Vestnik 1939 11 29

Entered as second class mail matter. January 3rd. 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August. 24th. 1922.

ROCNIK (VOL.) X.XVII. WEST, TEXAS. ye st •edu (Wednesday) 29. listopadu (November) 1939.

OSLO 48. lommemeso•

CESI N.' ASTO se rikalo, 2e mezi Cechy a Slovaky je rozdil predevlim psychologick3"T. C Kdy2 jsme tyto otazky re givali se slovenskYmi prateli v Bratislava pod vechytkem, dohodovali jsme se smichem na torn, 2e rozdil je v torn, 2e Oeli piji pivo a Slovaci vino, 2e 6eg i poditaji i kdy2 sedi v hospode, zatim co Slovak rozhazuje, a koneene, 2e Oeli nedovedou tak zpivat jako Slovaci. Bylo nas mnoho Oecht, kteri jsme Slovak-Oa nejen slovy, ale' i skutky dokazovali, 2e take dovedeme pit vino, nepoeitat penize a zpivat o sto g'est. Ale pravda ovlem je, 2e i v techto vecech vSedniho 2ivota rozdily byly. Nebylo take divu. Slovaci 2ili tisic let podle mad'arskeho vzoru a Oegi trista let podle strizlivejliho vzoru nemeckeho.

Ale v poslednich letech se v Praze pilo vino, stejne jako na Slovensku. Take v techto poddru2nYch vecech se vlivy zadaly vyrovnavat.

J■E' samozrejme, ze skuteene rozdily mezi Cechy a Slovaky mely hlubli podstatu. Byla to predev gim ,otazka nabo2enska. Ve slovenskein katolicismu je jests dnes va gnive bigotni rys, jen2 pripornind doby baroka. 0 Husitech pile se v mnohYch slovenskYcli knihach jako o sviniarich ,a neni divu, le prave ti Cell, kteii jsou nabotiensky hluboce zalo2eni, trebas se nehlasi ke katolicismu, 2asli, kdy2 byli ye jmenu nabo2enstvi nazSrvani takovYmi jrneny.

Zdalo se jim, jako kdyby k nim mluvil temnY a vaAnivY duch Savonareltiv a ne elovek dvacateho stoleti. Podobna va gnivost se ostatne projevila i proti Midujrovi, kdy2 hlasal souCinnost s Cechy. Na Slovensku se zneu2ivalo jeho jmena k nadavce, je2 nelze uverejnit .

V teto souvislosti nelze pominout mleenim skutednost, 2e tolik katolickYch kne2i se postavila, dokonce proti pape2ove van, v dnelnim Slovensku na stranu nacistii. Jestli ge vSechny znamky neklamou, pak mute dneAni chovani katolickeho knetstva te2ce poSkodit budoucnost katolicismu na Slovensku. A.2 bude Slovensko osvobozeno z nacistickeho podrudi, budou nejen knez Tiszo a Tuka, ale take drohnejSi sluhove katolicke cirkve musit pied slovenskou verejnosti odpovidat z toho, 2e se dali namnoze s osobnim prospechem, do slu2eb protinabo2enskeho a predevlim protikatolickeho hnuti.

Rozdil mezi Cechy a Slo yaky je v tomto oboru velmi jasnY. Aekoliv eeskS7 narod je lidbo2ensky hluboce zalo2en, jak to ukazuje nejen priklad Masaryktiv, ale take neprehledna literatura ,je2 v 'Ceske keel o nabo2enskYch otazkach vznikla ,odmital v2dy politickou dinnost kne2stva, ostatne v souhlasu se v gemi pape2i soudasne doby, kteri nalehali na to ,aby se kne2stvo nezavazovalo svetske vrchnosti a a aby nabaenska Oblast si zachovala pokud mono svou nezavislost. To nebyl dusledek uCeni Celeickeho, ale proste presvedeeni, 2e knez kterY se fleastni valnivYch politickYch bojii, nernt2e bYti na ne tak povznesen, jak toho jeho idad — podobne jako idad soudcovskY — vytaduje. Cesky narod fail svnj vztah ke knet-

A SLOW

stvu dilstojne a strizlive. Adkoli take teast deskeho knastva za Rakouska-Uherska zanedbavala sve narodni povinnosti a naopak slou211a Vidni, podarilo se lidove strane (katolicke) brzy zaujmout pe yne postaveni ye verejnem 2ivote, zvla gte take zasluhou Msgr. Sramha, jen2 dnes v Londyne spolupracuje s presidentem Bene gem. Katolicky sjezd v Praze z r. 1935, na nem2 byl take pratitskY arcibiskup Verdier a jini vysoci hodnostari katolicke cirkye z celeho svota, ukazal, ze katolisicmus mute

K PROSENCOVkM VOLBAM. Tak nejak pomalu se na ge•kroky ginou kol dove sine, z ni2 draldici tony vardiku k sluchu dolehaji va.bne.

Tot' synove, tot' dcery na ge v taneenim kole v radove sini po schtizi radu den dikti s pisni na rtech uctiti mini.

Je 2iviot zde, v tech radech mladSrch jednoty ji2 stare, krev proudi dile 2ilami, jednani jejich vesele je a jars.

Tot' pobidkou bud' nam, kteri v iistrani nedinne jsme stall leta dlouha, kdy2 prate bylo treba, by rady nage obstaly.

D1u2ime ji mnoho, Jednote- to drahe, vic neZ dohoniti mo2no, ale za pokus to stoji, toe na pochod se dejme po posviceni .. . do tadovYch sini, k prosincovS7m volbam, bratte, i ty, sestro, cestu radu upraviti jak stanovy, mysl a srdce nam 'dem veli.

bYt ve . state mocnou slo2kou presto nebo praye proto, ze kne2i v teto zemi se nesni2uji k itloze volebnich kortelt a na kazatelne.

Take dnes chova se kne2stvo v deskYch zemich dastojne a vlastenecky. Potvrzuje to nejen cbtami a odva2nY- odjezd Srainktiv za hranice, ale take osobni stateenost jinYch jako na pr. patera Tylinka a mnoho jinYch. A2 se jedncu bude delat bilance katolicke politiky Cechach a na Slovensku v dobe okupace, sezna se, 2e domnele vla2ni katolici v Oechach se chovali proti novopohanskemu hnuti nacistickemu odmitaveji a dtistojneji ne2 domnele horlive katolicke Slovensko.

Prichazime tim k jadru ota.zky. Tkvi proste v torn, 2e liroke vrstvy na Slovensku jsou poMicky nezralej g ne2 v Cechach. Kne2stvo na Slovensku mute proto s jednoho dne na druhY menit nazory a hlasat je lidu a bYt presved6eno, 2e lid prijme jeho dnelni nazory stejne nekriticky jako prijimal jeho odli gne nazory yeerejSi. Strizlivy a rozumovejll eeskY elovek prezkoumaxa i to, co slySi s kazatelny. CitovejSi slovenskY elovek neciti se povolan ani nutkan pfezkoumavat nazory mistniho faro; zvlagt' pokud jsou kryty autoritami vyAU.-

ho slovenskeho kleru. 0 tom, 2e tento klerus jedna proti ran a nazortim pape2ovYm, o tom se prfunernY Slovak nedovi.

Pro , Cechy je bolestne, musi-li o tomto nizsim stupni politicks zralosti na Slovensku mluvit. Ale to, 2e skutedne existuj•, je krorne jineho dokazano take tim, jak bezuzdne si mohly na Slovensku dlouhY eas pddinat tak zvane Hlinkovy gardy, o nich2 i sama dne gni tak zv. slovenska, Ylada priznala, 2e ,se v ni segly nejhorli 2ivly. JinYrn dukazern toho je trapna roven slovenskeho tisku, a to jak na Slovensku, tak namnoze i zde v Arnerice. Zpusob, jak se na pr. pile v katolicko-slov. organech, nema rovna ani v tisku balkanskem, v nem2 se Casto pile kiackem misto perem.

Dnelni uddlosti primeji nepochybne lecktereho Slovaka, aby zrevidoval svou viru v nektere slovenske predaky i ye velikou east hatolickeho kne2stva. Slovaci, kteri si v teskoslovensku steaovali na nesvobodu, otviraji dnes jiste tcei, kdy2 vidi, co nesvoboda skutedne zna, mend. Tota2 plati 2ivote hospodarskem a kulturnim. Narody se vyvijeji Casto bolestne a musi Casto draze zaplatit za zku genosti, je2 rnohl ziskat lacineji. Plati to nejen o Slovacich, ale take o Polacich a konec koncu i o east na.roda de.skeloo. Dnes je dulaitejli ne2 cokoli jineho ,aby se soueasnSimi zkulenostmi dali opravdu a dukladne poudit.

My, lid SpojenYch Status za neelem utvokeni dokonalej gi Unie, zavedeni spravedlnosti, zajiWeni demiciho klidu, ziskini spoleene obrany, podpokeni vekejneho blahobytu a zajiateni poiehnani svobody nam i naSim potomkam yyhlaSujeme a ustanovujeme tuto Ustavu pro Sp. Staty. Pkedmluva jednoho z nejvetSich statniekYch dokumentfi na svete — Ustavy Spoj.

Statti.

KALENDA1k 30. listopadu. Oslava 25. yYroei trvani Husovy g'koly a 15. vYroei zalaeni Husova domu Temple, Texas. Rano Bohosluthy, odpoledne spnlkove jednani • a veeer program.

3. prosince. Divadlo, "Bouilivaei na g vesnice" pohostinsky sehraje Sbor Mlade2e fadu Ennis Cis. 25, v sini radu Pckrok cis. 84, v Dallas.

10. prosince. Pohostinske vystoupeni westske Slavie v sini faciu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton. Bude sehran krasnST obraz ze 2ivota "Budem Mt na veky" a smiSenSr sbor Slavie pkednese nekolik 6isel.

10. prosince. MilmlaSski zabava spojend s divadlem "Kouzlo valCiku" v sini fadu Stefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. Zaeatek v 6 hodin.

25. prosince. Deti l'adu Stefanik sehraji na Hod BoZi. vanani divadlo se zpevy a tanci o 4 jednanich "Za hvezdou Bethlemskou".

25. prosince. Divadlo "Vano6ni stromee'ek" sehraji ochotnici kadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Texas.

VtISTNIK

Strana $ IVERSIDE, 1AL. — Illavni linie neivetiiho zavodfiovaciho kanalu na svete "Metropolitan Water District Aquaduct" byla dana do sluthy. Hlavnim vodovodem tohoto obrovskeho projektu poteee z teky Colorado 270,000 galorra vody za minutu do velke Cajalko nadrte, odkud bude rozvadena po Los Angeles a okolnich mestech. Stavba prOplavu vytadovala nakladu $38,000,000. Vlada obdrti nahradu za tuto praci od obyvatelt v krajine, ye ktere bude zavodfiovani umoineno timto podnikem. Nahrada bude splacena po dobu 40 let. Na zadatku bude zavodliovano pouze 450,000 akrt v tdoli Imperial a 152,000 old" v udoli Coachella. * * Nacisticka, agentura "Transocean' oznamuje z Brna dne 6. listopadu. — Nemecka technika v Brne byla dnes piejata Rik. Pied nekolika dny se tak stab s universitou a technikou v Praze.

Tyto fistavy podlehaji nyni ti gskemu ministerstvu vYchovy. * Z Anna. — Velka piesidlovaci akce italskYch selskYch rodin 'do Libye, ktera byla koncem lonskeho kijna zahajena, pokraeovala v novorodni den 18. roku fatisticke ery, kdy vypluly z italskYch pfistava do Tripolisu tii parniky opet se 20,000 lidmi. Zastavily se v Palermu, kde vzaly na palubu 1,300 sicilskYch osadniku. Nalodeni se ztaastnil generalni guverner libyjsky martalek Balbo, kterY do Palerma pfiletel.

*

*

Mediolan, Italie, 20. list. — Denik "Italia" cituje zpravu sovetske radiove stanice o honiece na polske kneze z iadu Tovarytstva, Jetitova v okoli Tarnopole v Halidi. Kneti se tarn ukrYvaji.a sovettti vojaci dostali naiizeni, aby katdeho jesuitu hned zastfelili. * * Ottawa, Ont., 17. list. — Velka Britanie a Kanada se dohodly na omezeni vYvozu kanadskYch jablek a hru:s- ek do Anglie. Kanada bude moci vyvezti jenom malo pies polovinu prameru z poslednich dvou rokt.

Balboa Heights, C. Z. — Od vypuknuti evropske valky znadne poklesnul poeet Lodi plujicich PanamskYm prtplavem obema smery a proto take poklesly piijmy na poplatcich za palatal kanalu. Celkem proplulo prfiplavem v poslednim mesici 458 lodi, ktere zaplatily na davkach $1,815,210. PramernY mesidni ptijem plistavni spravy obnatel v poslednich letech asi $2,000,000 mesiene. Pied vypuknutim valky byly piijmy prtplavu na stalem vzestupu, take se za prvnich 10 mesict t. r. vybralo na poplatcich $19,952,000, Cili ptiblitne o $750,000 vice net za to dobu lonskeho roku.

Watt YkVOZ Oerstveho ovoce ze Spoj.

StaLu uo Velke Britanie byl upine zakazan a toto nafizeni vetlo v platnost jit vdera. Podle britskych valeenYch zakont license k dovozu ovoce budou vydany jenom pro nektere east imperia, a jak bylo ze smerodatnYch prament oznameno, talne license nebudou vydany pro Spoj. Stay, aspon v ptitomne dobe. Britske ministerstvo zasobovani vtak neoznamilo, kdy asi by obchod s ovocem ze Spoj. Statt mohl 13Yti znova obnoven. Ve spojeni s tim bylo zdfirazneno, le "Britanie nemtite utraceti svou cizi valutu za ovoce, kdy potiebuje pellet na takove y ea jako je valednY material, kterY musi bYti objednan a zaplacen v Americe." * Mezi zateenYmi eeskymi katolickymi hodnostall na prvem miste je Msgr. M. Zavoral, opat premonstratskeho klattera na Strahove v Praze, kterY je jiz 771etY; byl di vernYm ptitelem zesnuleho Csl. presidenta T. G. Masaryka, jehot pravidelne nav gtevoval. — Take Msgr. Boh. Statek, sidelni kanovnik na Kral. Vytehrade.

Dale byli zateeni: Msgr. Tylinek, dekan pratske kapituly. Msgr. Cibulka, profesor theologieke fakulty na pratske Karlove universite. ,Msgr. Dr. Josef Martina, generalni vikal v Olomouci, a Msgr. Frantitek Svetlik, kanovnik kapitoly v Olomouci. — Rovnet Msgr. Frant. Jemelka, 561etY ieditel apottolatu ssv. Cyrila a Metodeje, dale Dr. Frant. Cinek, profesor bohoslovi na Cyrilo-Metodejske fakulte v Olomouci , a P. Frant. Jan Lochmann, dekan a f au sv. Moilce v Olomouci.

Co noveho.

Z New Yorku. — V kraji Los Moles v Argentine jsou pocit'ovany jit po delti dobu stale °tiesy zeme. Otiesy trvaji nejvfge 10 at 12 vteiin, ale opakuji se ttikrat az etyiikrat behem dvaceti dtyk hodin. Chronicke zemetieseni trva jit pies rok od dne, kdy na celem fizemi bylo pociteno silne zemetteseni. * * Bratislava. — Z Pre gova na vYchodnim Slovensku dogla sem zprava, to do tamejtiho koncentradniho tabora nazisticke vojsko dopravilo z Polska mnoho zajatct, polskYch vojakt i civilistt. Mezi zajatci je take mnoho polskYch Nelda.'" z techto knell byli jit postHleni nemeckou tajnou policii Gestapem. Toto vratdeni kneti rozrutilo katolicke obyvatelstvo Slovenska tak, ze ostfe kritisuje slovenskeho presidenta dr. Tisu a vini ho za to, to je HitlerovYm spoj encem. * * Z New Yorku. — Na ulicich a nadratich velkYch americkYch mest se objevila zajimava novinka: automaty, z nicht po vhozeni mince vypadne listek, kterY je pojistkou pro ptipad trazu a jeho platnost trva 24 hodiny. Lze se tedy snadno denne dati pojistit proti nebezpeei, ktere katdemu chodci v rugnYch velkomestech hrozi. Podobne automaty nachazely se jit pied vice jak 40 lety na brnenskYch nadratich, kde za do automatu vhozenY dvaceti-halit obdrtel cestujici listek na pojistku v obnosu nekolika set korun, platnou tet na 24 hodin. — Tedy, nic noveho pod sluncem. * * Washington, D. C. — Vlajky na eeskoslovenskein vyslanectvi byly stateny na pal stetne na znameni smutku pro 12 deskYch studentt a jich piatel, popravenych v Praze nacistickYmi katany. Vyslanec plukovnik Vladimir Hurban prohromadne popravy v Praze jsou dalgim civilisovanemu svetu, to nemeckY tivotni prostor (lebensraum) znadi vlastne prostor smrti (todesraum). esl. vyslanec natidil konsulattm ye Spoj. Statech, aby na znameni smutku rovnet dali vyvesit vlajky do pill stetno a v tomto aisle piinatime obrazek z Houstonu, na nemi zobrazena esl. vlajka v pun stetne 1 nag konsul dr. Chas. Hollub. * * milog aafranek otiskuje v New York Times obtirnY elanek. z nehot vyjimame: Na schodech Narodniho musea v Praze hraje nemecka vojenska kapela nemecke pochody; Ceske obecenstvo ji bojkotuje. Nikdo se nezastavi, aby naslouchal; ti, kdo musi jit kolem, divaji se na druhou stranu. Tato kapela a tito nemeeti kapelnici jsou klieem k hudebnimu — a take politickemu tivotu. "Protektoratu Boehmen and Maehren" — Oechy a jejich hlavni mesto Praha, se svou staletou hudebni kulturou, s =lotstvim vlastnich skladatelt, umelcil a altar', piitla tuto g,ezonu pod kontrolu berlinske "Reichskulturkammer". Week() v tato zemi, co ztelesnuje narodni charakter a osobnost 6echti, je nieeno a nahrazovano hudbou a hudebniky z kite. * * Jewish Telegraphic Agency ma tuto zpravu sveho mukadevskeho dopisovatele: Piisna protitidovska opatieni mad'arske vlady odsoudila 160,000 tidt, tijicich na tomto uzemi, k hladu a gebrote. Nag dopisovatel shiedal, to v teto east zemi, ktera, byla at do mnichovske dohody usekern eeskoslovenska, je jiz pouhY chleb pro N.dovske obyvatelstvo piepychem. Od mad'arske okupace byli vtichni tide zbaveni temeslnickYch koncesi, a obchodni license byly zrugeny.

Od prvniho listopadu byli i odbornici, veetne lekaft a pravhikt, nuceni zanechat prate. Dopisovatel vide otce a matky, divajici se zavistiye na vlastni deti, ktere dostavaji denne sklenici mleka a malou dasku chleba z kuchyni udrtovanych "Joint Distribution" komitetem. Nektere z de g schovaji malt' kus chleba, aby si jej doma rozdelily s hladovejicimi a mend tt'astnYmi rodiCi, pro ktere dosud neexistuji dobroeinne kuchyne. Vetkere snahy upozorniti mad'arske Brady na stay techto lidi byly az dosud

marne.

Ve stkedu, dne 29. listopadu 1939.

Angora. — Vyjednavani o obchodni smlouvu mezi Anglii a Tureckem chYli se ke konci a smlouva bude brzy podepsana, jak se oznamuje z diplomatickYch prament. Dle teto smlouvy Anglie stane se nejvetti odberatelkou Turecka, eimt bude zesilena vojenska smlouva, nedavno uzaviena.

Berlin. — Korrespondenz tvrdi, to ti, kdo podporou agitatorii jsou zodpovedni za tyto sledky a kdo v Palestine a Damasku "ukazali methody, -na net jsou zvykli, men by nejmene co tici o nemeckych opatienich proti temto umele vyvolanYm nepokoj urn." * * LondYn. — Na dr. Emila Hachu, presidenta bYvale '6s1. republiky a nyni statniho presidenta desko-mora yskeho protektoratu, ktery v bieznu t. r. byl piinucen vydati esR. nazistam, byl minulY patek podniknut v Praze atentat, kterY se vtak nezdaiil. Zdejti Daily Herald ye sve depeti ze Zahieba v Jugoslavii oznamuje, to pokus o zavratdeni dr. Hachy ucinilo nekolik mladych deskYch delniku, kteii na neho vypalili stielnYch ran. V depeti se dale uvadi, le fitodnikam se nepodakilo Hachu zasahnouti, to vtak byli poraneni dva osobni stratci Hachovi z lad tajne nemecke policie. Hacha v nekterYch kruzich je pry dries nejnenavidenejgi Podle spra y z Pali& ma tam bYti dizen miniaturni kapitol polske republiky na nekolika akrech francouzske pudy, jimt poskytnuta budou tak zvana exteritorialni prava. Novy president Wladislaw Raczkiewics a jeho vlada jsou ptipraveni jit k odstehovani z Patite a nastehuji se do noveho "kapitolu" hned po dokoneeni jeho tpravy. Vlada zustane v tomto miste do skoneeni valky nebo do doby, kdy bude moci se vratiti do Polska. Depete neudala, v ktere Usti Francie polskY kapitol byl zfizen. * * Moskva. — Provadeni repatriate asi 115,000 Nerncil z vychodni Halite, kterou nyni Rusove nazYvaji zapadni Ukrajinou, bylo zahajeno, jak se pravi z dobte informovanYch prament.

• Z Kaunasu. — V patek veeer byl v Moskve podepsan, jak znamo, dodatkovY protokol k litevsko-sovetsko-ruske smlouve o vzajemne pornoci z 10. kijna, kterY obsahuje podrobnY popis hranic litevsko-sovetskYch. V sobotu veCer pak obsadilo litevske vojsko Vilno a cele vilenske azemi, ktere Litve bylo odstoupeno. V nedeli byla na historickem hrade Gediminas ye Vilne slavnostne vztytena litevska vlajka. V cele Lave se konaly u ptiletitosti ptipojeni vilenskeho fizemi slavnostni slutby boti. 2eleznidni doprava mezi Kaunasem a Vilnem byla jit zahajena.

Ve vilenskem Azemi plati prozatim vedle litevskeho litu take polskY zloty pti pomeru 1 lit5 zlotym. Litevska pottovni zprava vydala u ptiletitosti zvlattni pottovni znamky. Jsou to jubilejni znamky k 20. vyrodi litevske nezavislosti se zvlattnim pietiskem. * * Praha. — Jednim z nejutitkovejtich domacich zvitat je angorskY kralik. Prattti navttevnici hospodatskYch vYstav, jestlite je spatti v klecich, povatuji je obyeejne jen za zajimavou raritu a east() ani venkovske obyvatelstvo neocetiuje angorske huridee podle zasluhy. AngorskY kralik poskytuje dlouhou, krasnou vinu, nejlepti kvality, ze ktere se ptipravuji jedny z nejkrasnejtich a nejdrattich latek. AngorskY kralik je dokonce tak utiteene zvite, 2e na 1 kilogram tive vahy ptepoeteno poskytuje pomerne mnohem via viny, net ovce. AngorskY u:sAeek je tedy vinatskou ovci drobnYch pestitela, ale tadnou nahratkou. Wile se s katdou ovci merit jakosti i mnotstvim. Je pravda na krmivo mnohem no.roonejti, take musi bYt chovan v naproste eistote, je i jinak choulostivejti, ale venuje-li se angorskYm kralikum pattiena peee, piinese chovateli tolik utitku, le se s nim tadne jine domaci zviie nemilte merit. Zvlatte v soueasne dol.* kdy se snatime bYt v dovozu kvalitnich textilnich surovin na cizine co nejmene zavisli, je a bude chov angorskYch kralika velmi rentabilni a je nutne, abychom venovali tomuto chovu vetkerou peel a pozornOSt.

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1930.

OSVETA. S.

Prodand nevesta progla cel3rT wet.

TE SMETANOVE museu v Praze maji velkou mapu sveta. Na to jsou dervenYmi trojthelnieky naznadena mesta, v nich2 se provozovala Prodand nevesta. ModrYrni jsou oznadena mista, v nich se hraly koncertni skiadby mistrovy. Je pravda, ze tech modrYch trojthelnieka je vic nee tech dervenYch. Ale je treba poznat, ze mapa se take napadne dervend.

Prodana pied valkou a po valve Skutedne nenajdete svetadil, obydlenY lidmi, v name by neznali Prodanou nevestu z jevietniho provedeni (ouverturu oveem znaji jeete vie.) Nenajdete ani zemi (krome Turecka), kde by nebyla Prodand provedena. Velke mno2stvi mast v cizine hostilo Prodanou ne jednou, ale mnohokrat, a to vZdy v novem nastudovani. Zahranieni cestovani teto Smetanovy opery lze rozdelit na dve ery: obdobi predvaleene a povaleene. Pied valkou uvadela cizi divadla. Prodanou z vlastni iniciativy a bez ohledu na narod, z nelicd toto dilo vyelo.

Po valve east() bylo predstaveni Prodane k cficielnim aktem mezinarodni sluenosti. VIdy yeak Prodand mela fispech a po valce to byla deska, opera, ktera vedome byla vypravena na cizim jevieti. Dnes, chce-li nejaka zahranieni scena vypravit Prodanou, obrati se prostrednictvim naei legace na Narodni divadlo, aby ji poradilo. Posilaji se do ciziny kostYmy, radi se jim, jak maji tandit furianta, kresli se ptidorys Ceske vesnice atd. I masky osob, Kecala, Vaeka, Maienky a ostatnich se fidi v cizine podle ryst, ktere davaji temto figuram herci naei.

Jine zeme, jine kroje.

Pres tuto opatrnost nevyhnou se cizi divadla raznYm stylovYm nesrovnalostem. Ve 8vS7earech se hraje Prodand v dirndlech a v Mad'arsku se to a tam objevi earyvary. Nekde Vaeka karikuji, jinde kouzli z Kecala podeiteho zalesaka. V berlinskem provedeni predhitlerovskem to byla socialni hra, na francouzsite Riviere y Cannes to byla spin opereta, v Italii byla Prodand operou, v ni2 se ukazovaly hlasy zpevaka, jako treba v italske Aide. U nas se zase s velkou oblibou hraji na Narodnim francoUzske spoledenske komedie. Veteina heret ye Francii byla, a piece Francouz by asi nalez1 hodne odchylek v naeem pojeti francouzskeho galana od pojeti paraskeho. A piece to nezmeneuje cenu hry. Dnes, dik rozhlasu a koncertfn, je Smetana v cizine znam nejen jako genialni hudebnik, nYbr2 genialni deskY hudebnik a Prodana se pova2uje za klasickou a obchodne fispeenou operu deskou. Tim kond sve propagadni poslani znamenite.

V Rusku a v Indii.

Pout' Prodane nevesty do zahranidi zaCala Best let po jeji pralske premiere. Roku 1870 byla uvedena v Petrohrade. Predvedli ji tam jako ukazku slovanskeho hudebniho dila a vtiskli ji raz vic rusk ne2, deskY. Kroje byly ukrajinske a jak z obrazku nasvedeuje, tvare herca se podobaly tvarim z dneenich sovetskych filmu. Jeniktiv otec, kterY na obrazku je fotografovan s Vaeikem, je dokonalY muPrvni provedeni v nemecke fedi se konalo 1893 ve Vidni. Roku 1909 byla ji2. Prodand na jevieti Metropolitni opery v New Yorku, kdy jiz pked tim ji hraly Ceske spoleenosti v kolofilch vystehovalca. U Oechoameridant mel Kecal vousy, vroubici tvare a bradu, jako pravY morskY vik. Pied valkou se rovneZ hrala Prodand v Nemecku a v Anglii. Mand, ze i jinde, ale to lee jiz dnes steal zjistit. Jedna zajimava, vac se vtak piece vypatrala: Jakasi anglicka operni spoleenost, dodnes se nevi ktera, procestevala s Prodanou nevestou pied

VtelTlittit kou v:techna vetti mesta v Indii. Tak se stalo, ze Prodand nevesta byla vypravena ve vaech mestech Indie a Nerneeka.

Cesta kolem svita Podivate-li se na mapu, kterou sestavilo Smetanovo museum, zatoei se yam hlava nad tim, kolikrat a kde vtude uvedli Prodanou Nemci. V pravem slova smyslu neni nnesta, mesteeka a hnizda v Nemecku, ktere by neznalo Prodanou. Od roku 1924 vede ministerstvo zahraniei presne zaznamy o veech predstavenich Prodane nevesty v cizine. Svaj material odevzdalo Smetanovu museu. Zjiet'ujeme, ze v Rakousku se Prodana hraje east:, a to i v malYch mistech, jako je Munden nebo Wells. V Magedinu, Tate, v Soproni a atd. Jinni Evropa je d'arsku ji krome v Budapeeti vypravili v Sedosti zajimava: V Italii na pr. se hrala Fredand v Neapoli, v Aline a v Milane na velkYch scenach. BYva tam na programech stagion (kodovnYch oper) i v malYch mestech, ale jen severnich, jako je Merano, Bolzano atd. Stredni a jinni Italie ji nehraje. Ve Spanelsku se hrala v Madride a pak v Katalanii a na severu v Baskcku. Tam take se hojneji slyei koncertni hudba Smetanova. Stied, zapad a jih Spanelska Smetanu nezna. Patrne proto, ze mezi nastroji jeho orchestra nejsou kastanety a mandoliny. Samozrejrne, ze v Rumunsku a v Jugoslavii se hraje velmi east() a tamer de. RovnM v fteeku ji vypravili. Ale ani jednou si nezahrali Prodanou v Turecku. Na severu Evropy od baltickYch state az k Belgii po celem pobre2i se hraje stale. Po Nemecku se nejdasteji setkate s provedenim Prodand nevesty v Anglii. Nejen LondYn a jinni Cast Anglie, ale i Irsko a Skotsko si libuji v teto 째peke. Mesta Belfast, Dublin, Halifax, Invernes, Aberdeen nebo Dundee a jina skoro nam neznama jmena jsou oznadena na mad* ze uvedla Prodanou.

Francie je pozadu.

Podivame-li se yeak na Francii, je nam trochu azko. Prodanou hrali ye Francii krome Parize mesta Strasburk, Mety, MY1huzy a Cannes. Koncerty se SmetanovYmi dily se davaji sice easteji, ale jen v severevYchodni east Francie. Jih, zapad a stied zeme nema o nasi hudbu praZadnY zajem. V Rusku se hraje rovn'a v Indio mestech. Naposledy, jak znamo, ji uvedli v Kyjeve. Spojene staty severoamericke hraji Prodanou Casto. Uvadeji ji i mesta, jejich'Z jmena znejihodne z yldetne: Cincinati, Toronto, Detroit, krome C'hicaga a New Yorku. Kalifornie ma radeji jazz a Smetanu si neoblibila. V Holl3rwoodu, krome pasHe z V1tavy, kterou vlo211 do americkeho filmu Tabu nemeckY reliser Murnau, se Stetana nehraje, za to Dverakova Humoreska ma stale aspech.

Z dalekYch mast, kde si zahrali Prodanou, jmenujeme: Buenos Aires, Singapur ( v poslednich letech), Sidney a Brisbane. V Africe Kapske Mesto a v brzku Johanisburg. Koncerty ze SmetanovYch skladeb se davaji yeak v Kalkute, Pekinu, Sanhaji, Batavii stejne jako v KahYre a AlZru. Pozastavujeme se nad pfeklady naz yu Prodane nevesty do cizich redi. Anglicky se jmenuje Prodand nevesta The Bartered Bride. SvedskY ji jmenuji Brudkopet, dansky Den solgte Brud, epanelskY La novia vendida, kdato katalansky La nova venuda.

Polsky Sprzedana Narzeczona a rumunsky Mireasa Vanduta, pri deme Makenka se tam jmenuje (pozor na jazyk!) Marioara.

Prod vidy jen Prodana?

Jiste kdekdo se pta, prod se dava veude jen Prodand nevesta a prof se neavaji jine opery Smetanovy. Lze se rovnM pcdivit, prof se v cizine neuvadeji opery jinYch naeich znamenitYch skladatelft. Davodu je mnoho. Hlavni je ten, ze Prodana zarueuje predem fispech. Pak se zda, 2e je to pravdivY a velmi ostrY obrazek 'Zivota na deskem venkove. Z toho zdani se rodi v cizine dalei zdani, Ce se u nas chodi v krojich a 2e Vaclavak neni vydazden. Nekde se uvadi Prodand jako exoticka opera a veude, predeveim, jako genialni hudebni dilo. Pak jsou davody jeete jind, jako ten, ae jine opery nejsou pfeloleny a nejdfile'Zitejei: veteina natich oper je prodana se vtemi pravy do NCmeek& nakladatelstvi Zadaji velke sumy za provedeni deskSreh oper v cizine. To je

Ottani' IL

ty moment, kterSi by se mel nejak fait. Je piece nenahraditelna, tkoda, ze i jini nati skladatele nejsou v cizine tak znami.

Jan Kudera.

MINCE V KORENECH STARE BOROVICE. V lese na Babe u Libohotti na Sedlea,nsku natel pied easem jeden rolnik z Libohotti etyki stare mince Bylo to letos na jake, kdy g si zakoupil cast paseky k doloYvani pakezt. Mnoho potil ho stab:, nee parezy dostal yen ze zmrzle pfidy. Po lopotne namaze uhrabaval nYmi hrabemi jamy po pakezech. Najednou zavadily hrabe o neco tyrdeho, zvoniveho a v jarnim slunci se zaleskl plisek. Rolnik peelive zbavil plieek hliny a zjistil, Ce jde o starou mind. Rozhledl se proto po okoli a natel v Arne po parezu dark tri mince. Nalez zaslal odbornikovi k prozkoumani. Ten zjistil, ze jde o stribrriak Bedricha Falckeho, groe RudolfinskY, nizozemskY eilink a jednu eestnactinu tolaru belgickeho. Rolnik venoval svaj nalez spolku rodaku jako zaklad pro budouci musejni sbirky v rodnem kraji.

Pii tomto nalezu je zajimave, ze ize s pra y -depobnstic,kmuzeparly.Vji se zachovala zprava o pkihode, ktera by se mohla k temto starYm mincim vztahovat. Uvadi ji etrnactidenik "Vlta yske proudy". Penize pry ztratil v rode 1623 zoldner Michntiv pH padu s kone v lese na Babe u Libohoeti. Pavel Michna z Vacinova ziskal v r. 1622 koupi Mareovice a Tloskov. V tech dobach byl y kraji hlad a mnoho vesnic bylo vypaleno. Vojaci Michnovi dostali pravg rekvisice v kraj. A tak jednoho zmniho dne pied vanoci 1623 pkijela tkielenna, jizdni hlidka k mlYnu v Libohoeti.

MlYn sice k panstvi nepatkil, hospodakil na nem mlynar-svobodnik, ale kdyl nesehnali dostatek potravin v Mareovicich, rozhodli se, 2.e prohledaji mlYn. MlYn veak byl se v'eech stran obehnan vysokou zdi a po dvoke pobihalo nekolik zlYch pst. Hlidka se dostala jen ke vrattun, dal nemohla. Mlynar, kdy2, zjistil, ze jedou k nemu, vrata zavrel a zatarasil. Jeden ze 'Z'oldnera se chtel dostat do mlYna zadem, ale i tam naeel vysokou zed'. Kdy2 Zoldneri videli, '2,e se do mlYna nedostanou, vyskoeili na kone. Jeden z nich s kone zahledl na dvoie krasneho ovdackeho psa a sahl po pistoli. Pes se skacel mrtev. Ve chvili, kdy okolni lesy vracely ozvenu rang, uhaneli u2 jezdci od mlYna. Mlynadj vyeel z mlynice, kde byl se svou chasou schovan, a v narudi odnesi sveho nejmilejeiho psa do mlYnice.

Zoldneri ze zlosti nad bezvYslednou vYpravou hnali kone, aby pokud man() nejdrive byli pod hostinnYmi krovy tloskovskYch stodol.

KdyZ projiZdeli lesem na Babe, kali Eoldnere, kterY zastrelil psa, uklouzl na umrzle pude u korene borovice a zvratil se i s jezdcem. Temna zakleni a bolestnY sten zadr2ely oval hlidky. Zoldner leZel nazemi se zlomenou no-. hou. Druhove mu pomohli na kone, ktereho jeden z nich pkivazal ke svemu koni, a tak po zastavce v Mareovicich, kratce pied palnoci se vratili do Tloskova. Feleal pane Michntry zraneneho oeetkil, ale nemohl vyledit kleni boldakovo nad ztratou vadku s nekolika stribrriaky.

Stribrnaky nikdo nenaeel. Zustaly zavaleny hlinou a zarostly koieny borovice. Po 316 letech, kdy'Z borovice byla poraZiena a koken vydobyt, dostaly se na povrch, aby potvrdily, historka o rekvisici v mlYne v Libohoeti byla doslova pravdiva.

Kdo vynalezl kompas.

Vynalezeni magneticke strelky jako pomacky pro ukazovani smeru se pripisuje jednak num, jednak Italtn. Heinrich Winter yeak tvrdi, ze prvni pouLvali magnetovce jako kompasu Vikingove jiz v davnYch a davnYch dobach.

NazYvali jej "vodicim kamenem". Ve faroerskYch sagach je popsano, jak ho bylo pou2ivano. PodlouhlY kamen byl clan v dkevene krabiCce na vodu a krabieka se svou podelnou osou postavila do smeru sever-jih. Tento jednoduchY pristroj umoZnil Vikingam jejich podivuhodne plavby, na nichZ' se dostavali nejen do Stkedozemniho mote, ale jette dlouho pied, Kolumbem oblevili Ameriku.

V2eTNIN

Strang 4 DY2 sirena oznamila konec prate, vstouK pil part'ak Martin do nadratni kantiny.

"Kde je Johnson?" ptal se delnikil, kteti si tam zaskoeili pied odjezdem dome. Jeden z nich ukazal smerem ke kotlarne. "Hallo, Dieku!" zvolal.

Za chvili se objevil mladY mut s velkYmi klegterni v ruce. Mel hezky oblidej, pravidelne rysy a smele, svetle "Tegte pracujete, Johnsone?" ptal se zdvotile part'ak. "Mam pro vas praci. Chci ji svetit vam, abych byl jist, to bude peelive provedena.

