Vestnik 1939 09 13

Qr an Slovanske Nap or t Itcl J ecinoty Statu Tex 5,

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROt.NiK (VOL.) XXVII. eiSLO 37.

WEST. TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 13. tali (September) 1939.

LASKA PLOW N li ENi BUDUJE. g

LENSTVO naSeho Bratrstva a jinYch eeskYch organisaci pochopilo historiC ckou chvili doby a Sikuje se do jednotneho Sdruteni Amer. 6echoslovakri v Texasu za toelem znovudobyti samostatnosti deskeho naroda. Nite ptinatime reportat o podnicich nedele posledni i oznameni na akce hnuti pro nedele 17. a 24. zati.

Add Svornost Jihu cis. , 15. v Buckholts konal minule nedele tadovou sclirizi, do nit se dostavil teetni Hl. tkadovny bratr Ed. L. Marek, kterY po vytizeni betne agendy zodpovidal na detne dotazy elenri ohledne zaletitosti nag' podprirne organisace. Odpoledne konala se vetejna schtze osadnikri pro otiveni mistni odbodky Sdruteni A.C.T. a easove nutnY nabor daltich elenri. kadovY tajemnik a hybna sila osvetove einnosti bratr Voldan s napornoci ptedsedy br. Ku2ela zajistili si pro tuto schrizi teeniky, Majkovu hudbu z Cameron, ktera, veeer vyhravala k tanci. Utast driletite schrize byla &tad ptesto, to take mraky kupily se kolem dokola a tu a tam ye vzdalenosti bylo pozorovat silne sprtky, jet nepochybrie odrazily dalk osadniky od vyjitel'ky. Obtadnikem vetejne schrize byl vYmluvnY br. Volan, kterY po uvitani iteastnikri ptedstavil co prvniho teenika bratra Marka, jehot thematem bylo "tivotni pojikeni". Bratr Marek velmi srozumitelne probral podstatu a vYznam tivotni pojistky, vysvetlil druhy pojistek yydavanYch nak Jednotou, zdtraznil nalehavou nutnost rozSiteni Detskeho odboru a skoneil apelem na rodiee, aby ptihlaSovali sve deti do stale rostouci SPJST. Dlouhy potlesk byl mu zasloutenou odmenou. Br. Voldan ptedstavuje mayora mesta West, pravniho radce R. V.O.S. a nageho spolubratra Jitiho Kacite. "Jiti", jak mu ve West kikame, mluvil o povinnostech techoslovakri v Texasu vriei pokotenemu narodu tam za vodou. ProstYmi o to vtak prisobivYmi slovy vysvetlil, jak nam lze v ramci presidentem prohlatene neutralite Spoj .Statt — napomahat ye hnuti noveho odboje, anit bychom v nejmenkm amer. neutralitu poruSili. iteenik uvadi nekolik pozoruhodnych ptipadri ei porovnani mezi svobodou teto velike zeme a svobodou ye statech totalitarnich a konei vYzvou — "ptistupujte do spoleene organisace Sdruteni A. C. T." MocnY potlesk nasvedeoval, to slova teenikova padla na pridu tivnou. Hudba notuje choral "Hej Slovane!" po aemt obtadnik pkedstavuje distriktniho soudce Hon. Giles-e z Camaron. Soudce Giles ma "dar jazyka", ma hluboke vzdelani a koneene ma velke vedomosti o kultuke i slavne minulosti &siteho naroda. Mluvi klidne, nepoutiva ottepanych reeni, jeho vYvody jsou staveny logicky ptesne, rieinne a prisobive. Mel thema o loyalite a z ni vyplYvajicich povinnostech vriei amer. demokracii. Nakm pionYrrim a jejich potomkrim vzdal nelidene uznani, jinYm, jet zneutily ve svetove valce svobody volneho slova, shromatd'ovani a °pet nyni zkouteji vyvinovat rozkladno udinnost v t. zv. "bundech", vyslovil zaobalenou — vYstrahu: "Necht' katdy amer. °bean uvati ptedem co povida a kona. Za -de je die Ustavy osobne odpoveden, neamericke vyroty a dokonee protiamericke poeiny stihany budou

se *di ptisnosti." Natim toto "Mene Tekei" zajiste nepattilo — koho se tYka.lo je na biledni.

Soudci dostalo se dlouliotrvajiciho potlesku.

Hudba hraje flak velebnou "My Country", obecenstvo povstava. Posledni promluvil potadatel organu. Nabadal k svorne spolupraci a ptedevtim k vteobecnemu zapisu roduvernYch do tikri S.A.C.T. Nasledovala volna, zahava, bratr Kacit s mantelkou neprodlene odejel smerem k Houstonu, pisatel se tenou do Taylor. Shledl jsem v zastupu stare spolkove pracovniky• John Stata, F. Ulienik, mantele Hunkovi z Holland, dosti jich bylo z Cameron, Rogers, Granger atd. Dobra, vec se podakila. Je radostno dist zpravy ze v'Sech stran o zajmu nati haluze o ptitti — pevne doufame — St'astny osud vlasti nakch otcri a dedri. Davame si tim dobre vysvedeeni. Krev ptec neni voda. Srdce neda se zakkiknout. Koname svoji moralni povinnost a spojeni v mocne tees° na konec — Zvitezime!

Silna a bohata. osada Taylor podala podnikem, potadanYm mistni odboekou S.A.C.T. ye prospech fondu odboje, nazornY ptiklad osadam jinym. Nati v Taylor pochopili potkebu svazu vtech ptislutnikri rodove haluze do jednotne organisace, ktera jedind v cele Ceske Americe dava drikaz jednotne yule a svornosti. Snad tadny stat Unie, kde nati ptebYvaji, nemtite se doposud prokazati naprostou jednotou a spoleenou ftendrodni organisaci jako my v Texasu s naSim Sdrutenim Amer. 6echoslovakri v Texasu. Take my jsme tu rozeskupeni na jednotlive tabory, take my 'name na urCite principy odliSne stanovisko, net v ohledu vtendrodnim jsme koneene pochopili, co znamena a dokate svornost, jednotnost, spoleenY postup. Nate odboeky otivuji einnosti po vSech osadach, poeetne rostou a nabyvaji na sile.

Taylorki v nedeli uspotadali osadni yeeeti, kolem sedme hodiny kratti, net ptilehavy program, zdakile provedeny a htejive obcenstvem pkijatY. My dojeli z Buckholts k palazovite sini tadu Praha po Seste hodine. Nadvoti 112 bylo z polovice zastaveno automobily. Jakmile jsme vstoupili do hromne jidelny v ptizemi budovy, prvni padl nam "do ruky" pan Bartosh, pra y -nikK.JT,olyardpcvniktor nedelniho podniku. Vedl nas k pultrim moderne vybavene kuchyne, na nicht vystavene pochoutky vyvolavaly neukrotitelne laskominy.

Kuchatinky "nalotily" nam vtech dobrot pinY tali' a my s netajenou hladovosti si znamenite pochutnali. Po sedme hodine prostorne hleclike v prvem patte budovy ut bylo zapineno, na jevitt zasedli: ptedseda odboeity kolega Anton Stibotik, tajemnik R. J. Bartosh, pokladnik Jos. Kincel, ptedseda tadu Praha a start' vlastenec Tom Drozda, eesky verne citici a pro vte narodni pracujici br. Letikar a moje maliekost.

Pozdeji se dostavivk bratr Ed. L. Marek vyzvan, aby rovnet zaujmul misto na jeviSti. Obtadnikem byl vYmluvnY a humorem obdatenY pan Bartosh. PeknYmi slovy .rivodnimi vysvetlil iteel nedelniho podniku, projevil radost nad tak hojnou ridasti veeerniho programu a vyzval kolegu Stibotika ke kratkmu projevu. Popularni potadatel Roinika a pkitomne redaktor Na-

knee — nag Anton — jak mu vtude rikaji, dovede prostYmi vetami vysloviti hlubokou pra ydu, z tote vyvodit drisledky, jimit pak apeluje na rozum i cit. Mluvil kratce a vyvolal souhlasnY potlesk. Obtadnik predstavuje d ye shale devuSly — dceruSky A. Stiborika — je2 vlahSrm hlaskem ve dvojzpevu zapely strhujici "Vesnieko ma pod 8umavou". Krasne eislo, boutliva pochvala. Nasleduje privabna, sledna LeAikarova, ktera peje easovou piseri anglickou a doprovazi se na kytate. Ze pry se uei teprve kratk dobu, co2 skoro neuveritelno. Sleena ma patrnY talent, jeji eislo bylo perlieka a dlouhS7 potlesk pine zaslou2enS7. Obtadnik na to piedstavuje poradatele. V delk reei rozvinul jsem situaci dnaka, ortejmil na'Se povinnosti americke vlajce, demokratickYm prineigam a koneene vtilei novemu odboji. Mel jsem pozorne posluchaee a dare thema je mYm poctivYm vyznanim, ptesvedeenim i rikolem. Pohotovy humorista pan Bartosh vyzval po me fedi bratra Marka, aby promluvil za generaci zde rozenou. Bratr Marek uhodil svYmi slovy na strunu citlivou. Za mladti generaci prohlasil naprostou vernost jazyku matetskemu, tradicim a krasnym vlastnostern na gich pionYrri -zakladatelri deskYch organisaci, 'tkol a kostelti.

Jsme ptedevSim rozenYmi Amerieany, net nezapominame a nikdy nezapomeneme sveho eeskeho piwodu. Jsme pripraveni a chtivi vypomahati v tomto hnuti z poctiveho ptesvedeeni i viry, to pomahame tak viterstvi demokracie americke a zaroven v'Sech po celem svete. borne, bratre Marku! Ka tato slova, ktera zavazuji, dojdou k sluchu cele mladk generate a predev'Sim nak mlade inteligence, ktera by mela vest, davati ptiklad, rortehati svetlo!

KratSi proslov mel br. Tom Drozda, zaver vypinili kolega A. Stibokik a pan Bartosh, kterY s ohledem na nektere, jinonarodovce sdelil jadro hnuti a rikoly Cechoslovakii v anglieine.

Venku zastupy omladiny vyekavaly ut na zahajeni tance. Hudba die sdeleni p. Bartoshe einkovala za menk honorat, kad Praha prosiri zdarma, spolkove sestry ptipravily veeeti, fispech nedelniho podniku byl velmi zdatilY moraine a take finanene. Vlasti zdar!

Krajane v Hungerford a okoli pro S.A.C.T. V nedeli 17. zati vS'echny cesty okoli Hungerford povedou do mistni sine k driletitemu shromatdeni, svolanem ritedniky vt'ech eeskych spolkri, za teelem pronikaveho naboru elenri do odboeky Sdruteni a dohody ohledne uespotadani vettiho podniku ye prospech fondu S.A. O.T. Na schrizi byli pozvani dobti teenici, pokadatel organu chysta, se tam take, nevyskytneli se do nedele neoeekavand ptekatka.

BAZAR VE WEST VE PROSPECH AKCE. Westska, odboeka potadati bude spoleene s tadem Jaromir cis. 54. celodenni bazar dne 24. tail v fitulnem parku pti spolkove sini, jehot vYtetek (mimo pivnici a podlahu) ptipadne do fondu Sdruteni. Spoleeny vybor obou tees vykonal ut predbeZne pripravy, nalada k tomuto vYznamnemu podniku je vgeobeene prizniva, ileast a podporu slibili sastupci osad okolnich. Podrobnosti pti.StO.

Strana 2 OND'kN. Na nacisty torpeclovane lodi L "Athenia" zahynulo 257 lidi, &end posadky a cestujicich. Lod' mela 1,400 osob a ze zachranenYch bylo pies dve ste zraneno. VSichni Texasane vyvazli z katastrofy bezpeene. * Atheny, 6. zati. — Department yetejne bezpeenosti vydal dnes prohldSeni jim.2 "se zakazuje hovotiti a debatovati o valce a o valeicich narodech na vgech vetejnYch mistech. Ti, kdo neuposlechnou tohoto natizeni, budou ptisne potrestani."

V dfisledku nedostateeneho zavodnovani i nedostatku zasob jsou rozliene kraje severni Cast sttedni Indie opet ohroleny hladem. V KathiawarskYch statech zahynulo jiZ 40,000 kusd. dobytka. Denne tam hyne asi dva tisice kusta Take v Indore hrozi hlad.

— ItalskY zapas o autarkii vitezne pokraduje. NahraZenim tramvaji v italskych mestech trolejbusy u'Setti Italie na pohonnYch latkach a na Zeleze. Po zavedeni trolejbusovYch trati byly odstraneny kolejnice a tim ziskala Italie znaene mnoZstvi uZitkoveho Zeleza. V Rime bylo odstraneno 45 km kolejnic, ktere znamenaji 2,290 tun Zeleza a 230 tun jineho kovoveho materialu.

ZylaiStni "socialni" akci zavedli studenti university v Providence ye state Rhode Island.

Stejne jako studujici mladeZ v ostatnim svete velmi dobte usoudili, jak je to potom neptijemne, kdyt se propadne psi zkou gkach. Nehlede ke ztrate easu je vystaven-neWastnik i posmechu. A tim vlastne trpi nejvice. Proto zaloZili zvlagtni fond. Z neho dostane kaZdY, kdo propadne, dosti vysokou eastku jako "bolestne". * * Z Honkongu. — Japonsky sbor, plujici po Perlove iece do Wangmun, najel se s yym parnikem na minu, pti dem2 300 vojinti utonulo.

Parnik byl na ceste do Kantonu. 61riane zahajili s pobteli palbu na zachranne Cluny, aim2 tada dalgich vojind ptgla o Zivot. Parnik vysilal radiotelegraficky volani o pomoc, naaa mu ptispechal na pomoc japonskY torpedoborec, kterY zbytek muZstva pke yzal na svou palubu. * * Bern, 8vS7cary. — Dva policejni agenti v Lausanne men v techto dnech udelati vetSi cestu autem. Na ceste se pti zastavce setkali s velkou zmiji. Mysleli, Ze je mrtva, ale tu se proti nim stoeila a zmizela v autu. Policiste ji deli dobu marne hledali a kdyZ' se jim to nepodatilo, pokraCovali ye sve ceste, ktera ov'Sem nebyla piilis ptijemna, jeZto museli byti ptipraveni na, to, Ze se zmije nekde objevi. Teprve veoer, kdy2 tuto rozkokaou cestu skoneili, se zmije v aute objevila a mohla byti chycena a zabita spojenymi silami policistd. * * Z Guayaquilu, Ecuador. — Guverner ostrovu Glaapagos, ktere Patti jihoamericke republice Ecuador, podnikl nyni inspekeni cestu na palube valeene lodi "Presidente Alvarez". Kdy't lod' mijela pustY, neobydlenY ostrdvek, uvideli namotnici na btehu polonaheho chlapce, ktery na ne zoufale maval. Na guvernerd y rozkaz ho zachranny Clun ptivezl. Maly Robinson udal, ae je mu necelYch patnact let, jmenuje se Jose Perez a pochazi z peruanskeho mesta Callao. Utekl z domova, nebot' touail po dobrodruZstvi..

V ptistavu se nad nim smiloval kapitan plachetnice a vzal ho s sebou na ostrovy Galapagos. Za plavby ho v§ak trYznil a posleze ho zanechal na pustern-ostru yku, pokrytem hustym pralesem. Chlapec tu trpelive eekal pinYch 45 dni na svou zachranu. Zivil se lesnimi plody a ovocem tropickYch strornt. Tato nedostateend strava mela za nasledek jeho nesmirne zeslabnuti. Lodni lekat zjistil, Ze za nekolik dni by byl docela ureite zemtel vysilenim, talde zachrana ptigla prave v nejlcritietejSim okamZiku. Hlad hocha donutil, aby se pokusil najiti potravu v huste daungli. Zfistal tam jednu noc.

Pti to mho ligak pogtipal tropicky hmyz a uboZak dostal nebezpeenou bahenni zimnici. Guverner ho dal dopraviti do nemocnice a po vyleeeni ho podle k rodieum do Callao. Hoch se slzami v oeich ptisahal, ze u2 nikdy nebude toudobrodrutstvi. it

VtSTNIX

Z CELEHO SVETA. Z Madridu. — Z yldani vojenskY soud v Leonu odsoudil k smrti dvanact delniku tovarny na letadla v Leonu pro sabota2. V'Sichni odsouzeni byli 24 hodiny po vyneseni rozsudku popraveni. Provadeli sabota pii stavbe a opravach leteckYch motord a zavinili smrt nekolika vYznaenYch S'panelskYch letcd. * * Zpravodaj chicagskYch Daily News Edgar Ansel Mowrer pravi v depei zZe ze dne 6. zati, Ze v brzku utvotena bude eeska (snad deskoslovenska) narodni rada, jeji2 eleny budou bYvalY president dr. Eduard Bene'S a dr. 8tepan Osusky, bYvalY csl. vyslanec v PaZili, a jini eelni Oechove. Ve zprave to uclava se dale, Ze ptieinenim dr. Osuskeho Cechove ye Francii nejsou povaZovani za neptatelske cizince. dny budou miti historickou drilelitost pro narod eeskoslovensky a utvoteni esl. narodni rady mute znaditi vzktiseni svobody Ceskoslovenskeho lidu.

Bratislava. — Slovensko je spojencem Minecka, jak znova zduraznil Msgr. Josef Tiso, premier slovenske vlady pod nemeckYm "protektoratem", kteraZto vlada va-ak existuje pouze na papite, protole cele Slovensko jest obsazeno nemeckYm vojskem a itady jsou v rukou nemeckYch dustojnikti. Mluve k ptedaktim ludove strany slovenske, zalolene zesnulym msgr.

Andrejem Hlinkou, ktera se stale zasazovala o "autonomii" pro Slovensko, premier Tiso pravil: "Spolek s Mind zda se byti nejlep'Sim prosttedkem k zachovani samostatnosti Slovenska. Ve shode s tim na.S'e vlada bude dale pokradovati v dosavadni politice."

• • Rio de Janeiro. — V Shenectady je budovana ohromna rozhlasova sluZba, kterd, bude na kratkych vinach, hlavne v Jiani America, zasahovat dzemi 18 miliond etvereenich mil s 85 miliony posluchaet. Obrovska vysilaaka se nazYva, "radiova Berta" podle nejvet gho dela sveta, nemecke Berty za svetove valky. Rozhlas tento bude smetovat k tomu, aby vyvaZil propagandu v jihoamerickYch statech: Brazilii, Argentine, Chile, Bolivii a Venezuele. Do techto rizemi vysilaly nemecke a italske vysilaelcy na kratkYch vinach svoje programy a ovladly ye dvou letech tato fizemi. NovY rozhlas ma byti velkou protiofensivou. * * President Roosevel vydal v dterY min. tydne ze sve idadovny v Bilem dome ye Washingtone dve proklamace stran naproste neutrality Spoj. Statt v evropske valce. Prvni z nich podepsana byla asi v 1 hod. odpoledne a zalolena byla na mezinarodnim pravu, tedy nikoliv na americkem zakone neutralitnim. Druha proklamace vyclana byla o nekolik hodin pozdeji a obsahuje zakaz dopravy zbrani, stteliva a jineho valeeneho materialu valeicim zemim. Tato druha proklamace zalolena byla na neutralitnim zakone, o jehoa revisi president usiloval v minulem zasedani kongresu. Prvni proklamace zakazuje mnotstvi veci ye Spojenych Statech, mezi nimi2 jsou: Verbovani do armad valeicich zemi, vybavovani lodi k valeone slu2be, financovani vojenskYch nebo namotnich vYprav na pomoc valeicim zemim a zakaz u2ivani americkYch plistard k ptiprave pro valeene akty. Proklamaci tou take stanovi se pravidla pro pobyt lodi valeicich zemi v americkych ptistavech. Valeene lodi kterekoliv zerne nesmi zustati v americkYch ptistavech dole nea 24 hodin, lea by spatne podasi, nakladani zasob anebo pottebne opravy yyZadovaly derSiho zdrZeni.

Druha proklamace, kterou uplatriuje se neutralitni zakon z roku 1937, zakazuje vyvoz zbrani, stteliva a nastrojd valeenYch vkm valeicim zemim. Seznam tohoto valeeneho materialu rozdelen byl do sedmi kategorii, od puS'ek, kulometil a del aZ po tanky, obrnene vlaky, torpecla a valeene lodi. Ponevad2 Kanada v ten das byla technicky jeke neutralnim statem, nezakazovala se doprava americkYch zbrani a stteliva pro jeji vlastni pottebu. Zakazuje se ale dovoz zbrani a valeeneho materialu, kterY odtud poslan byl by jinam.

Ve stfedu, dne 13. zafi 1939.

Polska telegrafni agentura prinesla ze Slovenska zpravu, ae po celem Slovensku panuje velike pobouteni mezi obecnYm lidem nad tim, jake brutalni methody poZi.va nemecke vojsko 1311 okupaci Slovenska. Slovensky premier msgr. Tiso ve sve proklamaci pied nekolika dny Zadal Slovaky, aby se lit& Nemcdm chovaji jako ptatele, ze nemecke vojsko bude jednati v temZe duchu. Misto toho v'Sak bylo mnoho lidi uvezneno a tlueeni nevinnYch lidi paZbami pugek je na dennim potadku. * 2eneva. — Jak Reuter hldsi, vede S'vYcarska vlada vyjednavani se Spoleenosti Narodri o koupi soukrome radiostanice "Rozhlas narodda". Ze se generalni tajemnik Avenol rozhodl k prodeji teto stanice, ma sve cluvocly v tom, 2e yYdaje spoleenosti narodu v poslednich letech byly vetiSi ne2 pkijmy a Ze stale klesajici poeet elend si vynucuje velmi obeztetne hospodatstvi. K tomu ptistupuje, Ze rozhlasova, stanice Spoleenosti narodd podle smlouvy se S" r ear skou vladou ma exteritorialni pravo a Ze AvYcarska vlada se obava, Ze by v ptipade valky mohla byti zneuZivana, k neaadoucim deeltim. * * Beliizdona. — Jedineeny a S'ilene odvalnY pokus podnikne 20. zali ye 8vS7carsku italskY akrobat Plinio Romaneschi, kterY si jia nyni vyslouail pfezdivku "Rudy d'abel". Pomoci z yla'Stniho ptistroje, kterY zkonstruoval s pati.ZskYm in'ZenYrem Dottou, ptedvede pryni skutednY "let elovelca" bez pouZiti letadla. ' Aby co nejdtive napodobil Ikara, nepouZije k dosaZeni ureite vYSky letadla, nYbr2 vyskodi z vozu horske lanove drahy. K svemu nebezpeenemu pokusu si vyhlecil malebne §vYcarske ddoli Orino, nad nima v zavratne vS7Si vede lanovka Ma yaglia-Ponterio. Romaneschi vyjede lanovkou na nejhluhSi misto Udoli a provede nejprve nekolik zknSebnich seskokd s padakem. Teprve potom yyzkoug syrij ptlstroj. Oeekava se, Ze na misto pokusu se sjede mnoho zveclava. ze Syycarska i z ciziny Romaneschi i jeho ptitel konstrukci sveho ptistroje 'Aisne taji. * * LondYn. — Kdy2 pied cacti roky zemtel slavny detektivek Edgar Wallace, byl svet neobyeejne ptekvapen zpravou, ze zanechal skoro 200 milliond K dluhu, ad jeho knihy byly vyclavany v tisicich a milionech vYtiscich.

Cekalo se, Ze jeho tti synove odmitnou declictvi ptijmout, nebot,' by museli dluh zaplatit. Dedici vSak pfijali a zaiohli z ylaani. spoleenost "Edgar Wallace, Ltd.", ktera si vytkla za fikol zpenetit v?..achny spicy zesnuleho. Behem Aesti let dedici zaplatili nejen v'Sechny dluhy, ale ziskali jid nekolik milond. Wallace byl jednim z nejgenialneTSich spisovateld a mel neobyCejnou parnet'. Nikdy nemusel Cisti napsane easti rukopisu a mohi v nem kdykoliv pokraeovat, anit by dej ztratil smysl. — Tvrdi se dokonce, va:Sinu syYch knih nepsal rukou, nYbrt mluvil do diktafonu a nakladateltim dodaval potom nahrane valeeky. Tento diktafon chovaji dedici jako vzacnou relikvii a odmitli jiZ detne vYhodne nabidky jednotlivYch musei, ktera, chtela tuto pamatku na slavneho spisovatele ziskat. * LondYn. — Dne 16. srpna byl zahajen provoz poStovniho Utadu, kterY mdZe byti smele naznaeen za nejpodivuhodnejSi po'Stovni Triad sveta. Naleza se na skupine ostrovd Bahamas, a to — na dne motskem. Proto ma take ye svem razitku Utedni nazev "PoStovni dtad Bahamas, na dne motskem." Dtivodem pro otevteni tohoto po§etovniho Utadu, kterY ma vydavati dokonce zylaStni po'Stovni znamky, jest ziskat peneZni prostkedky pro badani znameho britskeho vedce J. E. Williamsona. Tento ueenec prozkoumal motske hlubiny a obohatil vedu tohoto oboru snimky. JiZ nekolik let ma u ostrovil Bahamas badatelskou stanici, jeja hlavni soueast jest obrovska sklenena komora na dne motskem. Z teto komory pozoruje a filmuje Williamson dosud neznamY Zivot v motskYch hlubinach. Proto2e Williamson nedovolil cizim vstup do sve komory, ztidil se souhlasem &add prave onen po'Stovni iitad, kterY jest pHstupnY vetejnosti. Vytetek vstupneho a prodeje znamek ma udenci umotniti pokradovani ye studiich.

Ve stredu, dne 13. zati 1939. go•Boo•swo•wwaloosolomosolormompow.mo••• ■■,•=roewcrom•■ •■•

Odlil dopisovatelskfr • •1••••■••••-n•••■•••■••■••■ ••••••■•••••■■■"•■•••••.■•■•■.••••06Muo...

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zfivadne polemiky, poiadatel ptedklada ye smysin stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnutf.

Crosby, Texas.

Ctend redakce a mill etenati, specham zase mezi vas, pobavit sama sebe a vas take. Rada bych napsala neco poueneho, ale mnohdy ani tim druheho eloveka nauspokojime, neb jsme rozlieneho nazoru a povahy, a mnohSi elovek se dobre rade vysmeje a pokraduje na sve zvykle testa, anik by vaSi rady pouSil. Jini zase hluboce ptemS7Sli a zpytuji sve svedomi, zda-li je u't'iteenS7m elenem na svete. Kdyby kakiST mel ritrpnost o strasti sveho blikniho a jeho bolest hledel zmirniti, pokud stali jeho sila. Mile ate natty, potka nas v 2ivote. naSem mnoho easem smutneho a zajiste ze i my najdeme mnohou dui dobrcu a Slechetnou, ktera, hledi 11levu yam poskytnouti. Az eloveka zamrazi, kdy tak na to vzpomenu, kdy oddand se dam pozorovati toho kolobehu 2iti a vSeho, co ohrokuje Stesti a spokojenost spolubliknich po celem svete. Marne ptemS7Slim, prod se vSe tak deje, prod maji lido" nevinni kiti tolik ve strachu, az lide ztrati kontrolu nad sebou a vlastni vuli odejdou v predeasnST hrob, kde ma laSrti raj a klid a navkly bezpeenS7 rikryt. Tisice sebevraht v zoufalstvi svern podlehlo navalu hrozne beznadejnosti a ukoneili trapeni. Lido rtane hledi na tuto, jak mnohST tekne slabost.

Jedni polituji a jedni odsoudi, ale ja, myslim, 'ke lido" takovi jsou nejstateenegi, co mohou bit, kdyk dovedou ptekroeit ten tmavSr meznik 'tivota. Odchodem svS7in zpasobi aal a hroznSi bol pozustalym, avSak kdo posoudit a zmerit mil2e vSe to, co tolik jejich srdce bolelo, podlehl a jejich rozum se zatemnil a oni pivot odhodili. 2adna litost a zklamani nedaji se zesty vysvetliti. A co kalu zeme skryje, to vidi jen Pan Rah. My zde v zamoti prokivame strach a rizkosti a ptitom jdeme trnitou cestou tek, neb kakik svtij kfiz nejakS7 ma a nese jej. KaldSr z nas byl v takove temne chvilce, aneb do ni ptijde.

Zavold smrt a ukoneeni vSeho dila, ptiSly nemoci, ztraty majetku, nedostatek, ptivali se protivenstvi a neptatelstvi, ktere pivot otravuji a je nutno mnoho trpelivosti, bychom pfekonali hrozne pro nas chvile. Blaze tomu, jehok podeptou milosrdne ruce a iiteSne slovo proneSene v pravS7 Cas, vrati nadeji do budoucna. Ano, ruku na srdce a vzpominejme s vdekem a rictou na ty, jiz k nam byli dobti. A vy St'astni, kteti jste neprokili takovSrch chvil z1S7ch, kat' vas jich osud uSetti, btste nepoznali jak z13"7 je aivot. Smrti neunikne nikdo. Ale to druhe, co bSiva, horSi nez smrt, to nepieji nikomu prokivat na ptiklad sna get ktivdu.

To jest hroznST rid& lidi slabSich, kteti jsou zotrodovani a Slapani a jejich 2ivot je ,otraven. Je mnoho toho, co pivot s sebou nese a k demu pottebujeme pevne yule ptejiti to a jiti dal! a dal! Jiti a uminiti si, ke ziimyslne nebudeme pivot zte2ovati jimim, a ke so sami nemame radi, nebudeme konat jim.

Moje mile etenatky, promirite mne smutnSr sloh meho dneSniho dopisu; mivam i ja sve smutne chvilky, a ae jsem rada vesela., piece to vklycky nejde se uptimne zasmat. ZvlaSt' v takove zachmutene dobe jak 'name nyni, ptijdou ty nejsmutnejSi mySlenky na mysl. panem sIdtch povinnosti, a piece mu nee° schazi, ani by sam veal co.

Blai se jik sklizeri plodin ku konci a tak zase budeme miti vice dopisovatelti a nekteti budou osvekeni sv3-rm v3iletem. Melo, by se kakda tena kaSdS7m rokem odpoutati na nejakk kratSi Cas od svoji kaklodenni price, aby nabrala novYch sil a nova chuti a osvetena vrati se zpet, a s chuti zapfahne se zas na cell rok do sve obydejne price. Blahodarna samota uplrl odloudeni ode vgech s dim jsme svoje-

Strana O.

V$ 8 T N t X ni ve ykdnim tivote, je jedinYm spravnYm prostfeclkem k dosateni odpoeinku a uklidneni nerve. 6im vice lidi, tim vice price a tim mane se utije klidu, kterY je tak nutnY v torn 'Silenem shonu a chvatu dne gniho tivota. Kat• matka a Lena mela by si vzit prazdniny, aby naueila mute i deti ji postradat a bYti jim yzacnejSi, aby museli se sami doma o fae se starat a poznali a naudili se oceniti vkchnu • kterou tena a matka vykonava po cely rok bez reptani. Bez jejiho fizeni se vy'aine vie z koleji.

A tak i ja jsem si vzala svoje prazdniny. 31. srpna skoro rano jsme si vyjeli do tak mileho nam mista Sunny Side, Texas, na ktere jsem se tolikY Cas tegla, piece se mne spinilo moje pfani. A ad jsem osvetena na mysli, piece jsem s tetkYm srdcem odtamtud odjitdela, a vzpominala na vgecky ty detske dny, co jsem tam protivala, net moji drazi rodiee zemfeli.

Byla jsem na tom tichem misteeku, kde srdce talem puka a draha semena se hluboko seji, stala jsem u hrobu me drahe matieky, tfebas jsem byla teprve 6 rokii stark kdy ji tam ukladali ,ale v eiste pameti mne jeji obraz Matieka neubliti syYm detem maim v vote, a2 tim, kdy jim zemfe. Mnohe det si ani nevzpomenou, ke kopou hrob s yYm rodielm za tiva, kdy nebefou jejich rady. Mnohokrate jsem mluvila s mladSimi lidmi net ja sama a mnoho krat jsem slysela, kdy oslovili na misto otec nebo tatinek tak — old man. Och, jak to take musi toho otce bolet. Nektefi si to tak zafidili, to to tak ostalo. Druhe zas svet zkazil, a oni to nebudou vadat 8.2 jim to svet oplati.

31. srpna jsme si vyjely, pani Marie Mikeskovd, pani Strobficova a A. A v Houstone jsme pfibrali nak mile pfitelkyne jate z detstvi, pani Fannie Tesak a jeji sestru pani Rosie Peklovu. Prvni naSe zastavka byla v Hempstead, Texas. Tam jsme navetivily nak zname z Crossby, Dewesove. a po dalsim hovoru jsme se pustili hledat ty naSe zname a tak jsme se doptali na Frank Repky. Tarn jsme se znovu museli seznamovat, neb nas pani ftepkove, ut nepoznala. Po del gim hovoru jsme pi. Repkoy ou pkibrali a jeli zas o kus dale, k p. KusakovYm. Tam jsme se s pldeem pfivitali a ut jsme se udelaly jako doma. Pi. Kusakova varila °bed a my jenom jedly, a nechybely ani vepfove klobasy, a jak dobre! a ja, musela vzpominat, jsou-li vanoce, ei je leto, pi. Mikeskova mne pravi, vtdyt' se vzpamatuj, a hied', jak se pot g. Ale to nic, pry v Sunny Side mute jist klobasy i v late. A tak Vam, pani Kusakova mockrat dekuji za vkchen ten trubl' a pfala bych si yam to oplatit. Pak jsme jeSte jell k Lojzilm PafenicovYm, take jsme je tam piekvapili a tak jsme z na gich prazdnin mall moc Spasu, ale ten nejhlavnejSi jsme meli blizko Houstonu. Cosi se dalo pod nami kviCet a net jsme se vzpamatovaly, ut to zaaalo chlapat a nam nezbylo nic jineho, net kolo sundati a dat druhe, a tak jsme se ostatek testy St'astne dostali dolma. Vy ostatni, co mne tam v Sunny Side znate, odpust'te mne, jsem nemela tu moc se k yam dostat. Vtdyt' ani sve vlastni sestfenice jsem nevidela. Ale snad po druhe zas v brzke dobe mne bude dopkano se tam zas podivat, a to ut ostanu na rely tYden.

Druhou vyjitd'ku jsem mela do Houstonu na divadlo, ktere bylo velice doloke sehrano mladYrni je'Ste herci, spi g bych fekla detmi.

Divadlo bylo: "HloupY Hunza", ale rozumu mel a moc. A tak si myslim, se tam v Houstone mate vYteenou mladet.

Poeasi tu nyni mama suche a dost teploneke. Kdybychom si mohli toho tepla naskladat na zimu a zas opaene! ale kdy nemame tu moc, tak to nechame tak, jak to bylo at doposud. Dnes ut jsem yam toho napsala moc, tak ut jdu a dam vam na chvili pokoj. Kdyt zadnu psat, nevim kdy ptestat.

S totou Vara v4em,

Anna Orsag.

Oznameni Zaloieni S. A. 0. T. v okresu Bee. Timto oznamuji vAem a obzvlagt' krajanum v okresu Bee a okoinich okresfi, ze byl zalaen spolek ArnerickSich 6echoslovaka Texa.skSrch a zvoleni nasledujici P. K. Mikeska, pkedseda; Josef Koliha ml., tajemnik; J. J. Doubrava, pokladnik.

Tedy, mili krajane, kdo se chcete stati eleny prosim pilhlaste se dobrovolne, neb fitednici nemohou za kaldSrm jednotlivcem jezdit, neb se uvolili pracovat bezplatne. OlenskY ptispevek jest 25 centu a kdo chce na pamatku medailii, znazorriujici utrpeni Oeskoslovenska, &Ilene mu nazismem ,tuto obdrti za poplatek jednoho dolaru ($1.00). Pisispevky zaS"lete na tuto adresu: Joseph Koliha, Jr., Rt. 1, Box 47, Skidmore, Texas.

Na kaalY obnos, at' je to elenskY pfispevek nebo obnos na medaili, bude yam poslana stvr-• zenka a pak jeete Ark kvitovano ve Vestniku.

Jit mime hodnY poeet 'Clemu a tat na medalie jsou ut ne'kterYmi sloteny penize, a jini se pkihlasi, at se dozvi, te jest zde odboeka zalotena.

Tedy krajane, pomozme vysvobodit 6eskoslovensko ted' anebo nikdy! At' pravda zvitezi!

S krajanskYm pozdravem Joseph Koliha Jr., tajemnik.

Caldwell, Texas.

Draha redakce Vestriiku!

S radosti pozoruji,ze odboCek Sdrukeni AmerickYch oechoslovakt v Texasu pomalu, ale stale pribYva. Doufam, Te ted', kdy jit to hroznd valka nastala, ze si nag lid uvedomi, te jest nej yyMi eas, abychom zaeali pracovati horlive. U nas vAichni elenove naaeho fadu Nov Tabor v srpnove schtizi se stali i eleny odboCky S. A. C. T., cot' mne velice WI. Ted', kdy se vSichni dohromady dame svorne do prate, miltame mnoho vykonati.

Jak pozoruji, nekteti Cat studenti se tomu divi, te Texaska Matice jest mak) podporovana a to jeji pokladna jest skoro stale prazdna.

Myslim, to nekteri 'oat studenti jsou tomu sami vinni, ke 'Ceti v Texasu se o Texaskou Matici dost nezajimaji. Jsou nektefi studenti, kdy potfebuji pomoc, tak se ji dovolavaji u deskeho naroda. A jak za Ceske penize vystuduji, tak zaenou pracovati pro urychleni asimilace eeskeho tivlu v Texas, jinymi siovy, pracuji pro zaniknuti eeskeho naroda nez Ceske redi zde. Ten, kdo opovrhuje Ceskou reCi, nema pava se dovolavati pomoci u eeskeho naroda. Kdyby vgichni deal studenti udelali pro eeskY narod jen tolik, aby se naueili aspoii obstojne Cesky mluviti, a vychovavali Ceske rodiny, tak by katdY dobrY Oech na Texaskou Matici rad Prispival. KaIdSi 0 . . ech se ma nauCiti aspon tolik Cesky, by se doveclI v Ceske fedi domluviti. Aby, kdy se ho nekterY jinonarodovec take, zna-li svoji matekskou fee, mohl rici to dovede Cesky mluviti. Neb east() slysim Ameriaany se tomu diviti, kdy nektere ditky deskYch rodiel Ceske feel neznaji. 0 takovYch detach si American nemate nic jineho myslitA, jenom to se za svilj jazyk neb Neb jakousi pfieinu musi mit, prod nechteji Cesky mluviti.

