Casu na marne dekani." "Odpust'te, nemohl jsem pfijit &l ye, je mi Tito, te jsem vas ptipravil o tu chvili. Myslel jsem, te se tu budete mit na co divat." Sel po jejim boku k pensionatu a nefekl, aby se vratila. Mara, kdy jej spatfila, pfestala se zlobit, ted' nevedela jak obratit, jak prodloutit tu cestu k domovu a on ji nevybizel a netadal, aby se vratila. "Smim vas doprovodit az k domu?" zeptal se, kydt se blizili k jejimu pensionatu. "Ne, prosim, nesmeli bychom se tit nikdy sejit." "Ma jste mi jen fici, ze nemate dnes Casu?" zeptal se,hlecle ji do oei. "Ne." "Tak prof jsme se vratili?" Mafa, byla v rozpacich a nevedela co kid. "Pkitel jste jen proto, abyste vide, zda eekam a abyste me trapil?" odpovedela a vyprostila ruku, kterou mu podala na rozloueenou. "Ne, ne, pfitel jsem, abych yam ukazal vYstavu silneho umeni; nrritete-li chvilidku postradat, pojd'te, piljdeme tam; je to v Rudolfinu." Mafa obratila se a tla po jeho boku. Tenkrate po prve ucitila, ze jeho vale je silnejti net jeji. Dotli k mostu a Mata zamefila pisimo k Rudolfinu. "Poekejte chvilidku, podivame se na Hraddany, je to takovY krasnY pohled." Podepteli se o zabradli, stali tesne vedle sebe, mleeli a jejich oci zanily nadtenim. "Znate Jansovy akvarely?" zeptal se doktor Halek. "Jen s pohlednic!" "Tak dnes je uvidite v originalech, jsou tam krasne veci; kdy se naudite videt krasu Prahy tak, jak ji videl on, ziskate pokiad. Podivejte se na 2ofin, kattany ut tloutnou a piatany jsou jest" sveti; jaky je to Weeny kolorit a ted' se ohlednete k Petfinu, poditejte, kolik je tarn barev. Vidite to? Bote, kolik je kolem dloveka krasy a jak malo lidi ji vidi." Maisa fekla tichounce: "Dekuji yam." "Za co?" zeptal se doktor Halek jako posledno. "Za to, te mne ueite videt." Pohladil jeji ruku, ktera letela na zabradli a pak ji vedi do Rudolfina. Mata nikdy nevidela vYstavy, nikdy pfed tim nevidela umeleckYch del; ted' pobihala od jednoho obrazku ke druhernu a doktor Halek ji nasledoval. Stanula 'Aced KalvodovYm °bratkem kraje, kde poptedi bylo ye stinu a vzadu se vypinaly skaly ozafene sluncem, jasne, az oslnovaly. "Manieko, podivejte se na to rozdeleni svetla a stinu, nevidel jsem nikdy nic krasnejtiho!" "Bote, jak jsou tt'astni bohati lido; mohou takovouhie krasnou vec miti navtdy, mohou si ji koupit a divat se na ni kdy se jim zachce." "Jente bohati Tide kupuji malo obrazil, to je spite koupi chudak, kterY je pak splaci po desetikorunach." "Jak jsou hioupi, vid'te!" zateptala Mats, a jako ornamena hladila oeima velkY obraz bfizek od tehot umelce. "Pojd'te, ukati yam obrazek od Langra, byl pocten cenou, je to jen trochu kvetri, obyeejnYch, bilYch kytieek, jak" rostou u nas na paloucich a je to bajeene krasne." Maly obrazek, nazvanY "Bile kvety", nenaroene visel na stene a jeho sveti zeleri smala se plivetive. "Vidite, pied takovYmhle obrazkem se dute i srdce zaraduje. Ja vidim nati zahradu, svatujici se k polim, celou bilou kozim pyskem, rozvinenou a milou. Kdy2 se divam na tenhle o-

Strana 9. braz, jsem domovu blit. Lehaval jsem v nedeli odpoledne mezi stromy a pozoroval jsem, co se deje kolem. Bzukot mutek, motY10 a vdel, tumeni stromu a Bevel travy mne tak lahodii, te jsem zapominal na celY svet; tady, kdy se divam, citim kouzlo svYch chlapeckYch a jinotskYch let. Umelcl mohou bYt nekdy vskutku velkYmi dobrodinci. Pkitte vas zavedu na Letnou k Hanavskemu pavilonku; k vederu je tam ticho a pfekrasnY rozhled," sliboval odktor Halek a Mifiny oei na nem utkvely s takovYm uptimnYm obdivem, te se music usmat. "Vy, holubioko," fekl mace, "mate oei, ye kterYch se take odra,ti krasa poll a kvetoucich luk." "Ja jsem yam k smichu, vid'te, ale ja jsem videla tak malo, jsem venkovskY hlupadek." "Jett" vas mesto nenaueilo That, v torn je yak nejvetti kouzlo. Chodim nekdy mezi umelce, je mezi nimi velmi dobie, jsou to povettine poethyl, pravdivi lid"." "Vezmete nine jednou s sebou," zaprosila Mata. Doktor Halek se na Matu podival za zakroutil hlavou. "To sotva, deveatko, jsou to piin g veseli hopoplatili by vas svou ptimosti; snad by se yam zdala bYt neomalend. Vy jet*" neznate vota, jeho mluva by vas podesila. Umelci se divaji na svet docela jinak ne2 Sosacka spoleCnost, Ziji pkitomnosti, dovedou se z ni radovat a neotravuji si ji starosti o budoucnost." "Ale Cloy& piece musi myslet na budoucnost." "Ovkm, ale proto nesmi zapomenout radovat se z krasy okaniliku. Carpe diem, to je ta nejvetti moudrost." Maka povzdychla. Tahie zasada byla v apLnem rozporu s tim, co kikala maminka, ta se starosti o zitkek nedovedla radovati z dneSka. KdyL sla Mata doma, zeptal se ji doktor Halek: "Tak kdy vas zase uvidimr "keknete sam, kdy mam pfijit?" navrhla. Bala se fici dlouhou dobu, nejradeji by fekla, te pfijde zitra, ale nechtela, aby vedel, jak jsou ji schtzky s nim mile, jak po nich touti a nechala proto na nem, aby rozhodl. "Tot v sobotu; mate Cas?" "Mam", fekla trochu zklamane. Bylo fiterY a do soboty byly jest" tti dny. "Pfijd'te pod Letnou, budu vas Cekati za mostem. "Dobte, pfijdu," ptisvedeila a rozetli se. Mika mela ten den v srdeeku pocit, te ona jet mnohem radeji net on ji a bylo ji to Tito. V patek mela hodinu na klavir a profesor an ji dal listek na sobotu, na odpoledni pfedstaveni v Narodnim divadle. Na programu byla Smetanova "Libute" a Ma.fa bojovala, ma-li jiti na schtzku nebo do divadia. Pak se rozhodla, te prijde na "Libuti" a doktoru Halkovi napite, aby pfitel na schrizku v nedeli. Kdy2 se vrcela z divadla po Ferdinandce, potkala doktora Halka zamraeeneho, vraceti se od Letne. Pozdravil, podival se na ni cize a *gel Mata se lekla. "Copak se pro to tak hneve,?" Byla by se nejradeji za nim rozbehla, ale on se vzdaloval se ztejmou touhou, aby byl co nej&lye pry". Mara celY veeer plakala nepokojem, druhY den na schrizku. Kdyt usedala k veeeti, pkines1 posel listek pneumaticke potty. "Mam Cas na schrizky, ale ne na zbyteene eestalo v nem a Mata div se idle nespadla; lelmutim srdieko se ji rozbutilo. Byla bleda jako platno a Anda ji marne domlouvala. "Tak se, hloupa, vzpamatuj, vtdyt' to sleena pozna a nikam to potom nepusti. TJkat, co pite!" "On ut nepkijde, ja, jsem nett'astna, ja, ho man-i tolik rada." "Ale pfijde, on asi nemel tvrij dopis a proto se vztekal.. Zitra neo ut dnes veder dostane dopis a zitra pfijde a vtecko se vysvetli." "Ale co kdy nepfijde?" "I tak ho pust' k vode! Najdet si jineho." "Ale ja, ho mam rada." Ten den, pies to, te byla k veeeti pattika a te maslo bylo derstve a chleb mekkY, Mara nevzala, do fist. (PokraZovani.)


Strana 10 ADRESAA TAJEMNillar ItADtr. Slovanske Podporujici Jednoty Rata Texas. Hlavni Ufadovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas, Stepan Valcik, mistopiedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, tie'etni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vtbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas. Dr. Jos. Kopeckt, vrchni lekaf, San Antonio. Tiskovt .0bor: Jos. Horriak, College Station, J. J. Krainskt, Corpus Christi. John FIoleeek, Wallis. 1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hru gSla, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nev 2. Kopernik - Ro'inov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli. 3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes. 4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. &haze 2. nedeli v maid. 5. Tioga - Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Tex., Rt. 1. 6. Morafgti Bratii - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v 7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes. 8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Beata, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schtze 2 nedeli. 9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v 10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schtze 2 ned. 11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 10. Schtz. 2. ned. 12. Dubina - Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2. 13. Texaska. Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schtze 2. nedeli v 14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned. Buckholts. Emil F. Vol15. Svornost Jihu dan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schtze 2 nedeli. 16. Bila Hora - Bila bora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schtze 3. nedeli v mes. 17. Novl Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schtze 2. nedeli v mes. 18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt. 6. Schfize 2: nedeli v mes. 20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlice. Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v 21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schtz 1 ned. 22. Jiki Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schtz. 2. nedel. kaide 3 mesice. 23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtz. 2 nedeli. 24. 6eskk Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v 26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110. 27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaveskt, Moulton, Texas. 28. Karel Jona g - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach 29. Praha - Taylor. Jos. F, Eineigl, Taylor, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici. 30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes. 31. Pokrok Slovant - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. &Mize 2 nedeli kaZdY 3. mesic. 32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n. 33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schtze 2. ned. 34. Slovangti Bratri - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schtze 2 nedeli. 35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Scbtze 2. nedeli v 36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schtze 2. stkedu v 37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Je g, Sealy, Tex., Rt. 1. 38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Kirtley, Texas. Schtze 3. nedeli v mes. 39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mes. Hillje. E. K. Hajovskk, El40. Cechoslovan Campo, Tex., Rt. 2. Schilze 2. nedeli v

VESTNiK 41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli v mesici. 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli. 43. Bratrska. Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas. 44. Cegti Bratfi - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli. 45. Vlastenec - Shiner. J. H. Elgik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schuze 2 nedeli v mesici. 46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hiuchan, Sealy, Tex., P. 0, Box 354. Schtz 1 ned. 47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici. 48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Ta ylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli. 49. PArok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schfiz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barta, Rt. 1, El Campo, Tex. Scheme 1. nedeli. 51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 53. C• ' eskt Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas. 55. Hvezdnatt Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne. 56. Anton 0" ermak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Scheme druhou nedeli v 57. Jan Hus - Gonzales. Jacob afiek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli. 58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 59. Bratii Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici. 60. Bratki Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kaidY tieti mesic. 61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schfize 1. nedeli kaZdY tketi mesic. 62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2 , Galveston, Tex. Schfize 1. stkedu v mesici. 63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici. 64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli. 65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Saline 1. nedeli. 66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 4, Waco, Tex. Schtze 3. ned. v mes. deliv Schulenburg. Louis 67. Bratici Svobody Dybala, Schulenburg, Texas. Schfize 1 ned. 68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtze 2. nedeli. 69. Nova Osada - Rogers. J. A. Du gek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schfize 2. nedeli. 70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schtze 1. nedeli v mes. 71. NovY Raj - Penelope. Tom Piikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici. 72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici. 73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes. 74. Borovt Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72. 75. Svoboda - Bartlett. Jos. Paella, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidk tIeti mesic. 76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. Bomarton. Raymond 77 Hvezda Praporu Bomarton, Tex., Rt. 2. 78. Dobrota - Dobrowolski. John Dortak, Jourdanton, Tex. Schtze 1. nedeli v mes. 79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruSinskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici. 80. Tyrg - Holland. Tom Hunka, Temple, Texas. Rt. 1. Schtze 1. nedeli v 81. Rozkvet Ra ge - Needville. August Tejkl, Needville, Texas. 82. decht Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt. 2. Ennis, Tex. Seitaze 2. nedeli v mesici. 83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schtze 2. nedeli v mes. 84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Je g, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Tex. Schilze 3. ned,

Ve sttedu, due 30. 6rpna 1939. 85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schtze 1. ned. v mes. 86. SlovanskY Svaz - Zizkov, 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4. 87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v Ufadovne br. A. Kacife. 88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 89. Ruiovt Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli. 90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovskt, Tuxedo, Tex., P. O. Box 76. Schfize 2. nedeli v mesici. 91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne. 92. Svaz Oechoslovanfi - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovskk, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v 95. CeskST Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schfize 2. 'nedeli v 96. Krasner - Krasner. John Marek, Rosenberg, Tex.. Rt. 1. Schrize 2. nedeli v mesici. 97. Placed() - Placedo. Joe L. Elaik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m. 98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli. 99. Radhost' Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 100. Pokrok Mlade'ie - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schfiz. 1. nedeli. 101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex. Schfize 2. nedeli. 102. Hvezda Mladeie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1. 103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici. 104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli. 105. Hej Slovane - Gus. Lad. Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v 106. Cecho-Moravan - La Grange, John S. Pratka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27. Schfize 2. nedeli v mesici. 108. Jii I Podebradskji - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli. 109. RadeckS7 - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schfize 2. nedeli v 110. Jan RosicW - Kaufman. Steve kastnk, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes. 111. Jaroslav Vrchlickk - Sugerland. Stepan Valeik, De Valt, Tex. Schfize 1. nedeli. 112. F. B. Zdrfibek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 113. Svepomoc - George West. J. F. Lukaaik, George West, Texas. 114. Vyzovice Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n. 115. Pokrok Garwood -- Garwood. F. J. Bouaka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfrze 2. nedeli. 117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. &Mize 2. nedeli. 118. Kingsville - Kingsville. Joe Lukas, Kingsville. Tex., P. 0. Box 587. 119. Slovanske Pfileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici. 120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli. 121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes. 122 Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84. 123. Vaeslovan - Cistern. Dorn. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes. 124. SlovanskSr Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6. 125. Touha -- Westhoff. Louis Luka g, Westhoff, Tex, P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli. 126. Dubovt Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. 127. Pokrok Kened y - Kenedy. H. W. Marak, Kenedy, Texas. 128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vann, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli. 129. Ladimir Klacel - Edge. Paul Matejka, Wheelock, Tex.. Rt. 1, Box 21. Schtze 1. n. 1.30. Jaro - Dallas. J. F. Bou gka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. (Dokoneeni na strane 11.)


Ve

sttedu, dne 30. srpna 1939.

Roznianitosti. Opravuji se Ceske hrady a zamky. V letoSnim roce bude opravovano celkem 8 eeskYch hradti a zamkit. Tak ye. TYchodnich Cechach je to zticenina hradu PotAtejna u Kyt'perka. Zde odkryvaji se zajimave podzemni chodby, zajittuje zdivo a yyztutuje, aby lepe odolavalo povetrnostnim vlivum. Historie potkeinskych chodeb je velmi zajimava. 0 jejich vzniku neni dochovano tadnYch zprav a proto se pti jejich odkryvani pracuje podle planri nalezenYch v zamku a zhotovenYch asi pted 200 lety. Tehdy jeden francouzsky glechtic, byl to hrabe Harbuval Chamare, hledal tu jakYsi poklad, za kterymtto freelem dal vypracovet plany techto podzemnich chodeb. Kdyt ale v bludisti potStejnskYch chodeb nekolik lidi nako smrt a poklad nalezen nebyl, byly tyto zazdeny. Teprve nyni je odkrYve, ov'eemte z jinYch drivodU net kdysi francouzsky tlechtic. A2 dosud vytadaly si tyto price na hrade Potkejne na 40.000 K nakladu. - V celkem raji dokoneuje se letos oprava ptedhradi Trosek. Na hrade Zvitetici u Bakova dokoneuji se rovnet nektere Upravy. Ze zbyle poloviny stare hradni vete vytvotili si zde, dokonce peknou rozhlednu. - Rozsahlejeich Uprav dozne, v letoSnirn nee take hrad Toenik. Za prvni branou provadi se stavba domku pro kastelana. Stavi se tu nova silnice a parkovi'Ste pro auta. Spustla a 'Casein znaene jit om2esttecha nad hradni kapli'se vymeriuje. Take uvnitt hradu se provadeji nektere men'Si hpravy. Dokoneuji se take menti Upravy na hrade Lipnici u Nemeckeho Brodu. Zde byla opravevana zejmena pukla, hradni vet. Price byla velmi obtitna. Ale dopadlo vte na konec dobte. Z morayskYch zicicenin,• hradri a zamku opravuji a zajitt'uji se letos: Cimburk a hrad Orlik u Humpolce. Tento vyhrabava se vlastne teprve ze zerne. Je to velka zticenina blizko phtti dalnice a stane se jiste v budoucnu vYznaonou turistickou atrakci. V jitnich 6echach kreme toho chystaji se nektere menk Upravy jeae na zticenine hradu Helfenburku. Do zdiva hlavni briny budou ()pet zasazeny stare hradni znaky, ktere pied lety byly odstraneny a odneseny do dvora 8tetina. Tento &fir se totit ruk a bylo proto rozhodnuto kamenne znaky dati na jejich privedni misto. dSTAN ZIJE CELY DEN NA ULICI. Nedaleko modernich obchodnich palact, ktere za poslednich dvacet let vyrostly v einskych mestech, rozviji se tivot na einske ulici prave tak jako pted lety nebo pte sty let. Vidime tak smenarnika, sediciho za stolem. Na nos si nasadil velke brYle, ktere mu maji dodat vzhledu dtiletitosti. Motna, to brYle vribec nemaji skel, ale Cirianovi steel ramee. A zalesknou-li se mu nad to v Ustech jeSte zlate zuby, ma zaji'Stenu dui/6m zakaznictva. Nedaleko neho spattime temeslniky, pracujici za menkmi nebo vetkmi stoly. Nejvice nas veak ptekvapi stul pronajimade dymek. Ma na nem srovnano asi 50 dy, mek pane podle velikosti a barvy, vSechny nacpany tabakem. Kdo prave ma chut' na koufeni a je tak chudY, to si ani nemilte koupit vlastni dYmku, postavi se u tohoto stolu a nekolikrat si zabafa. Naplri totit na vice nestaai. Za tento potitek zaplati nepatrnY peniz. Sta lidi za den kouti z tete dYmky. V Evrope nebo v Americe by proti tomu protestovaly zdravotni Utady, v oine se vtak nikdo nestare, o takove malichernosti. Jiz na vzdalenost nekolika set metre pozname po pronikavem pachu, to se bliti pfenosna kuchyri. /lady bYve, na koleekach, nekdy se nosi na bambusovych tyeich. Ptichazeji hoste, rychle si objednaji nejakY pokrm, k nemut snedi misku rYte, nekolik kouskii veptoveho masa. par fazoli, misku horkeho dale - a °bed na ulici je skoneen. Majitel ptenosne kuchyne zpravidla miva na pomoc nekolik silnYch chlapika, kteii peduji, aby se do blizkosti kuchyne nedostali muti, petit povolani spoeiva ye vynateni neCistoty z Obcha.zeji s ve114mi May a svou ko-

VESTNIK fist prodavaji venkovskym zahradnikum. tom se peelive rozlituje neeistota lidska od reci. Na einske ulici najdeme take kadetnickY salon. Chian nepottebuje mnoho nastrojti, stadi mu trochu teple vody a nut, nekdy take ma nekolik hulek na eisteni uk a nosu. Cirian svemu zo,kaznikovi navlhei oblieej a pak mu spore, vousiska oktrabe notem. tirinam zpravidla rostou vousy velmi malo, take ten vYkon si nevytada, tuze velke namahy holieovy a zakaznikovi nezprisobi piilis velkYch bolesti. Mnohem metSi dUletitost pro 611-Jana ma yettec, kterY na ulici katdemu, kdo po torn zatouti, ptedpovi Stesti nebo smulu, tivi lidske nadeje a ptipravuje zklamani. Ma stejne methody jako nati evropAti \ reaci a jasnovidky, kteii ptedstiraji, to jsou obdateni schopnosti videt do budoucna. Ve skuteenosti to jsou drobni podvodnici, tijici z nadeji, ktere poskytuji j inYm. Zebraci jsou v einskych mestech zpravidla organisovani. Jsou seskupeni kolem podnikatele ,ktery jim dave, hadry, stare, se jim o jidlo a jinak shrabuje jejich "vYdelek". ein gti tebraci jsou ptesveddeni, 2e jejich Cinnost ma svou duletitost. Kuli pracuje vtdy jen tolik, aby druheho dne nezemiel hladem. Nic vice a nic merle. Je venku od easneho rana do pozdni noci. Den je pro eiriana velmi dlouhY. Spi se malo. Pti praci se nikdo nestrha. Ale pti vytrvale, stejnomerne praci se vykona, za dlouhe hodiny za celY tivot nesmirne mnotstvi produktivni prate. Kdyt skoneil den, kdy2 jsou z ulic adklizeny stinky se zbotim, stoly temeslnika a smenarnikti, Cirian se kdesi ponoti clo sveho jedineene tvrdeho spanku, jejt v katcle Ctvrti stteti oddil noanich hlidaeu. Nebot' jinak by mohli Ciriana ye spani odnest. KRALOVSKY NASTROJ A STAROSTI VgEDNIII0 iTVOTA. Je' to takovY start pan v nemodernim "kaiserrocku", proutkovanych kalhotech, s malou bilou bradkou a rakosovou htleiekou, ktereho potkavarn katde rano. Bydli o nekolik dome dale. Chodi trochu sehnute, ale jeho eaty jsou vtdy velmi pane upraveny, i celuloidovy limeCek je jiste katcle rano pealive omyt vodou, aby vypadal jako novY. Start' pan, jako ze ekatulky, takovY cely nemoderni, ma i nemoderni zamestnani. Je teditelem kiaru, ei jak se like, regenschori. VCera trochu skraplo, stank nemel dettnik a tak jsme spolu Cekali v prrijezde domu, at se cleSt' ptetene. V prtjezde bylo trochu ptitmi a dva Tide, kteti se denne potkavaji ut nekolik let, najednou citi, to se opravdu ut par let znaji, tteba spolu nepromluvili ani slovo. Stars' pan se rozpovidal, to je absolventern konservatote, ma varhanickou tkolu a pak trochu o svem zamestnani feditele kitru a finanCnich pomerech. Idealy mladi, ktere hnaly mlade srdce k tomu, Cemu se kika umeni, byly srateny prudkym vetrem vSednich starosti vota. Start pan ma dnes jako tiditel kuru v jistem pratskem kostele 360 KC mane, slovy th sta Sedeset korun roene. Nema vlastne tadnY slutebni pourer a je velkou otazkou, kdo je jeho zamestnavatel. Oficielne se k tomu nechce hlasit ani patronat, ani pan fared'. Podle stareho zakona z roku 1870 neni povinen ph kostele pestovat hudbu. A tak se stal tteba ptipad, to v T. start' teditel kfiru, kteremu bylo jit 72 let, chtel jit do pense. Ale nemohl. Nebyl rabec pojitten, dokonce ani ptihleten u nemocenske pokladny. Za nekolik stovek mane pracoval 42 let. A pracuje dale, protote jinak by umtel hladem. Platy feditelii kfiru jsou opravdu ubohe. U nejvetti pratske katedraly rna teditel asi 600 K roene, je odkazan na stolu ze sriatkir a pod. Tak je tomu veude. A varhanici jsou na torn jeSte Mite. Tetko se hraje, tetko se zpivaji nabotne pisne, kdyk telu chybi chleba. Kdyby nebylo soukromYch hodin vyueovani hudby, nemOhli by tit vtibec. A to je jejich vyueovani z milosti trpeno, protote ye vetSine ptipadU k tomu'nemaji opravneni. Ale je motno bYt tiv jako elovek, kdyt v kostele P. Marie Snetne ma teditel 76 K mesiene a tteba v TYnskem kostele 98 K mesiene? - Start' pan trochu zesmutnel. Ma krome hudebniho vzdelani. maturitu na gymnasiu, umi nemecky, francouzsky a polsky, mohl