Znate usedlost blizko Hastingsu? Spravce parni pily, Mr. Wals, nas telefonicky potadal, abychom mu poslali dobreho mechanika. U kot111 neni neco v poradku."

"Dobte, pane, zajedu tam zitra rano m held.

Johnson.

"Zde mate doporueujici dopis a rano si vyzvednete jizdne.

Jit osm mica pracoval Johnson jako kotlahskYm mechanik. Krome praktickYch vedomosti osvojil si za ten as take mnoho teoretickYch znalosti, takte se stal ve svem oboru vyhleclavanYin znalcem.

Rano odjel Dick Johnson do Hastingsu. Na pile nagel thi eernochy, kteti tam zahaldive lelkovali. Vybral si jednoho, kterY vypadal inteligentnej gi net oba druzi. Jeho spoleenici ho nazYvali Rufem. "dernoch informoval Johnsona, to spresce parni pily odcestoval ate ho povetil dozorem nad podnikem. Oba druzi e'ernogi byli jeho pomocniky.

"Ano, pane, kotle jsou ye velmi gpatnem stavu',' p'rohlasil na Dickovu otazku. "Ut tYden nemame ladnou paru."

Hned pti ptedbetnem ohleclani se ukazalo, pie nasledkem neodborneho zachazeni se usadily v kotlich velke vrstvy kamene. Bylo tieba /Omen odsekat a vyeistit rogty.

Ponevadt se tadnY z eernocht k teto praci nehodil, rozhodl se Johnson, to vleze do prveho kotle sam; eernochtim naridil, aby vyeistili rogty. Byl rychle hotov, kdyt v gak vylezi z kotle, zjistil, to eerno gi jegte svou praci neskoneili. Dtive net vlezl do druheho kotle zavolal si Rufa a tekl mu: "Davej, Rufe, pozor, co ti teknu. Kotel eislo I. jsem dal do potadku. Ted' vyeistim steny kotle eislo II. At vyeistite ro gty prvniho kotle, napustite dovnitt vodu a na zkou gku zatopite." ternoch pkikYvl na znameni, to v gemu roHODINY KDYSI A NYNt. Hodiny jako easometie hraly a hraji v tivote eloveka vtdy citiletitou ulohu. Jsou ,nepostradatelnYm strojem a pointickou, tivot, obchod, veg kere lidske deni a katdou na gi CMnost. Proto neni divu, to jim lido venovali stale vetg i pozornost a s postupujici technikou je stale a ustaviene zdokonalovali. Ptivodne byl meten eas vYhracIne Phirodnimi zjevy: sttidanim dne a noci jakot i jednotlivYmi etvrtemi mesice. Bylo to spi g e jen jakesi ptimetene, ptiblitne a ov gem naprosto neptesne odhadoveni, ne meteni. Ale tehdej gim lidskYm Pottebam tento primitivni zpilsob ureovani easu naprosto postadil, nebot' pojem ptesnosti v dnegnim slova smyslu tehdy jiste je gte neexistoval. Rozeznavani temnoty a svetla bylo tedy prvnim stanovenim easu. Den byl rozdelen na osm east — dnes na etytiadvacet. Je ptirozene, to k ureovani easu timto zptisobem sloutilo ptedevg im slunce. A tak vznikly poznenahlu sluneeni hodiny, jet dnes mateme je g -tevidna,strYchbudova,znichtmoe jsou umeleckYmi pamatkami. — Kdyt se vgak po6a1 stale vic a vic rozvijet hospodatskY tivot 'nest, bylo nutno zanechati starch metod a pomfg leti i na umele urdovani easu easometiei. V to dobe vznikaji ptedev gim vodni hodiny.

Ale vodu brzy vysttidal pisek a tak povstaly zname "sutky", eili piseene hodiny, zname jit ve staroveku, pti nicht jemnY pisek — podobne jako pied tim voda phi vodnich hodinach — pketekal z jedne nadoby do druhe, jet se pak jednodu g e obratila. ZdokonalenY a ovgem jen dekorativni vzor takovYchto piskovYch hodin najdeme i dnes v mnohe domacnosti, ovgem spig e jen jako ozdobu net skutednY

Zaklopka parnlho kotle.

P. Foster. zurnel. Johnson oteftel zaklopku druheho kotle a pustil se do dal gi prate.

Prate uvnith parniho kotle nepatti k slastern pozemskeho tivota. K tomu byl kotel Cislo II. v mimotadne bidnem stavu. Dve ttetiny kotle zabiralo potrubi, kterYm byl veden 0111.6.0 vzduch. Kdyt byl kotel v provozu, byly tyto roury pod vodou, prostor nad nimi, prave tam, kde pracoval Johnson — byl ureen pro paru.

Mezi rourami a horni stenou kotle byl meziprostor vysokY jen asi 60 centimetre a Johnson musel vykonavat praci, plaze se po kolenou. V jedne ruce drtel svieku, ve druhe dini. Ale mlady mechanik byl na takovou praci zvyklY. Pracoval rychle a jiste.

Asi po hodine prate zpozoroval najednou, ze se plamen svieky stale vice zmen goval a meal emoudit. Vrhl pohled nahoru. Nespattil ani trochu svetla. Klapka kotle byla zavtena.

Byl zabran do sve prate tak, to to pied tim ani nezpozoroval. Phi ramusu, kterY zptisobovalo kladivo, sotva mohl neco sly get. Jak rychle mohl, lezl Dick po etytech k vYchodu a ophel se pinou silou o klapku. Ale nepovolila.

Byl zajat. Klapka byla zvenei ptigroubovana.

Instinktivne uhodil kladivem do steny kotle. Hluk, kterY zptisobil, ho bezmala omraeil, ale zdalo se, to ho nikdo nezaslechl.

Dlouho, velmi dlouho dekal, zdali mu nada neptijde na pomoc. Jeho srdce bilo gilenYm tempem. Znovu zaeal bu git do sten kotle, znovu tloukl do steny ze v gech sil, avgak nic se nestalo. Strach ho temet zbavil smyslu, uchopil klapku rukama a pokotthel se ji otevtiti pouhYmi prsty.

Kdyt pominul prvni zachvat hrtrzy, snatil se Dick sousthedit sve my glenky. Zhejme mu eernoch gpatne porozumel a zavtel klapku druheho, misto prveho kotle. Ted' napini asi podle jeho phikazu kotel vodou a potom pod nim zatopi. Zmocnila se ho slabost. Svielca vypadla z jeho ttesoucich se rukou a zapadla nekam hluboko mezi potrubi, odkud ji nemohl vytahnout. Obklopila ho temnota. Zaeal hledat v kapsach v nadeji, to tam najde nejakY zbytek nynel gi easometie. Ve stkedoveku bylo pak v noci utivano svice se stupfiovYm rozdelenim.

A tak pokradovala lidska vynalezavost pies vg echny motne vymotenosti at do roku 1120, kterY se stal ye vYvoji dnegnich hodin cluletitym meznikem. Toho roku se totit objevily prvni zavatove a bici hodiny, jet sestrojovali podle nejprimitivnej gich prvkil a z nejrozmanitej giho materialu tehdej gi platneti. I kdyt byly sve dnegni dokonalosti jegte hodne dlutny, piece to jen ut byly jakesi hodinove stroje, podle nicht se mohl 'dlovek pro svou tehdejpottebu easove zatidit. Prvni kapesni hodinky vyrobil norimberskY obdan Petr Hennlin (1480-1542). A od tech dob rozvoj hodin pak rychle pokradoval, nebot' podstata hodinoveho stroje byla uz znama a zo.letelo tedy na technickem zdokonaleni. Wvoj dospel postupem easu pies slotite a umelecky vettinou vysoce hodnotne orloje at k dne gnim nejptesnejgim hodinovym strojtim — chronometrihn. Avgak phi dne gnim technickem pokroku a lidske vynalezavosti milteme poeitat i s pravdepodobnou skuteenosti, to neztistane ani phi techto nejvy g precicnic hstrojich. Aelcoliv se nam to dnes zda ternet nemotrie, je jiste, he i zde dojde jegte k dalgimu, ptekvapujicimu zdokonaleni, z nehot v gak budou tetit jit jen nase budouci generate.

Z e'eskeho filmoveho hospodaistvi.

V nedavne zprave, kterou podal VYboru N. S. jeho 'Oen ptedseda VIII. sekce Kulturni rady dr. Zastera o situaci eeskeho filmu, bylo uvedeno nekolik zajimavYch dat. Biografy nav gtivi u nas prtunerne roene 73 at 75 milionti osob.

Katcly elovek jde tedy prtimerne petkrat none do biografu. Roku 1938 stal prfunernY e'eskY

Ve sthedu, dne 29. listopadu 1939. svieky. Marne. Na g el jen krabieku s nekolika Indio zepalkami.

Nahle zachytilo jeho ucho gumeni vody. ternoM napou g teli kotel. Brzy ucitil vodu na gpiekach nohou, potom stoupala vY g a vYge. Po easee, kterY mu phipadal veenost, byl ptivod vody zastaven.

Nezmerna zoufalost a ukrutnY strach meal jim zmitat. Veal, co melo nasledovat. piece eernochtim, aby na zkou gku zatopili pod kotlem. Znovu meal bu git kladivem na stenu, znovu marne. ✓ nejkrajnegim zoufalstvi upadl na zrezavele potrubi. Brzy zpozoroval, to vzduch se staval stale dusnej gi a teplej gi. Roury, na kterYcsh letel, byly nad vodou, kdyt se dotkl jinYch hloubeji polotenYch, ucitil, to byly horke.

Po stra gnem rozrug eni stal se irpine apatickYm. Roury se vic a vice rozehtivaly. Nemohl se jich uh dotknout hclou rukou. Tu v nem zvitezila y ule k tivotu, ptemohl apatii a vzptimil se. Snad namahou, kterou si vy padal tento pohyb, snad tim, he nasledkem horka krev v jeho tilach rychleji kolovala, snad take velkYm ptekrvenim mozku — dostal nahle napad na zachranu, kterY mu dodal eerstvYch sil.

Sahl po dlatu, kterYm odsekaval strusku, nagel ve tme jednu z rour zaplavenYch vodou, prilotil k ni dlato a uhodil do nej kladivem.

Dlato na hladke route uklouzlo a Alder zasahl jeho ruku. Ale nedbal toho a pracoval dale.

Podatilo se mu rouru provrtat.

Uslygel zasyeeni vody, plameny vyrazily vzhfiru, avgak nedbal toho a bu gil bez phestani do roury at ji pherazil. VzniklYm otvorem vytelcala voda a uhasila °hen.

S poslednimi zbytky sil doplazil se Johnson ke klapce. Nebyl si stale je gte jist, jestli voda udusila plameny a jestli koneene eernogi pochopili a osvobodi ho.

Avgak co to bylo? Usly gel nesrozumitelnY gramot a najednou ho oslnilo prudke denni svetlo.

Dye dobromyslne eerno gske tvele se na neho zdegene divaly, dva pary dernYch rukou se mu natahly na pomoc . . .

"Je gte dnes eistim kotle," dodava, Johnson, kdyt vypravuje tento svtij ptibeh. "Ale kdykoliv se chystam vstoupit dovnitt vy groubuji klapku, zavru jeji zamek a kilo straim do kapsy." film 700 at 800 tisic KC. V roce 1939 musel bYt naklad na film sniten asi na 450,000 at 550,000 K. Roku 1930 8 vyrobct vyrobilo 8 zvukovych filmu nakladem 6.5 mil. K, roku 1935 19 vYrobeh 34 Muhl nakladem 27.5 mil K, roku 1937 25 vYrobcti, 49 filmt nakladem 42 mil. K, a roku 1938 18 vYrobcii 41 filmti nakladem 30.5 K. Za rok 1939 bude vyrobeno asi 50 thrift CelkovY hrubY pitem v kinech za rok 1938 civil 293 mil. K. Z toho bylo na clavce ze zabav odvedeno 49 mil. K. Od roku 1925 do konce roku 1938 zaplatil film 720 miliont K na clavce ze zabay. irSrpraVa do podzemi ✓ meste Polne je mnoho starch chodeb. V posledni lobe byla objevena °pet nova chodba, vedouci z domu M. Kovatove. Na gli ji etyhi zveclavci, kteti si uminili, he muss chodbu prozkoumat. Vlezli do jejiho hlubokeho otvoru, kde proudila tesanou strutkou voda. Podle silneho priivanu soudili, he chodba nekonei ve sklepe. Se zkugenostmi, vyetenYmi z romanti a v touze za dobrodrutstvim pustili se do derne tmy. Sli hezky dlouho, ve skuteanosti to bylo asi 54 metro a chodba vytistila ve sklepeni, ktere bylo skoro at* ke kienuti pine bahna. Ale badatele se nedali odstragit. Ptinesli si prkna a bahno prelezli. Byl to pernY kousek, ale zdatil se. Po nekolika dal gich metrech se octli pied napolo zasypanYm schodi gtem, ktere vedlo do sklepu bYvale radnice. Zde jejich badani skoneilo. Phi p•ohliteni starch mestskYch zapisu bylo zjig teno, to tato chodba byla udrtovana kdysi ve velmi dobrem stavu a byla naposled opravovana v roce 1826. Chodba vedla at za mestske hradby.

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939. .1E4•■•,.=••■••■ ••■•••••••••■•••■■,.=••■••■•••••••.••■••110,04MIK

Oddil doinsovatelsk .

• •••••■•■=••••••■••••••••••■••••••■••....•••■••••••••••••,.., Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zavacine polemiky. poradatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskoveniu VYboru k vlastnimu roznodnuti.

Rad Moravki Broth', els. 6, Cottonwood, Tex. ✓ nedli dne 3. prosince pfipada vYrodni schtze nateho tadu Mora yskYch Bratfi els. 6, SPJST., v ktere nam ptipada take volba Utednikil a jine daletite jednani. Jest 26.douci, by se ka2dY Glen do teto schilze dostavil. V padu neptizniveho pooasi o tYclen pozdeji.

S bratrskYm pozdravem, Frank Pibil, tajemnik.

Rad Vygehrad GIs. 48, Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Sestry a broth, dostavte se do pkitti schtze, ktera, se bude konat prvni nedeli v prosinci, to je 3. prosince. Jestli bude tpatne poeasi, tak o tYclen pozdeji. Mame dokoneiti volby a mame si zvolit delegata do sjezdu. Tedy pitjd'te chni, bratfi a sestry, at' si mame z koho vybrat, do sine kadu VyS'ehrad cis. 48 na. Bayersville.

Trochu nam zaprtelo, v ga.k ut toho bylo ti'eba ,tak2e je ted' ka2dY veselejti.

S pozdravem, Mary Letikar, Padova dopisovateika.

Rad eegti Bratil Cis. 44, Industry, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratfi a sestry!

Uvedomuji vas, te na g fad bude konati schuzi prvni nedeli, 3. prosince, proto je elenstvo 26,dano, by se v hojnem podtu do schaze dostavilo. Budou voleni idednici pro pfitti rok a zaroveri vyslanci do sjezdu, proto nezapomerite a ptijd'te dne 3. pros. do vYroeni schtze a zvolte si ntedniky podle y ak chuti, abyste potorn nebrueeli, ae jsou tpatni iftednici. V padu tpatneho pneasi schilze bude konana at druhou nedeli v prosfrici. Tak si pamatujte co vas deka. A za druhe bude treetnik chtit dat knihy do potadku, tak vice co si mete vzit s sebou. S pozdravem za tad C' etti Brati'i Cis. 44: Frank Langer, taj.

Rad Ruiovy Dvfir, els. 89, Rosebud, Tex. Cteni bratfi a sestry!

Vy, kdot jste ye schuzi nebyli, tak yam scleluji, ae volby tadovych irtednika budou dne 10. prosince a v padu tpatneho poeasi dne 17. pros. &haze zadne v 1 hodinu odpoledne.

Nat neetni br. 8ebek by vas tea rad videl, neb chce &Ai noty do potadku. Tak pkijd'te jiste vtichni a penize vezmete s sebou. Br. Baca ty noty donese.

Pekne nam zaprtelo. Velice jsme ten deft' potkebovali, neb ve zdejtim okoli nebylo jit vody ani pro dobytek.

Srdeene vas vtecky zdravi, Anetka Skupin, taj.

Rad Spravedlnost Cis. 121, Shiner, Tex. Cteni bratfi a sestry!

Uvedomuji vas br. a ses., byste se co motile, nejvice dostavili do scheme prvni nedeli v prosinci, neb nam ptipada, volba tilfednikti na rok 1940, a pak take bude volen delegat do sjezdu.

Dale, bratfi co jsou na ireetnim vYboru, at' se jiste dostavi a daji knihy do potadku. Pak, bratfi a sestry, kteki jste pozadu s plaoenim, hled'te se take vyrovnat, aby bylo vte dam do potadku.

Schfize bude zahajena v 1 hodinu, neb bude hodne prate a pak chceme mit po schtzi malou svaeinu a proto sestry jsou tadany, by katda, dle mo2nosti s nevim od jidla ptispela a bratfi se postaraji o to ,aby 2adnY tizni netr1)61. V padu ae by bylo tpatne poeasi, tak bychom konali schuzi druhou nedeli v ten samY Cas. Tedy na tu schuzi pamatujte a hled'te se co n.ejvice moano dostavit, neb to bude na 'vas zaletet jake Utedniky si zvolite a pak budete aspori vtichni spokojeni.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad.

VieBTNITC tad Hvezda Texasu, els. 47, Temple, Tex. Cteni bratfi a sestry!

Timto vas uvedomuji, ae °pet se vYrooni schilze nateho kadu bliti, ktera bude konana 3. prosince v 1 hodinu odpoledne, ve ktere nam ptipada volba ntednikt pro rok 1940 a tea vyslancti do pkikiho sjezdu a zaroveri siriovY vYbor bude volen v teto schuzi pro rok 1940. Proto vas laskave 'tadam, byste se v pinem poetu dostavili do teto schilze a zvolili si Utedniky yam verne a schopne yak praci vady spravne vykidit, neb jest to duletita, a zodpovedna prate. Te2 abychom si zvolili delegaty, kteti maji zajem o vzrast cele Jednoty a ne pouze jen o jednotlivee. Opet vas tadam, abyste se dostavili v poetu co nejvettim, dne 3. prosince v jednu hodinu cdpoledne. V padu tpatneho podasi o tYden pozdeji, v ten samY Gas. Tet yam sdeluji, ae ve schuzi dne 5. listopadu jsme opet ptijali do nateho tadu 6 novYch Menu ,a side: Irene Gladys Krahulik, Elsie Annie Calbla, Lillie Dana, Calvin Joe Andel, Rudolf Frank Kohut a Joe Jim Kohut.

Tak je videt, ae se nazi organisatoti •opet pkieinili a jen kdyt tak budou pracovat dale.

Podasi v natem okoli mame, aby uspokojilo vtechny, trochu zavlatilo, taktte ted' mnozi jit mohou set ovsy a tea orat. S bratrskYm poJerry Dana, taj. zdravem, Rad Slovangti Bratii els. 34, Nova Morava, Tex. Mili bratfi a sestry, na vedomost yam day am, se schuzi budeme konat prvni nedeli v prosinci, to bude tketiho, a pt al bych si, abyste vtichni ptitli, neb budeme mit volbu tednikt, tak abyste si zvolili Ukedniky, kteki se vam libi. Nate. nemate Atedniky radi, tak si svelte tyto podle sve chuti. Oast() natal na Ciednika brni kdyt ho nevidi, ale jak ho uvidi, tak je ticho, jako by byl ten nejlepti. jsem tajemnikem jit tolik let, tak byste si mohli zvolit zas jineho.

Psal bych neco o podasi, ale myslim, ae je to vtude stejne. Meli jsme tu dost sucho, ale nyni ua 14 dni je mokro. Zahrady jsou tu pekne, ze lepti ani nemohou bit, ani na vesno nebyly tak pane, jak jsou nyni.

Tak bratfi, nezapomente na tu schtzi a ptijd'te vtichni, neb natai jste s placenim pozadu a pokladna je ua slabs. Tak na shledanou prvni nedeli a jestli bude tpatne poensi, tak druhou nedeli. Zustavam s bratrskYm J. G. Charanza. pozdravem Rad Pokrok Brazorie Cis. 162, Iowa Colony, Tex. Cteni bratfi a sestry, uvedomuji vas, ae schnze se bude konat dne 3. prosince o 1 hodine cdpoledne. Jelikot mame vYrodni schtzi a volbu iikednika, tak se dostavte vtichni a na ureenY Cas. S bratrskYm pozdravem a tt'astne shledani se vtemi y e akole 3. prosince.

Albert Jet, tajemnik, Anton Lukatik, ptedseda.

Z odboely S.A.C.T. v Rosebud, Texas.

Nate odbodka pokraeuje takto: Medaile koupili — Fr. Skala, Emil Hering, Ernest '8eveik, Frank Janieek, Jan Matyatdik, Alois Skala, Anton Stoklas, Tom Maleik, Henry Skupin. Techto 10 dolara br. Svoboda odeslal. Mimo toho mame 4 medaile prodane a 8 je dosud na prodej.

Dale nate sbirka pokraeuje takto: Pi. Marie Maredek $1.00, Ernest Green 50c, Jos. Vitek st.

25c. Minule oznameno $8.75, tedy mame na hotovosti $10.50.

Tak vidite moji drazi, nate sbirka temet stoji. — Co tyto fadky piti, radio oznamuje, 1700 natich lidi y e stare vlasti bylo posttileno.

Nechte tech drobnYch ttenic a pomahejte a jestli nepomahate, nezlobte. Ut pfi minule valce to bylo takove. Nekteti krajane zalotili spolky, ale pak ani prstem pro dobro nehnuli. ZesnulY soudce Haidutek napsal o tom: "Tak krajane, jen dal rypejte, pismen v abecede je jette dost."

Kdo mate dobro na mysli, jen hled'te vtechno ve vettim vest. Vice lidi, vice se utrti. Dale bych odporueovala, abyste vtecko vice oznamovali, ty penize za tu oznamku dat se varn rozhodne vyplati. A jette bych tekla, co pravi red. Moueka: — Schopne vpied! S pozdravem, Aneaka Skupinova, taj.

Strana t Rad Bratfi Sovobody els. 67, Schulenburg, Tex. Bratfi a sestry nateho tadu, timto vas uvedomuji, abyste se vtichni do prosincove schaze dostavili, neb jest to schaze, v ktere se budou volit Ukednici a tedy pkijd'te vtichni a zvolte si atedniky ktere chcete, neb ktere si zvolite, ty budete mit, a tea pamatujte sve povinnosti si zapravit, neb jest to povinnosti katdello elena. Tedy na shledanou 3. prosince, totit prvni nedeli v prosinci, ve 2 hodiny po poledni, S bratrskYm pozdravem, Louis Dybala, tajemnik.

Rad BratIi Svornosti, els. 60, Wallis, Tex. Cteni bratfi a sestry!

Timto vas uvedomuji, byste se vtichni dostavili do prosincove schtze, ktera se bude konat druhou nedeli 10. prosince, a tet bude volba faclovYch iftednikt na pfitti rok 1940, tak se nezapomerite dostavit.

No, nevim, jak to s nami dale bude. Traktory jdou dobte na odbyt. Potom se aekne, 2e je hodne lidi na relief, cot vtak zbYva, tern ubohYm rentYktirn, kdy2 je ti velci farmati vyhdneji. Co maji Mat, na traktor penez nemaji a mesta jsou zpinena, delnikama ,obz ylatte tem', kteki maji jette male deti, jist se chce, tak mu nezbYva, net jiti na relief. Nebude to dlouho treat, ae ti rentyti nebudou moci ani tit. Jinak to nebude mcci bYt, aby mohli bYti net aby se jich vlada ujala.

S bratrskYm pozdravem, J. M. Vatina, tajemnik.

Rad v Boji za Svobodu, Cis. 139., Danbury, Tex. Cteni bratti a sestry!

Ptichazi rok ku konci, tak zase nastanou volby Ufednikel a delegate' do sjezdu na ptitti rok.

Schtzi budeme poiadat druhou nedeli v prosinci o pal druhe hod. odpoledne. Vy, sestry se dostavte take, at' jsou volby vice zajimave a motna, ae se varn podafi nejakY idad obdrtet. teetni vYbor jest z ylatt' vybizen, by byl ptitomen dat Ntechny knihy do potadku.

Vy bratfi zdali, kteti radi chodite na 'non, meli byste ted' zde bYt, neb divokYch husi a kachen je zde na tisice. Zivi se v rYtovYch polich na rY2i co byla rortroutena pti sklizeni. Husy slytet i na pal mile zdali, jak se 2ivi a ph tom si povidaji.

Necham misto pro druhe, neb tech yYzev do schtzi jest pino. S bratrskym pozdravem, Miro F. Svoboda, tajemnik.

Rad Velehrad, eislo 19.

Rad Velehrad bude konat pkitti schuzi prvni nedeli dne 3. prosince v 1 hod. odpoledne. V padu tpatne pohody druhou nedeli. Jak yam znamo, vtcly v prosinci konaji se volby Utednikt, tak se dostavte a zvolte si Utedniky dle ptani, obzvlatte na moje misto si musite zvolit jineho, neb ja Ukad dale neptijimo.m. Ut jsem sloutil 25 rokti co tajemnik, tak zas mute nekdo jinY sloutit druhYch 25 let.

Ptedem dekuji a pteji tadu a cele jednote E. V. Gallia, taj. mnoho zdaru.

Rid Laskavost, eislo 70., Needville, Texas.

Ctene sestry a bratfi!

Timto vas laskave tadam, abyste se v pinem poetu dostavili do vYrodni schaze nateho fadu, ktera bude konana prvni nedeli, totit 3. prosince o 9. hodine rano. V teto schuzi bude se konati volba tfednika pro pfitti rok 1940 a tea bude volen vyslanec do pkikiho sjezdu. Bratti a sestry, jest vati povinnosti, abyste se do schtze dostavili a zvolili si CCedniky schopne k vedeni spolkovych zaletitosti. Tet upozornuji Cleny, kteti jsou pozadu s placenirn, aby se vyrovnali. S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Washington, D. C. — Znaene z yYteni pottovnich ptijmt v prvnich etytech mesicich niho roku davaji neklamnou znamku povzbuzeni obchodniho ruchu. Podle zpravy generalniho pottmistra J. A. Farleye vysvita, ae pottovni ptijmy v prvnich etytech mesicich tohoto fiskalniho roku stouply o vice net $7,200,000, Oili o 3.17 procent. V teto dobe obnately skoro $235,000,000 a jen za iijen bylo na pottovnem zaplaceno asi $64,000,000.

Strain e Blessing, Texas.

Ctene, redakce! — Mistni odbodka SA.C.T. uspokadala zase jednu z krasnYch zabav dne 19. listopadu, spojenou s ptednatikou pp. J. J. Ducketta, dp. Hanadka a Vi. Maudra, pfeds. S.A. C.T. Obtadnikem byl pied. mistni odboeky br.

Domorad, kterY uvital pfitomne a piedstavil p.

Ducketta, mladeho pravnika z El Campo. P. Duckett prornluvil napted desky, pak anglicky.

Jeho tee byla kratka ale dobra. Ve sve anglicke keel citoval slova zesnuleho presidenta Osvolaoditele T. G. Masaryka, "Bud'te piedne dobrYmi americkymi obdany, a tim budete tet dobrYmi Oechoslo y aky." Po nem promluvil dp.

Hanadek, spresce mistni osady, taktet zkratka a dobie. Pracuje s nami v Druhem Odboji a nabade, ku svorne a einorode praci.

Hlavniho teenika br. Vl. Maudra jsme si nechali naposled. Adkoliv mluvil pies hodinu, byli bychom jej poslouchali i do rana. V jeho feel byl nekolikrate potleskem pieru gen. Pfi lideni zveistev pachanYch nemeckYmi hordami v oechach a na Morave, nejednomu se oko zarosilo.

A ipravy z vlasti jdou stale horgi a horM. Prave ten den ptinesly denni noviny zpravu, k 12 studentt bylo v Praze nazisty popraveno. Temto 12 studenttm vzdava shromadeni test povstanim. Jeho tee byla opravdu vkborna.

Piedseda odbodky br. Domorad dekuje v'Sem tedniktm a take celemu shromaZdeni za tak hojnou navSlevu. Sin byla do posledniho mista nabita.

Br. Maudrovi po ptednake byl odevzdan na Druhk Odboj check na $50.00.

Pak se rozvinula taneeni zabava, pti Mrazkoy e hudbe a ptitomni se sluSne bavili do 1 hod. po piilnoci. Zase byl udelan slu gnk yktelek pro S.A.C.T. Na zdar!

Jos. Zemanek. it6,d KomenskY, eislo 20., Granger, Texas.

Mlii bratti a sestry!

Timto vas vaecky uvedomuji, 2e jeSte jednu schfai budeme mit tento rok 1939, a tak jste 2adani, abyste se v pinem poetu do teto schuze dostavili, ktere. bude druhou nedeli dne10. prosince, zadatek v 1 hodinu odpoledne. Tato schtze je velice dulelite,, neb povinnosti kaMeho elena a dlenkyne jest se s tadem vyrovnat. Vy bratti a sestry, kteti mate piljdky na certifikaty a neplatite ani troky, tak Arai povinnosti je, tie jestli nemritete zaplatit kapital, tak aspori hled'te zaplatit irroky, nebot' kterY ut mate vyptifeenou celou hodnotu certifikatu a kdybyste neplatili ani irroky, tak vase pojiateni by snadno propadlo, a tak je to velice (Malt& aby takovY Glen aspori zapravoval riroky a pravidelne platil mesidni jeho poplatky. A dale je to nutne, abyste se v pinem poetu do teto schrize dostavili, neb je to vYro'eni schrize, kde se budou volt rrwl Utednici na "ptititi rok, a pak take budeme volit delegaty do ptiatiho sjezdu, kterY se bude odbYvat v rode 1940, a tak doufam, tie se vas co nejvetai poeet dostavi do schrize.

S bratrskYm pozdravem jsem vaa spolubratr, Jno. P. Trlica, taj.

Schulenburg, Texas.

Ctenemu tadu Frant. Palackk v Engle, Tex.!

Bratii a sestry: — Timto se yam dava, na vedomi, te ptiati mesic nam ptipada vYrodni schrize, tak se ,hled'te aspori jednou za rok dostavit do scheme, neb bude volba Utednikri a zaroveri se bude volit delegat do sjezdu na piiati rok.

Bude-li podasi dovolovat, tak se dostavte o jedne hodine, neb uz je kratkY den. Zaroveri kteti bratti jsou pozadu s placenim, at' se pfijdou vyrovnat, neb pokladna ma souchote, nemriteme eleny dole yydrtovat. Tak nezapomerite na prvni nedeli v prosinci. V padu tipatneho pods.si druhou nedeli. Zristavam v Clete vas spolubratr, Chas. Jalufka.

Hallettsville, Texas.

Bratil a sestry!

Jmenem fadu Rozkvet Svobody cis. 140. vas tiadam, at' se faichni dostavite do schrize prvni nedeli v prosinci o pal druhe hodine. Budou volby ttednikt, tak se jiste dostavte a zapravte co jste kdo dluzni, neb pokladna je jiz prazdna a tak uz nemtteme 'e'xineho yydriovat. Odpust'te, teZko se to upomina, ale neni jine pomoci. S pozdravem na vSechny bratry a sestry jsera vase, Emilie 11iladenka,

VileTNIK kid Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost vtiem 'dentin natieho tadu, tie v posledni iadove schrizi byly volby fadovYch frfednikri pro pilaf rok 1940. Byli zvoleni bratti idednici jak nasleduje: br. Fr. Svadleriak, piedseda; br. Tom Drozda, mistopiedseda; br. Jos. F. Eineigl, tajemnik, br. J. P. Mohel., start' Udetnik se vzdal sveho iriadu a na jeho misto zvolen br. Joe Mikua; br. Frank Kotrla, poldadnik; br. OvesnY, prtivodei. MajetkoYY vYbor jsme zvolili nasledujici bratry: Frank Kind, Tom Holub, Fred Polanskk, Jan Slovadek a Jan Treka. Do zabavniho vkboru byli zvoleni bratti Julius Hurika, Tom S. . vadlefiak a L. Hillman. — Jelikoi se ja stmivalo, tak br. ptedseda ukoneil schtzi a v ptiSti schtzi, ktere, bude konana druhou nedeli v mesici prosinci, bude volba delegatt do sjezdu. Proto ptijdte viichni do ptiSti schtze. Zaroveri br. fidetnik vkchny deny na§eho faclu, aby se ptigi k nernu vyrovnat strap poplatkii, aby mohl fleetni knihy odevzdat v co nejlepSim potadku. Ztstavam yam k slu2be, Jos:'F.'Eineigl, tar Rid gtefinik, eislo 142., Houston, Texas.

Pohadka svate noel u 8tefanikii na Vanoce.

Jak u2 to ye svete je, pane pohadky, to je malt' vysnenk svet na gich deti, ba i velci radi slyAi neb vidi nejakou pelmou pohadku. Pohad7 kova babidka je naramne stare,. Vtdycky na zaeatku zimy svolava, jak v pohadkach je psano, velikou schtzi vkch pohadkovkch ptedstay.

Schtze se pry konaji na poeatku zimy, aby babieka mohla zaveas vymyslit nove pohadky jako darky pro vanoeni stromedek. Letos pry se v torn pohadkovem svete na to velke schtzi sealo postav, k nestadil ktiSt'alovk zamek kralovny vii, tak se museli utabotit na velke zasnekne louce, ale to jim nevadilo, naopak, byli veseli a at'astni a v gichni tvrdili babiece, jeji pohadky o nich se detem nejvice libi. Byla tam Popelka, Paleeek, 8ipkove, Rfftenka a jine a Pile. Vsichni si hrali a babieka chodila mezi tou veselou chaskou a ptemfgela o novkch pohadkach, ponevaa ted' deti pry uz chti Veda tolik, k to ani nekteti stafi lido nevi, proto babieka mela telkou praci, ale pak si tekla, ze na venkove na farmach je je gte hodne deskkch detieek, ktere je gte vgeeko na svete nedetly, tak jiin dame fiakk pod stromeeek, aby byly diouho detmi, neb to je ta nejlep gi pohadka anebo jim u '8. tefanikti sehraji jejich detiely pkkne na Vanoce divadlo pod nazvem "Za hvezdou Betlemskou" a budou spokojeni. Tak si ta pohadkova, babieka oddychla, Ze nee° piece vynalezla. Tak bud'te detieky hodny a na Vanoce vas vase dobre rodiee vezmou na divadlo, kde se potegite, uvidite tam celk Betlem, ovkm tivY a pH torn bude to taky trochu narodni kus, jak si detieky vyprosily u Jetika tatinka, te se jim vratil zdra y z valky. Zatim se na vas vaecky K. Ctvrtnikova. taime.

Ve stiedu, dne 29. llstopadu 1939.

Rad Novohrad, eislo 3.

Cteni broth a sestry! — Timto jste tadani, abyste se co monov nejvettiim poetu do ptiati schrize dostavili, neb se bude odbYvat volba ritednikri pro ptiati rok a taky se bude volit vyslanec do pkiatiho sjezdu, ktery se bude odbyvat roku 1940 v Taylor, Tex. Ta na shledanou dne 3. prosince! S bratrskYm pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

Svornost Jihu, eislo 15., Rogers, Texas.

Mile sestry a bratfi!

Schrize iadu Cis. 15. bude se konati prvni nedeli, dne 3. prosince o 1 hod. odpoledne. Pkijd'te yeas, kdyt neptijdete pak yam natek nepomute..Mame volbu iftednikri. a delegata do sj ezdu, proto je nutne, abyste si zvolili schopne bratry neb,sestry, by sviij Ufad k dobru tadu i ye prospech Jednoty zastavali. Nebojte se OA ne, vrh, neb hlas ye prospech tadu neb delegata, to je vak povinnost. Mnohk ma v sini hubu na zaniek, ale jak vyjde yen, uz kope, 2e proe to neudelali tak neb onak. Inu, protok to 2adnk neveal a tys mldel. Tak na shledanou dne 3. prosince v 1 hodinu! WA, Emil F. Voldan

Danbury, Texas.

Bratti a sestry! — Ptedem vas vespolek pozdravuji, toto je intj prvni dopis do nakho organu. Chtel jsem uz kolikrat napsat nejakou zpravu z nakho okoli a stale jsem se nemohl rozhodnouti. Velmi se mne dotkla smutna, zprava od pani Truksove, jak pie 'Ze Rudolf Foss 112 neni mezi 2ivkmi. Znal jsem ho dobte, bkval nedaleko nas na Sunnyside. Bratti a sestry, hledete se dostavit do ptigi sehtze, budou se volit nova iftednici, tak si hled'te zvolit nove vraniky a pak se hled'te vyrovnat s teetnikem.

Rada etu dopisy bratra Bartok, ses. Orsagove a Rozi Truksove. Jestli mi to br. redaktor nehodi do kok, tak budu psat zase. Co toto pit% tak lezim v namotni nemocnici v Galvestone.

S pozdravem na vkchny, Vat' Karel Svach.

Tours, Texas.

Cteni brat ii a sestry tadu Hvezdnatk Prapor, Cis. 55!

Byl jsem potadan naaim br. piedsedou a take jinYmi bratry natieho kadu, abych napsal do naaeho mileho Vestniku, ze naae tadova schrize bude se konat prvni nedeli v mesici prosinci, totit 3. pros. 1939. V padu tipatneho podasi, bude se schrize konat druhou nedeli v prosinci. Tak, bratii a sestry, jste tadani, byste se vtiichni aspori jednou v pinem pottu do tadove schtme dostavili. Je to ve vas prospech a vase povinnost, kadove schrize navatevovat. A poplatky zapravit die motnosti.

Ale jak se fika: "Jak neni, ani smrt nebere".

Take yam bratki a sestry musim oznamit, tie naae posledni schrize byla slab'e navativena, yettiinou tam byli jen friednici. Bylo nas jen par, lavice prazdne. Tak je to smutne ye schrizi, kdyt je sin prazd4., opuatend. Tak jste, bratii a sestry jetite jednou tadani, byste se vAichni v pinem poetu do schrize dostavili, pr y -niedlvprosinc.Shzeadnv1hoiu odpoledne (ale nemyslete, tie a veeer). PHpada nam volba tadovkch Atednikii na rok 1940 ,a tak si zvolte fitedniky die vaSi libosti.

