Vestnik 1939 10 04

0

SI ovanske Pod or lid J e dnoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. eiSLO 40.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 4. iljna (October) 1939.

ROtNiR. (VOL.) XXVII.

KRAJANSId 'HRH NOSTI V

17

XASU A OKLAHOMP!

....

EDITELSTV1 statni yYstavy v Dallasu vyjednavalo se zdej81 fitadovnou ji2 R cd kvetna t. r. a poveillo mne, abych se snail rikedni cestou ziskati pana presidenta Dra. Edvarda Bene8e, co slavnostniho feenika pro deskoslovensky den, ktery se bude odbYvati v nedeli, dne 15. fijna, v Dallasu. Belem to doby vymenilo se mnoho korespondence, ale nasledkem neoeekavanYch zmen v mezina.rodni situaci, nebylo nom mono nav8tevu presidenta Dra. Bene8e definitivne uskutedniti, protole musel odejeti do Anglie, kde hou2iev- . nate haji na8e zajmy a stoji v popfedi cele naAi zahranieni akci.

Kdy2 president Bene8 opustil Spojene Staty, spinomocnil za sebe Dra. Jana Papanka, konsula aeskoslovenske republiky a ptednostu ,ntt8eho zastupitelskeho rifadu v Pittsburghu, aby za neho v jeho nepfitomnosti fidil v Americe celou naS'i zahranieni akci. Mel jsem to pote8eni bYti v neustalem spojeni s Drem. Papankem po dobu nekolika let, protoIe eeskoslovenskY konsulat v Houstonu je pod dohledem konsulatu pittsburghskeho, kamZ se fidi easteena agenda. Poznal jsem v Dru. Papankovi ripkimneho Oechoslovaka, nerinavneho pracovnika a bojovnika za naSi spravedlivou vet. Volba pana konsula Papanka do tak zodpovedneho rifadu byla opravdu 8t'astnou, neb stoji tak pravY muZ na pravem miste. keditelstvi dallasske statni vYstavy si pfalo, aby, v padu Ze by president Bene8 pfijel do Texasu, doprovazel jej sem Dr. Papanek. Kdyt se v8ak tento zajezd neuskuteenil, povekili mne hlavni einitele vYstavy, abych poladal Dra. Papanka samotneho a zjistil, jest-li by mu bylo mono piteti v zastoupeni Dra. Bene ge co slavnostniho feenika na vYstavu do Dallasu, v ramci deskoslovenskeho dne. S pote8enim Vain sdeluji, ie pan konsul Papanek ochotne toto pozvani -pfijal a milMme se vgichni z toho radovati, Ze jej osobne pozname v nedeli dne 15. fijna, v Dallasu. Jsem jist, tie pkedna8ka na8eho oestneho hosta bude velmi zajimava, a pouena, protole Dr. Papanek je vYbornYm feenikem, je dobte informovan o mezinarodnich problemech a dovede podrobne objasniti celou svetovou situaci, tYkajici se hlavne na geho naroda. Oslava eeskoslovenskeho dne v Dallasu by mela bYti navStivena krajany z celeho naLeho statu i z Oklahomy, abych Dru.. Papankovi dokazali, Ze Osud nasi stare vlasti nam neni lhosttejnYm a 2e dovedeme alespori v tak kritioIce dobe zapomenouti v8elijake ty malicherne veci, ktere nas bohuZel tak east° deli a pracovati spoleene pro znovu vybudovani demokraticke republiky 6eskoslovenske.

Na shledanou v Dallasu v nedeli dne 15. fijna a s heslem "Zvitezime", jsem V8.8 Dr. Charles J. Hollub, eeskoslovenskS7 konsul.

V Houstonu, due 1. lijna 1939.

Zastupce pres. d Benege.

°tat, nositele velkych idealri demokracie, lidskosti a pokroku.

V ten den odbYvati se takte2 bude v elk a Schtize statni na8eho SdruCeni AmerickYch OechosloVakri v Texasu a Zadame, aby veNtere ociboeky vysialy s ye za.stupce do Dallas. Toho dne bude se takte2 odbYvati schrize oblastniho vYboru. Program bude je8te dodatedne oznamen v p •iStich Cislech vSech easopisri a odboeky S. A. C. T. budou pisemne vyrozumeny.

Zvite2ime!

Sdruieni AmerickVeh techoslovatit v Texasu Vladimir Maudr, pled.

J. gulda, taj.

KALENDAA

DR. JAN PAPANEK VzacnY host cele na81 krajanske \ave v Texasu bude slavnostnim teenikem na programu Dne Oecheslovakti 15. kijna v dallaskem vystavi8ti. Dr. Jan Papanek jest diplomat, ekonomista a politik vysokych schopnosti, mluvivi sedmi jazyky, na yStivil v8echna kapitolni mesta Evropy. Studoval v Praze, Patili a Londyne. za svetove valky pfihlasil se do esl. legie v Italii. Od roku 1923 a2 1935 byl tajemnikem presidenta dr. Bene8e, je bYvalYm predsedou Csl. oddeleni FIDAG a jeho pfednaiSky na americkYch universitach mely mimotadny rispech.

• SDRIAENi AMERICKtCH tECHOSLOVAKU V TEXASU. Dne 15. fijna v nedeli kona se v Dallas 'deskoslovenskY den u pkilelitosti State Fair of Texas. Vybor teto statni vystavy poladal prostfednictvim eeskoslovenskeho konsulatu v Houstonu, pana Dr. J. Papanka, aby navAtivil Dallas u teto pfilelitosti a promluvil na vYstavigti ku krajanrim a 8irSi vet ejnosti. JmenovanY pozvani pital a bude hostem vYboru State Fair of Texas.

Dr. J. Papanek, konsul es'. republiky jest pHmym zastupcem presidenta Dr. E. Bene8e. ktery musel odejeti do LondYna a povefil jmenovaneho Dr. J. Papanka, aby vetkere zalehtosti za jeho nepkitomnosti vyfizoval a osobne ho zastupoval a proto slova. ktera usly8ite z rist jmenovaneho budou poselstvim Dr. Eduarda Bene8e k na8emu lidu v Texasu.

Volame proto k nakm elenrim a k ve8kere americke deskoslovenske verejnosti, aby se v nejhojnej8im poetu sridastnili dne 15. fijna tohoto projevu a manifestace a projevili takto sve sympatie k vridcrim odboje za osvobozeni stare naa Vlasti, domoviny naSich matek

8. fijna. Oslava 30. vSrroeit zaloieni kadu Pokrok Jihu cis. 72. v Cameron. Za tednika pozvan br. Karel Navratil.

8. kijna. Vefejna schfize ohledne zaloieni S. A.O.T. ve 2 hod. odpoledne v sini Kemper parku, Galveston, Tex. 8. iljna. Piknik kadu Pokrok Moultonu 'Cis. 27. v Boehmovem pastevniku, Mouton, Tex. 8: kijna. Oslavu prvniho vSTroei otevteni nove spolkove budovy pofada rid Svaz C'echoslovanfi eis. 92. ve Fort Worth, Tex. Slavnostnim eenikern br. pfedseda C. H. Chernosk5i. Pokadatel organu promluvi o hnuti Ceske akce.

10. iijna. Barbecue poilda fad Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. Za feenika pozvan mistopkedseda HI. tfadovny br. 8tepan 11. fijna. VSTroeni schfize Peveckeho KroOku v Dallas, Texas.

15. kijna. ceskoslovensky den u ptilditosti statni yYstavy kona, se v Dallas, Tex. Slavnostnim teenikem bude yzacnY host dr. J. Papanek, konsul csl. republiky a osobni zastupce presidenta dr. Benege.

15. fijna. Statni schitze Sdruieni A.C.T. za east delegatri odboeek a toho dne takta schfize ob/astniho vyboru v Dallas, Tex. Bli$281 zpravy budou uvefejneny pfi8te.

15. fijna. Oslava 36. vSrrai zaloieni tadu Vys ehrad Cis. 48. v Bayersville u Taylor.

S 22. kijna. Schfize zastupcii westske odbaky S.A.O.T. v sini sv. Josefa ve West. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

22. fijna. Den PionSrril uspoilde, fad v Seaton, Tex. Novinka pro osadu slibuje chystanYm programem mimotadnou udalost. Za keenika pozvan potadatel organu.

29. rijna. Konference tsl. Racionalistli ye statu Texas v sini kadu Pokrok Houstonu. Zaeatek v devet rano, ukoneeni Ye 3 odpoledne.

Podrobnosti programu budou podany pozdeji.

29. fijna. Divadlo a thbava ye prospech SdruZeni A.O.T. v sini faclu Pokrok Houstonu. Zaeatek ihned po ukoneeni konference Racionalistri. Vladimir Maudr, pfedseda S.A.O.T. bude hlavnim feenikem.

29. iljna. Narodni slavnost ye prospech S.A. O.T. v Riverside Parku v East Bernard. Program bude oznamen ptigte.

atrana ONDYN. — Dan z piajmu byla stanovena na L 35 procent a pro fiskalni rok 1940-41 na 37.5 procenta. Silne pfiraaky dani byly ulokny na pivo, whisky, tabak, cukr, vino, na velike pfijmy a na nadmerne zisky — pinYch 60 procent. Sir Simon, kanclef pokladu, pfedloail parlamentu sviaj prvni valeany rozpoeet, jen je oznaden &slam dvou bilionu liber, eili asi devet bilionu dolarfa Na tolik je rozpootena valka proti Nemecku pro being finanani rok. * * Berlin. — Hitler jmenoval vojenskou administraci pro okupovanou east Polska. V jejim oele je general Gerd von Rundstedt. Jeho titul je "vYchodni nejvYaai venter. * * Nektere automaty v mestech na severu podavaji thuatene" (kondensovane) obedy, slokne vYhradne z vYtaZka. Snedeni takoveho °hada netrva dale nee 1-2 minuty. Jeho yYZivna hodnota se vyrovnd opine normalnimu obedy o ttech chodech. Tyto obedy yydavaji automaty po vhozeni mince a obeane privitali novinku s nadaenim. * * VelikY provoz na mostech zpasobuje jejich trvale ottasani, co2 ma za nasledek, Ze se znaene ohroauje jejich trvalost. Toto otfasani se sice zmenauje gumovymi obrueemi, ale neodstratiuje se lupine. Proto podali inaenYia ti mosty kaueukem, jen svou pruanosti ottasitni opine dusi. VYsledky konanYch pokusii jsou nadmiru uspokojive.

Ells Steuman, farmaf-, v Pigeon Cove v Massachusetts, zbudoval si dam vYhradne ze stareho novinoveho papiru. A nejen dfim, ale i nabytek — jako stoly, Zidle, skfine a p. — vae je z tohoto podivneho materialu. Kaada, zed' je silna asi 250 listia a je silne potfena fermai. Dam stoji jia od roku 1925 a za tu dobu prodelal hodne datal, boufi a nepohod, jea mu v‘Sak ani v nejmenaim * * Washington. — V ramci desetileteho planu na vYstaybu americkeho cbchodniho lod'stva, kterY pfedpoklada celkem 500 novYch lodnich staveb, vyZadala si spolkova, plavebni komise aolikromiTh lodenic rozpoety na 20 nakladnich parnika, z nich kaZdY bude mit 13,900 tun vodniho vYtlaku a pojme 7,549 tun nakladu pfi rychlosti 15 a pill uzlu. V dfisledku zfejmeho uspiaeni lodnich staveb, jeZ se tim zavadi, asi zakazky ke konci roku stavebni program o 25 lodi. * * Z Morayske Ostravy. — Podle ostrayskeho "eeskeho Slova" zpivalo se opat desky v kostelich nekterYch obci na Te§insku, ktere byly od lonskeho roku pod polskYm panstvim a nyni byly obsazeny nemeckou brannou moci. Pod polskYm panstvim bylo 11 mesici znemotanovano eeskYm veficim na TeSinsku zpivati v kostele eesky. — Mora yska Ostrava i okoli je den ne podle nafizeni zaternriovana, ale pies to jde Zivot ria Ostra ysku normalne. Jezdi vlaky, poulieni drahy a vozidla vSeho druhu, oySem zatemnena„ v divadlech i biografech se hraje normalne a rovnea v restauracich i v kavarnach je MYST ruch. Tovarny i dilny pracuji i v noci zatemneni. * * Atokholm. — easopis "Aftonbladed" zabYva se nadpisem "Zapadni mocnosti ye vaanych roanaaieh" trsnnou situaci, do nia se vmanevrovaly zapadoevropske demokracie. Nepoeitalo se s krokem s diplomatickeho na vojenske note. Take Anglie vefila, Ze mohou postakit hrozby. Kratce feeeno, pracovalo se s blufem, ktera se trpce vymstil a jeho dasledky nyni je videt. Z Polska mame ureitY dojem, Ae vkchny polske operate byly zapoeaty dobrodruZne a Ze jenom proto jsou dfisledky tak take. List piSe pak doslovne: "Nutno konstatovat, ze sliby, dane Polsku, byly nezodpovecine. Jia i to, Ze Polsku byla dana nevypinena pina mot, je jedineene, dale ji2 skuteanost, Ze tyden pied vypuknutim valky byla ratifikovana smlouva, jak to ucinila Tina bylo Polsko nyni uvrZeno do zkazy a nikdo nevi, co nyni jate btide naslegOnt.

VgSTNIK

Tidenni pfehled.

Pafia. — ValeenY kabinet premiera Daladlera nafidil rozpuateni komunisticke strany ye Francii. Je to yYznamny nasledek vpadu sovetskeho Ruska do spojeneckeho Polska.

Joe Cucinoppi z Filadelfie se narodil roku 1904 v droEce. Poeatkem letoaniho roku byl obdaten dceruSkou, jea se jeho Zene narodila v automobile. Moana, Ze ji se za nejakych dvacet let narodi decko — v aeroplanu. * * New York. — Newyorska svetova vystava rozhodla, ae vstupne bude sniZeno na 50c v mesici kijnu. Vystava, ktera ukonei svou prvni sezonu dne 31. f Una, byla navStivena 26,000,000 lidi, z /aloha 20,000,000 platicich.

Ve sttedu, dne 4. kijna 1939.

Berlinske depeS'e sdelily, Ze se v Nemecku odekiva nejmene 500,000 zajateil z Polska. NejvaInejAim problemem bude pry jejich ogaceni.

Mnozi z nich pied dopadenim pry se vysvlekli z vojenskych uniforem, domnivajice se, Ze se jim tak podaH spike uniknouti. Nemci tvrdi, od 10 do 30 procent zajatcla je bez kabatil, 10 procent bez obuvi a 90 procent bez syrchnika. * Londyn. — Premier Chamberlain ye sve zprave podane parlamentu sdelil, k v prvnich tteeh tYdnech valky britske lod'stvo zabavilo neptiteli asi 256 tisic tun zboti, mezi nimt bylo asi 62 tisic tun olejovych produktu, 65 tisic tun Zelezne rudy a 27 tisic tun manganove rudy. V prvnim tydnu valky Britanie ztratila v lod'stvu 65 tisic tun, v druhem tydnu 46 tisic tun, v ttetim 21 tisic tun a v poslednich aesti dnech jen 9 tisic tun. AZ dosud potopeno bylo na moil 51 lodi, z nich nejmene bylo 31 britskYch.

Londyn. — 28,000 Zen nabidlo u2 sve sluZby britske vlade, Ze jsou ochotny jiti na f army jako obyeejni farmaitti delnici, aby pomohly obdelavani dalaich 1,500,000 akra pidy, jejihoa oseti a osazeni je zapottebi k vyhrani nynefai valky s Nemeckem. * * New Haven, Conn. — Winchester Repeating Arms Co., vyrabejici opako'vaci ruenice a naboje, oznamila, Ze naboje pro brokovnice budou drank o 5% a pro kulovnice o 7 1/2 %. Mluvei tato spolednosti pravil, 'ae spoleenost k tomuto zdraaeni piastoupila nasledkem "neurovnane situace", ktera z yySuje ceny suroveho materialu pro vyrobu. Cena zbrani, kulovnic i brokovnic nebude vSak jeSte zvYaena. * Nadelnik francouzske informaeni sluZby Jean Giraudoux oznamil minulY patek v paffaskem rozhlase, ae nemecke ztraty v Polsku byly 150,mrtvYch a rananYch v prvnich tech tydnech valky. Naciste ztratili 900 letadel a 600 pilota v polskYch bojich. Piapomnel take, k zisky nacista v Polsku neodSkodnuji je za ztratu Saarska, ktere z easti je jia obsazeno francouzskym vojskem, jea od zahajeni valky zabralo na nemecke pude jia 80 mast a osad. Polsko teHlo 900,000 tun uhli roane, kdeato Saarsko tezi dva miliony tun.

Londyn. — Nezakonna protinazisticke, nemecka radiova rozhlasna stanice "Freiheit Station" v noci na 27. zati oznamovala z Neme cka, ze mezi nemeckymi vojaky a dastojniky vypukla rebelie. Timto rozhlasem bylo oznameno, Z'e cela jedna posadka neuposlechla rozkak odjezdu na frontu a k nasledkem toho vaichni neposluani vojini byli odzbrojeni a internovani. Po dalaim oznameni, Ze i mizi civilnira obyvatelstvem v Nemecku vzrtista, nepokoj, rozhla§ovae od stanice dodal, ze tato situace je nyni nejvaZnej g ye StYrskem Hradci v bYvalem Rakousku.

Bratislava. — Slovenske ministerstvo valky dnes oznamilo, Ze odzbrojo yani slovenskeho vojska zapoene ihned, protok uZ "byl zaveden po •adek na, severnich hranicich", eim2 se mysli hranice Slovenska s Polskem. V ministerskem oznameni se dale uvadi, k vetai poeet dustojnik-a a muaa bude podraen v einne sluZbe k tomu cili, aby se starali o vYcvik novaaka z odvedenych brancia podle vojenske branne povinnosti. Siovensko v nynejAi valce s Polskem zebralo °pet na severu ona uzemi, o ktere pfi glo v letech 1920, 1938 a 1939 a jea od to doby byla pfipojena k Polsku. Radost nad vracenim tohoto fizemi kali jenom fakt, ae Polaci odvedli mnoho slovenskYch osob jako rukojmi. * * Basilej, 8vS7carsko. — Podle zprav z Nemecka byla tam ze vaech vetejnYch knihoven odstranena kniha "Mein Kampf", jia napsal kiaskY vi dce Adolf Hitler a v ktere nastinil program pro rozpeti 'net rise pod vedenim svych nacinich socialista. Tato Hitlerova kniha byla nazistickemu Nemecku vice neali Pismo svate a davali ji docela i novomardelam pfi oddavkach, za coa ovSem: musili take zaplatiti. Tato knihy bylo prodano jiZ pies 4,000,000 vytiska a byla pkeloaena i do mnoha cizich jazykii. Nyni vaak po sjednani nazisticko-sovetskeho paktu byla kniha z vefejnYch knihoven odstranena, protoZe nacionalni socialists v Nemecku nejsou jig vice neptateli komunista v Rusku. Kniha byla odstranena proto, *at° Hitler v ni prudce napadal komunismus a hlasil valku proti komunismu a sovetskeinu Rusku. Komunisty v ni nazYval "bestiemi" a "vrahy eislo 1." Za komunistickYch nauk za nazistickeho reaimu byl trest smrti. Nyni vsak, kdya se Hitler se stalinem dohodli o rortrhani Polska, aby je mohli pro sebe vykaistiti, najednou docha,z1 ke zmene. V Nemecku hraji komunistickou hymnu a bratfi se s ruskYmi bolZeviky.

Milan. — HornoitalskY tisk sleduje s nejvetaim obdivem rychlY postup nemeckeho vojska v Polsku. Pad Krakova vyvolal krajne silnY dojem. S pinYm obdivem je nutno paiznati skvelY vyvoj nemeckYch operaci v Polsku a velkoryse vysledky, jichZ bylo docileno v pouhYch aesti dnech — pie "Stampa". Pad Krakova bez odporu je znamenim fipineho znieeni polskoslezske armady, ktera ji g ',fed 11 mesici byla pfipravena vrhnouti se na Teain. Technicka nepripravenost, nedostatek zbrani, materialu a - letadel vysvetluje jen easteene zhrouceni polskYch front, k eemua zjevne pfispely take polltake a moralni davody. Zhrouceni vojska na vaech tfech boji§tich odpovida rychlemu fitelau polske vla,dy do Lublina. V polskem vojsku se zrcadli ApatnY a neudraitelnY sta y veal v polske statni politice.

Ignat Jan Paderewski, 781etY pianovy virtuos a bYvalY premier Polska, pravil v poselstvi, vydanem v minulem tydnu a adresovanem Polsku a v§em civilisovanYm narodam, Ze jeho vlast "dobrovolne se obetovala, aby znovu napinila svoje historicke poslani jako hraz proti barbarismu, vydavS'imu se na svetovY vYboj."

Start' tento polskY patriot pozdravuje se ye sve vile nedaleko Lausanne ve S yYcarsku ze sve choroby, jeZ pferuaila jeho koncertni cestu po SpojenYch Statech na poeatku tohoto roku. Jeho ',fatale pravi, ze v posledni dobe malo yenuje se svernu pianu. Jenom si °boas zahraje pro cvik a tu pravidelne zakonel polskou narodni hymnou.

Zlin. — Vyueova,ni bylo zahajeno na zdejai prilmyslove akole, ktera, je nejvatai. pramysloyou akolou v eeskoslovensku. Je to Ylastne cele rozsahle pramyslove akolstvi, ktere soustfed'uje vaechna odyetvi Skoleni. jeho2 je tfeba pro zlinskY prumysl. Skola ma odbor strojnickY, obuynicky, chemickY, pletafskY a stavebni. KaadY odbor ma sveho vedouciho a v tale cele akoly stoji feditel. Skola ma 2900 aalca. Proti ionsku je to vzestup o 400, tudia dakaz, jak roste zajem o odborne studium. Celkem je ye akole 150 did. Nejvice, a to 50, jich ma odbor obuvnickY. 8kola je rozdelena na tfi stupne po dvou letech, a to na Skolu odbornou, akolu mistrovskou a vyaai pramyslo you, ktera konei maturitou. Letos bylo zahajeno vyueovani na vyagi pramyslove akole obu ynicke a chemicke, take po dvou letech budou z ni vychazet prvni maturanti z obuvnictvi. PodstatnYm rysem priamyslove Skoly je ovSem spojeni teorie s praksi. 26ci jsou pfi studiu zamestnani v Bat'ovYch zavodech, take si behem studii vydelavaji na Zivob7ti 1 na 4tudia.

Ve stfedu, dne 4. fljna 1939.

ISTORIKOVE vedou dodnes udenY spor o H torn, zda Francouzi Groseiller a Radison byli zra,cici sve vlasti. Je to nesnadna pravnicka Oba naleteli k ocivatnYm lesnim tuiaktm v Kanade, kteti kupovali a prodavali ktite nejrozmanitejeich divokych zvitat. Smell a pini nadgeni se pustili na svYch cestach dale na sever, at se dostali do Hudsonovy zatoky.

Tam ueiniii neobydejne cluletitY nalez. Veude, kam vstoupili, rojilo se v lesich mnotstvi fantasticke mnotstvi Wort..

Kdyt se se zpravou o tom a se znaenkmi zasobami kotig in vratili ke svYm do Montrealu, nebyl jejich nalez ocenen, ba dokonce jako na v9smech nalozili na bobti kokieiny nes1Ychane vysoke clo. Tim zip-Cm:hem francouzeti podnikavi prtkopnici Olen o polovinu sveho jmeni. Rozhodli se a odjeli s obtalobou do Francie. V Pafiti navetivili veechny mane vysoke statni hodnostare od cedru at k yzopu, ale prava nenalezli. Spravedlnost ztstala hlucha.. Tehdy pokokeni a s politovanim v dual se obratili do LondYna. Tam mtiknutim Oka pochopili, oc jde. Poditali s milionovymi obchody a nezklamali se.

Dobra myelenka a et'astne objeveni zalivu Hudsonova melo za nasledek, ze v Anglii se zalotila hned akciova, spoleenost pro obchod s ktlemi a kotieinami z krajin kolem zatoky Hudsonovy. V kratke dobe spoleenost udelala ohromnY krok kupiedu. Staci jenom povecleti, to ziskala rozlehle vYsady od krale anglickeho, to znamena, to po nekolik desitek let byla neomezenou majitelkou , etyr petin cele Kanady, jejim absolutnim panem. "Hudson's Bay Company" zni zkracenY nazev to obchodni spolednosti. Sidlila vtcly v Londkne a ziskala Kanade pro anglicke zajmy. Nedesno slavila 250. jubileum sveho zaloteni. Pracuje doposud se znadrikini zisky, ale jit oveem bez v9sad.

Hned v prvnich nekolika letech ohromne zbohatla nasiedkem nahodile, ale podivne konjunktury. V to dobu, fika se, valy jedovate yetry v Anglii, lids men vetainou reumaticke bolesti hlavy —a veal° v modu nogeni teplYch, kotiginovYch bobrt, shledalo se, se jejich kotieiny maji blahodarnY vliv, mirni bolesti v hiave a jsou v katdem smeru velmi dokonale a pkijemne. Netrvalo dlouho a bobfi se stall spawn veech lysYch hlav a vzacnou pottebou reumatikti. Byli v mode. Take teny si je osvojily. Bobfi kotieiny se platily ziatem. V tehdejei dobe se dovatelo do samotneho LondYna mane pal milionu SpoleCnost "Hudson's Bay Company", jejit stare, naveetni tabule visi do dneeniho dne na obchodnim dome v LondYne, provozovala vsr -menYobchdska miIny.Lovet se platilo nejrtiznejeim zbotim, ruenicemi, prachem, odevem a nejrtznejeim nafadim.

Penetitou jednotkou stanovila nevydelane. kt1ze Na pfiklad za rudnici, zvanou "pistolovka", platil Indian tolik ktti, kolik se jich dalo slotiti jedna na druhou do vYtky zbrane. VYbornY obchod Anglidane dovedli vtdy vyntit situate. Nove zasilky rudnic byly opatteny specialni dlouho hlavni.

Prvni skladiete se zfizovala na bfezich vu Hudsonova, kam v tepikch mesicich, po rortani ledu, mohly vplouti lodi z Anglie. Spolednost se katcl9m rokem roz gifovala. Postupovala dal a dale at k Astro. velikYch fek, vievajicich se do zalivu. Lakal ji ohromnY t .tajemn9 a dosud nezbadanY prostor hlubok y ' ch lest na zapacle, opravdova to zasobarna ktti, eldorado veech dobrodrulnYch love& Tam na zapad posilala spoleenost svoje nejlepel agenty, lidi tvrcle vine a chladnokrevne dobrodruhy, majici zku genosti a net stupnost v podnikani. Byli to bohatYfi. Agenti staveli pro sve tovary mocne sruby, opravdove nedobytne tvrze. BYval9 obsazeny jedinYm elovekem a od sebe vzdaleny nekolik desitek kilometrt.

Agenti, odkazani jen na sebe, bYvali east° nuceni delit nejruznejeim nahodam.

Agent musel drtet v eachu okolni Indiany, it s nimi v pfatelstvi. usmitovat mezi nimi bratrovratedne valky a zavadet pofadek v le.

Stream 11.

Hudson's Bay Company. sich, aby katclY kmen mel svoje oblasti pro lov zvefe. Rudoch se musel ptizpusobit a loVit bobr misto valdeni.

Francouzi v Quebecu postfehli zahy hroznou konkurenci, rostouci jim v lesich na severu.

Rozhodli se pfi nejblitel -pfiletitosti ji tpine znieit. Neeekali dlouho, nebot' v tech dobach bYvalo v Evrope Baste nepkateistvi mezi Francouzi a Anglidany. Otrnact let po zaloleni spolednosti pfistalo v zalivu Hudsonovy francouzsite lod'stvo. Hrave dobylo vtech anglickych tvrzi, glahnalo agenty Hudsonske spoleCnosti a jejich skiadiate srovnali se zemi. Tak se to alai°. Tehdy Vtak v Evrope Francouzi valku prohrali a uzavtell rychle mir v Uterchtu, ✓ nemt byli nuceni uznati vaechna prava spolednosti na Hudsonovu zatoku.

Od toho dasu tivot anglicke spoleenosti vzkvetal dvojnasob. Teprve za dlouhou fadu let obyvatele Montrealu zaiotili konkurendni spolednost "North West Company", ktera se hiedela usadit na nejlepeich mistech pfeplacenim agentt a lo yal. Tehdy se rozlehaly po kanadskYch lesich nepfatelske vYstfely a tekla nevinne krev. Vedla se valka o male ktlidky uboheho bobra.

Lord Selkirk, hlavni akcionat Hudson's Bay Company, chtel kolonisovati trodne kraje v zapadni Kanade, aby spolednost mela sve di proti konkurenci, ale skotskkm vystehovalctm se dlouho nelibilo na Red River v okoli nynejaiho Winnipegu. Tfi vkpravy za sebou zahynuly hladem, zimou a konkurendnim bojem obou spoleenosti.

Vefejne minenl vystoupilo nyni na ochranu neet'astnikt. LondYnska vlacia urovnala konkurenCni spory, z nicht Hudson's Bay Company Ma vitezne a zachovala si vliv, jakesi suverenni pravo nad celou Kanadou od zatoky Hudsonovy k Pacifiku a Ledovenau mofi.

V pamatnem roce 1869 Hudson's Bay Company ztratila ve gkere sve v9sady i monopol na obchod s kttemi v Kanade, ale zAstala nadale obchodni moci hospocialskou i moralni.

Jette dnes ma po cele Kanade ass 300 agentur, *dude na tech mistech, kde kondi civilisace a zadina neznamY a divokk kraj. Ma dosud v rukou nejvYnosnejel obchod, stare, se o Indiany, ochrafiuje lesy a vede nadvladu veude tam, kam nesahaji bezpeenostni tfady.

Frankland, agent spoleenosti v Obijnanu, s chloubou ukazuje na nastenne maps Kanady vaechna jednatelstvi a zastupitelstva. Jsou veude od v9chodniho cipu Labradoru at k 'Usti keky Mackenzie. A na kaidem skiadu vidime stejnou tabuli firmy, tent napis v archaickern pisme. Nic se nezmenilo za 250 let. Ani v LondYne, ani v Kanade. Take veechny dopisni papiry, obalky, zasilky a veechno zboli je odeno timto nezvyklYm gatem. Je to erb velike tradice, heslo dtvery, pramen pYchy. Agent' miluji spolednost jako svou matku.

Jests do nedavna byvalo jinak. JednotvarnY, nekolikameeidni tivot na samotach, Caste nebezpedi ptipravovaly lidi o rozum. Blaznili, hynuli sebevratclou. Dnes se spolednost o ne pedlive stars. Vtude maji radio a Casopis "Beaver" (bobr) Cte katdY se zajmem. Je v nem pino obrazkt, ilustraci a fotografii, rediguji jej sami iffednici a v gichni agenti posilaji pravidelne sve dojmy o tivote na zapomenutYch mistech v lesnich titinach. Dnes uz neni na kanadskYch pou gtich pomatenYch ani blaznt.

Ve sbernach kiln se kfituji testy vtech lidi, tijicich v lese. Tu se sblhaji vtechna dobrodruistvi a pfihody. Pfi na gi naftteve v Obijnanu se nekdo dobYva s velikYm kfikem do domu agenta Franklanda. Pfichazeji etyti cestovatele ze SpojenYch statt: profesor university s eernou bradou a tfi dvacetileti studenti. Konaji vYlet elunem po divoke fete. Ut dva tYdny pluji mezi lesy, omameni pkirodou. Jako ja pied them! dny. VYborni mladici! Smeji se upfimne jako ad, eel* Om se ozYva jejich veselosti. Pfina geji vitezoslavne zasoby potra-

vin a kfidi "hura", Frankland pfipravuje vu "hip, hip", ja otviram maslte konservy: "Nazdar".

Byla to vYborna snidane, syta a gla k duhu.

Panovala uptimnost, radost ze iivota a srdeenost.

Rikam vam, cestovani ma svoje zajimavosti. Ve skladigtich Hudson's Bay Company v hlubokYch kanaclskYch lesich neni motno se vyhnouti peknym pfihodam.

CO PRISPELO K PADU POLSKA? Nyni po shrouceni se polskeho statu vyskytuji se otazky a jsou rtzne dohady, jak se to mohlo ste.t. Jsou uvadeny rtzne pfidiny: neptipravenost, neschopnost generalt a dtstojnikt generalniho etabu, nedostatedne zasobovani a snad i jine pfidiny. Nemctim posioutila dobra, mechanicka v9zbroj a take jejich schopna v9zveclna slutba. Vyelo na jevo, to dle podminek tajne dohody s Poiskem melt Anglidane i Francouzi ulotiti znadne zabosy bomb pro aeroplany na urditYch mistech Polske aeroplany mely konati lety pies nemecke tzemi, stab ve Francii a zasobiti se novYmi bombami na zpateeni let. Dle teto dohody Anglidane a Francouzi tet dopravili velke mnotstvi bomb do Gdyne, odkud byly rozeslany do polskych leNicmene tato letitte byla znieena ckYmi letci v prvnich tfech dnech valky. Vella Cast bomb byla ztracena phi doprave na teleznicich. Nasledkem toho ani Anglidane ani Francouzi nepokusili se spouttet bomby na Nemecko v prvnim tydnu valky. Proto take byl konan valedny soud s mnoha vysokymi dtstojniky generalniho ttabu, z nicht v gak mnozi mu unikli, dostavte se od nemeckeho zajeti. Jest co litovati, ze Poisko bylo porateno a se pad pfitel tak zahy. Neni toho vina malt. stateenost polskych vojakt. Pkidiny lezi jinde. Polska armada nebyla zmechanisovana. Pol gti vojaci byli proste pobijeni postupujicimi tanky anebo strojnlmi putkami s aeroplant. Nejmen gi soustkedeni polskeho vojska bylo rychle objeveno aeroplany, ktere je pak ostfelovaly. To bylo umotneno tim, se v prvnich tfech dnech nemeeti letci spoutteli bomby na vgechny aerodromy polske armady a znieili je i s letadly. Nemecke aeroplany tet znieily polska olejova zfidla. Jinou pfieinou zkazy je tpine pferuteni polskych bezdratovYch komunikaci. To at posud je nevysvetleno. Jevi se vgak, ze polgti intenyti ponechali mnohou vec nahode, Mice jako cely narod, to odvaha sama o sobs staCi proti velmi silne zmechanisovane armade, letectvu a rychlYm pohybtm nepfitele. K viterstvi pomohla Nemcum tet vYborna soustava Apeht. Jak pracovala, je videti z toho, ze zahranieni ministerstvo, jakmile se ptestehovalo do noveho mista, toto misto bylo bombardovino, nebo ministerstvo varovano nemeckou bezdratnou telegrafii, to je pfesne znamo, kde se naleza. Podobne generalni stab byl honen s mista na misto neustalYm bombovanim, cot znamena, ze Polaci nebyli s to utlumiti a jette /Ilene byli s to zniCiti tuto gpehounskou slutbu.

V Amecameca, jsouci zajimavYm starYm azteckYrn mestem skYta se nam pkiletitost shiednouti ptvaby Spici Panny, jak zni Pfekladu indianske pojmenovani sesterske sopky IXtaccihuatl, o neco nitti jejl druh, Popocatepeti, jen je vysokY 17903 so ppy, kdetto Spiel Panna jen 16197 stop. Ixtaccihuatl ma prodlouteny tvar a obrysy jejiho temene, rovnet snetnYm krytem povleeeneho vypadaji opravdu jak obrysy spit! teny. Je pry vyhaslou sopkou. Jeji kolega nezapomene obeas davati znamky sve tivotnosti, na posled pry to dokazoval v roce 1921. Kdy't my jsme si jej prohlinedaval pranic na jevo, to nema ten boutlivY tivot za sebou. taclny kout nebylo videti vystupovati z nitra jeho jicnu, kterY by byl jiste patrnYm tvofenYm stinem za slunedniho svitu. Eddie si zvednil na pamatku oba nekolika fotografick9mi snimky. SlidivYm gpaneneztistalo dlouho tajno, ze Popocatepeti v bieku sveho sopedneho jicnu chova pro ne douci vec, siru, sondast to stfelneho prachu a tak ji tam dolovali, ne sami site, ale s Indiany.

Strana 4

VtEITNiK

Oddil dopisovateLskf

..”.010.11n.H.M04=1.41

141111.0,11110•041110

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wbora k vlastnimu rozhodnuti.

Ct .redakce Vestniku!

Tak se pta jeden °bean druheho, co udela kongres s tim embargo. Ano. jinni farmati na to koukaji, neb se to baviny stejne malo udela a cena nizka. My jsme udelali jen 3 baly a korny tak na projiti; tak must se dobte poeitat s tou strtenou sumu dolart, aby se poplatily vYdaje, dame a jine.

Dne '7. t. m. vstoupily v mantelskSr sta y dye dcery souseda KoSt'ala, Anna a Botena. Prvni si vzala p. J. Opahla z Baytown a Baena p.

B. Vitovce z Houstonu. Odclani byli v Crosby Rev. Kancem v katolickem kostele. Bylo tam veselo, tel, ze to k posledu smutne skondilo.

Kary totit tak rychle jezdily, ke jim mostek k ceste celY rozbili, az jedna kara tam uvizla.

Jejich hoch Oldtich chtel ji s traktorem vytahnout a pti spou gteni stroje nevkml si, te MI tam ptitomne mu kliku posunuly k jeti, a tak traktor se rozjel a zlomil chlapci ruku, net jej mohli zastavit; je gte mel gtesti v neAtesti, ke ho traktor nezabil, jak rikali druzi, neb ma gumova, kola, tak pies barnu nemohl.

BYt to tak naS traktor, ten ma to telezna kola s tend drapadi, ten by jel i pies barnu.

