Vestnik 1939 12 13

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Ad of Congress of August, 24th, 1922. eikA) 50.

WEST. TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 13. prosince (December) 1939.

ROeNt g (VOL.) XXVII.

STREDISKO BEZPECNOST —

no na konec dopadne. I nejvet gi politickS7 hazarder a nejvet gi statnik je konec koncU piere musily obratit na ruby politiku, kterou dece jen elovek s omezenYm darem predvidalaly je gte pied rokem pies v gechny vYstrahy 1' vosti.

Ceskoslovenska.

Mnoho 6echoslovaka se arci dnes tate, na Kdya pri glo zati 1938, kdya republika byla kterou kartu mail vsadit. Or-paved' na tuto okleg tena a dana do pcdruei Berlinu, citili otazku byla jim usnadnena skoteenosti sajsme,ze vstupujeme do provisoria a jedna vec, moo. Ceskoslovensko bylo zbaveno sve a/111ejit jsme se hroziii, byla, te se tento vYvoj k dy, jeho ,cbyvatelstvo je sti.ekeno, celcevropskemu dcbrodruastvi zastavi, ae Nevzpoura by dnes znamenala sebevraadu damecko se bode cunt skuteCne uspokojeno a leko vice net v robe kolern Mnichova a po naddle bode oadvat jit jen obvyklYch mironem. Sto g edesat milionu 12:di je v Evrope ye vYch a diplomatiCkych metod. Ti z nas, kteri valednem stavu a dal gi stamiliony mohnu do znali nacisticke Nemecko a Nemecko vilbec \Talky kaad3im dnem nastoupit.. Za techto okolnostI je jasno, ze desetimilionovY narod nemtae vyvinout tarnou iniciativu, nYbrt jeho Ukolem je yydracet ve stavu pohotovostl, snaait se zachovat sve sily hmotne, i rnoralni, to jest nedavat dobyvateli prileaitost, aby si na nem vybijel svou zlost, a eekat stejne jaZA MESiC iti(JEN: ko v rote 1918.

Stejne dulezite je, abychom si stale uvedo• Cis. 1.— Ignac Senkyrik. movali, te i v teto valce trva je gte provisoriCis. 2.— John Svadlenak. urn, ae v perstate ani je gte ne'oyly vytvoreny 61s. 3. — Jos. Franta. vgechny fronty, na kterYch se v teto valce Cis. 4. — Chas. Navratil. bode bojovat; a ae cela valeena situate sama Cis. 5. — J. H. Siptak. neni jegte ustelena. Valky se zatim fiCastni jen tri narody, fra,ncoutskY, anglick ZA MESiC LISTOPAD: nemeck.

Nikdo nepochybuje o torn, touCis. 1. — Ignac Senkyrik. to valkeu jsou dotteny i v gechny ostatni ey61s. 2. — John Svadlefla.k. ropske narody a ae mnoho naroda sveta by Cis. 3.— Lud. Hilmann. spatrovalo katastrofu v torn, kdyby ve valce Cis. 4. — Jos. Franta a Chas. Navratil. byla poratena Anglie s Fran.cii. lige to (Tra y Cis. 5. — J. R. Bartek a E. W. Popp.

-fmjekprdola,zeprijdoucgte S bratrskSm pozdravem, zmeny, ze Nemecko ztratilo ten-1'er vgechny sve motile spojence, kryt se spojilo s RusEd. L. Marek. kern, jakot i to, ae Rusko zcela nebude bojovat za nacisticke zajmy. zblizka, byli ov gem presvereeni, ze tobrovske SRATIiI JEDNATELE ! pripravy v Nernecku nejscu uneeny jen k podZavedenim nove dvacetilete pojistky pro DRrnaneni Ceskoslovenska, a verili, te Nemecko ske Oddeleni neni na ge stavajici dvacetilete, drive nebo pozdeji dosahne onoho stopne dezrugena. Nova pojistka jest pro takove zajemsivosti, kterY piece jen vyru gi Evrepo z jejiho ce, kteri si preji miti vetgi ochranu pro pripad zamerneho spanku. Tato chvile nastala, kdya smrti pojigteneho ditete. Jak seznate, hodnoty Nemecko se vrhlo na Polsto. Vpad do neho teto pojistky nejsou tak dobre jako hodnoty potvrzoval nem na g odhad, to cite Nemecka nagi stare dva,cetilete dotivotni, a to naslerkem jsou dalekesahlej gi net soudila kratkozraka velgi funrtni v3iplaty v padu smrti Take poEvropa v dobe Mnichova, ale uzavreni nemecplatky jsou z to same prieiny mnohem vyggi ko-ruskeho paktu nos pouello piece je gte o neali na nagi starou pojistku. Mnoho nagich sene-oem jinem. ster jednatelek a bratrit jernatelu addalo, aby Neni totit pochybnosti o tem, ze zm'ena Hittato pojistka byla vypracovana, a jelikoa potrelerovy politiky vizci Rusku byla, aktem, jent ba teto byla uznavana, byla zavedena. Ovgem byl na Hitlerovi proti jeho vuli vynucen sito pro mnoho nage eleny na ge stare, 201eta dettuaci a okolnostmi, anit Hitler sem jej na vetska, jest nejlepgi a nejvSrhodnej gi ochrana. si dalku prervidal. Je mane, ze si s touto Pozor: Laskave vezmete na veromi, ze nemamyglenkou hral, ale jen tak, jako si hraje me vice na ruce orznakil skripct na vazanky, kaarY hazarder s my glenkou sebevraady pro — tedy je prozatim nenabizejte eekatelum. Ve pripad, te mu v gechno selae. Ve skuteanosti snaze ziskati lep gi jakost tohoto zboai, neobjedbyla Hitlerova politika zalotena na soueinnali jsme techto a jest mane, ze nebudeme obnosti s Anglii, jak tomu nasvedouje nejen-jejernavati po nekolik mesicin ha kniha Mein Kampf, ale take celo, aloha, Ceske prostiedi narodni ve sve nezlomne Zijiz Anglie do nedavna hrala v nemecke polivotnosti dovedlo podivne vstfebati cizi proudy tice (voetne Runcimanovy testy do Ceskosloa prvky, jei mu pfinesla doba pobelohorska, venska). Pakt s Ruskem je pro Nemecko vs7pietavilo je a ucinilo z nich podstatou i praxem chodiskem z nejtea gi nouze, a ani Hitler ani duchoySr majetek svuj, kus Ylastni sve kultury.

Stalin nemohou vedet a nevedi, jak toto v gechJan Muenzer —

IVAJICE se na labyrint dne gniho sveta, musime se krome jineho take ptat, na Cern je vlastne zalotena eeskoslovenska podstate na onom prostem hesle o viterstvi pravde, stoji nripravena za kulisami •a ze nezdvisi na nas, kdy vystoupi s plarnemVm. meeem na, Keno a zvitezi. Nate vec je zalotena, na to vitezne pravde, ze ve svete, kterY se zdokonaluje — o Cern neni pochybnosti — mohou site nastat pPechorne poruchy svetoveho redo., ale te tento red nemute bYt poru gen a zru gen—navady. V aivote naroda rnohou se diti robrodrutne vCci nee v aivote jednotlivcove, pretote narod ma neornezene mnoho easu. Zvla gte •aeskoslovensk3-7 narod, jena dovedl v polospe.nku a piece tak bdele predkat tri staleti, je vycvieen v Oekani. Ani v dne gni situaci, kdy svet je spletiteji rozdvojen net krykoli pied tim,._ neni mu jasno, odkud a jak;;Tm zpiisobe,m vzejde jeho obroda. Osury • mohntnej gich naroda jsou dnes ohroteny temer stejnou mercu. NCmecko. Francie i Anglie bcjuji v jistem smyslu o svou existenci, a Nemecko bojuje o ni stejne, trebas tento boj sarno vyvelalo. Polsko jit doeasne zahynolo stejne jako Ceskoslovensko, tri balticke staty se vzdaly sve nezavislostl, Balkan 'deka, kdy tento poaad.avek bude venesen vfiCi memo.

Prove proto, ze oloroteny jscu v gcchrly cvropskC zeme bez vYjimk.v. a to i neutralri Beige a Hoiansko nebo ry, rntlaeme si 'ae v Evrope i jinde soattujeme dries veilprosisorium, ve kterem v gechno visi tak fikajic ye vzduchu. V gechny narody nrestaly bleat do buroucnosti a zaCaly fizknstlive den se dne sledovatsvou pritomnost. Mnoho narosedi ye ,s7.7Ych hranicich jako odsouzenec, 1.?,:tenn.7 eeka, to mu. nfljcle kat oznamit, aby prinravil. Persosktivy bodcuciho tivota, jet tvori nejkresnei gi napin vgeho aivota narodniho, jsou zastreny.

My oechoslovaci nytat'eme do minulosti hledet s klidem a do bndonc_nosti naUteme hledet klidneji net mnoho jj.n.7%ch narodin Ztratili jsme jiz, tolik. ze 'made zmena pro nas bode mcci znamenat jen risk. Krome toho mame za sebou dvacet let eestneho aivota v • demokraticke svobo.de. Pro eeskoslovensk narod znamenalo techto dvacet let temer stejne tolik jako d ye stoleti. Presto, ae u rids stejne jako ve vgech jin7"ch zemich se dely take chyby, celko lie jsme byll skutetne evronsIncma ostrovem Miro a poralko. Na torn nemeni nit to, ae na, tento ostrov vpadli In:piei a vrahove.

Pokud pak v teto robe lee vUbec citit neiake dostimeineni, materne je chit, kdyt se divame zp'et na eeskoslovenshoo zahranieni polltiku a na ztsady. ktere jsme hajili. At bode vyhrana valka proti Nemecku a aa se bode znovu organisovat evropsk3'7 kontinent, bode moci oeskoslovensto dfIsledne navazovat na politiku, kterou vZdy delal Masaryk a Bene§.

V dnani Evrop6 je jiz dnes mnoho zemi, kte-

I

eestny Est bra ri a ses. crganizatora,

Strana HICAGO, ILL. — Sekretat zemedelstvi HenC ry Wallace promluvil na sjezdu Farm Bureau Federation o programu zemedelstvi a ve sve teei prohlasil, ae federalni farmatskY program nemk2e byti trvalYrn, dokud nebude postaven na pevnY finaneni podklad. Sekretat mluvil o rtanYch planech vypracovanYch za tim keelem, aby program ten sam sebe financoval. Nejprve je to konservadni program, za ten je zodpoveden narod a penize na nej musi bYti logicky vynakladany ze veeobecne pokladny. DruhY program zahrnuje vetei spottebu zemedelskych produkty, o coZ se stara. "Surplus Commodities Corporation". Koneene je tu plan pro ustaleni farmatskeho obchodu. Zda se byt logicky , se jeho financovani, pokud moZno, ma bYt provadeno zemedelskYmi produkty, jich se plan tyre.

Podle zprav americkeho tisku z Prahy ze 6. prosince snali se 2idoveti ptedaci v Praze vystehovati z Cech a Moravy veechny Zidovske mute ve veku do 37 let pted stanovenou lhiltou do 28. knora. ZamotskYm ktulkurn se poskytuje ptednost pted reservaci, zfizovanou v Polsku. V 6echach . a na Morave nachazi se dosud asi 70,000 2idk. * * Patit —Polske ministerstvo informaci dnes oznamilo, ae prominentni Polaci v Gdyni byli hromadne popraveni. Ze tti set padesati osob, ktere byly vzaty jako rukojmi po okupaci Gdyne nemeckYmi vojsky, zkstalo jich naZivu pouze 50. Ostatni byli povraldeni, mezi nimi spra y -ceptisavuLgowk,dcebantivokati. * Statni tajemnik Cordell Hull oznamil, se dye ttetiny toho, co jsme sem dovezli v prvnich deviti mesicich r. 1939, v cene asi $530,000,000, byly produkty, ktere jsou americkernu lidu tak nezbytne, Ze v celnim zakonu z roku 1930 byly ponechany na volne listine. Produkty zbYvajici ttetiny zemedelskeho dovozu jsou veteinou techto dvou druht: jsou to produkty, jich my sami pro svou pottebu dosti nevyrabime, anebo jsou to produkty sezonni. Tyto produkty nevytladuji naei vYrobu, doplriuji jen nedostatek naeich domacich zasob. * * Do Washingtonu, D. C., doely v poslednich dnech zpravy, dle kterYch doelo k stavkam a pasivnimu odporu delnictva v Poruti a jinych priimyslovYch oblastech Nemecka, k nima dirvodem byly hlavne male ptidely potravin a dlouhe pracovni hodiny. Nemecka vlada k uklidneni delnictva vydala prohldeeni, se yeechny stianosti o ptidelech potravin budou vyeetteny a provedena ptisluSne. naprava. Delnictvu takteZ" bylo slibeno, Z"e dostane se mu dodateeneho platu za pravi ptes eas a o svatcich. Berlinska ministerska, rada vydala v pondeli m. t. vYnos o trestech, ktere stihnou ty, kteti se dopusti vojenske nebo prirmyslove sabota,Ze. Ve "vaZnych" ptipadech deka na ne trest smrti, v merle vaInYch ptipadech stanoven je trest nejmene eesti mesice vezeni.

• Praha. — Pied sto lety budovali vlasteneeti ueitele, kne2i, profesoti, studenti a s nimi i delnici, rolnici, temeslnici Ceskou matici. Byla zena pri spoleenosti Narodniho musea, oby pomohla rozvijet deskY jazyk a klast piliie k naeemu kulturnimu aivotu. Tehdy pied sto lety byli jsme chudi na statky hmotne, ale byli jsme bohati nadeenim obetavYch vlastenct, kteti touaili narod po yznest na kroveri svetoveho kulturniho aril. Co tehdy z chudYch prostkedvzniklo, to jsou opravdu — Bez Matice Ceske bychom nemeli Jungmannova slovniku, SafatikovYch SlovanskYch staroZitnosti. — Matice eeska pomahala zaloZit Ceskou akademii, navazovala styky s vedeckou cizinou, vytvotila Ceskou vedeckou terminologii atd. Stali jsme se narodem evropske kulturni krovne, zmohutneli jsme hospodatsky. JakYmi bohatYmi prosttedky hmotnYmi by na podporu Ceske vedy musila vladnout Matice eeska, kdyby dneeni obetavost pro narodni fedi byla iimerna one pied sto lety? Matice deska musila v poslednich letech omezovat Cinnost. A piece zakladatelsky ptispevek dini jen 200 K a je jej mono splatit v pet letech.

VEUTNIK

Co noTato?

Svedsko v sobotu minuleho tYdne zmobilisovalo tisice svYch reserv, zrueilo veechny vojenske dovolene a &inflict rychle veechny ptipravy k deleni jakekoliv situate, je.t by mohia vyvstati z rusko-finskeho konfliktu. Nekolik bort bylo zfizeno pro uprchliky z Finska, jich2 denne ptibYva. * Do Londyna &Ala v techto dnech zprava, n6meeti naciste chystaji proces s dr. Edvardem Beneeem, vadcem Csl. odboje, "in abstinencio" eili v nepkitomnosti obZalovaneho. Kdya k dr.

Beneeovi se dostavili londYneti novinati a dotazovali se ho, co o torn soudi, tekl: -"Ne mecka vlada jia zkonfiskovala veekerY majetek me rodiny a nemihe jia udelati vice." * * Ottawa, Ont. — Vlacla kanadskeho dominia a ministerstvo zemedelstvi ye VeIke Britanii se dohodly ohledne vYvozu eunky a slaniny z Kanady. Kanada ma techto dvou veci dodavati tYdne 4,480,000 liber, po ptipade i vice, a s exportem se ma zapoditi ihned. Podle •teto dohody, ktera, vyprei 31. tijna 1940, Velka Britanie je ptipravena ptijmouti tYdne a2 5,600,000 liber eunky a slaniny z Kanady, jestliZe posice exportu v Kanade to dovoli. * Washington. —President Roosevelt po2adal tajernnika pokladu Morgenthaua, aby ulc2i1 na zvlaetni fleet $234,693, ktere odvede 15. t. m.

Finsko jako splatku na svilj americkY dluh. UCelem tohoto rozhodnuti je snaha nejak pornoci finskemu narodu v jeho strazni. Pozdeji se hodla, president obratit na kongres s vYzvou, aby tato eastka byla Finsku vracena na dtkaz sympatii a jako ptispevek v jeho nynejei tisni. * * Kodak. — Denik Tidenda oznamil, se dle nepotyrzene zpravy z Helsingforsu v Leningrade vypukly vYtrZnosti nasledkem ztrat, utrpenych ye finske kampani, zvldete pokud se tkne ruskeho letectva. V teto zprave se pravi, se sovetske aeroplany neobnovily sve nalety na hlavni mesto Finska jen proto, Ze letecke oddily Ruska byly apine disorganisovany. Pravi, se mladi sovetai piloti letali pitlis nizko nad finskYmi objekty a proto byli sestkelovani ye velkem mnoZstvi. Nasledkem toho pry jsou nyni povola,vani starSi piloti. * * Svedsko povolalo, podle zpravy ze Stockholmu, darSi zalo2niky do zbrane a po prve afedne pfiznalo, ae jde o "dasteenou mobilisaci". Nova vYzva dotYkala se asi 40,000 zaloZnikt v§ech zbrani, zahrnuje v to delostkelce i inZenYry, jako2 i ptisluSniky zasobovacich oddila. Tim poeet Svedskeho vojska z yk'Sen byl na 150,000 proti 20,000 v normalni dobe. Stejna zprava hlAsila, se toho dne poeet muse, hlasicich se na finskem vyslanectvi dobrovolne do sluZeb e finske armade, ptestoupil jeden tisic. °beanske sbirky ye prospech techto dobrovolnika ptestoupily ji2 240 tisic dolara. Vladni mluvei ale zdarazriovali, Ze Svedsko hodla male udr2ovat neutralitu. * * Korespondent Associated Pressu Louis P. Lochner sdelil v techto dnech depe'Si z Berlina, Ze 2 milicny Zida z nemec. rise a Polska stehovano bude jeete do jara do Zidovske reservace, kterou ye vYchodnim Polsku vyznaeil Adolf Hitler. Stehovani Zidovskeho lidu do oddelene oblasti v okoli Nisko na tece Sanu, maleho to polskeho mesta na nove nemecko-ruske demarkaeni linii, je provadeno pod tizenim Heinricha Himmlera, naeelnika elitnich gard a veSlere nemecke policie. Tajna nemecka, policie el gestapo uloZila ZidovskS7m osadam v kaIdem meste, aby se postaraly o organisaci a financovani tohoto stehovani. KaZdemu 2idu bude dovoleno vziti s sebou jenom tti sta marek, asi $120, a jen tolik osobniho majetku, co se vejde do velkYch tlumoka, a nejdalelitej gi domaci zaNzeni. MesteCka a vesnice v oblasti Nisko jsou co nejrychleji vyklizovany Polaky, Nemci a Ukrajinci a obydli, z nich2 mnoha, byla po gkozena za nemecko-polske valky, jsou pfedavana

Ve stiedu, dne 13. prosince 1939.

Informovane francouzske a britske namotni kruhy odhadovaly kcncem minuleho mesice,ze 43 nemeckYch ponorek bylo znieeno od zahajeni valky 3. zati. Z tech 33 znieily britske namotni sbory a 10 francouzske valeene lod'stvo. * * Rusko oznamilo, se zamitlo namitky 'Svedska o zprostiedkovani urovnani konfliktu s Finskem. Vrchni veleni finske branne moci stejneho dne hiasilo nove tspechy s yYch zbrani, zahrnuje v to ziskani 1,500 ruskYch zajatcu v bojich na vYchodni fronte, severne od jezera Ladoga.

Washington. — Podtajemnik statu Sumner Welles vydal natizeni o omezeni volnosti cestovani americkYch obeank v bojove oblasti Evropy. UCanil tak ve sip: die s ilerohla genim zakona o neutralite So. Stat'a. Jefte v minulem mesici bylo nekterYm obeaniun povoleno cestovati po Evrope ye valeanYch oblastech. Byli to diplomatieti zastupci Ameriky, jejich rodiny a pkiruei, dale namotni a vojeneti pkidelenci a novinateti zpravodajove. Pro ty bylo vydano natizeni, Ze nesmi cestovati na lodich valeicich narodu jen v torn ptipade, Ze by 2adneho jineho prosttedku dopravy pro ne nebylo a jejich slu g -batohnevyutl Zadovl. * * V LondYne zemtela, v 91 letech sveho veku princezna Louise, vevodkyne z Argylu, nejstarei ze tti. dosud Zijicich ditek kralovny Viktorie a teta ptitomneho britskeho krale Jitiho VI. Princezna Louise narodila se jako eeste z deviti ditek kralovny Viktorie a prince Alberta v Buckinghamskem palaci 18. btezna 1848. Roku 1871 provdala se princezna za markyze z Lorne, kterY se pozdeji stal devatYm vevodou z Argyllu. Zemtel roku 1914. Man gelstvi jejich bylo bezdetne. ZbYvajicimi ditkami kralovny Viktorie je 891etY vevoda z Connaughtu a 821eta princezna Beatrice, vdova po princi Jindtichu Battenberskem.

Washington. -- Federalni afadovna pro indianske zalelitosti oznamila, Ze poeet jejich sirekenca — Indiana — roste a M tudil nejsou nijak mizici rasou. IndianskY komisaf John Collier udava, 2e poeet Indiana ve Spoj. Statech mimo Alja'Aku stoupl v poslednich pet letech z 342,497 na 351,878. Tento vzrast indianskeho obyvatelstva pfipisuje Collier jednak lep§im zdravotnim porneram, lep .gm mravfim mezi jednotlivYmi kmeny a zlepeenYm hospodatskYm pomertm. * * V Praze pronesl nadutou tee. statni sekretat Karl Hermann Frank, jeden ze sudetskYch Nemcn, kteremu dostalo se v protektorate vysoce dtleliteho postaveni, v ni2 podle sdeleni zpravodaje New York Times prohlasil, se oechove musi zmeniti svoje stanovisko k Nemchteji-li si zachovati tu nepatrnou tro'Sku pray nacistickSrmi vlatdci jim z milosti ponechano,u. PfedevAim pry se musi vzdati nadeje na obnovu eeskoslovenskeho statu, ktery pry je na veechny easy podle prohldeeni Frankova pohrben. Statni sekretat oznamil dale, Ze nemecke autority pouZiji nejostfejeich zbrani k zdrceni veekere tajne einnosti a odporu mezi OeskYm lidem.

Depeee Associated Pressu z Alma z 5. prosince pravi, ae velke skupiny mladYch Italt se na tamnim vyslanectvi za dobrovolniky do finske armady, aby pomathaly ji ve valce proti Rusilm. V pondeli min. tydne shromaldilo se asi tisic ital. studentA pj":ed finsk'm vyslanectvim, kde volali slavu Finsku a hanbu Rusku. Finsky vyslanec Eero Jarnefelt po ttikrate vystoupil na balkon, aby podekoval za projevy sympatie sverrm narodu. Studenti po to nastoupili pochod k ruskemu vyslanectvi, aveak policie, granatnici a karabinici jim zastoupili cestu a ptimeli je k rozchodu. K podobne demonstraci doelo take minulou sobotu v Rime i Milane. Italske Casopisy v poslednich dnech varovaly Rusko pted vmeeovanim se do zaleNtosti balkanskYch. Soudi se z toho, Ze Italie nezustala by v neutralite v ptipade irtoku na Rumunsko, ktere je oznaeovano v mnohSTch mistech jako priSti abet sovasX6 vSrbojnosti,

Strum -

Ve stie'du, line 13. prosince 1930.

+111•1

Oddil dopisovateIsk .

0■0•MM0■10•••■0■ 11 11111WMIK).“111.0 •■•1111111.0.1•1•0”,HMlot

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb závadne polemiky, poradatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovenau 14boru k vlastnimu roshodnuti.

Tulsa, Oklahoma. redaktore a etenati!

Jojojo! Br. Truksa ma pravdu, to Cesi pti rozdavani trpelivosti se hlasili dvakrat. Ale ja, myslim, to dvakrat se hlasili jen nekteti. Ku piredaktoki deskYch listfi, ti museli se o tu trpelivost hlasit aspori petkrat, kdy nvetejriuji élanky, ktere nage hnuti silne pogkozuji. Amerikani, ti museli ktidet "Zde!" aspori desetkrat pti torn rozdavani, protote tady nechaji bourat vgelikSrm Kuhnfirn, Browderovi, Bundu a komunistam, to co my stavime Tim "my" myslim ovgem Amerieany.

Co se toho rozdavani svornosti tide, br. Truksa dvakrat nektidel o ni. Jinak by nePsal tak jak pige, aspori ne v teto velike dobe. Pi ge, to se "toho jit tolik napsalo o tom zloeinu spachanem na nagem narode". To ma pravdu, ale prod to tedy zase rozglapuje?

Ja, co mne se tide, kdy tu trpelivost rozdavali, jsem musel bit /lade, nu tteba na "honu jelenfi", a tak jsem ji nedostal. Ale kdy davali tu svornost, tak jsem tam stal tak dlouho, jsem ji dostal potadnou dasku. To, co br. Truksa mysli, to je trpelivost, je v mnoha ptipadech "svornost". Vime, to to a to neni v potadku, snad na to i nadavame, aie v zajmu "svornosti" mleime. Mali lido si to vykladaji za slabost nebo trpelivost. Ale my mleime proto, to vime, to to neni nic platne plakat nad rozlitSrm mlekem, a odpovedi nechceme situaci hor git. Ne, to by jsme jinak nevedeli, ale mame trochu to "svornosti", abychom nepogkozovali celek.

Br. Truksa, jak je vidno, nebyl ani pii rozdavani trpelivosti, protote mu kypi title, ale kdy davali tu svornost, tak tam nebyl take.

Motna to ma pravdu, to v Texasu nepottebujete "yzacneho hosta" ze severu; motna, to si tam postaeite, cot by bylo velice chvalitebne.

Ale tim samYm dechem vola, o pomoc pkikladfi z nemecke historie. Asi neeet1 ten "Rukopis KralovodvorskST", kterY ae pozdeji byl prohle,gen "padelkem", protote byl malovan barvou, ktere. byla vynalezena pozdeji net datum rukopisu, kde basnik pravi. Netteba nam v Nemcich ziskat pravdy!!!

S chuti podtrhuje, to Martin Luther zreformoval nemecke pisemnictvi, ale netekne, to "nag Jan Hus opravil eeskSr pravopis, a opravil jej tak, to jegte dnes se zaklady jeho poutivaji, ad ptieinou opravy u Husi bylo, jak sam pi ge — by narodove, mluvici slovanskS'm jazykem, mohli poutivati spisn vgichni, by tak eerpali ze studnice lidskeho vedeni. — Ty ptiklady o Ptemyslovcich, ae jsou pravdiye, nemaji s obema Bene gi pranic spoleeneho, a nemaji take nijakeho vlivu na dne gni situaci deskeho naroda, protote to co se stalo, °delniti se neda. My musime uvesti v mysl lidu ideu, to — musime byti positisty, to jest, vziti situaci tak jak dnes je a hledet vytvolit z ni to nejlepgi co se da. Ze to co vytvotime, nebude tteba — zcela podle smyslu idealniho, nebo podle smyslu jednotlivai — to nas nesmi lekat ani zastavit v na gi einnosti. Povidani a gpekulace, co jak mohlo bSrti, kdyby to a to by byli ti a ti udelali, nema smysl. Se stejnou logikou mohli bychom poutiti historie jinak. Jan z Jengtejna, kterST pravdepodobne byl oeitSrm svedkern, pige ye syYch pametech: "Pad eeskeho naroda, pfivod'enSr poratkou Pod obojich u Lipan, byl zavinen kralem Karlem IV., kter3-7 mylne jest zvan otcem vlasti. Ve svern pobotrifistkatstvi g el Karel tak daleko, to knetstvo nadal ptilignYmi statky pozemskSimi, ktere tim tak zbujnelo, to kdyt Mistr Jan (patrne Jan Hus) po naprave neztizeneho jich tivota volala, toto se proti nemu vzboutilo, a pomoci papetske stolice dosahlo vojenske pomoci proti vernSrm techam, vernym narodu a Kristovu udeni, ktere truem v oku bylo linS/ra tetichfun knet-

skY. m." To je site i pravda, ale na dne gni situaci to pranic nemilte menit.

Mama se topi, to je fakt, topi se podruhe, to je take fakt, a jenom otr13'r k mame, nijake lasky nemajici elovek mute dostat "kypeni 21uei", to to mama si dovolila "topit se podruhe".

Nikdo si nemusi myslet, 2e v Cechach lidi snad musi bYti komunisty. Kdo ete g, vidig z "Dopisfi ze stare vlasti", uvetejnemich nedavno, (nemyslim ten posledni), kde synovec pige "situate u nas smetuje hodne do leva", ale hned v to vete se opravuje a dodava: "nage republika bude miti vlastne vladu delnicko-rolnickou" Tim podtrhuje, aby si strS7c nemyslel, to tam maji nejakou naladu bit pod Stalinem.

Po ttinacti mesicich Odboje se bratte tateg: "Ke ktere strane se mame ptidat? Ed. Bene g & Spol., nebo ku Stalinovi? Myslis, to Stalin pkijde v fivahu proto, to na gi ye vlasti vyzkvaji Nemce, aby z Cech zmizeli, protote "Stalin kommt"?

My jsme zde v Americe, a pokud vim, mame stranu jen jednu, ktera pracuje za obnoVu samostatnosti Ceske. To je Narodni Rada v Chicagu, se svS7mi slotkami, ktere v gechny pracuji za stejn.Srm cilem. Volba proto, na kterou stranu se ptidat, nemfite bit tetka. Jen trochu "svornosti". tTtlak na gich ye stare vlasti je tak hroznSr, to je-li pravdou to o tech plakatech o Stalinovi, je katdemu kdo mysli oeividno, to na gi lide by radeji gli da ruskeho poddanstvi, jen kdyby se mohli vymanit ze jha nemeckeho. Nikdy ne vgak proto, to by ruske poddanstvi milovali.

Pravda, Bene g & Spo1., kterak ty to naz3"Tvag, se spolduje s Anglii a Francii. Ale prosim, tekni nam, s kSrm se mame spojovat? Prorada obou zemi je mot velika, aby byla zapomenuta, ale nage jedind spasa spodiva v porateni nejen Hitlera, jak Chamberlain se domfali, ale v rozdrceni "nemeckeho pru gackeho zpfisobu my gleni" a my, ptirozene, nenrateme stati jako divak na "footballu", anit bychom pomahali, ale musime se spojovat s temi, kteti bojuji proti Nemcum. Kdyt se proti Nemcifm ptidaji nejaci Hotentoti z Afriky, ptirozene, budeme se spoldovat i s nimi. A ptirozene, kdo se spoji s Hitlerem, je nagim neptitelem a musime b3-7 t proti nemu, tteba to bylo slovanske Rusko. Nebude to poprve. Polaci take byli spfahnuti s Hitlerem proti nam. Co z toho, to bude bojovati bratr proti bratru, kdy syn ut ani nedba, to se mama topi, a ke v gemu topi se podruhe ye dvaceti letech.

Senkytik mel pravdu, to vla,da CSR. byla vzorem Evropy. Ne snad proto, to byla dokonalou, ale proto, to byla nejlep gi, jaka za stavajiciho kapitalistickeho systemu byla motna. A zase navatu na slova toho synovce, "vlada delnikit a rolnika", to pro mne znamena, "idealni" nebo chceg-li "utopistickou" nebo "pravou demokracii". Tech 16 politick3"7ch stran Te nemusi "be,drovat". To jen sveddi o tom, to deskS7 lid ma dosud dosti mozku v hlave, aby ptemfalel, a dovolil si delat svoje mineni. Ale na neco upozornim. Delnietvo v CSR. melo strany 4 nebo 5, ale kdyt ptiglo ku stavce, vgichni byli solidarni a gli ven spoleene. Jindy potirali druh druha, komunista socialniho demokrata, ten zase rodniho socialistu nebo ktest'anskeho sociala, ale asi kdyt se rozdavala "svornost", byli v gichni na svVch mistech. V Nemecku ma g stranu jen jednu, a vidi g co to je za zvet, tteba men to "svornosti" at nazbyt. Jen totalitarni stat mate tadat stranu jen jednu, jako ji tada cirkev, ale demokrat musi ptipustit strany druhe. Aby bylo jednou jasno, pototSrkam zde, to ja, sam jsem demokrat a aC jdu hodne do leva a mnohe z komunismu se mi zamlouva, nejsem komunistou, za ktereho mne nekdo povatuje. Jsem jen demokratem, ale jako takovS7 at do nejmengich dusledka. Protote nekteti u vas chti pracovat jinak net vetgina, nezazlivejte jim to. Pravdu katdemu ptejte! Ukatte jim "svornost" tim, to jdete na jejich podniky, aby vic utrtili pro ten Odboj. S pozdravem, Jos. Havlieek.

JAKY JSEM, TAKY JSEM...

JakV jsem, taky jsem, srdcem v gak vcelS7 vas, aC jenom Davidek a gadnji jakS7 jsem, tak jsem, nemohu jinSrm bit: rad main sire Valagsko, 'Ad valaskS, lid.

Rad Velehrad, eislo 19., Schulenburg, Texas.

Prvni nedeli v prosinci, misto obvykle druhe potadal na g tad Velehrad Cis. 19. svou vYroeni schuzi, ktero, tet sebou ptina, gi mimo pravidel ne jednani volby ntednikil pro nastavajici rok 1940. Schfize byla dosti eetne nav gtivena a dlenove brali o volbu lily zajem. VYsledek volby je tento: Ptedseda Frank Zapalae, mistoptedseda Jarome Ktupala, tajemnik Ferd. Midulka, fleetnik Jos. Patalik, pokladnik Jerome Jutena, prfivodei Eugene Till. Tak Cinim upozorneni vzdalenSr m bratrtm kadu Velehrad a tet na zmenu v adresati, by y eah na koho v padu poti-eby se obratit. Vanoeni svatky a tet novY rok kvapem se bliti a jiste mnohemu z ri gs piijde myglenka s otazkou: Co nam tento rok pkinese? Co nas deka? Myslim to je dobte, to to nevime, aspori si tim u g ettime ptedeasnou starost a zklamani a toho mala dobreho se ye zdravi lehko doekame, Co se mne tide, pro sebe a svoji rodinu si zvla g tniho nic nepteji — zdravi, a to ostatni uC nejak pfeklepame. Ale tomu ztSrranemu, ubiternu narodu deskoslovenskemu, nag im brattim vzeg lo slunko svobody a lepiho a St'astnej g iho lidelu. A u2 nejake zvlag tni novoroeni ptani, tot volam: Ne nam, ale jim dej Dote velke trpelivosti, jim dej silu, aby trapeni to je g te mohli unest, a pak v to vrcholne hodine, kdy zvon svobody zavzni od u mavy k Tatram, od Matieky Prahy k to nejmeng i vesniece, tu jim dej Bote silu lva, silu toho biblickeho Samsona. Dej jim, Bote, silu a svornost husitskSi ch Botich bojovnikt, aby s pisni na rtech "zateri Nemce cizozemce, svatY Vaclave !" a zahnali Nemce tam kam path a naueili je provtdy znat, co je na ge a co je vase.

