Vestnik 1939 11 08

an SlovanskPocipotitciJednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

(Wednesday) 8. listopadu (November) 1939.

ROeNifil (VOL) XXVII. OSLO 45.

WEST. TEXAS. ye stile 1.3

TISIC NESNIRTELIMH. LIMA n.a Bile hole onemLu. Zle znameni.

Pod dtistojnikem Knobeliem klesaly nchy. Se svYm zajetim se netrudil tuze, ve.del jaky bYva, konec takoveho zajati, naposled pusti kaldeho; ktery dtstojnik ma penize v kapse nebo v bote, ten se vyplati ze zajeti driv, kdo nema penez, toho pusti pozdeji.

Tim se • netrudil, ale myelenka, 'le jest poraZeno vojsko, jeL tu bylo na obhajeni viry a svobody, ta dusila tak, aZ z oei mlacleho mule vyhrkly slzy, ktere plestaly preeti teprve potorn, lr.dyl zaeal zatinat pe'sti a klnout: "6, Horo Bila, keZ oheri a hromy se vyvali z tyYch ritrob na ne!" Jako Silenec zabodl oei ke koearrim a k hlidajicim mueketYrtim, pak pohledel na sve soudruhy bezbranne a lhostejne a popadl ho smutek Vitezna vojska cisalska brala se na vrch ja-. ko vzedmuti vod mnonYch. Take zajatci byli nuceni opustiti sve stanoviete. Jest jich asi etyil. sta. Sraleni v hustou hromadu ubiraji se za vozy na Bilou horu po silnici. Jeden ze zajatcu vedle Knobelia vytahl z pouzdra 6tylhrannY malt' kompas hodinovY, na nerri2: rozeznal, le jest hodina po poledni. To probudilo Knobelia ze smutku.

"Za hodinu, za jedinou hodinu ubiti, znieeni, za hodinu!"

Div nezeilel• — — Dojeli, doeli nahoru na plan. Bile hory.

Napravo silnice ze lance vyvr2eneho prave vyylekaji vitezove posledni veliky kartoun strelnY. Kupka lidi zmrtvelYch rozlelena, kolem.

Ale zraky veech rychle obraceji se na stranu opaenou, na stran y k obole, kteral vldy jeSte v slunci svitila purpurem a zlatohlavem syYch javorti. Odtamtud rozhlaeoval se desnY fey.

Trubaei do toho kliku z mnohYch hrdel troubili a svolavali.

Peel lid i rejtali na konich hnali se, veickni smefujice k oboPe od silnice nalevo. Bylo lze rozeznati z hlasti lvavYch, ze 'Zenou se k obo •e Spanele, Vlaei a Nemci. — Neni bitvy konec, neni!

Sevlelo se srdce Knobeliovi, smutne ptal se sama sebe, kY je to epilog k dneeni Ceske. tragedii?

Vtiz baverskeho knaete Maxmiliana se mastavil, zastavilo se vSecko, stanuli i zajatci.

Vlichni hledi k obole nalevo.

DivnY pohled!

Tarn pli zdi pod eernYmi stromy sinrkovYmi osamele stoji Sik vojaku. Stoji nellybne. Zajatci kolem Knobelia, vySedSe razem ze sve lhostejnesti, pfipominali si, le tam pH zdi od poeatku stall Moravane. Poeitali jich do tisice.

Poznavaji je. Ba de, Uhli a ostatni vSichni s hanbou utekli — a ti tu ztstali, ti tu stoji pled zdi a stoji pevne, huste, bez hnuti jako ta zed'.

Jest doble rozeznati, de prvni Pada kleei s narniPenYmi muSkety, druha a tleti stoji s nastavenSni atepy.

Zikrnund Winter: Mistr Kampanus Oeske arrnady eeskY zbytek, kterY ma Cest v Viaei, 8panele a Nem. ci zurivYm behem k nim. Jezdci napi'ed; jsou rychlejk — leti — Teti po planine, ktera se ndhle prudce nakldni k obore, kde stoji ten tisic hodinu dekajieleh.

N prudkem sklonu padne prvni kUri, druhY, tu ten, tu onen, padaii na predni nohy, a jezdci leti koriUm pies hlavy a metaji kozelee pa zemi dolu.

Zadnejk jezdoi nasilne, zdeSene zastavuji, jiz poehorili, le se na konich k ()bore nedostanou.

NEJV'kHODNEJSi A NEJteELI■TEJR ochrana rodiny JE ZIVOTNI POJISTKA

Slovansk6 Podpfirne Jednoty statu Texas

plate' je vetei, vzteklejSi, hroznejSi. Chapou Knobelius i jeho zajati druhove dob,prod le y vzteklejeim; z vojny, kdyby Moravane zbrari odhodili, le by naraz mohlo bYti po vzteku a Utoku. Ale Moravane jiz bodaji, tepou, biji, muCketYri mlati do SpanelskStch, viaSskYch a nemeckYch hlav svYmi mugkety jako palcaty.

Ted' dobehli Utoenici se strany al ke zdi — Moravane jsou obkliaeni, objati prilhkruhem AirokYm, se silnice jiz neni videti na ne, zmizeli v torn vzteklem davu tisicri, kteri se na ne vrhli.

Trpelive i zvedaVe kniZe bavorskY eekal, se husto lidu vojenskeho, psi obole kridiciho, rozej de.

DoCekal se.

HrdinnY zbytek Ceske armady byl dobit, ohromna plesila zdrtila jej.

Slunce skrylo se za oblaky.

U zdi vSe poutichlo, aZ zmlklo docela . . .

Zahledel se Knobelius k tmavernu, zamradenemu nebi — a zastenal: "Na horach padneS ty i •dichni houfove tvoji i narodove, kteri budou s tebou, zveti polni darn to k seZrani, na vrchku .pole padneS —" tak to rekl Brih a dopustil.na nas — Free jen na nas, Bode, prod?"

ICALENDAII V poetu 162 sdruienYch MEM ma S.P.J.S.T. na 15.000 Menu a majetku pies tii a etvrt milionu dolarri. Detske oddeleni poskytuje pojistky nekolika druhil a vSechny jsou z nejlepSich, jei moino ziskati.

Zatim peei lid rude bell s klikem dale dolu — vtom tlesk a tlesk, Moravane oblak dYrnu je zahalil veecky; chumel titoenikil se rozstlikl ruzno, zastavil se, ale jiz zase sravtom take nekteli z Vlachtt vystlelili k zi Moravanilm.

Kdyl dj"zm se rozptYlil, Knobelius vidi, kterak eik mora yskYch hrdinti klidne stoji jako prve, pPieerne klidne, jen vpledu pod oetepy plednich lad jest znatelnY roj, to mu.SletYPi nabijeji svoje stleiby nanovo.

S hrUzou Knobelius pozoruje, ze Utoenici zadnejei dohaneji plednich, nePlatele houstnou, Sili se, mohutni, p1i torn trubaei neustavaji volati vysokYmi Orly viiskavYmi, a vldy novY a novY lid vcjenskY se sbiha k tomuto mistu, kde klidne stoji tech tisic, kteti maji Cest v tele.

Po smeru, kam se nepPatele 2enou a sili, je znati rozkaz i umysl, kterYm jsou hnani — nemriZe trvati dlouho, a hrdinove pod eernymi stromy obklopeni budou se vgech stran. — A zase tlesk a desk i oblaka dYmu. ftev ne-

9. listopadu. eeskoslovenskSr ve'eer porada dallaska eeska osada na Mdost "Civic Federation of Dallas" ye "Scott Hall" na Maple Ave., Dallas. Zaeatek v 8:30 veder. Porad vedera na jinem miste t. eisla.

11. listopadu. Zabavu ye prospech akce pad,• odboeka O.N.S. ye spolkove sini v Seymour, okres Baylor, Tex. 12. listopadu. Akademii pofada Sokol Karel Havlidek BorovskY v Ennis, Tex. Shodou udalosti podnik sokolskeho hnizda musel byti nekolikrate odlolen a druha nedele v listopadu phlaka, do nejridelneji postavene — etvrte Sokolovny v bohatem Ennis — hojnou 'Cast nejen domacich priznivcri TyrSove idee sokolstvi, nSr -brZsluSnoavtedrYchoslvakri Texasu z Kaufman, Dallas, Fort Worth a West.

12. listopadu. Schiize VYkonneho VS7boru Sdr. • v La Grange, Texas.

14. listopadu. Bazar ye prospech fondu hnuti porada odboeka S.A.O.T. v sini ko.clu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton, Tex. Slavnostnim feenikern pledseda S.A.6.T. pan Vladimir Maudr.

26. listopadu. Mesidni sehitze odboely T. v sini sv. Josefa ve West.

Kansas City. — Nasledkem dlouheho sucha a vysoke teploty, je2 vysuSila pSenienou oblast na zapade, nastaly opet v techto krajinach pragne bouie a mraky prachu zastiriuji slunce ✓ jihozapadnim Kansasu, Nebrasce, Oklahorne a dastech Texasu, kde jit dlouho nepadl vydatn9 dea'.

Straus 2 OUSTON, TEX. — Jedenadvacetilete BoH humil TvrdY, jene ptijel tajne do Unie, musi opustit Spoj. Stity do 90 dni, net do Kanady jet nesmi. Tvrde sdelil,ze uteki z nemeckeho tabora, na nemecke lodi ptijel tajne do Texasu a zde se ho ujal dsl. konsul dr. Chas.

Holuub. Kdyby Tvrde dobrovolne neopustil do 90 dni Soustati, department prate ve Washingtonu jej deportuje zpet do Reichu.

Washington. — Americke tervene Klee se postara o 220,000 kuse zimniho eatstva pro uprchliky z Polska, kteti tiji velice bidne v nech zemich Evropy.

'Ottawa, Ont. Statisticke atad kanadskeho dominia oznamil, ze v zati,.prvnim mesici v cele Kanade do stavu mantelskeho vstoupilo 7,966 parka. Je to zveeeni o 68 1/2 procenta proti zati 1938. * * Podle zpravy pokladu SpojenYch State( dostoupil federalni dluh verge $41,023,872,434 v desledku odprodeje kratkobych obligati a baby bonde v eastce $51,055,840. Peed rokem einil feeleralni dluh $38,424,932,579. * * New York. — Anglieti a francouz gi zastupci zadali po zrueeni embarga zbrani valdicim stranam nova objednavky na 5,750 letadel v cene $600,000,000. Anglie objednala 650 bombova.6ü a bojovnYch letadel, Francie 755 bombovacich a bojovnerch letadel, male, Cast jicht byla pied tim doclana. * * Pti oblehani Vareavy -bylo zabito 50,000 osob, statisice poraneno a 35 procent dome. znieeno.

Daleich 20 procent bylo silne poekozeno. Nemeeke iftady objednaly 20,000,000 etvereonich stop skla k nahrateni rozbitech oken v zachovalech budovach. Zkaza Vareavy provedena asi rovnem dilem bombami a delosttelbou.

Nacisticke komisat v Bydhoeti (Brombergu) v bervalem Polsku jmenem Kampe vydal venos, dle ktereho s Polaky v podmanenech polskech oblastech bude zachazeno jako s menecennemi a v obchodech, tovarnach a veeejnech budovachbude jim poslouteno ae po Nemcich. Nemeina stave, se liteclriim jazykem a Polakem neni dovoleno, aby z jakekoliv piediny nosili nemecke odznaky a vyveeovali vlajky s hakovitYM ktitem. * * Velkou sensaci vyvolaly zmeny, ktere provedeny byly v titer' min. tedne italskem premierem Mussolinim v sloteni italske vlady a vedeni branne mod. Tie generalove, osm kabinetnich efednike a vrchni sekretat faeisticke strany byli sesazeni a na jejich mista dosazeni Tide, kteti z valne dasti nezaujimali nikdy Pfeil§ eelneho postaveni. Tvrdi se, ee piedinou jejich sesazeni bylo silne pronemecke citeni. Mussolini k Hitlerovi v posledni dobe znadne zchladl.

Ptitinou toho je nemecko-sovetska dohoda, v nit Italie tuei ohroteni svech zajmtit na Balkane. Provedene zmeny, jak se za to ma, piejaty byly s povdekem italskym lidem, ktere nebyl spokojen s pronemeckemi tendencemi naterYch faeistickech vadat. Za nejduleeitejei z techto zmen povatuje se sezazeni sekretdee faeisticke strany generala Achille Starace, ktere byl zvliete znam jako oddane ptitel naciste. * * Budapest'. — Jestliee Nemecko nekdy hodlalo likvidovati boleevism v Evropy, pak k tomu melo nejlepei ptiletitost kratce po ruske invasi do Polska, jak soudi vojeneti znalci v Baltckech zemich. Ptiletitost to byla po podepsani smlouvy o nettodnosti mezi Nemeckem a Ruskein dne 24. srpna a pted tim net Ribbentrop v Moskva podepsal smiouvu o peatelstvi dne 28. zati. Rude, armada pry je vedena po oeiste kteti nemaji vyeeiho vojenskeho vzdelani. Rude lod'stvo je v stejne situaci. Za techto okolnosti, soudi Baltieti vojene'ti znalci, rusits armada nemohla klasti nemeckem vojskum vetel odpor net Polsko. Pravi, ze tai nemecke mtoorove divise, umistene ye vechodnim Estonsku a podporovane Estonci a Lotyti, mohsovetska vojska u Pskova a tvrdi, li je velmi pochybno, 2e Stalinova vlada byla by pteNtala tuto poatku.

Ve sttedu, dne 8. listopadu 1939.

Co nove'ho2

New York. — Na trech mhstech v Kalifornii nachazi se ye skladatich 700 valeenych letadel, dekajice na odeslani do Anglie a Francie. Tato letadla ptedstavuji asi polovinu tech, objednanech spojenci pied vypuknutim neptatelstvi dne 3. WI a maji cenu kolem $100,000,000.

Praha. — Vlada vydala zakaz nositi "Masarykovu Capku", jet je z modroeedeho flanelu a opattena deskemi barvami. Tvarem je podobna eapce, kterou nosil president Osvoboditel Tomat G. Masaryk. Woven. byly zakazany odznaky a stuhy eeskech barev, Jake byly noseny v den 28. tijna. * Washington. — Opravena osnova neutralniho zakona ptedevelm odvolava embargo na vYvoz zbrani, steeliva a jineho valedneho mateAmerickem lodirn zakazuje se doprava techto nakupe do zemi valdicich a doprava jineho zboti s vejimkou zemi od valedneho jevi60 vzdalenech, jako Australia, Nove Zeland a pod. Zakaz tento se ale neteled dopravy po eeleznicich a fienich cestach 'do Kanady. Weld zeme mohou zakoupiti valeene material v teto zemi s podminkou, ze zaplati hotove a odvezou si jej venni vlastnimi lodemi. Veleici zeme nesmeji tadati o fiver k zakoupenh jakehokoliv zboti.

Rusko, jak se odhaduje, ma, 150 ponorek, z nicht 50 je ptideleno k Baltickemu lod'stvu, 20 je v Alexandrovsku nedaleko Murmanska a ostatni na ernem moil a ve Vladivostoku. Ponorky jsou o 375 at' 1,300 tunach. Rusove zdokonalili tet zvlattni typ ponorky pro kladeni bomb. Pravi se, ze nemedti lodni ineenerii odekavaji se v Leningradu a Murmansku, aby urychlili stavbu rozestavenerch ponorek. * * New York. — Jiti Janedek, komisat svetove vestavy, v fedi, kterou ptednesl pted mestskou kolleji, vzpomenul 21. verrodi Csl. samostatnosti a prohlasil, ze teskoslovensko °pet nabude sve svobody. Pravil: "Historie se bude opakovati a jako jsme dobyli sve samostatnosti na zeiceninach zkomirajiciho mocridestvi dne 28. tijna r. 1918, tak zvitezime °pet nad jit zkomirajici a hroutici se vladou brutalni sily."

Do Paiiie do gly v techto dnech z Moskvy zpravy, podle niche se Rusko ptipravuje zavesti pronikave vladni zmeny, zahrnuje v to obnovu soukromeho vlastnictvi v omezen y mite.

Podle techto zprav sovetska vlada jet ptipravuje venosy, jimit dovoleno bude oboanum vlastniti soukrome majetek a zemedelske usedlosti. Take volne vnitrozemskY obchod dovolen bude soukromem pramyslovem podnikem. Takove podniky budou ale omezeny na zamestnavani nejvice 50 lidi. Zmeny tyto podle moskevske zpravy, dosud nepotvrzene z prameme jinech, maji beti vyhlateny 7. listopadu, v den verod ruske revoluce. * * Z Berlina bylo oznameno, ze Heinrich Himmler, needelnik povestneho Gestapa, ustanoven byl vrchnim spravcem repatriace nemeckYch soukmenovce ze veech evropskech zemi a dostalo se mu zaroveri neomezene prasomoci v oblastech k ptesidleni ureenech. Jugosla yske easopis Politika, vychazejici v Belehrade, ptines1 minule Ctvrtek alanek, v nemt vita, rozhodnuti Adolfa Hitlera o peesidleni Mince z Jugoslavie do Nemecka. V elanku tom se pravi, ze vemena narodnostnich menein je rortunnem rozhodnutim, kterem piespeje se ke klidu mnohech zemi. V Jugoslavii je usazeno asi 450,000 Mince, kdetto na nemeckem ezemi eije asi 160,000 Jugoslavce. * * V posledni dobe vyskytly se zpravy, ze naciste hodlaji utvotiti z vraku podmanene polske republiky protektorat na zpiisob tech a Moravy, ktere bude o mnohem menei ruskeho Polska pied svetovou valkou. PolskY protektorat obydlen me, beti verhradne Polaky, ma do neho bet pojmuto poutni misto tenstochova a pamatne Krakov a ma obsahovati take tidovsker stat, jene mel by svoje sttedisko v Lubline. Tento polske protektorat dostal by do vinku znamenite dluh, nebot' byl by povinen odtkodniti Polaky, vypuzene v ezemi peivteleneho k nemecke eisi. Berlinske depeee naznadily, ze na nech ztizeni tohoto polskeho protektoratu pracuje zvlattni komise, ale urditYch tvara tento plan dosud nema. Je teeba rorteeiti celou tadu problemie ptedem. * * Washington. — Martin Dies, ptedseda veboru pro vyeeteovani neamericke Cinnosti eadal dem zastupctie aby povolil jeho veboru dalti dve leta k vyeettovani neamericke einnosti. Podal resoluci, aby jeho veboru byla povolena 'Meta do 3. ledna 1942, aby mohl dokonditi sve vyeeteovani a podati zpravu. V resoluci nebylo tidosti za dalei fondy, ale vebor, jeho fond $125,000 je skoro jiz vyeerpan, oznamil jit pied tim, ze bude eadati za dark penize. Zatim svedek Milliam McCuition, ucinil vepoved' pied citedniky departmentu statu, ze byl ohrotovan a bit, protote obratil se proti komunismu v narodni namoeni unii. IVIesteti detektivove, kteei zatkli McCuistiona ye spojeni s vratdou v New Orleans, peedvedli jej pied etedniky departmentu spravedlnosti na tadost Diesova ArYboru.

V irtere min. tedne konaly se za teasti asi 20,000 divakie na farme E. N. Paulsona nedaleko Ames v Dodge okresu zavody v lamani kukutice o championat statu Nebrasky, z nicht jako vitez vyeel Otto Sorenson z Blair, Neb., vylamav 27.93 buelu v ptedepsanech 80 minutich. Druhe misto ziskal Everett Taylor z Tilden s 27.06 bug% tteti Carl Nietzke z Norfolk s 26.48 buglu, etvrte Otto Zastrow z Friend s 25.58 buSlu a pâté Mike Cuba z Genoa s 25.37 buelu. * * Stockholm. — Nernecke lod'stvo ponorek bylo, jak se pravi, velice zveteeno tajnou dohodou mezi moskevskou a berlinskou vladou. Dle tete) smlouvy Rusko de, •eemecku k disposici velker poeet ruskech ponorek z reznech flotil, poeitajic v to flotily na Baltu, t ernem moti a v Murmansku na Arktickem moti. Pravi se, ze sovetska vlada svolila, aby nemecke posielky ptijely do Ruska a ujaly se tizeni ponorek. Dale se pravi, ze nacisticla vlada uvolila se ptedati Rusku mnoho nakladnich lodi, ktere jsou nyni v ruskerch piestavech v nahradu za tuto pomoc. * * Depege z Des Moines, Ia., ze dne 26. tijna sclelila, ze Jan Masaryk, bevale deskoslovenskY vyslanec v Londene, nebude moth se dostaviti k peednetce ye verodni konvenci Iowskeho statniho uditelskeho sdruteni v listopadu, ponevadt z dilletiterch ptiein mush zdreeti se v Anglii. Oznameni toho smyslu bylo udineno sekretakkou sdruteni sl. Agnes Samuelsonovou, jee soudasne oznamila, ze na jeho misto ziskan byl rakouske arcivevoda Felix, ktere promluvi k ueitelstvu 3. listopadu. * * Berlin. — Nemecko meal() povolavati dome sve velvyslance, aby zjistilo, zda valedna situate byla nejak zmenena takovemi udalostmi, jako je vyjednavani Ruska s Finskem, narys ruske politiky a pomer velmoci osy k Turecku.

Hrabe Friedrich Werner von der Schulenburg, nemeckY velvyslanec v Moskva, byl povolan dome, aby podal zpravy, ktere, jak se predpoklada, budou velmi dobre. Odekava se, 2e odleth do Berlina. Hans Georg Viktor von Mackensen, nacisticky velvyslanec v Rime, jiz podal sve dobrozdani o vYznamu vderejel rekonstrukce italskeho kabinetu a zajmu Mussoliniho o Turecko. Vro.til se z rtima na zadatku min. tydne. * * Praha. — 2ivot v Praze a celem protektoratu jde svem obvyklem tempem a nikde neni tadnech znamek napeti po bouelivem 28. tijnu.

Policejni natizeni, dle nehot kavarny a restaurace mush bet zavirany o 10 hodine veeer stane v platnosti at do etvrtka. 6eska vlada vydala rozkaz, dle nehot je zakazano nositi na vetejnosti Ceske narodni barvy a jakekoliv neerodni odznaky a. medaile s vejimkou odznake strany narodniho sourudenstvi. Druha skupina, Citajici 600 tide(, opustila dnes Mora yskou 0stravu, aby byla dopravena na eidovskou reservaci v Polsku. 2idovske teny tadaly o deportact minulou stfedu, nicmene dekaji dosud.

Ve stiedu, dne 8. listopadu 1930.

OSVETA. Jak jsem po prve Ceti Kiplinga.

D OKU 1902 vratil jsem se z expedice.

Vyjelo nas 300 jezdca, vratilo se nas 90.

Ztech 210 jich padlo 30, zbytek unite' na atrapy.

My, co jsme zbyli, byli jsme utaboteni v Udoll spIcich kament ji2ne oasy Figuig. Je to malt' karion, kde bylo hodne travy. Byli jsme vgichni alp ine vysileni a karion se nam zdal velmi vhodnYm, abychom mohli v klidu zemtit. ✓ torn ease se nam klid zdal nejvet gim blahem. ✓ karionu tekla voda, potrava se nam vaZela a o koncert se starali hyeny a gakalove na pokraji skal. Tenkrat mne jednoho dne chytila prudka horeeka. Lekat tekl, 2e se z toho asi ut nevzpamatuju a dal me °driest do specialniho staveni. V nem leZeli jen tit kteti byli odchodu z tohoto sveta.

Kolem ka2deha la2ka umirajiciho (1112ko byla nositka, postavena na zem) natahovali sanit'aci plachtu, aby tem-druhYm uspotili neestetickY pohled. Ja jsem byl mezi nimi, co tali kolem sebe plachtu.

Pojednou se vzbudim, vidim plachtu a dostal jsem ohromnou zlost, nebot` se mi to zdalo ptedeasne.

Vylezi jsem z nositek a trhal jsem zutive plachtu, pokud jen me shy staelly. Doktor pkigel a prohlasil, to je s rnSrm vYbuchem spokojen. Ge je to dobre znameni. A bylo.

V torn ease nas nav gtivil misionat, ktert rozdaval eetbu. Ja jsem dostal Kiplingtiv roman "BilY tuleri". Je to maid, kni gka, kterou jsem oet1 asi dvaoetkrat a ktere, ma jiste podil na mem uzdraveni.

Po navratu do vlasti jsem si opattil eeskY pkeklad. Krasna knaka. Koupil jsem i ostatni Kiplingy pro sve deti.

Kipling — zvitata, mot zajimave. Jako poesie.

Ve skuteenosti —tak zvanY navrat k ptirode: nespravne polotenY problem.

Navrat k pkirode nesmi znamenat: vzdavat se vgech vymoienosti kultury a civilisace. NesmI znamenat pokles na aroveri zvitete.

U2 ten Maugli v Knize dIungli je krasny jen na papike. Stavaji se pkipady, to samieka etverno2ce se ujme detskeho mladete. Zvla gt' kdyt prave pti gla o sve mlad'ata. Ale kdyt takove "vlei dite" najdete, neni to krasnY Maugli. Se to ubohe stvoteni neeiste, s dlouhYmi drapy.

Pine ran a jIzev, jak ho mama vychovava nebo nosi v zubech, byt' sebe opatrneji.

C'hodi po etykech, jen obeas si stoupne na zakrnele "nohy.".

V Africe zvitata zajimava.

Josef 8nejdarek.

(Ukazka z knihy "Co jsem prokl") PRODAMS. NEVESTA Z NEJKBASNE.TtiCH. Zajimavou statistiku ptineslo eervencove elslo literarniho a divadelnIho easopisu "Neue Literatur". Se to statistika, v ni2 je uvedeno, ktere opery byly v rote 1937 at 1938 hrany v Nemecku nejoasteji. Bylo to pet oper — z nicht' the jsou italske, d ye nemecke a jedna desk& — Smetanova "Prodand nevesta". Je to opravdu nage jedina opera, ktera je nejvice hranou operou na svete. Neni svetadilo, kde by se "Prodana nevesta" nehrala. Mind ze v gech narodil snad nejvice vystihli krasu Smetanovy hudby. — Hudebni kritik berlinskeho "Zukunft" napsal ne kritiku, ale obsahlou studii o Smetanovi ut x.roce 1894. Studie byla tak zajimave„ te Masarykova "Nate Doba" tuto krItikU Slue.

:VikeTNIK tanova dila tehdy piinesla v obtirnem pfekladu. V berlinskem listu se tehdy etlo: "Nati povinnosti je, dad Smetanovi slavu, ktere si tak bohate zaslouti. Oeska hudba — pokud velke sbIrky lidovSrch pisnI o torn poueuji — naproti nemecke hudbe jegte ostieji pkivadi k platnosti sve rytmicke tivly. A tad& toho slugnost, abychom pine ocenili Smetanovu genialnost, kterY v jeclnotlivYch vinach n a r o d n i hudby posttehl cele fluidum a dovedl ji napodobiti ✓ jeji nejpavabnejti ptirozenosti. Smetana 211, myslil a tony kreslil tak, jak tij e ,mysli a zpiva eesItY lid."

"Prodana nevesta" rozletla se svetem. Ale musela take prodelati svtij trpkY udel, aby na konec zvitezila. PrvnI zahranieni premiera byla v Rusku v Petrohrade, za 6 let po premiete pratske. Ale Ake zklamani. Tady opera propadla a kritika ji zie zdrtila. Ale pak pti gla jeji vitezna premiera ve Vidni a pak hold za motem, ✓ New Yorku, v Metropolitan opeie.

V Evrope se hraje "Prodana nevesta" vgude, jedine v Turecku nebyla dosud hrana. V Africe se hrala v Kapskem Meste a Johannesburgu. ✓ Australii se hrala v Sydney. Jedna anglicka operni spoleenost hrala "Prodanou nevestu" ✓ Indii, v Singapuru. V Jitni Americe se hrala ✓ Buenos Aires, v Rio de Janeiro.

Zajimave jsou take nazvy "Prodane nevesty" ✓ cizine. — Anglicky se jmenuje tato na ge opera "The Bartered Bride", gvedsky "Brudkoepet", gpanelsky "La novia vendida". polsky "Sprzedana Narzeczona", italsky "La venduta sposa", rumunsky "Mireasa Vandata'.

Pokud se tyre ouvertury k "Prodane neveste, to je opravdu hrana na celem svete; i rozhlasova stanice na Islandu v Reykjaviku ma tuto ouverturu ye svYch konoertnich pokadech.

Ale nejvice z ciziny ocenili na gi operu Mind.

Tam je hrana nejvice, tam je v pet! nejhranejtich operach a tarn take byly vydany tiskem jeji arie a dokonoe v lidovSrch vydanich za par fenika. Po Nemecku pak je to Anglie, kde rovne2 je "Prodana nevesta" oblibena.

BEZ VODY NEM 2IVOTA Voda pokrYve. 70 procent ve gkereho zemskeho povrchu, to jest asi 361 miliona etvereenich kilometre. Na souk ptipada tedy (vdetne 16 mi'lona elver. km pokrytYch vednYm ledem pelt) zhruba 149 miliont plo gnYch kilometrft.

Ale ani tyto eislice nevyjadtuji je gte ohromujici porn& mezi iivotnimi oblastmi tak klave, jak je ve skuteenosti. 2ivot, odkazanY na existenci suchozemskou, ma k disposici jakousi "slupku" o plc& onech 149 mil. etvr. km .

Mute se pohybovat a tit v rozpeti nejakYch 5 metre pod povrchem at po nejakYch 10 metre hladinou zeme. (Hornik, jent fare do hioubky 1.000 metro nejezdi tam tit — a kondor, vznag ejici se nad vrcholky nebetfenych And, se snagi k zemi, chee-li uti git svfij hlad nebo postavit hnizdo.) Jde tedy o tivotni pasmo vysoke asi 15 at 20 metre. Prostranstvi mezi vrcholky hor zastava skoro nevyutito (at na apati), nitro hor pak vabec.

Jinak je tomu s onemi 70 procenty ostatniho zemskeho povrchu, s plochou vodni. Zde tivot ptestava ov gem ve mem nahoru piesne s plochou povrchu, jinak vtak neni mrtvYch Intervale.; ptedstavime-1i si ocean jako negativni otisk Himalaji, vidime desivY masiv tohoto horstva pinY tivota a — energie.

Prisinlivh zemepisci vypoditall, 2e vodni rise na teto zemekouli obsahuje 1 miliardu 400 miliona krychlovSrch klometra vody, a kdyt si to nova rozmfg li, ma dojem, 2e tato &slice ptedstavuje both vent), eland tvorstvu na gi obeinice: bez vody neni organismu v begnem smyslu slova.

Na jedne strane stojI tedy jeden a pal mi.Hardy krychlovSr ch kilometre vody, na druhe strane oblast pevninova, svet o rozloze 149 miliona etvereenich kilometre o vY gi 20 metre.

JednoduchY akon nasobeni: 149 miliona krat 0.020 (metr je jedna tisicina kilometru) ptinese eislici 2,980.000 krychlovYch kilometrft blland, twits suaozernskebo.

btrana W. Jsme si vedomi toho, tit) jde o poet kusY, kterY by neobstal pied kontrolnimi organy statnich bank — ale v podstate je obraz spra yVoda ma na zemekouli eiselnou mocenskou pievahu, voda je prakticky vtudyptitomna, a kajicne se vracime oklikou pies detne tak zvane bezveroe, atheisty a neznabohy k druhe vete Bible: "Duch Boti vzna gel se nad vodami."

Nedavno vzpominal svet "deskeho Francouze" Jachyma Baranda, kterY prokazal, to pr y -nitvoazemsyklvod,nretneji: v moil. V serialu "Naptie dejinami ptirody" jsme si tekli, ze stopy tohoto tivota vykazuji late dnes na svem tele tvorove suchozemtti. Silu more pocit'uje vtak lidstvo i ye sve duti: jednim z Odrazu jsou i sentimentalni pisnieky, zpivane a skladane "o namotnicich" lidmi, kteti more nepoznali. Plachetnice. hvezdy nad motem, dalka obzoru — hie, stalY rekvistni fundus vnitrozemske poe.sie. (Kdo zna u naroda rovin na pkiklad pisne o velehorach?)

Spousta vody, kterou .oplYva na ge planeta, a odvekY styk dloveka s mokrYm tivlem ma detail sveho druhu pikantnejti, net pisne o sleenach v ptistavech: skutedn.ost, te voda neni prvkem, nYbrt chemickou smesi, vyslovil po prve mut jrnenem Watt (1783 po Kristu).

Jeji chemickY rozbor provedi Gaylussac r 1805, tedy pied 134 lety. Dnes si ut kvartani davaji hadanku, jakY to je rozdhl mezi vodou a dvojeaty. Rozlutteni: chemik spattiv vodu, !did (vzorec) H2O, Ha d ye 0. — Otec dvojeat vzkiik: "0! Ha! D ye 1" Je to, tak kedeno, dnes anekdota kvartanska.

Genialni Newton, objevitel zakona o ptitatlivosti zemske, zemtel jette u vice, te na pHklad ktigt'al je — krystalisovana voda.

Dnes tedy vime, te led, snIh, para a "voda", to jest H2O ye skupenstvi kapalnem, je tototna sines vodiku a kysliku. Opotdeni techto vedomoti ukazuje nad nepztetelneji, v jak lane zaviloti na Orientu (a tim i P,ecku) se vyvijely vedomosti Evropy. V Egypte ani v Babylon!! se nemohl ledem ani snehem zabYvat, protote nemeli umenYch ledaren, a led ptirodni tarn je neznamou \Ted. Milostne dopisy z dob Kristo 'eh.

Ve diceninach staroegyptskeho mesta Karanis objevila francouzska archeologicke, vYprava zbytky zdi mistnosti vetejneho pisate.

V pisku nalezli delnici take nekolik zbytka dopisu, ktere pisai svYm zakaznikam pkedeital a psal. Dopisy pochazeji z doby Kristovy. Zasluhou sucheho podnebi• jsou upine zachovale, takte je odbornik mute dobte dist. Profesor michiganske university Kelsey je ptelbtil do moderniho, jazyka. Nejvet:si pozornost odborniku vzbudil dopis ,kterY psal neznarnST mladik z Karanisu, jent se dal naverbovat do timske legie. Dopis napsal z Pima sve matce: "Draha matko! Kdyt jsme ptistali v Ostii, onemel jsem ptekvapenim. Pied n.ami se rozkladalo nadherne mesto. Mice jsou giroke a po obou stranach jsou vroubeny velikYmi domy. Lide vyhaeji vznetene. Nemejte o mne strach, draha matko, jsem piece legionatem Velkeho naroda a v duchu jste stale se mnou. itekriete mYm brattim a me sestie, to se stale za ne modlim. Me srdce zastalo u me milovane snoubenky v Krokodilopolis." — Snad se pisatel tohoto dopisu nikdy jit neshledal se svou milenkou. Snad padl v nekterYch z detnYch bitev, ktere tehdy timske legie svadely. JinST dopis psala mlada Egypt'anka svemu milenci, kterY odjel na dalekou cestu do Palestiny. Dopis patrne nebyl odeslan a zastal letet v "kancelati" vetejneho pisake. "Me srdce je smutne at k smrti nad tim, to jsi musil odjeti. Pamatuj si, drahY, te moje duge Te sleduje na vgech cestach. Jakmile nagettim penize, pkijedu za Tebou do Kanaanu. Budeme znovu Wastni."

Napis na hrobe chronickeho nezamestnaneho: Zde lei' John Jones na jedinem mist& o ktere se nikdy neuchtizel.

8trana 4 EW tak snadne sledovati einsko-japonsk,1 N konflikt neptetette a videt jej celk. V tomto elanku se nechci pokou get o vgestrannk rozbor teto valky, tim merle o jeji hodnoceni po strance odborne nebo pravni. Je to spite eke studium platnosti nekterYch tvrzeni o japonskkch slabinach, s kterymi se tak east° setkavame v americkYch i cizich listech. Proto2e dost lidi na svete sympatisuje s Cinou, je pochopitelne, 2e i Ameridane doufaji a jsou latesvedeeni, Japonsko skonei gpatne. To vgak neptispeje nikterak k realistickemu nazoru na dnegni rovnovithu sil na Dalekem vkchode nebo na budouci vkvoj udalosti v one Usti. sveta.

Velmi rozgikenk nazor, 2e revoluce v Japonsku, namifena proti armade a vlitdnoucirn dam udela. "happy end" k teto tragedii, je, jak se zda, velmi tvrdog ijnk. Snad nejtivejti obraz Japonska jako zeme kypici potladovanou revoltou a neukojenkm tfidnim za gtim nelezneme v prvni kapitole knihy "Hlinene nohy Japonska".

Kdyt jsem po prve det1 tuto kapitolu, mnul jsem si oei a ptal se sam sebe: "Je toto Japonsko, v kterem jsem 2i1 skoro etyti leta?" Moji sousede v typicke resideneni etvrti v Tokiu jsou vetg inou maloobchodnici a Afednici, ktefi se tak hluboce klaneji, kdy se potkaji- v itzke uliece nebo kdy si vymenuji sve male darky a formalni navgtevy na Nov' rok, zatim co uvnitf 3e ztra tajna touha znieit dosavadni fad? Roznageei, ktefi se mihaji kolem na bicyklech, pohvizdujice si popularni popevky nebo stare no, rodni pisne, g e nosi v myslich, nebo dokonce v kapsach, s sebou bomby? Je rao2ne, aby se rolnici a rybafi, s kterkmi jsem se setkal na vychazkach v okoli Tokia, va gni a ctihodni mu2oye, kteti pfijimaji ciziho hosta ye svkch dogkovych chatich s okazalou obtadnosti stfedovekeho feudalniho pana, stali that, lupiei a gifiteli zkazy, jakou dovede rozsevat jen selski revoluce? Podle mato nazoru je na vgechny tyto otazky odpoved' dtrazne "ne".

Konkretnich dukazii o torn, te v Japonsku se schyluje k velikkm socialnim boufim, je velmi malo. Mnoho let pied vypuknutim valky nebylo ZadnYch velikYch stavek ani protestnich hnuti inspirovanYch komunisty nebo socialisty.

Procestoval jsem Japonsko kfi2em kraem, od studeneho Hokkaida at do subtropicke Formosy a nikde jsem nespatfil rxmlieni boufe a neslygel jsem, bylo nekde v delnickYch a zemedelskkch nepokojich do glo i jen k takovkm nasilnostem, ktere se v americkYch stavkach pokladaji za zcela normalni.

6tyri dni, kdy byla -astfedni vlada v Tokiu upine ochromena pokusem o vojenskY put 26. imora 1936, provazenkm zavradenim nekolika ministril a vynikajicich statnikt a obsazenim ministerstva valky a jinkch vefejnYch budov, bylo jiste skvelou pfilettosti k Arktrtnostem a drancovani. Neni mi v gak znam ani jeden pHpad loupeni, ani jeden pfipad nasili.

