Vestnik 1939 12 20

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNift (VOL.) XXVII.

WEST. TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 20. prosince (December) 1939.

VANOCNi POSELSTV PLANNi Mili bratki a sestry!

Opetne se rok schyluje ku konci a tim pkichazi doba vanoeni, efoba radosti a veseli. Vanoeni dobu pokladame za tu nejkrasnej gi dobu v roce, tkeba tu na severni polokouli sluneeko ji2 tak nehkeje, dny jsou nejkrat gimi a chladnej gimi. I zelen pkirody odumkela, ale to vge neubira na krase dobe vanoeni, proto2e pkina gi sebou neco tak radcstneho, ptijemne hkejiveho v nase srdce.

•

Vanoce pkina geji alespori eastecne cdiveni to krasne, hluboke a uglechtile nauky, jiz hlasal ten Velky Prorok z Nazaretu a ktera se tak hluboce na geho 2ivota dotyka, nebot' je tak prostinka a hlasa: "Miluj sveho bli2niho jako sebe sama!" A co je cilem to nauky? UCiniti nas lep'g imi a tim i cele na ge ziti zpkijemniti. Jeji velikosti si hlavne uvedomujeme v dobe vanoeni nebot' tim, vzpominame svYch drahYch a znarnYch bud' pisemnym blahopkanim nebo darky, tu ji uvadime v 2ivot. tinit dobro pfisobi nam radost z toho, 2e vzpomenuli jsme tak i onak svYch blanich a uspokojeni pini na ge srdce blahYm vedomim.

Nate Bratrstvo bylo na zaklade to velke mravouene zasady, je2 byla pronesena rty syna prosteho rybake — zalo2eno. 8lechetne heslo — Podpora, Lidskost, Bratrstvi — je vepsano v jeho Stite. Ty zasady jsou S.P.J.S.T. voditkem, jsou ji provadeny a take jimi prospiva. Vgichni jsme se temito kidili a kidime, neb stave se eleny Jednoty, slibili jsme se temto zasadam podkizovat. Milujme sve bli2ni, sve pkibuzne, sve bratry a sestry.

Tu lasku jsme projevili svYm vstoupenim do Jednoty a projevujeme ji v2dy, kdy2 odvadime sve pkispevky. Je to °bet', ji g klademe na oltak lasky ku svYm bli2nim. Co slz bylo setkeno, co fitechy demo tem, jim2 byl smrti vzat Zivitel neb nekdo drahY. NebYti toho, 2e zesnulY na sve pozastale pamatoval ye svem 2iti, byli by nekteki v taken.' postaveni. A -actu k zesnulemu projevuji spolkovi bratki a sestry doprovodem na pout' posledni.

sh.

Nate Jednota je pametliva stare oteiny eeskYch pionyrfi Texasu, ona ma fictti k narodh2 heho2 jste vzegli, ona ma actu ku va gi rodne mluve a ku vagi narodni kultuke. V kadovYch sinich hlaholi to 'tee po pkedcich zdeand, kady maji Ceske knihy ve svYch knihovnach, ochotnici kadu pkedvadi yam Ceske divadelni hry, skytate podpory student-am na vysokYch gkolach a pkitomne, kdy oteina nagich dedil byla cizaky porobena, podilite se stoprocenthe pri hnuti za osvobozeni ujakmeneho Oeskoslovenska. Vage Jednota, tedy vy bratki a sestry, pinite i tu svou povinnost narodni. V gechno co temi zpasoby konate, je einem glechetnYm, jen2 varn samotnYm radost pasobi a vase soudru2na laska je tim nejtrvanlivej gim pojitkem Jednoty.

tiSLO 51.

DOVNY CLENUM -S.P.J.S.T. Znovu jeden rok prate a sna2eni uplynul do more veanosti a jako ka2dYm rokem tak i letos pkehli2ime, co bylo behem roku vykonano v zajmu na gi Jednoty a s radosti sdelujeme, 2e vysledky prate rids v geeh jsou potegitelne a povzbuzujici. Jsme varn, sestry a bratki, upkimne vdeeni za v gechnu vagi pomoc a sp•olupraci, jsme yarn vdeeni za pochopeni, se kterym vy gli jste snaham o zvelebeni S.P.J.S.T. vstkic a jsme varn koneene vdeeni, 2e pkikladem svYm nejlepe dokazujete vgem, pki dobre vali a spoleene praci mnoho se da, vykonati.

Nagi organisatoki maji ha g upkimnY dik za poctivou praci agitaeni, ktera pies neptiznive misty pomery vynesla kolem 1200 novYch Menu a dekujeme take bratru pokadateli nageho Vestniku za jeho povzbudive elanky redakani, ktere byly a jsou v na gem naboru novych elevydatnou napomoci.

Nate Jednota je zalo2ena na vzajemne . pomoci, bez ziskuchtivosti, pilsobi 42 rokii a za celou tu dobu iimrtni podpory pkesne vyplacela a stale roste poeetne i majetkove. To vam je dosvedeenim, 2e vase Jednota je tou nejlepgi ochranou pro vase drahe a 2e sve poslani pini co nejlepe.

V dobe vanoeni si to pkipomerite a vzpomekite si vagich milYch a bli2nich.

Pkejeme varn vgem vesele svatky vanoeni a mnoho gtesti a zdaru v Novern roce.

C. H. CHERNOSKt, pkedseda.

JOE R. KUB2NA, tajemnik.

STROM NA NAMEST1.

Mane se •ozpominam na stiny choddi setmelou Prahou ze zakijovYch nozi tohoto roku. Na Jungmannove namesti postavili vanoeni strom, u2 ho vidim, jak zati, siysiin koledy pod nim. Noc se prodlouEla.. ale neni ji2 hrozby naletem, muzea klidne svitit do tmy, znit pisnemi, zvat ke sve . pokladniece lidi do ge yule.

Tvilj hlas, stromku milosrdenstvi, kea ma letos trojnds,abnou silu, tva svetla trojnasobnou pfitaLivost!

Slygim v duchu piseri z kostela sveho detstvi: Narodil se Kristus Pan, veselme se . . .! Nechme se veselit i ty druhe, ponevadZ sobecka radost z vlastniho- aesti by byla letos trojnasob sobecka.

Vanodni stromky, od let vztyeavane na namestich na6ich mest, vzklicily v ducha basnika, ale prave tento basnik to byl, jenZr se rozpomnel na poetickou stafa, athentu nejen proto, aby okouzlovala cci chodct,i nYbr Z . aby prostrednictvim okouzleni hnula i jejich srdcem. To teprve prava krest'anska krasa! Krasou k dobrote, dobrotcu ke krase.

'..kIex •

Strana 2 ANOCE path k nejkrasnejtim svatkam v V roce. A jejich zlatjrm hiebem je bezesporu gtedr 3'.r den, o jeho svatveeeru zazati vSude okratlenjr vanneni stromek k radosti maljrch i velkjrch. Bez ozdobeneho smreku nebo jedlioky — to by nebyly prave vanoce!

Zvyk strojiti vandeni stromek a ukladati pod nej darky, je dnes v no:Sich krajich apine viitjr. Ale nati stall ptedkove neznali tento symbol vanoc. Staveli pouze proste jesle, pied net kladli darky.

Vanobni stromek neni pavodu domaciho.

Ptitel k nam z Nemecka, kde jeho poeatky mono klasti ye spojitost s rozmanitjrmi zelenj7mi ratolestmi, jet spolu se svetlem byly odedavna lidu ochranou proti zljrm mocem a duchtm, jit v doh& vanoeni, kdy zdroj vteho tivota, slunce, stoji na obloze nejnite a tma vladne nad svetem,mohou nejlepe rozptadati svou zhoubnou einnost. Vetve vtdy zeleneho tisu, zimostrazu, cesminy, pozdeji take haluze smrkove a jedlove, byly zavetovany do rosvetnic nebo ke stropu. Pozdeji teprve bylo misto jednoduchjrch vetvi poutivano celjrch stromku. Historie ptipomina prvni vanooni jedli, sice ozdobenou, ale jette bez svetel, na poeatku 17. stoleti ve 8trasburku. Mute tedy lokti Alsasko povatovano za koleloku kultu vanoeniho stromku. 0 stoleti pozdeji bylo v Nemecku strojeni vanoeniho stromku jit zvykem zcela roz:Sitenjrm. Do natich krajt se dostal ozdobenjr a zatici vanoeni stromek z Nemecka nekdy poeatkem minuleho stoleti, kdy se tento krasnji zvyk Airil z Nemecka na vtecky strany, na zapad i if& vjrchod a dokonce se dostal i za "velko•u louti", do Ameriky. V Praze se objevil prvni vanoeni stromek roku 1812, kdy znamjr teditel stavovskeho divadla Liebich zavedl na Stedry den hosty ye svem dome pied tuto vanodni novinku. Na venkov pronikal vanoeni stromek jenom zvolna, ale dnes ut ani v tech nejzapadleltich viskach by to nebyly bez vanoeniho stromku prave vanoce. V natich mestech byly zavedeny pied nemnoha lety tak zvane vanoeni stromy republiky. Staveni vetejneho stromu je starjrm zvykem v Dansku. Pod stromy republiky se katdoroene schazeji dary citupine veiejnosti na vanoani nadilku tern nejchudtim, kteti by aspon o vanocich, jet, jsou a maji lojrti symbolem miru a dobre vale mezi vSemi lidmi, poznali ttedre srdce a dobrotu otevtenjrch dlani svSrch At'astnejtich Vanceni stromek, smrk, jedle nebo borovice, jsou tedy vedoucimi a nejroZtitenejtimi vanodnimi rostlinami. Ale zndme jette dark.

Jsou to ptedevtim vetevky zeleneho nebo zlatjrin ei stfibrnjrm bronzem obarveneho jmeli, jet se prodavaji a hojne kupuji na vanoenim trhu. Ziutozelene ketiky jmeli, cizopasici na borovicich, jedlich i nekterjrch stromech listnatjrch, se odedavna tally obzvlattni tote.

Jmeli byly ptipisovany vedle nadpkirozenjrch schopnosti 'east() take vlastnosti leeive. Starotimskjr historik Plinius ptipomina jit okazalou slavnost keltskjrch kneti pii uctivani teto zahadne rostliny. V ostrovni titi Albionu nahrazuje jmeli not vanneni stromek. Z teto zeme a ze S' vedska se dostalo jmeli jako vandeni rostlina ke konci minuleho stoleti take do natich krajin.

Jmeli se dnes vSeobecne poklada za symbol lidskeho ttesti a zdaru. V Anglii o vanocich zavet'uji jmeli nad Vchody dolma, v bytech nad dvete i na lustry a setka-li se na '8tec10 den pod vetevkou jmeli mladjr mut s divkou, ma pray° ji bez ostychu polibiti. A mono vetiti, le divky podobrijim pit emnj7m setkanim samy pieji a snad je mnohdy i piipravuji a ut pry se eastokrate stalo, to polibek pod jmelim byl zaroveli polibkem zasnubnim. Proto se jmeli v Anglii poklada soueasne za strajce mantelskeho a rodinneho ttesti.

Podle prastare viry nateho prosteho lidu rozkveta na 8tec1.0 den v zahradach take eemetice 'derma, jeji prvni belostnjr kvet ma pry moc zachovati zdravi a chraniti pied nemocemi, ponevadt posvatna noc ttedroveeerni, kdy tajne sily a kouzla pusobi nejteinneji a olnii se 1 zazraky, propujduje pry vnem rost-

VESTN1K

Ve stiedu, dne 20. prosince 1039.

Rostlinne symboly vanoe,

jadiince v jablku je skuteenjrm symbolem Stesti a vanoeni vetevka jmeli necht' Plinese po celjr ptitti rok zdravi a spokojenost.

linam, ktere v to dobu se zazelenaji a rozkvetau, mocnou tivotodarnou silu. Je pravda, to kvety demetice eerne i jejich pkibuznjrch drum rozkveta,ji jit ke konci prosince a v lednu, east() i pod pokrjrvkou snehovou, kdy ostatni rostlinna ptiroda spi jette hlubokjrm spankern.

Ve sttedoveku zaujimala eestne misto mezi vanoenimi kvety take tajapina rate z Jericha neboli choulivka jerftska. Tato ktitata rostlina roste na pis'einach v Ptedni Asii, hlavne v Syrii a Palestine a ktitaci, vraoejice se z valeeneho tateni ze Svate zeme, plena:ten ji s sebou do syjrch domora. Jeji vlastnost "oaivnuti" pasobila ve stledoveku hluboce na nabotensky zalotenou povahu eloveka. Ale zazrak vzktiteni zaschle rostliny k novemu tivotu lze snadno vysvetliti jeji hygroskopickou vlastnosti. rave trsu choulivky se za sucha schouli do klubka a vitr, vytrhnuv je narazy z pady, pohani je po tirj7ch planich, ph eemt semena rostliny snadno vypadavaji ze zraljrch ploda. Kdyt se vSak choulivka dostane do vlhkeho prostkedi, nasakne vodou a jeji vetve se znovu rozloti do plochy. Toto nazorne "zmrtOchvstani" rule z Jericha bylo kdysi symbolem tivota a radosti z narozeni Kristova a ve sttedoveku v mnoha ktest'anskjrch rodinach se tato rostlina rozvijela na 8tecirSi veeer za zpevu nabotenskjrch vanoenich pisni.

Adkoliv je o vanocich cela rostlinna ptiroda pohroutena jeiSte v hlubokem spanku, piece se nat prostjr lid snatil odedavna ziskati eerstye kvety i v teto zimni dobe. 0 vanocich vykvetaji tak zv. barborky. Jsou to vetevk3r tieshove nebo vitriove, utezavane se strome zpravidla na den sv. Barbory. Daji se do vody a na teple misto, aby do Stedreho dne rozkvetly, cot je divkam, jet se do to doby peelive o vetviely staraji, znamenim, to se do ptittiho roku ureite vdaji, ate je eeka tt'astria budoucnost. V nekterjrch natich krajich misto vetevek tfenriovYch poutivaji k vykveteni vanoeniho proutku haluzek jabloriovjrch. Zvyk vetiti v earovnou moc vanoenich proutku natich ovocrijrch stromkti, se v poslednich letech ptenaSi z venkova take do vettich most, kde na vanoenim trhu od poeatku prosince milteme videti venkovske prodavade, nabizejici ke koupi barborky s nalitjrmi kvetnimi poupaty, ptipravenjrmi ut k rozkvetu. Ze ovtem tezanim vetvidek utrpi znaene ovocrijr strom, je beze sporu.

UDALOSTI, POPSANE V ROMANU K. LEGERA

Podle povery se vyznaduje o gtedrem vederu zvlattni moci take jablon, pokladana odedavna za strom poznani dobra a zla, nebot' vyrostla na hrobe vkho lidstva — Adama.

Z jejiho dteva byl pry vyroben take Kristtv ktit. Stole pod jabloni, spatti nevinnjr a spravedlivjr elovek v noci Stedroveeerni otevtene nebe i s andely. Kouzelna moc stromu jablonoveho se ptenati take na jablka, jet path s jinjrmi jette plody mezi oblibene vanodni ovoce. Je prastarjim zvykem rozkrajovati na 80drS7 den po vedeti jablka. Komu se objevi jadtinec v pobode hvezdy, ten bude v ptittim roce jiste zdrav a At'asten, pratez jadtince ve tvaru ktite znamena pro dotyeneho nettesti a smrt. Rozmanite stare a krasne povery jsou vazany o 8. tedrem dnu take k ofechtm vlatskjrm i ofitkilm liskovjrm, semenam hrachu i zrniim pSenice. Nevyhnutelnjm phdavkem ttedroveeerni veeete u v'tech Slovant je 'desnek, jeho sila ma chraniti lidi i domaci zvitata pled bolestmi, nemocemi, nettestim a zljrmi duchy a dodavati jim naopak silu, zdravi a nebojacnost.

Rada rostlin a jejich plodt ei semen, jet vtechny intiteme oznaeiti jako "vanoeni", phspivaji hojnou merou k posvatnosti a mysticke tajemnosti nejkrasnejtich svatka v roce.

Tedy i "nehybrie a neme" rostliny jsou teastny radosti lidskjrch srdci ph slavnosti vanoc.

Ket i pro vas jsou vanoce radostne! Necht' y am barborky ureite vykvetou, necht' hvezda

Znamjr odbornik z oboru metapsychologie MUDr Jan Simsa vyslovil po zevrubnem zjist'ovani ye Vyhnanove na Nasavrcku nazor, ze zjevy v domku FrantiSka PeAka jsou opravdu zptsobovany metapsychickjrmi vliyy. Na Kolinsku si vzpomihaji nyni na podobne zahadne zjevy, ktere se daly v hajovne, popsane v jednom z nejkrasnejtich romanu spisovatele Karla Legera, "Podivna phhoda intenjrra Vladivoje Vejvody." Stkedem tohoto romanu je znama tkidvorska hajovna a udalosti, ktere se kolem ni pled 30 lety zbehly. Hajovna ut davno zmizela, ale dik Legerovi byl nam jeji popis zachovan.

Leger pite: "Cervotoeivd, chaloupka z pohadky do zeme zapadla, s maliekjimi okenky. s dotkovou sttechou, s vikjrtem a s mechem na htebenu. Maly dvorek a zahradka zpustotena kolem chaloupky ohrazena byla kidkjrm plotem, prorostljrm rulikem a koptivami. Pod nim hladove slepice prolezaly do luk brouzdat se travou. Uboha chaloupka stalk, terrier nad vodou, za ni dve stare vrby, zachycene slizkjrmi koteny v derne prsti, zapadly pod bteh polamanjrmi vetvemi, tonouce v Berne hlubine. U plotu srovnane otjrpky chrasti. Sin tesna, nizounka, vzadu tebiik paclu, odkud vonelo seno, kmin a putkvorec. Strop svetniely z dervotodiveho misto podlahy udupana zem. Vkchno mrtvo, jako zakleto." — Tolik Leger.

Majitelem hajovny byl hlidat Formanek, kterjr zde zil spokojene s Zenou a vnuelou. Jednoho roku o Duniekach zaealo v hajovne strakt. V mistnosti bylo slynet silne rany do stolu, kamen a postele. 6trnact dni bylo tyto rany slytet po celjr den a nekdy i v noci. Rany rozbily postel, stal i kamna. Kdyt se obyvatele domku modlili, rany okarntite ptestaly.

Domek obsadili eetnici a odbornici, profesoti z Nch i ciziny. Do domku ptichazelo mnoho lidi a t'ukani jim ptesne odpovidalo na otazky.

Tato zahada nebyla vysvetlena. Byla vytrhana podlaha a kolem celeho domu vykopan hlubokjr ptikop, aby nikdo nemel ptistup. Jedni tvrdili, to rany zpasobuje vydra, druzi, to rany jsou zgasobovany plyny z katkovskjrch dolt. a povereivi 'cretin v duchy. Popularita chaloupky stoupala, byla o ni sepsana kniha a byly vydavany pottovni listky s obrazem domkue,a vtipnou prapovidkou na Mani ducht. Tajemstvi vAak nebylo chaloupce vyrvano.

Dnes chaloupka jit zmizela. Na zahadne rany se pamatuji jen starti, ale chaloupka zastala otivena v romanu Karla Legera.

Za dva Vdny pribyl na vize o 250 kilogramd.

Lekati velke nemocnice na tilde Kasr-el-Aini v Kahite maji nyni neobvykle starosti.

Sprava nemocnice dokonce jit uvatuje o tom, ze bude nucena s ohledem na jedineho pacienta nemocnieni budovu dat ptestavet. Asi pled dvema tjrdny byl do teto nemocnice dopraven mladjr egyptsk3'r venkovan Bajonmi Hassan.

Vatil tehdy 298 liber. Pies to, le Micah jeho stravu ptisne kontroluji, mladjr Egypt'an jim tloustne temet pled oeima. Den ze dne je tlustNyni vat' jia pies 400 kg. Ihned po ptevozu do nemocnice ho lekati polozili na nejvetti postel. Za nekolik dni vtak mu museli postavit do pokoje druhou postel a obe museli podeptit podperami, aby se pod tetkjrm pacientem neprobohly. Zvlattni mestska stavebni komise prohledla jit take pokoj, v nemt tetkjr padent lezi. Zjistila, ze podlaha sotva snese vetti zatiteni a nandila, aby eel* pokoj byl ye spodni mistnosti podepten tramy. Lekattm se dosud nepodatilo ptieiny teto zvlattni choroby zjistit a s hrtzou pozoruji, ze Hassan ma stale chut' k jidlu.

Vymlouva. se.

— Nestydite se, Jachyme, vstavat v devet hodin? Podivejte se na slunieko. To vstave. v pet hodin.

— jen se nedivte. pani bytna. Slunieko jde spat v nest hodin a la chodlm ye etyki reog

Ve stredu, dne 20. prosince 1939.

Nko biii iho o Bat'ove Skole Price. g

D onoho okamZiku, kdy dobre informovanS7 O eeskoamerickSi tisk referoval o pripravach k otevreni Bat'ovy 8koly Prace v Americe, je Dept. of Education, Bata Shoe Company v Belcamp, Md. zahrnovom iadostmi o bii2si vysvetleni pripravovaneho dila. Dotazy prichazeji z nejrozmanitefSich okresii SpojenSrch Statti.

Vgichni ti, kdoZ se na Bat'u se svSrmi dotazy obraci, dostanou blizsi zpravy jefte pied Vanocemi. Mnozi ze zajemca o BSP. by 17 a.k radi zvedeli nee° bliMiho co nejdrive-p, i ostatni etenaki se jiste radi seznami s novinkami z noveho americkeho mista einnosti, jet nese deskoslovenske jmeno Bat'a a mista, jet vytaiva zku§enosti ziskamich naSimi Bat'ovci po celem svete. Zodpovime nekolik steZejnich otazek.

Co Bat'a sledoval a co sleduje svoji 8kolou Prace? Vytvoreni podnikatelt, vytvoreni zamestnavatela.

Bat'ova Skola Prace ve Zline je jedinou snad gkolou sveho typu a sveho poslani na celem svete. Je 'Skolou pomerne mladou a piece BSP. dosahla jig tispechti prim° sensadnich!

Jednoho z absolventfi teto skoly, jednoho z 3000 absolventti BSP. pracujicich ye 30 dalnSich zemich, MiloSe Fabiana vitalo v fmoru t. r. na zlinskem letiSti 30,000 lidi. Fabiana prijeli do Zlina privitat ministri, generalove, presidenti obchodnich, pramyslovSrch a 2ivnostenskch komor a klubii prave tak, jako jej pr gla uvitat eeskoslovenska, mladet ji g Fabian znamenal a znamend narodniho hrdinu a vSrkvet naroda.

Kdo to byl a co Ze to udelal ten pan Fabian?

Byl to 26 let start synek chudeho jabloneckeho sklare, bS7vaIST bat'ovskS7 mladS7 mu g, pozdeji i'editel 60 Bat'ovsk3ich prodejen v oine, kterST pies temer kaZdodenni vystaveni japonskemu bombardovani zachoval v celem prvem rote japonsko-ainske valky nejen sverene prodejny a zboZi bombami prim° neznieene, ale kterSi zachoval i dovoz zboZi. z Oeskoslovenska. I v litici ne milosrdne a nikoho nektrici valky Fabian podnikal a zarnestnaval lidi v Cine, Oeskoslovensku a v dopravnictvi spojujicim CSR. a Cinu!

Jak Bat'a dela z nemajetnSTch hochil za par let podnikatele, jich2 tvorive einnosti jeste nikdo nepostavil dost vysokou hraz.

Bat'a dava, svS7m Zaktim prilelitost naueiti se veeer v theorii vSemu tomu, co prakticky provadeji nebo vidi ye dne a v dem sami Ziji a eim se 2ivi jich okoli!

Zaci BSP. pracuji v zavocle 42 hodin tSrdne.

Vstavaji o pfil 6 rano, cviei do 3/46, pak si uklizeji, pripravuji pro celodenni einnost, snidaji a o 7 hod. nastupuji v dilnach i jinde. V poledne je vedle obecla a oddechu i pfilhodina sportu.

Veeer je bud' Slola, ktera tvoti vedouci v oboru obuvnickem, strojarskem, ko2elu2skem, gumarskem a ye svetovem obchodu, nebo samostatnem studium nauk obchodnich i prilmyslovch a jazyktii. 0 9 hod. vederni 2aci jiz spi po te, kdy uLli den k poradne praci, k poradnemu zotaveni a k poradnemu vzdelani. V sobotu dopoledne je skola, odpoledne sport. V nedeli jsou na programu vychazky i vyji2cl'ky do prirody i do prtimyslovYch, obchodnich, 'Skolsk3ich sportovnich stredisek Za tri leta Akoleni se Z'aci BSP. stavaji odborniky v nekterem fiseku Bat'ovy einnosti, dosahuji zgasobilosti k zasazeni do kterehokoliv oboru Bat'ova podnikani a jsou pripraveni pro Zivot a pro podnikani.

Za, tri leta se Zaci BSP. stanou vedoucimi, stanou se dtiistojniky Bat'ova a hospodarskeho podnikani.

Neni divu, Ze BSP. by bylo nejlepe mono phrovnati ku kadetce, ku §kole pro vSrchovu aktivnich dustojniktil, kteii se zasvecuji fispegneho vedeni jinYch lidi za kaldSrch okolnosti a v dem poslani.

V Bat'ove kadetce si ka2dSr kadet-Mk plati v'Sechny vYlohy sam. Plati si byt, stravu i obleeeni, plati si vyueovani i v Sichovu. Plati si leteckY vtcvik, ktert je samozfejmY u lidi urdenYch pro rychle zasahovani do hospodafskeho Beni na rozsktilem poll pAsobnosti. Ka2dSr t4lc

V2STNIK si vgak u Bati vydela tolik, aby si sam zaplatil vgechny vydani spojen y s vlastnim gkolenim za podpory Bat'ovy spolednosti. 2aci BSP. nesmi z venku pkijimati nijaktch podpor, ale nesmi — bez vyslovneho svoleni reditele gkoly — odvadeti cokoliv ze sve u gettene mzdy rodiefim pribuznSrm. 8kolenim v hospodakeni vlastnimi vydelanYmi penezi se 2aci BSP. nauei nedemu, co nenaudi 2adna kadetka: nail& se obstaravat sone i svYm lidem vgechno to, co pottebuji k spravnemu 2ivotu, k vYkonne dinnosti a k spokojenosti a gtesti.

Podle nazoru Dra. h. c. J. A. Bati nezamestnanost neni nidim jintm, neki dilkazem nedostatku zamestnavateltl, nedostatku Bat'ova belcampska gkola, belcampska pramyslova a obchodni akademie, bude kadetkou novYch americktch podnikatelfi.

Bat'a nevezme do sve gkoly ka2deho, ale ti, kdo2 budou Bat'ou do gkoly prace piijati maji velikou Baku stati se skuteentmi veliktmi svetoveho hospodakstvi tehda, kdy2 vytrvaji a kdy si pfisvoji onoho ducha prakopnictvi, je2 yyznaduje Bat'u a Bat'ovce — lidi nezlomne podnikavosti.

VXUZITI TEPELNE ENERGIE MORE. oast() slygime o vyukti prillivu a odlivu more k vS7robe mechanicke energie, spore vgak prichazeji zpravy, jakSTin zpfisobem mono vyuZiti i tepelne energie more k ziskani prace. 0 regeni tohoto problemu se snafflo nekolik badatela, z nich't prvni misto zaujimo, D'Arsonvala a druhe jeho Zak, zaslou2i1S7 badatel ye vSTrobe plynu pomoci vysokotlake techniky za pou2iti nizkSrch teplot, Claude. Jake. byla zakladni mygenka jeho vynalezu, jimt bylo umo2neno zuktkovati eepelnou energii more? Jestli2e D'Arsonval pracoval se zkapalnenymi plyny, tak Claude vyukl vyvijejici se vodni paru na povrchu tepleho more.

Vtip celeho jeho zarizeni spodival asi na tomto fikazu: Je znamo, 2e v mistnosti se deje pohyb vzduchu od tepleho prostkedi ke studenemu. Na tom zpusobu je zarizeno i vetrani mistnosti. Tot& se deje i u kapalin. dye nadoby, z nich2 v jedne je voda tepid a v druhe led, spojeny trubici a vytvokime-li v nadobe s teplou vodou vakuum, to se tepid voda dostane do varu a para proudi smerem do studene nadoby, ktera je vlastne kondensatorem. Jestlizapojime do spojovaciho vedeni parni turbinu, tak mideme ziskati z vodni pary praci, ani2 poukjeme paliva. Dokonce pracovni vykon je tak velikY (podle Claudeho), jako bychom odpakenou vodu spou gteli s vtgky nekolika set Mohli bychom tedy z rovnikovtch moki ziskati praci vet gi, nee docilime z niagarsktch vodopada.

Uva2ime-11, povrch mokske hladiny v tropech jest vtcly teplY, kdato voda v hlubinach more jest ledove studena, tak ma2eme podobne jako u mokske vody i v laboratoki provesti jednoducht pokus, ktert nas pkesvedei o tom, povrchova voda za vakua podne vafiti a pary unikaji v potrubi smerem k zdroji studena.

Realisaci teto myglenky se zabtval prave Claude. Myglenku svoji projevil v sedeni L'Academie des Sciences v Bruselu roku 1926 a byl prijat s velk3imi rozpaky. Bylo mu tvrzeno, neni mono s tak nepatrnS7m podtlakem, kterST civil asi 0.03 atm., vykonati tak velkou praci. Vyloueena energie, podle tvrzeni jeho protivnika, bude spotrebovana ji g trenim, rozptAtenSrmi plyny a pod.

A piece mySlenka Claudeova byla tak povznag ejici a pro lidstvo dfileNta. Claude mel na mysli poukazati na nesmirne bohatstvi energie, je' chova mote a na zpiisob, jakStm maze lidstvo si opatkiti potkebnou energii k svemu 2ivotu, a2 budou vyeerpana lo giska uhli a nafty.

Jest zajimavo sledovati pokusy tohoto badatele, kterSi na konec musil pro velke obtfte od sveho umyslu odstoupiti.

Prvni svfij velkS7 pokus provedi v Ougree v Belgii pou'Zitim zarizeni s rozdilem teploty 20 st. C. dne 1. dervna 1928 pied zastupci vedy a prtimyslu. Vodu poutil z keky Maasy a z chladiciho zarizeni vysoktch peci. Pokus se pine zdakil. Turbina pohanela dynamo o vtkonu 60 kw.

Pokus mel bYti nazorntm poudenim, 2e my glenka jest clobra a to skutOnt jest piano z roz-

Strana 3 dilu teplot ziskati praci a vytditi utajene tepelne energie more.

Pkevedeni tohoto pokusu do prakse vy2adovalo velktch prostfedka. Claudeovi se podakilo nallady uhraditi jednak ze svych vlastnich prostkedka a jednak z dare osob velmiyYznaenYch (belgicky kral venoval 25 mil. belgickych frankt) Prvni prakticky pokus byl proveden na pobketi ostrova Kuby vtchodne od mesta Havany. Potrubi, jet' mei° spojovati dno mokske s povrchem, melo v deice 2,000 m a v since 2 m.

Po dvakrate pokusy skondily s neaspechem.

Te2ke potrubi se WI ponokovani neb pti vytahovani pogkodilo, pfetrhlo a sklouzlo do more.

Claude nad timto neuspechem neztratil hlavu. 18. zaki 1928, po tech mesicich tuhe prace, pkesveddil svet, 2e jeho my glena jest dobra.

Pked zraky techniku, vet ginou americktch in2enyru, dodaval ze sveho zarizeni proud k osvetlovani. ZdakilYm timto pokusem byl Claude pobidnut k dalgi praci. Chtel dokonce tento vynalez prOmyslove zhodnotit.

Pfipravoval se k provedeni sve my glenky v Brasilii.. Shanel nejcifive prostkedky k uskutedneni sve velkolepe myglenky. Opatiil si start, vykadent parnik o nosnosti 11,000 tun, na jeho' palube dal montovati svoje zarizeni, sestavajici z elektrickeho jekabu, ocelove koule o prameru 9 m, z derpaciho potrubi 600 m o priimeru 250 cm. VYkon zarizeni mel einiti 2,000 kw a s touto silou chtel Claude vyrabeti led pro misto Rio. Koncem meslce srpna 1934 odjel do Ria. Skoro pal roku se mu prace nedakila. Kdy2 8. Unora 1935 podal ponokovati svoje potrubi do moksktch hlubin, netu gil, 2e i zde nastane konec jeho plenum. Keson se utrhl a zmizel v hlubinach. Clade nahledl po finandnim vyderpani, 2e neni mu mokio, aby jette vydkaval novo tki mesice, a mu dojde nove zarizeni. Zakondeni prace udinil take vYmluvntm gestem: hodil cele zarizeni do mole.

Na Claudove podinani jest videti nesnadnost prace badatelske. Pfesto zasava optimistou a je pfesvedden, 2e se vrati doba, kdy svoji myglenku prtimyslove zhodnoti.

Ing. Zd. Zachystal.

HOER! JED LEKEM. Kobki jed byl zaveden do lekakstvi pied deseti lety, kdy' se jeden americkt lekak pkesvedeil, ugtknuti zbavi malomocne silnych nervoytch bolesti. Ale u2 pied tim doporudovali homeopatove Melt hadim jedem akutni srdedni slabost a nektere take infekeni nemoci.

Hadi jed se ziskave, kahle dtyfi nedele z hadu, chovantch ye velktch terariich. Had se opatrne uchopi za horni delist, kde ma jedove zuby, a nastavi se mu ke kousnuti zkumavka, jeji2 otvor je po yleden gazou nebo gumou. Kdyt had do ni nekolikrat kousne, vytede mu Wen dva krychlove centimetry jedu, mzoistvi ktere by stadilo otravit na 300,000 mygi nebo tfi dospele osoby.

Dr. G. Madaus uji gt'uje, 2e hadi jed pasobi na nadory, jako dosud 2adnY lek: u 50 procent pacientti utigil bolesti na 8--10 dni. U druhe polovice byl jeho teinek nepatrnt nebo 'gadfly, v nektertch ptipadech nastalo i zhor geni. Proto doporuduje dr. Madaus, aby se pokradovalo v ledeni hadim jedem toliko u takovtch pacienta, u riich2 se hned na podatku projevi zketelne zlepgeni.

Hadi jed se osveddil nejen jako prostfedek, utigujici bolesti, ale sni2uje take vysokt krevni tlak a u trachomu (hnisavY zanet spojivky) umele jegte zanet zvyguje, co' urychluje vyledeni. PeknYch vtsledka se dosahlo tee v natertch pkipadach padoucnice. Pro srollive na krev bylo poukto Uspegne hadiho jedu pki jistYch chorobach krve, kde ulevuje ptedevgim v bolestech.

Ptala se starostliva a netrpeliva matka sve dcery: "Posly§, Jareo, ten pan Piavka se je'Ste nevyjadril?"

"Ne, on je hrozne pomalt. Ze zaeatku braval na klin nag rodinne album, minult tYden si vzal na klin na geho psidka, vdera meho bratfieka — no, a ted', doufam, ptijdu uz brzy na tadu j4."

Strana 4

VESTNIIC kid Svornost Jihu, els. 15., Rogers. Texas.

Oddil dopisovatelskf

Ctend redakce a drazi ptatele! .1

Dopisy, lei by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potad,atel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastninau rashodnuti.

Z Krouiku ieskych Zen v Dallas.

Jak vidim, nic nine neschazi, jen zas musim na ehvili mezi vas; kdy' jsem si vzala flintu, tu musim stfilet. Jak ui to na torn svete s nami, jde radost a za ni galost, a tak yam povim to lepAi napfed. V minule schuzi jsme meli moc \reel k pfebirani a ku konci jsme se postaraly o nage dobroainne spolky. Sestry davaly navrhy a pamatovalo se na na ge legionate ye Franca poslat jim darek, tez na 6ervenST KfiZ, na Armadu Spasy, na chude deti, i na nage jsme pamatovaly o vanocieh se stromeekem a malYmi darky. Rozalily jsme z pokladny tficet dolarg, a kdy jsme se rozchazely, na ge vedomi nas htalo, ie jsme to dobte rozdelily. Vy, co se stale ptate, jak jsme se mely v Ennis, timto odpovidam: Jak uz je yam znamo, byly jsme pozvany k nagi ses. Zazvorkove na jejich 28. vYrodi jejich svatby. Nalada vgech byla, Se se pojede.

Ses. Toberna ie vge vyfidi, slolena zaloha na bus a v tterY rano vtechny v deset hodin dostavit se na misto, bus pry nedeka. Jak pak ne? Jedna pry nam chybi, hlasi na ge vypravei.

V tom je slyget: Slava, ses. Nesudova, jde. Dyete se zavfely a ut se jede...Ses. Toberna, byla v dobre naiad& My co rady ml8ime, nedaly jsme se a bylo legrace dost. Nei jsme se nadaly, tu byly jsme na miste Jedina starost, aby nage hostitelka byla doma. Ona chudak se potila v kuchyni a my rovnou do domu a tu bylo vitani se vgemi. Nati dobrou my glenkou bylo ses. piekvapit 28 ril'Zemi pekne dervenYmi, ale temto bylo v bedne bez vody horko a nas Zadnou nenapadlo na ne se podivat, a podle toho take vypadaly a nas zklamaly. My v gechny vime, nage hostitelka nam to odpusti a pfijme i tak, neb ona ma dobre srdce a uznani. PM torn uZ mela pro nas darek v obalce, at' pry ho dame kde uzname za dobre. Bud' uji gtena sestro, kona tvoje pfani. Ted' u2 pry ale sedat a jist.

To se vi, musely jsme zasedat na ffikrat a vgem znamenite takovy obed chutnal. A net jsme se vystfidaly, byl uS skoro eas jeti domir; ale jeSte ne, 2e pry je tu kafe a makova buchta, a fedi nebylo konce. Musim podotknout, Se jsme se seznamily s pi. Felcmanovou a pfitomna byla tei pi. Milada Ha gkovcova. 'rano nas, Se jste byly mezi nami. Ted' pry je gte obrazky. Ses. Toberna udelala z nas v gech snimek na pamatku. Ve tfi hodiny jsme vyjely z Ennis. KaZda, z nas nesla velkou kytici od pi. hostitelky, neb ona ma moc pekne kvetiny jake barvy kdo chce.