Take jsem na sheraci listinu sebral na osvobozeni nag ich bratti $18.25, a musim tici, to ye vetg ine ptipadu katdS7 dal rad a °dhoti.* a tern par, kteti meli strach, kam ten jeho dvoubit'ak pfijde a co z toho on bude mit, odpovidam toto: Kdy2 ut nic jineho, tot aspori to yedomi vykonaneho snad toho nejlep giho skutku vflei svemu blitnimu, syS7m rodovSrm brattim a sestro,m, a da, li Bah, po ptejiti teto vichtice svoboda zasvitne na g emu narodu, mutes smele zvolat: I ja v tom main svuj dil, tteba jen dvoubitoy ST!", ale i ten ti ponese do smrti firok, vedomi vykonaneho dobreho skutku a sve povinnosti, at do smrti.

Pti psani o vS7sledku volby jsem opomenul zdeliti, to za vyslance do sjezdu zvolen br. Jos. Patalik.

S ptanim toho nejlep g iho k Vanocurn a novemu roku vg em brattim a sestram jsem yak Ferd. Midulka, tajemnik.

Jedna, se o utvoieni Velkeho Kladna.

V techto dnech bylo znovu zahajeno jednani o utvoteni Velkeho Kladna. Po vytvoteni VelKladna se nedalo ptedev g im poditat s obcemi Motyein a Hnidousy. Patti do slanskeho okresu a ptetadeni do kladenskeho by uskuteeneni cele akce jen zdrtelo. Pro Velke Kladno zfistavaji tedy tito zajemci: Kladno, Rozdelov, KroCehlavy, Dubi, Ujezd a Dtin. Zasadni souhlas s vytvotenim Velkeho Kladna projevily jit Kroeehlavy a Rozdelov. Souhlas zbSwajicich spojenSlch obci Dubi, Ujezd a Dtin zavisi na v3"7sledku jednani s kladenskSmi velkozavody. Dohromady bude mit Velke Kladno ptes 60,000 obyvatel.

Potkaly se dye ptitelkyne: "Co tomu kika g ? Pted tSrdnem jsem jegte byla do Johnyho cela blazen a dnes uz ho nemohu vystat."

Pousmala se jedovate ptitelkyne: "Jo, jo — je to ku podivu, jak jsou mutskS7 nestali."

Balzac ptistihl sveho sluhu pti 1:7,1 "Pamatujte si; Jeane," pravil mu ptisne, "let je nejohavnej g i netest na svete. Nesmime sveho blitniho obelhavat."

"Tak proe mi vtdycky natidite, abych tekl, to nejste doma, kdyt ptijde exekutor?"

Odvetil podratdene Balzac: "Exekutoki piece nejsou na gi bligni!"

iketnika Financni zprava i du I-navaio Ra Prtimm OD itADt ZA MESIC LISTOPAD 1939. itad Den Za D. 0. Na funr. H. ft.

1. 15. kijen.

4.61 211.22 9.60 1. 15. cert. .25 2. 6. list.

15.31 .45 3. 14. iijen 23.70 .60 4. 18. iijen 14.95 342.82 21.75 5. 22. list. .80 91.68 4.05 6. 21. list. .60 75.11 3.15 7. 14. list.

2.46 148.77 6.45 8 21. iijen 80 75.82 32.95 9. 30. list.

4.86 239.00 15.7• 10. 19. iijen 1.20 104.30 1.95 11. '7. H. R. 1.00 11. 23. list. .80 82.19 1.20 12. 15. iijen 27.75 .15 13. 17. kij., list.

2.30 257.78 14.85 14. 27. iijen 33.45 .60 1.35 15. 16. list.

2.98 181.03 14.35 125.85 16. 21. list.

4.35 17. 7. cert. .25 22.18 17. 9. 1 lien 11.71 458.91 17. 14. list.

21.75 18. 27. list. .50 31.90 .30 19. 16. iijen 90.01 3.30 4.00 15.75 342.70 20. 26. iijen 52.26 2.44 13.80 21. '30. iijen 38.30 22. 16. list .25 23. 9. cert.

4.22 183.69 7.80 23. 15. iijen .50 24. 7. cert. .25 24. 21. cert.

45.45 28.04 '' 737.13 24. 25. iijen .75 24. 26. cert.

708.63 28.00 55.36 25. 16. iijen 2.70 56.59 4.80 26. 9. iijen 5.70 122.30 14.91 27. 21. iijen 569.37 34.20 15.91 28. 10. iijen 28.25 237.11 25.30 29. 19. iijen 26.00 .80 91.83 30. 8. iijen 2.10 85.61 31. 29. kijen 2.85 33.74 .60 32. 18. iijen 8.85 146.55 5.54 33. 18. iijen .60 33.63 34. 14. list.

7.80 111.77 2.46 35. 14. iijen 2.70 78.98 .40 37. 21. list.

23.55 394.32 7.74 40. 17. list. .25 40. 29. cert.

2.25 81.29 41. 15. iijen 2.25 43.86 42. 21. list.

'7.45 62.71 3.46 .

44. 10. fijen 24.60 353.04 8.88 47. 23. iijen 37.65 295.82 20.20 48. 29. zaki 9.00 91.29 2.60 49. 22. fijen 1.25 49. 25. cert.

2.40 67.53 1.60 50. 8. list.

6.30 69.55 1.00 51. 16. kijen 78.60 2.57 3.75 52. 21. iijen 1.00 388.62 22.60 d, srp.

54. 5. der'c, 6.16 54. 13. 1 Glen 14.39 54. 15. 1 Glen 3.45 83.53 5.61 55. 22. list. .25 56.18. cert 145.28 9.15 3.30 56. 22. list.

2.25 46.58 .50 57. 8. iijen 2.25 56.23 .50 57. 25. list.

4.20 47.07 1.70 58. 22. list.

3.00 79.50 1.20 61. 7. fij., list.

11.25 175.69 46.11 63. 23. list., 49.75 4.50 64. 19. iijen 6.30 64. 20. lAlen 2.95 86.87 .20 65. 20. list.

15.25 87.30 8.26 66. 7. zaki, kij.

121.32 5.70 1.57 67. 23. list., 108.02 18.15 9.83 68. 20. iijen 1.65 56.47 69. 20. list.

9.30 179.84 9.04 70. 20. list.

1.80 57.90 .80 71. 19. list.

84.17 5.10 1.87 72. 15. list.

3.90 62.77 '73. 16. list.

2.85 44.92 75. 21. list.

1.50 49.58 .40 76. 21. iijen 2.40 78. 6. D. 0.

33.78345 10.13 78. 14. list.

12.15 68.91 80. 13. zati 114.6305 145.06 4.16 81. 18. iijen 20.46 82. 17. zaki, iijen

-

WIS 11176.

BII 4

84. 29. list.

40.64 85. 9. list.

3.53 86. 16. iijen 87. 9. 1 glen 87. 29. filen .40 87. 12.1 Olen 88. 23. iijen 64.59 89. 15. list.

4.63 90. 21. list.

91. 18. iij. list.

5.80 92. 23. kijen 21.71 1.10 94. 21. list.

210 97. 22. list.

98. 21. iijen 99. 21. list 100. 29. srp., fij.

101. 15. list. .40 102. 14. iijen .30 103. 16. iijen 105. 21. tijen 106. 3. der'c. at zaki 3.81 108.23. kijen 1.90 109. 24. zaki 1.10 110. 24. list.

111. 29. list.

19.04 112. 17. list.

113. 16. list.

115. 16. do pi. plac.

117. 1. iijen 117. 27. list.

118. 3. iijen 118. 29. list.

119. 25. list.

120. 14. kij. at pros. 1.20 2.10 121 121. 12. list.

3.82' 122. 14. list.

124. 5. iijen 124. 25. list .40 125. 21. iijen 3.40 126. 22. list 127. 21. der'c at zat i., 1.50 .60 128. 14. list 128. 21. 2 eleni 2.20 '129.. 10 10. list.

132.17. list.

5.57 133. 19. iijen 4.69 135. 16. list.

136. 16. iijen 1.39 137. 12. list 4,06 138. 15. list.

1.30 139. 20. list.

1.10 140. 7. list .80 141. 18. list.

10.15 142. 20. iijen 1.90 143. 20. list.

144. 26. list.

2.10 145. 19. iijen 4.10 146. 30. list .90 147. 9. list.

3.12 148. 19. iijen 150. 8. do rt. plac.

4.46 151. 10. list.

1.60 153. 18. list.

20.31 154. 22. iijen 156. 29. list.

157. 2. 2 dleni 157. 16. list. .80 158. 25. list.

2.00 159. 29. list.

2.30 160. 22. iijen 10.10 161. 16. list.

3.40 162. 12. list.

V e UVI Vt111, ULL

246.45 8.25 107.39 26.70 121.52 62.30 919.00 85.03 28.58 396.64 347.79 102.33 91.23 60.31 35.99 49.25 36.08 25 46.95 27.83 198.84 154.47 47.84 93.17 51.08 250.28 4.41 21.20 24.54 24.54 35.03 35.03 6.35 77.74 94.74 44.52 25.82 10.00 41.18 106.21 75.30 25.10 1.85 43.89 13.08 132.29 111.26 21.90 34.72 88.42 29.85 19.82 54.37 188.93 50.68 15.15 68.04 60.76 21.52 330.05 103.52 67.84 24.84 101.39 17.83 2.41 13.42 7.22 124.55 34.97 51.87 51.74

664.60 16,345.84

Q. in.CraLLIVG J.742U-.

16.15 VYDANI: Na funrti 1.20 Na tmrti nedospel dedicum 4.05 Na itmrti nedospel. dedictm trok Hy poteky 10.00 Pkenos na Hl. R. Pitjdky certifikatit 42.75 Opravy atd. na majetku 6.15 Za fitedni listiny, fleet majetku, 1.05 Za tkedni listiny, fleet hypotek, 27.25 Cestovne majetku 31.20 Splaceno za praci v ptjakach .4.20 Vracene umrtni poplatky 5.40 Majetek 15.15 Dari vodni, (flat rate) 1.35 PojiAteni proti ohni, fleet majetku 9.65 Dan majetku 2.25 .45 HOTOVOST V BANKACH 1.05 HLAVNI 1.50 Ptijem od tacit 17.80 Pienos a iimrtniho fondu 21.15 Hotovost z minuleho mesice (debit) 11.55 4.65 Celkem .90 VYDANt: 12.30 Najemne z tkadovny 2.00 Telefon .30 Elektkina .30 Poaovne Potkeby a vydani v fikadovne 3.00• 3.00 Telegramy Notak 11.05 SluZne tkednikt 4.65 Lekakske prohlidky 2.25 Odmeny za nove eleny .75 Schtze .75 Express 1.20 Vestnik, 6343 odberatelt 3.45 Vestnik, poUovne 9.10 Dari IX. statni .45 Cestovne

9,122.81 1,502.91 66.72 27,447.20 2.000.00 11,538.00 432.42 76.52 91.25 6.48 695.33 37.92 6.45 1,000.00 19.00 18.55 $43,771.64 $ 1,114.95 2,000.00 80.37 $ 3,034.58 $ 30.00 20.30 15.86 59.25 189.16 .50 1.50 1,163.25 224.00 843.72 41.00 12 26 528.58 1.20 73.50 19.76

4.35 .30 11.10 10.95 .75 2.55 4.50 1.20 1.20 5.10 18.05 1.65

HOTOVOST HL R. (Debit) DETSKY ODBOR. PfztJEM: Pkijem od kadt.

Urok bondil Hotovost z minuleho mesice

$ 189.26

Celkem VYDANt: Odmeny za nove eleny Uspory Vracene tmrtni poplatky

$ 1,303.55

5.70 7.20 2.85 19.65

HOTOVOST Ptjeky certifikatt Bondy

$ 1,255.01 138.00 33,477.08

5.75 2.70 13.50 2.10 1.80 8.25 4.05 5.10 6.65 1,114.95

PikEHLED PRIJMIJ A VYDAN t' ZA MESIC LISTOPAD 1939. $16.345.84 Od kadt 34,919.88 Splatky hypotek 1,000.00 Splatky bondt 2,652.35 Splatky ptjeek certifikatt 11,957.01 trok a hypotek 1,608.11 trok z ptjeek certifikatt 3,992.00 trok z bondt 678.62 Splaceno za praci v piljekach 1,152.42 Najemne z majetku 26.26 Vracena, dab. majetku Celkem Hobcvost z minuleho mesice

$74,332.49 23,500.71

thrnem

$97,833.20

$ 664.60 202.50 436.45

$

25.53 22.81 .20

$34,870.09 MAJETEK PftEHLED MAJETKU JEDNOTY $1,012,567.18 Bondy 1,488,359.88 Hypoteky 4,353.57 Hypoteky collateral, 10.00 Podily 583,920.72 May certifikatt 204,771.41 Majetek 10.00 Slo'teno za mekitko 34,870.09 V Detskem odboru 43,771.64 V bankach Celkem Debit Hlavniho ftklu Dluh nedospelYm &did=

$3,372,634.49 189.26 24,979.07

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,347,466.16 Edward L. Marek.

Dne 30. listopadu 1930.

Pan Lajblik se prochazel v parku. Na jedne lavidce seal nejakS7 mu t. . Zdvokile pozval pana Lajblika: "Nesednete si taky? Mista dost."

"I ne," cdmitl pan Lajblik, "vI'dyt' to lavieka je berstve natkena."

Povzdychl onen mu2: "Prave proto. Prod se mam napalit ja sam?"

Ve stkedu, dne 13. prosince 1939.

MEZI TEXASANY. Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.

Ctend redakce, prosim za opravu nekterych udani v mem poslednim dopisu a side: Farmers Alliance obchod v Schulenburgu trval rok a pril. Dale, pro na,S zelinatskY spolek v Engle pytle a brambory vatily 165 lb. a ne 65. Kde stoji 197 vorti, melo stat! 97. Dale, ye Farmers Alliance obchode melo stall prvnich 6 mesicti, misto 3 mesicri vYkazu. My stark obchodnici jsme poeitaii, ze oni vydrti dva roky nejdele, ale obchod pro nesprayne vedeni padnul za rok a gal. Po ripadku tohoto obchodu koupil zboti tidak Margolins. Ale takovY obchod jit nemel jak meli rolnici. Rolnici delali nejvetk obchod ye meste, ale ztratili penize pro Spatne kdetto tiddeek udelal penize. Ale jak? Kdyt ne. mel odbyt na ty zbytky, tak nakoupil nove zbo21 a rozeslal devet pedlakri se zbotim po rriznYch dastech statu a delal LvY obchod. Co nekoupil od velkoobchodnikt, koupil od obchodnikri v Schulenburgu na 30 dni splatky. Prvni rok platil dobte, ale ku konci druheho roku, kdyt byl tidovskY svatek, on mel zavteno a jeAte v nedeli, dva dni — napis na dvetich mei "Jewish holiday" — kdyt ale ani dtvrtY neb tY den obchod neoteviral, tak majitel budovy vzal ritednika a obchod otevteli. Tu shledali krabice od sttevictt, kokl, kloboukri a jine — prazdne a vSecko co se dab odnest bylo pryd, a zid nebyl k nalezeni. Pc sditani v!eho, co byl dluten cbchodnikrim v Schulenburgu a jinde, zanechal za sebou pies devet tisic dolart dluhu a zboti tadne, co by za nee° stab°. • Nak rolnici drzeli verne pti svem obchodu, takte delali velikY obchOd. Jeden den ptiSel k nam do obchodu pan Hanzelka, mrij stark zna.my, a mel obute tenske botky. Pravil jsem, pojd' a nedti svoji tene botky, prodam tobe mutske botky. On pravi, no via, nemej mi za zle, to jsem koupil v naSi Stoke a te nemeli mutske eislo devet, tak jsem vzal tenske. Ale co nedostaneme v nak Stoke, vtdycky pkijd uk tobe. dostaneme v nak kote, vZdycky ptijdu k tobe. My rolnici mime svoji Storu a tak se ji musime drtiet.

Do jejich spolku nebyl ptipuSten tadnY obchodnik ani klerk, ale doktora a konStebla ptijali a na eem se usnesli ye schrizi tajne, na druhy den to vSeci obchodnici yeah.

Kdyby byli meli system jako maji zde firmy Montgomery Ward a Sears Roebuck a jini, byli by znieili vetSinu jinYch obchociti v celern meste. Rolnick' lid Majovi slepe vetil a on kolaho na rameno klepal a tikaval: to je vas obchod, pomahejte sobe sami, uSettime na slutbe klerkri. Tim jednanim ziskal velkou driveru a nasledky te drivery — ptineslo to celemu obchodu velkou ztratri. To bylo ovSem pied padesati lety, pokud na g rolnickY lid o spravnem fizeni obchodu nieeho nevedel.

Dnekii mladi dorostli bide na farmach maji lepSi skolni vzdelani a kdyt by ptibrali par zkuSenych olochodniktia mohli by sobe zatidit a zdarne vest! rozsahly smiSenY obchod pro vSecky potteby rolnika. Ku pt., podivejte se zde na firmy Henke & Pillot, Weingarten, Red & White a jine tetezove Story — maji katcla na tucty obchodu a delaji velke prospeSne obchody.

Osady, jako jsou Rosenberg, Needville, Wallis, Richmond, East Bernard a Orchard, mohly by sobe zakoupit asi deset akrti mezi Richmondem a Rosenbergem, kde se tolik cest ktituje a tam by mohly mit pravY rolnickY obchod, na kterY by mohly bYt hrdy a pti rozumnem dobke prospivat. Jak by se dal takovY obchod nejlepe zatidit a prospeSne vest, na to jsou rrizne systerny, na nicht by se museli usnesti.

Bratte Gajevsk3"7, VaSe nabotienske pojednani mne take nuti ptilotit polinko, aby ten tar nevyhasl. Jit pied mnoha lety chodival jsem na ty rrizne "revivals" americke a taky na rrizne kazani rriznYch nabotenskYch stran. Nyni rad posloucham dobre kazani pies radio, ale po vyslechnuti vSech tech kazani. rriznych kazatele ptichazim vkly k tomu nahledu, te kdyby v gichni ti kazatele se usnesli, zasypat to peklo na zemi piskem a spojenymi silami pracovali o zatizeni nebe na zemi a o to posmrtni peklo a nebe se vribec nestarali, te by snad koneene nastal pokoj lidem dobre vale pokud aijeme a dki-

V ZEITITIN ye neti se obratime v prach, z nehot v gichni pochazime Nei pandeek kikaval, kdyt jsem byl ministrantem na popeleeni stkedu — z prachu jsi povstal a v prach se obratiti musts. Pomni, elovede na to, te jsi popel a blato.

Ty stare nauky u seetelYch lidi se davno pieLly. To stare ueeni vtdy neslo nesvornost a valky, jak to dnes vidime v Evrope. Jest hrtiza Gist a poslouchat lakes radio, ale tisickrate horAi a bolestnejk pro ty chudaky tam, kteti jsou nevinne tYrani, vratdeni a zase nuceni vratdit jine lidi, ktere ani neznaji a kteii jim za cely tivot v nieem neublitili. To je peklo, proti kteremu by meli vgichni kazatele horovat a budovat nebe pokoje a lasky, ne at po smrti, ale zde na zemi. Posledni uddlosti v Evrope ukazuji, te ten pokrok Evropy nejde ku ptedu, ale jde zpatky do starodobeho vratdeni a okrada,ni chudeho lidu.

Dnes skoro vSecky mocnosti proklinaji Rusko, te zabird kus Finska. Nektere republiky Jitni Ameriky a take na gi republikani tadaji, aby liga narodtir vypudila Rusko ze svazu one ligy a ulotila jakousi pokutu na to bolSevicke Rusko. Ale jakou, to nepravi. Ale tadna, z techto mocnosti neslibuje pomoci zbrani a vojskem.

Napadene Finsko samo dlouho nevydrti.

Nejlepe jim odpovedel president Ortego z Bolivie, kdyt byl vyzvan, aby Bolivie take se ptidala proti Rusku, tak aby cela Amerika spoleene odsoudila jednani Ruska. On jim odpovedel na radio: Bolivie nebude rozkazovat, co ma kterY narod delat, ale bude bleat chranit sve vnitrozemni zajmy ye sve zemi. Dale pravil — Co delala liga narodri, kdyt Japonsko zabralo Mandturii a doposud drti celou einskou republiku? Co delala liga, kdyt Italie zabirala Habet? Co delala liga, kdyt Nemecko zabiralo Rakousko, dale Oeskoslovensko a pak drtilo Polsko? Liga byla neeinna. Prod dnes chce odsuzovat Rusk°, kdyt ono netada, vice net co pied posledni valkou pattilo Rusku? President minule republikanske strany, Hoover, a nekteti republika.nSti vildcove rad! presidentu Rooseveltovi, aby odvolal americkeho vyslance z Ruska. AvSak naS president se posud drti te zasady, tie katdy stat ma pravo ?idit sve zaletitosti, jak sam za nejlepti uzna., a nemichati se do zaletitosti state jinYch. Alespori ne potud, pokud jine staty, necht' jsou to republiky neb kralovstvi, nam claji pokoj. Stare demokraticke prohlaSeni pravi: The people are governed best when they are governed least. JinYmi slovy: Lid je ?izen nejlepe, kdyt ma nejmene rozkazri. Republikani byl hodne zklamani, kdyt odekavali velikou statnickou tee pravnika Deweyho z New Yorku, kdyt se prohlasil za eekance pro presidentskY idad Spoj. Statti pro rok 1940.

SlySel jsem jeho tee, v nit ritodil na nynejSi vladni novY system. Ale sam nic nepodal, jak by se mely Spoj. Staty ?idit, aby ty rrizne nepravosti byly lope urovnany. Ty velke bankovni zavody, trustovni, prijdovni a mortkydove spoleenosti byly a budou proti Rooseveltovi.

Nejvice proto, te pod jeho tizenirn. vlada Spoj.

Statfi snitila procenta z osmi na 5% a nyni at na etyti procenta z prijeek vladnich. Pokud vladni prijeky nebyly zatizene, tak katda prijeka byla delana obyeejne na ti'i leta na osm procent a v padu nezaplaceni dalSich deset procent. Takove prijdky byly delany s velkymi vYlohy, takte net byla prijeka uskuteenena, stab° to od 12 do 15 procent a za tti roky zase tolik, kdetto nyni vladni prijeky jsou at na dvacet let a odhad ceny, jakot i pfehliteni abstraktu vlada ureuje mirnY plat. To jsou ty bolesti velkYch bankovnich zCwodir a mortgieovS7ch spoleenosti. Prod nebudovaly demokratickY system, pokud stard republikanska iStrana vladla? VSecky bank. zavody byly tizeny hlavnimi velkobanketi v New Yorku. Demokrate zfidili dvanact vladnich bank, rozdelenych ye dvanacti sdruteni po celSrch Spoj. Statech, a tyto sdrutene banky Maly Vijay ye svem okoli.Texas, Oklahoma, Nove Mexiko a vYchodni. Louisiana maji hlavni vladni banku v Dallas a odboaky v Houstonu, San Antonio a jinde, a podle vYkazu techto bank ony dobte prospivaji a lidu v celku uSetti penize.

Pokud budou delnici a rolnici clrtiet spoleene, tak demokraticke zasady vtdy zvitezi, to jest vlada od lidu vSeobecneho pro vSechen lid.

Demokrat nemusi se sniawat, die evropske-

Strang ho zpilsobu, kd yt ptijde-na ritad, aby mel klobouk pod pat! a se slovy "ponitene prosim, milostivY pane" atd. — on tekne: Good morning Judge. I want to talk to you, atd. — jinYm slovy: ty jsi ty a ja, jsem ja.

Rowena, Texas.

Mili bratti a sestry!

K nasledujicim tadkrim mne ptimel dopis br, Fr. Trukse a nezazlivejte mne mil' bratte, si dovoluji yam zodpovidat chyby, ktere natemu narodu vytYkate. Prvne, vytYkate ze ve svornosti a lasce nedovedli. To jinn velice ktivdite. Ja Vam tisickrate opakuji, te te svornosti a lasky meli velice mnoho, kdyby ne, tak by byli Gajdu a Henleina davno povesili. Co se tYka tech podnikri a odbornikt, vette ze od roku 1890 po ten eas net vypukla svetova valka, narod desk' v prrimyslu zkvetal na vSechny strany a mohu Vam ho neptedeil tadnY narod na svete. A vite prod? Poukatu Vam prvni, Skolstvi tam bylo na vysokern stupni a ptisne vymahano. Druhe, velice bohate lesy rrizne jakosti, od mekke osiky at po tvrdY habr. A zemedelstvi? 0 tom neni tteba se zmiriovat, marne byste, mili pane, hledal neco lepSiho. Mojim rodnym krajem protekaly hojne teky stale pine proudici vody. Po tekach na katidY h par krokri byl vodnimlYn. Toto -Are dodavalo prinnyslovYm delnikum lacinou potravu, neb katda hospodyrika ovoce, zeleninu a drtibeti koupila primp od pestitele za levnY peniz. Ptekupnici byli jen ye velkYch mestech. Toto vie pracovalo blahodarne. Nerad zde plat, kdo akodll eeskeinu prtimyslu a mnoheho prtinnyslnika zniCil a ck,)hnal k zoufalstvi, a ysak musim poznamenat, to byli tide. Postavili-li rolnici akciovY cukrovar neb nejakY jin' podnik, tide tern ptikkuplYm nabidli lepti cenu za jejich v'robky a k tomu je, zavlatovali lihovinami. To nalo pro Z,icy blahodarny fieinek, neb podilnici se mezi sebou ha§tekili a nejednou to skoneilo u soudu. My slim, te mnohY z vas det1 pravdiv' roman pod nazvem `Posledni glen z rodu Sedmerova". Ano, milt' pane Truksa, tide nieili desk' prinnysl a Nemcilm lizali paty. Za to jim Hitler ptipina ty vavtiny. — V nekterem ptlAtim lisle chci poukazat na to nave hospodateni pti S.P.J.S.T. Doufam, te rime br. Truksa nebude zazlivat.

S bratrskYm pozdravem, Vdclav NvasniL'ka.

Snobk, Texas.

Poeasi mime velmi teple, ut par dni je jako na vesno. Farmati ut maji hodne poorane v natem okoli. Tak ase ptiSel ten eas, co se voll ritednici ye spolcich pro r. 1940. Slovan Cis. 9..S.P.J.S.T. zvolil si Atedniky rninulou nedeli. Timto yam davam vSem vedet, te naS tad Cis. 31. R.V.O.S. bude mit vYroeni schtizi tteti nedeli v prosinci odpoledne, asi ve 2 hodiny, kteratto nedele ptipada na 17. t. m., ye kter-, se budou volit ritednici pro plitti rok. Po one schfizi bude schrize elent nateho htbitova ye Snook. Tet budou voleni ritednici pro rok 1940.

Dostavte se do onech schtlzi a zvolete ritadniky die chuti a schopnosti. — Tento nekolik vladnich 'deka do nateho okresu, doplatek na bavinu. Ceky ty pkijdou ted' farmattim vhod, aby mohli urovnat dane a ostatni veci ku konci roku. S pozdravern, J. T. f..;krabanek.

Ve sttedu min. tYdne nalezen byl v lotnici ve sve ptepychove zatizene residenci v Brooklyne 421etY Walter Engelberg, sekretat nemeckeho generalniho konsulatu v New Yorku, zavratdenY bud' kladivem anebo sekerou. Vratda tato je znaenou zahadou. Podle vSeho Engelberg ubit byl pti zapase s tirtoonikem, po kterem neztstalo ani tech nejmenSich stop. Mel hlubokou ranu v hlave a stony pokoje a pradlo na Iritku byly piny krve. Engelberg obleden byl jenom ye spodnim pradle. Policie patra, pc) muti, kterY s Engelbergem bydlil. Jeho jmeno neni znamo Vi se jenom o nem, te byl Nemcem. * Prvni lord britske admirality Winston Churchill oznamil ye stiedu min. t'dne v londynske dolni snemovne, te spojenci merne tti nemecke ponorky tYdne. V uplynulern t7dnu znieili spojenci pet nerneckST ch ponorek,

Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam sdeluji vYsledek na g. vYrodni schrize. Za Medniky byli zvoleni vgichni staii iitednici a sice nasledujici: Pfeds. F. J. Marek, mistopfed. H. M. Jakubik, tajemnik.em Chas. Navratil, fidetnim Ben 2ab6ik„ pokladnikem M. J. Stepan. Delegati do sjezdu Chas.

Navratil, F. J. Marek, H. M. Jakubik. Nahradnici: Ben Zabdik, M. J. 8tepan, John KlinkovskY. Cestnym delegatem byl zvolen Ed. L. Marek, freetni H. U. Ostatni potkebne vYbory budou ustanoveny v pristi lednove schrizi. Ta bylo v tett) schrizi ujednano, ze budeme pfistavo yat na gi sine. Vge toto ma na starosti majetkovY a zabavni vYbor. Te2 upozorriuji dleny, kteri jsou s placenim pozadu, aby dali vge do potadku, neb jinak bych je musel suspendovat, co2 bych nerad delal. Take vy, kteti mate prijeky na certifikaty, hled'te tyto dat do poradku. Jestli nemuaete pri.jdku zaplatit, tak pamatujte na zaplaceni iiroku. Ku konci yam vgem pfeji vesele vanoce a S't'astnY novY rok 1940. Na g jednote pfeji, abychom pro ni v gichni spoledne a svorne pracovali a potom budeme uji gteni, 2e dobrY vYsledek nas nemine. Tak se mejte zatim vgichni dobte. — S bratrskYm pozdravem Cas. Navratil, tajemnik.

SDRUiENi AMERICKYCH EECHOSLOVAIal V TEXASU, ODSOCKA OKRESU BEE. Na medaile pfispeli po $1.00 nagledujici: Ze Skidmore, Texas, Josef Koliha st ;Josef Koliha ml., Vaclay Hanus. Z Beeville, Texas, P. K. Mikeska, J. P. Nedbalek, J. J. Doubrava, C. K. Schwab, A. V. Schwab, Henry Mikeska, L. J. Sladek, Cecil Factor, Julius nrdina, L. E. 8ugarek a Wm. Holubec. Celkem $14.00. Tento obnos zaslan na br. Jan 8ulda v Houston, Texas.

Za odbodku S.A.O.T. v okresu Bee. Jos. Koliha ml., taj., Skidmore, Texas. oleni a pfispeyky na S.A.o.T. v okresu Bee: Po 25c pfispeli: Josef Koliha st., Anton Motal st., P. K. Mikeska, Milton J. Trlica, Oskar Trlica, L. A. Mikeska, V. J. Mikeska, Anaka Doubrava, Amalie 8ugarek, Anna Beyer, J. P. Nedbalek, Marie E. Nedbalek, E. Hanu g, Ludmila Hanug, Vaclay Hana, F. W. SackY, Rosie SackY, Terezie '8ugarek, Jan Machadek, F. J. Valek, Julie Valek, Henry Lauer, Julius Sumbera, Amalie 8'' umbera, Franti gka Trlica, Frank Trlica, Terezie Trlica, Jan Jureak, C. K. Schwab, J. J. Doubrava, Marie C. Ezzell, Henry Mikeska, P. L. Mikeska, Rudolf Sumbera, Clifton Trlica, V. J. Barbofak, Klotilda Barbofak, Joe Drabek, Veronika Drabek, Lillie Trlica, Charlie 8umbera, Henry Hanes, Charlie Hanus", Rudolf KaApar, Hattie Koliha, Josef Koliha ml., C. K. Schwab $1.00 a A. V. Schwab $5.00. Celkem $17.50. Tento obnos zaslan na br. F. J. Olexu v Houston, Texas.

Za odbodku S.A.t.T. v okresu Bee, Jos. Koliha ml., tajemnik. fad Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Bratti a sestry! — Prvni nedeli konali jsme schuzi u nageho fadu, pfi ktere se volilo nove tadove rifednictvo. Pro nedostatek easu volby nemohly bYt ukoneeny. Z toho drivodu volby byly odlaeny do pfigti schrize, kterou jsme pokadali minulou nedeli, totIZ 10. prosince. Schrize byla detne navgtivena, volby se dokondily beze vgech argumentri, co je ku cti celeho fadu, Afednictvo bylo zvoleno a mnohe bylo klidne vyfizeno. Po vyfizeni na gich spolkovYch tosti pfedseda Sdraeni Amer. Cechoslo yakri v Texas br. Stibotik podal na,vrh a dastedne podal -Creel onoho Sdraeni, naca odbodka tohoto Sdraeni u nageho fadu byla zalaena. Pro tento irdel 26,dni agitatai zvoleni nebyli, ale bylo dam na vuli ygem elenrim, aby WO pro tuto vec agitoval. Zaroveri bylo usneseno, kdy2 nage elenkyne ziskaji vice dew& ne2 muzi, pak musi musi vystrojit dobry vedirek pro ygechny eleny tohoto sdraeni. V ptipade opaenem bude to opaene. Prota sestry &rite se, nebychom nezristall pozadu, at' maim veselou zabavu na by nagich konkurentri. Pak se jim notne vysmejeme. Tajemnik od Sdraeni nebyl pfitomen, proton pro tuto schuzi byl zvolen a zastupoval misto jeho br. Chalupa. V nati osac14 mame do-

sti Menu, kteki jsou schopni sehrat slu gne divadlo. Z toho dilvodu bylo picedano na starost vge, co do toho oboru spada, bratru Chalupovi.

Prode2 bratfe Chalupo, &rite se, chopte se energicky veci, aby v ge dopadlo ku spokojenosti obecenstva. Bylo usneseno, 2e vyte2ek z divadla ptipadne Sdru geni. Spolkovou sin od nageho raclu maeme pou2ivat.

Mill bratti a sestry, chci se zde zminiti nekolika slovy o dnegnich svetovYch pornerech. 0 tomto dnegnim kvasicim se stavu, kdyby chtel vge jasne podati a vysvetliti, bylo by tfeba napsat mnastvi knih Jeden svadi vinu na druMho, sobeckost, zavist, pYcha, nenavist, tyto Berne ra ge v pfitomne dobe v srdcich lidskYch kvetou. Prod tolik za gti, sobectvi a nesrdednosti? Kdo je za toto vge zodpoveden?, tale se mnohY. O, dloyede, za vge jsi zodpoveden sam.

MnohY to vyklada, 2e Satan ma nad tim vladu, druhY zas, ze Brih tresta lid, a oba jsou na omylu. Jisto je, ae oba, ten Satan i ten Rah, maji sidlo v dloveku.

Ve gkolach, dle nafizeni vladniho a kapitalistickeho vatepuje se nenavist do tech ritlYch nevinnYch srdci detskYch, nenavist a nepfatel-' stvi vridi narodrim druhYm. Dite povyrrista, je z nej jinoch neb devde, a tato derna mrira, to nenavist oproti eloveku druhemu v nem sill.

Prod vlastne to? V2dyt' 80 procent lidi na teto zemekouli veri, 2e jsme pogli z jednech rodidri.

Prod tedy nevyuduji, 2e jsme v gichni bratfi a sestry. Inu prod, to je otazka, na kterou proziravy dlovek si maze odpovedet sam. Men gina v techto vecech ovlada vet ginu. Ta mengina je strana vladni a kapital, a vet gina je celY narod.

Narod je podfizen, zachovavat a fidit se dle konri vladni stranou vypracovanYch. Timto padem lidstvo, narod musi poslouchat, co se mu natidi. A tak narody jsou mrzadeny na duchu, vychovavani ve trne a bludu ye prospech strany ovladajici.

