Vestnik 1939 09 27

Entered as second R oCNbi (VOL.) XXVH.

ass mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922.

(Wednesday) 27. tali (September) 1939.

CISLO 39.

WEST. TEXAS. ve stiedu

SYR TO A SITUACE A SVOPO .LONDtNE protivame tyto dny pohnute chvile druheho odboje. Rozhodujici V uddlosti tYkajlci se celkove svetove situace, ale take piimo zajmu Cechoslovakil se stfidaji v fitasnem spadu. Mfiteme laYt opravdu ra.di, to nacistickY diktator nam dal od 15. btezna t. r. dost easu, abychom mohli sviij boj prot‘nernu dukladne ptipravit. Tak se stalo, to v prvnim tYdnu valky v gechen vYvol, za diplomatickYmi kulisami, prt,"aie tak jako na front& jde smerem jak jej eeskosioveneti odpovedni ainitele ptedvidali v okairitiku. kdy se v tali 1938 rozhodovalo, zda mang e, bojovat dill ne. Skuteene, vYvej nacisticke expanse jde dal, ztejme ne gio pouze o problem Oeskosiovenska za loriske krise, a dries za tragicke likyidace Polska Evropa stoji pied problemem: "Nacism nebo demokracie?"

A tento problem jit nete gime sami — jak nekteti z nas a vetei Cast Evropy si ptali v tat" minuleho roku •-- - tento problem dries keg' cel' svet a ptedeveim Anglie a Francie, jet loni nechtely pochopit, te mistni otazka sudetskYch Neincti jest vlastne problemem existence jejich viastnich tiei. Dries nejen anghat' a fraricouzeti generalove, ale i britskY Tommy a francoutskY Poilu. prosti spojeneeti vojaci, jsou si pine vedomi, to ptedmnich•ovske hranice eeskeslovenska byly ve skuteenosti hranici francouzske a britske bezpeenosti.

• K faktu, to se nam dosta ya mravniho dostiueineni pokud jde o vf,'asne, ptesne oceneni Hitlerovy hapieske politiky, piistupuje dnes okolnost, to ohromna vettina anglickeho a francouzskeho yetejneho mineni yeetne rozhodujicich einitelu v Pafiti a LondYne projevul•e fipinou snahu odeinit chyby z r. 1938.

Nagim snaham sinerujicim k osvobozeni Ceskoslovenska od nacistickeho tyranstvi as dostava, jak v Anglii. tak i ve Francii velmi ptizfive plijeti. Jsme jit v fakem a intimnim styku s vladnimi kruhy v Patiti i v Londyne a v pine spolupraci s tem", kdot jsou jit dnes v nezadrtitelnem prottatoku v boji s nacismem.

Zpravy - o torn, to v raznYch eeskoslovenskYch sttediscich se tvoii eesi. legi•, jsou stale ptesneje' a nebercu jit v avahu censuru, kterou jsme si byli nuceni uklaciat pied vypuknutim teto druhe svetove. valky.

Oeskosiovensko jest ye yalce s nacistick'm Nerneckem. Za, dneenich poraertt v Evrope — u porovnani se situaci za zati 1938 — to ma ruzne yYhody a nevYhody. Je tragicke, to nemfiteme vrhnout v boj proti nacismu ihned veechny sve narodni sily, jak byly mravne i fysicky mobilisovany lofiskeho roku. Je dale tragicke, to Nemecko deg v klegti 10.000,000 eeskoslovenskYch rukojmi, takte dries jsme nuceni alespon do jiste miry brat v avahu osud svYch bratti a sester doma. Proti temto nevYhodam mluvi vgak tato fakta: Ve svem boji proti nacistickemu uchvatiteli nejsme sami a nagg spojenci maji nejen prostfedky, ale I odvahu rozdrtit nacisticke Nemecko. Krome

toho 10 miliont rukojmi uprostted nacistickali° koncentradniho tabora .znamena, pro Hitlera sta gy zdroj nejistoty; Hitler dobre vi, to 10 milionft nag ich lidi se nepodda a te v danem okamtiku vg ichni nerneeti naciste budou trpce.. litovat Hitlerova zajezdu na pratskY Hrad.

Jsme zatim jen na poeatku teto svetove valky a nevime, jak daleko a jak hluboko boj proti nemeckemu nacismu; musime vgak jii nyni uvatovat o postaveni Ceskoslovenska v budoucim mirovem jednani. Jak tomu vtdy bYva, i dries v raznYch kruzich emigrantskych vznikaji nejrfiznelei nazory na budouci Ceskoslovensko. Bylo by ptedeasne brat' jit dnes v ftvahu nektere plany, easto dosti fantasticke.

Nejlep gim a nej gireim programem zustavas Svobodne Oe.skoslovensko ye svobodne Evrope. ponevadt; do toho programu mohou veichni obeane bez rozdilu narodnostni vlotit veechny sve potadayky, pokud zUstavaji v duchu demokraticke Masarykovy republiky. Vzhledem k tomu, te i m•zinarodni yetelnost vz.pomina nyni s naani, a.e Masarykova republika byla jednim z nejlepeich a nejliberainejeich statrich celka v Evrope, motno lici, to tento nets g irokY program zatim pine vyhovuje i celkove mezinarodni situaci v Evrope.

Mnoho se nyni, za techto pohnutYch chvil, vzpominta v LondYne kde jest sidlo csl. zahraniani akce — na Ameriku a na americkou east naeeho osvobozovaciho hnuti. je ts dovedla ptinest rychle a treinnE.i veechny °heti v boji o svobodne Ceskosiovensko. Vzpominame to veichni na krasnou soolupraci veech slotek naeich krajanii v Americe s Dr. Ed. Beneeem 1,, onom "Bene gove" a tetime se z jejich fispeDopis z LondYna. chu.

KALENDAIk v sini 30. zi •". Schilte odboeky Pokrok Houstonu, zaeatek v osm hodin yeeer.

1. kijna. Veiejna salute za fieelem zaloteni odboely S.A.C.T. v Shiner City Hall, Shiner, Texas.

E. Hjna. Oslava prvniho vS'roei otevieni rove spolkove budovy potada, tad Svaz CechoslovanO. Cis. 92 ve Fort Worth, Texas.

10. kijna. Barbecue potada. tad Slovan Cis. 9. ve Snook, Tex. 15. kijna. Oslava 36. vSrroei zaloteni tadu Vy'tehrad Cis. 48. v Bayersville u Taylor.

Oslava za ptielneu dovreeni dvou set Cleme potadana bude tadem Vesmernost els. 68. v Bellville, Texas.

Mexico, D. F. — Leon TrockY, bYvalY komisat valky v sovetskem Rusku, kterY dli v Mexiku ye vyhnanstvi, lidera rusk' vpad do Polska oznaeil za ostudnY a zloeinnY. Pravil, to Rusko oeividne pti vyjednavani s Francii a Anglii zaroven ut se 7itstupci generalniho gtabu nazistickeho'Nemceka projednavalo otazku, jak nejlepe znieiti a rozdeliti Polsko.

SKOSLOVENSKO. eAsovit

UVAHY.

(Piee I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Jelikot nag president Roosevelt uznal za nutne svolati kongres Spoj. Statil k projednani otazky nynejelho zakona neutrality v dobe valky mezi jinYmi narody.

On odporueuje novY zakon "cash and carry neutrality", die nehot mohly by Spoj. Stay prodati za hotove jakekoliv valeene potieby valeicim stranam, pakli zaplati za to co koupily hotove a odvezou co koupi na sv'ch lodich.

Nyne,Ig i zakon nedovoluje nic prodat valeicim stranam pro valeene potteby.

Jelikot Anglie a Francie maji sve lode, na nicht motno koupene potieby odvatet a Nemecko pro slabgi valeene lod'stvo nebude moci od nas nic odvaZet, tak by ten zakon byl vice ye prospech na gich bYvalYch spojencil Anglie a Francie, ktere valei za odstraneni Hitlerovet, abych jejich rozpinavost a loupe& zastavily.

Nage republikanska strana a par demokratil s Hiram Johnsonem, Borahem a nekolika ptivrtencii Hitlerov y loupetne strany posilaji tisice telegramil na kongresniky a senatory do Washingtonu, aby onu pkedlohu porazili. Oni vedi, te kdyby Anglie a Francie nemohly dostat dale' nutne zasoby pro dal gi valeeni — ale Htilerovci by mohli dostat dalgi zasoby pikes Italii a Rusko — tak to pii del gi valce mely by snad vyhrano, a tak by spoutali celou Evropu pod panstvi hitierismu — a pak by mohli zapoeit valku se SpojenYmi Staty s pomoci Japoncti a Italie a snad i Ruska.

A jelikot nam by na tom melo mnoho zaletet, aby Anglie a Francie vyhraly a take koneCne osvobodily Cechy a Moravu po poratice hitlerismu, uznavame toho nutnou pottebu, aby nag' texagti Slovane poslali "air mall special delivery letters" na na ge senatory Thomas Connally a Morris Sheppard do Washingtonu a Udall je, aby pracovali a volili pro "cash and car ry" neutralitu. Nage rodina poslala nasledujici telegram: "To Honorable Morris Sheppard, United States Senator, Washington, D. C. Fellow Citizen: — In order to protect American democracy for the future, we beg you to work and vote for President Roosevelt's cash and carry neutrality act.

Yours truly, I. J. Gallia, (80 years in Texas.)

Mrs. I. J. Gallia, Miss 011ie Gallia, (born and raised in Texas). 2002 Chenevert St., Houston, Texas."

A take telegram tohoto men" jsem poslal na Thomas Connally, Senator, Washington, D. C. Jak eteme v novinach, tak vet gina kongresnikii je pro onu opravu, ale v senatu bude ten hlavni boj. Bude se o tom debatovat vice net cel' tYden, tak na ge tady a jednotlivi elenove bez rozdilu nabotenskeho vyznani maji dost (Dokoneeni na str. 13)

Strana 2

VtSTNiK

ASHINGTON. — Department obchodu W sdeluje, ae Bat'a ziidi novou tovarnu na vSrrobu gumoveho zboti v jihoamericke republice Chile. Bat'ova spoleenost pilvodne zamfelela v tovarne vyrabet obuv, ale po protestu chilsite narodni spoleenost toveznika zmenila sve plany a bude vyrabet gumove vS7robky, jako je vSTroba gumove obuvi, gumovS/ch latek, gumovSrch transmisnich tement a pod. tokholm, Svedsko. — Ruske valeene lod'stvo provadi blokadu estonskeho pobteti. Ma se za to, to jest to trest za to, to estonske namotni autority dovolily polske ponorce, nalezajici se v tallinskem ptistavu — aby unikla.

*

*

Lontin. — PadesatiletSr americkST milionat Fanning Ayare Pearson se otenil v Anglii v Kingstonu s 261etou Isabellou Galtryovou.

Pearson je bSrvalS7 diplomat a vedec, kter3i se proslavil badanim o rakovine. * Milan. — Italeti intenS7ti dokoneili plan vybudovani restaurace na velehoie Matterhorn v Alpach ye vSrei 3,600 m. Horska restaurace bude mit tvar koule o prOmeru 8 in. Bude postavena ze skla a z ocele. Cela koule bude vatit asi 15 tun. * * Hartford, corm. — Zbrojatska, firma Colt bude vyrabet napodobeniny drahokamil, ktere byly do Ameriky dovateny z Ceskoslovenska.

Sklatske 14robky Ceske a skvele napodobeniny drahokamil byly nejlepei na svete a nyni po zabrani Lech nacisty nejsou k dostani, zvlaete po vypuknuti valky. Wvoz—zlatnickeho zboti a drahokamil z Lech dosahl sumy od 6 do 8 milldolarti rodne. * * Kalkuta. — Silne priltrte mraeen zpilsobily v Bengalsku a v Assamu obrovske zatopy. Drava proudy rozvodnenSTch tek odplavily tisice domorodS7ch chS7ei. Tisice domorodcil se ocitlo bez ptistteei. Cele domorode rodiny "bydli" jit nekolik dnu v korunach vysokSrch stromu, ktere vyenivaji jako ostriivky z vod zatopenSrch krajte V postitenem kraji vypukl katastrofalni hlad. *• Kapske Mesto. — ft editel Lowelovy hvezdarny dr. Slipher zhotovil temet 7,000 fotografii, ktere zobrazuji celS7 povrch Marsu. Astronom vysvetluje, ze tyto snimky, potizene pii poslednim ptibliteni Marsu, maji podpotit jeho theorii, ae na planets Marsu existuje rostlinmi tivot. Obrazky maji jasne ukazati, jak ledove pieky na severnim polu Marsu denne meni svou velikost a zveteuje se, kdyt panuji krute mrazy. Dr. Slipher zhotovil tyto snimky v Blomfontainu, kterS7 byl nejptihodnejeim mistem pro pozorovani Marsu v dobe jeho nejvetei blizkosti u Zemi. * * Santiag de Chile. — Chilska, vlada zilzuje na ostrove Juan Fernandez sanatorium pro ptepracovane, kde se budou moci veichni tivotem unaveni zdarma leeit. Rozloha ostrova, kterST je malSrm ptirodnim rajem, je 140 'aver. km. Na celern ostrove je bujna vegetace, divokch nebo nebezpeenSrch zvitat veak tam neni. Veichni pfestarli nebo piepracovani lids mohou zdarma poutivati tohoto botskeho zakouti. Napted se veak musi podrobiti lekatske prohlidce, jsouli jejich udani spravna. Vlada se tim cche ubraniti tomu, aby se ji na ostrove neusadili povaleei a lido etitici se prate. * * Oran. — V nejodlehlejei east'. Sahary mezi Agadirem a Colomb-Becharem naeel 'gofer autobusu opuetene ptepychove auto, zavate piskem. Podle eisla vozu Sofar zjistil, ae jde o via novomantelfl, kteii podnikli svatebni cestu naptie saharskou poueti a pied nekolika dny opustill Agadir. Asi 20 km od Colomb-Becharu objevil mrtvoly novomanteln. Obe mrtvoly nesly stopy po sttelnSTch ranach ye spanku. Novomantele patrne cestou zbloudili a kdyt jejich auto uvazlo v pisku, rozhodli se pesky dorazit do nejblitei oasy. V dusledku nedostatku vody a vysileni klesli nedaleko pied cilem. MladSr ma se patrne nemohi divat na utrpeni sve *teny a proto ji zastfelil a potom spachal sebeVradu,

Tfrderkni pfehled.

Ve stiedu min. tclne veeer konal se v Briggsove stadionu v Detroit, Mich., tapas mezi piebornikem v tetkem vaze Joe Louisem a Bobem Pastorem. Louis v nem obhajil svoje piebornictvi, ptekonav Pastora v jedenactem kole.

Slovensku ministerska rada v Bratislava vydala v techto dnech vSinos, kterYm zakazuje se obeantim poslouchati zahranieni rozhlas. Ptisne tresty jsou ustanoveny za porueeni tohoto zakazu. * * Berlin. — ttedni kruhy doznaly, to na faemi 1:1 7valeho Ceskoslovenska provedena byla iada zateeni, ale vyvraceji zpravy, ktere udavaly velk:;7 podet zateenS7ch. "Odpfirci nemeckeho statu — Berlin udava — "a nekolik tin. a rovnet kneti bylo dano za mtite." Berlin pochopitelne potladuje krute pronasledovani lidu deskeho a lte zarputile. * * PruskV prim Oskar ml., vnuk bS7valeho nemeckeho cisaie Vilema a syn prince Oskara, byl zabit v Polsku, stay se prvni obeti nemecko-polske valky z rodu Hohenzollern& Rodina obdrtela zpravu, to Oskar, kterST narodil se 12. 'dervence 1915 v Potdamu, padl destne "nekde Poisku" pii atoku. MladSr print, ktery byl porudikem, jak se sdeluje, vedl svilj oddil do boje. * * Berlin. — V sobotu v noci, jak se oznamuje, udala se dalei explose v Berlins, ktera stejne jako prvni, ke ktere doelo v budove ministerstva letectvi, jest zahalena zahadou. Ke druhe explosi doelo v budove policejniho ieditelstvi na chodbe. Co vfl3uch zavinilo, neni znamo, ale zda se, to jde o einy sabotate v obou ptipadech.

Zejmena v ministerstvu letectvi musela loS7ti vDauchem zpilsobena velmi znaena ekoda, ponevadt cele okoli budovy jest stale uzavieno.

Uvadi se, ze rozsahle vyeettovani jest v proudu. Oficielne veak nebyly udany tadne podrobnosti o techto vS7bueich. Soudi se, to to byly bomby, ktere ony explose zavinily. * * Z Polite bylo oznameno, to byly udineny veechny ptipravy k ztizeni rakouske legie, ktera, bude bojovati v tadach spojenct za obnovu samostatnosti sve vlasti. Francouzska vlada otevtela Best verbovacich stanic pro piatelske cizince a rozmnoti poeet ten na 20. Ptihldeeni jsou posilani do cvieebnich tabor& ktere byly jit ztizeny. Vedle Cechu, Polaka a Rakueanil take mnotstvi protifaeistick3ich Italu hlasi se do vojensky slutby. Knife Ernest Rudiger von Starhemberg, bS7valS7 mistokanclet rakouskS7 a organisator tak zv. rakouske domobrany, oznamil v Nizze, to potadal francouzkou vla.du o dovoleni k zorganisovani rakouskeho pluku, kterSi ptivtelen byl k francouzske armada. * * Cernauti, Rumunsko. — General Lev Prchala, velitel deskSich legii, ktere se tvotily v Polsku z 1*/alVch ptislueniku eeskoslovenske armady, kteti po zabrani deskS7ch zemi nacisty v bkeznu tohoto roku uprchli z vlasti, a z uprchlikU civilistu, oznamil, to jeho legie, ktere eitaly jit 15,000 mute, byly zajaty Rusy. General Prchala, jent byl tat zadrten Rusy, ale opet propueten, prohlasil, to mu bylo oznemeno, to Ceske legie byly poslany do Ruska. Jejich osud jest nyni velkou otazkou, nebot' se nevi, jak s nimi Rusove naloti. Pravdepodobne bude jejich mutstvo nekde ve vnitrozemi internovano v zajatecke tabote a ptideleno k nejake praci. Pro hnuti druheho eeskoslovenskeho odboje zda se laSrti na kat4 zpflsob ptijatelnejeim, jsou-li tyto esl. legie v Rusku, net kdyby byly b3ivaly zajaty nemeckou armadou. Rovnet jejich ptemisteni do Rumunska by snad nebylo bSrvalo pro ne v3itiodn:. General Prchala, jak se z tato zpravy vyrozumiva, dli v soueasne dobe v Rumunsku, kam take unikla vela polska vlada i s generalnim etabem. V PrchalovS7ch legiich v Poisku nebyli pouze Nei, ale jsou v nich i eetni Slovaci, jimt se po zavedeni `nacisticke slobody" na Slovensku podatilo ze zeme uprchnouti.

Ve stPedu, dne 27. zaki 1939.

ZlatST poklad Polska v east $37,640,000 zachranen byl pied modernimi bandity a odeslan zaveas do Rumunska. Zlato bylo uloteno v 2eleznienich vozech, jet byly pod velkou vojenskou strati. * Drumheller, Alta., Kanada. — Paul Gurtner, bVvalS7 nemeckST Sikovatel v nemecke armada, pod nim2 slouiil Adolf Hitler za svetove valky, vstoupil do shfieb kanadske milice. Je naturalisovanS7m Kanad'anem. To se asi nebude libit Hitlerovi. • Valka na moil vyZadala si ji2 pies 45 lodi z nich veteina byla anglicka. Mezi znieenSrmi lodemi je take nekolik neutranlich, ktere narazily na rainy. Z namotnich kruha bylo scleleno, Ze abet valky na mot v prvnich tiech tSrdnech pfekonavaji podet obet ye svetove valce za stejne obdobi. * * — Lehkomyslna, anglicka milionatka Diana Caldwellova, ktera v pravodu sveho znameho Marka Pilingtona dli na francouzske Riviete, veeetela v jeho spolednosti y techto dnech v malem mesteeku Saint-Paul-de-Vence. Auto nechala stati pied vchodem do restaurace a ulotila v prostoru na zavazadla malou kasetu se vzacnSrm nahrdelnikem, jehot sena se odhaduje na 100,000 dolaru. Kdyt se za pill hodiny k vozu vratila, byla dvitka auta vypaeena a kaseta s vzacnS7m nahrdelnikem zmizela.

Pachatele nezanechali po sobs tadnS7ch stop. * * Berlin. — Slovensko, ktere jest Nemeckem "protektovanSun" faemim, ktere sloutilo za jednu ze zakladen pro nacistickS7 vpad do Polska a samo vojensky pomahalo nacisticke armada v jejim tahu na Polsko, bude odmeneno za svoji pomoc. Z nemeckStch oficielnich kruhUt bylo prohldeeno, to Slovensku bude dovoleno, aby si ponechalo pruh polskeho Azemi, ktere hranidi se Slovenskem, a kterST sloveneti vojaci okupovali.

Cagliari. — Nekolik malSrch hochil, kteti si hrali pied kostelem Svateho ktite v Cagliari na Sardinii, spattilo na jednom mraku na nebi zjeveni Panny Marie, ktera drtela v naruei dite a u nohou ji kledel mut, kterST se modlil. Houpozornili na zjeveni nekolik chodcil a zahy se pied kostelem shromatdil velkSr zastup. PMtomny knez vyzval lidi, aby poklekli a aby se Take druhello due se objevil obraz Panny Marie, podl. tvrzeni oeitch svedku, na jednom mraku tesne pied zapadem slunce. Davy lidi, ktere se pied kostelem shromatdily, zilstaly to po celou noc. Tketiho dne se zjeveni jit neopakovalo. Cirkevni ntady konaji ptisluene eetteni.

— Zde byla uvetejnena zprava, ze nacisticka tajna policie Gestapo v Plzni zatkla a popravila sto delniku zamestnanS7ch v plzenske Skodovce, kde vyraben jest nyni hlavne valeenSr material pro Nemecko. Jak se ye zprave udava, tito zarnestnanci Skodovky pra y -depobnylizatr,poevdadeli sabotat proti Nemecku, a z trestu byli odsouzeni k smrti a popraveni. Rovnet bylo sdeleno, ae rodinam po popravenVch byla. nacistickSni autoritam ziakazano nositi smutek po svVch ptibuznSrch, obetech nacisticke hrfizovlady a zvrhlosti. * * Z Lon4na hldeeno bylo, ze ueineny byly pravne kroky k ztizeni prozatimni eeskoslovenske vlady, ktere dostane se bezodkladneho uznani Velkou Britanii a Francii. Zpravy ty udaly,ze k jejimu ztizeni mute dojiti jit v nekolika dnech. Vlade tato sta.l by v dele bYvalSr es. president dr. Eduard Benee jako premier a dr. Stefan OsuskST, bSrvalSi csl. vyslanec v Parini, bude zahranienim ministrem. Ministrem valky bude asi general Sergej Ingr, jent je nyni nejvyeeim velitelem csl. legii ve Francii. Ministrem financi bude nepochybne Eduard Outrata, laVvalST generalni reditel brnenske Zbrojovky. Dalai elenove vlady vybrani budou z velkeho poetu esi. nachazejicich se nyni v Patiti a Londyne,

Ve sttedti, dne 27. tali 193 g .

K 111EXICKiiri1 PYRAMIDAM. Pik S. P. Studniensi.

61ovek, homo sapiens, je jeden z nejnasytnejich tvorn z rise ssavcii a rank se dodati nejsoiseetejk. Dost moZna, ze nektery novodoby e'eStinat pokrouti hlavou, te piSi slovo ssaveu s dveral suohlaskarni s, lee drtim se dosud stare inluvnicke Skoly, ptiblitujici se psani, totit pravopisu die vYslovhosti a ye slope ssati a jeho cdvozoninac:h jsou pti spra y -nemvysloai§tbdykv.6lovek od sv6ho titldho veku j ternet stale nespokojen, stale si tada.neco noveho a odiva tuto touhu riiznynni plaaiky pro omluvu. Jen ta dychtivost, ta touha po nedern jinem je pry, toe hlavni pakou ookroku, yzdelani a ykobecneho vyvoje. Uvatime-li v'Sak tento pud filosoficky, shleda vane, te take nas do jista miry zotroduje a olupuje o spokojenost a te tato nenasytnost je vlastne zakiadem vYbojii, porne soutete a i valek.. Dejlny lidstva jsou who dokiadem a my Slovane platili jsme ty c;haintive choutky naM.ch sousedU veinn draze. Jak draho je budeme platiii v tomto nynejS'im rozvinujicim se gigantickem svetovem zapase lze tetko piedvidati, v teto valve bode metan los o roucho a o byti ne snad jen jedineho slovanskeho kmene, ale VSech slovanskYch kmenti.

I my jsme na naiSem putovani za tekou Rio Grande podlehli tomu pudu nenasytnosti, toutill jsme po novYch krasach, dychtili jsme stale nee° noveho, naSe choutky octnouti se v jinem prostiedi pudily nas stale v jinx mista a . pak, byti cos krasnejSlho, tekneme draalivejSiho,.mainivejSiho net putovani za krasneho dne, v fismevu jitniho slunce? Citite se volnYmi jako ten ptak landkjici se vYs a vYk k to modrajici se klenbe prostoru, dYkte volneji ten horskY ozonem bohatY vzduch, vk se na yds usrniva, vie eloy eka potHuje jako male decka nova hradka.

Jedeme shlednouti divy stavitelstvi, pamatky zanachane odumiev g civilisaci rudeho mute v Americe, kousek americkeho Egypta, sahajiciho od tchoto okoli az v dtungle Yucatanu, pamatky kultury poutajici svou originelnosti. Tyto pyramidy jsou docela neeim odlgnYin od pyramid egyptskYch, nejdou to budovy etythrannYch jehlanti, jet eg:snotSti fara,onove vybudovali pro uschovani sve potomni balsamovane telesne schrany a v kterem syYm potomktim snatili se podati jasne ky sve vysokosti v tivotopisne stati veho vladateni obrazkovYrn pismem, tyto pyramidy co jsme pak zde urteli jsou nedim podstatne jinYrn ,stavbou i uraenim.

Projedk piedmestim Churubusco, (blruvitzko), ocitame se za kratko u okraje kotliny v nemt leti /nest° Mexiko a jeho okoli v Tlalpan a nastupujeme cestu do horskYch yynotivk se pi-es dva tisic stop nad kotlinou u La Cima. Dal na jih sklani se cesta v dtungloy itou krajinu, oslnujici s yYm ptivabem, zijici jinYm tivotem. I zde intenYrskY urn a price, vykiestily horskym svahem moderni cestu, tahnouci se jeSte per set kilometrit na jih a kondici v Acapulco, na btezich Ticheho oceanu. Mexidane udelili teto krajine veru vhod. nY titul — Tropicky raj —. ZelenY ha y vse zde odivajici je takove tive smave barvitosti, se oko kocha jeho krasou a svetesti. Uprostted toho svahoviteho raje je vsazeno jako drahokam v diademu sidlo bYvalYch vladattit krajti, misto Cuernavaca, ve vYSi skoro pet tisicti stop na dmotem. Tu azteeti kralove men .sve, letni sidlo, S'panel'Sti mistokralove travivali tu katdYm rokem na delSim pobytu. Cortes tu zveenil sve jmeno stavbou dosud zachovaleho palace. Cuernavaca, jsouci vzdalena od mesta Mexika as tak daleko jako Houston od Galvestonu, ne celYch padesate mil, stala se oblibenym vYletnim mistem obyvatel teto metropole a proto jsme byli radi, te jsme ji na yStivili ve vSedni den, kdy je v jeji utSich a svahovitYch ulicich slabSi provoz net ve svatky a v nedele. Jednou yYznaanou historickou pamatkou tohoto mesta je katedrala, vybudo yana, v rote 1527. Ale meli tam piece neja.kY svatek, ci jakesi lokalni posviceni. Slavnost jme-

V 2STNIK nuji Mexidane fiesta a to se pak pekne rYmuje se gpanelskYm slovem siesta, znadicim odpoeinek. Netazali jsme se jaka to slavnost, spojena jakYmsi druhem trhu, byli tu ruzne zdbavni podniky, prcstSiho stylu jako bYvavaly ye vetgich mestech o posviceni, prodavadi se stinky a i bez nich, soukenna hound rozprostkena na zemi je take prodejnou. Ov gem, zde neslygeli jsme toho hludneho vyvolavani lace a jakosti nabizenYch tovarti, jako tomu bYvalo ptikladne v Praze na tak zvane "emauzske pouti", "fidlovadce" a podobnych. Nevabi kupce, nemaji to ve zvyku, deka% at kupec pkijde.

Oni viastne ti lido nenosi zboti na ty slavnosti k vuli prodeji, zvla gte Indiani, jak nam bylo iedeno ,ale jdou na trh pro zabavu, pro vyraZeni, tedy nee°, pro co maji bratii Rusove pojmenovani "gularije'; setkani se s jinYmi lidmi, ocitnouti se v jinem prostiedi a snad si popovidati, ac dle meho Usudku jsou mexieti Indiani malomluvnymi. Castel pry vati dosti dalekou cestu na podobne slavnosti a to pe g gtni charac--ky.Onivlastejdou,ichzvla teristikou je jakYsi malt' poklus, jak jsme vtude pozorovali, nesou-li najake btemeno. Je-li u nas o posviceni v hospode tivo, nemohli jsme toto tic' o tomto druhu posviceni v Cuernavace, hospody tu zely prazdnotou. Eddie a ja jsme byli jedinYmi navgtevniky v hospode lici namesti. Sklepnice, jit zde byla senorita bronzove pleti s hezkou porci indianske krve, obdatena tenskYmi ptivaby dostatednYmi pro mexickeho Pedra neb Miguela, tazala se mne jake pivo si pkeji. Dal jsem ji v odvet': "Dos equis, grande!" "D ye X, velkou". Kdybych si chtel trochu zalhat, jak to eini °boas spisovatele a vygnokiti nasledujici odstavediek, mohl bych to Reit nasledovne: "Spanila, senorita svildnYch pizvabu pohledla na mne s odarujicim iismevem a z jeji rudych jako malina rtidku, jsouci jako pootev •ena, clona halici d ye lady belostnYch perlidek, za gveholila odpoved' na dany dotaz: "Lituji velice, nemame v gak po ruce, mohu posloutiti nedim jinYm?" Ovgem, te by to bylo keeeno gpanelsky. Ponevadt drtim vzletnost meho pera na uzde, uvedu ten dialog mezi nami, jak se proste udal, jen strudnou odpoved', znici: "No tengo, la otra cerveza?" (Nemam, jine pivo?). Meth, pivo znaeky "Carta blanca", tak jsem pil to, vyklope ji tan peso a dvacet centavos, Eddie zahnal tizen "Coca Colou". Otazal jsem se ji je gte kde je pogta, chteje koupiti znamky a zasiati odsud pohlednice, aby na gi doma a pfatele vedeli, to dosud tijeme a kde jsme byli na posled, kdyby osud nam snad nahodne ptestkihl nit' tivota, nebot' jak pravi pismo, nevime dne ani hodiny a tak jsme chteli usnadniti hledani nas.

Rozloudili jsme se s timto skvostem tropickeho raje a pospi gili si do Alpuyeca, lezici odsud etrnacte kilometre jitneji a hloubeji na tomto horskem svahu, neco pies tii tisice stop nad motem. Cestou jsme se setkali je gte s poklusavajicimi Indiany, nepochybne spechavSimi na onu slavnost v Cuernavaca, tu a tam nastiet1 se nam v cestu domaci bra y s ptevladaySimi osliky. Kol, ei vlastne podel cesty mtiteme nahlednouti do tajit zatizeni prostinkYch domacnosti vklijak zbudovanYch chatrei z rtizneho stavebniho materialu. Rad bych tak videl nekterou bohatSi nevestinku, jak by ohrnula opovrtlive nosanek a tekla svemu novomantilkovi, kdyt by ji podobnY jich budouci domov ukazal: "V tornhle mdm bydleti, v takove male barabizne? Ne, a ne, zac mne maS?". Nevidel jsem VSak, te by obyvateli tech malYch chat, kde mnohdy slutbu d ye i a oken konaji pouhe otvory byli nespokojenYmi, nebylo slykti z nitra jich nejakYch vad a jich obyvatele, jet jsme videli z cesty, vyhlitell, jak muti, tak i teny i deti botsky spokojene. Jsou ty chatree tak male u pkirovnani s nasimi ptibytky, maji-li v nich nejaky nabytek je as take skrovriouekY, lee tyto chytky dli v majestatnim prostiedi, Ake pro ne vytvotila kouzelna ruka piirody a to vyvati jich maliekost a nedostatek toho, co zveme modernim pohodlim domova.

Pkijevg e do Alpujeca, -projedeme letmo timto neptilig velkYm me'stem a zabodujeme v

Strang B. pravo na cestu k pyramidam, dle ochotne poskytnute informace maim mexickYm klu6inou, prohlitejiciho si nas zvedave eernSana alma. Sirokosti.echSr slamenY sombrero as podedil po nekterem star gim sourozenci, je troche pro neho. Seznali jsme brzo, te jsme na spravne ceste, potvrdilo to cestni znaaka v podobe gipky s napisem: "A los piramides de Xochicalco", (K pyramidam v Xochicalco). Tak jedeme kousek nedim jako gterkovanou cestou k tomu Xochicalco, (Sedikalko), nevedouce, je-li to jmeno mista neb osady.

Strmita cesta se stava, za kratko nesjizdnou pro auto, zavteme je a capeme po stranich a mezich posetYch kamenim a hougtinami Sky. Objevime nove oznaeeni, se — A los piramides — a gkrabeme se navr gim na jakousi men gi planinu, kde je mohylovitY vrgik dtvercoveho tvaru a dale rozvaliny druhYch. Ten mohylovity vrgik je jit pine restaurovanY, s kamenou kol do kola obklopujici jej basi s vtesanymi reliefy pitvornYch figurin a ozdob.

Obdivujeme to sochatske umeni za glYch vekt, pametnika zaigle kuiturni dry rudeho mute.

Zde vYtvor pojmu tivota a botstvi fantasie tehdej gich obyvatel kraje byl pienesen tem umelce v kamen, zrealisovan a tak pro budoucnost zachovan. Co si tak v ge se zajmem prohlitime, pkichazi opatrovnik techto pama, tek, predloti nam knihu nav gtevniku a my naetrnuvge v ni sva, jmena a bydli gte rozpkadame s nim rozhovor. Pravil nam, ze dle podani dejin jsou tyto rozvaliny, jet jsou nyni restaurovany peel statniho archeologickeho Ustavu velmi zajimavoti pamatkou, byit' to "chram kvetin" jet mini jmeno Xochicalco a byl vybudovan vladatem Xicalangasem. Ona v kamenach tesand obrazova tvorba zobrazuje birtka Quetzalcoatla a slunce. Zapiatili jsme katclY malt' poplatek 30 centavos a rozloudivge se srdeene s opatrovnikem, s jehot prosteho zevnej gku, modre bluzy, modradek a slameneho sombrero, by jeden neodekaval takovou znalost historic a girokeho rozhledu v jinYch oborech vedy, dali jsme se na zpateeni cestu, jit bych darnarn nedoporueoval, odnesly by to sukynky i streviely a byl by to odistec pro jejich notieky vtesnane ve stkeviely s vysokYmi podpatky.

Dostihnuvge auta, hovejiciho si v malem stinu vetgiho kekoviteho stromu, sahli jsme mu na choulostive misto, ze hned zafrkal a rejdovali jsme zpet odkud jsme pti gli. V Alpuyeca jsme se rozhodli, te si zajedeme je gte trochu dale na jih, at k Puente de Ixtia, v nejnitgi misto tohoto horskeho svahu. Naskytovalo se nam ovgem na one ceste zajimavejgi misto, banske mesto Taxco, slynouciho dkive svYmi bohatYmi daly na stiibro, ale bylo to dalgich 50 kilometre a ten samY poeet zpet.

Bali jsme tomuto koutku adieu a Eddie popohnal na geho sivaka v rychlY kius, bychom co nejdtive dostihli mesta Cuernavaca, jet je take hlavnim mestem statu Morelos. Vzdalenost dvaceti atyt mil do Cuernavaca ujeli jsme ye velmi kratke dobe a odtud jsme se dali vYchodnim smorem ,ku Cuatla a pak dale k Amecameca, jsouci v znadne blizkosti dvou sopednYch velikanin Nejdi'ive jsrne videli skoro kulate kutielovitY Popocatepetl, jehot vrcholici plan, lze-li to tak nazvati belala se v slunedni zati a byla obeas libana plujicimi blizko ni mradky.

Ta belostna pokrYvka byl snehovY neb ledovcovitY kabatec, misty rozervanY thoucimi paprsky dervencoveho slunce. Kdo ma, vas a dost ky, jeSte obeas si zaboutivM. Vy gkrabani se at milk se dostati at ku vrcholu teto sopku jicnu neni pry tak snadnYm, jak nam bylo teeeno. Jsem jist, ze bychom to oba dokazali, jen miti vice easu, dovedli jsme se vy0crabati na mnohe pkikre svahy na nakm zajezdu pies Skaliste Hory, (Rocky Mountains)).

