Oran Slovanske Podp
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. tISLO 38. (Wednesday) 20. zaii (September) 1939. WEST, TEXAS. ve stiedu ROONIK (VOL.) XXVII. Imaasmeaat
NNW
NEIVIECK0 SOMS1a PA KT NECTOCNOST .
OHYB lidi a uddlosti vyvolavit dojem, Stepan OsuskY. jako kdyby se problem Evropy byl v techto dnech zmenil ye svSrch zakladech. Nicmene jeho prvky jsou stejne a problem zillist bri.. a sester stava nezmenen3i. Co se meni to jsou slova, gesta a tiny, kterS7mi se vlady pokou S • eji lidi ziskat a nebo zastraMt. Or ganizatoru Hlavni slotkou dnegniho problemu Evropy ZA MESIC SRPEN 1939 je pokus Hitler& organisovat v Podunaji a v oblasti mezi BaltickS7m a CernVin motem veliumistili se a site pet prvnich jak kou nemeckou kolonii, sloutici zajmum tteti nasleduje: rise. Hitler totft je ptesvedeen, Ze pffSla doba, Ois. 1. — IGNAC 8ENKYNK kdy nemectvi ovlada Evropu a svet. Je pteCIS. 2. — JOS. FRANTA. svedeen, Ze Francie a Anglie jsou jit tak vyeerpane a zestarle, Ze jsou neschopny pinit velGIs. 3. — J. R. BARTEK mocenske poslani na evropskem kontinente a MS. 4. — FR. HLOEK A J. H. SIPTAK ve svete vilbec. AnSlus Rakouska, anekse Klajpedy a oesko-Slovenska utvrdily Hitlera v pkebiS. 5. — JOHN SVADLENAK sveddeni, te mu Anglie a Francie v Podunaji, S bratrskYm pozdravem, na evropskem vS7chode a jihovVchode ponechaji volnou ruku. Prosincova spoleena deklaEdward L. Marek. race podepsana v Pakili Ribbentropem a Bonnetem byla v Berlins vykladana jako vetejne ptiznani Francie, to se desinterisuje o to, co a se deje na vSrchode od RStna. Jeliko2 6esko-Slovensko bylo zemepisnou a politickou pfekatkou plant= tteti rise vytvotiti z podunajske v3ichodni a jihovS7chodni Evropy nemeckou kolonii, Hitler Gesko-Slovensko nejdtive zmrzaeil a pak je obsadil. Ve chvili, kdy Polsko projevilo svou villi ziistat samostatnSrm statem a odepkelo se stati nemeckou koloilii, Hitler se rozhodl pokotit a Slovanska Podp. Jednota statu Texas rozkouskovat Polsko. Nejde jenom o Gdansko ma fadu pojistek, ze neni mokie vYmlua Korridor, ny'brt od odstraneni Polska jako vy. Pojistky doZivotni, 15 a 20ti lets, 15 a pkekalky pro uskuteeneni Hitlerova planu, u20ti lets nashromaldene. detske nadadni delat z oblasti rozprostirajici se mezi BaltickSrm a Gern3im motem nemeckou kolonialni a jine. Pojistky mono zvykti el do sumy kiSI. Tato kolonialni rise mohla bSt uskutee$5.000, certifikaty doZivotni za dvaceti nena jedine na iikor Rakouska a 6esko-Slolets zameniti. Detske pojikeni nemelb by venska a mute laSti uskuteenena jedine na iischazeti v Z. O.dne rodine elena nak Jedkor Polska a Sovetskeho Ruska. To jsou fakta, noty. Svilj k svemu! na kterSrch 26,dna, slova ani gesta ani diplomaticke manevry nemohou naprosto nic zmenit. Byli lido, kteti se domnivali, te Anlusem Rakouska, teskoslovensko ziskalo na politicks duletitosti v Podunajske Evrope. Byla to ICALENDATI pravda, dokud Francie, Anglie a Sovetske Rusko mely Evropu organisovat. Jakmile se vSak 24. zaii. Veiejna selnize krajam) za fidelem ukazalo, Ze teto vale nemaji, An gus Rakouska zaloZeni odbooky S.A.C.T. v Narodni sini ye Ft. znamenal zeslabeni obrany Gesko-Slovenska Worth. Zadatek ve 3 hod. odpoledne. vtlei Nemecku. spojena, s 24. zaki. Schine odboely s pkipadnS7 m programem v Narodni sini, Ennis, Byli Polaci, kteti se domnivali, Ze obetove.Texas. nim oesko-Slovenska Polsko ziska na politic24. zaii. Divadlo "Strfeek z sehraje Ice a diplomaticke dulezitosti ve stkedni Evrosbor ochotnikt Sokola "Zitka" v Dallas, Texas. pe. Ze stejnch pkiein jako v ptipade 6eskoZaeatek v 6 hod. veeer. Slovenska, pad jeho znamenal zeslabeni polske 24. zail. Divadlo "Gtveractvi krajanka vejobrany vuei Nemecku, jako i zeslabeni zaka" bude opakova.no v Moulton, Texas. padni Evropy a Sovetskeho Ruska. 24. zaii. Vefejne cvleeni s divadlem, potada Kdyby padlo Polsko, znamenalo by to stejSokol v sini tadu gtefanik, Houston. Texas. nSrm zpilsobem zeslabeni Sovetskeho Ruska, Anglie a Francie v jejich obrane proti Nemec24. zaii. Bazar ve prospech potadaji spoleene rad Jaromir Cis. 54. a westska odboeku: Po katde etape, zapoeate anAlusem Raka Sdruieni. kouska, obrana zemi leMeich mezi BaltiekSrm
la
eest4
a 6ernSrm motem a pak Francie a Anglie proti Nemecku, stala se obtitnejti. To jsou skutednosti, na kterVch Zadna propaganda a diplomaticke kousky a kouzla nic zmenit nemohou. Za techto okolnosti uzavteni nemecko-sovetskeho paktu o nentoenosti ma nasledovne bezprosttedni neinky: 1) Uvolni brzdu, ktera dosud zditovala fitok Nernecka na Polsko; 2) isolovanim Polska zeslabi jeho obranu a pomoc, kterou mu mely poskytnouti Rumunsko a Turecko; 3) postrak narody jako Mad'arsko, Jugcslavii, Reck°, Bulharsko a Turecko; 4) posilni oposici ve Francii a Anglii, kterd byla proti spoledne obrane se SovetskYm Ruskem; 5) uklidni nemeckY lid tteti Me, ktery byl Hitlerovou vYbojnou politikou zneklidnen, obavaje se vS'eobecne katastrofy pro Nernecko. To jsou bezprosttedni politicks ky zpravy o paktu o nefitodeni nemecko-sovetskem. Jaky bude definitivni politick dosah tett) sensaeni uddlosti? Bude to zaviset od pohnutek, ktere vedly Sovetske Rusko k tomuto kroku. Sovetske Rusko mute tim sledovat: 1) na.tlak na Francii a Anglii, aby urychlily uzavteni smiouvy o vzajemne pomoci; 2) zajistiti si, ze Sovetske Rusko nebude zatateno do valky s Nerneckem, anit by byly v ni Francie a Anglie definitivne angatovany do poslednich dfisledkii; 3) zajistiti si neutralitu na ptechodnou dobu v ptipade konfliktu; 4) ptipraviti si arbitraZni postaveni bud' pro teSeni valkou nebo pro te'Seni konferenci; 5) zeslabit pakt antikominternu a tak zeslabit postaveni Japonska vuei Sovetskemu Rusku. Z toho delam zaver, ze jestli se Polsko nenecha demoralisovat a zastraSit, Francie a Anglie ptijdou mu na pomoc. Bude na Polsku, aby se branilo takov3"im zptisobem, aby Anglie a Francie mely eas mu ptijit na pomoc svoji vojenskou moci. KdyZ se to stane, pfesto, Ribbentrop S'el do Moskvy, nelze vyludovati domnenku, Ze Sovetske Rusko ve svem vlastnim zajmu, v obrane proti Nemecku, bude nuceno drive nebo pozdeji ptipojiti se k Francii a Anglii. Sensadni gesto nemecko-sovetskeho paktu o neutodeni uspiklo rozuzleni dnekii napjate situace v Evrope. Jednak je jiste, Ze skuteenost nemeckosovetskeho paktu o nentoeeni urychli spad voje evropskYch uddlosti. Pozn. red. — PozoruhodnY posudek dr. 0suskeho o dohode Hitlera se Stalinem psan byl pied dvema tYdny. Dnes situace doznala netaeny vyvoj: rusks vojsko nastupuje do Polska od severu k jihu, zabird tzemi osazene Ukrajinci a Moskva svetu cznamuje, ze Rusko zachovava neutralitu. Jake chova Stalin Amysly, co smluvili s Hitlerem a co svetu pfinesou udalosti doby nejbliMi — je zahada pro eel' svet.
Strana 2 y ONDtN. — Prohlakni valky Nemecku Kanadou ptivedlo podet obyvatelstva zemi jsoucich nyni ye valeenem stavu proti Hitlerovi na 505,556,000 lidi. Francie, Anglie a Polsko maji spoledne tento poet obyvatelstva proti 90,600,000 obyvatel na neptatelske strane. Ankara, Turecko. — General Maxime Weygand, velitel francouzske vojenske moci na Dalnem vYchode, pfiletel sem z Beirutu v Indii, aby konal dfilelite porady se eleny tureckeho generalniho Stabu. Lincoln, Neb. — Synovec dr. Karla H. Breuera, znameho i v Texasu, neb pied mnoha roky to pusobil co lekat v fade mest, osmnactiletY Stanley Breuer, spadl s ledovce St. Isabel v Coloradu do hloubky 200 stop a zabil se. Padem si rozbil lebku a byl okambte mrtev. * * Washington. — Dochazi stale sensadni zpravy o tajnem hnuti v Nemecku pro odstraneni Hitlera. Tyto zpravy z Reichu ptedpovidaji: Valka bude kratko.. Hitler bude odstranen pied Vanoci. Ani Goering ani Hess nebudou nastupci Hitlera. Viidce Gestapa Heinrich Himmler nesympatisuje s Hitlerem a je pry muk na nenutno upirat nyni pozornost. * * Montreal. — Itaisti vyslouZilci ze svetove valky ptijmuli zde resoluci, v ktere znova projevuji a zdtirazriuji svou loyalitu ke kanadskemu dominiu, jea se stalo jejich novou vlasti. V resoluci, je2 bude poslana vlade kanadskeho dominia do Ottawy; se pravi, Ze Italove shledali, to zajmy dominia "nejsou dnes na Stesti v oposici" proti zajmiim jejich rodne vlasti. * BYvalY anglicky kra,1 a jeho 2ena vstoupili po prve na pUdu Anglie od chvile, kdy pied demi roky se odebrali do dobrovolneho vyhnanstvi. VlivnY list "London Times" uvital je peknYm redakenim elankem. Pozoruhoclne je ten, .2e do Francie byl poslan britskY destroyer, aby je pkevez1 pies prfiplav La Manche. BYvalY kral je ptipraven k sluZbe, jakou v nynejSi valce jeho vlast bude vykdovati. * * Anglicka delnicka strana vydala prosttednictvim sveho vudce Arthura Greenwooda manifest k delnikum bYvaleho 6eskoslovenska, ve kterem prolilaSuje, k "6eSi a Slovaci, kteti jsou nyni pod 2eleznou patou Adolfa Hitlera, budou zase brzy svobodni. Bud'te verni zasadam velkeho TomaSe G. Masaryka. Svoboda vaSeho osvobozeni je blizka. NeopouStejte prapor, kterY v naafi svobodne zemi zvedl president BeneS a jeho spolupracovnici." * * President Roosevelt svolal ye sttedu min. tYdne kongres SpojenYch Statd k zvlaStnimu zasedani na etvrtek 21. zati o polednach za Udelem revise neutralitniho zakona. President, jak bylo sdeleno, ptednese osobne svoje poselstvi ye spoleene schuzi domu zastupcil a senatu a pogide, o odvolani zakazu dovozu zbrani a valeeneho materialu evropskYm valeicim zemim. 0eekava. se , 2e nekteti ze zakonodarcii postavi se na odpor odvolani tohoto opatteni neutralitniho zakona. Jak silna bude tato oposice, je teZko dosud vedeti. Soudi se ale, Ze presidentove Mdosti bude kongresem vyhoveno. * * Z Londyna se oznamuje, Z'e 1,000 eeelia a Slovak(' se ptihlasilo do prvniho eeskoslovenskeho pluku, utvoteneho v Anglii. Depek to udala, v Anglii je asi 3,000 eechil a Slovak's" ye vojenskem veku a k je odekavano, k va gina ostatnich se ptihlasi do eeskoslovenskeho vojska. S tvotenim Ceske legie ye Velke Britanii zapoealo se v minulem tYdnu.ITYrzva k vystupovani do legii podepsana byla bYvalYm presidentem dr. Benegem, jako i jinYmi eeskoslovenskYmi ptedaky v Anglii meSkajicimi. Dr. BeneS hued po prohlakni valky poslal premieru Neville Chamberlainovi telegram, v nem 2. prohlaAuje, ae eeskoslovenskY lid stoji na strane spojencii ve valce proti Nemecku. Chamberlain ve sve odpovedi na tento telegram mezi jinym prhla.sil: "Hledime vstfic skrze viterstvi zasad, na jich obranu zvedli jsme zbrane, osvobozeni eesketto lidu od ciziho nadvladi."
VESTNiK
Tidenni pi' hied. LondYn. — RadiovY rozhlas z BudapeSti oznamil, ze 10,000 slovenskYch vojinu pfekrooilo hranice Slovenska do Mad'arska a byli hned Atady internovani. Uvedomeli Slovaci nechteli bojovat po boku Nemcil proti Polaktm. Praha. — Do Prahy byla dana posadka 60,000 nemeckYch vojakt, kteti sem byli dopraveni a Bavorska. Silva koncentrace nacisticke soldatesky znamend, ae Germani maji obavy, ae kaZdou chvili vyvolaji revoluci. * Toronto, Ont., 11. zdti. — ttednici Ukrajinske narodni rady, zvane anglicky Ukrainian National Council a sdruZujici Ukrajince v kanadskem dominiu, navrhli kanadske vlade, Z.e sorganisuji 25,000 muZu k vojenske sluZbe polni bud' v Kanade nebo v zamoti. • New York. — Silesian American Corporation obddela oznameni, ae s postupem nemecke armady v Polskern Slersku dostal se do rukou Nemo") take majetek jeji poboene - spoleenosti Giesche Spolka Akcyjna. Nemecka, vlada pro tento majetek ustanovila zvle,Stniho komisate, kterY jej ua tidi. * * Tovarny na automobily v eechach a na Morave dostaly prase velke objednavky aut z Mad'arska; jde o osobni a naldadni vozy. Placeni dodanYch aut se bude diti cestou kompensaeni. Prvni east objednanYch aut ma bYti dodana v nejblifSich dnech. NejvetSi east objednavek bude dodana S* kodovYmi zavody. Moskva. — Skupina nemeckych in2enyrU pkibYva do Ruska, aby se podle vkho podjala reorganisace pramyslu sovetskeho Ruska, jak bylo zjiSteno. Jedna skupina, sestavajici z tuctu inZenYrt a techniku, doprovazenYch rodinami, ptibyla ji2 na vlaku v nedeli. Do Ruska se tato skupina dostala pies Finsko. DalSi se ()dekavaji. * * Berlin. — tTtedni Gazette dnes ptinesl facsimile novYch ptidelovYch listku, ktere vejdou v platnost koncem tohoto mesice. Kutaci budou s to obdrkti pouze pet doutniki" najednou. Zvlagtni listky budou davany na potraviny. — Deutscher Handelsdienst pravi, Ze Nemecko v kratke dobe bude s to opattiti hojnost chemickYch nahrakk rfanYch potravin, zvlaAte zelenin a tuku. Ottawa. — Yugoslav - Canadian Association, sdrukni Jihoslovanii v Kanade, stoji za kanadskou a britskou vladou. Associate poslala telegram sekretati statu, v nem'Z zdurazriuje loyalitu svYch nen(' vtei krali Jitimu VI. a zaroveri ochotu "slouNti a obetovati sve Zivoty za adoptovanou vlast." Tento telegram podepsal Petar Bulat, ptedseda konvence Jugosla ysko-kanadske associate, ktera mela svilj sjzd v Hamilton, Ont. Tato organisace ma 26 poboeek po cele Kanade. New York. — Skupina eechoslovakii, v jejimZ eele byl csl. vyslanec Vladimir Hurban a generalni konsul Karel Hudec, odevzdala mayoru La Guardiovi medaili v uznani za jeho pomoc p1-i uddeni esl. pavilonu na svetove vYstave v New Yorku. Navrh na medaili vypracoval sochat Mario Korbel. Je na ni zobrazen eeskY rolnik, kterY je ptipoutan v zapesti k dverna vztYreenYm sloupum se znamenim svastiky a dvema vojenskymi prilbami, ktere maji tea nemecka insignia. Kolem obou sloupu vinou se hadi. Dle slov jejiho tvurce znamena revoltu republiky proti zotrodeni a porobeni. Dole je napis: "Oeskoslovensko bude zase svobodne". Na druhe strane medaile jsou symboly eeskeho natodniho sjednoceni, nad nimia je datum dne 15. btezna r. 1939, v kterY2 den Hitler obsadil deskou republiku. Dr. Eduard BeneS obddel tuto medaili ye sttibte a vetejnost je vyzYvana, aby kupovala tuto bronzovou medaili po dolaru od 6s1. narodni rady. Penize takto ziskane piljdou na podporu deskeho pavilonu na vYstave.
Ve stiedu, dne 20. zati 1939. 8tokholm. — Udduji se zde zpravy, ae 30 nemeekYch ponorek operuje kolem anglickYch 0strove. Britska admiralita vydala zpravu, dle via anglicky kliZniky a niditele prontisleduji nemecke ponorky a min. tYd. jich bylo nekolik znideno. Kde se tak stalo a kolik jich bylo zniden° admiralita z pochopitelnYch axon neuvacii. PatiZ. — V Patili a v Londyne se dovidaji, sky lid v Cechach a na Morave je jiz skoro oteartene v rebelii proti nemeckYm vettelcum a tie Ceai napadaji nemecke vlaky. Tisice deskYrch 11di bylo ji2 uvezneno, avSak tato sabatat tim zastavena nebyla. Nova deska, "Marie", podzemni organisace k boji s vettelci, udduje styky s Cechy v zahranidi, kteti jsou v odboji proti samozvanYm pant= "protektorfn". Co se vlastne v Oechach a na Morave deje, neni dostatedne znamo, avSak povesti o rebelujicim lidu dostaly se jig piece za hranice. * * Tajna nemecka policie Gestapo provedla v poslednich dnech zateeni velkeho mnoastvi vildeich obeanii v Cechach a na Morave. Ptesny podet zateenYch neni znam, pravi se vaak, ae je jich na tisice. Pravi se, ae cela ttetina konneho vYboru strany narodniho sourueenstvi je v tak zvane zajiat'ovaci vazbe. Dale zateeni byli vtdci sokolstva, legionatü, ptedsedoye deskYch spolkt, nekteti 2urnaliste, byvali ptedni politikove a mnozi narodohospodati. Nepochybne jsou tito 'dealt ptedaci ddani jako rukojmi za moZnou sabota a jako ruditele za bezpeenost a potadek. * * Do etvrtka min. tYdne zpilsobila valka na, moil podle zpravy britskeho ministerstva informaci lod'stvu spojencti" ztraty bezmala 100,000 tun. Nemecke ponorky potopily od 3. zati 16 britskYch a 1 francouzskou lod' s celkovou tonatl. 96,494. Nemci ztratili pet lodi s tonal, 12,725. Spojenci meli ztraty na aivotech 136. Nemecke ztraty udavaly se na sedm mrtvYch, ad je moZne, ae byly o neco vySSI, nebot' neni znamo, jak mnoho lidi ptialo o aivot pfi zkaze nieitele Oresund, kterY narazil na minu v Haitickem Depek z Bratislavy zdeluje, ae slovenska vs7chodni armada ye spolupraci s vojsky nemeckYr -mizocnlasevkrhAzminloeskpolskem pohraniel, ktere odtdeno bylo od Slovenska Pclskem jednak roku 1920 a jednak na podzim roku 1938 a na jate 1939. Slovenke, vojska, jak oznamuje generalni Stab, zahajila postup dne 1. zati smerem vYchodnim od tatranske east Karpat a do hoteji uvedeneho dne zaujala rozlohu v hloubce od 9 do 11 mil od hranic. V ziskanem uzemi nachazeji se take zalesnene kraje Javotiny a Zdiaru. Slovenska, vojska hrala pry duleaitou ulohu v zatlaeovani leveil° ktidla jinni polske armady dale do vnitra Polska. Profesor mezinarodniho prava na universite Chicago, Quincy Wright, profesor politickYch ved na Northwestern universite Aug. R. Hatton, profesor moderni historie na universite Chicago, Bernadtte E. Schmidt a profesor politickych ved na Northwestern universite, Kenneth W. Colegrove, v diskusi potadane v nedeli 27. srpna v ramci Round Table Conference of U. of C., dospeli k jednomyslnemu tsudku, 2e Spoj. Staty drive neb pozdeji budou muset velmi pravdepodobne zasahnout aktivne do valky. Prof. Colegrove ma za to, ae k zasaaeni tomu dojde behem nekolika mesicu. * * Londyn. — Anglicka vlada .eini kroky, aby dopravila 6,000 as 7,000 vladnich iltedniku na venek, ale klade diiraz na to, ae vlada nebude odstehovana z mesta. Planem vlady je provost decentralisaci. Bude z ne'kterYch ministerstev odeslana do venkovsYch mest pouze jista Cast. Ktero, to ministerstva budou, se nepravi. V Atedni zprave se oznamuje, ae anglicka, vojska jsou jia na francouzske pude, ale dosud nezasahla v boje na zapadni front& 6asipisy ptinakji zpravy o vtelem uvitani anglickYch oddilf" ve Francii. Vojaci zpivaji opet "Tipperary".
V ESTNIK
Ve stfedu, dne 20. zall 1939. *NNW 0•11 ■0■10 00111.0111111.41111. 411111,1111111.1111111041 ■04■ o 0•14 MINIKAM
04/10/1.41
Oddil dopisovatelskg
A • ■•■Damo...0.m.o...nal.o...o.....m.o.........woomou.s.o....m.c..•
Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zAvadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovenau Wboru k vlastnhnu roshodnuti. SDRU2ENt AMERICKIICH eECHOSLOVAKt V TEXASU. Houston, Texas. Valeni krajane a eleni •Sdraeni AmerickYch techoslovakil v Texasu:Dovolte, abych vam podal zpravu za pokladnika a ten usne geni oblastniho vYboru S.A.6.T. z posledni schtze. Prvni, aby ka2cla, odboeka poslala elenskY poplatek dvaceti pet ($0.25) centfi za ka2cleho elena jak i poeet ye sve odboece. Pet ($5.00) dolaru pakli chcete pkihlasit fad neb spolek. Dale, aby z mimokadnYch pfijmii si odboeky poditely na belne yydani a zbytek byl 'La poslan pokladnikovi S. A. C. T. Druhe, ke bratr Sulda, tajemnik S A 6 T. ma na starosti prodej medaili a penize za medaile mail bYti poslany na tajemnika John 8uldu. Pokladnikova zprava jest od 23. srpna 1939, do 9. zali 1939. Pfijem: Obnos, kterY byl vybran v 1938 na vydani $ 69.38 Srpen 1939: 23. Needville, 255 elent 63.95 27. Snook 16.00 29. Taiton, 20.00 29. Moulton, 15.00 29. Axtell, 30.00 29. La Salle, 25.00 29. La Salle, 9.50 29. Axtell, 50.00 29. West, 64.00 ZOE 1939: 1. Add Pokrok Houston, 568 Menu 142.00 1. 61enstvi za fad Pok. Houstonu 5.00 2. Bryan 35.00 4. Placedo 21.50 5. Rowena, 141 elent, 37.00 5. Wallis, 25.00 6. Crosby, 2.70 7. Hilije, 30.00 7. Blessing, 200,00 9. Seaton, 75.25 9. Hallettsville, 32.30 Celkem, $957.38 Vydani: WI 5. 1939 Narodni Rade poslano ....$300.00 Zati 9. 1939 Narodni Rade poslano .... 500.00 Celkem $800.00 ZbYva, za pokladnikem, $157.38 Nektere odboaly poslaly dary na tajemnika, tak datum se nebude shodovat, tak jak jest shora uvedeno. Odbaka Corpus Christi nema, elenstvi a medaile rozdeleny, tak jsem je do teto zpravy nemohl uvesti. S krajanskYm pozdravem a s heslem: "Zvitezime!" Frank J. Olexa, pokladnik S.A2C.T. Rosebud, Texas. Cteni etenati! Nage Narodni Sdru2eni pokraeuje takto: Rad RtdovY Dvur, vstupne $5.00. Dale vstupne slozili tito elenove. Br. Tom Vitek 25c, ses. Anna Vitek 25c, Adolf Vitek 25c. Minule oznameno $26.75, tedy celkem $32.50. Z toho nag pokladnik br. V. J. Svoboda odeslal na pana Suldu $25.00, tedy zbYva $7.50. V gem srdeene dekuji. Jak se tika, kdy nepr gi, aspon kape. Dalgi pkispeyky mame slibene. Budou-li okolnosti ptiznive, tak bychom etvrtou nedeli v tijnu udelali v Cameron piknik. Totit vgichni krajane z Milam County ye prospech N. S. S pozdravem, AneZka Skupin, taj.
Rad Svornost Jihu, cis. 15, Rogers, Tex. Mile sestry a bratti! Dekuji yam jmenem tadu za nav gtevu na nagem pikniku. Bylo nepriznive poeasi, tak doufam, 2e ti co se nedostavili, neueinili tak schvalne, neb to byly rodiny a2 z Caldwell, Rosebud, Cameron, Granger a celeho okoli, tak doma.ci take mohli pfijit. Jak by se to jinad pracovalo, kdyby byla sin napinena. Na g fad jiI drive dal zdarma °bed a pivo a na S. 0. C. T. se vybralo jen $15.50. Ted' jsme obed prodavan a vybrali jsme $10.00. Na g fad dal $10.00. V prvni zpravy ze dne 7. Cer. jsem vynechal br. pied. a man2elku co dame, dal jsem jen br. W. E. Ktael zvolen pf., melo tam bYt co Glen, con timto opravuji. Doufam, 2e br. taj. odboely nam nee° napige a poda blizsi zpravy. Jmenem tadu dekuji nagim feeniktm, panu red. Fr. Mouekovi, panu George Kacitovi, panu Markovi a panu Geo. Gillis- ovi za jejich krasne fedi. Nakm hudebniktm, 'Zee nam hezky a zadarmo zahrali. nagim sestram za obetavost a praci, neb bez nich bychom ani nemeli co jist, tfebas se zabavni vYbor se snail se v gech sil, bez nagich rester pkiprav by nam nechutnalo. Pan Kacif nas musel tak skoro opustiti. Skoda, ani neochutnal co kuchatsky dobreho nachystaly. Pan Moueka a pani, a pan Marek nam kogem nedali, doufam, ke za to nemuseli trpet bolenim bficha. Te gilo mne seznameni s nimi, jen jsem si smel malo pohovokit, neb meli vaichni naspech. Pfi gte si pkijedu do West na kus teei. Zvla gtni dik pati'i nagim sestram za koldee, paje a kejky a v gechny jine pfipravy. Nektera net' by se namahala radeji by poobedvala doma, na ge sestry se v gak obetovaly, donesly a jegte si musely °bed koupit. JeS"te jednou srdeenY dik ka2demu, kdo nam pomohl, neb aspoti svou nav gtevou nas poctil. Za tad cis. 15, Vag Emil F. Voldan. Rowena, Texas. Cteni bratti a sestry! Cchi napsat par kadkt do na geho mileho Vestniku a dat vedet, 2e je gte zde 2ijeme. Poeasi mame zde suche, &oda hodne men gi nea obyeejne. Chci take -dat vedet, 2e budeme zde mit na zapade v Ballinger, Texas, prvni eesky rnluvici film "Falegna, koeieka", v patek 22. zati. jak je na jinem miste ye Vestniku oznameno, ktere nam bude ukazovat pan Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co.. Pled nedavnem jsme byli v Seymour, Texas, kde byl ukazovan eeskY film, kterY se nam velice libil. Je to zajimave kdyl je slyget v 'Ceske feel a v na gi stare vlasti pane sehranY film. Tak nezapomerite a pkijedte ze girokeho okoli, neb kdy2 se nas hodne sejde, tak pan Jos. Va gut nam zase brzo druhY eeskY film pfiveze. Tak na shledanou 22, zati v Ballinger! S bratrskYm pozdravem, Henry H. Ripple. Ptad Vesmernost cis. 68., Belville, Tex. Cteni bratki a sestry! Timto yam davam na vedomost, ze v posledni schtzi bit Jan Surovik a B. W. Schiller se vzdali elenstvi nemocenskeho vYboru a novi zvoleni byli: Jan Bravenec a Frank Bla2ek st. Nage pfigti schtze bude pokadana druhou nedeli v mesici kijnu v 1 hodinu odpoledne, kdy fad se usnesl oslavit dovrgeni dve ste elent. v pkigti schtzi budeme je gte uvadet nove eleny. Budou pkitomni nekteki z tifednikt Hlavniho Radu a br. Senkyfik ,organizator. Zase bilde nag tad potadat fadovou besedu spoleCn s rodinami elent tadu. Sdeluji sestram na geho tadu, by byly tak laskave a pkisk)ely dle moEnosti nejakym peeivem a trochou mleka, a Balky na kavu. VYbor se postard o obeerstveni. Man2'elky bratrti, ktere nejsou elenkynemi, jsou vitany, aby pki gly pobesedovat s narni. Tedy nezapomente, druhou nedeli, t. j. 8. kijna; v 1 hodinu odpoledne. Ptijd'te v gichni do schtze. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.
Strana 3. Caldwell, Texas. Ctena redakce! Ka2dY by si mel pfeeist v 6echoslovaku vydaneho 8. zaki t. r. clank "Nemci pry neutiskuji menginy". Jest to hrozne, z v nynelgim stoleti jsou dosud lide na svete, kteki takovYch ukrutnosti jsou schopni, ete se to jako v da y -noveku,dylinempkiltosuvzdelani a kdy vladla ukrutnost. Rovna, se to ukrutnostem, ktere provadeli Indian' na bilYch lidech, kdy tafo zeme byla na podatku bilYmi lidmi obYvana. Ka2dY by si mel tento olanek pfeeisti, a pak jestli jeho srdce neni z kamene, by pochopil v jakern stavu se obyvatele na gi stare vlasti nachazi. MnohY na g krajan v teto zemi nema, soucitu pro lidi, ktefi. tam museli etstati a nete gi se svobode jakou my zde v teto zemi mame, a nehledi jim v jejich trapnern postaveni pomoci. Kdyt jsou pcdadovani o malt' pkispevek na osvobozeni jejich krajant, jsou jako z kamene, nedbaji na provolani nagich ptednich lidi, ktefi aadaji o pkispevek na osvobozeni na gi stare vlasti, ale ten ka2dY et yrt'ak tak maekaji, a2 ti ubozi orlove na etvrt'acich vyobrazeni kkiei, a nepomysleji na to, 2"e by tim etvrt'akem mnohY 2aludek nasytili a zahnali mnohou slzu z oei jejich pokre yenct. Dr. Hollub, eeskslovenskY konsul, poslal memu mu2i padesat medaili, by tyto rozprodal mezi na gimi lidmi MinulY tYden na vYzyu Dr. Holluba zaslal tomato gest dolart za medailie jim a Johnem toupalem, prodane. Medaile si koupili nasledujici: Emil Legikar, John HovoMk, Jno. Srubaf, Jos. Wondrash, Mary Wondragova a Hays Bowers ,a od toho easu na,sledujici si koupili medaile: pi. P. P. Mikeskova a Pavel Trealek. Medaile byly ye schtzi Narodniho SdruZeni kaldemu nabidnuty, a je mne smutno, 2e se jich dosud vice neprodalo. Ve vderej gi schtzi Narodniho SdrUeni se vybralo $3.00, a na tuto eastku pkispeli: Pavel Trealek 25c, J. N. Vavra 25c, Marie Wondra'Soya $1.00. Dale po 25c: Pavel Mynat, Mart. Vychoperi, Jno. UrbanovskY, Jos. Siptak, P. P. Mikeska a pani P. P. Mikeskova. Dle nahledu mnohYch bylo by lepe, kdyby medaile meli oug ka aneb se mohli pkipnouti jako gpendliky, tak aby bylo videti kakleho kdo si jeden koupil; takhle se musi nositi v kapsach a neni videt, kdo je vlastenec a kdo neni. Dle iisudku mnohYch. by se jich mnohem vice prodalo. Byla jsem nemocna, tudi2 se mne mnoho do psani nechtelo. V pfi gtim dopisu popigi cestu do New Yorku. Nemoc se mi velmi lep gi, neb jsem ,o getkovana Dr. J. E. Siptakem. Marie Wondragova. S Uctou, Vitarniny brain vzniku moeovSreh Dr. C. C. Higgins na clevelandske universite zabYva, se nekolik let problemem ledvinovYch Dotazy u lekafti z rtznYch krajin zjistil, 2e v nekterYch mistech se kamenky vyskytuji easteji: jinni Florida, jinni Kalifornie, Indie, 6ina, Egypt, vYchodni Anglie, pobte21 Volhy v Rusku, Dalmacie. Dr. Higgins zkoumal ye vg ech techto krajinach lidovou potravu a zjistil, 2e obsahuje velmi malo vitaminu A i vitaminu B. Rozhodl se proto k pokustim se zvikaty. Krmil celkem 1270 krys potravou chudou na vitamin A, avg ak obsahujici jinak ygechny potfebne bilkoviny, tuky, uhlohydraty a soli. Po ureite dobe dostalo 42 procent krys kamenky ledvinove, 88 procent kamenky mechfrove. Na to pfidaval krysam, ktere mely kamenky vitamin A. Po tomto leeni do glo k rozpougteni kamenkti. K dal gimu pokusu pou2i1 3 dalmatskych pst, ktefi v moci vylueuji velke mnoastvi kyseliny moeove. Po vyloueeni vitaminu A dog lo k tvokeni kamenkt, ktere u dvou pst dosahly velikosti olivy. Zku genosti takto nabite uplatnil dr. Higgins u lidi a to se znaenYm ilspechem. Dobre knihy jsou vpravde brusem rozumu, pilnikem soudnosti, bal gamem oci, nalevkami moudrosti, zrcadlem cizich my gleni, spravcem pak naSich myglenek vlastnich. 3. A. KomenskST.
Strana 4 Temple, Texas. Ctend redakce Vestniku! Podavam Vam zde naertek navrhu, kterY chci pozdeji podati Stanovnimu vYboru pied pfiStim sjezdem S. P. J. S. T.. Potteba pro tento navrh jest kaidernu samosfejma. Pfijeujici Fond pro studenty. elanek 1. Hiava XV. KaadY rok elenove a elenkyne spolku S. P. J. S. T. jsou povinni platit v mesicich zah, fijnu, listopadu a prosinci obnos 10 •centt na Ptjeujici Fond pro 'Ceske studenty, ktefi studuji eeskou fee na Statni universite, nebo jinYch uaeliAtich. 61anek 2. — Hlavni trfadovna S. P. J. S. T. za pomoci profesora eeStiny jest povekena povolovati pujeky studentinn potfebnYm peneaite pomoci, kteh se sna g' "Peeovati o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi", viz Hlava IL, teel, druh oddil fieelu tohoto spolku. — Pujeky ale v nikterem ptipadu nemaji pfesahovati $300.00 rodne pro jednoho studenta. Jest zde -Opine zdtrazneno, '2e jen ten student anebo studentka, kteri. berou kurs eekiny, jsou opravneni k pujece z tohoto fondu a musi miti odporueeni prof. slovanskYch jazykt dfive neali Utadovna ptjeku povoli. 61anek 3. — V padu, ae by dalkch pen& na pujely nebylo zapottebi, fond tento se vrati do ykobecneho fondu ku hraaeni vYloh na Hlavni fad. F. W. Chudej. kid Ennis, cis. 25, Ennis, Texas. Ctena redakce! Le ua je po pionYrskYm dnu, jiste mnohYm tern, co je vypravovali, srdce tlude lehdeji a citi, ae to stab() za vkchnu namahu, co museli na to vynaloait. Ale pilne rude v nakm fadu dlouho neodpoeivaji, nebot' nebyl jeate slavnY den u konce a ua pkedseda rikal, ae bude to starost spolku vypravit program na schtzi 6eskeho Sdruaeni, ktera se bude pofadat 24. zati v Narodni sini. Prace na pfilehavem programu zaene v tterY veder. Vim, ae programove tlohy pane podaji ti, co si je vezmou. Mame fadu tech, kteti se dobfe uei a umeji pane pfednest. Nekolik malYch deveatek nam zazpiva, a pfednese basne. Tea z tech vetSich nam zazpivaji nejake ty Ceske pine, ktere kaadY rad posloucha. Dosud neni program uspdfadan tak jak se pfednese, taktie dalk. zpravu podame as priati tYden. Ve spolkove schtzi v nedeli jsme se pekne pobavili. To se vi, ae nalada byla veseld, kdya finanani feditel podal zpravu a udal, ae je sifi. yyplacend. Nemela bych tuhle vetu jeSte opakovat? A snad nam jeate pry zbYva, v pokladnel Vim, ae kaadY Clen kadu bude se radovat nad tou zpravou a pki torn kekne "koneene". Vzalo to dlouhou dobu, ale ted' i ten posledni kaminek dluhu je odvalenY z cesty. Druha zprava, ktera, pfitomne potaila byla, ze pfestoupila do nakho fadu sestra Zazvorkova. Doufame, ae se yam, sestro, u nas bude libit a budete se u nas zajimat o spolkove yeci, jako jste chtela vady jinde. fteditel udal novinku o pfiSti zabave. da, hadanku vaem pritomnYm, aby hadali jak se bude jmenovat po teto zabave phati zabava. Hadat se maze do 10 . hodin a v 11 hodin se da cena $3.00 tomu, kdo prvni uhodne. Zarobude ohlakno velke ptekvapeni pro mladou chasu — neb bych mela hci, — pro vkchny ty, kteti radi tanei. Take se feclitel s reaiserem radili o divadle, a bylo dohodnuto, ae se bude hrat do Sesti nedel. Jake se poda, jeate nevim, ale snad se brzy bratr Hrabina rozhodne. Wilma Nesudova. Nastup do viadniho vojska uz v nejblizsi dobe. V kratke dobe budou rozesilany svolavaci listky osobarn, zafadenkm do eeskeho vladniho vojska. Jde o bYvale pfisluSniky es. armady vgech hodnosti i o civilni zamestnance vojenske spravy. Ti vaichni musi pak ihned nastoupit sluNau. Pokud pracuji na likvidaci bYvale armady, musi bYt uvolneni.