Nektefi mei lido jsou toho nahledu, ze jen at bude na svete jen jedna fee, M pfestanou valky. Ale to se asi nikdy nestane. Neb Jak Nemecko, tak Anglia i Francie by jiste svoje keei nodhodily. Kdyby tou jedinou feei mela bYti jen Anglieina, tak Anglie by ovSem byla velmi spokojena, ale zase Nemecko a Francie by nikdy na to neptistoupily. A kdyby i tou jedinou keel mela bYti nejaka nova red, tak jeate nemyslim, ze Anglie, Nemecko a Francie by ji pfijaly. A jsem skoro jista, *te ani Ameridane by se nechteli ueiti nejake nova feei. A kdyby nekdy byla na svete jen jedna fed. tak nemusi to byti prave te gi, kteki svoji krasnou a dokonalou fee prvni odhodi. At' to zadnou ty velke narody.

S pozdravem, Path P. P. Mikeskova.

Strana 4

Finanee ni zpriva fieetnilca Hlavniho k.adu.

PaTEM OD itADiT ZA MESIC SRPEN 1939. fad Den Za D. 0. Na H. R. 1. 15. eervenec 4.41 200.70 9.30 2. 10. srpen 15.46 .30 3. 16. eervenec 22.80 .60 4. 20. eervenec 14.55 329.79 21.75 5. 17. srpen 1.00 23.90 4.05 6. 17. srpen .60 74.16 3.00 7. 17. srpen 3.50 150.37 6.45 9. 24. eervenec, srp. 6.92 492.26 31.20 10. 20. eervenec 1.80 86.25 1.90 11. 15. srpen .80 37.19 1.05 12. 23. eervenec 28.70 .15 14. 2. eervenec .60 33.25 1.35 15. 15. srpen 2.98 186.36 13.75 17. 15. srpen 12.91 449.12 21.25 18. 22. srpen .50 13.23 .30 19. 22. eervenec 117.20 3.55 20. 27. eerven 4.00 358.75 15.60 22. 16. srpen 38.30 23. 16. eervenec 3.60 161.00 7.80 24. 22. eervenec 25.74 615.60 44.70 25. 21. eervenec 23.83 498.30 25.05 39.26 26. 15. derven 2.70 27. 22. eervenec 80.14 5.10 3.85 12.96 446.16 28 5. eervenec 32.25 29. 19. eervenec 21.09 263.90 26.10 30. 8. eervenec .80 73.85 26.00 31. 29. eervenec 85.61 2.10 32. 19. eervenec .60• 34.04 2.55 246.76 5.54 8.70 33. 19. eervenec 27.52 34. 19. srpen .60 35. 16. derven 2.76 109.50 7.50 .40 22.64 3.00 37. 2L srpen 39. 22. eervenec 2.80 133.08 9.45 40. 18. D. 0.

10.80 670.11 23.25 6.64 40. 22. srpen 81.99 2.25 41. 19. eervenec 42.01 42. 16. srpen 1.95 2.67 57.66 3.30 44. 16. eervenec 142.71 8.10 2.36 45. 31. derven 11.56 389.41 23.85 47. 23. eervenec .75 49. 1. cert.

9.00 49. 22. eerven 2.60 155.54 2.40 1.60 67.53 50. 13. srpen 6.30 1.00 74.80 51. 19. eervenec 2.57 72.49 2.85 52. 19. eervenec 72.56 5.61 3.00 55. 22. srpen 3.50 97.96 9.35 56. 3. eervenec 3.50 97.95 8.85 56. 28. srpen 50.99 2.25 .50 57. 8. eervenec 47.75 4.05 58. 23. srpen 63.60 3.25 61. 30. 6knee, srp. 1.20 45.43 9.05 1.20 62. 7. eervenec 45.43 5.55 1.20 62. 29. srpen 292.13 10.50 7.18 63. 21. srpen 4.50 52.05 64. 18. eervenec 125.47 4.80 1.57 67. 19. srpen 188.95 15.15 6.25 68. 20. eervenec 112.94 .40 3.30 69. 22. eer'c, srp.

125 27 9.30 7.78 70. 16. srpen 5.10 84.85 1.87 72. 22. srpen 62.22 3.90 73. 31. srpen 10.30 46.76 77. 23. eerven, eer'c. 36.70 3.45 10.92 78. 14. srpen 64.82 6.00 11.98 79. 13. eer'c, srp.

68.91 3.15 9.00 80. 1. e."erven 68.91 3.15 80. 20. eervenec 145.48 10.50 2.56 81. 19. eervenec 16.38 4.05 82. 13. eery ., eervenec. 51.14 1.35 82. 31. srpen 15.30 326.66 13.05 84. 31. srpen 1.20 8.25 85. 11. srpen 4.05 107.39 3.53 86. 24. eervenec .25 87. 14.cert.

99.50 9.45 .40 87. 27.dervenec 17.65 87. 21. 1 dlen 39.40 569.34 27.53 88. 21. eervenec 6.00 77.50 4.63 89. 22. srpen 1.05 28.58 90. 19. srpen 394.52 30.50 33.17 92. 20. e ervenecc 8.10 99.32 4.40 93. 25. eer'c. srp., 3.90 93.46 1.10 18. srpen 94.

46.82 2.85 95. 22. srpen

ye stfedu, dne 13. zafi 1939.

VRSTNIK 97. 16. srpen 2.10 98. 22. eervenec 99. 16. srpen 101. 18. srpen 102. 17. eervenec .40 103. 18. eervenec .30 105. 13. eervenec 106. 8. dub., kvet., 'derv. 107. 30. srpen 2.90 109. 20. eerven 1.90 110. 18. srpen 1.10 112. 18. srpen 11.84 113. 13. srpen 117. 1. eervenec 117. 27. srpen 118. 24. srpen 119. 1. eervenec 119. 29. srpen 122. 22. srpen 3.82 123. 15. eervenec, srp., 124. 27. srpen 125. 8. eervenec 126. 22. srpen 3.40 128. 15. srpen .60 129. 14. srpen 2.00 130. 30. derv., 6e 'c, 9.84 132. 18. srpen 133. 20. eervenec 5.57 134. 31. do pr. plac.

135. 29. srpen 4.69 136. 22. derven 137. 20. srpen 1.39 138. 21. srpen 5.20 139. 25. srpen 1.80 140. 13. srpen 1.10 141. 17. srpen .80 142. 20. eervenec 11.75 143. 28. srpen 1.90 144. 22. srpen 145. 22. eervenec 2.10 146. 29. srpen 4.10 147. 25. srpen .70 148. 1. do pt. plac.

148. 20. eervenec 6.72 149. 23. eer'c, srp., 151. 19. srpen 16.41 152. 13. kvet., derv., .40 153. 19. srpen 1.60 154. 23. eervenec 27.82 156. 28. srpen 158. 21. srpen .80 158. 29. cert.

159. 4. eervenec 3.20 159. 29. srpen 2.20 160. 23. eervenec 2.30 161. 13. srpen 10.40 162. 18. srpen 3.00

9.37 61.21 25.32 38.08 30.29 43.50 28.47 115.81 98.89 45.16 57.25 175.41 10.96 24.54 24.54 35.03 3.85 9.30 45.72 72.07 10.00 34.68 80.45 26.95 41.49 236.19 13.08 172.70 20.90 101.33 22.00 32.87 68.50 29.10 19.82 104.66 191.38 50.68 15.15 56.05 62.51 41.03 55.46 227.24 26.80 73.13 63.94 60.28 175.57 25.33 7.69 111.29 102.02 33.77 35.15 59.49

18.55 3.90 5.75 8.20 2.70 10.85 2.10 1.65 .25 7.50 7.80 4.05 4.95 3.45

546.33

14,771.41

1,006.05

5.25 15.40 1.20 2.25 1.20 .90 1.50 19.05 9.00 11.55 4.80 12.55 .75 .30 .30 3.00 1.00 2.25 1.80 .75 1.20 3.60 .45 4.35 57.10 .30 10.80 10.65 .75 1.95 4.20 1.20 1.20 4.50 16.50 1.65 5.70 7.20 2.85

PrtEHLED Plitt1Mt A VYDANI ZA MESIC SRPEN 1939.

PktJEM: Od tan $14.771.41 Splatky hypotek 11.387.31 Splatky pujeek certifikatil, 2,202.77 Splatky hypotek collateralni, 200.00 Urok z hypotek, 2,519.45 Urok z pujeek certifikatil 1,141.31 Splaceno za praci v ptijekach, 118.02 Najemne z majetku 589.68 Vracena ptijeka certifikatu 283.25 Vracene umrtni

1,035.72

Hotovost z minuleho mesice

7,329.07

Celkem $41,587.99 VYDANI: Na ilmrti $11,848.22 Na umrti pd. up certifikaty 2,531.00 Na ninth nedospelYm dedicam 277.73 Na umrti nedosp'el dedicum firok ..., 175.35 Hypotdky 18,541.97 Hypoteky collateralni 260.00 Ptljeky certifikata 10,555.00 Opravy atd. na majetku 323.89 Za nredni listiny, fleet majetku 31.02 Za Atedni listiny, fleet hypotek .50 42.83 Pojigteni proti ohni na majetku

Splaceno za praci v pajokach Vracene Umrtni poplatky Cestovne na fleet majetku Cestovne na fleet bondil

130.02 7.72 129.64 7.84

Hotovost v bankach, (debit) PAtJEM NA HLAVNi i.AD: Od flax Hotovost z minuleho mesice

$ 3,284.74

Celkem VYDANI: Najernne z utadovny Telefon Pottovne Potteby a vydani v iltadovne Telegramy Notat SluZne firednikii Lekatske prohlidky Odmeny za nave aleny Schtze Cestovne Oznamky Vestnik, 6,297 odberatehl Vestnik, pokovne Bondy Utednika Dan IX. statni Exchange na poukazky, Elekttina

$ 2,945.74 $

30.00 7.95 29.57 125.18 .60 .50 1,163.25 232.00 768.83 41.00 6.00 3.60 524.75 .34 56.25 64.35 18.97 7.30

Hotovost u pokladnika, (Debit) DIETSICl/ ODROR. PktJEM: Ptijem od radix Urok pajdek certifikatii Hotovost z minuleho mesice

$

134.70

$

546.33 2.95 2,711.67

Celkem VYDANI; Uspory Odmeny za novo dleny Piljeky certifikatfi Vracene poplatky

$ 3,260.95

HOTOVOST V BANKACH Pujeky certifikatfl Bondy

$ 3,195.78 138.00 29,477.08

$ 1,006.05 1,939.69

16.61 8.36 39.00 1.20

$32,810.86 MAJETEK FREHLED MAJETKU JEDNOTY $1,035,707.18 Bondy 1,503,832.30 Hypoteky 4,579.82 Hypoteky collateralni 100.00 Podily 562,059.20 Piljeky certifikatil 198,068.27 Majetek 1,750.00 Sloleno na stavbu kanalu 10.00 Slo'2,eno za metitko 32,810.86 V Detske odboru Hotovost v ba ach (odeit y se) 3,287.74 debit Hotovost u pokladnika (oddit y se) 134.70 debit 26.550.01 Dluh nedospelym dedic. (odeita. se) MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,308,948.18 Edward L. Marek.

Dne 1. zati 1939.

PMteliim do Fort Worth, Tex.

Waco, Texas. nedeli, dne 3. zati naskytla se nam pti✓ lektost svezti se do Fort Worth se synem a jeho mdinou z Houstonu; ponevad2 auto mnoho rokt nemame, byli jsme tomu povdeeni.

Veder zajeli jsme se podivati na sin tadu 92 flak. Jednoty, v nix jsem byl po mno let dinnYm. Brati'i, byli jsme velmi ptekvapeni velikosti, krasou a vzornYm potadkem panujicim ve Vak sini. Bratti Bartek a Kratky nas budovou provedli. Vykonali jste velkou praci a priejeme Vam mnoho zdaru v dalkm Vaem podinani Hudba 'z Cameron hrdla pelt)* pro mlade i stare, nefmavne.

S ptanim mnoha zdaru, Leo Matula.

Ve stkedu, dne 13. saki 1939.

Dojmy zaiite pig slavnosti potadane v Narodni sini iadem ei,s. 25, v Ennis, ku peete starch osadnikfi, kteii ne mead jak 50 rokfi byli pii Ennis usazeni.

Ennis, Texas.

Byl jsem poSadan, bych popsal onu slavnost, con jsem prislibil, jenSe dovedu psat jen mydlenku jak jde, ale nedovedu popsat onen pocit pii slavnosti zalitY a ji2 zadinam.

Vedel jsem, Se asi slavnost bude velka, tu jell jsme se synem o nen drive, bych mohl si prohlednouti vYzdobu sine a vYstavku starch veci, co byly sem pristehovalci priveSeny. Hned pH vstupu do sine, zrak kaldeho upoutan byl na ony pkedmety, kde bylo dosti raznYch predmeta, jako gatstva, gatka, nadobi, sedel na kone a jine a jine. Pkedel jsem dvakrat onu vYstavku a ani jsem nepodital, Se budu o one slavnosti psat, nemam upinY seznam vystavovatela, jen co si pamatuji. Vim, Se vystavovali rodiny: Ha gkovca, Cikanka, Sramka, Nesuda, "Radii, Janiekt. — Predmety vystavene mely razne staki, od 50 do 90 ran. Nebylo snad navdtevnika, by onu vYstavku minul a kalclY v jakesi posvatne acte zahledel se na predmety vystavene. Neb zde byly veci, kde jejich drSitele ji2 dal/no jsou zemreli, v gak pamatka zde zastala, kde rodiny jejich je zachovaly.

Zde musi kaIdY uznat, Se poradatele one slavnosti s touto vYsta ykou meli gt'a,stnou ruku.

Cala, sin byla krasne dekorovana kvetinami, kda, vgak spodinul zrak kaScleho, byl zemtelYch, kde byla krasna kytice a pod ni . kniha jmeny mrtyYch. Kolem pak onoho stolu byly pripraveny stoly pro Sijici stare osadniky.

Ve 2:30 vystupuje piedseda tadu br. Jos. HejnY na jevigte a Sada. bratry a sestry pionery, by povstali. Kdy2 se tak stalo, tu nekolik deveat ze Sboru mladeSe v narodnich krojich, odvadi stare osadniky a osadnice ku 6, byl to kresny" obraz, kdy' zasedli. Ty starostlive, gedive hlavy, kteri svYm detem mnohem krasnej gi divot jak meld sami. Nevim, zdali jsem se neprepoeital, ale ku stolam zasedlo 17 'en .a 29 mun, die toho 12 nag:bah dobrYch "deskYch main" odedlo v neznarno. Po tomto usporadani vystupuje br. predseda Jos. HejnY a peknYmi slovy vita stare osadniky, vyzdvihuje jejich utrpeni i zasluhy, jake o zaloSreni"Ceske osady" zde pH Ennis maji. Vzpomina zemrelYch starYch osadnika, jejich prate a Sada, aby povstanim byla Vzdana acta tern, kteii ode gli a nedookall se chvile teto, by spoleene se svYmi druhy byli pritomni "Slavnosti PionYra". Obecenstvo povstava a hudba, pH torn hraje smutnou piseri a myglenky nas vdech nesou se k na gim drahYm, pri eemS ani jedno oko nezastalo bez slz..

Tim byl program zahajen, pii eeniS obiadnika alai Jan Hrabina ml. Za Sbor mladeSe vita stare osadniky Albin Nesuda. K padesati leternu jubileu baseri prednesla: Adela Lansfeld. "Vzpominka na mrtve pionyry" baser prednadi Mili Vrla. "CechoamerickYm farina.ram" baseri, prednadi Erna Cikanek. "Pozdrav za ocean", basen, prednadi Vlasta Trojadek.

"Pro lepdi divot vnuka', basen, prednadi Kvetu ge 8ramek. "Byli jsme a budeme," basal, prednadi Dolfi Ha gkovec. "Stars' otec", basal, predna gi Vilma Nesuda. Vilmo, tato basal nedla jenom k uchu — ale — ta gla trochu dal, jak bylo videti v hledisti. "Declova zpovedm seri, prednesla Pavlina Luk ga. "Slasti farmarovy", baseri, prednesla Edith Jared. "Fred padesati lety," basal, prednesla Jirina Hagkovec.

"Paradnice", basal, pkednesla Evelin Nesuda.

"Okata", baser'', prednesla Vivian Jurica. Tim byl program bdsni vyoerpan a udinena kratgi prestavka. Hudba v gak vyhrava, pane skladby.

Nekolikrate zrakem jsem predel ty na ge pionyry, zdali mezi nimi spattim "nadi babieku a prababieku' Katerinu Hadkovec. Ptal jsem se br. ptedsedy kde je a bylo mi reknuto, jegte vice je tech, kteki nejsou pritomni, slibili 'Se prijedou. Ov gem pH stari 80-85 let se citi jeden den dobre a druhy den jest — v

VESTNIK posteli nemocnY, a to byla asi ptielna, prod' nekteri schazell.

Zajiste mi etenari odpusti, kdy jsem se zminil o babiece ET.agkovca, pakli male. odbodim.

ManSela babieky jsem neznal, byl jiS mrtyY, kdy jsem prijel do Ameriky, ale u tetieky Ha g -kovcejsmdtalprnic,oevdS pita' jsem v breznu, kdy prate je gte nebylo, dala mi kopat budi do pastru. V eechach jsem byl hornikem na Kladensku, tedy zvyklY motyce, tak s chuti jsem se do bu gi pustil, ale pH torn jsem dobie videl, jak tetidka stoji za nekterou budovou u hausu a me pozoruje. Priznam se, Se me to trochu nazlobilo, ae dobre delam a je gte main bYt hlidan zdali delam, a byl jsem rozhodnut, veeer vypkahnu nadobro. — Odpoledne, byly asi 3 hodiny, vidim jak tetieka nese &ban kafe a nejakY zakusek.

Kdy'S dogla ke me, tu povida: "Tak jak to jde, Karle?" Odpovidam: "Nu &bre." A ponevadS bylo ye me dost zlosti, povidam: "Tetieko, delam co mohu a zlobi mne to, pakli vidim, 'Se mne odnekud pozorujete." Vidim je gte dnes ten jeji upkimn.y smich a pri torn povida: "Pre.ye Karla jsem proto jdu,z,e moc debate a chci yam rici, abyste myslel Se jste v Texasu a ne, v Cechach, a pakli by jste tak &lab jako debate, byste se brzy zabil, a ja nechci, by se mluvilo, ze jste se u mne sedrel. A abyste nemel takovou chut' Mat, tu tam kikam, Se vain budu platit jen 1 dolar &rine a stravu." — Toto jsem uvedl proto, babieka ton. patki mezi prvni pionyry v okoli Ennis, a Se v2cly jeji ruka byla hotova pomoci, a Se ne jenom ja„; ale cela rada druhYch pomoc od ni dostalo. A proto pfr jejim staki, snad 85 mkt, ji prejem, by v rodine Krajea a jejich deti jedte mnoho roka ve zdravi se s nimi tedila.

Vracim se znovu k programu. Po chvilkove prestavce hlesi se br. Jan Hrabina ml., obradnik, Se nyni prednesen bude zpev "Pasla ° yeaky", a sice deveatka: E. Jared, J. Ha gkovec, E. Trojadek, P. Lukda, V. Jurica a D. Vavra. Tato deveatka, myslim v staff. od 5 do 10 let, podaly svaj zpev znamenite a opravdu jejich maminky a tatinkove men se pros usmivat. Daldi zpev "Zasvit' mi ty slunko slate", prednesli mantale Radovi. 0 tech psat nebudu, ti jsou znami.

"Detieky jdete ji2 spat", zpev, prednesla Dorothy Vavra, "Pisnieka deska", zpev, prednesla Edith Jared. Tato d ye deveatka, prvni as 5 roka, druhe 8-9 roka, jejich zpevem prima unadely a kdyby to Slovak nevidel, namei by chut' verit, Se jest to moSne, ta jistota na jevidti, ty jejich hlasky, o ne, to per° nevyp ge, to se musi videt. PH zpevu onech deveatek bylo takove ticho, Se ka'SdY mohl sly get svaj vlastni dech.

"Zahnealy hory," spa y, pkednesla pi. K. Vavrova. Namel jsem doposud prileSitost pani Vavrovou sly get zpivat, pri one slavnosti slydel jsem ji prime a musim napsat, zde se uplatnilo nage stare prislovi, be jablko nepadne daleko od stromu, neb pani Vavrova jest maminka male Dorothy a jeji zpev byl prvottidni.

"Na horach jsou hezke holky, zpev, prednesly: pi. Vavrova, pi. Nesudova a D. Hadkovcova.

Timto zavereenYm zpevem byl celY program jaksi korunovan, o eemS svedeil dlouhotrvajici potlesk. Na to prikrodeno k poslednimu eislu programu: "Hostina pro pionyry" VdemoSnYch jidel bylo ptipraveno sestrami, kucharkami pro pionyry. Deveatka v narodnich krojich (ponejvice vnuelry) obsluhovaly svoje clecleeky a babieky. Po odbytem obede povstava stark pionYr Jos. Vela (z mesta) a jmenem vdech pritomnych starYch ,osadnika dekuje za poctu a pohosteni jakeho se jim od radu cis. 25 dostalo. Tim byl odpoledni program vyeerpan a an byl je gte kus do veee.ra, bylo vdeobecne baveni a seznamovani s cizimi hosty.

Veeer o 7 hod. podala taneeni zabava. Nejdrive bylo clan° "solo" starYm pionYrum. Bylo jich ale main v kole, nekteri odjeli po programu dome a co zustali, meli chut' do tance ,ale nohy nemohly. Ale kdo se zadilel, byli ' onka a Pavia:aka, ac oba snad 731eti, bratri, S Weill se jako brus, Ne snad pii. torn "sole",

Strana 5. ale i pozdeji. Br. §onka se docela pustil i na toho "glapaka", jak nyni se tan& Pak jegte demo solo kucharkam, a ac jsem se dost vystrkoval, Sadna me nevytahla, ac dobte ye'di, Se ja jsem zase "kuchat"; no, snad po druhe se to zlep gi. Pak dye kola bylo demo solo Stytern partm a sice: D. Hadkovec, E. Cikankova, D. Jansova a Adela Lansfeld, ktere mely clalek po svYch babiekach a Ema Cikankova, jak mi pravila, mela svatebni daty jeji b .abieky. Bylo to opravdu krasne. Nejsem SadnS7 odbornik, mnoho-li je .spotteba latky na gaty, ale myslim, be z tech data nadich babieek by pro nynejdi modu byly aspori troje. Pak nastala vdecbecna veselice.

Tim myslim jsem probral celY program, ale byl bych nespravedlivY, bych nezadel take do kUchyne. V sale byli jsme napineni dudevne, ale tomu nechce Saludek rozumet. V kuchyni ovdem bylo take kus programu, vde odklidit co tam bylo, a jak jsem pozoroval, dosto dobte se to clarilo. Tam bylo vde moSne, barbecue, kurata, gula g (lepgi jak vari start' Donat ve West), a ten je na galas mistr. Kejky, paje, ramie savareniny, buchty, kolace, rohliky atd.

Zde poznovu se osvecleilo, be Ennis je pohostinnY, jak jest o nem znamo, neb dela se to skorem na vdech sinich, ne za 25c maze snisti co chce. Sestry, opravdu mely jste kuchyri vybavenou jidlem znamenite, ale pro podruhe vara odporuouji, by do va geho jidelniho listku — yap-Poi/au se zelim a knedliky — maso a zeli pripravte vy a knedliky se yam nabizim ucleat ja, a pa.kli vdechny jidla vyprodate, ruSim yam za to, '2,3 knedliky yam zbudou, neb SadnY se neodidi, aby si vzal dvakrat. Take jsem se dovedel nova pojmenovani bucket.

KdyS jsem se najedl, zustal jsem chvili sedet a ohliSel, zdali bych nemohl neco pottebovat, vlastne se pkiudit. Nejradeji mam peeivo, a tu v'Sdy sedem tam, kde vidim, be jest zasoba (nemusi kaSdY Octet, kolik tech bucket snim.)

Na treti Sidli od mne sedi tea jeden bratr a kdyS porueil si kavu, povida. "Karle, podei mi sem ty Bartode. Nevedel jsem co ti mysli, mi vysvetlil, ae snad stakidek Barto g ma regort na makovniky, ale Se hledi mu regort zlomit ,ale dokud se tak nestane, musi pouSivat jmena., kdo onen rekord ma, ale dlouho pry to nebude trvat, be makovniky ponesou jeho jmeno, neb hodla vyzvat br. Bartode, kdo pry via.

A nyni jiz koneim, ale ne' udelam ten puntik, 'Se pine uznani za zdar slavnosti path br. predsedovi Jos. HejnYmu, poradateli zabav br.

Fr. J. Hadkovcovi, neb oni jezdili po ankh stare ginach, by je ptedem pkipravili. Nevim kdo delai zkougky a vgechny pripravy k basnim a spevam, a tu bych nerad nekomu pripsal neja.kou zasluhu, ktera mu nepatki, proto, vy, kteH jste pracovali, by ona slavnost se zdatila, bud'te ujidteni, be die sveho jste dosahli, flab po vyeerpani programu sly ge,1 jsem jak vde prilehalo k programu a jak bylo dobre vge voleno. Celt' program byl vypracovan "Sborem Mladeie" a mole rozhodnuti bylo, Se podam zpravu o one slavnosti, napigi vlastni risudek, jak pohliSim na praci nejenom "Sboru Mla,deSe", ale i na praci jak katolickeho, tak narodniho Sokola, ov gem jen cvidicich, tedy na nagi mladeS. Ale vim ji.S, predem jak by mi to dopadlo, jak by bratr redaktor udelal z toho "pokradovani 020". Tak myslim, to pokraeovani mohu udelat v nekterem pHgtim aisle sam. Tak koneim a pakli jsem vge nevvstihl. tu Sadam poradatele one slavnosti, by bylo mygleno, be neudelal jsem to zamyslne, ale nebyl jsem pripraven, ze budu tuto spravu psat.

S pozdravem, Karel LaInovskY. Panama. — Mina povinni vojenskou sluSbou, shromaId'uji se v pacifickych pristavech z Ecuadoru a jinYch republik. Pravi se, Se hodlaji vstoupiti na palubu jisteho nemeckeho parniku, kterY vyda se na cestu kolem jinni Ameriky. Aekoli cesta PanamskYm prOplavem je kratgi, nepokladaji ji za bezpeenou, protoie na Karibejskem moki dihaji anglicke ktigniky,

Straria

Taft, Texas.

Ctenkm dlenfim fadu Anton eermak els. 56. a elentim odboeky zdeluji, ge pro gpatne poeasi se schilzi zridastniti mne nebude mogno, v padu ze schuze obou spolku nebyla odbkvana, svolavam schrizi na tfeti nedeli dne 17., pfesne o dvou hodinach odpoledne. Bratti fitednici dostavte se o neco chive, vyberte pfispevky, abychom schilzi co nejdfive odbyli. Jsme vetginou eleny R.V.O.S., kterk kona, svoji schazi v to samou nedeli a schtze odbooky, jak mne pi ge, by mohli odbkti po schrizi R.V.O.S., kde je snad vge pfiznive vytizeno pro odbkvani schfize a sam myslim, ze bychom snad ziskali pro odboeku nova eleny, ale sam o torn rozhodovat nemohu, proto je gadouci, byste se v co nejvet g'im poetu dostavili z obou tees a podali sve nahledy, jako za dobre uznate, jak schuzi odboeky odbSivati, jestli v sini narodni neb v sini Moravan. Tato vac by mela bkti tak uspofadana, aby se vyhovelo v gem tern, kteti svoji vlast miluji a ptispeti svoji hfivnou pro svobodnou vlast.

Doufam, bratfi a sestry, ge na toto vyzvani se v hojnem poetu schfize sridastnite.

Vam pi. Paulova diky za vzpominku v 6echoslovaku. Budu Vam psati soukromk dopis.

Zustavam s pozdravem vgem, Frank Elzner. kid Ennis, dislo 25.

Psani, psani to je pro mne te gka, vac. Nu ale nepsat nic po takove zabave jakou jsme meli 3. nail v Narodni sini, to take nejde. V ge at' jde stranou a s chuti do toho a pill je hotovo. Br. Moueka yam ma z toho "hroznou" radost, on to ale na sebe nepovi. Ale na to jsme jej ve sjezdu volili,-tak at' zkou gi to sve umeni a takovk dopis ptipravi do tisku. Mfij rimysl byl popsat oslavu, kterou fad Ennis eis. 25. potadal k ucteni na gich pionyril. Jak je ale videt, jsou u nas lepgi pisati, kteti me pkede gli a to pi. Radove., s kterou je te gko zavodit, neb prohra je jista. Tet p. Vytopil co zpravodaj pro 6echoslovika to pane popsal. Na slavnosti bylo videt pobihat p. Lagnovskeho s tu gkou a knigkou, do ktere stale nee° znamenal; to jiste on te g bude psat a ten tomu da to pra y& nebot' stark pismak a regiser bude tomu nejlepe rozumet. Jeho dopisy se dobfe etou s tim jeho humorem, kterS7 mu ani givot, ktery se s nim mot nemazlil, nevzal, a doufame br. La gnovskSr , ge se netegime nadarmo. Neco ale zbylo i pro mne, co stoji za napsani. Dnes, kdy ji g je vge za nami a ze vgech stran jen sly gime tuto zabavu chvalit jak se podatila, zapominame ge pied ni bylo hromadu "rachoty" a starosti, ale pravdou je, ze kdy se thee, v ge jde samo sebou. A v nagem fadu pro tuto zabavu bylo mnoho zajmu od Meal i Clenek a vksledek podle toho, ge jiste kagdk byl uspokojenk. Vgichni kdo k tomuto zdatilemu dni pomohli, zaslou gi uptimnST dik.

Posledni tkden pied PionkrskS7m dnem bylo v Narodni sini givo. V pondeli po obede se seglo nekolik devugek a mugil a celou sin 'Acne °distill. V riterk, to jig' deveatka mela pfipomenuto, kagda, si do zkougky pkinest mi gky a po zkougce se dali do delani kvetin, kterkmi sin byla ozdobena. Hogi a mugi zase na druhe strane sine kagdST pilku, kladivko a miru a delali ozdobne truhliky, ktere ptipevriovali po stenach a z nich pekne do vejite infi gky, na ktere deveata pfipevriovala kvety sladkeho hrachu, cog se zdalo tak, ge vyrristaji z onech truhlikri. Pfig lo se ale k poznani, ze za jeden veeer kvettl udelanSrch nestaei. Dobfe, deveata vite co, vezmete si kag da dome nastfihankch kvetfi a ye etvrtek je ptineste do sine. Reeeno a ta g vykonano. Ctvrtek byl ale nejpilnej gim dnem v sini. Docielavani kvetin se srieastnilo mnoho 'gen a deveat a nade vim panovala Vilma Nesudoyd. Vg e se toeilo okolo ni. "Vilmo, co s timhle a jak tohle?" a na v gechny strany letel jeji veselk hlas a na g e jidelna byla maid tovarna na kvetiny a bylo jich snad do. tisict. Na jevigti zase melt hudebnici zkou gku. VS7bor se ten jegte o neeem radil, geny zase o kuchyni a byla z toho radost, co se nas se glo, a o vge o co byly pogadany radostne zapiljeily a jidel nanosily.

Ovg em, pfinesly i ty, co se schfize nesrieastnily.

Byly mezi nami i stargi sestry, ktere v dfivejg ich letech byly velice dobrkmi pomocnicemi. e ano, ses. Vrlova, A. Nova a J. Nova? Byly jsme radi z vagi ptitomnosti a podruhe pkijed'-

V2STNIK to zase. Ku konci jegte zkougka na program a kolem pill noci dome. Je gte v patek a sobotu se nekolik nas seglo k dodelani a poklizeni sine a pak jsme si fekly, ge nage sin, ktera se tak zle zdobi pro svoji velikost i vkgku, je jako kytieka. Kam oko pohledlo sama kytice, ko giky pine kvetu, na stenach ony truhliky s kvety. Na jedna stran y peknk stanek pro vSistavu, ten kvety ozdobenk. Nad jeviStem zlatkmi pismeny napsane "Vitame Vas!". Pied jevi gtern sedm stolt, Best pro na ge 'g ive pionS7ry, sedinST vyhragen co vzpominka pro mrtve s krasnou kytici bilkch chrysanten a bilou ma gli s napisem "Za zesnule pionS7ry". Nedelni den byl vrcholem vgeho a doufame, ge jsme uspokojili jak programem tak i hostinou, kterou jsme pionS7rum pfedkladali. Tuto zabavu kdy jsme projednavali, ved'eli jsme, na tuto bude velke vydani, snad ze budeme muset i doplacet, ale ne. Tato zabava se nam vydakila moraine i finandne. Nejlepe ph torn, ze deskemu jazyku podobnkch programech uei se i ty male deti 5 6lete, a to je jiste vac dobra, neb ty deti s temi basnerni se uei miti rady to Ceske, co my stall mame radi a tak je gte si &lame nadeji, ze enniska, osada bude dlouho Ceskou bagtou.

Nyni jig je konec, ale nemyslete na dlouho, neb mame zase nee° noveho na starosti, cog' pozdeji oznamime, nebo nekdo jink.

Pozdrav od ildu Ennis.

Do Dallas a okoli!

Cteni etenati!

Ve stredu veeer dne 6. zafi se gel se u'ggi vkbor dallaske odboeky Sdrugeni Americkkch Cechoslovakil v Texas na upraveni programu na veaer dne 14. zati, na ucteni pamatky Osvoboditele, bkvaleho presidenta Dr. Thos. G. Masaryka.

Program jest vypracovan a bude obsahovati hudebni eisla ze sletu, na kterem se srieastni elenove z deskkch kapel Dallas, Ennis, Fort Worth. Pevecky krolZek, ad mei letni prazdniny, prave zadina znovu rieinkovati a jeho mluvCi slibil, ze se ten sadastni.

Br. J. 8 ulc, jen pfijel nedasno z Oech, povi nam o pomerech ye stare vlasti, ji g po pfevratu.

Po vyeerpani programu jest stanovena schrize dallaske odboeky.

Nezapomerite datum, etvrtek veder v 8 hod., dne 14. zati v Sokolovne.

Kag dk Oechoslovak v Dallas a okoli jest fictive zvan, by se dostavil a s nami se podilel na programu. Zvitezime!

Will A. Nesuda.

Do Corpus Christi a okoli!

Vgichni kteti mate aspori jiskru lasky ku sve vlasti a k vlasti svkch jste gadani abyste se dostavili do schrize Sdru geni Americkkch Cechoslovakri v Texasu, ktera se bude konati v nedeli dne 17. gall v sini Moravan, asi 5 mil ji g -neodCrpushit.Cecoslvan koli Corpus Christi nezfistali nikdy pozadu, a proto ukagte svou vernost narodu z ktereho jste pogli. Udeiila hodina a musime jednati rychle.

Schfize bude se konati ye tit hodiny odpoledne.

Pfijd'te vgichni a dokagte, ge mate aspori trochu citu pro na g zotroeenk lid v Ceskoslovensku. Ted' anebo nikdy Dostavte se vgichni, ktefi jste verni svemu rodu. Doufam a pevne vekim, ze se nenajde ani jeden, kterSi by zapfel svrij pfivod a svfij narod a volam ku v gem, ktefi jste verni svemu narodu: Sra'g te se v jeden gik a podejte pomocnou ruku svemu narodu.

J. F. Mikuge, taj. odbod. v Corpus Christi.

Polsky tisk a polske radio oznamuji, kteti bojuji v slovenske armada "po boku" Nemcri v Karpatech proti Polakrim, jsou vlastne "giv3imi terei", ktere naziste nastrkuji pied sebe proti polskkm kulim. Polska zpravy udavaji, ze Slovaci majice na sebe ze zadu namifeny nemecke pu gky, s1i v prvni iitoene linii a volali na Polaky: "Nestfilejte na nas! My jsme Slovaci, vagi bratfi, Slovane! Jdeme k vam!"

Nemci pougili techto slovenskkch vojinfi k zakryti svkch iitoenSrch linii, aby se mohli dostati k posicim polskeho vojska, pokud mo gno beze ztrat. Polaci o tom pi gi, ze je to nova barbarska methoda n'emeckS,ch Huml.

Ve sifedu, dne 13. zafi 1939.

ZPRAVY DO UZAVIRKY TOHOTO eiSLA Vargava se dosud dr gi pies mocnST napor nacisticke soldatesky, zutive bombardovani teg kkch del a op.etovne ritoky ze vzduchu. V pfedmesti hlavniho me.sta Polsky odehravaji se poVeky a var gayskY rozhlas pfes Budapegt ae vettelci byli z mesta vypuzeni. Polska, armada zvolna stahuje se smerem jihovkchodnim a stateene Cell ohromne pfesile motorisovankch Germanti. Dychtive oaekavane sezonni deSte se dostavily, lid se modli, aby trvaly dlouho a vydatne, rozbahnene cesty zadigi postup raubitii a usnadni protiiitoky polske jizdy.

Na zapadni fronte Francouzi drti pkedni obranne pasmo mohutne Siegfriedove linie.

Nemci podnikli protiutok, kterY byl odraten.

Do akce zasahla vojska Britanie a nejvy§§i velitelstvi spojencil napovida, ze velke operate proti nemecke linii jsou many kaRlYm dnem. Berlin teprve v sobotu oznamil nemeckemu lidu, ze na za,pade jsou — potreity. — Franoouzi vgak ag dosud obsadili 300 etvereenich kilometrri saarske pudy, dtikladne osagene pevnilstkami, hnizdy kulometfi, past'mi na tanky a veelikSrmi pfeka gkami — nacistickd propaganda zatajuje nerneckemu lidu holou pravdu a krmi ho lgerni.

Premier anglicke vlady Neville Chamberlain odeslal dr. Bene govi odpoved' na jeho prohlageni, ze se 6echoslovaci pova guji ve valce proti nacismu a budou v legiich bojovat po boku Spojenctii. Mistr Chamberlain ve sve odpovedi dekuje dr. Bene govi za nabizenou pomoc a slibuje, ze Britanie bude bojovati s Francii ag do rozdrceni re gimu nacistri a zajigteni malYch narodtia, t. j. i desko-Slovenska.

Hungerford, Texas.