Jake si zvolite, takove je budete mit. Take je tadan ifeetni vYbor, by se do schrize dostavil a knihy piehledl, at' je vtie v poiadku. Pamatujte si, bratti a sestry, ze je to posledni schrize v tomto rote, tedy ptijdte jednou vaichni, tak nas to vtiechny poteai. Abych nezapomnel, pHneste hodne tech washingtonri a vtie zapravte.

Na pokiadnu se nespolehejte, ta je skoro prazdna, jak pytel od ovsu.

Take yam vtiem oznamuji, bratii a sestry, te nas zase o 3 ptibylo, jsou to: br. a ses. Karel Gajduakovi ,a br Karel Kudera ml. Ziskal je pro nas nag organisator br. Karel Navratil z Temple. Diky Tobe bratie. Tak Te zdravim a pozdrav posilam na Joe SirnY, Temple, Tex, meho pHtele a bYvaleho vojina v Panama Canal Zone Jest-li to budea, Joe, 'dist, tak piti do natieho Vestniku, myslim, tie ho odebirda, tedy dej o sobe slytiet; ja jsem Te nevidel jak y e West, Tex. Take zdravim F. J. Matulu, Prague, Oklahoma. Piti mi jak se tam mivaa. Poorano jit asi je a pin pikovani je jiz u konce; sem a tam jeate nejakY ten skrep. Take nam trochu zavlatilo, ale vody se nenadelalo. Zato se ale oh kapitalne.

To jiz koneim ,pozdravuji redakci a vaecky etouci Vestnik. Tak zdar vtiem a gudbay.

Louis Kapavik.

Rozkvet Ittie, 'Oslo 81., Needville, Texas.

Cteni spolubratfi a sestry!

Timto se yam oznamuje, *ge v ptiSti sehtzi, toti2 10. prosince bude se konati volba fitednikt, neb v minule schtzi nam to potasi pokazilo.

V padu degtiveho pneasi o tkden pozdeji. Tak se hled'te dostavit v co nejvetSim poetu a vyberte Si idedniky die sv6 chuti. Jsem vat,

kid Nova Vlast els. 37, Frydek, Texas.

Mili -bratti,a sestry!

Tirato Yam daVarn Oat, tie budeme konat vYroeni schrizi druhou nedeli v prosinci, dne 10. prosince, piesne o 1 hodine odpoledne.

Schfiz,e bude ye statni akole.

Bratti a sestry, bud'te tak laskavi a do salute se vgichni dostavte, neb bude i volba wednikt pro rok 1940. S br. pozdravem,

August Teykl, tajemnik.

Norbert Jet, taj.

Ve stkedu, dne 29. listopadu 1939.

Palacios, Texas.

Cteno, redakce! — Po pfehlednuti minuleho Vestniku pfigel jsem na dva krasne dopisy, ktere psala vatena dopisovatelka a na ge mild sestra pi. Botena, Valdikova. Srdedny pozdrav mila sestro a mild krajanko. Vy pi gete, ze jste odelcavala, to napigi co se mne u vas ilbilo a co ne. Mila sestro, jednim slovem, bude to moje upominka na vas a vgechny bratry v Dallas, jak se o nas starali a na gi povinnosti bylo varn vgem pane podekovat, coti dinim dnes timto dopisem, a take nesmim zapomet podekovat jednomu bratru a jeho ctene mantelce, co nas vzali na noc, nebot' sam nevim kdo to byl, co se o nas postaral. Mild sestro, pi gete co se nam libilo. Byla to ta Vase krasna base& kterou jste pfednesla veder na jevi gti. V'Secka Best Vam! Jedno, co mne velice mrzi je, to jsem si neco koupil v Dallas na pamatku a zapornel jsem to u toho bratra co jsme byli na noc a ja se bojim, to mne bude ditat velikY rent, neb v meste je to hodne drab& a potom jsem byl nerad, to Vag mantel dostal tak krasneho beranka a- ja vim, to vy nemate prop dostatek futra. Jedna vec mne mrzi, na kterou jsem se velice tail; to se sejdu v Dallas s bratrem LatnovskYrn, ale sede veeer s bratry u stolu, povidam co mne nejvie mrzi, a na to povida jeden z bratrfi, jenom moc o nem nemluvit, nebo tam na druhem konci stolu sedi jeho syn. Podivam se a vidim mladika pekne urostleho, pravy Sokol, tak ho volam a ptam se, kde je tatinek. Ut ani nevim co mi odpovedel a povidam, tak ho pane pozdravuj od Domorada a vykid' mu, to jsem se tail, to se s nim tady sejdu. Tak nevim, jestli dostal ten pozdrav nebo ne, oni ti mladi radi zapomenou. Mile sestry a bratti tam v Dallas, pfijniete od nas z Blessing srdeene pozdravy.

V den 19. t. m. na ge odboelca pokadala zabavu ye prospech S.A.C.T., na kterou zabavu byl pozvan p. Maudr co slavnostni feenik. Vzdor tomu, to celY tYclen bylo velice gpatne podasi, zabava se dobie vydafila. Byl krasny den, to ani lepgi nemohl bYt. Ve etyti hodiny se lido zaeali sjitclet a v sedm hodin jit byla sin ping..

Pan Maudr se dostavil v lest hodin a take nas navgtivil mladY pravnik p. Duckett z El Campo, kterY promluvil anglicky. Krasne take mluvil nag dp. Hanadek a naposled mluvil pan Maudr, nebot' on sam si vyminil, to on bude mluvit az naposled Mill krajane, kdo jste nemluvit pana Maudra, ja bych varn pia' ho slyget. Ja nedovedu jeho fee vypsat, ale tolik yam povim, jestli jeho fed nedovede to tvrde srdce •obinekeit, tak ten elovek tadne srdce nema. Vateny pane Maudr, pfijmete od svYch krajant na Blessing srdeenY dik za va gi praci, kterou Vy konate pro na gi starou vlast. Mill krajane, schfize na gi odbodky bude se konat druhou nedeli v lednu, aby se daly knihy do pokadku a aby se katclY mohl piesvedeit, jak se pracovalo ceiSr rok. Pfi schtzi se budou volit fednici na pfi gti rok. Tak nezapomerite, druhou nedeli v lednu v Blessing Community Hall, ve dye hodiny odpoledne V nedeli nam ptipada, schfize na geho fadu a take je to schfize vYroeni, kde nam piipacla volba fikedniku a delegata do pfigtiho sjezdu. Je povinnosti katcleho elena, aby se do pfigti schtize dostavil a volil takove fifedniky, kterYm lezi blaho nagi Jednoty na srdci a ne jejich osobni zisk.

Politicka, magina jit zaeina pracovat. V nedeli radio oznamovalo, to tadnY fitednik nebude jezdit na vladnich autach za svYmi soukromYmi zaletitostmi a take ne domil k obeclu. No ja myslim, ze to neni tak zle jeti k obedu, ale nejede sto mil, aby si ptipravil cestu na pfigti rok, jak jit to mnozi delaji.

Mill pfatele, dne 22. jsem byl v meste Bay City, zagel jsem do obchodu, karn vidycky chodim. Obchodnik pravi: Hello, Mr. Domorad!"

Jak jsem tam ve gel, on prave mluvil s elegantni damou a ta jak uslygela, jak mne oslovil, po"Vy jste Mr. Domorad?" Odpovidam to ano a ona povida: "Ja vidim Vage jmeno v novinach, ale vas jsem neznala. Vy pracujete mezi Vagim lidem pro 6eskoslovensko. J6, bych Vas tadala, byste byl tak dobrY a vzal si na starost a pracoval mezi Va gim lidem pro 6erven'Y Kfit, neb ja vim, to Va gi lido jsou dobfi, ale posavad se velice malo hlasi za deny Oerveneho

Strati

VtSTlitIc Mili pkatele, nevedel jsem, co ji mam odpovedet, ale potom jsem si vzpornnel, ze jestli bYt dobrYm vlastencem, to musim bYt i dobrYm obeanem teto zeme svobody, tak povidam, jestli to dokatu, tak to to milerad uclelam, to je to nage povinnost. Ta dama povida: "To je .velice lehke, pkijd'te do me triadovny, hlavni veci je, abyste zapsal katde jmeno, kdo se stal elenem a kdo ne. Prase tam byl bratr Zemanek, hledal jsem ho po celem meste, chtel jsem mu dat take nem vydelat, neb vim, le kdosi kekne, vg ak on to zadarmo nedela.

S krajanskYm pozdravem, Frank Domorad.

Rad gtefinik eis. 142, Houston, Texas.

Bratti a sestry, timto vas upozorriuji, to nag fad odbyve. schfizi v nedeli 3. proSince, be 2 hodiny odpoledne. Je to posledni schfize t. r. proto je nutno, abychom spolkove zaletitosti dali do potadku.

Piedleha nam placeni dani, troky, splatka a rfizne opravy, tedy je nutno, aby elenove, Icteti isoui pozadu s poplatky, hledeli se vyrovnat; dim dfive se dluhu zbavime ,tim lip.

Nag fad musi katclY mesic poslat fimrtni poplatky na Hl. Rad a obydejne doplaci ze zabavniho fondu. Dale mam nafizeno vybrat troky z pfijeek na certifikaty, tedy koho se to tYkg., pfijclete do schtze, nebo pi gte a tajemnik yam fekne, kolik toho je; ugetfite Money Order a pogtovne, kdy firoky zaplatite ve schuzi. Penize budou poslany zaroveri s mesieni zpravou a stvrzenky zase yam budou odevzdany ve schfizi, jinak si katdY bude muset pogtovne hradit sam.

Tato schfize bude take vYrodni, ve ktere se budou volit rifednici na, pfi gti rok a vyslanec do sjezdu, prot je velmi dfiletite, aby se elenove v pinem poetu do teto schtze dostavili a zvolili fikedniky, ktefi budou s nimi spolupracovat ku zvelebeni fadu a tim i Jednoty.

Zaletitosti spolkove jsou °pet v dobrem chodu, za cot path dik div. kroutku 8tefanik, ktetY se sklada ze Menu fadu i Sokola a zaroveri path dik yam vgem, ktefi jste kadove podniky podporovali pies v gechnu nentizeri a propagandu, ktera se pokoug i zleheit dobre jmeno Bene ge, proto neni divu, to chteji do toho zahrnout i tefg,nika, aby to bylo najednou.

Letos jsme ud8lali velkY krok ku pfedu a elm nas bude vie, tim to lep gi pfijde. KatclY mesic ptijimame nove eleny, bud' do fadu, nebo do detskeho odboru. Schfize se odbYvaji bez neplodnYch debat, takte za 2 hodiny jsme hotovi, pak si zazpivame, piatelsky si pohovotime, co zatim sestry plipravi svadinu, potom mame se/Ifni od O. Narodniho Sdruteni, ktere bylo v posledni dobe trochu boutlive, ale kdy jsme poznali pravdivost pfislovi, to proti intrika,m i bohove marne bojuji, budeme zase pracovat tie a nenaroene "po na gem" s jinYmi slotkami vgenarodniho sourudenstvi pod vedenim teskoslovenske N. Rady.

Do teto schfize zveme v gechny eleny, aby pfig li mezi nas polotit dobrY zaklad ku spolkoye praci na pfi gti rok.

Nagi praci zdar.

Alois Vaja, taj.

Rad Jaromir eis. 54, West, Texas.

Mill bratii a sestry!

Pfig ti nedeli ve 2 hod. odpoledne dne 3. prosince mame mesieni schtizi a voleni fifednikii a protO se dostavte do schfize v poetu co nejvetg im a nejste-li spokojeni s nynejgimi niky, tak si zvolte nove, ae letos to v gecko jde v potadku. ttednici dbali svYch povinnosti i elenstvo nebylo po celY rok lenive, neb jsme men vidy schtze eetne nav gtiveny, diky nagim rifednikAm i zabavnimu vYboru, kterY se sta,ral, aby schtize byly zabavne a vesele. Tedy se -dostavte vg ichni, kdo jen trochu mfitete.

Na Den Diktivzdani, 30. list. mame posledni taneeni zabavu v na gi sini, neb nam nastane doba, kdy na chvili si ti mladi odpoeinou od tancovaeek, aby po Novem roku zaeali zas na novo. Tak se meste v g eci dobte a srdednY pozdrav na vg ecky Ctouci. Vage, M. Klausovd.

Mantele v Kodineine, kteti se chteli rozvest, zlomi jen pied svedky par tydinek a rozvod je proveden.

Rad Ennis, eis. 25, Ennis, Texas.

Bratti a sestry!

Podavarn vYsledek voleb na geho fadu pro rok 1940. Byli zvoleni nasledujici fifednici: Pfedseda Joe Kudrna Jr., mistoptedseda Joe HejnY, tajemnik John Hrabina, fieetni Arnold Vrla, pokladnik Edwin Nesuda. Pokadatel zabay Joe Kudrna, retiser Wilma Nesuda. Vyslanci do sjezdu Frank B. Vrla a John Hrabina; nahradnici: Joe Kudrna Jr. a Albin Nesuda.

Bratti a sestry, ti ktefi jsou s placenim pozadu, jsou tadani, by svoje poplatky do pfigti schfize vyrovnali. Ti, kteti se nevyrovnaji, budou bez rozdilu v gichni suspendovani. Se tadnYm se nebudou debat vYjimky, tak aby ti dleni, co plati, trpeli za ty Celny, ktefi neplati. Je toto vice pozadu net jin gi roky. Proto vgichni, ktefi jste pozadu, dojdete za br. fieetnim a svoje dluhy zapravte, jest-li nechcete bYti suspendovani. Zaroveri ti, ktefi mate pfijoky, jste taclani, byste svoje firoky vyrovnali. J6, mam seznam firokti z pfijeek ,a rad yam posloutim, ktefi chcete troky zapraviti.

Se srdednYm pozdravem, John Hrabina, taj.

Dikfivzdani.

Dikfivzdani je narodni svattk v Americe. Ten den je obyeejne stanoven na posledni etvrtek v listopadu, ale letos na g president ustanovil ho na thadvacateho listopadu. President mute to ledakdy ustanovit. V roku sedmnact set osmdesat devet nejalcY Episcopalni spolek ustanovil presidentovi, aby Diktivzdani udelal co svatek.

To prvni Diktivzciani bylo oslaveno v Americe v roku gestnact set jedenadvacet. Poutnici byli prvni, ktefi ho slavili, protote men velmi dobrou trodu. ,Kongres od toho easu zavedl oslavu Diktvzdani. A take v to vojnu v race sedmnact set etyfiaosmdesat bylo to oslaveno na ukoneeni vojny. 0 droku osmnact set tilagedesat nebylo to zmeneno at letos.

Dikilvzdani ma bYt proto oslaveno, aby se mohlo dekovati za vgecko za celY rok.

Adella Klegka, taeka Ceske tfidy.

Dikfivzdani.

Wallis, Texas.

KatclY vi, ze Dikfivzdani pfijde jenom jednou do roka a v ten das mame v gichni clekovati Bohu za nagi trodu, kterou nam dal ten rok. Tento den neni jenom v na gem statu ,ale po celYch SpojenYch Statech a take v Kanade.

Nagi pfedkove men prvni Dikfivzda.ni, jak po nekolik let men ne gtesti. Lide umirali a tadne firody nemeli. M jeden rok meli dobrou firodu, a tak president ustanovil den, aby bylo delcovg,ni Bohu za v'Secko co nam dal.

Johnnie W. Sabrgula, tak . eeske tfidy. tlentim fadu Moravgli Wrath eis. 6.

Dostavte se do pfi gti pravidelne schfize a hled'te vyrovnati dlutne pfispevky. Kdo tak neueini anebo nepo gle postaditelnou omluvu, bude ve smyslu stanov suspendovan.

S bratrskYm pozdravem, Albert Pinter, fieetnik.

Rad DubovS, Haj, cis. 126, Ross, Tex. VYroeni schtze na geho fadu bude konana v prvni nedeli v prosinci, totit dne 3. pros., v 1 hodinu odpoledne. UCast v gech &exit jest tddouci, neb bude volba faclovYch fikednika pro rok 1940, a tet delegata do sjezdu.

Jos. Foit, taj.

S br. pozdravem, Rad SlovanskST Svaz eis. 86.

Cteni bratfi a sestry, jste tadani, abyste se dostavili do schfize, neb mame volbu tifednikb. a jest na vas, abyste se dostavili a zvolili si fifedniky podle sve libosti.

Tak nezapomerite na prvni nedeli v prosinci, totit 3. pros., v 1 hod. odpoledne.

0. V. Vanieek, taj.

S br. pozdravem, Nestane-li se u maurt Lena matkou hocha, mute se s ni mantel se svolenim kmene rozvest.

VESTNIK

Strana

Rid Vernost, Cislo 51 , Ellinger, Texas.

Mill bratti, sestry a etenatstvo!

Zase se ji2 vracim s moji emaraninou, ale vzdor tomu doufam, 2e to snad nekteti etou, necht' to ttebas neni prilis zajimave.

Ovgem, nejcitiv chci ptipomenouti na ge spolkove zalettosti, a dale vzpomenu dle motinosti nektere jine ptipady. Bratti a sestry, musime si pamatovat, 2e na ge ptigti pravidelna spolkova schrize nam ptipadne druhou nedeli v mesici prosinci. Budeme onu schrizi konat v na gi sini asi o 1:30 neb 2 hod. odpoledne. V padu kdy2 by bylo poeasi velmi chladne aneb nejak nepohodlne, tak bychom si mohli nage zalettosti projednati, jak to 'lady einime, t. j. v Juren's Barber Shop, kde mame shtivade a Spatne Yenkovni pomery nam nebudou pfekatet. Volume vas vgechny do ptigti schrize, ponevadti budeme miti nagi vYroeni volbu fitednikt. Jest to elenska dfiletta povinnost dostaviti se do schrize aspori jednou za rok, a to jest nejdfilettej gi, abychom se dostavili v co nejvetgim podtu vYroenich schrizich a tam si vykonali sve povinnosti, ktere vy2aduji na sebe upozorneni.

Vzpominam tyto pkiklady z pricing, 2e jsem byl ptipominan v nagi minule schrizi, abych podobne nage elenstvo do schfize povzbudil. Doufam, 2e se sneastnite v hojnem poetu.

Zdej gi odboeka SA.O.T. jest asi tak jako jsem posledne psal. Ptisrup novYch elenti jest slabY, ale tegime se, 2e snad brzy vystoupime vzhtru a budeme rychle pokradovati s budovanim silne a radostne, nebot' v gichni vime, k jakernu Udelu se podobna prate deje.

Dne 8. listopadu t. r. Otto Wecheta byl operovan v nemocnici St. Francis v Brenham. Byl operovan na slepe sttevo. Vzdor tomu, 2e p. Wecheta mel "fizko", ponevad2 "appendix" byl natrhlY, vgechno prodela velice uspokojive, a za deset dni, toti2 v sobotu dne 18. listopadu se navratil zpet dom.& Citi se dolate. Pisatel t. r. spojuje se s mnoha jeho ptateli v ptani p. Wechetovi rychleho uzdraveni a staleho zdravi.

Minule, kdy2 jste eetli mfij dopis ve Vestniku, vzpominal jsem, 2e budeme miti zde v nagi vetejne gkole 19. velkou slavnost. Kdy2 jsem tekl e velkou, tak jsem tekl pravdu, nebot' nekteti na gi zdej gi poulieni odhadei pravi, 2e snad bylo ptitomno ne mono nezli jeden tisic lidu.

Pisatel techto tadkfi souhlasi s odhady, proto2e tam s rodinou take stravil chvile, kde ka2dy mel mnoho ptilettost se vesele pobaviti. Den slavnosti zapoeal asi v 5 hodin odpoledne. Nejdtive se mohli vgichni najisti a pak na chvili pobaviti se pki gkolnim karnevalu, ktery pot6,dali studenti. Kdy2 nastal eas k tanci, tak se gkolni gymnasium napinilo mnotistvim lidi. Ilseova orchestra, dobte znama v dalekem okoli, vyhravala a taneenici se vytaceli. Byla to velka, a zajiste obveselujici slavnost.

Den Dikrivzdani, prohla gen byl na 23. a te2 na 30. listopadu. Mnozi asi oslavuji den prune jmenovanY a jini zase den poslednej gi. Vetgina obdana zde budou oslavovati Den Dikfivzdani ye Ctvrtek dne 30. listopadu. Obchodnici v Ellinger se usnesli, 2e toho dne uzavrou sve obchody. Take jsem upozorrioval na ge ptatele, aby prisli o den dtive a nakoupili si sve potteby, a toto upozorneni opakujeme zde znovu. Nezapomente ptatele, nebot' dvete obchodu budou uzavteny po celY den.

Zdej gi lido a take mnozi nav gtevnici ze vzda,lenej g ich krajti berou velkY zajem a ptiji2di sem, aby zde ulovili nejakeho jelena. MnohYm se jejich ptani vypinilo, ale mnohYm ne. Dle teei honcal mame zde pit Ellinger yelke mno2stvi jelenri. Prvniho dovezi do mesta Ellinger nag krajan Arnie "Lefty" Martinek. Dovezl ho v prvni den zahajeni sezony. Byl to krasny "buck" s parohy o jedenacti hrotech. Vetgina jelent naleza se v okoli Lorine, ale v lesich v okoli Ellinger jest jich take mnoho. MladY Henry Prihoda, syn p. a pi. Vine PtihodovYch, zabil jednoho se g esti hroty, te2 prvniho dne. Celkem bylo v tomto okoli zabito mnoho jelena.

Pleska.m na psacim stroji, ale nehledim tie zase mom toho ji2 tolik napleskaneho. V minulem dopisu mel jsem upozorneni bratru redaktoru, tie kdyby snad shledal dopis prilis dlouhy, aby jej hodil do ko g e, ale on laskave cely dopis v nam Vestniku uvetejnil, a tak v tomto dopisu si znovu dovoluji napsati toho vice a nehledim, tie moje zpravy budou vytiadovati mno-

ho mista v listu. Doufam, ze bratr redaktor svoji velkou ochotou zase dovoli uvetejniti dopis celY. Jsem tomu srdeene povdeeen, 2e mi u2 tolikrate potal mista v na gem organu.

Nen ale dne gni dopis ukoneim, ptipominam jete jednou nagim dobrYm brattim a sestram, aby se snail dle s yYch motinosti do pri gti schfize se dostaviti. Datum schtze jest ji2 shora uvedeno. Ze jest va gi povinnosti schrize navgtevovati, to sami vite, av gak jest driletto abychom pristi tentokrate v gichni, ponevadti budeme muset vykonat volby tadovych ritednikti, kteti budou sloutti na gemu tadu ptigtiho roku 1940. Jak vidim z rriznYch dopisu, upozorriuje se elenstvo, kdyby nebylo spokojeno se syYmi Utedniky, aby si zvolili Pile. Jest povinnosti nas vgech dostaviti se do schrize a na ge ptani vysloviti. Doufam, tie se dostavite ve velkem podtu.

S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, taj.

Needville, Texas.

Ctena, redakce!

Bud'te zase tak laskav a poptejte na gi odbodce S.A.C.T. z Needville zase trochu mista ve VCstniku. Chci zdelit vYsledek z na geho zabavniho programu dne 5. listopadu a sta y noveho Clenstva. Novi eleni jsou nasledujici i s ptispevky: $2.25 Josef a Anetla Fojtik; $2.00 Fred Wehring, Karel Stupka, za dva eleny; $1.50 Hy. eernogek a rodina; po $1.00 Frank Kalinec, Staches Stavinoha, Karel GajevskY, KarelSuchma, F. V. Vacek; po 75c Frank P genaik, za 3 eleny, Vaclav Vacek a rodina, Frank Suchma a rodian; po 50c Anton Stransky, Marta StranskY, Emil Steffek, F. J. Krobot, Barbora Krobot, Marie Dudek, Eduard Pisklak, Marie Beneg, Emilie Schovajsa. August Kostelnik, Henry Chalupa, Viktor Barto g, Vlasta Vydr2a1; po 25c John Kocian, Frank Fojtik ml., Anton Navratil, Joe Frazier, Frank Chabi gek, C. G. Stavinoha, Frank Sitta, Petr Hotelica st., Pavel Sury, Jan 8ilhav , Rob. Kuban, Vinc Horak, Cecilie Horak, J. F. Kuleak, Frank Krobot ml., L. Ptatka, Arnold Petrusek, Petr Hotelica ml., Ed. Pisklak, Karel Genzer, Ray Horak, Jan Baca st., Jan Skotnik, Jiri Vacek, Felix Stavinoha, Joe Dobeg, Will Ktenek, Joe Pisklak, Lifred Valenta, Vaclay Brot Ema Sykora, Charley Svoboda, Charley Meredka, Franti gka Palat, Joe F. Vacek, Frank Zapalae, Vine. Pilhoda, F. J. Kacal, Al. Kneitz, Erna. Kneitz, Karel Brenner, Jan Farek, Frank Bolide, Jan 8' teffek, Frant. Steffek, Fr. a Frantigka Ptiludik, August Filla, Joe Baca, Jos. Gajdogik, Josefa Gajdogik, Ethel Sebesta, Louise Zaruba. Joe Pulter st.

Dosud 'name ptihla geno 339 tent s ptispe y -ky$105.Zezabvnihoprgmude5.lstpadu udelalo se disteho $126.63. Poslalo se na Frank Olexa, Houston, celkem $211.00. ZbYva, nam u nageho pokladnika u na gi odboeky $21.82. Zabava nagi odboeky ji2 byla v easopisech popsana, proto netteba o torn vice psat. Jen odmitam zasluhu o ten program, neb moje domaci clulette zalettosti mne nedovolily pomahat pro tu vec. Srdeene diky v gem, je2 se o vge tak starali.. VYsledek byl uspokojujici na dame pomery. V2dyt' jsme museli sbirat taktka jen drobty, je2 druhYm spadly od stolu, nebot' nebylo mono delat neco drive pro same pikniky, osadni, spolkove, gkolni a Bah vi jako. Jak jsem ale ptedvidal, hlavniho neelu bylo dosa2eno teeniky, kteti v gichni svYmi slovy posluchade pouCili a povzbudili. Nemohu ani nalezti vhodnYch slov ku podekovani jim za v ge. Veru, innohY z nas by si mel vziti za vzor tu jejich lasku k stare matetske zemi. Necht' tiadny nemysli, tie jejich teeneni a cesty jsou placeny.

Oni vge konaji zdarma. Vgechny sbirky se odesilaji Narodni Rade a z tamodtud jsou placeny ridely, ktere rozhodne nemohou bYt zdarma.

Proto &rime svoji povinnost. S mnoha srdednYmi diky varn ct. redakce za uvetejneni.

Frank Jurea, taj. /kid Jiri PodebradskY Cis. 108.

Rosenberg, Texas.

Oznamuji elenrim faclu Jiri PodebradskY Cis. 108, abyste se vgichni dostavili do schrize, ktera, se kond prvni nedeli v prosinci o 1 hodine.

Je volba Atednikri a jest nutno, aby si katiclY sve poplatky zapravil.

Frank W. Dudek, ptedseda. ,

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

Waco, Texas.

Pozdrav na etenate a etenalky a te2 redakci Vestniku. Tak jsem si vzpomela, tie se zas zajdu s mai° tadky podivat na vas mili etenati.

Tolik dopisri vidim a vgecky mne zajimaji. Neni ted' tak velice co delat, je eas na psani, ja ale nerada moc pigi, radeji etu. Dne 10. listopadu jsem byla v Temple, Tex., s p. Rudy Dole2alem se podivat na moji maminku, byla na zapade a zas prijela zpet, tak jsem ji rada uvidela, neb je torn uu2 pril roku co jsem ji nevidela. 18. kijna jsme se byli podivat v Caldwell. Byli jsme u pani Paveu MynatovYch a ptijeli tam uti pted vederem. Po vedeti jsme se jeli podivat na pani Vajdakovou. Tam jsme se pane pobavili, maji radio, tak jsme si vyhodili z kopYtka. Jeli jsme zpatky k MynatovYm, tam jsme byli na noc, byli jsme pekne uhosteni, u pani Mynatoye je veselo. V nedeli rano jsme jeli do Dime Box, Tex., k p. Joe Vavrovi, tam jsme byli na obed, to pani co pro neho dela mela dobrY obed. Jegte se chci zminit, sestro Mary a gyakte Frank Macko, jestli tyto tadky budete Gist, to2 dejte feat, kde jste a co Mate, ja bych yam psala a nevim o vas nieeho. Jestli nepi gete, tie nemate moji adresu, dole ji uvadim, rada bych od vas slygela, neb jste men syna Karlika nemocneho. Rada bych vedela, jestli u2 je zdres, doufam, 2e je. Doufam, 2e p. redaktor nehodi tyto •adky do ko ge a opravi moje chyby, za co2 ptedem dekuji. S piltelskym pozdravem jsem, Albina Reznicek, 1006 N. 30 St., Waco, Texas. itad Elmaton, eislo 148.

Timto se oznamuje v gem elentim tadu Elmaton els. 148., aby se v geci dostavili do pti gti pravidelne schfize prvni nedeli v prosinci v 1 hod. odpol. Bude to vYroeni schrize, v ni2 se budou volit ritednici pro ptigti rok, a take delegat do ptigtiho sjezdu. S bratrskYm pozdravem, F. J. Hejtmanek, taj.

New York. — VYstava esl. umeni pada, se za eestneho ptedsednictvi pani Eleanor Rooseveltove, choti presidenta od 25. listopadu do 1. prosince v hotelu Plaza. VYstavni vYbor je slo2en z vynikajicich zastupcu americkeho sveta umeleckeho, politickeho a spoledenskeho a ma nazev "Oeskoslovensko stale tje v umeni a prrimyslu". VYstava obsahne dila deskYch velkYch mistrri Mikulage Alege, Brotka, Myslbeka, vabinskeho, 8alouna; znamenity vYber deskeho skla, krajek, vY givek a lidoveho umeni (keramika atd.) doplriuje tento soubor, z nehot rada ptedmettl a del bude prodavana ye prospech stradajicich emigrant& Narodni vYbor ujima se politickeho vedeni eeskoslovenskYch veci a bere na sebe povinnost usmerriovati a sjednocovati ve gkere narodni snatieni dosud pravne trvajici Ceskoslovenske republiky, jeji2 Uzemi je nelegalne nemeckou nisi obsazeno. Ukolem Narodniho VYboru je znovudobyti ztracene svobody a narodni samostatnosti a osvobozeni csl. statniho rizemi od zloeinneho vettelce a vykotist'ovatele. Narodni vYbor OeskoslovenskY byl oficialne uznan dou francouzskou, ktera, jej uznava zejmena za zpfisobily k provadeni ustanoveni smlouvy francouzsko-eeskoslovenske z 2. kijna, v ni g je obsa2en souhlas a zaji gteni pomoci vlady francouzske k tomu, aby na pude Francie obnovena byla narodni armada eeskoslovenska, jej12 vojaci skladaji ptisahu na Ceskoslovenskou Republiku. V LondYne jsou vedena jednomi o brzNarodniho VYboru Velkou Britanii. ke Podle zpravy z Berlina zavedena byla nemeina jako povinny ptedmet na fgech obecnYch a sttednich gkolach v Cechach a na Morave a soueasne natizeno, kolik hodin tYdne ma ji byti venovano. VetSina dosavadnich 6eskSrch udebnic, v nich2 lieena je deska, historic v jinem svetle, ne2 naciste si pfeji, byla odstranena a nahra2ena novYmi, potizenymi jiz podle nemeckeho ptani. V novYch uoebnicich neni 26,c1nYch zminek o Oeskoslovenske republice, jako i o jinych slavnYch obdobich dejin naroda skeho. Vyueovani v aeskYch gkola,ch postaveno bylo podle techto zprav na "novou zakladnu", jak pry vy2aduji "zmenene pomery", cod znat, 2e Ceske deti nesmi byti vychovavany v tradicich dejin deskeho naroda.

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

4.6.0.0.0-1111•0■11.0.11•0■ 001110.0.11.1.01■01MIKI.IN.0.10. 0.110q1-102.041■0•101. C.

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA Divei rominek

Do sestry Evy vtichni ti muti, vracejici se z pekla fronty zbroceni vlastni krvi, tpinavi a zhrubli promitli sve sny a touhy, jet je mueivaly v zakopech. Sen o eiste tene, touha po laskavosti, tak drasava ye vyti smrti. Kvetla pied jejich ()alma jako bile, rate, a kahlY by se po desil sam sebe, kdyby se ji mel dotknouti tak drsne, jako se dotYkali ten, ktere natli v zazemi, kdy2 jejich pluk byl poslan na kratkY eas na oddech.

"Nejste unavena, sesttieko?" zeptal se doktor Durand v jedne chvili, kdyt se ji zachvela trochu ruka, podavajici gazu.

"Ne, plukovniku. Myslila jsem si jen, jak je valka hrozna."

Jeji francourttina mela cizi ptizvuk, ale snad proto znela tak krasne. Ale doktor Durand dnes si to neuvedomil, slova sestry Evy slila se v jedno s tim, co i on citil.

Jak je valka hrozna, a nesmyslna.

"Vydrti, plukovniku?" Ukazala odima na hroznou ranu, jit doktor Durand distil, odsttihuje cary masa a vytahuje odttepky kosti.

Sttepina granatu rozbila nett'astniku lopatku, rozbila nekolik Leber a servala na cary svaly, to bylo motno videti plice, jak se ktedovite zvedaji a klesaji.

"Lope by bylo pro neho, kdyby umtel", tekl lekat. "Bude mrzakem."

"Je to hrdina, plukovniku."

Operate byla hotova a lekat odstoupil.

"Ano, je to hrdina," tekl s unavenYm fismevem. "Lido vtak, sestkieko, brzy zapomenou. Za deset let teknou jen mrzak."

"To by byl vAak hroznY nevdek."

"Valka je stratna proto, to je tak nesmyslna", tekl lekat misto odpovedi a kolem fist se mu ukazalo neco hotkeho. "Vte nesmyslne je krute."

"Co je, zeptal se sanitnlho dustojnika, jent spetne vetel.

"Je zde kapitan Delgas, plukovniku."

"Co je s nim?"

"Byl sesttelen, ale podatilo se mu dostati se za nati linii."

"Je to tie?"

"Prasttel v prsou a v levem stehnu."

"Hodne krve?"

"Bohutel."

"Tak, prod k eertu, mluvite," rozhneval se lekat. "Chcete, aby vykrvacel."

"Kapitan Delgas, snad ne ten znarnY letec?" zeptala se sestra Eva. Doktor Durand se trochu usmal. ."Ano, kdo jinY sundaval tak dlouho Wince, at byl sundan sam. 6eka to vtechny. Baron Richthofen, "OervenST d'abel" zdal se nezranitelnYm a sestkelil ho Upiny novadek, &ova, ktery byl etrnact dna na fronte." Ale jit zasktipel na chodbe vozik a vjel do otevtenYch dveti. Doktor Durant oplachl si ruce, toho dne jil jiste po padesate a zadival se na hezkou tvat kapitana Delgase. Ptipomnela mu mramor. Tak byla bile', a jako ryta dlatem. Byla to zajimava, hlava.

C. erne vlasy padaly kttici jako ktidlem na vysoke Belo, pravidelne obodi stinilo odi, ted' zavtene, easy zdarazriovaly bledost tvate. PeknY nos a pevne rty a rozhodna brada doplriovaly doj em dokonalosti. Ale j en okamtik byl doktor Durand estetem a vratil se do neho lekat a odhodil prosteradlo. Ukazala se otkliva rana v psou. Kule se asi ot • ela o nem zdeformovala a proto rana byla tak Sestra Eva se zachvela, kdyt zahledla ranu a pohledla na doktora fizkostne. Jak toutila, aby mu vyetela z tvate, to ten bledY, klidny mut, jent na ni zapasobil, jak dosud nikdo, bude "Je to otklive, ale doufam, to ho z toho dostanu," tekl doktor Durand, kdyt vyoperoval kuli, uvazlou mezi tebry. "Zda se, ae ma zdravi, jake ma byti a le ptekona to oslabeni. ZajimavY elovek, co?" pohledl Ukosem na Evu a usmal se, kdyt se zardela.

"Aspori dvema milionam svobodnYch Francouzek je idealeM a kolika vdanS im ptedstavOu

V 2 STNIK

nejkrasnejtiho dobrodrugstvi. 2e mluvim praydu, kapitane?" otoeil se k sanitnimu dilstojnikovi, nepterutuje sve prate.

"Plukovniku, kdybyste mel spravovati srdce ten, jimt Delgas je zlomil, nebyl byste hotov ani za mesic." A zasmal se tlamene.

Sestra Eva pohledla na kapitana sanity nedavetive. "lkekl to tertem nebo ne", myslila si, bloudic pohledem po naive tvati letcove. Spite to byl aert. Vypada, tak eiste a mutne. A katclY opravdovY mut je slutnY. Zepta se ho, as bude mimo nebezpeei.

Sotva vSak ji ptgla ta myglenka na mysl, zavrhla ji pohorAene a trochu zahanbene.

"Co se o neho zajimaS"? Ptitla jsi sloutiti vtem, abys byla u'litedna. Na to mysli." A vratil se ji klid, videla pied sebou jen trpiciho Cloveka, krasnY mut se ztratil.

"Sestro, dnes byste si mela odpoeinouti", fekl Durand, kdyt zapadly za vozikem, odvatejicim kapitana Delgase, dvete. "Bylo toho trochu mnoho."

"A co vy, plukovniku?" usmala se a pohledla na neho s obdivem.

"Cot ja," brueel, oplachuje si ruce, tentokrate jit dnes nadobro, nestane-li se nee° zvlattniho, "ja jsem ji2 tim vim otrkan, to necitim, ale vy, s vami je to nee° jineho, vim, to s kattim, jent se mi dostane pod nut trpite. A to dovede utYrat. Pajdete si proto pane lehnout, zitra nas eeka zase pernY den."

"Musim se, plukovniku, podivati na sve hochy," tekla mime.

"Podivati, to je pane podivani. Ti zttettenci nemaji svedomi, chteli by, abyste sedela u katdello z nich aspori pet minut. Rozstanete se mi jette a bez vas budu jako jednorukY. Zvykl jsem si na vas a je mi dobte, kdy2 stojite vedle mne.