Japonci nejsou rozhodne narod, kterk by se dal snadno strhnout davovou psychosou. A vgudyptitomna a vtevedouci policie ma velikou civilni reservu pro pfipad pfirodnich pohrom a jinkch neoe.:ekavanYch uddlosti, v organisacich, jako Svaz mladYch mush a zaloinikt.

Pravda, podle zapadniho mefitka je Japonsko opravdu chuda zeme. Ale proti pomerum v jinych orientalnich zemich, odkazanYch na pestovani rYie, se osud pramerneho Japonce nezda tak nesnesitelnkm, aby jedinkm vkchodiskern byla revoluce. Silna Ustfedni vlada a rychle osvojeni praktickkch poueeni ze zapadu zachranily Japonsko pied mnoha jinkmi zly a straznemi, s kterkmi se Olna zadala potYkat teprve v poslednich letech pied valkou. Marla, 2e japonske dane jsou take, ale nevybiraji je na mnoho let dopkedu pfechodni a loupetvi ye, leeni lordove. Banditstvi ye velltem mefitku je nezname. V nekterYch krajich Japonska jsou pomery site opravdu velmi zle, ale hlad to jegte neni. Japonci poZivaji pomerne nejlep gi ochrany proti zhoubnkm epidemiim orientu. Nucena g kolni dochazka dava nadankm hoehttm z chudYch rodin vice pfilettosti, net' by meli ye vetsine vkchodnich zemi, sad se ministrem, iispegnkm obchodnikem nebo intenYrem. Japonci etou v pomeru k poetu obyvatel vice knih a novin, maji vice kol, radiovkch pfijimaett a lacinkch tovarntch vftobka a maji vets doprav-

ViEITNIK

Nepodcenujte Japonsko!

William Henry Chamberlin. ni vkhody ne ts lido v jinkch orientalnich zemich.

Revoluce ve smyslu vet gi statni a vojenske kontroly nad hospodolskkm 2ivotem je v Japonsku velmi pravdepodobna, ale takove revoluce by jen posilila dne gni japonskou politiku.

A a po nekolika letech vystoupi jasneji vYznam dnegnich udalosti, shodnou se historikoye jiste v nazoru, ze tato revoluce byla zahajena obsazenim Mandtuska, jet je v modemi historii Japonska asi takovYm meznikem, jakym je pro Italii pochod na l im nebo pro Nemecko nastoupeni Hitlerovo k vlade.

6asto se tvrdi, Cina ma velkou vYhodu nad Japonskem v torn, 2e bojuje v sebeobrane. To by bylo skuteene velikou vkhodou, kdyby ye valce bojovali na obou stranach intelektualove, s jakYmi se setkavame na konferencich. 1.7stavu pro mirumilovne styky. Ale pro obydejneho rolnika, obchodnika, delnika a tkednika plati takovi dinitele, jako pravidelne dodavky, ogetfovani ranenYch, starost o rodinu doma vice net abstraktni otazky o moralce valky.

Tvrzeni, ste Japonsko je v asi v takove situaci, v jake byl Napoleon v Rusku, vyyrati, myslim, velmi brzy, samy udalosti. Nebot' Japonci maji v eine nem co Napoleon v Rusku nemel: spolehlivou sit' teleznic a vodnich dopravnich test. oinska politika "nechat za sebou poutt"' ugkodila vice dinskym civilistfun net japonskYm vojakfn. I kdy podet uprchlikt1 v neobsazenYch eastech Ciny jde do miliovetgi east obyvatelstva z huste osidlenych obsazenYch krajt musi zustat a nejak se starat o tivobyti, podrobujic se Japonctim vice mene tak, jako se jejich pfedkove podrobovali v minulosti mongolskYm a mandtuskYm dobyvatelfun.

Je motile vypuditi Japonce z zriamymi guerillami? Je jette piing brzo na odpoved' na tuto otazky. Ale Japonci spolehaji, podie svych zkugenosti v Mandtusku, ste tento druh obrany se za par let scvrkne na mizive rozmery. Mandukuo je dnes s japonskeho hlediska beze sporu "zavedenY podnik". Stale fiddej gi einnost povstalc0 neohrotuje nikterak hospodafskou bezpednost zeme. VYroba i zahranidni obchod od roku 1931 stouply. 2eleznice byly znadne roz gifeny. Mena je spotadana a dane se vybiraji pravidelne. Je-li katdeho roku zabito nekolik set japonskYch vojaka v bojich s nespokojenci, ktere Japonci nazYvaji bandity a 61riane povatuji za vlastence, nevypada to nijak hrozne v odich japonskYch vojenskYch vildeU. A ztrata a motna desetitisict v pfi gtich letech pH udrtovani "zakont a potadku" v 6ine bude v odich Japoncu jen men gim incidentem v budovani velikeho asijskeho imperia.

Prilmernemu Japonci v meste i na venkove pfinesla valka mnoho stradani a obeti, ale ty nejsou takove, aby ohrozily vatne pracovni schopnost nebo moralku naroda. tifedni statistiky ukazuji, to od podatku valky stouply o vice net 15 procent ceny v maloobchode, o mene nest deset procent ceny tivotnich potfeb a o merle net pet procent mzdova hladina. Jak to bYva za valky, prosperita a bida jsou rozdeleny rovnomerne. Absolventi universit a technik vgak dostanou praci na potadani.

Nejsilnej gi strankou v japonskem valeenem hospodatstvi je sobestaenost v potravinach.

Japonsko a jeho kolonie s pfilehlYmi oblastmi rodi v nadbytku v ge, co potfebuji k vytive giroke vrstvy obyvatelstva. rfti. ryby, sojove boby, ovoce, zeleninu, cukr. Po jednom a pfil rote valky je na torn Japonsko po teto strance lope net dfive. Japonci nejsou nuceni stravovat se na listky, jak bylo Adelem Rust v letech 1929 at 1933, kdy bylo vgechno pekelnYm tempem °betovano na oltati industrialisace.

A zkugenost ukazuje, te citelnY nedostatek potravy je jedinY jistY prostfedek, krome rozhodujici poratky na boji gti, ktery zlomi moralku a vYkonnost muta a ten za frontou. Lido ve valedne psychose se nebouti proto, ste musi stat v autobusech, ktere pro nedostatek bensinu

Ve stiedu, due 8. listopadu 1939. jezdi mdne dasto, nebo proto, ze si uz nemohou kupovat dovatene fotograficke pfistroje, ei proto, te se hilt opravuji domy pro nedostatek materialu.

Za dneg ni situace, myslim, by si Ameridane, ktefi maji zajem na vYvoji situace na Dalekem vYchode, men vzit k srdci toto poudeni: Nepodceriujte Japonsko. — Katda politika, vychazejici z pfedpokladu, ze Japonsko je v poslednim tateni, te pod sebeslabSim tlakem se shroud, pfinese pravdepodobne jen rozdarovani.

"HUBiticA" — PRVNI OPERA HLUCHEHO Kdyt Redlich Smetana v iljnu roku 1874 razem ohluchl a musil se vzdat sveho kapelnickeho mista v Narodnim divadle, sotva mohl nekdo tugit, 4 tetee p3stitenY Mistr neni tim jeSte vyrvan deskemu umeni. Zdalo se zcela samortejme, ze ztrata sluchu Smetanu vytadi z jeho skladatelske einnosti. Ale kdo nezoufal, byl Smetana. Nebot' prave v osudnYch dnech, kdy ptestal vetit, ze se mu vrati sluch, zapsal si do sveho naatrniku nam dnes tolik znamY tvodni motiv "VySehradu".

Smetana jako dlovek byl zaketnou nemoci jiste krute postiten, ale jako twarei umelec se nevzdal a bojoval dal.

Brzy pote. kdy Smetana se uchYlil ke svemu zeti do Ja,blkynic, roznesla se Prahou zprava, ze Smetana komponuje novou operu na slova Elisky Krasnohorske. Bylo hodne tech, kteti s radosti ptijali tuto zvest', ale bylo i dosti tech, kdo pochybovali o tom, zda nemocnSr Smetana mohl by svYm danim dikem uhajit si svou dtivejai trarei iiroveri.

Na den 7. listopadu 1876 byla stanovena premiera Smetanovy nave opery "Hubidka". Jit to, co ptedcha.zelo provedeni tohoto Smetanova dila, ukazovalo, ze Mistrova nemoc nema vabec tadneho vlivu na jeho tvorbu a ze naepak nemocnY Smetana svou "Hubiekou" vYtvotil jakousi folii ke sve "Prodane neveste": V den premiery bylo divadlo napIneno do posledniho mista. Ptfalo mnoho ctitehl MistrovYch, pfiSlo i mnoho zvedavcu, jaka je vlastne tato opera hlucheho Smetany. Pied zaaatItem ouvertury se napeti obeosmstva v ti vyvrcholilo. Kdyt kapelnik eech ptistoupil k pultu a v hiediSti se zhaslo, v divadle — jak vypthveji teastnici tohoto pamatneho ptedbylo ticho jako v kostele. staveni A jit se ozvaly jasave tony ouvertury a tint byla dana i odpoved' v'gem na otazky, zda sldadatel Smetana je gte tije. Jaka to byla ouvertura! Jedna z nejkrasnej gich a nejdegtejgich, kterou Smetantv neporat'eny duch mohl vytvotit. — Skladatel "Prodane nevesty" a "Dalibora" tije. lije nam dale! — tak si odpovidali vgichni, kdo siyseli toto nove dilo hlucheho.

Mistra. A cot teprve, kdy se Smetana po htimavem vyvolavani objevil na scene! Tehdy nadSeni a ovace nebraly konce. Smetana by], zahrnut skvostnYmi venci, obecenstvo z hlediSte hazelo k jeho noham kviti, mistr, stoje po strane jeviSte, se hluboce uklanel, ale hlasy buracejiciho hlediSte — By to slaVnY den pro Bedticha Smetanu a slavnY den i pro deske narodni umeni. Od teto doby at po dneSni dny se teal jeho "Hubidka" stejne oblibe jako jeho "Prodana, nevesta". A neni jit daleko den, kdy v Na.rodnim divadle v Pram bude "Hubidka provedena po pal ste a kdy se znovu s vroucim dikem a laskou poklonime tomuto prvnimu opernimu dilu hlucheho Mistra Bedticha Smetany.

"Dovedete se taky potapet?"

"No, samortejme!"

"A jak dlouho vydrtite pod vodou?"

"To ptijde na to, za jak dlouho me vytahnou."

Zbyteena starost.

Rozeilovala se pani Mrkova: "Tak, ty ut jde zase do vinarny? A za tYden je dinte!"

"Neboj se," uklidnoval ji pan Mrk. "Vgdyt' ja se do to doby zcela urtite y:rtitiml"

SWIM S.

VtISTNIK

Ve stfedu, dne 8. listopadu 1939. e:........M.O....P.00WNIboef•o.•••OeZ.) ■•I•o■M•v)all■O.M1.411%14VMIII.

I

HOSI,OVAICO V DALLAS, SVAZ ODBOtICA S. A. e. T., CECHOSLOVAKOM V DALLAS A OKOLi!

Oddil dopiso to.caswo on. n Alowt■■••1 4iiwo woo ow* 1.-amo •as•

°Am. also .n4 moo o

Dopisy, jet by obsahovaly nevecrie, neb Zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye srayslu stanov Tiskoves-m VYboru k vlastnimu rostiodnuti.

Weimar, Texas.

Ctena redakce a mile otendrstvo Vestniku!

Jest tak malo dopisu a spra y ye Vestniku; asi nasledkem t6chto tisnivYch dob. Doufame, tyto desive boure -snad brzo ochabnou a da Pan Bah, ze za nedlouho pominou docela, k vphiejeimu dYchani. Jest stains InamahaVe psati o techto valeonYch hrtadch ,a vtichni jig vime, ze i to vie jest nutne, le se must lid probuditi ze spani ,a ze nemolno jenom sniti o tech krasnYch dnech a pohodli. Najhorti vtak v torn je, le dobrY lid nobdrti vYjimky, ale take must trpeti za bidaky zle. Protot ale nesrnime si zoufati, kdya mime a smime Sc modlit k Bohu o viru, pomoc, fitechu a silu. Pan jest ochoten k dilu a vitestvi dd. Tak jen mutne hlavy vzhtru, s irsnievem sviij vady nes kill, jinych v zarmutku tak poteeie. Boure se prelene a bude dobre zas.

A tak yam radeji povim jakou jsme miii prijemnou radost z navete yy ,rninttlY tYden.

Prijeli k nam pratele, znami a taky i neznami, ale fajn jsme se seznainili . Veichni a jsme si nyni navaajem dobrYmi prately vtichni. Byl zde kamarad z detstvi meho mule i se svoji milou choti, pan a pant Ludvig Hermannovi ze Sari Diego, Kalifornie. Pen Hermann je namornikem a dli na dovolene u sve matky, jeni bydli ye Crockett, Texas. Tedy se rozhodl jeti se podivat na sveho dobreho spolulaka, Oldricha a vzal s sebou do sve krasne, velke kdru mimo svou drahou polovieku take svou mateku (velmi mild to pant) a sestru meho mule, pani Bolenkti Farkovou se synkem Jiriekem ml., tito rovnel z Crockett. A maminku Rosenbaum s neteri, hezouekou Doris Wondra, tyto zase z Lovelady, Tex. Prijeli v sobotu dopoledns a tak jsme se moc potesili. Le si ne nags jednou zase vzpomeli se jeti podivat. A tak hezky jsme si vie, vypravovali a vapominali naie drahe tam za morem a i ty zde vzdalene, co nemohli bYti mezi nami pritomni. Draha maminka Rosebaumoya v'zilechny nas obdarovala ruanYmi peknYmi ddrky, za col uprimne dekujeme. Bah Vim oplati vie mnohondsobne. Tel nam byly yytideny pozdravy od pratel a znamYch a Lovelady a Crockett. Od milYch sestrieek meho mute, ktere zustaly doma a tatie.ek Rosenbaum take. Srdeene diky za mile pozdravy yam viem. Tetime se, le i vam bude molno prijeti se k nam podivat v brake dobe; mnoho jsme vas viechny vzpominali. Take pozdravy od pana a pi. ShmoldasovYch a rodiny z Crockett nas velmi potetily. Dekujeme, a tea 1 my vas nechavame zdravovat, s pranim mnoha zdaru, etesti a sdravieka i polehnani od Boha.

Veeter pak prijeli sestra a ivagr Sumberovi s rodinou a vespolek velice jsme se krasne bavili do pozdnich hodin.

V nedeli pak piijeli opet sestra a evagr 8umberovi se syny Adolfem Jr., Emilem a Charlie a dcerutkou Vera Mae. A pak take i bratr Miroslav a evagrova s dcerami, Dorothy a Anne Jo, a syny, Clarence, George a Miroslav ml, Avtak malo se jiz. pobavili. Litujeme • nesmirne, Se zase hned ut po jedne hodine odpoledne v nedeli nas nail mile pratele z tak daleka opouetell. 1.12 zase spechali s nivratem Ano vime, ae povinnosti volaji a louee• ni eas prikvapi tak brzo, trebas v nejleptim, ale radi bychom vas zde hostili jette mnohem dele mill pratele. Dekujeme vam ze srdce za yak milou navetevu a jsme it'astni, 'Se jsme vas zase videli, a z prizne novYch pratel se radujeme. Stravili jsme prijemne ten kratkY eas, bylo to opravdu jen jako krasnY sen. Ptejeme si abyste Pfijeli zase jak vim bude motno.

Dostavte se dne 9. listop. 1939, do "Scott Hall", 2419 Maple Avenue, Dallas, Texas, kde na tadost

FEDERATION OF DALLAS"

CIVIC (NEJVETSI KULTURNI ORGANISACE V MESA)

uspotadan bude "Ceskoslovenskk veeer", na nerat podileti se budou fgecky sloiky nateho osadniho iivota. tvodni slova ochothe uvelil se pronesti krajan H. P. Kudera, mestSI4 privnik. Obiadnikem veeera bude bratr Ben Pievratil. Sesilena orchestra bratra Sid Pokladnika, tizena bratrem Janem Kebriem, tenth, co sbormistr, bude kidit zpiv, "Zpivickeho krouiku Dallas"; rytmicka prostni bratii a sester sokolske jednoty dallaske, a na e "teska Beseda" bude tane.ena bratiimi a sestrami z Ennis. Neopomerite pozvati sve pratele Amerikany, nebot' pro ne je tento veeer potadan. ieny a divky eeskoslovenske ,dostavte se v narodnich krojich.

g

Vstup se veil-

Zaiatek v 8:30 hod. veeer.

FRANTA RENDL, piedseda.

Po

odjezdu naeich milYch pratel bylo nam velice smutno, bylo jette &bre, ae s nami zde byli pritornni sestra s rodinou a bratr s rodinou, tak 2e jsme nezilstali sami se svYm smutkern. Vypravenim byl to veeer dosti zahy a tak i oni odjeli. Diky i vim, drazi, za vaei laskaYou vYporrroc, za hezke kejky. Bum vim odplat'. S pozdravem, Libute Krejci-Rosenbaum.

Rosebud, Texas.

Sdrutene odboeky S. A. 6. T. poradaly slaynest v Cameron dne 25. kijna a sice, Cameron, Buckholts, marak a Rosebud. Slavnost byla pekna, ale trochu pokal'ena deetem. VYtelek byl jak nasleduje: Prodej drobnYch darku — "Kdo da vie? — vynes1 $24.10. PokrYvka na postel, ktenou shotovila sl. Lili Svobodova, prodana na losy, prinesla $10.45. Vieho veudy, eisteho vYtetku bylo $89.42. Tyto penize br. Guzner odeslal do Houstonu na pana Olexu, k pouliti pro osvobozeni nati oteiny.

Zde uvadim seznam tech, kteri neeira spell: Josef KozlovskY: uterak, kure a kejk.

Fr. Sukup: kure, kejk, 3 kvarty ovoce. Ed. Malilk: misu. Jan Plueek: boxu cukrovi. Anna Havelka: krekesy a kejk. Jan Lanieek: 2 citsky.

Anton Stoklas: 4 eepky. Elma Skla: misu. Jim Hank: tabak, kafjak, hrnek. K. Skupin: klobasy a peeivo. Jan Sigut: blanket. Pet Bubela: galpn ketchupu. Milada Svobodova: stohlvku.

Svobodova: 2 zastery. Frances Svobodova: • dlban a misu. Mary Raleka: 3 ruaniky. Tom Vitek: kurata a kejk. — Jest-li je v torn nekde chyba ,tak me upozornete a ja to opravim.

Temito radky vam viem za vtecko srdeene dekuji a tea dekuji tem, kdo nee° odkoupili a neb jinak napomocni byli.

Anelka Skupin, taj.

S pozdravem, Houston, Texas.

Osada Buckholts dela. jen sobs, pro jeji eest, kdyt taj. odboeky AmerickYch Oechosloyakii oznamuje takovY poeet jich elenu. Tot' se rozumi, ae budou se snatit i hinotne sUeastnit, tak jako meli primat za- prvniho odboje za svobodu sveho naroda.

Br. Houdek z Corpus Christi oznamuje s pYchou vYtetek z jejich Bazaru a s radosti se klonim i ja. Zda se, le lid se zatind probouret, snad kdyt vidi a slyei, ae Americans sami se stave za 6echoslovak y . Bylo by vhodno pozvat Vojtu Beneee ,a aby bylo man() ten nee lid uspokojit, tohie jedno druhY neni nam ku • — Nail u g tefanikil meli bahatY program Hamusek. y e prospech druheho odboje.

Rad Karel Havliock cis. 4, Hallettsvilk, Tex_ Cteni bratri a sestry! 'remit° par radky vas uvedomuji, ae v minule sena' bylo usneteno, aby nil fad odbYbyval svoji pravidelnou schrizi druhou ✓ mesici listopadu v 1:30 odpoledne, a ziroye riabychom men volbu tadovYch Tedy nnapomerite a dostavte se v co nejvetirn poetu. A zvolte si fitedniky, o kterYch byste si mysleli, ze jsou nejenom schopni, ale throveri se zajimaji o tyto povinnosti., neb to neni mall vie, kdyl chce spravne na viecko dohliiet. Tedy must bYti d'innY a zajimati se o svrij &ad. Pridina, to chceme miti tuto volbu nyni jest, ie v prosinci obydenjne nam podasi preka,21, tedy prijd'te do schuze druhou nedeli v listopadu, t. j. 12. v 1:30 po poledni: Na shledanou Chas. Hob'', tajemnik.

Pies Belehrad doily zpravy, to v poslednich dnech doSlo na Slovensku k zataeni velkeho poetu vlastenct, o nicht se vi, to stoji v odporu proti nemeckem unadvladi. Mezi zat'denSrmi jsou bSrvali iii. ministti dr. Ivan Derer a dr..

Ivan Markovie a generalni teditel slovenslOch_ statnich drah Ivan Viest. Vedle toho zateem byl velk3i podet ptedakt slovenskSrch evangeli-Ka a tea mnotstvi katolikt, nesouhlasicich s: nynejtim vedenim lud'acke strany, ktera se: stala ochotnou slutkou nacistu.

AmerickS7m lodim se nedovoluje dopravovatil cestujici do ptistavil ye valeicich zemich s jimkou tech, o nicht v3-7§e jest zminka, jako od valeaneho jeviSte vzcialenSTch. AmerickStm obeantim neni dovoleno cestovati po lodich eicich zemi. President je zpinomocnen, aby das od easu ustanovil valedne obiasti, do nicht a-. merieti °bean& lodi a letadla nesmi vstupovati. Americke lodi se nesmi vyzbrojovati. AmerickSTm obeantm neni dovoleno obchodovati a dluhopisy valeicich zemi, vydanSrmi po nt noveho neutralitniho zakona. AmerickYm obeanum se zakazuje sbirati anebo ptijimati ptispevky pro valeici zeme s vhimkou fonclu k Uleve lidskeho utrpeni. President je zpinomoc-nun vyhlasiti pravidla utivani americlOch loderni valdicich zemi.

• Oznameni: Seymour, Texas.

Odboeka C.N.S. okresu Baylor potada taneeni zabavu 11. listopadu ye spolkove. sins v Seymour, Texas.

'Mama DokonalY tispech nitboru elenstva do odboely S. A. C. T. v Placedo, Texas.

Davam Oda nagi krajanske vetejnosti, ze soutd ktera byla podniknuta odbodkou T. v Placedo, se nam vydatila d ye ste procentne, neb z 66 olent jsme to dotahli na 200 elent.

Jak yam asi vgem znamo, potadali jsme soutet v nag odboece. 66 elend se rozdelilo na dye strany a podniklo kontest, ktera strana ziska vice &elan, ta bude pohostena spolednou svadiriou stranou ktera prohraje. Spoleenou svadinu jsme potadali v nedeli odpoledne 29. fijna pti obstojne nav gteve. Asi okolo 3 hodin jest strana vitezna a novi elenove volani stranou obsluhujici ku dlouhemu stolu, ktery se prohYbal rutnymi zakusky, kejky a limonadou. ACkoliv byl dlouhY, byl obstoupen s obou stran od malYch capartii at do statnYch dedeekt a babiCek. Ant. B. Smejkal, ptedseda nagi odbodky vita nove elenstvo a vysvetluje kratce dejiny nagi odbooky, kdy jsme zaCali pracovat a jak jsme pomalu pribirali elenstva, az v posledni schtizi bylo rozhodnuto podniknout nabor na ziskani elenstva a jka se nam na ge prace zdatila. Pak oznamuje jmena etytech viteznYch elent z kaide strany. Prvni dva nejvet gi vitezove byli . byl E. H. Schovajobdateni darky. Prvni vit & sa a druhy Anna 8mejkal. Po teei ptedsedy ujima se slova mistOptedseda R. W. Brandl, ktery nam prozrazuje, ze na g ptedseda Ant. B. Smejkal s mantelkou dnes oslavuji svoji stiIbrnou svatbu, kterYin tet gratuluje a pfeje, aby se dotill zlate svatby. Dale ye sve teei nabada 'Oenstvo, aby neochabovalo v praci zapoeate, ale pracovalo dale v ziskavani,dal gich elent, potadali pobaveni a schazeli se vespolek, neb praci flak jeSte nemarne dokoneenu. Pak jsme se s chuti pustili do ptichystaneho peeiva. Prave co zapijime posledni sousto phbyl nam yzacnY host, jim byl americky legionaf Edw. Marek, neetni Hlavni tnadovny S.P.J.S.T., ktery se vracel ze schtze legionatt v Port Lavaca; Tex. Byl potadan, aby nem udelal ptipadnou tee, v temt nam s radosti vyhovel. Po ptedstaveni teenika naSim ptedsedou br. Marek k nam promluvil prostYmi a srozumitelnYmi slovy, ktere se pekne poslouchaji. Vysvetluje nom, jak amerieti legionati zustavaji verni sve vlasti a jsou hotovi na zavolanou ptispechat na pomoc. Dale mluvil za jalcYm uCelem pracujeme my potomci eeskeho naroda a jak se v brzku na ge ptani spini. fted se v gem libila.

Jegte ku konci oznamuji novYm elentim, ze schtze potada nag e odbooka S.A.O.T. katdou tfeti nedeli v mesici, zaeatek po dvou hod. odpoledne v sini Sokol Union v Placedo. Tak to bylo ujednano v pravidelne schuzi a kazeri jest tteba udrtovat. Na ge soutet pro ziskani 'denstva mela oeekavanY tspech moralni i finaneni. S bratrskYm pozdravem, Julius Sumbera.

tad Tioga, Zig° 5.

Mill bratii a sestry, uvedomuji vas, ze dne 12. listopadu budeme potadat naSi schtzi a tet pada volba dfadnikt. Men byste se dostavit v co nejvetgim poCtu. Nage Halloween zabaya se dosti skvele yydatila. Sdreene vSem elentim dekujeme za pomoc pfi zabave a teSi nas velice, ze se katcly pozvolil bezplatne pomahati. Bylo videti na vatich tvatich, ze to katclY dela s radosti. Dekujeme spolku R.V.O.S. za pronajati Tak nezapomerite na 12. listopadu a sine. vgichni se steastnete, by byla aspori jednou v roku schtize jak se path zahajena. V padu degtiveho poeasi o tYden pozdeji.

Chas. HejnY, tajemnik.

U ptiletitosti druheho sjezdu Slov. Nar. Sdr. konala se za ptedsednictvi pfedsedy N. narodni rady prof. J. J. Zmrhala v Plzeriskem Parku informaeni schtze vYkon.nYch vYbort Cs. narodni rady, des. nar. sdruteni, Slov. nal% sdruOenia a Nitrodniho svazu 6eskSr eh katolikii. Jako noste oyn pritomni dr. J. Papanek, gen. konsul Ant. Holy a dr. V. Palic z Washingtonu. Dr. Pap 'anek pfeeet1 pozdravnY telegram dr. Edv. Bende, v nemt se oznamuje, ze prace v Evrope pokraduje rispeghe a vyslovuje ptesvedeeni, eskoslovenska, republika bude vzktisena a narod osvobozen. Po to vYk. taj. Jos. Martinek podal obsahlou zpravu o dosavadni einnosti Cs. narodni rady v Americe. Na konec schvaleny byly pozdravne projevy presidentu F. D. Rooseveitovi a di, Edvardu Bendovi.

V 25TNIK Do Seaton a okoli!

Dovolujeme si zdeliti nagim milfm krajanum, ze odboeka S.A.O.T. v Seaton bude potadati velkou zabavu a bazar v fadove sini Hvezda Texasu cis. 47. v Seaton dne 14. listopadu. K oslave teto byl pozvan br. pkedseda S.A.6.T. p.

Vladimir Maudr z Houstonu, ktery ochotne pozvani pfijal a mezi nas na ten den zavita. Pan Maudr pted nejakYm easem ptijel z eeskoslovenska a tak nam o tarnej gich pomerech nee° povi. Jak jste se snad jiz o nem dodetli, jest on znamenitYm teenikem a proto se mate na co teSit. Zajiste svou velkou teasti mu dokatete, ze si vatite toho, ze v nag stied zavital.

Nyni mam k yam, mile sestkielcy a krajanky prosbu, abyste byly tak laskave a opetrjako pft posledni zabave nam neoim ptispely, jak do kuchyne tak i do bazaru. Doufam, ze opet jako vtdy hromadne ptispejete, tak aby nage oslava ye prospech S.A.O.T. se pane yydatila. Nezlobte se na mne, ze vas °pet obtetuji, ale znam dobte ty dobre srdedka a Stedre ruce naSich eeskYch maminek a vim, ze rady na ten noel pkispejete. Obracim se na vas v gechny elenkyne nageho sdruteni a tdim se, ze pomttete ytechny dle motnosti.

Take o dobrou hudbu a peknou zabavu bude postarano. Nezapometite nikdo na datum 14. listopadu, ktere ptipada na utery. Zadatek o 1 hod. odpoledne. Darky, ktere venujete do bate: ru, prosim, odevzdejte nejpozdeji do pondeli 13. listopadu br. ptedsedovi J. J. Mikeskovi na VYbor.

Seaton. Na shledanou se te gi,

bad Svaz Cechoslo y anii, els. 92., Fort Worth.

Ct'eni bratti a sestry! — Jiz zase nam ptichazi doba, ze uz nam zbYvaji nacele dva mesice roku 1939. Jak jest vam dem znamo, na g tad tet ptichazi ku konci s fadovYmi Atedanky, tedy vas tadam, abyste se v co nejvettim poCtu dostavili do ptiSti schtze a sobe zvoiili nove iitedniky a ruzne vYbory. Dale ptipominam, ze elenstvo jest povinno dostaviti se do schtze nejenom kdy je volba Utednikt, ale maji se dostavit do katcle schtze a pak budou vedet, o dem se jedna ve schtzi, a kdy na ge schtze budou tak nayStevo yane, pak katdy Glen bude vedet, co se delo ye schtizi a tim pak si ugetti dtraty s posilanim dopisu a jmenovati nevinne tfedniky diktatory. Sestry a bratti, jest to vase pravo zvoliti si iii•edniky dle vagi libosti, neb ja myslim ze vgichni vite, ze yak podet krale voll a vetSina zvitezi. Tedy se dostavte do ptiSti scht ze dne 12. listopadu ye 2 hod. odpoledne a zvolte si iftedniky takove, kteti odbYvaji schtze katclou druhou nedeli v mesici v tadove sini S. P.J.S.T., v National Hall a ne leckde na ulici neb v dome. Vim, ze ani jeden z vas si nohu nezlamete, abyste se ptedbihali za ttad. Ale marne jest, neb held° to musi edit, tedy jestli pitjde tads, na vas, tedy se neztikejte, neb byste udelall lepSiho idednika net jakeho jsme Dle meho nahledu, v nagem tadu mame dosti mlade sily, tak bych myslel, ze by bylo zahodno, aby se ta omladina take do to prace vpravila, neb vite ze naSi staff ntednici pottebuji odpoeinek. Ale to jest na vas, sestry a bratti, zvolte si iitedniky pro ptigti rok dle yaSi libosti.

Nezapomerite, dne 12. listopadu ye 2 hod. odpoJohn Chaloupka, tajemnik. ledne. bad Vernost, eislo 51., Ellinger, Texas.

Mili bratti, sestry a vgichni etenati!

Druhou nedeli v mesici Hjnu setli jsme se v nagi sini, abychom vykonali na gi pravidelnou mesieni tadovou schtizi. V gechno jednani jsme ponevadt nag pfedseda se nedostavil do schtze. Litujeme, ze se do schtze nemohl dostavit a srdeene doufame, ze s nami bude pHSte. Meli jsme vgak opravdovou radost; ze se do schtze dostavil br. J. F. Chupick z Houstonu.

Kdokoliv jste seznamen s br. Chupikem, budete se mnou souhlasit, ze jeho ptitornnost :jest vtcly vitand. Jeho giroka znamost_alzkuSen dovoluje- j emu yam povedeti mnobe- zajimave veci. Nejen ze jeho tee je zajimava, ale take po-_ uena a vesela. Ptali bychom si, aby br. Chupik co nejeasteji na ge schtze nayStevoval; ale to je nemothe, ponevadt z Houstonu do Ellinger jest sto mil vzdalenosti. Snad nas zase brzy naDo posledni schtze dostavil se take jeden z

naich iispUnfch organisitort na gich odbotek

Ve sttedu, dne 8. listopadu 1939.

S.A.O.T., C. F. HrachovY. NaSe odbooka prospiVa, phiI Pomalu, ale organisator HrachovY hned podal sedm no yYch jmen. Doufame, ze pfigte zase pfinese nektera nova jmena. OvSem ze nechci organisatora HrachovYho napominati aneb posuzovati, ale pravim ze "doufame". Jest nag im heslem, abychom tadneho nenutili k pfistupu do nail odboelcy, neb myslime, aby nasi pfatele jednali dle sveho vlastniho porozumeni. Jestli si pteji ptistoupiti do na gi odboeky, tu jsou vtdy vitani. ✓ kratkosti zdeluji nekolik novinek, ktere si zasluhuji uvetejneni.

Dne 19. listopadu budeme miti zde v naSi yetejne Skole velkou slavnost, ktera zapoene asi v pet hodin odpoledne a mono ze &l ye. Budou miti slepiti vedeti. Katcly se mate najisti dosti lacino, neb budou talitky prodavany po 35 a 25 cent& Bude take prodavati mnoha jina jidla, jako kejky, kolade a vice jineho. 8kolaci budou miti "Carnival". Veder budou miti taneeni zabavu pit ktere Ilseova orchestra bude vyhravati. Vstupne k tanci bude obnaSeti 50c. KatclY listek ystupnY bude miti eislo a drtitel 'St'astneho Cisla obdrii zdarma bal baviny. Jest to den, na ktery se mnozi na gi lide tesi, nebot' jest nam znamo, jak snadno se mute lid obveselit pit nagich gkolnich slavnostech. Zveme fgechny etenate k toast a vetime, ze se dobfe nobavi. ✓ nedeli dne 22. fijna jsme Uslygeli smutnou zpravu, ze Joe Foyt, syn mantelt John FoytovYch, stati 26 let, byl okamtite zabit. Negtesti uddlo se asi nasledovne: Mladik Foyt s jeho kamaradem Arnoldem Martinkem vraceli se zpet ku svYm domovinn, kara sjela s dlatcleni na silnici Cis. 71. pH Columbus, vrazila do stromu a kdy se ptevrhla, tu mladY Joe Foyt byl usmcen. P. Martinek utrpel j en male pohmotcleniny. Joe Foyt byl znamYm mladikem ye zdejSim okoli, narodil se a vyrostl v Ellinger. Byl pohfben v pondeli rano Pohtebni obtady vykonal Rev. Inoc. Ra gka z HostYnu pfi Ellinger na tamejSim katolickem hibitove.

Trpime zde velkYm suchem. Rolnici si kaji, ze nemohou do pole ptipraviti si ptdu ku ptigtimu roku. Nekteti mohou orati, ale to jen ti kteti maji traktory. Na mnoha mistech je potit o vodu. Tento tYden meli jsme nav gtevnika v podobe severaku. Ptivanul v patek, pak v pondeli a v patek dne 3. listopadu zase novY. Poslednejk byl o nee° chladnejSi. Bylo by lepe kdyby misto severaku nas na yStivil dobrY a vydatnY Nemotho abych nevzpomnel na geho spolubratra a zaklaciajiciho elena na gi Jednoty, Karla Pragifky a jeho mantelky. Vzpominam tyto obeany, ponevadt v nedeli 29. fijna bylo tomu 61 let, co stalled Pra gifkovi byli sezdani. Bratti a sestry, jest to dlouha doba a chci thrift() slovy zdeliti moji srdeenou gratulaci natemu spolubratru a jeho mantelce. Oba se te gi potehnaneho a blateneho zdravi. Pteji jim dal giho mnohaleteho St'astneho mantelstvi. Mill sousede PraSifkovi byli velmi ptekvapeni, neb neocekavali, ze by snad held° ponevadt tadna slavnost se nechystala, ale d ye vzdalene dcery se nemohly udrteti aby neptijely, a tak p. a pi. H. H. Sedlmeyer z Rosenberg a p. a pi. G. R. Hawse z Wharton navStili je v nedeli a vesele se u rodiet v ten den pobavili. ✓ okoli Ellinger mnoho rolnikii si pfipravilo ye svych domech draty pro elekttinu, neb REA linka se stale blizila. Ve Ctvrtek dne 26. fijna elektkina byla pfipojena a nyni rolnici pit Ellinger maji vYhodu podobnou mestskYm obyvatelfun. Nekteti si tuto vymotenost chvali.

Dne11. listopadu budou obchodni budovy zavfeny. Bude den Ptimeti. V La Grange potadana, jest okresni vystayai kde Americka Legie- uspotada. velkou oslavu,.a tudit zdejAi obchodnidi se usnesli, ze ten den taky oslavi. Obchody, zaytou v 9:30 rano a otevtou na chvili- v nedeli„ rang : Ta,ki-picateleyv nagem okoli, dejte si pozor, nabyste nepti gli v sobotu-nakoupiti, pflSli: byste .nadarmo. Den Ptimeti meii bychom ygude oslavcivati.

Netli ukonelm, chci pfipomenouti, ze nagi pravidelnou schtzi bude konati druhou nedeli v mesici listopadu, asi v 1:30 neb 2:00 hod. odpoledne. Die va i mothosti, srdedne doufarne, to se steastnite ye velkem poCtu. S bratrskSlin

pozdravem,

D. A. Juren,. tajerrinikA

sttedta dne 8. listopadu 1939.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Timto zveme na gi krajanskou vefejnost na program ku Dni Ptimeti dne 12. listopadu t. r.

T. J. Sokol Houston, za spolufleasti T. J. Sokol Galveston, vystoupi pohostinne s peknYm programem k tomuto yYznamnemu dnu, jen v roce 1918 byl slavnYm okamtikem v celem svete, neb svetova valka timto dnem byla ukondena.

Vgechny narody si oddechly a zvla gte kdy president Spoj. Static Woodrow Wilson podepsal 14 bodt, ktere zaruenvaly svobodu malYm naroam, kde i easkY narod povstal sobe si vladnouti pa tkistaletem pokokeni. Dnes, kdy opet trpi pod nadyladou germanismu a valka proti vgem malym narodtim, nasilnictvi jest pachano, narod nag decimovan, talakovan, majetky konfiskovany, protiva druhou Bilou Horu pokokeni. Dosud ale veil nagi doma a pkatele za hranicemi, to spravedlive a demokraticke zasady zvitezi a opet ztracenou svobodu narod nag ziska, take cele krasne Cechy a hranice, jak byly nagemu narodu zarueeny.

