Vestnik 1939 12 27

Or ari.Slovartski.Podpo

Entered as second class mail matte

January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

'0.1.■1111howeVnavel

eiSLO 52.

WEST, TEXAS. y e stredu (Wednesday) 27. prosince (December) 1939.

ROeNiIE (VOL.) XXVII. ipaarCIIIMMS.

NOVLVI ROCE STATNt V PRED. VAAOTYRICATt rok dinnosti S. P. J. S. T. — rok 1939 — chYli se ku konci a pfe,h112ejice souhrnne praci behem cele to doby vykonanou, mime radost z vysleddosaknYch. Wok pies to jsme si vedomi toho, 2e nebylo vykonano tolik, co je v ramci mkelnosti nag Jednoty, v niz tolik sily je nahromadeno. Je nam tteba hlub giho pochopeni naproste pravdy, 2e S.P.J.S.T. je spolednYm podnikem rids v gech, ktera steine v gem nam patki; 2e Jednotu budeme miti takovou, jakou my sami si ji udelame; le spoleenY na g podnik mute prospivati mircu nebYvalou, kdyl jeden kahly z nas — co podilnici tohoto velikeho podniku — se o zdar jeho pkidinime. ye vekejnem 2ivete ziskala si na ge S.P,J.S.T. zvuene jrneno a dobrou povest. Je vgeobecne a zcela po pravu uznavano, 2e na ge Jednota pini v nagem vekejnem 2ivote filohu jednu z nejdfilegtej gch, jak po strance osvetOve, narodni a dobrobinne, tak i v ohledu hospodakstem. Stala se dfile2itYm dinitelem na geho yefejneho a spolkoveho 2ivota v Texasu v daleko vetgi mite, ne21i si jeji zakladatele troufali V ramci sve vlastni einnosti nage Jednota dosahla pronikavych fispecht, pies vgechny pfeka2ky zvenei, pies neblahe hospodatske pomery neslYchane deprese, behem ktere kolem 140 pojigt'oven zbankrotovalo, kdy mocne penani fistavy ztroskotaly, kdy Uspery lidu vetginou byly rozmeteny ye viru obchodniho a hospodatskeho zmatku. Na ge Jednota progla takou zkou g kou s eistYm gtitem, zdrava a silnej g v ka2clem ohledu ne21i kdykoli v minulosti. Milkme si lalahopkati, 2e na ge Jednota a jeji elenstvo se v iidobi krise dr2eli s ptikladnou stateonosti a vernosti. Tyto vynikajici vlastnosti nagich bratril a sester svedei o tom, 2e si vazi sve Jednoty a vzdor misty neute genYm pomerfim sna g se s mnohYm sebezapkenim a ocifikanim udr2eti si pojistku, jako2to bezpeonou a zcela jistou ochranu pro ty, kteki srdci jsou nejbli2gi a nejdra2g. A tak jest to dolake. Bratr a sestra nemohou udiniti lepe, ne2 kdy2 udr.i. svoji pojistku u S. P. J. S. T. v platnosti, aby rodina chranena byla pro pkipad, k by tajemna ruka osudu livitele neb matku z kruhu rodiny odvolala.

Doba dvaaetykicetilete pusobnosti na gi Jednoty je bohata na ruzne zkugenosti. teto doby ',Wady se dalekosahle zmeny ve vnitknim vedeni na geho spoleeneho podniku, pkigo k utkideni nazorn, zavedeni dille gtYch epray a upravou finandnich zale2itosti a dodo take ku praci organisadni. Dnes mii2eme s radosti pohlednouti zpet do minulosti poslednich rokil a Cerpati z ni posilu a povzbuzeni ku praci pi isti. Vyrostla nam skupina vekejnYch spolupracovnikt a jim jsme vdeeni za jejich pomoc, bez ktere nikdy nemohlo bYt tak uspokojivYch vYsledku dosaleno. Jsou to nagi Organisatoki, jejich pomocnici, Ukednici a koneene ti dobki broth a sestry, kteki sna2ili se o ziskani novYch Clenu, jim nalezi zasluha, 2e

nage Lady kal,clYm rokem silily a v prave uplynulern roce ziskali nam pkirfistek dvanacti set novYch Menu.

Letos pfipada, ram sjezd, jen2 po pravu zvan jest nejvykim telesem na g organisace, kterY tvoki nage zakony. Vzhledem ku stab S.P.J.S.T., jejich kadii a vzhledem k tomu, 2e na sjezdu

DO NOVL.110 MY U. APADNOU dvere za starYm rokem, Z novy ji2 stoji ye vekejich.

Nese nam radost, nebo snad kryje bolest a smutek v faclach dne syYch. Nechat' v gak nese cokoliv raki, pojd'me mu mutne, stateene vstkic, dabremu chute nastavme kliny, zlemu, jak vichkici, nastavme lic.

Duje-li zprudka, nekre se strachy chceg-li kdo pravYm hrdinou bYt, nebot' kdo nezna, hokkosti 2alu, neumi vpravde po lidsku zit.

Jedine smutek zoro, tak srdce, aby v nem laska mohla pak plat, ona kdy vzkliei — sluneeko vzejde vgechnem kdo pros' u na gich vrat.

Sluneeko lanky at' silne vzplane, na zemi bude nebeskY jas, pokvete co ted' pod mrazem vadne, jak lanky kdy buji v majovY eas.

Nu2 tedy, vitej nam roku ty novy, at' gtedrY jsi nebo chudiakY host, nam v iidska srdce zas lasku, uzname, 2e jsi daroval dost.

bude zasedati dosti delegate mlad gich, de. se pkedpokladati zastoupeni schapne, svedomite.

Jako doposud, na sjezdu dojde ku kritice toho onoho, to one osoby, fikednika neb jednotliveho 'einovnika. Kritika je dobra vec, nezapomeneme-li, 2e jsme v gichni broth, 2e patkime pod jeden a tY2 prapor, oddanost ma bYti totalna a 2e nikdo nema, sebe povy govoti na fikor druheho, zkratka, 2e jsme si v gichni rovni a jako takovi ze mame bratrsky jednat, jeden o druhem de.,bfe miuvit a je-li tkeba kritiky, tuto vest ye snaze prospeti veci. Proto na rozhrani roku slibme si, 2e jeden jako druhY budeme se snaliti Jednot y prospeti, udinime v dillettem pro nes race co nejvice se da., aby dille g tost sjezdu a paslani Jednoty dfistajne bylo povzneseno v oeich na gi vekejnoSti, aby v tomto roce, k nemut tou2ebne vzhlaime, Jednota nag e dokazala svoji Cislicovcu i mravni dostojnost. A a to vas. v gechny, sestry a bratit, -sna‘ine ladame v zajmu na g mile S.P.J.S.T. Spoluprace mnohYch z vas v minulosti dava, nam node% .e v Novem roce pomoci a spolupraci svou ku zdaru a dal gimu rustu Jednoty naz ftech ritdi ptispejeme

Proto s novymi nadejemi a s radostnou chuti do nave prace vstupujeme do Noveha roku 1940, kdy konan bude sjezd na gi S.P.J.S.T., kterY vykona pkehlidku vykonane prace a uroi smernici dal gho postupu. Vroucim pkanim loyalnich elenti jesti, aby nastavajici sjezdovy rok byl nam v gem pobidkou k nave Usiloyne praci pro nag Jednotu, tak aby, az bude lakehlikna prace vykonand, nebylo jedineho kadu, ktere by se nernohl -prokazati pfirtstkem novYch elenii, ziskanYch v Novem race 1940. .

S timto pfdnim vyslovujeme v gem srdeene diky za vge, ea v zajmu nag Jednoty vykonali v minulosti. Pkejeme vkm, by se jim v nastevajicim Novem race dobke vedlo, tak aby jejich rodin plynul klidne, ye zdravi a spokojenosti. Pkejeme yam a va gim rodinam gt'astny NovY rok a Jednote na gi volame ze Nil-16h° zdaru! srdce

Piirueky pro br.pied:e jsou hotove a budou zaslany na adresy nagich bratrt tajemnikii tento tYclen, na kakly tad dy e. Tato pfirudka jest zajiste jedina sveho druhu y ydand v teto forme v Ceske fedi a bude ve schnzich na g ich ctenYch Mar velice platnou ponnickou pit kizeni schfize. Jest tak clumyslne nagim bratrem mistopfedsedou S' tepanem Valeikem sestavena, 2e schtzi pkedsedajici irkednik se mute o ka gcle otazce bez velikeho hledani informovati, — snadno a rychle.

Vypraeovani teto kni2ky nebylo praci jednoho neb dvou tYdnfi, zvla gte kdy se takova, prace musi delati ye chvilich, kdy jinY elovek si odpoeiva, a tedy neni se co divit, ze br. Valeikovi vzala bez jakekoliv pomoci deli dos vypracovati. Je gte k tomu byla nekolikrat pkepravena a v tiskarne pfesazena ne21i byla jeji idealni forma pkesne ureena a pravidla upravena tak, aby neobsahovaly vadne navody. Tato kni2ka znamena, pro na ge Lady yelikY krok v pfed a jiste bude pilne u gyana nejen ye schilzich nagich 'fan, — ale ygude kde jsou Ceske spolky se snahou pfesneho pofadku jednaciho.

Zpfisob jakYm tato knaka jest upravena, neni te2 jenom nahodila my glenka, — "gt'astnY pad" — nYlpr2 pfedstavuje clamyslne promy gleny a cifikladrie vypracovanY plan pokadu teto pomficky. A prave zde musime vysloviti vydavateldm nageho Vestniku a Cechoslovaka nage diky a uznani za jejich velkou trpelivost pit nprave teto, jakou Caste meneni formy a pkesazovani jednotlivYch elankfi vy2adovalo a koneenY fispech za jejich ochotne spoluprace s bratrem Valdikem umo2nilo.

S bratrskYm pozdravem vas, Frank B. Steiner.

Jest pohnuta doba, kdy se jedna o byti neb nebyti eeskeho naroda a naS1 povinnosti zde ve svobodne Americe jest, pomoci jim tam a udriovati nagi drahou eeskou fee aspen zde, kde nam ji is a,dnSr nebere.

Strana 2 Et ten pro nas echoslovaky neblahS7 a N osudnST rok 39tST se ztrati mezi svSimi druhy v minulosti, chce se mi vyprovodit ho se sveta malou Avahou.

Neni tkeba opakovat ty velike nespravedlnosti konaiciho se roku. Nam katoliktim zemkel 10. 'Mora velikS7 a neohrotenST papet Pius XI., kterS7 se nebal kid pravdu do oei i nejmocnejtim diktatorilm tohoto sveta a poukazat encyklikami na testy, kterS7mi tkeba krakti, maji-li zla nynejSi doby byti odstranena. Jeho heslem bylo: "Pokoj Kristuv v kralovstvi Kristove." S republikou' eeskoslovenskou uzavkel tak zvanST "modus vivendi", vyznamenal nas povftenim arcibiskupa, pratskeho na kardinala, bral tivou fieast na projevech katolickeho tivota v republice, vydal roku 1929 krasnS7 list k tisicilete ()slave sv.

