Vestnik 1939 11 01

Entered as second class mail mat ROONIK (VOL.) XXVII. .^-04,74161,8911M11111011117.0rOf..17"

r, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 1. istopado (November) 1939.

OSLO 44.

ZEM1 JE NEMOCNA A HADKAMI politike a zemedelce o krisi zemedelstvi stoji nema hrozba, kteZ rou si uvedomuje jen rnalo politike a stejne malo zemedeloe: totit pomale ubyvani potravy na svete. Ano: ubYvani potravy. Tak skonoilo stoleti pokroku y e vedeckem obdelavani pudy.

Na podatku byly hory. Wane hory, Vy y rhnute z vnitra zemskYm ohnern, ukovane zethettesenim a sopkami, zocelene ledovou a tropickou dobou. Staleti mraze a crat'fa'vetre a slunce, ledovoe a bystfin umlela z rich neco a navrstvila v podobe prachu a na pedu. Koteny stromt a list, plevel a trava pomahaly stmelit prach v pevnY podklad pro tivoaiShY tivot.

Neuprosnou rovnovahu sil v pilrode, kde uvadd.ni a smrt jsou stejne deletite jako narozeni a rest, neporukla zvitata a ani elovek, dokud se nenaueil utivat nastroje, dokud se spokojoval jen s "titim" a nezatoutil po "vyS'k tivotni erovni."Premyslova revoluce byla zaeatkem elovekova viterstvi nad ptirodou. Ale pohnutky, ktere ovladaly spole.enost v onech horeenYch dobach zpesobily, te toto vitozstvi melo kratke tryd.ni.

VYrobce, kterY byl panem obdivuhodnYch novYch stroje, potteboval lacin g suroviny, lacine pracovni sily a mnoho lidi, aby mohli kupovat zboti vyrobene tak lacino jeho stroji. Penetnik zase tadal jen eroky ze s y Ych pejoek a pilletitost k novemu investovani techto Broke, tak aby se rozmnotovaly jako kralici. Kdyt. chudoba Anglicans nedovolila vYroboam prodat vice zboti, penetnici museli poslat nektere sve eroky do ciziny.

- Tam zaplavily nova kraje, umatnily zemedeldim koupit si stroje, pestovat lacinejk p'Senici, zmechanisovaly jathy, pomalu dusily hloupeho sedlaka, kterY nemohl pochopit krasy hospodatskYch zakont, a cpaly lacinejsi potravu do taludke Stareho sveta.

Zemedelci se nautili provadet ptirode jests demyslnejk. triky. Shledali, te priclaji-li k pitde mineralni soli, hlavne odpadky z premyslu, mohou pestovat na stejnern poli stejnY druh plodin rok co rok, ani se must starat o stildani. Dobra. matka tame, ktera snaSela lidskou ruku trpelive tisice let, zadala pracovat zrychlane jako stroj. Bylo chloubou XIX. stoleti, te veda dovedla yypestovat d y e, dvacet, d y e ste, dva tisice stebel travy, kde driv rostlo jedno.

Tr y d, to 400 let, tvrdi se, net ptiroda vytvoti vrstvu prsti tlustou jeden palec. V tempu, ktere nasadila veda, ji elovek znieil za d y e desitileti.

Roku 1937 zaplavilo Kalifornii 70 tisic zubotelYch lidi z oputtenYch statke v americke "prachove kotline." Mississippi. protrhlo znovu hraze a zaplavilo Louisville. Zan y TexaskY je rely 6ervenY cd prachu navateho vetrem ze sttedniho zdpadu. Snet zpustokla p:t'enici ve SpojenYch statech a v Kanade jako nikdy ptedtim.

Nemocna. Oda se neomezuje jen na Ameri- • ku, jet ztratila erosi tpin6 11,000.090 akrO, na

A. E Blake. dalkch 150,000.000 akrech prst' do hloubky dvou centimetre, a na 900 miilonech akrech do hioubky od pte do dvou centimetre, takte ji zbYva, neporuSenYch jen 30 procent pudy. V Jit.ni Africa bude peda vyeerpana dilve net doly. V Australii pak vlivem intensivniho pesteni ovec a rozmnotenim kralikt se y yderpava jeke rychleji net ve SpojenYch stttech.

V. Jacks, visepresident Imperial Bureau of Soil Science — pravil, to traktor je mnohem

Karel Tka.d: VACLAVU KLOFAtOVI. Jsou tt'astni muti, kteti bojovali boj ducha s Vitezem.

Bodak je hlidal, zevlouni se small, pan hrozil telezem.

Jsou Sl'astni kteil vytrvali v pravde bok po boku.

Vichtice vita: mali, velci, mall . fisinev pla, v obroku.

Jsou t'astni muti, kteti uvitali den lidu pti praci.

Vichtice pteAla. V zlate knihy psali: vlada se navraci.

Jsou §t'astni muti, jejich proste jmeno, kdys dobre pro zly smith, je vichtic Oasu navtdy uchraneno na listu zlatych knih.

Jsou §t'astni muti, WastnY jejich podzim, kdyt mladet jasnYch hlav hlasi jim Verne: za vas pejde do zim, bud'te nam dlouho zdrav!

Jsou g t'astni muti, kteti mohou tici s prorockYm fismevem: tva stada, rode, nezadavi vlci, that nespali tvou zem! zahubnejSi zbrari, kdyt se ho neutiva s rozumem, net bombardovaci letadlo a te "bezhlave utivani umelS7 ch hnojiv je stejne nebezpedne jako neopatrne zachazeni s vYbaninami."

Traktor zprevracel pedu a rozryl a uvolnil humus, to jest tlejici vlaknitou hmotu, ktera vane ptclu dohromady, takte jej vitr mute snadno odnaAet a deSte odplavovat do potoke, tek a moil. Umela hnojiva, ktera umothila pestovat stejne plodiny iota po sobs na temt poll, nedovolila, aby se humus obnovil zelenYm hnojenim.

Nemecna peda znamena nemocne plodiny.

Pficla chuda na humus je chudd, i na bakterie — nemluve o bezmykenkovitem nieeni bakterii a tital (Botich pluhu) siranem amonnYm a jinYmi chemickYmi latkami. A bez bakterii nemete 133it tedi o zdravYch rc ystlinach. Tak choroby a. g kodlivY hmyz se vrhaji na oslabene plodiny, a vYrobce chemickYch hnojiv, kterY oslabil pildu svYmi 'vyrobky, ptichazi nyni s

otrukkem a jinYmi jedo y atYmi postilkovacimi prosti'edky, aby zabil hmyz a •mikroby.

Nemocna. Oda a nemocne plodiny znamenaji nemocna zvitata. Pastviny na celem svete utrpely nasledkem nerozumneho spasani, nedostatku vapna a zapleveni stejne jako orna puda. Jestlite si zemedelska Veda uvedomila pozde, ze travu je nutno pestovat stejne jako katdou jinou plodinu, ncaza:a potrousit ji obaas umelYm hnojivem, vrhla se se sebevratednYm nadSenim do pesteni rostlin a chovu zvirat, poutivajic znOmYch zakont deddnosti.

Zvirata, se chovala jen pro obchod — pro mleko, vejce a maso — a o zdravi a odolnosti se nikdo nestaral. JednostrannY chov zvygoval praYdepoolobnost pretiti slabYch jedince z plemene.

Nat naiad, tenouci se za yySk tivotni erovni, na'Se rasa nedutivYch filmovYch fanoukal, fale8nYch chrupe, linYch stra y , bolicich hlav — nikotinem povzbuzovanYch aspirants 'na vySSI standard — je vYtvorem a obeti k)atne potravy a neprirozeneho zpilsobu tivota. Deset let namely miliony nezamestnanYch mute a jejich ten a dati co jist. Ale nejsou na tom o mnoho here net y etkna mute a ten, ktell pracuji. Maji site dosti potravy, ale t'patnou — bilY pSeniCnY chleb, z ktereho byly odstraneny klieky a otruby, bud' aby je dostali vepil nebo aby se prodavaly znovu lidern v dietetickYch baliecich proti za.cpe. Jedi mnoho cukru a skoro tadnou zeleninu. Pojidaji exoticke ovoce, ale nedovoli poctivema anglickemu ovoci, aby ciozralo a bylo stejne chutne. Maji importovane maso, zmrzle tak, te se trhaji vlakna a tivna vytede, ale nestoji o deratve anglicke nebo skotske maso. Maji vajialta a vajeanY praSek z Ciny, Polska, Australia, ba i z Anglia — ale velmi pravdepodobne stark net d y e nedele. A k tomu ovtem aSelijake balielty a krabiCky ta,jupinYch dietetickYch ptipravke na zlepSeni plat, odstraneni nespavosti, zvY geni pohlavni sily, zekihleni a tak dale.

Zde se naskytuje vlade opravdu problem, kterY stoji za te'Seni. Daleko strakivejk net nasledky valky budou nasledky, ktere se dostavi, nepodnikneme-li nieeho proti ktici se chorobnosti pudy. Jeke nekolik desitek let takoveho hospodateni,a tento ekol se stane skoro nemotnYm. Nesmime ztracet ani okamtik.

KALENDAlk 4. listopadu. Veeirek k pocte "Franti§ek a Franti g ka" potada tad Pokrok Houstonu v sini na Studewood.

5. listopadu. Divadlo "Botendino gtesti" sehraji ochotnici tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas.

5. listopadu. Siavnost odboeky S.A.6.T. v v Needville. Program bude oznamen ptike.

5. listopadu. Divadlo "Bouilivaci nasi vesnice" sehraje Sbor Mladete v Narodni sini v Ennis, Texas.

26. If.stopadu, reszeni scinIze ocibaity &At, T. v

sv. Joseta y e west.

Strana 3 ANILA, P. I. — Evropska valka ptinagi m blahobyt Filipinskemu souostrovi. V roce 1913 vyvately Spoj. Staty na Filipiny jen new malo ptes 34 procent ceny zboti, ktere odtud samy dovately. Net valka skoneila, americkY vYvoz stoupnul na 69 procent vlastniho dovozu z tohoto souostrovi. Potom vyvoz opet poklesnul, ale nyni je opet na vzestupu. Za sve zboti dostavaji Filipiny od vypuknuti valky mnohem vySti ceny. Tak na pt. se dtive prodavala kopra po $2.50 za 200 liber a nebylo po ni dost poptavky. Dnes se obchodnici rozmY gleji, maji-li ji prodavat za $4.00. Prase tak stoupla cena lnu jit a padesat procent. * * Chicago, Ill. — Jan Masaryk, po 14 let esl. vyslanec ye Velke Britanii, zahaji tuto sezonu ptednagky Washington Boulevard Temple Forum ve sttedu 1. listopadu. Thema jeho piednatky je "Civilisace v nebezpeei". * San Francisko, Kal. — teska, operni pevkyne Jarmila Novotna, sklidila vavtiny pit svem vystoupeni v hlavni Maze opery "Madame Butterfly" v San Francisco Opera Co. Vtechny mistni velke denni dasopisy psaly nadtene chvalozpevy o peveckYch i hereckYch vykonech Ceske umelkyne. * * Belehrad. — Dne 9. kijna t. r. byl v Cetini na berne Hate slavnostne odhalen pomnik krale Alexandra Sjednotitele, nove dilo Ivana Mestrovide. Pomnik pfedstavuje zvedneleho krale v stejnokroji dastojnika gardy na koni. Socha vysoka 5 metre je z .pronzu a je postavena na podstavci z derneho mramoru, vysokem 7 metre. Naklad na pomnik dini 1,300,00 dinara. * * Seattle, Wash. — Rozputteni zdejti odbodky German-American Bundu bylo oznameno Paulem Stollem, ktery pii vygettovani Diesova kongresniho vyboru ye Washingtone byl oznaden jako jeho vadce. Nekolik hodin pied timto oznamenim Paul Stoll prohlasil, to z Bundu vystoupil nasledkem oznameni ye Washington, D. C., to vtichni dlenove musi bYti registrovani podle za.kona o registraci cizinct ate on odpira, aby byl ztotottiovan s jakoukoli skupinou, jejit dlenove jsou povatovani za "cizi agenty". * * LondYn. — BritskY ministr valky Leslie Hore-Belisha podal ptehled valeene situcae a zdaraznil rozhodnuti Anglie a Francie neptijimati lidnYch mirovYch nabidek z Berlina, zalotenYch na nacistickYch podminkach. Hore-Belisha naznadil, to tki motnosti jsou otevteny pro Nemceko: zkusiti proraziti na souk, na vode a ye vzduchu; zastati ye vyekavani v nadeji, to spojenci za.haji ptedeasne svoji ofensivu, anebo vylakati Velkou Britanii k jednani o mirovYch podminkach. * * New York. — Hraze, ktere jsou vybudovany na veletoku Mississippi v deice lakes 3,000 mil, jsou svedectvim nadherneho viterstvi lidskeho ducha nad ptirodou. Hraze tahnou se od Cape Girardeau v Missouri at k Mexickemu zalivu.

Pti stavbe techto mohutnYch hrazi byly vykopany cele hory hliny. V roce nejintensivnejti prate (1932-33) zakopnici odvateli denne na 950,000 vagona. IntenYti zkratili regulaci tok Mississippi asi o 100 mil, nekolik ohyba z toku teky zmizelo. * * Londyn. — Anthony Eden, ministr dominii mluvil rozhlasem a pravil, to valeenYm cilem Anglie je "mezinarodni tad, kterY bude respektovtin pro nabotenskou sna genlivost, pro popteni fitoeneho nacionalismu, pro svobodu, bezpeenost a mir." Prohlasil, to "Hitler ptinutil Anglii k valce, protote poru gil viru", ale jit "ztratil iniciativu". Vzpomenuv svetove valky, pokraeoval: "Jsme rozhodnuti tentokrate, aby dobro vzeglo z obeti, jet jsou nyni tadany." Eden pravil, to o vysledku valky nelze pochybovati a to "prozatimni mir a ozbrojene ptimeti jsou pro Anglii alpine neptijatelne. Tentokrate musime nejen zviteziti ye valce, nybrt i zviteziti po valce a tato druha aloha patrne bude obtanejti."

Sekretatka Price Perkinsova oznamila zvYgeni zamestnanosti v tovarnach o 700,000 od dervence do Mina.

VitSTNIIK

Tidenni *hied.

Kane, kravy a vepti v Nemecku musi miti po 1. listopadu ptidelove listky, nemaji-li to ttesti, to jejich vlastniky jsou rolnici. Podle vladniho vynosu v techto dnech vydaneho lide, kteti pro svoje zvitata krmivo kupuji, budou moci je zakoupiti jen v omezenem mnotstvi na ptidelove lisky. Ptikaz tento se dotYka hlavne povoznika a delnika, kteti chovaji kravu anebo vykrmuji vepte.

Patit. — edesat dni postaeilo k vytvoteni nove Evropy. Pied dvema mesici oznamena byla tajna funluva mezi Stalinem a Hitlerem. Nyni jest patrno, to za cenu poraiky a rozdeleni Polska — Hitler ptedal vYchodni east Evropy Stalinovi a zmizel Hitler& "Mein Kampf" a idea germanske Evropy, zmizela hrozba "antikominterny" a osa)dim-Berlin. Hitler musi se podtiditi vtem StalinovYm potadavkam a tim se take vysvetluje temet hystericka Adolfova snaha o docileni miru. Nacisticke volani po miru ye skutednosti zakrYva strach pted sovetskym Ruskem a moskevsky diktator je panem evropske situate.

U kaspickeho jezera konala se nova meteni, ktera ukazala, to v poslednich dvou letech klesla jeho hladina o pul druheho metru a za poslednich deset let dokonce o 7 metre. Kaspicke mote je nejvetLi vnitrozemske mote o rozloze pal milionu etv. kilometre, tedy o neco mend net Nemecko. Je to zbytek severniho Ledoveho mote z pradavnYch dob geologickYch, kdy zaplavovalo Turan a Sibit. Jeho hloubka neni ptilig velika, jedine na jihu dosahuje tisice metre.

Pokles hladiny se vysvetluje tim, to byly vykaceny obrovske okolni lesy, takte pada bere viahu z mate. * * Berlin. — Frankfurter Zeitung oznamuje z Moskvy, to nedavno byla zahajena prate na prvnim dole noveho velkeho lotiska medene rudy na imati hory Kabanu, 35 km od Krasnouralska. Toto lotisko medene rudy bylo objeveno jit pted nekolika lety, ale geologicky bylo prozkoumano teprve loni Podle vYsledka techto zkougek je zasoba medene rudy v tomto lotisku oclhadovana na 3.5 milionu tun. Obsah medi v kabanske rude je pry jednou a palkrat vetti net obsah rud, ktere jsou ziskavany na dolech "Leninskaja" a "Krasnogvardejskaja", jet patti ke KrasnouralskYm med'atskYm zavodam. * Berlin, 25. kijna. — Dnes byly &deny ptipravy v palaci Bellevue, kterY je vyhraten pro statni hosty k uvitani dr. Emila Hachy, presidenta "protektoratu" tech a Moravy, kterY je zde odekavan v kratke dobe. Jak se vyrozumiva v kruzich, blizkYch vlide, Nemecko snati se zleptiti pain& mezi ti gi a obyvatelstvem tech a Moravy. t e gi doufaji, to Nemecko postoupi Protektoratu distrikt na tece Olsa, kterY je bohatY na uhli a byl vzat po Mnichove eskoslovensku Polaky. Bude-li tento distrikt vracen, t egi doufaji, to budou s to utivati uhli odtud pro eesky pramysl. * LondYn. — V nejblitgi dobe ma bYti v LondYne vydavan novY periodickY easopis v anglickem jazyce, jehot nazev pravdepodobne bude "The New Europe and Free Czechoslovakia".

Tento list ma redigovati vYznaenY anglickY publicista. — Bude jakYinsi pokraeovanim dasopisu "The New Europe", jet v dobe svetove valky v Anglii vydaval Seton-Watson, spoluzakladatel "The Slavonic Review". Seton Watson byl tet znam pod pseudonymem Scotus Viator.

Jako profesor dejin na londYnske universite byl mezi Anglidany nejleptim znalcem politiky a narodnostnich pomera sttedni Evropy, zvligte zapadnich a jitnich Slovana. Jiz pied svetovou valkou Seton-Watson vystoupil na obranu utiskovanYch Mad'ary, kteti je chteli Opine pomad'attiti nebo vyhubiti, a vydal o tom publikace, v nicht volal k svedomi Evropy. Za svetove valky byl jednim z hlavnich pomeenika *skoslovenskeho zahranienibo odboje.

Ve sttedu, dne 1. listopadu 1939 Depete ze Sofie z 19. tijna udala, to premier bulharske vlady George Kjosejvanov a jeho kabinet, kterY sledoval mime pronemeckou politiku, resignoval. Sdelovalo se, to nepochybne poslanec Stepan Michajlov, ktery je znam svYmi sympatiemi k Moskve, bude poveten kralem Borisem, aby utvotil novY kabinet. * Moskevska depe ge z 19. fijna udava, to jistY ptibuznY zemteleho polskeho narodniho hrdiny martalka Josefa Pilsudskeho a 13 jinYch bYvalYch polskYch dastojnika zateeno bylo sovetskymi ruskYmi autoritami ve Lvove na obvineni z protirevoludniho spiknuti. Zprava, uvetejv easopise Ruda Hvezda, udala, to mnozi z nich se skrYvali v klatterech, jet "promeneny byly na arsenaly" a kde protirevoluce byla sosnovana. * Ve sttedu min. tYdne hlateno bylo potopeni dvou dalLich britskYch obchodnich lodi a jedne tvedske nakladni lodi a tim podet lodi ye valce na moti znidenYch dostoupil 84 s tonal. 370,642.

Velka Britanie stejneho dne hlasila, to jeji bitevnice a letadla znieily tit dal gi nemecke ponorky. Ve etvrtek tohoto tydne ptinesl easopis Aftenposten, vychazejici v Oslo, zpravu, to norska lod' Lorentz potopena byla ye sttedu tohoto tYdne nemeckou bitevnici Deutschland. Bitevnici teto nepochybne podatilo se proraziti britskou blokadouri Anglicke lod'stvo horlive po ni patra. * * Jak bylo sdeleno v techto dnech depe gi z New Yorku, jsou zastupci francouzske a britske vlady ptipraveni objednati ve Spoj. tech za hotove nejmene 5,750 letal hned, jak embargo bude odvolano. Francouzska, mise, nachazejici se nyni ye Washingtone, je autorisovana objednati 2,750 letadel, a britska mise, jet ptijela v minulYch dnech do Kanady, hodla objednati 3,000 letadel v tovarnach ye Spoj. Statech. Letadla tato s motory a vybavenim budou stati asi 350 milionu dolara. Vice jak 1,300 letadel bylo objednano temito dvema zememi pted vybuchem evropske valky. Merle jak polovina jich byla dodana pted uplatnenim neutralitniho zakona. Sdeluje se, to take nektere neutralni zeme maji v zameru objednati betadla v americkYch tovarnach. * * New York. — Ve Spoj. Statech bylo zji gt'ovano, do Jake miry jednotlive spoleenosti a trusty vyutivaji patenty, aby si zajistily monopolni postaveni ve vYrobe i obchodu. Ukazalo se na pt., to Fordovy zavody udeluji license na sve patenty ate v prubehu let nevedly tadny spor o poru:s'eni patentnich pra y . Naproti tomu se ukazalo, to General Electric Company a Radio Corporation of America maji patent na elektronku, radiolampu, ktera je neobyeejne trvanliva. Ale tyto spoleenosti patent neprovadeji, elektronek tohoto typu nevyrabeji — protote by na tom nevydelaly. Stave. se dosti easto, pramyslovY podnik s velkou finaneni abed koupi patent, kterY pak neprovadi; zaji gt'uje si, aby tento patent nekoupila konkurence. Mnohdy vYroba podle novYch patent y by znamenala nutnost ptedelat zavod od zakladu na jinou vYrobu a proto radeji patent, kterY by mohl mnoho znamenati, se koupi a pak jako mrtvY odpodiva v zasuvce. * * Jak sdelii v minulYch dnech zpravodaj chicagskych Daily News M. W. Fodor ve sve depegi z Haagu, utiva nemeckY generalni stab slovenskeho vojska k stratni shine na hranicich Holandska. Podle tito depe ge dva slovenske pluky konaji pohranieni slutbu mezi Aachen a Erkelenz. Zpravodaj udava, to tito sloven gti voja,ci jso uhladovi a prosi o chleb holandske obyvatelstvo. Divno pry je, to nedesertuji. Jsou vgak prilis vzdaleni od sve vlasti a deserce do neutralni zeme znaeila by jejich internovani ptipadne pro zbytek valky. Nevzdavaji se patrne nadeje, to pozdeji povolani budou zpet do sve vlasti. V jitni east holandskYch hranic Winci buduji konkrytovou obrannou linii, na kteretto prici je zamestnano 12,000 pravidelnYch delnika a mnotstvi tak zvanYch pracovnich bataliona. Je ztejmo, to se s touto praci velice specbi.

e stfedu, dne 1. listopadu 1939.

Co se lige na

svete

M. W. Stirling DYBYSTE pozorovali domcrodce z vjrchodK ni Afriky, jak pojida kobylky, divili byste se, jak mu jen projdou hrdleni. 1V1t2ete vZak bit ujifteni, to vaa od por oroti jeho pojidani kobylek neni niCim proti hnusu, jet pociti on, kdyt vas uvidi jisti vejce. Eekl by vam, to pajidati vejce je hrozne, nebot' vejce je budouci kute. TentS1, domorodec z Afriky by se velmi divil, kdyby videl Evropana mazat si maslo na chleb.

Vykonal jsem sawn nekolik pokusfi s pcjidanim zylatanich jidel. Snedi jsem jednukobylku.

AvAak nikdy jsem se nemohl odhodiati tomu, abych snecil pinou rnisu susenych kobylek, jak to eini Indiani kmene Shoshino v Nevade.

Pokougel jsem se tea jisti eervy a nonravy, jet' pojidaji Indiani kmene Porno v Kalifornii. Da y rch ponrav se d.ave. Otem jako -kaus :en kadla, aby byly posluthe a pelrn f: se chovaly, podobne jako nak deti dostavaji bombony.

Civillsovane n.arody pojidaji raky sladkovodni i rnai'ske, Zivaeichy, kteii se viastne itvi mrchami. Naproti tomu walk se jim jisti kobylity a eervy, kteti jsou vlastne velmi alstotni ZivoZichove a 2ivi. se 'Lstou rostlinnou stravou. Primitivni ■.4.1ovek je velmi ptekvapen tim, ze elovek civilisavanY nechce jisti kabylku, avigak sni raka.

Nektere n.arody nechteji pojidat ‘dobytek, jehot se uaiva, pro line fleely.. indove nejedi maso dobytka, kt.eri pro ne Nona Ameritane by nemohli jisti kon.e. Dornorodci ye vSichodni Africe piji kra yske naleko, avgak nebudou jisti hovezi maso. Jejich podivnm zvykern je, ze delaji maslo a kra yskeho mlOka, avak nejedi je, n3ThrZ uZivaji ho k mazani vlast.

Nepochybuji o tom, Ze beloch by uprostted pougte zahynul hladem, obklopen spoustou organickeho Zivota. Indiani, obj"Tvajici horke pougte jinni Kalifornle, anajji 'aedesat raznYch rostlin, jet jim poskytuji potravu.

Jako pfiklad takove rostliny jest kaktus zvanS7 "century". Vypada velmi nelakave, jako hnizdo bodo.k.ri se stonkem rastouoirn pod nimi.

Indian vycho yanY v poli.sti vaak vi, to mlade stonky s kvetern a ki•ehlte vninni listy se daji vyjmouti a pojidati vaPerre nebo peaene.

Primitivni fide jsou velmi vynalezavi v torn, jak uciniti z nechutw'ich, hoff .kjj.ch a odpuzujicich veci veci jedle. I-IctkY manioc jest driletitou zakladni potravinou v poitti teky Amazonky. Indiani vyperou jedovate s,lotky vodou dostanou z neho chutnou a vYCivnou potravu.

2r aludy ptimo se strorrra jedi jen veverky, avgak Indiani v jinni Kalifornii je suit a no specialnim ,..c getteni z nich delaji mouku na chleb a na koldee.

Primitivni a pravekY elovek mei v dennim tivote mai° vYhod nad zvitaty, dokud se nenaueil zachazeti s nastroji a zbraneini. Nedovedl honiti rychlonoha zvitata a nemel drapy a tesakY. I kdyt byl schop en. zabijeti vetgi tivoCichy, nemel nastrojt na jejich rozatvrceni.

Jeho prvni patravou bylo al'ejme ovoce. jet posbiral na ketich a stromech, nebo nalezl na zemi. Maso se pravdepodobne nautil jisti ze, kdyt to odkoukal od zviat. Jakmile se naueil zhotovovat nastroje, mei nsotnost prona.sledovat fetal a vend druhy zvirat. Doba takoveho pi-izptisobeni pravdepodobne trvala milionu let.

Zda. se, ze v torn, co lido uznavaji za vhodna k jidlu, neni Zadne logiky. Lide jedi patrayu jen takovou, na jakon jsou zvykli. Nave druhy potravin se zav:-.5„deji jen zvolna.

Videl jsem Indiany kmene Jivaro v jinni Americe, kteti si ptipravovali jidlo jedine z mravenal. Mravenec ma pitemnou kotennou ptichut'. Zjistite-li nekdy, to nemate doma soli nebo koteni, ptidejte proste hrst mravencri.

Zkoug el jsem to take nekolikrat, jente jejich shut' jest trochu pfilit ostra pro nine.

Strolls

VRBTN tIC

Vfrod vac' noeL ,

Jiti Mucha.

TECHTO dnech je tomu prave rok, co nag narod proCival nejvzne genefg1 chvile sveho Zivata: Prave pted rokem, z 'Atka na sobotu byla vyhlagena v eskoslovensku v geobecna mobilisace.

Vzpominame si na ty dni pine to komysino- sti, kdy jsme jiz chodili po ulici podobni stinum . a kdy jsme hiedali v otMch vgech kolemjdoucich alespoii trochu nadeje nebo posily?

Schylovaio se jiz k tern nejhorgim vecem. kde se o nas hrala odvand, ale beznadejna hra a my, kteti jsme vedcii, to neni prava ben zbrane v ruce, jsme byli nuceni vy6kavati jako odsouzenci jaky ortel padne. A pak pamatujete se na veeerni yysilani rozhlasu, kdy se nahle ozvalo v-Sistratne: Seekejte u sv3ch pt.ijirnaeri. Nasleduje driletita zprava!

Mijely minuty. Jedna ke druh y jako by zakoneavala nenavratnou minulost, ze ktere se nyni maji skladati tiety. A pak, do ticha vag ich ptibytkri, do gumu kavaren, do taneenich sini, do ulk a k yojenskYm stratim bias prvni slova 'mobilisace!

Zbrari do na gich rukou. to bylo pravo jit na dosah. Zbrari, to byla rovnost a rozhodovani, ktere pgeglo na narod. A odpoved' na tu noeni yYzyu byla, jakoby nikdo po ce13"Tch dvacet let nebyl nieemu jinemu nil, net-li tett) chvili. Mobilisace! Svolani vsech ve jmenu v geho, co n.arn bylo svate. Svolani celeho naroda pod prapory, ktere se chvely nedoekavosti.

Ta noc byla boutliva, a velika, jako svatek, jiste, to se podobala one v Betleme, kdyt se narodil Spasitel. Nikdo citem nebo rizkosti netil sebou. Byl jen oech, Slovak, tak jako by vlada pohtbila vgechny rozdily. A net vysvitl den, stall jit muti na svYch mistech. elezny pas kolem vlasti se sevtel. Stall, Cekali — ale neni dnes vYroei smutmich dob. Jen to slavne noel z patka na soboty.

Tehdy jsme byli moci, ktera drtela v gachu temne sily Evropy. Byli jsme kliCem k miru a pramenem viterstvi. Pamatujete na Hitlerova slova, kterak vypoeitaval katist', ktera mu padla do rukou v "Ceske zbrojnici?" Pamatujete se na tisice kulometri, na miliony nabojri, na protitankova dela, letadla,- tovarny? To vge neslo viterstvi. Proe musel uplynouti hroznY rok mezi vaerej gkem a dne gkem? ProC nesmela deska vYspa zabraniti Utoku od severozapadu, aby se nestal smrtelnYm problemem nagich souseda? Proe nesmela Ceske. v3ispa zabraniti utoku od jihozapadu a drteti v nehybnosti ceIi chobot? Proe nesmela francouzska letadla pteletovati neptatelske tzemi a ptistavati na desitkach na gich bezpeenYch letigt'?

Ne, je sines jen vyroCi velike noci. Neputujeme k nove Bile hole. Zapomerime alespori my, co jsme zde, na ten rok, delici jako propast dva svety od sebe a pokraeujme tam, kde jsme se zastavili one soboty rano. Sly'Site? Hlasy polnie. Narod je opet ve zbrani. Mut muti po boku! Kuptedu! Na g den ptichazi.

"Halo! mluvim s Cislem 45? Dobra, — tady pan Cikrna 2 bytu pod vami. Poslouchejte — ut pet hodin mate u vas hosty. Me to nerugi.

Ani hulakani a dupot me nerugi, ani gramofon, radio, klavir a zpev. Ale desne nerad bych se opil, a proto vas datklive 26,dam — ptimithejte trochu vice .ovocne gt'avy do toho ginu, kterY ml sem kape stropem!"

•

Bavily se dye paniCky v parku: "Nate deti chodi spat se slepicemi," vypravovala jedna pani. "Vase taky?"

"My nemame slepice." "oloveee, mne boll zub!"

"Tak k doktorovi a yen s nim!"

"No je, ale ja si myslim, to by to bylo gkoda penez, kdy je tady v nedeli posvicenska tancovaeka!"

Poclivuhodnit nalezigte sta,roegyptskych papyrit..

Staff kronikaki nam zachovali popisy velkich bitev, nebo zajimave anekdoty sea avota slavnYch lidi, napisy, vryte do kovu, nebo vtesane do kamene ,obsahuji davne zakony, nebo vyilCeni Ufednicke a vojenske kariery vynikajiciho jedince, ale teprve zbeZ"ne zapisy na ktehounkYch dnes listea'cich papyru narn pkedvadeji antickY givot v pine jeho giti a kvasu. me tu ttedni hla geni venkovskYch tatedniku i prisne rozkazy Ustfednich soukrome dopisy i svatebni smlouvy, nebo dokonce '&01ni idohy staroveltYch tCCku. Nejvice papyril se nem zachovalo v Egypte, kde je neniCila tak vlhkost, jako v ostatnich 66.stech antickeho sveta. Neni proto divu, ze jit od rekolika desetiletI podnikaji velke archeologicke expedice nakladne vYkopy na misto starovekYch vesnic, aby ziskaly zlomky papyrri, z nicht nekdy k velkemu svemu fitasu_ Ctou take za stracene jit pokladane dilo zna.m 7ch starovek35.ch spisovatelii, ueenctii, drarnatikri a. basnikri. Nejznamej gi takove nalezi gte papyrri je u staroveke vesnice Oxyrhynchu a na nekolika mistech v okoli Fajumu. V teehto krajinach byla kdysi yes Tebtynis, dnegni Um-el-Baragat, odkud si kalifornska universita odvezla, eetne mumie krokodilt. Nejvet gi ptekvapeni ygak neposkyt1 pravidelnY 1j2kum, ale nemila nahoda odvateni katisti. Jedna z krokodilich mumil se ptelomila a z dutiny trupu zvitete zadaly yypadavati svinute stare papyry, jimit byla vyyrhnuta tela vyepana. Vesmes to byly stare odlotene soudni spisy a p., ktere byly z Ukedniho archivu vytadeny jako makulatura a prodany mumii. Papyry byly pomerne dobte zachovany a jejich konservace si nevytadala zvla gtnich ,cnatgeni. Hate pochodily stare papyrove "listiny", ktere byly prodany zhotovitelrim ozdobnS7ch masek na hlavy mumil. Ti slotili nekolik vrstev papyru, dfakladne je slisovali a zalili sadrovou brnotou. Horni plocha byla potom s vet gim nebo men gim vkusem pomalovana pestrYmi barvami, mezi nimit nechybelo ani poctive zlato. V nekterch museich se pokou geji o rozloteni takove masky a o vyjmuti jednotlivfmh papyrii. Je to velmi namahava a nesnadna price, vy2adujici velke trpelivesti a zru.enasti. Vfisledek je vtdy pochybnY; v nejlep2im p2ipade, nedostaneme cele kusy; jake motno vytahnouti z ritrob munrifikovanYch zvitat, n3-7brC jen drobne ritrtky a zlomky.

ZVETSUJI SE N1,71.14 SKUTEttNg NQIIY? Za poslednlch patnact let Ize pozorovat napadne zvetgovani chodidel u elo yeka. Na vysvetleni se uvadelo s oblibou, to lide dbaji vice zdravi nohou, to si vybiraji veni a pahadlnefg. obuv, ktera dovoluje chodidlcim zeneji se rozgitovat.

Do jiste miry je to pravda. Ale pkehlitely se mnohem di letitej gi ptiebny. Statistiky ukazuji, ze dne gni generace , (muti i Cony) je v prrimeru o 2 at 5 cm vyggi net ptedchozi a o 3 at 7 kg tetgi.

Nute,'Cim vetgi je eloyek, thin vetgi ma i chodidla. Ze tento proces pokraeuje, je •idet ze skuteenosti, to nohy dne gnich deti jsou vetgi net nohy rodiCC, kdyt byli detmi.

Pak je tu jegte jedna dfiletita skutetnost.

Je to dlana. V poslednich tticeti letech se tyrda dlatba stala nerozluenou souelsti mest.

Kdyt noha dopada na prutnou ptirozenou zem, acme povoluje vice mene narazu. Kdyt vgak noha narazi na tvrdou pridu, musi povolit noha. Nasledek toho je, Ce se rortahne do delky a do Ligky. 61ovek, ehodici pravideine '/O0 takove neprutne pude, dostane nakonec slabs hohy jsou clerk a gird net normalni, protote vazy a svaly- v chodidle jsou ptetateny.

Po deseti letech se °pet potkali.

"Milt' pravila, "pamatujete se, jak jste mne tehdy tidal o rukU a ja_ vas odmitla?"

Usmal se: • "jak bych se nepamatoval

vtdyt' to patti k in3Im n.ejkrasnej gim vzpom in kam !"

Straw+, 4

Ve stiedu, tine 1. listopadu 1939

Vite, jak zit?

Dr. Alexis Carrel. , ESTA641 jenom zit. Pottebujeme jette raN dost ze Zivota. A radost ze livota piedpoklada zdravi. Bohulel, ze jen velmi malo di se tai opravdovemu zdravi a vi, jak si je udrlet. Domnivame se, le zdravi je jenom trpne osvobozeni od nemoci. Zapominame, ze je podmiriuje elnoroda livotnost a sebedrivera, sila a vrile k boji, k lasce a k tvoteni, zapominame, M zdravi je podminkou pfekypujiciho rozkvetu zivota, projevujiciho se jedineenou schopnosti vytvatet Stesti.

Blayne v§ak zapominame, ze pojem zdravi zahrnuje jak telo, tak i dua. Podmifiuje je nejenom odolnost proti nemoci, nejenom fysiologicka vytrvalost a schopnost k mimotadnYm vykonam, ale i moralni sila a dukvni vyrovnanost.

A piece, jak gt'astni jsou jil ti lide, kteti se mohou pochiubit alespori dokonalYm telesnYm stavem. Statistiky z doby svetove valky ukazuji, ze jen 53 procent americkYch noviekri se tallo dobremu zdravi. V roce 1930 bylo zji gteno, M z 45 milionfi americkYch deti je pies 10 milionri pod minimalni zdravotni vedle mnolstvi dalAich deti s vadnSi m a neokttovanYm chrupem, zdutelYmi mandlemi a podobnYmi vadami. Mt12eme klidne•iici, le ternet polovina dospelYch ptislu gnikri civilisovanYch narodu trpi nemocemi.