V to krvave keznielne se mi zdate asinevem toho vteho, co jsem nazYval pied lety tivotem.

Bote, jak se to zde, davno, co vypulda valka," vzdychl. "To nejsou poklony, sestro, kdybych se otenil, mohl bych bYti pomalu vatim dedeekem.

Kolik je yam vlastne?"

"Vtdyt' to vite, plukovniku", usmala se.

"Nemohu uvetiti, to je yam teprve osmnact.

Co je to osmnact pro devde? Jak je to ted' pHzradnY svet", keld unavene, "z deveatek dela, deny jsou dtive lenami net pannami. A chlapce nuti, aby byli muti a zabijaky. Prokleta, valka." Poodetel k oknu a otevtel je dokotan, aby vpustil do operadniho salu, pachnouci sladce krvi a jodoformem, eerstvY vzduch.

Bylo easne jaro, vinita, krasne. Champagne tahla se at k modremu obzoru. Ale byla to krasa rozervana, zatpinena. Ani ne tri kilometry severneji, treela do prilzradneho vzduchu ohotela, polorozbita vet kostela a oei tutily pod ni rozsttilene domovy. Kam as bylo motno dohlednouti, zda,la se krajMa poutti, ptizraenou a desivou, protote jeji zelene viny mluvily o flrodnosti. Byla poutti, protote utekl z ni vtechen tivot, a ten, jent zustal, plail se po maskovanYch silnicich tam k severu, kde tail ten stratnY vir teleza a krve, vtahujici do sebe vte, co se ptiblitilo na jeho dosah jako malstroem.

Doktor Durant stal chvili tine u okna, zdalo se, to nasloucha podivne hudbe del, jejicht hukot se sleval chvilemi v d'abelskou symfonii.

Sestra Eva ho pozorovala nehnute. Videla jeho tvat z profilu a vysledovala z fist dnavu, tak tetkou, to at se zachvela. Doktor Durand nebyl vSak unaven tou Unavou, kterou padaji delnici, sedela v nem horti finava, anava srdce, citu a rozumu.

"Plukovniku."

Znelo to mace, prosebne a oddane.

Trhl sebou a provinile se usmal.

"To byla jen chvilka, Evo, ut to pketlo. A vite, co si myslim ted'? Hadejte."

"Naraz se zmenil a jako by omladl. Vtimla si toho.

"Nevypadate tak, aby vas to opravriovalo, plukovniku, ptirovnavati se k memu dedeekovi. Kdybych nevedela, to je yam padesat, tekla bych — " "Tticet? fzeknete-li tficet, prohlasim, to jste nejhorti pochlebnice, jakou jsem kdy poznal."

Zasmala se, rada, to se ji podatilo rozehnati mrak deprese, jent na neho padl. Vzhliaela k nemu s obdivem a fictou lako, cicera k otet chovala se k nemu tak.

Strana 9. "'Meet neteknu, ale etyticet. Ale, na co jste myslil?"

"Ze jsem byl hlupak."

"Prod? Co zase?" "te jsem se neo2enil. Mohi jsem miti dceru a ta dcera se mohla podobati vam." Bylo v tech slovech hodne smutku. "Uvedomuji si, co jsem ztratil, kdy2 vas vidim a slyAim. Ale musim se podivati na na'Se hochy. Vy Tastatite, prosim vas o to, Evo." "Mti2ete-li vy, mohu i ja. Netikejte ne." Apohleclla na neho prosebne.

"Kdybych dovedl yam nee° odeptiti, tikam ne, ale ukaIete-li mi sve oei tak, jako ted', jsem v koncich. Hogi jim kikaji andelske, ale nevim, nevim."

"Nemluvte takhle, plukovniku", zardela se.

KAPITAN DELGAS. "Nu, jak se yam dati, kapitane?" zeptal se doktor Durand, ptisednuv k ranenemu. Uteklo etrnact dna, co byl kapitan ptivezen do lazaretu, a bylo jisto jia, ae vyvazne. `Dekuji, plukovniku, vim, ae vdeeim jedine yam, ae dosud dYcham", tekl Delgas a usmal se na sestru Evu, jet stela u jeho nohou a divala se na bilou pokrYvku. "Vam a sesttiece Eve. JeSte jsem yam nepodekoval ani za peel, s kterou jste mne oaettovala."

"Byla to ma povinnost, kapitane."

"Obdivuji se vam, sestileko, tak mlada, a tak krasna."

"Nechte toho, kapitane, sestra Eva dosti dobte nesnaai takove feel. Chcete-li si zachovati jeji ptizeri, tvatte se, ae nevidite, ae je hezka.

Nu, za mesic, doufam, kapitane, ae budete chodit."

"Pkijdete se na mne podivati, sestfieko?" zaprosil pokorne kapitan, kdyt Eva pfechazela kolem. "Odpust'te, jsem jako male dite."

"Nu, usmala se, bylo by to ode mne nemilosrdne, kdybych yam nevyhovela. Na shledanou, kapitane."

"Dekuji, sestfieko, jste andel."

Doktor Durand, jent eekal na ni, tekl karave.

"Nemate to delati, vy mate jinou slu2bu, od toho jsou zde sestry oSettovatelky. Uvidite, 2e vam to zakalu. Nebo vas Delgas zajime, jako elovek? Nezlobte se, ae se ptam tak ptimo", tekl omluvne, kdy2 se zardela. "Neni to mua, ktereho bych mohl doporueiti. Je odvelnY, skvel'Y letec, ale je to hazarder, hre,e, neni to prava stateenost. Krome toho nema prave nejlepti povest, vypravuje se o nem mnoho nehezkYch veci, zvlatte co se tyke, yen. Nesmi vas mast jeho zdanliva ualechtilost a krasa, d'abel bete na sebe easto andelskou podobu. Varuji vas, Evo, protote ten elovek je pry ireinenYm demonem. tak yam pteji vae nejlepti a hlavne mute, jent si vas zaslouti a bude vas hoden."

Eva se divala na neho trochu zaraaene a trochu v rozpacich. Doktor nikdy s ni nemluvil takovYm t6nem.

"Nebojte se, plukovniku, myslim-li na mute, je to nikdo jiny, nee, kapitan Delgas Tam u nas aije kamarad meho cletstvi a nejlepti chlapec na svete."

"Je tedy vae v potadku, Evo," usmal se lekat.

"Nezlobte se na mne, vase matka svetila vas jaksi memu dohledu a mam vas rad."

Kdyt veder veala Eva do pokojiku, v nema letei kapitan, ptivital ji pohledem, v nem2 vedle dike, hotel obdiv a touha. Eva, ttebas byla zcela eista, porozumela tomu pohledu a na chvili se v ni probudila dzkost. Ten pohled ptimo palil.

Lichotil, ovijel, poroudel, Zebral. Tvat ji ztrnula a Delgas, posttehnuv to, zatvatil se mime a usmal se.

"Jak jste hodna, to jste priala, sesttieko", tekl, kdy2 usedla k jeho ltitku a jeho ruka se dotkla jeji. Byla vyzabla a horka. "Vypadam asi hrozne, ae ano."

"0 ne, vypadate docela slu gne, kapitane. A lette pekne. Nesmite se namahati a nesmite ani piing hovotiti."

"Musim-li mleeti, budu se za to tim vice divati." A meal si ji prohliteti, jako by ji vic161 po prve.

Eva snaaela trpelive jeho pohled, tvatic se, jako by vyhovovala rozmaru ditete.

"Nevidel jsem nikdy nic krasnejS'iho nad vas.

Stale si vas ptedstavuji y e sttibrem vyAivane toalete, jakou jsem ltdnou videl na plesu v 0peke. Zd4 ee mi R v4§;

Strana 10

ViteTNIS

Oryvky z Zeskoslovenskfch dejin.

eryvky z dejin eleskeho '

naroda.

Pik John GajevskY. Orchard, Texas.

Bylo jiz day nYm inYm pfanim, pfeeist sobe lne dejiny Cech, Moravy, Slerska a Slovenska, a tak po dem jsem touzil, toho jsem take dosahl yypiljeenim jedne knihy z Otova nautneho slovniku, z tadove knihovny u Jondet.

Aveak. hrilzo hrtizouci, jaky politek z toho Moir& ma, kdyz tam zkite jen prondsledovani, trYzneni a potoky krve.

Z tato knihy jsem vynalel, ze Oechove vystoupili na bojiete svetove jako narod uvedomely ye 14. stoleti po Kristu. Kdy'l vymirala prvni dynastie kralovska rodu doma,ciho (Pfemyslovci), tenkrat narod nal pocit'oval se jako nand svuj, od jinYch odlien3"7, jako narod deskY jazykem a plemenern slovanskY. Pfekvapuje, ze narod oeskY ,jejd panovnici vodili do valek krutYch a do zemi dalekYch (Nemecko a Italie, Prusy a Litva, nezesurovel, ale prave naopak, stal se vedychtivYm a uelechtilYm. 6echove navetevovali ekoly ye Francii, v Nemecku a v Italii, kde dokonce na ekolath padovskYch tvorili uznanou skupinu.

I. Slava naroda.

Dvoji osudne uddlosti ohrolovaly vYvoj naroda eeskeho do 14. stoleti. Po vpadu Mad'aril do Evropy (poeatek X. stoleti) slovanska yetev eeskeho naroda zUstala trvale odtrdena od kmene a kila v jakinu mad'arskem. JinYm neetestim pro Cechy bylo, ze nejblizei kmenoye slovaneti v Polabi byli do 12. stoleti tamer veichni ponemeeni a znieeni, take pkedkove naei zfistali osamocenYm ;, poloostrovem, obklieenYm neptateli Nernci ze yeech stran (tak jako nyni). Rozkvetu hmotnemu i dueevnimu prospel velice kral lucemburskeho rodu Karel I. ,jakoito cisaf fimskY IV.. Velika, je kada jeho podniku, kterYmi zvelebil zeme Ceske, aby na nich pevne stal trfin cisakskY. Ji2 za divata Karlova narod d'eskY zahloubal se do adze nabolenskYch. A to bylo velike neetesti pro narod deskY. Radu karatelt mravokarnYch dovreil Mistr Jan Hus. Jeho historii zna kaldY etenat Vestniku, proto ji zde neuvadim do padrobna. D1u2no ale podotknouti, de J. H. nalez1 oporu ye spisech WiklefovYch, anglickeho ueeneho profesora. Mistr Jan Hus byl povahy live, aC ne bouflive, rozumu bystreho a feenik okouzlujici svou prostotou a upfimnosti. V deskem naroda vytvokilo hustitstvi galerii velikYch osobnosti: Zizku, valeenika, Cheleickeho, myslitele, Podebrada, krale. Z husitskYch zakladu vyrostla koneene riabol.enska obec.

Jednota bratrska, ktera ze Vlech sekt nejvice se pfiblaila 2ivotu kkest'anfi z prvnich dab apoetolskYch, jednota lidi bez mete, usilujici o vzdelani obecne a mravnY divot.

IL Zapas a poralka.

Sto let ji2 trval zapas o uznani kfest'anstvi ve forme 'desk& Narod eeskY byl odfiznut ad sveta a odkazan na sebe Aim dovedl si vyhledati pomocniky v meneine katolicke elechty a zeslabil narod. Koneene za narodni rozharanosti sta,vove Cat povolali na uprazdnenY triin habsburskY Ferdinandem I. Narod deskY vstoupil tim v trojhlavY spolek statni (oesko-nemecko-mad'arskY), jen se mu stal osudnYrn. Rim, 8panele a Jezovite nepopfali mu klidu. Veemi zpilsoby, vYee, jmenovani etvali a draldili Cechy, al je vehnali v nepfipravenou revoluci 1618, ktera, skoneila poralkou teen na Bile Rae u Prahy, jejil nasledky byly zoufale div ne smrtelne. Ferdinand II., jen dal v Praze 1621 popraviti 27 vac:Tell odboje a potom pro-

nasledoval ce13.7 narod, zkonfiskoval dve tietiny pildy Ceske a rozdal ji cizinctim, zejmena vojenskYm dobrodruhum. PravY narod 6eskY dil ve vyhnanstvi, a co ma, cenu literarni neb vedeckou do konce stoleti 17. to vykonano bylo v cizine: Polsku, Nemecku, Uhrach, Holandsku a ve .Svedsku.

Nejmladeim z na gich exulatml byl Jan Amos KomenskY, jen pies 40 let bloudil Evropou a hledal u statnikt a na dvorech panovnikil zachranu sveho naroda (zemtel 1670 v Amsterodarne). Ni tom uprostfed vfavy valeene, ve starostech o rozplaeene stado eJdnoty bratrske, slyee nakky ,o‘lebraeenYch vyhnancii, vdov a sirotku, zamyslil se o lepeim vychovani ekolskem, aby prospel narodu az se vrati zase do syYch sidel. Prospel yeak narodtm jinYm jako reformator ekoly, zalodene na zakladech yedeckYch, na matetskem jazyce a na yeeobecnem demokratismu. Vybudoval soustavu, ktera dnes je znama ve veech dilech sveta a ziskala Komenskemu destnY nazev "ueitele narodt — proceptor mundi".

III. Obrozeni a osvobozeni.

Uprostked 18. stoleti pokladan byl narod eeskY za vymkelY, lee file ulna to etesti, de cisal Josef II. otevfel osvicenemu hnuti brany do sve rise. Tu byli Cechove prvni mezi narody, jejichl tioenci a spisovatele uvitali hnuti pro svobodu myeleni, vedy a pro sndeenlivost nabblenskou. UCeni ti lido uctivani jsou v narode jako buditele narodni. Zejmena dejiny narodni Frantilka Palackeho, jena je s velikou namahou posbiral a postavil narodu pfed oci slavnou minulost, jen vzbudilo u lidi sebevedomi Ceske. Revolueni rok 1848 vedl uz narod dale od Cinnosti literarni a jazykove. Tenkrat genialni novinat Karel Havlidek BorovskY, promenil dosavadni idylistskou spoleenost Ceskou v politickY tabor. PkiSla site reakce, ale dim mane Oeclatim dovoleno pracovat politicky a fieastnit se v livote habsburske file, tim vice chapali se prace vzdelavaci a hospodalskeho rozkvetu. Tyto methody prace osvetove se osvedeovaly po cele Na konci stoleti 19. byl to universitni profesor T. G. Masaryk, jenI dovreoval praci buditelt y n•jen vedeckYm a politickYm, i mravnim. Nepfestaval dayati narodu svemu za vzor Ceskou reformaci a volati narod ku praci pakrokove, demokraticke a humanitni.

Tak narod deskoslovenskY zral. Kdyz vypukla valka svetova, Masaryk odelel do ciziny a ptesveddoval se svYmi pomocniky statniky dohodove, de rakousko-uherskY zalar musi bYti rozbit, aby na jeho misto nastoupili narodove osvobozeni ,zejmena eeskY narod schopnY ihodnY samostatnosti. Prace buditelti byla korunovana vitlzstvim Masarykovy revoluce. Proto narodni shromaldeni Ceske zvolilo jej presidentem r. 1918 oeskoslovenke Republiky.

Thikrate bylo slyeerio jmeno Ceske v Evrope za poslednich 500 let a pokalde byl to mud z lidu, jenl obratil oci sveta k eeskemu narodu.

Prvni byl Jan Hus, prostY kazatel ze SumasskYch hor. DruhY byl Jan Amos Komensky, syn morayskeho mlynafe od hranic uherskych, posledni biskup Jednoty bratrske, umirajici ye vyhnanstvi. Tfeti byl TomLe G. Masaryk, rodu vesnickeho, jen zorganisoval veecky zbrane narodni, duchovni i hmotne, jen pfedstavoval 6ech pied cizimi narody v nejryzejei poclobe. Kdo bude 4.?

Kdo by se chtel dozvedeti podrobneji o Ceskych dejinach, knihovna fadu K. J. Cis. 28 je otevfena; pro kaldeho. To jest pro Clena i neelena.

Z jakeho rodu pochazel Max gvabinsic*. Malit a grafik Maxmilian S' vabinskY, profesor a a rektor Akademie vYtvarnYch umeni v Praze a dnes jeden z naeich nejveteich _umelcu, narodil se 17. zati r. 1873 v Kromekili. Jeho rodove jmeno souvisi patrne s mestem Svabenicemiu Ivanovic na Vyekovsku, kde jsou i zbytky hradu staromora yske rodiny pan1.1 ze Syabenic. V Kromefill rikah elenfim rodiny vabenskST, rodina se veak psala 8vabinsk3i a zachovala si tradici o ptvodu pry polskem. U Vyekova mel usedlost dad maliftv Jan SvabinskY, kterY bojoval ye valkaeb. napoleon-

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939. skych; byl pry i v Rusku a kdyZ' se vratil, byla jiz jeho usedlost darovana klaeteru na Sy. Kopeeku u Oloumouce. Byl l'enat v drsne vojacke domacnosti s Katefinou Oteendekovou z Vyekova a mel s ni tri deti: Anu Oteendekoyou, narozenou za svobodna matky r. 1805, Marii Svabinskou, rozenou r 1818 a syna Frantieka Svabinskeho narozeneho r. 1827. Marie byla dlouho hospodyni u vikafe a pak vYznamneho kromeki2skeho kanovnika Zablatskeho. po jeho smrti brala pensi, zijic u bratra Frantilka. I ten bral nejakY peniz po Zablatskem, sam vlak byl krejei a najemce mYta v Zemkel roku 1881. Jeho ienou byla Pavlina Svobodova, z Radeeina u Brna, narozena rovnel r. 1827. Byla dlouhY bas mimo KromeMk, kuchafic v Rakousku, ale vratila se domil pied muzovou smrti. Mali jedinou dceru Math, narozenou r. 1857 v Kromeflidi. Byla to divka neobyeejne krasy. Na byte u nich byli dva studenti, Parak a Novotny, tento rozenY r. 1852.

Studentovi Novotnemu bylo tehdy 21 let, kdy eestnactileta, Marie '8vabinska dala divot jeho synu, Maxmilianu Theodoru Janu Svabinskemu, jenl ma sve tteti kfestni jmeno po otci.

Dite bylo pokfteno od paten, Chodnieka, a to za kmotrovstvi meet'ana Theodora Bloudika v blizkem kolegiatnim kostele sv. Mofice. To, a i mnoho jineho vypravuje o M. Svabinskem jeho oddanY 2ivotopisec a oveem i vYtenY znalee Svabinskeho umeni profesor Frantieek Zdkavec, jehol knihu vydal sveho Casu Jan 8tenc. tpieka, rznominka na 1Vlistra Kubelika. Nyni, kdy Cesky svetoznamY houslista Mistr J. Kubelik slavi sve 40. umelecke vYroei, v na jeho 19. narozeniny, ktere tehdy oslavil mezi Upickymi. V sale "U Pernikafti" neinkoval na velkem koncertu. Jeho upicti pfatele pod vedenim pani Boleny Capkove, choti mestskeho leekate a matky spisovatelt bratfi Capku, po nadhernem provedeni "Roje sktitkii" ve svem obdivu zaran l• ovali mohutnY Met' rezi, ktere se yeech stran k jevieti padaly na mladou hlavu jiz tenkrate velkeho virtuosa. Kubelik bydlel na fate u dekana Dvokaka. Kubelika pfi koncerte doprovazela na klaviru pi Demuthova, chat' najemce mina z Ratibofic. Vyueovala hte na klavir dcery a syny knidete Schuamburg-Lippeho, majitele panstvi nachodskeho a ratibofickeho. Neskonale ptivabnou a nadhernou virtuositu Kubelikovu doporueila v ratibotickem zamku, kaml byl za nedlouho Mistr pozvan. Hral pied poeetnou aristokratickou spoleanosti. Na zamku prave dlela kralovna Wirtemberska, nejstarei dcera knilete 13edf.

Schaumburg-Lippeho. Vzacni posluchaei byli nadleni Kubeliko you hrou, ze umelce kralovna pozvala do Wirtemberka na kralovskY zamek do Stuttgartu. Na tamni koncert pfieli dlenove a piibuzni wirtemberske kralovske rodiny tez z Anglie a Danska, kteki Kubelika opet pozvali na sve zainky. Kubelikova neobyeejna umelecka povest vzrustala jiz od jeho mladYch let a zahy nato proslavila jej po celem svete, kde veude dela' a dela jen Cest deskemu jmenu a proslavenemu oeskemu hudebnimu 8ochaiske pamatky v Kromefil ma ye svYch zdech mnoho peknYch dokumenta sochakskeho umeni. Jednou jeho slolkou, a to slolkou velmi dulditou, jsou ruzne pomniky svatYch, kfile a pod., s nimi2 se setkavame v kromekieskYch ulicich a na namestich. Ve slohu pkevlada baroko. V tomto slohu je take vybudovana socha sv Jana Nepomuckeho, ktera az dosud stoji na Husove namesti.

Ponevadt toto namesti bude nova upraveno a po strieni ostrilvkii pfizemnich domku vznikne zde nova velke prostranstvi, bude nutno pienesti sochu na jine misto. MestskY stavebni Utad vyhledl ji2 pro umisteni scchy vhodne misto v Bezrueove parku za novou budovou okresniho Ufadu.

Povidal jistY pan: "WO bratr mel velmi kuse vzdelani. To bylo jeho zkazou."

"Jak to?'

"Ale udelal pravopisnou chybu, kdy2 jednou podpisoval faleSnY S"ek.'

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

ODDiL DONSOVATELSKI El Campo, Texas.

Ctene. redakce a v g ichni etouci Vestnik!

Po uvetejneni hadanky, ale vlastne podetnim problemu s temi mladiky, kaj se ten dolarek podel, vg ak kdo to det1 vi asi o dem se jedna„ obdrtel jsem dopis hned na to v pondeli od pans., Petra RabStejnka z Oklahoma City, a spravne rozluStil ten malicherny dolarek a dodal, ze se tadnY neztratil, a podal mne to jak po lopate, takte jsem se udefil do me makovnice (tosavi jen tak aby to nebolelo). Ja trulum na ftaky takova, maleikost, a to jsem se sttapil jako bych byl nevim jak chapavY, kdyt jsem se ye 12 letech ponejpr y votenil. Hned jsem napsal karetku a jako to je opravnen k to botle. Pak mne napadlo, dodkej, motna jak pitijde Vestnik, se jests nekdo ptihlasi i z Texasu, neb mame i zde v Texasu lidi chapave, o &mt. vas hned ptesvedeim. Pkijde Vestnik a rychtik, etu dopis z Orchard, Texas. Ut jsem vedel, kolik asi udeiilo, podpis John GajevskY. 6tu pane pomalt:idly a opatrne, a jeho omluva hned ze zaeatku jako o prohte geni se proti mravopodestnosti a nepodekovani pelmeho podasi bratru Bartogovi. Jeho jako troSidku zamrzelo. Bratie Jane, i mne to zamrzelo a ne /nolo. V gak jsem mel i Cagan v kale pro ptipad kdyby se nate* ten mrdeek ukazal. Tak jsem si pomyslel, vy tam nevciednici, ani nepodekovali, a trmacel jsem se tam podarebne, ale jak jsem si vzpomnel, piece podarebne ne , akorat, kdyt ut zavanig trogieku mineralem, to jako sirou a olejem a tak Ti hrozi stati se milionatem, a slibil jsi mi pied sveclky hned z prvniho milionku clati mne polovici. Jane, to je od Tebe hezke, ale neber to jen tak lehce, neb vi g, svecici jsou svedci, ttebas to neni derne na bilem. Jane, potom jak bych mel jedenkrate ten 1/2 milionek, pak bych ptij el tam k yam do Orchard. Jane, vetria, trevlovani je maj konieek, jen kdyby bylo na to kde brat, ale ofkors, s pal milionkem bych se mohl pustit i do tramtarie. ViS Jane, pit tomto slibu main 3 sveclky a to by bylo platici, tak jak ted' podam pHklad. Byl velikY bohatY sedlak pit Budejovicich, videl jsem ho kdyt jsem byl malt' ogarek. V hospode pit mazu nabidl ptitomnYm takto: kdo mi da facku, aby se mne libila, dam mu padesatku. V torn ptiskodil jen nepatrnY elovidek a vsadil mu jednu, a v tom kvaltu net se vzpamatoval, optal se ho, jestli se mu libila. On tekl ze jo. Svecici na to a tak bohatY sedlak musel padesatku vysazet. Proto Jane pozor, maliekosti vodpouStim, ale ten 1/2 milionek bych Ti nevodpustil, kdyby jsi se na hlavu stavel. Pane., pisnieka, kterou Ti zazpival bratr Holeeek. Ja se ptiznam, to za gkolu, ale vlastne ledakde ulicemi misto do gkoly jsem g' el jen dvakrate, to jsme tikavali Stircovali (take prave Ceske slovo), jako se potulovat misto Skoly. Jedenkrate, byli jsme dva, chytil nas jakysi pan, kdyt jsme si hoveli v aleji na lavici, a asi vedel jagaco, ze pattime do Skoly. Tenkrate, ptiznave.m se, to jsme byli nechapavi, neb jsme mohli udelat smyk a vyrvat se mu, a on by v jeho Sosaku nas mohl honit. SmYeil nas za ruce a prvnimu policajtovi nas dal, by nas dovedl do gkoly. Ueitel dobrotisko, jmeno Otvrtnik, jen napomenul, to bylo vAe. HorSi bylo s klukama, ti nam nadavali do g'upaka, ze jsme jako byli ptivedeni gupem. Tosavi to jsme si to nechali libit jen od tech s kterymi jsme se nevideli. Podruhe se toulam u ieky v tech mistech, kde se mel br. Holeeek utopit. Jakasi baba me uvidela a tekla to fotrovi. Byla v tom samem dome a Cekala, brzo-li budu dostavat Pardus, ale otec !Abu znal a veal jakou radost by z toho mela, tak mne to take prominul. Od toho easu jsem vice nepomyglel na gtircovani.

Bratie GajevskY, spravne byl ten problem s temi mladiky rozluSten a Tvojim pkeeteni jsem se ut do hiavy neudetil, proto to jsem to ut yedel a budu to vedet, totit jestli to nezapomenu.

Tak ted' jests zas nevim, Jane, kdyt jsi do to afery ptibral bratra Holeeka, di zasluha je to, jeho nebo Tvoje, kdyt jsi se skrou gene ptiznaval, ie to sam nevi§. Jo Jane, chytraku, ut chapu, ze jsi to baj veal, ale delal jsi drahotu a asi jsi myslel, copak za jednu botlu; mohl jsi ttebas dye, ja bych byl iekl — pal to Ld!

VESTN 1 K Bratie GajevskY, veins, s tim zatoulanYm legionatem nekde do to Sibite, jsem take veal jagaco, pied davnYm easem, ale ted' tit z me makovnice se to vykotifilo a ut nebudu na starost napinat me nervy a necham to mladgim, chapaveSim. Dale, Jane, aby jsi take uznal, jsem v tech Budejovicich mel dobre tkoly i ueitele, tak kdyt se mne ptat, jestli vim kolik je 3x1, jejdanenky, bodejt' bych nevedel, snad pit tomto uznag, ze jsem byl chapavY, tak pozor: 3x1-3. Ted' asi eubrni g, te? Holon, Jane, tu botlu piva, na tu nejsi opravnen Ty, aby jsi ji odporudoval p. sazedi V. K to je opraynen p.

Peter RabRejnek z Oklahoma City, neb jsem mel jeho rozlu gteni o 48 hodin dtive, tak je to platici. Ptam se pana Rab gtejnka, se gli a poznali jsme se na Ceskem dnu v Dallas? Tak se mne zda ze ano.

Bratie GajevskY, vis, jednou ja, jednou Ty (ne jednou gvec za vraty), tak ja Tobe podam take, ne, nic noveho, moina to jsi ut take zapomnel, jestli, optej se bratra Holeeka. To pozor; ut to zadinam: Byl jeden Hind, jehot celY majetek byl 17 velblouda, ale aby to bylo trogieku vetgi, udelejme z toho stony. To teda slona! Po jeho smrti ten jeho majetek, jako ti sloni, meli byt rozdeleni jeho ttem synam.

NejstarSi mel obdrtet polovici tech slonti. DruhY syn mel dostat jednu ttetinu, a tketi jednu devitinu. Jak se podelili, aby vyhoveli posledni villi? Na toto nebudu delat tadnou vYsadu, ale pochvalou nebudu skrblit a poSlu mu pisemne, to je chapavy. Na toto nati tti synove byli kratci a take nechapavi, to bratte GajevskY, kdyt nevedeli jagaco, ale kudy kam vedeli. Za gli k mudrcovi a ten je rozdelil, to katdY obdrtel svaj dil dle posledni vale a tadneho elefanta nemuseli rozsekavat. Mohl bych to napovedet dale, ale na co mate nervy, napnete je.

Potegilo mne sestry pani Boteny Valeikove z Dallas ptani k mYin 691etYm narozeninam. Ctena pani V., ptani jests aspofi 10 roka dtenatstvo obveselovat. Nevim, nevim, nektery den jsem jak mladik a pozpevuji si kudy chodim, ale zas nektery den jak jednou nohou v hrobe.

Jsem ptipraven jit katclou chvili, ale nevolam smrt jak ten stank, jak vezl to dtevo z lesa na trakati, vgak vite jak to bylo, kdyt jsme to meli ye Skolni Citance Tak Vam vetim tu anavu na tom Oeskern dnu v Dallas obsluhou nas hladovYch. Obzvlagte ja jsem Vas tam obtetoval s vYberem nedim ekstra na moje kusadla. Pi. sestro Valeikova, neni Vase povinnost mne ciaovat, spige ma povinnost byla &lye se ozvat s podekovanim. Ono je to tak, ja vtdy delcam na ptiletitost.

Jegte bych mel nejakou tadeeku take pi. sestte Fojta gkove, ale jak povidam. zas pit Htosti.

Pozdrav ctene redakci a vSem etoucim VestStatieek Barton. niku a nazdareeky dava, Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, broth a sestry!

Bylo mi natizeno v posledni schuzi, abych oznamila mimotadnolf schuzi zabavniho vYboru od Sokola i od tadu dislo 154. Schuze bude v Sokolovne v sobotu veder 2. prosince. Tak se vAichni jiste dostavte, protote to bude schtize ohledne vanoeniho stromku a programu. Zadatek at se vSichni sejdou. — Ptatele blizsi i dalgi, nezapometite na na g. "barn dance" v Sokolovne 30. listopadu weer zdefgi dobre Ceske hudbe Joe Milana a jeho Czech Melodies. — Dnes nemem easu vice se rozepisovati. S pozdravem na redakci a fgechny ostatni zastavam vase sokolska dopisovatelka, Millie Pola:slova.

Depege z Amsterodamu v techto dnech sdelila, 2e bkvalY nernecky cisat .ktery jests pied tYdnem prohla:soval, ze nehodla opustiti nynejSlho bydligte v zamku Doornu, zahajil vyjednavani o novY fitulek v Portugalsku. Osoby blizke byvalemu monarchovi pravi, to zamYgli prodati zamek Doom, do neha se ptistehoval pied 21 lety, jests v tomto mesici a odstehovati se na ptedmesti Lisabonu. Dva mane davody udavaji se pro toto rozhodnuti bYvaleho nemeckeho cisate. Jednim z nich je many vpad nacistickeho vojska do Holandska a drUhY odhaleni udanliveho monarchistickeho spiknuti k usmrceni Adolfa Hitlera.

Strana 11.

Z odboeky Houston S. A. C. T. ye schuzi konane dne 25. t. rn. bylo piejato od pan! Vincent Kelnarove ml. obnos $8.00 za zabavni vYbor tadu Pokrok Houstonu, cot phjato s podekovanim. Rad Pokrok Houstonu zustava slibu svemu veren, vzpomenouti na gi odboeky °boas nejakYm ptispeykem.

Pan Louis Rulik pedal dodateene na sberaci listinu jegte obnos $1.35, sebrane pozdeji.

Redaktor Texana, pan St. Novotny pedal obnos $4.00 zaslany mu pro na gi odbodku ve prospech Druheho Odboje panem Ignacem Zadkern z Thalia, Texas.

Celkove ptijato v teto schuzi $23.85.

Vydani na poStovne $25.00.

Bratr ptedseda Frank Andinec ptedet1 dopis zaslanY mu Narodni Radou v Chicagu vybizejici o zaslani darn na vanoce pro na ge Ceske vojiny v utvotene deskoslovenske armade ye Francii. Dopisu byl venovan znadnY zajem a po vysvetlivkach bratra ptedsedy S.A.C.T. V. Maudra usneseno na navrh bratra Kalouska povoliti na tento ucel z pokladny odbooky obnos $25.00. Zvolen vYbor sester, v ktery bylo jmenovano nekolik darn, mezi nimit sestry a chot' naSeho konsula, p. dra. C. J. Holluba, ppi.: Frank Olexova ml., Joe Kalouskova, R. Hanusova a V. Kelnarova, jet maji obstarati onen naku a vypraveni one zasilky. Jelikot bylo tteba aby onen obnos byl po ruce a damy se nemusely pachtiti do mesta s penezi, co kdyby je nekdo na ceste piepadl, bratr pokladnik StudnidnY, jen je eeskym korespondentem a oznamkovYm teclitelem Liberty Loan and Building Association, ptislibil ku jich pohodli deponovati onen obnos u tohoto nag eho krajanskeho Ustavu. fteditel tohoto krajanskeho astavu, pan E. E. ChernoskY, neb jeho zastupce onen obnos vyplati.

Soudasne Clenstvo odbodky a zminene damy vYboru dovoluji si na g Ceskoslovenskou vetejnost v Houstonu potadati, aby na onu vanoeni a povanodni nadilku laskave ptispela bud' dary neb nedim vhodnYm pro tyto hochy, kteti yenuji svYch sluteb na valeenem poli pro osvobozeni nagi stare vlasti. Je tteba pro ne jen drobnosti, jako kapesniky, potkeby k holeni, vinene natepnieky, galy a podobne Kutivo, totiti tabak, cigarety a podobne nebude jim motno zaslati, ponevadt tabak a vYrobky z nej jsou podrobeny francouzskemu statnimu monopolu.

ZminenY vYbor prosi laskave, by ony ciarky byly doclany do budovy tadu Pokrok Houstonu co mono nejpozdeji do konce tohoto mesice a sice do 30. Zde budou srovnany a zabedneny a zaslany na urdene misto. ZminenY vYbor darn i odbodka Houston jit ptedem v gem glechetnym darctun dekuje. Neni tteba darn drahocennYch, lacine feei budou naaimi hochy ye Francii vitany a bude tak mono podeliti jich vice.

Ve schuzi bylo na tento *Mel vybrano slednou Alice Hollubovou celkem $10.50.

Za odbodku Houston, S. P. StudnienY, pokladnik.

Rid Ptimoii, dislo 143., Inez, Texas.

Ctene sestry a broth!

V mesici prosinci vklycky se potada vYrodni schtize, totit volba atednika, a kdyt jest pied sjezdem, tak teti delegat do sjezdu se voli, a tak jste uvedomeni, to tento rok v mesici prosinci budou se volit atednici i delegat do ptiStiho sjezdu. Toto jest duletita vec a tak jste v gichni ta,dani, abyste se do schtze dostavili v nem podtu a navrhovali a hlasovali dle vageho dobreho uznani. Schtize bude konana ptesne o 1 hod. odpoledne druhou nedeli v mesici prosinci, totit 10. prosince. Taky dlenove R.V.O.S. jsou zadani, aby se dostavili do schaze vyrodni v tu samou medal o 9 hod. rano. Tak nezapomerite a dostavte se do schtze bez omluvy. Na shledanou! S br. pozdravem, Leo Krause, ml., tajernnik.

Podle berlinske depae zavedl Hans Franck, generalni guverner tech Cast! Nemci zabraneho Polska, ktera nebyla ptivtelena k nemecke HM, "pracovni slutbu", ktere podlehaji vSichni Polaci. Z polskych obeana utvoteny budou "pracovni bataliony", ktere zamestnany budou na ptidelenYch jim akolech pod nemeckym dozorem. Wind zavo.cleji do Polska ztejme sttedoveke poddanstvi.

Stnana 13

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

Medal Organ Slovanske Podporujici Jednotj StAtu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent As elation of State of Texas. aEDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny &dm zasilaji se do Hlavnl Ilfadovn7, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veilker6 dopisy, pledplatne, oznatnky, bud'td adresovany na Vestnik, West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

NEDEJ ZAHYNOUTI .

Jit tenkrat pied veky v prorocke tuge, ze kol nas v gecko borti se a hrouti, zde lkala utS7rand eeska duge: Nam ni budoucim nederzahynouti! .

Boj, veenS7 boj, -a nesmime zmdlit ani, vtdyt' na to pride v gecko jest; elm tijem; tak v resignaci nove potehnani a novV rikol z teto pisne pijem.

A nezhyneme, at' to piseri hromy zni v ce1S7 svet, ten kol nas at' se hrouti, ji budou skaly na ge znet i stromy: Nam ni budoucim nedej zahynouti!