Neciavno si mne sousedka pi. onkova stetovala, ze nektere noci nemtte ani spat, co ti nak hafani Atekaji, az hlava boll. Vetim ji, i ja procitnu a pozoruji na kterou stranu dorateji. A obydejne se ozve ptesttelka jako na nernecko-francouzske fronte. Ja se onehdy ptala p. 8onky, prod ten jejich straace domu vyluzuje tak truchlobolne melodie z toho jeho psiho dumaku? 2e pry ho uvazali, neb chodit na zalety. Nedivim se tomu, neb pied kterYmsi tYdnem jim nejakY poberta ukradl asi 40 kuiat na smateni. Tak budeme nuceni hlidat toho zlocieje cizi drAbete. A ja, si myslela, ze kdybychom melt na porei zlatou cihlu, te se nemtte ztratit, neb jsou dobie obsazene hranice po cele noci.

Kdysi jsem detla v Hospodati dopis od p. F. Leadera ze Silverhill, Alabama, te se tam na farmach zmaha prostitute a ze i kradou; no take busines!

Povim yam, jak ja jsem se ueila stfilet z flinty, kdy jsem byla s detmi po nejakY das na farme sama. Utizla jsem ptl patront a ko to, flinta ani nekopla. No a pak s brokami.

Byla jsem zvedava, jak to asi ptjde. Detem jsem aby sly do domu, neb ze to mate nekoho zasttelit. Drtela jsem kolbu velmi pevne ptitisknutou, hlavu jsem odvratila bokem, tak ze kdyby rana letela zpatky, aby mne ttebas nevletelo to do odi. Ale nic se nestalo, avgak nikdy doposud nepohlednu na maku na konci hlavne. Neni to vilbec tak zle, at na trochu to nervosy, ale to zas ptejde.

V rote 1914 jsme bydleli v Liberty Co., v dome spoleene s rodinou p. N. Berankovou.

Jedne noel slyseli jsme klepat na dvete, ale to jsme nevedeli jest-li je to u nes neb u B., tak jsme se neozvali. Rano jsme se ptali, kdo to k nim dogel, a oni to same se tazali rids.

Kdyt to fekli u sousedt, tak z yedeli, ae eena jejich syna je namesieni a chodi ve spani po venku. Ze pry ji i boty ptedelaly, te to v gak nic nepomohlo. Ua jsem o tom vicekrate detla, a snad je to Pravda. I tady, jak povidaji, jsou pry nektere osoby namesieni, a le mohou i iidit ka.ru! M k neuveteni. Inu, nee° na torn pravdy je. Kdysi v Chicagu chodil po meste jeden olovek jen ve spodnim pradle ye spanku, az museli volat policii. No, my na venkoye bychom se asi to policie nedovolali, leda telefonem ,a net by policie ptika, bylo by po komedii.

Dne 24. zati jsem mela eat pottast si rukou s mans. GajevskYmi z Orchard. Pan Oa-

jevskY ptedstavoval jeho pani, ze je to jeho stark dcerka. Ja okamtik myslela, ze je tomu tak. Ale mantele Gajevni vypadate jegte mlade a ja vim, le jste samY 'Spas. Apropos, ja, kdysi slYg ela, ze pry tenske nejsou stare. Mame tikavaji mlada a dceti mlad gi. Prosim, zeptejte se p. Cakia z New Yorku. Skoda, pi. Gajevska, ze jsme si nemohly vice sklepnout. Oni totiti pospichali domt, neb men doma navAtevu z East Gate.

Kdyt byli kluci mall, tak jsem jim obj•dnala a sice starSimu okarinu a druhemu grumlu, a iekla jsem jim: host hrejte, at' se dodkam, abyste to dotahli jak pan Kubelik na ty skiipky. Ale kdepak! Hadek z grumle je gte ten den brnkanim ulomil a v par dnech byla i okarina rozbita, neb je to instrument z hliny, a tak bylo po slave nagich virtuosi." Ja si jen vzpomenu na ty melodie, co kdysi pavel 01:sla vyluzoval krasne na okarinu, a my holky zpivaly: S prave strany haja, §ohaj se k nam dava.

Jegte u nas nebyl, ue mne za nett° brand.

Tot' se vi, ee to bylo dojemne, neb za tekou Dyji byl les a tak se to ozYvalo na dlouho.

Tak ua nam Hitler sebral echoslovakii, ul tam nezpivaji, jen to a tam sedi zadumani.

132 sebral Rakousy i Poisko, a ted' se pusti do Anglie a Francie, a pak piljde taky sem, ten nenasytnY pekla zplozenec! Ale doekame se piece le?! Pravda zvitezi! Na zdar.

R. KoneenY. Odkaz dobreho eloveka.

Ve sttedu proS'el Ptibrami na posledni ceste krasnY pohtbeni prtvod prvni tiidy. etyfi belougi tahli pohfebni vtlz. Rozmerna dubova rakey byla bohate zdobena zlatYmi a sttibrnYmi ornamenty. Pohtebni kondukt doprovazela hornicka, hudba. Tak si to v gechno zesnulY kostelnik Alois Salavec od sv. Jakuba v Ptibrami s pohiebnim ustavem je gte za sveho eivota smluvil. Bylo to pfekvapeni pro celou Ptibram, kde byl Salavec znemou ostbkou, s kterou se lide po desetileti shledavali pit kftech, bitmovanich, kazanich, svatbach i pohtbech. Pfekvapeni se jegte zrYgilo, kdye se oteviela kostelnikova zavet'.

Salavec site chodil za sveho eivota nenapadne, ale spotil a v laveti nezapomnel ani na obecni chude. Putrodne se chtel stat hornikern ,ale do dole se nedostal a tak gal do nemocnice, kde dela' v gechno molne. Vypomahal za par zlatek a ponejvic vyspravoval pradlo pro nemocne.

Jeho skrytou touhou bylo stat se knezem, ale na studia namel a tak se stal kostelnikem na Svate Hote. Byl i dosti zruenYm krejelm a Ail kleriky a talary. Po nekolika letech slueby v sakristii pte gel jako kostelnik do hlavniho chramu sv. Jakuba na namesti v Ptibrami.

Leta ubihala a sedmdesatka sklonila i kostelnika Salavce. C'hlad kostelniho prostiedi se zahryzl do jeho prosteho eivota. Dlouho nemoci vzdoroval. Pfigla vgak nahle, neoeekavane. Posledni naraz nemoci ho zachvatil. Pak to ul glo rychle. V AterY minuleho tYdne ulelal a v mall vydechl naposledy. PodrobnostJ nohtlou si s pohiebnim Ustavem pfedem vyjednal.

Chtel miti dubovou rakev, zla,te a sttibrne zdobenou, obalenou fialovYm sametem, pohtebni vuz ozdobenY andely a tal'enY etytmi belongi.

Salavec si take vyminil, ee prilvod prolde Pralskou ulici a na hibitov vejde stejnYrni vratky, stejnou cestou, jako ada ge' oblibenY dekan Vojaeek. Tge bylo uspotadano podle jeho ptani. Nechybela ani hornicka hudba v oernYch oblecich a se zlatYmi kladivky na rukavech. Salavefiv pohieb byl eetne navgtiven.

Po slavnem pohtbu nejvic piekvapila statikova zavet'. V pozilstalosti odkazuje 40.000 K patfebam duchovni spravy na S yate Hote a na obecni chude vzpomnel dastkon 35.000 K. Penize jsou ulol'eny jako Salavcfiv fond a o vanocich bude z neho kaedoroene podarovana ptibramska chudina. Detem sve provdane sestry odkazal po 5 tisicich K.

Ve sttedu, dne 4. iljna 1939.

Zkuienosti iidiet se zatemnenim.

Na venkove lide dovedou chodit potme, ale ✓ Froze byli zvykli, aby na ulicich byl stale den. I pratske obyvateistvo si v gak rychle zvyklo. Lade chodi veder po praci na prochazku, do divadel - a biograft stejne jako &iv. To, demu se naudi pti chuzi potme, jim bude &bre i y e dne: Totit dodrtovat chtzi v pravo, nesestupovat do jizdni drahy a na ptechodech se dukladne rozhlednout! Kapesni baterie se stala jia nezbytnYm pravodeem kaedeho mul• i deny a dostala v kapsach a damskYch kabalkach sve misto stejne jako penetenka,nebo pudrenka. praeskYch znaji praeske ulice zpameti. DDvedli by snad jezdit i se zavazanYma alma a tak to, jak se pohybuji po temnYch praeskYch ulicich je skuteend virtuosita ✓ postiehu a ovladani vozidla. Ov gem oei se vie unavi a nutno na to yeas pamatovat ogettovanim.

Statni autobusy dodreuji i pii zatmeni ptesne jizdni lad, jako v normalni -dobe. Je to mane opravdu jen diky zdatnosti a obetave sluebe vgeho personalu. Na hlavnich asfaltovych a dlaidenYch silnicich je rychlost temet normalni, v meste je nutno jet pomaleji. V gichni, iididi ant i autobusy , si vgak steluji, ke jsou dosud be,zohledni jednotlivci, kteti nechaji stat na ulici neasvetlenY vuz nebo s neosvetlenym vozem —to se tYka, Ma yne konskYch T.;otalra — jedou i za tmy. Deje se tak zejmena k ranu. Tramvaj ma site cestu "nalinkovanu", ale to je pro fidide spige nevYhoda nee vYhoda. Praeske elektricke podniky dosud neptizpasobily oznateni tramvaji zmene smeru dopravy. eisla jsou dosud na opaenYch stranach vortt a to ted' velmi steeuj• orientaci. Nejhut vgak je s "pichanim" Penize jie priivodpozna po hmatu, ale misto propichovani direk do etvereekti v listku by opravdu se mei° pro noeni jizdy vymyslit neco jednodu.ggiho.

To je skute.ene moteni pruvodeich. Zatemneni Prahy bylo vzdano uznani i v ri gskem tisku. sknteene bezvadne i v domacnostech. V minulYch dnech je gte bylo slyget po domech zatloukani htebieka a podobne znamky, ee ptednosta domacnosti opravuje zatemneni. Ted' jie to ustalo. Je to svedectvi, ae zatemneni je upraveno definitivne tak, ze eivot v bytech je normalni, prave tak jako ye vetejnYch mistnostech.

Buda prozkoumano itradlite na Vel. Blaniku.

Na vrcholu Velkeho Blaniku staval je gte pied phi tisiciletim Ptemysltar head. Dosud jsou ✓ Ode patrny obrysy tohoto hradi gte a v jeho sousedstvi dokonce stopy hradi gte ptedhistorickeho. Nyni bylo zahajeno prometovani hradig te a dojde pravdepodohne i na ercheologicky yYzkum.

Kralo yska kresba.

Ptt prohlidce statniho archivu v Patsshkau byla objevena skizza, jejima autorem je Becifich Vilern IV. a ktera, ptedstavuje n'avrh na stay bu vel'e gotickeho chramu sv. Jana. Na zadni straw.) skizzy, provedene tuakou, poznamenal tehdelei starosta Carl Bergmann: "Autorem tohoto navrhu je Jeho Veliae,nstvo kral Bedtich Vilern IV." tisice let prostejcvske refine.

Jednirn z nejlepkch likert, kterY zaujima eestne misto vedle na gi slivovice, je prostejovska retina. Tento liker prodelal doby fipadku i slavy stejne jako nekolik zpflsobil v-Yroby a hlavne druht surovin, z niehl se vyrabela. pavodni se palila, ze zkateneho vina, a piva. V XVII. stoleti se palila ze sladu a obili a v dobe rapoleonskYch valek se palila i z .brambort.

Jeji nejvetg i rozmach se datuje z dob ptedvaleen.ych, kdy byla rozvaeena do celeho Rakousko-Uherska. Dnes se jie nevyvali a z vYrobcfa znstali jen nejproslulej gi, takee dnes prostejoyska retna, jejit nazev je zakonem chranen, je jednim z nejlepach likert.

Ve sttedu, dne 4. tijna 1939.

CESNA NARODNI BESEDA. Beseda obsahuje etyti tanedni skupiny (tury) o dvou dilech; prvni dil jest ve 34 taktu, druhy ve 2-4 taktu. Mezi jednotlivYmi oddily jest 16 taktil furianta (sedlaka). Pied katclou turou jest osm taktu ptedehry. Beseda byla napsana jako salonni aeskY tanec a vytaduje rovnet takoveho provedeni. Tempo se nesmi tak zrychliti, aby ladne pohyby taneeni tim trpely.

Divky mohou sviij tanec doprovazeti zpevem.

Besedu tanei etyti pary, ktere se rozestavi do dtverce, oblieejem dovnitt. KatclY par (dama je vi'dy po prase strane panove) ma svftj protejgek - jednotlive figurate tanei soueasne protej gi. pary. Obydejne se Cita par proti hudbe za pryni, v pravo od nej je druhY, naproti prvnimu je tketi a naproti druhemu je atvrtY par.

Zahajovaci tanec jest "kolo". V gichni vezmou se za ruce, utvoti tak "kolo". Thstanou na svYch mistech a zpivaji pf'edehru: V 1. taktu (Bratfi) ukloni se sobe navzajem pan i dama v katclem paru a hned se vzptimi. V 2. taktu (Sestry) pokloni se sousedni drutce, s nil se drti za ruce.

V 3. taktu (bud'me jen) pokloni se v gichni taneici sobe navzajem piimo dovnitt kruhu. V 4. at 8. taktu (veseli, bratti, sestry, radujme se!) stoji na syYch mistech a nepohybuji se.

Sousedska.: V 1. taktu (Podkej) konaji v gichni jedno ptisunne obkrodi s vyponem v pravo stranou, patemi pti torn kmihnou ku ptedu. V 2. taktu (povim) je gte jedno takove obkroe. V 3. taktu (tes na mne) damy pusti se pravou rukou, levou drti se v gak stale sveho pana a ptisunnYm obkrodim obrati se Belem k nemu. Podaji mu nyni obe ruce. V '4. taktu (loudival) opet pani konaji ptisunne obkroei na pravo; damy pusti se jich levou rukou, kdetto pravou se drti dale sveho pana, ptitodi se na jeho levou stranu a podaji tu levou ruku panovi na leve strane. Vgichni taneici tak uzavteli znovu kruh a drti se jako na poeatku, jen damy pte gly ob jedno misto stranou (na levo). Uvedena skupina pohybuje se v kahlYch etytech taktech, eelkern tedy v 5 at 15 takteeh (poekej, povim, tes na mne chtel v zahrade kytieku, po ceste tieku, poekej, povim, tes na mne) v 16. t. (chtel) v gak neptitoei se damy k leve ruce sveho pima, ale zastavi se v gechny damy nimi, jsouce obracene zady ke sttedu a k sobe. Sousedska se opakuje. V 1. at 4. taktu (poekej, povim, tes na mne loudival) konaji etyti ptisunna obkroei na levo, na pravo). V 5. at 8. taktu (podkej, povim, 2es na mne chtel) konaji "zatodku". Pan se svou damou podaji si praye ruce, zdvihnou je asi do vY ge prsou, zatoei se spolu v pravo a ptejdou tak zvolna pi-isunnYm obkroeim na sve misto.

Furiant (Sedlak). Damy oprou ruce o boky a ✓1. at 8 taktu (sedlak, sedlak, sedlak, je gte jednou sedlak, sedlak, sedlak, sedlak, sedlak je velkY pan) tame' pied s yYmi pany po krutnici, ✓pravo kolem, pani ptimo za nimi postupuji a ✓ 1. dobe katdeho taktu tlesknou v ruce. V 8. at 16. taktu (on ma pas na bti ge a na svern kotige tu-li, tu-li, tu-li, tu-tu-lipan!)

DruhY dil.

Na poeatku druhY a etvrtY par se nepohybuje, kdetto prvni a tteti par ptipoji se k nim timto zpilsobem: V 1. at 4. taktu (alou, alou, muzikanti, zahrajte mne zvesela) kond 1. a 3. par na svem miste zatoeku. Pan a dams, drti se za prave rude, leve maji optene o boky a tak se spolu osmi kroky zatoei v pravo jednou dokola. V 5. at 8. taktu (te me moje znejmilej gi vypovedela) doprovazi pan svoji damu ji stale za ruku) k sousednimu pravemu paru; ten se rozestoupi, prvni par projde druhym (tketi pak dtvrtYm parem) nada v 8. taktu rozestouple pary (2. a 4.) se °pet sestoupi a ti, kteti pro gli, pusti se, pokloni se sobe navzajem a rozejdou se: pani ptistoupi k lave strane panti ze sudYch parir, damy ku pray& strane dam ze sudYch pan) a utvoti tak d ye Prime lady proti sobe stojici.

V 9. at 10. taktu (z toho si nic nedelam) vykonaji obe tady etyti kroky ku ptedu. V 2. dobe 10. taktu se sobe pokloni a v 11. at 12. (kloboueek na stranu dam) vraceji se etykini kroky pozpatku na sva mista. V 13. at 16. taktu (protote jsem gvarnY jonak, sobe zazpivam), podaji si v katde dtvetici ruce, uzavtou tak dva

V2STNiK kroutly a zatoei se pulkruhern na levo. V paslednim taktu se pusti, pan poda, sve dame pravou, potom i levou ruku (pale jednotlivych jsou sktiterre) dye a dye damy pc) zatodeni stoji u sebe, podobne dva a dva pani, pary jsou ptipravene k "tezance".

Rezanka: V 1. at 4. taktu (poakejholka, za tim rogtim, vgak ja ti to neodpustim) tanei vieechny pixy polkou na protej gi mista tak, ze vhchni vykonaji dtyil polkova, obkroei, pani ku ptedu, damy ji g pted nimi ustupuji dozadu, pki prustupu vyhybaji se jednotlive pary na pray°. V 5. at 8. taktu (poekej holka, za tim roStim, vgak ja ti tam darn) bez zastayky vraceji se zase vgechny pary polkou na sva. mista. Tentokrate pohybuje se dama ku ptedu a pan pted ustupuje. VYhyb tak provede se na levo. V 9. as 12. taktu (a prod, a zae, a prod, a 'lad) vykonaji bez pterugeni pohybu krok tak, jakoby chtely melti nove polkove obkroei (tedy pan pravou ku ptedu, dama levou do zadu), zastavi se, ale vahu Vela ptenesou na obe nohy (stoji tedy rozkrodeny). Pti slove "a" vymr gti se tak, aby pti prone geni slova "prod" obe nohy dopadly zase na zem, avSak v letu vymeni obe nohy sva mista: noha ktera, byla v pkedu, je nyni vzadu a naopak, a noha ze zadu se postavila napted.

Pale v letu se take pohybuji a to tak, ze veth ptitahne pravou rukii k telu a tak pravou pokroi, levou vSak natahne; dama pokrei leYou a pravou natahne. Ph nasledujicich slovech "a zaa" vykonavaji novY poskok s vYmenou nohow a nove "kiznuti" paZemi (pan skrei levou, dama pravou, druhe pale podie pohybu druZky se natahnou).

Ph nasledujicich dvou otazkach vykonaji stejnym zpusobem 2 poskoky (s vYmenou stoic i polohy pall, ale bezprostkedne j. bez zastavky) za sebou.

V 13. at 16. taktu (d ye kyiteeka nebo etyti, ty ja., tobe dam!) vykona kaldY, par zatoeku osmi kroky a tou se dostane as na svoje ptivodni misto.

PE opakovani celeho druheldo dilu (alou zadinaji pary 2. a 4.

M. Lebrova.

(Pokraeovani phSte.) Ennis, Texas.

Cteni etenati Vestniku!

Myslim, te katdY dostane do rukou Vestnik, pteete ho celY, je v nem moc poueneho. Ve Vestniku vydanem 13. zati je o kniteti Schwarzenberkovi. Mel moc dvorit okolo nas, wady jeden zamek. Ve Vosove k nemu gla testa ze Sktiple, giroka, silnice s obou stran, stromy kaStany, jejich koruny byly skorem do sebe z obou stran a bylo tam chladno. Jako male. holka sla jsem tam kaZdY tYden jedenkrat, nosila jsem uzeniny, co muj otec delal, jeho sestke, a to bylo dye hodiny peSky. Pamatuji se, ze kterYsi Schwarzenberk zemkel, Ze byl zamek celY v eernem zavoji. Nebydleli tarn stale, jen myslim ph honech. Je tam tea o Svatopluku C'echovi, kterY zemkel 21. imora, r. 1908. Tomu jsem byla na pohitu. VySehradsky hititov je na vrchu, kousek testy za VySehradem a uprostked je kostel svatYch Petra a Pavia. Na hkbitove jsou pochovani sami ptedaci, kteki pro vlast a narod pracovali. VSichni katolieti kneli leti ph jedno strane, co zemkeli v Praze. Myslim, ze je tarn te2 pochovan Rieger; tot mel slavnY pohteb. Ve Vestniku, yydanem 27. zaki, Ctu o Horyrnirovi, kde jeho kind je pochovan v moji rodne y esniece Neumetely. To jsem slySela od meho pmdedeeka vypravet, kterY k nam chodival, jak emik pteskoeil vyg ehradske skaly a padnul do Vltavy. Myslim, te z vas jste tam mnohY byl a vite jaka je to vSiSka. Je u nas pied hititovern male misto, kde ten hrob je. Je tam velky kamen, etyki sioupce, nahoke stkecha tak pane' delana, ze jeSte nikdy nebyla spravovana. Nahoke je napsano: "V NeumetelYch se vekilo a yeti, ze zde Semik, yern3'7 ktri rytike Horymira - S timto etenim jsem protivala zakopan zase chvile v Cechach, vzpominku na nagi vlast.

Ano, jak krasnY byl program v Narodni sini pro Sdruteni AmerickYch Cechoslo yakt. Katdemu to g lo od srdce a my posluchaai vzporninali, jak se tam ty nag e rodiny mail a jak jegte protiji, jestli budou mit v ge zpet, aspori tu jejich zemieku, kterou ztratili, Ano, teenika tu

Stan*

O.

mame dobreho, 'te kdyby nechtel nekdo dat, aspori jeho slov si Ykrane, to musi kaidST ptispet neeim, neb je to kaZdeho povinnost nedim pkispet; v takove velke osade hled'te, at' nejste opozdeni. Cetla jsem, ze Dallas je v prvnich tadach. Ti v2dy se drti takove akce. Jsou tam Tide, kteti celY tYden pracuji, tyden od tYdne, ale kde je pkispet neeim, jsou ftely hotovi dat vte. Otete vSe ve Vestniku, jak v gady pokraeuji.

Byla jsem jedenkrat ye West pti takovem, je tom tri roky. Vim, to zase meli tolik lidi pHtomnYch a y Ytelek byl velkY. Pracuji tam dohromady, tak vge jde lehce.

HalO Sefeikove z Needville! Tam ut mate 255 jak jsem eetla 13. zati. Cinite se tam!

Millie, kdy pkijedeS, mista main dosti pro vas vg echny. Marko, ptivez je nekdy sem. Jste jiste uz hotovi s praci. Zdravim v gechny etouci.

A. Zazvorkova.

Moulton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bylo me uloleno, abych oznamil v gem bratrain a sestram, to tad Pokrok Moultonu dislo 27. pokada, koSiekovy lobed v nedeli dne 8. tijna, a proto zveme v gecky bratry a jejich rodiny, by v hojnem poetu dostavili, tak abychom se jednou za eas °pet se gli a se pobavili. °bed bude podavan v 12:30 hod. Chceme pozvat teenika, aby nam objasnil vYhody v na gi S.P.J.S.T., neb nekteti ani nevi, jake vYhody na ge Jednota poskytuje. Zaroven zveme nektere bratry z Hlavni Utadovny, aby se mezi nas ptijeli podivat. neb jak se kika piknik, bude potadan v Boehmovem pastru. Tam jest v ge ptichystano k potadani pikniku. Tak se, jestli motno dostavte a s nami se pobavte.

Za fad Fokrok Moultonu Cislo 27., Joe ZaveskY, tajemnik.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce!

Musim se zminiti, ze od mai° posledniho dopisu pani Pratakova mne ptinesla $1.00 za medal a 25c pkispevek pro Narodni Sdruteni. Pravila, te ten dolar dostala darem od jedno pani, a te ten pkinese Stesti, kdyt ho daruje na osvobozeni vlasti. Tech 25c to dostala od jejiho sy.naeka, kterY zemtel a ktere mela na pamatku.

Byla to Cast jeho prvniho vYdelku. Doufam, te ten tea pkinese Stesti. Mnj mu g ma dosud medaile v jeho kancelati na prodej. Prosim, otevtete svoje srdce a ruku tak, jak jste to (Wan na posledni osvobozeni na gi stare vlasti. Myslim, ze ti co tenkrate ptispivali, budou tak i nyni Ciniti.

Cteme v novinach, jak se jinde pracuje, a bylo by to hanbou pro nas, kdybychom zustali pozadu. Nasledujici sobe koupili medalie od ineho posledniho dopisu. Milj mut prodal temto: Pani P. P. Mikeska, Joe Adamek, Chas. Neumayer, Mary PraZak, Frank B. Kubelka a Jos. Siptak.

Adolf Smotek prodal temto: Pavel Blaha, Wm. Blaha, John R. Skrabanek, Henry V. Fojt, John J. Fojt, Chas. J. Sebesta, Ed. J. Ptheek, Jerry Vajdak, Jos. Sumsal, Henry Koval*, J. S. 8ebesta. a Adolf Smotek. Castka $18.00 byla zaslana na Dr. Charles J. Hollub, deskoslovensky konsul v Houston, Tex., dne 25. zati.

Marie Wondragova.

S Uctou, Rim. - ItalskY tisk ostte napada poselstvi presidenta Roosevelta, v nemt tadal za zrugeni zakazu na vyvoz munice a zbrani valeicim sta.turn. NazY ya, je "immoralnim, jsoucim proti neutralite a pravdepodobne smetujicim k prodiouteni valky." Il Messaggero prohlasil, "president Roosevelt hledi na valku pouze z obchodniho stanoviska". La Tribuna nazvala presidentovo poselstvi kongresu "typickYm dokumentem obchodnickeho puritanismu. Zrugeni embarga imayslne favorisuje Anglii a Francii.

Bude-li embargo odvolano, bude tim Evropa zranena a ptispeje to k prodlouteni valky."

Brneiti maji pine nice price.

V posledni dobe jsou eernokostelecke hrneirny tak zamestnany, ae nestaei zmoci v§echny ,objednavky, aekoliv jsou placeny hotove.

Firneiti delaji jen utitkove nadobi, po nem.i je nejvet gi poptavka. Cernokostelecke nadobi, pro svou odolnost tan, se test ()beetle °Wit*

Strana 0 Rad Vesmir, eislo 61., Toth, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Ve Vestniku ze dne 20. zati br. Chudej padava navrh, kterY chce take podati stanovnimu vYboru pied pti gtim sjezdem. Die jeho nahledu prigti sjezd by mel zavesti ptijeovni fond pro studenty, ktefi chti studovat na universite Ceskou fee. Do tohoto fondu byl by povinnen ka2dY Glen platiti rodrie 40 centt, nebot' potteba jest dle br. Chudeje pro tento navrh katidernu samozfejma. Nevim jak o torn mysli vagina Clenu nagi Jednoty, ale ja pochybuji o tom, 2e by prave ted' bylo potteba zvy govat poplatky u nagi Jednoty. Na ge Jednota venuje ka2dy rok jistou eastku penez na tyto studenty a krome toho mame zde je gte jine spolky, ktere jsou zalo2eny vyhradne za tim treelem. Aby se jegte zvygovaly poplatky elentim, to neuznavam za dobre, nebot' pomery jsou gpatne. Rolnici, kteti jsou u2 hotovi se sklizni sve Urody, a ta jim nesla tolik, ze tak se protlueou do noveho roku, a ty nage dluhy, co jsme letos nadelali u tech obchodnikii, ty nam zustanou na rok. Dle toho yypacla take ten na g spolkovY 2ivot, nove eleny neize tak lehko ziskati a my star gi elenojsme nuceni delati pujely proti syYm certifikattim. Dle zpravy br. &et. Hl. Radu Cinily tyto piljeky r. 1938, $555,032.51, co2 delalo merne $3,078.14 za jeden mesic. Posledni zprava udava, ze za mesic srpen bylo udelano za $10,555.00 ptijeek elenum proti certifikatiim.

Tady je videt, bratti a sestry, jake pomery panuji mezi nagim lidem, a nadeje na lep gi easy neni moc slibna. Toto jest ninj osobni nahled, kterY zde podavam o tom navrhu br. Chudeje a doufam, 2e jini elenay,e nagi Jednoty podaji ye Vestniku sve dobrozdani. S bratrskYm pozdravem, Fr. Vontur.

Rid Svornost Jihu, 6islo 15., Rogers, Texas.

Upozorneni brattim a sesram!

Scheme fadu Cis. 15. v Buckholts bude se konati picesne v jednu hodinu po poledni dne 8. tijna. Proto je dtileiito, by idednici poobedvali drive a byli na miste yeas. Jak vite, zalo2ili jsme hybnou silu vgech odboeek v Milam okresu. Odboeky druheho odboje zvolili si nasledujici tifedniky sve vudci sily, neb vrchniho telesa, ja tomu fikam Okrsek Milam S.A.O.T. Pfedsedou byl zvolen p. Jos. Slavik, Buckholts, R. 2; mistopted. p. V. Svoboda; taj. Emil F. Voldan, Rogers, R. 2; pokl. p. R. J. Guzner, Cameron, R. 1. Okrsek Milam bude miti pfi gti schnzi v Narodni sini v Cameron dne 11. fijna, ye stfedu veCer v 7:30. Tak ted' se teprve bude muset pracovat, ka2da, odboeka zvla gte a vgechny dohromady jegte vice. Bratti a sestry, fifednici sami nedokali nic, ale s va gi pomoci, drazi krajail& dojdeme cue na kterem budou vgechna jina, sdru2eni pracovat, aby jej dosahly. Westske sdru2eni hodilo rukavici do kola, nechate ji le2et? Ne! My ji pfijimame a pustime se do zapasu a pozor na Milam okres! Drazi krajane, mame spoleeny cil, v gichni chceme pomoci stare vlasti. Jak jinak neb kde? Pomu ts ieme nejvice a nejlepe doma. Ano doma, ka2dY u sveho souseda, kaklY ye sve rodine, ka2dY ye svem obchode hled'te ziskat eleny a navgtevujte schtze, pak ani 1000 luciperU i s Hitlerem nas nezadr2i. Mile sestry, my se pustili do boje, prosime vas, pfijedte do schfize, pottebujeme vagi rady, vagi obetavosti, neb bez vas jsme ztraceni. Vy nejlepe vite, jak potadat zabavy. Vezmete nas, na ge zabava je karty, domino neb sklenice. To je vgedni, na to se 2adnY neptijede podivat, ale jestli nam pome2ete udelat ko g'iekoyou yeeefi, fertou gkovY tanec, bazar a podobne veci, pak "you watch our smoke". Je gte jednou prosim, pfijecrte do schtize a pomotte nam ted', neb za chvili pfijde zima a pak budeme sedet u shfivaku. Do boje pro na gi drahou starou vlast, at' zvitezime! Vag, Emil F. Voldan.

Palacios, Texas.

Schtize nagi odboCky bude konana druhou nedeli t m. ye 2 hod. odpol. v Blessing. Pfedleha diile2ite jednani, tak jsou Zadani v gichni Cleni, by se one schtize streastnili, aby se vgechno dalo do poicadku, celY pfijem a yydani a aby kaitlY v6del, jak nage odbaka pracuje. S kraFrank Domorad. janskfm pozdravem,

VESTNIN Rosebud, Texas.

Va:Zeni etenaki!

Nage Narodni Sdru2eni pokraenje takto: NejmenovanY $1.00, Frank Skala 25c. Vgeho dohromady je $33.75. Z toho je odeslano $25.00, tak nam zbYva $8.75. Te2 br. pokladnik ma, nejake drobne vydani, co2 bude oznameno pozdeji. Br. V. J. Svoboda objednal 22 medaili a mame nadeji, tie budou vgecky prodany. Jmena tech co koupili budou oznamena pozdeji.

Dne 27. zati byla schtze N. S. v Cameron.

Schtize byla obsahla, a zajimava, a detne navgtivena. VYsledek yard zdeli br. Emil Voldan.

Ja zdelim jenom to, co se tYka na geho fadu.

Jak yam znarno, vetgi obnos se sejde kdy2 se vice Cienstva sdrutii dohromady, jako na pt. ve West. Tedy prosim na ge eleny, zvla gte sestry, aby se dostavili do schfize a tam si o tom pohovotime, co bychom rnohli v to veci udelat, zda bychom se pfidali do Cameron a Cim by kdo pfispel. Ja jsem o torn v minule schuzi u2 mluvila, ale bylo nas velice malo, tak je mo2ne, 2e mnozi o tom ani nevite.

Druha schtize v Cameron bude zase 11. fijna a tak bych rada vedela, Cim kdo pfispeje. Tedy ptijdle jisto do schnze. Te2 nam pfibude jeden novY Glen, tak fad na g bude mit 82 eleny a 11 deti. S pozdravem, Ane2ka Skupin. ftdd Pokrok Jihu, 'Oslo 72., Cameron, Texas.

Mili bratti a sestry!

Jak varn vgem znamo, v posledni schtizi bylo ujednano oslaviti 301ete zalbtieni na geho fadu.

Schtize zaene o 1. hodine odpoledne. Po schtizi mame dobreho feenika, Karla Navratila, kterY k nam promluvi a vysvetli vyhody, je2 ma nage Jednota. Po teeneni bude spoleend svadina. Po svadine bude volna zabava, yeeer vgeobecna zabava pro v gechny pfi. Biskupove hudbe. Sestry jsou active 2adany, aby katicla neco donesla k to svadine, kterYm je to mo2ne, zaco2 vam ji2 ptedem dekuji ye jmenu fadu.

Prode2 bratii i sestry hled'te se dostavit v gichni alespon jednou za 30 midi, at' se alespofi vgichni pozname jako jedna rodina.

Na shledanou nas v gech 8. kijna!

S bratrskYm pozdravem, R. J. Guzner.

Rad Tioga, Oslo 5.

Mill bratti a sestry! — Mesic filen nam nastave., a s nim ta neptijemna chladna. Rikalo se, to je horko k nevydr2eni, ale to chladno, jak se zda, bude jegte horgi. Bavina je sebrana, penize utraceny a co poeit dal? Bude to zas 2ivoteni a valka hrozi ze v gech stran. Ano, jest to 2iyot 2e by &avec utek'. — Mili brati a sestry, dne 8. fijna mame schtzi, tak jste 2aclani, byste se dostavili, at' mate platit nebo ne. U2 je na Case, aby se jednou schtize odbyla kloudne, neb jak vite, v2dy nam do toho neco vleze. V padu gpatneho podasi o tYden pozdeji. S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik.

ZA ZESNULIM JOSEFEM STANOVSKIA. Netugil jsem, ze drneici zvonek telefonu v patek po devate hodine yeeerni void mne ku vyslechnuti tak smutne zvesti, 2e rodinu na;Sich milYch pf:atel v Galvestonu, StanovskYch zasahla drtive ruka osudu, vyrvouc jim z naruCi a neoeekavane dobreho, peeliveho a starostliveho chote a otce. Sdelila mi tu tkliyou a zdrcujici zpravu pferkvavYm hiasem detskeho bolu jejich dceru gka Frances. Tragicky toho dobreho mu•e, laskaveho a milujiciho svou rodinu manela a otce udal se jeho navratu z prate v patek veeer v dobe mezi 5:30 — 5:45 veeer. Jeda na kole byl svrIen pri zassIeni zadnim naraznikem neb blatnikern jedoucilierauta tak ne gtastne na , dlatibu, ze utrpel sm.rtelne zraneni, jemuz kratce po ptevezeni do nemocnice podlehi.

Byl dobrYm a glechetnYm elovekem, mime povahy a pracovitY, jako2 i tichym, neima y .pracoVriikeni a-nYmaedronYmadi deska osada v Galvestonu bude miti v dobre pameti. co dobreho tam zesnulY Josef Stano y -skYvyonal.Spechjmsdnitozarmucujici zpravy do sine tadu tefanik, abych tam shroma2denYm cvidicim elenum Sokola Houston sdelil, 2e jejich bratr Josef Stanovsky

Ve stredu, dne 4. iijna 1939. dospel sve 2ivotni mety. Bylo jim tekko vetiti tu truchlivou zvest.

Jake volxiosti a ficte tail se zesnulY a jeho rodina bylo videti v to velke freasti ptatel, znamYch a spolkovYch bratid a sester dostavivgich se z blizka i dali vzdati 'zesnulemu posleclni pozdrav a poctu, shlednouti na posled tu dobrotivou a milou tvat a vysloviti pozastalYm svou soustrast a zmirniti jejich bol a 2a1 Dobre a jej milujici tieni ode gel na v2dy jeji vernY -druh, ditkam laskavY a starostlivY otec a 21vitel. Tack a neodekavane dolehla na tyto dobre. dobrosrdeene a glechetne lidi ruka osudu, Morana vetkla v jejich srdce drasavy osten nahlym vyrvanim z jejich kruhu otce a tivitele, zptisobivgim jim hlubokou ranu, ktera se teIce hoji. Budil eestna pamet zachovana zesnulemu!

Se zesnulYm pffili se na posled rozlouCiti bratti a sestry radu Woodrow Wilson, SPJST, jeho byl Clenem. znami a pfatele , z Dallas prijeli sokolici bratti Kraft •a Hou2vieka se svYmi panimi,r z Houstonu spolkovi bratti a sestry: Tom Ho gek s pani, Charles PratiskY s pani, Kotrla s pani, Tim KostomlatskY s matkou a sestrou a sled'. Botienou Taubrovou, Hogek, pani Joe alouskova za Sokol Houston bratti Kupec, Ka gpar, J. R. Anton, za Odboeku Houston SATO S. P. StudnienY, Z Kolina, La., pan Oldfich Tauber s pani. Pohrebni obtady byly konany v nedeli odpoledne v kapli mistniho pohtebniho ustavu, naae2 byly telesne portistatky odvezeny do San Antonia ku zpopelneni. Na pohfebnich obtadech brala ACast take mistni unie pivo yarskYch diem). v Galvestonu. Pohfebni fee promluvil .anglicky Glen teto unie a bratr sokol Kupec promluvil Cesky, .vzdav v del gi teef poctu zesnulemu poukazanim na jeho plodnou eiriost jako spolkoveho pracovnika a na ZarnY charakter zesnuleho jako manlela a otce a vyslovil portistalYnn slava Utechy v jejich 2a1u. Pisatel jmenem obou faclu v Houston vyslovuje timto rovne2 hluboce citenou soustrast rodine zesnuleho.