Mame zde narodni slotky, ktere pracuji za timto fideIem, kde hmotna pomoc jest nejdtiletitej gi. Nezaleti tudit, v ktere slotce kdo sloti svoji obetinu a postavi se do fad odboje, zajiste katclY malt' pfispevek bude vitan. Jest to smutnY fikaz, kde se odsuzuje ze zde neb jinde odbodky C.N.S. Jen tadny vzor, ktery musi podpisovati p. Hacha. Do jedne fronty! Bud'me demokrati vgichni sami u sebe, neb kaki& slo g -ka,t'vfclhspokvYch,naboteskYcha politickYch zesty svYch zastupcia a ye syYch stkediskach nejlepe vyke gi poirInnoSti i prim, netli kde musi bez v'hrady pfijimati nafizeni, zdali s tim vgichni souhlasi ei nikoliv. Ano, i my v Galvestone jsme se prohfe gili, ze jsme zalotili odboeku T. G. Masaryk C.N.S. a pkijimame povinnosti dobrovolne, kde fistfedi potkebuje v gude odboeky ku svoji rozsahle einnosti propagaeni a finandni. My, kteti jsme hrdi, ze tato revolueni organisace jest nejstar gi a prvni na katclem miste a kona toto poslani se souhlasem nagich valet, v prve fade druhYm presidentem C.S.R. Edvardem Bene gem, p. br. senatorem Vojtou Bene gem, kde fistfedi ma zastoupeny vlivne osoby a slotky v gech spolkU Take vlivne kruhy v americke veiejnosti uznavaji nagi dinnost, to neporu guje tadny Glen svoji einnosti fistavu Spoj. Statta kde v Narodni Rade jest nejvet gim poetem elenstva a zastupcti zastoupeno, nevime, prod bychom byli pranYfovani za skvrnu v Texasu. Vtdyt' zde jest prate pro vgechny dosti a katclY krajan at' dobrovolne pfispoje tam, kde uznava, to jeho zasady a pfesvedeeni nuti se postaviti. Toto na vysvetlenou. Nezaleti na poetu &ant, nekdy mala hrstka lidu vykona mnoho, kde jinak se podceriuje.

Ja osobne respektuji vgech snahu prospeti a take jsme opravneni tadati od upkimnYch pracovnikti v narodni einnosti tu samou svobodu.

Prosim za prominuti, ze touto fivahou zabiram misto, ale snad mama pra y° obhajiti nage zasady. — Program a pfatelska zabava bude se pofadati v sini na 21. ul. a Market, nad Union Cigar Store. Zadatek v 7 hod. veeer. — Dovoluji si jegte podekovati vgem bratkim, sestram a krajantim jmenem T. J. Sokol Galveston, kteti pfispeli na sbirky ku otevfeni vYsta yky C. S. pavilonu na svetove vYstave v San Francisko.

Pkedegle jsem kvitovala darce a sumu $17.00.

Na dokondeni sbirky ptispeli: Vaclav Kudera $1.00. Po 50c sestry Pavla Studniena, Anna Va.joya, bratii August Kubena, Jerry Lebr, Rud. Lebr, Frank Sedan. Po 25c Frank SijanskY, Fr. Klima ml., Frank Klima st., Alois Vaja, Jerry Baletka, J. J. Kelarek, babidka Klimova, Blanche Skrla, Josef Koei 20c, ses. Karla 6tvrtnikoye, 15c, rodina J. Stanovsky $1.65. Odeslano na T .J. Sokol v San Francisko, .a br. Ludek Jirsak PfisPevek s diky potvrdll. Celkovar sbirke, dodateena $8.00. CelkovY pkispevek $25.00. Na tuto sbirku pkispeli Ueastnici na vefejnem evi6eni Sokol Houston dne 24. zah t.

Dosud se nam dostava vfelYch slov teasti v nagem stragnem negtesti, jet narn bylo fidelem a timto srdeene dekuji v gem pfatelam za telskou Utechu a vgechnu pomoc. Jsem vdeena z hloubi srdce za fidast v na gem zarmutku a negtesti. Br. A. A. Mikulovi dekuji za dar ucteni pamatky meho mantela a otce Josefa Stanovskeho, krasne popelnice. Die pfini porastatky

ITESTNIK nim zustanou drahou pamitkou. Domov nas jest celokvotni price pro rodinu, jei zemkelS7 z cele duge miloval. best nehynouci jeho pax/late ce! V tomto mesici zvlagte vzpominame tech, jet nas pfede gli tam, odkud neni navratu a mnozi jsou zapomenuti, adkoliv vykonali mnoho dobra. Proto jest tadoucno, alespon yyznamne dny vzpomenouti zesnulYch a.venovati jim vzpominku a kvitka,na hrob neb ebrazek.

S uptimnYm pozdravem, H. Stanovska.

SOKOL FORT WORTH. Ctena, redakce, rnili pfatele a dtenali!

Pfedem yam vaem ptipominam taneeni zabavu v- Sokoloyne 12. listopadu pfi zdej gi hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys. D yefove ceny budou rozdany, katdY k nim bude oprexnen, kterY si zaplati vstup u cla.my 25c a panove 40c. Tak si to pamatujte, nob u2 tem zabavam bude brzy konec.

V nedeli 26. listopadu bude eeska zabava ye zdejgi Narodni sini Melo. Cis. 92, hudba bude Dybalova z Ganado, Tex. V Sokolovne posledni zabava bude na yeeer dne Diktivzdani. Net davejte pozor, to bude nee° zvlagtniho, pozdeji yam o tom vice napig'. Po teto zabave nebude tadna at zase Sylvestrovska.

MinulY tYden ye etyrtek na den Du gidek se slouAla m ge svata na katolicke,m hititove Mount Olivete. Tato bohoslutba du,giakam na htbitove so zde ve Fort Worth sloutila teprve po druhe a mnoho lidu se sego i za eeskou osadu.

Ten sam tYden zase v patek veeer se svetil novY footballov' stank a take jsme byli phtomni. Stanek nese jmeno po zesnulem eloveku E. S. Farrington Fieldovi, Trotote tento °bean byl dobrak na thud' lid a sam na to daroval $400.000 a vyna gel misto, kde by to bylo pro vgechny lidi. Nedotil se tak dlouho, aby pole uvidel, pled dvema roky zemfel, jegte v mladem veku, byl 46 rokii stark.

Jegte pill dodatek z posledni zabavy v Sokolovne, ktere masky obdrtely cony: prvni cenu mantele J. M. Muellerovi, druhou sleany Svitakove Annie a Mary; tketi mall ho gi Emil Milan a Jerry Krupka; etvrtou Agnes Mrlik, Frances Vruble a malt ho gik Jerry Mrlik.

Opravuji chyby, ktere byly v poslednim mem dopisu: melo bYti dcera Mary a set' B. Ranfro mantela MilanovYch. Pani Botikova, psala, ae jistY elovek jest jinonarodovec. Ano, ale mluvi desky, path do eeskYch spolkti a phjel do teto vlasti zrovna tak, jako pi. Botikova a jeji deti. Myslim, ze jste mac, chybila, ze jste proti nemu takovou zpravu postavila do novin. ZminenY °bean proti to veci nic nekikal, jenom ze se tro gku zastal mine ye ktere si on pro sebe a pro svoji rodinu dela tivobyti, a proti takove veci jegte nemame v America tadneho zakona. Pani Botikova, prosim za odpu gteni a p:"7ala bych si, byste vice do Vestniku dopisovala a ne jenom v ten eas, kdy o Vets nekdo tro gku zavadi. A Vy, pani Zazvorkova v Ennis, ty ktere jste jmenovala, ze byli v Dallas na divadle, tech se to zrovna nic netykalo, proto ze ti Ye scherzi nebyli a kterYch se to nielo tYkat, nemohli sobe zjednat tadneho gofera a tak museli zustati doma.

Diva se na vedomi sokolsk'm dlentim, te pravidelna sokolska, schUze se kona ye etyrtek vee'er 16. listopadu a tadame v gechny bez vymlouvani, aby byli pkitonini. Proto varn pkipominam, byste na tuto schtizi nezapomneli, neb mama nejakou dobrou novinku yam vaem ku vytizeni, a doufam, to s tim budete vgichni spokejeni .a `te budete tak nad tim prekvapeni, jako nas par bylo, ktetijsrne se to dovedeli ut pfed Vanoeni svatky, se bliti, bude zapot,iebi phpraviti vanoeni program, aby /lam to zase neztistalo na posledni den, jako se to uti stalo mnohokrate.

Je'g te par fadka za Annu Milanovu. Rikala mne, to kdyt pig u ,abyc..th ji za getkila trochu easu a abych za ni oznamila kadovou schtizi faclu eislo 154, v nedeli 12. listopadu v Sokolovne. Zadatek nekdy odpoledne.

Strana 7.

Kondim s pozdravem na reda.kci, v gechny ostatni a zilstavam Vage sokolska. zpravodajka, Pani Polagkova.

Rad Ennis els. 25, Ennis, Texas. ., One je to souteni psate , ale co redaktor a sazed ma fikat, kdyt mu do redakce pkijcla hromada takovYch dopisu, ktere musi Ovbern nal:1j je mezi nimi, o term svedei chyby nadelane . v poslednim mem dopise. Ja. pigi JarsSoya, a oni to tam maji zas Pare gova a jeSte jine chybidky. Nu, ale ti, co se jich to tYkalo, jste si i:redo:nth, ze se to nestalo schvalne, a ja slibuji, ze jestli budu je gte jednou gkolu navgtevovat, budu dbat na to, by se to ueitelovo: pigte v2dy krasopisne — vypinilo.

Vaerejei nedeli 5. listopadu v Narodni sini eleni Sboru Mladete sehrali divadlo "Bouflivaci nagi vesnice". Vesely a pelenY kousek. Pante.ta Rorejs ma syna, hezkeho Jenika. Sam je lakomec a podle toho chce syna otenit ne z laSky a jen kciy2 holka bude mit hodne penez a kdyi to neni Kuderova z Chrastu, tak aspori prat.skou starou pannu, ktere, ma 100.000 a barak.

K jeho sousedce Vodedalkove, s kterou je Rorejs na valaene noze, pfijede jeji vzdalena phbuzira, Marjanka, sirotek, holka jako kvet, nu. a 2e je z mesta„ neumi ani pro kozu travy na2it a Jenik je svolnY ji to naueit; to Se do ni zamiluje, je samosebou a lakes v gechny tatikovy hrozby, to se utopi, od ni nechce upustit. Marjanka zase, to si ho driv nevezme, jim jeho tatinek potehna. Ke svoleni ho ptimeje Rakosnik, potalnY cestujici, ze na Vocedaleino pole. zakope trochu uhli a tim Rakosnika ogidi. Ten jit vidi se uhlobaronem a svoleni da„ ac pozdeji vynajde ten podyod, chce svoleni odvolat ,ale jsou na to svedei a on se soudu boji. Co ale z rozmazienou Betynkou, ktera se chce vdat za ka2dou cenu? Tu si na konec mu si vzit sam a ji je to jedno, jen kdyt je to mute sky. Rakosnik a Keclik, cestujici temesInici..

Keclik nesme'lY, ale tenit se chce. Zamiluje- se do Voced'alky, ale nernute pies v gechno padani na kolena pfed ni se dal dostat jen k "srdeee nimu zachvatu, titer' ona zase chce Melt moke rYm hadrem. Netli se k yyznani phpravi, vlese mu do toho HolaSek, keznik a milou Voced'allroyou na narod stareho Rorejse, ktarY se to jetibaby chce mod ze sveho sousedstvi zbavit, si namlouva sam. Kdy2 je u ni v baraku, pfijede pani Soukalova a pfiveze Betynku pro jenika, ktere Rakosnik narnluvi, ze jeji je u Voced'alkove na nav gteve a abv si .ho eapla at vyjde • Yen, co ona udela. Povesi se mu na krk a marne domlouvani a late,feni jab°, nemtite se ji zbavit a 'tim rozlobi Voced'alku, ze si ho nechce vzit, .cot je Rakosnikovi vhed a oteni s ni sveho kamarada Keclika. Holasek mysli, ze je toho jeho rozchodu s VocedlkOu vinna pani Soukalova, jde si to s ni vykidit, pki tom s ni pra gti do Skarpy, ale na konec se domluvi, ze ona dobfe rozumi pivu a do jeho hose pody s2 dobfe hodi, kterou si misto feznidiny koupil ,aby ho take bide jinak videli, ne jen s volem na silnici, a tak ji potada za ruku. Die vadlo bylo sehrano velice dolote, pies to, to sami mladi hrali .a myslim, 2,e za jejich souhru by se nemuseli stydet ani staki ochotnici.

Kroutku pfeji, aby pokraeovali stale, tak ku pfedu. Po .divadle bylo slygeti jak so divadlo libilo a tolik, 2„e so katclY nasmal jak malokdy.

Ve etvrtek 9. listopadu pojedou .hudebnici z Narodni sine zase hrat do Waxahachie, kde maji zase zavody na tu americkou dtverylku, kde i dleni z Narodni sine budou zavodit. Hiesne se jim ale tam jedna., by jim zase zataneili eleshou besedu, ktera• se jim velice libila jarnim te.jezdu. Ti na gi hudebnici mehou- tirde Teti a zahrat jim ty krasne koncertni ktisy, ktere hrali veera a v pfestavkach divadla.

Snad jich maji nyni naevieeno 16. Jiste, te• so budou jinomirodovciim libit. Ten sam' kontest se pak bude pokadat v Narodni sini 28. listopadu, a term zase nee° je gte pozdeji napigem.

Volby fifednikil pripadnou jit pfi gti schtizi.

KakI,V se dostavte a volte toho, kdo se yam zde, lepSi pro ten neb onen Mad. Mil2ete si. • pteeist uvahy v Enniskem Vestniku v Oechoslovaku, ze nova metla lope mete.

*trans I Dallas, Tekas.

'Mill bratti a sestry!

Oznamuji vYsledek vYro6ni schilze nateho Peveckeho Kroutku v Dallas. Znovu zvoleni vtichni staff fitednici. Sbormistr Jenik Kebrdle, ptedseda Vaclav Kartous, tajemnice Ant. Ondriitkova, pokladnik a fieetni Cyril Pokladnik.

Mistnost ku zpevnim zkoutkam budova tadu Pokrok cis. 84. ft adoldm bratrum a sestram srdeene dekujejeme za poskytnuti mittnosti Alpine bezplatne a i jine mnohe vYhody jsou nam ochotne poskytovany. Jsme stale vatimi dlutniky a radi bychom se nejakym zptisobem odmenili.

Kroutek ma zase v programu hezkou zpevohru, ktere, vtak nebude moci bYti sehrana v tomto roce pro dobu pokroeilou. Natal herci zpevaci slibili toast prf zpevohte, kterou mini sehrati ochotnici tadu Pokrok cis. 84.

Dne 9. listopadu bude potadan eeskY veeirek vtech eeskYch spolka dohromady v Civic Federation of Dallas na 2419 Maple Ave. Spolufieinkovati budou z Ennis, Tex., a Pevecky Kroutek Dallas tet zapeje nekolik pisni.

Posledni dobou jsme ziskali nekolik mladych Nelent zpevakt a pte,li bychom si jette nekolik ku dopineni hlasil a podafi-li se nam to, pak vyzveme nektere jine nevecke kroutky v tapas.

Dekujeme cele 'Ceske vetejnosti zde v Dallas, Ennis a Fort • Worth za jejich toast ph natich programech. Date-li nom zase nekdy ptiletitost u vas teinkovat, tu slibujeme to se ptieinime, abychom se libili. Diky! gici kroutek ten v tadu Pokrok els. 84. ma v programu vedirek na den 30. listopadu veeer v tadove budove. Bude to veeirek eiste zabavny.

Hudba jest v sale, budou se brat rAzne hry, teny piinesou zakusky, ku kterYm budeme miti horkY Caj. Posledni schfizi zase jsme meli pekne zastouplou, uhaekovaly, vytily a ukly jsme sponstu krasnYch veci a minime uspotadat vYstavku nag prate i tirti vetejnosti po novem roce. Kaide pondeli veer mame anglickou tkolu v tadove budove uei nas anglicke keel, eisti a psati ueitelka sleena Holler. Kdo by si pral zdokonaliti se v anglieine ptijd' mezi nas, vte jest bezplatne, jen tutku a papir ptines. Zadatek v 7 hod. veeer at do 10. hodiny. Vtechny tyto schazky jsou spojene se zabavou, takte se mnohdy hodne nasmejeme.

Doba prazdnin a vYletU jest ut pry6. Vtude kam jdu jsem upominana o dopisy a nejaky net cestopis. Letos na toulky nebyly kulate, tedy jsme hezky sedeli doma, at na posledni chvili jsme ueinili malt valet. Cesky Houston u tadu Pokrok hlasal, to budou hrati divadlo `Vesnice zpivit". To bylo v Dallas hotove pozdviteni mezi herci, kteti v teto hie fieinkovali a katdy hned, to bude-li jen trochu motno, pojedeme se podivati na ne. Houstontti herci a zpevaci jsou rozhlateni po celem Texasu co dobti divadelni ochotnici. "Vesnice zpiva," jest velice pekna zpevohra. Natim herctim se dostalo velke pochvaly ze \tech stran. Tedy v nedeli rano nas vyjelo z Dallas do Houstonu nekolik rodin. Mantele mladi Bill 8ilovi, Staglikovi, Ducanovi, Vodiekovi, sleena Anna Steiner, nate rodina, dcerka Hedy a s nami ptisedla pi. Hengnova. Vyjeli jsme v nedeli rano o 6 hod. Den byl trochu chladnY a elm dale k jihu jsme ujitdeli tim chladneji bylo. Cesta dobra, nalada veseld. Pi. Hengnova jest obchodem vazana na domov, takte po mnoho let necestovala, tedy ji bylo vte nove. Latky ku hovoru stale dosti. Jeli jsme 'Pies Corsicana, kde meal misty pekriy borovy les, dale pies mesto Huntsville, ktere jest proSlaveno statnimi trestnicemi v kterYch jsou um1Steni trestanci, kteti se venuji raznYm pre,ciM jak na farme tak i rtiznych jinYch ()bort.

Jest tam velky uditelsky Ustav, kde studuje na ueitele mnoho studentfi. Tedy na jedne strane v jednom a torn samem meste jsou dva jeden vzdelava a druhY kite. Do Houstonu . pfijell jsme po dvanacte hod., prave na ten jitrnicovY obed. V budove ut bylo hodne lidu, neb tam byla konana vYroeni schtize, tedy delegati sjeti z celeho Texasu. Obed byl vSrbornk, vge nam chutnalo. Hlasili se znami ze v gech stran a tak se zdalo, to jsme je na gi navgtevou prekvapili. Po obede jsme my tenske jely na prohlidku mista a Herman parku. Mezitim se ta,dove, budova napinila nav gtevniky a net jsme se riadali byl zaeatek divadla. Pted divadlem mel

V t 8TNIE peknou tee br. Andinec. Sotva dokoneil ut hudba zaoina prvni ptedehru pisni, ktere jsou ye Poslouchame, znama melodie. V duchu jsme zde u nas v Dallas, Ennis, Fort Worth a protivame znovu ty mile chvile.

Opona zdvitena. Natim zrakum se objevil hezounkY obrazek, deveat jak malovanYch, statnych hocha v narocInich krojich, kviti, penvenec obtinkovY. Souhra jest velice dobre., misty se nam zda., to hraji lepe net na gi zde, jinde zase zpevy natich ptevytuji. Cekova, kritika — dallastti herci maji v houstonskVch dobre konkurenty. Jsme-i teastni v divadelni hie a pak jdeme ji uvidet na druhe jevi gte, tam teprve pozname nedostatky souhry podane a mri2eme si udiniti spravnou kritiku. Moje kritika jest toto. Vkpravou herci, jevi gte byly obe dye hry dobre. Houston gti vynikli mimikou, nasi zpevy. Znam tuto hru velmi dobte, neb jsem byla spoluridastna pti hie a na ge dcerka poma,hala nacvieovat zpevy, neb br. sbormistr byl dvakrat odvolan z Dallas za praci. Jsme velice radi, to nam bylo motno hry se sridastniti. Budeme pro ptitte ve hrach vedeti, dela° se varovati a kde se polepgiti. Po divadle mei vemi peknou tee p. Mauder, ktera, byla vyslechnuta s velkYm zajmem. Pak se rozproudila taneeni zabava. Sal piniekY taneicich, hotove, tlaCenice, dole u baru a v kuchyni to same.

Na noc jsme byli pozvani na d ye mista, tedy jsme se ozdelii, my s mutem jsme jell a p. a pi.

Stepan Valeikovkm, nage Hedy a pi. Henznova k p. a pi. Svaeinovkm. Na obou mistech jsme byli pohosteni jako doma, za cot vzdavame srdeene diky. Rano p. Valeik se tate, chceme-li ueinit malou pojitd'ku mistem. Piijali jsme a tak na g tat'ka prisedi do kary p. ValCika, nage Hedy za kolo nagi kary, je. a pi. Henznova, a ut jedeme, napred koem nadrati, na farmatskou trtnici, cot nas bkvale obchodniky velmi zajimalo, kolem moderni radnice, ktera, se dostavuje, pak do prriplavu, kam ptijitdi velke zaoceanske nakladni lode. Zde jsme si vge dobre prohledli, pozorovali skladani rrizneho zboZi z lodi yen. Tento priiplay jest potehnanim pro mesto Houston, neb mu zarueuje tivk obchod po celk rok. Toto jest nem co by mohlo mesto Dallas Houstonu zavidet. Pak jsme jell pies kanal na druhou stranu na pramici "ferry". Nage spolucestovatelka yak tak dve ste Tiber a tak se chuderka v koutku kary kreila strachy, to do to vody spadnem a vykoupame se. Na druhe strane teky p. Valeik stoeil na peknou cestu a stale yen , do "kontry" ujitdime.

Najednou Hedy vola: "0, mami, vis kam nas p.

Valeik veze? — na San Jacinto boji gte!" To je misto, ktere jsem si ptala videt. Pkidava, krmivo nagi Lizince, neb to teneme skoro 60 mil v hodine. A ut se nam objevuje krasnk jehlanec k nebi treici. Delnici v gude pracuji, stavi cesty, chodniky, upravuji pridu pro kvetiny. Objitdime kolem do kola mistem, ktere bylo krvi lidskou skropeno za svobodu na geho krasneho Texasu. V duchu zaletaji my glenky do na gi stare vlasti, ktere, znovu krvaci pro svoji svobodu.

Cot nebude na svete klidu, stale a stale se musi lid krvi svou vykupovat. Hedy nam pti tom vypravi historii Texasu a dobu jeho boje za svobodu. Zastavujeme, p. Valeik se tate, chceme-li jiti dovnitt pomniku. Prvni jest pohled na hodiny. Cas velmi pokroeil, biltf se k poledni. Pan Valeik musi do price a my chceme jeti je'Ste do Galvestonu. Radi bychom si pteeetli, co jest napsano na mohyle padlych hrdint, net nechavame si to na podruhe. Tak asi za 3-4 leta, at vzroste vte kolem dokola, bude to krasnk pohied a komu motno a bude v Houstonu, zajed' tam. Jest to htbitov, kde byla pochovana dobyvadnost a jest to porodnice, kde se zrodila lidu texaskernu svoboda. Ptijedeme na rozcesti, kudy vede testa do Galvestonu. Pan Valeik ukazuje tudy jed'te. Dekujeme za vte, jsme mu opravdu vdeeni za tak velkou pozornost k nam.

Jegte Dolinku nakrmit a ut to mateme ku Galvestonu. Skti tak blizko a nezajeti se podivat na vody oceanu bylo by zrovna htichem. Velmi rada slygim hukot vody. Mesto Galveston jest pekne mesto, zrovna tone ve kviti, palmy, oleandry, a jest o mnoho \ra g net bylo pied lety.

Pani Henznova tam nebyla od doby pitezdu do teto viasti, demut jest ut 32 roky. To mesto nynej gi k tehdejtimu se neda ptirovnat. Mame hiad, jest po poledni, tedy jsme si vyhledli pek-

Ve sttedu, due 8. listopadu 1939. ne misto na btehu more a porueili jsme si rybi obed. Oknem pohlitime na vody jak se vali vlna jedna za druhou bez ustani. Fouka severak, tedy ten hukot, tu hudbu more odna gi prke.

Devde nam ptinagi obed na velke misy, uprostted welkY kousek smatene ryby. Rozesmali jsme se vgichni, snime-li to, vtdyt' toho bylo jako pro mlatce; ale paneCku, hlad je dobrk kuchat, skoro jsme talii vylizali.

Po °Ude jsme sjeli s karou at k vode. Na biehu motskem ma vlada umistene delta ku ochrane proti neptiteli. Vojaci davaji pozor, jeden letel vedle dela a mei u lust jakoby kornet.

Hedy myslela, to se cvidi na nejake "honky tonky" a on zatim se dival panu Bohu do oken dalekohledem. Hitlera na moil nebylo, tak poeital hvezdy na nebi. Prochazime se po brehu, voda na nas chvilemi gplichne, ale nedbame, vtdyt' je nam vS.e zase tak yzacne. Pani Henznova, obira male gkeble se slovy: "vtdyt' ti moji lido mne doma ani neuveti. Kdyby tady mohla bkti tak maminka se mnou a co Frantik". Bote, maminein mazlieek, ut pied pied svatbou a jeho meme se oei zalevaji sizami,ze ji ho odvede hezka kudrnata diveina ate ten Frantik ut nikdy vice nebude celk jeji.

Naseda,me znovu do kary, je gte sem tam objitdirne a zase se davame zpet ku Houstonu.

Na ceste, kde drive byly smrdute moealy jsou fines pane cesty, ykstavne mosty a krajina jest poseta olejovkini studnami. Jsme ye sttedu mesta Houstonu. Zastavili jsme v blizkosti ritadovny soudce Chernoskkho, br. ptedsedy nati mile S.P.J.S.T. Pani Henznova a Hedy jdou si nakoupit nejake pamatky a ja jdu do fitadovny br. ChernoskYho. My mnohdy tehrame na tu nagi inteligenci, to se mak) venuje Ceske yeci, ale jedink pohled po ritadovne takoveho pravnika nas poudi, to to neni motile, a ty chvile ktere tomu ee gstvi venuje, jsou zrovna ukradene. Tech knih, kolem spousta papiru, na stole psaci stroje hluei a je jednomu skoro at rizko, kdyby tak neco udelal, co by lidskk zakon uznal za zlodin a pak se dostal mezi ty pravnicke paragrafy, ktere jsou v tech knihach napsane a ktere musi pravnik pietist, chceli ku svobode a eistemu jrnenu eloVeku znovu dopomoci, aneb ho do talate neb na smrt poslati.

Muj rozhovor s br. Chernoskkm trval jen chvili, ale jsem z neho nezmoudtela, odpoved' byla — "jen si sestro Ondrri gkova ponech organisatorskou praci; zapomeri co se stalo a snat se zase ziskavat elenstvo pro na gi Jednotu." Slibila jsem, to se o to pokusim. Byly 4 hodiny odpoledne, kdy jsme se vydali na zpatedni -cestu.

Dvakrat jsme zastavili cestou pro krmivo do kary a koflik kavy pro nas. Doin g jsme o pril 11. hod, Pani Henznova prf vyjitdeni zaporimela doma klobouk, stale ji to mrzelo, musela jsem ji na jeji kudrlinky uvazat gatek na cikanskk zpilsob. P •i ptijezdu domil byla bosa a malem ztratila botku. No neni se Cemu divit, vdovy a vdovci jsou east° zapometlivi. Ja, mela jen strach, aby kdesi srdce neztratila. Jejda, to bych to od jeji maminky dostala a Frantik by mne jiste natloukl. Doma bylo vgechno v potadku. Nagi kluei, ktere jsem si z West adoptovala, dobte hospodatili. Jsou to oba Benni a tak je volame Oslo prvni a druhe.

Dekujeme je gte jednou vSem v Houstonu za pekne chvile, ktere jsme mezi vami ztravili a twine se, to vain v ge zde v Dallas oplatime.

Pozdravuje v gechny etenate, Antonie Ondrrigkova.

— Premier Mussolini provedl dnes radikalni rekonstrukci sveho kabinetu, z nehot odstranil tti vojenske vtidce, kteti vedli vyjednavani s , nemeckrni gtabnimi dristojniky a ova Cleny kabinetu, kteti byli v geobecne pakladani za pronacisty. V zahranienich kruzich pohliti se vgak na tuto rekonstrukci italskeho kabinetu hiavne jako na snahu zesiliti fa gistickou vladu doma, pii demt mezinarodni vkznam je pouze podrutnkm. Zda byli rimyslne z neho odstraneni ti, na ktere bylo hledeno jako na pronacisty, nebylo zjiSteno. Ale vSichni tti odstraneni ndeelnici vojska — general Alberto Pariani, general Louigi Russo a general Giuseppe Valle — konferovali s nemeckYm generalnim Stabem po uzavfeni vojenske smlouvy cka s Italii minuleho kvetna, o nft dues v Italii nikdo se nezintnuje.

Ve stkedu, dne 8. listopadu 1939.

0.111111164111.011111.41•10111114111111.141101146000111.011•100411111w4110041 ■61•1111■1.111.0

V28TNIK

bude pro neho lepe, kdy se ptilepi na pronisledovane letadlo. Neuvedomil si veak, to Jirka ma s sebou vYborneho stfelce, jent ho mate sraziti.

A pak byla zde zutivost, jet Voglovi brala dek. Byl jednou kuli zranen na ramene a chtel I WW1 rominek se vyrovnati stfij co sttj. Vyekaval proto, to bude dosti blizko, aby jeho kulomet mel jistY cll. .e...11■1.4■040111...11../...sio ■■04■01111.41111.000.w.alaro ■Oolos.

Kdyt veak sahal na paku kulometu, zasypal ho Tonik deetem olova. Tki, etyti kule prorazily "Musime prye. Zve to plukovnik Gruber do benzinovou nadrt, vyelehl plamen, letadlo zaetabu a naramne 'Aisne Neco eucha. Ma na kolisalo a zaealo se vYvrtkou rititi k zemi. druhe strane eloveka v italskem etabu. Kdyby Jirka hledel za pochodni letadla, tiskl zuby a sami Italove nevedeli, kdo je ten tajemnY leptivtel trochu odi, kdy letadlo dopadlo. tec, Jen jim podava zpravy, davno by to meli.

"Je po nem. Mohl si toho ueettiti, kdyby si Ale ted' pry& U strojt nikdo neni. To je slut nemyslil, to se ti vyrovna. U2 se nedoeka Leoba," zaeklebil se Tonik. Net se vzpamatuji, popoldova tadu." jedeme a net' nasednou budeme sto metro nad To byla pohtebni tee za Voglem, jent kdesi zemi. Hni se veak, katda minuta je draha." dole umiral v plamenech, nebyl-li mrtev jit "Tak do toho, Toniku. Myslim, ze maeina je dopadu, Jirka mu ptal to prve. v potadku."

Ale zat hoticiho letadla se ztracela az zmize"Zabere, sotva hnu vrtuli. Jen si tam vlez, ja la Upine. tam vskodim, at se to hne. Sedie?"

"Ale, jak ted'?" iekl Tonik. "Troufite si ptiJirka hmatl na medailonek, jejt mu dala stati v takove tme." nmtka, kdy odchazel na vojnu, vydechl z hlu"Pokusiti se o to musim, doufam veak, to nam boka a kekl klidne: poelou nekoho naproti. Slyeie? NemYlil jsem "Toe!" se."

Vrtule zasktipela, motor zabral a vyrazil rev.

"Daji-li si veak rici, ze letime k nim s miruCelY stroj se tkas1 jako netrpelivY zavodni milovnYmi tmysly. Bylo by to hloupe, kdyby a pak se hnul do tmy. Tonik zachytil se ocelonas sesttelili ti makaroni." vYch ptieek a vyevihl se nahoru ke druhemu, "Dej jim signal. Slava, je jich vice. Budou tetkemu kulometu. Vzadu ozyval se poktik, pak nem dfivetovati. Mel jsem obavy, aby neposlali zaetekaly pueky. jedna z kulek se ottela o kovojednoho nebo dva. Ti by se kryli a nedali by vy letadla a se zajeeenim letela kolem hlanam k sobs ptiblititi." vy Jirkovy. Stroj se veak jit odlepil a stoupal.

Tonik meal vypalovati rakety a za chvili "Net doletime fronty, budou vyboukeny veech ptiela odpoved'. ny svetlomety a protiletadlova dela," ktieel To"Co to bylo? Rozumie tomu?" nik, aby pfehluell ryk motoru a vetru.

"Let'te pomalu," iekl Jirka a zmirnil rychJirka veak neodpovedel. Poslouchal dozadu, lost stroje. rachot prondsledujiciho letadla. Ale Rachot italskYch stihaeek se Vail a pak pet vzadu bylo ticho. Teprve po dlouhe chvili uslyletount je obklioilo. Byla to straena chvile pro eel bzudeni.

Tonika i Jirku, kdy eekali, to budou zasypani "To je Vogel. Dohoni nas, net dostihneme krupobitim stkel. Minuta eekani zdala se veditalskych posit. Bude to hloupe, ale jsem ye vYnosti, ale pak si oddechli. Italove uvefili, to jde hode, ze main u kulometu tebe. Nezapomel's o ttek, nikoli tskok. stfileti?"

"Jsem jako mye, Jirko, tohle dekani na smrt "Neboj se. Nesundae-li ho ty, sundam ho ja." je straene neptijemne", zasmal se nervosne ToJirka hmatl na paku vftkoveho kormidla a letadlo zapodalo stoupati. Nechtel se pustiti do , nik. Jirka yea kneodpovedel, uvatoval, co a komu povi o svern fiteku. DaNno veal, ze v italboje s Voglem nizko nad zemi. Zamrazilo ho skern etabu sedi zradce ate to neni bezvYznarnveak, kdy si pomyslil, to ho deka boj ye tme nY elovek, protote sdeloval veci krajni dtletitonad krabatou zemi, pinou ostrich fitest, na sti. Dovedel se to od hejtmana Crnoviee, Chor-. nicht mohl se rorttietiti. vata, toidiciho uekoditi Rakousku stejne jako Ale stejne tak Vogel, a Vogel byl posedly neJirka. navisti, kdetto on mei veechny nervy ye' sve On mu daval zpravy o pohybech v zatyli armoci. mady a o veem, co se pkipravovalo na front& "Leze za nami?"

Jirka se rozhodl, to zapomene na Crnoviee, pro"Ano a snati se dostati se nad nas." tote kdyby zaslechl italsky zradce o nem, od"Je hlupak," tekl t yrde Jirka, zapomina, to vathY Chorvat dival by se brzy do sveho hrobu. se bude moci orientovat jen podle sluchu. Proti Mezitim blesklo v dalce svetlo a dye letadla, zemi mne ztetka v to tine uhlida. Byl by lope jet letela vpiedu, zamikila rychleji k nemu. Leudelal, kdyby se snail dostati se pied nas." tete. Jirka se nemYlil. Nekolik reflektonl zazaV to chvili na nekolika mistech zaplaly rafilo a ukazala se rovna plocha, jakoby stkibrkety. na.

Za nekolik minut dotkla se kola zeme a Jir"Ut to fedi", ktikl Tonik. "Za chvili nas zadse zastavil. Za nim pfistali jeete tti kity nou hiedati. letci a reflektory naraz pohasly.

"Ja bych se tak zasmal, kdyby tak naeli mi"Vystupte", ozval se ze tmy ostry rozkaz. sto nas Vogla a podatilo se jim ho sundati."

"Nevitaji nas prave ptivetive", zabrueel To"Byli bychom ueetteni prate," pomyslil si nik a vyhoupl se za Jirkou. Letadlo bylo obkloJirka a ptidal plynu. peno vojaky s ptipravenYmi karabinami, kteti Zdola vyletly dva svetelne jazyky a zadaly vzali naee letce, sotva se ocitli na zemi, do olizovat tmu. Vypadalo to, jako kdy tape osttedu. brovska hul slepcova.

"Tohle nevypada prave pane," brudel Tonik, "Ten Vogel je blazen," kkikl Tonik. "8tve "zachazeji s nami jako s nebezpeenYmi zloeinsvou matinu nemothe, ptetahne ji. Slyeis, vyci." sazuje. Ale motor, jen se zakaelal, zabral zno"Mlete", rozkkikl se diistojnik. vu pravidelne a jeho rachot silil.

Jirka sevkel Pesti a naklonil se, aby se podi"Myslim, to jsme nad naeimi liniemi. Ano." val dtstojnikovi do tvake.

Dole zahtmelo kratce a vysoko nad nimi ex"Nemluvime, pane, co byste nemohl slyeeti," plodval grane.t. iekl dtstojne.

"Jen tak dal", smal se Tonik. "Ale cot kdy "Jste snad. dtstojnik?" zeptal se Ital trochu budou do nas sttileti Italove. Jsou to straeni popkekvapene a zdvotileji. plaeenci."

"Jsem, pane."

"Piiprav si rakety. Dame jim signal. A ted' "Ital?" pozor. Spoueti se." Vogel, jen mel silnejei a ry"Ne, tech." lejei stroj, dostal se nad ne a pustil se fie,"Ah, tech," iekl dtstojnik zkiamane a Jirka zdatbth jako jesttab na holubici. se zahryzl do rte. V dustojnikove hlasu bylo Letadlo Jirkovo veak bylo jako 2ive, opsalo oneco, co ho pobutovalo. blouk, pterrietlo se a dostalo se nad Vogla, net "Plukovnik vas vyslechne a pale vas snad mohl svfij stroj vyrovnati. ke Stabu. Avanti."

Dva kulomety se roz gtekaly zutive.

V pravodu dosti k maskovane chats, dosti "Dostal"; vzktikl Tonik jasave. prostorne a pekne upravene, pokud mohli vi"NeuSkodilo mu to veak", zat'al Jirka zuby a deti, a byli vstreeni dovnitk. Ocitli se v mistnorozlet1 .se prudce. Tentokrate Vogel pochopil, to sti, jejig okna byla zakryta apnicerni, aby, neJAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA

firtuta 9.

propouStela svetla. V mIstnosti byl stt11, napolo pokryty mapou, zbytky vedete a za nim sedel dosud mladY dlcrvek s odznaky plukovnika. Za nim stall jini dva dustojnici. VSichni tti si zvedave prohliteli Jirku a Tonika.

"Jste dustojnik?" zeptal se plukovnik.

"Prosim, pane plukovniku."

"Prod jste utekl?"

"Mel jsem byti zateen jako zradce."

Chvili bylo ticho.

"Co jste zrazoval?"

Jirka se zamradil. Zase ten nevitinSr ton, jen ho poboutil jiz dive.

