Vestnik 1939 09 06

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. iesday) 6. zifi (September) 1 CisLo 36.

ROCAS (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ye stiedu

11

VALKA

ROT! PIRATSTVI A ZAKEEINICTVi ZACALA.

ASILt, ktere pachal Hitler a nacisticke hordy na malych narodech, muselo byti zastaveno. Ve gkere fisili britske a francouzske diplomacie, zasahy state neutralnich i Vatikanu, urovnat spor, ye skuteenosti posledni drzy potadavek Hitler& na Gdansko, polskY Koridor k mai a horni Cast Slerska — selhaly. Arcilotr Hitler,,zlakanY doeasnYmi b.spechy, ztratil dle v geho soudnost, velikagstvi ho omamilo a chtel prosadit svoji rah za katdou cenu, t. j. riskovat valku s demokraciemi.

Vyjednavani zaeatkem min tydne se dramaticky stupriovalo, v posledni chvili zasahl take Hitlertv partner Mussolini, do stfedy rana krise spela k neodvratnemu vYbuchu. Anglie i Francie trvaly na ptimem vyjednavani Nemecka s Polskem, Hitler svolil k vyjednavani tprve, dostane-li Gdansko, Koridor a Cast Slezska. Ve etvrtek v noci kriminalni lhat promluvil do rozhlasu, v fedi Nemcum dle sveho zvyku namluvil, jak Rise je Spojenci politicky obklieovana, Nemci to jsou v Polsku tYrani, Polsko tajnym nageptavanim Britanie povzbuzovan° k odporu vbei jeho pevnYm potadavkum a k ranu Germani pfekroeili polske hranice.

Bez vypovezeni valky nacistick g. soldateska Lidefila na pfedni obranne posice Polakil, eska.dry letadel poealy bombardovati Var gavu a fadu m'est pied fekou Vislou, lidska, krev kropila pildu demokraticke republiky, besy valeene byly ztfegtencem a banditou k rozhoteeni civilisovaneho sveta rozpoutany, stra gna tragedie Evropy byla zahajena.

Polska armada postavila se vettelcum udatne na odpor. Spojenci byli nahlYm vYpadem Germanii pfekvapeni a postaveni do posice, jet dle smluv s Polskem vytadovala okamtitou akci vojenske pomoci . V jedenacte hodine Anglie usilovala o utlumeni vypuknuvgiho potaru ndvrhem, aby Hitler okamtite odvolal vojsko z hzemi Polska a s timto navazal vyjednavani o smirne fegeni krise. Navrh Anglie byl Hitlerem zamitnut co nenfijatelnY. Chamberlain poslal druhe poselstvi do Berlina, znejici co ultimatum. Do urdite hodiny Mind vyklidi Polsko, nebo Anglie nastoupi sve zavazky vilei Polsku Francie v Upine dohode s britskou vladou odevzdala Berlinu notu stejneho zneni nat na dobu llnity koneene, eili davala Hitlerovi pet hodin vice easu. To byla situace sobotniho dopoledne.

AnglickY parlament byl povolan k mimokadnemu zasedani, Chamberlain inel poslanciim podat koneenou tpravu a potadat je o schvaleni.

Parlament skuteene byl zahaj en net ministersky pfedseda se nedostavil ... Vfekaval na odpoved' z Berlina. Napeti v Anglii, Francii a po celem svete bylo nesnesitelne. Bude ei nebude valka — viselo vSude ve vzduchu. Do stragne situace &inn jasno a koneene rozhodnuti anglickY rozhlas v nedeli ye etyti hod. rano. Soleloyal proslov Chamberlainfiv jak nasleduje: Historicka fee Chamberlainova: Dnes rano briticky vyslanec v Berline odevzdal nemecke vlade posledni notu, sdelujici — neuslygime-li od ni do 11. hodiny (4 hod rano vYchodniho easu), to je pfipravena okamtite odvolat vojsko z Polska — nastane mezi nami stay yaleenY,

Muslin yam fici, at dosud tadana odpoved' nedoSla, nasledovne tato zeme jest ye valce s Nemeckem.

Miltete si ptedstvit jaka je to pro mne trpka rana, kdy moje dlouhe Asili o dosateni miru selhalo. Nemohu verit, to tu bylo cokoliv jineho, odligneho, jet jsem mohl ueinit k dosateni Uspechu. V posledni chvili bylo motne dosici miroveho a oestneho dorozumeni mezi Nemeckem a Polskem, net Hitler si ho nepfal. On byl patrne rozhodnut napadnouti Polsko bezohled-

teskS7 narod riebude

zklaman!

Sestry a bratii! Nesmime zustati a bohda, neztistaneme neteeni a lhostejni k udalostem, ktere se budou odehrivati v Evrope. Valka Anglie a Francie proti Wasik, zakcinictvi a piratstvi nacismu byla v nedeli zahajena. Nova svetova katastrofa vyiada si nesmirne °heti na iivotech i majetku, stragne utkani pkinese a musi pfinesti konec uchvatitestvi germanske soldatesky i jeho "vildce", berouci nejen hmotu, majetek jednotlivcd a state, nStbri i kulturni majetek celych narcdfi. Nacismus chtel vziti i dusi, jazyk mateisky, viru ota. Silne demokraticke stity — Anglie a Francie postavily se proti novodobemu barbarstvi, bezpfikladnemu nasili a jejich vitezny boj zniei nacistickY ream a pfinese svobodu C'eskemu narodu.

My stojime na strane priva a spra.vedlnosti.

Organisujeme se v odboeky Sdruieni a co texaski jednotka kadime se v celonarodni svaz pod vedenim Ceske Narodni Rady.

Znovunabyti svobody zemi naSich otcil za moiem je na gim pianim i Ukolem. Proto musime bYt piipraveni. Sestry a bratii, eechoslovaci Texasu — na strai!

NAS DEN PRIME! ne co se stane, a kdy nyni pravi, to nabidnul rozumne no,vrhy, jet byly Polskem zamitnuty, jeho tvrzeni je nepravdive.

Nabidky nebyly pfedloteny Polsku ani nam, aekoli byly oznameny v Nernecku rozhlasem ye etvrtek v noci, Hitler neeekal na jejich posudek, nYbrt naridil vojsku pfekroeeni hranic Polska nasledujiciho rana. Jeho podinani pfesveclaive ukazuje, to tu neni motnosti oeekavat, to by tenth mut' se vzdal odhodlani prosadit moci svoji Win. On mute byti zastaven jedine moci.

My a Francie dnes splimjeme na ge zavazky pfispet pomoci Polsku, ktere tak udatne se brani oproti zlemu a nevyprovokovanemu utoku na jeho obyvatelstvo. Na ge svedomi je eiste.

Ucinili jsme vg e, co kterakoliv zeme mohla k zachove miru. Net situace, ye ktere nelze vefit danemu slovu vladafe Nemcb a kdy lid a staty nemohou se citit bezpeeny — je nesnesitelna. Nyni jsme se rozhodli uciniti tomu konec. Vim, to vy v gichni budete hrati va gi Alohu s tichou odvahou. V takove chvili jako je tato, ujisteni o podpoke, jet jsme dostali z

nych Cast imperia, jsou pro nas zdrojem hluboke posily.

Po skondeni me keel ureita podrobna, oznameni budou vladou vyclana. Vlada ptipravila plany, dle nicht bude moino pokradovati v praci naroda ye dnech napjeti a tlaku dni'n jsoucich pied narni. Tyto plany vytaduji vaSi pomoci.. Miltete ptevziti vas podil ve slutbach bitevnich Cl co dobrovolnik v nekterem oddilu ,civilni obrany. Rozhodnete-li se, budete se hidsit ke slutbe v souhlase s navody vam zulanYmi. Mttete byti zafacleni do prate, velmi daletite pro vedeni valky, ei zachovu tivoto pracovnikil v tovarnach, pfi doprave neb vefejnych podnicich, zasobovani tivotnich potfeb atd.

Katcly na svem miste pracovati bude svedomite a vytrvale.

Necht' Buh vgem yam tehna, a ochranuje spravedlnost. Jsou to zla, proti kterym budeme bojovat, poti hrube sile, zle vuli, nespravedinosti, utiskovani a pronasledovani. Proti nim, jsem jisty, spravedlnost na konec pfevladne.

Francie pet hodin pa Chamberlainovem prohlageni nasledovala. Daladier v mocnem apelu k lidu Francie odsoudil prolhanost a piritstvi Hitlerovo, zdbraznil povinnost lidu republiky spiniti zavazky dane Polsku, jmenem francouzske vlady prohlasil, to od toho okamtiku naleze, se Francie ve valeenem stavu s Nemeckem a skonCil: "At' tije Francie!"

Struend reportal udalosti poslednich: Dominia britske rise pfihlasila se k pomoci matefske zemi — Anglii.

Belgie, Holandsko, 8vedsko, vYcarsko, Dansko a 8panelsko prohlasily svoji neutralitu.

Rusko prohlasilo nezajem o valku v Evropet a je ochotno dodavati suroviny obema stranam, pokud si je budou moci z jeho bzemi odvezti.

Italie protatim prohlasila neutralitu. V Rime koluji povesti o rozkolu mezi kralem Emanuelem a Mussolinim. Kral, korunni print, Vatikan, general Balbo — ti v gici zavrhuji Ducehc' eachry s Hitlerem, jsou proti valce vhbec, protote spravne uznavaji, to pomoc Hitlerovi znamena, pro Italii stra gne °heti pro nic za nic.

Adolf Italii nieeho dati nernute a neda. Neni vyloueeno, to prvnimi obetmi techto piklfii bude odstraneni Duceho i s jeho zetem, ministrem zahraniei Ciano.

Vargava hlasi, to do pondelka bylo sestfeleno 64 nemeckYch letadel a polska jizda pronikia do ilzemi. VYchodniho Pruska. Poutnicke misto Czenstochowa, tak posvatne polskemu lidu, zapaleno bylo bombami germanskYch najezdnikb.

President Roosevelt promluvil v nedeli veder. do rozhlasu a ye rye reci zdfiraznil rozhodnuti administrate — ziistati v novem valeenem konfliktu naprosto Pied tim president; zaslal Hitlerovi tadost, aby valcici strany nepodnikaly letecke btoky na mesta a vesnice„ nemajici vojenske dbletitosti.

Hitler panu pr,sidentovi odpovedel, to dal rozkaz ve smyslu jeho tadosti a nebude-li pry na vyznadene objekty iitoe'eno ze vzduchu pro-

(PokradQvini na strand 13.)

Strana VETOVA vYroba surove oceli v prvnich mesiL) cich 1939 dosahla celkem 63.44 milionu tun, t. j. o 11.29 milionu tun vice, ne2 ve stejne dobe loriskeho roku. Prvni misto zaujimaji Spoj.

Staty, je2 vyrobily v 1. pololeti 1939 celkem 19.24 milionu tun dill o 8.02 milionu tu neb o 71.5 procenta vice, ne2 loni. Na druhem miste je Nemecko, jeho produkce einila 11.2 milionu tun, tfeti misto ma Rusko 9.01 milionu tun, dtvrte Anglie 6.61 milionu tun, Francie nasleduje s 3.96 mil. tunami, Polsko vyrobilo 1.0 mil tun, Belgie 1.43 a Italie 1.13 mil. tun. * Adm. — tkad pro mobilisaci elektricke energie u italskeho ministerstva vekejnYch praci zjistil, 2e vYroba elektrickeho proudu dosahla v dervenci 1,683 milionri kwh, tedy o 213 milionri kwh vice ne2 loni. V leto2nich sedmi mesicich vyrobilo se 10,136 milionri kwh proti 8,884 mil. kwh loni, tedy o 14 procent vice. * * Tokio. — Japonsko se boji, 2e sovetske Rusktere je nyni zbaveno evropskYch veci na;sledkem smlouvy o neritoenosti, uzavfene s Nemeckem, zahaji akci na vYchode. Nasledkem toho posila mnoho vojska do Mandukua. Japon2ti generalove jsou ptesvedeeni, 2e smiouva byla dilem Nemecka, aby nemuselo zakroditi proti Rusku v pfipade valky s Japonskem, s .nimt melo smlouvu proti kominterne. * * •LondYn. — "Times" uvefejriuji pesimistickou 'zpravu z Moskvy. 0 ruskYch 2nich: v oficiel:nich kruzich se ukazuje nespokojenost s vYsledky kni v mnohYch sovetskYch provinciich Zadatkem srpna bylo sklizeno, jak piSi "IzvestiJa", jen 35 miliont hektart obili, kde2to minu1Y rok v tek dobe bylo ji2 sklizeno na 41 milionil hektarii. Jedna z telkosti se vidi v nedostatednem pou2ivani zernedelskYch stroje, cot v nekterYch krajich ptisobi ztratu 20-25% sklizne. Pou2ivane stroje jsou east° take 2patne jakosti a v zonedbanem stavu. * * Bloemfontain, Jizni Afrika. — Dlouhe mesice a snad i roky bude trvat &end = . a hvezdatrim zpracovani materialu, ziskaneho pfi pozorovani obe2nice Marsu ye dnech jejiho nejvetMho pfiblikni se k Zemi. Profesor Slipher, ieditel hvezdarny v Arizone, kterY vedi vypravu americkYch astrnomri do Ji2ni Afriky, udelal se svYmi spolupracovniky pies 7000 fotografickych snimkri rriznYch east povrchu Marsu.

Z techto fotografii pry bude moci sestavit dosti podobnou mapu krajiny na Marsu. Slipher tvrdi, 2e ziskal bezpedne drikazy, k na Marsu existuje rostlinnY 2ivot. Pracuje prave na sensadni vedecke knize, v nik shrne vYsledky svYch studii.

• • ounking, 6na. — General Can Kajkk prohlasil, 2e Oina bude bojovati dale proti Japoncum bez ohledu na obrat uddlosti v Evrope. Z Hongkongu se oznamuje, 2e v pondeli doAlo u 6unkingu k prvnimu utkani mezi eskadrou aeroplanti, vybavenYch Rusy a japonskYmi bombometnYmi letadly. Cinsti obranci, jak se pravi„ rozehnali tit skupiny japonskych bombometnYch letadel v nodni bitve nad mestem. Utodnikrim podatilo se spustiti j en nekolik bomb, ktere nezprisobily valnou gkodu. Cestujici, ktefi ptichazeji z 6unkingu, potvrzuji zpravy, 2e v hlavnim meste Ciny jsou ruS"ti letci a ruske aeroplany. Cang vyslovil mineni, ke "nynefSi suler je prospe2nY svetu a lidstvu a shoduje se s cilem einskeho odporu." Pravil, 2e die jeho pfesvedeeni, einskY odpor Japonsku tvoii hlavni dinitel v mezinarodnirn sklonu k oposici proti vYbojnYm valkam. * * New York. — KratkovinnY desky rozhlas z Prahy pro Ameriku, kterY minulY tYden bylo al do patku velice dohte sly geti, v patek veder pfestal nahle "fungovati". Nebyl k nalezeni ani na vine 19, ani 25 metro. Tento rozhlas mel 13Yti v Praze v dasnYch rannich hodinach v sobotu 26. srpna, jak obvykle. Podle y2eho byl zastaven nemeckYmi ritady, ktere tak asi udinily "z pochopitelnYch pkidin". NemeckY kratkovinnY rozhlas byl site v N. Y. dobfe sly gen, ale nemei vfibec 2adneho zpravodajstvi. Nemci o2 do omrzeni vyhravali pouze vojenske pochody.

VASTN I K

Z CELEHO SVETA. Washington, D. C. — Social Security Board dnes oznamila, k vefejne kancelate pro obstaravani zamestnani v dervenci t. r. umistily 213,029 osob v soukromYch slu2bach. Je to o 38% vice, ne21i v dervenci 1938, a vribec rekordni dislice pro music Cervenec. * * Depek z Prahy z 30. srpna sdeluje, 2e deskoslovenske legionarske organisace, zdrukni to bojovnike za osvobozeni naroda v fadach spojeneckYch armad za, svetove valky, byly rozpuSteriy yknosem figskeho protektora barona Konstantina von Neuratha. Organisace ty ditaly 100,000 elent.

•

Depe6e z Portsmouth, N. H., sdelila, ke neWastna ponorka Squalus s 26 mrtvYmi namokniky byla v ponde,11 min tYdne podruhe zvednuta nad povrch vod, ale znovu spuStena ke dnu motskemu, ponevad2 nebyla zvednuta spravne, aby mohla bYti odtakna do dokri v pfistavigti. * * Buenos Aires. — Argentinska rada pro obchod s pknici v poslednich nekolika dnech prodala daiNch 500,000 metrickYch tun pknice.

Asi polovina z toho 'Sla do Japonska, ostatni do Evropy, pravdepodobne do Anglie. Od 1. ledna vyvezla 3,022,000 tun, take ji zbYva je'Ste pfe bytek asi 3,000,000 tun pSenice.

Zpravy z Belehradu sdelily, 2e premier jugoslayske vlady DragiSa Cvetkovid zahajil reorganisaci kabinetu, do neho2 pojato bude pet dlenti chorvatske selske strany, jejim2 vridcem je dr. Vladimir Madek. Chorvatrim povolen bude podle techto zprav jistY stuperi samospravy.

Tim pfedejde se vnitfnimu rozvratu, ktery hrozil pied nekdolika tYdny. * * Rio de Janeiro. — Pedro Aurella de Goes Monteiro, vrchni nadelnik generalniho Sta.bu brasilske armady, odlo2i1 na neureito svou cestu do Evropy, jak bylo oznameno. General Goes Monteiro, kterY na podatku srpna se vratil ze sve navgevy ye Sipoj. Statech, mel v rimyslu nav2tiviti z evropskYch zemi Nemecko, Italii, Francii a Velkon Britanii. * * LondYn. — Jan Masaryk promluvil m. Ctvrtka v noci do anglickeho rozhlasu fed trvajici 10 minut. Pravil, 2e Hitlerriv boj o Gdansko je ve skutednosti ritokem na celou, svobodu lidstva. Demokracie loni pomahaly Hitlerovi k viterstvi, ale po Mnichove dostaly lekci. Jedind mo2nost miru je, aby Hitler slezl ze sve vyk.

Sleze-li a udini-li spravedlivou dohodu s demokraciemi, musi se vzdati vkch svYch planri na nova, nekrvava, viterstvi a svYch vYbojri. * * Kolektor pfistavi2te New Yorku naridil v iitery min. tYclne zaddeni nemecke parolodi Bremen, francouzske lodi Normandie a britskYch parnikri Aquitania a Transylvania z pfieiny prohlidky, jestli neni na nich 2adnych zbrani a zafizeni, aby v ptipade valky mohly bYti zmeneny na lodi zaSkodnicke. Pak teprve vydany budou jim propustni listiny. Nemecka, lod' byla ji2 prohlednuta a nebyla nalezena tu 2adna dela. Nemecke vyslanectvi ye Washingtone proti tomuto zadrkni protestovalo. * * — Watteaufw obraz "Lhostejny", ktery byl asi pied dvema mesici za zahadnYch okolnosti odcizen v Louvru, se opet sensadnim zprisobem objevil na silk& Zlodej, jakYsi Boguslawski, piedal obraz vyktfujicimu soudci a prohlasil, 2e jej odcizil na znameni protestu proti vandalismu spravy Louvru, aby jej odborne restauroval. Zhotovil ji2 nekolik kopii obrazku a dekal ji2 dlouho na vhodnou pfile2itost; aby si jej mohl °driest. Piemaloval postavu na malbe a opravil umelecky zavady, ktere na ni prribehem doby nastaly. Tvrdi mimo to, 2e mel odcizene umelecke dilo po celou dobu v byte, vzdalenem jen nekolik domri od Louvru. 0 duvodech, prod Watteaua odcizil, chce pry napsat knihu. Boguslawski byl pro krade2 zateen a policie prohledala jeho piibytek.

Ve stfedu, dne 6. zaii 1939.

Buenos Aires. — V Assuncionu, hlavnim meste Paraguaye, ujal se general Estigarribia sla y -nostepridkhau.Cestodprlamentu, kde novY nadelnik statu v ptitomnosti senatorri, poslancri, diplomatickeho sboru a zvlaAtnich deputaci slo2i1 pfisahu na Ustavu, uspolldaly huste zastupy obyvatel ovate generalu Estigarribiovi a jeho narnestku Riartovi.

NovY paraguayskY president, kterY byl pied tim vyslancem ve Washingtonu, je star 52 let a jest 35. presidentem Paraguaye. Byl zvolen jednomyslne, je v zemi velmi popularni a je znam i za hranicemi. Sve vojenske schopnosti osvedeil ye voice o Grand Chaco.

Senator Key Pittman, demokrat a piedseda drilditeho vyboru pro zahranidni zale2itosti, nastinil mo2nosti sovetsko-nazistickeho paktu takto: 1. Zru geni rovnovahy moci v Evrope.

2. Moanost odstoupeni Ruska z evropskeho bojigte, avAak s "absolutne volnou rukou" v Asii.

ZvYkni nebezpedi pro "americkou" valku v budoucnosti nasledkem poruSeni rovnovahy mod v Evrope, jestlik Hitler ptijde do valky a vyhraje ji. Oznameni o "rusko-nemeckem paktu" nebylo pro Pitmana "neoeekavanou" foci, protok deco podobneho odekaval. * * Novinaf Ludwig Lore v pfehledu "Behind the Cables" v New York Post pile: "Spolehlivi byvali Ceti urednici ukazali na cifrach, jak Nemecko vykofistilo od okupace zerne. k bylo uloupeno za $30,000,000 zlata, stkibra a statnich papirri, nemluve o surovinach a nemovitostech. Tyto miliony byly vzaty z vekejnYch spoleenosti a bank, a.dkoli znadna Cast zále2i z konfiskovaneho jmeni 2idovskeho; a dodatkem je gte byla vlada pok,dana, aby rodne platila $4,000,000 za "nemeckou ochranu". KrutY humor, opravdu." Dale pie L. Lore o tajnYch vysilaeldch. Nedavno byl sly gen v oechach a na Morave illegalni deskY rozhlas. Zda. se, k jde o pohyblive stanice, operujici z Brno na jihovYchode a z Na.choda na severu protektoratu. Vysilaji protinemecke zpravy ye Ceske vedi. Pies to, 2e tyto illegalni stanice maji nezbytne malou silu, ize jejich programy ye yak Cast protektoratu slykt. * Mor. Ostrava. — Dnes v 11:30 hodin piijeI general Gajda do Mor. Ostravy. Uvitani bylo velmi srdedne, oficialne bylo zastoupeno mimo byvale vedeni NOF zvla'ke krajske a mistni vedeni Narodniho sourudenstvi. Ihned po pfijezdu do Mor. Ostravy odebral se general Gajda se svymi prrivodci k mistnim statnim a samospravnym uradum, jako i k tifadrim skYm. Na sve ceste mora yskYmi musty vysvetlil general Gajda soudasnou politickou situaci a drivody pro 2eleznou jednotu naroda. Zdriraznil, 2e zradcern je ka2dY, kdo nyni ru2i jednotu naroda. Vyzval vaide fa gisty, aby pro narodni jednotu pracovali v novern statnim hnuti, Narodnim sourudenstvi, s tout fanatickou a driverou v budoucnost naroda jako &l ye v Narodni obci faSisticke. Likvidace faksmu ma touto cestou velkY rispech a vSe se vykizuje bez rukvkch momenta. * New York. — Kdy2 dr. Fred H. Sidney z Harwardu ye state Massachusetts piijel nedavno do Oaklandu v Kalifornii, aby se zridastnil lekatskeho sjezdu, vzbudil pozornost malou klickou, se kterou velmi opatrne zachazel. Lekak tvrdi, ke nejen ptaci, ale i 2elvy maji jakYsi instinkt domova, t. j. 2e vedi kudy se vratiti domri, at' jsou kdekoli. Jeho 2elva Teddy neni 2adnou zadatednici, protok ma ji2 podobne cesty za sebou. Dr. Sidney ji jednou vysadil v Chicagu a 2elva po osmi mesicich cesty urazila 1100 kilometrri a objevila se v Harvardu. Dr. Sidney udinil druhY pokus, dovezi Teddy do Dallas, kterY je od Harvardu vzdalen 2500 kilometrri Vzdu2nou Carou. Zelva urazila tuto trat' za 12 mesicti. To znamena, k vykonala denne sedm kilometrri a to je pro 2elvu opravdu blaznive tempo. — Tentokrate ma, Teddy putovati z Oaklandu v Kalifornii do Harvardu, ktera2to cest meti 4000 kilometrii a tim ma udelati rekord. Je Akoda, 2e Teddy neni po gtovni holub, ale mnozi lido tvrdi, 2e Teddy neni ani to ani _ ono, nybr2 ze je to — kachna.

Ve sttedu, dne 6. zafi 1939. ,42114/00011•04111101.111■0•11111111.411111,0•01....10.111110.1111Mo ■ OMM.011..0,./ON4

Oddil dopisavateLsky' 4.0111■04111111.401.0.1111011m ■ 0viii>0010041M1•0411110.1111111.41111.0i0•13.0 ■1■0

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavaclne polemiky, potadatel pfedklada ve smyslu stanov Tis.kovemu V'boru k vlastnimu rozhodnuti.

Tulsa, Okla.

Ctena redakce a mill etenati!

Tak se mi vtecka jako zda, ze udalosti pomalu zraji a Will. se nam to, co tak touaebne eekarne. Totia my oe gi. Pro nas se pomalu ale jiste bliti poeatek toho konce neineckeho panstvi v nati stare vlasti.

Jenom jeden chybny krok ten svetovY komediant Hitler potte,buje udelat pti svem krkolomnem tanci, provadenem na provaze nervu spadne dolt, nebo se pM to "valce nerve" ty nervy nekomu moriou ptetrhnout, no a to by taky jako spadl.

Ten chybnY krok, jak se mi v gecko zda, ten Vtivak udelal. A site tim, ze poslal sveho "wine salesmana" Zebrokapku do Moskvy, aby prcdal Rusum nejakY, ne snad galon vina, ale "car papiru" a koupil zap Ruskou neutralitu.

Oni ti Rusove jsou site vgelijaci, ja dokonce jednou vetil, ae jedi male deti, ale to se vtecko jenom povida, ureiteho nikdo nic nevi, a jellkoa takove zpravy obyeejne ptichazi z tal yoril Slovanstvu neptiznivYch, Berlina nebo LondYna, musi se brat s jistou davkou nedilvery.

No tak tedy, v time 1915 jsem seal, v rusky "izbe" asi 20 mil na jih od Irkutska. Snehu bylo tak na d ye stogy a padal stale. Masa jsme toho dne pied tim dojedli, na lov jsme jiti nemchli, ale hospodat nas tesil, maso ae o °bede bude. No a bylo. A bylo Pane peeene. A pekne chutnalo take. Pochvalil jsem hospodyni jeji vyrobek, a ae maso mei° jakous nasladlou chut', tati se: Kakoje ae to mjeso? I eto z grebenka, povida selka. Pfetla mne chut' na jidlo. Z rebenka? tali se uaasle. Da, da, gospodin, z grebenka, no a nedel test jemu bylo, odpovida, ona. Mne se alai° tpatne. Pepik Hlotek a Pepik Strejeek, moji dva partneti, ti jedli dal, jako by se nic nedelo. Ja ale nemohl. Jak jsem zavidel obema jejich neznalost ruskeho jazyka. Kdyby byli znali ruskY jazyk jako ja, byli by ptestali jisti take. A my:slim, te i kaadY z vas, mili etenati a spanile etenatky, by ptestal jist, kdyby jste slyteli, jite "detske maso". Me se totia rusky tekne "rebenok", tak se nedivte, ze mne pfetla chut.

Prod nejit? taae se Illotek. Pak teknet, ae `jsem to vtecko searal sam a nedal ti cost, a bral na vidlieku posledni kus z misy.

Po eem ae nekutajete boltoj Josef Josefovie? tale se selka. Dal se nedostala. Letim ven na tiviir a maso slo yen. Je to stratnY pocit, yejste snedli kus detskeho masa. Hospodai za mnou a povida: 6to eto za dela? Ja tku, ge nam to mei tici drive a ze bychorn maso z ditete nejedli. A on zas: Kak talc, Josef Josefovid? Eta mjeso z grebenka a net z rebenka.

Ted' teprve jsem byl doma. Dite se tekne rebenok a htibe se tekne grobenok. Ale to lite jsem se dozvedel teprve kdya mi ukazoval ktti z htibete, ktere jette vaera se prohanelo po dvote. A od tech dob mi ptetla chut' i na maso kefiske. No a tak vidite, co se vtecko muae o nekom tikat, obzvlatte kdya jsme tam nebyli a nic o tom nevime.

Jo, a abych se dostal k tomu svetovemu komediantu, kterY se talc tetil na tu paradu v Tennebergu. as se bude naparovat a tem blbciim, co za nim lezou povidat: No talc vidite, Dancig jsem yam dostal a koridor taky a to koukate jak jsem patak, dostal jsem to zase bez boje. Tu paradu odtekli, a dozvedel jsem se to z poctiveho pramene prod. Sousedka ma kluka. Dava mu $1.50 tYdne "allowance", ale z toho si ma kupovat i "lunch". Potkal jsem jej v poledne v meste, bloumal tam okolo a talc se jej tali prod nejde na lunch. On tie -pd penize ug davno promlsal a talc te musi bit bez obeda. No, a ti Nemci take talc. Peni-

a

Strana 8.

VESTNIK ze prorrilsali za naboje a kanony, tak ze jim nezbylo aby si mobil koupit pokadnou bavinu z Texasu a dean ji z v gelijakyho previtu, chemicke knihy udavaji navod jak delat bavinu umele z tvarohu a rejte, ale ja nevefim, ge oni by ji z toho delali, to oni by radeji splivli. No, a takova bavina, at' je jak chce "umele." se moc sra gi. Jo, a tak ten "poustevnik", z ti skaly Berchtensgaden si nechal na tu pathdu vyprat triko a jak jej na sebe natahoval, talc mu prasklo.

Anyway, je po parade, "provided", 'le to star' paraple z Albionu nebude chtit delat nejake nove smitovadky, ale ted' mail Hitlera pane v rohu, a jen se jedna o to, kdo ma jit na nej s nilikami a utezat mu ty jeho u gi jako praseti.

Dnes ruskY parlament se usnesl, ze napadne-li Nemecko Polsko, smlouva, kterou podepsali minulY tYclen, rortrhaji na kousky. 0vSem to je Clank eislo 2, kterY obema stranam dava, presto, pakli-te by jeden nebo druhY napadi kohos ffetiho, smlouva se mute bez ohlageni zrugit. No talc to jako vypacla, ge Rusko ho gene do toho kouta, kde se ty u gi budou fezat, jette Je to vilbec vgecko jakesi podivne. Tady se nam Mica, le Stalin je takovY dictator jako Hitler a v ge se musi cleat co on fekne. A tady takovY parlament, si dovoli neuznat a odlogit na neureito ratifikaci smlouvy, kterou Stalin podepsal. Inu, jak jsem nahofe podotknul, my o tom Rusku dost nevime a nebo vime jen to, co jeho neptatele o nem tvrdi. Anglie gads svilj parlament o "diktatorskou moc" pro starY paraple, Daladierovi jit tu moc dali, ale v diktatorskem RuAku, parlament je gte mttge fici Stalinovi: Tovaryg, tys necharago zdelal!!!

Podekaj, my sami posmostrime kak Wind delajilt a potorn uvidime.

Dnes je videt, jakou pravdu vyslovil Dr. Eduard Benek na g bYvalY president v fizkem kroulku Gechu po sve hlavni ptednake v Norman, Okla., felcl: "Neni na tom nic podivneho, ae prave my eeS'i a Oeskoslovensko byli jsme obeti nesmyslneho Mnichovskeho paktu. Zapadni Evropa nas proste nepochopila a site proto, ge jsme, jako vldy bylo, o hezkou fadu let pted ostatnimi narody. Jak vldy pravim, nebot' to neni poprve co jsme svYmi lidskYmi idealy v ceste konservativnim tivlum Evropy. Prod vlastne jsme napied, nebo lope fedeno musime bYt napked ,toho take nepochopili." — Potud Beneg.

A dnes zase musi to bYti Slovane, ktefi musi ukazat cestu konservativnim narodum jak vybfisti z dne gniho labyrintu potadavn, ktere dostaly Nemecko do takovYch nesnazi, nedovedou je nijak fait, ne g valkou a vzit jinYm to, co se jim nedostava. My Slovane jsme site hospodafsky chudi, ale dovedemesi pomoci vynalezavosti, jak na poli techniky, talc na poli idei.

Na eem pracovala Anglia a Francie v Rusku pet mesicil, Rusove dokazali za par dni. Dostat Hitlera do rohu, aby se mu mohly u•ezat ty jeho nemecke ugi. Couvne-li vgak v eas a k valce nedojte, bude to poeatek jeho konce Proto bratfi s dfiverou aelcavejme rozhodnY boj, my to prohrat nemfdeme, vzpominam, jak v praaskem aalati jsme zpivali: My to Vgdycky vyhravali, my to zase vyhrajem, at' nas tfeba zaviraji, my jiz jini nebudem!!!

S krajanskYm pozdravem a s heslem: — "ZViTtZIME!" Josef Havlieek.

Krasna, Cis. 96.

Cteni bratti a sestry! — Chci oznamiti, budeme konati schazi dne 10. zafi, totit druhou nedeli. Take toho ua mame v knize hodne pozadu, tedy paali bychom si, by se toho trochu zaplatilo. Bude se tea vybirat etvrtletni na vYlohy Hl. Akin za mesic zati. Dostavte se, bratfi a sestry, neb moana ae budeme miti co dilletiteho k jednani. S br. pozdravem, John Marek, tajemnik.

Cameron. Texas.

Ctena redakce!

Osmeluji se Vas pogadat o uvefejneni par jeg podavam ctenemu otenafstvu. Vestniku a vgem bratrum a sestram v gech eeskoslovenskYch spoiku v Americe, v jakern chudobnern postaveni se nalezam, nebot' neudeskoro tactriou trodu, musel jsem etyti krat pfesevat bavinu, neb mi ji zemni housenky vtdy se graly a pak kdyt WIN° sucho ji g na ni nic nenarostlo, takte se nelezarn ye velke nouzi, vgechny itspory, co jsem mel, sebrali doktofi a. nernocnice, neb jsem mel deti ope-, royal* take se nemohu dale zmoci. Na to zase byla mantelka nemocna., mela otravu, zase to stab() vyclani, take jsme na mizine. Krop ladnY, dluhu dost, talc se obracim s prosbou na vas, mill etenafi, bratfi a sestry, zda-li by yarn bylo mogno aspori po 5c nebo 10c mi vypomoci, aspori na trochu tivobyti a detain abych mohl koupit nejake pradlo na zimu, nebot' tu trogku baviny co udelam, mi seberou, neb jsem dlugen ag po krk.

Mili etenati, bratil a sestry, jest-li mi nepomiliete, slibuji, le yam to vratim a nebo to dam na dobrY Adel jak si trochu pomohu.

Vgdy jsem vgecko podporoval, na fSecko pfispival, ale ut nemohu, nebot' jsem talc chudobnY rentyf jak jen muae bit. Vtdy vefim v nak narodnost, ae se v nem najdou dobti bide.

Zdali nekdo new pogle, talc poglete na redakci Vestniku, oni to odevzdaji mne, za cog vam pkedem zasilam srdeene diky. Nikdy na to nezapomenu. Jegte jednou prosim, pomozte chudobnemu rentYki. Nic noveho tady neni, zapr get dobte nechce, aby to nadelalo trochu vody, jenom same pfehanky, a to je horgi net nic.

S vegkerou Actou, Albert Ktenek, Rt. 1, Cameron, Tex. DO DALLAS A OKOLt! Dallas, Texas.

Ctend redakce!

Schuze odboeky Sdruteni AmerickYch techoslovaku v Texasu, se sidlem v Dallasu, odbYvana minulY etvrtek se dobte vydafila, vzdor tomu, ge nebyla temef oznamovana.

Bylo usneaeno, aby stall iffednici opet se ujali svYch funkci, a site jak nasleduje: Fr. Rendl, pfedseda, Evelyn Goebl, 1. mistoptedseda, J. H. Kutil, 2. mistoptedseda, W. A. Nesuda, tajemnik, John G. Bubak, pokladnik a Jos. Jurdak, vYpomocnY polcladnik. Dal gi vybor jest: Ben Pfevratil, Fr. Vodieka, pi. Bog. Valeikova, Alois Sill a pi. Rosa Spaiihelova, dopisovatel Jar. 8ule.

Ve schtlzi bylo jecinano o girgi propagaci, obzvlagte v americkem tisku, co g bylo pfijato a vYboru uloteno k vyfizeni.

Bylo usnegeno stanoviti minim'alni pfispevek mesioni 25 centil, ov gem dle motnosti pHjimati vice. PH tett) schuzi vybralo se $27.25 na pfispevcich a darech.