Moderni elovek vgak pottebuje, vice net kdykoliv piedtim, dokonale zdravi, nebot' musi vydrlet nebSrvala vzru geni, hluenost a zmatenou splet' dne/niho spoleeenskeho okoli; jsme jak v praci tak i doma, nezvykle ptetlieni starostmi a nevrovou finavou. Proto nemtiteme posuzovat zdravi — jak 'easto dela i lekatska veda — jenom s diste fysiologickeho hlediska.

Du6evni a mravni zdravi jsou stejne nezbytnYmi znaky pine vyvinute lidske osobnosti. ,Je na Case, abychom se jil zbavili mylne domnenky, M se telo sklada ze samostatriSrch organt, naprosto odli/nYch od duk. Nate telo vzniklo z nepatrneho vajieka, slo/eneho z jedine buriky. Tato burika se rozdelila v dve east, jel potom pokraeovaly v dalt;: im deleni.

Tento delici proceS pokradoval tak dlouho, se pine vyvinulo cele telo. Tak se zmenila jednotnost vajieka v mnohonasobnost; av gak puvodni jednotnost trva i nadale v dospelem tstroji i vedomi jsou harmonicky doplriovany spletitou siti nerve a nervovYch sttedisk, jako' i hormony, znamYmi chemickSrmi posly, vysilanSmi /lazami do vgech easti tela.

Zdravi zalezi vlastne v udrleni teto neporukne celistvosti. Zavisi jak na zdatnosti organU, tak i na harmonii jejich vztaht.. Zdravi se na pkiklad zhor gl, kdy kornateni tepen zmeng obeh. Prase tak se vkk zhor§i, kdy/ hnev, obavy nebo strasti vySinou z roznovahy vegetativni nervovY system na gich ritrob, mozku nebo srdce.

Lidska einnost je soueasne telesna i dukvni. Telo a duk jsou jeden celek. Choroba gtitne /lazy nebo nador na mozku se mohou projevit dukvnim nebo mravnim pomatenim. 0bracene zase duSevni poruchy easto zaviriuji poruchy 2aludeeni 'Cinnost nebo krevniho obehu..

Zdrave telo lije v klidu. Nepocit'ujeme jeho einnost. VSechny organy jsou opatteny neobydejne citlivYmi nervy. Jejich prosttednictvim vysilaji ticha poselstvi samospravnYm nervovSrm sttediskrim, zvlatte pak fisttedi mozkovemu. Tato podvedoma poselstvi dodavaji livotu barvitost. Pied nemoci mohou v nas vzbudit pocit blilici se poruchy. Vychazeji-li ze zdravSTch organ& naplriuji nas nevYslovnym Stestim — radosti ze /ivota.

Nemfaeme dobte upravit dokonale syuj vot bez urditYch znalosti techto cestieek v lidskein tele. Tuto znalost v gak neziskame ani z nekolika knih ani od lekalskYch specialists.

Nabuderne ji teprve proetenim mnoha knih, anebo odvahu provozovat vgeobecne lekaistvi.

UrditYm zasadam bychom vgak men vgichni rozumet. Uchovani nebo flabyti zdravi vy2aduje totil vuli k poznani a viali k jednani.

Zdravi je podstatne osobni zaletitosti. Neda se koupit ani u lekate ani u lekarnika me je ziskat jenom za cenu neustale vlastni pozofnosti a soustavneho osobniho KaidY z nas se musi fidit hlavnim v geobecnYm pravidlem: vysttihat se v gech jedn! Tyto jedy mohou pochazet zevnitt nebo zvendi.

Pete o zalivaci Ustroji, hlavne vyvarovani zacpy, nakazy zubu anebo jinYch chronickYch nakaz, zabrani otrave zevnitl. Ptedejit otravu zvendi. je jiz mnohem obtilnej gi. Ptedpoklada odvahu k zieknuti — anebo alespon podstatnemu omezeni — kouteni. Vyladuje silne rule k zieknuti se piti mnoha cocktailn pied jidlem anebo ye chvilich znaene imavy.

V modernim 2ivote se uhva hodne uspavacich prosttedkii. V fade ptipadu jsou v gak jejich teinky mnohem zhoubnejgi ne2 nespavost, ji2 mail odstranit.

Zdravi je takove, jako je na ge schopnost vyaivat podminek okoli anebo chranit se proti nim. Zmeny okolnich podminek uvadeji v tinnost zvla gtni fysiologickY mechanismus — ptizpilsobivost. Tato funkce dovoluje organtim unit rychle prostledku, jm2 mohou relit nove situaci. Kdyt na ptiklad stoups vnej gi teplota, zabrailuje automatickY mechanismus dalgimu stoupani na gi vnitini teploty. Stietneme-li se s neptitelem, ptimeje hnev 'Lazy. aby zadaly vyludovat do krevniho obehu urdith substance, zvyg ujici krevni tep, tlak krve a mno2stvi cukru, pottebneho svalum jako paliva k Utoku nebo °bran& Podobne je tomu s bakteriemi.

Jejich vstup do telesne tkane vyvold reakci zpilsobujici jejich znieeni.

Tak (lava ptizpiisobivost organismu silu k boji s nemocemi a k udr2ovani vnittni harmonie i pies vg echny zmeny-v okoli. Vytrvalost a odolnost roste, jakmile zadneme silit ptizpUsobovaci organismus soustavnYm cvidenim to je bojem proti okoli a okolnostem. Zdravi je vlastne vYslednici nati schopnosti prizpiisobovat se okoli a okolnostem.

Jsme le mfdeme lit v podnebi teto zeme. Je neobydejne ptiznive, protole ptinagi sttidani chladna s teplem, de gtii a snehu se sluneenim jasem. Plipravili bychom se o jeho ptednosti a blahodarne neinky, kdybychorn chteli zit v ptili g teplem, suchem a stejnomernem podasi jak doma, tak v made, v automobilu a podobne. Nag e pokolka pottebuje drsnY dotyk boute, de gte a paleiveho slunce. Udr2ovani styku s pfirodou v gak vyladuje charakterove pevnosti a soustavneho Usili — nekdy sta'di na ptiklad ptivstat si o hodinku a projit se gvilnYm krokem po parku.

Vg ichni zname vYznam peee, jiz mame yenovat strave. Vime, 2e chemicke latky, nezbytne k vYstavbe zdrave a silne telesne tkane, ziskame ze smi gene stravy — derstve zeleniny, ovoce, obilin, mleka a masa, a le je. nemusime 'doplriovat nakladnYrni farmaceutickYmi vyrobky. A piece, jak east° se vyhYbame vani zeleniny a salatil, i kdy2 vime, le je organismus pottebuje. Na ge zdravi je na gi odpovednosti. Uvedomujeme si tuto odpovednost a splriujeme ji opravdu rozumne a dnsledne?

Nak zdravi je zavisle je gte na psychologidkYch a spoleeenskYch okolnostech. Men bychom se stte2it pled eastSimi vzru genimi, ustavidnym menenim zvyka, prilis eastYmi navStevami kin nebo staleho poslouchani radia, varovat se ptiliS hludneho prostfedi a zbytednYch starosti. Dale bychom meli ulotat svemu vnittnimu ja ptisna pravidla denniho telesneho, mravniho a daevniho usili, zasady podestnosti a nesobeckosti. Je nespornou skuteenosti, ze zakonik dukvni hygieny je temet shodnY se zakonikem mravnosti. Neni vlastne konednYm fikolem lekatstvi plispivat k vYvoji

lidskych bytosti, jel by nepotfebovaly lekanernocnic a oSetkovani?

Zaverem bych pak chtel zdravi tela a duSe nevi koneonYm cilem. Jeho vrcholnY qznarn je v torn, le dava kaldemu silu a mot k vyvinuti vrozenYch schopnosti a k dokonalemu sehrani jeho livotni role —at' velike nebo male — v dramate livota. Pies to, le lemohou . znaene zicpSit naSe zdravi, ,piece jen bYt zdravYm- je pledevaim nalim ukolem.

Prot nevychovavaji lekalske gkoly vedle specialistt jeSte lekale. rnajici rozsahle pochopeni elcveka jako celku a schopne poueit nas, jak bychsm mohli ziskat co nejvice telesneho a duSevniho zdravi?

Mel: bychom tyto vci znat, ponevad2 nikdo za nas nemule spirit nas hlavni itkol — b:;'t zdravYrni. Z vlastniho zajmu bychom meli vyvinout znaone vsili k sebepoznani a unit nabytych poznatkU k svemu individualnimu prosp•chu. Dasaleni tohoto cile vSak vyladuje osobni usili , a osobni disciplinu. Je nesporne, se ram tot, vynalolene usili vyplati. Mnoha lidem piinese pokoj ad rtznYch nemoci, ovSem pak dokOnalejSi radost ze tivota.

LOTYSSKO DNESKA.

LotySsko bylo pled svetovou valkou provincii byvaleho carskeho Ruska. 17. listopadu roku 1917 bylo prohla geno za republiku a prvni volby v Loty gsku se konaly 17. dubna 1920. Podle seitani roku 1930 mei° Lotyasko 1,900,045 obyvatel. Hlavnim mestem je Riga. Z ostatnich mest jsou nejvetSi Libava, Dvinsk a dalSich pet mest ma vice nel 10,000 obyvatel. Asi polovina veAkereho lotySskeho obyvatelstva se zamestnava, zemedestvim, priunyslem mleanYm a potravinovYm. Lotyasko bylo jil pled valkou dulelitym producentem Mu. Podle statistiky z roku 1914 sklizen lnu v LotySsku dosahla 275,000 tun, avlak po svetove voice klesla na 70,000 tun, kdyi lotySskYch farmalt1 uprchlo ze zpustoSene zeme. V race 1933 st;lidilo LotySsko 183,tun paenice, 355,100 tun Zita, 195,000 tun jeemene a 330,700 tun ovsa, 1,402,600 tun brambor. V temle race dosahl lotySskY vYvoz masla 34,494,000 liber v acne 560 miliont K. 50 procent tohoto vYvozu spelo do Velke Britanie a 40 procent do itiSe. Podle censu z roku 1933 bylo v LotySsku 370,200 koni, f,'55,800 kust hoveziho dobytka, ',14,300 kusil ovci a 585,900 kust veptoveho dobytka. — Podle statistiky z roku 1931 bylo v LotySsku 3,02 priimyslovYch podnik0, se 66,000 zamestnanci. Cedulova banka lotySske republiky byla zalolena 1. listopadu roku 1922. V roce 1934 byl obeh bankovek 32 miliont Pozemkova reforma z roku 1919 zabavila ve prospech statu pildu lotyaskYm latifundisttm, kterYm do roku 1925 nebyla vyplacena 26.dna. nahrada. BYvali velkostatkati meli v gak pravo &let v majetku 125 akril z bYvalYch syYch statk0. Zabavene pozemky byly pronajaty drobnYrn pachtYlum. V race 1925 bylo propachtovano v LotySsku 3,383,900 akrii ptdy a 889,200 akrit pddy je ye statni sprave.

NejdalelitejSim odvetvim pramyslovym krome vyroby papiru a sirek je zpracovani dleva.

LotySsko se syYmi vybornymi komunikacemi ma velky yYznam pro plepravu zbo21. do Ruska.

311 pled valkou Slo 21 proc. ve gkereho ruskeho dovozu pi-es Lotyasko a 28 proc. veSkereho vozu. TM nejddlelitejai lotygske pfistavy Riga, Vindava a Libava jsou vybaveny nejmodernejSimi technickYmi vyrnolenostmi. Ptistav v Rize ma pet ledoborcil k uvolriovani plistavnich vod v zimni dobe, kdy piistav zamrza. LotySske obchodni lod'stvo se skladalo z 98 lodi, se 190,000 tunami, ze tfi motorovYch elunti o tonal 1000 tun. V roce 1933 do vSech lotySskYch pfistavii zakotvilo 2625 lodi o celkove tonal'i 1,235,000 tun.

Obyvatele Loty'aska se hlasi ze 76 procent k protestantskemu vyznani, 18 procent jsou katolici a ostatni baptiste, ee gti bratti a jina, vyznani. V roce 1930 bylo toliko 3.2 proc. negramotn3"7ch.

"Mate honebni licenci?"

"Ne. jenom •ididskou."

"Tak smite stfilet jenom na

e sttedu. dne 1. listopadu MO. 0.1111.41mo•own■■•• ■ .m.ovmaro.o..a..11130..1.1..•1•01111110.41111.4111111.

Oda dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskoverau VSrboru k viastrumu roznonnuti.

Vygehrad eislo 48, Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratti a sestry!

V naafi posledni fadove schuzi mel jsem nakizeno, bych v gecky bratry a sestry timto dopisem uvedomil, aby se co v nejvetoim poetu dostavili do pfi gti schuze, neb nam ptipadaji volby atednika na pfiSti rok. Bratti a setry, dcstavte se co v nejvot gim poatu, neb kdy budete ptitomni, tak tim si zvolite dobre sve atedniky a akednice, neb kde jsou v "ride dobti atednici, tam v ga krasne pokraeuje. Hledte bratti a sestry, ji g to diouho nebude, co zase nam uteee rok do minulosti, a co jsme vykonali za ten rok? Zda-li jsme pracovali pro dobro nagi Jednoty? A co bratti a sestry, jsme mezi sebou bratrskou a sesterskou lasku pestovaii? Tak jab se patti na spolkoveho bratra? — Mnoho a mnoho jme nedeinili, a proto ptijd'te jistotne do pti gti schuze, ktera, se bude odloSTvat prvni nedeli v mesici listopadu, t. j. 5ho. (v padu gpatneho poeasi o tS7den pozdeji), a tam si zvolte dobre a praciovite aredniky, na ktere se mutate spolelinouti povedou nag fad ve prospech dobra a lasky.

Bratti a sestry, pamatujme, te to nedinime jen pro !Ids, ale pro na gi generaci, ktera nastoupi at my zde nebudeme. Proto vtdy v bratrske a sesterske lasce pracujme a jest-li nektery bratr a sestra snad ueini chybu, od-put'me a nepanlouvejme, neni z nas zde ani jeden, abychom byli bez chyby ,a chyba se de, vady napravit.

Proto se jiste dostavte do pfi gti schuze dne 5. listopadu do sine fadu Vy gehrad, dislo 48., S.P.J.S.T. na Bayersville.

S bratisl*n pozdravem a na shledanou dne 5. listopadu, jsem jako vgdy K. F. Chalupa tadovSt dopisovatel.

Fort Worth, Texas.

Ctona redakce a etenafi!

Jelikot ut byla uvetejnena jmena v techoslova,ku pi. , Paulovou, ale je:ste ne v gechna, tedy ja chybu opravuji. Nemyslim, te chybu udaala zarnyslne, ale jest to tak. Je gte pied zalbLenim odbodky S.A.C.T. dal p. F. Obal mernu muai 25c co zapisne do sdruteni, on to byl prvni co to dal a doposud jeho jmeno nebylo uvetejneno. Dale, pti °slave vSTroei otevfeni nasi sine, mi odevzdala pi. Joe Juranove, st. 50c, co zapisne do S.A.C.T., tedy za sebe a za p. Joe Jurana st. Kdo byl pti gti co ptistoupil nevim.

Pigi jen • kdo dal me= mugi nebo mne, osta.tni vypige tajemnik.

Dale chci napsati: Vy v gichni, kteti Ctete Vestnik, jisto jest, te kdyt umite Cesky tigtenS7 Vestnik pteeisti, te jiste ve vas koluje eeske. nebo mora yska krev, proto neuzavirejte srdce pro 253 a pak 10c mesiene pro ubohou starou vlast. Netikej tadnY — "at po valce jo, si poglu. komu budu chtit!" Kdo pone tem, kteti nemaji vabec tadneho v Americe? Proto bud'me radi v gichni, te jsme gt'astnejgi, to jsme zde, a s laskou dejme ten 'etvrt'ak. A pfijd'te do nagich schuzi a pracujme spoleane proti Hitlerovi.

Pi. Polagkova, pisete, to zajimal navrh Tatarovica. Motna, ae zajimal ty, kteti nechti na S.A.C.T. nic dat z lakoty. Ja myslim, 'te nema bit pro to aadny 0ech . nebo Moravan nebo Slovak, kdyt ptijde do na gi schuze elovek jinonarodovec, kterY te veci bud' nerozumi o co se jedna, a jestli vi °a se jedna a zumyslne ripe a nic na to neda. Ten at' tam nechodi a nechodi naziobit druhe, tab jak ut to stale. A my takovemu nemame tieskat, jak by tekl, lotthvi co prospegneho.

Botikova.

VIISTNIN Rad Ennis, aisle 25.

Cana redakce Vestniku a dlenstvo tadu Ennis dis.25.! — Oas utika, jako voda a my vgichni budeme zas o jeden rok star gimi. Na druhy mesic nam ptipadaji vSrrodni schUze, proto katO dobrST elen mel by /Vti techto schAzi ptitomen.

Vy, bratti a sestry, kteti jste se svSrmi poplatky pozadu, jste tadani, abyste si svoje poplatky zapravili, by nag br. teetni mohl aspoti jecinou za sveho Utadovani nam hlasiti, te vtichni ni jsou vyrovnani. To by byla zprava, ktera by nits ohromila, nebot' na g br. Adetni vtdy ohlaguje mnoho-li elent je dlutno. Proto vyzSrvame, abyste se vgichni s tadem vyrovnali. Druhou nedeli v listopadu, dne 12., budeme konati vSTroeni schtzi. Pti teto schuzi budou voleni fitednici pro ptig ti rok 1940, proto ptijd'te vgichni do schuze. Zaroven nam ptipada na rok 1940 sjezd nagi velke Jednoty S.P.J.S.T. Proto pti vST rodni schuzi budou voleni zastupci do ptigtiho sjezdu, tedy se v gichni dostavte a volte vyslance jenom takove, kteti na pameti maji vzrust a dobro Jednoty, by ztstala a pokradovala xu predu v tech zasadach, na kterS7ch byla zalotena. Zo.roveti na g divadelni kroutek Sboru Mladete cviei peknS7 kus, kterST chce sehrati dne 5. listopadu. 2adam dlenstvo a ptiznivce dobreho divadla, by nas hojnou nav gteyou poctili, nebot' to je nejpeknej gi odmena za namahavou praci ochotnikti, kteti divadlo cviei. Jette jednou vas vyzSrvam, ptijd'te vtichni na divadlo do Narodni sine dne 5. listopadu.

Zadatek bude v 7 hodin veoer. SrdeenSr pozdrav br .redaktoru a v gemu elenstvu magi Jednoty, John Hrabina.

Rad Pokrok Sweet Home, Cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Jit ptigti schuzi nam ptipadaji volby tadov:(ich iitednika a jest povinnosti katcleho elena neb dlenkyne, aby se do schuze dostavili, jestli je jim motno, a zvolili si atedniky, co by pracovali pro dobro tadu a cele na gi Jednoty. Hlavni yeti jest, aby se eleni dostavili, co jsou pozadu s placenim svYch funrtnich poplatka. T.Ttednikii tadovYch jest povinnosti uvedomit elena, kdyt jest tento pozadu se svya kdyt se tento neptihlasi, jest mi suspendovan dle natizeni stanov. Proto se nikdo nemate zlobit, kdyt jest upozornen, ze je se svSani poplatky pozadu. TakovSI Glen by mel by bSr ti rad, te jest upozornen, aby neztratil svoji pojistku, neb tadnY nevi kdy to zubata ptijde a sebere nam na'geho nejmilej giho tam, odkud neni vice navratu. My, jakotto Cleni a elenkyne na gi mohutne S. P. J. S. T. vime dobre, to lep gi pojigteni nemateme dostat a pH torn nejvetgi Slovanske. Podporujici Jednota ye statu Texas, nejenom te jest zarueena naaim statem ,ale zaroveri poskytuje pojistky levnejAi net obchodni poj. spoleenosti. KaidY Clen a lelenkyne by meli pracovat a brati o ni zajem, uvedomovat organisatory a napomahat jim pti ziskavani novSlch Menu. 6im vice nas bude pHbYvat, tim vive budeme mohutnet a nave solvence bude stoupat. Vefim, to de gti bide a Ceske deti patti do desk3ich spolka.

Souhlasim s br. I. J. Galliau, o C'em pi ge v poslednim eisle Vestniku. Br. Gallia byl prvnim ptedsedou na gi jednoty, a musime dati vtechnu Best natim starSrm afednikum nagi Hlavni tfadovny. Nagi Jednoty nemage se rovnati tadnS7 jinST spolek nebo organisace a pfieinou toho jest, te na ge Hl. LTr. pracovala svorne a tady Maly to same, a my musime jiti v jejich glepejich, abychom dale staveli a drgell. co nagi pfedkove vybudovali.

Jegte chci ptipomenout, to se mute delegat voliti do na geho pfigtiho sjezdu, tab jest tadoucno, aby hodne Menu bylo ve schuzi pHtomno.

Zajiste je yam jig znamo, to jsem organisatorem nagi S. P. J. S. T. a jestli mate nejake vyfizovani s hlavni Afadovnou. obrat'te se na mne, z nageho i z jinSrch facia, a vtdy yam milerad posloutim.

Mnoho zdaru nag mohutne S. P. J. S. T.!

Vag, Joe N. Morris.

LondSin. — President dr. Bene g se vratil do LonOna a hlavnim sidlem Csl. zahranieni oclbojOve akce zfitStane LondS7n.

Straus O.

FRANThaTM A FRANTIgKAM. Povidal mi tudlenc jeden jeden muj ptitel: "Tak ti mam, elovede, pro tebe velke prekvapeni". — "Jeminkote! Co ut zas?" zarval jsem a strachem div jsem neusednul. Ja, totit ut del& dobu z piekvapeni vSrbec nevychazim. A vtdycky po katclem takovem ptekvapeni je mi obydejne nanic. 'Ale nekvi a nebledni, elovrdo," povida mi s iismevem, "co ti ted' poviin je docela ptijemna vec." — Tak jsem se zahledel do jeho fismevem rortatene tvate a honem jsem shledaval nejakou znamku A gklebku a tagkatiny. A protote jsem neshledal nic, co by mile snad mohlo ptizabit, tak honem povidam: "Tak pospeg s tim yen!" Cot nevidi g, te mute trefit samou zvedavosti mrtviCka?" A to jsem takova sdilna duge, ktera si nechce nic pro sebe nechat a jak se like., "srdce jako z masla main", talc vam to tady v gechno co vypravel zdeluji. Ptisunu Ise ke mne bate a tajttpinjim halsem meal: "Vig, te mame u nageho tadu Pokrok Houstonu C. 88. celou hromadu Frantikt?"

"Ty mys116 jako celou tadu Frantikii, ne?" povidam ja na to.

"Pardie, vtdyt' je to jedno, hromadu nebo tadu," ujigt'ujicim tOnern mne poueuje. A abych mu nemohl skakat do teal, tab dodave.: "A zavti hubu, Ohne na nohy."

Tak jsem zavtel hubu a napjate poslouchal dale, co z nej vyleze.

"Tot nekolik bratru a sester se dohodlo, uspotadaji pro vgechny Frantiky u na geho tadu v sobotu 4. listopadu veer "party"."

A te se mi zase mezitim huba otevfela, talc mne z ni vyletelo: "A co Frantigky, ty nechame doma?"

"Ale houby," povida, "ty ptece patti do toho take."

"Tot to jó, tot to jó!" Honem jsem si pospiti/ jej ubezpeeit, to jsem s tim srozumen.

"Tak tedy ty pardy budou v sobotu ve6er 4. listopadu pod heslem "At' tiji Frantove a Frantigky!" Protote vim, te si to nenechag pro sebe, tab to prosime na ge sesttieky a hospodynky, aby ptinesly sebou nejakST vs'7robek sveho kuchatskeho umeni. Zaroveti v gichni, kdot budou miti eas se sueastnit, jsou srdeene zvani."

Aby pry byl jisV, to jsem si vgechno zapamatoval, tab jsem to muses v gechno opakovat.

Budou pardy, budou, pod heslem: "At' tiji Frantove a Franti gky!" v sobotu veeer 4. listopadu v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood a katcIST je srdedne zvan.

Zaroveri oznamuji vgem elenum kroutku "Hlahol", to schfize kroutku bude 2. listopadu, t. j. ye Ctvrtek veeer v 8 hod. v sini tadove.

John Stareala.

Rad Cesky Prapor, Zislo 24., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Timto yam zdeluji, byste se dostavili v hojnem poetu do pti gti schOze, neb v teto schtzi bude volba zabavniho vSrboru pro rok 1940. Tedy se dostavte v hojnem poetu a zvoite si vS7bor die sve chuti, anebo jestli jste spokojeni s dosavadnim vStorem, ptijd'te a dejte jim to citit, a jestli nejste s nim spokojeni tab jim to dejte take citit. Take upozortiuji ty, ktefi jsou s placenim poplatky pozadu, by pamatovali si je zaplatit. Take ti, kteti maji piljeky na certifikaty, pamatujte to dat do potadku. Poeasi 'name doposud je gte suche. Meli jsme tady poslednni dobou dve male spr gly a tak motna te ono se to pomalu nauei pr get. Tak se zatim mejme v gichni dobte. S bratrskSrm poChas.n Navratil, taj. zdravem, Rad Rozkvet, eislo 62., Galveston, Texas.

Ctene sestry a bratfi! — Timto varn na vedomost davame, te poildame taneeni zabavu a site prvni tuto zimni sezonu, pH ktere se ut snad nemusime potit. Zabava bude potadana v sini K. of P. Hall, 2120 G, v sobotu dne 4. listopadu, v 8:30 hod. veCer zaeatek a konec ye 12 hodin. Uctive zveme okolni fady, v gechny Ceske spolky, vgechny desko-morayske rodiny a jejich sousedy. Hudbu obstare. Syncopators orchestra pod fizenlm pana kapelnika Louis Midulka z vvnarton, Texas. 0 sluSnS7 pofadek, zakusky a obeerstveni postard se zabavni vSrbor. Tak vas jegte jednou srdeene zveme, ptijd'te se s nami po krajansku pobavit. S heslem Zvitezime! vas vtechny zve, Zitbayni vtbar‘

Atrana

ZDARILA OSLAVA PIONtRiT V SEATON. Dojmy jake si katdY navStevnik z 'Leto krasne a srdedne oslavy pkines1 doma, zajiste, diouho mu utkvi v pameti. ZvlaUë tern pionYram, k jich t pocte tato slaYnc.,st byla zajiste ye svych sr;ficici , 1-• zasithu tech, jet jim tutc, 3 LI 1:tr3L kaZali. Prato jsou diky Stranne postarali, aby to:L3 a srdeene byla uskuteCnena.

-op ptieisti zabavnimu v'boru v s:e seaou br. J. J. Mikeskou a tat F. J. kterY byl obiadnikem a z ylat,te horlive se sta.ral, aby vesmes v gichni pionYti byli dobte pohosteni. Hlavni zasluhu o pohosteni mely nate Ceske dobre hospodynky, ktere kuch-yne .mnoho chutnYch bokrrna a to v ti:Oreevem mnot,stvi, te to skoro nebylo rn.otno kam. • lotit. Take byla eels tada tech uptimnYch duti, ktere tolik • -veci donesly, te jim i s tam mutiekove museli ip0mahat. Darkyne byly, co do kuchyne otispeIly: pipi. Terezie Martinek, Karel Motlo ya, Pay. efeik, Vlasta Jet, Anna Jet, jos. Kotrla, Tom .TalaSek, J. F. FojtaSek, Joe dimek, Ed. Chlapek, J. F. Dana, Fr. Chudej, J. H. Bartek, Oto KriStynik, Vinc. Motl, F. E. Hejl, Jerry Chupik, C. F. Motl, F. C. Motl, Adolf Orsak, T. T. Sefeik, J. J. Mikeska, F. E. Hejl ml., J. F. Junek, Joe Coufal, Francis Hejl, Joe ,Sefaik, Joe Orsak, Anton Vitek, Tom Mikeska a Jerry Dana.

V kuchyni a pti obsiuze hortü vypomahaly tyto hospodynky: pi. Johnny Peenik, pi. Terezie Martinek,- sl. Levie Martinek, pi. Tom Mikeska, pi. Francis Hejl, ,Di. Jerry Chupik, Em. Junek, pi. V. J. Hejl, pi. Klara Hejl. Na -venku v kuchyni a nalevne: pi. Joe Pechal, pi. C. F. Motl, p. Joe Kotria, p. K. Motl, p. Albert Martinek, p. Jerry Chupik a p. William Kotarek. 0 peknou yYzdobu sine se postaraly pi. Jerry !Chupik, pi. Emil Hejl za ptispeni s yYch sesttiCek, za co jim fad vzdava srdeene diky.

Nebudu milYm atenardm presne popisovat cely program, cot jit uCinhl br. redaktor Fr. Mouaka ptedeSlY tyden. Chci jen vzpomenouti nekterYch z ylaW yYznamnYcla uddlosti z teto nadmiru zdatile slavnosti. V peknem programu se pekne uplatnila i naSe seatcnska mladet, ktera, sve ptednesy pekne Cesky ptednesla. Na tu nak Cipernou omladinu jsme take hrdi a a pevne doufame, te budou jednou dobrymi vtdci v natl. Ceske spolkove drutine a clobrymi pracovniky pro naSi Ceskoslovenskou yetev. Br. Fr. Hejl ptedstavoval po fade reeniky a na pr y -nimstebr.pduJMiks,terY vital ptitomne hosty a te st dojemne promluvil k pionYram. Dale ptedstavil hr. Ed. L. Marko., UCetnika naSi Hlavni ti -tadovny S.P.J.S.T., ktery srdeenYmi slovy podekoval faclu H y ezda Texasu za pozvani a promluvil i k pionYram, vzdav jim dik za to, te te mlade generaci s yYm prakopnictvim usnadnili lepSi byti net men oni.

Promluvil test v anglicke Peel. Daleirn slavnostnim teenikem byl nat reclaktor bratrskeho yestniku, F. Moueka, ktery se sveho dkolu zhostil znamenite. Nejen Ce je vYbornfqn redaktorem, kterY nat bratrskY organ yypinuje krasnYmi a vecnYmi redakenimi alanky, jakct I zabayni Cetbou, ale je i vYbornym teenikem. SrdeenYmi slovy promluvil k natim pionYrdm a ye sve dchvatne, melodicke teal vzpomenui test natich trpicich krajand, kteti tam ye stare viasti dpi pod patou barbarskeho tyrana. Vtak plus to, te pevne vëti, te narod nat opet povstane, by volne a svobodne. Rekl to tak ptesvecidive y ettecky, te zajiste v katdem vzbudil ptani, ket by se to stalo a to hodne brzy. Krasne uznani natim CeSkYrn osadnikdm projevil net okresni soudce p. Wesley Dice, a projevil poteteni, te mu bylo popY;ano v tak yYznamnY den mezi nas zavitat. Take nat star y pionyr br. J. F. ,T9efeik vzpominky sve z dab pionYrskYch nam aC krajne lrozechven nad dmrtim sveho mlléka take- pionYra, kterY byl v sobotu, • zrovna pted slavnosti pochovan, ktere se nedoekal.. Ve -vtpothinkach na sveho tvakra p. Jana Dukatnika Casto mu dojetim vlhly o fei a svelikYm ptemahanim podjal se sveho keenickeho tkolu. AC, jak nam ye sve CeCi pravil, te nemel velkYch Skol, piece sve vzpominky zajimave nam vypravel, Mezi jinYm vypravoval, jak se do talc) r.FSTai Tat.WI

VESTNIX krajiny s volkymi potahy. Jake svizele musili zakoukti brodice Sc pies rozvodnenou 1eku s vozy tatenYrni voly, ptivazavSe vozy provazy k sobe, by jim je voda neodnesla. Pki dojemne vzpomince na svou matku, ktera, na bkehu nakikala a lomila rukama, ste2i potlaeil sve pohnuti, 1:;.tre i na posluchace dojemne pusobilo. Vypravel dale jak musili kopati studne, s jakYmi svizely a mnohdy narazili na smrtici plyn, kterY, kdo jej do sebe vdechl, ztetka vydechl. Vypravel mnoho daltich zkutenosti ze tivota pr yinch prtikopnikti v teto krajine, o kterYch by se Bala sepsati velrni zajimavo, kniha. 0 vtech tech strastech tech prvnich osadnikt, jimt byla ddelem tetka. a namahava, prace, kdyt volskYini potahy vSe- rrrusely vzdelavat, takte ten prostY dobrY lid s tim volkem, jak humorne nam to p. J. Sefeik tekl, zrovna srostl. Dnes, v Jobe traktora a autornobild se te mlade generaci ani nezda o atrapach jake musili zativati jejich rodiee neb dedove. Proto by si jich meli vatit a mit je v acte, ze jim svym ptieinenim usnadnili lepsi byti v teto krajine, kde s mnohYmi tetkostmi museli prolamovat tuto kdy kaceli lesy a s temi volky promenili lesni panenskou padu v arodna pole. Dale by se mnoho pouene latky pro tu mladet naeerpati z teto pou6ne predna,S'ky. Daltirn teenikem byl p. Karel Sjmek, star to prakonik, ktery o mnohem nam povedel; Skoda te pro pokrodilou dobu vice ze svYch pameti nam povedeti nemohl.

Byl vS'ak na fade je gte dalti reenik, p. rev. J. Rundus, kterY nam pieced ze zapiska rod. LeSikarovy, z.jejich rodinneho vzorneho a Wast neho mantelskeho tivota. JeSte net ukoneim ma,j dopis diutno ptipomenouti, Ce v'Sichni pionYti i s jejich mantelkami byli krasne a bohate uhosteni, za cot tadu vzdavaji srdeenY dik. zaroved tad vyslovuje srdeene diky vtem, kteti jakYmkoliv zpasobem ptispeli ku zdaru teto oslavy. Prime' zabavnimu a potadajicimu vyboru v Cele s bratrem predsedou, bratru F. E. Hejlovi, kterY peelive o pionYry i o jejich pohosteni se staral a test v Uloze obta,dnika v predvadeni teinkujicich a teenikti VSestranne hledel uspokojit. Dale zasloutene diky tad vzdava, pi. Jerry Chupik a pi. E. Hejl, ktere se s yYmi sestkiekami tak pekne vystrojily sid. Srdeene diky test jmenem tadu vyslovuji vsem darkynim, jet tak hojne prispely do kuchyne, test tern kteti pracovali a pornahali, kdekoliv jich bylo tteba. Zaroyen nernalY dik zaslouti Ueinkujici omladina a teanici, jakot 1 hudebnici z Granger, kteti pCi bohatem obede tak pekne natim pionYrum sousedskou zahrali a sl. Evelyn St'astriá ku pocte natim pionYrum krasne zazpivala.

Odpoiedne jsem se tam setla s mnoha milmi ptately a znamYmi, s nimit mne bylo milo se pobaviti, i nova poznala. Bylo mne potetenim seznamiti se s manteli P. S. 8krabankoz West, s pi. Jan Hrutkovou, taktet z West. S p. a pi. Jan Kostohryzovymi, kde mne pi. Kostohryzova, potetila zdelujic mne, Ce rada etc me dopisy. Dale mne seznamila pi. K. 8imek s jinYmi Otenatkami mYch dopist a sice s pi.

Jan Adamek a pi. J. H. Ventreek, obe z Granger, ktere si ptaly poznat dopisovatelku do Cechoslovaka. Take se vtdy rada sejdu s milou pi.

Fr. 1Viouekovou, ktera vtdy vzpomina, jak jsem ji vypravela, kdyt jsem co kratkY Cas sem prijeta a tedy hodne zelena a anglicke fedi neznala, jen toho co me ma tvakrova Pavlinka naueila, Sla kupovat vejce a to tak, te mne obchodnik rozumel, te chci sekery a mot se divil, te jich chci hned celY "dozn". Na to vtdy jak se setkame, se smichem vzpomina. Take jsem se tam setla s pi. Sylvou Bartkovou a jeji dcerutkou Matyldou, ktera pted lety ke mne chodila do eeske tkoly a jiz je to pekna sleeinka, jen obtt'astnit nejakeho mladeneeka. S pi. Bartkoyou jsme se jit dlouhou dobu nevidely a tak jsme si mely co povidat. Take 's pi. Klinkovskou jsme si trochu Popovidaly, take se malo kdy sejdema a tak jen na nejake chini ve , rnette.Tak jsem zaZila: v kritlitt k rasnou pionYrskou-oslavu, jakoz i mnozi druzi navStevnici, at na to -2e- do rte radosti i trochu mrzute pkihody jsem zakla. Mantela jsem poslala pro jakesi \Teel domil a mel na caste po dvakrate nehodu, kdy2 mu praskla guma. Ale vtdy ochotnY p. Fr. Matush, aC byb prave v nejlep2i zabave, zajel s mantelem do sveho zavodu a tarn ocbotne mantelovi y ypomobl. Diky In11,

Ve stkedu, dne 1. listopadu 1939 e jsme se pak Wastne dostali domtt a veCer po uklidu jeli zpet stleastnit se taneeni zabavy, ktera se tat' vYborne vydakila.

K. FojtaSkova. fad Stefanik, eislo 112., Houston, Texas.

Koneene jsem se zmohla zase na par tadek.

P01-ad prace dokola. To ut asi vkcko nese bah tivota, vklijake ty starosti a radosti, zvla,Ste v torn spolkovern tivote.. Mame tento mesic pinY smutku hokkosti, ale jak ut to v poslednim aisle psala Rdtenka, Lebrova, nic nas nezastavi, "byli jsme a budem". HezkY dopis Rdtenka psala, piny citu, a ja vetim, te se katclemu ten program libil. Ted' jsme zas natli novou dobrou zpevaeku mezi Sokolkami a sice Matenku Vajovu. Ma velice peknY a silny hlas. Elitka Cikald 'Let pekne zpivala ukolebavku a Lilian Sopeakova ptednesla based opravdu s citem, "Vern' at do smrti". Nate male taneanice poprve samy vystoupily a sice Lilinka Kelarkova a Verutka Vajova. Jen se devaatka Cidte, je to pro vat'. pottebu a nati radost. Program byl dosti dlouhy. Musim yam oznamit, te tteti nedeli t. m. sehraji u tefe.nikti zase pekne divadlo, cot bude oznameno ptiS'te. Na Hod Boti Vanoeni bude sehrano zase neco, nad Cimt budeme vtichni pytni. Tet v nedeli 22. kijna byl krasnY tiv obraz s detmi, kteki zpivaly a sice: "Spete bratti od Zborova, klidne v hrobe svem. Co jste pro nas vydobili zpatky dostanem. Od 8umavy at po Tatry, od Labe at k Dunaji uslytite rodne brary, kteri volaji: "Nat tatieku Masaryku, na sve deti spolehej, do boje za republiku kdy chcet si je zavolej. Ptijde prapor za praporem, vtichni budem volat sborem: Nat tatieku Masaryku, na sve dal spolehej." To byl opravdu citovY obraz a ja, dekuji vSem, kteti nam byli programu napomocni. Cisla, ktere jsme musell vynechat, nechame si pro pritte. Hudba byla vyteend. Jak Cikam, p. Cmajdalka a Dybalovy jsou snad nejlepti orchestry zde v jitnim Texasu. Nezapomente na tieti nedéli v listopadu a na vanoeni svatky. Na. zdar!