(Pokradovani) lIagtan, jabioil i inladY akat pc) druhe rozkvetly.

Na dvoile tovarny v Pratskem ptedmesti u Hradce Kralove znovu rozkvetl ka gtan. Ma eetne kvety, jen o nee() menSi, net jsou jami. — Pied tYdnem take znovu rozkvetly jablone u silnice ve Vysokem nad Labem a mladY akat u rybnika Cikanu za NovYm Hradcem Kralove.

Strana 4

Ve sttedu, dne 27. zati 1939.

v2sTNIK

umrti od 1. ledrie 1939 do 1. zari 1939.

Jmeno elena Frank Pokornj.

Matilda VraZel F. R. Mareak Josef Kotenek Karel E. Rypple Peter Poneik Anton Pulkrabek st.

Karel Rypel Anna Bosak Anna Hubenak Elide L. Jochec Anna Zapalae Valentin Kubala John T. Mikeska John Havlik sr.

Tom Kovat Wilem Tomasko John Kainer Fra,ntiSka Hudec Anton Wanat Pavel Ozymy Rosalie Trlicik Karel Koldeek Lillie Kubaeak Frances Divin Edmund E. Fojtik Frantieka Pavlovsk'Y Kateiina Orsak Ludmila Gajer Joe E. Janak John J. Ondraek Jakub Filip Joe F. Wentreek Jakub Rubina Adela Kazimir FrantiSek F. Balusek gtepan Horak FrantiSek Janidek John Hoeek Anton Pavlik Ignac gramek Frank Mayer Thomas Mueller Anna Haubelt Pavel Kovaleik Anna Kriegseis Emil J. Motis Joe R. Vlachar Anna Cuba Karel VesmirovskY Frances Kocian Josef itapal Lillie Trlica Rudolf Michna Karolina Tomanec Rosalie Mraz Albert 8 Marie Ripple Josef Mikeska Anna Sitta J. S. WranovskY Anna Holub Leopold Jurek Emil Coufal Joe Vybiral Frank Filip Antonie Matejek Anton Zidek George Schovajsa Julius Havelka Josef BeneS John RoLiovskY Anna Vavra Marie Sklenat Josef Trampota Josef Tejkl st.

Josef Drozd FrantiSka Chvojka Josef Schwartz Antonie gefeik Miloslav Josef Leeikar Karolina Kubena Ladislav Pldeek Vincent Mares Joseph Macha

Zamestnani Rolnik Domacnost Rolnik Delnik Prodavad Rolnik Na odpodinku Na odpodinku Domacnost Domacnost Rolnik Dornacnost Rolnik Rolnik Na odpodinku Rolnik Naterad Rolnik Na odpodinim Klenotnik Rolnik Domacnost Pekat Domacnost Domacnost Rolnik Domacnost Domacnost Na odpodinku Rolnik Rolnik Na odpoeinl: u Rolnik Stolat Domacnost Na odpodinku Rolnik Rolnik Zahradnik Rolnik Rolnik Rolnik Koval.

Domacnost Na odpoeinku Domacnost Pravnik Rolnik Domacnost Rolnik Domacnost VSTp. v iitadovne Rolnik Rolnik DomAcnost Domacnost Iznik Domacnost Rolnik Na odpodinku Rolnik Dornacnost Rolnik Rolnik Rolnik Roinik Domacnost Rolnik Rolnik Rolnik Rolnik Rolnik Domacnost Domacnost Rolnik Roinik D'Zinat Domacnost Obchodnfk Domacnost Rolnik Domacnost Rolnik Na odpodinku Rolnik

Mina smrti

tislo Cert.

Staki tmrti ftAdu

77 Influenza 72 Neudano 53 Coronary occlusion 71 Senile Dementia 53 Encephalitis 14 Zabit auto truckem Accute Cholangitis 80 87 Cancer of esophagus Coronary occlusion 71 Srdedni vada 66 Bronchial Pheumonia 65 Cerebral Hemmorrhage 71 Coronary occlusion 75 Carcinoma 75 Coronary occlusion 82 Influenza pneumonia 84 Tumor Epigastrium 53 Pulmonary edema 66 SeSlost veku 84 Carcinoma 65 Lobar pneumonia 65 Carcinoma 54 Cerebral Hemorrhage 62 Cardio-renal 35 Carcinoma 68 47 Pulmonary Tuberculosis Gastro- Intestinal Hemor.69 Appoplexy 72 Coronary Thrombosis 76 Appoplexy 69 Hypertensive Heart Deseaseo Arteriosclerosis 81 Srdedni vada 71 Carcinoma 71 Pneumonia 47 VysokY tlak krve 63 Carcinoma 68 Influenza pneumonia 81 Bronchial pneumonia 59 Neuclano 61 Uremia 68 Zabit, sratka auta 26 Coronary sclerosis 63 Myorcarditis 85 Srdeeni vada 79 Septic Menegitis 62 Coronary occlusion 61 Zabit, sra2ka auta 61 Peritonitis 60 Myorcarditis 73 Coronary Thrombosis 61 Cerebral hemorrhage 54 Encephelitis 26 Streptococic infection 79 Intestinal obstruction 72 Carcinoma 67 Carcinoma 43 Chronis Nephritis 73 Carcinoma 77 Diabetis Coma 73 Malignant pancreas gland 65 Castric hemorrhage 77 Coronary occlusion 52 Pernicious Anemia 50 Carcinoma 74 Pernicious Anemia 76 Chronic . Myorcaditis 76 Angina Pectoris 58 Carcinoma 73 Srdeeni mrtvice 80 Oesenim 57 Srd.edni mrtvice 65 Carcinoma 55 Cerebral hemorrhage 68 Psychosis exhaustion 59 Pneumonia 79 Coronary Acclusion 60 Carcinomatosis 39 Carcinoma 59 VysokY tiak krve 44 Litestinal 'liens.

56 Myoxcardial 67 Zasttelenim 27 Tortic Aurism 39 Carcinoma 78

2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825 2826 2827 2829 2828 2830 2831 2832 2833 2834 2835 2836 2837 2838 2839 2840 2841 2842 2843 2844 2845 2846 2847 2848 2849 2850 2851 2852 2853 2854 2855 2856 2857 2858 2859 2860 2861 2862 2863 2864 2865 2866 2867 2868 2869 2870 2871 2872 2873 2874 2875 2876 2877 2878 2879 2880 2881 2882 2883 2884 2885 2886 2887 2888 2889 2890 2891 2892 2893 2894 2895 2896 2897 2898

2899

51 57 98 40 8 51 27 24 153 50 79 54 26 17 24 25 10 93 12 92 25 64 108 78 132 64 35 58 27 109 17 45 20 28 34 97 14 25 123 108 41 28 87 14 136 92 45 80 29 88 117 1 25 76 16 73 92 49 24 112 150 67 159 47 15 19 4 4 49 106 45 45 107 49 65 81 4 49 28 160 7 28 105 68 77

pd. up 345 A-10510 A-5520 A-2592 A-1892 B-511-A10580 A-307 A-10838 A-11051 A-3306 A-7176 A-3694 A-1864 A-112 A-1449 A-10224 A-2178 A-6145 A-204 A-5142 A-1697 A-4184 B-1467 B-416 pd. up 408 A-7533 A-338 A-4494 A-10057 A-5923 A-1508 A-10420 A-1229 A-11047 A-10360 A-2629 A-5193 A-1635 B-1510 B-156 A-1742 C-794 A-6689 A-10108 A-10299 A-5174 A-2707 A-2630 A-4124 A-10536 A-8327 A-41 D-36 A-3107 pd. up 201 A-10641 B-142 A-3037 A-1934 A-4842 D-39 A-10637 B-969 A-8160 A-19542 A-1800 A-10695 A-4648 A-3024 A-11036 A-2185 A-11339 A-3579 A-37101 A-6400 A-5897 A-4263 A-9159 A-8009 A-4840 A-380 A-10283 A-1255 A-163 A-5350

Obnos pojistly

Datum Uvedeni

775 17. dervence 1904 5. ledna rt 1939 500 10. btezna 1904 2. ledna 1939 1,000 30. dubna 1911 2. ledna 1939 1,000 13. list. 1904 25. prosince 1938 1,000 13. dervna 1912 12. prosince 1938 1,000 7. dervna 1914 14. ledna 1939 1,000 19. dubna 1916 9. ledna 1939 500 27. tijna 1901 30. pros. 1938 500 14. dubna 1906 8. ledna 1939 1,000 1. list. 1908 11. ledna 1939 1,000 14. dubna 1917 11. ledna 1939 1,000 4. eervna 1911 17. ledna 1939 1,000 18. zati 1897 10. ledna 1939 1,000 8. dervna 1902 22. dedna 1939 1,000 1. dervence 1897 24. ledna 1939 500 21. ledna 1939 7. zati 1902 1,000 15. eervence 1906 22. (ledna 1939 1,000 16. unora 1901 24. ledna 1939 250 21. list. 1938 1. Cer'ce 1897 1,000 15. zati 1922 17. ledna 1939 1,000 10. kvetna 1914 26. ledna 1939 1,000 19. pros 1910 31. ledna 1939 31. ledna 1939 500 11.pros. 1935 1,000 11. btezna 1928 4. unora 1939 204 11. list. 1917 31. ledna 1939 1,000 15. zati 1919 9. unora 1939 1,000 10. list. 1910 15. unora 1939 14. unora 1939 1,000 9. unora 1910 18. unora 1939 500 11. srpna 1908 1,000 16. dubna 1899 10. unora 1939 1,000 10. eerte 1904 17. unora 1939 23. unora 1939 2. unora '1907 500 1,000 14. ledna 1900 4. btezna 1939 4. btezna 1939 500 13. kvetna 1906 15. unora 1939 500 11. kijna 1914 1,000 13. kvetna 1906 Uunnoorraa19139939 27..

1,000 11. list. 1906 3. btezna 1939 1,000 9. kijna 1897 24. unora 1939 500 1. unora 1936 19. unora 1939 1,000 2. kvet. 1936 8. btezna 1939 1,000 13. unora 1898 15. btezna 1939 1,000 10. unora 1929 9. bkezna 1939 1,000 24. dubna 1910 26. unora 1939 500 28. Cer'ce 1902 15. btezna 1939 500 14. btez 1909 11. btezna 1939 1,000 9. kvet. 1909 20. bkezna 1939 1,000 14. Hjna 1906 znaa11993399 2128 . bbLezn 1,000 15. dubna 1909 1,000 11. list. 1917 a 1939 2 3 500 16. srpna 1914 283.. btezna 1939 1,000 11. kvet. 1911 1,000 7. kvet. 1912 3269. btezna 1939 500 17. list. 1933 28. btezna 1939 1,000 5. "dubna 1898 2248. btezna 302 11. kvet. 1913 1199 3 9 500 17. pros 1905 21. dubna 1939 1,000 9. bkez. 1926 18. dubna 1939 1,000 13. pros. 1908 23. dubna 1939 1,000 10. ledna 1904 2261.. dubna 1939 9 1,000 3. unora 1907 1939 500 19. list. 1933 32 0 . d u b n a 11993399 500 18. unora 1911 500 2. list. 1934 320.. kvetna 11993399 1,000 6. btez. 1921 250 12. zati 1915 4. kvetna 1939 1,000 14. zati 1902 11. . btezna 1939 500 21. dubna 1912 8. kvetna 1939 1,000 26. list 1905 12. kvetna 1939 1,000 23. , kvet. 1906 10. kvetna 1939 500 13. ledna 1907 15. kvetna 1939 1,000 9. zati 1906 17. kvetna 1939 1,000 10. ledna 1916 16. kvetna 1939 1,000 9. tijna 1904 19. kvetna 1939 1,000 10. bkez. 1907 23. kvetna 1939 8. eerte 1906 1,000 3. eervna 1939 1,000 12. Hjna 1910 7. eervna 1939 1,000 9. dubna 1920 6. dervna 1939 1,000 13. srpna 1924 19. eervna 1939 1,000 13. dubna 1913 1,000 8. eervna 1913 16. eervna 1939 19. eervna 1939 1,000 10. eervna 1910 23. dervna 1939 8. ledna 1908 500 19. dervna 1939 1,000 13. ledna 1935 28. dervna 1939 1,000 10. bkez. 1907 16. 6ervna 1939 1,000 10. dubna 1010

Vine Gerik Anna Barton Jakub Vincik J. M. JanskY Agnes Pavelek Josef ElAik Josef 2emlieka.

Paul V. Siptak Antonio Pechaeek Frank Marek st.

Paul Kubleek Josef Opravil John W. E'krabanek Terezie Blaha Frank Urban Anna Vytopil Josef Rubae Wm. Pavelka Josef F. Michalec J. K. Mikeska Anton Krahulik Martin W. KopeckY

Tg 12- ,

Prieina smrti

Zatnestnani

Jrneno elena.

nrg

Strang 5.

VESTN1K

y e stiedu, doe 27. zari 193L

Ro Dcm.6.cnost Roinik Domacnost Na odpoCinku Rolnik Kovat Domacnost Na odpoeinku Rolnik ito In 1k ebenochnk Domacnost Rcinik Domacnost Rolnik Rolnik Rolnik Rolnik Rolnik Obchodnik

Carcinoma Myorcardial Failure Carcinoma Uremia Acute heart failure Chronic Myocarditis Acute Myocarditis Mrtvice Chronic Myocarditis Chronic Myocarditis Coronary Thrombosis Brain Tumor Acute Peritonotis Uremia Diabetic Coma Rheumatic Heart Failure Mecentric Thrombosis Coronary embOlism Pneumonia and burn Double Lobar pneumonia Apoplexy Angina Pectoris

g 1

4,Aamepowamoalawoomwoaawooran."...gnacosnasas.o.vasuomme.....o.amsooaszon.a.o.sorri

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, nab zavadne polemiky, poradatel ptedkUda ye smyslu stanov Tiskoveniu VYbora k vlastnlinu rozhodnuti.

Crosby. Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jit delSi dobu se chyStam nejakY ten dopis napsat, ale kdyt elovek dela v poli, na psani neni easu a ani se nechce. 2e vsak ut je skoro v2ecko s pole sebrane a trochu zaprAelo, tak trochu 'Casa main. Rada bych aspori trochu popsala Irate cestovani. Maminka vtdycky toutila se podivat trochu na svet. Tot se ji to spinilo 24. eervence. Bratr Josef 8krabanek z Houstonu, marninka, scstra Julie Bulanek z Danbury a ja. Jell jsme pees San Antonio, tam jsme se iii podivat do Alamo, zas jell do Noveho IvIexika a Sli se podivat do te jeskyne.

2adnY nemrite o torn dosti povidat, to musi videt.

V Arizona ty pekne, velike kopce, jmenuji to "Painted Desert", maji barvu, na jakou si Clo y& pomysli, takovou uvidi; veice pekne to yypada a je to velice tajimave.

A to zkarnenele drevo (petrified wood) ,tak velike stromy at ores 200 stop dlouhe a v prtimeru 3 at 4 stopy, je to povalene a na kitty tozbite, tie to yypada jako by to bylo poreza.ne, a vSechno je tpinY kamen.

Take jsme byli v Grand Canyon, to jest stare bydliSte Indiantt (Indian ruins), vSechno bylo z kamene stavene, jedno staveni je tam ale jeSte ze dreva, ve vnitrku maji sedadla z peknYch zvitecich kCIi, a nyni na vrchu tohoto domu maji udelanou rozhlednu pro turisty.

Take jsme byli v indianskem mesteeku, kde vSechny domky maji staveny z blata a slimy neb suche travy. Jeden Indian nas vzal do jejich 350 let stareho katolickeho, kostela. Jednu stranu kostela maji Inditni a druhou Mexidane. Na indianske strane maji zvon z roku 1620 a na ritexicke strane z roku 1702 a var hany jsou 150 let stare a hraji jako nove.

Take jsme videli Boulder Dam na rece Colorado. To je take velice zajirnave; jsou tam ohromne velike masiny. 528 stop jsme jell doLii po elevatoru a tarn jsme Sli takovou na.dhernou uliekou podivat se na ty maSiny. To maji zastavenu vodu ,kterd je pak pouStena skrze turbiny a vyrabi elekttinu. Tato voda je tak pekne vista a zelena, jako pekne zelene sklo. Mezi temito cementovYmi stenami ta voda y ypada jako kdyby se silne vatila. Tyto sttny jsou pies 600 stop hluboke.

Los Angeles je velice pekde a nadherne mesto, vSude je vidtt vSecko vysadene peknYm kvitim. Take jsme byli na torn velikem kopci Holly Wood, kde 'oydli ti velci herci. Tento kopoc jrnenuji Beverly Hill; je to tak vysokY k.o-

Cislo Stall Umrti kadu 75 83 68 77 73 76 52 65 74 80 70 61 53 70 65 45 53 56 68 72 58 63

2900 2901 2902 2903 2 :',04 2905 2906 2907 2908 2909 2910 2911 2912 2913 2914 2915 2916 2917 2918 2919 2920 2921

77 145 61 4 72 118 121 94 103 17 52 97 17 9 158 135 97 68 70 72 47 81

Cert.

Obnos pojistky

A-8348 A-19741 A-4651 A-551 A-10300 A-2750 A-10980 A-5336 pd. up 183 A-3741 pd. up 448 A-9003 A-1011 pd. up 254 A-6134 A-11332 A-2354 A-4751 A-4873 A-2369 A-2880 pd. up 12

pee, te hlava jednoho rozboli net tam vyjede.

V Santa Cruz jsme se ill podivat na Cervene drevo (red wood), maji z toho park. Jsou to velike a vysoke. stromy, vetSinou 200 at 350 stop vYSky a v prUmeru od 4 do 18 stop, a nektere z techto stromn. jsou 'ores 3000 let stare.

V San Jose jsrne se zastavili u DvorskYch a byli jsme tam i na rice. Velice nas tarn pekne uctili; mnohokrate jim za to dekujeme. Rano jsme jell do San Francisco na vYstavu. a ta byla jako kde jinde. V Kalifor-nii je velike mnotstvi ovocnYch sadia a na jako ovoce Si elovek pomysli, takove uvidi.

Stat Nevada je velice pustY a MCC kopcovitY, mivaji tam mnoho snehu, a proto maji na katdem kopci nadelane zastavy. Jsou to draty a na nich naveSene rrizne chrasti, aby snih cestu nezametl. Nekdy pr Y tam napadne sirehu 7-8 stop. A take maji nadpisy u cest, aby si Ede dali pozor na cvreky. aby jim na nich kary neSpihaly; a opra ydu je jich tarn velike mnoistvi.

Take jsrne se byli podivat na MormonskY kostel, kterY jmenuji Temple, postavenY v roku 1841 a yytacialo si to 40 let net byl dostaven.

Je na pet poschodi a na katdem rohu ma menii vet a uprostred velika vet, 250 stbp, a navrchu je socha, ktera vypada. ze zlata. Tento kostel stal pies 4 miliony dolaril a piece byla darovana. Jak jsme vjeli do sta.tu Utah, je tarn solna nitina (Salt Lake) a sill je. tam tak pekne but, te to vypadalo jako snih. Tato nitina jest 75 mil dlouha a 50 mil Siroka. Jakmile se vyjede z teto nitiny, jest videti vSude hodne pSenice, ovsa a jineho obili.

V Idaho videt velike lany zemakti, alt ally, ovsa a pSenice, a vSecko delaji korimi, mulami ani traktoru. nevidet. Take jsme byli v jednom rybniku (State fish farm). velike mnot•stvi malYch rybieek tam maji, takte voda je od nich prim° eerna.

V Montana jsme jell stale hustYm borovYm lesem a jede potad hustYm lesem at po Wyoming. Yellow Stone Park je celY v borovem lesu a je velice zajimave videt se tu vodu vytryskovat ze zeme a je tam nekolik mist co se nachazi velike jamy a v nich se voda vati. V jednom miste vytryskuje voda do vYSe 150 stop, a to se opakuje katdou hodinu jut po 109 let, a jmenuji ho Old Faithful. Ta voda pr Y neni dost horka aby se varila, ale te je to plyn kterY se tlaei tak silne yen, te to dela vodu se vafit, ale jde od toho velike teplo. Tento stat je velice pustY. ani tadneho ptaka tam nelze uyidet.

Stat Colorado je lined jinSi krajina, mesteeka blizko sebe, evocne sady, vSude bylo videt pracovat lidi v polich. Take jsme se byli podivat na ten vysokY kopec Pikes Peak, kterY je 14110 stop nad hladinou. Na vrchu je videt vSude snih.

Lpet jsme zase jell pies Nove Mexiko a do Texas dornt. Jeli jsme pies Amarillo, Ft. Worth

500 250 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 714 1,000 545 1,000 1,000 734 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 538

Datum Uvedeni 14. rinora 1913 30. tail 1898 1. der'ce 1897 1. Cer'ce 1897 12. tnora 1918 1. Cer'ce 1897 14. dubna 1918 20. dubna 1906 11. brez. 1906 1. Cer'ce 1897 11. pros. 1904 13. ledna 1924 10. Cer'ce 1904 11. zati 1901 21. zati 1897 15. eervna 1919 30. Cer'ce 1917 11. dubna 1915 12. tali 1903 10. Cer'ce 1900 1. btz. 1903 15. Cer'ce 1906

ihnrti 17. eervna 1939 30. Cervna 1939 7. eervence 1939 15. eervence 1939 5. eervence 1939 28. aervence 1939 28. eervence 1939 28adervence 1939 27. eervence 1939 1. srpna 1939 5. srpna 1939 3. srpna 1939 4. srpna 1939 13. srpna 1939 18. srpna, 1939 19. srpna 1939 16. srpna 1939 14. srpna 1939 17. srpna 1939 19. srpna 1939 23. srpna 1939 8. srpna 1939

a Ennis, tam jsme se zastavili na chvili u naSell° strYeka T. H. ‘8krabazka. Velice radi jsme ho uvideli, uhostili nas tam dobrYm melounem.

Za to strYekovi diky. Z Ennis jsme jeli na Huntsville, Houston a domti jsrne prijeli 11. srpna rano. CelYch 18 dni jsme jezdili. Já jelikot jsem nikdy nebyla z domu odjeta, to se rime to zdalo k nevydrteni, a myslela jsem, domaci beze mne nemohou bYt, ale potom jsem byla racia, te jsem jela. a byla bych jeSte rada jezdila druhYch 18. Budeme dlouho na tento vYlet pamatovat a vzpominat.

Tak ui jsem toho napsala a moc, musim zas nechat misto i pro druhe. S rictou, Marie Logt'ak. kid Svornost Jihu els. 15.

Rogers, Texas.

Vgeebeena, schfize v geeh odboeek S. A. e. T. v Cameron, Tex., due 27. zaki v Narodni. sini ye steedu vaer.

Mil Y etenaki, doba prace s bavinou pfestava, ale prace na poli narodnim teprve zaeina, proto sdrutrne na ge sily v jeden celek, neb je tieba nyni pomoci jak moralni, tak hmotne. Pkatele, kdyt mate prilelitost poslechnout reeniky v zajmu S. A. a. T., prosim, venujte jim svou pozorncst; ono vam to piveeko nevyvetra. A pakli k y am nekdo prijde vybirat, netrapte je zbyteenYmi otazkami: na co to vybirate, kde to date, co se s tin/ stane atd., neb nam se to staJo na naSem pikniku. Reenici vatili dalekou cestu, a pak museli Teel odboje yypravet prazdne sin i a s vybiranim to bylo pramizerne, na tak velke shromatdeni vybrat jen $10.45.

Jo to skoro krivda pachana na naSich bratrich a sestrach, kteri sve sily obetuji pro zachovani zeme, pamatky a -odkazu to naSich prarodiet, by se nemuseli stydeti za sve potomky. Mame, bYti hrdi na to, to jsme eeskoslovanskeho ptivodu. e nevidime rismevu vdeenosti, slzy din, to nemini, te nam s plaCern nedekuji za nail teast, a proto hlavu vzhfau a rude k dilu. A pomoz katclY die motnosti. Kdo nemaS, pomoz slovem, kdo nechceg dati, ostari doma a nekaz naladu kedrYch. Proto Urednici a pracovnici v Miland Co., ye stredu veeer do Cameron. Prabe bude pro katdeho a jeSte zbude. S chute do toho, zvitezit lnusime. VaS, Emil F. Voldan.

Ceiostatni piedsta,veni "Rettigove".

Narodne kulturni slavnost, poradane T:Tstredni Matici divadelniho ochotnictva v Hronove, byly oficielne zakoneeny pouti k hrobu Mistra Aloise Jiraska. V eele prtivodu byly neseny krasne vence rnesta Prahy, Pardubic, LitomySle a Hradce Kralove. Nail hrobem MistrovYm promluvil k tisicum freastnikt ministr gkolstvi a narodni osvety dr. Kapras, kterY se zridastnil i celosthtniho ptedstaveni Jithskovy "M. D. R ettigove"

Strana e El Campo, Texas, Ctenemu na gernu kadu Pokrok Pierce cis. 50!

V mesiei zati schilze k Oliva velikanskemu na nagem koupalieti pikniku neodbYvana a tak ujednano, by schtize v mesici iijnu byla udelana trogreku okazalefei. To okazalejei mini, ukazat druhYm tadam, jestli bud' co dokatem anebo nic, o dem je ted' nejvice za,jem. Minule jsme, to jako v mesici srpnu, meli schtizi peknou, neb byl ptitomen i organisator bratr 8enkS7tik s jeho martelkou. Br. 8enk3ifik nam dovezl to, po dent se kaldemu huba rozvazala, ale jen na obydejnY hovor, a tam na ty za tou louzi jen hovor vzpomenut, to bylo vee, ale to zavinilo to, odekavali jsme take organisatorku sestru Hradednou, le k nam cosi promluvi a nas povzbudi. Pi. sestra Hradeena, mne scielovala, le kdesi cosi, no take omluva postadujici. Sestro H., tentokrate jisto jiste bez omluvy! Tosavi, nezapomenout take Dlima. Mam poznadene v protokolu, to sestra pi. J. J. Rodova, manleika naeeho pokladnika, uctila nas dobrYmi makovniky a plenty jich. a jak emakovaly nemusim dooldvat. Toto kdy jsem zanes1 do knihy, i ze nas poctil br. 8enkytik s manlelkou navetevou, ostane v knize na veicy vektiv, amen. K tomuto dodavam, k tern makovnikilm, ze jsem epatnY hada& Hada' jsem, le mak byl z Oregonu, a zatim jen tady ktreeek od nas a to z okresu Burleson, kdesi kajsi na Snook, a to darovan sestte Rodove od jakesi tetielcy.

Tak kde kdo do schtize, budou i neeleni vitani, prvni nedeli v iijnu. Jsem nabacian zas easteji do Vestniku dopisovat. No az budou delei nod na spani, snad se rozkevam. Pozdrav a zdareaky!

Statirek Jos. Barton, taj.

Anton, Texas.

Slovanske Sdruteni, SPJST. a RVOS. konaly sve schtize v dome u p. a pi. Fred Kveton. pti Abernathy, Texas.

Schtze byla pomerne malo navetivena. V teto schazi jsme probirali a debatovali o na g' stare matetske vlasti. A na ty ruzne nahledy piedseda pkednes1 tento nasiedujici prosiov: Bratti a sestry! Vezmeme si tento nasiedujici ptiklad: Kdyt Nemci byliorortrhani na nekolik stateekt a veteina jich byvala dasteone piemo2ena a to jen proto,ze kalcia to zemieka to chtela mit podle sveho jmena. Tim se trhali a Casto mezi sebou valeili, dastokrate byli potupeni, posmivani a dastokrate museli bYti pod cizimi panovniky a veteim dilem se poraleli sami mezi sebou, tak jak to delaji Slovane jeete dnes. A tak kanclet Bismarck, kdy vide' le Nemci v to rozharanosti nedoka21 nic, tak svolal tyto rozharane zeme do valne schtize a po deleim jednani vystoupil a pravil: "Od dneeni teto schtize my budeme jenom Nemci, naee Pismo bude jenom nemecke a naee tee (mluva) bude jenom nemecka a vy, kteti na to nepiistoupite, tak vas ptinutim meeem". A tak se stalo. Prusky kral, jeden z nejodptidnejeich viadaft, kterY to chtel -deck() miti jenom pruske, tak tento urputnY vladat schvalil a p•istoupil na Bismarckovo prohla geni a za to pruskY kra) byl zvolen cisatem nemeckYm. Bismarck eel se svYm vojskem a pkinutil medem ty, kteti nechteli ptistoupiti k celku nemeckemu. Od to .doby Nemci vitezili ye veem.

Damy a panove, jestli my chceme dosahnouti tak musime pracovat v zasaciach Slovariskeho Sdruleni, tak jak ho mame zaloleno a ne se chytati nejakYch nepravYch jmen anebo cizich jmen. Na g lid v teto nova vlasti byl vldy ten nejloyalnejei a tak chceme bYti bratry a sestrami v teto vlasti svobody, kde mama volnost slova, volnost pisrna, kde miteme svobodne mluviti a svobodne psati.

Tak tu je na gi svatou rnatekskou povinnosti v techto ukrutnYch narodnich ittocich a utiskoWail a proriasledovani, tYrani naeich bratit sester ajejich deli a vratcleni na geho matetskeho ducha v matekske zemi, tu musime Ptidat ruce a mysi k dilu a site hmotnYmi prosttedky, hlavne penezi a moraine, tak daleko pokud nam zakony nagi vlady dovoluji. K tomu musime miti spravnY smer a 2a,dne okliky, musi to bYti tak, aby to kaldemu stejne vyhovovalo, s rovnoprivnYm narokem, a nejen nektere odeta. Na tijmu druhYm a za tim rieelem mama Zaloteno 'Wt (. ) Slovanske Sdruteni jak nasleduje.

VASTINTIE Jednota tato nazyva se Vzdelavaci Sdruteni Slovanske, UCelem sdruteni jest povznesti jrneno slovanske, spojiti se pod svYm vlastnim jmenem slovanskem a netiditi se pod nepravYmi jmeny a spojiti se v jeden celek bez rozdilu vyznani a rtiznYch narodnostnich jmen a jiti pod svYm vlastr.im jmenern Slovan a to je, co vlastne jsme.

Toto sdruleni je rsiovansice, na zaklade Rostislava, knilete rise Velkomora yske, ktery zalo2i1 Pismo slovanske a Kristovo ktest'ansice udeni za pomoci Cyrila a Methodeje, slova.nskych yerozve,stcr slovutne treenosti, v nisi Velkomoravske na Velehrade roku 863 a z odkud se oboje udeni rozvinulo na veecky Slovany.

Zahajena sbirka v teto schuzi pro znovuosvobezeni stare matetstke vlasti, Moravy, tech a Slovenska, na kterou ptispeli nasleduji' ci: po 1 dolaru: Julius Wochburg, J. R. Silhan, V. H. Macha, Joe F. Gerik, Frank Vrubel, Frank Moti, H. A. Macha, Frank Schneider, Jos. tuba a Joe Cmerek 25c. Celkem $10.25. Tato sbirka a dalei sbirky se ukladaji do pokladny Sdruteni Slovanskeho a na ureene misto budou odeslany jakmile ptij de rozhodna chvile.

S fictou a na zdar!

Jos. tuba, ptedseda; H. A. Macha, tajemnik, R. 4, Tahoka, Texas; Fred. Kvetori, pokladnik, Abernathy, Texas.

Veekerou korespondenci ohledne teto zalelitosti laskave adresujte na: Jos. Cuba, Rt. 1, Anton, Texas. Veekere penetni zasilky laskave posilejte na tajemnika anebo pokla.dnika na adresu jak vYee udana. Sdruleni Slovan nese sytij charter od roku 1913.

Timto se upozorriuji veichni elenove pkinaletejici ku Sdruteni Slovan, a vilbec veechny Slovany, aby si poveimnuli tohoto hnuti a pamatovali s nejakou htivnou. itad Svaz etechoslovanii Cis. 92, Ft. Worth, Tex. Ctene sestry a bratki!

Dovoluji si yam oznamiti, ze naee pravidelnd schtize nam pkipada na den 8. ptieti mesic, ale jak bylo ujednano v posledni schazi, bude pokadana o tYden drive, neb nam ptipada osiava prvoleteho vYrodi na gi budovy, totiz P. J. S. T. els. 92, Svaz 6echoslovant.

Naee mistnost jest rojmenovana "National Hall" tedy sestry a brat f: a, pakli nikdo kekne 2e jest to BohemianHall, tak to .netekne ladny, nal co neni Cech. Naei eleni tak budovu pojmenovali a tak zustane, naee eeska narodni sin S. P. J. S. T. Tedy, sestry a bratki, laskave vas l'adam, abyste se dostaviii co mono v nejveteim poetu do schtlze due 1. iijna, pfesne ye 2 hodiny odpoledne, neb mama k uvadeni mnoho novYch elenil a pak dale mama mnoho jinYch • veci k. vytizovani. Sestry a bratii, ';:e.dam vas. kdyl se tekne, ze schtize bude svolana na d ye hodiny pfesne, tak tedy to plati na d ye hodiny a ne a2 o 3. hod. Sestry a bratki, disciplina musi byt, i kdyby na sul nebylo. Tak tedy nezapomerite, le nage schtize jest dne I. kijna na misto 8. tijna. Pkijd'te veichni. neb vaei pkitomnosti je tkeba. Na shledanou dne 1. tijna, ye 2 hodiny odpoledne.

S bratrskYm pozdravem. Va g taj.

John Chaloupka.

SOKOL FORT WORTH. Ctend redakce a mili pia;,,tele!

Milovnici taneenich zabav, srdeene vas viechny zveme na taneeni zabavu do Sokolovny ✓ nedeli 1. tijna. Hudba pti teto zabave bude teinkovati z West, talc na,vetivte nas hojne.

Nejake keel a psani do nekterYch novin bylo, le pry naei sokoliti cvieenci potadaji cvieeni v nedeli rang, cot neni Pravda. Pravideine ktere se v Sokolovne. po •ada jest a • bYvalo v UterY a v patek a v'nedelilen prdVe ✓ ten eas, kdyl se potada nejake vetejne vystoupeni, a to jsem jista,z.e o tom kaldY vite, le to se stane jenom jednou do roka.

MinulY tYclen se u rids na kratkou chvilku zastavila naveteva, pan a pi. Frank Janeekovi z Vernon, kteti jsou zamestnani u W. T. Waggnera Jr. na ranchi ve Vernon, Texas. Pted

Ve sttedu, due 27. zaff 1939. dvema tYciny zase u rids a u sestry a evagra JetovYch byla navet6va, a sloe jejich syn Henry s, jeho anantelkou a na.ee ma.minka J. H. Bartkova z Temple, ale take to bylo jen na kratko. Ted' se dovidarne, ze mladY Henry J. jest dosti vaIne nemocen; ptejeme mu brzke uzdraveni. Maminka se nas ptala, kdyt odjitdela, ze kdy k tomu dojde a zase my se tam mezi nimi ukateme, ze ut je tomu cliouha chvile, co jsme tam nebyli. A ja ji na to adpovedela, ze spli asi ne, at si pokidime navy "Limousine", ze teprve to bude. Tak tad' ut ho mame, talc jak s temi "guilty" budete hotovi ,tak dejte vedet, bychom si pro ne dojeli a pti tom si tam i pobesedujeme. Tak pro dneeek ukondim a podruhe napiei vice. S pozdravem na redakci, veechny ptatele, zname a atouci, zustavam Vase sokolska dopisovateika Millie Polaeek.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Tak opet ptichazim s naeim programem na dalei m'esic lijen. Na prvni nedeli zabava p11 hudbe Cyril Pokladnika. Na tteti nedeli marne "Vinobrani", jako katclY rok, na ktere se tag' jak ta drobotina, talc dospeli. Ti mall vylezou tam, odkud dcstanou utrhnout ovoce a maji velikou radost, kdyt si mysli, le je nikdo nevidi. Oveem ti velci take, jente ti talc snadno neproklouznou. neb jsou tam hlidaai a kdyt ho chyti, zaplati pokutu 5 at loc. 2e je p11 torn smichu, nemusim podotYkat. Na ten den ptipada Cesky den na statni vYstave v Dallas, proto kdo pkijedete, pkijd'te mezi nas se poveselit a na tu mizerii sveta iapomenout. 0 jidla i toho "od eepu" bude postarano, i hudba bude odpodlahy, tak co vice na ten pottebujeme?

Na prvni nedeli v listopadu je v ptiprave divadlo "Botendino etesti", obraz ze tivota. o kterem napiei ptiSte. Tak pro dnes koneim a nashledanou v sini tadu 615. 84!

Baena Jet. Schtize Houstouske Odboelty Sdruieni Amer. eechoslovakii v Texasu kond se v sobotu 30 zati, v osm hodin ve6er v sini tadu Pokrok Houston. Veichni Mario-ye i neelenove — jsou zvani.

Frank Anainec, pled.

Stan. Novotny, taj.