Spolky KJT. a KrZT. pokadaji svilj vSirodni piknik v nedeli 17. gall.. K tomu jsou, zvani vgichni Oechoslovati, kteil je gte nejakk cit pro starou vlast maji. A to stare, vlast prave dnes, kdy srdce jeji krvaci, tou gi po svobode, kterou mela po dvacet let samostatnosti deskoslovenske demokracie, kterk byl jedink narod ve stfedni Evrope, co se zachoval po zpilsobu demokracie Spojenkch Statil Americkkch. Nepfitel celeho demokratickeho sveta mu to ale gavial a vym3iglel si okolnosti, za jakkch by mohl trhat a niait. Byl to nepfitel eechoslovakil od veldt, kterk jej chtel ponemeit za davii.S7ch Casa, ale j•lika na'Si pfedkove si uvedomili vase narodni povinnosti, pies v gechno ujatmeni 300lete poroby Oeskoslovensko nedokazali vykofenit cit vlastenectvi a narodniho smS7gleni o nagich pfedeich. Za tim fieelem svolavame schazi CeskYch soplkil a vilbec celou naC4 vetejnost na den 17. zafi do Hungerford, kde mame povolane keeniky jako vlp. P. P. Ka gpar z HostStna a ten naeho spolubratra a pofadatele Vestniku Fr. MouCku, ktery nam povi obsah na glch dejin eeskoslovenskkch a o dne gnich pomerech a situaci a vecich. Piknik zapoene rano v kostele a o 11:30 abed, teeneni a schtize Narodniho Sdrugeni o dvou hodinach odpoledne.

Na shledanou v Hungerford v nedeli 17. zafi!

Za Sdrugeni Americkkch Cechoslovakil v Texas: Ostoja Muniza, pled. Leo M. Havrda, taj.

Bratislava, 6. zafi. — Pozorovatele tvrdi dnes, ze odpor Slovakil proti nemecke vojenske vlade byl zdusen pouze strachem pted Gestapo, nacistickou tajnou policii. Hlinkova garda, lovojenska organisace slovenske vladni strany, splynula s Gestapem a mnoho Slovakfi bylo zateen°. Kdy g slovenske vojsko nasedalo do vlana frontu, nikde nebylo jasotu. NejhorlivejM podporovatele hnuti slovenskkch separatistfl jsou zarazeni nynej gimi pomery vzhledem k tomu ,te Adolf Hitler jim zarueil samostatnost na 25 let. JedinS7 nemilSr incident, kterSr byl oznamen, bylo rozbiti oken v letnim sidle presidenta dr. Tisa v ToPoleankach, je g druhdy patfilo presidentu Masarykovi. V rozkazu vgeobecne mobilisace byla ulo gena rfizna, obmezeni ten na prodej potravin. — Maso teleci a vepfove, gpek, zbogi v plechovkach, su gene ovoce, dokolada a. kakao nejsou k dostani a maslo a cukr pouzena listky v malem mnoistvi.

stiedu, dne 13. zaii Needville, Texas Cana redakce!

Prosim zase o uvetejneni zprav z naSi oclboeky Sdruteni Amer. aechoslovakii v okoli NeedSchtizi posledni jsme konali dne 20. srpna ye Fairchild. Pro dettive poeasi yzdalenejti se nemohli dostavit a blitti zase nechteli a tak schilze byla slabe navttivena, pies to ale pokradujeme, nebot' od minuleho uvetejneni zase berm ptibylo 80 &anti.

Ve schuzi bylo ujednano, iidit se dle stanov, a tak vstupne na elena 25c od 255 dlenti bylo odeslano na hlavniho pokiadnika Sdruteni Fr. Olexa v Houstonu. Za eleny, jet byli ohlateni po teto schtizi, bude odeslano zase az po ptieti schtizi, ktera je stanovena na tat' nedeli v tijnu ye Fosoye sini v Guy. Tet byl vloten velkY fikol na nateho dp. Klobouka k uspotadani bavneho vedirku ye prospech Sdruteni. Kdy to bude, dbsud nevim. aleni jet ptistoupili a ptispeli, jsou na,sledujici: Po $2.25 jos. a Anetka Fojtik, $1.25 8tepan Kneitz za 5 elenti, po $1.00 Jos. Marek za 4 &any, Vaclay Pultar a Jan Sitta,. Po 50c Antonie Steffek, Frank 8efeik st.. 5milic Sefeik, J. H. Mikeska, Paulina Mikeska, Anton S'tran sky, Marta StranskY, Emil Steffek, F. J. Kro hot st.. Barbora Krobot. 30c J. W. Bezecny. Po 25c Karel Hotelica, Lee Vivial, Josef Jane, Vine.

Petrasek, Jos. Mikulendak, Jos. Skripka, Jan Syrdek, J. J. Najman, Bronislay Cvik, Joe Zgabaj, W. A. Stepan, Richard Stavinoha, Fred Felcman, Anna Kubica, Alois Tejmel, L. A. Koval, Viktor Verner, Jerry Petrtisek, Henry Hurta, Vlad. Pular, S. J. Vacek, Becitich Kolar:, Richard, Albina, Frantitka Kvetori, Dr. John W. Leeikar, Emil Soclolak, Anna Sodolak, Ciryl Sikora, Anton Mutiny, August Mutiny, Frank Kvetori, Vlad. a Marie 8efeik, Prof. John Kocian, Frank Fojtik ml., Anton Navratil, Joe Frazier, Frank Chabitek, C. G. Stavinoha, Frank Sitta, Petr Hotelica st., Pavel SurY, Jan SilhavY, Rob. Kuban, Vic. Horak, Cecilie Horak, J. F. Kuleak, Jan Kuleak, Frank Krobot ml., Ed. Pisklak, Karel Genzer, Ray Horak, Jan Baca st., Jan Skotnik. aleni, kteti neptispeli, uvetejnovat nebudu, as zaplati sve poplatky. Poteeujicim jest, ere tak mnoho, ac zde rozenYch, citi pro nati starou otdinu a jsou ochotni picispivat a pracovat na potladeni tak hrozneho nasili na slovanskem narode v Evrope. Doufame, ere neni doba daleka, kdy bude se veemi naletite vytietovano.

Tak parnatujte veichni ptatele: Tieti nedeli v tijnu bude schilze naei odboely v sini v Guy. Dostavte se vtichni v hojnem poetu, nebot' bude dilletite jednani. Kde nemate zalotenou, aneb nennitete zalotit odbodku, s radosti ptijmeme katcleho do nati odbodky, kdy se ptihlasite na moji adresu. Doba je velmi yatna, a daleLtd a nemelo by bYt jednoho saechoslovala americkeho, aby nebyl ye Sdruteni.

Frank Jurda, taj.

S mnoha pozdravy, Itad Vy'S"ehrad, Oslo 48.. Taylor, Texas.

Cana redakce Vestniku!

Zase ptichazim s nekolika tadky do naeeho organu. V nati posledni tadove schfizi, kterou jsme konali dne 3. tali, bratti a sestry tohoto tadu se usnesli, abychom oslavili zaloteni nateho taclu. Proto varn clavam vedet, tc ta. osiava bude dne 15. kijna 1939. Rude tomu 36 let, co nas tad byl zaloten. Co y;te bude na os.lave, darn pozdeji vedeti dopisem do Vestniku. Jette jsme vte neujednali. jen Cas kdy ma bYti oslava.

Co se poeasi tYka, to je trochu zamraeeno a ta kralovna baylna je yettinou jia sebrana, tak ere neni ani baviny ani tech "washingtonti", neb cena byla mizerna za to celoroeni praci.

Jste vtichni zvani fictive na slavnost zblizka i zdali, staff i mladi. jsem jako Za tad Vytehrad Cis. f8., vtdy, K. F. Chalupa, fad. dopisovatel.

Rad Krasner Cis. 96.

Cteni bratti a sestry! - Jelik z se dalo do preen): dnes, tak faclova schtize jest odlotena na tteti nedeli, a site dne 17. tohoto mesice, Bylo ut nejake zmeny tabu, nab bylo such() a neobyeejne bOrko. S br. pozdravem, Johfl March ,taj.

VESTNiK Iliad Slovan, Cislo 9.

Cani bratti a sestry!

Oznamuji va,m, ere tad Slovan ye schfizi konand dne 20. srpna usnesl se upotadati barbecue dne 10. iiina. Na ten den jste vtichni zvani z blizka i z daleka, prodet se ye velkem poetu dostavte a s nami se pobavte. 0 dobre teeniky jest postarano, tea o obeerstveni, dobra, hudba pies den a veder nasleduje taneeni zabava.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, tajemnik.

SOKOL HOUSTON. Upozorneni vtem sokolskYm jednotam . upy Jitni a ptateltim Sokola!

Sokol Houston zve vas na oslavu druheho vYrodi znovuzrozeni Sokolske jednoty v Houston, na 24. zati tohoto roku.

Jednoty, ktere ntislibily se zadastnit v programu, jsou vtele vitany a tadany, aby co nejdtive riarn psaly a sclehly, kdy mame je oeekayat a kolik hostit phjede, aby bylo o ubytovani. postarano.

Ptatele Sokola, program bude velice bobatY. Uligt'ujeme vas, ze zklamant nebudete. sokolskeho prcgramu bude hezke divadlo pod naz ycm "Na ge yerne milovani". Tet tanec ph dotard hudbe. DalSi informace najdete na jinem miste t. listu.

Veera, 10. zati ochotnici tadu 8tefanik sehrali divadlo "Na ge tchYne odzbrojuje". Piialy nain mile ty vybuchy smichu, kter'mi nas divaci, nas herce, povzbuzovali a tea rids uji gt'ovall, ere se jim divadlo libilo. Veeer byla taneeni zdbava ph C. H. Cmajdalkove kapele "Harmoniziers" z Fayetteville, ITexas. Muzikanti mac hezky S bratrskYm pozdravem, Riitena Lebrova.

Bombay, India. - Mohandas Ghandi iekl dnes lordu Linlithgowovi, mistokrali v Indii,ze jeho sympathie jsou na strand Anglia a Francie y e valce proti Nemecku. Viidce Indti odhalil, ere postal Hitlerovi osobni dopis, v nema nab apeloval, aby zachoval mfr. tapi letos vyvideli as Ctyii rulade.

Cestujici ye vlacich na trati Choceri - Nove Mesto nad Metuji nail onehdy nebyvalou podivanou. V kraji houfouvali eapi, kteti se stehovali ze severu do jianich C' ech. Nektere pdry se usadily i y e vYchodnich 6echach. Mezi eapy byla letos pozorovana "zvYeeno. populace". Jindy vyvadeji nejvyee tit mlad'ata, letos vgak mnohe pary mely i etyti mlacle. Pti stehovani asi 40 eapti. ze 81uknovska na Tteborisko udala se y e Sluknove Capi havarie. Jeden Cap spadl do komina. Byl vytaten - nezranen - ale celY Cerny.

ICALENDAII 14. zaki. Programni veeirek k ucteni pamdtkY presidenta Osvoboditele Masaryka uspotada, odboeka S.A.a.T. v Sokolovni, Dallas, Tex. Zaeatek v 3 hod. yeeer.

17. zaki. Maya ye prospech Sdruteni A.C.T. potadana bude v sini S.P.J.S.T. v Rowena, Tex. 17. sari. Salute ITYk. VYboru S.A.C.T. v Grange, Tex., . y 4tadovne p. F. J. Kalluse. Zaeatek ve 2 hod. odpoledne.

17. zaii. Celodenni piknik pofada tad Pokrok Houstonu, Houstbn, Tex. 17. zaii. Wroeni piknik eeskSrch spolka celeho okrsku kolem Hungerford, Tex. Rada teeniktt slibila, svoji ifeast, potadatel organu bude ro y -netpiomen.

24. tail. Vefejne cvieeni s divadlem, pokade. ' tefinik, Houston, Texas.

Sokol v sini kadu S 24. ',tail. Bazar ye prospech potadaji spoleene tad Jaromir Cis. 54. a westska odboCka Sdruteni.

10. kijna. Barbecue padda, fad Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. 15, fijna. Oslava 36. v'Vroel zaloieni '..elirad is. 48. y Bayers yille u Taylor,

Strana 7.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepodepsanY resolueni vYbor jmenem tadu Rozkvet Rtfte els. 81, v Needville, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast stale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce, dedeeka, pradedeeka a nateho spolubratra, Josefa Fojtika, ktery odetel na vednost dne 30. srpna 1939.

Tetko je se loueiti, kdy je elen z rodiny vyrvan, proto vime, ere vas zarmutek jest velikSr, aveak budit yam iitechou, ere i my s yami soucitime ye vatem zarmutku.

Dario v Needville, Texas, dne 5. zati 1939.

W. J. Woytek, Jos. StratnickY, August Teykl, resolueni vYbor.

BQIestna yvaminka. srdcem zarmoucenYm a aalem sklidenSun vzpominame, ere jest tomu dnes, dne 9. tali, rok, co se s nami rozloudila na ge drazemilovalid maminka, dcera a sestra VLASTA ADAMEK, kterd odpoeivd na cirkevnim hilditove v Ocker, Texas.

SmutnY to byl pro nas den, kdy Bith a pan nad aivotem a smrti, odvolal na gi drahou matieku, deem a sestru z easnosti na vednost.

Ode gla jste, drand matieko, dcero a sestro, a nyni citimate v Nine zeme, kam jsme Te s bolesti k yeenemu odpoeinku ulozili. Na ge myglenky jsou u tebe. Tvtij odchod zpusobii /lam, kteti jsme Te milovali, velikY zannutek. Nage srdce se sviraji bolem a slzy zalevaji na g zrak.

Jak radi bychom je gte jednou Te videli a pohledli v Tyfti viidny, usmevavy oblieej, net marne na ge touhy. Co matka zeme ptijme, ut nevydd, ua nas zde na svete nikdy necblati Tyfij mil' fismey a laskypine oei. StYska ndm po Tobe. Spi sladce, milovand maminko, dcero a sestro, my na Tebe nikdy nezapomeneme. Vime site kde jsi, ere jsi ode gla do toho praveho domova, kde neni vice loueeni. nemoci a slzi, ale my jsme zde jen slabi lido a citime Tvou ztratu bolestne. Klademe na hrob Tvfij kvetiny, co dukaz, ere Tebe nikdy nezapomeneme. Spi sladce, drand na ge maminko, dcero a sestro, a budit Ti zeme lehkou. Na shledanou Tvoji, Evelyn a Elizabeth, dcerugky, matka, sestry a bratti.

Oznameni iimrti a diktivzdani.

HlubokYm • talem sklieeni, ,oznamujeme vgem ptateltim a znanVm, ere se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe na:seho draze milovaneho mantela, otce a statieka, ANTONA KRAHULIKA, kter3"7 zemtel ti ge dne 23. srpna o 10:40 hod. ranni, ve 81/611 domove, isa raven mrtvici. ye stati 57 rokft, a uloten b yl k vednemu cdpodinku na Narodnim htbitove v Seaton, Te., sine 25. srpna 1939, v 11 hodin dopoledne Dekujeme v gem ptateltun za katdou slutbu lasky, jimit se snatili zmirniti na g • tal jakoukoliv pomoci nebo slovy Utechy, z ylagte dekujeme panu farad F. J. Kostohryzovi za jeho krasna slova ntechy a zpevaktim za krasne pisne, ktere zazpivali, jak v dome smutku, tak kostele i na htbitove. Tet dekujeme elentim S. P. 3. S. T. za krasnY veiled a elentim W. 0.

W. Vtem dekujeme za jejich pritomnost a doprovod k poslednimu jeho odpoeinku. Zaplat' Vain veem Pan Rah! Truchlici rodina.

Jii easteji bylo vyzdviieno, ze tech a Slovan se dovedou lepe chovat v negtesti nei ye atesti.

Ceske kolebly viech 6esktch rocilau, nedat3

kdekolivonusi Wti Too tesky many.,

&ram 8 K MEXICKYM PYRAMIDAM....

Fite S. P. StudnienY. (Pokraeovani.)

Maje za to, te jsem jit se dosti probehl Po negrekventovanejtich ulicich, stoeil jsem se dale do prostrannich ulic, chteje zvecleti, jak to v nich yypada„ jak se odrati tivot te nejtirti vrstvy obyvatel velemesta. Zde ulice byly misty uttimi, avtak ani zde neshledal jsem tacine znetvateni papiry neb odpadky. VYstavnost budov byla ponekud chudti, mene obchojen tu a tam stanky prodavada, menti i vetti se zbotim pro merle majetne. 0 salony nebylo nouze, neshledal jsem je vtak ptepineny hostmi. Nevim maji-li tu vtechny salony jmeno "cantina", di nesou-li je jen ty, kde se prodavaji napoje vtech drub/I, &tale v to lihoviny. Tu je za,kon nedonucuje, by mely dvete otevtene jak u nas. Puzen zvedavosti, shlednuv na jednom podobnem salonu na dveiich na.vesti, neda mi to, 'abych si je neptetetl. Bylo to provolani delnicke socialisticke strany ohledne nejakeho kandidata do snemovny, "Camara de diputados", jmeno jsem zapomenul.

Vedle toho policejniho naiizeni, te do "cantiny" je zapovezen uniformovanYm leda v padu konani sve povinnosti a tenam.

Protote se na mne zakaz nevztahoval, vklouzl jsem do vnitt. Zadne hraci stroje anit cos ji- neho, co by se snad odekaValo vzhledem k policejnimu natizeni. Byly tam jen dva hosts, z nicht jeden snad jit vypil vice piva neb "puique" net jeho konstituce snesla. Na rozdii od "navalenYch" u nas, nedelal tadne hlouposti, chovaje se klidne. To byl prvY a posledni "namodenY" Mexidan, co jsem uvidel na teto tests po Mexiku a protel jsem podobnych "cantinas" vice.

BYti ve Washingtone a neurtiti "BilY am", bylo by skoro neodpustitelnYm htichem a to same se vztahuje na hlavni mesto republiky jitne od nas. Ponevad2 se dovedu i v cizim meste rychie orientovati, vedel jsem zhruba smer.

Byl to hezkY kousek cestioky, net jsem tam dotpaciroval, prohliteje si vte cestou, co stalo za prohlednuti. Shledavam, te i zde jsou naiizeni a vYstrahy, aby jich nebylo dbano. Na mnoha budovach zriin upozorneni, te neni na nich dovoleno lepiti navesti "No se anunciar", "Se prohibe aifar anunciamentos" a pod upozornenim jsou piece vyhlatly nalepeny. Jsou to obyeejne politicks letaky, najme raznYch delnickYch organisaci, jet jsou nyni v Mexiku velmi vlivnYm einitelem. Zde v hlavnim meste vetla dokonce v tivot pied tiemi lety delnicneco podobneho, jako byla bYka vala Delnicka Akademie v Praze, jente zde zda se miti vice rortitenou pilsobnost. Nese jmeno Universidad Mexico Obrero, (Mexicka delnicka, universita) a zvolila si yYznaene heslo: "Por un Mexico mejor" (Pro vetti Mexico). Z tohoto universitniho vzdelavatelskeho podnetu ,ureeneho pro delniky yzetly rilzne odboeky vzdelavatelske, jako pravnickY kurs, kurs cizich modernich tea kurs kooperativniho na.rodohospodatstvi, teenickY a kursy pro rilzna technicka, odvetvi. Vyueuje se v nich Krome toto vydava, hizne propagaeni knihy a brotury o socialnich naukach, vedecke a 11terarni, jakot i vyclava revue "Futuro", (Budoucnost) a "U 0." Za vlady poslednich presidentft a zvlatte nynejtiho, "Cardenase", je venovana • znaend peee tkolstvi, jet drive v Mexiku bYvalo popelkou, zajiste to clavalitebnY sin, pozvednouti dutevni firoveri diive zanedbavanYch vrstev obecneho lidu.

Koneene jsem se octl v Zocalo, parkovitem namesti. Na jetIne strane train velechram, jet zvou zde Catedral a to rozsahla budova eelici na Zocalo je ten "BilY Dim" mexicke republiky, zvanY Palacio National„ (Narodni Palac), kde sidli razna odvetvi viadnich Utadt.

Pied prfieelim palace vide' jsem nekolik dustojnika v peknYch ptilehavYch uniformach, stejneho vzoru jak americke, lee raznYch barev a s kordy houpajicimi se jim na pasech.

Byli to salni bezci, chlapici. Ani jsem se blite

Vt'STN1K nevtiml, nese-li zdivo teto majestatni budovy nejake znamky z revoluci. Odsud zamehl jsem ku poslanecke snemovne, jsouci nedaleko odsud. Nebyl jsem v pechybnostech, te ona budova, pied nit jsem stanul je onou poslaneckou snemovnou, potvrdil to napis na •budove: "Camara de Diputados", doslovne eesky sin zastupcil, ei poslanct. Bud' nebylo prave tadne zaseclani, neb pani poslanci drteli yeenou mexickou sietu, odpoeinkovou . dobu, od jedne do hi hodin, neb nebylo videti tadneho ruchu. Miti vice Casu, rad bych si vte bliteji prohledl, toho jsem pestradal, musel jsem tedy sve choutky omezovati. Nacapal jsem se jit sice dosti, lee jsem, te budu musiti prochazku jests prodloutiti, jsa dychtiv take uztiti jests tu jejich universitu, zalotenou Karim:. V., kralem tpanelskym na nalehave piani mistokrale Noveho 8panelska, ((Espana Nueva), jak byly tehdy ony rersahle tpanelske drtavy noveho sveta zvany. Byla zalotena pied rokem 1555 a do vinku dostala nadaci tisic zlatYch pesos merle a nasledovne je nejstartim vysokYin udenim v Americe. Pro mne byla zajimavou take tim, ze nat syn Jindiich navttevoval jeji letni kurs, dokoneuje zde sven znalost .tpanelttiny a fran ac iny. Nejsou vtak vtechny fakulty university umisteny v jedne budoye, ale rortrouteny po meste, z jakYch dtvodil to nevim. Za zminku stoji uvesti, ze ve hlavni budovy university, Odboru Vzdelani jsou ndstenne . fresky velmi plodneho mexickeho //melee Diego Rivery, kterY mimochodem teeeno, bete sve narnety se znaenou porci satiry, ze kterYch dYte.jeho hodne do ruda zabarvene smYtleni a proto je mildekem tirokYch vrstev mexickeh.o naroda.

V posledni den natehe pobytu projeli jsme mesto jests ktitem kratem, zabloudivte i v odlehle ulice a v tovarenskou etvrt, lze-li tak mluviti o rUznYch velkYch podnicich tam jsoucich. Nektere americke korporace maji tu odvetvi, jako Ford Motor Co. S. A., Burroughs.

Adding Machine Co. S. A. a jine, zvlatte korporace zabYvajici se vYrobou a prodejem toho, co dnes najdem v katclem domove. kdo Ones nema radio? Nate americka radia tam velkou vettinou prevlaciaji a velkou vettinou obchody jet prodavaji radia, maji je jako vYludne zboti, obchodujice pouze jimi. Z tcho usuzuji, jich musi prodati dosti, aby se jim to vyplacelo. Ten._ ptidavek S. A, za jmeny americkYch firer jsou zkratky oznaCeni "Sur America", ei-li Dolni America, ne Sud America, jak by se nekdo domYtlel.

(Pokradovani) Podekovani v' em nav gtevnikiim, kteri se nag

25Iete oslavy Bratti a sestry!

Timto yam vtem dekuji jmenem tadu, kteii jste se natl. 251ete oslavy sneastnili. Tieba bylo dopoledne podasi uplakane, piece se odpoledne dosti hodne lidu sjelo, tak te to jests dosti dobie dopadlo.

Na prvnim mists dekujeme dr. Ed. Miekovi, kterY se take mezi nas dostavil a krasnou tee ku celemu shromateleni pronesl, az cot byl nekolikrate odmenen potleskem. Take neetni Hi. br. Edw Marek piijel se k nam podivat a taky mel krasnou tee, za cot si oba zaslouti od lads vtech diky za tak krasne pronetene tea Dojmy ze slavnosti. — Mnozi aekaji snad s dychtivosti, jake to zde bylo na slavnosti, kolik to tu piece lidi bylo a jak se zde vtechno veselilo. Na prvnim mists byl to dr. Midek, uptimdute usmevavYch lieek; stale mi zneji v duti jeho slova, neb jsou vskutku srdeend a mild. Bratr Marek take nema v sobs pYchy, na prvni pohied elovek dobrY a tichY, inteligence prava z neho elfte, pamatky neni po nejake Velkou cti ta.pro nas tad bylo, te se bratit a sester tolik dostavilo, obtite testy mnozi nevatili by slavnosti se nati sucastnili.. Benetova kapela hrala Ceske kusy, br. ,Jos. Datilek te to taky s tancem zkusi. Dupnul na mne, at' mu najdu peknou holku, te si chce zataneit valelk i polku. Br. Honzik Mikes taky pietlapuje a na Vaclava Steinochra pomrkuje, te by si rad zatandil s peknou holkou, ale aby taky byla

Ve stiedu, dne 13. tali 1939. nageho spolku. U "baru" bylo take 'dude rutno, jests ze bylo ptijemne a vzdutno. Maminky zase u kafidka staly; libeznou znamou vdechovali. Ladik Miket mel na starosti, by zde bylo hodne veselosti. Ten "vtipne kate" asi hodne snedl, neb ve vtem potadek dobrY vedl.

Diky take zaslouti osadnici mili, jet se o zdar slavnosti ptieinili. A yam navttevnici mileni, jet jste piisli zdali, pieji, byste na Dickson dlouho vzpominali. S pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik. kid T. G. Masaryk, San Angelo, Texas.

Jak mne bylo natizeno, uvedomuji timto eleny SPJST. a take RVOS., by se v pinem poetu dne 17. v nedeli dostavili do schtze a sve povinosti hledeli zapravit, neb pokladna nateho tadu je pied zlocleji fipine bezpeena, totit prazdna. — Krmiva zde nedostatkem spodni vlahy zrovna hoti a farmati jsou nuceni sekat je net spadne. Z baviny take vte suchem spada a tak asi ten prvni milion zas letos nedodelame. S br. pozdravem, Bediich Socha, tajemnik.

Rowena, Texas.

Mili bratti, sestry a cela, slovanska, vetejnost!

Uvedomuji vas, te nate odboeka Narodniho Sdruteni v nedeli dne 3. zati odbYvala svoji schtzi. V teto schazi bylo jednano, jakYm zptsobem ziskat vetti obnos penez. Nate mile elenkyne daly navrh uspotadat taneeni zabavu.

Navrh byl piijat a nate mile tenske bytosti se nabidly, te ph teto zabave budou prodavati veCeti. Na tuto vedeti te pfispeje katcla zdarma ze svoji domacnosti. Na jidelnim listku jako hlavni pokrm budou zastoupena smatena, kukata. Vetere zapodne se prodavat o 6 hod. za 25c osoba. Na zabavu vstupne je 35c za niutskou osobu. Na teto zabave bude teinkovati L. B. Baca orchestra, ktera bude hrati zdarma, takte vydani s touto zabavou bude jen nepatrne. Natim ptanim je, aby tato zabava byla hojn.e nayttivena. Vit-li mili etenati, pros? Podivej se do Vestniku vydanem 6. zati, na strance 13. naleznet provolani ke vtem lidem Ceskeho pilvodu, abychom povstali ze spanku a podali pomocnou ruku v teto kriticke dobe. Nate odboaka v Rowena ma 141 &lent, kteii s nadtenim pracuji, hmotne i telesne pomoci trpicim a o zachovani miru a pokoje v 'betel nove vlasti. — Prosim za odputteni, te se musim zminiti, to nekteti jednotlivci se k nam jette jests spi pro tuto pomocnou akci. Zapominaji, te je jejich povinnosti hajiti prava, ktera, nam nati ptedkove vydobili. Kdo tak neeini, neni hoden toho prava, by mohl kradeti po zemi nad kterou vlaje hvezdnata vlajka SpojenYch Statil AmerickYch. Prosim, dostavte se dne 17. tali na tuto zabavu a vate sousedy vezmete sebou, naleznete tam mile pobaveni.

Tet vydavatele Vestniku budou mezi nami vitani. Na ty smatena kutatka vam vtem dobrou Vaclav Kvasnieka. chut' pieje, Depete z Vartavy uclava, te slovenskY vyslanec v Polsku, Ladislav Szathmaky, odevzdal zahranienimu ministru Josefu Beckovi ve Var'Save dopis, v nemt ujitt'uje Polsko o sympatiich slovenskeho naroda. Dopis obsahuje protest proti utivani Slovenska Nemeckem za zakladnu vojenskYch operaci proti Polsku a tada Becka, aby oznamil polskemu narodu, te Slovensko oeekava, od neho pomoc k znovunabyti sve svobody. SlovenskY vyslanec tvrdi, to ptitomni uiedni sloventti yucici jsou pouhYmi nastroji nemecke politiky.

Na svetovou vYrobu automobilti v minulYch deseti letech mela pkirozene vliv svetova, krise, ktera vYrazne snitila odbyt automobile, a to at na pouhou tietinu v r. 1932 proti r. 1929. V r.

1937 byly ptekonany neptiznive nasledky hospodatske krise a vYroba byla mime vytti net roku 1929. V minulem rote se neudrtela vrcholni vYroba r. 1937, nebot' vYroba poklesla o tietinu. Na Spoj. Staty ptipada, at pet testin z celkove vYroby aut a ponevadt loriskY rok doznal znaenou ochablost americkeho hospodolstvi, snitila se vYroba automobile v Americe na pouhou polovinu rekordniho stavu r. 1937, kterY byl nejle p s:im rokem po ptekonani krise ye svete vfibec.

Ve sttedu, dne 13. zati 1939.

Marie Tippmannova:

liDY2 Klan POVADLY ROMAN

Pro doktora Soukupa bylo manteistvi idealem, pfistavem, kde chtel odpoeivati po svizelich tivota, teen se, to jej tam bude dekati vesela, oddana, poSluena Zena a smave deti, takove, jakSrmi byly veecky deti, tidiciho a jakYm byl i on sem.

"Mandinko blahova, jen abys nelitovala," tekl si nekolikrate, kdy se dozvedel, s kSrm Machodi.

S doktorem Haikem se stYkal ted' ztidka. del v nem rivala a nemohl v nem videti ut piitele.

Jednou, kdy sedeli vedle sebe, teki jako mane: "Ty jsi se pry zakoukal do to taby tidicich, se kterou jsem to seznamil o slavnosti."

Doktor Halek se trochu zakabonil a teki neviidne: "Vidam ji nekdy na koncertech, ma pry vetke nadani, je to hezka a chytra Zaba."

"Myslie to s ni vane?"

"Na kafi jsem u nich jeete nebyl," snatil se odbYt doktor Halek otazkou kamarada, ale bylo mu krajne nemile, ze jej povaZuje za Matina napadnika.

"Nemam buriky pro manZelstvi, tena by se mnou nebyla et'astna, a ja bych si take nezvykl na mantelskou disciplinu. Ta taba to, myslim, vi, tikam ji pti kaZde ptiletitosti, jak jsem."

Doktor Halek mel pravdu, snail se Mate Vysvetliti sve tivotni nazory a ona velmi east°, kdy byla sama, plakala.

Mela doktora Halka rada a vedela, ke u2 nikdy k nikomu neptilne' tak jako k nernu; pti torn citila, to on na to nemysli, ze jednoho dne ptijde chvile rozchodu, po niz bude tivot poueti.

"Budu mit piano a motna slavu," tekla si, "budu klaviristkou a snad neutonu v sizach."

Ale perspektiva bolesti rozchodu, kterou mela stale pted sebou, lezela jako mrak nad jejich schilzkami.

Jednou, kdy se vraceli s Petfina, potkali na ceste dva zname doktora Halka. Mata ela se svSrm hochem zaveeena a kdy se oba muti a podivali se Mate do oei, usmivajice se, vyprostil doktor Halek ruku "aodstoupil od ni.

Citila, ze nechtel, aby jeho kamaradi povatovali ji za jeho nevestu ate tim pohybem naznaeil, ze takovS7 pfedpoklad jest vylouden.

Byia tim ranena a uratena a kdy pteeli a doktor Halek se chtel zase zavesiti, odstreila jej j enure.

"Mohli bychom zas nekoho potkal a musil bys pospichat, abys ruku vyprostil."

Zamraeil se. "Mae pravdu, nemusime chodit jako srostia dvojdata," a 'eel podle ni piskaje.

Toho veeera citila po prve s drsnou ureitosti, ze jejich pomer bude jejim straerrn neetestim, ale ani na okamtik ji nenapadlo, aby jej pferueila.

• Byly tuhe mrazy, ale pies to se s nim denne schazela, chodil spolu po opuetenych cestiekach, on ji vodil koiem pasu, tiskna k sobe jeji postavieku a ptikrYvaje ji s“7in plaetem. Kdyt se k nernu tulila jako zkfehle ptaeatko, citil doktor Halek, ke ptejima za osud toho dit'ete odnovednost a byl tin]. znepokojen.

"Studuj pline, abys to nekam pfivedia!" pobizel ji potom, 6377chaje na jeji ruce a vyptavaje se, co zoinSleli, az dokonei studium na Minerve.

"Myslirn., to uvaznu u muziky, ona dovede dat tivou v3ipin."

"Ale obydejne nedovede dat sluene tivobyti, krasa neuZivi, blahova, music bYt praktidtejei."

"Neue mne praktienosti, Joto, nehodi se do meho tivota a myslim, to ty taky o ni mnoho nevie, jinak bys chodil s.nejakou siedinkou, jejit tatik ma miliony a chce udelat s dcefinmi vdavkami obchod."

"Nedoeel jsem jeete tak daleko, abych obchodoval se svYm vlastnirn ja. To veak neznamend, ze nemam smysiu pro Zivotni nezbytnosti."

"Ja vim," ocivetila Mato, 'Septem a jeji hias se

VtSTNIK marne snail bYt tvrdY a ureitY. "Pro me jest ted' nejvetei nezbytnosti videt to denne. Nemluvme o tom, stala bych se elegickou."

Sli podle sebe mleky a doktor Halek marne hledal, co by devatku rekl. Zachvela se pri kaklem mrazivern vetru, pritahl ji tiikji k sobe; i pro neho staly se ty schtzky nezbytnosti, i pro nehobyla objeti deveatka, jeji polibky a velka laska nejvetei krasou a sensaci dne a piece se nemohl zbavit dojmu, 2e se dopoueti velke ktivdy.

Zapalil si cigaretu, opraeil s lavieky snih a pobidl ji, aby vedle neho usedla.

Sedla si tak tesne k nemu, 2e jeji postava byla na jeho ptimknuta, citil, k mysli oba na tote2, na chvile rozchodu a k se ji oba boji. zakaelala a doktor Halek se na ni podival ustraeene. Vypadala posledni dos velmi bidne, jeji raminka ztratila pinost a vYraz jejich oci byl smutnY a zadumanY. "Nad dim se trapie, Mari, co ti strak v hlaye? Vy2en smutek z duk, ukjme krasnYch okamkkii a bud'me za ne osudu vdedni!" eeptal, libajic ji a zahtivaje ye svYch dlanich jeji zkrhle prstiky.

"Music hodne jist, abys zustala hezka, abys byla svek, ptedstav si, 2e bys koncertovala a k bys ptiela na podium jako sueinka; bylo by hned po uspechu. Kombinovana, krasa je dvoji krasou. Peal bych si, aby moje devatko okouzlovalo ka2deho, na koho se podiva."

"Nevadilo by ti, kdybych hrala na dobroeinne akademii? Ptipada mi, 2e se ukazuji jinym a zda se, ke to tim eidim," dodala s iismevem.

"Naprosto ne, budu velmi polichocen, kdy uvidim, ke se ti i jini obdivuji a kdy budu ptes to vedet, ke jsi jen ma. Jsi et'astna?" zeptal se nahle, hlede ji do odi.

"Ano, kdy jsem u tebe."

Ptitiskl ji jeete tesneji a divoka touha rozttasla kaklY jeho nerv. je to zima, prijdee ptiete ke mne, ano? Je tam pane teplo, uvatia kavu a budeme si povidat, chcee?"

Zalekla se trochu, vzpomnela si, co by tomu rekla maminka, jak by se chytla za hlavu, ale byla vzdalena jejiho vlivu a konedne, kdyby ji maminka videla v to mopuetenem koute sadu, taky by se hnevala. PtemYelela chvilieku a pak kyvla hlavou. Doktor Halek ji byl veim, byla by jej nasledovala, i kdyby byl tekl, aby s nim nekam do vyktideneho hotelu. Mela jej rada a jeho po2adavek se ji zdal proto docela prirozenY. Kdy2 Mata sedela druheho dne v pokojiku sveho hocha, nemohla pochopit, prod se ji to zdalo tak hrozne. Svet nemel pro ni ceny, kdyt jeho v nem nebylo. Jeji duk se stala odno21 jeho, divala se ted' na neho rozzatenYma, et'astnYma oeima a povidala vesele. Pfekroaila prah lidskeho soudu, hodila ptes palubu verecky ohiedy a byla jako opila velkYm etestim, 2e je s nim schovana pted lidskYmi zraky a k 2adnY jich nemilte vyrueiti. Doktor Halek libal jeji ruce, ale chranil se strhnouti ji k sobe, citil, 2e by pak nemohl rueiti za sebe a za svtiij temperament.

"Mato, hrajeme si s ohnem," rekl ji, kdy hladila jeho hlavu, sedic vedle neho na pohovce.

"Deveatko me drahe, neboj se, mam to tak rad, neublilil bych ti."

"Vim, k ne," potvrdila, ad chapala dobte, co mysli, ale byla jeho ujietenim spokojena a mela krasnou, et'astnou naladu. Od to doby koneily a east() i zadinaly jejich schtilzky v jeho pokoji a Mata se tam pohybovala jako doma.

"Piljdeme k nam," tekl easto, kdy jej rueily pohledy, kterYmi sledovali muti jeho devee.

Zarlil na Matu, tariii na katdY jeji pohled, na ka2dou jeji myelenku a litoval, k dal svoleni, aby spolutileinkovala na dobroainne akademii.

"Budou mne to okukovat, paka,2 pitoma, budou se na tebe divat, misto aby poslouchali, co hrajee," tekl den pted koncertem a Mata by byla nejradeji odtekla sve dislo. Mela ji2 jen jedinou cti2adost libit se j emu a zptilsobit mu radost.

"Poslala jsem pozvanku take doktoru Soukupovi, nehnevae se proto?"

Doktora Halka pichlo u srdce. Byl pohnevan, ura2en a chtel urazit i ji.

"Prod bych se hneval, nejsme piece mankle, abys nem-161a pozvat, koho chee6, Je to tve pra-,

Strana 9. vo, vtdyt' ja., se take nenecham omezovat, s kym swim a chci mluvit. Bavi-li to hovory s Pepikem, radost, kdy to vidi a slyk, nevim, prod bys ho nemela zvat. Co to to napadlo, na to se ptat?"

Mara ztuhla, kdy se ptala, uvakvala o tom, 2e ma bronchitidu a 2e ileinkovani odfekne. Jeho dopoved' ji pkirno uhodila. Netekla nic a sotva se Zaealo smra,kat, vyvinula se z rukou doktora Halka, nedekala na krasne zakoneeni schtiaky, kdy rozechvena az k zblazneni, tetelila se pod jeho polibky. Vstala a tekla studene: "Musim jeete cvieit, abych si neutrkla ostudu; ptijde na akademii take profesor Kan, neodpustil by mi, kdybych zakopla!"