Prod je dnes v Evrope tak velke zas utrpeni lidstva, a prod Amerika je nejbohatgi zemi na svete. Ponevad2 Amerika spada pod jednu vladu, jedna fed a obchod ote yteny s celYm svetem. A vezmete dne gni Evropu, co je tam tech kralikri, presidentti a tisice a tisice tech vy2ilYch potentatil, kteti jsou ptepychove 2ivi na fleet poddanYch. To jsou ti trubci, co pilne vdehely je 2ivi. V padu 2e kapitaliste se nemri2ou na nedem dohodnout, vypovi se valka. Vtiskne se vra2edno, zbrari do ruky nevinnYm hochrim, kteki jsou synove tech ujafmenYch rodidii, a na povel musi strilet toho Cecha nebo Polska neb pod., a oni zas musi vragdit jeho. Ubozi lido!

Nikdy se pied tim nevideli, jeden druhemu nikdy neublitil, ten ma doma ubohou, praci ustaranou tenu, ktera doma s detmi se modli k Bohu, by zachranil jejiho mute. DruhY ma doma ustarane rodide, kteti po celY 2ivot pracovali pro jejich syna, v ktereho skladali celou svoji ochranu a podporu ye start a nyni jestli se vrati, to mute bYt tfebas bez nohy neb bez ruky, mrzak neb otravenY, na krk starym rodidrim. To jsou ty vYsledky valky. A kapitaliste sedi doma, pini pene2ni meth a umYva si ruce jako Pilat. Kdy2 je zle, nasedaji do aeroplanti s jejic hrodinami, naberou majetku a odleti do bezpeei, a ten ubohY lid ponechaji v torn utrpeni, do ktereho oni jej zavedli. Dne gni valka je kapital proti chudine, ale lid je od prave veci odvaden.

Myslim ze bude lope, kdy2 u g toho necharn.

Bude-li mej dopis pfijat s porozumenim, pfigte napigi vice.

Rubie Holly.

Moderni studium dopravnieh problemii.

Kalifornska, policie studuje dopravni problemy novYmi metodami, jak se to slusi na matekskou zemi filmoveho prOmyslu. Kameramani zachycuji na neAiveTtich kkikvatkach pohyb vozidel a na zhotovenYch snimcich se pak zjigt'uji zavady provozu. Jeden filmovS7 obrazek toho druhu pry znamena vice ne2 tisic slov.

Dopravni policie dale dini pozorovani s ktere nad silnicemi fotografuji sceny ze niho 2ivota. Udinila take pokusy s fizenim do-. gravy pomoci nizko leticich aeroplane.

Mesto Mexiko. — Nejvy'Sgi soud Mexika podal rozhodnuti v otazce vyvlastneni majetku cizich petrolejovSich spolednosti v Mexiku a jednomysine uznal din vlady za Ustavni.

PEISAHA VERNOSTI SPOJ. STATtm. KaidY iadatel o naturalisaci musi nejprve sloati plisahu vernosti SpojenYm Statism, a teprve pak se mac stati americkYm obdanem. Ve svem poslednim pravidelnem zasedani tuto pkisahu kongres ponekud zmenil. Wive se musel kaki* 2adatel o obeanstvi nej en zkici vernosti k cizi zemi, ale musel ji ptimo jmenovati a musel se zkikati vernosti jejimu panovniku nebo vlade. Tento posledni po2adavek zavinoval Cast° nepkijemmi zmatek. Tak na pk. Ireane se museli prohlaSovati za poddane Velke Britanie, a uprchlici z ritznYch zemi museli se zkikati vernosti vladdim, je2 nikdy neuznavali. Aby se tomto komplikacim udelal konec, zru gil kongres tento druhY po2adavek, kladenY na 2adatele o obennstvi: Nova pkisaha vernosti zni nyni nasledovne: "I hereby declare, on oath, that I absolutely and entirely renounce nad abjure all allegiance and fidelity to any foreign prince, potentate, state or sovereignity of whom or which I was before a citizen or subject; that I will support and defend the Constitution and laws of the United States of America against all enemies, foreign and domestic; that I will bear true faith and allegiance to the same; and that I take this obligation freely without any mental reservation or purpose of evasion. So help me F. L. I. S. God." kid Svaz eechoslovanfi, cis. 92., Fort Worth.

Ctend redakce, sestry a bratki!

Zajiste jste se jig dodetli z dopisu na geho br. tajemnika, z jake pkidiny jest na ge vYrooni schrize odlaena na tfeti nedeli 17. pros., v nem2 zaroven pfipomina, sestrom ptispet nedim do kuchyne, neb schrize se muse protahnout hodne pozde, a to spoledne, vedefe pfijde jiste ka2demu vhod. Sestry kuchatky se ji2 dohodly, nam pfichystaji pravou posvicenskou, jitrnice se zelim, tak se mame na co fait, jen aby byly dost yell* tak sestfidky jsou 2adany, by pHspely swim kuchafskYm umenim, to jest, tim zelim a nejakym pedivem, o to ostatni bude postarano.

Dale yam sdeluji, 2e vanoeni program, kterY byl stanoven na den 17. prosince po schrizi, byl z dfflaitych pkiein odlaen na den 22. prosince, v patek veder o 7 hod. Tak doufam, ze se v ten veder sejdeme v nejvet gim poetu, abychom ty malieke za jejich snahu pote gili. Pozvete take sve zname, neb Mikulag slibuje, 2e podeli ygechny deti, ktere byly hodne. Take mfitete svST sve drahe prostfednictvim-midarkyobdakit pfitomneho Mikulage.

PeknY svatebni vedirek ptipravili v na g sini br. a sestra Mika jejich deal a na gi spolusestie Stella Mika s Otis Hewgley Jr., kteti byli spojeni paskou man2eistvi 8. prosince. Br. a sestfe MikovYm vzdavam timto jmenem Mend vfele diky za pohosteni, ktereho se dostalo v gem v hojne mire, zvlagte toho peniveho, a mladYm novomaaelrim Pfejeme mnoho gtesti na jejich nove zapodate draze 2ivotni.

Pak jegte jeden z nagich nejmladgich dlent v torn samem tYdnu, br. Stanley Tatarevich, pragtil mladeneckYm kabatem a za draku siteho 2ivota sobe vybral z americke narodnosti hodnou a slidnou spolanici Marii Agnes Rae. Pfijmete ten jmenem v gech br. a ses. na ge upfimne blahopkani k vag emu At'astnemu spoluVesele Vanoce a gt'astny NovY rok redakci a J. R. Bartek. cele bratrske Jednote pkeji, P. S.: — Jak obydejne se stave., 2e nejen vesele a radostne zpravy naskytuji se v fadach nag ich, ale pfichazi take rrizne jine, ktere kali nagi radost, tak i dnes pfichazim yam zdelit, 2e nag spolubratr Steve Matusevich utrpel pri praci take poraneni, neb malem ze si neufizl prst, a nachazi se jig pkes tYden v nemocnici pod lekakskYm ng ettovanim. Bratru Matusevichi pkejeme brzke uzdraveni a aby se vratil uz donni ke sve rodine a taky mezi nas, neb Te velice postradame, Steve.

Bukuregn — Rumunsko a Nemecko podepsaly dohodu, podle niz kaaleho dne bude z Rumunska do Nemecka vypraveno pet nelladnich viaku, kaclY o 60 vagonech. Bude to kaidS7 den kolem 3,000 tun riizneho zboti; co to bude, nebylo oznameno.

Ve stredu, dne 13. prosince 1939.

Dallas, TexaS. Mill bratti a sestry!

Vanodni svatky marne zase jiz za vgude jest k nim pkiprav, Wen' a na konee, jak to obydejne byva, zklamani. To v gak nese tivot sam sebou, to toho zklamani bYva vice net spokojenosti. Posledni dobou jsem Cetla rrizne dopisy, na ktere bych byla rada odpovedela, ale toho Casu mne na vge strany schazi.

Ten nag gici kroutek ma toho hodne na svedomi, neb prate rudni main dosti a kdyt ten etvrtek pkijde, tu se rady jedna druhe pochlubime, mnoho-li jsme toho ugily neb vysily, hadkovani pfevlada.

Veeirek, ktery jsem oznamovala na 30. listopadu, potadaly jsme dne 23. listopadu, neb v ten den mesto Dallas slavilo Den Dikridineni, tedy jsme vedirek pfehodily. Vydakil se nam velice dobke.

Nalada vgady vesela, ti co hrali rrizne hry, vgude vyhravali, jidla a piti bylo dosti, v ge zadarmo, o cot se sestry postaraly. Hudba jest v sale, elektricky fonograf, do ktereho mantele Leo KopeckYch darovali 20 novYch rekordri, same hezke tanedni kousky ,a byly tam dame praye na nag vedirek, tedy ta omladina hrala jeden kus za druhYm, katdY byl pelmY, nu a katclY se musel tandit. Odchazeli jsme pozde v nodomri se slibem, to podobnYch yearn si vice uspokadame.

Posledni schrize Kroutku byla &tile sestrami navaivena. Usnesly jsme se poslat vanoeni dary nagim eeskoslovenskYm lidem do Francie.

Vgechny sestry se jednoplasne pfihlasily, svfij balik pfinesou do fadove budovy, kde spoleene bednu napinime a ihned ode gleme. Nekteki lido se zaeinaji starati, co pry je s nagim Kroutkem, ze se nesfidastnime na akci deskoslovenske. Tern davam toto vysvetleni, ze gici kroutek ten radu Pokrok Cis. 84. jest kroutlem kadovYm, pracujeme ye prospech radu, skoro vgechny sestry jsou dinne pti praci fadove, jine v kroutku peveckem, takte v ge co se eini jest udelano jeclnemi a temi samYmi sestrami.

Kroutek gici jest jen jakasi odboeka, kde se sestry sejdou, navzajem se pobavi a eas od easu sve rodiny a pkatele pohosti. Bude-li se pokadat spoleenY bazar, tu i my svrij podil vykoname v ramei dlen0 radu Pokrok.

Divadlo sehrane Sborem Mladete z Ennis v tadove budove zde v Dallas, bylo velmi pekne podane. Vtichni hrali velice pekne a libili se nam svoji nenucenosti, mimikou i celkove. Uprava jevigte a namaskovani velmi dobke volene. Po divadle, kdyt se rozproudila zabava, teprve jsme mohli uvidet, jak ktery herec vypade, a jak byl na jevigti. Moje kritika jest ta nejlepti a jest to pane, kdyt pfijdou z jedne osady do druhe divadlo zahrati. TakovYm zprisobem ta herecka prate jest jaksi vice odmenepied sebou zase nena a vice to te gi, w noveho.

Bratte John GajevskY! Va g dopis ye Vestniku psem Cetla a uschovarn si eely Vestnik, kdot vi co se mute stati, vtelyt' se flick ze kdyt Pan Bfih dopusti i motyka spusti, a tak se mate i zde stati, to se mritete •kterehosi rana probudit co milionat zbohatlY z pfirodnich zdrojt siry a oleje na Vagi fume. A jestli statieek Barto g si to s Vami rortgara, tedy nedostane nic, no a ja se s bratrem StudnienYm spravedlive o pal milionku dolaru. rozdelim. A stafieku Barto gi, na Vas nezapomenu, oba dva budeme miti dosti.

Ve slibu mne a bratru Studnienemu neni tadne vYmluvy, neb Vestnik jsem Cetla ye stredu dne 22. listopadu, tedy nedele nebyla a svedkri tolik kolik etenakri Vestniku.

Bratke 8uldo) Chcete pfijat dobrou radu? Jestli ano, tedy se vzdejte fikadu, dim drive tim lope pro Vag klid a Cest Vagi rodiny. Najdou se takovi, ktefi setenou porotu, budou Vas soudit a upalili by Vas jako Husa, kdyby to nebylo nahodou v nektere sini. Chyttej gi ustoupi a mnohdy jest to lepgi, oni se pak semknou vice dohromady, vice pracuji a eloveka, ktery neni nasaklY slavomanem, ten jejich rispech taky potegi.

V roku 1936 nag stat Texas oslavoval stoleti svobody. Po celern statu byly rrizne oslavy poMany. I nag lid deskoslovensky uspofadal statni vYstave v meste Dallas vYstavtu OeskoslovenskYch pamatek prvnich pfiStehovalcri a lidove slavnosti dne 19. Cervence ye vYstavigti.

VtSTN1K

Toto vge bylo financovano na gim eeskoslovenskY mlidern po celem statu, bez ohledu staves a nabotenstvi. Pro slavnost byly zakoupeny tfi eeskoslovenske vlajky. Po programu je spolednost sebrala, zaroveri s temi co prijeila Mrij mut platil za ne fleet a chtel vlajky zpet. Nechteli mu je dati, to nevi kde jsou, ale na hrozbu, ze mu je musi vydat, druhy den jemu je dali. Pfines1 domri dve, jedna zristala v Sokolovne. Jak je donesl, ja jsem mu je ihned vzala se slovy "a tyto vlajky vice nikdo nedostane, tyto vlajky schovem a budu prubovat najit misto pro ne v nekterem museu, by byly uschovany jako pamatka, na oslavu stoleti Texasu, kterYch byl i na g lid deskoslovenskY a ktere byly koupeny za penize lidu eeskoslovenskeho. Umiriovala jsem si, to prileEtostne na ne vygiji datum roku 1936. Kdyt jsme mely vystavku po dva roky obsazenou ve velkoobchode Sanger Bros. zde v Dallas, tak nas piecLsedkyne pani Roberstonova ujigt'ovala, to pracuji zde v Dallas tenske kluby na tom, postavit museum, kde by byly uloteny pamatky vgech narodfi, v Dallas. Tedy i my pry dostaneme misto v to budove. Tedy tu chvili jsem na to myslela, jestli se ten sen dallaskYch ten uskutedni a ony budou miti pekne museum, tedy na ge vlajky budou tam umisteny i s jinymi vecmi, co pamatka na rok 1936. Museum zde dosud neni a o vlajky jsem byla ut jednou upominana ku upotkebeni pfi mistni slavnosti. Zapkela jsem je, ale letos pled CeskYm dnem br. MouCka, bYvalY tajemnik oslav stoletYch, se na ne tazal meho mute. Tomu jsme je zaptit nemohly, neb on co ritednik ma pravo vedeti, co se s nimi stalo.

Odpovedela jsem bratru Mouekovi do West ja, to mu je osobne plinesu a zase je chci zpet, neb jsem pevne pfesvedeena, ze nepatfi tactile jednotne organisaci, ale v gemu lidu v Texas. Dozvedel se o tom br. Chemosky, pfedseda nagi Texaske Jednoty S.P.J.S.T. a tadal, abych mu je dala, to dr. Jincltich Man g v Houstonu ma vgechny Ceske veci z vYstavi gte stoletYch oslav pod svYm dozorem, mnohe od to doby ziskal a vge uklada, neco ye svem domove a v fadove budove radu Pokrok Houstonu a snati se najit misto v nekterem museu, kde by bylo vge dolake uloteno. Odpovedela jsem, to na ne chci vygit "Stoleti Texasu 1936", cot jsem jit uoinila, slova jsem vygila, ktere mne na vlajku namaloval malif Jan Kebrdle. Vlajku jednu jsem odeslala bratru Chernoskem dne 6. prosince 1939 a br. ChernoskY mi odpovedel, to ji v pokadku obdrtel a ihned do sbirky br. dr. Jindfich Maregovy odevzda. Na druhou vlajku vygivam slova "CeskY Den v Dallas". Tu minim dati do musea zde v Dallas, do Fair Parku, do budovy Hall of State. Nevim jestli ji vezmou, ale pokusim se o to. Tim zpiisobem na g desky lid bude miti jednu v jitnim Texasu a druhou v severnim Texasu. Tatete se, jakYm pravem si dovoluji rozhodovat o tak vatne veci. Pit voleni vYboru pro oslavy stoleti jsem byla jmenovana na vYbor vystavni; shodou okolnosti jsem na nem nepracovala, ale pak hledela zachovat to co se dalo. Obyeejne se stava, ze at je pozde, teprve se vzpomene, to se melo to neb ono z to doby neb slavnosti zachovat a neudinilo se tak. Sto rokri je doba dlouha, co v ge se mute stati? Kdo z nas tu bude tit, bude zde za sto let na ge eeska fed znit, kdo fekne mei pi sti generaci za sto let, to jsme zde tilt, se navzajem schazeli, ze jsme stoleti 1936 oslavovali spoleene v podtu mnoha set lidu z celeho Texasu sjeteho. Historie se pig e a dokumentem k ni mate bYti eesky prapor na pohled jen lacing, ale historicke ceny velike za sto let. Kdo z nas tu gil v roku 1936, to nage deskoslovenska, wine, vlast to rodna nas mnohYch zde, bude o svoji svobodu okradena, ze bude nasilne v podrudi cizi zerne za gentrodena. Rah vi, dostane-li se ji zase jeji svobody v ramei tfibarevne vlajky. Ne-li, co nam, nagim detem v cizine usazenYm zbyde na pamatku svobody stare vlasti? Jen to co sami zachovame, co je na g i povinnosti tak ueiniti. Tedy, prosim vas, nesud'te me pfisne, mela jsem a mam firnysl ten nejlepgi.

V poslednim mem dopisu jste zkomolili dye jmena. Z pani Henznove jste udelali Hegnova a z mantelt DuroriovYch jste udelali Duncanovi.

Nyni se pta pani Duncanova: Jak se mate pani Hegnova? No, aspori se zasmejeme. motna, ja jsem to spravne nenapsala. PrAve jsem se

Strana 7.

.dozvedela, ze zemfela pani Vltava, matka to pani Frank KopeckY. Rodinam KopeckY, Bubak, Ktupala vyslovujeme na gi soustrast a zemtele pfejeme klidnY vednY spanek.

Temito fadky pkeji gt'astne a vesele svatky vanoeni vgem bratrum, sestram fadovYm, cele nagi Jednote, Hlavni t.Tkadovne, redakci a vgem lidem dobre vole.

Antonie Ondrrigkovo,. it,ad Svojan, eislo 11., Praha, Texas.

Ctena. redakce!

Timto oznamuji vYsledky voleb filednikit ze schrize pokadane dnes dne 10. prosince 1939. ttednici zvoleni byli start, jak nasleduji: Fr. ‘ vasta, ptedseda; J. J. Michal, mistopiedseda; Frnk 8embera, rieetnik; Jan Baca, pokladnik; J. J. Michal, prrivoddi; za delegata do sjezely August Jalufka; nahradnik J. J. Michal.

S pozdravem, August Jalufka, taj.

Galveston, Texas.

Sestry a bratti! — Na ge Jednota svolava vs7rodni schrizi na tfeti nedeli v prosinci t. r. a site 17. ve 3 hod. odpoledne v Kempner Parku.

Tato schrize odlotena na pfi gti nedeli, ponevadt nekolik Menu bylo nemocnYch a nekteti odejeli z mesta, proto tadame v gechny Cleny, by se teto schfize sflcastnili. Budou se voliti Cinovnici pro pfigti rok. Tet prosime, by vgichni vyrovnali ptispevky, aby i na ge Jednota mohla vgude piniti sve povinnosti. Pfeji v gem sestram a bratfim vesele Vanoce a fispe gnY novY rok.'

Na zdar!

H. Stanovska, tajemnice T. J. S. v Galveston, Tex. Poz .red.: — Ctena, sestro Stanovska. Zatadil jsem z Vageho dopisu pro nedostatek mista jen oznameni schrize Sokola, druhou east otiskneme v Cisle pfigtim. Pozdrav a zdar!

LEVA RUKA A JEJI VLIV NA MOZEK Cviete svoji levou ruku! Jen tehdy budete schopni cele vyutiti my genkove schopnosti obou polovin mozku. PrtimernSr dlovek nemys71 celSTin mozkem. Pouze jeho polovinou — a to cbycejne levou, zatim co prava zustava temek neeinna.

VSTsledky americkSTh badatela z oboru psychologie, nazvaneho "psycho-fysiognomii", dokazuji, to rysy tvate, tvar a pohyby naSeho tela jsou ptimo na sobe zavisle. Prava ruka a pa2e je ye spojitosti s levou polovinou oblideje a zase naopak.

Na zaklade tohoto faktu udinili pokes. Z jednoho oblideje byly vzaty tti fotograficke snimky. Prvni byl normalni fotografii, na druhem byl kombinovan oblidej ze dvou levSrch a na tketim ze dvou pravS7ch polovin. Techto poslednich obrazku bylo docileno tim, 2e byla vylotografovana pouze jedna polovina oblideje a ta byla dopinena sv3"rm obrazem v zrcadle.

Ve if irazu tvate tim vynikl napadriS7 rozdil.

Fotografie obou prav3"rch polovin ukazovala naprosto apatickST vS7raz, zatim co snimek dvou polovin levch byl pozoruhodnS7 pro sviij vSTraz Evosti a inteligence.

Z toho usoudil videfisiqr profesor Ludvik Jahn, to elovek, kterSr uZiva leve ruky bud' malo nebo ji vSTbec zanedbava, zanechava butiky prase mozkove poloviny bez utitku. (Tento zaver je potvrzen tim, 2e paralysa, vznikla v)ironem krve v prave polovine mozkove, postihuje levou stranu tela nebo obracene.)

Nesmime zapomenout, ze neifflvame-li nekterSrch telesn*ch organti po dlouhou dobu, zakrni. Proto, chceme-li, aby se obe poloviny nageho mozku rozvijely stejnomerne, musime u2ivat sve leve ruky a pate co nejdasteji. Tim donutime obe mozkove poloviny k pine .0konnosti.

— Dle tajne zpravy z Protektoratu je asi 20,000 eeskYch ueitelri zbaveno mista. Z tohoto poCtu Best tisic je ze sudetske oblasti, kde temef vgechny Ceske gkoly byly zavkeny.

Pan Malina dostal koneene misto obchodniho zastupce. Na jeho testy co venkove mu pkidelili auto. 6trnact dni o nom nebyle ani slechu, potom se objevil v bujare naladd v kancelati.

"No", ptal se ksf, "prodal jste nen?"

"Ano," ptikpil pan Malina, "auto".

Strum 1 Dallas ,Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Zapomela jsem v minulem dopisu, 2e dne 17. prosince v tadove schuzi nam ptipadaji volby novYch idednika, proto se dostavte vSichni alespon jednou do roka, at' marne vYber pti volbach, zylaSte vy mladi elenove. Stare, co tam jeSte jsou, to unavuje, radi by yam to ptedali a radi yam poradi ne2 se zapracujete. Pak ten je volit delegat do sjezdu a to vite, 2e na tom velice mnoho zale2i, neb co se ye sjezdu udela a odhlasuje, trva etyri roky, ne2 zas se udela prava a nekdy i Skoda. Ale od tech elovek nabYva rozum, aby byl podruhe opatrnejSi. Proto se dostavte do jednoho. Vy bratti, kteti jste pozadu s placenim, ptijd'te se vyrovnat, at' utednici mohou dat knihy do potadku a nemusi na konec za vas platit vase dluhy, jak jeden Glen se Yyslovil. Potom fitednici tim trpi a ztraci chut' ku praci, kdy jsou napadani temi ptemoudtelYmi. Nekteti jste na suspendaeni listine, ale kdy zaplatite, mate jeSte eas elenstvi si udr2et a po pi‘ipacle novou lekatskou prohlidku ze sve kapse platit. Proto vas 26,dam, dostavte se vSeci a tech co se to snad nemile dotkne, odpust'te mi, ale konam jen svou dopisovatelskou povinnost.

Dne 25. prosince nezapomente na divadlo. Za jedno jest to velice pane a ty deli se tak tuti, aby se to dobke naudily. Proto vas jeSte jednou srdeene zvu. Vam, stare mamy to ptipomene, jak jste tu svoji drobotu &Ili, a ted' to yak droboty deti yam zahraji divadlo. Ty babidky mohou bYti pravem hrde na ty ynoudata.

Tak a ted' zaenu novou kapitolu, at' to dopadne jak chce, at' ji2 dostanu ' do ni aneb po ni", jak pravi stare pkisloVI. S VelkYm zajmem sleduji dopisy v na gem spolkovem Vestniku.

Nade tam dlovek co si pteje, od sttizliveho a.2 do fanatickeho, narodniho, plaetive i rozumne. I zajem o podani 1ep2i zpravy a vysvetleni rozdilu v polo2kach, kde se nedostava penez.

Dopis psan z Taylor, Tex., podepsan Raymond M. Machu. DruhY dopis, podepsan Fr. Truksa a nadpis `Ptatele bud'me, pravdu sobe mluvme.'

Po preeteni VaSeho ct. dopisu, br. Trukso, vzpomela jsem si na muj dopis, psanY dne 1. prosince 1937. Vyhledala jsem si onon dopis. Prave v nem jsem ohlaovala, 2e tad Cis. 84. jest proti pkenaSeni obnosu z finartniho fondu do fondu na vydani. Snad si pamatujete, 2e jim to yet2ina dovolila, nu a tak se pteno,Si dokud valuace naSi Jednoty jest nad po2adavek stupnice 100 procent. V torn samem dopisu jsem poukazala, ze iltednici HI. U. chodi prohldet majetky, plati se cestovne, komiene a mimo toho slu2ne a vYbornoe stale. Ze mnohem lepe by bylo, kdyby v ka2dem rude byli asi tki Cleni, kteti znaji ceny a polohy v jejich okoli, dat jim komi2ne a uSetrit cestovne. Milj nahled jsem podala v dobrem rtmyslu pro dobro celku, neb to kahlemu mohlo napadnout, 2e ty vedne vYlety budou Jednotu neco stat. Snad se pamatujete, jak na onen dopis jsem dostala pokyn, 2e jsem znalec kuchyriske CeStiny a vim jen tolik, jak upravit dobrou oindeku atd. I mnoho jinYch dopist byl, co videli VSe ridove, a 2e maji mnoho prate a 2e ten z yYteny plat neni jeete dost velkY. Dobke, to ji2 path v2e minulosti, ted' ptichazi novy sjezd, zaenete podavat svoje navrhy pro dobro Jednoty. S tou praci u H. U. nete by to bylo nad jejich sily. kacta je 162., nemYlim-li se. Ka2dY tajemnik musi svoji zprayu podat tak podrobne, do ktere tkidy kdo pat •i, kdo suspendovan, do pkedu platici, detskY odbor, vSe rortridi.s.ne, talde to dostanou pine yypraco yane. jen to zanest do jejich knih.

Dale, vSechny tady ten nemaji jednu a tu samou nedeli.schilze, take jak jsou schtize, tak se cdesilaji zpravy i penize, talde postupne pomalu si to mohou udelat bez vypomoci, kdyby pracovali tolik hodin denne jako musi pracovat irrednik ye verejnych kaneelakich. JenZe my elenove jsme trochu moc pohodini, nechali jsme jim v ge na starosti, dali pinou moc, tak ted' n-iusime Cekat az zas bude sjezd a tu moc dostaneme my, co a jak zlepS"it. Druha vec, ktera, se mne nelibi a nevim je-li to spravne, aby fitednik H. U. byl od sveho tadu ku kteremu patti, volen delegatem do sjezdu, neb to vite sarni, 2e nikdy nebude snad pro to, co by mu v trade kodilo, neb ani kutatko nadarmo nehrabe: (I3yla bych povdCCna, br, potadatell,

VESTIsliK kdybyste mne fekl, je-li to proti stanovaxn).

Tak pro dnes to lamentace necham, mo2na 2e se mi do ptiSte nee° lope ye Vestniku zalibi, neb dim vice hlav, tim vice nahleda.

A ted' yam pteji vSem vespolek St'astne a vesele svatky vanoeni a novY rok, aby se yam vSe vypinilo, co si kdo pfejete. A varn, bratte redaktore, srdeene dekuji za trpeli yost s tou moji gkrabaninou za celY minulY rok.

S pozdravem, Bo2ena Je2ova.

Doueka: — Je gte jsem zapomela jmenem zabavniho vyboru vyslovit srdedne diky Sboru Mlade2e od kadu Cis. 25. za divadlo, ktere u nas sehrali. VSem se libilo, zylaSte kdy2 je to jd zde rozend generate. Pravem mohou bYti hrdI man2ele Radovi nad jejich odchovanci.

San Angelo, Texas.

Br. Ignac Senkyrik, ‘ nas nean -avnY organisktor, nedavno si udelal zaiezd k ram na zapad, pry se osvait a nadYchat trochu derstveho vzduchu. A pi:: torn osvetavani zapsal k naSemu radu za tri dni 12 novYch ;;lams a jak si se hodne lope citi na dYchadla.

Nage volby. — Jellkot na g prvni ptedseda od zaloteni na geho tadu, Frank Eavlak, jent pracoval nefma yne a pomahal zakladat nas tad, dale pkedsedou nechtel bYt, byl zyclen na jeho misto za atedsedu B. E. Brot.:, za mistoptedsedu Otto Bubenik, za tajem. Beth'. Socha, teetni W. J. Drgad, pckladnikem Frank Havlak, za delegata Bedfich Socha a mahrad-, nikem Otto Bubenik.

V listopadu jsme celkem dostali vise /Ilene 3 coule deke. Dek' byl na posete cvsy a vlahy je dostatek na dal gi sat!. Ale nit se tak zde nezprotivi, jak ta blativa pohoda, neb zdejk hlinka se lap: na ()bu y jak wax at je to protivne. Urody zde byly strakate. Mnozi kali ze to mohlo bYt lep gi a ja si zas myslim te taky i hcr gi. — Rok se nam chYli ku konci a vanoce jsou ptede dvetrni a tu jeden mane ve vzpominkach zaleta na, dobu detstvi. Och, ta zlata dobu, detske nevinne vanoeni poesie, kdy srdce nage nekmala bolo a svetskYch strasti, trebas naka darky byly jen nejakY ten otech a pernikovY Mikulak pies jsme byli v tech na gich detskYch dukch blateni. A to se flea. nikdy nabradit ani napodobit a zagtane mile htejivou vrpcminkou hluboko v nagich srdcich po celY na g it ot. — Na ge ptiki schaZe jak na ge tak i R.V.O.S. budou konany tteti nedeli 17. odpoledne. Jelikot dni jsou kratke, je nutno za'eat spi g aby se obe schaze do vedera skondily.

Vesele vanoce pfeji v gem elentim, cele jednote a ct. redakci. — Bedtich Socha.

Palacios, Texas.

Jelikot mi bylo natizeno, abych ve Vestniku oznamil vYsledek vYroeni schfize nageho tadu, aby veal: o torn i ti alenove, kteri ye schazi nebyli, tak konam svoji povinnost.

Schtze se zaeastnilo asi gedesat Clem obojiho pohlavi, tedy vice net sto jich rastalo doma, ale i to je gte byla no.vgteva vice net pramerna. Radovi atednici byli zvoleni vgeci najednou a site: Stari atednici aklamaene.

George Vaculin Preds., Fr. Dcmorad mistopteds., F. J. Hejtmanek taj., Andelina (Watzlavik) Kopnick:;7 adetni, Ant. Domorad pokladnik. toetni vYbor: Josef Zem6.nek, Method Zhanel a Henry Oihal. Za delegata zvolen br. Fr. Dornorad - a za nahradnika Jos. Zemanek.

Dosud mame pekne te,ple podasi, jeke jsme mraz nemeli, ale je tu sucho, ov gem poorane jit maji vgichni davno.

S bratrskYrn pozdravem F. J. Hejtmanek, tajemnik. tad Vesmir, eislo 61.

Nasledujici afednici byli zvoleni v prosincove schazi pro rok 1940: Ptedsedou Frank Vontur, mistopted. Jos. W. Manak, tajem.-fieetnik.em Ad. Mieulka, nokladnikem Willie Kutae, zastupcern do sjezdu Fr. Vontur, nahradnikem N. R. Kalich.

VeseI6 vanoce a k'as,tnS no yS7 rok pkeje eel'emu peroolullu — Ad, Midulka, taj.

Ve stkedu, dne 13. prosince 1939.

List z domova.

Gestapo v Cechach a na Morava zahajilo opet hromadne zatYkani Ceske iteligence a narodnostnich i kulturnich pracovnika, jakot i politicky vYznamnej gich osobnosti. Denne zatYkano a do veteni i koncentraenicla tabort oclviekano jest 75 osob. Tyto dny zateeni byli vydavatel a redaktor "Narodnich Lista" Vladimir Sis, bratr patitske turnalistky Mil. Sisove, vynikajici sokolskY pracovnik Oeenagek a pied tim Dr. RaSin, vildee narodne demokraticke mlade gen-erace. Dale byli zateeni jako rukojmi byv, ministr a senator Dr. Klouda.

Take z Moravy se oznamuji Cetna zateeni.

Znarny pratskY nakladatel, kterY vtdycky byl stoqednY, dostal soneasne d ye markove bankovky, ktera mela stejna poi-adova eisla.

Pedlezil je qP g titnosti Narodni bance, ktera, zistila, ze obe bankovky jsou prave. Techto p::1pada bylo jit vice v Praze a dokonce nektera bankovky se ebjevily Se stejnYrni eisly v nekolika exempla.fich. Ohromna inflate nemecke marky se tim ov gen-i nezakryje. ale naopak potvrzuj e.

V nagem miste, jakot i v ostatnich deskomorayskYch rnestech je, zle. Bylo odvedeno mimo tidt 28 ptednich obE"..ana . jako rukcjmi do 8 te panel/a a Olcanouce, do koncentraeriho tabora.

Budou-li tarn, anebo jako obyeejne odvezeni do Styrskeho Hradce, nebo jinam nevim, vim j•fern, i.e jich tarn z Moravy mnoho odvezli. Z kor celitroonilio tabora mora ysko - slerskeho jsou Jenne dva al tti pohrby. Tak na ge predni lidi nam zabijeji.

Jak dobrY material rnaji NCmci nejlepe si ueinite obrar kdyt Vain i..-eknu, jsem minule nedele jel na, kole od nas do jedne vesnice vzdalene vgeho vgudy 20 km a na , testa jsem idel v pkikopech a na silnici celkem 17 ruznoh motorovYch vozid.el rozbitYcth a apine neschopnYch k A vytirani na: i zeme ptesvedei Vas natizeni, ktere dostala Oct Horni Ne gdenice, kteratto csada j e obydlena T,rettinou teleznidati, kteti nemaji boapodatstvi, musi odvadet 10 prasat tYclne a mokaa, i.e ani tolik kust v teto vsi nekrmi.

Ve vatne krisi ccitl se textilni prinnysl nejen v Oechach a na Morava, nYbrt i na, Slovensku a v Sudetach. Neni surovin! V gechny tovArny byly zomestnany v posiecini lobe vYrobou pro armadu. Za v-yif3tovani s nemeckou armadou nelze si v g ak opatriti surovin. A to tim mane, ze ptivoz surovin namotni blokadou jest krajne crnezen. Z to ptidiny musely zastaviti vYrobu velika tovarna textilni v Chocni a dye tovarny v Bratislava.

Poudeni.

"Bacily na bankovkach, mil' synovoe, zpasobuji Casto hrozne nemoci", resumuje strYc Tom. "Neni radno prilis je obracet v rukou, je to zdravi nebezpeene!"

Pan synovec Jim vyslechl pozorne pana strYce a net mohl jette nee° dodati, ut to mel: "Vet mi, strYeku, zee me u2, nic nebavi a 'tivot me teprve mrzi! Bud' tak hodnY, dej mi nejake vetgi bankovky". * * Washington. — Farmati, kteti oseji a osazeji vetgi plochu hlavnimi plodinami roku 1940, netli ustanovi federalni department -zemedelstvi, budou podlehati znaene sratce z vladni penetni podpory. Kandy farmat obdrti svaj osevni ptidel, av gak bude miti volnou ruku, chce-li se jim riditi Ci nikoli. Ov gem pouze ti, kteti budou osevati a osazovati podle pfidelu, budou opravneni na podil ze $725,000,000, ktere byly povoleny na vypomoc farmatam. Farmat pestujici bavinu bude opravnen na odmenu podle ustanoveni o konservaci pfidy, a to 1.6 centu za katclou libru z mnotstvi baviny, kterou normalne vypestuje na svern akrovem Pridelu. * Nekdo zazvonil. Pan PteskoCklec gel otevtit.