PROVOLANi t ESKEIVIU LIDU. V pondeli 2. rijna o 8 hod. ve6er bude se konati v mestske radnici valna schaze vt'ech Slavie. Zde se naskyta opet prile2itost vtem natinciim i natinkam, aby pripojili se k na gemu sdruteni. NaSim fieelem jest, aby na ge matetetina nevymizela, pestovati eeskY znev, Ceske divadlo a die motnosti prispivati na ueele narodni. Slavie jest opine nestranne sdruteni, zajimajici se jen o to, aby naie mladet se nam poznenahlu neodcizila a vekte, drazi ptatele, jestli se talc stane, bude to pouze naii vinou.

Vy, kteti jste na mysli sklesli a domnivate se, to vgecko jest ztraceno, pamatujte, to i po nejdernejei noel musi nastati opet den. Pkijd'te mezi nas a dostane se yam nejen ptatelskeho ptijeti, ale hlavne povzbuzeni. Od posledniho naieho vetejneho vystoupeni byly potada-ny ye West dva narodni bazary. Veechna Best nadeenym a poctivYm pracovnikarn, kteti pkidinili se, aby tyto dve narodni manifestace setkaly se se zdarem. Ale bazary mohou se potadati-jen jednou nanejvfee dvakrate do roka, ale my pottebujeme, jestli ne denni talc aspon tYdenni styky,..aby , nam byla dana ptiletitost nejen spolu pohovotiti ale ten pilnym ,cevieenim ptipraviti se k lidovym koncertfun a potadani divadel.

Pamatujte, ze katclY jest srdeene vitan. 06ekavame, to i vy star gi ptijdete a budete brat 4jem s nami ,spolupracovati. Pamatujte, '2e _ ptiklady tahnoit! Na shledanou Oat' pondeli ve6er!

Dr. J. A. Pazdral, pled.

Ben J. Vantura, taj.

Bern, gvYcarsko. — 8vS7carska federalni vlada natidila, to od nynejeka smi bYti peeen, prodavan a potivan jedine Cerny chi& s omezenYm mnolstvim mouky.

Ve attedu, dne 27, zati 1939.

Svaz techoslovanft, as, 92., Fort Worth.

Jelikot doba prvniho vYroei otevteni nati sine se kvapem Wit a dosud od nas ani zminky, tu uznal jsem ge u bude na ease dat vedomost br., ses. a krajanske vetejnosti, by men jette dosti easu si to doma zatidit a ptiletitostne sve ptibuzne a Zname navttivit a spoleene se se vtemi na siavnosti pobavit, zaroven si prohledli nagi sin, tea i vy sestry a bratti, kteti. jste nas jiz pri otevteni sine svoji nayttevou poctili, zase se ptesvedeiti za ten rok o pokroku a zvelebeni na g. inistnosti.

Den vyroei ptipada v nedeli dne 8. tijna, kdy k yam promluvi vtemi oblibenY nas phedseda Hlavni trfadovny br. C. H. ChernoskY a jini keelnici Hlavni ttadovny. Pak nasledovati bude kratti program a jine rrizne pobaveni, nakonec pak narodni tance americkY "square dance", "Beseda" v narodnich krojich a jine.

Tak vas zvu jmenem nateho tadu ftechny osady a tady blizke i vzdalene, bratry ritedniky Hlavni attadovny, bratry potadatele Fr. Moue= ku a redaktora Morrise, by nas svou navttevou poctill a mezi narni se pobavili.

Velice pochvalne zminil se o natem spolko\rem domovy v ptede gern aisle Vestniku br. Leo Matula, bYvalt 316.A dlouholet* tajemnik, ktert zde diet navtitevou s mantelkou, jejich synem Leo Matuiou a rodinou z Houstonu, a jette jejich ptitel s ma,ntelkou (jehot jmeno jsem zapomneil) u syna Stanley Matula a u br. John.

81Kra§ek, rodiefl jejich nevesty Toniely (kteti nedavno byll spoutani poutem mantelskYm s jejich. synem Stanleym).'Veaer pak nas piekvapill vtichni v na g sini phi zabave, kterou tenkrat potadaly naSe spolusestry. Jak jit vY te zmineno, libilo se jim u nas. Diky bratte Leo Matulo a zveme vas na naai oslavu dne 8. tijna.

V posledni dobe se pilne pracuje meai zdejS1mi spolky o zaloteni N.S.A. Net tyto tadky budete Cist, bude ji2 vac uskuteenena, o eema podaji bli2si zpravy ti, kteti budou na to ustanoveni. Froth bude nits vSech ptanim, bys bratte Mount° (neb nekteti) v ten den varoeni nagi osiavy ve prospech N. S. tady promluvili.

S ptanim mnoho aspechu tato nova zapoaate praci v boji prat Hitlerismu volam: "Zdar vlasti!" a na shledanou v nedeli 8. tijna v Narodni J. R. Bartek. sini. itad Jaromir, Cis. 54., West, Texas.

Mili bratii a sestry!

V nedeli 1. kijna mama schazi jako obyeejne a 2. hod. odpoledne. Jsou nejake spolkove veal k vytizeni a proto plajdae kdo mfdete.

Bazar minulou nedeli na obranu naai vlasti Se_dobfe oydatil a darovane \reci se vtechny prodaly ve dratbe, a i jine bylo dobre, a ad se zdalo ze z toho mac nebude, a byli i takovi co to ten, vkck° to dobte dopadlo. Byli zde i návStevnici z Dallas, Ennis, Elk, Penelope a jini, vkcky nevim a jmena tea Veber sin byla pina, take vyteaek bude asi uspokojivY. Tak se mejte vteci dobte a posilam vtem pozdray.

M. Klausova. kid Ennis, eisio 25.

Snad toto co hodlam napsat, tat* i u jinYch tacit neb spolkt mohou zkusit a jiste ze se jim to bude libit jako narn zde v Ennis. Vderejti deli dne 24. zati byla zde v Ennis sezvaria dru' Sdruteni. Prvni ha schtze Ceskoslovenskeho byla, v Katolicke sini, veerejti v Narodni sini.

Jak jsme oznamovaii, tea jsme -meli pekny a opravdu bohatY program, v kterem rieinkovali Sbor mladek, pe;vecky kroutek z deskeho evangelickeho kostela a musk peveckt kroutek z Katolicke sine a ze Sokalovny nemeli 'tadna, Cisla, jen pan Vytopil byl.teenikern. Tak jak jsme byli zastoupeni v tointo.programu, tak. i rat lid bat rozdilu se sated, by k tetosdobre.-prael svoji ptitoirmosti pomohl a co nejvice ptekvapovalo je, te se nas tolik se go. Nebot' kdo zna,jak nate sin ,je velike. se syYmi dvema velkYmi balkony, a to vte jako i podlaha dole bylo obecenstvem obsazeno. Redi i zabavni program, vte bylo vyslechnuto v naprostem tichu.

Prvni, p. Vytopil ptedstavil dristp. Kowalskiha co ptedsedu sdruteoi. My ho zde vaichni znanie, mama ho ra,di a velice si ho On je nejen duchovnim otcem sve osady, ale

VitSTN1 take viem baz rozdilu nabotienstvi dohrYin ptitelem a radcem. On je nejen polskYm vlastencem, ale tea &skarn, nebot' Polska jet nehylo ohroteno Hitlerem, kdy Ceskoslovensko jit pod nim trpelo, on byl prvni ktera cial k tonau podnet, by Sdruteni se zde zalotilo. Enniska, osada je ;lista na takoveho kneze hrda, a jiste m usvoji laskou °piaci. Bee svoji, jak pravil, z ohledu na dlouhY program hodne zkra.til. Vtech eisel bylo asi dvacet. Pohostinne vystoupila hezoundcerutka pant Kutilt z Dallas. Hrala na fletnu, ji doprovazela na piano si. Valeikova.

Bylo to pane a dekujeme, te at z Dallas jste vatili cestu k /lam. Pak nekolik eisel basni a zpevu ptednesli Cleni Sboru Mladete. Pisan od mladych z evangelickeho kostela a etyti hog ptednesli basne, pak starti sbor ptednesl etyti pisne a jedno deveatko basal. Pisne po napevu nektere znarn, ale jmena udat nemohu, kdy je neznam, neb oni je neoznamovali. KatolickY musk sbor zapel "My jsme ho g ad 8unaavy".

Za tyto basne a zpevy podekoval p. Vytopil.

Dalti zase mCli na. starosti eleni Sboru Mladete a to na:sie . niala nadajna deveatka od pet do desiti let basne a pisna. Nevim jak druzi na to pohliti, ale ty male deti jsou s tou svou eehinou a svami easkami pisniakami tak hezkC a Mile, Ce size se neubrani ani muti, 2e br. Laanovsky.

Za takove size se ale tadna nemusi hanbit. Ty jdou pH= ad 87:dee. Ty vetai divky sve basne tak ptileliave k tato dobe pekne ptednesiy. Pisan a zabrani Csekoslovenska na notu "Kde domoy maj?" byla koneene eislo. kee p. Vytopila se pekne poslouchala a jeho slava k nati mladeti byla ptilehava a jiste si jich vati. Na tato schtzi byla enniska, miadet zastoupena stoprocentne. Chvala varn! Cele shromatdeni zapelo "Hej Slovane!" a pak ti co ut, byli elenami kupovali medaile a v druhem rohu zase se piahlaSovali novi eleni, oba stoly byly obleteny Tak zase hodne elent ptistoupilo a nejakY ten dolarec, o kterem se tika te nema ptibyl do pokiadny. Jiste si mnohY pteje, by zase brzo podobne odpoledne bylo uspotadano, a jak kaki dp. Kowalski, ze takove odpilldne je dobre, ae se to mace nazvat Skolou, nebot' jeden kaacla se pia torn poueuje.

Teho2 vedera jsme mall taneeni zabavu s hadanim jmen, jak se druha zabava bude jmenovat. RatZna jmena, jako selska, bananova, svatebni zdarma a rune a razne, ale neuhodl tadna. Jmeno zabavy mel br. phedseda v zalepene obalce lined od yeeera phi sobs a jmeno jeji je "Maya narodniho orchestru", kterat kapela nas Cim dale tim vice ptekvapuje svoji sehranosti. Phi odpolednim programu frainkovala zdarma a koncertni Cisla byla skvela a vy jste se, haaa, o zdar programu tea hodne Radi bychom vedeli, kde stale ty pekne kousky nova a nova berate? Sahate asi pro ty etvrt'aky do kapes na ne, te? Stoji to ale za to, nebot' imam Narodni orchestra ma earn dal lepSi zvuk. Kdy2 aadnY neuhodl, jak se zabava jmenuje, oznamil br. phedseda, ze dame Vtemu obecenstvu a cele osade dne 4. tijna ye sthedu zabavu, na kterou se nebude vybirat tad'ne vstupne. Tote :le take mala oplatka pro ty, ktehi na naCe zabavy chodili a tim ten dluh, ktera pia jejim postaveni byl hodne nam alenam poinahali tim syYm vstupnYm a utratou dluh ten splaceti. Dries jit dluhu neni tadneho a tu onu zabavu no, oslavu dame zdarma. Tak piajedae jeden ka2dY se pobavit a dosyta vytaneit. Zaaatek jak obyeejne a konec at hudba zahraje "Sladka domova Tak na shledanou se vgemi v Narodni sini dne 4. tijna na zaaave Vabor.

Narodniho orchestru se te gi, V pondeli ran tadne veaer zemhel vs svCm byte na Park ave. v New Yorku znanea americkY oCelatskY raagnat Charles M. Schwab, ptedseds, Bethlehem Steel korporace, dativ se 77 let sveho veku. Churavel ji g poslednich nakolik let. Jeho mardelka zemtela dne 12. ledna tohoto roku ye veku '79 let. To nesl zvlaate take. Plied nedavnem vroail se z Evropy, kde doufal se trochu z teake rany rozptyliti. Byl pova2ovan za jednoho z nejbohatMch mutt ve SpojenYch Statech. Mel nadherne domovy v Loretto, Pa., a Behlehem, Pa., a vecile toho i domov v New Yorku. Hodnota dornova v Loretto odhaduje se na tti miliony dolarta

Sokol Houston. • Dv*, roky ubehly jako voda a my vCera v ne, dell 24. zati jsme slavili dvourodni trvani Jed., noty Sokol Houston phi naaateve jednot a . Ennis, Dallas, Corpus Christi, Galveston a velkou navStevou praitel. Vtem vtele dekuji jmenem Sokol Houston, te nam tu radost a Cest udelali a ptiSli rids navativit. Den byl krasna, tak Cadny nemusel. Nag program byl bohatt takte bylo :tam nee° pro kaacleho.

Program zapodal kratce po tteti hodine defile sokolstva. Phi americke hymns byla vztYdena americka vlajka a phi hymns 'Ceske nate 'Carvena, bila a modra deska vlajka. Pak nasledovala uvitaci tee starosty Sokola, br. Alois Vajy. Pravil, ze ku konci kaadeho roku se bere ptehled a podava, se zprava o pokroku za onen rok provedeny, takte i Sokol chce svou zpravu dat vei-ejnosti. elent od minuleho roku z 30 se poeita na 70. 6Ieni Sokola vydali sve sily vYpornoci 15 divadel; zaeastnili se sletu 2upy v Cervenci; vetejneho cvideni v Corpus Christi; vysiaii zastupce k vetejnernu cviaeni do Gaivestonu, pokadaneho v League City; tti ni byli poslani do cvieitelskeho kursu, potadanem v Dallas v liteanti; Ptedvedli jednu akanavativili 8 cvienYch hodin do mesice v pact t pramerne 35 nebo 40 Many a dnes ptedvadi uka,aku sve celoroeni prate. Chteji, aby nav§tevnici prija.li jejich nainahu jak ji davaji a lasky a clobrou VeSkera prate Sokola od doby kursu je vedena eleny Sokola ptisnYm dohledem naaaelnika.

Po teal starosty Sokola nasledovala tea nadelnika Sokola z Corpus Christi, bratra Vaciava Kueery. Lituji, te o heel se rozepsati nemohu, ale byli jsme sehazeni za Sokolovnou a slyCeti jsme nemohli.

Perlemi programu byla etyti eisla a sice: 1. zy laatni aislo ptedvedene Sesti knami z Corpus Christi. Bylo to rythmove dislo ozdobenymi Svihadly beavadne provedene. 2. Dvou druastvoye Oslo mutt na natadi a sice hrazda a bradla.

8koda te obe druCstva cvioila ve stejny das, protoae obecenstvo zteti vybiralo misto, kam hledet dhive, a,by nee° nezme'akalo. Obe - byly moc &bre. 3. 'Lac' jednoty Sokol Houston a jejich vedouci si zaslouti velkOu pochvalu. Tak dobre ukaznene drulstvo jako ono je radost sledovat. Hlavni jejich eislo byly skupiny sloaene osobne sestrou M. Silhanovou a skvele provedeny tactvern. 4. Posledni eislo, velice bystre a chvaly hodne, byly tri kolony Besedy. Hudebni doprovod na pianC sestrou B. 8ilhanovou. 5.

Cvieeni spoleenach prostnYch melo by byti -take v tacie jako posledni Ctyhi jmenovand, ale mYlka v poetu to vyhadila. Prostne, tento rok jsou krasna a ti, ktehi je v Dallas phi sletu nevideli, mall pialetitost je videti v,necieli. Byly hezke. Druha Cisla byla jette: 6. 2actvo, prostna. '7. Skok, muti. 8. Skok, deny. 9. Rythmika.

10. tikoneujici tee jednatele Sokola, br. F. G. Kupce.

Veber bylo proveden0 hezke ale easteene smutne divadlo pod nazvem "Verne nate milovani". Pak nasledoval tanec.

Ti ,ktehi sleduji praci Sokola z blizka nebo z daleka, musi pravdive Cici, 2e se hodne dokai phi tetkera boji, plies ptekatky hazene do testy a my citirrie, te phi ptiatim naSem varoai budeme moci se chlubiti jests v .ettim pokrokern. Se sesterskS7m pozdravem, RUCena Lebrova.

KrajanskC vehejuosti v Houstonu a okoli!

Dne 1. Mina kona se pravidelna schfize odboCky v sini tadu Stefanik, od pal pate hod. (pc) scliizi tadove).1.5"east vSech alma jest tadouci, jetto pkedleha: vyhizeni duletitYch phipist od tattedi i ad O.S.N.R. Ma k ham phijeti hr. Vojta Banes (bratr Dr. Ed. Barak) a. ma miti ptednatku (prvni) dne 21. tijna. Nutno bude vypracovati aneb dopiniti jistY proaTam a dal g podrobnosti projednati k jeho vystoupeni plied americkou vehejnost dne 22. tijna.

Z toho vidno, ae izcast katdeho je tadouci, by vystoupeni br. Benete setkalo se ze zdarem.

Kdo z krajanti neni dosud Clenem tadneho sdruCeni, jest zvan do solarize a aby se astaff Clenem. Nebud'me neeinnymi. Stojata voda hnije. S heslern "Zitezime", nazdar!

R. Lebr, ptedseda.

0. Vala, tajeninik,

8trana $ Terrell, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Pivedem pozdrav 1/Sem co radi etou a take redakci. Ji jsem mysiela, te nebudu obtetovat redkaci s dopisy, ale zase jak etu jak stale viichni a viude se organisuji a zak/adaji Ceske Sdruteni. Muslin se take zminit, te byla, v Kaufman rolnickd schtize v nedeli 17. zati a ph te se pan GureckY stark ptal a eleny, abychorn se slotili p etvrt'aku,'2.e to Z'adnemu neuikodi, ale nebylo z toho nic.

Nekteti fikali,te to nic nepomute, druzi zase, to se o to tacinY nezajima. Je to ale smutne.

Bratti a sestry, a vSeci Cechoslovaci, kteri mate kousek srdce v tele a ne kamen a lemut podarovani etvrt'aku neuikodi, tak si vzpomerite, te nam Nemci vzali vie, co tam za tou kabylo naie. Vzali nam tu nail Moravenku a ty krasne Cechy, tak pornozme, aby se zas' ta naie vlast vzpamatovala.

Bratii a sestry z Kaufman, naie radova. &chum bude prvni nedeli v tijnu, tak ja. darn a prosim, abychom si zaloili take u nas v Kaufman SdrOreni a poi. adali nejakou zabavu ye Prospech osvcbozeni nail vlasti. Budeteli moci, pane a pani Gurecky moci, tak prijed'te mezi nas ai budeme poradati schuzi; teiim se, te to lepe dopadne net minule.

S pozdravem viem etoucim a cele redakci.

Julia Cernoch. zristava Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

S velikYm zajmem stopuji rfi tiVatni beh v naiem Texasu, a easto se zda, te ti lids nebetou tadnY zajem na torn co se deje y e evete. Ku Prikladu, viude se zakladaji neb jsou tam zaloten.e Pdboeky Narodniho Sdruteni, vine se ethi, aby se pomohlo nail zubotena stare vlasti, by opet nabyla svobody, kterou nasledkem neblahYch pomeril ztratila. KatdY Cloy & miluje svobodu, ba i katdY jinY tivoeich se teii svobode., ku ktere jest kaatclY CUvék opravnen a stvotitelern ureen. Jen Tide rizkeho ducha sami chteji miti svobodu; ale jinSem lidem ji nepteji a delaji jim vie motne, aby tito svobody nemeli; sami chteji mIti prednost pied jinYmi a chteji panovati nad nimi.

Mnozi maji vzdela.ni a schcpnost tak ale mnozi jsou pozadu, jak y e vzdeldni, tak zkratka na schopnostech a jsou nasledkem toho hodni politovani, neb jejich jednani se ptiei skuteanosti.

Ceti jsem dopis pana farare R. J. Klobouka • aisle 27. Vestniku., jest to dopis. kterY by si katdY mel na pamatku uschovati, neb je v nem vice pravdy netli se v obyeejnem dopisu mute v novinach doeisti. Jsou v nem fakta, ktere neroute tadnY vyvratiti a prevratiti. Pan farat Klobouk ma zkuienost a zna lidi a jejich potadavkya jejich nedostatky a nesnaze lepe netli jinY z nas.

Jest mdlo naiich students na Universite takovYch, kteti se nedomahali podpory Matice Vyikho vzdelani a a kteri pomoci Matice se do' mohli postaveni, ktere nyni zaujIniaji. Ale jakmile takovy nezkuienY student jakehokoliv mista se dopidi, treba s pomoci Matice nab jeji alenn, hned mysli te je chytrejii a rotaiinnejii netli krajane, kteri mu k tomu postaveni dopomohli, ba i deska tee je mu proti mysli, neni mu dost dobra. Pak takovY nezkuSem./ mladik poene s yYrn ptateliim poroneeti a jim raditi Co maji tito delati, jak :zaletitosti Matice vest, a delaji vie motne, ab ytuto v o, eith naiich lidi sniiili, neb. oni si nedovedou mysleti a uznati, te se sami a sve blitni, a budouci studenty na universite poikozuji a kladou jim prekatky, ktere jim bude tetko odstraniti. Nai lid je dobrY, ale trochu jedu mute tento otraviti a celou praci, trvajici mnoho let, Proto doufam, te nail mladi lids se Umirni a poenou pracovati pro dobro, pro ktere byla Matice zalotena, nebbude to jak k jejich prospechu, tak i k prospechu viech tech, kteEi budoucnosti budou navitevo yati nail Statni Universitu, neb Matice Potrebuje stavitele a ne bbtitele. Ale takovY je svet, v.:-.1y se odplaci 21Ym za clobre.

Jos. Wondrash.

S üctou,

V t

STNIK

Rosenberg, Texas.

Ctena redakce!

Dle meho zdani, my nemusirne eekat at Angliaane a Francouzi nad Nemci zvitezi, aby CeskOslovensko bylo svobodnou, na Nemeich nezãvisejicl republikou. Jsou to Rusove, na ktere se nyni musime spolehat a ne Anglicans a Francouzove. sHodne dopisovatelii vyslovovalo ptani, aby Slovane utvotili vlastni republiku a nyni je pravY eas pro tu myilenku pracovat.

Rusove jii zabrali kus Polska, kde tije jedenact miiionü Ukrajincti, a nebude dlouho trvat a zaberou rumunskou Bessarabii, kde iji Rusove; pak asi zaberou Karpatskou Ukrajinu a budou sousedit se Slovaky. Jak jsem ji podotknul, ted' je cis abychom pracovali o to, aby Cechoye, Moravane a Slovaci tadali Rusko o pripojeni, bud' jako jedna republika aneb d ye republiky, totit Cechy a Morava pro sebe a Slovensko take pro sebe. Polsko, Jugoslavie a Bulharsko by se take mohli pripojit, neb male staty nemaji tacinou vyhlidku na daiil trvani. Dle viech zna.rnek Anglia jii svoji svetovou roll dohrala a nemusime toho litovat, neb ona Slavanum nikdy neprala.

Poclard zde jak Nemci Anglii Byli ndramne proti komunismu a dali do obehu zda.ni, te se budou snatit dostat ruskou Ukrajinu, aby mall hojnost obili. A tak aby se tam Nemci dostali, tale jim Angileane pomohli odklidit z cesty Ceskosloverisko. To same se inelo stati i Polsku, totit aby Nemcfun v tests do Ukrajiny neprekatelo a die vieho melo NemciIm pornahat proti RusUm. Pak ale najednou Anglicans ku svemu zdeieni yyzvecieli prave plany Neme7, cka a veitvali Poldky do valky s Nemci a slibovali jim ponioc, ao vedeli e jim pomoci nemoJ. L. Brenner. hou. S pozdravem, Cameron, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

2idam vas za tiverejneni jmen ilechetnYch darcti, kteti mne ptispeli v moji bide.

Anna Orsag, Crosby, $1.00; za tad Rilto,,TY D yfir, Agnes Skupin, $1.00; od tadu RadhoSt' v Halle.ttsville, Henry Snanihel, $1.00; od p. a pi.

Ktupala, Wail, Tex., $1.00; od p. a pi. Rudolf Svadlenak, Taft, Tex., $2.00; cd p. a pi. J. Kayak, San Marino, Calif., $2.00. Jista pani z Dallas, Tex., ktera si nepreje bYti oznamena, poslala balik Satstva a 50c. Dekujeme srdeene viern darcUm a nikdy na to nezapomeneme.

BIM vam to vynahrad'!

Cteni bratti a sestry, je nas v nail mile Jednote pies deset tisic, kdyby katclY bratr daroval aspoñ jeden cent, tak by to chudemu rentYri pomohlo a tadnemu by to neuikodilo.

Mame zde porad sucho, takte studne vysychaji. Na cleit' ani pomyileni. S veikerou Uctou, Albert a rodina Ktenek.

Do Seaton a okoli!

Naie odboeka S.A.C.T. v Seaton srdeene zve bez rozdilu viechny naie krajany k vetejne schuzi, ktera bude potadana ve stredu 4. tijna v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton na 8 hod. vederni. VaSe hojna iteast nutna, abychom vespolek se mohli poradit o nail dalk oinnosti.

Taka kdo by jste sobs ptal zakoupiti na pamatku medailii, int:tete se o ne u rime nebo v one schuzi ptihlãsiti. Bylo by zahodno, by v katcle rodine naiich krajanti ona medaile byla zakoupena. Oviem, jsou letos ipatne easy v naSi krajine, kde se tech bald pramalo udelalo, ale tern, kterYm je jen trochu mono, by si ji meli koupit, neb i jinonarodovci tak eini.

Nezapomerite na datum 4. rijna a na shleclani se s vami tell za odboaku C.A.S.T. K. Fojtaikova, taj. itad Praha, Oslo, 29., Taylor, Texas.

Timto davame na vedomost yiem elentim naSeho tadu, by se dostavili do tadove sine v nedeli 1. tijna rano a pomohli zabavnimu vYboru okraSlit a ovoce ptipravit na Vinobrani.

Proto zveme viechny krajany, by se dostavili a ptijeli zdaleka i blizka na naie Vinobrani.

Budeme mit hojne zabavy a,br. H. Hillman jit nam povidal, 2e policajta moc nebude. Tak budente mit dobrou ptiletitost hodne "krast", jestli nas nechyti. Na shledanou v nedeli 1. tijna otadu Praha y taneeni sini, nejlepii v Texas.

Jos. F. Eineigl.

Na zdar!

Ve stredu, dne 27. zali 1939.

Snook, Texas.

Posavad jsme mCli velmi dobre poeasi na sbirãni Urody, v naern okoli bavina u2 bude ccbréna a kukurie, a svezeea, ktere je mnoho v naSeni okoli a je letos velmi do'ord. 112 maji hodne lidi kornove itoky zesekane a nekteti pripravuji zem pro zimni fazolea 10. tijna letos porada nai tada Slovan S.P.J. S.T. barbecue v radove sini, pri kterem bude Ueinkovat Baeova kapela a reanika budeme mit novehoakterY jeite v nail osade nebyl, jest to nai mistopredseda Hlavni UradOvny, bratr.

Stepin Valeik z Houstonu.

Tak bratid naieho tadu dostavte se do schiize prvni nedeli v rijnu o jedne hodine odpoledne, abyste vynatli, kterY vYbor a jakou praci yam da.

Naie co-operativni farmarska °Ulna na Snook pokraeuje dobre, ut mime hodne vie odtinovano net v loni. Mime letos hodne novych farmarti, kteri u nas v loni nedtinovali.

Jak zde byl na potadani pan Bartoi z Taylor ptede dverna lety, aby nark vysvetlil-jak kooperativni dtina pracuje, pravil nand Ze nejhorSi budeme mit prvni d ye leta. Tak letos je to druhe leto co dtina je v einnosti, tak ted' se teiime, te to ut yydrtime. Dues jsme platili 27 dolartI za tunu semene a bavinu tet kupujeme.

Jsme neracli, te ttratirne z nail osady ' br. F. L. Jakubika s rodinou, kterY se bude stehovat do College Station. On valy byl dcbrYin pracovnikem pro osadu. Piejeme jim itesti na noJ. T. Skrabanek. vena miste. S pozdravern, Rozkvet Ri.127",e, Cis. 81,, NeedvillenTexas.

Cteni bratri a sestryt Naii spoleenou svaeinu, kterou nam de S : t' pakazil, budeme poPa.dat v phiti schlazi, dne 8. tijna a druhe hodine odpoledne. Ten samY vYbor jest jmenovan na obstarani stolit a obaerstveni„jak byl minnie. Sestry jsou tadany o nejake, zakusky a bratri se postaraji o dalil obeerstveni. V padu deitiveho poeasi o tden pozdeji.

S br. pozdravem,

August Teykl, taj.

Rad Columbus, eisIo, 58., Wharton, Texas.

Zde zcleluji 1!:3;.;111 eientrn radu Columbus Cis. 58.. I.e priki schtlze S.P.J.S.T. bude konana pr y -niedlI.tja,cop10hdinel, te 2. nedeli bude potadan bazar, tak jsme nuceni konati schuzi prvni Laskave j SOU tadani Cleni, kteri jsou pozadu, aby se jiste dostavili a zapravili sve povinnosti neb jest ut eas; jak budete suspe-ndovani, tak budete tomu sami vinni. S pozdravem a na shledanou prvniho tijna!

A. L. Matuiek, taj.

V Budepeiti bylo odhadnuto, I.e v prvnich dvou tydnech sve "bleskove valky" Nemecko zabralo v Polsku asi 75,000 etvereenich mil zeme, tedy celou polovinu celkove rozlohy Polska, jet cirri okrouhle 150,000 etvereenich mil.

Nemecko rychlYmi postupy od severu, jihu a zapadu rozdelilo polskou republiku ve etrnacti cinech na, d y e pule. 'Vetii Cast obyvatelstva Polska, udavaneho na 33 milionfl, tastava na zabranem dzemi anebo prcha smerern k Mad'arsku, Ruraiinsku a Litevsku. Zapadni polovina Polska s nejdUlelitejSirni primayslovYmi podniky jest mnohem husteji osazena neZli polovina vYchodni, kde hlavnim zamestnanim obyvatelstva je zemedelstvi.

Polska transkontinentalni tiskova slufba sdelila, 2e podle zpravy, podane rozhlasem. ye Lvoy e dne 15. zari, bylo nejmene 20,000 obeanskeho obyvatelstva v Polsku usmrceno p11 nerneck:',7ch leteckYch. naletech. Foeht usinrceneho civilniho obyvatelstva byl do te doby podle scleleni rozhlasu vetii net poeet usmrcenYch vojakti. "Mnoha mesta byla Upine znieena leteckymi najezdy, zahrnuje v to Siedlice a Czestochovou", bylo sdeleno y tomto raportu. "Lublin byl tetce poikozen. Nemceka letadla vznaiela se velice nizko a strilela z kulometa na prchajici obyvatelstvo • na silnicich. V jednom pripad6 strileno .bylo z ..reeLstya polskeho letadla, jet ptinuceno bylo s.e.ep)ly.

Ve stfedu, dne 27. tail 1939.

Marie Tippinannova:

DV KVETY POVADLY ROMAN "Bote, kam se podelal jeji krasa," napadlo jej, kdy se na ni podival. Na zadech se rYsovaly lopatky, byla nahrbla, hubend a blecla jako kfida. Kdyt k ni pfistoupil, zklaman jejim vzeztenim, jeji odi zahotely a zriltovela.

"Ut jsem myslel, ze nepkijdet," iekl s trochu vYditky.

"Utekla jsem, bylo mi g patne, nechteli me pustit; poslala jsem slutku do lekarny a vytra:tila jsem se."

"Co je ti, vypadat stra gne bidne?"

"Ani nevim," nechtela se pfiznati, ae ma. selest u srdce, aby se nedomyslil, ze to velke trapeni ji tak usoutilo.

"Sedneme si nekde, ja, nesmim mnoho chodit," iekla a zase zbledla. Zavedi ji k lavidce, bylo mu do plade. Nedekal, to ji takhle najde.

"Musi g jit k lekafi, music se ledit, Maniac!, jsi hrzne vyhubla."

"Tit jsem u neho byla."

"A co iekl?"

"I nic. Ted' ut je mi zase dobie, ted' ut mam sveho doktora," zateptala a nabidla mu rty.

Vtecky krasky sveta mohly by se v to chvili sejit a doktor Halek by byl tvrdil, to nejhezdi ze vgech je pobledle, hubene deveatko se zativYma odima a velkou laskdtt v srdci.

"Co ti iekl lekat, povez mi, drobedku malt'?"

"Reid mi, to mam g elst u srdce ate se nesmim rozeilovat. Bylo od hry na kiavir, cvidila jsem mnoho."

"Tak ted' nebude vubec hrat. Sejdeme se katclY den .a bude sedat na slunidku a ja budu hodnY a budu ti povidat jen vesele veci. co jsem pro tebe napsal; jsou to dopisy, ale spalime je, vid'! Ted' jsme pohromade, nebudeme se trapiti stesky, ktere ut miuly."

"Ja bych si je piece rada pkedetla."

"Radeji ne, zase bys plakala a je, to chci videt smat. Pfines1 jsem ti "Pohadku maje" od Mrttika, vezmi si ji dome a pfeeti si ji. Je vice takovYch blahovct jako jsme my!"

Doktora Halka napadlo, to iekne Maii, to se, at dostuduje, vezmou, ale bal se tohoto rozhodnuti, bal se, ze by si to zase rozmyslil a proto nevyslovil to mytlenky, tle ten slib byl v katdem jeho pohybu, v katdem jeho fismovu; jej citila a byla tak tt'astna, to se ji tajil dech.

"Pojd'me k /lam!" iekl a Maka se poslutne zvedla.

Sedli do tramvaje a jell k jeho bytu. Mdfa zahledla, kdy zave g ena do jeho ramene gla k jeho bytu, to ji sleduji nedi °di; ohledla se, byl to doktor Soukup, ale ani ji nenapadlo, aby cauvla.

"Pfejdeme tviij byt, prosim!" zateptala, "aby me nevidel k tobe vchazet."

"Nic neptejdeme, at' vidi, to jsi moje!" iekl bravurne a ona se jen usmala. Doktor Soukup sledoval odima, jak zahnula do domovnich &eh. Stal na chodniku jako vraten do zeme. Jeho nadeje, ze Mara bude piece jeho, sesypaly se jako domeeek z karet.

V. Mata byla tt'astria, tak g t'astna, ze sve blaho nemohla ani zatiti. Celt' veder se ji zdal pohadkou. Jeji dute byla pina krasy a kamkoli se podivala, vtude videla pino barvy a zase. Prace byla radosti, studium hradkou. Rozkvetla, zesilila, usmivala se na katdeho a radovala se ze v g eho. Ty, ktere potkavala nebo oslovovala, podilela kouskem sveho ttesti. Doktor Halek zapomnel na svou tivotni skepsi, radoval se ze sveho rozhodnuti, to Mara bude jeho. Piedstavoval si ji, jak bude vaiit, jak bude pobihat po bytedku, vesela, sveti a At'astne, a adkoli mu byly deti at dosud protivne a dival se na ne jako na nepkijemna tteriata, ktera nesmi nikdo kopnout, ted' se mu zdalo, to mit kloneka, kterY by spojoval jejich du g e a kterY by byl kvetem jejich velke lasky, bude stratne krasne, Mata na konci roku dostala vYborne vysvedeeni a t4Silti se, jak tat'ku a mamku pote,

Strana 9.

VgSTkliK "Ptijedet k nam, Jotko, vid'! Ukati ti, jak je u nas krasne, ty to tam neznat."

"Jak bych to neznal. Byl jsem tam al roky a prolezl jsem ka2dY kout. 2e jsi nebyla je gte na dernYch kamenech? Vidi g , ja, jsem tam byl.

Lezli jsme tam cele pultdrie, ale piece jsme se tam dostali. Mezi skalami byla borovidka, marne jsem hledal, odkud bere silu; byla ut hodne velka a jeji koien trdel v male skuline mezi balvany. Byla cele, pokroucena tim tetkYm zapasem o tivot a mne ji bylo tehdy stra gne lito.

Jsem zvedav, zda jette roste a jak vypad dnes.

Je to ut skoro dvacet let."

"To ja jsem jette behala pc) houbach," iekla Mafia a oba se small, jako by byla udelala dobrY vtip. Bylo jim v gecko k smichu, vtecko obraceli na radostnou, zabavnou stranu.

Jota slibil, to pfijede za Matou.

"Vtdyt' bych to bez tebe tak diouho nevydrg el. Pfijedu ve vYrodi na g eho seznameni, oslavime to."

Kdyt Mafia pfijela dome, byli rodide radostne pfekvapeni jak jejim vzhledem, tak jejim tvitotenim.

"Mami, ja chodim s doktorem Halkem, az ho pozna g , bude do neho zamilovana. Je tak vzdelanY a tak dobry, mam ho k zblizneni rada. Dovolite, aby sem ptijel, to ano, chce me tu navttivit."

"To tedy nechat studii, aby ti zustalo trochu penez na veno, to ano?"

"Ba ne, mami, on na penize neeeka, budu studovat dal. Bylo by g koda, abych toho ted' nechala, kdy ut to stab() tolik penez."

"Ale co s tim potom, necha g -li toho, at to bude stet jette vice. Bude to tim vets' tkoda."

Maia nevedela, jak by rodidum iekla, to oni jette o snatku nemluvili, to se maji re,di, ale na budoucnost to nemysli.

"Promluvim s doktorem Halkem a zeptam se ho, zda ma Mata studovat nebo ne," soudil tatinek.