Pfigti schiize byla ureena na den 14. tali 1939, vStrodi den Umrti presidenta Osvoboclitele Dra. T. G. Masaryka a bude se (pet konati v Sokolovne. Bude to soueasne vzpominkovy veter s progra.mem peveckYm, hudebnim a piednagkovY. Provedenim peveckeho a hudebniho programu byl ustanoven stars osvedeenY sbormistr br. Jan Kebrle, kterY take tuto funkci s velkou ochotou S heslem: "Zvitezirne"! za dallaskou odboeku S. A. L. T.: W. A. Nesuda, taj.

DO DALLAS A OKOL!!

Dallas, Texas.

14. zafi t. r. kona se v Sokolovne v Dallasu vzpominkovY den iimrti Presidenta Osvoboditele Republiky 6eskoslovenske T. G. Masaryka s programem hudebnim, peveckYm a pfedna g -kovYm.Sueasnbdkotivfja ze Sdruteni Americkych techoslovan v Texasu. odbooka Dallas. Dostavte se v nejhojnejMm poetu, aby Adast na talc vYznamnY den byla co nejvetki.

J.

Strana 4 MEXICKYM PYRAMIDAM. Pige S. P. StudnionY. (Pokradovani.)

Zakel jsem jekte si prohlednouti patio hotelu, pane vykraklene stromy, kvetinami na travnikove podukce a po konsultaci meho dasomeru chystam se bezohledne porukiti spanek Eddieho. Nebylo toho vkak tkeba, byl jit vzharu a skoro uchystan na prvY kpacir po mexickem hlavnim meste. Vytahl Plymouth z maktale, osedlal jej a ja, jsem se gel otazati hOteloveho kierka, kde je as stied mesta a kudy tam. Odporuail nam dve hlavni mista, zvana Alameda a Zocalo a kekl kudy jeti. Takoye botske jitro, smave a zakive, naladove. Z hotelu zabodili jsme na Avenida Insurgentes, (Insurchentes) a Eddie videl new noveho, mesto jineho slohu, evropskeho, kde jeden dam je pkikliten ku druhemu, same masivni zdivo, mnohe domy z fasadou, ty starki raze s mkiinvYm na oknech. Ulice i chodniky pekne dene a hned tak easne z rana odivene spousal aut a to vesmes novYch neb zanovnich, kary vintate jako ja pohanim po Houstonu a ji podobnYch jsme nespatkili. A ti Mexidane je dovedou hnati, auta se mihala jako steely.

Ujeli jsme hezky kousek testy, kdyt jsme vpluli na krasnY boulevard zvanY Paseo de la Reforma, kirokY a zdobenY kruhovitYmi namesadly a v kaldem trani v jeho stkedu vYkvet sochakskeho umeni. Nejvice 'se nam zalibila bronzova socha posledniho azteckeho prince Cuauhtemotzina. Jak vidno, ti mexioti Indiani museli miti velmi ohebne ja.zyky, kdyt mohli podobna jmena vyslovovati.

Paseo de la Reforma je pYchou MexiCana a pYchou teto snad nejstarki metropole v novein svete. Je dasto porovnavana s povestnYm pakilskYm boulevardem Champs de Elyssee neb s berlinskou Unter den Linden. V Pakiti jsem nebyl, led Unter den Linden, cot by znelo desky as Pod lipami, jsem vide', die meho nazoru vkak je Paseo de la Reforma razovitejkim, kresnejkim a take vetki frekvenci majicim boulevardem, je tfeba jen poutiti jineho mekitka a povatiti, to tato metropole netekila se tak klidnemu vYvoji jako jinx velka evropska neb americka mesta, bud' to byly tyransite vlady nebo revoluce. Jekte dnes tu i tam jsou patrny stopy po poulidnich bojich, leckdes lze jekte dnes zfiti neklamne znainky vryte do zdiva. Mexicka metropole ma svou vlastni krasu, krasu kparrelsko indianskou, odlesk obou techto kultur a krome toho se Vesi velmi pkijemnemu podnebi a krase polohy. tlovek je ptimo unesen tou krasou, tim proudicim tivotem tohoto lidskeho mravenikte; zde se misi tak krasne moderni palacovite stavby se stavbami uplyntibich dob v raznYch slozich.

Nee° velkolepeho, uchvacujiciho a odlikneho od americkYch velemest, jako by to odpovidalo te giganticke tvarai site ptirody, vykouzlivki toto adoli obroubene vencem hor. Ale do duke vkrada se gal, vzpomeneme-li, ze mnohe ty krasne stavby provedene kpanelskYmi regenty byly stmeleny potem a krvi ubohYch podinanenych Indiana, jet kruti synove iberskeho poloostrova bez smilovani zotrodili at na stupen tatneho nebo lotemena nesouciho zvikete.

Zmirali pki te praci po tisicich a smrt` jim byla vysvobozenim z bed toho tivotniho pekla, gpanelkti vetkelci a podmanitele byli horkimi net morova rana. A jiste to byla kletba plynouci ze rta tech zmirajicich mudednika rudello pleme, jet na konec pkivodila rozklad te velke kpanelske rise, zlato jimi uloupene a jibohatstvi pkineslo sebou hYtine vost a marasmus, zvolna avkak neanavne hlodajici jeji zeklady at rozklad se dostavil.

Kdyt jsme vjeli z Paseo de la Reforma na Aalameda, zabodili jsme dle pokynii nam dame informace na prostranstvi a to rozsahle prostranstvi u Palacio de Hellas Artes, palace krasnYch umeni, jet je vlastne nem jako pafitska L'opera nebo na ge Icarodni Divadlo v Praze. Ma dokonce podobnou rampu po jedne strane jako on., a je zdobeno majestatni ko-

V2STNIK puli. Nemohu urdite kici v jakem slohu je tento palac umeni vybudovan, jen tolik mohu je to nadherna stavba. Zde jsme men vYhodidku, te jsme byli bli ge stkedu mesta a mohli tu miti auto parkovano tak dlouho, jak se nam libilo a jen za malY libovolnY poplatek hlidadi. Ta Alameda je vlastne cos jak velke s pkilehlYm parkem, jsouc lemovano po jedne strane avenidou Juarez a po druhe avenidou Hidalgo. Pohlitime chvili na ten roj lidi proudici fkemi smery kol nes,' na tu zaplavu aut zde zaparkovanYch a skoro stkelhbite se kmitajici okolnimi ulicemi a sama novejki auta. Umluvime se, za jak dlouho se zde sejdeme, Eddie si chce koupiti kodak, ja obstaram pohlednice a jine. Pustim se na ptid na avenida Juarez, prohliteje si obchody a jine. Pekne zasklene vYklady zboti vkeho druhu, modni zboti pro damy i pany, zrovna tak jak zde, ani ty beauty parlor tu neschazi, myslim, mi dobie pamet, ze jsou zde pojmenovany "salon de beleza", tedy v p •eklade stejne. Ty, ktere snad apeluji na americke zakaznice, mail tet anglicke oznadeni. Nejsou na avenida Juarez jen velke obchody, take menki a i poulieni stankovi prodavadi, prodavajici cigarety, cukrovinky, sirky a jine drobnastky. Docapal jsem to al k avenida Isabela le Catolica, jet je Ate vykraklena modernimi palaci. Jako Pkikopy v Praze, jente je Tu a tarn vidim na budove n apis "Edificlo" doptoviazene jegte jmenem a pak si uvedomuji, ze je to neco poclobneho, jak zde jmenujeme velke budovy, pkikladne Kress Building a podobne. Blite rohu jedne ulice octnu se u jakehos vchodu doh). pod chodnik jdouciho. Ozval se ye cone slidilskY pud a tak jdu omrknouti, "co to asi je?"

Sejda dolt, vidim, ie je to tunelova nasal a hned odbdivuji obchodni a praktickY clavtip Mexidant. Aby pasat nebyla fadni je vyzdobena kramky razne apravy, umistenYch v jeji boky. Je to pekna okraklovaci methoda spojena, s agitkem, prvdepodobne pro mestskou pokladnu Mexika, nebot' majetnici kramu jiste plati najemne a svetio, respektivne osvetleni jejich kramku osvetluje zadarmo tuto tunelovou pasal. Me nozdry zachyti zepach kuchyne, kterY jak jsem shledal, pochazel z restaurantu a vedle neho sousediciho kramku lahadkakskeho dle jmena by met bYti zvan smalirna nese nazev "rosticeria". Tu se usmivaji na kolem jdouciho upeeene kousky ktzleeiho, tu visi vaned uzenek zahadne jakosti, tak polovieni delky pratskYch a hodne temnejkiho zabarveni. Vabi tu take snad pochoutka Mexidana, "queso cabrito", kozi sir, peeene ryby, byla tu misa vajec, zda vakenYch neb syrovSreh, nevim, nejake kiroke lahvovite sklenene nadoby s tajemnYm obsahem a nepamatuji si,' co vke jineho tam bylo. V kramku jsoucim opodal prodavali sodovou vodu a razne kt'avove napoje. Rozhodl jsem pro ten nejznamejki, nag zdomadnelY "orange juice", zvany zde "jugo de narancha", (cirajo de narancha). Ovkem nebyla to pomorandova kt'ava zde vylisovana z texaskych, ale mexickYch pomerandt. Dostal jsem hezky velkou sklenici za dvacet centavos a byla chutnou.

Dle vkho jsou obyvatele hiavniho mesta Mexika milovniky detby, soude dle tolika knihkupeckYch krama, jet jsem v okoli Alameda Dukevni strava vSeho druhu, vedecka, filosoficka, yank zabavna a vie net zabavna, soude z nazvt: "Una viaje de Amor", (Amorova testa), "Dos mujeras y un joven", (Dye ny a jinoch), "Secretas sexuales", (Tajnosti pohlavni) a jine. Jsou tu i povestne detektivni mesidniky, jako v Americe, ovkem ye kpanelskem rouge a zmenkeneho, spike sekitoveho formatu. Povestna americka, jit dlouho kadu let vychazejici, "The Police Gazette", ma svaj protejkek zde v patnacti centavove "Policia" a druhY tYclennik stejne ra ge je "Vea", (2ivot).

V obou techto tYclenicich mail hlavni slovo damy, paradujici tu na obrazcich v raznem druhu neglite a take bez nej a v raznem postoji, ci posach. Tak vida, ten vanek moderniho

Ve stkedu, dne 6. zati 1939. tivota zafoukal i sem, dle vkeho mush bYti Mexieane velmi chapavYmi taky. "Laska je jako ra ge, osinuje te a vabi svou krasou, omamuje te svou vani, ale ma trny a snadno se popichat o ne, nejsi-li pozornYm." Tech, kteH se o jeji trny v mexicke metropoli popichali je asi jiste dost, dokumentuji to oznamky kteki to popichani od trna ragieek Jeden zakel i na druh chicatske americke reklamy, colada dama strka, pied domem, kde ma svou ordinadni sin, kolem jdoucim do rukou visitky s oznaeenim povahy jim nabizenYch sluteb. Ta senorita streila me tet do ruky jeden takovy listek. Otu: "Enfermedades secretas. Curaciones radicales y garantizadas."

V Mexico City vychAzi asi tti denniky, El Nacional, Excelsior a nevim ted', jak se jmenuje ten treti. Mail v kaldem jednu anglickou stranku. Mesienik "Hoy", dnes je popularni eetba pro ty, zabYvajici se otazkami vedeckmi a politickYmi. Vratil jsem se oklikou zpet na avenidu Hidalgo a zas jsem pozoroval 'Zivot a obchody zde. Zde to mela trochu chud gi nater, ale rovne2' 2ivo. Zde tech malch prodavaet bylo vice. A ruzne zboZi, tu galanterni zboEeko v malem krameaku na chodniku, tady se still/13'7m zboZim, jinde prodava mla0 eipera vazanky. Trochu dale sedi u chodniku Indianka s detmi, prodava nejake ovoce podobne nagirn tregnim, trochu vet gi. Nikdo nic hluene neb vtirave nenabizi, eekaji trpelive na kupce.

Ta Indianka ma, to ovoce urovnane v malYch hromadkach po pet, ne v kupach neb hromadach jako zde. Mail zvlagtni zvyk prodavati v .g e "en miniature", dokonce i ty nam zname halugky, (peanuts) V dal gim bloku ulice zase prodava, Mexican ananasy, (pineapples), celS7 stoji dvacet centavos, as na ge etyti centy.

Ale ma, take kilry zbarvene a rozkrajene na kolaeky a ma take ty kolaeky v nejake tekutino v hrncovite nadobe, nevim jaka, to as pochoutka. Tech poullenich prodavaeil je vgude dosti. Tu nejaki melee bronzove pleti s velkou davkou indianske krve v Zilach, prodava, zboH z rohoviny, krasne zpracovane velke 1Z"ice a htebeny. Na me poclatizce octnu se u jakehos kostela, pied kostelem je mtiZovite 2elezne ohra2eni, kostelni budova sama posunuta trochu do zadu a take tu dost prodavaeil se sviekami, rt2enci, so gkami a jinYmi devotionaliemi. Kvetinati tu pletou kulate vence, ze stfidave svitYch bilSTch a fialovrch kvetu. K eemu slou21, ci jakemu fieelu tyto vence byly ureeny nechtel jsem se dotazovati. Lide vychazi i vchazi do kostela. Vidim i Indianky vehazeti do kostela, nektere jen nuzne odene a zkim ty, kdo2 jdou okolo zbolne se ktiZovati, dle v.:geho vlada jim zde neeini ty obtiZe, minim veticim, jak na to lamentovali duchovni y e Statech. Vmysleme se jen zpet, v ty doby, kdy gpafilgti podmanitele, ktest'ane. po opanovani Teotichtlanu, praotce nynejgi mexicke metropole, vraldili a loupili a pod zaminkou vyhlazeni pohanstvi ve znameni 'dile, co temto detem ptirody bylo svato, co je poutalo k tomu co uctivali a v co meli hluboce zakotvenou viru prosteho eloveka; nieili jim to vge bez milosti, bez ohledu na kulturni cenu toho v geho, jejich bulky chramy a posvatna. mista. Jen sud'me a posuzujme vZdy spravedlive.

(Pokra6ovani).

Opel Jiraskuv Hronov.

V Hronove se ptipravuji na leto gni slavnosti "Jiraskova Hronova". Byla ut provedena souta, ze ktere se vybiraji soubory a hry, ktere pak vypini program celeho t3",dn.e. Letos se souteae zileastnilo 22 ochotnickS ich spolku z oech a Moravy. Na prvnim miste se umisfil Kolar z Mlade Boleslave oapkov3"7 m "RUR", pak spolek ze Dvora Kralove WernerovSrmi "Novini lidmi", chrudimgti Nemeekovm "Mostem" a pardubieti Stroupe'lnickeho "DaeickSim". Jako celostatni ptedstaveni s herci z rtizny'ch ochotnickSr ch spolkt bude sehrana Jiraskova "D. M. Rettigova."

Ve sttedu, dne 6. zati 1939.

Svedectvi germanskeho luplestvi.

NejmenovanY ptitel zaslal nam nasledujici dopis sveho ptibuzneho z Prahy.

Po ptijezdu okupaenich vojsk nemeckych do Prahy ptieel nahodou ke mne do obchodu nemeckY vojak neco koupiti a zapomnel tam dopis nemecky psanY, kterY yam zde ptekladam a ktery mam k disposiCi a site dopis od sve matky, ktera pine: Milt' synu!

Jsem skuteene at'astna, fie je Tobe mono prodelati nejvetti dobu slavy nemecke historie, kterou zapodal jit Tvfij zemtely otec ye svetove valce.

Jak jest zde slyeeti, jest Praha a vfibec Oeskoslovensko zem, kde mono vaechno obdrteti, vaeho dosti a velice lacine.

Prosim Te, pones mne: 10 metro nejake pane hedvalone latky na aaty pro mne; 4 metry nejake vinene latky pro babieku; ; nekolik peknYch eatkil na krk pro mne a Tvoji sestru; asi na dvoje aaty pro Franze; nekolik parri damskYch bot pro mne, jakot i tetu Annie; 2 pary tlutYch panskYch bot pro strYce Waltra a vribec, vtdyt' via sam, te zde mnoho neni, echo je tam nadbytek.

Mate ptec penez dosti, kdyt ty koruny jsou dle natizeni tak levne a ne-li, tak pumpni sve kamarady.

Veichni odtamtud vozi \Teel, tak se take tin, koneene jste v obsazenem &emit a muiete si vziti, eo cheete. Tak nezapomeri!

Tvoje matka.

Zdravi a liba Te Placedo, Texas.

Cteni bratti a sestry.

Oznamuji yam viem a zaroveri zveme veechny krajany na oslavu, ktera se bude potadati v nedeli 10. tali v sini Sokol Union v Placedo, pH hudbe ve dne fi veeer.. Pozvane mame tedniky a k pohoateni ptipravujeme roetenou peeeni, k obeerstveni budou napoje vaeho druhu.

Obed zadne ye 12 hodin, po obede bude pak hudba a teeneni. OistY vytetek bude dan oddoece S. A. C. T. S pozdravem a na shledanou v Placedo, Julius ‘ umbera.

SAN ANTONSKE KRAJANSKE VEREJNOSTI. Jit skoro rok tomu, co v East Bernard svoUna byla schtze, v nit zastoupeny vaechny krajanske spolky a organisace a byl dan alklad k zaloteni Sdruteni AmerickYch eechosloyakil v Texasu, a odboaky organizace to zapodly se zakladat.

Pomery se nahle zmenily v naa neprospech, Hitler jako vztekla bestie rval Oeskoslovensko kus po kuse se svolenim panri Chamberlabia a Daladiera ,a v demt bratti Polaci panu Hitlerovi stateene pomahali.

Nate stard vlast zmizela s mapy Evropy a dives Hitler spit nekolikerYm viterstvim vrhl se na Pelsko, \Teak tu ut Chamberlain i Daladier poznali zamery vztekle bestie hitlerovske a ujimaji se Polska.

Nastara ptiletitost zdrceni Hitlerove rozpinavosti a vymaneni nail dra pe vlasti z jeho zlodejskYch drapri.

Nastava deba elms. Od zminene schtize v East Bernard, snatili jsme se zalotit odbooku S. A. C. T. a do dnes nic jsme nedokazali. Nekolikrat jsem apeloval na krajanskou vetcv zde, volal jsem ve Vestniku, ristne a telefonem, ale dosud bez vYsledku. Kde se podeli ti ob6tavi vlastenci, kte •i za doby svetove valky tak obetave pracovali v narodnim hnuti? Kde se podeli ti atedki naeinci, kteii vtdy tak radi ptispivali na vie, co se tYkalo naaeho hnuti?

Ci uz vymreli, ei je zde nekdo, kdo tajne pracuje proti narodnimu hnuti z drivodil ei bezdfivodil, jen aby dobte veci potkodil?

Tato neteZnost a nevelmavest je mi zahadou.

V eerynove schfizi byly sebrany podpisy elenri tadu, vlastne po schrizi, a ted' zase se spi.

V minule schfizi mill jsme ut jiste Odboeku zalotit, tadali jsme eleny tadu i jinych spolMI, by se dostavili a kde jsme? Prijele to tak dale?

Ptatele, krajane. Ptieti nedeli 10. za.ti tad kona svou pravidelnou etvrtletni sehtizi v 1311-

VESTNiK dove W. o. W. ve tri hod. odpoledne. Schfize nebude trvat dlouho, budeme miti dasu dosti; proto tadam krajany v San Antonio a okoli, by ptiali do schtize, nebo si, po schtzi ( ye etyti hod. odpoledne) a podileli se na tYkajici se zaloieni Odboeky a nebo jeate lope, Odboettu znovu zalait. Rad nag dayno rozhodl se pry elenstvi, rovnet Sokol a odboeka Slevanskeho Vzajemne PojieVujiciho Spolku proti ohni take.

Doufam, te ostatni spolky zdejai , budou nasleclovat, vie co je tteba, zaloteni Odboeky, cot se zajiste uskuteani v dobe co nejkratai.

Tetko videt do ptedu. Nikdo nevi co zastupci evropskYch velmoci slepi dohromady. Nemyslim vaak, te by se tak podle zachovali, jako se zachovali minuleho roku. neb yYsledky sve hlouposti ut vidi. Paprsek nadeje na osvobozeni naafi stare vlasti zao na obzoru. Nail Tide tam za motem jsou ptisne stitteni, proto je na nas na Vaech. Kdo se citi naaincem, dokat to! Stan se elenem Odbooky S. A. C. T. Louis Dressler.

VRA2TE TO DO NOVIN te houby letos nerostou, nanejvYa sem tam nejaka, ta iiika, a nezapomerite to s tou ostudou, fie maso je zde sarna klitka: pak zmirite se i o mostu, pies aft se plati — jakY skandal! — a taxu berou od hostel, to bych jim veru take nandal, a nadrati fie od mesteeka dalku, to stoji take piece za lokalku, a hlavne vrakil moc a mai° rovin. to vratte, prosim, vat do novin!

Ti ochotnici, jakou meli tremu, a v biografu same stare filmy; listonoa vderejai dnes listy dorueil mi.

A cot ta pila! To je pak kiid lesni!

V hotelu porce, te to dlovek nesni, protote — promirite — to neni k — jidlu, a plovarny zde utiva se k pradlu.

Park pied akolou je veder parka asyl.

To bych tam, na mou duai, taky vrazil.

Priteli kverulante! venkova peklo lidia lip net Dante, net milejai by nam tu bylo mnohem, kdyt kvetnatYm s yYm vypsal bys rade slohem, co pekneho tvrij kritickY zkel zrak.

Noviny ridel maji jiny, net plivatkem byt pro tve zlobne sliny, di by sis pomluv delal z nich snad prak, sam zristav v skrytu — hodnY anonym.

A proto nediv se, to netisknem t yYch zprav — jsou v koei neb se zmeni v To k srdci vezme si — bud' hodne zdray!

8. & K. East Gate, Texas.

V nedeli dne 27 srpna potadala odboeka S. A. C. T. piknik se zabavnYm programem v sini SPJST. v East Gate, Tex Piknik ten se nadodekavani, tak male osade, vydatil, neb nam ptinesl disteho zisku $126,80, pre to mriteme jenom dekovat zdej'aimu lidu, kterY ma pochopeni o vec nam ta kdriletite. Americkou hymnou, kterou zahrala orchestra R. Dybala, byl zahajen program a pet ditek zazpival y piseri "America"; ptedseda zattivniho vYboru br. J. Sefelk ptednesl proslov a ptedstavil pHtomnYrn br. Steph. Valeika, z Houstonu, co tednika, kterY teanil anglicky na thema "Dne.eni demokracie. Po ukoneeni jeho feel ptedstavil obecenstvu prof. p. Karla Gama, kterY te6nil eesky na thema "DejinnY VSTVirl nag v zemich deskych". Obe ptednaaky byly ptitomnYrni nadeene ptijaty. Hej, Slovane, zazpivali veichni ptitomni, "Kde dorne y nifij?" za,hrala orchestra R. Dybaly. "Mali gumova, panenka" zazpivaly angl. tti divenky: V. Simeeek, Libi SeenY a Mat. Kolatik; "Maid kuchatinka" pkednesla Mat. Kolatik desky. "Ta pisnieka eeska," zazpivali Em. SmeanY, Libi Smeari't a Vil. g imedek a zpev ten byl odmenen srdeenYm potleskem. "TO male rybky" ptednesla Vil. timedek; jsem Amerikarr ptednesl angl.

1g. Kolatik, kterY byl odmen'en boutlivYm potleskem. Celt' ten program byl pak ukonden

Strana 5. etytmi haateticimi . eernoclay, 0:1 bylo k smichu as k popukani.

My dekujerne Rudy . .S'efeikovi za jeho namahu, neb v tak kratke dobe sestavit a naeviat tak pestrY program, jest opravdu mistrovstvim.

Dekujeme br. M. Janacek za jeho ochotu a pkispeni, co nam bylo tteba, proto si zaslouti jiste naai pcdpory Dale dekujeme viem, kteti nam jakYmkoliy zpfisobem ptispeli; vaeho by lo dost. o nic nebyla nouze, jak jidla, tak piti a zabavy, proto doufame, ze veichni, kdo byli ptitomni, byli spokojeni. Po pikniku torn bylo. rczdano na d ye ste letakil "Free Czechoslovakia in a Free Europe".

Pkiati salifize odbooky se bude konat nedeli v zati, to jest 17.. Veichni eleni jsou tadani, by se do &chute to dostavili, neb buderne mit dalelite jednani.

Zabavni vYbor.

Oznameni timrti a dikiwzdani.

Sklideni talem, oznamujeme viem ptateliim a znamYm, te Pan Brih povolal k sobe nateho mileho mantela, etce, dedeeka a pradedeeka Josefa Fojtika, st., Mena tadu Roz1v.tt Rate, Cis. 81, kterY zesnul ve svem domove v Needville, Tex., po dlouho trvajici trapne nemoci, dne 30. srpna 1939, ve veku 79 rokri a 10 mesicri, a 1. zao roku 1939 byl pohtben na katolickem hititove v Needvilla, Tex., za velike ridasti lidu, ktetl ho na pesledni misto odpoeinku doprovodili. Zadueni msi sv. sloutil dp. Josef Klobouk a v anglickem jazyku dp. Jerome Tydlaaka z Rosenberg promluvil o dobrY oh vlastnostech zesnuleha. a jak katdY ma ktest'anskY tivot nasledovoti, ku svemu spaseni. Kostelni zpevaci zapeli dojemne nekolik pohtbenich pisni. — ZesnulY se narodil 25. tijna roku 1859 v Tiche u Frenttatu na Morave. Do teto vlasti ptijel roku.

1883, do okresu Lavaca, roku 1888 pojal za, mantelku Aneiku Janakovou, z kterehot man-. telstvi weal° 15 ditek, z nch 12 jest na tivu; dye zemtely v fitlem veku a syn Josef padl na bejiati ve Francii. Po nekolika letem pobytu v okresu De Witt, se presidlil roku 1902 do okresu Fort Bend, kde nerimornou pill se dopracoval sluaneho majetku. Tema' yeechny jeho ditky ptinaleti k Jednote a pH zakladani R.V.O.S. v tomto okoli tad Cis 70, nese jeho jmeno. Tfiskfiv pchrobnickY zavod obstaral pohitt. — Viem, kteti slovy Utechy bol nal mirnili. a vaem, kteil pohtbu se sileastnili darcrim za vence a kvetiny vzdavame tint() naee nehynouci diky.

Anetka Fojtik, mantelka: Jan, Alois, Vilem.

Alex, Frank a Cyril, synove; Karolina, Albina, Anetka, Rosalie, Paulina a Lillian, decry. — Josef Frazier, Jaroslav Davidek, Adolf Marchak, Josef Gritzman, Robert Kuban, Wilem Witek, zet'ove. Marie, Ema, Frantieka, Albina, snachy; 37 vnukfi a 12 pravnukri.

Do Dallas a okoli!

Na 8 hodin ye etvrtek veeer dne 14. zati svolava se schrize viech Oechoslovakri v Dallas a okoli do Sokolovnv na Carl Street.

Jest to pamatnY den, druhe vYrodi rimrti naaeho bYvaleho presidenta Masaryka, — a jako viechno vzalo zmenu za ty dve 'eta, tak tea 1 tam za mot em. Nat PeveckY Kroutek nam prfi teto schrizi zazpivat. Naafi hudebnici te2 slibili se pcdilet na programu, takte nejen budeme miti schrizi, ale i menai program jako vzpominku na naeeho byvaleho presidenta.

Pkitomnost veech vernych eechoslovan v Dallas a okoli jest tadoucna. Nezapomerite datum: 8 hodin ve etvrtek veder dne 14 .zati, a vaichni.

S bratrskYm pozdravem a heslem Zvitezime!

Will A. Nesuda.

Set! :ani po letech.

Krejci, kterY se po letech setkal se zmizelYm zakaznikem: "To jste se pane Menai< za ta leta opravdu k nepoznani ..

"A jak jste me tedy poznal?"

"Podle gatt, za, ktere jste ml jete dluien”.

Strata El Z Krouiku Eeskych ken v Dallas.

Tak, abyste nemela 2adna vYmluvu, te jste nevedely nebo u2 zapomnely, ge pritti etvrtek, totit 7. zaki se zase obnovi naSe schilzky. Zaeneme to s kafielem a zakusky. Vy, co budete hostit, nezapomerite. Ja, vas pri torn horku Iituji u tech karnen. No, a proto stechny jdte; ja, myslim, ze ma katda sestra neco na srdci a tam si ulevime. Tet nezapomerite, ze je schtme a deka na nas hodne, prate. Tak zas s chuti do toho. I Ty, ses. Zazvorkova z Ennis, jiste se nech yidet!

Anna Machaeova. !ZABAVA VE PROSPECH SDRUZENI A. C. T. V sini radu Dubovy Haj na Ross potadana :bude v nedeli 10. zati pig hudbe Kohutova orrchestru. elenstvo 'richt dalo tuto nove upravenou sin zdarma k uspoiadami zabavy, vkbor a .jini pomocnici venuji sve slugby rovnei bez:platne, Ica.pelnik p. Kohut pa:hal za honor :sumu velmi liberalni. Pomorte va gi ileasti na teto zabavy k slugnemu a dnes tolik potkebnemnu vknosu, kterk piajde do pokladny westske (odboeky Sdruieni A. e. T. Rad gtefinik, els. 142., Houston, Texas. krajane!

V nedeli odpoledne dne 10. zati Divadelni Krougek tadu gtefanik sehraje libivou veselohru "Nage tchkne odzbrojuje". Celk dej hkti veselkm mladYch i stargich, svobodnkch i genatkch tak, Ze kaki* si nrite vybrat co se mu libi. Zaroveri velice pouenk dej pro pany, kteki ;jsou pod pantoflem a chteji se vy gkrabat ven a pro &my, jak takoveho mute divousa lze ukrotit. Take velmi ptikladne pro mladence, jak to narafieit, aby to jejich vyvolend, ktera ve sve pkge jen za doktorem cl.k ge, a jak takovk pragek-Vagek ji dovede zktotit. Vgecko yam to nebudu povidat, ptijd'te se podivat a potom za pravdu mi date.

Zajiste jegte mate v dobre pameti posledni divadlo u 8tefanikt, kde na jevigti se kupily ty nage deti, male, vet gi a jegte vetgi a v to nagi sladke matet'Stine ptedvedly nam sve Alohy, a jak ptedvedly, jedna radost bylo poslouchat to jejich vkieenost, a co g ty nage krasne Ceske pisne, ktere nam zazpivaly. Vim, ze nikdo z ptitomnYch hostil netekl, ze ti herci zapomenou tee svkch rodiet, a v gichni, na dvacet jich bylo, uz zde rozeni a v gichni elenove S.P.J.S.T. a Sokola. Vg ak nejen u nas, ale po celem Texasu se ten spoledenskk givot rozproudil a doufam, 2e ta trvalo.

Pti teto ptilaitoSti se musim zminit, ze Jednota Sokol Houston bude miti vetejne cviceni dne 24. zati a jak ptedbeZne prate nasvedeuji, bude to nee° velkolepeho. Co nejdtive bude vypracovan podrobnk program a dan do tisku.

Nekdy ku konci tijna ptijede k nam br. Vojta Beneg , bylo by tedy zahodno, aby krajane v Texasu vyslechli zpravy o zale gitostech druhello Odboje. 0 tom vg ak pozdeji. Zatim vas jmenem divadelniho krou'iku tadu ttefanik zvu na ptig ti nedeli 10. zati na divadlo, ktere vas pobavi i pote gi. Oznamku najdete na Priem miste t. 1.

Alois Vaja, taj.

S bratrskkm pozdravem,

fad Fort Worth, Cislo 154.

Mili bratti a sestry!

Ptichazim s paru taciky, abych oznamila, nedeli lb. zati ve 2 hodiny oclpoledne mame faclOvou v SokoloVne. Budeme tez OWmat nektere nove Cleny. Tak ptijd'te vgichhi a ptivedte svoje ptatele. MhZeme si tam phnest nejake jidlo k svadine a po scherzi se mohou vgichni pobavit a zahrat si domino. Tak nezapomente. Se srdeenkm pozdravem, Anna Milan.

Advokitske tiety.

Klient: "Pane doktore, tady mi poeitate pet set korun za nejakou noeni praci. Co to, prosim vas, bylo?"

Advolcat: "Ale to jsem nekolik noel nemohl usnout a myslil jsem neustale na ten vas" proces!"

VtSTNiK itad Jaromir, Cis. 54., West, Texas.

-Nate mesieni schtize byla hojne nayStivena a po ytech spolkovych zaletitostech jsme schfrzi skoneili a uchystali chutnou svaeinu, ktera nam vtem vyborne chutnala, neb kdy2 je vice lidi pohromade, vte lepe pri po yidani chutna a ani se nenadejete a jsou talike prazdne a ti co nepkitli maji tkodu.

Vederni "overalls" zabava nebyla pkepinend, ale bylo jich dosti a neni se co divit, neb jsou u nas zabavy na vtech stranach a mladet si ma v dem vybrat a tak se to tkiSti a neni nikde mnoho, ale to jit jine nebude.

Na pritti nedeli, dne 10. zaki veder, budou pokadat v nati sini "Birthday dance" ditky mankHz Frank MikeskovYch, nateho mileho mistoptedsedy, kterY ma Cetnou rodinu a jsou v gichni Cleni nateho kadu, proto pkijd'te, kteki se chcete pobavit. Pi. Mikeskova zve sve zname a rodinu z Taylor a at' aspori nekdo pkijede, by jim mohla oplatit loriskou zabavu, co udelali v Taylor v loni Bob Mikeskovi.

Pi. Strmiskova, prod jste nepkijeli -neer?

Muj tat'ka neni zvykli v overalls a mela jste videt jak se potil, a bylo by se varn tam "Sur" libilo. Vate Skoda.

Pikovani neni mnoho, nekde zadali a ut jsou hotovi. Je to vklijake a cena jde dolu. Ta evropska valka to bude vtecko brzdit a nedej Bote, aby byla dlouha. Je z ni vAude obava a my manly, co mame naSe chlapce dorostene, ti by motna, museli tet jit, jak nas Nemec vtahne do valky, a neni k tomu mnoho tteba.

Zatim toho necham, snad to nebude tak zle, jak se to zda.

SrdednY pozdrav na vkchny etouci, tet i v Dallas, Fort Worth a Temple, jsem yak M. Klausova. !kid Dennice cis. 94, ve Wheelock, Tex. Nat rad pokada zabavu, Oeskou Besedu a budou ji tanait z Cameron pit hudbe Temple Czech orchestra. Zadatek tance asi v 6 hod. yeder a o 5 hodinach koSiekova, vedefe. Timto zvu ySechny, abyste dojeli se podivat, jak se to tandi, ja, jsem to sam je'Ste nevidel a je jich zde hodne co to je jette ne yideli taneit, tedy to bude dobra pkiletitost uvidet. Tak na shledanou v nedeli, dne 10. zari.

T. Je. Peeena.

NOVY LEK PROTI TRACHOMU. Trachom, kterY znali ut lekaki ve starem Egypte, vyskytuje se dosud hodne v Oriente. u nas hlavne na Podkarpatsku, kde je rozSiken mezi cikany a tulaky. Velice jim take trpi severoameriati Indiani. Nejdfive se skrovne ukazuje hustY hnis, pozdeji se zaniti dela spojivka a hojnY smetanovY hnis pokrYva cele oko; takove oko Spatne vidi. Neni-li yeas blenorhoea leeena, oko oslepne.

Na posledni konferenci oenich odbornikti v tstave pro severoameriqce Indiany se zjistilo, ze tato nakatliva, choroba katdoroene zachvacuje ve SpojenYch statech 2000 at 3000 novYch obeti. CelYch 17 procent nemocnYch trachomem oslepne trvale!, Jako novY prostkedek na potirani trachomu navrhli amekiati lekaki sulfanilamid, kterY asi pied Sesti lety uvedl na vefejnost nemeckk chemickY trust I. G. Farbenindustrie pod jmenem prontosil. ZkuSenosti s touto novou latkou nejsou tedy je gte dlouhe, ale zda, se, to orantovY pratek - vYborne pusobi proti kuliekovitYm bakteriint i proti chorobarn jimi vyvolanYrii:" angine, ka,pavce, zarietu mozkoVkah blab.; zanetu:pobkiAnice, zanetir okottice, :• naka,zain ledvin, moeoveho nrechYke . atd. KatdY jej vAak dolake netnati.

Ptivodce trachomu neni dosud znam. Dr. Fred- Loe uvadi; te- -se proti traChornu osvedsulfanilamid:' :140 nerriocnYeh, ledenYch toliko thntO lekern, trzdravil0 se 114.' Take MI lekari men s nim pkiznive zkuknosti, zvlatte na zaeatku nemoci. To je ovtem zaeatek, tfeba slibnk, ale nutno jeSte poekat, bude-li vyleeeni trvale.

Nicmene vtak amerieti okuliste navrhuji, aby se zkuSilo Wit sulfanilamidem vkch 30.000 Indiant, kteri jsou dnes zachvaceni vYm trachomem.