Vyka do studeneho vedera rozervana a neet'astria.

Doktor Halek zase metil pokoj jako zvire, chycene v kleci, zase soudil svoji bezohlednost a hledal, kde a jak by se uklidnil. Vykl yen, gel po uTici jako opily, zametil k pensionatu, doufaje blahove, ke Matti potka. Kdyi pfechazel pod okny, slyeel, 2e hraje "Vltavu" a stanul na chvilku. Uhodila prvni akordy, zavtenYmi okny pronikala melodie, kterou slysel, kdy Malu poznal. Touha, strach a podvedomi viny etvaly doktora Halka dal. Zastavil se peed kvetinatskYm obchodem a objednal pro Matu na druh den kytici. Vzpomnel si, k zitra asi neptijde na schilzku a zametil k domovu, aby si dal vyZehlit smoking. Chtel bYt hezkY, chtel vyniknout nad doktora Soukupa a nad veechny ostatni. Chtel, aby Mata citila, ke ostatni jsou vedle neho plevy. Zametil do hospfidky, kam chodil doktor Soukup. Chtel vedet, ptiijde-li, ale doktor Soukup v hospode nebyl a doktor Halek se vratil domii rozezlen, sakroval a proklinal celY svet.

Nespal a Mata take nespala. Lasko., ktera mela pro ni cenu jako vedne posveceni Zivota, jevila se jejim zrakilm jako bublina, kterou udrkti velkou a barvitou nebude miti dosti dechu a sily. Kdy2 se druheho dne veeer rozvinil pied ni sal, slyeela hlasy znamych i cizich, videla tadu chovanek, mezi nimi2 jeete pted chvili sedela, hledala mezi ptitomnymi jen toho, po nemt toutila. Pfi gel pozde a usedl s nekolika znamYmi do poslednich tad. Profesor Kan stal vedle ni a napominal ji, aby byla klidna. Mel ji ze veech 2adek nejradeji a bylo by to snad po prve, kdy g el na koncert, o nemt veal, ke nebude stat za mnoho a co vice, vzal s sebou i kritika, aby Matinu hru slysel. Mata, sotva spadoktora Halka, nabyla rovnovahy. tala kYvnutim hlavy doktora Soukupa, kterY sedel v druhe tade a usedla ke kiaviru.

Hrala vYborne. FrenetickY potlesk spolufteek a razne, uznale zatleskani profesora Kana ji nadchnulo. Pohledla na doktora Mika; sedel tile, netleskal jen se na ni dival. Jeho kamaradi tloukli do dlani, jako by byli objednanou Idakou; vycitila, ke ji tleskaji, protole je hezka, protok ji to slue'.

"Co je mu, prod se ekaredi? Hrala jsem epatne?" myslila si, kdy se jejich oei setkaly. velke kytice ocitly se v jejich rukou, ani sedela jak. Potlesk byl vytrvalY, videla, ke musi nee° ptidat, podivala se na neho znovu fizkostne a tazave. Pkikyvl a ona usedla znovu ke Idaviru. Zahrala "Zamilovane", reprodukovala veechno, co skladatel do teto hudebni basne hrala celou duei, vlotila do ptednesu krasu polibku, kouzlo et'astnYch objeti a bolestnYch pochyb. Sotva sestoupila s podia, pkikrok ni doktor Soukup.

"Dekuji y am za pozvani, uk diouho jsem nemel z nideho takovou radost. Ptiependlete si jednu ridieku z moji kytice na 2ivutek, aby byla vakm srdieku b1i2. Napiel panu otci, jak jste mela aspech," geptal a Mara se dervenala, kdy dr2e1 jeji ruku ve sve, hlede do jejich zveteenych, neklidnYch Doktor Halek mezi tim odeeel.

Profeor Kan k ni ptistoupil.

"Hezke to bylo, zvlaete "Vltavu" jste hrala , adne. V "Zamilovanych" jste trochu ptepibezv rtala, forsirovala jste prednes na iikor techniky.

Ted' jciete domil a u6te se, abych byl zitra take, tak spokojen" ":51*Eadovitail,)

Strana 10

ODDiL DOPISOVATELV kid La Parita els. 161, Jourdanton, Tex. Tak mili etenaki Vestniku, zase davam na vedomost, tie jsme tu je gte nadisto neuschli, ale zpitemriujeme si ty smutne easy jak se da! Tak yeera jsme konali nagi fadovou zi, ktera byla detne navgtivena, jak eleny, tak i navgtevou, ktera, rids vgechny mile potegila.

Prase, kdyg chtel br. pfedseda zahajit schazi, pfijigdel velkY gkolni buss p. Johna Holuba z La Sall okresu k domovu br. a ses. NovosadovYch, kde byla schtze odbYvana. Kdy g byli hoste pozvani do vniff, zahajila pi. Holubova seznamovani: toto jest maj tatinek John Ka/la a maminka, dale milj bratr Jifi a jeho genugka a baby, dale zde je moje sestra Lilly a jeji mug John oernoch a jejich 2 ditky, dale sestra, pi. Holoriova, kteth ma, syna ye vojenske nemocnici v San Antonio se zlamanou nohou, ktere g zraneni utrpel pfi praci v CCC tabore, tak jej pfijeli navgtiviti. Take pfivezli 3 devdata mankla HolubovYch, ktere byly pies prazdniny u staffen a tetinek na besede, na torn texaskem HostYne, kde jest cela rodina spolubratra J. Kani usazena. Take na gi schtizi poctila navgtevou pi. Joe Husakova, z Temple, Tex., jeg zde dli u maminky a bratra Henry Ripple a rodiny. Tei soused Fr. Krajea s manklkou a jejich zet' Ado PolanskY . s manklkou a detmi byli schazi pfitomni.

Schtze byla zahajena spolkovou pisni a pisni "Odi Texasu". Pak br. pfedseda hlasil, ge nag DetskY Odbor ma malt' program a tak tie jim dava pfednost, aby ka gdY povedel co umi, a ze zvolenY vYbor poda sve dobrozdani kterST z tech.malYch to nejlepe povi, a ten ge pak do-.

-stane prvni cenu. Na soudni stolid sedeli nasi hoste: John Karla, John Holub a Fr. Krajda.

Pak nastalo odkikavani basnidek v nasledujicim paadu: 1. Poanglietend oegka — Lille Novosadova.

2. VelkY rozum — Hattie Jufiekova.

3. Kozel — Clement Novosad.

4. Lacing kuchakinka — Annie Ermis.

5. Maly hrdina — Adolf Bender.

6. Napomenuti — Jifinka Jutidkova.

7. Zajic a veverka — G. Novosad.

8. Slasti farmafovy — Joe Jufidek.

9. dm bych si pfala bYti — Lilli Novosadova.

10. Pisen "Rozviji se v sade ra ge" — vgichni.

Pak deveata z Kiubu 4-H zapely pisen "God Bless America". Zpivaly :sl. Lillie Novosad, si.

Marie Jufidek, sl. Nancy Lyons a pi. Henrieta Belieek. Dostalo se v gem zaslougeneho potlesku, nebot' se v:sechny dr gely znamenite, 'tie talc) bylo soudcarn vybrati vitae. Po trade prvni cenu obdrgela mala 8leta Annie Ermis, odznak nagi Jednoty. Men gimi darky, cukrovim a ovocem byly podeleny vgechny ditky, se slibem, ge se zase nee() pekneho budou ueit. No, a my staff jsme meli radost s nimi, kdyg jsme videli jak se kagdy pfieirioval aby on byl prvni.

Pak bylo zahajeno dal gi jednani, po kterem nasledovala dobra svadina za pfieineni vgech sester, jak obyeejne se pki na gich schazich deje. Pri svadine take davame v gdy pfednost tern nagim stargim polovicim, a tak aby jim to lope chutnalo, byla pogadana pi. Lilly 6ernochvoa,, aby pfednagela take nejakY ten "spid". Ale paneeku, to byl "spiel o tom starem kaiserovi, jak se pied 20 lety umel naparovat. Pani oernochova, sklidila velkY potlesk.

Pak jim je gte zazpivaly Jifinka a Hattie Jufidkovy pisnioku "Vesnielo ma, pod 8umavou" a piseri "Kdyg uly hraval si Jenieek s Anielou" a zpivaly opravdu pekne. Dale nam jegte pi. 6ernoehova pfednesla baser "Jak, gije dnegni moderni mladY lid" a to byla take opravdova. Take jeji 51etY synek, kterY se zatim pekne v bosu vyspal, nam povedel spie, co bude delat at' bude tak velkY jak stafidek Karla; ge bude take orat a sit na poli, ale tie bude take tak klit. Pane' to ten malt' hrdina povedel pisefi o Hitlerovi nam zazpival. Take br. Kan'a dovede zajimave vypravet o stare vlasti, kterou na jake loriskeho roku nav gti-

VESTNI1C vii s mangelkou a synem. Take tam musela rodina Kariova zanechat velkY kufr pinY v gelikYch darn pro rodinu a pfatele nakoupene, v cane asi $400, ktere g zbogi asi nikdy videt nebudou.lo nas rodinu Kariovu poznat a jthenem fadu vgem navgtevnikam na gi schaze srdedne delta Take nas br. K. v gecky zval na prvni nedeli v fijnu na texaskY Hostyn, kde na ten den rodina K. potada Morayske dotiinky. pki kteret to slavnosti br. Karia bude vystupovati co sedlak a jeho mantielka co selka, kteti budou pfijimati do ginkovY venec od sve Celedi, ktera bude k .olem svYch hospodaag do nejmengi husopasky zastoupend. Take ge pH torn bude velkY piknik a velkY pravod a vabec, ge se bude na co podivat. Nejhorgi ph. torn vgem je, ge nam tu letos chybi i na neco potkebneho, a na ty vYlety se nedostava.

My farmujeme od roku 1907, ale tak bidnY krop jak letos jsme jegte neudelali.

No, jig se ten maj gkrabopis zase hodne natahuje, ale je gte se chci zminit, ge minulY mesic dieli v Texasu na nav gteve mangele p. John Provazkovi z El Centro, Calif., a tak zavitali teti k na gim sousedam Joe ErmisovYm, nebot' pi. Ermisova jest sestrou p. Prova,zka, a tak mangele Provazkovi nechali jejich dcerugku Loranii pojistit u na geho fadu, taktie nam zas pfibyla nova, mlado, elenka, kterou do nageho kadu vitame. Man gele p. a pi. Provazkovi maji po Texasu hodne pisatel .v okoli Cameron, a tak si pfijeli s celou rodinou, to je syn a dcerugka, navgtivit svoje pfatele ,na jejich prazdninach. Pan J. Provazek vyhli gi jako nejakY sladek, ale pravil, ze pivo nevati, jen ho proclava, ale slou gi mu, jen co je pravda.

Jeden nag' malt' den, Josifek Pivonka utrpel prasknuti holenni kosti v noze pri jizde a nehode na kole, minulY tYden. Doktor dal nohu do sadry a nakidil 6 tYdna leget. Ale pak se nad nim smiloval a dal mu berlieky, a Josifek jig s nimi umi Pane chodit. Pfeji malemu pacientovi brzkeho uzdraveni.

Vgechny etenake zdravi a pfeje vlasti zdar, Francis Kfemenek.

STIPENDIA NEBO PIrJOKY. Byl jsem jednou na graduadni slavnosti vy ggi gkoly. Pri rozdavani diploma bylo nekolika studentarn a studentkam nabizeno od nekolika ustava pro vyggi studie stipendium — 50, 75 a 100 dol., pajdou-li na ten dotyenY astav studovat. Vetginou to byly ustavy protestantske, a nekolika detem me osady, tedy katolikum, teg nabizeny od nich stipendia. Pomyslil jsem si: Aha, tak se lakaji studenti na ty astavy (kdosi by fekl, 'tie se kupuji).

I na nagi texaske Universite v odboru "SlovanskYch jazyka" nabizeji se studentam, berou degtinu, stipendia, pene gita pomoc, na net' nage Ceske spolky davaji penize, SPJST, K JT, KJZT, RVOS a nevim kterY je gte. Tugim, 'tie i soukrome osoby Pfispivaji.

Krome techto stipendii (fikame tomu nadace) pomaha, se na gim chudobnej gim studentam take pajekami. Na ge "Texaska Matice Vyggiho Vzdelani" pujeuje i vetgi obnosy na studie a na nizkY firok, kterou gto pajeku, nebude-li moci splatiti drive, splati ji a g dostuduje, a dostane zamestnani. Mnozi by nebyli mohli dostudovat, kdyby nebyli dostali ptijeky.

Na tyto penize berou se penize z fondu Matice V. V., na neg se slogili a skladaji dlenove tohoto spolku.

Stipendia udeluje jmenem "Spolku exstudentir profesor eatiny na Universite. Pfedseda tohoto spolku jest Dr. Henry R. Maresh z Houstonu, tajemnikem Dr. Ed Mieek na statni universite, pokladnikem Jiff E. Kacif, pravnik ve West. 61enem jeho maze se stati ka gelY, kdo roeni pfispevek zaplati.

VYborem Matice V. V. jsou pkedseda p. Jos. Wondra,g, Caldwell, Tex.; tajemnik R. J. Bartosh, pravnik v Taylor, Tex.; pokladnik Ra j -mundPrastik,AunTex.(421Sinclar).

Teto Matice mane se stati kdokoliv elenem, zaplati-li dlenskY pfispevek. (Ja, co toto pi gi, mam tu Best byti mistoptedsedou).

Tolik o techto dvou ustavech.

Nepsal bych o torn, kdybych nebyl nedayno Ceti v jistYch novinach, ze pry ty penize dane

Ve stfedu, dne 13. zati 1939. jako stipendium jsou ztraceny, nemaji pry se davati stipendia, ale jen pajeky. Spolky nage by tedy nedelaly dobte, tie takto, bez vyhlidky na nejakou hmotnou vYhodu podporuji z pouhe kfest'anske Lasky chudobnej gi studenty, a jelikog se ph udileni tech stipendii hledi hodne na to, aby stipendium eland na pr. spolkem SPJST., dostalo se elenam aneb aspori syntim neb dceram teho g spoiku, podporuji sve vlastni Cleny. Arci penize pajdene vrati se Casem zpet — stipendia se nevraceji.

Jest to hezky napad na pohled: — nedavejte stipendium, dejte piljeku, ktera, se vrati.

Ale musim rici, ge ye skutednosti jest to napad gidovskeho ducha, ducha k geftafskeho: nedam, nedostanu-li to zpet a to i s arokem.

Kfest'an chteje bli gnimu pomoci, daruje mu nee() ---tiid pajdi a ne bez aroku. Pajeky ty jsou velice krasnym zafizenim, nejsem proti nim, naopak. Ale mnohem u glechtilej gi, velkomyslnej gi jest dar.

Pujeku si vzit by se ledakdo bal, zvlagte na zaeatku studii: dostuduji? budu moci splatit?

Pajdka pfedpoklada, ruditele: kdo bude rudit?

Takto by leckdo se neodhodlal na studie.

A jsou ty penize na stipendia dane ztraceny?

Anebo snad — arci vdednosti na svete mnoho neni — snad kdo pomoci nadaci studovali, zatvrdi se nad druhYm v tech ge obtigich postavenem a nepomage mu take?

Kdyti otec a matka plati na studie sveho syna nebo dcery, pova guji to za ztracen y penize?

Anebo poditaji, kolik aroku jim to pkinese? Anebo, ge to ty deti musi vratit?

Proto vgdy chvaly a dike zasluhuji nage spolky a jednotlivci, kteki ty nadace zakladaji a na ne pfispivaji.

Jako u tech stipendii tak i u pajeek jsou nutny jiste podminky ze strany gadatela, tomu se Mica kvalifikace. Nemak tedy ten, kdo stipendium nebo pajdku udeluje, jednati svevolne.

Kde neni dostateena kvalifikace, kde nejsou podminky patfiene vypineny, arci ani pujeka ani stipendium dano bYti nema ge; kde jsou spineny, odepkit ji nelze.

Pokud se dovidam, je gte nebylo odfeknuto stipendium tiadnemu, kdo se o ne uchazel — minim na na gi universite v odboru slovanskYch jazykt.

Pouze jednou pry se stalo, ge gadatel navgtevoval dva tfi tYdny Ceske hodiny a pak se vubee ani neukazal. A nemohlo by nekomu napadnout, vzit si stipendium, nechat se zapsat na universite i do deskeho udeni, pak si vzit pajeku nekolika„ ba tfebas jen jednoho sta dolart a zajet si za to do Novell° Yorku na vYstavu?

Nemusi se tedy nikdo bat, ge by se se stipendiemi gpatne zachazelo, tie by to byly penize ztracene, ge by z nich mel nekdo nejakou vYhodu krome toho, ktery stipendium dostane. tnednici, jak u Matice V. V. tak u spoiku exstudenta pracuji bezplatne, ba mnohdy i do sve kapse sahnou.

Take se nemusi gadnY bat, ge mu bude stipendium nebo pajeka odepfena, budou-li podminky yypineny a penize na ruce. Tim neminime studenty kupovat, nYbr g tern, kteti pomoci potfebuji, pomoci poskytnout. Nebylo by take hezke, z jakesi osobni za2Sti nebo ura gene pychy proti ternto dvema institucim nebo jejich fiditelam brojit. Zda-li se nekomu, ge neni vge v potadku, jsou na to zde feditele tech instituci, aby se jim stignost picednesla a oni o napravu, je-li jaka, nutna, se postarali. Dela to ale vticlycky gpatnY dojem, kdyg mladi lido si troufaji stare pracovniky, ktetl po dlouha Leta sami taktka s velikYmi obetmi a namahou vge zafidili a upravili, posuzovat a jam chtet pfedpisovat, co a jak delat maji. Jak to kdosi fekl?

"Sotva se to vylihlo, u g to kfiei a kope".

R. Jos. Klobouk, mistoptedseda Texaske Matice Vy ggiho Vzd. N. B.: Pfistupte za Cleny Matice Vyggiho Vzdelani, za eleny Spolku Exstudenta, a podporujte tak chudobne studenty!

Obhajoba.

V zapalu obhajovaci fedi fekl tuhle jeden advokat: "Radte uvag it, slavnY soude, tie maj klient je . a tudig jen nezfetelne slygi slime nahluchlY hlas sveho svedomi!"

Ve stkedu, dne 13. tali 1939.

Bestinevino pomnik.

Karel HorkY. LAS MUSIM opakovat, a chtel bych to opaA kova znova a znova: je ta na ge maid oeska zeme piece jen velka. Vypada, mr gka, jako by ji byl drobet, ale to se jenom tak tvati. Ve skuteenosti je to jests potad velka rozlehla zeme, a zaujima na tomto svete slu gnY kousek plochy. Nedam na jeji velikost dopustit. Povrchnim upozorovateli se to ov gem nezjevi. Musi se vedet, kterak jit na to. Recept je velice prostY: musi se chodit pe gky. Jen ten, kdo chodi pe g -ky,poznavelist budmraost.

Je to jests potad tadna, dilkladna rozioha. A srdce at poskodi poznanim, jak ta rozloha je hezoudka., misty at Caroline krasna.

Tim zpftsobem, to jest ve znameni pegouru, jsem letos ztravil velkou east sve letni dovolene, a byl jsem velmi pote gen vysledkem. Cim. vice jsem chodil, tim vice ta male. zeme rostla v myth oeich. Tu elovek vidi, jak jen ta jitni east vlasti je prostorna, giroka, misty tak neptetirnd, to v tu chvili by mohla tvotit malou zemi pro sebe. Zbrousil jsem snad pub jitnich 6ech a pub podratek jsem nechal na te ptekrasne pouti, kde jsem nejlepe pochopil z tech velikYch prostort, prod se jitnim Cecham nekdy tikava gyarcenberske kralovstvi. Ut sam ten rotmberskY rybnik, v nemt z pody,eeera jsem se koupal, ptipadaje si jen jako hmyzi larva v te ohromne vodni rozioze, ktera meti ptes 700 etvereenYch hektart. Nekoneenost plochy a dorateni yin na bteh ptipominaly za vanouciho vetru Apine mote. To nebyl rybnik, nYbrt jeden ze zalivu Jadranu, nezbarvenY ov gem do modra, nYbrt zelenave bil'.

A jests jedno mote je tam, mote dubfi. A to mote staletYch dubu, z nicht nektere snad jests pamatuji slavu pant, kteti melt ye tnaku petilistou ruts. Sel jsem vekopamatnou dubovou aleji, jet. severne od Ttebone se tahne smerem ke Strati podel tak zvane Nove teky, jinak teeeno NovYch tek. Nova teka, ale stare. jit 350 let. Neni to totit teka ptirozend. Jeji koryto, spojujici vody Lutnice a Netarky, bylo na sklonku 16. stoleti vyhloubeno umele, aby tak byly svedeny ptebyteene vody a odlehCilo se tim rybniku rotmberskemu. Umela ta teka je dlouha ptes 15 kilometrti. Byla ztizena rosenbersk'm regentem Jakubem KrCinem z Jelean. Takove ut tehdy jsme meli podnikatele vodnich staveb. Ttinact kilometre umeleho toku! Ale toe umelosti neni teeeno, te by v teto tece nebyly ryby. Naopak, je "zarybena," skvele, nejen obvyklou peel eloveka, ale i ptirozenou cestou z rybnikt, jimit proteka nebo je s nimi'spojena stokami. Ptimo oplYva, rybami v geho druhu.

Uping, samota, kolem dokola neni vesnieky, nic net voda a voda, duby a duby, ohromne duby, v jejicht stinu jsou ideaini mista pro rybate.

Co chvili jsem musil pomyslit na svfij prut, v ruce mi to trhalo a v duchu jsem si zde bych si to "mrsknul". Ale testa gla dal. Potad a potad, celYch tech 13 kilometre, ve stinu dubfa., jejicht vek, pokud se dalo soudit z objemu kmene, mohl bYt blizek zrozeni Nove teky. Casto pet, Best lidi by bylo nestaeilo obejmout kmen. A aleji takovYch obril jdete tedy volnym krokem skoro tti hodiny. To jsou dalky — a to je tedy jenom kousieek te "male" Ceske zeme.

Jen kousek, ale turd', naramne tvrdY. Katclou chvili ptijdete na dub, rozratenY pted easem bleskem. Ohromna, rana, tahnouci se od koruny at dole, jest ut zajizvena a strom tije zase klidne dale. TakovYch velikantl, zmrtadenych, ale klidne tydicich svou hlavu dal, a hotovYch pfetit jests v gecky dalgi blesky a vichry, je tam spousta. Takove ut jsou na ge Ceske duby. Ne a ne padnout. Kde je ta sila? Asi v kotenech.

A zde take, pod thrill staletYmi duby u Nove teky, chytavala ryby na ge riejvet gi peykyne, kdysi majitelka blitkeho zamku ye Strati a v soukromi narutiva, rybatka, Emma Destinnova. Krasne se ji tu asi lovilo v tech tichYch zdtokach, v Upine odlouCenosti od sveta, jeho za syYch mlad gich slavnYch dob utila at at. Zde asi, jak tak hlidala svou udici, polieenou na gtiku, bezdeene ji ptichazely na mysl vzpominky na slavne doby v Berlins, kde else . Vilem ji zvaval i do sve divadelni lOte, nebo na opojnou eru v New Yorku, jeho obecenstvo, slotene ze

Strana 11.

VESTNIK v gech naroda, mela -bine u nohou. itadu let a-

kouzlovala svYin botskYm zpevem cely svet. Tisice lidi dovedla obat'astnit, jen sve vlastni 'Stesti, ktere na katclem kroku ji podavalo ruku, nedovcdla dobte uchopit. Slavna Lena, milujici tivot s yYm zpiisobem, pin g, ruznych rozmaril a va gnivYch zalib, hranidicich nekdy at s dobrodrutstvim. Nee° mezi zameckou pani a nespoutanou bohemkou, take lehk' stinek snobismu. Zila na vavtinech, dotivala na zadlutenem zamku, zemtela jako ueitelka zpevu. Videl jsem take ten jeji nekdej gi zameeek, jeho vet se diva daleko do kraje. Je ut dnes hezky zchatralY a tadu let ut za babku na prodej.

Jak jsem ptichazel, vital mne tam ktik deti, je tam ozdravovna. Po tivote slavne Emmy Destinnove neni tam ut jedine pamatky, jenom na mtitovanYch vratech d ye honosna, z kovu tepana pismena E. D., ozdoben g, ruzici. Ptedstavil jsem si, jak se divala na jejich zasazovani, jak ji to einilo gt'astnou. Vyzpivala si zamek.

Jiste blateny pocit. Poznala v gak i jina, tpine rozdilna blaha, mistni lids mi o nich yypraveli. Zamecka pani, jejit vageri po rybateni neznala mezi, nekdy si take zapytlaCila v cizich vodach a mela z toho, jak se lidove tike., i soudni "potahovani", ktere dokonce jednou skoneilo odsouzenim. A nejen pry ryby chytala, tet je sttilela. Takova byla. Jeji osud ua byl jaksi napinen tfaskavinami. Skoneilo vae posledni filosofii eloveka, kterou hlasa napis u vrat htbitova na Strati: Co jste vy, to jsme byli i my, a co jsme my, to budete i vy.

Rybat si v gak mysli: nu cot, jen kdyt na teto Nove tece se ji dobte chytaly ryby. A to je jiste, jen main mist jsem videl tak vhodnYch pro boy.

A kdyt jsem byl asi tak na konci druhe ttetiny te thhodinove aleje stoletych dubfi a potkal jsem tam nejakeho eloveka, tekl mi za hovoru: "Pfijdete-li dal, ptijdete asi za etvrt hodiny na misto, kde je Destineino pomnik". (itekl "Destineino", jak lid toho kraje mluvi). Skuteene, po chvili jsem pti gel u teky na misteeko, kde ctitele slavne zpevaeky ji postavili pamatnik. Vybrali si koutek, kde chytavala ryby. Tiche, tichoucke misto, nemohli ji lep giho vybrat. Kamenny, vkusnY pamatnik, ozdobenY malym vyrytYm ktitkem a inicialkami jejiho jrnena, stoji ye stinu vetvi nekolika vysokych smrkii, ptimo v sousedstvi rotlotiteho dubu, jednoho z tech velikanfi, jehot nedovedou vyrvat z kotent ani blesky a nejvet gi vichry. Na pomniku je napis: tijici, kteti smite dosud vgechny tyto krasy ztit, vzpomerite si pti pteletu snehobilYch rackt samot du ge me, jet dozajista vtelena do nektereho z nich, znovu vtdy se vraci v mista sveho za gleho gtesti.

VzietnY, jiste nemalo vzletnY napis. Prosteji, ale stejne pietne vyjacitila sve city nejaka duge neznameho venkovskeho poutnika, ktera na zemi pied pamatnikem slotila ze smrkovYch gig ek due pismena E. D. a polotila na to kytieku z lesniho kviti. Asi dilo nejake mimojdouci diveiny, milovnice zpevu.

A jests jednou jsem Ceti tadky napisu. Zadival jsem se nad teku. 2acliVch snehobilYch rackft jsem ne yidel a vfibec colou cestu jsem jich nespattil. Snad se letos vystehovali. Misto nich jsem videl na obzoru jenom nejakeho velkeho ptaka, ktery chvili kroutil na jednoin mists, pak jakoby se byl Upine zastavil ye vzduchu a zas betel dal, at se- Upine ztratil. Pod stoletYmi duby bylo Upine, ptimo chramove ticho. Bylo tam tak krasne; slotil jsem svfij tlumok a odpoeival si. Unaven skoro celodenni optel jsem hlavu 6 dub a brzy jsem se ociti v du g evnim stavu, kter' je Cimsi mezi dtimotou a snenim. A tak jsem nahle vial a slygel, te zeme pted pamatnikem na gi nejvetgi ptedstavitelky Libu ge se pohnula, lehce se rozvarala, z ni se zvedby due tenske pate, ptes ne splyvala Liza, a nejakY mocnY, znamY hlas zpival: "Mai drab' narod oeskY neskona!" Poznal jsem ten bias, byla to ona.. Prohrala svfil tivot, ale i po smrti nam zpiva a pevna vira ve slava jeji Libug e jde z pokoleni do pokoleni.

Tokio. — Renzo Sawada, namestek ministry zahranienich y ea uvedomil velvyslance anglickeho, polskeho, nerneckeho a italskeho, te Japonsko rozhodlo se b'ti neutralnim ye valce proti Nernecku. SovetskY diplomatickY zastupce byl ignorovan.

JAK JE V CECHACH?

Dennik "The Christian Monitor" ptinesi od sveho pratskeho dopisovatele zpravu c, situaci v eeskYch zemich pod nacistickou porObou jak nasleduje Nic neilustruje dne gni situaci v Evrope jasnCji jako fakt, ae Cechy a Morava, jeji geografickY ,stied, jsou uzavteny a nemaji svobodneha spojeni s ostatnim svetem. Ukazuje to, jak tato zeme byla rozdelena na 'rfizne nacionalni riseky v poslednich nekolika letech.

Znemotnivge volne spojeni mezi obyvatelstvem tteti rise a ostatnim svetem temet omezenim vymeny cizich penez„ nacionalni socialists ptipojili jests Cechy k svym isolovanYm Dnes je skoro ta g' pro priimerneh0 Cecha opustiti svou vlast, netli pro Mince nebo Rakugana, jeito tech musi mit napted tadu ritednich podpisfa netli mute obdrteti nezbytnou "propustku" od nemecke tajne policie Gestapa.

A totet plati a cizincich, kteti chteji vstoupiti do teto zeme. Cizinec musi uspokojiti nemecke policejni autority, te ma legitimni zaletitosti zde, netli mu daji modrY listek, a to jeSAC jen na kratkou dobu. Ty, to ptedpisy byly zavedeny okamtite, jakmile ti gska armada 15. bkezna vtahla do deskYch zemi, a od te deby nebyly jests uvolneny.

Na sve tests do Prahy z jitniho Nemecka, pisatel techto tadek cestoval vlakem, na nemt nebylo obyeejnYch turistir, za to v gak byl piny tigskeho vojska, eernokogildefi, Utednika a obchodnikin kteti se bud' vraceli do slutby nebo hledali nove hospodatske koncese v protektorate.

Po. pkijezdu do hlavniho mesta tech, byly piny Nemcfr, ukazujicich sve uniformy nebo p .a.:sky na rukavezh. Prochazeli se jako bide, kteti ptisli nahie k novemu a neoeekavanemu dedictvi.

Mnozi z nich maji ov gem je gte stale vnittni pochyby o koned.nem zisku z tohoto zaboru, o nemt veil, te byl dobyt pochybnou propagandou, zvlagte kdyt nenalezli nikde "divoke hardy komunistickYch agitatorii", jak o nich psal jejich tisk.

Misto nich nalezli narod politicky rri riej-. mengim tak vyspelY, jako svfij vlastni, a pti tom pohorgeny nad nizitYmi methodami, kterymi byl ptinucen vzdati se sve , neodvislosti.

Natev "protektorat" je dnes ponekud nespravne pojmc-nov g.ni. Je zde, to je pravda, protektor — baron Konstantin von Neurath — avgak jakekoliv smitlive Umysly, jet pro tuto zemi mohl miti, byly vetginou ptevateny politikou, jit te.chvoe ne vtdy nespravne nazYvaji nizkou mstivosti, kterou provadeti vildcove sudetskYch Idemcu, kteti nyni jsou skuteenYmi vlCdci.

President Hacha a jeho kabinet jsou povatovani jen za pouhou zaclonu, ze kterou Nemci mohou provadeti svou nth. Nedavne Utedni vYnosy jsou povatovany za dokbad tohoto fakta.

Protektor pomoci vYnosu z Berlina, podepsaneho ti gskYm vficicem Hitlerem, ministrem vnitra a gefem ti gskeho kancletstvi dr. Wilhelmem Frickern, mute udelati co chce, jestlite mysli, te nastala "chvile nebezpedi". teskY zakonik mute bYti zmenen novYmi zakony neb upraven bez dotatani se eeskYch souclU. Vargava. — General Lev Prchala, bYvalY brigadnik v eeskoslovenske armade a nyni velitel eeskoslovenske legie v Polsku, bojujici s Polaky proti Nemcfrm, vydal lidera "armadni rozkaz C. 1" ke svym spolubojovnikilm, v nemt zdfiraznil, te Ceti a Slovaci mail jeden cil: Osvoboditi oteinu a vyhnati neptitele. "Mame jedinou, spoleenou a neptekonatelnou vuli sloutit svemu narodu a jako jedine vzory Masaryka a Pilsudskeho. Ocipovednost za prolevani krve spada, na vtdce Age Hitlera", pravil dale general Prchala v tomto svem prvnim armadnim rozkazu.

Sti-ana 12

VESTNiK

Vfedrd Organ Slovanske Podporujici Jednoty

Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Ass*^ elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOMKA—EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVIK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 ran& Do stare vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &any *dm zasilaji se do Hlavni wadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velikere dopisy, pfedplatne, ozneniky, budIsi adresovany na VAstnik. West, Texas Vesta.* has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

PiSEST NARODNi JEDNOTY. Slava, slava, vlaje prapor nag! sily, Vzhilru bratti, v jednom giku kraeet k cili.

Strijme pevne pti svem pravu, chrarime zero a vlasti stavu.

Jeden duch a jedna straZ, v jednote vane 2ije narod nag!

Slava, slava, vlaje prapor nag!

Narod kralem, narod panem, ye svornosti sobe vladnem.

Jednu vitli lidu zname, ducha, praci uctivame.

Jeden duch a — ejdna straZ, v jednote yeene Zije narod nag!

Slava, slava, vlaje prapor nag!

Lasko, k vlasti, silu daya, hajme rodne pildy prava, ka2dY na svem miste stiljme, lepgi zittek pripravujme.

Jeden duch a jedna strat v jednote vedne Zije narod nag.

Jos. Jai Kolar.

V bourlivYch dnech roku 1848 sloZil pochod mladY Bedtich Smetana, jeho2 narodni uvedomeni ptivedlo do ozbrojeneho megtanskeho sboru "Svornost". Prosluly herec Josef Jiff. Kolar, strYc pozdefgl choti Smetanovy Katetiny, slotil pro tuto brannou jednotu valeenou baser', tigtenou jako letak, gitenY mezi lidem. Vlasteneeka slova basne nadchla Bedticha Smetanu, kterY ji zhudebnil vhodnou pochodovou formou. Hned na prvni poslech zaujme ka2cleho bezvadna deklamace eeskeho slova a rytmicke utvateni pisne dokonale vystihuje smysl jejiho urOeni: nadchnouti zastupy k svornemu pochodu k boji za vlast a narod. Zatadili jsme "Piseri narodni jednoty" anmyslne. V teto historicky pohnute dobe je nesmirne zapottebi — nadSeni. Nadchnouti kaaleho Cechosloyaka Texasu pro fidast pri hnuti no yeho odboje je povinnosti ka2deho poctive eesky citiciho ptedaka, fitednika deskYch spolkii. Ted' anebo nikdy budfZ heslem spoldenYch krajanti ye Sdru2eni A.C.T. V Evrope hi-mi dela, statedni Polaci odolavaji ohromne pfevaze nacistickych vettelcil, na zapadni fronte armady Francie a Anglie zahajily napor na Siegfriedovu linii pevnosti, Ceske legie formuji se v Polsku i ye Francii — zapas tnezi demokraciemi a nacistickYm piratstvim zapodal. My musime bYti takte2 ptipraveni, na gi pomoci bude hroznes zapottebi aZ den netovani nastane. Heslern dnegka tudit • Vgichni roduverni do spoleene organisace A.S.t.T. Nacistieti zlodeji neobohacuiji se z mozold eeSkeho lidu na trvalo. Nak v porobene vlasti kiem vedou ziznamy a xi prijdo eas, bode zase thin to . vraceno do rukou 0,eskeito !))"!i) r014 prakttivord vnto

Ceski. price ma v§tide sviij eistY zvti.k. Jo dobra a poctiva jako bochnik eeskeho chleba. lirgichni do dila! V pritomnem stavu nemaleho rozCileni ohledne pied tYdnem zapoeate valky, nesmime zapominati na sebe, na spoleenY podnik nag, na agitaci k ziskani novYch alenil do nagi S.P.J.S.T. Prace nagich organisatorit behem celeho roku nee hlavni ndbor sousttedi se pravidlem v dobe sberu baviny, kdy jsou na jihu penize, kupuji se Mei u2itedne, mezi ne2 v prve fade nale2i 2ivotni pojistka.

Proto apelujeme na vas — sestry a bratti — abyste v nastavajicich mesicich v gemoZne podali pomocnou ruku bratru organisatoru 8,2 do vageho mista se dostavi. Bud' radou, napovedi o prospektech, di doprovodem po osade, za co2 dostane se yam nahrady za ztratu easu. Pottebujeme hlavne ditky do na gich tad. V torn ohledu maji na ge tady velmi rozsahle pole a nemii2e byt vYmluv, 2e nelze ziskat nove Cleny: Neni na svete 2adne ptieiny, prod by na g dorost, deti nagich deti nemely pattit do detskeho odboru nagi Jednoty. NaSe deti — to je zaklad budoucnosti S.P.J.S.T. a tam musime ygechny naSe snahy obratiti. Ziskavejte (Yeti, na ge Bratrstvo poskytuje vYber vYhodnYch pojistek pro ditky a pro mladY lid, nikde jinde nemohou rothee ziskati lep gich a vYhodnej gich pojistek.

Tarn, kde je mo2no a ptihodno, pozvete nageho bratra organisatora a znovu opakujeme, hled'te mu prispet napomoci. Staly rust a rozmach nagi Sloyanske Podporujici Jednoty Statu Texas je nezbytnosti, je pranim i Ukolem vgech loyalnich PodlipnY. To bylo jmeno, ktere sveho easu znamenalo program. V torn jmenu bylo obsa2eno hrde nesmlon yave de gstvi. At' to bylo v Cele Oboe sokolske, kam byl tento mladY mu g povoIan jejim zaloleni, at' to bylo v dele "mati mest, zlate stoveZate Prahy" — jak ji dr. PodlipnY nazYval, at' to bylo na snemu kralovstvi Ceskeho, v Cele Narodni rady, Ci kdekoli jinde, kde se ocitl. Dr. Jan PodlionY se narodil 24. srpna 1849 v Hneee ysi u Jieina a zemtel terrier' na prahu svetove yalky 19. btezna 1914. Vlastenectvi dr. Jana Podlipneho bylo hluboke a opravdove, ptesto, 2e se v duchu doby projevovalo east° vzletnYmi redmi a silnYmi slovy, dim2 se podstatne lisilo od pokoleni bezprostkedne po nem nasledujiciho. Co v gak nutno obzvlagte vyzvednout pki vzpomince na dr. Podlipneho, je krasnY jeho osobni pfiklad a vzor. PodlipnY byl toti2 z tech mak) opravdu velkYch osobnosti, jima vetejna Cinnost znamenala ztratu — ne zisk. Ochuzeni — ne berstarostne stati. 0pravdu °bet' — i hmotnou — ne zabezpedeni sebe a rodiny. V tomto smyslu nam posud sviti jasne a eiste jako majak na cestu 2ivotem. Byl to mug, kterY mel vynikajici pramickou kandelaf s nekolika yYpomocnYmi ad yokaty, kdy2 vstupoval na stolec primatora Prahy, a vracel se s neho — mnoho doplativ ze sveho — do kancelake, na nix by byl postadil jedinY zkugeny pravni vykonavatel (solicitator). Take dr.