"To bys tomu dal, tati, co to to mute napadnout," vyhrkla Mata cela zdetena. "On by si myslel, to chcet, aby o me iekl. Jen to nech, pfijmeme jej jako dobreho znameho a nic vic nechci."

"Ale, dite, piijede-li k nam, bude se o torn povidat v celem mestedku a v gichni budou myslet, to je to tenich. Muth§ poditat s MaolmestskYmi pomery."

"Mami, ja jsem si odvylda divati se na cky strany, co kdo soudi. To je slabost a choroba maleho mesta, to tu jsou lide tak nesvobod"Ne, Maienko, nedivej se na v g ecko, co je v malem mesteeku, svrchu. Tady se Tide znaji a tim ma jeden o druheho vets' zajem. Ve velkern meste jsou si cizi a proto jest jednomu ihostejno, co dela druhy."

"Tati, ale tekni pravdu, pomAte tady jeden druhemu proto, to jej zna? Nepomute, spit pomluvi a ubliti. Snad jsou lido na sebe proto tak zli, to se znaji. Musite mne odpustit, to jsem se vyzula z malomestskYch pfedsudkA a jdu svou cestou."

"Co jmenujeS piedsudky?"

"Mnoho veci. Na pfiklad, kdy si nekdo mysli, to kdy hoch nav g tivi devde, musi si je nevyhnutelne vzit. Prod by nemohli Wit pfateli."

"Protote, Mafia°, pfatelstvi mezi mladYm mutem a tenou se neda na dlouho udrteti.

Skondi dive nebo pozdeji laskou. 26,c1nS7 na ne neveti. Ty sama take ne."

Mata umlkla, ale mela strach, aby se otec nezminil Halkovi o sriatku a aby ho nezaplagil.

Lila ted' jen nadeji na to, to piijede ate jej zase uvidi. Ale jeji srdce bylo neklidne. Zapadla zase do pomeril, z nicht pied rokem vytla a zakony malomesta a nizory rodidu nabYvaly zase vlivu nad jeji duti. To, co se jit zdalo v Fraze samozfejmosti, nabYvalo tady formu viny. Doktor Soukup se ji vyhYbal a ona jeho odcizeni pfijimala jako vYraz pohrdani. Zlobila se, ale mela psi torn zle svedomi. Doma stale mluvili o jeji budoucnosti, o tom, bude-li nebo nebude-li studovat, o torn, venuje-li se nakonec hudbe nebo pUjde-li na universitu a refrain byl vtdy stejnY. Matka vtdycky debatu ukoneila: "Vtdyt' ona se stejne vda, bude to mania dkina a vyliozene penize."

Mai:a jen povzdychla. Nebyla tak jista, bude mama dfina, protole v koutku sveho srdt.

ce vedela, jak tetkou jest jejirnu hochovi piedsta y s mantelstvi a ae se sotva k nemu odhodla, debate ted', jak citila, na ne mysli. Ale to, to o torn nikdy nemluvil, bylo dostateenYm dirkazem, Ze se boji vAeho, co by mohlo byt zavazkern. Citila, to i kdy by se vzali, nebude to nikdy mantelstvi, o nemt by bylo motno fici, le na cell tivot, ze. doktor Halek je bude povatovati vtcly za pouto a te, kdyby je sam nerozvazal, nesnesla by ona se svou py gnou povahou, kdyby ji pfestal mit rad a odetla by, aby mu nepfekatelk 6asto uvatovala, ac tolik toutila it s nim, bYt mu stale nablizku, to by bylo moudtejk, vilbec na srinatek nepomYtleti. Vlivem noveho okoli vyprchala jeji g t'astna nab,da; bylo ji nekdy velmi tetko kolem srdce. Dospivala, divala se na Zivot jinak net pied rokern. Stala se v naruei doktora Halka Zenou a osamela testa Zivotem ji desila. Byla vychovana, aby s1a s nekYm ruku v ruce; jeji srdce volalo po druhem, potkebovala, aby se mohla k nekomu ptituliti, nekomu prospivati, o nekoho se starati. Nedovedla si piedstaviti dny, kdy by nemela komu iici, to jej ma rada, kdy by Lila jen proto, aby si vyclelala na Zivobyti anebo aby sklizela uznani a potlesk davu.

"Co bude z meho '2ivota?" zasteskia si east(), kdy starost, to jednou dojde k rozchodu, pi'lis se ji dotkla. Utekla se obyeejne frazi, ze je k tomu jeke daleko a ze se divot jit nejak utvati, aby byl snesitelny. V kouteeku romanticke Metiny dukdky uz tehdy vykehla straend mytlenka. "Nebudu moci Ltd bez neho, to vim, nebudu schopna jit 2ivotem, az jej ztratim. Uteku nejak krasne harmonicky ze Zivota, bez sensaci a oAklivYch slov. Pak stiskla sve srdce, ktere ted' bylo zdravejk, ale v nem2 leZela to moZnost ptedstirati pkirozenY sklon, aZ jednou vykroei za branu Zivota.

Tohle odhodlani se pliklo do jeji du'Se vkly, kdy ji zazablo vedomi, ze jejich laska neni pevnych kotenii, ze nemide trvati y e forme jako dnes a ze umte, bude-li piesazena do jinych pomeril. Jeji oei nabyly z y lakniho smutneho vYrazu; divala se pies lidi, ztratila snZivost urvat nee° ze tvota, byla jako jablieko na zlomerle vetviece, ktere srazi prvni vitr. Rodide nechapali, co se s Matou deje.

Byla nand, hodne„ nemohli si na ni natikati a piece jeji pobyt doma zdal se spi g e naskey ou neZ trvalou pkislu'enosti k tomu krasnemu, /askou stmelenemu celku rodinnemu. Dala Magde co mohla, pomahala otci v zahrade, udelala za matku vecku tees' praci. Nemohli ji nic vyeitati, ale nebyla ut tak jejich jako Kdy2 ptijel doktor Halek, ka mu na nadrati naproti. Matka jej eekala a ptipravila svaeinu.

On k nim 'AO nerad, chtel, aby sli ptimo z nadrak do lest a na Matinu prosbu, aby se stavil u rodietr, svolil s mrzutym vYrazem.

Pan' ptivitala Matina chlapce jako jejiho napadnika. Jeho student' pohled ji ponekud zarazil a tepla slova, ktera mu chystala, uschla ji na rtech. Tituloval Maim `sleeno" a bylo y idet, jak se snaZi, aby jejich pohied nemohl byt povaZovan za jinY ne2 ptatelskY. Mate bylo, jako by ji studenou vodou poleval a nemohla se doekati chvile, kdy naoini bylo sklizeno a ona mohla jit s nim na prochazku.

Doktor Halek citil, jak cize pirsobila nav g teva. Byb zmaten a sam ztratil rovnovahu. V takovych chvilich staval se mrzutYm. Ted', kdy vykrodili do poli, nemluvil, jen Kdyt zapadli mezi dva velke laxly tita, doufala Mata, to ji k sobe ptivine; nemohli se do to chvile ani polibiti. Na nadrati si podali jen ruce, cestou domt je sledovali zveclave °di vyptavajici se beze slov, koho si to kidicich taab vede. Ted', kdy si byli blizko a kdy je nikdo nevidel, lu g til doktor Halek v duchu neudrtitelnost tohoto pomeru a nemo.tnost rozvazati jej bez obapolneho zoufalstvi. Mrzel se, to sem pkij el.

Sli chvili mleky, smutni a zklarnani. Skiivan pied nimi vzlet1 do vise a zaeal zpivat. Mata se zastavila a poslouchala.

"Zna§ aril sktivanka z "Hubieky"? Poslouchej, jak je verna, jak jemne musil mit Smetai

i=3

to tak dtQv,i ,J1 vtLit v liudbu "

Strana 10 ADRESA TAIEMNiKt AADtr. Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. Chernosky, predseda, Houston, Texas, Stepan Valcik, mistopredseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas, Eward L. Marek, fieetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacir, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni v3ibor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. Kopeck', vrchni lekar, San Antonio.

TiskovYr vYbor: Jos. Horilak, College Station, J. J. KruginskY, Corpus Christi. John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu Fayetteville. Ed. L. Hru ggka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schtze 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejn r, Tioga, Tex., Rt. 1.

6. Moraveti Bratri - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schtze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v Ines.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schtze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Scheme 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Sehez. 2„ ned.

Dubina. C. A. Habernal, Wei12. Dubina mar, Tex., Rt. 2.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schtze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers. Tex.. Rt. 2. Schfize 2 nedeli.

16. Bala Hora - Bile Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schtze 3. nedeli v Ines.

17. Nov' Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. SchAze 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E, V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt. 6. Schtze 2. nedeli v mes.

20. Komensky. - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schaz 1 ned.

22. Jiff Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. &Hz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtz. 2 nedeli.

24. OeskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schilze 1. nedeli v 25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Skidmore, Tex., Rt. 1, Box 110.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaveskjr, Moulton, Texas.

28. Karel Jona - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slavonia - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schfize 2 nedeli kaidSr 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schatz. 2. n.

33. Hvezda Miru Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schaze 2. ned.

34. Slovanati Broth - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schtze 2 nedeli.

35. Nove Kvety Axte11 Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr, Monne, West, Tex. Schaze 2. stredu v mesici.

37. Nova Vlast Frydek. Norbert Jag, Sealy, Tex., Re. 1.

38. Svetio - Smithville. Jos. F. Siavik, Kittley, Texas. Schaze 3. /lean v mes.

39. Bedrich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schfize 2. nedeli v mes.

40. Cechosiovan - Hillje. E. K. HajovskSr, ElCampo, Tex., Rt. 2. Schilze 2. nedeli v mes.

VESTNIK 41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schine 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Mocha, Brookshire, Tex., Rt. 1. Sehtze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Ceati Bratri - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Sehtze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. Elgik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Scheme 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. 2ofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schatz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schaze 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schfiz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartog, Rt. 1, El Campo, Tex. &haze 1. nedeli.

Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, 51. Vernost Tex. Sc'nilze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

53. 6esk35. Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55.. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schaze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schilze druhou nedeli v 57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Ci gek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

59. Bratri Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schaze 3. nedeli v 60. Bratri Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schttreti mesic. ze 2. nedeli 61. Vesmir Poth. Adolf Mieulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schtize 1. nedeli kaZdY treti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2 , Galveston, Tex. Scheme 1. stredu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie 'Sulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schaze 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albino Balcar, Sheldon, Texas. Schaze 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, 2100 Lyle Ave., Waco, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

Schulenburg. Louis 67. Broth Svobody Dybala, Schulenburg, Texas. Schaze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Scheme 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. J. A. Du gek, Rt. 3 , Box 7, Cameron, Tex. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schtze 1. nedeli v mes 71. Nov' Raj - Penelope. Tom Prikryl, Penelope, Texas. Schaze 1. nedeli v mesici..

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. ,4. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

74. BorovY H&j - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schtize 1. ned. kagdY treti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kriian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Sellaze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pribyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

Dobrowolski. John Dorfiak, 78. Dobrota Jourdanton, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schaze 1. nedeli v 80. Tyre - Holland. Tom Hunka, Temple,„Texas, Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Retie - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82, Cecha Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schaze 2. nedeli v 83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schaze 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf JeZ, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Tex. Schiize 3. ned.

Ve streclu, dne 27. zati 1939.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulit, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v Ines.

86. SlovanskY Svaz - Zizkov. 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Heji, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v firadovne br. A. Kaclice.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Scheme 1. nedeli v mesici.

89. Rt,ZovY Dvar - Rosebud. Mrs. A gnes Skupin, Rt. .3, Rosebud, Tex. Schaze 2 nedeli.

90. Slovanske Sclru geni - Stanford. Frank Pustejoy skY, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schtize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Loat'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz Cechosiovanu - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivererest Rd., Ft. Worth, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes -- Hobson. F. L. PustejovskYr, Hobson, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schtlze 1 nedeli v mesici.

95. C,eskY Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schtize 2. nedeli v 96. Krasnd - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v 97. Placedo Placedo. Joe L. Elaik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schilze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schtize 2. nedeli.

99. Radhok' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Sch5ze 2. nedeli v 100. Pokrok Mladek - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex.. Star Route. Schilz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. Mrs. Agnes Paclik, Gainsville, Tex. Schtize 2. nedeli.

102. Hvezda MiadeZe - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schilze 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. Lad. Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici 106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pratka, La Grange. Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schtze 2. nedeli v mesici.

108. Jill PodebradskY - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4. Schilze 2. nedeli v mesici.

110. Jan Rosielc* - Kaufman. Steve t'astriSr, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schtize 1 ned. v mes.

111, Jaroslav Vrchlick3i - Sugerland. Stepan Valeik, De Vait, Tex. Scheme 1. nedeli.

112. F. B. Zdnabek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schaze 2. nedeli v maid.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukagik, George West, Texas.

Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, 114. Vyzovice Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouaka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schtrze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Lulta g, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Prilezitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deauville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schine 2. nedeli.

121. Spravedinost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. &Mize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Vkslovan - Cistern. Dorn. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schtize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

Luka West125. Touha - Westhoff. hoff, Tex., P. 0. Box '36. Sclailze 2 nedeli.

126. Dubov Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas.

Kenedy. H. W. Mareak, 127. Pokrok Kenedy Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vona, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schtize 2. nedeli.

129. Ladimir Mace' - Edge. Paul Matejka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. SchUze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bouaka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

(Dokoneeni na strane 11.)

ye stfedu, dne 27. zati 1939.

Rozmanitosti.

VZIMiSENi PO STO TISICI LETECH. Ledove pouSte arkticke stanou se snad brzy dejletem nejzajimavejSich pokusfe jake kdy podnikla biologicka veda. Neni vyloueeno, te se vede podaii pfivest k'tivotu z yikata, ktera vyhynula pied mnoha tisici lety.

Byly nalezeny taby a ropuchy v stavu pferukneho tivota, ktere se zachovaly neporukne po mnoha staletich. Kratce pote, co byly vykopany, otiVly a poskakovaly éile kolem, jako by se nic nebyio stalo.

Mnozi z vas znate drobne tivoeichy, zvane rotifera, tijici v stojatych sladkYch vodach. je, at se scvrknou na etvrtinu niho objemu, potahnou se vraskami a tadnYm zpiisobem je neprcbudime zpet k tivotu jinak, net" kdy t je vlotime do vody.

Arktidu mUteme povatovati za obrovskou ledVajlaka, ktera v ni zamrzla pied mnoha tisie: lee v rtiznYch hloubkaeT1 netiorna);, vykop:lin ui velik poeet vajeee se dokonce podanich k Sivotu, tile :77.a eni.„jakS% obsah se skrYva, v nekterYeh s vajieek, zachovanYch pa mnoha tcic letech konservovani v mrazu.

Mnoha, z pochazeji od zvirat, ktera vyhynula pied mnoha sty lety. Vedcove jsou toho nazoru, te podafi-li se jim probudit v nich zno'mohou se z vu tivot cot neni vyloueeno nich vylihnout tivoeichove, jake jsme nikdy nevideli, pfedpotopni nestviny nebo hmyz obrovskYcla rozmerte Ssavci a plazi v onech pfedhistorickYh dobach byli mnohem vetSi net dnes. Je proto pravdepodobne, to take hmyz byl Umerne vet51 net ten, kterY tije dnes. Skuteene take vime najisto, Se nektere druhy byly obrovske. Byly nalezeny zkameneliny vatek, majicich v rozpeti kridel pies ptil metru. Nate vatly jsou hmyz velmi utiteenY, nebot' chytaji komary a jinY SkodlivY hmyz. Dejrne tomu, to by bylo motne, aby se z nalezenYch vajieek vylihly obrovske vatky nebo jiny hmyz. Netrvalo by jiste . dlouho, a cele kraje by byly zbaveny komaril, a obrovki pavouci by nas zbavili zakratko v:sech much.

Kdyby se poclafilo uskuteenit tento div vedy, lidstvo by tim nesmirne ziskalo. Ale je tu take rub veci - a to mane lakavejk. Z nekterYch techto vajieek by se mohly vylihnout nestvilrne druhy, tisici zkazu a smrt. Co, kdyby se z nektereho vajleka vylihli obrovki lidotravi stfevlici a kdyby nektere zemi napadlo pestovati je potaji ve velkem a pak ye valce je vypustit na neptitele?

Veda ukazala nejed.nou, Se je schopna vytvofiti veci nezmerne hodnoty. Doufejme, Se rozluki i tajemstvi v Arktide.

Chvaia e'eskVelt lokornotiv.

Zadivame-li se zpet do historie a vzpomeneme-li si na reprodukce prvnich parnich lokomotiv, neubranime se Usrnevu asi tak, jako kelyt se divame na krinoliny, honziky a jinou modu dtivCjtich generaci. Dnes nam ty stroje ptipa.daji jako nemotorne hraeky a nechce nara vefit, Se se s nirni mohlo vabec jezdit. Pamatujeme se jeSte dobte, jak nevzhledne a mnohdy dokonce odporne lokomotivy jezdily na nakch lokalkach. PSi novYch doda ykach lokomotiv je jit o.tazka vzhledu samortejmosti. Mame dokonce mezi aeskYmi stroji d ye Lady lokomotiv, ktere motno zafaditi mezi nejkrasnejk lokomotivy sveta. Jsou to fla ks rychlikove lokomotivy facly 337.0 a 436.0 a obe j sou cestujicimi i vefejnOsti clobfe znamy. Prve se lidove fika.

"Mikado" pro jeji kratkY kominek na, mohutnem vysoce polotenem kotli a druha budila v r. 1934 pozornost na prvni vYstave vozidel OSD. na Wilsonove nadrati, kdy nak drahy pfekvapily vefejnost prvni barevnou tmavozelenou lokomotivou. Prace nakch intenYrU dovedla v obou pkipadech spojit maximalni vykonnost s krasnYm tvarem, prave tak jako slouti cela doprava nejen hospodai.skernu podnikani, ale i osveteni a kulturnimu rozmachu.

Strana 11.

VESTNiK

Bohate jei•abiny, Uroda ovsa.

Za starYch 'east' fikavali zku'Seni hospodati: "Kvetou-li jetabiny, urodi se dobfe oves." Letos se tato stara pravda pine osvedeila. Jetaby hojne kvetly; nyni na nich vidime zaplavu rudYch hroznit a o yes, kterY se prave sklizi, je neobyeejne pele-ny. Na mnohYch mistech se letos St'astne skondena sklizen oslavuje staroeeskYmi dotinkami. Posledni - tak zvanY dotinkovY snop - bYva vklijak vyzdoben nebo vystrojen do mutskYch el tenskYch Satü a s velikou y ou za zpevu a vYskoty chasy, odvaten donne 2enci, kteti vüz doprovazeji, nesou kvitim ozdobene kosy, srpy a roubiky a nejhezei tneeka nese Venn, upletenY z ruzneho obili a polniho kviti. - Jakmile vat s "babou" prijede na dvar, pada tneeka venec hospodafi a pfeje mu zdravi a Stesti. Hospodar za to poaastuje chasu jidlem a pith a slavnost potora pokraduje v hostinci za hudby, tance a zpevu. Za starYch cast path' be slavnosti dotinkove take obtad valeni se po strniSti. Na tento obyeej narati star' lidovY popevek: Co budeme robit?

US jsme .Budeine se valet s vrSku do doliny.

Cenci se valeli na strniSti v presvedeeni, Se se jim vrati sila, kterou ztratili pri na,mahave sklizni obili. Staroeeske dotinky poskytuji venkovskYin lidem uSlechtilou zabavu a jsou dikUeinenim za novY Prave Narodni souruCenstvi.

Dostali jsme do redakce tento dopis: "Valen' pane redaktore, radi se Vara sverujeme jako otci. Prosim za prominuti, Se Vas vyruSuji, citim vtak na srdci, abych \Tam tekl, co me teSi. V nedeli jsem pfijel za praci do nakho vkmi milovaneho mesta Prahy. Prohlidkou jsem ten k ValdStejnske zahrade, kde prave laralo Narodni sourueenstvi hru "Zkroceni zle Seny". S radosti jsem vstoupil k pokladne, ale zalekl se: v'Sechna mista byla vyprodana. Zeptal jsem se vedle stojiciho poradatele, Se bych rad stal, Sc na clobrY listek ne-mam a rad bych hru vide]. Zeptal se mne, zda jsem elenem rodniho sourueenstvi. Kdy2 jsem odpovedel ano, Sel a prinesl mne sviij jeden listek a to jeSte na kresio. Radosti a pro slzy jsem ani nepodekoval, kdyS mne Seki jdi a sedni si.. Byl to pravY elovek Narodniho sourueenstvi, Pomohl pottebnemu. Preji tomu muti mnoho zdravi, by mohl rozsevati dobro, za ktere pracuje. Musime se milovati vSichni. Doufam, Se vS'ichni budeme Si pomahati na na S. em kousku poctive zeme. --Bpozdravern J. P ... od Ptibrame."

Narodni pout' v rodifti Mikeldte Alek.

Dne 3. zafi. 1939 bond se tradieni pout' sv.

Jilji v krasnern jihoeeskem meste Miroticich, rodiki nejeekejkho narodniho =life Mistra Mikolag e Alte. PSi te pfliletitosti ria yStivte Mirotice a rodnY dtim nesmrtelneno Mistra a prosti-edi, kde vznikaly prvni poeatky jeho jedineeneho razoviteho urneni. Z Miroticka eerpal sve namety i rodak cerhenickY, pfitel AllA y, tvince "Natich furiantir, L. StroupetnickY. Dale nestor vkch loutkafft Ma,tej KopeckY7, meStan mirotickY, kterY zde hral a tvoril sve pr y -niloutkveCsda,rmuvytvoril povestn.é prince a princezny, rezbar-samouk MikolaS SychrovskY, kmotr Mistra MikolCte Alto.

Neznami hoste majI zaplatit piedem.

Hostinki tadaji svou oragnisaci, aby prosadila ustanoveni, Se neznami hoste v hostincich musi platit ptedem. Mnoti pr' se stale vice pfipady, Se neznamY host ji a pile a kdyt, mA platit, tak utede. Hostinki pouk.azuji na to, te system placeni piledem je zaveden v uzendlstvich, automatech a pod. „V hostincich pr Y je zptisob prodeje daleko obtitnejSi: i kdyt je prchajicI neplatie zadrten, to, co vypil a snedl, nelze mu jit odejmouti.

Eva Vrchlicka, pite pameti.

Eva Vrchlicka chysta pameti na sveho sla y -nehotcba,sikJrlvVhceo.Kniha vyjde pod nazvem "Detstvi s Jaroslavem VrchlickYm" v nakladatelstvi "Melantrich".

290 let na statku.

V nedeli 27. srpna odevzdal zastupce zeme&Asko rady dr. Prach pki narodni doEnkove slavnosti, konane v Lukavici u Rychnova n.

Knet., Karlu Noskovi, rolniku, umeleckY diplom a bronzovou plaketu za 290 rolth verneho drte ni pAdy a hospodateni na teto usedlosti. Rod Noskti podle pkedlotenYch dokladU hospodati na teto usedlosti od r. 1720.

BudapeAt', - Dep&Se z mesta Vilna, obsazeneho Rusy, oznamuje sebevratdu bYvaleho pfedsedy polske viady Alexandra Prystora, kterY byl blizkYm spolupracovnikem marSalka Pilsudskiho. Z MukaCeva v Mad'arsku se oznamuje, to Alfred Bitza, padesatiletY guverner Lvova, hlavniho mesta polske Ukarjiny, byl nalezen mrtev y e svem pokoji v jednom mistnim hotelu. Jedna se pravdepodobne take o sebevratdu.

W0K0N(7ENI ADRESAftE SE STITAI•IX 10.)

131. M;,. yro ---- Thrall. Hy. Slklek, Thrall, Tex,, Box 82. Schnze 2. nedeli v niesici.

132. :.- N-. at. oniuk --- Waller. J. J. Kulhanek, IT.cHif .teiid, Tex., Rt. 3, Box 29. Schnze 2 nedeli v 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schtize 2. nedeli v rnesici.

134. Bratrejov - Crowell. Chas. 2,1achae., Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schnze 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Rt. 2. Schnze 1 nedeli v 137. Taft - Taft. Bessie Janea, Taft, Texas.

Schnze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubar, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobod y - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schnze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Pt. 2.

141. (1'.ec.hoslo y ak - Mixville. Jos. TaSka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schnze 1. ned- kat. 3. hies.

142. Stefanik Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schnze I. ned.

143. Primal - Inez. Leo.- Krause Jr.,.Inez, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici.

144. Slavic - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Scht'lze 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schhze 1. nodeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Sch5ze 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schaze 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Pt. 1, Palacios, Tex. Schnze 1. nedeli.

149. TornaS Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. HaiciuS'ek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schnze 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry HoleS•ovskY, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schnze 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schfize 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elleg, La Salle, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. Anna Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Texas.

155. Maya Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schnze kaldé treti pondeli v mesici veeer.

157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schnze 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnY, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schftze treti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdarton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., F 0. Box 52. Schnze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jet, Iowa Colony, Tex,, Rt. 1, Box 39.

Strans 11

',twilit Organ Slovanske Porl rporojicl Jeclrnty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent (nation of State of Texas.

REDABTOR—FRiaNTA Xt01301A— DITOR Pliblishers Vydavatele ECHOSLOVAK PURL. 00a West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2,5e Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. !grainy adres zaillaj/ se do Rlavnt Cfadovity, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Cra p(' Lodge, Fayetteville, Texas.

Vellter6 olopiry, pfedplatraca ozratriky, beRftei adreaoYarty na Vestnlk. West, Texaz Vistaik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in B.out.b.

Kdo chce, ten mule. Nak bratrskou vetejnost bude zajimati sta y bratrskYch podpurnYch orgnaisaci v teto zemi, jak uclan je v rodence fraternalismu ye Spoj. Statech. Vettine riaS'eho, elenstva neni znamo, ze ye 1474 bratrskYch jednotach je sdruteno sedm milionamutti a ten v celkovem poetu 100,000 kadU a loti a ze. tento podte dlenstva je pojitten na test a ptil bilionu dolart. Tato ohromne, armada elenstva bratrskYch jednot se pfesvedeila, ze ,bratrske pojiOtani je tak bezpeene zakonite zarueeno jako u kterekoliv spoleenosti a je lacinejti. Bratrske jednoty obstaly lepe narazy ylekle hospodakske tisne net mnohe vychvalovane a pak zbankrotile pojitt'ovny a proto dieni agituji nejen ye syYch rodinach (doma), ale ziskavaji i vtechny sve zname a proto bratrske spolky v Soustall nezadriitelne rostou. Koname i my svou Cast povinnosti jako elanek tohoto mohutneho bratrskeho ketezu? Neni-lit nati povinnosti, abychom si urvali Cast, nat podil -- cot znamena, abychom nati agitaci pro nabor novYch &anu zesilili jako to museji delat u jinYch jednat.

Snad si nekdo mysli, jine jednoty maji lepti pole a stavi otazku: Kde main di rname zaeit?

Nejlepti zadatek jest v natem nejblittim okoli, kde jsme nejvice- znami — doma! Budeme prekvapeni, jak moralni deinek to bude miti na einnost elenstva v agitaci a jako prekvapujici vYsledlcy se objevi ku konci roku, az budeme eisti vYrodni zpravu o stavu elenstva. Stale bychom chteli vYhody, Wavy, podporu, pomoc v nouzi atd. a ani nevime, ze to vte je v dosahu nati ruky — jen kdyt budeme pracovat — protole jine Jednoty nerostou bez prate elenstva a nedostane se .jim vYhod, ktere . si praci pine nezasiouti. Bez prace dle osveciden.eho rdeni nejsou kolade. Nikde, ani v bratrskem pojikeni proto musime pracovat sami a vkchni. Kdo chce, ten mute!

Polar Naradniho divadla v Prate, rozlevajici se do C • eskYch kraja a srdci, byl polarem narodniho probuzeni, ktere znovu vzchopilo eeskY novernu n sill o zachovani narodni svebytmasa Bazar ve West se vydaill. Nedelni nadherna pohoda tvorila pripadnY rarnec k radastrie lade stovek neastnikt celoosadnilio podniku, potadatieho ye prospeoh Sdrul. A.O.T. a ovSetn, mriohoClanne.ho vYboru, jenl nemaie pkipra-vy a neruSe0 chod podniku rat:1 na stre,h bedrech. V poledne podavan byl chutne ptipravenY abed, fada ohCanu mesta West si proki dojeli, aby sy Ym tenutkam utettili domeci vakeni a tyto mohly se na Bazar vypraviti zaveas.

Kolem jedne hodiny odpoiedne park kadu Jaromir skytal obraz nejake pouti. Kohutova kapella vyhravala pod stinem rozlotiteho stromu, u Stanti kupili se hloueky zakaznikil, "bingo" syYm ruchem vedlo, vyvolavaei disal bri. Holdsek, F. 6odek a F. Neme'dek jimt pid vYmene bracich tabulek pornahali: pani J. F. Holasko-

aTNin ,John ,Nenleekova, Jiff, Kaeitova a Hugo Freund fikol namahavY — hralo se s ptestavkami del& odpoiedne a Cast vedera kdy vYher riz riebylo. Ve d ye hodiny zadaly proslovy. OchotOu pana Matue, zastupce wacovske pekarny, dodan byl pro kedneni a pa to drateni da,rovanYch veci dobrY mikrofon.

Obradnikem byl mayor mesta West bratr Kacit, kterY uvital shromatdeni, strudne vysvetlil heel podniku a k yell shanemti podtu ptitomnYch jinonarodovca to same Prones1 v anglidine. Nasledoval potadatel organu, jehot nametem bylo yysvetleni: kam jdou sebrane penize pro hnuti odboje, neptekrodujerne-li Icon o neutralite nazi einnosti v Sdruteni A. O. T. (o demt presnou odpoved' podavame v élanku na jinem mists t. Cisla) a zakondil vyzvou ku kedrosti i ca.stniku, aby Bazar ptinesl odekavanY vYtetek. Sla,vnostnim rednikem byl vzacny host dr. S. B. Kovacs, profesor sociologic na Baylor universite ve Waco. MiadY pedagog ochotne vyhovel pozvani'pokadajieiho vSr -boruadjelnBzarsevojil6nuchoti— Slovenkou v Pennsylvann rozenou — a dvema detain. Mluvil sladkou sloventinou, ka2dY mu zipinM rozumel a jeho fed obsahovala kadu hluboke, nepomijejici pravdy, ktera, jak nekolikrate behern feel logicky uvedl — nakonec VITEEL Jeho fed zanechala hlubokY dojem, prosta, net jakoby ze telezea • ratend slova zaryla se do mysli, pohnula svedomim, rozbu'kla srdee. Nadherny vYkon teanickY, tadne ottepalie &ate, jich opakovani — zkratka bratr Slovan vemluvil se do duk svYch spolubratra.

Dlouhotrvajici potlesk b.y1 uvedomelernu Slavakovi zasloutenou odmenou. A ted' slo od siov ke skutkdm obetavosti pro vec narodni. Dratebnikem byl nenapodobitelnY pan John Knapp; jeho hlasivky jsou jako z ocele, bodrY humor ma vrozeny a skoro v zasobe nep •ebe,rne a proto sly cenne pkedmety, vesmes darovane obchodniky, jicht jmena budou verejne oznamena, hraCkou na odbyt. V pill hodin y spousta veci,byla odkoupena, darovanY tok baviny za 101/2c libra koupil cltinak p. Ed .1,Valla. Ve etyr.i hodiny bylo ko•em spolkove sine jako v Dojeli navttevnici z osad okoinich a dokonce at z Dallas: mantels Vaciav Kraftovi, Josef Ondrdtkovi st. a John Slovakovi. Bratr Pavel 8krabanek obchazel stany s pokadnYm metcem, pkejimal utrtene penize, to a tam menil bankovky za mince cirobne, usmival se a s ptedsedou mistni odbodky S.A.O.T. — kolegou Aug. J. Morrisem uz predpovidali — kolik podnik vynese. Pked testou podavana byla vedere, nekteki starti osadnici pobirali se doma, aby jejich omiadina mohla na vederni veselici, ktera byla jak ut dnetni dobou obyeejem — korunou zdafileho podniku. Rozmerna podlaha nepostaCovala pojmouti tancechtive, kadovY popularni tanec "Paul. Jones" pfi nemt se partneri na znameni pitt'alkau odlouei a uchytaji dattiho partnera) taneen byi die udani uvnitf i kolem sine. Dobra vac se yydatila. westska oclboelca vykonala sviij podil nkolu, osadnici se zadrteli, utraceli hojne, tteclre a radi — vtdyt' pornahali akci z nejvznetenejtich viterstvi prCva a spravedinosti, viterstvi Pravdy. Marti zdar!

Vira lido v deskou narodni budouenost opfela, se a pfesveddeni, ze s koneCnou platnosti minuly doby, kdy vettina Cinui vycliateia taliko z S nasta/Ym podzimnim obdobim priblitila se' take sezona, oeskYch divadel a bylo by zahodno, aby k dosud radu let pasobicim ochotnickYm krouticm pfibylo kde motno dalti. Divadlo ma nespornou velkou vYchovnou hodnotu, zvlatte kdyt se voli vhodria. hra. Nam, udrtujicim v Teaiasu svoji reda sve narodni- vedomi a • aye tradice v matt ciziny,-jest Ceske divadlo nedim vice netli neaprikiad AmeriCantm, kteki sezpravidla. spckoji s-hrou lehcHho ram, jen kdyt pobavi.

Nam vtak jest -divadlo stele jests tkolou tivota, poueenim, utiechtilou zabavou a osvetenim v to jednotvarne tedi tivota. Prichazime do divadla se potetit a radi slytlme Ceske zpevy, hudbu a v mysli nam easto utkvi mnohe vety na jevitti pronesene, skr;;Tvajici vatne tivotni pravdy. My povafujerne deskif, divadlo za instituci velkeho a:ca.:xi:Amu pro nati II:a:rod-Ili a aulturni tivot. NaSemu dorostu neinkovani pki deskem divadle co vpbornaskola mluvene 6e giny a mla-

atfedu, due 27.- zari 1939, cid sily inky proto bYti. do teto ugeditile prace co nelvice pobizeny. Nabe obacenstvo ma pro Ceske divadlo nema1y zajem, hojne navAtevy ochotniek.ch her v H.oustonu, Dallas, Ennis a jinde dosvdeuji, ze rra:S lid spravne chape duleLtost a N;!znarn aeskeho divadla, siotky na'Seho Usili o zachovani jazyka nakch ptedku.

Ket tato vYzva dozna zamykeneho povzbuzeti, ket 'Ceske divadlo joke dlouho ptispiva, k udrteal a posileni naSeho deS'stvi! eske divadlia na.:qo si cestu i sem do nati nave americke vlasti a nalezia zde vieleho mezi natim ildem. Take zde ma dfiletite a krisposlani: bureovati, ptipominati nam vlast natich pfedkii, udrievati na g jazyk a take pabariti. Mai telly kadove oeho rtnicke kraulky krienY fikol, jestlite pracuji poctive a nelistne, aby tote vzne.. .e.ne poslani eeskeha divadla, phkily a tak pomahaly k eidrien1 naM vetve.

Obievitel pevniny a jitniho polu. Neni jisto, kdo prvni objevil pevninu u jitniho pOlu. Ameriea,ne tvrdi. Ce to b yi miadY kapitan Palmer v listopaclu roku 1820. Anglidane naproti tomu tuto east priditaji svemu krajanu E. Braunsfieldovi. Potom bylo at do roku 1850 poisadatio nekolik vYprav: rusk(, frandouzska, americka a anglicka. V druhe polovine rninuleho stoleti ueinilo se vehni mai°, az zase na podatku nyrieltiho stoIeti se yYzkumy obnovily. Nor Amundsen dosahl jitniho polu 14. prosince 1912 a 35 di-1i pc) to pkitel na jitni p61 Anglidan R. F. Scott. Nic vadlneho se vtak nevykonalo pro prohleteni s yrchovan.osti nad objevenYmi zememi.

VYtkunine vYpravy se omezovaly na to, ze tam vztyCily prapory a zanechaly dOklady o svych objevech. Prvni stat, kterY prohlasil svou svrchovanost nad easti anta •k.tickYch uzemi, byla Vtechny zeme, ,ktere jsou mezi 57 stupni.-.,'m jitni silky a jitnim pelern a mezi 80 a 20 stupnem zapadni delky byiy pestaveny pod spravu guvernera FalklandskYch ostrovti. Anglieane zavedli ihned poplatek pro vtechny velrybare, kteti mCii sve zimni stanice na pobfeti ostrovil v techto krajich. PodobnY poplatkovY system byl pal: Anglieany zaveden i na fizemi v Rossova moti. AnglickY bfiklad byl ihned napodoben Francouzi, kteki deli zemi Adelii, objevenou v roce 1840, pod kontrolu guvernera Madagaskaru. V roce 1924 vtak zahranieni odbor nati Unie prohlasil, ze je treba, aby mohla byti proialatena svrchovanost Spoj. Staae nad zememi, objevenYm.i od Ameridant, dokazat,ze tyto zeme byly kolonisovany. Tirnto americkYm prohlatenim bya mezinarodni posice fizemi kolorn jitniho pOlu komplikovana.. ProblaSeni svrchovanosti totit se obvykle tkemi tketell: je tteba zemi objeviti, kolonisovati a yefejne ohlasiti svou svrchovanost. Avtak co se tyre antarktickeho, tyto tri podminky nebyly zachovany. Francie a Anglia ovtem verejne prohlasily svou svrchovanost nad zemejejich vS7pravami. Ale kolonimi, sace nebyla provadena. Anglidane site posilaji do dzemi, nad nimt prohlasili svou svrchovansot, sve dredniky, kteri vybiraji od velrybatil poplatky. To je ovtem• akt statni svrchovanosti, lee teoreticky tato firednici netvoid trvale obyvatelstvo. Krome toho antarktic,kY kontinent byl obj even jenom na, svem pobreti, takte tim se ste,ti dava dosta,teenY dilvod k tomu, aby nekter:), stet se povatovai za viadce celeho Utemi.