Ve stfedu, dne 6. zati 1939.

xmr2_SE iENILI SLADEK A VRCHLICKIL Letos v Cervenci a srpnu bylo tomu tedesat let, co dva vynikajici representanti Lumirovskeho kruhu Jos. V Sladek a Jaroslav Vrchlic14 slavili sve sriatky.

Prvy Sladek. Po take rane osudu, ktera jej stihla v srpnu 1874 dmrtim prve teny, nemohl se dlouho y zpamatovati a jen uprimne pkatelstvi s Vrehlickym a Zeyerem, ktere prave v to dobe poznal, bylo mu vzpruhou a utechou.

A prave v jejich spoleenosti seznamil se s rodinou VeselYch a jejich valnou a utlechtilou dcerou Marii, ktera se mu pak stala oddanou spolupracovnici i vzornou oeettovatelku v jeho celotivotni chorobe. V pkedveder sriatku 13. dervence 1879 pozval Sladek do bytu rodidt sve nevesty v 2itne ulici (kde jest Paritska kavarna), nekolik pratel, mezi nimit byli VrchlickY, jeho snoubenka Mimi, bratr Bedkich, bratr divky Prokop P o r dlipskY a hudebni skradatel Eman. Chvala, jenz na klaviru dopthVazel sestru nevestinu Annu Veselou, pozdejSi vyznamnou elenku opery Narodniho divadla. Vesely po letech se slavnYm rispechem zpivala desky na videriskem divadle Makenku ✓ Prodane neveste.

Sriatek Sladkuv se konal 14. dervence o 7. hod. ranni v chramu sv. g tepana a novomantele odjeli hned do Sladkova roditte Zbiroha VrchlickY psal jim hned druheho dne krasnY dopis, v nem2 mimo jine pravi: "Nemohl jsem tak dobte ytechno Mei, co jsem si myslil ✓ den Vateho sriatku, ale vette oba, za jeden pohled na Vas odkikal jsem se veSkereho pesimismu — mohl ve mne bYti a mel pray° k tomu, dokud jsem neznal svou Mimi a Tebe, a Tvou tenu a toho Julka (Zeyer, poznamka pis.) a poctiveho Maudra. Ted' by bylo zloCinem bYt trochu netrpelivYm a reptavYm. Ted' je povinnosti prieinit se, aby nas tivot byl vskutku basni. Nebe dalo nam k tomu vtechno, hlavne dalo nam se poznati navzajem, a to vyvali irk."

A po trech nedelich dne 4. srpna — tedy prave dnes pied :Sedesati lety — konal se v temae chramu sv. S tepana o 5. hod odpol. tichY sriatek Vrchlickeho s Mimi Podlipskou v nejuttim kruhu rodinnem..Sveclky byli basnik Julius Zeyer a sochak Josef Maudr, tvtirce Slavina na VySehrade. Svatebni oznameni znelo: Ludmila Fridova (rozend Podlipska) a Emil Frida, sekretat c. k. 'Ceske polytechniky ✓ Praze, dovoluji si oznamit, te slavili dne 4. srpna t. r. sriatek svirj. V Praze dne 6. srpna 1879. Po svatbe odjeli novomantele na nekolik dni do Podripska, — zastavili se patrne tet u pkitele Vrchlickeho Ervina 8pindlera v Roudnici a u starch farait Kolart ye Veitrusich — ale dlouho tam nepobyli, nebot' jia ye dnech 14.-17. srpna neastnili se s bratrem Bedkichem a J. Zeyerem yYletu Americkeho prstkova klubu do Posazavi (Chocerady, Sazava, Rataje, 8ternberk) do Divitova a na KonopiSte. Zbytek prazdnin pak do konce zaki travili ye Hvezde ye spoleenosti spisovatelky A. Lauermannove (F. Tevera.)

Tak se zadala nova, yYznamna, kapitola v tivote a tvorbe oboe naSich basnikti.

Dr. Vladimir Frida Olomouckk obchodni dorost jede do sveta.

K umotneni zahranidni praxe obchodniho a prfunysloveho dorostu venovala obcohdni a Eviidsteriska .kotnora v Olornouci 110,000 K, v techtO dnech rozdelila Vynikterou2to -Castku -kajicim 2akftm, resp. absolventrini odbornYch, Sttednich a vysokYch §kol. Stipendiste pojedou do ciziny, zejmena do Nemecka, Italie, S yYcarska, Anglie, Holandska, Spanelska a j; aby ziskali zku genosti;:ktere by pomohly naemu vozu razit pfimefSi a risperiejAi cestu do sveta.

Mladi muZove, kteli byli vybrani po bedlive vaze spravami S'Icol a praktiky, budou o syYch zkugenostech referovat jiz za sveho pobytu v ciziny . KahlY ze stipendistri se zavazal, ze zristane ureitou dobu zamestnan v obvodu olomoucke obchodni komory. V prvni vS.Tchovne akci teto kornory bylo letos vyslano do ciziny 50 stipendista.

Ve stredu, dne 6. z4ii 1939.

SiIn:ce Z Ameriky do A.sie, John D. Greene.

1931 de g'el do Kremlu dopis z FairR banksu na Aljagce, v kterem stab: "VA,tent panove! Chcete v sve petiletce vykonat opravdu dtletite dilo? Co tomu fikate, kdybyste postavili v severovYchodni Sibiki silnici?

Uvatte, jakou by to znamenalo asporu tasu v mezikontinentalni doprave mezi severni Ame rikou a Asii, kdyby Behringovou fitinou vedla autostrada!"

Podepsan byl Donald MacDonald — osoba v Moskve neznama. Ale my glenka, postavit sit' silnic, ktere by spojovaly Asii se Severni Amerikou, vzbudila zajem. Rusove po dlouhem uvatovani Mac Donaldovi odpovedeli. V odpovedi mu scielovali, ze prozatim se spokojuji tim, ae se snot vyhovet pottebam populaenich center. Slibovali mu vgak, to az piijde k torau eas, podniknou stavbu silnice na Vychodni CIO Sibite.

Pozdeji sbirala sovetska vlada informace o technickYch podrobnostech stavby silnic v subarktickYch krajich, ale navrhy MacDonaldovy zastaly zapomenuty a zaloteny v archivu mi. nisterstva vekejnYch praci.

Nedavne nalezy zlatYch lotisek v severovYchodni Sibiti pohnuly Rusko k tomu, ze tam postavilo asi 5,000 ma silnic. Do roku 1942 maji dosahnout yYchodniho cipu Sibite.

Zda se tedy, te se my glenka suchozemskeho spojeni severovYchodni Ameriky se Star:ym svetem blizi k svemu uskuteeneni, a tak jednou bude motno projet cestu z Patite at' do New Yorku autemobilem.

Donald MacDonald je znamY cestovatel po severu. Pomahal hledat cestu pro teleznieni linku na Aljagce, jet' je dlouha 471 mil a vede horskYmi kraji ze Stewardu do Fairbanksu.

Od to doby, co president Harding zatloukl ziatYm kladivkem posledni pratec teto teleznice roku 1923, MacDonald je vYzkumnYm intenYrem teleznieni komise na Aljagce.

Podle tohoto inkenYra Alja gka, vyrovnala ftpine svtij dluh. Stavba jedne mile cest stala 7.000 dolara V teto mili nebo v nasledujici nekdo ,ebjevil zlato. Objevitel koupil stroje, a ukazalo-li se, ze se bude del vyplacet, music si koupit i vozy na dopravu zatizeni, zasob a delnika.

Proto Aljagka je jednim z nejdtiletitejgich odbytigt' pro americkY pramysl, nebot' roene yyda, pramerne 1.000 dolarti na jednoho .obyvatele. Touto formou, mono rici, splatila Aljagka nekolikandsobne svtij dluh.

Ve vgech zemich na severu je znam Donald MacDonald pod jmenem "otec mezinaPodni autostrady". Pied deseti lety se mu jeho kolegove jegte vysmivali. Dnes vyslovuji jeho jmeno s actou.

Silnice bude dlouha, 1.100 mil a povede z Hazeltonu v Britske Columbii a as na konec silnicni site na Aljagce v MacCary. 100 mil na jihovychod od Fairbanksu. Pet gestin nove silnice povede pies Kanadu. Celkove naklady jsou rozpoditany ptiblitne na 15 miliona delara.

Povede pies nejbohat gi kraje na svete, zvlagte neobydejne firodnYm udolim mezi pobtetnimi Cordillerami a horami SkalistYmi. Zaene v Blaine ve state Washington, kde je spojeni mezi siti silnic Britske Kolumbie a SpojenYch state.

Uz existuje dokoneena silnice z Blaine do Vancouveru, jek pak pokratuje na, sever kationem ieky Frazer. Sleduje tok iek Thompson a Bonaparte 200 mil dale na sever a do vfglny 1.000 m, pak pomalu sestuptje at na 300 m v Hazeltonu v Britske Kolumbii. 00tamtud. pak vede ut jen gterkova silnice dlont ha. asi theet mil a za ni zatina neprozkoumana pustina.

Plan mezinarodni autostrady zi stal Ve Washingtone letet nepov gimnut nekolik let. Zvlagtni komise. jmenovand roku 1930, podala o nem roku 1933 velmi pfiznivY asudek, ale ani potom se nic nestalo.

M teprve v poslednich letech Spojene. staty

OKU

VESTNAK zadinaji chapat, jak duletite je pro jejich bezpednost zajistit si pozemni spojeni s Aljagkou„ jez je 'tivotne cluletitYm bodem pro jejich obranu.

Snad mdlokdo si vzeomene, ze Ja.ponsko uznalo nesmirnou strategickou cenu pozernniho spojeni s kontinentalni Asa tit roku 1905.

Na podatku tohoto stoleti mel teleznieni technik E. H. Harriman jeden z nejgenialnejgich napada v historii americkeho podnikani.

Sotva bylo na Aljagce objeveno zlato, rozhodl se postavit do techto odlehlYch konein teleznici. Tato keleznice nemela vest jen do Fairbanksu nebo do Nome.

Harriman mel v planu prodloutit ji as k iitine Behringove — jet je giroka 56 mil — pies kterou by se postavil most nebo by se pod motem vykopal tunel at na Sibit, kde by se teleznice spojila se teleznieni linkou z Evropy. Vzal si do slukeb J. M. L. Wedella, nejslavnejgiho mostake sve doby, a ten usoudil, te jeho myglenka je uskutednitelna.

Gast silnice ptipadalici na Spojend sta.ty mela ptetnout C:ordillery a hory Skaliste v Britske Kolumbii, sledujic dne gni trasu inezinarodni autostrady; S vypuknutim yalky rusko-japonske byly yegkere prace zastaveny. Pti. podpisovani mirove srnlouvy si pak Japonci vyminili. aby bylo upagteno od prevadeni tohoto planu. President Theodor Roosevelt se postavil na stranu Japonca a ye smlouve portsmouthske bylo stanoveno, ze se nesmi stavet 'keleznice Kanada — Aljagka V nasledujicich deseti letech upadla stavba teleznic nasledkem rozvoje automobilismu. Ale je mottle, te brzy budeme videt jezdit aerodynamicke automobily az za chladnymi vodami Klondike, smetujici z New Yorku do Patike, z Buenos Aires do Brusselu nebo z Chicaga do Kapskeho Mesta. Tak budou jednou spojeny vgechny svetadily — vyjimajic Australii — po sougi.

FARMA NA DNE MORE. Pied nekolika dny jsem byl na eaji u holandskeho zerned'elce, na statku, postavenem na pude, ktera byla pied ne'kolika lety mokskYm dnem. Tyto rozko gne stateeky dala postavit vlada. Vge je pod jednou stfechou — obytne staveni, stodola i staje. A 0;61 bych yam, abyste videli strakate kravy — tficet jich mel — v jejich svetlYch chleveeh a s kovovou putYnkou, pfivazanou ke katde. Nadzvednou hubou viko, stisknou per° a — putynka se napini terstvou vodou. Sam jsem to videl.

Kol dokola je sama rovina, jakou jsem nevidel nikde jinde a zorana pole se tahnou at k obzoru. Tu a tam se sviti bile a dervene statky a vesnice, a automobily uhaneji po solidne stavenYch silnicich z cihel. Je tetko si ptedstavit, ze toto bYvalo kdysi dnem more.

Tyto farmy maji vlastni vodovod a elektkinu a naptesrok budou mit i telefon. A vgechno to pohodli a bezpeenost stieti velika hraz, tanneuci se mezi obema holandskYmi bkehy, dloupfes 40 kilometre. Zadrtuje Severni more a promenuje Zuiderske mote v sladkovodni jezero.

Aby to provedli, museli Holand'ane vytvotit nejdfive ostrov! A velika, bran rostla, at zbYvalo zapinit jen malou mezeru. Timto prfaivem proudily, shine vody Severniho more jako niagarske vodopady. Dalo to obrovskou praci, net se je podatilo uzaviit definitivne, nebot' voda valy znovu toto misto odplavovala. Ale cines uz dorazi Severni mote marne a rolnik .vzdelava bezpeane svoji hroudu, urvanou moki, zatim co jeho Lena posloucha radio. Vypumpovani prvniho basenu nebo polderu, jak jej zde nazyvaji, trvalo Best mesica A dva roky trvalo vybirani soli ze dna. Zprvu byla pada pfilig vlhka pro kone a muselo se orat traktory s housenkovYmi pasy. Pak se na nich Sazely se postupne p gezazelenalo prvni nice, je6men, over a jetei.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot dne ' 16. srpna 1939 neaprosna smrt zase zasahla v na g kruh a za °bet' sobe vyte.dala nageho spolubratra Josefa Rubade, kterY byl vernYm elenem iadu Placedo po mnoho roku, bylo usne geno projeviti upiimnou soustrast jeho portstale rodine.

Mill truchlici pozustali, pfijmete na gi hlubokou soustrast nad ztratou Va. geho mileho mantela a otce. Necht' jest Vam atechou, ze my zaroyal s vami se rmoutlme nad jeho neotekavanYm odchodem, neb bratr Josef Rubad byl *I/ere nYm a povinnosti dbalYm elenem, a vzpominka na neho nam nikdy nevymizi z pameti.

Ty bratte zernfelY odpodivej v pokoji a test budit Tve parnatce.

Dam) v Placedo, Tex., dne 27. srpna 3939.

Za fad Placedo cis. 97.: Jos. L. El gik, J. J. Mikeska, Tomas Vanek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Nag fad Laskavost Cis. 70. projevuje uptlmnou soustrast nad amrtim nageho spolubratra Josefa Michalce, ktery zemtel dne 17. srpna 1939.

ZemkelY spolubratr byl zakladajicim elenem nageho tadu, kterY svoje povinnosti tadove ftcly at do chvile jeho nemoci kadne pinil, az posledni eas zaketna, nemoc, kterou pocit'oval od jeho mantelky Marie, znemotnila alpine jeho kadovou einnost. Bratrem Jos. Michalcem odchazi zase jeden start' prukopnik okresu Fort Bend, kde se dodelal dobreho aspechu.

Vgem pozastalYm Pfejeme uptimnou soustrast nad funrtim otce a dedeeka a zachovejte nan jak vy, tak na g fad Laskavost milou vzpominku a budit jemu zeme lehka.

Dano v Needville, dne 26. srpna 1939.

J. J. Zemanek, Jan 811havST, Karel Stupka, resolueni vybor.

President Beneg prohlasil valku proti nacistickym piratiim pkipisem poslanS7m min. pr.!e.edovi Chamberlainovi: "Vase Excelence, budou bojovat po boku Spojencft proti Hitlerovi a jeho spieienclim!"

Briticke letectvo bombardovalo nemecke valeene lodi ph Kielu a dve bitevnice byly bornbami zle pogkozeny.

Popularni vadce eeskYch katolin Msgr. Jan Sramek pkijede do Ameriky. Tento zasloutilY narodovec prchl do Polska, odtud do LonelYna, kde mel Caste porady s presidentem Benegem.

Francouzska armada podnikla napor na Siegfriedovu linii a behem dvou dni pronikla na mnoha mistech at tic kilometry. Censura nep •opustila pfesne oznadeni boje, poeita se vgak, ze pralom ueinen byl ph hranici 8vS7ca•ska.

Polska kavalerie zatlaeila Germany v okoli Tegina a osvobodila tic mesta. Var gava oznamuje, ze az doposud 126 nemeckYch letounii bylo sestteleno, vice net sto tankft znieeno a jeden obrnenY vlak zajat.

Anglicka letecka eskadra pfeletela znatnou 'Oast Reichu a letci vyhazeli ph teonto naletu 13 tun -- gest miliona letake, sdelujicich v nemeine lidu Reichu, ze anglickY lid neme, nic proti Nemeam net bojuje proti nacistickemu retimu, kterY bude zkrugen.

President Bene g vydal v LondYne vYz yu, aby eegi a Slovaei v zahraniei hlasili se do legii, jest budou bojovat na strane Spojencil proti °d yekemu nepriteli.

Nagi doma sleduji udalosti v pochopitelnem vzrugeni. Prozatim nemohou nideho podnikati net jakmile nastane ptihodna, chvile, "jejich den", neni nejmen gi pochybnosti, ze se postavi proti vettelcam. Kde vezmou zbrane? 0 to se ut oni postaraji. V Ruzku Ceti iegion •i si vS,ibroj take opatfill

Strana 8 THE DUTY OF OUR YOUTH TO OBTAIN AN EDUCATION. Delivered by C. H. Chernostky over radio station KTRH at Houston, Texas, on September 1st 1939 at 3. P. M. under the auspices of John McKnitt Alexander Chapter of - the Daughters of American Revolution.

Our boys and girls of today will be the men and women of tomorrow. They will take the place of those who are today directing and guiding the destinies of our State and Nation.

They will be called upon to solve the many complicated problems that are continually arising under our democratic form of government; they will be called upon to solve not only problems of government, but economic problems, social problems and every other kind of problem that may arise and confront our people.

To solve these various problems, our boys and girls of today and men and women of tomorrow, must be trained to think. They must be possessed of educated and cultivated minds.

We, as a nation, must have an intelligent citizenship if we are to continue to have a great, prosperous and a free democratic country.

Then too, an education obtained by a boy or girl is an asset which remains when all other assets vanish away. For truly it has been said by a sage of old, that "When everything is gone and spent that education is most excellent." Yet there are many who fail to give this statement its true evaluation. Many, and especially those in the late teens, have great opportunities to obtain an undergraduate education in our fine public schools but they do not avail themselves of these wonderful opportunities.

The State of Texas, its cities, towns and communities, annually expend millions and millions of dollars to educate our youth. Beautiful school buildings, fine school equipment, highly trained teaching staffs, and most excellent school supervision is afforded to the use of the Texas youth; yet there are some who are so unappreciative that they turn their backs to these wonderful opportunities. Some parents are likewise unappreciative of these opportunities and permit their children to grow up into manhood and womanhood without the necessary training to be properly equiped to meet the battles of live in earning a good livelihood and without inducing them to prepare and fit themselves properly for the discharge of all the duties of citizenship that will become incumbent upon them as such. However, I shall not address myself only to the parents but especially to the youth of our City and State.

My young friends, the boys and girls of school age, permit me to say a few words to you of the duty that you really owe to yourselves. It is your duty to obtain a good education and prepare yourself for your life's battles.

Go to school and never miss a day. Do not stop when you have finished in your elementary school or in junior high school or junior college but carry on. When you have finished in your high school, you have reached only the first mile post, and you have a great deal more studying to do to complete your education. In fact, you must be studying all your life either in or out of school, college or university to complete your education if there is really such a thing as a "finished or completed education."

When we speak of education, we mean the development of the powers and capacities of the person through special processes of training; and in the more general and broader sense, by education we mean the development of the whole nature of man, physically, intellectually and morally, through interaction with every phase of his environment.

Ages and ages ago, among the primitive people, education did not have that broad significance and meaning as it has today. The primitive people had no schools or colleges and education was not theoretical in those days but largely practical and was centered in the family group. In those old days it was essentially a training given to the child ordinarily by his parents in the customary process of supplying its needs of food, clothing and shelter. Then as priesthood developed among the early Egyp-

V i; STN 1K tians, Persians, Jews and Hindus, further traing took place, and out of this finally grew philosophy, science and literature and other higher types of education. We find that the Greeks were among the first to work out a theory and practice of education based upon scientific principles, rather than upon religious beliefs and ecclesiastical ceremonies. The purpose of education of the Greeks was, in addition to providing for the needs of food, clothing and shelter, the preparation for the duties of citizenship, military, political and religious, and now after more than two or three thousand years, we have not improved very much over the theory and practice of education of the Greeks; and the definition of the word education in their days and time was as broad and comprehensive as our definition of education of today. Their idea was the preparation of one for the duties of citizenship, military, political and religious; our idea is the development of the whole nature of man, physically, intellectually and morally to make good citizen.

The Greeks commenced the development of the physical nature of man. They trained in gymnastic for the purpose of producing a beautiful symmetrical, agile, healty and sound body through various exercises, chiefly running, jumping, discus throwing, javelin casting, wrestling and boxing. Our schools, colleges and universities also provide for gymnastics in various forms for the purpose of developing the body.

Since the early days of the Greeks other nations laid special stress in their school curriculum on the development of the physical nature of man. Probably no other nation has stressed it more than the Czechoslovaks. And only last year in August they held a world conference at Prague of the Sokol unions from all over the world and demonstrated to the world how the development of the physical body of man contributes to his education.

The development of and taking care of one's body is very important in one's education. You owe it to yourself to develop your body, and to take care of your body. I mean your whole body; I mean your limbs, your eyes, your nose, your ears, your teeth and each and every member of your whole body. It is wrong for you to injure your body by any kind of abuse. Do not stunt it, do not injure it, do not poison it by the use of intoxicating liquors, cigarettes, narcotics, or by reason of any other drugs or evil habits, that will ultimately injure and undermine your body.

The development of your intellectual nature is also important. Develop and cultivate your mind by reading, analysing, memorizing, thinking, meditating, studying and by all other processes of mental training. You will get a great deal of this in your school room, but you must not stop there. You should try to develop yourself intellectually each and every day by some form of process of mental training. It is well to store and put away the knowledge and information you receive but it is better to train and develop your mind. This you can do by systematic study and training in school.

The development of the moral nature of man is likewise important. You should cultivate every sense of self-denial, of will power, of self-control, perseverance, determination, fair play and sense of justice and righteousness.

Much of this you will get in your school room and in your home and from religious training.

From this will finally evolve and grow a grand and noble character of purity, nobility, reliability, honesty and integrity. No one is truly educated unless he is developed physically, intellectually and morally, that is, developed in body, in mind and morals.

It is especially necessary to develop a strong body in order to have a strong mind, but it also is necessary that the development of the intellectual and moral nature of man be commesurate with the physical development of man in order to have a well balanced man.

Suppose only the body is developed and not the mind. You would likely have an ignoramus, a boob, and almost nothing short of an imbecile. On the other hand, suppose you would stress only the cultivation and development of

Ve stf-edu, dne 6. zafi 1939. the mind and not the physical nature of man, you might then have a decrepit person, whose intellect and mind might fall with his decrepit body. Suppose you develop only the physical ana not tine intellectual and the moral nature of a person, nor his sense of responsibility or accountability, then what may likely happen?

You may develop a person, who may be a physical and intellectual giant, and yet not have any sense of responsibility and his predisposition and inclination would be only to do wrong, and even if he would know right from wrong, he might not have enough will power and selfcontrol to do what is right.

I have dwelled on this lenght because I wanted to stress the importance of education and your duty to obtain your education while you are young and while you have opportunity to do so. I wanted to stress the importance of your education, â&#x20AC;&#x201D; the development of the nature of man physically, intellectually, and morally in order that you might grow into and become a well balanced and good and useful man or woman.

When you have obtained an education in the sense I have just stated, you have obtained an asset of which no one can deprive you, unless you deprive yourself of it by injuring your self by becoming addicted to some drug or evil habits which will ultimately undermine your health and body. If you have obtained an education, you have not only obtained an asset which will ever be a means in aiding you to make a livelihood, but you will be prepared intellectually to discharge your duties of a good citizen in any and every capacity you may be called upon, and you will not be a credit and an asset only to your family, but also to your whole community, to your State and to your Nation. You will be able to live a life of service to your fellowman, and you will make your life worthwhile; so go to school, my young friends, and prepare yourselves for the grandest, the best and noblest that is in life.

Matka Shirley Temple se narodila v Sedmiliradsku?

BudapeSt'sky list "Az Eest" uverejnil pied nekolika dny sensaeni zpravu, ze maid filmova umelkyne Shirley Temple ma, vztah k Sedmihradsku, jelikoZ jeji matka narodila se v meste Bystrica v okrese Nasaud. Tato zprava vzbudila prirozene velkSr zajem v celem Rumunsku, a â&#x20AC;&#x201D;aanairadsiey aopisovatel listu "Universul" vypravil se do do Bystrice, aby si overil budapeSt'skou zpravu. Dovedel se i jmeno mute, povaZovaneho za dedeeka umelkyne. Je to 70lety 2. id M. Wirtsbaum. Spolu s 651etou 2enou Ilonou ma v mestskem bazaru stamek, kde prodava kapesniky a pundochy. Stakec mel 9 deli, z nich2 tri dcery odjely do Ameriky; mezi nimi byla teZ Edna, matka male Shirley. Kdy2 se novinal dal do feel se starymi manZeli, byli rozzlobeni povestmi o tom, jako by byli pfibuzni s malou Shirley. Museli vSak pfiznati, Ze piked 18 lety jejich dcera Hedvika (Edna) odjela do Ameriky a tam se provdala za mad'arskeho vystehovalce Jindficha Schiefa. ManZele maji devitiletou deem a petileteho syna, kteti jsou oba umelci. Ale Wirtsbaumovi popiraji, Ze tato divka a Shirley Temple jsou totoZne. S velkou namahou podarilo se novinari ofotografovati podobenku Wirtsbaumovy vnuelty. Na snimku bylo mono vystihnouti znaky podobnosti s Shirley Temple. Novinat take zjistil, Ze Wirtsbaum dostava z Ameriky pravidelnou pomoc.

Sousede fekli novinafi, Ze pfibuzenskY svazek mezi bystrickYm Wirtsbaumem a Shirley Temple je velmi pravdepodobnY, ale Wirtsbaum nechce doznati, Ze Shirley je Zidovskeho Vivodu. tyrt milionu Turkii opusti navidy Jugoslavii.

"Aftenposten" pile, 2. e bYvalY tureckS7 vyslanec v Belehrade Haldar Aktaj prohlasil, 2e bylo dosa2eno dohody o vystehovani 260,000 Turku, kteti Ziji v Jugoslavii. Dohoda byla prST parafivana. S vystehovanim ma bYt zapoeato ihned po prekonani mezinarodni politicks krise. Jeden a pfil milionu netureckYch mohamedant, kteti Eiji v Jugoslavii, neni touto dohodou doteen.

Ve

.,.

W.,LCUU, WIL: Co,

zall

VtSTN K

1110 ✓ .

.....-

Marie Tippmannova: KDYZ KViii4 1‘711Ty

TC

AM

V

bid I ROMAN

V nedeli dopoledne gla se do kostela pornodlit, 'aby se jeji milt' nehneval. Kledela v chramu Panny Marie Snetne, byla tam po prve a vzpomnela si, ze je-li yard v kostelidku po prye a za neco prosi, te se mu to spini. Modlila se s celou vroucnosti sve mlade du ge, aby ji mel doktor Halek rad. Kleeela na studenem celou hodinu, modlila se k Bohu a ke sve lasce.

Doktor Halek, kdyt potkal Matu na Ferdinandove tilde, zaSel do kavarny a napsal listek, kterY deveatko tak zarmoutil; pak gel mezi kamarady, kam drive chodival denne a mezi nimi nebyl od to doby, co se vratil s Matou z prve schilzky. Ted' se mu zachtelo zabavy. Bylo po prvnim, jeho ptatele meli penize, on tot', gli z hospody do hospody a zapadli ye vinarne mezi deveata. Doktor Halek znal divky pochybne povesti; ta deveata jej mela rada, davala mu pfednost pied ostatnimi; nebyl nikdy hrubY, ptitahoval je svou povznesenosti a v fitulcieh pochybne lasky, kam s nimi obeas zapadl, dasto na neho vzpominaly. Vybral si mladiekou prostitutku s modrYma oeima, ktera, jak se mu zdalo, se trochu podobala Male. Popijeli vino, small se a jit k ranu gel nal do jeji svetnieky.

Kdy2 ptigel rano domir, letel ye schrance opotdenY dopis od Mari. Podival se na razitko, videl, te byl poslan jiz v patek, tedy yeas a ze jen proto, ze nepti gel z frfadu domt a gel ptimo na °bed, jej nedostal.

Bylo mu neptijerrino. Citil, .2e se dopustil dvoji kilvdy; ptedne, 2e napsal ten nemilosrdnY, uraIlivY listek, za druhe, ze ztravil not v tak pochybne spolednosti.

"Kdybys, holaieko mala, vedela, kde jsem se v noci toulal, co by tomu feklo tve nevine srdce, jak bys byla ne gt'astna a zahanbena?"

Doktor Halek se opfel o okno a pfemfglel.

Zdalo se mu pojednou kfivdou, te chce k sobe pilpoutati tu Cistou, nevinnou divku. Byl celYm mut'em; vyeitil, ze jej ma rada, vycitil, 'te jeji laska, nebude-li v zarodku za glapnuta, stane. se jednim z tech ohrit, na nicht se elovek bud' celY tivot hfeje anebo pri nich vyhoti cele 2ivotni Atesti. Citil pojednou, te by bylo lope, aby se s Matou roze gel, aby ne gel ut na schtzku, aby ji nerugil ye studiu.

"Ted' to je gte pfeboli bez katastrofy, videla mne nekolikrat, ta laska nemt2e bYt je gte tak vatna. Nedovedu it tak, abych jejiho zbo2riovani byl hoden.

Ulehl na pohovku a zapalil si cigaretu.

"Ale vklyt' to devee, snad jedine ze v gech, by bylo schpno dat memu tivotu cenu a vratit mi, co tivot vzal, vratit mi idealy a viru v lidi."

Myslel na Main, na jei zatici °el, videl ii v duchu v jejim starem kabatku, prostiekori a dilvetivou, ptedstavil si jeji uplakane oei a velke zkiamani, ktere protije, kdyt bude videt svoji divei idylku ntervanou tak tyrdYm sobem. Vyskoell s pohovky.

"Vtdyt' ja main tu 'tabu 0 take rad."

Vzpominka na jeji bolesti trapila jej jako Umyl se, udesal a ani nepomy g lel na to, aby ulehl, pies to 'te celou not nespal. Napjal sve irdy a cvieil chvili, chtel se telesnymi cviky osvetit, ale hledal marne rovnovahu. Chodil po pokoji jako no kleci, ze ktere nemohl ven, ptemyglel, jak vec "iteknu ji jaky jsem, at' se rozhodne, at' sama posoudi, chce-li se mnou chodit s takovym jakYm jsem, bez konsekvenci, bez pitomych pfedpokladil vatne znarnosti. Je mlada, ma dost easu na vdavani a jednou jiste nekoho najde, kdo si ji vezme a cid ji to, co ja dat nemohu: klidny mantelskY pilstay."

Vygel ven. Slunce uz v gecko ozafilo, ale vzduch byl chladnY. Prvni mrazik ojinil tra y -nikyvparuketjinaser,kt voily pestre skupiny, byly schliple; kvety povadle a spalene visely dolit a tajici jinovatka tvotila na nich krUpeje jako slzy.

"JedinY mrazik a spalil v gecko, co cele let° rostlo. Je tam je gte tolik poupat a vgecka jsou uz prye, 0 nevykvetou."

Mel neptijemny pocit tisne. On se svou rafinovane citlivou dui podlehal naladam a trpel, bylo-li mlhavo anebo dokonaval-li mraz svoje nidive dilo v ptirode. Po stezkach letelo spadane listi, kteremu prvni mrazik urval 2ivot.

"Veera byl je gte teplY den, ptipominajici leto, ted' je podzim," posteskl si Zamek9.1 na Letnou, kam chtel yeera zavest Matti. Nad Prahou se koulely kotoude bilYch par, nezati2ene koutem. Bylo rano a slunce svitilo, ale nehtalo; dojem podzimu byl skoro Upine setten.

Kvetinky umiraji, ale zdaleka to neni videt," pomyslil si a kontil jednu cigaretu za druhou.

"To, co ye mne kvetlo, spalil mraz; nedovedl jsem pro sve ctiy nalezt chranenou polohu. Realisoval jsem heslo leta "Carpe diem", a ted' je mi jako po mrazu; vidim najednou, 2e je ye mne spaleno to, co mohlo bYt je gte zdrojem vota. Nehodim se za, mantela 'dist& naivni, milujici divence, mohu bYt jen milencem. Ale jak zafidim nag pomer, jak vnuknu tomu diteti sve nazory, vtdyt' je ptipravim o iluse hned na prahu givota, to nebude podzimni, ale jarni mrazik, kterY vgecko Doktor Halek byl sirotkem a vyrostl bez matekske peee. Teta byla rozmarna, maloducha :terra, stryc byl myslivy a chytry; ye svem mantelstvi nenagel gtesti, ztrpkl, zkostnatel a stal se mrzutym. V torn prosttedi zvykl si chytry chlapee s vyvinutYm pozorovacim talentem, podceriovati mantelstvi. Zdalo se mu instituci, v nit nevyhnutelne musi kazdy ztratiti sve vlastni "ja". Mantelstvi bylo v jeho rejstilku zatazeno do odstaxce ohavnYch v gednosti, v nich banalnost na jedne a vymena gpatnYch naiad na druhe strane, hraji hlavni roli. Ani mu nenapadlo, aby myslel na tenitbu, ani v pHtomnosti, ani v budoucnosti. Ted' potkal deveatko, o nem2 veal, 2e k jeho gt'astnemu vytiti bude pravdepodobne tteba to institute, ktera, se mu tak protivila a to deveatko celYm s yYm blahovYm srdielem se pfissavalo k jeho dugi, ne jako cizopasnik, ale jako nova kvetouci ratolistka, Smysl pro odpovednost byl doktoru Halkovi vlastni a ted', kdy2 myslel na Main, citil, jeji Stesti bude zaviseti od jeho jednani. To jej znepokojilo. Citil, te jeho pomer k Mate, i kdy2 v ni vide' device, ktere studuje a chce se starati samo o sebe, bude jistYm poutem, a WI se katdello pouta, katdeho vlivu, kterY by udaval jeho tivotu smernici. "Necham to plavat", fekl si a zameill do sve hospildky na obed. Nevedel, prof stodil sve kroky kolem budovy pensionatu. Kdy2 dogel ku portalu, zastavil se na chvili; z okna vykukovalo nekolik zvedavYch divaich hlavieek. Usmal se. Pfedstava Mari, jak sedi nekde v koutku a plade nebo tou2i, byla ted' nejs'ilnej gim dojmem. Vyndal visitku a napsal na ni: "Odpust'te, byl to ne gt'astnY shluk okolnosti.

Oekam a te gim se!"

Vybehl do prveho poschodi a hodil obalku s MatinYm jmenem do schranky na dvetich pensionatu. Pak se obratil a s radostnou naladou gel obedyat.

"Carpe diem!" tekl si, "kdybych ji byl nenapsal, sedel bych ted' tady a 2ral se; takhle je krasne mne i ji. Proe odstreit krasnY okamtik pro budoucnost."

Polo2i1 pied sebe hodinky a sledoval jejich chod. Ve tti hodiny zametil znovu k Letne a byl tam o Ctvrt hodiny dive ne't Mita.

Toulali se spolu a2 do soumraku. Byl desetkrat v pokugeni, pfitisknouti ji na sve srdce a ona se chvela oeekavanim a touhou, aby tak ueinil.

Kdy2 u2 se stmivalo a ona smutna, 2e schuzka kondi, fekla. ze u2 musi 3iti dome, byl v jeji Oba trpeli. duSiece pocit zlamani.

Blizko vYchodu, kdY2 se ji2 bii iii schodilm, zastavili se oba jako na povel. Mafia se podivala na neho, va2na, se zvlag tnim vYrazem smutne lasky. Jeho sebeovladani povolilo.

"Vg emu na svete se smeji, jen tomu, ze vas y am rad, se nemohu smat," fekl a podival se na ni. Jeji oblieej zazafil, kaklY ner y se rozradoval, nesmala se, mela v noich slzy, ale byla tak cela St'astna, 2e tim byl az ohromen. Neodpovedela, jen ruce sepjala a pfistoupila k nemu o krok b112.

Strana 9.

"Vy mi nic neodpovite?" zeptal se chvejicim se hlasem jako student.

"Nemohu net' co ji2 jiste vite. Mam vas rada, stragne rada. Vic net' si mete ptedstavit."

Obejmul ji, zavYskl jako chiapec a pkitiskl ji k sobe, ze se cela propadla v jeho narudi a polibil ji na rty, ktere se oddane pkitiskly k jeho.

"A ted' mi kikejte ty, ano?" odpovedel t. t'astnYm a veselYm "Mani, moje pohadko mladi."

Nevedelic jak se dostali k pensionatu, nevedeli, jak se rozloudili, jen jedno pinilo jejich srdce, 2e se zas zitra sejdou.