"Plukovniku, mylite se, myslite-li ze jsem zradcem, s nimi mono opovrhovati. Nikdy jsem neslibil, to budu sloutiti Rakousku, siouzil a dui sloutiti jen sverau narodu. Konedne, i vy jste mi zavazani, protote sloute sve jedine vlasti a nasazuje kaidY den hrdlo, sloutil i varn. Moje informace zachranily pak zvlaete yam letcam mnohy tivot. Ja, jsem to, jent sam shazoval zpravy a odvatoval se proto at padesat kilometre za vase linie. Pronasledovali jste mne kolikrate, ukazal jsem yam pti torn, to bych mohl sundati nektereho odvatnejeiho, neudelal jsem yam to veak. Soudil jsem, to bojujete za zajmy sve vlasti."

Jirka, mluve to, stal naptimen a z jeho mladistve tvate zirala odvaha, hrdost a podestnost.

Jeho chovani i slova, a zvlatte slova, udelala na Italy naletitY dojem.

"Vy jste ten tajemnY letec? Neltete?"

Jirka se zachmukil.

"Neni to mym zvykem, plukovniku."

"Odpust'te, soudili jsme, to je to nekdo z naeich tyrolskYch bratti." Jirka se trochu usmal.

"Pokud vim, nema Rakousko mezi s yYmi letci ani jedineho Itala. I ja jako tech, jsem vzacnou vYjimkou."

Plukovnik se dival na neho zamyelene.

"Nesete nejake zpravy?"

"Ano, ale chtel bych je oznamiti jen ye etabu a ptimo veliteli. Prosil bych vas proto, plukovniku, kdybyste mi umotnil, abych se mohl k nemu dostati." • "Nedfivetujete mi?" usmal se plukovnik.

"Neni to nedtvera, plukovniku, je to opatrnost."

Plukovnik se zamraoil.

"Mluvite trochu odvatne, mladiku, ale libite se mi. Zitra budete mluviti s velicim generalem, je mYin pkitelem."

Jirka se uklonil.

"Dekuji yam, plukovniku."

Plukovnik pokyvl jednomu z dastojnikt a nee° mu tiee kekl.

"Pojd'te", vyzval je mldaY dustojnik a vyeel pied nimi.

"Zeptej se ho, kam nas vede", eeptal Tonik.

Dtstojnik jako by rozumel, se otoeil.

"Budete dnes spati snad malo pohodlne, budete take stketeni, ale nezazlivejte nam to, je valka. Pro svou osobu varn zcela veiim, ale musim se kiditi natizenim."

"Kdo je vatim plukovnikem?" zeptal se Jirka.

"Conte Sforza. Stateeny mut a gentleman.

Pied nim jste mohl mluviti. Dovede mleeti pre.ye tak jako my ostatni."

Jirka neodpovedel.

Dtstojnik zavedl je do male korniaky, kde byla dve eista "Vat byt, panove. Nesnatte se veak vychazeti, nakidim strati, aby vas nepouetela. Dobrou noc."

"To je docela peknY kvartYr, skoro jako v hotelu. Podivej se, prosteradla a eista. A ptikrYvky z velbloudi srsti. Tem Taliantm se to valei.

Mali bYti podle tohohle jiz ye Vidni a zatim tr.& stale na jednom miste a prohrili jiti ani rievim, kolik bitev."

Jirka poslouchaje ho se nepatrne usmival, ale v. odich mel stin atarosti.

"Zde. se mi, Toniku, ze se s nimi ztetka dohodneme."

"Jak to?" podival se na neho Tonik trochu udivene. "Piece s nimi mluviti jako rodily Talian. Nemohu pochopiti, jak ses mohl naueiti italsky za par mesict."

"0 to nejde, nechceme veak hniti nekde v zajateckem taboru. Aspon." ja ne."

"A ja, ano?" vyjel si na neho Tonik. fzekni to jeete jednou a mat po kamaradovi."

(Pokraovani,)

Strana 10

Ire stkedu, dne $ listopadu 1900.

Pohadka o Napsala Dane Homolkova.

D YLA jednou jedna cesta a ta se jmenovala Ztracena. kikalo se ji tak proto, ze nikam nevedla. Betela z vesnice mezi rizkYmi kadami chudYch polieek a koneila naslepo pod vysokYm kopcem, ltherY se jmenoval HlavatY. Vesnidane se smavali, ze pod Hlava,tYm je jejich konec sveta. Ale vet ginou se ani nesmavall, prctote rnusili mnoho pracovat, mnoho se lopotit, aby mohli bYt skromne zivi. Chuda polieka sotva dala trochu slabeho °bill nebo brambor na zimu a tak si mush je gte pfivydoMut!. vytezavall ve yolnfch chvilich ze citeva yateeky, kyedlaeky, ale i sktinky a pekne schranky, umne yypalovane, a jejich teny delaly krajky, tenke a heboueke jako z pen. Nosill sve vYrobky do blizkeho_,mesteeka, kde je prodavali. Ale mnoho toho neprodali, protoi xnesteeko nebylo o mot bohat gi net jejich vesnice.

Tak tin v bide a ta jejich jedind yozova cesta Ztracena vypadala podle toho. Byla chudinka cela vymleta od de gt'ri, pina kameni a blata, ktere v suchem lete ztvrdlo v tuhe gkraloupy. Kdo po ni sel, katdY na ni huboval a cesta se jen hrbila. Delala, co mohla, aby aspori trochu vypadala k svetu, a byla vtdycky smutna, protote ji nikdo nemel rad.

Opravdu, mela chudinka smutnY tivot, nikam pies kopec nevidela, kameni ji tladilo a opravit ji nedali, te by to mot stalo. Kandy se jejimu hrbatemu hkbetu radeji vyhnul, celY eas po ni nikdo neptegel.

Je gte ae k ni obeas pkiletel sktivanek, posadii se do nektere koruny ubohYch gvestek, ktere podle ni tivotily a trochu ji zazpivali. Ten ji vypravoval, co je noveho ve svete, utegoyal ji, obveseloval a z jara se Ztracena nemohla ani doeltat jeho navratu, protote byla celou zimu opu gtena, uveznena za vysokYm kopcem, kterY ji nedovoloval videt nic z toho, co bylo za jeho mohutnYm gtitem. Marne se toutila rozbehnout, pkenest se pies jeho htbet a podivat se take nekam Jednou, zase bylo jaro, zeme se probudila, vonela a sladla, ale Ztracena marne eekala na naygtevu sveho veseleho sidivanka. Ut se vratil davno z jihu, east° zaslechla vysoko v oblacich kus jeho jasaveho trilku, ale vtdycky se ji ztratil za bilYmi oblafaky.

Jed/loll se vgak ceste piece podafilo na nevernika zavolat, kdy letel kolern ni, nad zoranYm polem: "Sktivanku, zpevaeku, nepospichej, sedni na chvili do koruny myth stromri, stYska se mi!" volala.

"Nemam mnoho easu," fekl skki yan, ale posadil se na gvestku piece a podal zpivat divnou pisnidku.

"Postavime dalnou cestu.

Z vesnice povede k mestu, stavime ji narodu.”

Ztracend od neho jeete nikdy ta.kovou ntoku neslyeela a hned se ptals, o dem to zpfva, kde se tornu naucil, kde vftbec byl tali dlouho, ze ji ani jednou nepti gel jeg te letos navgtivit, A skfivanek, ae pry se to pisni naudil od mladYch, veselYch lidi, kteki prisli z jara za kopec HiavatY a zpivaji si pki praci. Maji s sebou motyky, sekery se jen mihaji v jejich silnYch, svalnatYch patich, radost je na ne se podivat, On, sktivanek, tam leta katclY den;

protote se mu fate nikdy tak radostne nezpivalo, jako ted'. nad hlavami tech vesele praeugeich, lidi. Jejich svalnate ruce rozbijeji zevyrovnavaji jeji hrboly, kaceji stromy a pod osmahlYmi pat'emi jim vyrrista divna cesta, rovna a bile, jako most, kterY pteklene celou zeini. Pobeti od vYchodu slunce k jeho padu, pies vrchy, hory, lesy i giroka, Probehne vzdalena mesta, kde bide tiji ye vysokYch domech a tisicere vYklady zaki za veeera do tmy svetly nejrriznej gich barev. Po jejim bilem hfbetu poleti vozy i auta zazraenou rychlosti, nebude uz dalky a zapadlYch vesnic, v niche, tiji nuzni lide. Vgichni lide si budou bliz, proto2e se k sobe pohodlneji dostanou a mohou take rychieji dopravit yYrobky syYch rukou, east* krasne, ale nezname, do gireho sveta, protote nova cesta, dalnice, bude sbirat na s yrij htbet i vozy z jinYch, men gich test, ktere k ni budou pkipojeny jako pramenky od okolnich vesnieek a most.

Tohle vSechno vypravoval malt' skiivanek a ubohd zablacena cesta nestadila poslouchat.

Co se po torn celY livot natouMa, piehoupnout se pies kopec, pfidat se k nejake a padivat se nekam dal, nee pod HlavatY! A ted' najednou zrovna za kopcem yyrrista takova diyukrasna cesta, ktera pobeti v eirY, kouzelnY svet a ona, Ztracena, bude veene jen zablacena letet na clruhe strane kopee a nikdy ji ani neuvidi! Kdyt by mohla k ni, spoilt se s ni, rozbehnout se a ubihat, daleko, daleko, brihvi, kam!

Ale to se ji nikdy neyypini, nikdy, protote Tide z jeji vsi ji neopravi, nevygterkuji jeji bolave jamy, ani ji neprodlouti lofts kopec. Jen rukou mavnou: "Vgak jegte staei pro na ge tetke tebfirialty a selske vozy! A jen kdy se po ni dostaneme ke svYm polim! — Kampak bychom dal pottebovali jet?"

Tak si to ta Ztracend, mysli a pkemYgli, aekoliv sidivan ut davno odletel a ut davno zas vesele prozpevuje delnikrim na dalnici.

A eim vic mysli, tim vic vidi, ze se musi nejak ke kouzelne ceste za HlavatYm dostat a spojit se s ni, aby uz nebyla koncem sveta, jak se o ni posmeg ne kika. Vklyt' i jeji nevdeeni vesnieane by se pak men lip, at by mohla jejich umne dkevene zboti a krajky, jemne jako z pen, dopravit i dal, do bohat gich most, kde by je bide vic kupovali a lope platili!

A mile, cesta si vymyslila plan.

Musi sve pony nejak piinutit, aby ji yyspravili, zbavili kameni i blata a pfi to praei je pak snad uz napadne, aby ji prodloutili pies kopec a koneene nekam piipojiii, aby se po ni dostali aby tit nebyla ubohou, slepou cestou, na • kterou katdY cizinec hubuje, kdy na ni zbloudi a musi se pak od Hlavateho vracet zpatky.

Stesti ji ptalo a celou noc pr gelo jako z konve.

Rano vyjedou vozy na pole a tumag!

Kola na ceste zapadla do blata az po napravy, dva pary dobytka je odtamtud muscly tahat a hospodaki se na pole vribec nedostali!

Druhy den cesta oschla a vozy vyjely znovu.

Ale jen vyjedou po ceste za yes, bac, kolo se rozsyppalo na kameni uprostked vozovky!

Marne hospodaki hubovali a zlobili se. Ztracena, nepovolila. Hned jim kolo zlamala, vozy zvrhavala a povedlo se ji nakonec piece to, co si davno toutebne pkala.

Jednoho dne ptivedl cesta delniky, zeli kameni a lopaty i rYee se zahryzly do htbetu Ztracene.

Ta se jen usmivala a kYvala zelenYmi vetvemi svych evestek vesele na boti Kdyt druhe jaro prile l zase Oech sktiYanek, nebylo ut' Ztracenel Za vsi naeel peknou rovnou silnici, ktera betela pfes kopec k dallnici a leskla se ye sluncl jako sttibrnY pruh.

Prove pc ni jelo ptepychave auto s cizi znaekou a v nem velkoobchodnik, kterY jel do vsi vyjednavat novou koupi nadhernYch krajek, ktere se v jeho vzdalene vlasti velmi libily.

Ski-ivanek si sedl na ceste na jednu z mladYch, nove vysazenYch jabloni, a spustil jasavYm trilkern Zpivalo se mu to dobte, proto=

le cola, zeme so to usmivala. I lide se small, protoie jejich costa jim ptivedla do vs1 nejcenn6jM dar, pract.

Pauli6ek-Spilka.

Lidske telo je podivuhodny stroj: sam si topi, sam beti bez natahovani, sam se (Asti, sam mate, sam se spravuje. Oci jsou fotografickY aparat, usta gramofon, taludek chemicka tovarna, srdce puinpa, 211y vodovody, nervy draty elektrickeho vedeni, mozek ustkedni kancelai, ktera vSecko ridi, udeluje rozkazy a uchovava vg ecko, co se kdy stalo: to je na ge kronika a noviny. Nohy jsou vYbornY dopravni prostkedelt, ktery nas donese i tam, kam nemUe ani viak ani auto ani kiln ani lanova draha.

Ukazovadek je dobrY teplomer. Zuby j sou mlYnske kameny, ktere drti potravu, a jazyk je starkem v tomto mlYne. Jeden hoch si nakikal na chudobu. Slygel ho stave a zeptal se ho: "Jsi .opravdu tak thud jak si myslig ? Coz Conejsi mlad a zdrav"?

Pak ho uchopil za pravici a iekl: "Dal by sis ji odejmouti za tri sta tisic korun?"

"Ani pornygleni!" zvolal hoch. "A souhlasil bys, aby to za milion "Ztratil jste rozum?" zvolal hcch. "Nedal bych ani jedno oko za velke jmeni! Co by mi byly platny penize, kdy bych nemel zraku!"

"Nat tedy naicika g ?" tekl stakec. "Nevidig, ae jsi ohromnY bohae?"

Hoch poznal, ze zdravi je velke bohatstvi, cennej gi net kterYkoliv majetek. Foroucha-li se ye stroji jedno z koleeek, stroj se zastavi.

Onemocni-li nektery z Ustrojt na geho tela, rozstrineme se.

Pied crazy i pied nemocmi nas varuji smysly: zrak, sluch, chut', Bich a hmat. Zrak i sluch nas chrani pied crazy. 6ich nas varuje pied otravnYmi plyny a pied otravnYmi plyny a pied zkatenYm vzduchem. Hmat nas ve tale upozorriuje na veci. Chut' je stracem na ceste k taludku, aby do neho nepti glo nic gkodliveho. Ochrarime °di i u gi pied gpinavYmi vecmi, prachem a vYbuchy.

Gustik Rokosri je chytrY hoch. Chce si uchovat pevne zdravi. Proto se kakle rano myje ye studene yode do 01 tela, 'dist si po jidle zuby, myje si pied jidlem ruce a jednou tYdne se koupa, DYcha, nosem, zejmena v zime. Sedi I chodi zpkima. 8aty ma pohodine, ne prilis drahe, aby se nemusil strachovati, ae se nada umate. oast() je pra gi a kartaeuje. Nepliva na zem. Je co nejvioe na eerstvem vzduchu. V 160 se rad koupe a s Frantikem KoeovYm sportuje: behaji, hraji hazenou a projikleji se na lod'kach. Vg ak taky jejich driAstvo v hazene vyhralo nedavno v L. prvni cenu. V zime sarikuji a &lake brush. Kdyt pkijdou obeerstveni s ledu &Barri, s chuti se pusti do ueeni a radost je pohledet. jak se na v gechno Wag a pohotove odpovidaji. Jsou zdravi jako buci a diperni jako veverky.

Hanatka.

Kdyt Napoleon tahl do Ruska, zastavil se take v Olcmouci. Setkal se tarn s Hanakem Josefern Drasalem, kt,erY byl jako Golia g , nebot' meiil pies 2 metry.

Napoleon si ho prohlitel a se zajmem se ptal, odkud pochazi a jsou-li tam v gichni tak velci.

"Bane", usmival se Drasal — — "ja so z nich nemengi, drozi sri eace ve'di!"

Napoleon pry se proto pri dal girn pochodu Hank vyhnul .. .

Ptal se pan Srpka pritele Voetiny: "Tak jak ti dopadly namlury?"

Povldal truck-live pan ITzetina: "Jeji otec me vyhodil a hi-call, ze me zastteLi, zastihne-li me s dcerou je gte jednou."

"No a —" ptal se nedocka ye pan SYpka, "zasttelil to?"

Zna ho.

Frantik pti gel ze gkoly a povida: "Mami, my uz budeme ye g kole rozebirat vetu!"

"Tak jen aby to nedopadlo jako s tim budikem!"

re sticedu, dne 8. listopadu 1939.

PREBLED NOViCH LENO ZA MESIC fti,TEN 1939.

Rad Staii Obnos B C D 1 38 500 1 22 1,000 1 31 500 1 27 500 1 50 1,000 1 35 1,000 1 16 1,000 1 43 1,000 1 18 1,000 1 21 1,000 1 27 1,000 1 16 500 1 18 1,000 1 20 500 1 24 500 1 29 500 1 48 500 26 1,000 19 1,000 33 1,000 16 500 18 1,000 42 500 I 26 1,000 1 37 1,000 1 35 1,000 1 23 500 1 19 1,000 1 32 500 1 25 500 1 42 500 1 27 1,000 1 27 1,000 1 38 1,000 1 26 500 1 46 1,000 32 1 1,000 1 25 500 1 27 1,000 1 20 500 1 21 1,000 1 45 1,000 1 44 1,000 1 44 500 1 39 500 37 1,000 1 1 30 1,000 1 41 500 1 21 1,000 1 1,000 19 1 22 1,000 1 19 1,000 1 17 1,000 1 38 1,000 1 57 500 1 58 500 1 29 500 1 26 1,000 1 1,000 30 1 19 1,000 1 16 500 1 19 500 I 45 1,000 1 18 500 1 29 500 1 16 500 1 27 500 1 35 1,000 1 17 500 1 19 500 23 500 1 30 1,000 1 26 500 26 1,000 16 1,000 1 53 1,000 1 52 500 1 20 1,000 51 1,000 48 1,000 1 45 500 99 1 27 500 107 1 28 1,000 16 108 1,000

VIIST/sliK

Strana 11.

zabave maji nage mile elenkyne s pkispenim 109 1 32 1,000 rtznYch pokrmt, zacot varn mile sestry budi6 110 1 500 50 v'aechna Best. Pkesny ptijem z teto zabavy bude 114 1 42 500 oznamen v ptigti schuzi. Jegte se musim zmini130 28 1,000 ti, ae nage elenkyne stargi pani Mikova darova135 i 23 500 la krasny polgtat, kterY mina zhotovila, byl dam 138 1 17 1,000 do prodeje a bylo nim ziskana eastka $25.60, cog 141 1 17 1,000 zminenou pani velice pote gilo a potadatele za1 142 27 1,000 bavy tea.. Nezazlivej mne, mili etenati, te se tak 148 1 21 1,000 pozde zmifiuji o teto zabave. Musim se ptiznat, 148 1 19 500 ae radeji etu net pi gu. Ale v teto dobe snad by 151 1 40 500 bylo lepe, kdyby elovek byl zatia.en spavou ne151 1 46 500 moci a to utrpeni mohl ptespati.

151 1 16 500 K politovani jsou natal lide, kdyt elovek 152 1 29 1,000 slygi jejich bedovani a sledoval jejich minulY 152 1 18 1,000 beh tivota. Doufam, milk etenati, a.e mne nebu154 1 16 1,0-00 deg zazlivat, kdyt zde ukati na kousek zla, ktere 154 1 32 1,000 pachaji oni ubotaci sami na sobe. Minula valka 154 1 30 1,000 svetova odstranila mnoho cizopasnika z malYch 24 159 1 1,000 narodii, by mohly volneji dYchati. Tim byl ze159 1 36 1,000 slaben proud zlata do Rima. Zanik tohoto prouPojigteno v aide B - 35 elena du zlata mei by pro Italii takovY Adinek, jak Pojigteno v tide C - 47 elenti mela sopka Vesuv, kdyt chrlila proudy thave lavy na mesto Pompej. Aby Run ptede gel a zaPojigten3 v ttide, D - 22 elenU bra.nil tomuto nebezpeei, vrhl se na Habe g. Po Prilmerna pojistka - $800.00. viterstvi nad Habe gany vypravili Francovu poPrUmerne st6ti - 29 let, 7 inesict merle. vstaleckou bandu na dobyti 8panel. Nerad to Pd.-up certifikaty: pigu, ale jest nine to lito, a.e tuto bandu podpo48 28.00 70 rovali lido eeskeho pUvodu. Jedni tak einili z 145 3015.00 65.00 nevedomosti, ale druzi to einili pro svuj osobni 5 145 blahobyt. Kdyg byl ortel nad 8panelskem vykoDETSKi ODBOR. nan, ptiglo na tadu Oeskoslovensko a pak PolDe 16 let 20-leta, 20-lets nova Rad sko.

Snad jsou to nejzbotnej gi narodove na nagi 1 3 zemekouli a piece po cela tisicileti musi trpeti 1 5 same ptikoki. Je gte musim poznamenati, ge 1 13 kdyby byla Anglie nenechala znieit gpanelskou 1 1 17 republiku, Hitler by nesedel ve vladnim ktesle, 1 18 ale byl by zase nateraeem. Anglie mela fitrp2 23 nost nad terni cizopasniky to aristokraticke kr4 24 ve, tedy jim hodila zase svoji 째bet'. Ted' to 4 4 27 to Evrope yypada tak jak ve tte gnove buchte, 4 28 ktere se tikalo bublanina. Ale paneeku, kdo 11 29 jste to jedl vite, ge byla chutna, ze ano?

1 2 47 Na shledanou v pti gti schttzi a zdravi vas, 8 58 Vaclav Kvasnieka.

2 63 Palacios, Texas.

3 68 3 Ctend, redakce Vestniku!

1 148 2aclam za uvetejneni sbirky, ktera byla pod1 3 151 niknuta na svatbe u p. Hickla. Nasledujici da2 162 rovali ye prospech kdya. dp. Hanaeek 48 elenii Pojigteno v pojistce do 16 let a dp. Nesvadba pronesli velice krasne keel, obPojigteno v pojistce 20-lete dotivot. 11 elenti zvlagte dp. Nesvadba Bail jeho cestu, kdy pied 2 eleni Poji teno v pojistce 20-lete nave deseti lety cestoval po na gi mile vlasti, za cot 째delta se: yam, milk pane, z celeho srdce pane dekuji. tmrtim 7 elenu poji gteno na $7,000.00.

Nasledujici darovali: Dp. Hanaaek $1, dp. NeOdstour.:enim, vyloueenim atd., 27 elena, po svadba 75c, dp. Tydlaeka 75c, Josef Dluho g 50c, jigt6nYch na $21,500.00.

Josef Tomek 50c, Norbert Jet 50c, John Hickl Zahrnuto zde ptenos z Detskeho Odboru do st. 50c; po 25c darovali: Karel Nemec, Frank elenskeho odboru.

Domorad, Josef Socha, Frank Homola, Leo BaS bratrskYm pozdravem, bik, Vilem Bartog, Vilem Sulak, Emil Kristek, Edward L. Marek.

Emil Balusek, Rud. 8Vasta, Ed. Pisklak, StanDne 3. listopadu 1939. ley JopinskY, Petr Vaclavik, Aug. Netardus, Vilem Hickl, Ed. Popek, Josef Pavlieek a Josef Upozorneni elenum fidu Pokrok Roweny 6. 49.

Nemec. Za noviny $1.00. Ceikem $9.75. Jmenem Cteni bratli a sestry! Uvedomuji vas, ge nageho naroda pane dekuji. se/11)2e ktera ptipada na druhou nedeli v tomto Mil' bratte, v minulem aisle se stala chyba. mesici, odlotena jest na tteti nedeli na den 19.

Ja jsem psal, a.e Oinan daroval sto dolart a ne listopadu. Stalo se tak nasledkem toho, ae na jeden dolar. Zde podavam pisen, o kterou mne nekteti 12. listopadu na gi rowen gti osadnici katolickeho vyznani potadaji velikou slavnost, v anglicke BLi2E PRAHY. feet zvanou "Armistice", tedy jsme se ujednali Bilge Prahy stoji karnen, pod ka,menem teee schtzi odloeit na fret nedeli. Prosim, neopopramen, na nem se toei, ma modre oei, Slovanmerite navStiviti tuto schtzi. ObzvlaSte sko nem. mate jednani s br. teetnikem, neb novY rok se bli2i a zmineny bratr by mel rad knihu v poJede mladik na vraniku, no boku ma ostrou faclku. Dale upozortuji celou naai- slovanskou dYku, po boku dYku. Koukej, Pepiku, kdo as' je vetejnost, a.e naSe odboeka Narodnitio SdruZeni to. v Rowena dne 3. prosince bude pofadat schtzi.

Jest to Jiti PodebradskY, otec na gi Ceske vlaKdo ma trochu citu pro sveho spolubliZniho, sti, na praporu ma znak deskeho lva, kalich mel by se tato schtze steastniti a stati se elePane. nem tohoto t4iesa a vstupnl -ra 2Ic ptispet na o1eiavn-fi reku, drt nad namtsnaotat svetove demokracle. Prosim, nehrejte tlohu nou ruku. Drt ji jen. stale, Nemeilm nedame nevaficiho Toma ge, neb podezfivame-li lidi, ma, zern slovanskou. to na ne zdrcujici teinek. Je zde v na6em okoli Nernci, INK6mci co delate, ge tak gpatne na nas jeate mnoho eeskych rodin, ktere jsem aadal, kouka i-e. Koukejte hazel, jest to lid eeskY, v'gak by vstoupili do naSeho stiedu, ale vkly jsem obho znate. drZel jen podezfivani sprosttedkovatelt. Ano, S bratrskym pozdravem, Frank Domorad. mill etenaki, to zbrand se katelY chopi, aby s ni Cteni krajane a ptatele! Dne 19. tento mesic hajil svoji penetenku, ale pamatuj si, mil' etebude velka zabava v Community Hall ye pronati, te se kika: podle sebe soudim tebe. spech S.A.O.T. a take nejake zakusky. Jste laNage zabava, potadand dne 17. zati se nam skave zvani, abyste se co nejvice dostavili. vydatila jak jsme si prali. Hlavni podil na teto Hudba bude z Houstonu.

V2t3TN 1 S

Strang 11

Medial Organ Slovanske Podporn,iici Jednoty

Stittu Texas.

Official °Ian of Slavonic Benevolent Asst.. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAS PUBL. CO., West, .Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znulny adres sasilaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne, ozminiky, adresovany na. Vestnik. West, Texas Vistadk has the largest circulation of Csechostovak Weekly in South.

Josef Prchal: DEJ SKtVU CHLEBA Dej skYvu chleba ehudemu diteti, co na torn, nestyd' se, ze nerna g vie!

Vet, dobrY skutek aivot tviij posveti, radost ti nale3e do ziitelnic!

Dej slovo vlidne vaem, kteti dekaji, sklori se k nim bratrsky — jak to ua via!

Ty bydlia v dome — druzi vaak ye staji — budea-li citlivY, porozumia!

Verni zfistaneme. Nda lid 'Dhabi do SpojenYch Statfi z Cech, Moravy a Slerska, ptines1 s sebou nektere vzacne vlastnosti, ktere nak rodaky v teto nave vlasti usazene alechti. Tyto vlastnosti jsou pracovitost, trpelivost, ptidinlivost a aetrnost. Naai krajane, kteti se usadili na farmach, prave temito vlastnostmi docilili, ze z divoke prerie nebo staleteho lesa vytvotili luny UrodnYch poli, na nich rozumnYm hospodatenim zlepaili svoje postaveni. Toho vYmluvnYm svedeetvim jsou ty pane upravene moderne zatiaerie farmy. V detnYch mistech, kde dnes zfime pane Ceske farmy, pied davnYmi lety zkougeli hospoda'titi jinonarodovci, ale zanechali toho, vymlouvajice se, ze na tom nemohou udelat aivobyti. Po nich pkisli deati lido a jejich zkuienost a rozaafne farmateni dokazaly, ae ptiainlivosti a trpelivosti jest mono z pudy dobYti si nejen chleb, ale domoci se i pomerneho blahobytu. Laska k pude jest lidu naaemu vrozena a i ten delnik, kterY jest nucen aiti v meste a hledati aivobyti v dilnach a tovarnach, nejprve zatouai po torn, aby mel svuj vlastni domek a pti nem zahradku. Jest ale jeate jedna vlastnost, ktera alechti nas americke Oechoslovaky a to jest laska k matekske teei a viemu tomu, dim se projevuje. Vzacnou tuto vlastnost zachovali si Oechoamerieane i v nove sve vlasti, a prave tato laska k matetatine byla jim pohnutkou a vzpruhou ku krasnYm a obdivuhodnym Ovaeni ae ka'adY narod ma ted svoji rad, ale snad u kadneho neni laska k rodnemu jazyku tak pevne zakotenena jako prave v narode nag em. Snad proto, ze tee na ge byla tolik pronasledovana, tupena, poniaovana a glapana, ze nag i praotcove k ni pkilnuli a to lasku k matetzdedili jejich deti a ty opet vatepovali ji novYm a novYm pokolenim. A tato laska k Ceske fedi se projevila a dosud projevuje rtiznYm zpfisobem. Byla to prave laska k deske fedi, kteri v krajanskYch osadach stavela narodni, spolkOve sine, akoly, pekne chramy a ztizcvala krasne narodni hititovy, coa v gechno vyaadovalo ochotu a ptikladnou obetavost. Tato laska k rodne teei byvala naaim pionYriim v teto nove vlasti jednim z nejvetaich zdrojh potechy a posileni, byla mohutnYm pojitkem mezi nimi a pojitko to melt) silu obdivuhodriou. Po zastaveni zelene viny — piilivu ptistehovaleckeho z vlasti — zdalo se mnohYm, ze nak krasna ska, tee bude postupem Casu zkomirat, aa zanikne docela, ale to neptljde tak ryehle, jak si

nektefi pfedstavuji. Prozatim vime, ze kijeme a nevzdava.xne se nadeje, ze se udrkime. Zijeme a cticeme kit! S timto vedomim postupujeme z ptitomnost do budoucnosti. Sve lasky k flak rodne mluve se nevzdame, naopak, budeme ji pestovat i v naaich detech. Hee nasi budeme udraovat v naaich rodinach, v na gich schtzich spolkovYch i pri naaich zabavach. Neptestarime udraovat na ge aeastvi a to eifune viemi nam danYmi prosttedky a site Cetbou deskYch knih a dasopisti, Ceskou hudbou a zpevem, Ceskou akolou a eeskym divadlem, jea jest take akolou.

Ano, my verni ztistaneme!

CervenY IOU void k lidern dobrych srdci. V dobe od due Ptimeti aa do Dikilvzdani nejalechetnejai humanitni organisace — OervenY Kfia — podnika, nabor Clenstva. Za jeden dolar roene stavaji se darcove Cleny teto obrovske organisace, vznikle pted 80 lety po bitve u Soiferina v Italii. Zenevsky lidumil Henry Dunaut videl hrtizy bojiat' valky rakousko-italske a, v Unoru 1863 podal v Zeneve navrh, aby byla ustanovena petielenna komise k prostudovani planu na zaloteni Mezinarodniho Cerveneho Ktike. 0 rok pozdeji byla svolana do Zenevy mezinarodni konference, ktere se zbeastnilo 16 state. Tato konference vypracovala a 22. srpna 1864 ptijala konvenci upravujici ochranu ranenych a nemocnych ve valce pozemni, ktera je znama pod jmenem "&nevska Konvence". Tim byly polokeny zaklady k Mezinarodnimu 6ervenernu Kiizi. Od to doby je Oerveny Ktia v neustalem rozvoji a mezinarodni vYbor C. K. ma sidlo v 2eneve. Zasluana, einnost Oerveneho Ktiae, jak v dobe valeene, kdy zmirnuje v gemoZne zlo valkou lidstvu zphsobene, tak i v dobe miru, jest vaeobecne znama. V nak Unii Oerveny Ktia ptispel vydatnou pomoci !Ahem roku 1938-39 celkem v 139 vaanYch neatestich, jea se udaly v tticeti osmi statech. oervenY Ktia poskytuje pomoc invalidnm svetove valky, obetem neatesti na silnicich, jeho oaatovatelky navatevuji statisice nuznYch rodin, ptinakjice jim materialni i oaettovatelskou pomoc a proto si opravdu zaslonai vaestrannou podporu airoke vetejnosti.

Bila Hora. Ponevada kral Matyda Korvin nemel deti, postaral se o to, aby jeate za aivota jeho byl pkijat za nastupce jeho ptibuznY, Ferdinand, vevoda atyrskY. Tento Ferdinand II. byl korunovan za eeskeho krale 1618, ad deskYin staviim rnily nebyl. V teto dobe beaelo o zapas rnoci stavovske a kralovske. Ale vedle toho zavaanou Ulohu hraly i veci naboaenske. Naboaensita, svoboda, kterou desky lid obdrael majestatem RudolfovYm, byla vaelikYm zphsobem omezovana. Nasledkem toho svolan do Prahy sjezd stave a kdy pak cisat nevyhovel jejich aadosti, aby kostel v Broumove a v Hrobe byl vracen meat'anfn ke konani bohosluaeb, byli tim nekatolici popuzeni tak, ze dva mistodraici, Martinice a Slavatu, a pisate shodili z oken praaskeho hradu a ztidili prozatimnou vladu 30 direktorti. Bray vaak spor s Ferdinandem do83361 tak daleko, ze jej s tranu sloaili a deskYm kralem zvolili kurfirsta falckeho Bedticha. Nasledek toho bylo vypuknuti valky t. zv. tticetilete, jea skondila roku 1648. Kral Ferdinand s pomoci apanelskou, bavorskou a j. zvitezil nad deskYm vojskem v bitve na Bile Hoke. Ve valce proti Ferdinandovi neosveclaili ani stavo ye ani kral dosti obetavosti a odhodlanosti, proto bylo Ferdinandovo viterstvi dosti snadne. Ceske povstani bylo potrestano zpasobem nelidskYm a neslYchanYm — popravou 27 ptednich jeho eastnika na Staromestskem namesti (21. dervna 1621) a hroznYmi konfiskacemi majetku.

Nejlepei Ceti lide byli ze sve vlasti vyhriani.

Povatme, co to zna.menalo pro narod, jen tak ztratil nejen svoji alechtu rodovou, ale i vYkvet vzdelanosti. Zivotni miza, to nejlepai, vyssata z naroda, a na jeji rnisto vniklo do Cech cizactvi, jek ptialo s dobrodrdnou, po ruzny'ch Etrankach zvrhlou a pokakenou alechtou cizi. Kralo y -stviCekralochznmuUpadk litickemu, narodnimu, kulturnimu a socialnimu. A trvalo to tti sta, let, nek revoluci 28. tijna 1918 dosahl narod deskoslovenskY bYvale svobody a vlada nad nim pfeala opet do rukou lidu.

— Dvacet rokfi tall se esl. narod svobode a samostatnosti, behem teto nedlouhe doby Ceskoslovensko udivilo celY civilisovany svet svoji opravdovou dernokratienosti, svyrn hospodat7

Ve sttedu, due 8. listopadu 1939. skYm, kulturnim a socialnim pokrokem. °d yeky neptitel eeskeho naroda nemohl snesti sousedici prosperujici republiku, nova nacisticka ideologie narakela na ptehradu proti jeji rozpinavosti a deskY narod stihla druha Bila Hora, nova a straana, pohroma. Tisicileta, pada byla Oeskoslovensku pod hrozbou valky uloupena, zradou jiste dasti prodajnYch Slovaka doalo k rozluce Slovenska se zbytketh Osi. republiky a cizaci ptepadli Cechy a Moravu a nasilne je podmanili pod roukkou Protektoratu. Nek historie se jak znamo opakuje. CeskY lid vraci se ke sve minulosti a eerpa, sve posilneni a zbrane k boji ze syYch slavnYch dejin. Ceai vraci se ke sve minulosti, aby Cerpali z Cetby dukvni posilu proti doeasnemu 'Utlaku hriede cizovlady a vkmaji si ve svem historickem kalenclati vYroei pied tan bez yyznamnych, aby pod plaetikem oslavyr narodnich svetca projevovali tak svaj nesmititelny nesouhlas s dnekni porobou. Odeineni Bile Hory si vytadalo tti sta roku, druha oddinena bude — pevne vetime — v dobe mnohem kratk. Po Bile Hoke podatilo se cizakam na ureitou dobu potlaCiti narodni uvedomeni, jen drobnY lid si zachoval jazyk, lidove pisne a pohadky. Dnes si eeskY lid a zradci potlaeena Cast Slovakia zachovava vie a naciste brzy pochopi, ze podmaneni Cochoslovaka bylo podatkern zhrouceni se jejich novopohanstvi, germanske rozpinavosti. Pravda na konec zvitezi! eeskoslovenskS, weer v Dallas. Nejpoeetnejai kulturni organisace severni metropole Texasu "Civic Federation of Dallas" rielnila tamnejai krajanske obci lichotive pozvani k tispotadani zabavniho veCirku, na nemt by jinonarodni vetejnost kochala se perliekami deskeho zpevu narodniho, sveraznym tancem Besedy a iikazkami spravneho tukeni tela dle soustavy Tyraovy. VYznam esl. veCirku zesilen byl ochotou mestskeho pravnika krajana H. P. Kudery, kterY pti rie,rn pronese slova avodni. Jsme si ptedem jisti, ze Uspech vystoupeni naaich bude velkYm aspechem, dal .i dneakem tak pottebnou propagandou esl. veci mezi svetem jinonarodnim.

Vstup k veCirku je volnY, UCast krajanske obce mela by proto bYt co nejhojnejai. I v tomto smeru pomaharne ujatmene vlasti nakch otca, cilevedoma propaganda je zbrani nepomyslitelne fieinnou.

VYchova je pf/sobeni eloveka na eloveka za tieelern, aby vychovivany osvojil si jiste mravni n vy ky.

Pozor na deli v letoknim podzinau. KakdY podzim je piny zaketnych nemoci, letokni zvidat', proto2.;,e byl pfechod z krasnYch a teplYch dna mimotadne nahlY a deti jsou vaei tenrio promenam velmi citlive. Dite prochladne velmi snadno a easto v zapalu hry a Eni o tom nevi, at kdy se chveje zimou. A prave takova, prochladnuti je nejhorSi, co make dite potkat.

Prave ono je ptipravuje k nemoci a zpasobuje, ze je merle odolne nakaze. Proti tomu lze se bra,nit takovou zlatou sttedni cestou: je dobte zvykat dite studene vode a je dobte zaeinat yeas. Dite nema chodit ptimo z postYlky do vany: ma udelat nekolik cviku, aby se mu rozproudila krev. Neni tfeba kadnYch slotitYch, staei docela proste, jednotlive cviky pii otevtenem okne. A pak ptimo pod studenou sprchu anebo k urnyvadlu se studenou vodou. Dobte se uttit ruenikem a honem potadne obleknout.