Vaclava, sySrm rozhlasem projevil vkelou Utast eclulm ve chvili, kdy se citili opuSteni celS7m svetem. On a papetskST tisk byl nam vernS7m pkitelem.

15. bkezna zabrali nam naziste zbytek tech a Moravy pod tak zvan3i protektorat a drti vtechny nak lidi jako trestance ye velkem koncentraenim tabote, z nehot jen tu a tam pronikne zprava o popravach naSich vlastenNejvetti napor je namiken proti naafi ta je germanisovana a soustavne propagandou tketi "rise otravovana. VSechen majetek, kterSr se cla odvest je odvaten z republiky. Provadeji ye velkein heslo: Krad' a neboj se.

Koncem srpna podali si krvave ruce dva zaptisahli neptatele svobody- a lidskSrch pray e/oveka a lidovlady (demokracie) Hitler a Stalin. Uzavleli mezi sebou de•odu na ujakmeni cele Evropy.

1. zati vtrhli naziste do Polska pod zaminkou, te se ktivdi mentinam a za tti tSrdny rozdelili si Polsku naziste se sovety a drti v otroctvi 18 milionovSr narod polskST. T jit neni mentina!

3. zaki slySi svet prohlakni valky Nemecku se strany Anglie a Francie. Miliony pokojnS7ch obeant se stavi na zapadni frontu, vzna,Si se do vzduchu, ponokuji se pod vodu, zakopavaji se pod zem do zalopt, obsiuhuji kanony a ktitaky. Vede se nejvic valka Nemecka proti Anglii na month. Rozsevaji se miny, ptes dye ste lodi bylo ye tech mesicich potopeno minami a torpedy. Lidska krev barvi vtechna mote.

30. listopadu — kdy jsme my ye SpojenS7ch Statech slavili Dikiivzdani — napadly sovety sousedni Finsko — malou demokracii, ktera jedina platila sve dluhy SpojenSrm Stat qm a ktera ma etyki a pfil milionu obyvatelti pod zaminkou, ae ohrotuje Rusko. Finove se bra,ni neobydejne skvele a pilsobi sovettim tetke ztraty. Pada snih, mrzne, polarni noc se prodlutuje, ale honba na 'eloveka neustava. Poplaten' sobi pobihaji zmatene sem i tam, Medice smutnSrrna odima na eloveka. Byly za to Sovety vyloudeny z Ligy narodt, cot je ovSem samo v sobe malou Utechou a pomoci Finsku.

Tak ve znameni krve konci se ten osudnST rok 1939.

Nastavaji ovkm Vanoce v ktest'anskSrch kostelich a domovech se slavi vS7rodni parnatka narozeni Pane. Zas zazniva andelska zvest: Slava na vSrsostech Bohu a na zemi pokoj dem dobre yule.

Pkipada to omrdeenemu lidstvu jako pohadka. Neni davana slava a Cest Bohu, neni pokoje na zemi, pramalidko je tech lidi dobre yule. To mute 1:47t vtak i ptidina toho nepokoje, toho zmatku, toho zbrojeni, to mizerie na svete. Ptitel k nam knite pokoje a.ukatal nam cestu k pokoji, dal navod i prostkedky k sbratteni lidstva, ale neptijali jej, jeho cestu, jeho udeni, jeho cirkev. Zdalo se jim pkilia obtitne pkemahat se, ponitit se, udusit v sobe zle pudy — chce se jim it pohodlne, bez obeti sebezo.poru, svSun rozumem, svS7rni vynalezy chtel si elovek udelat nebe na zemi, chtel mit cirkev bez dogmat a zakonil, jen tak pro paradu, nechtel se podrobit 'Drava boti a ted' klidi ovoce vgi to rebelie a na ty bludy v gichni doplatirhe

VASTNt K

Na konec roku 1939.

Kkest'anstvi se stalo nepohodlnS7m, odstranilo se z vetejneho tivota lidi dospelSrch a se tkol mlaOch, kikalo se, t.",e ho nahradi Veda, athletika, pestovani sportu a kult tela a zapornnelo se, te veda nema vlivu na mravnost, ae elovek bez idealu je nemravnS7, je pouhe zvite. Tak sestupovalo ve velke vettine lidstvo z tech nepohodinST ch vftin, k nimt v ohledu mravnim dospelo u'eenim ktest'anskS7m, na nicht jen s namahou dostane se elovek ku ptedu — na pohodlne pastviny, na nich se pohybuje zvite.

Ba elovek bez mravu — bez lasky k Bohu (jeho ueeni, ptikazani, cirkvi a svatostem) a k blitnimu je hortim neptitelem net zvite. I sam povestnST nemeckSi Nietzche pravil: Humanita je nerozluene spojena s ktest'anskS7m dogmatem a proto take jeho padem zanikne.

I ten vzdelanSr pohan Cicero nevahal napsati (de natura decrum): Zmizi-li se sveta ficta k bohum, nebude ani vernosti, ani spravedbiosti, pomine mezi lidmi katda ctnost.

Pohled'te, jak se yam libi dnetni sovetske Rusko (chive se kikalo svata Rus a v tu mohl jeSte Slovan doufat) se Silene provadenS7m bezbotectvim, kde vtecko je stat a °bean nielm, pouliS7m dislem bez pra y a lidske dustojnosti, kde neni vernosti mantelske, kde narozene dite malokdy rodiee zna, kde ho stat od malieka ye sveho otroka vychovava, kde neni svobody ani ve vSiberu v praci, stehovani se — kde.plati pouze jedinS, zloein a site to, co Skodi statu — (ne jednotlivci).

Pohled'te na nynejti Nernecko, ktere misto kkest'anskeho Boha si postavilo na ()hat modlu a klani se sve vlastiii rase a nemecke, nebo jak kikaji arijske krvi. Neuznava se tadne prom) jednotlivce, jako je to v republikach a demokraciich, narod je to nejvyki a sice narod silnSe nemilosrdmi, hrub3"7. Ktest'anstvi, at' jit katolicke lid protestantske, pry osla- • bilo neineek lid hlasanim lasky a odpuSteni, hlasanim bratrskeho soutiti s blitnim. VSechen vliv kic'est'anstvi tedy musel bit zlomen, aby mohl k moci pkijiti a u moci se udrteti diktator, "vildce".

Ileknete sami, bylo by tohleto mono a myslitelno, dalo by se to provest, kdyby se bylo vtilo ueeni Kristovo, kdyby byl katdSr ail a vychovaval sve potomstvo k lake k Bohu a blitnimu? Kdyby si byl katc1S7 vedom, ze dostal od Bcha telo a dui a svobodnou vuli k tomu by si konanim dobra a pkemahanim zla zajistil blatenost a odmenu veenou? eknete mi, kde najdete leptiho, Slechetneftiho ueeni net je ktest'anstvi? Jak chcete to dokazat ,aby velci narodove tin v miru a pokoji na svete s malSeni sousedy, jak je chcete sbrattit, jak chcete provest tu lidskost a bratrstvi? Mezinarodni politikou? Obchodem, smlouvami, hudbou, vedou, sportem? To lite jia jste zkusili a shledali, te to jsou slabe pasky, te se ptetrhnou, kdyt nejsou nekomu pohodlne.

Ja nic jineho nevidim, Cim lidstvu pomoci k miru a pokoji, net vratit se pokorne, s litosti nad sqmi bludy k jesliekam a uznat Krista za sveho vfidce, Pana a krale.

Nat narod s tak v silne, uvedomele Nemecka vklinenou vlasti nemtite jinak net doznat si, te hranice, vojsko, letadla, hruba, sila nas nem:12e chranit a zachovat, se to mute loSt jen sila mravni, sila vnittni. My si nemuteme dovolit schvalovat a podporovat rebelanstvi proti mravnim hodnotam, musime se ukaznit a piemoci nachylnost k posuzovani; podceriovani, tkitteni sil, nenavisti. Mohla-li nas a mela-li nas historie minulosti a ptitomnosti Cemu neudit, tak je to tomu, ae musime bit norodem disciplovanSrm, pilnS7m, utlechtilS7m, vericim v d•bro Nejvytti. TakovSi narod nezahyne, ziska si &stile misto v trade jinSrch narodil. Trvala kultura je pesteni zdrave, krasne dute. Pesteni zdraveho tela as na miste druhem.

Myslim, le my v Texas svS7m SdruZenim Americl4ch Clethqslovaki), tim, ze jsme Se

Ve stfedu, dne 27. prosince 1929. svorne spojili bez rozdilt stavovskS7ch a ndbotenskSTh pro ziskani svobody narodu ye starem kraji, dali jsme ptiklad, kter3-7 ma vetSi cenu net materialni pomoc, kterou jsme ziskali. Pracovali jsme neziStne, v jedne spoleene fronte za idealem clemokraticke svobody. Jako dobri amerieti °beano chceme, aby se takove formy vladni, jake se zde teSime, dostalo rodnemu kraji, kterY doeasne byl poroben. Neptestaneme doufati, 2e se naSe 2alost promeni v radost a budeme odchazet s jeviSte v tom vedomi, ze jsme spinili svou povinnost. Zvitezime.

Nyni jako mistopfedseda Texaskeho SdruCeni mam k yam vSem jednu prosbu. Prve nea se nynejSi rok schuli ku konci, vzpoment• na modlitbach bud' v kostelich neb ye schnzich, neb doma vSech tech obeti lasky k vlasti, to Ceske krve prolite, vSech naSich krajanu a krajanek zabitYch, odpravenYch, zvlaSte tech studenta universitnich. Nezname ani jejich jmena, ale vime, .te chtedi bit ne otroky, ale svobodn3"imi obeany ye sve zemi rodne. Co jineho jim mtlZete dat, jak jinak svou vde'enost a svid obdiv projevit net povstanim a modlitbou. Tohle by asi mohla bit ta modlitba: Prosime te, ó Pane Bote, smiluj se dle veilkeho milosrdenstvi sveho nad duSemi tech bratil a sester naSich, jimt zloba lidska zemski aivot odriala a popfej jim aivota vteneho.

Pripoj je k zastupu naSich svatYch mudenikb. a patronti, k sv. Vaclavu, Vojtechu, Ludmile.

Dej, at' jim sviti svetlo veene a odpust' na nich spachane. Dotkni se svou milosti zatvrzelYch srdci naSich neptatel, zmeen je a nepokladej jim toho za hkich. Za to to prosime pro Krista Pana naaeho. Amen.