Podlipneho — jako Karla Vanieka a jine — pfivedl Tyrg svou tragickou smrti k yetejne dinnosti, zejmena k Cinnosti sokolske. Stojice nad otevtenYm hrobem Fuegnero yYm, do neho2 — k jeho boku — ukladali rozbite tel.° Tyr govo, pocitili tito rnuaove krutY stesk opu gtenosti — ztratu vildce a uminili si ho nahradit. Cinili to poctive podle svYch sil. A einill to tak, 2e jegte (Ines, kclyr, Sc ye stare vlasti rekne jmeno Podfinny, znamena to soueasne — vizor Sokola. test Plati "jako mourovatY". Kdo pry je to? — ta.2e se nas bratr X. Prod pry se Mica neprijemnym platrim placeni mourovate: to jest placeni dani, scudnich Utrat, alimentri a pod. Roz1ugteni je jednoduche uvedomime-li si predne, ten di onen neplati jako "mourovatY", ale jako "morovatY". Clo yek stiaen v dobach pied objeveni asepse naka2livou chorobou, byl imikticky mrtev je gte dtiv, net zemrel. Kcit) mei atesti a dostal se do kla gtera, jehoZ fehole dovolovala Ole/U:1m jakousi sebevradu morem, zeintel v pom:ernem klidu a miru a byl pochovan, aZ byl skuteene mrtev. Ostatni se stali obeti "asanace", je2 hazela i nemocne do hromadnYch hrobri, protole nebylo "kdy" vracet se po meste druhou pochtizkou. V gechen majetek eloveka. zemPev8iho morem, byl paled a ni6en. "(Mettovateiske siutby 1tb111 it knot ho-

Ve stkedu, dne 13. zaki. 1939. lomci, a chtel-li "morovatY" elovek zristat doma a zemtit ye svem dome, di vyekat aspon moanost uzdraveni — musil platit — jako morovatY. Jako morovati musili i platit pribuzni, nechteli-li, aby jim katovi pacholci znicili celY majetek. Placeni "morovatYch" neni pouhou teorii: zapisy vrstevniku potvrzuji nezmerne bohatstvi, ktere nahromadili bitieove, nea sami poldehli nakaze, a udavaji se fantasticke eastky, jet "mourovati" slu2ebnYm a sluhfn, aby neutekli a aby neueinili povinne hlageni o morovatern.

Ceska inteligence — na svi, mista! V nedeli pripomenuli jsme si davnY rimysl, zaritoeiti jemne na pohodinost, neteenost ba naprostou odmitavost nekterYch inteligentu vriei zastojam nagi rodne haluze, ITU& deskemu spolkovem uaivotu vtibec. Mame peknou radu ptikladnYch profesionalii na gi krve, kteti nezapomneli sveho pfivodu, otevtene a v gude hlasi se za Oechoameridany, dle svYch mo2nosti fidastni se dsvetove prate a podniku v geobecne nam prospegnych. Neuvadime jmena, bychom nekterdho nevynechali. A na ge vetejnost je dobte zna jako zna ty, kteti stoji stranou, aekoliv eeskou klientelu neodmitaji, ba nekteri se ji dovoldvaji prave na podkladu — rodove loyality. Syrij k svemu je heslo svepomocne i spravne, zavazuje vgak oboustranne. Chci-li pkizeri Ci podporu svYch spolurodakii, jsem obracene vazan stati pfi rich, pomahati jejich sna2eni a jsa gkolen, maje hlub gi vzdelani a tim girgi rozhled — bYti jim radcem, ueitelem, vedoucim.

Kdo toto neuzna ya, kdo schovava se do Ustranni osobniho pohodlieka, htegi Cade na syYch moralnich povinnostech ba vyluduje se z rodoMho tabora. Stadi toto napomenuti tam, kam patti? Odekavame, 2e v mnoha pripadech — ano!

Kdyi se ruka v ruku vine. Net doglo k rozhodnuti ohledne vybudovani noveho rozmerneho stanku radu Praha Cis. 29., vy2adujiciho naklad dvaceti tisic dolarri, vyslovovali mnozi dlenove obavu, unese-li tad take zatiaeni dluhu, budeli dosa2ena rentabilita obrovskeho podniku a nestra gi-li v pozadi moan bankrot. Oposice byla duvody a rozpodty pkemluvena, fad se pustil do dila, prate zdarne pokradovala, osada novou sini ziskala dristojnou representaci i postaditelne misto ye vgem vyhovujici dneg ykum narpeneho obecenstva, -nimpolad ne ovgem omladiny. U2 prvY rok chodu zabav a podnikii vykazoval uspech, rok od roku udinenY dluh byl uplacen i s riroky, v nedeli mi br.

Dugek stargi s nemalou pYchou sdeloval, 2e ve schfizi predlo2eny byly elenstvu hypotedni listiny oznaeene rifedniky na gi Hl. Ufadovny co — vyplacene. Behem peti let tad splatil hromadku tisicovek dluhu, v teae dobe zavedl do budovy nejake opravy nakladem mnoha stovek, ureita hotovost je stale v pokladne. Tomu se Mica. rispech. Ovg em, dosa2itelnY jen svornou spolupraci, do ptedu vymezenYm rozumnym programem a loyalitou v gech pro vge. Gratulujeme fitednikum i vg emu elenstvu!

Priklady tihnou. Pozoruhodny podnik pedliye ptipra yil a fispegne provedl "Sbor Mlade2e" velkeho tadu Ennis Cis. 25., o nem2 ob girneji pige v tomto lisle start' spolkovY kozak a zruenY pismak bratr Karel LaInovskY star gi. Omladina uspotadala v nedeli 10. zati v Narodni Sini v Ennis — Den pionYril. Z iicty a vdeku zakladatelfun dues rozlehle a bohate osady, z uprimne lasky k (Maim a babiekam, pro ne2 ptipravili okazale uvitani, pohosteni a pripadnY program. Nemohli se tomto dobrYm a zlatYm staroug kam lepe zavdeeit, volili cestu a forma nejvhodnej gi a dali — tito vnuci a vnuCky — ptiklad k nasledovani jinYm. Stale objevuji se natky nad nezajm.em na gi mlade2e o 2ivot spolkovY, sem tam ozve se jinak opravnenY stesk nad spolkovou nedinnosti, stanutim, 4ativAdelici.ch neodvratnou hnilobu a smrt. Kde vezi zakladni chyba? Kdo nese zodpoyednost?

A jako jsou prostredky k dosateni napravy, otveni einnosti, vzpruhy net bude doopravdy pozde 9 EnniskY Sbor mladete dal na tyto stesky dosveclOujiici odpoved' a dal zaroveri nazorny Vitame snahu enniskYch s pote genim, gratulujeme ritedniktm radu, vedoucim Sboru a ygernit Cleustm ye jmenu vg ech dlenri nagi Jednoty, jim iA zalist6ni budogria - lim gtddi dOpkuidy, Bratrstva 1 eii

Ve stredu, dne 13. zaki

lialka a amerielia, neutralita.

EDAKoNi sloupce americkeho tisku jsou R prepineny fivahami o valce a americkem stanovisku k valce. Temer v g echny zdarazfluji snahu ,aby Amerika zustala v tomto evropskein konfliktu neutralni. V mnohSrch techto projevech se v g ak soudasne zradi pochybnost o tom, zda se to podari. Verejne mineni americke stoji ov g em ohromnou vet g inou na strane Polska a Spojenct. Potopenim britskeho parniku Athenia ztratilo Nemecko v Americe beze v g i pochyby i ty slabe zbytky sympatie, jet zde snad posud nekde tu a tam mel. V teto atmosfete prepinene odporem proti nacistickSlm. Utodnikiim budou amerieti isolacioniste svedet pravdepodobne velmi tuhYT boj o udrteni dosavadniho stavu neutrality. Je jasno, ie skepse, kterou v tom smeru americkji tisk yyjadruje, jest vie nez oduvodnena.

V redakenim elanku easopisu The Houston Chronicle, nadepsanem "Kdyt valka zaeina' odpovida, na nektere otazky, jet se vynotuji s problemem velke evropske valky. Prohlaguje pri torn, ze na jednu otazku odpovedi neni tieba, a site: kdo je tim vinen? I y zotrodenem Nemecku musi inteligentni dlovek pochopit, je to jedine Hitler.

Paul Mellon v redakenim elanku z Washingtonu "The news behind the news" uvatuje o torn, jak diouho mate Nemecko vest valku. Hitlerovo prohla geni, ze povede valku trevas 10 let, prohla g uje za pouhe gesto a chvastani. Na podklade nejnovej g ich prehleda o hospodarskSr ch motnostech Nemecka odhaduje pisatel, 2e Nemecko yydrti nejv3'r ge rok v onom pripade. kdyt bude odpfirci vojenskSrmi akcemi prinuceno, aby rychle vyeerpalo material, v opaenem pripade, kdy ziistanou odpurci v klidu a zavedou jen blokadu, mute vydrtet dva roky a po pripade i dele tenkrat, kdyby dostalo vet g i hospodarskou pomoc z Ruska, Rumunska nebo Svedska, cot Sc vgak zda malo pravdepodobnS7m. Smlouva s Ruskem Nemecku mnoho nepornute z toho duvodu, ze Stalin potrebuje ony suroviny, ktere pottebuje Nemecko, ktere nota bene nebude moci za ne platit. Aby rusko-nemecka, smlouva mela nejakSr neinek, musilo by Rusko financovat nemeckou valku, o term je mono pchybovat.

Profesor mezinarodniho prava na University of Chicago Quincy Wright, profesor politickYch vel na Northwestern University Aug. R. Hatton, prof moderni historie na University of Chicago Bernadotte E. Schmidt a prof politick3)ch ved na Northwestn University Kenneth W. Colegrove v diskusi poradane v nedeli 27. srpna v ramci Round Table Conference of "U. of C." dospivaji k jednomyslnemu Usudku, ze Spoj. Staty drive neb pozdeji budou muset velmi pravdepodobne zasahnout aktivne do valky, jestlite k ni dojde. Prof. Colegrove ma za to, ze k tomu dojde behem nekolika mesict.

Neutuchajici stavebni ruch na deskim i mora y skein venkove.

Leto g ni letni stavebni ruch se rozproudil do pineho tempo, take na deskem i morayskem venkove. V nekterS7ch mestech stavitele sotva stool vyho y et zakazkam stavebnikt, jetto maji k disposici jen omezenY podet stavebniho delnictva a musi se prizgasobovat postupnYm dodavkain materialu, hLa y ne cihel; v oblastech, kde je moinast plynulYch dodivak, stavi se intensivne zejmena rodinne demky, ponejvice pro rodiny uprchliikit, jimz byl poskytnut vYhodnY stavebni fiver finanenimi Astavy v ramci a kce doporudene ministerstvem financi. Tak na, pr. y e Vsetine na Vala g sku bylo letos postaveno eintovnich a rodinn*ch domil za 23 miliorra K. Purkmistr mesta Jihlavy sta y bu, kolonie dvou set rodinnYch domku, z p oinvt'. ma byq. ietuk

m

vtsTNIN li'ohnutSr iivot polskeho revolucionake Korfantyho.

Wojciech Korfanty se narodil 20. dubna 1873 v mesteeku Sadzawka v katovickem okrese.

Jeho otec byl havifem. Po absolvo-vani gymnasia v Katovicich studoval Korfany v letech 1896 at 1901 narodni hospodarstvi na universittich y e Vratislavi a v Berline. Jit y e Vratislavi pracoval Korfany politicky jako Glen kroutku polskSrch studentfi z Poznane. Po skondeni studii se vratil Korfany do Katovic, kde zalotil list "Gornoslazak". V pr ynim eisle, ktere vy g lo 15. pros. 1901, vysvetlil Korfany sviij politick' program pod heslem "Na vlastnim polskem uzemi samostatn' polskSr narod!" Korfanty hajil svou polskou politiku od r. 1903 do r. 1918 v pruskem zemskom snemu a od roku 1903 do r. 1912 v ri gskem snemu. Po dobu svetove valky byl Korfany od vojenske slutby osvobozen. V poslednich dnech svetove valky dlel Korfanty v Berline, cdkud odjel ihned pies Poznan do Var g avy. Spoledne s Paderewskim se mu podaillo vyvolat polskou revoluci.

Pomoci poznanskjich pluk4 obsadil Lvov. Jit 30. listopadu 1918 byl jmenovan ministrem bez portefeuille v polske vlade. Pri volbach v lednu r. 1919 byl zvolen do sejmu, jehot elenem zustal do srpna 1930. V roce 1920 se stal polskSan komisarem pit lidovem hlasovani v Hornim Slersku. tu tri ozbrojena poystani.

Teprve po vyre g eni hornoslerske otazky se y enoval opet polske vnitfni politice. Ve Witosove vlade byl Korfany mistopfedsedou ministerske rady. V roce 1930 dal Pilsudskif slerskY snem rozpustit a Korfanty byl 26 zart zateen a uveznen v Best-Litevsku. Byl obtalovan, ze chtel nasilim zmenit strukturu polskeho statu. Mezitim se v g ak konaly volby a Korfanty dostal mandat y e var g a yskem senatu a ve slerskem snemu. V prosinci 1930 se slerskSr snem 25 proti 18 hlastm usnesl, aby trestni rizeni proti Korfantymu bylo zataveno.. Jit 20. prosince byl Korfanty propu g ten z vezeni. Zadatkem roku 1935 dostal slerskSr silent novou tadost o vydani Korfantyho k trestnimu stihani. Zadost byla odmitnuta. Ale hned po rozpugteni slerskeho snemu potadalo statni zastupitelstvi o vydani Korfantyho varsa ysky senat. Korfanty se v g ak o torn dovedel, tate mohl Polsko y eas opustit. Zil potom at do neda yna v dobro y olnem vyhnanstvi v cizine.

Pfehrady na Betye a na Dievnici.

Prace spojene se stavbou dunajsko-oderskeho prftplavu rychle pokraduji. V techto dnech bylo rozhodnuto o zasobovani prtplavu vodou.

Protote mnohe mora yske reky v done letniho sucha temer vyschnou, nelze vodu pro prtplav zajistit jinak, net stavbou fidolnich pfehrad.

V jednani o budovani pfehrad na Morave se pokraeuje zrychlenjim tempem a je opravnena nadeje, i.e brzo povedou k cili. — Nejvice vody pro prupla y dunajsko-odersky mate dodat soustava prehrad na Bedve a Dfevnici. Za tim neelem bylo vypracovano jit davno pied valkou nekolik prehradnich projektfi, ktere vgak staly dela, desitileti neuskutedneny. Cestnou vYjimku tvori seta 1908 at 1912, kdy byla postavena pfehrada na Bystriece. — V minul*ch dnech — jak jsme jit sdelili byla y e Zline zahajena nova jednani o stavb y pfehrad. Jednani postupuji rych13"rm tempem kupredu a tak jest jisto, ze otazka mora y skYch pfehrad se dostala do noveho stadia. Je nutno urychlit vypracovani novSrch projektft, prezkoumat projekty stare, zajistit stavby rozpoetove a delou fadu dal gich Predbetnjich praci. — Uskuteenenim stavby prehrad na Beeve a Drevnici ziska na eerie nejen prfimysl, ale i zemedelci.

Prehrady budou totit sv3im retenenim prostorem chranit pfidu pied zatopami a budou slou tit — at' jit prim° Cl neprimo — k umelemu a Umernemu zavlakvani pozemkii.. VelkS7 prospech a toho ovSem budou mitt i temesinici a dObid, kteti zi&i3.11 il.b 2t9:0 11( preiliao vvW-,

aau pritenni ptileitteet

Strana 13.

Vdadni stejnokroj je stanoven.

0 stejnokroji eeskeho vIadniho vojska bylo jit rozhodnuto. Prozatim astane zachovan strih a barva stejnokroje na g i loSIvale armady.

Vjnotly budou vestries elute. Jen generalove budou mit vSdotky cihlove bervene a vojengti firednici (bSrvali dastojnici sluteb), vYlotky zelene. K oznaeeni hodnosti bude poutivano hradne pe'ticipSrch hvezdieek. Pro muistvo jsou stanoveny bile ko g tene hvezdieky, a to jedna pro svobodnika, d y e pro desatnika, tki pro &tate, pro rotneho tki hvezdieky a bilST postkibkenY knotheek. Hvezdieky budou umisteny v pkedu na limci. Na ramennich paskach nebude ut tedy oznateni hodnosti, nYbrt, jen eislo praporu, y yznaeene arabskou eislici 1 at 12 a. u personalu jednotlivYch inspektoratil to budou timske eislice I. at III. Meni se take oznateni dastojnickYch hodnosti. Rotmistki budou mitt hvezdieky stkibrne. Rotmistr jednu, gtabni rot, mistr d y e, praporeik tki. Dastojnici budou mitt elate hvezdieky, a to porueik jednu, nadporuelk d y e, kapitan tit g tahni kapitan tki hvezdy a lipov' list. — VyMi dustojnici budou mitt no, limci vedle hvezdieek i lipovou ratolest. Major bude miti jednu hvezdu a lipovou ratolest, podplukovnik d y e hvezdy a ratolest, plukovnik '01 hvezdy a lipovou ratolest. Hodnost generals, bude vyznadena hvezdami a bohats'i lipovou ratolesti na limci a elatYmi ramennimi pitskami s motivy z lipovYch listfi a kvett. Podobr4r motiv budou miti generalove i na Atitku Gepice.

Motiv lipove ratolesti bude poutit i u mutstva, a to na eepicovem odznaku, jehot hlavnimi rysy jsou dva zkritene mete. Odznak bude pro yg echny pkislu gniky stejnY, ale bude se materidiem lisit. Take tvar hvezdieek bude stejnS T u v g ech hodnosti. Mutstvo bude nosit vychazkoy ou depict. Jako pobodnou zbran budou dastojnici a vojen g ti Arednici nosit savli, na vychazku ale kordik. Mutstvo nosi bodak, rotmistki mohou na y ychazku nosit savli. eestna stral pana Statniho presidenta (clkivej§i hradni stra2) bude ozna.dena stribrnjimi griarami.

Archeologicke nalezy na Hned pied zahajenim praci na dalnici bylo ziejmo, ze behem stavby dojde k dfiletitSrm naleztim archeologickym Dik vzacnemu porozumeni generalniho reditelstvi stavby nic bylo umotnena organisace zachrany techto nalezil a vydany smernice pro ni, vypracovane Statnim archeologick'm ustavem. Nalezy jsou y eas hlaSeny obema zemskYm museim . kera hla g eni soustked'je Statni archeoa ve S logickY fista y . Prace jit nese ovoce. Vedle roesahlYch zachrannYch praci y e Stkilkach na Morave dochazi i v 6echach k vSiznamnSim nalezfim. Z nich zatim nejdfiletitejAi je objev kostroveho slovanskeho pohrebi g te u Prthonic.

V pcmerne male hloubce byly nalezeny hroby s Upravou, obvyklou v 10. a 11. stoleti, hlavou k zapadu v natatene poloze s rukaina podel tela. V nohach nekterYch hrobu byly nadobky, obvyki' milodar tehdej g i. 8koda. i.e pro spatna zachovani koster nebylo pohfebi gte yeas poznano, takte teprve nalez dvou nadobek z rozru g enYch hrobu na ne upozornil. Narodni museum mohlo tudit zachraniti posledni dva hroby s dal g i nadobkou. Nalez bude uloten v Narodnim museu a obohati poznatky o slovanske hradi gtni kultufe o novou lokalitu. Je jiste. jen jednim ze &Ann' dlouheho ketezu arChe7 ologiokSich nalezt, k nimt behem stavby nice jeAte dojde. Dilo, jet tolika nagim lidera da obtivu a jet* tolik usnadni komunikatni . pOmery u nas, obohati i na gi vedu novSrmi znatky.

Z Cleveland., 0., se oznamuje: Nemecko-amercka, liga pro kulturu ueinila, y e sve narodrii konvenci v Clevelandu YYz yu k nemeckemu du, aby "povstal a porazil Adolfa Hitlera". Bude udinen pokus, aby byla vyslana tato NIzva do Nemecka a roz g irovana tajnou nemeckou vysiladkou. Delegati zastupujici 103,000 nemeresoluci, v nit Hitler ckych cat 4 1aii-ibats1.0 nidehl &brit' povkti je

Nemeth ye evet6."

Strana 14 Co se zmenilo v Nemecku?

NejhlubS1 zmena nastala v du gich Nemcil samYch. Od roku 1933 do techto dne stal pied nimi Hitler jako polobtih, jen g syYmi hrozbami v'tidy vynutil vgechno, dello se dogadoval, ale jen g krome toho take dosud v gdy i v jednotlivostech dovedl v gechno demyslne pkipravit, takge se vgechno vyvijelo podle jeho odhadu. V lonske krisi be gelo vgechno jako po dratku podle HitlerovYch ptedstav, tak ge se nic nemuselo menit ani v technickYch podrobnostech, jako byl na ptiklad norimberskY sjezd, Letos veci po technicke strance jiz neprobihaji tak lehce. Zda se, a take nemecka, vetejnost to musi videt, 2e Hitlerovy odhady se piece jen potvrdily v celem rozsahu. Byla odvolama tannenberska slavnost a norimberskY sjezd. Nazisticka re gie narazila ztjeme na ptekaky, s nimi nepoditla.

Vzdalenemu pozorovateli se milk zdat,ze je malicherne zderaznovat tyto technicke podrobnosti. Ale kdo vi, s jakou slepou deverou nazisticka vetejnost yeti, 'le Hitler je neomylnY ye vgech syYch dohadech, ten dovede ocenit, co znamend i jen takova zmena programu, jen byl stanoven s rozvahou a z dobrYch oltrvodu na mesice ptedem. Ji g odvolani techto dvou slavnosti nacvedduje zcela nesporne tomu, ge Hitler odekaval jinY vYvoj a ge se nyni ptizpilsobuje udalostem, jeg neodekaval.

Hlavni zmena diplomaticke a politicks situace Nemecka zale gi vgak v tom, ge se razem zmenil vztah Nemecka k Sovetskemu Svazu.

Psychologicke a politicks *dinky tohoto obratu v Nemecku samem jsou dnes jests nedozirne. Nikdo, ani ten, kdo zna dobte obe zeme a oba re gimy, nemilge si troufat odhadovat, jakou merou obe strany postupuji uptimne a jakou merou se navzajem chten podvadet. stafime proto u skuteenosti. Ze zkuknosti vime, ge v Sovetskem Svazu bylo jig easten s jednoho dne na druhYptehozeno kormidlo. Stall/ moskevskY vtip tika, ze sovetskY °bean se musi ka'gdY den hned rano podivat do novin, aby vedel, co si mysli. Lenin postavil komunistickou nauku na hlavu, kdyg zavedl novou hospodaskou politiku (NEP), je g znamena, kompromis s burgoasnim givlem, zylagte selskYm. Sovety progly touto krisi i detnYmi jinYmi pomerne hladce, proto ge pramernY rusk °bean (at' za cara nebo za Lenina) site hlouba, ale jinak ptijima, opatteni Moskvy jako neco, proti den:1u nelze nic podnikat. Souvisi to s celkovou firovni obyvatelstva a tu je jasno, ge v Nemecku, kde temet neni analfabetismu, naragi dinnost vlady na vet gi kritiku na g v Sovetskem Svazu, je g teprve nyni likviduje negramotnost. Krome toho je tieba podiat s tim, ge v Sovetskem Svazu bolgevictvi je u moci jig dvaadvacet let, ale nazismus v Nemecku teprye lest let.

Je zcela nepochybne, ge sbligeni Berlina s Moskvou — nehledic k tomu, jak je s obou stran mineno — vyvolava, vet gi zmatek v hlavach Nemcii nee v hlavach sovetskYch obeanii.

Ti, kteki naivne vekili svemu narodnimu ze nenavidi z hloubi du ge bolgevictvi a tie se s celYm svetem spoji proti nemu, gasnou nyni pii pohledu na to, ge tYg narodni vtuice se chyk sbligeni s tYmg bolgevictvim. Vet gina si ovgem uvedomuje, ge se tim Nemecku otviraji nekonedne zdroje sovetskYch surovin, ale soneasne s tim si uvedomuje, ge Nemecko je tedy tak di onak na tyto suroviny a tedy na Moskvu odkazano. To je jen jedna z Avah, jimi g se dnes zabYvaji ti naziste, kteii brali Hitlera vanen. Moralka girokYch nazistickYch vrstev musi bYt podobnYmi uvahami nesporne oftesena.

Jestlite se meni jedno z hlavnich pkikazani nazismu, ge totig je treba nenavidet Moskvu a v nieem se s ni nesmitovat, nato g spoleovat, pak musi i nejtupej gi nazista pozorovat, ge tu nee° neni v pokadku.

Zmena v diplomatickem stanovisku Nemecka projevila se nejpadneji v tom, jak na dohodu Berlina s Moskvou reagovalo Japonsko.

Lze poditat s tim, ge se tato genie v blizke budoucnosti sblizi jak s Anglii, tak se SpojenYmi Staty. Ostatni zerne, ktere ptistoupily k pro-

VESTNIK

Rozmanitosti. tikomunistickemu paktu, 8panelsko, Mad'arsko a jine, tvaki se zatim vesele, jako by se nic nebylo stale. Ve skuteenosti i. ony pochopily, co znamend "nordicka, lest"' v mezinarodni politica a co to dnes znamend, kdy g nekdo spojuje sve osudy s osudy a plany Berlina.

Toto vge neznamend jests ani zdaleka konec nazismu. Dohoda s Moskvou, pokud je minena s obou stran uptimne nebo pokud ji obe zerne budou dal:s'im vYbojem piinuceny upkimne provadet, co neuptimne nakously, mu gs naopak znamenat dal gi vzestup Nemecka, zylagte kdyby doglo k jejich spoleenemu naporu na Polsko. Ale at' tak di onak, zestava, skutedn.osti,ze postaveni Nemecka ye svete se meni.

Vzdalo se sveho nejmocriej giho ideologickeho argumentu, ze toti g je bagtou proti bolgevictvi, nahlodalo tim svetovY nazor sveho vlastniho obdanstva a zmenilo tim mezinarodni konstelaci v Evrope i celem svete. Bezprostiedni diisledky toho nelze odhadnout bez nebezpeei, si budeme sami lhat do kapsy. Ale nemegeme ye sve stfIzlivosti zachazet tak daleko, tie bychom nebrali v podet miniotadnou zmenu, jeg ve vnittni i vriej.gi situaci Nemceka zcela nepochybne nastala.

Jan Muenzer.

Ruske "vzdnine" automobily.

V Moskva nazYvaji vzduanYrni automobily takova letadla, je g jsou vybavena automobilovYmi motory. "Vedernaja Moskva" lidi zajimayou historii techto strojil V rote 1934 ptedlogil niznegorodskY vysoko gkolak Smolin navrh na sportovni monoplan jako svou rigorosni praci. Hlavni konstrukter nitinegorodskeho automobilniho zavodu Agitoy se rozhodl pro pkizpilsobeni tohoto Smolinova modelu k automobilovemu motoru. Pkislugne prate konal potaji. Avgak tehdej gi narodni komisat tegkeho prtimyslu Ordgonikidze, dovedel se o tom pki navgteve riginegorodskeho zavodu v rode 1936 a dotazal se Aagitova: "Zda se mi, ge pot •ebujete automobilove motory?" — "Ano, a velmi."

K "demu?" Agitov vysvetlil: "NignegorodskY zavod vyrabi denne 400 automobilovYch motora a proto automobilovY park nikterak nepociti, kdyg se mu ubere 10 Motort a venuje pro letadla. Zato v gak zerne pociti rani ptirustek 3.000 letadel". Argument byl ptesveddujici a Ordtionikidze schvalil Agitovu praci.

Za rok byla jig letadla se etyrvalcovYmi tomobilovYmi motory, je g se zedastnila okraniho letu Moskyt—Sevastopbl—MoAkva. 'Let byl vykonan za 21.04 hod. s priimernou rychlosti 123 km za hodinu. Na podzim 1938 vznikla jig cela eskadrila "vzduchovYch automobile", jeg vykonala lety nad nignegorodskou, rjazanskou a ivanovskou oblasti. Na niinegorodskem leti gti byly nyni vybudovany hangary pro letadla s automobilovYmi motory. Letadla tato jsou ureena pro civilni potkebu a vyvijeji rychlost 140-160 km za hodinu. Ptednosti stroje. je jejich lace a pak to, ge nepottebuji draheho benzinu.

La) BEZPENA PROTI POTOPENI. Nejvetgi americka ocelatska spolednost, Bethlehem Steel Corporation, stavi lodi, ktere maji bYti nespalitelne a nepotopitelne. Jsou to pkepychove parniky o tonai desiti tisic tun a budou slougiti spolednosti Panama Railroad Steamship Line, ktera je rnajetkem vlady SpojenYch state. Prvni z techto parniku, jmenem Panama, jen g ptedstavuje posledni slovo v lodni osobni deprave, je prave na caste z New Yorku na Haiti a k Panamskemu priiplavu.

Lod' jest cestovnim palacem v cene etyt milionu Jeji nepotopitelnost spodiva, v torn, ge trup jest rozdelen na jedenact podelnYch a deset prianych oddeleni, z nich g vgechna mohou bYti neprody gne uzaviena. Stony lodi, jejig paluby, jako i vnittni vybaveni a nabytek jsou v gechny kovove a tudi g nehotlaye, takge lod' je stoprocentne bezpedna proti pogaru.

Ve stkedu, dne 13. zaki 1939.

S meleuny na policistu.

Vzrugujici dobrodrugstvi progil v minulYch dnech kodariskY stranik Larsen. Je to svedomitY policista, ale ma jednu velikou vageti: rad hraje v kostky. Onoho vedera, kdy ho dekal nemilY za g itek, hodil za sebou dvakrat 13.

Po tteti ji g kostky odhodil a gel raden na povinnou obehilzku. V s•tmele ptedmestske ulici uvidel pligici se tlupu mladiku. Proto ge vetiil neplechu, nepozorovane chla,pce sledoval.

Hogi se zahy zastavili, pied vraty velkeho zahradnictvi, pak jeden za druhYm ptelezli plot a zmizeli ye tile. Larsen zavahal. I.Tvedomil si, ge zahrada uz nepatki pod jeho dozor a jednak mu vyvstaly pied odima ony d ye 13. Posleze v nem vgak zvitezil smysl pro povinnost. Pklezl plot a pkistihl mladiky, jak ji g melt kagdY pied sebou peknou hromadu melounie Middenci videli, ge je zle. BezhlavY Atek. se jim vgak nezdal dosti hrdinskYm. A tak se jako na heslo sehnuli a zadali zastance spravedlnosti bornbardovat m•louny. Velke plody se tti gtily o jeho ramena a jejich gt'ava promodila gaily jeho stejnokroj, tak ge stra gnik vypadal jako p3lni straga.k. Larsen nechtel pou git sve steelne zbrane. A tak jako zku genY brankar policejni footbalove jedenactky, chytil jeden z leticich melounu, okam gite ho vrhl po jednom z fitoonike. a zasahl ho skvele: chlapec byl na mists knockoutovan. Na stratinici pak zateenY mladik vyzradil jmena v gech syYch spolednikta Spanele buduji svou mod.

Podle zpravy z Burgosu, natidil gen. Franco, aby yeechny budovy bYvalYch ministerstev Madridu byly dany, pokud mogno co nejdfive do poradku, aby tak bylo mo gno soustiediti tarn °pet v gechna ministerstva, ktera jsou nyni jednak v Burgosu, jednak ye Vittoria. Je g -toiplckavojens,utanrodiada Fatangy budou sidliti v Madridu, budou tak vgechny rozhodujici *lady tam sousttedeny. — Podle posledni porady generala franca s vojenskou jntou, jejimig Cleny jsou prave general Jague, Varela a Marino, bude gpanelske vojsko zkizeno na zaklade dvoulete slugby.

Mladi mugove, kteki nebudou povolani do vojska, budou povinni pracovni slutbou. Vojsko bude miti asi 350.000 mat. Letectvo bude miti asi tisic letadel a 25.000 letcil a pozemniho mugstva. Lod'stvo ma miti 225.000 tun, cog znamena., ze as?. 200.000 tun bude muset bYti znovu vybudovano, je gto jedine s vYjimkou ktigniku "Canarias" temet v gechny lodi, ktere jsou nyni ye slugbe, jsou zastarale a mail velmi nepatrnou hodnotu bitevni. ProslYcha se, ge Franco odmitl nabidky cizich lodenic, age rozhodl', ge vgeohny valeene loth gpanelske mail bYti vystaveny v lodenicich v Cartagena a El Ferrol, kde take byly vystaveny ktigniky "Canarias" a "Baleares". Take protiletadlova a lodni dela mail bYti vyrobena ye gpanelskYch zbrojovkach. Reorganisace armady spodiva na vYnosu Francove ze 27. Cervence t. r., podle nehog armada bude se skladati z 10 armadnich Tisice cizince. a politickYch exulantir Ve Francii obraci se na francou gske fitady se gddosti o zatazeni do francou gske armady. Verbovaci kancelate v Pati gi a jinYch mestech jsou kadeho dne temito tiadateli ptepineny. Jsou mezi nimi Cechoslovaci, Albanci, bill Rusove, Australci, Span g le, Italove a jini. Mnozi gadaji o zaiazeni do francouzske cizinecke legie. Amerieti vysloug ilci ze svetove valky v Pakitii ognamili jig francouzske vlade, ge hodlaji sestaviti dobrovolnickY oddil. Ve Francii gi,ie asi 3,000,000 cizincii, mezi nimi g je nejvice Rale a Britske letaky, rozhozene po Nemecku, oznaeily Hitlera jako verolomneho eloveka, kterY jest ne g testim nemeckeho naroda a piivede ho do zahuby. Z Patig e dolly zpravy, ge v mnohYch nemeckych mestech, zejmena v Koline nad Rynem, Duesseldorfu a Essenu, a take v Ceskoslovensku dolo k nepokojtm.

Ve sttedu, dne 13. tali 1939. (r

R(J2ENA MORAVKOVA:

Ze vgech nejkrisnejzi ROMAN "Amalko, zaptisaham te! Co ty se domnivaa?" zavolala Jarmila zoufale a ptiblitila se k ni.

"No, nic — nic — ale ted' ut vim, prod ti milostivY pan dal zatidit tak nadherne byt a prod obyeejneho sluhu pasoval hned na spravce. Uboha, jeho tena, uboha, Blanka."

-"Jetia Maria, Amalko, to nerd pravda, valyt' ji zboZiluje "Videla jsem to prve, riemarsia se namilhat.

Ale jen co je pravda, budu rads., to to budu mit z domu. Dela y ale hanbu sve matte, ta by se musila v hrobe otodit, kdyby to vedela. A ten ubohY chiapec, tak slept', nema, ani tuaeni o torn, co ut si tu katY aepta!"

Btitka a nemilosrdna, slova zlomyslne t'eny byla pro Jarmilu vice netli rally medem. Ale neplakala jit. Vtdyt' piece nemela na svedomi tu vinu, kterou ji Amalka ye svem neptatelstvi ptieitala. A pokladala za nediistojno sebe, jeate jen jedinYm slovem se obhajovat. Obratila se k avakrove zady a pravila pevne: "Prosim, odejdi! V deseti minutach prijdu dold!"

Amalka ponekud zaratena jejim jednanim, vybila svoji zlost tim, to nektest'ansky bouchla dveimi.

Jako socha z bileho mramoru stala Jarmila bleda, a nehybna s rukou ptitisknutou k srci jako prve, kdy spattila Ivana.

V jejim nitru se ozyvala paldiva, thava, touha po nekom, kdo by ji mel rad. Po srdci, na kterem by nalezla klid a tiche atesti bez vaane a smyslneho vzruaeni, po naruei, ktera, by ji ptijmula s radosti v katde chvili a v katde chvili ji chranila. Vtdyt' byla piece jen tenou, jejit srdce pies vaechny rally nebylo jeate tak otupele, aby nedovedlo zatoutit po lasce, pa lasce eiste a uptimne.

"Ludvo!" vydechla, piekvapene, kdy spattila pied sebou jeho starostlivou twit a milujici odi.

On! Ano, on jedinS7— kteremu tolik — on jedinY ji ma rad. Hnana vrouci touhou odeinit nedim bolest, kterou mu tolikrat pkisobila, podekovat mu za to, ze dovedl ptijiti v okamtiku, kdy ji bylo nejlatite, klesla mu do narude.

"Vid', to me ma y rad, vid'?" aeptala prosebne a jeji rozervand duae se pomalu uklidriovala pod netnYm a laskavYm pohlazenim.

Ludvik dobie vycit'oval, to jeho dobre, drahe deveatko potiebuje uklidneni po neeem, na co se neptal. A zachranil si proto v teto chvili mnoho tim — to ji nepolibil.

XXIV. Jit 'gest nedel byl Ludvik at'astnym mantelem a jeate nemel ani potuchy o tom, co Jarmila tak ilzkostlive dosud tajila. Zbotrioval ji katdnem vice a dekoval Bohu, ze mu piece pomohl zachranit atesti, ktere nedoufal znovu nalezti. Valyt' Jarmila pfekonala vaechno jeho odekavani. Nernohl nalezti lepai teny, net byla ona jemu. Jeji dtivejai vzdory, hnev, podratdenost, vaechno jako by vymizelo a na jejich miste byla vlidnost, dobrota a Usmev. Delala mu pomyaleni, katele ptani, jeate drive net je vyslovil, mei jit vypineno.

Kdyby byl ale mohl lope videt do jejiho nitra, byl by poznal, ze jeho tena neni at'astna.