Strana (DOKONeEN1 ADRESAAE SE STRAIT! 10.) 131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schfize 2, nedeli v mesici. 132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schitze 1. nedeli mesici. 134. Bratrej ov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas. 135. Volna Oechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. Schfize 1 nedeli v mesici. 137. Taft - Taft. Bessie Janea, Taft, Texas: Schfize druhou nedeli v mesici. 138. Vytrvalost - Ganado. C. M. 8rubai, Ganado, Texas. 139. V Boil za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli. 140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville,' Tex., Rt. 2. IVIixville. Jos. TaSka, Sealy, 141. Cechoslovak Texas, Rt. 1. Schfize 1. ned- kai. 3. mes. 142. aefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned. 143. Primori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 144. Slavic - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne. 146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol. 147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66. Schfize 1. nedeli v mesici. 148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schfize 1. nedeli, 149. TomaS. Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 150. Aug. Haidueek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned. 151. Wharton - 'Wharton. Henry Holegovskl"r, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schfize 1. n. 152. Pokrok Agua Dulce Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schiize 1. nedeli v mesici. 153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ellee, La Salle, Texas. Schfize 2. nedeli v mega. 154. Fort Worth - Fort Worth. Anna Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Texas. 155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas. 156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig. Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schirze kaZde treti pondeli v mesici veeer. 157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas. 158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli. 159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnY., Rosenberg, Texas. 160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8. Schfize treti nedeli v mesici. 161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belkek, Jr., Jourdanton, Tex., P. 0. Box 52. Schfize prvni nedeli v 162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jet, Iowa Colony, Tex., Rt. 1, Box 39. laS7t nekde fikednikem, nabizelo se mu nekolikrat pekne misto, ale zirstal veren svernu umani, svYm varhaniun a pro ne opustil i tu, kterou mel v tivote nejradeji. Bratislava. - Deset tisic demonstrujicich Slovakia, kteti volali hlasite po vraceni rizemi, jet okupovalo a anektovalo Polsko po Mnichoy e, slySelo dnes ministra propagandy Sario Macha, kterY jim tekl: "Jsme tt'astni, to kraeime po boku vitezneho Nemecka." Mach mluvil s naciLnim o zpravach, to Nemecko uzavtelo s Ruskem smlouvu o neUtoenosti a prohlasil: "Mohu si piedstaviti, jak se dnes angliprobudili vidouce, to prohrali svou Cti hru. Zadna katastrofalni valka nemilte nyni y ypuknoutr, protote rovnovaha moci je nyni tak velice sklonena na stranu totalitnich zemi." SlovenSti vudci tek se, to pro vernost, kterou zachovali Hitlerovi, obdrti hezkou Cast Polska, at Nemecko vyhraje valku.


Steana 12

OF:

VE S TNIK

arealoverake Po4pI,

itlfedni Organ Slovanske Podporujiof Jednoty Stan Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Aliso. elation of State of Texas. REDAKTOR--FRANTA

MOUCKA—EDITOB

Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVIIS PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne $1.00 ran& Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny adzes zasilaji se do Hlavnl nfadovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. VeAkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'td sdresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. MATKA SEDMIBOLESTNA. Jan Neruda. Na nak Kalvarii, v chorem krize stinu, hle, matka vlast, syn narod v jejim klinu. Do noci kleslo slunce;tiouti hnano, do prazdna bout sve vyhudela amen syn, matka bez pohnuti, jeden kamen — je ticho, mrtvo, je dokonano. Co matce slunce, co ji nove rano, zrak nema citu, srdce nema. tluku, Mraz smrti ledem pokryl chvejnou ruku a spalil myglenky — je dokonano. Kvet, jeji du ge, kvet jejiho Vela, syn krasny, liby jak v ge jara vane, mug, jimg se zeme nebi rovnat chtela, bah eloyek, jehog dosud nepoznano zlYm lidstva duchem zdaven zas zde v lune sve matky stliva — jig je dokonano. Sam kamen ziim, jak kamenite spolu, ma duge trne, ret mu sotva dYge, ttesouci ruka k va gim noham pige: "Vy vgichni, kteti bogim svetem jdete, krok zastavte s ytj a sem pohlednete, zda jesti bol, jen g roven bolu". Spoleeensky givot byl ye skuteenosti ptieinou, prod nagi krajane imigranti sdru govali se brzy pa svem ptijezdu do teto nove zeme ye spolky a krougky, kde nejen ge nalezali obveseleni a zabavu po svem oblibenem starokrajskem zvyku, ale i poueeni a radu v nove zemi. Tak mohli se snaze ptizpilsobiti novYm pomeram a zvymezi syYmi spolurodaky nalezali i pomocnou ruku a atechu v dobach s yYch pry -nichzklam,netsiarpch.Bylato prvni kola ptistehovalca v teto zemi a mnohY dnegni nag ptedak vdedi za sve vast& postaveni jen to sve spolkove einnosti, kde se nejen vyginul a jmeno sve zbudoval, nYbr g take porozumeni nagel. Byly tedy nage tady nejen nagim nejvitanejeim spoletenskYm sttediskem, ale gkolou pro dalgi givotni boj a dnes, kdy mime S.P.J.S.T. na modernim podkladu, meli bychom si te' ptilegitosti vagiti a nejen sami bYt 'deny, ale pkihlasiti i sve syny a dcery. Na ge Jednota diva nam z hospodatskeho stanoviska v ge, co nam mane dati Wdeleena spolednost kiera je vynalezem zotrodujiciho kapitalu, kterY jest neptitelem sdru govani, nepteje spoleeenskYm zabavam, kde byste se mohli trochu lepe inforinovati seznamovanim se s druhYmi, pcbaviti a pouditi se jedni od druhYeh 'o v geobecnYch a v gendrodnich problemech a pomerech, nebot' dim dele bezcitny kapital mule udrgeti jistou Cast lidu v nevedomosti, tim lepe mage si moci poeitat vice za sve poji gteni. Uvagujte, sestry a bratti, a nav gtivi-li vas nag organisator, vette mu, nebot' on ptina gi yam pro vas to nejprospesnejsi poselstvi teto doby. 6im vice nas bude sdru geno v nasem Bratrstvu, tim Vetk a siln6jti buderne frontou proti vyd. spo-

lednostem. Nemyslete, ge znstanete-li stranou, prospivate sobe! Prospivate kapitalu, kterY nerad vidi bratrske organisace rust, nebot' S.P.J. S.T. diva yam pojiAteni zrovna tak dobre a lepgi, neg mohou dati oni a nage Jednota ptidavd ten spoleeenskY givot, kterY oni dati nemohou. anig byste platil vice, podporujete tim nag narodni a kulturni givot v Texasu a tim pomahate oddalovati jeho ptedpovidany zanik. Nikoli — my v nag em krasnem a milovanem Texasu neumirame, neusiname a nezahyneme. Naopak, my stale rosteme a budeme tu tak dlouho, dokud sami budeme chtit. Starite se eleny S.P.J.S.T., jedne z nejlep gich podpurnYch jednot v Americe. Hlavolam. Ruskonemecka smlouva o neatoenosti ohromila cely svet. Neuvetitelne stalo se skutednosti, nemeckY nacism, jeho g hlavnim cilem byl boj proti komunismu a lsterY uzaviral smlouvy s jinYmi zememi pro frontu proti bolg evismu — ptes noc stava se ptitelem wzna,vaeil ideologie, ji g po tele roky zutive potiral. Jake jsou motivy tohoto obrovskeho ptesunu sil? 810 tu o potrestani Anglie a Francie za jejich neuptimnost a za Mnichov, kde mottle Rusko bylo ignorovano? Anebo je to mystickY tah Stalintry, jehog dasledky jsou prozatim hadankou. SmIouva rusko-nemecka, ma nasledujicich lest elankil: Nemecko a Rusko zavazuji se, ge nebudou atoditi proti sobe, at' jednotlive nebo ve svazu s jinYmi mocnostmi; bude-li na kteroukoliv z obou zemi podniknut atok tketi mocnosti, nebude tato ticeti mocnost gadnou z nich podporovana jakYmkoli y zpasobem; Nemecko a Rusko budou neptetrlite ye stycich a raditi se o otazkach givotniho zajmu; ani Nemecko a take ne Ruskou nevstoupi do gacine Gkupiny mocnosti, jeg je ptimo nebo neprimo namiteno proti kterekoliv ze signatarnich zemi; vyskytnou-li se kdykoliv nejake rozdily mezi Nemeckem a Ruskem, budou urovnany pta.telskou dohodou a ptipadne arbitra gni komisi; smlouva ma platnost 10 let a bude obnovitelna samoainne na dalgich pet let, nedojde-li k jeji Wpovedi kteroukoliv stranou, je g musi bYti na rok ptedem. — Rusk komisat valky Klement Vorogilov objasnil uzavteni smlouvy o neatoenosti nasledovne: porady vojenskych Anglie a Francie se zastupci Ruska v Moskye narazily na neptekonatelne pteka gky, z nichg zasadni odpor Polska, stavici se prcti Latekroeeni jeho a gemi vojsky Soveta, mrtsTY bod jednani. Proto ge Rusko nerna spoleene hranice s fitoenikem, nemohio by ptispet vojenskou pomoci Anglii, Frantii a Polsku neg svolenim Polska, aby sovetska armada mela prachod jeho azemim. Ptes toto spravne stanovisko, vojenska, mise Spojencil s nim nechtela souhlasiti a Polsko otevtene prohlasilo, ge nepottebuje a neptijme vojenskou pomoc Soveta. V teto chvili byly dalgi porady pterugeny." Toto je vysvetleni ze strany Ruska a co k tomu dodaji spojenci, uka ge blizka budoucnost. V jednom bodu odpor Polska proti sovetske ptime vojenske pomoci ma obdobu se stanoviskem deskYch statkatil za loriske krise. Oni dle znamYch doklada dovne g stavili se proti ruske pomoci ze strachu pled — bol gevismem, eili obavali se — deleni majetku. Polska glechta, velkostatkati, vlastnici v Polsku ohromne rozlohy pady na akor chudYch "chlopti", staraji se ptedem o svaj tok, vlastni bticho a hazarduji s osudem vlasti. Pondelni zpresa sdeluje, ae Rusko uzavienim paktu o nentoenosti nerugi zavazky Ci smlouvu o zasobeni Polska potkebnymi surovinami. Co tedy Stalin zamYli, Ake jsou jeho prozatim tajemne plany do budoucnosti? Dnes, kdy posvatnost- sniluv a zavazkil jsou "cary papiru", je vse mane. I dal gi iiskok rozhodne obratneho a zchytraleho Stalina. Bud' jeho rana je namikena na Anglii, di odstranenim nebezpedi ze strany Nemecka chce pinou silou udefiti na nebezpedneho soupeke — Japoneiky. teskS* narod ma tri zdroje, z nich 'nide eerpat posilu a nacre** Prvnim zdrojem je kniha, v je uloiena vgechna maudrost zeme i nebes. Pismo. DruhS7m zdrojem jsou dejiry deskeho naroda a tietim je narodni Ceske kraje, hrady a zamky, tak, jak je opevuje draha a kra.sna. hymna. "Kde domov miij?"

Ve stkedu, due 30. srpna 1939. lirasna kniha o Ceskoslovensku.. "Talking about Czechoslovakia", napsala a ilustrovala Marie Polenskas — Vy glo nakladem Bohemia Press, 521 Fifth Avenue, New York. Cena $1.50. Kniha jest Cislovana a autorkou podepsana. Jig delgi dobu bylo lze sly geti stesky na nedostatek struene informaanieh knih o Oeskoslovensku. Tento nedstatek byl ztejme pocit rovan od otevteni Os. pavilonu na Svetove VYstave v New Yorku. Amerieti navetevnici tam ptichazejici dotazovali se a dotazuji prase na yeti, o nicht lze -Wks° podati struenou a Wsti gnou informaci nekolika jen slow nebo vetami. Z tohoto dilvodu vitame anglicky psanou knihu, ktera se nyni octla na zdej gim knihkupeckem trhu, a jeg jest nejvhodnej gi ponrackou k Wge zminenYm informacim. Jest to kniha "Talking about Czechoslovakia". Autorkou teto knihy jest Marie Polenska., Ceske, spisovatelka, Ittera jest znama s yYmi krasnYmi elanky — jsou to vlastne basne v prose — o na gi milovane vlasti. Tato kniha "Hovory o oeskoslovensku" 11 ,211i veak jen pouhou informaeni pomackou. Jest to knilaa, kterou budete stale proeitat, a ktera, v nynej gi dobe jest pro nas neeim vice, nea odpovedi na otazky, kterYmi vas zasypavaji vagi omerieti ptatele. Jako yeechny elanky pi. Polenske, tak i tato kniha dY ge eistou, hlubokou laskou k rodne zemi — k Oeskoslovensku, ktera zije jak v mysli autoreine, tak i v nagich srdcich. Kaede slovo,• kdy g jest psa.no anglietine, ma ryze eeskou /lapin, vane z tehot eeskY ditch i peYne odhodlani a vira v konedne viterstvi Pravdy! Obsah knihy pozastava ze stroheho, ale jasneho popisu poeateenich dejin zemi eeskYch, co g postupne pokraduje ag po nynejk dny . . . Autorka jest nejen basnitkou, ale teg nadanou malitkou, eeho g dakazem jsou jeji ilustrace, jemne pe.rokresby, jimig dekorovala s.-ou krasnou knihu. Jest tam celkem deset p:rokreseb, i doplriujicich psane slog: o. Ve skromne. ale velikosti ducha provanut5 ptedmluve autorka pi ge pod datem 6. eervents toto: Tyto poznamky o me negt'astne, zmrzaene a zmueene vlasti nechteji bYt nYm zaznamsm. Jest to jen nekolik vrcholnYch o nichg se domnivam, ge by mohly zajimat Amerieany. Nektere z techto jsou zodpovegenial otazek, je g jsou mi 'taste kladeny. Pokorne a s bolestnym srdcem venuji tuto knigeeku vgem tern, kteii giji a usiluji o navrat svobody a demokracie me vlasti a ostatnimu zbytku strachem schvacene Evropy. Marie Polenskas — Touto ptedmluvou se otevira opona k bohatemu deji, kterYm jest tato poeticka kniha. Kniha "Talking about Czechoslovakia" vygla naklaclem Bohemia Press, 521 Fifth Avenue v New Yorku ye ykusne typograficke aprave. Cena knihy, autorkou podepsane, jest $1.50. Prodava se v obou Os. pavilonech na svetovYch Wstavach v New Yorku i San Francisku, jakoi i u veech krajanskYch knihkupcil. Zaopattte si tuto knihu, za kterou budete veleeni autorce. Kniha yam bude milou po celou dalgi dobu a posilenim viry ye svobodne Ceskoslovensko ye svobodne Evrope! Polar Narodniho divadla v matiece Praze, rozlevajlei se do eeskYch krajil a srdci, byl poiarem naredniho prebuzeni, ktere znovu vzchopilo ecskY lid k novemu usili o zachovani na.rodni sve bytnosti. Prika.z dnegka. Dopis bratra Suldy, podavajici vysvetleni ohledne stanoviska, slo geni, sineru a alsolu Sdrug eni AmerickYch oechoslovaka Texasu, poyagujeme za gayer nastaleho nedorozumeni a polemiky, yr/stale doby posledni. Zatadili jsme do na geho organu nalledy obou stran a gadame, prosime ye jmenu svateho akohl -tele nazi haluze, aby gaiegitost byla urovnana doma a do vetejnosti zadne rozmaky nebyly uvetejriovany, proto ge nikoli natek mad doeasne porobenou Vlasti, ne lani zloduchtm stare vlasti, ne malichernosti mezi sebou — ale laska k vlasti projevena, Ciny ji °pet osvobodi. Vgichni roduverni do jednoho giku, at' pooetne mravnim vlivem a hmotnou pomoci vudci druhello odboje — Zvitezime! Dopisovatelenn! Posledni tti dny dorueila nam pogta neobvykle mno gstvi dopisa, jet pochopitelne nebylo lze zaladit, Uvetejnime je ptitte.


Vc stfedu, dne 30. srpna 1939. Bojde k bolgevisaci Evropy? Ve francouzskem listu "Epoque" se zabYva, H. Kerillis namitkami, co se stane se spojeneckou Francii, Anglii a ostatnirni nahodnYmi spojenci Nemecka a Ruska v pfipade, to tato nacisticko-boltevicka aliance vyhraje valku. Kerillis popira motnost bolgevisaee Evropy, Spite pry hrozi nebezpeei nacistickemu retirriu i Sovetskemu Svazu, nebot' jak historie uci, po katcle valve Rusko zmenilo retim. V roce 1815 zvitezilo Rusko nad Napoleonem a diktovalo mir ye Vidni. Nekolik na to, vypuklo v Petrohrade povstani dekabristil. Roku 1852 bylo Rusko porateno u Sevastopolu Francii a Anglii. Brzy na to vznikl v Rusku pfevrat, kterym bylo pozdeji zruteno nevolnictvi. V roce 1878 ruska, vojska vnikla do Bosporu a maim ripine znicila tureckou figi. Brzy na to rutti nihilists se pokusili o pfevrat a zavratdili krale Alexandra II. V roce 1905 bylo Rusko porateno Japonskem. V zapeti vypukla revoluce a ta zpilsobila pad absolutismu a postavila zaklady nova.° konstitueniho retimu. A konedne roku 1917 po rusks poratce ye svetove valve vznika, lool gevismus a po fade socialnich zmatkil pada nejen byvalY politick' retim, ale celY hospodakskY system. Tento historickY piehled je pro Kerillise dtkazem, ze spit Rusko po valve bude nuceno zmenit retim, net ostatni tak zv. demokraticke staty by mohly propadnouti zkaze. Westiti pro ubitou vlast. Nedelni schilze odboely Sdruteni A.t.T., konand v sini sv. Josefa, znovu vydala doklad o neutuchajici lane a vernosti druhe a tfeti generate domovine jeji otcu a dedri. Zastupci "Osadnich spolkri a vstup dlenstva jednotlivYch jednotek a adkoli dosud ani polovina jich neni pilhlatena, westska odboeka ma kolem devet set elenie Behem dvouhodinoveho rokovani zavladala srdeend, chvilemi pohnuta nalada, smetujici k ochotne spolupraci, jet by vynesla mimes moralni pomoci pfimetenou pomoc pen'etni. Vgichni ileastnici jednomyslne byli pkesvecideni, ze zahranieni vetev face trpiciho naroda nesmi v dejinne chvili narod zklamat, ze musime vykonati v gichni svoji povinnost k ubite stare domovine vstupem do organisace, bojujici za tt'astnej gi jeji budoucnost. Ket by jine odbodky po celem krajanskein Texasu silily poetem pkihla genych &exit, snatily se a tieba i mezi sebou zavodily, kterd odvede tstredne nejvytti ptispevek penetni! Vlasti zdar! Nate navgtevy. Rodina Frank Janeekova z Austinu zastavila se ye West a br. Janedek zaskoeil do redakce k letnemu rozhovoru o dasovYch udalostech a hlavne fikolech Sciruteni A. C. T. Odsud vYletnici pokradovali do Ennis k navAteve rodin K. Krajdove a Johnnie Hordkove. — V penal' odpoledne pfekvapila redakci miles navtteva z El Campo a site: bratr Jos. Barton se svymi sestrami sl. Marii Bartogovou a pi. Annou Tobolovou a synovcem Ed. Tobolou z Houstonu. Potadatel organu lituje, ze nemohl navgtevniky osobne uvitati, protote pravidelne pracuje doma, kde ma naprostY klid a v redakci dli jen dopoledne. Kolega Aug. J. Morris navttevnikum ukazal zafizeni na gi tiskarny a tito pak pokraeovali do Bomarton k na,vtteve pfibuznYch. — Br. Muehlstein s rodinou ze Stamford, Tex., dojel sem na pohfeb pi. Kolatove a letmo zaskoeil do redakee. Mimofadnou navttevu men jsme v iiterY rano. K memu stolu pristoupil malt' kludina a tazal se: "Znate mne?" Prohlitim si hezkeho hocha a nepoznal jej. "Jsem Kopedek z Ennis, travim ye West prazdniny u kmotfidlal Fr. LichnovskYch." Tohie se povedlo. Jsme s A. Kopedkovymi trogku spfizneni, otec pi. Kopeekove — Jos. VitoitskY v Kaufman — je naYm bratraneem. Znal jsem kludinu co "bethinko" a v'me, jak behem nekolika let mladet caste, meni podobu. tiperny ho gik prohledI si tiskarnu s velkYm zajmem, pokud vas dovoloval — Aterky jsou na:simi nejpilnejtimi dny — pohovofil se mnou a ueinil na mne nejlepti dojem. Miuvi pane desky, je bystrY, vtimavY rodide mohou a take maji ze sve- ratolesti oprivnenou VaclOSt. — Navttevy nas skutedne mile pOtaily,