Josef StanovskY narodil se v Bilovicich, ye Slezku 14. bkezna 1883, dlel v Americe od roku 1912. ZesnulY zanechavo, zde tialem sti2enou mantelku Hedviku, znamou spolkovou pracovnici a tfi ditky: Frances, Hattie. Joe Jerry a Roberta Lee, bratra Jana Stanovskeho a sestru Aloisii Vidlakovou v Evrope.

Tegilo mne setkati se tarn se starYmi znamYmi, bratrem a sestrou VeselYch, rodinou 8illerovSTch. br . Fojtikem DoslidovYch, je2 je p er knou ukazkou, 2e slovanska, pospolitost je mo2mu. Pan Doslie Chorvat ze Slavonie s jeho pani Oegkou naueil se lehce ovladati Ceskou tee. Se gel jsem se po dlouhe dobe s in2enYrem p. Mudrakem, vystudovav gim na Pratiske universite a tak jsme spolu oaivovali vzpominky na zagle doby v stare zlate matiece Praze.

Jak jsem seznal z rozmluvy s bratrem VeselYin, narodni prate pokratuje v Galvestonu zdarne, inu, jsou tarn dobti Tide. Bratr a sestra Kraftovi mi pkipomenuli neco o one slavnosti v Dallas, o ktere se zminim pfi gte. Poslal jsem po nich pozdrav v gern nagim v DalS. P. StudnienY. las.

Pozn. red. — Sestre Stanovske a cele rodine vyslovuji timto hlubokou uCast nad ztratou milovaneho man2ela a otce. Bud'te silni.

Praha. — Velka poptavka pa kutivu v Praze a jinde zpusobila, ze taktka pies noc byly v gechny cigarety "Vlasty" a "Zory" yyprodany, nekde i cigaretove tabaky, dYmkove tabaly a doutniky. Na prodej zbYva jen neco malo lepg ich druhil; ktere pravdepodobne budou rovna vbrzku vyprovdany, nebot' tovarny pracuji pro vojsko na fronte a v zazemi a nestadi na zasobovani civilistu. Proto trafiky, nemajice co prodavati, zaeinaji zavirat.

Washington. — Nejvy ggi spolkovS7 soud zasedl v pondeli a bude to 150. termin jeho pasobnosti od schvaleni spolkove ustavy a desatY termin pod pkedsednictvim soudce Charles Evans Hughes-e. Soudee Butler nasledkem choroby nebude v tomto terminu Ueasten.

Ve- stkedu, dne 4. kijna 1939.

Provolatti k CeskosloYenskemu Lida v Galvestonu a okoli!

Mili bratti a sestry a mill Cechoslovaci!

Jig celY rok se zde ptipravujeme po valne hromade v East Bernard, ae zalotime odboeltu S.A.C.T., ale at nyni jsme se k tomu dostali, mfiteme yam vgem v Texasu oznamit, ae jsme Povetili na g vYbor, aby svolal schtzi na 8. tijna a povolal nage ptedaky, aby nagemu lidu k srdci promluvili. Tak svolavame schuzi na 8. kijna, ye 2 hod. odpoledne do sine v Kemper parku, kde po schuzi eleni pkistoupli zvoli sobe iftedniky, ktefi dale zale gitosti naafi narodni akce povedou.

Neni tteba zdarazriovat pottebu zalo geni odbooky v nagem Galvestone. Vgiehni, bez rozdilu smYgleni, jiste jste zajedno v tomto einu narodne nejvice pottebnYm. Proto neschazejte gadnY na valne hromade, ktera je svolana na 8. tijna, ye 2 hod. odpol. do sine Kempner Park na 27. ul. Ave. 0. iteenici jsou nam zaji gteni, br. soudce C. H. ChernoskY z Houstonu a pan farak J. Ktinc z East Bernard nas ujistili, ae k nam ptijedou a k nagim 6echosloyakum promluvi od srdce k srdci. Tak pkijd'te vaichni 6echoslovaci, at' uvidinne kolik je nas celkem a na co u nas v narodnim tivote muterne poeitat. Kiademe vam na srdce, nezustavejte v ten den gadnY doma, pkijd'te vgehni, at' se mUteme jedenkrate spoeitat a at' vinie, s kYm mame poeitat. Tak vy vaichni Oechoslovaci nezapomente na 8. kijna ve 2 hod. odpol. v Kempner Park sini.

Zdar na gi valne hromade provolo.ve, Svolavaci vYbor.

ZpevickY Krouiek, Dallas, Texas.

Bratti a sestry! — Timto varn oznamuji, na den 11. kijna ptipada vYroeni schilze na geho kroutku. t'ada.m vas temito kadky, pkijd'te vgichni do schtize ,nejen eleni, at' einni neb jen ptispivalici, ale i ti, kteti byli pri zalogeni kroutku a nyni stoji stranou. Jest vas Akoda.

Je-li snad nem co se yam nelibi, ptijd'te a keknete, snad vedeni, neb fikednici krouaku, yee muse bYti napraveno. Nechtejme bYti Hitlerem. Krouaek ma ve svYch stanovach slovo "neutralni". To znamena, zachovati se ke vgem stejne, bez zvla gtnich vYsad neb ptednosti, ku to neb one strane. Volame-li do sveta po lasce a spojeni, ukatme ji napked doma v takovena malem koutku, v kterem se pestuje spe y a laska ku Ceske naei rodni pisni.

ZpevackY krou gek pokraeuje dobte, jsou v nem pevci dobti a neradi vynechavaji zpevni zkougku. Mame celou iadu peknYch pisni. S Uspechem jsme sehrali nekolik divadelnich zpevoher. Vystoupime na potiadani i v jinYch osa,clach. Podpoiime i finanene narodni podniky. V posledni schuzi zase darovano na eeskoslovenskou akci dvacetpet Nage schtze, zpevni zkou gky jsou odbYvane ptatelskym. besedovanim, vstupne mime, gadne jine vydani. DobrY vedouci zpevu, take neni ptioin nevstoupiti v kady nate a rozmnogat rorttideni hiasri, tak by spev se pekne vyjimal pki nagich vetejnYch vystoupenich. Chceme se yam libit, chceme vaai pochvalu, ne U:,.qclebek a poznamky, to zlobl ty, kteii nejsou tomu uvykli sklizet kopance za jejich dobrou snahu. Pak kdy2 pkijde dotaz, jiti yen fieinkovat ph. nejakem programu, oni prvni volaji — ja nepfijdu! Boji se.

Tedy jeSte jednou volarn: ptijd'te mezi nas, poSlete vase deti, udelejme ten zpevackY krougek velkYm. Spojujme napied male veci dohromady a pak se pokusme o velke.

Ant. Ondriagkova, taj.

Pozvani ira vYreeni sc huzi ex-studentil.

VYroe,ni salute SpOlku • eeskYch ex-studentu. texaskYch bude se konati v nedeli dne 22. tijna ye dye hodiny odpoledne v aisle 316 budovy Union Texaske statni university v Austinu.

Na, programu je velmi drilaite jednani. Veichni naai bYvali student i jejich pkatele jsou timto srdeene zvani. Dostavte se .ureite:.

S krajanskYm pozdravema Dr. Jos. KopeckY, ptedseda, Eduard Mgek, tajemnIX:

V E S T N 1 .K kid Weida Miru Cis. 33, Bleibierville, Tex. Mili bratti a sestry!

Timto yam davain na vedomost, fie p'^isti schuzi budeme potadat o tj/den pozdeji jak jindy a sice v nedeli 15. tijna misto 8. tilna.

Pkidina jest, ac budeme potadat Fish Fry a barbecue na tuto nedeli 8. tijna. Timto zveme vgechny blitgi a tea vzdalenej gi na tuto oslavu. Budeme miti dosti k jidlu a tea na obeerstveni. Tedy.nezapomerite na tuto nedeli a pkijedte se pobavit mezi nas. A tea, bratki a sestry, nezapomerite na nedeli 15. kijna a dostaVte se co v nejvetSim poetu.

S bratrskYin pozdravem, Jos. F. Mikeska.

Svernest Jihu "els. 15, Buckholts, Tex. Bratti a sestry naaeho tadu, jste addani zajmu nas vaech o pinou fiedst ve schfizi druhou nedeli v hjnu. Doba nynejS'i vyaaduje i neeleny aby byli ptitomni, ponevada pa ukoneeni tadovYch zalealtosti pfejima a zaha.juje jednani naSe odboeka Oeskebo Narocinib0 Sdruaeni v Buckholts. Nezapominejrne noo, praci a povinnosti, ktere na.s vaaou jako ebktani71 any,irick3"7c,b, tali krajana Cectioslovakti, hla.sJcieb se do tad tech, kteri ci-tr,,.;ni prave zasaciy dernokraticke, tak ja,ke proaiva nase nynejti americka. viada. Ceskoslovensko pro zachovani miru obetova.10 a odstoupilo CO, mohlo, pinice tim zasady demokratic:* za. cos -cbdr gelo od nazistn poniaeni, 0kradeni, znieeni, a to od kulturniho nemeckeho naroda, ktm:7 se domniva, 2e ma vzdelanost a vynika nad ostatni narody, ae nernec byl stvoien k tomu, aby vladl jinYrn narodum.

Kradeg, loupet, leg ,nieeni majetku koncentradni tabory, to jsou ty cnosti Adolf a Hitlera, a cele to nazisticke vlady. Ty zrnatene aivoty a zbyteene prolevani krve a zpupnost moana i° bude pilvodce palit a moana hodne pant a z Ceskoslovenska, pantim protektortm ae budou moana hodne vesely mart hrat ze zeme Yen. Obnovujeme v minulu zaniklou knihoynti kdo mate u sebe. knihy neodevzdane, pkineste nebo poSlete je do schriZe. Jestli je jeate na svete seznam knih, tak bYvalY br. knihovni by nam jej mohl poslat.

Kdo si pteje medaili za 1 dolar, mute ji take miti, neb jich mame dosti.

Odboeky Marak, Buckholts, Cameron a Rosubud se spoji ku spoleene praci za pkieinou pokadani mnehYch podniku za teelem ziska.ni penetitych prostkedka .tak aby se ziskalo vice sil ku pomoci vedoucim. neb vaelicos nemriae, se za darmo einiti. Kdo neni elenem sdruteni. nechte se aspori zapsat. Dostavte se vaichni, ueirime radost bratrrim ritednikrim a tim vykoname svoji povinnost, nebot' mame ye schuzi drileaite jednani. 6eSkoslo yensku pteji trpelivosti a vae dobre, eeskoslovenskemu narodnimu sdrugeni mnoho zdaru!

Anton Ulienik, taj. Odb. C. N. S. v Buckholts. itid Fort Worth, eislo 154.

Mill bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, ae phati faclova sehtize se kona v nedeli 8. tijna ye 2 hodiny odpoledne v Sokoloyne. Doufam, ae se vedehni yeas clOstavite, aby se mohla yeas zahajit schtize.

Ja myslim, ae jig by mohl kaadY vedet, ae aadoye schfitze potadame kaadou druhou nedeli v mesici, ale nekteti hkaji, ae jak to n.evidi ye Vestniku, ae zapomenou. Se srdeenS'm pozdravem, Anna Milan.

LondYn. Seznam kontrabandu, eja Anglie vyka.dila z ptivozu do semi neutralnich, obsahujef vgechny druhy zbrani, stkeliva, vYbu g -ni,chemkalinboztei,krajsou schopna poutiti v chemicke valce, material a stroje pro jejich vYrobu nebo opravu; pohonne latky vaeho druhu; vaecky spojovaci prostredky, atd.; slate mince, u glechtile kovy v tyeich, bankovky, dlugni Upisy a jine; vgechny druhy givotnich potteb, semena, pice, odev a ptedmety,- stejne jako material, kterY slouti k jejich vyrobe. Anglie timto seznamem kontrabandu ZamNli jako ye sy0ove ve.lce uzavfitt Nemeeko , s mote.

Strana mad Svaz techoslovanii, C. 92., Fort Worth.

V posledni schuzi jsem byla aadaria, abych vaem bratriun a sestram cele oznamila a zaroven vSechny pozvala, komu moano, na na`si oslavu prvniho vYroei otevkeni spolkove sine. Ptali bychom si, abyste nas vaichni navativili a videli, jake zlep§eni a pokrok naSi Utednici za ten rok udelali. Zaeatek bude v 11 hod., tak hled'te se vaichni dostaviti yeas, at' nic nezmeakate, nebot' se kika: di zmeSkani, toho akoda. Pkedseda br. Josef Batik uvita pkitomne hosty, pak hudba zahraje americkou a eeskou hymnu. No a pak bude spoleenY abed, dobre barbecue, ptipravene odbornikem br.

Matusoviaem. Sestry jsou fictive aadany, aby kaada neaim pkispela jak muae. Wak any vi, co vSechno path na dobry abed, aby meli vaichni dost. Ptedem diky. Ve tri hodiny zapoene odpoledni program, kterY zadne s hudbou Leo Majek a jeho veseli hoai z Cameron, kteti budon hrat i na taneeni zabave, ktera zaene v 8 hodin veeer. Zde mate pkileaitost vyslechnout dobre teeniky, mezi nimia je slavnostnim kenikem ptedseda HI. tit. br . C. H. Chernostk-S7.

Pro volne pobaveni jest bingo, rybakeni a jine.

Carter sestry zabraji, zazpivaji i zatanei. Jsou oblibene mezi lidmi a vady vypomohou nit program. Bude se taneit ameriel0 square dance. pti kterem nejlepM uznani taneeniei obdrai odmeny. Bud.ou zde taneit narodni Hesedu a bet i po teto budou davany odineny nejiepim taneenikam. Zveme i vzdalenejSi, kteti maji kroje a chti se podilet na kontestu, tak at' se dostavi, nebot' sin jest prostorna 'a je mista dost pro vice kol. Pkijd'te! Nekteki se phTak kdo maze at' pkijde do Fort Worth na oslavu dne 8. kijna 1939. Sestry, bratki a ptatele, ptijd'te a zapomefite na trudy, nate sin ma vkchny vSthody, o tom se mfbaete sami pfesvedeit. Chladici vecluch, nemusi varn bYt horko a nemtiae yam b3iti zima. Jist a pit dost a pobaveni, tea pekne si zataneit, a to v'Se jest v National Hall S.P.J.S.T., Roberts Cutt-off road, Tel. 60251. Zvlagtni pozvani pro celou redakci. Se srdeenYm pozdravem na v gechny bratry, sestry a redakci zristava., Helena Zichaekova.

Romayor, Texas.

Mill bratti a sestry!

Vypada, ae ua to mame zimu. Nat prvni severak ale udelal katcleho se cititi velice debte, i kdya jsme museli vytahnout ten kabatek nebo -sweater. My zde v Texasu hned to chladno tinie.

V patek nam pxi cvieeni pkines1 br. StudnianY smutnou zpravil o smrti bratra Josefa Stanovskyho. Na'Si uptimnou soustrast pozastalYm. Je nam lito, to jsme nemeli vSichni ptileaitost ptijiti se s bratrem Stanovskym naposledy rozloueit a doprovodit ho na misto yeeneho odpoeinku. V nedeli o dvou hodinach v sini kadu 8tefanik Cis. 142. byla konana mesieni schfize, ktera byla dobte navgtivena.

Po male ptestavce a chutne svaeine zapodala schfize Oeskeho Narodniho Sdruaeni, ktera byla zahajena bratrem pkedsedou, ktery vyzval ptitomne, by po ystanim a tichou vzpominkou uctili pamatku zemteleho br. Stanovskeho z • Galvestonu. Prtibeh schaze byl clustojnY a pHjoin v tett) asi $14.02, ktere podrti pokla,dnice zde na be gne vydani. Pied tim bylo poslano Ustkedne C.N.S. $50.00 a $20.00, cot eini celkem v dobe neceV7ch txi mesica slu gnou sumu. Jsem hrda na poeet 50 elenii dobrovolne pkihlaSenYch. Po schuzi jsme si jeSte asi hodinu a pril vespolek zazpivali. Sli jsme domit pote§eni za denni praci. Se ses.terskYin pozdravem; • Riiaena Labrova.

Minneapolis Times Tribune v redakenim elan.ku pik . o ne S . t'astnerri Poisku, jehoa ptivodni hranice budou moci zteai bYti obnoveny ndsledkem sovetske invase. Polaci trpi dnes za svou kratkozrakou politiku. Kdya se obratil Hitler proti Oeskoslovensku, meli vedet, ae oni jsou - pak na tade. Zatim vSak Polsko samotne se vrhlo na CSR. a urvalo si TeS'insko. Stejne tak odsouae:aihodno bylo uchvaceni Vilna Polskein, Dnetni °s lid Polska jest odplatou za ta= koy S . : postup, byt' i od platou p1ilis krutou,

VESTNIK

&ran* MEXICKYM PYRAMIDAM. Pine S. P. Studni61V. (Pokradovani) Jelikoa jsme zvedeli, 'ae Xochimilco. plovoucich to zahradach, kde jsou laguny a praplavy jako v Benatkach, neni mnoho zajimaveho videti ye veedni den, jell jsme radeji stelnern smerem cd. Amecameca dale as ku Los Reyes, kde vyachla piseita usazenina svedeila, kain az daleko kdys sahalo jezero•Texcoco. Jak daleko jeho btehy dnes ustouply nemohu tici, ale lista dosti daleko, neb je zde na jednorn miste bYvale jezerni hladiny zeizeno letiete pro eroelany. Pokradevanim v caste kol val lenejeiho obvodu mesta, stale kol manic lez,erniho pobieh, naskyti so nim peknY na oblOukovitou stavbu vachniho veciera vodovodu, jak jej staid Rimane budovavali.

Vzhled, a onneelost teto giganticke stavby seedei, to musi bYti pozastatkem re epanelske nadvlady, kteii tento zpasob ptivadeni vody do mast kopirovali po iamskYch aquacluktech na epanelske pacle. Nepatrali jsme, kdo dues tato stale rostouci metropole mexicke republiky mac:kryje spottebu sve vody, jea musi nou, vzdor tomu, e tam neni tak velkYch tovaren jak v Houstonu a jeho okoli.

Okoli inesta Mexika je zdrojem bohatach pamatek jak pro archeology, tak i pro dejepisce, ty razne stavby pyra,midovYch chramil nelezneme veude, vice mend zachovalejti. Nepochaei ze stejne doby, jak tomu nasvedeuje jich, prcvedeni, elm starei, tim jsou _primitivnejeiho razu, primitivnejei stavitelske a umelecke arovne. Chramove bradiete, neb jakesi obetni misto u Cuiculco je snad riejstareim pomnikem lidske price na amerieke peynines jehoa staff. je odhaclovano archeology na vek etyt as deset tisic let a ty pyramidove stavby u Tenayuca. a Santa Cecilia jsou rovnea. rictyhcdneho stari.. Net-li se vyvinulo staveni umeni sochatske, vytesavani v karnente yealo to jiste hezkou east vYvojove ery a ohvvatel *doh Mexika, at' jir tu byli domovem neb ptieli od jinud. Byli by se zajiste vyvinovali kultatrne dale, nebYti objeveni Ameriky Kolumbem, kdyby podmaneni jich a zotroeovani jich apanelskYmi podmaniteli nebylo teto jich vlastni kultute odzvoneno urairaakem.

ZbYval nim jeete ku shlednuti jeden dobnY div indianske kultury a to tak zva.ne pyramidy Slunce a Mesice u San Juan Teotja huacan, jet byly objeveny v roce 1001. Jsou restaurovany jak me:2n° dle pavodniho stavit jsou to dila piamo giganticka. Sell jsme tarn druheho dne. Jsou severovYchodne od mexicke metropole. U Venta de Carpio odboenje k nim postranni testa. Zrovna net jsme k odboece dojeli, oznaeeni u cesty "Trabajadoreen (Delnici) donutilo nas ku zvolneni rychloste Odell jsme, ae to znaei, ze nedaleko delnici opravuji nebo ziazuji silnici, utavajice tech sanYch stroja jako ve SpojenYch Statech. Dotazujeme se jich, kudy k pyramiddrn a oni achotne vysvetluji smer cesty. Po jiste dobe matnY obrys cite nati cesty a pfiliadinsa, at ku pyramidovite mohyle, vysoke d ye stn gestridet stop, majici pomerne vetei zCkiadnu nee C'heopsova, pyramida v Egypte, jak nam povicia prodavae fotografiskYch obra.zka u tato mohyly. Rozmery zakladny eini sto a jeden a tticet tisic etvereenYcla stop. alrknu okem po vYei a po tvarech schodu nob onech CI' t poschodi vedoucich na vrchol tato pyrarairly Slunce. Schody vysoke fate a betu soudasne v avalm namotni vati se svou fidkou atmosferou, tedy ne vYstup pro toho, kdo lama clobre nohy, plice a ardeeko. Jeden navrtevnik, Arneriean sleza se svou aenou a povida nim. re je s \tee rozkotna vyhlidka, ale, re se tam sotva doplazili. Jsou jeete cba mladYmi a tale na mne o par desitek let starCIho jich jaksi soncitne kdya lezu s Eddiem nahoru. Bylo nutno no plikrYch vysokYch schodech zdvihati nohy hezky vysoko, led slezli jsme je bee obtiai, jen trochu rychleji dYchajice no vrchslu, vaeshna, poschodi. Uvideli jsme, r mexicke omladina je hodne do obchodu zasykena, by-

lo tu nekolik kluka a jedno devde, nabizejice na. prodej male vytezavane figurky v eedivem a zelenern kamenu, sama, rueni price a neprodavali to zrovna lacino, po pal a po jednorn pesos. Probehali jsme cele prostranstvi navrei. a Eddie zas si pfichystal svuj kodak. Kluci cio konce ptitahli na vreek tato mohyly koeiky so studenou sodovou voctou. Neni tteba piaporninati, re veichni mluvili dostateene anglicky, kde tu red pochytili Yeah bozi, asi ye styku s turisty. Kdya byl Eddie hotov se svou kodakovou operaci, slezli jsme dcla a zaeli k pyramide Mesice o neco menei. Zcle to vypadalo jako v nejakern stisedovekem hrade, pino sta yeb jako hradebni citadely, a velke prostranstvi, isvane chramem Quetzalcoatla, bylo zdcaseres na stenach vtesanymi figurinami a obrazci. Videli jsme, Ce jeka, veechny restanraeni mace na torato velkem pomniku rake indianske kultury nebyly hotovy, vilely se to leckdes 'jeete kvadry s obrazci a ozdobami a zmocreovelo se nine . pokukni, vziti si jeden z tech no renal leaicich se,bou na pamdtku. 0delal jscrn pokueeni, jeclnak by to email° znaene zatieeni macho valatka no zpateeni ceete a lark monicka afady tuto sberatelskou horlivost podebrnash pamatek neciovoluji a nechtel jsem zvecieti, jak se to tam za, miiterni haea. ,311k pyramid je umisten malY park a jeskynni restaurant "La Gruta". Cemu se elovek nejvice obdivuje je to prate sochatska v kameni provedena, jen primitivnimi nastroji, V jednom miste bylo sneseno cele bohatstvi tato skulpturni price pfedvelsYch =Cleft. Dutine tinny nejakeho bajeeneho zvitete neb btaika byla tak sournerne a eiste vyciselovana, Ce by to dues sochat lee nedokdzal, zde nebyl voditkeni model, jen eiva, obrazotvornost, peevede,na do detailie v kamen. Clevek rude pleti vtelil nee, v neaivou hmotu, tvrdY kamen svou vyei umeni, sviej nazor v boastvo sve pfedstavy a na Civot tem mocnostem pocitizenY. Opoueteli jsrae to misto s pocitem hluboke lecty k tern, kteri to velka. dila, vytvetili, kteti zde zanechali tak cennou pamatku sverazne kultury rucleho mute na americkem kontinente a jet jeete dries po letech nachazi jistY odraz v potonacich, pramYch i neniamYch, kteia se ujali dedistia teto zeme pa nick. Zanechaly stopy, jet nejsou lehko vyhladitelny, zanechala odev jejich dueach, v jejich citeni.

(Pokradovani) Crosby, Texas.

Ctena, redakce a mill atenati!

Ua me trochu oai oschly po torn "Vernem milovani" u Stefanike v Houstonu minulou nedeli. Kteti jste tam nebyli, mate eeho litovat, vy kteti jste si nechali takovou pialetitost ujit. Ja se divim, ae lido zd.ejel nemaji yetei za„jem o narodni Yea jako o Sokola nebo o divadla, ale u Stefanika meli zajem dne 24. ,jak o Sokola tak i o divadlo. Zastoupeni byli sokoloye z Corpus Christi, Ennis, Dallas a Galveston.

A jak to bylo krasne, to se musi videt. Take jsem poprve videla tandit Besedu. A tak si nayslim, Ce jestli mne ptijmou, ae se k nim ptidam jen k vali to Besede. 0 paneeku a ja si teprve koupim na eirokou sukni.

Peed 28 roky, kdya nat br. Hamusek Sokola v Cameron, to se skakalo pies kozly aC ja. pti torn nohu v kotniku vyvrtla a ostatek,toho leta jsem se musila na cvieeni jenorn divat.

A tak nynejei sokoli mne piapominaji moje Ja, jim ze srdce pfeji, aby tech radostnYch chvil uaili. Take jich to jednou veecko obejde a oral budou jenom vzpominat a budou se Vera tent vzpominkami, nebot' to je vie co dieveku zastane. Vteho se na svete cloekame, bidy ibohatstvi, veelijakYch nesvornosti, ale mladi nikdy ne. A tak Yam toho Sokola chvalim a peala, bych yarn, abyste k nemu veeci ptistoupill. KdyC bylo po sokolske parade, eli jsme dovnitt na divadlo, ktere bylo velice pane a zahrano dobrYmi herd: Pani Vajova, si doma na sveho muaieka netroufala, talc si to nechala aC na jevieti. Sl. Klimova v rozpuku sveho mladi zrovna laka, obecenstvo jako muchy na lep. Pani Valle je dobrou hereekou a s koeem na zo.dech hrala clob •e. Pani Nezvalova, soma ptetvaita., a milenka sveho Mantela. Tetilo rime a

Ve staedu, due 4. Cijna 1939. nimi se seznamit. Si. Lebrova jako Kaeka hrala znamenite. Mutske pohlavi ae se nema chvalit, tak tech vynechaan, ttebas se veeci hrali dobte; ale na jejich jmena si nemohu vzpomenouti, tak rime odpustite. Filet& jak budete hrat talc smutnY kus, tak vymyslete nejaka opratky, aby elovek ten plat mohl zatahnout.

Mnohdy utivaine vesele easy, ale to je jen yeselost povrchni, ale hioubi dune umira po klidu a svornosti a poddat. se nechce ten ani onen a tim si otraviaji tivot oba.

Pani Doslieilova z Galvestonu, jestli sklidko nepuklo, tak prosim o jednu figurku, co jste si se mine smekla. Z Vas budu mit pamatku a sama budu videt jak vypadam. Prosim, poelite mi Vati adresu.

Tak to horke poeasi je u konce a take i farmail se svoji Urodou. Rolnik, jehoa piadinenim zerne za pomoci ptiznivych aivlu ptirodnich (lava poaehnani v erode, nejen spjat je s padou, kterou obdelava, ale i s yyeei moci, ktera jeho praci potehnava. • At' ut poeasi ptiznive aneb praci rolnika nieici, vady odevzdane v jakousi moo tarn v oblacich obraci rolnik, kterY zvedaje zraku k ablaze hledi, zdaa tarn je mraku aneb deka' k zachrane jeho arody, s dieverou v jistou moo nadpozemskou ote rolnik padu svou v odekavani odmeny, odmeny to ktera dava, Civot jeho rodine, narodum a celemu svetu, nebot' potehnani jeho rukou Civi celY svet, vYkon jeho prate hYbe koly tovaren a Celeznice hudi krajem odvateje bohatou erodu. Parniky, ptieinenim rolnika, ptetinaji oceany a delnY lid naleza obaivy. , Pravim znovu, jest to rolnik, ktery aivi cely svet a proto pied nim klobouk dole..

Pani B. v Brookshire, Texas: — Promirite mne, o co jste mne addala, ale ina jste ptitla pozde s Vak addosti. Ale piece nejake ostiarky na deku naskladam, talc yam poelu.

Povim yam o miCici 'aerie, cot jest zajimave a ponene. — Ovladat umeni, mleet yeas je vzacne umeni, snad dokonce yzacnejei net umet dobte promluvit. Do slov vkladame radost a litost, ale nejvice rozrueeni a zlost.

Olovek neni andelem, nema, moudrost nebeskYch tvora a potaebuje slovern vyjacliati svaa nesouhlas, kdyC se mu neco nelibi. Nedivte se, to je denrie mnoho pricin, ktere mohou yyeiflout i klidneho eloveka z rovnovahy, ale et'astne zany a et'astne rodiny, kde ovlada, umeni mldet. Nic na svete nerntinte tak ztiaiti situaci jako prudka, neuvakna slova. Proto je dobte nemluvit nikdy ye zlosti a v rozrueeni. Jak stojnou je mleici Lena, je v iota celeho okoli Talc mile etenatky, radeji vice mleme a budeme vice vateny. Pike hodne, do Vestniku. areeery budou dlouhe, tak aby bylo co list.

Veecky vas zdravim a mejte se dobCe. S fictou jako facly, Anna Orsagova.

Washington, D. C. — Kongresnik Martin Dies, demokrat z Texasu, pCedseda kongresniho vyboru, vyeettujiciho neamericke rejdy, pravil dnes, ae ma spolehlive informace, se lide, kteti jsou znami jako komunist y, budou brzy propueteni z vladnich sluaeb. Dies pravil, podle toho, co se dovedel, take C.I.O. brzy oznami vyloneeni veech komunist y ze svYch tad a ae mnohe pramyslove podniky, ktere maji vladni dodavku — zejmena vYrobci munice take propusti vkchny komunisty a faeisty.

Washington, D. C. — Department spravedlnosti a department statu lidera oznamily, ae doposud nebyly podniknuty Maine kroky, aby byl obtalovan Earl Browder, generalni sekretat komunisticke strany v Americe, kterar roku 1936 byl tea kandidatem na fitad presidenta Spoj. State.. A to vzdor tomu, to Browder pied kongresnim vYborem, eyeettujichn neamericke rejdy ye Spoj. Statech, sam se paiznal, Ce po dye leta pouaival falerneho cestovniho nasal ke sy Ym cestam do ciziny.

Londyn. — Josef Kennedy, americky velvyslanec v LondYne, apeloval dnes opet na Amerieany, dlici na anglickYch ostrovech, aby se vratili donna leda by meli vane ptiainy zastati. Dosud je na 4,000 Amerieant na britickych ostrovech. Asi 2,500 znich dosud neueinilo plany k odjezdu. Kennedy ujistil je, to je hojnost mist na americkYch lodich, opatteiVeh vladou,

ye sttedu, dne 4. iijna 1939.

Marie Tippmannova:

KM KITTY POVADLY ROMAN

Poslouchal a objal ji lehce v pasu. Podivala se na neho, ptitahl ji k sobe, polibil divoce a radost z plitomnosti Zapla gila strach, jak bude v budoucnosti. Pospichali k lesu. Mata chtela ukazat Jotovi svoje zamilovana misteeka, koutky, kde o nem snila, kde se te gila a plakala.

Doktor Halek se dival na Matti, zdala se mu vatnej g i a jeji laska odhodlanejk; nekolisala a on citil, ze na ni hledi jako na jedinY tivotni steteri. Napadlo jej, ze snad Mata mysli, ze navg tevou u nich jest uveden do rodiny jako jeji zenith a zase se otidsl nespokojene. PtemYglel dasto o sfiatku s ni, te gil se, az bude jeho tenou, ale jakrnile tato piedstava nabyla ureitejgi formy, leki se ji a couval od ni.

"Maminka uz nechtela, abych 'Sla do Prahy, ale ja, jsem si vymohla, ze budu studovat dale," fekla Mata, kdy sedeli uprostied mechu a poslouchali kosy.

"To by byl nesmysl, co bys delala?" vyhrkl doktor Halek.

"Take jsem jim to tekla a tatinek se ut nebrani. Jen mamince se to nechce libit, ta si ptala, abych se vdala a nechala romantiky. Ona totit vidi v mem studiu a v na. gi lasce jen romantiku."

"Ty jsi s maminkou mluvila, ze se mania ra.di?"

"Ne, ale ona to vi, to se piece nada utajit."

"A co tomu kika?"

"Nefika skoro nit, ale je smutna. Vi g, ma starostliva mama si muj ts ivot vysnila takovy, jako byl jeji, jen v trochu lep gich a leheich pomerech a kdy vidi, ze ja jdu jinou cestou, je smutna."

Doktora HaAka zarazilo a skoro urazilo, ze Mata mluvi jako by jejich sliatek byl vyloueen.

"Jsem piece tak dobry jako katdY jiny," tekl skoro podratclene.

"Ja, vim, Jogko, myslim to dobie. Chci srnfglet tak jako ty, snatim se, abych se ptizplisobila ye vgem tyYm nazorum a pfanim. Budu na katde tve slovo vzpominati, at bude pryd. Kdy jsi mrzut a podratden, je to pro mne tetke nejen to chvili, ale celY eas, kdy o torn pfemYglim."

"Nesmig bYt takova citlivka, to by to tivot pak tetce zkru gil, holdieko blahova."

"KatclY je takovYm, jakYm bYt mate a muss, ja se zmenit nemohu. Chvilky Atesti jsou pro mne dvojnasob krasne a chvilky talu dvojnasob zle, protote main vyvinutY cit."

"Tebe, Mateno, jednou osud gkarede ptisktipne."

Mara trhla rameny. Chvilky, na nez se tolik stavaly se titive smutne. Nesnatila se ut naladu zlepgiti, gla tige a hladila klasy vysokeho tita.

"Ani nevig , Mato, jak mam rad lany vysokeho obili, pfipominaji mi roz ylnene mote. Podii vej se, kdy vitr do nich vane, jak se jejich barva meni, jsou gad& fialove zelene a svete Mute. Nikdo neciti svou stvotitelskou moc tak jako rolnik; vele ze lituji, ze jsem osifel a le nag grunt byl prodan, jak bych si zaoral na svem, snad bych byl jako sedlak spokojenej gi a tivot by nebyl ve rnnd pokazil, co se ut napravit neda."

Mafia citila, co tim chce iici, ze cmlouva, sve nazory, o jejich spravnosti v skrytu srdce pochybuje, ale ktere se staly uz east jeho pfirozenosti. Kdy se vratili domt, byla ut vedete pfipravena a pani fidici eekala na ne dychtive.

Toutila, aby bylo mezi nim trochu veseleji, trcchu dilverneji, a jeji dobromyslna tvat, atilt to vedela, mela prosebny vYraz.

Dr. Kaiak se snatil byt rally, ale nehodil se skuteene do tohoto ovzdu gi, kde jej chteli piijmouti jako syna a on byl tak dalek se jim sta.ti — dnes dale, net kdy jindy. Kdy g se veeer rozloueil, aby ode g el do hotelu, bolela jej hlava a byl rad, Ze mohl odejiti. 7 ostatnim, Maru nevyjimaje, se ulehLio. Plakala pak dioulio do noc, kciant svlekala, aby `did.

VA.() tto po..8tele, port4dyc1i1a:

V2STNiX.

"Nehodi se mezi nes, je tak studene cizi a Mate, se v nem jen vidi. Bojim se, ze bude neet'astna."

Pan ridici jen povzdychl. Mel take srdce.tetke, ale nechtel o tam mluvit, aby tene nedelal hlavu tersi, net. ji mela.

Dr. Halek se zdrtel je gte pligti den, snatil se zase bYt zabavnY, povidal anekdoty a prazdne historky a Mara jej ani nepoznavala; byl ji skoro protivny v to vylhane neptirozene peze.

Podveaer jej doprovazela • na nadrati; vy gli dtive a gli oklikou pies les.

"Jak je ten les dnes svateeni, jako v nedeli veder; takovY klid a mir, 'Cloy& se sam se sebou vyrovnava a stava se ptirozenej gim. Sedneme si chvilieku, Mari, ylak jede at za hodinu."

Mafia usedla vedle neho, objal ji a jeho ruka se dotekia jejiho detskeho poprsi. Sly gel tep jejiho srdce a zas divoka ulna touhy prochyela mu "Mato, kdybych si to mohl vzit s sebou a nepustit to uz pryd, jak by to bylo krasne, snad bych — — ", zarazil se a nedomluvil, jen Maim drtive ptitiskl k sobe. Polotil ji na meth a po-. zoroval jeji notky. Byla v to chvili tak kfehka a. netna a tak tadouci, ze dr. Halek si sam spilal pitorncli, ze valid fici, aby byla jeho navtdy. Ale • piece se neodhodlal. Ze strane je pozorovali dva vYrostci a je gte veder da,vali se gt'avnatYmi poznamkami k lepgimu, ze vyplagili v lese uditelociv tabu s jejim milencem.

Dobie, ze Mata byla povznesena nad soul syYch kamaradek a znamych, jinak by byla trpela, ale pani fidici, kdy o tom zaslechla, byla negt'astna a nemluvila, s Matou celY tYden.

Mata ztratila ve sve rodin y domov a nenagla jine Utoeigte, kam by se uchYlila se s yYmi starostmi; zablo ji nekdy v du gi a kdy koneene prostoteka Magda ji t'ala, ze se toula s chlapcem po lesich a dela. ostudu, stala se je gte zarnlklej gi a smutnejei a nemohla se doekat, at bude zase v Praze, at bude pryd z toho prostfedi, kde ji jegte loni bylo tak dobie, kde byli viichni jednou du gi a kde ted' byla tak stra gne cizi a vzdaleno..

Jegte dtive net odjela, byla nucena tieinkovati na koncerte; poslouchali ji a soudili. Mezi jednatlivYmi disly povidaly si panicky, ze ma dlivernou znamost s nejakYm doktorem, tu gkaly, a ona citila, jak slova tech lidi zleheuji jeji lasku a byla by jim chtela plivnouti do tvati.