Na nohou maji mit teple sttevice nebo aspori ponok,k3r , protake nohy maji bYt v teple. A pak teprve snidane. Kdy2 si deti hraji venku, maji mit dobrou obuv. Ostatni neni tak tragicke, protoke se jim celkem nemuze nit stat, dokud se budou pohybovat. Jenom je mejte k tomu, aby odeky dorna, kdy se ptestanou honit, schovavat a dovadet. Nelhorai je pro dite yysedavat doma v pokoji dosud netopenem, ale uk hodne.chladriem. Se sten vane student chiad a proleza cele telo, nepozcrovatelne, ale dakladne. Tatty neni baekarek a tepl ch ponokk a neni dost cnatrnosti. A nejhlavnejai: je-li dite nemocne, okanatite zme..tit teplotu. Mit teplomer y kdyeky doma ve vYbornem stavu a lkely? cky ptipravenY. A jakrnile je teplota nad stuptia, volat lekate, i kdyt se pozdeji ukate, to byla maliekost. Radeji volat zbyteene, net' pozde.

Bud'te polelmany mozoly pthce, poielmana ruka tvrila! Kaazlri prace eloveka eti, tezka ho eti nejvie. A kde necti, sate eti hoden neni.

Ve stfedu, dne 8. listopadu 1939.

Meditace ku dni Prime& Pondelek 11. listopadu roku 1918 zapsan bude v historii sveta pismem zlatS7m, protote toho dne ptesne v 11 hodin rozezvudely se zvony v cele Pariti a na vg ech vetejnS7ch budovach objevily se vlajky v barvach spojeneckch state. Ulice metropole Francie zapinily se jasajicim lidem a vojaky, ohromne davy jaly se zpivati valedne pisne, radost skoro at gilend zachvatila Zeny a ditky, starce i mute mlade, kteti dali na jevo svoji bezmeznou radost nad podepsanim — Ptimeti.

A tato nepopsatelna radost nebyla ani tak z viterstvi jako byla z konce hrozne etyklete valky.

Zprava o podepsani P.timeti zptsobila ohromnou radost ye statech spojeneckch a tudit i naSi. Americe. Spra yedliva vec zvitezila, demokracie zkru'Aila imperialismus, sebeureeni narobylo viterstvim zabezpedeno, ectroslove.ci dosahli samostatnosti. Den Ptirneti vzpominan byl na to celm civilisovan3im svetem, miliony a miliony pacifistt, kteti v opravdovem tiskem, pfednagkami a vegkerS7mi modernimi pornirckami snatili se o to, to narody dvacateho stoleti, stale osvetove pokrodilejSi, mely by vyskytla nedorozumeni a spory — vytizovat dohodou a nikdy zbranemi. Melo toto Slechetne Uspech? Bojovali Spojenci s napomoci Sp. Stitt aby vet byl zachovem pro demokracii?

Doposud vSecky nesmirne obe'ti svetove valky pro zajikeni trvaleho miru-vy gly na prazdno, miliony mute padlo na valeenem poll marne, v Evrope zadala nova, valka a v teto misto proti imperialismu Spojenci bojuji proti nacismu.

Hitler od sveho nastoupeni-na vtdei misto Reichu konal obrovske vojenske pfipravy, ru gil zavazky rnirove smlouvy jednu po druhe, lstive dosahl Sudety, pies (lane slovo uchvatil zbytek eskoslovenska, vrhl se na Poisko a jeho rozpinavist ukazala se desivej gi, net soudila kratkozraka Evropa v dobe Mnichova. Zmena Hitlerovy politiky vuci Rusku ohromila celS7 svet, protote tato politika zalotena byla na soudirmosti s Anglii, jak tomu nasvedduje nejen jeho kniha "WO boy' ale take filoha Anglie, jit do nedavna hrala v nernecke politice, vdetne Runcimanovy testy do '6 eskoslovenska. Pak s Ruskem je pro Nernecko vS7chodiskem z nejvet gi nouze, a ani Hitler ani Stalin nemohou vedet a nevedi, jak to vgechno na konec dopadne. Uzkost a nejistota lomcuje dnes celSTm svetem, stogedesat miliont lidi je v Evrope ve valeenem stavu a dalgi stamiliony mohou do valky katdVm driem vstoupit. Cela valeena situate sama neni jegte ustadena, nikdo v'Sak nepochybuje o tom, to tout() valkou jsou doteeny i v'Sechny ostatni evropske narody ate mnoho narodt sveta by spattovalo katastrofu v torn, kdyby ve valce byla poratena Anglie s Francii. Nemecko dosahlo znamenitS7ch tspecht v prvnich letech svetove valky a piece na konec se zhroutilo, nynej gi jeho tspechy s okupaci 6eeb. a Moravy, rozbitim Polsky a eastednSrm potopeni lodi Spojenct na moti na celkovem v'sledku valky nic neznamenaji. Nacistick5i retim bude poraten, Evropa Po to nove organisovana a '0 eskoslovensko i Polska budou osvobozeny. Nove zajisti teprve Evrope a svetu skuteenS7mir.

Prali bychom si, aby nagi eteniii se vYberu knih tremi veenYrni hodnotami: Pra y -dou,krasbem.Ppin'khyovny sve poslani v lidske spoleenosti.

Hovorna. — Bratr J. K. Prvnim pfistehovalcem deskeho ptvodu byl Augustin Herman, titer*. do New Yorku ptijel roku 1633. Byl ye slutbach Zapadoindicke spoleenosti. Za tri roky byl ustanoven jednim z 9 mutt, kteki byli ye vlade. Tento Hetman narodil se v Praze roku 1605. Byl take prvni, kdo nakreslil mapu statu Virginie a Marylandu. Za tyto prate byl lordem Baltimorem. odmenen pozemkem, velk3im 2,000 krt.. Darovank pozemek Herman pojmenoval "Bohemian Manor" (Ceske panstvi). tenaki z Houstonu.

Slova "New Deal", kterymi president Roosevelt ozrmeil svilj socialni a hospodarsky smer.. jsou vzata z hry "poker", ye ktere hrae ma pra y° po2adovati nove rozdani karet, v anglietine "a new deal". Teta myelenky poutil president, aby naznaeil snahu dati priletitost t. zv. "forgotten man" (mut v'eemi zapomenuty) k lepeimu hrnotnemu a spoleeenskemu aivotu. Prehled no yin z cialny prozrazuje rune pteklady acne i-.

VESTNtS ckeho "New Deal". Tak na pkiklad ye panelsku nalezame slova "nuevo regimen", v republice panamske "el nuevo juego" (nova hra) ;v Recku "neos rythmos" (nova moda). Nemci poutivaji "neue orientierung", ale ne doslovnSr pieklad "neu teilen". Rusove "novyj poein" (novy zatim co pro Turky je to "yeni yo" (nova cesta). Per S - ane tomu tikaji "nold hospodalsky rok" a Svedove "program obrody".

Zmeny adresy. K bliiici se dobe stehovani eetnYch najemnikft farem na nove misto, to, nebo jinych za praci do mesta, poda.vame toto upozorneni: Zmeny adresy posilaji se nikoli redakci organu. nYbri na bratra fieetnika: Ed. L. Marek, Fayetteville, Tex. Pri oznameni zmeny adresy nutno udati starou i novou adresu jakoi i 'Oslo radu, k nemui dotyenk 'Oen patii.

Budeme zit na few ... Lidovou hru tohoto nazvu od vynikajiciho dramatickeho spisovatele Karla Balaka sehraje asi koncem listopadu,westska Slavie a bude to jeji prvni vystoupeni nove, postupne pâté sezony. Ulohy velice 6spane hry jsou obsazeny osvedeenkmi ochotniky, novinkou, jet podstatne , zesili dramaticke vzepjeti stetejnich seen, bude zpev celeho smiSeneho sboru Slavie. Dej napinave hry odehrava se tesne peed loriskou pohromou ye stare vlasti, osnova lidove hry zpracovana je autorem vyhranene, nektere sceny ptimo strhuji.

Podavame tuto zpravu zamerne, v na gem novern hnuti za osvobozeni vlasti na gich (Act divadlo "Budem na veky" mnohe posili a utvrdi, jine probudi a ptimeje ku konani.jejich moralni povinnosti rat rodne haluzi. Uspech divadla Slavie je ptedem zaruden. Bude nepochybne opakovano.

Oprava. Posledni finandni zprava mela ohiaveni "za prvnich osm mesict" misto spravneho oznadeni "za prvnich sedm mesict". Chyba stala se nedopattenim. S br. pozdravem: Ed. L. Marek.

Naie poSta. Pohlednici ze San Diego, Kal. poslal nam pan Karel Gam — diky. — V tterk dorueila nam poSta tolik dopist a jeWe k tomu velmi obgirnYch, to jsme nektere museli odlotiti do eisla pffitiho. ftdd gttlanik eis. 142, Houston, Texas.

Vzpominame, to to bude tento mesic rok, co odeiel z naeeho radu, z naei sokolske rodiny a z rodiny jeho milYch, elovek zlateho srdce, br.

F. Zaludek, na ktereho se tak snadno nezapomina a vzpominky na nej jsou vtdycky ty nejelechetnejei. Jeho misto v spolkovem tivote je obsazeno, ale vzpominka na nej ztstane v2dycky v srdcich naeich Clem. Odeeli ten rok dva bratii, kteri v houstonskem spolkovem tivote znamenali mnoho a to br. F. Laludek a br. J. '8 ubik. Budit jim zeme lehka.

Ted' zase neco ze sokolske jednoty, a to, to mely naee deti jeden z yYznamnYch drat. Skoro jako pohadka vyzni to ,co yam povim. Zito jedno deveatko v kruhu eetne rodiny, kdyt se pied dvema roky obnovila u Stefanikt sokolska jednota. Blahoslavend chvile, kdo prvni p010111 zaklady k tomuto palaci, kterY se zove "Sokolstvi". Mezi thin, kdo kouzlu sokolstva bylo i ono usmevave deveatko se svYmi sourozenci, kterYch je sedm a veichni cvi6i a rodiee prispivaji. Prava sokolska rodina, to ano! Ono deveatko pilne navUevovalo sokolske hodiny po 2 roky, ten bylo ithetnici Sokola a pri torn tak milounka, samY smith a 'spas, to kdo se jednou zahledel v .hluboke jeji oko, 6istg nad horskou stuanku, byl ztracen.

A tento Uraz postihl jednoho z na gich bratti sokolskch, kteti jezdi 60 mil daleko, aby se pokochali a vzprutili sva, tela cvidenim mezi mladeti. Chapete, to byla to tato krasna, velkolepa idea sokolstvi, s nad geniM zaseta• nekolika, takov,tni bratry, kteki tomu v Houstonu. vdechli zivot, aby prospeli svemu narod y. Mezi temi byla i rodina Lebru a pti torn dvou roenim cvieeni, nejstarei synaeek zadival se tomu deveatku do oei a nikdy se ut asi nevymtrni z mocnejeiho kouzla smave jeji lasky, jef; kolern sebe. opredla. Vite, o ktereho bratra a sestru to jde Je to Marenka Silhanova a Fred Let:. Oba v prvni rade sokolove, Cleni radii Stef:"mik a, eleni C. N. SdruF.eni. Sestry sokolky delOy na ne pfekvapti*u oprRy4, sokolsky

Strana 13.

RFSOLUCE SOUSTRASTI. Podepsan' vSibor vyslovuje upkimnou soustrast manteli, otci a cele rodine nad Umrtim mantelky, dcery a sestry Augusty Edgington, elenkyne fadu Stefanik 'Cis. 142, v Houstonu, Texas.

Karla ttvrtnikova, Anna Klimova, Pavla Studniend, resolueni vYbor. oslavily jejich den. Je to ut druha, sokolka, ktera, se poddala Amorku lasky tento rok. Posledne to byla naeelnice Anieka Vajova. Vime, a jsme o torn presvedeeni„ jake dobro diva cesta sokolstvi, co sladkYch plocla vyriista na stromech ji vroubicich a proto jak neradi ztracime nage sokolky, ktere jdou za hlasem lasky, prese se v'S• ak tesime, ze nekdy piljdou jejich deti ye vire, to jdou po ceste jak s1i jejich rodi6e, po ceste krasna a dobra sokolstvi. Prejeme tern oslavenciim to nejlep'ei a jsme na ne hr di, na na ge sokoly. Vime, ae &lame pro ne cestu ,ale cestu -jistou a krasnou. Byla nam pied casein zat'ata rana do tiveho tela ,ktera, bolela a boli. Ale my s pYchou musime Ano, do tiveho, ale zdraveho tela, jehot rany se rychle hoji. Jsme mall a chudi ,ale neumoritelni. Chcerne taky tit a za nale pravo se dovedeme s tvrdou van a laskou k narodni praci bit, a proto bratri a sestry, hlavieky vzhthu a neklesat.

Podivejme se za naeimi nemocnYmi. Br. Karel Kubin ut je doma z nemocnice .a sestra Kunetkova. tet. Pfejeme jim brzkeho uzdraveni.Ut se nam po nich stYska, a aby uz byli co nejdfive mezi nami. Tet pan Ko gtur z Crosby, je ve zth.‘.3ei nemocnici; je to tatinek pani Kubinove. Tak co stariOku, snad nechcete pain letet? Oktivejte, at' se zase podivate na ty vase math, kariata. Ani je nete gi cvielt, at- stakioek pry bude zdravY. Take jsme doprovodili na misto posledniho odpoeinku naei radovou sestru pani Edington.

Jeete mlada, a at musela odejit. Jak se mladY mate a star*. muss. Budit ji zeme lehka.

Ja rikf:tm, tak pomalu jdem jeden za druhYm, neb jsme to jako na pouti, a jeete si ten 'tivot veelijak ztrpoujeme a nekdy, bohutel, i pro hloupost.

Ted' yam musim oznamit, to jsem minulk tyden udelala chybu a napsala jsem, a e mame . divadlo 3. nedeli v listopadu a zatim to bude 4. nedeli v listopadu. Inu, nedivte se, taky starnu a to zeerstva. Tet sokoli maji druhou nedeli v prosinci Mikulag skou, kde budou zyle.,ete deleni ty deti, ktere hraji divadla, peknYmi reeky. A na Hod Boti vanoeni bade pekne detske divadlo pod nazvem "Nad hvezdou betlemskou". Je to kus z tech, zde viibec neni k dostani.

Co Ty Kamilko, jeete aijea? Prosim Te polka, nezamenila jsi mechaeku za 1)&0 9! Aneb mag take psaci stroj? A k tomu stenografku, a Ty jenom diktuje g, co? Opravdu Te obdivuji a vzpominam. S pozdravem , Karla t tvrnikova.

The Daily Oklahoman referuje ohSirne o veike 28. kijna, ktera se konala v nedeli 29. kijna v Yukon Za rekordni Oast 2600 nav gtevHlavniho fednika Vojtu Bene ge nazSwa oklahomskST denik "Paul Revere of Czechoslovakia", ktery jezdi po Csl. osadach ve SpojenYch Statech a burcuje Amerieany esl. puvodu k praci pro znovuosvobozeni jejich stare vlasti.

Vojta Belles promluvil anglicky na thema "Jetie — nikoliv Ceasar" a v Ceske prednaece lieil tetka utrpeni Csl. naroda. Dal gim reenikem byl eerredakt9i: Daily Oklahoman Walter W. Harylson a k Vandament, mayor Yukonu.

Strana 14

Uryvky z e'eskoslovenskfIch Zipas Chodf za svobodu.

OTVA ktere zakouti nag viasti zristalo ugeS tieno zhouby pobelohorske. I na Chodsko, vzdalene ruchu obecneho, stihla vina teto zhouby.

Osudneho roku 1620 naposledy Chodove zaseky na pohranienich steskach na rozkaz zimniho krale proti vojskrim Ferdinandovym. Tenkrate naposledy oz val° se gurnavskyrM hvozdy volani strati chodskYch, tenkrat naposledy vial nad svobodnYmi 6etami hranideskych bily prapor s dernou obrubou a psi hlavou.

Avgak jakkoli einili tak z povinnosti k panujicimu krali, stihla je piece kruta, pokuta. Zbaveni svobod svych, dani v zastavu Volfu Vilemu Lamingerovi z Albenreuthu a nedlouho potom prodani mu docela v dedienY majetek.

Marne obhajovali svobody milovni mutove pray svYch proti nasili a bezpravi, domahajice se obnovy jich pokadem prava na zaklade vYsad, krali deskymi jim udelenych. Privilegia ta, pokud byla psana, stfetili jako oko v hlave; kdy nemohla jiz bezpeene bfrti chovana na hrade chodskem, uschovavali je potaji sttidaye u piednich rodin chodskYch. Marna vgak byla vgechna snaha a marnYm ukazal se katclY zasvit nadeje. Syn Lamingerriv r. 1668 koneene pti nadobro proti nim vyhral. Chodtm dodan rozsudek, to jednou pro vtdy se tadost jejich odinr gt'uje, privilegia jejich to jsou zru gena a neplatna, a uklade, se jim trvale mleeni — perpetuum silentium.

Vskutku pak dlouho panovalo na Chodsku ticho hrobove. Nezvedll se Chodove ani roku 1680, kdy po cele vlasti rozpoutalo se povstani selske.

Piece vgak Psohlavci nespali. Parnet starch svobod i vedomi jim ueineneho bezpravi s rodidt na deti piechazely. Take vrchnost nebyla kiidna, pokud chodska privilegia, ktera byla psana, nalezala se je gte v rukou chodskYch. A tak dochazelo k novYm gralcam s panskYmi draby a spravci. Kdyt pak vrchnost r. 1695 po starych pergamenech j ala se za pfispeni vojska patrati, rozpoutal se zapas na novo.

S jedne strany netstupny hrabe Laminger, di jak Chodove fikali Lomikar, s druhe strany Chodove s mrrnYm Janem Kozinou SladkYm a prudgim Piibkem, cledienYm praporednikem v Cele.

Jan Kozina hajil cestou zakonnou a vskutku docilil Aspechu, to znovu zakroeeno u videriske vlady, ktera natidila koneene dojednani sporu chodskeho pied odvolacim soudem v Praze.

Zatim v'Sak co Kozina s rychtaii chodskjimi haji vec chodskou pied soudem v Praze, rozdmycha Lomikar na Chodsku svYm vystupovanim zjevne povstani, jemut Ptibek stavi se v eel° pies slib svrij Kozinovi, to zachova. klid.

MistrnYm perem lidi tento posledni zapas chodskY v romane svem "Psohlavci" Alois Jira,sek. Roman ten ptispel nejvydatneji k otiveni pameti a porozumeni yeti chodske v kruzich nej girgich. Pkivedl i skladatele K. Kovafovice, keditele zpevohry Narodniho divadla na myglenku, vteliti pohnutY ten dej v razovitou zpevohru "Psohlavci", cot s ptispenim spIsovatele Karla 8ipka skvele se mu podaillo, to zpevolafe to pwi zavodech eestnSroh i prvni ceny se dostalo. patne pochodili Chodove pied soudem v Praze.

Marne haji tu Kozina vec chodskou vpmluvnYmi slovy: My v ruce prava vec svou spravedlivou jsme polczlli s mysli dtvetivou, a eekali jsme pomoc, zastani.

A misto toho tresty, pokutami se hrozi nam a na prar4i sami

V2STNIK tu mama stat a delat Kdyt porobenY Cloy& upi, slzi, kdo slygi jej? A kdyt pak midi& po pravu svem a poglapana gije kdy zvedne se, tu na poplach se bije a ze vgech stran se vole,: butiei!

Soud prohlaguje, to vrchnost byla v pravu, vzavgi a znidivgi chodska privilegia; marne obraci se proti tomu Kozina: Vznegeni pant, vzacne urozeni, zda byli byste yule ochotne, kdyby yam brali vase erby, jmeni a ud'ali z vas lidi robotne.

I posledni zachranene majestaty krale Jiiiho a Matyag'e rortrhal soud pied zraky Chodriv a vybidl chodske posly, aby jmenem krajanri syYch ptiznali neplatnost starch svobod a slibill Lomikarovi poddanost a poslugenstvi. Odepfeli do jednoho. Vgak v torn Lomikar sam prinasi zpresu o vzpoute Pfibkove. Rychtaii vidouce vec svou ztracenu, poddivaji se, jen Kozina a strYc jeho HrubY vytrvaji do konce.

Za to stiha je vezeni, v nemt HrubY umira.

Lomikarovi ovgem nebylo toho dost, I docilil, to Kozina piedan soudu hrdelnimu a propu gteni rychtaii znovu zavirani. Kozina odsouzen hrdla, ostatni rozveteni po talatich a vezenich.

K slzam dojemne jsou sceny talatni, necht' etete je v romanu Jiraskove, necht' sly gite je v rouge hudebnim a vidite ye vYprave divadelni.

Kozinovi v talaii zjevuje se ye snu posledni ten zapas Ptibkriv a krajant jeho na chodskYch lanech: Ja zrel je, ye snach jsem je ziel, ty nage mrtve, Ptibka s ostatnimi.

0, pkitell, jak dnes mi toho tel, to nemohl jsem umirati s nImi. Na chodskem lane dugi vydechnout, zfit vrodnY kraj, net v skonu zrak se zkali, bYt aspori v umirani zbaven pout, jet vnukrim volnYch deny ukovali.

Kozina je vzricnY pfiklad pevneho charakteru. Nadal se oblomiti ani nabidkami Lomikara, ani prosbami piatel a rodiny, setrval do pasledniho dechu pfi svem piesveddeni a za ne i umiel.

Knezi v talati pravi: "Hdo, velemnY pane, je vinej.; tuten, co svY prava brani, nebo tuten, co sta lidi vokrada, hudluje, ha votroky z nich dela, ha morduje tenam mute, ha atom tatu?"

Poprava Kozinova v Plzni mela bYt odstragujicim piikladem 'dem Chodtm.

"Ze Lhoty, KYdova, Tlumadova a Strata po etytech, z Pocinova, Medakova, Chodova a Postiekova po gesti, osm z Klende a po desiti z Dratinova a Oujezda piljdou do Plzne, aby videli jak potrestan bude ten build Kozina. A katdY at' vezme s sebou sve deti, chlapce i devdata, ty, ktere by si co v Plzni uvidi, na dosmrti mohly pamatovati."

Tak znel Lomikarav kruty rozkaz. Proveden za kietby a zlotedeni ye vgech dvorcich chodskYch a chatach; a Chodove pfi gli na plzeriske namesti, aby se navtdy rozloudili se svYm mudednikem, jent na popravigte gel hrde, vzpiimen, jim vgak vial ve srdcich jester muk — — i Lomikar, jako by chtel doekati zlomeni odporu Kozinova. V gak nepoddajnost chodska do posledni chvile se osveddila. Naposled pod popravigtem, kdy rozhledl se Kozina po vzrugenYch zastupech, v nicht mnohe oko slzelo a vzlykot se ozYval, spattil Lomikara, a tu vgergi to trhlo, pani, kat i stratci byli piekvapeni, jak Kozina hlasem zvudnym, jent chvel se poslednim hlubokYm vzru genim, a v pravde znel hrozne, volal Lomikara na boti soud: "Lomilcarel do roka budera-e stat spolu pied such-al stoner bo g, hin se ukate, kdo z nas " Nedomluvil, kat vykonal Bye dilo. Jana Sladkeho Koziny, posledniho zapasnika za svobodu chodskou, nebylo vice.

Za rok na to letela girYm Chodskem zprava, jak Lomikar, vyzYvaje Kozinu, mrtvici ranen zemisel. Kletby Chodt sly s nim do hrobu. Uvolnilo se pak ponekud na Chodsku — Oak pul druheho stoleti musilo uplynouti, net nova zeta svobody vze g la nad Chodskem, tenkrate svobody_ nezruti jit tadny soud.

Ve stiedu, dne 8. listopadu 1030.

Ve svobodnem lidu bulackem, 'Omani do tech east narodu i kroji pradedriv, oCivila, zas pamet Kozinova a po dvou stoletich hrde nad Oujezdem vznesl se pomnik hrdinneho, mravniho viteze.

Z celeho Chodska se gli sek nemu potomci chrabrYch bojovnikt a hraniCaitt CeskYch, aby vzdali hold pamatce sveho piedstavitele a •mueednika, a znovu uvedomili si, ze jsou piedni strati naroda v torn krasnem Po gumavi, krvi jejich zkropenem.

Washington. — Dle planu, vypracovaneho departmenty lod'stva a armady bude ziizena hospoddiska koordinace, aby byla provedena mobilisace narodniho prrimyslu. Tento plan stal se znamym, kdy senator Pat McCarran, demokrat z Nevady, predlozil senatu jeho opis a tadal, aby byl uvetejnen jako senatni listina.

Tento plan ma titul "Plan na prumyslo you mobilisaci" a je schvalen Louisem Johnsonem, fttadujicim sekretatem valky a Charlesem Edisonem, friadujicim sekretaiem lod'stva. V iivodu k nemu se pravi, to "nenavrhuje se v nem zmena jakehokoli Ustavniho postupu. Ve skutednosti hlavnim rieelem jeho je zavedeni novaneho hospoddistvi a hospodatske mobilisace, aby byly zajigteny ustavni svobody americkeho lidu.

Moskva. — Sovetske Rusko uvitalo d ye nove east, ziskane rozdelenim se o Poisko s /*meckem, do elenstvi v sovetskem svazu. Nejvyggi sovet, rusk parlament, vfele uvital prvni poslance z techto dvou rizemi — Bile Rusi a vYchodni Halide, eili zapaclni Ukrajiny. Delevati vegli do zasedaci sine s rudYmi prapory. Diktator Josef Stalin byl mezi delegaty, ktefi slygeli mluvei delegace prohlasiti: "Na g prvni slova jsou slova vdednosti kamaradu Stalinovi". V tete dobe veglo ve znamost, to nemecka obchodni delegace rispe gne dokoneila jednani o nakup dOletiteho materialu a vrati se aerobianem do Berlina .Vyrozumiva, se, to zvlagtni skupina nemeckYch pramyslnikri zristane v Moskve at do 13. listopadu, dy se pry navrati K. Schnurre, expert zahranieniho ministerstva, kterY vede obchodni delegaci. V informovanYch n'emeckch kruzich Oak se pravi, 'Ze skuteenYm dtvodem navratu delegace do Berlina je 22. vYrodi bol gevicke revoluce, jet bude kone,no od 6. do 8. listopadu. Jine prameny uvadi, to Schnuerrova delegace ma nutne kizeni s podobnou ruskou misi, ktera je nyni v Berline.

Cesta kolem sveta za 21 dna a 70.000 K. Britsko-americke letecke konsorcium dokoneilo plany k potadani lett kolem zemekoule, ktere budou stat 70.000 K za ttinedelni let.

ZkuSe.bni etapa byla zahajena mezi Los Angeles v Kalifornii a NovYm Zelandem. Tento let vykonava, ohromne namotni letadlo "California Clipper Vkamericke atlanticke letecke spoleenosti. Brzy bude ziizena pravidelna 14denni sluZba mezi San Franciskem ve SpojenYch statech severoamerickYch a Aucklandy. Tato linka byla jit zahajena pied 2 lety, avSak brzy potom byl provoz zastaven. 1. kijna prodloug ftigska britska, letecka, spole,enost svou linku ze Southamptonu p?es Sydney na NovY Ze7 land podobne jako VLeamericka letecka spoleenogt, Britska, Tassmanska letecke, sluZ'ba bude absolvovat let pies Pacifik dvakrat tYdne tam aipet. Spojenim techto linek docili koncern le,teckSr ch spoleenosti americkYch a britsltYch Upine souvislosti cest kolem sveta. Cestujici mohou letet pies Ivlanillu do HonkOngu nebo pies Kanton, Naumeu k Aucklandu do Sydneye a Singapuru ptes Indii do Sttedozemniho mote a do Southamptonu v Anglii. Ziieastnene letecke spoleenosti udelaly spolu smlouvu na 50 let. Jizdenka, ktera stoji na celY let kolem sveta 70.000 K, opravriuje pti ptistani k pobytu v hotelu a k eelemu zaopatrani v nejluxusnej g m hotelu. Pies AtlantickY ocean jsou v provozu jit d ye linie Panamericke letecke spoleenosti. Jedna vede z Marseille pies Lisabon na Azory a druha ze Southamptonu na Irsko, NovY Foundland do New Yorku.

Vs stfedu, dne 8. listopadu 1989.

Marie Tippmannova:

KDYL KVETY POVADLY ROMAN

"Mam ja mit pra y ° na decko? Neponese jeho due stin tohoto spojeni,,pro nehoi nebylo vznegenYch podminek? Mam previa odpirat muh potomka, kdy jeho cit opravriuje touhu miti jej?"

Zmitala se v pochybach, pfechazela v noci po seem pokoji, unavena, zapasem pkirozeneho instinktu, ktery jejimu zdravemu a statnemu etlu ukladal matekstvi, pro nee nebylo etickeho ptedpokladu.

Dr. Schroll mel svou 2enu den ode dne radeji; snad kdyby byla jen milenkou, va gnivou a lehkomyslnou, nebyl by k ni tak 'Annul, ale jeji tichY klid, jeji rozumne jednani jej htalo.

"Jest to rozena matka dobre rodiny; bude mit dal, ktere budou statnYmi, zdravYmi, rozumnYmi jedinci." Te gil se na dite od ni, ale proto2e fekla, 2e si ho je gte nepteje, chranil ji, aby ho nemela. Byl v duchu proti tomu, aby studovale, ale kdy si to pfala, nevymlouval ji to.

Byl jako lekar pfesvedeen, ae pfili gna dugevni pram teeny komplikuje vYvoj potomstva, ale doufal, 2e as Make bude v jinem stavu, pkesta.ne studovat z vlastni vtle. MYlil se. Make navetevovala pkedna gly, studovala s nadgenim a ye chvilich, kdy jini studenti odpoeivali, vychovavala Feriho a pedovala, aby domacnost byla v pokadku. V horeene dinnosti utapela neklid, ktery ji "Maki, netouh g po diteti?" zeptal se ji jednou, kdy sedic u stolu, ueila se s Ferim."

"Mam Feriho."

"Ale neni tvtij vlastni, je to synek jine deny.

Byla bys tak dobrou, nadhernou maminkou a ja bych chtel vychovat na ge deti &lye, nee budu star."

"Ano," kekla a podivala se na mute popla genYma alma.

"Copak se bojit? Jsi pkec tak dobie stavend, u tebe bude porod hraekou a pak devee me, budu to hlidat, abys mou vinou prilis netrpela."

PkikYvla zase a Dr. Schroll to pkijal jako svoleni. Ale kdy nova bytost zaeala klieit pod jejim srdcem, zadala pro ni doba novych pochyb. Ted', kdy nosila tu malou bytost a 2ivila ji svou krvi, myslila na Jo2u vic, nee kdy jindy.

Pkedstavovala si, jak se te gila na dite od neho, jak doufala, 2e bude mit jeho dela, jeho ta tmava hkiva nad klenutYm oboaim bude sta.lou pkipominkou jeho pdvodu. Ted' teprve zaeala uva2ovat o tom, 2e ten novY elovek bude nejen splynutim dvo urianych jedinct, ale i splynutim dvou rtiznYch jedincd, ale i splynutim dvou rtznYch rac, Slovanske a Germanske.

Bude to malt' Nemec a snad se bude jednou divat na vtecko Ceske s UtrpnYm pohledem.

Musim bYt vzdelana, jako jeho otec, aby si mne stejne yeti, aby videl, 2e tkebale jsem dcerou maleho naroda, nemam men gi ceny.

Misto, aby jeji studijni horlivost povolila, stoupla je gte a dr. Schroll se dival s obavami na jeji pobledlou tvak a unavenY rys kolem oci.

"Melo, bys pkestat chodit do pfedna gek," radii.

"Ne, chci, aby muj syn vznikl v atmosfeke prate a cue — vedomeho snateni."

"No dobte, ale nepiepni sily, aby to nebylo na Alcor jeho telesneho vYvoje."

"Neboj se, ma zdravou matku a statneho otce, bude to silak."

"Bravo, malieka, to rad slykm! Tak ty se na to robe teeter "Alto," .fekla peva.

Umfrtila si, e dzte, ktere neni kvetem citu, musi bYti aspoki zazrakein rozumu. Ted' u2 nekolisala, mela pled sebou ureitY cil, tkeba jiny net jak sledovala, kdy chodila s Jo2ou. Tenkrat oveneovala malou hlavidku ne2nosti a laskou, pkedstavovala si, jak se bude tulit, jak mu bude povidat pohadky, ted' se Okla, jak to dite bude pracovat, milovat, udivivat svet.

TYden pied porodem slohla prvni zkoutku s ObornSrm prospechem.

VESTNiK Dr. Schroll byl pylaiSr, kdyI mu kolegove gratulovali k jejimu neobyeejnemu talentu.

"Dejte si pozor, kolego, aby yam nepterostla pies hlavu. Bete to talc vane a talc opravdove, ae u ni bude jednou div vedy. Slevela, 'gene v kaadem ohledu."

"Skvele, skuteene. Divot me odgkodriuje za prvni nepodatene manielstvi."

Kdy se Make, chystala k porodu, byla klidna, jako by se nejednalo o ni, ale o nekoho druheho, polohla na std.l blok a taiku, aby z vlastni zku:s'enosti mohla zapisovat postup porodu.

"Bude mi to dobre jako lekakce, ty me zku genosti nemag," smala se mini, ktery se marne snail uklidniti ji.

"Ty stateenY kozaee," hladil ji hlecie na ni s takovou zaplavou nane lasky, ae jeji srdce jihlo.

Za deset hodin narodila se silna, dernovlase. holdieka .Bylo to pro Matti zklamani, Cekala syna. Dr. Schroll byl nadgen.

"Buda mit parek a pak je gte jednoho syna. kde se dve 'tale rasy spoji, jsou bud' neobyeejne nadane a statne nebo jsou zrtdou.

My, proto2e je dovedeme .vychovat a jejich skiony regulovat, dame svetu typ hvotnich dobyvatelt," radoval se.

Make se usmivala gt'astne, dceru gka se phssala k jejim prstm hladovYrni rty. Matka se na ni divaly v prvnim okarniiku jako na vec dobke stvokenou, ale kdy male dlanieka spoCinula na jejim srdci, promluvilo ptirozenou mluyou lasky.

"Malidka Z. eno, co ti 2iyot chysta? Vychovam to tak, abys byla obrnena proti iivotnimu ztroskotani, me drahe, male poupatko. Divot mi dal trpke zkugenosti, snad je dovedu uplatnit ph tve vYchove.

Nenecham to na pospas 2ivotni tvrdosti, ozbrojim tvou du gi, nebude kokisti, jako byla tva, mama," geptala diteti, ssajicimu jeji mleko a rozplakala se.

"To ne, ma draha, neplae, co je ti?" leki se lekak, ale Matiny odi osYchaly a divaly se valne na mute, ktery rozeilen poeital jeji tep. Maheka usnula gt'astnYm, klidnYm detskYm snem a jeji Apulici se rtiky pohybovaly se ye snu v pkedstave, 2e matdin prs jim dava mleko a divot.

Za tYden Make, vstala. Kdy sedela po prve u stolu, ktery Feri ozdobil kvetinami, usmivala se gt'astne.

"Vid', 2e nage mama je ted' docela jina; podivej se, jak je krasna!" kekl lekak synkovi, sleduje kaldY jeji pohyb.

"Ale ja jsem take vat," tekl Feri trochu 2arlive, eekaje, co Meta felme.

"Ano, jsi nag, tvokime tvou dui a to je nekdy stejne va2ne, jako stvokiti telo. Snad si nemyslit, Feri, ae bych se vzdala to cti, byti tvou matkou?" Feri vyskoeil a objal ji divoce.

"Pozor, kluku neopatrny, mamku musime getilt!"

"Ba ne, mamka je ua zdrava a statnej gi, nee byla dkiv," fekla Make,.

"Co delaji dlohy, Feri, nezanedbal jsi je?"

"Zanedbal, nemohi jsem se 'aft; ja jsem si hral s Malou Mary."

Meta pfitiskla Feriho k sobe.

"A pak se pta g, zda jsi nag; copak myslis, ae jsem horgi nee jsi ty? Pkijal jsi broueka jako sestkieku a ja, bych nernela mit tebe rada jako syna? Ty muj milovanY. Vis, Feri, 2e jsi byl pro mne mostem do tivota, ae jsi ty, chlapee malt, byl stanem, na nej2 se uchYlilo me srdce?"

"A tatieek ne?" zeptal se chlapec.

"Take, ale as pozdeji. Ve chvilich nejhorgich jsi to byl ty. Ted' se musie pane ueit eesky, abys mohl take s nasi malielcou eesky hovotit, aby se naueila matekske fee sve inamy."

"To bude 2aba, bude umt dia jazyky, dfiv, net Zebu behat."

"Must untet aby nein delala dest," kekla Mafa, pygne. a odegla- dO detske svetnice, odkud se ozvaly zvuky problizeneho ditete.

"Kdy budou kktiny a jak se bude jmenovat?" zeptal se Feri.

"Po matte Mary", kekl profesor.

"A po otci Jana," kekla Mafia.

"Tedy Mary-Jana", usmal se profesor a ruce man2elt se segly v upkimnem vkelem stisku. dtract dntl po narozenl dceru ky Ala MA=

Strum ta znovu do pfednaaek. Stalo se to proti mantela. Po prve se s nim Mata pfela a pfer, svedeovala ho o nutnosti studia, po prve se neshodli v nazorech. Dr. Schroll, kdy Mita stale na svern, povolil, ale nebyl s jejim rozhodnU tim spokojen.

0 prazdninach jell do bech.

Pant tidici pkijala dceru s vnuekou s takovou vkelosti, ae profesor Schroll byl udiven. Hladila je obe a pak zvedla sve oei k nernu.

"Je-li pan Bilh spravedlivY, must vam vynahradit, 2e jste udelal na gi Maku a nas gt'astnymi!"

"Jako by mne to ut byl nevynahradil!" smal se profesor.

Promluvil po prve eesky; udelal ye vete nekolik chyb, ale start' Mdici byl tim dojat.

"Vy jste se k van ni ueil eesky, jak jste dobrS71" "Pkala si to; chce, aby na ge dcerka umela ()be. jazyky. V2dyt' Feri u2 ji take like Cesky maminko a mluvi spolu nekdy eesky. Chceme, aby byla St'astna na ge maminka."

Mantel vyslovil pravdu, ania to veal. Mika byla skuteene maminkou v gech. Jeji srdce bylo napineno jen matetskymi city. Nemela osobni touhy, neznala osobniho 6testi, radovala se, ae jeji mu2 jest spokojen, ze jeji dal jsou zdrave a St'astne a chtela jim byit prospeena. Pra,covala cele dny a 'east° dlouho do noci. Nekdy ji pkepadla teskonota, 2e same pro sebe nedovede nic chtit, po nieem netouh, 2e jest ji vlastni osud, pokud nesouvisi s 2ivotera deti, lhostejnY. 2e by Feri nebyl jeji, ji ani nepkipadalo, ad vypadala vedle neho jako jeho stark sestra. Na zevnejtku ji zale2elo velmi male; spoleenost a obdiv druhych ji nechavaly chladnou, vlastne ji ani nepozorovala, tak ji byly lhostejny. Kdy nosila svou deerugku do lesa za gkolou, ukazala jednou na start zamecek, ktery vystupoval nad lesy obkliden korunami borovic. Male, fieka guinea v dcloli a louky se vinily kvety a trayou, i ty strane chude a netrodne byly porostle vkesem a natekidougkou.