Tak to vypadalo, Se jsme my oslavovaly nee°.

No nie, sestro, bud' jista Se se nam v gem u vas libilo. Tviij domov voni eistotou a spokojenosti ze vgech stran. My na vas budeme dlouho vzpominat. Bud' ve spokojenosti net se sejdeme. — Ted' yam 'ZenskYm, zvla gt' na farme dam navod na Men k uzenemu masu. Pul jablka nastrouhaneho, 4 kite nastrouhaneho Idenu, troche soli, pepfe, cukru, d ye 12ice octa, tfi Mee hovezi polevky. Nastrouhate kfen, polejete polevkou, pfidate ostatni a podavate k masu.

Smutnou zpravu obdftela sestra Kopeckk se odberala k vednemu spanku jeji matidka a babieka Vitova. Budit ji zeme lehka. Ty sestro, bud' jista, 2e i my neseme s Tebou zarmutek.

Anna Macha,dova.

Za Kroiltek Gen, otiopriemir,

fticl Jiff Washington, cis. 22., Cat Spring, Tex. Ve schtizi na geho eadu, konane dne 10. prosince, za ti edniky zvoleni byli nasledujici: Pfedseda Edw. Batla, mistopfedseda Karel Renz, tajemnik a freetnik Alois Kircin, pokladnik Jake Jousan, dozorce Adolf Renz, fieetni vYbor Joe Glueck, Karel Renz a Edw. Batla; nemocenskY vYbor: Jos. Glueck a Jake Jousan; tadovY lekaf dr. F. W. Hover, Sealy; vyslanec do sjezdu Alois Kircin; nahradnik Edw. Batla.

Alois Kircin, taj.

8 bratrskSrm pozdravem,

V teto smutne dobe je teSko psat, uS jsem myslel, Se tim seknu, ale v nedeli jsem jel do "Star Hallu" na divadlo a panedku, to byla junda! Kdo ten dej pozoroval, zajiste zapomene na nevymachane huby, co po nem slintaji.

Jo a jak nam nag p. kapitan Pazdral a p. redaktor Mouela kladli na srdce, Se ted' je tteba svorne a neimavne pracovat pro uchovani nag i krasne keel a oteiny, kterou nam nagi ptedkove svou krvi a svYm potem vydobyli a posvetili, tu nedbam, Se par troub se smalo, Voldan a p. Ulienik chodili od obchodu k obchodu Sebrat na bazar. Jo, mate pravdu, nestydeli jsme se, a vy co jste nechteli nic cat a nedali ham, nedokaSete Se jsme vas nutili. Inu, din dertu dobre a peklem se ti odmeni. Nas neni hanba, neb my jsme vedeli, Se sklidime nevdek, neb je gte SadnY na g narodni pracovnik z pochvaly nezloustnoul. Ja si o takovern tlachalovi myslim, Se jak daleko vidi, tak je hloupy.

SrdeenY dik Slavii za krasn g sehrany dej. Jen Belem vpked a na kydaly neposlouchat, je gte nikdo vgem nevyhovel. Tez mi bylo poptano sejiti se s p. Demkem a jeho pani; ji g tornu asi 20 let co jsme se nevideli. Pan D. je vYteeny `beret, vlastne nevim, bylo by tako z cele druSiny najit neumelce. Jen Skoda, Se je tak ztidka u nas k uvideni, a piece by se zde na glo par obetavcii, co by se venovali, jen do toho gparnout.

MS yam musim zdelit, Se tad Cis. 15. si zvolil stare fikedniky znovu. Bylo ptitomno 70 dlenn.

Paneeku, takovYch nav gtev 12 do roku, to by se to pracovalo. Doufam, 'Se neostane jen pti pta,ni. Pkeji yam vgem hodne zdravi a dloulay Sivot, abyste se brzo dodkali to nove deskoslovenske svobody. S ptanim veselych svatkn a gt'astneho noveho roku jsem va g aS zvitezime, E. F. Voldan. irtad Bratrske Spojeni, cis. 128., Mart, Texas.

Cteni bratti a sestry na geho tadu! — Podayam vYsledek volby z minule schnze, kteti jste nebyli ptitomni, abyste vedell na koho se mate obratit se svYmi povinnostmi. Vysledek volby je nasledujici: Pfedseda Alfons Moris, mistoptedsedkyne Albina Juredka, tajemnik Frank Vanek, fidetnik C. R. Wakk, pokiadnik John Jureeka, prilvodei Joe Vana, vyslanec do sjezdu Alfons Moris, nahraclnik Frank Vanek. Dale bylo ujednano, Se lednovou a unorovou schnzi nebudeme potadat, neb obydejne bYva gpatno podasi, ale zprava na Hlavni ftdd bude posilana kaklY mesic. Tak bratti a sestry, kteti jste nebyli ve schnzi a nema.te v gecky svoje povinnosti zaplacene, tak je posilejte na bratra heetnika C. R. Wa gka, Mart, Tex., Rt. 3. — Vdera se nam pkihnal severak s prachem a dnes je pekne, jenSe videt u kaSdeho souseda se koutit.

Magid se budou mit popeti. — Tak toto ukondim a pfeji bratrum a sestram na geho kadu yesele vanoce a gt'astnY novy rok. S bratrskYm Frank Vanek, tajemnik. pozdravem, Houston, Texas, 12. listop. ve West.

Odboece Pan Frank Moueka, taj., West, Texas.

CtenY bratfe: — Timto s diky stvrzuji pkijem eeku v obnosu $150.00 z odboeky West.

S bratrskYm pozdravem a ptanim v geho zdaru ve Vagi dinnosti, ktera dociluje tak peknYch vYsledkh, znamenarn se s odbojovYm "ZviteziFrank J. Olexa, pokl. SACT. me!" tad Hvezcla Texasu, Cis. 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry •adu Hvezda Texasu, C. 47., kteti jste nebyli ptitomni ye vYrodni schttzi, podavam, yam vYsledek volby, ktera byla konana v teto schtzi. Schtze byla navgtivena znarnenitYm podtem sester a brat'', takSe pti prvnim hlasova,nim bylo odevzdano 71 hiasn.

Tak vidite, Se se piece Cleni v nakm okoli zajimaji o navgtevovani schuzi nageho tadu. Utednici pro rok 1940 byli zvoleni jak nasleduje: J. J. Mikeska, ptedseda; Frank E. Hejl, mistoptedseda; Jerry Dana, tajemnik; John T. Junek, ildetnik; F. E. Hejl, pokladnik; Chas. F. Motl, prtivoddi a Emil Hejl, stray. Vyslanci do sjezdu: bti. J. J. Mikeska a F. E. Hejl. Do za,bavniho vyboru byli zvoleni br. Joe '8efeik, Fr.

Ve sti+edu, dne 20. prosince 1939.

Mikulag tik a Joe H. Kotrla. Dal gi vYbory budou jmenovani v pfig ti schnzi. Dostavte se v znamenitem poetu do lednove schtze, abychom si mohli vybrat dal gi vYbory. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

Galveston, Texas.

VaZena redakce Vestniku a mill etenati!

Rok se chYli ku konci a ka2dy sklada bilanci celorodni dinnosti a prate. Na ge T. J. Sokol Galveston dovoluje si timto srdedne podekovati br. redaktorovi za uvetejnovani agitadnich nag i einnosti, neb jsou to easopisy v prve fade, jeS kdy'S nestranne zpravy uvetejni, povzbuzuji narodni dinnost. Sokol v Texasu se v gude tako probiji, a dinnost udrSeti v jednotach jest mo2no tam, kde vedouci najde osadni porozumeni.

Kde ale se bojkotuje v ge co sokolske, mama prace. Obetavi jedinci se unavi, einne Clenstvo a dorost neporozumenim ztraci zajem a tu jest jednota opet neeinna, coS jest k radosti mnohYm, kteti maji ze.sluhu o po gkozovani zajmu narodni kultury. Pry nejake kotrmelce videti, to je neco! Nechapou, Se vlastne dinnost v tadach Sokola dava, zaklad, prodlouSeni na gi kultury a fedi v girg ich vrstvach zde rozene generace aeskeho pfivodu.

T. J. Sokol v Houstonu mela nekolik vetejnYch vystoupeni a program ptipravenY ku dni 22. tijna, kdy mel teeniti senator Vojta Beneg, v League City, Galveston County Parku, byl zvlag te pedlive nacviden a br. Jan Ka gpar si zaslouSi uznani nas v gech. Mnoho zajezdu nacvienYch venoval do Galvestonu a na gi opet do Houstonu, kdy se cviei do 11 hodin i dele, cesta 2 hodiny, ba mnozi ze vzdalenosti 75 mil, coS dini 150 mil za veCer, v gichni si plati vlastni vydani, spojene se cvidenim a zajezdy k nacvienYm. To jest obetavot, kterou nikdy nepochopi ten, kdo nikdy nebete zajmu o praci v Sokole.

Nekdo dovede svoji einnost, i kdy2 jest odg kodnen, zvelieiti a opet nezi gtnou praci zesmeg niti, Se vlastne to prace neni, ani vydani a °bet'. Vg em Cislo vystoupeni Sokola v Oklahome se libilo a v gude, kde pied vetejnosti se potadaji Ceske ' dny, vystoupeni Sokola jest v'Sdy nejlepgim Cislem v programu.

Zajiste uskutedneni zajezdu senatora Vojty Beneg e bylo by povzbudilo narodni dinnost nejen mezi krajany, ale i americka vetejnost by byla brala zajem od povolanYch fist, jak Nemci utiskuji nag narod, decimuji, kradou majetky narodni i osobni, Salatuji nepohodlne ptedaky. A te2 organisaci, jeS zbudoval v prve osvobozovaci akci a kde jest opet organisatorem, byl by vysvetlil, Se kaSda sloSka pomaha v odboji a navzajem ma bYti respektovana.. Proto dalgi dinnost nema bYti zteSovana, a kaSAY krajan a krajanka at' vstoupi do tad odboje, vgude se pracuje za jednim haelem. Nyni pomahati nagim hochtim v legii, 6ervenemu KMSi, pottebuji podporu, kde nedostavaji mnoho mesicu invalidni pensi, potteba na propagaci a jine. Na ge odbodky O.N.S. maji rozepsanou kvotu, kde tato ptednagka mela dati zaklad, ale 65 protestnich dopisti zaslanYch do tsttedi, by senator V. B. nebyl do Texasu na ptedna gkovou cestu odooruden, Se by pogkodil texaskou narodni federaci, byla tudiS ze dboe"ka Svornost v Houston, Tex., a odbda. T. G. Masaryk v Galvestone na spoleene schnzi jsme se usnesli v zajmu dobre vide ptedna gku odvolati, abychom nezteSovali praci narodnimu buditeli a mudedniku senatoru V. Benegovi.

Program ku dni 28. tijna, potadan byl 22. kijna v sini tadu 8tefanik a na Den Ptimeti dne 12. listopadu se zmenou nekterych eisel opakovan v Galvestonu. V gem, kteti byli ptitomni, 11bilo se vystoupeni Sokola, Sive obrazy, cvideni, zpevy, take ptedna gka anglicka br. Stehlika byla se zajmem vyslechnuta. Br. A. Vaja, starosta T. J. Sokol Houston, promluvil o einnosti Sokola, pied programem br. K. Chumchal, starosta T. J. Sokol Galveston, promluvil a podekoval za tuto ()bet' Sokolu Houston po programu, a jest nagi povinnosti podekovati vgem, kteti se programu a te2 udinkujicim, coS timto einim a Sadam za prominuti, Se dtive jsem tak neueinila. Dosud, jak vgichni vita, tiha osudu na me pilsobi, taide neni nalady a tCS ne Hedvika Stanovska.

Casu. S pozdravem,

'\J

sttedu, dne 20. prosince 1939.

iz,ad eislo 89. Rosebud.

Cteni bratri a sestry!

Predne. timto dekuji hlavne Uradovne za reknY nastenny kalendat, kterY jsme ut vyv ;Lill v mistnesti, kde se konavaji schUze u br. Macho .:a. Urc.dnici pro priS'ti rok jsou nasledujici: Br. Jan SamClk predseda, br. Emil Hering . mist.'„predseda,, Aneika Sku).)in tajem., Jos. Ueetni, Ed. Baca pokladnik, teetni vYbor: Vojtech Svoboda, Jan Pla§ek o Joe Hank Nemocensky vYbor: Frank Hering, Josef KozlovskY., Petr Machdeek a Henry Skupin.

Na'S 'rad ma. 83 Cleny a D. 0. jedenact Olen-U. Platy iireclnikti jsou tyto: Predscda $5.00, tajemnik $12.00, Ueetni $24.00, pokladnik $12. ✓ tornto roce pisi jiO asi naposled do Vest-. niku. Tak yam vSem preji vesele vanoce a St'a.stnY novy rok.

S pozdravem Anetla Skupin, tajem.

road Rozkvet, eislo 62., Galveston.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, '2e rad Rozkvet Cis. 62 ye konane dne 7. prosince 1939, zvlil si nasledujici Uredniky pro rok 1940: Adolph J. DuSek, predseda, Josef Knapp mistoptedseda, Mary Cordray tajemnici, Krikof Coroneos 'oetnik: a Frank J. Vento pokladnik.

MajetkovY vYbor: Dave Knapp, Marie Doslich a Krikof Coroneos. NernocenskY vYbor: .

Krikof Coroneos a dalk budou ustanc .veni v priki schtlzi.

Zaroveli oznamuji, rad Rozkvet Ohs. 62 bude poPadat, jako v2dycky, svou Sylvestrovskou zabavu v nedcli, dne 31. prosince v sini M.E.B.A., 4071/2 21 ulice, nod United Agai Store, v 8:30 h:din veCer. Sablaturova orchestra z Ganado bude pro nos brat. Zakusky a obeerstveni obstara zabavni vYbor. V'bor rye jak ctenY rad Woodrow Wilson Cis. 146, tak i druhe sousedni rady a z celeho galvestonskeho okoli v§ecky krajany, z blizka i doll, pak jejich sousedy a zname.

Take sdeluji ze nos dosti pribylo za minulY rok 1939.

T02 preji vSem bratritm a sestram v cele naSi Jed.note i vydavatelstvu Vestniku jmenem radu Rozkvet Cis. 62., vesele vanoce a St'astnV nastavajici novY rok 1940!

• sestersk. rn. pozdra.vem Mary Cordray, tajem.

Revnost, eislo 7, Caldwell, Tex. Ve v)4:oeni sehtizi, konane dne 10. prosince, zvoleni byli pro rok 1940 nasledujici firednici: Jos. DuSek predseda, P. A. Eudnik mistopredseda, Jan Jureak freetnik, J. J. Krupa tajemnik, J. J. DuSek pokladnik, Anton LukVyslancem do sjezdu byl ustanosa yen J. J. Krupa, nalaradnikem Frank Svaton.

S bratrsk'm pozdravem J. J. Krupa, taj. zemiela tena, ktera privedla na svet 4,000 deti.

Na Vsetine byla pochovana nejstark mistni porodni babiCka A. Pardubova ve start 81 let.

Tato babieka at do loriska vykonavala svoje namahave a odpovedne povolani. Byla pro svou dobrotu a svedomitost velmi oblibena ye v'Sech kruzich obyvatelstva a za sveho tivota ptivedla na svet temet etyki tisice deft Teprve v tomto roce Pardubova onemocnela. V letnich meshcich ji musela b'ti amputovana noha.

Kniha vitezi na olomouckem venkove.

Okresni osvetovy sbor pro Olomouc-venkov potada v prosinci putovni v3"rstavy dobre Ceske knihy ve Stepanove, Dolanech, Velke Bysttici a ve Slatinicich. Bude vhodne zastoupena i detska Cetba a spisy o lidovYch povestech. VS*echny knihovni rady byly obetniky vyzvany, aby na zimu obohatily obecni knihovny novYrni dily obliben'ch eeskYch autorti. Statistiky yenkovskYch knihoven za minulY rok ukazuji, jak opet vitezi eeska, kniha ate take vzriksta zajem o filmy vgeobgcne vYchovne a takovske. Oproti roku 1937 vzrostly venkovske knihovny na Olomoucku o 11,000 svazku a poeet vhafijeek o vice jak 4,000.

VESTNiK

Smetanovska legenda.

Otakar Setka.

NEBESKEM haji hudebnich skladatelft V bylo tivo. Muzikantska krev je vtela a temperament se neda umrtvit, i kdy2 se telo jit peed davnYmi veky oddalo odpoeinku. Antonin Dvotak mel prove jakYsi spor se svYm takem Josefem Sukem, kterY mu odporoval sice uctive, ale stejne nepovolne. Vedle na laviece sedel Smetana a poslouchal na pul ucha.

Nekdy se zdalo, ae chce zasahnout, ale pak pohadil hlavou a pobrukoval si dal motivy, ktere kdysi v tivote slysel jen duchem, nikoli sluchem. Od brany pki*gel ted' rychlYm krokem Karel Kovatovic a rovnou k Smetanovi: "Mistte, mate tu nav'kevu!"

Smetana se probral ze sve zasnenosti a tekl: "Kolikrat jim main povidat, Karle, aby si toho mistra. Ja jim" take nemistrur te.4"nechali ju kikaji mi, Bede, nebo Fricku! A kdepak nechali tu navStevu?"

"Zde je, Mi . . totit pane Bedtichu! Tahle hle holubieka!"

"Holubiaka? To je asi pokovni holub? Nese2 mi zpravu z onoho sveta?"

"Nesu, Mistte," zavrkal holoubek. — "Ale pokovni holub nejsem."

"To, vidim, protoi2e ti zpravidla neumeji mluvit. PtipadaS mi znamY, ale nevim, kam s tebou?"

Holubieka zesmutnela. Jasna aka se ji zalila drobnimi slziakami a jeji. hlas se zprvu tkasl, kdyt otevtela zoladeek a ,spustila: "Letela belounka holubieka, potkala boaIho andelieka."

"Dose z Vela, kam jsi chtela?"

"Chtela jsem doletet do nebieka."

"Na, no," byl Smetana sam dojat, "tak neplae! T6 ut jsou leta. Nesmi2 se divit, to jsem na tebe trochu pozapomnel. Copak jsi mi hezkeho prinesla?"

"Priletela jsem ti vykidit, Mistte, ze na rodnim ut zpivali ukolebavku o mne po petiste!"

"Cote?" naptimil se a otivl Smetana, "petsetkrat? To je poi tisice! Hm, to neni patne!

Karle, "Hubialca" peetsetkrat na NO.rednim! Halo, Anton, nechaji to hadky s Pepidkem a poslouchaji: "Hubieka" se ut zpivala po peltisici jen v Praze na Narodnim. Co tomu tikaji? Sapriot, to je SIoda, to tu nemam kousek cukru pro tu zlatou holubiekur Zatim ptistupovalo stale Vic a vice eeskYch muzikantti a vkchni se tekli z neveho Smetanova-Uspechu. Stati eeki hudebnici, kteti Hubieku jeSte neznali, davali si od mladkch zpivat motivy a o ni vypravovat, a 'mladSi pottasali uctive, ale srdeene ruku rozechvelemu jubilantovi. Ale ten nem& pro to ptili'S pochopeni, nYbr*t dale se horlive vyptaval holubieky: "A co nared? Posloucha to? Nedelali to jen z takove oficialni obtadnosti, aby se neteklo, to se na stare komponisty zapomina? Byli tam taky nejaci Tide krome hodnostO.t0 a nekolika zalranYch muzikantfi?"

"Ale, Mistte, co si to myslite? Do posledniho misteeka bylo divadlo nabito a co bylo jeAte smutnYch, na ktere se jit nedostalo. A toho potlesku! Div - VSecko. nerozbotili!"

"Hm, hm, to se divim! Slyseji, Karle? Co tomu tikaji, Anton? Div nezbotili Narodni! To je co tici! Ale to byli jiste sami stati, to ano, holubieko?"

"I kdepak, Mistte! Prove mladi nejradeji by chteli, aby se katda, piseri opakovala!"

"Ale, ale, to se podivejme! Poslouchate ,panave? Tak vidite, my jsme si myslili, kdovijaci jsou ti nasi potomci omrzeli a cni nos zatim, etveraci, takhle ptijemne ptekvapili. Nechceg mi jen delat radost,holubieko? Vis, ani se mi to nechce vetit."

Net mohla holubieka phsvedeit, vystoupil ze tad hudebnikt posledni prirUstek, Jindtich Pihert, a tekl: "Pki2e1 jsem teprve pied kratkou dobau, Mistte, a vette, to je tomu tak, jak to holubidka

Strana 5 filth! Byla doba, kdy si narod prestaval ponekud vatit sve hudby, ale ted' je mu zase tim, Ohm byla jeho ptedktim bible!"

"Ale to jako by mi vlevali zrovna novou krev — kdybychom tady jeke nakou krev v tilach meli! My jsme tu s ptateli 112 zaeinali mit skero obavy, ale takhle, kdyt se nevzdal sve narodni hudby . . .

Mistr se odvratil v rozpacicth, aby nebylo videt sizy dojeti*v jeho oeiCh. HANACKY OBR J. DRASAL. V Holebove na Morave se v novYch mistnostech upravuji sbirky mestskeho musea. Budou v nich vystaveny pamatky na hole§ovskeho obra, kterY byl v druhe polovine minuleho stoleti svetovou sensaci. Jmenoval se Josef Drasal a narodil se roku 1840 v Chromei na severni Morave z chude rodiny. Byl takovYm jedlikem, 2e kdyt nemel dosti, snedl v gechny uvarene zemaky pro dobytek. Do syta se nikdy nenajedi.

Zato silu mel obrovskou. Jil v osmnacti letech metil 248 centimetre. Slouzil jako deledin.

Kdyt nemohli kone friru odtahnout, tu obr Josef, vyptahnuy kone, sam ji vytahl. Dovedl i ptevracenY lebtinovy via s obilim postavit a podobne.

Do Holegova pti'Sel Josef Drasal v letech 1860 a sloulil ye dvote. Pro svou vY gku byl znam po celem kraji a v*Aude jej znali pode jmenem Josef "Hole2ovskY". Kdyt. jeke v Holeove nebylo elektricke osvetleni a svitily pouze poulidni petrolejove lucerny, upevnene na zdich nebo east° si svou "cigaru" ptipalii u lucerny, ani potteboval 2ebtiku jako lampat.

V Holegove v to dobd byl hostinec Janochriv, tam, kde stoji dnes SokolskY drim. Hostinsky Janoch vyutitkoval popularity obra Josefa a podnikl s nim cestu po Evrope. Wive vlak naucil aspori trochu Gist a psat. Vkide na cestach byl Josef Hole§ovskY ptedmetem velkeho obdivu. V roce 1864 konala se svetova vYstava v Falai a na ni objevil se obr Drasal i se svYm impresariem v hanackem kroji. V Parini rieinkoval i v divadle.

Knetna Pavlina, chot' tehdefgho rakouskeho vyslance v Fatal Metternicha, sezvala vSechny trpasliky z cele Francie a ti pak sehrali hru, v nit vystupoval take obr Josef. Za ptitomnosti vznegenYch hostri a cisate Napoleona III. ptines1 trpaslidi drobotinu na scenu v plechove krabici a tam ji vysypal. Ze sveta si ptivez1 hole'SovskY obr mnoho rfanYch dart, mezi nimi i te2kY zlatY tetez, dar jedne hrabenky. Ptiudil se nekolika jazykiim a za nasttadane penize si koupil v Holaove drim. Tidal rad slaninu, 'desnek, cibuli, vribec ostra jidla. Nekoutil, ale za to holdoval lihovinam, a byl povahy dobracke. JeAte za sveho tivota dostal mnoho nabidek od vedeckYch musei, aby sve pozristatky venoval vedeckYm Adelfn. Chteli mu za to poslat slutne penize. Josef vAak nabidky neptijal, chtel mit, jak rikal, aspori po smrti pokoj. Zemtel v roce 1886 ye veku 44 let na tuberkulosu. Pochovan je na hititoye v HoleS'ove.

Jugoslavie se zajimi o slovickou keramiku.

Slovacka lidova keramika si rani viteznou cestu do sveta. Zajimaji se o ni nejen doma, ale jate vice v cizine. Nejnoveji vznika o ni velky zajem v Jugoslavii. Prove v techto dnech si vytadal velkY obchodni dim v Zahtebu od slovackeho v'robce 0. Utednieka podrobne nabidky.

Take kralovskY jugoslayskY dviir se pry zajima, o slovackou lidovou keramiku. Po pra2skem hrade, kam teprve pied nedavnem byla dodana slovacka, keramika, zejmena krasne rudne malovane kachlieky na obloteni kamen, bude asi i druh' sidelni zamek v Evrope se pylniti v'robky Slovacka.

Obratil se pan Lusk na pana Brote: "A nevadi ti to, kdyt vykout g tolik cigaret?"

"Ne, ja koutim vethnou cigarety svYch znamYch." Lehka, vec.

Py§nY otec: "Povolil jsem synovi shgne kapesne. Ted' ptemfAlim, co bych mel udelat, aby se dobte uplatnil v 2ivote."

"To je snadne! Zrutte kapesne."

Strana 6 Rosebud, Texas.

Cteni dtenati! — Tak teda dne 10. prosince jeli jsme na Seaton podivat se na Ceske divadIo "Budem zit na veky". Prijeli jsme pozde a tee kapitana Pazdrala jsme nesly geli. Divadlo bylo sehrano velice pane. V pfestavkach peveckY sbor krasne zazpival. My tenske se rady nenemu hloupemu zasmejeme a tak nam se 11bila ta prodavadka ()ranzu a ten Nemec. Jak jsme prijeli dome, tak jsem se hnedla gla podivat na oznamku dozvedet se, jak se jmenovali, a tu jsem si vzpomnela, te s tou prodavadkou me pan! Monekova seznamila. Mam za to, ze celY sbor Slavie jsou dobri vlastenci. S mnohymi jsem si potfasla pravici. poktor Pazdral mne pozval, at' pfijedu k nemu na besedu, tak jako domt. Pan Demek se hlasil, ze je sazeC Vestniku. Redaktor Moueka promluvil ye prospech nagi oteiny. Nage odbodka, kterou jsme zalogili asi pied ttemi mesici v Cameron, totig S.A.O.T. a site Cameron, Buckholts, Marak a Rosebud, se dostavila v hojnem podtu. Videla jsem nageho pfedsedu p. Jos. Slavika a celou tadu nagich Merit, co g me velice te gilo. Seatongti•z nas meli jiste radost. Tet jsem se pobavila s malYm Frantikem KlinkovskYm. Prodej dart pfines1 asi slugnYch par dolarti, v ge bylo prodam dosti vysoko. Nav gteva byla velika, u g jsem davno nevidela tolik na geho lidu pohromade.

Ono je 'lady zle a pak to dobte skonei; doufejme, te zas bude dobte. Bylo po dvanacte hodine, kdyt jsme pfijeli domt. S pozdravem vgem starYm a novym ptateltim.

Anetka Skupinova.

Alvin, Texas.

– Mill bratfi a sestry! — Jiste jste byli zklamani v nedeli 10. t. m., ge jsem nepfijela do schtze, jak jsem slibila. Rik& se, te elovek mini a Pan Sith meni, ale mne moje pkani zmenil revmatis. Vzpominala jsem na vas na vgecky.

Bratfe gvachu z Danbury, vzpomina g ye Vestniku R. G. Fossa. Doti moje mi psaly z Guy, ie Foss mel velkY pohteb, te byl velkY prtvod kar, te jiste na tti sta. fteenikt 'te bylo nekolik.

Br. ChernoskY, ptedseda HI. ttadovny S.P.J.S. T. te tednil velice pane na pohitu, Cesky i anglicky.

Onehdy u nas byli star! Krobote se synem a jeho mang elkou a detmi. Mlady Krobot ma zde vedle jak vrtaji na olej pozemek, tak se ptijeli podivat, jak brzy potede. Jak sly get, ge snad tam olej bude.

Minuly tYden k nam pfijela ses. BilY se synem Mirou. S nimi pfijela sestra R. Peklova (Fridova), veci z Houstonu. DruhY den jsme meli zase na yg tevu z Boling. Pfijel p. Davidek s mantelkou. Byli ye Valley a tak nam ptivezli pozdrav od stareho St. Valdika a Brodeckych.

Diky! Vgem navg tevniktm dekujeme za ndvg tevu. M jestli moje noha bude lepsi, nav gtevu oplatime. V nedeli k nam pfijeli na nav gtevu br. Frank Kubin s man gelkou, nagi sousede, a br. Jan Strouhal s rodinou, a br. Mojmir Truksa s mantelkou. Jineho noveho nic nevim.

Nikam nejedu, tak nic nezvim.

Pfeji vg em bratrtim a sestram vesele vanoce.

Rozi Mikeska-Truksa.

Houston, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Jako katdYm pkede glYm rokem, tak i letos, fad Pokrok Houston cis. 88. pokado, Vanodni nadilku pro ditky, zaroveri s peknYm programem, a sice 25. prosince y e 3 hodiny odpoledne.

Sestry se usnesly, ze katda pkinese nejaky kusek, aby po programu mohly uchystat nejakou svadinu, te pry to vypada srdeenej gi, totit pti tom ka,fieku. Zakusky a program budou pro vg ecky zdarma. Tak maminky, pkived'te sve ditky, a motna, ze yam Mikulag neco nadeli.

Zaroveri oznamuji sestram fadu Pokrok, ze nag kroutek bude konati vYroeni schuzi ve Ctvrtek, 4. ledna. Pfijd'te v hojnem poetu, at' si mame z Ceho vybrat, neb jak vite, volime vtdy sestry, ktere by se staraly celY rok o kuchyni. Sestry pry nam pfipravi dobrY °bed.

Douftrin, ge na ge pfeds. A. Ho gkova je jig zdrava, aby se mohla schtze zriCastnit.

Pfeji yam vg em vesele vanoce a St'astnST Noa jsem Vase, yy A. Svadinova.

ITESTNfIC Od nag ich universitnich studentii.

Jsme dosud v hlavnim meste Austinu a ye stkedu dne 13. prosince konala se zde pravidelnd schtle Universitniho Ceskeho Klubu, jet' byla detne navgtivena. Ridil ji pfedseda Harry Barton. KrasnY zabavnY program ptipravili Joe Malik z Placedo a Alfons Habarta z Bryan. Nejdfive Frank Musil ze Stamford zahral na piano a pak Jaroslav E. 2i.vn3"7, tutor v departmentu slovanskYch jazykt, ukazoval svetelne obrazky, potizene na klubovnich vYletech. Ty se velice libily a vyvolaly hodne smichu, protote nekteti studenti a studentky byli na vYletech chyceni fotografickYm pfistrojem, kdyt o torn nevedeli.

Tyto obrazky budou peknou pamatkou. Nag pfedseda Harry Barton yysvetloval je zajimavYm zpilsobem. — Druhou east programu Alfons Habarta. Byl to zabavnY rozhovor s Joe Malikem, Lucille Morrisovou z West, jet pane zahrala na tahaci harmonice, Helen Sulovou z West, jet to g zazpivala s doprovodem F. Musila na kytate, a Eleonorou Kocurkovou z Dime Box, ktera krasne zahrala na fletne. Prvni cenu v zodpovidani otazek obdrtela Anna Kutalkova z Austinu. Program se velice libil a videli jsme se smati i Dr. Midka, na geho profesora, jeng trpi trpkYm osudem jeho lidi za motem. Reid, ge je rad, kdyi se elenove klubu pane bavi. Do schtze se dostavili Cetni hos .* kteti se sami ptedstavili. Potom nage zapisovatelka Alice Vondralove, ptedetla zapis o posledni schtzi, jen byl schvalen. Ve stfedu dne 20. prosince budeme miti malou vanneni zabavu s ptedna g -kouvancihCeslkumzirajny v Texasu, vamodnimi pisnemi dill koledami i darky. Jit nyni je zde skutedna vanoeni no.lada a vgichni se WI na vanoce doma u rodidt, podle znameho ptislovi "V gude dobte, doma nejlepe". — Dekuji p. redaktorovi za ochotne uvefejriovani myth zprav a pfeji mu i vagenYm etenattim a etenatkarn veselYch vanoc. — S pozdravem, Floreine G. Holly z Taylor, zpravodaj ka.

Rid Spravedlnost els. 121, Shiner, Texas.

Cteni brat:ft a sestry!

Ponevadt mame ji g nisi vYrodni schtizi odbytou, proto vam sdeluji vysledek voleb fi ts ednikt na rok 1940: Pfedseda Vacla y Steinocher, mistopfedseda Jan 6ulak, tajemnik J. F. Novosad, rieetnik Ed. Mike • , pokladnik Fr. Mike g sr., prtvoddi Ladik Mikeg.

Na teetnim vYboru jsou nasledujici: Ladik Mikeg, Joe Wagner Ludvik Mike g. NemocenskY vYbor: Vo.clay Novosad, Ed. Novosad, Annie Novosad a Annie Kolat. Resolueni vYbor: Joe Wagner, Ladik Mike g a 'Annie Kolat.

Delegata do sjezdu je gte jsme nevolili a proto bude volen at' v lednu, 1. nedeli 1940. Proto se hled'te do schfize co v nejvet gim poetu dostavit a sestry jsou aadany, by ka gda neco pHnesla od jidla na svadinu a tifednici sami daji beeku peniveho. Proto si nenechte tu ptilektost ujiti a dostavte se co nejvice. Br. Ladik Mikeg slibil mi, te neptijde, ze mu to penive neslouti na zdravi. Ale Ladiku, jen pfijd', vgak nemusig pivo pit, bude tam dost i vody, a ta bude pro Te zdrava.

Asi te to bude muj posledni dopis do Vestniku, proto vam fgem pfeji vesele vanoce a gt'astnY Nov YrOk 1940!

S bratrskym pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik.

Rid Vytrvalost cis. 138, Ganado, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto yam oznamuji vYsledek vyrodni schtze, ktera byla konana dne 10. prosince. Byla konana volba kadovYch idednikt pro rok 1940, a zvoleni jsou nasledujici: Frank Jaap, pfedseda; Anton Ryza, mistopfedseda; C. M. 8rubar, tajemnik, Jerry Tomag , neetnik; Joe J. Hafernik, pokladnik. teetni vYbor: Joe Havran, Ed. Sklenakik a Robert Zajidek.

Poslanec do sjezdu C. M. Srubar, nahradnik Tom ' krla.

Pkijmete srdedne blahopfani k vanoctim i k Novemu Roku. S br. pozdravem, C. M. Srubak, tajemnik.

Ve sttedu, dne 20. prosince 1939.

Houston, Texas.

Ctena redakce! — Bli gi se zas konec roku, tak vas tadam, abyste jednou za rok mojich par kadek uvetejnil. *Totit tSika se to nageho kroutku Hlahol od tadu Pokrok cis. 88. Jelikot je rok u konce a v gude maji zvolene svoje iikedniky, tak i nag' kroutek svolava schtzi vST ye Ctvrtek veder v 8 hod.,-rani den4.ldna abyste si mohli zvolit tfedniky a retisera pro pfigti rok. Ug hezkYch par roku ke kroutku patrim a vim,.te vgichni herci nezigtne pro blaho nag eho fadu pracuji, cot doufam ze i na rok 1940 budeme svorne a nenarodne pro dobro nas vgech pracovat, neb ve vYrodni schtzi nageho kadu bylo radost poslouchat zpravu nagich tednikt, kde katclY rok se tolik dluhu uplati, nebude dlouho trvat a budeme mit nisi budovu uplacenou.'Tento rok spravni vYbor planuje celou budovu ye vnitt znovu barvit a v ge dat znovu do poildku, a doufam ge i jevigte bude znovu upraveno.

Jak jsem ye vyrodni schtizi sly gela, nas star' tajemnik Olexa se vzdava sveho ritadu, pry uz je stars, co g ja velice pochybuji, neb kdyt pied 10 lety pravil, ze je start' a zatim desefIet ui) * . riulo divadla stale. Doufame, kdyi mu prate od fadu ubude, ze na g kroutek neopusti a nadale bude s nami, neb nejedenkrat si stetoval, g e ut by nehral, ale paklite mu raiser filohu diva, ge nemrite odfeknout. No, je to pro dobro tadu, tak pry nemohu bYt jeSte start a vim, ze je nas hodne takovych, je-li prate potfeba, tak se ji chopi.

Pak tu mame kaklY patek zkou gku zpevu, a ja hried poznam na tvail bratra Hlavateho, ge se mu to libi, kdyi jim to tak pekne jde. Nechci vg ecky jmenovat (budete je videt na jevigti), a budou-li se toho drtet, tak mame pekne zpevohry zajigteny.

MinulY tYden me polekala sestra RudkY. Zastavila se u nas a ja, koukam, co to v to kate veze, snad prodavo, deky, je to pied vanocemi, a jsem si myslela, co ji mam Nei (abych neihala), a ona zatim kam to mam slokt.

Ona vezla do sine pinou karu veci a mam podezkeni, g e celou jejich rodinu obrala o dobre tied, by pomohla tam, kde je toho tak mot potinba. Zajiste krasnY din a sama se ptiznam, ze bych tolik veci nesehnala. Tak budeme mit zas co balit, neb penize i veci se schazeji, abychom mohli tog trochu radosti jinYm udelat, kde toho tak nutne pottebuji. Nejvet gi starost pH poslednim baleni nam alai dr. Hollub, neb jsme musely hlidat nag e kabaty, neb on by je nejradeji take pfibalil, jelikot pry bychom je Y Texasu nepotfebovaly.

Teg mame nektere sestry nemocne, ale ut se pozdravuji a mezi nimi ses Drabova, ktera si zlomila ruku. Byly jsme ji navgtivit. AC je to velmi bolestne, te gime se, ze bude zase zdrava brzy mezi nami.