Nevime, co se skrYva za tajernnou rouakou noveho roku, ale doufame, ae budeme moci ohlasit osvobozeni naroda. Wem, kteti jste behem roku jakS7mkoliv zpusobem k tomu poprovolavam: Zapiat' Pan Eilh a aehnej vag. praci.

Rev. Jos. C. Kum,..

Praha. — Asi 50 dealft bylo zatknuto v poslednich dnech, jak bylo nyni oznameno. Mezi nimi je take nekolik Clenti Rusko-Ceske spoleCnosti, ktera, pracovala k navazani kulturunich stykil se sovetskSrm Ruskem 0 do chvile, kdy Nemecko zabralo zbytek oeskoslovenske republiky. Mezi zateenSrmi, jak se dale pravi, je take deset vysok3ich dilstojnikt z bS7vale deskoslovenske armady, kteki pry jsou domnele zapleteni do vyzvedaeskeho spiknuti, ktere se podatilo Neinctim odkrSit minuleho srpna. Rada Oechn byla zatknuta ji2 tehdy. MinulY tYden byli nazistickou policii zateeni plukovnik Kropdeek a podplukovnik Houska, bYvali elenove generalMho atabu eeskoslovenske armady. Pheina jejich zateeni nebyla oznamena. 0 plukovniku Kropadkovi je v gak znamo, ae v Csl. generalnim atabu byl hlavou inteligeneni eili vSrzvedne slutby.

Kodari. — StockholmskSr korespondent easopisu Politiken pravi, ae dle zprav doS1S7ch do Avedskeho hlavniho mesta z Moskvy, Stalin rozhodl se provesti oeistu mezi veliteli rude armady na finske fronte, protote nedobyli rychleho viterstvi. Stalin a premier Molotov povolal do Kremlinu nadelniky generalniho atabu, jak se pravi, a aadal je za vysvetleni, prod nespinili sviij shb, ae dobudou Finska behem mesice.

Kdyt mu vysvetlili finskou kampari at do dnetka, pravi korespondent, Stalin natidil bezprosttedni oeistu a vySettovani tajnou policii. Dle stockholmske zpravy bude v kratke dobe poslana komise na karelskou frontu, aby tam vedla vyktkovani.

Nazisti maji neobyeejnou nedtiveru nad eeskSrmi venkovsk imi okresy, hlavne Milevskem a zapadnimi Cechami, takte neustale vysilaji na ne bombardovaci letadla k hlidkove a patraci sluthe po tajnSrch vysilaeich. 18. kijna se zlitilo nemecke bombardovaci letadlo blizko vesnice Temovec, nedaleko od Rican, jeho etytelenna posadka uhotela. Tehot dne skitilo se nemecke stihaci letadlo poblile Jarova. I v taxa° ptipade pilot se zabil.

Ve stfedu, dne 27. prosince 1939.

16,41•11.01.0.1•11■000.109.1111100.0.11111.0•1•0•11110.1 ■011161{411104}{1111.411111.0•11.4

Oddil d *sovate1s14 Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poiadatel pfedklada, ye smyslu stanov Tiskovernu VYboru k vla.stnimu roznodnuti.

CLENUM SLOVANSKEHO VZAJEMNE POJISTUJICIHO SPOLKU PROVE OHM A Bouku Bratfi a sestry!

A2 budete dist tyto kadky, bez India dni tento rok bude patfiti ji2 minulosti. Ne2 ale maneme rok novY i tech mai° dni bude nam staditi, abychom podivali se zpet a pkipomeli si, co jsme v tomto rode pro na g spolek vykonali, aneb vykonat meli. Zdali bude odpoved' uspokojujici, slibme si ze v pfigtim rode se vynasna21me aspon tak jak v roce tomto by spolek nag dale tegil se dobremu ftspechu.

KaZdy Glen mute bYti prospe gny svemu spolku, nejenom ten kterY idad zastava, a stare, se o spraNne vedeni jeho, ale kahlY Glen, kdy ve svem dom.ove pfihledne k tomu, by udelal hied sveho staveni, zdali tam neni nee() co by mohlo zpitsobiti gkodu nejenom jemu ale te2 celemu spolku, nasledkem po2e.ru, kteremu mohlo bYti jinak pkedejito. Bratri a sestry, bud'me velmi opatrni a tim zajistime rispech naaeho spolku, jistotu sami sobe a ditveru v sebe a dilveru jinych.

Kdy2 hledime nazOt na zaeatek tohoto roku a2 do tett) doby, musime doznati, ze spolek nag jak na elenstvu tak na poji gteni chvalne ziskal, ale porovname-li podet oh/VI v tomto roce, vidime 2e procentaine mnoho pfevy guje roky minule a k tomu 2e oheri v2dy vzniknul u elena. Drive jsme meli ten ohne, ale asi 30% ohnit bylo od souseda, kde Glen tomu zabranit nemohi. Musime si polo2iti otazku, prod se tak stave,? Jest to neopatrnost, nevedomost nebo lhostejnost?

Pri vygetfovani gkod se zjistilo, 2e vetgina gkod povstava, od elektrickeho vedeni a pak od olejovych a gasolinovYch kamen a pou2ivani gasolinu k disteni rianYch pfedmetil v domacnosti. Skody ohnem od elektrickeho vedeni daji se easteene zameziti, kdy glen obeas sam draty pfehledne nebo odborniku de, pfehlednouti. Skody ohnem povstale od olejovYch kamen pfieitaji se neopatrnosti a vina-spodiva na torn, kdo kamna obsluhuje, co2 mnohdy i sam 2ivotem zaplati nasledkem popaleni.

Kde jsou pou2ivana kamna gasolinova, takov' majetek neni pfijatelnY k poji gteni u nageho spolku, ale lakes to nekterY glen vymeni pita kamna za kamna gasolinova, a tam na ge risiko jest mnohem vetgi, a kakleho elena jest povinnosti, uvidi-li nem takoveho u jineho elena, by jej upozornil, 2e pou2ivani gasolinovych kamen jest proti nagim pravidlitm, a oznamil to u inistniho spolku.

Dale, nejnebezpeeriej gi ku vzniku ohne jest pongivani gasilinu k eisteni v domacnosti, necht' ji2 jest to nabytek, gatstvo nebo jine veal. Osoba, ktera neni s tim obeznamena, pfijde lehce k itrazu, ktery ma mnohdy velke nasledky. Chrarime se pkibli2iti se s nadobou, je2 obsahuje i jen malou dastku gasolinu, do mistnosti kde se topi bud' dfeveni, olejem, nebo plynem, ph dem2 je otevf:enY plamen. Z gasolinu se tvofi plyn, kterY se v nadobe,na povrchu gasolinu usazuje, a pfiblaime-li se k plamenu, to velmi snadno se zapali, pfl eem2 povstane vYbuch a negtesti je hotovo. Proto bud'me velmi opatrni!

Dale, kaZdY Glen, necht' jest Ufednik nebo ne, muse prospeti spolku v padu gkody ohnem nebo bouti na jeho majetku zpasobenem, kdy2 pfi eastednem jen po gkozeni vezme na vedomi, 2e jsme spolek svepomocny a ne spoleanost pro zisk, 2e za malt' poplatek jest opravnen k poctive nahrade za po gkozeni, v eem2 svedomitost a uznalost mela by bYti voditkem k vyrovnani.

Ovgem pti opine ztrate, vyplaci se cela hodnota pojigteni. tfednici na gich odboaek S.V.P.S., je2 jsou zastupci naaeho spolku v osaclach kde jsou odbodky zaldeny, men by bYti obeznameni se stanovaini, hateho spolku a katidepa_dne se nimi

Strana

VESTNtit fidili a v2dy stanovy men po ruce, nebot' to jest voditko, kde jsou nam Vgem elentm nage vYhody bez rozdilu na sta y a smfaleni spravedlive zarueeny.

Hlavne ptedsedove odboeek maji se dle stanov riditi v kaZdem piipadu, neb nevypada to hezky, kdy2 ph zaletitostech mnohdy choulostivych pro elena i spolek mohlo bYti piedejdeno nesnazim, kdyby piedseda delal svoji povinnost, a pak pri vygetkovani musel doznati, se to nevedel, Ze to nikdy nedelal, 2e to za neho delal nekdo jinY, jinYmi slovy, zkratka teeeno, 2e se o svirj spolek nezajimal, adkoliv byl jeho predsedou.

Jelikot idednici a vYbory na g ich odboeek jsou hybnou silou, v niz spoeiva Uspech nageho spolku, melo by elenstvo dbat, by zvolilo do fttadit Cleny ze svYch fad, ty nejlep gi, neb to jsou ti, ktefi chrani pojigteneho dlena, jejich majetky a hledi k tomu, by v2dy v padu neg testi ohnem bylo spravedlive jak vital elentt tak vital spolku jednano.

Dale, idednici by men bleat k tomu, by byly obeas schtze ten odbYvany (aspori jednou za 3 rnesice), aekoliv nektere odboaky odbYvaji sve schtize pravideIne kaZdY mesic. Kde se odbYvaji schfize, jest videti Vet gi za,jem o spolek, etenstvo vice jest obeznameno se stanovami, v padu ne gtesti ohnem bez obti2e urovnema sale2itost elena se spolkem ku v geobecne spokojenosti, a to jest co dela na gemu spolku dobre jmeno a pomaha, k fispechu. Naopak, kde nenstvo neni obeznameno se stanovami, v padu Skody, ka2dY podava svfij Usudek die sveho nahledu, p'ti aem2 poy stava, chaos, neptatelstvi mezi eleny a vrha, gpatni stin na spolek, ku kteremu dotyeni elenove nale21.

MYin pfanim jest, abychom se podivali zpet na zadatek tohoto roku, porovnali praci nagi pro tento spolek ku konci roku, a nebyla-li prace takova jak bychom si byli pfali ji miti, slibme si, 2e v prigtim roce se vynasnalime rozmno2iti elenstvi u naaeho spolku aspori o polovic, `ge se vynasna2ime sni2iti Skody ohnem tet asi na polovic, i tfeba vice, a to bude nejlepgim pkanim od nag nagemu S.V.P. Spolku k pfigtimu roku, budeme-li 100% stati za nim a pomahati v jeho vzrastu y am, bratfi a sestry, pfeji vesele svatky vanodni a St'astny novy rok, byste v nem 26,dneho neg testi neb 2alu a sinutku nepocitili. Vy, ktefi jste zdravi, by vas toto po cely priati rok provazelo. Tem, kteri jsou nemocni, pteji brzkeho uzdraveni; a tem, kteti jests nevyhokeli, aby poekali as na pies rok, a budeme-li to pkani opakovat ka2dY rok, vymitime v gechny ohne z naaeho spolku a ye zdravi budeme u2ivat vgech vYhod, jake na g spolek eleninn poskytuje.