K. Ctvrtnikova.

PaNt. — Popularni CeskY politik, zakladatel strany narodnich socialist& vynikajici turnalista a viastenec nejeisttiho zrna — Vaclav Jaroslav Klofae — zemrel v talati jako abet' nacistd. Byl zateen s mnoha vynikajicimi Cechy na zaaatku valky p1-es to, te lekati varovali, te je stars' a slabY, net aby mohl snakti trYten talate. Vaclav Klofae narodil se r. 1863 v Nemeckem Erode, pc) studiich ye svem roditti a universite v Praze stal se elenem redakce Narodnich Lista. Jit jako akademik venoval - se vetejnemu tivotu a stal v popledi pokrokoveho studentstva. ZesnulY byl poslancem na ritske rade a' upozornil na sebe jmenovite v delegacich teemi o zahranieni politice v Bosne a otazkach armadnich. Vykonal nekolik cest na Balkane, do Ruska, do SibiCe a na bojitte mandtuske vypuknuti svetcve valky jej rakouska vlada uvrhla do vezeni, kdet, setrval nekolik let. Pied ptevratem odjel s Ceskou delegaci do SyYcar a po jeho navratu sveteno mu organisovani branne moci eskoslovenska, ktere provedl ye smyslu novYch pomerii, eimt si ziskal jako prvni ministr narodni obrany znaene zasluhy. Klofae je dobte znarrt i echoamerieandm ze s yYch na yttev ye Spoj. Statech. Po prve phjel se sokolskou delegaci ze stare vlasti v r.

1909 na sokolskY slet v Chicago a jine Ceske osady v Soustati brzy po svetove valce. Jeho pamatka bude tit v mysli eeskeho lidu navtdy, protote Vacla Jaroslav Klofae zasloutil se o svdj narod, pro nejt pracoval netistne.

Riga, Lotytsko. — Vojentti atate, cizich vyslanectvi v Talinne v Estonsku, kterYm bylo dopozorovati vtahnuti rudeho vojska sovoleno pozorovati vetsiteho Ruska do Estonska, popisuji toto tateni jako doklaci o ne-vYkonnosti rude armady. Nikde nebylo videti tadne zruenosti. Nejmene 20 procent vkch voznic eili tanka a traktoril, tahnoucich vozy se zasobami, pr Y se na ceste "popsulo", pokazilo a polarnalo. Sovetska. vlada vyslala divise pkevatne motorisovane, v nicht vetknou byly obrovske tanky. Tateni., ktere melo byti vykonano ye dvou dnech, bylo skondeno stab ye dtytech dnech.

Ve sttedu, clne 1. listopadu 19N. Crosby, Texas.

Ctná redakee a mile etenatky!

Po nekolika tYdenni prestavce co dopisovatelka musim se zas chopit meho dila, a povedet yam jak se mivam a co delam. A abyste nekdo nezavidel, e bydlim ye meste a nemarn co delat, tak jak jsem to ut mnohokrat slyeela, tak vas zvu abyste mne nav gtivily a ja, yarn veem darn praci, a te to bude prate a skutek poctivY, za to yam ruenn.. Nektere z vas dam do zahradky presazovat jahody, kterym minim letos presadit aspon püi zahradky, druhe zas dam proeivat deky, nebot' zima ut nos vystrkuje, tak jich bude treba, a vas ostatni poku meste prodavat eisla na deky, neb jak vite, byla jsem zvolena predeedkyni pro nã e Bazar, kterY bude ye stredu, den need Dikiivzdani, 29. listcpadu. Jedna deka, ut nam byla dovezena, darovala ji pi. J. Z. Kratka, a jeete d ye druhe marne slibene pro na g deskobratrskY Bazar, tak nam prejte pekne pcoasi a prijd'te nam pbmoct. Je tomu d va tYdny, co ke mne p1ijeli p. a pi. Joe Seasta a Houstonu, e pr' jedou do Eastgate reeeee,.ostli chci s nimi, te rune ptiberou, talljeale jell. Sea,stovi se mivaji dolate a ja, pill n. -O-, Ale drive net Pane nagli, kde se F.-1 zastayili jsme u p. Joe 8eveika„ kudy mame jet, ale slovo dal° si: js:ae barbecue, kurata a makovade -e . u Tak yam j ette jednou petit itna„lsme byli zas na Highland, Te: as, na csi•ve narozenin u pi.

Joe Voldikove, kterd clelaIa velikou hostinu pro svoji maminku pi. Ce,r yenkovou7Ze jsme se meii dobre a bylo mnoho jidla, to neni ani treba popisovat. Tak porad se marne dobie a na gpatne easy Si ani nevzpomeneme, to nechame at pc) vanocich, at bude Ska,rede poeasi a penize pryd, pall budome zase vzpominat, jak jsme se méli dobie a pri torn nam zas kousek veku uteee. Pit v:geckel te veselosti jsme tady men yelikY a moo smutnY pohreb. Dne 16. tijna o 4 hod. rano se tady zabil v automobilovem flattest/ mlady alovek, 28 let stars' Willie Lee Cocker. Jeho mantelka loYivala Vlasta Simkova, je naeinka. Zanechal jednoho chlapce 6 rokti stareho a mnoho ostatni rodiny. Tato nehoda rate by-ti prikladern pro jine a mell by si bide sveho zdravi vice vatit, ale to nikdo nevi, at je pozde. Pani Cocker, prijmi soustrast. Pani Kusakova v Sunny Side, jste-ii ut zdra,va, dasto si na Vas vzpomenu. . Pani Mikeskova vzkazuje, te Vas pekne zdravi a te ona spite k Vain prijede net by psala. Prijed'te Vy, ut mate po praci, tak si udejelte prazdniny. Pani Joe Zaleska v Cameron, dopis jsem od Vas dostala, diky, maloudko chybelo, te jsem tam k Vain minuly tYden nejela, ale necham si to at na rok, at mne ti moji pacholci jeete vice odrostou, to se budu mit teprve dobie a piijedu v aeroplanu.

Ra,da etu dopisy pi. Marie Wondraeove z Caldwell. Preji Varn, abyste Se brzo uzdravila a je:Ste dlouha leta olochacovaIa na g Vestnik a jine noviny. Já rada yyhleclavain Vase dopisy a ya„tim si Vas. Je nas mnoho, ktere eerpame ponaueni z Vaeich dopist, jen at' yarn cit. Bfih zdravi a pevnou ruku, abyste nam mohla je'Ste dloulaa, Leta sloutit.

Mesic listopad, ach jak smutne slovo, veecko listi se stromu shodi; strom odejde spat, aby se uchranil pied velkou zimou. A piece v tom mesici smutnem je tolik veselosti, vtdyt' jsem bYvala v Rosebud jeete co mlada, divka., Byla jsem pozvana, abych byla, co drutiaka na sl.

Terezie Maleikove svatbe. To byl muj prvni krok jit po bcku mladeho mute, kteremu jsem pied tim rnusrJa Dn. i k u na kabat pripichnout a to tak nee'-)5trit stopkarni nahoru. JeSte dnes vidimjak ostatni -7,rutky smaly, a to take byl list,onad a nt nelloitk no.t jsrne take nati svatb ilszeoada nevedel c ni nekdo inc ean fen= roz;,2ee em dva. On 171;71 rad, as ja, jsem Ernaote;ita te 'se neaausi .tadneho doprogoyat, a tak jsnas to odbyli tez svatby, -ale kooleine jsme neueli a to je gte ac tti ve'dery, jedna byla z Buckholts, druhY vee.er z Corent a zas z Bryan Station, tot jsme meli muziky dost.

Nyni ut se snad tall vet svatby nedelaji jako mimo Fayetteville. Slyeela jsem, te tam Lojze Va gkovi dtlali velikou svatbu pro jejich deeru Si. Sidcnie. Ale cot to bylo pro mne platne, kdyi jsem dostala pozvan1 at tit any po gyatbe:

VESTNIK A ted' vas zasvetim do tajemnstvi, ale nepravte to tatInemu, nebot' je to v tajnosti.

Mam pfitelkyni a co my si povime, je jako kdyby to do hrobu polotil. Byla ohlatka v novinach, te je bohatY, te potrebuje hospodyni. Ta jista se ozvala. Za nejakY eas prielo psani, ale psane anglicky, a ja, mela tu test ptelotit ho do eeetiny. Na druhem konci mezi jinYm piee, te je Cech, ale psat se nenaueil, tak potadal sveho 231eteho syna, aby pro neho psal. Ponevadt ta mladk generace zridka kdy dovede eesky psat, tak psal anglicky syn. Pottebuje, aby pro ne nekdo otec zase spOleenici, a tak si vespolek pomahaji. A my tady take a pri tom se teeirne na svatbu. Pomalu sbirame pekany a ukladame na vanoce. Já mam jen jeden mladY strom v mem dvore, ale ten nas ut po tri roky zasobuje ovocem.

Mtij dopis se prodloutil. Neminila jsem toho dnes rnnoho psat, ale ja kdyt zaenu psat, tak nevim kdy prestat. Piijmite tyto proste moje radeeky uprirane, je to kousek meho et'astneho mladi. Tak hlavu vzhilru a piijd'te na nag Bazar 29, listopadu. S pozdravem na vas vecchAnna Orsag. ny, Sokol Fort Worth.

Cteria redakce, mill pratele a etenakil Podavarn varn nejakou zpravu co tu bylo a co teprve bude. Minulou stredu a ptil pate nodine na veCer my a mantele Milanovi vyjeli jsme si na kratkou projitd'ku a net jsme se nadali octli jsme se at v Dallas. Kdyt ut jsme tu, tak te se padivame na Joe IVIilana mladtiho, ale ut bylo hodne na weer, tak mistnost kde mladY hoch pracuje byla zavrena. Ash pied dvema tYclny zase dcera a zet' WulanovYch, mantele Bill Renfro se odsteho yali do St. Louis.

MladY Renfro zde mel dobre zamestnani, pracoval u Helpy-Selpy Store, ale ze St. Louis od jisteho eloveka dostal z ylaetni psani, aby se spakoval a okamtite tam dojel, te tam pro neho maji dobrou praci a te ho tam velice potrebuji. Jestli ho nic nezkiame, tak rriladY mut nekdy bude ye velkem gtesti, cot mu zde ve Ft. Worth veichni jeho ptatele piejeme. V sobotu veeer jsme byli v malem mesteeku na eeske...rn divadle. Tatinek byl 14 let star Y kdyt prijel s jeho rodiei do Ameriky, ten take milu,je Ceske dejiny. Nyni neco o nati nedelni zabave, pri ktere nam vyhravala hudba Raymonda BaCe z Fayetteville, Tex. Neco takoveho ut dosti da yno jsme nemeli v Sokolovne, lido bylo pine vtichni veseli a masek take. hrornadu. Hudba hrala zrovna od podlahy, sit krasne vyzdobena manteli KrenkovYmi, kteii jsou domovniky budovy. Vrele diky path vtem zdejtim navttevniktim i daltim pritomnYm. Z jinYch mest byli mantele Drozdovi s dcerutkou z Penelope a pi.

F. Kocianova, se synem a Anton Galia, take z Penelope, Texas, p. Frances Kret st. z Cister, Tex., mantele M. Prihodovi a jejich dcera a zet' John Kubleek a z Pilot Point, Texas. Zvlaetni dill path pi. Karlikove z West, Tex., te byla tak laskava a ochotna a prodavala nam listky pri zabave pro vYhru nejake y ea Clint udela se nekterY dolar. Diky a dojed'te veichni zase.

Druha, zabava se v Sokoiovni porada 12 .listopadu. V nedeli byli jsme na eeskem filmu v Isis divadla, kde pan Vaeut no deleim Case zavital.

Nazev toho filmu byl "Komediantska princesna", velice peknY a zajimavY kus, ale naveteva nebyla tak nejvetei. Vskutku se tomu divirn, bodova nepatil Sokolu ani tadnemu rad uoi spolku a piece se to nenavttevuje jak by se na nas slutelo. Nat city pracovnik, kterY se nejvice a to zajirna, p. Frank Kubati navrbuje, aby se to zmenilo do druhe divadelni .budovy, te lidi vice pujdou a ze tarn tomu budou lepe rozumet. Net vypada, ze zde meal nami vtcly se vynajde jina prielnai -,nmoh-iirn se 1:env:ter/le dciti ze neprijdou, nab -ekef: v nedeii, dor,ole.dne zarnestnanij ale tech noni tak rimoho. '7edice. se divim tern, kteti pochazeji se stare vlasti, to aspori ti neprijdou jak by meli.-Moje marninka jest rozena v Americe, ale rikala, te kdyi se neco takoveho v jejim meste odehrava, to ona na tom musi byti kdyby musela prodati to posledni slepici. Jeste y am vsem musim neco pripomenout, nevim jak se to stalo,ze jsein na zaponielap ale snad se na trnJe lbIti te jest 14 pouleari

Strana 'Yee. Vzpominam oslavu prvniho 1,1Tooi zdejgi neY6 llcbcoé sine. Nelyt u nas ve Ft. Worth se porada, tak Novell na to :elac kdyt ma priletitost, tak Co viastne chci vzpornenouti se take sikastnili moje sestra a :l ts..kr s tiemi dam': Joe Iviuchovi z Myslint, te pro dnetek toho bude 'asi 6: e a•koneim s pozdravem na redakci, --ktechn d2,JE pt-atele a dtenare a adstavam va;:10 sokolska dopisovatelka, Millie PolaSek. Christi Ls. 79.

Cttni

L jsme listopadovou nedeli v prosinci.

A. KrueinskY, taj.

S

kterY pied dvema lety byl ec Sva,au Ceskoslovenskch. za citelem vydrtovani v Osskoslovensku, Tak odhlasovano Hacionalistfi.

A. C. T. Ti, kteii na a mezi nimiz Jednoty v Texasu, za-

Ho

-

ktere je "samostatnYm" 'c;eikeho Nemecka, ma neduo Czemi, ktere atratila v letedk 111.1 al II T a jet at do zdolani Polska pathlo je.§te mnohem vice. Slovensko 1:1a, if: take kzemi, ktere bylo zna.,7 mo joke to byti zvlaStni odmena,, Siovens: ac. ckeijovalo p0 boku Neinecka proti PcI.. 1 .0 lib slovenskemu vyslanci v Berline d,rn. 1-iSsit:c7 vudce Adolf Hitler.

Neudav a.'•ak, kterel TeS'insko to ma byti, Cast, ktera pattila OeskosloVens ,c.: p•odale...1 emocnili Poláci, nelb talC a:. It za taboo ktorou Polaci rDahodatu'.l rady velvyslancti hned roku Pedle doSiYch alsrav je polske obyvatelstvo stehavano a nove utvoi'er&.1 provincii Zapadniho Pruska a Poznafiska, ktere lakedne v techto dnecia pr'ivteleny hyly I ne`.anecke titi. do vnitrnich easti Polska v roaloze asi 50.000 etvereonich mil, z nicht nepochybne utvoien bude vasalsky polskY stat pod nemeckou nadvladOu. V -: a-uso,i a Pozansku usazuje Nemecko repeeiric ea, Kemee z baltickYch statti. NCkolik ekaai n IT halo rcoatriovanYch Nemctl vylodneo bylo v C,,, canie-iic,,a,im, pod kterYnatto jmenem le polsky pristav Gdynia.

Narvik, Norsk°. — Kapitan tvedskeho parniku, kter 0 pii Ci z Archangelska na Bilern Mori; oznamil, to v tomto pristavu je drteno dvacet cizich lock sovetskyrni autoritami. Posadky nekolika led" maji jit :ttdostatek potravin. Kapitan pravi. , bylo•dovoleno odplouti teprve protestu Svedska, kterY • an odept:enim povoleni jedne ze stejneho vodniho v3"rtlaku opttsN: • ,.:

k znamemu hued ve dvefich, slyMm noel eizi

. .

•

belle 'To nkiji.:t7; prave-, ne-

) FC , ve

pani P-nrqk,aee.

:Pr . ;.•.: .-.".

Moc

RUM

11

&id Jan Rosiekk 'Cis. 110, Kaufman., Tex. .

Ctini bratti a sestry na geho tadu!

Timto vas v'Secky uvedomuji, le budeme konati nagi •adovear schUzi az druhou nedeli v listopadu, to je 12. Mluvil jsem o torn odlogeni schilze s br. pkedsedou a nekterSmi Many a nemeli proti tomu namitek, tak doufam, ge i vy ostatni mne to odlo geni prominete a v plnem poetu se dostavite do schaze dne 12. listopadu o 1:30 odpoledne. Ptipadaji nam volby fadovSich idednika, tak je ileast v gech elan* gedouci. Odbkvame tyto volby ka gclk rok v listopadu, protote v prosinci je nestale podasi a zima.

Pfleinou tehoto odlogeni je, ge chceme slavit v nagi rodine malou svatbu a proto ge nekteti eleni na geho tadu, jak doufam, se ji zaeastni, tak by se nemohli dostaviti do schtze prvni nedeli. Tak na shledanou dne 12. listopadu v sini. S pozdravem, Stepan St'astnk.

Ennis, Texas.

Cteni etenati! — Cetla jsem dopis pi. Pola g ge byli z Fort-kovezFrtWoh,alemS7its, Wotrh v Dallas na divadle, byli na ygtevou v Dallas p. Milan sestra jeji ma a matka, to co jsem videla pak yeeer v Sokolovne, a jak obeas se yarn neco stane, jake je to na Vas v ge dohanet, pomahate na 3 strany, name:Ca se nic delat pi. Polagkova, neb misty v osadach maji toho moc, sine stavi, kostely, a v dne gni dobe je to pro farmete mnoho, ale ka gdk kdo mute, on da, sam. Divadlo sehrane v Dallas v Sokolovne, nazev "Budeme it na veky", bylo pane sehrano.

P. Adolf Jeg v jeho velke imloze sehrati deda pane vge podal. Pani Ptevratilova, babka, tu by '24.dnk nepoznal, ag jeji tee, a ty na ge stare pisne a virbec v gichni herci ye syS7ch Olohach vge podali pekne i navgteva byla velka, pina Sokolovna, a v gichni byli veseli. Hudba tea ptedehravala nam kus co meli hrati na ykstave torn Ceskem dni a co nehrali. Byl pane sehran, dostalo se jim odmeny. Ty gateeky a na nich namalovane, mapa Ceskoslovenska je z Ceskeho pavilonu na vkstave v Novem Yorku.

Je to pamatka, jak sehnali penize ho dostavet, kagclk jste Ceti o torn. Bylo tam te g mnoho malovanS7ch °brazil. Kdo si mohl je koupit, bude miti vzpominku na ty easy. — Pani Paulova, prosim Te dej Tvoji adresu do novin. Jak budu mod tak plajedu k Tobe. — Pani Ermisova, dekuji za pozdrav a ptijdu tea. Jestli sem ptijedete do Ennis, tak se zastavte. Ted' by bylo na Case, aby zpevackk krou gek v Dallas sehral divadlo. Radi posloucharne vase zpevy. — Dekuji redakci za misteeko a zdravim ygechny tam A. Zazvorkova. zneme a etouci Vestniku.

Dallas, Texas.

Mili bratti a sestry!

V nedeli dne 5 .listopadu ochotnici tadu cis.

84. sehraji divadlo, kus ze givota pod nazvem "Bogeneino gtesti". Kagdk si pomysli: Jak asi to 'gtesti yypada? Jeden si je ptedstavuje jako hezkou hromadu penez, druhS7 kdyby byl zdrav, tteti kdyby mel neco maliekeho — a tech ptani je, kolik lidi tolik ptani. A to Bo geneino? 0na vidi je ye svem snoubenci Vladimiru Voskovi, jen to do toho vleze lichvat a vdovec Arnogt Kagak a to ubohe Stesti visi jen na nitce. Ale aby to nebylo jen dojemne, nae pak by tam byl gevcovskk uden a tovary g ? A pan mistr jen do vteho ktiei: "Blesky bo gi, jako tikal kral clay, zatracena slota slepiei! V gacko to postii, lim! A neni se tomu co divit, kdy g on je takovk milovnik kvdtin a pani mistrova zas slepic, at tree,: vyrnysli plan jak to vyrovnat. Nu ale nenWl'iu vain vgecko povedet do ptedu, proto vas vgechny srdeene zvu na divadlo a vim, ge se yam bude libit. Dale, dne 1 . listopadu tad patOdi gabavu ye prospech Sdru geni Americkkch .atchoslovalet v Texas. Sid Pokladnik na ten yeeer hraje s jeho orchestrou zdarma. Vstupne jak obyeejne, ov gem dobroeinosti se meze nekladou. Na tteti nedeli dne 19. listopadu ornladina tadova potada "Kids Dance", kterk je ye velke oblibe obecenstva, Na pti gti mesic je Jerry HoupS7 orchestr, mimo 16. listopadu. Tak to je asi vge na ntigti mesic. Bude-li neco zvla gtniho, tak 0711. 4mirn , Talc na shiedarlou to diBe terra. JeC vaellt!

VtSTNIR Palacios, Texas.

Mill bratti a sestry!

Jak je katdemu dlenu znamo, ie na ge tadova schilze se odbYva kiegdOu prvni nedeli y inesici, tak jste laskave gadani, byste se dostavili co nejdtive, neb na ge odboaka bude odbkvati tu samou nedeli schtzi za tim Odelem, ji nemageme odlokt na pozdej gi dobu. Proto jste laskaye zvani v geci eleni jak nag'eho tadu tak nag i odboeky, byste se co nejvice dostavili neb prace je dost jak na poli spolkovem tak na poll narodnim. Nespolehejte na nikoho, narod void, kdo maga, pomog.

Mili bratti a sestry, kag dk mel by si pteeist dopis p. A. V. Mikesky z Houstonu, kde pige: "Jeden Cirian dal nam na osvobozovaci akci $1.00". Mill ptatele, kde je vase srdce a co odelame mi pro na g vlastni narod? Mili ptatele, jestli vy sami neminite nic dat, tak vas gadam, abyste neroz gitovali neprave lgi a nepodporovali nag e Ohlavni neptatele. Vy si s tim nic neprospejete a my budeme praeovat do posledu.

Zde se nejedna o jeden narod, ale o calk suet.

Neni to tak, jak vy to povidate: co mne tam po Evrope, ja jsem rozenk Ameridan. Na to vy jste zapomeli anebo o tom nevite, kolik padlo &vote ne g nagi ptedkove dobyli to svobody kterou dnes pogivate, a jestli padne svobodna Evropa, padneme i my ye svobodne America a potom bude pozde tikat, ja dam tteba i deset dolart, ale jig bude pozde. Je to velice smutrie, kdyg mate poslouchat teenika, kterk vystoupi na teenigti a tekne: ja u g to poeuvam 8 mesict a jig toho mam at po krk. Tato tee nepadla na gadnou iirodarou padre spadla na skalu a nikdy nevzejde. Nevim jake se komu to tee' libila, ale ja myslim, ge moc ne, neb pied nim mluvil F. Hanaeek a po nem F. Nesvadba a ti mluvili opravdu jak pravi vlastenci. — Pani M. F. K. Valove v Houstonu zdeluji na jeji dopis, kterk zaslala panu F. Hejtmankovi, to ja tomu nevetim, ge nekdo tvrdil, ze u nas se neco probiralo.

Ja o torn nic nevim a jestli ja o tom nevim jako ptedseda, tak nevim, kdo by yam co mohl tvrdit, a jestli ge z toho ma Ustiedni Rada v Chicago gkodu, to je vage vina a tadneho jineho. Vage odboeka neni calk Texas a vy jste kdo jsou hlavni ritednici. Nam na torn nestoji, kdo jakk Rabat anebo limec nosi, my pracujeme dohromady. Vy vite, te byly jig tti schtze svolane a na tom nestoji, kdo je syola, jestli ptedseda anebo mistoptedseda a Vy jako vzdelana tena byste si India vzit ptiklad z posledniho odboje, jak jste na konec dopadla v Taylor, dal gi Vam neni tfeba ptipominat.

S bratrskSm pozdravem, Frank Domorad.

Poz. red.: — Bratte Domorade! Pkilo genk listek neuvetejriuji, proto ge by vyvolal nemistnou polemiku. Vec byla u g urovnana a k Opine dohode jiste dojde co nejdtive. Basnik k nam adresuje tyto slova: "na ge cesty mohou byti odligne, jenom vtli mejme jednu!" Vali a ja, ptida.vam k ni je gte kazen. V zajmu svate \red musime vgichni podfiditi rugive nahledy, konieky, vrtochy a pod: My v ohromne vetgine jsme ochotni pomahati k osvobozeni ptitomne porobene vlasti na gich pionYrt a proto, aby nage napomoc byla fispe gna, musime odlotit vge, co by nas dello a oslabovalo. Va ge odbodka va, pkiklad jinym. Pokraeujte naddle v tpine svornosti, nage snaha jiste ptinese uskutedneni hesla noveho odboje: Pravda zvitezi! Pozdrav a zdar!

Moskva. — Volebni vysledky plebiscitu, ktery byl proveden v Rusy okupovand east Polska, jevi, a sovety mail tam oposici. Nove volby budou provedeny v jedenacti distriktech, v nit vladni kandidati neobdr geli pottebnou vdtginu, aby mohli bYti zvoleni do narodniho shromag deni. Oposice vtak tvoti pouze mine net 10% obyvatelstva Rusy okupovanYeh krajt. Mohla dati riajednou svaj odpor pause gkrtanim vladnieh kandida..tt, protoge nerneli protikandidatt.

Austin, Tex. — M. 0. Flowers, 641etk pravnik z Lockhart, jmenovan byl sekretatem statu Texas. Guyerner O'Daniel jmenoval jej jako nastupce po sekretati Beauchampovi, jeho nedavno jmenoval Menem kriminalniho apelaeniho soudu. Statni tajemnik ma plat $6,000 rodne, Flowers je zna.m so politiclq praCOVII4 el e1.1ve-r -: &ra

Ve sttedu, dne 1. listopadu 1939 LondYn. — Asi 3,000 Polakt, kteti jsou ye yeku vojenske povinnosti, bude mobilisovano pro slutbu v polske armade, ktera ztizuje se ye Francii, jak oznamilo polske vyslanectvi. Mobilisaeni rozkaz nema prvni platnost v Anglii, ale oeekava se, Ze Folaci ptihlasi se dobrovolne u odvodni komise.

Berlin. — Ctrnact miliona Zen je zamestriano v Nemecku a Hitlerova vlada oznamila, neekava, ge teny vyhraji Nernecku yalku na "vnittni fronte". Tiskova slu gba delnicke fronty ovetejnila zpravu o "valeene einnosti nemeckYch g en". Ve zprave se tvrdi, ge Nemecko je "mnohonasobne silnej gi nag bylo v letech 1914 ag 1918, pokud se tkne gen." Mnoho gen, jejich mangele jsou na fronte, je nyni v "armade delnic". Ridi obchod svYch man geha nebo jsou zamestnany v zemedelstvi a temeslech. Asi sedrn a pill milionu gen je zamestnano ye statnich nebo soukronVch podnicich. Delnicka fronta pravi, Ze poeet ten, zamestnanYeh v prtmyslu zykSil se o 53% od r. 1933.

Na Balkane °blast StalinovS,ch zajmu se sragi se zajmy Italie. Ne g obe zeme, Rusko i Italie zdaji se miti zajem na zorganisovani "neutralni oblasti od Jaderskeho k Cernemu moti, dosti silne, aby odolala nemeckemu rozpinani na jih." Stalin je mazanY lisak, ktenV die vgeho ptevadi v gechnu vrozenou nem, eekou dynamienost. vgechny Hitlerovy gilene pohnutky proti zapadu. "Zadr gte, vyhladovte nebo Otoete na demokracie, nabb.da Stalin nacisty a zda se, ge si pi'eje pokraeovani valky, ji g by Rusko bylo stranou.

Patig. — Stalin zavedl na vS7chode mimotadne bezpeenostni opatteni. Zmocnil se tti ma1S7ch baltickSTch stata — Estonska, Litvy a Lotygska a s HitlerovSim "branicim se souhiasem" vypovedel nemecke balticke barony, kteti byli hlavnimi nadejemi HitlerovS7ch sna o Velke nemecke Evrope na 1. 7chocle. V nynerg im vyjednavani s Finskem si Stalin zabezpeenje, ze NCmecko se nebude pokoug eti rozpinati se na sever do skandina yskch zemi.

I PRI PET! TROJKACH CESTA K, VYZNAMENANL Na nagich sttednich gkolach byla zavedena nova ueebni osnova a opravenY S'kolskY tad.

Hned v prvnich yyueovacich dnech budou s nim gaci podrobne seznameni. Zejmena bude pted&tan gkolskS7 tad, vlastne gakoyskS7 zakonik, soubor ptedpisil o chovani a povinnostech. Dr. Rudolf Mudroch v etrnactideniku "Rodiee a gkola" uvadi,ze hned v paragrafu 2. se zdfirazriuje, Ze §kolni dochazka je povinna a neptitomnost nutno verohodne odavodnit.

SkolskS7 tad ma take jednu ptipominku, ktera patti vie maminkam, ne g dceru gkam-studentkam. Odev 'take a jejich zevnej gek ma bkti vhoclnSr pro gkolni praci. Skola ma pravo natizovat zpUsob obleeeni. 8kolni tad zakazuje nosit do g koly drahocenne pieedmety. Mohly by nejlepe mluvit ueitelky na diveich Skolach o ptipadech gaeek, ktere pti gly do Skoly s drahocennkmi gperky, sttibrnSuni pudtenkami a v drahSrch g atech. Nejde pti torn jen o nevhodne paradeni, ale o pocity, jake takove veci budi u mend zamotnych spolugaeek.

Co se t,Sree vys yedeeni, gkolskS7 tad vYslovne upozorriuje, to jsou to listiny vetejne, jejich pa. Mani je trestne. Zajimave je, ae v gechna yysvedeeni od primy at do oktavy. pololetni i rodni, se musi nyni ptikladat k ptib1a gce k maturite.

Take klasifikace bude nyni mirnej gi. Zavadi se delkem Best stupn znamek, aspen ye °tartletich. Pet stuprit zakladnich a napominani k vetgi pili, jako stuperi g estk Vyznamenani je nyni pomerne lacinejk. Mohou bit i trojky, jen kdyg je aspon stejnY podet jednieek, pti eerng zpev a nabog enstvi se berou do poOtu. g ak na pt. z nabolenstvi, telocviku, kresieni, psani a zpevu jednieky, nniZe mit i pet trojek a pies to ma y yznarrienani. Ve vy'SSich ttidach oerotoee vLem n;;Lstave , 'Os lare ler.:;-aafa 140V1 110-:ee!'e

Ve stredu, dne 1. listopadu 1939.

JAROSLAV POKORN"1-:

14NT

A Divei

PU1 roku ztravil Jirka u sveho pluku v Oeehach, nejprve v Liberci a pak v Jablonci v dustojnieke Skole. Kdyt vSak S'el do Skoly, SuSkalo se, to celY pluk na Rusku prekl a vzdal se a vetSina tomu verila a neverici byli presvedeeni, kdyt pluk byl rozpuSten a rozdelen do vkch koutil rise, vetS'inou k mad'arskYm a nerneckYrn pluktm. Jirka se dostal k pluku nerneckernu a ani ne za mesic odjitclel do pole. Ztravil tam celou krutnou zimu a na jare byl raven a dostal se do nemocnice ye Vidni. Sotva vtak byl vyleeen, byl poslan nazpet k pluku bez dovolene. Kdyt se o ni hiasil, vysn-ial se mu major.

"Vy, dovolenou? Nepottebujete dovolene, odstoupit."

S tetkYm srdcem odchazel od raportu, kdyt se srazil se Sikovatelem Kuncein. Sikovatel Rune byl na velitelstvi a byl Oechem, trebas se psaval Kunz a mluvil jen nemecky. Nebyl sam!

"PoslySte", zastavil Jirku, "mate-li zbyteenou stovku, mel bych pro vas nee°. "Uhl" byste sc aspon. na rok."

"Co to je?" zeptal se s nedaverou.

"Nechtel byste do letecke Jirka chvili mleel, ale hlavou mu letela smrSt" mySlenek. Na Useku fronty, kde byl, nepodarilo se mu pfebehnouti, trebas se o to dvakrate pokusil, ale kdyby byl letcem, kdo by mohl v torn zabraniti? A pripravil by nenavidene Rakousko i o aoroplan, mohl by mu i jinak uSkoditi. Ale nic z toho nesmel tuSiti Rune.

"Jsem vtak oznaeen p. v. (poiitisch verdaechtig — politicky podezrelY) a tam berou jen naprosto spolehlive," rekl po chvili.

Sikovatel maul jen rukou.

"0 to se nestarejte, mate-li do toho chut', reknete ano, a ostatni je mon veci. Ovkm, bez to stcvky to neptjde," pohledl na neho se lstivym Usineve .m.

"Dobre, dostanete stovku."

"Nebudete toho litovati, budete-li chytry," rekl Sikovatel a odeSel se zahadnYm Usmevern.

Za Otrnact dni byl Jirka prijat do Skoly pro vYevik valeenYch letctt a o devet mesicti pozdeji pridelen armade na Sdei. A od to chvile zaCala hrdinska einnost Jirkova. Stal se yyzveclaOem y e prospech Italia. A rok provozoval sve nebezpeene povolani, anit kdo mei o torn tokni, protote kryl se svou S'ilenou odvahou, s jakou provadel nebezpeene ukoiy. Nemohl by vtak udelati to, co delal, kdyby pomocni'ka, Tonika. S Tonikem se seSel Ye Videnskem Novem Meste jako mechanikem na letiSti a nekolik stovek clokazalo, to Tonik byl mu pridelen jako mechanik. A nebyl jen mechanikem, byl fotografem. Jirka mu vy-volaval snimky, jet bral s vYSr icy na fronts' i za ni a snimky ty putovaly pri preletech fronty k NA STOPS. Jirka pristal a vylez1 z aparatu, dot mu Tonik oeirna, to pro neho nee° ma.

"Co je, Toniku?"

"Myslim, ze nam hori koudel, Jirko. Nekdo• snad to s druhe strany zra,dil. Vyslechl jsem tajne dnes velitele. Hovoril s nadporudikem Voglem, nevedeli o mne. Star' je presvedeen, to nekdo z jeho letky informuje clruhou stranu o tom, co se deje za frontou. VIS, byl to ten posledni nalet, jent ztroskotal a vii kterem Italoye vyrazili drive net my, ktery privedi stab na tenhle napad.

VezeC neco?"

"Ne, vSe•je v -poradku. zpravy jen v noel, kdy jsem si jist, ze nikdo si ne-tz na mem aparatu, co , by chtel vedeti."

TOnik Si, odclecb.l.

"Nenajdou - tedy nic?" `Nic, jen aby u tebe." ".Neboj se, odstranil jsem vkchny stopy. A myslim, to stars' jde pro tebe."

Velitel letky majora3rz dokl k anaratu a Jirka se mu hlasil.

"Mate z Stesti, poileta a jeSte se van tre.,talo ani to j:•

VESTNt K "Je to snad proto, pane majore, to nikdy nepiju. Mohu se pak spolehati vtdy na nervy."

Major se do krvava zardel a blYskl hnevive po nem oenna.

"Rojd'te se mnou, porueiku."

Kdyt major usedl do rozviklane, ze dfeva sbite sidle, pohledl na Jirku tak ostre, jako • by chtel vrelsti, co si mysli.

"Pane porui.c,iku, je mezi nami zradce."

"A co tim chcete rici, mne Mei?" zeptal se Jirka volne a naklonil se trochu. Rozhodl se hned, jak pohledl do cal majorovYch, to bude si poClnati odvatne. citil, to major nic ureiteho nevi.

Major mane se naklonil, jako by dekal ranu.

"Nerikam vam, to jste to vy, ale zradce mezi arni je."

"Proto", usmal se Jirka chladne, "neopakoval by mi to nikdo do oei dvakrate. A ted' poslouchain."

Major byl zmaten. Vatil si vtdy Jirky, veseleho, odvatneho, prosluleho letce a nenavidel ho jako zbabelec nenavidi stateeneho.

"Neni pochyby, ze nekdo zradil Italam posledni valet."

Jirka pokreil, rameny.

"Proe nekdo z letky? Prod ne ze-titabu?"

Majortly oblieej zrudl.

"Myslite, ze ye stanu jsou zradci?"

"Tam, kde jsou "ulejvaci" a zbabelci, mohou bYti snadno zradci."

"Dejte si pozor na Usta, pane porudiku."

Jirka mloel, jen,.se ironicky usmival.

Majority vztek rostl.

"Yeah jsme o tom chystanem naletu jen dva dny predem a v tech dvou dnech byli jste pies frontu jen th. Vy, Vogel a von Hoffmann."

"A prod myslite, ze jeden z nas prozradil, co se chysta?"

Major vstal.

-"Neni to po prve, ze Italove vedeli o nazi letce vice net by mei. Ne, netvrdim, to jste to vy.

Znam vas a pak — zarazil se vtak a pokynul mu.

Kdyt Jirka vykl, zapalil si cigaretu a loudal se k svernu stroji, jejt prohlitel Tonik.

"Myslim, Toniku, ze se rozlouaim s timto mistem. Vahal jsem dosud, protote jsem myslil, cohude doma a to mohu zde bYti utiteenejtii net na druhe strane, ale ted', kdy mne budou hlidati, udelame lepe, kdyt se ztratime. Prirozene, ze pUjdeS' se mnou."

Tonik souhlasil. "To vi'S, to zde nezustanu.