Prase jsem obdrgela 5 dolart od ses. 8' ubikoye do kuchyne pro sestry, neb pravila, ge je zamestnana v obchode, ze sestram nemtte jinYm sptsobem pomoci. Vzpominame jejiho mantela, nageho dobreho Clena, kterY Casto na gi kuchyri podporoval, a musel odejit tam, kam budeme jeden po druhem odchazeti vgichni.

Kondim s pfanim vgeho dobra v novem roce.

Rtt. Hanusova, taj. Kroutku Hlahol.

Rad Slovan, els. 9., Somerville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, ze ye schilzi fadu Slovan 'Cis. 9., konane 3. prosince 1939, celY personal tfedniktt konajici sluthu v 1939, byl zvolen aklamadne na rok 1940 do tfadil. Delegati do sjezdu jsou nasledujici bratfi: Jno. T. 8krabanek, delegat; Wm. F. Rubach, nahradnik; Joe Jakubik, druhY delegat; Ed. Mikeska, druhY nahradnik.

Dale oznamuji, ge fad Slovan els. 9. kona schtzi katdY mesic prvni nedeli v 1 hodinu odpoledne Vgichni dlenove jsou vitani a tadani brati ridast v jednani ve schtzi pro dobro fadu a se s nami seznamiti a pobaviti. Vim, ge bratr teetnik a jini poslouti jak nejlepe bude moci a tei jini tfednici a bratti. Maio diemu schtze navgtevuje, nekteti nebyli ye schtizi od doby kdyi byli uvadeni.

S bratrskSrm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar,

Ve stkedu, dne 20. prosince 1939.

Rogers, Texas.

Stale mne zni od nedele v ugich libezne melodie zpevy , ktere byly peny westskou "Slavii" pri divadle "Budeme it na veky", kterY2 dej u nas s velkYm fispechem v radove sini Hvezda Texasu cis. 47 v Seaton, sehrali. Bylo to vge tak krasne, 2,e milo na to vzpominat.

Kdy2 jsme odpoledne prijeli s man2elem do sine, zastihli jsme tam v pilne praci Apravou jevigte a sine, zamestnane p. J. J. Mikesku, p. Jerry Chupika a jeho pani. Trochu jsem jim vypomohla a pak jsme jeli dome k poklidu, abychom se v eas vratili na divadlo. S sebou domfr jsme si pribrali nav gtevu pi. Jos. Zvolankovou, kterou jsme zas zpet na divadlo zavezli. U sine ji2 bylo hodne kar, tak 2.e se dala oeekavat velka nav gteva, zvla gt' kdy2 :paIasi bylo te2 priznive. Tu se sjelo hodne krajanfi i ze vzdalenej gich osad. Je gte pied zahajenim divadla jsem se tam seznamila s novYmi prateli a site s pi. Hattii Matugovou z West, s pi. Otto Hanakovou a pi. Ben Van2urovou, rovnez z West, cok mne venni tegilo, obzvla gt' jak mne sdelila, ze rada Ote me dopisy. Ani jsem si sama nemyslela, 2e by nekoho ty moje gkrabaniny mohly zajimat. Take pi. Anaka Skupinova, na.ge dobra pritelkyne a horliva narodni pracovnice, ktera z dosti velke vzdalenosti, dle manosti nage podniky navgtevuje, mne sezndmila s pi. Heverkovou z Rosebud, co2 mne te2 velmi 0 sedme hodine rozhrnula se ,opona a mistopredseda naai odboeky v Seaton p. J. J. Kostohryz, privital srdeene pritomne jmenem odboeky a predstavil p. kap. M. Pazdrala, kterY vyslovil pote geni nad tak velkou navgtevou krajant, na jejich divadla prijetYch. V nasledujici reel pronesl mnoho krasnYch a povzbuzujicich slov o praci, kterou koname v zajmu ubohYch krajant. v Ceskoslovensku.

Pan M. Pazdral jest znamenitym teenikem a proto nebylo divu, ze za svou fichvatnou ree sklidil bouri potlesku. A zajiste slova povzbuzujici o vzajemne svornosti, porozumeni a lasce, zanechala odezvu v mnohYch na gich srdcich. Vzpominal take, jak na g lid je uprimny a vernY, nejen ku naai stare vlasti, ale i k -Leto nove viasti, kterou eti a miluje. Mezi naai ndrodnosti neni spehu, jako u jinYch, ale poctivYch pracovnikU, kteri jsou i u jinonarodoven va2eni. K u konci sve reef te2, vzpomel zasluh zdej gi osady Seatonske, ktera v posledni svetove valce byla v popredi, kdy2 bylo pracovano o samostatnost Oeskoslovenskeho statu. Te2 zdelgi krajane prilozili ruce k dilu a dle mo2nest pomahali. Podotkl, 2e doufa, 2e i nadale v naai zapoeate praci budem zdarne pokraeovat. (Co2 take jmenem naai odboaky a zdejgich krajant, kteri s narni svorne pracuji, slibujeme). Za svou krasnou ree byl odmenen velkYm potleskem. Na to predstavil p. kap. Pazdral nageho mileho a oblibeneho redaktora bratrskeho Vestniku p. Fr. Moueku, u nas vaem dobre znameho, kterY jiz nekolikrate dlel v nagem stredu. Pan redaktor Moueka je rovne2 znamenitYm reenikem a dovede mnohdy svou vlastenecky procitenou feel posluchaee uchvatit. A jak krasne umi promlouvat k naai mladek, kdy2 ji povzbuzuje, by se za svfij ptvod nestydela, ale byla nan v2,dy hrda. Take y e sve reef neopomene vzpomenouti nagich predkt a tak s yYmi cennYmi predna gkami kona i krasne poslani a naai mlacle2 tim poueuje. Proto ty elanky z redakeniho stolku jsou tak krasne a pouane, ze jsou rizeny tak znamenitYm a vYbornYm vlastencem redaktorem, kterY skuteene na g lid svYmi elanky poueuje.

Proto i on byl odmenen za svou krasnou a vlasteneckou "fee potleskem.

Na to br. pkedseda J. J. Mikeska palekoval oboum reenikum srdednymi slovy a sbor "Slavie" zapel piseri "Pod dubem, za dubem", pri otevrene scene, kde ptedstavitelka Vendulky pela sebou a tim zapoeat krasnY dej, je2 byl westskYmi herci vyborne sehran. Divadlo se ka2demu velice libilo, co2 dosvedeoval i patiesk pri otevrene scene. V gichni herci hrali znamenite a bylo jim dobre rozumet, ,a2 na toho co seal v to boucle, toho nebylo nic slykt, ac jsem byla hodne blizko, asi to neural

VESTNIK

Strana 7

a dobfe tak, je gte by zbyteene plet herce. Do boudy stroll" totii p. redaktora Moueku, co zachrance plovouvich na jevi gti a je to paneeku, hodne nevdeena aloha, takoveho napovedy, to vim ze zku genosti. Jest-li herec neco zvrzne, napoveda to odnese, bud' mu mluvil moc potichu, nebo moo nahlas, anebo viibec nemluvil, kdy2 on, nebo hereeka to hodne moc potrebovala. Ale to sem ted' nepatri, ja chci yam sant, 2,e herci v tomto deji hrali pane a 2e nedali 2adne gtrapace napovedovi. Pan dr. Geo. Pazdral by v ilioae dedeeka znamenitY, jak hrou i te2 mluvou. Takte2 p. Ambo2, Demek v filoze jeho syna. Si. Ella Koemlova velice vex.ne pkedstavovala Vendulku, jak hrou tak i mimikou. "Clam Filipa Hajka, tvrdohlaveho sedlaka, verne podal p. J. B. Hegar. Rovne2 tak svou roli v frloze jeho syna Jana, sehral p. Fr. Mrkos. Pan Alv. W. Mareak v filoze emigranta Egona Fuchse se tea znamenite zadr2el. Je znam u nas jako dobrY herec, kterY i te2ke filohy dobre ovladal. Je videt, 2e dobry herec se uplatni v men gi filoze, jen kdy2 ji pane sehraje. Pan F. J. Ooeek v filoze Ferdy Piskly, byl podarenY a east° obecenstvo rozesmal. Take pi. Fr. Mrkosova hrala pekne v fdcze stare Rezkove. Pi. F. J. Coekova filohu Hany pekne hralae Ty krasne kroje je gte hru vice zpestrily a oboum predstavitelkam vYborne slu gely. K tomu krasne sborove zpevy, mezi hrou a pied divadlem, pripravily pritomnYm pekne chvile.

Zpevy ridil p. J. Mikulik a u piana doprovazel p. Inocent Pideaeek a p. dr. Geo Pazdral. TeZ divadlo itzeno bylo p. Geo. Pazdralem.

Po divadle bylo prikrodeno k vydra2ovani darovanYch pkedmetfl obchodniky i zdejgimi krajany. Vdechny predmety se rozprodaly do posledniho kousku, i te2 West gti o to maji zasluhu, neb take prispeli svoji hrivnou v odprodeji darkt. Zvla gte p. dr. Geo. Pazdral, jena Po trikrate jim yydra2ene aateeky zpet daroval. Tea i p. kap. M. Pazdral vratil strevieky, ktere vydra211. Je gte i druzi pratele z West naae darky odkoupili, jako man2ele Fr. Matugovi a jini. Vgem jmenem odboeky vyslovuji srdeenY dik. Budeme se te git, ze opet k nam s nejakym peknYm kusem zavitate.

Rovnet srdeene diky path naaim milYm krajanfn, kteri svou velkou nav gtevou nas poctili a tea o Uspech na geho podniku se zasloukli pri kupovani darn v bazaru. Te2 srdeene diky patri vaem darctm, kteri eimkoliv prispeli a jichZ, jmena nebylo mo2no zjistit z toho dfivodu, ze nebyly na veci pripevneny listky se jmenem. Bude-li mne v gak pripomenuto, rada uverejnim. Darci byli tito: firma Hendler Butt's, Zidell's, Ben 2abalk, pi. Jos. Zavodna, Woolworth, Roddy, J. W. Juro gka, L. J. Motl, pi. Fr. Maresh, pi. F. E. Hejl, People Store, Spenecl a Hejl, pi. St. 8krabanek, pi. J. F. Fojta gek, H. M. Jakubik, W. A. Kleeka, J. V. Kohout, Marek Drug Store, Golding, p. John KlinkovskY, pi.

Marie Kocich, Cox, pi. John Junek, p. John Stavinoha, p. R. J. Marek, Montgomery, R. E. A. Rovne2 srdeenY dik path agentu od Pearl Beer panu Hudzietz, za darovani piva na nag bazar, v obnosu $4.25, bednu piva daroval tea agent od Grand Prize piva, p. Will Lagow. Od radu Cis. 69, Nova Osada SPJST. 2 dolary. SrdcenY dik. Jmenem odboeky vyslovuji srdeenY dik Westskym, za krasne divadlo, zpevy a reeneni.

Dnes jsem cdesilala p. pokladnikovi Fr. J. Olexovi obnos $200, vyte2ek z bazaru.

K. Fojtagkova, taj. odboeky v Seaton.

Z Dallaske Odboay Sdruieni A. C. S. Ctena redakce!

Za naai odboeku oznamuji prispevky vybrane v minule schuzi jak nasleduje: VYteZek ze zabavy radu Pokrok, Cis. 84., v Dallas, poradane ve sprospech SdruZeni $28.35.

Rad Jaro Cis. 130. prihlaguje vaechny sve eleny za eleny SdruZeni, po 25c — $46.00.

Po $1.00, prispeli: Emilie Zazvorka ml., Fr. Rendl, Marie Vaneura, Boh. Zvolanek, Anna Zvolanek Ant. Rotrekl, Jos. Vesely, pi. Jos. yeseld; po 50c Alois Sill, pi. Anna Sill, Jos. Valeik, pi. Bolena Valeikova„, Jos. Kebrdle, Libu ge Kutilova, Frank Vodieka, pi. BoZ. Vodiekova; po 25c Ludmila Kutil, Jaroslav Kutil, Jan Kebrdle ml., Frantigka Kebrdle. Celkern $87.35.

V minule zprave ve Vestniku bylo opomenuto oznamit $5.00 od radu Jaro co radovY elenskY prispevek, ac obnos byl na pokiadnika br. F. J. Olexu zaslan jiZ v p‘rede gle zasilce.

Dnes je posilana sbirka z minule schfize. Celkem $87.35.

Mgt schaze jest svolana na etvrtek veeer v 8 hodin, dne 21. prosince do radove sine na Floyd ulici. Jest to posledni schtze tohoto roku a mame mnoho dfileliteho jednanl, takta ptipadaji nam volby firednikt pro priSti rok.

Vgichni jsou fictive aadani, by se do teto schfize ureite dostavili.

Will A. Nesuda.

S heslem zvitezime!

Rad Morafgti Bratri, eislo 6.

VYsledek volby z vYrodni schtze dne 3. prosince 1939: Predseda Jan Pavlas, mistopredseda Jan Hegar, tajemnik Frank Pibil, fieetnik Albert Pinter, pokladnik R. J. Vochoska, Prfivodei Frank Pavlas. teetni vyhor: J. A. Hegar, Tom Vochoska, Willie Kri2an. MajetkovY vYbor: J. E. 8umbera, August Dulak, Jan Pavlas. Knihovni vYbor: Jan Hegar, Tom Vochoska, Jan LednickY. NemocenskY vYbor: Andrew Rydel, Frank Pavlas, Jan LednickY a J. E. '8umbera. Resolueni vybor: Jan llegar, Jan Pavlas, Frank Svoboda,

Scleluji zaroven vYsledek voleb firednika pro ptigti rok a site: Za predsedu zvolen br. Albert A. Mikula, mistopredsedkyne ses. Sophie Maly, tajemnik Louis Dressler, fieetni S. A. Sacky, pokladnice ses. Erma Wollert, pruvodei L. V. Kallus, radovi lekati Dr. Leon Kopeck a dr. P. B. KitovskY, vyslanec do sjezdu Louis Dressler, nahradnik Albert A. Mikula.

lead Vygehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Bratri a sestry, preji yam vaem vesele a gt'astne Vanoce a Novy rok, neb uz rok 1939 bude u konce a nastane rok 1940, tak at' jedenkaZdY dosahne to, co jest jeho touhou.

Sestte Cubove preji, by po to operaci zas nabyla sveho staleho zdravi, nebot' si pobyla v nemocnici dost dlouho. U2 je doma v kruhu sve rodiny.

A avakrovi Henry Le gikarovi preji take po to operaci, by byl na vanoani svatky taky doma v kruhu sve rodiny a byl zdrav jako drive.

Bratri °a sestry, take vam davam vedet, 2e budeme poradat vanoeni stromek pro deti v naai sini dne 23. prosince weer, tak vas zvu a prijd'te se pobavit.

Bratri a sestry, dostavte se do schfize prvni nedeli v lednu, t. j. 7. ledna, a jestli bude gloatne poeasi, tak o tYden pozdeji. A bratri a sestry, kteri jste s placenim pozadu, je zahodno, abyste se vyrovnali a tak zaeali novY rok 1940 bez dluhu. Tail° by to, kdybyste naai vYz yu uposlechli, za co'2 budeme vdeeni, abychom 2adneho nemuseli suspendovat, coZ bychom neradi Tak se dostavte do schfize do sine radu Vygehrad Cis. 48. na Bayersville. S pozdravem, Mary Legikar, radova dopisovatelka. itad San Antonio, 6islo 133.

VYroeni schfize nage path ji2 minulosti," u2 je zase na jeden rok po starosti. Oeekaval jsem, Se navgteva bude vetgi, treba byla obstojna, mohlo to byt jegte lep gi. Ovgem ti co tam nebyli, mohou jen litovat, nebot' sestry, jen co je pra y -da,hezkysadr2el.Pipadm,jkobyzavodily v priprave, tprave a mno2stvi jidel. Bylo toho dost a dost a jak v gecko dobre!

Zda, se mi, Se nas to tak trochu nakazilo, nebat' na pri gti schfizi, t. j. druhou nedeli v lednu 1940, usporadana bude opet spoleena svaeina, tak ti kteri byli na hone, na rybach nebo na besede, maji prilektost nahradit, co minule zmegkali, a ti co byli v minule schtzi, budou se mit dobre podruhe.

ftadove schtize jako v minulosti, poradany budou druhou nedeli ka2deho mesice ye tri hodiny odpoledne v sini W.O.W. S pranim veselYch Vanoc a St'astneho noveho roku v6em, jsem s bratrskym pozdravem Louti., Dressler,

Strana 8

VESTNtIC Z tESKE TEIDY VY8St S" KOLY VE WEST. Zora Pauk a Marcella Matu g, ktere jsou v °sine tilde a uei se prvni rok eesky, napsaly tentokrate Ceske dopisy. Helen Pechaeek, Willie Lucien a Nancy Janek udi se eesky ji g druhY rok, napsali Ceske komposice "Den Diktvzdani".

Evelyn Machovsky, zpravodajka.

Wallis, Texas.

Prosinec.

Prosinec je dvanactY mesic v roku, east() ptedstaven obrazkove starYm, slabYm "otcem east", opirdn o hal. Ve starem timskem kalendati, pied apravou na geho kalendate, byl prosinec desdtYm mesicem. Prosinec mel dlouho jenom dvacet devet dne, ale cisai Julius Cesar ptidal dva a udelal je jeden na g dlouhY mesic.

Zima zaene na 22. prosince. Tento den je slunovrat a slunce se vraci k severu. Prosinec neni vkly nejchladnej gi mesic v zime, ale jest to yeselY mesic.

Dvacateho pateho dne v prosinci narodil se Pan Kristus a tento den je nejhla ynej gim svatkem v prosinci. Tento den vg ichni ktest'ane oslavuji a veseli se. Na 31. dne je no yoroeni yeCer. V tomto mesici pkiroda odpoeiva. Stromy nemaji lista a kvetiny zhynou. Jehlienate stromy 2iji celou zimu. V prosinci pfistehuji se pekni zimni ptaci. jd main rada prosinec, proto2e je studeno a je pekne klouzati se na bruslich, kdy k tomu je ptilelitost. V prosinci jsou vanoce a ja, mohu jet na moje vanoeni prazdniny a unit dobre easy.

Bessie KahankoVa, 2aeka Walliske vy ggi Akoly.

West, Texas, 29. listopadu 1939.

Mild 1Vlatenko!

Jak se ma g ? Ja se mam dobie. Co bude g delati zitra? BudeS mit topku k obedu na Den Dikfryzdani? Ja myslim, 2e ja budu. Zitra pojedu k tete. Budeme tam mit topku a "pumpkin pies". Veeer pojedu do Cameron parku. Budeme tam pra2it salam a parky. Doufam, 2e se budu mit dobie.

Cesky klub v nagi gkole konal schazi a pak jsme ujednali, 2e budeme mit zabavu. Zabava bude dne 22. prosince v telocviene. Budeme mit malY program pti zabavu. Zaeatek bude v sedm hodin weer.

Mej se dobte a pig Casto. Liba, Te Tvoje, Marcella Matug.

Svatek Dne Dikfivzdani.

Den Diktivzdani jest dnem, ktereho prvni de v Americe dekovali Farm Bohu za jejich Stesti, dobre Urody a zdravi.

Posledniho tYdne byla jsem ye gkole jen jeden den, to bylo v pondeli. V aterY sestfina deera se vdavala. Mela velice krasnou svatbu v kostele. Po oddavkach kaklY jel k jejimu domu.

Tam rneli velikY ()bed a veeeti. Po vedeti men taneeni zabavu v sini.

Nekolik z nas deveat pomahalo davat jidlo na stal. Na druhY den jsme pomahaly moji sestte Cistit jeji dam.

Den Dikavzdani byl ye Ctvrtek. Bylo Apatne poeasi pa cel' den. Pr gelo celY den a padala rnlha. Byli jsme doma na °bed. Pomahala jsem moji sestre ptipravovat-obed. Veder jsme jeli na chvili na taneeni zabavu.

V patek moje sestra a ja, jsme praly pradlo.

Potom jsem jely do mesta. V sobotu jsme pradlo. V nedeli jsme ptijeli do West.

Ja myslim, 2e ka2dY v Americe ma dekovat, se nemame valku zde, jako je v Evrop y ; ale kdo vi jak dlouho my budeme miti to gtesti. Ja, to nevim a 26..dnY jinY to nevi take.

Helen Pechdeek.

Den Dikiwzdani.

• Rano bylo gpatne poeasi, pr gelo a bylo zamraeeno. Odpoledne slunce zasvitlo a bylo trochu piijemneji. Skoro rano jela jsem do kostela. Po navratu z kostela pomahala jsem matte ptipravovati abed. K obedu upekla jsem krocana, uvarila brusinkovou omaeku, brambory a hrach. Odpoledne zajela jsem do Waco. Byla jsem v divadle a DO divadle nav gtivila jsem moji tetv. Po veeefi jela jsem na taneani zabale ism se velmi rancho vytaneila: Nancy Janek,

West, Texas, 1. prosince 1939.

Draha Milado!

Osla,vovali jsme Den Dikavzdani 30. listopadu. My jsme meli krocana pro svateeni abed, jako v2dycky. K tomu jsme jedli zemaky, salat a brusinky. K ukondeni obeda byl dort, zmrzlina a ovoce. Jak jste vy oslavovali tento den?

Doufam, 2e i vy jste oslavili den Dikavzdani tak radostne jako my.

Liba Te, Zora Pauk.

Den Dikiwzdani.

Na Den Dikavzdani jel jsem skoro rano do kostela podekovati Panu Bohu za v gecko co mne dal pies minulY rok. Potom jsem gel domti a pomahal tatinkovi.

Na obed jsme men velikeho t'opana a jine jidlo, ktere bylo velmi dobre.

Po poledni gli jsme na hon s mojim bratrancem a zastfelili jsme dva zajice a tti veverky.

Veder jeli jsme na taneeni zabavu, kde jsme se mnoho pobavili.

Willie Lucien.

NA

DEN.

West, Texas.

Kdy2 pied nekolika, lety jsem jel do stare vlasti a zajeli jsem do Bremen, videl jsem v parku kamennY pomnik s malou tabulkou "Der Tag", spravne ptelo2eno "Na g Den". Vial jsem ty same pomniky v jinYch nemeckych mestech a ja jsem si myslel, co to asi znamena, a abych byl jist, zeptal jsem se nekolika Nemca. Odpoved' byla: "Nd8 Den — den pomsty celemu svetu."

My, co milujeme nagi starou Ceskou vlast, my nepottebujeme 2adne pomniky, aby piipominaly nas na Na g Den, na den pomsty, ale osvobozeni nagi vlasti navcdy a nav2dy!

Nepottebujeme pomniky, na ge Vltava, Labe a jine teky, ba ka2dY potteek nas upomina, na Nag den. Nage Krkonoge, Sumaya a Dire hory a kopce s krasnYmi ddolimi nas upominaji denne na Na g den. Nage lesy, pole, louky, ba kaklY strom a kvet nam ptipominaji, 2e nesmime zapomenouti na Na g Den. Basne, zpevy a hudba nas upozorriuji, 2e eeskY naiad bude 2iv na yeky a 2e Nag Den pkijde. Mt2eme zapomenout na Nag Den a na na g narod? Ne denne, ale ka2dou hodinu ye dne i v noci na ge historie upozorriuje nas na Nag Den, kdy na g prapor pygne vlaje a znovu pamatujme na to nagi krasnou piseri: Hola hogi, na palubu, ttebas pluli jsme v zahubu, prapor na g neutone.

I kdybychom padli vgichni, vstanou novi bojovnici, prapor eesky zavlaje!

A proto2 nerne gkejme, pracujme pro osvobozeni nagi drahe stare vlasti, aby Na g Den ptigel co nejdfive. Zapomerite na va ge fgechny nepfatele a bud'me jeden narod, jeden lid a jeden prapor, pak pfijde to gt'astna chvile, Na g Den svobody pfijde. Bud' ptipraven as Svaty Vaclay, 2f2ka, Masaryk a jini povstanou z hrobu a povolaji nas do boje pro svobodu na gi vlasti a lidu. Bud' ptipraven kaklY — na g Den pfijde!

Hugo Freund.

Prosinec.

Prosinec je dvanactY mesic na geho roku a nazev jeho pochazi z latinskeho slova "decem" (deset). V timskYch dobach byl mesic tento desatYm v roce, kterY poeinal bteznem. V prosinci slunce vchazi do slunovratu. Tento mesic byl pod dozorem Vesta.

Ja, mam rad tento mesic, proto2e jsem byl narozen v tomto mesici. Take v tomto mesici je dosti chladno a nekdy ten dosti horko.

Johnnie W. 8abrula, ,tak eek,iny Walliske yyggi riipravena.

Pani: "Jste ptipravena, kdyby nahodou maj Martel pfiVetil hasty k obedu?"

Knehatta: "Ano! 132 jsem sbalila svoje vsecL"

Ve stfedu, dne 20. prosince 1939.

METEORY — DODAVATELE SUROVIN. Rostouci poptavka po 2eleze a zejrnena po niklovem 2eleze mela za nasledek, 2e se va2ne pomygli na zhodnoceni lo2isek meteoru, zji gtenYch na nekolika mistech na gi zemekoule. Tyto meteory obsahuji z velke east eiste niklove 2elezo. Staeilo by tedy je vyzvednout a zu2itkovat. Nehledime-li na pad drobnej gich meteoru a stalk dust' vesmiroveho prachu ye vice nebo merle masivni forme, shledavame, 2e v dejinach byly zaznamenany jen dva pady velkYch meteoru. Jeden se odehral v Arizone a neni ptesne znamo, kdy to bylo. Ale s pomoci letadel a fotografickYch aparatt byl presne zjigten krater a mno2stvi 2eleza, dale okruh, kam dopadaly sttepiny meteoru.

Pad druheho meteoru byl ohromnou sensaci a udal se pied 31 lety, 30. dervence 1908. V okoli Krasnojarsku na Sibiri obyvatelstvo pozorovalo zemetteseni a kratce pied nim zvla gtni svetelne zjevy, doprovazene mohutn'm hromobitim, take bazlivi sibit gti sedlaci byli pfesvedeeni, 2e nastava konec sveta. Pozdeji se podatilo bli2e zjistit misto dopadu meteoru: bylo to v panvi Jeniseje, u osady Podkamennaja Tunguska.

Hromobiti bylo sly get as na vzdalenost tisic kilometre. Ve vzdalenosti 600 kilometre byli de a kone tlakem vzduchu vyzvednuti do vY ge a mrgteni zpet k zemi. Po celou nasledujici not byla obloha jasne ozaiena — a to a2 k Cernemu moll a k Atlantickemu oceanu. Na cele zemekouli byly pozorovany a meteny pohyby vzdugneho tlaku a otiesy zeme, ktere v gak negly do hloubky.

To byl nejvetgi a nejstra gnej gi pad meteoru, znamy v dejinach.

V poslednich letech byla mista dopadu peeliye prozkoumana, nebct' se ukazalo, 2e meteor se asi ji2 ve vzduchu rozdelil na dve easti a pti dopadu na zem se rortti gtil. Jednotlive kusy se rozletely patrne na plo ge nejmene 100 elver. kilometre; badatele soudi, 2e men gi balvany 2eleza ye vaze 1-2 tun se zaryly do zeme do hloubky asi 25 metro.

Meteor tehdy spalil a zpusto gil vgechno rostlinstvo v okruhu mnoha set kilometre, ale od to doby uplynulo 31 let, cela plocha se pokryla novYm rostlinstvem, jen bude treba nejprve odstranit, aby se rnohlo pomY glet na vyzvednuti meteorrickeho 2eleza.

Vychkejice ze syYch pozorovani, badatele uva2ovali, jaky dCinek by asi mel pad je gte vetgiho meteoru na zem. Zerne je pru2na a brzdici ochrannou vrstvu v oceanech, pokrYvajicich vetgi east zemekoule, takle by se ji nemohlo stat nic tak hrozneho.

Ovgem je jisto, 2e by nastalo zemetteseni a pti dopadu do more by se obrovske viny rozlily pa pevninach. Teoreticky nebezpeenej gi by vgak byl dopad obrovskeho meteoru na severni toenu, nebot' tim by mohl nastati oties zemske osy, po nern2 by nasledovaly ptesuny. Nevyhnutelnymi nasledky by byl pohyb zemske kary a zmenene vodni pomery. Na ptiklad pri ptesunu zemske osy o 40 stupriil severni toena by se dostala do stiedni Evropy. Vodstvo z Atlantickeho oceanu a Laman gskeho pralivu by nas zaplavilo s rychlosti 300 metro za vtetinu. Take jinni Afrika, Australie a Ji2ni. Amerika by se z valne east staly obeti mote. MoZna, 2e pied davnYmi easy se staly takove katastrofy. Jejich opakovani je vg ak velmi pravdepodobne, a proto pfislugni einitele mohou klidne uva2o yat o zhodnoceni nikloveho 2eleza, jen nebesa seslala na nagi zemi.

Mylne podezieni.

Rozeiloy al se pan Krucihimlik tuhle na Vaclayskem namesti: "Co, vy tady etete noviny a na. cedulce mate napsano, 2e jste slepec?"

"Raete odpustit," povidal nateenY 2ebrak.

"Ja vdbec neetu noviny prohli2im si jen obrazky."

Povidal bolestne pied spiritistickou seanci pan Culik: "Ach, bole, jak rad bych st zavolal duCha sve tchyne."

"Vklyt' je jegte "PrAv

Ve stkedu, dne 20. prosince 1939.

•:.■•••cpswoisroalwo.ssooaso■lev•o•so..o.too-popo.a.o.secHwisty.M.M.,,04

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA Divei romanek ,auoars.o<=5.04.3.041sasoymmvo4sw.ovaso.m..04..042.g.o.m.rAmoomolvs.marc.:.

Fare,k, vysoky,statnY etyricatnik, pri gel jinn otevriti sam, kdy2, zazvonili. ProhliZel si je civil! pkekvapene, ale pak ustoupil a vybidl je, aby vegli.

KdyZ, je zavedl do sve pracovny a donutil je, aby si sedli, vyzval Jirku, aby mluvil.

Jirka mu kratoe, ale uptimne povedel vge.

"Nejprve se najite a odpoeinete a pak si bromluvime o vas`! zalettosti." A usmal trochu.

"D3bre, ze jste se obratili na mne, i jsem vojak, vratll jsem se pied dvema me,sici z fronty."

Jirka teprve ted' si vsiml, ze knezova levice je skoro nehybne„ a, jests neeeho. Rude tzke ,stuZky. RytirskY abbe mel Oestnou legii.

"Tak vy chcete vstoupiti do na gi armady?" zaeal knez, kdyt se trochu prospali a najedli.

"Ano; proto jsme utekli z italskeho zajeti", tekl Jirka.

"Fog lu vas do Grenoblu, mem tam bratra, plukovnikem je a vykidi yam pkijeti. Ovgern bude to asi cizinecka legie." A pohledl na Jirku tazave.

"Potitali jsme s tim, abbe", usmal se Jirka.

"A zaAlMete jako prosti strelci. Myslili jste na to?"

"I to vime, abbe, ale i jako prosti vojaci Mateme dobte sloutiti Francii a tim i nail vlasti. Kdyt jsem g el na frontu, a stejne tak i moji pkatele, gel jsem z rozhodnutim,.2e piebehnu, abych mohl bojovati v druhem taboru, taboru Francis. Netoutm po hodnostech a vyznamenanich."

"Verim vara priteli, kekl knez, protote jsem se se gel na fronts s nekolika va gimi krajany, ktefi vstoupili dobrovolne do nat. armady, aby bojovali proti Nemcam. V gichni byli hrdiny."

Kdyt domluvil, zaklepal nekdo na dveke.

Byla to svetlovla.sa statena, jet obstaravala farakovu domacnost. Nee() tile mu kekla, divajic se azkostne po fardrovYch hostech.

"Ne, neskrYvaji se, keknete serZantovi, ho red uvidim."

"Videli vas Tide", vysvetloval, otoeiv se, "a nag -Cet-nic;bY sertant monsieur Ritola chce as videti. Zarldim to, aby vas dopravil do Grenoblu, protote jinak byste se tam teZko dostali. Mobil by vas zatknout cestou."

"Bud'te viten, sertante", podaval ruku eetnikovi, jent zdrave, vchazel.

"Getptist'te pane majore, ale sly gel jsem —" A dival se po na gich pkatelich.

"Vg echno je v pokadku, serZante. Utekli z Italie, aby vstoupili do nail arinady. Dovezete jr do mesta a dam yam doportieeni na sveho bratra. Ale to buds at rano. Rueim za ne."

"Rueite-li za ne, pak je to neco jineho. Myslil jsem, ze jsou to ital gti zbehove nebo jests neco 1-,or g ito. Tab to jdu a rano vyrazime, panove," obretil se k Jirkovi a zasalutovav, odegel.

Plukovnik Armand d'Estre, bratr abbeay, kdvt druheho dne stihli grenobleske pevnosti pkijal Jirku a jeho pkatele velice vlidne. Vypteval se jich vg ak padrobne. Jirka nebyl dot6en jeho opatrnosti, nebyl by si na jeho poeina.1 jinak. KdyZ, vYslech byl u konce, z:-.12-1do se, ne plukovnik je spokojen, "Je mi lito, te nemohu yam zarueiti nic vic, net ptijeti mezi nas, ale slibuji yam, ze dlouho nebudete prostymi pe gaky, zvlag te ne vy, protote jste letcem a podle. v geho zkugenYm a odveZnym. A takovYch my potrebujeme. Upozornim na to." Chvili pkechazel a pak se zastaviv, zeptal se.

"Jab se jmenuje ten italskY zradce, o nem‘Z jste se mi zminil?"

"Plukovnik Angelotti."

"Poznamenam si to jmeno a upozornim na ne,11,0 43;33.1

Strana 9

VtSTNIK te na italske strane je zle? Doily mne dnes rano zpravy, jsou zmatene site, ale 6, se z nich vyaisti, ze Italove utrpeli ponitujici poratku. Ustupuji na cele Cake. Stesti, ze jsrne tam poslali celY armadni sbor. Doufam, te bude moci hned zasahnouti a zastaviti napor Rakug ana a Nemca. A ted' vas pkedam, nove. Mnoho Stesti. Doufam, ze brzy se doetu jmena nektereho z vas v seznamu hrdina." A podal v gem ruku.

Otrnact dna pozdeji cvieili jiz v gichni tki v uniforms cizinecke legie v malem mesteeku pod Rerne gi, kam byl staZen prvni pluk na odpoeinek. A kdyt zaeal padati prvni snih, odchazeli s plukem do zakopa na nejte2 gi asek fronty, vysunute nejdale na jih k Patit. Pted vanoenimi svatky byl Jirka jmenovan desatnikem a den nato zavolan k velitelstvi pluku.

Plukovni velitelstvi bylo jen kilometr za prvni linii, v krytu, jent se neligil pkilig od zakopu.

Kdyt Jirka vstoupil, uvidel za primitivnim stolem, sediciho colonela, jent se shYbal nad rnapou jests s jednim clustojnikem s odznaky majora. Kapitan zvedl oil a zmetil si Jirku ostke, pak mu kYvl s asmevem a vratil pozornost k maps. Chvili je gte hovotili ti dva, pak plukovnik odstreil mapu a listiny a vstal.

"Budete ptidelen k letce 37, desatniku, ovgem, budete-li souhlasiti."

"Souhlasim, pane plukovniku", natahl se Jirka a oil mu zanily.

"Zaroveri budete jmenovan podporueikern.

Doufam, te usly gim o vas brzy a te to nebude nic gpatneho." A podaval mu ruku.

"Pane plukovniku!"

"Nu, co si ptejete?"

"Stkelec —" "Vim jit, co chcete tic!," vpadl plukovnik.

"Pajde take, vime o nem, to je tak dobrYm mechanikem jako vy letcem. A, to vzpominam. Plukovnik d'Estre yam vzkazuje, to plukovnik Angelotti se zastkelil." A plukovnik si sedl, davaje tak na jevo, te Jirka mate jiti.

"Halo, kamarade", ozvalo se za nim eesky.

Otoeil se a dival se utasle na majora, jent vyg el za nim.

Major se tine smal.

"Jsme krajane, kamarade. Jsem taky Cech.

S' nejdarek. Nesly gel jste o mne, protote jsem pkijel teprve dnes rano, byl jsem chvili u gtabu, nebo jste slygel?"

"A ne jednou, majore", tekl obdivne a zaCal si ho prohliZeti.

Ale tvat Snejdarkova, jako by tezana z kamene, zustala nezmenena.

"Posilaji vas, kamarade, do o gklive prate.

Letka 37 je nejne gt'astnej gi ze vgech. Neni tydne, aby aspori dva neodleteli k Panu Bohu.

Matete si to jests rozmysliti." A dival se -akosem na Jirku.

Jirka zavrtel hlavou a pohledl na neho hnevive.

"Myslite, te jsem zbabelec?"

Major se trochu usmal.

"Ne, to si nemyslim, ale plukovnik vas mel na tuhle okolnost upozorniti. Major Gerard, velitel letky, pone vas jednou na smrt a nebuds se pranic ohliteti na vase mladi."

"Olovek musi miti odvahu umfiti," tekl lhostejne, ac se mu na chvili sevtelo srdce.

"Spravne, ale nemusi smrt hledati."

"Nehledam ji."

"Nerozumite mi, kamarade," usmal se major, "'ale snad jste jiz pochopil, te Francouzi, ttebas jsou jinak dobti, cizincum davaji tahati z ohne nejhoreej gi kagtany. A vy budete tarn cizincem. Musite bYti pkipraven, major Gerard varn prideli vtdy nejhor gi Ukol.

Jste opravdu dobrYm letcem?"

"Myslim si to."

"3d si to myslim take, ale tam na druhe strane jsou ti nejlep gi. Poznate to, sotva, poletite. Mohl byste je gte couvnouti."

"A co vy, majore? Vy byste couvl? Tak vicite", tekl, kdyt major mleel. "Nemohu kid ne, kdyt jsem jit tekl ano, jako vojak a hlav ne proto, ze jsem Cech. Nikdo nesmi o 6echovi kici, te se boji."