Otazka to by ovtem zilstala diste teoretickou, kdyby se nebylo ukazalo, ze antarktickY kraj ma neuveriteinou cenu pro lov veiryb a kdyby nebylo dotio k velikernu rozvoji letectvidNedavne vYpravy Byrdova, a Ellsworthova, , situaci tosthily. Byrdova zakladna Maid, Amerika — byla pclokena na kitemi anglic.keni. Byrd label nad imeraim, letere .bylo potom nazvano Zemi Marie Byrdove, a- Ellsworth v race 10.'5 letem pies 8,000 mt2. objevil -velika Uzerni . mezi Zero!

Marie Eyrdo ye a i:r ami ra r aiklandu. Neelavno vlada Unie oznamila, ze neuznava Otemni hranice, oznakene jinYrni staty a ze si vyhratuje pram) pripojit Spoj. Statfana tame, objevene amerielcYmi badateli. f:.by byla dosatena dohoda o narocich jednothvYch static na nekolik miliomil neobydlene a prakticky nena osidiene zerne, dvacet zea l pkislibilo jit Utast na kcn.ferenol. o „(3 .-htarktide, IcterA.. se budekonat v kvetnn pliStino roku v norskem Borpug.

Ye sttedu, dne 27. tail 1939.

Kratee-ca vsem. Nemedti raubiti pa vojenskeru abort' Polska neprodlene zahajili vykradani jeho ptirocinich a hospodatskYch zdrojtt. Nacistet ciftini intenyti jsou jit v zabranYch oblastech a horedne pracuji na planech k zvtgeni tetby uhli v polsktch dolech, ktere loriskeho roku vydaly 45 milionu tun tvrdeho uhli: Polske zbrojovky, jet pted dvema tYdny vyrabely poiske sttelivo, pracuji na sttelach pro germanska dela. Vet gina slerskeho uhli a jineho zboti bude dopravoyana po teleznici v Koridoru, do nft — jaka, ironic — francouzskt kapital ulotil asi $10,700,000. 2eleznice tato vede z Gdynie do Katovic. — Neuvetitelne brzice, poraika vojsk Polsky zavinena byla die nazorti cizich vojensktch odbornikil nekolika einiteli: Poiskt vojak je stateent a vytrvalt net nema pattidneho vzdelani; dustojnici po vet gine seihali, vysoci pak pokud se tYka, strategic zklamali vubec. zbroj armady byla proti nemecke podtadna, opevneni a zasobovani chatrne. Armadni nejvyggi veliteistvi dopustilo se stragne chyby tim, to se pustilo do bitev pti hranicich misto aby lakalo vettelce hluboko do fizemi a tam mohutntm naporem neptitele drtilo. OvS'em, nebyvge nastupu ruske arma,cly ze zadu, udatni polgti vojini by se byli branili mnohem dee — takto se dostali do kle gti a nastalo Upine zhrouceni vojenske moci Polakt. — Do pondelka, t. ttdne ruske voje obsadily tai petiny itzemi bSTvaleho Polska. Celt svet s dychtivosti odekava, co ma Stalin za lubem, protote Moskva oznamila, to povolani branci Sovetit ziistanou mobilisovani nadale. Turecko vyslalo sveho vyslance ku Stalinovi, rumunskt . vyslanec je k nemu na caste a Jugoslavie vygle sveho co nejdfive. Celt Balkan a s nim i Spojenci jsou v zimnienim stavu nad vtvinem ei daisim postupem Ruska.

Bude Stalin pokradovat v zaboru tzemi, jet bylo Rusku po svetove valce uzmuto a dam Rumunsku (Bukovina), ptipoji Podkarpatskou Rus do svazu Soveta, ponecha Dardanelly Turecku, jet jsou vtchodiskem ruskeho obchodu resp. vojenske moci z Cerneho mote? — Hitler ve sve knize "Mtj boj" klade velkt dtiraz na dosateni Ukrajiny, bohate zasobarny obili a ptibliteni se k naftovym ztidiftm Rumunska.

Dohodou se Stalinem tento zanier — pads. Rusko obsazenim jihovtchodni east Polska postavilo germanskym vtpadum nerozbornou hraz. Co ted'? Znalci zakulisi, diplomat a vlady evropsktch state yydkavaji s ptedpovedi, ktera pochopiteine je nemotna, dokud z Moskvy nejblitgi dny neptinesou paprsek svetla. Ptitomne doby deji se *steel a uddlosti zdanlive nemotne, neuvetitelne. — Rozhlas oznamoval, to Stalin povolal k sobe zastupce Siovenska, cot naznaduje jeho Umysl navazat se Slovenskem "cliplornaticke styky" eili ptibliteni se Mad'arsku, ktere je vasalem nacismu a lakes kteret by mohli Germani podniknout vtpad proti Rumunsku.

Neni to Stalinuv zamer postaviti povetstnemu "Tlak na vtchocl" mocnou ptekatku? Hraje Stalin planovitou hru, phi nit napalentm buds — Adolf? Okazale oslavy nacistu nad uzavtenim smlouvy o neutodnosti mezi Nemeckem a Ruskem mohou v nedaleke Jobe vyjeviti neblaze. Hitlerovy sny o ovlacinuti vtchodni Evropy se podinaji rozpiynovat . . . .

Navg tevy v redakci. V sobotu dopoledne zastavili u nas usedlici okresu Kaufman: bratr F. Kofnovec, s mantelkou a dvema syny. Vraceli se z Austinu, kde meli iizeni ohledne sveho nejstargiho syna, ktert se dal zapsati na statni universite k pokradovani ve studiich. Hoste prohledli si se zajmem tiskarnu eechosiovaka a po kratg im rozhovoru v ceste pokradovali.— V pondeli dojel do West pokladnik Hi Utadovny bratr Fr. Steiner v utednim posiani, jet si Vytaclalo malem eelt ftterek. Odsud vydal se bratr pOkladrift do Temple, Tex. —Bratr 3. F. Chupfk z- Troustomt ptekvapil nas letmou na vgtevou v fttery dopoledne a pekne jsme si byt' kratce pohovotili. Nav g tevy nas velmi potetily.

— Clona, zakrSivajici diplomatickou einnost na Balkane byla dnes poodhrnuta, aby ukazala nove pfatelstvi mezi Italii a Reckem.

Thlkazem tohoto ptatelst yi je rozhodnuti Italie odvolati vojska od feckYch hranic. Pravi se, to Rekove u6ini totet a odvolaji vojska od hranic; Albanie,

vtaTutx CASOVE Y./VARY.

Slovanska Podp. Jednota statu Texas ma Nadu pojistek, to neni motne vtmluvy. Pojistky diativotni, 15 a 20ti lete, 15 a 20ti late nashromatdene. detske nadadni a Pile. Pojistky mono zvt giti at do sumy $5.000, certifikay dotivotni za dvaceti lete zameniti. Detske poji gteni nemelo by schazeti v 'Zadne rodine elena mei Jednoty. Svflj k svemu!

Velka farms k pronajmuti!

248 akra dobre pfuty v okresu Jackson, poloiene na, dobre ceste El Toro-Vanderbilt, lined u g.koly Casa Blanca. Stavby ma: jeden 4 svetnicovk domek. stodolu, kulnu, dust vody a yeti .k, a dale od techto staveb jest menii domek pro delnika, kterk bude letos piestaven. Kai dy pfidy maid bYti °banyan. Nit, jemci se ponecha dostateenk poeet akrii na pastevnik. Mine sit! 75 okra baylny.

80 akrit krmiva a as 50 alau jest ve vladnim programu. Najemnik musi miti naladi a dosti sil k ebdelavani farmy, tei musi bkti v dobrem finanenim stavu, aby raohl zasiti bez dluieni. Smlouvu dostane na tii roky, rent yiechen z dilu. Adresujte na S. P. J. S. T., Fayetteville, Teas.

(39-40)

Pies tri stovky dolarcii vynesl Bazar odboeky S.A.C.T. ye West, potadant minule nedele spoledne s tadem Jaromir Cis. 54. Na dnegni pornery je to vttetek velmi sluent a v gechna east patti nej en bazarovemu vtboru, ntbrt i v gem fteastnikiim nedelniho podniku. Vgichni jsme se v nedeli pane pobavili, uzili srdedneho veseli, ptatelskeho rozhovoru, utratili neco penez a svornou snahou pomohli k ziskani dnes velmi pottebnych penez na akci odboje. Budou jini nasiedovati?

Cernauti, Rumunsko. — Udrtuji se stale povest, to Nemecko s Ruskem se jit dohodlo o ztizeni talc zvaneho "naraznikoveho" statu z polskeho uzemi, ktere zbyde, at si Nemci a Rusoye vezmou z Polska to, na co si Cirri naroky. Z Nemecka jsou jit rozesilany mapy, na nicht jsou zakresleny nove hranice tohoto naraznikoveho statu, ktert by byl pod ochranou Ruska.

Tento novt stat mel by asi jednu ttetinu rozlohy btvaleho Polska. Die techto map, ktere vgak nejsou pokladany za oficielni, dostalo by se Rusku celeho vtchodniho Polska od linie, tahnouci se od jihu od Ptemyglu at k hranicim Vtch.

Pruska na severozapad od Bialystoku. Nemecko obdrti tzemi na zapad od novtch hranic, jet budou zainati pod Katowicemi, budou se tallnouti k severu skoro at k Lodti, pak se ohnou na zapad a konedne na severmtchod at k hranicim Vtchodniho Pruska. Poznatt a Bydgoge budou ptivteleny k Nemecku, Lvov a Vilno k Rusku. Novt stat nebude miti ptistup k moti a bude zbaven slitch prumyslovtch sttedisk.

Belehrad. — Ze spolehlivtch prament se oznamuje, to je vedeno vyjednavani o uznani sovetskeho Ruska a o pakt o neutoenosti. Jugoslavia a Rusko at dosud nemeli diplomatickYch stykU. 'Vojta, GoergeviC, president rohnekStch kooperativ, late' pied nekolika dny do Moskyy, _ Vratil se, ale zase odelel, neznarno 'tarn

(Pokradovanl se strany 1.)

Casu podobne "air mail letters" do Washingtonu zaslati.

Al doposud cela, propaganda byla vedena toposidni stranou, talc ze maji vice dopiaa proti net pro, a jelikot nam v gem slovanskeho ptvodu mei° by na torn mnoho zaletet, aby ona pfedloha ptijata byla, tedy katcit each, Moravan, Slovak, Hanak, Polak, Slezak a Srb mel by na senatory z katcleho statu cele americke Unie poslat tadost o schvaleni one ptedlohy, jak o ni nag president tada.

V senatu mama 96 zastupcti, t. j. z katcleho statu dva. Tedy aby ona ptedlcha mohla byti v zakon uvedena po schvaleni kongresem, musi pro ni vagina senatortl take hlasovat. At doposud se pro onu ptedlohu vetSina senatorft neprohlasila.

Nam by na tom melo mnoho zaletet, aby nejen teskoslovensko a Polsko pti glo opet ku sve samostatnosti, ale take aby to lep gi tkida Nem• byla zbavena tech hrubiantl, lupidti a vraht a is Hitler.

Ten lepgi nemeckt narod trpi bidu a nedostatek ye vgem nasiedkem toho, to Hitlerovci pint= rukama rozhazuji pro vtbavu a udrteni vojska, a tisice miadtch mutt nejen v Polsku a Francii padlo v boji, ale take tisice dobrtch Nenict na bojigtich vykrvacelo.

Hitler ktidel: ja nechci valku, dejte mi co taciam a budeme ptatele! To same cirri lupiei bank — ja nechci vas, ale vale penize, nedateli co taciam, talc vas sttelim. Doufam ale, to se Rusku koneene podati prosadit Tolstojfiv panslavismus, t. j. spojeni Vgech men gich sloVansktch narodu v jeden silnY demokratickt narod v Evrope a Asii. Domnivam se, to nas general Syrovt na torn pracuje v Moskve a te jeho to byla prate k, uzavteni nefitoene smiouvy s Nemci, tedy doufejme to to uskuteeni.

Vzdor evropsice valce na ge texaska, mesta rostou. Podle uclani Spojeneho tisku at doposud bylo povoleno staveb v texasktch mestech jak nasleduje: Houston $19,739,245, Dallas $6,959,022, Fort Worth $4,349,114, Corpus Christi $3,592,960, San Antonio $3,620,616, Galveston $1,096,188, • Beaumont $1,096,188, Lubbock $2,297,069 a statni mesto Austin $5,742,067. V Austinu bylo povoleno mnoho statnich budov, tedy vtkaz staveb ptevy guje jinx mesta s podobnym poetem obyvatel.

Mimo vtge udanYch Cislic povoleni staveb v Ioustonu, mame nekolik novych ptedmesti, ktere take maji za mnoho set tisic budov.

Kdybych mel kdy k rolniCeni v houstonsicem okoli, tak bych se zabtval mleicatenim, chovem veptil a ramie drubete, do pole bych sel razne picniny a do zahradek ruzne zeleniny a ozdobne kete, brambory, patety, zeli, salat, mrkev, cviklu, cibuli, Cesnek, rajska jablieka, melouny, pumpkinse, zemni ofi gky atd., pak pro miedne kravy chtel bych dobre trench silo, abych mei dost derstveho krmeni pies zimu, hegari, cukrol, korn, fazole, alfalfa a o yes udelaji dobrou smigeninu pro silo. Kdo ma vet gi pole a dost vody, tak by mohl udelat dobre penize pestovanira husi, kachen a norek a distokrevne dr0.bete jintch druht, ktere se lepe prodaji na mnoteni net obytejne v trhu.

Federani odbor statu oznamil minult Ctvrtek, to pies 20,000 Ameridanii vratilo se do Spojentch Statit z Evropy ye dvou ttcinech, dovr ge/Itch 7. zaklm. Bylo zjiAteno, to 9,900 cestujicich ptistalo v atlanticktch ptistavi gtich v tYdnu, zakondenem 7. tali. Vedle toho ptistaly v New poet ptivezeYorku dye cizi Jodi, ktere n ch cestujicich neoznamily, ale obe maji mists pro 2,350 eestujlelch. Odbor statu ma tedy za to, to v tidnu tom ptivezeno bylo nejm4ne 12,000 cestujicich. V pfedchazejicirn Vdriu 9,300 cestujicich pkijelo z Evropy do ptistavu ye SpojenYch Statech a 1,200 do kanadskSTch pfistavii. ✓ ttdnu o d7. do 14. zati ptistalo opetne velke mnotstvi Americana, yracejicich se z Evropy, avtak ptesne &slice nejsou doposud znamy.

Belehrad. — Nasledkem vzpoury 2,000 slovenskYch yojakil cela slovenska armada bude rozgaittn4 a vojael mezi 36 a 40 lety byli jit Posl 4P! 001111.1.

Strana 14

VESTNIR

0 BIVOJI. A VLADY knegny Libu S. e gil v lesich, kolem Kavei hory se rozkladajicich, hroznY divoky• kanec. V:. .ichni se ho bail, nebot' byl zutivy a mreaho, rozsapal a zhubil. I na lovce dobra ozbroe se poukel.

V krajine, pak velike skoky nadelal; cele }any obili rozvalel, sady rozrYpal, a ka gde domaci zvike, jea do cesty mu pkilo, rortrhal.

Marne byly pokusy iovcü zmocniti se ho. Nejednou se stab, g e i lovec na koni vratil se s neporizenou. DivokY kanec vrhal se na kone, ag jim bricha ostrTini tesaky rozparal, takge jezdec byl rad, kdy g sam g iv dome dobehl.

Tak se po dlouhY eas raarne namahali zleho zvikete se zba\olti. V krajine te gil toho easu mladY mug jrnenem Bivoj. Toho vSichni velice meli radi pro jeho dobre srdce a statnou mysl.

Bivoje LuidnY kanec velice ziobil, tak ge si kance zahubiti. Vystopoval, kde se schovava, i kaluZ pod starymi buky, v ni g se o polednach :orovaloval. Kdy g ho byl del'Si eas pozoro yal, na nej do lesa. Chtel na nej vy. sotva, za-

zd

aemohl od ' zanes, u neho : .ohou a hlay ou hodil. Ale mohi nazulit 1-.1enouti svYrni tesaky a tak nohy rozparati, jiC ho dr gel Bivoj za uSi. A drgel a nepustil. A kanec zurive chrochtal a trhal sebou jako zbesily, a zuby cvatal. Ale ji g ho me! Bivoj na zadech a ji g ho nesl.

Na ceste si vzpomnel, jaka, by to byla slava, kdyby kance giveho donesl na hrad kne gny LibuSe. Jen si to pomyslil a ji g take vykonal.

Na Vygehrade prave byla naMtevou sestra Libu'Sina, kne gna Kazi. Na hrade bylo velice givo. Bylo tam mnoho vladykd a jinYch vzacnYch hosti. Kazi a LibuSe se prave prochazely zahradou, kdy2 najednou zavznel jasot a troubeni. V torn jig spatrily Bivoje s hroznym ryS'avYm kancem na zadech. Vzkrikly podivenim. Jak y to hrdina! Multi jãsali, slavu volali.

Na rozkaz LibuSin zabil Bivoj kance a pak byla slavna, hostina. Po hostine pkinesla kne g -naLibuSeskvoty,rmanYpsodala ho Bivoji.

"Sestra Kazi sama ti jej vybrala," pravila s tsmev em Ale nejen ge skyostnY pas za odmenu dostal, nybrg I knegnu Kazi za rnan gelku. Ta si jej byla velice oblibila pro jeho silu a milou povahu. f6i VALKA. Kdyg slavna vladkyne Oechtt, kne gna Libuge, zemkela, videly divky, ge jig nejsou v takove vagnosti, jakou neivaly za givobyti sve pani.

Tegko to nesly a na stare easy vzpominaly, kcly mugove se jim klaneli a je poslouchali.

ObzvlaSte pak se rozhnevaly, kdy g nekteri z mugu jali se jim posmivati.

"Panovaly jste, klaneli jsme se yam, ale ted' ug je s vati vladeu konec. Jste jako bludne ovce." Tak Cilcali mugove.

Divky se hnevaiy a ziobily, alt koneene nejsrnelejSi z nich, Vlasta, kekla: "Pomstime se mugum! Prot maji se nam posmivati? Zbudujeme hrad a ve zbrani se vycvieime a pak valku jinn vyhlasime a k poslu gnosti jich donutme."

Ta fee se divkam zalibila a vystavely pevnY hrad za rekou Vltavou a nazvaiy jej "Devin".

Divky pak Vlastu ve vSem poslouchaly. Na jeji rozkaz roze'Sly se po v'Sech krajich, aby vyzvaly vgechn..7 divky k boji proti mu2am.

Toto yzyL-Li. nebylo nadarmo. 2eny a divky r‘.137 na Devin Co... svYch rnuil& brat?! a ne-, rend otcfi, dcbyly a nad nimi panceol--.

Mut Z . 7 7.7 Ss.7.-nu tonic jen small, tikali si, jaka zabava to bo:de s divkarn ibojovati. Jen kni2e P!'emysh cc nesmal. 1.3y1 smutnYa pak jim povedel, pre6.

MC! sjoo:: Byla noc. V povetti, bylo p1no 7o, vSech stranach byly poCary. uvidel jsem divitu. v Zpod prrlby ji viaiy diouhe vlasy, v jedne ruce mela ince a v druhe CDI. Na, zemi le geli v pra-

Ze starch povesti iiesirgeh.

(Die JiraskovYch "StarYch Povesti CeschYch.) chu a krvi zabiti muD. Ta divka behala jako vg tekla, Clapala po mrt yYch, pak nabrala do eiS'e krve a pila ji jako zvire drave. Tim videnim vas varuji, slySte mou sec a lehko ji nevagte!"

II. Zatim se divky no Devine pkipravovaly na boj proti mugtim. Slibily si vernost a slibem yelikym se zapkisa,hly, ge vlastnimi med. se zahub!, jestli.ge povoli, nebo dcpusti-li se zrady.

Tak prisahaly na Devine sve velitelce Vlaste.

Ta jim vCem velice moudre velela a mista jim vykazala. NejmoudrejS'i si nechala v rade, opatrnyrn porueila hrad, a odva gne do pole vyslala, aby proti mu gftm bojovaly.

Multi pak zustall v bludu a nedbaly rady knigete Premysla. Jako na neja,ke veseli hrnuli se si myslil, Ze jak jen meeern 0 1,7C'" se lekno7 a utekou, jako )11:Thytern s hrachem. neutekly, ale i-o-,•o.o,• or: v•y;•;-,A];., Viiasta, je vedla a k I wo! o.ahy dodavala a je "teprve se nam muh vysnieji. <.'rz.ko m,,..okyne budete. Lepe jest zahynouti, neZli se jim dati na milost. ProtoZ' na ne! Ne givte nikoho, at' bratr, at' otec!"

Jen dorekla, a ji g se hnaly na udivene muge.

Sipy z jich 'Lulea jen na mu ge prSely. Tu jig nebylo do srnichu. Krvaceli, , celYmi kadami padanegli se vzpamatovali, ji g, do nic hrozzurene geny meei sekaly a oStepy bodaly.

Boj netrval dlouho. sta mu gti padio v boji, ostatni utekli. Dobre je gte, ge byl blizko e'ernY les, v nem2 se schovali. Jinak by byli jiste v:Sichni pobiti.

Devin i vechno okoli ozYvalo se viteznYm hlaholem divek. Povest o tom rozletla se po cele zemi, a mnoho jinYch 'Zen a divek ptidalo se k nim, aby proti mu gilm bojovaly.

MuZum byio opravdu zle. Nebylit' nikde jisti Zivotem. Dlouho, dlouho trval hroznY ten boj. Koneene rozhodli se muZi, divei. tou sicbou rozliceni, Ze poladaji kni g ete Premysla, aby je vedl proti divkam, ge jig ho budou poslouchati. Mnozi se ani rozkaza kni gete Premysla nedoekali a sami houfem jell na Devin.

Zajali mnoho divek a na Vy'Sehrad zajate je pkivedli.

To Vlastu velice rozhnevalo, tak ge vyrazila se vgemi divkami proti samemu Vygehradu.

Byla si jista viterstvim. Ne gli vsSak se k nemu dostaly, jig se jim vstkic hnali mu gove v pinem Siku. Boj byl velice dlouhY a krutY. Divky se zurive branily. Ale kdy g jejich velitelka Vlasta zahynula, tu padl na ne nahle veiiky strach. Utikaly zmatene, zbrane zahazovaly. Mu gove hnali so za nimi k Devinu, a tarn byl konec Z'enske udatnosti. Tarn jiC zase plakaly pa Zensku a o milost prosily. Tarn take do§lo ku koneenemu smiru'k dobru cele viasti.

Od te doby jii nikdy nepovstaly divky proti muZfim v zemi Ceske, nYbrt Zily s nimi v shode a2 do dneSniho dne.

0 HORYiViiROVI. Za davnYch cob panoval v Oechach knite Kresomysl. Za jeho vlady nalezeno bylo zlato a stribro v rtznYch e eastech Ceske zeme, obzvla,Ste na Jilovem a Brezovem vrchu. Tarn hrnuli se lide ye velkYch houfich, chtice rychle zbohatnouti. Zanechali hospodarstvi a vSeho, takZe pole zustavala leZeti ladem. Byla obava, Ze v semi Ceske nebude dosti chleba.

Krae Kresomysi sam horniky podporoval a praci jim schvaloval. Marne byly prosby vladykü a jinYch pant:. eeskYch. Marne poukazovali, Ce chleb clUlelitejS'i stribra, Ze vSechno zlato a stribro nenasyti hladovY narod. Kresomysl miloyal drahe ty kovy a proto stal na tom, aby so dolovalo co nejvice.

Ze vftch vladykti CeskYch nejtiZe nesl to Horymir, vladyka na, Neumetelich. Ten s mnohYml jinymi odebral se na VyS'ehrad, aby vyzvali kniZete Ktesomysla, aby zjednal napravu a rolnikY domU zpet k pluhum poslal. AVSak Kreso-

Ve stredu, dne 27. zaii. 1939. mysl na jejich napominani nic nedbal, take rozmrzeli s nepo?izenou Sotva 2e hornici usly"Seli, ge Horymir byl u knigete na ne galovati, ihned se na Horymira hrozne rozhnevali a pomstu mu slibovali.

K 'veeeru hnali se k NeumetelfUn. Dbrazili tarn v noci. TiS'e pli gili se k Horymirovu staveni. Tornu byl v:;ak nekdo vyzradil, co se proti neinu chysta jeSte v eas. Horyrnir vstal, ozbrojil se a vsednuv na sveho nejlepS'iho kone Se mika, ujigdel pryC, kam hornici dostihnuoti ho nernohli.

Byl zachranen. Ale jak ho bodlo u srdce, kdy2 se ohiedl a spotril hroznou tu zkazu, ji g hornici zpusobili. Cell y es i s tvrzi stala v plamenech. Stohy obili, sYpky — v:(3e znieeno.

Horymir zapkisahl se, ge givot na to obetuje, aby bezpravi to krute pomstil.

"At' zaernam jako uhel, at' mne rozsekaji mYm vlastnim mebern, jestli g e jim vgechno nesplatim! A vie a hut!"

II. Neumetelska dedina byla znitena. • Co neshotei, vzali hr'oaici s sebou za korist. ji.i„ shanel. Horymir Ani dva (Joy bra.nnL, rr.x7rsohotteni bezpravirn Bylo n-moho ;?rid a,11. hornikt, radi se k proti. laorniktra, Ti Kdyg se stmivalo, neniCeho netuCili. Myslib, Or Tiorymir kcie lesy bez pomoci V bide. Pokojne ulehli spali. Jak se v§ak zdesili, kdy2 probuzeni byli za noci apavYrn dYmem. Strechy hotely jim nad hlavami. Zmateni pobihali sem a tarn, vynaSeli majetek a natini.

V torn se na ne oboCili hide Horymirovi a sekali do nich i oS'tepy bodali. Pomsta jejich byla stragliva. Stroje rozbity, jarny zavaleny balvany a troskami, boudy a .vS'echna staveni spalena. Neg li nastal den, byli Horymir a jeho lidee ti tam.

Knige Kkesomysl se velice zarmoutil, kdy g ho doSly zpravy o zkaze stribrnYch dolt!, a na Zadost rozzurenYch horniku nechali vsadit Horymira do vezeni. Pak svolal v§echny vladyky a pany k soudu. Horymir stal sam proti houfu rozlicenych kovkopti, hlueicich a porntsu ga,dajicich.

"At' je za giva upalen!"

Knig e sam naklonen byl horniktim, a proto marne prosili vladykove, aby givot Horymirftv byl uSetren. Jen tolik vladykurn povolil, aby nebyl upalen, nYbr g vlastnim meeem popraven.

Kdyg rdzsudek byl oznamen, prosil Horymir . knigete, aby naposled jeSte dovolil projeti se na jeho milovanem koni Semikovi.

"Jed' si," odpovedel knift. "V:Sak nema Semik tvitj kkidel, a proto nam uplachnouti nemuses."

Prato piece nakidil kni ge, ally brany zavreli, a na Horymira dobrY pozor dal. Ten ji g vyva,del milovaneho kone ze staje. Objimal, a liba,1 ho, jakoby to nejmilej g pritel jeho byl.

VS'ak on ,einik byl Miñ, jakYch Indio. Sam knift obdivoval se jeho uS'iechtile krase. Nekolikrat objel nadvori, pak se vzepjal na. znameni Horymirem mu dame a 'gilen.ym skokem premeth se pies ohradu. Pak jako Ptak snesl se nekolika skoky se strme skaly vy gehradske dolt! do Vltavy, kterou preplul a donat Pani tuhli hrtzou a jiste myslili, Ce kUri i jezdee leti. rortri,§teni dole pod hradem. Jak Y vSak byl jejich UZas, kdy2 v dalce spatrili je oba, jak ujiftleji üdolim k Radotinu, k velke radosti zemana a vladyka a k velike zlosti stribrokopfi, hornin.

Vladykove se jail zase za Horymira prositi a knift jich jiC neoslySel. Zamiloval Si statneho jezdco a jeho podivuhodneho belouSe. Ihned vypray !! na Neume,tely posly, ally oznarnill Horymirovi, Ce se smi bez bazne na Vy;";ehrad vratiti, a te je mu trest ocipuSten.

Horymir navratil se na Vyfthrad boa Sem:ka a velice smuten. VSechna ta prizen pana a kniZet.e Hi-e,somysla sameho nemohla ho rozveseliti. Pospichal dorn-d k Semikovi, ktdry si byl velice ubliLl a byl blizek srnrti.

Smuten pohrbil jej Horymir prod vraty sveho hradu. JeSte dries ukazuji v Neumetelich mist°, kde vernY belou'S je pochoyan,

Ve steedu, dne 27. tali 1939. ( Rt2ENA MORAVKOVA:

Ze vg ech nejiirasnejai ROMAN "Cela, tato zaletitost," prayil proto peisne, "je mi vice net nepeijemna, o demt vas nemusim zajiste ujigt'ovat. Ale pees v gechno jsem rad, ze jsem se to dozvedel — ale ne snad od sve gve-. gruge, jak se zajiste vy." a pohledl ostee na zahradnici — "domnivate. Ale peed hodinou, od vas samotne. A to hlavne proto, ze mam eiste svedomi a mohu nejen vam, ale hlavne jejimu muti dokazat, to jste se mYlili, resp. mDila, pani — A potom — mohu vas alespon upozornit, ze nestrpim, pamatujte si, nestrpim podbone afery. Vite, co jste zprisobila? Vite, ze malem byste dela na svedomi rozvrat cele rodiny?"

"Odpust'te, pane!" za geptal Vaclav misto ArnalkY, ke ktere Ivan vlastne mluvil a ktera stala peed nim bez uzardeni a beze slov.

"Jen proto," pravil Ivan o stin mirneji, obraceje se It nemu,- "jen proto, ze jsi jejim bratrem, nechci zakroeit tak, jak bych mel pra y° a jak by jiste &inn() deset jin3'7ch na mem mist& Ale ujigt'uji vas" — a tu °pet mluvil k zahradnici pei.snm tonem — "dozvim-li se jegte teeba jen maliekost, ktera by se tS7kala nejakeho podezeeni nebo obvineni, budu nemilosrdriSrm. Ani o hodinu dole nebudete v myth slutbach. Doufern, tc jste mi rczumeli!"

Oba mantele jsem vgechno, co bylo v me moci — a doufam, ze nezasluhuji vice va gich vS7tek," pravil Ludvik potom Ivanovi a neme se pokloniva chtel odejit.

Pokynem ruky ho Ivan zadrtel.

"To neni vgechno, Ludviku. Teprve budoucnost mi ukate, jsi-li hoden toho, aby to mela rada. Bloude — chce g znieit ji i sebe? Cot ti neni alespon toho ditete lito? Ted' jdi a peemfglej o vgem torn, co jsem ti kaki. A pamatuj si, to ten, kdo.neumi odpougtet. je sobec. Jen si vzpomeri, to i ja byl takov, a bylo by me to stab malem cele gtesti. Vim, to je to nikdy take, ale chci ti pomoci, jak nejvice mohu. Nechtel by sis na nejakY eas vymenit misto s BudinskS7m spraveem? Myslim, to by to byla nejrozumnejgi vex a nejlepgi lek pro nas vgechny."

Ludvik k nemu peekvapene vzhlecll a v oeich svitila mu radost.

"Vy byste, pane, opravdu chtel?"

"Ovgem, rozmysli si to a zitra mi fekne g, na eem jste se oba rozhodli," pravil vS7znamne a podal Ludvikovi peatelsky ruku. ponekud jit uklidnena, vracela se Jarmila se Stariou domu. Jit z dalky zahledla, ze ze zamku vychazi bratr se tenou. Vaclav gel se sklopenou hlavou, mezitim co tena jeho mu neco horlive vykladala, germujic rukama na v gechny strany.

Neodpovidal ji na nic a Jarmile se zdalo, to je velmi smutny. Chvili na neho hledela s iteasti, najednou ji ale napadlo, to se tu s nimi nechce je gte jednou dnes setkat a ted' °pet ona uhnula stranou tak, ze pei gla teprve velkou oklikou k zamku.

Blanka byla jiz vzhriru a u jejiho iota seal Ivan.

"Dobee, to jdete, Jarmilo," pravil vstavaje. — "Rad bych napsal nekolik dopisu do yeeerni pogty a nechtel jsem tu nechat ty deti samotne," smal se. — "Vratim se ihned, jak budu hotov, mildeku!" obratil se potom k Blance a polibil ji netne ruku.

Jarmila zaujala jeho misto.

Jejich debata etadela se, jako v posledni dobe vzdy, jen a jen okolo obou jejich deti. Jarmila, zku genej gr, davala rady a pokyny a Blanka byla horlivou posluchaekou.

Koneene vratil se Ivan a hned malou chvili po nem peibehla Anna pro Jarmilu, to se Staria probudil a place. Slibila tedy Blance, to je gte k yearu peijde a gla s Annou domt.

"To jste ho tam nemela nechat samotneho.

Mela jste ho vzit s sebou, nikdy nesmi zristat bez dohledu", pravila ji na chodbe starostlive.

VESTNIK

"Je u neho pan, milostpani!" omlouvala se Anna.

"Mut" tit se vratil? A snad ho nezbudil?"

"Ba ne," kroutila hlavou Anna a usmivala se tak, jak nekdo, kdo vi, to iekne neco, co toho druheho pote gi. — "Milostpan gel docela pomaloueku, sedl si at k nemu, ale nevzbudil ho.

Stanieek se peed chvili sam probudil."

Jarmila zrychlila krok a tvdee ji ponekud zrritovely. Je to pravda? Ludvik je u Stani? Co to ma znamenat? Ludvik je u Stani? opakovala si v duchu neustale a pospichala tak, ze ji Anna sotva staeila. Jit na chodbe zasiechly Ste.ririv piae. Rychle oteviela dvete a obrazek, kterY se ji objevil, zastavil at tlukot jejiho srdce a vyloudil slabouekr rismev na jeji Ludvik drtel Stariu jemne v loktech, peechazel s nim po pokoji a v gemotne se snatil utigit jeho plat. Jakmile ji zpozoroval, zakabonila se vgak jeho tvae a podavaje ji ho rychle pravil mrzute: "Nevedel jsem si s nim rady, eve tu jak na lesich, at mi z toho brni hlava." Nevlidna, jeho slova zpratila sice ponekud Jarmilino vzrugeni, ale piece to, co ji Anna peed chvili eekla a co ostatne sama take videla, ne glo ji z hlavy.

Staria jit pet davno spal, kdyt se Jarmila zvedia.

"Kam jdeg ?" zeptal se ji Ludvik, vida, to se znovu chysta k odchodu.

"Slibila jsem Blance, ze tam je gte peijdu.

Chtel jsi snad neco?" zeptala se vlidne, vracejic se k nemu.

"Nic — nic, jenom si jdi!" odpovedel s nddechem trpkosti v hlase, kterST se snatil zakrYt. "Ale ne, tys neco chtel, prosim, kekni mi to!" pravila prosebne.

"Jarmilo!" pravil vlidne tak, jak to neueinil jit davno. — "Je gte peed mesicem jsi me ujiSVovala, ze me ma g rada. Je to pravda?"

"Mam to rada, Ludvo!!"

"Nemyslim, to bys me kdy nemela rada," namital, aby ji ptimel je gte k jasnej:s.i odpovedi.

"Ovgem", pravila rychle, "mela jsem to rada vzdy — dnes vgak — dnes v gak -- dries vgak o mnoho vice," dodala tichounce a sklonila hlavu, jako by eekala, ze obdrti za tato slova novou ranu, vS7smech nebo pokoieni. Nevidela proto, jak nevslovna„ neha objevila se v jeho oeich .. .

Nepozvedujic sklopenStch zrakri, pomalu se obratila a gla od neho prye. Peispechal v gak za ni a uchopil ji ze zadu za ramena a peitiskl lehce k sobe.

"Neodchazej, prosim to", zaprosil. Peiveela oei a na okamtik se ji zmocnila sladka zavrat' v jeho loktech. Peitulila se k nemu. Hned se vgak vzpamatovala a prudce se vymanila z jeho doteku.

"Vim o neeem — k vrili tomu jsem s tebou chtel vlastne mluvit — a to mohlo by prospet nam vgem teem." Pohledla na neho tazave.

"Daneg mi nabidl misto spravce v Bueine. Kdybys chtela — se mnou tam jit . . . " mluvil pomalu a pohledl se strany na tenu.