"Nevidela jsem nikdy koutku, ktery by talc uklidrioval. elm& nema dojmu, 2e 2ije ye dvacatern stoleti, neciti tihu civilisace. Tady se musi uklidnit i ty nejbolavej gi nervy," kekla, a lekak, le2e na bki ge a ledede na ovedky, jak se tenou se strane, cinkajice zvoneeky a volajice za sebou jehriatka, ji pkisvedail.

"Ani jeclinY tovarni komin neni na dohled, je tu citit rani pkirody."

"Tady v torn zameeku by bylo bajeene sanatorium, vid'?"

"Bylo; kdybych se chtel zakidit pro sebe, zameril bych sem, tkeba 2e je to v Cechach."

"Nevydr2e1 bys tu; vy Wind tak snadno nezdomacnite." "ttekni mi poctive, Maki, tobe se u nas nestYskalo?"

"NestYskalo; ja jsem utikala z domu; no tu na me padalao. Byte jsem rada, 2e jsem nagla ptistav mezi cizimi."

"A nebude se ti nikdy stYskat?"

"To nevim; posledni dobou, kdy2 ua bylo rozhodnuto, ae pojedeme sem, mela jsem chvile stragneho stesku, ale to byly chvile spi ge nedoekavosti, net stesku."

"Ale ted' jsi tam uZ doma?"

"Jsem a nejsem. Nemohu potvrdit na sto procent, 2e by mne bylo v gecko blizke, co jest u vas a kdyby ses ty nesnahl obeas promluvit de- • sky, myslim, 2e by mi bylo lito, 1e nesly gim nik.dy tu na,gi milou tee."

"Ma sve nedostatky."

"Ma, eve ptednosti. Jen ac ty citirne jen my, a nikdy je nevyciti cizinec."

V to chvili napadlo Mate, zda jeji dcerutka; vyciti krasu jeji matekske mluvy, zda, paChOP1 krasu domova, a bylo ji nalednou sniutno: Ferilao po riejkrasnejtiCh koutech sve - via st, divala. se do jeho tvafe; aby se phsvedelia, ie se mu v2d.yeky.byl resultat tY2.. rOr' chvalil nadg6ne, ale pa,k kekl-: "Tys nevidela Poryni, to je krasa, nad nia ve svete neni. Clovek je py gnY, ae je tarn doma."

"Ale ja jsem pygna, 2e jsem doma tady."

"Ba ne, Muetterlein, ty jsi doma take tam," mai se Feri, objimaje ji a ji po prve pkipadlo, 2e jest stromeekem, zasazenym v cizi pude.

"Ji2 nikdy tu nebudu doma," zasteskla v duallu a litAka k torau r€ Lx koutkvi titn

Navas le vzrostla. Jeji due se stala fotografickSrm aparatem, uklidala do ni obrazky tech strani s ovedkami a kozidkami, malt], pole s chudS 7m titern, louky, ktere byly piny zvoneekt a rtitov,ch koutkt. Chodila s mutem po lase a upozornovala na jeho krasu. Veil* mohutne kmeny enely k nebi a Sumely svou tichou melodii, pottdek zdali bublal a obloha modra jako rybi oko prosvitala mezi korunami. Vzduch vonel pryskytici a mlade vS7honky clVchaly lesni podl hlavami meth zlat,S7 jako koberec, nedotdenSr lidskymi kroky, propougtel \rani tliciho jehlidi. `CitiS tu velebu easu, ktera, mluvi temi stromy. Rostou tu jiste sto let, co videly, jsou stare a je v nich sila a mladi. Mani je tolik se tolik od vagich borovic tenoudkS7ch, tivoticich v chude pude."

"I u nas jest les s velky'rni stromy, zavedu to tarn jednou. Ostatne netikej u vas, musi kikat u nas, jsi tam doma."

"Nemohu, Jene, ja jsem doma tady. Pojd', pujdeme se podivat k teplemu pramenku, vyzira, ze skaly nedaleko zameeku." bli lesem, Mata trhala konvalinky.

"Rostou v Nemecku take konvalinky?"

"Nevim, jegte jsem je nikdy netrhal."

"Natrhej si je tady, abys vide', jaka, je to radostl eichni si, jak von', je to vfme prostoty a Cistoty."

"Je to vane ticha, a bez slunnSrch zakouti," fekl profesor, kdy utrhl nekolik snitek oveteny'ch malymi zvoneeky.

Dan k tepid studance.

Doktor Bchroll jevil tad' vetSi zajem net cltiye, nabral do dlane horkou vodu a ochutnal ji.

"Je to mineralni voda, vezmu si ji trochu s sebou a prozkoumam ji. Podia meho nazoru chova, velmi utitedne leeebne soli. Och, kdyby to bylo pravda, pak by ty malidke lazne, ktere se krCi v tdoli, mohly mit budoucnost. To zrovna netikam, jest jit mnoho leeivy. ch pramenu a ztizeni lazni vytaduje velkeho nakladu, ale sanatorium by tu mohl y bSrt. Nevit, je-li ten zamedek ke koupi?"

"Mysilm, ze ano. Nikdo tam nebydli a pomalu pustne."

"Nu, uvidime 1 " 'kaki profesor a zasmal se.

Napadlo jej, ze by to mohl koupiti pro svou Zenu, aby se mohla katc1Sim rokem vraceti do sve rodne zeme.

Mara doma o nieem jinem nemluvila a otec za-sel k lesrnistrovi se optati, byla-li by skala se studankou ke koupi. Kdyt pkines1 kladnou odpoved' a kdy se Mata dozvedela nizkou cenu, protote stala byla jiz na hranicich panstvi a zabihala do majetku obce, zajasala.

"Kup ten kousek pfuly pro Mary-Janu, at' ma majetek v Oechach."

Profesor ptikS7v1 a jete" net odjeli, byla podepsana smlouva, kterou se stala maid holdidka majitelkou pozemku.

Kdyt se Mata vratila do Nemecka, ptepadl ji stesk po domove.

Jeji sny byly piny obrazkt z domova, behala po stranich, honila se s Magdou a bratrem. Nekdy se ji zdalo o Jotovi. Branila se myglenkam na neho, ptipadaly ji jako zrada, ale vracely se zase. Pracovala, nenechala mozek zahaleti ani vtetinu, ani to nepomohlo, jakmile ulehla, ptenes1 ji sen do rise bSrvale lasky. Ty sny byly piny kouzla, colada, berstarostne a St'astne, ale Mita, kdy se z nich vzbudila, mela tie svedomi.

"Jsem jako tena z Erbenovy balady, jeji dude ye dne v tele doma, v noci ve vrbe; jsem take jeho tenou ye due a v noci mu utikam," vyCitala si a sousttedila celou silu sve vale, aby ovladla i sny. Podatilo se ji to, ale neeekane ji jej ptipomnela jeji deerugka.

Net se dite narodilo myslela pYilis na, Jotu a ty intensivni vzpomlnky a ptedstavy se odrate1y v jeho tVati. Mary-Jana mela eiroke delo, kattanOve, do derna pfechazejici kadetave vlasy, a sameto-ve nevyzpytatelne oei, jim nebylo mono dohlednouti na dno. Matinu dui sformoval doktor Halek a dite, ktere ted' jevilo mateiny sklony, reprodukovalo to, co matka svou vnimavou dui v letech dospivani vsttebala do sebe.

Mita byla tirn poboutena, mela pocit jako cizolotna Lena.

Hledela obema detem v§tipiti pfesvedeent ze

VtSTNIK jejich otec jest nejlepeim dlovekem, povidala jim o jeho dobrote a o zasluhach.

Hledala cesty, jak by oddinila vliv sqch vzpominek. Mary-Jana sveho otce ptimo zbotriovala, a on ji obdivoval. Kdyt yeeer stal nad jeji postylkou, zalevaly se mu odi slazami radosti.

"Jalty to nadhernY tvor, ta na ge dcerka," iikal. Chiubil se s ni pratelum a zaril, kdy ji chvalili.

Mara, kdy se vratili domri, do Nemecka, pozorovala dcerku a myslila stale na zvla gtni charakter toho ditete.

V male panence byla sila mateiny du ge; byla dusledna, a2 do tvrdohlavosti, at' se jednalo 0 sympatie nebo o nepratelstvi.

Nejvice ze vgech sil milovala Feriho; batolila se za nim, schove.vala mu cukrlata, sedala u jeho pultu s knihami, a nedovolila, aby se jich nada dotekl.

"To je Feriho, to nechte bYt!" rikala sluZebnYm, "ja, to srovnam sama".

Vylezla na stolieku a rovnala jeho knihy a pak eekala, ati se vrati a hlasila: "Udelala jsem ti poradek, Ferieku, pojd' se podivat."

"Jak bych byla gt'astna, kdybych mela v dugi vzdychla Mara, kdy pozorovala deti, jak si spolu hraji, kdy sledovala rozzafene oei sveho mute.

"Co mohu chtit vic? Krasne, zdrave, chytre deti, muz tak dobrY, tie nad neho neni, blahobyt a laska vgude kolem a piece se souZim pro nem co skuteene nestalo za to, aby o to elovek truchlil."

Branila se vzpominkam, ktere jako milra zaleza.ty do jejich snri a do chvil samoty. Citila, tie ji ty vzpominky pronasleduji odkudsi zdali; domnivala se, Ze i doktor Halek vzponaina, a ty jeho my glenky putuji k ni a zneklidriuji ji.

"Nage duge srostly a ja se ted' nedovedu oprostit ad jeho vlivu, ani kdy jsem daleko; chci a nemohu!"

Matka Marina jednou dceri napsala, ze je doktor Halek v manZelstvi ne gt'asten; dozvedela se to od jeho kolegu. Nora byla rozmarna,; krasa a bohatstvi byly jedinYmi jejimi prednostmi. Zila v pfesveddeni, ze svYmi penezi obdarila mute a divala se na neho 'pro jeho setsky privod east° s vrchu. Snad k neladu prispelo take to, tie doktor }Welt vzpominal na Matti a Ze citil, oC hlub gi a opravdovej gi byla laska prve net druhe.

Trpela Mara i doktor Halek, tu gili svoji tryzen, ale Zadnemu nenapadlo, aby se znovu sblitili.

X. Mata byla uz asistentkou v nemocnici a mela rok po doktoratu, kdy se zvedl valeenY poplach.

Sotva petileta Mary-Jana sedela na pohovce a divala se giroce rozgitenYma °alma na otce, kterY 'Ceti noviny a pottasal znepokojene hlayou.

"Prof bude valka?" zeptala se otce nemecky, pak se obratila na matku a ptala se Cesky. Dite ovladalo oba jazyky dokonale, matka, kdy byl otec nepritomen, s nim jinak nemluvila a Feri, kterY se take naueil Cesky, bavil se tak se sestriekou, aby udelal matce radost. Studoval vyborne, byl od primy prvYm Zakem ve tride.

"Musig, dojde-li k valce, take rukovat?" zeptala se znepokojene Mara mute. "Je ti jiz skoro padesat let, to to snad nechaji doma."

"I kdybych nemusel, gel bych, jest to mou povinnosti. 'Akar musi pomahat tem, kteri krvaceji za vlast."

Mara povzdychla.

"Odejdeg-li, pojedu s detmi do tech, nevydr&la bych zde."

"To sotva prijde, Feri .chodi do.gymnasia, ne. nth Pferu giti studie."

"Budu. jej telt .soukrOrne,- byl a bych. nad 'Me oily; abYch tu'ziastala be tebe. P.ochop to, ty jsi muti a Nemec; pro tebe neni ve valeenem besneni tolik hruzy; ja jsem Zena, mam z prolite krve UZasnou hrtzu. Nemohu si predstaviti tial matek a Zen, ktere prijdou o sve drahe, nemohu si predstavit, co bude s mYm narodem?"

"Neboj se o mne, ani o sviij narod. Dnes nejsou uz ty easy, aby nekdo mohl druheho zotroeit."

"Prod nejsou vAichni Tide tak rozumni jako

Ve sttedu, dne 8. listopadu 1939. ty, illo by ss lehCeji jecinotlivcilm i nitrodam."

"A tak rozumni jako ty, ma draha. Za calk leta naSeho manZelstvi necitil jsem, 2e mam vedle sebe ptisluSnici jineho naroda. Nebyla jsi, myslim, mezi nami nikdy cizinkou" "Byla a nebyla, citila jsem se vtdycky u tebe doma, ale ve spoleenosti jsem Casto tuSila jen shovivavost k faktu, ze nejsem Nemkyni a myslim, Ze i ty jsi musel pozorovat, ze pouze tim, ze jsem vzdelanou Zenou a dobrou matkou Feriho, ornlouvali, ze jsi si me vial. Ztr'acela jsem tu svYm privodem na tend."

Profesor se zamyslil. Mara tohle nikdy nerekla, ale on to sly gel east() a Udiv, se kterym jeho znami phiali zpravu, Ze se olenil s 6eSkou, potvrzoval spravnost jejiho nazoru.

"Proto jsi se tedy vyhYbala spoleenosti."

"Ne jen proto, ale netotaila jsem poi ni. Bylo mi tu dobre u vas, nechtela jsem se rozptylovat a nekde narazit, aby to i tebe nebolelo."

"Jsi dobrY elovek, tapel bych skuteene, kdybys mela bYt predmetem nejakYch neptijemnosti. Prozatim prosim, zustari tady, kdyby se ti tu te2Ito 2ilo, domluvime se je gte a mohla bys jet do tech. Feriho bych dal na tu dobu do itstavu. K soukromemu uCeni nemarn duvery."

Ve tvari gestnactileteho chlapce se obj evil neklidnY vYraz.

"Ne, neodjiticlej! Nebude to dlouho trvat. Odcizila by ses nam, je tam jine ovzdu gi. Jsi nage a musi nage zastat."

"A cot, kdy nebudu moci?" napadlo Male.

"Zustanu tedy, dokud to bude moZno." "Jak to mysli g , piece bys nas nechtela opustiti?"

"Pan Bull uchovej, Feri; ale nechtela bych se yam odcizit a to by se stalo, kdybych vedela, Ze jsou vase zajmy v rozporu s na gimi. Nesnesla bych dobre UtokU na svilj narod a vy byste snad nemohli smy glet jako ja. Doufam, tie dojde-li k valce, nebude dlouho trvat. Protiila bych tu kritickou dobu u tatinka, v zapadlem mesteeku, kde se nebude vybijeti narodni neptatelstvi.

Valka je zbyteena, 2ije se nam dobre, prof ji vyvolavaji, pros chteji vice net maji?"

Uddlosti se vyvijely velmi rychle, a drive net uplynul mesic, byl dr. Schroll povolan jako vedouci lekar polni nemocnice na francouzskou frontu.

Mata skladala jeho veci a jeji oei ani neusychaly. Mela strach ze samoty a z nebezpedi, do ktereho jeji mu2 krati.

Snad to byla take predtucha zla, ktera ji svirala srdce. Jeji mu2 a Feri byli ti jedini, ku kterYm tady opravdu prilnula. Mu2 byl ste2nem, na nem2 se zachytilo jeji tonouci Zit a ted' ji opou gtel v dobe, kdy se v gech stran se tlaeila hrilza krvavYch uddlosti. — Pozbyla Upine klidu a rovnovahy, delala vgechno jako v opojeni, ba stavala se nabognou.

Do jeho vojenskeho pla gte zagila malfekou makterou dostala k birmovani, talisman, kterY nesriala s krku od s yYch diveich let.

V posledni chvili ji napadlo, 'tie by bylo lepgi, kdyby gla s nim do polni nemocnice a slouZila trpici-m, Ze by jej mela na oeich a nemusela se tak o neho bat. Nebezpeei, ktere by sdilela, by snad ta knetililo, treba bylo bezprostredni.

Predstava lidskYch utrpeni je snad hor gi, net utrpeni samo a moZnost pomahati jest trochu Utechou, uvaZovala a hledela do tvare sveho muZe, s vYrazem strachu, co tomu rekne.

"Ma, draha Mary, zustari u deti, u getti mi strach, ze jsou v cizich rukou. Nech mi ttechu, Ze m3-7m drahoug kilm nehrozi nebezpeei. Povinnosti matky jsou nejpr ynej gi ze vgech lidskYch zavazkil."

Poclrobila se s tetkon srdcem. Kdyt odchazel a ona jej doprovazela na nadratl, nezdrtela se rortrpeemich slov.

"Prod vedeme 'valku, lid byl spokojen, my jsme et'astni. Prod tohle utrpeni jednotlivet i naradt ? K demu je to dobre? Moc neni eteestim a g tkti Jest tim nejzdravejSiM vypinenim vota."

Visela na krku mutove a plakala, mezi tim, co druhe zany klidne tiskly odchazejicim rude a zdobily je kvetinami. Vypadala mezi nimi malicherna a doktor Schroll nemohl se zbaviti neprijemneho dojmu tohoto "Bud' zmu2ila, vSichni 1-1a tebe hledi, pusobi to trapne, neroz6iluj se!"

(Pokraeovani)

Ve stredu, dne 8. listopadu 1939..

LONDINSKEM bludigti a jinYch, YelkYch anglickYch mestech nelze vskutku tici, , te kdo je videl pied mesicem, dnes by je nepoznal. Zmenilo se ov gem ledacos, to ano.

Vnej gi vzhled jiny, novy, podiy ny, mesta a cezeme navlekla na sebe nevidane ozdoby, ale v podstate jde tivot dal a kdo se vyznal v IandynstYch ulicich liked valkou, nezabloudi ani dries. Co se vlastne zrnenilo? Ach, lido nosi pies ramena malieke krabice a v tech krabicich plynove masky, razovitY londYnskY "boby" nosi torbu a ocelovou ptilbu, skoro pte,d katclou budovou jsou nahromadeny pytle s piskem, v gude jsou napisy, oznamujici obyvatelstvu, jak se ma chra.nit proti leteckYm ttolam a kde je nejblit gi vetejnY kryt, z velikYch svetel na kiatoyatkach zbyly jenom malieke ktilky, ale jinak? LondYnske divky jsou stejne . g vitotive, Anglicans jsou stejne zdvotili jako .jindy, obchody jsou zasobeny jako pied valkou a po menu prestexce hraji i kina a divadla. 2ije tedy Anglie stejnYm tempera jako Nezmenilo se opravdu nic od chvile, kdy do Polska vpadla nacisticka vojska a kdy svet poznal, ie dobYvaene, touha Tteti tise je ne:zkrotne, a zkazonosna pro celou na gi planetu?

Nedejte se klama,t povrchnim pohledem — .Angiie se zmenila ye skuteenosti velmi dirkladVnej gkem i vnittne, cot spolu souvisi. Vnej' gi znieny jsou jenom odrazem vnittnich promen a na vnittni tap ztejme uclalosti, yelkou yyvolane a vadku doprovazejici.

Pted.ev gim je videti, ze se,Anglie ptipravuje na, valku velmi solidne, mame-li poutit tohoto yYrazu. Tam, kde byl dtive yojak vsacnosti, hemti se to dneska uniformami ygeho druhu.

Ulicemi projitcleji kolony nakladnich ant, nad Londynem bdi ye dne v noci mleeliva, strat balonovYch ptehrad a na v gech nadratich je 'Y pohybu lidskY i irecnY material. Neptitel snad •Napied je tiebo, ✓eskoslovensko osvobodit — pak pfijde otazka vnit•niho uspoiadani.

NOZI krajane v Americe i jinde ye svete 4 uvatuji o torn, jake bude a jake rnelo by bYt budouci eskoslovensko. Nekteti z nich by 'nejradoji hned na, mists sepsali zavaznY protokol o tom, to to musi bYt eskoslc, vensko taKaye nebo make. Ptipomina, to doby svetove 'valky, kdy take u nas kolovalo mnoho projekta, z nicht nektere bylyhie fantasticke. Je jests v parneti manifest ruskeho velkoknitete 'Nikolaja Nikolaje yiee, jsou v pameti Okay o romanovskern vevocIstvi Ci kralo ystvi a jine vrhy. Dne 28. tijna a ye dnech bezprosttedne nasledujicich nebylo .0 vgem torn ut ani teal a ciemokratickd Oeskoslovenska republika byla vyhlagena bez velikYch . debat a beze vgech sport. Charakter na geho obnoveneho statu vyplynul zcela ptirozene z yYsledkil sveto ye valky. Je jasno, ze by na g stet nebyl bYval obnoyen, kdyby v r. 1918 bylo yyhralo Nemecko s Rakouskem, a tegeni by bylo bYvalojine, kdyby Spojenci byli pted timto rokem pit all mirove nabidky Asttednich mocnosti.

Kdo se da poueit dejinami, vyvodi z toho, take pti nc y em budovani Ceskoslovenska bude rancho zaviset na torn, jake nova hranice budou vytvoteny a jake vnittni Eisen' ptijme ta ktera zeme. Neal vyloueeno, ze i ty staty, ktere nebyly znide,ny a nebudou znieeny ani za valky, budou mit zcela jinY ream net jakY melt', net se dne gni yalka zaCala. Kdovi na pt. jakY retim bude v Nemecku nebo v Italii, ale take na pt. ye Francii nebo Anglia. A kdo se odvatuje dnes odhalovat, jake buds vnittni ziizeni obnoveneho Polska?.

Mnoho lidi, a ovgem take nekteti na gi krajane ptistupuji k te geni teto otasky, jet bude ve skateenosti te'gena teprve za nekolik mesica nebo i let, s potada y kem, aby Yee byla •egena. podia jejich svetaveho a politickeho ndzoru.

Jedni sazeji na evropskY zapad, druzi na Rusko, tteti na dosti neureitou evropskou fed-eraci a Ctvrti a dalg i maji zase nejake pile a namnoze ptekva,pujiei te geni. Nemilterne dnes, tak daleko od eskoslovenska, posuzovat, jak se na Into Yee divaji ti, kterYch se ta.dot:(jke nejvi-

VtlITNIK

Anglie ma i ye tme dobre nervy.

K. Synek. ani netug i, do jake miry si Anglie uvedomila, teto valce, do ktere Hitler svet uvrhl, rozhodnou zasoby lidskeho rozumu a lidskYch nerve spolu s technickYm materialem. "Jednon tit musel ptestat ten nesnesitelnY sta y, v nemt Hitler svet po leta udrtoval" — tekl mi prostY Anglican. "Nelze 'Et v neustalem napeti, v nejistote a v ovzdu gi stalych, loupetivYch vYbojt." A jiny doplftoval: "Poznali jsme cenu HitlerovYch slibt a dries ut vime zcela bezpeane: za vgemi velkYmi hesly nacismu vezi imperialisticka touha po zotroeeni malYch — poeetne malych — narod y a po ovladnuti rozhodujicich tivotnich prament. S tim je tteba skoncovat."

Nedivte se tedy, ptipravuje-li se Anglie na valku v katclem ohledu. Pro.ve proto, ze ut vi, s kYm ma co cleat a to jit poznala, do jake miry jsou v sazce jeji vlastni zajmy, neuvidite dnes na londynskYch ulicich terrier stadne Nekoneene prtvody autobust a vlakt odvezly je na venkov hned na zaeatkil velky (Y naprostem klidu, nenapadne, tiCe, zato vgak rychle a bespeane). Proto nosi plynovou masku katdY obyvatel teto serne a proto se meni anglicka, mesta stale vice v lidska sidla, ptipravena, fgestra,nne proti leteckYm fatokilm. Skoro v katde ulici je vetejnY kryt, v katclem dome ohrada z pytitz, napinenYch piskem, kat& okno ptipraveno k zatemneni, doprava ptizpasobena valeenYm pottebam (ale funguje bajeene), vgude vojsko a pomocne sbory, vgude zaplava vYborneho vojenskeho materialu. Anglie ut.

Nig jedi0 ukol. ce, totit oechoslovaci ve viasti. Sestlite si vgak ptedstavime hodne nazorne, jaka je dnes podle vgech spray, ktere uvadi hodnovernY sfetoyY tisk, jejich situace , jestlite uvatime, ze eeskoslovenskY narod byl po dvaceti letech svobody shaven vgeho toho, co elovek pottebuje stejne jako vzduch k clYclaani, pak si take mtteme ptedstavit„ ze uptimne tong jen po jednom, totit po svabodnem eskoslovensku, at' by jeho vnittni ztizeni bylo jakekoli. Ten, kdo dnes daleko vlasti prohla guje, eskoslovensko musi bYt vYhradne takove Ci make, aby on sam byl uspokojen, poeine. si pti nejmenClm namene. Podoba se eloveku, kterY Mica, vezni za I kdyby to pougteli, nechod' yen, dokud ti nedaji dvoutadovY kabat. Ale vezeri za mtitemi netouti po nieem jinem net po svobode, a vybChl by z venni ttebas nahY. SytY hladovemu neveti, a kdo sedi na svobode, nit& mit vteMake tutby. Kdo sedi za mtlCemi, ma tutlau pouze jedinou — dostati se yen.

V souvislosti s tim stoupenci rtznYch smelt si pteji, aby vallau vyhrala ta Ci ona strana.

Nektoti, jirat se nelibi, eskoslovensko by mohlo bYt osvobozeno Anglii a Francii, prohlaguji, ze takovou svobodu nechteji. A zase to jsou lids, kteti sedi daleko ,cd vlasti ye svete a o jejicht svobodu pti torn nejde. Ptiporainaji Chamberlaina a Daladiera z doby Ninichova a tikaji vezni za mtitemi: TakovYrni lidmi se ptece neclac osvobodit. Kdyby nekdo otviral branu vezeni, mel by ta,kovY vezen tici: Ne, tento Cloy & nine jednou ublitil, zfistanu rade.ji za ratitemi, net bych se dal osvobodit aim. Ale y enta kteremu by takto radii svobodny eloy ek s chedniku, dostal by asi od vezne tut° odpoved': Tak si sem sedni misto nine ty a zkus to.

Jini zase i ikaji, to neni piece mane, aby byla osvobozena oeskoslovenska republika se vgim vgudy, se fgemi pfednostmi i chybami.

Ale ten, kdo toto tvrdi , mel by si uvedomit, ze katdY eechoslo yak, dlici dnes ye vlasti, pti.jal by sbotne se slzami v oeich tuto nazi

Strana 17. prohlasila, to diem teto valky je mimo jine znideni hitlerovskeho retimu a zakousla se do boje, i kdyby mel trvat dlouho. Vyeerpat se flea a nervy ma v potadku. Nejnapadneftim znakem valky neni horeenY spech a ruch, nYbrt ticha tma.

Nes, lechy a Sloyaky, zajima ov gem vnittni promena, kterou Anglie protila v pomeru k nem. Je nee° noveho? Zmenilo se opraydu ono poyestne, anglicke vetejne mineni? Zmenil se vskutku often mocenskY einitel, kterY znamena tady velmi mnoho a bude znamenati tim vice, elm vice se lidova, demokraticka Anglie dostane ke slovu? Mateme Vas ujistit, to promena je stejma a pro nas povzbudiva. Pied tYdny melo jegte anglicke yetejne mineni nam pouze gpatne svedomi a soucit, dnes je to ut vie. Nezapomenu nikdy, jak mi tekl anglickY delnik "I am sorry" ,kdyt poznal, jsem uprchlik, ktery jests videl vpad nacista do Prahy. Dues ut nejsme politovanihodni lid& odnekud z kontinentu, dues ut vi o nas katdY, prtmernY Anglican a dnes si take uvedomuje, jakou cenu jsme pro civilisovanY svet men a mean& "My good boy", zvolal star gi mut, intenYr, s nimt jsem nedayno rozmlouval. "Nebv.d'te smutni, vratite se domt, vase seine budou zas svobodny, to path k smyslu teto valky. Vime, jakou obet,' jste svetu loni ptinesli a vime take, ze jste odhodlani bojovat a pkinaget o"Vydrtte". heti. Mohu vam jenom Poklepal mi ph tom na rameno, pozdvihl sklenku a vrozena anglicka zdaelivost ytei katclemu cizinci zmizela, jako se rozplyve, ranni mlha nad eeskYmi rybniky a slovenskYmi tekarni. Tvati v tvat stall lids. kteti si rozurneli proto, ponevadi, oba chteji videt novou a svobodnou Evropu.

A to jest pro nas ta nejdaletitei gi --zmena, kterou Anglie prozatim za valky zatila. valou 6eskoslovenskou republiku i s chybami jests daleko yetgimi. To plati nejen o sttednim stavu, ale stejne o esl. prcletariatu, trpicim a hynoucim dues na nucenYch pracich v Nemecku. Je to skratka takove, ze zdrcujici vetgina Csl. krajant ye svete — o narod y doma ani nemluvic — je ochotna ptijniout katdou a jakoukoli Ceskoslovenskou republiku, at' bilou Ci Cernou nebo ttebas strakatou, protote na konec bude takova, jakou i Cs1 narod ve vlasti bude chtit mit, arci v ramci obecne evropske situace; a protele tuto situaci nemilteme ptedvidat a protote, jak to nedavno tekl vyslanec Hurban o Sloverasku, jen narod ye viasti je a bude povolan rozhodovat o techto vecech, nema smyslu, aby Csl. krajane ye 'svete dnes uvatovali o tom, jake ma el neme, bYt budouci 6eskoslovensko. To plati o nas v gech a spoleenYm fikolem nas v gech je pracovat podia motnosti a sal k tomu,.aby vtbec jakeholi 6eskoslovensko znovu povstalo. To je na ge jedina starost a to je na g jedinY, ale svrchovane daletitY ukol. Pracujme, jednejme a neoddavejme se pti torn ani fantasiim ani ideologlim. Vtdyt' je to samostejmYm, ie budouci svobodne 6eskoslovensko dovede Cerpat poudeni z ptednosti i chyb minulosti a v duchy sve demokratictradice bade eestne soutetit s ostatnimi narody.

Washington. — President Roosevelt, kterY byl kritisovan ruskYm premierem, to zasahl do vyjednavani Ruska s Finskem, dal dnes znovu otisknouti Medial rekord, v nemt Rusko pted g esti mesici projevilo hlubokou sympatii s jeho tsilim ptedejiti utok na Finsko, Polsko a jine evropske narody. V jednom ze svYch apelt president tadal Hitlera, aby dal zaruku nejmene na dobu deseti let, to nepodnikne utok v Evrope a jmenoval pH tom tadu narodu, mezi nimi Polsko, Estonsko, Lotygsko, Litvu a Finsko Den po zaslani apelu Hitlerovi president sovetskeho svazu Kalinin kabeloval mu "Y`Yraz hluboke sympatie s va gim uglechtilYm apelem, kterY jste adresoval Nemecku a Italii. IVIttete laYti ujigten, ze vage iniciativa naleza nej ytelej gi odpovCd' v Brdeich lidu sov6tske

Strana

ODDiI4 DOPISOVATELEt Slavnost fadu Pokrok Houstonu ye prospech S. A. C. T. Byla to krasna, slavnost, bohutel te kalena vzpominkou na na g trpici narod ye stare vlasti, jemu2 je 6ineno fg emotne pfikoti od zpupnYch vetkelcil. Byl to fispech moralni i hmotnY a fad Pokrok Houstonu zaslouti si pochvalneho uznani za tuto akci. Dosud hlagenY eisty vytetek, veetnY obnosu sberacich listin L. Rulika a J. BilYho dini $300.85. Vzdor tomu, ze byly pafadany zahavy i jinde a te zde eelime znaene nezamestnanosti, byla nav gteva velmi detna.

Dopoledne se konala statni konference taxaskych racionalista a tak jsme meli pote geni uvitati mnohe zname ze Sestry tadove kuchafinky postaraly se o telesne blaho nav gtevnikia velkYm vYberem chutnych krmi a ten jaterniekovY °bed bylo zvla gtni pochutnanieko.

Pofad slavnosti byl zahajen fivodni feel br. kadoveho pfedsedy, Frank Olexy ml., jent vitale navgtevniky, projevil sve pote geni nad tak hojnou navAtevou, jet dokazovala, to nagi dobfi eati lade to v America nezapominaji svych bratki a sester ye stare oteine, te jim jejich trpkY osud jde k srdci. Zminil se o fidelu teto slavnosti a po te pfedstavil nav gtevnikttm bratra ptedsedu houstonske odboeky S.A.C.T. Fr. Andince. TY2 rovnet podekoval shromaldenym navgt6vniktn za velkou navgtevu a pak vzpomenul tohoto vYznamneho dile pro nas oechoslovany, kteki soucitime se svYm narodem, jemut nemilosrdnY osud polozil nyni v jeho narodni byti trni a hloti. Bratr Frank Aneinec v dalgi sve fedi vzpomenul onech ptede glYch pohnutYch dob, kdy za kra,tko po prohla geni valky bratrskemu narodu srbskemu na g narod podal pracovati na svem osvobozeni a volal na sve rodne ditky zde za ocednem o podporu v jeho boji o osvobozeni z podruti Rakousko-Uherska.

Aednik poukazal na ten spontanni projev porozumeni pro snahy stare oteiny na gimi krajany v America a podotkl, te to byl daskY Houston, nagi sdruteni kraja.ne v faclu Pokrok Houstonu, ktefi dali vznet ku zaloteni prvni odboeky Narodniho Sdruteni v Texasu. Po te vylidil rozsah cele te velke akce jit se ujali elenove radu po celou dobu trvani valky a i po prohlageni deskoslovenske neodvislosti a podotkl, to byl opetne desky Houston, dlenove fadu Pokrok Houstonu, kteti byli prvYmi v podani pomocne ruky nagim rodakum za motem, kdyt se boufliva mrakava sna gela nad nagi starou vlasti. Na konec vytkl cile a snahy Sdruteni AmerickYch aechosloyaku v Texasu, jet je jednotnym telesem vgech dechoslovant v Texasu, vgechny frakce a spolky, bez rozdilu nazoria pfesveddeni a stavu. Ceskoslovensky Texas jde pod jednim praporem na pomoc ujafmene vlasti. Casty potlesk psi jednotlivYch stati 'fedi byl projevem souhlasu s vYvody feenika, nag lid si uvedomil, ze jen v celistvosti lze zde vesti vgechnu pomocnou akci, bez od gtepovani se na ramie tabory.

Po ukoneeni keel keenik oznamil brzke zahajeni divadelni hry "Vesnice zpiva".

Paneeku, to byla podivand! Na ge jevigte v hofej gi dvorane budovy jit samo na sebe upozornuje svou Upravou a vkusnym zafizenim. Po tfetim zazvoneni rozhrnula se elegantni tetka rude, opona jevi gte a na scene velka, skupina vesnidaml obeho pohlavi v pestrYch krojich zpivala za doprovodu obtinkovY zpe y "Vesnice zpiva, vesnice hlaholi". Zpe y mel peknou melodii a byl velmi 'Acne pfednesen. Dekorace jevigte odpovidala pfesne duchu hry a alu gi podotknouti, to herd, jeden jako drubs? sehrili sve filohy znamenite. SoIa l dueta i sbarovii nacviceny bratrem dirigentem, profesorem Frank Hlavaty're. znely vesmes velad dobfe. Zde slu gi vzdati srdeene diky za nevgedni ochotu na g sestice Noemi KostomlatskYch, jet pa calmu dobu zkougek i pfi hie samotne doprovazela vgechna zpevni eisla na plane. Mame v ni ochotnou a obetavou pianistku. Jmena hrajicich jsou znarna, ji2 dive z programu, lee krome nick je sprasno zminiti se je gte o pomocnYch silach neinkujicich v krojich pti sborovYch zpevech. Byli to nasledujici: Pani Rudy

V25TN IK Zatopkova., Tim Kostomlatsky, V. (?) Dakilek, dye sestfieky Brovcovy, sestra Estelle Drabova, pi, Rosie Dixonova a Leo Ka gpar. Vgem jicim vg echna 'east a uznani za jejich vYkony.

Po ukon'eeni hry uvedli na gi fifednici na jeviSte prave pfijedg iho pfedsedu Sdruteni AmerickYch 6echoslovakfi v Texas, bratra Vladimira Maudra, kterY byl pH svem objeveni se na jevigti hluene uvitan. Pravil, te se prase vratil ze slavnosti poi-Ida/1e v East Bernard a v fivodu sve fedi poukazal na ten rozdil dne gniho dne a dna pfede glych let, kdy ye stare vlasti slavivali okazale tato vyrodi sve samostatnosti. Reenik pak podal celou fadu s yYch zkugenosti, jet zatil v Oeskoslovensku, respektivne .v Cechach za sve nedavne delgi navgtevy tam, kdy germanske. soldateska dava na gemu narodu tam pocititi svou nadvladu. Lidil ruzne, intermezza jicht tam byl svedkem a podotkl, ze nepote gitelnejSim zjevem v cele te bolestne situaci pro nage sourodaky v okle gtenem a pak ye vnuceny protektorat pojatem je to houtevnatost a odolnost, jit nag narod projevuje v hajeni sve narodnosti za nynej gich okolnosti. Narod je scelen, spojen v utrpeni a chova pevnou viru a nadeji, te po pketrpenYch dnech strasti vyjde mu opet jittenka svobody, to bude opet volnYm a samostatnYm. Vzhledem k te sjednocenosti, pospolitosti v hajeni syYch zajnit a v odrateni vedenYch nafi vetfelYm hitlerovskYm lupieskYrn cechem, feenik projevuje pfani, abychom i my zde v Texasu nasledovali jich pfikladu s pfipomenutim, te ye spojeni je sila, to vital seelenemu nepfiteli je nejprospe gnejgim jiti take scalene, pod jednou vlajkou, pod nit jsou skupeny vgechny siotky nageho naroda zde v Texasu a to pod praporem Sdruteni Americkych Cechoslovakft v Texasu, jet representuje tamer stoprocentne cely Texas. ftednik byl po celou dobu sve keel pozorne naslouchan a souhlas s jeho vYvody prokazovali mu posluchadi eastYm potleskem.

Potom nastalo rozdileni rilznYch pfedmetil darovanYch pfieinenim na gich obetavYch fadovych sester. Mnoho sester pfispelo ruznyini dary pro kuchyni. I jim plati srdednY dik za jich obetavost jmenem nagi houstonske odboeky.

Odboeka Houston S.A.C.T. dekuje srdeene touto cestou icadu Pokrok Houstonu a jeho Clenstvu, dramatickemu kroutku Hlahol za zpestfeni cele slavnosti krasne sehranou hrou, Udinkujicim faclovym zabavnim funkcionaftm, sestte Noemi Kostomaltskych za doprovazeni zpev0 na plane, br. prof. Frank HlavatYmu za fizeni zpevni east hry, v gem navgtevnikilm a clarcum pfispevgimi na sberaci listiny, ktere vedli v evidenci brats! Louis Rulik a Jan Bilt Za odbodku Houston S.A.C.T. S. P. Studnient • Sberaci listina Louis Rulika.