Je vge v poradku, kamarade. Ust

"A ja, te vas. Slygel jsem o vas od hochtt dosti, abych si dovedl udelati o vas sprivnou ptedstavu."

IVIaj or se zasmal.

"Oh, hoLi jsou veichni tak trochu boucharony. Radi zveliduji. Tak, mnoho Atesti. Doufam, te se jests uvidime."

"Doufam take a snad i doma, v osvobozene vlasti."

"Dej to Bah," fekl major a stiskl mu pevne ruku.

"Co ti chteli?" pfivital ho Tonik.

"Postav se do pozoru, ucho!" fekl s veselou Jirka. "Divas se na diistojnika."

"A to je toho, jako bych videl prvniho &ftstojnika," kekl Tonik, ale záfil.

"Cloyeee, abys to tak dotahl na generala.

Ale, jak to? Vtdyt' veera jsi byl kapralem."

"Jdeme odtud, Toniku. Jsem pfidelen k letctin a ty se mnou."

"Nepragig?"

"Ne, jests dnes si to sbalime. Ale bude to tyrdY chleb, Toniku."

TLepgi to vgak bude, net tady. Tam se asjednou za eas pofadne vyspime."

Crnovie poslouchal zavistive. "lined bych gel s vami, Lkoda, to jsem k nieemu," vzdychl si. "Vzpomedte si vtak na mne nekdy a potlete mi listek, jak se yam dati."

Veeer byl Jirka znovu zavolan na velitelstvi. Plukovnik odevzdal mu papiry a jmeno\Tani podporueikem a ptal mu mnoho Ltesti.

"Za hodinu odjitdi auto na divisni velitelstvi. Pospegte si, at' se s nim svezete. A toho vageho kamarada jsem mirnotadne jmenoval sertantem."

"Budeme zde yeas, plukovniku."

"Tak jdeme, serZante," byla prvni slova Jirkova, kdyt vlezl do krytu.

"Kdyby sis nedelal blazny z pofadneho vojaka," zabrue,e1 Tonik a natahoval si batoh.

"Tak si to pteeti," podaval mu cestovni rozkaz.

Tonik yyjevene se dival a dival.

"Safra, eloveee, my musime zde ale miti protekci. V Rakousku jsem to dotahl za dva a pal roku na detate a tady za tfi mesice jsem sertantem. Bude-li valka je gte deset let, budu nejmene kapitanem a ty margalkem.

A co, te nepovy guji nageho hejtmana?"

"Doeka se toho brzy, plukovnik mi fekl, te na nal° nezapomene. Ale delej." a kfidit "Ja jsem ptipraven, ale ty ne delej."

V okopu jit vg ichni vedeli, to Jirka s Tonikem odchazeji a ptichazeli se kdekdo s nimi rozloueiti. Pki gel i velitel roty.

"Nerad vas ztracim," tekl jim, "ale vim, to tam, barn jdete, budete na pravem mists a te se nemusim bat!, te byste udelali hanbu nag! rote."

Kdyt vklouzli do spojovaciho prukopu, byli Ptatelstvi -deal a loudeni s Crnovieem, stahlo jim hrdla.

"Spravni kluci", zabrueel Tonik, "snad polovina z nich jsou loth, ale spravni kiuci, motno na ne spolehati. A jak pak to bude vypadati v torn novem mists. Nebudou-li se na nas divati jako na cizi?"

"Snarl se nebojig , sertante", zasmal se Jirka a tiseri byla tatam.

"Pravda, zapominam, to jsem panem, ale pro pana krale, Jirko, jakSim pak budu sertantem? Vtdyt' nerozumim ani potadne francouzsky."

"Jen kdyt umit krieet", smal se Jirka, "ptaci jsou na celem svete stejni, tedy tadnf strach."

Na velitelstvi letky 37 dostali se druheho dne pied polednem. Leti gte bylo v tahlem Udoll, v jehot stkedu byla dosti rozlehla, rovna louka, umotilujici dobrS7 start. Hangar byl skvele maskovan, te nemohl loSTti spatfen nepfatelskS7mi letady, i kdyby se snesla nizko.

Stejne tak maskovana byla budova velitelstvi a skladig te, vedle nit stala dlouha, prkenna bouda, ubikace letcit a leteckeho personalu.

K fronts bylo dosti daleko, hudl ,deb znela echo, ,sem feat 3ako :7":7723LITillat)

Strana 10 Na jihu Oech, v Pracheriskem kraji, v povodi ieky Blanice a Otavy, drael se od nepameti prastarY obyeej na ukoneeni prate se inem a konopim zvanST lidove "Konopicka".

Vady na podzim, po sv. Vacla,vu, kdya prana polich byla skoneena, otavy svezeny a brambory sklizeny, dostaly divky a deny na jeden den "pod mot" hospodu a vesnici, aby si mohly vystrojiti starodavnou veselici "Konopickou". Byl to obiad a pozdeji zvykoslavnY obyeej, oslavujici jaksi At'astne dokoneeni prate se lnem, pki nerna se vystrojila srnelna svatba, jests sme gnej gho lenicha "Konopaka" se sme'Snou nevesnou "Konopickou". beveata jil pied tim ve vsi davno Aukala, vynVSIela si pisnieky vhodne pro slaveni, Konopicka sebrala penize, zjednala si muziku, napekia velike kolaee, jak na svatbu skuteeriou, a nekterou nedeli po sv. Vaclavu "Konopicka," zaa'ala.

Divky si vystrojily majeeek cukrovim a cetkami, shromaadily se u starostri, odkud etyki z nich sly do hospody pro muzikanty a chlapce. Zpevem si od nich vyprosily "muziky" a 'Sly s nimi k starostovrim pro "majeeek".

"Jak se ten majeeek pekne zelena, kdya nam jej zaleva milk do rana". znela krasna, jihooeska, pisnieka u starostii, a majeCek zakil v ote ykene sedniece. Muzikanti se pohostili a vyhravali o pfekot. Divky zpevem dekovaly starostove za uschovani: "Panimamo starosta, dekujem yam — ae jste nas pustila do ddinu k varn ..." a zpevem vyzvaly muzikanty, aby sli s nimi, mladenci a majeekem pro smeSneho aenicha "Konopaka", eili "Pazdernika", sediciho v nekterem statku ye vikYki. "Muzikanti pani, pojd'te jen s nimi, vyrostla pivorika na ndi strani —" letela vesnici a prrivod se zastavil na vsi u Pazdernika, klepajiciho ye vikfki kosu. Obleoeneho v Cerny kabat "upalovak", na hlave s cylindrem s kytkou a brYlemi na nose. Dole pod vikYkem s karma, vypletenou zelenSrm klestim a tlampaeem, jak o svatba skuteene.

"Pazderniku, alou, alou — pkijely jsme pro to s karou; s jednou karou, dvema pary, Pazderniku, pojed' s nami."

Pazdernik vSak vzdoruje, ae nema, "kda", a ae se aeniti nebude. Tlampae mu domlouva, jen aby se oaenil — ae je nevesta tuze hezka a nedoekavosti, 'ae se na nej jen tkese. Divky s majeekem mu zpivaji: YHNANOV je chudieka, vesnieka v nasaVvrckem kraji. Rodina FrantiSla Pegka, jejima domku se zahadne pfemist'uji pkedmety, obYva mai* domek na konci vesnice. V domku jsou jen dye obytne mistnosti a v nich je poeetna rodina: otec, matka, tii deti a dad. rAichni musi priloaiti ruku k dilu, aby se ze dvou rnalYch polieek dostalo trochu oblivy pro rodinu a pro dye. kravieky. Na obdelavani poll stab: aena, deti a dad. Peek dochazi do lomri na praci. Neaiji site v nadbytku, ale aiji spokojeni a v klidu, as v posledni dobe se zaealy u nich v domacnosti projevovati ony podivuhodne zjevy.

NejstarSimu diteti Pdkovu — dceruSce Liduke — neni jests pinYch patnact let. A pra,ye v jeji pkitomnosti se zahadne zjevy projevuji. Pied dvema mesici zaealy najednou letat po svetnici pkipinaoky. Vyletavaly z krabieky, ktera stala na okne v kuchyni. Kdya chtely druhe deti pkipinaeky sebrat, zadaly pkipinday letat z krabieky v takovem mnoastvi, le to vypadalo jako day drobnYch biekri. lifebiekri na podlaze pkibkvalo. Teprve po chvili zjev ustal a bylo moano pkipinaeky sebrat.

Od to doby se temek kaadY den tyto poelivne zjevy projevovaly. Nejvice byl na to rozzloben sam PeSek. Neni spiritista a rad by pkiSel \reel na kioub. Neni to nic pfijemneho, kdya se najednou zaCnou svetnici prohanet ptedmety, aby pak dopadly ria, jedno misto. V klidnem kraji se '7.vS'em velmi rychle roznesla zprava o podivnYch zjeveeh, ktere se odehraVan v domka PdkovYch,

17tSTNIK

Konopicka na &skein jihu.

Amalie Koarninova Pazderniku nezdrahej se, vadyt' je hezka, podivag se.

Tatieek ji penize da, mamieka ji je,Ste pkida.

Po dlouhem zdrahani tlampae Pazdernika nastoli do kary a vSe jede za yes do "pazderny", v nia je ukryta smeSna nevesta "Konapieka". Ptede na kolovrate len a deka na aenicha. Tlampae ji oslovi a nevesta se upYpa — ae se vdavati nemilae — ae je jests tuze mlada — tepr y 90 rok a ae ji jests nenarostly zuby.

Tlampae vSak domlouva, jen aby se vdala, le se bude miti dobke a zahy pki muai zestarne. Dkivi, ae si na ni zaStipa a vodu k vakeni, ae si sama naplaee.

Konopicka je nadSena a jela by ihned na oddavky. Pazdernik se vgak "zpiti" (zpeeuje se leniti). Rika, ae nevestu nechce proto, je z chudobneho rodu a ae se narodila "na drahach".

Konopicka se urazi, praSti kolovratern, vyrazi z boudy a zpivd: "Ja jsem holka bohata, z chudobnYho rodu, narozena, na pude a shozena dolt.

Kdya mne mama shodila, muziky mne hraly, pojd'te, chlapci, tancovat a ja prijdu s vami."

Ma na hlave venec z bejli a cibule, na krka korale ze Sipku a na sobs sme gnY kroj. Bre& a vzdoruje dale, prase tak jako Pazdernik.

Net, zpevu devaat a domlouvani tlampaeovu se podatilo, le se oba smiki a nastoli do kary, aby odjeli k SenkYkovrim na "koppulaci."

Prtivod,s majeekem v eele, se hne kupiedu, muziky hraji a cela ves leti za nimi.

U g enkYkri pied hospodou prilvod zastavi a deveata zpivaji: "K SenkYkovrim cesta zlata, samYm trnim je pojata, a to trni, pekne . kvete — jen, genkYkko otveiete."

"Prof bych ja vam otvirala, vadyt' ja nejsem vase znama", — ohrazuje se Senkftka, ale piece jen "Konopickou" do Senkovny pusti. VSe se hrne dovniti a divky zpivaji: "My jsme se sem pkiSly ptati, smime-li zde tancovati, my jsme se sem pkig ly ptat, smime-li zde tancovat,

Letajici hrebicky, eepice a note.

A zjevri bylo opravdu velmi mnoho. NekterST den zaealy svetnici poletovat brambory, male snopky ovsa, ktere se sukly na kamnech, Cepice, ktere visely v S'atniku. Nejvice takovYch neclobrovolmich letu prodelala eepice dedy PeAka. Nekdy se staiik nestaeil pro Cepici shybat. Byl u‘a tak nazlobeng'7, ae za ykel jednou odpoledne Cepici do trouby, kde byly na pekaci brambory. 6epice ani tam nezristala. Najednou vyletla a snesla se pane pkimo do stkedu mistnosti.

Jednou dokonce zaealy pkibory zlovestne kineet. Pojednou se se stolu vznesl nila a vidlieka a letely tak prudce, ae prorazily okno a dostaly se as pied domek na zaprati. Jednou delal nria opet takovy vYlet a otec se opravdu v posledni chvili uhnul. Ntla dopadl nedaleko nCho na d yere.

Podivne zjevy se opakovaly, i kdya se na nC pkiSli podivat zvCdavci. Tu se zdalo, jakoby vSechny projevy byly namikeny proti nav gtevnikrim. Jedna sleena, ktera se pkiSla podivat as do kuchyne, byla polita horkou vodou, ktera najednou vystkikla z hrnce. v kterem se vafila na kamnech. Podivuhodne zjevy ve Vyhnanove byly prozkoumany i odborniky, kteki se shoduji v torn, 'ae nejde o nejakY podVod. Wechny tyto zjevy se odehravaji v pie

Ve sttedu, dne 20. prosince 1939.

8enkftka nam dovoluje a SenkYk nam nebrani — budeme-li pekne zpivat, ae nos pochvali."

Rozvine se rej, v nenta ma Pazdernik s Konopickou solo. Celuji se, objirnaji a divky zpivaji: "Ua — ua, Pazdernik je mua, KonopiSka jeho aena, prikrYva ho pekinama".

Pazdernik zaki a zpevem se dotazuje Konopieky, jake ae ma periny. Slyli odpoved': "Pekiny mam peknY bilk a povlaky strakatY, a to bude pololena, Pazdernieku okatY . ."

Ne2 — za ehvill zUstane bYti neZnYm a vstrCi do ruky cep, aby mlatila a nezahalela, nebo ae bude bita. Konopleka nakika: "Sedm let jsem vdana byla, jests jsem bita nebyla — jenom jednou lopatou, ze mam hubu proklatou." A aaluje, '2e se tak colada vdavala, aby nic nedelala. Nejekyn, ae musi mlatit, ruelekama klatit, toho 'le se nenadala — a utede Konopakovi ze knkovny.

Hlavni dej "Konopicka" konci. Vedouci divka postavi "majeeek" pied muzinkanty a za"Co jsem kekla, to udelam, bez mladence nebudu, todim se na podpatku, pro jednoho si pirj du."

Vyzve jednoho z chlaperi k tanci, coo je povelem i pro divky ostatni. VyzYvaji samy chlapce, je to "jejich" den.

"Tancuj, tancuj, mtij Pepieku, hospoda je jak talii, jen dej pozor, /Mid Pepieku, at' se na ni nesvalir. — Hraje se, zpiva a tanei as do pulnoci, kdy je ucteni mladenet, zvane "prilnodka." Konopicka koridi — chlapci po pulnoci sami vyvadeji divky k tanci, aby ua za rok zase se dali od nich pozvati na "Konopickou."

"Konopicka" je prastard zvykoslovna pamatka eeskeho jihu, ojedinela v nalem narodopise vribec a zasiouil, aby byla jako krajovd zvlagtnost zachovana. Behem Casu upadla na stuperi trapnYch muzik, pinYeln alotrii, ktere zakazovaly rikady hraji. Ujala jsem se teto stare parnaky — obyeeje sve bableky a prababieky a pkivedla ji do stare uspokadanosti.

S pranim, aby se udrZela nav2dy a potekla srdce kalcleho svYm svera,zem, pisniekami, Ceskosti a starYm selskYm humorem, kterYm okimo oplYva — a je na§e. tomnosti dospivajielho deveete, patnactilete Lidu'Sky. Je to podobnY pripad jako ye Vyskeri, kde take nahodne letani predmett bylo podmineno pkitomnosti dospivajici divky. Podezreni, ae zjevy ty byly zpilsobeny Selmovstvim k oklamani nab pozlobeni jistYch, za <Met' vyhlednutYch lidi, se nepodarilo nijak prokazat.

VS'echno nasvedeuje tomu, ae i ve Vyhnanove jde o zjevy, ktere jsou vazany na pritomnost jiste osoby. Nejeasteji to bYva osoba v dobe dospivari.

Mluvnice podle Vety zname nahe a rozkvetle. TeCku &lame za vetou teekovaci. Rozkazovaci vetou kaleme. Pied keel pkimou se pill dvojeatka. Tyrde slabiky jsou: ky ky ry ky! i1 s earkou se pile na zaeatku konce. MuaskY rod pozname podle Kalhoty je eislo jednomnoZne, nahoke jednotne a dole mnoZne. U sloves znarne tki ske osoby a vgelijake easy. Fri je Cas miZernY. Podstatne jmena jsou rodu mu2skeho, damskeho a stkedniho. Na pkidavna jmena v mnoZnem o'isle se ptame: jaci jaca, jace? Priklady na pkechodnik: Voda tekouce a bublouce.

Rval si filmovY rdiser vlasy: "Pro pet ran, tomuhle kikate milostna seena? Vadyt' pki tom eloveku pkimo mrazi! Proboha vas presim, vmyslete se do predstavy, je to vas mu2!"

Za'geptala hvezda: "Vadyt' to taky je rij mud!"

Ve stkedu, dne 20. prosince 1939.

PRERLED NOVtCH CLENt ZA MESiC LISTOPAD Rad TiIda Staii Obnos BCDF G 2 1 1,000 22 2 1 22 1,000 4 1 19 1,000 15 1 16 500 17 1 28 1,000 24 1 42 1,000 24 1 37 500 24 1 18 500 24 1 38 1,000 24 1 39 1,000 27 1 22 500 27 1 36 500 27 1 29 500 29 1 40 1,000 29 1 51 500 29 1 40 1,000 29 1 28 1,000 29 1 30 1,000 29 1 25 1,000 29 1 24 1,000 29 1 28 1,000 29 1 19 1,000 29 1 39 500 29 1 16 500 29 1 21 1,000 29 1 24 1,000 39 1 16 1,000 40 1 22 500 1 40 33 1,000 48 1 16 500 52 1 24 500 54 1 17 1,000 54 1 16 500 54 1 21 500 1 55 46 500 63 1 36 1,000 67 1 31 500 68 1 32 1,000 68 1 39 1,000 68 1 16 500 68 1 16 500 68 1 24 1,000 68 1 46 1,000 68 1 28 1,000 1 68 40 500 68 1 16 1,000 68 1 23 500 72 1 26 1,000 84 1 26 1,000 84 1 25 500 84 1 23 1,000 92 1 16 1,000 92 1 31 1,000 108 1 26 1,000 133 1 16 500 133 1 44 500 135 1 16 1,000 137 1 44 1,000 142 1 21 1,000 143 1 32 500 148 1 24 1,000 148 1 17 1,000 157 1 19 1,000 159 1 28 500 159 1 48 1,000 160 1 39 500 160 1 37 1,000 160 1 36 1,000 160 1 18 1,000 160 1 38 500 PojiSteno v trifle B - 19 elenti PojiSteno v tride C - 41 eleml Pojikend v tride D - 8 elenti Pojikeno v tilde F - 1 elen Pojikeno v tride G - 1 •Glen Prumerna pojistka - $800.00.

Prumerne stari - 28 let, merle.

Prip ojikeni: 157 1 22 500 Ed. up, certifikaty: 25 74 170.00 61 47 242.00 DETSKE ODBOR: Rad Do 16 let. 20-leti 2 -Ilea nova. Splat. 18 let 29 16 1 1 54 1

VESTNIK

Vanoce v cizinecke legii.

Cizinecka legie - legie mleeni. Muzi, kteri priSli neznamo cdkud, kteri v tvrde pine nebezpedi a odrikani, chteji zapomenouti vSe, co je zapomenouti mono - nekdy i sve vlastni jmeno a v ka2dern pripade svoji minulost. Mu2i, kteri slou2i v cizinecke legii, uzaviraji pratelstvi. Lee jsou to pratelstvi neDruh za druha east() nasadi i 2ivot, avAak mnohdy mu neprozradi ani sve vlastni jmeno, tim mene to, co ho do cizinecke legie privedlo. Sentimentalita nema mista u techto lidi, je2 vyvrhla do Afriky Evropa, v radach "sedmdesate S'este narodnosti", jak se cizinecke legii dasto rika.

Jednou za rok vS"ak hrozi sentimentalni nalada, hrozi tesknice a vzpominky na ty, kteri ztistali daleko doma, v Polsku, Nemecku, v Ceskoslovensku, kdekoliv v Evrope, a kteri snad u2 nad ztracenYm synem, bratrem nebo milencem davno udelali kri2. Je to StedrY yee'er ....

Tento veeer je nepritelem drsne a nesdilne mulnosti, charakterisujici cizineckou legii. Jeji elenove vedi, 2e by se v tento veeer mohli dta strhnouti k sdilnosti, ji2 by ji2 priStiho dne trpce Zeleli. Nebot' v cizinecke legii se nemluvi o minulosti. Je pouze pritomnost prchayell° dne a budoucnost, jea zitra mute zavest nepratelskou kulku do prsou legionake.

Prato se v posadkach cizinecke legie slavi StedrY veder trochu pa stredoevropsku a hodne po francouzsku, to jest, trochu sentimenthine a hodne vesele. Jia od podzimka stradaji legionari ze sveho sporeho 2o1du frank za frankem, aby kratce pied vanoci mohli za nastradane penize nakoupit darky. Je k tomu opravdu zapotrebi velkeho sebezapreni, aby si legionari mohli ustradat takkka od fist dostateCnou eastku, za ni2 by se nakoupily darky a usporadala velka, hostina. Nekdy, ma-li posadka Stesti, prijdou pene2ite darky z ciziny. Lee vetSinou si musi legionari u getrit sami na sve vandoni potHeni. Legie nechce yedet nic o svetu a svet se nestard o legii. vousati 2oldneri, kteri maji za sebou patnact i vice vanoc v cizinecke legii, te:Si se na Stedry veeer jako male de,ti. Snad proto, ae etedroveeerni hostina prinese zmerm jejich jednctvarneho jidelnieku, snad z jinYch priein.

Kdo vi.

Na StedrY veder shromaadi se pak celY pluk ye vojenskem zatiai. Na improvisovanem jeviSti zahajuji veder obyeejne Nemci, kteri zpivaji vanoeni pisne za doprovodu klaviru. Pak se na jeviati objevi tri kralove a Parma Maria, a vojaci, ztichli za zpevu sentimentainich nemeckYch koled, jeete vice ztichnou. NejakY smiSek, kterY poznal v Panence Marii sveho prestrojeneho kamarada, je rychle okriknut a ti, kteri znaji melodii vanoenich koled, zpivaji je s sebou, i kdy2 jim nemecka slova jsou zahadna. Lee brzo je sentimentalni Cast u konce a aby se nalada ,obratila, zaeind rychle druha, Cast programu, kterou obstaraji Fran1 63 2 68 2 4 92 2 94 1 99 4 1 108 148 2 2 160 Pojikeno v tide doeasne do 16 let - 29 elena.

Pojieteno v 20-lete - 7 elent.

PojiSteno v 20-lete nove - 4 Cleni.

Poji,§teno v splatne v 18 letech - 1 e'en. °delta se: tmrtim 7 Mena, pojikeno na $8,500.00.

Odstoupenim, vyloueenim atd., 23 elena, pojigteno na $1,308.00. Zde zapoeitan prestup z Detskeho odboru.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Drte 9. prosince 1939,

Strana 11 couzi a jini prisluAnici latinskYch naroda.

Zpivaji se kuplety, na jeviati se tanei, vypravuji se vtipy, vetknou prirozene hodne opeprene, a slavnost na jevikd skonei obyeejne veselYm chaosem, jeho2 se zileastni tri kraloye i Panna Maria, ktera si vzpomnela na svilj legionarsky ptvod.

Kdy2 je slavnost u konce, nastava druha east veeeraa rozdileni darku. Aby byla zachovana Upina rovnost a aby nikdo nikomu nernel co vyeitat, rozdeluji se darky tak, jako ✓ loterii. KaZ'dY vytahne eislo a podle toho eisla obdr2i darek. Kdo ma hodne S'testi, dostane i krableku doutnikU, nebo lahev dobreho vina. Kdo ma mene atesti, vytahne si kartadek na zuby Darky jsou rozdeleny a legionati se hrnou do jidelny, s vtipem a v dobre nalade, nebot' zlatY hreb vedera je to - kedroveeerni hostina. Nesmite si ovaem mysliti, 2e se jedi dstrice, langusty a 2e Sampatiske teee pinYmi proudy. Ne, na to legionari nemaji. Na jidelnim listku figuruje jako obzvlakni husta cibulova polevka, velmi oblibena ye Francii, a horke vino.

To jsou vanoce v posadkach cizinecke legie.

Ale ka2dY legionat nema Stesti, aby Stedry weer stravil v kasarnech. Slutha nesmi se zanedbavat ani v tento den, nejkrasnejSi v rote. V pouki a v horach, v Rifu, v Taze, Tindufu a Takilaletu jsou male legionakske posadky, deset, dvacet muhA, schoulenYch pod pokrYvkami ve stanech, nebot' zimni nod. v Maroku jsou velmi studene, Ci mleky sedicich kolem taPoroveho ohne a bafajicich ze syYch dYmek. Stra na pokraji tabora se opird o puSku a hledi do tmave pou gte, hledi na oblohu, na ni2 se chveji stribrne hvezdy. Ne, neni vesely Stedry veeer v techto ztracenYch posadkach cizinecke legie v africke pouki.

VEDA 0 GRONSKEM TAJEMSTVI. Kdy2 Eric zalo2i1 normanskou kolonii v Gronsku roku 986, zaealo se rozvijet jedno z nejzylagtnej gich tajemstvi tohoto ostrova.

Jeho kolonie prospivala nekolik stoleti. Biskupove, kostely, republikanska vlada, selske dvorce, vS'e svecleilo o pevnYch zakladech kopnicke osady mezi grOnskymi Eskymaky.

Pak priko nee°, a 9,000 Normant zmizelo, nikdo nevi kam a prod.

Vedcove doposud doufaji, 2e tajemstvi pomohou odhalit vykopavky. Byly prohledany osady ve vYchodnim i zapadnim Gronsku. Nedavno se prig() v zapadnim Gronsku na selske staveni, kostel, kovarnu a skoro 1,200 predmetti, kterych u2ivali koloniste.

Nejeasteji se uvadi na vysvetleni toho, co se stalo, ae koloniste postupem easu ztratili kontakt s materskou zemi, nemohli se prizpilsobit eskymacke potrave, zastihl je mor, ktery radii ✓ Evrope a podlehli mu. Co neznieily nemoci, vyhladili nepratelki Eskymaci.

Podle jineho nazoru vS"ak Eskymaci se k osadniktim nechovali nepratelsky, nYbr 2. zbytek asimilovali, take potomky nek'astnYch koloniste nachazime dnes mezi svetlejkmi Eskymaky ✓ Gronsku.

Halm si pfinesla krilieka do bnizda.

Koeka rolnika Vomely z Ve2nieky na Polensku chytila na dvoke zatoulaneho maleho kralieka a prinesla ho do hnizda ke s yYm kot'aturn. Kralieek si zvykl mezi kot'aty a koeka 2ivila i jej mlekem. Kale'. mama vyvedla pied nekolika dny celou svou rodinu na dvorek. Za kot'aty hopsal kralieek. - V Ryme gove mlYne ✓ Ludic' na Habersku dali k malYm kraliktim, kterYm uhynula ramlice, kodku. Pokus se zdatn. Koeka kralieky vychovala.

Jedna diplomaticka.

Benjamin Franklin byl sedm let americkYm vyslancem v Pari2i. Jako jeho nastupce pri gel z Washingtonu do Parise diplomat jmenem Jefferson. PM jeho audienci u krale Ludvika XVI. pravil ministr Necker novemu vyslanci: "Tak vy tedy mate nahradit doktora Franklina?" "Oh, nikoli," odpovedel novY vyslanec s fismevem. "JO, jsem pouze jeho nastupce. Benjamina Franklina nernUe nikdo nahraditL"

Strana 12

VESTNIK

avanske Podporajfei Jednoty itu Texas.

Slavonic Benevolent knout State of Texas.

ANTI,

MOUGKA—EDITOB

7'.7.layste74 -- Publishers PUBL. COa "awt, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zineny adrlas zasilajf se do Illavni lafadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, F,-Iyetteville, Texas. oznamky, buditst Waitnik. West, Texas largest circulation of an', Weekl:.; in South.

TICHE VANOCE. jediSku chudY, co narn da.§, kdy fide tolik nam-toho-vzali?

Skrop bilYm snehem domov nas, zvon nadeji nam rozz yud z dali!

Chcem miti radi svoji zem, jako Ty rad jsi mel svet celY,

by Cechy, Cechy pod nebem zas v lasce, zase v sile bdely!

Josef Hora. ,...t'astne a vesele Vanoce preji vgem a etenaturn nakho Vestniku: Poiadlatel a Vydavatele.

Vanoce. Snad dadne svatky nezachovaly si tolik s;‘,7rnpatii ye vSech vrst yach lidu, jako svatky y anodni. Jak' kouzein:i'z yuk ma to slovo VanoceTromale i velke a nemene i pro ty, kteti • prodili detstvi v rodne vlasti. Clovek mimovolne vzpornind na uplynula leta, vzpomina, tech `,TeL211€1." sveho cietstvi, kdy v jasu osvetleneho stromku vanodniho srdce jihlo, zrak se zarosil tukni neeeho yzneSeneho, nadprirozeneho. A dite rostlo, to, co zdalo se mu nepochopitelnYm, poznalo v cele ptirozenosti. Pteludy vyprchaly, ale v2dycky v koutku dude zUstalo nee°, co dovedlo v ..,danem okamdiku vylouditi slzu z cka, perlu bud' Stesti, bud' smutku a boll, jak prave mocnY Osud urail. Vanoce jsou svatky blaha, pokoje a radosti. Jsou to svatky dojerane, optedene kouzlem zkazek, obyeejt, pisni a koled. Poesie lidu deskeho obetkala je zvlaknim pftvabem a snad kaddemu z nas jsou zname Ceske vanoOni pisne, ty starodavne koledy, zpevy pastYrske i basnieky, ktere zvykiji i zdtraznuji krasu a vYznam vanoc a vanodniho stromeeku. Kdo by ztistal nedojat a nedotden, kdy slySi ty zpevy a koledy, jed po staleti se v lidu deskem zachovaly. Celt' hlubokY smysl a vYznam vanoenich svatkili jest skryt v nich a vSechny jsou naladeny na strunu radosti, veselosti a &bre yule ke vkm. V tyto svatky vanoeni vSude se rodiny shromadd'uji a kdo je od sveho d.ornova vzdalen, specha, aby Vanoce prodieti inch' mezi s yYmi drahYmi, kolem rodinneho krbu. Ma to bYti velikYm a slavnostnim projevern lasky — lasky uptimne, srdeene, nesobecke, kdy elovek sam na sebe ma zapomenout a snadit se obladit, obWastnit jinelio. by v techto dnech pod rozZhatYm stromeekem, jehod mladY divot byl podt'at pro chvilkOvou radost velkYch i ma't'ch, rozpomneli se lide na ty, kteri t .a = , kteri nemaji co pottebuji, zatim co my, ye rozdhatYch svidieek snime o daleke mfr.: alosti. A vzpolnefrine na StedrY den take nakch pod nacisrnem trpicich bratti a sester ve stare vlasti, jinad letoSni Vanoce v pokorene Caa.aavir.^ necht' dodaji posily a Utechy, s:!-• oni

ce budou v samostatne republice slaviti svatek lasky a usmikeni dle krasnYch sloe: "Pokoj lidem dobre yule!"

Vanoce pied Kristem. Vznekni rirriAti patriclove i prostY lid oddavali se o Saturnaliich (tak se tehda vanoce jmenovaly) bujnemu veseli, kaddY podle kapsy a pornera. Slavnosti se konaly k °slave zimniho slunovratu a v predtuk blidiciho se jara. Radovanky trvaly cely tYden, podinaje 17. prosincem a jejich raz by se dal struene vystihnout temito slovy: posviceni, JediSek a masopust zaroveri. Hlavne se tedy hodovalo, ptl demd proslule hosting timskYch bohaett pravdepodobne ptedstihovaly bankety mocnYch nak doby. ProstY timsky plebejec Si ovdem nemohl dovolit takovYto pestrY vanoeni tYden a spokojoval se s plackami, rybou, olejem a ovocem. Take davat darky o Saturnaliich vedlo v obyeej ud nekolik stoleti pied Kristem: kapesnidky, svicny, so'Sky, Sperky a pod. Wiper ovSem nebyl ani zdaleka tak hojny jako dnes.

Masopustni veseli zavladlo i na ulicich a mladed timska, stejne bujna, ne-li bujnejSi ned naptedstihovala se v rad/13;Th "kanadach", obtedovani vadenych obeanta tancich, ktepdeni, Skadleni divek a tak podobne. Jednu znamenitou legraci vSak mildeme timskYm vanocum videt. Na pamatku bajeeneho krale a boha Saturria, po nemd slavnosti dostaly jmeno a za jehod vlady pry si vdichni lide byli rovni, teSili se po dobu oslav otroci Upine volnosti, a nejen to.

Ulohy se jaksi obratily. Nevolnici rozvalovali se pohodlne u hodovnich stain a jejich vlastni pain je cbsluhovali.

HaidY arnerickSr eechoslovak da, piispevek na hnuti pro osvobozeni domoviny nasich otcit a dedfi. Vlasteneetvi se prokazuje skutky!

Cesta do Betlema. "Hie de Virgina Maria Jesus Christus natus est" stoji napsano u hvezdy, oznadujici v jeskyni slavneho chramu v Betleme misto, kde se narodil JediS Kristus. Vzpominame-li v poslednich dnech prosincovYch, kdy miliony lidi v celem svete chystaji se k nejkrasnejSi °slave, jed dale krest'anstvi, ucteni jeho prichodu na svet 8tecirSim dnem a poetckymi vanocemi, mane pripominame si cestopis Sira Campbella, licici fichvatnou cestu z Jerusalema Udolim obria kde David pry bojoval s FiliStinskYmi. Jak krasne slovutnY cestovatel popisuje cestu do Betlema. Posud'te sami: "Cim vic jsme se blidili cili poutnikt z tolika zemi a tolika generaci, tim jednoduSSi zdala se nam skuteenost, de kcneene staneme na pude virou yen posvatne. Na hate Sinai utichnou vSechny pochyby. Pravda stane se vedlejk a elovek se pokoii vice milion y , protode Betlem je mot sama. Srdce se tu zavali krasou nejsilnejk, krasou viry! Pobyt v Betleme zanecha ye vadi dudi stopu nejvzruknejk. Pohled na olivove haje v pohorich kol mrtveho mote, setkani se zamradenYmi Beduiny, dupot huriatYch ovci a zahYkani mezkovo, ptiroda a divot kolem Betlema zUstane vain nezapomenutelnYm. Je v nem stale dosud hodne to mysticke opravdovosti, ktera ptesvedeuje. Po tech kopcich, na polich, v ptikopech test nic se nezmenilo za to d ye tisicileti, jed preka kolem. Bible; nejyzacnejk kniha odivuje kolem vas. Pohlednete-li do tvati decek, batolicich se piled dedinou, pochopite dtleditost podobenstvi o nasycenYch. Krok za krokem se presveddujete, de jste opravdu v zerni, kde se mohlo stat, co se tu stale. A proto je snad dobte, de tu nebyl vybudovan nejakY d6m milansky. Bez monumentality stoji tu obyeejnY, temet zastreenY — jako dukaz. Nic na nem nebylo vytydovano, zdfirazriovano a ud proto zda, se pravY. Cesta do Betlema zUstala z vide osudu temet zapadle.. Znadi ji obydejnY /lapis! Nic vic! Pokora, ktera ma svfij smysl!"

Krasne 'Ceske lidove kroje jsou vzacnYm a ueelive zachovavanYm dedictvim po predcich.

Pray° na dedietvi nikdy nezanika, a dedici mohou sva prava uplatnit kdykoliv.

0 darech, Mere davarne a prijimame. Vanoce ud jsou za dvetmi, svatky v rode nejkrasnejsvatky lasky, radosti a detskeho jasotu, svatky, k nimd chystame nejvice dartit . . . A piece tede kaddorodne prave o 8tedrem vederu mnoho slz, nejenom v teskne vzpomince a touze po teplu rodinneho kruhu, kterY se pry nejvice prave toho vedera postrada, ale hlavne z povstolYch .iledc:oz •:meni vUli darkum. Ledi to mame ra-

Ve striedu, dne 20. prosince 1939. di, nabizime nejakSr darek, prejeme si ho nedim poteSit. Ziskame-li male srdedko takoveho decka, tu se nam velmi east° stane, ze nam, v touze nas poteAit, poda pamlsek, snese nam do klina svou nejmilej6i hraCku, abychom se s nim poteSili a zueastnili se teZe radosti, jakou ono pocit'uje, kdyd se ji °bird. Ta touha, prinesti ochotne nejakou obet tomu, kdo je nam milY, je nejkrasnejk strankou naSeho nitra a proto je Ukolem rodieta aby tento svetlY bod v duk deti pestovali, aby silil a mohutnel. Deti pottebuji aby svou vdeenost a oddanost projevily; pottebuji nekolikrate do roka dne, pro nejd chystaji radost druhemu, na nejd se dlouho 'Diced tim tek a dlouho po nem. vzpominaji.

Dejte jim to prave, ktere srdce jejich dada. Je to v moci vkch dospelYch v rodine. Otec necht' obetuje nejakY etvrt'ak na darek pro maminku, matka podstrei zase detem nee() na darek pro tatinka a dospelY bratr nebo sestra necht' take pomohou maliekosti tern mladkm sourozencum, aby nee° uchystali. Jedna se zde jen o projev toho, co ma bYti tmelem kadde rodiny a co musi v detskem srdci pevne zakotvit, aby pozdeji v divote neztroskotalo . V dneSni dobe, kdy vsude kolem nas buji sobectvi, vadme si dvojnasobne uptimne snahy vSech, kteti nas nejakYm darem si pteji poteSit. Ptijimejme proto i dary dospelYch vddy vlidne, s projevem radosti a podekujme vddy nekolika srdeenYrni slovy! Nikdy nenechme na sobe snad znati zklamani a dokonce nevytYkejme Baru nejakou chybu. To by dokazovalo sobeckou povahu.