Nepromluvila po produkci s nikYrn a gla rovnou s matkou damn'. Na produkci byl teditel akcioye tovarny Derrer a tomu se divka, jina, net ostatni malomestske krasky, libila. Kdy seal s mistnimi pany v besede u stolu, pfiklonil se k panu lidicimu.

"Buh vi, ze kdyby mi nebylo skoro etykicet, ze bych vas s chuti poladal o ruku va gi dcerky".

"Leta by nevadila," tekl pan fidici polichocen. "Ktera se yam libi?"

"Nu ta pianistka, ovgem!"

"Bohutel, ta ma v hlave samou muziku."

"A ta druha, copata taba s modrYmi kukadly, co jedla pti produkci kremrole?"

"Ta je k zadani."

"Hm, je to poupe je gte nerozvite, ale bude z ni kraska, ze budou oei ptechazet," soudil teditel, bafal ze sve lulky a ptemy glel. Net odegel, tekl fidicimu: "Pane iidici, v nedeli mame u nas vedirek, piijed'te s damami; sledna nam neco zahraje."

"Dekuji, teknu to doma," odvetil stary kantor a nadeje, ze by jeho dcera se stala nejvetti pani v okoli, rozzatila jeho ustaranou tvat.

"Matko," vypravoval pan tidici, kdy ptigel: "vie, ze nas teditel Derrer pozval na nedeli na yeeirek a tie se mu libi na ge taby. Nejprve se zminil o Mate, ale kdy jsem mu tekl, ze s ni alt nebude, zminil se o Magde. Musel by oveern dekat, Maga je teprve patnact let, ale za rok by se mohla vdavat. Aspoli bychom byli jisti, ze se tak hloupe nezakouka, jako Mafia."

Pans fidici nemohla radosti spat a kdy ji druheha dne pomahala Magda pti vateni, tekla ji oklikou, co ji tatinek vypravoval.

"Marja Josef, mami, to bych se vdavala, vid'! To by holky koukaly. Jejej, mami, teknete, ze si ho vezmu; jaky vlastne je? To je ten s peSinkou a no.Zehieriyini kalhotatni a jezdi - e, To bych Laky jezaia, prayvidych y dyely pflijela ,:ka.m11.-ty cla? A pyo

Strana 9.

se divala lorhonem. Kdy bych se mohla vat? Brzo, ano?!"

Magda pletla pate pies devate, byla jako pominute., skakala a radovala se. Vdavky se ji zdaly nejhezeim zabavnim podnikem, sensaci, kterou by ptetrumfla v gecky sve kolegyne.

"Mateno, je, se budu vdavat driv ne2 ty, bee!

To koukag ? A vie koho si vezmu? Aeditele Derrera, toho velkeho, co jezdi kodarem. Hodim ti grag do rogti, hed."

"Dej pokoj, vklyt' jsd jette iaba zelena a on uz je paprika."

"2adnY paprika, feeak je; ten kluk se vedle neho ani nemute postavit a maminka beztoho vzdycha, ze to nakonec necha," rekla Magda Mare a hned podrobila sktifi ptehlidce a vybirala, co si vezme.

"Mateno, pujeig mi v nedeli svtj kabatek, intj je kratkY, ye tvem vypadam o moc stargi, ptjeig, vid'? Vtdyt' na tobe tolik nezaleti, ja se musim libit, ne ty."

"Vezmi si co chce g, ja nepojedu stejne nikam." "(5, ano, ty take music jet, nedelej drahoty.

Zahrajeg nam a ja si zatancuji. Bude g hodna, vid'! Vis, ja., at se vdam, budu ti driet palec a budu to zvat s tvYm klukem k nam o povezu vas v kodate."

Mara jen povzdychla. Tahle blazniva diveina se chtela vdat, jen proto aby se vdala, ten, koho si mela brat, byl jaksi vedlejei, jeho postaveni a vYznam byl hlavni jeho cenou.

-Bote, jak je nekdy mantelstvi ubohe, nedivim se, ze se mu Jotka smeje," pomyslila si a divala se na svoji detinskou a lehkomyslnou sestru.

Prod ji to maminka nerozmluvi, fidyt' je nedtstojne takhle uzavirat tak vatnY svazek. 2e nema ten Clo y& rozum, vtdyt' by mohl bYt jejim tatou. Pokreila rameny. Nesmim jim do toho mluvit, oni nine take do me zaletitosti nemluvi.

V nedeli jeli fidicich na vedirek. Mate, hrala, Magda taneila s teditelem, ktery se ji meal okazale dvotit. Za chvili ptigel potadat Matu k tanci teetni, ye zfejme snaze, zalibit se tediteli. Pti tanci ji tiski k sobe tak, ze kdy pritel pro ni po druhe, dala kogem.

"Snad si nemysli, ze bych si ho vzala?" rekla Magcle, kdy tato konstatovala, jak se za ni todil.

"Jen se nenafukuj, je hezei, net ten tvtj a postaveni ma take, princezno trebizonsla."

Na zpatedni ceste se Magda kreila labutnicky do polgtaft. Kdy vystupovali, polibil tovami koei ji jedine ruku. Vyvalila kukadla, citila, ze si ji ptedchazi jako budouci pani teclitelovou a smaJa se tomu je gte kdy letela v posteli.

"Mari, on mile olizl ruku, az jsem ji mela celou mokrou a div se nezlomil, jak se klanel.

Jejku, ja jsem gt'astna. Ai se budu vdavat, vezmu si zavoj tfi metry dlouhY a ty mi ptjde g za drutieku a pojedeme v kodate a do dekanskeho kostela pies cele mesto."

Pani tidici nespala, zdalo se ji to ptec jen na pova.tenou. Magda okouzlovala teditele svou naivnosti a detskYm mladim, ale matte prave to jeji mladi deal() starost.

"Heed mu ji nedame, at' na ni deka aspon dva roky."

"Jen bude-li chtit, on je na teneni ut moc utralY," povzdychl pan tidici. "No, snad se marne starame, je gte o ni nerekl."

"Ale rekne, tatinku, dlouho to trvat nebude.

Tak jako u Mari citim, ze ter jeji mladenec se svatbou pospichat nebude, tak a rediteli vim, ze prijde driv, nd se nadejeme."

Pani ridici se nemylila. 0 Vgech svatYch phjel reditel po2adati o ruku Magdy. Dojednano, ze se vezmou za paldruheho roku. Po novem roce jela Magda do t enevy do pensionatu, nauditi se francouzsky a po prazdninach mela jet do Vidne k \rah nemeine. Stala se ptedmetem zavisti vtech divek a matek. Ty se ute govaly jen tim, ze s tou druhou pansridici takovou trefu neudela.

Vyzvedely u2, 2e dr. Halek mel mnoho devCat, ze s katelou chodil chvili a pak ji nechal a soudili, ze to tak dopadne s Mali take. Mluvily o tom jeW., icti34 u MA5:4 11Vla zase davno v froze. i.Polaa6en.tin4.)

Strana 10 Ptetrhane illy: teika price i tivot.

"Kal,d3i pes ma sys blechy a Jaroslav ma mouchu v otrubach!", ilk& pan start, mlyv B. na Sazave. Mouchou v otrubach mysli pan stall/ zalibu koeiho Jaroslava pro divadlo. Baena Nemcova napsala krasnou povidku: DobrY elo yek. Kohl: tech dobrYch lidi, pied velk3'un eirym svetem bez jmena, andm3'rch pouze jako tool. Jaroslav, je v deskSrch vsich, zapadlYch a odfiznutS7ch od kultury?

Kolik krasn3"7ch povidek o prostYch lidech by se dal() napsat o jejich snech, nikdy nevytdenYch a nikdy nespinenrch. Ci snad koei ye mlYne nema, prow) na spineni .s y ch skrovraich eivotnich idealt? — Jaroslav ma platu deset korun denne. Venku se eije skrovneji, ale deset korun nestaCi opravdu ani na to nejnutnejel. Jaroslav by si potteboval dat spravit zuby. Vlastne zbytek neeeho, Cemu se kdysi fikalo zuby. Ma od prate strhane lily na nohach a vubec, je to takovS7 nehezkY, nevzhledri chlapik, a je si vedom, ze neni krasavcem. — Je veeer po praci. Ve m13'atiei se sviti, pan start se diva do nebe, pokufuje si fajku, a Jaroslav sedi u vantrok, chladi si nohy ye vode, a jeho hianotn3, bias, kterY mf c,e1S7 den bez ochrapteni ktieet h3, a eeht mini svou melodii do mekkch tont ztichleho veeera. — "Vita", povida, "tady u nas je prate eel' rok, a hodne. I v nedeli. Kone se potfebuji vyhtebelcovat, napojit a ye ml ne je take prate ae al. Pro sebe ma elovek Cas jen v noci a jests mak', protae vstavam v pet hodin. Lasku nemam eadnou, kdo se, prosim vas, podiva na bezzubeho chlapce. A podivejte se na ty nohy. Mam od pytlt s moukou strhane zily. Byl jsem mladY a pytle byly na mne take, jako cal* maj tivot. Ale nemyslete, ze si natikam, to ne. Staei mi, kdye se jdu jednou za Cas podivat do divadla. Kdye ptijede do Sazavy divadelni spoleenost, sedam tam tataV veeer. Znam veechny modern! hry, a ty starei znam skoro zpameti. — Umim si na to z tech deseti korun, ktere denne vydelam, jegte nee° utettit. JA byl, pane, i v Praze! A vite kde? V Obecnim dome na Ceske filharmonii, pane, ja, byl na Sukovi!" Je tma, a mlha stoupd a mlYnske strouky. Odchazime do m1Ynice. Jaroslav musi v pet hodin vstavat. "Pane, JO', byl na Sukovi! Ja, kai Jaroslav, co ma deset korun denne a ktereho si eadna, holka, nenamluvi pro krasu ani pro penize. Ten vSTlet stab sto korun, deset dni jsem musel na ty dye hodiny pracovat, ale stab() to za to!"

— eloveku az neco davno neznameho vlhne v aich. A to ma, prosim, Jaroslav mouchu v otrubach...

26,c1ne filmy v pfirode.

Vera byl ttedne vydan okamlitST zakaz jakehokoliv filmovani v pfirode. Filmove Astkedi upozorriuje veechny filmove spoleCnosti, N/rrobce kratkYch filmt, kinoamatery, filmove tSaleniky a vithee veechny osoby, ktere jakSankoliv zpitsobem natadeji filmove snimky v ode mimo pozemky atelierfa ze zakaz Elmovani se vztahuje na veechnu tuto einnost.

Veechna povoleni, ktera byla vyclana statnepolicejnimi nebo jin37Trni tfady, pozbYvaji okamtite platnosti. Veichni, kterYch se toto ustanoveni tSrka, maji se obratit na Filmove fisttedi.

Prate pro tisice rukou.

Jak jsme jie sdelili, bude v nejblie gich dnech ukoneena soutea na projekt ptemosteni Nuselskeho tdoli. Ale tato otazka je zajimava i s jineho hlediska.

CelkovY naklad na stavbu ze eelezobtetonu je rozpoeten na 36 miliont K. Z toho ptipadne na sanacane mzdy 26.2 mil. K. Praktiaky to pfedstavuje ass 145 tisic tSalennich vSrplat po 180 K. Dale se uskutednenim projektu zhodnoti do jiste miry i pozemky, letici po obou stranach hudouciho mostu. Bude ° yearn dale ziskan i dtleeitSr elanek dalkoveho spojeni severojieniho. A koneene zkrati se jim podstatne spojteni vnittni Prahy a nankrackou plani, a ptibliei tak Praze i easti, s touto plani souvisici, jako: H. Michli, Kaeerov, Kra Lhotku; Spotilov, Kundratice, Libue a Chodov.

yil8TN1

ZE STARE DOMOVINY Neni davoleno rozsvicet svetla na hibitovech.

Vrchni velitelstvi CPO upozorriuje, ze riatizeni o zatemriovani se samortejme vztahuje take na nahrobni svetla na hrbitovech. Majitele hrobt se vyzyvaji, aby hroby vtbec neosvetlovali, a pokud hroby osvetleny jsou, aby se okamaite pastarali o zhasnuti svetel. Kdo by vYzve nevyhovel, tomu hrozi pfisnY trest.

Koza zavinila nettesti.

JedenactiletY ekolak Fabian Koldeek z Razstane vedl domt kozu s pastvy. Kraeel s ni pri okraji silnice. Najednou se pfilinal autobus. Koza se autobusu lekla a skodila ptimo pod kola.. Chlapec, kterS7 mel kozu pripoutanu na ruce, nemohl se rychle zbaviti provazu a byl vtaeen pod kola take a nee mohl tidie zastavit, prejet. Neet'astnY pasdeek byl ihned mrtev a koza, ktera neetesti zavinila, oveern take.

Zlinsko — huste zalidnen3e7 kraj. Podia poslednIch tdait ma alins10 politickY okres 110.000 obyv, a z toho soud, okres zlinskY 88.250. Za dva roky cirri prirtstek obyvatelstva terrier 20.000. Nejvetei podil na lidnatosti kraje maji oveem Bat'ovy zavody, Lidnatost Zlinska je prave zajima yfrm dokladem, jak dobte organisovana, prate dovede poskytnouti v nejchudeim kraji obeivu tisictm lidi. Zlin path. k Valaesku, ktere bylo vedy chudym krajem. Dues poskytuje Zlin, v jabot' soudnim okrese iije 409 osob na jednou etvereenim kilometru, nejen obeivu pfevaerie 'east obyvatelstva okresu, ale take mnoha lidem ze sousednich krajt. Okras zlinskSf bliei se svou lidnatosti nejhusteji zalidnenm krajtm v EvroPe. VSTmena sochy Jana 2iiky v Nae slaynS7 sochat Myslbek, kterST vytvail sochu sv. Vaclava na Vacla yskem n. v Praze, zhotovil pied 59 lety take sochu Jana 2i2ky z Trocnova. Je umistena na namesti v 6aslavi. Jelika je ale z piskovce, trpi znaene vlivem poeasi. Aby zustalo Myslbekovo dilo zachovano, da, mesto Oasla y zhotovit kovovY odlitek sochy a pavodni piskovcovou sochu do musea. Provedenim sadroveho negativu sochy, z nehot bude pozdeji proveden odlitek kovovt byl povefen praeskS7 sochat B. Zloch.

Znaeka tSD na gich drah zmenena na CMD. Ministersavo dopiravy oznarnuje, ze podia vladniho natizeni C. 178 o drahach each a Moravy, ktere nabylo teinnosti 9. srpna, bude statni podnik "eeskoslovenske statni drahy" utivat nazvu "Protektoratni drahy Cechy a Morava", zkracene 6MD. Ve zneni nemeckem Protektoratsbahnem Bohmen and Mahren, zkracene BMB. ttok vas a veal na spitirny. Snad v eadnem z ptedeelYch let nebylo pozorovat takove mnastvi vdel a vos v teto dobe na sladkem ovoci jako letos. Ale veely a vosy podnikaji take hotove ttoky na spieirny, ktere jsou jim ptistupne a pachaji to velke ekody. V nejednom ptipade, nee se domaci lids vratili z dovolerich, veely a vosy jim rozleptaly ye spieirnach na lahvich se zavaieninami celofan.

Obsahy lahvi bud' z east! vyjedly, nebo li tim, ze se zavafeniny s tely uhynulSrch feel a vos zkazily. Zrovna v techto dnech dozravaji sladke druhy hrueek a ty jsou yeelami a vosami tak navetevovany, e hruku bez nebezpeei nelze ani utrhnout, ani spadbou zvednout. VCely patrne chtiji dohonit to, co letos na sntekach zarneekaly vlivem eas“rch deet'u a chladem a proto se v takovem mnoestvi vrhaji na Yee, kde mohou ziskat i sebemenei innotstvi sladkych tt'a y. A vosy se on nich pfieivuji.

Povinna organisace filmovS7ch pracovnikit.

Filmove risttedi v Oechach a na Morava' pro6eskou filmovou unii za jedinou poainnou organisaci yeekerYch filmovYch pracovnikt, zarnestnanct,, mimo kanaeldfSkeho personalu a dilnictva v atelierech.

ye sttedu, dne 4. iljna 1939.

Statni &ad price v Krometiti. Dnem 1. zati byly zruteny okresni tfady pram v sidlech okresu a jejich agendu pi-evzaly statni ritady price. Oblasti techto nov3"-ch a adu jsou znaene rozeiteny, nebot' pod katdYni jednotliq tad spada nekolik okrest. Na Morave bylo ztizeno celkem osm statnich irradu prate ye mestech: Brno, Mora yska Ostrava, Krometi2, Olomouc. Prostejov, Zlin, Kyjov a Jihlava. — Pkednostou statniho iii'adu prate v Krometibyl jmenovan vrchni kornisar politicks spravy Rudolf Patek. Pasobnost tohoto uradu zasahuje politicks ,okresy: KromeriZ. , VySlov a Hlavnim ukolem statnich firadt prate bode provadeni nakizeni o pracovni povinnosti, povolavani pracovnich sil a pod.

Povoleni k cestam v pohraniei.

Policejni feditelstvi v Mor. Ostrave oznamuje: V dohode s prlsLuenyrrii slukbnimi misty branne moci byla pro okres ttadu Oberlandrata v Mor. Ostrave zavedena podinajic 6. srpnem t. r. tato Uprava maleho pohranieniho styku: 1. Pkekrcdeni hranic mezi Uzemini Protektoratu Cech y a Morava a obsazenYm polskym zemim jest clovoleno jen tern osobam, jejich krome podpisu popohranieni propustky licejniho keditele v Mon Ostra,ve take razit ko a podpis mistniho velitele.

2. At na dalei muse bYti ptekraeni hranic povoleno jen tern osobam, jejich bydliAte jest na jine strane hranic nezli pracovni misto.

3. Pro poskytnuti povoleni pro pfekroeeni hranic je tIeba potvrzeni zamestnavatelova, ze Iadateleje v podniku nezbytne 4. VAechny navrhy nutno zaslat Oberlandratovi v Mor. Ostrave, jeni, je po prozkoumani a schvaleni odevzda mistnimu velitelstvi (Standort-Aaltesten).

5. Jine navrhy na poskytnuti povoleni ku bezueelne. pfekroCeni hranic jsou as na 26.c1.6, se, aby k uleheeni bylo upu gteno od navrht takoveho druhu, nebot' nemohou bYti zpracovany a zodpovedeny.

Tramvaje jezdi potme pfesne a rychle Zatemneni hlavniho mesta Prahy znamend fisporu pro kapsu obce, tak jednotlivYch jejich obcanrz. Jak obce, tak ob6ane used! denne znaene eastky na svetle. Ubyla doclayka proudu pro vel-ejne osvetleni mesta i pro domacnosti, ktere razem zmenMly svou spotfebu elektrickeho svetla. Pievedena na uhli Cirri -Uspora 30 tun denne. Spotteba elektrickeho proudu v prOzkych domacnostech klesla a 10 procent. Zajimavou zkuSenost ueinila tramvaj: V zatemnene, Praze jeali vetechny tramvaje spSe s naskokem proti jizdnimu fadu.

Bujna kukulace pfekenala vfekovS, rekord slunteenic.

K. Kozderovi v 2abonosech vyrostla kukuHee do vie 4.30 rn. Presahule nedaleko rostouci stromy. Tim je pl-ekonan v--,;7§kovY rekord, kterY dosud drzely sluneenice, vypestovane bYchorskYm tidicirn ueitelem. OhYbaji se site pod tichou ohromnych kvetU, ale jsou vysoke "jen Ctyri metry.

Doiinky v hanicke obci s Zenskou vladou.

Ve svesedlicich 1.1 Olomouce men slavne doEnky. Zileastnila se jich take poeetna vYprava z Louean. Protok Svesedlice maji starostou pani ZatIoukalovou-Coufalovou, byly do'Zinky zajimave tim, Z're drkla odznak starestenske moci, krasne vyi'ezavane h a n a c k é "pravo" zeni, pan! starostka.

12 al 15 dvojeatek ve zlinske poradnici.

V porodnim oddeleni Bat'cvy nemocnice ye Zline narodilo se v tj.7dnii 29 deti.

Mant'elum Z nich bylo 9 dev6at a 20 N. ze Zlina se narodila chlapec a device. Vgeob.ecna obilba zilnske nc-Todnice je stale vet§i a vetM a pozodnirke odd6leni je vyhledavano matkami ze S'irckeho Umrtnost novorozeriat je vlivera od:3:rne peee a dokonaleho technickeho vybaveni nemocnice nepatrna, Za rok se narodi ve slinske porodnici Pfes 1000 deti, z 12 aZ 15 dvojCatek.

Trojeatka se dosud narodila jen v jednom pti pade. . .

-

ye Sttedu, dne 4. kijna 1939.

ODD% DOPISOVATELSKI Od kidu Hlava Texasu, eislo 155.

Potad eteme ye Vestniku, e nee° uvidime z Austinu, ale nic, tak pravim Si, te nee° musim napsat.

Onehdy jsem byl v Shiner, kde jsme s moji polovici ztravili celY tYden a take se sneastnili osadniho pikniku. trody v okoli Shiner byly dobre, jenZe ta texaska, kralo yna se moc nevydatila, te bylo velice mai°.

A nyni nee° jineho. Jak jste vgichni eetli, e i zde jsme zaloili odbodku S.A.O.T. a tehot dne se zapsalo 29 &anti. Mohlo by nas bYti vice, ale jak je vgechny dostati, to je tetka vec, neb zde neni Ceske sine a pak take neni pisto, kde by se mohl potadat piknik nebo bazar. A pak kdyt od nekoho adate, aby vstoupil s nami do tady, tak se jaksi ohliti. Zde je hodne lidu deskeho ptivodu, ale jak se k nemu dostat? Ti, kteti jsou zapsani, jsou 100% pro S.A.a.T. a demokrati amerieti. adam a prosim vas, jestli vite jak bychom mohli nag lid zde v Austinu dati dohromady a vice elenn zapsat a nee° jineho provest pro SA.G.T., dejte mne vedet, neb nag lid to bode velice pottebovat ye stare vIasti.

Nesmime zapominat, jak se jim tam nyni t'ace dYge. Hled'me bYti ptipraveni, aZ" tam ve utichne a pomoci jim postavit na gi starou vlast, tam kde byla za tatieka Masaryka. Kdo tam nebyl v tu ptede glou valku, nevi co je hlad a bida. Já jsem to prodelal a proto vim, co je to kdyt musite jist otrubovY 'chleb, i toho kdyby bylo, ale nekdy i toho nebylo. Kdyby ne ovoce a brambor, tak lid by mtel hlady jako nyni v Polsku, jak se doeitam z novin, ale myslim tomu tak je i v Ceskoslovensku. Myslim, te tech 25c tadneho tady nezahubi, ale nekdy jim to velice prospele. Kteti se chcete nechat zapsat, tak se ptihlaste bud' u mne nebo u br. Prasatika, Jana Mare ge, neb u p. Jaroslava ivneho na Statni universite. Rueime vana, e ka2ZdY cent bude poslan tam kam patti a vase jmeno zde do knihy zane geno i tam kam se ptispeyky odeglou. Jak nara i jinYra bylo vysvetleno, te na prvnim mists pracujeme pro demokracii zde v America, proto pracujme stoprocentne. Mame dobre radce a proto hled'me jim pomoci v tomto boji. Volam: Vlasti zdar!

Frank Janeeek.

PEACE PRO EDEMA ODBOJ. K. J. S. Oklahoma stat se svYm krajskYm vYborem a gest odboekami ma pies 320 elent. Vgude se pracuje horlive a elenove radi a ochotne dataji 1 dollar za elenskY listek. Oklahoma City ma 150 elent, na mesidnich ptispevkach vybrala odboeka 122 dollary, na darech od jednotlivcta krone Clenstvi 125 &Earn, cot eini dohromady $397.00. OdboCka v Yukon ma 69 •Clenti a na darech 9 dollarti, ale bude tarn pokadan mistnimi spolky, krajskYm vyborem i odbodkaml G. N. S. GeskY Den v nedeli 29. tijna s velkolem7m programem. Eeeniky budou: starosta mesta Yukon uvita, shromatcleni, naee'Z gkolni hudba zahraje americke narodni pisne. Po nich promluvi anglicky opravdovY ptitel Geskoslove-nske Republiky, kterY rozhlasem. i redakenimi elanky v obou jim tizenYch dasopisech okazal se bti prav im ptitelem. Je to Mr. Walter H. Harrison, tidici redaktor "Daily Oklahoman" a "Times", obou zdejgich dennikil americkYch. Jemu patti i zasluha, na y Yzvu redaktora "Zivota' bylo sebrano hodne peknYch zimnich g.atn, sy rchnikft, bot a jinYch potteb pro na gi lidi ye Francii.

Pak zahraje kapela vy ggi g koly pisen "Kde domov mn.j", po Mere bode reC"nrkem ccle Americe znamY pracovnik, bYvaly senator a statni gkolni inspektor hr. Vojta Bend. Buda se taneiti Beseda a Ceta bti Sbkolti z Dallas slibila provesti cvieeni na hrazde a bradlech, Ku posileni sokolske rny glenky y e statu Oklahoma. Program skoneen bode ZivYm obrazem: eeskoslovensko v drapech Hitlera a . jeho znovozrozeni za pomoci demokratickych statt, jakot i onech dernokratickYch NemcU, kteti jsou rozhednYnil neptéteU Hitlera, nazismu a vg4.,'eh

VESTNIK.

&ranali. &him naMch universitnich studenth.

Velkit farma k pronaj rlITtil 243 akru dobre cy v okresu Jacl,son, poloiene na dobre mete El Toro-Vanderbilt, heed u gkoly Casa Blanca. Stavby ma: jeden 4 svetnicevY domek. garai, stodolu, kednu, dest vody a vetiak, a dale od teehto staveb jest men gi domek pro delnika, kterY bade letos pfestaven. dy akr pftdy mime bti obdelavan. NAjemci se ponecha destateenY poeet akrii na pastevnik. Mtiie siti '75 alert! baviny.

80 akrit krmiva a as 50 akrkjest ye vladnim progra,mu. Najemnik musi miti prvottidni naiadi a dosti sil k ebde/avani farmy, té musi bti v dobrern finanenian stavu, aby mob! zasiti bez d1ueni. Snalouvu dostane na tH roky, rent v gecherx z Adresujte na S. P. J. S. T. Fayetteville, Teas.

(39-40)

Lsnai). vti.bec, Po prcgranau bude spoleC a veCere, pa ni malY program a od 9 hodin veCer,' taneen.i zabava.

Dekujeme Echo, Ze v kalde e.eske osadC v navel statu, kde neni vice jak 1000 lidi rozenYch ve stare vlasti, jsou vYbornYmi pracovniky mladSi sily, zcie jill v druhem, ano i ttetim pokoleni zrozene, kteti s nami starYmi prtikopniky jdou ruka v rum GistY vYteZek Geskeho Dne v Yukon, Okla., z jidelny, baru i tance bude zaslan 100 procentne tstredne Geskeho Narodniho Sdroleni do Chicaga. Sestry, elenkyne odboeek G. N. S., 'fa:du ZOBJ i Sekohce slibily prinest peeivo, peCene maso a siepice, aby eistY vYteZek byl co moZna, nejvetSim, ponevaa net druhY odboj musi bYti nami financovan. Doufame, Le sin radii Jan i2ka ZoB. a spolomajitele bti Sokclici jiste se dobre postaraji o nav‘Stevniky, mezi kterYmi budou nejen Oklahom gti krajane, ale i kra.jane z ji2niho Kansasu a severniho Texasu.

Oklahemska Praha odevzdala elenske paplatky za, 43 'dent a 10 dolarli od darcti.

Odboaka, v Kingfisher za 29 elenU, $17.50 eistela° vYtefxu z tanceni zabavy a $3.50 v darech..

OdboCka v Renfrow me, 27 'edema a nova ,edboeka ye Waukomis, kterou sorganisoval br.

B. R. Karban, hlasi 12 elent. Pote gitelnYm zjevem jest, i.e v gecky na ge odboeky prac-uji svorne a opravdove pro ziskavani novYch Lentti a ruku v ruce s krajskYm vYbarem. Stejne se eini 1 v gecky Ceske spolky i broth i katolieti.

Jen pti opravdove praci v gech slotek Ceskeho a slovenskeho lidu ve SpojenYch Statech, jich horlivosti a obetavosti, dovedeme ptesvedeiti, co amerieti obean.e, na ge anglicky miuvici ob6any, kteti v celem statu Oklahoma, s nagimi sanatory I kongresniky ve Washington, D. C. nas obdivuji, te jsme jejich dfivery i skuteaneho piatalstvi hodni a ie na gim klealem, pro kterY jsme se soustfedili zde, pad americkou viajkou, je demokracie, svoboda tisku, naboZenska„ shrornatd'ovaci i slova. Na g president Franklin D. Roosevelt bode uznan jednou historii, co jeden z nejvC,tg ich presidentin co opravdovY demckrat, lidumil a mut pokoje a horlivY zastance ottedniho stavu, far:ma:it i delnikt v touze a boji za — socialni spravedinost'. Nag president pine pochopil dobu a jeji potteby a i.e gijerne nyni rok 1239 a ne, jak nekteti na g) amerieti genatoti a kongresnici je tan, lido ma jam roku — 1859 - iraV oil Stat Oklahoma vybral v Sdruteni Ceskych Spolkti s kralskYm vYborern i odboekami na darech, mesienich pfispevkach a Cienskych legitimacich ji2 pies 1700 dollarti.

Dublin. — Premier Eamon de Valera oznamil, i.e anglicka a irska. vlada se dohodly, i.e bode posla.n vysokY anglicky komisat do Dublina nasledkern problemU; jell vyvolala

Prazdniny ubehly rychle, a 'AIM, a ye sttedu 27. zari se ji2 konala schnze Universitniha Geskeho Klubu, jenZ vzniknul na jate leto gniho roku sioueenim universitniho klubu Cechie Fokrokoveho Geskeho Klubu. Byla to prVni, eetne nos gtivend schaze po prazdninach a, hlavnim ptedmetein jedna.ni byly volby fitedPtedsedou zvolen Harry Barton z Abbott,. mistoptedse.dou Alfons Habarta z Bryan, tajemnici a -pokladni sl. Alice Vondrakova z Hempstead, zpravodajkou a dejepiskou sl. Floreine Holly z Taylor, obrancem Ben Petrusek z Wallis. Dtive neZli bylo ptikrodeno k volb y klubovnich poradcn (sponsorn), vytadal si slovo Dr. Meek, profesor Ceske teei, a tadal, aby nebyl volen porad.cem. Uvedi thi diwody, prof nechce bti volen: an prve byl-ji2 dlouho poradcern, a to od tkolniho roku 1926-27, dale je hode ne zameStnan co Glen oblastniho vYboru Sdru2eni AmerickYch Gechoslovakii v Texasu a kaidou nedeli nekde mluvi, a za tteti, e jeho zdravi neni volne a bode museti se podrobiti operaci. Po prohlageni Dr. Mirka nasleclOval rozhovor a v gichni, kteti se jej zneastnili, vyslovili prani, aby Dr. Meek byl volen dale a jednomysine odhlasovan navrh, aby klubovnimi poradci byli: profesor Mieek, Jaroslav E. Ziyny, tutor v department/ slovanskych jazykn, pant Rahn. Frasatikova, bYvala na ge studentka, a dp. Vnicent Holden, kaplan klubu Newman. — V nedeli dne 1. rijna konan byl vYlet klubu do parku Eastwood. aby se studenti vzajemne seznamili. Vstoupili jsme do noveho roku Skolniho i klu'oovniho a vSichni si pieejeme, aby tento rok byl. UspeSnY v ka2dem ohledu. S krajanskym pozdravem, Floreine Holly z Taylor, zpravodajka.

Njsledky zapisu do ee gtiny na Statni Universite.

Z Austinu se scleluje, i.e letos na zatatku 'Skolniho roku 1939-40 bylo zapsano do Ceske keel a literatury na Texaske statni universite 76 stuclentek a student), loriskeho Skolniho roku na zaeatku 69 studentek a studentl, talde se jevi prirtistek 7 studentek a studentti. Do tridy Czech A (zaeateeniku) je zapsdno 26 student-I; loni 22, do tridy Czech 1 zapsano 19 student', loni 24 studenti, ale tomu kursu ueil nas profesor CeStiny v letni universitni Skole; do tridy Czech 12 zapsano 15 studentt, loni 11 studentt; do tridy Czech 21 12 studentt, loni 6 studentti; do tridy Czech 60 letos zapsani 4 studenti, loni na zaeatku Skolniho roku zapsano bylo 6 stadentt. — Jrnena studentü a mist, odkud pocha.zeji, uvetejnime pti gte. S uptimnym pozdraHarry Barton., student CeStiny. vem, Galveston, Texa.

Ctena redakce!

Rad Woodrow Wilson Cis. 146, Galveston, Texas, bode poradat taneeni zCbavu 7. Mina v 8 hodin weer v K. P. sini.

Foradajici vYbor eve vSecky naSe pratele, by se s nami phithi pobavit. 0 dobrou hudbu, obCerstveni, zickusky a vilbec veselou naladu, bude jak path postarano.

Dale oznamujeme, i.e bad Cis. 146 odklada radovou schtizi na 15. rijna ohledne hromadne schtze vSech oechosle3vakt, za Ueelem zaloleni odboaky S. A. G. T., ktera bude poradana v nedeli 3. kijna ve 2 hodiny odpoledne v KernJos. Vitovjak. prier Parku.

Krisna Cis. 96.

Cteni broth a sestry!

Oznamuji, i.e 8. tohoto mesice, v nedeli, nom puipada tadova schaze. A zase platit! Tedy, kteti jett neplatili v posiedni schnzi, tak jste Zadani, bysta tak uoinili phitti. S bratrsk*m John Marek, taj. pozdravem, New York. — PovestnY vildce Bundu — Fritz Kuhn — vsazen byl za mute, protate nemohl si opattiti novY bond v east $50,000, ureeny mu federainim soudcem T. Noonanem na Zadost distriktniho navladniho McCarthy. Kuhn obtaloy am byl ze zpronevery penez Bundu a nova tajnC jeho neamericke einnosti vedly Ku zvY g eni zaruky„lit sehnat nemohl a nezbYva, basy.

10, net nafoukaneho naci gtu dati do

Strana 13

Mini Organ Slovanske Podporujiei Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assts. elation of State of Texas.

REDABTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatela — Publishers liECHOSLOvIK PUBL. CO., West, Texas Fkedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.5C1 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zinany *dm zasflaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must he sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, predplatne, ozniunky, bud'tet adresovany na V6strillt, West, Texas Oita has the largest circulation Czechoslovak Weekly in South.

CESKA KRAJINA. Kraj pode mnou ma prostou krasu misy, venkovske misy s ozdobenYm dnem; ten prostY eeskY kraj se meni katdYm dnem, nad chtit uvidet mote, Alpy, mysy?

A z vedera, kdy den se s noci misi, kdy noc svou rychlou jehlou plaSt' si Sije, jak krasna na yeeer je mutt' statna Sije, kdyt na ni venec tenskYch rukou visi.

V torn kraji — tolik tt'astni jsme vino slunce pill. — Bote, ten kraj ket nikdy nepromeni hrozne dny v jezera vyschla, v studny s prazdnYmi dny ci nedrti snad valka vSe, jak zuby straSne pily.

Jan Zuska.

Zakladni neel pojistky na iivot je ochran.a nakch rodin pro ptipad naSeho Unarti a hlavni potadavek musi byt: jistota, ze nakm dediann bude pojistka skuteane vyplacena. Tento potadavek je zajitten. solvenci nag. Jednoty, ktere, v rode 1938 byla 109 procent solventni. Ueinime-li si rozbor zakladniho ridele pojistky na vot — totit ochrany nati rodiny — naskytne se nam v prvni Lade otazka: kdy je ochrana to pro nag rodinu nutria a pottebna? Nejkratkm zpilsobem bychom snad mohli tyto otazky zodpovidat takto: dokud je kdokoli z nakch milych na nes zavislym svou vYti you anebo vychovou, dotud je ochranne, pojistka nutnou — at' jsou to rodiee, sourozenci, mantelka el ditky..V takovem ptipade je pojistka na tivot pkirno nezbytnou a bylo by zlodinnou nedbalosti z nag strany, abychom rodine sve nezaopattili tu nejleptii ochranu pojistky pro ptipad na g smrti, o ktere nikdo z nas nemtite vedet, kdy na nas zavola. Vtak behem na:Seho tivota mute nastati doba, kdy ochrany to neni vice potiebi. Olen sestarne, deti jeho jsou samostatnYmi a mute ptijiti das, kdy ochranu pojistky milteme snititi minimum anebo docela zrukti. Anebo /Mite kterYkoli Glen se octnouti v tako yem pastaveni, to proste neni mu mo gio odvadeti povinne poplatky a je pomery pkinucen vzdati se sve pojistky. Jaky je to rozdil mezi pojititenim, kde Glen proste zanecha pojistky bez jakekoli nahrady a mezi pojistkou S.P.J.S.T., ktera alenu takovemu zarueuje ureitou hodriotu, jit vyplati po jeho smrti zakonitYm declicitrxr. Znazorneme si tireitY ptipad a pozname snad jakd YYhody syYm Olenrini - Jednota S.P.J. S.T. poskytuje. Mladik 20 rokti stark si vezme pojistku u -na g Jednoty na $1,000 s planern 20 rokil placeni. Plati 18 mkt" a pak z rriznYch ein neni mu motno platit a pteruSi, sve elenstvi. Jednota mu vyplati piljdovni hodnotu-- v east $311 a zru'ti jeho pojistku anebo. mu vystavi "Paid-up" certifikat na obnos $890, cot znamend, to Glen ptestava platit povirme piispevky a uyedend eastka • vyplacena bude jeho dedicrim at po jeho smrti, tteba to by zil do jakehokoll y sta 1. TaliovY elc-m si q l6tinoty pilj6ku Et- • dO

VESTNIK ho certifikatu, kterou die motinosti mute splaceti a touto YYpomoci mute svoji pojistku udrtiet. Posledni roky hospodatske tisne ptivodily nemale svizele detnYm spoluelenrim, jimt na povinne poplatky nezbYvalo a tito zachranili svoje pojiSteni prave prijekou na sviij certifikat a zde 'name zaroveri yysvetleni, prod prijdky na certifikaty se at povatlive mnoti — posledni mesieni vYkaz uclava je v obnosu $550, 000. Nute, vYt'e uvedene vyhody nesou v$echny certifikaty S.P.J.S.T. a neni tadne ptidiny, prod bychom nemeli ziskati net lid za eleny Slo yanske Podporujici Jednoty Statu Texas. S yrij k svemu!