S bratrskYm pozdravem, Frank Aneinec, piedseda S.V.P.S. Rid Komensky, eislo 20., Granger, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto varn oznamuji vysledek na gi vYroani schtize. Za ftfedniky byli zvoleni skorem vgichni stati fifednici a site nasledujici: Eng. Jelinek, pfedseda; J. G. Du gek, mistopiedseda; Jno. P. Trlica, tajemnik; J. H. Huser, rieetnik; August Vitek, pokladnik; Henry Vitek, prilvodei. Majetkovy vybor: Lad. J. Kubala, Joe L, Gaida a Frank RozackY. Ueetni vYbor: Aug. W. Holubec, Ed. J. Hrug ka a Viktor V. Elick. Resolueni vYbor: Jno. P. Trlica, J. H. Huser a John Dugek.

Nemocensky vYbor: Otto Leave, Rud. Rozacky, Henry RozackY, John R. Holik, John Kotrla, Rudolph Hrug ka, Joe V. Kveton, pi. Mary Hru g -kapi.VlstTrcDegadojzu:En. Jelinek, delegat; Jno. P. Trlica, nahradnik; Aug. W. Holubec, delegat, A. A. Spaeek nahradnik.

Pfeji yarn vg em St'astnY novy rok 1940 a nagi Jednote hojnost novYch elenti.

S bratrskYm pozdravem jsem vas, Jno. P. Trlica.

Oprava ed iadu Vesmernost, 'Oslo 68.

Ve zprave o vYsledku volby ve vyroeni schuzi v minulem lisle Vestniku nebylo udano jmeno fieetnika, kde melt) sat: Edwin 3. Mareg,

S bratrskSan pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

Houston, Texas.

V teto svetove rozharanosti elovek ani nevi, co mame k ooekavani pii gtiho roku. Texans ptimeli nageho Garnera, aby se prohlatil za oekatele na presidentskY Mad v ptfstf voila& Podivne nahledy! Obyeejny delnik, pfesahne-li 50 let a nema, stale zamestnani z minulYch let, tak jig praci nedostane, ale do tak diilditeho itfadu tlaei se mug, ktery piesahl sedmdesatY rok veku sveho. Roosevelt posud mlei, nejspige eeka az jak se pornery vyvinou, do volby je jeAte daleko, ale mame k oaekavani, 2e nekolik jinYch piedakil na politickem poll hodi sve klobouky do behu. Republika,ni take maji v nadeji celou tadu eekatelt. Doposud jen mladY Dewey se hlasi, ale nic ureiteho neslibuje, jen odsuzuje jednani nynejti demokraticke vlady.

Bourat dovede leckdo, ale spojene Staty v dnegni rozharane dobe pottebuji zkugeneho statnika, kter' ma ureitejSi plany. Tedy musime dekat do listopadu, jak' bude vYber.

Hlavni praci jest nyni, aby kaZdY obean hledel se zaopatrit volebnim listkem. Kdyby vgichni Cechoslovane po celYch Spoj. Statech brali ellejti teast na volbe a sjednotili se na jisteho dekatele, tak v mnoha ptipadech na ge hlasy by mohly rozhodovat vysledek u ggich voleb. Sledujme bedlive, co se dale bude vyvinovat a pak sjednot'me se na jistYch eekatelich, kteti ku piedu se prohlasi ye prospech osvobozeni nagi stare vlasti, aby ona byla °pet chranena ye svYch dedienYch pravech co samostatny narod.

Poeitaji, 2e ve Spoj. Statech je nyni pies devet milionu lidu bez prace. Vracim se opetne k moji stare my glence, 2e nasledkem obmezeni setby na polich a stalYch vynalezti strojni prace jedna testa je obmezit pracovni dny na asi etyti dny v tYdnu, nejen mezi delniky v teZgi praci, ale take na ty bile limeeky ve v gech dfadech, ak na vladnim zamestnani, ale take na bankach, v obchodech atd. Pravi se, 2e vlk nenapadne eloveka a2 kdy ma velikY hlad a jineho masa nemt2e najiti. Hlad se rovna, smrti a ten nag vlk ueini vgemotne, aby hladem nezhynul. To same dini mnozi lids, kteti nemaji a nemohou dostat zamestnani. MnohYm krade2im a loupe2im by mohlo bYti zamezeno, kdyby ka2dY prace schopnY elovek dostal praci, aby se mohl ugivit bez krade2e. Ovgem, 2e v to nepoditame lupide ze kemesia, av gak i mnozi z techto by toho femesla lupidskeho zanechali, kdyby mohli dostati slu gnejgi ob2ivu na poll prace.

A jelika ptigti rok mame vgeobecne volby, doufam 2e natal rozva2nej gi dekatele budou pracovat v torn smeru, aby ka2dY prace schopnY dlovek mohl dostati ob2ivne zamestnani — bez pomoci vlivnYch pfatel, aneb jak Ameridan tekne — without political pull. Mo2na, ze nekterY z na gich mnohYch deskYch pravniku se pokusi nee° udelat v torn =tem. My Texans ani sobe nevalime to na gi demokraticke svobody, jak mame nage lidove zarizeni, kde vet gina dela sama sobe zakony.

Take sobe ptipomerime nage mime texaske podnebi, kdy u nas posud rune kvetou, ale tam v Evrope lid se vra2di v zime pH 20 bodech pod nulou. Doufejme, 2e kdy2 na g malidkY narod udr2e1 svoji ne,rodni lest po tfistaletem otroctvi pod rakouskou vladou, 2e to nyni take vydr2i par let, ne2 se jeho dnegni hrdlokezi utopi ye svem zloeinnem bahne.

Pfeji cele nagi Jednote jako i personalu Vestniku mnoho zdaru v nastavajicim rode, a nagi stare vlasti ()pane a brzke znovuvzkfiseni samostatnosti. Vista:yam jako v2dy sluthovolnY pro vgechny snahy lidu dobre yule, vas I. J. Gallia.

a

Rid Pokrok Texasu, cis. 1., Fayetteville, Texas.

Cteni brath a sestry!

Zde vam uvadim vysledek z nagi vYroeni schtze, konane v nedeli 10. prosince. t.Tiednici na pfi gti rok byli zvoleni staff, aklamaene. Karel Cmajdalka, piedseda; Ed. L. Hrugka, tajemnik; Emil Zapalad, fidetnik; Emil Chalupa, pokladnik; Rudolf A. Kubena, mistopfedseda. Za delegaty do sjezdu: ses. J. R. Kubenova, br. Karel Cmajdalka; Ed. L. Hru gka a Joe R. Kubena, nahradnici; tadovi delegati: Emil Chalupa, R. C. Sladek, nahradnici; Rud. A. Baca, John Cut' a Anton Kulhanek.

Volba vYbort odldena byla do lednove schtze. S br. pozdravem, Ed. L. Hrugka, taj,

..)1.,rana 4

VESTNtK

Dallas, Texas.

Mill etenaki Vestniku!

Chapu se sve nove (?) povinnosti, kterou jsem ye vYroeni sokolske schrizi nedobrovolne vyfasovala — a to je fikad sokolske dopisovatelky. Ja si na urady nepotrpim, dovedla jsem vkly rieelne pracovat bez nich. Neslibuji se vSem zachovat — nikdo to stejne je'Ste nedokazal — a nebudu to prubovat ani ja. Mazat med kolem fist nedovedu nikomu, jsem ptimo a zasadne ke vteni stejne poctiva.

Melo, jsem pri nedelnich volbach pocit stisnenosti. Zdalo se mi, 2e ochota dobrovolne spoluprace vymira. Tali se prod? Sokoltti pracovnici, rifednici nemaji byti malicherni, ale mail bYti jako pevna skala, jet nepovolne ni boute vztek ani slunce zdt, stat na svem miste odhodland!

Lituji vzdani se starostenstvi velmi schopneho br. B. Pievratila. Ne 2e bych tim chtela ubirat druhYm brathm schopnosti, to ne, ale br.

P. se skutedne pro ritad sokolskeho starosty vYborne hodil.

Nove zvoleni rifednici jsou: Br. Josef Jureak, starosta (toho bych byla rada video, na jeho dfivejtim miste rieetnika, kde vykonal velkY kus nevdeene prate), ses. M. Toberna,, tajemnice, br. Mira Parma ridetni, br. Josef Valeik, pokladnik. (Tento u2 asi po dvacate. Snad se toho jeho ritadu asi nikdy nezbavi. Je to drikaz spravne a poctive vykonavane povinnosti). No a ja jsem se yam v me novo hodnosti piedstavila, ad me u2 take znate dobie pies 20 let.

Tak vidite, pi. Stanovska, co jste nedokazala Vy ye vYroeni 2upni schrizi v lednu, doka,zala druha, byvala Galvestorianka na konec roku piece. A nedovedu bYt anilak vdeene., abych Vam za to podekovala. Do bazaroveho vyboru zvolena byla ses. Kraftova. Spravni a zahavni vYbor bude volen pozdeji.

Nezapomehte na Silvestrovskou zahavu dne 31. prosince, pri ktere bude udinkovat Kohoutova orchestra z West, ph ktere pry se vYborne tanei. Ze sve zku'Senosti to potvrdit vtak nemohu. Nam 2enam, ktere jsme v kuchyni, se to vYborne tanCl kdyZ je pine, kuchyri a nevite koho obslou2it drive.

Ku konci chci podekovat ctene redakci Vestniku za uvekejriovani myth dopisri po dobu ceMho roku a prosim, abyste men se mnou trpelivost i v race natledujicim.

VSecko dobre v novem roku pfeje z cele duce vate, Bo2ena Valeikova.

Blessing, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Jeliko2 se zde vyskytly fedi, 2e p. VI. Maudr, piedseda S.A.C.T., ph jeho zajezdu do Blessing dne 19. listopadu si poeital za jeho pfednatku $50.00, citim se povinen vec objasniti. Mistni vYbor po piednatce se tazal p. Maudra, kolik mu za jeho cestu dluhujeme, a on odpovedel, 2e on pracuje ripine zdarma a vYlohy si plati sam, tak Ze nic nechce.

Jelikoi vgak odboeka mela v pokladne zase vetti obnos, bylo ujednano, Ze dame p. Maudrovi eek na $50.00, kterY on odevzda br. Olexovi, hlavnimu pokladniku, coZ se i stalo.

Obyeejni bide, kteti na druhY odboj nic nedali, hledaji nejake vYmluvy, a kdy2 nidim se vymluviti nemohou, tak pomlouvaji vedouci a pravdu pfekrucuji. S bratrskYm pozdravem, Jos. Zemanek.