Venku stal neznarnY mut a spustil: "Jsem, prosim, fotograf a povolani, nera,ete si Prat fotografil nebo zvet geni detidek, jako vhodnY darek k narozeninarn pani choti . ."

Odmitl pan Preskceklec: "DekUji, nak 06ti, rost(m

Ve stfedu, dne 13. prosince 1939.

JAROSLAV POKORNY:

SESTRA EVA 1 411111

.

.

•

Diva rominek .

041■0410 0••••0 00.0111.0 111W

MOIN.111■ 0•110.04111111.!0.11.

"Nemohu vam nic kid; kapitane Oddechl si a usmal se vitezne.

Nebylo to ne ani ano, ale neodmitla ho. A kdy pozoroval jeji rozechveni, byl si jist, ze ji ziska. Pfivfel oei, pkedstaviv si, az pkemotena klesne mu do naruee a bude mu vraceti polibky.

Eva vzru gena jeho mleenim a pohledem, vstala.

"Musim jiz jiti."

Vztahl po ni ruku, ale uhnula a odchazela, jako by utikala.

Dival se -za ni a usmival se spokojene.

"Boji se sama sebe a device, jet se takhle boji, je jit polovieni kokisti. Vera se zminila, pojede na etrnactidenni dovolenou. Musi to zaaby jel do Pafite s ni. A at budou v ti," iismev mu zesilil.

EVO, TOS TY? "Sestra Eva", padl do 'Sera jasny hias.

Kapitan Delgas byl by s chuti zaklel. Ten hias rozbil Evino oearovani a vytrhla se mu zdeS'ene z rukou, kdy jit se vzdavala odporu a zavirala "Evo.' Utikala vgak.

"Evo, jen okamtik."

Zastavila se.

"Evo, nehnevate se na mne? Vidite pfece, co se deje se mnou. Miluji vas, Evo, srdce mi to kikatdYm tepem."

"NedotYkejte se mne", couvla, kdy vztahl ruku.

Delgas si oddechi.

Byla to jen tzkost, nikoli odpor.

"Mohu vas zitra eekati, Evo?" Neodpovedela a pospiSila k budove. Jeji jmeno se ozvalo po druhe.

"Co je? ' zeptala se sestry, jet ji volala.

"Operate, sestfieko, plukovnik pospicha."

PokYvla a ubihala chodbou k operaeni sini.

"Telefonovali mi ze gtabu, Evo, za chvili nam pkivezou postrach nemeckYch letct. Je tetce ranen a general mi pkikazal, abych udelal, co budu moci. Zazraky ov gem nedelarn."

"A kdo to je?" "ftikaji mu "Ruda smrt" zde i na druhe strane. Je to druhy Richthofen, dosud vyvaz1 ze to katdeho. Myvgeho v pofadku, at ted . 6eka slim, to ut jsou zde."

Dole se ozvalo auto rozkaznym signalem a hned na to zaskripela telezna vrata.

Eva metodickymi pohyby urovnavala operaeni nastroje. Bez spechu a piece rychleji, net by to dokazala jina. Doktor Durand se dival se zalibenim na jeji krasne, tkebas silne ruce, vznasejici se, jako ruzovi motYli. "Co je?" otoeil se k dilstojnikovi, jen vygel.

"Plukovni lekak Hauser, plukovniku", hlasil se dustojnik.

"Dobie, dobie," fekl Durand netrpelive, "ale jak vypada. ta "Ruda, Smrt? ' "Ma tki strelne rany a je popalen. Nevim, vydrti-li. Ale prosim za neho, plukovniku. Je to hrdina, poslali ho na smrt, \Ted& to a letel — a vratil se. Vratil se", opakoval utasle, "je to neuveritelne, ale vratil se. Pronasledovalo ho deset Nerncti a sestielil z nich etyki.

Dostal to teprve az nad bitevni linii a dokazal jeSte to, 2,e se dostal na naS'e Uzemi, kdy ji2 mu hotel aparat. Vyskodil z neho asi deset metre nad zemi, bude miti podle vgeho take vnitrni zraneni."

"Podivam se na neho a udelam, co bude v myth silach, a jeAte trochu vice, jiZ proto, 2e je to cizinec, jen nasadil iivot za naS'i Francii."

Eva poslouchala tile, divajic se ke dvetim.

Kdy2 se objevil vozik, trhla sebou. Te2ce ranenY letec byl obvazan na obvaziSti za frontou a zclal se balikem vaty Hiavu mel ternek utopenou v obvazu, stejne tak ruce a prsa.

Doktor Durant iobratne odstranil obvazy a Zaeal, rychlou 01.tladnouro111 .141i4, V jed0

Vi STNIK chvili pohledl na Evu a zastavil se v pohybu.

Eva bila jako bledY 06, gy divala se ztrnule na raneneho a jeji rty 'Septaly cosi.

"Bone muj, Boee," unikalo ji eesky Ueasem a fizkosti.

"Evo, co je yam?" zeptal se ji doktor Durand a zachytil ji, jak zavravorala.

"Co je yam?" opakoval.

Vzpamatovala se.

"Ale to neni moeno, jak by to bylo moeno," vydechla.

"Znate ho snad?"

"Ano, znam, znam," vzlykla jie jistota, ji odi neklamou. "Rychle plukovniku, jsem jit klidna. A zachratite ho, zachratite ho."

Doktor Durant se pustil do price. RanenY byl v hluboke mdloby a jen chvilemi zacuicala mu bolest tvati nebo mu stahla rty.

"Ptelomend tii zebra, tti stkelne relay, niche jedna je nebezpedna, ottekmozku, spaleniny druheho stupne a snad i hlava. Nemohu nic kid. Ale ne, Evo, snad to yydrei, ma-li jen to."

"Pojedu s nim, 'plukovniku. A dovolte mi, abych ho o gettovala. Sestra Matylda mne zastoupi pri operacich. Prosim o to."

"Dobie, dokud nebude z nebezpedi, o gettujte ho. Aspoii budu jist, ze- jest ‘oS'ettovan tak, jak ma bYti. A kdo to jest?"

"Pozdeji, plukovniku. Je to tak podivne, prave dnes. Kdyby ho ptivezli zitra,", nedokonoila a zachytila si na chvili tvat, v nit byla temet hruza.

"Kapitane, neni "Ruda Smrt" oech?" zeptal se doktor Durant plukcvniho lekate, kdye vozik jie kvijel na chodbe.

"Nevim to jiste, ale RakuSan je. A ano, je Cech, vzpominam si jiz na jeho historii. v rakouske armade jako letec a provadel pro Italii 'Spionae, at musel prchnouti. Kdye se nemohl dostati do italske -armady, uteki ze zajateckeho tabora k nam a vstoupil do prvniho etraneeru."

"Podivni lide", tekl plukovnik zamynene, mel jsem v ruce jich jie nekolik, v.sichni stateeth a inteligentni. Jak nenavidi Rakouskoko, kdye ptebihaji, aby mohli bojovati proti nemu a Nem•ilm. Skvela rasa, Eva je toho dokladem v eenskem vydani."

"A kaedY z nich je rozeny hudebnik", pridal kapitan Hauser, Alsasan z Myllraz, jen ptebehl na zaeatku valky ke svYm francouz7 skYrn brattim.

"Rekl jste spravne, plukovniku. Je to skvela rasa, my o nich v Alsasku vime vice net vy zde. Nezapomeneme jim nikdy, to jejich snem se postavil po Sedanu a Versaillich pro ti odtreeni nak zeme cd Francie.

Byl to jedinY narod, jene ttebas nesvoboden, mei odvahu prohlasiti do oei Bismarkovi, to paS'e zloein. A vime, take, jak teekou hlavu ma z nich Vidal i Berlin, jemue stoji v ceste ye vyboji na Balkan. Jsou tvrdi, houtevnati a stateeni. A slySel jsem, plukovniku, ee v Rusku maji jie celou armadu, sloeenou z tech, jie ptebehli. Rakousko mute na ne zaj5.ti, vzpomente si na ma slova."

Eva zatim sedela u lteka Jirkova a slzic, divala se na jeho tvate, mizejici v obvazech.

Videla jen Usta, nos a hluboce vpadle oei, 0ramovane kruhy, ternet stiny smrti.

Modlila se vrou.cne.

"Pane Bok, smiluj se nade mnou i nad nim a zachran ho. Ne pro mne, ja vim, 2e jsem ho nehodna, ale ma matku, jee ho miluje tak, 2e by nepteekala toho, kdybys ji ho vzal. Snad mne nechce't trestati za to, ze jsem se mu na chvili zpronevetila ve svem srdci."

Ta my§lenka, ji vydesila. Slykla stale jasnY hias, jene ji volal, kdye lekla v naruei.

Delgasove. A ten bias se ji ptipominal, ze se vzdala tem rukam, jet ji tiskly, ze toueila, by ji sevtely jeste uteji. Rozvzlykala se zahanbenim.

Jak to mohla udelati, Bo'ee, jak to mohla jen udelati. Vedyt' ka.edY veder se medlila za.

Jirkovo zdravi a "te,sti. Ptala si, aby byl ne-. kde v bezpeei. A to bylo to. Kdy'z; si toho iotala, neuvedomila si, ze ho snieuje. A Jirka zatim byl hrdina, ten lekat, jene s nim. ptijel, Delgas A tfs. to o to 0 -(1 1.4rn

Straus 9. chvili jako by ji spadly Supiny z oci a prohledla. SlySi zase Delgase, jak mluvi o neznamem letci, mladiekovi, jeho se obavaji Nemci jako samotne smrti, a slykla z jeho slov zavist a podcenovani. A ptipournela si, co ji iekl o Delgasovi Durand.

"Neni to prava stateenost, Delgas je hazarder a brae."

Ano, hrae. Hral i o ni. Eva je si tim jista a trpi ponieeniin a skla.ni se k nehybnemu Jirkovi.

"Odpust', Jirko, vgechno mi odpust'. Tys hrdina a ja", vzlyk udusil slovo odsouzeni.

CelY tYden visel 2ivot Jirktv na nitce. Jakmile se probral z mdloby, padl do vysoke horeeky. A po celou tu dobu se Eva od neho nehnula. Stateend, tiebas se ji co chvili srdce utilo desem, N pkijde konec, ixtela nad jeho neklidnYmi, horeenatYmi vidinami. Arks, mluvil stale mluvil. 0 domovu, o !route na Soei, o Uteku z Italie, o svem vojakovani na fronte francouzske. Jen jednou mluvil o HO.; dovu a o ni.

Tehdy myslila., ie ji pukne srdce. Volal ji a usmival se ph torn.

Z tech nesouvislYch keel sloaila si celY jeho 2ivot za posledni etyti leta a objevila jeho pravou podobu. To jit nebyl Jirka, milt' kamarad, jak na neho vzpominala, byl to bojovnik. OdvaZnY a klidnY. Jeho laska k 6eeham nebyla tak romanticka prave tak jako jeho nenavist k Rakousku. Byl to nebezpedny prctivnik, jasne myslici, a provadejici klidne to, co promyslil.

Po tYdnu horeeka zaeala klesati a doktor Durant, jen at dosud se tvatil skoro beznadejne, po prve se rozjasnil u Mika.

"Myslim, Evo, to /ram neumte. Je v nem poctivy plamen tivota, nebYti toho, byl by ji2 dodYchal."

A Eva mu za ta slova polibila ruku.

Nebranil ji v torn, usmival se jen shovivaye a polo2iv ji ruku na hlavu, tekl tae. "PMvedl ho asi osud, Evo, videl jsem, 2e Delgas yam neni lhostejnY. A celY Delgas nema ceny malieku tohoto. On je hrdina, Delgas je jen mu'2ska, koketa, tiebas koketoval se smrti." A kdy2 Sc zardela, tekl 2ertovne. "Nejakou tu hubieku yam odpusti, Evo." "A procitne ji2?" zeptala se zrudla, neodva2ujic se vzhlednouti.

Doktor pokYvl. "Poeitam ze k veeeru se vraA kdye se zachvela, polo2i1 ji ruti ku ehlacholive na rameno.

"Jen zustafite u neho, zprvu bude si mysliti, ze ho mami horeeka a at pochopi, jste to piece jen vy z masa, kosti, a krve, ba. teni pro neho dobrou injekci." de to zji S Eva eekala s iizkosti na ten okamlik, kdy Jirka se na ni podiva veclomYm pohledem.

Ka2cle jeho hnuti ji vyhanelo se sidle a tlaeilo ji jako seftena, Pojednou zpozorovala, k jeho tvat se meni, klidnela tlevou a chapanim. Pak se mu ro7evrely oei a utkvely na ni. Dlouze a nehnute.

Vybledla pod tim pohledem, jen se ji vyptaval. Pak uvidela jak hnul rukou, jako by chtol Pretriti si "Go se to se mnou stab?" zeptal se eesky.

"Aha, tit vim, sestkelili mne.

Vy jste Nemka, vid'te? Zda se mi, jako bych vas jie nekdy vial. To asi v horeece. A zdalo se mi potad, ze mluvite se mnou eesky — a ze jste nekYm, koho mom rad."

"Jirko", vzlykla Eva, nemohouc se jiZ" ptemoci. "Evo, tos ty?" vydechl.

VIII. Co piedehizelo.

Hdy2 Jirka, Tonik a hejtman Crnovie dostall se a'astne na Uzemi Francie, zastavili se v prve horske vsi, aby si odpoeinuli a sned11 neco tepleho.

"Ale kam?" zeptal se Crnovie, kdy docha,zeli k malemu savojskernu mesteeku, rozbehlemu po stranich, hlidanernu Atihlou zvonici kostela.

Jirka ukazal na kostel a bilou budovu vedle neho.

"Zkusime to na fqe. Tarn najdeme nejspiporozumeni.

TOWOViula

Strana 10

V2EITNIS

'OPISOVATE1,0 ftad Slovan Jihu cis. 26, Skidmore. Texas.

V mall dne 3. prosince konala se sense naaeho tadu Slovan Jihu cis. 26 ye Skole Beyer. Pro rok 1940 byli zvoleni vaichni stab. Ukednici; ptedseda br. P. K. Mikeska, mistoptedsoda br. Oscar Trlica tajemnik br. Milton J. Trlica, neetnik a pokladnik br. Jos. Koliba ml.

Take si zvolili "eleni za delegata do pfigtiho sjezdu bratra Jos. Kolibu ml. a za nahradnika btatra S. P. Nedbalka.

S bratrskYm pozdravem Milton J. Trlica, tajemnik, Box 516, Beeville, Tex. Krasne Udall Rio Grande. „Tit jako malt' chlapec, dtouci zemepisne a ryvky o rianYch polohach a klimach, east() jsem pfemYSlel o torn, jak by to bylo ladsne bydleti stale nekde kde podasi v time v lete je stale stejne, mime a piijemne. Anebo jak jest to krasne mit dost penez, aby si mohl Cloy & dovolit nasledovat sezony ze saveru na jih, z jihu na sever, jako stehovavS7 ptak. Nejednou mne napadlo v mysli to snad i my, chudobni lido, bychom si to mohli nejak dovolit jenom kdybychom mei vice rozurau , tolik jako Spaeci nebo divoke busy a kachny. Po padesat let jsem po torn toutil.

Lopotil, clfel jsem a pii tech mozolech, dkine a starostech v nedostatku obchodil se jen s tim co bylo nejnutnejSi. Brouzdal se blatem, vodou, neb dusil se suchYm prachem, zatim co vSecko vtilkol vadlo, schlo, hynulo nedostatkem vlahy. Potil se neb-Eimou tiasl, east() narnahal do upadnuti, a po vetSine nadarmo, bez aspechu bez odrneny. No, vtdyt' vita sami jak' adinek ma neptiznive poeasi neb podnebi na osud eloveka. A kdy k tomu jdte p • idate nearodnou zem, vysok' rent neb Spatne i.zeni, nedostatek zkuS'enosti neb rozumu a Spatne zdravi nebo jine neStesti, tak si snadno ptedstavite co nas mnohe deka, na naSe stare kolena, budem-li takhle pokraeovat.

VSak nezoufejte! Jake jste tivi, j•Ste jste schopni. Nejste lenivi, nepozbYvejte kurat.

VAecko co pot•ebujete je kousek dobre tame, dost vody, dobre podnebi. Ti kteii jit to mate, vatte si toho, drtte se hroudy vyhYbejte se mestam. Ti z vas kteii nemate a mint-tete dostat kousek arodne tame tam kde jste, opust'ta ty stare beznadejne osady piepinene, a jejleh vytitYmi, starYmi poli, a zaenete :rot novY, v novYch trodnYch, prostornYch krajinach, osadach, kde ma jeate kat"dY nadOji na pkileSitost. Nevadnete, nehnijte tam kde neni nadeje, kde je zeme neplodna, kde je vie malicherne nebo marne, kde zvyky a skutky jsou neinevne. Jdete tam kde je jeete dost ,mista, kde zem je Urodna., podnebi dobre. Zakotente se a budete prospivat; vase pckveto, a pkinese ovoce. Tarn 'tivot stoji za Ziti, tarn vase budoucnost je bezpeemi, jista. Zde v Texasu je jeate dost ruznYch krajin poiidku osazenYch, s dobrYm podnehIm, tirodnou semi, nekde za nizkou cenu i na mime podminky. JiZ pies •ticet let co veakere naee Ceske easopisy poukazovaly na VYhody pozemku pii motskSreh okresech. Tyto vSrhody se stale rozmno2ovaly nasledkem budcvani., odvodnova,ni, a 'zvelebovani techto krajin. Mnoho naaincil vyuktkovalo tosti, a snad kaalY z vas zna nekoho, kdo byl mezi prvnimi co si vybrali nejlepai zeme sa, nizke cony, protoSe se nebali a neotaleli.

Nekten z nich odeali ze starch ptepinenYch osad, kde pro ne nebylo nadeje, taktka s prasdnYma rukama, a ted' nejen Ce vlastni krasne fanny, ale dostali velke penize z oleje nob ze shy (sulphur). Behem svetove valky ponejvice v letech 1917 a 1918 cony vYhodnYch farem a pozemku vystoupily na cony at ptelananS, tak2e, mnoho naaich lidi pozbylo odvahu, ba 'Taboo ztratili zajem o kupovani posorrhn, ztratili daveru v rolnieeni; farmy prodali, nob opustili ty ktere meli najmute.

PiciOy do mody traktory. Nekteti prodali farmu a koualli traktor a karu. Rentfii, ktefi nemM.i traktor, nemohli dostat vS7hodneho

rentu, nevecla si rady stehovali se do mast.

A tak se jim vedlo dim dal tim hits. Jeden si mne ztetoval na ten mestskY tivot a pravil: "Kdyby mne jeSte jen Pan Bah jedenkrat pomohl dostat se z mesta na farmu, museli by mne do sad horkYmi telezy tgarat, aby mne dostali zpet do mesta!"

Ti z vas, kteki mat zalibu v rolnieeni, zahradnieeni a teSi vas to kdyt vidite neco skuteene rust, zajed'te se podivat do fifth Rio Grande; zvlaSte na pozemky, ktere naSe Jednota vlastni ph Rio Hondo a ph Los Frenas v okresu Cameron. Pravim zvlaSte na tyto pozemky, protote jen tyto pozemky tarn jsou jeSte k dostani za nizkou cenu na nizke zplatky neb za vYhodnY rent. Rudim yam za to, to nebudete litovat a ae vas to piekvapi, uvidite co je tarn motile; jaka to neobyeejna pfiletitost se tarn naskytuje a jakou krasnou budoucnost si tarn mate zajistit katdy pheinlivY elovek, tieba by byl i chudobnY. Jednota je hotova y am prodat pole pod pluhem od 2 a pill akru at na nekolik set akru po $100 za akr v district No. 15 ph Rio Hondo.

Nikde jsem jeSte nospatkil arodnejSi tame jako je tarn. Nebo yam prodaji velice trodnou zem v Desatem Districtu za merle net by vas to stab() vyeistit meskyti a kaktus. Maji tam 3,000 akru, Cast tohoto (nekolik set akru) melo letos krasnou arodu baviny, kornu, cukrolu, tomatu, fazoli, mrkvy atd. bez zavodriovani. Ale mute se tam mnoho set akru take zavodriit, asi '700 akru hned ted', a at zavodriovaci system poopravi a dodelaji.

Bavinu tam vabec netieba zavodriovat a take mnoho jinYch piodin tak ne. Tyto 3,000 akru Jednota koupila merle net' $10 za akr i ze zpateenim taxem, tak by to mohli prodat za pakatel a jeSte by na tom vySli a krajaMain, kteii by teto phletitosti vyutitkovali,

by Jednota udelala to nejlepSi dobro co kdy pro koho udelala. Kup techto 3000 akru rodneho pozemku v takove ,osad s takovou klimou, byl podia meho zdani ten nejlepSi kup, o kterem jsem kdy slySel. V tomto samern distriktu, jen pies "fenc" od jejich pozemku, jsou osadnici, kteh piisii ze severu a platili sto krat tolik za akr net Jednota platila, vydirave korporaci a piece tam prospivaji. Ph Rio Hondo je to same, jsou tam osadnici, ktefi platili od tisice at do $1500 za akr, vyplatili to a jsou spokojeni. Mluvili jsme tam s jednim Slovakem, kterY koupil 20 akru po $1350 a pak piikoupil 20 akru po $1500, a vyplatil to; a meli byste videt jeho 40 akril ted'!

Ono se to zda drahe po $100 za akr, ale kdyt uvidite tu iirodnou zem ph kiln* kde se mohou sklidit dy e at tii arody katclY rok, kde ma katdY dbalY rolnik neco na prodej, katc1S7 tSrden v race, kde vas nevymoei ani nevykde trody jsou jiste a trhy na plodiny blizke a dosti spolehlive, musi kaLlY uznat, je to lacine, tieba ani nevzal v avohu ty mnohe jinni vYhody, jako dobre cesty, Skoly a kostely, rozliene pfirodni krasy a ptiletitosti k rybaleni a chodeni na hon, a to pohodlne titi, kde nemusite zmrzat ani se pain. Maji tam krasne Skolni budovy, prostorne n. dvory, vyzdobene kra.snYmi keti a kvetinami. Skolni "busy" dovaS'eji deti po dobrYch cestach. Mail tarn jak zavodnovaci, tak i odvodriovaci systemy a to sami vite, to kdesi za to musi platit. Ale nelekejte se a nedejte na hloupe •edi a tech pfehnanYch danich a vysokYch poplatcich za zavodriovani. Prve net koupite, jclete do Brownsville na Court House a tarn se dozvite kolik stoji tax na kterYkoliv kousek tame. My platime vySSI dari ph Houstone net oni tam, a nemame tolik vYhod jak oni. Vodni poplatek v No. 15 Distriktu je $3.50 roene z akru a jeden dolar extra za katcle zavodneni. Obyeejne kropy se ani nemusi zavodriovat, to jen nektere zeleniny a orante a grape fruit. Jedno zavodneni obydejne staOi. Tak by to stab() jen pramerne $5.50 roene za akr. V 10. Distriktu je voda lacinejSi. Za meho tivota se mi podahlo jit nekolikrat, to bych byl s radosti dal $15 od akru komu, kdo by mne byl zavodnil jen korn. Kdyt byste se ball tech vysok'ch poplatka, tak ne=site kupovat net jen deset akru; z deseti

Ve stredu, dne 13. prosince 1939. akru udelate tarn vice net nekde jinde ze sta NejlepSi piileCitost tam nabizi Jednota mentYkam. Zrentuji jim (spolehlivYm rolnikam s dobrYm potahem neb lepAi s traktorem) tu nejlepSi zem, kterou si vyberou, z dilu, tak jako jinde. Postavi jim novY aim a kdyi se jim tarn clafi a libi, tak jim to jednota prods, cla jim piednost pied jinYmi kupci. Ti rent -ii jsou na tom lope net kdyb.y jim nekdo daroval nekde bus Spatneho pozemku, protote jejich 3/4 arody krome rentu je thkrat vetSi, net mnohY majitel horSi farmy sklidi vSeho. Usazuji se tam naSinci z daleko rortrouAenYch east Texasu, a mimo techto dvou Distriktu, ktere Jednota drk pro naaince, jsou v udoli usazeni Tide z dalekYch a raznYch'easti Spojen'ch Stata a jinYch easti sveta. Ale ja piedpovidam, to a se tam naSinci zakoteni, tak ti jim teprve ukati, co se tam skuteene da Mat. Ted' se tam stehuji hodne naSinci od Corpus Christi, a ti tarn budou nejlepe prospivat ;oni se neboji meskyti, kaktusu, sucha, dea'ove vody, ani rrace ;a ty taxy a vodne poplatky take nezabeknou.

Piedstavte si v duchu "kontru" pokrytou kaktusem, meskytim, suchYm, horkYm a dusicim prachem, kde je tak sucho, ze prasata a kraavy se musi katdY den "prajmovat" jako suche pumpy. Prasata, aby mohla polYkat pomyje a kravy aby spustily mleko, kde bez zavodriovani se nic nemate rodit, a kde zavodnovani stoji tolik (pry at $40 zakru), Ce co se urodi se nevyplaci. A kde tax setere vaecko co vydelate. Krajinu, kde je v bete horko, tie to obyeejnY elovek nevydr21. To je adstednY obrazek, jak' jsem mel v duchu o torn Rio Grande Valley kdyt jsem poslouchal lidi o tom mlu,vit, kteti tam sami vabec nikdy nebyli a yedeli o tom jen tolik, ca pry jim jejich soused fikal, co ono o torn kdesi slysel. Piedstavte si moje piekvapeni nad tim, co jsem videl a slySal kdyt jsem tarn v nejhoreejSim dervenci s bratrem Steinerem a Valeikem zajel. Co tam skuteene je, to se necla popsat. Zajed'te tam s br. Steinerem a piesvedete se sami.

Byli jsme tam etyki dni, a ja, jsem se za ty etyki dni naueil a dozvedel vic utiteeneho, net pied tim kdykoliv za etyil mesice. A .bratti, Steiner a Valeik se take &ill, a k tomu vykonali vice price pro dobro Jednoty za ty etyti dni, net ja bych vykonal za rok. Oni ut na to maji "system" a po celou cestu tarn i zpatky, jejich rozhovor se tYkal jen prospechu a dobra Jednoty, a tech co do Jednoty path. Jednota vlastni farmy a ma penize rozpajeene tu a tam podel cesty, tak o torn rokovali. Ve Valley jezdili at do noci a vyjednavali zaletitosti, tYkajici se tamnejSich majetka. tosti Jednoty jsou v dobrYch rukach.

Udelejte si s br. Steinerem "date" a zajed'te do Valley, nebudete toho litovat, za to yam Jan M. Kopeck'.

San Antonio, Texas.

Ct. redakce a cela, rodino S. P. S. S. T.!

Opet rok uplynul. Vanoce. doba miru, Lasky, Stedrosti a dobre vale lidstvu zemekoule, narodarn civilisovanSrm, kiest'ansky vychovanS7m, nendroenSrm, lupieske smYSleni zamitajici. Pokoj matkam, ktere neplodi syny, by byli ureeni vratditi a loupiti sve sousedy, podlehajice glenstvi vladctun z lidu.

PAIRODY EPITAP. Slunce, tvarce VSehomiru, piirody dar din nam vgem.

Liba zemi, math lidu, Civic ptactvo se psem.

Stromy se svYm zlatYm listim, kropi padu a pod tuto skladani jsou spravedlivi i vinnici. bohadem di chud'asem,— piijde das a rozloueiS se, zahraban jsi pod tu zem . . ?

Ze tam vzhilru, snad tet dolu 'deka na nas odplata . . . !

MySlenku tu i statnici §lapou dneska do blata.

Tulaci a vyvrheli, ti se v hadry ovesi a Midi ... bohy to snad jsou posedli, at' fSeci d'abli midi! !

Umlei vas, umlei! Vy d'asi, smeeko vlei Ne-li pod guilotinou, katovou Airodinou , Po umrzlYch stranich pustYch Sakali vas rozvleeou.

Lawrence V. Kallus.

Ve sttedu, dne 13. prosince 1939. fi

OSVETA. John Adams a Abigail Smithova.

TEDEN mladST pravnik z Braintres, Mass., zamiloval se do dcery . weyrninthskeho du-

chovniho.

Na pivni pohied by se bylo zdalo, ze pra y

-nikte,jr mJohnAdas,jeotidbru partii pro tu divku, nebot' mel pane piijmy, jeho vyhlidky do budoucnosti zdaly se bYti dosti dobrymi a Abigail byla, jedna ze tri doer rev. Williama Smitha, jen svetskYini statky nikterak neoplyval. Ale tehdejei easy — aspori v NoVo-Anglicku — byly dobami dueevni a rodinne aristokracie, a duchovni stdl v2dycky velmi vysoko, ba nejvYee v ka2de farnosti a to obzvlaete v tom pripade, byl-li zbo2nYna a pochazel ze stare rodiny. Tim se stalo, 2e Smithovie povalovali se za nesmirne povznesene nad Johna Adamse, jen2 byl .synerr chudeho farmare. A take sveha mineni pied nim netajill.

Jedind Abigail nehledela na to v tomto svetle. Zamilovala se do neho prave tak vas/rive jako on do ni, a dala mu slovo, 2e. se za neho provcia. Jeji ctec prohlasil, ze ne! Loyalni osadnici pane Smithovi pp:clan se k nahledu sveho duchovniho a zazlivali Adamsovi, 2e se opovaLl zamilovati se do dcery nejprednejeiho mute v osady.

Kdyby Abigail byla bYvala obyeejnou, tuctoy ou divkou, byla by si nekde v koutku poplakala, preeetla nekolik s•ntimentalnich basni a podrobila se. ptani otce a jeho osady.

Abigail byla veak vYjimkou. Byla nazvana "prvni novou 2enou a.merickou". Jeji vzcieldni bylo trochu zenedbane, jednak proto, ze v mladi byla east° nemocna a jednak proto, 2t'a, za postaeltelne vzdeleani pro divky z dobrYch rodin platilo, umely-li disti, psati a poCitati a vyznaly-li se trochu v hudbe. Promeekane veaknahradila tim, 2e si sve vzdelavani vzala do vlastnich rukou, a nauella, se vice nefii kterakoli divka v 18. stoleti. Vzdeldni vnuklo ji nekolik novYch idei, a jednou z nich byla ta, 2e jeji otec musi miti proti Adamsovi vatnejei nomitku neili poee•ilou pYchu rodinnort, ne2li size zasnouben: s nim zruei. Bala svemu dvojctihodnemu gam: otci ultimatum a on bezmocne se zlobil a vztekal. Ea dokonce eel tak taleko, ze prohlaeoval, 2e Adams jeho dceri. uCaroval. Nejblieei nedel: podival se s kazd.telny napred na A tbigai.l a potom na Adamse a jal se kazati na tento text z Pisma: "Deem mou hrozne trapi d'abelstvi" (Matoue, XV., 22).

KatclY tomu rozumel a ka2clY vrhal na Adamse vyeitavY pohied. A za jednu nebo dve nedele eel rev. Williams jeete dale, kdyt si predmet ku svernu Icazani obral Cast 20. vere• 22. 2almu, jent mi: "Vychvat', Hospodine, z moci psa milaeka meho."

To oveem Adamse zle pohnevalo, a docile, zelo k neprijemnYm scenem. Ale Abigail ye.rne 01 nem stale:, a p. Smith koneene sue svoleni dal. A kdy2 mu jeho osadnici pripomneli jeho drivejei oposici k Adamsovi a to, 2e o nem mluvil jako o mel kazdni na slova Pisma: "Jan. ani nejedl . ohleba ani nepil vina; a piece tikaji, Ce d'dbla ma".

John a Abigail byli oddelni due 25. fajna 1764.

On Cital 28, ona 19 let. Jejich man2elskY byl dokonalY. Pani Adarnsova byla muL svernu v jeho kariere napomocna jednak radon a jednak tim, 2e krotila jeho neet'as :niau prudkou povahu.

Kdy2 Adams po reaoluci odp3u1 do Anglie jako prvni vyslonec SnojenYch Statti, takt obratnost Abigailina, dovedla odstranit "Cranky nenavisti", je2 Angileane "spouetell" pied. kaIdeho Americana. Anglicky lid, jen2 nod ni napted ohrnoval nos jako nad "provincialkou.", zamiloval si ji a vaIll ci ii. Kdy2 se Adams stab

V2STNIK

nastupcem WashingtonovYm na presidentskem kresle, diplomacie jeho choti uhladila prof). mnehe drsne misto .a vice ne21i kdokoli jinY neo cokoli jineho zastavila proud jeho stoupajici neobliby.

Abigail Adamsova byla jedinou AmeriCankou, je2 byla choti jednoho a mathou druheho .esidento. SpojenYch Statri.

Vzpominka. .SOU mrtvi, kteri nemaji hrobti, ani popelnic, kterYm jsme slibovali y eenou pamet', a na, ktere se v proudu dob zapomina. A snad se i zapornina na vee krasne, co bylo a neodvratne odeelo, je velikou ttechou.

Vzpominarn dnes na Ceske kvarteto a umelce, kteri v nem hrali. Stal jsem u jeho zadatkii ,a 'jeho veichni elenove byli mYini yZeicnymi prateli. KcIy2 se po prve seskupilia— Hofman, Suk, Nedbal, Berger — byli to nadeeni, mladistvi absolventi konservatore, pini ohne a nad:eni, Nemeli ani domacich, ani cizich vzorta — sehrali se docela intuitivne podle sve Ceske natury, a take skladba, se kterou prora iii Smetar ovo kvarteto "Z metro Lvota" — je eiste eeska muzika. Neslyeel jsem od to doby od Mdneho komorniho souboru, at' domaciho, Ci ciziho, ba ni sameho Oeskeho kvarteta po dvaceti letech jeho ptasobeni, zahrat tuto skladbu tak, jak ji hralo nalade toto sdru2sni. Slyeirn jeete, energickY az divokY nastup Nedbalovy violy v Avodnirn sole, libeznY zpev HofmanovYch housli v adagiu, -0.2asne sehranou pelicu, jejit podani tito etyri hoei vytvorili — a koneene posledni vetu s jejim CeskYm rozjasanim a genialne hozenYm konceni, jemu2 bych go bok moll postaviti jenom posledni Oajkovskeho p atetiche . . . Kdy2 zaznel vy sckY, riporne vytrvaly flageolet housli ,a pod nim naraz tremola, a pak Hofman vzlykl bolestne tivodni motiv a zanarikal srdcervouci rneledii — tu se nam stahla brad' a vytryskly slzy . . .