Jar. VrchlickST. K nagim vYrcenim schfizim. V prosinci budou se v nagich tadech konati schrize vYroani a pti nich skladati flay z celorodni ainnosti, oznamovat zpravy jednotlivYch einovnikt, po to budou volby ritednikri — letos i volby delegatri do ptigtiho sjezdu nak Jednoty. Ve zpravach jednotlivYch einovnikt zrcadli se cela einnost du a podle toho'Nzpravidla jak ittednici svetene jim Ukoly vykonayali, jevi se vYsledek celorodni prace a snateni. Jestlite jsou na eeln3"Tch mistech ittednici pro fraternalismus nad geni a obetavi, jsou i vYsledky cele prace tadu potkitelne, jsou-li vgak ittednici bez lasky a obetavosti, kteti se nechali zvoliti z pouhe jegitnosti, pak vSisledek cleloroeni prace vykazuje — nulu. Je proto velmi driletito, aby ve vYroeni schtzi byli na zodpovedna mista zvoleni bratti a sestry, kteri jsou zarukou, ze povedou tad k rozkvetu. Je tteba vybrati bratry a sestry pracovite, vytrvale, zku gene. Zmiriujeme-li se o zku genSr ch pracovnicich, vhodnSrch pro zvoleni, je tteba zdUrazniti, ze tatinS7 Mad neni dotivotni a z flay pro praci kdysi vykonanou. Jsou jednotlivci stari die let, ale velmi pracoviti a schopni a jsou take mlade sily, kteti einnosti ptekonali stark v praci — net stoji opodal, protote mladi je ptieinou, ze neb‘Srvaji zvoleni. Zde je tfeba utivati rozurnu, v gechno uvatit a zhodnotit, net zvolime sve vedouci. Popularita osob, ptatelstvi, tvoieni kroutkri, ktere maji vliv na volbu, neni na mists a gkodi veci. Stranictvi a nevrativost nema, miti misto pii volbach, rozhodovati ma schopnost a pracovitost a proto nerozhoduje tedy ani rriladi, ani staii. Nenut'me unavene ittedniky, aby piijali Mad znovu a neni-li nahrady a ptijmou-li mista znovu, dejme jim skuteane podporu. Neberte pti volbach ritady ponevadt to "tadny jinY uz nechce". A jedno musi v gichni eleni tadu miti na pameti, ze vYsledky cele snahy a prace nejen a pouze na bedrach zvolenSrch utednikit, ale ze je tteba, ba ze to vlastne povinnosti vgech elenri, aby i oni pomohli zatlaeiti vgude, kde toho prospech tadu tada, nebot' ve gkere USW a dobra yule utednikt, neni-li pochopena a

podpotena elenstyem, pitde na zmar. Je to lhostejnost a neochota elenstva, o niZ rozbiji se snahy ittednikri a jet ma za nasledek znechuceni, zklamani a dokonce i niterni otraveni poctive pracujicich ittednikri, kteti ve vSrrodni schrizi vzdavaji se dalgi dinnosti. Jsme velka rodina, prave bratrstvi a sesterstvi musi vyverat z katdeho fadu v lasce k na gi veci spoleene, aby S.P.J.S.T. mohla zdarne piniti povinnosti a Ukoly stanovami vyteene. A to jest jedine motno, kdy vYrodni schrize postavi si v eel° schopne Utedniky, a kdy ve gkere elenstvo bude za nimi svorne vtdy a vgude stati svoji podporou a spolupraci. Jsou mnohe driletite otazky k projednani ve schrizi vSTrodni, je prospe g -nodhutiseabrynmpl osti pro rok pti gti a letos volime zastupce do pravidelneho sjezdu Jednoty. Tireast elenstva budit -dude co nejvetgi!

Kann je nejtieinnej gi pika poiadku a s nim souvisiciho blahobytu a bezpeenosti lnistva. zeil do vgech dfisledkii, neodchylujici se ani o zlomek, aim tvrclgi a plisnejgi, tim vice skYtajici svobody.

Den Diktivzdani. Tento chvalitebn3'7 americkS7 zvyk Dikucineni, dikrivzdani za v ge, co zeme a ptiroda poskytla za praci vykonanou, ptichazel at do letogka v poslednim tSrdnu mesice listopadu. Natlakem obchodnikri, jim2 doba mezi dosavadnim dnem Diktivzdani a Vanocemi zda,la se kratkou a maloobchodu nepfiznivou, president Roosevelt vydal v lets oznameni, die nehot tradieni svatek Dikrivzdani posunut byl o tSrden do ptedu, eili z posledniho etvrtka na den 23 listopadu. Zprava o zmene dne Dikrieineni vyvolala po cele zemi neodekavany rozruch a take protesty. Potadatele her kopane, vydavatele kalendatt, dal gi skupiny obchodu proti ptesunu svatku zvedli mocnY nesouhlas, poukazujice na zmatek a citelne gkody, ktere jim vzniknou zmenou dne Dikrivzdani, k nemut byly udineny ureite kontrakty (kalendate byly v lets ut dohotoveny, cela tada utkani drutstev "footballu" smluvena atd.). Jakmlie poeateeni bouie utigila doglo k rozumnemu nastale kalamity: dvaadvacet state Unie rozhodlo se pro zmenu a slavilo Dikrivzdani 23. listopadu, pet state s Texasem veetne mely oslavy 23. i 30., ostatni zristaly — letos ov gem — pii starem. PH prvni oslave Dikrieineni braly podil v Texasu: pogtovni ittady, federalni kancelate, banky a detni Wane; na den 30 listopadu chysta se vet gina obeant, obchodnikt a s nimi opet oslavovati budou — podruhe — banky, ritady samospravy i spolkove. — V den Dikrivzdani vzpominame na osoby neb podniky, ktere v tivote na gem behem uplynuleho roku neb i v minulosti hraly vS7znadnou illohu a na net s diky na rtech radi vzpominame. Vzpominame pionSrry teto zeme, kteti klestili cestu pHstehovalcrim pti gtim, obdivujeme jejich houtevnatost, jet einila raj z americkS7ch hou gtin a poskytla prrikopnikrim civilizace slu gny blahobyt. Nagi ponYti vtdy po nich se shromatdili kolem stolu bohate vyzdobeneho a obtetkaneho jidly domaci vSrroby, ze zeme vyrvane pracovitou rukou. Rodiny se gly se ku spoleamim bohoslutbam, zabavam a radovankam, kde ciaovano za dary zeme a kdy v radostnem opojeni nad risbechy roku uplynuleho planovaly se nove pokusne tiny. Den Dikrivzdani neni v gak jen dnem telesnSrch potitkri a radovanek, ale dnem vzpominek a nadeji do budoucnosti. My co elenove mohutne Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas mame ptidinu 13S7ti nekomu vdkni, mame pilletitost vdeenost tuto projeviti uptimnSrmi diky tern, kteti se o na gi Jednotu aneb jednotlivY tad nejakSim zprisobem zasloutili. V den dikri aineni vzpominame tech starcri a staten, jests dnes pracujicich v tadech a Jednote, pionS7rrim tem projevme nejak3"rm zprisobem grdeene diky za vie, co podnikli, co dokazali a co nam zde zanechali. Na ge Bratrstvo ma za sebou dva a etyticet rokri prace, v nit sttida, se mladgi pokoleni, syn ptijima °tete po otci, dcera po matte, ale v gichni za stejn3im cilem.

Jednota nage stale mohutni poeetne i finanane, mame schopne sily v synech a dcerach nagich, budoucnost S.P.J.S.T. v rukou jejich bude zajigtena. Nage mlada, generate spravne chape driletitost na geho poslani, poznava, pHeinu, pros 1pime na vgem, co nagi otcove a matky nam zde k ()throne zanechali a pro6 my, dleno ye bra-

trske organisaee tak houZe ynate snaMme se o udrteni a posileni Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas. Zesednerne k posvicensk3im stolum, tfeba i chud gim, hodujme svS7m vlastnim zpitsobem, vzdejme zasloutenS7 hold tern, na nicht budoucnost nage spoeiva a vzdejme zejmena hold tet nak Jednot y, jet tada o va gi pomoc, o vas navrat do sini tadovSich, o vas *ern. vak lasku k veci spoleene.

Nejen biti se, ale milovati, v tom spoeivi tajemstvi nejlep gi kazne. Jiste lid, ono mnoistvi z nejrozmanitej gich iivlu, potiebuje hazne pied trestem, ale eloveku, ochotnemu jako samoziejmost, nebude nikdy proti mysli.

Hospodynky s pevnYm platem. Na ge prvni ma pani Rooseveltova rozvinula v fedi, vzbudivgi veikou sensaci, zvla gtni plan, podle nehot maji hospodyriky, vedouci domacnost, dostavat pevnY plat. Jeho vS7ge by byla ptiblitne takova, jako kdyby byly zamestnany mimo atm podobnou praci. Plat maji dostavat i deti, na prvnim mists divky, ktere v domacnosti pomahaji. Pani Rooseveltova, doufa, ze uskuteenenim tohoto planu pozvedne upadlY smysl pro rodinn:;r tivot. Neni pochyby o tom, ze se prate hospodyriky rne,lo nebo vribec neoceriuje. Katdodenni boj o drobne starosti v gedniho dne, starost o deti a spoluprace na hospodatskem budovani rodiny si v mnoha pHpadech vytaduji praveho hrdinstvi, za net se tene nedostava, tadneho piatu a rnnohdy ani dikt. Je tedy jen pkirozene, te tento plan, platit hospodyriky z vetejnSrch prosttedkri, by napravil veikou ktivdu, ktera se jim deje. Ale uskuteeneni tohoto planu by meto i fine vatne nasledky. Praire okolnost, ze prace teny v domacnosti zustava neocenena, odchzeji teny do jinYch povolani, kde jsou za svoji praci placeny a spokojeny. Domaci hospodatstvi bylo pteneehano placenYm cizim silam. Pani Rooseveltova, mysli ov gem na druhem mists i na uleheeni pracovniho trhu, jet by nastalo, kdyby se detne teny vratily k domacim pracim.

Ovgem, nyni se naskyta otazka: Kdo bude financovat platy hospodyni? Zde je haeek cele veci. Dani mame vice net dost a my glenka pani Rooseveltova zristane die v geho prozatim neuskutknena.

Podle T. G. Masaryka testa k pray& je dlouhi: K ni se milieme vidycky jen priblizit, nikdy ji dosihnout.

Kolik deli se uei ve Spoj. Statech eegtine?

Americke Skoly, na nich se eekine vyueuje, jsou rozdelehy do dvou skupin. Skoly katolicke, ktere jsou ponejvice pti katolickych osadach a gkoly svobodornyslne, ktere maji ptevahu ve mestech. CeskS7ch katolickSTch osad poeita se ve Spoj. Statech podle statistiky z minuleho roku 268. SmigenSTch osad je 156. Pti 121 osade jsou denni Skoly, do kterYch bylo loni zapsano 20,865 deti. V techto osadach v duchovni sprave a na gkolach ptisobi 342 knek a 480 teholnich ueitelek. Nektere katolicke osady maji sve obchodni Skoly nebo nitgi i Upine stiedni Skoly. V Chicagu je 21 eeskYch svobodomyslmich gkol, v nicht vyuduje 22 ueitelri a ueitelek. Na techto Skolo,ch je zapsano 1230 deli. Take v Clevelandu, Omaze a v New Yorku a dalgich mestech jsou podobne g koly svobodomyslnSich, ale tam maji deti jit merle. Pomerne dosti talc(' maji g koly evangelicke Je to hlavne sttedozapadni • a jihozapadni presbyterianske kHdlo, ktere vydrtuje 40 nedelnich gkol se 4,000 taky. Prvni eesko-bratrska methodisticka cirkev vydrtuje 16 nedelnich g kol s 1800 taky. Baptiste, kteti zaeali praci mezi Cechy v rote 1888 v Chicagu, maji 20 nedelnich gkol a v nich 2500 tan. Mimo tyto Skoly jsou veeerni Skoly pro dospele pti osadach a rrizne kluby, ktere si vzaly za rikol ve svem programu udrtovani a vyueovani destine a koneene nektere mestske vy ggi Skoly, na nich se eekina vyueuje. Nemalou merou zvla gte v poslednich letech ma na vyueovani ee gtine vliv eeskS7 rozhlas. Zvlagte katolici v Chicagu, kteti mail program vysilani 3 hodiny v tS7dnu, vyueovani eeskemu jazyku rozhlasem. ske Hkanky a basnieky v deskem rozhlase chicagskem je radost poslouchat. Deti mluvi a zpivaji hlasem zeme, kterou nikdy nevidely, jejiz lid ptitomne hrozne trpi jsa doeasne pod nacistickou botou a tyt0 deti t.il. TleZDAmou jim zem piece miluji!

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

AmerickS, tisk je jako zrcadlo. V na gi zemi existuje ptibli2ne 2,000 provincialnich zrcadel y e forme mistnich dennich novin. Tyto deniky se vydavaji denne ve 40 milionech disel a dopravuji se na v gechna mista, obyvateltm 'nest nebo farmaitm je gte v tS72 den, kdy byly vytig teny. Krome techto dennich novin je vydo.vano jegte vice nee 10,000 tSrdenikt v malSTch mestech. Jsou to mistni listy, ptina gejici zpra.vy domaci a strudnr obraz udalosti dulditejgich. Mmio easopist mame ye Spoj. Statech take tisk periodick3i, t3idenni a mesieni magaziny, ktere jsou posilany do v gech zemi a. Jich2 je mesidne vydavano sto miliont vy. tisku — tedy jeden bilion d ye ste milionu mane. Tyto podniky jsou podnikanim obchodnim a path tisicUm teastniktm. Jejich existence je zavisla na etenatich a na vetejnosti. Obchodni soutd udr2uje toto zrcadlo vetejneho mineni ye vhodnSrch mezich, take opravdu se v nich odra21 zajem ve g kereho obaanstva. Je zfejme, 2e nikdo ✓ Unii nemtiZe disti v gechny noviny denni ani periodicke.

Spolederiska beseda kadu Sloyanska, Lira cis.

66. ye Waco. Nagi ye Waco se koneene probudili z delg iho spanku nedinnosti a v nedeli uspotaidali sousedskou zahavu v Kousalove Tabotigti u Waco. Pohnutkou podniku byla ptedevgim snaha o diveni spolkove einnosti men gi krajanske kolonie metropole sttedniho Texasu a easoyou pobidkou bylo vg eobecne ptani osobne poznati mlacleho energickeho pracovnika — rozsevaee rodoveho uvedomeni — dr. Kovacse a jeho rodinu. Bratti Roman Parma a taclovS7 tajemnik Otto Hanug vzali vac do rukou, zatidili vge nezbytne, sezvali v gechny plislu gniky Ceske obce wacovske a pro hosta k vederu dojeli. Dr. andor B. Kovacs je posledni doby zrovna na lichytku. ft eeni ka2cle sttedy po rozhlasu stanice WACO, dosti east° pit "luncheon" rtiznSrch klubt kond ptedna g ky mezi krajany a k povinostem na fakulte a teeneni, ptibral si dobrovolne starosti s nova zaldenSTm CeskSrm Klubem na Baylor universite. MladS7 doposud ueitel mohl by sedet v teplem miste, venovati se svoji rodine, hovet nejakemu konieku Ci va gni a ptitaditi se ke skupine intelektualt, kteti tvoll svet pro sebe a houby dbaji, co se deje kolem nich. itidi se heslem: "nam dobte, o pile se nestarame!" Pan profesor Kovacs je jineho zrna, vzacneho typu — je nazornSrm ptikladem — jinS7m. Narodil se ze slovenskS7ch rodiet v Ubrach, mel vychovani v mad'arsk3-rch gkolach, do Ameriky pitel roku 1924, zde ueil se anglietine a zaroveri — sloven gtine. V nova svobodne vlasti uvedomil si, Cim povinen je rodu svemu i domovine jeho ptedkt. Nic za svoji praci pro narod neokkaval, naopak, jak sam ye svem nedelnim proslovu na schtzi westske odbodly S.A.C.T. prohlasil, vlastni rodaci ztdovali mu ✓ teto zemi cestu ku vzdelani, k uchyceni se v americkem 2ivote, net on neptiznivciim odpustil, zle odplaci dobrem . . . Neni-li tento ptipad pokynem tu a tam, kde urakna ctiladostivost, nedorozumeni, snad i nevedomky ueinene ktivdy otravily a od prate odvro.tily dobre, zaslou2ile pracovniky' Dne g kem rodova kazeri veli tpinS7 sraz Oechoslovakt, jednotnS7 postup a van. Na rozmi gky, trapne polemiky a ohtivani starch sport neni Casu. Ptedem prospech nagich spolkii, instituci, zaroveri co nejvydatnej gi napomoc v Ceske akci! — Beseda wacovskSrch sester a bratti se samo sebou znamenite vydatila. Vgichni bavili se v ovzdu gi bratrske sdilnosti, ukeznenem veseli a stiedem pozornosti byl ov gem pozvan3i host dr. Kovacs, jeho sliena chot' a d ye rortomile detieky. Po bohate svaeine, ji2 ptinesly na ge hospodynky, nasledoval tanec a pie nem star gi i mladgi si take zazpivali ty krasne na ge pisne, ktere se poslouchaji tak mile a teple. trspech prvniho mengiho podniku wacovskS7ch ukale se prolomenim ledu lhostejnosti a dilmoty. Jsme jisti, 2e spolkovST ruch ptilaka take omladinu, ktere, posledni doby se spolkoveho 2ivota vzdalovala, protok se nit nedelalo.

Listy, ktere neuvadnou. Na g e Bratrstvo je organisaci naprosto nestrannou, na g organ sleduje tendenci naproste rovnosti, sna genlivosti — politika a debaty o nabolenstvi di rtznem ptesveddeni jsou z nej vyloudeny. Nedelni stilbrne jubileum Husovy gkoly je vg ak uddlosti mimotadneho vYznamu, protote se tu jedna o kultur

VESTNIK ni ueiligte jedne sldky na geho elenstva, tabora ptislugnikt evangelickeho vyznani, majiciho u S.P.J.S.T. zastoupeni"vic net' pornerne. Z Acty k vykonane praci behem etvrtstoleteho ptsobeni Husovy gkoly venujeme nasledujici strueny naart jej' historie. Kdy2 v letech 1850 a pozdejgich ptigli do Texasu prvni ee gti vystehovalci, ocitli se v zemi nova, prave se zalidriujici, odkazani jsouce sami na sebe ye vgech pottebach 2ivota spoledenskeho a take nabdenskeho. Nebylo gkol ni kostelt, nandensky zalokni emigranti schazeli se ke konani bohoslukb v primitivnich obydlich. Nebylo vudcu, varhaniku, teditelt zpevu, uditele nedelnich gkol a nedostavala 26,dna pomoc odnikud. Na gi byli odkazani sami na sebe a teprve roku 1889 podatilo se tvrdS7 otech rozlousknouti nezapomenutelnemu farati Chlumskemu, bpfalemu tediteli dive' gkoly v Krubeicich v Cechach. Rev. ChlumskS7 vybral si schopne divky na svoji farmu u Brenham, kde s pomoci jeho vysoce vzdelane choti a deer poCali vyueovat ye zpevu, vedeni nedelni gkoly a zasvecovali je do biblicke dejepravy.

Tento gestimesieni kurs byl ptedchtdcem Husovy gkoly. Po plichodu faratt Josefa Bartone a Josefa Hegara do Texasu — tou2ebne pkani idealisty Chlumskeho pro zatizeni gkoly dostalo posilu a nadeji na uskuteeneni. MladSr duchovni spravce osady Granger pti gel na St'astnSr napad, aby toti2 schopni studenti sjeli se do Granger v ureitou dobu a zde pro gli soustavnSTm kursem po zptisobu vyueovani v tadnSrch gkolach. NovS7 plan byl vyzkou gen v zime r.

1914 a sedmnact studentt se do kursu silo — iispech pokusu byl nad oeekavani 147slednSt. Ne2 pied zahajenim tohoto kursu vyskyti se plan dal gi a to v den 16. listopadu 1913, na svatbe bratra Hegara. Cele, deske, Amerika chystala se k dtstojne °slave smrti Mistra Jana Husa, eeho2 dovedl rev. ChlumskST vyu2iti k realisaci sveho davneho ptani: zbudovani Husovy pametni akoly. Svetove, valka a vnittni nesnaze Jednoty O.M.B. uskuteeneni Husovy gkoly znemdnily, myglenka byla zrozena a doeasne odstavena. Cleni zalo2ili si "Husovu pametni organisaci" v Taylor roku 1914, na sjezdu v Shiner Jednota pkevzala starost o skolni vStchovu dorostu a ptedala finaneni zalditosti nova utvotene "Husov y pametni spoleenosti". Mezi obdobim let 1914-1919 gkola umistena byla na rtznSTch mistech mesta Granger, roku 1920 pielokna byla do Caldwell, po to dva roky byla opet v Granger a 1923 pteldena do Taylor. Rok 1924 znaei novou epochu gkoly, jig se dostava staleho domova v Temple. Obetavosti tady elent pronajata byla opu gtena privatni kola Wedemeyer Academy", narychlo vim 2adoucim zatizena, vyueovani zahajeno. Po deli dobe budova vykoupena zvla gtnim sdruknim ptiznivet gkoly, opatten nabytek, zkratka v ge pro ubytovani i vS7chovu studentt pottebne. A na sjezdu v Taylor do glo k neoeekavane a jiste radostne uddlosti: petielennS7 vSrbor oznamil jmenem obyvatel mesta Temple a Bell okresu, Jednote ptedava zaplacenou a vim vybavenou Husovu gkolu — darem. Pomnik bratrske lasky a obetavosti od to doby slou2i svemu teelu, Husoya gkola pokraeuje v posle.ni, danem ji jejimi zakladateli. Do dal gich let zdarne ptsobnosti — zdar!

Zdarila schfize westske odboeky S.A.t.T. Minule nedele konala se v sini sv. Josefa posledni schtze odboeky S.A.6.T. tohoto roku za hojne teasti zestupct osadnich spolkil a tentokrate pozoruhodneho poetu pani. Na schtzi pozvan byl dr. Kovacs, kterS7 nejen ze sam ochotne se dostavil, ale dovezl sebou pevecke kvarteto studentt Baylor university, ktere ihned po zahajeni schtze zapelo nekolik eisel. U2 prvni takty ptesne sladeneho kvarteta nasvedeovaly, 2e jednotlivS7 Clen je hudebne gkolen, ovlada, peveckou techniku a ce13"r soubor 2e idealne vyrovnan. Hoste ptijati byli nad gene a po kaklem Lisle sklidili bouti potlesku. Ptedseda odboeky kolega Aug. J. Morris ptedstavil po zpevu pozvaneho tednika — dr. Kovacse, kterST v pal hodinove teef rozvinul poslani Csl. naroda, zdtraznil moralni povinnost americkSrch •0echoslovakt vttci porobene vlasti jejich otct a dedii. Host mluvil hlasem ztlumenSrm, neu2ival frazi, jeho ptednagka byla pevne logicic*mi dfivody zkloubena a proto tak teinna. VtelS7 potlesk nasledoVal po fedi dr, KQyacse a jsna„e jisti, ze jeho slo.

Strana 13. va padla na pftdu Arodnou. Nasledovalo vyfizovani rtznSlch zalditosti odboeky a schvaleno odeslati finandni hotovost statnimu pokiadniku Sdrueni A.C.T. Pfigti schilze stanovena byla na etvrtou nedeli v lednu 1940.

HOVORNA. — Br. F. T. Tabulku uvadejici zevrubnY stay olejovSrch studni, procenta jakosti oleje a jeho ptitomne ceny museli jsme vynechat pro nedostatek mista.

Do Taylor a Houstonu. Delsi dopisy nelze uvefejniti, dojdou-li az v uteri rano. Zafaclime pfitte.

Romayor, Texas.

Mill bratti, sestry a vgichni etenati!

U2 je tomu delgi doba co jsem zavitala mezi vas s dopisem a vite, ze jsem tu ptilditost postradala. Ja, rada dopisuji do na geho Vestniku.

Zase se to na ge texaske slunieko pti glo na nas podivat. Jak kraznejti je nas Texas, kdy slunce sviti! No, byly to ale smutne a uplakane dny. Ad bylo date velice potieba, piece byl katdS7 rad, kdy2 ptiglo hezke poeasi.

"Macikova dovolend" byla stravena u nas v tadu Stefanik hezkou nav gtevou a vzornSrm pobavenim dne 26. listopadu. Divadleni kus pod timto nazvem byl zvla gte dobrST. Dej hry zaujmul kakleho. Souhra byla znamenita. Mali jsme zase na jevisti novou silu a sice bratra d'u 8ilhana mladeho. Byl poprve na jevi gti, ale dr2e1 se dobte. Radi vitame nova shy do nageho ochotnickeho krou2ku. Druzi ochotnici v divadle jsou na gi stall znami, vgichni dobti. Musim se zminit, jakou dobrou silu mime v sestfe Nezyaloye. Dovede ka2dou Alohu znamenite podat, at' je to Moha smutna nebo vesela. Sestra Nezvalova hrala tentokrate slutku Terezku.

Na 10. prosince ptipravuje se Sokol na Mikulagskou zahavu. Bude program, tanec a mikulagska nadilka. Tak ptatele piipravte si ty clarky pro vase mile a zname. Za male do yam to Mikula§ nebo jeho pomocnici radi roznesou.

Tet v prosinci fad 8tef nik potada detske divadlo a site na Hod Bdi pod nazvem "Za hvezdou betlemskou". Je to opravdu hezkS7 kus. eetla jsem jej tento Vden a libil se mi velice. Nezapomerite na datum a site 4. nedeli v prosinci na Hod Bog. Prvni oslava posvicenskS7ch svatkt zde v Americe trvala tti dny. Byly to dny stravena pti diktivzdani za vgechno dobro co rok take prate ptinesl. Bylo to po teZke zime a rok pinSrch nebezpeei, kdy2 ptigla sklizeri guverner Bradford ureil dny na oslavu a diky Bohu. Poutnici pozvali ptatelske Indiany. V letech pozdejgich byl den Diktivzdani oslavovan jako narodni svatek a to v posledni Ctvrtek kaideho listopadu. Letos ale Amerika slavila dva dny Dikftvzdani, ktery je letos 30. listopadu a o jeden t rden dtive, 23. listopadu. Neni to ale vhodne. Ano, protote zvlaAte tento rok, kdy tolik sveta trpi valkou, my zde mame W it za to vdeeni. Pro nas by nemel stadit jen jeden, neb dva dny Dikilvzdani, ale katclY den nateho tivota.

Mil' pfatele Sokola, mam pro vas milou tpravu. Bratr Fred Lein a sestra Mary Silhanova vas uptimne zvou na tanec dne 30. listopadu v sini te.du Stefanik, phi hudbe Houston tech orchestry.

Prvni nedeli v prosinci je schtze a volby ttednikt a delegata do sjezdu, tak dostavte se, broth. a sestry, y e velkem poetu. Je to velice nutne. Se sesterskSrm pozdravem, Rutena Lebrova.

Program stiribrneho jubilea Husovy §koly kobude y den Diletvzdani 30. listopadu v krasnem auditoriu radnice mesta Temple. K .itrznamne °slave oeekava se mimo ptislugnikt.

C. M. kolem dvou set exstudentil, kteii budou zpivati mezi 1 a 1:30 odpol., a jejich zpev bude vysilan stanici KTEM. Na slavnostnim programu promluvi farat Barton Cesky, farat Beseda anglicky a zavereena slova proslovi farif J. Hegar. Sbor exstudentt zapeje etverhlasne "Hoj, verni v boj" trvajici sedm minut a druhou piseri "Rah je s nami", trvajici tfi a pill :minuty. Nalad'te si vas pfijimae ve Ctvrtek meal 1 a 1:30 odpol., ztravite chvili mimotadneno sluchovep potitku.

Strana 14

DETSKA BESiDKA Co nag li chlapci misto pokladu: Fraria VelkoborskY. ENIK a Frantik byli dobrodru2ni chlapci;.

J stale si nee° vymYaeli a doma s nimi meli rodiee east° dosti starosti. Jednou si sami odvazali na iece rybarovu lodici a pluli hledat pustY ostrov. Pry tam nekde dole za skalami, kde se keka prudce zatadela do lest, takovY ostrov byl. Ostrov ovkm neobjevili, protok po nem nebylo nikde ani vidu; zato se ale destall do nebezpeenYch viril a peteji a kdyby nablizku nebyli doloki a zkukni lido, kteki jim pomohli, snad by to s chlapci bylo apatne dopadlo.

Nedlouho po tomto pkibehu slykl starSi Jenik, de v lese, asi hodinu od mesteeka, je ye starYch zriceninach hradu tajemna jeskyne a v ni de je zakopanY poklad, kterY pry steal nejakY podivnY dlovek. Jenik'si vzal ze zahrady motydku na okopavani zeleniny a Frantik, jeho tatinek byl obvodnim lekakem, si vzal uspavaci praSek. Vymysleli si plan, ae pkijdou k tomu straki pokladu jako na navStevu a de mu nejak vpaAuji do napoje, tkebas jen do obyeejne vody, uspavaci pradek. Az usne, vykopou poklad a utekou, Nu, byli to je'Ste" mall chlapci, Frantikovi bylo sedm a Jenikovi osm let a tak si predstavovali, de to bude lehke.

Kdy2 prisli ke zficenine, prohledli si ji se vS'ech stran a skuteene jeskyni nasli. Pied ni spatkili zarostlehe, hubeneho, nuzne obleeeneho eloveka, sekajiciho suche chrasti. Jeskyne nevynijak tajemne a divoce, jak si chlapci y e sve obrazotvornosti predstavovali a proto byli zklamani.

"Copak tu chcete?" zeptal se mu2 a pkestal sekat chrasti.

"PriSli jsme k vaam na na yStevu," rekl odva2nefai Jenik, schovavaje motyeku za zada.

"A odkud jste?"

"Z mesteeka."

"Tak pojd'te dal, kdy2 chcete videt, jak to v to dike vypada." Nato je mud vedl dovnitk.

Tam to vyhliklo prapodivne. V jednom koutku jeskyne bylo probourano male okenko a jim vnikalo dovnitk trochu svetla, Na zemi bylo klesti a na nem stare pytle. Take maid 2elezna, kaminka tu byla a polieka s nekolika kousky nadobi. Potom lavice a stolek, celY na stranu.

Vzadu v koute v houni neco lezelo, nee° jako malt' elovidek. Chlapann se nad tim aZ zatajil dech.

"Copak je to tady?" zeptal se Jenieek.

"To je mtizj syndeek, chlapci. Je moc nemocnY. Nesmite ho vzbudit, ted' trochu zaspal, chuddeek." Neznamemu mu2i se zachvel hlas soucitem i litosti.

"A copak mu je, 2e stone?"

"Ma, u2 tteti den horeeku. KaAle, nastudil se.

Nnei mu tady doble."

Skuteene, bylo slykt te2kY, sipavY dech decka.

"Tak, proepak se's nim neodstehujete do mesteeka a nepolo2ite ho do eiste postYlky?" zeptal se soucitne Frantik.

"Mill hoAi, to bych musel mit domeeek, jako snad maji va'Si rodide, nebo aspori penize na pronajmuti bytu. Ale ja nemam nic a proto bydlim tady, kde to nic nestoji."

"A maminku ten vas chlapeeek nema?"

"Maminka mu zemkela."

Oba hoSi stall chvilku We, jako by nemohli pochcpiti to, co jim ten mu2 kikal. Jak byl smutnY a ubohY; div 2e newel slzy v oeich. Je-

V ESTNIS 'Ste nikdy nevideli tak straene uboheho Cloveka.

"Tady prece nemakte s tim det'atkem byrlet," rekl nahle Jenik, tamer roz gafne. "Vite co? Frantikilv tatinek je lekarem, pfijdeme pro neho a on yam syndeka uzdravi. Pobe2, Frantiku!!" A ne2 se muZ' nadal, byli chlapci venku.

Utikali tamer celou cestu. Na poklad tipind zapomneli. Donau dobehli cell upoceni. Frantikova maminka 112 je chtela vyhubovat, kdy2 je videla tak uticene, ale Frantik u2 z daleka kkidel.

"Je tatinek Boma? Hned musi jet k nemocnemu chlapeekovi."

Na 'Stesti tatinek byl doma. Chlapci mu vSe yypovedeli; jeden mluvil lofts druheho, ale Frantiktiv otec brio seznal, oc jde. Vzal si potkebne veci, sedl s chlapci do auta a 1/2 jell.

Cesta vedla a2 ke zficenine. Tam u2 u testy stal zarostlY mu2 a rozpadite pozdravil.

"Tak, kdepak mate toho maleho pacienta?"

V jeskyni se Frantiktiv otec musel shYbnout, jak byl vysokY. Mu2 rozsvitil zadouzenou, sane pachnouci svitilnu.

"Tu nesmi dite zustal. Musi do nemocnice," pravil lekak po prohlidce decka. "A vy si take seberte sve veci, pojedete s naynai. Nekam vas u2 dame. Je to dira pro jezevce a ne pro lidi."

Newel toho mnoho ten chudY elovek, do uzlieku se to veSlo. Zabalil det'atko do houne a vynesl je i s ramcem yen. JeSte ne2 vySel, spatkil v rohu motyeku a zeptal se: "Jak sem pHta motyeka? Neni moje. Nepkines1 ji nekdo z vas, chlapci?"

Tu se Jenik zaeervenal a pkiznal se ke vSemu. Mud' si jen povzdychl a rekl: "Kdepak, tady poklad! To jen liske keel."

Kdy2 u2 sedeli v aute a jell domtii, vyptaval se cestou Frantiktiv tatinek mute na rfizne podrobnosti. Ach, jake smutne veci chlapci slySeli.

Ale , nynl to bude lepsi, ute govali mute. A skuteene: chlapeeek se za nekolik dni uzdravil a jeho tatinkovi dopomohl Frantiktiv otec k tomu, 2e se stal zahradnikem u sousednlho majitele vetSi usedlosti.

Chlapctim pak rekl: "Nyni se mtiikte radovati jeSte vice, ne2 kdybyste byli nas1i, nevim jaky poklad. NejkrasnejSi a nejdra2S1 poklad na svete je lidskY iivot — a vy jste snad opravdu zachranili 2ivot tomu chlapeekovi," ZATOULANA LODICKA. Karel Hroch: Byl jednou jeden chlapec, ktery se 2ivi1 prevoznictvim. Newel velkou lod'ku. Jen takovo11, na jakou mu stadila sila. Pkeva,k1 s jednoho bkehu feky na druhY a penize, ktere dostal od pkevozu, daval mamince. Tatinka newel. Zabila mu ho skala v lome.

Jednou, kdy2 chlapec spal, odvazala se lod'ka a pustila se po proudu do sveta.

"Nebudu stale jen slou2it lidem a pkevakt je s brehu na lokeh. Podivam se take sama do cveta, povidala a libovala si, jak ji vinky hezky kolebaly.

Jak tak plula do sveta, priplula k jedne zahrade, ktera sahala a2 k same rece.

"Podivejme se," povidalo si eervene jablioko na vetvi nad kekou. "Lod'ka si pluje sama do sveta. Hned bych si s ni take vyjelo! Lod'ko, lodieko, poekej malieko, svezu se s tebou do sveta!"

"Jen se neboj a skoe!" pobizela lod'ka. "To ti je krasa na vocle! Vlnky me houpou, rybky se v nich koupou, btehy se divaji, kvety mi mavaji —jak v pohadce."

Jablieko udelalo hup a u2 bylo v lod'ce.

"Opravdu, to je krasa!" libovalo si.

A tak plula lod'ka s eervenYm jabliokem po proudu do sveta. Jak tak pluly, pkipluly ke druhe zahrade, ktera take sahala a2 k vode.

"Podivejme se," povidala si 2luta hruSka na vetvi nad iekou. "Nrvene jablidko si jede na vYlet do sveta po lodiece. Hned bych si take vyjela! Lodieko, lodidko, poekej malieko, svezu se s tebou a s dervenYm jabliekem!"

"Jen se neboj a skoe!" pobizela lod'ka. "Ja-

Ve stkedu, dne 29. listopadu 1939. blieko take skoeilo a ani trochu se nesmoeilo.

Ted' nas pekne vinky pohupuji, rybieky z vody ven vyjukuji, brehy nam 'nava% kvetiny ruce podavaji — a my jedeme jako v pohadce."

Hruka udelala hup a u2 byla v lodidce.

"Opravdu, to je krasa!", libovala si. A tak plula lod'ka s dervenym pablielem a se 2lutou hrtlAkou po proudu do sveta. Jak tak pluly, pripluly ke treti zahrade. Zase byla aZ" u same vody.

"Podivejme se," povidala modra, gvestka na vetvi nad kekou. "Oervene jablidko a 2luta hruSka si jedou na lod'ce do sveta. To maji peknY vYlet! A ja, jsem se jedte nikam nepodivala. Potad jen na vetvi sedim a do vody hledim. Lod'ko, lodieko, poekej malieko, svezu se s tebou, s eervenYm jablildkem a se 2lutou hrakou!"

"Jen se neboj a skod!", pobizela lod'ka. "Jablieko skoello, ani2 se smodilo, hrukieka skoeila, ani2 se smodila, ani ty se nesmoeia. Vlnky nas pane houpou, rybky se kolem nas koupou, btehy se s obou stran divaji, kvetiny S'ateeky mavaji —jak v poladdce."

Svestka udelala hup a u2 byla v lodiece. A tak pluly pokad po proudu, ad se proti nim objevila jinx lod'ka.

"Sedi na ni tki motYli," hadala 'Svestka.

"To jsou tki kvetiny," myslela hruaka.

"A nebo je to tatinek, maminka a holeieka," usoudilo jablieko.

A melo pravdu. Byl to tatinek, maminka a holeieka. Vyjeli si po rece proti proudu.

"Podivejte se, proti nam pluje lod'ka! Jede asi sama na vYlet,"smala se holeieka.

Tatinek si stoupl.

"Nejede sama. Veze se v ni eervene jablieko, 2luta hruSka a modra §vestka."

"Nekomu tfeba ujela," fekla maminka. "Musime ji chytit."

Stalo se. Tatinek chytil milou lod'ku, ktera si vyjela sama do sveta, privazal ji ke sve a vesloval stateene proti proudu.

Brzy uvideli na bkehu chlapce, ktery plakal.

Zamiiili k 1'1:emu.

"Prof plade0" ptal se pan.

"Ale usnul jsem a lod'ka mi ujela. A vy mi ji vezete," dodal radostne, kdy2 uvidel svou lod'ku vzadu pkiva2anou. Hned do ni skodil a povidal: "Zrovna tu je malt' darek pro vas za to, 2e jste mi lodieku chytili. Pan dostane jablieko, pani hrukieku a holdieka S'vestieku."

Tatinek, maminka i holeielta se small, jak je chlapec pekne podelil. Ale tatinek nesnedl tale jablieko a maminka nesnedla celou hratieku.

Pulku dali holeiece, ktera ochutnala i jablieko, i hruStieku, i Svestioku.

A chlapec byl rad, 2e dostal svou zatoulanoU lodieku.

Boston. — Rekonstrueni finaneni korporace vratila Bat'ove rime zavdavek na Leominsternskou tovarnu, protok odeprel zarueiti se, 2e nebude zam,estnavati cizi delniky a tak cely obchod byl zru gen. John J. Hagerty, manager RFC v Novoanglicku ueinil dnes toto oznameni.

Bat'a hodlal pou2iti bYvale tovarny na zpracovani viny k vYrobe stkevictl.

Tiskove telegramy neutralnich korespondenta v Praze, ktere sem dolly dnes, jsou opatkeny razitkem: "PropuS"teno k uvefejneni kik skYm protektorem Cech a Moravy." Je zajimavo pozorovati, 2e pkima, censura je provadena Nemci a nikoli eeskYmi tirady.