Na druhe strane mohou mne take k nedemu pottebovati. Jen jestli nas pusti."

Jirka, se zamraeil.

"Kdyt to nepiljde jinak,' uletime. Net se vzpamatuji, budeme miti naskok a main nejrychlejti stroj krome Vogla. A pusti-li se ten za mnou, sundam ho. Ale doufam, to to pajde hiadce."

Zaealo se kriti a na nebe vyskoeily hvezdy.

Kolem nich preSel dustojnik. Kdyt zazakila mu v,Ustech cigareta, videli tvat nadporueika Vogia, a opovrtlivou.

"Ten by nas nejradeji videi na Sibenici", rekl tlumene Tonik. Dej si na neho pozor!"

Nadporueik Vogel zakl do velitelova stanu.

"Mel bych chut' se tam doplikti a vyslechnouti, co ti dva si budou povidati."

"Je to nebezpeene. Toniku. Co kdyby to nekcio prekvapil."

"A to ne, nezapomnel jsem na sve indianske kousky", zasmal se. At tam budu, vtlaeim se mezi pneumatiky a celty, to mne neuvidi ani ten, jent se nine dotkne. A citim, to main to zkusit." A net ho mohl Jirka zadrteti, ztratil se Ye tine.

Jirka se zarnraail, ale vzpomenuv, ze jit kolilcrate a za nebezpeenejkch okolnosti Tonik posiouchal, co se mruvi na velitelstvi, uklidnil se a poodeted trochu, lehl si do travy a zadival se na hVezdnate nebe. Co asi delaji. dorria a coma 'nka? A jeste na nekoho si vZponinel, Dva roky nemel o ni jit zpra y. Od te doby,. kdy odeSel na vojnu.

Byla asi dosud ye Francii. Zastihia ji tam s matkou valka a uvazly tarn. Co asi dela? Vzpomene-li si nekcly na neho. A jak asi vypada?

Je ji sedmnact rokit a jiste vyspela v krasavici.

Byla krasna vtdy. on se sevrelo srdce steske.nA i jrne.na, co 1 em

Strana 9.

Byla vlaha, letni noc a vitr val od more a ptineAel v sobe nee° hladiveho. Nekde ye tine zpivala cikada, jinni cvreek a jeho melodicke, hluboke cvrkani znelo podivnYm smutkem. Nekde v dalce vyletla zelene. raketa, zazafila jako hvezdieka a zhasla. Za chvili ozval se dunivY zvuk, za nim druhY a pak vpadly basove patnactky.

Z dalky strelba z del znela jako kovova symfonie. Jirka zapomnel docela, to je to hlas valky, zapomnel, ze mute bYti v nem objeven zradce, slytiel jen a citil.

Mezitim se doplitil Tonik k stanu a lehl si za nej do stinu, vtladiv se mezi pneumatikami za stanem. "kikam yam, pane majore, to je to on. Slidim po nem jit kolik mesica, vettel se mezi nas, aby zrazoval. Je to zaryty 6ech . a nenavidi vte rakouske prave tak jako jeho mechanik. Vyslechi jsem je jednou, nevedi totit, to umim trochu desky.

Tonik tlumene zakiel.

"Nerozumel jsem vSemu, ale piece vim, to by to melo staditi na opratku, kdyby nebylo shovivavosti cisarovy a vlady, jent se mazli s tem'. zradci. Teti se, at to prohrajeme, to budou miti samostatnY stat."

"Pro tohle nemohu ho vtak zatknouti. Potrebuji. dilkazt."

"Net si je opatrite, natropi hahvi kolik Skod nebo se ztrati jednoho dne i s aparatem. Jakepak dilkazy, pane majore, dosveddim varn, to jsem ho videi shazovati zpravu nad tzemim nepratelskYm." "A vial jste to?" zeptal se majir dychtive.

"Dosvedeim to."

"Nenavidite ho, Vogle," rekl major po pomlece, "nemohu se toho odvatiti. Je piece znama jeho odvaha a east() dokazal to, co se zdalo nemotnym. Mohlo by mi to ziomiti vaz. SborovY velitel je mu naklonen."

"Taky takovy desks' zradce," rekl Vogl s neskrYvanou nenavisti.

"Vogle", ozval se major karave, ale dale se nedostal, protote se ozval telefon.

"Co je?" slytel Tonik dychtivou otazku a puzen zvedavosti popolezl at k stanu a prilotiv odi k odstavajicimu okraji, zadival se dovnitt.

Major poslouchal a v jeho tvati bylo zretelne vzruteni.

"Snad, pane plukovniku, to mohl bYt nekdo z jine letky."

"Co je?" ozval se znovu Vogl.

Major ho umleel mavnutim a poslouchal "Zatidim to, pane plukovniku."

"Kdo to byl?"

"Jste prilit zvedavY, pane nadporudiku", rekl major upjate.

"Odpust'te, pane majore, ale vite, to jsem nedatklivY ke vtemu, co se tYka, nati letky. A poznal jsem, to to zprava nebyla prijemna."

"To nebyla. Plukovnik Gruber mi telefonoval, to se dovedeli dnes odpoledne, to nekdo z nas dodava pravidelne italske druhe armade situaeni zpravy ze zazemi. Shazuje pry vtdy aspoil jednou za dtrnact dna sve zpravy dole s letadla. A jsou pry to vtdy zpravy presne a daletite. Zradce sedi i ye Stabu."

"A zde?"

"Natidil mi, abych poslal Novaka ke titabu."

"A nic vice?" zeptal se zklamane Vogel.

"Mam se vtak postarati, aby se ureite dostal na misto."

"Tedy ho zatknete?"

"Ne, pajdu s nim tam sam. Myslim, to ho podeztivaji, ale nemaji dosud jistoty. A neodvatnji se kradikalnimu einu, protote vedi, to je oblibencem jeho excelence pana polniho podmargalka."

"Gruber s nim zatodi, uvidite," rekl radostno Vogel. "Mani pro neho dojiti?"

"Ne, potlu si pro neho jineho. Chci si s vami jetite o nedem promluviti."

Vice `Tonik neposlouchal a plitil se, jak mohl nejrychleji od stanu. Kdyt se dostal od neho na padesat krokt, vstal a pospi gil k Jirkovu stroji, stojicimu ponekud pied radou aparatt.

Bylo suche udobi a stroje zastavaly na letitti pies noc.

"Jirko," zavolal tlumene, kdyt dostihi stroje, "jialO, tidy e i. Vyslechi 1st neoor (PokraeoVaril.)

Strana 1(!

37213TN1E

Napsala liana Mayerova.

OSLECHNBTE Si, heti, divnou povidku, kteon vy-orevel steletS7 Mahie Muharem z reckeho pobreti.

"Chtel jsem bt narnernikem", zaeinal obytejne. Pak vzdychl a pokraeoval, pokuruje vodni bylo to rozumne ptani. Kdo u nas Ye vsi darastl v mute; stejne se jim musel stat. .......b:.: bacon, kteri nechteli. Nekdo ; di pirates:2. Fa r s: .:7‘ anj stall se; namotniky •-•-• J jsenei umiral strachy, te d nanaornic.kYch kalhot.

Ale V g EE' :7-ae byl kus na, delksz I j.ss.'n•ani neve- del, jak do dveti, neba n.atoeit bokem.

A tehd.:-;: se jts naramne snadne stat se tkuner "Marja" it peptone na lad'. Ach, kamaradi, to byla playbo sat, sladka, jako spinene prani. Zato Ivnarja nestala za nic a potopila se te,sne Pr,'277,?Z7Y. Ten kousek jsem ut doplaval rukarna a jests mokreho mne sebral nejakY tlustY kupec. Mel jsem ttesti.

Ten kupec byl Eek, mel hezkou, rychlou talupu a vez1 nelsaaa, nellekl nem kam, neco, nevysvetill co. AT B!.:::ajskena mai vyzvala nas delova a.j..nyaloc.;an na ni peekalt a nechali si prohlet naklad. My proti tomu nemeli nic, 2C•a, ne a ne. Abychom se s aim snao• nutil nas bambitkou k rychlejti p aj. jen poskoeila, ale co je to proti sltikt. 7E a delovemu elunu. Mlasklo to net- nami, pak za nami a koneene prave. do at Rozsekali talupu i s ft ekem a it se dodnes divim, in jsem zustal tiv. Asi mne vytahli a zachrenili, PrOtO2,2 lined vedeli, co se mnou. ZaYreli nine.

MluVili docela podivnou tea ale .preci jsem porozumtl, to to, talupa vezia putky do nejakYch rukou, kterj,77 m by lope slutely telezne naramky. Na. 3 7 7: tteSti se nil podarilo dokazat, to jsem. opravta 'oak hloumr7, jak vypadarn. Pustill d.o valeeneho namornistva.

Natill rarc, j • as je lavt a. kde prava ruka, pochodeva, :J. "; a-nye:coy a uZly,- svinovat pIachty a sansa.... .:jt, Itatvu. Dail Si se mnou velkcu nraci a ja-j. jim vydaril, kdyby si nine v nespletli s velkS7 pen a zpiisobil tako-a nas kapittn ztratil hlavu. ;ea: kormidln., aekoliv jsem tarn, vi Eff. •7. eekal, in se obzylatt' vyznean s ............ Na, neeekal cilcuho. Pre, ye kdyt e ;--",tin ;:J liorrnidlovani neni tak tetka vec, rat."-N2 a aces a zachranila mne tak od nevias z.1. 7ch trestft. Pravda, potopilt Ce n:•jj po epieku stotaru, ale nine so n-.--taTiln a uteci hezky daleho, .' ak .: . hiedat led'. t e•an7; Ejere,na-aria ! na ni Zakesi asaa:a ta po.chope7, " 17-•• - •:j " - a so na.vinich i a J. T 7:7 Tv " nejpodivuhadjnej.a, bia, Cara nad p.S:inou belost byla tortropickYch moth.

11-san: nejas 'tine a vyti via, znai7eate.

Mae a :7; zachranil ohromnY, an•ja plal do Singapuru a jette nad mdi nejradti a by).

na ni opravdu gt'asten. Myslil jsem, to u g tam zustanu navicly. Malem se to spinilo dtiv, net jsem o6ekayal. Jednau veeer nas od zapadu d_chanilo jine torne. :5. a jd. k Tehr77ria nejake shale, kde jsem si uvedornil, te mne mote nechce.

DruhY den jsem dotel k ohromnemu mestu dovedel jsem se, te jsem v Americe..Bylo to San Francisco. Frisko, jak tikaji narnotnici.

A bylo tak velike, te jsem mei strach, to jednoho dne nenajdu ani sena sebe. Ale v takovem mravenitti se take ieccos najde, -na klad lod', plujici do Punta Arena. Jmenovala se "Panama" a vezla zlato.

Jednou, kdyt byla takova floe s tichem, Jitnim kilitem a vtelijakYrni lesky a pablesky na mph, napadlo namorniky vypravet e s yYch prihodach. Kdyt pritla rada na cane, vypravel jsem, co a jak bylo se m.nou. 0 tkuneru, kterY se rozsypal u Provezy. 0 fteko ye talupa, rortrittead delem. 0 zkuteni loth reckeho namornictvaa kterou jsem tak nett'astne kormidloval at na morske dno.

Tu. se namernici small jako th af., Pkij.o ..testavall a na konec 'mne chteli hada do mote, To prate, te se dovedeli, to katda, lod', kterou loom vstoupil, se potopila a mill strach o "Pa, narnu". Muse jsern stirs uznat, to ma,ji pra ydu, Protote "Panama" skoneila p11 me play-be. Udelalo to zlato. V jedne tune se na nas vrhla nejaka loupetna lad' a tak dlouho nas honila mezi skalisky, at jsme na jedno najeli.

Co se stab s namotniky, nevim. Radii mne do mote hned, jak zjistili, he nas honi nejakY nedobrY eert.

Zachranil jsem se, ale trvalo rok, net jsem dotel do Punta Arena. A to jests nebylo- nb platne. Btl jsem se lodi; ne tak o • sebe, jako o ne. Fri torn jsem toutil domtit a plakaval, kdyt vyplouval parnik s dalekYm cilem — Eyropou.

Ale tehdy mne osvitil v , elikY napad a it se dal do hledani. Take jsem natal takovou staran podezrelou "Hvezdu pobreti".

Patovala kde co a jeji posadka byla slotena z tech nejhortich nreemu na mall. Jeji znieeni se zdalo dobrYm skutkem a ja se na ni nechal najmo-ut.

Potopila se u portugaiskYch bran. a nine vylovili rybati. Tehdy jsem se ut stab slavnThn pa vtech inorich, neb3do loth. ktera by mne vzala na palubu. Eikali mi — "lodivod smrti".

A dali mi i jmeno, kteremu nerozumim: Charon.

K nam, na pobteti jsem dotal petky. Od doby spravuji site, barky a tak, co se da. DI.yam se na plujici loth a V,73 am inarn na ty potopene, tlejici a kamenelici na dna more.

Talc ut vite, proe jseno SO nestal namornikern?"

Boj proti utokflm Sahary.

Po americkYch zkutenostech so sezenim stromu a zalettiovanim ploch jako ochrane proti nieivYm fieinkinn piseenYch bouhli, Jttere katd-Y ink zpustoti tire kraje americkYch stattl, se rozhodiy take francoutske a anglicke kolonial- ni Utacly vybudovat na jitnich hranicich saharske poutte obrovskY lesnatY val, kteri by zabranil pronikani pisku k jiu. Po d.fikladnem studiu tohoto problem u dosneli od.bornici k zaveru, he bude nutno vysazet stromy 2.600 km dlouhY pas, kterY musi bYti nejmene 10 km tirokY, ale!,' spinil svuj Jakol. K taniu bude taped:K:1Di zasadit podle odhadu nejrnene 15 miHard strornfi.

Poehvaioval si pan Vothoka: "JA mei letos r.adhernou dcvolencu! NemuEel jsem platit tadnou lazenskou taxu, k Ps jsem ci chodil holy call napadlo, neotrome nudni lide, nemusel jsem davat tadne pitne. No zkratka — bajeene, tak jak jser-: a torn vidycky snival!"

"Kdes to, prosim te, byl?" ptal se ho ttive ptitel.

"Ztstal jsem doma!"

Wedu, dne 1. listopadu 7TOUSIT,NRY 2Tes17.'alt 772dejavicich byly zahrady v souVidefiskem -7 set hlavek sell, Na zelrij•ch zahonse b on j ostatni housenky '..,Jemo2nYm zpusobem 7 zmirnit. Vykopavali strutky, do kterYch naievali petrolej, rortlapavaii housenky, sb.rnovall je na hromadu a Flousenek bylo ytak takove mnatstvi, kat.dY pokus nieeni selhal. Kdyt housenky otraly vtechno, co bylo v zahradach, daly se do pohylan a dostaly se po nekolika zeleninov-SJch poliekach at do blizkosti eintovnich doJo te zejmena darn tabakave retie a na druhe strane cesty pale "Obecni s detskou tkolkou. Hoassnky lezou po zdech domft a va11 se v mnotstyl, be nektere stony don't ,sou jedia :71ochou pohybujici se milion7 so7onte7e. ti.. 1: ::srn'ek, V: :ajl skulinu a s r •! . 3 ds icsltelny Ant ' 7e '7 v oka,mtiku oknas a':.: So do v nespo: oetm::7:. feks viditelnY na lamp kterYm so mei() ;-:.:Dliserik5,7 nedostaly do j:.a lepu se v,:ak zachya pa nick prechazeji 1-!:"Viaii.. selost. :1-7:oueenky se dostaly at do pranikaji dale. tjasj.".b.s, a'.• na ptilehlYch chod-• nit.ich 5o• •us,tya rozAlapanYch housenek. Cb: otetej:"; cjornu tabetkove retie, kteri bydli v zadnim traktu, nemohou ani na chvili otevrit okno. V souvisle yrstve pokrYvaji housenky zed' derma od prizemi at pa strechu.

Protejti obecni dfmn je na torn jette zadni plate domu, Housenky so rot:fatly zou po rimsach a pronikaji do budovy otevvtenmi Teat:a ittea;"ani se chodl do tkoly. Ro&nod:T. na dvory domft diny, bydlici v lsousenky se dostaly i do radeji okay, chodby.

V Unerskern HradL:Sti so rozlezly housenky ze zkuSebniho pole zernske hospodarske tkoly do vtech zahrad v okoli ulice Rostislavovy, preMy je a nyni Is-son pa zdech domfa Pres to, tie dGra'a a be okna jsou po ce.7 se zaviraji IY den i no.c zavrena,' dostaly se housenky i do byta. Zejmena v noel vnikaji do lotnic. V Uherskem Hraditti nek,olik deti lehce onemocnelo. Housenky totff?, vylueuji .zvlaS"tni kterd zpasobuje vyra. ku a mnohdy I puchYOloyy atele, natiraji okoll damn. dehtem a Nachytane 7:1( . usen1:y potom spaluji. sr Nalez Lonskeno roku byly na znamYch diamanto-vs,ch nol-esittfh v Brasilit nalezeny dva neobydjamanty, pozoru.hodne Cejne kosti. Pr:::::; I ! zsablenY diamant, nazvanY ry San An"Minas Bet-:::,ss- 1'7 Soraaes ye vyss.i.:.;e • tonio de 177.5 karats a mechodni 36.5,x311PlE 5.-a:7. a byl tedy ash tak velikY or:oh. Byl upine eirY a pa jako plochY ." --s;;, briliant a vase 80 • vybrsuO,eni ocesn,n. na 8 milionti korun, karata, kter:::7 Svou velikosti a vahou stall na 16. miste ye stupnici diamantt. Nedlouho po tomto nalezu byl nalezen as stejnem nalezitti ;late vetIi d..t.mant, r?:=-5a217 "Getulio Vargas" a SUMntave naplavy branemehou ovtem oil::;!: a, nalootirn tin; byly si"•"- -'•••• • J. ' , vs b:azilskem ---sjarnaluvti di:f.o.n.-a-• of , nalezena, a jejit totaa zpracovanY surca dia.mantit brtlent v ..' j:... statech Minas •• v Brazilii ve ' asafaii Brazilli a podle vases a B .:anedeneho Ire ssaatifta te Sill zdaleka nebliti. se

Ve stkedu, dne 1. listopadu 1939.

OKUD svet svetem bude, katcla radost buD de mit d ye stranky a dokud Vltava techan_ poteee, neutuchne asi spor o W., co je lepe: nechat ji v ptirodnim, lidskou rukou nedoteenern stavu, ãi vyutit jejiho spadu a vodniho bohatstvi ku ykobecnernu lidskemu prospachu. Pied valkou byl ji splavnen dolni tok Vltavy pod Prahou k Melniku a po svetove valce, pi vSeobecnem rozmachu naSich zemi a stoupajici pottebe elektricke energie doSlo i na tok Vltavy nad Prahou — soueasne s plany na jeho splavneni objevila se i my glenka na vyutitI spadu teky. Dnes u je teoreticky hotov plan splavneni Vltavy nekolika stupni ptehrad od Prahy at k Orliku. Prvni stupen u Vranaho je ut dva roky v provozu, druhY nad Stechovicemi je v pine stavba a do r. 1914 ma bit uveden v chod. Vaude jsou kombinovany piehrady s plavebnimi komorami a elektrarnami — tak ma b'ti zabraneno zatopam na jate a nedostatku vody pro plavbu v fete a ziskana levna elektricka energie.

Stavba ptehrady, ktera je nyni v pinem dile prave nad Stachovicemi, dotYka, se snad nejvice vgech milovnika pi.. Indy a stoupenca neporuknosti SvatojanskYch proudt. Byly po svatove valce znovuobjeveny pro statisice Pratana: turista, kaonista, trampa, jsou blizko a petri mezi nencrasnejS1 ileni partie, ktere u nas mama. At zvedne ptehrada u 8techovic hladinu teky o 20 m zmizi pod ni na vtdycky malebne peteje, zaslibena zerne kanoista a kajakatt, od 8techovic at nahoru k Zaboti. Misto peen vznikne jezero — snad budou pak niuset prati kanoiste na n.ekterY jin,Y vodni sport. Nebot' to hlavni — voda jim tam zustane v mnotstvi dostatednem. ' techavicich po dva roky Ten, kdo nebyl ve S a pkiel by tam dn.es, nepoznal by vice ztracenY trampskY raj. Tam, kde kdysi sidlil, mezi vS'emi trampy slavnY ptivoznik a kremat Fabera, vyrostia ut vysoka zed' ptehrady, jejit vidina a hrozba je stra;Sila ut od trampskeho praveku. Dloulaá leta se o tato morove rand v osadach na obou btezich teky mluvilo — prvni fitedni projekty vyskytly se jit v roce 1923! KoneenY projekt pochazi z roku 1935. Duchovnim °teem vodniho dila StechovickYch pishrad je s,ekeni SS:f a odborevy ptednosta mm. vet. praci Mt. Josef BartovskY. Osa ptehrady byla takkka nad FaberovYm krovem vytyeena at v roku 1937. Tehdy bylo natizeno okamtite vyklizeni VSech trampsk'ch chat a to hned v dela oblasti, jit meld ptedpokladane vzduti vody zasahnout. Pro mnohych intervencich dosateno toho, to okarntite vyklizeny musely bit jen chaty letIci bezprosttedne v pracovnim prostoru ptehrady. Nastalo hromacIne stehovani nekolika desitek chat a na podzim roku 1937 se zaelo doopravdy se stavbou ptehrady. Nyni ut je dodelan prvni stavebni Usek na pravem biehu a na levem se zaeina druhY. Stavebnikem ptehrady je teditelstvi pro stavbu vodnich cest, prvni i drulaY most stavby byl zadan firmC Hiava a Lanna, stavi se podia spoleeneho projektu Reditelstvi pro stavbu vodnich cast a tsttednich elektraren. Strojni zatizeni jezu doclavaji Vitkovicke zavody a EMKD., elektricke zatizeni Skoclovy zavody, olejove hospodatstvi firma Janka, Radotin.

Ptijdete-li dries do 8 techovic a odboeite uprostted obce, u krasneho noveho telezobetonoveho mostu na silnici vlevo, jdete pa nove silnici na levem btehu Vltavy vsttic ru§nernu mravenitti stavba ptehrady. Za poslednimi etechovickYmi dorny je nejprve nova, dvoupatrova obytna budova pro atedniky a zam6stnance zdYmadla. Pak po tete strane tyei so jako ttipatrovY dam azka, vysbká stavba: na nizke telezobetonove klecl Spodivanci telezna, konstrukce, vynInenti dtevenYmi stenami.

Lokomotivy polni drahy k ni ptistrkuji a zase odtahuji kady vozikri, je to tovarna na beton a zkuSebna betonu. Je to tovarna bez fivozovek s docela slu.MYm provozem, uvatime-li, te na ptehradu se spottebuje asi 63.000 krych. metrü dusaneho prosteho betonu a asi 25,000 krych. metro telezobetonu. To yama ho dodo asi 5.000 k.yehl, metro za mesic, asi 100 krychl. metal.

VtSTNIK

Velke vodni dIlo nad Prahou techovicka pfehrada. g

za den. (Pracuje se na tti smeny). Ilraz se stavi z dusaneho betonu a z nekolika pracovnich • nemusi tudit bit, jak by si snad laik ptedstavoval "z jednoho kusu". Naopak je tak zv. dilatuenimi sparami rozdelena na vice east jako katcla velka stavba. Pro vodu, ktera by sparami do hraze vnikla, jsou tam kanalky, ktere ji svadi dolii a za ptehradu.

Nyni v lété roku 1939 je piehrada asi v tomto stavu: Na pravem btehu se dodelava prvni stavebni los: t. j. horni ohiavi plavidlove komory. zakotveni braze do skaly btehu (ptehrada je v pate hraze zakotvena 16 m hluboko do skaly ✓ boku ddoli), 2 pilite braze ptehrady a east ptehrad y mezi nimi. Dlatdi se svah nadrie za brazi ptehrady. Uprostted icky, rovnobetne s jejim tokem, je nizka, telezobetonova hraz.

Od tato bude nyni vybudovana u.zaverka k levemu btehu, kde bude provedena druha jimka a pro plavbu zbude pak frzkY pruh teky pit pravem btehu. Na levem biehu so nyni provadi vYloiny pro elektrarnu, jit hiuboko pod iirovni nynejalho stavu vody a ttikrat denne jsou ttechovice ottasany prudkou kanonadou explosi trhajicich skalu. Tam jsou nyni yylamovany zaklady pro budovu elektrarny, ktere budou 12 m pod hladinou nynej§i vody. Elektrarny zde budou dye, dale povime proe — V Souvisle budove 100 m dlouhe a zdvitene 16 m nad teren pod piehradou po koneene frprave. Budova bude 14 rn groka, budou v ni d ye strojovny po dvou turbinach a administraeni sprava.

Prot budou dye elektrarny? adna elektrarna neni vyutita po celYch 24 hodin maximem sve vYkonnosti. Je zatitena obydejne slabe rano a behem dne, maximalne veeer. nejmene uprestked noci. Eelektrarna, respektive sit' musi bYt zatizena talc, aby zdolala i maximalni, ApielcovY vYkon, Elektrarna ye 8techovicich bude dodavat ve dne proud do pratske site. V noci bude delat nee°, co se na pohled zda smetne a neekonomicke. Dude derpat vodu na kopec a tou vodou se budou opet pohanet turbiny. Stechovicka elektrarna bude noenim proudem .sttadat vodu pro d ye vysokotlake turbiny, ktere budou zapkahany na " g pidek" pratske site. Na Chlumu, kopci na ley am biehu Vltavy, bude stizena akumulaeni nadrt, do nit se bude eerpat yoda, jejit prudkY sped bude pak pohanet dve vysokotlake turbiny. Uzavisnim sedla mezi dvema kopci telezobetonovmi hrazemi vznikne jakesi nahorni jezero vita y ske vody, napajene pumpami a vyprazdflovane skrze turbiny zase do Vltavy. 0klikou pies tato jezero se v hodinach potieby dosahne prudce vystuptiovaneho maximalniho vYkonu. Tak se pies zdanlivou nelogienost tato soustavy dostavame k logice pottebneho specialniho vYkonu. V hodinach normalni spotieby proudu bude elektrarna pracovat do pratske site d y erna turbinami na stiedni tlak, pohanenYmi spadem vody ptimo z ptehrady.

6tyistuphove vodni Ptehrada nad Stechovicemi je soueasti vodniho dila, jemut se souborne fika "Stechovicke pfehrady'. Prvni stupeti je u Vraneho, druhY na Stechovicemi, tteti bude ve Slapech, etvrtY u Zvirovic, 8techovickY stupen zvedne teku u ptehrady o 20 rn, ptedpokladane vzduti bude sahat at lc Zdhoil. Hrdz ttechovinke- pkehrady se buduje z dusaneho betonu, obkladd se kostkami z modre potarecke a dervene jilovske tuly. Na vrcholu ptehrady bude pohybliva, tabulova, jezova konstrukce, jit bude regulovana vile vody. Most po hiebenu ptehrady nepovede — jen pracovni lavka jako ye Vranem.

Plavebni komory budou zde miti dva stupne a propusti lodi at do 1.000 tun. Geologicky je ptehrada umistena v meste pielomu profyrovffro jilovsktho vi111:: a pasma algonticité

Btrana IL

Bezprosttedne u stavenitte ptehrady probiha Zila mandloveovS7ch diabasu.

Celkem representuji prate prvniho losu, dokondovane, a druhaho, prave poeinane, na 90 miliorni K. Prace zemni a stavba horniho ohiavi plavidlove komory, dva pilite a east ptehradni zdi, ktere tvotily prvni los, staly 20 z nicht ize _poditat 70 80 procent na mzdy. Na druhY los, drakti o to, te je v nem zahrnuta stavba budov elektrarny, je ptedpokladan vyda,j kolem 70 miliona K. Je to penis, kterY dik vSestranne vyspelosti naSich intenYrii a technika ziastava v tuzemsku, obraci se z velke easti na mzdy a talc je jiste yYznamnou vekejnou investici.

Roku 1941, nenastanou-li neptedvidane ptekatky n116110 net technickeho razu, budeme ut svitit proudem ze S • techovicke elektrarny. Nyni je stavba v pinem proudu. Rachoti bagry, hvizdaji lokomotivy polnich drab, miaskaji pumpy, strane se ottasaji vYbuchy dynamonu a vysoko nad tim se houpe, lanovka s nakla,dem betonu. Turista zvedave, trampove a kanoisti nevrative piihiIteji rostoucimu dilu, ktere je pkipravuje o nejromantietejei titinu pratskaho okoli. Ale dilo Ndskycli rukou jednou rozbehnute se ut nezastavi. A rnotna, te krasa, ktera z nich vyjde, bude tak 1)&1-16 jako ta stara— jen zpasob, jak ji utivati, se zmeni. A v te vedne zmene se uskuteenuje pokrok lidskeho ducha, kterY mend" svet, zIpeSuje ho a vytvati vedne nove so stareho.

F. B. 'NA nvE STE RYBNiKU BUDE LETOS VYLOVENO. V rybnidnim hospodatstvi se zaeina nejradostnejSi doba: doba podzimnich vYlova.. Zejmena na prvni vYlovy se deka s napetim, nebot' faichni jsou zveclavi. jake budou ryby a jak budou vYlovy arydatne. Letos se prvni vylovy °hidsily z okoli Polne, kde jit nektere vet:si rybniky zaeali yypou:Stet a nektere tit byly vloveny. Jako prvni byl vyloven rybnik Kukla a nekolik menSich. Prvni vYlovy ukazaly, te ryby letos vykazuji znadnY ptirastek na vate. Je to &Isledek yydatnYch deAt'fi a povodni, ktere ptina gely do rybnikt mnotstvi nanosu i potravy pro ryby. Bude proto letos ryb, zvlaSte vanoenich, dost.

Take na Ttebotisku zaeinaji tradieni podzimni vYlovy rybnika. Byly zahajeny vlastne ut minulY tYden, kdy se meal() s yypougtenim velkych rybnikü a vylovovanim menSich. Z rybniku byly ut vyloveny MlYnskY, Lazna, Potok, Noy , Sedmilhat, BicenskY, Lida a Oinatl malY. Denne se ye vYlovech pokraeuje.

Celkem bude letos vyloveno na dve ste rybnika. Jako posledni budou vyloveny rybniky 2enich a SpalenY start. Na ty se dostane at 9. listopadu.

Velkou pozornost vzbudi vylov nejvetkho nakho rybnika "Rotmberka". Bude trvati pet dna. Prvni den vYlovu bude 16. kijna.'Rotmberk ma 771 hektart katastralni yYmery a jeho vypougteni trva etyti at pet nedel. Voda se musi yypouStet pomalu, aby nezpfisobila zatopy.

Na Tteborisku budou mit pak jeke nekolik vYlovia tiidennich a nekolik dvoudennich. Vylovy jihoeeskYch rybnika znamenaji v kraji vtdy Cil ruch. Ttebonske rybnikatstvi ma staletou tradici a nastala mu °pet doba pineho vyutiti.

Podzimni vYlovy tteboriskYch rybnikt dovedou ptilakat vtdy mnotstvi divdkd. BYvaly to vtdy slavne vYlovy. Datuji se jit za dob BtepankovS7ch i KreinovYch. Slavne a hluene bYvaly za mantela Rotanberkt a Schwarzenberka a .jeate slavnejSi byly hostiny, kterymi vflovy konelly.

Kdysi porybnY kfieival, kdyt bylo dOloveno "hoti!" Ted se "hoti" nevola, ale tide monou do lovitté stejne. Soueasne s nimi se 'za6ne do vypug teneho rybnika napouetet nova voda: Mnoho se ulovit nada, leda nejaki natenka nebo belieka. V bahne vgak zby'vaji ahoti. Ti se musi v pravem slova anysin z bahna vyhmatavat nohou. Nedaji se dobte drtet rukou, jejich télo je kluzke a proto je lovci z lidu zakusuji zuby. tika„ se, te na Tisborisku v doba vYlovir je z katcle kuchyne dame citit ryby. TteboriskY kraj °pet otil postavami v kotenych oblecich obledenych pe6alat a idikem, hladovS7 ch rckü, poletujicich nad svodri,m1 rybnidnp

72.13TNIK

Strana 12 1X777::,-7?4,777,1 ,•

Mednf Organ Slovanske PM' orajlal iodnoty Statu Tex' Official Organ of Slavonic Benevolent Locomotion of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA 110T.Tik.A—EDITOB Vplavatela — Publishers C'ECHOBLOVA.K PUBL. COm , West, Texas Pfedplatne $1.00 ran. Do stare vlasti $2 5t7 Subscription $1.00 a year in advance, Europe $2.50 a year.

Zmeny adres v41;11101 me do Hlayni trtadoway, Fayetteville, Texas, Change of address roust be sent to GrandLodge, Fayetteville, Texas.

VeiSkere deploy, ptedplatne, oznCrnky, bud'isal adresovany na Vesinik. West, Texas Viatuik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

akr.v

Viktor Dyk: B1335 FORIPRAVEN !

Bud' pripraven na bouria laromy, Nasky, na noci, tmu a prilie parnY den, na obtiae a neschildnost sve stezky; bud' pripraven!

Bud' pripraven! To minulost ti povi.

Pripraven nebYt nevinnYch je htich.

Po svete eirem rortroueeny rovy neptipravenYch. Bud' ptipraven na fikoly a sluabu, je 2 zoceluje a je 2 vychova.

A nes v svem srdci jednu krasnou tutu: cti bYti domova!

Jednota srdci a mysli. Podpurna organisace jedna se svYmi Cleny bratrsky, hledi jim Yeemo2ne vyhovovati. V bratrske Jednote jsou si bratti a sestry ochrannYm stinem za palu sluneeniho a hrejicim krbem; kdy chiad kol nas se plili, svetlem, kdy2 temnota nas prekvapi.

Souhrne reeeno, naee S.P.J.S.T. mimo vlastnich stanov je ovladana nepsanYm zakonem, kde cit a soucit hraje nemalou idolui a to je zajiste v bratrstvi to hlavni. NaSe Bratrstvo pestuje pospolitost, podporuje narodni podniky a vribec Yee, co je podpory hodno. Vaame si proto naei S.P.J.S.T., bud'me hrdi na Clenstvi v ni, podali jsme tim padnY dukaz, 2e se dovedeme ylastni silou vzajemne ochrariovati, 2e jsme se vymanili z ciziho porneenstvi. Jak jinak se citi nemocnY, kdy2 vi, 2e bude hmotne podporo yan a umirajici, kdy2 si je toho vedom, '2e alespon v prvni dobe, kdy2 je toho nejvice zabottebi bude, o portistalou rodinu postarano, 2e jsou zde bratri a sestry, kteri budou dle moanosti v pripade potieby radou i skutkem vypomahati. Nema ale 2adnY bratr ani sestra se domnivati, 2e kona ji2 yeekere povinnosti tim. 2e plati radne sve prispey ky. Jako neroste pH leclabylem opatrovani veecko co jsme zasazeli, tak i ye spolcich nastavaji easem vetei neb inenei mezery, ktere nutno doplriovati zrovna jako v eiku yaleenem.

Nic na svete neni ani okamaik v klidu, bud' pokraauje aneb speje k rozkladu. Chceme-li udr2ovati krok s Casem, jest treba stale neco opra\'ovati i co se nam drive dobre zdalo. proto se obeasne odbvaji k tomu ielu sjezdy. na nicha casore. 2adouci zmeny Ci novoty se za7adejl.

C_'dbc.-eky SdratBazar v Cameren Ea eni A.O.T. osad Cameron, 7,Tarak, Rogera Buckholts uspotadaly rir.. str-eda: 5aza V -',za &lete.aezu. rodni sini u Cameron, prizeri. poeasi ac natl. oe 1'a a i77,7daril. ;,-7-oradatel obdrael v titer:r cdpoledne (prave v su konani expedice Vestniku) telegram od predsedy p. Vlad. Maudra nasledujiciho zneni: "Odboaly Milam okresu poradaji zitra v Narodni sini v Calnero o. spoleenY podnik odye prospech fondu c :•on ooj z:!! . 1 a o , sud tam nikd an t -1 P i JiA. F. 7.7

opustit nasledkem doclelavky beineho Cisla choslovaka, po2adovan3? tkol ptipadl proto pofadateli. Odeslal jsem p. Maudrovi telegrafickou ocIpoved' a ten °pet jak jsem prietiho dne na podniku zvedel — jeete v UterY k yeeeru informoval bazarovY vYbor, koho jim tstredi k Bazaru posila. Dojeli jsme s manaelkou do Cameron pied druhou odpoledne. Cestou od mesteeka Golinda bYlo, yidet dle kalual u silnice, 2e tu spadla yeeobecne tou2ena ylaha. Ptida vyprania, nadrae v pastevniku skoro vyschle a ph Cameron dokonce cisterny u obydli jevily dle sdeleni osadnikti 'nizky sta y nezbytne vodieky.