Spresne poznani eeskYch dejin, narodniho Zivota v literature je vie, nei eetba jen pro zabavu, pro zapomenuti, dlouhou cheili. S knihou v ruce jxleme jako s reAcem i teaitelem.

Ceskosiovensky den v Dallas. Tradidni OeskY den na statni vYstave v Dallas ptipadne letos na ne.deli 15. kijna. LetoSni bude mimotadne didektosti, protote shluk evropskYch ucialosti postavil celY svet do v historii dosud nenastale situace. V Evrope v ypukia nova, valka dill \Talky dy e a jedna na vYchodni strand ut byla skoneena rortrhanim Polsky, o nit se rozdelili byvali na smrt proti sobe stojici neptatele — naeiste a komuniste. Celt' svet doposud nechape tent° neoeekavany a zdanlive nemotinY ()brat, svetova, diplomacie stoji ptitomne bezradne nad spiknutrin naci-sovetskYm a vyvstavaji motne i nemotne dohady, co bude nesledovati v dobe nejblitSi. Jedna strana doklada, to Stalin obsazenirn tti petin Polsky ye skuteenosti zastavil Hitlerovy vyboje na VYchod; naproti tomu jini pozorovatele povatuji sbratteni bYvalYch odprircti za plan k rozvraceni britickeho imperia a koneene jsou tu proroci, ptedpovidajiei bolSevisaci cele Evropy. Ktere strana se svym nahledem je blitsi pravde — nelze ptitomne ani ptedpo yedet. Stalin je panem situace, on ma nejvetSi trumfy v ruce a brzka budoucnost vynese na svetlo, na dem se s Hitlerern dohodli di — nedohodli. Faktum ale zustava, to stare, domovina je pod botou nacismu, Polsko doeasne z mapy vymazane, Spojenci to ye stavu valeenem proti retimu Hitleroye a byt' Adolf s napomoci Stalina usiluje o dose, teni mire .dle svych podminek — Spojenci dali na jevo, to na vejleku nesednou a budou bojovat at do vykoteneni nacismu. Za teto situace — nenastane-li do 15. kijna neodekavanY obrat — svolavaji nak ptedni. mutio ye Sraz OechOamerieantl na OeskY Den do Dallas. President dr. Benet slibii navkevu Texasu net duletitejsi vytaduji jeho pobyt v LondYn'e. Tam je na pravem miste, tam nejlepe maze hajiti zajmy dooasne porobeneho Ceskoslovenska. Net neochvejnY zastance demokracie opustil Ameriku, povetil esl. konsula v Pittsburghu — dr.

Papanka, aby jej zastupoval ve vecech nejyYt.e dttletitYch a v jeho jinene navkivil krajany v Texasu. Budeme tedy na Oeskem dnu miti ptiletitost uvitat osobniho zastupce presidenta Bene'Se, vyslechnout jeho poselstvi a koneene dati mu na jevo nak iictu dosud demokraciemi uznavane hlave esl. vlady de jure. Sestry a braeas specha, za dva tYdny bude nas den na dallaske vYstave a moralni povinnost k• rodu naSemu veli, bychom Oesky den dle motnosti ucinili okazalou Manifestaci eechoslovakii Texasti. teast z Ennis, Fort Worth, West a Tempie budit co nejv'etSi, agitujte neprodlene mezi znamYmi a sousedy, dohodnete se pro uspotademi spoleene yYpravy a pod. Necht' drahY host at z Pennsylvanie do Texasu zavitavtii se osobne ptesvedei o lasce a vernosti Oechoslovakri k domovine pionYril Texasu, kteti ani v teto dobe, kdy vYbojni Germani dociluji rispechri, neyzdavaji se nadeje, nekolisaji ve vire, to dojde k obnove svobodneho Ceskoslovenska ye svobodne Evrope. Vlasti zdar!

Cechy vrazi, Kde domov mfij? Tam kde prediiky nam v ialar sazi, a kde ulii vertV Cech, zakovanV v okoveeh. Ta neWastna, kriszeme, zeme eeska, domov mut Oblek z rybiho masa. V posledni dobe me east o vynalezu novYch umelYch surovin.

O nejposlednejk novince se dovidame z Hamburgu, z yYstavy "Potehnani mote", kde pry naykeynik spatti kro.sne textilie tiatky, kroberi; ano, dokunce latkit-na rntit$k-e- ObleTkAniny ---7yrobend z rybi

Ve sttedu, dne 4. tijna 1939. jsou lehoueke a niaji jemnY lesk jako surove hedvabi. Vyrabi se z rybiho masa, zejmena z eerstvYch belie v celym svete patentovanYm a nadto tajemnYm yyrobnim procesem. Je tteba asi tticeti spletilych zpiisobt zpracovani, net se rybi maso promeni v suchou bilkovinu a jetite jednou tolikereho postupu, net se z tohoto praSku vykouzli vlodka bile buniete ylny. Do Nemecka se dovatelo as 10,000 tun einskeho vajeeneho pra$ku v cene 10 miliont marek. Nyni se ainskY vajeony bilek cele nahrazuje rybi bilkovinou, jit se v tovarnach vyrabi denne 4 at 6 tisic liber. Na vyrobu 1 libry bilkoviny se zpracuje 8 liber rybiho masa. Rybi bilkovina obsahuje znadne mnotstvi organicky vazaneho jodu a v mnohem smeru je jakostne lepk net vajeenY bilek. Krome toho rybi bilkovina se spojuje s tukem, cot vajeenY bilek neeini, prodet cukratske vYrobky i domaci peeivo se podati s rybi bilkovinou lepe, net s poutitim vajec. Rybi bilkovina sloutii nejen pro vYrobu potravin, ale i pro technicke zpracovani a to v textilnim prtnnyslu, dale v kotatstvi jako ttislovina, pti vYrobe barfl y jako tmel, pti vYrobe umele pryskytice, laki7, penivYch hasicich prosttedku, mYclla a ostatnich pomricek na myti a prani.

Aekoliv tyto Uspechy jsou jit velmi znadne, nejsou dosud prozkoumany v§echny motnosti zhodnoceni rybi bilkoviny. V Hamburku jsou vYzkumne laboratote, kde horlive pracuji eetni badatele.

Maliekosti ukazuji povahu eloveka tape nei zdanlive dilleiite any. Om jest elovek v lych vecech, tim jest i ve velltSreh.

Pa sex-appealu X-appeal. Tak aspon tvrdi novY odbornY vYraz pro televisni krasu, kterY se zrodil ye studiich rozhlasove a televisni spoleenosti N.B.C. Po zkou'tkach s nekolika sty vybranYch uchazeeek bylo zjikeno, to nejvetk vyhlidky v televisi mail brunety s tmavYma oalma a X-appealem, kterY znamena souhru televisniho talentu, krasy, privabu a ptijemneho hlasu. Dosud bylo nejvetkm neptitelem televisni krasy nesnesitelne horko ye studiich, nebot' osvetleni v televisi musi byt dvakrat silnejk, net ve filmu. To bylo nyni odstraneno yynaletem televisni vysilaeky ve Schenectady, kde byly sestaveny zvlatitni reflektory, sestavajici katz dvanacti samostatnYch tarovek, jako tutka silnYch a drikladne se v'tech stran chlazenYch vodou. Mriteme tedy doufat, to X-appeal bude nyni zkvdtat. Lit se nemluvi jen o fotogenienosti, nYbrti hlavni starosti krasavic je, aby byly "telegenicke".

Mezi Cechy domov matj. Nate mlada generate nema pochopitelne pro starou domovinu takovy zajem a ptichylnost, jako jeji rodide, kteti se do nak nove vlasti ptistehovali. Proto se tketi generaci zde, toliko frazi, vzpominaji-li rodiee, stavk se naturalisovanYmi Amerieany, svoji starou viast slovy "domove, nejdratk, nejsladtii, nad sveta koneiny". A :vette, to to neni fraze cili pouhe reeni, protote domov je skuteene kouzlo, tisice kouzel, vytvotenYch Casto z prvkil tak vtiednich, to vas udivuje, jak mohou ptitahovat. A vzpominky piece musi nos tihou sve krasy, jsme-li daleko. Volaji hlasem, kterY nic neptehlrig. Zeptejte se jen, prod tak mnozi, 21,0.6 leta v teto zemi, o nit tikali s radosti a pYchou: "To je mrij druhY domov", byli nahle zachvaceni spattit alespori na kratky eas ten prvni, pravY, jedinY. Prod opustili vSechno, co jim davalo motnost kre.sneho tiyota a v dot* kdy je zaplavila horka vina touhy, konali ptipravy k zajezdu do vlasti, k domovu? Myslite, to to jsou blizke osoby, nejdratti lide, kteti yytvateji krasu domova? Ale prod tedy trpi touhou po domove tak east° ti, kteti jsou na svete docela samotni? Vidite: domov nejsou jen etyti steny yageho bytu. Domov je krasne spoleeenstvi lidi, jejicht tee z yuei pisnemi tete zeme, jejicht srdce biji pro tytet idealy a rty Yyslovuji modlitby za radostnY tivot ftech budoucich. TakovY je domov. Tisice lidi to drti za ruku, vkchni jdete k temut slunci, i kdyt ja jsem za motem a ty mezi s yYmi. Stab, aby se tva ruka jen lehce zachvela a je. bych i za tisici horami ucitil tvrij zrychleny tep. Moje srdce by se rozbuklo v temte rytmu — a tit bych neodolal. Ale ty mi na konec piece jen asi tekneA, to jsem ptiliA citupiny elo yek, protote se nikdy neubranini sizern, Ova; “Mezi Ctohy dorov

'ire sttedu, dna 4. kijna 1939.

V

Ceske, hudba pies stanici WRR v Dallas. Poeatkern mesice kijna usly gime eeskou hudby na vInach rozhlasu katdou nedeli od 3:33 do 4 hodin odpoledne a to pies dallaskou stanici WRR (1300) kilocyklt). Vyhra.vati bude znamy Sid. Pokladniktv orchestr, kterY se loni velmi pekne uvedl do ptizne krajanskeho rozhlasoveho publika. Kapelnik br. Pokiadnik slibuje pestrY vYber lahodne Ceske hudby taneeni resp. obeas i solovY zpev schopnYch sil dallaske kulturne snatici se osady. Nezapomerite naladiti si vas pkijimad v nedeli ve 3:30 ocIpoledne a bude-li se y am piednes zamlouvati, poglete hochtm listek se slovy uznani.

BYt spokojen tim, co mime, je ctnost, ale by-t tim, co jsme — je slabost.

Neg t'astna Polska. Var gava se vzdala a co pig eme tyto tadky, nacisticka soldateska nastupuje do zficenin jednoho z nejpeknej gich kapitolnich mest Evropy. Desitky tisic odzbrojenYch polskYch vojint nastupuje cestu do zajeti — Polsky co svobodnelao statu pkitomne neni vice — kus urvali naciste, vet gi dil obsadili Rusoy e. Po etvrte od X. stoleti dochazi k rozdeleni polske mule. Zaloteni polskeho statu klade se do roku 955 po Kristu a pitvodne byl utvoten zemim mezi Karpaty a tekou Bugem. Stat pomaltt vzrtstal at zabiral znaenou Cast nynejgiho zapadniho Rnska a ruske Ukrajiny a na jihu at no, hranice Slovenska. K prvnimu deleni Polska doglo r. 1772, kdy podepsana byla smlouva mezi Ruskern, Pruskem a Rakouskem, die nit polskY stat byl o etvrtinu sveho fizerni oklegten. Druhe deleni nastalo roku 1793, pki eemt Prusko a Rakousko si dal gi kraje. Polsko jako samostatny stat zaniklo roku 1795, kdy podia smlouvy zbytek jeho uzemi ptipadl Prusku, Rusku a Rakousku. Teprve po 124 letech poroby se Polsko znovu zvedlo a vykrojeno bylo opet na mope Evropy versailleskou mirovou smlouvou. Ctvrte a dle HitlerovYch siov posledni (?) deleni nastalo letos v srpnu. Byl to vysloveny zloein, do nebe volajici bezpravi, nova oteftend ra,na znasilnene svobody. Mame pro bratry Polaky dnes uptimne sympatie, zapomneli jsme na to, te polska vlada v loriskych osudovYch chvilich pro eesky narod eachrovala s Hitierem a pomohla mu k rozbiti Ceskoslovenska. Vetime take, ge na konec — Pravda zvitezi — a stare vlast i Polsko budou znovu osvobozeny. Na tadost nejmenovaneho bratra otiskujeme polskou hymnu:.

Nage navgtevy. V pondeli dopoledne zastavili se u nas bratti z Temple — J. J. Mikeska a Emil Hejl. Jeli do Ennis za jistou zaletitosti a v kratgim rozhovoru mimo jine nam te tad Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton piipravuje oslavu tamnej gi osady, ku kteret pianuje ptipadnY program. — Na bazar kat. osady dojeli ptespolni navgtevnici z mnoha mist. Osobne pozdravil jsem se s mantely Roman ParmovYmi z Waco a Louis VavrovYmi z Ennis. a KamennY svedek nas"i tisicilete kultury.

Zatim jsou a je gte velmi dlouho budou na pratskem hrade celkem dva ,cd sebe oddelene umelecke suety; start' goticko-renesadne-barokni a obdobi pontevratove. Druhe obdobi representuje z vet gi easti dilo architekta Pleanika. Ale neni nejmengi pochyby o torn, te obdobi stare — dilo Benedikta Rejta, pti11■3S Spaziiiv a Wohlmuttv i veliky umeleckY podil Paccasiho splyne v budoucnosti s dilem a planem Pleenikol,tm v jeden celek. Stane se tak se -di ureitosti, prave tak, jako na hrade pratskem splynuly gotika, renesance a barok.

Kdyt kralovsky hrad Ptemyshiv byl roku 1303 znieen potarem, dal na jeho troskach Karel IV. vyrtsti novemu cisatskemu palaci, jehot blavnim jadrem byly prostary rne1,,,t)bamt arkk1

STN

IK

Strana 13, Dr. Sander B. Kovacs na vInich stanice WA CO. Podinaje sttedou 11. iljna a dal& nakedujici — nage mladet bude miti vYbornou pfileMost naslouchati pfedna glam dr. Kovacse, rnlacleho sociologa, uvedomeleho Slovaka a profesora Baylor university, na vinach stanice W ACO od 8 do 8:30 veeer. Dr. Kovacs biide rozebirat problemy dne gni mliciete a jak jim mot no dent. Upozornete vase dorostle syny a dcery na tuto mimotacInou pfilektost tadouciho poudeni.

Frani mute Wit otcem myglenek, ne Oak otcem Westska, Slavie do pateho roku. V pondeli \Tear t. tydne konala se v mestske racInici valna hromada Slavie za hojne teasti elenstva. Pfedsedou a sbormistrem znovuzvolen dr. Jifi zdral, druhYm sbormistrem br. Mikulik, tajemnikem br. Ben Vantura. Pravidelne zkougky zpevu stanoveny na pondelky, pro nejbli2 gi dobu Slavie sehraje divadlo v naroclni tendenci, dalgi podniky oznameny budou pozdeji. Zajem olenstva v pondelni schazi nasvedeoval, to kulturni snaha nestranne organisace povede k novYm tspechum, demut zdar!

Dallaska, statni vystava otevfena bude v sobotu 7. fijna a potrva, at do 22. fijna. Vegkere pfipravy byly podniknuty, aby leto gni vYstava pfecleila bohatosti, vYberem a uspokadanim vYstavy minule. Pro nas dallaska vYstava letos ma mimokadnY vyznam tim, to 15. Nina konana bude Manifestace techoslovelt Texasu, k nit dojede at z Pittsburghu zastupce presidenta Benege — csl. konsul dr. Papanek.

eettnir list bratii a rester organizatorii. mesic

zaii

1939.

Umistili se. a site pet prvnich, jak nasleduje: 1. IGNAC 8ENKYkIK

2. FRANK HLOtEK 3. CHAS. NAVRATIL 4. PANT ANNA MILAN, PANT SOPHIE HRADECK T A PANT F. J. OLEXA 5. JOS. FRANTA. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

S potaru dYmem, lkavymi zvony k Tot* ó pane, bije ten hlas.

2aloba stragna, posledni stony, modlitbou takou pobeli vlas.

Bez talob my jig nezname znevu, trnovY venec vzrostl v na gi skraii!

Jak veenY pomnik botiho hnevu k obloze trei prosebna Kolikrat gleh Tvtj v srdce nam mitil, nesmyta je gte krev svetich ran, volume znova: On ji g se smifil, neb on nag otec, neb on na g Pan. Vstanem vtcly znova v chlvefe vets', vrah zkazi kvet na gich tuch, skalou nam v dui smith jeho feei: Kde je vas otec, kde je vas Bull?

Pii ilueovYch a ledvinovYch chorobach jest nejlepgim a nejteinnej gim prosttedkem destilovane voda. NemocnY pije -pied katdYm jidlem asi etvrt litru destilovane vody, denne pak asi 1 — 2 litry. Touto leebou, trvajici aspoil mesic, podafi se nam vyloueiti vgechny gkodlive latky z tela, ktere pii onemocneni ledvin a iluei se v tele usazuji. Pti tlueovYch kamencich zamezi piti destilovane vody ve gkere bolesti a kamenky poznenahlu z Vela odchazeji. VYborne ptisobi destilovane voda take phi tloutence.

Pfilig mnoho lidi vidi v trpeivosti jen trpnou most, eekani, doufani. Trpelivost mamma. take vytrvalost.

Dr. Alice Masarykova do Texasu. Dovidame se potegitelnou zpravu o navateve dcery presidenta Osvoboditele T.G.M., bYvale pisedsedkyne Csl. Oerveneho Ktite, dr. Alice Masarykove, ktera se chysta nav gtiviti nag Texas, aby to teenila ve prospech ujatmene vlasti. Tti ptednagky jsou jit zajigteny, o dalgi se vyjednava.

Fozdeji, za bout husitskYch, ktez velke east znieily i pratskY brad, pustla tato pamatna a velkolena. budova a zilstala at do konce 15. stoleti neobydlena. Teprve v letech 1486 at 1500 dal kral Vladislav IL brad znovurtiditi ve slohu pozdne gotickem. — Za vlady Ferdinanda I. byla zaloten prvni architektonicka zahrada, v nit poeali italgti stavitele budoVat i kralovskY letoradek. V to dobe meal nemeckY stavitel Bonifac Wohlmut budovati velikou budovu midovny.

Za doby cisate Rudolfa II. bylo na tirade staveno vYhradne ye slohu renesanenim. — Cisat Matyag dal vystaveti od architekta Scamozziho branu, jit se vchazi z prvniho nadvoti na druhe.

V letech 1753-1775 byl prat.skY brad za vlady Marie Terezie piestaven. podle plant jejiho dvorniho architekta Paccasiho, v dne gni hrad barokni. V tato tprave jej take ptevtal r. 1918 narod. Po roce 1918 pracoval na tpravach a velkorysYch adaptacich architekt Pleenik, o jehot ideovem plant vznikly, jak znamo, v nedavne dobe spory. Po nem nastoupil architekt Janak, jeho osobnost je zarukou, 'te hradu samemu, jakot i eetnYm partiim v jeho okoli, dostane se naletitYch, umeleckYch tprav, pki demt bnde dbano nejen zasaci modern11-19 ftrchiduchy tektoniek:010 0,1 7001

Pozadu.

Dnes se stkidaji krise tak rychle za sebou. to jsme se svYm strachem obyeejne tYden ag deset dni pozadu.

Piite senatoriim a kongresnikiim, aby hlasovali pro zruseni embarga!

Zajiste katdY z yes si pieje, aby Amerika se do valky nezamichala, ale zarovezi si piejete, aby americkY obchod nebyl zastaven. Toho docilime. kdy kongres schvali zmenu neutralniho zakona, jak navrhuje president Roosevelt. Proto napigte nine uvedeny apel na veil° kongresnika a spolkove senatory: Dear Senator:— I ask you to vote for the "cash and carry" proposal in order to: 1. Keep America out of war!

2. Alter the "neutrality act" which risks American lives and shipes; 3. Stop American aid to Hitler; 4. Keep our foreign markets and re-employ our idle. name address city

state

P. S. — Spolkovi senatoti jsou: Tom Connally a Morris Sheppard. Kongresniky ve svem distriktu asi znate. Poglete listky neb dopis obema senatortm i kongresniku a adresujte nasledovne: Hon. Tom Connally, a Hon. Morris Sheppard, U. S. Senate, C, Washington,

a

Strana 14

VtEITNIK

eVEJASO 17,X

vania a civilisace.

J. D. Bernal.

EDA a valka bYvaly v2dy spolu tesne spjaV ty. Ba, vyjmenovati jiste obdObi v devate-

nactem stoleti, vet gina drile2itYch techniekYch a vedeckYch objevri vdeei za svaj vznik ptimo' materialnim pottebam valky.

Zavedeni sttelneho prachu, jen 2 sam byl vYsledkem polotechnickeho a polovedeckeho studia smesi soli, prospelo vede mnoha rriznYmi zpasoby. ChemickY proces explose vedl k badani o povaze hoieni a o vlastnostech plynt, na kterYch pak pozdeji, v sedmno,ctem a osmna,ctem, stoleti, byly vybudovany moderni teorie chemie. tkazy explose vedly k studiu rozpinavosti plynil a tak k parnirnu stroji. Delo poskytlo 0ibrovsk podnet kovodelnem.0 a hornickemu pramyslu a vedlo k rozvoji anorganicke chemie a pramyslu metalurgickeho.

Nejmene revoludni byly novo my glenky, inspirovane letern deiove koue. Dokud se neobjevilo delostteleetvo, nemohla existovat dynamika v modernim slova smyslu. 'Meso se pohybovalo jenom, kdy 2 je stale postrkovala nejaka sila nebo kdy 2 padalo. Prvni odklon od tohoto nazoru pti g el pray e v dobe, kdy byla do bojri zavedena dela, kdy se naskytla po prve myglenka, 2e stiela je pohanena novYm druhem sily.

Nejvetgi technicke vymoSenosti osmnacteho a devatenacteho stoleti, zvla gte taveni 2eleza ve velkem pomoci uhli a vynalezeni parniho stroje, vyplynuly piimo z potieby delostielectva, je 2 si vySadovala valka, rozvijejici se na stale girgim stupni. Ptesne vrtani parnich cri, ktere znamenalo obrovsky pokrok ye vYkonnosti parnich strojt Wattovych proti dtivejgim strojrim atmosferickYm, bylo jen vYsledkem praci WilkinsonovYch, ktery ziskal sve zku genosti pti vrtani delovych hlavni.

VYroba oceli ye velkem, technicky pokrok, kterY vice ne 2 kterYkoli jinY umanil moderni. mechanickou civilisaci, vdedi za svtj rozvoj pHmo pottebam valednym. Bessemer vynalezl roku 1854, na zaeatku Krymske valky, rYhovanou hlaveri, ale nemohl nalezt dosti shine 2elezo, aby yydr2elo tiak, a musel tacit sve Uspe gnepokusy znovu teprve s roz giienim vYroby oceli.

Soudasne zdokonaleni v doprave, vynalez telefonu, radia, motorove dopravy a ptedevgim letadlo zpitsobily revoluci v manostech koordinace a iizeni pohybe. milionri lidi v tout dobu, a zdokonaleni ye zpasobech konservoyani a uskladriovani potravin a pokroky v lekaiske vede umoSnily temto miliorram Ht leta bezpeene pied hladem a chorobami.

Piny vyznam toho v geho pro valku jsme si.uvedomili a2 v posledni valce. ACkoli byly vecleeke a technicke ptipravy na valku velike, nestaelly zdolat skuteenosti, ktere se jim naskytly. Vedcove se stall po 'prve cennYmi pomocniky statu. Je pravda, 2e zprvu se jich u2ivalo na nespravnYch mistech. Moseley, kterY by se byl stal neiaochybne nejvet gim experimentalnim fysikem Anglie v tomto stoleti, byl poslan do Galipole, kde zahynul. Pozdeji v g ak zadali udenei pracovati dome,.

Nastaly obrovske ztraty na materialu i no lidech. V spojenecleYeh zemich se pracovalo plnou parou no vyrobe valednYch plynri, bez ohledu na to, 2e to stab o Sivot nebo zdravi stovek in2e:nrU a delnikft.

Perey bylo patrne, zvla gte mina() Nemecko, .2e peke vedy, a z ylag te podet odborne vzdeLanych vedet no,prosto nestadi pottebarn vojenske situace. PH mnohem men gich ptirozenych moSnostech dovedli se Nemci chopit technicke i vojenske iniciativy a dr2eti ji vet gi Cast Je piiznadne, 2e Nemci ztratili jednoho muna dva muSe u spojenca a na kaSde ztraceno letadlo se.stielili lest neptatelsk,ych.

Piirozene, 2e byly eineny pokusy omeziti vydaje na valeena, badani na minimum. Obyeejne

se take poukazuje na to, te mnoho valeenych vynalezt se uplatfmje prospekie i v jinYch odvetvich 2ivota. Tak se uvadi, e badani o vYbuginach ptina gi prospech nejenom vojenske yede', ale i technice, hornictvi a stavitelstvi, a studovani jedri ptina gi zisk zemedelstvi v boil. proti hmyzu. Je stejne pravda, 2e i badani povahy diste civilni lze obratit na pole valeene. Vychazime z obdobi, kdy valka byla specialisovanYm Ukolem svetenYm urdite skupine spolednosti, a vstupujeme do noveho; kdy bude valednikem ka2dy Chen spolednosti, kmene nebo naroda. Za modernich pramyslovYch podminek valka se u2 nebojuje jenom na bojiSti, nYbr't v celem state.

Jednim z ptiznadnYch rysa, ktere se objevily ye vedeni svetove valky a ktere od te doby znadne zesilily, je mechanisace v gech forem valky.

Nasledek toho je, e k vedeni valky je tieba velke materielni yYzbroje, nejen ye forme pugek a del jako v star gich zgasobech valeeni, ale take kulomett, tanka a letadel. Ty zase vy2aduji vetgi zasoby vYbu gin, benzinu a plynt. K jejich opattent je tteba mnohem veteiho kapitalu net v diivej gich valkach a k udrSovani v chodu velmi vYkonneho prnmyslu a mnohem vice muSft samestnanYch dorna ne 2 na fronte.

Z toho yyplYva, Se vest neinne modern! valku mohou jen vysoce pramyslove seine. tispech seine ye valce tedy zavisi piedev gira na velikosti a vYkonnosti jejiho prnmyslu v dobe miru.

Na svete je jen sedm velmoci, ktere mt2eme pova2ovat za skuteene vYkonne po teto strance, aeleoli ne vgechny stejne. Jsou to: Spojene Staty, Nemecko, SovetskY svaz, Velka, Britanie, Francie, Japonsko a Italie.

Ve, co posiluje prumysl v zemi a zvet guje jeho hospodarnost a vYkonnost, zvy guje i vojenskou silu. Do te miry je vlastne v gechno prumyslove yYzkumnictvi i badanim pro vojenske Udely.

NekterYch teSkYch dopravnich prostkedkri, nakladnich automobilt, traktort atd. lze unit beze zmeny pro neely mirove i valeene, a je take urea, jakY dii z.vYzkumnictvi v tomto oboru jde na tdely valedrie.

Docela jinak je v gak tomu s letadly. Skoro od podatku slouSilo letadlo a bylo zdokonalovano ptedeveim k valeenym udelfn. Je gte pied dne g v gech le--nimzavedy brojnisedtypn tadel v Anglii vyrabely pro valeenou pottebu.

Letectvi ma proto neobydejnou vojenskou clrileSitost pro ka2dou semi. Nejlep gim dokladem toho jsou stale se zvet gujici *nesnaze spojene se spolupraci ve vzduchu rnezi jednotlivYmi zernemi. Ov gem neja.ka, spoluprace tu piece je — na oko. Pige se co chvili o novYch modelech a vychvaluji se jejich pkednosti. Ale o nejlepgich se midi tak dlouho, dokud nejsou zastarale. Tak ka2cla, zerne doufa, 2e kdy 2 merle valka, bude o nekolik let pied ostatnimi.

Letecky prunaysl — obor zcela vedeckY — vySaduje mnohem vice vYzkumnictvi ne 2 jakykoli jinY stargi obor. Take shleclavame, 2e ye vetgine zemi je letecke vYzkumnictvi nejpokrodilej gi a nejvice podporovane ze v gech forem pramysloveho vyzkumnictvi.

Vojenske materialy, ktere mute dodat chemickY prnmysl, jsou vYbu giny, plyny, guma, benzin a oleje.

2adnou valku nelze vest del gi dobu bez mnohem vet gi dodavky techto materialri ne 2 v dobe miru. Vgech se da pouHt i ye valce i v miru.

Jen plyny jsou povahy tak valeene, 2e v dobe mirove se jich vyrabi pomerne mak°. Po vYbuginach je stale velka, poptavka pro freely duini a kamenolomy, jako 2 i k mnoha UCeiüm stavebnim. Guma a petrolej na prvni pohled ani nepatti do chemickeho oboru. Jsou to v ga,k pHrozene vYrobky, jejich 2 zdroje jsou velmi nerovnomerne rozdelerty.

Za techto okolnosti se vedecke vYskumnictvi hned pc svetove valce obratilo k hledani nahraSek obou techto surovin. Je ov gern mor1é,to po vynalo2eni miiionü liber na yYzkum a pokusnou vYrobu bude nalezen zgasob vYroby techto latek za cenu ne vet gi ne 2 u ptirozen.Ych surovin, nebo 2e budou vytvoieny nove suroviny lep gi ne 2 ptirozene.

Procesy i materialy, slou2ici k vyrobe valeenych latek, plyna a vYbu gin, nemaji v sobe nic tak pHli specialisovaneho. Zakladni latky k vyrobe yYtuAin jsou kyselina sirova a dusin4,

Ve sttedu, dne 4. tijna 1939. derivaty kamenouhelneho dehtu, jako toluen, a rilzne materialy z bunieiny. Ale potteba opatIit jich pro valku dostatedne mnoZstvi, vedla k intensivnimu hledani novYch metod vyroby.

Puvedne se sira, pottebna, k vyrobe kyseliny sirove, ziskavala ze sirnYch rud, z kyzu nebo z ptirozenych loSisek siry. Pak se hledelo ziskavat siru z mend cennych rud, jako ze sadrovce.

PH dnegnich zpasobech vYroby nemifte bYt Zadna velka, prarnyslova zeme zbavena mo2nosti opattovat si kyselinu sirovou.

Jednu dobu byl velmi oSehavY problem dostategne vYroby kyseliny dusidne. Ponevad2 surove dusi gnany pochazely skoro vYhradne z Chile, mohly si je ye valce opatiovat jen mochost', ktere mely nadvladu na moth. Situace se vgak alpine zmenila v posledni valce, kdy 2 Haber vynalezl zptsob ziskavani dusiku ze vzduchu.

Situace v otravnYch plynech je velmi podobno,. Kdorne uvedenYch materialri je tteba k jejich vyrobe nekolika ptirozenYch latek: chlortt, kterY se ziskava. se soh nebo z motske vody, a, arsemi, ktereho je v gude dostatek. Meziprodukty ye vyrobe plynft jsou itechny roz gitene piedmety denni potteby, take ye vyrobe plyntt se mrile yyzkurn teprve v poslednich stadlich obratit k valeenYm Udelrirn.

Jinou pfiznaenou vlastnosti, ktera, dava, chemickemu priamyslu vice vojenskY raz net vgem jinYm oboram, je pomerne, snadnost, s jakou se maze zatidit na valeonou yyrobu velikYch del a bitevnich lodi se nedaji tak snadno improvisovat. I vyrobu letadel ye velkem je tieba ptipravovat nekolik mesiete Ale chemicky prümysl muse ptesedlat velmi rychle, nej yYrge za dye tth nedele.

Ve vyrobe zbrani rozhoduje mnoho einitelit, i proti obchodnim zasadam. Tak technicka, dokonalost a trvanlivost jsou mnohem dUle2itejgi ne 2 lace. V nekterem smeru jsou proto konstrukteti vojenskYch zbrani volnej gi ne 2 konstrukteti civilni. Nerozhoduji-li v gak penize, rozhoduje Cas. Neni-li yYzkum v novYch zbranich veden s co nejvet gi rychlosti, je nebezpeCi, 2e zustane pozadu, a tudiS 2e v gechny penize byly vynaloSeny nadarmo.

Pati2. — SlavnY polskY pianista Ignac Paderewski bude podle sdeleni Polska Narodni Rady jmenovan ptitim presidentem Polaku. Nynejgi president Moscicki, je po svem itteku z Polska internoy an na loveckem zamku krale Itarola Rumunsku. Paii2ske polske vyslanectvi pravi, Se Polaci nepkijimaji rozdeleni vlasti. Nemci pr Y nechali Rustm vet ginu Polska nasledkem obav, aby pozdej g i odper PolákU neohro2oval Nemecko. Demarkaeni earou ptivteleno k Rusku 11 miliont Polakt a dy e ttetiny rozlohy Polska, Panama. — Uruguayska, delegace ptedlo2ila na Meziamericke konferenci o neutralite navrh, aby piedmety, ureene pro civilni obyvatel stvo valeicich semi byly vyloudeny ze seznamu kontrabandu. Navrhu byla venovana giroka pozornost a mysli se, Se stane se jednou z nejspornej gich otazek, je 2 budou zde, teeny. add se- v nem, aby byla vyclana spoleena, deklarace,'Se "neni ptipustno, aby na seznamu kontrabandu byly takove produkty nebo ptedmety, ureene pro vY2ivu civilniho obyvatelstva a suroviny strojU, ureenYch pro mirovy pramysl." Pedro Manini Rios, uruguayskY delegat, kterY podal navrh, pkipustil moSnost, Se techto piedmetit mite byti tea pou2ito pro ozbrojene sily, ale dodal, 2e "zakladni lidske povinnosti zavazuji nas, abychom neptipustili pokladati je za kentraband." Tato resoluce byla jednou z mnoha, ktere byly podany na sasedani v gech tri poclvborft konference — pro neutralitu, hospodatskou kooperaci a zachovani miru.

VYbor mezinarodniho eerveneho kki2e oznav Rumunsku hlásil, Se 30,000 polskYch vojakti a ritednikri nach'azi se v rumunskYch zajateckYch taborech. Vlady Rumunska, Litevska a Lotyg ska byly poSadany, aby podaly Upinou zpravu o internovanYch polskYch vojacich.

Ztizenci Cerveneho ki-i2e shromaId'uji te2 informace o polskYch zajatcich, nachazejicich se v Nemecku,

Ve sttedu, dne 4. kljna 1939.

RatENA MORAVKOVA:

Ze fg eth nejkrisnejg ROMAN "Byla jsem s Jarmilou u profesora Uhra. Odpust' mi, e jsem ti o torn nic nekekla, chtela jsem te pfekvapit. Myslila jsem, Ze to bude lepkdy ts se budu drive sama informovat. ftekl mi tedy, Ze bych musila bit operovana, a Ze témëf zajistit pkiznivy vysledek. Slibila jsem mu, Ze tam pkijdu jeSte s tebou a pak Ze se definitivne domluvime. Ted' me ale dele ne7 nechavej na pochybach, ach kekni mi, prod nechceS, abych to ueinila?"

"Co to mluvrA, Blanko? VZdyt' já jsem prvni, kterY by chtel pro tebe udelat v'Sechno, co je v lidske moci. Mam jen strach — bojim se Blanko — ne — ja nemohu — —" "Ceho se boji, Ivane?lyt' me opravdu leká S" — prisobi ti snad — snad — finaneni stranIca toho nejake obtiZe?" "Ne ne, o tom ani nepkernVMeJ!" tedy?"

"Kdy tarn chceS jit?"

- Cbtela jse mji Zdnes odpoledne — dkive tarn vF`sak neprijdu, dokud mi nekekneg pravdu!"

"Ani kdy 2 te o to poprosim?"

"Ne, Ivane! Drive jã te prosim o to, abys mluvil! Nevim, co to mriZe bit tak hrozneho, Ze to nemrila kici!"

"Nediv se," pravil temne –=" "Clovek nerad zrtaci to, co mu bylo drahym — a velmi nerad mluvi 0 tom, co mriZe ztroskotat lod' jeho blaha a Stesti. — Já se na tobe provinil, Blanko — velmi jsem se provinil — — — a ted' vidim, trest za to se dostavil. Je pravda, e BoZi mlYny melon pomalu, ale jiste. Nikdy jim elovek neujde — kdyby delal, nevim co!" pravil nevYslovne smutne.

"Ted' se ale opravdu zlobim, Ivane. tady veci, kterYmi ani za mak nerozumim jak jen mutes ty mluvit o tom, Ze ses na mne provinil?"

Ivan neodpovidal, snad ani Blanku dobke Jeho myglenky ovladala jedind otazka.

Jak je moZno, Ze se nikdy neodhodlal k tomu, aby Blance alespori naznadil, jak vpravde vypada? Prod on, kterY se vkly snail jednat poctive, nemel tolik cti, aby ji tekl, jakeho Cloveka miluje, jakeho eloveka si bere za muZe? Prod bez jejiho vedomi ptipoutal k jeji krase sovu ohyzdnost?

Pkipamatoval si najednou, Ze neni sam, e yedle neho 'deka ona — Ze ji musi koneene odpovedet. Otevtel oei a jeho zrak utkvel nevYslovne neZnYm a bolestnYm pohledem na jeji tvafi.

"Blanieko — milaeku muj — ma jedina,"epta' vroucne. Zavedl ji k pohovce a sam si ptitahl kkeslo a sedl naproti ni. Vzal do svYch jeji male prstiky a hladil je.

"Povez mi, Blanko — kekl ti ji nekdo — jak vypadam?" zeptal se pak najednou "OvSem — Jarmila!"