Hoei hrali s poeatku s horlivou vaeni a po easku i Haydna a Mozarta a Beethovena. Mnoho oveem uhladil a propracoval Vihan, kterY brzy nastoupil u violencella za predeasne zemreleho Dergera, — ale pro cizinu, kde vytvoril se jiz davno urditY klasickY mnsob podani hndby n.LneckYch kla.siku, byl styl pode.vani easheho kvarteta zajimavYm objevem. S lety utieoval se pomalu i jinoeskY elan„e.lo se do hloubky, souhra dostala jaksi 7aolikY mezinClrodni styl, a v xnulskYch letech a na prahu stari znelo \Tee dokonale, propracavano a podeano se suverenni, vzneeenou stojnosti umelci, dosahnuveich vrcholu a roz13iveich na nem stanch. Ale je. nemohl nikdy zapornenoutt nikdy na ty prvni doby, na tu vCCnivou, eesk.ou, ba skoro 2,2 trochu cikanshou notu v podani Smetany, Dvordha, ba i A lide vain to byli znameniti, jednak nesmime dob2i, jednak zajimavi. Hofman a Silk ayli spojeni vernYm pratelstvim, ktere je.ete vzrostlo spoleCnou ranou osudu, kdy2 oba, ztratili milovane 2eny, a oba byli talc neet'astrie zaloleni, ee druhe Early ut pro ne nebylo.

Hofman byl jede.n z nejlepeich lidi, ktere jsem v 2ivote. poznal, srdce pine dobroty, aestnosti a .obetavosti, ueleclatilY tak, jako jeho tab smyece a mluva jeho milovanYch housli. 0 Sukovi bych rad jednou vypravoval vice, ne2 kolik dries mohu vtesnati do tato vzpoininky. tolik bych rad rek.1, 2e to byl valiky muzikant, velikY elovek, a jaksi ideal tohO, jak si predstavuji genidiniho, hlubokeho umeloe naroubovaneho na typickou, jadrnou Ceskou ple,riku. Jednou snad Vann povim, jak byl he konci osamely, jak se do sve price na pcsiednich velikYch skladbach primo propa.dal, jakou mei starost z toho, le mu narod nonaffe rommeti — a koneene i veelicos na jasnejei team — D y ore,k kontra Suk. — Z docc la jineho di'eva rezanY byl Nedbal. Telesne velika"' jecllik a po2itkdr, chytrY a obchodno nadanY, s chromnou muzikalni parrs ti, z nCho2 energie a sila primo eieela a pr:enaeela se jako fluidum na °boll, ale hlav-

Strana 11.

ne na orchestr. Psal brzo lehkou muziku a dobte ji prodaval — ale v jadru a v hloubi duee to byl take, jako jeho druzi u housli, mu2 velike hudebni kultury a nesmirne ficty k velikYm jejim ploclum. — Po nem ujal se v kvartetu violy jemnY, inteligentni Herold, po Vihanovi u cella zasedl ptitel Zelenka, jedinY posed zijici ze slavneho souboru. Ale to u2 bylo v dobe, kdy Asrael se hiasil o svou Mufti Hofman, umtel Suk, umtel Herold — urntelo Ceske kvarteto.

Ja bych tenth soubor vYkonnch muzikantn postavil jako rovnY . vedle Manesa, Alee, Myslbeka, Smetany a Dvotaka. Je tu jen ten snautnY rozdil, le tito od *Ira deeti umelci zanechali sva dila v obrazech, sochach a parMunich. Ale ubozi vYkonni umelci jsou na torn Mite: nezbude po nich nic, ne2 vzpominha souaasnikii a nejvYee v nejnovejei dobe nejaka, gramcfonova deska, ktera y eak nema vein ceny, ne2 fotografie sochy Ci obrazu.

Hlecite, main takovY bizarni napad, kdy2 mile pri psani teto vzpominky zni v ueich stale a bolestne konec Smetanova Kvarteta, hrany deskYm kvartetem: Kdy2 vime dnes, 2e avukove viny cestuji kolem zeme i vesmirem, kdy2 technikove nam u2 umoznili, ze intleme tyto -viny zachytit a poslouchat — myslim si, ze ty zvukove viny, ktere se vypravovaly na svou pout' tenkrate, kdy2, hralo Ceske kvartoto, se mohly ztratit, ale bloudi kdcsi y esmirern, eekajice, a2 se technikum podati je zachytit a zpet nam je ptivest.

Bylo vynalezeno u2 mnoho, Cemu se lisle pied tim jako absurdnimu vysmivali. Nu2,e, vynalezci: udelejte take jednou nee° pro muzikanty, kteti s laciest vzpominaji na le druhy, jejich2 velika pisen doznela a ztratila se s nimi kdesi v nebesich 0 NERUDOVI.

Je jen mai° mrtvS7 ch lidi na htbitovech eeskeho naroda, ktetl, ptektodivee hranici smrti, vstoupili do nove ptitomnosti nejen sv3:ira dilem, je2 ma pravo bS7ti nesmrtelne, ale i svou celou pozemskou podobou, jet' zanika S lidskym dechem. Pied nedavnem vyvolavaii jsme si usilovne tvat Machovu, jeho radosti, ktere ji rozechvivaly i jeho bolesti, ktere ji zasttely, stall jsme \Teak na pochybach, a to, co jsme zachytili, byla jen obruba plaete rude pocteiteho.

Neruda y eak jako by tu byl s nami dodnes. Jakoby ani nezemtel a nebyl zasut hlinou vyeehradskeho htbitova; potkavame jej, at' zabloudime kamkoliv na mista, kterSrch se dotki svS7m 2ivotem, na stezku Pettina i v zakouti malostranske ulieky. Kdy2 zvedame sklenku kvetne pozavilou, kdy2 zaslechneme starou zvonkovou hru, jako by pteeel kolem nas jasne prosvetlenY stin s binoklem na odich a s holi v ruce. Tak nalChave zazni nam jeho vets, 2e soudasne objevi se i poveclarna tvar. Ano, v techto mistech byl, tu 2i1, miloval, snil i trpel tento libeznST Cesky elovek a v techto mistech zustava, sni a zejmena trpi jeete podnes.

LondS7 n. — Exportni valka mezi spojenci a Nemeckem, ktera byla zahajena v pondeli m. zutila pinou silou na Atlantickem oceanu a Sttec3.ozemnim Dosud nemo2no odhadnouti koneene vYsledky rozhodnuti Anglie a Francie zastavovati vsechny lodi, vezouci nemecke zboii. Anglidane tvrdi, snili ndmecky export. obchod se $4,500,000.000 roene 6,-- 0,000.000, ale Nemci prohlaeuji, de se tak nestane. Dle doelS7ch zprav /*mei zesiluji svou valku magnetickmi minami, namitenou proti Anglii, aby zamezili export z anglickYch ptistavil, jakoe i import do Anglie. Dnes dasne rano byly spatteny dva nemecke aeroplany, kladouci mi ny v uti Tem2e. Je to odpovedi na zastavovani lodi, vezoucich nemecke zboei na Atlantickem oceanu a Sttedozemnim LondYn. — Vice ne2 1,000 obchodnich lodi je czbrojeno proti ponorkam a v kratke dobe bude jich ozbrojeno na 2.000. Nemecke magnetieke bomby zavinily znideni poloviny anglick3,ch iodic ztracench za minulSr mesic. Dodava se, 2e nemecke iltoky na neutralni lodi mely by ptimet jejich majitele, aby pronajaly je Anglii po dobe trvanl valky.

stisarta

VtEITNIIE

Vredni Organ Slovanske Podporujicf Jednoty Stf.tu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Arse. *elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA EDITOR Vydavatehi — Publishers ECHO SLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pkedplatne $1.00 rail& Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2,50 a year.

ZraZny adzes zauflajl se do Hlavnf trfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vakf;z-i dopisy, piedplatne, oznamky, budlei ady:e;zovany na Vestnfk. West, Texas I;',.;ault has the largest circulation of an, (..:neeb.os;o7ak Weekly in South.

LASKA CELE SE ODPAVAJiCi. Za trochu lasky gel bych v sveta kraj, gel s hlavou odkrytou a sel bych bosY, gel v ledu — ale v dugi vednY maj, gel vichtici — v gak slygel zbivat kosy, g el pougti — a mks v srdci perly rosy.

Za trochu lasky gel bych v sveta kraj, jak ten, kdo zpiva u dveti a prosi.

Jar. VrchlickY. kemes/o u2 nema ziate dno. Pied 25 roky kOdy kemesinik mohl smele vykroditi do sveta s jistotou, 2e obdril zamestnani a tim pkileiitost k vydobyti si slu gneho yYdelku. V poslednim etvrtstoleti ale staly se tak dalekosahle zmeny v celem uspotadani lidske spoleenosti, 2e mnozi ani nedovedou chapati pinY jejich yYznam a vliv na vyvin 2ivotnich p0ada yku a potieb miade generate. Jednu skutednost ale vgichni jsme zcela jasne poznalisa to: 2e u2 neni pravdcu to, co bylo pravidlem pied 25 roky — temeslo dnes u2 name, zlate dno a bylo by blahovYm se domnivati, ie se nam vrati pohadka mladi. Pomery se velmi zmenily: zmenil se zmenil se obchod, zmenilo se vice mene i rolnieeni a zmenily se i p0ada yky 2ivotni.

Pti takovYch zakladnich zmenach, jichi jsme svedky, tteba ne vgichni si to uvedomujeme, n.ezUstal ovgem ani zpilsob 2ivotniho poji gt'ovani bez zakladnich zmen. Minuly ty doby, kdy nagi lids se sta,vali eleny Jednoty proto, 2e chteli mezi syYmi ptateli a znamYmi a vzali si pojistku takovou, jakou jim SPJST. mohla posky tnouti. Plan pojigteni byl tehdy jedinY: pojistka s placenim po 2ivot. Dnes je v geobecne uznavano, Ze takovY plan poji gteni neni ani pralttickY, ani prospe gnY pro maldY lid a poznani to vedlo ku zmenam, ktere postavilo bratrske pojigt'ovdni na obchodni zaklad s vecleckYrn podklade-m. Dnes ma na ge S.P.J.S.T. devet ruznych plaritt pojistek a die nutnosti mute kdykoli d.algi plany vydati. KaklY certifikat elenskY v na g i Jed.note, jakmile je tti roky v platnosti, ma, jistou hodnotu, kteralto hodnota se zvy guje ka gdYm rokem elenstvi. Hodnota certifikatu je shromaid'ovana z poplatkri takoveho Mena a je kaMemu elenu k disposici nYm zpusobem, ktery. on sam si mu2e vybrati.

Jinymislovy — pojistka u S.P.J.S.T. je kombinace dvou ddlektych zajmil na geho lidu: A) pojig teni v padu rimrti elena, kde cely obnos pojistky je vyplacen jeho declictim; B) spotitelni Beet y e prospech alena sameho, kterY on ran:1e kdykoli pro sebe ei svou rodinu poukti v padu potteby. Toto je velice drilekte a ne vgude nine pochopeno. Mnoho na gich lid!, ba i Menne neml:e2e pochopiti zmeray, ktere byly 2ivotnimi pomee y vynuceny i v ohledu bratrskeho pojigl zen a nernaji znalost o vYhodach, ktere jsou P.rr..r-Y,'m6ny takov7;mi zmenami a ktere S.P.J.S.T. poiskytuje. 0 vYhodach oertifikaavYan ptatim, tlt nakho'Brattstva tovime si v

Vandalove vyloupili v Praze Pamitnik odboje. Zy lattni tajna zprava z Prahy sdeluje dalzvetstva nacisticke luzy: pochopove Gestapa dostavili se do Pamatniku Odboje na y e v Praze, v neini jsou soustkedeny pamatky osvobozenskeho boje za svetove valky, a v gechno cenne — ukradli. Prapory plukri csl. legii a cenne dokumenty byly germanskYmi hyenami spaleny. Mezi ptedmety, jet' nacistickYmi vandaly byly znieeny anebo ukradeny, byly dokumenty, tYkajici se francouzskYch sympatii a pomoci pro Oechoslo yaky behem valky 19141918 a dopisy i memorande,britickych, francouzskYch, americkYch i italskych statnikri z one doby vztatne k csl. odboji. V Patik oznamen! o barbarskem tadeni pochopri Gestapa v Pamatniku Odboje zplasobilo v csi. kolonii obrovske vzru geni. Mezi ptislu gniky zahranieni esl. armady z ylagte trpce bylo ieleno spaleni slavnYch praporri esl. legii a elenove nove esl. armady prohlasili, 2e jejich nove prapory nahradi ony spalene a zaplati nekOlikanasobne nacistickYm bestiim za tuto pohanu nejyyggi narodni tradice.

Nag i povinnosti je zatiasti svedomim tech, kteii zapomneli, jak rodieove starcu vlast calf a milovali.

Jednag -li s jinYm elovekem o jakoukoli yea, vidy si polo2 otdzku: Jak bych si ptal, aby jednano bylo se mnou. kdybych byl na mists toho eloveka? A dle toho, jenom die toho s nim jade nej a nikdy nechybi g. Bud' celYm mOem, bud' pravYm elovekem! Ve dech ptipadech iivota!

A to ostatni piijde samo: bude g i americkYm Cechoslovakern, ponevaa- uciti g, 2e Ti Tye deg-sty ! je vrozeno a ie nikdy nikYm jinYm bYti nee mtlieg. Bud' jedniekou sve rodne haluze, a kdy jednou zemte g, budou zde stati Tvoje deti a po nich dal jejich deti. Jenom z takovYch jednotHyatt slo Z . enY narod a jeho zamotske vetve - nezahynou.

Masaryk fika, ie v nas samYch leii osud, testa k idealismu, sluiba a zodpovednost k humanite, fgelidstvi. Vystkihat se malosti a malichernosti, energicky pracovat k oeiste.

Ukazka bidy v Reichu. Pied zapodetim nynejti valky chvastavY Goering se gmegnoval neinky blokady Nemecka mocnYrn zduraznenim zasob v Eilgi, kde pry maji naciste uloleno potravin a rriznYch potteb na deset roku. Blokada pry Nernce nedoiene ke kapitulaci naopak, pfevaha vojenskeho letectva, modern! ponorky a nova stra gna zbrari vynese nacistickemu Minecku viterstvi. Jak to v Reichu s tern! ohromnYmi zasobami vypada, o tom ptines1 gyYcarskY list nasledujici ukazku: v Ri gi jevi se nedostatek masa, tun', vajec a zbok, dovaieneho z ciziny. German! vykradli Ceskoslovensko, po to Cast Polska, ji g si ponechali, a mimo herynkti a jinYch motskYch ryb civilni obyvatelstvo trpi nedostatkem. V kik novopohanstvi zaeina ri12ky vystrkovati — bida. Profesoki chemie zimniene konaji pokusy pro vynalezeni novYch hraZek a S yYcarskY easopis zaznamenal zpravu, propa govanou z Vidne, sdkujici o novem zdroji suroviny pro vYrobu tukti. OdpadkovY tuk, kterY by jinak nevyukt odplaval do kanalt, je zachycovan z ylattni distal nadrZi, ktera je vestavena mezi odpadni 2imku a kanal. Tato "tukova zdrr zachycuje velke procento odpadkovYch tukU. Zvlattni sberaci slniba stars se o odeerpani nashromaZdeneho tuku, kterY je dopravovan do tovarny ye videriskem ptedmesti. "Su-rovinou" jsou pineny kotle, ktere pojmou 4,000 liber. V techto kotlich se surovina horkou parou rozpusti a eisti vodou a jinYmi eisticimi prosttedky. Tento postup se opakuje, ai se tuk inalne oddeli od odpadku. Takto ziskaneho tuku se pontiva, pro vYrobu mYclla a jinYch chemickYch vyrobkil.

Falgovanim se neporntle faiegne vecl. Cesky tisk v dodasne Germany podmanene stare vlasti musi ptina geti ye syYch sloupcich elanky dodane mu ntadem nacisticke propagandy. Dovedeme si ptedstavit pocity deskYch redaktokteti musi pod hrozbou ialate pkekladati Goebelsovou kancelati dodane zpravy, rivahy, kritiku soneasnYch udalosti, chvalozpevy na Adolfa a co trapnejkho — take hanu a poniZovan! zaslouklYch vadat naroda. S jakYmi poolty ete podmanenY eeskY lid v deskem tisku tyto Uratky a hariebrtosti, nernusime zairaznovat, Nemohou 51 prozatim pomoc, jsou do6asn6

Ve stikedu, dne 13. prosince 1939. bezmocni. Neco prospe gneho a rite gneho vgak tyto zpravy deskYm etenattim pkina geji a to — dostava se jim informaci o einnosti dr. Benege a jinYch pracovnikil v zahrani •i pro svobodu a osamostatneni Ceskoslovenska. A takove hanoben! a odsuzovani vddcri v zahraniei eeskY lid posiluje a konej gi. Doeasne utrpeni, trYzneni a vykotist'ovani bude mit!, a snad behem roku, syrij konec — "po vichtici bouke a hnevu" nastane vykoupeni a znovu svoboda. Aby na gi etanati sami rnolni posouditi fal govani nacistickeho tisku a ptesvedeill se o stra gne nenavisti nacistri vriei dr. Bene govi — podavame nasledujici zpravu, kterou muselo otisknouti "Ceske Slovo" ze dne 29. tijna t. roku. Zprava nose velike ohlaveni: Rime odbyti E. Benege a pod ni nasleduje: "National Zeitung" pi ge ye sve rubrie ce poznamek k politickYm udalostem, 'e.le podnecovatel z povolani Bene g se eft! v situaci malaho zamestnance, kterY za penize, jet dostava, musi take neco vykonati. Protote podnik, kterY jej plat, pracuje v posledni dobe se zkejmYm prodelkem, sus! Bene g, nema-li 0 sve misto dodavati londYnskenau ministerstvu informa.ci tuene zpravy. Cesky narod se smeje jeho yYzvam k sabotati, a to, co ze zbytku sveho rozumu Beneg vypotil o krvavYch boutich v Protektorate, bylo na mists neutralnimi pozorovateli vyvraceno. Bend byl vtdy velkorysY a nahrazoval jakcst mn0stvim. To dokazal mirove konferenci ve Versailles, kde ze 4 miliosudetskYch Nemc0 udelal 1 milion. Tao velo nichZ Bes korysosti vde gi take 60,000 6echil, neg hlasil londYnskemu ministerstvu 12i, 2e jsou pozatYkani a kteti nyni jako mueednici konaji cestu po svete, kterY chce bYt obelhavan. Tito Oak se vgak teg i nejpInejk svobode a je jim nej y Yte lito anglickYch obeanii, jejich2 drahe penize plyncu do Eene gova chttanu." — Neni tato zprava snti gka 121, podfukri a dokonce hrubYch uraZek nmte, pied ni.m2 maji naciste — vitr — a kterY mimo nepopiratelnYch ohromnYch statnicky;Th vedomosti a Stykri s rozhodujicimi statniky demokracii — je pevne rozhodnut, vytrvat za katdou cenu v boji proti nasili, nespravedinosti a novopchanstvi at do koneeneho viterstvi Frava a Pravdy. Slava a zdar einnosti dr. Benda — Vlasti zdar!

ZemskY raj, o nemi Ceti zpivaji, vytvorili si rukaarna; paten? a mozkean sizYcla atoll a pradedu. CeskY mired je staroisylY, kterY iije, ponevadi inel a ma vrili k devetu a rnladou silu prael, ktera za, tech tisk let jejich dejin nebyla nikdy lehka.

Spojene Stity neuznivaji zabor eskoslovenska. Vlad.a Spoj. Statti podala celemu svetu novY eldkaz, neuznava nasilny zabor Ceskoslovenska a to pki vydani pulletniho vYkazu viadam 12 state o jejich valeenYch dluzich Unii.

Statni department ye sve zpravy uvadi doslove ne: "S ohledem na stavajici vladni pomery v Ceskoslovensku nebyl pro tuto zem vypracovan dlutni vYkaz. Statni department stoji toti2 na Ceskoslovensko pozbylo sve svostanovisku, body jen doeasne a proto nepoladalo formalne nemeckou tisi, aby eeskoslovenskY diuh pke yzala." VYkazy o dluhu byly poslany Belgii, Francii, Anglii, Italli, Mad'arsku, Polsku, Rumunsku, Jugoslavii, Estonsku, Litve a Lotygsku.

KALEV 24. prosince. Divadlo "Strorneeek" sehraji sokaki ochotnici v Sokolovne ve Fort Worth. Zaeatek v 8 hod. vaer.

25. prosince. Villain program v sin! tadu Pokrok Houstonu, Houston, Tex. Zadatek ye 3 hod. odpoledne.

25. prosince. Deti kadu gtefanik sehraji na Hod Boil vanani divadlo se zpevy a tanci o 4 jednanich "Za hvezdo.0 Bethlemskou".

25. prosince. Divadlo "Vanoern strorneeek" sehraji ochotnici kadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Texas.

31. prosince. S ylvesttxovska u Stera.nikri na Cottage Grove s devadleal "Novideli jste Mole se?" a vStstupy, ,se ti T 6,A ,t'C ti (16 svitarl

Ve sttedu, dne 13. prosince 1939.

Dobra vac se vydatila — zajezd Slavie do Seaton mimotadnYm tispechem. Nedelni pohostinske vystoupeni westske Slavie v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton melo vesmes pkizniye podminky. Krasnou teplou pohodu, zvedavost milovniku uSlechtile zabavy na cizi ochotniky, osadni klid pokud se jinYch zabav tyre a pastaditelnou pfedhanou reklamu. Proto byla prostoma sin u2 pal hodinu eked zvednutim opony takika pine obsazena a byla tu citelna jakasi poloslavnostni nalada, ovzdu g jako by nabite soudruZnosti, oZivenYmi city ptichylnosti lasky rodove. Presne v sedm hodin opona se z dasti rozhrnuje a u jeviStni rampy vidime br.

J. Kostohryze a kapitana Meth. Pazdrala. Br. Kostohryz pane volenymi slovy vita obecenstvo, vita hostujici eleny Slavie a piedstavuje kap. Pazdrala, kterY v pekne feef vzpomina svych nekolika vystoupeni prove na Seaton, kdy statni politika byla ye varu a on tu budil naladu pro oponenta pani Fergusonove. Po to znamenity keenik pteSel z humorna toniny sve feei do toniny valne: naertnul postaveni stare domoviny, navazal na povinnost americkych Cechosloyakft v Texasu vudi na gi nova i stare viasti, uvedl nekolik ptesvedeivYch pkipadA z prvniho boje za neodvislost Ceskoslovenska, jak tehdy na'Si lido spontanne pomahali, obetovali a SU ye hnuti ruku v ruce pies odli gnost taborove pfisluSnosti. MocnYm apelem pro napomoc druhem odboji vYbornY mluvei skoneil a jeho tee odmenena byla dlouho trvajicim potleskem.

V zapeti hrne se opona, smiSeny sbor peje idylickY uvod, krasna hra zadina. Herci pfedstihovali svymi vYkony piedstaveni doma, u kaZdeho byla patrna pkipravenost a pohotovost podfiditi se danYm scenam, na jeviSti ponekud menSim a scenerii odlitne od one potizene na jevi'Sti westske radnice. 152 prvni scena chytila dej cele zaujal obecenstvo, nalada mezi hledietem a jeviStem jevila se srdeene hfejivou. V prvnim meziakti smiSenY sbor Slavie zapel d ye eisla.

Dvacet hlasu yloZilo do zpevu vroucnost, poddajnost a piesnost ptednesu. Pa yee tidil namestek sbormistriiv pan John Mikulik, u piana zasedl pan Inoc. Piseaeek. Druhe jednani stupnovanYm dej em uvYSilo zvedavost divakit — jake asi rozuzieni ptinese zaver obrazu ze Zivota "Budem zit na velcy". V druh y ptestavce znovu /Deja Slavie dve eisla z nepteberne sbirky deskYch narodni pisni a na to reliser divadla dr.

Jiii Pazchal piedstavuje poiadatele organu. VyuZil jsem dame pfilaitosti k projevu o ukolech, jet nom ptedali Ceti pionYti Texasu, dovodil, prod nesmime dopustiti, aby nas spolkovy a spoledenskY Zivot upadal a co pro nas znamenaji deska divadelni ptedstaveni. Tteti jednani vykonalo svuj fikol — hlediSte skoro taji dech, citlivejSim dramaticky tderne scaly vynucuji oroseni ()el proroctvi dedy Petra pak cele shromaZdeni strhuje. Ano, eesky nared bade It na fay! A my co jeho nejvetSi vetev v zamoti budeme zit na nedohlednou dobu a nikdy nezapomeneme sveho ptivodu. Potlesk nebral konce, dr. Pazdralovi ptiSli do Satny nekteti gratulovat, -aspech vystoupeni byl dokonalY. Po divadle tadovY ptedseda J. J. Mikeska dekuje obecenstvu za tak hojnou na yStevu, Slavii za sehrani divadla a oznamuje, ze bude nasledovati draZba darovanYch peknYch a uZiteenYch veci, zbyljrch od bazaru. Jednotlivci ochotne pii dralbe ptihazo yali, veci Sly rychle na odbyt a utrZena east penez obohati pokladnu mistni odboCky S.A.C.T. Herci a pevci chvili pobesedovali s pfateli v nalevne a kolem jedenacte nasedli do "busu", se kterYm dojeli do West v 1:30 rano v pondeli. Mali jsme se v Seaton dobte, jeli jsme tam s laskou a nadeji, Ze ptinaSime piiklad, jak lze cilevedome kultUrne pracovat a chteli jsme tamnejSim obetavym delniktun na "roli dediene" dodat povzbuzeni.

KeZ se nom, byt' east naSeho zamyslu podatila.

Opakujeme slova basnikova: "naSe cesty mohou bYti odliSne, jenom vuli majme jednu." Na zdar!

Nezapomelite! V nedeli po divadle v Seaton hovotil jsem s nekolika starg imi bratry a pochopitelne, nemohli jsme pominouti uddlosti posledni doby. NaSi starSi a dosti mladSich krajanti. nemohou zapomenout stare domoviny, kde se narodili a maji svoje nejbliZSI ntibuzne LOnSkOu pohromu Ceskoslovenska neson teke, bOlt8t1101 Tzpolninity nyagi utrponi

VESTN±S ho lidu v porobene viasti je rozru'Suji, ba ptipravuji o duSevni klid a spanek. Je az dojemne naslouchat povzdechfun takoveho ylastence EleSe nad bedami naSich lidi tam za =fem.

NeZ je tu i spravne opodstatneni tohoto bolu, protole mutes byt vzdalen tisice mil, uciti§ pojednou tisnivou tiai ye sve hrudi a srdce se ti na okam'Zik zastavi. To vole, po tobe tva, matka zeme, tva, viast, synu ztracenY mezi piseenYmi dunami a sedmerym motem. A piece slunce nesviti v'Sude stejne. VIS, tam daleko jsou modre lesy, dervene stiechy straZnich domkti podel trati a vysoko vaZne pluji bile, oblaka. Po mezi kraal. teZkYm krokem dad a nasioucha hlasu podzimniho vetru. Na rozjetou cest y pada, pestre listi s usinajicich strom .a. Je to krasna. zeme. VSe, co hleclaS a po den touZi g, najde'S zde.

Lasku i Stesti, bolest i porozumeni. Zama to prijrne a pohladi ti rozjittene rany. Vole, te, bratie, rodiaka sedn-libolestna, matka moje, tvcje, nas vSech. M-CIZeS byt vzdalen tisice mil, na matku zemi, svoji viast — nesmiS zapomenout! nas a pro nas. Spolusestra Jekva, z Dallas ye svem dopise dotyka se zalelitosti odhadu majetku a vyclani na auto, zakoupene HI. 15 -tadovnou. Protole velkY poeet naSich Mena neni o tato veci spra yne informovano, podavame nasledujici vysvetleni: odhad majetku, na nejZ" je '2adana plIjaka, nestoji nag tstrednu Zadne vYlohy, naopak, vynaSsi ureity vYteZek — protokaZdY Zadatel o pujeku musi pH podani sve Zadosti priloziti eek na deset dolara co nahradu cestovneho vySettovateli — odhaddimu, kterY je vyslan dotyeny majetek prohlednouti. dosti o piljeku bylo za posledni roky sluSna, fada a pokladnik br. Frank Steiner prosadil v HI. ttadovne svtij navrh, aby pro tyto zajezdy k odhadu byl Jednotou zakoupen automobil a splacen z poplatku, yyZadovaneho od Zadatele pujeky t. j. east z kaZde desitky po odra2eni vydemi za gasolin. Plan tento se osvedeil, automobil w2 je z techto ptebytkii zaplacen a naddle jeho cesty k odhadiun budou pkinaSeti easteenY yYteZek. Nemusime pripominat, ze spolkove auto neslouZi osobnim pottebam kterehokoliv fatednika trstredny, jak by se nekdo moll domnivati. trednici HI. tjtadovny jsou die naSich stanovi volitelni za delegaty sjezdu a jejich zvoleni die nazoru pisatele nejen 2e se neptiei stanovam, nybrZ v padu zvoleni se jim vyslovuje davera a uznani poctive prate ye prospech celku. — NaSi bratti v Corpus Christi se svoji einnosti ve prospech noveho odboje a take ye prospech nagi rodove haluze eini chvalyhodne.

Ba jdou prikladem. Jejich bazar ve prospech fondu SdruZeni vynesl -actyhodnou sumidku a jejich sling protest proti barbarskernu vraZdeni eeskYch student-CI zdivodelYmi nacisty v Praze — uvetejneny v corpuskem Casopise a rozSiteny v mnoha novinach vyvolal zamySlenou pozornost americke verejnosti. DflraznY protest sepsan byl panem 3. F. IVIikuSkem a padepsan za mistni odboeku bratry: Frank Elzner, A. C. SvatopolskY. Bratkim v Corpus Christi k tato dnes tak potkebne praci gratulujeme a vyslovujeme pfani, by jini bez dlouheho pobizeni nasiedovali! — Pki zajezdu westske Slavie do Seaton mei jsem nemale poteSeni shledati' se s kadou starYch pratel, sjetYch na divadlo do sine radu Hv'ezda Texasu Cis. 47. z nekolika sousednich okresil. fjeast prespolnich znovu dotvrzuje podmanivost rodove sounalelitosti, ono tajem P e kouzlo, ktere krajany pritahuje, hteje a sill. Mezi nemalYm poetem ptespolnich motel jsem, pokud mi odskok z napovedni budky dovoloval o potkasti ruku: marZell:1m Jim lk.lareshovym od Cameron, SkupinovYm z Rosebud, VoldanovYm od Rogers, F. UlienikovYm z Buckholts, Kristynovym z Thorndale; ptitomnosti ptekvapil mne br J J Hurta z Valley, pa dobe osmnacti rokt seS'el jsem se tu s Theodorem Bartou z Caldwell — tehdy -sedavali jsme u spole,eneho pultu v sok. orche. houslistou. Tajemstra, br. Barta je nik R.V.O.S. br. Jos. Slavik te2 se dostavil a dojeli jeSte jini ptespolni, s nimi2 pro povinnost pki hie nemohl jsem se shiedati.

Kdyi je, mne nejhuie, napacla me vzdor a se, myslim si: Tisic let jsme tea stall th krviiceli a trpeli tad' byom ,elk m m alatnetZ 1-1e.„ sa,.rn e, kW; 15;., Nr i301-113 7M

poddM

Strana 13.

Washington. — Die zpravy SdruMni americkS/ch universit je na 689 vysokYch udeliStich ye Spoj. Statech letos zapsano tolik studentil jako nikdy pled tim. Jejich podet jit ptesahnul podet 1,000,000. Nejvice posluchaefi ma newyorska universita, — 37,376.

Basilej, SyYcarsko. — Nemci zaeinaji se zvolna vraceti do svYch domova podel RYna, chvatne opustili na zaeatku valky. Obyvatelstvo Elsaska, jet je na francouzske strane Rynu, bylo odstehovano do jinni a stkedni Francie a nejevi timyslu vratit se do sousedstvi Maginotovy linie. Nekteti zdejSi pozorovatele soudi, navrat Nemcil do mast u Siegfriedovy linie znamena, ie Hitler nezamYili zatim podnikouti velkou ofensivu proti Francouzam. Navrat doma jevi se nejveal v takovYch mestech, ktera byla polize easteene opu gtena, jako je Karlsruhe a Freiburg. — Mnozi z Nemet, kteki se maji tam majetek nebo obchod. Je patrno, ze jim nemecke autority nebrani v navratu. Naproti tomu Elsasane ptestehovali mnoho svYch tovaren do vnitra Francie a jsou pkipraveni k dlouhemu pobytu.

LondYn. — Winston Churchill, prvni lord admirality, oznamili v poslanecke snemovne, nernecke ponorky jsou nieeny rychleji net Reich je s to nahraditi je novYmi. Pravil, jsou dobre dnvody ptedpokladati, ze minulY tYclen bylo znieeno pet ponorek anglickYm lod'stvem. Pravil, ze pramerne jsou nieeny d ye a etyti nacisticke ponorky kaZdY tyden a oznamil, ze Anglia ztrojnasobila lod'stvo, stihajici ponorky od zaeatku valky. Dodal, ze jsou rychie dokoneovany nova valeone lodi v celkove tonaZi 1,000,000 tun, aby nahradily dosavadni anglieke ztraty. Churchill ye sve feel ten oznamil, vlada ueinila znamenita opatteni proti nemeckym magnetickYm minam, ji2 pled tim net prvni z nich byly pololeny nemeckYmi aeroplany u anglickeho pobtaZi. Zatim ye valce na staly se tyto nova udalosti: NemeckY parnik Ussukuma, 7,834 tun, byl zajat anglickYmi lod'mi na Atlantickem oceanu. AnglickY parnik Huntsman, 8,196 tun, kterY se dlouho pohkeiuje, patrne byl znieen a litevskY parnik Kretinga, 542 tuny, byl, jak se pravi, zajat nemeckYmi valeenYmi lod'mi na Baltickem moti.

CO SOUDILI 0 ZKAMENELINACII VE STAROVEKU. Ve spisech teckYch a timskYch klasikt mame zachovana eetna pozorovani a avahy, kter4 dokazuji, ze staroveci ueenci si dovedou velmi pkesne viimati viech pkirodnich zjevt a ze dokonce z nich vyvozovali velmi pozoruhodne zavery. Jiz filosof Xenofanes z Kolofontu v VI. stol. pt . Kr. pozoroval za sveho politickeho vyhnanstvi v syrakuskYch lomech na Sicilii otisky ryb a raznych motskYch zvitat. Xanthos z Lydie nachazel zkameneliny a mokske ulity daleko ye ynitrozemi, v Armenii, Lydii a Frygii a usuzoval z toho, ze tyto kraje byly kdysi motskym dnem. I otec dejepisu Herodot pik ye sve proslule druhy knize, ze Egypt byl kdysi motskym zalivem; jako dakaz tohoto tvrzeni aye,di mimo jine, ze se tam lastury, konchylia, na horach vyskytuji. Velkeho mnoZstvi zkamenelin v Egypte si poviimli i jini spisovatele, jako Piutarchos, Olympiodoros a j. Zajimavou zpravu zapsal CCastnik proslule Anabase 10,000 teckYch vojakt, Xenofon: mesto Mespila na Tigridu v Medii melo pry hradby yystaveny z hlazeneho lasturnateho vapence, kterY byl ptepinen raznYmi ulitami. Tato myilenka, vybrousiti kamen, aby zkameneliny v nem usazene pasobily jako ornament, napadla jiz yYrobcam velkYch kamennYch nadob v Egypte. Rtizne prtitezy spiral jednotlivYch ulit pasobi na oble plok vskutku velmi dekorativne. — V duchu staroy eku mythologie pokladala vetiina starYch ueencti zkameneliny na zbytky ptedpotopni zviteny; o jednotlive druhy techto zvitat se vg ak prilis nestarali. Ktest'anskY Tertuilian Si pouze dva druhy, ale spik jen jmenem net ptisnYm vYrnerem, a Plinius pojmenoval zkameneliny ot)rovskych hfebenatek, jake se jate dnes 9h:ji.Ftiji ve , paneisku, lapides palmati, ;Mionti tortahmou rain

YESTNZIE YS.OKA„ stard, hraz zda se je gte vyggi nee kdykoli jindy a suche rakosi jako by vyo pod opadavajici hladinou praStareho zybnik.a. Zrudie listy rozlo2itYch dun pomalu adaji k zomi, aby odhalily nadherne tvary mohutnYch, 6er/1Y:eh yetvi, proti zamraeene o. a. piece, pohledne2-li dola na zemi, portal' zparliYmi listy, zari z nich °hen a teplo, jako ley slunce svitilo. Vfini lista pteruguje allnY alodi rybich par a wane bahna. Do dalky plyno narevne tong, nekde spojene s meni-vYrni noory a poll a2 zmizeji v modrave mlze.