V Ii;STNIIE East Bernard; Texas. Ctend redakce:— Prosim. raete otisknout ty roseluce pfijate na schuzi odbodek a A. C. T. u nas v eervnu. Je tomu jit dva mesice, — meol to b y t davno na svete, — ale demokraci pr a c e pomalu vtade. Chteli jsme tim pomoci zachranit vklady deskoslovenske v zahraniei, nejsou-li zatim jit rozkradeny. Je to majetek naroda, nagetfeny za poslednich 20 let a ulotenY pro dobro naroda a my cheeme jen dotyene zeme upozornit, ze se o ne jednou narod bude hlasit. Dost se jit ti samozvani protektonakradli — kdyt narod se nemohl branit — ale neni tfeba, by jim ty tak zvane demokracie a nagi pkatele dali i ty penize. VildcoVe na geho odboje mohou se vykazat takovYmi resolucemi — narod v Oeskoslovensku nemute za sebe mluvit„ tedy to musime delat my jmenem naroda. Daleko vets' vahu by mely takove resolute, kdyby nas bylo v Texaskem Sdruteni statisice. A melo by to bYt, patfilo by se to. fzikame si narod kulturni, uvedomelY, a jsme v to veci nanxini stratne pomali a nedbali. Jen proto bylo ureeno tak male vstupne a elenstvi, by mohly se dat zapsat cele rodiny. Uddlosti se v Evrope vyvinuji takov'm kvaltern, ze z toho az hlava jde kolem do kola. Co se dnes hlase. do sveta, zitra se popird. Co dnes bylo povatovano za holou nemoinost, zitra je • faktem. Kdo by na pt. iekl, to Hitler a Stalin budou kamaradi! Leta si nemohli pkijit na jrneno a dnes se bratti! Novinami probehla zprava, ze pry general Jan SyrovY, v nehUZ narod vkladal takovou dirveru kdysi, pracoval na rusko-nemeckem paktu, kterY tolik piekvapil a udivil Francii, Anglii a celY svet. Pry to byla pomsta za to, ie nas ty cive zeine v Mnichove tak hanebne zaprodali. Nemohu tomu vent. Tak se CeskY elovek nemsti, by pracoval do rukou Nemecku, kdy2 z toho narod nema nic ne2 Skodu. I takove zpravy, ktere ptichazeji z Oeskoslovenska mohou bYt propaganda nemecka. Ne, ne, s tim se nesmitime a to nespolkneme i kdyby narn kikali, ze to upekl nas elovek Syrovy Tim vSak je cely svet (a tedy i my) postaveni v novou konstelaci. To bychom byli nikdy neverili, 2e se spoil Rus s nejUhlavnejim neptitelem Slovanstva Hitlerem! Myslite tedy, ze je tam u tech panfi Spetka slovanskeho porozumeni? Ne, jen internacionalismus zbavenY v§eho idedlniho a dutevniho dobra. Tak tedy i z to strany jsme odkopnuti. Neni a nebude jineho spolehnuti semi na sebe. Po tech uddlostech, ktere se tento tYden odehravaji, musi i Polaci prijit k poznani, ie je tfeba jit ruku v ruce s nami. Az pfijde jednou — cid Pan Bah ze brzy ku koneenemu vyrovnani, bude muset dostat republika CS. sve pfirozene hranice a mezi Polaky, Slovaky, SudetskYmi Nernci, Jihoslova.ny a koneene i Mad'ary po tech trpkYch zkutenostech, ktere v gichni mame — bude se muset utvoiit dohoda ne jiz Males, jako byla, ale Velka, a ta bude jiz velmoci. Nepiejeme ze se museli doekati toho, co protival narod nas, ale doufame, ze se nedaji nikym klamat a to to tentokrate praskne. 6echoslovaci jim pfeji vgeho zdaru a budou jim porno, hat. Na ty trpke chvile loriske jsme trOchu 1)0zapomneli. Ale to Sdruteni Amer. Oechoslovakri musi se zalotit viade. Je to jakasi na ge, moralni rnobilisace pro pra y°, pravdu, spravedlnost a pra,vou demokracii.- Medajli'oclboje by meta mit. katda, nage tekaska, rodina jako pamatku na ty take chvile, ktere protiVitnie. Vitezirne! Rev. Jos. C. Kunc. Austin. — Generalni navladni Mann rozhodl, ze podle finaneni pfedlohy, pkijate legislaturou, nemilte se statni zamestnanec deliti o pre', ci s jinYm. Nasledkem toho nemalY podet universitnich studentri ztrati east vyclelku, kterY doposud ziskavali tim, ze nekolik hodin denne pracovali v kapitolu aneb tfa.dovnach na rniste jinYch

Strana 13. RESOLUCE prijate na celostatni se/1,112i Odbodek Svazu AmerickYch techoslevakii v Texasu, odbYvane due 25. derma 1939 v East Bernard, Texas. "My, zastupcove Odbooek Svazu AmerickYch cchoslovalcd v Texasu dekujeme v gem nagirn CeskYm listum v Texasu a zvlagte anglickemu dennimu tisku za vzacne porozumeni toho fakta, ze nasilnYm rortrhanim deskoslovenske Republiky a podmanenim v geho deskeho obyvatelstva tete utrpela demokracie tetkou ranu. Jsme yam neskcnale povdedni, ze neustavate odsuzovati rozpinavost a bezohlednost dikta.tur a volate po naprave a spravedlnosti i pro malt', vysoce kulturni narod deskY, jakYm vkly byl a je." "Odsuzujeme ye jmenu lidskosti a bratrskeho spolutiti mezi narody nasilne zabrani cele Oeskcslovenske Republiky Nemeckem a protestujeme proti bezprikladnemu soustavnemu olupovani vteho eeskeho lidu tam tijiciho. Co si svou phi a getrnosti vybudoval je mu bezohledne bran° a odvate,no do Nernecka, (Reichu). Bude-li toto nasilne a bezohledne loupeni provadeno jests po dva roky, bude tam deskY lid opine otebraden. Upozorriujeme vtak, ze bude deskY narod poiadovati pinou nahradu i s za vas byl nacistickou nemeckou vladou oloupen a co bylo jeho narodnim majetkern, vaetne vkladu ulotenYch v mezinarodnich bankach." Resolueni vYbor: Dr. Jos. Kopeck', Soudce C. H. Chernosky, Redaktor V. Malec. San Antonio. — Schuze komunistri byla rozbita davem 4000 lidu, kterY vfitil se dovnitf meskeho auditoria, rozehnal schtzi asi 100 komunista, rozbil nabytek a okna, net byl policii a plynovYmi bonabami rozehnan. Proti mayoru Mawerikovi vyvstala silna oposice, ktera sbira, podpisy obeant pro jeho odvolani z iffadu. Belehrad. — Jig loni byla v Belehrade zboiena budova Narodopisneho musea na naroti ulice Milote Velikeho a Biroaninovy. Na terra mists bude vystavena budova noveho musea, nejmodernejti na Balkane. Nove jihoslovanske Narodni museum bude zafizeno podle nejmodernejtich vzorte Zvlattni komise, ktera byla utvokena, aby prostudovala organisaci stejnYch muse' v cizine, byla ministerstvem gkolstvi a ne.rodni osvety vyslana do kite, Svedska a SvYcarska k navtteve vettiho podtu tamnich musei. Komise informovala se v techto zemich, na jake zakladne se stavi musea tohoto druhu, a ziskanych poznatka bude poutito pro nove Narodopisne museum v Belehrade. Pro investieni naklady byla u Hypoteeni banky sjednana pujeka 20 milionii dinartl. Videfi. — Naproste Uspechy korunuji snahy ziskati obraz o kultute obyvatel stareho iimskeho mesta ye stfedni Evrope, Carnunta, ktere bylo v mistech nedaleko dne gni Vidne. Pies 1,500 let se o mestu nevedelo. Kdyt loni meli badatele pfikroeiti k prvnim clukladnYm vykopavkam, zjitt'ovali polohu velmi zajimave. Proste fotografovali a zakreslovali z letadla. Tam, kde na fotografii jsou svetlej gi mista, znadici, ze y e skuteenosti neni na techto mistech bohatgi kveteny, piistoupilo se k vykopivkam nejdfive. Svetle ski/my byly znamenirn, to na tech mistech neni vhodne pildy pro rostlinstvo a zdi patrne pronikaji nejvice k povrchu. Dries jit je jasnejti obraz o tivote tohoto fimskeho sidla, ktere melo asi 100,000 obyvatel a mid to celou jednu timskou legii, tedy asi 6,000 petich a 120 fizdnich vojakti. timske Lazne, ktere zde nyni byly vykopany, jsOu jedny z nejfettieh, j ake y e staroveku byly. thomek kamenneho sloupu, na kterY se pfi glo, ma v prilmeru 2.60 m. Lze si udinit pfedstavu, jakou stavbu neslo sloupovi tohoto prenneru. Kdyt minul' Wen byly vykopany severni i jitni zdi lazni, zjistilo se, to je znieena men gi Cast v deice asi 156 metea; take z tohoto eisla ize si diniti pfedsta.vu o rozmerech. Teprve vykopavkarni pfi glo se na zvla gtni system Usttedniho topeni, ktere Alma


Strom-. 14

Jadym Barrande, objevitel eeskeho mote. -r-NNE 11. srpna tomu bylo 140 let, co se v Saugnes ve Francii narodil Jachym Barrande. Styricet let svehe tivota zit a pracoval J. Barrande v oechach. V II. patre Narodniho musea v Praze, v sale, nesoucim napis BARRANDEUM, je venovani: "M cizozemec rodem, priradil se svou glechelnosti a syYm duchem k eeskYm syniun eeskeho naroda". Dedikace neni nadsazkou: Barrande se stal Denisem a Luetzowem prehistorickYch oech, dejepiscem eeskeho praveku, kdy se v srdci Evropy prostiralo more. Barrandovo tivotni dilo, gestadvacet foliantu o 6000 stranach a s 1160 tabulemi, stalo se stetejnim dilem geologie vtibec. Jachym Barrande, absolvent techniky, byl ureen k povolani stavitele • mosttz. Jako odchovanec pakitske Vysoke gkoly mostni a sil• postavil take opravdu dva mosty a byl by se asi dostal do dejin stavitelstvi a nikoliv pkirodnich ved, kdyby si mladeho mute nebyl vybral tehdelgi kral francouzsIO Karel X. (1824-1830) za domaciho Neitele pro sveho vnuka, nositele titulu hrabete Chambord. Druhe eislo v zavorce za jmenem Karla X. neznamend umrti tohoto syna Lud yika XV., nYbrt konec jeho panovani: revoluce vypudila Karla X. z Francie, a s detronisovanYm panovnikern opustila zemi i jeho rodina, veetne vnukova domaciho ueitele. Tak se dostal intenYr Jachym Barrande napred do Edinburku ye Skotsku a potom do Prahy. Z hrabatka Chamborda se stal dospelY mug, jent nepotreboval domaciho ueitele a intenYr Barrande, jent ted' ut zastaval funkci spravce jmeni, se ohlitel po zamestnani zajimavej gim. Nagel je, a bylo zajimavej gi, net si myslel. Vla,stne glo o prodlouteni koriske drahy Praha—Lany at do Radnice a Plzne, nebot' bylo treba zesiliti dopravu uhli. V mistech nynej giho Barrandova zakopl Barrande o svrij osud: mel podobu kamene, jen se lig il od spousty jin:kh tim, to vykazoval kresbu, vlastne relief. Zkratka: Barrande nag el zajimave zkameneliny, a pohled na tato svedectvi davn3"rch dob probudila v intenrrovi starou lasku k prirodnim vedam. Ne nadarmo Ceti utasne zpravy, jet prichazely z Francie, posmrtna to slova uznani pro jisteho barona Cuviera. Caviar, vateni, to bylo velke sousto pro tehdej g-i Oche Kdopak pied tim aby universitni profesor bral do ruky apinave kusy jakehosi zkameneleho "neco", co se povalovalo v lomech Montmartru. Cuvier to nejen bral do ruky, ale sestavoval kusy ye fantasticke celky: Byly z toho prvni rekonsrukce pravelech obril z rise tivoeigne. Barrande, Guviertiv nad genY ctitel, stavel site dale koriskou drahu, ale jeho srdce propadlo zkamenelinam. Pod jeho pilnYma rukama a bYstr;c7ma oeima otivaiy filigranske ornamenty, jet uchoval vapenec z dob vzdalenS7ch nad pomygleni, jeho instinkt nalezal nove a nove rody a druhy tvora, kteri representovali na teto planete organiclec7 tivot v dobe, kdy vzduoh cal je gte nebyl d*chate int a k.dv m e tleou vgeho byti bvlo patrne jedine more. (Viclyt jegte lidske embroy vykazuje stopy nstroji, ktere umotrzuje titi ve vocle!) Dilo, ktere proslavilo Barranda i Cechy stejnou menu ve vedeckem svete, se jmenuje "Systeme Silurien du centre de Boheme", Silur ye stiednich oechach. (Silurem nazYva, geologie soubor vrstev, nejakYch della kilometre silnY, ✓ nicht — reeeno pro na g neel — prevlada va-

VESTN1K penec, ulotenST na tech kterSrch mistech morem.) Bude treba jednou napsat studii o/om, jak velci mutove umeni rozdelovat svuj den na vic net. 24 hodin po 60 minutach. Teprve potom se vysvetli, jak Barrande dokazal stavet drahu, hledat trilobity, kreslit, psat knihu; udit se od syYch delniku d'esky a u Palackeho nemecky. Vest ueenou korespondenci (m. j. s Ko • enskYm), ukazat se obeas sve rodine (adresa: Chotkova Cp. 419) a je gte spravovat nemale jmeni sveho bYvaleho yznegeneho taka. Dokazal to. Sem tam se najde, povzbuzen mtizou. tuzerovou, melouichakskY prriviodce cizincla, jen vysvetluje svYm sverencilm pametni desku nad Vltavou slovy: Tady (ici, hier, here, aqui) spadl se skaly udenec Barrande (pro Francouze: un Francais) a zabil se. Tot. Muerto. Neni to pravda. Jachym Barrande zemkel jak se na pana veku 84 let slu gi, pokojne a na zapal plic, naslednY to zjev delgiho kmetskeho polehavani. Zesnul dne 5. kijna 1883 ve Frchsdorfu v Rakousich, kam jel zakidit vYkon zaveti — sveho nekdej giho taka, hrabete Chamborda. V dojemne neznalosti, kdo to to zemkel, vypoeitala rodina na Umrtnim oznameni, to toho a toho dne bude pohrben "bYvalY preceptor hrabete Chamborda, po pal stoleti spravce jeho jmeni, a vykonavatel posledni jeho Yule, Jachym Borrande . . ." OeskY narod i mezinarodni veda pohlitely na neho spravneji. Barrandovo jmeno nese geologickY sal Narodniho musea (jemut Barrande odkazal vSechny sve vedecke poklady a jegte 10 tisic zlatYch), udencovo jmeno dana na y eenou pamet' nerostu (Barrandit), a jeho jrnenem je ve svetove literature oznaden druh hlavonoicn Barrandioceras, a trilobit Barrandia. Na Barrandov a pod Barrandov do Vltavy chodi pratska mladet, kdyt letni vedro obnovuje dobu, kdy nelze tit mimo vodu. Z NEZNAMiCH DOPISU SMETANOViCH. "JO. appelloval k svemu duchu . Od smrti Bedricha Smetany uplynulo v kvetnu jig petapadesat rokil, a piece se dosud objevuji jeho nezname dopisy. Od podyrtenYch kterYch se vynorilo se jrnenem SmetanovYm velmi mnoho, li gi se na prvni pohled. Snad moino padelati rukopis tak, to se dokonce odbornY znalec ocita, v rozpacich. Snad motno padelati i nekterY podrutnY namet obsahovY. Avg ak v dopisech SmetanovYch se vyskytuje pravidelne veta, nebo nekolik vet, jicht vymysliti nelze, protote jsou prove takovYm vYronem genia, jako jeho hudba. Nebot' je bytostnYm znakem deskeho umeni, to nezna rozporu mezi lidskou a umeleckou osobnosti syYch velkYch tvurcti. Roku 1862 potadal neznamSr milovnik hudby Smetanu, aby pro jeho soukrome potegeni skladbu na ureitY namet a za honorat, jehot vYg i tadatel umelci nabidl. Smetana odmitl, ponevadt alo o symfonicke dilo, ktere by si vytadalo praci celeho roku. JemnYmi slovy vytYka dale neznamemu amateru opovallivost tadosti i nabidky. Umelec neni k tomu, aby tvoril pro kratochvili sobeckYch "Take nahlednouti musite, to hudba jest znadne neeim jinYm, net y am byti se zda., treba by i vydeleenYm podnikem skladatelovi byla. Flody jeji v nitkinem pripade nelze pro jednotlivce ponechavati, jetto ony lidem, svetu a vtibec dobam nynejeim i budoucim naleteji. Nebylo by nos, kdyby slavni predchridci na gi sve tvorby jen pro jednotlivce ureovali a tito je ulotenim k zaniku odsuzovali." Vime z tivotopisu B. Smetany, to r. 1862 po navratu Goeteborgu nebyly jeho hmotne pomery nijak toy& Presvedeeni, to umelec e'eskY tvori pro ne,rod z pohnutek nadosobnich, vyslovuje Smetana v jinem neznarnem dopise, snad nejpamatnejeim, nejtragietej gim ze vgech s yYch pisemnSr ch projevii. Jeto dopis milostnY, kterST

Ve stredu, dne 30. srpna 1939. byl objeven v Bkeclavi. "Jo., miluji a budu vtdy milovat a musim milovat. Ut jsem jednou kekl, to jste mohla bYt mYrn dobrYm andelem. Vliv vaA na vSe, co bych konal, byl by nekoneenY, velikolepY, cil ten vzne genY tehnal bych vas za to, a se mnou moje umeni, a nag — narod, tkeba neveda o vas." R. 1883 zaslala Smetano-vi Anna Trnobranaka, dcera basnika Rolnickeho, jit Smetana tak slavne zhudebnil, otcovu baseri Na mlate. V dopise, napsanem rok pied svou smrti, 8. kvetna 1883, vytYka. Smetana nevhodnost textu, presto vaak slibuje zhudebneni. Z hiubokosti srdce taluje na prival bed, ale take vyzveda nadosobni stateenost, ktere. ho zachrariuje pied zoufalstvim: "Moje choroba vleee hejno doprovazedri za sebou jinych obtitnYch nemoci, ktere veskrze jsou nervosite rozdratclene pkidelene; proto hlavni pkidinou, ae jsem skorem celY rok nesmel nic Gist, co by me fantastickou stranku mozku pobourilo, z toho by se staly jine chorobne strany; a lekari mne zapovedeli Gist, psat, myslet atd.; jen poslouchat, co se okolo mne deje, nemohli zapovedet oni, nYbrt to mne zapovecil mocnejai pan, net jsou lekaki, to byl: "osud" . . . V tom du gevnim trYzneni, I/20V jsem hlasek s yYch vnouekt nikdy neslygel, ja ale nemohl yydrtet ona muka a se trapit, ja jsem appelloval svemu duchu, a ten mne umotnil, to jsem sve skladby si mohl tak predstavit, jako kdybych je sly gel. A ja napsal dlouha a namahave, dila v to cele dobe at podnes . . . A tak jsem mohl sna get intij — nesnesitelnY los !! Jestli je gte ted' se roclet mueednici, tak jsem ja mezi umelci ten nejvetgi neat'astnik, neb osud me adsoudil nemernu hrobu, kde zvuk lidskY je neznamY; neslygel jsem nikdy vetginu myth plochl, ale videl kolikrate, jak vet gina obecenstva slzela pri poslouchani myth du gevnich plodri —!!! —". "Ja appelloval k svemu duchu", neni to heslo bohatYra? Lipsko. — Z prikazu vrchniho starosty mesta Lipska zaeind lipske nakladatelstvi Otty Harrasowitze vydavati zvla gtni knitnici dokumentu o prvnim easopisectvi ye stiedni Evrope. Tato dila jsou vydavana k vYroei Guttenbergova vynalezu. Na knitnim trhu objevil se jit prvni svazek pod pazvem "Ohlas roku 1609". Kniha stoji vazana 140 Ke. Velmi dobre. je predmluva tohoto dila; nelze to hledati nic sensaeniho, je to dokonalY vedeckY prispevek ke kulturnim dejinam. Tomu, co bylo na podatku dejin novinarstvi, rekli bychom dnes spi ge "letak". Ale ani dnes neni bez zajimavosti Gist "Erweytterte Unholden Zeitung" nebo "Newe Zeittunge vonn Muenster". Psalo se v nich tehdy stejne o procesech s earodejnicemi jako o politickem boji Habsburkil proti stavtn, o nabotenskYch nesrovnalostech stejne jako o nesnaaenlivosti jazykove, koneene tedy o v gem, co bylo prieinou tricetilete \Talky. Jsou to skuteene vzacne doklady doby. Cleveland, Ohio. — Nemecko-Americka kulturni liga narodni organisace fedrujici Usta y -nidemokracstjvpionazsmu a fag ismu, bude konati svoji druhou vYrani konvenci v zdej gim hotelu Allerton ye dnech od 2. do 4. zati. Liberalni vadcove a zastupci delnickYch skupin byli pozvani jako reenici. Bude take pamatovano na spoleeenskou stranku banketem v hotelu 2. zari a vYletem na Eintracht forme v townshipu Royaltown, kde rovnet bude konana valna, schtize. 10,000 take a studentiz na Kromeritsku. Podie provedenYch zapistz pribS7va na obe,cnYch a me g VanskYch akolach v politickem okrese kromeritskem tactva. Do 73 obecnch §kol na KromeiTtsku bylo zapsano celkem 6679 :Midi a do akoly poinocne 64 taci. Proti loriskemu roku jevi se tedy prirtistek aactva na Skolach me gt'anskYch, kde je vice o 125 zaku. Do 12 akol me g t'anskYch je jich zapsa.no celkem 2278 a do jednoroenich udebnich kursU 219. Krome toho bude v Kromeriti otevrena jednotridni obeend kola nernecka, ktera bude umi:steno v budove statniho ueitelskeho iistavu.