"Coe — Jarmila? A co ti kekla?" zvolal udivene a jeho ntiro napinilo se novou nadeji — Ze snad Blanka u2 vi — — — — "Bylo v den, kdy Z jsem odji2dela. do Anglie.

Prosila jsem ji, aby te vypodobnila, chtela jsem vedet ja kvypadaS, abych na tebe mohla lepe a jasneji vzpominat. Rekla mi tehdy — je krasnY, ma vlasy jako samet a krasne smutne ktere dovedou svYmi pohledy hladit. Ano, tak doslova to tekla. Vzpominala jsem pak na to velmr Caste."

Ivanova hlava klesla k hrudi. Posledni nadeje ztracena. -- ale nejen to, Ze Blanka nezna. pravdu — ale je gte k tomu Zije v ni utkvela, myglenka 0 pravem opaku. Domniva, se ,Ze jeji mu2 is krasnY — oh Bole — a zatin-i — "A co bys tomu Blanko" —. pravil koneene pevne — "kdyby to nebyla pravda — kdybych — poslouchej mne dite — kdybych byl oSklivY?" dodal tlumene.

Blanka sedela chvili the, zdalo se, Ze zadina chapat — na jeji tvaki objevilo se nem, jako litost. Pak vstala sedla si Ivanovi na kiln, objala jeho hlavu pravila vroucne: "Miluji te, Ivane, vklycky jsem te milovala, ale Bah je muj sY:edek, ne pOrto, P jSi k14S14,

V2STNtK A neni-hi torn utak, nemysli, Ze bych te proto milovala merle. Nezaleli ml na tve krase a budu te milovat, at' jsi jakYkoliv. Je to piece ono, co te trapi pravda?" zeptala se pak s detinskou roZtoMilOsti.

"Pied patnacti lety" — rozpovidal se koneene Ivan, sazeje veechno na jedinou kartu — "pied patnacti lety byl jsem mlad, St'asten a zamilovan. Odpust' mi, Blanko, ale chci bit k tobe docela uptimny. Tote ostatne neni pro tebe novinkou, vypravoval jse mti ji 2 drive o Judite. Toho roku v lété odjeli jsrne, jako ji eastokrat, na otctiv rodinnY statek. Matka, Judita, oba bratti a ja. Jedne noci probudilo me zouflae volani, Ze holt Vyburcoval jsem v prve tade Oskara i Viktora, kteti meli pokoje hned vedle meho a pakjsem hned beZel do mateinYch pokojt, ktere s ni obYvala i Judita. Potkal jsem je obe \Teak ji2 na schodech, vydeeene a piny azkosti. T our se veech stran valil se kour.

Hdy2 jsme pak veichni pribehli na dvtir, naskyt1 se na, mhriazny obraz. Veechny budovy hotely plamenem. Veude bylo pino kMku, jeden hleda,1 .druheho, deti se tiskiy k sobe a plakaly — zkratka, bylo to hrozne. A pomoc hasiCti z blizkeho rn.esteeka neprichazela„ Ili:Ale nine sta.la Judita. Najednou pronikave vyktikia a aa.kryla. ci oei. "Co je, co se yam stab?" p311 j•me se ji yeichni, "Tarn, tarn v torn okne jsme Statiko you!" pravila zcleeene a ukazala na okno v prvem poschodi, kde bydlila vdova Stan.kova. Ludvikova matka, s detmi. Dlouho jsem se nerozmYSIel a net" mne mohl kdo v torn zabarnit, vbehl jsem do postranniho ktidla domu. Dole na schodech stal yydeeeny Ludvik a volal zoufale svou matku a malou ttiletou sestru. Vyvedl jsem ho jeete rychle ven a pak jsem beZel, jak nejvice jsem mohl, skrze dYin nahoru, do jejiho bytti. Po dlOuhem bioudeni a hlede.ni nalezl jsem koneene pod oknem Stankovou ye rndlobach. V tu chvili jsem slyeel, prijela pornoc lepe vyzbrojenych haslet:. Krieel jsem z okna, videli me a rychle pristaveli Podal jsem jim yen ubohou Zenu. Chtel jsem take cdejit, kdyZ jsem si jeete vzpomnel na dite a vratil jsem se. Ale nikde nic. Teprve Po hodne chvili, ktera se mi zdala veenosti, nebot' jsem jen stai mohl dychat, zaslechl jsem shora, jeete yYee, detskY plae. BeZel jsem tedy jeete nahoru, ale drive, neZli jsem dite pamatuji se, Ze jsem zaslechl ohrornnou ranu, zaeervenalo se ml pted oeima a vice nevim nic.

Vzparnatoval jsem se teprve za nekolik v pralskem sanatoriu. A kdy2 jsem pak po prve spattil v zrcadle svoji tvar — Blanko — chapal jsem — kaZdY elovek musi se s odporem ode mne odvratit. Jsem hnusnY, oeklivY mrzak, Blanko — elovek, kterY se k tobe pripjai, ani2 mel k tomu prava, alespori odvahu Mci ti to." — Blanka ho poslouchala pozorne a elm vice se bli1-i1 ku konci s.yeho vypra yovani, tim touZebneji tiskla se k jeho hrudi. Kciy2 se odmidel — s bolestnou resignaci oeekavaje z jejich rtft svtij ortel — vzala neZne do rukou jeho hlavu a pravila dojatee "DrahY, ubohY Ivane, co Uzkosti jsi ash vytrpel, net jsi mi tote veechno rekl. Ale Upine zbyteene. Je-li to vtbec moZno zboZnuji to dnes daleko vice, net drive!"

XXX. Blanka se nodrobila operaci, anit se drive vratila na Doubkov. Prvnich nekolik dnii musila -zustat v Praze a potom teprve dovolil profesor Uher Ivanovi, aby ji ptevez1 yen.

Mezitim sedala Jarmila dnem i noci u te2ce nemocneho ditete. Staria dostal zapal plic. Od chvile, kdy se na rychlo vratila z Prahy, 1-Ha nebolad Jarmila v zoufale, horeane Uzkosti. Ihned, jak se od lekare dozvedela, jak te2ce je hoeik nernocen, telefonovala Ivanovi a psala Ludvikovi. Ivana prosila, aby na Doubokov poslal lekate, kterY tehdy oeetkoval jeho samotneho a Ludvika zapkisahala, aby se vratil. Ivan ji vyhovel okam2ite, od Ludvika veak eekala marne odpoved', nebo jakoukoiiv jinou znamku sebe men:U neasti. A ptece„ kdyby byl hued odpovedel, musilo by to tu u2 bYt. Staria se zmital ve vysokYch horeakach a jeho vYkriky nebo litostive a plaetive volani "Mama — mama — boil „ " pttsObily Jarmile bona muka. Vymenovala jec',an ledo yY obklad za

Strana 15. sy: ale Staririv sta y se nelepAil, ba naopak, bylo

jisto, Ze je mu stale hake. Sami lekak1 netajili se vaZnymi obavami.

"Zachninte 011 ho, pTco vSechno na svete vas prosim; zachrafite ml ho!" lkala uboha rnatka, spinajic pied nimi sve ruce.

"Ueinim, co je v me moci, milostiva, pani," pravil pra2skY specialista, "je tteba velike opatrnosti velike — ale snad se nam piece pedal-i zachovat ho na Zivote."

StraSne nebezpeei neztistalo tedy Jarmile skryto. Videla, , Ze stoji nad propasti a jedinY chybnY krok znamenat zkazu: Co2 bylo by moZno dopustil by to Buh, aby ji bylo odnato posledni, co ma — jeji 'sladkY, miloyany hoeik? Co2 neni nikde pro ni smilovani? Nikde zachrany? Brala jeho horke rueky do syYch studenYch, hiadila a libala je, eeptala vroucne tisice, tisice nejsladeich jmen, kleeela zoufala u jeho postYlky a zase se modlila k Bohu, aby ji ho zachranil.

———— Koneane devateho dne dostavila se u Stani krise, ktera mela rozhcdnout o jeho mladiekem :Zivote, •Jarmile, ktera, v techto nekolika stra g -nYchdezstarljmnodektra byla jen poolVy'm stinem, sedala u Stanovy postYlky a marne konejeila pladici a stenaJIM dite, ktere o sobe nevedelo. Vi moci musila mu drZet obklady na telieku, rval je se sebe volaje neustale: "Loui -- mania --boll!"

A pro Jarmilu bylo to tentokrate zvlaet' zoutale, kdy2 byla tpine sama, nemela nikoho, s kYra by se o svou bolest delila. Ten, kterY mel bit jeji Utechou, kterY ji mel pomoci nest utrpeni nad nemoci jejich ditete — ten mleel — neptiSel — nesmiloval se!

Oba lCkati, kaZdY s jedne strany, stall nad detskou postYlkou — s vataaYmi tvatemi eekali — kaZdY ssjisktiekou nadeje, Ze eekali hoeiekovy vyso.ke horeeky ptejdou — Ze bude zachovan.

Najednou Stara ptesta.1 plakat a natikat a zHstal leZet tipine bezvladne. Profesor Havelka, jak cc zdalo, na tento okamZik deka', nebot' rychle prikroeil k diteti a zkoueel mu tep na rucc i na srcleeku. Kdy2 se koneene naptimil, byla jeho tvat jeSte vaZnejei, net kdy jindy.

"Co je?" zeptala se Jarmila bezhlasne, alma visic pina zoufaie tizkosti a nejisloty na jeho rtech.

Dolntor Soueek hledel bez pohnuti — ztrnule.

Vedel dobte, co to znamena. Dekoval v duchu Bohu, nemusi sam ubohe matce odpovedet.

"Snad by bylo dobte, milostpani," pravil profesor jaksi vahave — "kdybyste uvedorriila pana rnanela.. — Jd — nemam Zadne nadeje ' V JarmilinYch oeich objevil se zablesk eilene hrazy a bolesti. Jeete chvili zirala tak na lekapak se prudce obratila k postYlce, chytla Stariu do naruee a tisknouc ho ve): moci ke svemu srdci, volala Upenlive: "Nenecham Si to vzit — nenecham. Ty jsi ratij Zivot — me biaho — veechno, co mam — nesmie me opustit. Je-h jaka spravedlnost na svete — pak mi zustanee. Music Zit, Stano, muneopouetej maminku, milaeku — co Si poenu bez tebe? Pane doktore," obratila se k lekarnm, "on bude Zit, vid'te — reknete, Ze bude Mt — valyt' to neni rnotno, aby se neuzdravil. StanouSku, dite moje drahe — podivej se na mne — rekni neco mamince — no tekni!"

Havelka pristoupil k Jarmile a snaZil se vzit ji dite z "1.,Tklidn6te se, rnilostpani, valyt' jeete Zije — poloZte ho — snad — snad piece se to jeete obrati," pravil trhane, aakoliv si byl jist, Ze neni 1-1-due nadeje. Chtel ji jen trochu uklidnit, protole bylo straSne divat se na jeji bolest, Ste,:v sta y veak Sc nezlepeil. Neusnul, ani jehoreel,s3,- neklesaly. Jarmila se konedne zve.:33a a nejistYnai kroky ptistoupila ke stoNahmatala tunu a kousek papiru. Neptestala se IDE torn uptene divat na dite a jeji poeinani budilo dojem eilene.

"Stana umira — ptijed'!" napsala a pak neprirozenYm, zeslablYm hlasem zavolala Annu. ",Idete do kancelate, at' spravce telefonuje do Prahy ra:, poetu, aby byl poslan bleskovY telegram aaa rneho raW',e," rekia ji a podala popsa=

etrana le A pak sedela zase nehybne dal u Stariovy postYlky.

V hroznem, napjatem oeekavani ploutila se noc, a kdyt prvni paprsky slunce vnikly rano do mistnosti, Stair& sta y se ani nezlepeil, ani nezhorSil . . . Ostatne zhorSeni rnohlo znamenat jedine smrt. A v Jarmilinych eernYch vlasech zasvitly sttibrne nitky .

Asi v pet hodin ptijeli Dane'Sovi.

Kdyt ulotili Blanku a Ivan obejmul nekolikritt svou malou Ivanku, spechal k Jarmile.

Spravce mu rano totit misto ni sam oznamil, ze diteti je yeimi gpatne a ie dekaji katdYm okamlikem konec. Byl ptipraven tedy, ze se u ni setka, s Ludvikem.

Misto neho setkal se ptede dvetmi s Havelkou, ktery prase odtud vychazel. Oba M1.12i se pozdravili a Ivan se zeptal, jsa ptipraven na to nejhorli: "Jak se mu vede, pane profesore? Je jeete nejaki nadeje?"

Profesor ueinil zapornY posunek.

"Bohutel — pane velkoprinnysiniku neni!

Poeitam nejvYee s nekolika hodinami."

Ivan podekoval a stiski mu ruku. Pak zaklepal ale anit dekal na vybidnuti, veeel. Jarmila sebou ani nepohnula. Ptistoupil tedy blispattil v postYlce vyhuble, k nepoznani zmenene Stafrovo telitko, dervene a temet Sevtelo se mu rizkosti srdec.

Jarmlla mela hlavu v dlanich a divala se uptene na nemocne cute.

"Jarmilo!" zavolal tiSe. Trhla sebou a okamlite se vztyaila. Snad se domnivala uboha, ze je to Ludvik, na ktereho eekala jako na svou spasu.

"To jste vy, Ivane?" zvolala pak zklamane, kdyt se ptesvedeila, ze se mylila, ale Ivan tomu dobie rozumel.

"Dekuji yam vSak, ze jste ptieel alespon vy.

Bela jsem se, ze tu budu sama az — at ut bude konec," zastenala a zakryla si odi pine slz.

"Cot Ludvik tu neni?"

Zakroutila hlavou.

"A vi o tom?"

"Telegrafovala jsem mu yeera touto dobou.

Pied tim jsem mu psala dopis. Nevim o nem nic. Jak je Blance?" zeptala se nahle, ale bylo Videt, ze se velmi namaha., aby sousttedila mysl na nee° jineho a uchovala trochu zajmu na neee mjinem, net na nemocnern diteti.

"Dekuji, docela dobie. Za tri dny sejmeme pasku doll). a Mica* tvrdi, ze uvidi!" pravil kratce, nebot' si byl jist, ze ho ani z poloviny neposloucha, nebo alespon nevniva dobie to, co ji Venku se jit seiilo. Vstala tedy, rozsvitila lampu, vymenila mu obklad a znovu k nemu usedla. Vzala jeho rudieku a chladila ji svoji studenou. Najednou se ji zdalo, ze jit neni tak jako pied chvili. Sahla na druhou, na hlavieku — opravdu — zdalo se ji, ze horeeka klesae tie Staria neni jit tak rozpalen, jako dosud.

Rychle vzala ze stolku teplomer a vsunula mu ho opatrne pod patdi. Srdce ji prudce bilo nedoekavosti, byla blizka toho, vyktiknout radosti V torn vSak zpozorovala, ze jeho prstiky se pomalu zaviraji. Rychle chtela rozevkit jeho pestieku, ale elo to steti a jakmile ji pustila, opet se pevne semkla. Bylo ji pojednou nejak iizko, student' pot vyvstal ji na Cele — bala se, le klesne. S horeenou rychlosti sahla pro teplomei' a pohledla nan. Vypadl ji z ruky . . .

Ukazoval pod normal.

Chvili hledela na dite vytteStenYmi zraky -jako by nernohla pochopit. Pak ale s hroznym, zoufalYm vYktikem chytla do naruee chladnouci telieko.

XXXI. "Neni," peavil — milt' vi, co dela. I.Yz jsme mu postali dva telegramy a ani se neozve.

Nedovedu si to vysvetlit. Ze ma jen svedomi, nechat ji tu samotnou. Kdybys ji videla, Blanko, jak je znieena! Je mi zrovna rizko, kdy2 se na ni podivam. A je upine marno na ni mluvit. Sedi u neho — neptitomna duchem a je videt, te napjate posloucha a eeka. Nevim opravdu jak ji pomoci. Nikdo nevi, Cim vice trpi, jestli tim, ze Ludvik nejede, nebo snad Stanou ."

"Una? 17c je Taft?" ozvala ie naJednotz

VESTN 1K vanka, slygic mluvit o Stanovi, o svem mileM, vernem kamaradu, se kterYm si uz tak dlouho nesmi hrat. Ivan ji vzal na kolena a pravil netne: "Statiu si vzal, milaeku, Panbidek k sobe a k malinkYm andelielkam, aby si s nimi hral, vie?"

Ivanka chvilku hluboce pternyelela az konecne se otazala s prosebnym vyrazem ye syYch mod.rYch oekach: "Ja taty andeliatiim?"

Ivan mimodek pkitiskl dite vice k sobe a vysvetloyal: "K andeliekrim jdou jenom takove deti, ktere jsou nemocny a ktere si proto vezme radeji Panbieek do nebe, aby je tady ut nic nebolelo.

Ale tebe piece nic neboh a proto music zristat u mamieky a u tatieka."

"A kym budu hrat?" zeptala se malieka zklamane.

"Mush se naareit hrat si sama, Ivanko, protote tady veude jsou jit jen velike deti a ty by si s tebou neumely brat. Mae Cesara a pino h •adek a marnieka i jri si s tebou budeme hrat sami."

To ale Ivanku, jak se zdalo, prilis neteeilo.

"A Tana nikdy nebude hrat?" Nemohla pochopit, e uL ho nikdy neuvidi.

• "Nebude, Ivanko, ale ty se musie za hello pane modlit, aby se mu nestYskalo, kdyt musil odejIt od sve mamieky. Budd, vid'? Aby ho mel Panbidek hocIne ra,d, kdyt je jeete takovY malielay " Ivanka zakYvala hlaviekou , ale pak najednou ztichla a jit se nic netazala.

"Skoda, ze nemohu s Jareou mluvit," pravila Blrenka, nebot' vedela dobie, tie nesmi opustit svcje tmave pokoje se statenymi zaclonami, ye ktcrych byla jit od sveho ptijezdu.

"Ani bych ti to neradil, Blanko, zvlaete ted', je velmi rozrueena, s nikYrn nechce mluvit, nikoho vid.et. Ba nechce ani pi'ipustit, aby se kdo ' jeete polozil k rakvi, aby ji nikdo zavtel. deka neustale na neho, chce, aby ho naposled uvidel."

"Prijdee k ni, Ivane?"

"Ano! Co nejdCive uz tu bude lekat, musim ji nejakYra zptrsobern ptemluvit, aby si dala tici." "tlekni ji tedy, az ptijde se hititova, aby sem Nesmime ji ted' nechavat samotnou, Ivane. Musime se postarat o to, aby tolik netrpela."

"Oveem, Blanko, vtclyt' potCebuje tolik peee a udelam veechno, co jen budee chtit."

Posadil Ivanku matte do klina, pohladil ji ruiu a eel k Jarmile.

Kdyt vstueoval do jejiho bytu, bylo prave Ctvrt na deset, nejvyeei Cas, aby bylo veechno ptipraveno k ocljezdu. Zastihl Jarmilu pladici a drtici se pevne obema rukama rakve, jako by ji chtela chranit pCed obema muti, kteki si nevedeli rady a stalk nerozohodne vedle ni. I Anna ji domlouvala, ale veechno nebylo nic platno.

Kdyt spattila Ivana, zvolala prosebne: "Poelete je veechny pryC, Ivane, prosim vas, pcelete je pry', nevyclam Stariu ani za nic na svete. Je maj a oni nemaji prava mi ho brat", ktieela., jsouc ternet bez sebe.

Ivan pokynul obema mutam, aby se zatim vzdalili. Pak p?istoupil k ni, oddalil jeji ruce od rakviCky a pra y!! ureite: "Musite si odpoeinout, Jarmilo, musite! Anna to zatim podka, nic se nestarre, videla jste, Ce oba odeeli — — — " ne, zustanu tady, veichni mne klamete, clicete mi. vzit St•anu. meho zlateho hoeika — no neptijdu — " "Bild'te rozumna, dite!"

"Ne reptijdu — neptijdu — — " opakovala stale. ale dim vice rostlo jeji rozeileni, tim oahaboval jeji fysick,fr odpor tak, ze se konetne Ivanovi podaCilo odvesti ji do vedlej'Si mistnosti. Posadil ji do pohovky a dal student' obklad.

Nevedela ani o torn, ze potichu zamkl dvete, aby se nemohla vratit.

Jakmile se vea,k vedle ozvala prvni duta, na pki zatIouleani htebt — vymretila se prudce a jedinYm skoliem ocitla se u dveti. Kdyt zpozonavala, jsou zcmknuty, vyktikla divoce a 101 eovaki oily staMy. rtebttk n'toje dite —

ii -

Ve sttedu, dne 4. tijna 1939. moje drahe, slacike dite pust'te mne k nemu — Ivane, prosim vas — mejte slitovani — vAechno ueinim co budete chtit, ale pust'te me k nemu — vtclyt' nevlte co je to za bolest — Stano — Stanoueku muj malt' — jedinY — milaeku — — — " V torn okarntiku zachytil Ivan ye svYch patich jeji klesajici a bezvladne ——— Kdyt se Jarmila probrala koneene z take mdloby, bylo jit vSechno ptipraveno.

Ivan se bad, ze ptedchazejici vYstup se bude opakovat, at pozna, ze Stariu ut neuvidi, ale uboha matka byla ku podivu klidna, zdalo se, ze se ji vratilo Upine a jasne vedomi a ze to, co se stalo, poklada, za samortejme.

Kdyt ji Ivan prosil, aby mu odpustila, podala mu ruku a dala pak sama pokyn k odjezdu.

Jakmile ale zpozorovala, ze i Ivan chce jeti na hi-bitov, pravila mu the, ze to nikdo jinY nemohl slyeeti: "Prosim vas snadaie, ncjezdete! Nechtejte, abych jest' vice trpela!"

Odevzdal ji tedy Anne s vYznamnYm pohledem, aby svou pani neopouetela a neodjel. Filedel smutne za ujitclejicirni povozy a mezitim co jeho oei sledovaly s bolestnYm deastenstvim ten, ye kterem sedela uboha, jeho evekruee — zatinaly se jeho pest! pevneji a pevneji a v duel vzklieila nenavist proti tomu, kteremu chtel byti nejlaskavejeim otcem. — — Kdyt Jarmila — jit jit klesajici — podporovana uplakanou Annou, doela koneene k vykopanemu hrobeeku, zpozorovala, ze krome Ime-. ze, hrobnika a onech dvou mutti, kteti sem ptinesli rakviaku, neni na hititove nikoho.

Pki torn vee'm dovedla si jasne uvedomit, Ce bratr s celou rodinou jei vozem za ni. Kde jsou?

Dlouho o torn nepternyelela, pochopila te, ze tedy Amaleina zdet' jde tak daleko, ze necouva ani pied smrti toho nevinneho tvoreeka, kterY piece jiste nezasloutil, aby se jim tak pohrdalo.

Zachvela se, jako by ji lomcovala zimnice — akkoliv byl nejkrasnejei dervencovY den — v zapeti veak mocne vzlyky ottasly jejim telem.

A to jeete ubeha nevedela, ze Ivan dovolil yearn lidem na Doubkove zireastnit se pohitu. NekteCi neteenosti, jini zachvaceni zatti a pohrdanim, rozsevanYm zahradnici — usnesli se, ze nerrajdou. — -Knez mel nad rakvi velmi krasnou tee, ale Jarmila z ni neslyeela ani polovinu. Vedela jen tolik, ze sttibrna sktinka, ktera pied ni stoji, bude vednYm lotem jejiho draheho ditete — ze za malou chvili zmizi pod zemi a ze nikdy — nikdy jit neuvidi sveho hogika, nikdy jit nezliba jeho sametove tvatieky a velke, detsky uptimne a drahe jeho oei. Chvela se, bala se to chvile — bala se, ze tu nevydrti stat a divat se, jak ho spoueteji do chladne zeme. Mela pocit, ze se musi vrhnouti za nim, te neni piece jit nic, prof by mela tit.

V tomto okamtiku si uvedomila jasne, ze odchodem StariovYm stoji ye svete ripine sama, bez mute, bez bratra — sama se svYm zarmutkern a pohrdanim, ktereho se ji ze vlech stran dostava. Nedoufala jit v nic. Veechna nadeje v ni zemtela.

"Nespouetejte ho tarn!" vyktikla najednou Upenlive, jeji oei bez slz se eiroce a zdeeene ote\Italy a ona vsi moci vytrhla se Anne z rukou.

U Stariovy rakviely klesla na kolena, objala ji obema rukama a skryla tvate ye kvetech, ktere ji pokrYvaly.

"Stan, muj maliekY sladkY holieku — mrij kviteeku — " zaSeptala netne a jemnYmi doteky hladila chladnou stenu. Snad se ji zdalo, te, objima sve dite. ZadnY z muzu, ba ani hrobnik, kterY byl piece zvyklY na podobn6 vyjevy, nezdrtel se pohnuti. Anna etkala docela hlasite, ale Jarmila to veechno nevidela a neslyeela. Neexistovalo v tu chvili pro ni nic net dite, se kterYm se loueila.

"Slyeie me, Stanoueku? Slyeie maminku? Posilam ti pusinku — bud' hodny, mildaku — vtclyt' to tarn dlouho nenecham. — Siysis, Stanoueku? Ja ptijdu za tabor? --- PP Trilla6ku -pa!" --.(Pokre,EeLd.).

Ve stredu, dne 4. tijna 1939.

ODDI DOPISOVATELSKI1 TRA-711A-RA, T BURL BUM, BUM! Oznamujeme to \Teem natirn prateham, to East Bernardska odboeka S. A. C. v T. se vemi peti CeskYini soolk, 7 planuje usperadat yeliken slavnost v Riverside Parku v nedéli dne 29. kijna. CistY vYnos bude odevzdan na druhY odboj. Porad programu oznarnime pozdeji.

Ted' y am jen to prozradime, te predseda S. A. O. v T. pan Maudr je z Evropy zpet prijet a slibil nam, e na ten den k nam prijede, a te eve vedomosti nabyté ve stare vlasti nam veer sdeli. A ak bude anglicky reenit soudee C. H. Chernosk.y.

Mill krajane, ze eirokeho okoll B. B., zveme vas vteciany na onu slavnost. Zapomenme clani na minulost, turns priternnosti, a dbejme lalavne toho, aby v budocnosti meli nati potornci radost z prate nati. Vepometarne si, te jsme .syneve a decry slo.vneho pratoce Cecha, a slavme pramati Cechii, a te nate srdce, at' je od sve rodne viasti vzdaleno, poi'ad pro ni bije. Ci snad nekomu. ne? Jest-li ano a stydi-li se za to, to je synem Ceske matky, at' si preete tyto radky: Chaso nate! Chaso nate, prod pak jsi tak nedbala?

Kolem tebe boute brim°, veak tve srdce stale dtirne, matka kvili zOufaid.:— zbud' se chaso ospala!

Chaso nate, chaso nate: Kde ta krev tva ohniva?

Kolem poker bud i dale, vLak ta krev je vlatna stale.

Natek matein zazniva: Vzkyp, 6, krvi, lenivd!

Chaso nate, chaso nate!

Dosti mela's pokoje!

Vrah ti tiji v jarmo volnest nate v umirani, v poutech din a slovo je; Vehtru! chaso, do boje!

Oceriujeme narodni praci vydavatelstva yestaliku a dasopisu C'echoslovaka, a tadame o uverejneni techto nekolik radkU, za cot predem dekujeme. Za Lestnacti dlennY slavnostni vYbor, John Gajevsky.

Poznamka! — Prieti schttze vYboru bude odbYvana ye dtvrtek dne 5., rijna o 8-hod. veder v .sini SPJST. Jsou evani vtichni elenove, aby se take do schtkze dostavili a katdy nee() dobreho poradili.

Dojmy z Texas Christian University ve Fort Worth, Texas.

Ut po nekolik tydna jsem nepsal do tohoto dasopisu, tak ted' par radkia napiei a doufarn, to nate redakce to uverejni.

Prvni musim napsat, te z nati statni university v Austinu jsem 112 odejel a ted' jsem na novein miste. Tam nekteri studenti mi nekolikrat te vypada te celY divot budu studovat na universite v Austin, ale vtdy jsem jim odpovidal, te elovek musi se prune neco naudit a yedet, net mate druhe udit. Cim vice studuje, tim vice vi, jak malo vi; a tak proto musi studovat celY divot, aby aspon trochu o neeem vedel.

Jsem nerad, te jsem od studentik v.Austinu tak odejel, ale rozhodl jsem se, Ze budu- na chvili udit a pak pozdeji ease budu dale studovat. N'yni vyueuji pet kurs y v maternatice na Texas Christian Universite (T.C.U.) ye Fort Worth.

Vice o. torn nebudu psati, ale musel jsem Otenatilm tak to povedet, abych mohi napsat o no:dem, co myslim te vas bude zajimat.

Byl jsem zde na universite jenom asi dva dny, kdyt ke nine prieel do aradovny profesor Josiah Combs, kterY je predsedou v department' francouaskeho a nemeckeho jazyka. Profesor Combs ml pravil, te od nekolika studenti a jinTh profesora zde na universite meme noveho profesora, kterV jd Cecnoslovak a tak jej entel Poznat. Ptal se nine, jestli jsem,

VtSTN 1K z Ceskoslovenska. Kdyt jsem jemu pravil, te z Ameriky jsem jeete nebyl yen, ale te jsem deskeho pfivodu a studenti mile nazYvaji "deskY profesor", on meal se mnou miuviti desky.

Prof. Combs je velmi zajimavY alovek, protote cestoval po celem svete a take cestoval a udil se po dva roky v Ceskoslovensku. Studenti radi nas poslouchaji, kdyt mluvime- desky, protote jest jich zde mnoho, kteri deskou 'tee jeete • neslyteli. Profesor Combs sloutil ye svetove valce a po Vice jel do Evropy studovati novinalstvi. Tato prate jej nezajimala, tak zadal cestovati po Evrope. Do Ceskoslovenska prijel ✓rode 1920 a tam byl p1-es dva roky. Pravil, ee dobre si pamatuje, co delal a jak dobre se mel ✓mistech jako Praha, Brno, Kromerit, Prerov, Morayska Ostrava, Bratislava, Cheb, atd. Prof.

Combs byl "honorary captain" v deskoslovenske armade u Kromerite. On pracoval proti nemecke propaganda a take v rode 1921 videl protinernecke demonstrace v Praze. Jednou, kdyt jel z Francie do Prahy, jeden vojak kdyt vide te je deskoslovenskym kapitanem, dal jemu jakesi papiry, aby je vzal do Prahy. On mi povidal, te studenti v Ceskoslovensku se neudi pouze eeskemu jazyku, ale ee veteina studentti studuje take jine jazyky. Nejvice popularni je jatyk anglickY, ale skoro katdY student umi nemecky. Take mnoho se uei latinsky a Irancouzsky. Mnoho Cechti umi at pet do osmi fedi.

Pravil mi, Ce dobre si pamatuje, kdyt byl v Praze v restaurantu Obecni atm, ktery je jednim z nejveteich restaurantu na celem svete, a tam ho obsluhoval jeden Cech, kterY umel osm keel. Ceti Ce snad umi sve pratele velmi dobre pohostit. Tam husa je pro ne to co norka (topka) je zde nam. S husou jde vtdy ovelikY bochnik chieba a nejake buchty aneb koldee.

Prof esor Combs studoval v Evrope a pak prijel zpet do Ameriky, kde studoval a pri tom vyuCoval nemeinu a frandtinu na universite ye West Virginii. Za par rokil jel nazpet do Evropy a udil se v kde obdrtel doktorskou hodnost. Zajel pak znovu do Ceskoslovenska, protote se jemu tarn velice libilo. Jeho mantelka studovala a chodila na prednaeky v Karlove universite v Praze. Tento profesor dobre znal Masaryka a take Beneee. Pravil, te Hitler byl velice proti Ceskoslovensku, protote Ceskoslovensko bylo velkou demokracii a jeji president Benee byl jednym z nejchytrejeich mutt na celem svete. Take velmi dobre pokradovalo a v nem Tide se meli mnohem lope net v Nemecku.

Profesor Combs rad vyklada historii o Ceskoslovensku a je velice proti Hitlerovi. Pravil, te kdyby nebyl tenatY a nemel jeho majetek zde ✓Americe, hued by jel se pridat k francouzske armade a bojoval by proti Hitlerovi.

Jednoho dne jsme se divali na zapis studentu zde na Texas Christian universite a hledali, kolik OeskYch studentik je zde zapsano. Ptal jsem se ho, jestli by mi pomohl zalotit eeskY klub zde, jestli universita to dovoli. On byl tomu velmi rad a slibil, te mi v torn pomade. Zde neni mnoho naLich studena, ale budeme zkoueet desky klub ealotit, jestli se prihlasi dosti studentii, kteri se o to budou zajimat. Profesor Combs chce, abych ho priueil trochu eesky. navetevuji jeho kursy v nemeine a ye franetine, ale on mi Cikal, te moji matematiku se nebude udit, ale chce se poudit v dettine. Pravil jsem jemu, te jestli zalotime desky klub a studenti se budou chtit ueit eeetinu, tak nejakou malou tridu zalotinae, aby se mohli po vederech trochu udit. Jestli &sky klub zalotime, bude to na zpusob takovY, kterY bude miti takove idealy jako pokrokovY CeskY Klub (Progressive Czech Club) na Statni universite V Austinu, ktery byl allot: en pied trerni roky. Profesor Combs pravil, Ce en.á mnoho deskYch pieni a take by v klub y mohi vypravet o jeho zkutenostech v Ceskoslovensku. Ani si nepornyslite, jak Y zajem zde no universite je o deskou praci a kulturu.

Ut nektere studentske kluby planuji tance a chteji, aby dostaly 'Ceske rekordy na fonograf a ja je ueil tandit die Ceske hudby.

Ut toho necham, protote nechci, aby zase nekdo na maj elanek skodil a ho kritisoval. Rad bych jette ale rekl, te kdyt neco napiti o mojich myLlenkacJ!, tak ani si nepomyslint, 7"M j en, a(hem poroLi;et

Strana 17. by o torn ptemySleli, jestli to aneb ono bylo by lepSi a ne, 2e tak a tak chci poroueet. Vim, 2e nate mladet ma jinou mysl nee nekteri nati stark pratele, ale to tak vtdy bylo a bude. Cas se meni a my take. Nazi stark maji zkutenosti, ale to nejvice mezi stareimi lidmi a ne mezi mladYmi jako my. Musite nati praci trochu lepe znati a potom kritisovat. Vim, te mnoho se napiee, o dem je mak) aneb jen jedna strana vysvetlena. Tak ease pravim, Ce kdyt elovek kritisuje nekterou vec, ma ji prve dobre znat. Vim, ee my veichni mame chyby a take je delame.

Tak odpust'te kdyt neco napiei, co se nekomu nelibi, ale takove jsou me myelenky a takove budou, at mi nekdo ukate, Ce druhe jsou Na shiedanou!

Frank A. Horak.

Fort Worth, Texas.

Ctenã reclakce, mili pratele a krajane!

Tak -ease jsem vas zklamala a ease as main na co twit dues veder na zabave, te dostanu vyhubovano, te jsem oznamovala, te pr' v nedeli 1. rijna na zabave nam bude Uoinkovat hod Pa z West. A zatirn oni nas vtechny zklamall a nedojedou. Tak ted' nevim; koho jest to vim., jestli predsedy zabavniho vYboru Stanley Krsnka a neb westskYch hudebnikti. Prosim vas vtechrty za odputteni. Tato vec se mne, podatila jit po druhe. A ted' si no to Om rY pozor, by se to vice nestalo. Ted', kdyt budu 'zabavy oznamovat, uddm jenom dobrou hudbu, a musite vtichni dojeti a poslechnouti, je-li dobra, a nebude-li, tak si matete jit nekam jinam popraviti. Nynejei dobu jest to no dennim poradku, ne aby se Llo jenom do jednoho mista ,ale sem a tarn, na nekolik mist za jeden veder. Jako nekteri poditali, Ce ut lepti hudbu si ne:mohli sebrati, jako byla pri posledni ztabave 24. tali, jako Crystal Spring Rambles. Pro moji libost hrala hudba pekne.

A te mlade chasy tam bylo mnohem vice, net kdyt hraje deska hudba. Tak z toho vidite, veem naje.dnou se nemate vyhoveti. Jenom te ty hudby se museji stridati ,:aby se vyhovelo veem. A chceme-li, by-nate chasa s nami drtela, musime jim nekdy take udelati po jeji chuti. A ne-li, tak on ptljd.ou nekam jinam, hledati to, co se jim libi, a Sokolovna zustane prazdna.

Preji Narodnimu Sdruteni, ktere se tu za7. lotilo v nedeli 24. earl, mnoho elent a Uspechu v jeji praci. Pamatuji, jak v ions jsme pracovali, bylo nas mnoho, ale ja varn povim te to vezme mnoho prate a letani, netli se udela to, co se v Sokolovne v loni udelalo. Na to musi bYti lido dobre znami mezi americkYm narodem, protote my zdejei Ceti nejsme schopni neco takoveho dokazati sami sebou a zylatte, jestli se bude do novin psat.

Co bylo v poslednim techosloyaku, te pr' amerieti VOjaCi tolik nezatili jako evroptti. Ja varn povim, Ce zrovna tak, jako ti. Myslim, te evropska vlada tak dobre platila jejimu vojsku jako amerieka. A co jim byly platne, kdyby sebe vice kterY penez meli, tak -dobre se na fronte musel bruit jako ten bez pellet, a ye blate kolik dni ledet, a s jidlem se k nim tadn nemohl dostati po nekolik dni. Ja myslim, Ce na fronte byli asi veichni stejnYrn dilem deleni.

Ja, a miaj mud, nejsme nikdy proti nieemu, holy se kde co porada podporujeme, Italy zaroven s druhYrni, a take budeme podporovat i naddle. Ale nekterYm dopisovatel-am radirn, slay se pro tu vec pracovalo bez vytYkani americkYm vysioutilYin vojintun, te oni meli neco let:Alb° net druzi. Oni prolevali jejich krev pro tuto zem, tak ja myslim, Ce nezasluhuji, slay jim nek.clo zavidel, te so z te hrdzy vratili dointk.