Tak zadala kapitola velke lasky, ktera pro jednoho byla jen episodou a pro druheho osudem.

IV. Male mesto neni kulturne schopno vytvokiti lidskou dugi. Neni tam ustalene kulturni tradice, neni tam tech vreholnYch dokumentiu kultury, ktere povzbuzuji a neni tam ani spoleCnosti dosti tiroke, aby soustkedila vzdelane lidi.

Blayne mezi mladeti, ktera, jest studiem vitana na velkomesto, jsou zde nedostatky.

Mato, pfigla do Prahy a jeji vzdelani melo citelne mezery. Jeji duSieka byla pornery smaeknuta, jejich schopnosti nebylo vytdito. Ted' se ocitla vedle doktora Mika, kterY byl vzdelancem ye ftech smerech; rozumel literatute, rozumel umeni, mel kulturu mozku i kulturu zevneftku, jen kultura citu byla u neho zanedbana, ponevad2 nepoznal jejiho po2ehnani v rodine. Vedle doktora Mika Mato, dugevne rostla. Byla vnimava, byla nadana a dohanela, co v malem meste zanedbala. Studovala pilne a byla prvni 2aekou ye tilde; neila se u profesora Kana. Vgecky nove poznatky byly dophiovany doktorem Halkem a stavaly se proto krasne a 2adouci. VYstavy, divadla a koncerty, to vte navgtevovala Mata s nim. Vodil ji do ptednagek a kdy2 zaealy lidove cykly profesora Masaryka na universite, zayedl ji i tarn. Mafa, ad &lye neznala boleni hlavy, trpela jim ted' velmi Casto. Nechtela nikde zustat pozadu, nechtela vynechat ani jednoho dne schilzky a pak se udila ye studovne, aby nahradila zametkanY Cas, kdy2 u2 v'tecky chovanky spaly, dlouho do no-; el. Jeji tvatieka povadla, nemela u2 tech zit"vYch rumenct, ale za to v jejich odich byla opravdova oduSevnelost. Doktor Halek mel ze sve tvokitelske Cinnosti skuteenou radost.

Rodina Matina byla srostla tradici, ktera z ni Cinila celek. Doktor Halek teto tradice neznal, nemel rodidu, necitil proto rodinnYch povinnosti a Main vzdaloval jejiho rodneho hnizda.

Pro diveku pfestala bYti otco ya slova zakonem a rady mateiny posuzovala velmi kriticky. SinerodatnYm bylo v2dy to, co kekl doktor Halek.

Rodiee to citili, psanieka dcery byla kusa, nesdilna, jeji dug eka jim uklouzla a je to bolelo. netrpelive na vanoce, Will se na jeji pkijezd, ale kdy2 pkijela, elegantni, pobledla a uzavfena, prohloubila se jen mezera mezi nimi. Otec Makin byl mladodechem, doktor Halek byl realistou; rozpor mezi obema smery byl tak velikST, 2e kdy2 otec zaeal jednoho yeeera o politice, odeg la Mato, radeji do sveho pokoje, aby nemusila rici, 2e s otcem nesouhlasi, 2e path k ktera tatovy zasady potira.

"Nemeli jsme ji; myslim, do Prahy posilat," vzdychl otec, kdy2 Maka hned po Novem rote pospichala zpet, ac mela je gte dva dny prazdno. "Odcizila se nam a u2 se nevrati tak oddana a dtvefiva." _ Matra o syYch schtzkach s doktorem Halkem s matkou nemluvila a kdy2 se k ni doktor Soukup pin nedoekave touhy o Bo2fin hode na korse pkipojil, byla tak studena, za chvilku odegel zklaman a rozdarovan. Kdy2 se veeer set'el start fidici se svSim 2altem v Besede, kekl smutne: "Nevim, nevim, Pepieku, zda se mi, ze mi osud nedopkeje toho gtesti, abych to mel za ze-Le." "Jen ji nechte, pane kidici, je to je gte mlade, ona pozna, co je talmi a co je dobrS7 kov," kekl doktor Soukup, ale v srdci nemel u2 one ptesvedeive jistoty, Manieka bude jeho a 2e ji dostane tak naivni a nedotknutou, aby si ji mohl vychovati tak, jak si sam (Pokradovani.)

Strana 10

ODDIL DOPISOVATELSKi Z eINNOSTI tECHOMORAVANt VE SPOJ. STATECH. Houston, Texas. ?rave jsem obdrtela zpravu, ze v sidle nagi vlady ye Washingtonu, D. of Columbia, zalotena byla tea odbodka "Nskeho Narodniho Sdruteni", kteretto schtze siteastnil se tot Vl. Hurban, se vgemi eleny vyslanectvi. Peitomno pry bylo tet hodne Ameridana jirdrch narodnosti.

Zaloteny tea jsou ut odbodky v Alabame, na Floride, Michiganu, Oregonu, New Yorku — po celYch SpojenYch Statech. V Iowe a Nebrasce, jak °pet vidime z pogtovnich zprav — pokadany jsou velike manifestace a podnikany .?&-roky k ziskani fonda.

Vyslanec Hurban jest zvlagte dinn.Ym a jemu pomaha, dr. Alice Masarykovd. V Anglii pak pracuje. dr. Bene g a jini. eMobilisadni slavnost" v Chicago dle jine osobni zpravy, zdakila se a k aspechu 01801 pry velice na g krajan Adolf Sabath, kterY neohrotene tekl kus pravdy. To jsou same potegujici zpravy. Nevyzni tedy volani nagich lidi v republice 6eskoslovenske: — Neopou gtelk hluchYm zdime nebot' kde i jen te nas! hrst lidi deskomora yskYch, vgude po Spoj Sta.tech, zaklklaji Odboeky N. S.", stavi se NT jednu eadu, silnou a pevnou. Zda, se, ae dries to •neni jako peed 20 lety. Tehdy lido mai° yedeli prod se obeane deskomora yskeho pavodu v Americe organizuji. Tehdy kde kdo " gel na Nemce", a mnohYm bylo nejasnYm, prod by se mela zakladat nejaka nova, republika.

Dnes je tech lidi velice malo, kteti by nevedeli kdo to je ten deskY narod, k nemut druti se Moravan, Slezan i Slovak. KatdY to vi — i cizi svet. Proto kdo vi zaroven co je to svoboda obeanska. demokracie nebo humanita — katdY specha ani by poteeboval vysvetlovani, do Cad jedne z nejvet gich deskYch organizaci mimo rodnou zem stavajicich — do Cad "6eskeho Narodniho Sdruteni", jehot deny jsou osoby jako Hurban, Sabath a jinYch vice.

Nute. neustavejme ani my zde v Texasu.

Zalotte si odboeky v katde osade neb jen tak dokateme, ze soucitime s trpicimi a vime jako nebezpedi ohrotuje demokracii i zde.

Jen tak "Zvitezime!"

Marie F. Kulhankova-Valova,.

Elmaton, as. 148, Blessing, Tex. Cteni bratii a sestry!

Timto uvedomuji vgechny, ze na ge odbodka Sdruteni AmerickYch 6echoslovake v Texas, bude poeadati piknik dne 10. zdei ye prospech sdruteni.

Profesor, br. Midek bude mluvit desky, a mam zato, ae br. Dr. KopeckY ze San Antonio promluvi anglicky, neb odekavame, ae bude tomno mnoho Ameridane.

Ted' jenom sobe piejeme krasneho podasi, a doufame, ze k nam zavitaji krajane i ze sousednich osad a s nami se pobavi. Doufame tea, ae jak minule, tak i ted' budete spokojeni. Kovatova kapela z El Campo bude vyhravat ve dne i veder pie taneeni zabave.

Na shledanou se test, Vat Fr. Hlotek.

Pokrok Jihu eislo 72, Cameron, Texas.

Cteni bratei a sestry!

Zde vas uvedomuji, abyste se v pinem podtu dostavili do pei gti schaze, ktera se bude odloSTvat 10. zaei o 2 hoclinach odpoledne, neb mame deletite jednani ohledne 30. vYrodi zaloteni nageho eadu Pokrok Jihu eislo 72, cot minime nejakYm zgasobem oslavit. 8. tijna tohoto roku bude tomu 30 roku, co end na g byl zaloten. Prodet, bratei a obzvla gte vy sestry, tuto schazi ratite nav gtivit a nejake plany podat, jakYm zpasobem bychom to oslavili. Na shledanou v peigti schazi schezi nas vgech.

R. Guzner, taj.

VESTNIN Itad Spravairiost els, 121, Shifter, Texas.

Ctena redkace a miti eletoVe S.P.J.S.T.!

Timto chci upOZernit v gechny eleny fade, Va,ti ctene' Jednoty v ckoli Moulton, Tek., dne 10. zaki v 8 hodin veder Motilton gti katoheti ochotnici, kteti jsou tet zastoupeni v nagem C. N, S., sehraji divadlo, z nehot 50% Ve .-z -nujiodbaceC.NSvVultonApras aadairi o vagi Toast. iSein fist, ae se vYborne pobavite a za, oven podpotite nam v gem spoledrto',1 akci za svobodu nagi ujatmene vlasti.

-Sehrano bude "Otveractvi krajanka vejka", veselohra o 4 jednanich se zpevy a AT meziakti narodni pisne. Nevim jeAte urCite, bude-li one 'Zadosti vyhoveno, ale pozval jsem vYborneho teenika a upkimnOho vla,stence, by peed zahajenim divadla pronesl kratkou peedilagkti o nasi osvobozovaci akci, Tak hled'te se do= stavit v eas, neb jest-1i se pan feenik dostavi, tak nebttde ham robin° &kat: Za nage viastenecke ochotniky, Paul Mayer, ri'red. C. N. S. v Moulton.

Svothost Jihu dist° 15, *titers, Tex. Mile sestry a brat?

Sefulze i adu Cis. 15, se kona 10. zati v 9 hod. raft., Prosim dostavte se v .das, at' jsme hotovi do obeda. Po obede budeme miti pfileiltost poslechnout vYteene i.eeniky. Pan Ed. L. Marek mi neoznamil neptijede, tak to je dobra na,deje,ze jej uvidime. Dale maji bYt pfitoYnni vateni panove z West, na g wily` spolubratr redaktor Vestniku Franta Moutka a mayor Mesta West, pravni ro.dce R.V.O.S., VatenY pan JIM Katie. Jini fednici to nebticlou triaci dostavit, bud'to Sarni poeadaji schilze neb byli zadani jinde. Prosim kedniky, by se dostavili k obeclu, at' je meterne , ttzit a uctit. Pana Mayeka orchestr nam made vyhravat, a tei mame slibenou hudbu gkolnich deti z ttogerS, pod iizenim br. BaCe. Vim, to to tiprimrie pobavime. Pan J. F. Bade, nejen ze je dobrY htidebnik ,on je i dobrY evieitel, co:t dokazuje hra deti, ktere v tak kratkem Case nacvicil, gkoda jell, ae to nejsou na ge desire deti. .1ak by to bylo kre.sne slyget "Kde domov intj?", neb "Prot je ta pisnieka Ceska, tak hezka. Zabavni vYbor zve vgechny z blizkYch osad i z daleka, jen jedte. ttednici zadnou o pal druhe, tak pkijed'te vgichni a pomorte nam jist klobasy, prase mora yske a pit pivo. Tet budeme mit nejake dostihy a kdo urni dobee upalovat,. at' se pieEntre a sestry, peijd'te se vypoeadat s dem; ted' v pikovani rita katdY nejakY grog, a ta nage spoeitelna div ze nepraskla,.

Tak sestry maji byti tak laskave a peinest nejake okurky, po peipade i bramborovY salat a co hlavni, katdY nejakeho souseda. At' se seznamime a pobavime, a zazpivame: Zafukaj vetrieku, dole dolineeku, prifukaj 'g uhaja s dolor(' novinedkie Vetrieek netaka, noviny nenese, aj, Pan Bah dobrY vi, jeli viec na svete.

Tak piijd'te vgichni, smutno yam nebude, o to se postard vas zabavni vYbor, a Vag taj. E. F. Voldan.

Ve stiedu, dne 6. zaii 1930.

DVE DOLEtITA UPOZORISTENt, Z Austinti pile Jiei griapka. peedseda Let., niho tjniversitniho Oeskeho Klubu: DrahY grade:ante, my dlenove tetniho Universitiliko deskeho Klubu peejeire Ti vSe nejlep gi pro budoiicl tv6. zarnestriani. Vime, ae jsi niothosti pro Tvilj vYvoj po graduaci z yyMi 6koly. Nejdilletitej g pro Tebe je ze v geho universitni vzdelani, jehot je teeba, pro uspech v tivote. Nutnc, -abys sam uvatil o Tvern budoucim povolani a universite, na nit chceg studovati. Ze vzdelavacieh Ustava je Texaska statni tiniversita jedna z nejlep gich na Jihu a studenti jeji maji bohatY vYber pro stadia pavoldhi, pro ktera se chteji pripraviti. versitni peplatky jsou zde nieri gi netli na j inYch prednich Ustavech. Pro Tebe: eeskeha dezde stlidenta, je velikon v;c7hci:toil, .t'e Stine kteoti obdrti g stejiaY kredit jako za fine jazyky. Cestina bude pro Tebe lehei titedriej gi noali line jazyky. ilairie g se nejerl Ceske keei a literature, ale take dejinam a vzdelanosti na gich predkil, stand se dobrYni inraviilm karakterem a utitednYm obeanem SpojenYch Statu.— Studenti, kteei si daji zapsati eeStinu, mohu se uchazeti o pomoc Matice Vyggiho Vzdelani a stipendia raznYch deskYch spolka. Po graduaci efedseda departmentu slovanskYch Jazyka pomaha studenVain najitl zarnestnani a ma obyeejne vice Mist netli aadateiu. Itozhadni se tychle a zagi aadost o eeSitY "scholarship iia adresu: Dr. Ed. Mieek, 'University station, Austin, Texas, co nejcleive. My, Clenove tetniho LT niversitniho oeskeho Klubit, TC 26,darne, abys uva5oval 0 eetnych vYbodaeh Ti nabizenYch. S pozdravem Jiri Snapka, pfedseda.

Dr. Jos. Kopeck pledseda eistUderitti texaskYch, piSe: ttidotichri deskYrri studenteln na Texaske statni universite: Spolek eeskYch ex-studenta texaskYch peipojUje se k projevu Universitniho deskeho Klubu. iOadil se V i'eXasti peed 03 lety; Prvni Prvni eeSka, °sada byla zalotena ternek peed 90 lety. Tak Texasane, deskeho pavodu, oastnili se budovani statu temer od zaloterii republiky. Prispeli k vYvoji tohoto statu v do= be miru a krvaceli pro nej v dobe y alky. V tomto statu maji vlastni tradice, dejiny a vS7kony, na net poukazuji s hrdosti. — Stat Texas zaloLl department slovanskYch jazyke na statni universite, protote pozrial skuteenost i citeni, e obban, jen s hrdosti zna svilj dejinnY pavod i vYkony predku, je lep glin a utiteenelkin americkYrn ob6anern. Je jist4, stet poskytnul ten naiad, protote je peesvedden, ae to bude vklad, jena prinese bohate iiroky pro zlepS'eni* obeanstva. Jak se poukazuje v prilotenem dopise, departmentem nabizeji se vyhody. Stat doufa, ze jich bude poutito a ae stanete se lep gimi obeany, protote budete lope informovani o svem reavedu a ae v budoucnosti v praci co obeane nebo allele v rianYch osadach statu, stanete se ditletitejkmi einiteli pri pomoci statu pro zvYSeni vzdelanostni a povahove firovne jinYch Texasant, eeskeho pfivodu. — Dr. Jos. KopeckY, predseda.

Prvni most pies rybnik.

TaborskY asek dalnice mel podle pavodniho planu vest po hrazi rybnika Jordanu. Hraz mela bYt upravena a dostatedne rozgieena. nice mela vyastit na Husove namesti, aby se vyhnula frekventovanYm ulicim vniteniho mesta. Nyni vgak bylo rozhodnuto, ze nova dalnice povede pees rybnik Jordan, pees kterY ma bYt postaven v mistech, kde je rybnik nejutgi, dakladnY most. Bude to u nas prvy ptipad, kdy bude most nad rybnikem.

Tabakova, retie dale jako samostatnY podnik. eeska tabakova retie oznamuje, ze nejsou zamYMeny tadne zmeny v jejim podnikani.

0 zmenach nebylo uvato yano ani se strany tig skonemeckeho, ani se strany eeskeho ministerstva financi. Jeji monopolni postaverd stane zachovano.

Podpora tern, kdo zak-ladaji rodinu.

Prvni tovarnou, ktera zadala soustavne podporovat zakladani novYch ebdin, jo Peikrylova peadelna ye Slanem. Zamestnancilm, kteei se ()ten' a zamestnankynirn, jen se provdaii, venuje podperu 200 at 1000 K. Prostejovska, tovarna na odevy Rolny vyplatila dalai drahotni vYpomac svYm zainstnanefun. Legiobanka v Praze vyplatila vY.pemoc 800 K. svobodnem, 1500 tenatYrn a 200 K na kalde dite.

Zasilatelstvi Srnec poskytlo zalohn na vypomoc a to polovinu mesidniho sluZneho.

Novomaniele mezi sebou. (`Mildeku, jak sis pochutnal na polevce?" pta se novomanaelka.

"VYborne — jen bych rad veal, zdali v ni bylo krome vody tea nee° jineho."

Ve sttedu, dne 6. zati 1939.

VESTNIK

VEMA ileum se nikdo nevyhne, pravi PoD tekadlo: smrti a danim. Ptirodovedec mute dodat: a moucham. Mouchy, lezouci na nag ich sluncem vylatatYch oknech a kolem po stolech, jsou tak nezbytnYm ptislugenstvim horkeho podasi, ze ptijimame jejich existenci jako neco samortejmeho.

Za tuto sarnortejmost v gak draze platime.

Drate, net si sami uvedomujeme. Platime za ni ye forme cholerovYch epidemii, ve forme epidemii sneti slezinne, trachomu, tuberkuloay a z velke easti i ye forme nevysvetlitelne letni Uplavide kojencri. Musca domestica neboll moucha doinaci je nejnebezpednej gi nepiitel, ktereho hostime blahovolne v svYch ptibyteich.

Nage moucha domaci zaaind svitj tivot jako droione vajidko, jet je mnbheit inen gi net gpendlikova hlavieka. Takova vajieka klade mu'g i samieka do hnoje nebo na hromadu smeti. Do 24 hodin se z nich vylihnou prithledne beznohe larvy. Net mine den, vyrostou tyto larvy tak, 2.e je jejich malo rortatitelna. titka neudrti. Kritidka se rortrhne, larva vyleze von a naroste na ni nova. Tento proces se opakuje za tii dny ttikrat. Ctvrteho dne se jeji prithledna barva zmeni na gpinave bilou, a larva se zaryje do zeme.

Pod zemi se za tii dny vytvoti v kukle pruhovanY trup, Best noh, d ye, tilkovana ktidla a facetove oda. — obrovska, to ptemena za tak kratkou dobu. Pak kukla, pukne, a na svet vylaze pomalu hotova moucha_Ktidla ji za chvili oschnou a ztuhnou, a moucha domaci je ptipraYena a vyzbrojena k stiemu tii at etytnedelnimu pabytu na tomto svete.

Od vajieka k dospele mouse to trvalo mane net deset dna. Dospela moucha je pak ptipravena okamtite rozmnotovat se dale. Je-li to samieka, nakiade za merle net jeden tYden svou prvni davku 10 i vice vajieek, kterou opakuje po d.esetidennich ptestavkach. Vzhledem k teto rychlosti a k ittasne plodnosti domaci mouchy je ztejme, do jak obrovskeho poetu by se

mohla rozmnotit, kdyby se mohia plemenit bez ptekatky. Za sezonu, od polovice dubna do zati, zaloti pritmerne devet generaci. Z jednoho parku much by se za tu dobu zrodilo 335,923.200,000.000 potomkri.

Zivot dospele mouchy neni o nic distotnejgi net tivot jeji larvy. Jeji hlavni starosti je jidlo. Pochutnava si se stejnou zalibou na hnijicich odpadcich a jine Spine, jako na cukru na vagem stole. A leta, phmo od jednoho druhu potravy k druhemu, cot je vzhledem k jejim slotitYm anatomickYm a fysiologickYm vlastnostem zaratejici.

Cele tel. ° mouchy domaci je pokryto jemnYmi chloupky. Podobne chloupky ma i na kiidlech a na nohou. Krome toho jeji nohy maji zvlagtni stavbu. Katcla, je opatiena piissavnou patkou z lepkavYch chloupkil. Tyto patky jiprave umotituji lest po hladkem povrchu a po stropu. Jimi v gak take sbird a ptena. gi tisicere choroboplodne zaralky.

Vedle toho Ustni Ustroji mouchy domaci se sklacia z dvou mekkYch masitYch lalucku na konci sosaku. Mnicha nema tvYkaciho Ustroji.

(Mouchy, ktere vas nekdy gtipnou v podzimnim podasi, nejsou mouchy domaci, nSabrt druhy ovadri.) Proto moucha mate pojidat z kousku cukru jenom, kdy2 jej napied navlhei. K tomu iteelu vypusti z Ast kapku tekutiny z jidla, ktere stravila piedtim. Tyto kapky neeiste tekutiny spolu s vYmety tvori "mu gince", ktere jsou trYzni v gech hospodynek.

Toto je tedy tivotopis mouchy domaci — tvora zrozeneho v 'Spine a v spine tijiciho a vyzbrojeneho znamenite k tomu, aby mohl tuto gpinu kamkoli ptenaget. Malokdo si jegte uvedomuje pine toto nebezpeei. "Je dokazano", pravi dr. L. 0. Howard, entomologickY poradce

LIST Z KitONIKY 0 VZAJEMNOSTI tESKO-SLOVENSKE.

krajich slovenskYch. Pomery se ov gem vyvijely jinak.

Dvaadvacetilety slovensky student bratilslavskeho lycea se vypravil 2. tervence roku 1839 z "S Bohem pu' Bratislavy na Moravu a do tech. tuj! Pozdrav zapadni Slovany!" — volali za odjitclejicim ptatele, kdy opou gtel Bratislavu. — 0 sve testa a zku genostech, kterYch na ni nabyl, napsal M: J. Hurban dilo "Cesta Slowaka ku Bratrum SlawenskYm na Morava a v Cechach." Cestopis Hurbanriv vy gel v Budapegti roku 1841. "Neni vina ma" — ptipomina autor v rivodu — "te mnohem pozdeji vychazi, netli bych i ja, sam si ptal."

Od Hurbanovy testy do zemi eeskYch uplynulo prave 100 rokri. Z Bratislavy — Hurban pige. drisledne "Bietisiava" — do Vidne, z Vidne do Brna, prvnim vlakem, kterY po slavnostnim zahajeni provozu byl pro obecenstvo yypraven, a potom dale pegky, povozem — jak se hodilo — na Nedvedice, NemeckY Brod, 0aslav, Kolin do Prahy. Nebylo cestou v tadnem meste ani v tadne vesnici jedineho mute z narodniho tivota eeskeho znameho, ktereho by mladY slovensky student Hurban nebyl vyhleda,l, a vgude po aeskem venkove nalezal posilu pro sve narodni ptesvedeeni, nejen u vzdelanct, ale i lidu prosteho. A cot teprve Praha! — "Praha mne byla naramne okouzlila" — napsal Hurban ye svem cestopise. Praha a prat gti vlastenci z roku 1839! "Zil 3sem tu, tu gim, nejgt'astnejgi chvile tivota meho! Nikdy vedne toto Slavy mesto z mysli moji nevyhasne. Do Prahy bychom meli aspori jedenkrat za tivota na geho katclY cestovati, abychom pooktali na pamatkach svetle minulosti, nabyli posily k herkuleskYm pracem tivota na geho" — pie Hurban na jinem mist& Pratske okoli, Hradec Kralove, Podebrady, TYnigte, Litomy gl a na Morava zase Olomouc, Pterov, Vsetin, v gude zpravy o pokrocich."

Josef Hurban se narodil 19. btezna 1817 v Beckove v tupe treneanske. Byl syn chudeho evangelickeho kneze a po studiich se stal take knezem, stejne chudYm, jako byl jeho otec, a zemiel 21. imora 1888 v Hlbokem. Jmeno Miloslay si dal jako bratisla yskY student na vylete ke zticeninam hradu Devina, jak tenkrate bYvalo zvykem mezi vlasteneckou mladeti eeskou i slovenskou. Patti mezi nejvYznaenej gi slovenske narodni buditele, spisovatele a publicisty.

V boutlivem rote 1848 zneastnil se take einne revoludniho hnuti slovenskeho. 6innost spisovatelskou zadal jazykem deskYm. I Hurbanriv cestopis z r. 1841 vy gel desky. Kdyt se ale na Slovensku meal() uplatriovat hnuti za spisovnou tee slovenskou, piiklonil se Hurban k myglance tete, s ve gkerou silou sve ryzi slovenske narodni du ge, nebot' pevne veril, te samostatnY slovenskY spisovny jazyk a jeho literatura piinese slovenskemu lidu jenom dobro a prospech. Ke konci sveho tivota se v gak Hurban zase vracel k my glence jednotneho jazyka. Roku 1876 meal vyclavat easopis "Nitra" opet jazykem eeskym, eesky jej vydal take roku 1877, "aby vedomim jednoty eeskoslovenske vzprutil klesajici mysli rodakit", nebot' podle jeho mince "vg echny pohromy slovenske zavinila slovengtina". Navrat Hurbanit y k jednotnemu jazyku nalezl tivST ohlas v zemich deskS rch i v

Nepfitel elloveka moucha.

Alan Devoe,

A byl konec. Pies hory velike, huste, strme, vysoke, pospichal student Hurban zese Znavene hejno 35 cape.

Obeane v BYchorach u Kolina, kteti pracovali ve etvrtek k veeeru na patch poblite dvorce Eleonora a lesa Stipek, byli vyru geni z prace gumotem kHdel. Smerem od Zehune latelo hejno 35 dept. Neleteli piilis vysoko a bylo znat, te jsou tat znaene unaveni a hledaji misto k odpoeinku. U BYchor nekolikrat zakroutill, ale nena gli asi ptihodneho mista. nebot' posleze odleteli k Homoli. Usadili se na not na lukach u Labe.

Strana 11. vefejne zdravotni slutby USA., "te moucha domaci ptechovava, vice net trivet druhri choroboplodnYch zarodkil." Lekati a lekatske sopisy varuji nalehave znovu a znovu pied timto nebezpedim pro zdravi naroda. mi zkougkami bylo zjigteno, te na chlupatern tele jedine mouchy se mute udrtet at pet mi.hone' bakterii a te jedind musca domestica mate nakazit celou domacnost.

Co mitteme proti tomu podniknout? Odpaved.' je, te jako jedinci zmitteme male, ale jako celek mrifteme dokazat mnoho. Mouchy jsou stehova,ve: nedavne zkou gky v Dallasu ukazaly, to moucha uleti snadno at dvacet Proto nepomitte, kdyt budou obeane• ✓ meste bojovat proti mouchana; bude-li nedaleko nechranene smeti gte nebo hromada: hnoje, v kterYch se rodi po milionech nova.

Proti tomuto nebezpeei musi spolupracovat; vgichni obyvatele mast. Musime se postarat„ aby nag e bedny na smeti byly jean kovove neprodygne uzavtene. Musime si zajistit, aby mesto odstrariovalo sve odpadky ne uklada.nim do jam, nYbrt. spalovanim.

Musca domestica ma ov gem take sve ptirozene neptatcle, jako katclY tvor pod sluncem..

Tyto nepilitele musime co nejvice podporovat.

Aakoli se toho budeme gtitit, budeme muset chranit pavouky, ponevadt ti jsou jedni z nejteinnejeich hubitelit much. Totet motno o ropuclaach, je g'terkach a mlocich. Pkedevgim. vgak chrarime ptactvo. Je nemotne spoeitat„ kolik dospelYch much zahubi za jednu sezonu vlagtovky a rorejsi, nebo kolik mu gich larev spottebuji strnadi, penice, sYkorky a jini drobni level vzduchu.

Stati Rekove obetovali kat,dY rok v Actiu mouse domaci vola. Podobne °heti pkinageli na °hat t:hoto gkridee Asytane. Ale pies jeji houtevnatY tivot je nadeje, te neustaneme-li v svem Usili a v planovitem boji, piijde jednou clan, kdy podia koranu budou v gechny mouchy vyriynule at na jednu.

Tunis. — Obrany na hranicich Tunisu jsou zesilovany vojskem. Protiaeroplanova dela byla postavena do posic kolem mesta a vojaei odWan z mesta,, aby zesilili Marethovu linii v pougti. V italskYch dtvrtich vlaji francouzske propory a Italove davaji se zapisovati ye vojenske kancelati jako dobrovolnici pro francouaskou armadu. VYbor pro francouzsko-itaiske _ptatelstvi a ItalskY lidovY svaz pkijaly v nit slibuji, te Italove, usazeni ye Francii. budou podporovati Francii. V resoluci se pravi: "Valka na strane Nemecka znamenala by smrt pro miliony Italu a znideni nagi viasti."

PODIViNI A VtSTREDNiCI. Byron mel chorobnou zklibu v rozna geni klepit o sobe. Vypravel o sobe s oblibou nejhanebnej gi historky, doufaje, ze druzi je povedi dal — a nikdy se nezklamal.

Filosof Kant nedovolil nikomu, shy s nim mluvil na jeho dennich prochazkach.

Jednu dobu Rembrandt yeti, te se mu ro,pougteji vgezhny kosti v tele.

Kdyt Thackeray napsal pa,sat, ktera se mu zvlag ta' libila, vzal klobouk na hlavu a betel za nekterYm znarrVm, aby mu ji ptedetl.

De Quincy hromadil sve papiry, at jich byla pina, podlaha, postal, still a tidle, takte tyto ptedmety nemohly sloutit svernu puvodnimu neelu. Kdyt daspel k tomu bodu, de Quincy se ptestehoval do jineho bytu a start byt si vydrtoval jako skladi'g te. Ke konci tivota platil najerrine za test ritznYch bytt, nacpanych rukopisy.

PovidEqy si dy e panicky v parku: "Ale, pani Hubbankova, vy pry chcete letos ✓ bete zas do Luhaeovic. Vtclyt' jste tam byli loni na svatebni caste!"

"Ano — ale my bychom radi vedeli, jak to tam vlastne vypada."

Stpana, 12

rfedni Origin Slovanske Podporajlei Jednoty Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Alsoelation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmany wires sasilaji as do Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, ptedplatne, oznaniky, adresovany na Vestnik. West, Texas Ostia has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Co delaji jini. Slovenska Evangelicka Jednota konala svilj 18. sjezd v Pittsburghu, Pa. Tato jednota sdrutuje slovenske krajany aug gpurskeho vyznani a ma svou hlavni titadovnu, jakot i svuj idedni organ "Slauensky Hlasnik" v Pittsburghu. Konvence trvala cely tYden a bylo na ni projednano mnoho didetitYch veci. Ptedsedou byl znovuzvolen Stefan Zeman jr., Phsjezd roku 1943 bude konan v Chicagu.

Vystehovalectvi pievy:euje pfistehovalectvi.

Po prve v dejinach Spoj. Statft je podet ptistehovalcfi menel net podet vystehovalcil a pokud nebudou zmeneny dosavadni phstehovalecke pkedpisy, ktere vpou gteji na na gi pevninu jenom osoby s dostatednYm kapitalem, nelze beekavat, to se tento sta y zmeni. Podle uvetejnenYch statistickYch eisel se vystehovalo v letech 1931-1938 celkem 4,487,035 osob z Unie k trvalemu pobytu v cizine, kdetto podet ptistehovaleft do Ameriky ve stejne dobe byl 4,260,081.

Ztrata obyvatelstva zvY genYm vystehovalectvim je tedy 226,554 osob. Tim se tedy stave, posledni stoleti zavereenou kapitolou pravdepodobneho stehovani lidu v dejinach, nebot' v letech 1830 a 1930 vystehovalo se z Evropy do Spoj.

Statt asi 38,000,000 lidi. Znamy "tavici kelimek" bude mit nyni lehdi ptiletitost uskuteeniti amerikanisaci, protote, nezmeni-li se porodnost rozlidnYch jazyko yYch skupin, bude typickY American ze 37 procent anglickY, z osmi procent skotskY, z jedenacti procent irskY a ze sedmnacti procent nemeckY. Zbytek jeho krve bude po etytech procentech italskY, polskY a francouzskY, po dvou procentech ruskY, eeskY, slovenskY, holandskY a gyedskY, kdetto podil jinYch zemi bude je gte mengi.

Nixed nikdy nendlie diouho zustati na polovieni testa a byti narodern jen podle jmena rtebe jen svYin jazykem, zvyky a foiklorem. narod je vidy bud' narodern zdravYm a ce1Yrn nebo hype a zahyne. Ale meinosti neni .

Jcnom bloud misze vefit, ie by lidy elovek mohi trvale dfchati otravny piyn a piece si zachovati iivot.

Vlasti zdar! Mame skvelou prileiitost. Nepromarneme ji. Byl ra2en krasnY pozdrav myelen' kou i rytmem slov: Vlasti zdar! 6touce tato dye .slova, ptipominame si, ze je zde je gte nee° vy g -:41honad.sukrmYitn,zejdv :pkitomne,dobe vyssi zajem. net nag osobni._A nerd to tiepthemna ptipominka: je v ni zavan vzduchu deskYch luk, gum peteji tek a pohyb korun v lesich. Je v ni dela stare, deska vlast, dela slavna minulost, je v ni i nejkrasnejSi ni Oechoameritant do budoucna: vlasti zdar.

Nova valka v Evrope zapoeala Ptes yeemotne itsili Spojencti, dosici destneho dorozumeni, arcilotr Hitler nedbal vYstrali, ni apela ptedstademokracii, state neutralnich, papete Pia, a udekil vojenskou moci na Polsko. Zbesilost Gerindith vyje yila se behera prqch dnu jejich pl'epadu: letadla buillburdoVida 15018ka mtsta 1 vesnice, nemagoich vojen.

VESTN1K.skeho y yznamu. Byla prolita nevinna, krev poiskYch ten a deti. Anglie a Francie pti gly Polsku na pomoc. Valka, nova hrozna valka zapodala.

A s ni nadeje porobenych dechii na dosateni. svobody. Nag e napomoc v tomto boji musi byti zesilena, nage tady v Sdruteni A.O.T. rozmnoteny. Naee narodni jednota nam sama nabizi jeden z nejdemokratidtefeich pozdravii, jeden .z pozdravt, ktere jsou blizke svou narodni strunou a povYeenim vlasti nad naiee osobni zajmy.

Utivejme tohoto pozdravu, dejme mu do ramieeku na jeho putovani tit posvecene samortejmosti. Podati-li se to, de, nagemu spolednemu tisili k napomoci stare vlasti znak skutedne jednoty, skuteeneho sourudenstvi texaske krajanske haluze. Pozdrav bude nam posilou i pollaid a proto: Vlasti zdar!

Po ztrate Ceske samostatnosti na Bile Hate jsme take nemeli po tii sta let vlastni vojsko: A sve narodni byti jsme piece ochrinili a to poctivou, tvrdou a pilnou praci.

Krasni lido. Kolik se v posledni dobe od ptepadeni stare vlasti kolem nas vynotilo pfekrasnYch lidi! Kolik smyslu pro nova hnuti odboje osobne seznal jsem pri svYch zajezdech do Lady osad, organisujicich se pro v genarodni Sdru1,eni A. C. T. Sila, viva a nadeje, ktere ze slov a z oei techto sester a bratti yyzatovala, viditelne prozrazovaly. ze osud dnes porobenYch bratti ye stare domovine neni lhostejnYm zahranienim haluzim naroda. Valime si yeech tech pevnYch, loyalnich povah, ktere si svoje slzy dovedli odbyt v obydli a navenek vychazeji s jasnYm a pevnYm zrakem. V dne gni dobe nesympatisujeme s lidmi, kteti chodi jako matohy, davajice sviij tal a smutek nad porobou vlasti svYch ptedkit najevo jako orientalni baby, ktere bYvaji najimany k pohitiam, aby pomahaly kvilenim rozrYvat a drasat due nejen pozustalYch, nYbrt i v gech ostatnich ptitomnYch. Jak krasni jsou naproti tomu jedinci, kteti dovedou nad ujatmenim Oech a Moravy kraeet bez bolesti. Stateenost je krasna, nestateenost ohyzdna. Kdyt jit v ge kolem nas se organisuje, vstupte do organisace Sdruteni A.O. T., ktera tada, od syYch elenti jen, aby byli noveho odboje, aby ptispeli svou napomoci k znovudosateni svobody oteiny nagich pionYrt. Neizajimayejli je, ie Libueina proroetvi vratoll v dile basnikei nemeckYch. Velka dramaticka bases Brentanova a Grillparzerova p •ina§eji Libueina proroetvi, vidouci shodne s baroknim obdobim Prahu jako prah slavy a jako nemenite/nY zaklad narodni existence Ceske.