P. S.: Pan Havliaek z Tulsa, Oklahoma, at' pfijme nag dik za upozorneni na &sky program pies radio. Poslouchali jsme v sobotu 16. prosince. Byl to opravdu po2itek. Napied hrala hudba "Kde domov mar a "Nad Tatrou se blYska". Pak byla pfednatka, chvili desky a zase chvili sbovensky. Pak nasledovala dojemna pisen "Chaloupky pod horama", a pak vesela, piseri "Co z toho mame". Program trval pril hodiny, ale stalo to za to. Krajane, kteti mate "short wave", nezapomerite si naladit na 11.730 v fiterY a v sobotu Ody o 6 hod. veeer podle nageho easu. Vysilaci stanice je v Boston, Mass.

J. Z. Vfmena Rohde tou2il po moudrosti a genius po penezich. Dohodli se, Z'e si to prohodi. A vYsledek?

• ebrakem a genius hlupakem.

Bohad se stab Z

Ve stiedu, dne 27. prosince 1939.

Rad Nov' Raj, eisio 71., Penelope, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Timto oznamuji elenfam radu NovY Raj eislo 71., v Penelope, 'Ze eleni kterym jsem poslal upominku a neposlali 2adnou zpravu, jsou v gichni na seznamu suspendovanych. Tak mne bylo natizeno v posledni sehtzi, tedy sam nenesu Zadno uvinu, kdyby suspendovanY zemrel, nebot' tim by ztratil Umrtni podporu.

Volba v prosincove schtizi dopadla nasledovne: VSichni stati firednici zustali ye svYch dech, nebot' nebylo z deho vYbirat pro malt podet Udastnikt. Delegatem zvolen Tom Pfikryl, nahradnik Anton Bartot. S bratrskYm pozdravem, T. Pkikryl, taj.

Rad Laskavost, dislo '70., Needville, Texas.

Ctene sestry a brath!

Timto yam oznamuji, Z"e ye schfizi konane v prosinci byli nasledujici iftednici zvoleni: Br. Frank 8efaik, predseda; br. Karel Stupka, mistopredseda; J. J. Zemanek, tajemnik a br.

John 8ilhaq, teetnik, vSichni stall fitednici, a2 na br. John 8ilhavST, . ktery byl zvolen na misto Will. Zemanka, kterY se vzdal pied ttemi mesici neetnictvi a dal se k letectvu v Kelly Field. V br. John 8ilhavem na g rad ziskal dobreho neetnika a zaroveri i dopisovatele. Do neetniho vYboru byli zvoleni: Lad'a 8efeik, Alfrin Susen a Vaclav Verner. Za vyslance do phgtiho sjezdu zvolen J. J. Zemanek; nahradnik Vaclav Verner.

Tel bylo usne geno, Z"e pro pfi gti rok budeme konat schilze v sun Fossove kaZdou prvni nedeli v mesici v 9 hod. rano.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Barber, Arkansas.

Cana redakce Vestniku!

Chci si tam k vain jeSte na chvili zaskoeit a opravit chyby v mojim dopisu, toti'Z v lisle zdejgi highway melo bYt 71. a ja jsem udal 75. JeSte podotYkam, 2e po ni jezdi busy spoleenosti Santa Fe a Three State Coaches. Kahla spoleenost vysila dva busy jiZne a dva severne kalde rano a tee odpoledne, pak po'Stovni bus mezi Waldron a Mansfield, tee dva rano a dva odpoledne, take to prejede 12 bust kaklY den, tak osobni doprava jest vYteend. V Mansfield je poStovni spojeni s busem z Fort Smith. Ve mesteoku Abbott, 6 mil severne od nas byla nebezpeena krikvatka 'ores koleje drahy Chicago, Rock Island, kde prokopali koryto asi 1200 stop dlouhe, kterYtto podjezd stab pies 74 tisie dolart.

Nyni se pokusim popsat stavbu toho pontonoveho mostu pies reku Arkansas pri Dardanelle. Spoeiva na 72 lod'kach velkYch rozmerti.

Nad mostem jest 7 veli ve velkem objemu postavenYch z kamene v rece, od kterYch jest nata2eno mnoZstvi dratovYch lam ku dreni onoho mostu v rovne poloze. Sklada se ze 13 east, ktere se daji ph povodni rozdelat a pripevnit ku brehtm, pak zas s malYm parniekem stahnout dohromady a spojit. Delka onoho mostu byla 20,208 stop a gikka 18 stop. Poplatek byl 50 centil vozmo, 10 eentu peSi. Most ten byl v uhvani 39 rokt a nahraZen byl novYm ocelovYm mostem v roku 1929, kterY stab $600,000; ten pontonovY stab $25,000. Ph mojim druhem zdjezdu do Dardanelle pied 10 roky s moji man2elkou a vnukem Jerry K. Bailey, tehdy 6 rokii stari, jsme po novem mostu jeli na kare.

Toto uzaviram ye spechu s pranim mnoha zdaru a zdravi v gem etoucim zustavam vas Jan Beran. znamy, Dubina, Texas.

Timto oznamuji vYsledek volby radu Dubina els. 12. S.P.J.S.T., ktera, byla konana dne 10. prosince. Nasledujici bratri byli zvoleni co iitednici pro priai rok: Predseda August Mieulka, mistopredseda Albert Milan, tajemnik Josef StoS", neetnik a pokladnik Frank J. Kocurek, vyslanec do sjezdu Albert Milan, nahradnik August Mieulka. Dagi Arady byly ponechany do pri'Ati sehtize, ktere se konaji kaldou druhou nedeli v mesici.

RadostnY novY rok preji vSem spolubrathim a sestram a 'dem lidem dobre yule, vas novY Josef Stot. tajemnik

Rad Vernost, eislo 51., Ellinger, Texas.

Cteni bratti, sestry a VSechno etenarstvo!

Citim se povinen uverejniti v nakm organu vysledek nak vYrodni volby, kterou jsme vykonali v nedeli v nati sini. Nejdfive volili jsme Afedniky radove, jimi2 jsou nasledujiei bratri: predseda John Kudera znovuzvolen, mistoptedseda Rudolf Tydlaeka, fieetnik-pokladnik M. J. Sklar, znovuzvolen, a tajemnik D. A. Juren znovuzvolen. Do finaneniho vYboru zvoleni byli Rudolf Tydladka a D. A. Juren.

Chci pripomenouti nekolika slovy pripadne schopnosti i drivernost natich zdejkch ritednikri. Prvne vzpomeneme naSeho bratra piedsedu Johns, Kueeru. Bratr piedseda nam slouZil v tomto &add u2 po mnoho let. Jeho znalost ph konani prate v tomto rifadu jest bezrilionna, nebot' v to ma mnohaletou zkuS'enost. Za mistoptedsedu jsme si zvolili bratra Rudolfa Tydlaeku. BUde nam bratr Tydladka slou2iti v tomto tiadu prvni rok, ale jsme jisti, 2e on se teSi mnohYch zkutenosti v rriznYch piipadech, take jest velmi schopnYm nam vYborne slou2iti. Bratr M. J. Sk16,2 byl znovuzvolen do rifadu rieetniho-pokladniho tThad tento zastaval ji2 po mnoha leta a jeho vesela povaha a schopnost nas ujift'uje, 2e nam bude zase dobrYm iitednikem v pri gtim roce. Znovuzvolen do firadu tajemnika_byl zvolen D. A. Juren. Osmeluji se Ze se citim piesvedeen, 2e jsem konal sve povinosti v potadku a proto snad jsem byl do friadu znovuzvolen. Tetim se z to cti, kterou mi bratri venovali. Ujigt'uji vas, 2e budu dale snahve a diiveryhodne pracovati ve prospech naS1 Jednoty, tak jako jsem v minulosti civil.

Do vYboru finaneniho zvoleni byli Rudolf Tydlaeka a D. A. Juren. Ostatni iiredniky jsme nevolili. Kdy2 nastal eas voliti delegata, kterY by si vzal k srdci drile2itost toho ritadu, tak jsme si zvolili bratra John Kuderu. Za nahradnika byl zvolen D. A. Juren.

Nekolika slovy bych si pral zdeliti nektere ty vzacne veci, ktere asi 2e etenarstvo nezna, kdyI pige o nagich delegatech. V raznYch dopisech eteme, kde2 dopisovatele upozorriuji sve 'Oenstvo, aby prb gli do schrize a zvolili si delegata do pfittiho sjezdu, kterY by hledel, aby ueinil nee° dobreho pro nati Jednotu a kterY ma na gi Jednotu u srdce. Souhlasim s dopisovateli takovYmi, neb jsem jist, 2e takov' delegat ueini mnohem vice neeli by ueinil ten druht kterY o Jednotu nemo, veth zajem. Ale v tomto okandiku chci zdeliti, 2e jsme si na to skuteene vzpomeli a taky jsme tak udinili, neb nema jen ten zajem nas dobry delegat, ale ma rnnohem vice neZli to. Bratr Kueera nam zdelil, 2e snad 112 jest zvolen delegatem do sjezdu po desate. Jeho zajem o prospech Jednoty jest nam 'dem dobre znam, a kdy2 si vzpomenu, 2e jde do pfittiho sjezdu u2 po desate, tak mifieme bYti uspokojeni, 2e na g delegat tam nebude nejakYm takovym ztracenYm cizincem. Dobte nam znamo, v ptittim sjezdu bude mnohe drile2ite jednani, ktere asi bude velice zajimave.

Dle mo2nosti budu hledeti napsati nektere jive zajimave pripady prike, dnes toho nechain. Kdy2 bych zaeal, bojim se 2e bych mo2na napsal pith§ mnoho, ale ne21i ukoneim, chci piati vtem elenrim 2t'astnY novY rok. Jestli nebudu do doby pfitti schrize psat, tedy chci phpomenouti nag im zdejtim bratfim a sestram, aby se snabli nav§tiviti nas ve schrizi druhou nedeli v lednu. S bratrskYm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik.

Houbaii se vraceji dosud s uspokojivou koristi.

Houbarska sezona se letos mimoradne prodlouhla. V lesich roste jeAte ted' pomerne dost hub. Tak z lesu u Jevan se hlasi nalezy podNa Pardubicku a Chrudimsku roste hodne zelinek, vaclavek a topolek. Ukazala se jig take paatka borova eili pomrazka. Zaeina, toti2 sve plodnice vytvaret po prvnich podzimnich mrazech.

Zavet' Ze zlomyslnosti odkazal nenavidenemu synovci pozemky, na nicht ani trava nerostla. Ukazalo se, Ze tam jsou bohate prameny nafty Dobfe, 2e se toho stars nedo2il. Jiste by ho byla vzteky ranila mrtvice.

1i e sttedu, dne 27. prosince 1939.

Jourdanton, Texas.

Mill broth a sestry!