Jo soumrak nad jihoeeskou krajinou a osarnilY ja-vor rozsvitil pisen ye syYch listech. V prochazeli pa hrazi dva mulove, zdrayYci if4.ch tyaki. "Podivej se, Ondreji, k dapa a jA case na druhou stranu, povida silnY hranot:;s hnedYm, prokvetlYrn pinovousem k s v. ,-ernu synovi. "Voda silne klesa, aby7 Ch:a'n rano nebyli na suchu". Mladik neodpoddl.,1 a zomiril pidmo k mistu. Oba se rozegli a stejne spokojene jiz uvaflovali, ze dnes u2 • posiedni noc u rybnika pied vYlovem. ra yenou hranici vyschlYch polen a 112 hlidaci budky. Kdy2 se vratili, rard 'rej criei a oba po yeeekeli slaninu .s s acne. Star si zapalil kratkou dYmku a ptisedli bite k plamenfim. Divali se oba c::askajiolho ohne, zatim co kolem do-. itt.da -Lisztlo.1 s ni nn temne modrY 'neer nad celou krajinou. °ter, start "ba2tYk", nezamho.u,, ale synovi rad popral, aby si zdriml; a bade rano pino prace. Valchni ryba.ico prernyLeji a mend" mluvi. 0 rozumeli si dobre. take beze sla y, otec a syn.

Podzlinni rano nad rybnikem bYva v mlhach a putt d prestora vodni picechazi neviditelhe ablaze, jako by dno `riaizelo v nekonednu. sett hlomoz povoza, prijadejicich In: taunt a krik, ale neni nikoho videti. Teprve, kdyz prvni paprsek slunce prorazi huste (..Z,ev-17;i se spreleni plavYch a strakatYCa !alie koni s obrovskYmi kademi a sudy, pine: vary natadi rybakskeho, pkichazeji lovci vtisakTch, obrovskYch botach, dobie pro-

z doby Kuristovy.

TALEZ Islezarny z doby Kristova narozeni, uteinanY v =IS obci ChYni u Unhe2te na Kiaal..enskr., zejrnena proto, 2e doha17.-.1 prfimysl v na2ich krajich je starCa.0 data a 6.echy bYvaly ua v id ib. de g; semi, ktera byla, bohata na naleziSt v pravem slova smyslu le2ely elovek, v dobe, ze ktere je, nehledal 2elezo v hloubi se radon, .ktera„ byla na povrekt at' sic e abjevy nahodile, nebo cele rudne, Sky. Cechy byly v dobe pied narozenim v okclo Kristova narozeni semi. Zde byla ziva obchodni nac obchodniho zbozi. Rim2ti a7aa, s5 c._ dalekYch cestach ,objekrajin6.ch semi, oplYvajici nejen r1 f :Larne wale, ale i rudami nejrfiz, Loliero v tehdejS'i dobe bylo nejlep2im obrbarim. Rozhcdli se proto zpracovai'nf7 na !nista. . Tak rim2ti obchodnici zazaheb zemich na mnoha mistech ere pracovaly valy tak dlouho, rnda byla, promenena v Lot. lezo. Ij'ak e hutnici pfestehcvali jinam. V Ncl-IL:1 se in i:,,3.11:.am steho yat! Dne2ni Rokycansko Kladensko i nettere oblasti Oeskomoza ystne rysateiny byly bohate na 2eleznou radn. 7,Telvice teahto lelezaren bylo v oblasti %-.2j ae. nebot' podtem povrchovYch 7aiii-1cc kraj nepif.ihodnej S : i. Nalez nejstarei ' elezarska, pee u nas ..kofa, ze badatele se nedostaor:: noporuSenemu, aby mohli stanovit 7,,r ooll pet pact. Na peci se pkino naho;9 175/3 v ChYni, ktera path kopall jamy na , nove ovocne

Rybolov F. Hala. mag tenYch a pan parybnY v zelenem kabate udili rozkazy. Cela hraz o2ivla lidmi a zviraty, vSe se tu hemli, v.iichni maji co delat. Kluci behaji sem a tam a mohou oei nechat na torn vSem nakadi. Nekolik multi stoji na lod'ce a ptipravuji "kiiky" ye vode na site, lovci rozvinuji a rovnaji "nevod". Zcla se, ze pan porybnY neni dosud spokojen s pkipravami, mava holi a nadava. Onclfej tu stoji hrde v peknYch obrovskYch botach az po pas, ma 2edou kazajku a pkehoz pies ramena, pane po rybarsku a kolem neho prechazeji u2 lovci, aby nastoupili: Pekna je podivana, na kadu di a slamenY chodnik. Bli21 se prvni zatahovani. V2e je pripraveno a dlouha, skupina svalnatYch multi, nastupuje. Pohybuji se pomalYm, jistYm krekem, co noha nohu mine a pevne dr2i obrovskou sit'. Jich postavy, vzeptene namahou a naklonene jednim smerem, odra,2eji se jako v zrcadle, jen vinky rozdetene hladinY rozdeluji jejich obrazy na kousky a kousidky. Na pravem kkidle tahne Ondtej a neclodkave odhaduje ji2 kokist, kdyS hemti se po kaldem pkitaleni site hrbety ryb. KouzelnY je pohled s vysoke hra,ze, jak postupuji rybaki ✓ sametove nafialovelem lune rybnika, jak z dali objevuji se prvni obrysy jihodeske krajiny, pole, lesy, pahorky, jak zlatem se leskne hladina a mokre bahno. Prvni zatah se blai ku kenci, rybaki postoupili v palhruh, "nevod" je obte2kan a viii se voda uvnitk; jiz pini se kade a zadina, prate "keserti" a trideni.

Tkepetaji a blYskaji se bki2ka stribrem, modraji se duhove hkbety tuenYch kaprfi a pleskaji obit mohutnYmi ploutvemi. \lay klapaji a klesaji pod tlhou &tidy. Pan porybnY zari spokojencsti. Ondrej se usmiva, nebot' v siti zahledl i sumce, ale midi a deka, jako dobrY rybak. oeka, 2e jich bude vice, a2 po daltahu. U2 se nosi ryby i nahoru na hraz do stromy. Pki torn se objevily z yla2tni jamy, vylolene vypalenou hlinou a se zbytky dreveneho uhli a lelezne strusky. Pkidinenim pana detniho Choce -z Nueic bylo na nalez upozor/Arlo Narodni museum, ktere vyslalo na mist° dr. Turka. Zjistil, act jama byla melee do zeme zapu g tena, a mela prfimer asi 8 metry a po jejim obvodu byly vyhloubeny peci. Tri peci byly na severni strand" jamy, jedna na strand" jinni. Dy e peci byly silne po2kozeny, takle se nedalo pkesne ureit, jak mely tvar. Dye dagi byly kominovite. jedna byla vyhioubena 2ikmo a mela peckovitY tvar. D ye peci kominovite may tvar v celku hruSlovitY. Steny peci byly uplacany z hliny, ztuaene primisenim Wel/. — na nekterYch eastech peci jsou stopy po plevach velmi dobre patrny.

Spodni easti peel byly zhctoveny za pou2iti okolni hliny, ktera byla k tomu fieelu zvlagt` vypalovana. Ve svrchni 'east peci se nasty zbytky strusky, manganem .zabarvene. Na spodku peci lelela vrstva dreveneho uhli a t yrdeho dreva. Zajimave bylo u tohoto nalezu, se nikde nepkino na prfiduchy, kterYmi by se vhanel do peel vzduch. Jen pet na ji2ni. stra• mela Sikmou stenu tak uzpasobenu, 2e se ✓ ni snad mohlo vyulit priznive vanouciho vetru. Ale ani u to peci nebyl nalezen pi-Much.

Ukaz vysvetlil profesor techniky Mu. dr. Jareg. Eimand staveli peel dvoji. Jednak na umelY pkivod vzduchu a jednak vyu2i yali pHhodne vanoucich vetru. Peel na p•irozenY pkivod vzduchu staveli na stranich. Otvorem ve strani se pak do peci pkivadel vzduch k &evenemu uhli. Takove peci byly obydejne vyStI. V rovine, jako je tomu u Chine, staveli peel zeela niche. Nad peel pak vystaveli hlinenY lee, do ktereho kolenYmi meshy vhameli vzduch. Kdyl se v peci ptestalo praco yat, vzal hutnik 'meshy na zada (dnes je to zarizeni nepcmerne te221 a rika, se mu kampresor) a Se' jinam. Proto jen vzacne nalezneme i stopy po. dmy0aciin zakizeni.

Ve sttedu, dne 13. prosince 1939. "lejtft", kde zatim pre2Yykuji voli s ptimhoutenSrma odima a hone se nedoekave otaeeji.

Ulovene ryby hraji v gerni barvami, gupinky jsou jako z nej yzacneftich kovu, pohybuji se labry a oteviraji kruhovite tlamky, rybati je hladi syYma dobrackYma odima. Chasa rybarska je statny a vesely lid, pevny, jahot" tech nepamatuje, le by kdo z nich podlehl 0bytim nebo souchotinam; brouzdaji se v sychravYch mlhach lara i podzimu a brodi se ve studenYch vodach a hlubokem bahne, jako oh jaivelnici.

Loy se daft Slunce se vyhouplo nad 2edY oblak a oza,rilo celou krajinu do dalky, zlati mokre odlesky rybatskYch zaster a odraZi se v pestrem lavisti. Na hrazi se se glo pino kluci s udivenYma (Dolma poslouchaji pana porybneho. "Nevod" se vyprazdnil po prvem zatahu a lovci natahuji sit' znovu v dlouhe rade a chystaji se k novemu zatahu. Jsou pekne daleko od sebe jako vojaci a zfejrne 'oekaji na kalolY pokyn pana porybneho. Pied alma nam vystupuje znovu se opakujici obraz v novern prekrasnem osvetleni. Hled'me, jak znovu se U21 pfilkruh vodnich multi a e'eti se voda v siti. Je to. symbolickY obraz jihoeeskeho Zivota rybaft, jak bYval od pradavna.

UZ opet pracuji "kesery" ye svalnatYch paZich a obteZkany ZivYm obsahem zvoni minciSe a vahy a pan v zelenern klobouku, skandujici jihodeStinou, poelta, " . . . . dvamecitma .. . trimecitma", zatim co z jeho dYmky vystupuji .cbladky modreho dYmu. Fred poslednim zatahem pini se jiz vS'echny sudy a kade, kodove zaprohaji odpodinute kone a voly do pinYch "lejtu", pomocnici rybarAti uklizeji naeinif Ondtej vytahl cele stavidlo a posledni voda mizi z loviae — jen fizkY potileek, jako stribrna stu2ka klikate se toei yypugtenYm dnem rybnika. Je kolem tketi hodiny odpoledne, kdy zazni na hrazi — "h o r i"!! Na ten okamMk deka, uz spousta klukii i rybakt amatern a dlouho jeSte do soumraku hledaji a lovi pQ,sledni rybky. 6asto prinesli pine kokky okounn a belie, ba, 'easto prinesli i pekneho Vatikinsk-a armada.

KahlY na,v2tevnik ye Vatikanu si vgimne gvYcarske gardy.

Ozbrojena mod" pape2skeho stau tvori jednu z nejzajimavej2ich a nejmen8ich (krome Lichtensteinska) armad na svete.

Svacari, nejzdatnefg Zoldneri, slouaili kdysi ye vSech .armada.ch Evropy a mnoho se jich dalo take do shigeb papeZe Sixta IV. ke konci patnacteho stoleti.

Nasledujici papeZove si podr2eli 2vYcarskou gardu a uZivali take sluZeb AvYcarskYch Zoldnat. ✓ patnactem a Aestnactem stoleti hrala pape'lska, stolice vedouci filohu v bojich na kontinente a proto potrebovala velkou ozbrojenou mot. ✓ nasledujicich stoletich prestali papetove u2ivat 2oldnekti a spolehali na milici, lehkou jizdu a 8vSrcary, kteki men chranit papeIskY stat.

Dnes obsahuje pape2ska armada: pontifikalni 2vYcarskou , gardu, hlavni to jednotku vatikanske .armady, ji.2 je sverena ochrana pape2skeho palace, pontifikalni glechtickou gardu, je2 provazi Svateho otce, palatinskou gardu, jeji2 povihnosti jsou diste ceremonialni, a pontifikalni detniky, kteri delaji policii vatkanskeho mesta 83.7 carska garda se sklada z aesti dastojnikill a jednoho sta U kukurice odmena za konservaci piady bude 10 centft za bu g l normalni produkce z akroveho pridelu kaZdeho farmare. Pokuta za osazeni vet2iho poetu akrfi bude 50 centii za buSl. Pestitel kukukice s plidelem 100 akrfi a s normalni sklizni 30 bu g lii po akru bude opravnen na $300 odmeny. JestliZe by v2ak osazel 110 akril, jeho pokuta by elnila $150, eim2 by jeho subvence byla sni-tena o celou polovinu,

Ve stredu, dne 13. prosince 1939.

Marie Tippmannova: liDYZ KVETY ROMAN v..

Raneni chteli opustiti nemocnici s nezhojenYmi ranami, nemohli se dodkat, aby sdileli velke 'Stesti se sy Ymi rodinami, aby ta velka radost posvetila jejich domovy. Objimali se. Ve chvili svate radosti zmizely tridni rozdily i rozdily sarzi. NezaZila nikdy nic tak velkolepeho.

Libala se s vojaky, kteri ji strhovali ye svou name.

"Mary-Jano, pojedu k tobel" geptala a teSila se s ostatnimi. "Za chvili budu u tebe, MaryJano, Mary-Jano!" byl jedinY vykrik jeji duge.

Pak priSla cesta domfi; jela dny i noci, nespala cely tYden, obji2dela bojiSte a hledala nejkratSi spojeni s domovem. Opustila zavazadla, kdy ji jejich doprava delala obti2e. Ze vSeho vyndala jen panenku a male kote. Nevedela, co se stane s jejimi kufry, ztratila docela klidnou rozvahu. Jela mezi vojaky vracejicimi se z fronty a oblehajicimi vlaky, aby co nejdrive byli doma. Spinava a vysilend, ocitla se po kolikadenni ceste na nadra2i rodneho mestedka a vyskoeila, neohliZejic se kolem. Nevedela kdy dojede, proto nepsala a myslela, Ze ji nikdo nebude oeekavati.

"Maki!" zavznelo ji jasave vstric.

"Mary-Jano, hied', maminka! ' Dye ruce ji sevrely, traslavY. , v plaei jasajici hlas ji zaSumel v uSich. Narfahala se, aby neztratila vedomi. Ta radost byla priliS nahla, prin. bezprostredni a jeji duSevni i fysicke silt' byly u konce. Citila, Ze ji objaly detske ruce, nesmele a skoro cite, ale sevrela name, jako by se bala, Ze ta mala bytost z jeji naruee zmizi.

"My uZ tYden chodime ye dne v noci, ku ka2demu vlaku a Cekame na tebe," vysvetloval otec.

Ted' teprve se Mara podivala na svou dceruSku. Zarazil ji zjev divein, mela jeji obrazek v duSi tak, jak jej videla pied etyrmi lety, kdy dite opustila; ted' byla Mary Jana vetSi a vypadala jinak.

"Mary-Jano, Mary-Jano!" Septala plane a dr2ic detskou ruku ye sve. A pak se kolem ni shrnul chumel lidi, chteli ji videt, ji, 2enu, ktera, byla ye sluthach vitezne zeme. Byla v jejich oeich hrdinkou. Muni ji libali ruce, 2eny ji kynuly.

"Prod?' ptala se Mara sama sebe, "v2dyt' ja jsem tam nesla konat dilo hrdinstvi, ja jsem tam Sla za muZem. Ale piece jsem slou2ila vlasti a dobre slou2ila."

ZaradOvala se nad timto ocenenim sama sebe a kynula vSem, St'astna a tou2ici rozdavat radost.

Sedela doma ve stare Skole v ovzduSi pokoje a miru. Maminka mlela kavu. Schovavala hrstku zrnek cela leta, Ze ji oslavi mir. Tatinek prines1 lahev stare medoviny, na plotne bublal hrnec s brambory na knedliky a v oknech se dervenaly jako pied lety pelargonie a fuchsie. Jake to nesmirne S"testi!

Nable vyskoaila stard koeka z pod kamen a vrhla se divoce na ko gik, ve kterem se ozvalo kote, ktere Mara prinesla Mary-Jane. Ted' si teprve vzpomriela, Ze loutka je dosud v balieku a vybalila ji.

Ano, prave tak si predstavovala detskou radost, prave tak tusila, ne bude Mary-Jana tisknouti knoflik a pozorovati, jak panenka pije.

"Hied', milaeku, tady je kote; meta je moje stall koaka v PariZi. Vychovala jsem u.2 treti, abych ti je prinesla. Budee je mit rada?"

Mary-Jana odstreila starou kodku, ktera se drala na jeji klin, posedla Zarlivosti a vzala do rukou to male mekke ustraSene zvitatko, ktere ted v teple se protahlo a blahobytne predouc, zfistalo na kline deveatka.

Stara koala se podivala smutne a vracela se pod kamna.

"Pojd' sem, Mrnieko, pojd', vZ'dyt' my to mame taky radi," rekla, pani ridici a vzala starou na klin. "VZdyt' si /las taila a bavila, kdy nam bylo zle, tak ted' nesml bYt odstreena.'

VESTNIK Koeka jako by citila, ze nekdo novY priSel, aby ji nahradil, nezadala prist a za chvilieku se vytratila.

"Kdo ptjde rid Maga, 2e Mara prijela?" ptal se pan ridici.

"Jen co se trochu ohreji, piljdu tam s MaryJanou a privedu ji sem. Dnes musime spat v'Sichni pod rodnou strechou."

"Magda bydli uZ na zameeku. Od to chvile, co skoneila valka, nedala pokoje, odstehovala se tam, ridi find v mistnostech a prohlili, jak se co da zariditi. Je to stateena hoika," rekl pan ridici pySne. "Pojd Mary-Jano, piijdeme hned, teta bude mit radost!"

Mary-Jana oblekla kabatek.

"Tak pajdeme, ano?" rekla a podivala se na IVidru; chtela rici maminko, ale nejak ji to neSlo rty. Odvykla za ta dlouha etyri leta nekoho tak jmenovat.

Byly tri hodiny, slunce se schYlilo k zapadu.

Mara ela s dcerkou podle lesa a pozorovala kraj.

Divoke treene zanily rudYm listim, travnik byl na paloucich zeleny, jako by nebylo podzimu, ale predjaki. Kravky se pasly na paloucich a na jeteliSti se batolilo stado oveeek. °samela, hruSeri uprostred jetelniStebyla zlatoZluta a v zari zapadajiciho slunka vypadala vesele a privetve. Mare bib srdce.

"Jsem doma, Mary-Jano, ty jeSte nechapeS, jaka, je to radost, ty jeSte nevidiS to krasu a kouzlo domova."

Ohnieky pasaelat pinily vzduch domackou vfini bramborove nati a hejna belouekYch hus smerovala k potoku, aby se jeSte pied veeerem propiavala.

Mara si pripomnela slova narodni hymny a zachtelO se ji je uslySet. "Umg hymnu, Mary Jano? Zazpivej mi ji!"

"To 'ink Ze umim, ale ted bych radeji povidala."

"Ted' mi zazpivej a pak budeme povidat."

Mary-Jana nesitele zanotovala. Pies tithe kopeeky nesla se melodie sladce a mime. K vysokemu diveimu hiasu pridal se kdesi pasadek a kdy vySly na navrSd, i ozvena.

"Mami, ty pldeee?" ulekla se Mary-Jana.

Pojmenovala ted' spontane Marti. "mami", a chytla ji za ruku.

"To etestim, divenko, to radosti, ze jsem zase tady."

"Mami, declotteek 'Caste o tom rnluvil, prod jsi nejela s tatinkem" "Byli by mne zavreli, Ce jsem nejela s transpzrtern in yalidt zpet do Rakouska."

"A prod tam tatinek taky neztstal?"

"Protote toulil po domove jako ja,. On byl doma v Nemecku a nernohl to v cizine yydrtet."

"To ti bylo asi mezi cizimi lidmi smutno, yid'.

'Io mi strand smtitna, uz jsem se nemohla doekat, az budu u tebe, an si to pritisknu. k srdci."

"Prod se tatinek neprijel na mne podivat?

Byla bych ho re.da, videla."

"1.3y1 slept', byl nemocen a nem.ohl."

Mara ted' jaksi chdpala touhu sveho maze bYt doma a jeho ldsku k rodne semi. Hledela pro leha jedndni najiti aby mohla, diteti a nem krdsne "Tatieek byl velmi ne§t'astnY, veecko zavinila valka."

"Mami, Honzik rikO, ie jsem Nemkyne; 2e to neni pravcia? Ty jsi piece Oeeka!"

"IVO malieka, dcerako, ja jsem 6e§ka a tatieek. byl I-Terned. Ty jsi jeho i moje a snad neetestim, kdyt bude Cekta. Music tatiLc.a, byl spravedliYY a kdysi y§ak vdlky ..." y bych Nemkyne., vid?" "ray 1a k,T s asi Nemkyne."

• zleBite bylo konsternoYdno. Sly§elo tolik ho o Nemcich, Ze nemohlo dobre pochopit, ze tatinek byl take Nemec.

"Je to trdpeni, y id' mami, kdyz elovek nevi dobre, cc ;lei" 7aohladila Mary-Jano. a mleela. Razlatt tenhle problem mobil jen zvyk a Bas. "Jak tatinek umkel? Bableka and dedeeek mi o torn nechteli nic Mei."

Strana "Byl ranen do hiavy a nasledky byly straSne. Nejprve ztratil zrak, pak asi nastaly komplikace."

"Co jsou to 1omplikace?"

"Nu, nastal asi nasledkem rany zanet ten postihl i tatiekfiv mozek."

"Chuclak tatinek."

"Chudak. Aladlie se, Mary-Jano?"

"Ano, modlim se kaZdeho vedera a prosila jsem Pam, Boha, aby ses zdrava vratila a aby dal Pan Bah tatiekovi klidnY sen."

"Mary-Jano, pojd', pomodlime se ted' v prirode spolu za tatiekovu duSi! Nepovidej nic, jen mysli na vSecko dobre, co ti prokazal a rekni mu v duchu, ze na neho vzpominame!"

Mary-Jana sepjala ruce a modlila se tile.

I Mara tady doma pod eirYm nebem snaila se vzpominati jen na dobre, co ji ma prokazal.

• Slunieko pomalu zapadalo za obzor, uC jen pruh zdre trepal se na vrchclu stare hruene.

Palouky byly uC ye stinu a kravieky se sbihaly do houft, touZice po teple stali. Mara vjirnala veecko s rozkosi. Nemohla se nasytit pohledu na ten klidnY kraj. Mary-Jana ka pr. jejim boku a hledela na ni zpytave.

"Mami, prod mac stale v odich slzieky, to vlaycky. kdyl se radujee?"

"Ne, jen kdy2 je ta radost prilis velika, a kd-yZ ji eloyek nernae •ani v srdci pojmout." " Vis, mami, ja mam taky nekdy takovou radost, a ani nevim prod. Kdyl na jare vykvetly pampelieky a louka za ekolou byla celd Mute, musila jsem poskakovat, tab to ye lame hralo. Ve ekolni zahrade za malinami jsou fialky, letos moc krasne kvetly. VZdycky, kdyZ jsem pri§la ze §koly, betela jsem tarn scoditat, kolik jich zase vykvetla a pak prieel Honzik a v§ecky je otrhal. • Chtel le donest tete Magda. Rortrhala jsem mu je a on to pak 2aloval. Ja jsem je mela tolik rdda, mne se zdalo, ze maji take duk."

Mara si vzpomnela na sve detstvi, na s jakou o§etrovala pelargonie a zahledela se bez odpovedi do divdirV•ch odi.

"Henza je takovY necita," pokradovala Mary-Jana.

"Letos kdy Z . mela koeka kot'ata a babiela rekla, ze si nechame jen jedno, sel etyri utopiti. To neni hezke, vid'?"

"Neni, ale kdyZ to musilo bYt, co byste delali peti kot'aty?"

"Uboha Mrrika je potom tri dny shanela a mac pro ne naiikala."

"Je mnoho veal v kvote, Mary-Jano, ktere musi bYt a .ktere jsou•tvrcle a ale."

Ta 26.13a je citlivka, jako ja jsem byla. Musm tomu odnaudit, nebo bude take jednou neet'asta. Ale odnaudim-li ji tomu, nezalije yak nikdy den jako jo dneeni, nepociti to radosti, kcere jest dnes moje srdce pine. Odvyknu-li ji citit s kadkou a plakat pro kot'ata a lit v ilusi, ze kytieky maji duel, nebude pak pro ni rozkvetlY strom sensaci krasy a etesti a chudobidka v trave radostnYm vzrueenim. Ale Civot dava vice ran neZ dart a precitliyelou duk pak kaneene ty rany zjizvi, tak, ze ani radosti neciti. Ze je z ni invalida..

"Na, co myslie, maminko?"

"Na to, jak . bych to vychovala, abys byla et'astna."

"Jd nejsem, mami, vldycky et'astna, nekdy je mi straene smutno a myslim o mnoha yecech, ktere jsou smutne a pak se mi to na svete nelibi." ".Nemysli na smutne veci, hied' se dostati vidy do dobre nalady, rekni si, ze Civet je kretkY a, Ze dlovek musi hledet ziskat z jeho dart, co se ziskat dd."

Mary-Jana vzdychia a ela ti§e podle KdyZ stanuly u brany zameeku, bylo Sere. Mara videla v oknech d ye postavy Zen, ktere eistily tabule. V jeclne z nich poznala Magdu.

Vybehla rychle dovnitr, aby ji Magda nespatkila a pospichala do schodt, preskakujic pea dra. Mary-Jana ji sotva stadila. Z jedmho pokoje se vyrojily etyri deti a ztstaly slit na prahu, hledice udivene na prictiozi.

"Kde je maminka, Honziku?"

Stasna le

VESTNIK

"Pomaha eistit okna, poekejte, ja ji zavolam! Marjanka, kdo je to?" eeptl do ucha sestrence a rYpl ji do eeber.

"Maminka."

"Jejej, ty jsi teta Mata, a to bude mama vejskat."

"Mimi, je tu -beta, Mara, honem pojd'! To mae radost, Marjanko, vid'!"

"Netikej ml Marjanko, nebo ti dam ranu.

Jmenuji se Mary-Jana."

"Marjank-a see, to mde =me, kdopak by si na Mary-Jane lamal jazyk," zlobil Honzik divenku a smal se ji do tare.

"Ta je jedno, jak ti rekne, jen kdye to ma rad."

"Ale on me nema, rad, tike mi tak, aby me zlobil."

"Tak se nezlob a je to!"

V to chvili jiti vybehla Magda ze dveri a skasavala rukavy.

"Mdto, holko milovana, zaplat' pan loth, tie jsi zde!" vyktilila a objala sestru s boutlivosti ji vlastni. vy jste vejti, nechate tetieku stat na chodb;::. Pojd' ddl, zatidila jsem uz dva pokoje a. bydlime tady. Musime uz topit, je tu chladno."

Zavecjia MEa do pokoje, kde byly po veech koutech rozhazeny detske hraeky, veteinou mattiny vYrobky.

Teprve ted' si sestry jedna druhou prohledly. Magda zestarla, zhubla, v jejich oeich nesvitily uti ohniely nezkratne eivotni radosti. Mdta se usmivala, ale byla take o mnoho starei. Najednou, jako by si fekly, obe sestry se rozplakaly. Vzpcmnely si na posledni setkani, na to, ee ted' jsou obe vdovy, ze civet jim ty rde ustlal. Magda ptestala veak plakat prvni.

"Tak, ted' us, dost slz! Pojd' se podivat jak jsme to tu uC vyaistily. Byla to psi price, veude byly za celd leta zaclony -pavuein. Saly jsou pane malovane, musime je vyeistit jenom chlebern anebo ddt ptemalavat, podiahy se musi vyspravit, parkety jsou misty i ztrouchnivele. Ale celkem je to prima."

Takla Mau do setmelych mistnosti a ukazsvala pokoje.

"Heled', tady je zapomenut* star* sekretat, jinak veechen nabytek byl odvezen, jen ten tu zhstal, asi ho 2"adnY nekoupil, tie byl bez nchy. Nana jsem v jedne zasuvce psaniCko. Bylo to pozvdni k dostaveniekrim a pak dopis na, rozloueenou, straene smutnS7; kdybych byla spisovatelkou, udelala bych z toho roman."

"Ma mile Magdc, kolik bys musila napsat romanii, kdybys je delala podia veech psanieek, ktera smutne koneila kapitolu lidskeho eteeti."

"Mde pravdu, ale tohle je z yldet dojemne, jednou si to nausie preeist!"

"Pteetu si to, ale ted' se oblekni, vezmi deti a pajdern.e Is roditam, abychom prv3"7 veeer ztravili veichni pohroma.de."

"VYborne! Doti., oblecte se! Honziku, ustroj Magdu, Mary-Jano, pomoz Robovi!" narizovala a sarna se strojila, pospichajic, aby se dali na cestu drive, nee se setmi. Kdye, zavirala domovni dve.te zdmeeku, tekla: "Tak tady bude naee prieti pasobiete, nova eivotni epocha zzioind. Dej bone, aby byla etastna!"

Nad lesem se r3"rsoval blecUr srpeeek mesij,,ej naznaeil. ce, jen jako "Vid ie, Mato, kdyti, se kolem stmiva, musi se eloYek di yat jen na ten mesieek, tie je ja snejei a radovat se aspon z toho."

"Ano, Magdo, tak je to spravne!" tekla Mara; obe poilledly na deti a usmaly se.

XVI.

Pro the sestry nastaly chvile riporne prate.

Mara mela telei hlavu nee, Magda. Sanatorium, jeho`; Magda byla spolumajetnici a Mara vedauci, bylo riskantnim podnikem; kdyby se nezdatil, pfiela by Magda o sve penize a tin o zdroj v ;: Yeivy pro sebe a sve deti.

"Jen se neboj, MCCI, piajde to. Kdo se boji, nesmi nit pasInikat 1 Ja se neboji.m. Mam dobrY7 CHa, VY6A11:1, kde kyne aspech a kde je ZtroakOteni,"

Zatizeni sanatoria vytiadovalo ohromneho nakladu; v zameeku bylo treba velkych ada-a ptaci.

Mara zprvu chtela zatidit sanatorium jen pro oani choroby, rozmyslela se a rozdelila je tak, ee polovinu ureila pro nervove chore, aby mohia vyueiti tepleho pramene, druhou polovinu pro odni nemoci, protatie tam mohia. sve zkueenosti nejlepe uplatniti.

Zarizeni pro svoji ordinaci musila nakoupiti v Nemecku. Lekafske nastroje staly skoro pal milionu. Mara si site ve Francii, kde brala plat jako vojenskS7 lekar, ueettila sluenou sumu penez, ale to bylo smeene malo.

Toyama v Nemecku ji rozdelila splaceni dluhu na tti leta.

"Jest to straene, Magdo, behem tri let nesetenu tak velkeho obnosu. Daufam jen v to, Ce do to doby se sanatorium osvedti a ee ziskarn river. Prvnich deset let budu vytloukat klin klinem. Ani ty nedocilie slueneho zJaroaeni sy Ych penez. Budeme eivy z ruky do ast."

Jests, behem zimy byly sely zameeku vypraVeny vS'im potrebnYm a na jare zadala Maka shaneti pacienty.

Kdye zarizavala sanatorium, obracela se east째 o radu ku sv'm francouzskYm koleg;am a ted', kdye bylo vee hotovo, ptieli do jejiho sanatoria nekteti pacienti, Mere iCCita ve Francii a kteri znali jaji velikou schopnost a svedomitost.

Mate ptali i v oechach. J ji osud, treba o nem nevypravovala, byl znam a odvaha, s jakou zristala ve Francii, kdye jeji mue odjel, byla oceriovana jako Patet tech, ktere valka pripravila o zdraye nervy, byl velkSi a Mata, ktera stanooila velmi v3ihodne -podminky, aby pro sanatorium ziskala pacienty, mela jie v kvetnu veecky lrilka obsazena.

Pracovala jako kdyby ji zaptehl a musila si ptibrati jests, jednoho lekate, nemohla staeiti sama na obe oddeleni.

V nervavem oddeleni byla vlastne nejlepelm lekatem Magda. Mela svoji silnou, veselou povahou vliv na pacienty, mela takt a jemna tykadla, co maze a co nesmi delat.

Byla ripinSrm laikem, ridila se veak az naboene MarinSuni pokyny. Byla skoro mezi temi, jejiche nervy vypovedely sluebu a dohlieela i v kuchyni.

Mnoho pacienta trpelo ealudkovou nervosou. Bylo tteba jim vyhoveti do krajnosti a Magda byla v torn ohledu velmi vynalezava.

Na podzim ptikoupily jests, kus mlacleho lesa. Mlazim byly vysekany cestiely a umisteny tam laviely. Na stromech umistily budky pro epaely a pod timsy zameeku prieky pro vlaetovky. V zime- sypala kosam a z jara znel cell les jejich pisni. Upozorriovala pacienty na ptaky, na jejich etebot, ptimela je, aby sledovali jejich hnizdeni, chodila s nimi po lesich a vyjednavala s lesni spravou, za malt poplatek bylo pacientam dovoleno trhati jahody a maliny. Vedela, ee to pasobi na nervy jako balsam. Vedyt sama po ztrate, mute, kdyti jeji nervy byly otkeseny, hledala v teto zabave rozptYleni.

Marino sanatorium bylo oasou uprostfed povaletneho ruchu a sumu. Bylo blizko prirode, nezaletel sem dech politickSTch zapasa, zristala tady velka radost z osvobozeni a svobody.

Me.ta se venovala vice oCnim pacientam a ziskavala jmena. Jie druhYrn rokem musila psmyeleti na pristavbu, ale protole dosud -byla v Nemecku dluena za nastroje, netroufala si zadlueiti se jests, vice a odmitla pacienty, pro nee nebylo mista. To ji jen prospelo. Vedy jest vice hledan ten, kdo maze delati drahotu s ptijetim, nee kdo je nabizi.

Mara mohia z yS7eiti ledebnou taxu, anie tim ubylo jejich pacientii.

Pro deti postavily sestry na louce za sanatoriem pavilonek a navetevovaly je, jakmile jim zbyla volne chvilka. Byly to krasne veeery, kdye obe tieny, unavene pobytem mezi pacienty, usedly uprostred svYch deti.