Ztejme nevhodny dar nebo nejakou jeho vadu hled'me zamluvit neb utajit, abychorn darce rozpaku a litosti. Dary pro druhe nevybirejme nahodile, ale zkoumejme, dim bychom mohli radost zpilsobit. I kdyZ je darek malY, ptijde vhod a davame-li ho se skromnou rortomilosti, bude vddy vitan a potek vice, nedli drahocenna vec. Buderne-li v tomto smyslu dary davat a ptijirnat, tu jiste pod nadim stromeekern nedojde k trapnYm vYjevtim, nedojde k slzim. Nezranime nikoho, kdo projevil dobrou nas darkem poteSit, a sami se ted podetile neptipravime o modnost poditku, kterY nam pripravila laska a ptatelstvi, za jejichd tiumodniky byly prase kedrovederni claiky zvoleny.

Pak snese se take k nam, lidem dobre yule, neslySne, na neviditelnYch perutich pokoj a roir a do dude nam zalehne ohlas vedne Harmonic, jak v one darokrasne, hvezdnate noci, o nid nam legenda betlemska vypravuje .. .

SvSrm ()elm a ugim budu fait nejvice. Lide nebYvaji v sobe poctivi. Nedovedou se vypotadati v ptipade sporu tvati v tvat. Nidi soka anonymnim udanim, maji tygti metodu: skok ze zadu, pill nemd je velmi tedko se branit. Ale lide se nedovedou east() na sebe podivat s yYma odima. Anid se videli a poznali, jsou jid proti sobe zaujati, zpracovani cizim minenim. Divaji se na sebe odima cizima, ne svYma. A v torn je mnoho bolesti nakho souditi skryto. Kdyby se bide navzajem poznali a nedivali se na sebe s ptedsudky, vyjasnilo by se mnoho u nas. Zyle, Ste lide mladi, nezkudeni, daji se snadno zpracovati od lidi, kteti je obklopuji. Daji si mnoho nepravdiveho namluviti o lidech, s nimid se jeke nesetkali. A hle, setkavde se s nimi a poznaw.je je — jak dasto poznavaji, 'de byli v jejich odich hanebne oderneni. Prod nekterYm dem tolik zaledi na torn, aby jine v naSich odich odernili? Preto snad, de jam v jinem tabote, de se sami chteji zdati vetSi? Bah to sud' — ale to nejsou destne zbrane, zbrane charakternich di. Jak se braniti proti takovYm lidem, kteti na druheho snesou kde co Spatneho, sami pri tom zdajice se disti a krasni jako andele? Je jedinY zptisob, jak vymYtit klepy, pomluvy, oderriovani — neptiklonit k takovYm reeem sluchu!

Necht' klepaii najdou jedineho ochotneho nosluchade — sama sebe! Uminim-li si: Nikdy nebudu odsuzovat lidi, jichd dobre neznam. Nikdy neverim Spatne kritice, dokud se sam neptesveddim. Vddy budu radeji mluviti dobte o kaddem, koho neznam. Nebudu ptitakavat lidem, kteti v me ptitomnosti mluvi k)atne o neptitomnem. Budu vddy pro destnY boj a budu vddy staveti se proti zaketnictvi. Cizi nazory budu prijimat kriticky a budu bojovati proti falekiemu a stcloverriu vetejn:7'7 ,1u ni, SvS7m oe'im a =am budu

ztkcdu, dna .

la:asinao 1033.

1:da Cava darcic - nevyhaz-a;e! Xatedf:7 eeba. rnenti dareeek, kterYm chcete letos o v;rnocich chat'astniti sye drahe, vykoraa, r ye posiani -clvakrat: gtestim obdarovaneho snimate ttarost s tisict nezamestnanYch spoloabga3.. kt:rYna ty tisice careen ptinageji prace a obeivta Proto Icto gni Yamada jsou 'ye znarnani hesla eirelt sabe - nareda ktere *renal chee ninnomenout ee davat darky neni pianatkcm aka rack:stie:1. po yinnosti dvojnasebne. uelteenosti.

17.:as dook.e r.a.raelal 1,fon...5 jeet Yrs-exit. a mate c, mu' sr rlynn rro..-c1:,.3-o.a, iay:1E-a bac, va t. eaaln7 r'.ay a C'arfka,- -aa...-a.r enciaorni: hesio ecsk.S7ch pekatsk-",rla v Chi :ea.:1 a okoli.

Eylo to ye valce taiku kdy s'..slo sedannact deskYch pekaka, usazenYala v Cliieagu, aby caloelli vlastr.i pckatsky spa'.

PL:katske dilny po deskern vzoei: vc 1:a3:11elaaly v tornto rcoe, dohicda-a.le gragha dikte',-ora potravin a is a to, aty to, loyl riekdo, kdo paavoplatrie Ca rt a- aval tedaY snrov'm pro 'elanEtvo. pcicati, Zeske etvrti, vzali ti za -a of opatikt potkebrof3 pee!va antraviny pro I-,•s ::',:ajanske Frantteck Kapta, Bedhch Ch.Iuna, Frank 1_ok as a F:ank byli nryn1 aescdali ye wcYbc,ru a m:41:: povirmast tradec'a sjednat poitebne doclEiaikaa, Spolek ps:aatskYch naistra y3 konal v do be ua ky ve!zra. c(anaene di 1c. Prtom 6'111:tost v letaeh a 1923 oclaabla, pcnevade nabylo s-Tenornocotk.' .. takolt, ktere by spolek pinil. V dog, . kriso roku 1928 byli deal p.okati z poyu okokaostrai clarruceni zvyg 'ti Epolkovcu ebanoot. to perna prace, ve ktere CG`. ti ik ra gIi -ooclaoperti u sy Yell krajana a hlal.,he u rodlit7ch Articri6arra jenorn pre_", eezirYch chicaa‘sk js ;ch pekaren bala vylala g ene syoujakost_. di.sto:-on. Co eegti pe7.,tati y Chicagu v do pe ChIldr;,111 eeskYrn rodinara na pedivn. nelzr ara spoeitat.

Inc o v do L larige k deskera u pakati pt. : gel a e;;I. ee rna ii]acl, p aodetel nikciy bee podarovani. V race 1931 (jail' de gti pekaki ze eve spolkove pok:aciny na 10,000 bor .:3121kt chleba,, I:tcre rozdaka .,esine dcbr o analediaosti. V latatnIra 3: a jeko.

Chide:gat okcle. jedinelio dcfreho pekake, 1 '.:CrY, iy mipattil k iku.a aaaaa, acane pracujo a ciaixoe poco,C_-aja spok,:k dam.._ 'cala:Th pakatclrYch in'stra. Zajin2anfi, jsou h snoIku pekaka. jako: "Ckisky rolu ecr37!-T "D1-.7be 6: 3.i.Y it C711:13a)." rretids a bclsace neakzaclej rcb:ti F;o7.4.-..ny. V tcrato e r, sla nalr.znau na.i e.teina zi coecra rubriku chlavencu: "MlatIcee", k-nrou Lade,- me .:° cb gas zal'ac..;'ova,t .r_ resp. treale, 13.skittodni-ii p:Icdpoklady. ae Pckadata l craaaau parn37 glol ay: zakadeni del:: I dobu a rice z civodu, é?, skagnY po et dorostonct ?ado by do Vestnik-i dopisovali rnazi do epele se ostYchaii a D',3`:.tska Bejini zdala a zee-3.a pravem otrankcu nra Protoee studcritt destiny na vyUich L k.o.'ach ptibYve, a nektati bud' z rzavoc1.1 sneho relYt').e Ci z yla atniho papurlu po'eall Cosby psane, cpraa7v, krat gi illohy oloree t3naysi k zavodcni H1 : dky naladeee k nkuteen?ai a jsine si jisti, ze Hlidka bude ptijata etenati a hlavne e'aky destiny i dorosterr ()Leh° pchlavi. Hlidka inladeee bucle pkinagiti c' u%-ychovriou, novzbuzunci a priSphky pisat-it ji dodaji zajiraavosti a pcstresti.

PT:idka butte pro dorost pokra,dovaci tkolau. pokuenS7m. polem k vybrouteeni slohu, vetejnon bunou k podani osabnfeh nazart a kone:'3ne Yhodnfirri raiste,rn k pisemne polernica ohledr be2nYtai, da e ove zajirnavYch hialostech, NeS1 td.:tele ee guirty jiste pochapi i uvitarji dan m jca Jim yo :31:-.1ta gnosti pkineee v j-ilch pesIdai a nabicinou jsv:I:tz tie f eby do Hlidky pravideine clop!nrre,. dorasovanalm. klade.ne na srdaa: p10 po jet:32f, strati:: papiru, rao• ic•II pere . an 1.1:::;t 2 6i, tolii;-3. a no Ci nek3ncl'ta, aotadatol 1T,§? nellerad craana, To?, mktdi piatel:.1, s ch-ati do di:a! 'V.A.rn vg-na c p17.2je rt(i4ktol1

vEsTNix Zerniel nejplodnej gi deskY spisovatel - Bohutril Celou knihovnu by vypinilo obsahle romanove dilo Boh. Zahradnika-Brodskeho a 7.astup jeho etenatt a etenatek (tee ve Spoj. Statech) je noptehlednyk Neen ee kainy Brodskeho byty ea:dada:al nanohe obecn; kn.:noway ye stare -\.'iasti. ale any sly v souknannaern majetku z :y doruky doslova ae, do rocirhani. 3. Zahradnik. I7ena-.Isky se narodil pted assimdesati lety v Hos.n.nove, vystudovel bohcoao 1, farato yal a po ptevrate stanul mezi zakladateli es. cirkve. tai se iltednikem ministerstva gkolstvi a narodni osvety. 'Oetti spisovatele mu dekuji za to, ee se staral o jejich socialni pomery, hajil jejich pense a pedaval o zachoyavani autorskYch pra y. Nejvetgi zasluhou Zahradnika Brodskeho bylo. ee ucil deskY lid Gist svYrni lehkYmi rornany, ktere si nasly cestu i tam, kam do to chvile so kniha nikdy nedostala. Jeho rorn.any detly zsny vtech Yrstev, protoee autor dovedi uhodnout, co ony na knize chteji. Jako byvalV farat Zahradnik Brodsk'y poznal maleho co: keho dioveka zblizka a odhadl jeho dienarske naroky. Neyidava, popularita jeho spist cptisobila u Zahradnika Brodskeho vzacny zjev, ze snad jedinY ze vgech deskYch spisovatelt rnohl byt eiv ze sire literarni prace. Romany: Libu ge Trnayska, Stare panstvo, Jan Viadyka, Padajici hvezda, Intim ctraceneho Atesti a jine se zabYvaly lidenim deske • o venkovskeho i rnestskeho eivota, a zapletky deje byly sociaini, east* vgak milostne.

6est jeho pamatce!

Vysvetieni eadosti, podane v dopisu bratra Raymonda, M. Machu, zaslal nam t. pondeli Hi. ttadovny lor. Ed. L. Ilarek, nee' pro neobydejnY naval clopisti musell jsme ologirnou zpranu ckaist odlaeiti do eisla ptigtiho. *r-7ao:

7:t7

noty f3t.Itai Tea-zs. r akere 7.7:r.1".' 37.. Texas.

Pan II-mo gul E. Noveha 7orku loam 13. prosinco anna notIlky pro nase ye -..71-no'fi efa‘Ily tYden, takee ja, zaji gtenc, -v csjciou yeas. Bylo celcbnihujicich 5070 bakem odesierio a jeden railion Ocehuje tut° zaaenou - tilde moeno zasla,a fa. dza n. Jail jaz teto zprati do Francio akce yojintm nalezite vy ctejrao.l:yInt non Inorce a zajiste, ze bude i pochapar a a a praci pokraeovano. addle to7:ask1 o,j^:),n5 so zajinaaji o osud svych titer ' arc ariem a s radosti ptispino, kaalau tu akca, jejimz cilem je osyobo 'k, :anenskeho naroda od nacistick:e cbsadila nagi dra,hou republit'je taninejti obyvatelstvo. a ho posledn'ho elanku ye vg ech deskoslovenskych casopiecoh po ysmilo si mnoho krajanek, z nichri na prVriim miste dlueno zaznamenati s'op's od Fl. Harlidky Nevolove, z Alma, Texas, ktora mezi jinYm pise "C' etia, jsena Va g dopis vo "VastnIu”, kterY mne vehni dojal. jsem v Ennis a take jsem nakoupila darky pro vojiny, nevi n, jestli jsem to neposlala pozde.” Baliek, kterY poslala na adresu deskoslovenskeho korirulatu pti geI je gte y eas a obsahoval nasleclujici: 4 pary vinen:ych ponoeek, 6 kapesnikti, 4 kusy toiletniho mydla, 2 pasty a 2 kartaely na eisteni zubt. Srdeene diky za tuto ptikladno g obetavost.

Za venovane peneeni plispevky od kra.ja.na z Blessing a z Houstonu, nakoupily jsme s pani Olexovou dalg i darky a v patek Veeer jsme se segli i s ostatnimi v budove tadu Pokrok Houstonta abychom typraviii druhou bednu ureanou nag im vojintm a beeenctim ve Francii. 0betave krajanky snesly zatim do nasi sine tolik pottebnYch veal, ee by nebylo ani mozno vypsati jednotlive east' zanovniho odevu. Tak pani F. Tesatova ptinesia, pelnY darnsky diouhY kabat s koee ginovYrn Ihncem a krorn toho fanovala eastku $2.00. -- Paul Joe Kalouskova rovala take svuj dlouhY, zanovni kabat a od jea jiho syna Miltona Kalouska. ptinesia $1.00 a ad, pani M. Faiglove rovnez $1.00. Pani C. V. Kel7o litaday ny sn-:".‘ho lekate $1.00 narova c,er abir• ,rika:noa, a jie ptect -," ve $clatizi

Strang 13 mueske kogile a jine pottebne veci pro na ge ubohe beeence. Sleena Alice Hollubova mi odevzdala $1.00 a zanovni kabat se sukni, svetr, vinenou galu a ponoeky. - Pan a pani C. H. Chernoskych osobne donesli: 3 pary novYch vlnenYch ponotek, 3 vinene svetry a 1 jemnou vinenou t:31k11. - Pani Frank Olexova ml. zaptsobila na pain H. Mareshovou a dostala od ni ptispevek $1.00. Mnoho krajanek pti glo pomoci s balenim a bylo opet potrzito bileho papiru od pana Louis Hogka a provazku od pani S. Valcikove, ktera tee darovala $1.00. Tentokrate jsme postradaly na gi obetavou pracovnici pani Daisie Drabovou, ktera si pted kratkou dobou zlomila, ruku a nemohla, laYti proto ptitomna. Ptejeme pani Drabove brzkeho uzdraveni. Zanovniho satstva a pradla bylo yenovano tolik, ze se ani nepokusim jmenovati jednotlive kusy, nebot' bych tin zabrala mnoho mista. Zvlattnich dike si zasluhuji krajanky: pani A. A. Rucka, pani Aloisie Kahankova, pani A. F. Jishova, pani Kristina Volkova, pani L. Hanusova, pani Tony Winklerova a manzele C. H. ChernoskYch za opravdu cenne kusy odevu, kterYmi dopinili velikou bednu, opattenou opet talc ochotne panern Frankem Dy otakem. Krajanky zabalily 86 blidka, z niche kazdy obsahoval: 1 par vinenYch ponoeek, 1 balidek dopisniho papiru s obalkami, 1 kus mydla na myti, 1 pastu na zuby, 2 civky niti s jehlou, mydlo na holeni a balieek noziku Gillette. Krom toho bylo do nekterYch cabalano nekolik spodnich trik, kapesnikt, karta,eku na zuby a vinenY gal. Do kaedeho balieku se vIozilo jmeno a adresa darce, talc abychom dostali nejako uzpravu od nasich vojadka v deskosiovenske armade. Bednu., vaeici 282 liber vypravili krajane Joe Peklo a Miroslav ktery dones1 cinove pesky a krom toho venoval $1.00 na dopravne. Byla zaslana v sobotu rano na: 6eskoslovenskou Narodni Radu, 321 E. 73rd St., New York City, N. Y. Dal gi zasilky budou nasledovati jakrnile bude pohromade dosti g atstva a peneenich ptispevka na vypraveni vetsi bedny. nejake zanovni gatstvo, ktere byste si pfali venovati, po glete bud' pti mo do Noveho Yorku na shora uvedenou adresu, aneb na S.A.C.T., Houston, 1140 Robbie St., Houston, Texas.

Jmenem vYboru pomocne akce S.A.6.T., dekuji srdeene vgern, kteti jakYmkoliv zpilsobem prispeli ku jejimu zdaru a s ptanim pkijemneho proeiti vanocnich svatka, Vage C. J. Hollubova.

V Houstonu, Tex., dne 17. prosince 1939.

KALENDAR 24. prosbace. Schfize dallaske odboeky T. v radove sini na 2631 Floyd St. Zadatek v 8 hodin veder.

24. prosince. Divadlo "StromeCek sehraji sokolg ti ochotnici v Sokolovne ve Fort Worth. Zaeatek v 8 hod. veder.

25. prosince. Vanoeni program v sini I-adu Po-, krok Houstonu, Houston, Tex. Zadatek ye 3 hod. odpoledne.

25. prosinee. Doti kadu Stefanik sehraji na Hod Boei vanoeni divadlo se zpevy a tanci o 4 jednanich "Za hvezdou Bethlemskou".

25. prosinee. Divadlo "Vanoeni stromeeek" sehraji ochotnici tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Texas.

2'7. ledna 1940, v 7 hod. veeer, v Dallas v Sokolovne schfize nadelnikt sokolskYch jednot sdrueenYch v 2upe Jani. Po schtzi volna zabava.

28. ledna. V 8 hod. rano v dallaske Sokolovne sciatica zastupcii sokolskYch jednot sdrueenych V " upe: Jieni.

28. ledna. V 7:30 veeer Sokolska. Akademie v dallaske Sokolovne na podest zastupcii Jednot.

Po vyeerpani programu tanecni zahava pti hudbe br. Sid. Pokladnika z radiove stanice W R H Dallas.

31. prosince. Sy/vestrovska u 8tefanikt. na Cottage L roves divadlem "Nevideli jste Alola 7,4l " y$stopy, pak tame r4 do svitant,

Strana 14

1 ZPR,AVY

VESTN1K

A.STI I

it4,1101111.0411010.0.111604161.0.29.14•740.01111■041111.0411.0411.1100.111100.1.04111.061118b04111 ■0

Prvni bezmasnS, den. lidera byl v hostincich a automatech u nds prvni bezmasnY patek. S podatku byly obavy, bude-li jidelni listek dost rozmanitY, ale ukazalo se, 2e naei kuchati v hostincich vYeepech, automatech, jidelnach a hotelovYch podnicich, jsou neobydejne dovedni a 2e je nic :neptivede do rozpakt. Vera v poledne si moh. li lide opet vybirat na jidelnich listcich. Nebyla to site jidla z masa hoveziho, veptoveho, skouoveho, koriskeho, z drabe2e a zvetiny, byla tam veak jidla nova. Jestli sla,vu Ceske kuchyne po svete roznesly evestkove knedliky a veptova se :zelim a knedliky, pak veera razne druhy kaei, zeleniny, a ramie ptipravovane brambory ptizpasobivost a jakost Ceske kuchyne jen potvrdily.

Oeekavalo se, :2e jidelni listky budou miti vYber pouze v jidlech, ptipravenYch z ryb. Ale Ukazalo se, 2e jidelni listky byly stejne boha-Le jako jindy. Navetevnici automata si pochutnavali veera na jidlech, ktera vativaly nafee maminky, nebo bableky, a ktera v posledni dobe vymizela z naeich kuchyni. Ke cti ptieel opet "eoulet", kaee bramborove, jahleve a v jednom velkem automatu na Vaclayskem 'lamest' meli na jidelnim listku take ."kodidi tanec" — to jest kaee, ptiptavena z Coely a jahla. Jinde meli bramborove placky a "kerc", to byly ekubanky, jet se podavaly omakene a posypane makern. Vdera meli i v nejptednejeich pralskYch restauracich . bramborove eieky.

Ty pry zyldet' dobe chutnaly, jen pry se elovek pa nich olizl, a to proto, 2e byly delany podle stanch, osvedeenYch recepta naeich maminek.

Take polevek byl dostateenY vYber. Na delnich listcich byly razne polevky z ryb, palevky bramborove, 'dodkove, drtkove oil' drobene — to jest s drobenim a polevky jahlove.

Tem& ye veech restauracich meli peeenY kvetak se sYrem — povateny kvetak se posype parmasdnem a prudce pede — kaei z kvetaku, kapustu opeeenou se sYrem, kapustu jako mozedek, dueenou brukev a nekde podavali i dueenou tepu • se zasma2kou.

Ryby byly pociavany v nejrozlienejei aprave: pedene, sma2e.ne, s omaekou, na vejcich, a byl delan i rybi gula g . Jidel z brambor bylo velke rnno2stvi. Tak byly na jidelnim listku brambory pa alsaskem zpilsobu, brambory Anna — to jsou brambory, krajene na tenka koleeka, ktera se navrstvi do formy maslem vymazane, pokropi se maslem a vtroube se upekou.

Byly i brambory pravene podle Byrona — z bran:11°0rd ve slupce vatenYch se ptipjravi kaee, z to se pekou na masle kolaoky, sypeu se sYream, zaleji a v troube . opekaji, brambory po vlamskem zpasobu, zapekane, brambory podle Savoyard.e, podle Suzette a tee brambory po darnCcirn zpasobu — vatene brambory se nakraji na koleek.a a podusi v mike s maslem a kotenim; podavaji se na mise se zeleninou a posypou ze,lenou sekanou petr2elkou.

V ,rodine byly etyfi svatby najednou a v krojich.

Dolni Bojanovice u Hodonina may v techto dnech nebYvalou podivanou. Rolnik Koeutek vyydaval etyki sve deti a to: 261eteho Jana, 251eteho Rudolfa, 231etou Klaru a 201etou Marii. Veichni sourozenci men svatbu ptesne podle starYch slovackYch zvyklesti a tak yeechno na svatbe jen 1Zyrilo pestrYmi barvami krasnYch kroja. Svatba byla take filmovana.

Prfivoael — jazykovST fenonien.

Zemiel pametnik roboty. na Utomyelsku pochovali vYMiliulackehe, kterY se do 211 poem 96 let. 1■.,11.1iuleckY byl ptirnYrn roboty. Jako chlapec sl y.iei rnnoa jen jeho rodiee zkouSel1 na robotni praci "no panskera". A 'dasto: lapce bran ho i s sebeu do prace,, kde laraval s ostatnimi detmi robotnika. Pat it Inez' nejstarei obyvatele celeho kraje.

V sobotu jel z Prerova k Breclavi osobnim vlakem cizinec, obchodnik, kterS7 navazal rozhovor s jednou Prerovankou. Zapredl rozhovor, nemohl se vsak s nikym dobre dorozumet. V to chvili vstoupil do oddeleni stark priivodei.

Oslovil cestujiciho plynnou nemeinou, ponevadZ tak se cestujici drive dorozumival. Hned /Dote vg ak mu rekl, Ze jiste neni Nemec, ponevad2 vypozoroval, jak vyslovuje nemeinu.

Jal se s nim tedy hovorit francouzsky a kdy2 i tam cizinec notne vravoral, otazal se ho, jako je vlastne narodnosti. Jakmile zvedel, 2e italske, spustil stavidla sve italske vSimluvnosti a uvedl cizince v fidiv. Pak mu teprve prozradil, Se by s nim takto dovedl mluvit i mad'arsky a srbsky. Cizinec 2asl. 2elezniedr pobyl temer dvacet let v cizine a nyni slouk jako prtivodei. A kona sv3imi znalostmi dobre sluZby. Na pristkach se gije pro chude deti.

Divky z turnovske Mlade ge Narodniho sourudenstvi obnovuji starodavne ptastky, nezapomenutelne chvile, ktere v posledni dobe lily u'Z jen ye vzpominkach a ye vypravoyanich.

Starodavne piastky dostaly novY akol. Slou2i bratrske y zajemnosti narodni. Deveata se schazeji jednou tYdne na pkastkach a pracuji. Siji pradle, ptipravuji vee, co budou v zime pottebovat chude deti. Veeery travi v dru2nosti, hovoti, zpivaji a pracuji pro nadilku.

NovS7- ovocnk sad venovan jako dar ke syatbe.

Zajimay Y svatebni dar dal sve dceil jeden rolnik na Novobenatecku. Nedal hotove penize, ani eperky, ale podaroval dceru venem, ktere doslova poroste: zfidil novY velikY ovocnY sad o mnoha tisicich stromt. Stromky ponesou ovoce za pet let a vYnos sadu se bude v pitetich letech zveteovat fnerne.

Putovaml stare knihy. oelakovsk3-7 obean Jaromir Pokorny dostal pied lety kni2ku od pani 6erninske z Prahy, kterd se pied lety stehovala do Tunisu za svYm bratrem. Na tom oveem by nebylo nic zajimaveho. Kniha, kterou Pokorny dostal darem, byla kniha modliteb a zpe yti z roku 1718.

Byla vazana do ka2e a statim u2 je odtena.

420 stranek je psano evabachem. Skoro na kaZdem ttetim liste je podepsan ten, kdo si knihu vypajeil. Shodou okolnosti objevil nyni v knize jmeno Jaromir Pokorny, L. P. 1826, Plzen, 17. maje. Dneeni majitel se rovne2 jmenuje Jaromir Pokorny. V Plzni veak nernel buznYch a jde tedy jen o zajimavou shodu jmen a o to, 2e pa celem stoleti se stara kniha dostava, do rukou majitelg stejneho jmena.

Pied 50 lety byl prvne vyroben kostkovS . cukr.

V listopadu r. 1889 byl prime vyroben kostkovY cukr. Tema deset mkt' trvalo, nee se podatilo cukr v kostkach zavest v drobnem prodeji na venkove. Hospodynky nemely k novince davery: verily, 2e cukr homolovy je sladei. Stark obchednici jeete pamatuji, jak zakaznice Zadaly hlavne epidku homole, ktera bSit podle jejich asudku nejsladk. Nyni se cukr homolovY ji2 prodava, velmi mad°.

Hospodyriky poznaly, 2e slazeni kostkovYm cukrem je aspornejel.

V sedmdesiti letech vylezl do korun dubit.

Obeana Paichla z Nedoeina u Lytomyele elo na posledni ceste doprovodit velike mnolstvi lidi. Znal jej v kraji kdekdo. Paichl jezdil za mlada po mlYnech, byl dlouha leta ponocnym, byl "part'akem" sekada a valy tak svek a dilY, 2e jeete v sedmdesati letech vylez1 bez 2ebtiku na velke duby v nedoeinskem haji.

KoCky stoupaji v eene.

Na Slovacku a jinni Morave se letos rezmnokly znadnou merou polni myei. Deetive podasi jich mnoho zhubilo, ale ptesto jeete mnoho, techto malYch ekadct zastalo na Sivu. Ti se nyni v nastavajicim chladnem paeasi flak do staveni a hlavne do stodol a sYpek. Zde strychnin a jine jedy ci pasti mail jen velmi malt' adinek. A tak nejlepeim prostkedkem proti myeim je nakonec zase jen dobra kooka. Proto je nyni na venkove po koakach znaena poptavka. Vetei rolnici si drk 10 a2 15, mnohdy i vice kodek, aby staCily hubit myel. Za dab-• rou myS'arku. plati 10, 15 1 vice korun.

Ve stfedu, dne 20. prosince 1939.

Konec iidovske synanogy v Olomouci.

Vladni komisai. mesta Olomouce uzavrel s kdovskou nabo2.enskou obci v Olomouci ujednani, podle rieho2 tato darovala /nest' gazemek, na nemZ' stoji ZidovskS7 tempi. Je to jedno z nejkrasnejkch mist v celem meste. Odevzdani synanogy mestu bylo jiZ provedeno a mesto zadalo zbourdni stavby staviteli H. Schmiedtovi v Olomouci, kterST ye etvrtek zapodal s odklizovacimi pracemi. Darn rabina bude zatim ponechdn. Znadneho materialu z teto bouraeky se poukje pro nave stavby.

Dvakrat ienat a s kaidou ienou etrnact deti.

V Uherskem Brode na Slovacku pochovali v techto dnech 721eteho J. Mudraka. Byl dvakrat Senat a s kaalou Zenou mel 14 deti. Dvaadvacet deti zustala na Zivu. V nedalekSrch Tupesich vyrabi lidovou keramiku J. trednieek. Take on ma dvaadvacet deti a vS'echny se Zivi vS7robou slovacke keramiky. Jsou to zname tupeske abanky a talire, malovane pestrS7m1 slov6ck3imi vzory.

ZajimavY hostinec na Pisecku a jeho pan.

DobrSTch lidi, kteri ziji svilj Zivot jako oddanou a pokornou sluSbu svemu narodu, je vic net si verejnost mysli. Byla by to velka kniha, kdyby Inky bYt jen struene zaznamenany ptibehy techto dobrYch lidi. Jsou neznami eirei vetejnosti, zna je jen nekelik jejich nejblifeich ,ale cele jejich okoli nese stogy dobreho 2ivota. Je mezi nimi mnoho skromnSich urnelca. Je a2asne, co veechno dovedou tito lide, toddani celou svou duel umeni, yydr2et a podniknout pro moInost sveho tvoiceni. NCkterYm se umeleckY sen jejich Sivota vypini, nekteki si jej neodvali vykknout a v tichu pri sve denni lopote Dade v koutku pracuji na sy Ych drobnYch umeleckYch dilech. Pokorne slouSi narodu na mistech, kam je osud postavil.

HostinskY a reznik Vaclav Kolarik z Novosedel u Pisku je dobte znamY celemu kraji nejen jako vYbornY 2ivnostnik, ale i jako lidovY umelec. Za sy Ymi umeleckYmi idealy eel u2 od detstvi. Z to doby pochazeji prvni jeho prate.

NejteSe'i pry bylo sehnat hlinu na modelovani. Rozhodl se proto, Se ji vylaka na starem putimskern kamnati. tmyslne ho zlabil, aby mohl sbirat hlinu, kterou po nem kamnar ye zlosti hazel. Z to pak mall Kolarik hnet1 sve prvni so'Sky. Jeho zaliby si vSiml neitel a snaZiveho hocha v tvoreni podporoval. Kolafik take pekne maloval a jeden jeho obraz dostal diplom na praIske vSistave.

Kolarik mel jedinou touhu: dostat se na malirskou akademii. Ale otec byl praktietej,k.

"To tak, drit bidu. Nikam nepiljde!" A Vaclay mel po snu. UCil se reznieine, ale i pri praci, i kdyZ stal u reznickeho kp alku, my v mykenkach probleskovaly nevyrdene touhy a ridpady. Vg echny volne chvile travil malovanim a hnetenim so gek z hliny. Maloval a socharil i za valky. Po valce si koupil v Novosedlech hostinec. Tam ukazal, co v nem bylo spoutano umelecke shly. Jakoby se rozbehl, maloval, socharil a v nekolika letech zmenil svuj hostinec ve starodeskou hospodu, pinou umeleckSTch praci.

KaZda stena hostinskV. ch mistnosti je prepinena lidovS7mi ornamenty a obrazy, veteinou z deskYch dejin. Kde jen to je moSne, stoji sochy, busty a medaile znamYch osobnosti. Na zdich visi niece a halapartny, v chodbe u stropu staroktna lucerna, vyhozend z kaple stare pisecke rychty, nedavno zbourane. Za vederniho osvetleni vypadaji hostinske mistnosti jako z polladky.

Chloubou Kolarikovou je erb, kterl precha,zi v jeho rodu v2cly na nejstarkho syna.

"Arma Kolarzik" nese znak petiliste rate a z toho Kolatikove usuzuji, 2e snad byli zptizneni s RoSmberky. Historii erbu veak nikdo nezna. Je v rode od nepameti.

K hodinati ptiela venkovska Sena s natkem, 2e jim nejdou hodiny.

"Mate je s sebou?" ptal se hodinat.

"Hodiny ne, ale kyvadlo," odtneila Sena. "Vono bude neco jenom na tom kyvadle, protoSe se potad zastavuje."

Ve stkedu, dne 20. prosince 1939.

Marie Tippmannova.: K

or

2.1.

sLi 1 ROMAN

ig

"Mela jsi prijit ke mne, povidali bychom si spolu. My dve Dattime vtdy cleh•omady; jsme jedna duSe a jedno telo, ma duSieko zlata!"

Mari citila elm dale vice, to jeji sna..ha obrniti Mary-Janu proti cite, bude rnarna. -V diteti se narodila znovu jeji duSe a nebylo motno ji zmenit.

"Pajdeme dries veeer spolu chvilku yen, vSecko je kvau, chce.S?" "Ano, • ekla Mary-Jana a vySla s matkou do rozkvetle vonici i:uky.

"Mary-Jano, ty nesmiS byt talc citliva! ja jsem byla take takova a proto jsem east& smutna, ac dries u.t nemam proe. Je to koatna stranka povahy. • Clovek se ma, smat, kdyt ma k tomu dtivod. Tetieka je mcuclrejS"1, vezmi si z ni priklad!"

"Ne, ty jsi ze vsech nejlep'Si." "Ale rozhocine nejsem nejSt'astnej,S. i a ja bych chtela, abys ty byla St'astnejSi net ja jsem byla."

"Chudinko mamrnko. PoVIS mi nekdy, pros jsi nebyla St'astna?"

"Ano, ale at bude§ vetsi. Mela jsem poslechnout cledouSka ba.bi'eku, mohla jsem si mnoho slz. Mladi lide si mysli, to mail ze v. ech nejlepSi rozum, obyeejne se mYli, a pak jsou neSt'astni oni i jejich rodiee."

"Je, to maminko, vtdycky poslouchati," slibovala.

"Ruku na to, Mary-Jano, ptipomenu ti motna jedmit tenhle sub," Mary-Jana polotila ruku do dlane mateiny. Usedly rnez a stulily se k sobe.

"Ted' budem vtdycky y eeer chodit spolu a ty nebude.4 ut plakat."

"Nebudu."

"Tak tady ruku na to," tekla Mary-Jana.

Mara ji stiskla v naru6.

"Jak bych mohia plakat, kdyt main tebe, mt.j milaeku drahY!" Kdyt se vratily dornit, sed6I dr. Levi' je,§te v pokoji a hrai si s detr li. Byl does jaksi nesy tij a skoro stale hledel na Magdu. Orpovidal detem east° neco jineho, net na co se ptaly.

"Nekoukej na maminku a koukej na me!" ktieela maliCka MagdicEm, kdyt mu cosi vy pravovala a citila, Cc ji neposlouche. Magda se .zapYtila a dr. Levy take trochu zCcrvenal.

"Kdyt cna je maminka tak moc hezka. Ty se na ni taky rada diva'S." "KatdY se na naSi mamku re.d diva, protote se potad usmiva. Ten velkY pan v sanatoriu, co tam je ut skoro put roku, i ika to je jako boil slunieko, na co nohledne, -balm.), se dobte dati." to by tu chtel zastat do smrti."

"Kdy to rikal?"

"No, veera kdyt sel lesem a pkines1 mamince konvalinky. Hele, tamhle jsou ye vazieee; sel s ni at sem a pak ji libal ruku!" prozrazoval "Ten Cahoun by 02 davno mo1-1.1 udelat nekomu jinemu misto, zbyteene peek ti," Cell dr. Levy trochu r.)odratdene. Kdyt ptiSla :Hata s dcerou, poroueel se.

Magda se smala., byla neeim rozradDvana a deti nevedely "Mami, tebe to teSi, to tan pan tell, ze jsi jako sluniako? Prof jsi se tedy v6era S"karekdyt to povidal?"

"A mne je to jedno, co on povida."

"Tak prce" se ted' at 2-naS ve tvatich dolieky? ptal se, Honzik.

"Jeem rada na svete."

"To je dobte, ja taky. My jsme vSichni radi na svete, vid' teti!"

"Zajiste, Ho.nzieku. Uvat, Magdo, trochu, Caje, je venku chlac:no, rosa."

"A Levy gel v tcm., nastydne," starala Tli Mata

VESTNIK

pohledla, zase rortomile zeervenala.

"Vit mami, kdyi jste tady ty a teti, je tu hned jinak, to jsme tt'astni. Ale vy jste stale prya."

"My jsme chudaci", ta,lovala mlada Magdieka, "maminka rids •chodi jen navAtevovat."

"Jen tadnou pkecitlivelost! Maminky vydelavaji, abyste men bSti z deho tivi. Jakpak kdyt maji deti tatinky namorniky, ty uvidi jen jednou, nebo dvakrat do roka."

"Ano, ale maji maminky."

"Vate maminky zastavaji rilohu tatinkti."

"Marni, it byt tebou, vzal bych si jineho tatinka" Cell najednou Honzik; "ja bych si vzal naS'eho pana doktora."

"Melt, kluku prostofeka!"

"Mami, Cekni, nebylo by to lepti? On je takovg7 dobrak a zda, se byt rozumnS7 elovek. Teti, je dr. Levy- dobrS7 doktor?"

"Velmi dobrS7 a obetavS7; nevidela jsem nikdy leptlho."

"Tak by mami nechybila, kdyby si ho vzala?"

"Nechybila," Celia Mata a usmivala se. Mytlenka, to by se dr. Levy vSrborne hodil pro Magdu, ji napadla jit nekolikrate.

"To by bylo vYborne, byl by mezi nami take jeden mutskS7, bylo by to hned veselejti.

Jemu chudakovi musi byt take sakramentsky smutno, kdyt je ye svem pokojiku tak sam," rozumoval Honzik.

"Dr. Levy si vybere mladou term a ne mamu se etytmi detmi, kluku hloupSr," namitala Magda a vesel* rismev na jeji tvati pohasl.

"Ja, se ho zeptam."

"Jen se opovat! Ten kluk me privede do nettesti."

"Co to to napada do nettesti, do ttesti, mamo nate," vykrikl kluk a vrhl se Magde do naruei. Ta jej objala a dala mu bouriivou pusu.