Ve stredu, dne 30. srpna 1939. Rt2ENA MORAVKOVA:

Ze vgech nejkrisnejgi ROMAN

Francouz rychle prisyedeil a Blanka pravila rozhodne: "Souhlasim se veemi body ve smlouve a zitra v devet hodin yam ji odevzdam." Pan Lubin vyslovil jests jednou sve poteeeni nad tim, ge mu bylo doprano prokazati madame alespori malou slu gbu, ujistil ji, ge se zitra presne v devet hodin dostavi a poroudel se. Po nem mel se take Viktor k odchodu. "Musim nyni mluvit s bratrovYm zastupcem a zitra prijdeme v tutee hodinu, jako Lubin, abyste mohla penize odevzdat po pripade advokatovi samotnemu, bude-li k tome zmocnen." "Dekuji yam," odpovedela Blanka a nezdr govala ho nijak. Citila, ge by mu urea alespori jedinYm vrelejeim slovem podekovat, ale nemohla. Phlie jim pohrdala. A koneene chlacholila se tim, ge Viktor timto alespori eini jakesi pokani a napravuje svoje dlouholete hrichy. Ani Frantik se dlouho nezdrgel. Vysvetlil Blanca, ze prieel vlastne jen na skok, jen aby se presveddil, vi-li ji g o \Teem a pak dodal vYznamne: "deka, me nekdo, vie Blanko — musim bYt presnYm!" Ani na okamgik nepochybovala, ge je to sladka, milostna, zale gitost, a s rortr gitYm, sotva znatelnYm iismevem ho propustila. XXI. Presne o devate hodine prisli veichni nove terrier soudasne. Pan Lubin, Viktor Dane§ a cizi seriosni mu g, jeng byl predstaven jako doktor Jasan, pravni zastupce Ivana Daneee. Prvni vyridil svou zale gitost pan Lubin. Odevzdal Blance v hotovosti dvestepadesat tisic korun a jako nahradu obdr gel podepsanou smlouvu. Nebylo mono posoudit, ci radost byla vetei, zda Blaneina, ktera svirala v ruekach tougenou pomoc pro milovaneho mute, ci Francouzova, kterY timto okaingikem ziskal nejlepei a nejzajimavejei zpevadku pritomne doby. Kdyg odeeel, vela Blanka s Jarmilou vedle, kde dekali doktor Jasan s Viktorem. "Pan Lubin dodrgel slovo!" pravila Blanka a pies yeekerY smutek, jim g byla napinena jeji due jig" od yeerejeiho dne, rYchala jeji slova piece jen radosti. "Zde je onech dvestepadesat tisic, pane doktore. Prosim, nalogte jimi, jak sam uznate za nejlepei!" Jarmila prepoeitala pied jeho oeima bankovky a odevzdala mu je, zaroveri s listkem, ktery advokat okam gite podepsal. "Dekuji vam mnohokrate, milostiva, jmenem sveho klienta a prijmete prosim vYraz me hluboke ticty," pravil va gne doktor Jasan a polibil Blance koneeky prstri. "Nerada bych, pane doktore, aby se o tom dozvedel mrij strYc drive, ne g bude penez pou gito," gadala Blanka. "Bud'te ujietena, slecno,ze zaridim veechno podle vaeeho prani. Jests ted' hned odevzdam penize na patriene misto. Pan Danes prijde nepochybne at' ke dvanacte hodine. V me kancelab je totig na tuto hodinu stanovena konference s jeho veriteli." "StrYc tedy prijede do Prahy 9 " tazala se rizkostlive. "Ano. Prave veera jsem od neho obdrkl zpravu, ge se ureite dostavi a je odhodlan postoupiti Doubkov. Oveem nyni toho ji g nebude zapotrebi ... " "A staei tyto penize, pane doktore, na kryti yeech dluhri? Bylo mne redeno, ze potfebuje pill milionu!" "Obnos, kterY jste mi, milostiva, prave odevzdala na Doubkov prozatim jako zaruka — pine pro dneeek postadi. A potom — doufam, 2e se pomery tak daleko zlepei, ge bude pan Danes ripine finanene zachranen." "Bohudiky!" zvolala Blanka vdeene, tak, jako kdyby bylo opravdu jedinou zasluhou doktora Jasana Ivanovi ,pomogeno. Pak mu podala ruku na rozloudenou. Na Viktora upine zapo-

VBSTNiK

mnela a ten take ani nehlesnuv, vyeel s a,dvokatem ven. Jarmila je doprovazela. Viktor yeak k jejimu ticlivu se v predpokoji s doktorem Jasanem rozloueil a kdyg tento odeeel, obratil se k Jarmile: "Rad bych mluvil jests se sleenou Blankou. Bud'te tak laskava, sledno a dovolte mi samotnernu promluvit s ni jen nekolik slov. Slibuji yam, ge se okamgite vzdalim. Chci si jen vyprosit jeji odpueteni!" Pravil to tak uprimne a vyhli gel tak zkroneene, ge mu to Jarmila nemohla odeptit, kdy si uvedomila, jak pekne se v poslednich dvou dnech zachoval. Zastihl Blanku, sedici v lenoece. Kdy g zaslechla kroky, pozvedla hiavu. Bylo videt, plakala. "Jardo?!" zeptala se a osueovala si krajkovYm eateakem tvare. Viktor hledel na ni s nepotladovanYm obdivern, divokou vaeni a tak podivnYm, te gko rozreeitelnYm vYrazem v odich. Bylo zrejmo, ge se mu Blanka libi, rozpaluje krev, dra gdi touhu pro dobrodrugstvi a pri torn jests svou rozkoenou krasou mu nadmiru usnadriuje pripravovanou pomstu Ivanovi. "To jsem ja — odpust'te," •pravil prosebne. Pri zvuku jeho hlasu Blanka sebou trhla. "Jakge . . . Vy jste neodeeel?" zvolala nemile prekvapena jeho pritomnosti. "Jak vidite — vratil jsem se, musil jsem se vratit . . . " "Zalelitost strYcova jest skoneena a tim i pobyt vas zde!" prerneila ho divka. Na Viktorove tvari vyskodil nehezky tieklebek, ale pokradoval tOnem, pokud mono jests litostivejeim, Upine ignoruje jeji poznamku: "Nemohu odejit, ani g bych od vas slysel, ge se jig na mne nehnevate, ge jste mi odpustila!" "Nemam yam co odpouetet. Je mi twine lhostejno, co &late!" "Muj Boge!" zvolal Viktor s predstiranou zoufalosti, "nenavidejte mne, proklinejte, nebo pohrdejte mnou, ale nezristavejte takto klidnou! Valyt' lhostejnost je pro mne ten nejkrutejei trest!" "Nechapu, jak yam maze zale get na torn, co si o vas myslim ja. — kdy vam drive nezaleklo na tom, co si o vas mysli vas otec a bratr!" "Pro eloveka, jako jsem byl ja — neznamenaly domluvy otce a hlavne starerho, ye veem daleko lepeiho bratra — niaeho. Ale jedine dobre slovo geny." "Nelgete!" zvolala rozhoreene Blanka, "kdo mei lapel genu, nea vy? A co s vami dokazala?" "Nemiloval jsem ji!" "Nemiloval jste ji!" 'rozesmala se ironicky i hnevive. "A byla to bezpochyby ona sama, ktere*, yam vyznala lasku, ktera, vas prosila, abyste si ji vzal, abyste ji vyrval z naruee eloveka, kterY ji zbogrioval, z narude bratra, kterY yam nikdy v Zivote neubligil!" "Prave proto, Ze jsem videl, ge je tisickrat lepei ne g ja, nenavidel jsem ho a prisahal jsem si, ze alespori jednou muslin mu dokazat prevahu. Bylo to epatne jednani, nezapiram. Ke yeemu se chci priznat — nikdy jsem vice nelitoval sveho znieeneho givota, jako prave v teto chvili. A vy nemate piece tak t yrde srdce, abyste ine od sebe odehnala, kdy jedine ye vaei moci je, abych jests zachranil, co se da!" Blanka ho poslouchala mleky a jeho priznani i litost pohnuly piece na chvili jejim srdcem, aekoliv toho nechtela priznat ani sobs. Ale v zapeti jedina, myelenka na Ivana, na jeho opravnenou nenavist k Viktorovi, jeho tvrzeni, ze kag cle jeho slovo jest falee a lest, ge neni schopen hlubeiho citu, litosti nebo polepeeni, znieila okamgite jeji soucit. Podiyno! Kdyg lidera prieel se zpravou o Ivanovi, ad nechtic, piece mu koneene uverila, aekoliv veechno co rikal, bylo tak nepravdepodobne a kdyby byla Blanka jen dastedne zas yecena do IvanovYch finanenich zale gitosti, nebyla by nikdy udinila to, k eemu ji Viktor prime' vlastne Alpine bez obtigi. Ale dnes mu neuverila, neoklamal ji sy Ymi slovy, treba znela sebe uptimneji. "MYlite se," pravila opet klidne. — "Ani ja, ani kdokoliv jinY neni schopen einiti zazraky. A premenit eloveka, jako jste vy, v mule 1-6.dneho a poctiveho — to by byl opravdu zazrak!" "Nesmejte se! Vein, ze mi nevetite nic z to-

Strana 15. ho, co jsem vain tu rikal, co tryskalo z hloubi meho srdce, piece mi musite uverit, h vas miluji — Blanko — " zeeeptal Viktor vaenive a vrhl se k Blaneinym noham, objimaje jeji kolena. Divka mu rychle strhla ruce, vstala a pridr'Zola se lenoeky. "Okamtite vstarite!" porudila hnevive a kdy tak hned neueinil, dodala rozhodne: "To byla posledni vase ura gka!" Pak popoela opatrne smerem, kde byly dvere vedlejei mistnosti. Teprve nyni- se Viktor vzchopil. "Blanko!" zatipel prosebne. "Nikdy jsem yam nedala prava, nazYvat me jmenem." Viktor pospichal za ni a zmocnil se jeji ruky: "Neodchazejte, prosim vas, vy nesmite odejit," septal vzrueene. Nemusil se pretvarovat, Blanka syYm odporem dragdila ho vice, neg si byl ptedstavoval. I kdyby nebylo Ivana a slibovane pomsty, jeji g obeli melo se stati nevinne devde — nebylo by ho nyni zadrgelo nic, aby ji neuchopil do narude. JedinYm pohybem strhl ji do syYch pall a pritiskl k sob& "Miluji vas!" eeptal ji vaenive a Blanka polomrtva strachem a odporem sna gila se Usilovne vyprostit se z jeho moci. "Zbogriuji vas — vy musite bYti mou, chceteli nebo ne. Drive jsem prosil a vy jste se mi smala. Nyni jsem panem ja. Nepustim vas! — Nebrarite se, je to marne! Mam petkrat tak velkou silu, jako je vase. A drive, dokud mi nereknate, ge me milujete — ge se stanete mou genou — drive vas nepustim!" "Nikdy!" zvolala Blanka, "nikdy! Radeji zemru, negli bych kdy vytkla nee° jineho, ne g ge vas nenavidim!" -Nenavist bYva poeatkem lasky — a vy mne milujete, Blanko — a take budete mou — na to prisaham!' Blanka byla jig vyeerpana bojem, ktery se opravdu zdal, ze bude marnYm — ale piece myelenka, ge by tento elovek uskutednil svoji vyhritgku, dodala ji novYch sil. Viktor veak byl si svou fysickou prevahou a smal se v duchu jeji namaze, ktera, jen mno gila touhu, aby toto nadherne, vzdorne devde bylo jeho. Nic si nedelal z toho, ge jeji rty prondeeji slova pro neho mai° lichotiva — tim vice tougil umleet je polibkem. Pomalu, s vedomim jistoty a viterstvi — sklanel se Viktor k jeji hlave. S hrtrzou pochopila jeho iimysl a citila ji g jeho horkY dech na sve tvari. Se zbytkem poslednich sil pronikave vykrikla a v zapeti zustala v jeho loktech bez vedomi. V okanigiku, kdy to zpozoroval, rozletly se dvere a v nich objevila se Jarmila — veecka bleda a rozeilena. JedinY pohled na smrtelne bledou Blaneinu tvar, na jeji rozcuchane vlasy a misty rortrhnute eaty — poudil ji okam gite o veem. "Styd'te se!" zvolala hnevive a spechala k divce, aby mu ji vzala z naruee. Mezitim se Blanka vzpamatovala, jeji mdloba trvala jen nekolik minut a kdy zaslechla Jarmilin hlas, vztahla k ni prosebne ruce. S Blaneinou mdlobou Viktor nepodital, zapcmnel na tuto mo gnost. A ona nyni Upine znidila jeho tak peelive pripravo yanY plan. Podital s tim a neptipouetel gadne vYjimky — Ze Jarmila zastane dru gku v jeho narudi, odevzdanou, premoknou, prijimajici ji g beze vzdoru jeho polibky. A byl si jist, g e pristftena v. takoveto situaci — gena jako Blanka — nebude mit odvahy, neptijmouti jeho nabidku. A zatim Jarmila naela Blanku v takovemto stavu a Viktor byl tak dalece chytrY, ze nebyl ani na minutu dela na pochybach, ge ho docela jasne pochopila. Vzkypela v nem opetne glue pri pomyeleni, ge drgel vlastne svoje viterstvi v ruka,ch a kdyby je byl lope zachytil, byl by provedl nejlepei tah ye svem givote. V takovYch okam2icich se neznal. Bylo mu iipine lhostejno, co eini, nebo tika a ani jistota, ze si pro v gdy timto zprisobem ubiizi, nedovedla ho zmenit. A hne y jeho byl dovreen jests tim, kdy mu Jarmila beze slova ukazala rukou na dvere. "-Teak ja se vratim, uvidite! Bude mou, dej se co dej! A jests rada, a g uvidi, ge s Ivanem nejsou hraoky. V tuto chvili u g pro neho neexistuje!" Jarmila si ho ug neveimla a venovala yeekerou svou pozornost a pedi Blance, ktera se jests


Strana 16 /pine nezotavila. Zavedla ji opatrne a pomalu do lognice na otoman. Blanka se chvela jako v horeece, byla stale je gte prrizraene bleda a Jarmila si trpce vyeitala, ge se dala Viktorem oklamat a pustila ho k ni samotneho. "Jaka, hanba!" zavzlykla Blanka litostive a zakryla si rudkama "Uklidni se, Blanko!" konejkla Jarmila. "Ale on me nepolibil, Jardo! Ptisaham ti, me nepolibil", mluvila rozeilene divka, nedbajIc chlacholeni sve drugky. "Ty mne nevetig?" vykiikla najednou, kdy ji Jarmila hned neodpovedela. "Mrij Bo ge — a on mi snad take neuveti!" "Blanko, jaka to po getila slova! Kdo by mohl pochybovat o tom, k ten elovek je bidak a kdo by mohl tobe nevekit?" pravila Jarmila vagne. "On — on — vg dyt' nevidel, jak jsem se branila — nevi, ge jen k vuli nemu — ge jen laska dodala mi sil, abych nepodlehla moci toho stragneho eloveka. Oh, Jareo — jak mu to dokat?" lkala Blanka a bohate slzy zkrapely jeji tvaie. "Peedne se uklidni, dite, a pak mit geme mluvit o tvYch blahovYch domnenkach," pravila rozhodne Jarmila a setiela Blaneiny slzy. Teprve, kdy se Blanka skuteene ponekud vzpamatovala ze sveho rozeileni, pokraeovala laskave: "Vgdyt' ja se v tobe vribec nevyznam, Blanko! Pied mesicem jsi plakala k vuli Viktorovi " Kvuli Viktorovi?" tazala se u gasle Blanka — "nikdy jsem piece k vuli nemu neplakala." "Byla jsi piece zaufala, my glenkou, ge miluje svoji mrtvo utenu!" namitia Jarmila ponekud nesmele. Tato otazka byla bezdeene radikalnim prosttedkem, ktery peenes1 bezpeene Blaneinu mysl do jinYch koleji. Dokorice se i usmala. "Jareo! Ty blazinku! Vklyt' on svou germ snad nikdy nemilovali — Na on — ale jeho — bratr — ano, jeho bratr — ano jeho bratr zboirioval!' "Blanko?!" "Ano, ten — a ja blahova jsem se domnivala, ge na ni stale vzpomina. Hned druhY den vgak jsem se dozvedela, ge se mYlim. Byla bych se zblaznila radosti, Jareo!" peiznavala se Blanka a pak ukryla rychle svoji zrumenenou tvae v Jarmiline name. "Ty — Blaniako— je to pravda? Opravdu ho /nag rada?" tazala se Jarmila a v jejich laskavSreh slovech bylo tolik stateenosti, tolik lasky, odeikani i dobroty. "A Viktor," pokraeovala Blanka, "kterY znieil jeho prvni lasku — chtel znieit i moje Atesti. Chtel me strhnout k sobe, do blata a kalu a svymi odpornYmi rty potiisnit moji lasku. Oh, Jareo . . . Ale nezvitezil, uchranila jsem svoji eistotu pro toho, ktereho celou svou dui miluji ... Ale bojim se Viktora, bojim se ho! Ta jeho posledni slova! Pamatuje g se na ne, Jareo?" "Snad bys mu nevetila? — Chce g ale, abych ti neco poradila? Zristari nyni nejakY eas na Doubkove — nechce g ? Tarn budeg peed nim bezpeene uchranena — opravdu takovY strach. — Ale je to zbyteene — jsem jista, ge se sem ug neodvagi." "A myslig, Jareo, ge mi strYc mi Ivan uveel?" "Cog o torn stale pochybuje g ?" tazala se Jarmila ponekud vyeitave. "Bojim se stale o jeho lasku. Vi g — ja, vim docela jiste, ge me ma rad." Rortomile, proste pHznani provazela gelmovskYm a sladkym Usme-vem. Ve vzpominkach na toho, kteremu nalegelo celieke jeji srdce, utonula imlne myglenka na Viktora. Jeji prstiky hraly si krajkovYm vgateekem, do ktereho je gte peed chvili utirala hokke slzy. "Nehneva g se na me, 'g e jsem ti to iekla teprve dnes, vid'?" pokraeovala stejne mile "Nemohla jsem proste o torn mluvit s nikYm drive, dokud jsem nevedela, ge me ma rad. Jarugko, vid', tie se nehneva g ?" ptala se mazliye. "Ne, Blank°, kagdY piece mame pram) na nejake svoje tajemstvi!" "Jak je to zvlaStni. Smutne tajemstvi si elovek dovede uchovat sam pro sebe. Ale radostne? Ne! Mela jsem toho pine srdce a tougebne jsem eekala na peiletiltost, abych ti to mohla kid. A ani se mne nezepta g — jak to vim, ge me ma rad? — Docela jednodu ge!" pokraeovala, anig eekala na Jarmilinu odpoved' — byla ji vgak za to vdeena.

ye stieclu, clue 30. srpna Uboha, statedna Jarmila! Jeji delve tak va g ye sve lasce neristupne srdce —-five, el a nyni zlomene a znieene — prodelavalo si posledni prudkou a nevyhnutelnou bolest. Celou veenost — zdalo se ji, ge dekala na tento okamgik. Byla nan ptipravena — a piece — kdyg ji Blanka podala pohar, ze kterho mela vypit posledni dougek — bylo zapoteebi ve gkere jeji dugevni sily, aby neklesla, aby vytrvala. Jen promluvit se bala. Vedela, 'tie kdyby mela nyni ze sebe vydat hlasku, ge bystra, Blanka poznala by razem tajemstvi — ktere ma ona peed svetem a hlavne peed ni. Ale nebylo toho zapottebi. Blanka momentanne Apine zapominajic, co teto rozmluve peedchazelo, tvatlala vesele dale, tak jak dovedou miuvit jen zamilovani. "Poznala jsem to proste! Jak? To ani sama, nevim, ale poznala jsem to. Pti glo to jako blesk snad mi to prozradil jedinY stisk jeho ruky nebo jedine jeho neine slovo — ale pfisahala bych, Jardo, ze se nemYlim. A to vedomi je tak krasne — ge si ug nic jineho nepfeji ku S'testi. A kdy si pomyslim, jak jsem se trapila — ne — ne, na to ug nechci vzpominat! `Co myslig Jar- ptijde dnes?" vzpomnela najednou. "Doktor Jasan tikal piece, ge u neho bude v poledne. Muj Bote, co iekne — co ueini — at se dozvi — — Tolik me prosil, abych nepodepisovala." "Ale Blanko. Snad ze ncdomnivat, ge by nepochopil, co jen te k toinu peimelo? Blazinku? Prave onem si myslig, ge by byl nevdeenY?" "Uvidig, Jareo — ja, mam piece strach. Takove nejasne tugeni, ge to vgechno nedopacinc dobee. Ta Viktorova vyhrri gka — ta, vek mi — nevesti nic dobreho. Kdyby alespori prise!. Ani nevim, jak se doekam poledne. Kolik je hodin, Jareo?" "Bude pril dvanacter Jarmila ptistoupila k oknu a poodhrnula zaclonu. "Nechce g se projit? Venku je nadherne. Ug ptestal padat snih a sviti slunce. Bude tam jiste mraz. Pojd'! Nechceg?" Blance se nechtelo. "Ty lenougku! Alespori na ofin bys mohla jit na chvilku. Ptivede te to na jine myglenky." "Prijdeme tedy!" rozhodla Blanka. "Ale nejdelve, prosim te, zatelefonuj doktorovi Jasanovi, aby vyridil stryekovi, ge ho eeka.m. Musim s nim miuvit, Jareo. Nevy drgela bych to nejistotu a dekani." "Uvidig, ge se marne strachuje g !" pravila Jarmila a gla k aparatu. Blanka se zabokila do mekkYch podu gek. Slygela, jak Jarmila listuje v telefonnim seznamu, jak bere sluchatko a vyt'ukala eislo. podivna, bazeri svirala ji nitro. Co g kdyby tam jig byl? Oh, mit jistotu, ge ss nehneva, ge odpustil! "Pan doktor Jasan je piitomen, sleeno?" ptala se Jarmila vedle. Okam gik bylo ticho, ale hned pak byl slyget Jarmilin hlas: "Ale to neni mogno, sledno! Ma piec ye dvanact hodin v kancelati schrizku s nekolika pany." — — Zase ticho. — — "Zastupuje piece pan doktor pana Danege z Doubkova? — — Tak vidite, sleeno, ge se nemYlim. A u vas se piece projednava ta jeho — ta finandni zale gitost? — — —Ge o nieem nevite? Tak mi, prosim vas, teknete adresu bytu pana doktora. Musim s nim nalehave mluvit! — Dekuji vam!" Jarmila zavesila sluchatko. Piejela si rukou delo, jako by odhamela doternou mouchu. "To je divne," geptala si pro sebe — "bude nejlepgi dojedu-li k nemu." Obratila se a spattila peed sebou vyde genY Blandin oblidej. Byla jista, ge slygela kagde slovo. "To je nedorozumeni, Blanko. Bezpochyby se vgechno k vrili diskretnosti projednava v jeho byte, v kancelati nic nevedi. Dojdu ti tam, chceg?" Nedekala ani na odpoved' a rychle odbehla se obleknout. I ji bylo ted' tak podivne rizko a chtela mit co nejdeive vysvetleni Blanka, jegte vice znovu rozechvena, klesla na gidli a chladila si rozpalene eelo o mramorovY stolek. — Poditala kagdou minutu, kdy se mirk Jarmila vratit. — Jeji neklid se eim dale, tim vice stuprioval. — A Jarmila ne gla. — Vstala, prochazela se malatnYmi krileky po pokoji. Zastavila se u piana. Chtela si neco zahrat — uklidnit se — ale prsty i pamet' vypovedely ji slutibu. — Prod jen ne gla s Jarmilou? — Tohle dekani je stra gne — strag'ne