V nedeli 29. rijna se bude potadati taneeni zabava a to Halloween tanec. Tak- yam veern davam no vedorni. byste men vice Cam za nejakou masku se ustrojiti, penetite cony budou rozdany.

Ostatek oznamim pritte, pro dneeek toho asi jif nechajjA. S pozdravem na redakci a vte,-,, el-my ostat4ia zastavam Vote sekol. dopisoMillie Pold'Aek,, vateika,

Lztrana 18 PAN IOWAN PO PRVE U VOLAN Ttesouci se rukou vyrial pan Ktita,n z na,prsni kapsy taglau na penize a vysazel na sklenenou desku dvacet tisicovek. Katdou opatrne pomnul v prstech, adkoli mel u sebe jen tech dvacet, tse se ytenYm srdcem se diva', jak je pokladink hbite shrabl a hodil do poklaclny.

"Tak hotovo" kelt]. sve 'tene vitezne. aekoli v to chvili mu tech dvaceti tisicovek bylo liti. to nam viaz vyvezou pied tovarnu. Tuze ochotni lido, jen co je pravda," polibo yal si Ktitara ale v duchu si pomyslil: Temi tzkYmi vraty byl bych sam ani neprojel. ((Byla pet metro giroka.) Vygli. Opravdu, pied tovarnou ut stala to derma,. zarici, nadherna potvurka s eumakem rafinovane prohnutYm, a vgecko jeji chromovane ko yarii se jen na slunci. Ktitan potad je gte zcela nevetil, ze je jeho. Ale zavodni gofer mu jit otvira dvitka knee. Vnitiek vozu vonel lakem a novotou.

Kdyt- se tena usadila vedle neho, gofer za nimi zaviel a postavil se zveclave opodal.

Jo, tak nejprve zastreit• klieek. Paka, je na neutralu? Nekolikrat s ni zutive zakYval, net si byl docela jist, Tak, a ted' glapnou starter. Vrrr! Ktitan stiskne honem druhou.. hou plyn nic. Km, tak je gte jednou, Vrrr! zavrdel stroj vztekle — ale motor zase nic. Kilt= se podiva, zoufale na svou term.

"Pane get" kridi v torn gofer skrze sklo a klepe na okno, "nemaj zapmatY zapalovani!"

Ktitan, absolvent kidieske gkoly a hrdY majitel vtdciho listu, zaklel. Zastreil Idieek, ale nedorazil! Vida, ted' teprve se rozsvitila kontrolni tarovka, jak se o torn ueil ve Akole. A motor ptede tak mekce. jako by se omlouval svemu prvnimu panovi.

Tak, a ted' se glapnout spojku, vhodit rychlost, rozbrzdit — Jeti gmarja, ono to opravdu jade! "Prosim te. Pette, jen pomalu," za. geptala pani Kfitanova. "A pied zatadkou se ma ubrat plyn."

Ktitan ubral otodil volantem, ale vilz zahrkal" clyakrat poskoeil a zastavil se zrovna na rohu ulice. "Safra, zhas mi motor." S odvahou seglapl starter. Vilz se jaksi vzepjal, poskoeil kuptedu jako kMi — a dost. To se vi, aby do toho hrom. zapomnel vyhodit rychlost!

"No, vidig, uz jde," pronesi Ktitan, kdyt meli zataeku At'astne za sebou. Dvacetikilometrovou rychlosti ginuli se s tou eernou potwarkou, ktera ma. 'zfejme sve nevyzpytatelne nalady.

Slava, ted' ut maji pied sebou volnou, girokou asfaltovou silnici. Ktitan pkida plyn a po prve v tivote se opaji zavratnou rychlosti.

Jade etyricitkou. A ted' rueieka poskoeila na 45. Ktitan mimodele povoli nohu, tahle rychlost mu jde piece jen na nervy, a jeho term ho jen mleky pohiadi po ruce na pochvalu — to se vi, opatrnosti nikdy nezbYva. Jedou, kilometrove kameny kolem nich fiei, Mu, tika si Ktitan neni vet gi rozkoge nad rozkog z rychlosti. Jedou stale a stale oei yytteg -tenyasilc,ruzenodvhlantu, zpoceni, rozjateni, vitezni. opojeni. Hodinu. Dye. TH. Ut jim kruei v taludku, zavistye se divaji na hostince u silnice ale zastavit — kdepak. Iliad roste a pani Ktitanova zaene &hat po hostinci. Po kaki& net tekne "Ted'!". je hostinec dam° v prachu.

"Ted'!" vykkikne pani Ktitanova, sotva z dalky zahledne nee°, co se podoha hostinci.

Ktitan brzdi, ale kde je hostinec. net se inaz koneene zastavi. "Nevadi," povicla Kilian, "aapori se trochu orojcleme." "Hlavni ver, je, ut to jde. Co to alai?"

"Co delam! Vidig, to nemohu oteviit," zlobi se jeho Lena. "Zastavils rovnou u hromady gterku." "Co na torn, vyleze g mou stranou", odoovedel Ktita.n a jeho zrak padl na tabulku u silnice. "Podivej se," tika sve tene do-jate. "Osada Vreeni. To je historicke jmeno nagi prvni zastayky.".

Ne, na. osadu "Vreeni" na podebradske silnici Ktitan nikdy nezapomnel. A ani na to,

VESTNIK

Ve stiedu, dne 4. kijna 1939,

jak se svou ienou pa kaidem soustu vybihal pied hostinec, aby se podival, zda jejich kara jette stoji u hromadky gterku.

K. J. B. Chicago Daily News pkina gi elanek berlinskeho dopisoyatele W. R. Deuela, ktery konstatuje, to po skoneeni prvni faze evropske valky zustave. na bojigti jedinY vitez, kterYm je sovetske Rusko a s nirn svetovY komunismus. Winecko, jak se zda, tetko doplati na sve viterstvi v Polsku, poneVadt ted' musi valeit na zapacle, kde padne pravdepodobne koneene rozhodnuti. Zpravy dochazejici z demarkaeni hranice v Polsku dokazuji, to ut nyni dochazi k mengim komplikacim. Sovetske vojsko zachazi s polskYmi vojaky velmi ptatelsky, dobte je tivi, (lava jim teplY odev a propou gti je do zapadniho Polska, obsazeneho Wind s propagaeni literaturou v nemeckem jazyku jako svoje Stanovenim demarkaoni linie pies Vargavu vyystava tada zahacinYch otazek. Prod na pt. lig ska vojska zabirala vYchodni fizemi Polska, kdyt je dnes odevzdava sovetam, kterYm takkka padaji do klina bez jakYchkoliv °heti, ktere by staly za zminku? Jedna vec se v gak zda, jasnou pies. °merle oficielni nacisticke uji gt'ovani, to pokud se demarkadni linie tYee je vge potadku. Je ztejnia jista rozmrzelost u tech, kteti davaji takove ujigt'ovani.

Povinna mobilisace 6echoslovakt v cizine. — New York Herald Tribune otiskuje dne 23. zati londynskou zpravu United Press: Dnes (t. j. 22. zati) bylo ohlageno, to zdej gi es. Ufady zamYgleji natidit povinnou mobilisaci v gech dechu vojenskeho yeku, tijicich ye Velke Britanii, a sice ihned, jakmile bude uznana prozatimni vlada, vedena bYvalYm presidentem drem. Ed. Benegem. Pokraeuje se v jednani o uznani mezi Cechy a britskou a francouszkou Yladou, jakot i mezi Cechy a britskym ministerstvem valky — stran zatazeni pti gti Cs. armady do boje proti nacistftm. Taky i ve Francii jit jsou dobrovolnici do Cs. armady zapsani na Cs. vyslanectvi a u konsulatu. Jakmile bude uznani uskuteeneno, natidi prozatimni es. vlada vojenskou povinnost, a vyhlasi mobilisaci. oat yucici naznaeuji, to ti, kteti by se na YYzvu nedostavili, budou internovani jako neptatelati cizinci. — Mnoho esl. dobrovolnikt se pkihlasilo ve Spoj.

Statech, ale nemohou bYti mobilisovani, protote Spojene Staty jsou neutralni. Je jit ureeno, to eegi, zapsani v Anglii a Francii, budou sloueeni v jeden vojensky frtvar, ptipojeny k Irancouzske armada ate budou mit francouzske uniformy, ale vlastni dtstojniky. Ve Francii se piehlasilo asi 20,000 dobrovolnila The Houston Chronicle v redakenim elanku nadepsanem "Hitler& mirovY tah" kritisUje Hitler& projev v adansktt a pie o nem, to to neni mirova nabidka, nYbft mirova vyhriltka.

Hitler chce proste mir diktovat. 61anek poukazuje na tadu nedfislednosti v Hitlerove feel a poukazuje na to, to vlada .Tteti kik se tidi jen vlastnim oportunismem. Kdyt loni napadal ye sySch teeich Cechy, tak lichotil Polaktm. Kdyt zlikvidoval Cechy, tak pojednou objevil, te Polaci Nemce a zahajil tateni proti Poldkam. Hitler vg ak zapomnel ueinit zminku o 10 milionech techoslovakt, ktere ph ytelil k a dosud nezjig tenemu poetu milionfr Polakt, kteki jsou nasilim pojati do Nemecka.

Patit. Na po1skem vyslanectvi ustavena byla nova vlada Polska a presidentem vyvolen bYvalY pfedseda, polskeho senatu Wladyslav Rackiewicz, jent pievezme provisorni vladu po dr. :Ignac. Moseickim, kterSr resignoval a je na caste z Rumunska do Francie. Prvnim dkonem noveho presidenta bylo rozpu gteni kabinetu vedeneho Slawoj Sladkowskim a na jeho misto jmenovan general Wlaclislaw Sikorski, byvaly niinistr valky. Dal gimi eleny nova vlady jmenovani byli: Stanislav Stronski, ministr bez Portfolio a namestek ptedsedy vlady, August Zaleski rninistr zahraniei a plukovnik Adam Koc ministr financi. Sla,vny pianista Ignac Paderewski nabizene presidentstvi neptijal pro jeho vysokY yek a chatrne zdravi.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nitepsanY resolueni vYbor jmenem tadu Texaska Orlice Cis. 13. v Dime Box, Texas, vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich milovane mantelky, maminky a statenky a na gi spolusestry Anny Koudelkove, ktera ode gla na yeenost 17. zati 1939 a pohtbena byla na katolickem htbitove v Dime Box 18. zati 1939 za yelke 'least ptatel a znamYch. Vime, to Vag zarmutek jest velikY, v gak budit Vam ntechou, to i my s Vami soucitime ye vagem zarmutku. test budit pamatce zesnuleho!

Za tad Texaska Orlice Cis. 13. v Dime Box, Texas: J. F. Kocurek, 3, L, Kocurek, 3, E. Kubena.

RESOLUCE SOUSTRAwri, denove fade tefanik vyslovuji hlubokou a •uptimnou soustrast rodine StanovskYeh v Galvestonu nad ztratou mantela a otce Josefa Stanevskehn. test budit jeho pamatee!

Za resoludni vYbor: Anna Klima, Karla CI 'vrtnik, Alois Vaja.

Rusove budou letati v substratosfefe. Sovetske ministerstvo dopravy se rozhodlo reorganisovati leteckou dopravu na dalkove trati z Moskvy do Novosibirsku. Dopravni letadla budou letat v substratosfete, aby se u gettilo na pohonnych latkach. Odbornici zastavaji nazor, to lety ye znaenYch vyakach zarueuji bezpeenost a umotriuji Vag ptesnost v udrtovani jizdnich tacit. Specialni letadlo jit vykonalo zkugebni lety na tato trati ve vY gi 4000 at 6000 PomYgli se vgak na ustaleni letecke dopravy ye vYgi nejmene '7000 m. Za tim ithelem bude reorganisovand take meteroologicka slutba.

Austin. — Navrh guyernera W. Lee O'Daniela pro vetejne sbirky at do obnosu $2,230,000, jelled by poutito bylo k thrade nezteneenYch vYplat starobni podpory, prohla gen byl generalnim navladnim Mannem za nezakonnY. Fond k YYplate starobni nodpory je chatrnY a pohotoye penize vystaeuji jen v ptipade, budou-li podpory sniteny o gest claimu eili, kdo pobiral at dosud $14.24 mesiene, bude dostavat jen $8.24 mesiere.

Washington, D. C. — Kdyby Spoj. Staty se dostaly do valky se sovetskYm Ruskem, pak by se mohlo poditati, to 100,000 elenfr komunistieke strany v America je tajnYmi agenty Ci vyzveclaei Stalinovy tajne policie OGPU, jak bylo prohlageno pied kongresnim vYborem, vy gettujicim neamericke rejdy. Tuto vYstrahu pronesi dr. D. M. DubrovsK bYvalY ptedseda Sovetskeho oerveneho ktite ye Spoj. Statech. Dubrovsky, kterY at do roku 1935 byl ye slutbach sovetske vlady, tije nyni v New Yorku a po svem svedectvi ptijel sem °pet, aby ye syedectvi pokraeoval.

Praha. — Malit a ilustrator Josef Wenig zemtel v Praze v druhem tYclnu t. mesice. ZesnuIS'7 jako divadelni vYtvarnik vykonal tolik spegne a canna prace, to se mu tadnY soueasnY malit nevyrovna. Delal yYpravy pro Narodni divadlo a pozdeji mu sprava mestskYch divadel pratskych svetovala katclou novinku s bezpeanYrn spolehnutim na jeho umeleckou dovednost a pochopeni itkolu. Jeho rozsahleho dila bude ted' v Praze mnoho yzpominano, at se uciti, jakou ztratu utrpelo divadlo jeho dem

TirtsirtTtic

ye stiedu, dne 4. fijna 1939.

Tz- OLEN. 20. srpna, rok co rok, chudi Tide ze vtech kraju tech utvoii tak zv. party a jedou do chmelnYch oblasti desati chmei.. Nejvice dese.d0 chmele jezdi z prakke periferie, Pribramska, Kladenska, Taborska, Plzetiska a z Oeskodiny.

Na chmel se s sebou bete opravdu jen to nejnutnejti. Cele "zaiizeni" se sloti do ranee, ptibere se trochu jidla na cestu a jit se vesele jede. Jezdi se obydejne zvlattnimi vlaky, ktere pro desade statni draw ka,tdorodne vy-pravuji. Ale i v obyeejnYch vlacich se jezdi, a to ma potom ten nasledek, to v chmelnYch cblastech jsou v dobe chmelobrani vkchny vlaky ptetitene a jezdi s velikYm zpoldenim.

Nynejgi chmelne oblasti.

Letos se jelo na Lounsko, Rakovnicko, Roudnicko, Dubsko a Trticko. To jsou totit nejhlavnejti chmelne oblasti.

V techto krajich neni ani jedine vesnice, v nit by se nepestoval chmel. Ne nadarmo se kika, ae na Rakovnicku a Lounsku roste •chmel i v kvetinadich za okny.

KatclY hospodat zde pestuje chmel ji g od nepameti. Oinil tak jeho otec, ded i praded.

Zkratka jest to ji g chmelatska tradice, ktera je jig vzita dlouhe velcy a jet ptenati s pokoleni na. pokoleni.

Nejvetti nate chmelne oblasti jsou dnes na Rakovnicku a Lounsku. Na Rakovnicku jest pak nejvetti produkujici chmelaiska obec ye stiedni Evrope. Je to mestys Kneteves u Rakovnika, ditajici asi 3000 obyvatel. Lek dnes priesne na hranici Protektoratu a fzige.

Jak se ee§e.

Malorolnik. kterY ma mad° chmelnic, si obstarava desani sam se svoji rodinou. Irak hospodati si pkijednavaji desade cizi. Jelikot v dobe desani chmele neexistuji v chmeln'ch krajich nezamestnani, musi se ptijednavati desdei z jinYch krajn. I ti jsou eastokrate jiti jako "jejich", nebot` jezdi k jednomu hospopo cely jejich tivot. Oesadi ne chmel i s detmi — ty zase pozna mladY hospodat — bete je pozdeji take na chmel, a tak se stava,

V kraji, kde roste zlato. to do statku jezdili a. jezdi ptishignici tii i vice pokoleni na eesani chmele. Na Rakovnicku jest znam Pripad, kdy k jednomu hospodaii jezdi na chmel cele, vesnice. kteda me. pies 300 obyvatel. Jezdi k nemu jit pinYch 35 let!

Na chmel se jezdi s veselou mysli. Neexistuje snad ani jedina, parta, ktera by nepfijela s tahaci harrnonikou. Obveseluji se jit cestou na nadrati, ye vlaku a hlavne ovAem po praci Kdyt se pozde veder ptijde s chmelnice, to pak se rozezpivaji vAechny venkovske hospildky, ale i dvory statkait, ba i "naves" — jak se Mice, na venkove namestieku.

Bydleni.

Velke, mistnost. obyeejne s'pka, je pro eesake spoleenou loznici, kuchyni i jidelnou. Rano se vstava velmi brzy — asi ve 3-4 hodiny. oesadi, net odejdou na chmeinici, si museji sami akrabati brambory na pole yku, jit se ti• "e'esanda" a rozemliti kavu.

Pak se vyjde s ntgemi na zadech a skladacimi stoliekami na chmeinici. JedinYm a hlavnim naeinim k tesani jsou obratne, rychle a pracovite ruce. JedinYmi pomocniky jen stolidka a kog.

V dobe chmelobrani neexistuje tadne, doba pracovni. Rano se vstava, pried 4. hod. veeer se pracuje do tmy. To proto. ae chmel je rostlina, kt,era musi bYt sklizena yeas. Ne-li, pak je to nebezpeei, to se chmel zkazi a pozbude ceny.

NaCesanY chmel Mai se na etvrtky, jimit se fike, "eektele". maji take desedi plat.

Jsou "desdel", kteii nadesaji 3-5 vette1u denne, ale jsou i eese.ei. kteii "jich udelaji" denne 20-25. To ofaem take jest zavisle na jakosti chmele, na poeasi a pod.

Kdyt je pinY, jde se k mire. Tam se chmel nasype do etvrtky a odmeii. Ze etyrtky se pak sype jit piimo do tokil, v nich se odvati na sutarny. Za katclY odvedenY vette' dostane e.esae znamku; like, se jim "plikcy". Ty se yeeer odvadeji hospodali, kterY je kaldY

Strang if. den piesne zaznamenava. Na konci t'dne — nelao as po skone,eni eesani chmele — dostane katdY oesad zaplaceno. Ty tam jsou doby. kdy se platilo K 2.50— 2.80 za jeden vertel, ale pfesto i dnes mute zruenY &sae vydelati 25-35 K denne. Nekdy — kdyt je chmei z yla§te batny — je vSak take celodenni "vYdelek" 6-9 K. Suieni chmele. toky, napinene chmelem se odvateji na vozech do statkii, kde se ye zylattnich sukrnach chmei suk.

Nejvic se dodnes poutivaji sukrny stareho typu, do nicht se pod chmel topi uhlim. Ale misty — na pt. v Knezevsi u Rakovnika — jsou jit take moderni sukrny, kde se vzduch °Wive, elektfinou a v horkem vzduchu. neustale proudicim, se chmel dokonale vysuAi. Usu8enY chmei se sype na yelike hromady na sYpkach. Tam potom deka tak dlouho, dokud se hospodat nerozhodne jej prodati.

Prodan' chmel se seSlava do velikYch ku a odvati do tak .zv. sberen, odkud je pak hromadne vozem do znamkoven. Tam je chmel oyeken a oznamkovan a na chmelaiskYch trzich konsumoven do tuzemska i ciziny.

Stara. tradice C'eskeho chmelaistvi.

Vysloutila na§emu chmelu velmi zvuene jmeno v cizine. fide i za hranicemi: "6eskY chmel" to jest prave tak zname, jako na "francouzske gumive vino". OeskST chmel ma v celem svete dobrY zvuk i — a to je to hlavni — pomerne stale dobrY kurs. Ty tam jsou site jit ty doby, kdy desk' chmel byl nejdratk vubec. ale piece je§te i dnes jsou za nej na svetovern trhu docilovany pekne ceny.

Chmel roste divoce ye vetkne statu stiedni Evropy. Sloyane byli prvnimi, kteii chmele upotiebili ke konservaci napojt.

CeskY chmel byl jit poeatkem 11. stoleti vyvaten po Labi do severonemeckYch mest a ziskaval stale vetk obliby, at se posleze stal nejoblibenefkm druhem na kontinentu. OeskSr chmel jit od 14. stoleti aiii slavu i na ge= pivovarnictvi, ktere jest — prave tak, jako nag R. Stechmiler. chmei — svetozname.

•

ICILIE je nejpodivnejti ostrov na svete. NeS twodna, ternet neobydlend pustina. lemovane vencem krasnYch mest, ponoien'ch v bujne zeleni. Kraj ohromnych kontrastil nouze a blahobytu, suchYch kamenitYch krajin, divokYch hor v nitru ostrova, a malebnYch pobteN s bujnou veetaci, kde se vyskytuji "vtechny dary boti", jak kikaji Italove. CelY tivot ostrova soustfecruje se na pobteti. tim dale od pobteti, tim /Ilene tivota, tim merle lidi.

Vtude vidime jenom pisdite plane, bez vody, bez zelene. A ptece v timskych dobach byla Sicilie zasobarnou nejvetti svetove tite. Jak je motne, to tento kdysi bohatY ostrov vytaduje dnes pomoci italske vlady?

Zaroveri se vzrtistem velkYch latifundii zanikal selskY sta y . Majitele velkYch pozemn a detnYch otron zaeali pestovati vino a olivy a pestovani obili soustavne zanikalo. Tito viatnici pudy posunovali se stale blite k pobtevytladujice temedelce a nedbajice tohc, ze za sebou uprostked ostrova nechavaji misto cltivejti firodne pticly holou pustinu. Konkurence Egypta, ktery dodaval obili na vtechny strany, znidila zemedelstvi na Sicilii, a v dobe stehovani narociu kraj byl niden Vandaly, Goty a jinymi plemeny.

Druha civilisace jen na pobrieil Sicilie.

V polovine VI: stoleti Belisar vypudil Barbary a ostrov ziskal -zase pro • cisatstvi. Ale vpad Saracenti znieil zase jeho blahobytny rozvoj. Koncem X. stoleti. Sicilie byla fipine pod. mosleminskon: nad yladou.: Po iuplynuti dalk.Ch dy ou. staled novi-vitezove WI • severu, Normani, vypudili Saraceny -a- utvcifili stet,. z nehot se postupem doby stala -silna, mocnost s velmi vyvinutou kulturou, z ylaSte za vlady HohenStauta, adieu normanske dynastie, do jejicht rukou se mantelskYmi svazky dostala

sieilska, koruna. Ale I tato, v potadi druha eivilisace, soustfettila se jenom na pobteii. Ant

Sicilie v minulosti a v budoucnosti.

Normani ani Hohenttaufove nemeli dosti prostfedkil, aby mohli zase ptivoditi rozkvet zanedbaneho stiedu cstrova, jent v priibehu staleti stal se poutti.

Po padu Hohen gtaufii nastoupilo dlouhe obdobi, kdy tento ostrov, kdysi bohatY, Sidle byla dobyta francou.zskYm knitetem Karlem AragonskYm a po jeho vypuzeni pa.ny ostrova stall se Aragonci. Od to doby Sidine protivala stejne osudy se Spanelskem do utrechtskeho miru, kdy stala se majetkem dynastie Savojske. Po valce o naslednictvi nu v Polsku Karel BourbonskY obnovil t. zv. kralovstvi oboji Sicilie s hlavnim mestem Neapoli. Pod vladou Bourbonti zilstala Sicilie at do sjednoceni Italie.

Za vaech techto retimu Sicilie byla v hospodalskem a kulturnim Upadku. Degenerovani potomci normanske tlechty, kterYm pattila pada. nestarali se o ni a snatili se vyssat co nejvice ze sedlakii-najemc0. jiz, pracovali na de starYm zpilsobem, Nesmirna, dariova biemena nieila v zderodku Vstup. Sicilie do statnihd .organiSmu sjednoceneho kralcvstvi bstrovu heed prospech; ponevadt zenie nebyla jette uklidriena paliticky.. T-. zv. maffie, jet se Vytvc■fila 47iielidejtihb selskeho svazti.a, la- za'fidel: bajoVati proti vykotistoVarif- Sedla• vlastnikk Ofidy, stala se mchutnou tajnou organisaci, ktera dovedla proniknout do parlamentu a stala se druhou vladou. kontrolujihospodaiskY a politick' tivot ostrova. Postupne maffie ztracela svtj vliv a za fakstickeho

rain= v Italit byla {pine vyplenena. Teprve

pak meal° se obdobi noveho rozvoje Sicilie.

Rozsahly program vybudovani.

Latifundia byla zru gena a misto nich byla ztizena drobna i vetsi zemedelska hospodatstvi. V prObehu dvaceti let ma na plo ge pul hektaru vzniknouti 20 tisic statica.

FaMsticke vlade jde piedevSim o to, aby na ostrove byly provedeny melioradni prate. Mail bYti budovany vodovody, cisterny, studne, a tam, kde bahnite okoli ohrotuje zdravi obyvatyto plochy maji b'ti vysukny. Dale 1talska vlada ma v planu vYstavbu komunikadni site, cot umotni dopravu obili do ptistavti.

Trietim Ukolem vlady je stavba vesnic, akoi, lekaren a ustavii pro zvelebovani zemedelstvi.

Vlada musi Upine zmeniti zptisob tivota obyvatelstva na Sicilii a zaroveri cele zemedelstvi musi bYti zmodernisovano. Na tento fidel via da poukazala ji g 2 miliardy lir. VSechny tyto prate budou financovany Sicilskou bankou, ktera byla k tomu cili zvlatt` zalotena.

Sicilie vstupuje do noveho obdobi sveho vYvoje.

Austin Dle zpravy pokladnika Lockharta bylo v uplynulem pulleti vice spotiebovano vina, piva a cigaret — koialky male — oproti stejnemu obdobi roku lonskeho. Piijem za kolky na tyto piedmety vynesl celkem $1,154,772, cot je o $32,505 vice proti lonsku. Palenka vynesla $291,205, pokies proti lorisku o $23,663; pivo $197,312, vino $20,410 a cigarety $616,153.

Vrabci priemohli orla. VYletnici v okoli severogpanelskeho mesta Orgelu, ktere le gi na jitnich svazich Pyreneji, se stali nahoclnYmi sveclky jedineene ptihody. StatnY orel napadl vrabce a unatel si ho do sveho hnizda vysoko v horach V zapeti se vtak na krale vzduchu sesypali vrabci se vkch stran. 'Otani na orla tak prudce, ze musel svou kotist pustit a zachranit se utekem do oblaku.

&ram 20 Caldwell, Texas.

Ctena. redakce:— Slibila jsem naSim etenatiim, vypiSu naSi cestu do Noveho Yorku na, vYstavu.

Vyjeli jSme z Galvestonu 2L dervna t. r. po lodi Alonquin, a jela s nami pani Terezie 8krabankova.

Lod' byla pfepinena, bylo nas k 500 cestujicich. Kajutu jsme meli dosti dobrou a obsiuha byla take dosti dobra, more bylo klidne, kolem lodi videli jsme hodne ryb, ktere kolem lodi skotadily a predhanely se s lodi. Te2 jsme videli velrybu; bylo videti proud vody hnanY do vfSky, jinak bychom ji byli nezpozorovali, neb byla kus od lodi. 0 za.bavu bylo postarano, konidkove dostihy, hry pro deti, kaldY den koncert a dvakrdt za *len mluvici obrazky. Byla tam nadrZla ku koupani, kde se mnoho mlacieho lidu cele dni koupalo a plavali v mofske vocle, ktera tam ustavidne byla pumpovana.

Jednou sedime na palube a mluvime desky, jd, mfij muZ" a pani Skrabanko*.; v torn pfistoupi k nam jedna pani a pravi: "Jest to jakobych slySela to nejkrasnejg hudbu, kdy vas slySim miuviti sky". Ta pani byla z Alabamy, jeji mut! byl Rus a jell prave take do Noveho Yorku na vYstavu. Jeji mando nemocnic operaeni tel nastroje, tak staveli se u rids v Texasu a odtud se staveli na Floride, kde minili zustati tYden a pak s pristi lodi jet do New Yorku. jsme si, ze se sejdeme v 6eskem pavilonu, a mantel to pani pravil, ze se teSi na eeska jidla, na Atrudl, livance a knedliky. Pak skutedne jsme se s nimi na vYstave seAli Vyjeli jsme z Galvestonu vie stfedu a v sobotu jsme byli v Miami na Floride, tam jsme stall devet hodin, a v torn 'Case jsme si jell prohlednouti Miami, jak dopoledne, tak i odpoledne, neb Miami je rozsahle.

Videli jsme misto, kde byl nas krajan, chicagskY mayor Oermak postkelen, mezi jinYm tez domov gangstera Capouna; tento jest u more, ma tam pfistav pro jach•u, take ! ku na koupani; tato pry ho riadr Z stala 50 tisic dollarti, jest cela mramorova, jest tarn voda pouAtena z more a 2raloci se tarn nedostanou.

Miami jest slotioeno z mnoha ostrovu a tyto ostrovy jsou spojene mosty. Jest to misto pro bohade a snad kaldY americkY bohad zde ztravi zimu. Jest to snad to nejmalebnejS1 a nejkrasnejSi mesto ye SpojenYch Statech. Kdyby zde mohl elovek zustati aspori tYden neb dva, mohl by si vSe. dobte prohlednouti. Byli jsme te2 v indianske vesnici, ktera jest obYvana kmenem Seminole. Videli jsme jejich chatrde; tyto mely jen stfechy, ale 26,clne steny. Indidnky na gicim stroji, kterY byl toden rukou. Indianske deti natahovaly ruce, chteli dimes (desaky). Meli tam krokodyly, aligatory a velke hady, a mnoho komarri.

Pravili, ze komali Indiany ne gtipou, ale za to si pochutnavali na nas. TeZ jsme byli v tak zvanem Coral Gables. Jest to mestys nedaleko Miami.

PM'St fiterY rano jsme byli v No\Tem Yorku. kde jiz na nas eekali moje netet pahi MoS'nerova s dcerou a synovec Andrew Kaufman s rodinou. Bylo to radostne shledani po deseti letech. Bydleli jsme u netefe v Astoria a dostavnikem

VESTNIK

Ve stiedu, dne 4. tijna 1939.

to vzalo 15 minut dojeti na vYsta- TjrnskY kostel, Pragna brana, Mo vu. stecke veie a Karl& most se kxasVstupne do vYstavy bylo 75c, za ne vyjimaly. Mosaika jest 33x23 stoparkovani kary se muselo platit 50c. pach. Jest to dilo stavitele RoskoPrvni den, prva naSe testa vedla do la a jest slolena ze 60.000 kamenri a Ceskeho Pavilonu. Bylo nam do drahokanra, a je jednou z umeleckdy jsme tarn vstoupili; tak kYch podrobnosti vYstavy. jsme byli dojati, ne snad, ze paviProtejSi stena sine ma krasnou lon vypadal chude. ale zdalo se malbu postav deskych kralt, Vaclanam, ze jsme doma v naS'em. Prvni! va, Pternysla Otakara. Karla IV., vstupni sin vypadala vkusne, jako Jikiho Podebradskeho, a na jedne svatedni. Jest tam poprsi Masary-1 strane je obraz svateho Va.clava. ka atefa...nika, ov§em ze \fence se patrona Ceske zeme, pak jsou tarn stuhami neschazely. vystaveny korunovaei klenoty eesKrasnou a umeleekou praci byl kYch krala: koruna a iezio ; ovAem, obraz z mosaiky, kde v modrern po- ze jsou to jen napodobeniny, prave ll z ruznobarevnYch kamenil, hlav- klenoty jsou dosud v Praze, jestli ne pamatne vele matiC.ky Prahy. I je dosud Hitler neukradl, neb ten

nateraa je vgech eina schopen. Praye pied 10 lety, kdy jsme byli v Praze, byl oslavovan tisiciletY den, kdy sv. Vaclav zemfel, a tenkrate byly prave klenoty vystaveny v chramu sv. Vita na Hraddanech.

Z prvni sine v Cleskem pavilone vstupuje navgtevnik do hlavni dvorany, ktera, je prostranna, a ani zde nebylo prazdno, neb tam bylo vystaveno mnoho -brouZeneh!o skla.

Mezi jinYm bylo tam piano, na kterem hraval Friml pisne, ktere Byly tarn tea viselike latky a krajky, vfSivky a mnohe rozlidne cenne Byl tam te t obraz, zhotoveny ku pocte Ameriky, Washing(Pokradovani na str. 23.)

JAKA? Jest-li chcete se doeisti nejnovelii a tipine zpravy z piitonme evropske krise, zajimave jine zpravy mistni, statni a narodni a ze stare vlasti, dopisy, pouene a zajimave dinky a romany,

Predp at'te si CECHOSLOVAKA NESTRANNI eASOPIS, HAJICI ZAJMY FARMAlkt DtEN1KU A MALOROLNiKt

K vuli rozsireni Cechoslovaka nabizime pouze novkm odb'rateliim, eleniim S. P. J. S. T., Casopis ten

Vyuiitkujte tett) pilleiitosti a feknete o torn svemu sousedu.

Nablilka tato potrva kritkou d bu.

Pospeite si.

OBJEDNAVKU POSILEJTE NA: Ne'

OS OV, ISHING C West, Texas

Ve stkedu, dne 4. ri.jna 1039.

DETSKA 74" BESiDKA Babodia a housenka.

Napsala, Hana Hayerova. rzAsNA babodka osikova pfeletovala s kve K to na kvet a misala med. A tu uvidela, ze po stonku travy leze tlusta, housenka.

"No ne," fekla hiasite. "Prod jen jsou tak oSklivi tvorove na svete? Aby hloupe ,okusovali zvonky a urateli oci katoleho lep giho hmyzu?" A baboeka mavla nadhernYrni kfidly, aby se zaleskia jako 'gperk. "elm pak byla krasna dama, net se stala motYlem?" zabrueela housenka. "Net dostala koketni ktidelka a mlsnY sosaeek? Mile se zda, le take jen housenkou. A ze take okusovala stonky a uratela zrak. Nebo se milostiva narodila jen tak nahodon jako lecktera spfet?

Bez housenky a pokadneho zakukleni?"

"Posly'fte, vy nevychovanY serve, nevite, jak se mluvi s damou? Ov§em ie jsem byla take housenkou. Ale, prohlednete-li si mne dobte, pochopite, ze to asi byla jina housenka, net — a zeela ureite nebyla tak chlupata jakojste vy. Jsem jista, ie byla elegantni a 'gtibla. vy!"

"A n o," posme-gne souhlasila houSenka.

"Chlupata nebyla, to nemohu t yrdit, ale zato ,§tetinata. Pekne, dtkladne gtetiny po celem tele. A jak si dobfe vzpominam, valila se jako katda jina; Po eleganci ani stopy.""Vy! Vy, co si to dovolujete! Vypadam snad na nejakou gtetinatou housenku? Kam jste dala . ()di?"

"Stetinata, neketinata; ja take nevypadam.

A kdo vi, co ze mne bude?"

"Ah! To nevite? Ja vain to tedy •eknu. Nic. Nebo nejakY bachrae, ktereho zakrnela kfidla ani neunesou. Chudadek!"

"Chudadek?" mini rozzlobene housenka. "A to zase ne! NejvYS" nejakY chudak jako hrom.

Me telesne rozmery neukazuji na neco zakrneleho. Co?" A ohromna housenka zavinila tlustym telem.

"Pi," otfasla se baboaka. "Ta barva! a takhie se rczvalovat! Cot nemate trochu krasocitu a vychovani? Velikost varn neberu, ale i to je tie. Kdyby se z vas vylihlo neco maliekeho, bylo by to lep§i. Nekdo by to za§lapl, ale takhle bude katda dama nucena potkavat nejakou erednici; — ne, nechci vas pak potkat!"

"Ale prosim! Vznekna dama se na mne nemusi divat. Ted' ani potom. Mne je to take pfijemnej'gi!"

Vzneg end babodka uratene odletla a teprve veeer ji napadlo, co to hrubiance mela odpovedet. Vratila se, ale housenka se jit zakuklila, lezela jako mrtra a nebyla s ni fed.

Baboece nedala zvedavost spat. Stale se stale letala k modremu zvonku, aby neprome gkala, co se z to geredne kukly narodi. A jednou k vederu se doekala.

Z kukly vylezal mokry, zvadlY tvor, cell pocuchanY a zmaekanY. "Opravdu, nad pomysieni radovala se zlomysind babooka.

A vyekavala, aby nove trozenemu mohla neco hodne jedovateho.

V napeti si ani nevinala, ze se stmiva. At kdyt uz nevidela nic a octla se v tpine tme, uvedomila si, ze je nod. A ze kolem tine letaji nevidane mraky mut- v jakemsi vzruknem a slavnostnim tanci. Male i velke mury, sametove hebke, gere i barevne, v podivne a modraye zafi svetlutek.

Stale blit a blit, at bylo babodee tzko. A

Strana

VESTNiX to jeAte ptildtaly nove ze vech k3ncti luk i lesa.

A pak v oslnive za •i vy.iel rriesic.

UstraSend baboeka ztrnula Ulasem.

Tam, kde jests pied chvili 162e1 ten zuboknY tvor, zaleskia se pohadkova kiidla, mehedvabna a tak jemna jako vederni stmiva.ni! Dye silna tykadla se virrila sem i tam a — to ut se ba.boeka ttasla strachy — za hlavou se belela umrldl lebka kostlivcova!

Mury, letajici v silenem reji jako °pile nebo v horece, volaly a pitely: "At' tije kral! Slava krali noci! Zrodil se Smrtihlav!"

Prazdna kukla zmizela v trOve, ale nadherny noeni motel se vznesl v pine krase, do tiny, do sveho kralovstvi..

To jit tekla docela tiSe, aby ji nikdo neslyk1 a proto, 2e to byla prave jen po yidave. a nafoukana baboeka osikova.

NA PSTRUZiCH. Josef Vozab.

Byly d ye hodiny odpoledne, krasnY pra.zdninoYY den. Slunieko nemilosrdne pralo. Na naysi nebylo videt eloveka. V.'§echny husy z vesnice daly si dostaverrieko u rybnika. NebYti jich, bylo by tu jako po vym •eni. Tak se kaldY, bal Umorneho tepla.