Po pet dolarech dali: Dr. Chas. J. Hollub, FrNemec, Chas. J. Hru gka. Po dvou dolarech J. Janieek. Po jednom dolaru dali: Joe Fussig, Frank Kratky, E. C. Drawe, James Maragek, Jan Ondrtgek, J. J. Elzner, Ant. Svestka, Stanley Elzner, p. a pi. Vaclav Svaeina, Steve Trnea,k, Stepan Valeik, Fred Omelka, Jan NemY, Chas. Myslivec, Louis Rulik, Jr., John Kroulik, Frank Hanka, David Poehis, M. F. Cecalek, pi.

Chas. J. Hollub, Joe Peklo, p. a pi. Ignac Boton, p. a pi. Chas. PratskY, Fred Buri, p. a pi. Adolf Cernuch, Albert Pagel, pi. Rosalie Kampen, Fr. Aneinec, Stepan Hru gka. Po padesati centech: Louis Rulik, Alex Bueek, E. W. Florian, A. W. Dixon, Vilem Adameik, Ernest Hanka, V. A. Maudr, Frank Maresh, pi. Stepan Hru gka, Josef oada, Chas. Kotrla, Henry Syptak, p. a pi. Stanley Novotny, Cyril Knebl, Josef 8Vasta, Frank Date!, Frank Olexa st., C. P. Florian, R. E. Gum, Lorenz Krystynik. Po dvaceti pet centech: Tim Kostomlatskt Frank Hanka nil., Frank Kotrla, John Star!,-ala, Vojta Sebek, Frank Dvofak, Tom Hogek., Frank Pilat, Ernest Slanina, Chas.

Krpec, T. W. Matejka, S. P. Studnient Sheraci listina John Bilyho.

Po pet' dolarech dali: Pi. Chas. M. Drab. Jo jednom dolaru dali: V. Bednaf, pi. 8krabanek st., Joe Skrabanek, pi. Nemec st., pi. Dvol-ak st., Joe 2aludek, pi. Annie Walla, Emil Walla, Torn Dvoiak st., Joe Ka gper, Dr. B. Omelka, John BiAnton BilY, Joe 8ipula, E. F. Filip, Nejmenovant Po padesati centech: Frank Tesaf, Anna

Ve stfedu, dne 8. listopadu 1939.

Hamusek, Stepan Hru gka st., Fred Burl ml. Po dvaceti pM.i centech: L. Toman, Nejmenovant Jakub Koneeny, F. J. Svec, Nejmenovany, Joe Martinka, p. Baithe, p. Datel a pi. Hamusek.

• Pfatelsky vedirek pro Franti gky faclu Pokrok Houstonu a to obeli() pohlavi uspotadal minulou sobotu veeer zabavni vybor fadu Pokrok Houstonu. Vgichni tito jmenovci byli velmi pfekvapeni touto uchystanou domaci slavnosti na jich podest uspokadanou. Nejdfive pfatelskY rozhovor a gratulace a pak slavnostni ho stina pro vgechny oslavence v klubovni sini, kde sestfieky tadove nakladly na stul ramie chutne krme, k nimt pak uvadely oslavence. PH zapoeeti br. Andinec udinil pfipadny proslov, vzpomenuv to tyto slavnosti jsou vlastne projevem nagi spolkove drutnosti. Vyslovil politovani, to jedna z nagich pfednich obetavYch sester, sestra Frances Olexa ml. nemfite byti tato domaci slavnosti pkitomnou, jsouc v lekafskein ogetfovani po operaci. Vyzval pak phtomne, aby ji byla vykizena zdravice fadu bratry a sestrami, ktere ji nav gtivi. A pak to zaelo, gmaenosti mizely se stole jako snih na jarnim slunci, ale sestfieky mely v gak pro ten pfipad poadne porce reservy. Jak dobra srdce maji nagi Frantigkove a Frantigky bylo vidno z toho, te no, tomto hodovani donutili vziti Udast ne-Frantigkftm. Pisatel prona gi, tfeba trochu opozdene srdedne blahopfani v gem fadovym Franti gkftm a Frantigkam. PH hudbe se pak po hostile kiepello na poCest oslavovanYch hezky S. P. Studnient dlouho do noel.

Fort Worth, Texas.

Va'g enST bratie MouCko, te2 v gichni bratti a sestry!

Nechtela jsem psat tento tYden do Vestniku, ale dovedela jsem se, le v Palace divadle budou ukazovat dej z Ceskoslovenske republiky, postup jak Nemci ji zabirali. Nemohu ureite kid, co vge tam bude, ale v sobotu veder divadle to oznamovali a tadali ty, kdo to slyaby to sclelili oechoslovakiim. Toto divadlo bude ye Ctvrtek a v patek, devateho a desateho, tento tyden. Buda to dva dny, odpoledne at do 12 hodin v noel.

Dale ti, ktefi zaplatili vstupne do Narodniho Sdruteni po schazi druhe, jejich jmena se budou Cisti pH pti gti schazi, ktera se bude konat 26. listopadu v Sokolovne. Jake o tom napigi pozdeji ,a jmena co pfistoupili jako novi elenove, uvekejnim Take vgem milovnikum dobre hudby davam vedet, ze v nedeli, 12. je v Sokolovne taneeni zabava pH hudbe bratra Joe Milana. Posledni zabava byla eetne navttivena, a potadajici vYbor doufa, 'le i tato zabava bude tat tak navttivena. Preje si toho zabavni vYbor.

Zdar vlasti a Sdruteni narodnimu, Mary Paul.

Anglicke listy pkinesly o pfedna gce Lorda Marley, mistopfedsedy snemovny nasledujici: Lord Marley, syYm politickym pfesveddenim socialista, prohiasil, ze spojenci jsou pevne pkesveddeni, ze valku vyhraji. Jak pti tom kolisa valeene etesti na boji gtich nyni nema velkeho vyznamu. ponevadt skutedna fronta je v dilnach a na molt, a na obou mistech maji spojenci proti Nemecku nepochybnou pfevahu. Spojenci nechteji ani jednoho americkeho vojaka na evropske fronte, protote velke massy vojakii v dneg ni valce znamenaji obrovske ztra,ty. Ceho potfebuji ad Ameriky jsou potraviny a zboti. Krome toho odekavaji spojenci, to Amerika jim pomfite pH uzavirani miru a tvokeni noveho mezinarodniho fadu po Wee: Musi poloth na vahu ve gkerou svou moc k tomu, aby i v mezinarodnim svete zavladla. my glenka G. Washingtona, — idea federace.

Praha. — Cesky general Netik, bYvaly vrchni velitel delostfelby byl zateen nacisty. General Netik byl zvolen po okupaci eeskoslovenska nacisty likvidatorem ministerstva Narodni Obrany a Cs!. armady a v tato hodnosti ukazal se hrdinou a vlastencem. Umotnil mnoha Cs!. d0stojniktim AV& pies hranice do Polska a dovolil vojenskych skladi gt' zmizeni cenneho materialu dfive, net jej mohli zabaviti vetfelci.

Ve stkedu, dne 8. listopadu 1939.

Illesto budoucnosti: Henry Dreyfuss, architekt. ur2STO budoucnosti se bude moci do syta IVI nadYchat eisteho vzduchu, a proto spoleenost, ktera v nem bude Mt, bude bohatti a St'astnejii net dneini. Jeho stkedem bude iisttedni mesto, nazvane "mozkovYm centrem", ktere bude kolem dokola obklopeno ptilehlymi tovarnimi mesteeky.

Lide, pracujicf v mestech, budou it v blizkosti svYch pracovnich mist. V jejich bydliiti bude ikola a kino. Obyvatel takoveho pkilehleho mesteeka (satellite town) se rano probudi v domku, obklopenem obeerstvujici zeleni. Mate jiti do prace, a take jeho deti ptijdou do Akoly naprosto bezpeene, protote nikde nebudou muset pkejit ulici, jit projitcleji vozy. Jeho tena bude moci cestou za nakupem projiti samYmi sadovymi stezkami, bude-li si Oat. Trtiite bude v sadech. Obchody se budou prostirat podel past' zelenych travnikil. a stromotadi. Delnikova Lena mute ()statue jeti take ye svem autu, ani by riskovala, to zavini nee' &az, protote silnici, po ktere pojede, nebude nikdo ptechazet.

Budou-li si mantele ptati shlednout nejnovejii film, pojedou asi 40 mil k budove, ktera bude kulturnim stkediskem mesta budocnosti.

VybornYmi silnicemi se dostanou pkimo k divadlu, anit se cestou zdrti shlukem vozidel na nektere dopravni ktitovatce, protote mesto je planovano tak, to doprava nenitte nikde uvaznout. Pod divadlem je parkoviite aut. Tam zastavi a shlednou ptedstaveni v pohodlnych kteslech v sale, ochlazenem vzduchem.

Vrati se osveteni do domova, ktery bude mit obYvaci pokoj, lotnici, jidelnu a kuchyri, obracenou k slunci. Viechny mistnosti budou krasne vymalovany. Nebude to jeden z mnoha jednotvarnYch domku, podobajicich se jako vejce vejci. Bude to vilka, vystaveno, podle individualniho vkusu obyvatelt, docela odliina, od ostatnich v ulici. V sadu pied domem bude basen a detske Mite. ✓ residenenich mesteekach se budou konati trhy, na net budou farmati, tijici v pkilehlern zelenem pasu poli a zahrad, ptinakti sve vsrrobky. Lide nebudou jisti kostky kondensovane potravy, ale Cerstvou zeleninu, pkichazejici pkimo ze zahrad. Nebudou mit ye vazach umelYch kvetti, protote zahrady je zasobi eerstvYmi. Buciou mit dobrY vkus, nebot' budou it v krA g -nemprostkdi,ejmposkytnevi:hudb, stromy i kulturni vymotenosti.

Delnik bude loyalni k zamestnavateli, nebot' si bude vedom, to tento umotriuje existenci jeho krasneho mesta. Dneini Clo y& tije tivotem dvojim: tivotem prace a tivotem rodinnYm. Mesto budoucnosti obohati jeho tivot o tketi stuperi: o hodiny, venovane hie, ktera osveti jeho mysi i telo. Clovek budoucnosti bude dostateene vzdelan, aby nevypnul rozhlasovy ptijimae, kdy bude vysilan symfonicky koncert, ale dovede tuto hudbu ocenit. Motna to bude take mit ve svern domku dilnu, v nit bude vytezavat ze dteva nebo robit jine temeslo, ktere ho bavi.

Ve volnem Case se budou ()Wane schazet ye zvlaitnim dome, zbudovanem jen pro spoleeenske styky. Nejeastejii druhy zotaveni dneiniho eloveka, takove druhy, proti kterYm se cla mnoho namitat, jsou vlastne jenom zgasoby Uteku. ✓ meste budoucnosti nepomysli nikdo na spech. Dnes spechame, abychom neco vykonali.

Ale tivot v meste zmirni spech, a lide budou It zdravYrn a ptijemnYm tempem, ktere zpasobi; to procento nervovYch a duievnich chorob znakne r.klesne. Lidstvo bude zclraveigi a: Wast -_ , nej a.

O elementarni vzcle14 1)4.-SNTSCb: cleti ' raji mesteeka, satelity.. P_o7c16ji pak taxi dokonCi Bye vzcielani na dobre miiversite, ktera budevyba.vena musey, skvelymi knihovnami a jinYm. vecleckYm zatizenim.

Budou navrhovany nova odevy spiie, net nove druhy oclivani Uvedomte . si, co naSe fel° pottebuje, a oblekneme je tak, aby mu bylo v odevu co nejlepe. 61ovek vlo2i sve taty do elek tricke sktine, ktere. jim pteda, temperaturu, kterou budou sehopny udriovati jak v horkS7ch,

V2I5 TN IS tak v chladnYch dnech. °deli bude mnohern levnejii a barevnejii.•Obyvatele mesta budoucnosti nebudou vyclani na milost a nemilost zmenam poCasi. Lid& kteti se radi prochazeji v deiti, protote je to zdrave, budou mit naprosto nepromokavY odev. 8aty samy budou planovany tak jako mesto — aby sloutily pohodli lidi, kteki to tiji. Prvnim potadavkem mddy budoucnosti bude jeji praktienost, pohodli a prospech lidskemu zdravi.

Zelene pasy a testy v sadech budou miti yellkou dilletitost, protote rostlinna zelen de,va dem zdravi a nedopouiti, aby se shlukovali ve velkYch davech. Nebude mnoho vysokYch domil, ani nezdravYch der, zbudovanYch lidskYma rukama, kde lide musi pracovat pki elektrickem svetle. V kancele,fich a dilnach bude denni svetlo a bude tam mit ptistup slunce. Zdi budov a steny mistnosti budou natkeny barvou, ktera bude osvetenim pro oei. Nebude dome bez oken, protote chceme, aby se delnici mohli podivat z okna a aby si jejich °di odpoeinuly na sveti zeleni sadovYch test. Okna viak budou jen proto, aby jimi proudilo svetlo. Otvirana nebudou.

Mesto budoucnosti nebude mit svetelnYch dopravnich signahl. Jeho kkitovatky, tvaru jeteloveho etytlistku, a zptisoby, kterYmi bude veden proud provozu, aby se nikde nezastavoval a neprotinal, jich nebudou vytadovat. Neustaly proud yogi nebude tkeba nikdy zastavit. ltidiC nebude ani davat znameni klaxonem ani brzdit. 2.6,dn* z chodct se neoctne v nebezpeei, to by mohl bYt ptejet. V satelitech budou ureite ulice vyhrazeny jenom pesim, kteti jimi budoir prochazet do prace a z prace. Proud vozidel z jednoho satelitu do druheho se nepovede kolem nakupnich stkedisek mesta, a tak bude vyloueen katdY naval a pkepineni ulic.

V meste bude pouze jedina vysoka budova.

Mesto bude vkusnYm seskupenim nizkYch domicil, a jedinYm davodem teto jedne vysoke sta yby, divadelniho domu, bude architektonickY akcent, zdtrazriujici mesto. V teto vysoke budoye bude take spravni Ustkedi, Utady a soudy.

Svetla promeni za noci mesto v pohadku Tisice a jedne noci. Jeho domy, fontany a sochy budou hotet svetly viech barev V centru mesta bude 'Mt jen nekolik malo di. Viichni ostatni, kteki nebudou ptimo Adastni v provozu mesta, budou ubytovani v hotelech a pensionech na okraji mesta. Okna jejich pokojil budou poskytovat vYhled do zelene sada.

Take na venkove budou weekendove domky, pro net bude dam Vida, nehodici se k obhospodatovani, na pi•iklad na btezich tek. Ptedmesti budou sloutiti vyhradne jako resideneni Ctvrti.

Mesto bude miti sve Usttedni nadrati pro vlakovou, autobusovou, lodni a leteckou dopravu, jak osobni tak nakladni.

Viechny silnice, vedouci mestem, budou osvetleny, aby se za noci zabranilo oslneni reflektory. Auta budou miti reflektory, ale neoslriujici. Stkechy vozil budou sklenene.

Dopravnich pkestupkti bude velmi malo Ani zloeinnost se nebude rozmahat. Lide budou it'astni, a proto nebudou mit drivod pachat zlo.

K udrtovani potadku v meste staei hloueek 100 policista, kteti budou spiie informovati, pomahat a raditi pii parkovani a pod., net zasahovati jako trestjici moc. Ani hasiestvo nebude ptilie poeetne, nebot' stavebni a jinY material bude ohnivzdornY. Ptipa,dnY polar bude lze snadno uhasiti stisknutim knofliku, ktery uvede v Cinnost aparat, chrlici kyselinu.

Nebude. Potrubni vedeni bude zakizeno z poitovniho iikadu do viech kancelaki a pkibytkii. Poitovni iikad sam bude ptimo nad nadratim.

Ve viech dOmech bude - za.vedeno-rozhlasoVe a promitaci zarizeni z Ustkedni sta,nice. Elektri• eke, energie -se povede ze site elektrarny, stavehe nad tekou.

Tyto veci nejsou utopil. Mesta budoucnosti jsou planovana do nejmeniich podrobnosti. Amerioti architekti zdolali tento obrovskY aby mohli mesto budoucnosti pkedvesti navitevnikAm Svetove vYstavy 1939 v New Yorku.

Model mesta je vYslednici prate a zkoumani nejlepiich navrhatil, kteti pracovali s nadienim, aby mohli uke.zati svetu toto nejdokonalejgi mesto. Svet urti nyni ne visi, ale •prakti-

Strain 111L city navrh, jak by bylo mono v budoucnosti aby lidstvo bylo gt'astne. Aby byl navrh uskutednen, je pottebi jedineho — penez.

Hvezda Miadeze, 6. 102., Coupland, Texas.

Timto oznamuji vgem elentim, aby se viichni dostavili do schtize druhou nedeli tento mesic, neb budeme potadati volby iftednikA a delego,ta do pkiitiho sjezdu. Tedy si nedejte tuto pkiletitost ujiti, abyste si zvolili iitedniky, kteti by moms na vas nebyli pkisni s placenim pkispevku. Nynejii fitednici jinak jednati•nemohli, neb v pokladne nebylo dost penez ku Hlavni Utadovne, kdy nekteti nezaplati sve poplatky po 3 mesice. Take by bylo tadoucno, aby eleni kteti maji od tadu pujeeny penize, zaplatili aspori pkejite procenta na noty, aby-chom meli vice na hotovosti v pokladne pro pkipad potkeby. — V padu ipatneho podasi schtize bude potadana o tYclen pozdeji. Tedy nezapomerite na 12. listopad odpoledne. S pozdravem na viecky sestry a bratry, Antonie Adamek.

East Bernard, Texas.

Jmenem East Bernardske odboeky v T. vyslovujeme srdeene diky viem, kdo jakYmkoliv zptisobem pomohli nam oslaviti 29. tijen. Na pkednim miste jsou elenove K.J.T., neb zdarma propujeili sin pro denni a vederni upotkebeni. A pak vsichni ti, kteki darovali ruzne veci k vydrateni a k vylosovani. A take ony sestry, ktere darovaly rtizne peCivo, mleko, okurky, kutatka a jine. A take v'Sechny vYbory, ktere pro slavnost vie prakticky uspokadaly a pti slavnosti vzornou obsiuhu obecenstvu poskytly. Diutno podotknout, to ye vYborech byli zastoupeni elenove a elenkyne viech pea Ceskych spolkii a site K.J.T., S.P.J.S.T., R.V.O.S. a S.V.P.S. Nesmime take zapomenout na pani Marii Novakovou z Wallis, jet dobre procitenYmi ver gi povzbuzeni pro onu slavnost do etyk deskYch listt poslala. A nyni zvlattni diky path veem teem reeniktim, a sice panu V. Maudrovi, soudci Chernoskymu a Dr. Miekovi, jet nam mnoho veci vysvetlili a k dalii povzbudili. Mill Pratele a velectene pfitelkyne! inka, se, to co (lava pravice, ze nema o torn vedet levice, proto neuvadime zde do podrobna kdo oo pro ten Teel daroval, ale sclelujeme vYsledek eisteho ptijmu, $404.85. Ziskano 164 elenil od nicht bylo ptijato $41.00 zapisneho ,a prodano 12 medailii. Celkem $457.85.

Jsou v lidskem tivote jiste chvile, kdy vatna ctnost se hrou se ptatell, a elovek zanechav sve denni pile, ve kroutku znamYch rad se veseli.

Duch ilechetnY vAak nejradej kocha se ve zabave, kde tamer vzneienY; bud' v Nine pfirody aneb ve krase nebeske sestry jeji, umeny.

Tut' pc) Usilovnem, pracnem narnahani zas k Cinum novYm mocne oktiva; na tvati chmurne tkvi libe usmani, ✓ Mach krev vkelejii se proudiva. ✓ takove chvili v2echna zaSt' prestava, hnev trpky pkekonan, msta umira; tvor bezeitnY zas elovekern se stava, a tvrde srdce lasce otvird. blaze eloveku v to svate chvili!

Ont' celY svet by k srdci piivinul, by viichni bratti s nim se veselili a tadnY z nich ye bide nehynul.

O,

ket by dries na vas bylo shledano, co zaslibila boZi dobrota: le, Co neit'astnYrn jste Bali; jest zapsano, tam nad hvezdami — v knize tivota.

John Gajevsky, ptedseda, Josef Hlavirika, tajemnik.

Z Bratislavy. — iti gskST vildce Hitler udelil slovenskemu ministerskernu pkedsedovi Tisovi velkoktit nemeckeho sadu Orla. Vyznamenani bylo min. pteds. odevzdano nemeckYm vyslancem v Bratislava.

Strana

Ve stfedu, dne 8. listopadu 1939

VteTNIK

Pevnosti na hranicich Turecka.

Werner Sinn.

RVNiHO rinora tohoto roku napsal italskSr P znalec G. Fioravanzo v "Gerarchia": "Sttedczemni politika Anglie se stala problemem spolk.ri., to jest 'zatahovani stkednich a mentich mocnosti a jejich strategickYch motnosti do britskeho systemu." Fioravanzo tedy ptedvidal jasne strategickou revoluci v Sttedozemnim ktera je dnes skutednosti a ktera, pravem vzbuzuje silnY zajem svetove vetejnosti.

Tato strategicka revoluce celYm svYm vYvojem, zylaSte v"Sak militarisaci Levanty poruSila znaene rovnovahu sil v Sttedozemi. Itaiska politika donutila Anglii, aby vyklidila posice v sttedni oblasti Sttedozemniho mote.

Velka Britanie se nyni snati militarisovat vYchodni Sttedozemi od Egypta az k DardaneToto obklidovani od Suezu at k Bosporu sieduje jedinY strategickY dostat Dardanely peyne do anglickYch rukou. ttina dardanelska, dlouha 65 km a Airoko.

2 — 5, spojujici mote Egejske s MarmarskYm, starovekY Helespont, je od 18. stoleti diem rusks mocenske politiky. Smlouva z roku 1841 zakazala prrijezd netureckYch Lodi. V svetove valve. zvlagte v letech 1915-1916 byly Dardanely vydany silnYm ritokrim anglickeho a francoutskeho lod'stva. "VSechny pokusy o ptistani vSak ztroskotaly na energickem nemecko-tureckena odporu. Obleteni Galipole od 25. dubna 1915 do ledna 1916 dohodovYmi mocnostmi take neptineslo rispechu. Dohoda o mof skS7ch ritinach z roku 1923 uvolriuje Dardanely pro motskou i leteckou dopravu v miru i ye valve. Znove. poealy Dardanely opevriovat Turecko pted ttemi lety.

Nejenom toto opevriovani, ale i budovani turecke "Maginotovy linie" na bulharskYch hranicich pod vedenim francouzskYch odbornikt, kteti spolupracovali na stavbe francouzske Maginotovy linie, obraci ykobecnou pozornost na tyto opevriovaci s t a v b y, ke kt.erym Anglie dodavala nejenom cbrovske penetite sumy, ale i nejmodernejSi material.

FrancouzSti pevnostni intenyti pozvali nedavno turecky generalni 'Stab a delne anglicke a francouzske dristojniky k drikladne prohlidce techto pevnosti. Tato prohlidka trvala nekolik dni. Sameztejme, ze se pinny turecke Maginotovy linie udrtuji v ptisne tajnosti, a nedovime se o ni mnoho. Ptesto vSak si mriteme z nekolika mai.° znamych okolnosti, pokud jsou autenticke, uciniti dosti jasnY obraz o celkoy e situcai.

Magitonovu linii tvoti tri oddelene pevnostni linie Prvni lezi na sever od velkeho mesta Adrianopole (turecky Edirne). Toto mesto, ktere bylo chive bulharske a tecke, patti od roku 1923 Turecku a ma silnou posaclku.

Druha pevnostni linie je tak zvana linie Atatuerkova, stara ut nekolik let, kter .a vkk byla nyni podstatne zesilena. Tteti linie je stara ze svetove valky, u Ctalsa, kterou zee.sti postavila i nemecka vojska. FrancouzAti intenYti opiraji pevnostni stavby o teky Maricu a Ergene s jejich detnYmi ptitoky. Take ph torn vyutivaji eetnYch, misty velmi pkikrYch horsk;c7 ch htebenii s neschridnymi roklemi a souteskami. Sane. kulometna hnizda, podzemni munidni skladiSte a skrYSe pro mutstvo, vetainou spolu spojene polnimi drahami, tvoti detne ptekatky. Pevnosti jsou namiteny hlavne proti Bulharshu. Severozapadni bteh Dardanel je vyzbrojen velmi telkYmi anglickYmi pobtetnimi bateriemi a mnoha protileteckYmi hnizdy. Nebot' Anglie ptiklada velkou driletitost bezpednemu spojeni z 6erneho more do Sttedozemniho.

Anglicka admiralita potadovala od roku 1935 vytrvale ztizeni cpernych bodii ve vYchodnim Sttedozemi, zvla gte kdy ostrov Kypr je pro lod'stvo neupottebitelrd7.

Prestehovani anglickYch zajmri ze stkedniho Sttedozemi na vYchod melo za nasledek, 'Le ostrovy Korfu, Leuk.-.)s, Praxos a Kefalonia zmizely z britskeho rozpoetu jako motne operne body pro britske lod'stvo. Smysl anglicke zaruky ecku je ten, to britske lod'stvo dostane lacino nove operne body, kdy 7. dubna 1939, kdy Italie obsadila Albanii, Anglie musela odstoupit z Ionskeho mote. Dohodou londYnskoank.Taskou dostava LondYn v moti Egejskem, Marmarskem i v Oernem dalSi operne body pro lod'stvo. V tests anglickYm strategtim vSak stoji Italove na ostrovech Dodekanesu.

Velke ptesuny, ktere se dnes deji v Sttedozemnirn moti — znaici situace mluvi o "nejvetSich ptesunech od bitvy u Abukiru" — zprizpasobily, jak jsme tit naznaeili, znaenY ptesln rovnova,hy sil v tomto prostoru. Italie na to drirazne poukazala, kdy Anglie a Francie handlovaly se Sandta.kem ye prospech Tweeka.

Tato militarisace Levanty je silne podtrhoYana politickYmi pakty, ktere, i kdy star,Siho data, neztraceji nideho na svem YYznamu, ba jests ziskaly.

Take v techto paktech hraje Turecko — vedle Iraku — nejdriletitejSi Irt od roku 1932 byl ptipravovan pakt mezi Tureckem, Irakem., Iranem a Afganistanem. Ale teprve po urovnani spodu o Sat el Arab v eer ynu 1937 doglo k podpisu tohoto tak zvaneho asijskeho paktu mezi etytmi staty v Teheranu.

Bylo to 9. dervence. V nem se smluvni strany zavazuji, to budou dbat nedotknutelnosti yzajemnYch hranic a ye Vaech otazkach, ktere se budou tYkat spolednYch zajmri, budou postupovat svorne. Vzdavaji se vSech fitodnYch fimyslri i einnosti smetujici k podpote ritoeni-

a

Druha smlouva, podobneho razu, yak spolu Irak, Saudskou Arabii a Yemen. Take toto vnitroarabske vyrovnani je dilem londYnskYeh diplomatt. Toto semknuti arabskYch state v priedoasijeske oblasti nastalo v rode 1936. Tim, 2e Irak je dlenem obou spolku, arabskeho i iranska-tureck6ho, nabyl Bagdad zvlatni.ho politickeho vSiznamu, z nehoC iracka vlada s prispenim LondSma pilne Tento boeni vSrpad LonOna na Levant y podpira druhSt ze zapadu — na Saloniki. Uz ye svetove valve byla Saloniki driletita tim, ze odtud se mela rozvijet balkanska fronta. NCmecka a jeho spojencri. Nyni se Anglie chysta vybudovat Saloniki v leteckou a namotni kladnu.

Se ptirozene, to to vSe vzbuzuje silnou ,oposici v ft ecku, ponevadt ve vatnern ptipade se ftecko dostane do velmi spletite situace. Anglie vSak dovede proti ni bojovati velmi ridinnYmi prosttedky finandnimi i vojenskYmi. Namitka, ze ftecko nikdy netadalo o anglickou zaruku, na LondYn to neplati.

Zradne pogtovni znamky.

V bonnskem Astavu pro soudni lekestvi se podaki•o urdit krevni skupinu anonymniho pisatele dopisu podle zbytkil slin na rubu Onepens znamky.

Tato metoda neni site tak pkesna jako u otisku prstii, kde je mono prim° ukazati na vinnika, nicmene umotiluje vyloudeni tech, kteti nejsou vinni, dinit se okruh podeztelYch stale zutuje. Zjisti-li se na ptiklad, ze pisatel naleti ke krvni skupine A, podeztely vAak ke skupine B soudni lekat s ureitosti prote podeztelY vinnikem neni. Naproti tomu se stane podezteiou pani Y, ktera naleti ke krevni skupine A. Tim se podstatne zvy'Si podezteni, ae tato pani je pisatelkou anonymniho dopisu. Pak ut jen staii venovat vice pozornosti zaletitostem pani Y a neustat, dokud se verohodnYmi doklady neprokate, to ona je pisateikou anonymniho dopisu.

Setkali se dva ptatele na ulici. "lidera jsem potkal eloveka, ten mne ptipomnel tebe."

"Byl mne velmi podobnY?" "PodobnY? Vribec ne, ale clluti mi take ut pies rok padesatku."

MATE — RAJ I PIVO JIIIIOAMERItANt.

Katda zeme ma svilj oblibenY napoj. Francouzi a Italove maji vino, Jihoslovane rakiji, Rusove vodku a Anglicans whisky. Jsou to yesmes napoje, jejicht nejteinnejSi slotkou je alkohol. Naproti tomu asi padesati milionu Jihoamerieanix nema, v takove oblibe alkoholove napoje jako jistY druh hotkeho daje, jemut tikaji mate.

Pokud se u nas vi, byl to napoj, jej Inkove potivali od nepameti. Do Evropy se dostal pe prve v 16. stoleti, kdy jej dovezli SpanelSti dobyvatele. Prvni Evripane, kteti se zadali zabYvat jeho pestenim, byli SpanelSti misionaN v 17. stoleti. Rostlina dava tento daj, roste v Jitni Americe na rozlehlYch plantatich, jimt se tika yerbales. Jihoamericke narody jit nekolikrat mezi sebou vaddily o vlastnictvi techto plantati.

NejlepSi mate ptichazi z Paragua7.7e, kde je dosud pestuji tamejSi jesuite. Asi d ye ttetiny celkove americke produkce ptichazi z Brasilie Celkova rodni sklizefi eini pies sto tisic tun.

Nejvd,Olni spottebiteli mate jsou Argentinci.

Prodava se i mimo Jitni Ameriku pod nekolika znaelT.ami, z nicht hlavni jsou Joyz, Gaucho Paraguayan a Gaucho Brazilian. Nejsilneja daj je ze znadek Gaucho.

VSTobci mate vedou velikou prodejni kampan v cele Americe a odvolavaji se na Wive Udinky daje — maji pry k disposici 85.000 vysvedeeni o jeho leeivYch riaincich. Mnoho lidi vskutku uznava mate jako lek proti reumatismu, ptekyseleni Zaludku a jinYm chorobam.

PitEZDiVKY A JAK SE ROD*.

Lidem nestaei nada yky, jet maji v zasobe, a proto zad,nou pfezdivat slovy, jet privodne neznarnenaji nit zleho.. Jsou to na pkiklad zvy nekterYch zamestnani, jet jednak zanikla, jednak se jich stale jests utiva v pravem slova smyslu, ale zaroveti jsou pfezdivkami. K ()nem r..lezi nazvy na pr, pacholek, devka nebo holomek ( ye vYznarnu pomocnik, souvisi s phdavnYm jrnenem t. j. nezarostlY, mladY), jich2 se dries uZ neuZiva, tercet jinak net nadavek. Za to vSak na pr. nazev hasie, nadavkou pro Spatneho sporto yce. Oeladka je soubornY nazev zemedelskch zamestnancf4 ale tat se rovna vS7znamem pfezdivce sba, holota (srov. holemek), nebo luza (z nem. lose — nevkzanr.

TYZ 1., 7znan-i ma i slovo branZe, vlastne Odravi (z franc. branche — vetev), je2, snadno mohlo nabYti hanliveho vYznamu, nebot' i nage slovo sooleanost, pouZije-li se ironicky (pdkna, vybrana), znamend skoro totet. PodivnejS1 se zda na prvni pohied osud franc. bagage — zavazadlo. z n.dho2 vznikla deska .ptezdivka "pakaI" Fitolog nam vSak vysvetli, to to na slovo francouzske melo vliv nemecke Pack ve vYznamu chatra (souvisi s chatrnY a chatre).

Banda je privodne jen skupina lidi a jests dries se uZiva toho slova i v nehanlivem vYznamu, na pt. o hercich nebo hudebnicich. U nekterYch slov, jet, jsou dues ptezdivkami, je °pra ydu zajimave sledovat, jak se menil privodni neuratlivy yYznam v nynejSi hanlivY. Idiot je slovo teckeho privodu a znamend vlastne soukromirqc. Ale ji2 ve stfedoveku dostava vYznam, jejZ ma nyni. Ptidavne jmeno blby souvisi se slovesem bieptati, blaboliti a vztahuje se tedy spite na nemoc, stejne jako kreten je vlastne od narozeni stitenY rriznYmi telesnSmi i dt0e ynimi vadami (ptibuzne se slovem creatura -- stvilra). Takte2 nadavka mamlas se vztalaUje na chyhnou fed (Srov. mumlati). Oblibena ptezdivka t r o u b a vznikla asi z puvodni nadavky troup — trupec (novodesky trubec), jai •vSak vytladila, pkildhavlj gi a podobne znejici trouba. Pfezdivka pitom y znamenala, ye starodetine tolik jako vykrmeny a pfida,vne jmeno souviselo se slovem pits. Neohrabanost vykrmemich domacich zvitat dala vznik pfedstave i nedostatku dukvni pohotovosti.

K iivotu potlebujeme radost. A radost ze iivota piedpoklada zdravt.

Ve stkedu, dm 8. listopadu 1939. r 0, co yam chci (Ines vyprdveti, neni ani 1 sensaci ani svotobornou udalosti. Aspori pro nas, lidi, a v dobach, kdy o sensaci a sveLobornosti jest s dostatek postarano. Neni vtak vyloude.no -- a nechci o tom rozhodovati — le to, o dem budu yypraveti, je sensaci pro zvikatka. Ale — jak jsem tekl — nechci ani o tom r3zhodovati. Rovnel nechci tvrditi, tie to, co bavi nas, bavi i zvitatka. V kaZdem pkipa,cle jsou vdak posludna a trpeliva a to jest od nich velmi pane. evidene prasatko. Velkou pozornost vzbudil Barabad Tejkal u pensionovaneho rady Klabunky svym vypravenim, jak vycvieil osmnactikilove prasatko.

KdyZ tekl: "lehni!" — prasatko si lehlo. Kdyl kaki: "sedni!" — prasatko si sedlo. Jak pan Tejkal kikal: prasatko se od hodiny mohlo ukazovati v cirkuse. Jenne y polovici prosince pkidly mrazy, prasatko to dotahlo na metraeek a tak byl nejvyddi eas, udelat z neho jaternielcy a jelitka.

VychevanY pes.

Pan Tejkal mel vda,k jests i psa, jemul kikal 2ony. Tvrdil o nem, tie je to pravY vleak, jenZe: vekte dnes nejakemu panu Tejkalovi ze Zlamane Lhoty! OistokrevnY vleakr Pan Tejkal k viedkovi nemel rodokmen. Sam Bilh vi, jak ke psu pkidel. To je vdak vedlejdi. Jisto je jen tc, le to byl pes neobyeejnY, sludne vychovanY, at' uz to byl ci nebyl eistokrevnY vloak. Jak shledl nejakeho pana s kloboukem na hlave. prikradl se k nernu, pololil mu piedni pracky az na ramena a u2 mu tlamou jel po klobouku. Nel se pkekvapenY nesludnik vzpamatoval, uhanel 2ony s kloboukem v tlame do poll.

Nadkni pana Klaburiky Kdyl" jednou sam 2ony pfesvecleil pana Klaburiku o svem umeni, bylo naddeni pane radovo takoveho razu, tie se rozhodl, ze i on ye sve pensisticke pchode si vycvlei psd. Naudi ho nejen skakati lakes hill (to ostatne je to nejmendi), nejen lehani a sedani (to dovede i necvideny pes), ale i sundavani kloboulcd a jine kousky.

MilY, ale poclezielY Obstaral si kdesi vleaka, jemu2 dal prapodivine jmeno: "Barik". Jak ho to jmeno napsdlo, sam nevedel. Pckud jde o psa, eistokrevnY vleak to nebyl. Vedle vldacke krve mel v sobs 1 krev oveackeho psa. Ale Klaburikovi to nevadilo a Barikovi take ne. 2ral, Atelcal, dovadel, na jaro pelichal —jako kalclY jinY pes.

Pan Tejkal, kdy psa uvidel, celkem ho pochvalil. "Udi site klopi jako oveackY pes, ale tiamu ma vleackou. Neco z neho bude — jen pkisnou dresuru!" Zvedl oboei a ukazovak: "Nebat se rany a nezhYdkat ho!"

Trampoty zaeinaji Bank mel krasne oei a Klaburika mekke srdce. Hovorival se psem jako s rozumnYm tvorem. A kdy Batik neco proved!, domlouval mu.

Barik se pri techto kazanich vldycky stradne valne dival na sveho pana: jako kdyby mu rozurnel. Pan Klaburika z tato neeekane psi inteligence mel radost a misto zaslotieneho vyprasku daval Barikovi kostku cukru. Barik se dival jests rozumeji a Klaburika mu ochotneji daval cukr. ManZelka hubovala, ale marne A pes pies hul neskakal. — Je to jests dtene — utesoval se pan Klaburika. — Az dostane rozum, vdak on i pies hal skodi!

Trampoty pokraeuji.

Potkal jednou pan Tejkal pana. Klaburiku.

— Co dela pes? - Eh! Zlobi!

- Zlobi?

- Trochu. VCera setral jedno kufe a vypil tri vejce. — — A?- Nic.- Spraskal jste ho?

— Spraskat — jaksi nespraskal — ale uclelam to. - Ted' ul je pozde. To mu musite napraskat hned, jak neco takoveho provede. Dresura latedevdim, a nebat se rany! — Pan Krlabufilta si koupil rakosku a leti do-

vtasTNIK

0 trampotich se zviiity.

Boh. 2ak Boh. mt. Barik, nic netuge, mu jde naproti. Vesele vrti ocaskem. Tull se k svemu panovi, skate na neho — vyvadi. Klaburika chce udefiti — ji2 zvecla ruku — — ale neudeti. Ma hrozne mekke srdce. Zadne proto radeji psovi domlouvati. Kate ho. A Batik se na sveho pano docela rozumne diva a chvilemi (jak se Klaburikovi zda), i hlavou pkitaka. Souhlasi.