Mara se na ne divala. "Jaky smysl pro skuteenost ma to Bite. Ten nebude klomitat pies pkekatky", myslila si.

Kdyt veeer deti ut spaly, hovoilly obe sestry o budoucnosti.

"Magdo, mohla bys mit dra Leveho rada?"

"Ja myslim, to ho mam rada; je to dobrST kamarad. Ale nemyslim na to, to by si vzal. Mam piece etyki deti."

"Co na torn, ty je dovedet utivit; sanatorium vynati vic, net kolik mritete vtichni dohrornady spottebovat." "`Ano, ale on mute vytenit penize."

"Magdo, jak malo znamenaji v tivote penize, nemritet si za ne koupit ani jedne tt'astne chvile."

"No, uvidime!" Cella Magda vesele a jeji smava libezna hlava klesla na podutku. Vieka se ji pCivirala, usinala spokojene s nadeji na nove ttesti.

Neuplynulo mnoho dni, Magda sedela v zahrade, byl tepli veder. Trochu zasnena, poslouchala, jak kosi piskaji ye kkovi. Dr. Levy sedel na travniku a vykezaval pro Robu lodieku z kriry.

"Mne take vykette jednu, pane doktore, ale velikou; chci na ni pripnout plachtu, aby ji vitr hnai!" prosil Honzik.

"Nemam tak velky kus bury."

"Nedelejte mu velkou lodieku, on chtel maminku ptivezt do nettesti!" teptala Magdieka lekaii do ucha stojic za jeho zady. "Dejte ji mne!"

"Cote chtel Honzik?"

"Ja yam to poteptam, mamka by se hnevala. Date mne pak lodieku?"

"Darn!"

Magda neposlouchala, jeji mytlenky kdesi bloudily; na jeji tvaki byl snivS7, mekkS7 vSTraz.

Magdieka tak jak umela, teptala doktoru Lel/emu do ucha celou rozmluvu. Lekak poslouchal, jeho oei zanily jako hvezdieky na tmavem nebi.

"Och, ten kluk je tpatn, on tvou maminku skuteene privede do nettesti," Cell a vstal.

"Pani Magdo, zlata slunna pani Magdo, jsem se dnes rozhodl, to toho dlouhana, co y am nosi konvalinky, vyhodim. Nema tu ut co delat a nechci, aby mi lezl do zeli."

"Jak to?" zeptala se pani a zvedla hlavu, V jeji tvaii byly zvedavost a uleknuti.

"Magdieka mi ted' povidala, jak vas chtel Noma pkiv()a do netitesti. Odpu8tte Man to

Strana 15 my jsme se proti yam spikli a ut nam ne-

ujdete."

Hlas se mu tkasl. "Libezna„ draha, dobra dute, prosim vas, mejte me rada, ja to budu hledet oplatit yam i vatim detem!"

Magda jen rozhodila ruse v jakesi bezradnosti, ale drive net je spojila, pfitiskla se na jeji srdce hlava mladeho lekake.

"Nejsem romantik, ale vam musim rici klete vas main rad; nebyl bych si nikdy troufal vekit v tak velke ttesti." Magda zvedla jeho hlavu a polibila jej smejic se jako mlade device.

"Teti, teti, pan doktor dava 'name pusy, pojd' se podivat!"

"To je let," ozvala se Magda, kdyt Maka vykoukla z okna pavilonku, "jen jednu mi dal."

"Jo, ale takovou dlouhou, to to bylo jako moc," hajila se Magdieka.

Nebe bylo pino hvezd a ani kosi ani lido nedovedli usnout, meli dnes tak mnoho co povidat.

XVII.

Magda se provdala 28. kijna, tri roky po ukoneeni valky. Drive nebylo motno dokoneiti stavbu zameeku a upraviti pro novomantely byt. Obe sanatoria byla ted' oddelena.

Mata ponechala si vedeni oeni, doktor Levy vedl sanatorium pro nervove chore. Mel v3inosnejti Cast klientely, ale Mata mu to pCala, ponevedt se staral o etyki deti, kdetto ona jen o Mary-Janu. Pokles marky usnadnil ji splatku v Nemecku tak, to cell inventat ziskala za babku, kdetto nove investice, ktere zavadel mlati lekak, byly velmi nakladne. Mimo to pattila zasluha o zrizeni sanatoria hlavne Magde. Bez ni by se byla MaCa k jeho zaloteni nikdy neodhodlala. Zili v krasne shode.

Magda byla tt'astna, doktor Levy, motho-li jette vice a deti, ty zily jako ye slunnem pristavu.

Mal* Honza zmenil svilj pUvodni tivotni plan, rozhodl se, to bude elektrotechnikem.

Delal motorky a robil malieke aeroplany, silil, rostl a kdyt chodil do realky, byl ut mladS7m. mutem.

Mary-Jana chodila do gymnasia a tetila se, to bude jako matka lekakkou. Magdieka byla stale stejne boubelata a smava. Roba byl ut take studentem. Za cela dlouha leta mantelstvi potkalo Magdu jen jedine nettesti, kdyt ji zemfel Libor na spalu. Deti v druhem mantelstvi nemela, ac si je vroucne pkala.

"Netrap se, ma draha," konejtil tenu doktor Levi, "tki deti je skuteene dost."

"Ne, my bychom jich mohli mit aspori test a vtechny by se v tivote dolake uplatnily. Proto me mrzi, to jich nemame. Aspori za Libora bych chtela mit nahradu."

"Co neni, mute bit," konejtil ji mut, ad sam mel v srdci stesk, to jejich tt'astne spojeni zustava neplodne.

Po desetiletem mantelstvi navttivil se tenou lazne; jeli tam s nadeji, to at se Magda vrati, budou mit robatko. Snad to byla jejich pevna, vira, snad skutedne Magde lazne posloutily. Jednoho yeeera, kdyt snih letel kolem a srny chodily at k zameeku, kde mely pravene jesle pine sena, oznamila Magda mumaminkou.

Ci, to "Nevefila jsem tomu a nechtela jsem ti nic dokud mne Mata neprohledla; je tomu tak. Jen aby to byl kluk, aby byl po tobe."

"Ne, radeji holeioka, aby byla po tobe."

"Ty sobee!"

"Ty sobee!"

Oba tili v nadeji, to se jejich sen spini, Magda chtela mit druhe zosobnene ja sveho mute a on zase miniaturu sve teny. Mute bit krasnejtiho dfikazu velke lasky a pravdiveho mantelstvi?

V kvetnu se Magde narodila dvojeatka, chlapec a device. Kdyt ji je polotili do postale, katde s jedne strany, smala se talc, to se jeji mut bal, aby si neublitila.

"Tak vidis, jak jsem na tebe vyzrala, holka a kluk; mame, co jsme si ptali. A obe se budou jmenovat po tobe, Karel a Karlieka."

"Po tobe se bohutel jmenovat nemohou; kluk se nemrite jmenovat Magda a tabka taice ne, protote ut jednu Magdu mame." Vett Tnely petatticet kmotru a krnoter; bylt

Strana 16 vgichni oktkovanci sanatoria; nebylo jiste nikdy radostnejSich krtin ne2 byly tyhle.

"31/.:21k l, neniti to lito, ze 2ijeS tak sama?" zept:ria se 7....16.gcla sestry, kdy2, tato prohli2"ela °Oka' obou rnaliekYch, nehrozi-li jirn zanet spojivky.

"Ne, main Mary-Janu."

"Ale ta je ted' teener stale prye; vraci se k tobe jen a prazdninach a dlouho-li to potrva a proVd.a. se ."

Napi'esrok bade promovat. Po promoci a odbyti povinne praxe nastoupi v sanatoriu; budu ji mit zase blizko."

"Ale ne dlouho; piece si neprej&S, aby byla starou pannou?"

"TeZko tici, co by bylo pro ni lepsi, zda samota n.ebo manaelstvi, ma nejake chude srdce, n.etouai, zda se, po lasce. Kdy2 jsem byla tak stard, mela jsem za sebou u2 jedno ztroskotani a nekolik let man2elstvi. Jsem rada, ae jeji mlada leta prechazeji bez tak zhoubnYch ottestl."

"Kdya ja jsem byla v jejich letech, mela jsem za sebou ua leta St'astneho man2elstvi.

Chudak, Mary-Jana, jeji colada leta utikaji bez kouzia a Steal," konstatovala Magda.

"Provcia-li so a2. jako rozumna aena, budu ji litovat. Ztrati tim ono detske nerozumne Stesti, ktere je v manZelstvi tak krasne."

"Na, nema jeSC nnefskano." . "Neina, ale ma prave Cas." "Srdce si poroudet necla. Snad netouai po protok jsme ally spolu samy a stadily jsme si."

"Snad to byla chyba."

"Moandt, ae to bylo Stesti. Nic neni horSiho, nea kclya aena 2ije v ptesVedeeni, ae ji Stesti maze dat jen mud."

"A nic neni hloupejSiho, ne2 kdy2 2e ji je dat muae."

"To je vac nazoru."

"Ne, to je vac aivota. Ja letos Mary-Jane budu. vypravovat o svem mladi, abych ji dodala chuti zamilovat se. Prileaitosti ma k tomu 'dost."

"Ty blazinku."

"Ano, blazinek, ale gVastnY. Ty jsi rozumna a piece is' St'astna nebyla. Kdo je tedy praktidtejSi a moudrejSi?" "OvSem, ae ty, rikarn to vady. Ale ta schopnost se s tebou jia narodila."

"A ja jsem ji v sobe take vychovala; Magdieka chodi s inaenYrem Virou," rekla po chvili.

"Ale vadyt' jest to jeSte dite."

"Pra,ve proto vidi jen krasu lasky a ne stiny."

Mara valychla, davala sestte za pravdu, ale zmeniti nic nemohla. Na jate si prijela Magda odpodinouti po zkouSkach a ptipraviti se k doktoratu. Byla krasna, jeji oblidej byl vYmluvnYm obrazem jeji inteligentni, a jak Mafa tikala. studene duSe. Zila jen pro svoji matku. Jeji kolegove byli pro ni jen kamarady, nezatoualla jeSte, aby byli nedim jinYm. Kdy2. Mara o torn zadala, dala se do chladneho smichu, ae az matku zamrazilo.

"Mami, co bych si podala s laskou, nezbYva mi na ni dotal, to snad a2 pajdu jednou do pense."

"PrijcleS' a to nejhezdi, co divot ma."

"Nerayslim.. Ja v ni.a.naelstvi nevidim krasu, ale jen prekaZku na caste vzhuru."

Zado,tkem leta prijela do sanatoria pacientka, ze ktere mela Mara malcu radost. Rozmarna p an' Nora Halkova priSla sem legit nervy znieene vleklou 2enskou chorobou, po nepodatenem umelem potratu. Vybrala si sanatorium, o nma vedela, ae jest v teZe budoye jako sanatot bYvale snoubenky jejiho mu2e. Chtela jej tim pozlobit. Vynakladala u2 Leta vscku snahu jen na to, aby jej draZdila. eekala, 2e uvidi doktorku s brYlemi, ohnutymi zady a staropanenskou tvari. Makin zjev ji nepriy.nan: pickvapil. AC Mara vypadala o bylo v jeji tvari tolik inteligenneco ae se pani Nora citila v nevYhoce a .y rase odjela, ale seznamila de. D . .1: ,3vanYm bankovnim fediteso ve chvile dvoi-il. Za od lemm. pacienty 'SuZkati, 1`,.%.i.'a yyr11;7,a

Ve stkedu, dne 20. prosince 1939.

VESTN1K

nedovolenY pourer, jeho't obeti bude doktor Halek.

PremYSIela, co ma, delat, naznaditi pani, 2e jest nevitanYm pacientem, nebo po2adati doktora Halka, aby si pro 2enu prij el.

Doktor Levi nechtel ani slySet, aby pani naznadila, 2e ji neradi vidi. Da-ma pattila k nejlepSim spoledenskYm kruhtim a byla dosti zlomyslna, aby pak sanatorium pomlouvala. Nezbyla ji tedy ne2 druha testa. Napsala doktoru Halkovi struenY dopis, v nemZ radila, aby pani vzal ze sanatoria, ae jeji dalSi pobyt jest zbyteenY. Ten dopis byl jednou z nejte2gich Uloh, ktere kdy podnikla.

Nechtela, aby si doktor Halek myslil, ae jej piCe, z jinYch dilvodU, neZ eiste lidskYch, n&olikrate dopis ptepsala, nemohia nalezti vhodne formy a oddalovala proto odeslani.

Uddlosti dospely vyvrcholeni driv, flea se nadala. Jednoho dne oznamila pani Halkova, ae odjiadi; jeji partner stanovil odchod na den potom.

Teprve kdy2 priSla pro ni zazilka penez, pochopila Mara, ae ti dva odeSli spolu. Doktor Levy vratil penize s podotknutim, ae pani pied nekolika dny sanatorium opustila. Druheho dhe potom prijel doktor Halek se synem.

Doktor Levi vyaddal si rozmluvu s nim. samotnYm. Snail se, jak by co nejktrneji situaci Nebylo ti-eba dlouheho mluveni, aby doktor Halek pochopil, co se stalo. Mezi tim, co hovoril s kfem sanatoria, dekal jeho syn Joaka v zahrade. Ptechazel nervosne mezi zahony kvetoucich S'alveja a resedy, kdy2 proti nemu stanula Mary-Jana, ktera chtela narezat kvett.

"Cekate snad na nekoho ze sanatoria, mad bych jej mohla zavolati?" nabidla se a pohodivSi hlavob ozdobenou te2kYmi pletenci kuderavYch vlasu, usmala se.

"Ne, dekuji; otec je v sanatoriu, potrebuje nejake informace."

"Pottebujete-li nejake informace, snad by yam je mohla poskytnouti matka anebo ja, sama. Chcete nam snad nekoho svetiti?"

"Ano, totia ne; byla zde ji2 moje matka a odjela, ania nam dala zpravu."

"Pak jste pan Halek, ze ano?"

"Ano, vita snad kam matka odjela?"

"Ne, nevime nideho," rekla divka a zdervenala. "Ta dama byla ji2 zdrava, ledeni zde bylo zbytedne, snad to sama poznala."

"Prod nam to vS"ak neoznamila?"

"Doktor Levy snad bude moci kid vice."

Odi mladeho muae utkvely na tvari deveete.

Citil instinktivne, 2e zde neni neco v poradku a 2e svoji peed veci, ktera mu ma bYti zataj ena.

V to chvili vykl doktor Halek ze dveti, popelave SedY a ztejme rozechvelY. "Pfijdeme, Joaka, vim u2, co potrebuji!" Stanul, vida syna ve spoleenosti dlvky a posmekl klobouk. Zarazil jej zase vYraz diveinYch oei, sametove mekkY, nevyzpytatelny a patravY. Ty odi hledely eloveku a2 na dno duk, ale samy neprozdradily nieeho, co se delo za nimi.

Zahledel se na ni chvili a to einilo predstaveni nutnYm. "Doktor Halek," rekl uklaneje se.

"Mary-Jana Schrollova," odvetila divka a podivala se do jeho oblideje zvedave a patraye. Znala jmeno mateina snoubence a pochopila, 2e tento mud byl peed lety osudem jeji matky. Zrfdovela rozpaky a snaaila se zkratit toto setkani.

Ale mladY Halek byl jineho mineni, s nim otec nikdy nemluvil o tom, 2e met Matti rad, slySel jen obdas od matky kousavou poznamku: "Mel jsi si vzit tu "Unschuld yam Lande."

"Zpet milkme jiti lesem, neuka,zala byste nam laskave cestu?" zaprosil.

"0 ano, velmi radar rekla Mary-Jana.

Kdy2 oba rnual vySli na cestu, zustala chvili stat a divala se za nimi. Po prve ji nekdo zainteresoval. Zjev mladeho muae mel v sobe onu ptitaalivost, pri nia se rozklepe srdce a rozechvi smysly.

"Jak je zylaStni," napadlo Mary-Janu. V to . ji spatril, chvili se mlaclY mu g obratil a kd: 2 1,:vu

vracela do sanatoria. NaSla matku stojici za zaclonou a hledici smerem; jim2 oba muai odeSli. Byla o neco bledSi a sinutnejSi ne2 jindy.

"Co jste spolu mlmuvili, Mary-Jano?" zeptala se.

"Ptala jsem se, koho deka, a on se predstavil. Je to syn to panicky, co uplachla s tim bankovnim reditelem. Nevedel jeSte nic a ja jsem mu take nic netekla. Takove noviny dlovek nerad scleluje."

"Dobte jsi udelala; viS, kdo to byl?"

"Ano, maminko, domyslila jsem si to."

"MO se pied nim na pozoru! Memu aivotu ureil jeho otec smer."

"A byl to krasnY smer, jsi a2 tam, kde jsi. Mela bys mu bYt tedy vdedna!"

"Ne, ma draha. Ale ne .mluvme o tom. Ted' pajdeme do salu, math tam dnes teakou operaci; nechtela bys mi asistovat?"

"Dnes ne, mami, main dues veselou naladu, nehodim se do operadni sine."

"Ale nevypadaS prave vesele."

"To nevadi, ale je mi veselo."

"A piece jsi uvidela kus lidske tragedie, skoro otrepane, tak Caste a piece vadycky znovu straSne." Mary-Jana pokreila rameny a odeSla do zahrady.

Na laviece leaela jemna Svedska, rukavice; zvedla ji a schovala, ania vedela prod.

Uplynul zase tamer rok. Doktor Levy byl behern tohoto dasu povolan jako svedek v rczvodovem sporu pani Nory a doktora Halka.

Mary-Jana odeSla do Prahy dokonditi studia.

Byl duben, v praaskYch sadech kvetiy magnolia a travnieek sotva vyrostlY ze zeine ptimo zatil sveaesti.

Hloueky rflaovYch deti batolily se po peSinkach a poskakovaly povykujice, napineny nesmirnou radosti, kterou jen &Ai smi dati najevo v dela. spontannosti.

"Ptaci, deli a kvety, to jsou ti jedini, kteti dovedou vycititi a oslaviti jaro", pomyslila si Mary-Jana, hleclic vznicenYma odima do radostneho ovzduSi. Parek milujicich preSel kolem ni, v jejich odich bylo take jaro a ona se za nimi ohledla.

"Tihle dva to umeji, zda se, take", usmala se a uvedomila si, 2e ona nikdy neSla peSin7 kou pod kvetoucimi stromy, ruku v race s kYm, kdo. by citil tote2 co ona. V jeji mysli vyskodila vzpominka na mladeho Halka, nahle a nevoland.

"Tomu jednemu bych snad dovolila, aby mne prOvazel â&#x20AC;&#x201D; ale co by tomu rekla maminka? Chudak maminka, nedovedla si divot aby byl veselY." Vracela se domti, kdy2 u2 stiny padaly na cestieky a kdya na laviekach v zatiSi useclaly dvojice mladYch St'astnYch lidi. Bylo ji veselo. Vzpominku, 2e dela za tYden doktorat, odhanela jako doternou mouchu.

U vchodu do Kinskeho zahrady se skoro srazila s mladYm muaem. Posmekl na omluvu, ohledl se a zfistal stat. Mary-Jana uslykla za sebou speSne kroky.

"Promirite, nepoznal jsem vas, jste to vy?"

"Nu ano," zadervenala se, kdy2 uvidela pied sebou svoji zosobnenou vzpominku.

"Kde jste se tu vzala?"

"Budu za tYden delat doktorat."

"Gratuluji a prosim zaroveri o gratulaci. Sloail jsem jej pied tYdnem."

"Jste pravnik?"

"Ano, a vy?"

"Medieka."

"OSklive remeslo.'

"Prod oSklive?" "elovek vidi same smutne veci a to se do nalady jako je dneSni, nehodi. eknete mi, jak dovedete myslit o lidskYch ranach, kdy2 je kolem pino radcsti a kvetil?"

"A hled'me! .t.ekne,te mi, jak mujz"ete myslit o paragrafech, kdy2 vSecko kolem se start proti nazorfim pravni logiky a proti rozumu vfibec?"

"Myslite, 2e radost je nelogicka, a nerozumnd?"

"No, al.e

10,17, '

-

'

Ve stredu, dne 20. prosince 1939.

Tonikovy nejkrasnejgi vanoce.

Vfechno byla jedina pohadka. Chaloupky se nakreily jako v petinkach a strorny .staly jako obrovske bile kytice. Nebe bylo nizke a do rana asi pripadne jeSte pekna hromadka nebeskYch perfeek.

Byld kratce pted StedrYm veeerem. Chaloupky se ptipravovaly na velikou slayu a deti se tit and nemohly doekat. Marninka katdou chvili vymeni s tatinkem tajemnY pohled, kterY velmi =oho znamena, ale pranic nepovida a pravdy se nedopidiS, kdyby sis i ufi. nastavil. Nebo tohle! Jindy jsi mohl do k.omory, kdy te nepadlo, a ted' je najednou zameeno! To piece take neco znamena! A tak se stale mute o neeem radostnem prernYSlet.

Jen Tonikovi nebylo prave do smichu. Knitka, z ktere Cetl, svezla., se mu do Mina a oei zabloudily von do zasnetene pohadky. Jak je tarn krasne! Jak se vechno leskne a trpyti!

Tisice jiskrieek, tisice plarnenktl, tisice hvezdieek! Tonik prikroei at k oknu, pritiskne Celo na skla a diva se, diva Kdyby tak bylo mono vybehnout a vSechno to zlato sebrat, pinou, pinielcou name! To by to zvonil!

Tonik by byl razern velikYm panom. Pak by koupil mamince teplY fatek, hodne velikY, aby se do neho ,celieka zabalila, kdyt must do mrazu a do vanice. A tatinkovi by vybral rukavice, silne a teple a k nim by pridal kra,Srie vysoke boty. To by se to potam, paneeku, snehem putovalo! VSechno by bylo, vfechno, jen kdyby bylo mono to jisktive zlato kolem zachytit.

Najednout se Tonik od okenka prudce utrhne Jako by mu neco v prsou vykriklo, must y en. Vyfel. Nyni bylo tech ohniekil kolem jefte vice, at se mu hiava zamotala.

Dole pod strani zvonil detskYsmich: Tonik se maloueko usmal: Klou.zaeka! Vfalc tarn vaera take jezdil. To ani nebyla jizda, to byl let! Vzduch kolem tebe ani nestaei pospichat a kdy so jim dvakrate nebo ttikrate proder&S, maS tvare jako plamen. To se rozumi, bez kotrmelcti se to vfechno neobejde, ale co na tam, vtdyt' pada§ primo do hedvdbi.

Tonik se diva a diva —.

To jich je tarn ale tada! Prvni jode Vit, to je ten s eepici na stranu, za nim Honzik, smeje se jako hribatko, a ten velikY, silnY, to je Karel. Jednou rukou zvedne dubovou a jet: se usmiva, jako by zvedal perieko.

1-Iled'me. take Lidka se mezi ne piipletla a Martieka, kterd so dc.sud n.emUte rozlouelt, s copankem. A potorn zase dva jezdci a je.fte dva, pak Frantik na bobeeku a ten, co se ted' Siroce natahl, to je Vojta, kterernu pan neitel rika: Na'S kudrndeek.

Tonik se diva a diva — A najednou vidi — — Botinku, co to vidi?

Lesnich Matenka utika ,ed deti, utika a zrovna k Sirokemu kalu, kterY sviti jako velike zrcadlo. Kolem stoji svateene odene vrby, ale Matenka na ne ani nepohledne a utika dale.

Ale co to? NezahYba podle hraze, ale miti pri-mo na trpytivou ledovou dlan.

Tonik se vyclesi. Kam to beti? Veera tarn led vysekali a ten novY je jeSte slabouekY, neunese ji Marenko! Matenko!

Tonik Mei, at mu slzy do oei skoelly, ale marne. Maienka nesly8i, ni 001 na za(ce nesiy81 —

VESTNIK Matenko!!

Maienka utikd dale. Jeite asi deset krokil a ut bucie na lede.

Matenko!!! — V Tonikovi se zatajil dech a pak zavtel oei. Musel, takova straSna, hatza se mu na ne povesila. Ale jen na okamta'k.

Vai silou, co ji v sobe nafel, oei zase otevrel a vidi — vidi — co byl predvidal. Matenka ut nebeti, v te leskle, trpytive dlani se ukazala Seredna, zradna diva — bile rueky se nad ni zattepetaly — eervenY kabatek se mihl.

Vie Tonik nevid'el. Ut leti ze strane, jako vitr left Cepici ztratil, ale ani se po ni neohledl. Nebeti po ceste, narnitil Si primo dole ptes balvany, pies koreny. Ted' upedl, jako klubiako se kulil po strmem svahu, zachytil se, ut je onet na nohcu a leti dale — Preletel kolem klouzaeky, na nikoho se ani nepodival. "Hele, Tonik se zplaSII!" vykiikl Karel, ale nikdo se nezasmal, protote razem pochopili, to se nekde neco stalo. Vylekana Martieka se data do plaee.

A Tonik leti, leti — 1.12 je mezi vrbami.

Srdce ran cit y nevyskoei z prsou a vzduch jako by pied nim utikal, ne a ne porad nabrat do pile. "Prof se ta vrba tab protivne mraei?" pomysli Si jefte Tonik, ale ut leti na lede a rychle se sune k osudne dike. Tarn se do kraje le,du zatinaji drobaueke prstieky — snad se jeSte udrtl aspon chvilieku — vfak ut je Tonik u nich — ut Marenku drti. — Ale Tonib neni prave sila.k a Matenka je nejak straLive tetka! Tonik se eini, eini, at zuby zatinat. Vfalc ono to pfijde, musi!

Prask! Prask! OSklive to zapraskalo a Tonik citi, to se led pod nim lame, voda vysttikla — Tonik se propada do ledove propasti. — Ale Marenku nepustil, drti ji, pevne ji dr21 a ut nepusti. Wak se daleko nepropadl.

Ut citi pod nohama pe.vne dno. Ut stoji pevrie a Siroce. Voda mu site saha at k brade, ale piec jen-ma vyhrano. Jednou rukou chopi Marenku jefte pevneji, druhou at prolamuje cestu ledem, vfak je be biehu jenom asi pet metna. Jenom pet metrti! Tonikovi se v.a.k zda, to jeho pout' se tahne do nekoneena. jeSte, dva — a paJete Ctyri kroky, jete. torn se Tonikovi zatceila hiava, jako kdyt ji do Sedive mihy zahali. Posledni vydechnuti mu docela uvazlo v krku a jen nil, jab pada do teplYch rukou Je SteeirY veeer. Tonik leti na postYlce. zavrene oei, ale citi, to maminka s tatinkem stoji u neho a to ho pozoruji. Je mu tak dobre, tak nevYslovne dobie! Ted' ho maminka pohladila mace po vlasech a tatinek ho vzal za ruku, jet odpoeivala na perine. Tonik otevrel eel a slabe se usmal. Videl, jab mamince zasvitild v oeich a jab se k nemu rychle naklonila s otazkou: "Tonieku, ut je ti dobte?"

"Docela dobte, maminko!" zaS'eptal Tonik.

"To jsem byl nemocen?" klueino!" pohladil ho ta"To po te tinek. "Ale drtel sea jako pravY hrdina."

Teprve ted' se Tonikovi rozjasnilo v hlave.

"A co Matenka?" rychle vydechl.

"Ta asi ani nelehla. Hned druhY den behala jako krepelieka. A vu, to je dnes StedrY den?" usmala se maminka.

"Ut StedrY den?" Tonik zesinutnel. Najednou uchopil rodiee za nice a pritahl je k "StedrY den tu a ja pro vas nernam ani dareeku!" "e ne?" usmal se tatinek. "Jen se podivej, co budu mit cd take pod stromeekem." A palath l pred Tonika krasne rukavice, teplo z nick zrovna dYchalo. "A vidif tarnhle v koute, to je take od tebe." Kdyt tarn Tonik pohledel, uvidCl nadherne boty, leskly se jako zrcadlo.

A net se rnohl vzpamatovati, rozbalila maminka pied nim velikY Satek. "Poclivej se, ten je take od tebe!"

Tonikovi z toho ala hlava kolem. Jab je to motne, vidyt' se nikomu ani sloviekem nezminil, a potorn, ty ye:el rausely stat hrtzu penez a jeho pokladnieka je talc lehouelca!

Jab by take nebyla, vtdyt' v ni je sotva par, od jenom son. — :L 5 en. —. korunek! To je

Strana 17 trapily horeeky, stale jsi yykfikoval o darku pod stromeeek, o velikem Satku, o botaeh a rukavicich. Jednou ty natky vyslechl 1 pan lesni, kterY te denne navSte yoyal a za to, to jsi Marenku zachranil, vtechny ty veci pro nas za tebe koupil. Pamatuj Si, Ze to pro nas budoe. nejvtacnejSi ptedmety na svete."

KdyZ se potom yeeer ye svetnici rozzakil stromeeek, naisel pod nim Tonik nadhernou knihu, v nit bylo krasnYm pismem napsano: Mlademu hrdinovi za zachranenou Marenku — vdedna rodina Horakova.

A to byl Tonikay nejkrasnej gi tecirS7 veder.

JAK BYLO ZALOiENO PRAkSKE POSViCENt? Stain se jednoho vedera, Ce knite Oldhch zabloudil v hlubokYch krivoklatskYch lesich pit Stvanici na jelena. Kniteti se zachytila eapka za trni, musel slezti s bone, aby ji vyprostil.

V te chvili lovci uhnuli stranou a knife je v lesich ztratil. Marne patral po sve drutine, bezvYsledne se ji dovolaval troubenim na roh.

Odpovidala jen ozvena z protejSich skal; jineho zvuku neslyfel.

Blltil se weer. Knife marne hiedal cestu z lesa. Kahle proti nemu vystoupil uhlii a zvedave si ho prohiltel. Oldrich se ho vyptaval, nevidel-li baited i drufinu, ale uhlii' jen brail rameny. Nikoho v lese nevidel. Kdyt vfak slyte levee hodla jefte dnes jeti do Prahy, velmi se tomu podivil. Vyzval neznameho, aby si v jeho chalupe odpoeinul a slibil mu, to ho pohosti, nebot' jeho tena prase zabila husu.

Oldfich vyhovel jeho ptani. S uhliiovou rodinou zasedl za stub a okusil posvicenske busy. Na uhliiovu otazku, zda je tet z kniteci drutiny. Oldrich ptisvedeil a rekl mu: "Jsem knitecim kemornikem a tikaji mi Mates." Kdyt byl eas pomYfleti na navrat, knite uhilti podekoval a uhlii musel mu slibit, to at ho cesta povede do Prahy, navftivi ho na pratskem Hrade. "Chci te na oplatku take dobte pohostit," dodal. Uhlit slibil, ale jen s tou podminIcon: te mu take ptedloil k jidlu husu. Jo to nate nejmilejAi jidlo a my sotva jednou do roka si je mifteme doptati.

Uhlii priSel do Prahy prave na den svateho Martina. Strat v brane pratskeho Hradu byla jit knitetem :zpravena o tom, co ma udelat, at se uhlii objevi a bude se ptat po knitecim komorniku Matesovi. Uhlir je veden do Hradu a je vfeeek utaslY nadherou sini, jimit prochazel. Jit se ho vzmahal strach, barn se to dostal, kdyt najednou zaslechl hlas pana Matesa, kterY ho radostne vital. Jake vAak bylo uhliiovo prekvapeni, kdyt se dovedel, to no komornik Mates, nYbrt sam knite Oldtich byl hostem v jeho lesni chate. Padl na kolena a prosil za odpuSteni. Ale knite ho s fismevem pozvedl a odvedl be baited i tabuli. Na stole byla husa, statna, pane yypeeena. Knite uMite pohostil opravdu knItecky, a kdyt se uhlii k veeeru vracel domt, sotva unesl dary, jicht se mu od knitete dostalo.

Na pamet' sveho pohofteni v uhlikove chalupe knite Oldiich stanovil, Ce vtdy na den svateho Martina bude na Hrade k. obedu peCana husa. A tento obyeej udrtel se po dlouhe easy. Podnes se jeSte u nas mluvi o martinske huse, a tteba slavnost pratskeho posviceni byla stanovena na jinY den, piece o pratskem posviceni nejdfdetitejAim jidlem je pedena husa.

Citronova, pikantni zavakenina.

Ustrouhej kOru ze 3 citromi a smichej s librou cukru. Vymadka se gt'ava z peti citrona, pride., se do at kousek eerstveho masla, 3 celo, voice , vfecko se to ye vysokem hrnku rozklokOs Pak se hned postavi na plotnu do nadoby s vodou a stale se micha, at to zhoustne. Pak se leje do vypakenYch sklenic a poleje parafinem.

Phda-li se do teto citronove zavafeniny jeden balieek telatiny, jet se rozpusti v trotee tepid vody, dobl. e rozmicha, mohou se z ni vykrajovat tvotitkem cukrovinky, jet se pak obali v piskovem cukru a jsou velice dobre na fruit cake, jadat kopovarics, gum drops, jenom 0 hoc-' n,:, leWsijéoStL

Strana 18

°Da DOPISOVATELSKi Rid Pokrok Jihu, cis. 72., Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, 2e nag 'tad si zvolil nasledujici ritedniky pro ptieti rok a sice: F. A. Marek, ptedseda; Will Biskup, mistoptedseda; R. J. Guzner, tajemnik; Jos. Stoklas, rieetnik; Bill Marek, pokladnik; Frank 8' ustek, prrivoddi; R. J. Guzner, delegat do sjezdu; F. A. Marek, nahradnik.

Vesele Vanoce a gt'astn3"T Nov . rok pteje R. J. Guzner, taj. vgem, Rad Bratii Svornosti cis, 60, Wallis, Tex. Mena redakce!

Timto oznamuji vSrsliedek volby ritednikri pro rok 1940: Frank '8arman, ptedseda; J. F. Mikeska, mistoptedseda; Karel Zale gak, ridetnik; 3. M. Vagina, tajemnik; Steve Koval, pokladnik.

NemocenskS7 vy'bor: Frank KopeckST, St. Bubela. treetni vStor: St. Bubela, J. F. Mikeska a Ladislav Bielec.

S bratrskSIm pozdravem a piamim v gem et'astnSrch a veselSrch svatkii, J. M. Vagina, tajemnik.

Sokol Fort Worth, Texas.

Ctend redakce! — Davam v gem na vedomi, 2e toto bude mrij posledni dopis tohoto roku a chci yam oznamit, jak tent() rok u nas ye Fort Worth skonei. Ve stfechi veeer 20. prosince prijdeme na veselku do Narodni sine, ve etvrtek veer 21. pros. na program Municipal Auditoria, kde bude v programe rieinkovat 300 MI a Linda Ktenkova bude mezi nimi. V patek 22. prosince v Sokolovne precinkt 4. bude odbS7vati jeho vanoeni stromeeek. V sobotu veeer 23. prosince Sokol a tad eis. 154. spoleene stromeeek, Mikulagskou nadllku s maim programem. V nedeli 24. prosince sehraji divadelni ochotnici v Sokolovne divadlo pod nazvem "Stromeeek".

Zveme vgechny! Dne 31. prosince zveme do Sokolovny zase na celoroeni Silvestrovskou zabavu, pti ktere bude vyhravati na ge zdej gi Zeska hudba Joe Milana a jeho Czech Melody Boys.

Byli jsme ptitomni na programu, na kterem mel teeniti Jan Masaryk, ale kdy jsme tam ptieli, tak teprve jsme zvedeli, 2e jeho slib, kterSr jim ueinil pted nejakS7m easem, nemohl splniti pro nejake drile2ite vyjednavani, ktere nan Cekalo v Lond3"rne. Tak misto neho byl ptitomen print Felix z Rakouska, kterST cestuje po SpojenS7ch Statech. Jeho tee byla zajimava, ale uz ne tak jako by byla, kdyby to byl z nageho eeskeho naroda.

Gratulujeme mladSrm manielrim Otis HelwYgly k jejich nastavajicimu novemu 2ivotu. Na veselce jsme se meli dobte. MiianovS 7m st., kteslavili stfibrnS7 sriatek v Sokolovne, take jim pfejeme vee dobre.

Pro dneeek koneim, jeete v gem v redakci a ptateram a rodine v Temple, Texas, a yribec vgem, kteti etete moje dopisy — Vesele a gtedre vanoeni svatky, aby vas v gechny ten sv. Mikulag dobte nadelil.

Millie Polagkova.

Rad gtefinik,lo 142., HoUston, Texas.

Vanoce u Stefanikii.

Vanoce, ty tajemnS7 svatku. Ano, co se skrSrvb, tajemstvi a kouzla o Vanocich, zvla gte o StedrS7 veeer, kdy ka2dS7 elovek kterSr ma cit a srdce, podleha syS7m vzpominkam, nekdy veselSrm, easteji veak smutnSim. Vet ginou prb gtedroveeerni vee'eti, kdy hledame kolem sebe osoby milujici, ktere nam vyrval osud a vzal je tam, odkud neni navratu. My s mS7m mui'em trasime Stedry veeer u sve dcery, kolem svSr ch vnouCat, neb jinak bysme tez podlehli tomu tajemnemu smutku, kdeg to takhle si vzpomenem nejakou to slzieku po strane uronit, ale na gi mailed nam ty chmury brzy za2enou. Letos nas nage myglenky ponesou taky tam za vodu, do to nagi neet'astne zeme Ceske. A ja vetim, ze cele, eeska, Amerika bude take vzpominat na gich lidi tam doma. Domov, ano, to bude to poliklkove kouzelne slovo tech, ktere osud zavolal na valedhou linii. Te2 u nas u 8tefanikil sehraji podobnou pohadku ze svdtove V41ky na, Vanoce,

VESTNIK jak se jim tatieek vratil prave o 6. terY veer.