VESTN/K SDRUiElsti AMERICKICH EECHOSLOVAKU.
Jeito o S. A. T. Siteny jsou zlomyslne a nepravdive zpravy, sniaujici organisaci ye smyslu torn, to neni zastoupena v Oeskoslovenske Naroni Rade Americke a ae pfispeyky nejsou odvadeny tam kam path, coa jest tvrzeni raalive a duveru podrYvajici, jsem nucen podati v zajmu prava a pravdy toto objasneni. zvlaSte z dtvodu toho, ze tvrzeni tato jsou od autority Sokola, kterY odvolavo, se na zapis sjezdu narodniho sdruaeni, strana 11. — 12, Clank 3., 7., 8., 9.. a o pravoplatnosti zastoupeni, ae rozhodnuto bude referendem na sjezdu L. N. R. Stanovy oeskoslovenske Narodni Rady v Americe, hlava IV., elanek 6. zni: V oblasti, kde je organisace jednotna, col lze ptipustiti jen ye yyjimeanYch pfipadech (Texas), vYbor se sklada z osmi zastupcii jednotne organisace. Dopisem ze dne 8. kvetna od Narodni Rady byli jsme vyrozumeni o nakch pravech a povinnostech a dopis ten byl ye Vestniku uvefejnen. Dopis Nardoni Rady ze dne 29. eer yna pak jest nasledujiciho zneni: Pan Jan 8ulda, tajemnik S.A.o.T., Houston, Texas. pfiteli:— Potyrzujeme pfijem dopisu ze dne 27. eeryna a pfispevek $100.00 na osvobozenskou akci poslan, checkem. Dekujeme yarn srdeene za tuto pomoc a doufame, ae Texas pfispeje nakmu hnuti za osvobozeni stare vlasti opetne tak, jak jeho yYznamu pfisluk. Z ylaStni dik pkijmete za oznameni elent oblastniho vYboru 6. N. R. a za seznam odbodek. Tao informace jsme opravdu pottebovali. Posilame Vam broaurku "Pravda zvitezi" s keel dr. Benek. Prodava se po 5 centech. Zaroven dva anglicke letaky prave vydane a basal vydanou legionalem p. MalllYm. Broaurky pokeme Vagim odboekam na ukazku ptimo. DaLk praci Vaai pfejeme vkho zdaru. S krajanskYm pozdravem a heslem "Zvitezime, Josef Martinek, J. J. Zmrhal, vYkonnY tajemnik. pfedseda. Stanovy 6. N. R. hlava VI., elanek 8. zni: V oblastech s jednotnou organisaci odvadi se fondy na hnuti za nezavislost teskoslovenska oblastnim vYborem pkimo VYkonnemu vYberu 6eskoslovenske Narodni Rady. Ostatni vYbory odvadeji fondy prostfednictvim jednotlivYch sloaek v oblasti zastoupenYch (Ceske Narodni Sdruaeni, Narodni Svaz oeskYch Katolikt a Slovenske Narodne Sdruaenie). Stanovy 6. N. R. jsou nam smerodatne a ne nazor jednotlivce o torn, kam path se pkispevky odvadet a jednotne organisace. Sdruaeni bez deleni na rtzne sloaky jsou zakladany v Jiani Americe i ve statech evropskYch a to jest prava jednotna fronta a ti take path k celku eeskoslovenskeho sveta. Proto take pouze jednotne organisace odva.di pfispeyky pfimo hlavnimu telesu, kdeato jde-li to prostfednictvim rfanYch sloaek to bYti nazvano zcela pravem pfedavo.nim ei pfelejvanim. Dne 24. eervna zaslano bylo Sokolskou Jiani nasledujici prohlaSeni: Sdruaeni AmerickYch 6echoslovakt v Texas, Jan 8ulda, tajemnik. Valeni bratfi:— Pfijmete nas srdeenk pozdra y. Dostalo se nam k pozornosti provolani, jima zvani jsme ku °east na schtzi zastupct spolkt a jednot, ktere tvoti "Sdruaeni AmerickYch Oechoslovakt v Texas". Dnes po vysvetleni vztaht statni organisace ku Narodni Rade v Chicagu, sdelujeme s Vami, ae ze vSech sib svYch budeme pracovat s odboekami mistnimi a kde nestava, pracovat ku jejimu zaloaeni. ZvlaStnim obeanikem budou jednoty v upe Jiini A. 0. S. vyzvan,V, ku, beodkladnemu zahajeni einnosti. Litujeme, ae prace posletove nedovoli nian schAzi ileastneni, avgak bud'te ujiSteni, ae
Ve stfedu, dne 20. zafi 1939. jsme s Vami a2 do konedneho viterstvi. Pfejeme zdar VaSemu podinani a ztstavame v bratrske lasce. Za pfedsednictvo Zupy Jiani A. 0. S.: Will A. Nesuda, starosta. S bratrskYm pozdravem, Jan .8ulda. DvCr els. 89, Rosebud, Tex. Cteni bratti a sestry! Tak zas neco od nas. Sestra Marie Vitasek pige, at' ji odepigi; zapomnela jste napsati Vag adresu. Zaplacene mate as do konce roku. Br. Albertu Krenkovi povolili jsme jeden dolar z fadove pokladny. Ses. F. V. poSadala mne, mohu-li, bych darovala nejake ' atstvo pro 2 v nouzi postavene ditky. Ja ani moji znami jsme nic nemeli, tedy alenove udelali mezi sebou sbirku ,ktera vynesla $1.75, a tyto penize jsem odeslala na Mrs. Fannie Vrablec, Wallis, Texas. Darci jsou tito: F. B. P. Schiller 25c. Josef KozlovskY 25c, Henry Skupin 25c, Jan Lanieek 25c, Anna Haveika 25c, Jan Surovik 25c, Jos. 8ebek 25c. Celkem $1.75. S pozdravem, Aneaka Skupin, taj. Kniieci mohyla v Majkopu na Kubarisku. PH vykladech o mladk dobe kamenne v 6eehach zmitujeme se east() o sla yne mohyle u Maikopu, jejia pamatky maji ye1kY vyznam pro pochopeni a easove zatazeni naSich nalezt t. zv. keramiky Sritrove. Maikopsky kurgan byl pies 10 m vysokY a obsahoval dve mrtvoly: na irrovni rostle pudy leael thud' pohfeb, ye zvlaStni, drobnYmi kamenky dlaadene komote byla clkevenYm paaenim yytvotena 3 oddeleni, v nicha lekly skreene kostry se zd yiaenYrira rukama. Kosti byly polity eervenYm okrem. Jedna kostra patfila aene, dve byly muaske. V jinni easti hrobu byl pohiben sam knite. Cele jeho Cervene rozlitYm okrem, bylo huste posypano zlatYmi pliSky, na nicha byli vyobrazeni lvi, Wei nebo z nicha byly vytvofeny ruaicove kvety a p. Pilvodne byly vSechny tyto ozdoby naaity na dahocennern Sate, kterY mel u pasu 5 velkYch zlatYch knoflikt. Na hlave mel mrtvY zlatY diadem s naletovanYmi rtaicovitYmi kvety. Ve vlasech nosil zavinuty zlate klieky. Podle Vela leSely slate hole symbolickYch kopi, ktere patrne o velkYch slavnostech byly vAechny tyto ozdoby na odznak jeho svrchovane vladni moci. Je zajimavo, ae hrot jejich byl z pazourku. Na v§ech je navledena soaka byeka. Opodal leSel slaty nahrdelnik, obrovske mnoastvi zlatych, tyrkisovych a karneolovYch perel, a 17 nadob ze zlata, stfibra nebo kamene. Jsou na nich zobrazena rtzna al/Hata, hla yne divektri. NejzajimavejSi je ovSem miska, na nia umelec zcela verne dle pkirody vyryl pohled na Kavkaz. Znalci mistnich pomeru dokonce tvrdi, ae nalezli misto, s nehoa pravekY umelec pozoroval sviij motiv a rozeznavaji na obraze charakteristicka. mista: Elbrus, Kazbek, Uzbek a p. VSechna to kresba je pH vS1 sve naivnosti pina aivota a vyborneho postfehu, takte lze dokonce podle ni ureovati druh zobrazenYch zyifat, jak posledne ueinil desk' ueenec doc. dr. Jobenberger; misty vidime dokonce pokus o zachyceni pohybu. Tyto obrazy mely jiste hlubSi naboaenskY smysl; je na nich jako ye zkratce zachycena cela fik mrtveho vladce. Nadoby byly umisteny v nejake vetSi skfini, pobite stfibrnYmi ozdobnYmi plisky. Ostatni milodary — jsou robeny z hliny nebo zbrane a nastroje z kamene. — Obe mrtvoly, pohtbene ve vedlejSich komorach, mely jen neco rnalo ozdob; byli to pravdepodobne sluaebnici mrtveho knikte. Vadyt' y e starch zpravach easto Cteme, jak mrtveho vladce doprovazela na onen svet jedna z jeho aen a jeho nejmilejSi otrok. Nikdo by si o sobe nemel mysliti tak mnoho, Se by se z knih nemohl jeate neeemu naueiti, ani tak malo, Se by nemohl sam pfijiti na Sam Johnson. neco, co v nich jeate neni. Knihy davaji silu, vyproSt'ujici nas z duSevni neeinnosti. Jsou nam tim, elm je perut' John Ruskin. ptaktm.
Ve sttedu, dne 20. zati 1939. Fort Worth, Texas. Cteng, redakce a mill. etenati! Ptedne prosim br. redaktora za oti gteni tohoto dopisu. Je to nutne a jest to na ge povinnost, abych ye Vestniku podekovala vgem nagim ptateltim za uspotadani ptekvapenky pro nageho syna Willie, cot bylo piekvapenim skuteenYm. Dne 30. srpna veer, tadnY u nas nic netug ici, oddali jsme se kaboly, eemu jsme chteli, Willie posluchal radio, mut a ja, sedeli jsme, venku katdY ye svem houpaku a tee jsme vedli vgelijakou, hlavne o Evrope. Najednou nag pes zag tekal, tak ja vstala a gla jsem se podivat, na co Stela. Ze bylo krasne mesieno, bylo videti daleko. Byvame na rohu a tak vidim, ze jde yelike procesi po boeni ulici. Povidam staremu: To jdou ze Skoly 0.S.N.," A kdyt ptiSli povidam, "to maji kdesi velikou "party", a net bych tekla "pept", no to velike procesi glo rovno k nam. Och, svete kulatY jak pantok, co ted'? Ja bosa, mut bosY, no jako doma Willie, kdyt to uvidel, zustal jak dtevenY. No tak jsme se jak tak dali do pucu a ut byl still pinY dobrot, rtiznYch sandvida, kejka, gtrildlu, no, vypadalo to jako o veselce. Bylo videti na vgech, ze men dobrou naladu, snad meli radost, to nas skuteene ptekvapili. Pak kdyi vgichni piisli jsme do jidelny z venku, kde jsme s poslednimi Udastniky mluvili. Willie poeital s veselou tvati penize. Povidam: "Co to ma g ?" A on na to: "To ml dali darek ti, co to byli, proto to ptekvapenka byla". Bote, ptatele; ani nevite jak jsme se citili, ze si nas tak vatite, ,delate radost na gemu synovi. Jak ut mnozi vite, on je v seminati na kneze. Pak na druhY den zas ja jsem ptipravila vedeti pro studenty, kteti jeli na studie s Willie. Pak v sobotu se tenil nag prosttedni syn a v nedeli jsme se vypravovali do San Antonio, nebot' jsme vzali i dva druhe z Fort Worth, co jeli do seminate. V pondeli jsme o 7 hod. rano vyjeli, ate mut mel v Houstonu, jeli jsme tam, a pak dale do Schulenburg, kde jsme povedeteli u p. AdamCika a jeli dale do Flatonie, kde jsme ptenocovali a po snidani jeli do San Antonio, kde jsme slotill kufry a ostatni veci, i studenty. Po rozloueeni se s nimi dali jsme se na zpateeni cestu. Jegte musim napsat, ze v nedeli rano net ti hogi jeli na studie, uspotadal spolek Sodality v katAkole na rozloueenou po m gi sv. dobrou snidani, ktere jsme se museli i my rodiee sucastniti. byli obdarovani darky, &nit patti dik i od nas spolku Sodality, od kostela vgech svatych. Nagi novomantele obdrteli mnoho krasnych darn, kam se podival, tam darky byly rozlotene a ja jsem si myslela, jak to rozdil, vdavati se ted' a pted 30-35 roky, co jsme si nekoupili, tak jsme ani nemeli. Nyni vypigi jmena, kteti se ptekvapenky steastnili a tet kteti darkem ptispeli, ale na ptekvapenku aby nam to nebylo napadne, v gichni se sjeli u nageho syna, kary nechali tam a sli v prtIvodu k nam. - P. a pi. Joe Biei gte, Eugene KoCi, Bernie Polinskie, Joe Juran ml. se synem, Joe Paprskat, Rudy Wruble ml. se synkem, Joe Koei ml., Chas. Martinek, Rud. Dolkos, J. R. Bartek, J. Beckovi, Charlie Botik, sledny: Florentinka Koeti, Mary L. Dolkos, Evelin Arch, pani: Joe Juran st., J. Vruble, Fr. Houtvieka st., Anna Haba st. a pani 8ilhava; panove: Walter Houtvieka, S. Kaufman, Dexter George, Joe Wengler, Joe Botik ml. Touto cestou vgem vam dekujeme, Willie a rodiee Botikovi. Budapegt'. - Evropske valcici velmoci jsou semknuty v zapasu o diiletite zasoby v jihovYchodni Evrope. Nasledkem anglicke blokady Nemecka a nemecke ponorkove valky proti anglickym obchodnim lodim, Balkan ma pted sebou nekolik otazek. Jsou to zejmena: Spiniti stare nemecke kontrakty nebo uzavtiti nove s Nemeckem s motnosti, ze nikdy nebudou zaplaceny. Prodavati Anglii a Francii za zlato. Ptijati nabidku Italie vymenovati plodiny za italske zboti. Washington, D. C. - Namotni komsie vypsala konkurs na stavbu 13 novYch naklaclnich lodi. Lhiita k nabidkam je do 20. tail. Lide kikavaji, ze tivot je hlavni vec. Ja, vgak B. Shaw. racieji etu.
Strana
VESTNiK PhERLED NOVitCH LEND ZA MESIC SRPEN 1939. Stall Obnos Rad Vida BCDFG 1.000 17 1 1,000 34 1 27 1,000 1,000 25 9 16 1,000 10 22 1,000 13 '1,000 16 13 500 18 15 25 500 15 500 16 17 1,000 18 17 500 30 19 38 1.000 24 500 49 28 48 500 28 500 34 29 23 500 29 500 32 29 48 1,000 29 24 1,000 29 18 1,000 36 19 1,000 40 1,000 25 40 500. 22 . 40 19 1,000 40 1,000 34 44 1,000 16 47 500 34 47 1,000 21 63 17 1,000 63 29 500 63 500 16 67 46 500 67 500 24 68 27 1,000 68 28 500 68 53 500 68 500 27 68 500 31. 68 1,000 39 68 42 1,000 68 500 31 68 25 500 68 1,000 25 68 20 1,000 81 24 1,000 82 1,000 26 82 1,000 31 92 1,000 27 92 1,000 19 92 1,000 18 92 500 47 92 1,000 19 92 16 1,000 92 500 48 92 500 36 108 1,000 43 121 500 30 121 500. 19 121 1,000 47 121 16 1,000 121 500 23 114 500 22 114 29 1,000 130 44 1,000 130 1,000 23 133 19 1,000 1 133 1,000 23 1 135 18 1,000 1 137 1,000 19 1 137 27 1,000 1 137 500 32 137 40 1.000 141 500 51 1 141 1,000 32 1 148 1,000 43 1 148 500 28 1 148 500 32 1 151 500 31 1 151 1,000 27 1 154 1,000 20 1 154 1,000 22 1 154 1,000 39 1 154 30 500 158 1
159 1 30 1,000 160 1 16 1,000 161 1 16 1,000 Pojigteno v ttid6 3 - 19 Menu Pojigteno v tfide C - 47 'dent Pojigteno v tfide D - 18 elenti Pojigteno v tfide F - 1 e'en Pojigteno v bide G - 2 eleni Priimerna pojistka - $822.00 mene. Prilmerne stall - 28 let, 2 mesice, vice. Ptipojigteni: 13 1 1,000 33 Pd. up certifikaty: 51 74 400 DETSK' ODBOR. Do 1G let. 201eta doilvot. 1,000 9 1 13 1 1,000 1,000 17 1 24 25 500 44 1,000 68 1,000 70 87 2 2,000 92 121 1,000 142 1 151 1 500 Odeita se: trrirtim, 17 Menu pojigteno na - $14,531.00. Vyloueenim, odstoupenim atd., 21 Menu, pojiStenYch na - $15,497.00. Zahrnuto zde ptestup z Detskeho cdboru. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek. Dne 1. zati 1939. Poclekovani. Pfeji si temito tadky vyrozurnet deskou yerejnost o zpilsobu vYplaty gkody ohriovS7m spolkem S. V. P. S. Meli jsme negtesti, na ge obydli postiteno bylo potarem. Jegte tete noci panove W. A. Nesuda a A. Kos dostavili se nastalou Sko,du vygettit a jakmile .opravy ohnem zpusobene gkody byly provedeny, titer panove piisli znovu, aby gkodu podrobne odhadli. Za nekolik dni ptigel dek z Hlavni Irtadovny tohoto krajanskeho spolku a my jsme byli s hradou velmi spokojeni. Kdokoliv by si ptal zevrubriejAi informace ohledne eeskeho druistevniho spolku proti ohni, vichtici a krupobiti, pi gte mistnimu tajemnikovi na adresu: Anton Kos, 5731 Mercedes st., nebo volejte telefonem 87-5481, Dallas, Texas. Pi. K. Mikulikova. V *Otte, ftid Pokrok Haskell els. 85. Ctena redakce! Ptedne srdeene zdravim, pak prosim, uvetejnete techto par tadkii ye Vestniku, chci totiz zpravu, ze ve sve pravidelne sehazi nag tad zalotil odboeku S. A. U. T.. Stalo se tak dne 3. zati, a za iftedniky byli zvoleni ti sami, co slouti nagi mile Jednote. Byly vybrany elenske ptispevky od tticeti 'lent a byly odeslany na br. Jan S • uldu do Houstonu, Tex. S bratrskYm pozdravem, Frank Stulit, taj. Berlin. - - Nemecka tiskova, agentura DNB. ptinesla z Bratislavy zpravu, 2e slovenska vlada vystoupila prosttednictvim soudu proti Ladislay u Szatmarymu, bYvalemu slovenskemu vyslanci v Poisku, protote je nyni proti nemecke i slovenske viade. Byl prohla gen za zradce. Majetek Szatmaryho na Slovensku byl soudne obstaven a propadne asi konfiskaci. Szatmary v dopisu polskemu ministrovi zahranidnich yeci Beckovi protestoval proti nemeckemu obsazeni Slovenska a v radiovem rozhlasu vyzval slovenskY narod, aby se sebe settas1 jatmo mecka a sptatelil se s Polskem. VYzvy k navratu do Bratislavy neuposlechl a zfistal ye Var. C'ave.
Strana Taylor, Texas. Ctena redakce a v gichni etouci! Mnoho se pie a mluvi o to situaci v Evrope. Zajiste je to k politovani, kam to v ge dospelo. Neptitel, nenasycenY poku gitel nadelal tolikeho lalu a krveproliti nevinnemu lidu. Snad nejvice trpi a ji g vytrpel nas narod skoslovensky. MirumilovnY dal svoji vlast za mir svetu, ale ta Selma nenasycend nemela na tom dost a tak ptivedl opet razne narody do valky. Valka je hrozna vec, ale branit se ji2 bylo nutno. Cela existence Nemca spoeivala vldy na vybojich, vYpadech do zemi klidnYch souseda a podle skutka jejich poznate je, pravi Pismo, a slova tato plati o narodech prave tak jako o jednotlivcich. Dneg ni valka bude znamenat znideni lidstva, bude mnoho znideno a zpusto geno. Valka nisi kulturni hodnoty i livot. Valka je proto hrozna, le se v ni mrzaei a vraldi masy slabYch nevinnYch lidi, ktere se staly obeti to nenasytne a nerozumne politiky. Jsou to mladici ze vgech state, kteti se ocitaji v situaci, do nil byli ndsilne piivedeni. Zajiste ze z nich jsou nekteti, le by si v obeanskem 2ivote neucinili nic zleho. Nebyt toho neptitele, poku gitele jeho gtvani, bylo by jiste jen ma,lo tech, kteti by si z pouhe touhy ptali jit do valky, ale tak musi i ostatni jit i ptes svaj odpor. Kdo je toho v geho vinnen? Ptece ne tito synove a otcove, kteti byli vytr2eni uprostted sve spokojene prate a vyrvani rodinam. Kaldou valkou ztraci narod nejlep gi sily, v kagcle valce tekou slzy a krev, ale kdyl atoenik lezi dale a dale, bylo jil rla ease se branit, jine pomoci nebylo nee vypoveclet valku proti neptiteli a branit co je molne a jak je molne. Ale je'Ste telko hadat a tici, jak v ge dopadne, ale dobte ul ne, nebot' uz je mnoho a mnoho iivott zmateno a zpustogeno. Dne 10. zati na ge odboeka Sdruleni AmerickYch Oechoslovalca odbyvala spoleenou schazi a veeirek v sin' tadu Praha Cis. 29. Selo se nas pekny podet. Rat' Praha proptijeil na g krasnY stanek pro tuto dobrou vec. Z na geho okoli Taylor se vldy radi vgichni obetuji ye prospech dobre veci a pamatujme, le kalda nesobecke, snaha je actyhodna, nebot' vlast je nejcennejgi statek, za nejl na gi otcove cedili krev, jsou to nage rodiny, nage matky, nagi spoluobeane, ktere jest nutno chranit a pornahat jim pted neptitelem. Kra.sne promluvil redaktor Moueka, za col Vam patti vgecka Cest. Po nem byl vyzvan panem Barto gem bratr Marek, aby promluvil za nagi mladgi generaci. Take p. Anton Stibotik promluvil k nam v actyhodnYch slovech. Take mne vkly zajima, ten krasnY Cesky zpev. Sleeny Mary a Cecilie Stibotik zapely dvojhlasne "Vesnielco ma, pod Sumavou". Obe sleeny krasne doka2i zazpivat. Po nich zapela pisen anglickou sledna Le gikarova peknYm hlasem pH doprovodu na kytaru. Program byl kratIcY, ale zajimavY. To vite, le na g Cesky pravnik pan Bartog se fldy ptieini o zajimave pobaveni. Tedy bratti a sestry, spejme v geci k jednomu cili, pomahejme a poznavejme se, 2e jsem si jenom vgichni rovni, jsme na jedne planete pod jednim sluncem, pod jednim zakonem toho nejvygg iho Boha. 2ijme bratrsky, tak jak jsme to proulcazali dne 10. zati. Vzdavame srdeenY dik v g em, kdo jste s Cimkoliv ptispeli a nebot' vYtelek jde k dobru veci Narodni• mu Sdruleni. Tedy zas na shiedanou v brzke Rubie Holly. dobe. Cesky film nesmi do sveta. Tiskova, kancelat "protektora" Neuratha oznamila, de eeskY pramysl filmovy nebude zastoupen na mezinarodnim filmovem festivalu ✓ Cannes. Komunikat pod gkrtava, le festival v Cannes jest namiten proti benatske Biennale a le jest ptehlidkou filma demokratickych state. Rozhodnuti toto jest opet vYmluvnYm dokladem• zotrodeni eeskeho naroda take v ohledu umeleckem a kulturnim. Oeskoslovensky film zastoupen byl na Biennale dvema vynikajicimi filmy "Humoreskou" a "Macounem", ale ✓ Cannes nesmel na g filmovy pramysl ukazati svou vyspelost, aby girY svet nezvedel o nagi kulturni vY gi. Nemecka propaganda i zesty Hitlera liCila nas jako "polovzdelanY narod" a nemale tedy dopustit, aby dakazy o ni6emne prolhanosti tohoto tvrzeni pronikavaly na soudnou yetejuost.
VES TNtK Moulton, Texas. Ctena, redakce a mili etenati! Timto oznamuji v gem ptatelfun deskeho divadla, le nag e divadlo `ttveractvi krajana 8vejka" sehrajeme opet dne 24. zati, v nedeli veder. Timto vyhovime ptani na gich ptatel, kteti si pteji, abychom hrali je gte jednou neb pravi, le pry lepgiho divadla jegte nevideli; a pak dostanou ptile2itost i ti, kteti prO gpatne testy se minule nemohli dostavit. S pozdravem vas, Paul Mayer. Ze whine odboeky v Dallas. Ctene, redakce!! Program na ucteni pamatky bYvaleho presidenta a osvoboditele teskoslovenske Republi7 ky se velice pane vydatil. Hudebni a zpevi eisla udelaly na obecenstvo spravnY dojem a byly krasne provedeny. Br. J. Sufic jadrnYmi slovy naznaeil livotopis presidenta Masaryka a tei nee° o ptitomne dobe v Oechach nam povedel. Po programu byla konana krat gi schtze a usnegeno objednati vice medailii k rozprodeji a rozdelit po peti kusech tem, kdo se ptihlasi do vYboru. Ptihlasili se bratti Skotak, Kopeeek, Ros, Rendi, Va gek, Marek a Kraft, sestry Kozova, Filipcova, Kopedkova, Skotakova, Konakovska a Machadova. Tak kdo je gte nemate medailie, ptihlaste se u nektereho z tohoto vYboru. Br. Rendi laddl na ge Ceske deny, aby se pHhlasily do vYboru na obejeti nageho deskeho du v•Dallas a kdo jegte nemel je gte ptile2itost nechat se zapsat za Clena, by byl s timto hnutim obeznamen a byla mu dana ptilelitost stati se Clenem. Povekujici listiny k tomuto budou vypracovany a sestram dodany. Odhlasovano, by se se/laze potadaly pravidelne tteti Ctvrtek v mesici. Pti gti schtize pHpadne na 19. tljna a bude se konati v sini tadu Pokrok Cis. 84. v 8 hodin veCer. Dale upozorneni tem, kdo nedostanou v sobotu nasledkem prate podivat se na Cesky film, tento mesic pouze jest film ukazovan v pondeli dne 25. zati, neb jindy, pokud je nam znamo, Scott Hall neni k dostani jive dny neb v sobotu veeer ptes celou sezonu. S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda. Rad Jaromir, &sin 54., West, Texas. Mili bratti a sestry! Pigu jen par tadka, abych nevy gla z cviku s perem a aby br. redaktor na geho Vestniku mel co tisknout. Pikovani je ul skoro ukondeno a rolnici nemaji starosti, co s penezi, a je nas dost co mame je gte hodne placeni a nestadi to na nic. Pottebovali bychom dobrY kalclY by rad oral a zem je tvrda; kdo ma traktor tak ore, ale potahem to nejde. Dostavame v nagem okoli sprgly a to nepomille, a aC se mrael skoro kalcly den, pr get nechce. Co zaeala valka ve stare vlasti v gecko zde stoupa a nekteti obchodnici si namazali kapsy, aC koupili cukr za spravnou cenu, svYm zakazniktim ho prodavali dosti draho. Rolnici co maji traktory, v srpnu jak se dalo tak honem lamali kornu a vozili na prodej a i v noci, aby jen ul byli hotovi, a dnes nejeden si stauje, 2e hodne v torn ztratil, neb ho vozili za 28-35 centa bu gl, pak vystoupila kukutice na 50 al 60 centa a stale se dr21 kolem 55c. Zadal podzim a jako obyeejne je kaldy Wen jedna neb i dve svatby a ul to neni jako kdysi, kdy2 byla svatba tak se sezvala rodina a znami a bavili se al do rannich hodin a dnes! Pozve se koho chce listkem, aby prisli na zabavu weer do to ktere sine a to je vgecko. Nemyslete, le me to mrzi, my nejdeme nikam, protole tu vlastni rodiny krorn bratra nemam a ani mne to nezajima, aC jsem rada vesela, ale je .i v tech svatbach sam spech a Vgecko honem. Maya stiha zabavu a ti mladi se chti mit jenom dobte. A tak abych no, to nezapomela, na ptigti nedeli 24. zati ptijecrte do na gi sine v Lone Star parku na Bazar a jsem jista, le se kaldY dobte pobavi a yytandit se male dosyta, sift je velka, vzdu gne, a ventilatory vytehnou vgecek prach a 'name i jine pohodli vna gi spolkove sini. Nemfdeme se rovnat svelkymi mesty, ale piece mame sin na kterou jsme vgichni hrdi. Tak ptijd'te i ptijed'te jak se yam to lepgi bude zdat, ale pesky je to asi daleko. Tak se mOte fteci dobte a srde6nY pozdrav posila, M. Klausova.
Ve stkedu, dne 20. zit!. 1030. Sokol Fort Worth. Ctena redakce, mill ptatele a v gichrii Ctouci! Tak zas y am oznamuji, le se bude poradat tanedni zahava v Sokolovne v nedeli 24. zati, pri dobre hudbe. Tak vas, pratel6 a znami. v g echny za celou sokolskou jednotu zveme ku velke adasti a ku ptatelskemu se pobaveni. Pan J. B. v B., Arkansas. — Prod Czechs Reveles ptestali hrati ptes radio vlastne sama nevim, ale zajedno letnim Casem jest talc° k dostani prazdnou hodinu ptes radio, a v sini ptestali hrati pro tu pkieMu, ae zdejtim navStevnikum nevyhovovali. Ale doufame, le se zase vg e cla do hromady a ptijde „ten Cas, ze se vam dostane ptiiezitosti pH jejich hudbe si vyhoditi z kopytka. Ale tu tanednici yam nebudu zajig t'ovati, doekam az poznam Vati pani jinak se na to neodvalim. Ul jsem jecinou psala, le kdyby mnozi zdej gi lide si vazili hudby Czech Reveles jako Vy, tak v ge by bylo jinake. Ale kdyl se podati a potada se v Sokolovne nejaka, ta veselka a nebo nejake jine pobaveni a vg e je zdarma, a pH torn vyhrava hudba Czech Reveles, tak to IcatclY jest uspokojen, at' je star neb mladY, kaklY si libuje jak ta hudba krasne vyhrava, a lacinY nema slova proti. Bratry a sestry od Sokola upozorriuji vtechny, le pravidelna, sokolska schfize se bude potadat ve Ctvrtek a to 21. zati. Tak se snalle vgichni jiste dostavit. „Pro dne gek koneirn s pozdravem na redakci a vgechny ostatni a zustavam Va ge sokolska dopisovatelka, Millie Polagelf. Anchorage, Alaska. — Ovce a kravy v adoli Matanuska budou asi nuceny past se na jinYch pozemcich, jestlile vypukne "zlata horedka" i v teto nejsevernej gi kooperativni farmatske kolonii StrYce Sama IntenYr Antone Anderson pravil, 2e pH zkougkach s rudou z Massive Butte se zjistilo, le chova, pramerne za $2.15 zlata v tune. Objevitelem zlata v adoli Matanuska je Lauren Smith, jeden z prvnich kolonista, kteti sem byli'poslani roku 1935 z okresu Carlton v Minnesota. InlenYr Anderson k tomu dale pravil, le bude-li tato proposice jenom desetinou toho, Cim se zda bYti, le Matanuska bude miti nejvetgi doly na svete. Ceisi donuceni k antisemitismu. Kdyby nebylo jinYch a je gte okazalejgich kazn o torn, le Ceske atady musi poslouchat jedine Windt a le Ceske vale a rozhodovani ut neni, stadila by jiste k clakazu o naproste poddanosti Ceskych atada Nemcum policejni vyhlagka presidenta Charvata o tidech z 15. srpna. Podle nova "Ceske" policejni vyhla gky zakazuje se osobam 2idovskeho pavodu vstup do vetejnych mistnosti, pokud nejsou oznadeny jako lidovsky podnik nebo pokud neni v podniku vyhra2ena 2idarn oddelend mistnastka, zvlaSte k tomu aeelu oznaeena. Ostatni podniky musi mit napis lidum neptistupno, Juden nicht zugaenglich. Ve vetejnYch laznich smeji se 2ide koupat jen v oddelenem koupali gti, jako by glo o vyvrhele nebo lidi morem naka2ene nebo v jinYch hodinach, nel "arij gti" nayttevniei. V Zadnem ptipade nesmi ani na plovarne ani v kavarne nastat "smi geni ras". Kdo by techto natizeni nedbal, male Wit trestan pokutou od 10 do 5,000 nebo vezenim od 12 hodin do 14 clni. Vyslovne pak jsou policejni vyhla gkou zakazany zidum tyto pra2ske kavarny a restaurace: Manes, Slovansky ostrov, Sttelecky ostrov, Narodni dam na Smichove a Vinohradech a Obecni dam. Neni -nadeje na mir s Hitlerem. Americky novinat Ward Price naIelel po beta k novinatskym oporam hitlerismu na-mezina= rodnim foru. Jeho dastYmi ittoky na eskoslovensko z doby jeho videnske pasobnosti byla nacisticka propaganda proti nam znadne snadnena a do gla pak bez obtiH sluchu v anglosaskem svete. Nyni uvetejnil v LondYne o evrospkych pomerech knihu, ve ktere doehazi k zaveru, le neni molny mir s osou a nejmene s Hitlerem. Kdyl — jit davno pted tim na to Cesky tisk a deska diplomacie upozorriovaly, byla to -- vylhana propaganda.