Nemecka komise opustila veera Moskvu po konferenci s ruskYmi ilkedniky, na ni 2byly vypracovany podrobnosti vystehovani Nemct.

Pravi se, 2e skoro milion osob bude vystehovano z nemecke east Polska a Ruska. Mezi nimi budou Ukrajinci, Belorusove, rudti tide a komuniste.

Eiektricke osvetlovani ulie v Praze 50 let.

Dne 1. listopadu tomu bylo 50 let, co se v Praze zadalo na ulicich svitit elektrikou. Stavba prvni elektrarny byla zahajena ji2 v rode 1888 a podatkem roku 1889 zadala monta2 a instalace vekejneho osvetleni. Po prve se svetla rozzakila 1. listopadu 1889.

'FES TNilt

Ve stkedu, dne 29. listopadu 1939.

• Marie Tippmannova:

KDITZKVETY POVADLY ROMAN

A to neni jen tady, to je v Haliei, v Rusku, v Belgii, y e Francii, 'dude hynou muti v mukach a ositele teny, vyitvane z obydli, putuji s detmi v blate a v time o hladu . . .

Cesta lodi byla jistejsi, poradili ji, aby v Terstu nasedla na parnik, ale net dojela do Terstu, pkiila do mesta, kde byla polni nemocnice.

Mela doporueeni na velitele, ptijal ji a dtive net takidil, co potiebovala, obratil se na ni s otazkou: "Podle pravodniho dopisu jste lekakkou. Dovolavam se vaieho lidstvi. Dva lekaki v nasi nemocnici onemocneli, jsme bez medika. Nepomohia byste nam nekolik dni? Ti lide tolik trpi." Mato, bez vahani pkisvedeila.

"Nebude-li to trvat dlouho, pomohu rada."

"Jen etyki dny, net dostaneme noveho lekale."

"Pajdu tam hned, piejete-li si."

"Budu varn velmi vdeeen. Jsou tam raneni, kteti nemeli .jit dva dny lekakskeho oietteni."

Auto ji dovezlo do nemocnice. Pkevlekla se a veila do salu prosyceneho dechem hnisajicich ran.

Obvazovala mute, videla jejich naha rozdre,sana zubotent, tela a neulela celou noc. Bylo to tolik prace. 2ivot mnoheho zavisel od okamtite pomoci. Nakidila, aby byl pkipraven operate stal a druheho dne, sotva se vzbudil stela v operate sini — upravene z hostinske mistnosti — a chystala se k amputacim.

Pot ji stal na eele, nikdy jeite nekonala sama na vlastni odpovednost teto straine prate.

Hledela zachovati lidem ady. Vedela, to jiste dvacet procent jich bylo amputovano zbytedne, jen proto, to nebylo easu k kednemu otetteni. Obirala se jednotlivymi pacienty cele hodiny. Jednomu vojaekovi s tvaki cikana, ktery byl oznaten k amputaci, vyriala z rany nekolik ulomku kosti a zachranila mu nohu. Trvalo to skoro dy e hodiny, a kdyt se ubotak dozvedel, ze ma nohu, ze mu ji neodejmula, zmueenY silenym utrpenim, libal jeji ruce, a smal se, opakuje jako silent': "Nebudu beznohY," nemohl ani uvekiti tomu velkemu Pkevazovala a Ostia zanedbane rally a kdyt piisel veder, stela sotva na nohou. Nejedla v poledne, nebylo easu. Nemohla myslet na jidlo, kdy na to chvili, kterou by byla pki nem ztre.vila, zavisel tivot eloveka. Tketiho dne mladielY lekak, jeite medik bez diplomu, zastala proto jeite fig dalii dny, aby mu ukazala, co jest tieba zakiditi. Trnula fizkosti, kdy odjitdela, jak to tady bude a pkipadala si jako nelidsky tvor, te dovede opustiti lidi, kteti ji tolik pottebuji.

Velitel ji dal odvezti at do piistavu ye vlastnim autu a doporueil ji tak, to jeji dalsi cesta byla bez nesnazi. Mata musila ustiihnouti sve krasne, tale copy, nebylo easu je eesati. Byly east. jeji krasy a kdy je videla leteti na stole, smetla je, ani si je nevzala na pamatku. V teto dobe vieobecneho utrpeni zdalo se ji fiecko ostatni malicherne. Kdyt pkistala ye Francii a oclegla hned do hotelu, byla tak laena odpoeinku, ze spala dva dny bez pkestani, pak se vydala na dalii pout', hledati sveho mute. Kdyt jej naila, letel v oddeleni, v nernt byli nejtetii pacienti. Na jeho neich byl obvaz, vela hlava byla utopena ye spouste gazu. Pkistoupila k jeho hitku a polotila dlari na jeho krk.

"Jene, piijela jsem za tebou", iekla mace, sklanejic se nad nim.

Zamaval rukama, sahl k hlave, jako by chtel strhnouti obvaz, jako by chtel obnatiti oei, aby ji uvidel; pak kdy prvni chvile rozeileni minula, zaieptal: "Mary, ty jsi tady, jak jsi se sem dostala?"

Maka vypravovala, jakym zpasobem umotnila shleclani, snails, se uklidniti jej a jeji dlari hlaclila stale jeho ruce.

"Nemela jsi to delati, mne neni pomoci, jsem neodvolateirie" zrarz gen, jsem ztracenSi ta0v6k,

Uzdravim-li se, zastanu ti na krku a budei se celY tivot trapit s mrzakem."

Mary citila, ge nepovida vie, to jeji ptichod je mu z ureiteho davodu nemilk.

Piistoupila k jeho luau a chtela sejmouti obvaz. Toutila poznati sta y jeho ran, aby mohia udiniti v jeho prospech vie, co bylo v lidsky moci. V torn olcamtiku pkistoupila velka, tena v kroji oiettovatelky. Jeji statna postava a odhodlane rysy vnucovaly temet posit fray.

Podivala se na Maku velkyma moddma oeima studene a velitelsky. Jeji hlas nesnesl odporu.

"Obvaz nesmi byti bez svoleni ieflekate sejmut. Mam odpovednost za stay pacienta."

Maks, citila, ae tahle Lena nedovede ani smoluvati, ani ustupovati. Couvia a tisnivy pocit, ge ma pied sebou nepkitele, projel celou jeji bytosti.

"Odpust'te, ale jsem tena tohoto pacienta a jsem lekakkou, snad by zde mohla bYti udinena djimka, beku celou odpovednost na sebe."

"At dosud main odpovednost jen ja, a neminim ji ptedati nikomu jinemu. Prominete mi, madame, dovedla jsem rankle vyne,:s'eti z hokicich trosek nemocnice a hiava mi pii torn ohoiela do hola, zaleti mi na torn, aby jim nebylo ubliteno."

"Myslite, ze mne na torn zaleti merle? Je to piece maj mug."

Oei obou 'ten se sttetly. Oietkovatelka se divala klidne, jeji pohled nepovidal nit, byl student' jako ocel, neirprosnY a oclhodlany% Jen v okamtiku, kdy zavadila o doktora Schrolla, zmekl a svitlo v nem pkatelstvi. Doktor Schroll se vlotil do sporu.

"Sestra Hilda je v pravu, music poekati, Mary, at pkijde ieflekak. Vim sam nejlepe, te pro mne nematei mnoho Mita chtela usednouti vedle lo ge, ale sestra Hilda odtahla tidli.

"Pacienti musi miti klid, nesmi mnoho mluviti. Budete tak laskava, vyekate ptichodu lekate v eekarne."

"Bylo mi dovoleno, abych sem ila, mluvila jsem s lekatem, ktery ma slutbu, dovolil mi pkistup."

"Pak yam mel dat take dovoleni, 'te smite hovokit cele hodiny. Jako lekatka musite sama vedet, to pacient musi miti naproste ticho. To zde jest oddeleni tech nejtetiich ranenych, respektujte jejich utrpeni."

Doktor Schroll ptivkel unavene oei a Mats, citila, ge si pieje bYti sam. Byla zahanbena, te musela oietkovatelce ustoupiti a sla do eekarny sotva zdrtujic slzy. Takhle si shledani s mutem nepkedstavovala.

V temne hovorne se zase oei obou ten stketly. V pohledu sestry Hildy bylo ted' nekryte nepkatelstvi. Divala se na Matu nenavistne a pohrdave.

"Vynesla jsem jej z hoticiho lazaretu, na zec dech jsem jej vlekla, kdy nekolik kroka dale znely explose stteliva. tlomek granatu mi utrhl pal malidku, zavazala jsem ruku a neustala jsem v oiettovani. Noci jsem nasadila, aby byl zachranen, protote je hrdinou milosrdenstvi, elovekem, ktery zachranil zdravi a tivot trpicich. Znarn jej, vim jak' jest. Videla jsem jej v to alasne praci, stala jsem po jeho boku, dokud byl zdrav a chtela jsem, aby kousek 3eho velikosti spodinul na mne. — Snad pochopite, prod mi na torn tolik zalezi, aby se nikdo neplet1 do jeho leeeni. ftikam varn pkimo, te nedovolim, abyste jej rozruiovala, abyste jej unavovala hovorem, abyste stetovala jeho trYzeti pkipomin'anim minulosti. Je lepe, vite-li to ted' hned, protote jinak byste to musela vycititi co nejdtive a motna, 'te by vas to bolelo."

Make, zdervenala ve tvati, Mela chut' kici sestke zle slovo, citila, ze za terni slovy nem yeti, 'te zajem teto teny je hlubii, net bkva zajem oiettovatelky o pacierta. Ale citila take, ge tahle Lena nenadsaeuje, ze to, co vykonala, bylo skutednYm hrdinstvim, to jiste dala v sazku tivot, aby zachranila druhe. Vztahla k ttovatelce ruku. "Dekuji yam, sestro, za viecko, co jste udelala pro meho mantela, dekuji te jste mi jej zachranila."

Akcentovala amyslne slova, 'te jste mi jej zachranila", aby sestra Hilda pochopila, to tim svYm hrdinstvim zaterak ueotitasla pravem mautelky,

Strana "yarn? Ne madam, varn jsem jej nezachranila! I to vezmete na vedomi!"

V to chvili se ozval z nemocnieniho salu zvuk zvonku. Nekted pacient volal sestru a ona chvatne, po Make se ani neohlednouc.

Pani zustala sama, byla by chtela zaplakat, ale setkani s touto tvrdou tenou i jeji slzy zastavilo.

Videla jeji silu bezohlednou a drtivou, vycitila, to tahle divka dovedla stejne dobke vyna'Set rankle a chrinit je pied smrti, jako by dovedla jiti pies mrtvoly. Bala se, to bude-li oietkovat mute, bude muset byt s ni stale pohromade. Ze viech kouta pokoje clYchala vane jodoformu, vane chorob tech, ktere ptichazeli navitevovati jejich blizci. Branila se strachu, ktery tady na ni dolehal, a ktery ji zbavoval klidne rozvahy, bala se, te nedovede le git rankle.

Jeji sebevedomi lekakky rozpadalo se najednou dojmem slov, ktere to aena s modrYma odima vyslovila.

Make bylo jako eloveku, ktery streil prst mezi dye ozubena kola stroje, ktery mate katclYm okamtikem zaeit pracovat a drtit. Byla to azkost pied neeim, co neni, ale mute nastat katdym Odkudsi z daleka zaletel sem vyktik trpiciho, vykkikl ye vysoke terrine, jako kdyby nekdo rval kusy masa z Vela. Ten vyktik neznel lidsky a sotva umlkl, nevedela Mata, zda se ji to nezdalo, zda skuteene existoval. `Snad se zblaznim?" kekla si a drtela name.have pohromade delisti, aby nejektala zuby.

HodinY utikaly, eekala, to ji sestra pkijde kici, to pkiiel ieflekat, ale nikdo neptichazel.

Mata nesnesla vice samoty. Zvedla se, po spitLich blitila se salu, kde letel jeji mut. Stela pkede dvekmi a nemela odvahy vstoupiti. Obava, ze by se setkala se sestrou Hildou, byla vetii, net trYzeri osameni. Stela na chodbe dlouhou chvili. Snad nikdy v tivote neptipadla si tak bezradnou a zbyteenou. Francouzsk' vojaeek pospichal s nejakou listinou kolem, °hied' se na ni zvedame a spechal dal. Rozbehla se za nim.

"Nevite, kdy pkijde ieflekak?" zeptala se nesmele.

"Praire odchazi, chcete-li s nim mluviti, pospeite si, bude jit dole!"

"Ukatte mi prosim, kudy se tam dostanu, mam naspech, musim s nim jeite dnes mluvit!"

Pomyileni, ze by jeite jednou mela seat v eekarne, bylo pro ni ptimo desive.

Dobehla dolt v • okamtiku, kdy2 lekak chtel vyjiti ze dveti. Sotva jej zastavila, obratil se a .vida clamu, zasalutoval zdvotile. Mara se nalezala dosud pod dojmem oci sestry Hildy a mluvila nesmele jako tkoladka pied inspektorem.

Oznamovala, te jest lekakkou, to tady lezi jeji mut a to by jej rada oiettovala. Jeji odi mrkajice nervosne, divaly se do tvake francouzskeho chirurga.

"Vas mut je Nemec, nepovolujeme, co tadate. Styk se zajatci, i kdy jsou invalidy, je zakazan."

Maks, podavala Micah svazek listin, Viecka doporueeni, ktedch se ji dostalo, hlavne ono, v nema srbskY velitel posadky oznamoval jak ilechetne se ujala ranenYch a doporueoval ji ptizni svYch kolega.

"Hm, to jest jine, vy jste pani kolegyne a chcete le git? Smim se zeptat, zda byste byla ochotna sloutiti jako lekakka viem?"

"To se piece rozumi samo sebou, chci pro trpici udelati, co budu moci."

"Dobie madam, nemame dost lekata a katda pomoc jest nam vitana. Matete pkevzit oddeleni, kde leai vai mug . Kolegu, ktery ma ty pacienty, pkesadim jinam. Vyznate se v operacich, nebojite se krve a note?"

"Ne!" "Dobke tedy, hlaste se u sestry Hildy, bude yam k ruce. Je to neobyeejne stateena a obratsestra, nejlepsi, kterou zde mame." — Najednou se podival do paniny tvate.

"Vy jste tena toho lekake, toho . . . " "Doktora Schrolla. Ano!" "Hm", — zamyslil se jako by byl v rozpacich.

Mats, videla, to chtel neco Nei, ale pak to zamleel.

"Pane kolego, nenapsal byste mi nekolik slov, aby mne sestra Hilda nevykaZala? Pijala mne velmi nevlidne,"

Strana 10

V lekafove tvafi zahral fismev, kterS7 se hned zmenil ye v3-7raz soucitu.

"Sestra Hilda nerada vidi vedle sebe nekoho jineho a hlavne 2eny nema rada. Aika, 2e jsou pfecitlivele a delaji jen zmatek." Napsal na listek nekolik slov, Maka podekovala a pak zamei-Ea znovu do salu. Pkede dvefmi se podvedome pokki2ovala, jakoby vstupovala nekam, kde ji hrozi nebezpeei.

Sestra Hilda sedela u lidka jejiho mute a monotonnim hlasem, kterk mel jistou uspavaci moc, pkedeitala nejake basne. Kdf2 Maka, vstoupila do salu, nevstala, nechala ji stat u dveki a eetla dal. Pacienti obratill k pfichozi sve unavene odi, v nekterS7ch byl zakmit nevole, k jsou ruSeni, v druhkch byla jen nekoneena, umdlela, lhostejnost. Mato, se podepkela o stenu.

Dr. Schroll obratil tvais a kdy2 spatkil 2enu, Akubl nervosne rukama a pak se dotekl sestry.

Pokynula jen hlavou na srozumenou, 2e vi o pfichodu pani a a kdy2 doeetla sloku, vstala a s ura2livou nespokojenosti pfistoupila k Make.

"Zapornnela jsem, 2e jste tady. 8eflekak u2 odeSel, musite prsijiti ak zitra."

"Mluvila jsem s S'eflekafem, ulo2i1 mi, abych yam zde pornahala."

"Nepotkebuji pomoci," fekla sure.

"Mam zde zustati jako lekakka, ne jako oktkovatelka", odvetila Maka, podraldene a podala sestke listek, kterS7 si vy2adala od sofa nemocnice.

"Pak budu nucena ja 2adati o pkelo2eni do jineho salu, nevekim mnoho 2enskjim lekafirm, zvlaae jedria-li se o chirurgii. Nechci pak nest odpovednost za jejtch zdravi."

"Zkuste to aspori, sestro!" zaprosila Maka, ad by byla radeji vyktikla nee° zleho, aby ji ranila. Ale ohled na nemocne ji ukladal reservu.

Sestra Hilda pohledla na dra Schrolla a fekla: "Uvidime!"

Mala pkistoupila k jeho lukku. Nesmirna, nava a sklidenost byla v jeho tvaki. Nebyl schopen ovladnouti sve tahy a Maka zirala na neho se soucitem.

"Nezeptal jsi se jete, co delaji deti, nechce o nich nic slykt?"

"Ted' ne, chci spat, ak zitra", zaSeptal a Make se zdalo, 2e v torn zitra" je tent vkraz jako v tom: "2.2 zitra", ktere vyslovila pied okammkkem sestra Hilda. Bylo v torn pkani odsunouti jeji pfitomnost. Usedla tie na tidli, kterou sestra Hilda opustila a vzala knihu. Nepronesla u2 ani slova. Ticho telk netli natek bylo v celem torn sale a Main, se obavala, 2e to dlouho nevydrZi. Sestra Hilda odeka a Mata osamela. Citila, 2e bude muset bdit celou noc, odejit nemii2e nebot' ltiZko nebylo v nemocnici pro ni jeke reservovano. Chtela Gist, ale pismena tancovala pfed jejimi zraky. Ani hodiny netikaly, aby nerueily klid pacientil. Ticho — ticho — "Bo2e, jak hrozne je toto neme utrpeni", myslela si lekakka. V tom okam2iku jako odpoved' na jeji mySlenku ozval se z 1112ka od zdi sten. Mafia vstala a 'Sla k pacientovi. Velke, horeekou rozkisene odi mladiekeho vojaeka hleclely na ni s hrtizou, kterou nedovede nic vylieiti.

"Sestru Hildu!" Septal pacient. "Zazvorite!" a ruka, tfesouci se jako osikovS7 list, zvedla se k hlave ovazane a le2ici na poduke jako balik gazu a vaty. Maim stiskla knoflik a zadala odvijeti gaz. Nemccnk sebou 'Skubal, sti2en patrne nesmirnj'im strachem. Stenal, jako by umiral a S'eptal slova, ktera, nemela vSrznamu.

Sestra Hilda vstoupila do salu v nekolika vtefinach. Jeji studene oei nejevily ani stopy ospalosti. Pkistoupila k la2ku a jala se Make pomahati v odvijeni obvaza.

"Jake je diagnosa?" zakptala lekakka, neustavajic v praci. "Fraktura lebeeni kosti na leye strane," fekla sue sestra, jako by fikala tu nejfkdriejei vec. "Inornek kosti asi tladi na mo, zek," dodala. "Lekak se toho obaval. Zazvonim na neho."

V tichu kdesi v deli ozval se hlas zvonku kvilive a ustr2 eerie. Maisa eekala, pacient byl ka g okam2ikem klidnejui, musel trpet nelid--dym sky, protok jeho oblidej se stahoval v bolestnSrch grimasach.

Laois pfiSel po deseti minutach ospalji a pohnevank " Ceje?" zeptal se sestry. Hilda kratce oznamovala, co se stab, Mata stala u hiavy pacien-

VESTNt1C tovy. Pfedstavila se tak kratce, jak to bylo mo2no.

"Ach vim, 'Sef mi telefonoval, 2e jste pfika, a 2e nam chcete pomahat. Dobke, 2e jste tu, potfebuji east° asistence. Sestro, podejte mi stkikaeku, dam pacientovi injekci, aby netrpel a rano jej pokete prvniho do operaeni sine."

"Pane kolego, bylo by snad lope provost operaci hned. Jedna-li se skuteene o tfisku kosti tlaeici na mozek, je mo2nost komplikace," fekla Maka.

"Nemam asistenta."

"Jsem yam k sluZbam. Jedna, se snad o lidskST 2ivot," dodala tise, jako by se stydela, ze se dovolava, citu tady, kde bylo tiseba jen rozvahy a klidu. Lekak trhl unavene rameny a pak se obratil k sestfe Hilde.

"Jste volna?"

"Ano!" "Zakidte tedy, aby bylo vse pisichystano k operaci, aby pacient byl pkevezen do operaeniho salu! Piljdu .te pkipravit." Pak se obratil k Make: "Pospate si, pani kolegyne, abychom se dostali jeete do postele! Sestra yam fekne, kde najdete vee, deho potfebujete."

Maka se uklidnila. Snad k tomu pfispely kriticke, pohledy sestry Hildy, snad klezna, nutnost einila z ni v teto chvili jen lekafku, ktera, nesmi myslet na nic jineho, nee na ukol, kterk ma pfed sebou.

Za hodinu stela u operaeniho stolu a asistovala pki te2ke odpovedne operaci. Pozorovala hubene rude sveho kolegy, jak pisesne konaly praci, jako by ta hlava, z nit odstrarioval mek kosti, byla dkevena, a jako by se jednalo 0 ne2ivou vec. Trvalo to tki etvrte hodiny. V to dobe nepromluvil lekaf, krome rozkazri, ktere daval Make a sestise Hilde, ani slova. Kdy2 ovazal znovu hlavu ubo22,ka a vzpisimil se, byl bledST a zfejme vyeerpanST. "Myslim, 2e je to dobre," fekl oberna 2ene,m, kdy2 si myl ruce. Pak se uklonil a vykl yen. Za nekolik minut le2e1 pacient u2 zase na svem miste. Jeho spolutrpitele, vyrukni jeho transportem do operaeni sine, hledeli tazave na sestru Hildu. Mleela, ale Maka citila pottebu uteje dobrou zpravou.

"Dopadlo to dobte," zaSeptala.

Se /tu tech, kteki bdeli, za gumel vzdech ulehdeni. Pak se sestra Hilda zeptala, zda si nekdo nieeho nepfeje, pro gla mezi 1112ky a jsouc u2 na odchodu, obratila se k Make.

"Cheete-li, pojd'te se mnou do meho pokoje, jest tam pohovka! Udelala jste dobrSt kousek prace, zasluhujete odpoeinku."

"Dovolite-li, podivam se, kde je vas pokoj a za chvili tam pkijdu. Ted' poekam je'Ste chvili u pacienta a potoni si lehnu."

Hilda jen pfikSrvla a vedla Mdfu tichou chadbou k svemu pokojiku. Jeji oei nebyly 112 tak kriticky studene, byl v nich smutek a rinava, tkera, se nedala zastfiti.

"Dobrou no!" fekla a ulehia v Satech, aby na prvni zavolani byla zase pohotove.

Mata se vratila do salu a &Imola na 2idli.

Nemohla se odhodlati jiti do pokoje sestry Hildy, nevedela sama prod, ale nenavidela ji. Dr. Schroll take nespal. Pfistihla jej, 2e pootevfel odi a podival se, zda dosud neodeela, ale, kdy2 ji spattil, zavisel je zase s vjirazem rinavy. Make bylo uk zfejmo, 2e se vyhkba rozhovoru s ni, a k mu je nemile, 2e je zde. Jeji srdce se chvelo.

Bylo ji najednou neeeho straAne lito. Skreila se na 2idli a ptipadala si take jako pacient, kterST pottebuje leeeni.

"Kdybych tu mela svou holeieku, kdyby tady byla Mary-Jana, stulily bychom se k sob& Ale takhle, jsem tak strakie sama. Co si podnu se sv7n1 srdcem, ktere tady musi mleet a ktere ani ten maj mug nechce slykt bit." .

Vkchni spali anebo delaji jako kdy2 spi.

Zvykli si le2eti .tik a nerukti tech, kterS7m utrpeni dalo aspori ye spanku chvili oddechu. Make se chtelo zaplakat, ale stydela se za slzy a kdy2 pies jeji pfemahani zalivaly ji odi, zdr2ovala je. Nechtela, aby ji sestra Hilda pfekvapila plaeici. Odeka ze salu, kdy2 jeji mu g 112 take usnul rinavou a dojmy. Kdy2 se blaila ku dvetim pokoje oktkovatelky, slySela ji pfechazeti, ale kdy2 vstoupila,•laela u2 zase na pohovce s tvaki obracenou ku zdi. Ani ta tvrda, 2ena nechtela, aby Maka videla, k je vzrukna.

Vstala, sotva zakalo svitat a oddla do Wu.

Ve stiedu, dne 29. listopadu 1939.

Maisa ji pozorovala, neskrkvajic sve zvedavosti.

Okti-ovatelka mela odi zapadle a kolem fist vjr. raz velke imavy a skoro bolesti.

"Trpi take, prod' ale?" uva2ovala a pkimhoukila odi, aby se ta druha, nemusela stydet za svoje hoke. Sestra Hilda vyka po Spiekach ven.

Kdy2 Maisa, po dvou hodinach vkroaila do salu, chodila zase od luzka k lu2ku vzpisimend, nemluvna a nepfistupna.

"Stroj na milosrdenstvi," pomyslila si Maka a usedla u postele sveho spiciho mute, jako duch z jineho sveta. Hovokil cosi a Maka se sklonila k jeho rtrim.

"Jsi hrdinka, Hildo, nezapomenu nikdy, co jsi pro mne uoinila, ma draha," blaboli ye snu a na Makine dele vyvstaval pot nad smutnSTm poznanim, ge jeji misto v mu2ove srdci ptevzala jina.

Nevddela co ma del: t. Zpet domri nemohla, spaiiia za sebou mosty. Jeji navrat by znamenal uvezneni. Musela tedy ziistat, ale nedovedla si pkedstavit2jak se zakidi, jak bude moci loSit tady Ziva. "Mary-Jano, dukeko moje, prod tu nejsi, snad bych na tvem srdieku naka irtechu?" eeptala a kdyZ se jeji oei setkaly se studenjim svitem to druhe, vstala a fekla hlasem, kterST znel jako by nebyl jeji: "Sestro Hildo, sednete si tady, aby vas vial, 2.2 se vzbudi! VaSe pkitomnost jej, zda se, uklidriuje."

Hilda se maloudko usmala a pfijal vyzvani beze slova. Mdfa °deka k posteli vojaeka, jeho operaci v noci asistovala. Spal a klidne oddychoval.

"Potfebovala bych rii2ened, abych modlenim zdravasti zahnala ti2i tohoto ovzduk," rekla si ironicky a upjala oci na bezliste stromy, ktere se chvely fidery vetru. "Jsem take takovS7 bezlisV stromek, jenom 2e ten se jeSte zazelend a ne . . . " ja Ocitla se ye slepe uliece, z ni2 opravdu nebylo lehce vyvaznout. Zpet nemohla a zustat znamenalo trpet. Jak to udinit snesite14m?

OperovanS7 vojadek otevi-el oei a podival se na ni. R,eakce po narkose nastala. Mato, se obratkou stala jen lekakkou. Nebylo zvykem, aby se ve vojenske nemocnici, kde utrpenim bylo vkobecn5:7.-n a kde ti v gichni raneni pro blaho celku, byli pkinuceni trpeti na vlastni vrub, nekdo o ne tolik staral. Maka zustala u postele ubo2a,kovy, snaLla se jej poteeiti a uleheiti mu te2ke chvile. Jeho odi dekovaly, mezitim co &Usti chvely se v zimnici. V takem duSevnim zdpase stala se pro Maim einnost spasou. Citila, k i kdy2 nebyly spineny jeji nadeje, i kdy2 cil za nim2 pkisla, byl znieen, piece nebude zbyteend. "Pkestanu It srdcem a budu it jen mozkem. Cit je 2ivotni bolesti," kikala si, mezitim co sledovala zapas nemocneho. Jeji tva,f, jeji2 hlavni krasou byval mekkSr laskaq vjiraz, nejevila ani zbla dojeti. Mela sama pinou auk horse a proto ji nedojimala trSrzeri druheho.

Co chvili se ohledla k posteli, kde sedela sestra Hilda, zamykend a mleeliva. Dr. Schroll stale jeSte spal, nebo snad jen klamal obe 2eny, 2e spi, aby se vyhnul hovoru. Kdy2 pfi gel oeetkujici lekat, hlasila mu Mdfa, jak se dati operovanemu a vedla jej k jeho lfr2ku "Co dela, pan mantel a jak se mu dati?" ptal se S'eflekaf.

"Myslim, 2e dobte, je u neho sestra Hilda a jak ratite vedet, jest to nejlepk oktfovatelka, kterou si muse pkat."

'Aka. na ni pohledl. Snakla se, aby mluvila klidne, ale nebyla pfetvakce zvykla, a jeji slova znela jako ironie. Dr. Schroll pki odchodu sofa otevisel "Gratuluji yam, pane kolego, mate stateenou 2. enu. Proka celou frontou, aby se sem dostala, zaslou2i vakch dika."

"Jiste 2e ano, ale je to zbyteene. Pomoci mi nemifte," fekl oslovenSr a obratil se neklidne na Bylo zfejme, ke nechce o tomto pfedmetu dale mluvit.

"Obnovim obvaz, pani kolegyne. Pojd'te, prosim, asistovat! Sestra Hilda dohledne na vakho chranence." (pokraeovani.)

"Tice", zahovoisilo medium, "vidim ducha Irak pani . . ."

"Co fika.9" "Nic, mlei."

"Tak to neni ona!"

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939. jsem byl zas na zlate svobodence a zas T' a zas byl pfede mnou volnY kraj, kterY na me kynul a me vital.

Zakroutil jsem jako poetovni holub nekolikrat nad kleci, z ktere me vypustili, rozhledl jsem se a vzal smer ptimo a rovne k deskYm hranicim.

V ohledu cestovni v'bavy nebylo to se mnou tak epatne. Livre a novy mysliveckY oblek jsem tam sic zanechal a jeden oblek jsem poslal domu mamince, aby mi jej uschovala (on mile ho ale stejne Krupieka vonosil), ale pkesto jeete mi zbylo jedno pekne kvadro, takove, jak se fika do Strapace, a v rand jsem mel zanovni mysliveckY ithor a enerovaci boty. Taky, tot' se vi, nejake pradlo bylo, a hlavne, panadkove, hlavne Uspory, dary a vYhry, periouze, kniteci zlatovky.

Mamince jsem poslal dve ste zlatYch jako splatku na ten dluh, co katdY dite u sve manly udeld, a kterYtto dluh nemuze, i kdyby sto let nikdat zaplatit. A to jeete mne etyfi sta zlatYch zbylo, a ty jsem si zaeil do kabatu. Krome toho oveem jsem mel jeete nekolik petek drobn'ch po kapsach na denni yYpomoc. Pozdeji v Budejovicich jsem si tech etyki sta zlatnikti dal na knitku s heslem, abych mel reservu pro zle easy.

Bylo jaro, cesty byly, pravda, jeete blative, ale ja si to etradoval z Gonobiczu vesele peaky ptes Maribor, Solnohrady do Bruxu, odtud jsem vzal sine". na Videri, pies Semering a z Vidne juchal do Znojma a na Jihlavu, NemeckY Brod, pak do Pardubic a do Nymburka, a tak dale, horem pies Boleslav, obeeel jsem Prahu a spustil se dolt ke Kladnu, kde jsem svou pout' ukoneil. To ut se zas blizil podzim. To Lit zaeinali prvni eitoi s hor usazovat se na oleinach.

Hochu ,pfijde zima, fikam si, a zaeal jsem projevovat starost jako ta boll havet' na tech stromech, jak to kterak bude se mnou tu prvou zimu meho opravdoveho tulactvi a ohlitel jsem se, kde bych tak nejlip pkezimoval.

Tam na Kladne zrovna tehdat pottebovali lidi, tak jsem se tam hlasil a dostal praci, ale o torn vain budu vypravet pozdeji.

Ta testa ze 8tajer, to byla pro me tak fikajic maturita. To jsem v torn jeete tak neumel chodit a nemit vedomi tech pellet, zaeitych ✓podeivce, tak nevim, jestli bych doeel tak bez Uhony. Byl jsem pane obleeen, mel jsem papiry v pofadku, vanrpuch jako novej, boty derstye pdratenY, tak vono se to elo celkem dobte.

Ale to je marne, za pal roku cestovani uz byl Z chude krkonaske chalupy do sveta.

Nedayno byla otevfena proslovem feditele Umelecko-prilmysloveho musea dr. K. Heraina ✓ melantrieske mansards na Vacla yskem 'lamest vYstava broueeneho a ryteho skla ze Zelezneho Brodu. Je to vlastne vYstava praci dvou absolventil statni teleznobrodske sklatske ekoly, ktefi po studiich, bez halete v kapse, jen se zkueenostmi a velkou odvahou a chuti k praci se pustili do viastniho podnikani. A dnes, po deseti letech? Jen to, co vystavuji v melantrieke mansards, ma cenu pies 100.000 K. Ti dva mladi Ceti umelci-podnikatele se jmenuji Rudolf Lubas a Jaroslav Vele.

Jaroslav Vele je z rodiny, kde bylo deset deti. Chuda, skreena, chalupa v Podkrkono§ich nemohla uzivit tolik krka. Ka2cle, jen trochu povyrostle dite odchazi do sveta, aby se rodine uleheilo. A tak pkichazi Vele do Zeleznobrodske sklatske ekoly, kde jiz byl star'Si bratr odbor-, 147m uditelem a ze skrovneho platu se staral, aby Jaroslav mohl studovat. V kraji, kde se pracovalo hlavne pro jabloneckST pramysl, se odbornSim gkolenim zadinri probouzet smysl pro pravST adel skla, pro jeho hodnotu, ktera, odbornSTra zpracovanim dsto.va cenu klenotu. Z' ' eleznobrodska sklakska kola ukazala, jakou nesmirnou cenu ma dovednost obratnSTh rukou, ktere dovedou ze surove sklenene tyee vyrobit vac schopnou zahranidni konkurence a v3 .7vozu. Jaroslav Vele nechtel, jako &hive tomu bylo, se ztratit jako schopnS7 v cizim podnikani.

Pronajal si malou svetnici a zadal pracovat jako rytec na vlastni pest. Bylo mu tehdy v roce 1939 jedenadvacet let. Dnes zarnestnava, deset lidi a v pkipade poti'eby dava i praci ma-

VESTNiK

IIura do sveta, kde raze rozkvetay eili zpily do eech na mne videt ten prvni nanos stehovaveho ptaka a to dab trochu vetei praci, ale byly tu zase ut ty prvni zkueenosti, ktere mne pomahaly. 8e1 jsem po sedlacich, v mestech po mistrech obuvnickYch, po herbercich, klaeterech, a 'lady, to oveem jen zprvopoeatku, net jsem si zvykl, jsem picespal i v hospode.

Herberky, to byla tenkrat takova inetituce, zfizena na zimu ve veteich mestech, kde pfespavaji chudY pocestnY. Ned jako lidova, nocleharna, neboli vohfejvarna. To jsem si eel na obecni Mad pro listek na herberk, a tam mi jej vydali, kdyt videli, ze mem vaecky sve veci v pofadku.

Na herberku se slezla poveteine mot nObl spoleenost veeho motneho tulactva a vandractva z vukoli i s cest. Tam se taky elm& leccos dovedel o svete a dostal razna ponaudeni pro Lvot. Tot' se vi, ze se tam taky vyskytla v6elijaka, pakat ale celkem tam bylo dost ri gno a Utulno. Ty lidi tam vedeli o -dem, co se kde stalo, hovotili o torn, jak a co, takte to nekdy vypadalo, jako kdyl se tam sleze rozum a lidska zkueenost z celeho sveta.

Ale, liclieky, tech blech a etenic co tarn bylo, to si nedovedete vubec piedstavit. Tam se vyskytovaly snad veechny motne druhy, tak, jak je tam z tech ruznYch krajr lido dondeeli k daleimu pestovani. Ono se to tam pak ktailo a tim se vypestoval zvlaetni druh blech a etenic, kterYm se kikalo "batanti" nebo "krutani — trutan", nebo taky "fafani". Ale veeobecnY nazev, poutivanY snad ye \leech herberkach pro Sterid'oury, blechy a pfifatenY hmyz, byl "vielfrasove". Mtj dobr' ptitel a druh' otec, Vojtieek Paeula, mel na vielfrasy takovou bajeenou vodieku, kterou si z vokechovych Usti a jeete z nedeho, a tou kdyt se natiel, tak si mohl lehnout tfebas do umele lihne vyhladovelYch trutanu a fafant a spakl jako jezulatko. To ani ten nejdivodejel ekcemplat se potam nan neodvatil. Ja ale tehdat jeete nic podobneho nemel a tak holt jsem si musil nechat cucat svoji nevinnou krev.

Tam na herberku jsme vyfasovali takove koeile a ty jsme si na sebe na noc oblekli, svoje veci odevzdali panu spravci pekne v raneeku,

a

lym podnikateliim z domu. Skoro stejnY pilpad a stejne fispechy v praci ma kamarad Veleho Rudolf Lubas. S neanosti skoro tenskou vytvati z barevn'ch sIdenenYch tydi filigranske figurky, pine pohybu la zy ldetniho kouzla.

S neuvetitelnou trpelivosti je formuje na obydejnem stole, pod kterSrm je mech. Na stole na obydejnem plynovem kahanci promenuje se sklenend tyd jako kouzelna Mika v rortodivne hockeyisty, svate Tfi krale, dervene rybky, a fantasticke rostliny z akvaria a ostatni figurky, vdetne vyjevene babky, ktera nese JeliSkovi na ogatce tki jablka. Opravdu elovek nevi, demu by se dtive na teto vYstave dvou mladYch sklaft vice podivoval. A dr. Herain, stejne okouzlenY krasou yystayenYch pfedmeti, zakoupil pro sbirky Umelecko-prilmysloveho musea nekolik krasnYch kusil na vYstave.

Srnka a poustevnik.