Doufam ke techto par tadkri je gte spatti svetlo sveta tohoto roku. Proto chci podekovat vgem dopisovatelfun do Vestniku za jejich mnohdy pouene a take zabavne elanky, ktere jsou etenail se zajmem eteny v na gem milem Vestniku. Taky potadatel si zasloati dik za jeho poIrene elanky a za zpravy svetovYch udalosti. No tak jegte neni ani po krismusu, totit kdyt tyto tadky pi gu, ale nraj krismus present jest jit' full. Ono, mill etenati, ja mivam easem divne napady, a tak pravim to moji sedme svatosti: "A cot tat'ko, pan Vagut bude v pondeli 18. ukazovat tou "Studentskou mamu" ye Floresville, nemohli bychom se tam zajet podivat?"

(Kdyt tady u nas nam to pan Va gut prestal ptedvadet z pochopitelne hrabivosti majitele divadelniho podniku,) Tata na to, ze prod pre, ye ted'? JO, zase, to bysme si to mohli vzit na krismus present, a kdesi cosi, a2 jsem zvitezila.

Prijeli sousede Ermisovi na besedu a ja se chvalim, to ji2 mame present na krismus wYbornY a pi. Ermisova, no vite jako tenska, Ze pry co je to pekneho? Tak po vysvetleni pravi, to se ji ten present libi, ae by si jej mohli vzit taky. No tak se to ujednalo, jeden da karu, druhY gas a pojede se, a budou ty presenty lacin gi. Ono my zde musime letos gettit na v gem, nebot' to sucho nag tu taky nemilosrdne pronagleduje celY rok, tak podle toho jsou take ty na ge pkijmy.

Do Floresville je od nas asi 40 mil, tak jsme si vyjeli trochu drive, nebot' zaeatek byl v 7:30 veder. Jegte jsme zastavili u sousedri Tom NovosadovYch a ptibrali pi. Novosadovou a jelo se. Do Floresville jsme prijeli je gte za dne, tak jsme si zagli do restaurantu znamYch krajarra John Hrbaekovych, kdet nam pi. H. ptichystala dobrou a lacinou vedeti. Oni Hrbadkovi taky jsou farmati, tak nam pravila pi. H., ze oni to chystaji vice po farmatsku, ale dobte to umi upravit. Tak krajane, kteti pojedete pies Floresville, tak mate ptiletitost zastavit a posilnit se na dalgi cestu, nebot' tam dostanete dobrou obsluhu ye -dem, tee piva maji nekolik druhfi, a jsou to nagi lide. Za chvili ptijeli mantele Krejci, s kterYmi se jit dam° zname, ta 'te se trochu projdeme a podivame po vYkladech toho krismusoveho zbok. Co tak jdeme, jit" se trochu stmivalo, jde proti nam takova kulat'oudka panimama, tak pravim: a helejme se, tady jde pi. Svobodova. O ze ne, Ze pry se mYlim, Ze to je pi. Janikova. TO,Ze se pi. Janikova, kdo to jsem ja? Po ptedstaveni pravi pi. J., zdali jsem to ja., co jsme se pied 20 lety seznamily pti Moulton u Pravim ze ano, a tak jsme semlely trochu ty uplynule easy, pH eernt si pi. J. ste2ovala, to easem nemute dobte chodit, to ma tvrde koleno, ale ja jsem ji dobromyslne te gila., at' si z toho nic nedeld, to to ma katdy &of& takovou snrrilu. Tak se tomu smala a pravila, to kdyt uslygi hrat tak parry valeik, to ji to z tech kolen jde jaksi ven. O, ja, se tomu nedivim, nebot' mne kdysi par peknYch valeikri vyhnalo revmatismus z kloubu. Pak mezi nas gla pani Neshybova, spolusestra a davna moje mila ptitelkyne. Ono vite, to je ta pani co miva ye Vestniku oznamku na ten dobrY mak, a to by melo cuknout baj aj statiekem Bartogem ph. El Campo, a mel by si toho maku objednat aspori 50 liber naraz. Statieku, to by byly makovniky! Ja, bYt na Va gem miste, koupil bych to mame na krismus present, a gak vite, co a jak by to dopadlo. A vite co, br. Bartogi? jsem si take toho maku objednala 4 libry Za dolar a od nas k NeshybovYm je 40 mil, a tak net ta objednavka pti gla k nam, tak se toho maku namnotilo 6 liber! Tak ted' si to br. B. vypoeitejte, jak daleko je to k Vam z Pleasanton, Tex., kolik by toho maku mohlo bYt, a tak dale. No, necham br. B. pri tom maku a povim yam, ze taky ze San Antonio prijeli krajane do Floresville shlednout tu "Studentskou mamu".

Prvni, s kterYmi jsem se ptivitala, byli krajane manZele Fr. Pavelkovi a s nimi pi. Ka.hankovd, sestra pi. Pavelkove. Pani Kahankova, pravila, to me vtdycky rada vidi, to se vklycky usmive.m. Pravim na to, kor letos, vklyt' pti tom letogim suchu by jsme ani plakat nemohli, vklyt' jit nam i slzy vyschly, a tak jsme se smaly zase. Taky jsem se je gte jednou zmYlila, kdy2 intij mantel stal s nekolika znamSrmi krajany

VtSTNiK v hloueku a ja jednomu z nich podavam ruku a pravim: nemylim-li se, to je br. Baro g ? Ale Ze pry to se mYlim, to on je toho stareho Baroge syn! Povidam si: hled'me si ho, dedu. Ale kdyt se to uvati, on br. B. mel pravdu, nebot' jeho tata byl taky kdysi start' Baro g. Taky ten san-. antonskY dopisovatel, br. Law. Kallus tarn byl s jeho dobrYmi ptately ses. a br. Fred MalYch, a bylo jich tarn ze San Antonio hodne, ale z floresvillskeho okoli melo bYt vic. Kus byl pane podan a kaklemu se libil, obzvla gt,' pi. Nedo ginska se zase nezaptela. Take piseri kterou studenti zpivali byla pekna, a jelikot onu piseri mam, tak yam ji zde podavam, zdali jste si nekdo kdo ji slygel zapamatoval notu, mritete ji zazpivat.

Chradne srdce den ode dne vic, nikoho, nevi pro co tije a jen smutne bije, nema-li pro koho.

Proto tak gt'asten je ten, kdo jegte lasku ma, viclyt' ona titim kde s tebou vkly jako slunce jas.

Komu jednou zajdc, talc) uz ji najde, void ji marne zas.

Refrain: Lasko moje zabloudila, kde jsi?

Prod u mne nejsi?

Prod musim bYt stale ye svete, sam. aspori jeden tsinev pro mne, sve srdce skromne rad za nej ti dam.

Vklyt' je to srdce lidske jako raze kvet, kdy2 trochu tepla nema, uvadne hned.

Lasko moje zabloudild, kde jsi?

Prod u mne nejsi, kdy2 volam to zpet?

Po divadle na venku jsem se take se gla se s.

Svobodovou, a pak je gte k Hrbadkovirm pro kabaty, ktere jsme tam nechaly k opatrovani, a no, trochu posilneni a jelo se vesele domir. Netbyla prilnoc, jig jsme si hezky odpoeivali.

No, jig je tech tadek zase vice net bylo mym rimyslem, ale je gte chci prat v gem spolusestram a spolubratram na geho tadu At'astnY a veselY ten nastavajici novY rok. Sobe pteji vice novYch 61er-if' a take aby ty nage radove schrize byly vkly tak eetne nav gtevovany net bYvaly doposud, a take aby pro ten nag dorost byly nejake programy ve schrizich potadany. Taky bych si ptala, aby nag tad si zvolil nejakou mladgi dopisovatelku nebo dopisovatele do mileho Vestniku, nebo'.,' jak ji g se ten 6 X blitr ka konci, tak jig ty prsty taky zadinaji byt tvrde a nepomrite ani peknY valeik.

Take dekuji poradateli a sazeei za trpelivost s opravou tech mojich dopisu a pteji yam vgem v redakci Vestniku gt'astnY a veselY novY rok 1940. To same pteji vgem etenatilm Vestniku a nagi drahe oteine pfeji Upinou svobodu. S Francis Ktemenek. nim vlasti zdar jsem, Navrh na opravu stanov S. P. J. S. T. Crosby, Texas.

Ctena, red. Vestniku, bratti a sestry vespolek!

Doufam to mi nezazlite, kdyt si dovoluji tak brzy podati mri.j navrh na gim vyslancrim do ptigtho sjezdu S.P.J.S.T. — Navrh mrij jest nasledujici: Aby vg ichni elenove, kteti jsou v Jednote 30 let nebo vice a maji kdykoliv ueinenou ptjeku od Jednoty na jejich certifikaty, byli sprogteni z one east, kterou dlati Jednote proti jejich certikatrim, aby z one east dluhu neplatili assessmentu, jako se at dosud od nich kolektuje. Bratti a sestry, jak vite v gichni co mate prijeky na vase certifikaty, to musime platiti vlastne dvakrate z one piljeky. Totit assessment z celeho jeho certifikatu a k tomu trok 5 procent z one east dluhu. Apo jeho smrti jest mu stejne ona Cast dluhu z jeho certifikatu odeetena. Cot je ov gem jen spravedliy e, ale neni spravedlive, aby ten nen platil dvakrate. Nebo druhY muj navrh: Kdy2 jiz musime platiti dvakrate, aby aspori z onech v gech pujeek bez rozdilu stari, kdo jak je dlouho v Jednote, aby meli vg ichni Urok na prijeky certifikatu sniZenY na polovici, totit misto 5 proc. na 2 1/2 proc. — Bratti, uvat'ujte o tom a podejte vase dobrozdani, co o tom soudite.

S pfanim vg em etenattim Vestniku, jakot i redakci g t'astneho a Urodneho noveho roku 1940, vgem lidem dobre yule pteje, Kelarek.

Strana 5 Dne 15. prosince 1939.

VITSVtTLENt IADOSTI, V DOPISU MATRA RAYMOND MACHU. Nite podavam vysvetleni finanenich zprav za mesice, kveten, Cerven, zari a kijen. Poday am v poradu jak jsou tazany v dopisu a z originalu zde ulo2,enYch. Hotovost v bankach, D. 0., zpraVa za mesic duben, $5,142.38 Zprava za mesic kveten: Prijern: Od 433.94 tarok z bondil 127.50 Vydani: Uspory $ 45.63 Vracene inurtni 1.50 Koupe bondu 4,000m trok z bondu pri koupi 45.82 HOTOVOST, zbYva, $1,610.87 V teto zprave naleznete, '2e neni udana bilance hotovosti z minuleho mesice, omyl v prepisovani. V teto zprave shledate, '2e obnos bondu byl zvYSen z $25,677.08 na $29,477.08, tim, '2e tech $200.00, splatka bondu v mesici dubnu byla odaitana tento mesic z vodkladu b:,nclu a takto byl zvYSen podklad bandit o $4,000.00.