A pfece tu byl nekdo, kdo se odhodlal yyiezti z chladku. Tonda Bartel stal need KozlikovYmi a silne piskal "pitna voda". PteSlapoval zlostne s nohy na nchu, kdyt nesly§,e1 dlouho vrznouti dveie na zahrobni. Nic. Opet se nafoukl a piskal, at se potil. Ted' LinYrn SouravYm krokem se Josef. Mnul si ospale oei a notne zival. "Jen me nesi:olkni!" "Vtdyt.' jsem spal na zahradee pod hruSkou. NebYt Reka, vilbec bych to nes1,§el."

"Ty, Pepku, byl jsem dop:ledne na mlYnskem. Jsou tarn pstruzi jako kiddy." Tonda nedokoneil. Net by feki §vec, byl tu Josef s prutern. Na konci prutu bylo upevneno oeko z tenkeho dratu.

"Pojd' fivozem, at' ntis nikdo nevidi." Ted' sli cba ti§e, vedle sebe, pospichali. Nebylo, co by si fekli. Jenom v koutcich use jim obea.s zahral fismev.

Byli u potoka. Opatrne se rozhledli okolo sebe, p •isunuli se blite k yrbiekarn a nahliteli do vody.

"Podivej, tu! Tv take!" "Ja, si vezmu tohohie, nevyplaA mi ho!" Pstruh letel klidne na povrchu a vylifival se. Tonda mu opatrrie navleki odko a §kubl.

"Je venku!' Na travniku se mrskal statnY kus. Josef nechal love a §el se podivat na tu slavu.

"Hrn, je peknY, dej ho do pytliku!" "Jon bet chytat, net nikdo pfljde!"

A ut tu byl druh7,i tfeti etvrtY pstruh. Klukitm se lov dakil. "Chytneme jete: dva, abychom meli katdY tai." "Kdyby nas tu chytil mlyna • ," povzdychl Josef.

"Ty jsi mi hrdina, vickrat s tebou nikam nepajdu, kdyt jsi takovY stratpytel. Podivej!"

V mistech, kde kluci lovili, byl dosti •SirokY potok. Rozvaloval se tu pohodlne a tvofil asi pet metro dlouhou tUfiku. Na druhe strane poblite kofenti letelo nentSene nekolik pstruhtl, velkYch, krasnYch UchYlili se sem pied zloainnYmi oky dvou pytlakri. Odi ,:bou lovem vaSnive zaujatYch klukt blYskaly se jednoho na druheho. Tonda nevedel, kde mu. hlava. stoji. Pobihal po btehu a pternYlel, co udelat, aby aspori jeden ze pstruhri se °eti v pythku Pteskoeit „potok, to rozhocine nedokaie ani jeden. Vykoupali by se a pstruhy by Yypla'Sili.

Co tedy jineho?

"Josefe, pojd' sem! Podrt me za ruku, jO. se natahnu a snad jednoho dostanu!" Dobfe umel Josef drtet. Pevne sviral Tondovu ruku a usmival se, kdyt ye vale jako v treadle jeho obraz. Tak .se to musi! "Mne se leskne voda, vilbec nic nevidim." Josef neposlouchal, nebyl ut duchem pfitomen. Mel dnes zle tugeni. Nejiste se rozblitel okolo. Ted' ale Tonda vylet1 na bfeh, ani nevedel jak. Zapotacel

se, ale kdyt uslytel slovo -Petrak", vzpamatoval se tak bystte, ze dokonce nezapomnel ani na pytlik se pstruhy. Pruty letely soudasne jako na povel do vrbieek a ut se kluktm jen paty blYskaly.

"Poekejte, vy chasko," kridi obeeni hajnk.

Petrak, kterY neni prave daleko za kluky. Nechce se mu dnes utikat, aby kluktm dal okudteva. Vtdyt' je takove tepla. Ale sit piece tu new ma. Kukatko! Nee° si brouka pod vousy.

DruhY den rano se objevil u Kozlikt obecni hajnY. "To je k nam navakva, Petraku, jsem myslil, ze jsi umtel. Co nam neset?"

"Prave. ne neco pfijemneho. Tviij kluk s Tondou BartoYYm byli uz po tfeti na mlynatovYch pstruzich. Start huboval a povidal, ze jette jednou a oznami to na obecnim tirade.

"Zakidime, neboj se!"

Bylo devet hodin. Josef se vratil z pastvy, Chodival past kozy na stra p. Vegel do svetnice a hned u dvefi zustal stat jako solnY sloup.

Nebylo divu. U stolu staff hajnY Petrak a vedie sveho tatinka zoufalY Tonda. Josef se chytil mimodek za kalhoty. Ostatni yam nebudu yypravet.

Obnova osad ze 17. stoleti.

Vnitfni kolonisaci u Bavorova rozpareelovanim dvora Stetina vzniknou ye d nove osady.

Budou tim vlastne pouze obnoveny oboe gtetin a Leskovec, ktere zanikly na mor ve tficetilete valce. Na obnoveni obou osad se pilne pracuje.

Osada Stain bude miti test hospodatskYch budov, z toho pet novYch, a osada Leskov sedm statkt, z niche bude test novtch. Na stavbu budov se poutiva materialu ziskaneho z rozbouraneho dvora 8tetina. Budovy se stavi typove.

Kahle staveni bude miti predsin, kuchyni, pokoj, spit, sklep a chlev pro deset kusti hoveziho dobytka; samostatne budou stati dtyti ehlevky pro vepfovY dobytek a stodola. Stavi se tak, aby dalgi pfistavba byla motna. Katc'emu hospodarstvi bude pfideleno asi deset hektarft V techto dnech byla stavba osady 8tetina zhruba dokoneena a budovy pokryty. Z1*. va. pouze omitnuti budov a poloteni podlah. Po dokondeni techto staveb bude ihned piikrodeno k budovani osady Leskovce, asi 15 minut od Stetina vzdalene. Jit se zde kopaji zaklady k novym budovam a pfikroduje ke stavbe, take do zimy bude i tato osada vybudovana. V obou budou hospodafit bYvali koloniste ze Svobody v K. Ukrajine.

•

—

Co napeee 360 praiskfch lekaru za rok.

Jak obrovskY je taludek hlavniho mesta na l zeme, ukazuje nejlepe nedavne statisticke getferii o odbytu chleba a bileho peeiva v Praze.

Bylo zjit"teno, ze ptimo v Praze je usazeno 362 pekaft chleba a bileho pediva. Tito vYrobci prodaji za den asi 100,446 bochnikil chleba o celkove vaze 133,600 kg, dale 589,517 temli, 894,160 kusfi rohlikt a housek a 3,503 ZemlovYch vek. ✓ tom ovgem neni jette zapodten dovoz chleba a pediva od pekaru venkovskYch. Spoeitame-li tedy ptiblitne, co napeeou pra2§ti pekaki za rok, vyjdou nam eislo temef hvezdafska. — 360 pekahl upede katdoroene asi 48 milion0 kg chleba, skoro 322 miliont rohlik0 a housek a konedne na 211 a pill milionu To jsou fipine hory pediva. jednotlive pratske avrti, zjistime, ze nejvice vyrobct chleba a pediva je na Ziakove, celkem 45. Nejvetti mnotstvi chleba Jenne upede se vtak v Praze VII., tfebate je zde jen 19 Deka •skYch zavodt. Pokud se tYde bibileho peeiva, a z nelio zejmena rohlikt, housek a temli, vede ye vYrobe Praha II. Zde jest 35 pekafil, jejicht denni produkce housek a rohlikt eini pies 175 tisic kusa. Za to vtak pe61 daleko merle chleba, net na titkove, nebo Letne.

Z toho jest vial, ze se prattti pekati do jiste miry specialisuji, nebot' chleba bylo vyrobeno ✓ Praze II. v den tetteni jen 5,400 bochnikt.

Zemli vtak ua 59,300 kust a temlowYch vek 954 kust — nejvice z cele Prahy. Naproti tomu na pf. v Praze XVIII. upede 17 pekatil denne pouze 3 teralove veky! Nejmene pekat0 (5) je pal; v Praze VI.

Btrana 22

V2STNIK

C. IL CHERNOSKI

SEVEROVA FIRMA DEKUJE 4JECHOSLOVAKU

PRAVNIK Pied nekolika dny byl v techto Vytizuje vakere soudni zaletitosti tfadovna: 936 Bankers Mortgage sloupcich otig ten elanek o deskosloBuilding, pies ulici naproti Kress venske firrne W. F. Severa Co. ze budove.

Cedar Rapids, Iowa, jet etenaktm HOUSTON, TEXAS. echoslovaka nabidla Upine zdarma a bez jakYkoliv kontesta cennY vzorek znamenite maste Esko, RED FRONT se po osm a padesat roka osvedeuCeske Jidelna, Restaurace je na svedivou kid' a rozmanite a Pivnice ko2n1 Zaplava dopisa a 714 PRESTON AVENUE pogtovnich listkii, je2 do gla od ateHOUSTON, TEXAS nata v gak prekvapila.

Jos. Ko§ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Jest to dokladem dvou veoi. PtedPraviddna j idla a lunge ne, ze easopis Cechoslovak jest hojNejlepS1 soudkove a lahvove pi- ne rozgiten po oeskoamerickYch ovo, rtzne druhy vina a doutniky. sadach v Texasu, a za druh y, .2e Mluvime eesky. jmeno Severa te gi se neztendene Hoboko stale na sklade. devote jako po celYch tech lest deZvlaitni stoly pro rodiny. sitek let. Jestli-'2e se stalo a natery ze etenata prvni elamek ptehledl a o vzorek si nedopsal, Severova firma jest • ochotna svoji nabidku o nekolik dna prodlouliti a poslati vzorek Esko v gem, kdo2 si ,sori co CeskY Mat a Operator nejdtive 711 Medical Arts Building Mast Esko neni "pro vgechno".

HOUSTON, TEXAS Telefon utadovny: Preston 2553 Prave tak, jak peelive jsou vybiTelefon residence: Lehigh 9745 rany hojive ptisady, z nicht' jest lo.2ena, tak pealive a specielne jest ymeien obor jejiho pasobeni. Tisice lidi trpicich nesnesitelnYm sveSPRAVNE VYKONANA denim a rozmanitYml iosutinami P011itEBNi SLI52BA. shledalo Severovo Esko nevyrovnaV hodine talu zarmouceni naleztelr.d7m.

TakovY rekord nenecha se Edward Pace pohfebni iistav nou pohotovY k sympatickemu vyfize- du.plikovati ani tim sebe nakladni nezbytaych jednotlivosti a k nej gim oznamovanim a vychvalovanim. vypraveni dojemneho pohitu. jestli-2e atenatum jest Esko znaLevne ceny jsou naSi zasadou. mo, mchou si !pravidelnou tubu EDWARD PACE koupit za pouhYch 50c v lekarne.

Pohiebni iMitel.

Kdyby lekdrnik nernel, mono poCaen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. sla.ti tento obnos tteba v po.gtovnich TEMPLE, TEXAS. znamkach na W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a ohdr2i jej ebratem. NapiSte si o vzorek — aneto o pravidelnou tubu d n e s! Nebudete litovat.

DR. KAR.J.HOLLUB

John W. Legikar CESKt PRAVNIK iliadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Ve stiedu, dne 4. fijna 1939.

s drobenina a jahlova. Pak byla kale a zase bud braborova, jahlova, razne "nadivajny", krupkova, nebo "koeiai tanec". To byla eneka a Ably dohromady smichane. K vedeki byvaly brambory. V zime byla dyakrat tYdne du gend tepa se zasmatikou, desneeka nebo kminka. To byla veda, umet uvatit tolik jidel z brambcr, aby po kahle chutnaly jinak. To dovedeme jen my stare hospodyne z Vysoeiny. Takove nage bramborove placky, " gterc", to jsou gkubanky, je2 se omastily a posypaly makem anebo su genYmi hrug gigky, po tech se-kami,bramorve jen elovek ,olizne.

Jako male deti jsme se nikdy nemohly doekat nedele, Ut snidane byla bohat gi: snidalo se mleko, nekdy i kava, ale ta jen pti vyjimeenYch pkile2itostech Maso jen pti y YznadnYch rodinnYch uddlostech a to se vatilo vet ginou jegte jen hovezi. Maso vepfove jen o zabijadkach. Byly jsme doma tri deti. Za tYden se u nas snedlo deset bochniku chieba.

Pratane uvitali svetlo.

V sobotu veSlo v platnost ni, jimt se dastedne uvolriuje vefSi natizeni o Upinem zatemneni Prahy. PraAane uvitali toto nove natizeni s velkou radosti. Sotva se rozsvitila svetla na Vaclayskem namesti a v ptilehlYch hlavnich ttidach, bylo videti cele proudy obecenstva, je2 se stahovalo do osvetlenYch easti Prahy, aby zde vykonalo svou "povinnou" promenadu. Zvla g te korso na dolni east Vacla yskeho namesti oailo s yYzn dfivejSim ruchem. Pra2ane jsou vabec lido podivni. Vydr21 chodit dlouho do noel po Vacla yskem namesti a

hlavnich tfidach Upine bez die a bez mytlenek. Tento druh ovtem velmi postradal svetlo. Zcela jinak ptivitali osvetleni milenci, jimt byla tma naramne vhod. V nedeli veder jsme pozorovali rozmrzele oblideje, kdyt prochazeli osvet/enYrni eastmi Prahy.

Prozatim zristava, v Praze i nadale vethna ulic tmavYch. Sviti se jen v tech ulicich, jimit proji2di nejvice tramvaji a kde je nejvetgi frekvence. Podle vyslovneho upozorneni policejniho teditelstvi vgak trva platnost natizeni o apinem zatemneni tovaren, doma, byte a pod. v pinem rozsahu.

0 NONAT POMOHLA ZAS. Dalgi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla.

P. Karel Cerny po tme upadl pies nejake dkevo a hodne si nohu potloukl pod kolenem. Noha otekala a zle bolela. Chodil k .lekaki. Ten daval mast', ale elm dal, tim bylo Mike.

M jeden den nepfgel do holirny.

Zvedev to poslal jsem mu pillakovou Nonat. A ta zas delala divy. DruhY den rano jiz zase pracoval. Rekl me jakmile prilozil Nonat, ze tato zaeala pracovat. Mast' od lekake nic nepomahala. Nonat ani ne cela kova nohu vylecila, kde lekak nemohl pomoci.

Dalk dosvedeeni budou nasledovat.

Na rozliene, at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez, operate vytahne dfevene i ocelove tkisky, steely a jine pkedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

Cena Nonat je 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike pkimo na nagi adresu: Marie Leiblin g er & Co.. Altadena.Cal

lead Svaz eechoslovanii eislo 92., e Fort Worth, Texas

Umeni starch hospadyn.

Neni jiste nahodou, ie na Oeskoy morayske vysoeine rostou nejlepgi OZNAMUJE nage brambory. Pomalu je tam zaPRVNi VIROtt OTEV)tENI NOVE SINE, JEZ PftIPADA ginaji dot-Swat ze zeme. Zatim jen nejranej gi druhy. Neni to prate .snadna, ale na polich na vysoeine so pracuje vesele. Pracuji nau2i, 21ePROGRAM: fly, ale i deti a starci. Neni 2adnou yzacnosti videt sehnuteho dedeeka a babieku, jak tahnou vozik, nebo jsou zapta2eni do pluhu. Hlavy biUVITANI — ptitomnYch hostu — pied. fadu br. Jos. Botik le jako snih, ale jejich svetlo oei — HUDBA — americkou a deskou hymnu. na Vysoaine ma vet gina lidi pornSPOLEN'ir OBED — chutne barbicue, ptipravene jit dobfe znanenkove oei — se za2ihaji radosti mym odbornikem Steve Matusewichem, a jine prikrmy, Stateekove jsou stejni po cektere zase obstaraji naSe maminky s pomoci vYboru. le oeskomora yske vysoeine. Od detPROGRAM ODPOLEDNI: stvi pro2ili svaj 2.ivot v urputne Srostli s ptirodou, znaji jeji Zaeatek ye 3 hodiny HUDBA. kouzla a nastrahy a jsou spokojeni ve sv3ich chaloupkach pri praci na SLAVNOSTNI RE — pfedseda Hl. br. C. H. Chernosky a jini. kamenitYch polich.

HUDBA — "Hej Slovane" doprovazi zpev neastnikt.

Hodne strmou cestou se jde z CARTER SISTERS — Hudba se zpevem a tancem.

Ihnramova do Veseli na Moray& JOHNSON GIRLS — zahraji na harmoniku.

NejvSTge polo2ene pole v okoli obVOLNE POBAVENI — Bingo. rybolov a jine. clelavaji sedmdesatileti man2ele. VyNARODNt TANCE — Amer. Square dance, Beseda, v narodnich praveji, 2e jiz jejich syn je dede6krojich, v 5 hodin, z nicht nejlepti uznani taneenici obkern a oni ze jsou zivi pouze z toho drti odmeny. polieka, ktere sami okopavaji, zasajeji a sklidi. "Dovedeme se uskrovnit," tikaji. "V mem mladi," Pri siavnosti i veeer ridinkuje chvalne znamY orchestr pokraeuje statenka, "byly bramboLEO MAJEK A JEHO VESELi HO gI, Z CAMERON ry a chleb jedinou na gi stravou. A to nejen to a nas, ale po cele Vy0 vzornY pokadek jako i rrizne obderstveni bude naletite soeine. K snidani net&ala kava. postarano.

Byly to razne polevky, zejmena K hojne navtteve zve vtechny l•ady i krajany z blizka i z daleka bramborova. K obedu byla take jen RAD SVAZ tECHOSLOVANt eiSLO 92. polevka: hrachova, krupkova, eodkova, drtkova dill drobena — to jest lk,LOOP GOWDOilkolaiwOeWIN110,411.0411161/611N4111,14111 ■90100•111111..."01111.0411110.."0"00901".".*

v nedeli 'line 8. runa 1939.

Zaeatek v 11 hodin rano

Nabytek a domati zakizeni vieln druhu.

Lepii obsluha — Vet§i &para.

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove ftadu Pokrok Houston.

(50-p) HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06N/ LEKAft BrYle spravne ptipravene.

Le as die 6mlury. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. TAROKY! Hra tarok& nejlep gi jakosti, nyni za $1.50, pottou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechoslo((ILI 4k, West, Texas.

Volna tane6ni zabava v 8 hodin

I

Ve sttedu, dne 4. tijna 1939.

V 15 T N I 1E

ne hiStoricke obrazy! Jsou tam obrazy Stalina a Lenina. vtdy mezi delniky, sedlaky a detmi. Pak jsou tam tea sochy obou v nadptirozene velikosti. Jest tam kresna mapa Ruska, vykladaha achaty, ametysty a jinYmi polodrahokamy, mesta na maps jsou naznadeny pravYmi drahokamy. Jest to krasna prace klenotnicka a vim, te tyto obrazy mely velkou cenu. Bylo tam tea videti hraze na tekach. jak se tam vodni sila poutiva k vyre.beni elekttiny, a jak to maji vse durnyslne zatizene. Bylo tam V Rusku mnoho americkYch intenYra, kteti zajiste ptivedli do proudu. Nad ruskYm pavilonem jest socha delnika, kterd je 79 stkevicil vysoka, v ruce teto sochy je hvezda, ktera jest 12 sttev prameru. Delnik se z dalky • zda. le jest rozkroeen nad deskYin pavilonem, tak jako by ho chranil.

Kdykoliv jsme jeli veder z vYstavy, bylo na velkou vzdalenost hvezdu delnika, ktera byla osvetlena, videti a tea dle teto jsme poznali, kde se eeskY pavilon naleza. V•ruskem pavilonu jsme se seznainili s ruskou divkou. ktera mluvila pane anglicky. Ma netet se ji ptala jak dlouho je ua v New Yorku. Pravila, ze dva mesice. Divili jsme se tomu, te miuvi tak pane anglicky ,a ona pravila, ae se udila anglicky v Rusku.

Po vYstave ze pojede zpet do Ruska a ae bude vyueovat anglieinu v Rusku; te se tam mnoho mladYch lidi udi anglicky. Take jsme byli v ruskem pavilonu na mluvicich obrazkach; vstupne bylo 25c. Zdviti jsme se dostali na etvrte poschodi, do velke sine. kde byly ja kpro tenske, tak pro mutske, odpodivaci pokoje, viude leclova voda. Divadlo di obrazky ukazovaly jak pokrok za tech 20 rokil udelali, jak ve stavitelstvi, tak i v jinYch oborech. jsme ty krasne. prakticke a moderni domovy s mnoha okny a vzduchem, kterY mel ptistup svetla viude. Byly stavene tak jako my zde u nas stavime posledni dobou zdrava obydli, zahradky pted domy, vie pro ctelnY lid. Byla tet zde ukazovana porodnice. Ukazovali tam, te jakmile se narodi decko, jest v opatrovani nemocnice se zkuienYmi L'patrovatelkami a jak se mu dostane vii mottle lake. Bylo reeeno, ✓ to nemocnici se kaZdou minutu jedno dite narodi. Ditky dostavaly vZemoZnou peel: byly chraneny pied ti sluncem v malYch hajich, kde vie kypelo lesni viini a zdravim. Ditek tarn bylo mnoho; jinde ani nemohlo bYt, kdyZ kakdou minutu jedno phbylo. Ruske teny chodi do prace a USIA) 13 dhtky donesou do opatroven, kde se jim dostava viemoane pede. KdyZ ditky povyrostou, dostanou se do detskYch zahradek (kinder garden), potadi. ndsledujici kde se cvidi prave tak jako u nas ✓ tech samYch ikolkach. Libilo se mne vie, co jsem videla v ruskem pavilonu. Jest velikY rozdil v tom, ✓ sobotu, 7.rijna.

Raymond jak dtive bylo jednano s chudYm Baca. lidem a jak je tomu nyni. Tito nejsou vice jako otroci, beze vieho ✓ sobotu, 21. IIjna. — Adolf vzdelani. Nyni mohou studovati na and the Boys. fitraty statu. Jako broth. Slovani, nemyslim, ae by se obratili proti ✓ sobotu, 4. list. — Burlesions. syYm bratriim Slovanum; zda se. ze maji vice lidskeho citu. Na obrazkach ukazovali tet sokolska cvi✓ sobotu, 25. list. — Harmonizers. deni a myslim, ze jsou v telocviku prave tak dobti jako nail sokoli.

X-mas, 26. pros. — Burlesions (Dokondeni pfigte).

Marie Wondrashov4.

(Dokoneeni se strany 20.) tonovo nastoleni, umelecky proveden. Viude byla deveata a panicky, obledene v narodnich krojich, prodevajici medaile. Byla zde tea kniha, do ktere se navitevnik zapsal.

Meli tam krasne, pohodlne sedadla a houpaky, na stole pak jsem videla .c,.eske noviny i naie texaske.

Na balkonu byla barevna okna; tato ptedstavovala a znazornovala, jak vzrustaly tovarny a vYroba Bat'ovYch zavodti. Byly zde vYkyky a panenky na prodej v krojich. Dale byla deska jidelna, kamt jsme chodili na obedy, kdykoliv jsme byli na vYstave. Restaurant byl vtdy pinY, obsluhovala zde deveata v narodnich krojich. Jidla byla zde dobra, prava deska kuchyne, jablkovY zayin byl vYtednY, a jidla byla dosti lacing . Take jsme se tam seili s p. a pi. vadleriakovSimi z Taft, z Texasu. Pravil nam, ze jeden veder se jich tam selo 14 z Texasu. Prave jsme tam byli, kdyt jedna pani, Francouzka, sobs koupila medaili a potadala, aby ji dovolili neco napsati do knihy; napsala tam, te francouzskY lid citi s naiim lidem, a ze toho katdY lituje, co se stalo v Mnichove. V '6 eskem pavilone byly mluvici obrazky, slavnosti narodni; bylo jich nekolik z rozlidnYch dasti eskoslovenska, a ku konci obrazku tednil president Benei. Mluvil velice jasne a byl jako kivs, na obrazku. Na jedne strane zdi bylo vysvetleni, jak eeskY narod byl porobenY, a tea tam bylo proroctvi Komenskeho, ze deskY narod vtdy povstal a te opet povstane.

Hesla tam byla, a mezi jinYmi: — "Pravda vitezi!" Stalo tam vtdy mnoho jinonarodovcti, kteti tyto pozarne detli.

Rusky obrovskY pavilon jest ye dle Leskeho pavilonu, jako obr, kterY clava pozor na ten malY deskY pavilon, aby se tomuto tadne ptikori nestalo. Tento ruskY pavilon jest ,cbrovskYch rozmeru, celY atverec. Jest staven z mramoru, z velkYch kvadru. ktere sem byly rfiveZeny z Ruska, a yea co jest v pavilonu, bylo odtamtud pilvezeno, a vie jak to stoji, ptevezou opet do Puska, jak ram tam bylo teeeno Pavilon ten stal 7 miliona dollarU. Tint: jest velice krasnY. A ty kras-

Straus 23.

Taroky $1.50. Ceehoslovik West; Texas.

Rid Pokrok Hous OZNAIVIUJE potad spoiedensk„lch zabav, teiicich se vetke ptizni naieho lidu i eetnYch ptatel fadoveho elenstva. VzornY potadek, pedliva obslulaa a dobra hudba pki katde zabave.

Poitovid adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 0452.

Na doptiad se jest — 20th and North Main.

Uses Zatopek J. R. Baca Syncopators Houston Czechs

✓ NEDELI, 1. RIJNA V NEDELI, 8. RIJNA V NEDELI, 15. RIJNA ✓ NEDELI, 22. RIJNA ✓ NEDELI, 29. RIJNA

Odpolenzvhraiem"VESNICZPA.aretky 3:30 hod. odpoledne.

VSTUPNE: PANT 40c

D Y 25c POitADATEL161.

esto

o sk 9y

Deti jsou detmi . Uhehnou se, uhreji a drive netli se kdo nada, maji rYmu, kasel, nastuzeni . . . Matka mush bYti ptipravena a miti po ruce SEVERt V

PROT' KAMA (Severn's Cough Balsam) Z.9, nim2 stoji terner 60 let vytrvalYch zkouiek a uspokojeni. A co je clUietite deti jej maji. racy. Neni tteba je nutit, aby braly Severifw Balsam pDati kaZli proto, Ze je

IMM.111■61.1101.11MMINIMOR

ikad •Texaska (Mice

e Pusobivsr

v Dime Box, Tex.

Taneeni Zabavy

50c

VAS LEKARNIK vam ochotne poslouti. Kdyby f§ak nemel, nenechte si vnutit nic jineho . . .

Sta.& poslat objednavku na dolejAi adresu a obdrZite Balsam obratem poay, ani by to stalo vice. NE6EKEJTE az ptijdou deti s rYmou a nastuzenim! Melte 'ahoy tohoto znameniteho leku na ruce stale.

Ve sttedu, dne 4. kijna 1939.

V2STNIK

Strana 24

Podiveite k oznamovini

Maly' Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli detujeme 1 centy za slovo za katcle uverejnetd. Nejmengi poplatek za ozniunku (do 25 sloe) jest 50c oznaraku napate na zvla gtnim listku a Ono:Ito k objednexce ptisluenY obnos bud' pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ye znarakich (stamps).

Posilate-li osobni dek, phdejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li byt1 jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany adm1nistraci pod nagi znackou, iietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvlit:st' za znaeku a na pattovne, aby dole dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznaznkftcla "Nabidnuti k shat ku" neb "Mine se hospodyne" °bah doplatek za znadku a paltovne 50 centii.

Doplatek za znaeku budil den k obnosu, kterY poznate za ozn amku.

Mrazu-vzdorne sazenice zeli altIri a salatu: 300 — 5!c; 500 — 70c; a 1000 — $1.25. Vyplacene. VSechny Mile druhy. Uspokojeni zarudeno.

Raymond Mladenka. Hallettsville, ,- (40-41) Texas.

or

, Inteligentni mlidenec, vlastnici dobrou farmu v Ceske osade. ptal by si dopisovati si s divkou od 20 do 25 let, ktera jest eisteho zevnejtku a vesele povahy. Pi gte na znadku "Mladenec", % Vestnik, West, (40-p) Texas.

!`+ Sazenice — zelove a hlavkovV salat, 500 — '75c; 1000 — $1.25; 2000 — $2.00. Cibule, 500-60c; 1000 za $1.00. Cauliflower Early Snowball 100 — 40c. Pogtu platime a za ,uspokojeni rudime. — Early Plant Farm, Mart, Texas.

(39-40p) zsr".1 TABAK stars, lehke druhy prodavam: 10c, 15c 20c, cigaretov' 30c libra, nevyplacene. VA& Kratochvil, Portland, Tenn.

(38-42p)

r

ai Mrazu-vzdorne zelove sazenice Skore druhy velkYch kulatSrch neb velkYch gpidatYch hlavek. Nasledujici druhy sazenic V poli vypestovanSrch jsou nyni hotovy k odesilani: Million, Strong. PlnY podet a rostouci, Z'ive sazenice zaruCeny. 400 — 60c; 800 — $1.00; 2000 neb vice $1.00 za tisic, po gtovne vyplaceno. Rychla, dociavka. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Te(38-41c) xas.

Dr-, Mrazu vzdorujici zelove sazenice, nejrannej giho druhu, 50070c; 1000 — $1.25, po gtou vyplacene. Za uspokojeni se rudi. — Circle Plant Farm, Lorena, Tex. (40p).

Chemicke mesto v Jugoslavii.

V okoli 8abacu roste nove chemieke !nest°, ktere se buduje jii 3 beta.

Je to statni podnik, kterY je staven podle plaie zahranidnich technikii.

Zemedelska Jugoslavie se promefiuje takto v prOmyslovou zemi, jak je k tomu urdena svYm pfiroldnim bohatstvim. V cele zemi byly nyni otevfeny nove doly na med', 2eleznou rudu, zinek, olovo a jive nerosty. Mesto 8abac meni svou twitnost a stave, se d(IletitYm prYmyslovYm stfediskem.

Boj proti tlupim zbojnikii.

Pod italskym velenim byl pied da,sem v Habegi zfizen zvlagtni oddil domorodeho vojska, ktere pronasleduje loupeZne tlupy, je2 to a tam jegte provadeji sve nekale meslo. Jsou to tak zvani "jezdci se sokolim perem", nebot' k jejich stejnokroji path dervena dapka s timto odznakem odvahy. Na prsou nosi phslugnici tohoto oddilu dervenomodrY fagisticky odznak. Jejich valednYm volanim je vela: "A cavalo Savoia, le cusciumbia, ohe cusciumbia!" ("Na kone pro Savojsko, rozbijeme neptitele na kusy!") Tito demi elitni vojici maji kasarny v Gidde v provincii Soa. Jsou to vesmes udatni muzi, jejichz zjizvene tvaie sveddi o podstoupenStch bitvich a o neohro2enosti. Jsou ozbrojeni karabinami. gavStalo se mezi nimi tradici, li smi nositi jenom ten, kdo ji usmrcenemu neptiteli. A mezi • "jezdci se sokolim perem" neni ani jedineho mute bez eavle. ItalskY general Nasi, kterY u nich nedasno diel na navgteve, jim v proslovu •ekl: "Jste vice ne2 vojaci, jste lvi!"

O "sokolich perech" koluje mnoho historek. Jedna z nejznamejgich, jee se stala teprve nedavno, lie! hrdinnou smrt trubade Aggiak-Aliho, kterSt zahynul ph distce, podniknute proti posledni vets! Uwe. ItalskY plukovnik, ktery vede "sokoli pera", se dostal s malYm oddilem piing ku pkedu. Hrozilo mu nebezpedi, bude neptateli obkliden. Proto zavolal na opodal stojiciho trubade AggiakAliho: "Zatrub signal k shromaldenil" Z trubadovy polnice se v gak ozvalo jenom nehlasne sydeni. Velitel se ptal netrpelive: "Prod netroubig ?" "Pane plukovniku," zageptal Aggiak-Ali, "polnice je mrtva, a ja — ja, g— take — ". Pak se pomalu svezlo jeho telo s kone Do jeho polnice vnikl jeden z nepiatelskYch nabojt a touto cestou pak do krku trubadova. Zatint:v gak phjeli ostatni jezdci a po rozhoitenem boji zahnali neptitele na titek. Tato historie progla celYm italskYm tiskem a ptipojila se jako dal gi kapitola do dejin "sokolskYch per" Sam italskY. ministerskY pfedseda Mussolini poslal veliteli tohoto oddilu osobni uznani a dik za statednost. Od to doby pfijali jezdci, ktefi jen z male dasti umeji italsky, oficialni zvola.ni: "A not i fatti!" ("Valedne einy path nam!") Nyni rozbili sve stony ✓ okoli hory Zuquala, vyhasle sopky nedaleko Giddy, a vydkavaji okakdy jich zase bude zapottebi.

0 Novi nemeeke kokeni. Podle zprav berlinskYch lista podatilo se feloaru Blenkovi ze Schewenningen po dlouhotrvajicich pokusech sestaviti nove z bylin, ktere rostou v je hodnotne koteni, jeho2 zakonem chraneno. Nove koteni bylo vyzkouteno vYzkumnYm Ustavem pro potraviny ve 8tutgartu, kter' je doporuduje misto dosud utivaneho zahranidniho koteni. n Voilavky ze dieva. Jedna velka kanadske. papirenska spoleenost zavadi vSTrobu vanilinu chemicke latky, obsakene ve vanilce, ktera zpilsobuje take jeji vilni, z rortoku sirniku, jen vznika jako vedlejti produkt ph vYrobe papiru. Takto ziskaneho vanilinu pak pouhva k vYrobe parfumu. Jelikot zakladni surovinou pro vYrobu papiru je dievo, jsou tyto vonaVky doslovne "die. vend".

Krasna smrt dobre ieny.

Babiela Ludmila Adamova z Drslavic u Klatov mela jen jedno ptani: oslavit sve ste narozeniny. Byla uz jako para nad hrncem, ale stale elle pobihala po vesnici a kaldemu vykladala o to slave, jakd bude o jejich such narozeninach. Koneene se doekala slavneho dne. Dcera ji pkinesla do postele slavnostni snidani a Slehanou babo yku, kterou babidka tak rada. Babidka se vtak u2 babovky ani nedotkla. Jen tie 10,ela a teptala: "Sto let, koneene sto let". Prisli vtichni sousede i se starostou, ptinesli pestrY tatek na hlavu, teplou jupku, a krasnou novou sukni. Starosta chystal na ten den slavnostni bal na babideinu podest. fLikala, ze si jette zatancuje tkasaka. P •it s kapelou az pted dam, ale jette neI dohrali prvni pisnidku, babieka tine zemtela, ptesne na hodinu sto let stare.. Babidka Adamovic za celYch sto let nikdy nestonala za to vtak mnoha lidem poradila v nemoci, pomahala detem na svet i umirajicim poslouZila v posledni chvilce.

Namoinik panem palace.

V anglickem hrabstvi Sussexu zeIntel 721etY James Tipper, kterY byl po celem tirem okoli znam jako stavitel i majitel nejpodivuhodnejSiho dolu na svete. Kdy2 se pro pokrodile stall musil ztici sveho zamestnani (byl namotnikem a na lodich ruznYch narodti projel teme • celY svet), vratil se do kraje, kde Zili jeho rodide. Mala pense a jenom skrovne Uspory nestadily k zakoupeni vlastniho domku, po nem2 po celY svilj hvot touhl. A tak se pustil do budo\rani sam. Koupil si kousek pozemku a na nej si snatel z okoli vtelijaodpadky, z nich pak stave. Kupoval jenom vapno a cement. Budoval vettinou z kamenti a starch lahvi. Zdi zdobil UhlednYmi mosaikami ze stkepin, schodifte vykladal zase jinym zpilsobem, ale vkly tak, aby vte dohromady tvotilo harmoni-

ck' celek. Pamatoval dokonce i na to, aby slunce, dopadajici v ureitou denni dobu do oken, budila na stenach i na podlaze nadherne svetelne efekty, zrcadlici se ve srovnanYch pivnich lahvich. K dokondeni stavby potieboval jedenact roku.

Teprve po peti letech prace se mohl nastehovat do tti mistnostl. V meste a v kraji mu nikdo jinak nekekl, neZli "pan z mosaikoveho palace".

Tento dam se stal jeho jedinou kou ve stati, v nem2 se mu tak dobre hodilo to, co se v mladi naueil.

Pracovaval v mosaikovem oboru, ale mladicka neroz1Wnost ho vyhnala na mote.

0 Mazani proti piham. Osvedeene mazani proti piham ptipravi se timto zpilsobein: 1 lkoe dobre kolinske vody smisi se se t'avou z jednoho citronu, 1 oajovou 1Ziekou kuchytiske soli a 1 a etvrt bilku. Na noc potiraji se timto mazanim pihami pokryta, mista.

Tane691 zibavy ft.A.DU PRAHA US. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

7. iijna. — Blue Jackets Orcbestr K T E 1V1.

21. kijna. — The Harmonizers Orchestr z Fayetteville 28. tijna. — Adolph and his Boys ze Schulenburg, Tex. 11. Estop. — Geo Moody Orchestr z Taylor, Texas.

Blume Orchestr 18. listop. z La Grange, Texas.

Vstupne: Pani 40c - Barfly 10c ZABAVN1 ViBOR.

(

CF "KY MLUViti FILM

%meth nts 1 P]i ncezna LIU

Slavna tr c ) lcutk: M. Kopeckeho. eeskYT film, po jakem Ceske obecenstvo toil& V hlavni roll Lida Baarova., 0. Korbelat, Jara Kohout a petletY nejmladk deskY herec Mireeek Sirotek. Ukazuje Jos. Vakit, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

SHINER — ye etvrtek 5. kijna, o. 7:30 hod. veeer.

SCIIULENBURG — v patek 6. fijna, o 2:30 odpol., o 7:45 hod. veeer.

ROSENBERG — v nedeli 8. Maim, od 2 hod. odpol. do 11 hodin veeer. V pondeli o 7 hodinich veeer.

WALLIS — v titers 10. fijna, o 7530 hod. veder.

NEEDVILLE — ye stfedu 11. Mita. o 7:30 hod. veeer.

tESICI" MLUViCi FILM