Venku zvonilo poledne. Zvony blizkeho vojtegskeho kostelika hlaholily stejne mile a klidne, jako kagdeho dne peed tim — ale Blance peipadalo, ge zvoni hranu jejimu gtesti. Peitiskla si rychle ruce na hiavu, aby je nemusila poslouchat. Neslygela proto, ge Jarmila zazvonila. Upozornilo ji teprve prudke otevteni dvefi. Vymrgtila se jako bodnuta. Tazave — doufajici — smutne—a opet nedilvetive: "Jareo?!!" sklouzlo ji se air. V tom okamgiku propukla Jarmila v hlasity, zoufaly plad. V Blance se na chvili zastavil dech a citila u srdce prudkou bolest. Hned vgak se vzchopila a be gela k placici druke. Jarmila se svezla k jeji noha.m. "Co je tam, Jareo? — kekni mi piece. V gechvgechno te prOsim — Jarmilo — nevidi g, jak me mudit?" nalehala Blanka a v gi silou ttasla rameny Jarmily. Ta ale mleela — ne zYmyslne — ale proto, ge pro plat nemohla promluvit. Blanka se k ni sklonila. "Jarmilo, prosim te — kekni neodpustil?" Chtela ji vzit za ruku, ale Jarmila v ni cosi kiedovite svirala. Blanka poznala svitek papiru. "Co je to? Tak pro Loha, Jarmilo — Co2 chce'S vedne mIdet?" "VSechno je leg — podvod . peelhali te vtichni," vzlykala Jarmila a podporovana Blankou, vstala koneene. "Co pravig, Jareo? On tedy nepei gel o vgechno?" ptala re rychle Jarmila, zachovavajic pH torn podivuhodny klid. "AM o hale!," za geptala koneene Jarmila a Blance se vydral z prsou vzdech odlehdeni. "To vtechno byl podvod, aby vylakali na tobe penize. Viktor, Frantik i ten tfeti. PravY doktor Jasan je Upine jinY mu g a okamZite zavede tady — " zvolala Jarmila a opet ji pia& premohl. Blanka vytu§ila, ze je to onen papir — bazpochyby noviny, ktere dr2i Jarmila v ruce. "Co j ctam, Jardo? Rekni mi piece. VSechno snesu si. ice, neZli nejistotu." "Je tam i yuj cbraz .. " "A dale ... " "Pod ni mj3 napsano — ne Blanko — ja nemohu — ten bidak . . . " "Ty mne to music ptedist, Jarmilo, slykt? Musi'S — Jo, to Zadam!" mluvila nyni Blanka prudce. Dobre tukla, ze se tarn skrYva, hlavni pideina Jarmilina plade. Jarmila pomalu rozeviela noviny — na prvni strance bylaBlandina fotografie a pod ni naps.an tuoiVra pismem elanek. Konedne jala se trhane Gist: "Nadejna, zpevaeka, nova, hvezda na poli slavy, sledna Blanka Hubertova, — znama, natemu cbecenstvu z nedavnYch dvou koncertii v Praze — Zadka profesora Armanda Baldiniho — podepsala dnes koneene smlouvu — kterou zaji'St'uje tourne po Evrope v pkiki sezone. Jak se dovidame, byla jiz mala pravdepodobnost, tuto nadejnou umelkyni jefte kdo uslysi zpivat vefejne. Chtela se vzdat sve kariery — protole se bude vdavat. Ale jeji snoubenec — pan Viktor Dan&S, syn nedavno zesnuleho uhlobarona Ivana Dane ge, vyhovel konedne prosbam sve rortomile nevesty a tak ji je gte ptigti rok — jednou a naposledy — v Praze uslygime." Optena za zady obema rukama o stul — s hlavou nachYlenou k hrudi — nehybna, a desici syYm stragnym klidem — byla Blanka zosobnenim beznadeje. Jarmila peiveela oei nemohla, se divat na Blanku. Pojimala ji hrriza z ktery; byl vryt na jeji vkly tak usmetoho vave tvaei. Z rukou vypadly ji noviny. LehkY zprisobeny jejic hpadem, daval tugit, obe tyto geny jsou givYmi bytostmi. Pak opet zavladlo hrozne — mrtve ticho. Jak dlouho to trvalo — nevedela gadna z nich. Kratke, riseene zazvoneni zvonku pohnulo razem obema tienami, jako velitelskY povel. V obou vznikla stejna my glenka — stejne tu geni — Ivan! MalatnYmi, teg kYmi kroky peibli gila se Jarmila ke dveHm a ttesouc Ise rukou otevtela — stal za nimi Ludvik. Pohled na jeho vagnou, mleici tvae, peesvedeil Jarmilu, ge nepeinagi nic dobreho. (Pokradovani.)


Ve sttedu, dne 30. srpna 1939.

NtSTNIK

Uryvky z 6eskoslovenskirch Slava a pad 6eskY ch mast. r

•ESKERE obyvatelstvo v dobe kni2eci, jev ho2. poeet v techach neptesahoval milionu, bylo zavisle na vzdelavatelske pude, ktera, mu davala ob2ivu. Tato zavislost pak delila obyvatelstvo ye d ye skupiny: svobodnou, urozenou rodovou glechtu a ostatni nesvobodne obyvatelstvo, usazene na knitecich statcich, ktere zemepan propiljdoval dvorskSr m a duchovenskSrm hodnostatum. Teprve nemeckou kolonisaci za vlady prvS7 ch dedidnS7ch krahl z rodu Ptemyslova vznikl novSi druh obyvatelstva. Kolonista, ktereho ptivedla do tech yrchnostenska touha po novSich zdrojich ptijmu, byl osobne svoboden; byl site dedienSrm najemnikem pfidy, ale mel mnoho vsrsad. A tito koloniste pkinesli s sebou v nisi vSrchodofrancke ji2 ustalenS7 zvyk — zakladani mast. Kolelaku mast nachazime v gak jako eistSr produkt sttedoveku v Italii a ye Flandrech (Azemi na easti dne gni Belgie, Holandska a Francie). Zde take do glo k.rvykrystalovani pojmu mesta v pravnim slova smyslu a odtud se tato novinka rozgitila po cele zapadni Evrope a prosttednictvim rise vS7chodofrancke-nemecke se dostala na na ge fizemi. ktere povolaval do tech bud' kral, nebo svetske vrchnosti a zvla gte take v nezteneene mite vrchnosti duchovenske, byla dana mo2nost lacino se zakoupiti v dedienSi najem a nepatrnou vSr gi rodniho firoku s maISrmi daarkarni naturalnimi a robotou jim bylo zabezpedeno dobre a fispe gne hospodateni. Za statek o 40-100 korcich zaplatil jednou pro v2dy 2-10 htiven — cot se rovna v na gi mane asi 3,200 a2 16,000 korun (ptedvaleenou korunu rakouskou ptepoeitavam osmkrat). Rodni tarok pak civil dtvrt a2 dve htivny, eili 400 al 3,200 korun. Mimo to hlavni qsadou bylo vlastnictvi nhzgh soudni i civilni samospravy. Koloniste se sdru2ovali v osady, v eele s rychtatem, jako vrchnostenskSrm representantem a volenji.mi kongely ptise2nS7mi. Dostala-li osada vS7sady, ktere ji zajigt'ovaly miru pray, a zvlagte ugiti trhu, obchodu a ITmesel a bylo-li zvla gtnim aktem povoleno opevneni — hradby, ktere by tyto hodnoty chranily a udinily z osady vojenskou pevnost — stavala se mestem. Byly jig site pied tim v podhradich stargi zname trhove osady, v nichZ byl soustteden zejmena obchod zahranieni, jako na ptiklad v Praze kupecka osada na Porici, staromestskSr Ungelt a podobne, ktere se site nekdy stavaly zakladem mast, ale i ty musily bS7t uvedeny v mesto zvla gtnim pravnim aktem. Neni tedy motno ptedpokladati, 2e z osady samovolne se vyvijelo mesto. Nova zalo2ena mesta nevynikala rozsahlosti. Obyeejne to byl rynk s nekolika ulicemi, kde 100 al 120 meg t'anskSrch domii jig tvotilo mesto, ktere pova2ujeme za vetgi. Tedy ne vice net 700 a g 1000 obyvatel, ovgem mimo zlomek podruhii, bylo zakladem takoveho mesta. Pilvodni mesto Hradeany, ktere bylo zalo2eno 'lady v druhe etvrti stoleti 14., zaujimalo plochu vedle namesi, sotva nekolika dnegnich bloke domtz. Ptedni misto mezi mesty zaujimala tak zvana., mesta kralovske, zalo2ena samotiVin kralem na kralovskjth statcich ke kralovu u2itku. Byla obvykle nadana nejvice privilegii, byla take vedle hornich mast z tech nejbohatgich a obyvatele byli z velke east svobodni. Velkou ptednosti techto mast byla vlastni samosprava, co2 znamenalo vyjmuti z pravomoci krajskS7ch iltednikii a zbaveni se jejich vyVrchnim panem mesta zfistaval kral, i kdyt svou pravomoc nevykonaval osobne.

Jen o krali Vaclavovi IV. bylo znamo, ge rad, pokud mu to eas dovoloval, osobne se dostavoval a daval provolati, mel-li by kdo jakou sti2nost, aby ji na neho jako vrchniho purkmistra mesta vznesl. Panovnikovi plynul z kralovskS7ch most rozmanitSi dtiichod. Byl to ptedev gim stalS7 rani firok z pozemkil, pilvodne mestu ptidelen3"Tch. Nebyl vgude stejnST, ba rozdily mezi jednotlivSan mesty byly znaene. nejvice platival Pisek nebo taslav, kolem 250 kop groga desk3$-ch, cot se asi royna podle kupni shy gro ge ve 14. stoleti, nagim 375,000 K. Na poslednich pak mistech tabulky podle v3'mosu figurovaly obvykle Vodilany nebo Brod, kteratto mesta rozmno2ovala kralovske diichody o pouh3ich 30 kop grogii roene — 45,000 K. Tento tlrok, kte117 se platil rodne na dvakrat, nebo nekde i na ttikrat (o Hromnicich, o sv. Jiri, o sv. Havlu, nebo o sv. Martinu), vybirali kon gele od jednotlivSrch sousedil podle zvla gtnich register, coi se ovgem nedalo v2dy hladce. Dalgim idrnosem mast byla berne — piryodne jen pih kralovske korunovaci nebo pti vyveneni kralovske dcery Klieem k yY gi tato berne byl rodni Urok — nesmela ptevygovati polovici to eastky a byla vybirana z lant, krdem, temeslnickSrch dilen a "z hlavy". (Lan v techach zaujimal rozlohu 60-90 korai, tedy 18-25 hektartl Mimo berni mimotddnou, kterou ov gem musel panovnikovi povoliti snem. Zvlagtnim druhem berne byla tak zvana defense — byla to dari k obrane kralovstvi na zemskou hotovost. Snem take povoloval krali dan, zvanou "posudne ci pobeeovne" — z ka2deho vytoeeneho sudu piva platil se 1, 2 al 5 grog', v mimotadnSrch ptipadech i vice. Kral tuto dari zvlagte ye stargi dobe "oddaval mestu" na opravovani test (Nymburk), ale ji g Vladislav Jagelonsky a pak hlavne Ferdinand I. se vile hlasili o toto sve pray°. Stavove, jimt tato dari byla velmi nepohodlnou, chystali za povstani r. 1547 artikul, jim2 ji chteli zru giti, ale ne gt'astr4 konec povstani zpttsobii, 2e od to doby ji kral ureil za dan pravidelnou. Sam Ferdinand vybiral 1 nebo 2 groge. Maxmilian II. ji2 4 a Rudolf II. 2adal, aby snem k temto etytem ptidal 2 k vychovani dvoru a 2 na zaplaceni dluhii "z poddanske lasky" — tedy celkem 8 gro g'. Sud mel etyti vedra po 56.6 litru, tedy 226.4 litru a 1 grog deskS7 mel hodnotu asi na gich 9 K. Platilo se tedy z litru piva za Ferdinanda 8 za Maximiliana 16 a za Rudolfa ji g 32 haleiu dane. Ptibuznou teto dani bylo tak zvane "postry gne" — z ka2deho strychu pgenice, z nehoZ se vatilo pivo, se platil jeden grog. Zajimavou dani, na kterou si mesta zvlagte venkovska velmi east° ste2ovala, byla davka z ka2deho kominu. Ptes to, 2e povinnosti kralovskSich mast byly nemale, na druhe strane vjisady a prava tyto zavazky vyva2ovaly tak, ge ye vetgine pada mesta se hospodatsky povzna gela, bohatla, cot' nebylo bez vlivu na vnittni 2ivot, kterST se rychle ptizpilsoboval blahobytnSrm pomerilm. Prava mestskS7ch obci se zakladala na kraloyskSrch privilegiich, ktera, posilovala narodohospodatskS7 vzrilst. Ptedev gim to bylo pray° milove — "na mili testy (asi 7 a pill km) kolem mesta nesmi 2adnST elovek ani sladil delati, ani kremy miti, ani temesla provozovati." Mimo milove pray () bylo ptedni snahou mesta dosici prava vSTroeniho trhu, a to bud' jednoho, dvou nebo tti, a trhil tSrdennich. Dale pray° nuceneho obchodu ptina gelo mestu znaenST zisk, pravo skladu, nuceny prujezd zbo21 mestem, zvlagte soli a slaneekii (clo a inS7to), to vge slou2ilo k rozmachu a majetkovernu vzestupu kralovskS7ch mast. Neni tedy divu, 2e za takovrch ptiznii4ch pomeril mestsky sta y se zahy podal domahati zastoupeni na zemskych snemech, co g v dobe husitske r. 1421 se stab skutkem. V pr ySTch letech valek husitskjich se dokonce zdalo, mestskS7 stay se stane nadtadenS7m stavu panskemu a vladyckemu, ale po uklidneni valeenS7ch pomeril vg echny tyto stavy zustaly si rovny. Jiz vg ak kral Vladislav II. se sna2i1 aspan easteene omezit stale vzriistajici moc mast, ale to se podatilo a2 Ferdinandovi I. po stavovskem povstani r. 1546-4'7. Povstani, ye-

Strana 17. dene md1S7mi stavy proti energickem ukrali, muselo se dostati v tak ne gt'astne konce, pti eem2 mesta byla postilena nejvice. Mezi artikuly kralovsk3imi, ktere mely usmititi kraltiv hnev, tteti, kterST se tSrkal mast, byl nejbolestnej gi. Mesta musela bezodkladne odevzdati vgechna privilegia a spokojiti se s temi, ktera jim J. M. kralovskou budou vracena, rovne2 ceny se musely vzdati svS7ch svobod. Obecni statky byly postoupeny kraly a byla uvalena pravidelna dati. Do mast byl dosazen kralovskS7 rychtat, jem.u2 se v pra2skS7ch mestech kikalo hejtman a rovnei zastoupeni stavu na snemu bylo co do moci citelne okle gteno. Nad to pak ka2de mesto muselo zaplatit penegitou pokutu, ktera namnoze mela katastrofalni hospodatske nasledky, proto2e vem kde vem, musela laS7t do dvou nedel zaplacena, jinak rukojmi z ka2deho mesta po desiti a2 padesati propadli hrdlem. Nejmen gi pokuta byla 1000 kop migefiskS7ch asi na gich 210,000 K, a nejvetgi (2atec, Hradec a Tabor) einila 8000 kup cot znamend asi 1,680,000 K. Mesta byla zlomena. Koneane pak definitivni ranu -posledni fider na hteb rakve, kdysi tak kvetouciho mestskeho stavu, zpilsobila Bila Hora. Praha milionovjqn mestem. Podle odhadu Statistickeho Utadu mesta Prahy, ktere se v gak nebudou mnoho li giti od skuteenosti, dosahne v nejbli2gich mesicich Praha milionu obyvatel. Poeatkem r. 1939 melo nage hlavni mesto 9.80,000 lidi. Ptirilstek podtu obyvatel Prahy cini ka2dorodne' pramerne 15,000 at 17,000 dugi. Za lonsky rok ptibylo v Praze dokonce 18,000 lidi. Zmenene pomery vgak nasvedeuji tomu, 2e leto gniho roku bude tento primer ptekroeen. Z toho yyp1Siva, 2e Praha se stane koncem r. 1939 nebo nejdele poeatkem r. 1940 mestem milionovS7m. Ptes tento vfte uvedeny kaldoroeni ptirustek by Praha sama o sobe vymtela, nebSrti ka2doroeniho velkeho lidi z y ank° va. Poeet narozenSTch deti v Praze ani zdaleka nedosahuje pootu iimrti. Praha je mestem, ktere ma v na gi zemi nejmengi prilmernou populaci. Je to ji2 ptirozenS7 zakon, 2e velka mesta ptitahuji venkovske obyvatelstvo. Ptita2livost Prahy je zejmena silna. Dokonce takova, 2e idady samy mush ptiliv yenkovskeho obyvatelstva brzdit a omezovat. Ale i tak je priliv nol/th obyvatel do Prahy letos miinotadne velky a na ge hlavni mesto se den ode dne bli21 milionu. Dosaenim tohoto eisla vstoupi do velmi tidkeho poetu evropskych velkomest. Mesto Praha by jiste meld ptipraviti nejakou vhodnou odmenu pro gt'astlivee, kterSr se bude moci pochlubiti; 2e je miliontStm obeanem nageho hlavniho mesta. Pritplav Dunaj—Odra, r. 1943. Na leta 1940 a2 1943 jsou ptipraveny chlle2ite vodni stavby, na ktere se podita s jednou miliardou, 644 miliony K. V N. L. yypoditava ing. BartovskSr, ptednosta yodohospodatskeho odboru min. vet. praci, 2e na na gi vodocestne etytletce najde praci 25 tisic lidi, kteti zajisti 2ivobyti 40 tisicilm syStch rodin. Na mzdy se poeita s miliardou K. Podle dohody s bude pine rozvinuta stavba dunajsko-oderskeho praplavu. Priiplavni trat' bude vybudovana v Usecich u Mor. Ostravy, u Hranic, v nekolika Usecich trati Pterov—Lan2hot. Soueasne budou provedeny hen' Upravy Ostravice, Opavice a Odry, ptelo2eni Beevy u Lipniku a u Pterova, teky Moravy u Napajedel a Stral nice. V nekolika ilsecich trati pruplavu budou ptelo2eny silnice a 2eleznice. Tim, 2e na ge zeme budou zapojeny jak na Labe a Dunaji, tak na Odru, bude vybudovana vodni testa do mo— Kro' te Severniho, Baltickeho i terneho. me dunajsko-oderskeho priiplavu budou provedeny eethe stavby na Labi (splavneni Labe at do Kolina), na Vltava i na ostatnich nagich tekach. Washington. — Dies& vYbor doporueil stihani Frasera Gardnera, jeho2 nekteti elenoy e vSlaoru obvinili, 2e uchazel se o misto vyg ettovatele vflooru, aby mohl konati vSrzvedy v jeho vyg ettovani neamericke einnosti. — Gardner. 37 let start', poptel obvineni, ale vS r -bor2adl,yfenivzakrolpti nemu. Svedek byl usvedeen ze 12i a proto -Obor kasfial, aby byl stihan.


Strain 18

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsany resolueni vybor kadu Hvezda Texasu, els. 47., v Seaton, Texas, timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozfistale mantelce, ditkam a ostatnim ptibuznYm nad Vageho mileho otce, ptibuzneho a nageho spolubratra Antona Krahnlika, ktery dokonal svou pozemskou pout' due 22. srpna 1939 po zachvatu srdeeni mrtvice. Vime, portistala mantelko a ditky,ze Va g bol nad Vageho mileho jest velkY, avgak budit yam alespon eastednou ritechou, te my, elenoye nageho tddu, soucitime opravdove s vami ve Vagem zarmutku — a co ritechu srdce sveho mirnete zal svfij, veclouce ze neni vyhnuti zakonum pkirodnim, &me se podrobovati se jim a pokoj nezvratitelnY usidli se v na gich srdcich. Ty nag spolubratte, spi ten tichY, klidnY spanek a budit Ti zeme lehkou. Budit lest pametce Tye! Dana v Seaton, Tex., dne 25. srpna 1939. s J. F. 8efeik, Louis Pavelka, Joe Dana, resoidni vybor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor fadu TexaskY Kvet, eislo 158 S.P.J.S.T. .v Kaufman, Tex., vyslovujeme tirnto pozastale rodine, nagi uptinme citenou •soustrast nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka a nageho spolubratra, Franka Urbana, ktery dokonal svou pozemskou pout' a zemiel dne 18. srpna 1939 po dlouho trvajici nemoci, a poi-if-ben byl na katolickem hititove v Kaufman, Tex. Zajiste, mile rodino, te tato smutna udalost ma na vas smutn' fidinek a te jste se jiste tetko louelli se syYm milYm mantelem, otcem 1 dedeekem, ale ujitt'ujeme vas, ze i my, Cleni tedu Texask7;7Kvet Ls. 153, sdilime vas zarmutek. — ZesnulY bratte piedsedo, odpoLvej v pokoji a lest budit tvoji pamatce. Deno v Kaufman, Tex., dne 21. srpna 1939. Frank Kofnovec, J. KrasuckY, Anton Kofno\Tee, resolueni vybor. RESOLUCE SOUSTRASTL My, resolueni vybor, timto projevujeme nagi hluboce citenou soustrast mantelce nad tak nahlYm a neoeekavanYm odchodem jejiho drahello mantela a nag eho spolubratra Vilema Pavelka, ktery tak nahle a neoeekavane zemtel 14. srpna 1939 u veku 56 let, a druheho dne uloten byl k poslednimu odpoeinku na narodnim htbitoye za velkeho doprovodu pfatel a znamYch, bolest pro pozilstale tim bolestnej g i, te tak nahla a neoeekavana, kterou jen Cas mute zmirniti. I my dlenove tadu Vesmernost Cis. 68. budeme v nagich schilzich jeho vkly usmevavou tvak velmi postradat. Dario v Nelsonville, Tex., 26. srpna 1939. Frank Sebesta, Jos. Sefoik, John G. Mikeska, resoludni vybor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vybor tadu Vesmernost Cislo 68. timto vyslovujeme na gi hluboce citenou soustrast nad dmrtim otce a dededka a nageho spolubratra, Vine. Marege, ktery pa del gi trapne nemoci dokonal svoji pozemskou pout' v dornove sve provdane dcery u veku 74 let. Zesnuly bratr byl elenem na geho faclu pa mnohe roka a pokud mu to okonosti dovolovaly, rad nav gtevoval schuze a bral teast na spolkovem jednani. Deno v Nelsonville, Tex., dne 26. srpna 1939. Frank 8. ebesta, John G. Mikeska, Jos. .8 efeik, resolueni vybor.

VES TNIK liti:SOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsany resolueni vybor tadu Pokrok Flatonie cis. 103., jmenem na geho tadu timto projevujeme na gi soustrast manteli, detem a vriuktm nad ztratou jejich manZelky, matky a babieky, Antonie Pachadek, ktera dokonala svou pozemskou pout' dne 27. Cervence 1939, a ulotena byla k yeenemu odpoCinku na katolickem htbitove v osade Koval. Vime, 'te jest to tetka ztrata pro vas portistale, ale budit varn Atechou, ze v gichni bratti a sestry na geho kadu s vami souciti ye vagem zarmutku a pkejeme na gi zesnule spolusestte necht' odpodiva v pokoji a lest budit jeji pamatce. Dana ye Flatonia, Tex., dne 20. srpna 1939. L. J. Sandera, Alois Dostalik a F. J. Fojtik, resolueni vybor.