Obaas pfichazel na besedu i doktor Levi, lekat, ktery vedl oddeleni pro nervove chore.

Libila se mu ovzduei o v norm bylo tolik kouzla rodinntqw Nvotes Byl unaven st6.1:Sqn pa-

Ve sttedu, dne 13. prosince 1939.

bytem v sanatorium a do mesteeka, do nehoe byl velkS7 kus testy, se mu nechtelo. Hral si s detmi, haSteril se s Honzikem a Mary-Janou, kterou zlcbil, ze si na ni poeka a ve si ii vezme.

Bylo mu tie pres tricet let, byl tudie v letech, kdye mue toutii zalotiit rodinu.

"Cim budee, Honziku?" ptal se jednou.

"Lekatem, Cim jinym? Prevezmu sanatorium. Mary-Jana buds, take lekarkou, budeme je mit zase na polovic. AC budeme mit zaplaeerie dluhy, rozeitime to, a pak udelame v ridolieku ' velke lazne. Koupim cele to fidslieko az ku zricenine. Ale nesmite o tom nikomu rikat, maminka o tom nechce rnluvit, oni by paneti za, to chteli mailand!"

"Nekeknu to, bud' bez starosti!"

"A co vy budete dClat? ZaHdite se Pro se"Nevim jests,, remain pe,nez."

"No, Coco si na'Setrite, a nee() yam nekdo jen as nebojte, v ecko jde, ale musi mit Cloy& kurCC!" OCi lekare utkvely na Magcle, kterd .sedic vedle deerusk.r,sila ji pro panenku gati'Cky. "Pros, ty si nehraje'S s panenkami, MaryJano?" zeptal se le,"ikar.

"Mne to nebavi, j. mom jine veci v Nave."

"Co na priklad?"

"Ona dela basne." zasmal se Honzik "Jiste, ty delde basne? Pkeeti nom nejakou."

"Ba ne, ja je dcia.rZ jen pro sebe. KdyZ se mi neco moo 11!-A, tak to chci pekne Mei; ale ne druhYm, jen sobs,.

"Ja. jsem jednu to basnieku naeel; zapomnola ji na zahradce. Poslouchejte, pane doktore, pteetu varn ji!"

"Dej ji sem, hued ji sem dej, ty zlcdeji!" eertila so Mary-Jana a rvala se s chlapcem o kousek papirku.

"Nedam!"

"Dej ji SEM, zlodejl epinavY, nebo to poekrabu!"

Honzik se roit-iThl a s7>,ryl se za Magdou.

"Dej ji to Honzo, at' se nevzteka! Tak, tady ji maS a ted.' pekne odpros, nernohl ved6t, ze je tvoje.

"Jak pak to nevedel, vZ,dyt' ted' rikal, 2e. sl7ladarn basne, tak veal, ee je moje. Nemel ji Cist!"

"To bych mush !Vt slept', abych ji nepfekciyf; jsem ji naSel." "Poladej Honzika za prominuti!" nakizovala Mafa, "anebo mu dovol, aby basnieku preeetl!"

Deveatko dree,lo papir pied sebou a bajoy alo samo se sebou; nedovedlo odprosit, se, to jeho pyene povaze. Najednou se .dalo do plate.

"On ji nesmi Gist, ono je tam, mamieko, o tobe."

Honzik se zarazil, pteeet1 jie basnieku nekolikrate, libila se mu a ted', mu teprve napadlo, tie Mary-Jana vyzrazuje ne.co, co snad nikdo, nema vedet.

"Neck, ji tetieko, ja se neprosim, aby mne poeadala za odpueteni, a tu belsnieku at' si necha!"

"Ani ja, si ji nesmirn pteeist?" zeptala se dfa.

"Odpust, Jendo, Mary-Jane, tia, ti ukrivdila, ue vickrat neudeld!" prosila Mata za deerku, aby se Jendovi dostalo zadostiueineni.

Pak vzala papirek do ruky a oetla, tee ndsledujici sic ky: Kvety se rozletly, jak kdyC;.; je rozhodi, y e mlazi kosove eveholi, kdye kraj odiva do sera, using strom i ptate.

Maminka kraei cestiekou, kde lido nechodi, zajde az daleko do .poll, sama tam ueiva veeera, a Cast() potichu plate."

"Jak to vie Mary-Jario?" zeptala se ditete hledic mu do oei, a jsouc dojata.

"Ja, jsem nekolikrate ela za tebou a chtela jsern se mazlit, ale ty jsi se tak divne divala, a tak jsem myslela, as chess byt sama.

Ala jSem domri a skladala jsery (PolcreaviaL)

Ve stiedu, dne 13. prosince 1939.

DETSKA BESiDKA IludrOani Josef Barna YL takov' hezky tijnovy den, kdyt ftieathB vi vybirali na svem malem polieku brambory. Odpoledne po ekole ptibehli 1 Venoueek s Pepieleem, a te si udelaji ohnieek. Honem ,chrasti nanosili, i bramborove nate, a jejich starei bratr Tonda kopieku podpalil. Oj, to se yam koutilo jako z komina. A za chvilidku, kdyt uz bylo dole trochu thaveho popela, nastrkali tam brambrirky a jeete hodne chrasti i nati A bylo to takove hezk y na poll. Slunieko stalo nizko nad lesikem, ale jeete mile htalo, babi leto jako hedvabne nitky poletovalo, a ty kopce vzadu, vesnieky, chaloupky, veecko bylo takove pekne modre. A kdyt vettik zahnal koui ohnidku v tu stranu dolri na pole, i maminka byla modra, i tatinek a pytle, jak tam staly, i ti voloueci, jak se gash., veecko, veecieko bylo modre, jako by ses na svet dival modr'm skliekem.

Venougek letel na zemi a dival se do modreho nebe, Tonda na bobku u ohnidku obeas piilozii, aby neuhasl a Pejleek myslel jen na brambarky, aby nevykukovaly a stejne se PeldY. "Ja, je jim, kluci, se veim povidal. "I s tim spalenYm." "Bodejt', to je piece na nich to nejlepei," tekl Tonda. "Kdyt to tak hezky kinpa, ..."

"Vid', to slupka je takova, opeeend, tvrda a takova, troeku do hneda, ..."

"Ba, je tak troeku citit zemi a nati a koutem."

"Nu, nu, to je potom spravna bagenice."

Kout ohYnku ted' stoupal ptimo vzhtru.

Tonda piihodil novou vetev, dym vesele goskodil a zmohutnel. A hned nato zvolal Venoueek: "Podivejte, co se to udelalo — koleeko!"

"Jiste, koleeko. Jako kdyt se vlak rozjiadi, to se delaji takova, koleeka."

A veichni se divali za koleekem, jak se pekne nese a vytraci.

"Jeate je potad vidim, jeete jeate;" hidsil Venoueek a vytrvale sledoval nepatrnY obMeek dYmu. Ut nevidel skoro nic, jen to modre se mu pied odima mihalo, chvili se mu zdalo, jako by vide' vYe, hned zase nit a tak se to tkaslo.

"Tondo, kam Teti to koleeko?"

"Nikam.'Nahorn."

"A co tam je?"

"Prazdno."

"Ale tam potad dal a potad a poidd —" "Nic, jen prazdno," tekl Tonda a ptilotil suchou vetvidku na ohen, aby se brambUrky lepe pekly. Venoueek na chvili zamlkl, ale s odpovedi spokojen nebyl.

"A co je za tim pro,zdnem," ptal se znova.

"Zase prazdno a jeete a jeete a potad prazdno."

"To ja, vim, ale tarn na konci."

"Na jakem konci?"

"Botinku, Tondo, ty jsi hloupY," zlobil se ut Venongek. " Na konci piece. Nevis, co je konec?"

"Vim, ale konce neni."

"Jakpak by nebylo. Nekde musi bYt piece konec."

"Neni. Tam nekde daleko za tim prazdnem je zase zeme tieba jako na ge, nekde daleko, a za tou je prazdno, prazdno, az piijde °pet nejaka nova zeme. To se tak sttida. Konce neni." — Tonda domluvil, ohnieek vesele praska, thave vetvieky redly v makkY pope] a brambtrky se pelcn opekaly, YePOu gek se di-,

VESTNIK val za, novYmi oblaeky kouie a cosi mu neelo na, rozum. Jen Pepieek, jak se zdalo, hi hlavu nieim nelamal a staral se jen a jen o peeinku.

"Heled'te," povidal, "tenhle bandrirek vykukuje. Zalezee tam! Ja ti dam, mreko, chtit nam utect." A heildiekou zastrkoval brambrirek zpet do ohne Venouekovi nechtely jit ty zeme nikterak do hlavy.

"Ui jsi je, Tondo, nekdy vial?"

"Oveem. A kolikrat."

"Ty si delay blazny, vid'?"

"Nedelam. Tys je taky vide] a tuhle Pepieek. To jsou piece hvezdy."

"Hvezdy?" Timto vysve,tle,nim nebyl Venongek spokojen. "Hvezdy," povidal zklamane, "nejsou zeme."

"A co pak jsou, ty mudrlante?"

"SvetYlka. Malinka svetYlka."

"Halm." Tonda se zasmal, at se to v nedalekem lesiku ozvenou opakovalo. "SvetYlka, ale potadna, chlapde. Tak velika, te by se tam veecko, co vidie kolem sebe, at tamhle dozadu k horain a veecko daleko eiriko by se tam yejako nic."

"Nevetim. Vtdyt' jsou ty hvezdidky tak malinke."

"Protote jsou od nas hrozne moc daleko.

Kdybys byl sktivankem, nedolet1 bys tam tieba ani za rok. Podivej se, kostel v Oujezde zakryjee odtud tieba palcem, a jak je velikY. Veecko co je daleko, zda, se male." Tonda neptikladal, jen ty silnejei ohotele klacky kne urovnaval, aby se brambinty pekne pekly.

"A za deset let bych tam taky nedoletel?"

"Ne. Ani za deset."

"A kdybych 'eta], eroplanem?"

"Naze zeme by to nepustila!"

"Prod by nepustila? Neptal bych se ji," kasal se Venoueek, jako by ut zitra se chystal na tu hvezdnou pout'. Tolik hvezd nahoie, to by se to skakalo s jedne na druhou jako yeverka.

"Zeme, holenku, nepusti. Katdeho a veecko pkitahne a nic nepusti."

"Prrrr, ouha ..." ozvalo se pojednou za nimi. To tatinek k nim ptichazel a volal tak na voly, kteii se pasli na mezi.

"Tak co, kluci, et mate brambory peeene?

Mel bych taky na jeden chut`."

"Tati," ptibehl k nemu honem Venougek.

"Tonda tika, te hvezdy jsou tame. Je to pravda?"

"Prod by to nemela b't pravda."

"Ja, tomu nechci vetit. To by tech zemi musilo bYt tisic."

"Veak taky je. Ale tomu ty jeete nerozumig.

Prod neptiklada g radii na ohYnek, aby se varn brambory pekly?"

"Kdyt ja bych rad yodel, jak se tam vzaly."

"Kdo?" "Nu, ty hvezdy, piece."

"Narodily se."

"Narodily? Jak narodily?"

"Nu, botinku, jak narodily. Kakraholte, to jsou mi najednou otazky," zamyslil se na chvili tatinek. "Inu, jako ses ty narodil, tuhle Pepieek, nebo nag Oiech, c-vreek, strom, brambUrky, zrovna tak. Veecko se musi nejak narodit."

"To se vi," piizvukoval honem Pejieek. "Jako kralik fteba, vid'te, pane feledi. Ten se taky narodi. Nebo mouchy a via gtovky. Venoukto ani nevi." A Pepieek se zatvatil, jako by mel veecku moudrost sveta v malieku. to Venoneka zamrzelo, ze si mute o nem neco podobneho myslet. Odpovedel proto trochu uraaene: "To jo, taky vim. Nebo prasatka a blechy, to ja veecko vim. Ale zeme. Jak se narodi, kdyt je tak velika, hee?"

"Taky se narodi," vysvetloval tatinek. "Zase z neeeho moo hrozne velikeho. Tieba slunce."

"A podivejme se," zvola,l'Pepidek. "Tak slunce je vlastne zemina — maminka."

"Jak cheek tieba maminka. Vga,k nas ma taky rada. Vidis, jak se na nas poidd &neje."

Pepidek se chtel pfesvedeit, zda se opravdu 5meje a zadival se otevtenYma edirria do slum-,

ka. "Diva.t se takhle na tu mama Moo nesmime," povidal. "Hnedky nas boll odi."

"Inu," usmal se pan fideaf, "Vgak je jet thava. Sam' °hen.'

"Tam bychom si sednout nemohli. To by se nam kalhoty asi hezky pochichtaval se Pepidek uptimne.

"A jak jsme se mohli z toho narodit, kdyt je tam samY oheri." ptal se Venougek.

"Hlupadku, nage zeme, kdyt se narodila, byla taky thava. Teprve, kdyt vychladla, narodili jsme se na ni zase my."

"A jak vychladla?"

"To trv'alo dlouho, Venoueku, moe dlouho, ale piece vychladla. Jako brambor, kdyt vyndag z ohne, taky vychladne."

"Dobie, te jsme u tech brambort," tekl Tonda. "Podivame se, co delaji."

"Ty ut budou jako maglo," ktidel nedodkavY Pepidek.

"To si myslim. Rozhodne budou lepei net ty Vaekovy vedne hvezdidky."

Venougek netikal nic. Potad si jette piedstavoval, jak by letel na ty vzdalene svety, ale ptiznaval polohlasem k sobe: "Kdyt sviti, jiste taky pall."

"Nepali," ozval se Pepidek vedle neho. "Kdyi se rozprili, tak nepali." A jako na drika,z vstreil do pusy prilku brambrirku i se spalenou slupkou."

"Hahaha, to se ti povedlo, Pepidku," rozesmal se Tonda na cele kolo. I Venoutek se dal do smichu a tatinek taky. Jen Pepieek nevedel, Cemu se vlastne smeji, ale valne mu to nevadilo. Jeden brambrirek za druhYm zmizel jeho nenasytnem bkieku a oei mu zatily samou blatenosti.

Slunieko prave zapadalo za horami. Obladky nahoie na nebi zetloutly a ty dole pti obzoru zfialovely a jasna, modi oblohy zmenila se nad protejeimi kopci v jemnou barvu is lutozelenou. OhYnek uz uhasl docela, zbyly jen ohotele vetvieky v gedivem popelu.

"Zapad slunce je krasnY," prones1 Venoueek tile.

"Na svete je to vribec hezky , vid'te, pane it'eat," povidal Pepidek spokojene a zastrkoval si posledni brambrirek do kapsy, aby mel na cestu.

"Ba, na svete je to piece jen hezk y," zamyslil se na chvili pan Aida Potom povidal: "Co naplat, slunidko zapadlo, nalotime pytle a pojedeme donra."

Venoneek s Pepiekem se na voze uvelebili na pytlich a jell. Kragne se jim jelo. Tonda eel podia vozu a zazpival: "KrasnY vzhled je na ten boti svet." Oba ho gi se honem ptidali a ztichlavYm krajem se nesla slova zname pisne: "Ty modrave hory, v hajich pevcri sbory, rozkoene roving, mesta dediny!

Spanila jsi, vla,sti ma, me srdce ti plapola, slava tot:* vlasti milena!"

KelY2 vjitdeli do vrat, zvonilo prase klekini a v tu stranu za kostelem objevila se na obloze prvni tipytiva hvezdidka.

Obrovska pfirodni past.

Zajimavy objev ucinila americka, vedecke, vyprava, ktera prave dli na malem ostrrivku pobteti Kalifornie a Isabel. Ostravek je obydlen obrovskymi hejny motskYch ptaka veeho druhu. V nittni Cast ostrova, je vypinena hustYm pralesem, kterY je pravYm hitttovem ptakri. VYprava zjistila, ze zeme v pralese je doslovne poseta ptadimi kostrami a mrtvYmi ptaky. Sta mrtvYch ptakfi viselo take v hustem stromovi. ZajimavY zjev lze vysvetliti tim, te kaldY ptak se zaplete do hougtin jako moucha do pavudiny. Cim vice se snail ptak z tact spleti uniknout, tim vice se do ni zapleta„, at koneene v ni uvizne a hlady zajde.

Londyn. — Ministerstvo pro ekonomickou valku oznamuje, te naklad 110 neutralnich lodi, poeitajic v to Best americkych, byl prohlag en anglickou radou pro kontraband v tYcinu, koneicim dnem 2. prosince. Celkem bylo zadrten° v Aoglii a Franeii 7$5,000 tun zbo21, od zoo, atku va*v.

Etrana

VANACT hodin testy viakem nebo d ye hoD diny letadlem od San Franciska Ohne se k jihu pobtetni pohoti, skrYvajici v svYch zahybech a na strmYch abodich huste lesy s bohatymi zasobami sandaloveho dteva. Mezi timto pohotim a Sierou, s vrcholky vedne pokrytYmi snehem se prostira, na,dherne zahradni Nejkragnel gi autostrady probihaji rovinou a gplhaji se do srazu pobretnich Waal, pokrytYch divokYmi lesy a skYtajicich na,dhernY rozhled at k Pavodne neptilig giroke adoli se nahle rozevira, v girokY prostor, kterY pokrYva rozlehle mesto Los Angeles. Mt na ptiklad jizda z letigte k hotelu, kterY je je gte velmi daleko od sttedu mesta, umotriuje nam pfedstavu o obrovske rozloze zastaveneho prostoru. Mezi tlutymi, vyschlYmi pahorky, pteru govanYmi jen tu a tam umele zavodnovanYmi sady a obydlimi, miji cesta Hollywood a jeho ateliery. Marne se snag novy navgtevnik rozpoznat strukturu tohoto more do/MI, pteru govaneho easto ostravky parka a palmovYch aleji. Hotel sam je velikYm komplexem budov s parkem, plaveckYm basenem, rozlehlYmi zahony kvetin, za nimit se zda, zadinat vgedni a nezajimave predmesi. Co je zde vgak ptedmestim a co mestem? V ge se zda, nehotove, v ustavienem pohybu a v stale piestavbe. Vidime dtvrt zastarale elegance a dovidame se, te to bylo kdysi sidlo bohatYch lidi.

Zahy pote prochazime jinou mestskou dtvrti, dnes jit take vyglou z mOdy, a zji gt'ujeme, te se tito majetni lide, jejicht lady se ustaviene menily a dopitiovaly, stehovali jinam petkrat ve etykiceti letech. Styl se menu]. od ptepinenYch viktorianskYch staveb z kamene nebo dteva pies novoanglickY kolonialni styl at k bungalows a jednopatrovemu dorhu v Spanelsko-mexickem slohu, s vnittnim dvorem a dtevenou sttechou.

Vyjdeme-li na otevtenY prostor, spattime v dali nezvykla le geni, s nimit se pozdeji setka.me i uprostted zahrad a dokonce i mezi domy.

Jsou to vrtaci petrolejove vete, ktere houstnou stale vice, at prechazeji v hustY les naproti mestske etvrti Long Beach. Vedle nizkYch obchodnich domil a beloskvoucich trtnic (v nich si sami vyhledava.te zboti, ulotite do ko ge la zaplatite u vchodu), vedle garati a benzinovSTai stanic stoji kostely ruznYch sekt, representaCni stavby s kopulemi a bankovni palace. Nekoneene vnej gi okresy, lemovane spleti telegrafnich tyei, zhugt'uji se liable ve stkedu mesta.

Je somortejme, to i zde — stejne jako jinde v Americe — je chodec vzacnym zjevem; chodniky zastavaji timer stale prazdne a vedle nemotorne elektricke drahy (ktera hrala vYznamnou alohu v ptedvaleene historii mesta) °viavgecky dopravni tepny automobil. V tomto rozlehlem mestskem seskupeni je nahromadeno timer -al a pill milionu lidi, z nicht' Best set tisic tije v tficeti sedmi samostatnYch mestech a tti sta tisic v samostatnYch po raznu rortrougenYch vlastnich obydlich. Kdyt se pak dovime, to roku 1880 bylo mesto Los Angeles na stotticatempatem miste a roku 1930 jit na patem miste mezi mesty SpojenYch Stela, te rostlo timer zazraene behem nekolika "boomu", krat gich nebo dergich horeenYch konjunkturainich obdobi, to ptiliv obyvatelstva do neho neustava, a te je v nem v ge zalizeno na stalY, na krisich timer nezavislY vzrast, potom zaeiname ponenahlu chapat mimotadnou smesick style, charakter neklidu a nehotovosti, toto hned energicke a hned zase matne a soueasne experimentalni vnikani do zeme, chaoticke a neprogramove rozpinani na stale nove pahorky a rovinky od more at na apati kopca, ktere chrani tuto obydlenou a kultivovanou rovinu pled drsnymi severnimi vary a zaroven zachycuje dostatek vlahy, nezbytne k jeji arodnosti.

Cela tato koneina zastavala opu gtena po cllouha, desetileti v dobe, kdyt jiz vznikala na vYchode a dokonce i ye sttednim zapade mo-hutna hospodatska a mestska sttediska. Vistavala v klidu jako Oblast pastvin a planta g pod 1,anstvirn gpanelskYch misionata, ktere pozdeji mexikanAi velkostatkafi. I po v:astneni SoojenSimi staty a po prvnich kaliornsk:;-ch nalezeeh zlata, ktere ptispely k rozmachu San Franciska, zustavala stale pkijemn;Ta klidn3-7m zahradnim a polnim koutem. Teprve roku 1835 pronikla teleznice Southern Pa-

V 1115TNIK

Ylesto mezi lilmem a ole em. cific at do Los Angeles a vybudovala spojeni s vYchodem. Tim okamtikem nastal pfiliv turista, kteti — a zde koleni "hospodats14 zazrak" Los Angeles — se znovu vraceli anebo se zde hned usazovali.. Lidem z vychodu a sttedniho zapa,du, trpicim prudkYmi rozdily podasi jednotlivYch ranich dob, musela ptipadat stale slunna Kalifornie, nesouci na sve tvati trochu historicke gpanelske patiny, jako vysnend zeme. Do jitni Kalifornie nastal ptiliv lidi, kteti si pomohli na vYchode k majetku. OkamtitYm dasledkem tell° nahle viny ptistehovalectvi byla atasna, spekulace s pozemky Byla vgak prilig ptehnana, aby mohla mit deli trvani.

Vyhnane ceny pady zpasobily, to bylo brzy daleko vice prostoru net uchazedu.

Ude, kteti investovali penize do panenske pady a poeitali se spekuladnimi zisky z prodeje pozemka, poznali, to bude tfeba zapinit tento prostor umelYm zpfisobem. Byla zahajena bombasticka reklama, ptekonavajici v ge, Ceho bylo po teto strance doposud v Americe dosateno. Bohati a zkugeni ptistehovalci, venujici se obchodu s pozemky, naladili tak fispe gne velkolepou a neanavnou propagandu na psychologii svYch vYchodnich a sttedozapadnich vnuka, ptistehovalcil stale rostl a neochabl ani na okamtik. Od roku 1880 do roku 1890 se poCet obyvatestva zpetinasobil, aby se od roku 1902 at do roku 1914 jegte ztrojnasobil. VYstavba velkomesta byla zahajena s velkorysou odhodlanosti a optimismem, kterY pomahal ptekonavat vgechny pfekatky terenu, nedostatku vody, dopravnich spoja a ptistupu k moti. Stab"?' ptiliv novYch dinorodYch i raznorodYch mezi nimit ovgem nechybeli dobrodruzi a spekulanti, znemotnoval programovY vYvoj mesta, v nemt by se vhodne spojila moderna se starousedlictvim. JedinYm jeho cilem a fleelem byl ustavienY, rychlY vzrast.

Jeho velikou vzpruhou byli je gte dva dalgi novodobi filmovy pramysl a nalez oleje, ktere doznaly netu geneho rozmachu od roku 1921. Jejich zasluhou ptigla tada lidi bez namahy k ptimo fantastickYm ziskem. Musime ptiznat otevtene, to pokud se americkeho filmoveil° prilmyslu tyre, neni jiste nikde na svete vhodnej gi misto, na net by se lope hodil svou happendovou technikou, svou rezii zkreslujici tivot a svou konfekci, orientovanou na duchovni pramer publika jak v provinciich tak ve velkomestech, svou pottebou svetla, kulis, mote, palem, hor, pougti divokeho zapadu a stad statists a statistek, net Los Angeles. Vtdyt' cela tato zalidnena, koneina se zaplavou stylovYch napodobenin, s tucty bohatYch lidi, kteli si mohou dovoliti vgecky rozmary luxusniho bydleni a pfehnanYch potitka, s pestrou smesici nejrfiznej gich prvkil obyvatelstva (Mexidana, CIJaponct a podobne), se svYm optimismem a vednYm sluncem, prilivem turista — cele toto mesto Los Angeles, zasazene ye velkem ramei mote a hor, ye sve vyumelkovanosti a zdanlivem odpoutani od v gedniho tivota je samo ureitYm druhem filmoveho sveta.

Venku v krajin pomeranea je ptirozene i velkolepe museum, bohata, universita a jine vychovne astavy. Jsou zde take velke banky, hospodatske Ustavy a ptimo jedineena, obchodni komora, jejit propagadni aparat nema du. Divadel ma toto velkomesto prave tak malo jako jina, americka mesta pfesto, ze touha po divadle a obliba ochotnictvi kvete prave na universitach. NeomezenYm vladcem je kino, pozoruhodne "dinske divadlo" v Hollywoodu, v nemt se konaji svetove premiery, ztelesnene jit v tomto mladem meste nee° jako tradici, i kdyt spoleenost znamYch hvezd, byldicich v ptepychovYch domovech, zastava, uzavtenYm celktem, ukazujic se zvedavYm turistam nejvyge v drahYch, fantasticky vypravenYch noenich lokalech. Jeho Velidenstvo nav gtevnik zustava stale jegte metitkem pro velke east teto koneiny, i kdyt na neho ji2 nejsou odkazany tak docela jako dtive.

BlahobytnY losangelsky optimista vidi rust ptistav na fleet San Franciska, vidi Cast americkYch namotnich sil, shromatdenYch pled jeho pobteim, vidi, jak sem stale vice proud' ob-

Ve stfedu, dne 13. prosince 1939. chod z Dalneho vYchodu a jak z tamnich surovin, jako je kaueuk, vyrastaji nove velke rnoderni pramysly, jak putuji obrovske naklady pomeranet do vnitrozemi, mate se stale jegte chlubit stomilionovYm ziskem fihnoveho myslu ptesto, to i ten mane, jit pocit'ovat tlak vgeobeene krise.

Vidi utitek, kterY ma Los Angeles z ptilivu levnYch pracovnich sil, domniva se, to se odpoutal od vgeobecne americke krise. Mluvi proto o ptigtim New Yorku zapadu. Mute zapominat, to New York jako ptistav nejblit gi Evrope a vybudovan3i nejmocriej gm hospodatskYm ternpem vYchodu v prvotnich dobach vYsta yby Sp. State ptedstavuje celou hospodatsko-historickou epochu, mohutnou pracovni tradici, kdetto Los Angeles dekuje za svaj pohatlkovY vzrast teprve plodam tohoto hospodatstvi a jeho bytka? Ze zaklad jeho blahobytu polotil cizi pramysl? 2e i zde existuje pojitko s vgeobecnou americkou depresi? Ze i jeho raj lei' na americke pevnine 9 Zne, vgak jenom svuj happyend pro Los Angeles samortejmY a poukazuje na rostouci vyznam Ticheho ocednu a na velkY budouci vYvoj jeho pobteti. ()CI HORALU CHODI "NA tiAD" JAKO SLEPICE.

Pro mnohe je neuvetitelne, joke basnicke sily dosahuje tee prostYch lidi, kteti dobYvaji svaj chleb v tvrde denni praci. Svahy deskeho Podkrkonogi, v okoli Vysokeho nad Jizerou a Jilemnice, jsou neporu genYm rajem. kee prostYch lidi se tu v mnohYch ptipadech podoba, slovum narodni pisne, jak je bohata na basnicke obraty. Mluva lidi v teto easti na g' krasne vlasti napovida mnoho o zaloteni na gich /Ionia a jejich lasce k domovine a o pomeru eloveka k Cloveku. Kdyt se horaci *neer lout', usly gite vetu: Pajdu spat, jdou mi oci na fad . . . " To znamend, zaviraji se mi vieka. BasnickY obraz, kterY nazorne ukazuje, jak lid tije v souzvuku s pkirodou a z ni dovede Cerpat pro bohatost a krasu sve reci. Na fad chodi spat slepice. V mluve horskeho lidu tak chodi spat i oci. PamatnYm mistem kraje jsou Petru gkovy vrchy.

Kdysi tam bYvaly velke narodni manifestace.

Petrugkovy vrchy jsou vgak i meritkem pro jine veer Ted' byste uslygeli mezi vysockYmi obyvateli, ze na Petru g kovYch vrgich "je kopno". To jest, to se tam objevila hold mista bez snehu, kde se de. kopat. Patezam zde kikaji kohad" a motykam "kohadky". Ale i o, starem dloveku se te je kohad". Opet bo.snickY obraz v denni mluve prosteho lidu. Todmitka" je kousek ketezu, kterY se hazi na svahu-pod kola, aby neklouzala po snehu. Misto dobrY" se tu kika "kalY". Podstatna jmena tu dostavaji zvlagtni tvar, kdyt horal chce naznaeit neco drobnej giho, ne dost vyspeleho, nebo vec trochu podce= nit. Tak drobnemu druhu jablek se lila jabl dig te" a misto device se utije east° slova "clev'CAW. JakY div, t4 e lid tu byl v davernem styku s basniky. Mezi vysockYmi horami prodleval An tonin Soy a, Viktor Dyk, Otakor Theer. Vysoke nad Jizerou, to je Raisa y Vetrov". Umela piseri tu pfechazela v pisen lidovou a naopak lid tu ptimo pasobil na tvorbu umelca. Lide se tu dotivaji vysokeho velku a dorastajici generace tu od nich ptejima s krasou jazyka i moudrost a uglechtilost poctivYch, tivotem oglehanYch lidi. V chaloupkach rozstrkanYch na svazich deskYch hor se mluvi tak, jak se mluvilo pied desetiletimi, Casto tu lze usly get vYrazy, v mestech jit davno zapomenute a piece tak krasne y e sve proste eistote. Jazyk naroda je nejpevnej g i narodni hradbou. Oistota fedi a jeji neporugenost je nejvzacnej gim a nejkrasnejgim statkem, ktery odevzdava, generace generaci.

Zvlag t' dnes musime pedovat, aby prameny nagi matekgtiny na venkove zastaly neporu geny a M. B. vedne 'dist& Blokada veg kereho nemeckeho vYvozu, vyhlag ena, Velkou Britanii a Francii odplatou za bezohledne minovani mori, byla zahajena v pondeli min. tSrdne o palnoci. V geehny lodi budou prohliteny podle drive oznamenYch pravidel a zboti nemeeke vYroby kamkoliv vezene aoti Nemeeku ureene bude zabavovailot

Ve =eat',

ane 13. prosmce NU.

YMBTATIE

ZABLIAtKA NA VESN1CI.

jitrnice se neji zpilsobne notem a vidliekou, taky se dobte krajet neda, ta se ji stoje a zvol-V , kuchyni bylo horko jako v lazni. Na kamna, labutnicky se protahuje skrze zuby. nech stdly nage nejvetgi hrnce s vodou. gt'astkeznik stahoval notem sadlo s natezanYch ne hodil keznik kvfelcimu prasatku na zadni • tememl a krajel hbite na velike kostky. OstrY notku smyeku, hladce je vyvedi yen a gt'astnut rychle sjel po VIE a hrave rortezal vyne ne je proklal notem. Maminka podstreila sokou sadelnou vrstvu. A zase bylo pottebi veplochY cltez pod ranu na krev a horlive michalikych hrncu, aby pojaly celou tu sadelnou la, aby se nesrazila. Horka voila byla jit na spoustu k rozpu gteni. Musily se opatrne pinit, dvote, a jakmile teznik dovlekl prase do necek, aby rortopene sadlo nepieteklo, a je gte opatrlily se na ne vtele proudy. A tu se jit vznesla neji se musilo michat, aby nevy gplichlo na rozdo vfge prvni ze symfonie zabijadkovYch vtni: palenou plotnu a nevzrialo se oparu z vtele vody, promY geneho pachern slutZdalo by se, te v takovY den hojnosti nebude ly, kterou jsme sypali na gtetinata, mista. Rezna obed ani pomy gleni. Ale maminka dovedla nik drhl kfiti teleznYm Akraloakem, my deti potitky stupriovati. Sebrala odiezky masa, zbyjsme vytrhavaly gteiiny rukou. OmytY vepi vile po krajeni sadla, rozkrajela je na drobno a sel u nas vtdy na vratni v otevtene stodole. ;uhnetla z nich velike koule, ktere smatila na Hlavni 'fez, kterYm tiznik otevtel trup, byl oeerstvem sadle. Byly tak chutne kotenene, eekavan s napetim. Zji gt'ovalo se, je-li prase nevadila jejich prygtici mastnota. A byly tak zdrave a jak silna, je vrstva tuku na htbete. To odligne chuti od ovaru a jitrnic, te se poklesla bylo pYchou hospodyne, kdy teznik vyslovil uchut' znovu vzprutila dratdive kotennou chuti znani nad dobrYm krmenim. VlatnY mdlY pach smatenYch "ptaekt"' a taludek, tak gtecite v odkrytYch vnittnosti ptivabil Pozora, kterY peed ten den obdarovanY, znovu ochotne ptijimal tim jiz provozoval sve divy pti zabijeni. Potom i tuto novou silnou krmi. jiz dejigtem zabijaelcy at do jejiho skoneeni Byla citletita, porada o torn, ktere kousky byla kuchyne. Jen stieva se vypirala venku, piijdou do komina a ktere zustanou nasolene dlouha, piplava a neptijemna prate. v sudu. Maw, nakladane v soli ,kdyt proriltoPrvni prate v kuchyni se konala na utiznute velo, se obecnYm soudem rodiny kladlo nad uhlave, ktere, s vnittnostmi poskytla maso na zene a bYvalo nagim svateenim obedem hluovar a na jitrnice. Za chvili kloktal ovar v hrnboko do zimy. Potom se alai presvuit a tak se ci a teznik s dilletitou tvati chystal prejt do jiz hodne stmivalo, kdy koneene take keznik jitrnic. Rozsekaval maso kolibkou, odmetil ph usedl k zasloutene veeeti. slugnou east tuku a vnittnosti a michal do houstnouci smesi rozmanite koteni, kterYm naDlouho do noel se ukladaly do komfirky vgecvonel celY byt. To jsme ut ochutnavali ovar, ky ty rozmanite zasoby, net jsme ulehli nasakode vgeho kousek: z podbradku, srdce, jater, li vgemi temi vimemi a znaveni ptehojnYm jeledvinek a chrupaskoviteho-ucha.

Pavel Vasa. denim.

Zatim se navr gil na valu dokonale promi geBUJNE ZAHONY V LESICH — PAMATHY nY prejt a nastal vYznamnY obtad nabijeni jiPO MILfitiCH. trnic. Divali jsme se pozorne, jak se svrkle stievo nadouva a botna az k prasknuti nekdy oHospodatska, pomoc organisuje pozoruhodpravdu prasklo — jak teznik obratne propinou akci, ktera ma zvYg it zajem o Olen' &evechuje gpejle a hotove jitrnice odhazuje na neho uhli. Hospodatske pomoci se ut ptihlasilo Netrvalo to ut dlouho a v gecky ty jitrnice a jenekolik obci, ktere o paleni dteveneho uhli malita, tengi i tluste; at bachrate, se postupne tisji zajem. Do obci budou poslani instruktoti, nily ve velkem hrnci a brzy jsme protahovali kteM budou vyueovat, jak se ma spravne prvni horkou jitrnici skrze zuby. Nebot' teplo, Rail Pokrok Houston cis. 88.