Ve sttedu, dne 20. zati 1939. Snook, Texas. Mili etenati Minula naee schtize Narodniho Sdrutieni byla eetne navetivena, cos nas v gechny potegilo, a nasledujici eleni zaplatili po dolaru svitj elenskY poplatek: Mantel& John Markovi, John Fojtovi, Jos. umealovi, Will Kovatovi, Henry Kovatovi, John J. Ktenkovi, Will Orsakovi, Adolf Smotkovi, Jos. Jakubikovi, Jos. Gerzikovi, John T. 8krabankovi, Frank Kovatovi, Will Mikeskovi, Frank Jakubikovi St'.; Joh Rubadovi, Tom Vajdakovi, Walter J. Rubaeovi, Louis Markovi; Edwin Marek, Milton Marek, pi. Anna F. gebesta, pi. Anna Orsak, pi. Mary M. ' ebesta; Fannie C. Sebesta, Jerry Slovdeek Frank J. Fojt, pi. Anna Rubad, Tony Kubieek, Dr. j. H. Kozar, Adolf Rubad, Frank Kulhanek a Pavel Blaha dal $1.50. Celkem $50.50. Doufam, ze v ptieti schazi zas si nekteti zaplati. Po schilzi men jsme i program, kterY byl velmi dobrY, a dekuji veein za to, tie nas tak hezky pobavili. Po programu promluvil k nam na aadost naeeho mistoptedsedy Adolfo, Smotka nag banket Jan J. Kfenek z jeho tee se tak veem libila, tie ji zde posilam k otisimuti: "Pkatele, jest to teikY itkol pro mne prave ✓ takovem okamaiku . k varn miuviti. neb jsem zde prijel jen na navetevu do 'mei schtze, ale Yak vyzvani a milj cit v dneeni situaci nedovoluje, abych k yam par sloe nepromluvil. Obzy ldete co se dnes udalo tam za motem, kdya jsem dnes rano naslouchal na radio 0 pate hodine a slyeel to s 1 o v a opakovana Chamberlainem, se Anglie prohiasila valku proti Hitlerovi. Ja sam citim eastokrat tu ozvenu kritiky uvniti sam sebe, co se stab v minulosti ,ale na to Yee mame pravo, a to prave proto, tie jsme bide, ale take dovolme, tie nemame ten ptehled a tu vedomost jako ty oscby, ktere zastupuji to misto zodpovednosti, a to co nam ptindei, se s tim ztracime dtiveru, a ae mame obavu, tie to co dnes budeme obetovat jako naei pomoc tern tam za motern, ae s tim znovu pomahame Hitlerovi. Ptatele, nepestujme takovou obavu, neb my pottebujeme velke pomoci i zde doma. Jen obeti nam piinasi zisk. A nerozeilujme se dneeni dobou, prave proto, ae i zde mama par Hitlerit, jak tam za motem, ale hled'me se opanovat ✓ tokovem rozeileni a jednejme rozvaane. Jak jest nam znamo to prohlaeeni Hitlerovo, "tie jestli on a jeho narod nezvitezi, ae ma po boku svem revolver". Tedy neeiste svedomi • nespokojenost. Ale ptatele, bud'me si toho pametlivi, co prohlasil president Benee, tie pravda zvitezi. Ja sam obetuji co jest mi motino, bez obavy, ae to dostane Hitler, a ja doufam, 'ae i vy tak uoinite, a ja varn dekuji za vaei pozornost." Zajiste jest to pane yysvetleni tern, kteti mysli, ae ty jejich dolarky vyhazuji nadarmo. Vzpomerime si ae pied dvaceti roky to tea nebylo nadarmo. Dnes ptichazim se smutnou zprdvou, neb minulY tYden dostali jsme telefonickou zpravu, 2e moje dobra tetieka, pi. Anna ebestoye, v Beilville zemiela, vdova po mem strYeku Karlu Sebestovi, kterY zemtel pied :s'esti roky. Byla jen zest dni nemocna a teprve padesat tii roky stars, a pravY vzor hospodyne a matky. Vychovala pet sprit a d ye dcery, velmi hodne a pracovite deti, kteii si nikdy ktiveho slova netekli. Nejmladei asi etrnact let, Gladys. Tii hoei jsou aenati, Jindtich bydli v Edwin pti Nelsonville a Olvin clejovS7 v Houma, La. Karel, Raymond, Esther a Gladys dosud jsou dorna. V minulem Vestniku udelala is:ern chybu. Psala jsem o pomniku Sam Houstona, cos melo bYti San Jacinto, neb tento pomnik byl postaven na poeest veech vojinil tam padlYch a ne jenom Sam Houstona. Vzpomela jsem si na to, kdya jsem dekala na poetaka u cesty, ale kdybych si byla vzala psani zpet domit a to Opravila, nebyl by bYval muj dopis ten tyden ye Vgstniku. Jest tento pomnik vyobra-
VtSTNIK zen na vrchni strane Sears, Roebuckova posledniho katalogu. Dosud mame sucho, jen nikdy male deetiky dostaneme, ale ne dost', abychom mohli neco sazet do zahrady, tomaty se ale drti dosud; my dosud nebyli bez zralYch tomatesin veera jsem nasbirala krasnYch zralYch asi etyti bokety, norky a slepice si pochutnaly. Dne 10. fljna budeme zde miti barbecue a 13adi nam budou vyhravat, tedy ptijd'te mezi nas. Clovek nemuae stale pracovat a se rmoutit, musi se i nekdy obveselit. Spozdravem, Frantieka 8ebestova. Rad Ennis, 'Oslo 25. Ptieti nedeli dne 24. zati bude v Narodni sini konana schtize 6eskoslovenskeho Sdruaeni. KaadY je uptimne zvan, tak se dostavte v co nejvetaim poetu. By yam bylo pobidkou, byste se do schtize dostavili povim yam, ae bude van pelmY program. Program, kterY potada Sbor Mladeae, jia stoji za to ptijeti, a k tomu snad jeete neco ptedve7 dou eleni z Katolicke sine a sbor, kterY zpiva v deskem Evangelickem kostele tea ma nejake Tak vidite, se zadarmo toho hodne uslySite. Vstup je pro kaadeho zdarma. Ten samy veder bude pak taneeni zabava, pro nia ma zase zabavni vYbor novinku. KaadY jeden navetevnik mute hadat, jak zabava po teto, kterd, bude v Narodni sini, se bude jmenovat. Jrneno sve a jmeno zabavy kaaelY musi zapsat do kniaky, ktera v sini bude nekde ptipravena. Prvni, kterY to jmeno uhadne, obdrai odmenu ve vYei 3 dolaru. Tak jiti o tom ptemyelejte a piijd'te. Zapis bude trvat do deseti hodin a v jedenact bude dana odmena. Pti torn bude damp do vetejnosti vec, ktera jeete zde v Ennis v aadne sini nebyla dana. Co to bude jeete napsati nesmim, as varn to zabavni vYbor pti zabave dne 24. zati povi. Mohu snad ale prozradit, ae se to muae tYkat kaadeho a ae kaady neco z toho bude mit, kdya bude chtit. Tak vidite, ae zase na teto zabave je neco, co vas mimo tance pii nazi dobre hudbe bude zajimat. Pii posledni schtizi byla piednesena zprava, 2e 9. zati byla dana, posledni splatka na nazi budovu. KatidY je jiste rad. Pti ruznem jednani bylo tea vzpomenuto, by katidY riditel zabav od roku 1923, kdy naee sin byla postavena, se ptihlasil a jmena zabavniho vYboru, kterY pod nim pracoval, udal, ovaem jen pravidelneho vYboru, ne yYpomocneho. Ptihlaeeni zaelete na ptedsedu tadu Joe HejnY, Ennis, Rt. 4. Zajiste si to kaadY riditel pamatuje. Nejvetai asi spada asi pod br. Fr. Faraizla, neb on co se pamatuji, byl po mnoho rokil tiditelem zabav i divadel. Pozdrav od Enniskeho tadu.
Strana 7.
RESOLUCE SOUSTRASTL R4d Slovan, eislo 9., ve Snook, Texas. My, resolueni vYbor tadu Slovan, Cis. 9., S.P. J.S.T., projevujeme timto uptimne citenou soustrast poziistale rottin g a vaem pkibuznSrm nad ztratou jejich milovane matky, babiely a nagi Anna Bravenec, sestry ktera zemkel dne 11. zaki 1939. Vime, pozustali, 2e Va g' zarmutek jest velikSr, ale budl2 Vain fitechou, ae ce1S7 na g kad citi s Vami. Dan° ye Snook, Tex., dne 17. zaki° 1939. Resolueni vS7bor: Jos. 8umgal, Frank Janae, Dr. J. H. Kozar. Shiner, Texas. Bratti, sestry a veichni ptatele v okoli Shiner! Na vedomi yarn davam, tie prvni nedeli v nu, tail 1. tijna budeme miti v Shiner City Hall schitzi o pilldruhe hodine odpoledne. Radi bychom zde v okoli Shiner zalotiili Narodni Ceske Sdrutieni neb A.S.O.T., a proto vas bratti, sestry a v'eechny pfatele v okoli Shiner zveme, neb vime ae veteina z nas citime s nazi milou vlasti a proto my, vas vYbor zveme vas do teto schitze, abychom si zde zaloaili odboeku. Ptatele rnili, nadeael nyni k tomu eas a proto spojme se, zanechme nesvarir a rozdilti vyznani, at' mame jakekoliv, to nam nema vadit. Spojme se ✓ celek, neb tak vice dokaZeme. Nae jakekoliv rianice, ty nyni nic neznamenaji. Ted' je nejvyeei eas ku naaemu spojeni, kdy vlast nas Ptatele v okoli Shiner, nenechme se zahanbit. Vaude maji jia odboeky, my \Teak zde spime. Probud'me se, ptatele, a ukatme co zde dokaleme. Myslim ae v letech 1917 a 1918 nebylo zde ✓ okoli Shiner jedineho echoslova,ka aby nebyl u Narodniho Sdru2eni. Na ge draha vlast vola. a trpi nad Hitlerovou krutovladou, a my mame byti neteeni? K tomu necht' nikdy nedojde! Mill ptatele, my nepornahame jen naai vlasti, ale tea i zde naafi druhe vlasti, neb myslim ae veteina z nas jsme zde 'Leto dobrymi obeany. Proto vas mill pratele jeete znovu tiadam: Spojme se as do konce naeeho viterstvi! Na Jan Podany. zdar!
Ennis, Texas. Program pro sclatizi Oeskeho Sdruaeni v Narodni sini bude sloaen z eisel zpevnich a basniOek, kterY pods Sbor Mladeae jak nasleduje. Basne pi'ednesou: J. Haekovec, Vivian Jutica, Evelyn a Dorothy Nesuda, Milly Vrla, Evelyn Haekovec, Pauline Lukaa, Adela Lansfeld, Dolfie Haakovec, Dorothy Jansa, Wilma Nesuda a Dorothy Jarolimek; duet na piano hraje pi. A. Vavra a Edith Jarea; zpevy zazpiva Sbor Mladeae, krouaek maliekYch deveatek, pi. 'A. Vavra, Wilma Nesuda, Dlfie Haakovec a Dorothy Vavra. Vim, ae ptipraviti dopisy novaektn jako jsem ja, yam ptidelava mnoho prate, pane redaktore, ale jiste ae za Vaai trpelivou praci budete mit peknou myalenku, ae ti kteti Ceske ekoly nemeli, ale rodiee jim vetepovali lasku k eeskemu jazyku a pismu, men i Va.ei pomoc. Wilma Nesuda.
Ve Vidni dostaly se podatkem tohoto tYdne do obehu povesti, ae vodka mtae bYti skondena behem tYclne. Povesti tyto daly do obehu nepochybne nacisticke aivly a jsou vyrazem jejich ptani Zpravy o ruske mobilisaci se yykladaly v ten smysl, ae Rusko zasadi posledni ranu v polske valce a zmocni se vYchodnihho Polska. Ve Vidni se y eti, ae Velka Britanie a Francie, budou-li pak miti proti sobe spojena vojska nemecka a italska, pttjmou mirove navrhy. Navrat kolonii Nemecku se povatiuje ye Vidni za jistY. Naproti tomu ale z jinYch pramenti dochazeji zpra.vy, ae Italie ma v umyslu setrvati ✓ neutralite. Valka pro nemecke zajmy nebyla by v Rain popularni. Premier Mussolini zachovava dosud mleeni. Tisk site vyjadkuje silne protibritske citeni, ale projevuje napadnou mirnost v zminkach o Francii. Nepochybne je to v souhlase s Hitlerovym planem o odpoutani Francie od Velke Britanie, kterY neni ani skrYvan. Vyjadtovala ho as napadne i red Goeringova. Francie a Velka Britanie neustavaji v tlaku na premiera Mussoliniho, aby v neutralite setrval a z francouzskS7ch pramenil do gly zpravy, 2e je silna nadeje, 2e Italie neutralitu zachova.
Jednani ministra zernedelstvi dra. Feierabenda s berlinskYm statnim podsekretalem Burgesdorfem znamenaji konec 6eskeho majetnictvi statnich lest. Jednani se tikaji pozemkoye ref ormy — ale statni triad pozemkovSr je u2 v nemeck3ich rukou, osm vedoucich ttednikil je stale ye vezeni, statni lesy a statky jsu u2 zaknihovany jako nemeckST majetek, lesy podlehaji nej yyeeimu loveimu Goeringovi, statni statky jsou spravo yany ntadem ministerstva Dane.
Take stale objednavky loutek v kroji. Lidova, tvorba v Uherskem Brode dostala v techto dnech objednavky z Ameriky, kam budou zasilany narodni slovacke kroje a to kroje blatnickY, vienovskY, hrozenkovskY, kyjoyskY, nivnickY a banovskY. Vedle techto kroja jsou objednany rovnea loutky a panenky ve slovackYch krojich. Lidova tvorba zasild take slovaeke upominkove ptedmety do Panamy, Argentiny, Holandska a severnich statil evropsk,Ich.
Strana
$
flat' teskY Prapor, Cis. 24., Temple, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto yam zdeluji, ze v pti gti nagi sehrizi, ktera pkipada, na 1. Nils, odpoledne, budeme miti tadove pobaveni. Rad se postara o chleb a klobasky a tat o nee° pro uha geni tizne a pan Sylvestr Bartek bude nam vyhra,vat na jeho flag inet. V teto schazi budou uvedeni vgichni novi cleni, kteti byli letos do nag eho tadu jati. Tak se v g ichni novi eleni dostavte. Tet laskave Zadame na ge sestry, kterYm to bude trochu motile, by k teto svadine ptispely nejakYm pedivem a snad by byla vitana nektera lahev okurkri. Tak si to vg ichni pamatujte a dostavme se v pinem poetu, abychom se zase jednou vesele vespolek pobavili. Tet upozortiuji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, aby dali svoje povinnosti do pofadku, neb jinak bych je musel suspendovat, cot bych nerad dela'. Tet pamatujte na placeni uroku na vase pujeky proti certifikatilm. Opikovano jit mame, jen jeg te nejakou tu letadku. Podasi mame suche. Hodne lidi musi vozit vodu, cot je tetka a neplacena pthee. Tak se mejte zatim v gichni dobte. Pozdrav na bratra a gvakrovou v Dayton, Ohio. S bratrskym pozdravem, Chas. Navratil. Houston, Texas. Sokol Houston jit pti gti nedeli 24. zati v nagi spolkove mistnosti u Stefanikil na Cottage Grove potada vekejne cvideni s divadlem "Nage verne milovani". Bude to druhe vYrodi mistniho Sokola a mame z nej radost. Na ge sokolska jednota je takova inala zdrava, rodina a tu jen mritem budovat v lasce tia gehe naroda. Komu zaleti na budoucnosti naroda, musi v gtepovati jeho detem zdravY smysl pro cely tivot, ma mu bYti vgtepovan smysi pro praktienost a demokracii a zaroveri ma bYti siren duch svobody, ye zdravem tele zdravy duch. A ja, vetirn, ze nage sokolska, jednota je dukazem toho v geho jit z toho davodu, to v gechno to neptatelstvi na ni namiteno ptehlida Rozumny elovek jiste ocerii tu praci na geho nadelnika, kdy po celodenni praci vYcleleene jde se venovat netistne nagim detem a to tyden za tYdnem a nikdy nevynecha. Wady mu tot vypomaha br. D. Nezval, ale vgecka zodpovednost leti na bedrach br. nadelnika Ka gpara, neb v malem sokolskem naroda jest tteba aby vykonal jednotlivec vice jak ve velkern. Prate sokolska je ptedev gim place narodni, vetite to nage srdce vfeleji lasku k narodu citi neili tech, kteti tiji v pfebytku a proto ti, kteti jsou telem i dui s na gi sokolskou omladinou, ti maji v sobe lasku netistnou, nestrojenou, a takova, je nejkrasnej gim citem dloveka. Proto pfatele, udelejte si dostavenidko pfigti nedeli 24. u Stefanik(' na Cottage Grove, budete mit opravdu pelcnY politek jak ze cvideni tak z divadla a po divadle je tanec. F'osledni divadlo bylo pekne sehrane. Titulni aloha byla v rukou sl. Klimove, ktera byla na jevigti podruhe, nas velice pfekvapila svoji brou, tak jen tak dal. Tet yam vgem musim ozno,mit, te budeme mit zde v Houstonu 22. tijna 6eskY den, neb budeme mit pfednagku p. Vojty Benege, na co se mame co tegit. Blitgi podrobnosti pozdeji vaM oznamime. Musim se zminit o poslednim divadle. Meli jsme novou hudbu, ktera vgechny velice ptekvapila, jak pane hrali. Tak zahrat "Kde domov mfij?" jsem zde v Houstonu jegte neslygela. Vgak take dostali velikY potlesk. Kapelnik Harmonizers je br. Cmajdalka. Musim se tat zminit vgem br. a sest., to mame v nemocnici na geho br. rieetnika Karla Kubina, je dosti tetce nemocen. V gak vite, br. a sestry, co je va gi povinnosti — jit ho navgtivit. My mu ptejeme brzkeho uzdraveni, aby byl co nejdrive doma v kruhu sve male rodiny. Srdedne v gechny Ctouci zdravi, Pavia Studniend. Berlin. — Berlinske listy dnes otiskly na vYznaenych mistech zpravu, ze ruskYm lodim s nalladem stavebniho elfivi pro Anglii bylo natizeno, aby se vratily do svYch domovskYch pHstavil. Tato zprava je dal gim naznakem, to Nemecko odekavo„ vydatnou pomoc od sovetskeho Rusks, ve sve nynej gi valce proti Polska, Anglii a Francii, hlavne ov gem ye forme pottebneho materialu.
VgSTNIE Caldwell, Texas. Ctena, redakce! V poslednim dopisu jsem psala, to vgichni eleni nag eho fadu Novy Tabor se stali deny nag i odbotky cot byla mylka. Jen nag tad se stal dlenem Narodniho Sdruteni tim, to daroval pet dolarn na S.A.O.T. V srpnove schazi jsem nebyla a proto ta mylka. At v posledni schrizi dne 10. zati jsme o torn jednali, aby se katdemu -dlenu NovY Tabor ptipsalo 25 cent(' na rok co dar na S.A.O.T. a tim by se zaroveri katdY e'en neb dlenkyne stali i eleny Sdruteni AmerickYch Oechoslovakt. v Texas. Byla ohledne toho velka debata a hodne horke krve. A2 na konec ti, co jsou vtdy proti dobrYm navrhum, tekli to pro to nemilteme voliti, protote jest Indio ptitomno. Chci tedy timto dopisem oznamiti vgem elentim a elenkynim du Novy Tabor, aby se v gichni do pti gti schtize dne 8. tijna jiste dostavili, neb ta otazka pHjde zase na pieties. A co si zvolime, s tim ti co tam nebudou, musi bYti spokojeni. Ve vgech spolcich, jak na gich tak americkYch, co se zvoli to plati, kdyby bylo jen sedm glen(' ptitomno. Mili bratti a sestry, jsem jista ze ti kdo doposud byli proti tomu, aby se katdemu elenu pkipsalo 25 cent(' na rok, anebo aby fad NovY Tabor za katdeho Clena vyplatil 25 centil ze sve pokiadny a daroval to na byli proti tomu jen proto, to si vec dobte nerozvatili. Doufam, to v ptitti schrizi budou v gichni pro to, aby nag tad daroval 25 cent(' za katdeho elena na S.A.O.T. Drazi bratti a sestry, vy kteti etete noviny, vite jak hrozne na gi pokrevni bratti tam za motem trpi. Nemci znasilriuji Ceske teny a divky, oekuji souchote Ceskym delni!dun a jinak nag lid tYraji. Nemyslite tedy, te jest to nagi svatou povinnosti udelati v ge, co jest v nagi moci, abychom jim pomohli se osvoboditi? Museli bychom bYti bezcitni a sobeeti, kdybychom ani ten etvrt'ak na osvobozeni nagich bratti nedarovali. Pracujeme-li pro osvobozeni Oeskoslovenska, pracujeme zaroveri i pro-zachovani v gech demokratickYch state, tedy i SpojenYch Statri AmerickYch. Jegte chci upozornit etenate Vestniku na elanek "OeskYm studentum a Ceske vetejnosti v Texasu" ve Vestniku Cis. 36, na strance 13. Jestli jste nekteki ten elanek neeetli, tak si ho jiste pteetete. My, kteti sledujeme uddlosti na Statni Universite, vime to zakladatele Progressive Czech Club pracuji pro to, aby eeske, fed v Texasu vymizela, neb prvnim einem toho klubu bylo ripine vyhozenideske ritedni fedi ze spolkveho jednani Tet vime, ze jim na torn mnoho zaleti, aby znieili dobre jmeno a autoritu na'Seho poctiveho a nad sve sily pracujiciho profesora destiny. Delaji mezi deskymi studenty na universite jenom nesvary. Proto by rodikteti letos po glou sve syny a dcery na Statni Universitu je men pied timto klubem varovati. Tot jestli jste nekteki ptehledli elanek "Stipendia nebo ptijeky" ye Vestniku Cislo 37. na strance 10. od Rev. Jos. Klobouka, jiste si ho pkeetete. V sobotu veder dne 16. tali tad NovY Tabor bude potadati taneeni zabavu ye prospech Sdruteni Americkych Nchoslovakil v Texas. Pta,la bych si, aby se do pti gti schfize dostavilo hodne sester, abychom se mohli usnesti na nedem velkem, uspotadati velkou slavnost nebo bazar, neco dristojneho na geho deskeho okresu ve prospech Sdru2eni AmerickYch Cechoslovaku v Texas. S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova. Stefanik, eislo 142., Houston, Texas. Daleko Siroko krasna zem, derne se hvozdy nad ni tmi, Ci je ta zeme, ta Ceske zem, jent se sluncem padla do ptitmi? Nadarmo se ptame, ta zeme Ceske je na ge zeme! My se k ni stale hrde hlasit budeme. Byli jsme a budem! Tot' stare ale pravdive ptislovi a zase zvlame z pinYch plic: Bud' zdrasa matiCko Praho! V tobe jest na ge prvni vzpominani. Tys hiava a srdce viasti na gi. 'rya slava a tve pokofeni byly slavou a pokoteni v geho slovanskeho naroda. Mild jsi a draha v gem vernym Cechoslovantm. Od vekil stoji matt nakch
Ve stkedu, dne 20. zaki 1939. mast. Vekove ti pkidali krasy a tebou hovoki srdce trne. Pkedstavime-li si, co se deje v zemi nagich bratrit Polaku, je at stydno. To by se asi stalo z jara v bkeznu na gi zlate Praze. Byla v torn prozreteinost? Kdot to vi! Je nam lito bratrix ac listosti oni s nami taky v loni nemeli, ale jsme piece jen bratti. Na g praotec Cech a jejich Lech sna,Seli se spolu, opustili chorvatskou zemi, tehdy prvotni Cast velke vlasti slovanske, aby si nahi se s yYrn lidem novYch sidel, kde rod jejich til a byl spokojen. Tehdy svolavge svuj lid, vydali se hledat novych sidel, Cech zakotvil na Upati hory (tehdy to byly same pralesy). Mlad gi bratr jeho Lech po delgim odpoeinku vydal se se svym lidem dale na vYchod a zakotvil v mistech, ktere pojmenoval Koufim. Byly to oba dobre 'n6,rody, ktere svoje zeme zvelebily. Proto je jich nam lito a na.le nervy jsou napjate. Ztrati se z mapy Polsko? Bude mleet vAechen slovanskY lid. Proto ptatele ptemahejme iftecko protivenstvi, at' zachovame aspori to svate dedictvi natiich act, matetskY jazyk a stare svate pravo sve. NynejSi doba nas nauCila, tie jsme poznali chyby sve a s yYch ptedkil. Slibme si, ze histaneme cell mutiove a teny. Proto je na lads, aby eeskoslovenska vetev zde v Americe udrtovala sebe a sve deti of nadtieni a v praci narodni, aby ta prate a to nadSeni bylo pevne jako ty skaly ze tiuly. Snad se nam potom po§testi, ze dostaneme Ceskoslovensko zpet. Ptatele, taky naSe mladeti, nage deti, ktere jdou pod vlajkou sokolskou, pod vlajkou nagi, pokadaji drulie vYrodi obrioveneho Skola Houston v sini tadu Stefanik, neboli v sokolskem domove svoje vetejne evieeni, spojene s divadlem "Na ge verne milovani". Cvideni bude pane, uvidite ten pokrok tech deti, to umorne prate na geho nadelnika br. Kagpara a br. Nezvala, kterY kdyt on je vysilen mu ponialia, neb oni se obetuji pro vec narodni a radi. A ja vetim, to by ut to musel bYt elovek z kamene, aby ho ty deti neobmekeili ph evieeni a doufam, to ptijde kde kdo. Mate-li nekdo proti jednotlivci Sokola neptizeri, neodsuzujte a nekamenujte celek, neb tim kamenujete nae deti, deti Sokola, kteti stoji jeden za druhym, a Sokol stoji hodne vysoko nad vhm, co se ktivdou zove. NaSe Jednota stoji doposavad potad pevne a rozpadne-li se nekdy (nedopust' Pane!) bude to vinou jistYch osob, kterym leh od zaeatku v taludku. Je male ale stale eila, a to je to hlavni. Po cvieeni bude divadlo krasne, to budete pfekvapeni. Hraji tato herci: br. \raja, ses. Vajovo„ br. Nezval, s. Nezvalova, s. Klomova, br. Beean, br. Stehlik, 0. Vala, s. Lebrova, br. Lebr, s. M. Valova a br. Dubeak. Proto ptatele dostavte se v hojnem poetu, aspori splatite easteene svoji povinnost k eeskoslovenske vetejnosti. Nage Narodni Sdrutieni pokraduje velice dobte. Chystaji na 22. kidna divadlo s ptednaSkou /lam v gem mile osobnosti, ktera k nam zavita a sice pan Vojta Bene't. Jak vidite, tutime se u Stefanik(' dost. Posledni divadlo bylo velice vesele, obecenstvo se nasmalo dost. Pani Klimova, jako tchYne se velice vyznamenala, hrala na jeji filohu dobte, vabec vtiichni herci hrali pekne. A co ta hudba? Paneeku, to byla perlieka, ph divadle hrali koncertni kousky a na tanec zase taneeni Cisla. Byla to harmonie s orchestrou. — Muslin se zminit o dopisu pani Mikeskove. Mile pani, to mate svatou pravdu. Snad neni naroda, kterY by tu svoji matetg tinu strkal do zadu jako nag eho. Aneb jenom septa, aby jej jinY neslygel, to mluvi jinou tedi. A nag e tee je tak krasna! Piece se kika, kolika teemi mluvis, tolikrat jsi elovekem. Dalo by se o torn mnoho psat, neb mam etech zku g enosti dost a dost. Pravda, neodsuzujme vtiecky, jsou to jenom jednotlivci, ale je jich dost. — Helenko Thamova, vtidyt' ja nejsem n.emocna, to uti je asi pub druheho mesice zpatky. To jsi se zbyteene polekala, holka hate,. Ja tak hned ty klepaely nenatahnu. Mne se tu ph to bide ze sveta jeke nechce. Prave ptitiel od Tebe starostlivy listek, tak Ti hned odpisuji. Nemej starost a pkijd' na yefejne cvieeni, uvidis, jak budu delat veletoe, ale v kuchyni nebo za kulisami. Ptivez s sebou Karla Ctvrtnikova. deti. Zatim Na zdar! Byli bychom mnohem spokojenejta, kdybychom se nezabYvali tim, co tekli a udelali druTome.'S KempinskY zi,
Ve stkedu, dne 20. zali 1939. Marie Tippmannova:
DV KITTY POVADIS ROMAN
Mara by byla svemu profesoru s chuti polibila ruku. Jeho uznani zapla gilo trochu smutek, ge jeji hoch nepfig el stisknout ji ruku. V gatne pogadala o zalepku pneumaticke po gty na napsala doktoru Halkovi: "Prod jsi odeg el, prod jsi mi nepfigel kici par dobrych slov? Jdu doma hned po produkci, ad vgichni jdou jegte do kavarny. Nebudu celou nod spat, prod me trapig?" Na ceste hodila zalepku do schranky. Doma strhla rti g ieku, kterou na pkani doktora Soukupa si pfipjala a ponofila tval do kytice od ka. "Prod me trapi, nic jsem neudelala. Ja piece za to nemohu, 2e se na me muei divaji, prod se ziobi? Copak nevi, ge je pro mne on sam na svete, ge druzi nemaji ani tolik vYznamu jako loriskY snih?" Vzlykala do polg take, nemela radosti z Uspechu. Druheho dne ne gla na schtzku, proteg e mela hodinu; den byl pro ni pin tryzne. Nemohia rozeilenim ani jisti a dostala zas ogklivY, nervosni kagel. Doktor Halek gel po Matine koncertu se s yYmi kamarady do baru. Byl tam a g do rana a vratil se se svedomim telkYm. Kdy'g nagel Makin listek, marne se sam ' gobe omiouval. Vzpomnel na slib, 2e sve kamarady s Makou seznami. Slibil jim to, aby vekili, ge mu na divdine tolik nezalegi a ted' nevedel, jak se tomu vyhne. "Co fekne Ma,fa? Chovam se jako zamilovanY kvintan. Co na tom, 2e hrala a ge dostala kytice. At' se na ni mu'ati lepi, at' si koneene nekoho vybere, nemam piece prava ji zakazovat, aby s nekYm mluvila. Doktor Soukup se pro ni hodi a mel by s ni koneene poctivej gi Umysly neg ja. At' si dela co chce!" Na jeji listek neodpovedel. Teprve odpoledne, kdy si vzpornnel, g e toho dne nemaji schilzky, mel strach, 2e druhy den neptijde a napsal ji: "Odpust' a zitra pkijd'!" Mafe jeho omluva nestadila. Citila, jak je sucha a bala se setkani. Kdy2 se bli gila k mostu, bilo ji srdeeko jako zvon. Nepospichala radostne schitzce vstfic, bala se ji, ac po ni tougila. Doktor Halek pfi gel y eas, usmal se na ni a podal ji ruku. Nezavesil se v gak pod jeji rameno. "Tak co iikal doktor Soukup? Dival se na tebe jako vrkajici holub." "Rikal, ge napi ge tatinkovi, jaky jsem mela Uspech a chtel, abych si ptipjala jeho ruMeku na giviitek." "Bete, jak pitome sentimentalni jsou natefi chlapi, eloveku je za ne hanba," zasykl nepfatelsky. "Nemyslig, g e sentimentalita ublizi mene, neg tyrde, povY genost necitelnYch?" fekla Mata ostfe a podivala se mu do tyake. Stanul jako na povel. Bylo to po prve, kdy mu nee() vytkla a byl tim poboufen a ura2en. Podival se na ni pfimo a nelitostne. "Libi-li se ti lepe doktor Soukup, a la bonheur!" "Jogko, ge se nestydi g ! Prod me chce g tYrat? Vig, 2e si smig vgecko dovolit, 'g e to mam rada, ge i kdybys me bil, taky bych to snesla. Prod vy mugi dovedete zneutiyat takhle sve moci. Myslig, 2e je to mugne, ge je to dustojne? To neni sila, to neni zasluha tlouct nekoho slovy jen proto, ze je bezbrannY, ge nedovede rozglapflout lasku jako nepohodlny hmyz, kdykoli mu napadne." Rozplakala se a nedbala, 2e ji lide pozoruji, gla se schYlenou hlavidkou a dr2ela kapesnik na rtech. "Doved' me domu, jsi dnes zly, takovehle schtzky mne dovedou otravit givot na cele mesice." Dokter Halek g el podle ni a dumal. Uminil si, 2e ji podrobi zkou gce, g e se pokusi vysondovati, mohla-li by zapomenout a y yzkouma„ dovedl-h by to on. pkipoutala jsi me k sobe a ja, tebe tee, bude lepe, zkusime-li, zda bychom dovedli it jeden bez druheho. Rozejdeme se dnes a sejdeme se a za tei mesice." Otevii el kalendalik a
VtSTN 1K
nagel den, kdy se zas sejdou. "Napig si datum toho dne, bude g-li po mne toutit, bude g dekati na Letne u Hana yskeho pavilonku. Nechod' tam, nebudu-li ti 26,douci a ja, kdy se mi po tobe nebude stYskat, take neptijdu. Rozumig?" Kyvla, jeji ruce zdfevenely, sehnula se jaksi a zmeng ila. Nepromluvila pak ug ani slova a zase ji rortfas1 nervosni kagel. "Ptjdu dome", kekla. Musila se vyplakat, musila byt sama. Doktorlek citil, ge ji ubltgil, trpel sam, i jemu bylo do place, ale nepovolil. Kdy2 ji peed dvermi pensionatu podaval ruku a ona k nemu vzhledla °alma pinyma zoufalstvi, kdy se marne sna2ila promluvit tfesoucima se rty, zalekl se. Vypadala churave. Chtel odvolat to, co kekl, ale &five ne2 tak ueinil, vytrhla mu ruku a vklouzla do dveti. Zaslechl jen vzlyk, kterY na ulici marne zdr2ovala. Sel donna nespokojen a zahanben. Usedl ke stolu a zadal psat dopis, kterY chtel odevzdat a se sejdou, nebot' ji u.loth, aby mu nepsala a on ge ji take nebude psat do to doby, a2 se zase uvidi. Snail se bYt upkimnYm, psal o tom, ge se mu mangelstvi protivi, ge ji nechce k sobe ptipoutati, 2e se boji, aby ji nekazil mognosti seznamiti se s nekYm, kdo by ji byl lepgim mantelem. "Vim, ge to trapim a trpim tez, pochop mne, neodsud'. Deveatko moje, mam to rad, jako jsem nemiloval jegte nikoho na svete a budu na tebe vzpominat jako na nejkrasnejAi pohadku sveho 2ivota. Bud' zmu gila, posuzuj take trochu mozkem, ne jen srdcem." Psal dlouho do noci svoji zpoved'. Kdy't pfedetl, co napsal, zalekl se svYch slov. Veda, 2e ji zase ubligi a hledal vychodisko. "V2dyt' ona nikdy nenaznadila, 2e mysli na snatek se mnou, prod se omlouvam, ge ani na nej nemyslim? Je to sme gne, mela by pram) mne odbYt a fici, 2e se zbyteene staram o neco, c oji ani nenapadlo. Rortrhal dopis a jeho neklid jen stoupl. Neusnul celou nod a kdy se rozednilo, byl rozervanej gi a nespokojenej gi ne2 weer. Mata dostala v noci tfasa yku a pak horeeku, ale druhY den vstala a gla do gkoly. Neslygela, co profesoki povidaji, mela v dugi chaos, vgecko se ji todilo pied alma. V hodine klaviru hrala tak mizerne, ge profesor byl netrpeliv a fekl, ge hraje jako rozeny diletant. Dala se do place. "Jen gadne slzy, to byste musila pfestat ke mite chodit. Tyhle genske rozmary nejsou k nidemu. Kluk, kdy jej pokaram, zadervend se a snagi se hrat lepe, holka se da, do plade a hraje pak je gte Mk. Muzika musi pfi yest do nalady kagdeho, kdo ji ma opravdu rad a dovede se vyzout ze v geho, kdo ne, musi toho nechat. Proto, ge vas hoch nechal, nesmite etudy kopat." Mata se na neho podivala, nemohla pochopit, ge to vi. "Kdo varn to fekl?" zakoktala hloupe. Profesor se rozesmal. "Jako by devdata, jako vy, plakala pro new j ineho." Mala u2 ani nemukla, omluvila se, ge ji neni dobfe a 'Ma pied koncem hodiny domu. Nejhorgi bylo, 2e se nemohla soustkedit k udeni. Jeji prospech byl horgi, koktala nervosa a profesoii ji east() karali. Hrala na klavir cele hodiny a profesor nemel ji g cluvodu ke stignostem. Kdy2 jednou, aby ji povzbudil, chtel, aby zahrala "Zamiloyane", gkytla a dala se do plade. "Ja, to nemohu hrat, prosim, nehnevejte se, ja nemohu." Pohladil ji, odstoupil od piana a zadival se na ni. "Je to nerozum, komplikovat si takhle 2ivot, podivejte se, jak vypaclate. Nejste u2 ani dost malo hezka. Budete-li takhle hubnout, zakage yam lekat hru na klavir a budete hrat forte jako nalomenY ponocnY. Vzmutte se, tadnY mu gsky nestoji za 'gal a za slzy takoveho gvarneho deveete u2 dokonce ne. Laska, se da, omluvit, jen kurag do givota, kdy ne, to kpryd s ni!" Mdfa jen vzdychla a podival ase do ai sveho uditele. "Chudinko maid, s yami je to blede," feld. "Tak hrejte a hled'te zapomenout! Utopit takovy talent, jako vy mate, v pitomem by bylo veru gkoda. Bud'te hocIna, ruku na to!" Mata mu podala ruku a pak hrala dosti do-, bfe.