———— "Nemohu odejit od Blanky!" pravila koneene zlomene, nebot' vedela dobee, to tim pohebiva, posledni motnost k naprave. Ale nemohla jinak, nernohla. Vtclyt' je gte peed chvili o tom uboha Blanka mluvila — ale i tak — ne neni motno, aby ode gla a nechala ji tu bezradnou s ditetem — jen s cizimi lidmi okolo sebe.. Blanka byla ji vice net sestrou — ne — nemrite mit to svedomi a odejit od ni.

"Ty tedy nechce g ?" zvolal Ludvik hoece. — "Ja hlupak, mohl jsem to peace peedvidat. Eh — Skoda slov . " "Nemluv tak, Ludvo! Ty nevi g, jak rada bych gla s tebou, jak rada ode gla bych z toho vgeho tady. Vtclyt' me to beztoho umudi."

"Tak pojd', Jarmilo, pojd', tam bude g mit klid — tam budeme sami, v gechno se mute zmenit, budu to na rukou nosit, kdy mi dokatag, to neni nic, co by to zdrtovalo tady, to neni nic, co by to poutalo k Doubkovu," prosil Ludvik vroucim hlasem a Jarmile ph torn pukalo srdce.

"NeW ji, gla bych hned, teeba v tuto hodinu.

— A jak rada! — ale pochop to piece, Ludvo — jsou povinnosti, kter3ich se elovek nemrite zprostit, anit by si to nevyeital celY tivot."

Strana 15.

"JedinST drikaz jsem chtel — a ten mi odpiraS. Zklame-li se jednou elovek, trva to dlouho, net °pet uveti — alespori u nine. Nechci a nebudu take na tebe dole nalehat — zristaneme tedy zde — a v gechno zristane pri starem — jen o jednu zkugenost je u mne zase vice. — Nezapomeri jit nahoru!"

"Ne, ne, tak to nenecham odejit, Ludviku.

Chci, musim ti dokazat, to to miluji vice net vgechno ostatni," vykeikla Jarmila va gnive a postavila se zady ke dvetim, kudy critel odejit, zabrariujic mu v tom si.17m telem.

"Dej mi lhutu, dovol, abych sama o torn s Blankou promiuvila a slibuji ti, kdy to bude jen trochu motno, to odtud odjedeme!"

"Opravdu, Jarmilo?" zeptal se je gte ponekud nedrivetive.

"Ano — avgak ty, Ludvo, fekni mi, ze v tobe nezeintela v gechna laska ke mne — tekni mi,ze i Stariu — oh Ludvo, vysvobod' me koneene z tech stragnSTch muk nejistoty!"

"Tegim se, at budeme odtud prye, Jarmilo Do to doby v gak se mne na nic neptej — tady — svire. mi cosi hrud' . . . A ted' jit jdi — je pozde — at' se vrati g, net se Staria probudi."

Stiskl ji jemne ruku a vyprovodil ji pies prah pokoje — znieenou a klopStajici.

XXVIII. Blanka a Jarmila sedely v zahrade na ce v tichem rozhovoru. Peed nimi na hei gti — zvlagte k tomu upravenem — hrala si dvouleta, Ivanka se Stariou.

Jarmila opatrovala obi deti stejne bedlive, neeinic mezi nimi rozdilu, aekoliv Ivanka mela k sobe jegte chtivu.

Staeilo jen se Blance zminit o tom, to Ivan chce na nejakS7 eas poslat Ludvika na svrij slo vensky statek, kde byly jakesi neshrovnalosti, aby uvedi v gechno do spravneho chodu — aby Blanka prosila sveho Ivana tak vroucne a ripenlive, aby to neeinil, aby od ni neodlutoval Jarmilu prave ted', kdy Ivanka poteebuje nejvetgi peel, to nemohl ueinit nic, net vyhoveti ji, kdyt nechtel a take nemel prava prozradit ji pray ST dUvod.

Jarmila musila tedy zristat. Ne tak v gak Ludvik. VSechny Ivanovy domluvy, vSechny Jarmiliny ripenlive prosby vyznely na prazdno. Odejel do Buoiny, zanechavaje Jarmilu s ditetem a krvacejicim srdcem na Doubkove. Peijel ovSem od to doby nekolikrat, ale poi tech jeho navStevach, kdy byl k ni i k ditati chladnelgi net delve, 1:47valo Jarmile daleko hide, net kdy byl prye.

A piece se na neho te gila, kdy2 mel pfijet, piece Sla mu vtdy pina touhy a nove nadeje vsttic. A po katcle pohasly jisktieky v jejich oeich, po katcle klesly vztatene ruce k bokilm. A pH posledni nal/Steve naSla nahodou v jeho kabate fotografii mladieke Slovatly . .

Blanka, ktera, ani zdaleka netu gil, co vSechno odehrava se pied jejima zavienyma odima — co skrYva, se vlastne za Lud yikovYm odjezdem, he odloudeni mantelri bude jiz brzy skoneeno a Ivan co nejdNve povola spravce zpet.

Vtclyt' ho jit nekolikrat o to sama tadala a Ivan slibil. Oas vgak utikal jako voda a Ludvik se nevracel. A protote Jarmila — ku podivu — nezdala se Blance peili g srnutnou, ani nikdy nezminila se o tom, he by si ptala, aby Ludvik byl jiz zpet — zapominala na to pomalu, domnivajic se, ze Jarmila nemiluje Ludvika tak, jako by mela, o term pochybovala vlastne jit pied nekolika roky.

A to hlavne proto, he jit del gi eas zabYvala se neeim, co vyplriovalo cele jeji mysl. Blanka touZila po navraceni zraku .

"Jsem pro to pevne rozhodnuta, Jareo! — Pojedu k lekaki!" piekvapila najednou Jarmilu rozhodna, Blaneina slova.

"Ty bys opravdu chtela, Blanko?" zeptala se tile.

"Col je to neco divneho, he po torn toutim?

Nic horSiho se mi nernrite stat, net to, he mi nepomilte. Ale budu mit alespori jistotu."

"Co tomu kika tvrij muZ? Zminila ses mu jit o torn?"

"Nezminila, Jareo. Nechci, aby veal, ze mne neco trapi. Je to ostatne pravda, ale mne to tra.pi vlastne jen proto, ze nemam jistotu. A kdyt by opravdu nebylo tadne pomoci, jiste by se domnival, he nejsem St'astna a to piece nemohu dopustit. Indyt' mi dela pomyReni."

Manna 16

"Probah, ty mu to tedy vabee neehcee tici?"

"Oveem ie ne. Chci se nejdiive informovat.

Ptijemne pkekvapeni je vtdy lapel net neptijemne. A ja bych mu tak rada zpilsobila radost. — "A myslie, te to pied nim utajie? Vadyt' jake bude pottebovat eventualne ledeni," namitala Jarmila.

"Ale Judo! Ty blazinku!" usmala se 1Banka.

"Chci vedet od lekate pouze to, jde-li ma choroba vyleeit. Rekne-li te ne, nikdy nic Ivanovi neteknu. Ale vyslovi-li se, .te mam nadeji na uzdraveni — pak mu to k eknu okamtite. Chci podniknout pouze ten prvni krok bez neho a proto te prosim, abys mi pre tom pomohla."

"Ze srdce rada, Blanko!" zvolala Jarmila.

"Vie, myslim, te to mat erna udelat asi tak.

Myslim na to neustale a proto se nediv, mam cely plan jiz pkipravenSa Az pojede Ivan do Prahy, pojedeme s nim. keknu, to si pottebuji v Praze s tebou nee° obstarat. A zatim pajdeme k nejakemu odbornikovi, po pkipade ke dvema. Ach, Jardo — spini-li se ma nejytelejei touha — budu nejet'astnejei tenou na zemi." zaeeptala Blanka a Jarmile vstoupily slzy do oei.

Bylo ujednano tedy Jarmila pohledla na svoje naramkove hodinky.

"Bude eas, abychom ely dome, Blanko. Deti budou mit hlad," pravila a zavolala na obe decka. Staria ptibehl hned, ale Ivance, ktera prive plink vatila, te se nechtelo. Jarmila tedy vstala a ela pro ni. Mezitim pkitulil se Stella k Blance a polotil ji hlavidku do klina. Pohladila ho nekolikrat, ale zdalo se ji, te je yeecek rozpalenSr. "To dite ma horkou hlavidku podlvej se, Jareo!" volala na ni.

Jarmila ptibehla, vzala Stariu na kiln a zkouAela mu hiavu i ruce. Opravdu, vypadalo to tak, jako by mel zva7eenou teplotu. V mateinach oeich objevila se azkostliva, starost. Stafia jeete nikdy pied tim nezastonal.

"Nemec hlad, Steno?" ptala se ho.

Zavrtel hlaviekou.

"Boll to neco?"

Sahl si na hlavu.

"Tady boll, mama."

Jarmila ho ptitiskla k sobe a pravila speene: "Prosim te, Blanko, pojd' rychle, mam strach, te se rozstame."

Doma ho hned odstrojila a polotila do postSrlky. Pak zatelefonovala pro lekate a potadala Ivana o vtiz pro neho. Poeitala, te za neb thetvrti hodiny tu mite s vozem bat z L...

Zatim sedela u Stani veecka vydeeena. Hned brala do sySTch jeho male nifty, hned mu de.vala student' obkladek na hiavu, nebo se starostlive yyptavala.

"Boll te v kreku?" Pkikayl.

"Boll te tady?" a ukazala mu rukou na prsidka.

"Teboli."

"A prod jsi to netekl hned mamince, milaeku, ze te boll v luau a hlavidka? A diouho tat te to boli? Nechce se ti spinkat, Stanouaku? Ty nesmie mamince stonat, broueku — ty nesmia" — zanatikala najednou a hladila synka neZne po tvatiekach.

Letel veeeek zmalatnelSi a ()aka mel zakalend.

Modlila se, aby ut ptieel lekat. Jen aby to nebylo vatne, jen aby mela jistotu, te to neni nic neebzpeeneho. Co by si podala? Sama tu s nim!

"Steno!" zvolala fizkostlive, kdyt sebou maliekS7 prudce pohnul.

"Mama — mama — boll," volal talostive.

V tom vstroila Anna hlavu do dveki.

"Ut jede. milostpani!" kdyt yeak pohledla na svou mladou pani, ptibehla rychle k ni.

"Milostpani, prosim jich, nepladou, vtdyt' to nebude tak z1ST!" Jarmila pohledla na ni vdedne, pak rychle osuaila slzy. Venku zaslechla Ivantv hlas, jak mluvi s lekatem. Hned na to zaklepali.

Mezitim, co doktor Soueek Stariu prohlitel, nespustila s neho ode. Nezdal se bat vaanaim.

2ertoval se Stariou, bavil ho, tak te chlapec bez donucovani se dal prohlednout. S lekakovy tadnezmizel asmev. Koneene byl hotov a obratil se kJarmile.

VESTN/K "Neni to the vatneho, milostpani. Nemejte starost. Ma malou anginu a za par dni bude zase chlapik. Hned, jak se vratim, poalu mu medicinu, davejte mu ji katclou druhou hodinu kavoy oul tidku a zitra k vederu se zase piijedu podivat. Nepouetejte ho hlavne s postele, aby jeete vice nenastydl. Obklady mu davejte, dokud bude mit zvYeenou teplotu. Neni to moo, jen sedmatticet — devet. Jak tikam, za tie dny mu bude dobie.".

Jarmila mu podekovala, ztejme se ji odleheilo a kdyt oba °dean, sedla si zase ke Stanovi.

Venktf se meal° ut stmivat a maliekemu pacientovi se zaviraly oei. Ze yeah° najednou usnul i s obkladem na hlave. Jeette ho opatrne piakryla, lehounce polibila a pak doela si pro papir a pero. Chtela psati Ludvikovi — — — — XXIX. Statiova angina se opravdu v nekolika dnech tak zlepsila, k se beze strachu, zanechavajic obe deti verne a spolehlive Anne, mohla Jarmila odvaZit s Blankou do Prahy k lekati.

Blanka tak, jak si to ptedse yzala, nezminila se Ivanovi ani shivkem o svYch planech a vymiouvajic se na nutne nakupy, vzala s sebou Jarmilu. Ivan byl tomu rad, nebot' mel nyni mnoho pra.ce v kancela •i a kdyt ho evagrova zastoupila, nemusil se tedy zdraovat. — — — K nej yataimu fidivu a zaroveti k neskonale radosti obou Zen prohlasil profesor Uher, ktereho navetivily, Ze Blaneina oeni choroba a nevidomost jest tak lehkeho razu, Ze se da snadno operativne odstranit. Zaroveri vyslovil podiveni nad tim, Ze mlada Zena nevyhledala lekatskou pomoc jet dtive.

"Main za to, 'Ze tak moje matk y ueinila, kdy2 jsem byla male a bylo ji teeeno, Ze mne neni pomoci," pravila Blanka.

"Oveem, byla jste nejspie velmi male na operaci, milostiva pani, a potom take — pied nejakami dvaceti lety nebyli jsme my — lekati — a hlavne oeni, na takovem stupni vedomosti, jako jsme dnes. Co zdalo se tehdy snad neuskuteenitelnam, je dnes pro odbornika ptimo hraeka. Ve vaeem ptipadu ku ptikladu mohu vain temet zajistiti ptiznivy vysledek."

"Pkijdu sem, pane profesore, jeete se seam mukm a potom se difinitivne rozhodneme."

"Bude to pro me opravdu velikou ctl a poteeenim, milostiva pani", pravil profesor uctive a vyvedl svou ptieti pacientku do eekarny.

Blanka, nepromluvila dtive, dokud nesedely obe ye voze. I potom jeete byla tak rozeilena, diouho tiskla jen chvejicimi se prsty Jarmilinu ruku.

"Budu videt, Jar6o — budu videt! Bole muj, je to opravdu skuteenost? Nezda se mi jen neco? Uvidim Ivanku, sve drahe, milovane dite a Ivana — vas veechny — a svfij domov Doubkov — Jareo, I'ekni mi, — nesnim to jen?" zvolala potom jasave a hlas zachvival se ji nenaddlYm a neoeekavanYm etestim.

"Co tomu asi iekne Ivan? Oh vim, bude pre.ye tak St'asten jako ja!"

"Abych ti pravdu kekla," kekla Jarmila — "neeekala jsem to! Ale ted' me to teai a to tim vice, protote i pro me samotnou je tim ptichystano kousieek atesti," zaeeptala potom.

"Nerozumim ti, Jareo!!"

"M budee videt, — nebude mne tu zapottebi.

Pak mohu odejet za — Ludvikem!"

"Jareo — po prve te slyeim vyslovit touhu po svem muti. Vea mi — ale prosim te, nehnevej se na mne — soudic die tyeho dosavadniho jednani domnivala jsem se, te ho nemae rada! A proto jen mela jsem odvahu zdrtovat te na Doubkove, kdyt on odejel. Bote milj a ty jsi tedy trpela — a moji vinou!"

"Ne — ne Blanko," branila se Jarmila. "ZIAstala jsem tady dobrovolne nebot' — mae pravdu — bylo nam toto odloudeni °barna vhod," zaihala.

"Tedy piece?!" vydechla Balnka.

"Ale ted' — pokradovala Jarmila — "ted' se ho nemohu dookat!"

"Opravdu Jareo?"

Kdyt piajely donna — do rodinneho domu Daneail — vytizovala panska Mina Jarmile telefonicka vzkaz Daneenv.

"Chlapeekovi pry je hide, milostiva pan!, telefonovali z Doubkova, a pan vzkazuje, abyste

Ve stredu, dne 21. tan 1939. pokud motno limed odejela donna A mllostivou pani" — a tu se obratila k Blance a adkoliv ji tato nevidela, piece vedela, ze mluvi k ni — "pros! pan, aby laskave na neho posedkala s obedem; 'ae piijde nejpozdeji v jednu hodinu."

Jarmila ph prve zprave zbledla jako stem.

"Stadia — infij Bote," vydechla fizkostlive a rychle oblekla znovu kterY prve svlekla.

"Jed' tedy rychle, Jardo, ale snad to nebude tak zle — to Anna se asi neeeho polekala. Ale neco snist bys mela — — "Ne, nemohu, Blanko — dekuji ti — pojedu okamtite — vykid' Ivanovi, te mu dekuji — sbohem Blanko," mluvila rychle Jarmila vaecka rozeilena a jen letmo polibila drutku na deka Blanka po jejim odchodu se za pomoci komorne odstrojila a jen tak mimodek posadila se k pianu. Devoe-zfistalo v pokoji.

"Kolik je hodin, Mino?" zeptala se ji Blanka.

"Piil jedne, milostiva, pani."

"Dobte. Vice nic zatim nepotiebuji, dekuji vam."

Nina odeela a Blanka, aby si ukratila chvili, net Ivan ptijde, zadala hrat a zpivat. Melo, jeete stale krasnY bias, ale piece nebylo to lit to, co dtive. Nerozeni Ivaneino piipravilo ho dasteene o silu a o puvodni barvu a eistotu. Zazpivala si jednu, d ye pisne, ale dele to nevydrZela. Nemohla se doekat Ivana.

Vstala od piana a sedla si do Ittesla ke stolu, nezmerna radost jasala a boutila v jejim nitru a nedoptavala ji ani na chvilku klidu. Jeji rty opakovaly jit po tisici jedinou vetu, ktera zdala se ji nejkrasnejai a nejlahodnejei hudbou: "Budu videt!"

Zoufala nejistota, ktera jeete na ceste z Doubkova zmitala jejim nitrem, ustoupila ted' blahemu ptesvedeeni, tie posledni, co od Zivota Zadala, bude bohda. vyplrierio. Ano, posledni Nebot' osud byl k ni v pravde tak miiostiv, ae opravdu nema, co by si pak uz prala. Snad chtel ji vynahradit to, co v fitlem veku ztratila. Rodiee — domov — a zrak. prve i druhe vynahradil ji tisickrat dobrY elechetnY muZ a male Ivanka stala se sluniekern, ktere jeete jejich lasku a Stesti zahkiva.

A ted' ma se snad uskuteanit to, v co dosud nikdy nevetila. Veena temnota, ktera byla jeji smutnou, ale nejvernejei drutkou jit kolebky, vladkyne, ktere se musila celST svilj divot bez odmluvy podrobovat, — jiZ byla vady vyclana jen na milost a nemilost — tato kruta utiskovatelka jejiho temperamentu, detskach her i sladkeho probuzeni lasky — ktera ziistavala neciteinou i k toutebnemu volani matky, aby mohla jen jednou spatiit sve dite — to bude koneene piemokna! — — — Dvete se otevtely a Blanka poznala krok Iva"Ivane!" vyktikla radostrie a vrhla se mu do naruee. `Ty muj blazinku malt'!" smal se Ivan a pollbil ji. "Jarmila uz odejela?" zeptal se potom kratce.

"Ivane!" zajasala Blanka — "Ja budu videt!"

——— Ivanovy oei rozeitily se zdeeenS7m fidivem, vzta,tene ruce poklesly k bokum — a z jeho prsou dralo se konedne namahave: "Ty — videt Blanko?"

Na okarritik nastabo trapne, tisnive tithe, provanute trpltS7m zklamanim.

"Tebe to neteei, Ivane?" splynulo tamed betezvudne s jejich rtii — "ale prod?"

Ivan se vzpamatoval. Musil, jestlite nechtel bolestne zranit svou milovanou aenu. Vzal ji konejaive do sva7 ch loktfi a pravil netne: "Odpust' mi to, milaekta jsem tak piekvapen — ale povez mi, ak ses to dozvedela? Jak je to moano? Ale Blanko — dite — prod ple.eee?"

Skryla hlavu na jeho prsou a horde se rozplakala.

"Tak docela jinak jsem si to piedstavovala, Ivane, myslila jsem, Ze budea mit radost," aeptala koneene smutne a vyeitave.

"MC draha, dobra holeieko!! Nejprve mi veak tekni, u kohos byla, co ti tekli, vklyt' vlastne jeete cile nevim," ocIvracei (Pokrai6ovant)

Ye sttedu, dne 27. zati 1939.

btrana 14.

VESTNIN

dreni dobyteho terenu nebo pro- püsobiti do prostoru, kde se osttelovanym (vyhleda kryte cesty). nasledovani. Celkem zálei ittoenY provadi utok. Zpravidla tuto bliz- Dale hleda jiZ za pochcdu misto s Karel Gain. boj v tom, Ze pechota postupuje od k3u ochranu zajAt'uje hruloe delo- dalekou vyhlidkou k neptiteli, chrani ;fek.st.:...,3.le,:.1.-.:o plied p...ekvapenim.

Dnes kdyz v novinach tak east& clic k cili v urdenem smeru pies ne- strelectve.

1-r-i s:.-il.ce s rieptite :. .era ma • hlidka Aby palebnY sled na jednotlivYch prateisky odpor.

Aby vojsko mohlo etete , valce v Evrope, etete a v za Ukci pozorovati nel.p itele a sle3 cilech, na nich2 jsou natizeny za. ti shromaZd'ovano nebo zasazeno radiu slysite nektera slova diste vo-! dovati jeho ainnost, vyhledavati pajenska. Nekteki z vas, valeni etena- k boji, je nutne je ptivesti do bliz- stavky, nebyl ohrolen, kdy nepti- lebne postaveni a pozorovatelny, tel vyrazi k protiUtoku, je pted tykosti neptitele.

Toto ptivedeni koti, byli ve valce nebo prodelavali na ptiblitovanim. Tento pohyb de- to sledy ptipravena ptehradna pal- kresli potrebne naerty pro orientavojenskY vYcvik a proto jsou ci veliteie baterie. V boji tvoti hlidtyto nazvy beZne, ale chci zde po- je se vetSinou v noci, cleje-li se da.- ba, ktera ma za üCel, aby neptite- ky pazarovaci personal a ueastni se leko od neptitele a le zastavila. ye dne„ je-li nedali nekolik tech nejzakladnejSich Ustupem nazYvame zpetnY po- pozorovani. Velitelem hiidky je di:nazvil valeenickYch a nastiniti ta ptitel blizko a ma-h se s nim zjedhyb, pti kterem opouStime teren stojnik patrae, (kterout siutbu jsem nati dotyk. nejjednoduSSi pravidla moderniho bud' z donuceni nebo dobrovolne; z a st;ral, rovnet jako ps ych dUstojJakmile ptedvoj ptijde do pasma. valeenictvi pro ty, kteti vojenskY je provaden zpravidla pouze v novYcvik nemaji, ale zajimaji se o val- kde lze jiZ odekavati Ueinek neptaCo se pochod y tYCe nemohu se oci a musi bYt pted neptitelem utatelskeho delosttelectvasttedni a ku v Evrope. pet rozSiro- . , a iri, staei jen uvedeni jen co moZna nejdele.

Ustup se proNejdtive neco o pechote a delo- male donosnosti, zaujme ph postunekterYch ri.:;.'::- U: pochod daleko od va.di teprve na zvlaStni rozkaz.

Bez strelectvu, jejich sloleni a einnosti pu ptibliZovaci tvar do silky a rozneptitele, 1:z,1 ,:o ne.pritele, pochod rozkazu nesmi nikdo ustoupiti.

Je-li 61811611Y do hloubky.

Ale nejen ptedv rtiznYch fazich boje. Sioleni nejvoj, nYbr2i vSechno postupujici voj- natizen Ustup, vojsko opusti sve UstuporY. UsilnY, noCni, za horka, rnenSich jednotek vojenskYch; za mrazu, na, valeench mostech a tok, Ustup, pochody, ubytovani atd. sko se rozptyluji na male skupiny, postaveni. To se deje pod ochranou p., pri prekatkach (batiny, Ceky, zadniho voje. ktere vyutivaji terenu, aby se kryly Pechota — kralovna zbrani.

Podrobnosti jako noeni Utok, boj ,svahy).

Dru2,stvo je nejmenSi jednotka s ptede zrakem neptitelovYm a pted Vojsko no poctodu blizko neprio osady, vypravy a p. opet nebudu jeho paibou.

Uelenene jednotky papodetnirn stavem mutstva 13. DruZtele nepo:..1.:,cd-,:.. .e . zpravidla v stejzde popisovati.

Nutno vSak vedet stvu veli velitel druZstva. DruZstvo stupuji ku ptedu od mista k mistu nored:,:11 pio.t.:::.1. J.:.1311, y e smi'Sevie o obrannem boji.

Tento zpilsob pad ochranou delosttelectva. se rozelenuje v roje, ktere zaujmou nSroh. rn:.-_..: :7. p I.,: ot.,..d sklada se z me4 sebou. vetSi rozestup anebo tomto postupu neponZiva pechota zale21 v torn, Ze jsme ptipraveni od- vojsk n:1:,:olika L,..,rani. Je-li v prouraziti neptatelske utoky a udrieti sve palby, nYbr 2 : vyu2iva i nejmenvzdalenost. DruZstvo se rovinuje z d1 z.s....:s..1.-no nekolik delostreleckYch rozeleneneho tvaru v rojnici vedle kch zvineni a kryta terenu. aby se prostor, na nemZ stojlme. Tento 0 co .i. •oddil tvoti 3 baterie), bYprostor jmenujeme postavenim.

V sebe nebo za sebou. Velitel drutstva dostalo co nejdale doptedu. Koneeva c.):;,;•-,..ejne met dva oddily umiobrane jsou jednotky ueleneny do ne pti dalkm postupu narazi pechose zdrZuje v rojnici blizko kulometu st'ovana Cast pechoty, aby lich, by(lehkeho). Po h y by rozvinuteho ta na neptatelskY odpor, kterY zne- hloubky a do Sitky. Jadrem obra- 10-11 by tteba, chranila. Mimato ny je hlavni postaveni, ktere bkve., rnoZnuje dalh postup bez poukti druZstva deji se ptiskokem_Druistvo se katelY pochodovY proud zajiSt'uje zakladni bojovou jednotkou PC- zbrani. To je t. z y. zjednani dotyku. zajiSteno postavenim ptednich stra-1 je oddily, ktere jmenujeme pCedvoj, 2.1.

Hlavni postaveni se eleni do choty; ptisobi palbou a pohybem. Pechota se VSak nezastavi, nYbr2 zadni voj a boenY voj, podie toho, Jeho jadrem je lehkY kulomet. Sb- postupuje dale ku ptedu. Tento po- hloubky. Pasmo hlavniho odporu, kde v .celkovem proudu pocloduji. jsou umisteny (Cast) teZke vnein g eni velitel druZstva a dva stup ptivadi na sebe palbu, ktera Jadro vojsk, chranene ZajiSt'ovacikulomety.

Jeho fieelem je vytvotiti prozrazuje mista, kde je neptitel. roje: stteleckY (velitel, sttelec, naPechota proniká tak hluboko, jak palebni ptehradu. Pasmo posil mute mi oddily, se nazY :iza. valnY voj. bijee, 1, 2, 3, pomocnik) a roj Fredvoj se sklada z oddilU peSich, dernSr (velitel roje, 1, 2, 3 Udernik, jen je mOt'ne, a to tim 'ziousobem, bYti tvoteno z alohami praport prydelostkeieckYch, jezdeckYch a tenijniho sledu.

Ueelern je spolu ptisoCe mista branena, neptitelem donu1, 2 granatnik). nich.

VSectny tyto oddily jsou na biti palbou do hlavni palebni ptePostup druZstva je v zastupu v ti k pada obchvatem nebo obklieehrady. Pti prillomu, ma zastaviti pochodu podkizeny veliteli predvonim..

Toto pronikani, ktere se deje terenu s pfekaZkarni (ploty, ohraje. dy, lavky, nZlabiny, fivozy a j.) V na celem bojhti, jmenujeme pro- neptitele palbou nebo protiUtokem, V boji se u,tiva obyeejne celYch znovu dobyti pasma hlavniho odpootevtenein terenu se rozeleriuje sakovanim; je to pronikani malYch d6lostteleckYch plukft nebo oddilt, ru a obnoviti souvislost palebni ptep, 6 ,Sich jednotek do mezer v neptadruistvo v roje, ktere jdou v pri Cenyr, , kaMY cddil manevruje sahrady. stupech. Rojnice se hodi k procha- telske palbe a sestave. Odpor neptimostatne, "Zat.:t,,.e, jsou zpravidla nchytne pasmo obsahuje zalohy b elUv je vSak stale silnejk a val. zeni mist, karn sttill delosttelectvo slouCeny v ofd'_:.u, Cd.dil na pochody a daleke palby neptatelskYch ku- nejk, Ce pechota neni s to jej ko- plukt a brigady a tvoti zadni braneene zmaci a zastavi se proto na nici hlavniho postaveni. TeZke ku- blizko neptitele mdCe bYti zaraden lomett.

DruZstvo v fitoenem boji za pti- Ca.te, ktera se pro pozdejSi Utok sta.- lomety v zachytnern pasmu zileast- pro podporn predvoje anebo pochoni se podle moZnosti palby do hlav- duje ye valnenry. voli.blitovani zaujme takovY tvar, kte- ne vYchodiskem pro utok.

Palebni postaveni je prostor, zaurY mu dovoluje vyuZiti terenu, aby Podpora postupujici pechoty de- ni i do vnittnich palebnYch pteLiatY jednotkou dCiosttelectva (odhrad a obstaravaji take palbu proti nebylo videno a vyhnulo se ztratam losttelectvem musi bYti stale zaji,, dilem, baterii) ; palebne stanovike letadham. a aby mohlo nejsnaze ptekonati te- Stena. Po zjednani dotyku irlasleA jeSte nekolik slov o ptednich je misto odkud se stkili. Velitel v parenni ptekaZky. V daleke palbe ku- cluje Utok, kterYma za Udel napadlometti postupuje ptiskoky od kry- nouti neptitele, zlomiti jeho odpor stralich. Tyto skladaji se ze sledu ' lebnern • postaveni je prvni dastojtu ke krytu. V Utoku druZstvo Uto- a zmocniti se mista, na nernZ stoji. pozorovaciho, sledu odporu a za- nik. Rozczna.varne ,opet nekolik druCi v tvaru rozvinutem, v rojnicich. Aby zamYSlenY Utok neselhal, musi loh. Sila ptednich strati je obyeej- htt palebnYch postaveni, ale to jsou detaily.

DruZstvo je rozvinuto delem k ci- bYti nale'Zite ptipraven. Pro podpo- jne jedna Sestina at jedna ttetina Pozorovatelny jsou mista odkud li. druZstvo vyraziti z po- ru tatoku je zpravidla zasazeno ye- velkoveho poetu obrannYch sil. Use kidi prazkum a nebo strelba (odel jejich je buditi poplach, zastastaveni nebo dostane-li rozkaz v Skere delosttelectvo. Ustupuje-li nebye,ejne Ube pohromade)..Zde je veviti mistni utoky a zdrZovati a roznem setrvati, u.spotada se k doeas- ptitel, pechota zahaji prondsledolitel baterie, kterY hell strelbu. kladati velke ,Utoky. ne obrane a zakopa se. vent Jakmile boj je zastaven, i Zajimat h yde rychlost palby del: Tim bych byl velmi zhruba nastiDruZstvo vede obrannY boj zpra- Ste ph setmeni, utvoti jednotky prvidla ve srazu sve dety.

7,7eho sledu na miste ptedni straZe. nil boj pechoty a nyni popiti delo- normalni rychlost u lehkelac (nob horskeno) dela je 2 many za 1 miTh druZstva tvoti 'Ceti" Velitel Cinnost delosttelectva pted Uto- sttelectvo. nutu, hrube houfnice. 1 ranu za 2 Delostielectvo. dety je rotmistr. V iitoenem boll ee- kern p6choty spoeiva v delostkelecminutv.

Nejvet S . i rychlost pro lobta se rozvinuje v rojnici. Podrobno- ke piciprave, ktera, ma za Ueel zkruZakladni jednotkou delosttelect. ice" dClo je 4-10 ran za -h.„la.u, pro sti Ukolu techto jednotek zde ne- Siti neptitele materialne a moraine. va je baterie, ktera, se deli na veilihrubou houfnici 1-4 rany za mlbudy. uvadet. oinnost za Utoku spoeiva, v osttelo- telske druZstvo, palebnou baterii, nutu. Tooth rychicsti ize vsak stri-.

Otyti bojove dety a druktvo po- vani nejbliMich neptatelskYch od- bojovy tren a telesovY tren. Prvni mocnr..1 (roj velitelsk a roj hospo- port, ktere by mohly chroziti po- tti jednotky konaji pochody a ma- leti nejvYSe 15 mhiut.

Stkelba z del je mala veda, skoro datskY). tvoti rotu. Bojove tvary stup pechoty, a trva a.2 do chvile, nevruji spoleene a tvoti bojovou baroty jsou sled palebri, a sled ze.,- kdy odpor byl nak pechotou zdo- terli. Pohyby telesoveho trenu jsou bych tak toil. zvl, p11 tetkem delcstrelectvu kde se pooita. i se silou naee2 se palba delosttelectva Cizeny vyssimi veliteli.

Raz boje pechoty. VSeobecne je pl'ernisti na dalk a vzcialenejk cile.

Palebna bat-el-le se deli na: veil- vetru; vY,§ce let-a 13rojektilu a b, Neboj dvoji povahy, bud' fitoenY anebo Nekdy je postup pechoty podpo- telske drtastvo, spojovaci druMtvo, ma .‘T ak smyslu u-Adet zde jak se obrannY. Necht' je povaha techto rovan pohyblivou palebnou ptehra- na d ye delove eety a dvou poloae- 1 deji v:ipe , :•;;•, rc.:,--'-•-•.-5',-,'. .7 , ,1erobojii jakakoliv, hlavni thsadou de- dolt, ktera md za ucel vytvotiti clo- tech (dohromady 4 dela), dale na vani a rod. 1".-:-.:.--.-.- •7•-.1,5-:-.1 so vcak _ • , losttelectva je vkly, aby uleheilo tau stiel a koute, pohybujici se pted kulometne dru2stvo o dvou lehkYch a drliZi.: 1-, C.:. ; ...., ••,•:••••.el, strely 6Y: le., '.1 • • ::: chat, G-.§.ro. praci pechote, k jejim2 iispechtim pe,chotou tout rychlosti jako pecho- kulometech (flael obrana proti napomaha, vydatnou nierou. Pecho- ta. toku zblizka a proti letadlum). Slo- move, strely ta, krome mirnotadnYch Abv Utok pechoty nebyl ru'Sen pal- tern velitelskeho drutstva a spojo- • Granet :..-.....• .,.:•.: .P:.:.-. -:‘',. .s•tn;,ch nebojuje nikdy osamocene. Potte- ou neplitelavou v dobe, kdy se pro- vaciha drutstva nebudu zde popi- stzn. (:_-.si',...[.1-•, :.

1 buje podpory delosttelectva, ktere -vadi strelba na nejblittl cue, z mist sovati. razi cestu. je ni:-.-.7. '•:e'-: Patraci hlidka ma za üCel zjistiti t. zv. vtdaltr.,..,:;;ich, jest ,.provadena • :: • ::.:.1.-2-,• ......:••,..-• ...ttoenY boj pechoty skladd se z schudnost komunikaci • c:•fh.rana, ktera je rizena na nit pochodu -' ptiblidovani, zjednani dotyku se zaditj„ cpeI.D4 bocV, shroran,L'diak a pro rl y tC1ectvo Vede-li cesta nioli re.nerry rel; ,. ytm nebo Ztedi a poutti Zalob a konecne U- pod, aby b-epfitel nemohl NECO Z VOJENSKE TAKTIKY.

I

ván

n it

,

,

,

-

'-i •• ::' • - ,7,3:i st7 71: gr a

l

Strana 18 BE2ENCI Z ESKOSLOVENSKA NA KRU8NE CESTE DO BEZPEO. Krajne obtit'nou a nebezpednou cestu pees Polsko pied postupujici nacistickYmi vojsky nastoupilo na gest set Cechtt hledajicich bezpeei pied nacisty, ale jen hrstka jich dostihla sveho vytouSeneho tile. Zpravu o jejich tragedii podal zde Hermann Field z Cambridge, Mass.

Field zastupoval anglickY vYbor pro haence z teskosiovenska v polskem meste Krakove. Byl jednim z poslednich cizinca, kteki pfekroeili rumunske hranice pied ptijezdem ruskych tanku. Field prohlasil o svych zku genostech a o trpeni eeskYc huprchlika: "Kraeeli jsme ye dne v noci po dvanact dni jsme byli upine vyaerpani. Prosili jsme o potravu ye vesnicich. Span jsme v kolnach, stanch, otevtenYch polich, lesich a pod& zapra,genYch cast.

Nekolikrate pti gli jsme na vesnici, tpine rozbitou leteckYmi bombami. A po teto zkugenosti vyvazlo jen nekolik male uboSakt.."

Tito eegi, vesrnes uprchlici z Nemci obsazeneho Ceskoslovenska, melt obavy, ze kdyby byli dopadeni Nemci, Se by to znamenalo okamSitou smrt pied popravel detou. Field prohlasil, maid hrstka techto uprchlika unikla z Polska do Rumunska pies mesto Zalescyki, ostatni vgak dosud z techto gesti set bloudi po Poisku.

"Mnozi byli zabiti a videli jsme 'Akan set zranenych," uvadel dale Field.