V titerY v noci dostavila se vyekavana, misty spadlo tu 1 a.2 21/2 palce vody, nalada se na jedne strane vyjasnila, na druhe drobet zakalila: potadatele meli obavy o Uspech Bazaru, col na konec veak dopadlo dobre. Odpoledni Cast mohla bYt vetei, mnozi vzdalenejSi vyekavali no vyjasneni zachmutene oblohy a kdy se tak kolem 4 hod. stale, vydali se do Narodni sine, kde yeeer byla prostorna, sin doslova — nabita. Ye tri hodiny odpoledne zahajil program piedseda odboeky br. Jos. Salvik, nejznamejei osoba v krajanskYch kruzich Texasu tajemnik molautne Ceske organisace R.V.O.S. Majkova popularni kapela zahrala americkou hymnu, is obecenstvo vyslechlo stoje. Pate br. Slavik scleluje, 2e soudce Giles sice slibil treast ph podniku ne2 nasledkem toho dne projednavane pre se nemohl dostaviti a predetavil moji inaliekost. Veimi pozornemu shromaadeni nar-tosoval jsem situaci dneeka, objasnil moralni poyinnost, Amer. Cechoslovakt vCCi doeasne jatmenYm bratrim ye stare domovine a nekolika ptipady zdtiraznil k zavern — prof nesmime zanedbavati peel o ride dorost a precleveim o zachovani materskeho jazyka. Bratr Slavik Cdá pritornrieho organisatora br. Karla Navratila o kratei projev. Tento se omlouva a die ociarapteleho hla.su obecenstvo poznava, 2e aline na.stuzeni neptipoueti zbyteene vysilovani hiasivek. Nasleduje tanec Ceske Besedy. kolony syelich par zataneild na e krasnY narodni tanec veimi pane a byli po zasluze Odmeneni laluanym potleskem. Pfikroeeno ku draabe podiYuhodne "hromadky" darovanYch predmetn. Osadinci ptbazovali ochotne, darky Hy braekou na odbyt a nee° tu na nine htejive zapOsobilo. Die scieleni bratti Svoboda, Ulienik a Voldan v Buckholts, jini zase v Cameron obchazeli obchody, addajice darky na Bazar. Nikde nebyli odmitnuti, dovezli k drape peknou sntiekti uaiteenYch veci a pH drathe sami techto darkii nejvice odkoupili. Tomu se rika obetavost, porozumeni sluaby narodni, prikladna loyalita svemu rodu . .. Po drathe byla podavana bohata vedere. Skuteene bohata: znamenite klobasy, smaaená kurata, prikrm, koldee jako malovane obrazky, dort a ty porce. Kuchatinky rely tu skoro ohromnou zasobu yyborneho papanieka a to kaaderau naloaily na velky lain; — pro d-v-a. Po veeeti pokud Cas dovoloval pohovokil jsem se starYmi znamYmi, seznamil se s radou osadnikt. Byli tu manaele Skupinovi, J. Svoboda, John Staea, bratr F. A. Marek zanechal svuj obchod zjednane she, aby se mohl Bazaru zneastniti, bratr Guzner behal z mista na misto, stale ho volali a se vim na nej se obracell, br. Svoboda met veleni nad stanem mail tu dobrou organisaci, yea klapalo bezvadne. K veeeru se obloha vyjasnila, kdy2 jsme so chystali k navratu, opozdeli dojiadeli, prostorne nadvori se zaplriovalo a jsem naprosto jist, e veeerni veselice mela piehojnou navStevu a podnik addouci vYte gek. Br. Slavik nine ujistil, o stredeeni Bazar byl jak se pravi prolomeni ledu — Ihostejnosti, nezajrnu, Mistni odboekv budou v podnieleh pakraecvat, agitace Pro nabor &arta bude inasov MiLam p' Ire.SU !leaflet:mei:1 pozadu. beria., cameroriskm Lab:apt-le:no-a anateni • Ldar trfej7.7ett;i1 E uicc nezapornene na podperu rowehe, onoje, Ceske-srdce se nezpronereli proti 'mu riaxGdu, Amerieti echoslevici TeI: xasu speli se v jeden Sik pod zietitou Sdruieni A.t.T. Nikdo z naeallo rodu llama by stati °pedal, v.fci uvedomen eecheamerieane musi se siociiti v jeclen rnoittr/S, tabor za fieelem 0cbeany zabazpeeeni prineipti dernokracie -

Ve ztredu, dne 1. listopadu 1939 Milujnia se, dokud eas! 0 duAlekorkch dnech vzpominame a ze vzpominek vynofuji se zname nezapomenuteine rysy naeich zernrelYch. Vidime v duchu ty cirahe bytosti, jak s nami lily a s nezmernYm steskem si zase uvedomujeme, 2e nikdy, nikdy jich u2 nespatrime. Veecka laska celeho sveta, kterou bychom jim k noham snesli, nemohla by nam vice jich vratiti a ptece by snad maid, pranepatrna eastka kdysi byla vystaeila, abychom jim tu kratkou cestu k cili vyziatili, zptijemniii. Je pozde! Neslyei ji2 slov lasky, proseb o odpueteni; nevi nic o naei lito sti a o nazi trpke bolesti, 2e jsme nevypiniti to, co nam kdysi jako nejpr ynejei prikazani bylo porueeno: abychoni se vespolek milovali. Se sklonenou hlayou kradirrie mezi zdobenYmi hroby a v nal:116m procitnuti poznani divame se okiem sebe a poznavame tu poeetilost lidskou a tu jeeitnost, ktera je zdrojem lidskYch bed.

Tak mnolaY hrob, zdobenY na Dueiely mno2stvim kvetin, chova v sobe trouchnivejici telo aloveka, jeinua ruka laskou vedena, nikdy R yetu nepodala a jeho2 srdce uprostred bohatstvi umiralo chudieke a opuetene. 0 dueiekovYch dnech yznael se duch v semi tlicich nad htbitovy y prozatenern prostoru a poteei se pohledem na ty z aijicich, jejich a laska pies hrob tr ya a ittrpne pozoruje vYjevy, ktere se zde 'east() odehravaji, ponoukane jeeitnosti lidskou, ktere jsou zemteli ji oproteni. Je jiste krasnYm projev lasky pies hrob trvajici, ale laska, k Milovat, dokud je Cas! tot' treed naeafao Miloyat, dokud laska naSe v srdci druheho muCe vzbuditi, dokud srdce druheho tim poteeirne, tot' née! naSeho aivota, tot' hlavni kazani dobreho eloveka!

Dokiad, 2e Ameriku cbjevili seve'rane. Ash pied 200 lety se pokusil Kanad'an de la Verendrye projiti neznamYrni koneinami Severni Ameriky k Tichemu oceanu. Prceel, uchYliv se od sveho ptivodnibo smeru — koneinami nynejei Minnesoty a Dakoty. Zde naeel indianskY kmen Mandanta kde pi bhtCim studiu zjistil, 2e mnozi elenove obeho pohlavi byli bill, plavoviasi a yysokeho vzialstu. Chovali se pratelsky a byli veimi pracoviti. Jejich zvyky a tee rely zrejme cizi prvky, naboaenstvi bylo proniknuto krest'anskymi zasadami a pevne stavby namely v sobe naprosto nic indianskeho. On i jeho spolucestujici byli ptesvedeeni, 2e jde o kmen, ktery vznikl smieenirn domorodcu s belochy. Epidemic neetovic zdecimovala kmen z 1600 hlav na pouhYch 30 a ti se ztratili. Pozdejei badani v jejich bYvalem üzeml zjistilo nalezy, 2e meli zbrane, podobajici se zbranim severskYch narodn. Tyto zbrane byly uloaeny v museu v Milwaukee. Pozdeji pi-ielo se v provincii Ontariu na vikingsk;;7 hrob, kterY obsahoval etit, met a sekeru, roku 1898 byl nalezen kamen s podivuhodnYm napisem — byly to t. a y. runy. Zapis vypravuje, 2e roku 1362 nekolik (22) Norveaanti a 8 Svecil na caste z Vinlandu na zapad bylo ptepadeno, zabito a Ze lcd' let 14 dni pochodu daleko. Ameri6an Holand ukazal, 2e roku 1935 hloueek Norve2ann a 8\76d/A se vydal na cestu, net jejich osud nebyl pak znam. Hrstka se vratila r. 1363 nebo 1364. Ostatni se snad smisili s Indiany a dali vznik kmeni Mandann. Zda, se veak, 2e tato teorie nebude zcela spravna, nebot' nedavno se objeviiy v tisku zpravy, 2e jisty. cestovatel nalezl v techto krajich maliekY kmen kteti méli temer bilou barvu poko2ky. Zda, se tedy, 2e tito "bill Indiani" jak je noviny nazYvaji — jsou pozustatkem onech Severa,nt a clavnYch dab. Doposud se tedy Indiani" dochovali a jsou prilnYm dokladem toho; 2e objevitelem Amerlky nebyl Kolumbus ntbrt Sevetane.

Nate pogta. — Pozdrav z Matamoros, Msxika, posfall. rdrou tratri ,Tos. J. Krut,insk-S', Anton KrueinskS5 a Coryoas Christi a ois:a :Karel Gam. BratrKraLins.• .st.-E a saen. vyaau ac noln. *r yzali ab07.7; paa Goancla dna " Ga.ma, prOhIldse "zazkoe:lli" do sousocial republiky, aby tarn ualli mexicke pohostinnosti, vyeetfili y etejne mineni peonti vriei nave svetove valce a koneene zvedeli, kdy mexicka vlada zaplati olejartun za jejich vy ylastnene studny. Bratr KrueinskY na haiku struene oznamuje, 2e videli obro y skY koncentraeni tabor, jehoz oalo taaeni je 4t (etyricet) stop zyYee.

Ve stredu, dne 1. listopa.da Vlastennetvi, lIska k svobarle, recta k pravu, UM= po odeineni kfivd a piedev gim smysl pro povinnost — to byly a jsou vlastnosti, ze kterich vyrilsta ono tithe a odhodlane hrdinstvi, kterjrm eskj, narod dovedi po staleti vitezit. — Karel Capek.

U nagieh v Grayson okresu. V nedeli spinila se koneane touha pisatelova nav gtiviti stare kamarady a laYvale ennisaky jako dali krajany usazene V okresu Grayson kolem mesteeek Tioga a Gunter. Minuleho pondelka do gel do redakce dotaz bratra Gab. Horaka (dtive osadnika. z Granger), mohi-li by k nim nada dojet a pti schuzce osadnika podat vysvetleni o freelu Sdrueeni A.O.T. Volba ptipadla na potadatele, ktery s vytrvalou spolucestovnici — mantelkou — vydal se na 130 milovou cestu v nedeli v devet hod. rano. Pfes Dallas a po silnici Cis. 14. severnim smerem cesta pane' ubihala, za severni metropoli Texasu shlédli jsme novou krajinu, udivovali se velkYm rozloham pane vzeg leho ovsa, stadilm hovezakti a ovci. Od mesta Celina krajina se vyrovna y.a, jsou tu Indio zvlnene laxly zfejme Urodnych poll, na velkYch farmach videt pane astavy, v dobrem stavu udreovane residence, proti sttednimu Texasu obrovske stodoly, skoro v gude vetrnik a tu a tam velka hejna znamenite urostlYch norek, jet v kratkosti ptjdou — na peka6e. Dorazili jsme do Gunter po poledni, tateme se na smer cesty k sini R. V. 0. S., spolkovy stanek vgech mistnich krajanskYch spolkti a pokud je nam znamo, jedind sin organisace v celem Texasu. Jen toliko th mile od Gunter u dobre cesty, je teprve tii roky stara a ut vyplacena.

Osadnici slain pottebnY kapital, pN stavbe sine zdarma yypomahali, vYteeek zabav ukazal se neodekavane dobrYm a z nej vyplaceny byly dienske podily. Ut jsou vyplaceny opine a sin bude pfistavbou zvet gena. Neni tento ptipad gkolnim ptikladem jinym, u niche pry se — nedã nic delat? Grayson gti bratki dali padny dukaz, co lze uskutednit, je-li mezi osadniky svornost, dobra yule a alespon kousidek porozumeni pro tivot spolkovy a ptedev gim snahy kulturne narodni. Jak chceme zachovati na gi omladinu, nechame-li ji bez dohledu, nepostarameli se o to, aby se mohla schazeti dohromady se svymi rodiei v eeske sini? Chceme-li zachovati na nedohlednou dobu na g jazyk v nagi nave vlasti,, nesmime dopustit, aby mlada generace se nam odcizovala, lhostejnela ku tradicim syYch pfedkii. — Vjeli jsme do nadvoti sine a nastalo vitani. Po dvaceti letech shledali jsme se tu s bratry: Jim Faberou, Frank a Eduard JaregovYm, Louis Doletalkem, poznali se s jejich dues 112 dospelYmi syny a dcerami. Dojitdeli dali freastnici schtze, dostavil se uptimne eesky citici dr. Beseda z Van Alstyne, za nim s rodinou dojel pan Otto Vehle, prosperujici majitel pekarny v Sherman (ma za maneelku Ameridanku a pied lety byl s rodinou gest mesicii v 6eskoslovensku nav gtevou). Musim oznamiti, e oba uvedeni panove men tadu pfednagek o stare vlasti v klubech jinonarodovel v mestech tohoto okrsku a konali jimi eadouci praci informadni i propagaeni. Takove dobrovolne konane prate mezi Ameriaany je pkitomne velmi zapottebi, dr. Beseda a pan Otto Vehle nevedomky "chalengovali" Ceskou inteligenci, aby je nasledovala. — Seznamil jsem se tu s einovniky spolku R.V.O.S.: J. F. Kubala, taj., J. Kubala ml. odhadei. Pledsedou je br Louis Doletalek. Hybnou pakou einnosti je tu bratr Gab. Horak. Nastehoval se tu z Granger pied dtytmi roky a pochvaloval si. Sklizi dobre trody, krajina se mu i jeho rocline zamiouva, na gel tu ptivetive krajany a po orientadnim vyzvidani — pustil se do prate organisadni, je g je jeho konieke.ni a elven-11 pottebea. V kalde osade je tIenajednatifyct cbet.avycia, praccvnikft proziravc a plirozerie se-Oprn;;C: 1 \"'i-ll ta aria csada takovfrl-i dobrovolnYala aneho, et= clarame §tik, prstr.,ariejicizh_ kapry — nic se nedeie. spoledenskf, 1 spcilkovY vat skornira a jeho neradostnYm projevem je zcela obytejna tancovadka. Bratr Gab. Horak zasluhuje nelideny obdiv, trznani a vgeobecnou podperu cele osady. Uvidite, co se da pod schopnym cvieitelem dokazati. Budete z vYsiedkil jetio ve leni do'r aE:tu oft. yap,A bhitirn ,

vitaTNix sehtze pozdravil jsem se s pp. 6t'astriSmi a Holubem z Taylor, kteti tu vlastni nekolik set akra pozemku a dleli zde za urovnanirn na.jemnickych zaleeitosti. Sehtze vhodr4m Avodem zahajena byla br. Horakem, jeng pledstavil pofadatele. Hiedi gte sine bylo skoro zapineno a mezi obecenstvem etvrtinu tvofila mlada, chasa, podivuhodne pledna gce naslouchajici. Pokusil jsem se strudne vysvetliti ukol Sdruzeni A.O.T., nage povinnosti co obdant Ameriky i ptislugnika naroda, porobeneho nacisty. V palhodinove keel zkou gel jsem pfesveddit dosud vahajici, aby konali svoji moralni povinnost, stall se eleny spoleene organisace S.A.O.T., vali obetiny na glechetny Ukol. Snad uptimne minend slova padla na pticlu dobrou, pohnula Ceskym srdcem a otevicela ruce k tahnuti spoleeneho provazu. Spolkove sestry snesly v kratinke dobe na improvisovany dlouhY still spoustu pochoutek, tdastnici volani byli ku svadine. Pked schtzi hezka deveatka prodavala eisla na soutet pro peeenou husidku, kterou ptivezla pi. Horakova. Cisla Na na dradku. Husa vynesla pro fond odbodky malem patnact dolarti a ptipadla na Cislo tfinact. Potom e je tfinactka dislem ne gVastnYm. My pospichali s navratilem, chteli dorazit do Dallas za svetla — pkejezd Dallas vezme nejmene pill hodiny a v nedeli je provoz na ztetelne oznadene silnici 77. a pa te 14. pkimo obrovskY. To rychle louCeni, dekujeme za pohosteni, sedame do auta, jedeme ku brand a sly gime volani. Br. Barak specha k autu, poclava nam vet gi krabici a veil — jed'te, krabici neotevirejte a na ceste! A bylo to pro nas skuteene pkekvapeni v krabici byla zabalend vYherni husa. Do zlatova upeeena tlust'oudka — soma abut'. Vystavili jsme ji v redakci. Budila nemalou pozornost lady westskYch obaant, zvedavYch, jak vypadà a ovgern i chutna husidka, ze severniho Texasu.

Prvni jejich pfani bylo spineno, druhe nikoli.

Olovek prY je od phrody egoista. V tomto ptipade se k tack nepekne vlastnosti ptiznavam.

Zelda uvatila zelidko a udelala Ceske knedliky.

Meli jsme svateeni lobed a ph nem vzpominali Stedrosti starYch kamaradt ph Gunter. Zajezd k nim byl nam mirnotadnYm pote genim a budome ho dlouho vzpominati. Odekavame, e odv Grayson okresu poroste, bude boCka pracovat die pokynt tstkedi a tato zasluine snaze Zdar!

Za 70 let sveho givota spotfebuje elovek merne 13 let k mluveni. Z toho piipada 6 let na mluveni ph praci, 2 leta na mluveni ph jidle a 5 let na pillegitostne zabavy. Pramerne denne promluvi elov'ek 1000 slov.

A tog to ne! Mezi pote gitelnymi zpravami o souladne• praci v na gich kadech, tYkajici se zetstojt nageho Bratrstva nob ptitomne velenutne Toast ph hnuti noveho odboje, dostali jsme dye oznameni vzbuzUjici odpor ne-li fleas. Bet diouheho avodu ptichazime k jadru Do schtze krajanske dostavili se jednotlivci ruske narodnosti a latest°, te path k slovanske rodine — mluvili v neprospech Ceske akce, zrazovali od freasti v Sdrueeni A.C.T. a co hlavniho. staveli se oproti sbirani dobrovolnYch pkispevkt do fondu hnuti. Neuvetitelne phpady vyeaduji razneho zakfiknuti a vystaveni na pranyl! Na ge organisace jsou doposud — bohudiky — nage, Ceske. Mame nezadatelne pravo Si je ochratiovati od eivit /lam neptatelskYch, jsme pani ye svem dome a nasledovne sarni rozhodujeme, co je nam a na gi haluzi prospeg gi nage freast ye hnuti odboje je v-ne.Nynej kaeclem smeru a do posledni pismenky ve shade se zakony Spoj. Stater. Na ge odboeky T. nejsou eadne "bundy" Ci tajne organisaoe Ismu naopak, ucelem Ceske Narodni Rady, k nil phnálel odboCka S A T je v prve lade usill a zabezpeami idealt a zkizeni demokracie arnericke, vgech na svete a pachopiteirie deskosiovenske k gikeni poznatkei dobrodini demokratickeho zkizeni a potirani podvratne propagandy je potteba finanenich prostkedka, jet yyznavadi opravdove demokracie odvadeji dobrovolne. Kdo tuto vlasteneckou Cinnost odsuzuje, je agentem nekalYch zajrnii a ciln. A potimel by pro vlastni bezpeCnost zustati c_iu. Fede lii (Abut pravedlnosti viave v ;::E•t1k.r p Ceie

Btrana 13. rozsevaeft "bunek" protiameriek*eh ism-a. Snad ye shOra uvedenYch oklivSTeh phpadech se jedna o neptedlo2enost. Jsou na svete sobci, jedinci proti vgemu zaujati, lido jak tikame otraveni, vidiei ve &me a gpatne. S takovYmi je tee pleteeka, rozumne vysvetleni vyloudeno. Necht' zustavaji stranou, nemaji nejmen giho prava plesti se do veci a dint, jimt bud' vtibec nerozumi di z Manych pkidin jsou proti jich uskutedneni.

Bidu na svete nezpirsobuji zli lide, nYbfi ti bez niehi by zli nemohli nic podnikat.

MODLITBA ZA VLAST Karel apek.

Bate, kterY jsi stvail tuto krasnou zemi, Ty vidig, nagi bolest a na ge zklamani. Tobe nemusime kikat, jak nam je a jak jsou skloneny nage hiavy. Ne hanbou — my se nemusime stydet, i kdyt nas osud bije prutem eeleznYm. Jsme jako &ova, ktereho zachytilo ozubene soukoli. U v prvni a nejhroznej gi laciest citi, e eije. Nag narod zije a prave V te ptesilne bolesti citime, jak ptesiine jak hluboce Boee, kterY jsi stvohl tento narod, Tobe nemusime• nic kikat. Ale aspoli pro nas samotne se nage Usta a nage srdce pokou geji vysloviti to, co nesmime ztratit nikdy, totia viru. Viru v sebe samy a viru ve sve dejiny. Vetime, ie v dejinach jsme nestali a nebudeme stat na gpatne strand. Vélime, e na na gi strand a v nagem usilovani je vice budoucnosti, vic toho co poroste a ponese plod, nel na strand nasili a a doeasne 111 , 3Ci. Pravda je yid ne e moc, protote je Na tu budoucnost nebudeme 6ekat s rukama v kiln& Budeme vie nee dosud pracovat pro sviij narod, pro jeho vniteni silu a jednotu. 6im lep gi lid udelarne ze sveho naroda, tim vice udelame take pro tu lepgi stranku &Jim V na gem osudu se ociehrava dejstvi &vet/ova, ktere bude s velkou a slavnou nutnosti pokradovat dal. My se nemame co bat svetoveho vYvoje, naopak...

Bole, neprosime Te, abys nas pomstil. Ale prosime To, abys kaldemu z nas vdechl duchadavery a abys nikoho nenechal marne doufat. Zoufalct ted' nepottebujeme. Potkebujeme yiry, Nikdy nebude malYm narod, kterY se neda zviklat ye sve vile v budoucnost a v praci pro lepgi PRISAHAME! (Na podklade ptisahy Csl. vojska) Ptisaharne ph vg em co je nam svato a v pine shade se svym svedomim a pfesvedoenim, budeme poslagni vgech syYch politickYch kteti usiluji o znovudobyti na gi svobody, nebudeme svevolnYmi env maliti jejich osvobozovaci akci, nbr lie ka gdY die svYch vlastnich schopnosti a mo gnosti poloeime obetinu na chat ujalmene domoviny.

Pkisahame, e budeme ben odmluv respektovati snahy a diny nag ich pkedakt vedy a vgude i v nebezpedi bez vanani a odporu, e syYch lad nezradime a neopustime, ale i tivoty sve ochotne poloeime za znovudobyti na gi svobody.

Ptisahame, e budeme druh druha milovati, ph sabe 'creme stati, v nebezpedi se neopou gteti, ale al do Upineho viterstvi hajiti rny glenku svobody tak, jak kale Cost a vedomi povinnosti obeanskYch. Ptisaharne pki pamatoe Mistra Jana Husa, e svatou pravdu v gdy hajiti budeme, lie k nenavisti a lei se sliest nedame, ale pli kat& pfiletitosti v tele naeich semknutych tad hrde poneseme svetj gtit: "Pravda vitezii" Nad tiehYrn lariekS.Tro hrobem pflealoPme, fra budeme kraZeti ye elep6jfeb. Yfaeafyka - V 159-. jovati za olonoveni jeho idei, s kteitmi -doldeme kYteneho cue, nebot' jsou to zaroven idee a tulby vg eho eeskoslovenskeho lidu.

Spravedliveho polada yku na svilj samostatnY stat se nikdy nevzdame a do posledniho mule vg emi hinotnYmi i moralnimi silami za jeho °brit-41/mi se Lai budeme.

Tak pinss„hOrnet

kEiTNtIK

Strana 14 ..

•

•1 ••••• l: ..1 ' •• •

.•Liskeho obyvatelvzru§eni: •..: .• is a csmi rnestech, ....

Caglia• -• neztleastnil hry od tebraka •••••:...ejnikti. A teny jsou 1*.a:sl'e a a.,d2 sdzky jsou zkusiti S'testi.

-..: 1.1e vetSi net jedne

italskeho lidu se v katde'.

•• ilepriznivou, ej.•-•••••6 eislo, a to • aeneraci jako • •,.

'I say jsou ze majici zachoat. tliehu ye sobotu. bterii ironicky nazor ma. etartek banco di •• 3

•:• ••••.-..

:

a. ••-•.-.T.-h_ to :siteaeho neboi-

••

... • . :••••-• • :.-

• •••••

. • • ••• z•••••. "te mtij ne••:-•••••,:la: "Nezapope: padesati cen... .. na eisla •-•-••t. "l:•. •• - • a padesat je tea-- -•••••'' sy Ym znamm ye

•

.• snu. l.a

a

fl--

:-••••••-•Z:11 .

.

.t. ki•l•-••

ezkatsni ve aybirani eisel v nemeii "oravodce", ktekatde.m knihkupecin radu reditele procan nebo neoeekajake eislo si mate a; :se stale, doma neve= poskytne eislo „•,•te vyhraji.". VeobecmysticKe spojeni mezi je tak nakatliva, te . .:.. na ptiklad byla den, kdy zesnulY • hOraCh. : yla si acne boty, a ten poddand, te v loterii?"

C. I?' pa:a lca, se ptitelkyne, po•ianera," zvolal obuvnik, '•:..-.1y2 mate tak nadhernou s z2 kral, ne? eisla, a mute:•• • •• buclete chtit.

•••• • •:. eisla, kte. .....

"Na-llt'astria na•itcat se neznifte-

•-•••

cho nad§enim, • • elkou sumu na mohla vyIa.y jak uloti Iabnesi trpke T 7 "1f.ajici. smrti •••:-.. :Ia f.ei neAt'ast-, ,•' a de se neob-

- a ••

aucen. Tioukl se : :1 si. al:•sy. "To

••• - •t• •

• ' ••

3

• -.:-.-.

71-3

cn:

_ •

1-"lo tateno smu-. a::. a.. 1: , ttakb. dn, j sern byla sl-stbu. Ale •-•.- :a dila na -•••• terno •-:.e, jeem. ji ••••.. ileac

7 —

••• •

-

1

.

712

-•• • .

... • .. .• .

• .

vsadi, rozdeli

popularrteY;: an ha svte. flaria Amfiteatrova. vyhraje sice mnohem mane, vyjdou-ii veechna tti na druhe strane, kdyt vyjdou jenom dy e, take nee° vyhraje, kdetto terno secco znamend bud' vSechno nebo nic. Jen lide, kteti si jsou naprosto jisti svou v,'Sevedoucnosti nebo maji spolehliveho nebottika — se odvati vsadit na terno secco.

Osud si veak zahrave. s lidmi jests mricha jinymi zpusoby. Dostanou.na ptiklad sva eisla, "jako smrt jista", protote jsou od ptibuzneho za hrobem ale nemaji penize, a jako ze zlo mysinosti osudu vyjdou zrovna jejich. Nebo se stane, te mut je zamestnan, aby zaeel do loterie sam, a poste tam ten.u. 2ena v'Sak, cot je velmi pravdepodobne, zapornene, nebo — cot je jests pravdepodobnejk — vsadi na vyheavajici eisio a strati kvitanci. Nebot' bes kvitance yam loterie za nic na svete vYhru nevyplati.

Mud pak beduje pfed katdYin koho potka: "Ta smfda, tak blizko takoveho majetku, a ted' je veechno peye!" titednici loterie, kteti maji za sebou mi-who let skuknosti, tvrdi, te krome nerozhodnYch hradu, kteti sazeji nazdatbilh nebo na radu jsou th skupiny hrdCU, skoro prefesionalu. Jsou to: I. ti, kteti sazeji p?irno podle dennich spra y nebo uddlosti, ktere se jim /ofthodily; 2. "kabaliste", kteti se snati proniknout k zahadne vnittni podstate udalosti a sazeji na ne; a 3. statistikove, kteti si vypoeitaji potadek, v kterem eisla vychazeji, a sazeji na ta, ktera dlouho neptiSla na tadu. Jeden takovY vytrvalec v Neopoli sazel katdY tYden po dva rcky na 18 — dohromady vydal 5,000 hr. Cislo 18 bylo nakonec tateno a vyhral 60,000 hr.

Loterie se kona vetejne v deseti meStech,' jmenoVanYch v nedavno zmenenYch stanovach. Jsou ji pkitomni tti zastupcove mistnich Utadfi jeden za policejniho prefekta, jeden -za podesta neboli starostu a jeden za.ministra financi. Jeden z nich vezme Oslo 1 tiStene na etvreeku platna, ukate obe strany obecenstvu a tekne: "Jedna" (aby rozumeli take ti, kteti neumeji aist). Pak je poda druhemu, ten je smota a de., tketimu. Teti je nacpe do ,dute kovove kulieky a zazatkuje. Kuliaku pak d na pruhlednem sklenenem podnosu hochu ze siroteince, obleeenemu do zvldttniho kabatu, z nehot byl usttiten pravY ruka y. Ten ji pusti do veleite urny, ktera, je z dratene site, aby by-. to do ni videt.

Tak se vhodi do urny padesat eisel, ale po katde desate kuliece ptedsedajici Utednik otoCi urny tkikrat doprava a tkikrat doleva, aby se eisla dobte prottasla..

Pak se tahnou vyhravajici CIsla — v kat-dem rn'este pet. Hoch stoji s rukou zvednutou nad hlavou. Vyjrne kulleku, da ji jednomu ze zastupca idadt, a opet zvedne ruku. Prvni eislo nevyvola, zvlaani odezvy — jests zbYvaji etyti eanse. Ale po druhem se ozve zklamane "ach" od tech, kteti vsadili na quaterno, po ttetim se ozvo uti, kteti vsadili na terno, a tak dale.

Ale na tornto pozadi nespckojenych vyktika zaslechrierne °boas jasave volani v3.thercit. Nehot' mnohe "eanse" stoji opravdu za vyhrani.

Matete sazet na eisla jakehokoli mesta. Jmenujete-li yeak ureite mesto a vsadite na, etyti z pet èisel, ktera, v n.em byla tatena (quaterno) dostanete na liru 80,000. Nejmenovali-li jste mesto a vyhrajete v nekterem z nich quaterno, dostanete na, lieu 8,000, tslakh lot-aria a jeji obrovstd cbhba pc-chfizeji jedlnl6 z toho, to risiko je tak nepatrn-e. Nahot' minimalni sazka na terno je jen tki hey a podle novach pravidel je motno sazet na cM(mina (veech pet 'else]) ureiteho mesta — cot znamena, te na jednu liru miltete vyhrat million. Ale zkuste hadat, jakych pet eisel bude tateno tuto sobotu v Eli-ne! Pravdepodobnost je mitive nepatrna. Nicrnene pritatlivost je milon.krat vetSi a "osli dab." vteihlede stoupt.

Statistika lifIkazuje, te ad zaloter i_ 3cte:,.‘: -Ty-

Ve sttedu, dn 1. listopadu 1939 braTh italska 000. 3C0 lie a ani ne a. statni

kladna prarnerne 500,'17.. na v3thrach vyplaleovch pravidel movzrast do astronomickY'ch a

cy"

Aeknete-li vS• ak Italovi, to v nekterYch zemich stated loterie neexistuje, zvola neveticne: "Talc je to motnei Nechat uteci takovou pkiletitost ii zbohatnuti! Z ylaStni lide!"

V NEB.EZ5."ZONEM "Tak si, poaida ml. piled neddvnem ra y.' acla cat veera Slachy s tim potrhlym pl.cmitam, jak se mu dostat na, hone, trva mi to at asi deset minut. Dvora z okna, pak se jednou na me, ca 2I at ho nudim svou nerczhodnosti., c.:•:aou povidd: "Ale vy at tz....cy :paktae, staarnete, chiapiku!"

Zrovna jsc pc. cIaIa. a Cele a pod oeima, jak si ten chla• polaledem mole vralsky.

Nepredstavite jek me etravil. Tdhl jsem tak hlound, te rem ihned dal Each a ttetim tahem mat,' "Proe mu eddy Tikdte potrhlik?" povidam, "ten elovek ma thjme fih p . Vedel, jak na vas," "To je pravda," pokYval Novaeek, "jindy by me to nebyle vf.2bee clojalo. At' si o nine mysli kdo cane co chee, jE. prcce nejsem z tech, kdo se a•a cede divan den co den a zrcadle a hleda7 1: 3 i'3"7O:; 2. zab least na avern zeanejSku. Ale a.Ii 11 partli se ma t podarilo. do Livelao. Prieel 'sac:: z kaaarny domt, eouvaan se, najed p.cu a. udrlam ucel na tkaniece, shYbnu se, a 1-a jak se mi hrne krev do hlavy. se ml to ne66-lo. A taky jak rni pill zouvdni pr 3.: '1 7..

Lek mei pravdu, rekl jsem si, tc.arneku a bota byla vcina. Jindy, icaT .Ia all: main ye zvyku eist, at se mi je nejlepel prostredek pro usnuti. A ja l:o z uaelanil aim-- mam na no ranirn stolku rat-la: k ele jsou sdhodlouze lieeny pccity elovel:e, r::7 si uvedomil, to starne, a Ceded jsem otoeil ut je konec s j:-7 3 ::: aypinaeem, i:sf,:pok spat! Potad jsem cancel mysiet n: edco D7oi'aelca a na jeho nevymdchanou ::usu. Letl-m, a srdce mi melee najednou hiasite edt, docela je slyLm. To se mu taky nikdy ne;talo. V kavarne jsem vypil eernou karata jedno pl v e, re_7'7cly ml po torn nic jaceitim ohavnou nsbylo, a tad' jako z chat', pall me Ldha. e c a a. Si, te od nejake cleby skuteene maIm 2i1.. deini obtite po nektcrYch Yid: le-eh a m' Tied., Ja, kterY jsem zlouco caT. 2. T. :ky jsem najednou zjiakal -tree, to rne brni V -stil, aby 7:17 ado, ale magmal pate. &emu se jsem el. ten nsprl'atanY pozit Aha: jako by ti bylo kris pa y mearzlo, Ads ji jako ciA predmet, kterY nepati9, aria k. tAo. Cd hdy to vlastne in'ju-n? patral jsere v peu-letj a ,:pravdu I vtdyt' SF, vratil z do: jean to Nasadil Oert velene v 7 ez:f nedavto l:uldnal at hruza, to „. ra s Am pal roku nea za"ealo yam r, k:: a' Ta.. Ted' abych se se':71::L3.im ak.y k doktorc.,,vi.

1Lcate? Vite, ja nej,2, faze ' po tom rozhe'lidera, to by:: cei zCarnouciho Noa6.6v-s--u, j eep-, 17_3:S' z elektriky e. t',77

■-• .

-:-••

clEated " killbkrt ale cle.la -":•f :a-edavv

23'!--7..--)31,

-

-

:...n6 lila nent, cd. 1sT doby mat, l . Jen trcchi

Ve stiedu, dne 1. listopadu 1939.

Marie Tippmannova:

1011 KITTY POVADLY ROMAN

"Tatinku, prod jste mne nedovolil umkit, vtdyt' ja, se snad nebudu mod paestne utivit; tady jsem tomu unikla, a pfljdu jinam a bude to tkeba je gte horgi. Bote, jak jsem mohla klidne 'Mt, kdybych si byla vzala Soukupa. Prod jsem poslouchala srdce a ne rozum, prod jsem neposlouchala maminku. Snad mne osud tresta z ato, ze jsem se zpronevekila jejim zasadam.

Muj bote, copak je to takovY hkich, kdyt ma dlovek nekoho rad. Nemohla jsem si pomoci.

Prod mne dal panbah srdce, kdyt musim jen proto trpet."

2ehrala na vgecko. Zoufalstvi bezradne a bezedne ji tisklo k zemi. Usedla na schod u domovnich dveti a plakala vzlykajic, srdce ji bolelo, fysicke utrpeni pkipojilo se k dugevnimu.

"Umku tady na schodech, zmrznu, ale to je jedno, vgecko je mi uz jedno."

SlotHa hiavu do klina. Nenavidela tivot, tetelila se vzrugenim a zimou, myglenky se honily v ptepjatem mozku, usinala iinavou. Prvni mrazik se usazoval gedavYm povlakem na jejim kdyt o ni zakopl jeden z najemniku tehot domu, vracejici se z flarnu.

"Co tu ("elate, jak jste se gem- dostala?" zeptal se ttesa jejim ramenem. "Tady nic neni na lov, holeieko, to jste mela zfistat na ulici, vstavejte honem, pustim vas yen, nebo chcete jit se mnou.)"

Divala se na neho nechapave, nemohla nalezt odpovedi, nemohla vstat; nohy mela pkektehle a v celem tele zimnici.

"Jdu k pani Hornbergove, vela jsem branou s jednim z najemnikil, ale nemam klid od domu."

"Cote, vy to jdete k pani von Hornberg? To povidejte nekomu jinemu. Kdo vlastne jste?"

"Pust'te mne do domu, prosim vas, zmrznu zde. Jsem znamou to damy, je to ne gt'astna, nahoda, to jsem zfistala venku. Byla to moje neopatrnost," koktala a pokou gela se vstat a udrtet se na nohou.

"Tak pojd'te, kdft vas ta pani vyhodi, vase gkoda!"

Dogla ku dvekim bytu a zazvonila.

Pani mela novou panskou, ktera ji neznala.

"Je madam doma?"

"Je, co chcete, co blaznite?" vy gteklo avec; "to jste se asi zmYlila?" "fteknete milostive pani, to je tady Mary!" vydechla a zachytila se zabradli, aby nespadla se schoda.

"Nebudu pani k vuli nejake tulaece budit, ta by mi dala. Podivejte se, jak vypadate!"

Devoe ptirazilo dvete.

Z Makiny due vyglehlo zoufalstvi.

"Pust'te mne dovnitt! Milostpani;" vyktikla zoufale a zaeala budit do za ykenYch dveti.

V byte se ozval gum, panska /Ado vysvetlovala, pani pooteffela a vpustila Matu dovniti.

"Mary, devee zlate, co se stalo?"

"Zavkeli mne na nadvoki, nemohla jsem nahoru, myslela jsem, ze zmrznu."

"Ale prod jste sem Ma tak pozde, co je yam?"

Maka kratee, dervenajic se hnevem a litosti, trhanYmi slovy fekla, co se stalo.

Blabolila 112 skoro; pani ji sahla na hiavu.

Byla horka. Maka mela horedku a nevedela, co mluvi.

Pani Hornbergova nebyla, ze slov MakinYch moudra; bylo pkilig nesouvisie, co povidala, nemohla uvekit, ze ten korektni mut by se tak gpatne choval. Ulozila Maku a nsedla u jejiho lettka. Panska vakila daj, ale Makiny sevfene rty nechtely nideho ptijmouti. K ranu zaeala blouznit, bylo nutno zavolat lekake.

Chtela vedet, co se stalo a proto zavolala telefonicky profesora Schrolla.

"Linka obsazena!" hlasila centrala; pani dekala chvili a zazvonila zase.

"Linka obsazena!" znela odpovecl'.

A kdyt zazvonila Po *Oaf., ozval se dr: Schroll.

VtSTNiK

"Pkijd'te, prosim, ihned k nam, Mary je u mne, je nemocna, blouzni!"

"Je u vas? Bohu diky! U2 d ye hodiny telefonuji po vgech hotelich, na vas jsem nevzpomnel."