Strana 9. "Nu, vidite, ono to pajde, jen neztracet kurag." Mak'a byla bleda, kaglala, dostala gpatne vysvedeeni. Reditelka napsala panu fidicimu, devde je churave, ge by doporudovala, aby &to k lekari. Vysveddeni otce take nepote gilo. Napsal MET, ge jeji studijni yYsledky musi bYt v pomeru k tegkym obetem, ktere pkinageji. "Maminka si letos nepotidila ani novY plagt', ac jeji je uz celY opelichanY. Magda musi chodit v opravenYch gateekach; music se snatit, abys v Praze nebyla nadarmo." Mata, kdy to pfedetla, ptipadala si jako velka vinnice a hledela, dim by svou vinu zmen gila Zabalila sviij novy pla gtik, bluzieku a vederni gaty a jegte tehog dne pQslala to Maga. "Ja, stejne nikam nechodim a nemam se komu libit, a 'g oal Magdieka ngije, nema, na male mmeste jinou radost." Rodide byli dojati. Magda poslale, plagtik zpet, jen bluzieku si nechala a pkipsala: "Ona ti asi bluza je inka, mne je "akorat". A2 ptijdeg, koupi ti maminka novou. Moc na tebe vzpominame. Ferda Brouku mne poslal dva listky, kdyby to maminka vedela, byl by cambusk, ale ja, jsem je schovala pod ginenku. To koukag, vid'!" Make, se jen soucitne usmala. Pila 2elezite •ino a chodila k lekafi. "Mate gelest u srdieka. V tomhle veku je to choroba y zacna, nesmite se nieim rozeilovat a na klavir hrejte co nejmene. Nechod'te mnoho a sedejte hodne na zdravem vzduchu. Bylo jaro, vgecko kvetlo a Mate bylo tim smutneji. teinkovala na koncerte a mela .0.spech. Hrala klidneji ne2 po prve, bez onoho entuciasmu, kterY vyvolala pkitomnost Halkova. Neposlala pozvani ani jemu, ani doktoru Soukupovi a dostala proto jen kytici od chovanek. Vracela se clonal s koncertu zimomfive. a smutna a v noci ji bylo velmi Apatne. Kdy2 se doktor Halek setkal se svYm znamYm, kterY byl na koncerte, dozvedel se, ge Mate, neni 122 tak hezka, ge je bleda, a ge hraje hake. "Slibil jsi, ge me s ni seznami g ; kouka ted' jako hromadka ne gtesti, myslim, ge bych ji dovedl pfivest ke smichu." "Dej mi pokoj!" odbyl jej doktor Halek. "Ty u2 s ni nechodig?" "Ne." "Tak ti to bude jedno, kdy na ni podkam pied pensionatem." "Copak to musi bYt zrovna ma Baba, kterou jsi si vybral?" kekl ostfe. "Ta neni pro tebe." "Ty si ji chce g vzit?" "Ne a dej mi pokoj !" "Nu, tak je pro mne jako pro tebe; chodit s ni mohu tak jako ty." "Ale ona s tebou neptljde, nezamiluje se do kagcle zelne hlayky." "Tak tedy dava pfednost kapuste." Doktor Halek, nejsa list, zda jeho pfitel nepiljde dekat pied pensionat, gel tam sam, aby to zamezil. Meta mad vychazela, Ma jen do Minervy a pak do hodiny; nepotkal ji tedy. Trnul neklidem, zda pfijde v ustanovenY den. Bylo odpoledne ke konci kvetna, kdy vypr gela lhuta jejich odloudeni a on g el na Letnou. Pfi gel o dye minuty pozde, rozhledl „se kolem, nebylo tam nikoho. Zaeal netrpelive pfechazeti. Byl uragen, ge Mdfa nepki gla vdas, ge ji touha nehnala. Poekam dtvrt hodiny a kdy neptijde, bude konec. "A byl tam zvonec a pohddky je konec", fekl ironicky a zapalil si cigaretu. Odbila etvrt, podival se na hodinky. "Je gte pet minut a pak piljdu." Zaeel hodne daleko, aby jej Mata, prijde-li, neuvidela a za gila take ten pocit zklaman!, g e tam neni. Kdy2 se vracel, stala u bradli mala postaxieka v &mem kabatku, 8kr6ena a ohnuta. "To neni Mato.," fekl si, kdy se dival z dalky na de'vde. Teprve, kdy se pkibli gil, spatfil dlouhy cop pkehozenY pies rameno a poznal ji. Zvedla hlavu jako probuzena, jeho pohledem a vykrodila mu vstkic. (Pokraeovani.) Kdo zabije eleveke,, zabil rozumneho tvora, obraz bo gi. Kdo vg ak zniei dobrou knihu, znieil rozum sam, kterY dint elo yeka Bohu podobnYm a zafi z jeho oka. — John Milton
VESTNIK
Strana 10
DETSK A 3ESIDKA Do gkoly. Martge K. VaMkova. ZA PRAZDNINAMI se zavfely dveie. Nastal gkolni rok a s nim novo starosti. Deti hrnuly se do Skolni budovy, vymyte a vyeistene jako my samy. Deti, ktere ptichazely do gkoly prvne, vedla maminka nebo sestkidka. Sly nesmele a bojacne. Ale za nekolik dni se okoukaly a byly jako, doma. Anidka uti i zlobila. Kdyti ji pan uditel napomenul, aby byla ticha, hned mu odsekla: "Ale, ja nemusim". Pan uditel ji vysvetloval, tie neni doma a tie se ve Skole musi chovat slukae. — Anieka, aby ukazala ostatnim spolutiaekam, tie to neni pravda, vyplazla za panem uditelem jazyk.. Deti se podesily jejiho gpa.tnelio einu a 'tialovaly to na Aniaku. Pan uditel zesmutnel. Vyvedl Anieku z lavice a porueil, aby se postavila pied lavice. Aniela i to zlobila. Otadela se na spolutiaely a smala se. Pan uditel brzo poznal, tie to bude tiakyne, se kterou ho deka, pernY kus price. Take se nemylil. Aniaka umela nejlepe zlobit. Udeni ji nebavilo. Jednou, kdy bylo ukoneeno vyueovani a deti sly dornti, Anieka se rozkkidela, tie se ji ztratila radiovka.. Pan uditel vratil deti do tkidy. Dal prohledat lavice i torby, ale imam& Radiovka se nenagla. Anieka plakala a kkidela, tie to kekne mamince, tie ji ukradli ve Skole radiovku. Betiela domii pina hnevu. DruhY den Anidka pkika do 'Skoly. ervenou radiovku mela posazenu na pravern uchu. Deti se kolem ni seskupily a volaly: "Anieko, kdes mela radiovku?" "Anieka se uSklibla a kekla: "Doma jsem ji mela." Anidko, kikalas, tie jsme ti ji ukradly". Jednou si Anidka vzpomnela, 'tie musi ze gkoly dome. Cekapry venku maminka a povede Anieku do nemocnice. Pan uditel poznal, tie nemluvi pravdu a tie chce toulat. Thal se proto Anieky, co ji boli. Anieka se Bala do place a povidala: "Ja mom bolave stievo." "A kde to to stkevo boll?" "Prosim, tady v zadech." "No, to bude tetika operate", litoval ji pan ueitel. "To se pan doktor podivi. Ale on vezme nut a vykizne je ven. V zadech nema steevo co cleat. Motina, tie pdtka g pana doktora na schodech. ftekl, tie se dnes pkijde na vas podivat.' Anieka se polekala. Sourala se zpet do la▪ "En za maminkou. Ja ti dovolim," pobidl
ji pan udite/. Anieka nechce. Stievo ji ul neboli a maminka Sla "Domtl? Jak to vi g, ze gla domil?" "Jd to vim," tvrdila Anieka nebojacne. Aniaka l ge az beda. Tuhle pti gla domii a s plaeem galoyala, ze ji deti ukradly torbu na Maminka tomu uvetila a druh3.1 den to • ptigla s Anietou galovat panu ueiteli. Pan ueitel vyslYchal deti a Anieka spustila: "dyg jsem gla ze gkoly, vazala jsem si sttevieek. Torbu jsem si polotilla na patnik. Ale neti jsem se narovanala, torba i s udenim byly prye"."
Sotva to doiekla, bylo prudce zat'ukano na dveke udebny. Pan uditel zval dal. VeSel stark pan s proSedivelYmi vlasy a v ruce nesl Aniddint/ torbu na ueeni. "To je moje torba," vyktikla Anieka. Pan pozdravil a tekl: "Ano, je to torba tvo' Pak se obratil k panu ueiteli a pravil: "Tato gakyne se prala s hochy. Torbu, si polo gila na patnik a kdy bitvu prohrala, utikala s dem domil a na torbu zapomnela. Sebral jsem ji a zde je." Anidaina maminka zahanbenee sklonila hlavu. Slzy zaleskly se ji v oeich a tvate ji pobledly. Zdalo se, ze omdli. Aniaka se polekala a honem mamince slibovala, ze uz bude hodna. Maminka zakS7vla smutne hlavou a pravila: "Tobe neveklm. AZ pan ueitel tekne, ze ses polepgila„ teprve ti odpustim a uvetim. Potom tine roznalauvala s panem ueitelem a ani by na Anieku pohledla, ode gla .. . S Aniekou se od to doby stala velika zmena. Davala ve gkole pozor a pilne se ueila. Take jig nelhala a sve spolulaely mela Pan uditel mel z Anieky velikou radost. Jednou se pkiSla na ni optat maminka a pan uditel Anidku vekejne pochvalil. Tenkrate po prve objala maminka Anieku a ptitiskla ji po dlouhe dobe na sve srdce. JAK JSEM SLA PONEJPRV NA PRAZDNINY.
Milada Mickova. Kdyti jsem byla maid, nejezdili jsme o prazdninach nikam. Nad take? Do lesa jsme meli deset minut cesty a rybnik ke koupani byl sta metro za domem, ye kterem jsme bydleli. A piece jsem touaila po zmene o prazdninach. Tak rada bych jela nekam daleko k tete, jak jezdivala moje spolugaeka. Bohugel vgichni nagi ptibuzni bydleli v tege vesnici, jako my a na pobyt u cizich lidi nemeli moji rodiee penez. Bratti byli spokojenejk. Hned prvniho prazdninoveho dne se odstehovali k strYci, kerY mei na druhem konci vesnice statek a to msedlaeili po cele dva mesice. Kdyg nine bylo devet let, odhodlala jsem se take k prazdninovemu pobytu u stOce sedlaka. Po eelY rok jsem k nim site chodila denne pro mleko a plou gila jsem se s petilitrovou konvi etvrt hodiny cesty v polednim horku. ale bydlel u nich po cele dny, fist a spat mimo domov, to bylo pro nine neco noveho. Tak mne maminka sbalila jedny gaty a pradlo a ja, jsem koneene gla take "na prazdniny". Povidala jsem o torn kamaradkam, jako bych gla na konec sveta. Vgdyt' take Horni konec, kam jsem gla, byl docela jinY svet ne gdi Dolni konec, kde byla gkola a kde jsme bydleli. U strYeka bylo v late pro v gechny ruce dosti price, i pro me male. C'htela jsem pomahat pii vgem, nac jen me ruce staeily. Take hned rano nine posadiii k velikemu kogi brambor, vedle postavili dvacitilitrovST hrnec s vodou a ja ho mela napinit loupanYmi bramborami. S chuti jsem se pustila do prate. Ale moje nalada poklesla, kdy g za dye hodiny nebyl hrnec jeg te Museli mne pomoci, aby byly brambory yeas uvateny k obedu. Pak mne teta naloaila do ko ge krajice chleba s tvarohem a napinila konev podmaslim. NeSla jsem ptesnida yku ganef= na pole nekam as k hranicim druhe vesnice. To jsem se pronesla! Po tvatich i zadech stekaly mne potrieky potu. V poledne jsem byla z yedave. na °bed. U strS'7ce men v kuchyni velikSr dubovY stril, kterST tam sta.l cd dob, kdy na statku hospodatil jegte rnrij pradedeeek. Pied obedem jsem stul uDoprostted postavila teta misu se zelira, zadelavanYm, tidkYm, tak jak se vati ye Slersku. Okolo misy se nasypaly na stel brambory. Ke stolu zasedlo a g dvacet lidi. KagelY vzal do ruky brambor, ukusoval ho a k tomu nabiral plechovou laici zeli ze spoledne misy.
ye stfedu, dne 20. zati 1939. Pak teprve dostal katitlY talik hovezi polevIcy s kouskem masa. Takovy byl katidodenni obed. Zeli muselo bYt, jinak by se Tide byli nenajedli. Do di hodin jsem pomahala utirat nadobi a pak pkiSlo zas to ne gt'astne loupani brambor k veeeti. Vysvobodily mne kravy, ktere se musely hnat na pastvu. Tam jsem se trochu probihala s hochy, ale nechteli mne mot mezi sebe, nebot' jsern neumela palkovat ani podbijet. Tak co pry se mnou? Za upineho Sera jsme hnali dome( Ve statku ji2 bylo pino ruchu jako ve vdeline. KatidY mel ted' v dome pine ruce prate. Slutiky dekaly na kravy, myly je a chystaly se k dojeni. Oeledinove krmili kone a jeke jeli pro jetelinu pki mesieku. Mne si nikdo nevSimal. Usedla jsem na lavici v koute a do srdce se mi vkradal stesk po mamince. Bylo mne, jako bych ji leta nevide:4a. Asi bych se rozplakala, kdyby mne byl spanek nezmohl. Usnula jsem na tvrde lavici V deset hodin nine budili k vedeki, ale ja nemela ospalosti na jidlo ani pomykeni. Byla jsem rada, kdyti nine dovedli k posteli. U strYdka zadinal tiivot ye etyki hodiny rano. -Nis budili v pet, abychom se chystali s dobytkem na pastvu. Milj druhY prazdninovY den byl stejnY jako prvni a tketi se podobal druhemu. jsem jiti po obede nak slutiebnou, ktera chodila ted' misto nine pro mleko a vyptavala jsem se ji. co men doma k obedu. Kdyti mne kekla, ze meli tiemloyku a hrachovou polevku, byl nruj stesk po domove dovrgen. Jen kdybych se tolik nestyclela jit "z prazdnin' jig za tii dni! Lakala jsem sveho bratra, aby shall se mnou, ale ten se nedal. Byl gt'asten, Ce jezdi s korimi a ani ka gdodenni zeli ho nezbavilo jeho nadgeni. V sobotu jsem to jig nevydrgela. StSrskalo se mne tolik po mamince! Plakala jsem a lhala, ze mne boll zuby. Teta nine pak sama poslala domri. Tam jsem chytila maminku kolem krku a od to doby mne mnoho let nikdo nedostal z domova. Tolik jsem se bala stesku. Ty tti dny myth prvnich prazdnin, ktere jsem progila na statku bez rodiet, probudily ye mne dva velke city: lasku k domovu, obdiv a Actu k selske praci. Vlastne vgechen pokrok, kterS7 &ova. &inn, pochazi z toho, ze elovek je smrtelnST. Kdyby eloyek vedel, ze jeho Zivot na zemi je veenSr, ztratil by vgechnu iniciativu k tvorbe — vyjma k tvorbe jidla a.sate. Nesnaill by se vyniknout, name by ctigadosti zanechat za sebou svet o neco lepsi, neg jak jej naSel, netoutiil by po tom, aby jeho pamatka zristala veend. Kdyby nebylo smrti, tiivot by se zastavil, stal by se jednotvarnYm a nevYslovne nudnYm. Robert Mackenna. Jednou z hlavnich ptiein zbyteeneho a marnotratneho pkemYkeni je to, ze nemame dugevnich koleji, to jest mravniho zakoniku, nabotienstvi nebo pevnYch zasad. Ten, kdo se iidi ureitYmi pravidly o pravu a nepravu, nemusi vyclavat zbyteene energii na vymYkeni novYch. Sloutii mu jako kolejnic pro usmerneni energie. Misto aby mrhal energii vytrhavanim starch kolejnic a kladenim novYch, mete venovat v gechen pohyb kuptedu. Henry. C. Ling. Jektnost nezasluhuje tak docela tech tvrd'ch slay, kterYmi se namnoze oznaduje. ProvAim, co elovek kekne nebo eini, ale Molina jimi za u giteen3im &elem. Kdyby nebylo jektnosti,- lidstvo by bylo uz davna vymkelo. lovelc ptijima rany tiivota skrze narazniky sve jektnosti. Jektnost je mu sekundantem a ogettovatelem ye svetovem boxerskern ringu, •a pomaha mu s rismevem znovu na nohy i po nejtvrei gic.h riderech. Je gitnost je eloveku tim, co je ptaku maz ,kterS7m si uhlazuje a upravuAlexander Smith. je pochuchane pefi. —
Ve stiedu, dne 20. zaki 1939. AKOVt. eetnik jiste nema lehkY tivot, ale T nekdy se pobavi. Jako tuhle: v jedenact hodin v noci pkijde na stanici . nejaky elovieek s nazrzlYm knirkem a zarudlym sosakovitYm nosem. Potkala pry ho nehoda. Stratmistr se zadne vyptavat, ale dlovek nevi, z ktereho konce zadit, a trva hezkou chvilku, net z neho vyleze, co se vlastne stalo: Je krejdi z Otradovic a vraci se z Kostelce z krejdovskeho drutstva. Ov S . em, doznava, kajicne, z drutstva odeSel ut nekdy v pet odpoledne. Ale pak se seS'el se znamYmi, zapovidali se, zaki do hospody a odtamtud se dostal at nekdy po devate, za tmy. Zda se, to nema tmu rad. Ze dvou neuteknYch vyhlidek, na tenu, ktera 'deka doma, a na tkihodinovou noeni cestu lesem ho zfejme vic desi vyhlidka druha. "Tak hledam, s kYm bych se svezl," vyklada. "Pod Htrkou potkam nejakeho eloveka a hned jsem se k nemu ptidal. Ale jemu nebylo do teei. Pospichal. Rikal, to je v Otradovicich na letnim byte, ale mne se to nechtelo libit, protote jsem ho tam jaktiv nevidel. Ani na to nevypadal. Na tech Pratacich koneene elovek nepozna, co jsou zae, chodi to po polich a lesich jako trhani. Tenhle mel ke v'Semu v ruce hub jako poleno, klobouk tadnY, a kdyt jsem se meal yyptavat, u koho bydli a jak je tu dlouho, nechtelo se mu odpovidat. Myslim si tedy, to bude nejlip, kdyt pujdu svou cestou, ale on si najednou vzpomene, to bych mohl znat nejakou kratk cestu lesem. Jestli pry bychom si nemohli nadejit touhle peknou. Aha, myslim si, chceS mne nekam vylakat, a potom Pan Huh s nand! Jente elovek nesmi ukazat, to se boji. Nahodou to opravdu byla testa, kterou je motno si pul hodiny nadejit.
Piehled rani 6innosti Americkeho Cerveneho Kflie. ARODNt ustkedi Americkeho eerveneho N }<lite ve Washingtone yyzYva, vetejnost, aby lide v hojnefkm poetu piistupovali za aleny, a soueasne yydava statistickou zpravu, z nit vysvita, to tato organisace zachranila, nasytila, ptisttekm opattila a lekatsky okttila vice net 100,000 obeti 158 pohrom ve Sp. Statech. Cerveny kiiz tat opravil a nabytkem opatiil domovy tisicu rodin, poSkozenych povodni, ohnem a boutemi, a postaral se o to, aby se vdovam a sirotktm po mutich, zahynuy‘Sich roku 1939 v eetnYch neStestich, dostalo praktickeho vYcviku pro vYdeledny tivot. Ve stejnem obdobi vyueila tato organisace v kursech pro prvni pomoc pki irrazu 350,000 mutt a ten, zvy'Aujic tak poeet tech, kterym poskytla tento duletity vYc yik, na 2,000,000. Poeet stanic pro prvni pomoc pti drazu, urnistenYch bud' stabilne pti silnicich, nebo pojitdejicich s mista na misto, vzrostl na vice netli 5,000. Timto zpilsobem dostava se okamtiteho ogetteni vetgimu poetu lidi, poranenYch v automobilovYch neStestich. Aby zamezil zbyteene ztrate tivott ye vode, pollen AmerickY CervenY Mit 100,000 plavcti jak zachrariovati lidi pied utonutim, jak za\Testi umele dYchani a jak ktisiti lidi, kteti byli ut na prahu smrti utonutim. Na jine fronte bojuje CervenY krit proti smrti a nemoci za pomoci syYch oSettovatelek, ktere ueinily behem roku 1,000,000 na ykey k nemocnym a prohledly tisice 'Skolnich deti, u nicht — spolupracujice s lekati — napravily mnohe fysicke nedostatky. Tytet hAetkovaltelky vycvidily tat 50,000 ten a deveat v umeni, jak tadne pedovati o nemocneho v rodine. Snake se zabraniti zbytednemu utrpeni i finandni ztrate, bervenY ktit i nadale pokraeuje y e svem programu, smekujicimu k zabraneni neftesti v domacnosti a na farmach. Za kooperace pedagogu a dorostu Cerveneho ktite dostain se 10,000,000 lidi poudeni, kde je dlutno spatiovati v domacnosti nebezpedi a jako se mu motno vyvarovati. Ptispenim vojakdm v aktivni slutbe az mrzadenym vysloutilcilm a osobam, na nich zavis1Yrn, vytegilo nalehavY problem 150,000 jednotlivc0 a rodin.
1,1STNAK
V noci ie tnia. Jdu tedy s nim a pro jistotu zadnu hned tee o tom, to jsme meli v Kostelci schrizi klubu tetkYch atletil. Ja., vim, pane stralmistke, to na to nevypadam, ale myslil jsem, to ye tme se to tteba nepozna. On nic nenamital, tak jsem hned dodal, to ut jsem ziskal par peknYch cen v teckotimskem zapase. To je krasnY sport, povida ten pan. Je., jenom tak nekdy chodivem na ryby. Aha, myslim si, chceg me uchlacholit, abych zapomnel na opatrnost. To se ti nepodati. To neni tadnY mutnY sport, povidam. Ja ut pied vojnou, kdyt jsem byl v Praze na temesle, pestoval box. Ale nejradti mam sttileni. On zase, to je to zajima ye. To pry mu zrovna At'astna, nahoda poslala takoveho junaka do cesty, takhle v noci pry se to ba,jedne hodi. Ale kikal to nejak divne. Hned jsem si pomyslil: Chlape, tobe neni co vetit. To je ma radost, vykladam honem, u pluku se mi ye sttelbe z puSky nebo z pistole nikdo nevyrovnal. Mezi narni, pane stratmistte, ja jsem na vojne nebyl, protote mam ploche nohy a jsem trochu na ktivo rostlY. A vlastne ani nevim, jak pistole vypada. Ale myslim si, to net se to chlapovi rozleti v hlave, ratite/Ile bYt z lesa venku, a pted • vesnici at' si nem zkusi. Jemu najednou ptestalo bYt do keel Vida bylo sotva na krok, jen tak tak, to jsme neseki s cesty. To se S'patne jde, povidam. Vain je hej, mate hill, ale ja si tady Trade zlarnu nohy. — Vytahl jsem z metru dteva klacek, ke jsem ho sotva unesl, abych se mel od opirat. — S tim Odboaly Cerveneho ktite, zasvecene programu obeanske slutby, poskytly yeasnou pomoc 134,000 rodin, stojicich pied upinou finandni zkazou. Miliony 'Skolnich deti, organisovanych pod heslem Dorostu Americkeho Cerveneho Mite "I serve", naueily se ptispivati druhYm, k nimt se osud zachoval s menS'i Stedrosti net k nim samYm. TypickYm projektem Dorostu Cerveneho kkite je kupovani bryli spolutaktim, kterYm je nemohou kupovati jejich rodide. Korespondence s detmi v jinYch zemi a vymena knih a rilznYch vystkitkii davaji mladeti lepsi porozumeni pro mezinarodni zvyky a zpilsoby. Tisice dobrovolnYch pracovnikii lopotilo se po celY rok ptipravou chirgickYch obvazii a gatstva pro chude, pkevatenim nemocnych na kliniky, sestavovanim knih pro slepce a ztizovanim stanic, kde se dostavalo pokrmu obetem pohrom. "Arnericky Cerveny kiiz vztahuje ptatelskou ruku ke vSem, ocitajicim se v nesnazi, a neirnavne pracuje na tom, aby ulevil trampoty blitnich bez ohledu na jejich rasu, viru a barvu," pravi ptedseda Norman H. Davis. "Pkikladem je nestranna pomoc organisace civilnim uprchliktun ze 8panelska a z tiny. Mame jli zachovati nak slutbu lidstvu v pinem rozsahu, musi nak katclorooni yyzyu vyslYSeti od 11. do 30. listopadu nejmene 1,000,000 novYch elenin krome 5,700,000, kteti byli nakmi eleny loni." NE3ICI KLADOU VELKOU VAHU NA PROPAGANDU. Naciste na zaklade lekce ze svetove valky vyzbrojili se nejmocnejSim aparatem propagandy, jak kdykoliv znal svet, a hodlaji Vesti valku netoliko na valednYch bojik.ich, ale i na psychologickYch liniich, jak sdeluje zpravodaj ehicagskYch Daily News Wallace R. Deuei ve zvlakni radiove depek z Berlina. Ptitomna valka je prvni, v nit Nernci kladou hlavni vahu na ifeinne utivani propagandy k utvateni nalady domaciho obyvatelstva a setkavaji se ztejme s vetSim Uspechem net cisarska vlada v svetove \Take. Nay Steva Adolf a Hitlera na vYchodni Ironte nebyla nieim jinYm net soueasti teto propagandy. Neni o torn sporu, to jeho pkitomnost ve vojenskem stejnokroji v blizkosti bojig t' mela velkY rieinek na ducha vojakt i civilniho obyvatelstva. Snad take soueasti teto propagandy byl elanek v organu nacistickYch
Strana 11. tak nekdo dostat do hlavy, pripominam mu. On potad mleel, ke jsem uz valne dostaval strach. A kraj lesa se stale neukazoval. To se vi, ke sttelna zbrari je bezpeenejSi, meal jsem zase. Vito, no to nema bYt, ale ja neudelam bez revolveru ani krok. Kdyt takhle v noci v lese potkate nekoho neznameho, staei udelat takhle . . . a meal jsem v kapse cvakat pouzdrem na cigarety. On najednou vyskoei — myslil jsem, to v tu ranu po mne — vrazi mi neco do ruky a utika, do lesa. Ja taky neme gkal, to se vi, s takovYmi lidmi si neni co hrat. Vybehnu z lesa a koukam, co mi to vstreil. — Tady to je, prosim: tobolka s peneli a sttibrne hodinky. Co s tim mam delat?" V to chvili nada zabouki na dveie a malt' kulat'ouekY pan v kostkovane kazajce, bez klobouku a bez dechu, vpadne do svetnice: "Pane stratmistte, byl jsem oloupen! NejakY chlap mi v lese vzal penize a hodinky!" "Neni tohle vase?" pta se stratmistr a koue si kniry "Tady ten pan to nagel." Oba noeni chodci se na sebe podivaji a s sem srovnavaji sve straSne ptedstavy se sttizlivu skuteenosti. "Ano, zda, se . . . " kokta Pratak. — "Asi to ten zlodej nekde ztratil. Dekuji yam, poroueim se:' Oba pospichaji ze dveti a neklidne po sobe pokukuj i. "Tak bychom se jeSte mohli kousek svezt," navrhuje nesmele pan z Prahy. Nebo, nechtel byste se napit na St'astne shledani? Vite, bych nerad, abyste to nekde yypravoval. Mne se tady docela libi a nechtel bych se vracet do Prahy, kdyt mam jette dtrnact dni dovolenou." gard "Schwartze Korps", v nemt se pravilo, to tivot Hitlerilv je piiiis cenny pro Nemecko, aby riskoval jej ne-potkebne. Arcit' konec elanku vyznel ye vodopad chvaly osobni statednosti kancletovy. Hlavne teto obratne nemecke propaganda lze pkidisti na vrub, ze ptevatna east nemeckeho naroda je dnes pe yne ptesveddena, toe Utok na Polsko byl zcela opravnenY. Nemci vtdy povaZovall mirovou Upravu .s Polskem za nespravedlivou a propaganda je v torn jen utvrdila. Proto vstup Velke Britanie a Francie do valky k udrteni "nespravedlive" tpravy hranic s Polskem povatuji za krajne neoprayriene. Leeeni pitnou vodou. Leeeni vodou je pojem velmi t. irokY a tvoti cele vedni odvetvi v therapii. Tu v gak nemyslime na vodoleebu ye smyslu koupeli tienich, vanovYch, lazeriskYch, sprchovYch a podobne. Mame tu vSak na mysli tat leelou obydejnou pitnou vodou, jejia piti za ureitYch vhodnYch okoinosti jevi se jako einitel leaebnY ci jak "lek". — Byly pozorovany dobre leeebne irdinky piti obydejne, dobre pitne vody. Proto prospiva, a doporuduje se osobam temto vedle vodoleeby (koupeli a obYvani tea), obaas vypiti sklenku teple pitne vody. Rovnet u lidi, trpicich imornymi bolestmi hlavy, nebo k boleni hlavy nachylnYch, se tato ledba, jak bylo opetovne pozorovano, osvedeila.. Jako dobrY a nekrodny prosttedek pri tetkem usinani a nespavosti doporuduje se vypiti bezprosttedne pied ulehnutim sklenku studene pitne vody. Podobne pri rtznYch taludeenich nevrilich, rannim nechutenstvi se snidani a pod.1ze se pry obtiti tech zbaviti pravidelnYm vypitim sklenky studene pitne vody na ladnY taludek po ranu. Koneene davno jit je mama a v praxi utivano leeeni "pitnYmi kiirami" obyeejne pitne vody pri zacpe: V detnYch a eetnYch ptipadech i Uporne zdepy stati napit se (neco.malo nebo sklenky) dobre studene pitne vody na laanY taludek pa ranu. Zvykne-li si clovek zdepou trpici takovemu pravidelnemu napiti pitne vody na ladno, zpravidla se sve obtite zbavi. (Podobne stolici, upravuje napiti vody cukrove, nebo sklenka pitne vody, k nit na hrot se ptida natr. bicarbon (lekatska 'soda) nebo magnesia usta (palena magnesie).
Strana 13
Medal Organ Slovanske Podporujief Jednoty State Texas, Official Orion of Slavonic Benevolent ASSO• elation of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roe'ne. Do stare vlasti $2.55 Subscription $1.00 s year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny *dm zasilaji se do Hlavni tfadovny, Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Vetkere dopisy, pfedplatne, osminilty, bud'tei adresoviny na V6stnik, West, Texas Vista& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. Prot vlastne veinal v pojiteni.? Dokud mohu bYt bratrskou podprirnou organisaci ptijat, mam htejivou fitechu v torn, ze jsem zdra y . 2ivotni pojiSteni jest nejlepSi uloteni penes, protote po uloteni male eastky penez, mam zarudenou mnohem vetSi sumu v padu smrti. Pojitteni jest mill spotitelni fleet, ktery jest bezpeeny a ptint,S1 prrimerne nejvetSi dividendy vzhledem k jistote. PojiSteni na tivot vzhledem k jeho pohotovosti jest nejlepSim majetkem pro rodinu. Ono umotriuje ziviteli rozdat, co si preje za tiva a piece jeho rodina jest zaopatkena. "Nikdy jsem se nepokladal za vic nei za delnika, ktery bude gt'astny, kdyi v giehni v jedne myilence se sjednotime, aby bylo skuteene na zemi to, co bylo hiasano dva tisiee let pied nazi: kralovstvi bozi na semi." — T. G. 'Masaryk. Finis Polonia. Pâté deleni Polsky stalo se skuteenosti nastupem sovetskych vojsk dnem 17. zati. Od severnich hranic az po Rumunsko ohromne viny ruske armady ptekroeily hranice a taktka bez odporu vojsk Polska vnikly do risemi osazenem Slovany. Ruske kolony vitany byly obyvatelstvem, zabor nenarazil na podstatnejk resistenci, neuvetitelne stain se skuteenosti a zahadou zaroven. Nekolik set polskYch letadel uniklo do Litvy, d ye sta do Rumunska, vlada bYvale republiky uchYlila se doeasne rovnet do Rumunska, karnt zaveas byl ptevezen zlatY poklad, zbytek polske armady bije se do pondelka, co tuto frvahu p geme, ve Vargave a kolem Lvova, boj pochopitelne pkedem ztracenY. Polsko samostatne republiky pHtomne neni. Poratku bratrskeho naroda neseme tetice, bolestne i kdy nemriteme v tragicke chvili zapomenouti, lake stanovisko polska germanofilsky zalotend vlada zaujala loriskeho roku, kdy odyekY nephtel kul pikle proti Geskoslovensku. ZlY duch Polsky, progerman a ministr zahranidi plukovnik Beck dopustil se osudnSich omylu, za net ceb,"7 narod pritomne nese nasledky. V rote 1934 dojednal Beck s Hitlerem povestnST pakt o nefitodnosti, jeho tajna, dolotka tykala se Ceskoslovenska a obsahovala tai body: Polsko neuzavie ptatelskou smlouvu s 6eskoslovenskern, nevstoupi do Male Dohody a v ptipade nemecko-eeske valky zristane neuTehdy si pol:sti statnici k tomuto rispechu gratulovali. polskY tisk na povei s hary vyvozoval protideskou propagandu a nenavist, nak Iide na Teknsku byli od Polaku krute Sikanovani, tftani a popoISTovani. Zioduch Beck pokraeoval v neptatelske politice vuci Ceskoslovensku, v dobe Mnichovske zrady jezdil do Berlina a provedl jidaSskou slutbu vufi bratrskemu ndrodu tim, ze poskytl Hitlerovi pomoc, o kterou tento bandita pkimo netadal a jit neoeekaval. Polsko bylo smlouvou s Nemeckem vazano neutralitou a Beck v odporne laenosti po kusu uhelne panve na TeSinsku videl ph rikladech nacistri proti Oeskoslovensku phhodny eas, aby se ho zmocnil. Csi. vlada v kriticke dale, Polsko o zachovani neutrality. Oeskoslo-
VBBTNIIC vensko by se bylo v takovem padu postavilo proti piesile Germanii a dnes se ureite pfiznava, ze nebyySe zrady Polska, vyborne, esl. armada s nejmodernejSimi yYzbroji nebyla by htiekou pro vettelce, jakou se ukazala — uvadime toto s uptinmou fzeasti a bez ironic ei posmeSku — chatrne, nedostateene vyzbrojena, armada Polsky. DalSiho omylu dopustil se Beck ph vyjednavani britske a francouzske misse v Moskve o spojenectvi. Polska vlada a v teto ptevladajici vliv bohate Slechty, zastuperi velkeho kapitalu, zasadne odmitala jakoukoliv ruskou vojenskou pomoc a dokonce prfichod ruske armady polskYm fizemim. Tato zaslepenost polske diplomacie, tato zavrtitelna dilvera odvekemu neptiteli a nevernost slovanskYm brathm pkinesly Polakrim straSnou poratku, ztratu samostatnosti a pkiznejme si otevtene, oslabeni postaveni ptitomne porobenYch Gechri. Divide et impera — del a panuj — bylo a je heslem Hitlerovym, na neft ku sve pohromy naletly slovanske staty. Pro ptisloveenou nesvornost Slovanri umotneny byly dosavadni rispechy obsazeni Poryni v clusledku polsko-nemeckeho paktu; znieeni csl. republiky nasledkem polske snahy po kotisti; znieeni zbytku esl. republiky zradou slovenskych Tukovcii a Hlinkovcri a dnes rozvraceni samostatne Polsky nasledkem zrady a pomoci Tukova Slovenska a nezajmu Ruska. Panslavicke snahy o spojeni vSech Slovanil doposud nenalezly postaditelneho pochopeni a zajmu u jednotlivych kmenri, pocit sounaletitosti musi se teprye zrodit mezi slovanskYmi narody a pohromy roduvernych Slovakil a ptitomne krute poratenych Polaku snad daji vYstrahu a hlavne podnet k ureite prakticke spolupraci mezi vSemi Slovany. Polsky narod zatil v historii mnoho poratly, nekolikere pokokeni, polskY lid rozdelen byl do state cizich a vtdy dovedl pHsloveenym vlastenectvirn a hrdinnosti dosici viterstvi, spojeni a samostatnosti. Vetime, ptitomna pohroma bude odeinena a Polsko i 6eskoslovensko budou znovu staty neodvislYmi! ecgti pionYki v Texasu pro nas stromy size% sasejme my tea. Zakladatele nagi organisace pevne verfli, ie jejich potomci Slovanskou Podporujici Jednotu neopusti, ale budou prf of stati verne a vidy. Co MO jini. Vestnik Z.C.B.T. ptinaSi desatero ptikazani vuci bratrilm ridetnikrim, jet katdY Glen si ma vStipit v pamet. Pro informaci nageho elenstva desatero doslovne otiskujeme: 1.) Plat' vkly sve poplatky v eas do konce mesice! NezaplatiS-li u rieetnika, neni Tve pojiSteni zaplaceno u Hlavni Uiadovny! 2.) Nezapomeri platit! Smrt ptijde a nikdy nezapomene. 3.) Neodkladej! Po smrti je tetkY "vandr". 4.) Pondeli je SpatnY den platit v byte rieetnika. "Sekretatky" ridetnikri jsou obyeejne zamestnany (Indoor sport, jako prani, tehleni, a pod.) Nektere taky hraji golf. 5.) Kdyt plati g u ridetnika, vzpomeri si, ze nema, nikdy drobne kdy ptineseS 20-dolar, nebot' je nemotnou lied drtet penize v nynej gich pomerech (dolar je kulatY). 6.) Jestli mss nejakY sal, nenechavej jej u teetnika; on jich ma tkikrat tolik. 7.) Nechod' platit po desate hodine veeerni; rieetnici jsou jen obyeejni smrtelnici a nejsou jako slate rybky, ktere hrozne malo v noci spi. 8.) Pamatuj, ze tieetnik je jen obydejnSr elovek a dela omyly jako kahlY jinY, a je ochoten vSe napravit, kdy mu daiS pi'iletitost. 9.) Nenadavej ridetnikovi, kdy udela chybu. Hitler je vetSim "jeneralem", a dela chyby kaklY den. (My to vime, i kdy on ne.) 10.) Modli se radeji za br. fleetnika katdY den rano, aby ho panbieek zachovati radii, nebot' se jich ut malo rodi a hrozne malo fidetnikii se chce mordovat s tolika cemi a tak easto. flednY ku sve iene — bezohlednY a lajdackY ku sve vdove. Co jest platne bYti hodnY ku sve manielce a nechati ji bez dostateene ochrany, jai dokazane je dobra, a zakonem statu Texas chrinena pojistka mobutne S.P.J.S.T. gkoly. Za prazdninami se zaviely dvete. Nastal Skolni rok a s nim nove starosti. "Ach, ut je tady zase novY skolni rok, to bude trapeni!" — lekaji se mnozi rodiee. gkola jim prisobi starosti. Mnohe dalo by se odstranit, jen dobre vide je tteba a zaleti na rodine. Nejnadanejg dite zakrni v neptiznivem prosttedi tak, 2e se
Ve stiedu, dne 20. saki 1939. nemide ani zdaleka pfirovnat k diteti s prtmernYm a podprOmernYm nadanim — jeho si rodide opravdu hledi. Jde o to, abychom meld o dite zajem. Nic nepomilte, budeme-li se ho denne ptati: "UM ses?" Nic nepomiite, budemeli nad nim kkieet, aby se hello. Sednout si k nemu musime, ptesvedeit se, je-li jeho aloha vypracovana. Nevymlouvejme se, ze na to neni easu! Jak Spatni bychom byli rodide, kdybychom denne nenaSli aspori pal hodinky, jit bychom svemu diteti venovali! Myslime to ptirozene na gramarni Skolu. Ta je zakladem dagi prate. Je-li tento zaklad dobrY, stavi se pak lehce. Dite si zvykne, na geho dozoru neni potteba. Je-li vSak zaklad chaby, neeekejme na vySSI Akole zazrakil Brzy se objevi nedostatky, dojde ke zklamani a toho se milteme vyvarovat. Na S. kolach jsou po vetSine ustavena roditovska sdruteni. Jsou-li rozumne vedena, neomezuje-li se jejich einnost jen na potadani Skolnich slavnosti, jsou jist6 vYbornym prosttedkem k posileni Skolni prate. Chod'me do jejich schazi, hovotme tam s ueiteli o s yYch detech, patrejme po ptieinach nerispechu a sna gme se tyto ptiainy odstraniti. Gast° jde o pouhe nedorozumeni a pokazi se tim mnoho. Na detnYch Skolach je nekolikrat za rok dana rodierim motnost aby byli ptitomni Skolnimu vyueovani. Nute, nayStivte Skolu, vejdete do tkidy, pozorujte Skolni prani! Prospeje to vaSemu diteti, pozna, ze mate zajem o to, jak se uei, ujasni se pourer mezi vami a uditelem, a to rovnet nebude Skole na Skodu. A tam, kde rodieovskych sdruteni neni, na yStivte uditele a ptejte se ho na sve dite. Poslouti yarn rad, vtdyt' je to jeho zajem, aby dite opravdu nedemu Vieebny certifikity Menu Slovanske PodporujIci Jednoty Stitt' Texas mail jistou hodnotu po tilletem elenstvi. K druhemu vYroei smrti presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Praha pod hradem se stapi 21. zati v podzimnim slunci. Tiche, modrave svetlo s nadechem nom. Dole ye meste se hemti statisice, tady na Hradeanskem namesti je pomerne neklid. Gerrie, smutedni nadvoti hradu eeka na posledni rozloudeni s Mrtvym. Pied katafalkem, dosud prazdnYm, se prostira, ohromnY zahon venal. Spech poslednich ptiprav pomalu mizi, mikrofon, do nejt promluvi president BeneS, se zaleskne v slunci a pruhy stinri a svetel, odratene vlajicimi sukny baldachYnu, se vini v kvetinach. Je devet hodin prye, zamecka brana se otevird, auto za autem vydava smuteeni hosty. Celt' svet vstupuje teto chvile v postavach s yYch vyslancti a delegaci na hradni nadvoti v sve smuteeni 'derni, v lesku uniforem, v nachu obtadnYch rouch. Celt' svet Videl kdy Hrad, po sta let opuAtenY, tolik cizich poselstvi? — V poslednich dnech eeskY narod a jeho vetve v zamoti vzpominaly dne, kdy odeSel jejich vildce a osvoboditel T. G. Masaryk. Tyto vzpominky byly tim hlubsi, oddanejSi nasledkem doby pkitomne, kdy deskY narod trpi pod botou barbarskeho nacismu. Udalosti loriskeho roku jscu jiste v tive pameti. Davni neptatele eeskeho naroda seskupili se v Gsl. republice i v Nemecku za fidelem rozvraceni jedine demokracie ye sttedni Evrope. Dne 20. fmora 1938 ohlasil arcilOtr Hitler ochranu Nemcfi zijicim mimo hranice Reichu. DoSio k "ankuse Rakouska, po eemt mel nasledovati vpad lupieskS,ch hord do Cech 21. kvetna 1938. President dr. BeneA nandil bleskovou mobilisaci, ktera byla provedena s naprostou tichosti. Germani hotovou veci byli pkekvapeni a na eas zastaveni. Nastoupili cestu podle planu noveho. Na oko Henlein vedl s esl. vladou smitovaely, tyto stupriovany s neslYchan3)m natlakem "slavni" spojenci donutily csl. vladu, aby v svetoveho miru ptistoupila na deleni historickeho rizemi. Nasledoval Mnichov a po to celY fetes tragickYch udalosti at k nove Bile Hore dne 15. latezna. Hitler pies uji gteni, ze mimo Sudety o Cechy nestoji — natidil obsazeni zbytku Gech a Moravy a ztizeni protektoratu, rozpugteni csl. armady. Co potom nasledovalo, bolno vzpominati. Podzemni zpravy ze stare vlasti scleluji hrozne prondsledovani eeskeho lidu, drancovani majetku, planovitou germanisaci. Tyto stra§ne zmeny udaly se od smrti presidenta Osvoboditele, kterY pted lety spravne kekl: "Valka neni nejhorSi Yee horSi je otroctvi!"