Vc ,stiedu, chic 30. srpna 1939. Viem Cechoslovikfinn v okoli East Bernard, Wallis, Hungerford a villsee kaidemu, komu na tom Weil. Odboeka S.A.6.T. v East Bernard ziskala profesora Karla Gama, ktery jest zde v Americe jednYm z 15 eeskych profesorii za neelem studovani nagich americkYch pomert., uspotadat jeho ptedneeku v sini Karel Jonas S.P.J.S.T. v nedeli dne 3. zaki 1939 o 4:30 odpoledne. MnohYm z vas se to bude zdat divne, prod v takoyou hodinu, prod ne hned odpoledne anebo veeer. Ptidina .jest ta, te v tu nedeli spolek KJT. tam kona svoji schtizi od 1 do 4 hodin odpoledne a pak nagi farmaki maji onu sin pronajatou pro jejich schfize, kterou ptipadaji na prvni nedeli 'neer katcleho mesice. Prof. Karel Gam neni si jist, jak dlouho mezi nami pobude, jak sdelil, ma studovati Indiany v New Mexiku a Arizone, tak proto take nebylo =trio onu ptednagku odkladat. Vstupne neni ureeno, bude jen dobrovolna sbirka, kdo co bude chtit yenovat. Jsem jisty,ze toho litovat nebudete, kdy pkijdete jej poslechnout na vy ge urdenou hodinu a datum. Jsem v bratrske tote, F. V. Urbish.

Piknik u fidu Pokrok Houstonu, Cis. 88. Ctena redakce a etenati! Nag posledni tadovY piknik se nam vydafil bajeene. Bylo videt, ze nav gtevnici se bavili znamenite, a tu se zabavni vybor usnesl, aby byl jests jeden takovY piknik potadan, ovgem Taylor, Texas. ze tento bude potadan s malou vYjimkou a Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry a tet site: posledni byl od kadu zdarma pro eleny a veichni etouci tento list! navgtevniky, av gak neni mono odekavat, aby Zase nam uplynul mesic srpen a s nim ty tad hradil zase takovY podnik, tedy byl vyprahorke dny, ktere nas hodne palily. Pikovani coven plan zabavnim vYborem, ktery, doufdaneb sbirani baviny chyli se ku konci, ale tech me, bude pkizniv vgem. "washingtont" katdemu bude chybeti, neb Tedy zde jest na vysvetlenou: Zabavni vybor toho ten farmal za tu svoji dtinu celorodni nechal natisknout listky, ktere se prodavaji mid° dcstane.. Tak nevim, jak bude dale. Celt' katclemu kdo se chce pikniku sfidastniti za jesvet zbroji a jen sirku zapalit, yee bude v ohni, den dolar. Za ten dolar mute se stleastnit jednee im, prod ten narod nechova lasku jeden ku na rodina, totit rodide a deti. Pakli jest nekdo druhemu, ale dues mail ptikazani: "Miluj blitsam, jest mu dovoleno pkivesti sebou jednoho mimo sebe. Za ten dolar jste opravneni k °beniho sveho, a kde mazes lizni ho". A proto ty du, barbecue, jistou eastku piva a deti jistou mengi narody jsou utiskovany a co jak kouCast sodovky. Odpoledne nam bude vyhravat sek zeme ukradenY od tech nenasytnYch vetdobra hudba "Syncopators", pii ktere se mute- ' eich narodu. Ja myslim, a doufam, ze veechen te dosyta vytandit. Na va gem listku jest dish), lid na svete, kdyby dnes pestoval lasku a uktere vas opravriuje k jistYm vecem. Obed buptimnost jeden ku druhernu, te by ani toho de podavan ye 12 hodin v poledne. Piknik buvraideni lidu nebylo, a ty Ohromne penize, co de na stejnem mists jako minulY a kdo nevi se vycla.vaji na ty v gelike zbrane a naboje, kdykde to je, jest tadan aby se dostavil do sine v by byly obraceny pro ten chudobny lid, pak 10 hod. rano, kdy se hromadne vyrazi, anebo by zajiste ani te bidy nebylo. at' se zastavi v sini a tam se mu dostane inforDoufejme, '2e snad se yee zase k dobru obramaci, jak se na misto dostat. Upozornuji, te ti a pomery se zlepei. listky jsou v pkedprodeji nyni a mono je doRed Vyeehrad Cis. 48 SPJST., konal svoji stat od zabavniho vYboru nebo v sini a budou pravidelnou schfizi, ye ktere bylo ujednano, by se prodavat jenom do nedele dne 10. zati, nese bratti a sestry do plieti schiize, ktera bude bot' musi se vedet, kolik nav gtevnikti se piknidne 3. tali v hojnem poetu dostavili, neb buku sneastni. Upozorriuji jests jednou, jenom do 10. zati. deme miti dfiletite jednani. Timto varn davam vedeti, dostavte se vtichni, abychom \Tee ujedZabavni vybor tadu Pokrok Houstonu C. 88. nali a dale ku ptedu pokraeovali. Na shledanou dne 3. zati o 2 hodinach v sini tadu VyLondYn. panelskS7 diktator a generaeehrad, Cislo 48, jsem jako vtdy, lissimus Francisco Franco neni spokojen s K. F. C'halupa, lad. dopisovatel. dnegnim vyvojem situate v Evrope. Oeekava se, 'te kaanelsko se odtrhne od osy Aim-BerPekrok Houston Cis. 88, Houston, Tex. lin, jestlite se uskuteeni pakt o nevYbojnosti mezi Nemeckem a Ruskem. Tuto zpravu pHCtena redakce, bratti a sestry! nesl zdejei list "Daily Sketch", ktery dodava, Opet se ptiblitil den, kdy na g krontek Hlahol te generalissimus Franco miuvil telefonicky s ptipravil vgem, kdo nas pki gti nedeli navgtiBerlinem a s itimem. V Rime pry mluvil se vi, pekny potitek. Jak v cznamce samotnYm italskYm premierem Mussolinim. uvidite, zahran bude kousek pod nezvem "SleBelehrad. — Na zaklade rozhodnuti jihosloeinka z bileho zarneeku". Jest to rozmarna vevanskeho ministra financi budou 16. t. m. ddselohra se zpevy, a vite veichni, jak veselo bYny do obehu nove jihoslovanske mince, a to valo v starch eeskYch klepaZich, kde preeek, stiibrne 50 a 20 dinary a 0.50 a 2 dinarove minmladek, starek a chasa se schazivala, a kdyt ce ze smesi hliniku a bronzu. Mince byly vyrobeny v jihoslovanske statni mincovne. Jihopfivandro7a1 krajanek, jak veselo pfi torn 1:)-slovanska Narodni banka podnikla vgechny valo. Preve tato hra ptedvadi neco podobneho, nutne kroky, aby 19. srpna zaealo vydavani noveselo a zpevu je v ni od zaeatku at do konce. vYch minci na celem rizemi statif soudasne. TY2 Co se tyre obsazeni, jest vYteene, jak z oznamden, kdy ptijdou do obehu nove mince, budou ky uvidite, sami dobti herci fleinkuji, a prOto stahovany mince 50 a 20 dinarove ze sttibra a nikdo nebude zklaman, kdy ptitti nedeli nes 2 dinarove z hliniku a bronzu. VYmona mind. navativi. Abych popisoval hru; -to nebudu, pamusi laYti provedena v gest mesicich. nevadt, jak se tile, papir snese 1.7eechrio, a abych necO ptederri chvalil, toho jsem ds.lek, poOplakali otce a ani nemaji naroka na pensi. nevad2 vim, te kdyt jste nas v rnirmiVch diva.dlech navetivili, zklamani jste nebvii, a ani Kdyt se piipojovala nektera. uzemi na tentakrat nebudete. Froto jeAt6 jednou zvu chode bYv. republiky k jinYm statfn, stali se vas v'..lechny milovniky uSlechtile zabavy a pomnozi elenove finaneni strata nezvestnYmi. zvete tet" vase ptatele, a dostavte se co mot Jejich rodiny neztratily yeak jen otce, ale i no v nejveteim poetti, ptieti nedeli k nam na prosttedky k tivotu: nedoste.vaji totit ani Nemohou Utedne dolotit, ze tivitele jsou . Studewood, a jsem jist, ze toho litovat nebudete a dorritii si peknou upominku odvezete. mrtvi a proto ani nemaji narok na pensi po Joe Kagpar. Yak nich.


stfedu, dne 30. srpna 1930. Ennis, Texas. Ctena redakce a atenatstvo! Magna, to u g se to nekomu bude zdati moc, co o zdejk "PionYrske °slave" pik, ale vzala jsem si loftklad ze radu "Stefanik' z Houstonu, kdyi nee° potadaji, jak ji g dlouho ku predu etenare informuji, a to pie nejen jeden, ale 'Le g ag etyti dopisovatele zaroven. U zdejkho fadu tolik dopisovatela nemame, sotva jednoho nebo dva, a tak ja, tfeba ge elenkou nejsem, vzala jsem ten "informadni' Ukol na sebe, aby i v Oechoslo yaku byli informovani atenaki o zdejk pionYrske °slave, neb je mnoho tech, co Vestnik ne&tau, ale za to jsou etenati Oechoslovaka. Myslim si, ge treba nejsem ja sama elenkou radu, je elenem mfij mug, a tedy ge main take akesi povinnosti ku spolku kam patri on. Prosila bych ctenou redakci, by dne g ni mu dopis, bude-li mono, otiskla i ve Vestniku, neb v 0' echoslovaku by Cast meho dopisu jig pozde, je potteba, aby jests pied etvrtkem si tuto Cast nekteri, kterYch se to tYka, predetli. Pogadal mne o to zabavni vYbor. V patek, minulY tYclen salo se dosti gen ad radu Cis. 25, ku-spolee-

Dybaliiv eeskir orchestr bude fieinkovat nasledujicich TANEt NiCH ZABAVACH V nedeli, 3. zaii — National Hall, Cameron. V pondell, 4. zaki — St. Joseph. Hall, West, Tex. V uterY', 5. zari. — SPJST. Hall cis. 92, Ft. Worth, Tex. Ve stiedu, 6. zaki. — SPJST. Hall, Dallas, Texas. Tyto jsou posledni taneeni zabavy, pfl kterYch tento orchestr bude Udinkovati tuto sezonu. Ka gdY jest uctive zvan k ucasti a k pobaveni se.

17tSTN ne dohode, co se tYka, kuchyne. Byla z toho opravdu radost, co v.i-lecko slibily donesti, a jak se pekne dohodly, aby bylo dosti vSech rtznYoh prikrmfi. Ty Clenky, ktere se v patek nedostavily, maji tost sejiti se tento tYden ye otvrtek yeeer, a na torn samern se dohodnouti, a jiste ge se jich dostavi jeSte vice, ne g jich bylo v patek. Otvrtek veder je posledni den ku spoleenYm poradam, ku zkou gce programu a tedy se veichni, co v programu ucinkujete, dostavte i hudebnici maji ten veder zkou gku. Ten veeer bude v Narodni sini jako v Ag bude po slavnosti, jiste vas vAecky, co jste brali zajem a pomohli jakYmkoli zpusobem k teto yYznamne slavnosti, bude hfati vedomi, jste take neeim pfispeli. A vekte, ge je to pocit daleko lepk, ne g kdybyste si muselirici, jsem mohl, a nic jsem pro tento den neudelal. V to posledni schtzi se aeny dohodli, ge ueisti sin a to dnes odpoledne, po ve6,erach zase ti mladi od "Sboru mlade ge" sin vyzdobi, tedy price pine rum a vYbor ji ma nejvice ,neb chce, aby tento sla y -nYdeupfitomnYchzaelto nejlepgi upominku na dlouhou dobu. Tedy kdo ma ga dostav se. Jak v ,cznamce se dovi g, o program je postarano jak nejlepe bylo mogno zdefaich pomerech a kratkosti easu. Mime vstupne, kagdemu snad dovoli se sueastniti. Patnact a tricot centt na celY odpoledni program i veeerni taneeni zabavu, je opravdu nepatrne vstupne, to nikde v gadne Ceske osade tak nizke vstupne nemaji. Samotne zpevni eislo, "Na horach jsou hezke holky" stoji za to vstupne. A cog uvideti 50, snad i vice, tech starch pionYM zasednouti ku stolu, nejmlad gi z nich e'edesatniky a nektefi blizko 80tky, to moina, nikdy vice v givote jig neuvidime. A mimo toho v‘kho, jests bude k uvideni maid vYstavka starYch feel, nektere a g 100 i vice ran stari. PionYfi budou miti VSe zdarma, a ge se nekterY ten staff'oak na tuto oslavu tesi, jsme se jig pfesvecleili. Tak na shledanou v nedeli odpoledne o 2 hod. v Narodni sini, na PionYrske oslave v Ennis. gena Radova.

`45.T7t777,77,771''''"7-

Oznameni urnrti a dikiivzdani. Oznamujeme vgem piatelinn a znamSrm, ic se Finn nad iivotem a smrti zalibilo povolati z easnosti na veenost nageho milovaneho otce, tchana, dedeeka a pradedeeka,

pa p a Josefa Michalce Zemi-el tie dne 17. srpna o 9. hodine ranrti v nemocnici v Rosenbergu na zapal pito, nasledovav drahou matieku, kteho piedegla na feenost o necele 4 roky. Pohiben by/ dne 18. srpna odpoledne o 3. hodine na Narodnim hibitove v Needvile. Deltujeme vgem piatelfim za kaidou sluibu lasky, jimig se snagili zmirniti nag gal. Zyligte dekujeme panu faragi J. R. Viltovi za krasna slova fiteehy, jeho zpevakiim za piednes krasnSrch pisni, bratgim radu Laskavost a vgem ostatnim za doprovod k poslednimu jeho odpoeinku. Zaplat' Bith: SYNOVE A DCERY,

43516.1111MINMEMIRIMMICMWEM--

Strana

TaL sky $1.50. Cechosiovak, West, Texas. DLO V HOUSTON bude sehrano v

nedeli, dne 10. zaii. 1939.

v sini radu Stefanik na Cottaze Grove Budou to dye hodiny bujareho smichu. Pod nazvem

'Na pe tchSrne odzbrojuje" Veselohra od Rich. a Ada. Branoldove. 0 S 0 B Y: Antonin Fialka, uzenal z Prahy, br. F. Bevan Leokadie, jeho mangelka, ses. A. Klimova Bogenka, jejich dcera, ses. R. Lebrova Dr. Jaromir BoreckY, br. J. Lebr br. A. Vaja Martin Lopata, majitel m1S/na "Na radosti", Lidka, jeho dcera, ses. E. Klimova Vagek Kudrna, mladek ve mlYne, br. D. Nezval MUDr. Tobiag Kollaba, leka g, p. 0. Valla Dej v dnegni dobe, ye m1STne "Na Radosti" v Podhogi. ZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE

Psi divadle i veeer obstara hudbu

"Harronizers" orchestra Z FAYETTEVILLE, TEXAS Vence dobra kapela, kde pianista p. C. H. Cmajdalka hraje piano a trumpet v jednom ease. uvidite a uslygite. VSTUPNE: 20c Uctive zve Zabavni vStor radu gtefanik. ;

Oznameni timrti a dikiivzdani. HlubokYm zalem sklieeni, oznamujeme vgem pateliim a znamkin, ie se Palm Bohu zalibilo povolati k sobs nageho milovaneho maniela, otce a dedeeka,

Franka Urbana, kterST zemgel dne 18. srpna 1939, po delg i dobu trvajici nemoci ye svem domove, 8 mil od Terrell, Tex., ye staki 67 rola'', uloien byl k feenernu odpoeinku, na katolickem hibitove v Kaufman, Tex., dne 21. srpna 1939, ye 12 hodin dopoledne. Dovolujeme si nejprve podekovati v gem tern, kteii nageho mileho zesnuleho nav gavovali v vas jeho trapne nemoci, jak v Dallas nemocnici, tak i v jeho domove a sna gili se zmirniti jeho utrpeni. Dale dekujeme dp. Vaclavu Pechalovi, za vykonani pohgebnich obiadn, jak v dome smutku, tak i v kostele Sv. Anny na, hibitove, i dekujeme zpevakftm chore kostelniho, za =pen/ krasnSrch smuteenich pisni, jak v kostele tak i na hibitove. Dale patki nage upgimne diky clenuan radu Texask3'r Kvet eislo 158 S. P. S. S. T. za krasnS7 venec i za vgecko, co dobreho pro nas i nageho zemieleho a jejich mileho piedsedu a throveri zakladajiciho elena jejich radu z lasky udelali. Tei nage srdeene diky patii vgem darciim kvetin, tei i nosiefim rakve a i elenum fadu Jan Rosiekk cis. 110. S. P. 5. S. T. za venec, a &tie d'ekujeme od srdce vgem pra.telum domacim z Dallas i z Ennis„ Tex., kteii nam v jakemkoli zpfisobu napomocni byli a donrovodili nageho mileho zesnuleho na posiedni misto odpoeinku. A nagi mile Jednote dekujeme za rychle a okamiite vyplaceni pojistky. Tedy jests jednou v gem viele dekujeme a volime: "Zaplat' vim Vgem Pan Biih!" Spi sladce, mfij drahS, manzeli, °tee i dedeeku, mi na Tebe budeme stale vzpominat, a a:2' nis Pan Bah odvola s tohoto sveta, se spolu sejdeme zase. Josefa Urban, manielka; Frank, Joe, Jerry„ John a Viktor, synove; Janie, Mary, Lillian a Rosie, dcery, truchlici pozfistali


• Strana 20

ODDIL DOPISOVATELSKI Crosby, Texas. Nahodou se mi dostalo els. Vestniku do rukou ze dne 23. srpna 1939, z neho2 jak videt, jest jakYsi souboj. PonevadZ neeed jsem od zaoatku, co vee ptedchazelo, nemohu tak dalece soudit. Ale — phi pkeeteni dopisu pi. F. K. V., z Houstonu "Z odboeky N. S." vidim, Ze asi schvalne vnael se nemistna polemika, co znadi Pamatuji se dobte na zakladani nakho S. A. 6. v Tex., kde i pi. M. F. K. V. tleskala nasim co byli ptitomni. Tak asi uzne.vala, Ze je nutno neco einit, kdy "Sever" nam nedaval Zadne pokyny. Hned 22. kvetna 1938 ✓ houstonske delostatni schtai "Sever" nas neuspokojil s jejich hlemYZdim vYvojem veci, a proto bylo zaloieno dne 25. srpna 1938 naee "Sdruieni AmerickYch dealt v Texas", jednohlasne, bez rozdi1t naboAerkikVch veech uptimnych 6echoslovanii v Texas. A ted' Ctu jakesi odborne stranicke vysvetlovani. Mejme co jsme zalaili a co tento rok jsme v East Bernard sklizili a nemejme to trochu jeeitnosti, hledat na hole tabe chlup. Za jedno, nedela to dobrY dojem mezi nami, a za druhe, tehle veci narodni se timto mot neprospeje. Ano, kdo sledoval s Adasti obe velke schilze v East Bernard, yid& jen- jedno sdruZeni a to S. A. C. v T. a to by melo staeit. Naee slovanska ale povaha to nesnese, a tak chceme miti vice. No, mtij nahled jest, jen aby kaklY uptimne smYelel, at' path ku kterekoliv slo g -ce.Atakprosim,jn'debovatych hub do mlikove polivky. WS' v ficte, Joe Shipula. kid F. B. Zdrubek cis. 112 v Guy, Texas. OZNAMENI DO GUY, NEEDVILLE, FAIRCHILDS, ROSENBERG A MOM Naeemu ildu F. B. Zdrilbek podatilo se ziskati pro nag "Fish Fry" a naei piisti sousedskou zabavu ptieti nedeli, 3. zati jako teenika, p. Karla Gama, mladeho profesora z Oeskoslovenska, kterY ku shromaidenYm promluvi na velmi zajimave a easove tema "Budovani noveho 6eskoslovenska". Ptednaeka jeho za'one ve dye hodiny odpoledne, a doufame, krajane v naeem okoli dostavi se v poetu co nejveteim. Zaroveri znovu zveme veechny fitedniky Hlavni trtadovny, jakoZ i redaktora naeeho organu. Poldadnik br. Steiner jd nam davno ze se mezi naeimi Cleny jednou nechi poznat, proto s jeho ptitomnosti poeite.me tentokrate s urditosti. Za tad F. B. Zdrtibek: Potadajici vYbor. tlenfira S.P.J.S.T. v Hallettsville a okoli: JelikoZ v nedeli, dne 10. zati bude potadan ✓ City Parku osadni piknik, tad els. 4. bude konat svoji schtizi prvni nedeli, totis 3. zati, ✓ jednu hodinu odpoledne. Po schtai tadove, asi ye 3 hodiny, bude se konat schfize pro veechen . eesky lid v tomto okoli, za fidelem zalot‘eni mistniho Sdrideni Amer. Cechti v Texas, jak bylo v naei pcsledni schfizi oznameno. Vybizime i zveme Clenstvo naeeho tadu jako2 i okolnich tada, aby se sidastnili, jak dove, tak i druhe schtize a tak dokazali, jeete 'eesky citi. Cas je nyni vaZnY a no.e. bude pottebovat naei moralni i hmotnou • pomoc. TakteZ" jsou pozvany feechny spolky i lid • nejbliZgich osad, jako Bila Hora, Vsetin, Sublime, Rabswitch, Breslau, St. Mary's, Wied, Worthing, Mont a Williamsvurg. 6eskoslovenskSr konsul Dr. Chas. J. Hollub a jini budou teenit. Dostavte se! Jos. Franta, F. K. Bueek,