"Co se stalo. Co je ji?" v jeho hlase byl krajni nepokoj a strach.

"Nedostala se do domu, byla na dvote nekolik hodin. Ptigla ke mne prokkehla, blouzni a ma horedku.

"Blazinek potkegteny. Jedu k vam hned."

Mafia letela na posteli s odima upkenYma ku stropu. NesmirnY chaos zmital jejim mozkem; vgecko se ji pletlo a splYvalo. Mluvila pate pies devate telkYm jazykem. V horeece jsou v gecky pkedstavy daleko rychlej gi, elovek dovede profit ye snu a blouzneni udalosti nekolika tydal v nekolika hodinach.

Mata protivala utrpeni minulosti i budoucnosti, protite. i vysnend v jednom chumlu. Divala se na obraz zemtele dceru gky pani Hornbergove.

"Pojd' ke mne, Mary, pojd' se ke mne pkikrat, ja take umku, oni nechti, ale ja musim.

Pojd', holdieko, ty jsi moudke odegla, ty nevig, co je trapeni. — Tvoje maminka na tebe krasne ja jsem svoji zarmoutila. Neboj se nine, ja nejsem zla, nejsem gpatna, to jen osud — — — " Dr. Schroll sedel u postele a poslouchal. Zvlagtni hluboka, duge to divdiny ukazovala v blouznen' svoje rany, ktere tak dovedne 'dovedla schovat pki vedomi.

"Rozum je krasna fee, ale &ova s nim nevystaei na celY tivot, snad jini ano, ja neumim, ja nemohu," geptala.

Pak chvili dtlmala a zase zaeala: "Feri, to je gpatne! A2 plus B2 jest C2; ne, poekej, to je Fermatoya zahada, tu ty nerortegig; ne — ne — A3 plus B2 neni C 3; to ty nedovedeg ; ja to taky neumim a tatinek se bude zlobit; ja, to neumim — Pohybovala rukou jako by psala a opakovala A2 plus B2 — a napeti, ktere mueilo chorY mozek, jevilo se v rozpalene tvaki.

Dr. Schroll poznaval, jak se to devee ptidiriovalo, aby vyhovelo, aby pinilo svoje povinnosti v domacnosti, kde vgechno vedlo, fiety prohlitelo, 'gaty obstaravalo i jako ueitelka a vychovatelka chlapce.

"Jsem to pitomec, mel jsem takovY poklad a takhle jsem ji vyplagil."

Pani Hornbergova dekala, to bude dr. Schroll neco vykladat, ale on mldel. Pkemy glel, bylo-li by moudre neco Fici; nevedel, zda by to deveeti bylo vhod. Byl tich, hlede na ten mladY, utrapenY, rozumnY oblidej.

"Milostpani, az pkijde sleena k sobe, prosim vas, ztrat'te za mne slovo! Ujistete ji, ze jsem elovek eestnY, to nejsem nejaky Nechtejte, abych vain vykladal to, co ona kekla a nemyslete si o nine piing zle. Je to venkovska, nezkugend holdieka, mel jsem to feat a uvatit, ale snad se da mnoho napravit. Ted' jen aby se narn uzdravila, je v tom gpatne, dostane asi zapal pile."

Odegel, a za dve hodiny pti gel zas. Make bylo Mela etyticet stuprit a sedm desetin. Dychala kratce a jeji °di tekaly kolem ye stragnem strachu.

"Jot°, Joto!" vydechla nekolikrate; "ja, vim, ty za to nemiiFeg, Fekni to mamince!"

Nejaka take., ptedstava, kterou nemohla rozplest, mudila jeji mozek.

"Nemela bych napsat jeji matce?" zeptala se pani Hornbergova, kdy2 dr. Schroll, shrbenY nad posteli poeital tep.

"Ne! Je-li to akutni, pak by prijela stejne pozde; bude-li prubeh normalni, jest na oznameni dost easu. Nebel bych se iApalu plic, ale ma chore srdce a to bYva, kritioke. Milostpani, nevadilo by vain, kdybych sem na noc Nesu ureitou vinu za jeji nerozum, a chci udelat vgecko, abych ji zachranil."

"PFijd'te, aspofi mi bude veseleji! Na gla jsem ji misto u vas, jeji matka mne tak krasne psala, tolik prosila, abych se ji ujala. Dovedu si ptedstaviti, jak by ji bylo, kdyby to dobre devde ztratila."

Lekaki cuklo neco v oblideji. Skoro se bal ptiznat, ae si ji zamiloval, ae za to nmesie, kterY ztravila pod jeho stkechou„ stala se mu drahou,

Strang 111.

ze jej okouzlila jak krasou sveho zevnej gku, tak klidnou rozvahou sveho jednani.

"Kdo by si byi myslel, ze ta rozumna divka je schopna ztke gtenosti. Myslel jsem, ze ji znam a nechapal jsem ji. Je to slotita du ge, elovek nic nevedel, co se v ni deje a domnival se, Fe ji vidi az na dno!"

Ranni slunce svitilo zaclonkou a velke listy filodendronu se leskly v jeho zati. Makiny rozgifene oei utkvely na nich a v nechapajicim mozku se vyrojilo hejno pfedsta y. Usmala se a zkrasnela.

"JoFinko, dame si vymalovat lo2nici svetle Flute; do rolra stropu musi udelat kytice rtioveho slezu, na toaletni stolek si necham natahnout pod sklo kousek rttoveho ply ge. Koberaik si take koupime rii2ovY." Za chvili zadala mluvit znovu: 'Budeme mit syneeka s takovou eernou you jako ma's ty, kudrnateho, vid', a bude se jmenovat Jo2a!"

Mluvila desky, profesor ji nerozumel, ale chapal, Fe s nekYm mluvi, ze ppvida laskava slova a prijemnY pocit netarlivosti usve'deoval jej, ji ma rad.

Tyden byla Mafia v bezvedomi; tYden se potacela mezi tivotem a smrti.

Dr. Schroll byl cele noci v byte pani Hornbergove, i ye dne sem chodil nekolikrat. ROdie" inn Makinym chtel napsat, at se devde bude uzdravovat, nevetil, to by mohla umfit.

U jejiho lfitka sptadal pFedstavy o novem vote. Krise se nedostavovala, sil pacientky ubYvalo. Osmeho dne se Mate pritizilo. Ruce chaldly, tvate propadly, oei se toeily v stoup.

Letela tetce na podu gce. Lekak driel jeji zapesti ye sve ruce a poeital tep. Na stolku vedle neho letela sttikaeka s kafrovou injekci.

"Dejte ji k noham ohtivak!" nakidil, kdyi chlad ruky stoupal. 35.7, "je to vatne", zageptal, kdyt pani Hornbergova se na neho divala.

Plakala; zdalo se ji, to snaha, udrteti Matu pti tivote, jest mama.

"At' slutebna donese na po gtu telegram rodiefim. Napigte, to jest deveeti velmi zle. Podejte to bleskove!" rozhodl, sklaneje se nad divkou a vzal do ruky injekeni sttikaaku.

"Kdybych byi vetici, pokkitoval bych se," Fold a zabodl jehlu do vyhuble, chladnouci may.

V torn okamtiku se Mata vztyeila, podradenY mozek vykreslil pied jejimi zraky zlou pkedstavu. Zdalo se ji, ze se Jota ten". to jej vidi po boku divky v zavoji, ta ze na ni ukazuje prstem a smeje se.

"Ne, ne!" vyktikla a zvratila se do podugek.

Lekat vestfikl injekci a posadil se. Chveje se, pozoroval oblidej nemocne, bledY jako tvat mrtvoly.

Osud rozhodoval o Marine tivote.

Ottasla se nekolikrate, lekat dekal, Fe se telo vypne vesmrtelne ktedi a chytil pani, ktera se nad divkou sklanela, nervosne za ruku.

Mata se skreila v konvulsivnIm chveni. DS T gak, srdce bilo dale, slabe sice, ale bilo-chal v piece.

Hodiny se plitily jako yeenost.

Dr. Schroll negel domiz, nernel odvahy opustiti latko pacientky. K poledni se Maka zadala potit — mela vyhrano.

VIII. "Uvedomte rodiee, ze je zachranena. Poglete bleskovY telegram, snad je gte neodjeli a dostanou jej. Poekejte, po glete dva! Vyhledejte v jizdnim radu, kterYm vlakem mohli jeti a pogle tetake telegram do vlaku; oba bleskove!"

Lekar se nemYlil: start' fidici, kdyti mu pani vzlykajic fizkosti donesla telegram, prehodil si jen kabat a betel na nadrati. Kdyt do ge' ku hranicim, Wel zfizenec podel vlaku. a volal: "Oberlehrer MoudrY, ein Telegramm".

Ridici vystreil hiavu a vzal telegram do ruky.

Nebyl schopen jej otevkiti, tak se nraruce ly. jeho soused mu musil pomoci. Nemel odvahy pkeeisti co je v telegramu, byl skoro jist, se doete, Fe MaIa zemkela.

Bylo tam jedine slovo: "Gerettet!"

Start' mut nevdel co dela, objal sveho souseda, slzy zaplavily stare oei.

"Ma dceru gka nezemtela, Manila je zachranena, zaplat' Buhr' Nemohl se doekati at dojede. Na nadrati velkomesta vystoupil zmatenY take stestim. Jeho spolueestujici objednali mu autos nebyl b!

Strum le se jinak dostal do bytu pani Hornbergove. Nevedel, jak se tam dostal, nevedel, jak jej pani usadila do leno gky, uklidriujic jej mirnYmi slovy.

"NebYt dra Schrolla, nebyla by uz dnes na tiYu, vysedel u ni cele noci, zachranil to devee," kekla mu pani, hiedic laskypine na device. Zamleela, co ptedchazelo, pone,chavajic Mate, bude-li to chtit iici.

Kdy pominulo nebezpeei, pti gel Maim navalviti Feri; pkines1 kvetinde s konvalinkami, postavil jej na noeni stolek a nesmele usedi na !Ulu sve vychovatelky.

"Zlatielo, vy jste chtela unfit? To nesmite, co bychom si poeali tatinek i ja„? Ted', kdyt jsme zaeali tak pekne tit, byste nas opustila, vy zla. Hled'te, abyste byla zdrava, nebo dostanu same pumy. Jednu ut mam, na druhou mam nadeji; ale nebojte se, ted', kdyt se uzdravuje- te, zas se budu ueit! Hled'te, co vain tatik postal kytieek! Otodte hlavieleu k oknu, vidite ty hyacinty, ty jsme vybirali spolu. Jsou pane, ke!"

Skionil se k polgtati, obejmul diveinu hiavu a polibi lji s detskou vroucnosti.

"Milostpani vas musi co nevidet pustit k nam, aby vas tati mohl o gettovat. Nebudete ted' nic delat, o nic se starat, budeme si jen povidat a mit 'se radi. Ja, se tolik te gim, at budete mou maminkou a tati taky tika, te vas nesmim zlobit, ze musim bYt jinY kiuk, abyste se nebala vzit si mne na starost."

"Feri, mle!" oktikla jej pani, ale chlapec toLii svoji veselou tvat.

"Jd jsem ji to musil fief prvni, mne ona ne1ekne ne. Vid'te, zlatieko, ze mne nenechate na pospas tern na gim sprostYm slutleam, co by ze mne bylo?"

Mata hladila chlapce, nemohla ani mluvit, nemohla se pro nic rozhodnout, byla ptili g sla/A, a apaticka.

StarY fidici naslouchal tomu, co chlapec povida, a nechapal.

"On si ji chce ten profesor vzit? Co asi ona relene?" Uvatoval, te by to pro Matu bylo nejlepgi rozuzieni. Melo., by domov, nemusila by sloukt cizim lidem. Jen aby neodmitla, aby nemela zas svoji hiavu.

Pan fidici si vzal na tit dny dovolenou, za tu dobu se Mara zotavila tak, ze mohla mluvit. Telesna reakce, ktera tvokila nove sily ve vyeerpanem tele, tvoiila take nove du gevni nazory. Ale v koutku Matiny due byl tyt strach, v nernt sedela na schodech studeneho nadvoti, strach, te at' prijde kamkoli, do jakehosi mista, ze najde taclostive mutske ruce, hotove strhnouti ji do bahna.

Pan tidici, sede u luzka dcery, chtel ji napomenouti. Miuvil s drem Schrollem, libil se mu, te ma device rad, a ted' chtel bYt jeho pkimluveim. "Makenko, uz jednou jsi neposlouchala nag ich rad, jednala jsi po svem a trpi g ted'. Nemysli, deveeko, te nas to neboli. Pottebuje g ptistay, kde by si tva, due oddychia. Ty si mysli g, te nemutes mit ut nikoho rada, snad neni to motno, abys k nekomu ptilnula prvni blaznivou, romantickou laskou, ale mutes mit rada jinak, klidneji, bez staleho utrpeni. Bude g mit pro koho 'tit. Dr. Schroll te ma rad, rozmysli si dobte, net odmitneg!"

Matiny odi tonuly v slzach, nemohla se rozhodnout. Ptedstava spoleene lotnice, mantelstvi bez lasky a povinnosti, ktere dovedou byt tak tetke, stra gily. Ale mykenka, te by mela jit zas k cizim lidem, zas nekde narazit, byla jegte horgi. Ruce se pod pokrY ykou zatinaly.

"On me ma, rad a ja, vim, te ho nebudu moci mit facia; ja potad musim myslet na Jotu," geptala bezradne.

"Vtecko dasem pteboli, a tivot, Mei:lake), je povinnost, at' jej vezme g s kterekoli stranky.

2erle -jest nejvet gi ritechou, kdyt ma pro koho tit, a kdyt mute bYt utiteena, druhYm." "BYt ukteena druhYm, to je vla,stne to jedine, co mohu. Aspoti nebudu pkeleatet sale i tem, kteti jsou kolem mne."

Net pan tidici odjel, pti gel dr. Schroll, posadil se vedle nen° a usmival se.

"Feri uz vam tekl, jake mam smele plany, divenko hodna, toho chlapce rada, a ja vim, ae mate, smitte se s jeho tatinkern a pomorte mu n. sti. tivot, Sieeno Matenko, situp.

VESTNIX yam, te se Pridinim, abych yam tivot zprijemnil. Je mi etytiaetyticet let, yam je devatenat, je to yelky rozdil yeku, ale budu co motna nenarodnY, rozumite mi? Je to snad velky potadavek, ze ja, troseenik, einim znovu narok na trochu Stesti a tivot spotadaneho oloveka."

Mata polotila ruku do lekativy diane. Nara dovala se, ale smitovala se s tivotem, tak jak byl. Nagla ptistay.

Pan fidici se nezdrtel a vybuchl.

"Tak ja jsem myslel, ze jedu na pohreb a zatim jsem pkijel na zasnoubeni. Bote, to bude matka gt'astna, ta si oddychne. To byste mohli mit svatbu s Magdou najednou."

'Akar' se sklonil nad Matou a polibil ji na le. Ona jej pkitahla bledou rukou, te jeho hlava spoeinula na jeji hrudi.

"Udelarn, co budu moci, abyste nelitoval."

"Dekuji ti, Mary", kekl lekat. Oslovil ji ty, aby naznaeil, ae ji povatuje od teto chvile za svoji nevestu.

Pani Hornbergova, stala opodal a slzela, v gichni na ni zapomneli, stala sama uprostted te radosti a pozorovala Matta Videla napeti v jeji tvati, boj, ktery druzi nevideli; videla jeji odhodlani a misto radosti bylo ji ji lito.

"Mary, svatba bude u mne, ano?"

Ridici se obratil uleknut, te by jeho terra mela ptijiti o triumf, ze vdava obe dcery najednou a Mata o rehabilitaci, te si ji bete vedator a bohae. — "Buda to tak nejlep gi," tekla Mata unavene a starougek se small i s tim, ae jeho Matieka nebude mti svatbu v kostelidku, kde j3 kttili, kde hravala na varhany a kde by se na ni ptiglo podivat cele mesto. Mata chtela zristat vzdalend minulosti.

"Vidig, on se otenil a ty se vdava g a mysleli jste, ze jeden bez druheho nebudete moci tit," tekl neprortetelne pan tidici eesky, aby druzi nerozumele "Kdy se otenil?" vyjekla Mata, zbledla jako platno a jeji hlava se unavene propadla do polSta., tri.

"Jsem ospala," dedala, nedekajic na odpoved' a obratila tvat ku stene.

Vgichni odegli do vedlej gi mistnosti. Divoka bolest rorttasla rekonvalescentku.

"Tak brzo zapomnel. Tti roky chodil se mnou, net se odhodlal, ze si mne vezme a pak zrugil slovo a tu druhou si bete za par dni. Bote, jak jsou podivna, lidska srdce. Cit je veru brak, nestoji za to, aby mu dlovele obetoval budoucnost.

Rozum, rozum!" opakovala si. "Lt rozumem, to je to jedine spravne; jen jestli to dovedu?"

Letela nehybne, neplakala, otupela tou nahlou ranou.

"Vtclyt' ja nejsem lepk, ja jsem dala slovo • dtiv, net jsem vedela, te se otenil."

Kreila se srovnavajic v unavene hlave ten chaos dojmil.

"Feri," tekla hlasite.

Feri byl jedinou oasou. "Budu it pro toho chlapce a snad si zvyknu!"

Dr. Schroll, kterY seal tesne u dvei-i, aby slygel katcle slovo jeji, zasiechl jmeno chlapcovo a jeji vzdech a zatelefonoval domt.

"Ptijed', Feri, pozdravit svoji budouci matku!"

Chlapec u telefonu vypiskl radosti a za necele etvrt hodiny sta.! u Matiny postele.

"Zlatidko, matieko, ja yam nesu kytieky, rozbil jsem kasieleu a koupil jsem je, aby byly jen ode mne, abyste vedela, jakou mam radost."

Feri schranel na motor, ted' dal v ge, co si naspotil, na ohromnou nadhernou kytici, na nejlepgi a nejdrat gi, jakou zahradnik mel. Vrhl se na Matu jako drak. Poskakoval na posteli, radoval se detskYm Stestim.

"To to tatik dobte proved!, on je pa gak! Jen hledte, at' jste zdrava; nevime si bez Vas rady.

Na svatebni cestu pojedu s vami. Vidite, dostanete do vfoavy kluka. Budu vas poslouchat jako hodiny. Na mou dugi budu; vas ano, vy jste takovY rortirrmY a dobrY eloyek."

Na stareho tidiciho se podival kriticky. Jednoduge, venkovsky odenY dedou gek se mu ptilig nelibil; byl jako z jineho sveta a nemecky mluvit tak smeSne. "Ptijede g k narn a bude chodit do lesa na houby s maminkou; je to zrovna za 'gkolou a je tam mnoho borilvek. V zime mirte g ptijet lytovat, u nas je snehu, ze nekdy koukaji jen

Ve sttedu, dne 1. listopadu 1939 ny mal*ch chaloupek."

"Prijedu, kdyt dovolite," rekl Feri mere stareho mute a nemoha pochopiti, ze ta elegantni krehlea divka jest jeho dcerou.

Dr. Schroll zadal hned druheho dne o ohla g -kyapotdlich,buenvMátrodigti totes. Za tti nedele se odbyla ticha, svatba.

Mata kleeela vedle sveho mute u °hake jednoducha a skrorrina, skoro pokorna. V jejim oblieeji nebylo radosti, nebylo zate, jen klidna vyrovnanost smigena se smutkem. Matka videla lepe, net start' pan tidici, byla tim trochu znepokojena, ale kdyt Maim na jeji otaeleu, zda je gt'astna, odpovedela bez slz a stesku: "Jsem docela spokojena," uklidnila se.

Mata se vyrovnala se otem; nebylo to bez bojt. Jeji mut ji ptina gel vstkic opravdovou lasku, obdiv a netnost; co mohla ona dat ze sveho yydrancovaneho srdce? Citila se stale dlutnici, nemohla oplacet stejnYm. Byla netna a poslugna, pracovita,, pinila jeho ptani &lye, net je vyslovil, nemela narokri, ani na luxus, ani na zabavy; cele dny vypinila upravoyanim doma,cnosti a udenim chlapce.

"Nenudi te to?" zeptal se ji jednou mut, kdyt sedic v jidelne, spravovala pradlo.

"Nenudi, je to pro vas."

"6, ty dobre, slate srdce. fzekni mi, pfejeg-li si neeeho, rad bych, abys byla gt'astna."

"Opravdu bys mi chtel udelat radost? Chtela bych hned dve veer. Ptala bych si, abys mne dal zapsat na lekatskou fakultu a pak, abys se udil eesky."

"Ale ano, dam te zapsat, ale tekni mi, prod si to ptejeg?"

"Abych ti mohla pomahat, abych mohla mit zajem na tvem povolani. At Feri odroste, nemel abych se dim zamestnat."

"Cot ty si, Mary, nepteje g mit cleti?" "(5, ano, ale ne hned, jsem slaba, a mam nervy v nepotadku a dite pottebuje v prize fade klid," tekla, ale myslela si, ze pottebuje i Stesti a veselosti a te kolem ni by ji nenaSlo. "A prod se mam &it eesky, vtclyt' ty mluvit dobte nemecky? Jsem pulls zamestnan, abych se mohl venovat zbyteenemu ueeni."

"Udelal bys mi tim radost, snad by to tedy nebylo tak docela zbytedne. Byla bych tu vice doma, kdybych mohla s tebou a s Ferim mluvit desky."

"Udela-li ti to radost, budeme se ueit tteba hotentotsky, vid' Feri. Chceme na gi mamce udelat tivot pfijemnY." Mata se na nth° podivala vdeanYm pohledem.

"Neledy si myslim, te si ani nezasloutim, me mate tak radi," za geptla a jeji pohled spytoval vYraz mutovy tvale. Trapilo ji, ze nevraci lasky, ktere dostava, ale dim vice se o to pokoutela, tim to bylo nesnadnejSi. Feriho mela rada, ale vildi svemu muti citila stale vice povinnou ptatelsko unctu net lasku. Nebylo ji lehko.

Vzpominky byly ptilit derstve a otravovaly ji tivot. Kdyt ulehala vedle sveho mute, mela dojem, te se dopou gti neeeho neeestneho. Mela vtely veeer tremu, te ji mut k sobe tavola, bala se poliblein ktere byly irvodem vatni a ktere nechavaly studene jeji srdce i jeji smysly. Nekdy myslela, to vyktikne zahanbenim a misto toho kladla hlavu na, mutovo srdce, bez odporu a posink* ptipadala si jako podvodnice. Vracela se do sveho pokoje, vypraveneho vkusem a pohodlim a hledela ke stropu, ptemitajic o problemech lidskeho stvoteni a lidske lasky.

Mnozi se na lasku divaji jako na romantiku, kterou rozum easem udusi, a je to piece jeclina poesie tivota, a jedine opravneni lidskeho spojeni. Srdce si poruoit neda, ale prod si neda porueit, proe riemohu mit sveho hodneho mute tak rada, jako jsem mela Jotu? Je stejne vzdelanY, ma me rad, snad vic, net me mel oven Prece je tivot vedle neho jen povinnosti a ne darem. Snad si Jota take nemohl porueit, aby me mel' tad, snad take za to nemohl, te ochladl; ale v hloubi srdce nemohla tomu uveLaska jest jako vane kvetu; ptilakava k sobe vilely, aby roznesly pet. Zvitata a kvetiny sblituje podvedomS7 instinkt, u lidi jest to uvedomelo, touha, ktera je upozornuje, ze jsou ptedureeni, aby tili v paru, stvorill noveho-eloveka s novou duAi. Snad proto jsou ted' fide tak ;;i. se rozharani a jest v 11.101 111.5.10 • (Poki.,) teni bez lasky,

1e stredu, dne 1. listopadu 1929.

Strana 17,

V 2 8TNiK

ODBOtKAM SDRUfSENi AMERIC-1 teni Americkeh eeehoslovakt v a keeniktii. Zakladejte odbodky nove mate natidi leceni, zjisti-li u sebemenS1 zavadu. Take nate leRlecu eECHOSLOVAKt1 V TE- Texasu (S.A.6.T.) Federation of i a hlaste se k praci. karska veda se ridi zasadou, ze XA37.

S heslem "Zvitezime!" 'elican Czechoslovaks in Texas. je zdravi neztratit, net Texa,4 ka".. organisace S.A.e.T. Sdruieul ArnericlOch echoslovakii ztracene zdravi hledat.

Houston, v Texasu uzmina na schuzi vtech ameHlavni zasadou je, ze se Cloy& 1. Kdo jste tak jeSte, Vladimir Maudr, predseda, ric.ItYch spoin v Chicagu v dubnu hlaste jmena dr,ii i ,asi odboC.:- 1939, ponevad2 stoji vice jak jednoRev. J. C. Kunc, mistopred., musi varovat vSeho, co zdravi a za druhe vyutit vkho, co zdravi ky statnimu tajemniku br. J. Suldo- roeni ehanosti dokazala schopnost J. Sulda, tajemnik, prospiva. V hygiene jsou kapitoly vi, 5410 Darling street, Houston, organisaeni a Lvotni a 'Sla pkiklaF. Olexa ml., poklaclnik. velmi zajimave. Ukazuji, jak Texas. Poti'ebujeme Mena ptedse- dem ye sve idealni praci, ku ktere )o( dy, mistopkedsedy, tajemnika a po- sjednotila ve:Skere slcAky nakho Zraje svatojanskSr chleb a porne- sine je sloteno lidske telo. Je to tovaina se vCerni modernimi vymotekladnika se spravnYmi adrssami — du v Texasu v jedno teleso bez rozranee. sidlo odbooky — poeet elera.

ChocefiskY lekaf dr. Lasko vype- nostrni. Kostra ma 200 kosti, hlava dfta nalockenskch., politickS7 ch a 2. illaste pokladni hotovosti stat- starovskYch. stoval ve sve zimni zahrade zname je slolena z 22 kosti, horni koneenimu pokladniktt br. F. Olexovi ml., cskosiovenska Narodni Rada v pokojove r3stliny s tuhYmi listy — tina ma 27 kosti a je ovladana 40 6402 Taggart street, Houston, Te-' Americe, co' nejvySSi vedeni ye svYch fikusy — do pozoruhodne , velikosti. svaly. Dospely elovek ma na sobe 'xas. stanovach pod elankem IV., para- Jeden fikus je osm metru a drul4' 30 at 40 procent cele vahy tela. Pru3. ZaSlete okamtite Yak 26,1 - 6. uzna.va S.A.6.T. a vyhratuje test metro vysokY. Ve volne zahrade merne ma katdY 4 a pill litru krve. ptispevky a peneZni diary pokladni- Texasu pra yo organisovati hnuti ma fikovnik, na kterem nyni dozra- V jednom etvereenim milimetru krF. Olexovi. Nen•cha yejte peku lidu pod touto jednotnou or- va„ tkicet plodii, a kekik svatojan- ye je test milionu eervenYch krvinize v odboelcach, nebot' pottebujeskeho chleba, kterY dozraje pozdeji. nek, ktere i v tomto nepatrnem pro,nisaci.

Rame odvesti pflsnevicy J. Ondradkovi se na zakrsku metr storu, velkem jako vetSi Spendlikova Tud.12 nate ,Texaska organisace hlavieka, se vslne pohybuji. Povrch de. Taktez zatlete bee prcdieni vY- Sdruteni AmerickYch Cechosiovakn vysokem urodilo dvacet krvinek meld asi 3 tisice etvenagich tVek se zabav a slaynosti.

64 dkg. jablek, jedno dokonce vati Texasu (S.A.O.T.) jest slotkou a reenYch metru, tedy plochu 100krat 0 oradeite ztba,Tti, " primo Oeskoslovenske NC- Zdravim nas Okuda nerovne po30 metro. ye prospech nail abcs. Fodporu, rodni Fade v Americe, sidlem v Chideluje.

Na kati, jejit povrch meld a dopodobnd podniky pof-adane od =• oc- cagu, iu. , ktere zasila pkispeyky t "Se zdravim je to jako s kapita-; speleho eloveka asi 1 a pul etvereekami v scusednich osadach. ktercu stoji ye spojeni.

Predstavte si dva kamarady; niho metru, je uloteno na 2 miliony 5. Pkejete-li si odbojo ye medaile Stir i ArnerickYch 6echoslo- jeden rna 100.000 K, drullY 500.000 K. i potnich tlaz. Temi se vylueuje z teyydane, Ndrodni Radou., dopi'Ste taj.i ..asu sj•dnocuje nate kra- Tento kapital bud' zdedili po rodi- ! la za den a noc 1 at 1 a pill litru poJedna medaile stoji $1. — jednom !Vies° bez Bich nebo ziskali svou praci. Maji- tu a s nim i name 16,tky telu Pl'iloae znamky na po:,tovne papolitickYch a stavov- ii oba kapitaly uloteny na Urok, prol ye. Kate je vilbec velmi duletita. bud mOno z c..j is o ,z pkani vetAiny a tudit ja- lepSi paeitani 5procentni, mute pr y- Aby dostala vSem Ukohim, musi byt t. j. zasilku hromadri ,:u, jinak se. ne050 takove milteme podlehati ni utratit 5.000 K rodne, anit by sa- zdrava, a aby byla zdrava, musi se vyplati posilati medaile kouskil. en Narodili Rade a nikoliv 6eskomu hal na kapital, ale druhY 25.000 a l udrtovat v eistote a zbavovat usaG. einitele Ye S.A.:O.T. odnimu Sdruteni neb Svazu 6e- jeSte mu zustane celY majetek za„-.! zeneho potu. cuji bezpiatne a proto nezte Katclikt, ktere jsou slotkami kladni. Utrati-li vAak oba 10.000 K,i 0 jejich praci a respektujte jeji Prohlasil pan domaci: lni Rady tak jako nate S. A. musi ten prvni dosadit 5.000 K z betavost. pitalu, ale tomu druhemu kapitall "Ut jsem kekl — ten byt pronaj7. Zaslali jsme vain to enatoHiavni firadovna S.A.O.T. jest v ptiroste. Stejne je to se zdravim. mu jen pokadne rodine." . ra William H. Kinga — congressioUsmal se St'astne najemnik: ustonu, Texas a proto naste odZalezi na torn, mnoho-li toho nal Record — dejte eisti ye ya§ich "Vgak to my jsme. Je nas tkinact"! , kter:ich mdme jit 59 (padekladniho kapitalu maji, aby nedoosadach.

0 de yet) musi se obraceti na sazovali ze zdravi. To, co jednomu 8. Mateli praci nob nt.vr Pan profesor vypravoval hr.

J. Suldu, 5410 Darling ne:Skodi," pi'Se v la,zefiskem pode-formujte o techto nakho o sve ceste Afrikou. PtiSel zrovna k 'cot, ye yecech finarienich na po- bradskem zpravodaji MUDr. Xaver velmi vzritgujici pkihode, svemu pry ka. r 7.a br. F. Olexu ml., 6402 Tag- Hnatek, "mute druhemu tece ubliPcsledni dobou by zasit -inmusetkaihrocem,kdytzporect. titi." .1-.1oustonn kcirespond.eani listky a do zoroval, ze dva studenti si mezi seV Americe zkidili z ylaStni UStavy boa S V ncjblitSi dsbe vypracuje statni pisy a ruzne osoby v na,Sich &sad,. ! eptaji a neposleuchaji ho. I oblastni vYbor naSeho S. A. 6. T. pro prodlouteni tivota. innost U- ikekl pkisne: rpojednavajici o ria. 7,tteve p. 'au na stdtni schtizi v Dal- stavu spoeiva, pkedevgim v torn, :Benese — obsah techto dead "Vy tam, Kuliku a Kvasnieko, doe 15. t.. m.. rozdeleni Texasu elentm posila nekolikrat za rok cd- vetje pozor a divejte se na mne, jimitt roavratn.Y vliv n2, nail s a etyli okrsky k vi li zjednodu!Seni borne lekate: internistu, chirurga, nak si nikdy neudelate spravnou no-cenou organisaci — dostali-1 ce a rozdeleni propagaeni prace lekake oaniho, uSniho atd. Ti oka- I pkedstavu o torn, jak vypacla, hroch." `jste podobne dopisy, za§lete tyto oIzamMte taj. J. Suldovi. — Vys yetle-ni teto zaletitosti obdirMte v dolilr,c17 .ne (Jobe.

10. Orga.nisujte odboet tech osaddch, kde do posud se ajane nesdrOill, neb podejte navrh komu manse dopsati do takcych csad, kde je:3te nate S,A20.T. neexistuje.

11. Kama osada respektive odg ajeme boa-a at' si rozhcdne, zdali chce uvaliti na listky ze vSech ureitou mend clan pro nail t. ze q,ech zabav, ktere se pofidaji eeskch sinich. g g S heslem "Zvitezin-ie!"

r

,

.

'ALDWELL A OKOLI v em znimSrm a piateliim, ie do

ft7.701Zg)

ISTOPAIDU

mu bSrti viechno na e zboil

Sdruieni AraerIcich 'Cechoskrvc!, Vladimir Maudr, 1Yfodseda Rev. J. C. Keno. nt!stopl'ed.

J. tulda, tajemnik.

F. Olexa ml., poki7.dnik. .17Tirm ODROtia.M. ercHoslov4Et Drazi krajant! posiedni dobou yy j e tc dotazy ' rem nazYui na,§eho Sdru2eni a j radi se toto de c,'eara si

wryprociano cenu nakupnii, anebo i se ztratou.—Posied-'5!:TFt.--:-t- nal:cupifi si vase potieby dokud mate vyber 13.1 prvni Va gi p ca eke,

a Skrabanek

is

Strana

ORUCiK Hopkins si patrave prohlitel hubenon postavu vysokeho chlapika, kter prasrazil paty mezi pancerovS7mi dvermi strainice a ::11dS1e inn: ,11:11.1 .DoStal jsem rozkaz ,s.: ,; se :ako r.avY elen radiotelegraficke stanice Chic!" — l.To kins se dotkl prstem tam, kde bS7a depice, pkikYvl a nedbale si zapaloval vyhaslou dYmku.

"Prichazite z Fort Patricku."

"Podia rozkazu!"

"Kdo vas posild?"

"Velite,1 " — Hopkins mu pomalu naznadil rukcu, aby se posadil na prazdnou 2idli u steny, ktera krome telefonu tu byla jedinSim pr-epychern.

"Kotilsie am let?"

"Dvacet a ptl, sire ... " "Jakcu sludbu jste konal e Fortu?"

"Nahradniho telegrafistu . .

"A nairne, sluebu?"

• Bill Watson ch-vili vahal, ale potom "Branhe.ee u Patrick-Crakies! Krome toho dye dru e a jednu, prni cenu e strelbe opakovaci

Povodeli na feu Ohio.

y

p

y

y

y

p

y

•s shryl tichY Usmev, obesel stratnici, sir nohou did!! a himotne usedl. Potom mu roku: hit. IJIe Watsone uyidime, staei-li to, koho ml posilá. Slu2ebni hoP91 povodni spi ten, kdo se prvni A to je vee. To znamena, . ". si se patrave zadival na naladikilv 1.. sic nevestu nebo neco podobneho7" scan priky l a na tvl, se mu objevil "Jmenuje se Jana a deka na nine v Kentucky, ad si ji odvedu."

"1!-,To . ", reki Hopkins, yklepa aje si ani2 dokoneil vetu. Potom pohledl mladikovi pevne, do t7.-are: • "MaZete se osvedelt! Stanice je postavena, prima v proudu. Je oveem chra:•:rY bezpeCna. Za osmaetyricet ho7. c.:12dY vodni zavrat'. Pro hukot A. Loehlein. halendalem jsou ve stene ti didy. TaCd ' t.".•-.Oehttdce ji treti den strilel po ry. To . moan . ocelove eede odi probodavaly srr2anta, takde ten pojednou vysko,-:!:.1 a -;:ostavil se do pozoru: "Vykonam svou ;:avir.nost, pane porudiku — stare se co stari!" y

y

y

.

•

kde ad nejzazeiho ri/belku Ofotskeho fior:: .: az he S'vedshe hranici meri Norsko jen drnei hodinu co hodinu. jim2 dekuje za 2ivObyti. 10.000 obyvatel cristavniho mesteCka'Narviku, ba deza svou existenci i Narvik sam. Bylt' zalc::en :..sku 1902 jen proto, aby ty nakladni hde odevzdavat narnotnim korá:s lad nejlepL 2elezne rudy sveta, aanetitu. A2 do valley vedla tudy teat' sveta. Nyni je TflanSk0U, ale presto zustava -!•-chnik.y. V deice 39 km vystutr '7 rnof.ske a2 do vYee 521 m ného ledu a snehu, kde vladne bylo nutno zruSiti i 7liksgraensen. , etne tunely " d9,evenYmi kolonadami, chrani-; ••••-•.- : "e d lavinami, aby provoz na trati A.

••

•

g

ku! Posad'te se!" dodal Hopkins. Venku nepre-

tr2ite 1110. Vodomer — jeho2 sklenend trubice byla spojena ocelovou rourou s vnejei zdi — stoupl toho dne na patnact metra.

Veder druheho dne poslal Hopkins serdanta Watsona do skladiete, aby prines1 daj, rum a zakusky. Sotva za d e minuty padla e skladieti rana. — Hopkins krikl ke skladieti: "172" jste se zblaznil, chlapee?"

Watson se objevil trochu bled Y a hlasil: "Krysy, pane porueiku! Spousta krys. Tfl na rime skoaily!"

Hopkins odkopl tn. mrtve krysy a zamyelene tekl: "Objevuji se vkly den pied povodni — budeme mit dnes hodne co delat!"

Hopkins mel pravdu. Z ostatnich strati na Ohiohlásily poplach tCi. Vodni stra2nice Zapadni Virginie hlásila atyri stopy nad eestnact.

Watson mel pine ruce prace. Vysilani na Fort Patricku bylo proti tomu hradkou. Venku ustale hi melo a plujici kmeny stromil prudce nardely na steny stra2nice, ktera se ka2dou chvili otrasla v zakladech. Ohromne spousty kalne vody stoupaly vi'd a vYe, a muselo b3it zavreno 1 okno pancerove strOni vek.