Jeji duae se zmitala v neustal*ch bojich, v zoufalstvi a opet v blouznive lasce k svemu ditett Neptestala 'milovat Ivana a katdodenni styk s nim pii jidle a pii katde jine pfiletitosti jen stale bolestneji a bolestneji jittil jeji rany Naproti tomu ale, jsouc ci dobte vedoma pHsahy, kterou slotila ye svfij svatebni den pied mateinym obrazem, ptieinovala se ze vaech syYch sil, aby byla Ludvikovi opravdu dobrou tenou. Koneene piece po nekolika letech pochopila jasne, jak hrone mu ublitovala a je jen v jeji mod., aby alespoii.dasteene odeinila svoje dfivegi jednani. Tim vice se ji to dello,

VESTNtK protote nepocit'ovala proti nemu ani hnev ani odpor, ale spiae naklonnost jako k nekomu, kdo ji byl velmi blizkY. Vedela, to je to jedinY elovek, kterY ji neopusti, kterY ji nedovede a kterY ji chrani a miluje ho jako nikdo na svete. Vatila si ho nyni vice net kdy jindy, a koneene respektovala v nem i budouciho otce sveho ditete.

Pied nekolika dny odjela Blanka se svYin mutem a komornou do Prahy a jeate se nevratili. Ludvik ael odpoledne na luka, dohlednout, jak pokraduji sena a slibil Jarmile, to se vrati tak pa pate hodine. Na ceste vaak si vzpomnel, to mel se avakrem ujednat iipravu nejzadnejai dasti zahrady, kde si ptal Ivan rtzne zme'ny.

Nezdrtel se proto dlouho na lukach a pii zpateetii ceste se zastavil u Hubertil. Pied domkem si hraly obe Vaclavovy dceruaky.

"Je tatinek doma?" zeptal se starai Jiiky a malou Eliaku pohladil po riitovYch tvatiekach.

"Tatinek je nekde v zahrade, ale ja Vain pro neho dobehnu, strYdku!" nabizelo se hned devdatko a okamtite vstalo. A malieka hned take, to piajde s ni. V torn se jit objevila Amalka ye dvetich.

"Hledaa Vaclava?", ptala se vlidne.

"Hledam, deti mi slibily, ae pro neho dojdou ostatne, vtdyt' mohu jit za nim sam, ma jiste praci."

"Piijde tak jako tak ke svadine, jen pojd' dal," zvala ho a jit ala sama napied. — "Bude tu co nevidet. Tak pojd', posad' se, vtdyt' jsi tu od svatby ani nebyl. Beztoho tuhle Vaclav povidal, ze delate, jako byste k nam ani zavyeitala — ale hned obratila 'fed, kdyt se Ludvik posadil. — "Poekej chvilku, piinesu ti trochu kavy!"

"Ale, ne, ne, Amalko, jdu ted' lured domu a Jarda na mne take deka, se svadinou," branil se Ludvik, ale Amalka se nedala.

"No, nevidano, tak budea jist jednou dvakrat" a s nejrortomilejaim fismevem vybehla z pokoj e.

Ludvik zatim vstal a dival se oknem, nejde-li jiz Vaclay. Nikde ho vaak nebylo videt a jit tu byla zase Amalka s hrneekem kavy a chlebem, mazanYm maslem.

"Jak povidam, zrovna tuhle jsme si s mutem povidali, ze sem vilbec nejdete," zadinala zase.

"To via, je„ to main trochu z ruky a kdyt piijdu pak domti, jsem rad, ze sedim. Ale Jarda sem jiste ptijde dasto!"

"Jarmila? Ale kdepak ta! Ta se nam vyhYba jen cot!"

"To neni pravda, prod by se yam vyhYbala?" smal se Ludvik.

"No, ja, jsem ji totit pied Casein iekla svoje mineni a promluvila jsem ji do duae a ona se ted' jiste na me zlobi!" smala se Amalka take, ale tak divnym smichem, to to Ludvika at zarazilo.

"Prodpak jsi ji domlouvala?" zeptal se udivene, hned se vaak usmal. "Copak asi chudadek provedla?" zatertoval.

"No — — tak ledacos. Ale ja nechci cleat mezi vami mrzutosti, tak radeji budu mleet. Jen ji aby nebyla takova netYkavka a zase se ptiala podivat."

"Ted' me ale opravdu zajima, co jste si spolu udelaly. Vtdyt' se mi Jarmila ani slovem o nidem nezminila!"

"To se divim!" poznamenala Amalka jakoby pro sebe, ale tak, aby to Ludvik piece jen slyael. Pohledl na ni ponekud ostte.

"Prod?" zeptal se kratce.

"Ale, ava,gte, uz o tom nemluv — a jez tadyhle! Ja ti povida,m, ze nechci mezi vami dela.t zlou vuli, tak se mne ut neptej!"

"TYkalo se to snad mne?" ptal se dale Ludvik, jiz upine vaane.

"Take tebe — ale ted' tit opravdu jez — ty zvedavY!" zasmala se zase mlada, tena.

"Pieala me chut', dekuji ti, Amalko. Pravilas, to se to tYkalo take mne a koho tedy jeate?" • "Neptej se, nemohu ti to tici!" trvala na svem Amalka, jen aby vzbudila u neho tim vetal zvedavost.

"Ja, to ale chci vedet! Mam piece na to pravo!"

"Milj Bote, ze jsem radeji nedrtela jazyk za zuby, ale to mi to tak vyklouzlo — " natikala

Strana 15.

Amalka, tetelic se ale zatim nedoekavosti, aby uz mohla "kapnout botskou".

"No tak, Amalko, povia mi to? Koho se to jeSte tykalo?" ptal se jit Ludvik mrzute.

"Kdyt to teda chcea vedet tak teda — no naSeho pana."

"Co kikaa?" vyhrkl Ludvik a pohledel ostre na avagrovou "nebo co tim chcea Mei?" "DirvtipilY moc nejsi! To jsem si myslila ut dayno a proto s tebou Jarmila mela tak lehkou praci. KatdY na tvem miste by to byl jit dal/no pochopil."

Ludvik zesinal.

"Ltea!" vyktikl ochraptele.

"2e lhu?" ptala se Amalka s cynickYm klidern. "Kdyt ti tikarn nem co ti nejde prave pod vousy, tak lhu. Ale ja ti kikam, to nelhu. Jarmila to podvadi. Drtela s nim jit tenkrat, net vezla Blanku do Anglie. KatdY si o torn ut aepta, jen tot' se vi — ty nic nevia. -- Jen jeji sluhou, chlapde, jsi dostal postaveni, ktere nyni may."

"Neni to pravda, rieni!" vyktikl opet zoufale Ludvik — "nabizel mi to jit davno, v dobe, kdy ji mad jeate ani neznal a kdy byla ditetem. Podle toho nemtitea piece soudit!"

"To je pravda, ale prod ji tedy zakidil tak nadherne celY byt, jako by byla knetnou?"

"Je piece Blandinou ptibuznou — mel na to pravo!" ptesveddoval opetovne Ludvik, jen aby vyvratil vaechny jeji domnenky.

"No, ze mel na to pravo, to raeupiram!" smala se Amalka jedovate.

Ludvik se chvel na celem tele, ale jeate stale tomu nevetil, nechtel vetit.

"Pamatuj, ze nemaa padnYch dizkazu, uratia moji term!" zvolal vyhrttne.

"Bud' bez starosti, to bych neco iikala, o dem bych nebyla na vlastni oei ptesvedeena. Ano, na vlastni °di. Nebot' pal hodiny pied ya' svatbou ala jsem nahoru k Jarmile s Blankou a kdyt jsem otevtela, via co jsem videla?"

"Dale, rychle dale!"

"Tva, ctnostna tena, ye svatebnich aatech, letela mu v narudi a libali se!"

Z Ludvikova hrdla vydral se bolestnY sten, ale z jeho oCi sraely blesky. Okamtik se dival Arnalce do tvate uptene, jako by dekal,ze odvola vaechno, co tu iikala. Kdyt se to ale nestalo a na jejich rtech byl vitezoslavnY Usmev, beze slova vybehl ven.

Amaldino dilo bylo vykonano! Mihla slavit viterstvi!

Na dvorku Ludvik div to neporazil avagra, kterY se vracel a vedl za katdou ruku jednu dcerku.

Vaclav ho chtel oslovit, ale v tom jit polled na jeho hnevem zarudlou tvat zpitsobil, ae mu slova uvazla na jazyku. V prvnim okamtiku chtel za nim betet, pak si to ale rozmyslii a pustiv obe vydeaene deti, rychle vstoupil do staveni. Zastihl Amalku za poodhrnutou zaclonou u okna, jak se diva za Ludvikem s tYmt tsmevem, s kterym pied chvili s nim mluvila. Mute nevidela, ani jak se se avagrem srazil, bylo to ptilia blizko u domu, kam Amalka nevidela. Teprve, kdyt htmotne vstoupil, rychle se obratila.

"Mluvil jsi s Ludvikem?" zeptala se ledabyle, ale najednou se bala na mute pohlednout.

"Nemluvil. Wive my ale ty povia, co se tady stalo, rozumia?!" zahtmel velitelskYm hlasem.

Amalka poznala, to je zle. Piece ale jeate myslila, ze nejak vyvazne, ze nebude musit pravdu.

"Co by se stalo? Nic! Cekal tu na tebe k zahrade. Snad ptijde pozdeji."

"Tady zustanea!" vykiikl Vaclav a chytil aenu za ruku, kdyt chtela jit ven.

"Pust' me, hrubiane, snad me nechcea jeate stlouci za to, ze jsem mu otevtela ()di? A jen lituji toho, ze jsem mu to neiekla jiz dtive. Hlupaku! Ty jsi take nedal na Jarmilu dopustit ona vas vaechny taha za nos. Ut jsem se na. to nernohla divat — !" "bable! Co ti udelala? Kdy ti ublitila? Styd' se!"

"Nevim prod. To by spia mohla ona."

"Mle, nebo za sebe nerueim. A tahni, at' to nevidim, nebo to zmlatim jako psa."

"Netade!!" odleheila si Amalka, ale ut utikala, aby se uhnula rane. Vedela, 2e s muZem

Strana 16

nejsou terty, kdy se zlobi a radeji proto zmizela.

Zatim Ludvik, jsa jit hnevern a tarlivosti temet bez sebe, ne spechal, ale letel v pravera slova smySlu k zamku — vbehl do prveho poschodi a bez dechu ut *zametil k pokojtim sva teny Dvete se rozlitly — jako v mlhach poznal, sedi u giciho stolu.

"Jarmilo!" vyktikl vyhrtitne a v jeho vykriku byla vgechna nenavist a vgechno opovrteni, ktere pocit'oval k neverne tend. V zapeti se vgak svezl jeho pohled na malt, belouakY piedmet, kterY Jarmila drtela v rukach a bezpochyby na nem pracovala dtive, net sem vtrhl a nyni leknutim zapomnela jej ukryt. Chvili hledel na to nerozhodne, at koneene poznal -malou detskou kogilku. Z hrdla vydral se mu novY zoufaly, beznadejnY a bolestny "Jarmilo!" Pak zakryl si dlanemi tvate.

Vgecka vydegena hledela na neho jannila.

Rychie odlotila praci a betela k nemu. Vzala ho za ramena a obratila k sobe.

"Probiih, Ludvo, co je ti?" zeptala se nzkostlive.

"Bidnice! Hanbim se za to, te jsam to kdy miloval!" zvolal a rychle s odporem settas1 se syYm ramen jeji ruce.

"Ludvo!" zastenala Jarmila.

"Mluv! Je to pravda, nebo ne? Mate g zaptit, ze jsi milenkou toho — toho darebaka? Oh Bete, ja se snad zblaznim — — takova hanba --" "Ludviku!" pravila Jarmila pevne, "pia vgern, co je ti drahe, ti ptisaham, to nejsem a nikdy jsem nebyla jeho milenkou!"

"Cha, cha, cha, — jak dobte vi g, o kom je tee!" smal se Ludvik neptirozenYm, ptigerny,m smichem.

"Ano, vim o kom je tee. Protote take vim, kdo jediny ti mohi neco podobneho namluvit."

"A prod jsi se tehdy hned nebranila? Prod mi to netekla, kdy to nebyla pravda?"

"Protote jsem nepokladala za hodno sebe, vymlouvat hanebne pomluvy, ktere zplodil l ak zlomyslnY duch, jako je duch teny meho bratra. Vtdyt' bylo odjaktiva jeji snalroa znieit mou spokojenost a gtesti. Tentokrate v gak nezasahla jen mne, ale i tebe a je gte nekoho, kdo nam bude obema drahYm. Na ge dite, Ludviku!" zageptala Jarmila a zvedla k svema mutii oei pine slz.

Oh, jak ty oai miloval, jak by specha.1 slibat jeji slzy, jak by gilel gtestim nad tim, co mu svetila, kdyby nebylo toho hrozneho obvineni, kdyby jeho srdce nebylo otraveno jedovatYm gipem z Amaleina luku.

Znovu ji od sebe odstreil, a zvolal nevYslovne bolestne: "Kdo mi dosvedei, to je to moje dite, moje dite, ma krev!"

"Jit jsem ti ptisahala, ze jsem nikomu jinemu nenaletela a nyni tivote tohoto ditete ti piisaham, to je tvoje! Nechtejj Ludviku, abych toho litovala!" pravila Jarmila ne merle bolestne, net prve Ludvik.

"Chceg mi snad vyhrotovat?"

"Nevyhrotuji, ale prosim, snatne te prosim, upokoj se!"

Ludvik ale jako by ji neslygel.

"Kdyby tu alespori byl, naplil bych mu do tvate, zbil bych ho a tteba i zabil!"

"Chrafi se, Ludviku, vztahnout na neho ruku, nebo iici mu jedinou uratkur "Bojig se o neho?"

"Bojim se, abys neprovedl nee°, co by te celY tivot mrzelo. Pamatuj, dim ti byl a elm ti je!"

"Ovgem, ale za jakou cenu — za jakou cenu!"

"On je nevinen, on je nevinen! Zasluhuje-li kdo tveho hnevu, jsem to jedine ja sama!" zvolala Jarmila a sepjala k nemu ruce. "Tedy piece!" zasipal Ludvik a odstreil ji prudce od sebe — "Devkor vravorala a pa.dla na zem k jeho noharn.

"Ludvo, ja to byla, kterd ho od prveho okamtiku milovala, ale ja to byla take, ktera se zoufale branila sve lasce. Tobe jsem se zaslibila, doufajic, to v tve naruei naleznu zapomenut. Kdyt se roznemohl, bylo v gak vgechno marno, vedela jsem, te pro me znamena celY svet. Pod zaminkou, abych tobe ulevila, dostala jsem se k nemu a ne ty, ani lekati, ale moje laska ho uzdravila. Zamleela jsem mu vgechr) o tobe a tehdy, kdybys byl pri.'8e1 s Blankou len

VtSTNIK

o deset minut pozdeji, byla bych se stala jeho nevestou. Nenavidela jsem te tehdy celou vasni sve du ge, ale on, dovedev se v gechno, ptiznal se mi, to mne nemiluje a prosil tak dlouho za tebe, at jsem mu slibila, to si te vezmu. To je vgechno, co mezi nami bylo, on zbotriuje svou term a ja "A povez, prod te tedy libal?"

"Byl to nejeistk polibek, kterY vtiskl na moje eel° a jedinY. Z vdeenosti za to, to jsem mu slibila, te neopustim Blanku a z radosti, kdy jsem ho ujistila, te si nemusi k vuli mne &nit vYeitek, te se za tebe provdam rada, Ludviku.

Vetig mi? Mateg mi odpustit?"

"Jemu snad ano, ale tobe? Tobe nikdy! Jsi klam a fale g, nikdy jsi mne nemilovala, oh Bote, co je to za bolest."

"Co2 jsem ti nebyla dobrou tenou?"

"Komediantkou jsi byla, nieim jinYm!" "Nezapomeri, Ludvo, te jsi to byl ty, kterY jsi dobte vedel, to te nemiluji, protote moje chovani k tobe bylo vice net jasne a te jsi me pies to tadal, abych si to vzala. Netekla jsem ti piece ted' nikdy, te te miluji!"

"A piece sis me vzala!"

"Ano, protote jsem chtela, aby na ge dite melo trtulnY domov — protote jsem chtela koneene dojit klidu — — " "A k tomu sis musila vybrat prave me! Ale ja nechci, rozumi g, ja, nechci mit zbytky tve Lasky, nebo snad dokonce tynj soucit. — Oh, Bote, ja te mel za andela — za svetici a ty - zatim! — Jen na jeho prosbu, j en na jeho prosbu sklonijsi se milostive ke mne. Neprosil jsem se o to! Mohl si uspotit svou namahu, nevim, prod mel tolik zajmu o me — — ".

"Protote te ma rad, ty nevdeenY. Cot nejednal vice net eestne, kdy dozvedev se o zavazku, kterY jsem mela k tobe, prozradil mi uptimne, 'te me nemiluje a jen z vdeenosti za mou chtel mi nabidnout ruku? Nejednal destne, kdy me prosil, ne abych si te vzala, ale abych te drive milovala, ne sobe, ale nam a hlavne tobe, jedine tobe chtel zachranit gtesti a ty nyni mag pro neho jen slova zla a pohrdava? ftekla jsem ti jit, to spoeivaali tu na nekom vina, jsem to pouze ja, ale tato moje vina neni zase tak velika, jak ty se domniva g. Vtdyt' nikdo nevi, co jsem vytrpela, jaka muka jsem snagela cela ta leta. A vet mi, te jsem hodna spige soucitu, net pohrdani. Jedind moje vina je ma neopetovana laska k nemu, ale ptisaharn ti znovu, te bych te s nim byla nikdy neklamala. Tak gpatna, jsem pfece nebyla. Ale protote vim, te zasluhuji tveho hnevu, prosim te Ludviku, snatne te prosim, odpust' mi!" Vstala, piablitila se k nemu a znova 'vztahla prosebne ruce. Odstrail ji nyni jit jen malatnYm lhostejnYm pohybem.

"Nemohu! Vgechno na svete bych ti odpustil, jen ne tu tvoji lasku k nemu. Pomyslim-li — bych byl nadale vtdy jen az pc) nem — ne, ta myglenka je hrozna.

A piece Jarmilo!" zvolal najednou mirneji, vzal ji netne za ruce, ktere prve odstrail a jeho pohled byl teplY — prosebnY. — "Kdybys ptigla kdykoliv, tteba je gte ted' a tekla mi — nemiluji ho jit — mam rada tebe — pak — jak rad bych ti odpustil — jak rad bych te piatiskl na svoje srdce a nikdy, nikdy vice te nepustil — jinak ale — " a tu jeho oei opet srgely blesky — "Jinak te budu proklinat eel' svtij tivot!"

"Pamatuj na nage dite, Ludviku!" zalkala Jarmila talostne.

"To je tvoje odpoved'?"

Jarmila sklonila hlavu. Prave nekdo zaklepal. Ve gel Vaclay. Spati'iv hnevive statenou Ludvikovu tvat a jeho term na smrt bledou a uplakanou, piistoupil rychle k ni.

"Sestro!" pravil netne a prosebne — "sestro, odpust'!"

Ludvik se znovu pustil do pti gerneho smichu. "Tos ptigel na spravnou adresu. Mel jsi ptijit jen o nee° dtive a byl bys sly gel, jak se tu ptiznalar Jarmila pohledla na neho zoufale a pfekvapene. Pak se obratila k bratrovi, chtela alespori u neho hledat ochrany, ale ten rychle ustoupil, jakmile se ho dotkla, jako by byl ugtknut hadem. Po druhe v male chvili usly gela slovo, pod nimt div neklesla.

"Devko!" vykrikl Vaclav a rychle se vzdalil.

Ve stPedu, dne 13. zati 1939.

Chtela beZet za nim, ale silne Ludvikovy pate ji zadrtely.

"Nechci, abys delala scenu v zamku, aby hned katdY vedel, co jsi zaa!"

"Dosti toho, Ludviku. Pamatuj, te se nenecham ani tebou, ani kYmkoliv jinYm jit uratet.

Jegte pied chvili byla jsem odhodlana tteba na kolenou te prosit, aby ses smitil. Ted' ale jsme si rovni. Tys dopustil, aby bratr uvetil nejhroznej gi pohane, kterou vymyslila jeho terra. Tys dopustil, aby matte tveho ditete vmetl ye tvat nejhorgi a nejbolestnej gi uratku. A pak chceg tvrdit, tes me miloval? Co je laska bez obeti?

Co znamena milovat, kdy elovek nedovede odpustit? Chapu dobte sta y tve du'Se, bolest, kterou jsem ti zpasobila, ale piece nikdy, kdybych byla na tvem mist& nesnitila bych se tak hluboko, abych bez ptieiny uratela, neb nechala uratet term — ". Jarmiliny tvate zriitovely rozeilenim a litosti, v oeich svitily ji plamenky spravedliveho hnevu.\ Byla neskonale krasna a Ludvik, jeho bolest byla tak velika, ze ho ptipravovala o klidnej gi rozvahu a vtli nad jeho jednanim, ptiskodil k ni.

Vgechna jeho touha smetovala k jedinemu cili — aby znicil v jejim srdci lasku k Ivanovi a zatim ubotak svYm ne gt'astnYm jednanim pravY opak "Opovat se tici je gte jednou, ze jsem te nemiloval — ja ja, kterY cela ta leta nernel jine myglenky net na tebe — ja — oh Bote —" nemohl pro pohnuti a bolest dale mluvit.

Jarmile ho bylo Tito. Vzala netne do svYch dlani jeho sklonenou hlavu, pozvedla ji a zadivala se mu pevne do °di.

"Mutii, nemue sam sebe. Slibuji ti, ze ueinim vgechno, abych napravila svoji vinu a abys zapomnel!"

"Ne, ja, ale ty musi g zapomenout!" yyktikl opet vagnive — "Bud' chci v gechno, nebo nechci nic. A nemute g-li zapomenout ty — pak musig se sptatelit se v girn, pak musig dekat snad jednou to dite spoji na ge srdce!" odpovedel Ludvik.

Kdyt za nim zapadly dvete, pochopila Jarmila, te ztraci posledniho eloveka, kterY ji kdysi tak vroucne miloval.

XXV. S nevYslovne netnym a laskypinYm pohledem sklonila se Jarmila nad s yYm spicim ttimesienim synkem. Neni vzhtiru, mYlila se — to zavrnel jen ze spani. Urovnala mu podugku pod hlavieku — vyndala dudlik, jent mu vypadl z pusy a jiste tladil pod ougkem a ptikryla petinkou, kterou si odkopl. Pak polibila jemnYm do•ekem Stariovu malou baculatou rueieku a dolieky a patravym pohledem se ptesvedeila, te je zase v gechno v potadku. Pak znovu usedla ke koearku s men' praci. Ale pia katclem hogikove hlub gim vydechu, pii katdem sebe nepatrnej gim jeho pohybu vzhledla od prate a pozorovala starostlive dite.

Najednou zaslechla venku hlas sveho mute.

Pohledla takostlive ke dvetim — vedela, to nikdy nebere ohled na dite a je mu jedno, vzbudi-li je nebo ne.

Opravdu, Ludvik ve gel, neohliteje se pranic na to, te Stand jako obvykle odpoledne spi.

"Pozor, Ludvo, Staria teprve pied kratkou dobou usnul, bud', prosim te, trochu ti ge," zageptala prosebne a polotila prst na Usta. Ludvikova tvat se zamraeila a pravil mrzute: "Nevidano, v gak se mu nic nestane, kdy bude trochu vzhilru," a aby dokazal, to opravdu nema v irmyslu gettit spanek sveho synka, odstreil prudce tidli a usedl.

"Chci svaeinu, jedu se gafatem do Oujezdapospeg si!" Ale Jarmila si ho jit nevgimala.

Vzala do narude plaeici dite a te gila je. V odich ji staly slzy.

TakovY byl vkly od Stariova narozeni. Nikdy se na dite nepodival, nikdy neprojevil o ne nejmengi zajem — ale jednal beze v gech ohiedu, jako by tu ditete vabec nebylo — jako by opravdu nebyl jeho ()teem. Zase o jednu bolest vice, ktera ptibyla do Jarmilina srdce. Trpela Ludvikovou nev gimavosti k diteti — jehot bylo to piece dite prave tak jako jeji. A on to vedel, dobte to vedel, vtdyt' neseislnekrat videl bolest, kterou pusobi, slzy, ktere jen k vtirli nemu skrapeji krasne tvate mlade matky.

"Tak dostanu tu svatinu, Jarmilu?" ttzal se znovu nevrle, (Pokra(,,ovkii.)

Ve sttedu, dne 13. tali 1939.

O IL DOPISOITATELSKi D

SVUJ K SVEMU. Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.

Valeene uddlosti minuleho a tohoto roku mely by oteviit oci vgem vildctim men gich slovanskYch narodu cele Evropy. Mely trpkou a hroznou zkou gku, jak dalece se mohou spolehat na sliby sousednich naroda a Hitleroveit bechoslovaci meli Malou trojdohodu s Jugoslavii a Rumunskem, pro sebe obranu proti iitoenYm sousedin, ale kdy beskoslovensko bylo napadeno a ztraceno sliby Hitlera a jeho spoluzradcii, obe tyto zeme mleely a tak 6eskoslovensko bylo opugteno a zrazeno nejen temi dverna spojenci z Trojdohody, ale take Francie a Rusko je opustily z navodu Chamberlaina.

Nejprve Hitler slibil Anglii a Francii, ze on jen chce dostat sudetske Nemce do sveho kruhu velkonemecke vise. Tedy Anglie a Francie naBene govi, aby Sudetsko vydal, aneb musi bojovat sam. Kdyt Anglie a Francie uveiily ze vice netada, tedy naiidily Sudetsko vydat. Co mohl Bene g delat net svolit, anebo nechat jadro deskoslovenskeho naroda vyvratclit Nemci, jak dnes eini Polaktim. Ale Hitler jako velkolhat potaji smY glel jinak. At dostal Sudetsko se vim opevnenim, dal gim Askodnym jednanim donutil zbytek Ceskoslovenska, aby piijalo jeho protektorat, ze Nemeeko je bude chranit. Polsko,-ktere melo pomahat beskoslovensku, dalo se navest od Hitlera a take za jeho slutby dostalo TeSinsko, starou slovanskou bagtu Slerska.

Hitler ale lhal a nyni Polsko nese nasledkem to sve laenosti hrozne nasledky, nejen ze pozbylo to co urvalo Oeskoslovensku, ale a doposud celou tietinu celeho Polska, a podati-li se Nemecku koneene zvitezit nad Anglii a Francii, Hitler sobe ptivlastni cele Polsko.

Hitler lhal, kdy jemu Francie povolila vziti saarske udoli, tvrdice ze vice netade.. Hitler zase lhal, kdy zabral nasilne cele Rakousko a po zabrani tehot iikal, ze vice netada. Hitler zase Thal Francii a Anglii kdy tekl, ze netada, po beskoslovensku vice net sudetske Nemee. Hitler zase lhal, kdy zabral ostatek Cech a Moravy. Hitler zase lhal SlovaAdam, kdy je chtel ziskat na pomoc proti bechii a Morave, slibil jim samostatnost, ale at dostal Cechy a Moravu, ptisvojil sobe take Slovaky. Hitler lhal Anglii a Francii kdy jim tekl, ze on chce proto zastavit Oeskoslovensko, to je spojeno s bol geviky Ruska. Hitler zase lhal— a po dobyti saarskeho udoli, Rakouska, Memelu a eeskoslovenska udelal obapolnou smlouvu s Ruskem na deset let netitoanosti mezi Ruskem a Nemeckem.

Rusko se chtelo piidat k Anglii a Francii, ale polske chytre hlavy nechtely ptisvolit, aby rusks vojsko ptiglo na Nemec pies Polsko. Jelikot jine cesty do Nemecka Rusove nemeli, tak uzavteli netitoenou smbouvu s Nemeckem na deset let — a cele Polsko pro kratkozrakost svYch kapitalistickYch vudcu nyni stra gne trpi a hrozi jemu Upine zaniknuti z pole samostatnYch narodt. begi a Moravane, ac byli zrazeni eili napadeni Polskem, dnes se za to nemsti, ale pomahaji celou motnou silou jak Polsku tak Francii — na obou frontaeh nyni Ceske vojsko bojuje.

Nyni je nejvyggi Cas, aby fgecky ty male slovanske staty koneene poznaly svoji slabotu a spojily se v jednu veikou republiku s Ruskem.

Kdy't se spoji Cechy, Morava, Slovacko, Jugoslavie a Polsko s Ruskem v jednu silnou republiku, tak by postavily slovanskY narod na stuperi prvnich narodil sveta a tadna jinx mod by je nehledela napadnout.

Molly by miti jednoho presidenta a katclY stat by mohl miti sveho guvernera a zastupee v celonarodnian snemu, podle vzoru na gi Americke republiky. 2e nage americke zatizeni je spravne, mame toho nejlep gi dukaz, ze jit blahodarne trva pies 152 let.

Tohle stare chvastani tech viidcil tech meng ich narodu, ze oni jsou lepsimi net ti ostatni, je blba nevedomost aneb umela nauka od to bohatg i ttidy, ktera, valy mela ten drobnY nevy g koleny lid pod pantoflem.

Polsko ma celkove dobrY a S'lechetnY lid, ale

VtSTN/K to panska ttida, ktera vladne a vlastni ty nejlepS1 statky, udriovala ty masy lidu v chudobe a nevedomosti po cele veky, ano, po cele veky.

Polsko jest v srdci Evropy oklideno dobrymi vzdelavacimi Ustavy a piece jests dnes zpravy udavaji, ze 46 procent jeho lidu nezna Gist ani psat.

Tote2 se deje v Uhraeh, kde nekolik glechticti vlastni vgecky zdroje naroda a tak udriuji lid v nevedomosti, aby jej mohli lepe vykokistovat. U nagich Slovakia.' to neni mod lep gi, co neschvali Rim, jak v Polsku tak na Slovensku, to oni take nepiijmou.

Ale ten mlaclY dorost, jemu patti budouci tizeni techto narodil, dostava lep gi gkoly net men jejich roclide a tak koneene snad ptijde doba v nedaleke budoucnosti, ze se ty na ge slovanske vetve spoji k spoleene blahodarne praci pro vgeobecne povzne geni celeho slovanskeho naroda. Slygim rtizne odsuzovani nynejgi vlady Ruska, ale take Cteme, ze v Rusku vybudovali vice novYch gkol za poslednich dvacet let net postavili rati carove za cele veky pod panskYm stavem. Take eteme, ze rusk nejvy ggi soud poziistava z 75 soudcii, mezi nimit je 29 tenskych soucleii; to je vice tenskYch soudcil net maji vgecky ostatni zeme dohromady. Tam nejen teny vykonavaji stejne peace s muti v padu potieby, ale take maji rovne hlasovaci pray° a mohou zasedat na porote, cot my v Texas posud nemame. U nas eernoch mute byti porotcem, ale bila tena ne. Na ge teny by se mely o to zasadit, jak jit maji v mnohYch jinYch stateeh. Ony ptijdou mnohe piipady pied soudy, kde jsou teny souzeny, a je-li hezka, a umi se na porotce lahodne usmivat, tak jim mnoha vina je prominuta. V Kalifornii snad, jsou-li teny na porote, soudi vice die zakona net ze sympatie pro krasotinku. Dobra aena najde v gude spravnou obhajobu mezi vzdelanym narodem. Vetim, ze tenin trim ma, bYti doma, ale v dnegni dobe nutnost vola po jejich rozumnej gi tivaze vgeobecneho obeanskeho prava.

NA OKRAJ DOBY. OdvelY neptitel slovanskYch narodil zuti.

Byla doba, kdy polska krajina se prostirala od more Baltickeho at po more Cerne. V roku 1918 Polaci valeili s bolgeviky a zastavili bol gevismus. Dnes v Polsce teee krev, Polaci se vzepteli a snati se zastavit nacismus. Kdysi zachranili Evropu od turecke nadvlady, rozehnali turecka vojska od slavne Vidne. A od to doby co Polsko bylo rortrhano na tai east, Polaci zpivaji piseri (napev je ten samY jako "My country"): best', polske zemi Best' ojeizne na gej Best', Cest' polske Cest', kdo se jej synem zve, v tem due polska vre, necht' stane vgrona to pisen chvaly v nest'.

Chceg Nemee znemeit nas, chce by v nem poged vraz, duch polski zhas, vgak vine nes nam ze ne stureales sam vaak byt Widejskich bram trva do tych Cas. Ed. S. Rad Svaz techoslovana, C. 92., Fort Worth, Tex. Mill bratti a sestry!

Tak ut jsem zde zase a to abych vas vgechny pozvala na taneeni zabavu, kterou potada, tensky vYpomocnY kroutek pti gti nedeli dne 17. zaii v 8 hod. veder. Hrati bude Ocie Stocker orchestr. Vstupne jako jindy. AC toto je hudba americka, ktera hrava, v na gi sini katdou sobotu veder a nav gtevnika mivaji at 400 lidi avgak nam budou hrati Ceske kousky, neb Ceskou hudbu docela dobte ovladaji. Proto srdeene zveme vgechny krajany zdej gi i z okoli, bratry a sestry, a ptivedle vase ptatele a zname, bude nas tegit vase navgteva. 0 jidlo a chladne napoje a dobry potadek bude dobte postarano. Sestry jsou taclany, by ptispely nejakYm peeivern do kuchyne, ptedem diky. Tato zabava je na ye prospech fondu, jent bychom radi sehnali a nakoupili veci pro "bingo" a rattle jine hry, ktere budou uspotadany pia ()slave prvniho vYrodi oteviseni nagi nove spolkove budovy nekdy druhou nedeli v tijnu. Na programu se jit pilne pracuje, cot yam sdelim pozdeji. Posledni zabava, pti ktere vyhravali Majk a jeho Veseli hoSi (a oni opravdu jsou veSeli); se nad

Strana 17. oaekavani dobfe vydatila a v gem navgtevnikitm path nas vtelY dik. Tito vzdaleni nas nav gtivili: John Mikeska a Frank Mikeska s rodinami z Temple, Tex. Pan a pi. Matula a p. a pi. Ka`Spar z Waco, Tex. Pan a pi. Leo Matula z Houston, Tex. Pan Paul Clark a sled. Bonnie Little z Oklahoma City, Okla. — Novoman is elum Joe BotikovYm ml. pkejeme v'Sechno dobre a hojnost Bo2iho po2ehnani na jejich nove drize iivotni. Br. Joe Botik je synem br. a ses. Joe Botikov3ich st., pkedsedy na geho tadu. Nevesta je bYvala si. Archerova. — 0 to ne gt'astne evropske valce se rozepisovat nebudu, neb je tech ruznych zprav pine noviny a pees radio stale nove a nove zpravy. Mnohe matiely srdce se ehveje s otazkou na rtech, jak osud asi oeekava, nage dorostle syny, tete, otce, jestli i tato zeme bude do valky zavleeena. Na ge draha, nyni rozdrasana eeska, vlast byla obetovana nadarmo. Zastkvi se jests nekdy zacelena, svobodna? Doufejme! — Srdeene zdravi v§echny Marie Juranova. etouci a Vlasti zdar!

Termiti pomahaji pH operaci.

U Baltskeho more nachazime east° kamenne note z pazcurku, kterYch bide z doby kamenne uzivali f jako holicich notikii, ba dokonce provadeli jinni operace. Dnes utivame operadnich jehel, ktere jsou thaveny pki 450 stupnich a pti 200 stupnich ukladany do oleje. Pak jsou ohYbalny tak, jak je pottebi a Micah maji razne jehly tak ptizpilsobene, aby pusobily pokud moino nejmen gi bolest. Primitivni lids nebyli ovgem tak ctlivi, jako dne gni a krome toho znali take jakousi narkosu. Jit v dobe ptedhistorieke poutivalo se v Indii konopi k otupeni do bezcitnosti a ye sttedni Americe zvla gtni rostliny, jejit Stava eini eloveka bezeitnym.

Nejlepgim orosttedkem uspavacim je hudba a Cetni ptirodni kmeny davaji ptednost pied prosttedky ehemickYmi Tak tanei meltere kmeny kolem nemoeneho jednotvarne, at upadnou do jakesi extase, ktera se pak ptenese i na nemoeneho. Dal gim vYsledkem hudby mute bYti hypnosa, ktera dovede zastaviti tekouci krev, pomahati k hojeni ran, ueiniti eloveka necitelnYm. NemocnYm daval se do fist take roubik nebo kamen, do nehoZ* mohli bolesti kousat. Krome toho, mela-li se provesti operace na make east tela, poulivalo se mutli, aby dotyene misto bylo pevne sevkeno. JinYm prosttedkem jsou na vYchore termiti, jicht uzivali Termiti maji silna kusadla a byli ptiloteni k rane, donit se hned zakousli.

V okaantiku zak:iusnuti se jim oddelila hlava od trupu. Hlava zilstala zakousnuta, takte pevne seelevala ranu a telo bylo odhozeno. Lidstvo pti.lo take na to, ze motna infekce. Proto lekaki si kladli do fist citron. Operate byly take provadeny na volnem prostranstvi, jednak aby zvYgily slavu lekatovu, protote se na to divalo cele 'nest°, ale take proto, to to lepe vyhovovalo. net gpatne vyvetrane mistnosti. Brzy se poznalo, ze mor ptena geji "dervieci" zdrtujici se y e vzduchu. Je to vlastne objev bacilu. 610vek se dnes vraci v lekatstvi k ptirodnim prosttedkUm, tak jako se objevilo, ze misto bedvabi k se givani ran je lepe poutiti strun ze st1-ev. Nejvet girri pokrokem v lekatstvi je vgak clokonalost chirurgiekYch nastrojil, jet vyluCuje motnost nakazy a pogkozeni.

New York. — V naturalisaenich kancelatich federalniho departmentu prate maji od minuMho tYclne pine ruce prate s ptihla gkami pfistehovalet, kteti se hlasi o americke obeanstvi.

ZvYgenY poeet ptihla gek je nasledkem krise a pak valky v Evrope. ttednici oznamili, to napjata situate v Evrope jiz minulY mesic mela za nasledek, ze do 31. srpna bylo pies 80,000 ptilalagek o "prvni papir" a krome toho "tisice" dalgich osob se pkihlasily, aby "urovnaly" svou naturalisaci. Po vyhlageni valky v Evrope tento tYden ptibyli dal gi tadatele. V tomto navalu, jaky jests nebyl od svetove valky, na prvnim mists jsou Anglicans. Po nich se hlasi nejvice Nemet a liak Italove, Francouzi, Polaci a Tres.ne. — :1\1,51 A vtatni narodnosti ptipada jen mensi podet.

abrana 18 Zlodej Watteauova obrazu vyprivi.

Zajimave podrobnosti o nalezu slavneho obrazu malife Watteaua, kderY byl pied easem ukraden z pafitske galerie v Louvru, pfinagi francouzskY, list "Le Journal". Geo. London v tomto liste pile: "V devet hodin dopoledne, prave kdy jsem piipravoval sva zavazadla k odjezdu, pfig el ke mne asi 251etY mladik, kterY se pfedstavil jako Richard Despres, dramatickY artista. Byl jsem neobyeejne pfekvapen jeho sdelenim, to vi o slavnem obrazu Watteauoy e, kterY byl 11. Cervna ukraden z Louvru.