VESTNtIC DO FAYETTEVILLE A GROW Pkieti sobotu, dne 2. zati, veeer o pfil osme dostane se -Mem naeim krajantim ptilaitost vyslechnouti ptednaeku o pomerech v Ceskoslovensku. Bude k nam mluviti pan Chas. Gam, student vyslanY eeskoslovenskou vladou do SpojenYch Statii pted zabranim zbytku stare vlasti do "protektoratu" pana Hitlera, byla panu Gamovi cesta zpet do vlasti zavtena. Pan Gam vystoupil jl v Houstonu a dle roku mnohYch jeho ptednaeka byla velice easoya, a pro ids zde, kteti nemame velice dobre a spolehlive informace o udalostech v stare vlasti za poslednich 12 mesicU skoro Zadne aspofi trochu ptesne zpravy, bude jeho pkednaeka velice zajimava. xLadame proto vaei fieast v sini cteneho tadu Pokrok Texasu plied sobotu veder a mfdeme vas ujistiti, Ze se y am jeho tee bude libit. Mimochodem tedeno, pan Gam slouZil v eeskoslovenske armade jako artilerista a jeho popisovani vynalezta. naeich &emu v zdokonalovani zbrani a jejich ptesnost a fieinnost jest velice zajimava, — a zase mimochodem 'Teen°, — nam dava dobre informace co veechno Oeskoslovensko — a jeho "spojenci" zabranim eeskYch zbrani Hitlerem ztratilo a Nemecko ziskalo. VYbor. Rad Tioga Cis. 5, Tioga, Texas. Ctena, redakce Vestniku, mill bratti a sestry! Koneene nam 20. trochu sprchlo, ale Ze toho bylo mak), talde to pokazilo naei Clenskou zabavu. Doufam, 'te se na ni kde kdo tesil, neb aleni ji2 nemeli davno Zadne vyraIeni. Ted' alespoii budeme mit vyrakni s pytlama, nebudeme mit mot co do nich Mili bratti a sestry, uvedomuji vas, ze prvni nedeli v zati, totd dne 3. zati, mame schtizi, tak jste Z'adani, byste se do schtize dostavili. V padu epatneho poeasi, o tYden pozdeji. S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik. Zvonice vzpominaji na kralovskou stral. Kamenita, a strma je cesta do nejvyee poloZene osady v Cechach — nedaleko Stach. Nahote na Churanove jsou pak uZ jen traviny, vreieky bortvei a brusinek a neptehledne lesy. Ve vfei 1135 metro jsou Ctyti dtevene domky. Na kaZdem je malidka, zvonieka. To je cela, osada. Tace se tam 2ije. Chleba 'lady malo, ale vzduch je &AY a silnY jako vino. Ve dtytech domeich 2iji Ctyti rodiny. Veechny se jmenuji stejne: Peelove. Otcove rodiny maji i ktestni jmena stejna: tti se jmenuji Josef, etvrtY Vaclay. V churanove je celkem osm deti: Ctyti jsou Josefove a Ctyti Rtdenky. V Churanove deti poznaji, ale horei to s nimi ma pan ueitel v Zadoye. Ma deti pro jistotu oeislovany podle domkti. Josef z jednieky, z trojky a ze Ctytky. Take devdata maji sva Cisla. Tato nejvyeei osada v Cechach je soueasne take nejmenei. Nejvyeei bod oech je od domku vzdalen 500 metro. Tato nyni nage nejvyeei hora bude ptemetena, nebot' jeji vyeka nebyla dosud vlastne pfesne ureena. Cisco, ktere je udano na mapach, path mistu o nee° nice, nea je vrchol. V Churanove je videt Zivot hor. Od detstvi po nejvyeei stati proZivanY v urputne praci a namaze. A phece tu Zivot nesettel fisinev se zvetralych tvati. Ude srostli s ptirodou, znaji jeji kouzla a nastrahy a jsou spokojeni. Jsou odkazani jen na sebe a verni sobe samym. Jsou hovorni a bodki, yeti toho mnoho a mohli by povidati aZ a. A jak dovedou stisknout ruku — jsou to pravi chlapi. Polieka jsou jako dlafi velka, obdelavani stoji mnoho potu a namahy, ale pracuji na nich. Ve vfei nad tisic metro jim dozrava i Zito. Tak dovedou obdelavat padu. "Co nam Pan Bah nedal na polich," tikaji, "to nam dal na lesnim polehnani." "Musime se site dtit, ale v Churanove jeete nikdo nezemtel hlady. Sbirame bortivky, brusinky, pracujeme v lesich. Zda je nam tady smutno? Kr, " "Lju tu uz eedesat let," vypravi nejstarei Josef Peel, "ale nevim, co je to nuda. To vite, od

Ve st?edu, dne 30. srpna 1939. rana do veeera za praci. Nu a pak se sejdeme, popovidame si a je nam tu docela dobte. Vidite tu zvonidku u stiffly, to je na g telegraf. Tou se dorozumime s celSim okolim. Je to zbytek na easy, kdy v nagich chaloupkach bydlili stralci kralovskYch hvozdfl. To my u't pozname, jak zni zvonek ze sousedni osady: umtel-li nekdo, narodil-li se nekdo, jell v obci radostno ei smutno. A kdy mame neldy slzy v odich, vyjdeme pted chalupu a zazpivame si a hned je nam lip." Basniku Svatopluku Cechovi bude zasazena ve Slanem pametni deska na pamet jeho tamniho pobytu. Do Slaneho ptigel mladY basnik, prave vystudovanY pravnik dr. Cech v r. 1872 jako advokatni koncipient v kancelati dr. J. Fuersta, ale zUstal tu — a ph pravnickem zamestnani vfibec — jen do poloviny r. 1873, kdy se odstehoval do Prahy, aby se tu ujal redakeni a literarni prate. Ve Slanem napsal phi pilne, pravnicke praci eetne basne, ptedevgim jeden ze svYch nejlepfich eposh "Adamity". Dinnyslna past' na vysokou. Lesni sprava v Plasech dala nattiti nektere ptedmety na hranicich velkostatku karbolovym rortokem, aby neptebihali srnci do cizich revirti. Srnci si behaji jako chive, ale zato velmi fieinne pfisobi karbol: vyhani z lesa navgtevniky, nebot' zapach karbolu je pro ne nesnesitelnSr. Zmena u Nemcii s jmeny eeskfini nebo piepsanymi podle fonetiky. Dnegni "Der Neue Tag" se zabSiva detnSrmi jmeny nemeckSrch obdanfi, jim v minulSrch letech, tedy od r. 1918 a do leto gka, bylo jmeno do matrik zaneseno nespravne. Jsou to zejmena ptipady u jmen jako Schubert, Schulz, Schmidt a pod. Utednici men pry zvyk napsat do matriky proste Subrt, Sulc atd. V mnohSrch jmenech se take nahle ztracela pismena: tak na phikiad z mnoheho pana Mayera se vinou gpatneho zapisu v matrice stal Mayr. Nemeeti obeane mohou si zjednat napravu tim, Ze poZadaji ptislugnS7 zernskS7 fitad pisemne o opravu svS7ch jmen. Podobne lze resit ptipady onech nemeckSich obeanu, kteti se plies sve vylolene Ceske jmeno v2clycky hlasili k nemecke narodnosti. Je to temet bezpoeet Pivonkt, NaKralitschkfl atd. U nich je zmena jmena moZna podle rakouskeho dekretu z roku 1826, kterSr dosud plati. Nemecky obean takoveho jmena si mute podat Zadost, kolkovanou 50 K, na zemskST fitad, uvede v ni duvody. Ziskane zkugenosti nasvedeuji, ze dosud bylo vyhoveno vgem temto Zadostem. — Nedavno byly uvetejneny zpravy o vysokem poetu porodii v Italii. Tato skuteenost je vysvetlitelna nekolika dtvody. Ptedevg im je theba zdtrazniti, 'Ze stat vynaklada velikou peel aby natalita v zemi byla co nejvetgi. Jsou potirana vgechna nebezpedi, ktera, brzdi vzrust natality, jako vystehovalectvi, fttek venkovskeho obyvatelstva do mest atd. Roku 1913 vystehovalo se z Italie 872,000 lidi a roku 1934 jen 68,461. Stat sam podporuje mlade lidi, kteti chteji vstoupit do mantelstvi. Na kalde dite dostava otec 50 as 150 lir mesiene vedle zvla gtni vS7pomoci. Rodiny s vice detmi jsou osvobozeny od v gech dani. Utednici, kteti se neoleni do 30. sveho roku, anebo nemaji deli, nepostupuji v fitade. Ve statnich tadech smi bSr ti zamestnano jen 10 procent Zen. Pro ptigti leta jsou chystana je gte ostrejsi Madrid. — 8panelska vlada planuje vybudovati moderni valeenou flotilu v dobe ptig tich jedenacti rokh nakladem $400,000,000, jak bylo zjigteno z informovanST ch kruht. V tomto programu jsou zahrnuty etyti dreadnaughty, 16 ktanikfi a 60 ponorek. Tato nova valeona, plavidla mail dopiniti nynej gi valednou flotilu, ktera pozfistava, vet ginou z bitevnic, jeZ nacionaliste v dobe obeanske valky sebrali republikan0m.


Ve stfedu, dne 30. srpna 1939.

ODDil, DOPISOVATELSKI Texaskji Kvet Cis. 158, Kaufman, Tex. Cteni bratki i sestry! Tentokrate pfichazim se smutnou zpravou, a davam vam vedet, to dne 18. srpna 1939 dopoledne zemfel zakladajici Glen a zaroven i pfedseda na geho kadu TexaskS7 Kvet eislo 158, bratr Frank Urban. Zminent bratr trpel poslednich 16 rokil na cukrovku, a posledni asi 3 mesice se jeho nemoc hodne hor gila, tak jej ogetfaval jeho oblibenS7 doktor R. Rowe z Kaufman, Tex, a kdyt se nemoc nelep gila, pkibral si i sveho syna, doktora Rowa mladgiho na poradu, a protote se naaemu bodremu pfedsedovi kazila noha od te cukrovky, odporucili do nemocnice do Dallas, Tex., a tam mu nohu nad kolenem ufizli. Nezapomenu nikdy, jak se s nami ygemi, a obzylagte s jeho starou a dobrou mantelkou a dorost1S7rni jit dcerami a syny a vgeckou ostatni rodinou s pladem loueil, a kdyt jsme jej tak ute govali, to operaci gt'astne pfestoji, a zdra y se vrati, svolil a jel, a k nagi velke radosti operaci gt'astne pkestal, a za 14 dni jej dovezli domil, a o gettujici Micah, jak v Dallas, tak i v Kaufman, Tex., nas utegovali, ze bude zase zdrav, jak ale po asi 2 tS7dennim pobytu doma, se pfidal k tomu zapal plic, a na g, vgemi oblibent ptedseda, starostivSr mantel a otec eetne rodiny, se rozloueil s nami na vtdy a-ode gel tam, kde jej vgemohouci Bfih povolal, a odkud neni vratu. Zesnu1S7 bratr Frank Urban se narodil ye mesteeku Sedlo v techach, a do Ameriky a to pkimo do Ennis, Tex. pkijel asi pied 44 roky, a v Ennis se za kratkt Gas otenil se sleenou Josefinou Napravovou a zaeali farmakit. Mandelstvi jejich bylo gt'astne a obdateno bylo 5 syny, Frank, Joe, Jerry, John a Victorem, a 4 dcerami, Janie, Mary, Lillian a Rosie. Potorn se nag bratr pkedseda Frank Urban pkestehoval do Kaufman Tex., a zde pfebtval asi 28 mkt a poslednich asi 21 rokfr na svoji 200 akrove farme, asi 8 mil od Kaufman, a asi pied dvema roky jeho ho gi, jak on kikaval, mu vystaveli krasnou residenci na jeho farme, a dcery, ktere maji dobrou praci ye meste, zase okraglily vgecko ye vnitf domu a vybavili vgeckjim pohodlim, a nejmlad gi syn Viktor zace vgecko uspokadal okolo domu, nasazel rfiti a tak jak meli vgecko vgelike jine kviti tend, east() krkaval, ted' si tady s moji mamou tijeme jako v raji. Ale jak to loS7vit ,ted' kdyt si mohli trochu odpoeinout po celo tivotni maze, odegel, a svoji starou a talem sklieenou mantelku a dobre syny i dcery, kteki jej meli tak radi, zde zanechal. Bratr Frank Urban byl elenem na gi Jednoty pies 42 rokfr a svoje poplatky yttly kadne platil, a co bydlel v Kaufman, Tex., vtcly do katde sc,hfize pkijel a vet ginu easu valycky bud' Mad ptedsedy nebo mistopkedsedy zastaval, zkratka pro na ge spolky, at' S. P. J. S. T. neb R. V. 0. S. vIcly pracoval rad, a jak jsem jej kdysi nayStiyil pravil, Franto, Ty ani nevi g, jak jsem rad, te jsem nikdy za svoje pkedsedovani, ad jsem mohl dostat zaplaceno, nevzal ani cent, ze jsem mohl pro na ge tady a spolky pracovat zadarmo, a te jsem vtdycky pracoval proti platu pfedsedy A ted' se radostne usmal a pravil: "A ne yig ani jak jsem hrdt nad tim, moji pomoci jsme si tady pied 3 roky novt fad TexaskST Kvet, eis. 158, a te jsem mohl 4 svoje syny a 3 dcery dat do na geho tadu a te to tak dobke pracuje." A tim ten na g tata pfedseda, jak ja, kdyt jsem hodne mladgi net on byl, jsem jej naztval — dokazal, te si nasi vatil, a te jak byla na ge Jednota dobra pro nej 42 rokil, bude dobra i pro jeho 4 syny a 3 dcery, kteki jsou v gichni eleny nageho kadu Texaskt Kvet els. 158 v Kaufman, kde on nam od zaloteni nageho fadu pfedsedaval. Ja v zemkelem br. Frank Urbanovi ztracim sveho nejlepgiho pkitele, tatou jsem jej naztval a on mi byl skutedne otcern, pfitelem

VESTNIK verntm, uptimntm v dobach dobrtch i Leta jsme spolu Utadoyali, pies 22 rokfr se navgtevovali, a nikdy jsme se s nim ani jeho rodinou nepohnevali, a ja, si nedovedu pkedstavit, to bych mohl, na toho me tak draheho tatu, pfedsedu na geho kadu zapomenout. Bratr Frank Urban byl pohtben v pondeli dopoledne 21. srpna 1939, dle jeho i jeho rodiny vS7.sloyneho pfani, za obfadt1 na geho kaufmanskeho rodaka dp. Vaclava Pechala, ktert jej pp Gas jeho nemoci, jak v Dallas, Tex., tak i doma navAtevoval, a ktereho na g zemkelS7 bratr Urban znal od jeho detslOch let, na novein katolickern hititove kostele Svate Anny v Kaufman, za velke freasti pkatel a znamS7ch z celeho Kaufman okresu, ale i mnozi z Ennis a Dallas pkijeli jej na posledni ceste doprovodit, a i mnoho Amerieanfl se dostavilo naposled se zemfelSrm bratrem Urbanem rozloueiti. Ta velka, Mast v den jeho pohitu nejlepe svecleila, jake oblibe se na g zemfelSr pfedseda kadu erslo 158 tail a ja volam: Odpodivej, bratte Franku Urbane, ye svatem pokoji a my budeme na Tebe vtdycky vzpominati a pamatka Tvoje nam nevymizi nikdy z pameti. Jsem s bratrskSim pozdravem, Frank Kofnovec, taj. kadu cis. 158. ZMATENE POJMY A NEPOCHOPENI. Jan 8ulda. Krajantim ye stare vlasti bylo nami vytS7kano, te se tristi na strany a straniely a znaena vina pak nasledkem toho pkieitana na pohrome zaboru deskoslovenska, v demt je notnY kus pravdy. Nyni vgak, v neduslednosti, ad volano jest po jednotne fronte nedelene, tvoti se frakce, strany a stranieky v druhe osvobozovaci akci take zde. PodivnY to pojem o jednotne front& To, po Gem volano a uznavano za nutne v Utvaru v genarodni organisace Narodni Rady 6eskoslovenske, to same, pravo jednote fronty, odsuzoyam jest v irtvaru organisace statni. Na me pojednani o nedorozumeni v nazi/tr. organisaci S. A. C. T. a C. N. S. a vztahfi techto ku rodn Rade, odpovida pani F. K. Valova za odbodku C. N. S. v Houstonu, te neporozumeni jest na me strane. Organisace A. C. T. jest dle jejiho nazoru oddelovani, tvoteni ohrady, ktera se ji nelibi. Cituje totit take slova pana Martinka na sjezdu prone gena, to jest nam tkeba nedelenSTh sil, ale zaroven pkiznava, te usilovala o to, aby zde bylo C. N. S., to jest rozdeleni na riane slotky, tak jako jest ye statech jinSrch. Jest to divnS7 pojem o jednotne fronte. nedelene. Texaska organisace S. A. C. prave zalotena byla na tom zaklade jednotne fronty nedelene, za spoleenSrm them yzne,genSrm nas vg'ech, bez rozdilu, bez narokil na odmenu jednotlivcfr, anit kredit zilslutnST te neb one slotky, ryzi, jednotne to fronty v pravem slova smyslu, dle zasady: ni slavu, ni zisk. Sestra Valova zajiste eetla stanovy S. A. C. T., dle ktertch omi elennSr oblastni vSrbor narodni rady ma dozor nad financemi a take snad eetla stanovy Narodni Rady, dle ktertch S. A. C. T. jest podfizeno Narodni Rade, viral:mu a vrchnimu telesu celeho hnuti. Jest proto nepochopitelno, v dem vidi jakousi ohradu, nebot' zrovna tak podkizeno jest Narodni Rade C. N. S. Rozdil jest pouze ten, te ye statu, kde stavaji tti slotky, odboeky zasilaji penize na statni Nitloor oblastni, vS7bor za gle je na fistkedi sdruteni, ktere je pak zasila na Narodni Radu, kdeito z Texasu zaslany jsou pfimo Narodni Rade. Tudit ye statech, kde jsou tki organisace, kde katda organisace ma troji pkedavani penez, tfikrat yt1Ohy se zasilanim a pfedavaniin, oelkem vSrlohy jsou tedy devetkrat, kdetto jednotn6„ organisace pouze jednou. Po zabrani 6eskoslovenska bylo ovgem usnegeno, te do stare vlasti tadne penize posilany nebudou, (nebudeme pfece krmit Hitlera) ,a to zustanou zde, totit v Americe na ucel propagani a akce osvobozovaci, ac tehdy nebyla jeSte Narodni Rada reorganimrana a

Straw' 21. stanovena co vrchni teleso, nebylo reorganisovano ani C. N. S., nebot' sdelilo, te stanovy pro celou Ameriku nema, nS7brt pouze pro potfebu jich mistni. Poznamka o jakernsi odtrhovani jest proto nemistna, nebot' nebylo se od deho odtrhnout. Do sch'ilze pki zakladani odboaky S. A. O. T. v Houstonu sestra Valova, dostavila se hodne pozde, takte nevedela prfrbeh jednani a vysvetleni yztahil teto organisace ku Narodni Rade, eimt Usudek jeji o organisaci, te jest isolovana. Dostal jsem ov gem take dopis od C. N. S., ve kterem apelovano na mfrj vlasteneckt cit a nezigtnou, obetavou einnost, se dadosti, abych zasadil se o to, a zakladany odboeky O. N. S., tak jako ve statech jintch (tedy rozdeleni na slotky), fistkedna tohoto to pak bude mluvdim u N. R.. Mani za to, to Texas take dovede za sebe mluvit a je gitnSr nejsem, kdyi mne nekdo pochyali, poklepe na rameno, abych byl tak neduslednt a zmenil nazor o jednotne fronte, z ylagte kdyt jig na sjezdu a reorganisaci Narodni Rady na'ge jednotna organisace byla jit uznana pravoplatna. Jestli-te sestra Valova detla prubeh jednani na sjezdu C. N. S., jest ji zajiste znamo, to narok na nazev sdru2eni einili si take Moravane, Slezane a Podkarpatsko-Rusove, jet v gichni men za.sluhy prvni akci osvobozovaci, a bylo jim feeeno, to to nejde. Proto prave nazev Sdruteni techoslovan' jest ten nejspra yneygi, nebot' zahrnuje vgechny slotky lidu a take z dfivodu toho, vlastne zabrani teskoslovenska nebylo uznano za pravoplatne, Stat dosud de facto existuje, je zastoupen legacemi a konsularnimi 1.1kady v mnohSrch statech. Organisace tato jednotna, bez tkideni na razne slotly; zakladany jest v Jitni Americe a statech evropskSrch, nemela by tudit bStti odsuzovana a povadovana za cestu nespravnou ani zde. Dosti easto ohanime se heslem: "Ve spojeni sila" — uved'me to ye skutek a zvitezime. Odmitam Nttku hnevu a nevole proti odbodce C. N. S., ale hne y a nevuli jich yystupoyanim dali na jevo pri zakladani odboeky S. A. 6 oposienici zlobritm at Ntstkednim chovanim a pkedem bylo nam hlageno, te ye schuzi Sokola ptipravena byla smluvend oposice s Umyslem rozbiti schuzi. Z meho pojednani vane tudit bol a stud nad neukaznenosti v tada.ch tech, kteki by men jiti dointrn prikladem. Nevim site zda onen zvla gtni obetnik, ye kterem jednoty jsou vtztvany ku bezodkladne dinnosti zakladani odboeek jednotne organisace S. A. C. T. rozeslan, v nema uji g t'ovano o pevnem vytrvani ve spoleene praci at do konedneho vit&zstvi. Zde v gak byla organisovana zfimyslne oposice, cot nemfthe nikdo vyvratit. Dle vgeho pojem o demokracii a svobode u nektertch jest nevazanost, nekazeri, vzne'S'ene zasady sokolske ukaznenosti jim neznamy. Nejakt pkemet neb veleta jest u nich v ge co v torn vidi krasneho, jinak mohou si poeinat jak chteji, 2upa jim nema co poroueet, a to jsou vzdelavatele. Clank napsal jsem z toho dfivodu, to v jin3ich 'osadach eineny posme gne poznamky, i krajan z Chicago, divil se tomu, te jeli jsme zakladat odboeku at do Corpus Christi, ale doma v Houstonu, te odbotku zakiadame teprve nyni, byl jsem tedy nucen podat vysvetleni, to te je truc-odboOka, ktera ma asi 30 elenii, kdetto odboeka S. A. C. T. ma elenti pies pet set. Z mravniho stanoviska jest od gtepek narodni ostudou. Pet eapil zahnalo skalniho orla. Zajimava, pkihoda stala se v Mal govicich u Hradce Kralove, kde jit od nepameti sidli capi rodina. Letos je petielenna. Kaidodenne se prochazi po lukach a hleda potravu. Kdyi se takto °pet pied nedavnem prochazela objevii se pojednou statnt skalni orel, ktert krouN1 kolem a bedlife si prohlitel hnizdo. to nebylo vhod a proto obletovali orla tak dlouho. ie skoro "pcstrkem" ho vyhnali ze sveho obvodu. Sve viterstvi oslavili veselSr m klapotera zobakt.


g trana 22

V2STNtE

Nabytek a domici zatizeni vieh( druhu. Lepgi obsluha — Vetei fispora..

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budovy fiadu Pokrok Houston. HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAR. Brtle spravne ptipravene. tas die 6mluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSIS

PRAVNIK Vytizuje veekere soudni zilditosti Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel. Telefuil: Beacon 31734. Pravidelna j idla a "Linde Nejlepei soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky. Mluvime Zesky. Hoboko stale na sklade. Zylietni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB eeskY Mak a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbyt*Ych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou nag zasadcu.

EDWARD PACE Pohiebni filliteL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.

John W. Leiikar OESKt PRAVNIK ttadovna v Butler - Grimes Bldg. ROSENBERG, TEXAS.

TAROKY! Hra tarokft, nejlepti jakosti, nyni za $1.50, poetou vyplacene. Objednivky adresujte na: eeehoslo(clz.k via, West, Term.

Ve stfedu, dne 30. srpna 1939.