V kuchyni se bade vatit infraeervenYmi paprsky. Oasopis "North American Review" rozeslal padesati stavebnim in2enYrilm, architekturn a vedctim zajimavY dotaznik. Vyzvani se meli yyjacitit, jak bude zatizen dam v budoucnosti a co se bude za 25 let rozumet pojmem "rnoderni pohodli". V techto dnech uvetejnil easopis odpovedi. Za 25 let nebude v domacnosti kamen, vytapeni i vateni bude miti podstatu v infratervenYch paprscich. Infradervene paprsky mono ut nyni usmernit tak, ze jimi lze uvatit vajioko ye skienici, ktera stoji na kusu ledu. Led nerortaje, protote paprsky ho miji na tamer vlasovou vzdalenost. TYmt zpiisobem se v budoucnu budou oza •ovat steny pokoje.

Na nich budou ureite plochy, ktere pak jako neviditelne krby budou salat teplo do cele mistnosti. Vetrani pokojti bude vYhradne elektrieke, ale nebudou je obstaravat elekttinou pohanene ventilatory, nYbrt elekttinou nabite desky, zapugtene do sten a &di. Elektricky se bude distit vnikajici vzduch do mistnosti; disteni bude tak dokonale, to budou zachycovany vedle pracht i bakterie. ObrovskS, yYznam bude mit trytititi slunedniho tePla pro iteely domacnosti. Stfecha bude zatizena jako obrovskY sluneeni reflektor, zvla gtni stroje, ktere jsou ut dnes staveny, budou menit slunedni paprsky a jejich teplotu 'na nejnaznejk druhy energie. Bude jich lze utivat k vateni a k topeni, k lekatskYm ueelum, k vYrobe elektrickYch prouda a pod. Bude se pou2ivat zaficich sten nebo ploch, ktere osvetluji celou mistnost rovnomerne a to vylotiene dennim svetlem. V takovych bytech nebude vtbec znat rozdilu meal (Inert; a noel: Bytowt kultura tivot-Clo yeka za, 25 rok0 bads: die predpo yddi Ottbornikil prat revoidrii. plitorn6 naprosto

stkedu, due 6. zaki 1939.

Jsnte vgude piipraveni? Do posledni chvile diplomacie mocnosti horedne vyjednavala a hledala cestu, vedouci k smirnemu urovriani krise, ye skuteenosti noveho drzeho po2adayku Hitlerova po uchvaceni Gdanska a koridoru k moti. S potteetencem nebyla tee, Hitler zlakan dodasnymi tispechy zamital jakekliv ustupky a stal na svem: ptedern ptipojeni Gdanska, Koridoru a east Slerska k Reichu, a potom vyjednasani. Pochopitelne, ze za takove situace nezbYvalo net- posledni te geni: vyhlageni valky nacisticke tyranii. Bezptikladna vYbojnost nacistu byti vyzvana k utkani, nebot' ohrotovala lidska prava, spravedlnost a demokracii. Nasili, ktere pachal "vildce" a nemecke hordy na mal'ch narodech, musi byti zastaveno. A zastaveno bude! Viterstvim pra `va, znieenim nacistickeho raimu dojde k osvobozeni a znoyurtizeni Oesko-Slovenska. 0 to se nam jedna, ph novem hnuti, pro tento fikol sdrutujeme se veude, kde na gi jsou. My nemilteme ziistati stranou, odkazovanim, to "nam nic do toho neni", abychom nepti gli pozde, jako ten soused, kterY mei pomoci hasiti polar, ale odepkel, to u neho nehoti, a pak jeho vlastni dtim lehl popelem — nebot' pti gel pozde! My Oechoslovaci v Texasu jdeme s americkou demokracii a americka demokracie nam pomaha a poratite vgemi prosttedky, at prava chvile se dos•avi. Kdo citi g s ujatmenYm narodem, phstup neodkladne do tad Sdruteni A.O.T. Vlasti zdar!

Upozorneni nagemu dorostu. V tomto disle zatadili jsme velmi cennou ptedna gku "Povinnosti naSi mLadete ohledne dosateni vzdelani", jit Drosiovil na rozhlasu stanice KTRH nag ptedseda HI. tfadovny bratr C. H. ChernoskY pod zastitou tadu John McKnitt Alexander — Sdruteni Deer Am. Revoluce. Pkedna gka soudce Chernoskeho je v katclem ohledu velmi pouena, povzbuzujici a proto mel by si ji pteeist katclY hoch a device, at' jsou taky Ci studenty.

Ptednagku otiskii jsme v ptivodnim zneni v anglidine. Upozornete na ni vale dospelej gi ditky!

Listarna redakee. Pohled na bajeene krasy jeskyne v Carlsbad, New Mexico, zaslal nam bratr Josef Bartels z El Campo. — Vzpominku a pozdrav redakci a personalu tiskarny Oechoslovaka zaslal nam br. Studnieny z Rogers, Tex. Oboum bratrtim srdeenY dik!

Nage navgtevy. B,Iantele Ant. Kurzovi z Ennis dleli ye West nav gtevou u rodiny Pla gkove a br. Kurz udinil nam milou nav gtevu v redakci.

— Br. Will A. Nesuda s rodinou z Dallas zastavili se u nas na letmY rozhovor, nalezajice se na testa do Austinu, kde rodina ztravila nedeli a svatek Den Prace. —

'CALENDAR. 10. zit-I,. Veeirek s ptipadnYm programem potada Odboeka S.A.e.T. v sini tadu Praha v Taylor. Zaeatek v 5:30 odpoledne.

10. zati. PiedniSku K. Gama potada tad techoslovan Cis. 40. v Hillje po odrodeni mesidni schfize.

10. zaii. Slavnost ye prospech SdrOeni A.e.

T. ookadaji osadnici v sini Sokol Union v Placedo, Texas.

10. zati. Piknik odboeky Sdru2eni v Blessing, Tex. Za fedniky pozvani dr. Ed. Midek a dr. Josef Kopecky.

10. zati. Slavnost odboeky S.A.e.T. v sini Sc ioi Union v Placedo, Tex. 10. zali Slavnost ye prospech noveho odboje potada tad Svornost Jihu Cis. 15. v Buckholts, Tex. Za tedniky pozvani mayor mesta West br.

Jiff Kahr a redaktor Vestniku.

10. zit'. Divadlia v sini tadu S' ' tefanik "Naee tchyne odzbrojuje."

17. zali. Celodenrii piknik potada tad Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 17. zati. VYroeni piknik deskYch spolkt celeho okrs.ku kolem Hungerford, Tex. Rada teenika slibila svoji ucast, potadatel organu bude rovne'Z ptitomen.

21. zati. Bazar tadu Jaromir Cis. 54. spoleene s odboekou SdruZeni A.C.T. v parku dotyeneho tadu ye West. Cast y Yt6tku ptipadne fondu ciruhei4o (11v-441e-ill, pox:, 24. za i. Verejile Taxa& BOitaai sini tadu

Ve -stietlu, dne 6. zati 1939.

Vein deskYm lidem.

V Evrope je chaos, zmatek a doba dalekosahlYch zmen. Pan 130/1 zase ponituje py g ne a povytuje ponitene. Mimo nadani uhodila hodina, kdy nas dodasne porobeny narod speje k vysvobozeni a samostatnosti. Hranice na gi republiky zase pfijdou na mapu.

Broth. a sestry v narode, je nej yyMi ea,s, bychom povstali ze spanku a podali ruku pomocnou. Nikdo jii nevahej, nikdo se neodtahuj, nikdo se nevymlouvej. Je treba zaujmout pevne, ureite stanovisko v teto kriticke dobe. Povstala valka jak tomu bylo i pied 25 lety Utokern German0 na Slovany. Slovanska krev v sebeobrane prolita vola k naSi krvi. Nyni je das akce. Spojene Staty dle prohlateni pana presidenta zUstavaji na venek k evropskemu konfliktu stranou — neutralni — to v g ak neznamena, ze my obeane (jak rekl sam presi dent) zustavame neutralnimi y e svYch sympatiich, ve svern svedomi. Nak Ceske sympatie nemohou bYt neutralni. V Polsku a ve Francii tvoti se Ceske legie a piljdou do boje pro mezinarodni spravedlnost a prava malYch narodii.

Musime jim podat ruku pomocnou. Nikdo nam to nebude mit za zle.

Kde jste tak dosud neudinili, prosime vas pro vtechno, co je y am draheho a svateho, zalotte odbodky Sdruteni AmerickYch .dechoslovakil Texas a pridejte se k nam. At' se nemusi jednou rici, ze velka, kriticke, doba natia nas v Texas malYmi, neteenYmi, ospalYmi. Teto organisace je tfeba. KatdY pkines aspon ten maobnos na °hat lasky k vlasti, k demokracii a svobode. S heslem: "zvitezime!" vitame vas do naSich fad a tisknerne dasi poctivou, deskou pravici.

Dr. Jos. KopeckY, Soudce C. H. Chernosky, Rev. Jos. C. Kunc, Dr. Henry Maresh, Dr. Edward Mieek, Rev. Jos. Kiobouk, Rev. P. F. Nemec, Miss Mary Parma, (a mnoho jinych, jich podpisy jsme nemohli ziskat pro kratkost easu.)

eeskjim studentimx a 'Ceske vefejnosti v Texasu.

Dovolujeme si potadat1 Vestnik, aby laskauvetejnil nasledujici dopis: Ptitomne MAI department slovanskYch jazykti na statni universite elo y ek, o kterem, z vlastniho poznani jako i ze-zprav nam danYch universitni spra y ou, mCzkme dati .nasledujici yysyedeeni: 1. Co se tYka vzdelani universitniho, studoval na nejptedneySich universitach Ye sttedni Evrope, Angiii a v Americe. Je doktorem filosofie.

2. Co vojak, student, narodni pracovnik v Evrope i zde, a profesor, ut pies Ctvrt stoleti mel stalY styk s lidmi se vSech vrstev lidske spolednosti a je tedy elovekem bohatYch zkuSenosti a g irokeho rozhiedii.

3. Je americkYm obeanem. Co oblastni zastupce S. A. C. T., ye sTsich eastYch ptedna'Skach ku krajaniim v2dy jim kiade na srdce, aby pracovali i v narodnich vecech tak, aby se vysttihali podezteni, ze jsou pod cizim Mezi Amerieany jc znam co dobrY cbaan.

4. AC miuvi anglicky s ptizvukem, mluvi do c e I a srozumitelne a gramaticky spra y -)*takzemusnadopr3zumikdolv anglicky rozunai. 2e mu nevi ptizvuk na zavadu, sveddi dostatedne okolnost. ze je dasto tacian, aby prednaSel pied vybranou a neenou americkcu spolednosti na universite i mimo ni, a le byva zvan i od profesorft v jinYch oddelenich, aby k jejich rosluchaefim prednav anglidine.

5. Tell se Ucte, dave're a pratelstvi• kollega profekra a spraYy university. V kruhu profesorskem je povatovan za vzornehO americkeho obdana, za dobreho uditele a za - inteIigent/11hp, spra.vrieho g:entlemana.. 0 •tomto bode nine vrele ujistil dekan Parliu z universitni spravy. Dalsim dokladem tohoto vYroku je, ze deskY profesor je Clenem: (1). University Club.

(2). Fortnightly Club.

(3), The Aniercan Posoci T.M v ert sh,y 14rrccitz, Icily e.:;1011W). OR,8; d!) (:li 4C tto8tdia0tl

Strana 13.

V tSTNIK fesoki "by invitation only" — jen na pozvani od dotydneho spolku.

6. Je az puntiekafsky striclmY, poctivY a mravne bezahony.

7. Venuje se docela svemu poslani a sySrm studentum. Jin3.T profesor, kdy je hotov se svou praci na universite, ma k disposici ostatni Cas pro rodinu, sport nebo spolednot.

Prof. destiny, ye volne chvili dela asi 50 prednakk mane, eesky i anglicky, po celem statu; hraje se studenty divadlo, a bete fidast na naSich kulturnich a spolkovYch podnicich. Je mato tech nedel, co by ziistal doma a dopfal si odpodinku. Dosti dasto, musi si v'Secky vYlohy se zajezdy do rtiznYch dasti Texasu hradit sam ze svtch skrovnS7-ch vlatnich pkijmu.

8. S malYmi vYjimkami ,ta§i se flat', oblibe a dtveic e nakho lidu po celem Texasu. Zde nutno zduraznit, ze bylo by Cala nalezti obtitnejSi postaveni net to co zaujima profesor destiny na statni universite. Zdar jeho prate vytaduje, aby si zachoval prizen a podporu nejrozmanitejkch druhti lidi i spolkt: musi se zachovat katolikin, protestantimi, svobodattm, mladYm, starYm, farmaftm, delniktm a profesionahim. Pro natince nesmi bYt tune americ10m, pro AmeriCany zas ne pies print deskYm. Samozrejme, je nemotnYm aby se pfidal cele k to di one skupine ,venoval se jen ji a propagoval jeji zajmy. A piece mohu smele tvrdit, ze je mezi nami malo lidi, kteki by se tekli tak vkobecne oblibe a duvele jako profesor destiny. Za to mame co dekovat tomu,, za jedno, on si hledi sveho poslani a snati se, pokud je to lidsky motino, pfizpOsobit se pomeram a sloutit vtem skupinam nestranne; za druhe, ze rozumni lido ve vkch skupinach uznavaji jeho tetke postaveni, a neNi by potadovali tu' ze mnoho pro svou skupinu, racieji ustoupi pro dobro celku. jsou vtak ten lide, kteri nejsou tak uznali, a ty si ovtem profesor destiny znepratelil, kdyt se nevenoval vYhradne jejich skupine.

S fictou Mary Parma, Dr. Josef KopeckY, Dr. Henry R. Maresh.

Pied 100 lety prvni vlak v Brne.

Dne 7. eervence roku 1839 byla otevfena Ferdinandova Severni draha 0 zahajeni jizdy na teto draze prines1 Karel 8midek v "Kvetech" tento referat: "Den 7. eervence byl pro nak hlavni mesto Brno, jako i pro historii vzdelani cele nag viasti dnem zajiste pamatnYrn, o kteremi duch easu i jeho dite — prinnysl — velkolepe viterstvi slavil. Jit pled 9. hodinou . obyvatelstvo v detnYch bylo se ve g kere tem & skupenich shromaidilo okolo telezne drahy, na vtikolnich horach, na inestskYch battach, na FrantiSkove, ano i v laskave k tomu popfanYch domech stareho Petrova, kterYt — co k nadhvezdnemu svetu nas vynatejici idea — na dole se rozprostiraflici drahu y e tklivem odporu pozira, nadherneho, poetickeho razu celemu mestu dodavaje. Vtechnech odi obraceny byly v krajinu, kterou 'Zeleznodraha se svS7mi vzne8enYmi oblouky, jako fimskY druhdy viadukt se klene — an okolo 11. hodiny prvni lokomotiv, sedm voza s sebou majicich, zvedavYm zrakihn ve sve velkoleposti se okazai, a za malou chvili tki ostatni — vzacne osoby — mezi nimi ten bar. Rothschilde, chovajici. Pfijezd jejch uvitan byl hludnou hudbou tfech sbort a mnohodetnYmi ranami z hmotdifti. Ceie mnotstvi heintilo se ke dvoru, cizince uvitati, co apottoly novYch idei, novYch mytlenek a noveho Evata." Nadkni pro pokrok vyditame zejmena z tohoto zaveru 8midkova dlanku: "Pfesveddeni jsme, ze kahlY vYjev ducha sveta Cili dasu jest pokrok dlovedenstva, vtechno namahe ‘nim ptedetlYch stoleti nabyte jmeni v sebe pojavei, a prilmysl vabec za vAeobecne, Vaechny tkidy elovedenstva pronikajici probuzeni rozumu dili inteligence povatujici, doufejme v nasledky nejlepti, nejblatenejAi, neohlidajice se na samolibce, mhouravYm okem na pokroky tyto "

.

N6mezki.

ay

poOttil &tunic

19=X

z nejstartieh spolka morayskYch V nedeli se konala v Prosteiove Posledni likvidadni valna hromada 6tenalskeho spolku.

Tento spolek byl zaloten roku 1849 v Prostejoy e P. Josefem Koteluhem, kterY =dal mezi mistnimi tivnostniky a obchodniky shit lasku k Ceske knize. Za 90 let sveho trvani vykonal velkou praei pro narodni uvedomeni v meste i celem kraji. ViditelnYmi vYsledky teto prate jsou dva zpevacke spolky, musk peveckY spolek"Vlastimil" (zalotenY roku 1866) a tenskY peveckY spolek "Orlice" (zalotenY roku 1870), ktere z Ctenarskeho spolku vznikly a ktere jej pietrvaji nyni, kdy pkestai existovati.

Zet' Smetantiv, Josef Schwarz, zemiel.

V Petidomi u Zbiroha zeintel v poslednich dnech (11. eervence) v potehna.nem veku 94 let zet' Bedficha Smetany, Josef Schwarz. ZesnulY se dal pc, odbornem tkoleni na drahu lesnickou. Wenn se se Smetanovou dcerou Zofli v rote 1874. Za rok potom byl pteloten do Jabkenic, kam se za nim v fijnu odstehovala rodina a kam se v Cervnu roku 1876 natrvalo uchS,lit Bedfich Smetana. V Jabkenicich pobyl jeho velkY tchan at do dubna 1884, kdy byl odvezen do astavu pro choromyslne. Po smrti Smetanoye staral se Schwarz spolu s choti horny* o uplatneni. tvorby doma i v eizine. Jeho chot' zeinfela jit roku 1902 v Praze, kde tehdy Schwarz dlel na odpodinku.

Spani ma vliv na postavu u deti.

Za d y e hodiny spanku mute se dite zvettit at o jeden a etvrt centimetre, Tento tkaz, sveddici o prutnosti Iidskeho tela, studovali podrob= ne dti Janet M. Redfield a Howard Meredith z university Iowa.

Meteni provadeli na 22 detech ve veku mezi pet a gesti lety. Katde odpoledne deti ulehly na d y e hodiny. Nektere usinaly pravidelne, jine jen isliely. Ty, ktere spaly, byly po dvou hodinach spanku o jeden a Ctvrt centimetre vytti, ostatni o pal centimetre. SkorO 90 proeent toho ptirfistkil na vftee piipadalo na trup.

Vedcove vysvetluji tento zjev stalYm tlakem tkani na telo. zebra jsou neustale stlaeovana k sobe vahou nad nimi, a tim se stIaduje i tet (meziobrathve plotenky). Zvlatte se tak stava za hry. Kdy2 vLak telo lezi, vtechen tlak ptestane, a telo se svou prutnosti vrati znovu do normalni vyAky. Doposud byly hlakny zpravy o vlivu spanku na vysku Vela jen u dospelYeh osob. Neteti nemeal badatele nag ' ptipady at dvaapOleentimetroveho zvyseni postavy u dospelS7ch.

Ale zvYteni. zaznamenana u iowskYch zmizelo skoro fipine po dvou hodinach hry.

Na veerejtek neniysli, dnetek Whine snagej a zitfka se neboj.

Co slovo to mug.

"Pojd' se mnou, ptiteli," povidal panu Bzukovi pan Mrkva, "na jedno pivo!"

"Nemohu, kamarade!" vece pan Bzuk. "Za prve mi lekat piti piva ptisne zakazal, za druhe jsem tene svatosvate slibil, ze nebudu pit — a za tteti jsem jich dnes "udelal" jiz osm!"

VALKA PROTI PIRATSTVI A ZAKERNICTO ZACALA. (Dokondeni se strany 1.) tivniky, nemecke letectvo ma plikaz, nefitodit na bezbranne obyvatelstvo kdekoliv. Aby prolhanost i padoutstvi Hitlera byly znovu potvrzeny, rozhlas ptines1 zprivu, ze =Odd paroTod' Athenia, Vezonei do Kanady 1400 cestuiieich, mezi nimi 340 Arneridant vdetne 34 z Texasu, potopena byla nemeckou ponorkou- 200 mil od bteht severniho Skotska. Vtichni cestujici byli zachraneni at na obeti vYbuchu torpecla.

Anglicka obchodni lod' byla torpedovana ye ‘voclach pH Manilla, P. I. Nast detti hoti biji se po boku Polak& Rozhlas hlasil, k general Prchala ma legit 6 at 12 tisic ceskSicb iegionaft, prchnuvSich do Polska (31tiaPaci beat a Mousy. StatOni Oek zt3,-

- f160

talol,

vatka Prarielt

Strana

VESTNfK

Taieffistvi Baltskeho Mote.

A. Joonson.

TANTAR bYval jit o dnejstartich dob 'tlutou,

drahocennou perlou v cane zlata a drahokarnri. V hrobech neznamYch lidi byly nachazeny ozdoby z jantaru, amulety s mutkou nebo pavouekem, nahrdelniky z kulieek a modelky rtiznYch zvitat, zaroveri s ptedmety z ktesaeiho kamene. Nechybeji ani v egyptskYch hrobech a pyramidaeh. V X. stoleti joked Kristem meli jit Penieane dile obehodni styky se severnimi narody, od nicht kupovali a vymenovan jantar a zpracovavali jej na skvosty. Pozdeji ptichazeli pro jantar Sigurove a Etruskove, kteii jej dovedli zasazovat do alata. Doavail vzaene skvosty tiroko daleko, at do Indie, Arable a Habete. Koneene v III. stoleti Kr.. kdy Pi/nano ovladli celY tehdy znamY svet, naletel jantar k nejvzaenejtim ozdobaxn a platil se zlatem.

Z timskYch dob se zachovalo mnoho jantarovYch pteclmetri, jako naramky, nahrdelniky, rtzne okrasy, britkove a prsteny s vybranYmi jantary, fiplne prrisvitnYmi. V pozdejtich dobach se utivalo jantaru na vzaene knofliky, May, na okrasy vazanYch knih, potom jako tpieek k clYmkam v Oriente. Pro pkijemnou vuni, kterou jantar vyclava, na thavem uhli, uIlya se ho doposud vydatne pia nabotenskYch obtadech v Persil, v 6ine a Japonsku.. V nejnovejti dobe poklesi v cane tam, se tti etvrtiny z nalezitt' ptichazeji do chemickYch tovaren na vYrobu pokostu a lakfi. — Na celem pobteti Baltskeho mote, podel token tvedskYch, finskYch, estonskYch, lotytskYch, litevskych, polskYch a nerneekYch, vyhaztije voda pri boutich trsy chaluh a travy z motskeho dna a s nimi mnotstvi jantarovych idomkri.

Na vtech lotezich lid a rybati jej dychtive sbiraji. Casem se stava, ze rozboutene more jej vyvrhne ohromne mnotstvi, cele tisice kilogramfi, jak tomu bylo na ptiklad v rote 1800.

Podle fitednich statistik, vedenYch ye vtech statech kolem Baltskeho mote, eini prrimerna sbirka 25 tisic kilogramu. BYvaji to kousky vettinou male. Nejvetti doposud znamY kus se dostal do berlinskeho musea. Je 3 dcm dloullY, 2 dcm tirokY, 8 cm silnY a vati 7 kg.

Cena jantaru se fidi podle velikosti, barvy a prfaraenosti. Za 1 kg se plati prriMerne 75 as nekolik tisie korun. Barva bYva, nejeasteji tluta jako u pryskyiice nebo kalafuny, od svetle tilute jako sira do vtech odstinfi, at do ternne hriede nebo naeervenale, ktera povstava 0kyslieenim v povrehovYch piscich mote. Zname jsou take barvy zelene, modre, karminove a Pile. Pasobi tu nezname chemicke reakce.

Takove barvy jsou vzacne a draze se plati. Nektere filomky jantaru bYvaji prrisvitne jako sklo, jive jakoby zamItene nebo fipine neprilhledne. Nejeasteji ptichazeji kousky tvaru krapnikoveho, ktere dokazuji, ze jantar vytekal ze strom y jako pryskytice a tuhi. Je o neco malo lehei netli motska voda, proto po uvolneni z motskeho dna vyplave na povrch.

Chemicky rozbor vykazuje uhlik, kyslik, vodik a nepatrne procento siry jako vtechny jine organicke sloueeniny. Ve vocle se nerozpoutti, zato lih a titer na nej po Case mocne pflsobi a niei. V jantaru nachazime easto Casa rostlin a hmyzu, ktere poukazuji na podnebi teple, kdy jantarova silice vytekala ze stromu a zasychala. Z podrobneho studia entomologie se dokazuje, se rodina hmyzu byla tehdy daleko oetnejti, netli je ,nyni. V jantaru bYvaji pohlceny acid mucky, chrousti, lumici, komati, vatky, pavouci, mravenci, mtice, dervotoei a brouci vtech druhri. Vytekajici silice musela bYt otravujici a zhoubna, kdy hmyz sebou ani nepohnul. AlotYli v jantaru zachoval na ktidlech neporutenY pel, syte zbarvenY. Mnohe druhy hmyzu, nalezene v jantaru, da yno vyhynuly, jine aiji doposud, ale v pasmech teplYch. Jantar je neocenitelnym svedkem, se pome ry, na nati zemekouli se !Ahem clloullYch Ca-

sri meni. Hory ustupuji moti a naopak , kde byvalo mote, vystupuje pevnina. Take podnebi se Iidi podle neznamYch pravidel a zakonii.

Zen* jak dokazuji udenci, se pohybuje soueasne ye 14 smerech. POly nezfistavaji na svy. ch mistech. Poloha k slunci se meni, ani jeden jedinY bod nesetrva, za miliony let na svem miste. Podnebi ptechazi od toden k rovniku a zase jde zpatky. Geologrim je znamo, se na Islande bujela vinna reva, se v tili mamuti, ptedchildci slonu. Geologicka obdobi, trvajici prrimerne miliony let, ptetli take nad Skandinavii: Jantar v Baltskern mori odhalil dtletite tajernstvi. Dokazal, ze v dobe, kdy se z kriry stromri tinul jantar, more Baltskeho nebylo. Kdy to bylo, nevime. Podnebi panujici v to dobe nad Skandinavii, mohlo by se ptirovnati k zemim kolem Sttedozemniho mote. Rattly tu hluboke lesy jehlienate, palmy, vavkiny, pomeranee, stromy olivove, fikove, vysoke cyptite a tada jinkeh, mezi nimit se vyjimala ttihla sosna Cjantarova". Paleobotanikove ji nazvali vedecky Pinus succinifera. Podle zachovanYch zkamenelin a otiskii to byly stromy rozlotitosti a vYtkou podobno nynejtim sosnarn. Z jejejich rozpukanYch kmenii vytekala tivice celYmi potrieky jako dries z tak zvane "Weymutovky" — sosny americke, nab() z kmenfi smrkovYch. Silice se zvolna okyslidovala na balsam, tvrdla na prycktici, opadavala z prin, as utvoriia poklady jantaru.

Ptetly zase veky. Krasna fetrie, bujici tivotern a kvetem, byla odsouzena k strati. Se vtech stran se hrinily vody a zaplavovaly vae, co rostlo a tilo. Nastoupilo syrove podasi, utvotily se hranice souk a mote.

Ostrovy Aalandske, Hoglandske, Osel, Bornholm a sta jinYch se honosi nejvettim bohatstvim Lute perly — jantaru. Take jezero Ladotske dava, rybatilm znaenY vedlejti vYdelek sbiranim jantaru po boutlivYch dnech, kdy dno se prohYba, otvira a Rah baltskYeh vod place nad verolomnosti sve dcery Juraty, ktere. zahotela laskou k mlademu rYbalovi, opustila jantarovY palac na dne motskem a utekla s milencern."

Sosna jaritarova, vyhynula, upine. Ptirodopisci nasli, se podobnY druh roste dosud na No-. vem &land& Jak se tam dostal — nikdo nevi.

Hluboko, do dalek se tahnouci lesy sosny jantarove, vydavaly omamujici vuni.. Rozkladaly se at do Vyehodni Anglie, Holandska, severniho Nemecka, Danska, zapadniho Ruska, ba i na Polesi a Volyri at po teku Slue. Tisice yekfi letel jantar v zemi pod povrchem vod, v bahnech a zarostech, prodeldval zvolna chemieke zmeny, tvrdl, dostal se do skal, pkikryly jej pisky, ktere povstaly zvetranim skal glaukonitovYch. Co more vydavalo, staailo po celo, tisicileti lidstvu pro luxus, ozdoby a skvosty. Narodoye po biezich Baltskeho more byli spokojeni, jantar je obohacoval, kupci ptichazeli se vtech stran sveta.

Od XVI. stoleti se jantar take doluje, vykopave. v skalach, hlecla v diluvialnlch hlindeh.

Od nejdavnejtich case bYval obchod s jantarern bine volnY. Teprve pozdeji povatovala knitata z Pruska jantar za privilegium svYch rodin. Rybati a pobtetni lid museli katclY nalez odvadeti, dostavali za to nepatrnou nahradu, cot mivalo za nasledek nejrfiznejti neshody a tresty. Ktitaci povatovali jantar za nejdilletitejti pramen svYch duchodri. Hlavni sklady bYvaly v Memelu, Gdansku, v klattete na Olive, dale v Rize, Helsinkach, na ()strove Oselu, v Tallinn, S' tekholmu a jinde.

Za. dnetnich emu vaechny staty kolem Baltskeho more davaji pravo za poplatek k sbirani a loveni jantaru, kterY povatuji za statni monopoi.

Lepti net Roentgen.

Lekat: "Musime, bohutel, pan! Krucihimlikova va:s- eho pana roentgenovat.'

"A k eemu to?" neehape pan! Krucihimlikoyd. Ja ho uti ptece znam skrz naskrz!"

Ve stkedu, dne 6. zati 1939.

MORAVA MA Bin (TPLNE PONEMUNA. Karel Mrot.

Posledni zpravy z Moravy prozrazuji perfidpodrobnosti o germanisadnim naporu, kterY chystaji nacistieti uchvatitele na tamni 'Ceske kraje. Nejde o nic jineho net* ponemeiti ne Moravu, aby byl deskY narod stisnen a od ostatniho sveta odloueen na narodnostnim ostrove od Polieky po Louny a Plzen, od ftipti a Kozakova po Ceske BudejoVice. VtechilO getse ponese tudit dejine nejcltive na okoli Brna a Drahanskou planinu, kde eetnYch podnicich zakotivil jiz iltsko nemeekY kapital a daltich fispechri ma bYti doeileno transplantaci delniekYch mas do prumyslovYch podnikt. Jest dale jit hotovY plan budovani — zejmena v mistech, kde by se vyskytlo v okoli jen nekolik ptivandrovalYch nemeekYch deti nemecke tkoly, do kterYch by byly vhaneny deti Ceske!

Jde o d'abelsky plan, uvati-li se, se ofensiva germanisace ma bYti zahajena prave v chudYch, mend uvedomelYch a tudit nejmene odolnYch krajich, y e kterych bylo by snadno zjednati podminky fispechu. Zvlatte na. Konicku, v okoli Boskovic a Blanska, kde jit za stareho Rakouska ncehybelo . germanisaenich pokusi Pol kud jde o jitiai kraje smerem k Jihlave, mail naciste v Umyslu usazovati tam v nejb112ai dobe einigranty z jianich Tyrol. Stael jederi —dva y e vesnici, aby byl ditvod pro otetfeni nernecke S'kdtly a zahajen by! pak lov na Ceske Kdo poziaal tlak, s jakYrn dovede Pracd-; vati nemecka propaganda, kdo uvati, se deskY lid nema dnes nikde zastdni, se v katcleni smeru jest vydan na pospas zvrili nemeckYch vettelcd a emisaru, ke ktereinut poslani jsou vy- . birani nejme nejvYbojneti sudetike tivly, prosakle protieeskou nenavisti — nernifte ani na okan-tik pochybovati o torn, to jde o vaane na,rodni nebezpeel, ktere za kratkou dobu s pHsPenliri Perfidinch machinaci zhierilly by asport na papite a statistickYmi vYpoetY podstatne narodopisnou mapu Oech a Moravy.

Lee ani bohate mora yske kraje, zejmena liana, do nit pronikani cizojazyerieho aivlu jest obtitnejSi a se ztenim ke konservatismu davneho obyvatelstva temet ' nemotiae, maji bYti vzaty na muaku gernianisaeni of fensivy a to z /nest, jieht okoli tvoti: z Oloinouce, Prostejova, Vytkova, Krometite a Mor. Ostravy; v nich maji bYti utvotena organisaeni sttediska pronikanim nemeckeho kapitalu a opanovanim prumyslu.

0 podrobnostech tohoto germanisaeniho planu bylo jiz hovoteno v drivernYch nacistickych schrizieh ve Vidni, dokonce s ptipominkami, ae pro Moravu bude zapottebi mnoho novYch emisarri; byl pfivodne vypracovan svazem pro zahranieni Wince ve Stuttgarte ye shode se zahranienim ritadem y e Wilhelmstrasse a s RosenbergovYm zahranienim dstavem. Jeho provedenim ma bYti povetena nemecka, administrativa v protektorate.

Protest vyslance Vatikano proti pottovni znamee.

Mezi Vatikanem a Jihoafrickou Unii vznikl diplomaticky spor pro pottovni znamku. Jihoafricka, Unie totia vydala na pamet' 250. vyroei ptistehovani Hugenottti tti znamky. Na jedne z nich je zobrazeno, jak se pravi v oficialnim popisu, slunce pravdy, jet vychazi nad temnotou sttedoveku. Proti tomu vystoupil apottolskY vyslanec a oznaeil to za uraaku cirkve. Jihoafricka vlada vtak popird uratlivY Sto tficet potopenYch lodi na pobteti Spanelska.

Spanelska vlada jmenovala komisi, ktera ma pedovat o vyzdviteni lodi, potopenYch za obeanske valky. V barcelonskem ptistave bylo jit pet parnikri vyzdviteno. Va gina lodi je na dne ptistavu valencijskeho. Podle fitednich odhadti leti v ptistavech a na tpanelskem pobteti asi 130 potopenYch lodi. Vtechny budou vyzdviteny v ptittich mesieich.

Spechala.

On: "Prosim te, prod se bavit se sousedkou pril hodiny u dveti?'

Ona: "Mein naspech, a nemela Cas vejit do-

iiksTNIK

Ve stiedu, dne 6. tail 1939.

Ze fg ech nejkrasn eji ...AN , F

"Ludvo!" zaeeptala prosebne a oeima ukazala na vydeeenou Blanku. Ludvik sklopil zrak a jeho pohled zavadil o zmadkan.Y kus novin na zemi — tytet noviny — ktere jit znal. — Obraz, kterY se mu zde naskytl — prozradil mu, te selstvi ktere ptinael — sem vilbec nepatti.

1:lepkichazi k vinnikovi — ale k jeho abet. Nikdy mu jeete neptielo to kza tetko pinit Ivanovo prani, jako prave v tomto okamtiku. ^rzdyt' neptinaei zasiouteny trest, jak se dodokud neptestottliil tento prah, ale hroznY — nespravedlivY rozsudek nad nekYrn, kdo Si ho nejmene zaslouti.

Pohybem, ktery svedeil o tom, jak dosud valiii sahl do naprsni kapsy a vynal zapeeeteifY dopis. Jarmila ho pozotovala, se zsinalou tvati. Kdyt ji ho podaval, -Vykfikla, ochraptele: "Cot nevidie, jak ji ktivdie, jak ji veichni ktivditer "Jarmilo!" vydechl Ludvik.

Blanka dosud mleici, ozvala se nesmele.

"Co mi nesete Ludviku? Je snad — konec — konec veemu?"

Ludvik neme ptikyvl a novY -Jarmilin vzlykot ptesvedeil Blanku, 'te jeji tueeni se ypinilo . . .

y

xxir

y

Toho dne se Ivan ani nedoteki jidla. Nakazal piStie, aby nebyl nikYm rueen a jediny spra -ce,atsvr.ibylknemuposla.Adkiv si pravo uptieinu nechtel ptiznat, piece' jen s bolestivou tadostivosti eekal na jeho navrat.

V dome bylo pozdviteni. Nikdo jeete nepamatoval pana tak rozzlobeneho jako dnes, a co nejlioreiho, nikdo take neznal pi idinu! Jisto \Teak bylo, to e vzduchu visi boute a katclY hledel si sve prace, jako nikdy pied tim. KatclY byl piesvedeen, to spravce jest informovan, ale nikdo nedoufal, te by ottas1 jeho mleenlivosti a pohnul ho alespori k naznadeni cele zahady.

Koneene po etvrte hodine vratil se Ludvik.

Ne ale sam. Jelikot veak Blanka byla povatoYana kaklym za Mena rodiny, neosmelil se Josef zabranit ji k Ivanovi ptistup. Ludvik pies Tvantiv rozkaz s ni neveeel, a zustal s Jarmilou v ptedpokoji — oba znadne znepokojeni a rozeileni.

Blanka zatim ttesouci se rukou, ale pevne rozhodnuta a statedna, oteviela a zavtela za sebou dveie. Drtela jeete vahave ruku na klice, kdyt na druhem konci zaslechla pruclke odstreeni tidle — elfikaz, te Ivan je piitomen.