Ve stfedu, dne 20. zati 1939. Demokracie dnes a zitra. Redakci do gla vYznamna kniha dra. Eduarda Bene ge o 244 strankach pod nazvem "Demokracie dnes a zitra". Vydala ji The MacMillan Company v New Yorku (cena knihy $3) a kritika o' ni pfinesla nadgeny posudek. Dr. Bene g v gesti syYch prednag kach, ktere pronesl po pfijezdu z LondYna na University of Chicago, sleduje kokeny demokraticke my glenky, rostouci z hniloby stkedovekeho feudalismu (soustava lenni). Rozebira velkY svetovY zapas v letech 1914-1918 jako boj mezi demokracii a absolutismem. Studuje pfieiny imadku a padu povalednYch demokracii, hleda ponaueeni z rozpeti a imadku Ligy narochl a hovoti o zapasu mezi modernimi demokraciemi a protidemokratickYmi naukami. Pies to nehledi do budoucna bez nadeje. Dilo dr. Eduarda Bene ge ma hluboky podklad a jiste vykona mezi amcrickou vekejnosti zamyg ' ene poslani — posilit, povzbudit viru v zasady skutedne demokracie a jeji zkizeni. Na gi bratki moll by se vgude ye vekejnych knihovnach dotazovati po Bene gove knize (take po knize Maurice Hinduse "We Shall Live Again") a tarn kde nejsou, tadati spravce knihovny, aby je opatfil. Domicil Marna a Herbal, dve knihy v jednom svazku, sepsal lekarnik Emil 0ermak v 0maze a vydala Narodni Tiskarna, 406 So. 12th St., Omaha, Neb. — Lekarnik Cermak, znalec pfipravy leku die evropskYch ptedpisti i americkYch, majici nejdukladneji zatizenou lekarnu s laboratoti v Omaze, sepsal znamenitou ptirueku•pro kaWou deskoslovenskou domacnost. Prvni Cast jeho knihy bsahuje v abecednim pokadu podrobnY popis, slo2eiii i tidelu vice net. 150 ruznych leku, tabletek, kapsli, masti, linimentti, Mau, esenci, tinktur, atd., jeZ lze v lelame koupit, jet lze v domaci lekarne stale mit, ale o niche' zhusta lide nevedi k jakYm je lze pou2it, — nebo jakYch leku na rtizne poruchy 2adat. Za seznamem leku nasleduje abecedni seznam nemoci a poruch, s odkazem jakYch len a leeiv se pki nich pou2iva. V herbakove dasti je podrobny popis rostlin a navod na jejich rozeznavani; v abecednim pofadu nasleduje popis jednotlivych rostlin, s illustracemi, a navodem jakYmi zpilsoby a pki jakYch nemocich nebo poruchach se mohou su gene, nebo ye vYteZcich, atd. pou2ivat. Nasleduje te2 abecedni seznam nemoci, s odkazem kterych bylin proti nim lze pouZit. V knize je nekolik cennYch kapitol pondeni o vitaminech, 21azach, miry lekarnicke a kramske, metricke a americke, srovnavaci teplomery a j. Tato kni ha je voditkem k praktickYm lektn, doporudovanym lekati, je2 lze koupit ve v gech lekarnach, a ne snad k patentnim medicinam. Proto take se v kaZde domacnosti stonasobne zaplati. Cena bro2ovane knihy je $1.00, vaz. $1.50; k dostani ve vgech deskoamerickYch knihkupectvich. Dr. Eduard Beneg eestnym elenem Z. C. B. J. Dr. Eduard Beneg bude dle zpravy Bratrskeho Vestniku Zapadni 0esko-Bratrske Jednoty v podstate jednohlasne zvolen OestnYm elenem teto nejvetgi a nejmodernej gi Ceske podpurne organisace v Americe. Bazar y e West potfebuje giroke odezvy i pedpery. Uz tuto nedeli 24. zaki uspokada odboeka Sdru2eni v nil jsou svYmi delegaty zastoupeny vg echny krajanske spolky mesta West a jeho okoli — velkY bazar, jeho eistY vYte2ek pkipadne fondu odboje. Rad Jaromir Cis. 54. chystal uspokadati vet gi podnik ve svaj prospech nett neodkladna potteba sehnati slugnou eastku penez na Ceskou akci ptesvedeila Clenstvo tohoto kadu k rozhodnuti vitanemu, chvali•ebnemu. Rad spojii svuj podnik s dilem v geobecnYra a spokoji se toliko nahradou resp. 0eekavanYm ziskem z nalevny a tance. Nebyvge dluhu, jej2 fad si udinil nedavno pkestavbou spolkove sine, Clenstvo poskytlo by ideal/al misto k pofadani podnikti v rifirode upine zdarma. Nyni je tteba podpory v gech osadnikA, aby bazar mei pokud mono iispech nejvet gi a proto2e, osada West se dosud v2dy zadrZela ba gla pfikladem obetavosti pro v ge Ceske osadam jinYm, apelujeme na dlenstvo mistnich tadu S. P.J.S.T., aby do jednoho se na bazar dostavili. poledne bude spoleeny obed, ye dve hodiny kre.tM program a pri nem mimofadna, vyslechnouti proslov dr. Kovacse z Baylor
ITtSTNiE university ye Waco, uvedomeleho Slovala a vYznadneho pedagoga sociologie, kterY na pozvani vYboru ochotne a zavazne odpovedel. Po programu bude dratha u2itednYch fed, soutet o dva baly baviny, darovane po eastkach gtedrYmi osadniky a bezplatne oeistene mistni d2inou. Pro ditky i dospele pohotove bude kada zabavnYch podnikti jako "bingo", fackovaci panak, rybolov, kolo gtesteny a pod. Veeer bude lidova, veselice pro odrostlou mlade2, dospele i starougky. Zanechte v nedeli jakychkoli starosti a besed, dostavte se ureite na bazar a pti peknem pobaveni utracejte gtedke. I kdyby to bolelo, utracejte pokud kapsa dovoli co nejvice, proto2e vYteZek podniku — vYboti budou pomahat zdarma, hudba Adinkovat za nepatrnou odmenu — ptitjde na ifdel pfitomne doby nej glechetnej gi: na hnuti, usilujici o svobodu draheho nam deskeho naroda. Viasti zdar! Svornost zachoviva. Ceske spolky v Hungerford potadaly minule nedele osadni piknik, ktery se yydafil i pies neptizeri poeasi. V sobotu tam pokadne zapr gelo, v nedeli kolem druhe odpoledne zaealy spr gky, jet mnohe od teasti odradily. Dui mistniho sna2eni pro veci v gendrodni je nesporne bratr Ostoja Muniza, rodem Boshak, jinak katclYm coulem uvedomelY Slovan a proto2e si vzal na ginku, eesky poctive smyglejici bratr. Je pkedsedou mistni odbodky Sdru2eni A. C. T., tadu let yydatnYm pracovnikem pro nagi Jednotu, gititelem i obhajovatelem krajanske sna genlivosti a z toho spoluprace pro vge, co nam je spoledne uZiteeneho. Na jeho navrh byl jsem pozvan ku slavnosti, bych promluvil o dne gnim hnuti odboje a byt' jezd z West do Hungerford a teho2 dne navrat domil je iikon namahavy, vyletu rozhodne nelituji naopak, meli jsme se tam s mantelkou znamenite a byli seznamenim se s novymi Cleny nagi Jednoty nemalo potegeni. Program zapodal ve tki hod. odpoledne. Br. Muniza ho zahajil uvitanim ildastnikti a deal zaroveri obkadnika. Co prveho feenika pkedstavil dp. Kagpara z HostYna, vYmluvneho kazatele a ohniveho taboroveho kednika, ktery v pillhodinove fedi dakladne probral plitomnou situaci a padnYmi dtwody zdtiraznil potkebu — pomahati stare domovine. Nasledoval potadatel organu. Navazal jsem na hlavni body dp. Ka gpara a vyzvedl tu Cast presidenta Roosevelta prohlageni o neutralite Spoj. State, v ni2 prohla guje naprostou fysiekou nestrannost oladant Soustati a dopovida, tie pfesto nelze zabranit, aby pkislugnici jednotlivYch vetvi chovali ye svedomi a srdci sympatie svernu kmenu. Na ge napomoc v novem hnuti neptidi se v nejmen gim zakonu o neutralite, my gikujeme se k zachrane demokracie a jejiho zfizeni pkedev gim v teto zemi a neptimo kdekoliv je ohro2ena, nebo doeasne podvazana. Poslednim tednikem byl redaktor a vydavatel "Novell° Domova" pan Malec. Mluvil klidne a pkesveddive. Sklidil souhlasnY potlesk. My po programu spechali k domovu a dojeli v jedenact v nod do West. Na gim hostitelkam za smaene a bohate pohosteni timto znovu srdeene dekujeme, rovne2 br. Munizovi. 0eekavame, 2e odboeka v Hungerford zesili na Clenstvu a ruku v ruce v gichni vykonaji svoji povinnost. Zdar!
Strana 13. myslim, tie pkijde Cas a 2e celY svet bude sam delat mir a ne Hitler a potom becla tomu, kdo dnes neni s nami a je proti nam, nebo ten dues pomaha Hitlerovi vra2clit ty nevinne 2eny a (let. Ta nevinna, krev bude volat k Bohu o pomstu, tie jste mohli pomoci, ale nechcete. Mill pfatele, doba je tady, kdy celY svet me, rozhodnout, jestli chce it v otroctvi anebo v prave svobode. Zde se nejedna, o jeden narod, jak mnohY z vas fika "a co me tam po Evrope", tu se jedna o v gechny narody. Hitler kve do sveta, 2e on nechce nic, jen svoje Wince. Ale prod si nevezme ti Nemce tam v Tyrolsku. Je jich tam kolik tisic, ale to neni to bohate deskoslovensko ani Polsko, ani Rumunsko. eert by Nernce vzal, kdyby on dostal tu bohatou zemi. Dobke se mu tahlo pies tu nag i milou viast, ale nevim jak a kterou stranou pajde zpatky. Dnes radio oznamuje, tie Nemci davaji obyvatelstvu Var gavy 12 hodin easu a d ye testy, ale oni sami nevi, kterou budou utikat. Jsem jist, 2e ne pies Nskoslovensko, neb na g' narod jim nebude Zadne mosty stavet. — Mili etenaki, dnes je tomu 42 let, kdy jsem Frantovi Prochazkovi v Krakove skladal vernY slib, tie budu Ora slouzit jak na suchu tak na vode, ale v duchu jsem si myslel, 2e kdyby mne moje mils, dues moje Zeno, poslala penize, ktera jiff byla v Americe, Ze ja bych byl opravdu vernY. Tehdy jsem si myslel, tie neni mo2no, 2e by kdo tak opevnene mesto jako Krakov nekdy dobyl. Ostatne jsem si myslel, tie neni 2adneho lotra na svete, aby ty polske panovniky tam v tech krasnYch hrobkach ze spanku mohl ru git, kde strati ve dne v noel stoji. Ja myslim, tie br. GajevskY by mohi o tom nejakou historku napsat, on je mlad gi a ma lepgi pamet, anebo jestli by si pill tam zajet, ja jsem hotov jet s nim. — Mil' redaktore, jestli ja vynajdu, tie Ty je gte jednou pkijedeg sem a nepkijede g mezi nas a bude jezdit jenom kolem vody, tak bud' jistY 2e to do ni hodim a toho men giho za Tebou. Nevim kolikrate br. Hlozek volal. Ty a Franta Steiner jste oba. jednaci. Br. Steiner mne poka2cle povida, "o ja tam mezi vas pkijedu". Ale dobke si to zapamatujte, 2e ati budeme toho Hitlera palit, 2e se dostavite. S bratrskYm pozdravem, Frank Domorad.
,Vytlaeuji deskS, lid z domova. I nejklidnej'g krev uvedena musi bYti do varu zpravou, ktera dochazi ze zotroeene domoviny. Dne 12. m. m. vyhlageno bylo iisttednou pro likvidaci ministerstva narodni obrany, t.e v gichni demobilisovani dastojnici a poddiistojnici bYvale deskoslovenske armady vyvezeni budou jako otroci bez prava do tketi rise, aby tam umisteni byli podle s yYch schopnosti v tovarnach, obchodech, soukromych i vefejnYch podnicich, ba i v administrative. ide o hromadne s eni deskYch lidi z vlasti, aby vyrvani byli vyva Z svYm domovtim a svemu okoli; tato deportace ma bYti provedena s velkYm urychlenim. Zrovna jak v ji2nim Tyrolsku. A neni vyloudeno, do jejich domovu nasazeni budou Tyrolane! — Pracovni smlouvy uzavirany budou ne a na zaklade minimalniho platu 150 m. mesiene a z vlasti vyobcovani oechove podlehati budou ve v§ech smerech nemeckemu zakonoPalacios, Texas. darstvi. Opati'eni toto vAak netS7ka se jen dtiMily bratfe redaktore! stojnikt a poddilstojn.ikii, kteilm se nezdatilo Po mobilisaci najiti zamestne,ni, nYlor2 i onech, Jak vis, nage odboaka se chystala pokadat na kteki se ji2 umistili v rtiznYch podnicich, kteti den 10. tento mesic velikY piknik, ale v patek a zarnestnani jsou hospodakenim neb spravovav sobotu zadalo prg'et a prgelo i v nedeli, take nim vlastniho majetku aneb dokonce se zketese zdalo tie cell na ge prate je nadarmo, a co lem na vlastni jmeni nemaji zapotkebi 2iviti se nas nejvice mrzelo, tie na g va2eny tednik pan vYdelkem. — Tendence tohoto nes1Sichaneho 0profesor Mieek k nam pkijede nadarmo. To vi patfeni jest zfejma: Jednak ma bYti usnadnejen ten, jak se ten vYbor citi, kterY ma, celou na germanisace Cech a Moravy, jednak jest to vec na starosti a take ten tednik, kterY vysnaha odstraniti z "protektoratu" nemilosrdne kona, stamilovou cestu, obetuje eas pro dobro naroda a vy nemate tolik citu a Lasky, byste tovgechny 2ivly, ktere pro pkipad neklidneho voje udalosti nebylo by mono povalovati za mu narodu pomohli, kterY vas o to 2ade„ abyste spolehlive. — Kdykoliv pted svetovou valkou ho vysvobodili a sami si zajistili tu pravou svobodu a demokracii. Mill pkatele, jestli mi nebudogly zpravy z nektere eerno gske kolonie o deme pracovat bez rozdilu a nechame padnout gpatnem nakladani okupantil s dmorodci, zvedaly se viny protestu. Dnes pied tvaki celeho to, o co dnes cely svet pracuje, nebude to dloucivilisovaneho sveta je dovoleno nakladati s poho trvat a my a na gi deti nebudeme se vice tekrokovym, vzdelanYm, pracovitym a pokojnYm git to krasne svobode. Pak ji2 bude pozde kikat, narodem, kterY byl &live ye jmenu miru donuja dam tteba i deset dolaru. Dnes je eas, aby cen odzbrojiti, jako se zbaim, jako se gkodlikaZdy z nas pomahal, aby nejen na g narod byl svobodny, ale cely svet, a aby to nemecke rozyou zveti, kterou vyhubiti jest pkikazem obecne nehlesne. pinavosp, bylo jednou konec a to na,v2dy. Jabezpeenostio A nikdo
Strana 14
VESTNtK
{ryvky z eeskosiovenskfch eegi, kteii del " sveta. mAKE Frantieek Oldtich KinskY ptieel — jako tada y rstevnikt jeho z tad Ceske elechty — velmi zahy na cisatskY dviir videfiskY a pronikl at do nejblitelho okoli cisarova. R. 1658 — sotva dvacetiletY — doprovazel Leopolda I. na jeho ceste ke korunovaci do Frankfurta, 1663, petadvacetiletY, stal se, kdy tehdejei mistokanclet CeSkY Fr. hr. Poetting se odebral jako cisatskY vyslanec do panel, nastupcem to-• hoto v Ceske kancelati, a tehot roku, na sklonku podzima byl poslan s dilletitym poselstvlm — s tadosti Leopoldovou o pomoc proti hrozicimu nebezpedi tureckemu — na dviir polskY. Take pomerne rychla kariera, ktera site pozdeji znateine zvolnila svoje tempo, ale piece jen se nezastavile (zejmena od konce let sedmdesatYch, kdy KinskY byl ureen, jako cisatskY vyjednavae, aby uzavtel mir s Ludvikem XIV. v Nymweg,ach, vliv jeho rostl vuelhlede), je tim pozoruhodnejei, te Fra,ntieek Gldfich KinskY nemohl se nijak chlubiti vnejeimi vlastnostmi, ktere by mu ziskavaly ptizeri jeho okoli, resp. veteiny cisakskeho dvora. Z portreta jeho, ktere se nam dochovaly, diva se na nas spice tvrenergicka tvat, ptipominajici tuhou houtevnatost jeho ptedkii, ktefi necelYch sto let pied nim teprve pro'oili se z pomerne malo zname a male y Yznamne elechticke rodiny mezi nejbohatei a nejvlivnejei elechticke rody kralovstvi. A take souveka, svedectvi zachycujl narn jej spite s fysiognomii ponekud zamraCenou, jako eloveka uzavteneho, neptistupneho, spolehajiciho no, pevnost a solidnost svYch argumenta a jen zfidka z nich ustupujiciho. Menu ptiznivi pozorovatele vytYkaji mu dokonce jako jakousi chybu, aspofi vzhledem k jeho statnickemu dIlu, jeho pkilienou dukladnost, ktera pry nejednou pusobila at dojmem jakesi tetkopadnosti tam, kde by byla bYvala na mist& ruka ponekud lehei. Ale ani hrabe sam se necitil jak se zda, ye videriskern dvornim prostiedi zcela volnY a na bezpeene pude, aC tu ztravil daleko nejvetei Cast sveho tivota a dostotipil koneene pkednich mist. Jista cizota a chlad obklopovaly v dvorskYch sinich mladeho ctitadostiveho mute — tim vice, te jeho neclavni jeete ptedkove zapsali se v pamet' lidskou tivou nenavisti. k rodu habsburskemu. (Praded Jan byl 1588 sloten s Utadu purkrabi karletejnskeho pro uratku cisate Rudolfa II., ded byl znamY Vaclav KinskY, kterY byl r. 1616 odsouzen pro crimen laesae majestatis k dotivotnimu talari, prastrYcove vyznamenali se jako vedouci einitele eeskeho povstani 1618-1620, resp. pak spiknuti valdetejnskeho). A tvrdY Frantieek Oldtich KinskY nebyl nikterak ochoten pro ptizeii dvorskou svoje eeestvi a svoje ptedky zapirati. — K jakYm narazum — a to i v tivote rodinnem, v mantelstvi Kinskeho s dvorskou elechtienou, hrabenkou s Ursenbecku — to vedlo, ukazuje zapis z vysoce zajimaveho, bohutel veak dodnes nevydaneho deniku hrabete. "Dostal jsem se" —vypravi tu KinskY — "do ostreho sporu se svou tenou, protote se vysmivala me eeetine a odvatila, se mne srovnavati s blaznem eatkern) Hanslern; dal jsem ji, abych tu jeji drzost ztrestal, nekolik et'ouchanca." Pro nas Cechy je veak zvIdete zajimavo, politika Frantieka Oldticha, Kinskeho ye svYch obecnfich linlich jevi opet rysy, kterE bychom mohli znaeiti jako specificky Ceske. Pies vzda.lenost pinYch dvou desitileti, ktera oddelila dobu jeho politickeho vedeni monarchie mladei vetve habsburske od doby, kdy v jejim Cele stal Vaclav Eusebius z Lobkovic, Ize nalezti v postupu i postoji Kinskeho mnoho spoleeneho s
postupem a postojem tohoto jeho eeskeho ptedchfidce. Ne nadarmo pronika v tivotni kariete Kinskeho vYrazne tapas, ptipominajici osudy Lobkovicovy, y nenat misto hlavniho odptirce Lobkovicova Hochera zaujal dvorni kanclet rakouskY Theodor Jindiich Althet hrabe Stratmann a jehot koteny byly v podstate stejne jako kdysi u Hochera a Lobkovice, t. j. tkvely z nejvetei east v rozdilnem .nazirani diplomata, ptieedeiho ze Zapadu, z porYnskeho Falce a par excellence sttedoevropsky orientovaneho techa na Ukoly a cile soustati mladei vetve habsburske. I KinskY byl ve sve politice veden ptedeveim zketelem k realne basi moci cisatske, t.j. k eeskym zemim, ktere davaly hospodatskou silu plantrn a podniktim Leopolda I. Byl pro obnoveni a posileni moci kralovske v Uhrach, k nemut pracoval kdysi Lobkovic a ktere mohlo nest CeskYm zemim v jejich nadmernem finanenim zatiteni i posiliti celek monarchie. Dovedl take — kdy viterstvi zbrani cisatskYch po bitve u Vidne (1683) vypudila, nejvetei east moci turecke z Uher a ptipravila tak uherskou elechtu o nejnebezpeenejeiho jejiho spojence, te pomery v Uhrach se v tom smyslu vYrazne obratily a na znamem snemu pfeepurskem r. 1687 nejen uznana dedienost trimu uherskeho v rode habsburskem a odstraneno pra y° odporu proti krali, ale i ptijata kada ustanoveni, otevirajicich rozlione cestu eventuelnim daleim Upravam uherske Ustavy ye prospech kraltiV. A korunoval toto dilo tesne pled svou smrti sjednanim vYee jiz doteeneho miru v SrjemskYch • Karlovcich, kterY znamenal definitivnl vytlaeeni mod turecke z prostoru uherskeho a tim Vzcela jinou situaci pro vnitkni pomery uherske a pro vytvateni vztaht ► mezi uherskou oblasti a ostatnimi eastmi soustati habsburskeho. — Naproti tomu jeho politika na zapade, kde katde duraznejel exponovani se musilo v oeich C'eskeho pozorovatele jeviti vtdy jako vice merle nadmerne a nekdy i zbyteene ptepinani sil, eini spite dojem jakesi ustupnosti, defensivnosti: Byla jit zminka o torn, jak ochotne ptistupoval v letech devadesatYch na ptipadna separatni jednani mirova s Ludvikem XIV., aby jit skoneil dlouhou a vlekouci valku falckou — a jeho snahy dorozumeti se s kralem francouzskYm o otazce epanelskeho dedictvi, jet leze postihnouti u Kinskeho kratce pc) uzavteni mi-. ru rijswijskeho (kterym vSak francouzska polltika nechtela vyjiti vsttle), piimo vyvolavaji reminiscenci na obdobne usili, projeVovane pied necelYmi tficeti lety Lobkovicem. Pies to nepozbyl Frantieek Oldtich KinskY nikdy dtwery cisatovy. "Mnozi" — piee o nem Leopold I. se zfejmYm pkitakanim 31. prosince 1695 svemu intimnimu dilvernikovi, P. Marcovi d'Aviano — "maji k /Amu dilveru pro jeho zptisob, jak spravovati zaletitosti, nebot' vtdy smetuje ptimo k cili a vtdy mluvi uptimne praYdu." Neni pochyby, te tato ptimost Kinskeho — nekdy snad at drsna, — to byla pkedeveim, ktera ochranila jej pied osudem LobkovicovYm: v tom smeru byl KinskY patrne pkimYm protikladem opatmemu, zchytralemu a diplomaticky obratnemu panu roudnickemu! Ale take jista vYee ducha, rozhled hrabete, drtely tohoto pevne na mists, odkud iidil osudy soustati habsburskeho. Jak tu vynikal Kinsky nad sve okoli, ukazuje zprava francouzskeho vyslance u videriskeho dvora pozdejeiho sla y -nehomarlVicLudvkoXI.z30ati 1699, v nit mareal konstantuje, to "po smrti Kinskeho, kterY tu vladl absolutne, a abych del pravdu, s vetei siii ducha, rozhledem a genialitou net veichni ti, kdot se dnes bliti cisati," neni na dvote videriskom nikoho, kdo by syYm formatem zasluhoval opravdoveho respektu. A koneene v nemale mite upevnovala posici eeskeho premiera Leopoldova i zakladna, z nit ve svem postupu vychazel. Nebylo motno cisatska, politika utkveti v pouhYch vice mene fantomatickYch mihovinach a chtClli vybudovati pod pololegendarnim ut jen leskem cisakskeho vinku realnou mot — vzdalovati se na trvalo taiska monarchie habsburske, hlavniho zdroje jeji hospodatske sily, zemi eeskYch a jejich zajrnii. Tyto zerne ehte nechte dodavaly gravitaci celemu utvaru, kterY se rodil pod vladou Leopolda I. Kdo provozoval jejich politiku, neeel nikterak proti zajmum mocnaitstvi naopak sledoval cestu, danou
Ve stfedu, dne 20. zaii 1939. pkirozenYm stavem veci. A toto poznani nepochybne tim vice pronikalo na dvore videriskem, dim vice se tento vzdaloval od starch nich sna, jake tu ovladaly kdysi za Ferdinanda II., a utvrzovalo bezdeky viru v 'Ceske editele politiky cisarske. Lze lici, te tento tech vznesl sem realismus, nutnY ke veem velkS7m politickYm planrim a koncepcim, jako byl plan podunajske monarchie domu habsburskeho, nejen svYmi osobnimi, povahovSrmi sklony. Zdenek Kalista. JAK SPATI BEZ CHRAPANI.
Vynalezavi duchove jdou podivnYmi cestami — vedle zneuznanych genie, kteti vymyslili perpetuum mobile i rorteeili kvadraturu kruhu, jsou jini, kraeejici po skrovnejeich stezkach, a piece se jim nepodati dosahnout znani a — cot je jeete duletitejei — finanCnika s otevtenou tobolkou. Nemaji-li zhola jine motnosti, jak ptedvest svetu sve dilo, sdrutujl se a potadaji vYstavy svych napadir a N.Yynalezii. Podobna vYstava byla prave uspotadana v Los Angeles, z nit 0'111e:time nekolik zajimavosti. Vystavovatelri je neobydejno mnoho, a via, stne neni jedineho predmetu, kterY by nemohl bYt znoyu vynalezen nebo zdokonalen: podnaje notem na jedeni hrachu — se zyldetnim zakizenim, aby hrach nepadal — at k z yldetnimu lapaei komart a odstrariovaei kouie v ka- pesnim formatu. JistY mut, chteje vyhovet potrebam drobneho eloveka, vymyslil si praktickou lazeriskou kabin y . "Je snadno prenosna, Ize ji postavit na katdem vodnim brehu a diva motnost eloveku, touticim po ochiazeni, aby se mohl svleknout v naprosto uzavrene intimite." Temito vzletnYmi slovy vynalezce ohlaeuje svetu vshrobu sve miniaturni lazeriske kabiny a ukazuje, jak ji lze slotit do velikosti pouheho kapesniku. "Jen zde koupite nekrvavS7 operaeni pristroj." vyvolava, jinY vystavovatel, nabizeje svilj dixmysIne sestavenY aparat, jim2 bychom si mohli ptiklad bez obtiti a lekatskeho zakroku odstranit dvojitou bradu. Jakernusi technikovi se podatilo sestavit pHstroj, jimZ lze s postele zavtiti okno. "Neni nad pohodli." vyvolava vytrvale a navetevnikurn vYstavy vysvetluje, to veda ma jen jedinY —totit zptijemilovati eloveku zivot. K &mut' oveem je nezbytnY jeho patentni zavirad oken. Na dobrou ITU svYch spoluobeana apeluje jinY mut, kterY vynalezl stroj proti chrapani — je to jakasi maska, jet .ptimo barbarskYm zpitsobem chrapajicimu spadi zavira usta. Snad je to tentY2 vynalezce, jent pied nejakYm Ca,sem s velkou slavou ohlaeoval svetu jinY svilj vynalez "Amplion pro chrapajici spade." Navrhl, aby si takovY spat ptipevnil na krk mikrofon, z nebot by se neptijemne zvuky ptevadely do amplionu a zesilovaly tak, aby je spat sam uslyeel. Kdyt svuj vynalez predvadel prakticky, zpfisobil v eels ulici pekelnS 7 povyk, a jeho jinak zajiste zaslutnY napad skoneil fiaskem. Vystavovatelem s nejveteimi nadejemi na Uspech je veak ten, kterY slavnostne prohlasil, to rozreeil tajemstvi, jak delati podasi a dokon'ce si svrij objev jit dal take patentovati. "Vtude, v katdem meste a v katcle zemi, v ktcroukoliv denni dobu podle prani a podle libosti dokati, aby se spustil vydatn37 7 . . ." vyklada pozornYm navetevnikrim a tajemnYmi posunky a, temnYmi neznaky ukazuje do budoucnosti. Portsmouth, N. H.—Americka ponorka Squalus s 26 mrtv-S7mi, byla po velikem usi.li konedne zdvitena na hiadinu a dopravena do mistni lodenice. Ponorka klesla na dno ocednu dne 23. kvetna za tajeninch okolnosti. Pfi pokusech o jeji vyzdviteni udalo se nekolik nehod, az koneene usili se podatilo. Protote nebylo motno vyzdvihnouti zad' lodi, byl predek spueten do jiste polohy, do pontont byl neustale pumpovan vzduch z lodi Falcon a skoro nadlidske sill se ukazalo rispeenym.
Ve stkedu, dne 20. zati 1939.