Kolem pfdnoci odlo211 znaven Watson na, vteiinu sluchatka, aby se podival na vYkomer. kolem eary 21,7. lutave voda se jakoby V hlave mu hueelo a marne si zacpaval uei palcem, aby se zbavil hrozneho hlomozu aspon na okam2ik. Voda dosahla ud dvaadvacitky. Watson sahl na stenu — byla jeete sucha. A voda stoupala.

Cod znamenala dvaadvacitka nejvetei poplach? Ser2ant Watson se znovu vrhl k vysilaece. Veechna etyri disla mluvila soudasne. Hopkins do nej vrazil a streil mu pod nos blok s hldeenim: "Mobilisujte veechny stanice Cerveneho ktiee! Vyklid'te mesta na dolnim Ohiu!"

Potom opakoval poruelk hla eni fistredny z Pittsburgu: "Stanice Ohio I do krajnosti v-ydr2et! Vyklizeni dvou set /nest zavisi na vaeich zpravach! PCi ee,stadvaceti vytahnete stavidla!

Vydrdime!" dodal k tomu lakonicky Hopkins.

0 hodinu pozdeji byla 112 voda tak vysoko!

Nejdrive zaeala crdet sparami oken a palacey

y

m

g

g

Zivot

za polarnfin kruhem.

ktere muselo Rusku odstoupit cele nynejS Finsko.

Jednou se stalo, 2e ledy v Hotnichern zdlivu nebyly tak silne a prave toho roku odepftli narvieti delnici nakladat rudu na cizi loch. Ale ltdy'L lodi zmenily kurs a obrat ptistavu v Lulea okam2ite vzrostl na Ukor Narviku, zastala narvickYm delnikurn na celou stavku jen nepkijernna, vzpominka. Dnes si naopak ceni velkou poptavku po evedske rude a pPeji si, aby netuchla, dokud cele to bohatstvi tam daleko za polarnim kruhem nebude vy2erpano.

A to nebude tak brzy. Jen znama, laiska ho chovaji na generace a elalS1 bohatstvi se zatim jen tuL nebo odhaduje. Tak nejznamerSi naleziae nejlep 1 rudy sve.ta, Kiirunavaara, se odhadovalo dkive na 750 miliona tun. Na stareich mapach je ozna'oovano jako hora 749 m vysoka. Dnes o2 je daleko nidli, protode ji viaIcy a lodi rozvaleji do nemeckYch a anglickYch ielezaren. A a2 ji rozvezou celou, pajde se do hloubky. Magmetit byl zji6ten pokosnYmi vrty N hloubce ad 300 in pod la/adinou more, v delco 8 km a sire 1o2iska od 25 do 150 metra. Je tedy vie net pravdepodobno, Ce ptvcolhe odhc,dovand zasoba 750 miliona tun bude, ve skuteenosti nejmene dvojnasobna, ani Ehutze,:nasti, 2e, do hiculeky rade na jakosti.

TakovYm a podobnYch naleziST Zclezne rudy je v LapOnsku nekolih. V A. 1921 se zaCalo dolbvat na Lnossavacie nedaleko Kiruny, Gaellivare jsou doly Koskuliskalle a povestnY Mamberget, Jeho2 lo2liska bylo zatim je te e q

g

Jeri jednoho vagonu v dolech 2 ",- . -de se jeho vyprazdneni v dobe 7 vyklopi na haldu. A s :xji neu_stale nekolik lodi, :Lila Sc ti'epetaji vlajky nemec: Za pet hodin je lac? o 10.000 2ra a hued od dzi aby udelala, jde den ze we po ealy rok. es- zaniestnano neustale na •. troehu mdné, V zime proudu nezamrza, naraltrt,ni rime, zatim co da - • ;:vadskrY Luleo v Botnickena ledy ad do kvetna. More v r. 1809 po hem. .:Earcely de 'Folly asi se tak k porace SVedska, •-•- ' - r0Ste

••'• - -

• • -- • • • •••••• .

g

rovYch dveri. Potom vyskoeila zpod kleznSrch schod-a a brzy prcudila e vzrastajicich. potfzeo.i.ala .Sv'etlo zaeina —" sisiel Watson at . pe7n" hlas ze st:PoruOik u:j hadry a zhasinal chvejici sse r-l.de body ad na jeden s Velitelem. Watson sly2e.1 jahoby odnekud zdaleka "Hlavni habel blokovan — hraz v nebezpeal — stanice beze svetla — dynama zatopena . . ."

"Otevite stavidla!" znela, odlcoved. To bylo posledni, co Watson nochopil. Ohlu,§ujici yYkterY se mu rydral z hrdia, se srnisil s besnicilin hukotem: Porueik Hopkins spa,tNi cherobne vydeeenY obliZej blazna, kterY tiaei posiednimi silami pancePove d ei-e proti lave, dovnitk se derouci.

Hopkins vytz'h! c. dhodlane z pouzdra revolver: "Otev%te s -7id.7a, ,ser2a,nte Watsone — nebo je prod utopime Sc aba VZharll Watson sebou trhl, po nl&d1 na lesknouoi se ocelovou hiavefal a n'ahie rozbodnut, vrhl se proti sponstara vorly I mistnosti, kde byla dynamo!. Fa neholikerem ponoi7eni cc I-Iorchinsovi a Watsonovi podaNio sedicini zdvihnout paha, ktera uvolnila poneVa,a pomocna dynamo, ve pracavala. Ohijska hraz byla zachrah:na: 0 tYden ozdeji byla 1: osa,dka, dual •stra2nice Ohio I. zavolana Ic velitell. '"Ser2;ante, Watsons", deli Hopkins cestou, "jste jeLe pHiL Wad. Co jste provedl, tomu se NIta, podle, nalch vojenshYfc z.akona vzpoura — razumel jste!"

17 atsonovy rty se polsz.-.f.7, skoro neslyMtelne: "Hera dasle,dlry p2iro::the, . . . " Forueik Hopkins prikYvi: "To vdcchno je v poradku, maj koala.. Ale kromi; r.nne o te veal nikdo nevi. A .2y1a, by to take In vz oura vnitiniho nep2itele. To ostatni, co je v tobe spra -ne,badt'pov!Al2iLeydrt, Billy."

3KdyZ, novopec2enY porueik Hill Watson vykl z velitelovy kancelai e, Waco cbj al sveho noveho pritele nadporueika Hophinse. y

"Wborne — potom je v'Se v nejlep irn porad-

Watson

•

-. e.•••• ;

ye sttedu, dne 1 llstopadu 1939

VZOTN 11E

y

r

-

y

,

1

i

p

•

7

.T

1

p

y

-

i

c

houbce 500 m, se odhaduje na 270 hilionti tun.

Vedle techto velkYch doll je jeLe dada mendick, rortron1en3 311 a2 a 'ole.hy Severniho veho more u Kirkene,su.

Jan v Narviku bylo za minuil rob nalokno klerrio7,1 cud-au tisie lOdi. Z toho Lo jen 700 lodi do nemeokYch pilsta.vt. Ze 'Svedskeho Luleo jich odplula nejminC nolaviCka toho paeta. Nemaji tedy velmoci zajmu jen na jihu e stl'edu Evropy. Je zajlmaji i ty m ,kladni vlaby, ktere t2i sta kilornetrit za pola.rnim krulaem vozi svaj dra,hocennY ndkiad. Tab drahocennY, 2e byl pro nej promenen v pevnost evedskY Bod.en, 23 se pro nej opevriaji finshe. Olandy a Norove se zajmem pozoruji kaidou cizi nonorka, okounejlei v techto vyscitYch zernepisnYch Sithach, kde krom..6 ryba skYch Iodic a miliona rata je pouze, hold skala. Pravda, ne-vozi ty vlaky nic .jineho, real Zeleznou rudu, ale kdo mine za to, 2,e, Zeleza ma kurs zlata?

Nebo dokonce snad jeSte Jill Frankenberger.

1

s

y

,

i

Rornanopisec zeptal ma,n,2eIky: in pied patriacti dy nosily 'deny , a,ty'.?"

"Ptesne trz2erl 1702E17.

Pan •Rozmaji cheery. "lane vas a ruku

,7-•-•-•L'S."------21

jed-neu se •sta!Ike teh-

se

dries," znela r02-

ruku •soudeovy r"i'D, "'A:n :7!

6est prbsit "Nastou-

pito:".-r•e,t

Ve steedu, dne 1. listopadu 1939.

YL eas, kdy tato velika zeme, ji2 n.azYvoane B Spojer.Yrni Staty, nebyia, nieim jinYm, ne2., velkou pustinou, obYvanou rUdym plemenem—Indiany. Misto most byly zde male yesnice z "wigwarna", malYch to chYei, sdelalanYch z ktry a travin, rnisto silnic byly zde pouze stezky skrze huste lest' , a nekoneene prerie yecicuci.

Aveak Indian nepeal si vise. Nedbal o net o lov, ryl3areni a valeeni, a toho se mu hojne dostavalo v teto nesmirne americke pustifle. Tisice tisica buvola pasio se na preriich; lesy byly oSiveny sanci, jeieny a jinYmi divokYmi zyitaty; reky byly pine stir, lososa a okount, a bylo mnoho kmerra indianskych, s nimr2 byio Ire vesti valku. Lukem a eipem zabijel Indian zver pro svoji potravu a odes, kamennou sekerou zrobii si naeini, pcstavil si svaj wigkwam a bojoval se SA7k,"11i nepiateli. Velice male dbai o dobY ydni zlata skryteho v horach, nevedel nioeho o 2elese nebo uhli a uZivani jich. Jedind plodina, ji2 pestoval, byla kukutice, a tak nesmirne poklady skryte v semi i pcd semi zastaly jimi netknuty. Teprve kdy pr gel beloch, zai.ala se seine zvelebovati, s poedtku ponaalu, pozdeji yeak s podivuhodnou rychlosti.

Prvni osady: Virginie.

Prvni naroclove, ktaki se pokusili osaditi semi; jig nazYvame nyni SpojenYmi Staty, by.Anglidane a Holland'ane. Anglieane einili si nareky na celou Se yerni. Ameriku od Novell° Skotska 0.2 k severni Floilde, "ad more k moei".

(Nikdo tehdy neznal opravdovY rozsah naei zeme, jet byla neprozkoumana, mimo tzkY pruh podel brehu.) Osaditi novou tuto semi, bylo te2kYm ukolem. Od roku 1579 do roku 1609 bylo udinerlo nekolik pokus-a zaloditi kolonii v zemi, jet dnes je znama co Vir2inie a Karolina, Raleighem, Gilbertem a Whitem, kaidYm v jiny eas. Ayeak bide, kte.ri byli ptevezeni tam pies .more, uznali p • edseyzeti sve za prilis teZke; zrnalorn.ysineli, onemomeli touhou pc domovu a nebyli s to nest divot v pustine. Nekteri vratili se do Evropy, a- mnozi zahynuli. Kolonie zalotsna Whitem v Roanoke Esland, zmizela, ania by kdo vedel jak; mo2a, no dost, 2e byla vybita Spanely nebo Indiany.

Slepel a Slon.

Jednou dilo kdesi test slepca, kteri stavali u cesty a 2ebrali. Byli slepi- ji2 cd mnoha let.

Bylo mnoho veci, jich tito slepcd nikdy nevideli. Nevideli . nikdy peed tim slona, aekoliv o nem mnoho slyeeli. "Jak pak'-asi takove velke zvire vypadd," myslili si Jednoho jitra, kdy2 stall u cesty a Sebrali, kdosi vykrikl: "Sion! Slon jde!" Slepci dekali a2 to podivne zvire pajde kolem.

Kdyd uslyeeli jeho take kroky volali na toho, jent ho vedl, aby za,stavil.

"Prosim te, pane, zastav," volal jeden z nich, "abychom se mohli podivati na tveho slona!"

"Jak pak byste as mohli na neho pcdivati, kdy2 jste slepi?" divil se pohaned slona.

Olomouc.— Studijni rok na Cyrilo-metodejske bohoslovecke fakulte v 010/110i/el byl zahajen dries v pondeli. CelkovY sta y pcsluchaet ye studijnim roes 1925-40 172, z toho se nove zapsal 41 posluchae. Prihlasili se take nekteri bailee-1017cl ze Sloyenska a to z diecese nitranske a spieske. Oloniouckd theologicka fakulta je pc Kario ye universite v Prase nejstarei vysokou ekolou v eeskYch zemich. Byla zaloSena v r. 1535 a jako samostatna, bohoslovecka fakulta ro zaniku cstatnich fakult olomoucke university --trva od r. 1860: Vedecka, iirCITen olomencke theologieke faktity, jei se stali-e't'astnou nositelkou- velke tradice cyri-lometodejske nejen na. Morave, aie i na Slovensku, nalezla pineho oceneni ye vedeckem svete cirkevnim, nebot` ji navetevovali i bohoslovci ze Slovenska a z ciziny. Dekanem pro novY studijni rok byl svolen univ prof dr.

Jos. Matocha.

V g el Tri2g

americKeve kolonie.

Teprve v roce 1607 podatilo se zaloditi osadu pod vedenim kapitana Smitha, aveak tento zdar stal lid mnoho °heti. Dejiny telkosti, svizela a utrpeni tett) kolonie napinily by celou knihu. kteti s podatku byli peatelskYmi, stale znepokojovali osadniky, ubijejice jich sta a domy jejich zapalujice. Mnozi z techto kolonistii pri§li do teto zeme zbohatnouti a davali prednost hledani zlata peed oranim poll. NebYti dcbre rozvahy Jana Smitha, bYvali by veichni umieli hiadem. Prvni mesto, je2 postavili, bylo Jamestown, lei bylo prvnim anglickYm mestem na pevnine nynejeich Spoj•nYch Statt.

Kolonie Massachussettska.

Nasledujici kolonie, je2 stoji za poyeimnuti, byla zalolena r; 1620 v Massachussetts Separatisty. Lido tito opustili Anglii, aby meli svobodu ctiti Boha zpilsobem, jej2 oni za spravnY uznavali. Byli peynYmi ve syYch nazorech, peisnYrni ye svYch zpasobech, jednoduchYmi ye svein zpasobu 2ivota. Byli. to otu2ili, silni a odhodlani mniove a deny. Ptistali k Massachussetts v prosinci r. 1620 lacli Mayflower.

Kdyd prijeli, nebylo ani indianske chaty nikde yideti; 2ddne peisteeei jakehokoliv druhu nevitalo, je, kdy2 vystupovali z lode. Rozbili tabor v posneSenYch lesich, stravili noc spice na tvrde zmrzie semi, a kdy tisvit prvni jejich nedeli v Novem SOO vzbudil je k bohoslabam, moli prales za svaj chram. ObyeejnY hIcueek lidi byl by se vratil bez vahani zpet, aveak tito "Poutnici", jak se nazYvall, zastali rozhodnuti uskuteenit svaj ideal, byt' i za cenu sveho Sivota. Bez meekani kaceli stromy a tesali z nich kiddy, z nich2 budovali si svoje proste kabiny. Konali tuto tetkou praci bez teplYch posteli, v nich2 by v noci si odpoeinuli a s nedostatieenou potravou, jig by hiad svaj zahnali. Mnoho jich zemeelo te zimy, einice padu to posvatnou pro ty, ji2 pozastali, ktetii potom ani jedn3u ji2 nepomyslili na navrat a opUteni te zeme, kde byly hroby jejich milYch. Timto zpasobem zalOten byl Plymouth -- na obetech tech, kteti milovali dobro jinYch jako Kralovy nove iaty.

Kral nesmirne rad nQsil nove eaty. Jednou pit% k nemu dva krejei a pravili: "Ueijeme ti krasne eaty, jakYch nikdo nemel. Ale nebude jich videti hlupak ani ten, kdo se pro svaj Mad nehodi."

V kralovskem palaci dali krejeim svetnici; prinesli jim drahe latky, hedvabi i ziato.

Za tYden postal kral sveho ministra, aby se podival, jsou-ii nove eaty hotovy. Krejci mu tekli, ze je veechno hotovo, a ukazaii na prazdnY stul. — Ministr veal, de hlupak a ten, kdo se nehody k svemu ittadu, eatti tech nevidi, i jako by je vide', a pochvalil praci. Kral porueil, aby mu peinesli eaty — ptinesli je a ukazai na prazdne misto. Kral se take tvakil, jako by videl eaty, svlekl stare a porueil, aby mu oblekli nove. Kdyd v nich chodil ve meste, veichni, 2.e eata na sobs nemaa ale nikdo to nezhtel rici, aby se nezdal hlOupYm. Veichni ye meste chvalili nove eaty kralovy. Tu krale uvidel nejakY hlupaeek a zvolal: "Podivejte se, nag kral chodi nahY po meste." Kral se zastyd'el, Se neni obleden, a veichni videti, de jejich kral byl nahY. Upravy pamatneho HostYna. I letos se ko naji dakladne opravy a zvelebuji se ..rtizna mista na znamein poutnim mists .syallostYnite-V Marianskem kostele se na instaluje .-navy• altar, nedaleko kotela zelzuji StredomoraVeke elektrarny razmernY keit kterY bude v noel zatiti do cele mora yske ni2iny a pod. Stavba kei2e vy2ade. si nakladu 250.000 K. NovY umeleckY oltae, prase instalovanY, bude posvecen 8. prosince t. r. a odekava se Mast vericich z cele MoravY,

svoje vlastni. Te2kostl jejich nepcminuly se zimou; nemoce, hiad a potyeky s Indiany trapily je, a byla to pouze jejich obdivuhodne, zmu2ilost, jed je zachranila.

Na etesti v techto temnYch dnech byli takovi, ji2 starali se o nembene, osadu peed ittcky Indiana a povzbuzovali unavenYch a zmalatnelYch. Vadcem mezi veerrei byl Miles Standish a jemu no,le21 nejvetei zasluha o zachraneni tett> kolonie.

Na jate .zasazeli kukurici a jine zeleniny, jak se byli od Indiana nanaili, a eekali na prvni svoji nrodu. Utrpeni bylo velke a neni tedy divu, de radost byla yeeobecra, kdy2 prvni aroda byla sklizena. Nebyla to pours radost, aveak tea i vdeanost ,je2 ovladala jejich srdce.

Posledni atvrtek v listopadu roku 1621 byl urden pro dikuoineni a od te doby slaven byl ka2doroene, ad se stal zakonitYm svatkern.

Dargi kolonie: Ted i jine kolonie zalodeny byly vystehcvalci pronasledovanYmi pro sve ndbo2enske zory; ye stoleti 17. byla Anglie, zrovna jako i yeteina jinYch zemi, velice nesnaeenlivou, dovolujic pouze cirkvi uznane statem Men size yyznavati s ycbodne, pronasledujic a trestajic veechny ostatni. — My vime, kterak puritani opustili Anglii, aby mohli svoje nabo2enstvi svym zpasobem provadeti a co puritani jini ted spechali ueiniti. Katolici zaloSili v Baltimore v roce 1634, za pomoci Lorcla Baltimora, po nem2 mesto nazvaii, v kobonii, nazvali Maryland na paest Henrietty Marie, deny anglickeho krale Karla I. Quaketi zalodili mesto Filadelfii roku 1681 a nazvaii svoji hobonii Pennsylvaniii na poeest Vilema Perna, jejiho zakladatele. Tyto posledni d ye kolonie rostly velmi rychle, jelikoZ Lord Baltimore i Vilem Penn byli sndeenlivi k ostatnim nabo2enskym vyznanim a yladli svemu lidu laskou spravedlnosti. Jine kolonie vzrik l y rychle Z9, sebou. Severni Karolina v roce 1663, Georgie v r. 1733, zalolena lidumilnYm lordem Oglethorpem, jehod dobre srdce vedlo ho k tomu, aby dal novou peile2itost zaeiti novY divot svYm neet'astnYm, avdak jinak hodnYm krajanum, kteti pro nezaplaceni dluha die tehdejeiho zakona byli vezneni.

V pondeli min. tSidne zeineel nahle na srdeeni mrtvici ye svem sidle v Altadena, Calif., znaromana ze stare romantiky amy merickeho zapadu Zane Grey, dodiv se 64 let.

Grey narodil se 31. ledna 1875 v Zanesville, Ohio. Pilvodne byl zubnim lekatem. Po yydani sveho romanu "Betty Grey" v roce 1904 rozhodl se cele venovati draze spisovatelske. V 35 nasledujicich letech napsal 50 romana, z riich2 znaena, east byla take zfilmovana. Veechny jeho knihy prodavaly se velmi dobre a tiskly se v statisicovYch nakladech. Byly ptekladany take do cizich jazyka a znaana Cast jich vyela i v jazyku eeskern. Take ye stare vlasti spisy Greyovy byly oblibeny a mnoho vyely v nekolika vydanich.

V minulYch dnech peijel do New Yorku lord Dudley Leigh Marley, mistopredseda britske snemovny lordu, kterY v rozhovoru s novinati projevil nazor, 2e e yropska valka made trvati teeba 25 let. "Bude se to tteba zdati prehanenim," pravil lord Marley, "ale jisto jest, de musime bYti peipraveni pro dlouhou valku i kdy2 budeme doufati ye valku kratkou. Nesmime zapominati, de v minulosti jsme men valku stoletou a teicitiletou a de naploeonske valky trvaly 25 let." Britsky lord projevil nazor, de eas pracuje proti Hitlerovi. Jako diktator potrebuje stale nejakYch aspecha, aby udr2e1 si prizen obF-iatelstira:. To maze ho zavesti k nejakemu doble nepredlOtenemu einu. Rusko-nemecke, dohoda Hitlerovi vice tthlodila ned prospela., nebot' odcizila mu katolicke seine Italii a 8‘ panelsko.

Nejvet:slm itestim eloveka je, do made dit pro veo, pro kterou by byl oehoten

Strana 21

Ve stredu, dne 1. listopadu 1939

VESTNIS

PROTOKOL VIROtNI SCHtZE C. H. Chernosky, Dr. Joe KopeckY, SPOLKU tESKOSLOVENSKICH Dr. Eduard MICek a pravnik August EX-STUDENTU TEXASKtCH. Kacik. Po $10.00 mane po deset rose pkihlasili: pravnik George V Austin, Texas, konala se dne 22. Kacii, sl. Mary Parmova, p. Jos. rijna 1939, 113-Tani schtze Spolku Wondrash, pi. Frank Kadankova, OeskoslovenskYch Ex-student-a sta,- sl. Ella Koemlova. si. Frances Kato Texas. Naveteva schtze byla neje rnasova, pi. J. M. Matejkova, p. vetei od zalotieni spolku. Dr. Jos. Ko- Victor Schmidt, dp. R. J. Klobouk, peck' zahajil schtzi s tivita,nim pki- p. Raymond Prasatik a Frank A. tomnYch. Rozhodnuto bylo, aby do- Barak. Po $5.00 se ptihlasili: pra y savadni trednici kidili schtzi al do -nik.RJBartosh,pvnikJohLe volby tredniky a odstavec — (d) eikar, redaktor August J. Morris, p. volba tkednikt schtze byl vy- Arthur Foyt, pi. P. P. Mikeskova a pueten ze stanov. Predseda KopeckY p. Robert Vaeek, dadal tajemnika, Dr. Ed. Mieka, aby Frank A. Horak dal navrh, aby predet1 zapis o posledni schtzi. Dr. kalAy ptitomnY den byl Menem vYMieek uvital ptitomne a ptedet1 za- boru, jel by pracoval pro fond Mapis o posledni schtzi, jend byl schva- tice, a aby pkedseda Matice ustanolen. Zpravu pokiadni podala sl. Ma- vil 20ti elennY vYbor, kterY bude Cary Parmova a oznamila, ze v pa- sto psati do beskYch easopist o podkladne zbYva, $135.59. Zpravu o pote Matice a jeji praci. Navrh ten'Stine na vyeeich ekolach a na Te- to byl prijat. Take bylo rozhodnuto, xaske universite podal Dr. Eduard tie bYvalYm studentftm poelou se doMieek. Dr. 1Vlieek oznamil, ze na za- pisy, aby se zavazali ptispivati rodne 'eatku roku Toni bylo zapsano 69 stu- na fond Matice. reecka vydani spodentek a student)). v deetine a letos jend s touto praci bude platit Spoje jich 76, tak to pkibylo 7 student& lek OeskoslovenskYch Ex-studentt Toto bylo no. zadatku roku. SI. Ella statu Texas.

Koemelova, ue,itelka deetiny na aye- Pravnik August Kacii dal navrh, si ekole ye West, a p. J. M. Skkiva- aby piedseda ustanovil vYbor, kteri nek, uditel deetiny na vyeei ekole v sepisuje stanovy a jejich zmeny, aGranger, byli ptitomni a podali by byli jednotne a tak Cieni mohli zpravy o aeetine v jejich ekolach. vedeti podle kterYch stanov se tiTyto zpravy byly uvitany potleskem. diti. SI. Mary Parmova dala nahradSi. Ella Koemelova oznamila, ze ye ni navrh, aby ptedseda spolku uWest se Lid 72 studentil deetine. Ta- stanovil vYbor. kterY opravi stanoto osada ma vice nel dvojnasobne vy a dodatky a potom je ptedlotil k deskYch student)) nezii kterakoliv ptijeti aneb oprave v ptieti schuzi. jind osada. Sl. Parmova navrhla, a- (Poole je katidemu Clenu spolku). by studenttim deetiny na vyeeich Nahradni navrh byl ptijat. Frank ekolach byly daily odmeny za je- A. Horak dal navrh, aby Spolek pojich praci. Po kratke debate byl na- slal resoluce a podelcoval deskYm vrh prijat a rozhodnuto, ze odme- vydavatelfim easopist, kteti drauji ny budou dany v kable ekole, kde se jejich Casopis Universitni knihovne, uei 'deetine. Podrobnosti vypracuje kde je Ceti studenti mohou pang pfedseda a vYkonnY vYbor.

-vati.DrKopeck*dalotek Potom nasledovaly zpravy fired- zminenemu navrhu, 'tie tern, kteti nikt. Texaske Matice Vyeeiho Casopis daruji se ma podekovati, a Pravnik R. J. Barton, tajemnik, ti, kteti tak nedelaji ma Spolek upodal zpravu, de principal nevypla- pozornit, aby nasledovali ptikladu cenYch not je $3,825.66, ale tie veec- tech, kteti tak delaji. Navrh s doky noty jsou v potadku. Matice dr- datkem byl ptijat jednohlasne. noty proti 37 studentilm a exBylo rozhodnuto, ptedseda ustudentilm. Raymond Prasatik, po- stanovi poradni vYbor pro deetinu kladnik, podal finandni zpravu. o- na vyeeich ekolach, aby vyeei ekoly znamil, le Matice p riljeuje penize se mohly obratiti na tento vYbor v stuclenttm za pet procent (5%) ftpadu potteby porady. Dr. Joe Koroku, a take oznamil, de 22. tijna peck' oznamil, tile 23. Nina ptipada 1939 zbYva v pokladne $199.08. Po vVrodi zalotieni Klubu oechie a 10. teto zprave, praVnik August .Kacii vYrodi zalodeni Spolku Oeskoslovenpodal jeho myelenku, jak fond Ma- skYch Ex-studentt TexaskYch. tice Vye. Vzdelani by mohl bYt zvYNasledovaly volby tkednikt spolgen, aby se mohio podporovat vice student :CI ve studiu na universite.1 ku. Novi fitednici jsou zvoleni tito: Jeho na,pad a navrh byl, aby se za- Pravnik George Kacii z West, ptedfidila destna kniha, do ktere by se seda; pravnik John Leeikar z Ronechali zapsati naei krajand v Te- senberg, mistoptedseda; Frank A. xasu a se zavazali, tie budou kaldY Horak z Ft. Worth, tajemnik; a rok — po closet rokt. — pkispivati nravnik R. J. Bartosh z Taylor, pona fond Matice ureitYrn penetinim kladnik. Pii volbach nastala debata, obnosem. Tento navrh podporoval kdo ma pray ° volit. Ptedseda ze musi jednat podie stanov, soudce C. H. Chernosky a ptimlouval se, ze je to velice dobrY navrh, ktere met bYvalY tajemnik, Dr. Edua pravil, zee takoveho nee° uti' davno ard Mieek s sebou, a jeho rozhodnuti bylo schvaleno veteinou pHbylo tteba. Po kratke debate, , prav- toinnYch. oinni 'elenove maji pravo nik August Kacir dal navrh, de pted- hlasovat, ale ptispivajici a testni seda a trednici Matice V. V. ma- denove ne, podle odstavet 3. a 5. ji vypracovati plan, aby se praco- pod elenkem etvrtYrn stanov. valo a hledali ye veech osadach mi- -Nasledujici byli zvoleni latedniky lodarce, kteti by se zavazali k dese- Matice: Pi. J. M. Matejkova z AutiletYm ptispevkilm, od dolaru na- stinu, ptedsecikyne; dp. R. J. Klobouk z Frydku, Tex., mistoptedhoru. Navrh s dodatkem byl jednosoda: pravnik R. J. Bartosh z Tayhla,sne prijat. KrasnY ptiklad byl lor, tajemnik; a Alvin Marchak z can ihned ye schtzi, kdyl po $50.00 West, pokladnik. roane po deset mkt kahlY, se ptiPo volbach Utednikt, ptedseda hlasili: Dr. Henry Maresh, soudce George Kacit Zadal deny o

prtci a pravil, ze on se musel, a tie; tala Ex-studenty k zakusktm a obse bude tiditi, podle stanov. Pravnik: Cerstveni. Toto pripravily pi. Albert August Kacit oznamil, ze podie sta- VanZuroaa, pi. Joe A. Bartonova a nov pkieti vYrodni schtze bude Ito- "oi. J. M. Matejkova. Doslovem pkeddlooloa a zajimava nana den pied Diktivzdanim v race; sedy ukonella.

1940 v Austin. Pravnik Aug. Kacir Frank A. Horak, taj. dal navrh. aby Spolek Ex-student& )o( potadal slavnost (banquet) na ten ..LUCE K VYDAVATELIT.TM den veder po schtzi a program tie 6EsFitcH tASOma obstarat vYkonnY v'bor Ex-sturasi.T. dent& Frank A. Horak dodal in navrhu, aby Spolek tiadal pomoci deskYch studentt pri programu. Na- ' Vs vyroCni schiazi Spolku Oeskovrh s dodatkem byl prijat. Predse- slovensich. Ex-studenta statu Teda tiadal vice easu na ustanoveni xas, due 22. kijna v Austin bylo jedna,no, aby Soplek poslal resoludent do stalYch vYborfl, aby lepe eleny vybrati. Zadost tato byla ce a poclekoval natim aydavatelum povolena. Predseda Kaci • potom Ces.kYch Casopist, kte i daruji jep:redstavil na.v§t6vniky, kteri potom jich aosopisy knihavne. Texasske promluvili P. August J. Morris, re-' statni universite a jinYm upozornil vydavadaktor easopisu Oechoslovak. krasne Take aby nedelaji, aby naslepromluvil. Pravil, ze Spolek Ex-stu-, tele, kteri a tech vydavatelil, denttl pracuje za ten.Ych podminek., doYali a kona velikou praci a tato ze neni kteli podpoz ..iji toskou praci na uvalena. Take ze ye schtzi je mnoho nlversite s jejich dory. ds asopisy, debaty, ale tato ze se ma zapome- ktere jsou darovaizy universitni kninout a potom po schUzi eleni ze maji hdvne v Austin jsou: Oechoslovak, Texan a Naeinec. vSlchni pracovati pospolu. Take S raolon resoluci chceme ukal, poeet naei mladeZe Spolek. eskoslovensk3'7ch vystuduje na universite, tim to vice kOzo.te prospeje .naernu narodu. Er. Jos. Ex-studenti) statu Texas si velice nejen tech to dare, ale take Holasek, taj. eechoslovaka, promluktere na'Ci aydavatele deskYch vil a fikal, ze cloufa, ze Cim d a le, tim Itonaji v teto naei Ceske vice spolek bude pracovati v Ceske Ze non vyda,,Tatele 6epraci. pi. Josephine Habartcva, easoplsal mohou vykonati a pi'edsedkyne promluvila a ona,ji vice PTO naS1.Ceskou vac tikala, ze je rada, fe se do schaze; c.Z• ray v§ichni ostatni. dostavila. toho velice ve :21. a take Po i'eeech nav gtevnika, pravnik ze v bud:ucnosti mule s niJohn Leeikar, novY mistopredseda,, 'rocoaati, tak aby byl veal za-. upozornil, ze schtize byla vedena: a nisi praci a nose grace no; podle stanov, a aby se ZadnY nehne-. val, ale pracoval s novYmi kredniS pozdravem, ky. Potom soudce C. H. Chernosky Frank A. Horak, taj:. promluvil a Zadal, aby vS"ichni pra)0( covali s novYmi uredniky, protole A . carte. jsou ted' mezi nimi mladi "Pa bona uctiva, pane nadvrchni kteri maji vice energie neZli ti star' i rri se plat, jak vim dnesale take potrebuji pomool. Upochutnal obidek, ten prima. zornil, ze mama mnoho a velikou eOelc?" praci pied sebou a sliboval, ze v2dy "Delcuji,-ted' mom pol'ad pocit, bude pracovati a pomahati v nos) rn',,m Zaludku nejrnen;qm jedCeske praci. Pi. J. M. Matejkova vi- nu konskou sal!"

OZNP potad spoledenskYch zabav, teeicich se vatke pfizni naeeho lidu 1 detnYch ptatei racloven° Clenstva. Vzorny poradek, pealiva sluha a dobra hudba pri kalde zabave.

— and Not Mn. ai

345E.

Ve stredu. dne I. listopaclu 1939.

iStrana

Vtt3 TN

Piehled piijmU a vydani za prvnich osm rnesicu roku 1939.

555,032.51 May certifikatil 198,068.27 Maj etek 1,750.00 Sloteno na stavbu kanalu 10.00 Sloteno za elektricke rm:-iritko 7,329.07 Hotovost v bankach

99.00

555,131,51 198,068.27 1,750.00 10.00 11,980.43

2,711.67 1,939.69 tinrtniho Detskeho Hlavniho Bilance 3,299,187.67 32,287.75 1,939.69 3,333,415.11 Fond' Odboru &Wu Edward L. Marek..

1. ledna 1939 Bilance 3,249,733.64 27,412.70 46.19 3,277,192.53 S bratrskYm pozdravem, Dne 25. rijna 1939.

PPATEM: 125,714.44 4,605.70 12,915.40 Od 143,235.54 PIenosy z ilmrtniho fondu 15,000.00 15,000.00 Zajic mel nahrdelnik.

OD NASICH UNIVERSITNiCH V ZdireckSrch lesich na Polensku STUDENIt. 3,375.448.08 32,018.40 27,961.59 3,435,428.07 se v techto dnech konal velkY hon i?rimy z na zajice. Z jedne houStiny byl stkeye Z Austinu se oznamuje, ze Uroky z hypotek 27,216.58 27,216.58 hlukem hone' vykvan statnY zadu dne 25. rijna veeer se tam konaUroky z hypotek (collateral) 99.00 99.00 Uroky z ptijeek; cert 8,476.64 la pravidelna schSze Universitni- jic primo doprostted kruhu sttel8,475.84 80 •Uroky z bon' 20,941.80 ho Oeskeho Klubu, jent letos na ja- ca. Zajic v8ak poskytoval tak ne20,274.30 667.50 Najenme z majetku 2,131.62 ie vzniknul spojenim stareho klubu zvyklY pohled, 2e v prvni chvili 2,131.62 KrPdit, bondove dame 149.60 Cechie a roku 1937 zaloleneho Pro- strelci zapomneli stisknout spou§ti.

149.60 VYdelek z prodeje bond' 14,695.07 gresive Czech Club. Klub poctila Zajic totit vlekl s sebou na krku 14,695.07 988.15 navaevou Malikova studentska ka- menAi smreek. Kdyt pak nekolik VYdelek v prodeji majetku 988.15 VrAcene comm.

7.61 7.61 pela, jet krasne zahrala nekolik ran padlo soueasne a zajic se sva74,706.07 kouskii s doprovodem na piane a lil, sebehli se vSichni sttelci kolem 74,037.77 668.30 27,961.59 aby zjistili, kde zajic k smrexylofonu. 'Jedno hudebni aislo by- • Celkem 3,449,485.85 32,686.70 27,961.59 3,510,134.14 lo venovano dp. Holdenovi a Dr. ku ptisel. MohutnY u gak, kterY vaMiekovi, jine sleonam Doris Holds- til pies pet kilo, se pavodne chyVYDANI: Umrti 69,935.73 69,935.73 kove a Helene 8ulove, obema z West, til do oka, nastrateneha nejakYm TJmrti, pd. up. cert.

975.00 975.00 tteti sleenam MusilovYm ze Stan- pytlakem na zajedi pelince. Oka byUmrti nedosp61Sim dedicam 4,574.94 4,574.94 ford a take predseda klubu Harry 10 ptipevneno k malemu smieku.

674.36 674.36 Barton byl pocten i potaen peknSrm Zajic projevil v nouzi hocIne rozUmrti nedospel. dedic. arok Odeitane puj. cert., odstup. atd. 15,877.69 15,877.69 hudebnim aislem. Byvaly pkedseda vahy. Zrejme neSkubal za oko, pti Comm., vShuena bond', 290.00 290.00 .^,ein Z I by se byl U8krtil, ale vytrhl 148.97 7,497.98 Comm. novi eleni 7,646.95 Vine. Krejci predstavil rednika dp. smreek.

Se smrelem music behat doldena, jednoho ze etyr klubovVrdcene nmrtni poplatky 227.73 231.03 3.30 Bonus 200.86 200.86 nich poradcn, jen2 ve sve pane re- po polich a po lese dost dlouho, proComm. prodei majetku 1,225.23 1.225.23 i k jasnemu mys8leni, de- cote jehlidi bylo jiz tem& suche a 16.43 ho2 citlelitost ukazal na detnS7ch znaene ,nmetene. Na konec ovAem .

VracenY iirok pnj. cert.

16.43 15,000.00 prikladech. Po nem mei Benj. Pe- tiAak neunikl zajedimu osudu a Prenos na Hl. Rad 15,000.00 571.71 zusek zabavne eteni a zapisovatel- skoneil na pekaei.

PrirostlY trok pri koupi bond' 525.89 45.82 23.50 Sra2ky bond' 23.50 )o( Sratky podilu 25,460.60 ka sl. Alice Vondralcova predetla 25,460.60 Spor o ktivY ocas.