Mladik mne vyzval, abych se gel na obraz podivat, nebot' pry za chvili jeho pfitel Sergej Boguslawskij, kterY obraz z galerie ukradl, jej donese vyg etkujicimu soudci Marchatovi a sam se odevzda do rukou spravedlnosti. Odlotil jsem odjezd a gel s mladikem, abych se pfesvedeil o pravdivosti jeho-slov. Za necelych pet minut mne dovedl Despres do stareho domku v ulici Saint-Honore, vzdaleneho sotva 500 m od Louvru. V podkrovni svetniece, zatizene velmi proste a jednodu ge, nas Cekal svetlovlasy mladik prostredni postavy, se svetlYm knirem a modrYma °alma. Byl to mladY umelec Boguslawskij, zlodej slavneho obrazu. Narodil se pied 25 roky v Pafiti. Jeho otec je ruskeho ptivodu. Studoval na gkole krasnYch umeni a venoval se malikstvi. V rohu podkrovni svetniely stal open o zed' slavnY obraz, jeho kradet se pafitska policie po nekolik mesicu marne pokou gela rozlugtit." Boguslawskij usadil nav gtevniky do stareho kfesla a vypravel: "Skoro denne jsem na-dtevoval prafitske obrazuve galerie a nejvice mne mrzelo to, to vet gina obrazu starYch slavnych mistrir byla pod zaminkou restaurace dopinena ruznYmi podrobnostmi. Povatuji Watteaua za nejlep giho malife XVIII. stoleti a proto jsem se rozhodl zbavit jeho veledilo, ktere viselo v Louvru, vgech "doplrika". Tfi tYclny jsem chodil denne do Louvru, ale nikdy se mi nepodafilo obraz nenapadne sebrat. Ale postupne jsem odstranil vgechna zajigt'ovaci opatieni, takte v nedeli 11. Cervna jsem se mohl rozhodnout k Cinu. V sale, kde visel obraz, bylo pouze asi pet navgtevniku, ktefi venovali pozornost jinym obraztim. Vyutil jsem okamtiku, kdy se hlidae obratil. Sejmul jsem obraz se zdi a vlo211 do novin. Potom jsem nenapadne opustil Louvre a spechal Chvili po rozhovoru s Londonem zabalil Boguslawskij °pet obraz do papiru a odegel do nejblitgich mestskYch lazni, aby se pied nav gtevou vygetfujiciho soudce vykoupal. Byl totit pfesvedeen, ze pro kra,det bude dodan do vy gettovaci vazby.

Nejbohalgi rodiny Japonska.

TokijskY berni irfad uvefejnil zajimavo, Cisla, ktera nejlepe sveclei o rozdeleni majetku v Japonsku. Nejvet gi pfijem a ovgem i nejvetgi majetek vykazuje svetoznamY dtiun Mitsui. Baron Takamimi Mitsui zaplatil v tomto roce namene net 2 mil. 874,000 yenil dane z pfijnau a ostatnich pet elenti teto rodiny pies 2,000,000 yawl. Ponekud nine stoji Om Mitsubishi, jehot vladci, baron Hikoata Iwasaki a baron Hisaya Iwasaki, plati rovnet kolem 2,000,000 yeMezi temito poplatniky zaujimaji dale eestnd mista baron Okura, Furukawa a Hatori vice net milionem yenti. Postradame zde filmove hvezdy, ktere se v Japonsku nete gi bajeenYm Nejvyggi daflovY vYkaz ma filmova, hereeka Takako Irie, ktera zaplatila v tomto roce skromnou eastku 6,659 yenta Divadelni herci jsou na torn lepe, tak Kikugoro Onoye, vedouci herec klasickYch dramat, zaplatil 14,999 yenta V pfikrem protikladu jest vijkaz ministerskeho pfedsedy barona Hiranuma, kterY eini 489.02 yena, je gte merle net Toni, kdy 517 yen.ti.

Pilot ztratil pig letu zlate zuby.

Prazvla gtni ptihodu protila v techto dnech dernogska, pradlena Brockettova v Port Elisabethu v HMI Africa. Pii tdimani pradla uslyg ela nad sebou rachot leteckYch motorft. Zvedave se podivala k obloze. V torn v gak uslygela ye vzduchu svi gteni a pak do jejich necek dopadi nejaY pkedmet tak prudce, to ji vystfikly do oei huste mydliny. Kdyt pfestalo paleni v oeich, podivala se eemogka, co to vlastne je. A utasla: byl to celY chrup ze zlata. Protote je jiste, to zlate zuby nepadaji s nebe, musi chrup vypadnouti nekomu z letadla.

Ye stkedu, dne 13. zafi 1939.

Praiane sni za rok pfil tuny hlemSrid'fi.

V Cechach neni dosud potivani hlemYtdli ani zdaleka tak roz gifeno jako jinde, zvla gte ye Francii a v Rigi. V techto dvou zemich pfedstavuje pestovani jedlYch pita dokonce i duletitY pfedmet v obchodu. Jako potivani, tak i pestovani hlemYtd'ti je v Cechach dosud v planlach. A piece v nekterYch krajinach jsou tam pro ne piimo idealni podminky. — Pokusy v torn smeru udinene dokazaly, to by se zejmena v Polabi a v krajich kol Pferova a Lyse , dal Ilestovat jedlY hlemY2d' dokonce i pro vYvoz. To by name° bYti, zvla g te dnes, pfehliteno. Take v krajine kolem telakovie jsou dobre podminky pro zkizovani hlemytdich farem. — pak, to chov jedlYch hlemYtd'ii da, se zaEdit art i v male zahradce, ktera se pro ten Adel jen trochu upravi, jiste uzname, ze tu jde i o dilletitou otazku mirodohospodatskou. VYkrin hlemYtd'il vlastne pestitele ani nic nestoji. Pro vYkrm postaei apine jen zbytky nejruznej gi zeleniny, jako na pfikla,d salatu, zeli, vinne revy a pod. Ba i zahradni plevel, ovocne listy, skrojky fepy a pod., hodi se docela dobke. 2e pak chov jedlYch hlemY2d'il neni podnikem nijak zvlag t' neptistupnYm, vidime nejlepe z toho, ut na pfiklad i 100 Ctv. metro zahradni plochy stadi k vypestovani vice jak 5,000 kusii hlernYtdlr. A ze tu jde o vec dokonce i vYnosnou, vidime opet z toho, ze na pfiklad jen v Praze plati se z al kg hlemYtd'tt (t. j. asi 30 at 35 kusii.), kolem 20 K. Praha by ov gem na odbyt nestacila, nebot' jeji celoroeni spotteba hlemYtd't je pouhYch 5 metrickYch centu. Bylo by tedy nutno poditati s vYvozem, v prvni fade do ti ge, kde obliba jedlYch pltt rok od roku stoupa. Nejvetspotfebu hlemYtd'u ma v gak Francie. Jen v samotne Pa:fi g sni se podia poslednich odhadit na 6,000 centti za rok.

Z Ceskoslovenskeho Vyslanectvi ve Washington& Dr. Eduard Bene g ve sve depegi oznamuje: "V souhiasu s nag im lidem v zemich deskYch a slovenskYch na ge misto je na strane Polska a jeho spojencu v boji proti nacismu, kterY je bojem za osvobozeni na gi vlasti. Pokusime se okamtite sorganisovati Ceskoslovenskou arta,du y e Francii a v Polsku. Ve vedeni akce je itpina shoda."

6eskoslovenskS7 vyslanec ve Washingtone Vladimir S. Hurban navgtivil 1. zati rano polskeho velvyslance Potockeho a vyslovil mu uprimne celeho d'eskosloveriskeho naroda a ujistil ho, to v boji proti nacistickernu Nemecku budeme pomahat Polsku ze vgech svYch sil. Vyslanec zaroveri vyslovil pevnou nadeji, to po koneenem viterstvi vzkfisene, republika, Oeskoslovenska a Polsko, poueeni tragickou minulosti, budou it vedle sebe jako opravdove bratrske narody. Velvyslanec Potocki, hluboce dojat, dekoval vyslanci Hurbanovi za jeho prohlag eni, jet slibil zaslati sve vlade. giluna vez ria praiskem hrade.

Kdyt itdelny knite znojemskY a kandidat kniteciho trtinu pratskeho Konrad Ota oblehal pratskY hrad tehdy ov g'em jegte sidlo knitat—vypukl zde zhoubny polar, kterY znidil vetg i Cast hradu. 'race byl po gkozen i kostel sv. Jiff, tehdy jit vybudovanY z kamene. Brzy po potam byl vg ak byl vg ak svatojifskY chram obnoven — a to v letech 1145-1151. V to dobe Bala jeho obnovitelka — abaty ge Berta, vystaveti i obe bile vete, jet dodnes zdobi hradeanske panorama. Severni z nich, gtihlej gi a v hmote lehei, se Casem naklonila asi o 40 cm, cot' je nejlepe videt od knetig te svatovitskeho chramu. Odbomici nevylueuji motnost, to naklaneni vele bude pokradovat. Neni tedy vyloudeno, to v Praze budeme jednou mit stejnou raritu, jako maji v italskern meste Pisa. Pies to ndela tato vec udrtovatelum svatojifske basiliky pratadnYch starosti.

Bylo totit zjigteno, to ani dalgi nakloneni yeti nemtrte ugkodit.

Newport, Va. — Novo, osobni parolod' "America", nejvetgi zde zbudovand nakladem 17 miliontt dolara, byla spu gtena na vodu. Byla pokftena choti presidenta Roosevelta, ktera pied tim, net rozbila o ni obvyklou lahev 'gampariskeho, pfedetla dopis presidenta admiralu Lan-

dovi. Lod' tato path. U. S. Steamship Lines.

TRAGEDIE MANESOVA ZIVOTA A D1LA.

Neni dnes sporu o tom, ze Josef Manes je prvni tvtirdi a basnickY duch na geho umeni.

Jeho dilo jsou trosky, nabehy a napady, jet sbirame pobotne a tiskneme k srdci jako nejdratgi odkaz. Byl zakladatelem a prftkopnikern nagi vYtvarne matet gtiny a jednich z tech, kdot naplhili a tim vyjadfili na g pojeiri naroda. Manes, stejne jako pozdeji Ale g, zasnoubili Ceske slovo s °brazem a vyvofili nem docela odligneho a zvla gtniho, nese peeet' dokonale Ceske ptrvodnosti. 2e1, 2e tragedie Manesova dila a tivota je nejtrpei ze v gech, jet jsme ye svem kulturnim vyvoji meli. Nezdar stihal za nezdarem a vtdy, kdy ji2 se zdalo, to se rozzatila jeho hvezda, postihla ho nova, rdna. On, ktery tolik rniloval deti, byl tvrclYm osudem pfinucen tit sam a jeho dilo, ktere tolika jeho nasledovatelum uearovalo, bylo ye sve dobe pfehliteno, ba, i zamitano. Otce Manesova ugtval k smrti ieditel pratske Akademie Ruben se syYm pfiznivcem hrabetem Thunem.

Manesa ugtvala trpka tivotni a umelecka pout.

Krasavici Faninku, ktera, u Manesti sloutila, vyhnala mu rozhodna, sestra Amalie temet na dlatbu a kdy se po letech pkihlasila s °smiletYm deveatkem, vyhnali ji pied oeima sveho bratra po druhe. Manes tim velmi trpel, ale vzeptiti se nemohl. Nedovedl vzdorovati a jen plage prchal pied v gim, co se na neho Poklidu nachazel na hanackem zameeku Cechy u umenimilovne rodiny Sylva Tarouca, kde zapominal a kde oktival. Zde byly mu modely krasavice z blizke vsi Franti gka Janeekova a Marina 8t'astna. Prvni zvednil ye svem nadhernem selskern obrazku Libanek na Hane. Ani ty vgak neztistaly trvale v jeho srdci. Provdaly se a k malovani posilaly ut sve deti. Ani zamecke sleeny nepochopily tohoto placheho basnika barev. AC milovaly jeho pfitomnost a pfijimaly jeho galantni chovani, jet mu vyneslo pfezdivku baron, nebraly ho nikdy vatne. A tak melee, jeho vidali pfatele v etinobilYch kostkovanYch gatech s hnedYm kabatem a dernYm girokYm kloboukem, miloval nakonec jen zvikata a ona jeho. Zvla gtni jeho pfizni se Wily koCky, jet mu nejednou vyvedly rodinu v jeho giraku. Jak make byl povahy, o torn sveddi hoda, jit zaznamenal Arbes. Koupili s bratreni Guidem na vanoce ryby, poctive je zivili, ale kdy je men zabit, zbalili je a zanesli k face, kde je pustili.

Nelze se divit, ze muti tak jemnemu a citicimu plipadal tivot ntasne tetky a ze nakonec mu malomyslne podlehl. Vypravovalo se po Praze, ze katdy, kdo pracuje na staforifestskem orloji, se zblazni. Manes se teto poznamee ale povera stala se mu osudnou. Pristilili ho rib, zamku v Cechach, jak drhne svYnrii kresbami podlahu, psali ptatele z Rima, kam se ode gel leeit, to se potuluje po Aime jako tulak a zebra pled chramy a koneene spattili ho Pratane, jak za dne 'g el se sviekou po Praze. Tato smutna a tvrda skuteenost zavdala jeho taku Alg ovi podnet k nakresleni obrazku, na nemt tento genialni mut se sviekou pfevyguje ostatni, jet se mu namnoze z neznalosti srnali.

Pied smrti mel jedinou touhu, miti tlutott planou rtitl Chodil po venkove a hiedal ji.

Chapeme proto slova Jana Nerudy: "Bohudik, jit dotrpel," jimit nadepsal sy tij nmrtni nekrolog.

Tragedie vgak pokraCovala, nebot' po Manerove smrti stavala se jeho sestra Amalie stale zamlklej gi, zavirala se donna, nikoho k sobe nepoug tela a jednou ji piistihl pritel Manesovy rodiny R. Kronbauer, jak pali Manesovy obrazy a skizzy. Kdyt se ji tazal, prof to dela, dala se do plade a fekla mu, 2e trpi stra gn muka.

Ze vidi z Josefovych papirt vystupovat oblaeky a v nich se ji zjevuje jeji bratr s bolestnou a umuderiou tvati. Trapila se proto, to tak krute pfekazila Manesovu lasku a pozdeji ze se uvavfela ubohe Fanince a vyhodila iii hnitrovo dite, o jeho osudu se jit nikdy nedovedela, Dostavily se pozdni vYeitky, nebot' ManeS velmi trpel i pro tento skutek, stejne jako pro nepochopeni. Zemfel ye veku 51 let, zanechav po sobe urneleeke torso. I tak chapeme je dnes jako

svet1Si, odkaz narodu a jeho semi milovane.

Ve stfedu, dne 13. zati. 1939.

Strana 19.

V2STNI

SDRUZEN1 AMERICKYCH CECHO- tki detektivove, musi se Clo y& legi- stenky jit eerne jako uhel, ale se- till dosti draho co ryzi zlato. N SLOVAKt STATU TEXAS. timovat a podat priikaz jak ony ve- znal jsem take, te pravdive jest po- kdy/ se nedostavalo hotovYch, to s ci nabyl, a zlatnik musi katclou jed- fekadlo: "Neni v gecko zlato, co se tim nejlepgim innyslem na glechetNa vysvetlenou darcima zlatSrch notlivou vec dle serioveho eisla za- tfpyti." nebot' yea ktere maji nY Adel radovali co mohli, pomoci pfedrnetfi na pomoc Ceskosloven- nest. Byl jsem velice zklaman, kdyg krasnSt eistY desk uznany za bezcen- drahe oteine. Dle v geho ale asi nesku a hlavne pro informaci pani zlatnik odkladal stranou pki zkou- ne, surogat. Zlatnik oclmitnul: pa- kdo zase chyta zlocleje, nebot' pani Jos. Octavcove, 1'74 Coligni Ave., geni veci, ktere oeekaval jsem, terY hodinky, pet ketizkii, pet pr- Nevolova obratila se na novoyorskY New Rochele, N. Y. pkinesou slu gnY obnos, jako: take sten& 1 j ehlici, 1 brot a razne zlom- generalni konsulat, kterY to zaslal na vyslanectvi do Washingtonu, a ketizky a hodinky, co g uznal za bez- ky, jet" pova'tovany za zlato.

Houston, Tex. 9. zaki 1939 cenne a odmitnul.

Hodinky nektere snad jsou z lev- jsem nucen podati toto vysvetleni, Obdrgel jsem od CeskoslovenskeNektere veci bylo ov gem hned po- nej giho zlata, ale jetto v gechny jsou hlavne pani Octavcove v New Roho konsulatu v Hou.stonu toto vy- znat na prvni pohled, ie jsou to cet- rozbite, tedy jakousi cenu ma pla- chelle, N. Y. zvani: Na ge vyslanectvi ye Wash- ky z jarmaredniho gestikrejcarove- gtik a dle vg eho nestalo mu to za Za prstYnky a jedny naugnice ingtonu gads, Sdru geni AmerickYch ho kramu a babieka schovavala to to ostatni soudasti vgechny oddelat, Oechoslovaka v Texasu, aby laska- take po sve babiece jako zlatY po- aby vaiil gouge plagt'. Nechtel jsem zlatnik J. Wexler vyplatil dne 17. ye podalo darcilm zlatYch pkedmetil klad, a nyni s tim nejlepgim Umy- zpravu tutu v tisku vefejne poda, bfezna 1939 dekem obnos tkicet pet na pomoc Oeskoslovensku (jmeno- slem darovala to na oltaf stare vla- vat, abych darce nezarmoutil, ne- dolaru gedesat pet centil. co g tehog vite pani Jos. Octavcove, 174 Coligni sti. Jsou nektere ty pkedmety a pr- bot' natai zajiste za ony veci pla(Pokradovani na strane 24).

Ave., New Rochelle, N. Y.) patkiene informace, jak bylo se zlatYmi pkedmety nala geno, a uvekejnit jmena a pkedmety claret.

Jmena darcti a pkedmety oznamil jsem minuleho roku jak nasleduje : Dne etrnacteho zaki oti gteno, p.

Gustav Walla daroval dvoje hodinky a jeden ketizek. Dne 21. zaki oznamen pkijem od pani Rubi Nevolove to doby v Dallas a side: pi.

Albina Kozova 1 snubni prsten, pi.

Anna Kosova 3 prstenky, pi. Anna Hlogkove. 1 snubni prsten, pi. Dolfi Stranska 1 snubni prsten,-pi. Emilie Vaigel, Houston, 2 snubni prsteny; p. Hugo Sefea,k 1 prsten, pi. Nevolova 1 snubni prsten a pi. Kraftova jeden ketizek. Dne 2. listopadu v tisku ozriameno: pi. Pavia Studnidna jeden snubni, etyki jine prstenky, dvoje damske hodinky a tki ketizky. Pani Stachova z Cameron jeden snubni prsten a nau gnice. Pi. Chas. Mekedka ze Schulenburgu jeden prsten a zlomek jehlice. Od Cechoslovaka zaslany tki prstenky a dkive hlagen prsten od pi. A. Svobo0NESTRANNI tASOPIS, HAJICI ZAJMY FARMArtt, DELNtKUJ A dove z Hubbard, a bez udani jmena zaslany 3 prstenky a bra,.

ROLNiKt Snahou na gi bylo, aby darovanYmi pkedmety pomogeno bylo co mo -g -noejvicdomen,z jlpe poslat do stare vlasti a proto zaslany byly do Washingtonu na deskoslovenske vyslanectvi, ze to testa nejjistej gi a s nejmengimi vYlohami. Pkedmety le gely tam delgi dobu, anig bychom vedeli zda byly odeslany do vlasti di ne, a na dotaz o torn udinenY zdej gim konsulatemi z vyslanectvi, pkedmety ony byly nam zaslany zpet s podotknutim, ge I vyvaget zlato ze Sp. St. jest protizakonne, abychom to hledeli zpenegiti zde. Choulostiva zale gitost ona vlogena na mne dne 17. bkezna 1938.

Byl jsem ve tkech zavodech zlatnicVyntitkujte teto piileiitosti a feknete o torn svemu sousedu. kYch, kolik za pkedmety nabidnou dle odhadu. Myslel jsem, ge rani mne mrtvice, kdy g v jednom obehodu nabizeno mi bylo za vge deset dolara — pak 15 a dvacet —a kolik pry za to vlastne chci. Vysvetlil jsem ovgem na jak dobroeinnS7 Adel to OBJEDNAVKU POSILEJTE NA: jest. Kdy g jsem to nechtel pak vubee prodat, zlobil se zlatnik, ge mnoho dasu stravil ludebnim zkoumanim a jegte se popalil, a to te mel jsem het hned,:ge -to nechci prodat, ad tekl jsem pkedern, ge cllei-odhad deny onech veci.. itorreone Vratil1.-jae-rii nickeho obchodu J. Weilera, 914 Prarie Ave., tY g je ptivodu z eeskoslovenska a jehog odhad byl nejpoctivejAi. Ka g dY kuS zkoumal a vagil zvlag t' dle jakosti zlata. Prodati vg ak nejake zlate pkedmety neni tak snadne. Hned jsou po race dva,

Ctete

••••

CECHOSLOVAKA? Jest-li chcete se doeisti nejnovejsi a (mine zprivy z piitomne evropske krise, zajimave jine zpravy mistni, statni a narodni a ze stare vlasti, dopisy, poucne a zajirnave dinky a rony,

Predp at'te si CECHOSLOVAKA K vuli rozsireni Cechoslovaka nabizime pouze novSrm odberateliim, eleniim S. P. J. S. T., 6asopis ten

roc

Nabidka tato potrvi kratkou dobu.

Pospeite Si.

FlOSL 0 V BUSHING CO. West, Texas

Strana 20

VESTNIK

DETSKA BESIDKA Zvedave housatko.

J. Brotova-Mali TYKLUSALO se jich z deseti vajec devet, V V devet hebce ochmYtenYch, modrookYch housatek. Srdce se nad nimi smalo. Husa Kejhalka, pyAna na svilj houfek, vodila deti po dvoie a blahosklonne ptijimala pochvalu syYch "To je Atebetani a chlubeni, jako by nikdo na svete nevidel housata," durdil se kohout 6erna Ostruha.

"Tomu ty nerozumiA! Katcla matka vidi sve deti nejkrasnejAimi a Kejhalka vyvedla prvni hnizdo. Az bude mit housata po druhe, nebo po tieti, nebude na dvoie tolik rozruchu!" moudte tekla kvoena Kok-Kok. Housatka rostla jako z vody. Sekane koptivy s otrubami a brambory "sly jim k duhu. Vyhtivala se na sluneeku a od rana do veeera bylo slyAeti jejich zvedave: proe, a proe? Kdy2 je hospodelova Anea vyvedla po prve na Uhor za chalupu, nebralo diveni i'vyptavani. konce.

"Tam dole za vsi je ieka. Az budete trochu ptijdeme na vodu", slibovala maminka Kejhalka.

"A co je za iekou?" zeptalo se housatko s dernou skvrnou, kteremu rikali Flieek. Bylo ze vAech nejzveclavejAi. "Za vodou je les a dal pole. Ale nyni si hled' mlade travieky!"

Housatka se napasla, potom se ulotila kolem Kelhalky a podtimovala. Najednou sebou Flidek pohnul. Jit se chtel zeptat: co je to, maminko?", ale sklapl zobaeek fidivem. Na kvetu hluchavky usadil se krasny motY1 a rozeviral proti slunci sva barevna kiidla, aby ukazal svetu jejich krasu. "Jste nejslaciAi kvet na louce!" kikal hluchavce zdvoiile, a odletel k mlade sedmikrase, aby ji povedel stejnou laskavost. Flidek tike vstal a batolil se za motYlem.

"Jste take ze dvora?" optal se zvedave.

"Ne, pkiletel jsem z louky a lesa. Bydlim katclY den jinde, mam rad zmenu. Zvykl jsem velkemu prostoru. dvtir by mi nestaeil," smal se motS71 Otakarek.

"Ja jsem Flicek. Tuze rad bych videl louku a les ,nikdy jsem tam nebyl!" piiznalo se housatko.

"Jsi jegte male a zvedave. Abys vAak netekl, Flicku, ze nejsem ochotnY, vezmu to s sebou, cheeg-li!"

Flidek jen chvilieku zavahal, °hied' se po mamince, ale potom odhodlane vykroeil.

"Poletim pomalu a budu si pii torn povidat s kvety a kamarady, abys mi stadil!" tekl tyl.

Za chvili byli na mezi. "Kam jdeA, Flieku?" zeptal se AipkovY ke•.

"Na louku a do lesa!" chlubil se Flieek.

"Jen dej pozor, aby to nevidela hladova vrana nebo lasice. Vicekrat by to maminka nespattila!" tekl Aipek.

Flieek jen pohodil hlavou a betel dal. Stadil 0.takarkovi, kterY se zdvotile klanel kveturn a ukazoval jim sve taneeni umeni.

"Je to vetroplach, nevette mu, chvili stejne kaki* kvet!" usmivala se pod keiem fialka Otakarkovu dvoteni.

Tu byla teka. "Ja, prieletim a ty pieplav!" tekl motYl. Flieek se pustil s bazni na vodu, ale ku podivu, rychle pochopil vodni zakon.

"Nebat se! Pane hlavu vzhtru a vesluj!

Raz, dva, raz, dva!" radila rozehrana, vinka a stiikla po Fliekovi sttibrnYmi krapejemi.

"Tu je les. Projdi se po cestiekach a ja zatim poletim na navAtevu. Za chvili pro tebe ptijdu!" tekl Otakarek a zmizel mezi stromy.

Meek se chvili prochazel, potom si sedl na bieh nad vodou, kam sluneeko pekne htalo.

"Jejda, to je divna vetvielca, ma oei!" povidal, divaje se na vrbinu. "Vetvidka" se zasmala. Mela opravdu tiva, eerna oelca a etyki notieky a byla ptitisknuta pevne ke skuteene vetvi, ze ji Vernei videti nebylo.

"Ja jsem. jeAterka Zelenka!" tekla vesele.

"Co to creak Zelenko!" ptal se zveclavY Flieek. JeAtetieka se mu velice libila, zdala se bYt mile, a ptatelska.

"Nkam na svaeinu!"

"Ptinesou ti sekane koptivy s brambfirky?" vyzvidal Flieek a teAil se, ze ho Zelenka pozve ke stolu.

"Nevin, co je to. Ale ja rada tivou sVaeinu.

Sed' chvilku tile, uvidiA!" Flidek ani ne.dYchal, jen oelca zvedave otviral. Nad vodou se objevilo zelene Aidlo. Melo velike oci, leskle Stihle tilko, kiidla pruhledna, vyAivana sluneenimi paprsky: 'Chtelo si asi chvili odpoeinouti a blitilo se k vrbine. Zahledlo snad leskle jeAterei oci, chtelo oclletet, ale bylo pozde. Zelenka je srazila prackou, tiska a nejprve mu utrhla krasna prfisvitna kiidla.

Flielcu? To je moje tiva svaeina. Ut neuleti!" smala se.

Ale Flieek neslyAel, utikal, co mu richly sta"Hrfiza, iikal si. "Ta ohavna Zelenka! Nemam ji ani trochu rad!" Srdieko se mu zatetelilo Uzkosti. "Potkam-li hladovou vranu nebo lasici, udela to take tak? Utrhne mi kiidla, abych nemohl uteci a potom. Potom ut nikdo nepolituje zvedaveho Flieka, kterY mamince utekl!'

"Otakarku, kde jsi, Otakarku? Clad domfi, k mamince!" vole housatko, ale motYl, tandici na lueni hostine, clavno na ne zapomnel.

"Kra, krt.., kra! Musim do luein a lad, detieky ma maji hlad!" volala vrana, letici nad lesem. Flidek se ptikrail do podrostu a leknutim zaviral oai. Kdyby slyAel alespori hlas teky!

NaAel by si jit cestu domu. Z travy vyletely vtetenuAlcy a smaly se, kdyt se jich Flieek polekal.

"Myslil jsem, to jde pro mne lasice. Ale co to Mate!" ptal se Flieek zvedave, sotva se trochu upokojil.

"Navijime na vzduAne civky sluneeni zat!"

VtetenuAlty se smaly a padly zase do travy.

"Schovam se take, trava je vysoka, lasice mne to nenajde!" tekl Flieek. Udelal nekolik krokti a zaslechl podivne Austen'. "8888!" eptala trava, uklanela se eemusi lesklemu a padala k zemi.

"I, Bote! Housatko! Uteklo jsi, nebo to ztratila neopatrna pasaeka?" divila se kmotra Rousova, vytinajici paseku.

"Utekl jsem s Otakarkem!" ptiznal se Flieek, ale Rousova mu nerozumela. Dala house do koSika, travu svazala do plachty, nalotila do nuke a 'Ala k iece. Odvazala lod'ku a vzdychajic finavou, veslovala ke vsi. Po mezi utikala uplakana Andula.

"Kampak?" zeptala se Rousova.

"Hledarn house s eernYm fliekem. Ztratilo se mi na Uhoru. Hospodyne hubuje."

"Tady je ma.S!", a Rousova povedela, kde Flieka naAla. "Zaplat' Pan Bub! To jsem rada!" Andula podekovala, vzala Flieka do narude a betela Kejhalka zahledla svoje dite a dala se do radostneho ktiku. "Piece je vrana neodnesla, ani je nechytila hladova lasice!" radovala se.

Flieek skoeil nedoekave na tem.

"To budete koukat, co jsem vide a zatil!" chlubil se.

Ale Kejhalka se zatvatila ptisne. Ano! Ale drive dostaneA na pametnou, abys bez meho dovoleni neutikal s cizimi z domova!" a klofla Flieka citelne do htbitku.

Ve stredu, dne 13. zafi 1939.

Bolelo to, pravda! Ale kdyt Flieek pozcieji vypravel sourozencum o sve ceste, myslela si Kejhalka laskypine: "Vida, jakou ma pamet'.

Inu, bude chytrY, po tatovi!"

60.000 HEKTARt NOVE PIEJDY. Ministr vetejnYch praci zadal dal g price na stavbe dalnice a to na mora yskem Useku na Chtibech. Stavba techto Usekti byla zadana Za 83 miliony K. Take generalni teditelstvi dalnic zadalo dalAi price. Ted' je ve stavbe celkem 14 'Ciselcu a 6 mostfi. Stavba dalnice vAak nepokraauje oeekavanYm tempera, protote se na ni neptihlasil dostateenY podet delSituace se zlepAi at po tnich, nebot' pak hodne delniku piijde delat na silnici. Velmi zajimavo, je otazka nahrady za ztratu plodne ktera bude na stavbu dalnic a jinYch rozmernYch staveb spottebovana. Odbornici odhaduji piimou ztratu ptidy na Morave na 3.800 hektarti. Dale bude rozkouskovano jeAte blitne 8.000 ha a vYnosnost tim snitena. Nahrada za tuto plodnou pndu,-ktera, bude zastavena dalnici, prilplavy atd., ma bYt ziskana scelovanim pozemict. VAnde. kde to bude prakticky motno, se budou odstrariovat meze a jine nevyutivane plochy. Scelovanim pozerrikti by se ziskalo nekolikro,te vice pudy net se ztrati pre stavbe dalnic. Bylo by to asi 6.000 novYch hospodatstvi a to sobestaenYch po 10 ha pudy. NaAli by tak existence mnozi uprchlici ze tad zemedelcti a jeAte by zbylo na pachty pro male zemedelce.

1VIedyedi ye "sluibach" iimskkeh cisaffi.

Pii dvoru timskYch cesarti, hlavne v pozdejAich dobach, byli velmi east° chovani statni medvedi pro Atvanice nebo pro krvave hry, vystrojovane o velkYch svatcich. Jen cisat Valentian I. si vychoval 2 medvedice pro vlastni jako stratce sve lotnice. ktere katcleho nevitaneho pied jeho alma rortrhali; pies jejich krvave poslani obdaiil hrozna, zvitata krasnYmi jmeny: Nevinnost a Zlatieko.

Cisai Dominitian mel u Alby Longy vlastni arenu, kde mladi patriciove zapasili s numidskYmi medvedy. Nejeasteji byly ovAem takove zapasy potadany v amfiteatrech, kam byla proti gladiatortun vhanena zvet zdivofiela hladem a rozdratdena barevnYmi za.voji. V Rime vAak byly potadany hruzne pantominy, kde start' motiv byl piedveden v krvavou tragedii.

Staii spisovatele, zejmena Martial, dovedou o tom velmi vYstitne vypravovat. V arene se ptedvadela scena s bajeenYm pevcem Orfeem.

Odsouzenec, jemut piipadla filoha kouzelneho zpevaka, byl vynesen z propadliAte a k zvuktun jeho lyry poeala se pohybovati cela ,okouzlena ptiroda. Skaly se k nemu ptiblitovaly, stada ohromnYch medvedu ulehala k jeho noham.

To vAe dokazala retie a dresura cisakskYch pochopfi. Kdyt vAak hra trvala jit dosti dlouho, bylo Oho znameni a id3rlicka scena se zmenila zasahem medvedu v krvave divadlo. Ovtem byla take piedstaveni, kde cvideni medvedi ptedvadeli sytij neohrabanY tanec; cisat Karinus provozoval nekolikrat podobne pantominy. OblibenejAi byly Atvanice, tieba jen zvikat proti sobe. ZajimavYm byl jiste souboj medvecla s dvourohYm nosoroacem; africky obr nabral pry sveho protivnika pod briichem a pohazoval s nim jako s mieem. Jakemusi timskemu hrnaiti se tento tapas tak libel, ke ho zachytil na jedne ze s yYch hlinenYch lampieek. Tato hrtana, divadla pusobila jiste take mnotstv'm zabitYch zvitat: cisat Gordian I. dal za jediny den zabit tisic medvecit, time daleko piekonal "rekord" cisate Proba se 300 a Kaliguly se 400 zabitYmi zviiaty.

Caiihrad. Turecka, vlacla natidila, aby se pracovalo v dvojich smenach a po sedm dni v tYdnu ye vAech tovarnach, v nicht se vyrabi munice a zbrane. VAechna catihradska musea zadinaji stehovati vzacne umelecke pokiady do vnitra zeme, aby byly bezpeeny pted ptipadnYmi nalety. Tisk podnika prudke Utoky na Nemecko, jet je vineno, to chce "ovladnouti svet brutalni silou a barbarstvim".

Ve StreCIU, are 13. Zarl TUTS.

Cryvky z eeskoslovensVch Svatopluk (lech.

EMA-LI narod deskoslovenskY bYti naroN dem nevdednYm, nesmi zapominati svych nejvetkch a nejlepeich synti, naopak musi jim venovati tithe vzpominky, ptipomenouti si jejich 2iyot a dilo, jim2 narodu prospeli, co pro svtij lid vykonali a joke duchovni bohatstvi mu zanechali. Narod deskY byl et'astnY po to strance, 2e i v dobach nejtemnejeich mel mute, kteslovem i perem mluvili k du gi naroda, silili jeho viru v lep'ei budoucnost a ptipravovali jej, aby po svr2eni jatma mohl zase zaujmouti dilstojne misto mezi narody na poll osvety. jsme v nem spisovatele a bdsnika, kterY \rail v lepgi budoucnost naroda, prorokoval ji a svYm perem snakl se lid deskY pro tu novou dobu ptipravit a vychovat. Nebylo v narode naeem spisovatele a basnika, kterY by se Weil tak velke tote a lasce, jako Svatopluk Cech. trill ' byl Mickiewicz Polak-am, Pu gkin Rustun, tim byl Svatopluk tech nam techoslovaktim, toto2. °pray -dovYmbasnike—pr .Nmtedsavuje v sobe dobu narodniho 2ivota kvasiciho se v druhe polovici 19. stoleti, jeho mranvni, kulturni i politicke snahy, jeho konflikty s vladou a Mind a jeho ottesy. On rozehtardeskou du gi a 2havymi proudy sve lasky ji znovu fornioval a zugIecht'oval. Vy§el z bidy a rozumel nagemu lidu jako malo kdo jinY. Svoji basnickou vnimavosti chapal poslani maleho naeeho naroda ve velike rodine Slovanstva a prave z tohoto pochopeni odvozoval i svoje poslani a iikol v narode: toti2 prohlubovat lasku k vlasti, vychovavat lid k mravni velikosti, povzbuzovat k vytrvalosti, trpelivosti a statednosti.