IttSTIVIK
:;■ RO2ENA MORAVKOVA:
Ze vgech nejkrasnejsi ROMAN Jarmila se Stariou v naruei se k nemu obratila a pravila prosebne: "Bud' tak dobrY, jdi si iici Anne, ona ti to ptinese, vidig , to nemohu jit od Stani, kdyt jsi ho prve vzbudil nu tak brouelcu, ut je dobte, neplakej, hajej milacku, hajej — — " hovotila jit zase netne s ditetem, jet stale jette plakalo. Ludvik ozval se podratdene: "Stale a stale je to dite na prvnim miste u tebe, vtechno ostatni musi podkat!" "Nediv se tomu. Nemat-li ho ty rad, musim je ja milovat dvojnasob," odpovedela Jarmila smutne a znovu konejtila hotika. "Ja, ale nechci, rozumit?" vykeikl najednou, ale yida, to se dite znovu vice rozplakalo, dodal mirneji, ale ureite: "Pkines mi to jidlo. Nebudu si to shanet sam." Za nic na svete nechtela Jarmila vyhledavat hadky nebo snad ho popuzovat a dratclit. Jit beze slova pkikryla Stanu jette jednou peikryvlcou a vytla z pokoje. Za chvili se vratila se slutebnou, ktera nesla pro Ludvika kavu a zakusky. Ludvik se okamtite pustil do jidla, zdanlive si nikoho nevtimaje. Statia se zatim dpine utitil, ale nespal. Jarmila s nim latkovala, hovokila, smala se na, neho nebo ho timrala na tvafielcach. Dite vztahovalo k ni nejiste a teepetave rudky a usmivalo se. Byl to neskonale pi vabnY obrazek a Ludvik jen tak tak, to se peemohl a neobjal je oba. Kdyt se vtak k nemu Jarmila otoeila, videla, to si jich vilbec nevtima. Se zavlhlYmi zraky, ale s rozesmatym ditetem v loktech, peistoupila k nemu: "Ludvo," zaprosila dojemne — "podivej se na neho, jak je miloueky, jak je rortomily." Ludvik vzhlecll a podival se ledabyle na dite. "Hm", bylo to jedine, dim projevil svdj zajem a pak si zase klidne hledel dale jidla. "Cot nemat srdce v tele?" vykeikla zoufale. Obratil se znovu k ni a pravil s nejvettim klidem: "A mela jsi ho ty se mnou?" "Ale to dite je nevinno!" zadpela. "A ja„ jsem nebyl? Ublitil jsem ti nikdy?" "Dovedet se naletite mstit!" vypravila ze sebe koneene zlomene. "Nemstim se, Inh je intij svedek, Jarmilo, to se nemstim, ale je mi vtechno lhostejno, dpine jedno. A skoro se mi zda, to je mi to vhod. Chapu dobte, to jakakoliv pozornost, nebo neco podobneho, od eloveka, ktereho nemame radi, je neptij emne.." "Mile ale ne. Cot bych to jinak o to prosila?" "Domnival jsem se," — mluvil Ludvik zvolna, "domnival jsem se, to tadat lasku jen pro dite . . . " Pkitiskla Stariu vroucne k sobe, na okamtik pohledla plate na sveho mute a pak zateptala prosebne: "Pro nas oba — Ludvo!" Nastala chvile trapneho ticha, pineho oeeka.vani. V JarmilinYch prsou zmiralo srdce dzkosti. Koneene, anit vzhledl, pravil Ludvik, jako by se bylo vtibec nic nestalo, jako by peed nim nestala ta, ktera od teto chvile deka rozhodnuti pro celY tivot. "Bud' tak dobra, Jarmilo, peines mi jette jeden talek kavy. Mam dnes nesnesitelnY hlad," kdyt vtak nedostal ani odpovedi a Jarmila se ani nepohnula, pohledl na ni tazave. Stdla se zavtenYma odima a Ludvikovi se zdalo, to Musi katclYm okamtikem klesnout. Jako by si toho vtibec nevtiml, dodal zeela klidne: "Ukat, podrtim ti zatim Stariu!" Ted' teprve se vzpamatovala, pochopila, prve skuteene dobee sly gel a, to mut nema nic, co by na jeji slova odpovedel. Zvolna — vahave — jako by se on bala — polotila mu ho gika do rukou. Pak vzala se stole hrneeek a nejistYm krokem se vypotacela ven. Po prve mel sve dite u sebe, po prve mohl se na ne na okamtik bez obavy podivat. Co ho jen napadlo, to Stanu od ni bral? Proste proto, 2e po jeji prosb y musil sebrat vkchnu svou du gev-
ni silu, aby cloyed' vytrvat, ale k tomu nemohl se &le na ni divat, za katclou cenu musila bYt alespori na chvili pryd, aby se vzpamatoval. A nyni drti tohoto broudka — sve dite v rukach a je prave tam, odkud prve prchal. Staria hledel na neho udivene — jette nikdy nevidel jeho tvat, ale najednou, jako by pochopil u koho je, kdo na neho hledi pin Lasky — zasmal se tak milouece, to Ludvik rychle gel a polotil ho do koearku. Ani nezaplakal, jen si pobroukaval a pomalu zadala se mu zavirat oeieka. Dal mu jette do pusy dudlika. Staria si nekolikrat spokojene zadudlal — a usnul. Stal u koearku, dokud se Jarmila nevratila. Pohledla na neho tazave a zeptala se dzkostlive: "Kde je Staria?" "spi,,, V jejich zracich objevilo se neco, jako vdeenost, ale rychle je sklopila, veclouc, to Ludvikovi je to lhostejno. Ttesouci se rukou postavila talek na stul. Kdyt se obratila, stal tesne za ni Ludvik. Co bylo v jeho oeich, to s marne zadrtovanYm pladem klesla na jeho prsa? "Smiluj se, Ludvci, smiluj se," ttkala bolestne. "Bud' klidna, Jarmilo, co se stalo — neni peece mou vinou. Ja — se dnes ut zmenit nemohu. Povat jen, oc jsi ty ye vYhode. Mat dite, ktere to jednou bude milovat. Ale koho roam ja.? Ma touha, me sny, vtechno, v co jsem kdy doufal, je znideno!" "Cot stale jette pochybujet, to Stara je tyS'im ditetem?" vydechla uboha, Jarmila zoufale. "Nepochybuji — ale ty myslig, to by to byla jedina ptieina, aby srdce aloveka ztvrdlo na kamen? Ba ne, Jarmilo! Kdyby Staria nebyl mYm ditetem a ty bys ptigla a tekla mi, to me mat rada, ale to nemiluje g jeho otce — dovedl bych se snad smitit. Ale nikdy se nesmitim s laskou, ktera tije v tvYch prsou a ktera vlivem nett'astnych okolnosti nema vuli, aby zanikla. Nebo — nemam snad pravdu?" zeptala se najednou s tak zmenenYm hlasem, to Jarmila byla peesvedeena, ze kdyby mu peisvedeila, ujistila ho, ze nema pravdu, to by dotla spineni sve touhy. Ale nemohla. Jedinkrat ye svem vote jednala nepoctive a bude za to trpet veene. Kdyby i ted' mu tekla, ze Ivana nemiluje, nemohla bu tuto let nikdy zodpovedet pted syYm svedomim a pozdeji pted syYm synem. A ptece, jak se ta jeji laska zmenila, jak pozbyla na sve piwodni mohutnosti. Jen kdyby chtel pochopit, ze byla a zustane jenom snem — nedostitnym idealem — bolesti jejiho Ze mot odi, ktere syYmi pohledy dovedou hladit — byla peekonana jit prvnim pohledem jejich ditete. Ale celd, jeji bytost, katcIY dder jejiho srdce, katda mytlenka — naleti jim dvema: Stariovi a jemu — jemu, ktery se ji zeika. Ket by koneene poznal, to nikdy nelitovala vice vteho, co bylo, jako prave nyni, vteho toho, co ttitti a rozmeta, ttesti, ktere bylo tak blizke — tak blizke, to staeilo jen vztahnout k nemu ruku, aby se ji sesypalo do klina. Ket by uvetil, to misto, ktere ma nyni Ivan v jejim srdci vyhrateno, neni v tadnem ptipade na itkor jemu, Ludvikovi — ale zapomenout? — Zapomenout nemute jit pro bolest, ktera vryla nesmazatelne stopy do jeji duge. "Ty mleig — vidim, ze jsem se nemYlil — Jarmila stale je gte okamtik nerozhodnuta plne, v zapeti v gak za geptala prosebne: ."Ptijmi mou lasku takovou, jaka. je. Vet, to i kdyby nebylo one minulosti, nemohla bych to mit radeji." Ludvikovi na chvili zasvitily odi gilenou radosti — hned vg ak uchopil Jarmilu za ruku a pohledl ji pevne do odi. "Jen jedno chci vedet — zapomnelas?" "Ludvo smiluj se, alespon nad Stariou a netat se mne. — Ptisaham, to to mam rada — nemue me — — " Pustil lhostejno jeji ruku a obratil se. Zadr gela ho, zoufale vzlykajie: "Smiluj se nad nim — jen k van nemu — vet v mou lasku — " ale v ge bylo marno. Jako by neslyg el zoufale prosby, settas1 a vyprostil se z jejich rukou — a odeCel. XXVI. Na Doubkove bylo veselo. Veera slavily se kttiny malieke Ivanky, dceru gky Ivana a Blanky. Vg ichni ptali Stesti obema rodietim k jejich prvorozene, vg ichni se radovali, jen Jarmila nedovedla se smat, adkoliy bvla daleko toho, ne-
Strana 15. mit zajem o svou maolu netef. Ale posledni a Upina rortrtka s mutem byla u ni je gte v rive pameti a krome sporych a vice smutnYch net veselYch Asmevii, kterymi hledela na nemoho lji nic zpilsobit radost — nemohlo ji nic vyrutit z jejiho ticheho talu. Hovotila s Blankou i s Ivanem, peeovala o dite — vtechno zdalo se jako jindy, ale piece jen katcleho zaratela jeji nezvykla vatnost. Zvlatte Ivana. Podinal tutit, to se tady neco deje, to neni "jen sama sebou zmena, ktera, se s ni stala. Vtiml si take lope Ludvika, to se Jarmile spite vyhYba, net aby ji vyhleclaval. Uminil si tedy, to je oba nepusti se zeetele, se musi dozvedet pravdu a ptijde-li to, i nejak pomoci. Vtdyt' je oba mel uptimne, ze srdce rad. Ze by to byla jen nejaka, hloupost, pro kterou se obyeejne dva lido tkorpi, to nemyslil. Situace tedy byla peilit vatna, net aby ji nevenoval pozornost. Ale na druhe strane zase udalosti poslednich dnd nedaly mu motnost venovati se jinemu net Blance a diteti. Pei pohledu na milovanou 2enu a tak toutebne oeekavanou dceru, nebylo divu, to zapominal na Jarmilu i Ludvika. Nahoda vtak tomu chtela, to at ptilis brzy byl nucen vratit se k obema a to vice net oeekaval. Kdyt odpoledne Blanka usnula a rovnet i pled Ivanein ustal v naruei otettovatelky, vyjela si Jarmila se Stanou v koearku do zahrady. Byla site teprve polovina Unora, ale bylo dacela pkijemne teplo, slunce svitilo jako v dubnu a p osnehu nebylo jit ani pamatky. V gechno dYchalo vuni bliticiho se jara. Stella spal a Jarmila zabrana do neradostnYch a neveselych mylenek, projitdela zahradou, Upine bez jmu o sve okoli. Anit chtela a bez jakehokoliv umyslu, ocitla se najednou v blizkosti zahradnikova-bratrova domku. Pti pohledu zmocnil se ji jakYsi bolestny neklid a nepokoj. Najednou zpozorovala, to ze staveni vySel Vaclay a krakel toute cestou, na ktere ona sta.la, ptimo k ni. Srdce ji meal° prudce bit. Bratr! Nemluvila s nim od onoho okamtiku, kdy pti gel prosit za odpateni a Ludvik v slepem hnevu potvrdil pomluvy a vymysly Amadeiny. Ani pti Stariove narozeni se na neho neptisel tak veliky byl jeho.hnev. 0 Amalku nestala, ale bratr, ktereho mela tak rada a deti, ktere takkka vychovala. A ted' jde proti ni, ut je nedaleko — Jarmila mimovolne vztahla ruce smerem k nemu. Tak toutila po jedinem jeho dobre mslove, po dobrackem, otcovskem pohledu, kterYm na ni vtdy hledel. Zmocnil se ji jette vetti neklid. Promluvi na ni? Oh, nenecha ho ptejit nev gimave, musi se podivat alespori na Stariu. Rozeilend;chvejici se, tla vahaye proti nemu. Vedela, to ji dosud nevidel, gel zamyglene, nehlede pted sebe. Sktipeni pisku pod koly kodarku ho vtak upozornilo. Vzhledl, zarazil se ponekud, v zapeti vtak ptedstiraje, ze ji nevidi, zaboeil v levo pies zahony v opaenou stranu. S nevyslovne bolestnym pohledem divala se za nim Jarmila, pine zmizel ye stromech. "Teti," zaslechla najednou radostnY cletskY vYktik a kdyt vtecka udivena pohledla v to stranu, videla, jak male, Elitka beti k ni, co ji nohy stadi. Vlana radosti azplavila jeji nitro. Alespori to dite! Rozpeahla name a zachytila na svem srdci udYchane deveatko. "Elitko, Elitko, maid, hodna, . . . " teptala vzrutene a tiskla dite vroucne k sobe. "Prod k /lam nekdy neptijdet, teti? Tolik se s Jitou tegime, at uvidime Stariu. Maminka nas nechce do zamku pustit, kika, to se hnevat. Ale tatinek nam pokad slibuje, ze ptijde g ," tvatlalo deveatko a ()aka mu jen svitila radosti. "Tak pojd', to bude mit Jitka radost!" Jarmile se ponekud zadrhovala slova, kdy ji cdpovidala, chtic ji chlaacholit. "Ja k yam dues nemohu jit, Eleo, ut musim Staria by plakal. Ale ptijdu, jiste k yam ptijdu ... " Eligka byla chuddeek zklamana. "To je gkoda," vzdychla smutne, "ale smim se alespori podivat na Stanu?" "Ovge-m, to smig," a Jarmila pozdvihla ji tak, to videla do kodarku. "Jejej, ten je malinky, tetieko! Umi ut chodit? Mluvi tak eneco? A prod zrovna spi? Ja
Strana le bych chtela, aby byl vzhfiru, a kdy se probudi?" dotazovala se malieka, te Jarmila nernela ani das ji odpovidat. "Tatinek tikal, te tete Blance ptines1 cap take holeidku. A to je takova, malinka?" "Ta je jette menti net Staria." "A take neumi miuvit?" "Jetta ne, to musit poakat ad trochu vyroste." "A kdy tit vyroste? Bude si s nami pot= hrat?" "To vit, de bude . " "No, a maminka tuhle povidala," vskoeila ji do keel mala, "de si s nami nebude nikdy hrat, ani Staria. A take povidala, de je Staria snad jeji brattieek, ale vid', de to neni pravda, kdyt piece Ivanka je tety Blanky?" Jarmila zbledla na smrt a tiesoucima rukama postavila Eldu na zem. Co mela rici tomuto petiletemu diteti, jemud od nynejtka je vttepovano neco, z deho pozdeji musi bezvYhradne vzlicit pohrdani. Co ma, poeit? Jakym zptisobem ma ueinit ptitrt tem hanebnostem? Kdo se ji zastane, kdyt vlastni mud hledi ke vtemu lhostejne? Kdo se zastane tohoto maleho broueka, kdyt jeho otci je lhstejno, co se o nem mluvi a jak se bude s nim pozdeji jednat? Do chaosu techto fivah dolehl najednou hias privodkyne toho vteho. "Elo!" volala Amalka a rozhlitela se kolem sebe. Elea sebou trhla a Uzkostlive pohledla z dakly na matku. "Jdi, Elea, jdi domfr, maminka te void!" domlouvala ji Jarmila, ale Elitka netla. "Ja jsem te videa z okna a utekla jsem. Ted' se bojim, de dostanu. Pojd' se mnou, prosim te, tetieko, pojd' se mnou!" tadonila vtecka zsinastrachem. Amalka je mezitim jid videla a jeji zvolani se opakovalo jid mnohem vyhrfitneji. Jarmila opravdu nevedela, co ma uoinit. Elidky ji bylo Tito a s Amalkou nechtela promluvit ani slovo. "Tak pujdet sem, Elo, nebo mam tam pro tebe dojit?" ktieela jid Amalka zlostne a Elitka se tim vice krdila a tulila k Jarmlie, de slyetla tamer tlouci jeji ustratene srdeeko. Kdyby alespori byl Vaclav doma, ten by se jiste ditete zastal. Rozhledla se kolem, sebe atkoliv vedela, de je to marno, de bratr je jiste ud daleko. Co potit? Ale dlouho se jit nerozm'dlela. Pohladla do kodarku, spi-li Staria a pak vykroeila pevne s Elitkou smerem k domku. Amalka si ji zdanlive nevtimala, at kdyt ptitly blide, zavolala znova na dceru: "Sem prijdet a honemt" Jarmila ptistoupila ad k ni. "Prosim, abys netrestala dite, to je moje vina. Zavolala jsem ji." "Ja si budu delat se svou holkou, co ja chci a nikdo mi nebude rozkazovat. Tak co stojit? Mart domfi!" "Maminko!" plakala Elitka, ale bala se jit od Jarmily, ye ktere videla pevnou zachranu. Jarmila ale znala zlostnou povahu Avagrove a vedela, de pusti-li Elu, bude od matky nemilosrdne bita a to si piece nezasloudila za to, de k ni pina radosti a lasky ptibehla. "Ani na krok neptijde ode mne, dokud mi nede se ji ani prstem nedotknet. Opakuji pa druhe, ze dite nic neprovedlo.." "A ja zase povidaln, de si nenecham od dadne behny poroueet, rozumit? Ani nestrpim, abys moje deti jid od ted'ka kazila. Starej se o svoje a nech nas na pokoji. A ty, Elo, hybaj domri. — A udelat-li to jette jednou, uvidit, co dostanet!"lo to jid mirneji a Jarmila, aekoliv div neklesla pod novjrmi uratkami, sklonila se k Enke a teptala ji netne: "Bed domU, miladku, maminka se ut nehneva. A at budet chit jit k tete, tak se nejdtive dovol maminky nebo tatinka, rozumit? Tak pa, bet hezky, ja musim jit ke Stafrovi, aby neplakal." Chtela dite polibit, ale v torn ptiskoeila k ni Amalka a dite ji vsi silou vytrhla. Na okamdik zristala stat Jarmila se vztatenyma rukama za deveatkem. Elea se jette jednou obratila a hledela site nechapave, ale litostne za ni. Jarmile vyhrkly sizy z oei, ruce klesly ji bezvladne k bokam. Obratila se a pomaljhni kroky vratila se ke Stariovi. U prvni lavieky vtak se zastavila a slotivti hlavu do dlani, rozettka,a se zoufaljan pla,e'em
VtSTNIK Smerem od hradby chvatal k ni Ivan. Vracel se prve z lesa a z dalky videl scenu, ktera se tu odehravala, videl Jarmilu, jak vztahovala ruce za Elitkou, videl zlostnou tval zahradnice, jak ji dite vytrhla, ale protode byl daleko, neslyael dost dobte vte a marne se dohadoval, co se asi stalo. A ted' sedi tu ona a zoufale place. Jarmila zaslechla kroky a vtecka ustratena vzhledla. Ivan byl ttemi kroky u ni. "Jarmilo," pravil viele, "videl jsem vtechno, ale nerozumim tomu ani za mak. Probilh, co se stalo?" Jarmila k nemu vzhledla, ale v jejim pohledu pinem slz, bylo tolik name bolesti, de se at zachvel. "Jdete prye, prosim vas, Ivane, jclete prye," zattkala. "Prot?" zvolal udivene. "Chci vedet, co se stalo!" "Nic, nic, ale zaptisaham vas, odejdete," prosila. "Alespori mne naznaete . "Podeztivaji me," vydechla Jarmila, "vtichni me podeztivaji a uvidi-li vas tu se mnou — oh, Bote miaj " "Podeztivaji vas — kdo a zaeho?" zvolal Ivan necliapave, ale jette vice udiven. "Cod nechapete, de katdou minutou, kterou jste tu dale, davate jim piileditost hroznjrm pomluva.m?" Hledel na ni v nesmirnem fizase Ted' koneene chapal vtechno. I Ludviktiv hnev, i to, co pied chvili videl. Pak ale nesmi dale mldet. Tady jedna se nejen o test te ubohe deny, ale i o jeho vlastni Bez jedineho slova se vzdalil a spechal do zamku. Prvni, s kjim chtel a rozhodne musil mluvit, byl — jeji mud. Nechal si ha okamtite zavolat. Ludvik prisel, na pohled klidnjr, zdvotiljr i uctivy, takovy, jakjm neptestal k nemu nikdy bYti. Nikdo netutil, jaka muka snati pii styku se svym ochrancem, ktereho piece mival tak vroucne rad. Vedel, de Ivan vlastne za nic nemilk, ale jit jen vedomi, de je Jarmilou milovan, staeilo, aby chvile v jeho spoleenosti ztravene, byly mu temi nejtrpoimi. Ivan ptechazel po pokoji ztejme zneklidnen. "Posad' se!" pravil kratce, ale piece ne nevlidne a za malou chvili, ve ktere snad jette uvatoval, jak ma, vlastne zadit, postavil se proti nemu. "Vac, o ktere chci s tebou miuvit," pravil vatne a zamackaval zbytek cigarety v popelnieku, "je — alespori pro mne — vice net trapna. Ale to, 'dello jsem byl dnes svedkem — miti mne, abych se — ad' nerad — vmisil do zaletitosti — ktere se mne tak dalece netykaji — ovtem po jedne strance." Umlkl. Cekal, de Ludvik neco iekne, ten sedel vtak bez pohnuti a beze slov. Kdyd se tedy nedoekal tadne zminky — tadneho Ludvikova zasateni do sve teei —'pokradoval dale: "Zda se mi, de se tady pate ktivda," zase um1k1 — "na tve tene!" Ludvik sebou prudce pohnul, bylo videt, de podobneho neco neoeekaval — pohledl na Ivana prim° neptatelskjm pohledem a v te chvili vyhrkl podratdene: "Stetovala si snad u vas na mne?" "Nejsem zvykljr, abys se mnou mluvil timto zpiisobern," odpovedel Ivan mime, ale se vti ureitosti a pohledl mu ptimo do oei. "A nemam take v Umyslu s tebou se hadat. At dosud povatoval jsem te za mute rozumneho a charakterniho a jako s takovjm chci s tebou mluvit a j ednat !" "Odpust'te mi, ale prosim vas snatne, pane", pravil Ludvik temne, "utettete mne katdeho slova o ni. Byl jste ke mne vtdy laskav, bud'te tak i dnes. Nedohanejte me k nejhortimu. Jest to nad me sily zastat klidnj7m, slytim-li prave vas o ni hovotit." "Jarmila je nejblitti ptibuznou me deny a nestrpim, aby se ji delo bezpravi," pravil Ivan ureite a znovu pohledl Ludvikovi pevne do oei. "Rozumel jsi mi?" ".Ta vtak ji tadne bezpravi neeinim! Sama se mi piiznala, de — de . . . " Ivan byl ponekud ptekvapen, ale piece ho tato zprava neptivedla z konceptu. "K nieemu vice se nemohla piiznat net k tomu, co skute'ene bylo. A pak, jestlide se opravdu
Ve stiedu, dne 20. tail 1939. ptiznala, cod to neni dfikaz, de ma k tobe driveru — de te ma rada?" "Driveru?" zasmal se trpce Ludvik. "Nebjit tvagrove, nebyla by se mi ptiznala nikdy. Do dnetka by me byla klamala a ja byl bych bj r -valtermjichfsk,adoubezmcnou hraekou v jejich rukach." "Z tebe mluvi slepa ptepjatost a tak se mi zda — de i nenavist!" "Ne, mam ji rad!" vyktikl zoufale Ludvik. — "Mel jsem a mam ji rad, ale nemohu se s ni smitit, nemohu se smitit s tim vtim, o dem i vy, pane, dobte vite." "Vim jen, to trpi. Nemiloval jsem ji nikdy, ani ji nemiluji tak jako ty, ale chci ji pomoci. Povim ti, co jsem dnes vial a potom sud' sam, jestli si to zaslouti. Vracel jsem se levou brankou domfr a z dalky videl jsem jet na testa pied sebou tvou term s kodarkem. Proti ni — tak padesat nebo osmdesat krokfi del Vaclav a kdyt vzhledl a spattil ji, bez pozdravu, bez povtimnuti a ztejme zfunyslne uhnul stranou, aby se s ni nemusil setkat". Ludvik sklopil hlavu jako nekdo, kdo si je 'Odom viny. "Ale to neni vte," pokraeoval Ivan, kterV si velmi dobte vtiml jeho rozpakti. "Ptiznam se, mohl jsem jit dal a nevtimat si toho vteho, byl jsem vtak velmi piekvapen a nedli jsem se vzpamatoval, byl jsem svedkem daltiho vYstupu." Slovo od slova vypravel Ivan Ludvikovi to, co slytel a vide, i to, co mu Jarmila sama tekla. Pozoroval pii torn Ludviak bedlive a vide, de katde jeho slovo prisobi mu nesmirne utrpeni. Byl vtak tentokrat nemilosrdnji. "A ted' chci 'cleat a ptam se te, kdo prvni ji z neeeho podobneho nakkl. A cos ueinil ty, abys odvratil nestoudnou pomluvu od matky sveho ditete, od deny, ktera nese tve jmeno. Prosim — odpovez!" Ludvik nebyl schopen jedineho slova. Teprve nyni vide' jasne, co zpUsobil, de Vaclavovi potvrdil domnenku jeho deny a pak — de vlastne neudinil nic, aby ()distil test deny, kterou piece miloval. "Nkam na tvou odpoved', Ludviku. Jsem ptesvedeen, de mam na ni pravo, jakod i na vtechno, co nyni &lam. Kdyby Jarmila mela otce, jiste by se ji zastal. Kdyby mela bratra, kterV by nebyl pra.ve tak zaslepen jako ty, nil by to take. Jsem tedy posledni a jedinjr, kterV se ji musi zastat a to tim spite, de se nejedna jen o ni, ale take o me — a o moji tenu. V prvni tade chci tedy vedet, kde je koten vteho zla. Mom domnenku a od tebe chci slytet, jestli se nemj7lim. — Je to Hubertova?" Chvili bylo ticho a koneene Ludvik beze slova pkikj7v1. "A ty sam?" pokraeoval Ivan dale. "Tys take vetil ftemu?" Znova Ludvik, tentokrate jette s tettim srdcem, ptikyvl. "Kdy to bylo?" "Kratce po natl. svatbe!" "Jid tehdy?" vydechl ptekvapene Ivan — "a za tu celu dobu jsi se neptesvedeil, de by se jeji city byly zmenily? Nikdy neprojevila snahu po smiteni? — Jakde, ty mleit? Main tedy pravdu? " Ludviku a ty — ty pii torn jsi dopustil "Oh, mlete,' prosim vas, mlete — " zafrpel Ludvik v nejvyttim bolestnem rozeileni. "Trpel jsem, tak hrozne jsem trpel a trpim i nyni, de jsem se o nic jineho nestaral. Urovnam vtechno, ftechno uoinim . . . " "Dobra," vskodil mu do teei Ivan, "a to hned. Darn sem zavolat Hubertovy!" XXVII. Ivan byl opravdu mile pfekvapen, s jakYm ptesveddenim a vervou hajil Ludvik pied tvagrem a hlavne pied jeho denou test Jarmilinu. Ale zaroveri mu neutlo, de zahradnice jevi naprostj7 klid, podobnjr spite pohrdani, net zahanbeni, zatim co Vaclav byl pohnut tame* ad k slzam. Byl ptesvedden, de ona neveti nic z toho faeho, co tu Ludvik kikal a de pii prvni ptiletitosti bude pokraeovat ye svjich hanebnjrch vjmyslech. (PokradovanL) Napsati knihu neni veci tetkou. Ptinutiti etenate, aby 'oath, pattiva jid k nemotnostem. Jules Janin.
Ve stredu, dne 20. zati 1939.
Historie kofeni g lechtici plativali velke penize za unci htebieku. Becky print daval sedm ovci za pizi libry pepie. Zazvor pak podlehal kdysi velkemu zdaneni v Alexandrii. Historie einske a saigonske skotice je stara, nejakych pet tisic let. Evropane hledali v oriente hlavne koieni. Pou gvalo se ho pri naboZenskych btadech u predkrest'anskYch narodri a dlouhou dobu dokonce i jako leku proti padoucnici. Ttebak zdroje hrebieku znalo jen malo lidi, dovaZel se ze vzdalenYch ostrovri a vysazoval na einskYch ostrovech a v Indii. V tretim stoleti pied Kristem ho pouzivali eiriane k parfumovo,ni dechu. Jiz sarotecky Pythagoras se zmiriuje o anYzu, kdato desneku uzivali lide, kteri staveli egyptska pyrarnidy. Lid uZival mnoho eesneku, avgak prislugnici vyggich spoleeenskYch trid ve starem Egypte, Rime, Recku a Male Ash povaZovali jeho zapach za neu glechtily. Vine a Arabii byval eesnek soueasti Po vela staleti se koieni dopravovalo do Evropy z tiny a Indie velbloudimi karavanami a plachetnimi lod'mi do Stredomoil. Arab gti obchodnici pak vypravovali o motskYch nestvilrach a pozemnich demonech, kteri domnele hlidali stromy s korenim, take se k nim dostali jen ti nejodvalnej gi. Timto zprisobern vyhaneli cenu koieni do vY ge. eim pak bylo koieni drag, tim se povakvalo za vzacriej gi. Jen bohati si mohli dovoliti uZivani koieni v hojnej g i mire a chudi zase si radeji odrikali nezbytnosti, jen aby si mohl doptat prepychu koieni aspori jednou za vas. RriznYm druhrim koieni byly pripisovany rrizne leeive vlastnosti. Oesnek ma pry schopnosti Wait malomocenstvi. Andelika chranila domnele pied uearovanim. Hrebiekovy olej povzbuzoval traveni a uti goval kagel a bolesti zubri. Vypary z paleneho koriandroveho semene zprisobovaly omameni, jet bylo soueasti zatikavacich a earovacich bradri. 1Viu gkatovy eaj se povaZoval za lek proti nespavosti. Pravdepodobne ptiligne uZivani mugkatu melo za nasledek otravu, nebot' mu gkatove semeno obsahuje 4 procenta velmi jedovateho myristicinu. Obchod s peprem je jednim z nejstar gich obchodri na svete. Pep): je dosud take nejcennejgim kofenim. Dlouho se myslelo, Ze koreny peproveho kete jsou zdrojem zazvoru, protok chutnaji podobne. Pepr bYval ye stredoveku tak drahy, Ze se ho tdivalo misto penez. Kdy2 gotsky kral Alarich oblehal aim, potadoval ye vYkupnem take tri tisice liber pepte. Z evropskYch podnikatelri Portugalci byli prvni, kteri navazali styky s pestiteli koieni a s domorodci v eine a v Indii. Jejich konkurenty se stali Holand'ane, kteri sledovali Portugalce na ceste kolem Afriky. Moluky, neboli ostrovy koieni, je2 obsadili, jsou vlastne napolo v mori ponotene hory. Jejich vrcholy byly tehdy pokryty bujnou vegetaci, jejiZ podstatnou east byly kere rriznych koieni. Ostrovy nemely vYznamu krome koieni, avgak to stadilo, aby se dostaly na v gechny mapy sveta. Htebieek, o jeho vlastnictvi se vedly mezinarodni valky, roste na malYch kulatYch stromech, jejich listi neopadava a path do jedne skupiny s myrtou. Listy, poupata i kvetiny, v gechny vydavaly pod tropickYm sluncem tak pronikavou vuni, Ze ji bylo citiiti drive, ne2 se objevila zeme. hldieti domorodci uctivali hrebiekove stromy. Sazeli je pri narozeni kaaleho ditete, pova2ovali je za posvatne a neodvatli se je znieiti. Kdyg se takovY posvatnY strom znieil, verili domorodci, ze to znamena smrt osoby, pli jejinat narozeni byl zasazen. V Indii rostlo tolik hrebiekovYch stromt, k koieni bylo lze ziskati snadno. Dalo se tea lehce pripravovati pro obchod. V Evrop y vgak bylo nesmirne drahe proto, Ze cesty do Indie byly spojeny s velkYm nebezpeeim pro stale boje mezi domorodci, pro jejich neptatelske stanovisko vuci Evropanrim, jakoa i pro tell° snesitelne vedro a nebezpeei plavby. Skorice bYvala temer tak draha jako pept a htebidek. Rostlo ji vkly nejvice na °strove Cey-
ITEBTNiK
Strana 17.
lonu. Neda se vgak piesaditi a pestovati jinde. Roste na nizkYch stromech a ketich. Kara z hornich Casti vetvi se oloupd a stool v nekolika vrstvach v dlouhYch zavitcich, obsahujicich na sta vrstev. Takto se posila do Evropy, kde se male a prosiVa pies hedvabne sito. Kdy2 evropgti obchodnici spattili po prve mugkatove kere, domnivali se, Ze jejich plody jsou druhem merunek, nebot' jim byly velmi podobne. Bobule vgak obsahuje tvrcle jadro, jet• se rozemele a tvori teprve vlastni mugkatove koieni. MuSkatove kere byly znieeny na v gech ostrovech krome Amboina, kde mohly byti hlidany. Aby se ptede glo jejich pestoyani jinde, byly vgechny plody, ureene k odeslani z ostrova, ponoteny na tri mesice do vapenne lame, eind ztratily klieivost. V r. 1769 navgtivil guverner ostrova Mauritius guvernera ostrova Amboina. Kc134 odchazel, mel u sebe ukryta i mu gkatova i skoricova, semena. Asi tri roky pied tim odnesl nejaky Anglidan podobnym zprisobem z ostrova mu gka,tova, semena a zasadil je na °strove Penang. Tak najednou Holand'ane zjistili, ze jejich monopol byl prolomen.
Podle anglickeho pro,ya patti vgechny tyto ryby ylastne krali, avgak prakticky od roku 1887 se ji2 coronerove temito pripady nezabYvaji a majetnikem ryb je prvni, kdo je nalezne. Pani Frettyova se stane nyni vlastnici pokladu, kter3i by docilil v drathe ceny nekolika desitek miliont K. V hrobe bylo nalezeno zlate posete granaty, kra.lo ysk3i med. predmety ze slanoviny a Zelezna, prilbice, umelecky propracovand, 'Stit s kovovSrmi ozdobami, sekyra, kopi, tOke zlate naramky, ozdobene sklem a granaty, ko'kna bra gna s kovovYm kovanim, 0 kust zlata s erbem merovinskYch kralu. U nich leZely dye tyde zlata. Ze zlata jsou ten presky kralovskeho opasku. Mezi sttibrnYmi pkedmety je devet rnis, umelecky tepanych a 2 velke misy v prilmeru 90 cm. Na jedne z nich je vytepan portret teckeho typu. Druha velka misa ma na svem dne vytepanY obraz byzantskeho cisale Anastazia a je dilem nejakeho catihradskeho kovotepce. Jsou to patrne dary byzantskeho cisale anglosaskemu krali. Archeologove prikladaji tomuto suffolskemu nalezu takovY vyznam, jako objevu hrobu Tutanchamona.
SEDMEHO STOLETI PO KRISTU. ZE 7. STOLETI PO KRISTU.
lardinstvi pelske posadky ve Westerplatte. Nemecke. Afedni zpra ya ze dtvrtka minuleho tYdne udala, ze polska posadka v pevnosti Westerplatte na poloostrii yku, vbihajicim do Gdanskeho zalivu, vzala se p0 gestidennim odporu, ktery oznaeovan je za nejpozoruhodnejgi pritomne valve v Poisku. Zapas ten je phpodobriovan k bitve o misii Alama v Teasu za valky proti Mexiku a k boji o Alcazar v taste Toledo za gpanelske obeanske valky. Berlinske zpravy udaly, ze z privodniho mnastvi asi 220 muIri bylo 100 pli oblehani pevntistky zabito a 120 kapitulovalo. Po Best dni posadka vzdorovala Utokiim ad mote i po sougi a iitokam leteckYm. Prvni vysttel na pevnost vypalen byl 1. zati ve 4:45 hod. rano z del nemecke valeene Lodi Schleswig-Holstein, ktera zakotvila v pristavigti nekolik dni pled tim. Od to doby byla pevniistka, je't byla tea skladigtem stteliva, vystavena taklka neptetrtite stfelbe a bombovani od mole i ze vzduchu. Byla zrejme doble zbudovana, tak Ze ani 28-centimetrove steely nezpilsobily velke Ckody. Polaci odrazili ritoky olorneneho vlaku i pechoty. Dvaadvacet nemcckYch letadel pli jednom naletu minulou sobotu vrhlo na pevnost asi 50 bomb, kterYmi zprisobeno bylo nekolik vYbuchti uskladneneho streliva, ale Polaci pokraeovali v obrane. Posice del stale merlin a tak Utoonici nevedeodkud mute bYti oeekavana palba. IsTemei podnikli nejmene dva eelni ritoky peehotou, ale oba, odrateny byly °branci palbou kulometu. P1i jednom ritoku zabito bylo nejmene 50 Nemcri. Po to Nemci stragedii zmenili, znidivg e ohnem hustY les pevnristku obklopujici. Po odstraneni teto pfekelky postupovala pechota proti pevnosti za vrhaei plamenii a ve &ATtek v 10:20 hod. dopol. obleZena posadka se vzdala.