Tak prosim vgechny pfiznivce na gich divadel, aby se v hojnem podtu dostavili. Divadlo bude krasne, 2adne zklamani nebude. Tet posledni Mikulagske bylo pekne sehrano, dik br. D. Nezvalovi. Velice pane nacvidil na ge nove herce, mezi nimi byli Karel Mikug ml., L. Silhan a Eligka 8ebkova. Jen se tak drite! Te't Matenka VajOva hrala pane pfisnou maminku. Kus se velice libil. Jmenem Sokola dekuji vgem, kteti se o vYpravu ptidinili, sin pekne vyzdobili, kkidla pro andela udelali a divadlo pane sehraji.

Te2 budeme miti 'ana° Silvestra, ale o tom pozdeji. KeZ' mame na svatky pane! Dnes slunieko se tak Oka usmiva a na zahradkach pino kvetri, ale dost moZna 2e do svatkri nam to mraz Tak piatele, pieji yam vgem jmenem nagich nagich obetavYch pracovnikt, kteki nikdy pod tlhou imavy neklesaji, Vesele Vanoce a 8t'astnY Nov. Rok, a abyste /lam nadale vast pkizeri zachovali a vtdy si vzpomeli na ty 8tefaniky a Sokol a kdy potadaji nejake divadlo, je navgtivili.

Udinkujici v aktovce na Silvestra budou br.

V. 8ebek, s. Eligka Sebkova, br. F. Bedan, br. J. Kelarek, s. M. Klimova, s. E. Klimova, s. M. Vajova. Kdo zapomel poslat darecek na Mikulage, mute ho poslat o Vanocich na toto divadlo, neb tam bude tee stromedek. Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Rad Nova Morava, 'Oslo 23., Schulenburg, Tex. Cteni bratil a sestry!

Vam, ktefi jste nebyli ye vYrodni schrizi, konand dne 10. prosince, podavam vYsledek voleb nageho tadu, v padu potieby abyste Odell na koho se mate obratit. Nasledujici ritednici byli zvoleni pro rok 1940: Ptedseda Frank J. Ol govskST; mistoptedseda Paul Bro2; tajemnik John Kahanek; ifeetnik Emil Vrana; pokladnik J. H. Drozd; prrivoddi Henry Kubo g ; vyslanec do sjezdu Frank J. OlgovskSr ; nabradnik Paul Bro2. — Te2 yam zdeluji, 2e ye schrizi dne 10. prosince jsme uvedli dva nove eleny a sice Fr. J. Orsak a Cecilie Orsak a s ptestupni listinou jsme prijali od tadu Cis. 19. br. Karla Sramka.

Pteji vgem vesele vanoce a et'astiV novy rok tento nastasajici 1940 a Jednote hodne novSich 'ent. S bratrskSrm pozdravem, John Kahanek, taj.

Zavedli jsme v manielstvi dopisovani.

Man2elstvi je jako ta bo21 ptiroda a meteorologicka stanice v podobe domovnice, Ci jak se v prOskS7ch ein2acich Ake, pani spravcova, urni docela dobte odhadnout, zde je slunedno, nebo pied boultou. Jegte gtesti, ze jeji vysilaci stanice dosahuje nejdale a do kramu hokynate a o dva domy dale na mandl, jinak by na g dilm byl jiste velmi popularni. Ale svet pottebuje stale nove a derstve zpravy. To, ze pan rada pfi gel k ranu domri a pani radove, celou noc nespala, je zprava, ktera je vysilana na domaci vine kaidY etvrtek, tedy zprava, ktera neme, jiz ani Zdibec sensadnosti, stejne jako se na oplatku o nagi domaci vysilaece tvrdi, ze ma pusinku, ktera by piekousla krokodila. Dnes jsem se schvalne podival na svilj snubni prsten, abych si piesne spodital, jak jsem dlouho 2enat. Opravdu, uZ je to pies sedm let a mam tedy tak zvanou sedmiletou kritickou dobu pro manZelstvi za sebou. Abych na gi pani spravcove vyrazil zbrari z ruky, prozradim na sebe takove male manZelske nedorozumeni, v tomto zvlagtnim vysi/ani na vine deseti cifer. Napred upozorriuji sve piatele a zname, ze se nic nestalo a man2elstvi funguje bezvadne dal. Take moje zlata tchyne mute berstarostne spat. To se stane i v lepgich rodinach ne2 je na ge, ze mantele po nejakem nedorozumeni na sebe nemluvi. Stalo se to take u nas a moje sedma, svatost, ktere, stejne getti ka2dS7m slovem, si najednou usmyslila, 2e bude pro na ge sou2iti na nejakSi eas lepe, kdy misto dlouhfth feel mi napi ge svoje mineni na kousek papiru. Vzal jsem volky nevolky toto rozhodnuti na vedomi a tak jsme si nekolik dni dopisovali. Nejstrueneji vyznelo pondeli. Nagel jsem veeer na stolek listek s napisem: Dobrou noc! Ptipsal jsem tedy take: Dobrou nod a gel jsem spat. To u2 asi 2enu od staleho psani bolela ruka a eettila se. Vera se mi stal ale peltr4 mftlei% Mel jsem rano vstavat v Aga

Ve stiedu, dne 20. prosince 1939.

Resolute Soustrasti.

My, raepodepsanY resolueni vSibor tadu Karel Jonas cis. 28. v East Bernard, Tex., vyslovujeme tomto uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad neoeekavanou ztratou jejich mileho man2e1a, otce, bratra, a nageho uptimneho spolubratra Frank Bueka, jenZ" nas neodekavane opustil, byv ge ranen mrtvici v poll za pluhem dne 6. prosince, a dne 8. prosince byl pohiben na mestskem hibitove ve Wharton, Tex. ZesnulY byl star 64 rokri, k Jednote pkinale2el 35 rokri a k radu Karel Jonde 9 let.

Zanechal po sobe Zalem sklieenou manZelku, syna, dceru, etyti bratry a sestru, a mnoho ptatel a znamS7ch. Jake oblibe se zesnulY tegil mezi sv3imi spoluobeany, to nejlepe dokazoval neptehlednS7 polatebni prrivod, doprovazejici zesnuleho na posledni misto jeho odpoeinku. Slova ritechy, v dome smutku i na hibitove ptednes1 soudce Chernosky, ptedseda H. U. nagi jednoty.

Mild, Zalem sklieend rodino! My vime, janesmirnSi bol svird srdce vase, a milerkli bychom tomu zamezili, ne2 nevi to v na gi moci. Budi2 yam aspori ritechou ze i my, bratti a sestry od tadu Karel Jona g Cis. 28., soucitime s Vami a 2elime odchodu zesnuleho. Tobe, milt' bratte, pfejeme zaslou2enS7 odpoeinek, a Cest budiZ Tvoji pamatce!

Usneseno, aby jeden opis teto resolute by/ zanesen do tadove protokolni knihy, druhSr opis aby byl zaslan man2elce zesnuleho, a original ma, bYt zaslan k uvetejneni do Vestniku.

Dario v East Bernard, Tex., dne 9. prosince roku 1939.

John Vagidek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda, John Gajevsk3'7, resolueni vStor. hodin. Napsal jsem tedy 2ene listek: "Bud' tak hodna a vzbud' mne v gest hodin!" a spokojene usnul. Muselo se mi asi moc pekne spat, protoZe jsem se vzbudil az o pub osme, kdy podzimni slunce matn.Srm leskem osvetlovalo steny pokoje. Vyskoeim, mrknu na hodiny a spustim bandurskou, jakSi je to u nas potadek, ze jsem zmeekal drilaito upraci atd. Uplne jsem zapomnel, 2e v man2elstvi zavladlo vzajemne mleeni. Ale milovana 2inka zristala ripine Vzala mne za ruku a s ironickYm rismevem ukazala na listek na stole, kde bylo jeji rukou ptipsano: "Vstavej, je gest hodin!"

Salat z eerveneho zeli. oervene zeli se jemne pokraji, spati a necha, se 20 minut v to horke vode stat. Pak se zcedi, osoli, opepti a poleje vychlad13"an octem, svateriSrm s cukrem (asi velkou 12ici cukru), kdo ma rad cibuli, mil& se i ta ptidat a na konec bud' usmaZend slanina nebo olej salatovS7, anebo kysela, smetana.

Verne podle skuteenosti.

"Co to &elate, deti? Ja myslila, ze si hrajete."

"Hrajeme si na maminku a na tatinka."

"A to musite delat takovY ramus?"

"Ano. Ona chce nove gaty!"

Dobre Mani.

0 rediteli Seifertovi z praAske Uranie bylo znamo, ze kaZdemu dobte poradil. Pfi gel k nemu autor s divadelnim kusem.

Eeditel si jej pieeet1 a scleluje: "Poslechnete, ten kus na celS T veeer je kratkS7!"

Minil autor: "To myslim, 2e by bylo nejlepgi, kdybych k tomu jeete nee° ptidal, ne?"

Zmenil to teditel Seifert: "Oveem, nejlepe by bylo, kdybyste kaldemu avStevnikovi k Wow pfida,1 10 korun!"

Strana 19

iltSTNiK

Ve stfedu, dne 20. prosince 1939.

VYBORY USTANOVENE PRO SPO- nu, anebo studovali v kterekoliv uLEK CESKOSLOVENSKICH EX- niversite anebo kolleji kdekoliv. MeSTUDENTU STATU TEXAS. zi hlavnimi ucely tohoto spolku jsou tyto: zasazovati se o to, aby vyueoVe schfizi Vykonneho VYboru vani eeskeho jazyka a Ceske literaSpolku CeskoslovenskYch Exstuden- tury bylo zavadeno a udrtovano i na td Statu Texas, konane v Austin, vefejnYch statnich vyMich gkolach, Texas, dne 26. listopadu, byly usta- v universitach a kollejich; podporonoveny nasledujici vYbory: vati studenty eeskoslovenskeho ptiAgitaeni vYbor: Pravnik John W. vodu, ktefi studuji eeskou kee aneLeSikar a Viktor Schmidt, oba z Ro- bo literaturu a pracovati k tomu, asenberg, Texas. Tento vYbor si usta- by pokud mono vLecky deti eeskonovi dathl menk vybory y ruznych slovenskeho pilvodu byly pravidelne eastech statu. posilany nap ped do obecnYch a pak Publikaeni a osvetovY vYbor: Dr. do vyS'Aich gkol a aby procentualne F. E. LukSa, Houston; sl. Lillian co nejveth podet Ceske mladae poFoit, West, a sl. Ella Koemel, West. kraeoval ve svYch studiich na gkoPoradni vYbor pro ee gtinu na vyS.- lach vysokYch a zvla gte na universiS'ich S • kolach: Frank A. Horak, Texas te statu Texas.

Christian University, Fort Worth, Ve schtzich tohoto spolku se katTexas; Dr. Ed. Midek, irniversity dorodne voli vYbor ku sprave "TexaStation, Austin, Texas; Ed Balcar, ske Matice VyMiho Vzdelani" a tenCaldwell, Texas; Alois Petrusek, to vYbor ma, povinnost spravovati Needville, Texas; a Dr. C. L. Kope- piijeovni fondy, ziskavati nove dackY, Yoakum, Texas. Tento vYbor ry a vilbec pracovati o to, aby fond jest ustanoven za pfieinou, ze east° tento byl stale rozmnotnvan a ku se stava, Z • e dozorci yyS'Sich prospech eeskoslovenskYch studendaji informace ohledne vyueovani tii co nejspravneji ugvan.

Ceske fedi v jejich Akole, a oni, aneTexaska Matice pOjeuje penize bo kterYkoliv jinY, kdo se zajima o potfebnYm a zasluhujicim studenvyueovani 'Ceske fedi v jejich vyggi tum pilvodu, aby mohou se nyni obratit na kte- jim bylo mono nab'ti vySgiho vzderehokoliv elena tohoto vYboru o in- lani na universite, a tyto p0.jely po formace, ktere tento vYbor s radosti ukoneeni studii se splaci zpet i s jim poda. rokem do toho fondu a znovu se Vybor musejni a historicky: Rev. mAjduji novYm studentilm. Tedy, jaJoseph Hegar, Temple, Texas; Dr. S. kekoliv dary do tohoto fondu jsou B. Kovacs, Baylor University, Waco, trvale proto, ze dosud Texaska MaTexas; dp. P. L. Nemec, Wallis, Te- tice neztratila ani centu na 'iadne xas; sl. Millie St'astnY, Goose Creek, piljece kterou udelala.

Texas a Henry Slavik, San Antonio, tfednici Texaske Matice jsou: pi.

Texas.

J. M. Matej ek, Austin, Texas, peedVYbor na opravu stanov: A. A. Ho- sedkyne; dp. J. R. Klobouk, Needrak, A. A. Foyt a Georgie Mae Ma- vine, Texas, mistoptedseda; pra y tejek, vAichni z Austinu; Dr. F. E. -nikR.JBartosh,Tyl exas,tLukSa, Houston, Texas a pravnik jemnik; a A. W. Marchak, West, TeA. Kacif, Temple, Texas. xas, kterY uei na vy ggi gkole ye West, Spolek tento, zaloleny v roku 1929, poklacinik. Dary na tento dobrY hledi spojiti bYvale studenty eesko- eel maji bYti zasilany na pokladnislovenskeho pfivoda, at' jit' byli stu- ka A. W. Marchak, West, Texas. denty ye Statni Universite v Austi61enove spolku eeskoslovenskych

Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

Od moji posledni zpravy jsme prodali nasledujicim Medaile Odboje: Josef Vala, Chriesman, Tex., Mary t upak, Deeming, N. M., Chas.

Neumayer, Caldwell, Tex., Geo. S'ef61k, Caldwell, Tex., John 8tefka, Caldwell, Tex., Joseph Hejl, Caldwell, Tex., pi. John W. Icrabanek, Caldwell, Tex. Ti, kteh si dosud medaile odboje nezakoupili, necht' se phhlasi u meho mute v jeho idadovne.

Pfeji redakci a v gem etenahlm S't'astne a vesele svatky a gt'astarY Nov' rok!

S fictou, George E. Kacif, pfedseda.

Marie Wondragova.

Frank A. Horak, tajemnik.

Ex-studentu si take pkeji, aby dY ex-student, at' studoval na kterekoliv universite anebo kolleje kdekoliv, se stal Menem tohoto spolku.

Clensky poplatek u spolku ex-studentii je pouze jeden dolar roe'ne.

Schuze se konaji ph universite v Austinu jednou za rok. Vy, kteh etete tyto eadky a kteti dosud nejste 'deny, zalete co nejdfive vas dolar na Frank A. Horak, Texas Christian University, Fort Worth, Texas, s poznamkou v ktere Akole jste studoval a zaroven udejte spravnou adresu, a pak vam bude zaslan poldadnikem elenskY listek.

Za Spolek 6eskoslovenskSr ch Exstudentil Statu Texas:

ME ONO WI filkiMMEMPRIFABBIle

Vesele Vance a irastni Nov ST rok! pfeje &Imam fidu Svornosti Jihu cis. 15, v Buckholts, elenstvu S. P. J. S. T. a etenaktim bratrskeho Vestniku

MEW

EMIL F. VOLDAN ROGERS, TEXAS

MiritEMMISSIBSSE 'MS ' 4M g .V. M1..4MU MU kg kiNtiki.MMUAN

Vanocni Blahopiani a P odekovani !

V tuto radostnou dobu valiant, pfeji si touto cestou co nejsrdeeneji podekovati item mojim ctenym pfateliim a zakaznikiim, jak starYm tak i novYm, za Vasi podporu a pfiz,en, ktere si skuteene vaZim. Jest to pro mne cti, vyslovitti Vam zde moje blahopfani

Vesele Vanoce a gfastn.i. Novi' R Ozn.ameni umrti a dilciivzdani.

HlubokYm lalem sklieeni oznamujeme V gem pfitehim a znamym, ze se V gemohoucimu zalibilo povolati k sobe nageho milovaneho maniela a otce

Franka Bueka, kterY zemiel dne 6. prosince 1939 byv ranen mrtvici na poli poblii sveho domova, y e still. 65 let a uloien byl k veenemu

odpainku na Mestskem hibitove ve Wharton, Texas, dne 8. prosince 1939, ve 3 hodiny odpoledne.

Dovolujeme si nejprve podekovati v em na im sousedinn, kteit na eho mileho zesnuleho nam poniohli domii donesti, a zvlait' spolubratram, kteh s nun posledni noc pobyli.

Dile dekujeme pfedsedovi C. H. Chernoskemu, Hlavni Ufadovne S. P. J. S. T. za vykonani pohiebnich obi du, jak v dome smutku, tak i na hibitove, i dekujeme zpevakiim choru za zapent krasnYch smuteenich pisni na hibitove.

Dale path na e upilmne diky elentim Karel Jona g eis,lo 28, S. P. J. S. T. za krasny venec, i hertam fidu Kolumbus cis. 58, ktereho byl zasnulY zaklidajicim elenem, co pro nas z Lasky udelali. Tel na e diky path v em darciim kvetin, tei i nosiefun rakve k jeho poslednimu odpaeinku, a dale dekujeme od srdce fgem pkatelfim domacim i pfatellim vzdalenYrn, kteh nam v jakemkoliv zpilsobu napomocni byli a doprovodili na geho mileho zesnuleho na posledni misto odpoeinku. A na i mile Jednote dekujeme za rychle a okamlite vyplaceni pojistky. Tedy jegte jednou v em viele dekujeme a volame: "Zaplat' am fgem Pan Bith!"

Spi sladce, muj drahY manleli a o e, my na Tebe budeme stale vzpominat, al nas Pin Bah odvola s tohoto sveta, a se spolu sejdeme zas!

g

g

•,

g

g

g

.xt

y

g

Aneika Bueek, maniela a ditky, truchlici pozastali.

C. J. Jancik CALDWELL,

TEXAS

MitifiVEMBREffin SUSS OSBOR'sib WHEIRMEMEWSE -sc

BEM Or6IIME4F:w

Divadlo ye Fort Worth, Texas!

SDRUZENi SOKOLA VE FORT WORTH sehraje divadlo pod nazvem

g

g

g

Vig spolubratr

"VANOtNi STROMEeEK" XNN

v nedeli, 24. prosince 1939 v sini Sokol, 3221 N. W. 28th Str.

OSOBY: Mrazek, Marie, jeho iena, Botenka, jejich dcerugka, Cipek, hostinskST, Jehlieka, krejet, Hovorka, obecni pastS7f, Kulhanek, chalupnik, Adam, oeledin u tipkft, Beta, slulka u Cipktl, Prvni andel, DruhY andel, \S; Sehrano po prve v Praftkem divadle a v Kladne 26. prosince roku

Joe Beean Aloisie Beean Lili Svitak F. J. Houtvieka Jan Haan Fred Merlik Jan Kamas Vilem Kfivanek pi. Anna Svital Matenka Svitakova Bol'enka Svita,kova Mestskem divadle 1916.

VESTNIK

Strana 20

Uryvky z 6eskoslovenskfch dejin.

Illudrcove.

TARt OKOP polni baterie u lesika, na polo S sesutk, zarostlji krovim, uz dobrj ich sto let o samote v poli stoji. SamojedinSr zustal ze vSech okoptv a naspil, ktere tu planinou dlouhSrm pruhem se tahly, kryjice podetni pruska, dela, namitena proti cisatske annex/6 zakopy chranene. Ted' podoba se davnoveke mehyle, v niz pasaci za mlhavjich jiter a studenSTch podvederri oheri sobe topi a s ni2 do dalky halekaji.

L. 1778 za valky o dedictvi bavorske vAechen kraj pii Medhuji, a homim Labi, hoste d ye armady, podobal se nesmirnemu mraveni gi. V dele pruskeho vojska Fridrich, naproti Josef, oba filosofove.

Husta mlha ulehla na krajinu jako hluboke jezero; bylo zahy z rana, ticho, hlucho, jakoby ani vojadka nebylo na blizku. Nikde nesmeli zvonit; ale misto zvuku zavznel hlas mu2skeho hlasu: "Kdo ochrany Nejvfaiho — " Tuto piseri zaslechl Vaclav Suk, obecnSr vojak cisatskeho pluku Hillerova, stoje daleko na ptedni strati na pokraji travnateho dolu. Huste ktovi do pola ho skrSrvalo. 2e zima bylo, vyhmul si at pod tfirohk klobouk S'edS7 tak Ze mu copanek nebylo videt. Tu ta piseri a jakoby zrovna naproti! Tam ji g neptitel — jak to?

Suk nejradeji tak nejakou svetskou s kamarady pti ohni, nebo pied stanem mlade markytanky, ale tentokrate jim zbokiST zpev hnul.

Zpivavalat' ho doma babidka od svetnice do komory, od komory na pudu, kdy pantofliky kiapajic budila v'Sechno staveni.

Suk spustil take; hlas naproti se na chvilku zarazil, pak na novo zazvueel a vinami zvolna stoupajici mlhy nesla se starodavna, piseri.

Vaclav vSak dlouho nevydrZel; zvedavost mu nedala. Ten tam za fivalem notoval dale jako kantor a zdalo se, Ze chce ty verse dozpivati, jako Sukova, baba delavala.

"He ty tam, jsi vojak?"

S takovou zadal Suk hovor a nemluvil do hluche mlhy. Dovedel se, Ze rozmlouva s voje,kern, s pruskou ptedni strati.

"A jak to, ty's Bramburak a mluvie desky?"

"Jsem z tech, z Kladska od deskS7ch hranic.

SlouZim po vOli BoZi uz druhST rok."

"Je poboZnji," pomyslil sobe Suk. "Jiste helvit", a vyslovil svoji domnenku nahlas. PruSak ptisveddil.

"A jak ti tikaji?"

"Jan Kola,enS'."

"Ale my tak povidame — co by nam asi na'ei pan/ — ?!"

"CoZ. delame nem zleho?"

"Tot' jsme krajane, oba Kdy pak se tohle trefi."

Hovor uvazl. Suk vide' tidnouci mlhou silhuettu pruskeho vojaka ye Apleatem daku, podobnem biskupske depici. Sta.1 u stareho koa'ateho buku. Za chvili Suk zaeal: "Je to dnes zima —" "Je. Pojd' se ohtat," — a KoldenST to tekl tak uptimne, jakoby stal na prahu zachumelene horske sve chalupy.

"Kam?" "Sem, ke mne. Mam pinou lahev — ".

Suk se zarazil. Nedrivera se probudila. Lest' nejaka, a pak jiti z vykazaneho mista! KoladnST mu porozumel.

"Neboj se, ptiteli! Jak bych ti mohl ubliNt? Odlo'ime zbrari a kakIST na pill cesty." — Tento hlas nekiame a Suk vide, an Koladn3-7 puku opire, o kmen. °hied' se a 'eel. Na pill testa potkali se oba vojaci. PruskSr neptitel s nelidenou uptimnosti podaval ruku.

"Jen pojd' a neboj se, vklyt' jsme sobe nic zleho neudelali, jsme bratti, jedne krve, co nam do toho, co si potentati udelali?" del helvit, pismak, potomek bratrskSrch emigrantri; a veselji

hoch z kraloystvi mu porozumel.

Jak tito zde uvagovali, tak uva govali zajiste pied nimi mnozi a bude uvagovano vgdy, at' jsou kralove filosofi nebo dle snu Piatonova filosofove "A tuhle to skoneilo," dodal stark. kmotr, jeng mi ten pribeh dle davnYch pameti vypravoval, a ukazal mi na spustlou baterii, v niz jsme odpodivali. "Oba mudrlanti zabrali se do hovoru, a stihli je. Tuto zde sedel pruskY kral a sem phvedli na soud Koldeneho. Povedel v gechno a za chvili ho tamto za baterii zastkelili. Ten druhY sic olovu a prachu u gel. Probehl v gak krvavou ulici a Bah vi, kde si ostatni trest odskakal."

Tot', co do vojska, ktere mudruje a uvaguje.

KTERA Z VLTAVSKYCH Atilt JE NEJSTARSI. Po veky pracovala obrovska energie, ukryta ve vodach Vltavy, aby vyhioubila tedi gte v rozlehlYch rovinach a vytvotila jedineenou scenerii pro vznik mesta pohadkove krasneho, jakym je Praha. Kdy g se rodila historicka Praha, bylo uZ redigte reky ustaleno. — Prvni vodni dila, ktera byla vystavena na Vital* byly mbinske jezy. BYvaly to zejmena vodni mlyny ci "gkrtnice", ktere plovaly pa vode a po kterYch nezastaly ne g stare zapisy a dva nazvy pragskYch ulic na Novem meste Lodecka ulice a Lodni mlyny. Ulice Lodni mlyny je nejkratk pra gskou ulici. Tyto Lodni mlyny jsou pripominany jig v rode 1384 a zachovaly se na VItave ag do roku 1818, kdy posledni z nich byl smeten jarni povodni. V zaznamech z nejstargi doby se uvadeji v mistech, kde dnes je nemocnice MilosrdnYch bratri, d ye rady mlYna ktigovnickYch ei gpitalskYch. Druhe stredisko mlynarstvi bylo v mistech mezi nynej gim mostem Palackeho a mostem Legii. Z raznYch jmen techto mlYnA se udrgelo do dnegni dobu pojmenovani SitkovYch mlynu, po Janu Sitkovi, megt'anu, kterY byl v 15. stoleti majitelem bYValYch mlYm1 kapituly vy gehradske. Starou vodni veg, ktera tu z to doby zbyla, vystaveli Novomestgti pro vodarnu z tesanYch kvadrfi v rote 1495 na nepatrnem ostrtivku, z neho g v 18. stoleti vznikl naplavem nynej gi SlovanskY ostrov. Pied tim rozva geli vodu po meste ponejvice sladovnieti. Zarizeni vodarenske ve ge bylo velmi jednoduche. Vodnim kolem tladila se voda do nejvyggi easti vege, kde byla umistena velka, medena nadr gka. Voda se rozvadela drevenYm potrubim a g do Katerinek. Veg roku 1501 vyhorela. Narychlo byla postavena &evena, ale ta po dvo uletech spadla. Teprve potom vystaveli ve g dilkladnej gi. — Na protej gi strane Vltavy byla postavena druha pra gska vodni veg.. Je to starodavna, Malostranska vodarna. V novej gi dobe ma zcela jive poslani. V jejim vnitrku nagli prihodne mistnosti vodni skauti. Dalsi vodni veli, ktere se dochovala, je vodni ve??, u KarlovYch lazni na Novotneho lavce. Ta je nejstar gi,. z roku 1489. PM velkYch povodnich roku 1492 byly mlyny zboreny, ale ve g zustala.

Nekolikrat vyhotela a vydr gela i nekolik ablehani. V r. 1606 byla v Praze postavena nejvyssi veg — novomlYnska. Byla zbudovana z piskovcoveho gtukovi, "mela v sobe sedmero sklepove klenuti" a nad sklepy postaven "lusthaus, podlahou pologenY". Ten mel dvanact oken a byla v nem vymalovana deska kni2ata od Premysla a g do Rudolfa II.

a

Z HISTORIE PRAZSKEHO HRADU. VelkY zajem nej girgi verejnosti o pragskY Hrad v soudasne dobe nijak neutucha. Stovky navgtevnin, kteri denne putuji do posvatnYch hradnich prostor, je g maji nejbliggi vztah k nagi slavne minulosti, jsou toho nejlepgirn dokladem.

Dovidame se. ge i v budoucnu bude pokraeovdon v zabezpedovacich akcich na Hrade a zvlagte t. zv. StarY hrad prodela je gte velke zmeny.

Do zahrady "Na Valech", zasahuje znama stavba pfivodu terezianskeho, zvana "Neustift". Tato budova mela bYt piivodne sni gena o dve patra. Melo se tak stati proto, aby se jignim zakladiim Stareho hradu, jeho g korunu tvoti dnes VladislayskY sal, dostalo dostateeneho mnogstvi vzduchu a svetla. Bylo v gak zbourano

Ve sttedu, dne 20. prosince 1939. pouze jedno poschodi, nebot' se pozdeji ukazalo, Ze je velmi dobte stavena a ge by ji bylo vskutku gkoda. Pozdeji se uva govalo i o tom, zda se z ni nema stati spojovaci trakt mezi VladislayskYm salem a schodigtem, jeg spojuje zahradu "Na valech" se III. hradnim nadvotim.

Je nutno se zminiti i o nova tiprave II. nadvori, ale o torn velikem prostranstvi nepadlo jegte definitivni rozhodnuti. Plan na tpravu tohoto nadvori souvisi velmi tesne se stavbou noveho schodike ze sloupove sine. Je tu ovgem i dosud zcela nerorte gena otazka kaple sv.

Ta pochazi site z doby terezianske, ale posledni fipravu dostala a g v polovici 19. stoleti.

Po dokoneeni void i leopoldinska, barokni ka g gba a ledacos jineho.

-na,dleda Silhueta pragskeho Hradu meni se neustale.

A chystane dalgi zmeny jsou dokladem, ge tvatnost Hradu se zmeni je gte daleko vie. Duch doby toho vygaduje. Nebude zajiste vzhledu Hradu na gkodu, kdy pri novYch tpravach bude vzat vet gi ztetel na moderni archetonicke umeni. Valyt' ka gdo, doba vtiskla zde nesmazatelne "punt" sveho umeni a jeho charakteristickYch znakt. A piece tim velebnost a krasa Hradu nijak neutrpela. Naopak: tamer v'tcly ziskala.

Je site pravda, ge musime dbati. pamatek a musime jim projevovati patrienou fictu, ale to jegte neznamend, 'ge bychom vzacne historicke budovy musili ptestavovat vYhradne ye slozich, charakteristickYch pro minula, stoleti. Svet kradi ku predu!

Ze 120 praiskYch pretchodii, 58 na Starem meste.

Ani ten nejstarM pra2skY °bean, kterY me tak rikajic Prahu v maliku, zne kaalou ulici ✓ ptivodnich i nynej§ich pojmenovanich, kaedY trout a historie starch domt, nezne wiechny praLske pruchody. Kolik lidi na priklad ✓ Frame vi, ze je nejakY prtichod z Rytirske ulice do Kotcti? Bevan jsme tam vdera pozor hcdinu a za tu dobu neprokl prtichodem ani jeden elovek. A piece je moL'ao pruchody dostati se tamer o celou etvrt hodiny drive z Vdclayskeho namesti na Hraddany. Jen krive ulicky Stareho mista skrYvaji ve svYch zdech 58 pruchodit. V prvni polovine 19. stoleti bylo pry jich podle svedectvi K. Valenty 53 a pastavenim novYch domt a pottebou uvolneni ulic se jejich poeet zvy gil. KagdY poradnY Pragak mad Zelezne dvere. Vi, ge domem, kterY je tak nazvan, projde z Michalske ulice do Jilske. Rovne g vi,ze naproti 2eleznSrm dverim je prfichod, astici do Melentrichovy ulice a tudy 2e se dostane nejkrat§i cestou z Veclayskeho mi./nest na Malou stranu. Zne, jiste i prfichod Korunu, Lucernu, Uolitiku, Bat'ovu a Lindtovu pasaL C'ernou refZi na Prikope, Ungelt, Plat'z, prilchody na Hrade, v Revolueni tride, v Celetne ulici a snad je:§te nekolik jinYch, ale sotva vi, ze na.e. "matidka mast" ma celkem 120 prtichodti. Po Starem meste je na druhem miste Nove misto, kde je 35 pritchod0 a zbYvajicich 30 prfichodt je rortrou geno po ostatnich etvrtich. Z ulic je na prfichody nejbohatkde je 11 prtichodil, ve Vodiekove si ulici je 9 priichocl. Narodni trida a Veclayske namesti ma 8 prtichodti, na Prikope je jich 7, ✓ Hradebni ulici, v Karlove a Revoluoni j.e po 6 prtichodech, Jungmannova, Ko gni a OvocnY trh maji po 5 prtichodezh a Kamzikova 4 pruchody. Je take zajimave, Le v pralskYch chodech je 5 divadel, 18 biograffi a nekolik set otchcdti a 'Zivnosti. UdinenYm labyrintem je prtichod u Novekti, kterY ma dve dvorany, 4 ramena Ustici do Vodiekovy ulice, 2 ramena do Jamy a jedno do 8tepanske. Nejkuriosnej g je prfichod bYvalYm MalostranskYm hrbitovein na Smich, ove a Bezejmenne, ulidka z Krdlodvorske do Jakubske ulice naproti Obecnimu domu. Nej givelg i jsou pruchody na Vaclayskem namesti. Zato velmi malo lidi projde bYvalYm klakerem blahoslavene Ane gky na Frantigku, HaasovYm prilchodem z Aenskeho namesti do Liliove ulice a ji g zminenYm prachodem z Kot27, do Rytirske ulice domu dislo 28. — cu Psati historii pra gskYch pruchody by bylo jiste zajimave. Mnoho je jich chrani. s.no PamatkovYm Uradem a jsou po strance architektury chloubou Stare Prahy.

suede, dne 20. prosince 1939. z VNUEKA DEDI V RODINE KOfIENARSKE TAJNOSTI, ZAitiK„ADILA A BABiteiNU 2IVNOST.

NeklamnYm znamenim, ze se bliti zima, je kofenatka z Trnove, ktera peichaziva do Prahy na trh v2cly dvakrat do roka. Na jake, kdy se na iukach objevi prvni kviti, z nehot jsou nejueinnejei odvary, a pak peed zimou, kdy uZ neni v polich, lukach a losich co sbirat. chazi v stejny eas, ale nikdy nepeijde peed svatkem sv. Vaclava. Spike pozdeji. V poslednich zafijovYch dnech a v prvnich dnech eijnovYch sbira, u cest, a na suchYch stranich babi hnev, take kunku zvanou, vlastne jehlici trnitou. Rostlina prase v tech dnech nejkrasnejk kvete a je nejlepSi Cas pro jeji sber. Jette za ,kvetu se ze zeme dobYvaji kokeny, z nich odvar pusobi jako prosteedek prodist'ujici krev a podporuje vymeLovani. Bez babiho hnevu by koicenafka, z Trnove do Prahy neela. Na nej ma take nejvetk odbyt.

Leta ill stava na stejnem miste na Arbesove namesti na Smichove. ' e.clin.ST nevi, jak se vlastne jrnenuje. kika, se ji proste kofenatka z Trnoye. Je to Zena zkuS'end, dovede i poradit. "To kofenaestvi", vyklada, "to jsem vlastne zdedila po sve babe. Ta me ucila, jak suit kvety, koeeny a bylinky Nektere pottebuji vlhko, jine zase suit na slunci, jine jsou nejtieinnejei trbane, v podveeer, jine se musi trhat easne z na. Moje baba byla slavna k•okenatka. Mnozi ji vyhledavali, aby jim vyleeila souchote, zahnaIa tbyte a zalehnala boule, steile a jine neduhy. Rakalo se tehdy od Prahy at za tivohoet', ze ziomeniny nejlepe vyhoji "Lipansky" — sedlak z Lipan. "Ordinoval" v zajezdnirn hostinci " U andela"na Smichove, a lido se k nemu jen hrnuli. Na neduhy vniteni byla jedine koeendelca Trnove. Jako moje baba. Vgechno jednou kikankou: Ja baba, po Bohu, pomohu, co mohu a co nezmohu, ponecharn Panu Bohu.

A poainam lekovati, Bote, rat mi nomahati.

At, z vas bude popelidek, pak ut pokoj dejte.

Nekdy to pomohlo, aspon tak fikali lido, ktere vyleeila. Ledla nateho dedu, ale nepornohla mu.

Tenkrat byly pro kotendity dobre easy. Ted' jen tak prodaji nejake ty eaje na zimu a neco pro poceni a vyaisteni krve, ale vie nic. Za starYch dasfi bylo po yenkove mnoho lektz. 0 dernem bezu se vehlo, ze pomaha, v devaterYch nemocech, o rYme se kikalo, ze odvadi z tela rodky sedmi chorob. PeiliSne kYchani se mirnilo potiranim lojovou sviekou. Proti mime Zloutence staeilo divat se do hrnce s kolomazi, ale to pomahalo jedine, kdy eel mesic dolt.

Na pichani byla dobra, zpateeni voda — voda od vantrok. V to se rozmoeil eves a zahueteninou se nemocnemu polevala hlava. Spadle mandle zyedala baba paid, namodenYmi ye sline. Baba dovedla i ohmatat tep, pustit VYsledky? Radeji se neptejte. To vite, nemoci jsou odjaktiva previt. Nekdy se vyhojily, ale vettinou ne. Ale ti, co se nevyledili, radeji o torn pomleeli, a ti, kterYm baba pomohla, roznaSeli o ni slave. Ja jsem zdedila pc) babe 1.12 jen umeni sugeni bylinek. To mne tak stall na skromnou vYZivu. Od jara do zimy sbiram, pees zimu nasueim a pak proclaim. Prodavam dobrYch padesat let. B,ylinky znat ted' ueim svou vnuaku. To je u nas v rodine u2 start' zvyk."

Kotenaila pak peeruSuje sama rozhovor. Nabizi kolemjdouciim za korunu pro poceni a proti kaki.

ODPOtiVEJTE. Mohlo by se snad tvrdit, 2e odpoeinek neni telesna funkce, ke ktere by bylo nutno nejak nabadat, a ze neni take tak mnohotvarnYm konem, aby poteeboval nejakeho navodu. Ale skuteen;'7 odpodinek, naproste telesne a dutevni oprotteni se od denniho shonu neznamena, jen dobu, ve ktere se nepracuje. Je velkY rozdil mezi odpoLnkem a lenotenim. A bylo by pro vat celkovY sta y velmi dfilekte, abyste jednou probral celou dobu, ye ktere telesne nebo du-

Strana 21

VESTNiK gevne nepracujete, a uvedomil si, kolik z toho easu venujete skuteenemu odpoeinku. Je totil stale velmi mnoho lidi, kteri na pkiklad po praei chodi na vederni prochazku. Chodi sice v phrode, ale narnahaji mozek s yYmi tivotnimi problemy. Podobaji se mnohym natim starostlivYm maminkam, ktere se teti na prazdniny, aby mohly jette vice pracovat. Nevnimaji nic ze vteho, co je krasneho kolem nich a vrati se domil prave tak unaveni, jako odetli. Veder ulehnou do postele a net usnou, probiha, jejich mysli hotovY tivotni biograf. Usinaji, ale ne tou zdravou fmavou po praci, nkbrt UpinYm vyaerpanim. Nasledkem je neklidnY spanek, sameztejma ranni ospalost, nechut' a neduvera k novernu dni.