Jednomu rolo posledni schuzi, jen2 byl lapis SrdZky 93.38 bond' 93.38 2.50 chvalen. BYvalY student Bill Vra- nikovi v LeSUnech na Skuteesku Exchange Aron bonda 2.50 16.42 16.42 ia z Moravie, nyni vladni inienrr ztratila se pied dasem husa a po Exchange bankovni poukdsky 265.72 1 El Paso mile nas prekvapil poz- 3ti tOnech objevil, ze ztracenou huZa Uredni vydani bonda 265.72 30.40 dravem. George Snapka podal zpra- u Za Uredni vydani hypotek 30.40 ye Skutei jeden soused.

188.27 au o klubovnim tanci, jen2 prines1 Husu poznal podle ktiveho ocasu.

Za Uredni vydani majetku 188.27 80.90 80.90 Oznamky Oznadeny soused se brani, ze i on 91.60 eden dolar do pokladny. Pkedseda ma husu s ktivYm ocasem a tie neUdetni vYbor 91.60 y )tedeti dopisy Frank Horaka a pra 30.20 30.20 TiskovY vS7bor -dikaAug.Kcire,jn2bylprojed- prodaval husu cizi, protote 2acinou 512.62 Aktuar 512.62 12.80 (Amy. Rozhodnuto v listopadu po- cizi husu ye svem hejnu mina. Pte 12.80 Dodavky, Express, Freight 228.00 radati klubovni tanec. Schnze byla nevedla ke smiru a byla postoupena 228.00 Schtze Hl. tr.

21.00 ukoneena zazpivanim Texaske hym- soudu. Komise se znalcem, zverole21.00 Povoleni z dept. poj., Austin, 1,090.00 ny, jei byla zazpivana s doprovo- katem drem MatoUSkem, vyslana Ztrdta v prodeji majetku 1,090.00 7.43 7.43 Podtovne bonda na misto, mela zjistit, zda ztracena.

464.49 dem Malikovy kapely. V pondeli dne a domnele objevena husa, vpugtena, 464.49 Pogtovne 1,458.00 1,458.00 i3. rijna jsme vzpominaii, ze .to by- do onoho hejna, z nehot se ztratila, I ekarske prohlidky 12.00 o prave tricet let od zalo2eni klubu 12.00 Notar pozna sve bYvale drutky anebo bude 8,142.75 8,142.75 Sluane 148.50 Oechie a deset let od zaloleni Spol- jimi poznana. Husy ji v gak nepoz148.50 Slone yYpomoc 56.25 56.45 K1.1 deskoslovenskYch ex-student' te- naly. Ani 8 timto pokusem se postiBondy nrednikti 3,658.33 ,caskYch. - S uptimnYm pozdravem ZenY soused nespokojil: husa podle 3,658.33 Vistnik, odberatle 4.44 4.44 Vestnik (poeitovne) Jaroslav E. tivnY, jeho nazoru za to dobu odvykla a.

210.00 210.00 Najemne z it,'adovny tutor a klubovni poradce. odvyklo i hejno. Sporna vec se tedy 36.30 36.30 Opravy strojS 6.06 3.73 Telegramy 2.33 lo( dostane pied soud a husa s IdivSrin 125.86 Ste let DuSiekove hry "Mlynai a 125.86 Cestovne ocasem bude asi hodne draha.

13.04 13.04 Cestovne, fleet bonda jeho dite". )ot 902.44 902.44 Gestovne, UC,:et majetku 6,555.92 Lesnici doporueuji sant listnate Premie na bondy 6,555.92 Pri8tiho roku, 30. brezna, bude 82.10 82.10 Telefon stromy.

45.54 tomu sto let, co ye videriskem Burg45.54 Elektrina Pracovni schSze Zemedelskeho 3.60 3.60 theatru bylo po prve provedeno RauVoda nstavu y e Hradci Kralove jednala pachovo drama "Mlyndt a jeho di5,079.54 5,079.54 Dan majetku 84.95 CV. Neni pochyby, ze Raupach sam o osazovani neplodnYch pozemkit 84.95 PojfStne proti ohni z majetku 1,175.16 ;i tehdy nepomyslil, ie tato jeho stromy. Lesnici doporueuji, aby ne1,175.16 Opravy atd. majetku 399.88 lehtostna hra prelije i dila, ktera vyutite plochy byly osazeny rychle 399.88 Dari Social Security 819.86 819.86 Dan, IX. Federalni, rostoucimi listnatYmi stromy, nebot' 302.50 302.50 v tehdejAi Jobe byla pokladana za prave jejich dtevo bude v ptiAtich Dan, IX. Statni vrcholne projevy dramatickeho u2.48 2.48 Mapy 50.00 meni. Ale ani reditel videriskeho letech velmi hledane. Pti potocich 50.00 Casopis Bond Reporter 2.00 Burgtheatru Schreyvogel, kdyZI hru maji bYti vysazovany topoly a oLle, 2.00 Casopis Comped Digest 527.02 prijimal do reportoaru divadla, ne- ✓ horalch paciach bfizy.

527.02 Odznaky )o ( 70.00 mohl tu8it, ze tato hra, ke ktere ne70.00 Psaci stroj 80.24 80.24 mei mnoho dilvery, bude se rok co HL mesto Praha dosahlo milionu 5000 poukazek 222.26 222.26 rok objevovati na teto scene po doKnihy obyvatel.

73,00 bu pinS7ch gedesati sedmi let. Ale 73.00 Letaaky pojistek Hlavni mesto Praha melo podle 529.25 529.25 Dalti potreby vLIech Arednikii i jinde Raupachova hra dosahla odhadu statistiku doirahnouti le176,719.03 znaene obliby a popularity. Na na- tos na podzim milion obyvatel. Vy150,298.18 398.95 26,021.90 §em Narodnim divadle zdomachela davani kmenovYch potravnich li3.299,187.67 32,287.75 1,939.69 3,333,415.11 do to miry, ae drama "Mlynar a je- stku spottebitelam umoinilo zjistit Bilance 31. dervence 1939 ho dite" objevovalo se na scene pra- I poeet obyvatel hlavniho mesta PraMAJETEK: 1,085,184.26 videlne o Du giekach. A odtud hra hy bez saitani obyvatelstva. Podle Handy 1,035,707.18 29,477.08 1,496,670.8pteMa na mensi, zejmena vLak nal tohoto atedniho zjiAteni mela Pra2 Hypoteky 1,496,670.82 4.519.82 achotnicka jeviAte, kde teprve do-1 ha k 30. zati, jak oznamuje "Der Pt, dky zitrukove 4,519.82 100.00 sahla prave obliby, Podily Neue Tag, 1,021, 427 obyvatel.

100.00

Strana 23

V leSTNIK

Konsulat republiky teskosiovenske, 711 Medical Arts Bldg., Houston, John W. Leiikd r hleda. krajana Texas, Josefa Hajka, roseneho v Krodehlavech, dne 18 lotezOESKt PRAVN1K na 1884, kterk se ma zdriovati nekde v zapadni east statu Texas. V rote 1923 mel ten ptebkvati v Ordtiadovna v way, Colorado. Marie Kuderova v Butler - Grimes Bldg. oechach odkezala jmenovanemu ve sve posledni viii nejakk majetek, ROSENBERG, TEXAS. ale pozustalostni rizeni nemute byti provedeno pro neznamost jeho adresy.

Prosim krajany, kteri by o shora Nabytek a domaci zatizeni vgeh( jmenoyanem yeah neco blitgiho, adruhu. by mi tuto zpravu sdelili na zdejgi idad.

Lepii obsiuha — Vet§i Uspora.

Dr. Charles J. Hollub, konsul.

Tesar Furniture Co. )o( Bohata, einnost reyeckeho sdruteni 5906 N. MAIN ST. Mora skkch uditelii.

TELEFON — TAYLOR 6063 Nage nejlepgi pevecke teleso — Naproti budove itadu Pokrok Pevecke sdruteni morayskkch Houston.

— nezna pH pineni sveho kulturniho poslani finavy ani pfeka(50-p) HOUSTON, TEXAS. tek. S nejvet gi obetavosti osobni i finaneni potada koncerty v ruznkch DR. THOMAS N. DeLANEY morayskkch mestech. Za leto gni rok 00Ni LEKAR absolvovalo PSMU. celkem 21 konBr'le spravne ptipravene.

Na jejich programu jsou z as die fimluvy. vetg i easti skladby Smetanovy. Jatladovna 3248 — Res. 2687 nadkovy, Dyotakovy, Ktitkovskeho, 513-15 Professional Bldg.

Neumannovy, Nebu gkovy, z novejTEMPLE. TEXAS. gich pak Kubinovy a Blatkovy. Take pro posledni tti mesice letogniho roku je ptipraven velkk podet koncertfi. Nejblitgi podnikem PSMU. bude sobotni koncert v Pterove. V PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaletitost1 nedeli 8. Nina budou moravgti t tadovna: 936 Bankers Mortgage tele zpivat v Hole gove, 21. tijna a Building, pies ulici naproti Kress 22. tijna dopoledne v Brne a v nebudove. deli 22. tijna odpoledne v Li gni, 4.

HOUSTON, TEXAS. listopadu v Tignove, 5. listopadu ye Vyg kove, 18. listopadu v Morayske Ostray e, 1. listopadu v Hranicich.

Ve dnech 8. — 10. prosince uspotade. teska Jidelna, Restaurace PSMU. koncertni turns zapadomoa Pivnice rayskkmi a jihodeskkmi mesty a o 714 PRESTON AVENUE vanoenich svatcich absolvuje dva HOUSTON, TEXAS koncerty v Praze.

Kaut, majitel.

Jos. Telefon: Beacon 31734.

Objevy v podzemi staromestske Pravidelna j idla a lunge radnice.

NejlepSi soudkove a lahvove piITprava staromestske radnice v vo, ruzne druhy vina a doutniky. Praze a jejiho nejblit giho okoli pHMluvime eesky. ne..q pro nav gtevniky, kteti nebyli Hoboko stale na sklade. del g i dobu v Praze, ptekvapujici Zylaatni stoly pro rodiny. zmeny. Jsou patrny jiz pH zbetnem pohledu na prueeli Staromestske

y

C. H. CHERNOSK

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

PROC LIDE JMENUJI NONAT ZAZRAtNOU. Cesky Leta a Operater Rosenberg, Tex., 8. dervna 1939.

711 Medical Arts Building WO mantel by jit netil nebkt to zazraene Nonat. Tak byl nemocnk, HOUSTON, TEXAS tie se ani pohnout nemohl. Dala Telefon Utadovny: Preston 2553 jsem mu na zada, na nohu a na ruTelefon residence: Lehigh 9745 ku naplaste z Nonat. Za dollar najednou upottebila a jinou hned lekarne koupila. Katdk kdo ho videl tekl, te je to pi-Imo zazrak, jak SPRAVNE VYKONANA mu Nonat a modleni, na ktere jsem POHREBNI SLUZBA. za nej dala, pomohly, nebot' byl V hodine 2a1u zarmouceni nalezzaopattenk. Srdeene yam za tu nou Edward Pace pohtebni (istav dobrou mast' dekujeme, ktera ten synovi vytahla ttisku z pod nehtu. pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytaYch jednotlivosti a k Katdemu Nonat odporoudi Mrs. A. Vatanslek. vypraveni dojemneho pohtbu.

Na rozli'dne, at' suche neb Levne ceny jsou naSi. zasadou. ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera Ibex operate vytame dtevene i oceI love tilsky, sttely a jine ptedmety Pohiebni titlitel. uvazle v tele, ale musi to bkt Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

EDWARD PACE

TAROKY!

aft, Cena Nonat je 50c a $1.00, patou a $1.05. Ptejte se Va geho lekarHra tarokft, nejlenSi jakosti, ny- 55c nika nebo jednatele, ale nic jineho ni za $1.50, patou vyplacene. Ob- neberte, radeji 'Atte ptimo na nail fednit k adresujte na: OKI:mato- adresu: Marie Leiblingor & Co,• AhatlakakCal lak, West, Texas.

yy

Ve stfedu, dne 1. listopadu 1939

radnice. Jako by nove prohledla. No- zdobil, take je uvaden mezi obetmi vk portal, goticka okna, otiyujici teto kletby. Jeho tere na orloji byl radnidni ptizemi a naroti, kde vzni- zasazen v srpnu roku 1867 a bylo to ka prostorne podloubi. Daleko Ark- jedno z posledhich jeho del. Za neznamnej gi objevy a zmeny jsou v g ak kolik anesicti byl Manes stiten chov radnidnim podzemi. Byly tu ob- robou michy a nastaly u neho zjevy jeveny nove mistnosti s mnotstvim poruchy mysli. Podivnkm osudem pamatek. Jsou tu krasne popelni- byl postiten i Josef Smidek z Dobtice, stare mince, ruzne kachle, mnot- ge u Prahy, kterk se pokusil zhotostvi stavitelskkch ozdob a pod. W- vit pfesnou kopii orloje.

Josef Soudek mel v Dobti gi u Praei je tolik, ze z nich bude uspotademo velmi pozoruhodne museum. hy start' dteveny domek blizko silPodita se, te bude dohotoveno do nice, ktera yede do Ptibrami. Zil samotkatsky jen se s yStm starSim verptigtiho roku.

Ve dnech pratskeho podzimniho nkm psem. Sam si vaHi, stale lev knihach. V jeho byte staly saveletrhu staly denne skupiny navgtevnikti z Ag e pied budovou rad- me ptistroje, visely pilky, plinth- Icy a nidni a eekaly na odbijeni orloje, jine naeini. Kupy knih a zavitky kterii je ted' v pinem lesku. Zaji- papiru dophiovaly jeho dilnu. Soumaye je, ze temet o vgech velkkch dek se rozhodl, ze zhotovi ptesnou a pozoruhodnkch orlojich se vypra- kopii pralskeho orloje. Oast() byl v vi, to stihaji tytirce kletbou. Kletba Praze a eels dny vystal pied orlopostihne pry katdeho, kdo nejak jem na Staromestskem namesti. blite ptijde do styku s orlojem. Te- Nehnute vydrel se divat nekolik ma u vgech orloji se take vypravi, hodin na figurky na crloji a na je'te ti, kdo dali orloj zhotovit, ho chod. Ze sveho pozorovani se nestrachu, aby nebyl nikde napodo- , ben, nechali striijce orloje oslepit. dal vyrutit ani deftem. Nekdy byl Vypravi se to nejen o Hanugoyi, v Praze i dvakrat za t3'rden. Skuteetvurci pratskeho orloje, ale na pt. ne se mu podatilo sestrojit ptesnST 1 o tviirci orloje olomouckeho. orloj, kterST ukazoval vaechno, jako Kletbou prS, byl stiten i basnik a staromestskS7 orloj. Brzo po dokonmechanik Jan TaborskST, kterk pra2- Beni kopie ho sousede naeli mrtveho sk3i orlojovr stroj opravoval v polo- v byte. Nemel ptibuzmich ani adivici XVI. stoleti. OeskST malit Josef eu a tak celk jeho majetek i s orManes, kterS7 orloj tak krasne vy- lojem byl prodan v drane.

ETI JSOU DETI n

obehnou se, uhteji a (Hive nein se kdo adeJe, magi r$mu, nastuzeni kneel . . . Domiouvat? To nepomfite Spat) mit po rues

Lahodn§.

• Piisobivfr Deti jej maji rady.

Jen ty nejlepAi ptisady jsou v n6m obsateny jak mfitete 6isti na obalu.

SEVEROV

BALSAM PROTI KASLI (Severa's Cough Balsam)'

NEJCENNEJSi PIISADOU JEST FAKT, ZE ZA TIMTO BALSAMEM STOJI BEZMALA sEDESAT LET VYTRVALtCH ZKOUSEK A POUZIVANI!

Vag lekarnik vam ochotne poslou21. Kdyby nemel, objednejte si primo. — Cena

50c 25c

e sttedu, dne I. listopadu 19 "SVETLO JEHO Oti".

,V219TNIK

zioben, kdy president Nor nabidl pani Milene, ze ji doprovodi — a President 2elezetskeho trustu Jan p vapenehoFranka nechali v reNor dlouho ptehligel bezvYznamne staurantu samotneho. Frank marumelecke vjilety sveho syna Franka, ne Medal nejakou cmluvu pro oba, aekoliv ho oreil za sv.eho nastuoce uratena jeeitnost mu nedovolova✓ zavodech. Jecinoho dne ptekarapi ia, aby tuto situaci nechal nerozi veho Frank se zpravou, ze se bode 2e- Senou. Sedl do vozu a behem nekonit, coZ start Nor piljal a poteaenim. lika minut nachazel se ve vile pan.

MladeneckY yeeirek, kte,ry po tidal Lorencove. Prvni jeho uratliva sloFrank na rozkmeenou se svcbodou va platila pain Milene, kterou a na kterY si pozval vae,ohny sve nil z pomeru s otcem. Milena urap •atele, zmatil ria'aove sny j iz at'a- Lula odejde, z pokoje. Frank stall stnSrch lidi.honk let zapomenu- dosed nehybne, kdy pojednou za-1 ty'm nabojem v deitsbe piston, rukou slechl Poane pani Milenu sveho nejlepaiho ptitele — oslepl! inedati. Otevre dvere, ye kterYch I Frankova beznadejnost vyvrcholiia misto Mileny najde male deck°. navatevou jeho snoubenky Frank utasle na decko •pohliti ktera se Frankovi uloinL odcizila,. v2dyt' pani Milena nikdy se o Troche eaje, kto;rY poskvrnil at S- ne nezminila. Jeho zrak •adne na haky, bylo ptieinou rczchodu snou- vlastni fotografii nad postYlkou -bencO. Po odchodu zjigt'uje Vzktikne "Svetlo"! Ve dverich se Frank, ze jeho 21vot je zleyteeny- — objevuje pani Lorencova. Svetla a net auto s a jejim novYm a pa nekolika radostnYch slovech ptitelem opustilo zameckou zahra- jsou Frankovy oei dokonale otevredu, yrha se Frank v sebevragednem ay ; naSel nejen Svetlu — ale i "Saleimayslo s balkonu. President Nor ho i;e11:-.0" v podobe maleho Franka. zachrani v posledni ni obanaOku, a S 'eeskYm filrnem "Svetlo jeho vida jeho bezuteanY sta y, rozhodne oei", nyni po deskYch osadach use opattiti mu spoleenici. Emilie hazovanYm, dived. take u yidi "MoHradilove v"Sak. byla Feankern ne- rayskY den" v Chicago, morayskou ptijemne Neni dne, aby ji svatbu, morayske tance v krojich, neprondsledoval ft:boo a bolestaj-re prilvod Po 26..ulici a mnoho jinch mi urelhami. Koneene, se Svatia, zajimavosti ye filmu spattite. Nekterou Frank pri jejim ptichodu zapomente shlednout tento lerasnY takto posmeane nozval, .rozhodne a zajimavY obraze..k a davejte pozor vernal> opustiti. Teprve. nyni Frank na oznamku na jinem miste t. 1. pochopil, 2e je skutecene, "svetlern )o( jeho oei." Ye veene tine — a jedne lozartity libretista o eeskem narode. noel vyvrcholi toto poznani v soulad Lorenzo da Ponte zastavil se na' dual . . . Svetla byla proud: na za ceste z Drald'an v roce 1787 v .Frapro-fesora Lorene:ea se kterYm ale kde byl pfit:men ptedstaveni • Chtic jeho phini vyhoveti, ivrozartovy opery "Don Juan" v pra4odcestovala na nekolik dni do Pra- skena Stavo yskom divadle. Ve svem hy. President Nor s Frankem eeka- dopise o tomto ptedstaveni napsal: ji netrpelive nor jeji ptijezd na na. . .chtel jsem krome toho spattit drali. Z rad:sti nad at'astnrn na- ptedstaveni tti oper, ktere jsem vratern pcdnikia.e. Svetla s Frankem pro W. A. Mozarta napsal, ale nen' vfl.et do okoli. Svetla iidi raz a. ne- to suadne vypedobniti nadeeni eetuai, ze nejbliMi okamEik rozhodne eta pro tuto hudbu. Cele kusy Mo-1 ✓jejira dalaim osudu. Srailta s pro- zartovy hudby, ja se v jinS7ch ze-) tijedoucim autem clonadne pro nalch nelibi, jsou u- tohoto naroda Franka velmi tragicky; je ta'ce ra-- reokladany za boLske. A je zylaate1 . nen, zatim co Sveitla vyvezla jen s podivohodne, tyto ilchvatne kraleheim zranenim. Po operaci, ktera sy, ktere az pa mncha a mnoha se pcdatila, nabyl Frank poznovu pl'edstavenich oper tohoto vzacne- I zraku. Prvni jeho slow). patti Svet- ho genia u jinYch narodu byly pole, kterou ale nepoznal. President zvolna obje yovany, jen od samojedi Nor byl velmi ptekvanen odcbodem nych i echia byly limed pri prvnim Svetly, nebot' tato nechte l a stati v, pfecistaveni rozpoznany . ceste one ptedstave, kt erou si Frank )o( ✓ dobe nevidomosti o ni utvoNl. Vlagtovky se oportlily. plynuly dva, roky. Frank ji.'Z zatim I V nekterych krajich se letos zdrpracoval v zevodech. ktera vlaltovky se svym odletem. Tak se znovu prihlas4la o ay e pray°, na hospodatske skole v Jieine zuzve Franka do lezni, ye kterYcla trastala sta a sta. vlaatovek, ktere nyvi dovolenou se svoji matkou. Frank.' se sloanosti vyz yani pti jme . Pti od- n,i v dobe nocnich mrazu, vyhledapolednim eaji sedi F,, aviclova s vaji tepid rnista a snazi se zachrancu Lorencovon; beherra pobytu v nit prod zimou. Ptes noc vyseclavaji laznich se spi• atelily. Ve dve i'-ich se ve stalich a ye chlevech. Ve dne senahle objevil Frank. s E l labou. jako daji na htebenech sttech a °bracesprcha ,cOsobil na Franka lahceinY ny be slunci se ohtivaji. Podebne hias pani Mileny, kdy tato rorto- or!ipady se staly pied dvema lety, milj'm zp-asobern se mu pte,dstavi- kdy via gtoyky promeakaly VeasnS'T la. Byl jim tab pt.ekvapen, ze se do- odlet a musely bYt dopraveny letadpustil spoleeenskeho ne epnsobu, vv- ly do Italie.

0 zvav misto Maley k tamed pani Mile- Na p.olich u Litomygle je runoistvi Neomalenost, kterou Frank provedl u-stolu, mesa za nasledek, 'Le oNa travnatS7ch miste,ch v okoli be da my u.ra:'ieny opustily lazne. Litomyale se v posledni dobe Frankova dovolend chjq ila se ku netuaenou merou konci. Veear pted odjezdem seal ea Je jich na nekterYch polich tolik, ✓ hotelovera restaurant-a s rani Dilii maze jsou jinai posety. Slimakarn lenou, aby toho olzarniTiez vyn g il k velmi prospiva vlbke poeasi. Rolniyzneni svjYch cite. V nejlepai nee. ci sahli ke svepomoci, aby temto lade ,obou objevil as ve dvetich pre- .al-oadcarn celili. Posypavaji pole kosident Nor. PiHchodem otce nebyl lem dokola pcpelem nebo plevami, Frank tak pfekvapen. jako jeho aby se slimaci nedostali na mlacie ehovanim k pard MileT* Byl rot- oseni a neznicili ho.

xas.

aroky $1.50. Cechoslovak, "-.)znelinenji

Illuboktm bolem sklieeni, ozna•n a znamYm, ie se Fanu Bohu zalibilo Ii seb6 pavclati nageho draheho maniela a otce,

Petra F hterY po dlouhe a trapne nemcel edei,ral as 23. kijna 1939.

'2,2

Tai si piejeme touto cestou vzdat nag kteil jakYmkoliv zpilsobem norm byli napcmccrn. ci a v eas jeho pohibu. Necht' Ten, hte.-2:•;- T - di cthrieni vas za vSe, co jste pro ems vyhonali.

7,1-r

"7Z.'7

Aa

BERTHA FOS Fayetteville, Texas. this 28. iijna 1923.

'77

tetkir film

Svet o Je. Zfilmovan podia romanu Mary Radometske. Dramatick.ST obraz ze Lvota mlacleho mute, jehot slova, i ko, z ti.,:-,'e pronesena, jsou vjjktiky duae vzpouzejici se nemilosrdnerau cuedu. T.Jkazuje v eeskSich osada.ch, Jos. Vaaut, zastupce Praga, Film Co. z Chicago,.

SEALY, ve stiedu I. list. c '7 hodinich veeer.

SHINER, we etvrtek 2. list., o 7 hodinach veeer. • SCHULENBURG, v patek 3. list., o 2:30 hod. ° anal

7:30

c

ROGERS, 5. list., o 3 hod. odpoledhe a. o ''.' hod. vac-2.

FAYETITSILLE, v pondeli 6. list,, o 7 hodinach vaer.

FLATONIA, v iiterjr 7. list., o 7 hodinach vaer.

-ROBSTOWN, we st •edu 8. list., 0 7 a o 9 hod. v EL CAMPO, 9. list., od 2 hodin odpol. do II hodin v

ACKY Velikou fraakovou

tane6ni z potadd SPOLEK SV. MARTY CIS. 97, K. J. y

e stiedu, dne Se

T. V '1221;1Trif, TEXAS

Sini Star Ptijd'te se pobavit a si zatar.eit p1-1 dsctre.

VSTUPNE: Pe NI 25c — DAME lac Budou -prodavany sandviee a napcie. 2 7 , -Lic7.(2,21 udle."1:eny deny nejsmeSnejSim ithortm a daradm. 1 deny 'ha Cele. nae vetejnost jest licti-v%'?". zvdno, Vlf.,1712,CFLEY 7:stir,a2nky.

VIISTN/It ODBOOKY WEST S.A.C.T. hativeite k oznamovani' scntzE oinvirvANE V SIN' SV. JOSEFA,

ye stfedu, dne 1. listopadu 1o3g POD VLAKEM.

Z dopisu z Chrudimska. tu nikterak dobfe. V Praze neni masla, neni cukru, neni petroleje, neni cigaret Vlasta a Borka, a to, co Vam pi gi, neni gugkanda, nebot jsem zlital ceiou Prahu a nikde jsem nesehnal jednu Vlastu.

Na venkove ov gem nelze koupiti kg. cukru, lide se vrhaji na zboti a kramy jsou vyprodany. ZUstaly pouze veci, ktere se nedaji uskIadniti. Dnes byl den, kde se likvidovaly zasoby mYdla. Buh vi, co bude dale. Neni take gugkandou, ze spousta nalich lidi, kteti ze samoziejrne povinnosti byli ptedsedy reznYch spolku, funkcionati narodniho Sourneenstvi, Sokola a legionake jsou pozavirani.

Ponevadt vite, odkud jsem, udeldte si obraz, teknu-li Vam, le jen v nagem okresnim meste je sebrano dvanact dobrYch lidi. Alla se, ze to jsou rukojmi. Ale v lidech tvrdne nacionalismus, lide jsou hrdi na katde snateni a ve chvilich trudu utikaji se k -deske pisni." * * Piedpis.

"Pane dokotore, co //lam Mat, abych zhubla?"

"Spravne cvidit!"

"Co deporudujete?"

"Zkuste odstrkovat se od stolu tiikrat denne!"

DNE 29. RiJNA 1939.

Dye deveatka glo z lesa dome s Schuzi zahajil pkedseda August houbami. Cesta vedla pies teleznidJ. Morris ye 3 hodiny odpoledne. ui trat'.

Pro neptitomnost tajemnika Frank Deti myslely, le jest viak dalePravidla Moudky byl ustanoven prozatimnim ko, vylezly na nasep a "sly pies koV Malem Oznamovateli fietujeme tajemnikem br. Robert 6ervenka. leje. Najednou zahudel stroj. Sta,rSi Pokiadnik Paul S. Skrabanek po- holdioka se vratila, ale mladli piecenty za slovo za kaida uverejneri. NejmenAi poplatek za oznamku dava podrobnou finaneni zpravu od behla trat'. €do 25 slov) jest 500 Oznaraku na- kvetna t. r. a sice: Stark holdiaka volala na sestru: pi§te na zvlaStnint listku a pfilot$556.29 "Nechod' zpatky!" ' e k objednavce pkishanY obnos Pkijem 146.74 Ale viak ut byl tak blizko a tak pog ovni poukazkou (Money Vydani Order) nebo ve znamkach (stamps). silne hueel, ze ji mlad gi holdieka Posilate-li osobni eek, pildejte Sc ZbSTva na hotovosti $409.55 nerozumela; myslila, ze ma Wet na jeho vYmenu.

Br. George Mac' a Dr. Geo. A. zpatky. Betela pies koleje zpet, kloMa-11 bYti jmeno oznamovate1 Pazdral navrhuji, by odbodka ode- pYtla, vysypala houby a zaaala je zatajeno a nabidky posilany admi- slala na H. $250.00, coi by emilcy sbirati. nistraci pod nag i znakkou, tetujeme za ozna.mky "Na proder, "slut- poplatek za 1000 elene na gi odboe- Vlak ut byl blizko a strojnik piby a prate" a podobne 25e zvlast' za ky. No.vrh ptijat jednohlasne. skal pinou parou. znakku a na pottovne, aby dotla doNastala volba etednike.

Stargi devde volalo: "Nech ty pisy mohly bYti ihned odesilany.

Br. G. A. Pazdral navrhuje, by houby!" ale maid holdidka myslila, Pki oznamkach "Nabidnuti k shat- opet byl zvolen za ptedsedu br. Au- to ma sbirati houby, a lezla dale ku" neb "Pkijme se hospodyne" nagi doplatek za znakku a poatovne gust J. Morris, z devodu, ze br. po trati.

Morris nam delal dobreho pied- Star gi deiroatko volalo a plakalo.

50 centd. seda, ce za jeho ptedsednictvi byly V gichni cestujici pohlizeli z oken Doplatek za znaCku budii priloten k obnosu, kterY posilite za 0- potadany dva bazary, ktere se po- vort a kondukter pospichal na koznamku. tkaly s Uspechem, a jelikot jest re- nec vlaku, aby vide, co se stalo s daktorem techoslovaka, nam mete holeidkou.

Kdyt viak ptejel, videli vgichni ;Der, Vdovec ptal by si touto cestou opet sloutiti. Br. Morris vzdava, se , jak lezi v kolejich hlavou nominace a navrhuje br.

J. L. Svregte holeieku pod seznamiti se s vdovou. Pi znaokou "A", Vestnik, West, Te- ka, z devocle, to br. Svreek jest sta- k zemi a ani se nehYba. Potorn, kdyt rS7 osadnik a ma vliv mezi osadniky ut viak byl daleko, deveatko zdvihlo xas.

(44) a lid ma v nej deveru. Br. Svreek hlavu, pokleklo, sebralo houby Bledim praci v dome neb k vzdave. se nominace, ponevadt za betel() k sestie.

0 obsluze star gi teny. Marn zkugenost nynej gich okolnosti neni mu motKdyt dobrY Pratak plati v tramPodle mineni deskoslovenskYch vaji nemeakou menou, markou nea stati 53 roky. Sophie Richter, % no Mad ptijat, a navrhuje take, by odbornike budou Nemci pottebovat (44-p) br. Morris byl zvolen. Pkikrodeno k aspon jednoho roku, aby se nau- bo feniky, stane se mu dasto, le se Joe Tobola, West, Texas. volbe a br. Morris byl zvolen aklamane. Taktet nasledujici utednici eili zachazet s eeskoslov. palnS7mi k nernu dilverne prevoddi nakloni a • Mrazu-vzdorne sazenice zeli imi na jinern sy- geptne: "Pane ka gleme va.m na feniky, Beneg jede z Ameriky." a salatu: 300 — 50c; 500 — 70c; a byli zvoleni aklamaene: Jos. R. Po- zra,nerni, zalotenS * * * * 1000 — $1.25. Vyplacene. Vgechny lagek, mistopkedsedou, Frank Moue- stemu net figsko-nemecke. ka tajemnikem a Paul S. 8krabaPoueen zkuSenostmi. eelne druhy. Uspokojeni zarueeno.

Sedela v restauraci stolni spolee- I Raymond Mladenka, Hallettsville. nek pokladnikem.

Otec Krucihimlik gel s 6letou ranost. Pan Buc vypravoval: Bylo mluveno a rokovano o pro- ,"Videl jsem jednou kohouta, ten tolesti na prochazku. Kluk se stale (44-45-c) Texas. qramu v ptigti schuzi. Br. Robert vyptaval. Najednou povida: 6ervenka navrhuje, by Dr. G. A. v tivote nikdy nezakokrhal." , "Tati, draci jsou jen v pohadkach, s a spoen s .

ZELOVE sazenice, — druhu Pazdral ptipravil program a Dr. „jak je to motile? Co to bylo za Early Jersey, Charleston a Early Kovacs, z Baylor University z Waco, kohouta?' ie Otec ec se zadumal a potom si zaFiat Duch: 500 — 75c; 1000 — $1.25; byl potadan o ptedna g ku. Oba byli u 1 brutel: Buc: vice po $1.00 1000. PoStou vyplacene. a silbili, tie vypini program. "Von to byl kohout vod vodovo"To jsem si dtive take myslel."

Posilame ten na C. 0. D. — Mart ptitomni Br. Jos. R. Pola gek navrhuje, by du„. * * Pant Farm, Mart, Tex. (44-45p) ptig ti scheze byla odbYvana ye 2 * * Frani a prani. hodiny odpoledne dne 26. listopaMaly Jenda hrozne zlobil. Ma-1 Segly se dve pomocnice v domacDv-- stark iena hleda praci v do- du, v sins Sv. Josefa. Ptijato. minka si s nim nevedela rady, ale I nosti. I pta se prvni sve kolegyne: macnosti u stargich lidi neb u mladNa to scheze byla ukondena.

"Jak se ti dati v novem miste? nakonec dostala napad. *Lich mantelt. Jedno vetgi dite neAugu. erven J. Morris, pfedseda, Jak easto mat prani?"

Rob. proza m. taj.

"Naueim to novou hru, Jenidku. ni na zavadu. Miuvim desky a i ne"KatdY di uhST den."

Postavig se k oknu a budeS poditat mecky se domluvim. Marie PodanSi, 0 'Amy, kteti maji na hlave eerne cy-, " (43-44ch.) eskoslovenskY konsulat, 711 MediRt. 3, Shiner, Texas.

"No. kaldY druhy den se pere pan lindry. Za katO cylindr ti dam kocal Arts Bldg., Houston, Texas, s pani." hleda, krajana Wittu, jehot bYvala. rune." ;31ar*, H/eclam misto, kde bych mohl zadit keznickY obchod, aneb bych 3.dresa v roce 1920 znela: Fred Witta, Jenda stoji u okna a eiha jako op •ijmul praci. Plate do Vestniku 511 Austin Street, San Antonio, Tex. hat. Ani se nepohne. Ale trvalo to DotyenY krajan pochazi z Mistku jen pet minut. pcd znaekou: "Ikeznik.", % Vestnik, West, Texas.

(43-44p) na Morave, teskoslovenska repu- "Mami, budel klopit! Napoaital blika, a jeho sestra nema, o nem jit jsem osmaetyticet cylindre!" dels'i dobu zpra y . Kdokoliv by veal "To neni motne! Za tak kratkou Filosofoval pan Pigkot: "Tak ted' blitgich podrobnosti o krajanu Wit- dobu!" nevim, mam-li jit do hospody netovi, prosim, sdelte laskave zdej gi- nil Jenda: (1S. 29, S. P. 3. S. T. bo ne. 6e1 bych, ale nemam v kapse "Ba jo! Von gel kolem pohteb!" mu Utadu v Houstonu. ani korunu. Zustanu tedy doma a * * TAYLOR, TEXAS. Dr. Charles J. Hollub, konsul ugettim tak aspori penize, ktere (1--K panu domacimu ye starem d 4. list. — Allen Thomas and bych tam utratil kdybych je NelidskY otec. me ptigel najemnik.

His Blue Jackets, z Temple, mel —".

"Tatinek se necha poroudet", vvtl ----- "Pane domaci, odpust'te laskave, • • Texas. zoval malt' Jarka panu Krucihimli- ale jó, yam tenhle mesic nemohu Novakove potadali schuzi. Pted- kovi, " a mate mu poslat tech 300 zaplatit einai."

11. listop. — Geo Moody Orseda vstal, aby ueinil proslov, kdyt korun, co jste mu dluten. A bez nick chestr z Taylor, Texas.

Pan doma,ci byl nejakV dobrak,iI tu k nemu pfistoupil ei gnik s papir- orej nemam chodit dome!"

18. listop. — Blume Orchestr kern v ruce: Pan Krucihimlik si maleho posla protote se usmival a ptatelsky poz La Grange, Texas. najemnikovi na rameno, del: 1 "Panove , zahajuji schuzi a za- ptemetil od hlavy at k pate, zavrtel klepav "Ale, ale, snad byste se k \Tull ta25. list. — Adolf and His Boys raven ji kondim, jelikot nekdo z hlavou a povida. ze Schulenburg, Texas.

"To jsou ted' nelidgti otcove! Ta- kove malielosti nermoutil; naho-1 nas ma volat telefonni eislo 889-99." kove hezke dite ma — a chtel by se doe se mi to zrovna hodi."

30. list. — Thanksgiving Tanec, * * , PtekvapenY -najemnik pin radosti jej zbavit!"

Chyt0 napad.

Rudy Dybala orchestra z se ze sluS'nosti je gte jednou tazal: 0 Ganado, Texas.

Pani: "Proboha, Anno, co je •Ao "Tak, opravdu vain to, pane doProto. za kagi v troube?"

"6ekam na sveho mute od pet! maxi, nevadi?"

Vstupne: Pani 40c - Dimy 10c Sutka: "Ale, milostive. pani, u- hodin a nyni je ut pill sedme."

"Vy jste detina, co by nine to va-1 ZABAVNi virsou. pustila jsem do vody avieky, tak "A kdy jste se melt sejit?" dilo? Viclyt' je to krasnej dilvod,1 jsarn je dala uschnout do trouby".

"Ve etyfi." abych vain dal hned v 3'7 p o v 6 d'.",

Oznamovatel

Tare ni zabavy

ikADU PRAHA