Kdy2 nemecka letadla na, poeatku polsko-nemeeke valky bombardovala pa tri dny mesto Krakov, kde byl tabor betenct z deskych zemi, rozhodl se Field tabor z bezpeenostnich (Mama. zrugiti. Britska vlada z tohoto tabora pied tim poslala do Anglie 1,600 uprchlika z Ceskoslovenska do Anglie, ale na 3,000 jich dosud v to dobe bylo v Krakove.

Field nastoupil dlouhou a nebezpeenou cestu pies Polsko se gesti sty beSenctia mezi byli stari muSi, S'eny a ditky, dne 4. sari.

Pouze malt poeet techto ne gt'astnika pkegel hranice do Rumunska pa dvanacti dnech strastipine cesty dne 16. saki. and skupina be'Senca z teskosiovenska opustila tabor uprchlika v Katovicich, pe gky, ale Field o jejim osudu nemohl nieeho Kratce pa opu gteni Krakova skupina uprehlin vedena Fieldem byla zachycena pii leteckem naletu v Sandomierzi. Kdy2 betenci dieli v Krasniku, nemeeti letci bombardovali jeho Sidovskou dtvrt', pki eem2 bylo zabito 70 osob.

Mnozi z belenca byli chyceni, kdy' Nemci nahle pterazili silnici na svem obchvatnem po-: stupu proti polskYm vojsktimi. Bomby z nemeckYch letadel teke tadily mezi uprchliky, z nich2 nekterYm se podatilo uniknouti. Mnoho ,starYch lidi a ditek padlo vysilenim.

Ve atkedu, dne 27 ze.ti 1989.

VEISTNIK Brusel. -- Georges Theunis, bYValY belgickY premier a prominentni banket, bude v eele zvlagtni misse belgicke vlady, ktera, bude vyslana do Spoj. State, jak bylo ttedne oznameno.

Tato belgicka misse, jak se pravi, bude ye Spoj.

Statech jednati o finanenich stycich mezi obema zememi. V nekterYch kruzich se tvrdi, 2e bude take jednano o dluhu Beige Spoj. Statilm z doby svetove valky a o mo2nosti noveho fiveru. Belgicke ministerstvo narodni obrany take natidilo dalS1 mobilisaci belgicke armady. K &rine sluZbe jsou nyni povolavani hlavne bYvall vojini, kteti uz maji zku'Senosti.

— Otto Wels, laYvalY ptedseda socialnedemokraticke strany v Nemecku, zeintel 661etY v Chatenay-Malabry, kde zil ve vyhnanstvi od chvile, kdy se v Nemecku k vlade dostala strana narodnich socialists s Adolfem Hitlerem v Cele. Wels nedavno vydal provolani k nemeckemu lidu, v nemS jej vyzyval, aby svrhl Adolfa Hitlera a pomohl Britanii a Francii zdolati nazisticky Nels se narodil roku 1873 a zahy byl einnYm v socialni. demokracii. Roku 1912 byl zvolen poslancern do ti gskeho snemu -Reiclastagu v Berline.

Berlin. — Nemecke hospodyne trpi nejvice nedostatkem mYdla, kavy a masla. MYdla mahou dostati pouze velmi malY kousek, a,ni ne tolik, aby stadilo k obvyklemu etriad,ctidennimu prani a pro nemecke rodiny kousek mYdla k myti znamena pravy pokiad. Mnoho Nenicam stala se eistota vaSnYm problemem. Kava, kterou bylo zteSka dostati jiz pied valkou, nyni pine zmizela s trhu. V lep gich hotelich a restauracich podava se nahraSkova kava, sestavajici z pra'Seneho jeemene a raznYch jinYch zrn, jak byla znama v Nemecku v dobe svetove valky. Masi° je skoro tak vzacne jako ka yo.. Lze ho koupiti na listky a to ye velmi malem mno2stvi.

New York. — Zpravodaj International News Sevrice oznamuje z Vidne, Se Himler, ger Gestapo, je pry rozhodnut potladiti protinacisticke vzpoury v "Protektorate". Aekl ministru vnitra JeZkovi: "Natidim popravu rukojmi, bude-li tteba ukazat techtm, co je nemecka kazen. Neptivede-li je ani to k rozumu, nebudu vahat se zasttelnim 100,000 techu, a jsem pkipraven dat jich zasttelit i milion i vie." kteti se daji do slukb cizi armady a padnouali do zajeti, budou pry zastteleni jako zradci.

Riga. — Sovetske vojsko, ktere obsadilo ptedmesti Vilna, bylo dnes odtud odvolano, aby umoZnilo litevskemu vojsku obsaditi sve bYvale hlavni mesto, jehoS se Polska zmocnilo r. 1920.

General Stasys Rastikis, vrchni velitel litevske armady, vratil se prave do Kovna, nynejgiho hlavniho mesta Litvy, z Nemecka, kde mu sdelilo vrchni nemecke veiitelstvi, aby obsadil Vilno. Sovetgi vojengti ata ge v Kovnu potvrdili nemecky pokyn a kekli Rastikisovi, aby si Vilno vzal.

Ziplavy na Moravy.

Za lonskY a leto gni rok se vylila teka Morava u Uherskeho Hradi gte gestkrate. Zennena letni zatopy zpiasobily velke gkody. V dtivejgich dobach byly site take v de gtivych dobach zaplavy, ale jen po dlouhYch deg tich. V posledni dobe se vg ak v chisledku regulace zrychlil tok reky tak, ze pti minulYch povodnich stably jit 4 dny vydatneho date, aby keka stoupla o 3 metry a v zatoeinach se vylila z Taken. — To ovg em neznamena, ze regulace Moravy byla g patna. Naopak, lze ji jen vitati, ale bylo by tteba dopiniti i soustavu vodniho dila vet gim poetem adolnich pkehrad na hornich tocich, ktere by ptebyteenou vodu zadr2ovaly a pozdeji ji zase pozvolna vypougtely, aby tak bylo docileno rovnomerneho hospodakeni vodou. V posledni dbe bylo postaveno jiz n'ekolik pfehrad na pfitocich Moravy, jine se stavi. NeS" v gak bade dobudovana Upina sit' ukehrad, budou satopy.treat. Prato, aby jim bylo zabraneno, zejmena Slovicku, jehot roviny pti IvIors,ve jsou zvit'At' 6asto posti&ny, byl narni, vypracovan snravou regulace keky Moravy v Uh. Hradigti plan na zvyg eni ochrannYch hrazi. Braze budou zvfAe,ny od Hu gtevic po Uherske Hradite. peace si vytada, nakladu 540.000 K.

Berlin. Slovensko, protektorat Nemecka, ktere slouSilo za zakladnu nemeckym vojskam pri jejich vpadu do jilniho Polska a dovolilo slovenskYm dobrovolniktim vstupovati do nemecke armady, bude odmeneno za svou kooperaci. Nemci prohla guji, Se Slovensku bude dovoleno podrteti si pruh polskeho tizemi, hranieisiho se Slovenskem, kterY jejich dobrovolnici okupovali. Tante pruh ma asi 30,000 aS 40,000 obyvatel.

Praha. -- Zpravodaj kancelate "Transocean" oznamuje: Ministr obchodu raved za fidelem zajig teni neru§eneho zasoboveni mydlem odberne listky na mYdlo. Ostatni potteby 2ivotni nejsou dosud vazany na listky.

Par', Farncouzska, kolonialni vojska v Afri3e a Asii jsou mobilisoyana, aby byla ptipravena pomoci Francii. 0 vojsku z AlZiru bylo mama za svetove valky, Za je vyborne v bojich na ptedni hail. Macho jiriYch koloriialnich vojsk bylo .drken0 za fronton.

Bratislava. — Na Slovensku bylo vydano na fizeni jim zakazuje poslouchat cizi rozbrlas. Kdo bade ptistien pti poslouchani, bude ptisn enotrestan. ttady skonfiskovaly radiove ptistroje lidem, udanYm, poslouchaji programy "nepkatelskych" semi.

,,a,,,,4.7.g

, i.,IIIIP'

No.

NHS Z ZalltaiiMEEMENTIMPIENKM7,afaigh.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor jmenem ta.du Hvezda Miru els. 33. v Bleiblerville, Texas, vyslovujeme uptiirme citenou soustrast portstale rodine nad ztratou jejich milovaneho manZela a otce a nageho spolubratra J. K. Mikeska, ktery ode'Sel na yeenost dne 19. srpna 1939 ye stall 72 let a byl pohiben dne 21. srpna na Neckartovem htbitove pti Bleiblerville, Texas za velke neasti ptatel a znamYch. Vime, Vag zarmutek jest veliky, av gak budit yam iitechou, Se i my s Vami soucitime ye vagem zarinutku. test budiZ" pametce zesnuleho.

Za tad Hvezda Miru els. 33. v Bleiblerville, Texas: Jos, F. Mikeska, Karel &Mak a Adolf Stepan, resolueni vYbor. .6-ar""i

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsany resolueni NaYbor re,du Hvezda, Miru els. 33. v Bleiblerville, Texas, timto projevujeme pozastalS rodine nak uprimne cltenou soustrast nad funrtim jejich manelky, matky, statenky a naiSi spolusestry Frantigky Syptakove, ktera, dokoneila svoji pozemskou pout' dne 25. srpna, ve stab. 53 let a ode ga tam, odkud nen' navratu. Pochovana byla v nedeli 27. srpna na Santa Anna htbitove pH Nelsonville za velke teasti ptatel a znamYch. Vime, postistali manSeli, ditky a cela rodino, ‘Se Vag zarmutek jest velky, ale budiS yam atechou, ie i my s Vami uptimne soucitime zarmutek Vag. test budi2 pamatce zesnule!

Za pad Hvezda, Miru Cis: 33. v Bleiblerville, Texas: Jos. F. Mikeska, Karel Siptak a Adolf Stepan, resoludni vybor.

New York, N. Y. — Radiova zprava, zachycena zde z Patik, oznamuje, Se pol gti dastojnici, novinati a diplomatieti zastupci v gichni potvrzuji tato fakta, tYkanci se vtrhnuti sovetskeho vojska do Polska: 1. — Sovetske armady nikdy nevysttelily na Pola.ky. 2. — Pol gti vojaci se bratkiekuji s Rust' a tea pokraeuji na zapad, aby se utkali s Nemci. 3. — Sovetgti dastojnici jsou krajne zdvokili vtici Polaktnn. 4. — Sovetske delosttelectvo a tanky jedou na zapad a die vgeho nemaji Amyslu pokoiit obsasene Riga, Lotygsko. — Sovetske vojsko okupovalo dnes mesto Vilno, o nem'S se v gak oznamuje, bude dano Litv y. V tom smyslu byl pry ji.2" take armadni litevske veliteistvi uvedomeno, aby mesto vojensky obsadilo. K tomu pry dojde za tpineho souhlasu NemcA i Rust.

Ankora. — Ze spolehlivych pramenii bylo 0znameno, 2e bude vzktisen start' plan carskeho Ruska, ktery bade projednavan pti navtteve tureckeho zahranieniho ministra v Moskve, kam odjede v brzke dobe.

Chicago. — tisttedria t Narodniho sdruZeni v Americe dala do obehu petite, ktere rozeslala do vg ech odboeek po Soustati, v nicht' se 'Zada •zmena neutralitniho zakona ve smyslu planu presidenta Roosevelta.

Washington, D. C. — Sam Carp, 51 rok star•. rodllY Rus, jeho2 sestra je 2enou Vjaeeslava, Molotova, sovetskeho premiera, svedeil dues p?ed lalesavYm vYborem vytettujiciho neamerlckou &most, 2e mel v r. 1936 k disnosici z Mcskvy $100,000,000, aby zakoupil d ye valeene lodi 0 35,000 tunach. Dal u ji,ste newyorske firmer' vypracovati plant' na bitevnice, poslal je ruske vlade, ktera vSak je zarnitla. Pak pokouSel se zakoupiti jinau valeanou vYzbroj pro :,ovetske Rusko. Sorganisoval spoleenost Carp Export & Import v New Yorku, aby obstara yala vyvoz mezi Ruskem a SpojenYini Staty. Pravil, Z"e potkebrie fondy dostaval osobne v Moskve a prostIcednictvini Aratorgu, ruske obchodni tinny New Yorku.

Strana 10.

VRISTNIE

Ve st edu, dne 27, zari 1939.

Ponevadi DvorskY potrebuje pozemCESKY MLUVKA FILM "KOME- by ochotnYm postupem v tett) veCi take DvorskY je zoufalY, nebot' se DIANTSKA. PISINCEZNA".

ziskala naklonnost Dvorskeho, proMasi, tie by byla ochotna pozemky prodati. Na osiavu uzavreni smlouvy, je usporadan ye vile veofrek. Zde pani Lexova, se teprve dovi o existenci Evy a obavajic se, tie by tato mohla zkrait jeji plany, poutilje lsti, aby se ji zbavila. Namluvi toti2 Eve, ze s ni DvorskY koketuje jenom proto, aby probudil v pani Lexove tiarlivost. Eva site neveti, avgak presto v jejim srdci vznikne pocit neduvery. Kdy2 pani Lexova vidi, ie jeji trik neueinkoval, ádá Dvorskeho ,aby Evu vyhostil ihned z domu, jinak tie smlouvu nepodepi§e.

Dojde k velikemu skandalu a Eva nakonec zdrcena opusti vilu. Avgak

Vlastnik tovarny na porcelan DvorskY jest v neprijernne situaci.

Jeho zasolay ka,olinu jsou vyeerpany a aby udrtiel podnik, vyjednava o okupi sousednich pczemku jednak se zbohatlikem starostou Pivonkou. jednak s elegantni — rozvedenou pani Fieilou Lexovou. Ponevadt jec17 nani se vieee, poutidje Dvorsk2 sluZ•eb dahazo yaee Lisky,a ysak ani tomu se prate nedari, nebot' obe strany kladou pro Dvorskeho n•ptijatelne podrninky. Piyorika by rad videl, udyby se DvorskY ntienil s jeho dcercu Tariou, a take pani Lexova by rada ziskala Dvorskeho pro sebe.

DvorskY jest site vdovec, ay:SA rozhodl se venovati celY svaj tiivot svemu etyiletemu syndekovi Mirkovi, ktereho zahrnuje vSemntinou laskou a peel. " Jednoho dne prijede do Velemina Kratochvilovo loutkove divadl o.

VernYmi pomocniky KratochvilovYmi jsou jeho dcera Eva a synovec -Ferda. Po prijezdu do oboe dostane -se Kratochvil do sporu s obecnim pisakern Fouskem, kterY mu nechce dovoliti, aby postavil divadlo na Teprve kdy'ti Fousek, kterY je zaprisahlY odprirce alkoholu zvi, i Kratochvil nenavidi alkohol, spre,tell se s nirn a prikatie mu nejlepgi misto v obci.

Ponevad2 je Mirek churav3i, pozve DvorskY Kratochvila, aby pro neho usporadal ve vile .zvlagtni piedstaveni. Mirkovi se nejvice zalibi loutka princezny a Eva, ktera ji na jeviAti ztelesriuje, ziska si rovne2 zem jeho lasky. Po predstaveni musi jej dokcnce uloziti ke spanku. Avgak take na Dvorskeho ueinila Eva hlubokY dojem a jate veeer ji doprovodi do vsi k loutkovemu divadlu.

PriAtiho dne se kona, v hostinci velka taneeni zabava, ktere se take zUeastni Pivorika. Ligka mu namluvil, tie dnes DvorskY pob.da, o Taninu ruku a proto Pivorikova Oche, nezna mezi. Zatim v gak DvorskY vyhleda Evu a jde s ni na prochazku. Pani Pivorikova specha domu, sverivSi Tariu ochrane pisate Fouska. Tana je romanticka, povaha a jeji city si velmi snadno ziska .Ferda, v nenit' vidi hrdinu syYch Ferdovi neni toto dobrodruhtvi proti mysli, nebot' Tana je velice hezke devee a proto ji pozve na prochazku pri mesiaku. jde vAak o to, jak se zbaviti dozoru Fouskova. To vgak neda. Ferdovi mnoho prate.

Tajne prileje do jeho sklenieky s vodou slivovici a po nekolika doug -cihjestFoukapilY.zevubc nezpozoruje, ze se Tana a Ferda vytratili ze Ve vile zustal sam Mirek a upro- I stied noci procitne. KdyZ" nevidi na postYlce loutku princezny, vycla, se na cestu, aby ji nalezl. Dostane se ati do loutkoveho divadla, kde prevrhne nahodou horici svici. Cele. bouda jest razem v plamenech, jichl obeti by se star i Mirek, kdyby. bylo. Evy,- ktera: jej..zachrant rriernt:D.vorSky tbskytne Kr-atikhti,;-1. lovi "perlize, •aby si T postavil Tnove . dis;,vadelko a po to dobu • nabldrie Eve pohostinstvi ve vile. DvorskY eim dale tim vice citi, ze nenultie bez Evy Z- iti a posleze se rozhodne, jakmile urovna sve obchodni veci, se s Eveu ntieni. Jeho advokat zatim dale vyjednava s pani Lexovou o -koupl pozemku a tato doufajic,

tet

domniva, 2e se v Eve zklamal, pro tote val., tie ho opustilm obavy, tie mu hrozi Upadek.

Jate teho2 dne opusti Kratochvil i s Evou Velemin a zmizi z kraje.

Marne po nich patra DvorskY, kterY se pozde presvedeil, tie Eve Idl y -dil.Zatmcoysartip Dvorskeho, nezahali mazanY Lgka, kterY to, teho nedosahl u pani Le-• xove, chce prosaditi u Pivoriky. V torn je napomocen take Ferda, kterY si ziskal trvale naklonnosti Tani.

Kdyti* Pivorika vidi. tie jeho plany s DvorskYm se zhatily, da koneene svoleni k tomu, aby se stal jeho zetem Ferda, ovSem s podminkou, jej prijme DvorskY za spoleenika.

ky Pivorikovy, ktere pripadly venem Tame, nede, Lgkovi mnoho prate, aby take tuto transakci" Lt'astne privedl pod strechu.

Eva zatim dale putuje s otcemioo dedinach a hraje detem loutkove divadlo. Jednoho -veeera. kdyti' opet promlouve, slova drevene princezny, odpovi ji misto otce znamY hlas; Dvorskf nalezi hledanou "komediantskou princeznu" a prevzal z rukou Kratochvila loutku prince, aby slovy jeho ulohy vyznal Eve lasku.

A tak zatim co na jevati padne princezna princi do naruei, za kulisami sevre do naruei At'astnou Evu DvorskSr , aby ji navkly uvedl do sveho domova.

••••

AKA? st-li chcete se d77.1SLI nejrcvej5i a Upine zpravy z piitomne evropske krise, zajimave jin zpravy mistni, statni a narodrai a ze stare vlasti, dopisy, pouene a zajimave dinky a rominy,

at'te si CErHOSLOVAKA NESTRANN' eASOPIS, HAJiCi ZAJMY FARMAt, DELN4KU A ROLNilit

0

K iii rozireni Cechoslovika nabizime pouze novSrm odberateliim, eleniim S. P. J. S. T., easopis ten

Vyuiltkujte teto pilleiitosti a feknete o tom svemu sousedu.

Nabidka tato potrva kratkou dobu.

Pospate si.

OBJEDNAVKU POSiLEJTE NA:

Strana 20 NECO Z VOJENSKE TAKTIKY. (Pokraeovani se strany 17) vojsk ye due) a plynove riapineny latkou, ktera, se na vzduchu men: ✓ plyn. Temto poslednirn &Tema druhOin insane steely specialni. prvnim steely tiTetive.

Nae se uZiva delosttelectvo. se ku . sttelbe na: vojska nekryta, vojska, v krytech, ria baterie, nideni dratenYch ptekaZek a rozsochaefi, nieeni- obrannYch zaPizeni, nieeni objektu permanentniho opeyneni, niceni osad a mist, Zeleznic a jejich objektii, na tanky, na 17.1:otitane, babony, proti letadkOm (proti letadloye delesttelectvo). Na komunikace, tabory, v S : tejna, stkediska (to li ge t. zv. stielba zabranovaci). Stielby ruSive dernaralisuji nepiiteie.

Zajimava je spotieba stkeliva. Pii sttelbe zabrariovaci (na pt. na komunikace) sttilime v nepravidelnYch intervalech se spottebou 100200 ran (podle raze) na jedno misto za hodinu. Tout komunikaci me posttelevat. na nekolika bodech.

Pt: cilech vetLc.c1-3. , roziner :O. na 1 ha spotiebujeme 70-150 ran za hodiLehke del° st •il: na kulomet granaty a na vzdalenost menk net asi mile 100 ran, hruba houfnice 60 ran. 30.5 cm moklit vystkili na betonovY fikryt 100-150 granattl, na pancetove vote 150 granatii, na pencetove baterie 400-500 ran. Tc avgem neznamena, ze mu g vysttelit tolik ran, ale je to ptipustne eislo, ktere smi vysttilet. TvItZe se stat, to prvnimi ranami cii zniel.

To by byly okiklady kolik se za valley v;; Steele na cue a z toho infiZeme soudit co valka stoji pen& jen pro vYrobu ,delostteleckYch kdy2 nejmenSi delovY granat lehkeho (horskeho) dOla stoji asi $30.

0 taktice delostkelectva se opet nemchu rozepisovat.

Letectvo.

'Letecke jednotky jsou organisovany v letecke pluky. Leteck3"7 pluk -ma 2-3 perute, perut' Polni letky. Letky jsou pozorzvaci.

• lehke, stihaci teZke, zYedne, bornbardovaci lehke a bombardovaci teZke. Zvedy letecke vyhiedavaji zpravy k fleeltim taktickYm pro potiebu vyeSich jednotek nebo samostatnYch skupi-n. Ptezvedy maji tentY2 ale na menSii vzdalenosti. LeteckY prilzkum je yvhleddvani zprav pro pcttebu velitelstvi taktickYch jednotek, konanY zpravidla na vzdalefast neptesahujici fieinnou donosnost zbrani dctyene jednotky.

Mame letce pechotni a delostrelecke. Prvni pracuje pro pechotu. druhY pro Olosttelectvo.

V y z b r o j priazkurrinYch letount jsou kulomety. Pilot sttili z pevner ho kulornetu skrze listy vrtule, pozorovatel sLiili z dvojice kulametti • kulsmetnem kruhu (na °be strany, nahoru a dozadu) Kulomet v letounu je &luny jen pt: sttelbe na nejinen'S: yzdalenost: (150 — 300 stop). Fumy u pozorovacich letouru se jen tehdy, ma-li letoun tikol bitevni. TeZke bornbarclovaci letectvo ma za fie21 napadati elle v dalekdni zduoll (pramyslova strediska, adm:nistrativni f:elezni•e a p.) fit.° prosttedek jsou telke purriv ttaskave, zapalne.

Bombardovac: nalety jscu konany temet Jrjihradne v noel a hroma.d.ne (nekolik Leto-tin -CO, ktere nasleduji

V2STNtK za sebou v kratkYch a nepravidelnYch easovYch intervalech). Nalety ve dne konaji se v semknutYch tvarech a pod ochranou stihaciho letectva. ktere nema pum.

Co se iiYaky naletti tyre jsou zemni vYalcy 150-1500 stop, male vYS'ky 1500 — 3000 stop, sttedni vYaky 3000 — 75000 stop, velke vYalcy 7500 — 15000 stop, dostupne YYSky nad 15000 stop.

Stihaeky bojuji nejen ve vzduchu, ale :Cato& i na cile pozemni (shromaIdeate pechoty, proudy delosttelectva a nebo delosttelectva Palebnern postaveni — najdou-li je — a nemecke stihaely stfili i do nevinnYch civelisttil, kteti jsou na fiteku.

Jezdectvo.

Jezdectva pouZiva se vaude tam, kde se ma operovati rychle, s ptekvapenim a na dalku. NejdfileNtejzpilsobem boje u jezdectva je boj peky, manevr na koni pied bojem ptedchazi, jej doprovazi a y yuZlvd jeho vYsledku. Male jezdecke jednotky nesmeji vAak vahati atakovati neptitele, kdykoli se k tomu naskytne vhodna ptileLtost, zejmena mohou-li jej ptekvapiti dernoralisovaneho.

Jezdecke operate se UM od opera-

Ve stiedu,

ci provadenYch pechotou hlavne v Udobich, ktera ptedchazeji vlastnimu boji.

IhodnY boj jezdeckych jednotek se jevi zpravidla jako nahlY ptekvapujici Utok s omezenYm cilem.

Co se organizace jezdectva tYde je jezdecka, brigada vyaai jednotka slo2ena, z velitelstvi, z nekolika jezdeckych plukil a z jednotek obrnenYch aut, cyklistickych, delostfeleckYch, 'ienijnich a telegrafnich.

Mohou ji bYti ptideleny ten podle ukolu a okolnosti i dalSi posilove prosttedky, jako letectvo, tanky, pechota (na autecn) atd. Posilove prosttedky maji bYti ptibliZne stejne rychlosti jako jezdectvo.

Jezdecka divise mute bYti vytvotena v eas potteby sloueenim dvou i vice jezdeckych brigad pod jednim velitelem, vybavenYm dostatednYm Stabem.

JezdeckY pluk je vojskove teleso jezdectva a sklade, se z velitelstvi s pomocnou eskadronou, ze dvou korouhvi a z jedne kulometne eskadrony. Korouhev je sraz dvou jezdeckych eskadron, za valky vice.

Pro fikoly vetSiho rozsahu mute byti zesilen i dasticemi delosttelectva (jizdni del.)

Eskadrona je zakladni takticka, •

dne 27. zaii 1939.

jednotka jezdectva a sklada se z velitelstvi a ze etyt det. Podle mute bYt zesilen telkYmi kulomety. beta je nejmenai jednotka jez' decka a sklada, se ze dvou druistm Dru2stvo ma lehkY kulomet.

SmiSenY ptezvednY oddil (SPO) je sloten z velitelstvi, z jedne eskadrony o dvou detach stteleckYch a jedne Bete kulometne (2 tale kulomety), z jedne cyklisticke roty o tiech aetach stteleckYch a o jedne kulometne Bete (dva take kulomety) a z dety obrnenYch aut.

Boj jezdectva je UtoenY, obrannY a nstup. )0( Nekdy se lide hadaji, kdo je vetti: politik nebo basnik. Ueenee stoji na hlavach vaech predchazejicich ho ueenct, politik na okolnostech, pomerech a porntickach, basnik stoji sam o sobe a plati jenom dle toho, elm je sam.

Jan Neruda.

0 TAROKY! Hra tarokt, nejlep gi jakosti, nyni za $1.50, po§tou vyplacene. Oblednavky adresujte na: Oechoslo(dis.)

-ek. West, Texas.

R VI V JEST ZAROVER ZARUKOU SPOKOJENOSTI A KLIDU TAM, KDE NEMOC JEST AST's2'M HOSTEM, 1VEMTIZE BYTI IIPLNEHO STESTi. PROTO SE NESMI NIC ZANEDBATI — MITI PO RUCE SPOLEHLIVE A OBLIBENE SEVEROVY PfliPRAVKY A HNED PRL PRVNICH PilIZNACICH JE POUZIT . .

0 leku, kterY betete, anebo kterY davate sveunity pre vYrobe SeverovYch lekii. V brzku domu diteti. Mate \Teat, co obsahuje, z jakYch stanete do ruky Severovy leky v nove iiprave. ptisad je zhotoven. Severova firma s pYchou Porovnejte seznam ptisad s jinYmi . . . Ptipomute poukazati na fakt, to pouze ty nejlepsi merite si, ze jsou bezmala 60 let v pouiva.ni! ptisady ziskane ze vSech koutu sveta jsou pa0

SEVERUV

SEVERA'S COUGH BALSAM

• DETI JEJ MAJi RADY POSOBIlri' LAFIODNV KUPTE LAS EV DNES! Ve vgech pfednicb lekarttach.

FOR COUGHS DOD TO COLDS AND IRMTATIONS Of 111t0Af ORONCIO

50ca25c NEMf.T2ETE-LI DOSTAT, POSLETE SVOJI OBJEDNAVKU PRIMO NA TUTO ADRESU:

ye sttedu, dne 27. zati 1939.

OSii Li A. MO, liter5 dikt je japonskou dietu. r

Edgar Laytha.

IAPONSKO se ptipravuje k tomu, aby mohlo, jaz toho bude tteba, vyiivovat VSechno sve obyvatelstvO vSdaradne z potravin domaciho ptivodu. Strava pro jednu osobu bude stat pet centtr denne. Bude obsahovat vedle obvyk1S7ch druht i name jedle traviny, kofinky, ba i hmyze, ale bude v3iiivna a hojna.13i dnes se iivi podle teto diety mnoho tisic lidi a dati se jim docela dobie. Jsou to jednak lido, kteti slouzi vedcbm k pokustm, jednak nekteti moini Japonci ,kteti to delaji, aby ptedchazeli ostatnim ptikladem, ale vetknou to jsou drobni zamestnanci v prumyslu.

1J2 je ptipraven pro ce1S7 narod plan na tuto tspornou vStivu, ktera ma laSrt zavedena v ptipade krajni potteby. V minulosti trpivaly nektere kraje Japonska east° netrodou, vrcholici neziidka v hladomorech, za kter3"Tch se venkovane zivili jen kotinky, stebly leknint a slupkami z rST2e. Obdivuhodna prate, kterou kona Japonsko pro pokrck v dietetice, ptinaSi take vS7sledky bezprosttedniho rkznamu. Pti strave, ktera stala dtive 1-5 centt za den a pii mzdach, ptizpirsobenSich teto trovni, bylo Japonsko tak lacine, ze potaielo na zahranienich trzich hladce konkurenci. Sniii-li nyni vydani za stravu na pet centu denne a poodle toho sniii i mzdy, stane se jeke obavanejAim konkurentem na svetovS7ch trzich. Japonsko take nalezlo v studiu potravin eastedne rorte'Seni sveho nejoiehavelkho prob).emu, to jest hladu po -pude.

Mui„ kterS7 vykonal pro Japonsko toto ne dilo, je dr. Tadasu Saiki, jeho dila z oboru potravinakske chemie a o vSitive mu ziskapovest. Jako teditel Cisatskeho tla stavu pro zkoumani vyzivy pracoval tiAe 18 let na snizeni iivotnich nakladt v Japonsku. Propagandou v revuich, knihach, novinach a rozhlasu vychovaval obyvatelstvo k poiivani nejlacinejAich druht potravin. Jeho objevy pomahaji dnes Japonsku pfekonavat teak problem zasobovani bojujici armady v 6ine. kterd pro einskou politiku "viechno za sebou znieft" si nemtie opattovat potravu na miste.

Bude-li toho tteba, nebude Saiki vahat ptedepsat celemu natodu vedeckou stravu za co nejcenu, tak, aby pii torn staeila k udrieni zdravi a pine vSrkonnosti.

Pod vedenim Saikiho pracuje nyni na japonskem venkove, v tovarnach, v nemocnicich a polegg ovnach na sta odbornikti ye 147iive. Dva z nich jsou take v cisatskem paidci, nebot' i japonsI4 cisai se tidi dietou, kterou mu piedpisuje chemik-diktator, a jeho det dostavaji sPecialni jidla, ptedepsand samS7m drem Saikim.

Saiki zahajil provadeni sveho planu tim, sebral 6.000 raznSrch druht potravin, vyskytujicich se v zemi, yypoeital pro kaidST z nich kalorickY obsah a cenu. Pak z nich sestavil 500 snidani, obedt a yeeeti, nestojicich vice nei 15 cent\ (asi pet centt, t. j. 1.50 K) vSechna tit Jidla jsou sestavena tak, aby obsahovala pottebnS7 poeet kalorii, vStivne soli a vitaminy. Obecenstvo dostava zadarmo brolurky, udavajici kaloricky obsah 6.000 druht potravin a mnoistvi kalorii, ktere potiebuji =2, aena a det v rtznem veku. KaidSr 'tenskST Casopis ptinak pravidelne elanky a zpravy z tohoto oboru. Dr. Saiki vysile. sva zhukend menu take rozhlasem.

Ve venkovskSrch mestech jsem videl pti praci §tab dra Saikiho v obecnich kuchyni0J, zvanSrch "unie na rozdelovani potravin". n.e-

V ditelem takove unie pro kaidST okras je mistni policejni nadelnik. Tyto kuchyne dodavaji tovarnam, stejna zamestnavateltm jako zamestnanctm. V Kawaguei, stiedisku ielezakskeho prUmyslu, zridiio asi 200 podnikt spoleenou kuchyni a jeji tispech v zdravotnickern i liospodatskem smeru vedl k zfizeni podobnS7ch podnikt v dalkch mistech. Dosud neni peticentova strava zavazna, pro vSechny.

Ale ponevadi je lacinejk ne2 strava v zemi dosud obvykla a pii torn vSraivnejk a chutnejSi, Sit se rychle po cele semi.

Diktator ye vStive provadel rozsahle pokusy s rostlinami i zvitaty, jicht se dosud za potravu neukvalo. Na ystivil jsem jednou dra Saikiho grave, kdyi leiel nemocen na posteli, se otravil utovkami. Kdy2 jsem ho nayStivil znovu za rok, provedl tento pokus znovu, a znovu onemocnel. Dnes vSak pojida uiovky, jako by to byla eerstva. kutata. Natel zptisob, jak je bezpeene ptipravovat, a utovka (jea se v japonskSrch vodach vyskytuje velmi hojne), bude jednou tvotit dillektou soueast japonskeho narodniho jidelniho listku.

Chi& byl v Japonsku neznamST, dokud commodore Perry neoteftel do Japonska branu ze zapadu. JeSte dnes jej nalezame obyeejne jen • v cizineckSrch restauracich, kdeito hlavni potravou 'Sirok5"7ch vrstev japonskeho obyvatelstva zustava i naddle rSrie. Ustav pro zkoumani vS7iivy vaak nyni ziidil pekarnu, kde se bude peci nouzove chleb ze slamy a zelenSrch list& V minulSrch deseti letech sbiralo 250 znalet tohoto Ustavu zkuSenosti o kaade rostline, ktera roste na japonske Ode, i o pleveli a o kvetinach. Ustav ma b•hatou kartoteku, v ktere je podrobna popsana kaida jedla rostlina, pit demi jedla east, lodyha nebo koieny jsou anazorneny barevne. Znalci dra Saikiho prohleclavaji podobnS7m zpirsobem dobyte dinske kraje, potzujice stejne kartoteky dinskSrch jed1S7ch rostlin. Az bude dan povel, budou miliony techto rostlin rozdany ai do nejodlehlejSidi east rise.

Saiki provadel dokonce pokusy i s konservovanim masa z pst, koeek, plit, nab a kobylek. Maso z kooky povaauje za vybranou pochoutku a okrysach pravi, ze "maji lahodnou shut"'. Jednou, kdyi jsem byl u neho na y -Stevou,pinalkchmsdoeaupnch kobylek se sojovou omaekou. Dr. Saiki je pojidal jako cukrovi. Nabidl mi take. Nemohl jsem odmitnout. "Arigato" — dekuji — vypravil jsem ze sebe a s velkS7m sebezaptenim jsem spokl jednu. Nebylo to opravdu tak ale! Podia, tabulek, ktere mi ukazoval dr. Saiki, jsou kobylky velmi vyzivne, dokonce nei ryby.

Ale jeke nei vynalezani novS7ch druht potravin je vyuilvani dosavadnich. Nyni se rybi hiavy, kosti, Supiny i stkeva rozmelriuji na praiek, kterr se posila ve forme masov3ich knedliekt na frontu do Oiny. Tvrdi se, ze jsou opravdu vSfiivnekk nei maso. Z chaluh, ktere se usuk a rozemelou, se ptipravuji jakesi nudle. TypickS7m dokladem toho, jak dtkladne si poeind dr. Saiki je jeho rada japonskSrm hospodyrikam, aby pied vatenim daly fazole a hrach na nekolik dni za okno, a2 zaenou klidit ponevada potom je jejich dvojnasciona.

Aby zjistil minimalni potiebu jidla pro katyp lidi a druh prate, provadel dr. Saiki neobyeejne pokusy. Do Ustavu pro zkoumani qiivy pozval lidi ze vSech odbort povolani, straaniky, ueitele, listonoie, nadeniky. Dostavali typicke menu dra Saikiho. Za hodinu po jidle je vidime ye velke sklenene kleci, kde tkaji kamen nebo 'Slapou na bicyklu. Kai0 ma na zadech gumovST meth, v kterem se shromaid'uje vydechovanS7 vzduch. Od neho vedou k ciferniktm kaueukove hadice. Sasistenti v bilSrch plaStich zapisuji aisla, ktera se na nich ukazuji. M bude sebrano na tisice takovS7ch tdajt, urei se prtmerna potieba kalorii pro kaidSr obor prate. Kdyby doko v Japonsku ke krisi, da dr. Saiki upravit mzdy podle potteby kalorii pro kaidou skupinu delnikt,

Strava .Ale krajnich opatieni snad ani nebude tfeba, jak je ptesvedeen dr. Saiki, dokud Japansk3 bude mit dostatek ryb a soji. Mnoho zemedelct se shoduje v nazoru,ze sojove bohy budou hrat dtleiitou trlohu v 20. stoleti, tak jako hraly v 18. a19. brambory. V Mandukuu ovlada Jajonsko 70 procent svetove vStroby.