Dnes vice net kdy jindy je cela lidska schopnest pracovat a tvoeit zavisla na dobrem stavu nerve. Venujte jim denne chvili naprosteho klidu. Oprostete se ye sve mysli od vteho, nepeemYtlejte o tom, ze vat synek pottebuje zase nove boty a ze bude nutno co nejdeive °pet objednat uhli. Sednete nebo projdete se v klidu a vypojte ph torn mozek alespori na chvili z nosti. Nebude to prozahalenY eas. Problemy a starosti, ktere vas znepokojuji, dostanou jinY smer a date se do jejich lutteni s mnohem lopCi chuti a diiverou. Nezahalejte, ale odpoeitite si. Uvedomeni si tohoto rozdilu se jiste i yam vyplati.

VZPOMiNKY PSANE PRO VLASTNI UTECHU. Pani Botena Mrttikova., vdova po spisovateli Vilernu 1\,1rttikovi, vyznamenana za sve vzpominky letani statni cenou, ilje v OlomouciHejeine. Tam se peestehovala kratce po smrti sveho rnanZela, do mist, kde protila sva divei leta. Velmi si oblibila stare zvyky, s kter3"rmi se seznamila za sveho pobytu v Divakach. Sve vzpominky, za ktere dostala statni cenu, neminila vydat tiskem. Zadala je psat v roce 1913.

Psala je jen pro sebe a pro fitechu ye chvilich tesknoty. Poslat je nekteremu nakladateli se necdvatila,, nebot' vedela od sveho mantela Mina, jako jsou potite s yydavanim knih.

Matka ji domlouvala, aby sve rukopisy odeslala k otiSteni. Koneene se pani Bolena odhodlala vydat jen kniteeku "Jak Vilem Mr§tik veelatil". Teprve v roce 1933 vydala vlastnim nakladem prvni dil svych vzpominek na Vilema Mrttika u Frantitka Obziny ye Vytkove. A pak vydala postupne dalki dily, al v zati loriskeho roku vySel dil testy.

0 tom, ze dostala statni cenu, se dozvedela od sousedfi. Veeer peed svatkem sv. Vaclava zaklepal nekdo na jeji okno a zvolal: Pani Mrttikova, radio prave hlasilo, ze jste dostala statni cenu!" Nechtela tomu vekit. Myslila, 2e jde o peeslech a zamenu jmena se spisovatelkou BoCenou Benetovou. Uvetila, at kdyt to Cetla druhY den v novinach. Pani Botena MrAtikova jit jako tkolaaka rada psavala. Ueitelky ji east° podezeivaly, to slohov Ukoly ji pite nekdo jinY Jako mlade device napsala aktovku "AneCka", kterou pak hrali studenti v Hejoine. Aktovka mela fispech, proto ji peepracovala na celoveeerni hru. Za rok na to se vdala a kdyt ukazala rukopis hry V.iemovi, dostala od neho pochvalu. Mrttik namet peepracoval a kdyt byla pozdeji hra davana v Prate, myslilo se, te je to drama Vilemova mantelstvi.

S Mrttikem se seznamila u vdel. Mrttik chtel zaeit yeelakit a ptal se znameho morayskeho vaelate Fialy v Dedicich, na ktereho vzorneho yeelate by se mohi obratit o radu. Fiala mu doporueil Antonina Pagase, kterY byl vrchnim strojnikem v hejeinskern cukrovaru. Vilem ptijel a seznamil se nejen se yeeliekami, ale i s Pagasovou dcerou. Pak se jette videli na Narodopisne vYstave v Kloboukach v roce 1903, dopisovali si a brzy pote byla svatba.

TRAPENI PANA, KTERt SI CHTEL ODPOONOUT. "Pane", povida mi mfij znamY, "at yam nekdo bude tikat, ze taty delaji eloveka, tak mu rovnou keknete, 2e tohle potekadlo s vymyslel nekdo, kdo nosil pinovous. Dnes, kdy se musi mut katdY den holit, se na taty tolik nehledi.

Byl jsem na dovolene ye Stkibrne Skalici. Nevite, jak jsem se tail na pohodln9 zivot, a se

budu toulat zarost1V jako MojtiS po lesich, jen tak v teplakach a v kosili. Skuteene jsem se prvni etyti dny neholil. Vite, co se mi ale stale? Kdyi jsem si Sel koupit trochu hruSek do obchodu, kde bylo v poledne prave dosti iidi, slytim zcela jasne, jak prodavaeka tika udednikovi: "Dej si pozor tamhie na toho, at' tu neco neukradne!", ph tom kYvia hlavou smerem na mne. Rikam y am, pane, povatovali nine za podezteleho eloveka, protote jsem byl zarostlY jako kaktus. Na tatech dnes nezaleti, ale na torn, zda je elovek oholen! Vekte, ze mne uz dovolend vubec nebavila. Ja chtel, aby si tvate odnoealy a zatim jsem muses cienne prohanet abych nebyl pro sleenu prodavaeku Clovekern, kterY jde do kramu si neco koupit za pet prstt. Tak je to, pane! KdyZ jsem pkijel z dovolene, zadel jsem studovat vedu o vousech a vette, ze jsem se dozv'edel velmi zajimave yeti.

Vousy rostou nejrychleji heed no oholeni a za mesic yam vyrostou na 11 at 12 milimetru. V jednom studijnim Ustavu pracovali nekolik let na studii, jak vliv ma na vousy holeni. K dispastel bylo asi 20 blondYnU. a 12 bruneta. Z blondYnit melo pet neobyeejne tYrde vousy a z brunettz test. Z brunet') se holilo 9 katclY den, z blondYnt 11. Ti ostatni se holin. podle potteby. Kdyt se tak na vas divan_, holite se ureite denne. Pane, jestli matete, tak to nedelejte.

Vousy stratne tvrdnou. To je vedecky dokazano. Ja se zase snatil dokazat, ze denial holeni je nesmysl, jako u ten namalovarie rty a easy a nalakovane nehty. Ale to je prave to! Vy jste piece take tenatY, tak vite sam, jestli new dokatete, kdyt chcete neco dokazat. Jen jsem zazaeal teteit btitvu a holit se katdy druhY den, ut se tena zaeala mradit, jak pry to yypadam, ze se za mne stydi, ze se mnou nikam nepitjde a vfxbec, neoholenY pry yypadam nejmene o pet let stark.. Vidite, kam jsem se s celou vedou o vousech dostal a to jsem ani Zene neeekl, aby lICidlo na rty, pudr a ty ostatni zbyteenosti zahodila. Kdyt se neoholite, maji vas lido za nejakeho pobudu, tena vas vidi o pet let startiho a stydi se za vas. A to vtechno pro obyeejne vousy, na ktere je Clo y& jako mladik hrdY, mu vyrazily pod nosem."

HUMOR PO STALETICH. Praltti obyvatele, sidlici v bezprosteednim sousedstvim potoka Botiee, stetuji si zvlatte v letnich mesicich na jeho nezdrave vYnary.

Snad jiz cele nalstoleti se jedna, o vybudovani tunelu, jako tomu je v Kotitich a- na Smichove, kudy je veden motolsky potok. Tento projekt vtak je dosud proveden jen z dash.

Potok Botie nebyl vtdy v pravem slova smyslu stokou, ktera odnak nedistoty z mnohych obci a tovaren u Prahy. Byvalo to fidoli no 0bou stranach obklopene vinicemi, takte se tu v XV. stoleti hkalo biblickYm jmenem "pki Cedronu". Ale take nachazime ve starch zaznamech jmeno "VinnY potok". K tomuto nazvu se vane povest: Kdysi v davnYch dobach sedlak z Vrtovic mlel na StedrY den v nuseiskem mlYne. Kdyt se o pfilnoci vracel domt, zastavil se na beehu Botiae, aby se napil. Tu zpczoroval, to v koryte neproudi voda, ale vino. Betel zpet do mlYna, oznamil to ostatnim mleefun a ti beteli k potoku, napili se a pfesvedeili se, ze sedlak miuvil pravdu. To se pry stavalo vtdy na 8tedrSr weer mezi 12. a 1. hodinou s pfilnoci. Proto se potok nazYval take "VinnY".

Nejstarti zminka o Botiei saha ji g do 12. stoleti a v dolnim toku jiz od roku 1222 naletel kapitule vytehradske. NovomestAti vtak zavideli vytehradskernu dekanovi "mnotstvi ryb", ktere bylo v potoce a chteli se domoci prava volneho rybolovu. V rode 1671, kdyt dekan s jednim kanovnikem sam lovil ryby, novomesttti zahnali dekana a pobrali mu site. Z toho vznikl soud, kterY trval 10 let a na konec novomesttti prohrali a museli zaplatit 550 zlatYch. Dnes do Botide jsou svadeny splatky a nedistoty z mnoha tovaren a proto ji g no rybach neni ani pamatky a tim merle by nekdo chtel o ttedroveeerni noci zkouteti, neobejvi-li se misto vody vino.

Strana 22

VESTNfK

SPRAVNE VYKONANA POLIkEBNi SLUZ.BA. V hodine g alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni itstav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbyttOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni ilditel.

Dien S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Lekkar tESKY PRAVNIK etadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nabytek a domaci zatizeni vgelm druhu.

Lepgi obsluha — Veal tispora.

Tesar Furniture Co. 5906 N. MAIN - ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove ft adu Pokrok Houston.

(50-p) HOUSTON, TEXAS.

DALNICE RUDE ORAN2OVA VedeckYm studiem a tea praktickymi zkueenostmi se prokazalo, silnice nattend tlumenou oran'2Oyou barvou, neoslfmje ve sluneeni zafi nebo ve svetle reflektorU zrak tolik, jako normalni Aecla plocha.

Zlepeeni tady 'Cini celych etykicet procent. Noveho poznatku se v budoucnosti poukije i na naSich nicich. Silnice budou barevne. Barva se nebude natirat na povrch vozo y ky. Pkimisi se v kadanem mno2stvi ptimo do cementu hned pri jeho vYrobe. Dalnice budou patrne hnede orankove. )o( NARODNI POMOC V KROMEktiI PLNI SVO EKOL. Za deset mesicft sve einnosti vykonala Narodni pomoc v KrometiPk velkY kus prace na poli sociPotkebne rodiny byly podoleny 'Satstvem v hodnote asi 40,000 korun, obuvi za 10,000 korun a potravinami za 15,868 korun a na penekitYch podporach bylo v nalehavYch pkipadech vyplaceno celkem 2721 korun. Krome toho vyslala rodni pomoc v lete do ozdravoven celou kadu deti nemajetnYch rodiOA, cos si vykadalo nakladu 5670 korun. )o( NEUTUCHAJICI KOUZLO SMETANOVY HUDBY.

Ve stfedu 8. listopadu byla hrana v Narodnim aivadle Smetanova "Hubieka" po petiste. V tomto uctyhodnem eisle byla pfedstikena pause "Prodanou nevestou", ktera vykazuje jfk 1443 pfedstaveDR. THOMAS N. DeLANEY ni. Z ostatnich SmetanovYch oper LEK.Ak Ni OLJ nasleduje "Dalibor" se 436 pfedBrDe spravne ptipravene. stavenimi. pâté stovce se take (Jas dle funluvy. bliki Dvatakova "Rusalka", ktera tkadovna 3248 — Res. 2687 je oveem o 25 let mladgi. "Hubie513-15 Professional Bldg. ka" byla hrana po prve dne 7. lisTEMPLE, TEXAS. topadu roku 1876 v Prozatimnim divadle a je to prvni Smetanova opera, kterou napsal v dobe hluchoty.

PRAVNiK )o( Vytizuje vetkere soudni zalettosti. JELENt SOUBOJ V CHkIBSKYCH tfadovna: 936 Bankers Mortgage LESICH. Building, pies ulici naproti Kress budove.

Zatim co jinde si majitele honiHOUSTON, TEXAS. teb ste2uji na nedostatek zvefe, je v rozsahlYch lesich kolem hradu Buchiova zvete stale dosti. Ba moino tici, ze tyto lesy, jejich2 majiteska Jidelna, Restaurace telem je z velke east hrabe Bertha Pivnice told, jsou vlastne jakousi reserva714 PRESTON AVENUE ci. V techto lesich se peeuje o zvef, HOUSTON, TEXAS je odstfelovana jen v omezenem Jos. Kog ut, majitel. mnokstvi a v zime facIne krmena.

Telefon: Beacon 31734.

V posledni dobe se, diky zminene Pravidelna jidla a lunge peei, v buchlovskYch lesich BerchNejlepg i soudkove a lahvove pi- toldii a take v sousednich arcibisvo, rtizne druhy vina a doutniky. kupskYch lesich rozmnokili zejmeMluvime eesky. na jeleni, takke jen v reviru buchHoboko stale na sklade. lovskeho 'Dana se poeita asi s 500 Zvlattni stoly pro rodiny. kusy vysoke zvete. Za tichYch nod techto dnu se ozYva v hlubokYch lesich mohutne troubeni jelenu, ktefi svadeji navzajem urputne boje o sve milenky. Rozdivodeni jeleni pak 'Cast() prchaji z lesu ak k teskj7 Lekat a Operater blizkosti lidskYch obydli, prondsle711 Medical Arts Building dovani vitezem, jako se to stalo v HOUSTON, TEXAS Telefon fitadovny: Preston 2553 posledmch dn•ch ve Spytihnevi u Telefon residence: Lehigh 9745 Napajedel a v Kromefiki, kde byli jeleni zabiti ptimo uprostfed mesta ei obce. Jelenu je Malik, ke v doTAROKY! be kije. ktera dosud trva, je nezkueenYm lidem nebezpeeno choHra tarok% nejlepti jakostl, nydit do lesti, nebot' jsou znamy pkini za $1.50, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: °echos lo- pady, ze rozeilend zvitata napadla ll** West, Texas, (431A 1 loveka.

C. H. CHERNOSiii

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

Ve stfedu, dne 20. prosince 1939.

CV, 1939 Glenmore Distilleries Co., Inc. Louisville—Owensboro, Ky.

PINTS $1.00 QUARTS $1.95 (90 Proof)

ret GoldLabeS-100Proof Silver Label-90 Proo f

• • • you

1111■11111111■6111111MIIIMMIII9

DETI kADU gTEFANIK OSLO 142, SEHRAJI DIVADELNI POHADKU SVATE NOCI, V JEJICH BUDOVE u

Stefiniku na Cottage Grove v Houston, Texas

v pondeli, dne 25. prosince NA HOD BOZI VANOCNI Divadlo je se zpevy a tanci, pod nazvem

ZA HVEZDOU BETL1PMSKOU" OSOBY: Babieka, E. Klimova Jan, legionaf, M. Vaja Marie, jeho 2ena, L. Klimova Anieka, A. Silhanovg, jejich deti, Vaeek, S. Kelarek Kuba, D. Nezval Matej, dati pastYti, J R. Baletka Jura, R. Baletka Snehulak, (ivy) 9 Snehove vloCky (taneenice) J. Vaja, E. Cikola Andeliokove, V. Vaja, P. Silhan Archandel Gabriel, E. Cikola, J. Vaja Sv. Josef, pestoun, Sv. Maria, Jezulatko v jesliekach, 9 Zpevy vanoeni, ktere doprovazi s. B. Silhanova I. Dejstvi v chudem byte. II. Za hvezdou. III V Betleme., IV. Tatieek se vratil.

ZAtATEK PI ESNE VE 4:30. — PAK BUDE TANEC. VSTUPNE: DOSPELI 30c. — DETI 10c V NEDELI 31. PROSINCE bude Silvestrovska Zabava, spojena s jednoaktovkou pod nazyem

"Nevideli jste Aloise?"

Ohromna, komedie pro zasmani a yYstup 7 divek "Vesele modistky" a pak tanec ak do rana.

Na svatky i na Silvestra bude vyhravati DYBALOVA ORCHESTRA Z GANADO, TEXAS ktera se vratila s velkS7m fisp'echem z turtle po seyernich statech.

ZACATEK V 6:00 HODIN NA SILVESTRA Teeime se na shledanou. Uctive zve ZABAVNI VYBOR.

Ve stredu, dne 20. prosince 1030.

ZELENi PAMETNICI

mmmitcn vtict.

Neni v nagi vlasti obce, ktera by nernela nejakou pamatku, kde ktere v gichni °Wane vzhliteji s Actou, jako na pametnika starych east".

Nejmohutnej gim dojmem vgak pusobi parnetnici tivi, v jejich telech dosud proudi tivot s nepoddajnou pravidelnosti ptirodniho zakona — stare vekovite stromy. Statni pamatkovY iikad ma soupis techto svedkil starYch dob s ptesnYm udanim vgech pHhod, ktere je potkaly. Mame stromy, pod nimit odpoeival otec vlasti Karel IV., stromy star gi net patron Ceske zeme sv. Va,clay, duby, pod nimit odpodival bojovnik 2i2ka a tisice strom y, o nicht se dochovaly pozoruhodne historky jine. Srovname-li vek techto pamatnYch stromu s prOmernYm lidskYm tivotern sedmdesati let, neubranime se pocitu, to lidskY vek je zlomkem easu proti ktere pamatuji mnohe nage lipy a duby.

V polesi Luhy u Chlumce nad Cidlinou je nekolik pamatnYch stromu. Mezi nimi roste take nejpozoruhodnejAi na g strom — jilm, zvanY "Morana". Ma deset metro v obvodu kmene a jeho stati se odhaduje na 800 at 1,000 let. Povesti o tomto stromu vzbudily zajem spisovatela a basniku. Je to ptedev gim povest "Jan za chrta ktera, se odehrava prase u tohoto stromu a kterou pozoruhodnou formou zpracoval Vaclav Kliment Klicpera. Ph letognich boutich se "Morana" povatlive naklonila a blesk rozeisl korunu tohoto pamatneho stromu.

— Okraglovaci spolek v Chlumci uspotada ye prospech stromu sbirku a s ptispenim Statniho pamatkoveho tkadu jej opravi. Je potkebi phpevnit vetve teleznymi vz.perami, ktru zbavit gkitdcu a vnittek stromu vyspravit a uzavtit dvikkami.

Nejstargi strom a nejstar gi tis v cele Evrope roste v zahrade rolnika Vilimka u Hranic. Ma tyrdY a houtevnatY tivot. Tisice bouh se lit piehnalo pies jeho vekovitou korunu, ale dosud stoji a vzdoruje. Je jedinYm stromem, kterY ma plody podobne dervenYm bobulkam. sum jeho se odhaduje na 1,000 at 1,500 let. Je to strike male horske visky a obyvatele k nemu vzhliteji pkimo s posvatnou iictou. Strom bYval jedenact metro vysokY, ale ph katastrofalni jinovatce v roce 1932 byl povellive po gkozen. Kmen bez haluzi je dnes tri metry vysokY a u kokene je pies tit metry silnY. Tetke rany se zacelily a strom se znovu zazelenal. Do roku 1937 byla ve strome dira 170 cm vysoka a 66 cm giroka, kterou vypalil blesk. Podle historky, ktera se v kraji dochovala, vypalil pry otvor Cert, kdyt se ye stromy schoval syYm pronasledovateliim. 0Italove z Bosny domii.

"Jugoslovenski Lloyd" oznamuje, to italska vlada dopravi do stare vlasti pies 100 italskYch rodin, ktere ptigly po obsazeni Bosny rakouskYm vojskem v roce 1879 do zeme a usadily se v okoli Banjaluky jako pestitele revy a ovoce.

0

Chuti zmlsaneho kone.

V Cadixu ye Spanelsku tije kterY s obzylagtni oblibou tere vajieka. Majitel hospodatstvi podezkival jit dlouho nekoho, to mu krade vejce. Hlidaci pes pak obyeejne ztraty vajec odnesl vYpraskem. Po jednom takovem vyprasku se zjistilo, to kiln neni ve staji. Hospodai jej Medal a nalezl hp u kurniku, 111•1•11■ 101•1111111%.

Podporujte Ceskou Leicarnu!

tvor byl v roce 1937 vypinen cementem a strom opraven.

U ejdnoho domku v Teleci u Polieky roste 11pa 400 let stare.. Lipe se tika "zpivajici lipa".

Start zapis v obecni knize vysvetlil, pros. Pted lety sedaval ve vykotlanem kmenu katcleho yetera sedlak Jirougek a zpival v korune talmy z bible. MnohY ulekan a udiven utikal domii, kdyt slygel dojemnY zpiiv, ale zpevaka nevidel.

Ve Stochove u Noveho Stra geci je dub, kterY podle tstniho podani zasadila knana Ludmila, kdy2 se ji narodil syn Vaclav, patron 6eske zeme. Dub byl nekolikrat temer znieen bouti, ale ptesto se udrtel. Z duteho parezu, ktery met' v prameru dva a pill metru a je vysokY dva metry, vyrilsta nyni asi 2 metry vysokY zdravY kminek noveho dubu.

U5EL MANDLI A JEJICH ZANET. Dr. Vratislav Kueera.

Aby vzduch nad zemi, fidy a v gude prachem a bakteriemi promigenY, byl od teto choroboplodne soueasti oeist'ovan, byl ptirodou pro clYchani urden nos. Jeho tepla, eirY, lepivY sliz odmegujici sliznice ma t kol ohhvati vdechovany vzduch a zachycovati v nem obsateneskodliviny, aby smrkanim byly odstraneny. Proto, kdo ma nosni sliznici vdechovanim kouke a epavYch plynt pogkozenou nebo nasledkem vrozene vlhke telesne povahy chorobne zdutenou, nebo kdo ma nosni prilduchy ucpane tak zvanou tteti mandli, vzadu za dipkem ukrytou, musi zesty vdechovati neodistenY vzduch a tak se domnele nachlazuje. Dal gich ochrannYm Astrojim proti bakteriim do nosohltanu vniklYm i proti bakteriim s potravinami a napoji do du. tiny fistni zanesenYm jsou kreni mandle. Je' jich zdravotni Cinnost bYva, v gak u dnegnich lidi bezdeene i svevolne podlamovana jednak vdechovanim rozlienYch dratdivYch i °tra y -nYchplytakouirOms, vYchozidel, tabaku a j., jednak polykanim kotenenYch polamu a alkoholickYch napojii. Tim zpilsobem mandle stavaji se neschopnYmi zachycovati a hubiti bakterie a koneene samy jim podlehaji. Potom zaniceni, nahl ezhnisale neb vlekle hnisajici se stavaji povatlivYm semenig tem rozmanitych chorob tetkYch i smrtelnych, nahlYch i dlouha leta se vlekoucich.

Vniknou-li bakterie, ye hnisu mandli rozmnotene a zvygenou jedovatosti nadane, do obehu krevniho, bYvaji ptieinou tak zvaneho revmatismu kloubii, srdednich vad, zanetu tlueniku, Cerva slepeho stteva, ledvin i jinYch Ostroji. Ve

kde s nejvetgim klidem vybiral jedno vejce po druhem.

0 NONAT POMOHLA ZAS. Dalgi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla.

Panu C. M. Sadlovi vjela dtevena thska do leve ruky mezi palcem a ukazovadkem, tak hiuboko, to na povrchu nebylo nic znat, ale uvnitt to palilo. Kdyt zadala ruka otekat, gel k lekati, aby mu thsku vyhzl.

Ten s tim nechtel nic mit, to by mu musel ruku na polovic ptetiznout, net by ttisku dostal ven. P. Sadlo si vzpomel na Nonat, kterou jakmile na ruku pkilotil a ovazal, bolest polevila. A on se mohl hoed svemu krejdovskemu kemeslu venovat. Tfeti den citil, ze po dobvazem je nee°.

Sdelal obvaz a thska byla na povrchu, to ji bez bolesti vytahl. Byla jeden a pill palce dlouha.

Na rozliene, at' suche neb °to/tend bolesti se Nonat osvedeila, ktera vytahne dtevene i ocelove frisky, sttely a jine pkecimety uvazle v tele, ale musi to bYt

Leky vSeho druhu, Lekaiske ptedpisy, Chladne napoje a cigary, Pratrini pomficky.

P

rofessional Bldg., TEMPLE, TEXAS

vgech techto pripadech, aby se nemoc ptilsobenim hnisajicich mandli na stejnem stupni neudriovala nebo nezhorgovala, zarudena je nejrychlej gi a nejiispegnej gi pomoc tim, te se nemocne mandle v celku ze svych lOtek za oblouky mekkYch pater operativne vyjmou. Takova rada eastokrate se zda, laikovi nevhodnou. Sam v zrcadle vidi, to jeho mandle jsou zcela male.

Nepozoruje jejich hnisani, ani kdyt si drtadiem polevkove ltice dolt. stladi koten jazyka.

Ale piece nekdy se mu podati opatrnYm tlakern na dolni Cast oblouku vytlaeiti z trubicovYch dutin ukrytYch mandli hnusne smrdutY fluty Cep. Ten nekdy sam sebou se uvolni a sam zapachajici vYdech nemocneho jej upozorni, to mandle jsou po cele mesice i 'eta trvale postiteny (teas pomerne klidnym, obeas silne pohorg enYm, stale stejne nebezpeenYm hnisavYm zanetem. Tu nestadi v gak pouhe zmengeni, setiznuti mandli, jsou-li tak zduieny, to se s obou stra p az Cipku dotYkaji. Takoye uvolneni hltanu je vhodne jen u zdutelYch. mandli nehnisavYch. Hnisay e mandle nutno vybrati cele.

Od zorani pole a zaseti at k peeeni.

Mistr Vaclav Rabas dokoneuje prave ve svem iltulnern domove v Krukvicich cyklus tticeti °brazil, nazvanY "Chia". Dilo znazorriuje ()rani, praci ve mlYne a nakonec pedeni chleba.

Cyklus je zakoneen obrazem chleba, namalovanYm opravdu tak, jak dovede jen Rabas. Soubor bude vystaven o vanocich v Praze v Algove sini Umelecke besedy na Male strane.

Jeene plevy se osvideuji proti gloadcam ozimil.

Na Caslaysku jsou v posiedni dobe mnohe ozimy napadany plti dva at tri centimetry dlouhYmi, kteh hledaji tkryt v mezich. Zrana vylezaji a napadaji tita, ktera jsou na mnohYch mistech podle meze at na dva metry giroko otrana. Na pgenici pill nejdou. Rolnici se proti gktdcOm brani tim, 'te podel sypaji peginku z jednYch plev. Ostre osiny phi neptelezou a valem hynou.

Sedmiminutova poleva na dorty.

2 kofliky cukru, tdibec soli, 2 bilky, pill kofliku vatici vody, vanilka. — Smichej cukr, vodu a dej do "double boiler", musi se to varit ye vode. Ptidej bilky a glehej, at to zhoustne (sedm minut od zadatku). Pro zmenu se mate dat dtveredek dokolady na polevu Cernou nebo hnedY cukr misto bileho na karamelovou polevu.

L e de z a Pkijd'te k nam do spolkove budovy

ikadu Pokrok Houston Nile uvedene orchestry zahraji varn hudbu a2 yam budou nohy samy tancovat! Pohostime vas, jak jen u 6echt zvykem — dobke! Zveme mladet, mlade mantely — i ty, kteki se jimi chteji stat, na yeeeki a tanec od 8 hodin — nasledujici vedery: Zatopek z Baytown V PONDELI 25. PROSINCE, ye 3 hodiny odpoledne vanoeni program jako kaid'Y rok.

V NEDELI, 31. PROSINCE, Sylvestrovska zabava i celou noc, J. R. Baca a Rudy Zatopek hudbe

VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c .OB4

Marek's Drug Store

Strana 23

VhSTNilt

&

Cena Nonat je 50e a $1.00, pogton 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nit jineho neberte, radeji piste ptimo na nagi adresu: Altsiora,cal Muria laiblinSift

Co.,

POEADATELE. Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 6458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

ANNIIMMINIONIMPININIM.01.3161

strana 24

VESTNfIC

Podivejte k oznamovini

lalfr Oznamovatel Pravidla V Mahim Oznamovatell fietujeme eenty za slovo za kidde uvetejneal. Nejmeng i poplatek za oznamku tdo 25 slov) jest 50e Oznamku napigte na zvlagtnim listku a pkilotte k objednavce ptislutnY obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkaeh (stamps).

Posilate-11 osobni oak, pkidejte be na jeho vymenu.

Ma-11 bkti Ramo oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znadkou, tietujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c za znaelcu a na pogtovne, aby dogle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pii oznamkach "Nabidnuti k gnatku" nab "Pkijme se hospodyne" obnag doplatek za znadku a poitovne 50 cent& Hleda. se Jan Malik. necht' se hlasi dopisem na "Vest(50-52chg) nik", West, Tex. TABAK LISTOVt - marn na prodej. Kdo by si pral, cena 15c, 10c libra, pogtu neplatim. - John Hradek, Portland, Tenn. (50-52p) Sir MAK, eistY bez pisku, 4 libry za dollar, pogtou yyplacene. Mrs. P. Neshyba, Rt. 1, Pleasanton, Te(50.51-pd.) xas.

Adolph Slovadek, mladgi, z Caldwell, 19. • William H. Schmidt z E Campo, 20. Viola Kologova, z Yoakum. - Celkem obdrielo 20, sicv-s dvacet, studentil a studentek, vssmes synii a deer &ern) na gi:h 4I,oskYch spolkti v Texasu, stipondla po 25 dolarech, take vydano bylo 500.00. Proto'ae na stipendia bylo $197.36 a vydano bylo $503.03, v reservnim fondu na novY gkoini je $697.36. - Jmenern obclarovanYch studentil a studentok c s!= reel i jmenem departmentu slovanskYch jazyku srdeEnZ-i (.1:5kuji nym krajanskym spolkitra za uglechtilou podporu na gi matetske keel a zdtraznuji, ze tato glechetna pomoc je nejen finaeni, nYbr'a i mravni pomoci na gemu studenstvu, nagi reel i na gim spolkum, Proto•ae je znamo, ze vet gina obdarovanYch studenttii a studentek z let minulYch vstoupila do nag ich spolkii. V ovedomele- nagi mladeai je nage budoucnost. Soudasne touto cestou preji drahYm krajantiim i krajankam v Texasu i redakci toizoto Casopisu prijemnYch' vanoc a vgeho dobra, hlavne zdravi a spokojenosti v Novem roce. S pratelskYm pozdravem oddanY Eduard Mfeek, assoc. profesor slovanskYch jazyktil na Texaske statni universite. )O(

Oznamem.

NABIDNUTI K SSIATKU. Velka Uspora v cane gasolinu, PiIda bych si seznamiti s pa.nem dobre povahy, sdu gneho zevnejgku, petroleje, oleje a mazidel na nagi v stall od 56 do 60 let, kterY nepo- platform& v celYch sudech. lihovin ,je zdravY a vlastni ma- Dostatek mista k parkoyani vageho jetek. Podobenka je iadouci v pr y traileru.

-nimdopsu.Jemvdoa,lstnim Vaiime si Vagi piizne. farmu a jinY majetek. Pi gte pod znaCkou "DobrY domov" % Vestnik.

West, Texas.

(50-51-pd.)

110 Elm St., Phone 720. sir, SPECIAL! Sazenice bile a 2. 1uWACO. TEXAS (52 te Bermuda cibule, 300 - 35e; 500 - 50c; 1000 - 85c. Mrazuvzdorne zelove sazenice a hlavkovY salat: 300 - 40c; 500 - 60c; 1000 - $1.00.

Pogtou vyplacene. Uspokojeni zarudeno. Raymond Mladenka, Hal(49-51) lettsville, Texas.

PamArrilx.a.

Timta oznamuji, ze pro gkolni rok 1939 - 1940 tyto krajanske spolky venovaly podpory na stipendia (scholarshipy) pro studenty Ceske keel a literatury na Texaske statni universite: Ceska RimskoKatolicka. Jednota Texaske, 150 dolara, Oeska Rimsko-Katolicka Jednota Zen TexaskYch 100 dolart, Rolnick Vzajemne OchrannY Spolek 100 dolara, eeskY studentskY divadelni kroldek $193.22; od zastalo v reservnim fondu $654.14, take celkem bylo $1197.36. Stipendia po 25 dolarech obddeli tito studenti a studentky 'Ceske keel: 1. Gladys Mikeskova z Beeville, 2. Mildred!

L. Hajkova, z Hallettsville, 3. Louie!

Martinets z Holland, 4. Lucille Mor--1 risova z West, 5. Bernard ooe'ek West, 6. Doris Holaskova, z West, 7.1 Frank H. Hejtmanek z Palacios, 8.!

Walter Bayer z Dime Box, 9. Daniell Hagar z Mt. Cadm, 10. Mary Pecha-1 lova z La Grange, 11. Joe Malik,' mladgi, z Placedo, 12. John Blaha z Dime Box, 13. Anna Holly z Tay- I lor, 14. Evelyn Schovajsa z Placedo!

Junction, 15. Martha Holy z Holland, 16. Pauline Foytova z Edna, 17.

Johny Lee Chervenka z Rogers, 18..

TAYLOR, TEXAS. 26. prosince-Taneeni zabaya pH hudbe Czech Melodians z Granger, Texas 1. ledna-Noyoroeni celo-no6ni Taneeni Z a b a v a.

Ozdobne eepice a pigtalky budou rozdayany jako obyeejne. Geo. M oody Orchestr z Taylor, Texas 6. ledna-Uncle Walt a jeho Texas Pioneers z Austin.

Radio Orchestr K. T. B. C. 1:30 P. M. 13. ledna-Adolph and His Boys z Schulenbura, Trn. 20. ledna-Jolly Tex. z Au3t:n, Texas, Radio Crrhestr stanice K. T. B. C. vo 12:45 P. M. 3. anora-Maikarai 3 cony budou razdany. P01 hudbe Geo. Moody Orchestru z Taylor Texas.

Vstupne: Pani 40c - Damy 10c ZABAVNI ViBOR.

Zbyt:17. z

ija

1n9.

620.53

.$2,831.10 ,clkom .?Ejem.

Vytlani: Triton $ 15.03 List. 14. J. 8uldovi vra=no, G. Corpus Christi, a bazaru 538.2) v Cern2 :ahrnuty medaile $ 21.3) 'I-Iouston, slavnos • 300.83 List. 26. Zaslano Cz:chovaz TexastYch Racionaslovak. Ccuncil o2 Amer. 1,230.33 listft, (Masarykiiv fond) 123.30 List. 29. Zasidno Czechore 1 05.d pa" 533.30 slovak Council cf Amer.

14.15 97.43 $2,321.03 1. CI:incl. el...

23.25 Cc7!,:ov:;* plijcm a zbyteir...$2,851.61 2,321.03 13.03 Vraccno a taskirio . Maral: C cpcikove prispev. yvti za pokiadnike.m tonCenfi 33.00 $ 530.13 rn listopadu 14. Ft. Wor , pfispev. 45 el.

5.35 S krajanskYrn pozdravcra a s 14. Ft. Worth, medaile,..

313 1:.•eslern: "Evite9irne!"

14. Holland, 1 rad. prispev..

5.03 Frank 0. Olexl. pokladnil: 20. Blessing, dar, 50.00 )o(' 23. N•eedville, zabavy 147.2 Jedon cest'ak ve vine se vsadil. ze 26. Cameron, z bazaru, 86.32 pczna podle shuti v geclony clruhy 26. Hallettsville, 1 spolek 5.00 vino. Zavazal i. trio CCI a mush o26. Hallettsville, sbirka ze abutradvat. Mod? vLechny.

Sublime, Tex., 2.50 Pak pagla prooledni skIenko..

26. Dallas, Glen. ptispevky,. . 160.00 "PdriavOl," i'91t1 cest'alt, kdy2 se 26. Tioga, el. prispevky, 74.00 nopil, "to je nsTepn earvone vino, 26. Crosby, 1 -rad. prispevek.... 5.00 .

J sem pil. stare bar:19=x28. Taiton, zabava 15.23 28. East Bernard, slavnost a 403.07 . sbirka, "Ne," kel>1 mu ieden ,ran, "ztrajsf,a sasku. Byl to novS7 initamt $2,230.c)1 pinicich pe

MORRIE

•

Naiemu

ee0.1.3:177.:72nr

,.° halm i !ding

arty Lean VESELE. s p0dnim

TANEC ZABAVY! VaiDu PRA HA eiSLO 29 S. P. J. S. T.

stkzdzi, dn. . 23. pre±lce

ri.S ;T LISTCPAD 1333.

Flulke Oil Co.

PODEKOVANt KRAJANSKYM SPOLlitM.

ye

T

Rs*.

ANOtN11 SVATKY zdaru a gtZ.-c.sti v nastavajizirn •

VEIV ROCE 1011 Dr. Henry R. Mr arey, 71, C. H. Charnosky, Dr. R. E. Mo,resh, L. J. Kub:ina, E. E. Chernosky, Dr. W. E. Fruit, Frank Tesat, J. F. Baler, E. J. Cnernosky, L. A. Ku6sra, Mrs. Hattie Chornosky, Mrs. Helen Kroulik S. P. StudnienY, keditelokY sior• a urrednici.

ZAN

Irtrfi:ca lam

Zafinur'd vefoi3hro., v hlavni illcze A. NadarThoo. Pig tek, Wra Ferbasova a jini vyborni Errol. Ukazuje v dashYch osa.dach Jos. Vag ut, zdstupoe Przga Film Co. z Chicaga.

17-23T, ye otI.c.fIu 23 .prosince, o 2:30 odpoledne, rai.',atek o 6:23.

ENNIS, v:.." Z:. ', vr.sok 21. prosince, o 3:03 hid. odpol., o 6:33 a o 3:33 hodiarich yeeer.

Roc-Ens, v 26. prosince, zaZatek o G: c) TaZ:a•. mcu yreN, ye oil'adu 27. prosince, o 7 heainrach veliez =TT:VILLE, ye etyrtek 23. prosince, o 7 h.cd. nedeli 31. prosinco, o 6 a o 8 17.3:2Inach ytaLr. Vesele Vanoce pieje fgem navki;Yralkillat ZezkYch fahni!

Jos Vag-t.