V hrabstvi Suffolku, 10 km na vYchod od Ipswichu v Anglii, v male vesniece Sutton Hoo na tece Debenu, byl nalezen jeden z nejvzacnej gich archeologickYch pokladri z doby anglosaske. Znalci vyslovuji domnenku, 'le to je hrob anglosaskeho krale Raedwalda z roku 600 po Kr. Jen hmotna cena v gech zlatYch a stribrnYch ptedmetil eini 70.000 K — avgak idealni cena jde do nekolika Kral Raedwald byl poktte'n pfi sve ceste do Kentskeho kralovstvi, ale stale zachovaval stare germanskY pohanskY kult soubane s krest'anskou virou. Vlacll nad celYm anglickYm pobtelim na jih od Humaberu s vyjimkou dne g gak -nihiokets hrabtvi.Zmocnlsev rizemi kentskeho krale Aethelbertha. Z anglickeho dejepisu je znamo, ge Raedwald spechal na pomoc krali Eadwinovi v bitve proti Aethelfrithovi, krali nordhumberskernu, pora2enemu roku 617 u Redfordu v hrabstvi nolhinghamskem. Eadwine nastoupil za podpory Raedwaldovy na northumberskY tern. Kral Raedwald zemlel kolem roku 620 a z teto doby asi pochazi nalez v Sutton Hoo. Tel° anglosaskeho krale bylo ulokno do hrobu se vgemi jeho 'perky a zbranemi. Hrobka byla asi 10 m g iroka a 3 m hluboka a do ni byla sloiena led', ktere, privodne byla dlouha 25 metro. V teto Lodi bylo ulokno ye zvlagtni kabine tel.° krale Raedwalda podle zvyku skandinayskYch Nebcdtik mel na sobe svfij kralovskY hay, zbrane a poklady. Za 13 stoleti se tkanivo ve vlhke Vide rozpadlo a i z kosti zbyly jen neznatelne trosky. Av gak kovove ozdoby, met a klenoty, lezely v zemi v tek poloze, jak je nosil zesnulY kral. Na usporadani hrobu je dosud patrnY potad germanskYch pohanskYch pohtebnich °brad& Do vykopane Amy byla ulo'tena lod' s telem kralovYm a pak zahrabana hlinou. Vg echny ptedmety, nalezene v hrobe, byly odvezeny na radnici do Sutton Hoo, aby byly ptedmetem soudniho zhoumani. Provedl je "coroner", jeho2 ukolem podle anglickeho zdkona je,ohledavat mrtvoly, tak jak to u nas provadi soudni lekar. AnglickY "coroner" ma pravomoc, rozhodovat o pBedmetech, ktere byly nalezeny. Kdy2 jde vYslovne o nalezeny poklad, stava se tento majetkem Koruny. V opaenem ptipade ptipada majiteli pozemku. Dobrozdani coronerovo znelo, po parade s mistnim znaleckym sborem, 'Ze poklad patti pani Prettyove ze Sutton Hoo. Po dlouhe dobe se takto projevil coroner rozhodeim v dulezite otazce, kterou ji2 nekolik desetileti nebyla rozvirena anglicka, vetejnost. Pied easem prisluLela tomuto soudnimu ohleclavaei mrtvol projednavat 'Setteni o velkYch rybach. zYlag te velrybach, pVizlYch pti odlivu na, sou-7,
dal gefercvi $100 zpropitneho Chicaian v Turistieti agent a Sofefi taxovek v Pati gi tei g se nyni z viny "mime prosperity", ktera jim ma nahraditi ztraty na turistickem obchode, ktere je postihly a jet pozdeji budou ovgem jegte vet gi, jestliZe valka potrva, deli vas. — Jeden americkY gofer, vyslou'Zilec ze svetove valky, veera pravil: "Za dva tYdne jsem vydeal dosti na d ye 'eta. Pracuji dnem i noel na odvaZeni zakaznikt do rtznYch plistavtl nebo na hranice, kdy'Z chteji stihnouti lodi. Majitel flotily taxovek v Chicagu byl tak potegen, Ze se dostal . odtud, Ze mi dal $100 jako zpropitneho." Finaneni zmena v Lotygsku. Lotyg sko opustilo anglickou libru sterlinkt jako zakladnu pro svou menu. Vlada vydala natizeni, aby Loty gska narodni banka provadela zahranieni smenu na zaklade americkeho dollaru nebo gvedske koruny, jetto sterlinky klesly pod stanovenY bod.
VE8TNIK
Strana 18
a, jaka byla. Doc. dr. F. Behounek. TE ZVYKEM, to velike diejinne udalosti se ej symbolisuji ureitYm einem: tak i velk francouzska revoluce, ktera vypukla pied sto padesati lety. je symbolisovana "dobytim" Bastilly. a 14. Zervenec je svedkem popularnich oslav tato udalosti. Zvla gte slavne to bylo letos, kdy pfipadlo stopadesate yYroei padu Bastilly, z nehot naprostYm nepravem a nepochopenim dejin byl udinen meznik, yyznaeujici pad tyranske monarchie. Takove symbolisace pfechazeji pad do oficialnich dejin i do gkolnich udebnic, ze kterYch taci eerpaji yedomosti o nelidskYch - vezenich, kterYch dobyl lid, aby zlomil hrtizovladu a pomohl ne gt'astnYm a nevinnYm obetem. pak jegte romantik tak obratneho pera, jako star gi Dumas, a zveerii "dobyti" Bastilly, je neatest/ hotovo, a miliony &bandit. jsou pevneho pkesveddenia te Bastillu dobyl glechetnY lid, vedenY nemene .glechetnYm sedlakern Billotem, aby osvobodil osviceneho revolucionafe doktora Gilberta, °bet' kralovske tyranie, Ov gem, ze obe osoby jsou stejnou baji, jako to, co se dodnes rozgituje o Bastille samotne. Bastilla byla anachronismem, jakYm jen mute bYti uprostied mnohem mlad gi etyrti sttedoveka, pevnost s yYrni eszni vetemi, vysokYmi jakO dne gni petipatrovY einzak, huste seskupenYmi dohromady, s dvG3im pasem hradeb, padajicimi mosty a ptikopy. Ve valkach odbojne glechty za nezle-bilosti Ludvika XIV. ji bylo naposled poutivano jako operneho, vojenskeho bodu, a "velka sleena", nepoddajna sestfenice mladeho krale, dala sttileti z del Bastilly do kralovskYch vojakil. To byl posledni valeenY Bastilly, ale svuj charakter kralovske pevnosti neztratila nikdy, a at do sireho padu mela vojenskou posadk y. Vezeni z ni u2 velikY kardinal Richelieu, kterY tam hostil odbojnou glechtu. Za vlady tti poslednich Ludvika sloutila pak trvale za obyeejne ne vezeni, ale skuteenost daleko ztstava za legendou. Chladmi veda, kterd, zkouma historii bez vagne a zaujeti pro to nebo onu stranu, zbaviia Bastillu v geho jejiho kouzla ponurosti. Dues vime, te do cele ohromne pevnosti se dalo separatne zavtit jen dvaaetyticet vgechna vezeni byla prostorna a opattena krby, a jejich jedinou vadou bylo Apatne osvetleni, ktere je typicke pro v gechny stkedoveke Jak to v Bastille vypadalo, si dovedeme ptedstavit podle sesterske pevnosti vincenneske, jeji2 hlavni vet se dobie dochovala a jegte za svetove valky hostila zajatce, obvinerre ze gpionate, krome jinYch i slavnou Matu Hari. Co se tYee detaild vezneni, strawy a zabav, vyneslo modern/ badani na svetlo tak zajimave a ye srovnani s dnegni dobou neobyvykle ptiznive detaily, te se Victoren Sardou vyjadfil, te by dal piednost teem rokilm v Bastille, pied tiemi rnesici v modernim vezeni dvacateho stoleti. Vec naprosto neslYchana pro dnegni soudni praxi, ktera nezna nahrad za neopra y gettovani, jsou vysoke su--Ilenvzneiptvy my, zaplacene mnohYrn veznnum Bastilly, jako odgkodne, kdyt soud nad nimi vynesl osvobozujici rozsudek. Jsou to eastky, ktere v mnoha pfipadech sly do statisicii na gich korun! Jako vezeni byla Bastilla velmi nehospodarnd, a z toh dtvodu ji chtel getrnY ministr Ludy/17>a, XVI., Necker, vabec zru git. Plat . guvernera, dtstojnika, vydrk)vani posadky a talaisnikti s learnikem, kuchati atd., stalo ohromne sumy: jen samotna strava na 70.000 livru roen.e, tedy na tti miliony natich korun! Pozdeji mela bYti. Bastilla 'zbourana z ddvodil regulaenich, a to snad je vysvCtlenim, prod ji vlada nechala po jejim "dobyti" klidne rozebrati kamen pc) kameni. V den 14. dervence 1789 byla Patit rozdelena na dva tabory: podestne rneet'aly a lfizu, rozeatvanou demagogem Kamilem Desmoulin-
sem, ktery ji ptimo vybizel k loupe& Obe strany si pkali zbrani, meat'aci na ochranu pied luzou, a to zas, aby mohla loupiti. To jsou ptesna, historicka fakta, stejne jako to, te obe strany sly nejdkive k Invalidizm, kde se zmocniby 28.000 pu gek, a pak na Bastillu, pro munici a dal gi zbrane. Ani ye snu nikoho nenapadlo jit botit symbol monarchic, a pikant. ni je, te dokonce mnozi bide tan na Bastillu s volanim "at' tije kral"! Posadka pkihlitela k "oblehani" s pravYm, francouzskYm temperamentem. Pro dne gniho dustojnika se to bude zdat naprosto nepochopitelnYm, te se setnina invalidu, kterd se 30 S yYcary tvotila posadku Bastilly, usnesla, ae bude strileti, "jen kdyt bude, napadena"! Bodry guverner De Lau-, nay mel 18 del, z toho patnact na vetich, kde byla zcela nepattebna, protote dolt pied pevnost nemohla strileti. Aby nedratdil dobrY lid patitskY, dal je zatahnout zpatky a dokonce jejich stfilny zakrYti prkny Ptipadalo by nam to jako opereta, kdyby nebylo sedmi lidi z posadky, suroye povratclenYch, a devadesat osmi mrtvych z oblehajicich, kteti se vet ginou post/lien mezi sebou, neumejice tachazeti se stkelnou zbrani. Guverner nechal oblehajic/ klidne ptesekat ketezy padajicich most y a za-• palovat kasarny, a teprve, kdyt utocili na posledni padaci most, hnula se v nem vojenska test a dal vystkeliti jednu salvu z pu gek a jeden kartad z dela. VYzvy uposlechli jen 8vS7cati, a statedni frbodnici ihned vyklidili dobyte posice. Invalide vggk nerneli tadne chuti do boje a zabranil guvernerovi, aby vyhodil peynost do povetti. Nato se de Launay klidne vzdal. Povidani o zrade, te dal pak je gte sttileti na Utodniky, je pouhou baji. Cele "oblehani" Bastilly netrvalo ani d ye hodiny a odehravalo se patrne velmi ne gkodne, protote sopusta •elegantnich ten a mutt se aria na to divat, jako se dnes nakupi da y v katdern meste pti nejako poulieni nehode. Je vgeobecne znamo, to luza pak usekla hlavu guvernerovi a jeho majorovi, kterYm nekolik slugnYch lidi se mama' namahalo pomoci ve smyslu daneho slova. Mane zname je, te byIi jegte dva dais/ dUstojnici a fti prosti invalid& mezi nimi dokonce jeden z tech, ktezabranili guvernerovi vyhoditi pevnost do povetil, cot by bylo zpilsobilo mnohem vetgi krveproliti, net Cele "dobYvani" Bastilly. Z Bastilly bylo slavnostne vyvedeno v gech sedm vezfra, kteti v ni byli: etyki padelatele smenek, jejicht proces byl prave zahajen, dva blazni — tehdej gi justice se mnoho nezabYvala dugevnim stavem obvinenYch a mezi vezenim a blazincem byl jen nepatrnY rozdil — a perversni vrah, hrabe de Solage, zavtenY do Bastilly na tadost rodiefa kteti chteli uchraniti sve jmeno hanby z vetejne popravy vlastniho syna. To je stfizliva pravda o Bastille, do ktere za eerie patnactilete vlady Ludvika XVI. bylo zavieno Uhrnem jen 289 lidi, to jest devatenact za rok! Ov gem u2 druhY den po padu Bastilly se zaeala tvotiti legenda, ktera, vydrtela at na na ge easy. Dnes nezbYva z Bastilly ani stopy. Jen na nabfeti pied mostem Sullyho najdete par kamenu, sestavenYch v rohu maleho sadu do kruhu; jsou to posledni zbytky jedne z yeti, ktera mela kuriosni jmeno "vet svobody", protote jeji veznove me/i pravo se volne prochazeti pa nadvoti pevnosti. PodnikavY architekt, kterY se podepiscval "patriotte Palloy", vydelal potadne na bouraCce Bastilly, z nit yetginu kamene odprodal na dokoneeni mostu de la Concorde, a ze zbytu dab delati ozdobne modely Bastilly, kterYnni pak byly tehdej gi dornacnosti Primo zaplaveny. Tento podnikaYY mut tveii nezbytnY rdrnec eerie dejinne udalosti: je typickYm dokbadem toho, to v kakle dobe se najdou bide, kteti vidi ye vlastenectvi pfedev gim vYbornou pfiletitost k obchodu. Ziskavejte eieny sve rodiny, sve pfatele a sve zname do nasi Jednoty, do bratrske organisace nas vgech, do na g mohutne S.P.J.S.T.
Ve stfedu, dne 20. zit' 1939. POSLEDNI BULETINY Z E'VROPY. Sovetske vojsko postupuje do itzemi Polska a u Brest Litovska nemecka armada setkala se s vojskem Ruska. Dfistojnici vymenili si pozdravy a neda yno nesmifitelni nepkatele deli se a Azemi sloyanskeho naroda. Vargava doposud se drti pies zukive utoky Germanti. Polska vojsko odolo,va naporu vetkelct u Lvova, obklieeneho ze tki stran. President Mosicki a cela, vlada uchYlila se do Rumunska a odtud vyda se do Francie, kde bude jeji doda,sne sidlo. Desitky tisic betencil a vojska ne gt'astne Polsky prcha pies rumunske hranice, dva bataliony pke gly do Uher, znaenST poeet ustupujici polske armady pkekroeilo hranice Litvy, kde vojsko bylo odzbrojeno a internovano. Na zapadni fronte nasledkem de gt't akce ustala. Nekolik nemeckYch yYpadii bylo odra'Zeno, take delostkelectvo obou protivnikii ostkeluje pasmo pied Siegfriedovou hradbou. Nernci pkesunuji velkY podet vojska z vYchodni fronty ku hranicim Francie. Britanie dopravuje motorisovane oddily a take delostkelectvo do Francie, znaenY poCet pechoty a letectva. Z Berlina, oznamuji, te Hitler chce Spojencum nabidnouti mir. Prostkednikem ma tati Mussolini neb president Roosevelt. Naciste povatuji rozvaleni Polska za vac vyiizenou a dokladaji, ze neni (?) pi/din k vedeni dalti Z LondYna a Pali& na tyto nabidky dochazi rozhodne odmitnuti. Spojenci povedou valku at do znieeni nacistickeho retimu. Britska matekska, lod' "Courageous" potopena byla nemeckou ponorkou se ztratou 500 mutU jeji posadky. LondYn oznamuje, ze Atoeici ponorka byla znieena. Mimokadne zasedani kongresu zahajeno bude t. etvrtka. Ve stkedu konana bude pora,da presidenta Roosevelta, pkedaka kongresu z republikanti Knoxe a Landona ohledne zmeny zakona o neutralite, na nit me, bYti dohodnut postup kongresniho projednavani osnovy novelisace dosavadniho zakona. Silne. oposice vedena senatorem Borahem, Nyem a Johnsonem oznamuje boj proti zmene neutralniho zakona. Anglicka vlada oznaeila nastup sovetskYch vojii do Polska za CM nespravedlivY net nepovatuje se ve stavu valeenem se Sovety. Francie zaujala totet stanovisko a nejblit gi dny vynesou vyhraneni situace. Do pondelka nemecke ponorky potopily 25 lodi anglickYch, d ye francouzske a pet neutralnich. Dle oznameni anglickeho ministerstva publicity, nieitele Britanie znieily neudanY podet nemeckYch ponorek a po dal gich se patra, v rozsahlem okruhu Atlantiku. Nemalou starost mame v gichni ohledne nag ich legionait v Polsku. Kde asi jsou, co se s nimi stane, padnou-li do 20,jeti Germant.? Stateeni ho g povatovani budou nacisty za yelezradce a die vojenskeho zakona — povegeni. Spolehame a uteg ujeme se zarovefi, to chrabki eeg ti legionaki zaveas z mane pasti unikli bud' do Rumunska ei Litvy. Sovetske vojsko eeskou legii v nejhor gim odzbroji a podle do zazemi. DobrotivY Osud necht' na ge drahe hochy doprovazi! Koza si pilvedla s pastvy opu gteni srnei mladrata. Na Mnichovohradig t'sku v lese na Mutskem ma osamocenou usedlost rolnik J. Pita. Koza, pasouci se v lese, piivedla v techto dnech domii dy e srnei mlad'ata. Asi jim zahynula matka a koza je nag la v lese nakikajici. Ujala se jich a start se a ne s pkikladnou matekskou Idskou. Stavba prehrad na Morava pro zajatini priiplavu. Ve Zline konaly se porady odbornin a zastupcu Mach/ o sta y.be pfehrad na Beeve a Dtevnici. Prato& mnohe mora yske ieky v letni dobe vysYchaji, nelze pro dunajsko-oderskY prUplay zajistit vodu jinak, net stavbou prebrad. Stavba piehrad bude urychlena jako souCast budovani prtplavu.
Ve stfedu, dne 20. zati 1939.
Strana 19.
V S TNIX
Prvni seismograf. Prvenstvi ve vy- ten spadl do tabi huby. Tim byl Znaeku nula zavedl Lionardo PisaDO FORT WORTH A OKOIA: nalezu seismografu neboli seismo- priblitne udan surer postitene kra- no r. 1200. Desetinne zlomky zavedl Drazi bratii a sestry! Jak jest yam vgem znamo ze vkch skopu, jen2 zaznamenava, pohyb jiny. Timto zptsobem vedell'o mi- Josef Burgi v 16. stoleti kterY vyruznYch zprav z dela° sveta, to na- zemske 'airy (zemetieseni), maji stu neg esti calve, net o nem ptine- podital prvni logarithmickou tabulku pied r. 1610. Ale prvenstvi dose vlast bude prvni, ktera o- oifiane OinskY seismograf sestro- sli zpravu poslove. byl Anglidan John Napier, jeho jen byl roku 136 6irianem ooko. Phsvobozena bude ,od tyranstvi nateArabske cislice, jak je znamo jit logarithmicke tabuiky yygly r. 1614, stroj tento byl sestrojen na zpilsob raee Hitlera a jeho vlady. clerk dobu, nevznikly v Arabii, nYbrt Burgiho. Na nas jest, bychom pomahali co starch italskYch rtut'ovych seis- e skuteenosti v Indii, odkud byly Best let pied publikaci 0 y mograft. Tento phstroj se skladal uskuteenit. Ty ieny! pieneseny arabskYmi udenci na zaJak vidite, v katdem koute Spo- z medene bane, uprostied nit byla pad Take Arabove jim nikdy neSoudce: "Pfiznavate tedy, ze jste jenYch state, kde jsou naSi lido u- nadobka s vodou a s osmi vYtoko- tikaji jinak, net "indicke &slice". se vloupal etyfikrat.do modniho sasazeni, jest Odbodka ees.-slov. lidu vYmi otvory, ktere prochazely dra- Papet Silvestr II. zavedl asi r. 1000 lonu?" zalotena, kde pomahaji jak finan- ei hlavou. V hube katdeho draka poeitani pomoci nasobilkove tabulObtalovanY: "Ano." tak hmotne ubiti to bestii "Hit- byl kulatY mieek. Pod kaZdYm vYky, zvane abakus, jit bylo utivano Obhajce: "Co jste tam ukradl?' lerismus". Proto zde ye Fort Worth, tokem byla bronzova 2aba s otevObtalovanY: "Jedny jami 'Saty kde jest nes velka &slide vSeho slo- fenou hubou dokokan Zakymacel-li at do 17 stoleti. Mnohem telkopadvanskeho lidu, zakladame naSi od- se ptistroj, vyrazila voda mieek le- nejSi bylo poeitani iimskYmi eisli- pro mou term — ale musil jsem je bodku sdruteni, nehledice na 'tad- tici smeru zemetiesne viny a demi, jehot uzivali algorithmikove. jit tkikrat , vymenit!" nou politickou a nabotenskou stranu, chceme pracovati spoleene. Usnesli jsme se v dneS"ni schazi, co zastupci vkch thd lidu nakho a spolkil, usporadati velkou hlavni schuzi vekejnou na den 24. zeli ve 3 hodiny odpoledne v Narodni sini •• •• tadu Cis. 92, a odbodku zalotiti a pomahati co sily nak stadi. Tedy, se, k jsi Oechoslovak, dobrY syn a dcera, Ceske matky a otce, zajiste dostavi g se do se/II:me ta p, kde si zvolite vase frkedniky. Poplatek elenskY ' jest stanoven 25c na elena; poplatky mesieni jest na vas aZ ve schfai, jake si udelate. Tedy nezapomente na den 24. zati v nedeli odpoledne a dostavte se v podtu co nejhojnejMm. Budeme miti dobreho kednika. Sestry jsou Zadany, pkinesti neco do kuchyne, a o to obeerstveni bude tee postarano. S heslem: "Zvitezime"! Agitaani vYbor. 0 Nove radio na NESTRANNY ASOPIS, HAJICI ZAJMY FARMAitt, DELNHC11 A MALORolnik na Habersku mel letos nove radio. Denne poslouchal zpravy ROLNIKfJ o podasi a podle nich ridil sve prace. Kdyt slysel k nastanou deStiye dny, zadal svatet je gte nedozrale Zito. Ale letani rozmarne podasi pak bylo zrovna obracene net hla,sily zpravy. Bylo parno a Zito ve stodole se podpakilo, I chytil sedlak radio a vyhodil je na hnoji'Ate. Radio za to nemohlo ani meteorologoye, ale rolnik bude uaivat naddle spolehliveho radce: mnohalete zkuknosti.
C to
Jest-li chcete se doeisti nejnoveje r i a iipine zpravy z piitomne evropske krise, zajimave jine zpravy mistni, statni a narodni a ze stare vlasti, dopisy, pouene a zajimave dinky a romany,
Piedplatte si CECHOSLOVA- KA K vuli rozsireni Cechoslovaka nabizime pouze novSiin odberatekim, elenum S. P. J. S. T., easopis ten
IIMINONI.1■10
Texaska Orlice mu) 13 v Dime Box, Tex. porada ne.sledujiei
TanesEni Zabavy ✓ aterjr 26. zaiz. — Modern Dance, ph hudb6 Blume's z La Grange. Vstupne: Pani 40 centn, fenske zdarma. ✓ sobotu, 7.fijna. — Raymond ✓ sobotu, 21. hjna. -- Adolf and the Boys. ✓ sobotu, 4. list. — Burlesions. ✓ sobotu, 25. list. — Harmonhers. X-mas, 26. pros. — Burlesions
Vyniitkujte tete) pfiletitosti a feknete o torn svernu sousedu.
Na Aka tato potrva .tittkou dobu. Pospeite si. OBJEDNAVKU POSILEJTE NA:
L
„ :cz.,..
ISLING West, Texas
Strana 20 VINO JE NEBESKt DAR, ALE PIVO TAKY. Stejne ale se mi easem stYskalo po eechach a po tech na:s'ich rovinach. Co je to platne, rodna, zem, ta ve vas potad je a vola, vas k sobe potad zpatky. aekoliv tam v Konvicich bylo pteci nejak krasne, to zas at' si Mica kdo chce co chce. Vidycky tahle v nedeli jsem si Ael s Frickem na prochazku a chodil celYm tim krajem. Tam lit to neni v horach — jako rozumejte-v Alpitch, ty jen vzadu vystupuji, ale stejne je to tam sam' kopedek a na tech kopeekach, vetAinou jinni svah, same vinice. A to jdete kolikrat hodiny testy a neptijdete na staveni. Tam nejsou vesnice jako u nas, tam jsou jen takove almy na zpilsob naSich statku, jenomte stoji osamele uprostied tech vinic a jsou obezdene jako festuriky. a tam tije hospodai a s nim &led' s rodinami dohromady Takova, staveni jsou pry jeAte pozristatek z dob, kdy tam HAW Turci a kdy sedlaci, jako ktest'ane, se v tech almach tern tureckYm hasaeertrim branili. A co krasneho dobytka tarn maji, ale oni se s tim moc neparaji a vtdycky to vAechno vytenou hned z jara, jak sleze snih, nahoru na strane a pies leto at do podzimu se to tam nahote nejak pase a obhospodatuje saw. Hilda to jen takavY oveijar a par psii. Maji tam dobre maslo, syreeky. uzeninu, eerny a hlavni vino:-Tarn bylo, paneeku, vineeko ultus funtra. To WO ten sedlak mel sklepy a sam si to vino alai a stadel. A ovAem si ho taky sam pil. Tam se take ale vino pije a nevetili byste, co se ho vypije a pomerne nikdat neni moc votralejch. To jejich piti je oupinY obtad; to chlapi veeer sedeji pied tou svoji kueou, skoro tadnY ieci nenadelaji, kouieji si ten svfij tabdeek. v takovYch dlouhYch, rovnYch fajfkach a jen popijeji, usrkuji, jako kdy kaAi jedi, a zakusuji to piti suchYrn sejrem, chlebem a uzeninou. To byste je ale meli videt, kdy vino koStujou. To valycky z noveho. Oni si toho vina naberou pinou hubu a ted' to tam drteji a nabiraji nosem vzduch a pfihutuji oei a pomalu pfekuluji s tvate na tvai a za hodnou chvili pomalieku pouAteji nit a teprve po troAkach polykaji. A kdy2 polknou, jeAte dlouho mlaskaji a lepi .jazyk na patro. To se vtdycky potom dlouho baveji, co a jak s vinem je, a zase si nabiraji, ale ut malo, a Apiekou a zas koienem jazyka zkougeji, a nosem to vuni natahuji. \rate. ae jsem mei z nich opravdovskou radost a sam jsem se snail vino pit jako oni. Pozdeji jsem tomu taky pfigel na chut', ale kam se na ne, ja, sta,11 pivapitec, hrabu, jen to ponaueeni jsem si odtamtud piines, a yam, holenkove, otecky scleluji: "Nikdat nepijte vino na laenY taludek, ale dycinky na sluAnY grund. A pot= poild k vinu pkikusujte nem co se dobie hodi. Nikdat moc ostre veci, ktere vino v chuti pietrumfuji. LepAi net nejaka, delikateza, jak u nas se mejlne k vinu dava, je kus dobreho domaciho chleba. To tam fikali, to kdo k vinu nideho neji, nic z vina nema, ale vino z nej. Jet' &Joie vino zmahat, ale nenechat se nikdat zmoci vinem. Taky tam iikali o tech, co se votirali, jako kladne ten nas bednat ze zamku: "Ten je u2 takova, votrala nemravna, ae k vinu ut nideho ani nezakousne." Dale yam dam je to jednu radu: "Piestarite pit, kdyi u2 zaeinate citit, to yam tabak, hlavne ale to vino, zaeind na jazyku sladnout. To mate akorat miru, antto potom tit' by se smysly jen zakalovaly. Tehdat zanechte piti a zabYvejte se spiA myAlinkami, ktere vino probudilo." Ale abych nezapomnel, pivo je taky dobrY napoj a vAechna test a slava na gim pita= a pitelum, hlavne ovAem nadim slad'aktim. Fr. Prachlik.
VESTNt
Rozmanitosti. PRAVY ARAB UCIL PRAT ANY PIT KAVU. 2ivot dneAniho velkomeAt'azra je rovnomerne rozdelen mezi domacnost, zamestnani a kavarnu. Kavarny se staly nezbytnYm doplrikern velkomestskeho 4ivota a spoleeenskyur stfediskem lidi vAech tfid i postaveni. Pfevzaly take filohu starosvetskYch salonfl, v nicht se potadaly spoleeenske dYchanky a diskutovalo se o vAech mimotadnych udalostech — at' jit spoleeenskYch, kulturnich, ei politickYch. Dnegni velkomestske kavarny jsou ptesnYm zrcacllem doby. Co fika historic o vzniku kavaren vribee a o vzniku praiskYch kavaren zvlaAte? Potivani kavy ma privod nepochybne v HabeSi, kde pestovali kavu od nepametnYch dob. Od Habe:s- anfi pke yzali kavovnik Arabove a PerAane. Koncem 15. stoleti pila se eerna kava v zapadni Arabii, zejmena v Mekce. Pies Arabii se rozAit'ilo potivani zrnkove kavy do Cafihradu, kde byla oteviena prvni kavarna roku 1554. To byla prvni kavarna na evropske pride vtbee. Brzy vAak bylo pc:divan' kavy vAem pravovernYm mohamedanfun zakazano, nebot' pry zrnkova ka yo, podrYva zdravi a kali rozum. DruhYm dfivodem zakazu bylo, tie se pii 'cave mnoho uvatovalo o vecech politickYch. V torn spattovali mohamedanAti kneti nebezpedi pro koran-, nebot' navAteva kavaren se neustale zvekvala, zatim co meAity zely povatlivou prazdnotou. Pozdeji vAak byl zakaz odvolan a ztizovani novYch kavaren byla ponechana pina volnost. Prvni kavarna ye stiedni Evrope byla ziizena roku 1685 ve Vidni. Toho roku udelil cisai Leopold I. jakemusi Koleczyskimu, rodilemu Polakovi, v odmenu za hrdinstvi ye valce s Turky privilej, zfiditi ye Vidni kavarnu. Z Vidne byl ovAem malt' krueek do Prahy. A piece to trvalo temef 30 let, net i zde byla oteviena prvni kavarna. Zrnkovou kavu prodaval v Praze Georgius Deodatus Damascenus, kterY pfikl do 6ech z Arable. Chodil po Praze v arabskem odevu a naleval chodcilm vafenou eernou kavu do koflikii. I do dome ji nosil. Byla to tedy prvni opravdova "slutba zakaznictvu"! — Tento mu g . jemut Pratana, fikali pouze "Arab", bydlel podle znameho historika a znalce stare Prahy, Jaroslava Schallera, bYvale ulici Jezuitske (dnes Karlove ve starem dome "U Cornovii". Tento drim jest zachovan podnes a ma eislo popisne 490. Zde tedy byl dan zaklad k dneAni velkolepe aivnosti kavaxenske .. . Roku 1714 dostal "Arab" dokonce pratske meAt'anske pra y° a brzy potom si otevfel na Male strane skuteenou kavarnu. Bylo to v dome e. 34, vedle malostranske mostecke vete (v dneeni ulici Mostecke). To byla pratske, "prakavarna", ktera se teAila velkemu zajmu meAt'ant. Nedochovalo se site o torn pisemnYch doklada, ale i tak je to historie zajimava a celkem verohodna. Faktem vAak je, ae jednou z prvYch pratskYch kavaren byla "Petrtilka" na Male strane a k nejstarAim podnikinn toho druhu patilly: "Kavarna u modreho hroznu", "Kroenhaus" na Starem meste a "U bileho kohouta" na Koriskem trhu. Pratske kavarny maji odedavna vYbornou povest a mimo Videri nebylo v cliivejAich dobach na evropske pevnine mesta, ktere by se mohlo honosit lepAi ptipravou aromatickeho napoje — eerne kavy. Neni ostatne divu, nebot Prataky naueil piti eernou kavu — eistokrevnY a pravy Arab!
Ve stkedu, dne 20. zati 1939.
K prodlouieni • Podle statistickYch Aetteni je zjevno, ae lidsky tivot se v dobe poslednich padesati let znadne prodloutil a ae tijeme dnes tedy dele net naSi pfedkove. PrtmernY lidskY vek pohyboval se pied pul stoletim v zemich civilisovanYch kolem 35 let, dnes kolem padesati. Na tomto zdlouteni vekove hranice lidske ma nesporne nejvetAi zasluhu hygiena, podle jejicht zasad rozumny &ova si nejlepe k prodlouteni aivota ptispeje. Zatim rozhodne lepe net prostiednictvim rfiznYch praAkii a tablet„ jak zdirraznil sedmdesatipetilety ueenee, zakiadatel psychoanalysy profesor Freud, podle nehot tijeme dele proto,-ze tijeme rozumneji, hygienicky. Ve svem nedavnem interviewu se turnalisty prof dr. Freud, na otazku, zda na poklesu funrtnosti lidstva ma vliv rozvoj civilisace, odpovedel, ze ae se o torn stale mluvi, je to nesmysl, jetto divot lidskY se prodloutil proto, ae se rozSitila hygiena a ae aijeme proto dele, ae jsme opatrnejSi. A skepticky dodal: "Nevefte nikdy tomu, ae budete dele titi, budete-li utivati vice pilulek." Pokusy Steinachovy, Voronovovy a jine ukazaly, ae jejich operate, od nicht se eekalo prodlouteni tiv o t a, zatim zpirsobuji nanejvYA "zmlazeni" neb "omlazeni", nikoliv vAak posunuti hranice vekove. V posledni dobe hledi vecia prodloutiti tivot prosttednictvim utivani 21az z embryi (zarodkri). VYs•edky rovnet nejsou ptesvedeujici. Proto prakticky stale plati: "Kdo si chce divot prodloutit — varuj se toho, co ho podkopava." Chcete iiti 104 let? Recept, jak dosahnouti sto let velcu, uveiejnil organisator americke slutloy zdravotni dr. Stepan Smith Sestava z 10 zdravotnich pravidel, jicht dodrtovani podle jich autora ma katclemu zajistiti stolety divot. Pravidla ta zni• . vribee masa! 1. Nejez tem & 2. Pij mnoho mleka! 3. Po dvankte hodiny denni a po jidle si odpoairi 10-15 minut! 4. Sni deset hodin Jenne! 5. Spi pii otevtenYch oknech, dovoluje-li to poeasi. Jinak nech otevteny dvete z lotnice aspen do vedlejSi mistnosti, kde ponechej okno otevteno! . 6. Nekuit! 7. Nepij lihovin a varuj se vAech dratclidel! 8. Chrari se lenosti! Neeinnost je prvnim krokern ke hrobu! 9. 2ij podle pfirody! 10. Nikdy se neziob! V pravidlech tech jsou sneseny skuteene white pravdy hygienick y . Hygieny telesne i duAevni. Neni sporu, ae stfidmY, hygienicky divot a tivotosprava jsou nejlepAi zarukou dlouheho aivota. studnici feeneha mladi! Spanek pp jidle 0 ridelnosti nebo nerieelnosti spanku, vkladaneho mezi ureite hodiny denni, bylo jit prosloveno mnoho nazoru a ueenYch rozpra y. VetAina nazoru shoduje se v torn, ae lide hubeni. slabi, chudokrevni a nervosni maji po obecle dle moinosti ulehnouti aspori na pul hodiny, kdetto lido otyli, tlusti nebo k otylosti nachylni maji spik ulehnouti pied jidlem a po jidle misto odpoeinku, klidu nebo spanku, maji se spik prochazeti. Kosmetikove pozoruji, ae odpoeinek, klid po jidle ma vliv na sveti a spokojeny oblieej, jejt udrtuje v mladistvem vzezieni. Soueasne pak klid nebo spanek po jidle udrtuje mladi tim, to sill nervy. Jmenovite hospodynim, jet' v domacnosti a kuchyni vykonavaji denne pomerne telkou praci, k nit pfistupuje jeSte znaend starost, doporueuje se chvilka klidu nebo ulehnuti. Ke spanku po jidle behem dne, cot pry napomilte k vymizeni utrapeneho vzhledu z jejich tvati. Ono je to krasne — ale iikejte tene-hospodyne a &Ile=tee, ze si ma dopfati klidu a spanku 'Ahem dne, kdy vetAine jich starosti a prate nedopfavaji klidu ani ye spanku noeniho ..
Ve sttedu, dne 20. zati 1939.