Svatopluk tech narodil se 21. •imora 1846 v Osttedku u Bene gova, kde jeho otec Frantigek Cech byl hospoddtskYm spravcem, pti kterem2to povolani menu), east(' svilj pobyt. Otec Oechilv byl uveclomelY vlastenec a take ye svYch &tech budil lasku k vlasti, iictu k slavne minulosti naroda a k Ceske knize. Svatopluk chodil nejprve do obecne 'g koly v Litni u Berouna, potom ye Vranem a pozdeji pti gel na hlavni gkolu v Litometicich. Tam take vstoupil do prvni tiidy gymnasia, ostatni veak rodniky dokondil v Praze u piaristtil na Novem meste. Soudasneho pisemnictvi deskeho vkmal si ji2 jako student na sttedni gkole a zadal peat ver ge. Kdy2 mu bylo 20 let, uvetejnil svou prvni based "Vanodni sen", podepsav se Svatopluk Rak, co2 bylo rodne jmeno jeho matky. Kdy2 pozdeji studoval prava, nezanechal sve basnicke zaliby a upoutal pozornost literarniho sveta temito basnemi: Husita na Baltu, Bouie a Kandiotky. Od roku 1871 stal se spoluredaktorem Svetozora, kde uvetejnil mnohe sve prate psane ver2em i prosou. V roce 1873 vstoupil do advokatni prakse ve Slanem, ale i tarn ztistal veren basnickemu Peru. Mimo jine prate uveiejnil tehdy epickou baseri Adamite, ktere vzbudila nesmirnY zajem. Sklon ku tvorbe literarni byl u neho tak silnY, 2e se spisovatelstvi venoval cele, opustiv advokatni praksi. Stal se spoluredaktorem Lumira, ale po ftech letech se dal je gte jednou zlakat k advokacii, led ne na dlouho. Zahy opustil pravnicke povolani navkly a oddal se literatute, co2 bylo jeho vlastni ureeni. Se svYm bratrem Viadimirem Cechem a Servacem Hellerem zalokl mesidnik Kvety, kde take je ulotena vetgina jeho praci. Tim vlastne podind jeho velika 2ivotni draha. V to dobe vyela prvni sbirka jeho praci nezvana, "Basile", ale ji2 roku 1880 vychazi nova sbirka vereovanYch praci, obsahujici basne Jan 2i2ka, Zimni noc, Cerkes, Hand2ar, Upominka na hrob Havlastiv a venkovskou idyllu "Ve stinu lipy". Tato sbirka doCkala se brzy daleich dvou vydani. Pozdejk ndsledovaly: Slavie, Dagmar Hamman a bachorka Petrklid. Jeho v pravde mistrovskYm dilem

V E,

-.I. DI K IV

je historicka epicka baser" "Vaclav z Michalovic", ktera dosud nalek k nakm nejdokonalej'km basnim epickm. Kdo z milovniku deskch knih ji nedetl, mel by ji Cisti a kdo ji snad Ceti kdysi, mel by ji Cisti znovu. Rozruch zpilsobila tehdy rakouskou vladou zkonfiskovana baser "Legetinsky kovat", kterou jiste zna, katcly prtiimernY etenat deskY. A jestli nezna, baseri, tedy bude ee jiste pamatovati na oblibene dojemne pisne, k nim2 hudebni skladatele Cerpali namety prave z teto basne. Jsou to popularni pisne: "Jen dale se mnou pojd', k lesu me vyprovod';" "Vyhlednu z doubravy"; "Rozbalim uzliCek bilem gatku," a "Nepladte vy modre ("di". V Legetinskem kovak vytvotil Svatopluk tech typickeho tvrcleho Ceskeho mute, jeho' vzdor proti panovaanosti a rozpinavosti cizaku byl symbolem nemeho vzdoru narodniho. Nejaka dobra duce upozornila Videri na-baseri a jeji obsah. Videriska vlada natidila hned konfiskaci knaky, nebot' spattovala v basni nastroj, kterY by mohl poboutit tvrde a vzpurne 'Ceske hiavy. Pies to vgak nektere vYtisky pronikly do lidu a baseri se tajne opisovala a gitila mezi dem, kterY z ni Cerpal silu ku svemu sebevedomi a vzdoru. Take maliti Cerpali namet z basne to ku znamemu obrazu, jen' piedstavuje kovate stojiciho ye vyzYvave posici proti ozbrojenYm vojakum. Tak baseri, pisen i obraz tu mluvily k Ceske duel o ktivde a bezpravi, jako o touze po odvete a osvobozeni. Baseri Le2etinskY kovat tvoti jakysi 'Wad k dal gim jeho lyrickYm basnim, je2 nesou nazev: Jitxni pisne a Nove pisne, jimf2 byl podlo2en ton silne narodnostni. Tuto sbirku zakondil "Pisnemi otroka," do nicti2 vlo2i1 temet kacitske vyznani naeich narodnich chyb a slabosti, vzdor rebela proti katantun a utiskovatelum. Pisne otroka jsou vYktikem ottasajicim svedomim naroda. Ve vergich tech ukazal autor deskeho dloveka s poktivenou jeho pateti, se zmrzadenou duk, jak si sformovala jezovitska vYchova v dobe pobelohorske protireformace, dloveka zaktiknuteho, zdeptaneho, kterY "za ptehou gli stuchle rf2e poni2ene clutky liZe." Pisnemi otroka postavil Svatopluk tech pied lid nag zrcadlo, aby se v nem videl jak skutedne je. Kniha byla hitana,sla od srdce k srdci.

To je v2cly testa rychla a kratka. Sotva se kni2ka roku 1895 po prve objevila, byla hned rozebrana a potom nasledovalo jedno vydani za druhYm. Neni snad druhe Ceske knihy, ktera by dosahla tolikera vydani v tak kratkem Case. Bylo spravne tedeno, ze kdyby Cech nic jineho nenapsal, pojistil by si nesmrtelnou pamatku v narode "Pisnemi otroka". Kolik vykonala dobreho a jak magickou silu mela slova, jimi2 basnik vyzYva deskY lid, aby settas1 pouta, aby netti gtil svYch sil a ye svornosti bojoval "za velikou, za veem svatou, za myelenku jedinou."

Svatopluk Cech tvotil i v prOse. Napsal povidky, arabesky a hilmoresky ve etytech dilech a humoristickY roman "Kandidat nesmrtelnosti". Kresby z cest. Upominky z vYchodu, humoresky a satiry a drobne arty, rtizne Crty 2ertovne i va2ne. Velmi popularni knihou jsou "VYlety pana Broudka", dale "Pestre testy po oechach". Svatopluk tech tvotil telce a pracne, o kaklem stove uva2oval, ekrtal, piepisoval, piloval a brousil, o2 utvoiil dokonalY vere.

Kdy2 uvakme, jak mnoho toho napsal ye vergich i v prose, musime se obdivovat jeho idasne pili. Osobne se vyznamenaval skromnosti o2 ptislovednou. Odmital vyznamenani a potty a kde by odmitnuti zpilsobilo neptijemnosti, tam je snag el trpelive a odevzdane. V imoru 1906 oslavoval celY narod jeho gedesatiny. Kdy2 zemiel 21. imora 1908, celY narod truchlil. Sto dvacet tisic lidi doprovodilo ho k poslednimu odpodinku na Vfgehrade. V priivode nesli studenti tabulky s napisy jeho del, hlaholily zvony, zatilo tisice svetel. Mel majestatni pohieb.

Odeg el, ale neni zapomenut. Jeho dilo 2ije a zati i po letech do flak doby a ma nam jeete mnoho co fici.

LondYn. — 2idovske organisace nabidly britske viade, ze by byly ochotny utvoiiti zvlagtni 2idovske legie, ktere by bojovaly proti Nemcilm.

Britska vlada tuto nabidku asi odmitne, nebot' by radeji videla, kdyby aide vstupovali do armady jednotlive a ne jako ucelene Utvary.

Pripravy k stavbe noveho

Narodniho divadla

v .11rne.

Ptipravy na stavbu Narodniho divadla v Brne uOinily v posledni dobe zase velkY pokrok.

Zatakavaci zkou gky na stavenigti, ktera proveciia pediive technicka laboratot prof. ink. Riegra na Ceske brnenske technice, dopadly velmi aocre, takze o bezpeenost zakladu netreba miti obavy. Projektant arch. ink. ViSek pracuje na podrobnYch plOnech. Soudasne se dohotovuji prokty instalaci. Zajem o nove divadlo v Brne vzrtista v nej girgich vrstve,,ch lidovych, nejen v hlavnim meste Moravy, nYbr2 i mimo ni.

0 tom vYmluvne'sveddi jiste i to skuteenost, v Cervenci se ptihlasilo do Dru2stva novYch 160 agent". Bylo by si jen srdedne ptati, aby tento 'ivy a vskutku neobydejnY, trebake pochopitel, ny zajem o clastojnou a novou scenu v Brne neustal a aby bylo mo2no dodr2eti slib, ktery si dal vybor DruZstva na konci Cervna, 2e talk do sklonku zati t. r., t. j. k ptipravovanemu za.haj eni stavby, bude miti Dru2stvo ji g 2000 elenft.

Pravidelne relate v brnenskem rozhlase o pravach ke stavbe noveho Narodniho divadla v Brne budou zahajeny °pet 24. srpna v 19.30 ho' din. Ceske Brno pkijima s opravdovou radosti take zpravu o tom, ze "Morava", kulturni sdrukeni rodakt a ptatel Moravy v Praze, uspotada letos 16. a 17. zari "MurayskY den v Praze" a ke vynos tohoto giroce zaloleneho podniku venuje, v pinem pochopeni svYch povinnosti k rodne Morave, ptedev gim ve prospech postaveni nateho deskeho Narodniho divadla v Brne a na podest novemu sva,tostanku naeeho velikeho a zdraveho umeni. Zakiadni kamen k novemu brnenskemu divadIu Ina byte polo2en na konci zati. Podrobnosti u -oslavacn, spojenych s touto vYznamnou udaiosti v dejmach temeno divadelnictvi na Morave, budou oznameny tiskem i rozhlasem, jakmile budou stanoveny.

Praha pied podzimem.

Pralske ulice se zase pini, nejak to lac) letos ubehlo, zkratilo se. Sednete si veder na SlovanskY ostrov, na Pettin a pozorujete, jak je Praha krasna za tech melancholickYch vederft, kdy prvni tma pije posledni svetlo a misi se v kouzelne ptisvity barevnYch perleti s prvnimi ril2enci elektrickYch lamp. Maji ty vedery zvlaStni hudbu, hudbu pridu geneho s vYSe pahorka, ale zaroven stohlaseho orchestru: Sum stromu je v nem, hvizd automobili", rachot tramvaji, vysoke zvuky smichu, hluboke tony jezil na Vltave, zpev ptaku, pak zazni zvony, v aloe sirena --a v gecko je to podmalovano odevgad se vinicim ktidlem eumu, ptichazejiciho s nabreki, parka a namesti. V gecky ty zvuky se spojily v piseri veikomesta, v dech statisicti, sladeny jedinY ton Prahy. Tam dole se hemki zastupy po masted', tisice lidskYch mravencil, dorakejicich na sebe, vyhYbajicich se sobe v neustavajicich proudech. Pied mesicem jste travili vedery na lesnich cestach, v geru podrostu se vain kmitla srna, jen sem tam se mihl elovek. Je konec samoty, u2 jste se zase zatadin do lidskYch proudti, do spechu kancelati, do oboe kavarenskYch crenate novin, za jejicht plachtami vykukuji pie. gate a uvallive nlav3.

Narodni divadlo dole nad Vltavou se chysta sezone. U2 v iiterY zadne. Nesly gite u2 v duchu klapot sedadel, prvni, druhe zvoneni? Vejdete, usednete, opona se zveda — to IA jste se dnes rozloudili s letem, nebot' zacatek divadel u2 je neklamna, znamka podzimu. Podzimu, ktery je viastne lidskYm a ptedev gim umeleckYm jarem. Zadina sezona, pkijdou premiery, vYstavy, koncerty, knihkupecke sktine se zapestki obalkami novYch knih Ptijdou studenti, to u2 bude tipinY podzim. A vlastne zacatek roku, mnohem veteim pravem nee zacatek roku kalendatniho.

Tuscon, Ariz. — Amerieti legionati divise v AArizone zde konali konvenci a zaktideli hned veechny pokusy, aby se legie vyslovila pro neutralitu v nyneigi svetove krisi. Pkeva2nou vetginou byl nynej gi neutralni zakon Spoj. odsouzen.

Belcamp, Md. — Bat'ova tovarna zde zahajila vYrobu. V nove tovarne ji2 zadali pracovat mistti ze Zlina, kteti zdejk delniky zauduji do systeMu Bat'ovy spoleenosti.

axiom

Ve stfedu, dne 13. tati 1939.

V2STNIK

GG

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLU2BA. V hodine tialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou natl. zasadcu.

EDWARD PACE Pohiebni tiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. LeMikar 6ESKt PRAVNiK ttadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nemeina na meit'ankach bude Povinnou.

Pro novY skolni rok chysta ministerstvo Skolstvi, jak jsme jit oznamill, nove udebni osnovy. Nyni se vydani techto osnov pozdrtelo, proto'te bylo dOdatedne rozhodnuto, aby nemdina byla povinnYm ptedmetern i na me g t'anskYch S-kolach. dosud se vyudovalo nemdine jako nutnemu Skolnimu ptedmetu pouze tactvo dtvrteho rodniku me-St'anskYch Skol. Od noveho 8kolniho roku se budou nemeine povinne vsichni taci meSt'anek. Jde o to, aby katclY zak, kterY opusti ndrodni 'Akoly, se mohl dorozumet s katdYrn take nemecky.

Reka priplavila na plovarnu obrovsize mraveniSte. Plovarna pod Veselim na tece Lug nici mela onehdy silnou navStevu, ale — narStevnici nemohli do Vody. C'ela hladina teky byla pokryta silnou vrstvou telieek oklidlenYch mravencii. Hladina teky de gti stoupla a zatopila patrne obrovske mraveniae.

Nabytek a domaci zatizeni vtieh( druhu.

Leptii obsluha — Vettii fispora.

Tesar Furniture Co.

• • • • •

5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove kadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06NI LEKAA BrYle spravne ptipravene. tas die 6raluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

r t

Funkcionalni zacpou; Neziiivnosti Zkaienim Zaludkem, Ztratou spinku, chuti k jidiu, Nervosou a bolenim hlavy, kdyi tyto nepiijemnosti jsou zavineny Spatnfrm vyme g ovanim a zaiivanim.

C. H. CHERNOSla

PRAVNIK Vytizuje vetikere soudni zaletiitosti (Itadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Bezmala, ledesat let plitelem v 4esktch a slovenekteh re&deb PO CELE AMERICE.

RED FRONT Ceske. Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kotiut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidclna jidla a lunde Nejleptii soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlatitni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB eeskY Lelia. a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

ledni slavnost byla ukoneena choPo 40 letech za verpankem. ovac1a1 ysYm a n ro dni Uti" toho site na svaj vysoky vek r cm sva b hymnou.

Odpoledne, promluvil yeobuynickY mistr Eduard VrSa z Poldouci orelskY pracovnik z Erna. KaniCky na 2d'arsku u sveho verpanku mnoho nenadelal, ptes to vS'ak rel Fanfrla. Dopoledni m'Se i odpose stark poctivec a mohykan sveho ledni proslov byly vysilany v'6emi temesla Civil po vsi, jak se dalo. trenn nainn stanicemi rozhlasoSbiral start bagandata a vysedaval \Iran_ 0 nad nimi u verptnku dlouho do no- '8Iechtic, kterY byl take ornitologem. d, chteje z nich stvotit botu, poV sobotu v noci zemtel na zamdobnou k svetu. .810 spite o annu't- ku LeSne u Zlina Josef hrabe Seinu, net o tadny vYdelek, kterou mu lern-Aspang. Byl v cele Evrope znam chalupnici ze vsi poskytovali. jako jeden z nejvatSich odborniku ne-li eloveku .tedesatka a byl-li po v ornitologii. Vykonal sam velkou celY svilj vek odkazan na verpanek cestu kolem sveta, ze ktere ptivez1 a S'idlo, lze toho po nem u ts mad° spoustu vzacnYch ptakt. Jeho sbirtadat a 'starY mistr byl spokojen s ky preparovaneho ptactva, vajec a tim, co mel. Tuhie ho v'Sak stihla hnizd zabiraji celou jednu budovu kruta nehoda. Pichl se :Sidlem do zamku Le'g na. Jako odbornik byl i dlane. Na nejake mazleni nebyl Vr- elenem vedeckYch spolethosti v Bersa ptipraven, Ptilepil na ranku na- line a Mnichove. Pied lety zpusobila plast a Sib Tieti den vSak ho znadnY rozruch soudni pte s vedouprobudila palaiva bolest. Schoulen eimi jeho panstvi. do klubka, tiskl oteklou a zmodralou ruku mezi koleny. jako NONAT POMOHLA ZAS. vYheri. Nebylo jine testy, net do nemocnice. Nechtelo se mu od ver- Dal gi dosved6eni od panku, stale jeSte stark poctivec yep. Najvara, Prague, Okla.

Se to ptejde Kolikrat se jen za Panu Tom Carsonovi praci byl etyti desitky let, ktere ztravil v re- rozma6kan prat., Nahodoitct jsem byl to. On chtel jrt k le ail, ale potom. mesle, pichl Mdlem nebo zranil ph radii jsem mu, by dojel k me mantelknejpem. 1VIusil v'Sak jet. V nemecko- ce. Ta mu dala na prst naplast z Nobradske nemocnici vSak lekati zji- nat. Za chvili zpet do prate a still, mistrovi neni pomoci. delal dale. Ta jedind naplast prst zaila.

Nastala prudka, otrava. Tetanova hojDalgi dosved6eni budou nasledovat. infekce. Z nemocnice se statec vraNa rozlie'ne, at' suche neb otevketil dome. Jeho sta y je beznadejnY. ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera Price, kterou etykicet let vykonaval bez operate vytahne dievene i ocelove trislcy, steely a jine pfedmety bere mu na konec tivot. uvazle v tele, ale musi to Nit 0 NaflostYne bylo v jednom dni 70 tisic poutnikd.

Na Svatem HostYne na Morave konal se poutni den. Podet poutnius.

Cena Nonat je 50c a $1.00, patou kt odhaduje se na 60 at 70 tisic di. liTstkedni. mySlenkou byla prosba 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho "Zastan matkou lidu svemu". Hlav- neberte, radeji pi gte pfimo na nagi ni easti potadu byla slavnt m ge u adresu: °hate pied chramem Pane. Dopo- Marie Leiblinger & Co., Altadena,Cal

15

OUNCES

S VEROVA Alkollol 18% Znamenitt, italudeEnf. Podporuje cut k irfrif6 projfmava..

3% skutee'ne velikosti

0

2 UNCOVITH

6

Peg tou vy placene

LAFIVIUK

Netrpte vice trampotami zicpy a ji provizejicimi piiznaky. Po vice nei 5 pokoleni tisice iispe gne pouiivaly Dra. Petra Hoboko, easem vyzkougenY' l'aludeeni posilujici lek. Pracuje 4 strande: pomaha zaludeeni einnosti; pravidluje stieva; zvyiuje vymegovani prostiednictvim ledvin; napomalth a urychluje traveni. Opatite si 6 - 2 uncov3",ch lahvie'ek dnes — svedete se sami, proe tisice pouiivaly Dra. Petra Hoboko!

V Kanade Dodaveiny Beze Cla. OM

MIMI

BM MN SIMI MIN

MOM

MIN MOE

Me

SIM OEM

MI

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., I TAROKY: I 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., Dept. D811-771D ❑ Poitete inn6 ihned 6-2 uncovc■ ch lahvi.

Hra taxon, nejleptii jakosti, nyI Zek Dra. Petra Hoboko, po g tou vypla.. ni za $1.50, potitou vyplacene. Obeesi, as cos piikladita $1.00. jednavky adresujte na: Cechoslo- .1 1 • Q Prosim psalm lek as dobirku (C.O.D.).

Ws.) lhommososamor mow mom NM MI moss as was ma we/ Wik, West, Texas.

I

Pro stare i mlade. Zvia§te oceitovana lidmi seslablSrmi anebo z nemoci se pozdravujicimi. CENA

Ve v g ech aednich lekarnach. Kde by

nemeli, objednejte lelev neb vice pkimo.

Vane objecinavka bude promptn g vyfizena.

ye stredu, dne 13. zafi 1939.

Strana 23.

11213TN1S

SEVEROVY RODINNE LEKY V SCHUZE SDRUZENI AMERICKtCH On a ona jeli na motocyklu. On spokojenem mantelstvi, to ano?"

"Ano." pkibrzdil a pravil: ECHOSLOVUU V SOUTH NOVE UPRAVE. "A reknete slavnemu soudu u"Zastavime se zde na chvili?"

PLAINES! ptimne, kdy yes mut zaeal tkrat.

"Jenom kdyt me nebudete chtit i pfisady pfivezene z Jen ty riejlep g Kdy vas prime udefil?" rfiznYch sveta diltt jsou poutity pri Krajane na jitnich planich v Pan- polibit."

"Bylo to, prosim, hned druhY den handle, blizci i vzdaleni, jsou tadavYrobe techto popularnieh slibil!"

"Vtdyt jsem yam to po svatbe!" ni, aby bez rozdilu piesvedeeni dopripravek.

"Tak pros bychom men zastavo0 stavili se do hromadne schtize v re- vat?"

Pied lazefiskYm hotelem zastaviZnamk velkolekarnickk zavod fir- sidenci V. A. Horaka, 2 a pal mile lo auto. Vystoupil pan a zeptal se ManielskY soulad.. my W. F. Severa Co. v Cedar Ra- vkchodne od Anton, Texas, v nedeieditele hotelu: pids, Iowa, zalotenk temet pied li 17. zati, ve tti hodiny odpoledne.

V tadnem sporu se nesnati adva"JakY tady mate vitr? Muj Mica' desati lety zesnulkm W. F. Severou, Krajane v okresu Lamb a soused- kati druhou stranu tak odernit, jami doporudil vYhradne znovu dokazuje svoji ochotu zvkaiti nich okresech jsou tadani k aeasti, ko u rozvodoveho soudu. Mut je ta"To jste radii na Prave misto. Taochranu tech, kdet jeho vkrobky po nebot' i my chceme ptispeti na po- lovan. Davod: Tkral term. Jeho ad- dy mame stale jinni vitr." leta poulivaji. V brzke dobe ocit- moc stare vlasti. vokat samoziejme dela co mate. Po"Stale? To se mi ani nezda. Ted' nou se v trhu zname Severovy roLaskave ptihlaste se listkem, loti talujici tene otazku: vane od severu." dinne leky v nove aprave. Kvalita ptijedete.

"Dili jste piece s poeatku ve zcela "OvSem! Prave se vraci!" zastane naprosto nezmenend. neDp. Karel J. Dvokak a vkbor, bot' nevi proste motno ji zlepAiti.

Littlefield, Texas.

Pouze krabice a lahve budou jine, 0 ahlednejai a co jest nesmirne dale- Bydligte basnika Sovy u Pacova obk ......

6 tite — na katdem balieku nachanoveno. zeti se bude seznam pkisad, z nicht V techto dnech byl znovu zkizen ten el onen lek jest sloten. Toto o- zahradni pavilon, zvank Htlbek, v patteni jest na OCHRANU spotte- zahrade zamku v Lukavci u Pacobitela ,tak aby mohli porovnati s va, kde basnik Antonin So ya proNevynechejte tak skvelY a zajimavY desky mluvici film. jinkmi pkipravkami a nade vsi po- tii Budete nacgeni peknYm provedenim. Farbasova, NedoSinska a chvile sveho tivochybnost se pkesvedoiti, ze pouze ta. Vzacnou ochotou nynej gho maKohut vas znamenite pobavi, to se srdeene zasmejete a zapomety nejlepti a vesmes drahe ptisady, jitele panstvi int. Jikiho Pryla, podnete na vase trampoty. Ukazuje Jos. VaSnt, zastupce Praga Film pkivezene z raznkch dila sveta, jsou porovatele kulturnich snah pacovCo. z Chicaga. pri vkrobe poutity. skeho kraje, byl dan tenth pavilon tenati tohoto easopisu, kteti at sprave mestskeho musea v Pacove YOAKUM — ve etvrtek 14. zari, o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9 dosud nejsou obeznameni se Severo- k disposici, aby tam uspotadala trhodinich, veeer. vkmi rodinnkmi leky mohou miti *a- valou vkstavku z basnicke tvorby HALLETTSVILLE — v patek 15. zari, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 jigteni, ze zakoupenirn takoveho Sovovy, vztahujici se k Lukavci, a hodinich weer.

Balsamu proti kaSli — ' aludeeni rtiankch pamatek, upominajicich na Hake — maste Esko a podobne, ne- basnikav pobyt v tomto pavilonu.

BALLINGER — Ritz Theatre, v patek 22. zaii. Zaeatek prvniho kupuji vec neznamou, jet vznikla Prave letioS"niho roku je tomu 15 let, piedstaveni o 6 hodinach veeer. vdera a zitra zanikne. Take neku- co se basnik Soya vratil po letech puji tadnou lad, jet v jednom ob- do sveho rodneho kraje, aby v LuSAN ANTONIO — v nedeli 17. zaii o 10 hod. dopol. v Highland chode se prodava za jednu cenu a kavci ztravil let°. Obkval kdysi tenTheatre, So. Hacberry Str. v druhem za jinou . . . Prove tak to pavilonek se svou choti kratce FLORESVILLE — v pondeli 18. zaii, o 8 hodinach veeer. jak ustalena jest obliba Severovkch po svatbe. JeSte letaniho roku v lekt, prave tak ustalene jsou jejich palovine ptiStiho mesice bude tenCALDWELL — v &ell. 19. zaii, o 7 a o 9 hodinich veeer. ceny. 18edesat let ustavienkch zkou- to dalgi pamatnik Antonina Sovy v ROBSTOWN — ve stiedu 20. zaki, o 7 a o 9 hodinich veeer.

Sek a praktickeho poutiti, jest re- Pacove odevzdan vetejnosti jako kordem, kterk se nemate ptehled- doklad lasky, acty a vdeenosti paMOULTON — ye Ztvrtek 21. zaii, o 8 hodinich veeer nouti. Several/ zasod s opravnenou covskeho kraje k jeho osobnosti a hrdosti na tato fakta poukazuje, dilu.

SEYMOUR v nedeli 24. zaii, o 5:00 a o 7:30 veeer. nebot' s lidskkm zdravim nelze spe0 DALLAS — v pondeli 25. zaii, ve Scott Hall, 2419 Maple Ave., kulovati a co jest ureeno k napra- Navrh hostinskYch: pivo prodavat o 8:30 hod. veeer. veni nejake churavosti lidskeho orna kila. ganu, nemate bkti nikdy dosti dob- - V ramci novkch natizeni o prodere, diste a spolehlive. ji piva, dotaduji se hostinSti, aby V nejblitSi dobe budete elsti v smell prodavati pivo na vahu. Byl tomto easopisu nove podzimni o- ut zhotoven model vah, jet vati piznamky o Severove Balsamu proti vo plimo u Cepu. 6asopis hostmkterk zvlaSte deti maji rady. skkch pipe, to zyksSenim nadmerek Kdyby vas lekarnik nemel na ruce o 3 milimetry, doplaceji hostinAti anebo nemohl zave1as dostat, .odmit- na porty. Kilo piva by bylo o 10 halake nahratky a dopi gte si ptimo leka drat'Si net litr. na W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Z prvni tfidy v hotline nabotenstvi.

Iowa. PoStovne na VSechny objed"Tak, detieky, ted' vite, co je navky za $1 anebo vice jest hrateno kazani nepokrade g. Za chvili paja slutba jest promptni. pofad spoleeenskYch zabav, te gicich se vel-, dete ze gkely kolem Vichovy zahragky a vy budete v dy, maji tam hru ke pfizni naAeho lidu 1 eetnYch pfatel fatESKE BOHOSLUZBY pokuteni.

Co uoing, Sktivanku? doveho elenstva. Vzorny pokadek, peeliva oba uvedeni noveho bratra farale Zderika Pauka do prate cirkevni ye Pajda si utrhnout?" sluha a dobra hudba pri kaide zabave.

"Ne!" West a na Penelope bude v nedeli, "Prot? dne 17. zati. Dopoledne o 10. hodine "Protote nejsou jeS-te zrale." na Penelope a o 3. hod. odpoledne 0 at. Alt ve West, v presbyternim kostele.

Pfiznak doby.

Tajemnik vkboru pro Narodni Miroitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Povida pan Bzuk: "Dnes jsou tak, sie Jihozapadni Ceske Presbyteke, Na doptini se jest — 20th and North Main. mizerne pomery, ze se kdekdo ubratr farat J. R. Vilt z Needville buskrovriuje.

Tuhle jsem byl na kon-1 de kazati na obou mistech a uveSyncopators. de noveho bratra farate co duchov- certe a dva lido tam hrali na jeden V NEDELI, 17. ZARA niho spravce v obou sborech. Zve- klavir".

"CelodniPk—styvpedrojia nyem 1 me naSe eleny a vSecky ptatele srPan Tichk prisel na nafStevu k do 10. zaii. deene k temto Bohoslutbam, jak na Nee'asovam. Jen otevkel dveke a po-1 J. R. Baca.

V NEDELI. 24. Zlitt Penelope, tak ye West. divil se velmi. Vg ichni elenove roStargovstvo • diny stall namaekani v koute. I ze0 ptal se pan Tichk s atasem, co se TAROKY! deje. Matka Neeasova mu to vyloHra tarokii, nejlep§i jakosti, ny- tila: "To my se jenom trenujeme, aPORADATELE. ni za $1.50, patou vyplacene. Obbysme to v nedeli vydrteli v pfep1-1 eechoslojednavky adresujte na: nenern vlaku". yak, West, Texas.

a

Fale s n a

oar, ,,.17:,..

R d Pokrok Houstr,nu OZNAMUJE

VSTUPNE: PANI 40c DAMP 25c

V ■ BEITNIK

Stran.a 24

Ve stkedu, dne 13. zaki 1939.

SDRUZENt AMERICKYCH CECHOLide se modlili desky. Na ko- perka a do Volar. Dal tehdy zaklad SLOVAKIJ STATU TEXAS. nec si zazpivali Kde domov mrij a turistickemu ruchu. Zval k nam hoSvatS/ Vaclave. Dveke do kfiaove sty al z Anglie na pstruhy a vysta(Dokondeni se strany 19.) chodby byly otevfene a zpe y dole- vel pro ne na 8' umave hotel. )o( hal az k zastuprim, jea se pf gly podne uloaeno bylo do fondu pomocHistorka eeskeho kridleka. klonit pamatce zesnuleho kniaete. neho. Zpravu o torn podal jsem Pravidla Utikal deskY kralieek. Utikal straschrizi celostatni dne 25. dervna V pondeli dopoledne za zesnuleho chem od Prahy na vkchod. Beiel V Ma'am Oznaxaovatell adtujeme East Berriard konane a zbyle piedkardinal dr. KaSpar. centy za slovo za kolde uvefejne- mety na ruce pfedloail s podotknu- Zboank lid seal na mnoha mistech pies Moravu, ania se zastavil, bezel jeSte rychleji pies slovenske doliny lii. Nejmenti poplatek za oznamku tim, nevim kterk kus od koho jia od vedera. Na konec muses u- a 'vrchy, letel 'ohm() pies romantiku (do 25 slov) jest 50c Oznamku nalate na zvlastnim listku a prila- jest, jelikoa vSechny veci byly po- stoupit oficialnim hostim. Kostel Podkarpatske Rusi a zastavil se ute k objednavce pkislutnY obnos hromade a neodekaval jsem, ze bu- byl nabit. Pfijeli feditele panstvi i dkchan a spocen az na rumunskkch bud' pottovni poukazkou (Money dou vraceny, abych kaadk kus bachudi vorati v dervene pruhova- hranicich. Sotva je pfeSel a sotva Drder) nebo y e znamkach (stamps). osobni dek, pkidejte 5c lil zyla.St'. Jest tedy na darcich, aby nS7ch koSilich z Purkarce, jestii gra- se troche vzpamatoval, narazil na jich dary rozpoznali a vzali si je natnici, lesnici ze 2umavy i yes- rumunskeho kralieka. A malt' runa jeho vYmenu.

Mali bYti jmeno oznamovatele zpet a zlatnik p. Wexler zajiste po- nicke matky. Za rakvi alo vSechno munskS7 kralieek vida sveho bratra zatajeno a nabidky posiliny admi- da vysvetleni addane. glechticke pfibuzenstvo. Jen man- v takovern zuboaenem stavu, vysinistraci pod nati znadkou, AdtujeDetektivove po calk das zkoumani aelce zesnuleho nemoc v Udasti zame za oznamky "Na prodej", "Slut- pfedmeta byli pfitomni, projevili je- branila. Pfijel i osobni pfitel zesnu- leneho, chvejiciho se jate otazal se soucitne: Prod pak tak utika g, pied by a price" a podobne 25c za znadku a na, pottovne, aby dale do- jich sympatie s nisi otdinou i sou- Mho general von Skalon, novohrad- elm prchaS? cit nad mkm zklamanim pfi oce- skk hrabe Buquoy i fi gskS7 poslanec pisy mohly bYti shied odesilany. oeskS7 kralidek hodil °Rem po ruineni darovan Srch pfedmeta a ne- Westen. Pozornost budila uniforma Pki oznamkich "Nabidnuti k natmunskem kamaradov.i a odpovida: ku" neb "Ptijme se hospodyne" °b- velednkm ukolem, jehoa jsem se u- fi'Sskeho vysokeho dastojnika s jed- Ale vi'S, oni ti Nemci urezavaji u ald doplatek za znadku a pottorad jal. S krajanskSrm pozdravem, nou rukou a mnoha valednkmi vy- nas konim ocasy a tak jsem utekl.

50 cent Jan 8ulda, tajemnik S.A.e.T. tznamenfinimi. tZa rakvi nechybel RumunskS/ kralieek se podival uDoplatek za sfnadku budit pkilo- Upozorneni tajemnikt1m odbaek ani pralskk primator dr. Klapka. divene: No, dobfe, kdy'a ufezuji koden k obnosu, kterY posilate za 0Sdruieni A. t. T.! nim ocas, to tys nepotfeboval miznamku.

Pied krasnou gotickou stavbou Dle pravidel, dlenske poplatky zasilany maji lokt na pokladnika Fr. hrobky u Sveta se odpoledne shro- ti strach.

Leptii stark mut, znalk far- Olexu, 6402, Faggart St., Houston, maadilo pet tisic lidi. Prisli prosti deskS7 kralidek zakSival smutne mifske price, pfal by si dopisovat a pouze za medaile se jmeny tech, lido v Aatech, jea nosi jen nekoli- hlavou a podival se na rumunskese starSi vdovou, ktera potfebuje ktefi medaile obdraeli, to poslat na krat v roce, jini v narodnich kro- ho kralidka take s Udivem: Co pak hospodate. Dopi gte si na Vestnik mne, nebot' fond za medaile musi jich, neb vojensk3ich, hasieskch, ty vg ! Jak to tern Nemcam dokalesackkch a vorafskkch stejnokrohnejd, pod znadkou "Hospodar, veden bkti zvlat', a jmena musi a'e nejsem kiln a jen kralieek.

(37-38p.) zasilce penez za medaile fondu Na- jich i v dernkch s pasky SS West, Texas. )o( rodni Rady 13S.7ti pfiloaena. Ti, ktefi Schwarzenberkove nikdy neznali Zlobila se maminka: mar Farina do rentu, 20% akril, dali jeden dolar elenskeho, nemo- narodnostnich rozdilt a zamest- "Ty jsi se zase pral, Jendo!' jednu mill za mestem. Farma se hou dostat medaili, jeato dle stanov nance neomezovali.

"JO., za to nemaau, mami. Honza rentuje za penize. Anton Humpola, je 25c zapisne, zbkva, jim tudia pouZesnu1S7 knile Schwarzenberk jaRosenberg, Texas, Box 335. (37-39p) ze 75c, kdeato za medaili musi se ko jednatficetiletS7 vstoupil do po- mi dal pchlavek." poslat dolar.

"To jeS"te neni davod k pradce. litickeho aivota jako poslanec kraZ odbodky Seaton dal° $75.25; lovstvi Oeskeho a zastupce na ria- Jak east() sem ti fikala, ze jemna Hledim spolehliveho delnika do 40 rokii stars, na farmu, kterY z odboelty Corpus Christi $44.75; z ske rade videriske. Dosahl toho, ze odpoved' odvrati kaki* hnev! Prod umi pracovat v poll, kolem domu a odboelty Hallettsvtile $41.30, a ti byla vybudovana aeleznice z des. jsi mu neodvetil jemne?" maji v torn zahrnuty prodane me- Budejovic do Zelnavy, z Prachatic "To jsem taky udelal. Hodil jsem kidit automobil. Hlaste se u: J. M. daile, ale nezasilaji jmena tech, kte- do Vodrian a ze Strakonic do Vim- mu do ksichtu docela jemne blato."

Hollub, Route 5, Schulenburg, Te- ii medaile obdraeli, a pfi zasilani (37-p). musime je miti. Bratr A. Krainxas. skk zaslal $5.00 za fad Cropus ChrialpHledam divku stall 25-30 ro- sti cis.- '79, a $5.00 za J. J. KruAinskS7 kft k praci v domacnosti. Plate o dlenske. Odbodka Rosebud zaslala ott8DA TELOCVItNA JEDNOTA V HOUSTONU podrobnosti: Mr. A. C. Ripple, Guy, $25.00. Odbodka Weinert $9.00. Odvodka Axtell $50.00 elenske a $20.00 (36-37ch) za medaile, se jmeny a tak je to', Texas. spravne. Odbodka Holland $13.10 Mrazu rzdorujici zelove sa- dlenske. Odbodka La Salle $34.50 zenice, nejrannejtiho druhu, 500- elenske. Odbodka Houston $147.00 70c; 1000 — $1.25, po gtou vyplace- alenske a ,odbodka Blessing $200.00. ne. Za uspokojeni se rue'. — Circle Jak pravil pokladnik br. Olexa, 4.

PROGRAM zati poslal na Narodni Radu $300.00, Plant Farm, Lorena, Tex. (37-39p) a potvrzeni od Narodni Rady picijmu kterk zapoene pfesne ye 3 hodiny toho snad uvefejneno bude pfiSte Pochod — "Spejme dal" a tento tSrclen bude zase posilat, neVztydeni vlajek — zahrani americke a deskoslovenske hymny bot' je na ruce asi pet set, a penize Zahajeni cvideni — uvitaci feel br. starosty Sokola. zasilany jsou hromadne, jakmile se Baser). — ses. Irena Kubenova. sejde vetSi obnos.

Cvideni aactva na natadi — prostna — a tanec v krojich.

0 KNI2E, KTERY NA PSTRUHY LAZeny — skupiny — nafadi — rythmiku.

KAL TURISTY. Muni — nafadi — raznosti.

Vystoupeni druhSrch jednot. as. 29, S. P. J. S. T. V Tfeboni byl svateeni den. Jinni Spoledna prostna.

Oechy se lousily na posledni ceste TAYLOR, TEXAS. Skok. s kniaetem Janem Nepomuckkm Zaveredna, fed.

Schwarzenberkem, panem v KrumBeseda v narodnich krojich 16. MIL — Mimes Orchestra love. Tfeboni a na Mulooke, kter HUDBA PI I CVI5ENI I VEER — BR. F. t ERNEHO z La Grange, Texas. zemfel loni v kijnu ye Vidni. Cesta polifebniho vozu z Vidne byla pohPak nasleduje nadherne divadlo nuta. Cestou vypovedel motor auta 23. zaki — Adolf and his Boys, slualou a treici vozidlo muselo doSchulenburg, Texas. vleci osobni auto schwarzenberskeObraz ze aivota o 4 jednanich — III. vydani. ho pivovaru. Jate pied kostelem v I. kijna. — "Vinobrani" — Tfeboni se pfetrhlo vledne lano Hra z venkovskeho iivota od Lalky a Baleje, obsazeno velice Geo. Moody .. Taylor, Tex. dobrSani silami.

Ohodiny prodlonaene deka.ni neodradilo zastupy lidu. Zaraestuan, ci dekali na sveho nekdefgho paVstupne: Paul 40c - Dimly 10c na. Byl v tichosti uloaen zprvu v active zve ZABAVNI VillOi kapli na kfitove chodbe tfeboriskeZABAVNI VYBOR SOKOLA. ho chramu. Sluaby boal toho rana l byly tak navaiveny, ze chrarn ne-

Poutivejte k oznamovini 111215i Oznamovatel

g

Veiejne cviceni spojeno s divz-tdlem p na Cottage Grove u Stefiniku

v nedeli dne 24. zari

Taneeni zibavy.

flADU PRAHA

"NAME VERNE MILOVANI"

Po divadle tanec