MAJETEK JEDNOTY za mesic kveten jest celkem $3,314,131.13 MAJETEK JEDNOTY za mesic eerven jest celkem $3,219,215.13 Zde jest omyl $100,000.00, nebot' kdyZ' jsem delal zpravu, tak jsem misto (3) trojky vyraail dvojku (2). Kdyz seitame PAEHLED MAJETKU JEDNOTY, podanY zde, tak shledame, ze iihrn jest $3,319,215.13.

Bondy $1,037,559.42 Hypoteky 1,477,318.29 Hypoteky collateral 4,519.82 Podily 25,560.60 Pitjeky certifikatil 551,076.77 Maj etek 199,092.31 Slo2eno na stavbu kanalu 1,750.00 Slo2eno za meritko 10.00 Hotovost v bankach 12,390.68 ✓ Detskem odboru 31,707.05 U pokiadnika 4,229.01 Celkem Diuh nedospelYm dediciun

$3,345,213,95 25,998.82

MAJETEK $3;319,215.13 Zprava za srpen podava debit ✓ bankach $ 3,284.74 Zprava za mesic zaki poolava debit ✓ bankach 4,284.74 Prijem za zaki, celkem 41,802.01 Vydani za zati, celkem 32,050.04 ZbYva hotovost v bankach, $ 5,467.23 Pozndmka na spodu zpravy za mesic zafi oznamuje, ke oprava byla udelana ate, debit v bankach jest $4,284.47 misto $3,284.74, jak podana v rnesici srpnu. Tento amyl byl udelan pfi rietovani Mufti eisla 2909, ktere bylo v thrnu $1,000.00.

Zprava za rijen.

Pitem v D. 0.: Od radii $ 630.32 trok z bcndit 217.50 Hotovost z minuleho mesice 3,745.89 Vydani: Odmeny za nove Cieny $ 43.26 Uspory 55.94 Bondy 4,000.00 trok z bondii 58.06 HOTOVOST $ 436.45 ✓ teto zprave naleznete, 2e podklad bondti byl zvYgen z $29,477.08 na $33,477.08, telly o $4,000.00.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek Stud iikovsky.

PO, se pan uditel, ukazuje ph torn na lavici: "Povez mi, Pepieku, jak se jmenuje to misto, na ktere tak east° sedag?"

"Prosim, pane ueitel, ja se to stydim tict

Stratta 6

VESTNtE

ititl Karel Jonag, Cis. 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Pti eteni techto radku jsou vanoeni svatky, ktere jsou celS7m svetem oslavovany, daleko za horami, av8ak nadchazi rok nova, ku kteremu *dem etoucim pieji fte to nejlep8i.

Nyni yam oznamuji vtsledek volby vaich iifednika na rok 1940.: Karel Keprta, pfedseda; Jos. WaSidek, mistopkedseda; John Holedek, tajemnik; F. V. Urbish, fidetnik; Albert Lupik, pokladnik; Jos. Miku8, knihovnik. VS7bor freetni: Henry Novosad, Lidia Kubena, Fr. Shoppe.

Riditele: Jim Fojtik, Jos. F. Novosad, E. W. Faltisek. estni: Adolf Kubena, Fr. Shoppe. VSTbor knihovny: Rich. Vrana, Fr. Pe81, M. Brzak. Vsrbor majetku: John Holedek, M. Brzak, Petr Jochec. VSrbor nemocenskSr jest jmenovano ve8kere dlenstvo tadu. VSrbor stani: Fr. Branal, Ben Kubena, Josef Wa8idek. Vtbor resoludni: John Wa8idek, Leo Havrda, John Mayer, Petr Jochec, John GajevskST. Delegati do sjezdu: F. V. Urbish, sestra Lidia Kubena a Jesse J. Duckett; nahradnici: John Gajevskk, Jos. Wa8idek, L. Hrndif. Bud'te uji8teni, bratfi a sestry, 2. e Utednici vami zvoleni sone vazi va8i dfivery a zajiste vas ye va8i davete nezklamou.

Jmenem vaAich fikednikii pfeji vam vAem WastriS7 a veselS7 rok 1940. S bratrskSnn pozdraJohn Holeeek, taj. vem,

tad Placedo, eislo 97.

Mili bratfi a sestry, zveme vas vAecky, abyste se dostavili a take pozvete sve p •atele, aby prisli na divadlo, ktere bude .sehrano zde na Placedo v sini Sokol Union I-;erci z Rowena v nedeli veer dne 7. ledna 1940, ye prospech akce SdruZeni AmerickSich 6echoslovaku. Mame velmi malo pfilehtosti pane Ceske divadlo uvideti. Ujiet'ujeme vas, 2e se dobte pobavite a ze toho nebudete litovat. S bratrskSim pozdraJosef L. El8ik. vem, Sbor Mladeie v Ennis, Texas.

Ctena redakce! ze jsou dries Vanoce, napi gi v8e kratce. Tern v Ennis, kteti to jegte nevedi, od nas musim vytidit, ze vanodni zabava v Narodni sini bude pofadana dne 28., misto 26., jak bylo drive oznameno. To se vi 2e to v padu kdy2 nebude prget, a jak to dnes zadina, tak mute pr8et je8te za tSrden. Program bude spojenSr s nadilkou a Wilma Nesudova. tanec bude nasledovat. kid Jan Rosiekk, eislo 110., Kaufman, Texas.

VAem dlenfun ildu Jan RosickSr, Cis. 110.: Prosincovi schtize byla dosti eetne navativena a take jsme vykonali volby a zvoleni byli nasledujici: : Ptedseda Stanislav tech, mistopfedseda F. F. Bobalik, freetnik Alois Slavik, tajemnik Steve St'astnk, pokladnik Frank Rychlik, ifeetni vStor: Eman Reznicek, Stanislav tech a Alois Reznicek. Zastupce do sjezdu Eman Aeznidek a Joe Reznicek nahradnik.

Po volbe bylo mluveno o dobrovolnem pfispeni finanene naSI stare vlasti a tajemnik oznamil, 2e ma jiti pro tento fieel z veselky jeho syna $5.45. Tak po dolaru pfispeli tito eleni: Joe Reznicek, Alois Slavik, Alois Reznicek, Steve St'astnSr, Stanislav tech, Eman Reznicek a Frank Strouhal mladg. Po 50 centech tito elenove: Frank Rychlik, Albert Babovec, Jii VitovskSr, Frank Bobalik star gi, Julie temoch, Joe Janieek, Frank Bedfich, Julius Chudej a jeho man'elka. Po 25 centech: Frank Strouhal staai, Steve Novak star gi, Emil Novak, Joe Nemec a Anton Babovec. Celkem vybrano v fadove schtzi $12.75.

Dne 17. prosince jsme men schirzi rolnickeho spolku a zase pfispeli po dolaru tito eleni: Fr. GureckSr st., John Pueelik, Joe Hetmer a Rudolf Seasta. Po 50 centech: Frank Vavra, Joe Tara-. ba, Josefa Urban, Frank Novak st., John Miklik Frank Pechal st., F. J. Pechal a Joe Neustupa.

Po 25 centech: Robert Narek, Steve 8t'astnST, J. F. Dujka, Joe Pechal, Ed. Talak Joe t emoch, Frank Vavra a Frank Bedfich ml.

V rolnicke schuzi $10.00, v tadove schuzi $12.75, z veselky $5.45. Odeslano na tajemnika br. guldu $28.20.

Steve St'astnt.

S pozdravem,

Podekovid S. P. J. S. T. Bomarton, Texas.

S hlubok3im ialem oznamuji pfateltim znam3'7m, 2e- se Bohu zalibilo povolati k sobe nage,ho milovaneho mary2ela a otce, JANA MORRISE, kter3i klidne zemtel. Se sluncem v3ichodem sel delat do tanku a se zapadem slunce se odebral tam, odkud neni navratu. VZ'dy Mal a staral se o to, co mu jeho povinnost kladly na srdce.

Zde panuje prisny a neliprosnSi zakon rodni, jeti je pro nas veechnyft stejnk, jemul se tiacInS7 nemfitie z nas protivit.

Bratki a sestry, dovoluji si temito fadky vam podekovati za spravne a laratrske doprovodeni mojiho mantiela k vednemu odpoeinku. Doufam, tie sobe vezmete k srdci a budete pracovati o dalei rozkvet naei mile Jednoty S.P. J. S .T., ktera pracuje jako jedna rodina o uleheeni, kdyti zasahne ledova ruka do rodiny a hoji rany ktere jsou nezhojitelne.

Bud' east tvoji pamatce, milovanSr Johne a tatinku. Dfimej sladce svaj vedriS T spanek a necht' je ti zeme lehke, po dem utrpeni. My nikdy na Tebe nezapomeneme; v nejteMich dobach sveho tiivota budeme na Tebe vzpominat. Odpoeivej v pokoji, drahS7 Janiku a tatinku nee.

Truchlici man'telka a deti, Alfons, Annae, Johne, Edwin, Ernest, Rajmund, Viktor, Oldfich Nickey.

Bad Hvezda Svobody, 'as. 87., Temple, Texas.

Cteni bratfi a sestry! — Timto vam oznamuji, ze nas tad si zvolil nasledujici fitedniky pro pfi8ti rok a side: J. J. Le8ikar, pfedseda; Jos. Zvolanek, mistopfedseda; H. H. Hejl, tajemnik a ucetnik; F. J. Matush, pokladnik. Nemocenski, Ntbor: Frank Jet Frank Machalek, Ben Chiapek, Ella Chiapek, Millie Je't a Theresia Kurtin. kadovi lekaki • Dr. W. A. Chernoskk a dr. F. W. Howell co zastupce. Ueetni vSibor: Ben Chiapek, Jan Kurtin a 8tepan Marinik.

Delegati do sjezdu: F. J. Matush a Frank Jai' co zastupce. — 8t'astnS7 nov,y rok pteje v8em, H. H. Hejl, tajemnik.

Rad Pokrok Houston, eislo 88.

Oznamuji vS7sledek voleb provedenS7ch naeim kadem ye NITroeni schfizi ze dne 3. prosince 1939. ftadovi itfednici: Ptedseda Frank Olexa ml., mistopfedseda Alvin HoSek, tajemnik ses. Frances Olexova, ifeetni br. Amos Kadleeek, pokladnik Robert Kachtik. V gichni kadovi atednici znovuzvoleni, az na tajemnici, ktera byla volbou do iitadu dosazena. Volba delegat0: Bratti Josef Kalousek, Frank Andinec, Frank Olexa ml.; zastupci: Stepan Valeik, Tom Hoaek, Frank Kotrla. Volba vSrboru: Spravni vStor 9. elennSr, zabavni vSrbor 9. elennST. Nasledkem volbami se Cas prodlou2i1, nektere vflaory budou voleny neb jmenovany v pti gi scherzi.