Saikiho nepomijejici eisla nam pravi, ze jedna Libra sojove mouky obsahuje vice vSriivnkeh latek nel jeden kilogram masa.

Ale jeke dillektejk nei sojove boby jsou ryby, ktere jsou po rSrii druhou nejdule§itejAi potravinou v tik vychazejiciho slunce. Japonsko je dnes v ilovku ryb prvni na celem svete. Na jednoho obyVatele v Japonsku pkipada prtmerne 86 liber ryb za rok.

Japonsko je narod nedostateene 2CivenSTh 11di. Tento "komplex pod yStivy" boll citlive Japonce, kteti se citi telesne menecenni proti robustnixn zapadnikftm. Dokonce si jednou i povolali americke a nemecke lekake, aby zmenili stravu celeho naroda. Odbornici ze zipadu se snaHli zavest v semi pestovani p§enice a 'lita a chov dobytka, ale jejich plan ztroskotal, ponevadi lide se drieli houievnate sve rye a ryb, ktere jim slouilly za potravu u2 2,500 let.

Ale plany dra Saikiho neztroskotaji. Jeho tspechy jsou s americkeho hlediska opravdu pozoruhodne, ponevadi nyni je na druhe strane Pacifiku vysoce civilisovanS7 a prilmyslovSr narod, kter3"7 je ochoten a schopen podkidit se ptikazum dra Saikiho. At' se sta cokoli, Japonsko je ptesvedeeno, ze pod vedenim tohoto skveleho chemika ma svou vVZivu zabezpeeenu.

TAJEMSTVI MALOMOCENSTVI A TUBERKULOSY. Jednou z nevysvetlenSrch otazek lekatske yedy je, prod tak pokleslo malomocenstvi v civilisovanVch zemich od stfedoveku. Tato metla biblick3"7ch east postihuje doposud 3,000,000 osob v rilzmich eastech sveta. Ale v civilisovanSrch zemich je tak tidkou nemoci, ze je lekatskou kuriositou. Ve SpojenVch Statech je na piiklad z celkoveho poetu 1,500,000 iimrti roene zaznamenano jen 30 ptipadil smrti na malomocenstiv.

Vedcove by radi pfesne vedeli, co zpilsobilo pokles malomocenstvi, ponevadZ, jak zdiaraziniji znalci z Metropolitan Life Insurance Company. odpoved' mute vrhnout sveho i na detne nynej§i lekatske problemy, ptedevAim v§ak na problem tuberkulosy. Take tato choroba je, jak s' zda, na vymteni, ale kdyby vedcove vedeli ptesne, co se stalo s malomocenstvim, mohli by zmizeni tuberkulosy z nageho sveta uspigit.

Obe chorobv mail mnoho spoleeneho. Obe zotsobuji badly, naleiejici k bide tak zvanSlch organism& odolm"Tch proti kyselinam. Tyto zirodky, add se, vdedi 7 a sve vlastnosti tomu, ie isou ozbrojenv vnej:k vrstvou voskovite latky.

Rozaahla, moderni badani o chemicke povaze bacila tuberkulosy vynesla, na svetlo nektere poznatky o vlastnostech teto vnefai vrstvy i vnittni easti bacila tuberkulosy. .Thy(rmi spoleenrmi znaky tuberkulosy a malomocenstvi je jejich pomerne maid nakailivost a dlouho, inkubaeni doba, ktera skoro znemoZiluje ureit okamNk infekce. Obe choroby velmi tvrdo§ijne a obe vy§aduji dlouheho leeeni. Pro obe se osvedeuje nejlepe ustavnl leeeni s vetAi nebo men§i merou isolace.

Take se zdo.,, ze u chorob hraje dalditou roll dediena, naklonnost.

Nakladni vfiz v rybnice.

Po silnici u Velkeho Mezitiei, u obce Tousmerova, jelo -Cale nakladni auto, nalolene 35 mtr. centy mkdla. Auto fidil Aofer Fr. ICarafiat z Prahy a s nim jel zavoznik Bohumil Bene§.

Za jizdy ptisedla k nim N. Puneochatova z Brno se dvema detmi. Pii jizde se pojednou utrhlo v autu fizeni, vilz sjel se silnice a spadl do rybnika, kde se picevratil. Zavoznik Bene§ byl usmrcen a Pundochakova s detmi vyvazli be* zranent

etrana 22

Ve stkedu, dne 27. zali 1939

VESTN1K

RED FRONT Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidt,lna jidla a lunge, Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, rfIzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. KAR. Jr HOLUB Oesky Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLIABA. V hodine ialu zarmouceni naleznon Edward Pace pohiebni ustav pohotovy k sympatickemu vyrizeni nezbyWch jednotlivosti a k vypravenl dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou na g za.sadcu.

EDWARD PACE Pohiebni iiditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Legikar tESItt

PRAVNIK

tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nabytek a dotnaci zatizeni vgelhc drub u.

Lepai obsluha — VetSi fispora.

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove ikadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS.

oznameni naihn krajaniirn.

19. zati 1939.

Valeni krajane:— Na eetne dotazy ohledne daleiho postupu prate 6eskoslovenske narodni rady a jejich slolek v dobe platnosti neutralniho zakona pada.vame toto vysvetleni.

Podle textu vladniho natizeni o neutralite, je:t jsme obdr.teli na svou 2adost z Washingtonu, rfand opatten' tohoto zakona nevztahuji se na Ceskoslovensko, jelikoZ ve vladnim prohla§eni byla jmenovana Francie, Nemecko, Polsko, Spojene Kralovstvi, Indie, Australie a New Zealand, k nimZ pozdeji ptidana byla Kanada, nebylo vgak jmenovano eeskoslovensko. NetYkaji se ceskopodobne jako se netYkaji emy a Japonska, kde se val.& site ji2 nekolik let, ale kde nebyla valka oficielne vyhlde'ena a kam americke firmy prodavaji bez zavady nejen potieby lekatske, ale dokonce vale'enY material.

Dokud Ceskoslovensko neni v3"7slovne jmenovano v presidentove prokiamaci, a v kratke dobe sotva se tak asi stane, muZeme proto pokraeovati dale ve sve dosavadni einnosti v ramci svych organisaci. Nezapomenme, ze tyto naee organisace maji svfij start americkY program, v nem2 podpora hnuti za svobodne Ceskoslovensko jest jen jednim z mnoha jinYch &Lin! ClenskYch ptispevkfi ($1.00 roene u "des. a Slov. Nan sdruZeni a 25c roene Nar. svazu 6eskYch katolikt) se zakon vilbec netYka. To jsou prave jen fadne elenske ptispevky (regular membership dues). Take se netY6e sbirek a podnikft pciadanSrch pro nage organisace. Pro uvarovani se nedorozumeni bude v gak dobte, aby to bylo na ptiAte vYslovne vyznaeeno pH oznamovani, zvla gte v tisku. Na ptiklad "sbirka ve prospech teskeho narodniho sdruieni", nebo "Bazar ye prospech Csl. narodni rady!!'

Jakmile bude zapottebi zvlakni registrace pro lekatskou a humanitarni pomoc na‘eich bratti ye Francii a Anglii, nage narodni organi-

slcvenska

NONAT POMOHLA ZAS.

Dalai dosvecle'eni od p. Najvara, Prague, Okla.1 P. Karel Cerny po tme upadl pi-es! nejake drevo a hodne si nohu po-1 tloukl pod kolenem. Noha otekala a zie bolela. Chodil k lekari. Ten daval mast', ale elm dal, tim bylo Hire.

DR. THOMAS N. DeLANEY AZ jeden den nepriael do holirny.

OON1 LEKAA Zveclev to poslal jsem mu piilakovou BrYle spravne piipravene.

Nonat. A to zas delala divy. DruW den rano jii zase pracoval. Rekl me!

Cas die iimluvy. jakmile prilozil Nonat, ze tato za'Ca-1 ttadovna 3248 — Res. 2687 la pracovat. Mast' od lekare nic ne513-15 Professional Bldg. pomahala. Nonat ani ne cela kova nohu vylecila, kde Mica- nemohil TEMPLE. TEXAS. pornoci.

Dalgi dosved6eni budou nasledovat.1 Na rozlie'ne, at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvecleila, ktera bez operace vytahne drevene i oce-1 PRAVNIK trisky, steely a jine predmety' Vytizuje veSkere soudni thlaitosti. love uvazle v tele, ale musi to bYt ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

C. H. CHERNOSK'

NONAT

TAROKY! Hra taxon, nejlep§i jakosti, nyni za $1.50, patou vyplacene. Objednavky adresujte na: eechoslotdz.1 YU. Walt, Texas,

_5.1. t hrr,

Cena Nonat je 50c a $1.00, postoul 55c a $1.05. Ptejte se Vaeho lekar-i nika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte ptimo na nagi adresu: Marie Leibliager it Ca., Altadena,Cal I

sate v souhlasu se zakonem tak ueini; informace o \reel si vytadaly.

Zatim jest pokraeovat nezmenefie v nak praci, zejmena intensivne tteba pracovat po strinee organisaern. Na poll organisace neni niiadnYch pfekaiek! Pofadejte proto schtize a organisujte odboely a sbory naeich organisaci, aby nebylo jedne deskoslovenske osady v Americe bez dobre narodni organisace..

Krajane, kteti porovnavafi , nag piipad s polsk2im, se klamou. Polsko bylo ye valce s Nemeckem a bylo jako takove vS/slovne jmenovano y presidenteve prokiamaci. Nag ptipad neni stejnY, neb skoslovensko v one prokiamaci uvedeno nem.

Take neutralni zakon nezapovida, projevy sympatti pro nagi starou viast. Tyto sympatie president Roosevelt vYslovne ptipustil, kdyt ye svem projevu v rozhlase oznamoval vyhlaCeni zakona o neutralite. Dbejme ptesne jako ta.dni obeane ustanoveni zakona, ale nebud'me ustragenci, bojici se i toho, co zakon a vlada dovoluje.

S krajansk3"7m pozdravem a heslem "Zvitezime!"

J. J. Zmrhal, v. r. pfedseda.

Josef Martinek, v. r., vSrk. taj.

0

Osud 6eskeho naroda leaf dnes v budoucnosti u eeskeho krbu, u Ceske kolebky a proto rodinna politika musi prilinati cele na ge mygleni a cele na ge jednani, cele nage zakonodarstvi, ponevadt rodinna politika je a bude nejnarodnejk politikou.

Dr. M. Weirich.

0 U prodavae'e padakii.

"Za vSechny na ge padaky rueime!"

"Tedy i za tento?"

"Samozfejme, a prosim, kdybyse yam snad neotevtel, ptijd'te a ochotne yam ho vymenime."

Bytova nouze ve Strakonicich.

Ve Strakonicich je takova bytova nouze, ze v meste neni snad ani jedina mistnost neobsazend. Mnoho statnich a vetejnYch zamestnanct, kteti sem byli pteloleni, Ziji zde nekolik mesicil, ale rodiny maji jinde, nebot' byt nemohou vfibec nalezti. Nedostava se take mistnosti pro fitady. Nedavno byl ye Strakonicich ztizen ZivnostenskY inspektorat. Musil se zatidit ye dvou, naprosto nevyhovujicich mistnostech.

Nyni \Teak musi roz e. itit agendu. bude uredniku, kteti v gak nebudou miti kde pracovati. ano kde bydleti. Za takovYch okolnosti neni div, ze se ua vyskytl nazor, aby tivnostenskSr inspektorat byl pkeloten ze Strakonic do Pisku, cot by byla ovgem pro Strakonice akoda.

0

Cikani ve vychodnich Ceehich.

V poslednich tYdnech a jako na vYsinech pilnemu lidu, lopoticimu se pti anich, objevilo se na Kralovehradecku a Jarometsku zase nekolik tlup cikanu. Je to opravdu zvlate v dobe ohromne potteby pracovnich sil, ktera nemftge bYti uspokojena, je trpeno kodovani tlup, ktere uz syYm povaleeskYm Z.ivotem jsou nebezpeeim pro vefejnV zajem a obeanskou moralku. Cikani jsou site Cetnistvem a Utady hnani z mista na misto. To v gak spige povzbuzuje jejich chtivost po cizim majetku a ocliivodfmje jejich vyhlibani se katde praci. — Cikanska otazka by mela bat fe gena bez pratail& Co podleha pracovni povinnosti ,melo by ihned nastoupit a co ji nepodleha, melt) by b3-7ti zamestnano jinak. V tivnostech a v site ne, nebot' nikdo by se jich nedohlidal. Nebude-li cikanska otazka brzy a dukladne vytegena, jsou postitene okresy odbodlany k nejostlejkmu zakroku u Ustfednich Ufad0.

0

0

Silou naafi byla v2cly, a to plati v Na§e narodni poslani bylo vidy poslednim Udobi nagich dejin zyST duchovni. Kolikrat se zachvel aeskSr -renalv zdelanostat, ale narod ma a nesl dale svou edeni, jeho ficta sti, jeho touha 1Y) \, myglenku.

Whledy.1 k hodnotam duchovnim.

d Po OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, to icich se * gelIre ptizni nakho lidu I 6etnSrch ptatel tadoveho Clenstva. VzornS7 potadek, peinivo, obsluha a dobra hudba pri kezde zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor Na doptimi se Jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 1. RIJNA ✓ NEDELI, 8. )MJNA ✓ NEDELI, 15 RiJNA ✓ NEDELI, 22. ittINA ✓ NEDELI, 29. kiJNA

acts a,

Zatoupeeks is J. R. Baca Syncopators Houston Czechs Za'eatek ve Odpolenzvhraiem"VESNICZPA.

3:30 hod. odpoledne.

VSTUPNI: PAM

40c DAMP 25c PORADATELi. TT,

Emma 23.

V2STITIIE

e sttedu, dne 27. tali 1939.

Jedini ptaci, kteti mluvi, jsou paTazal jsem se nekolika ptatel jest-' ni po lets. V mestech bylo najentpoutci, a ti neletaji vysoko.

Jae drahe, takte jim to bylo i nemaji strach, te by mesto mohCtena redakce:— Wilbur Wright. bydleti na venkove a jizdne neKazdy elovek, kter:k zna neb znal lo bYti napadeno v padu valky neelo tolik, co by byli museli obnag loclemi, a gaaYmn New York, musi se podivit zrnenam., : pfatelskYmi vzdu jak v New Yorku, tak v okoli, v po- pravili mne, te jest mesto chrane- platit za najem. Mute se tam kousle dn.:eh deseti letech uelnen.3"7m, no a te Spojene Staty jsou Upine piti akr pozemku s malS7m domkem azke ulice jsou rozeitene, v mistech ptipraveny pro ten ptipad. V po- pod cenu jednoho tisice dolaru, takkde byly einZaky jsou krasnol par- slednich letech mesta a stat vykou- te nagi lide, kteti miluji svoje doky a koupali§te pro mlade2, ty kras- pily a utvotily mnoho parka. jak v movy, sob6 libuji, te mohou bydlene Siroke cesty. krasna namesti, ty meste, tak kolem New Yorku. V ge- ti ye svem a radeji rano o hodinu dlouhe mosty pies teky, a ty pod- chny parky jsou opatteny lavieka- drive vstavaji, aby v eas se dostali zemni dtahy jscu nee.° co ptiveldi mi, takte katielY si mate pohodlne. do prate.

Jezero Ronkonkona ma starou inelovka, obdivu. SLa mil je pod ze- odp•einouti, dehot lido tam bydlihVE mi pod rekami a v mistech, kde ci hojne vyutivaji. Nektere parky dianskou povest. Pravili, to v miste se nel;o11k drEr;.h sb.j..ha ,ty velke ob- jsou dosti rozsahle, Belment Lake jezero nema dna, a to se tam utopill chody a chodoy, jest skoro neuve- Park obsahuje 3045 okra, Jones jeden Indian pra.ve v meste kde ne-1 titelne, jak mohly licIske ruce Beach Park pak 2313 okra, druhe ni dna. Dne gniho dne jest jezero vykenc.ti. olovek se musi diviti tern jsou mengi. V nekterYch parcich Ti- obklieeno koupelnami, taneenimi inenjirskSrm pracim, ktere musely de travi svoje prazdniny; zastanou mistnostmi, hostinci a vgim motbYti udelane neLi mohlo ptckro- tam tteba dva tYdny aneb dole, v nYm, a nektere jsou vlastnene lidmi. V Ceske vesnici jsem se eiti 1; provadeni podzemnich praci, nekterYch za kempovani se plati 50c musely se udelati skaly v mistech, denne neb $2.00 tYdne. 0 zabavy v se gel s panem Divigem, kterY tam kde byly "quick sand." pro-padliSte, techto parcich je dobte postarano, vlastni hostinec. Pravil, to je po74. ulice a Lexincton Ave, a pak ve jak o rybateni, koupani, na lod'- tornkern po Divi govi, jednom z eeskYch pant, kteti byli popraveni na vYchodni fecc.= , kde musel utvo- kach a konich jezdeni, atd.

Kdyt jeden vyjede na Long Island Staromestskem namesti v Praze v tit cstrcv z kcnkr:; .tu. Tato skala pak musela bYti provrtana . tak ja- kterYmkoliv smerem, vtdy mysli, te dobe belohorske. Ma tam rytitskou ko fine skaly, coZ ovS•em vzalo ne- se nachazi v parku, cesty jak jsem sin s brnenim a rozlidiVmi staroTrpitekolik roku; neb se nemohlo v techto uvedl, jsou v prvottidnim potadku, dobYmi nastroji a obrazy v.ie je velmi eiste, v gude na velkou pracovati, dokud nebyly upine Musim podotknouti, te i na ge te- O Revanaticl6mi, neura c10mi bolestroi ztvrdle. At' alovek jede do Long vzdalenost vge osvetlene. Dtive bY- xaska mesta pokraduji s duchem Svecrenim nebo Islandu aneb do New Jersey, v1Su- valo neeistoty na ulicich at hrtiza. doby, ale tyto vidime easteji, tak nohow de jsou vYborne, eiroke cesty, hlav- Vim, te kdyt napadl v podzimu snih, narn neptipadne to zmena tak nane se =6. libila z yYSena,. cesta pro leZel tam je gte v mesici kvetnu, a padnou jako kdyt vidime je pc, 10 • ZtuhiSizni, bolavkani svaiy kart' nad uliei West. Tato vede od jelikoZ" se nemohly odpadky cdva- letech neb v te dobe stanou se v gu- • Poitipanfin hrnyzein Castle Garden na ji2nim cipu o- tet ,zastaly smi gene se snehem tam, de velke zmeny. Ba i na ge menti ▪ Namoieninami a nami kresu Manhattan a2 do Yonkers, as je slunce rozehtalo. Mayor mesta mesta se mohou nyni v de gtive dovzdalenost asi 25 mil. Komu se 11-7 La Guardia a zdravotni rada ude- be od jednoho k druhemu dosahPOUZIVEJTE bi, maze cestovati pod zemi celY lala zazraky v eistote ulic a tat ye nouti, kdetto pted lety nebylo tak zdravi osadnika, a neni tam vice den za Sc, ba mohl by tam bYti Dra. Petra motile, a jeden musel zustati v mirely tSrden, potteba j•e jen vystou- dovoleno zametat s chodniku smeti ste nekolik dni a Cekati at ptestaLeeivk OIej Liniment piti piesednouti na jinY viak. V do ulice, ale katdY musi smeti da- lo prgeti. vati do nadrtek, kteretto smeti pak Rodinq poinocnik v tisicich do.

Times Square a na Atlantic Avenue movech po vice nei 50 roku. Pracuje S pozdravem v 2dravctni rada v clamyslnYch vogem etenatilm, v Brooklyne jede mnoho vlaka rozspole'ene" s prirodou v urychlovini zech necha odvatet.

Tyto vozy jsou Jos. Wondrash, tolat bohate, 6ervene krve do posti• lienYmi smery, takte by tam mohl 0 Zenjich mist, Cimi napomalia pfirozealovek zustat do nekoneena. Hud- tak upravene, to tadne smeti vyKdo je glicovneigi? nemu postupu hojeni. Je utigujici. son tunel Pod Hudson tekou je jinY prazdnovane do vozu vetrem neni .Neni lepkavY ani mastn.Y. K.: "Kdo je gikovnejgi zlodej div sveta, a te? Lincoln Tunel pod odvato. Tet kolem Novell° Yorku e sporn35-. anebo lekat?" tou samon tekou. Tyto jsou nekolik jsou vgechny cesty bud' betonove V Kanacie Doctivano Beze Ca. B.: "Rozhodne zlodej — ten a-1 mil dlouhe a na Jersey strane vice aneb konkrytove, takte jeden mute jak. 30 mil od techto, v meste New- jezditi v kate rely den a kara zil- spoil vi ptesne, co eloveku chybi, Dr. Peter Fahrney & Sons Co., kdyt od neho odehazi."

1 2501 Washington Blvd., Arku se jezdilo dtive po ulicich, ny- stane &sta. a neuptagena.

Chicago, 111., Dept, D811-78D Jiste katdY zna neb slyS'el o Ceske ni se jezdi nad mestem. Triborro U jasnovidky.

Prosim ponete mite ikuebni 1 k jak vesnici na Long Islandu.

Tato jest most jest take jinY div sveta, ten"Beda, pane, vidim hrozne veci! n4slettuje, poStou vyplacene, za ZeZ pfikl.jdam $1.00 za dee pra•idelne to peeina na Long Islandu a vede asi 70 mil vzdalena, od Noveho Yor- Budete rozsekan na kusy a vase Dra. Petra linsve (3 /, , unce do New Yorku, pak do Bronx a Mor- ku, a byla zalotena na gimi starkLecieeho Oleje Lintracnto.

0 Prosim ponete lek na dobirkn (C.O.D.).1 risanii, pies ostrov Randals Island. mi lidmi, kterYm se po ve.nkovskem "Proboha, pani, vtdyt' mne ve gtiTam byl- SokolskY slat, presid. Be- tivote sttYskalo, na kterST byli zvyk- te z veptove rukavice!" ne§ a Hurban Martinek tam tee- li ze stare vlasti a kteti nemohli ptivyknouti new-yorkskemu velkomenili. stskemu tivotu. Nekolik rodin be• Most liVashingtonfrv, vedouci ze hem obeanske \Talky si zakoupili kutesky . m/uvici film 125b ulice do Fort Lee v Jersey, je sy pozemku nedaleko jezera Ronnejdeni most ye vYchcdni east Sp. konkoma, ktere jest asi 2 1,2 mile od State.a je tak vysokY, ty Ceske vesnice vzdaleno. Nynej gi doci lodi na svete mohou pod nirni bu jest cele to okoli obydleno star9::• proplouti. Je to velice zajimave; olo- si ni vgech naroda. Na gi ptaSlavna tradice eeskevek projede pod tekou tak ho loutkate M. Kopectele maji domek prave v Ronkonkeho. teskY film, po ze ty nejveted lodi na svete jsou na I koma, kde trOvi katdoroene east le-i jakem Ceske obecenface. iteka Hudson jest tou nejob- ta. V Ceske vesnici bydli maj bra-1 chodnej g tekou, neb ve'SkerST ob- 1tranec, ktereho jsme nav gtivili a stvo touti. V hlavni . roli Lida Baarova, 0. chod sveta, se na ni provadi, ba i pkijemnou chvili s nim a jeho roKorbalat, Jara Kovakere valedne lodi Sp. State ize dinou ztravili; tento je tam usazen hout a petiletY nejzde pohodlne umistiti, ani by za- stale. Cele okoli, jak jsem uvedl, mladgi deskY herec braly mnoho mista. jest osazeno, vge jest rozdeleno na Mireeek Sirotek. UkaVelmi nine zajimaly leti§te pro menSi kusy, tak to nekteti tam uJos. Vagut, za,zuje vzducholcdi, jicht je nekolik kolem s.edli, maji od dvcu neb vice okra stupce Praga Film Co. ,.............

New Yorku, zy16.ete na Long Islan- pozemku, na kterem sobe pestuji .;;.;.];:;41O z Chicaga. du mesto New York stain velke bu- zeleniny pro svoji pottebu. Mote mac.,--- — v novem diva,aic. v nea.i ... Ejna, 0 3 hod. odpoledne, dovy pro letadla na tak zvanem ji na blizku, tak kdyt se jim zachce, o 6:30 a o 8:30 hodinach veeer.

North Beach, a kaZdY nav'Stevnik mohou si vyjiti na lov ryb, a tiji FAYETTEVILLE — v pondeli 2. iljna, o 7:30 hod. veeer.

Svetove vYstavy je na ne upozor- tarn svoje stare. Leta.

FLATONIA — v fault 3. iijna, o 7:30 hod. veeer.

Maji vYborne teleznieni spojeni nen. Jest to nekolik budov, ptesahujici delku 3 mil. Floyd Bennet le- s New Yorkem. Vidal jsem sta autoSEALY — ye stkedu 4. kijna, o 7:30 hod. veeer. tike jest nedaleko Rockway, Flush- mobile *u Zeleznienich stanic, kteSHINER — ye etvrtek 5. kijna, a 7:30 hod. veeer. ing letigte nachazi blue Flush- rS;. mi Tide ptijeli k stanici, kde vzsSCHULENBURG — v patek 6. iijna, a 2:30 odpol., o 7:45 veeer. ing, Glen Curtis, Roosevelt a mnoho li viak, &jell do prate, a veeer pak, "FALESNA KOCICKA" — V TEMPLE — v patek 29. zafi, od 2:30 jinYch ye statu new-yorkskem a kdyt se vlakem vratili, nasedli do do 11 hodin veeer. pted tekou Hudson je jich tat mno- auto a dojeli k svernu. obydli. Bylo darasossamposwaressewaserwiatimpe —............—..... ho. mne fe6eno, mnoho rodin tak T

1•11112

1:11=

I❑

a" Komedian ski Princes .

:

Strana

yikerrstic

Ve stfedu. dne 27. tail 1939.

PROTOKOL ZE SCHUZE OBLASTPtigti schtze stanovena na den to davam vedet, nezapomente a NitIO ViBORU N. R. C. V TEXAS) 15. fijna a to bude-li mono v Dal- vgichni se v hojnem poetu dostavte, KONANE DNE 17. ZARI V las, jinak br. pfed. A. J. Kalus o aby vge bylo na slavnost ujednemo.

LA GRANGE, TEXAS. miste schuze dleny oblastniho vY- Schtze se bude potadat 1. tijna a boru uvedomi. tak jiste phjed'te a sve nahledy poSchtze zahajena br. pfedsedou dejte, jak by to bylo nejlep gi a nejSchtze skondena v 6 hod. odpoPravidla A. J. Kalusem ve 2 hod. odpoledne leclne. krasnej gi.

V Malem Oznamoyatell uetujeme ✓ mistnosti pana F. Kaluse, pH Frank Andinec,, Co se podasi tyre, to je suche, pr1 centy za slovo za katde uvekejne- demt uvital vtechny eleny v teto taj. oblastniho vYlioru get nam nechce, a jit na mnoha ni. Nejmenai poplatek za oznamku schtzi.

Narodni Rady v Texas. mistech musi vozit vodu, neb nokte(do 25 slov) jest 50c Oznamku naVgichni elenove byli ptitomni at re• studny vyschly. Pottebovali bypifte na zylaanim listku a pkilot- na br. Dr. Jos. Kopeckeho, Rev. Pozn. red.

— Do ptedposledni I chom degt'. pilslutny obnos te k objednayce bud' poitoyni poukazkou (Money Paul Kagpara, jet zaslali omluvu a schtze jsem nebyl pozvan, k po-1 Tak nezapomerite, bratti a sestry, Order) nebo ye zna.mkach (stamps). br. Frank Moudku, jent jako oby- sledni zaslal jsem p. Kallusovi a do pti gti schtze se dostavte jiste, Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c dejne, nebyl ptitomen. semnou omluvu.

Od zaloteni Sdrudne 1. fijna. Za tad Vy gehrad Cis. na jeho vYmenu.

Dale byla ptitomna pani Josefine teni A.C.T. nav gtivil jsem tadu mist,; 48 SPJST, jsem jako vtdy, Ma-li bYti jmeno oznamovatele Habarta jako nahradni elenkyne o- urazil autem pies dva tisice mil a K. F. Chalupa, tad. dopisovatel. zatajeno a nabidky posilany admi- blastniho vYboru a jeji pan mantel vg ude pomahal organisovati hnuti! pod naai znadkou, uctujenistraci noveho odboje. Mimo pisemne agi- f me za oznaroky "Na prodej", "Slat- co host. by a prate" a podobne 25c zvliat' za Dale byli pfitomni br.aulda, taj. tace v bratrskem Vestniku konam' znadku a na poatovne, aby cloale do- S. A. C. v T. a br. Frank Olexa, ml. dobrovolneho verbite pro deskou pisy mohly bYti timed odesilany. pokladnik S. A. C. v Texas. akci take slovem mluvenY'm. VlasW Pki oznamkach "Nabidnuti k snatten protokol z minule schaze a zdar! ku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- ptijat tak jak &ten. naal doplatek za znadku a poatovne Rad Pokrok Moulton cis. 27.

Dp. P. Nemec, jent mel na sta50 eentft.

Doplatek za znaeku budit pillo- rosti pteklad natich stanov do AnTimto uvedomuji bratry a sestry, ten k obnosu, kterY posilite za o- glicke keel, podava svoji zpravu a to ptigti schtizi budeme miti prvni znamku. pfedklada je k pfehlednuti. nedeli v kijnu (1. Mina), ponevadt Nasledovala debata, pti beta se 8., druhou nedeli v fijnu chceme Ozrm Mine se divka do domacno- upozortiovalo na smysl slov v pte- miti kogidkovY piknik, tak budeme sti na fume, ktera ma zkugenost kladu, neb nekdy jest velmi tetko GIs. 29, S. P. J. S. T. o torn rokovat. Tedy se dostavte do s detmi, at' se hlasi. Pi gte na: Hen- ptelotiti jiste slovo do cizi feel, by schtze 1. fijna, ye 2 hodiny odpoTAYLOR, TEXAS. (39p) melo ten samY vYznam a obzvla- ledne. Na zdar! ry Balusek,, Holland, Tex. gte my musime bYti velmi opatrni.

Jan V. Havlik, fleet. :Xtr.i Sazenice ---- zelove a ,hlavkoVe schtzi byli ptitomni pravnici 0 vY salat, 500 — 75c; 1000 — $1.25; br. C. H. Chernosky a pan F. J. ftad Vygehrad Cis. 48, Taylor, Tex. 2000 — $2.00. Cibule, 500-60c; 1000 Ctena redakce Vestniku a vgichni, za $1.00. Cauliflower Early Snow- Kalus z La Grange„ kteti byli dani o dobrozdani. zdali tam neni alouci tento list! ball 100 — 40c. Po gtu platime a za nic, co by se ptieilo neutralite Sponspokojeni rueime. — Early Plant Jak je yam jit znamo, tad VygejenYch Statt S. A. a po male pteFarm, Mart, Texas.

(39-40p) mene slova na jejich odporueeni hrad cis. 48 SPJST. bude oslavovat ImEr- TABAK start', lehke druhy pteklad ptijat, tak jak vypraco- svoje zaloteni 361ete, a tak bratti a sestry tohoto tadu jsou v gichni uVstupne: Pitni 40c - Dimly 10c proclAvam: 10c, 15c 20c, cigaretovy van.

Dale usneseno, by byli daily na- vedomovani, by se do pfig ti schtze 30c libra, nevyplacene. Vacl. KratoZABAVNI VtBOR. chvii, Portland, Tenn.

(38-42p) tisknouti pamfletky pro agitaci, a v pinem poetu dostavili, by se uto v anglicke i eeske feel, by obea- jednalo o slavnosti. Tak yam timmr- Farina do rentu, 20% akrt, ne nageho statu byli informovani jednu mili za mestem. Farma se o vYznamu nagi akce.

6teny tadosti o informace ku zarentuje za penize. Anton Humpola, Rosenberg, Texas, Box 335. (37-39p) loteni odbodek S. A. C, v T. a to, ✓ Crosby, Galveston a Waller. cot Mter-i Mrazu-yzdorne sazenice zeli s potegenim pfijato a potadaji-li o a salatu: 300 — 50c; 500 — 70c; a tednika, ktery zaroven vypoinaha OZNAMUJE 1000 — $1.25. Vyplacene. Vgechny pti zakladani odboeky, (lava pottebZelne druhy. Uspokojeni zarudeno. ne informace, by ladosti bylo vyhoPRVNI OTEVRENt NOVE SINE, JEt PRIPADA Raymond Mladenka, Hallettsville, yen°.

Zadosti o feenika maji bYt zasilaTexas.

(38-39c) ny na pfedsedu oblastniho vYboru MT `i Mrazu-yzdorne zelove sazeni- p. A. J. Kalus, Rt. 3, Hallettsville, PROGRAM: ce. Skore druhy velkYch kulatYch Texas. jet se o vyslani tohoto poneb velkYch gpidatYch hlavek. Na- stara.

Br. J. 8ulda, taj. S. A. C. v T. posledujici druhy sazenic v poll vyUViTANI — ptitomnYch hostt — pied. tadu br. Jos. Batik ava zpravu ohledne sbirek zlatYch pestovanYch jsou nyni hotovy k 0HUDBA — americkou a eeskou hymnu. a jinYch ptedmetu na pomoc CSR., desilani: Million, Strong. Piny poSPOLE6Nt OBED — chutne barbicue, ptipravene jit dobte znakteratto akce po udalostech v C. S. det a rostouci, tive sazenice zarumYm odbornikem Steve Matusewichem, a pile ptikrmy, R. ukoneena.

Zprava byla, at na deny. 400 — 60c; 800 — $1.00; 2000 ktere zase obstaraji na ge maminky s pomoci vYboru. nektere poznamky, ptijata jak 'ateneb vice $1.00 za tisic, po gtovne vyna.

Br. F. J. Olexa, pokladnik S. A. PROGRAM ODPOLED placeno. Rychla doda.vka. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Te- O. v T. podava zpravu a uvadi, Zaeatek ye 3 hodiny xas.

(38-41c) bylo odeslano behem tohoto mesice HUDBA. obnos $800.00, co pomoc na druhou SLAVNOSTNI 1"tE6 — ptedseda HI. Ur. br. C. H. Chernosky a jini. lIrazu vzdorujici zelove sa- osvobozovaci akci Narodni Rade 6egler."-, HUDBA "Hej Slovane" — doprorazi zpev teastnikt. zenice, nejrannej giho druhu, 500- skoslovenske v Chicagu.

CARTER SISTERS — Hudba se zpevem a tanoem.

Dale oznamuje. ze dal gi ptispev70c; 1000 — $1.25, po gtou yyplaceJOHNSON GIRLS — zahraji na harmoniku. ky ptichazeji, a elm dale vet:gi a ne. Za uspokojeni se mei. —Circle Plant Farm, Lorena, Tex. (40p). vetgi einno,sti se rozviji. Obzvlagt' yI VOLNE POBAVENI — Bingo. rybolov a jine.

NARODNI TANCE — Amer. Square dance, Beseda, v narodnich upozorfmje na skvelou praci a peOznameni do Corpus Christi! krojich, v 5 hodin, z nicht nejlep gi uznani tanednici obnetitou pomoc v krajanske osade Clenove obou fan a v gech ee- Blessing, Dallas, West, East Berdrti odmeny. skych spolku v okoli Corpus Christi nard, Seaton, Houston a jine. cot se timto vyzYvaji, aby se dostavili ukazuje skvelou praci v na gem Tedo schtze v nedeli, dne 1. fijna, ko- xasu.

PH slavnosti i veeer teinkuje chvalne znamY orchestr nane v sini Moravan za ptioinou doZprava podana jak podana.

LEO MAJEK A JE110 VESELI DOM, Z CAMERON hody ohledne uspotadani Bazaru, Dale pH debate o hrazeni vYloh ktery ma bYt potadan v nedeli 22. spojenYch s vedenim oblastniho vY0 vzornY potadek jako i rtzne obeerstveni bude naletite fijna ye prospech Sdruteni A. C. T. boru, br. prof Ed. Week Ova, /lapostarano.

Frank Elzner, vrh. by jen vydani spojene s dopiK hojne navgteve zve vtechny fatly i krajany z blizka i z daleka ptedseda odboely v Corpus Christi. sovemim a za tisk pomucek a pam0 irtAD SVAZ ECBOSLOVANt eiSLO 92. flett, bylo povoleno k vyplaceni.

Struenost je dui vtipu.

William Shakespeare. Navrh ptijat. **140. ANNIMililk.lal.41.0.61■04•11....,411111.1.0•0411■04111111,0410.041111111■041311,04111111.40.01111111.410.111110ofwovai.N.0.000,,,,,..,,,,

rouziveite it oznamovani Malfr Oza., 1 .,-)vat,e1

'fit anecm a a vy!

RAM PRAHA 1. iijna "Vinobram o. Moody, z Taylor, Tex.

llad Svaz eechoslovaniii Cislo 92*, ve Fort Worth, Texas

v ned la, dne 8. iljna 1939.

Zaeatek v 11 hodin rano

Volna taneeni zalava v 8 hodin