Polensko se mate pochlubit mnoho z ylaetnostmi. V hlubokYch RytitskYch lesich tije jit od roku 1918 postevnick'm tivotem mut, jehot pfesne jmeno neni nikomu znamo. Je o nem znamo jedine to, le se jmenuje Ivan a je bYvalYm ruskYm zajatcem, kterY yeak po svetove valce odmitl vratit se do sve vlasti. NovodobY poustevnik s lidmi mnoho nemluvi. Jedine v nekterYch fidkYch chvilkach sdilnosti dovede vypravet mnoho zajimavYch pkihod, ktere v lese zatil po dobu sve odloueenosti od lidske spoldonosti. Nektere z techto ptihod svedei o moudrosti a intelegenci nekterYch lesnich zvitat. Jednoho dne pkivedla k poustevnikovu obydli srna maleho zraneneho srneeka.

Zavedla ho pfimo pied dvete. Zde, cekala, as

Strana 17. takte nevzaly thony, no, a rano jsme ty koeile svlekli, tela °distill od jakekoli nasady, takze herberk neutrpel nitadne ztraty na divem inventafi.

Do herberku jsem ale choclil jen kdy't byla zima a jen v tom pkipacle, kdyt ut jsem se nemohl vyhnout mestu a zbyl jsem tam na noc.

Do klaetert se chodilo jen na polivku, a to taky jen v dobe nejvetei nouze, a taky abychom ud'ali panfl" patertun radost, antto nektere tady maji ph= ptedepsane v keholi podporovat polivkaml thud' pocestnY lid, a kdyby tam elovek nezapad, tak by motna takovY klaeter mel popotahovani s vrchnostmi, ze nevykazuje tadnou tivnost.

Co je ale pravda, elovek si v takovem Maetefe zas odpoeal a pkieel na jine myelinky, a koneene ty polivky byly dost dobre, a nekdat kdyt se panu kuchati ruka utrhla, tak vam spadl do takove polivky i kousek masa.

Kdyt jsem pfieel do Vidne, tak ut jsem tam ned'al cestovatele, jako kdyt jsem eel pied easem do 8tajer, alebrt poctiveho pooestneho, a taky uz jsem vial to mesto jinYma oeima. — ZadnY flam, tadne epaciry po ulici. Videri ut na me neadinkovala tak jako po prve. Pro me to byla hromada domu, ktere jsem musil prejit a koukat, abych je mel uz za zady. Moh' jsem lehko poruSit tulackou zasadu a jit si lehnout do hotelu, ttebas do toho Augegotes, a sednout si i do restaurace za still a zaplatit si, dyt' jsem na to mel, ale to by nebylo ono. — Ted' ut tam pomalu nepattie a patfit nebudee, a taky koneene nechcee. A nad by ses, hochu, rozmazloval, kdyt to nepottebujee, fek jsem si. — Kdyt mesto, tak je tady pro tebe flake. ta inetituce, herberk, stravovny, klaeter, a tudit jdi hezky na ne, at' ti daji, od eeho jsou 'zafizeny.

NebYt nas chudYch, tak by se ani bohatY nedostali do nebe.

Tak v tej Vidni jsem se dlouho nerozpakoval, kam mam jit na obed, a phial jsem pozvani k Roteildinn. Bylo nas tam u toho obecla u Rotasi dve ste, sam' vandrak a kostelni 2ebrat. Tam v prujezde u okenka jsem dostal listek a eel s nim na takovS7 dvar, kde byly kotle s polevkou a hrachem, a to nam na ten listek tam dali do dvou hrneeka tu polivku a ten brach a pod takov'm loubim jsme to snedli.

Tam u RoW.1dil na torn obede jsem se seznamil s jednim techem, rialcYm Frantou hodou, zabehanYm nz tulasem, a s tim jsem pak eel spoleene at do Znojma.

Fr. Rachlik. mlade usne a pak odbehla pryd. Kdy't se srnedek probudil, zpusobil hluk a poeal bolestne meeet. Poustevnik Ivan se ho ujal a podal ho Wait. Leeeni trvalo dosti dlouho, pfi demt se srna pfiela k chats pkesvedeit, zda je jeji de na tivu. Kdyt byl srnedek vyleden, poeal jevit touhu po svobode, ktere se mu take dostalo. Na sveho ochrance \Teak nezapomina. behne se obeas podivat a vezme si od neho z ruky potravu. Pak zase odhopkuje do lesa.

Berlin. — Diplomatische Politische Korrespondenz publikace zahranieniho ministerstva, uvadi poloidedni mineni o pratskYch nepokojich a pravi, ze Anglicans a Francouzi jsou zodpovedni za \Tee, co se tam udalo. Tvrdi, ze v Anglii a Francii je veno yana zvldetni pozornost emigrantrm z Polska a bYvaleho 6eskoslovenska a dle ni to znamena "star' cil" zapacInich velmoci — popuditi cizi narody a ptimeti je ke konfliktu s Nemeckem bez ohledu na vYsledky, jako to mute miti pro tyto lidi.

Podle depeee Associated Pressu z Prahy ze dne 16. listopadu bylo oznameno pratskYm rozhlasem, ze elenove eeskoslovenskYch legii (at' utvofenYch v Polsku nebo jinde) budou zasfeleni, at' ut dostanou se do zajeti anebo budou dopadeni po navratu domri. Depeee ptipomina, ze general Lev Prchala, bYvalY drstojnik rozpuAtene eeskoslovenske armady a velitel polskYch legii, unikl s nekolika sv'mi stoupenci do Francie. Nekteti ale, jak se oznamuje, vratili se tajne zpet do tech a Maravy po zabrani Polska Nemeckena.

Strana 1$

DiL Rad Nova Morava, els. 23., Schulenburg, Texas.

Cteni bratisi a sestry!

Timto vas laskave Sadam, abyste se v pinem poetu dostavili do vYroeni schtze radu, ktera, bude pokadana druhou nedeli, dne 10. prosince ye dye hodiny odpoledne. V teto schuzi bude volba Urednikil radovYch pro rok 1940 a vyslance do priatiho sjezdu. Bratisi a sestry, jest to yak povinnost, abyste se do teto schfize dostavili a zvolili iikedniky die va'ai libosti. Dale, jest to vehni aleSite, abychom si do priatiho sjezdu zvolili takoveho delegata, ktery ma dobro radii a Jednoty na zketeli.

Tat mame v teto schtiai hodne dfileSiteho jednani, ktere musi bYti vykonane. V pkedeale schtiai jsme prijali pet novych elentii a dva s prestupnimi listinami, take nas porad jeate pribYva do naaeho radu.

Poeasi mame pi'Itomnou dobou jaksi nestejne, vice zaniraeene net jasno a vice chladno nee teplo.

Tak nezaporriente se dostavit do priati sense! S bratrskym pozdravem, John Kahanek, tajemnik. .

PRATELE BUDME A PRAVDU SOBS MLUVME. Ve svornosti maim veci rostou, v nesvaru a hnevu velke v nivec se rozpadaji.. Jedna legenda nam vypravuje, 'Se bdyt byly rozdavany rdzne cnosti a nectnosti ,nahodou se stalo, kdy't byla davana trpelivost, to Oech gel dvakrat ,a kdyt se rozdavala svornost a gel zase, bylo mu recent, 'be dostal dvakrat trpelivosti, table svornosti se na nej jit nedostava. Proto snad tadnV narod nedovedl vice trpeti jab narod nag, ale ve svornosti a lasce titi nedovedl.

Ze dnes nag' narod tolik musi trpet pod jatmem nemeckSrm, je tat vinna na ge, po staleti trvajici, nesvernost.

Velkou vinu, be na ge vlast je osazena tolika Nemcr, nese dornaci panujici rod PremyslovCA. V XI. stoleti knitetern Bketislavem I. vydany zakon, by vtdy nejstar gi z rodu se stal panujicim kniletem, natropil mnoho zla a domacich valek, neb po smrti nektereho z panujicich knilat se jich vtdy nekolik hiasilo 0 vladu a kdyt se jinn po vuli nestalo, utikali se o pornoc k cisattim firnsko-nemeckS7m, by jim na stolec kniteci pomohi. Dovolovali Nerrictm v oechach se usazovati, brali si za mantelky Neinkyne, ktere phivadely s sebou nemecke slutebnictva, vo nich se opidili i zemane, kteIi hradum davali nernecka jmena a pokadalt nemecke tnrnaje (telocvik). V nejvetgi lasce mei Plemce kral Otokar II., kterY v chuhe polovici XIII. stoleti z jednoho pratskehoptedmesti vyhnal Cechy a usadil tam Nemze, cot kalilo jeho slavne panovdni, neb tenkrate jeho tile sahala el k mori Jaderskemu, ale zradou Miloty z Dedic pad]. v bitve na Mora yskem Poll r. 1278, a vet ginu jeho zemi sebral zvoler4' cisat Rudolf HabsburskY*. Po smrti Otokarove vladl v eechach Otta Braniborsk;c7, porudnik jeho nezletileho synka Vaclava II. takovYm spitsobe,rn, tab jako dnes vladnou naziste v na gich viastech.

Po savrabdeni posledniho Premyslovce Vaclava v Olcmouci r. 1306, nemohli se de gti pain sjednotit, aby ze svCha stredu si zvolili brale, neptal to jeden druhemu, zvolili si Habsburka a po nein Lucenburka,, z kterehot rodu se vyznainenal slavnopameti Karel IV., "otec vlasti", kterfT z2,lczil vysoke udeni v Prate a o hospo,datsk3i rozkvet svojich zemi se velice staral.

Jelin an a nejlepgim kralem byl Jiti FadebradskY, ktereho ci de gti pani ze sveho sttedu zvolili. Kdyby za viady JagejlovcA, Vladislava a Ludvika se byl na gel mut, ktery by byl Sle.eany Polaky spojil jednim spisovnfirn jazykem. bj ,la is y pccvstala velka rile Oeskor:Zo711 tab '-'6'astal jako p Luthera, kte" ,7 '10 hcv. -- ale i nexn.ecke rST ssp.sovn-j7 jazyk. a-7 .7.:!1 um:-.17an Nemci za zaklanemc-67:r , a ca datele 7,Telbeneneecba, nab ho sjednotil pismem,

V 215TNIK a Bismrak dokoneil politicky svYm bystrYm diplomatickYm talentem. Ten kdyS Nemo& v malYch nemeckYch zemiekach byl spojil, tak prestal, ani po porace Rakouska. 1866 nechtel Cechy a Moravu anektovati, ten byl proti Hitlerovi gentleman, kterY by chtel surovYm zpusobern si podmaniti eel* svet, ale zda se, to vlezl Stalinovi do pasti, a be bude jeho surovemu Mani brzy konec.

Nejvetg i pohroma nag narod postihla na Bile Hoke. Ceska tlechta zadala valku s cisarem Ferdinandem II. s najatSuni toldaky, narod o tom nevedel, neb naSS7val ji "panskou" valkou.

Slechta se bala lidu a se toldaky bitvu prohra.1a, ec 2 i se ji vymstilo i celemu narodu, kterS7 byl uveden v hroznou porobu cizacke slechty, ktera od cisake obdrbela zkonfiskovand statky deskYch Kdyt po boutlivem roku 1848 byla robota zrugena a nag narod poeal volneji Ochat a hlasit se o svoje •rava, zadal svoje syny posilat do sttednich a vytlich gkol, ktere tenkrate byly jen nemecke, pozdeji se za'ealy zkizovati desk-6 stredni, universita deska byla teprve skisena r. 1882. oeskS7ch tabu pkib3"Tvalo, ale delala se velka chyba, to vet ginou studovali jen na kneze a profesory, na technicke gkoly jich velice malo. Nemci byli ale proziravej gi, ti se venovali vice technice a chemii a zadali staveti tovarny a hledeli zutitkovat katclou vodni silu ku hnani strojii, rozlezli se i do deskSrch mast a vesnic, ptivedli nemecke iikedniky pro jejicht deti staveli nemecke gkoly, do kter3"Tch i degti denier museli svoje ditky posilat. eeskeho kapitalu bylo dost, ale nebylo odbornika ani podnikavosti, tu a tam v iirodn3ich krajich byly ztizovany akciove cukrovary a sladovny, ale to nebyly kizeny odborniky, tab zbankrotily, tim lid strati' chut.' k zakladani prihnyslov3iCh za.vodil a ponechal volne pole Nemcirm a bidtim, za cot ted' ce13"7. narod zle pyka Ani po prevratu se to nezmenilo, neb katdSi jak vys•udoval, chtel miti jen stanti sluthu se sarudenou pensi. Nejlep gi co my dovedeme, je Sc chlubit a potadat slavnosti, phi kterSrch teenier vidi v nas sam3.7ch jen dokonalosti, ale to delame velke chyby a jsme gpatni hospodati, o tom se mluvit nesmi.

Jib se toho tolik napsalo o torn spachanem zlodinu na nag em narode, ze phi eteni vgeho, co to fale gna diplomacie evropska natropila, v elovekuv zkypi blue' a jegte by chtel nekdo volat "vzacneho hosta" ze severu, by nam povedel polladku o to matte, co dvakrat spadla do vody a 'Se po druhe jeji' syn se zdrahal ji vytahnout. Ke ktere strane se mame ted' phidat.

Eel. Bench & spol. ustavili zahranidni deskou vladu a drti palec Anglii a Francii. Phi poslednich studentskSeh boutich byly v Praze nalepeny na nemeck)ich domech letaky "Zmizte, net Jos. Stalin pkijde"! i nemecky pry jim napsali, aby tomu rozumeli: "Verschwindet befor Jos. Stalin kommt". Kdo bude vysvoboditelem z toho hrozneho pokokeni?

Ve Vestniku ze dne 15 .listopadu br. .8enkykik pile, ze v na gi stare vlasti mall vladu, byla vzorem cele Evropy (to myslim tech '16 politickS7ch stran so se mezi sebou praly), Ikoda, 'L joke nenapsal, to ve Sp. Statech se nam za,vidi, 'be na ge SPJST. je nejlepe hospodatsky vedena, a ze k vyhotoveni irdetni zpravy br. iidetnik potkeboval celSrch sedm mesicii. Z to zpravy se dovidame, le majetek Jednoty, t. j. farmy, nevzdelanST pozemek a mestsk3i majetek ma cenu $208,646.67, z dehot mela Jednota picijrnu z najmti a z least' na olej $9,114.59. Naproti tomu vydani za- mekeni majetku, dohlimajetku, eisteni, opravy, poji gteni, crane a cestovne obna gi $23,538.71, cot dini ztratu $14,424.14. Dale je polotka phi prodeji majetku $3,309.84, vydani za komigne, strata phi prodeji a pravni vydani $14,541.80. Ztrata $11,241.96. Ve spray& za 7 mesica . 1939 je strata phi majetku $5,292.74.

Jecl.n.ota vlastni automobil, ale obnos co stal neni ve vydfM1 r. 1938 ani 1939; raete podati vysvetleni. dobte prosperujici podnik stane se zabSwat v;sirobou nebo prcdejem takoveho zboM, ktere mu pf:inai gkodu, tak i nage Jednota ma tab0 7.7 S7 majetek prodat za katdou cenu, jen aby to neslo nee° trekti a aby pkestab° to hrozne vydani.

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niSepsanY resolueni vYbor radu Oechoslovan cis. 40. v Hillje, Texas, vyslovujeme timto pozustale rodine uprimne minenou soustrast nad ztratou jejich otce, dedeeka a spolubratra Jana Baeaka, jen'S zemisel dne 22. kijna 1939 ye stall 74 let a 4 mesicii.

Pohrben byl dne 23. isijna 1939 na katolickem hrbitove za velke fleasti pra,tel a znamYch v Hilije, Texas.

Rad nab ztraci v nem vzorneho spolubratra, jent vSdy dbal presne pint svoje povinnosti, a poststala rodina starostliveho otce a dededka.

Vime, pozustala rodino, to bol Vas je velkY, ale budit Vain Utechou, be i my Selime jeho odchodu. Necht' odpoeiva v pokoji!

Dan° v Hilije, Tex., dne 16. listopadu 1939.

Wm. Tymel, James HradeckY, E. K. Hajovsky, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

JelikoS se Vladci vkhornira zalibilo povolati z easnosti do vednosti naaeho bratra Jana Siptika,, kterS7 dokonal svou tivotni pout' dne 7. listopadu 1939 ye svem domove v Novem Tabore ye stall 89 rokil a 5 mesicfi. Br. Jan Siptak byl zakladajicim elenem nakho radu a pokud mu zdravi dovoloyalo, rdd navatevoval radove sense a bral tinny podil na vaem jednani.

Pochovan byl na Narodnim hititove v Novem Taboise 9. list. t. r., a ten ohromnY prfivod svedeil o jeho oblibenosti v naaem okresu a okoll, neb bydlel zde skoro 50 roku.

Bylo usneaeno kadem Nov' Tabor, els. 17., S. P. J. S. T., be my spolkovi bratri Selime jeho odchodu a vyslovujeme naai srdeenou sou strast opu gtene mantelce, ditkam a vnuktim.

Odpddivej v pokoji, nag mil' bratte, a budiS Ti zeme lehkou.

Za tad Nov' Tabor cis. 17, SPJST.: Fr. G. Mrnuatik, Jos. V. 8efdik, Emil Haisler, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niSepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Jihu Cis. 72, timto vzdavame uprimne citenou soustrast nad ztratou vddeho mankla, otce, dededka a na geho spolubratra F. R. Dolby, kterY od nas navkly odeael dne 5. listopadu.

Vime, drazi pozustali, be mate velkY zarmutek, ale budiS yam Utechou, to my vaichni soucitime s vami ve vakm zarmutku, neb bratr Kolba byl vScly milYm, uprimnYm bratrem a byl teS jednim ze zakladajicich elentii naaeho radu. Proto test pamatce jeho a at' odpodiva v pokoji.

Will Biskup, Joe Stoklas, J. H. Duaek, resolueni vYbor.

Br. pokladnik Steiner pled syYm svolenim mival east° ye Vestniku kritiku proti Hl. Ui'., ale ted' jako pokladnik ma die narizeni stanov podavat ve Vestniku zpravu o stavu majetku Jednoty, jegte vgak za sveho ilkadovani -tak neudinil. Jsem jist, ze by se elenstvu zavdeeil, kdyby tu spravu podal. Zvla gte zprava o stavu majetku ye Valley by dleny zajimala, neb tam ma Jednota nejvet gi vydani a skoro tadnS7 pkijem.

Musime vzit tat v I:warm, be rokem 1945 se zadnou prijmy Jednoty menbit, neb elenove s 20-letou pojistkou prestanou platit fimrtni poplatky a kdyby kaklY rok mela Jednota s majetkem tab velke vydani jako 1938, tab by se mnoho stat, be by tat nad naafi Jednotou nektera americka poji g t'ovna mohla vzit protektorat, dehot by sobe tadn 7 z Mena si jiste neptal. Proto bud'met na strati a venujme nagi Jednote vice pozornosti.

V nadeji ,le na ge Jednota v g echny finaneni nesnaze dobte phekoul, stistavam s pozdravem Fr. Truksa.

Ve sttedu, dne 29. listopadu 1939.

Strang 14

ODDLL DOPISOVATELS Mili bratii a sestry!

Tak ptichazim letos asi s poslednim programem, a site: Na prvni nedeli dne 3. prosince sehraje u nas pohostinne Sbor Mlade ge z Ennis divadlo pod nazvem "Boutlivaci na gi vesnice".

Jak jsme ye Vestniku detli, sehrali toto divadlo v Ennis s velkYm rispechem. Ji g dle nazvu je videt, ge je to kus ta gkatice pro zasmani a toho je nam v nynejSi dobe hodne zapotiebi, neb tech trudil mime . dosti, tak na chvili se poveselit a na vge zapomenout nam neugkodi. Divadlo kidi jen mlade sily, sami si vie vypravuji na jevigti a pod.

Nag zabavni vYbor se usnesl potadati je, aby nam tuto hru u nas v Dallas sehrali a oni to s ochotou pkijali a slibili 'g e ptijedou. Jen at' mame pane podasi a dobre testy, abyste jiste ptijeli, neb se na to teSime. Proto vas bratii a sestry, jako g i vgechny pitznivce sousednich srdeene zvu ku hojne nav gteve, abychom jim ukazali, ge si jejich ochoty Na tteti nedeli v prosinci mime zabavu a na Vanoce dne 25. prosince divadlo "Vanoeni stromeeek". Jest to velice hezkY dej, kde otec, rodiny marne hleda praci a mamieka s dedeekem debatuji, ge letos nebudou mod. detem ani stromeeek ustrojit. Dedeeek v gak pravi, ge ma jegte nejakou tu korunku, aby mely deti ra, dost. Jenik chce zase rodide piekvapit, domluvi se se sousedovic Tondou, ge prijdou stromeeek ultrast, ale nezdati se jim to, neb hajny Hejkal, prach milion gigek a galudri je pit torn chytil.

Nu ale na konec stromeeek byli dareeky sousedri deti a malt' Slovadek dratenieek te g pitgel a proda, vam pastieky na my gi, zadratuje hrnce i koledu zazpiva. Ve hie je sedm deti a pet dospelYch ochotnikti. Z malYch jsou: Katetinka a Jarugka HoupYch, Raymond Marek, Frantigka Vita, dcerugka Slovaekova, Robert Durori ml. a Leonard Je g . Divadlo je o dvou jednanich, pak nasleduje nadilka pro deti jako ka gdYm rokem.

Protog piijd'te vgichni, uvidite hezke divadlo, deti budou mit radost z nadilky, obzvla gte z Mikulagkri a ze srdeeek zase ti vetgi, neb za volenku obdati v gdy taneenik svoji vyvolenou pernikovYm srdiekem.

A pak na toho svateho Silvestra to bude SvanCO NEMECKO TAJI. Z New Yorku se pige, ge dle drivernYch zprav pies balticke staty, v Nemecku je velice ptisna censura o pomerech v armade. Vet gina nemecko-americkYch obav, at' u g sympatisuji s nazisty nebo ne, jsou pkesvedeeni o pody ratne einnosti v samem vysokem vojenskem vedeni.

Newyorske prameny dostavaji

opa-

'Jimmy

!to

V

A JEHO HARMONY KINGS" KFBI Radio Artists Z ABELINE, KANSAS budou cestovat v Texas

od 21. ledna do 2. unora V:se moderni neb des. michane

taneeni zabayy Piste na "Booking Manager" % Vestnik, WEST, TEXAS. (48-p)

dy, pry poekaji uvitat novY rok a poteSi se s nim ag do rana, ag bude bily den. Tak.ptijd'te se s nam ivgichni pobavit a uviteme ten novY rok, aby byl na nas dobry. S pozdravem na y gecky, Bogena Jegova.

zamerikanisuje nekolika anglickYrni strankami ye Vestniku, ba spige sahne po Vestniku a ptiuei se Cesky.

Tak pro dnes a mogna na dlouho koneim s bratrskym pozdravem, J.R. Bartek.

Svaz echoslovand, els. 92., Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, va geni krajane, mile sestry a bratti! — Tak u g jsem tu zase; je to hodne Casto, Pravda, ale doufam ge pii vYroeni budu jig vystkidan a tak zase jinY bude od nas rriznYmi rivahami a novinkami vas zasobovat.

Maya posledni nedeli dne 26. listopadu nebyla tak eetne navgtivena, jak by si toho orchestra Rudy Dybala zasiuhovala, ale jak bylo videt, ptitomnym v gem se libila a pekne se pobavili.

Pkitomnosti svou nas take poctili man gele Kureekovi z Taylor, kteii dleli navAtevou u sesti:y a gvakra Ciryla Miku gka, a zdelili nam, jak se tam v Taylor vede naafi rodine John Mare goqm, kteti se k nam do Fort Worth nemohou dostat, asi k vuli nejake hrazy. Take na gi zabavu svou navgtevou poctili mladici Joe a Aleck Blagkovi se sleenou Midred Kahne z Ennis. Tegilo nas a piijed'te zase.

Dnes ptichasim s novinkou, 'g e na americke posviceni ve Ctvrtek dne 30. listopadu bude v Narodni sini hrati nam v gem z radia dobie znamY Jack Amlung Crazy Crystal Orchestra z Mineral Wells. Vstupne pro tento veeer je 45c osoba.

Jak videt, ty na ge vSibory jsou piece vgestranne dbali, neb po velkem posvicenskem obede jiste kagdemu prospeje Crazy Crystal — vyslechnout. A pak dale mam je gte ku zdeleni, 'ge po schtizi, ktera bude oznamena na gim br. tajemnikem, na ge sestry pkipravi yeeeti, po yee'en pak vanoeni program, nadilka, jaka byva kagdoroene. Ptipominam varn to zaveas, abyste meli dost easu se piipravit.

Ve Vestniku v Cis. 46. v tieti kapitole statieka Bartok stoji psano, ge by ani nepiskl o zavedeni anglicke stranky do na geho Vestniku; ale dle meho nahledu, jestli by se to tak podakilo a vyhral to delegactvi v jejich fade, by rade% bude-li to mo gno, pro to piskal a to hodne nahlas; ne-li, tedy aspori jestli se o tom povede debata, hlavou kyval; to by snad udelalo vetgi dojem na delegaty kdy g by videli, ge statieek se neboji, ge to nage mlacleg se tak honem

Sokolski Jednota Houston.

Velka MikulaSska zabava u 8tefanikti. — Jak vite, ge zase sokolska omladina chysta, na 10. prosince jednu popularni Mikula gskou zabavu. na kterou se vgichni cely rok te gime, neb ugijeme smichu ag dost, ale letos budeme mit k tomu peknou jednoaktovku, kde budou hrat v gichni naafi mladi lidieky, nak mlade g sokolska.

Pana Kot'atko sehraje br. D. Nezval, jeho genugku s. Maienka Vaja, jeji dceruSku s. Eli g g ml.-ka8ebov,jihmldekabr.KlMiku a siuhu u pana Kot'atka br. L. 8ilhan mladgi.

Tak vidite, ge se nage omladina aini. Teg budou gertovne kuplety, no a kdo bude Mikulagern, aertem a andelem, to yam nepovim. Mayne si vezmete na starost, abyste pitnesli hodne dareekti pro vane mile a ptatele; mohou to bYt reeky komicke, te g pane a clo nebude vet gi jak 5 tenth. Po rozdani darkri bude yyhravat k tanci Zatopkova orchestra. Nazev toho divadla bude "Kouzlo valeiku", a smichu z toho v geho bude te2 dost. Veerej gi divadlo se nam znamenite yydatilo: Obecenstvo se nasmalo do sytosti a mladet tandila, ani se nikomu nechtelo domti.

Teg pit yeerejAim divadla, ktere znamenite sehrali vgichni herci, hral Lojzieek, stydlavY genich, kterY hral poprve a sehral svoji triohu ku spokojenosti ygech. Ostatni, kteti dtive hrali, o tech neni tteba ani brat, za ty mluvi skutky.

Ale za zminku stoji, ge br. D. Nezval hledi udelat z kagdeho na jevigti to nejlep gi co se (Id, a Evieka Klimova, tu maminka jiste krmila vtipnou kagi, kdyg byla maid, vid' Evieko? Ona si jednoduge vezme knigku, kdyg stoji za kulisami a vezme si na starost zvoneni a sleduje tak bedlive hru za kulisami, aby kagdY byl yeas na jevigti, kdy2 toho aloha gadd. To je pomocnicel Teg bratr J. Kelarek po del gi dobe si zase zahral divadlo a v gichni ho radi videli a dobie hral. Ze sestry Jindki gky Earl se stala dobra hereCka i s. Nezvalovy, tern hraly i ty jejich hezke oei. Vribec byl kagdY herec na svem miste. Navgteva byla pekna, tak nemri ge nikdo natikat. 'regime se na shledanou na Mikulagske zabaye.

Zabavni vYbor Sokola.

trne dokumentovane informace o eistkach — nemeckych dristojnikri y prribehu polske kampane a po ni, jichg podet je udavan na 350.

Bylo objeveno, ge po tom vYbuchu v Mnichove je v baltickYch statech vice nemeckYch uprchlYch dristojnikri — kteti odpIraji mluvit. Pfehligeni jmen komandert, kteti byli vyznamenani to.dy za valeene zasluhy v posledni dobe, sezna se, ge mezi nimi je jich velmi mak) s tim znamYm "von". — Jegto znaena Cast dristojnikt je dosud z junkerske ttidy, vysvita z toho to naueeni, ge monarchisti jsou obavani. A je to dosti napadne, 'g e Hitler ug clerk dobu

teska vlajka znarneni -autku.

0 TAKE NECO 0 KROCANECH. Pokud se tYee krocant, Texas je na prvnim miste ve Spoj. Statech.

Spoj. Staty vyjednavaji s Argentinou o vzajemne obchodni smlouve, ye ktere ma bYt sni geno clo na kro- I cany z Argentiny, ktera to gada, a kterYch sem jde z Argentiny kagdYm rokem vice.

Statnimu departmentu byl proto poslan z Texasu protest proti tomu, nebot' je velka obava, ge by to ugkodilo, a to nejvice rolnikrim ye Spoj. Statech, ale nejvice v Texasu,1 kde cena krocanti u g je pomerne dosti nizka a byla by je gte nigai, kdy:

by Argentina zaplavila trhy Spoj.

Vlajka c lovenskeho konsulatu byla sta gena do pull 2,'erde po solo sysrmi krocany. Na oltati obcelY tYden na znameni smutku a v upomince na nevinne °Taal — Ceske ehodu a priirayslu obetovat zase studenty, kteii byli povra gdeni barbarskYmi nacistickYmi vettelci. — I niky, jako pii vIem Obrazek byl nam zaptjeen Cal, konsulem dr. Hollubem.

itrana SO

TteTNIK

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939.

Pomorte, pracujte, posilejte nam ske vojaky, aby jejich Vanoce byly Sdruieni Amer. eechoslovikei v okamMte penMni sbirky na nsteho take- trochu et'astne.

Texas pokladnika br. F. Olexu, 6402 Tag- Sdruieni Amer. eeehoslovikii v Vladimir Maudr, ptedseda, Texas Rev. J. C. Kunc, mistopfeds. gart street, Houston, Tex., a nezaVladimir Maudr, pledseda, Drazi krajane! pomefite na darky pro eeskoslovenRev. J. C. Kunc, mistopieds.

Oeskoslovenskemu vyslanectvi ye SDRUrZENt AMERICKiCH CEWashingtone dona tyto dny zpraCHOSLOVAIM V TEXASU. va z Pafite, 'ae se tam ustavil NVgem odboathm. skoslovenskS7 Narodni VYbor z techCTENt. eTENKELto Drazi krajane!

Stary vat pfitel jest zpet v Temple a opet by Vas rad Dr. Eduard Bend, druhST presiNarodni Rada v Chicagu nam ospatfil. pi Frances Machalek-Jakubikova, jest nyni s THE dent oSR. (tech). znamuje, ze kaZde jednotlive odGeneral Sergej Ingr, bYvalY le- boece zaslala provolani a site k poPEOPLE'S STORE, v Temple, pohotova Vas ptivitati. Pi. Franglottal a jeden z nejlepeich dastoj- fadani protestnich schuzi ve vSech ces Machalek-Jakubikova jest dcerou pana Frank Machalka, nikii OSR. (Moravan). naSich odboakach mezi natimi kradobke znameho stolate z Temple. Ona pracovala ye starem Dr. Stefan OsuskY, vyslanec re- jany proti barbarstvi jakemu neni obchode Roddy Bros., v Temple a za pfieinou stareho pfatelstvi publiky csl. v Patiti (Slovak). pametnika v historii lidstva. Nerada by Vas spatfila a tekla "hello". Pfijd'te do— Dr. Eduard Outrata, vrchni edi- meeko, soldateska obratila se proti tel CSL. Zbrojovky v Brne (tech). bezbrannYm ekolnim detem a stuDr. Hubert Ripka, bYvalY zahra- dentum na Karlove universite v THE nieni redaktor LidovYch Novin Praze. Dvanact studentt dle zprav (tech). bylo popraveno nemeckYmi nasilMsgr.Jan 8ramek, bj'7valST mini- nniky, ale pravdepodobne obeti bystr a vedouci politik esl. lo daleko vice. Mnoho set studentii (Moravan). co nejdfive. Pomorte nam pfivitati zpet pi. Frances Machalekbylo odvleeeno do koncentraenich General Rudolf Viest, bYvalY le- taboril a vezeni, kde se s nimi naJakubikovou. gionat a dustojnik esl branne mo- klada jako ye sttedoveku. Skly byci a inspektor slovenske armady. ly uzavieny, aby se teskoslovenske (Slovak). mladdi nedostalo vzdelani. Celt' Tento 6eskoslovenskSr Narodni svet se zachvel pri techto neuvefiVYbor jest uznan Francii a na pude telnYch zpravach, kde se ji't obraci francouzske organisuje se narodni derne uniformovani nazisti proti armada eeskoslovenska, jejiZ vojaci bezbrannYm oVeanum a detem Vag skladaji pfisahu na eskosloven- stare vlasti. Celt' svet dnes stoji se skou Republiku. sklopenou hlavou na znameni smutTyto dny bojuje feechen uvedo- ku nad timto barbarstvim. Vy pomelY lid eeskoslovenskY doma i za tomei naroda 6eskoslovenskeho, obhranicemi za svoji svobodu, za ob- Cane svobodne Ameriky, ktefi vidinoveni svobodne a demokraticke Re- te, 2e veechny civilisovane naody publiky teskoslovenske. V techach sveta sympatisuji s narodem eeskoi na Morava bylo zateeno mnoho slovenskYm pro jeho vysoke idealy vedoucich . 'eeskoslovenskYdh lidi: demokraticke, Vy nemfdete zustati se. Soukup, Klofae, kterY ve vezeni neteeni, Vy v prve fade musite pozeta-el, Msgr. M. Zavoral, opat pre- zdvihnouti hlavu a nechati se slymonstranskeho klattera na Straho- 'Set, protestovati a odsouditi vefejfa 77 roka start, Msgr. Tylinek, de- ne tento hanebnY, nizkY tin ternkan pratske kapituly, Msgr. Cibul- neho sttedoveku a pohanstvi. ka, profesor theologicke fakulty na VyAlete delegace k VaSim mistnim pralske Karlove Universite t Msgr.

Josef Martial, generalni vika v easopisfun a Mdejte je, ve jrnenu Olomouci, Dr. Zenkl, starosta mesta civilisace, aby uvefejnily Vat proPrahy. Dr. Rain ml., syn bYvaleho test, aby napsaly fivahy, editorials ministra financi atd., atd. Tisice o tomto stratnem einu nacisticke eeskoslovenskYch lidi trpi v koncen- soldatesky. Protestujte ve jmenu traenich taborech. Skoly vetAinou lidstvi a .odsudte vefejne tento hapozavirany. Lid trpi hlad a bidu. nebnY postup proti aeskoslovenskYm Pres. Hacha drien ptimo co vezen, detem ,studentam a bezbrannemu tisice natich lidi odvlee'eno do Ne- lidu, kterY dnes trpi hlad, bidu a mecka na hrube prate, eeska fee dueevni muka. potladovana. Cechy a Morava temef Zaelete o Va:s'em protestu zpravy pfemeneny v koncentraeni tabor, p. pres. SpojenYch Statt, VaSim se-de co jest eeskeslovenske sesmea- natoram, kongresnikum. * * novano a tupeno.

• Vistnik jest nejroz g iienejiim Ceskim CasoSpojene Stay ihned pfi okupaci Narodni Rada v Chicagu sdelup isem v Texas. tech a Moravy v bfeznu uvalily na je nam adresu, na kterou mail bynemecke zbog i prohibitivni celni ta- ti zasilany vanoeni darky naeim ee• Wrsledk y oznamovatela d ok a z ax. j I ze orif (25%). President Roosevelt pro- skoslovenskS7m hochfun ve Francii, znamky p iina geji iiste visledkv. testoval proti nasilnostem pacha- ktefi dobrovolne hlasi se do eeskonYm na natem a jinem evropskem slovenske armady, aby obhajili svo• Levne ceny, pouze 2 cents za slovo v Malidu, nate vlast Spojene Stay Ame- bodu sveho naroda a bojovali za lidricke neuznaly okupaci tech a Mo- stvi a demokracii celeho sveta, aby lam oznamovateli. ravy a stale uznavaji Republiku oe- osvobodili lid eeskoslovensky od jha • Nejrychl ✓jii zpilsob, neb Vestnik dostivit skoslovenskou, vYzna:eni dinitele a- nejvetSiho aisku. S terni darky bumerieti seskupili se kolem presiden- dou se tetiti eeskosloveneti vojaci, rodin kaideho tidne. tisice ta Columbia University a zalotili or- ktefi zanechali sve rodiny v 6esko• Piite si o cent/ na vetii oznamk y neb tiskogansaci American Friends of Cze- slovensku i po raznYch dilech celechoslovakia a na vYboru jsou nej- ho sveta, aby se dali do 'oeskoslovenyou prici vydavateliim. vYznaenejei osobnosti jak z velkSrch ske armady. JiZ" v tisku eeskem po Universit tak z velkYch bank, pill- celem Texasu jsme uvefejnili tuto myslu a obchodu, tak ifnanenici, vYzvu, ale znovu touto cestou o.4" vedci, spisovatele, knai atd., atd. bracime se na vSechny flak odboeVe Washingtonu vS7znaeni amerieti ky ,aby 'Zeny utvokily komitet, kterY lido zalo2ili Masaryk Institute atd., by sbiral co mo'Zna, nova veci neb ye atd. Lid SpojenYch Statu stoji pev- velmi dobrem, &stem stvau, t. j. ne za eeskosloven*Ym niarodem, teple nakreniky, ealy, ponoZky, kakterY hajil a haji ty same idealy de- pesniky, rukavice, mYdlo, mjidlo strojky na holeni se zrcalky mokracie a lidskosti. atd., a poslaly toto na adresu: Co vy, -krajane v Texasu, ktefi Czechoslovak National. Council jste jeite mimo nage Sdruieni AmePomocnY VYbor rickych 6echoslovikti v Texasu???

321 E. 73 street, eekame na Vas, aby jste rozmnotili 1•0 0■1•0•1•■04.1■0■0...0.=1.■*•••••0■111 New York City, N. Y. •.41004111W■001110000■0411100.1M.••••0i0.11. naS'e lady.

SDRUIENt AMERICKtCH 6ECHOSLOVAlit V TEXASU. Vgem odboekam.

PEOPLE'S STORE V TEMPLE, TEXAS

ii

NeECHOSLOYAK

Publishing Co.

WEST,

_.::....

TEXAS]

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939.