V tete chvili ptibehl k ni Cesar a ttel radostne hlavu o jeji kolena. Pohladila ho rortrtite a jen uzkostlive dekala, zaslechne-li znamy a tak drahY hlas. Nic! Zvolala tedy nesmele: "StrYeku?!!!"

Odnekud od okna ozvalo se osti-e: "Divim se, kde jste nabrala odvahu, piestoupit tento prah."

Veecka rozechvena tonem, kterym s ni mluvil, ptiblitila se po hiase k nemu.

"Vyslechni mne!" prosila vroucne.

"Marne se namahate! Jsem ptesvedeen, muj dopis byl tak jasnY, to neni tteba k nemu daleich slov. A ujietuji vas, te ptitomnost vase zde je vice net nevhodna. Viktor . . . " "Jak ho nenavidim, oh, jak ho proklinam!" zvolala Blanka dtive, net dopovedel. Neco tepleho a jasaveho zasvitlo v IvanovYch °etch.

Hned se veak zasmal ironicky i hnevive: "Neptetvatuj se jeete, Blanko! Vtdyt' ho milujee!"

'Já te ho miluji? Proloth, jak te mohlo neco pcdobneho napadnout?" ptala se s nelieenYm pfekvapenim.

"Vtdyt' jsi mi to sama tekla!"

Opet ptelet1 Blaneinu tvat onen krasnY, nevyzpytatelnY fisme , ktery Ivan nem Ohl nikdy pochopit. Koneene porozumela

c

y

y

Ivana se nahle zmocnilo rozeileni. Citil, te kdyby bylo pravdou, co tu Mica, te by mu naVra,tila nejvetei blaho, o kterem e skrytu sve du:Se snil jeete dneeni rano. Ale ne — ne — ne — je to klam — veechno je klam — neni jut nic a, nikdo — komu by mohl velit "Zaptisaham te, Blanko, mluv pravdu!" zvolal *eat< piece a hlas se mu podivne ttasl. rtclY jsi irii Mil. Co jsem ueinila, te tak neeinie i dnes?" tazala se Blanka smutrie.

"Chapej ptece, onen alanek v hovinach .

Bidna, podia pomluva. A ty torriu vetie! Ty vetie, to bych byla schopna neco podobneho ueinit! Oh, Bote, to jsem ho jenom kdy poslechla!"

"Podepsala jsi tedy smlouvu?" ptal se nedoekave Ivan.

"Ano!" "Na jeho ptani?"

"Na jeho radu!"

"Na jeho radu!" smal se bade — "na jeho radu, kdyt jsem ja te prosil, abys tak nedinila!"

"Vtdyt' mi ktivdie! Byla jsem oklamana, tak bidne oklarnana. Pro tiveho Boha, ve't mi jit koneene a vyslechni mne! Zaptisaham te, vyslechni lune!"

"Iviluv tedy!"

Nekolika kratkYini, trhanYmi 'vetami vylieila niiz elou onti neblahou udalost i dneeni dopoledrii dohru. V Ivanovi pracoval katdiekY nerv.

Byl ptesvecieen, te kdyby tu vedle neho Viktor stal — to by ho dovedl zabit! Visel temet na jejich rtech a kdyt koneene dopovedela, kdyt se dozvedel, te Viktor nezvitezil — vydral se z jeho prsou hlubokY vzdech uleheeni.

"A ja te tolik nenavidel!" pravil pojednou temne, jako by taloval sam na sebe.

Blanka se zaeala usmivat.

"I nyni jeete?" ptala se.

"Ne, ted' ti poeinem vetit a rozumet veemu.

A na mne je, abych te tadal, abys mi odpustila."

Stiskla ttesouci se ruekou jeho prsty a ptala se dale: "Chtela bych vedet, jestli jsem ti zpilsobila opravdu bolest a ne jen hnev!"

Pohledl na ni tazave a kdyt stale neodpovidal, nemohla si nikterak vylotit jeji podivnou otazku, nalehala: "Prosim te, odpovez mi! Ano — ei ne?"

"Byl jsem zoufalY!" vydechl pojednou Ivan jako v snach, zapominaje upine, te je Blanka sama, ktere to tika, ktere se ptiznava. Uvedomiv si to, dodal ryhle veecek zmaten: "TakovY elovek, tak nieemnY!" "A kdyby byl jinY na jeho miste— co bys pak ueinil?"

Ivan ptedpokladal, to Blanka ptipravuje piidu pro toho, ktereho miluje a o kom nemel do dneeniho dne ani potuchy a odpovedel ponekud stisnene: "Nevim! . . . — — nevim, co ueinim, odejdesli dodal pak, vyvinul z jejich svoje ruce a poodeeel k oknu. Nevlidna zamradena zimni nalada zdala se mu symbolem ptietiho ziti bez Blanky. Vedel ureite, te ona zaletitost bode dnes vysvetlena a chvel se pied tim, co se dozvi, nenavidel jit dnes vela() piistiho soka, aekoliv to nebyl Viktor se svou nieemnosti. Blanka popoela za nim.

"Neodejdu, budee-li chtit!" slyeela za sebou jeji hlas. Obratil se k-ni vzrueene.

"A co tva, laska, Blanko?" tazal se dychtive, uchopiv ji znovu za ruce. "Chcee tim iici, to zapomenee?"

"Nikdy nezapomenu!" pravila pevne, ale s jejich rtii nezmizel Usrnev. Hrala si s nim, jako s malYm deckem, ptina ela mu svoje srdce otevtene na dlani a on nechapal — stale nechapal. Zklainane pustil jeji ruce.

"Mluvie v ha dankach!" pravil mrzute. "Milujee-li ho, nernem piece priva zdrtovat te u sebe! Mutes jit!"

"Kam?" tazala se nevinne.

"Cot netoutie po tom, vdat se? Vzit si toho, ktereho mat rada?" pravil prudce.

"Ale oveem! Nemohu se veak vdat!"

"Prod'?"

"Posila mne prye! !"

"Kdo?" "On!"

y

RtI2ENA MORAVKOVA:

-

"Ano! Miluji, horoucne miluji — ale ne jeho, kterYm pohrdam do hioubi sve duee!" pravila a vzpominka na Viktora vznitila opet v jeji duei hnev a odpor.

a

g .

g

Stiana 11 Ivan byl z jejich 'fedi zoufalY Vzal ji za ramena.

"Pro Boha to prosim, Blanko, mluv! ftekni mi alespoii jeho jmeno!"

"To nemohu!"

"Prod? Nesmej se, Blanko, netertuj v talc vatne chvili a tekni mi jeho jmeno!"

"Zaleti ti tolik na nem?"

"Zaleti mi na tobe!"

"Pak nemusie znat jeho jmeno," "Blanko!" Zaupel zoufale Ivan. Byl tak rosechven veirri tim, co mu tikala, to nemel ut sily ovladat sve vzrueeni. "Cot nechapee, jak mne trYznie? Jak prodlutovanim teto rozmluvy pasobie mi bolest? Pro Boha, nesmej se! MO slitovani," prosil.

"Muslin se smat!" zvolala Blanka netne a tak mile duverne, te se v Ivanovi at zatajil dech, "musim se . smat, jak je nekdo hloupouakY nerozumny!" Pak se ptiblitila az tesne k nemu tak, te jeji vlasy dotykaly se jeho tvati a jeji etihle male rudky polotily se na jeho prsa.

A s jejich rtii splynulo tichounce, jako vanek: "Cot nikdy nepochopie, koho miluji — Ivane?"

Nikdy stare doubkovske zdi nebyly svedky tak horouciho, netneho a jasaveho polibku, jako byl ten, kterY navtdy spojil srdce tech dvou Blanky a Ivana.

"Blanko — Blank°. — Je to tedy pravda? Ty nine milujee? Ty — ty . . . " eeptal Ivan a nevYslovna neha dychala z jeho slov — já. bloud, ja„ se domnival, te Viktor ...

Zavtela mu Usta polibkem.

"Nikdy ut nevyslovuj jeho jmeno. Nechci, aby naSe etesti bylo kaleno jedinou myelenkou na neho. Radeji — radeji mi tekni — me tak rad, jako ja, tebe?" eeptala Blanka a tulila se mazlive do jeho "Cot to nevie?"

"Oh ano, vim, byla jsem proziravejei net ty!.

Jit tehdy — pamatujee v Praze? Kdyt jsem zpivala, poeinala jsem tueit . . . " "Bal jsem se kid ti jen sltivko, nedoufal jsem, to bych mohl poznat takove blaho, bYti tebou milovan. A nechtel jsem alespon ztratit lasku tvou — jako dcery. Ale tenkrat — tenkrat byl jsem jit tak blizek, sevtiti te do naruee. — Ty sama veak, svym zvolanim — ptipomnela jsi mi, eim ti jsem a elm ti muslin zUztat!" .

"Vtdyt' jsem byla ptesvedeena, ze milujee tu druhou, ale pak — pak jsi se sam ptiznal, ne — Oh Ivane byla jsem tak etastna! do chvile, kdy ptieel dnes Ludvik!"

"Blanko!" prosil Ivan.

"Ut mloim, ale musim ti piece jeete iici, to jsem byla ihned odhodlana, nej;n vysvetlit ti ono nedorozumeni s tim elankem, ale jeete take neco zcela jineho, — razem udinit konec veem nejistote.m. Bohutel — vedela jsem dobte, to ty bys se k tomu neodhodlal — nikdy!" ptiznavala se a lehoueka vYeitka, smieent s dtveradivYm Usmevem, ptivolala na jeji rutove rtiky novY ptival "Jen o trochu merle tarlivosti — a byl bys musil poznat, jak po tobe toutim — jak te miluji, Ivane!"

Toho dne, o neco pozdeji — ptijala Jarmila stateene Blaneino radostne ptiznani. Objala ji srdedne a misto matky udelala chvelici se rukou na jejim cele ktitek. Na celem svete nebylo snad duce, ktera by byla Blame ptala uptimneji Rest net ona. A pied bylo vykoupeno °heti celeho Jarmilina tivota — — — Kdyt ji pak Blanka ujistila, te veechen das do veeeta ztravi s Ivanem, zatoutila. Jarmila po chvilce samoty. aby se mohla dostateene ptipravit na setkani s Ivanem. Nahledla oknem en. Byla jit fipina tma a jen bile mraky zasnetenYch lesu ttpytily se v zeal mesice demantovy7m leskem. Velebne ticho a kouzlo pkedvanoeniho veeera zlakalo Jarmilu tak, te latehodila rychle pies sebe teplY platet', vtesnala sve nepoddajne vinite kadete pod ptilehavY baret a tee jako myeka vyklouzla ze sveho pokoje.

y

Kdyt sestupovala jit s posledniho schodu — ptichazel proti ni ten -- po kterem nyni nejmerle toutila — Ludvik. Mrzuta, te snad prave on poruei tu chvilku, kterou chtela mit pro sebe, chtela ho ptejit beze slova. Ale neco, co by-.

VESTNIK

Btrana 16 lo silnejg i ne2 ona — soucit s nim — zarakl jeji kroky. Zastavila se u neho.

"Jdeg yen, Jarugko?" ptal se jako mimochodem, ale piece v jeho odich i hlase chvela se touha, aby mohl jit s ni. Nechtel veak byt odmitnut, jako ji2 tolikrat a proto nevyslovil sve prani.

"Jdu se projit!" odpovedela a chtela jit dal — kdyi jeji nitro zalila nova vina litosti. Branila se, chtela bYti piece sama, ale jako by jeji rty nenalekly vice pod jeji vuli zeptala se tige: "Chcee jit se mnou?"

"S radosti, dovolig-li!" vydechl radostne a pridru2i1 se k jejimu boku. Jarmila veak nevykrodila ,ale pohledla na neho udivene.

"Pro Boha, Ludvo, snad nechce g jit se mnou takhle? Be2 si rychle pro kabat, chcee nastydnout? Takove, zima venku!"

"Podkag tedy na me okam2ik? Hned budu zpet!" a rychle bral po dvou i p ottech schody nahoru, az ji-zmizel v zahybu.

Uvaiovala rychle, co ji vlastne primelo k tomu, 'te ho Nybidla, aby gel s ni. Nechtela piece — ale ku podivu neciti proti nemu hnev. Ne21i si mohla dat jakoukoliv odpoved', byl zpet.

Pied vchodem se okam2ik zastavili, jako by uvakvali, kam vlastne pajdou, pak ale, beze slova dorozumeni, vykrodili oba na cestu k lesu.

"Smim?" zaprosil Ludvik a dotkl se Jarmilina zalokti. Beze slova uvolnila ruku a tak opet po dlouhe dobe zave geni, brouzdali se zasneknYmi cestami.

V Ludvikove srdci vzkvetaIa nova jiskriaka — ale v JarmilinYch prsou bylo prazdno, ani ozvena toho, co drive bYvalo. Jedine, co pocit'ovala — byla litost nad obema jejich zmarenYmi 2ivoty.

Teprve, kdy se vraceli, zastavil Ludvik venku Jarmilu.

"Jarueko!" pravil vroucne, tiskna prosebne jeji ruku — "dnes, kdy etesti zavitalo na Doubkov — chceg mi koneene slibit, 2e spini g to, cos mi slibila?" • "Chci, Ludvo — jsem tvoje!" za geptala skies .le a smutne, studenYm polibkem bez 2ivota a Lasky pedetic svuj slib.

XXIII. Kdy2 po letoeni dlouho trvajici a tuhe Zirne suche a krehke vetve doubkovskych polaskany prvnim jarnim slunkem, odely se malinkYrni, zelenYmi listky — stala ve svem bYvalem pokojiku bratrova domku bleda Jarmila a jeji prsty zapinaly posledni knoflieek belostnYch svatebnich gatii. Vedle ni byl rozprostren dlouhY georgetovY zavoj, posetY neseetnYm mnoktvim myrtovYch vetvidek. Jeji zrak jedinYm pohledem tento bilY zazrak a zastavil se na okam2ik u zeleneho veneeku — symbolu neviny a Cistoty. Zaroven jeji blede az prtsvitne tvare zriikvely lehounkYm dervankem.

Bez cizi pomoci, bez Zehnajicich rukou mateinYch, jich Wive. to nejradostnejei prate, upevnila si jej na ebenove Cerny svuj vlas. byla hotova, zavesila si je gte na krk eriiirku perlieek darek od sveho 2enicha.

"UbohY, dobry Ludvik," zaeeptala a dotkla se jich neke rukou, jako by je chtela pohla,dit, ale neueinila to, nebot' prave bylo zaklepano ria jeji dvere.

"Dale," zavolala a otoeila jen malounko hlavu, nebot' byla jista, 2e je to Amalka.

Najednou se jeji oci eiroce a zdeeene otevrely a v zapeti hned zaviely. Ucouvla nekolik kroktz jednou rukou se zachytila toaletniho stolku a druhou si pritiskla kredovite na srdce, jako by chtela uti git jeho tlukot i bolest.

Prichod Ivantiv byl prilis neodekavanY v tuto chvili a na tomto miste a 'DMUS bolestnY, aby se dovedla ovladnout.

"Prof — jste prieel — " zaeeptala bezradne.

"Jarmilo! Blanka je dole, hovori s Vaclavem, prijde k tam kaMou chvili — ale drive jegte musil chtel jsem s vami mluvit — presvedeit se, k nechovate proti mne trpkosti, — k jste mi odpustila. Myelenka na vas, na vase utrpeni, jeho jsem prieinou, je jedinYm temnYm a litostivYm bodem v mem etesti. Buhvi, 2e bych dal za to nevim co, kdybych mohl vzit tech nekolik svYch neptedloknYch slov zpet," pravil Ivan smutne a jeho oei, — ktere Jarmila tak milovala — hledely na ni s nejvroucnejei prosbou.

A

Ve stkedu, dne 6. zari 1939.

"Nemam, co bych yam odpouetela, v2dyt' jste jednal poctive. Jen ja sama — ale ne, to veechno je jiz pryC. A ja nechci, — rozumite mi dobre? — Ja nechci, abyste si de/al pro me vYeitky! Ji2 k vuli yak iene! Ani jedinou myglenk'z na me, ani jedinou vYditku, ktera•by stejne byla neopravnend — nebot' opakuji po druhe, vy jste jednal poctive — nesmite ji okradat o jeii etesti. Ja — ja — 112 jsem zapomenla na veechno!" pravila Jarmila pevne, ale piece jen nesnesla Ivanova pohledu a proto odvratila hlavu.

"Kdybych yam tak mohl verit! Jste obetava, Jarmilo, vas celY Zivot je jedinou obeti a to pomygleni je hrozne — hrozne — — Kdybyste byla mukm — — " "Nikdy nedekuji vice Bohu, k jsem Zenou, jako prase ted'!" prerueila ho Jarmila s podivIV1/1 prizvukem ve hlase. Pohledl na ni nechapave — "V2dyt' titechu, kterou mi seslalo nebe — , tu Atechu intik dostateene pochopit jedine 2ena!"

"Nerozumim yam dobie, Jarmilo. Poznala jste snad, 2e milkte mit Ludvika rada?" tazal se s novou nadeji.

Jarmila zakroutila pomalu hlavou a na jejich tvalich vykvetl nevYslovne snivY itsmev.

Naklonila ponekud hlavu a privrela oci, take jeji tmave brvy dotykaly se vejikkovite tvari.

"Budu matkou jeho ditetc," zaeeptala neZne. V tute2 chvili, pri pohledu na ni, pivipomenul si Ivan Raffaelovu Madonnu.

"Jarmilo!" zvolal udivene a sam nevedel, co ho prime() k tomu, 2e ji vzal za obe ruce. Jarmila domnivala se, 2e ate v jeho oeich i ve hlase pokarani, ba snad i pohrdani a proto zvolala zoufale: "Ano, udelala jsem to, musila jsem to udelat, abych mela silu preekat dne gni den. Ale ji2 nyni vim, k jsem zachranena — zachranena pro sve dite," dodala pak ji2 klidneji, kdy videla, '2e se mYlila, k Ivan nejevi nic jineho — ne2 pohnuti.

"A on to vi?"

"Nevi! Nikdo nema tueeni. Pies to veak nebyla bych nikdy oblekla tento eat, kdyby nebyl darkem od bratra, a kdybych nevedela, ze ho zarmoutim, kdybych mu rekla ji2 nyni pravdu.

Ale a2 pozna — a2 se dozvi — bude me jiste proklinat. Nikdo mimo vas nebude vedet, 2e jsem to musila udelat, 2e to bylo jedine vYchodisko, jedinY zdroj sily preekat dva nejhorei okam2iky. Den vaei a svoji svatby."

"Jarmilo!" zvolal znovu Ivan bolestne.

"Nerikarn yam to, vette mi, snad proto, abych u vas vzbuzovala litost, ale jen proto, abych se ospravedlnila, abych yam dokazala, 2e kdy prvni jsem preekala klidne a k druhemu jsem odhodlana bez odporu — nemate ji2 cluvodu neco si vyeitat. Jit nyni zbo2riuji sve dite a ono, adkoliv nenarozene, pomaha mi zapomenout. Vette mi, je tomu tak!

A onen okarn2ik slabosti prve — to byla ji2 jen jedna z mala yin, ktere narazivee prudce na breh, na okam2ik pripluji zpet — aby pak bez daleich prekalek pluly dal a nikdy IA se nevratily. Jste tedy spokojen?"

"Jsem, Jarmilo. A snad se piece jednou doekam toho, 2e vase dite, ktere spoutalo ji2 nyni yak Zivoty — sblik take vase srdce."

"Snad ale do to chvile budu zit jen dvema bytostem. Tomu nenaroknemu — a Blance!"

"Blance?"

"Ano Blance! Co2 si dovedete predstavit, 2e bych 2ila a nepedovala o ni?"

"Jarmilo!" vydechl Ivan vdeene a pohnute a Mezitim hovorila dole v paradnim pokojiku Blanka se svYm bratrancem Vaclavem a jeho 2enou. Ludvik byl jeete v za.mku a mel prijit ka2dYm okam2ikem.

"Ale id tu mel bYt. Co jen ten chlapec dela?

Za etvrt hodiny aby se ut jelo. Pajdu se podivat k Jarmile!" pravila Amalka.

"Pajdu s vami," pripojila se hned Blanka.

"Kde je muj muZ?" Maid Elieka se ozvala nesmele.

Amalka se sotva znatelne a ironieky usmala a pak vzala Blanku za ruku.

"Jestli dovolite, milostiva, pani, dovedu vas!"

"Dekuji yam, ale prosim vas, Amalko, nerikejte mi tak. Hnevala bych se," prosila opravdove Blanka.

"Jak si prejete, pani Bianko. Pozor, — tady je schod nahoru!"

"V2dyt' je, to znam! JiZ jako male dite jsem tudy chodila, je gte kdy byla tetieka 2iva. Mela nahore svuj pokojieek, tam jsme s Jardou nejradeji chodily, protole jsme v2dycky dostaly nejaky pamlsek, ktery tam mivala schovany.

Vidite, tady se jde nalevo, pak je dvakrat jedenact schodu — " 2vatlala Blanka a ela tak jiste, ze Amaleina pomoc byla Upine zbyteend.

V okam2iku, :kdy otevtely dvere do Jarmilina pokoje — vtiskl prave Ivan Jarmile na Celo polibek. Stal vgak otoeen k prichozim zady, tak2e Amalka ve sve podeztivavosti byla presveddena, 2e ji liba na rty. Hned v gak se otodil a zpozorovav Blanku, gel rychle k nj.

"Daval jsem tu pokhne.ni na gi neveste," pravil a vedl Blanku k Jarmile.

Mezitim obdarila Amalka divku tak zdrcujicim a opovr2livym pohledem, 2e teto div nevytryskly slzy s odi. Ale vydrkla jeji pohled, neodvratila hlavu. 1.72dyt' si nebyla vedoma niceho epatneho.

A ji2 byla u ni Blanka a tiskla ji vroucne k sobe.

"Jsi gt'astna, Jardo?"

"Jsem, Blanko!"

"Jak by ne! Je to piece nejkrasnej gi chvile v 2ivote. A tys na to, chudadku, k wan mne tak dlouho Cekala. Preji ti za to, aby ti nebe seslalo, co milk nejvice gtesti!"

"Dekuji ti, Bianko!"

"Piljdu se podivat, jestli uz prikl Ludvik!" ozvala se znovu Amalka.

"My take, pojd', Blanko, nechame Jarmilu jeete chvili samotnou," pravil Ivan a odvadel svou mladou, milovanou km/.

Po jejich odchodu klesla Jarmila bezradne na 2idli.

"Ke2 by bylo veechno pravda, co jsem mu kala. Ke2 bych pro tebe, ty drahe robe, dovedla nadobro zapomenout!" geptaly prosebne jeji blede rty.

Pod okny zaskripal pisek. Bezpochyby predjely jit vozy, ktere mely odvezti snoubence a dva svedky, Ivana a Vaclava, do nejbli2ei vesnieky k svatebnimu obradu.

Namahave povstala. KaMou minutu pro ni prijdou. RortesknelYmi zraky rozhledla se po pokojiku, kterY bYval drive svedkem jejiho 2alu a dnes hostil na chvili toho, kterY byl celym jejim 2ivotem. Pak se zastavily na obrazku nad j ej im liftkem — na obrazku jeji matky. Pristoupila blize. Zdalo se ji v gak, 2e mime a jindy tak laskave oci hledi na ni dnes prisne a karaye. Sepjala ruce. Bohate slzy zattpytily se ji v brvach.

"Maminko!" kptala vroucne. "PH svate pa matte na tebe ti prisaham, 2e budu dobrou matkou a nejlep gi knou. Nevim, kdo mi to tu neet'astnou lasku do srdce, ale vet- mi, 2e jsem dnes hodna tveho pokhnani. A ty mi je dag , vid'? Mne i tomu druhernu, kterY pod inYin srdcem hlasi se k 2ivotu. Maminko, draha maminko, prof tys nebyla se mnou?" zagtkala zoufale a pak skryla hlavu do dlani.

Veela Amalka s neviidnou, zamraknou tva,Kdy2 spatrila placici nevestu, zakabonila se jegte vice.

"Tak nech u2 toho breku, na to je ted' pozde — a pojd', Id se ma jet!" zavolala na ni hrube.

"Je u tetieky, milostpani, prve jsem ho tam dovedla."

"No, ted' se s tebou piece nebudu zlobit. Ale to ti rikam, 2e jsem to mela prohlidnout hned od poeatku, aby ti to tedy bylo jasne. Ze se nestdydie!"

"Tak? Pak me tedy prede gel," smala se mlacla pani a pohladila deveatko po vlasech. "DCkuji ti."

Tato slova Jarmilinu ranu jegte vice rozdirala. Takhle s ni je gte piece nikdy nemluvila, pres to, 2e ji nemela rada. A dnes, prase dnes, bylo toho Jarmile dvojnasob lito Osu gila rychle slzy a obratila se ke gvagrove. Stala je gte stale u pootevrenYch dveri a drkla se kliky.

"Amalko, co2 ani dnes nema g pro ne vlidnejMho slova?" zaeeptala prosebne. "V2dyt' jsem ti nikdy nepolo2ila ani stebla Pres cestu!"

(Pokraeovani.)

Ve sttedu, dne 6. zati 1939.

Uryvky z eeskoslovensk5 ch dejin. r

Na harodd oouti v s.

Ctli1z4.)

4.)

rrISICE hosti ptijelo totit jit na sobotu, kdy byly zahajeny kulturni podniky domatlicke velkym koncerte-m chodskSrch pisni cha Jindkicha, jen za tticet let neilmorne prate sebral a tak zachranil potomkrim umelecke poklady chodske zpevnosti a lidoveho folkloru na Chodsku vtibec. V sobotu byly zahejeny v Domatlicich take spojene v3istavy Frantig ka Michla a Josefa Hofmana v zase daei sini radnice. Franti gek Michi je oak 0. Nejedleho. Pre domailickou vSrstavu shromatdil soubor 50 ()brazil z velke 'east s chodskSrmi a jihodeskini motivy. Na graficke vSrstave Jos. Hofmana shrorneldil znamy knihomil prehledny obraz v3"7voje pisma a tisku. Divak vidi tu take grafickS7 opis slavneho Husova listu, psaneho den pied jeho upalenim v Kostnici. domatlicka •v7stava zahajelia byla v nedeli rano v Zivnostenske gkole. Reditel Paroubek oslavil na ni s14-na panoramatem "Od Whledii" a detnYmi obrazy a akvarely domatlickS7 kraj.

VJ.st2tvy samy svedel o Evem kulturnim ruchu Chodska a budou jiste po cele leto cilem na yg tevnikei Domatlic. Domatlice vitaly v sobotu yeder sve hosty take slavnostnim osvetlenim sv3ich budov, veil i ulic. V sale sokolovny znel zatim slavne Jindfichriv sbor "Buladina", komponovanST na Slova J. S. Baara.Na narodni pout'.

Navg tevnici, jet vezly jinni nedelni vlaky do Domatlic, pozorovali cestou patrave huste zamitenou oblohu, jet se zdala hrozit degtem.

Ale vgern se v-yjasnilo pied Domatlioemi, a kdyt se prvni huste priivody braly krasnou tichou aleji. stoupajici zvolna od mesta k sv.

Vavfinci, potvrdilo jit modrajici se nebe krasnST den. Casne rano uvitali D3matlidti oficialni delegaci Narodniho sourudenstvi v Cele s gen. sekretarern Drgadem a dr. Talackem. Za mesto uvital ji na radnici vladni komisat dr.

Ka. landra, za Narodni sourudenstvi krajskSr vedouci Tomag Kozina ze State. Delegate venec k pomniku J. S. Baara, jen zveenil Chodsko ve svS7ch spisech, i k pomniku chodskeho bojovnika Jana Slaclkeho Koziny na Hredku u tje,zda. Pak jit pi jizdei vlak za vlakern a ampliony, umistene na nadrati, vitaly tisice a desetitisice hosti, vyhrnuv gich se z Thrice out a autobusii mely toho rana za cil Domatlice a jejich slavnou narodni pout' Domatlieti hostitele podstou piii vskutku nadlidekou zkougku, aby obstarali potteby vAech pkichozich a jestli nekde v jednotlivostech vge neklapalo, omluvili to hoste, sami ohromeni zestupy, hrnoucimi se z cele zeme a kraje na pout'.

Domatlicke nemesti videlo za tolik staleti mnolio velle;;Th, tragick:;7ch i slavrich clni, a neni jen jednou ptipommeno Sc svym mestern v Palackeho dejinach a krasnch Roubikov3"7ch "Dejinach Ch:dt." Husite, ktiteci, psohlavci. Historie zacnamenala ve1ike deje a tivot na hranice vysimuteho mesta a kraje; nejcn usta dejepiscri, ale i knihy spisovateht, kteii od "Boi":eny „Nemcove sem chodili a rodili se v tomto kraji jej oslavily. Nemcova, jet tu trpela, a sbirala prvni narodni pchadky a sledy narodnich zvykri. jet sem vlotila dej svS7eh krasnch povidek, Alois Jiresek, jent vystavel umeleckST pomnik Chodenn "Pschiavci", jeho nasledovnik Jan Vrba, jent v "Choclsky:ch rebeliich.' pokradoval v tradici

VtSTNilt velkeho pfedchadce... ale kolik Pri g° i hudebnika a vYtvarnikt, aby zachytili pro budoucnost pravY tivot tohoto krasneho cipu tech. AleS, 8pillarove, Kalvoda, Mysibek, Vosmik, at po ty nejmladSi — vSichni nalezli v uSlechtilYch liniich chodskeho kraje a jeho StihlYch a barvitYch obyvatel zdroj radostne ispirace, stejne jako Karel Kovakovic, jen jen zhudebnil v opeie Jiraskav dej "Psohla y -ct",apovernhCdskuJicancha, jeho pisne chodske a musealni sbirky jsou ut po leta nejkrasnejS'im kvetem na'Si regionalni kultury. Tady z kraje ipochazeji slavni lekati Thomayer, Cisler, Pelnak, filosof L. Klima, pravnik Hoetzel, pohadkat Hrutka i J S. Baar, jen tu gel po stopach Nemcove.

Propagaeni knitka o chodskem kraji ptipomine s povdekem i zajmu dvou velkS7ch deskSTch spisovatelri modernich, Rriteny Svobodove a P. X. Saldy, obou uvabenYch eisqm zdrojem krasy, jen k nim zavanul s tvati iidu pouti k sv. Vavkincovi.

Pod vysokSuni vetemi domatlickS7mi, kde se s hlasky odva je gte starodavne voleni stetcovo, prochazelo tisice a desetitisice poutnikteti ne nadarmo sem ptijeli. s heslem "Radosti ze 'tivota".

Tady ji skuteane nasli, onu prostou lidovou radost a radostnost, jet tyska, z pracujicich lidi, kteti se ■Q svilj svateeni den vypravili na tradieni pout' ve svSrch krojich, se svS7mi duclaky a zpevy a pini cesty. vedouci k sv. Vavtincovi, je gte pygnejk o to, ae se tolik desetitisict ptatel z celSich tech na no ptijelo podivat. Dnes kdy tolik mluvime a pi geme o dove kultuke, nam teprve vysvite, jaltSr poklad narodni sily leaf ukryt v takovem chodskem kraji, jen si zachoval svoje lidove zvyky a jen na gel i tolik milujicich pestitelri jeho pisni, zvykt a krojt, jeho lidske Cistoty a um& leckeho daru. Lidove pouti se stavaji v posledni dobe vgude dostaveniekem tisice hosti, kteki se ptijitcleji pokochat libeznosti radostneho lidoveho projevu, bohatstvim barev a zvukt, a ovSem i onou tradieni zbotnosti, jet nabST -vadnesilhopkzvunerodih.

To jsou Cechy Kostel sv. Vavkince na vrchu nad Domatlicerni, je prosta budova, typicky poutni misto v zelenem haji, ke kteremu vede z mesta, tfi kilometry vzdaleneho, kresna stromove alej, v jejimt stinu se to tak pane a lehce jde jste at udiveni, kdy se s vie pod kosteliekem zadivete na panorama historickch Domatlic s jejich vetemi a budovami. To jsou Cechy, prave Cechy, se s ySrm zylnenS7m terenem, se svSrmi malebne rozhozermi lany a polieky, s vetemi vesnic a bilymi skvrnami selskSrch obydli. To jsou prave Cechy, posvecene na toto jmeno lidem, jen po tisic let zde udrtuje svou slavnou a nebojacnou tradici, lidem zvykIS7m na protivenstvi a zepasy, dristojne nesoucim chvile poraiky a stateenS7m vuei osudu. To jsou prave Cechy, kde z jadrneho hovoru, z pisni, zdedenSrch po ptedeich, z ladneho kroku deveat v narodnich krojich nabSrvete, anit si to uvedomujete, nove viry v silu rodove tradice a v bezpedi celeho naroda...

Tvrdi vridi osudu, dovedou se Chodove radovat radosti zdedenou staletimi. My megt'aci, kteti sem pfichazime, mimodek se snatime zapomenout na sve velkomestke zvyky, abychom co nejvice splynuli s lidem, jent dnes ye sve srdeenosti chape velmi dobre na ge dobre mysly, a nevidi v nos jen zvedave divalty, opravdu hosty, kteti priali jako bratti k brattim.

Se vgech stran Chodska ptichazeji procesi z vesnic k svemu svatemu Vavtinedkovi, mladi a stari, tito dristojne mleenlivi, ti mladk pini Usmevri pri pisnich duclakil, jet je doprovezeji. Dudy, housle a klarinet zaznivaji z mesta, s cest, z haje u sv. Vavtineeka. Vgichni jsme si tu nejak Monsignor Stagek ptigel ke sv. Vaviinci, aby tu po bohoslutbach promluvil k desetitisicrim... Jak jinak, net tak, aby pozvedl polekand srdce, aby ukazal, ze yira v Boha je tesne svazana y lidskSrch srde

Strana 17. rich s virou v domov, vlast, narod. Prye se sebevratednYmi mySlenkami o malomysInosti a marnosti natfi narodni prate! rikal. Z dune vSech pravil: "Slibime sve matte Ceske a phsahati budeme v teto pamatne chvili jmenem s yYm a vaeho eeskeho lidu, ae ji nikdy neopustime, nezradime, a at do posledniho tlukotu srdce milovati budeme. Pfisahati budeme, ze svou praci, svornosti, narodni jednotou a tivotem, tizenYm podle zasad kkest'anske moralky, postavime °pet vlast svou na onen stuperi cti, blahobytu a slavy, jakou protivala v minulosti, v dobach slavnYch oeskYch knitat a kraIt a nejvettiho z nich blahe pameti Karla IV." Oh, lid prisaha ze srdce, napineneho vroucnosti presveddeni...

Narodni rytmus Odpoledne polozili zastupci Mladeho nixedniho sourudenstvi venec k Baarovu pomniku na chodskem hrade v Domatlicich a ke Kozinovu pomniku na Hredku. Pod stromy zni ze v§ech chodskYch vesnic chodska. musika.

Tandi se a zpiva, po celem kraji. Slunce sviti na modre oblozee, lesy se zelenaji, je krasne.

Na domatlickem sokoli gti jsme videli odpoledne v nedeli krasne chodske tance, pfedvedene chodskS7mi sokoliky. Tu teprve tryske, napino radost chodskeho lidu z Koleeka, Myslivecke, s3ikorky, baboraka, jak se vaechny ty tance jmenuji, z Ceske besedy, tak ladne a oslriujici v tech sviticich a zaticich krojich chodskeho kraje. Co tu bujnosti, veseli, mlade prudkosti, co tu samortejmeho, jakoby ne ani naudeneho, ale vrozeneho rytmu narodnibo tance, Koleeko nattasanS7 valeik, trucovita polka, apacirka, dupak nasleduji za sebou, v gecko rozezpiveno, rortandeno...

Ale den miji, je Cas odejit — veene. akoda.

NaSe oci vSak nezapomenou na krosnou podivanou. Pki procitnuti se nam objevi taneeni per v skvoucim kroji, diva noaky zadupou, silne pate zvednou diveici v bocich vysoko, vyscko — pravS7 obraz radosti, na kterou se nezapcmina. A tisice piljdou dal v na gi pameti k svatemu Vavfineeku, dudy zazni, vtecko zazni nejinak, net pfi. hudbe Smetanove. J H. Belehrad. — Ivan Cubaeie, prvni ban (guverner) autonomniho Chorvatska, sloail vdera Utedni plisahu za pfitomnosti regenta prince Pavia, kterST mu udelil tad koruny prvni tfidy.

Touto formalitou zahejen byl v Chorvitsku novST tad. Autonomni Chorvatsko ma 26 a pill procenta rizemi cele Jugoslavie a 28 a pill proc. jejiho obyvatelstva. Stave se eim dale tim ztejmejSim, to dohoda mezi Srby a Chorvaty byla uspig ena nemeckS7m naporem za rozSiteni sveho panstvi do jinch zemi. Nacisticka propaganda, y e spojeni s tiny Nemcri, zpOsobila v Jugoslavii pocit nejistoty. Srbove si uvedomili, kam by vedly trvale spory v zemi, naproti tomu Chorviti pochopili, ae odtrteni se od Srbt by znamenalo koneene ovladnuti Jugoslavie Nemeckem nebo Italii.