OSVErA. Co noveho v medecine. R. WILLIANM A Swaim a Dr. Lester M. D Morrison z Filadelfie zjistili kdyt se v minulych letech podivali doslova do taludkil vice net sedmi set pacientii, trpicich " gloatnYm travenim" chronicka gastritis se vyskytuje velmi dasto. - PtibYva stale vice dokladu o tom, te chronicka gastritis mute bYt v ureitYch ptipadech ptechildcem taludeenich vtedti nebo rakoviny, poznamenavaji take ye sve zprave Americke gastro-enterologicke spolednosti. K prohlidce taludku uzili gasteroskopu — phstroje, skladajiciho se z tenke trubice s ohebnYm dolejtim koncem a z citimyslneho systemu dodek. Dr. Swaim a Dr. Morrison shrnuli metody ledeni gastritis kratoe takto: 1. Odstranit phdiny, jako nemocne mandle, zuby, sinusy, dasne, nebo pildrutene choroby tludoveho mechYte nebo taludeeni vtedy. 2. Zakazat kouteni, potivani alkOholickYch napojii, zlozvyku v jidle, zvlatte ptejidani a nedokonale kousani. 3. Odstranit nervove rozdilovani a silna vzruteni. 4. Kontrolovat ptisne dietu. 5. PromYyat taludek a utivat mineralni vody. 6. Wit fysikalnich leeebnYch prosttedn, jako tepla, diathermie nebo RontgenovYch paprsku. Dr. Tracy J. Putnam z Bostonu podal na sjezdu americkYch lekata a chirurgu o no\Tem leku proti padoucnici. Zda, se, to padoucnice, ktera je, jak tvrdi dr. Putnam, nejza.vatnejti chorobou nervoveho systemu s hlediska hospodaskeho, ponevadt snituje znadne vYkonnost pacientovu, bude brzy ovlacInuta lekatskou vedou. Dr. Putnam ptinati zpravu o dvou lecich. Jsou to difenylhydantoin a benzofenon. Dr. Putnam a jeho kolega Dr. H. H. Merritt nasli leky zkoutenim na koekach, ktere mely zachvaty podobne epileptickYm. Difenylhydantoin, pravil dr. Putnam, pomaha mnohem vice proti kteeim net dosavad utivanY fenorbital, neni tak jedovatY a neuspava pacienta. Studium mozkovYch yin u epileptiku, pravi dr. Putnam, ukazuje, te je pravdepodobne nekolik druht teto choroby. KatdY druh si vytaduje individuelniho ledeni a vytetteni. U nekterYch ponitite chirurgicka operace, kterou se odstrani dratdive ohnisko v mozku. Epilepsie neni jedind nervova choroba, kterd ustupuje pied modernimi lekati a chirurgy. U ne'kterYch pacientil se podatilo zmirnit ttesavku a paralysu agitans operaci mozku a ptetiznutim urditYch nervti. Podobna operace, pti ktere byly ptetiznuty nervy v mite, pomohla pacientum postitenYm athetosou. Tato choroba zbavuje pacienty vlady nad svaly. Vyznaduje se podivnymi mimovolnYmi pohyby ramen a nohou. Krome operace, popsane drem Putnamem, zjistil on a jeho kolegove, dr. P. Hoefer a dr. M. Burman, to mohou pomoci teinto pacientilm podavanim kurare, stareho indianskeho tipoveho jedu. Tato droga potladuje abnormalni pohyby na nekolik vdni najednou. Nesnaz je jenom v torn, to ji je Dnes se musi ziskavat od jihoamerickYch Indiant, kteti ji yyrabeji jen jednou za rok, a to ne ve stejne Udinnych motstvich. Tragicke ptipady otravy ,radiem, ktere Cast() zptisobuji takovou sensaci, byly vyvolany umele na krys6.ch. Dr. Robley D. Evans a dr. Robert S. Harris popsali pied Americkou akademii ved pokusy provedene na massachussettskem technickem Ustaye. Tito dva udenci krmili mlade krysy rtiznYmi davkami radia denne. Vettiny radia se krysy zbavily vymetovanim .— skupina s n'ejAhni cavkami ho yyloueila z tela at 98-99
vEsTNtiC procent. Ptesto vtak zbytek, kterY v tele zUstal, mel zhoubne ucinky. Adkoliv se jejich rust zdal normalni. po nejake dobe jim kosti zktehly tak, te se larrialy, kdyt udenci braly krysy do ruky. Po patnacti mesicich se u nich vyvinula kostni rakovina, podobajici se velmi kostni chorobe vyskytujici se u delnikti s radiovYmi natery, kteti s nimi pracovali deset at patnact let. Rakovinu nelze vykotenit z lidskeho pokoleni, prohlasil dr. Madge Thurlow Macklin z university Western Ontario Medical School na schtlzi Americke spoleenosti pro badani o rakovine. Dr. Macklin je ptesvedden, ze rakovina zavisi na dedienYch dinitelich. Jeden druh rakoviny, zda se, zavisi na jedinem recesivnim einiteli, nebot' se vyskytuje u jedne dtvrtiny deti, adkoll y rodide se zdaji nepostiteni. Jine druhy rakoviny a zhoubnYch nacionl maji jine typy dedidnosti, nektere doposud malo probadane. I kdyt bychom poznali, jakym zpusobem se ten kterY druh dedi, je nemotne yyloudit rakovinu z lidskeho pokoleni, vysvetluje dr. Macklin, nebot' se vyviji at v pokrodilern yeku. Vedec neareite tici, zda nekdo zdedi ndklonnost rakovine, dokud se rakovina nevyvine, a to se stava, az kdyt on nebo ona meli "Ponevadt skoro vtechny deti se rodi, dokud matkam jette neni 40 a otctim 50", pravil dr. Macklin, "rod se rozmnc(tuje dtive net vime, zda rodide mail rakovinneho dinitele." I kdyby bylo mono rakovinu vykotenit mantelskYm vyberem, nebylo by to tadouci, ponevadt postihuje tak velikou last lidstva, 2",e by se jejich vyloudenith svet zbavil mnoha osob, ktere za tivota mohou prospet nemalo blahu oelku. Valka ptinati hlad, a ten, jak se vtdycky ptedpokladalo, zanecha ya trvale stopy na váledne generaci. Je tieba ovetit toto tvrzeni experimentalne — cot vtak je u lidi neproveditelne. Lze se vtak o torn ptesveddit pokusy na krysach. 0 tech prave podal zpravu na schuzi Americke spoleenosti pro fysickou anthropologii prof. C. M. Jackson z minnesotske university. Prof Jaskson vzal novorozene krysy a daval jim jist jen bola, te se udrtovaly na tivu, ne vtak, aby ptibyvaly na yam. Totet provedl s dastedne dorostlYmi krysami. Po tornto obdobi kontrolovane pod yYtivy je meal krmit pinymi davkami. "Udrtuji-li se krysy pii van, jakou mely pti narozeni, po d ye nedele," konstatoval, "vnejti forma tela se pozoruhodne zmeni, hlava a ()di se zvetti trup a ocas prodlouti. Vyvine se rychle srst. Kostra se z yetti s postupnou osifikaci. Podobne se vyviji mozek. Vteobecne ukazuji zvettene organy take ztetelnou tendenci k normalni diferenciaci tkani. Normalni vYvoj mute pokradovat take v Ustrojicih o ubYvajici vaze, adkoliv ye slezine nastavaji regresivni zmeny. Dobra a hojna, strava zleptuje dutevni schopnost chorYch deti, hlasil dr. I. Newton Kugelmass na YYrodni schtizi Terapeuticke spolednosti. Sve zavery zalotil na testech inteligence, vykonanYch u 164 tpatne tivenYch, ale dutevne normalnich deti. Phi yydatne strave se zvysil u nich quotient inteligence o 12 bode, kdetto u druh y kontrolni skupiny zUstal stejnY. Z toho nasleduje, ze pod yytivou se zpomaluje dutevni vYvoj, kdetto po na yratu k hojne strave se vraci znova do normalnich koleii. Dr. Kugelmass objevil take, te dim mladti jsou tyto tpatne tivene deti, tim vetti nastane dutevni zotaveni, kdyt zaanou jist dostatek dobre potravy. Pokusy bylo zjitteno, dokonale zotaveni je motne do etyt let veku a dasteene od etyt do testi. "Po testi letech", pravi dr. Kugelmass, "je tkoda zpilsobend podvYtivou takova, ze zotaveni je nemotne." Modtiny na oku a jine pohmoideniny lze nyni yyledit elektricky za 24 hodin, ledi-li si ihned, hlasil dr. Harold A. Abramson na Arnerickem kongresu fysikalni therapie. Do modii-
Strana ny vstfikne drogu zvanou histamin. 0 ostatni se postara krevni plasma. Phi galvanickem pokovovani se kov ptena§i elektricky s jednoho pOlu na druhy. Dejme tomu, ze na jednu 'Cast tela ptilotime kousek vaty namodene do skalice modre a na druhou kousek kovu, a dejme tomu, te kov a vata jsou spolu spojeny baterii. Podobne jako ph galvanoplastice se bude med' (z modre skalicey snatit proniknout na druhy pal ke kovu. Telo vtak tomu brani. Tak pronikne jen pod Icazi. Tento zpilsob ptivadeni lekil do tkani je znam uz mnoho let, nebyl vtak doposud vypracovan. Dr. Abramson se nezajima zvlatt' o ledeni modfin, ale o histamin, kterY zadnou tkane vyludovat hned, jakmile jsou pohmoideny. Histamin se nyni vyrabi synteticky mimo telo v chemickych laboratotich. Prod neurychlit ptirozenY pochod ledeni tim, to se tento histamin vpravi do boule? Pohmoticienina zrudne proto, to se uvolimje krevni barvivo a uklada v kuzi. Histamin ye vate se ptiloti k bouli a spoji s kladnYm polem baterie. DruhY 01 se ptiloti na jine Zapne se proud. Do kfite pronika histamin Zprvu kiite lehce nabehne. Pak zadne pronikat z kapilar do pohmotdeniny bezbarva plasma. Plasma odnese krev i barvivo. Kunabude ptivodniho vzhiedu. Olovek sam je tivY vzorek rozkladajicich se atomti. A phi katdem rozpadu, at' nastava, v kterekoliv east tela, vychazeji paprsky, ktere pronikaji tkanemi na vzdalenost asi jedne petiny palce. Od ,objeveni kosmickYch paprskti si biologoye kladli otazku, zde take ony nezpusobuji mutace. Dr. Brewer nema na tuto otazku odpolled', ale ma mnoho dukazil pro to, to stadi jen podivat se na nate telo, abychom spattili vetti motnou ptieinu mutaci Radioaktivni draslik, jak zjistil, ma 75 krat vet:si pravdepodobnost zptisobit mutaci, net kosmicke paprsky. Pied 500,000.000 lety bylo na zemi mnohem vice drasliku Tehdy, odhaduje dr. Brewer, mohl bYt jeho vliv 375krat vetti net vliv kosmickYch paprskti. Pti rozkladu mute draslik 40 vytvotit yapnik nebo argon. K40, pravi dr. Brewer, je "otcem" vice net 99 procent vteho vapniku na svete. Take lidske zuby a kosti jsou zavazany za svou existenci tomuto rozkladajicimu se prvku. Skutedne soude podle hojnosti vapniku v jeho rfanYch formach, v kterYch se vyskytuje v zemske 'cute, nejsme daleko pravdy, kdyt tekneme, ze velka last sveta a velka 'Cast tivota na zemi vietla z explodujicich atomu. Pfechod drasliku ve formu argonu vYsvetluje, jak tvrdi dr. Brewer, zahadu, kterou se geologove diouho marne snatili rozluttit, to.se bere argon hluboko v zemske tiz Rozpadajici se draslik dava podle BrewerovSi3h odhadti vznik 95 procenttun yteho argonu nad povrchem zemskYin i v zemi. Vynalezu Charlese Lindbergha "skleneneho srdce", bylo uz utito ye vice net 900 pokusech, trvajicich celkem 100.0'0 hodin, jak oznamil dr. Alexis Carrel na schuzi Americke filosoficke spoleencsti S jeho pomoci udrtovali na tivu po dva at tii dni srdce, plice, jatra, ledviny, sleziny, ruzne hazy, tepny, Lily, nervy, svaly, klouby a rozplozovaci organy, mezi nimi i delohy s vyvijecim se embryem. Zmenou chemickeho sloteni fysiologickeho rortoku, zvlatte ptidanim insulinu, adrenalinu a jinYch hazovYch vYtatkil bylo mono studovat zavislost morfologicke a fysicke dinnosti jednotlivYch organs na fysikalnich a chemickYch podminkach prostfedi, pravil dr. Carrel: Unzano jest hlasem vteobecnYm. to to byli spisovatele detti, co nedali zahynouti narodu, ale yzktisili jej zase a vytknuli snaham jeho uAlechtile tile: uznano jest„ to literatura stela se nam pravou studnici narodniho 2ivota. Frant. Palacirt
Ve sttedu, dne 20. zati 1939.
VESTN 1K
Strana 22
DR. liAR. J. ROLL 6eskt Lekai a Operate'. 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ifradovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodiny zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vyrizejednotlivosti a k nf vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou na gi zasadou.
EDWA R D PACE Pohiebni
glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.
John W. Leilk air eESKt PRAVNIK tiadovna v Butler - Grimes 'Bldg. ROSENBERG, TEXAS.
Nabytek a domaci zakizeni vgein druhu. Lepgi obsluha — Vet gi lispora.
Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove ftadu Pokrok Houston. HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OCNi LEKAR Brlle spravne pripravene. as dle fimluvy. Jtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS.
Tiche kobky v Terezine. V Terezine stoji opu*Stena vojenska trestnice. Byla zru gena loni ye dnech, kdy • bylo sudetske Uzemi ptipojeno k Rik. Splet' chodeb, nadvori a ponurYch sklepti z doby terezianske, odkudz take bylo vznipojmenovani inekdejsi pevnosti Terezin, zustaly prazdne. A nyni vznikla mySlenka, aby tyto kasematy a kobky byly zptistupneny yetejnosti a aby se staly diem turistickeho ruchu. Tak jako turiste v Benatkach si prohliZeji nekdejgi sttedoveke kobky a 2alate, tak i u nag nekdej gi trestnice, kde byli uvezneni te2ci zlocinCi, maji se prochazeti turiste a podivati se tam kde si odpykavali dotivotni 2alat povestni lupiei Lecia.n, Ka gpatik a Grombii. V pohnutYch dobach musela bkt terezinska trestnice evakuovana. Slo o nebezpeene trestance. Neby10 jich mnoho, pouze 12, ale soueet let, ktera si meli odpykat, daval cifru 200 let — — Jednim z nebezpeanYch trestancii byl Lecianiiv kamarad Ladislav Kagpatik, kterSi se to pokusil pied lety o ntek Kagpatik mel u2 vybouran v kobce otvor, kterYm se chtel dostat do kanalisace pod terezinskYmi kasematy. Ale poznal, ze takto neunikne: dostal by se do bludigte kandlovYch rour, z nichg neni uniku. Vgdyt' i jen najit takoveho odva2livce, jen2 by se o to bYval pokusil, muselo by se dit podle plane kteii v roce 1929, kdy2 terezinska trestnice byla modernisovana, tuto kanalisaci zde vybudovali. Ka gpatik mel jinY Umysl. Chtel vyvolat ozbrojenou vzpouru trestanca Byl by to silent' Cin — a proto tenkrat kdy2 se prczradil jeho plan, bylo zabraneno dalgim zloeinum tohoto lupiKagpatik byl zne gkodnen. Zvlagt' pro nej byla vybudovana nova kobka ze 2elezobetonu. A v to byl u zavten a jeho plany na ntek navaly zmateny. To byla take jedina moderni kobka v terezinska veznici, :statni vezeriske kobky byly zdene, ale i ty byly pevne, nebot' zdi byly silne pies tie Ctvrti metru. A loni tedy, v nejpohnutel gich dnech, za nod, byli z techto kobek vyvadeni pod silnou vojenskou strati treNONAT POMOHLA ZAS.
C. H. CHERNOSIii PRAVNIK
DalSi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla. P. Karel Cerny po tme upadl pies Vykizuje vegtere soudni zaleZ'itosti nejake clrevo a hodne si nohu pottadovna: 936 Bankers Mortgage tioukl pod kolenem. Noha otekala a zle bolela. Chodil k lekari. Ten dd.. Building, pies ulici naproti Kress val mast', ale aim dal, tim bylo hare. budove. AZ jeden den nepriSel do holirny. HOUSTON, TEXAS. Zvedev to poslal jsem mu pUlakovou Nonat. A to zas delala divy. DruhY den rano jiZ zase pracoval. Rekl me jakmile prilozil Nonat, ie tato zadaCeska Jidelna, Restaurace la pracovat. Mast' od lekare nic nea Pivnice pomahala. Nonat ani ne cela pUlakova nohu vyleeila, kde lekar nemohl 714 PRESTON AVENUE pomoci. • HOUSTON, TEXAS Dal gi dosvedeeni budou nasledovat. Jos. Kant, majiteL Na rozliene, at' suche neb otevreTelefon: Beacon 31734. ne bolesti se Nonat osved6i1a, ktera Pravidelna, jidla a lunte bet operate vytahne drevene i ocetiejle pg i soudkove a lahvove p1- love trisky, steely a jine predmety vo, riane druhy vina a doutniky. uva.zle v tele, ale muse to bYt Mluvime eesky. Hoboko stale na sklade. Zvlaitni staly pro rodiny.
stanci do aut. Mnozi z nich byli spoutani. Nehlidala je jen fist' pugek, ale i Usti kulometu. Opugtend a zru gena, terezinska trestnice ma, se tedy stat nyni cilem turistickeho ruchu a neni vyloudeno, ze by se stala opravdu ptita2livou prohlidka tech mist, kde
si melo odpykat d ye ste let trestu nekolik te&Ych delinkventt. TAROKY! Hra tarok% nejlep2si jakosti, nyal za $1.50, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oeehoslo(dz.) yak, West, Texas.
Veiejne cvieeni spojeno s divadlem pokADA TELOCVIeNA JEDNOTA V HOUSTONU na Cottage Grove u Stefiniku
- 24. zari
v ned.Xli .
PROGRAM kterY zapoene ptesne ye 3 hodiny Pochod — "Spejme dal" Vztydeni vlajek — zahrani americke a eeskoslovenske hymny Zahajeni cvieeni — uvitaci teei br. starosty Sokola. Basal — ses. Irena Kubenova. Cvieeni 2actva na natadi — prostna. — a tanec v krojich. 2' eny — skupiny — natadi — rythmiku. Mu2i — natadi — rtanosti. Vystoupeni druhYch jednot. SpoleOna, prostna. Skok. Zavereend tee. Beseda v narodnich krojich HUDBA PRI Cir lieENi I VEtER — BR. F. eERNEHO Pak nasleduje nadherne divadlo '
NAS‘l E VERNE'
MILOVANI
Obraz ze 2ivota o 4 jednanich — III. vydani. Hra z venkovskeho iivota od LaSky a Baleje, obsazeno velice dobrSimi silami.
Po divadle tanec Uctive zve ZABAVNI VYBOR SOKOLA.
1111111111A§1.2111111,111 Beznuila ledesit let pfitelem v aeskfch a slovens,Woh rodinich PO CELE AMERICE. IIIIIMIU 11UI111111111111111111/1/1/LUM/ 16 OUNCES SEVEROVA
Alkohol 18% Znamenitd, Ealudeent. Podporuje °hut k jltdlo. mirn8 projimara.
RED FRONT
. Politika znamend: poklepnout ti Cena Nonat je 50c a $1.00, patou na zada, aby vedel, kam ti zaraziti 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarHarry Hershfield. nika nebo jednatele, ale nic ntti. neberte, radeji pi gte prim° na naSi Kdo mluvi, (roz0v, kdo mice, adresu: Perske ptislovi. Marie Leiblinger & Co., Altadena,Cal sklizi.
/
Pro stare i mlade. Zvla gt6 ocenovanit Iidmi seslablkmi anebo z nemoci se pozdravujicimi. — CENA
Ve viech pkednich lekarnach. Kde by nerneli, objednejte lahev neb vice pfimo. Vde objednavka bude promptne vykizena.
ma. 1.,G. flr . Gee
.re
Ve stiedu, dne 20. Zati 1939.
Strana 23.
V2E3TNIK
ABSOLUTNE ZDARMA PRO KA2DEMO, KDO eTE TYTO RADKY. Mezitim co na sta dtenaka tohoto dasopisu jest dobke a po leta obeznameno se SeverovYmi rodinnymi pkipravkami za nimi g stoji gedesat let poctive obchodni snahy, jest mnoho tech, kdo g az dosud jich nevyzkougeli. Tem ye skutednosti path toto upozorneni a z ylaSte jesttrpi nejakYmi ko gnimi vyragkami a svedenim ka ge, jeg jim kali radost z odpodinku a kazi spanek. Severovo Esko, gedava, mast phnesla radostnou alevu tisictim trmnozi z nich u g ani nedoufali, ze je to moine. Bylo hodne tech, kdog radostne doznavali ye svych listech, de pouhY vzorek, ktery zdarma je svedeni zbavil. Nude — nyni einena jest stejna vYzva na kagcleho jednoho etenate tohoto listu. "Mate-li nejakou nesnaz s kogi — dopigte si je gte dnes na dolej g i adresu a obratem obdrgite (vine zdarma a nezavazne beralni vzorek pavodni maste Esko. Nic nemusite yyplliovat, gadnY rebus ani kkig ovky lustit, tadne kartony posilat, jak tomu mnohdy bYva ph podobnYch nabidkach. Firme Severove se jedna pouze a jedine o to, abyste byli s pkipravkou seznameni, nebot': budete-li spokojeni, jiste de ztratite dobre slovo mezi s y Ymi znamYmi a bude to mnohonasobne nahrageno. Jinymi slovy, jest to pkatelska slu gba deskeho zavodu teskemu lidu k obapolnemu ugitku. Vzorka bude poslan jen omezenY podet a proto radime, abyste neodkladali a poslali listek anebo dopis jeite dnes. Zminte se zaroven, de jste tyto iadky detli ye vagem Casopisu, jeho zasluhou na ge nabidka jest umognena. Adresujte: W. F. Severa Co.. Cedar Rapids, Iowa.
Manielstvi techa s indianskou ienou. najde g. I Ve svete vgude Cecha daleko za mokem v Milluni, v Bolivii ,kde je jeden z nejvY ge polotenYch cinovych dolt na svete, ye vYgi 4,760 metre. Je to skoro ve vY gi nejvygg i hory Evropy, Mont Blancu. CinovY dui v Milluni je vzdalen asi jednu a pal hodinY jizdy autem od La Pazu. Spravcem je krajan Alois D., kterY v techto vY ginach jig pracuje mnoho let a je soneasne i jakYnasi starostou kraje. Pki gel do Bolivie jako prosty delnik. Dnes ma mesidnich plijma 60 liber sterlinka. Ovgem, co jsou platne takove pkijmy, kdy se zde neda utratit ani haleke, nebot' daleko giroko, krome indianskYch domova neni nic, neg snih a snih, s misty yydnivajicimi kameny. Indiani, kteki v dole pracuji od rana do vedera. jsou vgichni do jednoho zasveceni smrti. Namahava prace a kidkY vzduch je pkidinou, de pramerne umiraji jig. v 31 letech. Celt' jejich kmen Aymara stane se obeti prace v dolech. Blizko iezici hrbitov jasne mluvi smutnou mluvou kamennYch hrobka, kolik pracovnika ji g zde lozilo sve givoty pro cinovou rudu. Minulost nageho krajana take nebyla ragova. Byly chvile, kdy smrt by byla pro neho vysvobozenim. KdyZ pied davnYmi lety zadal v departmentu Beni sbirati ovei Idde, kterYch zde nikdo nepou giva a ktere se ani nedaji zpene git proto, ge jsou v nich sta a tisice kli gt'at, mel od techto ldigt'at rozearano cele telo a zhnisane rany siiily takoyY zapach, ze Indiani jej chteli z atrpn ,osti usmrtit. Primo zazrakem se podakilo jedne India.nce jej vylediti a nag krajan .se s ni pak z vdednosti Je gte dnes je jeho drirgkou a dobrYmi jidly, dokonce i deskYmi knedliky, ktere ji naueil va,kit, snagi se pobyt v nehostinne krajine na tomto konci sveta obema. zpiijemniti. Skupina Indiana prohloubi
Soubor divadelnich ochotnikii sokol. jednoty it 2i iika // , Dallas, Texas oznamuje milovniktim divadla,
v nedeli, dne 24. zaii 1939 sehraje v dallaske Sokolovne
NCO Carl St., znamenitou fra gku o 3 jednanich
"STRYCEK Z HANE" z pera Rudy NigkovskYho OSOBY: Stredek Mate) Ktopal br. M. Jureik Karel Bohadek, ingenYr br. J. Vrla Milugka, jeho chot' ses. H. Vrlova Fanynka. kuchatka, ses. 0. Valeikovo, Jeji matka, ses. R. 8paithelova Frantigek Skacel, br. J. Jurdak Odehrava se v dobe nynej gi v Praze ZAtATEK: 6 HOD. VECER ' VSTUPNE: 30c OSOBA HUDBA: SID POKLADNIKA ORCHESTRA
Po divadle taneeni zabava Uctive zve PORADAJI:Ci V ptiprave na Men: "Budeme zit na few . . ."
denne ga.chtu o 30 .centimetre, ph celodenni praci. Ruda s 60 procenty cinu, rozdrcena na prach, dopravuje se v quintalech, v pytlich o 46 kilogramech, do Anglie. Z dola se tyto pytie dopravuji a2 k dragi v Alto na hibetech lam. Lama ma podivnou vlastnost. Unese prove jen 46 kg a dati ji o pfal kilogral mu vice, nenne se z mista, pliva kolem sebe a sliny, ktere by pkigly eloveku do oka, zpasobuji silnY katar. — Kdy g je piece pketi gena lama hnana se stadem, loou gije prvni pkile gitosti a s,eskokem do hluboke rokle spactia sebevra gclu. Snad to
vypacla velmi nepravdepod,obne, ale tyto ptipady jig byly nekolikrate yyzkouSeny i vedci. Je to jedine zvike, ktere dovede spachat sebevraZdu. 0 Vo•eriski ietadla, nidi hejna kobylek ye sttedni Na azemi sttedoasijskYch republik uzbecke a kazachske, v okoli Aralskeho mote a ph Usti ieky Amudarja snesla se ohromna mraena kobylek, jea zpasobuji obrovske g kody. Hejna sarandi pokryla plochu 150 tisic ha pady. Proti kobylkam poslaly atady vojenska letadla, ktera rozstkikuji na zamotene oblasti jedovate chemicke latky.
Ne. 99 Falesida kocicka .
Nevynechejte tak skvelY a zajimavY &sky inluvici film. Budete nad geni peknYm provedenim. Farbaso ya, NedoSinska a Kohut vas znamenite pobavi, Ze se srdeene zasmejete a zapomenete na vase trampoty. Ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga. ROBSTOWN — ye stiedu 20. Jain, o 7 a o 9 hodinich veeer.. MOULTON -- ve etvrtek 21. ziti, o 8 hodinich weer BALLINGER — Ritz Theatre, v patek 22. Mil Zaeatek prvniho ptedstaveni o 6 hodinach veeer. SEYMOUR — v nedeli 24. zati, o 5:00 a o 7:30 veeer. DALLAS — v pondeli 25. zati, ve Scott Hall, 2419 Maple Ave., o 8:30 hod. veeer. TAYLOR — v iiterY 26. zati. o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9 hod. veeer. WEST — ve stiedu 27. zairi, o 2430 odpol. Zaeatek veeer a 7:30 hod. ENNIS — ye etvrtek 28. zati, a 3 hod. odpol., a 7 a o 9. hod. veeer. TEMPLE; — v patek 29. zati, od 2:30 odpol. do 11 hodin veeer.
Rad P
,k jJE
potad spoleeenskYch zabav, a gicich se veike pkizni naSeho lidu i b' et nSr h ptatel tadoveho denstva. VzornY potadek, pediva obsluha a &Aare', hudba ph katde zabave.
Poitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor Ns, tapt4ini. se :Zest — 2fith and North Math..
ego.
J. R. Bab.. ✓ NEDELI. 24. ZAR1 uses ✓ NEDELI, 1. RIJNA Zatopek ✓ NEDELI, 8. RIJNA J. R. Baea ✓ NEEM, 15. RIJNA Syncopators ✓ NEDELI, 22. RIJNA Houston Czechs ✓ NEDELI, 29. RIJNA "VESNICE ZPIVA" Zaeatek ye Odpoledne zpevohra pod nazvem 3:30 hod. odpoledne.
ST 3PNE: PANI 40c — DAMY 25c PORADATELE.
Strana 24
!,
•
7213TNIE
Podivejte k oz
Dallas, Texas. V'Sechny alohy jsou schopne zastoupene a doufame, to se doekame co nejvetSi navStevy. , lhohy jsou zastoupene nasleduji' cimi: Pravidla Streeek Matej Kfopal — Miro Jureik, Karel Bohdeek, intenYr — V MaTem Oznamovateli 71dtujeme • Joe Vrla, MiluSka, jeho chot' — Heza kaide I centy za slovo • Neimeng i poplatek za eznamku lena Vrla, Fanynka, kuchafka — (do 25 slov) jest 50c Oznamka na- Olga Valdik, jeji matka — Rose pilte na zvlaStnirn list:Ku a pfilot- 8panhel, Frantikk Skacel — Joe te k objednavce prisluSny obnos bud' pottovni poukazkou (Money Jureak. Orders nebo ye znamkach (stamps). Streeek Matej Ktopal jest typicPosilate-li osobni eek, pkidejte 5c kV, bohaV sedlak z Hand, kterY pfina jeho vYmenu. jel do Prahy na hospodafskou vYMe it bkti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi- stavu. Milu§ka jest jeho netef, ktenistraci pod nal znadkoa, iietuje- ra bydli v Praze a u ktere strejdek me za oznamky "Na, prodej", "Slut- se ubytoval po eas sveho pobytu v za Praze. Mliutlea jest mlada Lena, rozby a prace" a podobne 25c znaeku a na pogovne, aby dole do- vedend od sveho prveho mute. APis), mohly bYti iluied odesilany. vSak strefeek a tetieka nevedeli nic oznamkach "Nabidnuti k siiatku" neb "Pfijme se hespoclyne" ob- o jeji provdani za intenYra Karla vne Bohaeka. Strejdek a teta mysleli, doplatek za znaeku a • tee MiluMea mela by se vdavati, tak 60 centu. na ptekvapeni pfivez1 sebou do PraDoplatek za znaelca budit ten k obnosu, kterY posilate za o- hy Franti:ska •Skacela. FrantiSek, anamku. syn bohateho sedlaka na Han& pfihloupleho pohledu a nejisteho chosari TABAK start, lehke druhy \T ani. Ke smluvene svatbe mezi Miprodavam: 10c, 15c 20c, cigaretovY luSkou a FrantiSkem nedono, pro30c libra, nevyplacene, Vacl. Krato- tote Frantikk Spatne pochodil u chvil, Portland, Tenn. (38-42p) Milu'Sky a proto se zamiloval do Fanynky. Fanynka jest devde zaniestDWI Mime se stargi divka do do- ( name jako slutebna kuchafka u macnosti ke 3 detem ve start 8, 6 a Karla. a 4 roky, musi umet eesky i angieKarel si pfeje profit sve libanky ky a musi se vyznat ve vateni, bYti se svoji choti bez jakYchkoliv pfeeistotna a zdrava. Plat $20.00 mesidne pfi dobre strave a bytu. Do- katek, chce se rozhodne z b a v i t plate na A. C. Myslivec, 320 West stryeka. ale pti v gech pokusech se Polk, Houston, Texas; telefon — jej zbaviti nemohl, at koneene FaHadley 3671. (38-pd) nyneina matka vkchno zkazila. Plany, ktere si novomantele s Faow-4 Mrazu-vzdorne sazenice zeli nynkou byli vymysleli. a salatu: 300 — 50c; 500 — 70e; a DalSi y am vysvetlovati nemohu, 1000 — $1.25. Vyplacene. rAechny za pfieinou toho, to vas okkavame eelne druhy. Uspokojeni zarudeno. v Sokolovne v nejhojnejSi navSteRaymond Mladenka, •Hallettsville, y e v nedeli, dne 24. zati 1939. Texas. (38-39e) Za ochotnickY kroutek v Dallas: Mrazu-vzdorne zelove sazeniJoe Sebestik, dopisovatel. ce. Skore druhy velkYch kulatYch 0 Farina do rentu, 20% alma, neb velkYch tpieatYch hlavek. Nasledujici druhy sazenic v poli vy- jednu mili za mestem. Farma se pestovanYch jsou nyni hotavy k o- rentuje za penize. Anton Humpola, desilani: Million, Strong. PlnY po- Rosenberg, Texas, Box 335. (37-39p) eet a rostouci, tive sazenice zaru Nak naroclni jittenka zavisi jen deny. 400 — 60c; 800 — $1.00; 2000 neb vice $1.00 za tisic, patovne vy- a jen na tom, s jakYm svedomim placeno. Rychla dodavka. Halletts- ulehame veeer. Karel HorkY. ville Plant Farm, Hallettsville, Te(38-41c) xas.
Oznamovate
1.111•61,11.45.,
ye stfedu, dne 20. zafi 1935.
PravSr dfivod. Vypravel pan Bzuk v hostinci: "Jestlipak ut vite, to se Robert se tenou nyni vYborne snageji?" "Neni motna!" divili se vSichni. "Cot pfestala feenit a hubovat?" "To ne," del pan Bzuk, "ale oh ohluchl!" 0 "ObtalovanY, mate na vybranou, bud' 8 dni vezeni nebo 1000 K pokuty." "Jestli ratite dovolit, pane soudce, tak ja bych si radeji vzal ty penize."
Jeho posledni vfile. "Jakte, pani domaci. vy mne zase chcete zvYSit dinti?" "Ja., ne, ale miij mut." "Jak je to motile? Vtdyt' piece vas mantel nedavno zemlel!" "Ano — a to byla jeho posledni vale!" 0 "Vy cheete, abych yam pajcil penize 9 Dobte, ale musite mi podepsat smenku!" "Jak? Smenku? Ani mne nenapadne. tit jsem jednou ji podepsal a pak jsem ji musil zaplatit!"
46.
Bolna vzpominka. Se srdeern zarmoucenkm vzpominame,ze dne 27. zaii tomu bude rok, co se s nami rozloueil nas milovanS, otec a d'e&Mt
Ondrej Krutilek, kterk odpoeiva na mestskim hibitove v Ennis, Texas. Odes el jsi, drab* otee a dedeeku, a nyni drimas v lune matiely zeme, kam jsme Te k vienemu spfinku ulogili. 'Yvfij odchod zpfisobil nam veliky zirmutek. Jak radi bychom jegte jednou Te videll, nei nage touhy jsou /name. Co matka zeme pHjme, ut nevyda. Kiademe na hrob Tviij kvetiny na dukaz, to Tebe stale vzpominame, ze Tebe nikdy nezaptmieneme. Spi klidne a budig Ti zeme lehkou. Jmenem cele rodiny: EMIL A. KRUTTLEK, Ennis, Texas.
to na pomoc osvobozeni teskoslovenska bude uspotadan
v nede
dne 24. zitii 1939
v sini iadu Jaromir S. P. J. S. T. y
e West, Texas PROGRAM:
Nabidnuti k sfiatku. Hledam touto cestou device, ktere by melo zalibu na farme a ktera je dobreho charakteru, sluSneho zevnejSku a staff od 17 do 22 rokil. Ja jsem 24 rokii start a bydlim na fume, jsem sluSneho zevnefSku a jsem dobry farmat, a rad bych dostal dobrou hospodyni. Dani podrobnosti se vysvetli v dopisu. dam podobenku, ktera, se bud' vymeni a neb se vrati. Nabidku zaVestMete na adresu: "Pravda", nik, West, Texas. (38-p)
Tanecni Zabavy. TAYLOR, TEXAS.
Ve 12:00 hod. — ChutnY °bed pozustavajici z kufat a barbecue. ✓ 1:00 hod. odpol. — Uvitani hostii. — Hon. Geo. E. Kacif, mayor mesta West. ✓ 1:15 hod. odpoi. — Proslov br. Fr. Moueky, red. Vestniku. ✓ 1:45 hod. odpol. — Slavnostni fee dra. S. B. Kovacse, profesora sociologie na Baylor universite ve Waco, ve slovenske reci. Ve 3:30 hod. odpoi. — Dratba darovanYch veci a pak volna zahava. ✓ 5:00 hodin — Vedefe.
sir Lepgi stargi mug, znalY farmatske prace, pfal by si dopisovat
23. zaii — Adolf and his Boys, Schulenburg, Texas.
Veeer taneeni zabava!!
se stargi vdovou, ktera pottebuje hospodate. DopiSte si na Vestnik tined, pod znaeleou "Hospodaf", (37-38p.) West, Texas.
1. kijna. — "Vinobrani" — Geo. Moody .. Taylor, Tex.
Mrazu vzdorujici zelove sazenice, nejrannejAiho druhu, 50070c; 1000 — $1.25, patou vyplace- I ne. Za uspokojeni se mei. Circle plant Farm, Lorena, Tex. (37-39p)
itADU PRAHA OS. 29, S. P. J. S. T.
Vstupne: Pant 40c - Duly 10c ZABAVNI
vtBoR.
Hudbu odpoledne i veer pig taneeni zabave obstaa KOHUTU ORCHESTR Krajane z celeho okoli i z dais jsou zvani k co nejvetSi Toast. Pfijd'te se pobaviti a pomoci svym brattim za oceanem, kteti se k yam °brad o pomoc. Vybor odboeky West Sdrui. Amer.
eechoslovalul
v Texas.