Cestou don't Jaroslav EPLUgKA zpiva, jasa, teplu gka tertuje, T teplugka nakupuje einske zboti. Prod tolik povyku? — Teplugka jede k vYchodu a veze vojaeky dome!

Teplugka tichne, kaboni se, teplu gka vyrYva na delech vrasky. Teplu gko, kam ti vyprchal asmey ? Valyt' jede g k vYchodu a vezeg vojaeky dolma?

Soumrak se usadil do kouta, rozvalil se poprydnach a gedive zahalil vojaeky. Rortata sviaka vrhla neklidne stiny. Teplu gka vzpomina.

Kdo je na fade? Tak Jendo, vypravuj! Teplugka se soustted'uje.

"Bylo to v dobe, kdyt jsme z rozjezdu tahli na Molebske zavody. Tolik snehu v gude, krasnd, ticha noc. Sli jsme azkou cestou, uralskYmi pralesy.

Ty jsi, Karle, krae'el valne za mnou a spals jsme se zastavovali a tys ' pki clrazi. Cast° vtdycky do mne vrazil. Rozhlitel ses jako blazen, kde jsme. A pak jsi zase usnul a tvaj dobry andel to vedl pies hory a doly.

Po boji se spalo ye vesnici a rano rely prapor gel na TatarskOu Birnu. Byla velika miha, nevideli jsme na krok. Po poledni se trochu rozsvetlilo Rota mela volno a odpoeivala v chalupach mezi lesy. Pamatuje g se, Benjaminku, jak sis tam hral s detmi?"

"Pamatuji se, 'le jste si 'v gichni hraji a ty nejvic!"

"Ale ,chlapee, pros se hned zlobi g ? Ovgem, to jsme si hraji, valyt' to neni ladnY Mich.

Pak pkigla ta velka bitva v maze. Tehdy nam mlha pomohla. Minomety a dela stkilela za nas. Leteli jsme v jamkach a ye snehu etykiadvacet hodin, na 150 metro od neptitele. Slygeli jsme protivnikovy rozkazy a nevideli jsme se.

Ale to v gechno znate. Chci vam vypravet, •co se mezi tim stab dale na trati. Povim yam, jak zemrel Stella Strnad."

"Nikdo nevi, jak zemkel Staria."

"Ano bratti, nikdo nevi — a nebylo to lehSnad yam o torn neco feknu. ‘ a.d.ke nST z vas neznal Staiu jako ja. Byli jsme dlouho pohromade. I mne se kdysi utak), to umru v zavejich a protil jsem zle chvile. Ptedstavuji si vg e Eve: Stariu, snih, mraz, prales. Dlouho jsem nemohl uvetit tomu nettesti a pak jsem hodne ptemY glel. Protote, bratii, smrt a smrt je rozdil. Umirani eloveka zdraveho, silneho a opugteneho je krute."

"Vypravuj!"

"Poralky, viterstvi, poratay, viterstvi. Ural.

Studena krasa, zvInend, bila a eerna. Kolik z neho, hog i, zname? Jen podle trati a podle cest.

Kdy se z hello vymotame, at pkijde den? Domu, do vlasti!"

"Stan, jdi si lehnout!" fikali jsme mu.

"Nemohu, ho gi, nemohu spat. Neco se dejeDy e noci nespim, dnes to snad pkekonam."

"Druheho dne stal vlak na stanici a Stata ptekonal vnitkni nepokoj. Odpoledne, kdyt se zadalo gait, vzal pra gky. Zul si boty, sylekl bluzu a dal si ji pod hiavu. Usnul. Byl mladY a silnY a usnul tvrcle.

A pak ptiglo to negtesti. Vlak byl pfepaden.

Stariovi se zda, to je na fronts. Sly gi pekelnou stielbu a rachot del. Probouzi se zpocen a celym telem mu pronika vYktik: "Ven!" Kulieka provrtala teplu gku, zavadila o kamna, zakvieela podratdene a vyletela druhou stranou. Pod vagonem vybuchla bomba. A Sta,ria pochopil ve zlomku vtefiny, to musi z teplugky do lesa, za ostatnimi! OsamelY elovek je ztracen. V houfu ,je bezpeei. Staria heti za houfem.

Ven! — Jak ho to slovo spla gilo a jak ho drtilo! Leti vpted, prodira se spleti, klopYta o shnile kmeny. Vratedne ostruteni mu drasa ruce i oblieej. Kulieky prorateji teplu gku a spechaji za nim. Kvileji, plaei a zarYvaji se do stromit Pada do snehu a prudce oddychuje" "Brattil

V2STNtS Bratki, ja bloudim! Nohy mne zebou a boll, jsem bos. Jsem skutedne bos? Jak to, to jsem to dive nepoznal? Je to mraz a snih a prales a ja. jsem bez bot.

K :emu se motit, nemohu dojit. Po otyfech ye snehu to jde tetce, main loose nohy a nahe ruce.

Dobrou noc, bratti! Jak jsem si to lehl? Na bilge neusnu, snih se mi cpe do nosu, nevidim, nemohu dYchat. Obratit, musim se obratit, bratti, pomorte mil Chci videt! Ruba gka se mi u krku rozvird. Ruce mi upadnou i nohy mi upadnou. Prosim vas, naposled — naposled mi zazpivejte .. . Signal? Co to, na g signal?

Chlapci — vy jste si — pro mne — ptijeli?

Pozde — bratti nemohu — na vas — zavolat. Choe se mi spat. Ptestahte s tim signalem . . ."

"Tak nejak zahynul Staria Strnad a s nim jegte dalgich Best. V pralese je v zime sedm lidi ztraceno, i sedmdesat by jich bylo ztraceno, i vic, nejsou-li pohromade.

Ted' jedeme k Viadivostoku. Jsme na tests dome a nage srdce se chveji zasttenYm Stestim. Prot, bratti, t•knete mi, prod nas to stale nuti se ohlitet? K Bachmadi, Marianovce, Omutinske, Vagaji, Jalutorovsku, Sale, Sylye, Kunguru, po eels Sibiii?"

HITLEROVA KAVA. Anglicka lod' zachytila a zabavila zazilku velikeho mnotstvi nejlep giho druhu kavy, adresovanou osobne figskemu kancleti Hitlerovi. Tisk zaznamenal tuto zpravu a uvedl ji v kontrast s naprostYm nedostatkem kavy v Nemecku pro "prostY lid" a gel dal — ta cela vec vypada, jako drobna, anekdota, nahodou utrou gend uprostked tragedie. Nam se zda, to je ptiznaenej gi a to dobte dokresluje Hitleriiv portret, jak jej vidime z jinYch zprav, jet o osobe Fuehrerove samy nemecke oficielni prameny pustily do sveta.

Net seal Hitler pevne v sedle, delala z neho jeho osobni propaganda polo svetce, polo velikou, basnickou, tivelnou dull — "Urnatur".

Vizte mute, kterY nepije nic net 6istou vodu, neji maso, nemiluje teny. Jent se du gevne tivi podstatou nemectvi — Nietzschem v looesii a filosofii, Richardem Wagnerem v hudbe. fotografove nam ho ukazovali ve spoleenosti Nietzscheovy sestry jet zprostituovala pro pottebu nazi-propagandy, "posvatnY odkaz" sveho velikeho bratra. Se sklonenou hlavou meditoval Fuehrer nad tim co pravil Zarathustra .. .

Jindy zas ukazoval pti ptedvadeni WagnerorovYch oper, nejradeji ye spoleenosti vdovy po synu velikeho skladatele. Mluvilo se dokonce jeden eas o torn, to se Hitler s tou damou mini otenit. A opet ta poza hlubokeho zamy gleni, zahloubani do rekovne epopeje Niebelunga a do legendy o Parsifalovi. Jaka vzne gena podivane. I Spasitel tehdy, vlastne teprve kandidat spasitelstvi — nemeckeho narodniho ducha.

Kdyt se domnival, to ut neni tfeba drlet masku a ze jeho posice je nadale naprosto pevna, ukazal sve umelecke ledvi beze v geho ostychu. Ctitel Nietzescheho se prohlasil sam za denniho etenate indianek Karla Maye. Nadelovek se mu vtelil do stateoneho "old Shatterhanda", jen byl modlou nag ich deseti let. V patna.cti letech IA se nam zdal pliill hloupY. Hitlerovi je modlou do padesati. V hudbe se razem ptestalo mluvit o Wagnerovi a z vyznavade Parsifala se vyklubal vyznavae "Vesele vdovy" Franti gka Lehara. MalikskY vkus tohoto veleducha neptesahuje kyle stare "Gartenlaube" — co nikoli nejakY pojem o ryzosti narodniho umeni diktuje jeho nenavist k modernim umeleckYm gkolam.

Bez velikeho odporu z nemeckYch atednich mist byl svet informovan, to tento nepfitel ten si potrpi na blizkost americkYch taneenic co nejmene obleZenYch a ne tuze hubenYch. Nevime, co zbude z vegetarianske povesti, at bude motno kontrolovat ji, ale vidime jit, 'le tento mut poyznesenY nad v ge lidske nepohrda dobrou kavou. Soueasne s timto odhalenim vygla zprava o poslednich jeho rozhovorech s anglickStm velvyslancem a o dojmu, kterS, si z

Strana U, nich pan Henderson odnesl. Kdo zna opatrnost ye ykrazech anglickeho Ukedniho slohu, dovede. slovy velvyslancovYmi zmetit hloubku zhnuseni s nirnt tento diplomat, jent yam nebyi pledpojat ani proti Hitlerove osobe ani proti jeho re2inm ,odjizdel nakonec z Nemecka. Je gte naposled si chet1 Hitler zahrat na umeleckou Ougi, jet k svemu politickemu postaveni ptigla jaksi mimodek a vzda se ho, jakmile spini sve poslani. Ale tentokrat ut nezabral.

Svet, vi, kdo je Hitler. Nekteti v nem videli. dlouho jakousi piirodni silu, jiz neni motno stavet se na odpor. Tak barbaki, nekulturni, ale silni rozvratili timske imperium a pkilig zjemnelou antickou vzdelanost, tak negramotni gpanelgti konkvistadoli z kotene vyvratill vysoke kultury americkYch Indiana. Nic podobneho u Hitlera. To neni barbarskY, ale srdcem elstY silak, to le hysterickY, ProhnilY komediant z videriskeho ptedmesti s typickou apaeskou — ye Vidni tikaji grazlovskou — gistkou v 'Cele. A elovek techto vlastnosti se mehl stat neomezenYm panem jednoho naroda a jeho rozmar rozhodl o \Take Nemecka s civilisovanym syetem!

J. C. PRAKTICKE RAMC. Hospodyrice, ktera se pomalu dava do domaci pram, plijde snad vhod nekolik dobrYch vyskougenYch rad z babieeina zapisnieku. Nekdy si nevime rady s veci, kterou babieka dovedla spravit, jako nejlep gi temeslnik. Tady je kousek jejich zkugenosti.

Mastne skvrny• na podlaze vyaisti se terpepentinovym olejem, nadet se vystoupla mastnota ihned odg krabe a misto se oplachne vialnou vodou.

Hlinikove nadobi po delgim vakeni ztmavi.

Vyaistime je, do neho vodu se sodou nebo mlekem a povatime.

CibulovY nebo desnekovY zapach odstranime s note, potteme-li je suchou soli.

Inkoustove skvrny s nabytku se vyeisti citronovou nebo pomeraneovou karou.

Rezave skvrny odstranime, napinime-li litrovy hrnek do tkietvrtin valici vodou, phikryjeme platnem nebo latkou, na ktere je skvrna, prosttedek skvrny pokapeme citronovou gt'avou, pak ptikryjeme pevne, aby para nevychazela, pet at Best minut nechame stat a pak mista se skvrnami propereme ve vode.

Rez ze telelnYch pfedmeta lze odstranit olejem nebo petrolejem za horka. Bud' se zahfeje telezo nebo horkY olej nebo petrolej se lje zrezivele misto, delgi dobu necha piisobit a pak smirkovYm papirem vytke.

Hlinene nadobl se dobte eisti smell popele a octa. *g riary na pradlo je tkeba obeas vyprat. V 'eti litrech vody rozpustirne lest dkg mYdla a etyti dkg sody a v tomto rortoku sritry hodinu vyvatujeme, pak ptelotime do diste vody, v nut je trochu bore xu a zraiovu vy vafujeme. Pfes noc je pak dame do eiste vody a druhY den natatene sugime Skvrny od eerveneho vina vyeistime z bileho pradla sirou. Postaei alp ine drteti hotici zapalky pod skvrnami. Pradlo se potom vypere v mydlinkach.

Horkymi otrubami lze vYborne odstraniti gpinu z plsti, sametu a podobnYch latek. Vtirejme je vlhkYm hadrem a nechme stati.

Vydatne de gte zachrinily ryby pied zadugenim V fete Morave u Uherskeho Ostrohu byly otraveny ryby splagkami z cukrovaru. V okoli Uher. Ostrohu bylo videti ryby se zalepenYmi tabrami, jak tetko lapaji po vzduchu. Byly to kusy nektere vazici at 10 kg. Posledni vydatne de gte proe'istily v gak vodu, takte mnoho ryb bylo zachraneno.

Vypravel jeden znamY herec ye spoleenosti: "Ja., kdyt hraji na jevi gti, zapomenu na v gechno kolem sebe . . . Vidim jen svou roll — obecenstvo alpine zmizi . . ."

Naket povidal jeden kolega: "Ja se tomu obecenstvu nedivim."

Straus 12

V215TNIlt

RED FRONT

eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lune& NejlepAi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB tesky. Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAYNE VYKONANA POIIREBNi SLUZBA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbyteych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naAi zasadau.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Legikar OESKf? PRAVNiK ijtadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nalytek a domaci zatizeni vAeht druhu.

LepAi ohsluha — Vetsi aspora.

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove itadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS. ) (50-p DR. THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAft BrYle spravne ptipravene.

Oas die funluvY. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSIii

PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaleiitosti tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. TAROKY! Hra tarokft, nejlepti jakosti, nyni za $1.50, poAtou vyplacene. Objednavky adresujte na: CeehosioWar,

west, Tess^

.

1411.11

Ve stiedu, dne 29. listopadu 1939.

STUDENTI PROTESTOVALI PRO- deni obleden v kabat, jena tehot dne TI BARBARSTV. rano ye etyki hodiny jette syrovou vinou na ovcich byl. Kdy2 se poV Austinu dne 22. listopadu ko- vagi, kolikerou praci vina projiti nana byla schtize Universitniho musi, nea se z stane hotove badeskeho Klubu. Zahajil i tidif ji revile sukno, a co jeate, ne g ze sukptedseda Harry Barton. z Abbott. na zase gat, zajiste bylo se co diviProgram tidil Joe Malik z Placedo. ti teto anglicke rychlosti, je/ v ge v Nejdtive zahrala na plane sl. E. 15 hodinach zhotovila. Ale usuzovaPells piseri "A ja, sam" a pak trio, lo se, ae jen anglickYm maginam co skladajici se z Joe Malika, Edvina takoveho moano jest. Ale pan MarSy rOka z La Grange a Frant Musila tin Stkibtik, soukenickY mist, umize Stamford, zazpivalo nekolik nil si jeate v krat gim ease a vice skych pisni s doprovodem na kyta- sukna zbohotivi a take letos leta re. Potom jeate Joe Malik a Frant. Pane 1827 dne 26. dubna u ptitomMusil zahrali na plane nekolik de- nosti tomu po gadane magistratni skYch napevii. Do schfize dosta- komise ve 12 hodinach 15 minutach vil se krajan Frant. Janedek z Au- mel zhotovenY frak - a pantalony ze stinu, ptedseda odboeky Sdnaeni aesti loket temne zeleneho, 8 etvrAmerickYch 6echoslovakft v Texa- tek airokeho sukna, ktere rano tesu a pfeeet1 protest proti vraideni hog dne jeate vinou na ovcich bylo. deskYch universitnich student). v Stfibtik jiste zasluhuje, aby v dejinach prfimyslu na geho eeskeho Praze a pronasledovani deskych di v 6-echach a na Morave brutal- byl jmenovan za tento svfij vYkon, nimi nazisty. Nasledovala debata protoge slugi ptipomenouti, ze veg etyt studentfi pra y, fizena Vine.

-kersuanijphkamnecptdKrejeim z Flatonie, zdali by se mely Spojene Staty zfieastniti nynejgi sevziti se mohlo, ponevadt toho dne valky na strane Anglie a Francie Spatne povetil nastalo. Na dilkaz proti nazistickemu Nemecku. Zapi- pravdivosti vYkonu toho, podepisusovateika, sl. Alice Vondrakova. z je se cela magistratni komise vlaHempstead, ptedetla zapis o posled- stni rukou." V kronice je dvanact ni schtizi, jen byl schvalen, a sl.

Anna Kutalkova, z Austinu podala podpisfi, z nichg je vetgina neeitel zpravu o poslednim klubovnim vY- nYch. Dole v rohu potom je ptipsaletu. Potom bylo hovoteno o klu- no vlastni rukou soukenickeho mibovnim tanci. Zazpivanim Texaske stra Stfibfika: "Pohtichu, ze za aihymny byla schilze ukondena. vota sveho, ad tento mfij kousek S pozdravem, Jaroslav E. ivriSr. 0 ajkovskeho sebrana dila.

7. kvetna 1940 bude Rusko oslavovati 100. narozeniny P. I. 6ajkovskeho. Pti teto ptile gitosti hodla ruske statni nakladatelstvi vydati sebrand dila slavneho ruskeho skladatele gnamelio a hodnoceneho v celem hudebnim svete. Dfio ma bYti rozdeleno na 30 svazkil a dokoneeno v 10 letech. V jubilejnim roce maji vyjiti tH svazky, v nicht' dva budou obsahovati vYhradne pisne.

Zvlagtni sydazek ma obsahovati ptedehry, dosud neuvetejnene. pravuje se tea vyclani sbirky tajkovskeho dopist.

Ceske ruce lepii stroj('.

Kolik zajimavYch vykoml schopnych eeskYch lidi, v tom el onom oboru zamestnani, zapadlo do zapomenuti jenom proto, ae soudasnici, ktefi snad k nim vzhliaeli s fictou, nenapsali pro budoucnost ani faclky. A piece by se dejiny fispechfi Ceske prace Cetly se stejnYm zajmem, jako se Ctou dejiny jejich viterstvi i pora gky. Ani ye starch knihach ceshovnich se nedoeteme tie ten el onen mistr poeestneho cechu dokazal kousek, nad kterYm se kagdY pozastavil. V Praze ve Vrgovicich zije stars pan Sttibfik, kterY ma zajimavou rodinnou kroniku, zalo genou jeho pradedem, Janet. Stfibtikem, soukenckYm mistrem ye Vysokem MYte. Kronika vypravuje o neobydejnem duvtipu a zdatnosti deda stareho pana Stfibfika, Martina Stfibtika. Martin krome domaci akoly aadneho vyggiho vzdelani nenabyl, krome eegtiny iadneho jineho jazyka neznal a piece ptedsthl Anglidana, kterY roku 1826 pomoci strola ye 12 hodinach ze syrove viny kus sukna na kabat zhotovil. Kronika vypravuje: "Nemale podiveni bylo nad zprayou, ae v Anglidanech pan Trogmorten pied nejaktn dasem veeer v

7 bodin ptigel do radnibo shromit-

vzbudil obecne podiveni, naprosto nenagel jsem takove podpory, jake bych oeekaval." )O( V napinene restauraci z h a s 10 svetlo. I vola, restaurater na vrchniho.

"Alois — pojistky!"

"JO, ted' nemfdu, pane aef — vola Alois — ja drgim dvete"!

Kalendai Arnerikin na rok 1940 PoAtou 60 cent(' vyplacene.

Objednejte u

techoslovak Pub. Co., West, Texas.

(dz.)

Dr. J. R. Poindexter —A— Dr.

G. W. Keller

DENTISTI Wilson Building Nad Hendler's Booteries Dial 2077, TEMPLE, TEXAS (45-48)

DETI JSOU DETI

obehnea se, nheeji s drive neat se kdo elide* map rJmu, nestaseaf kaki ... Domlouvat? To nepcontite po

SEVEROV

Lahodnfr • Piisobivfr • Deti jej maji rady.

BALSAM PROTI

ty jlepel prisady Pee v nem Abesteay jak mfdete esti na ()balm

(Severa's Cough Balsa*

NEJCENNEJS1 PRISADOU JEST FAKT, ZE ZA TIMTO BALSAMEM STO.It BEZMALA S.EDESIT LET VYTRVALTCH ZKOITAEK A POUPEIVAND

Vas leicitrnik vent ochotne poslouti. Kdyby newel, objednejte at pH-

500

Straw IL

V It /MIME

Ve stfedu, dne 29. listopadu 1939.

7,1nou tradici: u ni kaldS7 student do-: studentil s "mamou" v eels. Pied ra je ptijata s obrovskYm rispechem. tam it pohnutlivemu smistudoval a proto ona je pyena na soudem ob g alovana stoji jednoho Dochazi feni notate Vilima se synem Zderi"d't*" a "deli" zbotriuji svou dne sleana Klatovska pro uratly vykern. — Tak jsou tyto narozeniny Novk eeskk film, jen bude ukazo- zlatou "mamu". — Toho easu, kdy slovens profesoru Klimentovi. Jed- nejkrasnejeim dnem zivota slecny van v oeskYch osadach ptieti mesic. nde ptibeh zaeina, ma sleena Kla- nani o smir je bezvYsledne, nebot' Klatovska. Nastavaji prazdniny, stutovska, na byte sedm studentri a stu- sleena trva na svem odsouzeni, do- denti odjitdeji. Hnizdo "mamino" Marie Klatzovska, zdatna pade- dentek, k nimt se pozdeji pnstehuje jde vtak ke smiru ihned, kdy sled- je prazdne a tale. Oputtena sleena satnice, ma v Prate na Male strane osmY elen, Data, farmacentka. 0 na pozna, ze srdce profesorovo ne- Klatovska zristava veak duchem u domek zdedenY po sve matte a tivi kuchyni se stara kuchatka Pepie- ni zatvrzele, le pan profesor je via- svYch "deti" a uteenje se, le se opet se pronajmem pokojn studentalm. ka a vypomaha ji pti torn jeji man- stile velkY dobrak. Proto ho rada veichni po prazdninaCh .shledaji. sledAle nejen, ze pokoje pronajima, ta- tel Cenek "kolega" studenta, takto odprosi. — Biizi se narozenin y Ona by bez studentri t,'iti neumela, ny Klatovska, ktere•budou tentoteleznidat na pensi, kterY obodkuje svetence stara, jako prake se o sve jeji srdce path jen jim .. . vd mama. Bdi nad jejich studiemi, svYmi vtipy eels okoli. — V radost- krate obzvlaete slavne. V ten den jejich chovanim a proliva s nimi nem ovzduei veseleho mladi kazi ma "mama" dva nejkrasnersi oka- Lovec ondater na Morava chytil do veekere radosti i strasti. Je proto natl. "mime" spokojenost vednY mtiky sveho aivota. — Ve velke autelez bobra. le university Karlovy je za veeosvYmi student y milovana a veichni student Mirek, medik, kterY misto becneho pohnuti celeho studentskeDelnik Alois Bosak z Bezmerova i jeji davni chovanci vzpominaji na studia venuje sviij eas deveattm a ho hnizda promovan Mirek na dok- na Hane chyta po praci ondatry a noenim toulkarn. Marne mu "mani s laskou. Rodide studentri raidi ma" domlouva, na Mirka jeji vY- tora mediciny. Slavnost vyvrcholu- jejich krik prodava. Pti poslednim svekuji sve syny a dcery do jejich mluvnost nestaei. Dala by mu jit je MirkovYm dikiwzdanim republi- lovu v tece Morava chytil misto onuniversite, rodi- datry do telez vyvinuteho, deset kirukou, nebot' jeji utulek ma slay- mnohokrate vYpovecl', kdyby ho ne- ce deskoslovenske, aim a zlate "mama".

— A tehot dne logramri vaticiho bobra. Bobr mel mela rada a kdyby neznala drivody jeho nezajmu o studium. Sleena je na Slovanskem °strove, na hu- neobyeejne krasnou kotiknu. Je zatim 2ahadou, komu bobr utekl, Klatovska vi dobte, ze Mirkova mat- debnim festivalu mladYch autorri po ka, bohata mett'anka v Jirmove, prve hrana Zderikova skladba, kte- protote v ptirode u nas jit davno bobti netiji. chce sveho hocha usadit v rodnem masts jako praktickeho lekate, it Cemut Mirek nema chuti a proto sve iiiFunkcionalni zicpou; posledni zkuoeky stale odklada. — • Nezaiivnosti Slecninu dobrou mysl zkali i jina vzpominame vdeene vtech krasnYch a tak milYch projevri oddano• Zkaienfrm Zaludkem, ptihoda.

JedinY stiedoekolak, ktenosti, ptizne a dirvery venovanYch natemu krajanskemu ristavu Liberty • Ztratou spimku, chuti k jidlu, reho ma na byte, oktavan Eman Loan and Building Association; jak naeimi milYmi podilniky, tak i nag • Nervosou a bolenim hlavy, Kosarek, zVank fgemi "Pacinka", oeskoslovenskou vetejnosti v Texasu po celou dobu naeeho vice net propadne v konferenci. Te hanby a ttinactileteho prisobeni. kdyi tyto nepiijemnosti kteti jsou zavineny ipatnfrm ostudy! Ale sleena dovede vynutit Vzpominame rovnet vdeene take nag ich novYch podilniky, piesvOdna "Pacinkovi" slib polepeeni.

Ona od ptesidleni naeeho Ustavu do nynejtich ritednich mistnosti, vymeiovanim a zailvanim. vi dobte ptieinu ochabnuti nadane- e'eni o jeho 'Setrnern, svedomitem a poctivern iizeni, jako i o vYhodach ho studenta. Vi, ze se zakoukal do plynoucich jim ze 01O dividendoveho zisku, kterY poskytujeme na umistili u nas sve rispory v obnosu pies vnadne vdovieky a odhodlava se Uspory nam svetene navetiviti profesora, u ktereho "Pa- $50.000. cinka" neobstal, aby mu vysvetlila ptieinu jeho neprospechu. Je veak odmitnuta a to v navalu rozhoteeni se neudrti a vmete profesorovi uratky, za ktere je zalalovana. Ale Prvni neni dosti na jedne zle ptihode.

6eskoslovenske Prijdovni Zdenka Vilima, pravnika, studujia Stavebni Drutstvo v Texasu ciho soueasne na konservatoti, naKeller Bldg., 1301 Capitol Ave., vetivi otec, notat, a po prudke hadce se ho ztekne, kdyi syn odmitne HOUSTON, TEXAS otcriv pkikaz, aby piestal navetevovat konservatoi. Sleena se Zdenka Dr. Henry R. Maresh, C. H. Chernosky, Dr. R. E. Maresh, L. J. Kueera, ujme se svYmi "cletmi'" a umotni E. E. Chernosky, Dr. W. E. Fruit, Frank Tesat, J. F. Baier, E. J. Chernosky, s. Hettie Chernosky, Mrs. Helen Kroulik, S. P. StudnienY, teditelskY mu zavedenim dvou bezmasnYch , obedri v tYdnu, te Zdenek u ni sbor a ritednici. stane dale a nepottebuje podpory z domova. — LehkomyslnY Mirek zprisobi °pet "mama" gal. Padne do rukou podvodnikii, kteii na nem vymami podpis na smence za zakoupenY drahY obraz, kterY veak neni jejich majetkem. Je zateen, ale zaveech chranen spoleenYm ti

Studentska mama

V DEN DiKOVZDANi

rod oustonu

NA CO SE NONAT OSVEDtUJE? Pi. Jos. Ouiada, 2118 — 10., St. Marinelle, Wis., nam sdelila: PoMete novou zasobu Nonat. Lido si ji velice chvaleji. Pi. Viznerove z Menominee, Mich., bolela zada. Rekla mi, ze ji mazali veelikSrmi linimenty, bez vYsledku. Ale jakmile naplast z Nonat, to pomohla.

— Jeden pan mel nesnaze s kotniky. Musel mit stkevice rortezane.

Nonat kotniky vyledila; i na netity se mu osvedeila. Dekuje Vam. Nonat je dobra mast i na kuti oka.

Na rozliene, at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvecleila, ktera vytahne dteverie i ocelove tkisky, steely a jine ptedmet y uvazle v tele, ale musi to bYt

A _ 2 UNCOWCH U LAHVICEK

Poitou vyplacene

Netrpte vice trampotami zacpy a ji provizejicimi pfiznaky. Po vice nei 5 pokoleni tisice nspe g ne pouiivaly Dra. Petra Hoboko, easem vyakougenS, ialudeeni posilujici lek. Pracuje 4 stranne: pomaha ialudeeni einnosti; pravidluje stieva; ma miriq r moeopudnS, vliv; napomaha a urychluje traveni. Opatite si 6 - 2 uncovkch lahvieek dues — Piesvedete se sand, pros tisice poulivaly Dra. Petra Hoboko!

140NAT

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. LABORATORIES: { Chicago, Ill., U. S. A. 1 Winnipeg, Man., Can. OM MIMI

pOtad spoleeenskST ch zabav, tekcich se velke ptizni na geho lidu i detnYch ptate1 t adoveho elenstva. VzomY potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

Telefon Taylor MSS. Poirtovni &dress.: 1145 Robbie St. Na doptani se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI 3. PROSINCE ✓ NEDELI 10. PROSINCE ✓ NEDELI 17. PROSINCE

Houston Czechs Nesbadba Syncopators

MIMI UMW 01111=1 011■1 111=11 NMI IMMO II= IMO,

I Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., Dept. D811-87A mite ihned 6-2 unenqela lahvi- P I ❑ Padete Eek Dra. Petra Hoboko, paten vypla . I

I

I

OZNAMUJE

cene, za eez piikindirn $1.00. ❑ Prosirn poilete lek na dobirkn (C.O.D.).

;NPR MI IMO OM NM WM ONO OM AM WWII NM

I ad

.

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na nagi adresu: Maria Leibliager 1 Ca, Altadona,Cai -MM

AI

41111-+

VSTUPNE: PAM 40c — DAMY 25c PORADATNIA

Straw, 24

vtivrxix

Poutivejte k onamovini

PRO LEGIONArtE INVALTDY.

MaK Oznamovatcl

,C; tHOSITOVICK:

Ve stredu, dne 29. listopadu 1939.

Taroky $1.50. e Cechoslov k West, Texas.

Pravidla

Sokolski, Mikulaiski Zibava

TABAK LISTOV'k, — svetle21utST a dobrY na koureni, a nechavam ho 10 lib. $2.00 a dopravu vyplatim. Pigte na: Joseph Prochaska, (48-p) Portland, Tenn.

v nedeli, dne 10. prosmce

Mir SAZENICE zelove, cibulove a hlavkoveho salatu, 1000 za $1.00, poSA EEIV TERANS gtou vyplacene a za uspokojeni ruelm. Quality Plant Farm, HallettsV dobe, kdy se organisuje v E(48-pd) vrope nove Zeskoslovenske vojsko, ville, Texas. aby zasahlo jako spojenec evropatipriTABAK start, lehke druhy skYch demokracii do zapasu proti prodavam 10e, 15c a 20c. CigaretovS7 nejvetgimu nepriteli svobody, 25c a 30c lib., nevyplacene. Vaclav Kratochvil, Portland, Tenn. (48-50p meckemu nazismu, nesmime zapomenouti onech bratri, kteri se vratili Piijme se — 'Ceske deli& k vy- z prvni valky za svobod y oteiny jakonavani domaci prace a k opatro- ko invalide, prate neschopni. Pohrovan' jednoho ditka v Midland, Te- ma, je2 zasahla Ceskoslovenskou xas. Pate na Mrs. J. D. Wolseley, republiku, postihla i je velmi te2ce.

3258 University Drive, Fort Worth, Oeskosloven gti legionaki-invalide v (48-p) Amerim, kteri dostavali drive praTexas. videlnou mesieni podporu od deskoNa pradej listovY tabak, cena slovenske vlady, byli tato podpory 16c libra, po gtou vyplacene. — C. zbaveni. Po nemecke okupaci byla Smutek, Portland, Tenn. (48-50p) jim vtplata podpor zastavena a nekteri z nich octli se ye velmi svizelSazenice: — Bile a Mute Ber- nem postaveni. Proto byl zorgani- ' muda cibule, 300-40c; 500-60c; sovan pri Ceskoslovenske narodni 1000—$1.00. Mrazu vzdorne zelove rade v Americe zvla gtni legionaksazenice a hlavkovSr salat: 300-50c; skY odbor, kterY peduje o nejpotreb500-70c; 1000—$1.25. Po gtou vypla- nejgi invalidy, jim2 podle jeho odpocene. Uspokojeni zardeeno. Ray- rueeni a vy getteni pripadri Cervemond Miadenka, Hallettsville, Te- nYm kritem arnerickYm Narodntra(47-48c) da vyplaci podpory, ktere jsou arci xas. skrovne u porovnani s podporou Mittr+ Na prodej Cotton Gin, v dob- drivej gi, pies to vgak jsou aspori earem okoli, pigte na H. Balusek, Hol- ste'enou Alevou na gim hochrim.

Aby ziskany byly dalgi prostred(46-48-p) land, Texas. ky na spineni tato na gi narodni poRodina vynafela tyfem. vinnosti vriei obetem prveho odboje, legionarskS'T vYbor osl. nor. rady Na statku "U Cirhant" v Utegove na Bavorsku objevil se tyfus a cela zahajil °pet znarnkovou akci podobrodina' Kahovcova musela 133"7ti do- nal° druhu jako loriske zimy. Vypravena do okresni nemocnice ye dal ar giky o 40 znamkach jednoho Strakonicich. Nejdrive tam byl do- typu, argik po 25 centech — a apepraven majitel statku rolnik Kaho- luje na nage spolky i jednotlivce, vec, potom jeho manZ'elka, dale 18- aby odkupem techto znamek, velmi leta. dcera a nakonec rolnikova se- vkusnYch a pusobivYch ,akci tuto podporili. stra Kune gova. Pres vgechno Krajane a krajanky! Neoslygte lekarri cela, rodina zemkela, krome hlasu legionarskeho vSrboru ye pro181ete dcery, ktera, zapasi se smrti.

Na statku hospodari 961eta vYmen- spech americkSrch , obeti zvleileho nazismu! Primluvte se ve svYch katka rolnikova matka. spolcich za odkup techto argikt znamkov3ich. Kupte si je sami. Objednejte je pro sve zname. PoLdivejte techto znamek na svSrch dopisech. Odporuete je mezi svYmi znamYmi. Upozornete na ne sve pratele filatelisty z kruhri americkYch. Kdo rychle da, dvakrat da! Nemfaeme pripustit, aby nagi v prechodne dobe nynej gi, do to doby, ne2 se porobene vlasti navrati ztracend svoboda, stradali. Vzpomerite jich v tato do29 S. P. J. S. T. be predvanoeni. narodni rada TAYLOR, 'TEXAS. v Americe.

IThechny objedna,vky, pogtovni poultazky a cheeky jest psati na adresu: Disabled Czechoslovak Legionnaires, 2608 S. Central Park Avenue, Chicago, Illinois.

0 RUDY DYBALA ORCHESTR Povida pan ueitel: "Poslouchej, Vokurko, kdyZ si tak prohlilim tvou Z GANADO, TEXAS. domaci praci, tak se mne zde., se to pismo hodne podoba pismu Vstupne: Pani 40c - Damy 10e tveho otce!"

"To bude, pane ueiteli," povida zABAvivi Z'aeek, "asi tim, t'e jsem to psal tatinkovSrm perem."

TANEeNi

ZABAVY!

RADu PRAHA Ono

30. list. - Thanksgiving Tanec

eeskoslovenska

u Steff nikti na Cottage Grove v Houstonu spojena s divadlem o 1 jednani, pod nazvem

"KOUZLO VALCIICU" a komicke vkstupy, Mikula g, eert a andel ZAtATEK V 6 HODIN. — VSTUPNE: 30 CENTU Po programu tanec

Houston Czech orchestr Zitopek Uctive zve: Sokolski Vkbor.

4,,

t esky mluvici film

"STUDENTSKA MAMA" Zajimava veselohra, v hlavni filoze A. Nedoginska, Theo. Pig tek, Vera Ferbasova, a jini vYborni herci. Ukazuje v eeskYch osadach Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. z Chicago.

.:;;ti''':'

SHINER, ye etvrtek 30. list., o 7 hodinach veeer.

SCHULENBURG, v patek, 1. pros., o 2:30 hod. odpl. a, o 7:30 veeer.

CROSBY, v nedeli 3. pros. o 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8 hod veeer.

NEEDVILLE, v pondeli 4. pros., 0 7 hodinich veeer.

FLATONIA, v fiterk 5. pros. o 7:30 hodinich veeer.

SEALY, ve stiedu 6. pros., o 7 hodinich veeer.

EL CAMPO, ve etvrtek 7. pros. ,od 2 hod. odpol. do 10:30 hod. veeer.

..0.1.00“••■■•••■■•••■.■•••o0rpas..someao ■amo•sso•••■■■also.es.

-61-V-A - DLO .

V DALLAS V

v

sini ridu Pokrok Dallas cis. 84,

nedeli,dne 3. prosince sehraje pohostinne

Sbor Mladeze z Ennis "BOUIILIVACI NAtt VESN CE" NEB

marjanka z Po lesi" OSOBY: Pantata Rorejs, chalupnik a obecni vS rbor, Johnie Hrabina Jenik, jeho syn, Frank Strune Tetka Vocedalkova, Wilma Nesudova Marjanka, jeji pribuzna, Adela Lansfeldova Jakub Holasek, reznik a hostinskY, Alvin Nesuda Majdalena Soukalova, vdova, Albina Nesudova Dolfi Hrabalova Betynka, jeji znama, Florian Keclik, pocestni remeslnici, { Ludvik Hrabina Jai Strum Krygpin Rakosnik,

$ $ I

Zaeitek v 6:30 hod. veeer.

VSTUPNE: PAN 35c — DAMA 25c

Po divadle taneeni zibava.

Vgechny zve ZABAVNI VI/BOR. •11111■0•11.■04111111.010.1111WIIMIHN/M04/0•04/0.01 ■04111■041•1110■011■0■111•0411.001110%)