San Francisko. — Na popud americkeho miliardate John D. Rockefellera byla v Kalifornii prave dokoneena stavba jedineeneho Tastedka Williamsburgu, ktere predstavuje pfesnou kopii mesta z XVIII. stoleti. Nebyl to snadn9' Ukol. Na stavbe pracovalo tisice zkutenYch delniku pod vedanim odbornikt, historika a umelcu. Ve vaech domech tohoto podivneho mesteeka se bude svitit jako za starch east obyeejnSmi sviekami. V osade . je universita a jeji profesoti vyuduji dejiny pisemnictvi a umeni v jazyce latinskem. Stavby jsou vtak zaroveri prakticke. Jsou vybaveny modernim kornfortem a pH torn neni nikde archaickY styl porug en. Topne telesa jsou obratne ukryta ve starobylYch krbech. Obyvatele maji dojem, ae se zpozdili na orloji veldt o d ye stoleti.

Moskva. — Prove byly dokoneeny zkutebni lety s brovskYm velkoletadlem, ktere bylo staveno tajne a ma bYti velitelskYm letadlem sovetskeho civilniho lettectva. Je to 6-motorovY monoplan o 8,000 koriskYch silach. Akeni radius je 3009 km. Letadlo vati 45 tun a muse pojmouti cestujicich mit= osmielennou po,sadku.

Strana 16 i\v/YSLITE-LI, 'te jste prospali celou noc, jako by vas do vody hodil, nevedouce vabec o svete, dokazuje to jen, juke neeekane veci se mohou s vami dit, zatim co drimete.

Zcela nedavno totit objevili udenci, to nikdo, at' spi sebetvrdeji, neztravi v nehylonem a neruenem spanku vice net 25 minut, a veteina lidi dokonce jen 11 minut. To oveem neni mnoho. Nepoddavejte se veak honem pocitu Unavy! Hned uslyeite, ze tito panove pkieli take na to, to to va gemu zdravi prave prospiva. Le i loft neklidnem pkevraceni s boku na bok si odpoeinete zrovna tak dobre, jako byste byli proleteli celou noc bez nejmeneiho hnuti. K neuvekeni, vid'te! Ale je tomu tak. Mend a laboratoke na celem svete se mnoho a mnoho zabYvali vYzkumem spanku, a kadou az sme g -nejdouchYpksaelinjtomuto, ale i k mnoha jinYm Prekvapujicim poznatkum o spanku- a jeho rieincich na na g organismus. Nestejne silnYmi Adery na gong, opakujicimi se v pravidelnYch intervalech prima u uei mnoha klidnYch spaeft, dal na klad k poznani, v ktere noeni hodine je nejtite eloveka probudit, to jest, kdy spime nejhlubelm spankem.

Ptistroje, zapojene k perovYm matracim trpelivYch spdea. registrovaly, jak je to s tim pkevracenim se strany na stranu a prelehavanim ye spanku.

A je tomu z velke east docela jinak, net byste mysleli.

Nemate snad pkatele, kteri se honosi, to se prevalovali celou noc a usnuli at k ranu? Mot na, te maji pravdu. Ale vereina lidi usin g nejhlubeim a jedine zdravYm spankem hned v prvnich teeth hodinach po ulehnuti. Zbytek noci se pak jen prevraceji. Motna, to si vgak nic z toho neuvedomi od okamtiku, kdy poloti na poletar, at do rana, ale presto se ma noc napkevraceji at at, jak na ne prozrazuji zapisovaci pkistroje.

Nejneuvekitelnejei je, to psychologickYmi a jinymi testy, kterYm byli spiel podrobeni nejprve pa prvnich tfech hodinach a pak po cele prospane noel, bylo dokazdno, to nejvice eloveka osveti prave tech poslednich 5 hodin neklidneho spanku. prave ty znamenaji pro vas nejvic, a mnohem vice net ty prvni ft' hodiny, ktere prospite jako kus dieva.

To tedy znamena, to nezaleti tolik na torn, jak hlubokY je vas spanek, ale spice na torn, jak diouho trvd.

Pamatujte si to, at zas budete chtit odpovidat na babieeino bodre: "Tak co, dobie jsme se vyhajali?", mrzutYm: "Ale kdepak! Celou noc jsem se pkevalovala se strany na stranu."

Jina vac, kterou budete motna dost neradi slyeet, je, to tech tradidnich osm hodin spanku je az at. Bylo to docela nepochybne dokazano raznYmi testy. Nejen to. 'gest hodin, kikaji experti spanku, kteri pozorovali a zkoumali spanek spousty lidi, stadi veteine z nas zrovna tak dobre jako osm, aekoliv to tkeba neni tak pkijemne, jako kdyt si mateme popkat trochu easu k usinani a probouzeni.

Na deti se to veak priromene nevztahuje. U6eni panove, kteri tvrdi, to vam stadi tech Best, se shoduji v torn, to deti do sedmi let musi spat 14, sedmi a osmileti 11 a eestnactileti 9 hodin denne.

Deti vilbec, co se tYka spanku, je tkeba zaradit do docela jine tridy net dospele. Dospell lide, nejspige cvikem, se stall monophasiky, to jest stadi lira jen jedno kadne vyspa,ni ve 24 hodinach. Ale batolata a deti, stejne jako krysy, kralici, bile mygi a litaly, jsou polyphasi kove. Maji-li dobre prospivat, musi Se za 24 hadin prospat nekolikrate.

DUI jsou z tvort zde vyjrnenovanYch ne j -merlpoiahsck,nbt'emluvriasp za den nanejvYg lest nebo sedmkrat, kdetto bile myei usinaji desetkrat, kralici gestnact jedena clvacetkrat, a co se tyre zital, maji schopnost usinat v ureitou chvili, a to tak hiuboko, to prekiznete-li takovou litalu, katz palek usne v stejnem okamtiku.

Ale vrat'me se k tern prvnim teem hodinam hlubokeho spanku. Zda se, to natal lide do-

VESTNIK

Co vime o spanku?

Hannah Lees. vedou usnout hned, jakmile ulehnou, a v pr y

Ve stredu, dne 6. tali 1939. sud vac, a ktere si nikdo neni jist. Ueenci ovAem vedi, to spanek je pro mozek obdobim kiidu ate mu poskytuje eas, aby mohl budovat to, co bylo znideno dnem tetke prace, protote I mnoho oast naeeho tela si easem odpodiva. Na pkiklad slinivka brisni, maid 2162ka ulotena pod taludkem, ktera mezi jinYm vyluduje insulin, jim se polity cukr spaluje a promeriuje v telesnou energii, pracuje nejakou chvili pinou parou a pak se bez zjevne prieiny zastavi, zatim co veechny ostatni telesne funkce pokraeuji svym tempem dal.

A prave tak jedna nas mozek, zatim co spime, vyjma to, to naee mozkova einnost ma takovY vliv na ostatni telesne funkce, ze veteina jich se take eastedne zpomaluje, tedy mozek odpodiva Krevni tlak je ve spanku nit& a take vymegovani se deje mnohem pomaleji.

Dobke vite, to lide si mnou oei, jsou-li ospali, a to pri probuzeni mame sucho v dstech. To je proto, to sIzne a .slinne Hazy snitily svou einnost a zaroveri s n-rozkem se take ony oddaly chvilce oddechu.

Ale nic z toho veehe nano nekika, co pkimeje mozek k odpoeinku prave tehdy, kdyt se tak stava, a nikdo to take nevi. 6i lepe kedeno, asi na pal tuctu rozlienYch skupin ueenca mysli, je jim vac jasnaa ale katclY z techto ra haji zcela rozdilnou teorii. Cot se velmi pkiblituje tvrzeni, ze vlastne nikdo nic nevi.

-,nihodejsuprtnhlbeio spanku. Druzi zase takto usinaji teprve v druhe nebo tketi hodine. Tu dochazime k ureitemu zaveru. Jak vita, nekterYm lidem se pracuje nejlepe rano,, jinYm odpoledne nebo veder. Nu2e, testy ukazuji, to tyto ranni veelieky jsou prave ti, kteki rychle usinaji, ate ti, kteki usinaji pomaleji, zase nejradeji pracuji veder.

Neptejte se mne prod. Myslim, 2e to dosud nevedi ani sami badatele. Nicmene, zda se, to je tomu tak.

Dale byla v posledni dobe dakladne zkoumana ztrata spanku. VYsledky byly je gte neodekavanejel. Zda, se, to nedostatek spanku neubliluje zdravYm, dospelYm lidem ani zdaleka tolik, jak se vkly myslivalo. Hrdinni experimentatori se zdrtovali spanku 48 at 115 hodin, to jest dva at skoro pet dni. Jestli jste ut zkusin, Ake to je, ztratit jenom jedinou noc spanku, dovedete si pkedstavit jejich pocity. Stopatnactihodinoveho rekordu dosahl, jak mimochodem podotYkam, psycholog Nathaniel Kleitman, jeden z nej yYznamnejeich americkYch badatelft v tomto oboru. Moina, to jste neddyno eetli zpravu o torn, jak ode gel na mesic a Mamoth Cave, kde zkoumal, jestli by se dlovek mohl pkimpasobit dvacetiosmihodinovemu dni a tYdnu o eesti dnech. Shledal, to on by to nedovedl ani za nic, atkoliv mladei psycholog, kterY tam byl s nim, to dovedl. Je oveem mold* to pro udence je snadnejei vydrlet 115 hodin bete spanku, net spat denne 9 hodin, neni-li tomu zvyklY. Aekoliv pro mne nebo pro vas by to pravdepodobne nebylo tak tetke.

Samozkejme, to dr. Kleitman a ostatni badatele, kteki se pokoueeli vydrtet beze spanku, se citili hrozne unaveni a dostavali mizernou naladu. Nakonec uz sotva stall na nohou, ale neodvalovali se ulehnouti, protote vedeli, by pak ihned usnuli. Ale aekoliv jejich krev a srdce a veekere telesne funkce byly po katcle takove periode beze spanku velmi peelive studovany, nebylo motno nalezti, to by jim byl nedostatek spanku ublitil. Oveem, ae ztrata spanku mate uekodit, jde-li dale net takovYto experiment. Doktor Kleitman a ostatni, kteri se dobrovolne zdrteli spanku, poznali, to osmi at devitihodinove vyspani je nevratilo do normalniho stavu i po sebedel gim obdobi. Co se tYka jejich schopnosti myeleni, jiste jste slYchali lidi kikat â&#x20AC;˘ "Nejsem schopen myslet. Jsem hrozne ospalY." Nute, tito vedatoki se shodli v tom, to tato poznamka ve skuteonosti znamena, to lide jsou prilis lini, nebot' objevili, to nedostatek spanku nema, velikeho vlivu na jejich dueevni procesy, dokud vac nezaela daleko. Ale i pak staeil kratkY dvouhodinovy spanek, aby je navratil do stavu, v kterem byli schopni vykonavat jednoduche veci, jako na priklad be2ne poetalske fikony.

Toto veechno oveem neznamena, te spanek neni do posleclniho puntiku tak daletitY, jak o nem myslime, protote pottebujeme mnoho spanku, abychom se citili v dobre mire, a Vagina z nas potkebuje dobrou naladu, aby mohla dobre pracovati. Ale znamena, to, to povesti, ktere slYchaveme o nervovem zbrouoeni a o poveechnern onemocneni, vzniklem ztratou spanku, so pravdepodolone vztahuji k jinYm prkinarn, ktere rrnimo jine zpilsobuji take nespavost. A take to znaei, to ony fantasticpovidky o nadlidech, jako byl tkeba Edison, kteki pracovali na svYch fenomenalnich dilech pri tfech hodinach denniho snanku, mohou laYt skuteene pravdive.

Zde mate tedy teorie, a matete si z nich vybrat. Je pravdepodobne, te spravna je nektera teorie nebo kombinace takovYch teorii. Nejmarkantnejel dukaz toho til pied nedavnem v Moskva. Bylo to deveatko s dvema hlavami a dverna pary rukou. Nazvali ji IrMa a Galina, a vedc1 kteki ji, studovali byll primo fascinovani tim, to Irina dovedla tvrde Spat, zatim co Galina byla vzharu a usmivala se, a naopak. Proto si kekli, to dokazuje, t?, spanek je neco lokalniho, co sidli ptiMo v mczku, a ne neco tak veeobecneho, jako jsou zrneny chemicke nebo krevni

Ironie cele veci je v torn, 'le veteina techto zajimavYch drobnYch fakt nevyela na svetio ani tak proto, to by se byla Veda starala o to, ma-li Wee pracujici delnik dneeka dost a zdraveho spanku, ale pro abstraktni zvedavost, co je vlastni prieinou spanku. A to je at do-

Nedd se predvidat, na eem se v n?,iblOtich letech psychologove shodncu jako na pkieine spanku. Jedna vac je veak jista. Zatim, co se budou snatit definovat tuto vac, budou patrne objevovati nave a nave zaiirnave noznatky a spAnkti,

Jedna z nejstareich a docela logickYch toorii je, to spanek je nasledkem jakesi mozkove anemie. Po dle teto teorie se mozkove cevy v pravidelnYch intervalech stahuji tak, ze mozek nema2e bYt zasobovan takovYm proudem krve jako za normalniho stavu. Kdyt se to stava, nema mozek dosti krve k vYtive, a proto zemdleva. Dakazem k tomuto tvrzeni se zdalo to, to lide se stavaji snadno ospalYmi, kdyt se hodne najedli a tim se stado, to hlavni proud krve byl privaden k taludku.

Vagina ueenca nagi doby se podina klonit k nazoru, ze spanek je druh nervove reakce, a vzhledem k tomu, to mozek se sklada, z nervevYch bunek, se to zda zcela logicke. S tohoto nervoveho stanoviska uvatoval o spanku nejprve rusk psycholog Pavlov, jent studoval podminene refiexy u psu. Znate onen start' experiment s psem, kteremu byl ukazovan kus masa, zatim Co se soueasne vtdy ozval zvonek. Po nejake dobe se pak jen ozYval zvonek, a aekoliv pes nevidel maso, piece jeho tlazy vyludovaly sliny. Toto vyludovani tehdy, kdy se psovi neukate maso, je prave takovYm podminenYm reflixem.

Mimochodem reeeno, jedine teorie dr. Kleitmana vysvetluje takove fenomenalni lidi, o nicht vime, 2e dovedou usnout v okamtiku, kdy ulehnou, at' je to kdekoliv a kdykoliv. Vite, je docela doloke motne, to tito Bohem nadani bide ovladaji sve svaly a svalove vedomi lepe net' my ostatni a mohou je uvolniti na povel. Je to podepkeno dobre znamYm faktem, le nespavost je east° zavinena neschopnosti takoveho uvolneni svala a te jednim z prostredkit, se predpisuji pro spanek;, jsou cvideni, ktera uvolruji svalstvo.

Ve stkedu, dne 6. zaii 1939.

SMUTEK BEZ. FRANTISKA. Vtedni zamestnani vgedniho vela ma v sobe jiste urditou poesii: Nejsou to verse psane basnickYrn jambem, ani v nich neskade daktyl, mohou to bYt docela obydejna eisla, kterymi se oznaeuji koruny a halete v eerie. zboti u vYrobce, nebo obchodnika. Poesie obchodu, ktera ma svilj chod v kulantnosti a solidnosti, se musi umet vychutnat, jak krasnd kniha vertu, ktera se ete veder pii lampe a otevtenem oknu do vesmiru, ve kterem souhvezdi MaMho a Velkeho vozu odvati jako nebeskY taxametr nage mySlenky, prase z verso zrozene. Chut' obchodovani je neco, eemu se musi rozumet jako staremu vinu, neco, ph dem se skoro zapomina a piece nikdy nezapomina na hodnoty else' a co piece dava urdite opojeni. V Praze jsou dva FrantiSkove. Na pkijmeni nezaleti. Jeden vyrabi urditY druh jak?, na torn vlastne take nezaleti a druhy FrantiSek je kupuje.

Ale jak kupuje. Nejeltive se ptijde pkeptat, co je u vYrobce FrantiSka novelao, jak se mu daft jak jdou obchody a pozve jej na eernou kavu do kavarny. Frant gek vYrobce a Frantthek obchodnik seeli v kavarne, mluvi katdou chvili o neeem jinem a potom z nedostatku jineho se hovor stoei na podasi. "To viS," mysli si FrantiSek vYrobec, "ja vim o co ti jde! Pottebuje'S zboti a pottebujeS je lacino!" Ale protote rozumi sve vYrobe, midi a posloucha redi o poeasi. DruhY den pkijde Farnti'Sek obchodnik °pet. "Jeje, co je noveho?" povida ut ye dvekich. "My bychom moll jit do kavarny na eernou kavu."

A jdou do kavarny na eernou kavu.

Ut se ale nemluvi o podasi, FrantiSek tovarnik mluvi o svem zavode, o vYrobe, o reklame, kterou v sezone podnikne a potom se tkeba ukekne, ze obchody nejsou takove, jake by mely bYt. K tomu Frantts-ek obchodnik podotYka, ze take nema takovY obrat, ale kdyby jako pan kolega potkeboval nejake zboti levneji prodat, ze by on, jako FrantiAek obchodnik proti tomu nebyl a koupil.

OvS'em, za nejakou opravdu nizkou cenu. Frantieek tovarnik mlci. Tketi den FrantiSek obchodnik da y& zboza slu'Snou cenu. Jde se znovu do kovarny, jde se jeSte nekolikrat do kavarny, at Franti gek obchodnik zboti koupi. Koupi dobte a za cenu, ktera, je hezky pod cenou, kterou nabizel FrantiSku vYrobci jiny obchodnik. Nyni odjel FrantiSek obchodnik na dovolenou. Frantigek tovarnik chodi smutne po Praze a stYska se mu. Nema komu prodavat, protote FrantiSek obchodnik mu dodava do obchodu chut' a poesii, ktera se neda, nikde koupit. )O( Tramp Dtek vystreil rano nos zpod pokrYvky a vidi na oknech kapky deAte. mry, poslechni, Poppy", povicla vedle leticimu spacimu pytli, "snad v nod. nepfSelo?"

"Co, prgelo, to byla, Potopa, elQ7r_ vede, blesky. jen sviStely Yam :IOU-, ravel,. at se vkahrib tiaSla." : 4 "inarja"â&#x20AC;&#x17E; povida, Dtek, prod' jsi mne, eloVeCe, nevzbudil, vis piece, ze nemutu nikdy pti boutce spat; 0 Uditel ukazuje 26,kam obraz zebry.

"Tak nam Kropaeku povez, jake je tohle zvite?"

Kropekek: "Prosim, pane Ilene% to je Icful v kaupacim

Vt8TNiN Kdyt zajel Tiso s DureariskYm do Berlina, projednat s Hitlerem slovenskou neodvislost, vzali s sebou svoje kola, aby u gettiti taxi z nadrat'. Kola si postavili pak pied kancletskY palac Kdyt jednani stoneilo a Hitler vyprovoclil svoje hosty na prah, DureanskY zpozoroyal, ze obe kola zmizela. Nedovedl se udrtet a vyktikl na sveho presidenta: "Tiso, kolo nie". Hitler phrozene nepochopil oe jde, za to se rozeilil a kval na oba udivence: "Zatracend pakat, sotva ji garantuji hranice a samostatnost, at to chce kolonie".

Strana 19.

Lekat kiadl pacientovi na srdce: "A po kagde, kdy2 budete mit chut' na sklenku kofiaku; snezte jablko!"

"Ale, pane doktore," desil se pan Htib. "Dvacet jablek denne, to bych nesnesi."

0 Patrik si udelal znamost. Neve' del, jak by se s divkou navrhl ji jednou stydlive: "Sleeno, nemohli bychom si spolu nekam vyjit?"

Pkisvedella radostne: "Ach ano, tteba do divadl Zachmukil se Patrik: "Ale vydrtite tak dlouho stat?"

tele Vpadl pan Macalik do bytu k "Oloveee, ja jsem ti hrozne nastuzenejl" "Ted' v lete, kdes to sebral?"

"No, vig, pied nekolika dny jsern na Wilsonove nadrati sedel zady k zimnimu jizdnimu kadu." a

Zasa.dni povaha.

Pan Pecoun je tak tikajic zasadni elovek. Co tekne, to spini.

Jako na ptiklad tuhle. Zpival si v hospode: "Nepudu &unit, nepudu domil . . ." A take neAel! Musili ho etyti nest.

tete

CECHOSLOVAK Jest-li chcete se docisti nejnov651 a iipine zpravy z piltomne evropske krise, zajimave fine zpravy mistni, statni a narodni a ze stare dopisy, pouene a za imave Clanky a romany,

Piedplat te si CECHOSLOVAKA NESTRANNIt l ASOPIS, HAJiC1 ZAJMY FARMAK DELNIK A MALOROLNIKIJ

K

eechoslovika nabizime pouze novirm odberateliim, eleniim S. P. J. S. T., Zasopis ten

r

1

Vydiitkujte teto Pillekitosti a icknete o torn svemu sousedu.

Nabidka tato potrva kratkou dobu.

Pospeite si. .011JEDNAVICU POStLEJTE,NA:

BLISHING CO. West, Texas

Straria 20

VESTNIK

Oddil dopisovatelsky San Antonio, Tex. Ct. redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

"Nechceme valky, dejte lidu vzdelani, Dejte nam chieba . . . nemame vojsko na zmrzadeni . .

Tak znela piseri bratti z legii, pisen, ktera pronikala dug, utrpeni zkugenYch, zbylYch bojocniku po svetove vratele mezinarodni.

Dejiny se opakuji, dnes °pet vyhla,gena ka Spojenci, jako pied 25 lety. proti hunskkin hordam HitlerovYch Nackfi. Bratti a sesry, spojme se, "Viribus Unitis" (Ve spojeni je sila). Nage ptiletitost jest zde, ted' a nebo nikdy. Sta tisice nagich bratti bude krvacet v cizich legiich, hlasme se k odboji s nimi. Jmeni, krev i 2IVOT DEJME za svobodu vlasti sve.

Nechceme tit pod cizi knutou, myglenka ta jest nam ukrutnou.

Dnes, kdyt prosba vysly gena byla, vzhtru do boje, ukatme silu lvi, at' nag, mfij a tvfij mueitel, odpurce viry, prg,va, svobodneho lidstva, zvi, zvlagte nas Slovanu: 2e Pravda "vitezi.".

At' °pet zazni: "Hrom a peklo", rozzuH se ley, a po celem svobodnem svete zazni, Jegte tije duch slovanskST, "Hej Slovane", nag narodni zpev .. .

Vzhfiru k odboji, Vá&'Lawrence V. Kallus.

Vyzovice cis. 114, Fairchilds, Tex. Cteni brad' a sestry!

Timto yam davam na yedomost, ze ptigti schtze bude potadana v tars druhou nedeli o 1 hodine odpoledne. Take uvedomuji fieetni vkbor, aby se jiste dostavil a pfehledl knihy kadove, aby se vge dalo do potadku. Jest nyni eas, aby si elenove sve povinnosti zapravili a tim usnadnili sobe a tadu by v ge glo hladce bez suspendovani jak Coposud. Tak nezapomelte na druhou nedeli, 10. zati, a na shledanou. Se sesterskSim pozdravem, Marie Kadera, taj. lead Pokrok Moultonu Cis. 27, Moulton, Texas.

Mill bratki a sestry!

Timto yam davam °pet vent, te budeme konat nagi pravidelnou schfizi v nedeli odpoledne 10. tail Jmenem na geho kadu a ctenYch titednikil vas la,skave zvu, abyste se co v nejvetgim path, vgichni dostavili, neb bude jednani o nagem spoleeenskem pikniku, kterSr chceme v kratkem Case potadati, pak ienskY vYbor poda sve zpravy, atd. a Mani aby sve povinnosti zapravili. Po schtzi bude nejapobaveni, neb program, jak bylo v minule schtzi, kterSr byl velmi krasnS7 a katdemu pHtomnemu se to moc zamlouvalo. Dekuji varn vg em, co jste byli pkitomni, jmenem nageho tadu els. 27, te jste se tak eetne dostavili. V gichni jsme se vespolek vesele, po bratrsky pobavili, dlouho na to budeme vzpominati •a br. tajemnik bude mit krasiV protokol o tom zapsant Tak na shledanou v pti gti schtizi, 10. tars ve 2 hodiny odpoledne. S bratrskYm poJan V. Havlik. zdravem, Va g gtefanik Cis. 142, Houston, Texas.

Ct'ena redakce a v g ichni dtouei tento list!

V nedeli dne 27. srpna, ditky od kadu 8tefanik els. 142, hezky sehraly divadlo. KatclY svoji filohu um& znamenite. Divakt bylo nad oeekavani, pinieka sin. KatdY chtel videt, co ty deti dokati. Ale vette. kdo jste tam nebyl, ja myslim, kaiti lituje, kdyt mu nekdo povedel, jak hezke divadlo bylo. Ten rychtat, ten to umel komandovat, a ktereho hezky zahral M. Vaja. A ten sedlak, ten umel karat sveho syna; ten se mne velice libil, neb jak si dova.del s tou fajfkou v ustech, ale fajfka jemu nemohla koukit pro jeho fed. Toho hezky zahrala E. Klimova. Ja si myslim, te Vy babieko, mate radost ze s yYch vnoudat. Ale byla jste

babidko, tentokrat jaksi smutna, a to asi zavinil ten bolak u oka, ale to nic, zas bude vge dobre, ze ano" A budete zase pina humoru. Ja y am pfeji, aby se Vain bolak zahojil. — A selku zahrala hezky L. Sopeakova, ta se zase sveho syna moc zastavala, kterY se ttebas cele dny jen na lavce pod peel valel. A je gte jemu tekla: "Miladku, zateri si tu mouchu s toho nosu". A Anku, deveeku, pekne zahrala nage Elizabeth, ktera, u sedlaka sloutila a ten jejich syn Honza se do ni zamiloval. Sedlak za to Anku vyhnal ze sliiby, ale Honza stab na svem, te on od Anky neopusti, te pro v gecko na svete si ji vezme za term. Ale Anka ho nechtela, te je Honza moc lenivt Ale na konec i selka se sedlakem svolili, ie byla svatba a Anka si sebrala hloupeho Honzu za mute. Honzu znamenite, hrdinsky zahral R. Baletka. Proto hrdinsky, te se ani eertii v pekle neb yl, kteti ho chteli upalit, ale on ze v geho vyvazl. On nebyl hloupY, ale at moc chytit A sousedku hezky zahrala G. Sopeakova, ta v gecky poblaznila, mysleli, ze hot' a to Anka tancovala na pastvigti, kde kravy pasla. . Martina, chasnika, zahrala A. 8ilhanova a chasnika Kubu, J. D. Nezval, ti se Wall hrdiny, ze oni zatenou stragidla na ktitovatkach, kde ut nekolik rokii stagilo, ale jakmile se stra gidla objevila, Kuba i Martin utekli a flinty ta mnechali. Bitiee znamenite zahral R. Baletka. Satana ge, knitete pekla hezky zahrala M. 8ilhanova, hias ptemenila a jen hlavou v houpaku kroutila, cela, se svitila jako stfibro. A eerty zahrali znamenite, Uriage M. CilnY, Daniela L. Klima aeBelzebuba B. 8ilhan, ti jen poi-a dposkakovali a delali to, co jim Satanag poroudel. A jak hezky zahrali ty male dugiaky: S. Kelarek, F. 8ilhan, Frank 8ilhan, V. Vaja, F. Vaja. Kralovnu vil hezky zahrala J. Vaja. A druhe vily hezky zahraly: A. Cikala, E. Cikala, G. Sopeak, M. 8ilhan. Tyto vily bezky pochod tancovaly a ten hezky zpivaly, velice hezky balet umely. Ach, to bylo hezke, kdy2 ty vily balet tanaily a kralovna vil ruce rozprostkene drtela nad Ankou, kde tato kledela. Tentokrat bylo moc hezke divadlo.

A na konec divadla zazpivali vgichni herd zazpivali: "Ta pisnieka deska. Bylo to moc doj emne.

Vdera jsme uslygeli smutnou zpravu, te Karel Kubin z Houstonu je v nemocnici Spadl 23 stop a zlamal si nohu ye dvou mistech. A ditko, hogik, Henry E. JurkovYch v Highlands, Tex., je tea v nemocnici v Houstonu, jit delgi eas. Ptejeme vain obema brzkeho uzdraveni. rodino Elgikova, ptijmete od nas tu nejhlubgi soustrast nad ztratou vaaeho otce a statiCka Josefa El gika v Kingsville, Tex. A zapomnela jsem, to pi. Karla etvrnikova, retiserka divadel, byla tetce nemocna, at 103 stupne horeeky mela. Ona ma macho namahy.

A tak se nagla dobra duge, p. Nezval ji byl napomocen pH torn divadle a pi. Studnidna. Diky yam vgem.

Vera 8tefkova..

JAK CHODIME K ODVODUM. Verus.

Jako po celYch Sudetech, tak i v obci Dubicku u Zahteba byli povolani k odvodu muti rodniku 1906-1907, Ce gi i Nemci, vgichni, kteti nebyli, nebo byli v armade Jelikot yes jest Upine deska, tak jako cele okoli (83 vesnic deskkch) glo z teto vesnice k odvodu 99 procent oechil a 1 procento Nemc0. Odvedenci setadili se pied sokolovnou a kradeli za zpevu vesnici do Zahkeba k odvodu. Nemci jdou vtdy jako zmokle slepice se sklonenou hlavou. Tak nagi hog i kradeli sludne s pisni na rtech do Zabteha.

Nebyli opili, g li jako skvel3i vzor Csl. vojaka. Na kraji mesta Zalokehu znovu se setadili, upravili strojstupy a v delo jim vstoupil odvedenec Csl. farat z Dubicka, kter3i tam na ne Cekal a kaki: "Tak hogi, slugne si zazpivame pisnieku". A hog i vzorne pochodovali a zpivali piseri "Koline, Koline .. . " a "Vzkazala mi ma mild, .. .", vic nic. Slugne dogli at k odvodni mistnosti a za nejakou chvili odvody zaealy. — Bylo po odvodech, kolem 11. hodiny dopoledni, a misto aby hogi byli po ukondeni odvodu propu gteni, byli tam v uzavtene mistnosti drteni at do ptl dru-

Ve stkedu, dne 6. tali 1939. he hodiny odpoledni. — V teto dobe je tam odvodni komise chvalila, te se slugne chovali, te nedelali tadnY povyk a te jini by si je meli vziti za vzor.

Hochum to meal() bYt divne, te je nepougteji domfi, snad mysleli, to jim chystaji nejake Iistiny, nenaddli se vgak, to se na ne chysta krvava tat. Starosta byl odvodu take ptitomen i s ptidelenym tlumoOnikem, Hilfspolizeitem. ale v 11 hodin ptijelo do Dubicka auto s komisatem a ihned se dalo vybubnovati, te z na •lzeni okr. hejtmana v Zabtehu, zbavuje se z vy ggi moci starosta fitadu a na jeho misto jest jmenovan komisat, kterY v teto obci ptevezme fitad starosty. V teto dobe byli ho gi, starosta, Hilfspolizeit stale je gte drteni v odvodni mistnosti. Teprve o pub druhe hodinf.) odpoledni bYli propugteni.

Prvni vygel starosta s jednim odvedencem a kdyt dogli pied novou budovu okresniho fitadu v Zabtehu, postavili se proti nim 3 civiliste a nic netu giciho odvedence podali nemilosrdne biti. Starosta se ozval a pravil nemecky, prod ho biji, to nic neudelal. Jakmile to kaki, ut take letel na zemi a byl take zbit a do bkicha pokopan. A ut tam pti gh ostatni odvedenci a ihned se vgech stran se vyrojili jako divoci Certi hordy civilisttt ordnerii, Hilfspolizeitu, dokorice i z Brasovy tovarny teny Nemkyne — ozbrojeny natezanYmi kusy elektrickeho dratu v podobe pendreku, jake maji stratnici a cola tato divohorda se dala do nevinnYch, nidim se neprovinivgich odvedencu. Postupovali tak, te nejeltive udekili katcleho do nohy, a kdyt se bolesti svalil, nemilosrdne ho pak bili obugky, prstYnky, dim kdo chtel. Meli rozbite hlavy, natrtene ugi, rozbita Usta, zada jednu modtinu, rozdrasane tvate, rortrhane gaty — beda se podivati.

PH tom byla pina okna lidi, ktefl ivYm kfikem podnecovali tadici luzu ordneru, aby jen vice tlouk/i do bezvladnYch, na zemi leticich Krvave dilo se skoneilo, na zemi letela a sedela bezvladna, tela chlapcfl deskYch gedesati k smrti ubitYch tel, jejicht gat byl zalit Ceskou krvi. — 6tytem se podatilo uteci. — Tu bylo na ne volano z okresniho fitadu, abysli dale. — Hogi mysleli, to tam budou o getteni. Ti, co mohli jegte stat na nohou gli, ti, co v bezvedomi leteli na zemi byli odneseni za ostatnimi do budovy okresniho fitadu a misto o getkeni byli nahazeni do sklepa. — Musime poznamenati, te je clUletite i to, te ti, kteti je v odvodni mistnosti drteli a tam je chvalili, i ti pak venku mlatili s ostatnimi.

Kdyt se ho gi ve sklepe okresniho fi •adu probrali z mrakot a trochu pti gli k sobe, otevfely se dvete sklepa a dovnitt vstoupilo nekolik ordnerfi s naptatenYmi revolvery a vzktikli: "Rune vzhOru." Ho gi vyzvedli ruce do vY ge a nyni je ordneti zadali prohledavati a v ge, co u sebe meli jim pobrali, same drobnosti i kapesniky.

Zbran u tadneho nalezena nebyla. — Tu jeden z pobitYch hochu prohlasil: "Co jste to s nami udiniii, vtdyt' jsme se nidim neprovinili.

Uposlechli jsme vYzvu a tadne a slugne jsme se dostavili k odvodu." — Kdyt to fekl, znovu dostali od ordneru biti ye sklepe, pak je tam nechali zase nejakou dobu zavtene a konedne ptigel ordner a tekl, te mohou jiti — Hogi zteti vylezali ze sklepa krvi zaliti, jeden o druheho se podpirajice, ale kdyt na nadvoti okresniho fitadu, vrata byla zavtena a tarn CekajIel ordneti bolesti a ranami seslablYm hochilm tekli, te jim museji na dvote jegte zacvieiti. — Dali povel a hogi die povelu, bolesti svirajice zuby, zlobou zat'atYmi pestmi museli cvidit.

Kdyt dilo toto bylo vykonano, otevteli vrata, na rozloudenou dostal katclY polidek a gli do- At za mesto je vedl ochrannY kordon policistU, aby pry se jim nic nestalo. — Na Divokem zapade uchYlila se spolednost turistil pied tornadem do maleho hostince.

"To je hetova potopa!" pravil jeden z cestujicich.

"Co je to potopa?" zeptal se hostinskt "Jaide', zvolal host, "vy jste je gte neslygel o potope sveta a o Noemove arse?"

"Ne", odvetil hostinskY, "dosud ne. Noviny k nam uz etyfi dny nedogly."

Ve stfedu, dne 6. zafi 1939.

BUDUJEME NOVE CESKOSLOVENSKO. Karel Gam. Svetova valka byla vyhrana vojskem demokratickym oproti autokracii svetove nadvlady, vedene pfespfilia ctitadostivym vladakem.

Mir byl ztracen povalednYmi demokratickymi statniky, po 20 let sjednocenymi iedeami defeatismu, kterY pfivedl svet pied tvai tehot autokratismu a snaze o svetovou nadvladu, tentokrat pied A. Hitlera.

Tento defeatismus umotnil nazistickemu Nemecku se ozbrojit, zvetait nemecke trzemi a- obyvatelstvo a vzniku militaristickemu nacionalismu, vefejne organisovanemu pro valku a vYboj.

Svedeni nacionalistickYmi a rasovYmi doktrinami nazismu a faaismu, demokratieti statnici mysleli, se jedna o konflikt mezi nemeckYm a italskYm nacionalismem a komunismem. Teprve nyni uznavaji, ze socialni zaklad faaismu a nacionalniho socialismu velmi se Witt komunismu a revolueni internacionalismus komunistil je jen nahrazen rasismem, nacionalismem a imperialni expansi. V zaklade faaistieti diktatoii bojuji proti komunismu jakc konkurentu, ale jeho hlavni snaha je vyhladit demokracie, pro net je idalavni neptitel. Katdou valku, kterou by Hitler a Mussolini podstoupil, mtideme pokladati za valku ideologickou mezi staty fatistickYmi a demokraciemi. Je beze sporu, dneani Nemecko je mnohem prizniveji vybaveno net to Nemecko z r.

1914. Svoji sile dekuje Hitlerovi. Ale, ad silne, toto Nemecko ma.„ svoje slabosti, ktere nesmi byt piehliteny.

Aby byl diktator skuteene efektivni, musi byt jeho vlada dynamicka.

Tento system vylueuje pasivni statnicke jednani. Nuti k stalym spekulacim a akci a i male chyba vyvold okamtite nepkiznivY efekt neptatelskY ye vlastnim state.