Kazen tiria;nii. Kdyby kaZdS7 elovek dovedl eisti chno nie1 jejich Ltesti. Mame do3ern, Na ulici jsou Cinane nejukazne- v srdci jinSrch, byli bychom velmi jako bychom se divali na fipneho nejk a nejsluLnejLi lido na svete. rortrpeeni, vidouce, jak lide dr2i paralytika, xterST se zutive drzi ph Nikdy se necpou a nada& na chod- jen na dest, ambice, slavu, coz vLeGeorge Anqueth. Zivote. nicich, ale ustupuji zdvotile jeden druhemu s cesty. Nikdo se nikdy nesmeje eloveku, jen snad uklouzl nebo dokonce upadl. TrebaZe nyni chodi po ulicich vice Zen neZli v minulosti. nemuseji miti obavy, oznamuje divadlo slysi hrubosti a nadavky. — Videl jsem jednou v Pekingu slepce, jen byl bez prilvodce a chystal se ptejiti pies ulici, na niZ byl ZivS7 provoz. Ohmataval cestu hulkou. Ode-1 kaval jsem, Ze jej v horeenem do- I pravnim shonu jiste nekdo ptejede. Nestalo se mu Veak vubec nic. VLechen provoz se na chvili zastavil a pod nazvem statec, ohmatavaje cestu halkou pteeel be(zpeene jakoby ptechazel prazdne pole. Tom Terris.1 )o( vesela hra se zpevy. — Napsal K. Fat. Dedienost barvy oei a vlasii. OSOBY: Maio lidi se pozastavuje nad tim,1 prod maji hnede nebo modre oei a I Karasek, pan otec na vS7menku, br. F. Olexa jakou barvu °di mohou oeekavati u Dr. Karel Karasek, jeho syn, majitel panstvi, br. A. Svestka svS7..ch deti. JistY7 francouzskST udenec Julie, jeho Zena, ses. A. Svestka udinil po dlouhSTch v;;Tzkumech naOlinka, jejich dcera, ses. H. 8 vestka sledujici objevy: Kolenat. mlynat, br. J. Kalousek Nejoasteji se vyskytujici barvy oAniaka, jeho Zena, ses. A. HoZkova di modra a hneda. Vice Zen net Faninka, jejich dcera, ses. M. Pettvalska muzu ma tmave odi, ttebaZe jejich; Ing. Jan Mueller, br. F. KoZnt plet' bSrva.. svetlejZi. Ze sta prumer-1 Zlamany, b3ivalST baron, br. A. Valla nSrch lidi obyeejne ,osmdesat miva Filomena, jeho chot', ses. F. Olexa odi tete barvy jako jejich rodiee. br. D. Zdatilek Bohuslav Kourzik, lesni adjunkt, pkipade, Ze jeden z rodieu ma modre Saframek, loSrval3i krajdnek, br. J. KaZpar a druhy hnede odi, je vetAi pravdeRilZena, jeho Zena, ses. Z. Stareala podobnost, Ze dite zdedi odi hnede. Pepik, pra,Aek, br. J. Stareala Proto hned3ich odi ptibSrva vice neZ, Mlynafska chasa, mleeky, deveata. modrS7ch. Dej v pkitomne dobe. Barva viasu te2 se postupne stava tmavSi a tmav g, nebot' v ptipadech, I Zadatek ve 3:30 hod. odpoledne. kdy jeden z rotheit ma tmave a druVstupne: pani 40c — damy 25c. — Zpevy ridi br. F. Hlavaq hy svetle vlasy, je vetLi pravdepoPRI DIVADLE I VEtER HUDBA S. R. BALI. dobnost, Ze dite zdedi tmave. )o( K hojne navLte've zve Spaghetti, mefene na mile. VISOR. V Italii jest na tri tisice tovaren na spaghetti a jejich rani vS/roba obnaZi asi miliardu liber. Jen asi jedno procento tohoto mno2stvi set vyvaZi za hranice Italie. Kdyby pry se vLechny trubiely tohoto. narodBezmala iedesat let pfitelem niho pokrmu, .je2 Italove snedi za v leskkch a slovenskteh rorok, spojily v jeden provaz, bylo by moZno °Watt jim zemekouli dyti&deli PO CELE AMERICE. tisickrat. )o ( Nemoinost. Pan uditel poueuje deti, 2e uSl tkneli je jedovat3"7 hmyz, musi si ranu hned vyssat a pak jit k lekati. Druhho dne ptiLel Krakora do stoly a hned ve dvefich spustil: "Prosim, pane Often, LaZtovkdku atipla jedovata moucha "No, a zachoval se Lak .ovieka tak, jak jsem vas to veera naueil?" "Prosim, pane ueiteli, ne. On si tam LaLtovieka nedosahl." 0 Otcovske vysvetleni. Ptal se synator ,otce sveho: "Tatinku, jak je rozdil mezi pu2kou a kulometem?" I zamyslil se rodie a po dlouhe dumb' pravil: "To maS asi tak, jako kdy2 mluvim ja a maminka. Lauf je vlastne stejnej, ale munice jde rychleji ven." 0 V zaearovanem kruhu. "A jak to, pane Bzuk, ze vam padaji vlasy?" "To je od toho, Ze se trapim". "A prod se trapite?' "Smarja, to je otazka! Piece od toho, ae mne paCtaji vlasy!"

Divadelni Krouiek Hlahol

v siri radu Pokrok Houston cis. 88, Houston, Texas

v nedeli dne 3. zaii 1939. "Sleeinka z Bileho zamealu"


arena 23.

VESTNIK

stfedu, dne 30. srpna 1939.

modrem klobouku a rukavicich, k toPtal se mu2 kny: "VSimla sis one damy, ktera vy- mu eervenou kabelku, s rude namastupovala z vlaku a tak ostte si nas lovankmi rty a nalepenSrm oboKoelika." elm?" prohli2ela?" "Ano!" "Myslia tu v tom otevtenem kaVesely tento obrazek kaIdeho po"NevAimla, jen jsem na ni letmo • ivkou, v pohledla." bavi a take rozesmeje. Film ma zna- batku s hedvabnou pod S menite obsazeni a zvaSte hlavni ,O15111,7•1113•011.•■■ ,41[L, .0 4■041.1.1•111M0.12.1,C111..11■01.1111 0.1111.1)11:310,0 JMI.0•22.1 maji vStorne ptedstavitele. Je tu pino vtipu, 2ertil a komickYch zapletek a tak boutlivY smich propuka, v obecenstvu co chvili. Oblibena, filmova hvezda Vera Ferbasova, ma ye filmu tomto jednu ze svS7ch nejlep2ich filoh a uplatiiuje se v ni v pine mite. Je v ni rortomilYna diveim diblikem Milou Janotovou a RADII F. B. ZDRUBEK OS. 112 provede kaMou chvili nejake C'tveractvi. VYborna je take Antonie Nedo2inska v filoze hospodyne Amalky a neni snad ani tteba podotSrkat, ze svou hrou nemalo ptispiva, k yeselYm chvilim, ktere divaci proavaji. Jara Kohout v filoze Vendelina Pletichy ji stateene ptizvukuje. TaV 11 hodin dopoledne spoleenS7 ,obed, barbecue "Fish Fry", ke ostatni herci se eini, aby si ka2odpoledne proslovy Uteclniku HI. tfadovny a p. Karla Gama. dV odna§el na tento film milou vzpominku. Film vyda se zaeatkem Nesvadbova kapela z Rosenbergu bude vyhravati k pobaveni naptiAtiho mesice na pout po nagich vgtevnikil. eeskYch osadach a jiste bude se I NONAT POMOHLA ZAS. vSude libit tak jak se libil film 61eni okolnich facia a krajane viibec jsou zdvotile zvani. DaYSI dosvedeeni od "Vdavky Nanynky Kulichovy" v p. Najvara, Prague, Okla. nern2 take hrali Kohout a Nedo ginZabavni vS7bor. Panu Torn Carsonovi pri praci byl rozma6kan prst. Nahodou 3sem byl ska. Film ptipravi vesele chvile, pH torn. On chtel jit k lekari, ale po- nicht' zapomenete na vSechny denni 1.1.1•041111.041.4.1100 ■00awova.o.w.t.soecmo, ■•■.■04•••0•newn padil jsem mu, by dojel k me maniel- trampoty. Doporueuje se vtele tence. Ta mu dala na prst naplast z No- to obrazek vaem, kteti se radi smeji. nat, Za chvili prijel zpet do prate a Mal dale. Ta jedind na.plast prst za- Davejte pozor na oznameni v novinach, kdy ukazovan bude ve va2i hojila. DalSi dosvedeeni budou nasledovat. osade neb v sousedstvi, a nepromeNa rozliene, at' suche neb otevre- 2kejte tuto ptiletitost k shdeenemu ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne drevene i oce- pobaveni. RAD OSLO 25, )0( love -frisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to 1:1 7t Kdo chce vladnout zemi, musi nejdtive vladnouti sve rodin'e. Kdo chce vladnout rodine, musi nejdkiye umet fidit sve telo mravnimi pravidly. Kdo chce kidit sve telo, musi mit nejdtive v potadku 4te, V A' Cena Nonat je 50c a $1.00, poStou Kdo si chce OA do potadku dug, 55c a $1.05. Ptejte se Vag eho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho musi bYt nejdfive uptimnSr v svS7ch PROGRAM: neberte, radeji pike primo na nagi Umyslech. Kdo chce mit uptimne adresu: Uvitani a proslov k pionSTOm Umysly, musi nejdtive zveteiti sve Jos. Hejmi Marie Leiblinger & Co., Altadena,Cal vedomosti. Proslov za "Sbor mladek" pkednese John Gunther. Albin Nesuda "K padesatiletemu jubileum" (baseii) Adela Lansfeld "Vzpominka na mrtve pionS7ry", (baseri) 1VIili Vrla Hudba Narodni kapela BAS Cecho-americkSm farmaftim Ema Cikanek Pozdrav za ocean Vlasta Trojaeek Pro lepSi Zivot vnuka KvetuSe 8ramek Zdar yam, Texas gti rolnici Milada Nekuk Byli jsme a budem Nevynechejte tak skvelY a zajimavY eesky mluvici film. Dolfi HaSkovec Start' otec Vilma Nesuda Budete nadSeni peknYm provedenim. Farbasova, NedoMnska a Declova zpoved' Pavlina Lukga Slasti farmalovy Edith JareS Kohut vas znamenite pobavi, 2e se srdeene zasmejete a zapomePked padesati lety Jitina HaSlovec nete na y ak trampoty. Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Praga Film Selska pisefi Ella Trojakek Paradnice Evelin Nesuda Co. z Chicaga. Okata Vivian Jufica HUDBA SHINER — ve etvrtek 31. srpna, o 8 hod. veeer. ZPEVY: Pasla oveeky E. Jarek J. Ha'Skovec, E. Trojdeek, P. Luk§a, SCHULENBURG — v patek 1. zari, o 2:30 odpol. a o 8 hod. veeer. V. Jufica, D. Vavra. Zasvit' mi ty, slunko zlate, Jos. a B. Rada Detieky, jdete u2 spat, Dorothy Vavra CROSBY — v nedeli 3. zaii, o 7 a o 9 hodinich veeer. ZahuCaly hory, pi. K. Vavrova Pisniaa deska, Edith Jare2 FAYETTEVILLE — v pondeli 4. zaki, o 8 hodinach veeer. Na horach jsou hezke holky, — pi. Vavrova, pi Nesudova, D. HaSlovcova FLATONIA — v ftterk 5. zaii, o 8 hodinich veeer. HOSTINA PRO PIONYRY PO VYtERPAN1 PROGRAMU TANECN1 ZABAVA SEALY — ve stfedu 6. zifi, o 8 hodinich veeer. Vstupne pro pionStry zdarma. — PrO nav gtevniky netaneici 15e EL CAMPO — e stied!' 7. zafi, od 2 hodin odpol. do 11 veeer. za odpoledne i veeer. — Pro, taneici 30c za odpoledne i veeer. Za fad Ennis cis. 25, uctive zve vgechny GRANGER — Y patek 8. &ail, o 7 a o 9 hod» veeer. ZABAVNI VYBOR.

Doslovne. ZnamY AprYniat byl pozvan na hostinu. Kdy2 byl podavan krocan, kterho ptinesl sluha nerortezaneho na stul, po2adala hostitelka humoristu, aby jej meal. Humorista se obratil na hostitelku s otazkou: "A kde jej mam naeiti, milostiva?". "Kde je yam libo!" odvetila domaci pani. Humorista vzal misu s krocanem a odna2e1 ji pryd. Ve dvetich se 0bratil a pravil k u2asle hostitelce: "Kcly2 tedy dovolite, milostiva pani, naenu jej doma." )o( Ptala se jedna dobra dama stareho motskeho vlka: "A kterY byl nejkritietej21 okamZik va2eho boutliveho namotnickeho tivota?" Ottas1 se namotnik: "Hu, na to nikdy nezapomenu. Bylo to tenkrat u Mysu Dobre Nadeje, kdy jsem zpozoroval, 2e nemam v eutote ani kapku rumu." )o(

teskS7 film "Faleinal

7.0.1).1.1.,1.1 M(1.01,1 ,71 ,01 5., . /.1 1 .1 4 0 . Zd yoiile pezvani na

Velkk Pekr

v nedeli, dne 3. zail 1939 ye Fosove sini v Guy, Texas

Pryni oslava starch Enniske osady portADA

v narodni sini v Ennis, Texas v nedeli, dne 3. zaii 1939

_Stun. Li&

Zacatek ve 2 hodiny

"Faleina koCicka

y


Ve stkedu, dne 30. srpna 1939.

ytsTNtic

Strana 24

ODBOCKA S. A. C. T. VE WEST POCETNE SiLt. Nedelni schfize odbooky Sdruteni A. C. T. konala se v sini sv. Josefa za eetne neasti delegatft osadnich spolkff a potektelneho poetu nakch Pravidia dobrYch ten, zajimajicich se o hnuV MalOm Oznamovatell Oetujeme ti pro osvobozeni dnes ujatmene centy za slovo za kaide uveiejne- viasti oeskYch pionSrrii Texasu. ai. Nejmeng i poplatek za oznamku Schfizi zahajil po ti'eti hodin y od(do 25 slov) jest 50c Oznamku na- poledne ptedseda Aug. J. Morris upitte na zvla g tnim listku a pkilot.- vitanim zastupcfl, ptitomnYch pani te k objednavce pkislu gnY obnos bud' poitovni poukazkou (Money a konedne hostfi: mantelfi Roman Order) nebo y e znamkach (stamps). ParmovYch z Waco, bratra Johna Posilate-11 osobni dek, pkidejte 5c Kebrdle a p. Sulce z Dallas. V zana jeho vYmenu. peti potadal ptedseda p. Sulce o Ma-11 bYti jmOno oznamovatele kratk proslov, antto dotYdnY ptijel zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znaekou, fietuje- do Texasu pi•ed tijnovou katastrome za oznamky "Na prodej", "S1u2- fou t,eskoslovenska a v lonske jarby a prate" a podobne 25c zvla- gt1 za ni mobilisaci esl. armady sloutil pod znacku a na pog tovne, aby dale do- praporem remokraticke armady. pisy mohly bYti limed odesilany. Pan 8ule prostYmi slovy lieil naP1i oznamkach "Nabidnuti k shat- stup germanske soldatesky do bezku" neb "Pit me se hospodyne" ob- mocne tehdy Prahy, tetke chvile tigi doplatek za znaeku a pottovne vS'emi opukeneho a spojenci zraze50 centu. neho naroda a kondil jeho prosbou Doplatek za znaeku ten k obnosu, kterY posilate za o- k rodakum v zahranidi: "neopoukejte vlast vakch otcii, poinahejte gnaraku. dle motnosti, naafi doma vydrzi, nesort Koupirn gevcovske natadi s i podlehnou germanisaci, yeti, ze pkiAkira strojem na pode gvy. Adresuj- jde hodina jejich osvobozeni." Velte na: "Dilna", c/0 Vestnik, West, mi ptsobivSr proslov odmenen byl (34-35p) srdeenYm potleskem. Tajemnik F. Texas. Moueka sdeluje tadost Ustkedny, aIlledam gkolu! Mtij certifikat by pohotove penize odeslany byly jest B. S., mohu rolnictvi, co nejdfive, proto2e ona je nevyhmyzoznalstvi a jine vedy. Plate na: hnutelne pottebuje na betna, vydaE. F. tebesta, Snook, Tex. (35-p) ni. R. Parma navrhuje, aby pakladni hotovost odbodky odesiana alir Do rentu! maze seti 30 akril byla na br. Johna Suldu do Houstobaviny, 30 akrii korny a 20 akrt nu, J. L. Svreek navrh podporuje, vladni renty. Prvottidni Bernice a pit hlasovani navrh pts ijat. Rob. dobte odvodnena, 8 mil od Crosby. Cervenka oznamuje pristup elenHlaste se na: George Holly, Rt. 2, stva tadu Jaromir els. 54 SPJST. do (35-36pd) Crosby, Tex. Sdruleni a tadovY adetnik Rud. BarM;`+ Na prodej cele zatizeni o- ton ihned odevzdava vstupne za buvnicke dilny se gicim strojem vkch 165 dlenn dekem na $16.50. J. "Landis" No. 12, za velmi nizkou ce- L. Svreek za spolek sv. Josefa KJT. p •ihlag uje 270 elenu, A. Demek za nu. Stroje jsou sloiene ye Prasa lace. Pi gte na "Obuvnic- tad cis. 36 SPJST. podet 85 elenix', ka dilna", % Vestnik, West, Te- Jan Hegar za tad Morav gti Bratti (35-pd) cis. 6, SPJST. podet 96 elenti, Fr. xas. Mrkos za DubovY Haj cis. 126 poeet Dfivera, k Pepiekovi. 71 &elan, delegat spolku 'els. 106 R. Ptal se malt Pepik maminky: — V. 0. S. ptihlag uje 134 dlenn, spolek "Maminko, mag ke mne dtiveru?" els. 48 RVOS. hlasi 100 elent, dalk "To vig, to mam, Pepieku." (astupci sdeluji, a jejich spolek "A velkou diiveru, maminko?' nemel doposud schfizi net jsou jisti,, i "Ano, velikou duveru." e dlenstvo schvali hromadny vstup "Tak mi, prosim te, fekni, proc do spoledneho hnuti. vlastne zamykal spit?" Nastala debata ohleclne potadanii ■•■ podniku ve prospech odbodky. Rob. ervenka hlasi, to 'tad Jaromir pofada Bazar, z jehot vStelku odevzda 15 procent fondu Sdruleni. Fr. Mrkos navrhuje, aby tady potadaly zabavy ye prospech hnuti a pisihlakije sin tadu DubovS7Haj k clispositits. 29, S. P. J. S. T. ci pro podobnY podnik. Po vYmene TAYLOR, TEXAS. nazoril usneseno, aby vSrbor — Jos. Polakk, Pavel 8krabanek, Aug. J. 2. zari. — The Harmonizers Morris a Fr. Monaca — zaridili kroz Fayetteville, Texas. ky k uspotadani takove zabavy v 4. zifi. — "Den Price", celodobe nejptihodnefk. Dale usneseno, noeni "Battle Dance" mezi aby dotydnY vSrbor koupil dva Uncle Walt z Austin, Tex. te toky baviny, ktere budou pti zaa Geo. Moody, Taylor, Tex. bave darovany, zaroven aby vYbor 9. zari. — Geo. Moody, z Taydal natisknout listky do soutete o lor, Texas. tyto toky, jet budou nabizeny za 50c 16. zati. — Mimes Orchestra kus co zapisne k souteti a koneene z La Grange, Texas. ustanovil dobrovolne se ptihlasivk 23. zati — Adolf and his Boys, krajany, starajici se o nejvetsi souSchulenburg, Texas. pis o soutet se zajimajicich osad1. kijna. — "Vinobrani" — nikil. Br. Jan Hegar pisihlaguje sin Geo. Moody .. Taylor, Tex. tadu Moravki Brat •i pro dalk podVstupne: Pani 40c - Damy lOc nik ye prospech odboeky. Fr. Koudelka se nabizi opattit tadouci kuzinAvNi vtrsoit. rienep§f 'za late f:,,aly baviny

Poutiveite k oznamovini

Maly Oznamovatel

arri

I

Taneeni zihavy.

ADU PRAHA

C

cenu nejnizsi. Pkijato. Msgr. Josef "Tak si mffle g peniz,e pro jistoPelnat vysiovuje souhias s potada- to schovat u mne!" 0 nim podniku ye prospech fondu TAROKY! sdeluje ochotu, aby dal gi schnzie girgiho vYboru mistni odboely mohly Hra tarok% nejlep gi jakostl, nybYti konany v sini sv. Josefa. Rob. tif za $1.50, pogtou vyplacend. Oblervenka navrhuje, podporovan F. jednavky adresujte na• CechosloMrkosem, aby volba ntednikti odAz.) yak. West. Texas. boeky pro lhiltu dalaf konana byla ve schOzi pristi, ktera stanovena na etvrtou nedeli v zati. Ptijato. Ptedseda apelem na vytrvalou agitaci pro hnuti odboje zdatilou schfizi odroeuje. kdykoliv pottebujete cokoliv v F. Moueka, ta emnik. lekarnickem oboru neb picesne 0 vypineni lekat.skeho ptedpisu, ottecha. bratte se s duverou na nas a my On: "A kdybych umfel, milaeku, vas nezklameme. K r a j ansk a plakala bys hodne?" slulba, spravne a poctive jedne.Ona: "Ale to se rozumi! V2dyt' ni jsou vidy nagi snahou. to 'alder pro katdou hloupost!" 0 Zlobil se pan Vrz a vyeitave praProfessional Bldg., vii sve dhoti: "Ut tti nedele maul TEMPLE, TEXAS rortrhanou kapsu u kalhot!"

Podporujte Ceskou

Lekarnu!

Marek's Drug Store

BLAHOPRAN1 KU SNATKU mile sestry

Hortencie s bratrem

Charles Fa gl KONANEM DNE 22. SRPNA, V UTERI" 1939 gelma Amor 'tipem lasky proklal srdce vakch dye, a do dugi vakch vlotil blaho, Ltesti htejive. Piseje srdane PAD POKROK HOUSTONU S. P. J. S. T.

R'd Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoleeenskSich zabav, te gicich se vetptizni nageho lidu i eetnS7ch pfatel fadoveho elenstva. Vzorn* potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pri kalde zabavy.

Poitovid adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor HIM Na doptini se jest — 20th and North Main. J. R.Bada ✓ NEDELI, 3. ZArtt Odpoledne zpevohra: "Sledinka z bileho zameeku". Zaeltek ve 3 hodiny odpoledne. Nesvadba. zAitf ✓ NEDELI, Syncopators. ✓ NEDELI, 17. ZAitt J. R. Rada. ✓ NEDELI. 24. ZAkt

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c POMIDATELE.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.