Uznava, panovy vYvody. Nakonec mu poda packu a pan Klaburika je spokojen.

DruhY den rano searal Bulk sousedovu slepici.

Trampoty neberou konce Zkratka: Batik se stal vzorem v gech gpatnych pst. Ve dne behal, tral kutata, pil vejce a v noci spal. Mel hlidat — nehlidal. skakat pies hul — neskakal. Lehal a sedal. to je pravda, ale kdy se mu zachtelc. Klobouky s hlav nesnimal. Rortrhat je vdak dovedl. kdy ho tomuto umeni pan Klaburika udil. V zime si zvyk spati v kuchyni, kde stateene vytkasal blechy. Pani Klabuilkova, dedivela nad psem i manZelem. M koneene se rozhodla: bud' ja, nebo pes. Bud' piljde z domu ona, nebo pes.

Vznikla z toho skorem tragedie. ManZele se dchadovali. Pan Klabuilka snadel spousty dukazt y e prospech pra, pani proti psovi. Nemohli se dohodnouti. Bulk pii techto boutlivYch debatach sedaval pod stolem a klidne si olizoval pracky.

Kdyti Bulk nejevil ochotu k polepdeni, kdy jednal podle sve psi povahy a nedbal pkani pani Kiaburikove, stejne jako nedbal na domiuvy pane Klaburikovy, kdy hrozil ze vdeho rozvod, rozhodl se pan Klaburika, psa zastkeli. Dat ho nekomu — to nejde. Pes si na Klaburiku zvykl — vratil by se. A pak: kdol vi, do jakYch rukou by piidel. Proto bude lepe, kdy psa podia na onen svet milosrdna ruka pane Klaburikova. — Beztak z neho jiz nic neani pies hill neskade, co kikal si bude tedysnim?- Tak tedy zitra rano kekl jednou veder pan Klaburika — ho cdsttelim. — Pri techto slovech peelive Cistil stars' revolver a zkoudel, zda zrezivela kulka proleti stejne zrezivelou hlavni. Barik se na neho lival. Zlalo se, tie touto nezvyklou einnosti sveho pana je velmi zaujat.

— IvIeli bychomu mu snad — podotkla pani Klaburikova jaksi melee — pkipravit na rano nejakou lepdi snidani. - Prod? — nechapal pan Klaburika.

— Nu, pieci — trochu nejiste poznamenala pani, ktera si v podvedomi vyeitala, ze je pHCinnou tak pkedeasneho skonu nepodakeneho vleaka — at' se ma aspori pied smrti trochu lepe. - To uti ho nezachrani — vecne poznamenal pan Klaburika. — Pochutna si snad ale co mu to prospeje? - Mad pravdu — resignovala nakonec pani.

Pani Klabutikova teke usinala. Pokad myslela na psa a na jeho zitkejdi osud. Poeinatala v duchu vdechna vypita vajieka, vdechna setirana kukata, vdechny sousedovy slepioe: ne, ne, opakovala si v duchu, ten pes by nas takhle pkipravil na mizinu. Bude piece jen nejlepe, kdy ho odstkelime.

'Mee usinal i pan Klaburika. Take myslel na Barika. A take si neustale opakoval: pies hi/1 neskade, klobouky nesundava, nehlida — co s nim" Ale cizimu ho neclam! Radeji ho sam zastrelim.

Telce usinala pani Klaburikova, teace usinal pan Klaburika. Blizila se jiz jedenacta hodina. Oba se neklidne v postelich pkevrace11.

- Spid?

- Nespim. A ty?

— Take ne. — Tento struenY dialog se opakoval Jig od ve6era. S praVidelnosti ptilhodinovoo. UrnIkl te-

strata 11. prve po ptllnoci. To ut inesi'dek stal vysoko na obioze a osvetloval svYm sttibrnYm jasem ceIS7 kraj. Tehdy take pani Klaburikova, se posiectne obratila na pravY, pan Klaburika na levy bok a lolnici se ozvalo spokojene oddechovani. Koneene tedy milosrdnY spanek, kterY zbavuje oba mantiely trudnYch myglenek, na to, co rano, za svitani, se stane!

— Znenadani se czval prudkY dtelcot. Zdi se ottasaly. HroznY, zlY, vzteklY dtekot proratell klidnY vzduch mesioni noci. Oba maniele zdegene vyskoeili s posteli. Co se deje? A jit bylt u oken. Po dvoke pobihal Barik: gtekal, al se mohl strhati. A divoce doratel na zahracInt dvikka.

—Rozsvet' elektriku! — za geptala zdetenft pani Klaburikova.

Klaburika rozsvitil.

— Videls? — otazala se manielka.

Co? — Jak skodil pies zed'? - Kdo Barik?

- Ne. Zloclej! - Zloclej?

- Urdite to byl zloclej! Videla jsem, jak skate pies zed'. Bole to jsem se polekala. — Pan Klaburika jen hlavou zavrtel. Nerldel nic, docela nic. Ale manielka to tvrdila s naprostou jistctou — motina, ze se nemyli.

Batik ua jen vrdel. Pobihal jests kolem zdi, chvilemi se vracel k boucle — zase dobehl ke. vratktm — az koneene se uklidnil.

— Motna — rekla pani Klaburikova, znovu: ulehajic — le nam zachranil zivot. Moira, ze: to nebyl zloclej, ale lupie. Moine., tie nas chteli zabit. Co tcmu kikad?

Klaburika jen neco nesrozumitelneho za-mumlal.

— Ty nemyslig , ze nam zachranil tivot? — otazala se jedte jednou, pomalu jiz usinajic..

— Mani — zavreel pan Klaburika. — kdyt ne nam, tedy sobs jiste. — A usnul.

Milost v posledni Barik dostal rano mimoradne dobrou dant, snidani, ktera mela bYti jeho posledni..

Nebyla. Protole mu byla udelena milost.

— Ale ? zahrozil pan Klalaurika — hlidat snadl jiti buded!? — Nizory o psech Kdyti se druhY den pan Klabutika setkai panem Tejkalem, pohovorili si o psech.

—Tak co, Barik?

- Nic. - Skase ji2 ptes hail?

- Neskade.

- Hilda aspori?

- Trochu. - To to moje potvora — najednou se rorhovotil pan Tejkal — za mnoho nestoji. lidera by mne malem byli vykradli. Jen tak nihodou, ze jsem vydel na dvdr! — Drbal se za uchem. — Budu muset toho ZonYho trochu spraskat.

- Hm, hm, mumlal pan Klaburika pro sebe. — Hlavni vec je dresura! A nebat se rany. - A kdyby to nebyl vleak! — rozoiloval se pan Tejkal. — Ale vleak, potvora, a ani negtekl.!

- To se divim — neznatelne se u gklibl pan Klaburika. — Piece ten vas pes — to je rasa CoZpak mdj! mavl rukou. — Je to polo vicak, polo ovdackY pes — elovek nevi, co s nit: rano hlida ovce a veCer je ere — ale ten vas Zony, to je piece rasa! A inteligentni pes to je, pane Tejkal!

Vdak ja, ho spraskam! — zlobil se pan Tejkal. — Ja mu dam skakat pies hril a sundavat kiobouky! Hlidat bude! Potvora. — Odegel nespokojen.

Pan Klaburika se vratil domt spokojen.

A Barik zase dostal kostku cukru a docela rozumne se dival na sveho pana. Pan i pes si koneene rozumeli. — eistokrevne zvite to sice neni uvatoval pan Klaburika — ale aspon to hlida. Jen gkoda, ze nechce skakat pies hill. To je to nejmengi, co by se mohl naueit.

Ale kdy to nejde, to... — pokrell rameny a

dal Barikovi jeate laden kousek cukru.

Stran g

rA

Nibytek a domici zalizeni vieht druhu.

Lepii obsluha — Veal uspora.

Tesar Furniture Co.

e TNIN

Vojta Benei v Oklahome.

6eskoslovenskSr "Paul Revere", jak nazvaly zdeAi aMericke easopisy nag'eho apog tola druheho odboje br. Vojtu Beneg e, vykonal sire poslani mezi nem!, jako sve doby Panna Orleanska ye Francii. Myslim, Se to co dovede povedeti Vojta Bene g nag incilm v jazyku anglickem i de• nedovede nikdo jint. Ne, nedovede! Vojta Beneg dovede uchvaDR. THOMAS N. DeLANEY tit srdce katcleho dlovelca, ktert se06NI LEKAft di na fend, neb je lhostejnSrm ku Brtle spravne ptipravene. vgemu, co je vskutku idetilni a veilas dle dmluvy.

Ice. To, co od neho slyteli Ameridane tradovna 3248 — Res. 2687 i na 6eskem Dnu v Yukon, 0513-15 Professional Bldg. kla., kde v dosti prostranne sini TEMPLE. TEXAS. ske tisnilo se vice jak 2600 hlav, iiste nikdo nezapomene. Lida slzeli a na tvatich ptitomntch bylo videti radost, jak nazi inteligentni spoluobeane jsou a jdou s nami v druPRAVNIK , ytizuje veikere soudni zalentitosti hem odboji. Ale to neni nejhlavnejtrtadovna: 936 Bankers Mortgage gi. Vojta Beneg probudil eeskou naBuilding, pies ulici naproti Kress zi dui i srdce. Ptisahali jsme, te zustaneme verni a dame pro druhy budove. odboj nejen srdce, ale i kapsu, podHOUSTON. TEXAS. tidime se dobrovolne nutne kazni, zapomeneme na osobni neb stranieke iidele a slouSiti budeme krvi naRED FRONT zi krve, kostim nagich kosti, btvale Ceski Jidelna, Restaurace stare vlasti, na gim brattim a sea Pivnice strain, nad ktertmi stoji nazistickS7 714 PRESTON AVENUE kat Hitler a jeho zfanatisovand HOUSTON, TEXAS • 17•201eta s povestnSTm "GestaJos. Kant, majitel. po", kteti na ge lidi za motem mudi Telefoti: Beacon 31734. a zabijeji v nemeclOch koncentradPraviddni jidla a lunee nich taborech, na Spilberku a ve yeNejlepgi soudkove a lahvove rilzne druhy vina a doutniky. zenich. Vojta Bene g pronesi nekolik opravdovS,ch perel, z nich2 nejlepgi Mluvime eesky. byla: Vy se musite diti do price a Hoboko stale na sklade. ne prat se. — Musite bSiti zde y e Sp. Zvlag tni stoly pro rodiny.

Statech poctivSrmi americkSmi obdany, ale pti tom btti mluvdimi k celemu svetu a zvlagte zde ve Spoj.

Statech, co nejfet gi vetev naroda, ktert ma zavtena dsta, nesmi se schazeti ani na naboiensktch pouNAY Mai a Operater tich, ba nesmi ani geptati — — — !

711 Medical Arts Building "Povezte Ameridaninn, te jsme kulHOUSTON, TEXAS turnim narodem a vysvetlete Jim, Se Telefon fitadovny: Preston 2553 nag nejvet gi Mich jest, Se jsme maTelefon residence: Lehigh 9745 1Srm narodem osmimilionovtm, ale Se silne a venire Nemecko i se svymi stragnSimi zbranemi neni tak sane, SPRAVNE VYKONANA aby ziomilo ducha naroda, ktert yePOHREBNI SLUZBA. ti ye spravedlnost, ktest'anskou lasV hodine ialu zarmouceni nalez- ku, demokracii a svobodu naboiennon Edward Pace pohtebni Ustav skou, svedomi, shromatd'ovaci i tispohotovY k sympatickemu vytize- ku. Chceme zasady JeSigovy a ne duni nezbytitYch jednotlivosti a k cha Cesarova." Neni mantm opavypraveni dojemneho pohtbu. kovati tee Vojty Bene ge, ale tolik Levne ceny jsou nazi zasadou. udinil, ze kalda du ge byla probuzea skorem ka2dt ptitomnt dal EDWA R D PACE na, svou obet' pro druht odboj.

Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Po nem mluvil ridici redaktor eaTEMPLE, TEXAS. sopisu "Daily Oklahoman" Walter H. Harrison, ktert vzdal chvalu stare nazi vlasti, republice eeskaslovenske, jejimu lidu a vyspelosti. 8e1 aS tak daleko, ze tekl: "Ptal bych si, aby nazi Amerfeane melt tak vlasteneckeho ducha, jako maji 6e gi — !"

Mluvil o historii eechal, o sv. VaclaCESKY PRAVNIK vu, Karlu IV., Husovi, o pratske universite a jako Vojta Bene g, byl odmenovan obrovsktm potleskem. tiadovna v Vgechna Best yukonsktm krajantun, kteti spoledne s krajskSrm Butler - Grimes Bldg. borem, odbodkami i desktmi spolky pracovali o tak velikt mravni i fiROSENBERG, TEXAS. nandni zdar ku druhemu odboji.

Vzdavame diky mayoru mesta YuTAROKYI kon, tamej gi obchodni komote, kte• spolupracovala pro zdar. Ze vgech Hra tarokil, nejlepSi jakosti, ny- demi vlaly prapory a Amerieane ni za $1.50, pottou vyplacene. Ob- vzdivali Best yukonsktm krajanfun ledni vky adresujte na: Cechoslo- za jejich poctivost, nadAeni i °be(d;.1 tavost poznOal matetske 10, West Tema&

5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove ft adu Pokrok Houston.

(50-p) HOUSTON, TEXAS.

C. II. CHER,NOSla

OR. KAR. J. HOLLUB

John W. Leilkar

Ve•stfedu, dne 8. listopadu 1939.

Program byl opravdove skvelY a Ameridanum se zylitAte libila sokol• cvideni, prostni cvideni Sokolek z Ennis a tanec "Beseda". Diky yam sestry a bratti z Dallas i Ennis, Tex. Krajane byli zastoupeni nejen ze vgech desktch osad ye statu, ale i z Kansasu, Texasu, ano i z Iowy a Missouri.

Ku konci odpoledniho programu promluvil desky jegte br. Vojta Beneg fedi, ktera gla od di.steho srdce k nam srdcim. Pravil: "My mime ✓ nagem nirode hodne muiskych i ienskYch, ale my patiebujeme v naitch fadich opravdove mute i ny ukihnene, silne, obetave a pracuJici, kteti vi co chti a co eini, ktefi konaji svou povinnost co poctivi Amerilane, ale jsou opravdovymi demokraty a snaiiteli pro vyiii idezde v Americe."

Obrovskou praci i nadgeni yvkonal NAS Vojta 1 25. tijna v Caldwell, Kansas a 27. tijna v Prague, Okla.

Vojta Beneg je Bohem poslant k nam prorok, a vette, drazi krajane ✓ Texasu i jinde, Se jsme Jim tak nadgeni, Se se to neda vylidit perem. — Srdedrit pozdrav vgem krajanfim ✓ Texasu, kteti pracuji pro svobodu stare vlasti, zasila z eskeho Dne Ptitomnt. ✓ Yukon, Okla.

0 Twain na niviteve.

Kdy2 byl Mark Twain je gte svoboden, pozval jej jednou na vedeti jeho nakladatel, otec nekolika deti.

Po vedeii fekla hostitelka Twainovi: "Nezdi se yam, ie teprve ditky dodavaji ptibytku svetlo?"

"To bych tekl", s3uhlasil slavnSr humorista, "zvlag te kdy2 si hraji se zapalkami!" n

PROC LIDE JMENUJI NONAT

ZAZRA6NOU. Rosenberg, Tex., 8. dervna 1939.

MOj mantel by jit nail nebtt to zazradne Nonat. Tak byl nemocnt, Se se ani pohnout nemohl. Dala jsem mu na zada, na nohu a na ruku naplaste z Nonat. Za dollar najednou upottebila a jinou hned v lekarne koupila. KaLit kdo ho tekl, Se je to ptimo za.zrak, jak mu Nonat a modleni, na ktere jsem za nej dala, pomohly, nebot' byl J12 zaopattenST. Srdedne Vam za to dobrou mast' dekujeme, ktera ta synovi vytahla ttisku z pod nehtu.

Kaidemu Nonat odporoudi Mrs. A. VaSansl.

Na rozli6ne, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvecleila, ktera bez operate vytahne dfevene i ocelove tfisky, steely a jine pfedmety uvazle v tele, ale musi to bSrt

NONAT Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55e a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnfka nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte ptimo na naii adresu: Marie Laiblinaer & Co.. Aftarlana.Cal

ETI JSOU DETI

ab8haon se, uMeji a dtive netli se kdo nadOje, map rfmn, mistimed . kadel Domlouvat? nepondita Span mit po

SEVEROV

Lahod0 • Pilsobivi • Deti jej maji rady.

BALSAM PROTI KASLI

Jen ty nepepal pfisady 'son ♦ nibn

obsateny jak mokete List na obain.

.(Severa's Cough Balsa*

NEJCENNEJS1 PRISADOU JEST FAKT, ZE ZA TIMTO BALSAMEM sTail BEZIIIALA. SEDESAT LET VYTRVALTCH ZKOUSEK A POUZIVANI1

lekarnik vim ochotne poslouZi. Kdyby nernel, objednejte Si ptimo. Cena

50c

Ve stiedu, dne 8. listopadu 1939.

Co noveho ye stare (Tiskova slutba Osl. N. R.) Z domova se nem oznamuje: Chteli znieit nage pevnosti, ale marne'.

"Protektoti" ochranuji, zachratiuji, vytiraji a potiraji. Vydrancovali, co se dalo. Odvzeli od nas tisice napInenYch vS'im motnYm, aby na chvilku zacpali krk hladovicim doma. Na dlouho jim to 'Oak doma nestadi a my jim phi torn lezeme krkem ... Chteli znidit naAe pevnosti, ale nezbylo jim net nechat toho: tato naSe opevneni jsou dukladnegi net jejich na RYne a k rozbiti nemaji ani dost dasu.

Nand se perou mezi sebou.

Z "vi dcovYch" slibu nemeckemu obyvatelstvu v Oechach a na Morave spinil se zatim jen jedinY: "Budete musit trpet s nami". Trperil a trapeni ut se zadalo: sekvestrace d:bytka, soupis v geho, co kdo ma, dare na vse pomyslitelne, zakaz ptechodu hranic. A hlavni: sudet'aci musi na vojnu! To se jim paneeku, nechtelo a nechce. To ted' by radi zpet. Najednou slySite, ze v Olomouci byla.schaze, na ktere se Maud rvali mezi sebou, nebot' jsou mezi nimi dye strany: jedna,

Kalendai Amerikan na rok 1940 Pogtou 60 centd. vyplacene.

Objednejte u

echoslovak Pub. Co., (dz.)

West, Texas.

PAPUtE!!

Z valagske how* s kolenfml podegvemi a nizkjtmi gumovymi podpatky. $1.85 ZENSKE, NIZKE, CERNE,. $2.00 MUZSKE, NIZKE tERNE, MUZSKE, VYSOKE, ANE$2.75 ROVACI 2ENSKE, VYSOKE, NE$2.50 ROVACI, Pogtou vyplacene.

•• •• .

Jos. Hradil SEALY, TEXAS

POZOR! STARO5ESKA

Taneeni Zabaya ve SHADOWLAND HALLU V CROSBY, TEXAS

dne 12. listopadu Dy e ceny budou deny za nejlepSi zatandeni valeiku.

Hudbu obstara svetozname. kapela

J. R. Baea Z FAYETTEVILLE, TEXAS. (pd.)

V SIBTRIIK ktera tahne s vddcem a ciruha, ktera by nejradeji videla, aby tahl nebo byl pod zemi. Totei se deli) v Brno, v Pisku, v Plzni. Nemedti vojaci jezdi proto mesto od mesta, aby delali potadek mezi svYmi. JeSte dasteji jezdi ti eerni a hnedi, kteti jsou nejhothi, ale kteti jsou biti, jakmile nejdou v houfu.

Nove vojsko Protentokratu.

Mame take ul nove vojsko. Pry vojsko toho "Frotentokratu" a vypada podle toho. Ne naafi, ale sebranka sudetska, ktera mluvi trochu desky. Ale to se vi, ae na nas to gidba neplati.

Pri.zdne vagony do Berlina.

Mind men ve velke vanosti deskoslovenske granity. Dosud je shaneji po 0e,chach a Morave, ponevadt vedi, ze vgechny nedostali. A zadali je ovgem u nas vyrabet, led dozili se u prvnich zasilek nemileho ptekvapeni: prvni vagony s nove vyrobenSrmi vanity piijely do Berlina, prazdne, melon vagony byly zaplombovane! Cestou si je nekdo rozebral a schoval a ptipravuje se poslat je Nemcdm vzduchem, at se budon loudit s Protentokratern . . .

Take na Slovensku a v Rakousku to vie.

Pozavirali nem dost lidi, ale duch narocla je nezlomen, ad ze zadatku bylo mnoho malomyslnYch. To se ut zlepSilo a na nove projevy a hrozby' ochrancil se hledi s opovrtenim.

Nedostatek stoupd. Neni maslo a mleka, nedostava se vtbec tukt.

Zdratuje se, ale mzdy ztstavaji stejne, adkoli ze zadatku hledeli si protektoki navnadit delnictvo sliby,, ze za noveho retimu se delnici bu-1 dou miti lepe net za Bene ge. Perky nelze jist a v novinach stale piss o • otrave masem.

Naziste pokouSeji se ted' °dant! ceetty od Moravy a vrazit mezi nei klin jako mezi Moravu a Slovensko.

Ale ptilevaji oleje do ohne. I na Slo-! vensku vie. Lid jde s nami a brati-; slav:sti pant se u vesla neudrli. Take v Rakousku se to trha. Kolem Vidne jsou rozestavena dela proti mu nepiiteli, proti delnikhm, vzpoury se naciste cluvadne obavajk Hitlerovi Domoenici. koly nem zaviraji — kulturtraegri a rortahuji se neuvetitelnYmi zpusobem. Pomahaji jim jen lide fagista a z "Vlajky". Ut ani Gajda I s nimi nejde, adkoliv se vi, to dovedl( tahat penize z kaldeho hlupaka.'

Naciste plati "Vlajku" a v jeji tisko-1 vine se fete do v geho, hlavne do toho, co delete za hranicemi, col ma arci za nasledek, ze vedomost o torn,! ze zahraniei pracuje, dostava se tem poslednim.

V. posledni dobe bylo zavteno pies' etyticet agrarnika ze smutne po-1 vestneho Pozemkoveho Utadu a pies! to, 2e je zavteli Mind, bide jim to I pteji, neb nemohou zapomenout na I to, co delali.

Sly§ime Ameriku.

Kde kdo vydava letaky a poslou-; cha rozhlas z raznYch zemi. me i Ameriku. Tet Moskva vysila, ale to je same agitate, to nas ted' nebavi. Obdas vidime americke noviny a jsme radi, to se tam o nas piSe. Vytid'te tam, aby vehili, to katdy nas je na svem mist& Delejte co mfdete. Hlavne nezaporninejte na rozhlas. Lide stale poslouchaji, pottebuji zpriv I povzbuzeni.

151rdUla Ww.

Hitler ma ohied na lakSTniky.

V Praze dostali lakfrrniei zakazky na nove ulioni tabulky, dvojjazydne, nemecke napisy napted.

Vaclayske namesti ma bYt pkejmenovano na Hitlerovo. Hitler chce dat kolegum lakYrnikum vydelat. Ale nagi bide nejsou zli. Take oni 'MOTniktm pteji a ptipravuji se, aby jim prate ptidal. Jestli u tech novSrch tabulek Mind nepostavi stalou destnou stral, budou mit lakSrmici trvale zamestnani. Nemci jsou si toho ostatne vedomi. Beztoho tikaji, ze kdyby nage odi sttllely, nikdo z nich by ut nebyl )o( PiatLskST obdiv.

"61ovege, co to ma.§ na sob- za plaSt'?" pta se ptitel pana Raikeho.

"Hm — to je 'Atka z velbloudi srsti", pravi pan RaSke. "No — ten ti sedi, jako by na tobe narostl!"

Bernard Shaw.

Jmeno Bernarda Shawa se stalo po prve znarne Sirti vetejnosti z nekolika velmi ostrYch osobnich Atokti, uvekejnenYch v podobe interview-a v nekolika londYnskYch vederniciich.

VSechny mely stejroj charakter. Delaly dojem, jako by si byl jejich pisatel vynutil nasilim ptistup do Shawova bytu jenom proto, aby jej mohi tupit a uratet.

Mnoho lidi se zat',.alo domnivat, Shaw musi bYt smySlenou osobou.

Prod by si nechal jinak libit podobne nehoraznosti? Prod by proste neshodil drze vetielce se schodu? Anebo prod by na ne nezavolal policii? Nikdo nemohl \Teta, to by mohi it dlovek, majici tak velikou tripelivost, jako tento ubohY, prondsledovanY Shaw. Brzy o nem mluvilo se zajmem cele mesto.

A to si Shaw prase ptal. Byl totit semi pisatelem techto interviewfi.

t eski film

Svetlo Jeho 0 '"

Zfilinovan podle romanu Mary Radometske. DramatickY obraz ze tivota mladeho mute, jehot slova, i kdyt tiSe pronesend, jsou vYkkiky date vzpouzejici se nemilosrdnemu osudu. Ukazuje v deskYch osadach, Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

EL CAMPO, 9. list., od 2 hodin odpol. do 11 hodin veeer.

GRANGER, v patek 10. list. o 6:30 a 0 8:30 hod. veder.

ROSENBERG, v nedeli 12. list. od 2 hod. odp. do 11 hod. veeer; v pondeli o 7 hod. veeer.

WALLIS, v niter' 14. listopadu ,o '7. hodine weer.

NEED'VTILF:, ve stiedu 15. listopadu, o

'1

hodinith weer.

YOAKUM, ve etvrtek 16. listopadu, o 3 hod. odpoL, 0 7 a 8:30 veeer.

HALLETTSVILLE, v pitek 17. listopadu, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:30 hodinach veeer.

CROSBY, v nedeli 19. listopadu, v nevem, divadle, o 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8 hodinach veeer.

R d Pokrok hush OZNAMUJE pofad spoledenskYch zabav, te gicich se velke ptizni midi° lidu i tetneh ptatel fadoveho elenstva. VzornST potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti katde zabave.

am

Poatorni admit: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0455.

Na doptild as Jest — 25th and North Main.

Ilses Orch.

V nedeli 12. list.

V nedeli 19. list. - Syncopators 1 VSTUPNE: PA 40c

DALF-X 25c PORADATELE. I

trans 2

IFteTNtir

Caldwell, Texas Ctena redakce:— V mem poslednim dopisu, kterST bud' nahodou neb omylem nebyl uvetejnen, jsem se omluvila panu Frank Markovi z Chriesman, ze si Pravidla koupil medaili a ted' nevim, jestli V ..Malom Oznamovateli tetujeme jsem ho opomenula aneb redakce centy za slovo za katde uvekejne- ptehledla, jeho julep°. Rada katkdo si koupi medaili uvetejdi. Nejmen gi poplatek za oznamku • (do 25 slov) jest f.-10c Oznamku na- nim, neb si myslim, to tim pigte na zvlagtnim listk.0 a ;Allot- bem jich vice prodame, kdy2 jeden te k objednayee ptislu gny obnos bud' pog tovin poukazkou (Money ate, te sobe jeho soused koupil meOrder) nebo y e znamkach (stamps). daili, a tak si ji koupi tet, aby mel osobni eek, ptidejte 5c pamatku pro budouci easy a zarona jeho vSrmenu. blati to vedomi, ze ptispel ven Ma-li bYti jmeno oznamovatele ✓kriticke dobe te ubohe a utlaeene zatajeno a nabidky posilany admi- stare vlasti. nistraci pod na:si znaekou, etujeNasledujici sobe koupili medaili me za oznamky "Na prodej", by a prace" a podobne 25e zvlaSt' za od meho posledniho neb ptedposledznaeku a na pottovne, aby dogle do- niho dopisu: pisy mohly bYti ihned odesilany.

Frank Marek z Chriesman, Frank Pri oznamkach "Nabidnuti k sttat- Marek ze San Antonio Prairie, W. ku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- J. Alexander a Ben Popek, Josef Kunagi doplatek za znadku a pattovue belka a Josef Mikulin.

50 centu.

Na S.A.C.T. darovali Dr. J. E. SipDoplatek za znaeku budifs ptilotak $1.00, Frank Marek ze San Anten k obnosu, ktell posilate za otonio Prairie $1.00, Karel Nejmayer znamku. $1.00, kteretto dastky byly odvedemor, Tabak listovy main na pro- ny nagemu pokladniku Janu Toudej. Kdo by si ptal, 15c a 10c libra, palovi.

Teal mne, fie pani Orsakova z poatovne neplatim. John Hradek, (45-47p) Crosby ate moje dopisy. I ja rada Portland, Tenn. etu jeji dopisy. Vymenujeme si sve mygenky vzajemne. Jit jsem mela 2,-Mrazu- yzderne sazenice zeli ✓ Umyslu ptestati dopisovati do noa salatu: 300 — 50c; 500 70c; a yin, chtela jsem to pienechati tern 1000 — $1.25. Vyplacene. Vaechny mladkm, ale ted' nak stars vlast seine druhy. Uspokojeni zarueeno. pottebuje aby katdY pracoval pro Raymond Mladenka, Hallettsville, jeji vsktiaeni.

(44-45-c) Texas.

Panu Frank Markovi z Chriesman vyslovuji moji soustrast nad ztraZELOVE sazenice, — druhu tou jeho otce.

Early Jersey, Charleston a Early S pozdravem, Flat Duch: 500 — 75c; 1000 — $1.25; Marie Wondragova. vice po $1.00 1000. Pogtou vyplacene.

Douala: — Penize za medaile buPosilame tee na C. 0. D. — Mart dou zaslany Dr. Charles J. Holubovi, Pant Farm, Mart, Tex. (44-45p) aeskoslovenskemu konsulovi v Houstonu, Texas.

0 Rad Svornost Jihu els. 15.

Rogers, Texas.

Mile sestry a bratti!

—A— Schtize bude 12. listopadu o 2. hodine odpoledne v Buckholts, tak Dr. nesapomerite se dostavit a udelat potadek, at' br. Ueetnik nemusi vas DENTIST! potad upominat.

Wilson Building teetni vYbor nam ma podat Nad Hendler's Booteries vu jak mail nagi Utednici knihy v Dial 2077, TEMPLE, TEXAS potadku. Ut to melo bYt v ptedeale (45-48) schuzi ,ale tAdnY se ani ve schazi neukasal.

Pristi mesic budou volby uredniMizeni hudebni tvotivosti deti. ku, zas nebude easu na knihy ,a Zpozoroval jsem, te v osmi letech proto doufam, te se dostavite a uzadina vetaina hudebne nadanych Mate potadek. Na shledanou 12. deti stracet hudebni t yotivost, kte- listopadu v sini. rd se u nich projevovala od osmna.E. Voldan. cti mesicu veku. Bylo by velmi za0 jimave a pouene zjistit, co se tu de- !tad Praha cis. 29, Taylor, Texas. je. Motna, te ptieinou toho je, Vern elentim naaeho tadu davam dite posloucha cizi hudbu z radia na vedomost, to v nedeli, dne 12. nebo grarnofonovych desek, nebo listopadu mame volbu Utednika a provozovanou rodiei nebo ptateli do- proto ptijdte ygichni do sense, co ma, a to v nich vzbuzuje myalenku, v nejvetaim poetu. Schtize sane to hudba, kterou samy skladaji, je ptesne v 1 hodinu odpoledne, promenecenna a te jejich povinnosti je to te budeme mit hodne prace. napodobovat hudbu dospelYch. Je to Volam zdar vgem elenum nageho velika, strata pro umeni a meli by- tadu a na shledanou ye schtizi. chom se snatit tuto ztratu hudebni Na zdp r ! tvotivosti u deli co motna zamezit.

Jos. F. Eineigl, taj.

Musime najit nejaky prosttedek, 0 kterYm bychom si zachovali hudebPtal se hostinskY hosta: ni tvotivost z detskych let at do vy"Jak yam chutna kutatko, va gnosokeho veku, jak to dovedou sti — nerad jsem ho zabijel." ni nebo nekteti domorodci z Jitnich "Ano, to se pozna.." ostrova. — SlavnY dirigent Leopold "Jak to?"

Stokowski v "Music and Your Child"No, jiste jste se k tomu rozrnSiglel nekolik ren".

0g any

MAU

ovatel ate

asr-,

.1111111111111111111M111011t,

Dr. J. R. Poindexter G. W. Keller

sttedu, dne 8. listopadu 1939.

Rad Svornost Jihu cis. 15.

Rogers, Texas.

Cteni, br. redaktore, sestry a bratti!

Nag Bazar v Cameron se yydatil jen co je pravda. Jmenem odboeek Buckholts, Marak, Cameron a Rosebud dekuji vaem, kteti se ye prospech bazaru obetovali, at' ji g darem neb praci. Zvlaatni dik naleta sleene Svobodove za darovani krasnail° kviltu, kterY ptinesl $10.45.

Sleena Svobodova mute bYti hrda, te jeji eas a prace byly oceneny. Z toho by si mely naae sesttieky vziti ptiklad a po druh y nee° obetovat.

SrdeenY dik vzdavame panu Frank Moudkovi za krasnY proslov, a doufam, te jeho slova nepadla na planou Vida a ptinesou utitek. Nak hudebnici za svou namahu diky nepottebuji, neb kdo zadarmo hraje a sklidi tolik potlesku jako pan Majek a jeho hudebnici ,tomu obydejnY smrtelnik se musi jen obdivovat a ptati hodne zdravi a mnoho zabay.

Nasledkem podasi se nam Bazar mot nevydatil, abych pravdu tekl, na etyti odboeky to bylo at hanebne. Pti dratbe se kattlY bal, 'te jestli 5c, te mu to ostane. Vim, te katclY pije kavu a tarn byly 2 libry prodany za 25c. Bylo videt .obetavost ,ale jen rnalou. Ja myslil, kdy2 etyti odboaky dohromacly, te budeme poeitat penize na sta a my zatim jen na desitky. Kdyby se byla katda odboeka udelala svtij bazar, jsem jistY, te by toho bylo vice.

Drazi etenati, nechte osobni zaki stranou. Doha je ptilia vatna. Spojte se ve prospkh celku ,a co jste men mezi sebou &l ye, na to zapomerite.

Jeate jednou v gem srdeene dekuji a jsem Vas, at zvitezime, E. F. Voldan.

1)

Fort Worth, Tex. CtenY bratte redaktore!

Aekoli velice nerad piau, zase ptichazim obtetovat s nekolika tadky do nakho Vestniku ,a to ,abych oznamil nakm sestram a bratriim nakho tadu, kteti nebyli pritomni posledni schaze, v nit bylo usneSeno voliti a dosazovati nove pracovniky do spravniho i zabavniho vYboru, z nicht nekteti ji g po dvou letech prace pteji si odpoeinku. Bude jeke mnoho jinho duleliteho jednani v teto pravidelne schilzi 12. listopadu, aby toho tolik nezastalo do schuze vyrocni, v ktere zase pripada volby i.adovYch fitednika a vYborti, jakot i delegatil do sjezdu.

Timto jste, sestry a bratti, tadani ptitomnosti v techto dvou dilletitYch schuzich a abyste odevzdali svilj hlas pro toho jak yak vlastni vale kale. Take pozvete ty, o kterYch vite, te Vestnik neetou, aby pak, nebudou-li s volbami spokojeni mohli jim Nei: Ted' drt hubu, mel jsi ptijit do schfize a volit koho jsi chtel!

Ano, bratti a setry, timta nejen vykonate svou povinnost, ale vase slovo v jis“rch ptipadech ma vtdy vetk va.hu, net kdo svou povinnost nevykonal.

Ku konci ptipominam, te Skala orchestr, kterY je na ceste do Texasu, zastavi take u nas dne 26. listopadu, a proto kdo jste je neslyael kdyt nam vyhraval zde ponejprv, nenechte si tu ptiletitost ujit a pkijd'te je vyslechnout, nebudete toho litovat.

S bratrskYm pozdravem na v gechny, J. R. Bartek.

glove tenske povolani.

V brzku bude ye skandinayskych zemich zahajena vYcho ya ten k novernu povolani: milosrdnYch sesterparaautistek.

Paragutistka neni site nic noveho, ale doposud teny skakaly s letadle, jen aby dokazaly, te to dovedou stejne dobte jako muti. Nyni se dava toto umeni do sluteb lekatstvi.

V rozsahlem a pustem Laponsku se pocit'uje obrovska potteba lekatn a oaetrovatelek. Ministerstvo socialni politiky a zdravotnictvi ye 8vecisku ptedepsalo nyni lekattlm a a oaettovatelkam pti letecke sanitni slutbe, te musi prodelat• take z ylaatni padakovY kurs. Jen3m tim spasobem bude motno poskytovati dalekym krajinn severu okamtitou pomoc.

Myalenka letajicich oaettovatelek pochazi od Belgidanky Suzelle 0'Nille. Podava o tom tyto podrobnosti: "Roku 1936 jsem aetla, te v jakemsi neschadnem kraji v Africe zasobovala vyprava stradajici obyvatelstvo pomoci letadel a paclakth Napadlo mi, to i naae oaettovatelky by mohly takovYm zpusobem vykonat cenne shiny pro krajiny, do kterYch je tetkST ptistup. Chirurga tim site nenahradi, ale mohou zabranit infekci, obvazat rany nebo zastavit kryaceni, dokud neni patient ptevezen do nemoc nice.

TakovYm zpilsobem -budou moci pomahat i turistfn, horolescum a podobne."

0 Ke slavnemu Micah se dostavil patient. Ptiael z dalekeho venkova, ale doufal, te mu bude pomoteno.

"Lituji, to pro vas nemohu nice= ho uCipit", prohlasil lekar, kdyt ho prohledl, "nebot' yak nemoc ne nevyleeitelna."

"Tak jsem podnikl tu dlouhou cestu Upine nadarmo?" zhrozil se padent.

"Ne tak docela," utekval ho lekat, "maj honorat eini ttista korun.'

Lekat se koneene rozhodl, te promluvi vatne se s yYm pacientem: "Ptiteli, yam 112 nemohu pornoci ,vase nemoc je nevyleeitelna.

Chtel byste jeke nekoho videt pied svou. smrti?"

"Ano — jineho lekate."

Taneini zibavy IUDU PRAHA OS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

11. listcp. — Geo Moody Orchestr z Taylor, Texas.

18. listop. — Blume Orchestr z La Grange, Texas.

25. list. — Adolf and His Boys ze Schulenburg, Texas.

30. list. — Thanksgiving Tanec, Rudy Dybala orchestra z Ganado, Texas.

Vstupne: Pani 40c - Dam 10c z tiBA

VNI irtBOR.