KatdY diktator zavisi na celYch skupinach pomocnikil. A zde je opet slabs stranka diktatury. Jak mono kontrolovat vaechny ty skupiny radar? Bylo by to proste snadne, kdyby tyto skupiny mohly byt prime omezene podetne a kvalitativne, ale to neni motile v praxi vladni a tak zde nachazime nesmirnou ctitadost onech vildcu tech skupin, ctitadostivost, ktera musi byt stale uhajena ptid'elovanim nejvyaaich mist ve state. V Hitlerove ptipade se tent° fakt ukazal pravdivym po zabrani Rakouska, Sudetska a nakonec 6.S R. cele. Nazistidti vadcove museli byt dosazeni na to nejvyaai mista a znovu shledavame Hitlerovy nesnaze s teaenim potadavkil a tarlivosti lokalnich vadat. Piemyalime-li o tomto faktu, musime ptipustit, to Caesar byl zabit Brutem.

Dalai slabost je itimsko-Berlinska osa. Nevefite? Ano, je to slabost, ktera vaak zatim pomohla obema statilm, hlavne Nemecku pii anexy Rakouska a rozbiti O.R. Z nemeckeho stanoviska Hitler bezpochyby nemute poditat mnoho od Italie, ba jako vetaina Nemmi neklade italskou silu vojenskou prilis vysoko v piipade valky proti sjednocenYm demokraciim Anglie a Francie. Italske pfatelstvi znamenalo mnoho pro Nemecko v bieznu a v zafi 1938, ale podpora byla jen moralni. Dnes vidime, ze vliv Nemecka v Podunaji je mnohem vetai net Italie. A je to prave Balkan, kterY je svedkem italsko-nemeckeho soupefeni net spoluprace. Ekonomicky a finanen4 nt

Strana 2L

VESTNilt mecko-italska alliance nema velkeho irspechu, z toho jednoducheho dOvOclu, ze ani jeden ani druhY stat si nemute vypomoci. Dokonce oba staty jsou nuceny vyvatet jiste suroviny a potraviny a oba jsou v to veci ravish na zahranidnich trzich a kreditech.

PsycholigickY faktor musi byt take bran v twahu. RtemYalejme na okandik jak ohromnY rozdil je mezi charakterem nemeckYm a italskYm. Musime priznat,.ze osobnosti obou diktatorti maji mnoho spoleeneho, zvlaate oblibu v divadelnim vystupovani a absolutni sebedaveru, ad Mussolini, zkuaenejai, vzdelanejal net Hitler, ma vice statnicke taktnosti a schopnosti. Vaeobecne fedeno, elle faaismu a nacismu jsou stejne: Mussolini snati se vzkiisit starou nisi fimskou, Hitler sni o velke nisi nemecke. Katcly z techto retima ma new v programu co je zaIdadni ideou v komunismu a kakiy snati se vystupnovat nationalism, militarism a rasism. Dneani jejich osobni pribuznost spodiva, v hovani se a kopirovani jeden druheho. Hitler a Mussolini jsou si konkurenti a tim neptatele. Jejich aliance, ac pomohla, neni v rovnovaze.

Oba partneri maji tytet nevazane Most; Italie vidi, ze jeji motnosti jsou menai net Nemecka. Vi, alouti jako sluha silicimu partnerovi. A tak se osa Berlin-Rim ukate v dejinach jako umela aliance a jen .;asova, vec, ktera &five pozdeji ztroskota, na rozdilnosti zajma.

A jak to vypada uvnitt totalitnich state. Nas bude zajimat Nemecko.

V fedi ze dne 30. ledna 1939 poprve Hitler pfiznal, ze Nemecko je v tisni finandni a ekonomicke. Aby teal' tyto neanaze, musi zvYait export za cenu obchodni valky s Anglii. ?mai, ze to neni vec vYberu, ale boj na tivot a na smrt.

Bankrotem mini se bankrot uvniti systemu; ale v Nemecku jsou dva paralelni systemu, malt pro konsumenty a velkY pro armadu.

Malt system nemusi zbankrotovat jeate dlouhou dobu, take mate vypomahat systemu armadniho kolo3U. Rise byla dlouho zpracovana podie stareho dustojnickeho potadavku "nejcItiv dela, pak maslo", ale to zni nyni trochu divne, nebot' dnes ma Riae mnohem vie zbrani net bylo potadovano, ale stale ne maslo.

Lid pieje si jit merle slavy, ale vice miru a jidla.

Dneani situate Nemecka zavisi na velke a tetke otazce jak dlouho t. zv. mir potrva. I kdy vezmeme vaechno v irvahu, nemideme prorokovat, kdy se Age did ekonomicky.

Mnoho vehlasnych ekonomft v demokratickYch statech prorokovalo pied aesti lety zficeni ekonomicke nacisticke maainerie za nekolik nejdele za 2 roky. Nestalo se tak. To ale neznamena, ze jejich ekonomicka, analyse byla chybna, chybna byla v urdeni easu. A das byl ureen apatne, ponevadt pfevzali jako ceteris paribus fakta, ktera jsou zvlaatni pro Nemecko a jsou nesouhlasne s fakty tehot jmena v jinYch statech. Jsou to: pracovni sily, platy, tivotni standard, taspory, utvafeni se kapitalu, zisk, risiko a p.

Ekonomicky system Nemecka, kterY pilvodne zadal jako protichod ke komunismu, speje sam k logickernu konci — ke komunismu.

Hitler ma pied sebou i problem socialni. R. 1933 Nemecko melo 61/2 milionu komunistu a 8 mil. socialist& Dnes zde oficielne nejsou, jsou potla'deni, ale jsou v podzemi. Dlou-

he pracovni hodiny ( ye valeenem prtnnyslu at 70 tYdne), pomerne nizmzdy, stale se opakujici sbirky a t. zv. "dobrovolne ptispevky" pro potteby nazisticke strany a zimni pomoci, jsou nanejvYa nepopularni.

Vnitini politika Hitlerova stave se stale a stale radikalnejai a drastidtejai, jako jsou reformy pozemkove, sahani na jrneni cirkvi a velkeho prfnyslu.

Podobne jako GPU v sovetskem Rusku, tak GESTAPO v Nemecku pfevzalo idohu osvobodit stat od zmen pusobenYch lidem. Je-li Gestapo popisovano jako statni policies chova tento nazev paradox — policie pro stat a proti lidu. Jeho (Gestapa) iikol neni stihat zloein, ale odstranit oposici proti vyvinu kat& fase ye statnim retimu. Nyni nam ziistava otazka, kterY psychologickY vliv je vetai, zda krute tresty individui nebo ovzduai stale nejistoty a napeti, necittvery a pletich, v kterendto ovzduai elovek tije den za dnem, mesic za mesicem a rok za rokem. Piatele totalitarnich state nikdy se nezminuji o statni policii.

V propagande techto state je jen to, ae pracuji pro nejaifai vrstvy a pro nej vetai dobro. Obdivovatele techto retimu vedome ci nevedome ignoruji jakou cenu plati narod pro diktatora. Tento system nemide uniknouti faktu, ze je zaloten na perversi normalniho tivota a vYsledek toho je tipadek tivotni energie naroda. Kdyby teror piestal jen na za ten okamtik se zfiti viada. Totalitarni vlada mute si pkizpusobit vie, jen ne fakt, ze zaklad na kterem je stavena je pfirozenY. Fagismus a komunismus vzali si za ukol vychovat noveho eloveka.

Rusko meal() eistenim zevnitf cifiv net zadalo reformovat, Nemecko cizi bony (v katclem slova smyslu) a budovalo nemeckou prestit zahranieni &iv net' si udelalo po •adek doma. Rusko je dnes oligarchni upinY faalstickY stat par excellence.

Nazisticka, revoluce fanaticky bojujici proti komunismu jako proti Antikristu, je dnes statem bolaevickym. ale jeate ne komunistickYm. Politika jevi se zde vice rude net hneda nebo dem& Perioda Hitlerova atesti zaeala r 1933 a t. zv. Mnichov 29. tail 1938 mohl byt uzaverem jeho at'astne kapitoly. Mohl mu dat pfiletitost k spolupraci s demokraciemi a otevieni nove periody mirumilovne politiky. Hitler vaak nepochopil onen okamtik a tim propasl motnosti jedne generate. Takticka chyba Hitlera i Mussoliniho znemotnila mirovY vYvin Evropy. Leta defeatismu pravovala pudu valce, ktera se bliti vie a vice. Jak dopadne, kdyby vypukla nyni? Z toho, co jsem feld, Nemecko je schopno vydrtet jen kratkou valku, ale do valky pajde a nikoho nesmi napadnout, ze stat spoelvajici na teto vratke basy by do valky newel.

Prod' toto vat.. uvadim? Chci jen naznaditi jake jsou vyhlidky pro nas odboj a pro znovuvzkilseni C.S. R. Dnes je tetko Het, kdy dela, situate vyvrcholi. Nemecko stoji pied dicenim ekonomickYm a proto snati se ze vaech sil dostat trtni odbytiate a zjednat hospoddiske smlouvy sc staty balkanskYmi, anebo dostat tyto piimo do vleku hospoda•skeho politickeho. V ceste stoji mu dnes Mad'arsko, ktere v poslednich mesicich prodelalo viny pro-nazisticke za ministerskeho piedsedy Kalmana de Darianyiho a kdy tento byl sesa-

redyho. Imredy zmirnil svoji antinazistickou politiku po zabrani C.S. R. Vlada Hortyho chce zachranit Mad'arsko, ale Vge zaleti na Hitlerovi, ktery mute ziskat Mad'arsko kdykoliv se mu zachce, ale zatim diva pfednost jednani. Jak to dopadne s Mad'arskem a Polskem ukati nejblitk dny. ' Nam Cechum nezbYva dnes nic jineho net eekat a ptipravovat se.

Tuto ptipravu politickou nechame zkuaenYm politikam s Bene'Sem v eele, ale my eeskoslovenska mladet a my 'dead studenti v Americe musime se take ptipravovat, ale na pozdejai, ktere nas budou eekat — a bude rich hodne.

(Pokraeovani.) )o( Povidal pan manager mlademu muti, ktereho chtel angatovat jako atrakci: "Tak kterej vy jste?"

"Jsem Ovarius, kral vajec."

"A co je vaai specialitou?"

"Snim na posezeni tucet vajec ftusich, dva tucty kachnich a tti slepieich."

"No, a znate nas program?"

"Ne".

"Davame 4 vfechitaveni itatd ► den."

"Dobra".

"A myslite, ze to svedete?"

"Samoziejrne.'

"V sobotu davame 6 ptedstaveni."

"Dobra".

"A ve svatek maim ptedstaveni kaIdou hodinu."

Ted' teprve ukazal mladY zna.mky pochybnosti.

"To musim mit ale napfed jednu vec jasnou, net podepiti smlouvu."

"No?" "Nevadi, jak rychle piljdou piedAaveni po sobe ,ale musite mi dati Join°, abych si mohl odskoditi do Ciotelu na svoje pravidelna jidla". )o( Nedorozumeni.

Stratnik k harmonikaki: "Mate aovoleni k hrani na ulici?"

"To ppcsim, pane strat, nemenn."

Strainik: "Tak mne doprovodite."

"Ale jó, milerad — a copak chce`e zpivat?"

V restauraci.

Host: "Dobra, vezmu si tedy menu! Ale mohl bych si misto moueniku dvakrat zatelefonovat a mist() aerne kavy nee° napsat na va>em psacim stroji?"

NONAT POMOHLA ZAS. Dalgi dosvede'eni od p. Najvara, Prague, Okla.

Panu Tom Carsonovi pfi pra.ei byl .ozmaCktin prst. Nahodou jsem byl )ri tom. On chtel jit k lekaii, ale poradil jsem mu, by dojel k me maniel2e. Ta mu dala na prst naplast z Nonat. Za chvili pfijel zpet do price a lelal dale. Ta jedina naplast prst zahojila.

Dalgi dosvecle'eni budou nasledovat.

Na rozlie'ne, at' suckle neb otevfe• e bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dievene i ocelove tiisky, steely a jine pfedmety uvazle v tele, ale musi to byt

WONAT

. .a

/A& M. GNI_

Cena Nonat je 50c a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho nika nebo jednatele, ale nie jineho neberte, radeji pi gte ptimo na nail adresu: zen vinou anti-nazistickou za Im- Marie Leiblinger & Co., AltadeneAl

Strana 22

V2ST1kTilt

John W. Legikar ('ESKt PRAVNIK Utadavna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nabytek a domaci zatizeni vaeht druhu.

Lepai obsluha — Vetei fispora:

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove fiAdu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 00N1 LEK/1dt BrYle spravne pripravene. as dle umluvy.

Utadovna 3248 -Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSla

PRAVNIK Vytizuje veakere soudni zalditosti.

Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT Restaurace

Ceska

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefoh: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee Nejlepti soudkove a lahvove pivo, twine druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaetni stoly pro rodiny.

DR. BAR. J. HOLLUB CeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine ealu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovy k sympatickernu vytizeni nezbytxYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. TAROKY! Hra tarok% nejlepai jakosti, nyni za $1.50, poetou vyplacene. Objednavk adresujte na: Cechoslo(dz.), lit, West, Texas.

y

V'e stfedu, dne 6. zail 1939.

STUDENTSKA MATICE ZAHAJU- na I. semear noveho ekolniho ro- jiz nyni. Jednotlivci jako einni dleJE NOVI( ROK. ku, protole a prve rade se musi pod- nove plati $2, spolky $5 rodne a maporovati dcsovadni chranenci. ji po jednom hlasu pri volbach. PriNovY ekolni rok 1939-1940, kterY Podrobna, finanoni zprava bude hlaeky elentt i dary prijime, a legizapoene v techto dnech, znamena rozeslana pozcieji Kdo by veak chtel, timace rozesila Udetni, jeho adresa take novY rok prate pro Matici vye- mute ptispeti jakYmkoli darem a- je: F. L. Musil, Lock Box 645, Chieiho vzdelani, sidlem v Chicagu, nebo prihlasiti se za einneho Clena cago, Ill. ktera tim vstupuje jiZ do 38. roku sveho blahodarneho podporovani deskYch a slovenskYch studentti.

Matice vyeeiho vzdelani byla zaBezmala iedesait let plitelem iloiena v dervenci 1902 v Cedar Rav eeskteh a elavensktch roi pids, Iowa, o co2 hlavni zasluhu mel eeskoamerickY mecende W. F. Se&lath PO CELE AMERICE. vera, nyni jig zesnulY. V Cedar Rapids byia vedena nekolika obetavYmi pracovniky aZ do roku 1925, kdy byla ptestehovana do Chicaga.

VYrodni voIby reditelstva Matice vyeeiho vzdelani v Chicagu byly provedeny 7. srpna ve schtzi, konane/ v Uradovne Dr. Josefa V. 8terby,1 ! predsecly spolednosti Savoy Drug &I Chemical Co. Chicagu. Po podani-1 zprav idedniku za uplynulY rok by! li zvoleni dosavadni firednici.

Piedsedou je tedy opet Dr. Louis Jelinek, I. mistoptedsedou Ru• ',0•6c• -.4ak dolf Janda, II. mistoptedsedkyni Dr. Helena B. Kostkova, III. mistoPro stare i mlade. Zvla gt6 oceilovana ptedsedou Louis Scheffel Sr., talidmi seslablSmi anebo z nemoci ae pojemnici pi. Jaroslava B. KoSnerova, zdravujicimi.

CENA tiskovYm tajemnikem Karel L. JeZ, izdetnim F. L. Musil, pokladnikem Dr. Jos. V. 8terba.

V poslednim ekolnim rode ptibyli Ve v g ech pfedmch lekarnach. Kde by dva novi do2ivotni dlenove. Jsou to nemeli, objednejte Idhev neb vice piimo. p. Karel J. Novak, hlava eeskeho Va g e objednavka bude promptne vyvelkoobohodu s barvami Charles fizena.

Novak & Son v nasi Plzni v Chicagu, a p. J. E. Vorel z Cleveland, 0., kterY uz 2ije na zasloutenem odpoeinku.

DoZivotnim Menem M. V. V. maze se stati kaZdY jednotlivec, jednou pro vady $100, tteba po dastkach. Spolky a korporace mohou se stati trvalYmi Cleny, zaplati-li jednou pro v2dy $250. DoZivotni a trvali dlenove maji po jednom hlasu za kaZdYch $5 a obdr21 zvlaetni diplom. bude sehrano Pravnik Antonin Pecival z Chicaga, znamY sokolskY a narodni pracovnik, kterY.byl teZ olenem dozordiho yYboru M.V.V. a jen2 zemrel 26. ledna 1938, odkazal Matici ye sve posledni vtili $500. — Tento Budou to d ye hodiny bujareho smichu. obnos spravce pozustalosti zesnule ho jiZ take pokladne M. V. V. od Pod nazvem vedl.

Dr. Vilem J. Ryeanek, lekar v Baltimore, Md., poslal v kvetnu $200 Veselohra od Rich. a Ada. Branoldove. jako odkaz k ucteni pamatky jeho 0 S 0 B Y: zesnulYch rodicu Josefa Ryeanka a Antonin Fialka, uzenak z Prahy, br. F. Bedan pi. Aloisie Ryeankove z Baltimore, Leokadie, jeho mardelka, ses. A. Klimova jak si prala jeho matka, zesnula Bolenka, jejich dcera, ses. R. Lebrova.

1938.

Dr. Jaromir BoreckY, br. J. Lebr TakovSrchto posmrtnS7ch odkazu, Martin Lopata, majitel mlYna "Na radosti", br. A. Vaja k ucteni pamatky zesnulYch, doLidka, jeho dcera, ses. E. Klimova stala M. V. V. doposud velice malo.

Vaeek Kudrna, mlaclek ye mlYne, br. D. Nezval Naei zamo2ni krajane, kteri maji MUDr. Tobias Kollaba, lekar, p. 0. Valla pochopeni pro vzneeene, ale svizelDej v dne gni dobe, ye mlYne "Na Radosti" v Podhoti. ne poslani M.V.V. v podporovani naZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE danych, ale nemajetm'rch 681. studenttl, meli by na ni vice pamatovati prihldeenim se za do2ivotni 'deny i odkazy v poslednich Na dlenskSrch prispevcich a daZ FAYETTEVILLE, TEXAS rech ,od spolkt i jednotlivcil seek) Vence dobra kapela, kde pianista p. C. H. Cmajdalka hraje piano se v uplynulern ekolnim rode mene, a trumpet v jednom ease. leIto snad byli zatdeni s fine strany. Studentu se veak prihlasilo viPfijd'te, uvidite a uslygite. ce neeli jindy (celkem 30, a 25 oeVSTUPNE: 20c chil a 5 Slovakt), take reditelstvo Uctive zve M.V.V. si musilo penize Zabavnil vjibor fidu Atefanil.

Nasledkem toho nebude motio povoliti piljeku novStm studentfam

■s,

DIVADLO V HOUSTON

v nedeli, dne 10. zari 1939. v sini radu Stefanik na Cottage Grove "Nag e tchSTne odzbrojuje"

Pri divadle i veeer obstara hudbu

"Harmonizers" orchestra

Ve stfedu, dne 6. zafl 1939.

Strana 23.

STN$K

zi mladeti. Jake pra y° ma nage cIST student s radosti jeho ptijeku za- trebna. Ano, ale to je vase vec a mladel v deskYch spolcich, klubech, plati kdyt mate. Tahie mnoho stu- doufam, te si to rozmyslite.

Na shledanou!

V sobotu dne 26. srpna letni se- atd.? Co se dela, aby pkitahlo ty dentu stipendii nepotrebuje a mnoFrank A. Horak. mester zde na Universite v Austin miade lidi? Jak pozoruji, co se de- ho by pottebovali vice netli tu sti0 ukoneil a tak nagi studenti se roz- la, v nag ich deskYch osadach, my- pendii. Stipendie se dava studenkekl pan ueitel, " yypodislim, ze jest potreba abychom de- tam, kteri se daji zapsati do de gti- tej mi toto: potrebuje-li jedna sluprehli po celem Texasu. Doufam, prigti mesie, kdyt podzimni seme- lali neco co by pritahlo na gi mla- ny a nehiedi se jestli student po- tebna na and pokoje jednu hodister zadne, zde jich bude vice netli det a take nechali tu mlaclet vice trebuje ji net). ne. Jestli krajane nu, koliZ' easu potfebuji na tent praoovati v to praci. KatdS7 elovek chteji davati stipendie, nebylo by bylo v minulem gkolnim roce. pokoj dye slutebne?"

6asto jak prijdu dome a take do bude se zajimat v praci, ye ktere lepe dati vice netli $25 a to nekte"Dye hodiny!" odvetil 6i't."ek — jinYch deskych osad krajane se pracuje, net kdyt nema v ni co remu deskemu graduantovi, kte0 mel pravdu. mne ptaji: "Kolik je vas eeskYch delat. Prod se nemate najit nejaka se zajima, o deskou praci a neco vy g0 studenta tam no, universite?" Tak prace v deskYch spolcich pro nekte- giho by vystudoval, co by bylo poPovidal obhajce: varn podam kratkou zpravu o na- re nage mlade lidi? Jsou to ti mla- trebne pro nas? NekterY student "Je mi lito, ze jsem pro vas neg ich studentech zde na universite. di, kteri pritahnou mladet mezi ne. by mohl vystudovat neco pro jeho mohl udelat vie.'

MinulY tYden jsem gel k nagemu re- Vtdy myslim, ze jak neco dobre ne- Masterskou hodnost (Master's de"Dekuji," rekl ∎ocisouzenk °dudgistraru, aby mi . dal zapis nagich pracuje, je potfeba aby se vypla,- gree) a kniha takova by byla po- tave, "ty tri roky mi Upine stadi." studenta v deske reci. Zapis za ce- novala nejaka. zmena. Prod toto talY rok jests prave nemel dokonde- ke nemateme zkustiti? ny, ale dal mi zapis za prvni seNedavno jsem det1 elanek, kter3", mester. Zprava je tato: v prvnim napsal p. Gam, student z Ceskoslokurse de gtiny — Czech A, kurs pro venska. Pane Gam te gi'nas, ze bu-1 zadateeniky, bylo zapsano 22 studen- dete mezi nami studovati v pfigtim v druhem kurse — Czech 1 by- roce. Nekolik otazek rad yam vylo 24 studenta; v tfetim kurse — svetlim, kdyt pfijdete mezi nas. Vim, Czech 12 bylo 10 studenta; v dtvr- ze dobfe neznate na gi situaci na uNevynechejte tak skvelY a zajimavS7 desky mluvici film. tem kurs — Czech 20 bylo 6 stu- niversite. Jedna vase otazka mne dentil; a v poslednim kurse degtiny velmi zajima a vim, k i take mnoBudete nadkni peknS7m provedenim. Farbasova, NedoSinska a — Czech 60 bylo zapsano 6 studen- ho nagich Mi. Co mame delati, aby Kohut vas znamenite pobavi, ze se srdeene zasmejete a zapometa. Toto je celkem 68 studenta za- vice studenta na universite se udilo psano v degtine. Dva studenti byli v deske fedi? 0 teto otazce bych nete na vase trampoty. Ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film zapsani ve dvou kursen.: p. Wil- mohl psati knihu, ale ted' dam eteCo. z Chicaga. liam Vrana ze Schulenburg studo- natilm a nagim uditeltim zde na uval Czech 20 a Czech 60 a p. Jaros- niversite jednu moji malou my glenlay Zivney ze Cedar Rapids, Iowa, ku. Ted', kdyt mame zde na univerEL CAMPO — ve stiedu 7. zaii, od 2 hodin odpol. do 11 veeer. studoval Czech 1 a Czech 20. Tak site dva ueitele, nem-Herne zde mi66 studenta studovalo de gtinu v prv- ti kurs v deskem departmentu o hiGRANGER — v patek 8. zati, o 7 a o 9 hod. veeer. nim semestru v poslednim gkolnim storii a literature o 6eskoslovensku, ROSENBERG — v nedeli 10. zifi od 2 hod odpol. do 11 hod. veeer. ince zde na universite. Student Ja- trebas v anglieke fedi, kterY kurs roslav Zivney ueil Czech 12 a pro- studenti by mohli studovati kdykoV pondeli o 7 hod. veeer. fesor Mieek ueil Czech A, Czech 1, liv by ehteli a tento kurs bYt oteWALLIS — v aterY 12. zari, o 8 hoclinich weer.

Czech 20, a Czech 60. Tato je zpra- vren zadateenikam? N6ottebujeva, kterou mi dal na g Universitni me, aby studenti vice vedeli o naNEEDVILLE ve stkedu 13. zaki, o 8 hod. veeer.

Registrar. Kolik studenta deskeho si reef a predcich a vedeli jakou YOAKUM — ve etvrtek 14. zari, o 3 hod. odpoledne, o pavodu je zapsdno zde na universi- krasnou historii mame a tak pahodinfith, veeer. te tadnY nevi, protote se nevi pres- t= dostali zajem o studii na gi dene ,kteri studenti jsou z deskeho ske fedi a literature? Prod mnoho HALLETTSVILLE v patek 15. zaiz, 0 3 hod. odpol., o pavodu. Nekolik studenta je 610mo studenta studuji de gtinu jen jeden hodinach veeer. podle jejich jmen a znamosti. Tito rok aneb dva a potom prestanou? studenti je naditali od 185 do 210. Jak to ted' mame na universite, stuBALLINGER — Ritz Theatre, v patek 22. zaii. Zaeatek prvniho Tak materne rici, ze je zde okolo dent, kterY nemel de gtinu na vyggi piedstaveni. o 6 hodinich weer.

200 studenta deskeho pavodu za- gkole, musi tfi roky studovat de gtipsano na universite. Vime, ze ne- nu na universite net se dostane do kteri studenti mail deska jmena, ale 'Ceske literatury. Vim, co se tie"i v ut clam° jejich predkove desky ne- kursech, protote mel jsem vgech 1 mluviii. pet postupnYch kursa zde na unieast° sly gime, jak mame praco- versite. Myslim, ze takovY kurs v vati, aby na g e deska mladet se vice anglicke fedi by pritahl mnoho stuzajimala o deske prate. Vtcly jsem denta deskeho pavodu a take jine. pravil, a verim, ze je to vina nagich Ted' kdyt profesor Mieek ma vYstar g ich lidi, ze neni vice zajem mepomocnika, neco takoveho by se meld vypracovati. Mo'Zna, ze druha, ti zmena by byla lep gi a tak neco takoveho vypracovati. Neco na g Slo pofad spoletenskYch zabav, te 'Alcich se vetikad vanskY Department by mel v torn ke pfizni nakho lidu I eetnSTch ptate1 ohledu neco udelat, protote na ge udoveho elenstva. Vzornt potadek, peeliva obniversita roste, ale na g department 13 sluha a dobra hudba pti kaide ?Abase. jde dole.

Take jsem psal, ze fond Matice Vygi g iho Vzdelani by mel bYt vice porada nasledujici podporovan. KatdY rok na ge deske spolky a jednotlivci podporuji fond z ktereho studenti dostavaji stiPoitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450. ✓ sobotu, 9. zaki. — Adolf and pendie (scholarshipy). Ano, toto je the Boys.

Na doptini se jest — 20th and North Main. velmi dobra vec, ale rozmysleli si Ve etvrtek, 14. zaii. — Dime nagi pratele jestli toto je to nejlepBox High School orchestra. gi vec? Katdoroene zatatednikam Nesvadba.

Ve presp6ch High School ✓ NmEu, 10. zAitt studenturn je darovano okolo (30) Band.

Syncopators. ✓ NEDELI, 17. ZAitt stipendii po $25 katdemu. Toto je ✓ pondeli, 25. zaii. —Blume okolo $750 rodne.

Jak velikY fond "Celodenni Piknik" — listky v piedprodeji a prodivany jenom Orchestra. by toto ut mohl bYti, kdyby uz po do 10. zaii. ✓ sobotu, 7.fijna. — Raymond deset roka, co se stipendie udeluji, Baca.

J. R. Bab.. ✓ NEDELI. 24. ZAE,I tyto penize byly dany do fondu, z ✓ sobotu, 21. fijna. — Adolf ktereho by si studenti mohli penize and the Boys. vypujeiti.

Vite, ze pres $8000 je ztra✓ sobotu, 4. list. — Burlesions. ceno navtdy? Misto, aby studentu ✓ sobotu, 25. list. — Harmonbylo darovano $25, prod nemate si izers.

PORADATELE. vypiljeit aspori $50 a potom to za-1 I X-mas, 26. pros. — Burlesions platit, kdyi ma dobrou praci? KaiZ NAgi UNIVERSITY.

Falesna ko61cka"

d Pokrok Houstonu

OZNAMUJE

Texas., i Oruce eiSLO v Dime Box, Tex. TaneEni Zabavy

VSTUPNE: PAM 40c — DAMP 25c

Strana 24

Poutivejte k oznamovani r

DO ROWENA A OKOLI

se sdeluje, ze v patek 22. t. m. se bude pkedvadet v Ballinger v Ritz Theatre desky mluvici film "Fale'Sna Kodiaka". Jest to prvni C'eskY Pravidla film, kterY tam bude ukazovan, proto V Malem Oznamovateli tetujeme , naSinci se tadaji, by se co moina t centy za slovo za kaide uvefejne- 1 ✓ nejvettim poetu sucastnili. Ukatni. Nejmenei poplatek za oznamku te jinonarodovctiim, ze jeSte tijeme. (do 25 slov) jest 50c Oznamku na0 late na zvlattnim listku a ',inci- VelkelepSi nalez z nejstargi angloobnos prislusny te k objednavce saske minulosti. bud' pottoval poukazkou (Money Nalez hrobu anglosaskeho ladle e znamkach (stamps).

Order) nebo y Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c Raedwalda z roku 620 po Kristu nana jeho vtuenu. zSivaji britSti archeologove naleMali Ott jmeno oznamovatele zem, kterY se rovna objevu Tutzatajeno a nabidky posilany admi- anchamonovy hrobky v Egypte. 0 nistraci pod nai znadkou, iletuje- nalezu rozhodla nyni porota °bee me za oznamky "Na proder "Sluiby a price" a podobne 25c zvia.:st' za Sutton Hoo poblit Ipswiche v Sufznadku a na pottovne, aby doAle do- folku, to path nalez majitelce poOisy mohly bYti ihned odesilany. zemku, pani Prettyove. Neni to maPh oznamkach "Nabidnuti k snat- liekost. Jen objevene zlate 'perky ku" neb "Prijme se hospodyne" ob- vati lakes dva kilograrny a hodnota DUI doplatek za zuadku a poetovne ryziho zlata eini asi 70.000 korun.

50 centa. ✓ dratbe by vSak za poklad striila Doplatek za znadku budle pfilo- nejmene deset milionu korun. len k obnosu, kterl posilate za oMezi hrobovYmi pfedmety je zlaznamku. te kralovske tezlo, zdobene granaty, kralovskY mee s bohate zdobenou gip Hledam divku stall 25-30 rorukojeti, umelecky pracovand telezka k praci v domacnosti. Pi g te o nd piilba, 'tit s kovovS7mi ozdobapodrobnosti: Mr. A. C. Ripple, Guy, mi, valeene, sekera a kralovo kopi.

— (36-ch) Texas.

Ze Sperkii jsou to zejmena take 'zlate naramky, zdobene sklern a sisr. Do rentu! maze seti 30 akru granaty, 40 zlatYch minci s erbem baviny, 30 akru korny a 20 akril francouzsk3ich merovinskSrch vlidni renty. Prvotlidni Cernice a ozdoby ze slonoviny, dva slitky zladobie odvodnena, 8 mil od Crosby. ta, kotend braena s umelSrm kovaHlaste se na: George Holly, Rt. 2, nim.

Mezi stfibrnSmi pkedmety je (35-36pd) Crosby, Tex. devet mis, umelecky tepanYch, a dye velke misy prilmeru skoro metrovePotkali se dva divoci trampove.

"Krajcpatalion, z tebe je ale citit ho. Jsou zfejme dilem caidhradskYch zlatnikil a zda se, ze to jsou rum!"

"Ja si jej dava.m na bolavY zub!" dary byzantskeho cisaie mocnemu panovnikovi na britskem °strove.

"A boll to ut dlouho?"

Anglosaskk kral Reawald byl ve"No, uz skoro deset let ' likSrm bojovnikem a valkami rozei0 "Ferdinande", iekla pani PiS"tel- iil iisi. Piijal kiest'anstvi, ale kova, "pkedeveirem veeer jsi pfgel pii torn se nevzdal starch pohandome. teprve vCera rano, y eera jsi skS7ch bon. Zemiel asi roku 620. ptieel teprve dnes rano . . . plijde g - Pohiben byl podle vzoru svSrch li dnes doint a zitra, odstehuji se pkedka na pahorku. Byla to v tehk mamince." dejei dobe WU, price. Lod' asi 25 • 0 metro dlouha byla z flaky vytateSteiovaly si dve pani v Chicagu: na pfikopem pies 30 metal dlou"maJ mui zniei kadou vestu, hYm, 6 metro 'AirokYm a 3 metry protoie v ni stale nosi tetkY revol- hlubokYm na navrei asi 30 metal ver." vysoke. Tam bylo do lodi uloteno "To jegte neni tak zle. Milj ma za- telo zesnuleho krale a k nemu se hloupSr zvyk stkilet kapsou." v'Sechny jeho osobni 'perky a odznaky kralovske moci. Za tfinact stoleti se rozpadlo telo kralovo tak, ze z kosti zustaly jen nepatrne zbytky Z latky kralovskeho havu se nezachovalo vilbec nic. Zato vLak kovove zbrane a eperky se zachovakr ADU PRAHA ly nedoteeny. Jsou ukazkou um& lecke kultury jednak Anglosasil, (IS. 29, S. P. J. S. T. jednak tehdejei zapadni i vS7chodTAYLOR, TEXAS. i Evropy. Je jiste, ze celST tento pokiad ziska, Britske museum.

9. zaii. — Allen Thomas and 0 Vidycky klidne.

His Blue Jackets.

Povida pani Krucihimlikova, sve 16. z.iii. — Blumes Orchestra . omocnici v domacnosti: z La Grange, Texas.

"Mary, prosim vas, vy si tady seite a etete roman a nepozorujete 23. zaii — Adolf and his Boys, I ; ni, to dite plade a pal hodiny."

Schulenburg, Texas.

I "Ah, milostpani", vzhledla Mary d knizky, "je, mohu eist i pii nej1. fijna. — "Vinobrani" — I , et g im kfiku, mne detskSr plat Geo. Moody .. Taylor, Tex. 1 0 Lidstvo je rozdeleno ve dve skuVstupne: Pant 40c - Damy 10c 1 iny: v ty, kdd kradeji vpied a necso a v ty, kdot stoji na miVtBOR. ZABAVN1 te a ptaji se: Proe to nebylo ude• an° jinak?"

0. W. Holmes. ___.—.dr 11

Maly Oznamovatel

Taneeni zabavy.

sttedu, dne 6 zafi 1939.

VESTNI K Obed pane, Raikeho.

Pan Rake ptiSel do hostince na °bed Studoval dlouho jidelni listek potom si objednal biftek. eanik se k nemu naklonil a, zdvofile se ptal: "Prosim, raete k tomu eoeku?"

Pan RaSke vykulil odi, potom u hodil pest o still a povida dopale ne: "oloveee, copak si myslite, ze se vice najim, kdyt se na ten biftek budu divat Codkou?"

0 6eskemu diteti Ceske kiesni jmeno.

Poledni list.

Pravil otec napadnikovi: — Musim vas jette upozornit, nemohu dat doeki vic, net dvakrat sto tisic vena. Sta.& y am to?"

Zamyslil se zklamanS'T uchazee a potom povidal: Na to jsem ovSem nebyl praven. Prosim, zavolal byste slednu dceru na chvili sera, abych se na ni jeete jednou podival?"

0 TAROKY! Hra tarokil, nejlep gi jakosti, nyni za $1.50, patou vyplacene. Objednavk y adresujte na • Oechoslo-dz.) vak. West, Texas.

Sokolski. J dnota "Ziika"

Dail.

OZNAMUJE

Vekou Tatecni na otevieni sezony Sokolovne 3700 Carl ulici

z

vnede

s

ir s

Hudba

Bill VitovskSr a jeho orchestra ZA5ATEK: 8:30 HODIN VEtER. Uctive zve

VSTUPNE: 35c OSOBA

PORADAJiCt VYBOR. pkiprave: 24. zed'''. divadlo "StrSreek z

Narodn S avrtos ve prospech

Odbocky Sdruieni AmericKeh techosiovikii v Texas bude uspotadana

v SPJST. sini radu Praha v Taylor, Texas

v nede i, 10. z ri P 0 it A D:

Spole6ni veCeie v 5:00 odpoledne Piedniiky v 7:00 hodin

Veer Taneeni Zabava!!!! ! v 8:00 hodin Pii hudbe

Moody

Orchestr z- Taylor

6istSr vSdetek bude venovan Odboece Sdruteni KatdST jest uctive zvan,

POAADAJiCiM ViBOREM.