Ctena redakce, bratti a sestry! latedne mi dovolte, bych yam vgem pical vesele vanoce a gt'astnY Nov rok. Opet jeden rok uplynul do more vednosti a tu elovek se jaksi zamysli nazpet, jak asi minulY rok ztravil, jakou dobrotu neb nedobrotu udelal. My u tadu pokrok Houston si nateme gratulovat, jak jsme videli 2 posledni vYrodni schtze, kdy vgechny vYbory pacialy sve zpravy, z nicht je videti, ze °pet jeden dobrY rok byl ukoneen s velice dobrYm prospechem, jest tedy tadoucno, by ptigti rok opet takovym byl.

Volby na ptigti rok mame odbyte, natal Utednici zustali nekteti zvoleni novi, oboji dobM tahouni, tak doufejme, .te pti gti rok se zas dobie vydaM. Jedno, co ja nemohu pochopit je, te nekteti elenove, nedate-li jim itiad, je konec, oni pracovat neb vypomahat nebudou, oni ani nemusi do schtzi chodit, oni mohciu jit na "show". Nekteti, jim jeden triad, oni chteji jegte jeden, oni chteji vyniknout, oni chteji, by kolem nich se vge otadelo, a jejich "Ja" chteji v gude uplatnit. Inu, riane povahy mame, a nejlepe jest zapMt tyto povahy a spoleene pracovat, a ku konci roku stisknout si ruce, a Nei si: dobte s-to •AiO. Jak jest yam vgem asi iznamo, mame zde na Studewood ZalotenY tee peveckY kroutek, kterY velice dobte pokraduje a jit na ptigtim vanodnim programu bude teinkovat, v pondell 25. proslnce. Budeme mitt velice peknY program, kde bu-

dou sborove zpevy, kuplety, vYstupy a dueta, a pti torn i tance, a po ukoneeni programu bude Vancieni nadilka pro male i velke. Jen doneste hodne darn pro vase mile, byste je radostne ptekvapili. Veeer bude tanec pro eleny tadu, pro herce, jako i pro v gechny, kdot k tak dobremu zdaru tohoto roku praci ptispeli, a to prosim, program tanec bude zdarma.

S ptanim vgeho dobra v ptigtim rote, zUstavam Vag, Joe Kagpar.

0 Rail Rozkvet Cooks Point cis. 116. ✓ pravidelne prosincove schizzi byli zvoleni nasledujici ritednici pro piisti rok: Frank •ednat, ptedseda; Vilem Drgad, mistoptedseda; John toupal ,taj.-fieetnik; Adolf Hronek; pokladnik; Jos. Drgae ml., prilvodei; Jos. Hovotak, strat; Ed. Drgae, stratce budovy.

Nemocensky vYbor: John Lukga, Ignac Odsreil, Jos. Hovotak.

MajetkovY vYbor: John rfoupal, Ed. Drgad.

Vyslanec do sjezdu: John toupal, nahradnik Jos. Hovotak.

S bratrskYm pozdravem, John 'foupal, tajemnik.

0 Mohutne papirove varhany v milanskem kostele. ✓ kostele farnosti Incoronato v Milane maji podivuhodne varhany; jejich pigt'aly jsou vyrobeny z papiru. Je jich 1.400 a maji mohutnY, pti tom vgak mekkY a lahodnY zvuk.

stavet, kde nejlepe hoti a v gechny ty tajnosti, ktere byly znamy jen uhliMim. Lesy otivnou a do vY ge se budou °pet vznaget huste clYmy z hoticich milift. V posledni dobe bylo paleni uhli opravdu na vymteni. Uhliti, kteti se udrteli i ptes ta nejhor gi leta, by se dali na prstech jedne ruky. A piece dtevene uhli, prodavane dnes v korunovych pytlicich u hokynatt, se pall od nepameti. Ani se nevi, co bylo dive, zda kov ci dtevene uhli.

Katcle kopi valecniku, katclY riled hrdiniz, ndramky a sponky krasavic praveku — chovane dnes za vitrinami musei — byly vyrobeny za pomoci cliceveneho uhli.

Paleni dteveneho uhli bylo pied nekolika desetiletimi velmi rozgiteno. Sveclei o torn nejlepe podivne zahony bujne ktere najdeme stejne uprostted dobti gskYch, ktivoklatskych, kosteleckYch a mnohych jinYch lest. Je na nich trava tak husta a tak krasna, te lep gi nenajdete ani v nejpestenej gich parcich. Travniky jsou vzrostle, do okruhu v prinneru 10 metre a trava je tak zvla gte zelena, te si ji katclY vgimne. Neni to vgak umele pestovanY zahon, nYbrt mista po uhlitskYch militich, ktere vypalily zemi a louhem z popela ji zdrodnily.

Dva z poslednich uhliiu v eechach uzavteli spolu kartel. Byl to 651etY Franti gek Kos z Karlovy Vsi u Ktivoklatu a Antonin Pacl z Kostelnicka. Oba posledni uhliri vetili, te se jednou pro uhlite vrati zlate easy a lide budou pottebovat chlapiky, ktetl dovedou hlidat oheri Uhllt Kos je poslednim ze 160 uhlift, ktetl palili Fuerstenberkovi les, aby huti mohly jej promeriovat v telezo.

"Padesat let stojim a hlidam oheri", vypravi uhlit Kos. Bylo mne na den 14 let, kdy me o tee vzal do lesa, abych se stal &nem nejstar giho temesla, jet se olovek musil naueit, aby se dostal tam, kde dnes je. Z jara jsme vy gli a byli jsme v lese take deset mesicri. To bYvaly jegte jine lesy. Ted' je to tu jako na dlani."

Zaleti na jakosti dteva. Podita se, te se pitmerne z jednoho krychloveho metru drivi napall 100 at 120 kilogramii dteveneho uhli."

RODINA BR. BEDAICHA SOCHY

Ctend redakce a mili etenati, je mYm zvykem, kdy jedu sam, si prozpevovat, a te nam rikali Vala gi. Tak jeda od San Angelo, take jsem si tu valagskou zpival: "Na tech na gich lukach, na gel jsem tam dukat atd", a take jsem tarn ten dukat na gel, neb jak vidite z obrazku, cela rodina br. Bedticha Sochy patti pod prapor na gi mile Slovanske Podporujici Jednoty. Kdyt tam delam, bYvam u br. Sochy na not, a tu veeer v kruhu rodinnem probirame ty vYhody, jake Jednota skyta, novemu elenu, jako i ochranu ye stall., a vtcly ptijdem k nahledu, te na ge Jednota je nejlepe hospodolsky vedena organisace ye statu Texas, nebot' naSe solvence je 109.74, to co pravi statni komisat, takte katcly kdo je u nas pojigten, nemusi se bati, te na ge Jednota se vyproda, neb zbrokuje (potektorat). Bratr Bedtich Socha je veliky zastance Jednoty, a take kdo zna jeho milou, svereznou postavu, ke katclemu vlidnou, ten mu musi byt ptitelem. Take se stare. v San Angelo o Narodni sdruteni, zacot lg. Senkykik, 131U cost, S bratrskSmi pozdravem,

Strana 20

31215TNiK

tkyvky z eeskoslovenskf ch dejin. i

r

Pfekrasna, ale Omni na historka.

Teresie B. YLO to N. listopadu v rote 1914. Byla zima, B mrzlo v Pkerove i okoli. V tom nadhernem kdysi Pterove, milem pilsobig ti Komenskeho.

Za valky, jests vice ne2 v dobe tmy byl Pierov sidlem rejdt, ktere mely zahladit pamatku na uditele narodt. Jen Sokolove a ti, kteki se neball dati svedectvi o UCenl, za neZ" Hus a 13ratki 2ivot dali, ti budili. Tedy tam to bylo! Sokolovna byla na rozkaz Bedkicha Krvaveho, arcikni'tete rakouskeho zabrana k fideltm vojenskym.

Schazeli se tedy Sokolove, pokud nebyli hned zavolani pod prapory, v hostinci. Se gli se i 16. listopadu, pied 25 lety. Povidali si o valednYch uddlostech. Otyki Sokolove a starosta obce Palkovice, na Han& Kkepelka. Sokolove verni tradicim, nesloniit tyranihn a sloiftit Lidstvl, rozAitovali basal, ktere, pied valkou byla uvetejnena v pkerovskYch "Novinach". Byla psana zvonivYmi vergi pkipominajicimi Bezrude; a byla ostra..

"Jsme Rakugany, cisak nas vola! a bude pry k nam uznalYm! ..

A kdyz nas zrani, rortkati ruku nebo hnat, dostaneme za to kodidi zlato, s pentliokou pestrou na kabat.

Jsme Rakugany, cisak nas void!

Mame se na smrt prop nechat hnat, a sami vraklit? Prod? Nevime zhola!

Pantm se zachtelo vojadky hrat!

Nevedi ani takovi pani, co chud'as sam v 2ivote snaSi bed, kdy za ne v boji ztrati nohu svoji a kdy mu za ni daji — fla'Sinet."

To je jen cast to basne satyricke. Sokolove ji hektografovali a rortikovali v zajmu ubijeneho lidstvi. Morava, Moravidka draho,, se vkly pkidr2ovala fikladneho vraha. Starosta Kkepelka ukazal letak sousedtm, v torn svem dernern Kocourkove, na Han& a ti fislu2nYm panadkfn.

A ti iikali, Ze by bylo velmi bohumile a bohulibe letak, kterY uz v dobe pkedvaleene byl otiAten, dat — detnikiim. Tedy Kiepelka sel na hejmanstvi a letak dal detnikfn. Ti sli do hostince, a vySettovali, a z hlav pobokie poslu g -nYchvytalijme—Sok&Atbylizaen.

Vtiehni Ctyti a z rozkazu Bedkicha arcikniZete nejjasnej§iho, postaveni pied soud. U jednoho z nich, Slavomira Kratochvila naSli znamY ruskY letak, podepsanY Alexandrem Sazonovem, slibujici samostatnost narodu deskemu. Odpoledne je zatkli, svlekli do naha, v studenem stopadovem podasi, a nic jim nedali jist. HoS1 se hlasili, ze maji hlad, nic nedostali, veder je jako zlodince nejsprostgi, ketezi po dvou k sobs spoutali, a vezli do Mora yske Ostravy. V tetezech. Bidazi se nestydeli zachazet s poctivYmi lidmi katansky. Zloeinci, jich Apehove, sluhoye a vrtichvosti se dosud u nas rortahuji. Sokoly odvezli a hladove pied nahlY soud postavili.

Tki z nich museli bYt osvobozeni. otvrtST, Kratochvil byl odsouzen. ftekli mu, Ze mu rozsudek oznami "pozdeji". Mluvil se svYmi kamarady, a iekl jim, 2e vi, ze dostane aspon rodni, di dvourodni 'talak. Ale ne, to by Habsburgove a jich pomahadi nesmeli bYt Habsburgy. Ve 4 hodiny mu oznamili, *Ze je odsouzen — k smrti a ze rozsudek bude — za hodinu na nem vykonan. Prosil o pero, aby se smel rozloudit s otcem, matkou, nevestou, — nic mu nedala to cisakska sebranka. Byl statednY, jen kdy si zlate hodinky odpinal, aby je domt poslal, a kamarada prosil, aby neveste kekl, 2e na ni myslel, odi se mu zakalily. Matka jeho 2alem Cisakske a kralovske okresni hejtmanstvi v

Pkerove a jeho cisaisko-kralovskY mistodffitelskY rada Bleyleben vydal vy1115,'Sku, kterou rozeslal vgem okresnim Ufadilm, a na vedomost daval,ze rozsudkem nahleho soudu byl k smrti odsouzen S. Kratochvil, iikednik z Pkerova, a Ze rozsudek byl na nem ihned vykonan. Odsouzen byl pro velezradu, ktere se dopustil tim, ze rozgitoval letaky pobutujici, a viterstvi valky ohro2ujici. To se stab 24. listopadu r. 1914 u nas doma..

Poprava Kratochvilova byla zaeatkem bed.

Nasledovaly jine, a nasledovalo zatYkani. Des cisakskou luzou 'SikenY byl tak hroznY, ze sam klidnY a nikdy se nerozeilujici Masaryk se vzruSU. A vykkikl prudce. V Italii — to u2 bylo v Cervnu 1918 — Orlando ptipustil ztizeni samostatneho esl. vojenskeho oddilu. V bojich na Piave se utkali poprve s vojsky rakouskYmi. Zajati vgichni, bez rozdilu, byli poveS'e.ni. Nebylo respektovano umluvy o vojsku samostatneho statu. Tenkrate Masaryk pohrozil, ze eini eleny dynastie habsburske a hohenzollernske zodpovedny za osudy nakch zajatcri. a 2e odpovl represaliemi na Nemcich a Mad'arech zajatYch. "Pi4isahame, 2e bez milosrdenstvi ztrestame rakouske vrahy!" Tak koneil Masaryk.

NECO 0 CESKtCH "co y / Wm. E. V. Vykoukal.

Ze vgech temesel neni mezi na gim lidem 2adne tak znamo a oblibeno jako kovatske. Prostonarodni podani vypravuje o kovati jako o muM, vynikajicim mnohYn-ti vlastnostmi du gevnimi i telesnYmi. Je vzorem odvahy a sily, poctivosti a neohro2enosti, pravdy a dobroty srdce. Neni u nas temet dediny, kde by neplala vYheri a neozYval se perlik kovatskY. Kouiem o'SlehanO, zaeazena, kovarna, stojici podle kovatova obydli, bYva v zime — v lets pina 2ivota a ruchu. Koval ztidka zahaliva. Rudd zat jeho vyhne svitiva, temet cele dny do naysi, tepot jeho perliku pak zaleha i do nejbliMiho okoli dediny. Ticho a klidna zahradach a polich vladnouci jest ptijerane ru gen veselYm timt6 zvukem, ana hlomoznost jeho je zmirnena vzdalenosti naslouchajiciho Bli2ime-li se ke kovarne, tut' ov gem "rana na ranu co hrom dopada", zvla gte, chladne-li jiz zelezo a kladivo mistrovo o ne zvoni.

Roz2haven-li je v:§ak kov do ruda a do mekka, pak "sfSi jiskry, srgi, s kovadliny perlik vesele . . .

Pravidelnost tepotu kovatskeho, kdy mistrovi `ptitlouka" pomocnik, povAimly si i matky, provozujici ne2ne hry s milaeky s yYmi. "Kovej, kovej, kovatiaku, okovej mi mou no'2ieku" — tikavaji matky, klepajlce prsty — jakoby kladivkern na patiely detske.

Podobne i vetS1 deti, rozpoeitavajice se" ke hie, zadinaji: "Kovatieku, kovej kola, pojedeme do Tabora".

I dive'. pozornosti zamluvil se statny kovat asi nejednou. Na Strakonicku kdesi zpiva si divka, jen ma jiti na travu, ale ma srp tupy, s nim ptijde ke kovati: Ja jsem maid, malieka, na travu mam jiti; srpeeek mam roziamanY, pak budu Mam mileho kovatieka, prijdu k nemu z rana; on mi ten srpeeek spravi, budu tomu rada.

Pomoci kovatovy, die lidovYch povesti byva potkebi netoliko lidem, nYbr2 i bytostem nadptirozenYm, na pt. rytitrim BlanickYm. Nedaleko Blanika mei kdysi kovat louku. Jednou na ni pracoval a tu k nernu ptistoupil neznamY, derne odenY mO a zavedi ho do Blanika, kde sedeli rytiti na konich a spali. NeznamY mu porueil, aby kone znovu okoval, ale spi el rytite aby neprobudil. Koval' tak &inn. Za odmenu dostal stare podkovy. Kdy2 vysel s nimi z Blaniku, vide'., ze jsou zlate.

Kovati bYvaji chlapici silni a otuLli. I o torn lidova povest a pohadka vypravuje. Mike g, kovat& syn, dostal od otce za vyueenou a chystal se do sveta. 26,dal na otci aeleza, ze si udela na cestu hill. Kdy2 dostal 25 liber 2eleza, iekl otci: Co bych deal s takovou placadkou? Dejte mi alespori sedm cents t. eleza". Dal mu tedy otec

Ve stiedu, dne 13. prosince 1939. tolik a Mike'S ohdnel se sedmi cent3vYm sochorem jako rakoskou. Rozumi se, 2e takovY silak nideho na svete se nebal.

Kovati a jejich iemeslo dalo jmeno naterYm osadam, kde bylo toho iemesla mnoho provozovano. Na severozapad od Prahy u Zakolan nalezneme vesnici Kovary. Na Vorlicku je vesnice Kovatov, take na Nasavrcku, u Pysei pak jsou Kovatovice. Zapadne od Ml. Boleslavi je Kovan a Kovanec, na JiCinsku pak Kovae. Na Nymbursku je vesnice Kovanice a viska Kovansko, na Volynsku Kovanim. Take samoty, zvane "Na kovarne", stopy to opuStenYch kovaren, v nekterYch °belch hospody Na kovarne", itizene z bYvalych kovaren, easteji nalezneme. A Ze konedne jmenem Kovaft, Kovatikt, Kovakidka atd. oznaeeno jest po eeskYch krajich mnoho rodin, netieba ani ptipominati.

VEZKUMY OPRAVUJI STARE PREDSTAVY LIDUPRAZDNYCH JIZNiCH CECHACH. Do nedavna panovala v kruzich eeskYch historikri a prehistorikt ustalena piedstava, jinni Cechy byly az na nepatrne vYjimky pokryty hustYm pralesem a o2iveny jen obeas obchodnimi karavanami nebo vojenskYmi pochody. Teprve v poslednich letech byl tento zastaralY omyl opraven. HorlivY archeologicky pracovnik kid. ueitel Bedtich DubskY objevil na Strakonicku a Pisecku tadu osad a polifebiST, ktere jasne svedei, 2e tato mista byla pomerne huste obydiena. Dokonce byla tu zji'Stena i sidla, tabotifte lo yal z doby ledove, ze stars'. doby kamenne. V Ralicich u Pisku bylo sebrano mno2stvi drobnYch pazourkovych nastrojri techto nejstarkch obyvatel, kteii do naSich krajin prisli pravdepodobne z Rakous. Stejne drileMte byly yYzkurny osad a pohtebi§t' z doby okolo Kristova narozeni; z teto doby byla tu zjiftena take eetna hradi gte. NejyYznamnejg objev se podatil B. Dubskemu u Ptat'ovic na Strakonicku; zjistil tam osadu a pohtebigte chudeho lidu, kterY tu sidlil a'Z' do poeatkil 5. stol. po Kr. Dosud vgak patti k nejvetgim zahadam Ceske prehistorie otazka po privodu a narodnosti tohoto lidu, kterY sve mrtve spaloval a jejich popel ukladal do popelnic nebo jen do prostYch jamek. Take Narodni museum v Praze venuje temto jihodeskYm krajinam stale vetSi Po velkem vYkopu v Jerusaleme u Ptibrame v letech 1934 a:2 1937 pkichazeji nove objevy na SedlCansku u Zrtibku a Ktepienic. V Jerusaleme uz sam nazev mista "Na drahach" ukazoval, co je skryto pod drny. Byl tu rozsahlY hibitov z nejstafSi doby slovanskeho osidleni. Mezi hroby s popelem spalenYch nebo2tikri byl pohiben mu2 jiste vynikajiciho spoleeenskeho postaveni; le2e1 nespalen v hrob y chranenem dvoji kamennou hradbou, v nohou stala popelnice se spalenym teem jineho mrtveho.

Nad Vltavou u Zrubku byla nyni prozkoumana vesince z doby, kdy se do na gch konein dostavala prvni znalost zpracovani 2eleznYch piedmeta. Usadili se tu vystehovalci ze stiednich ech, kteti tu stte gili prastarY piechod vltavskYm brodem. Po Case opustili vesnici v Upinem klidu; chalupy se pomalu rozpadaly a zasypaly cele kuchyriske vYbavy, zasobnice a p. V Kiepenicich bylo objeveno pohteb gte, ptiblfgne stejne stare, z doby asi 1000 let pied Kr. Byly zde zjiSteny hroby Mrove i pod nizkYmi kamennymi mohylkami. Popel mrtveho byl ulaen v popelnici, a do zasypdvaneho hrobu hdzeli portstall poharky, z nich popijeli pti pohtebnich hostinach. Celkem bylo tu zji§teno na 50 hrobri.

LondYn. — Z autoritativnich prament bylo oznameno, 2e anglicke firmy ueinily opatieni, aby zasobily valeanYmi aeroplany ye znaenem mnastvi, jakoi i jinYm materialem Finsko, pro ne2 anglicka vlada vyslovila sve sympathie.

Invase Finska ruskymi vojsky byla veera odsouzena viscountem Halifaxem jako "neomluvitelnY iitok" Reuterova kancelat oznamila, 50 italskYch aeroplanri bylo dodano do Finska.

Budapat'ska, depe ge Casopisu London Daily Express ze dne 5. prosince udava, 2e pet tisic osob bylo popraveno v poslednich nekolika dnech nacistickYmi popraveimi stteleckYmi Cetami v tech eastech Polska, ktere okupovalo Nemecko.

VC 5 LIECUU, WM

•

la. 1/11..M.LIIV.0 -LVOV.

a2 167 a NI :if -AY -

NAS Imo' ATKOVLNNi ROZHLASH venske Ameriky by nepochybne Radio University, Boston, Mass., a maji zajem na udrtebylo povzbuzovat narod ye stare Tisice krajany pc celem svete vlasti v nadeji na brzkou obnovu ni esl. rozhlasu. TakovY listek nesi zvykli poslouchat deskosloven- svoloodneho Cestoslovenska a po- bo dopis stoji katideho posluchade skernu rozhlasu z Ameriky, jejt silovat jej v odporu proti dobyva- jen nekolik centri a pro Csl. rozvysi16. eeskoslovenska Amerika pro- telam, musila se z ohledu na ame- hlas ma velikY vYznam. JestliZe strednictvirn bostonske vysilaeky rickou neutralitu zdrtovat vSeho, posluchaei naZi prosbu nespini, pak se jednoho dne zcela ureite stane, 1,VRUL dvakrdt tSrdne v riterY a v co by se podobalo propaganda. rozhlas v Arnerice umlkne.

Postupne, jak se pracovnici sesobotu wtdy v 7 hodin veeer (E. S. T.) cot odpovida, jedne hodine pa znarnevali s obtitemi a mohnostStanice WRUL neni podnikem palnoci stredoevropskeho easu. Jak mi, objektivnich a klidrVch pre- obchcdnim neb vYdeleenYm. Take dopisy ze stare vlasti, tak take kra- hledech mezindrodni sittrace, jak s naSi strany bylo nutno ziskati jane z vlasti prijihdejici potvrzu- se jevi s americkeho hlediska. Je, pristup k vysilani eeskeli a sloji, ze bostonska stanice je poslou- vSak jeSte treba vybudovat zpravo- I venskSTeh zprav vetZimi subvenenichana i v eskoslovensku sarriem, dajstvi o eeskcslovenske Americe, mi castkami. Nyni se objevila znoze je tam dobre sly'Sitelna a je- pri Cemt stanice pottebuji souein- vu otazka dalAich finanenich ji zpravy se rychle siri po cele ze- nost vSech es. krajanu dobre vale: nosn s naAl strany, jeti nutno opami. Spoleene se stanicemi ye Fran- Jde o to, aby v bostonskern rozhla- trovati dobrovolnYmi obetmi katicii a Anglii, jet rovnet vysilaji v su bylo pokud motno pravidelne! cl ha, kdo pochopil vYznam tohoto Ceske a slovenske keel, kona hos- referovanc. o v.tech vetAlch podni- de4voslqienskeho izpraVodadavi, v tonska stanice dobrou slutbu na- cich eeskoslovenske Ameriky. Vzna- celem svete slytiitelneho. rodni a krome toho stavo, se pojit- Cirae proto na krajany prosbu, aby he vecne naklady na udrtieni nakern mezi vSIerni krajany, kteri roz- nam pokud motno o vSech vethich Seho rozhlasu eini asi $2.00 za katiptYleni jsou v raznYch zemich A- podnicich zasilali struene zpravy dou minutu vysilani, buditi povinmeriky, na blizkYch ostrovech a, na adresu: KratkovinnY rozhlas nosti katideho z nas do roka ziskapodobne. Cetne dopisy techto kra- "Ceskoslovenska Amerika" Room ti rozhlasu 6eskoslovenske Amerijant, ztracenYch v zapadlYch mi- 2270, 1440 Broadway, New York, ky alespori jednu vterinu. Krajastech, nasvedeuji tomu, jak veli- N. Y." Takto by stanice poskytla ne, skladejte sve vtei•inove — a kY .vYznam pro tyto krajany, od- eeskoslovenskYm krajanam a jeriznute od sveta, ma poslech roz- jich spolkam take ptiletitost inhlasu v roeine reel, v duchu rodne formovati se rychle navzajem o vS'em co podnikaji. NiS rozhlas je clemokraticke zeme.

Bostonske vysildni bylo zalaaje- milerad ochoten prijimat v tomto no v eervenci tohoto roku. VSichni smeru dalS1 podnety, protohe jeho kdo na tom.ta rozhlasu pracuji, poslanim piece je sloulit eeskojsou vlastenci, kteri za svou pra- slovenske Americe.

Vysildni se deje v ramci goodci nejsou placeni a kteri se , ji podstate u.jali bez zvldStni odbor- will programu stanice WRUL. Vene prapravy, jak to ani neni jinak douci einitele teto vysilaoky si preneni mohno, kdyt jde vice o to, ji, aby se v :camel jejich programa aby se rychlo nee° udelal p , net o seSel co nejvetSi poeet posluchaeu to, aby byly do puntiku vypinjeny jejich stanice a take eeskoslovenvSechny odborne pohadavky. Ces- skY/ rozhlas ma sarnorte,jme tento koslovenskY rozhlas zacal v eer- agitaeni uCol. Vysilaekam projevevenci . t. r. pracovat zejmena se vala dosud es. rozhlasri znaene pozretelem k stare vlasti, jih chtel pochopeni, ale drive nebo pozdeji bude zkoumat, zda vysilani es. proinformovat jednak o torn, jak eeskoslovenska Amerika, jednak o gramu pro ni mamma vzrast potorn, jak se Spojene staty, jejich slucha'estva. Je proto v zajmu vgech vel'ejnost a tisk divaji na soueas- jet tent° rozhlas radi poslouchaji ne mezinarodni otazky. Stanice a kteri si preji, aby byl udrten, byla ovSem ve sve praci easteene aby stanici projevovali v nejhojomezena tim, he neutralita Spoje- nej Igim poetu sva.j zajem. Prosime nYch state ji uklada znaenou zdr- proto nalehave, aby '111.chni posluhelivost. Zatim co zajem deskoslo- chadi dopsali stanici na adresu:

kdo mriZeti i minutove prispevky a poukazujte je hromadne ye prospech bostonskeho kratkovinneho rozhlasu, bud' cesteu Narodni Rady Ceskoslovenske, nebo prim° na VYbor kratkovinneho rozhlasu Ceskoslovenska Ameriky — Room 2270 — • .440 Broadway,. New York City.

(6. Z. A.) 0 Ptala se starostlive jedna pritelkyne druhe: "A vi.:§ jist2, Ze to miluje?"

"Na beton. faikal, he jeho Ercice pro nine tak hori, e dovede zapalit doutnik v kapse jeho vesty."

"To piece neni hadnY dtikaz."

"Ze to neni drikaz? Vhdyt' mi ten ohotelY doutnik ukazal!"

Pan Spulka stal v tramvaji vedle ridiee.

"Prod vlastne p31:ad zvonite?" ptal se ho. "Vtidyt' na trati vitbec nic neni."

"Za prve," del ten muti, "je zakazano mluvit s ridi6em a za druhe me prave svedi chodidlo." o•tiownemo•••■••••■••■■•••••,..a.o•stwo•al•ov....•••••••••

PROC OZNAMOVAT VE VESTNiKU?

• Vestnik jest neiroziiienejiim CeikNini Casopisem v Texas.

• Wsledky oznamoyatelA dokazu ji znamky prina geji jiste" visledkv.

• Levne ceny, pouze 2 cent y za sic ro v Malem oznamovateli.

• Nelrychleigi zpilsob, neb Vestnik dostiva tisice eeskich rodin kaideho tidne.

• Piite si o cent/ na veal ozninaky neb you prici vydavateliim.

tisko-

PINTS $1.00 QUARTS $1.95 (90 Proof)

UCH

Cope. 1939 Glenn:lore Distilleries Co., Inc. 1..ouisvilic—Ovvensboro, Ky, Gold Label--I00 Proof Silver Label-90 Proof

Poza

I

o

19 •

ea at- t ;note

KM/ K

Publishing Co. WEST,

••

TEXAS

I

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. • alu zarmouceni nalezV hodine Z nou Edward Pace pohkebni *stay pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbyttych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na g zasadou.

Ces

Ymladik docilil fispechn

EDWARD PACE Pohiebni kiditel.

Olen SP.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Leakar 6ESKt PRAVNIK

pro Matici VySgho Vzdelani, ae sam si musel teZkou praci vyclelavati na studie a ne gitil se Za,dne prate, aby si nejen vydelal na sve: stlidie, ale zaroveri aby pomohl svYin bratrtim ke studiim. Na poeatku pomSrval nadobi, udrZoval nadvoki, pozdeji pracoval na N. Y. A. a pracoval v kancelaki dra Midka, a koneene konal universitni praci pro stat. Dvakrat pracoval v dome zastupcu i v senate. Jedno leto pracoval v odborn statniho pokladnika Chas.

Lockharta a posledni leto pracoval v fikadovne pozeniku pod Bascom Gilesem. Po dobu studii na universite, prof. Horak prael vSech pet kursti v &gine a po tii roky fieinkoval pki eeskYch divadlech, byl piedsedou Klubu Oechie a dvakrate piedsedou Progresivniho oeskeho Klubu a Uspane pracoval pro

spo-

. se mu podakijeni obou klub& co 2 lo, ale ne na dlouho, nebot' loni v lete opet stavaly oba kluby.

Sotva dokoneil sve studie na Statni universite, dostalo se mu mista na Christian Universite ve Fort Worth, zvane T. C. U., kde jest znam3i co "CeskY profesor" a jest ve velike vaInosti nejen u studentii, ale i u profesorskeho Jeho snahy jsou navativiti severni neb vYchodni university, aby se mu dostalo doktoratu, o dem2 nepochybujeme, nebot' s jeho pevnou a snahou, neni niaeho, so by nemohl dosahnouti. )o( "Proe pak places, Ladieku?"

"Kdyi ja, mami, ua 'nemtidu jist!"

tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

BLAHOPrIANi.

ROSENBERG, TEXAS. FRANK A. HORAK Nabytek a domazi zakizeni vgeh( druhu.

Lepgi obsluha — Vetgi Uspora.

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove Radu Pokrok Houston.

(50-p) HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LtICAR, BrYle spravne pkipravend. as dle tmluvy. tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CIERNOSIii

PRAVNIK Vykizuje veAkere soudni zaleitosti Uiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kog ut, majitel.

Telefoh: Beacon 31734.

Pravidelna j idla a lunee Nejlep§i soudkove a lahvove piVO, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny

DR. KAR. J. HOLLUB (lesky Letak a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 TAROKY! Hra tarok% nejlepg jakosti, nynf za $1.50, poAtou vyplacene. Obfednavky adresujte na: eeehoslolax West, Ten& (MO

oim dale, tim vice vekejne Ukady a vyki vzdelavaci udeli gte jsou zastoupeny deskoslovenskSimi lidmi.

Neni to je gte davno, co kdosi mel sits, ze mezi obeany C'eskoslovenskeho puvodu neni schopnSich lidi, kteki by mohli zastupovati dUlelitejgi vekejn3i stani uiad, coZ nebylo tehdy pravdou a dnes infaeme s ureitosti kici, ze nejen mime schopne mute pro ka.I0 obor, ale take vynikajici.

AZ do nedavna jsme meld pouze jednoho profesora na universite, a site dra Eduarda 1Vlidka na Statni universite v Austinu. Letos byl jmenovan v Baylor universite ve Waco profesorem sociologie dr. S. B. Kovacs a na poeatku tohoto roku dostalo se prominentniho mista dalgimu mIademu muai v tketim vzdelaxacim itstave Texas Christian universite ve Fort Worth, co profesora matematiky prof. Frank A. Horakovi, jeho fotografii pkina gime v teto stati.

Prof. Frank A. Horak narodil se nedaleko Cameron. Jeho otec Frank Horak narodil se v NovS7ch Benatkach, asi 20 mil od Prahy v 6eskoslovensku. KdyI bylo star gimu Horakovi 12 let, pkijel do Ameriky se sv3"7ini rodiei a usadil se u Meek, v okresu Milam. Pani Fr. Horakova byla rozena SlovadkovZ,. V roku 1920 rodina Horakova pkestehovala se do okresu Burleson a usadila se mezi Caldwell a Dime Box, kde mladfi Frank A. Horak vykl obecnou gkolu pod uditelem Eduard Baledrem, graduantem Texaske university. Mlad3i, Frank A. Horak pravil, k uditel Balcar naudil jej vice, neZli •kterS7koliv jinS7 uditel, nevyjimaje profesory v kolleji.

Pak Frank A. Horak navgtevoval vyggi gkolu v Temple a na jake 1933 vstoupil do Statni university v Austinu, kde studoval al do podzimu 1939. V prvnim semestru bral de gtinu a hral desk:a divadla pod vedenim dra Midka. Pak byl zvolen piedsedou oeskeho klubu a byl zvolen vedoucim sportu a pod jeho vedenim bylo to poprve v historii klubu Nchie, co klubu se dostalo vyznamenani, Ze klub ten byl nejlepgim ye sportu Texaske university. On vkly pracoval o to, aby 'Ceske jmeno vyniklo pied americkou vekejnosti a aby vefejnost si dobre mineni o d'echoslovacich.

Prof. Hoak pracoval take vt'dy

Na miste obvyklYch Vanoenich a Novoroenich blahopkani a darkfz, rozhodli jsme se venovat na na g druhy odboj za osvobozeni 6eskoslovenska eastku $10, kterou soueasne odevzdavame tajemniku mistni odboely S. A. C. T., Dallas, Texas.

Vgem lidem dobre y ule pkejeme Vesela, Vanoce a S't'astnY NovY Rok!

DETI

I

ubt.hnou se, uhiej1 s dtive netli se kdo nadeJe, nos* nastuzeni . kagel Domlouvat? To nepoentete nit po

Lahodn n 1—

SEVEROY

0

ALSAM

De ti ridy.

POT! KAM -

lest ty nejlepgi prisady Isom v niSm oboateny jak mete tisti na °balm

(Severn's Cough Batumi

NEJCENNEJS1 P!USADOU JEST FART, ZE ZA 71m-TO BALSAMEM ST0.71 gEDESA.T LET VYTRVALTCH ZKOUSEK A PO AN1!

Va lekarza Tam ochotne poolouti. Kdyby nemel, objednejte Ad pilaw. Cena

50c 25c