Za fad touto cestou vyslovuji nove zvolenSrm a *dem nagim fadovS7m dlentim, tee br. Mouekovi a jeho personalu St'astnS7 a Vesely Nov Rok. S bratrskS7m pozdravem, Frank Olexa.

Angers, Francie. — Polska vlada, ktera, byla zde nedavno zfizena, vydala dnes proklamaci k polskemu lidu, v niz vytSrka, tyto ft!. valeene tile: Pfedne, osvobozeni polskeho fizemi a vymezeni hranic takovSrm zgasobem, aby trvale zarudovaly bezpeenost Polska a dale Evropy. Druhe, jako dvojnasobna zaruka bezpeenosti ma 13S7ti zfizeni skupiny slovanskSrch state mezi BaltickS7m a JaderskS7m motem. Tfeti, vlada hodla udiniti de, aby byl ueinen nemo2nSrm navrat takovS7ch okolnosti, ktere vedly Polsko na pokraj propasti.

V poslednich Odnech se v desll•ch zemich V uteri min. tSrdne hla;Seno bylo z PatHe, 2e nejvy'Sgi valedne, rada spojencu, ktera toho dne konala schtzi ye Francii, rozhodla se poskytnouti Finsku vegkerou moralni i materielni pomoc, jakou bude moci poskytnouti bez zeslabeni fronty proti Nemecku. Schtze to zfidastnil se britskSt premier Neville Chamberlain, francouzskSr premier Daladier a vrchni velitel spojeneWeb armad Gustave Garaelin.

Ve sttedu, dne 27. prosince 1939.

Rad Novohrad, Ciao 3.

Cteni bratti a sestry! — Timto yam oznamuji vtsledek volby ittednikii zvolenSich v prosincove schuzi na rok 1940. Pfedseda, Edvard KusSr ; mistopiedseda Frank Kubenka, tajemnik; Adolf Mika, ireetnik; Oldfich Motal, pokladnik; Ambroti Technik, ucetni a nemocenskSr vSrbor zustal start. Vyslanec do pfiktiho sjezdu se bude volit v mesici lednu, neb v posledni schilzi jsme se nemohli pro vyslance dohodnout. Proto jste, bratfi a sestry, timto fictive tiadani, abyste se do ptieti schtize co mono v nejveteim poetu dostavili a vyslance do sjezdu dle sve yule zvolili. Schilze se budou odbkvat zase prvni nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne. Take yam dem pfeji At'astnk a vesely- novS7 rok. S bratrskSim pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

mivt Pkil3PISY 0 ZNAKU, VLAJKACH A PEUTiCH. Vladnim natizenim ze dne 19. zafi 1939 byla pro Protektorat Cechy a Morava vydana nova ustanoveni o statni vlajce, pedeti a statnich znacich. 0 jejich poutiivani bylo nyni vydano nove vladni natizeni pod é. 280 Sb. z. a n., jimti se meni dtivejei ptedpisy.

Nove vladni natizeni ma tento obsah: Menelm znakem Protektoratu Cechy a Morava se oznaduje jeho majetek. Veteim znakem Protektoratu Cechy a Morava se oznamuji jeho organy. *Mei peeeti Protektoratu se utiiva ph slavnostnich ptilehtostech, jinak se utilva, menei pedeti. Pisemnosti statniho presidenta, je'ti nevytiaduji spolupodpisu odpovedneho elena dy a nemaji povahy zcela soukrome, opattuji se peeeti shodnou s yak peeeti Protektoratu, ale se slovnim ozna'oenim. presidenta. Dale se ureuji fitedni razitka (peeeti) organu Protektoratu, t. j. menei znak Protektoratu v kruhovitem oznaeeni fi •adu, soudu atd. Vyslanec Protektoratu uliva, ph slavnostnich 1::tiletiitostech fitedni peeeti (razitka) s veteim znakern Protektoratu. Rovnez se ptedpisuje, tie pro jazykovou Apravu fitedni peoeti plati ptedpisy o u'Zivani jazykti v Protektoratu.

Pokud jde o uzivani vlajek, praporil a znakft vladnim vojskem Protektoratu, budou ptisluene ptedpisy vydany pozdeji.

Slova "statni vlajka", "statni znak" a "statni peeet'" se nahrazuji po katide slovy "vlajka Protektoratu Cechy a Morava', znak Protektoratu Cechy a Morava" a "peeet"' Protektoratu Cechy a Morava."

4

Kakenky namrzly.

Letoeni easne mraziky zadrtiely rozkvet a rust oblibenSich hititovnich kvetin listopadek anebo chrysantem, lidove kaeenek. Kaeenky namrzly a pied branami htbitovnimi jsme videli jen polozavtene kvetne hlaviely rfftiove, karminove, bile, bronzove hnede, orantiove i kanarkove. Na zahradkach se tyto mile a vdeene pereny choulily k sobe jako zimomtive deti, katidSrm rannim mrazikem vie a vice k sobe ptitieteny. Uti se zdalo, ze letos vubec neutiijeme krasy pozdnich kvetil naeich zahrad.

Astry zeernaly, zetiloutly i drobne astkieky, nadeje zbkvala jen ye vonnSrch listech chrysantern. Ale zahradnici marne ptikrSrvaly zahony dtevenjimi poklopy a slamenSrmi rohotiemi, slunce si uminilo, 'tie nevyjde a mile kadenky zustaly o Dueidkach v poupatech. Proto byly vence letos tak chude a proto jste nevideli tiedne velkokvete, japonsky zkadetene, vonne a nadechrane "pani chrysantemy", ktere jsou jindy kralovnami podzimu. Zato dnes — jen se roghlednete pa kvetinakskSth vSrkladeth — namrzle kadenky, kdyti je nekolikrat pohladilo slunce a kdyti se mohly vyd3ichat v teplSrch nocich, oktaly, rozvily, rozvonely se a usmivaji se tia nas 'demi s“rmi podzimnimi, ale libeznYmi kvitky. Take velke chrysantemy dohaneji ,co zameekaly a davaji nam trochu pied_ stavy leta do podzimnich sychravosti, pronikaji mlhu pozdnich jiter a dasnSrch veder0 bi1ymi hvezdami svS7ch kvetr4ch korun.

Ve stfedu, tine 27. prosince 1939.

Dva qdny v Ceskoslovensku.

Z nemecke hranice, v listopadu.

ESTOU ve vlaku jsem hovotila samozfejme C s lidmi z rrizny'ch krajri, pfistupujicich a vystupujicich behem me jizdy. — Tak na Moraye, jel se mnou tech. — Ptala jsem se, abych navazala hovor, jak je krasne v polich, jak fge maji ptipraveno a pedlive osazeno, abych zvedela jeho dalti smYtleni, — ale novel mi na to pravi: "Vtak je nas na to vic!" KYvla jsem hlavou, ale on v zapeti hovoti: "Ale4:44. 4 c,°4A,m ted' schazi? mame v ge cd chcerne — a tadne politicks strany, tadnou protekci" . . . z toho vysvitlo: nespokojenost s dfivejtim politickYm tivotem a protekcemi.

Neni pravda, jak pi gi nemecke noviny, to pri nemeckYch oslavach bYva v gude mnoho tadnY tech nikde se nieeho nezileastriuje, a ti, ktefi prave po ulici v tom okamtiku musi jiti, otodi hlavu. Moravane vypravi rrizne rozhovory s nemeckYmi vojaky, hla yne s temi starthni, kteil protili jiz svetovou valku a nevyjimaje ani dristojniky jsou vgichni zajedno, to co se stalo s "nami" stalo se nepravem, a "odplata" nebude lehka.

Kdyt prijizdeli Nemci pies Cechy na polske hranice, nocovali tam, kam prase dojeli. V Pkerove pfitel do rodiny na not vy ggi dristojnik a aby mu bytna, vyeistila, bluzu, pokud mute nejdfive, ale naramenniky snimati ge nesmi.

Pfirozene, to se pod narameniky podivala: BlYttela se tam peticipa hvezdal Stargi otcove rodin, nemeeti vojaci, east° tikaji: "Jen prosim vas, at budeme my opouttet "Protektorat", do nas nestkilejte, ani nas nezabijejte, my za nic nemriteme, ale podate si vtechny ty derne" myslil tim ty, ktefi nosi derne uniformy S.S. a pak Gestapo!

Po pkijezdu v Praze, sly gite na nadrati nejdrive nemecky, pak desky. Lids netaji svou zlost, jakmile se ozve hlas nemecke feel z nadrathiho tlampaee. V Praze je smutno k neuveteni, na ulicich molo lidi. Vidite fronty ten, dekajicich na tivotni potteby s listky v rukou; vidite fronty ten u obchodri, oznadenych velikYmi plakaty "tidovsky obchod" — teny dekaji na nalcup textilniho zboti. Obchodnik nesmi vice prodati, net jednu vec, ma vypodteno, do joke vYge denne smi prodavat, aby trtba nepkekroeila vice, net urei ptedpis! Obchodnik si neni jist, kdy pfijde do obchodu Gestapo, a odvede jej, aby se vice nevratil, kdyby nekterST &ova jej nepravem udal, ge prodava vice!

Proto se obchody zaviraji ji g v 11 hod. dopoledne. Zboti ye v3"Tkladech je dosti, pfijd'te vgak dovnitt obchodnik *yam odpovida: dnes jig nemom, odpust'te, snad at zitra . . . Jdete-li k na§i nejvagi firms v Praze, prodavajici pundochy, odpoledne jsou nuceni rici, to zasilka byla prave vyprodana, te snad zitra dojde dalti zboti!

Transporty nemeckeho vojska v techach jsou rychle vymeriovany. Snad proto, aby se katoly co nejvice najedi, skoupil co se skoupiti cla, a odeslal do A g e. Vsichni mnoho jedi, ale jsou z toho stale nemocni.

Ve Vinoti, Podolance a YAUde, stfida se vojsko behem 14 dnft. Kdyt meli mladi vojaci cvideni s plynovymi maskami, od rano od 4 hod., nemohli nove pfichozi evideni vydrteti a slabosti omdlevali jeden pies druheho. Byli ptivedeni k vedomi a museli ihned nastoupiti znovu do fady. Mezi mladYmi vojaky a star gimi je nesoulad, neveti jedni druhYm, sami mezi sebou!

V restauraci "Na Slovance" fekl jeden nemeckY vojak: "Nat zradce" (rozumej Vridce) ptivede nas nakonec do blazince, — kam by vlastne patfil sam!" Pfirozeke, ge byl "tbit, a odvleden, nikdy ho nikdo jiz neuvidel.

Elite Prahy v rukaviek'afskem zavode pracovaly dve sestry P. — Kdyt byl natizen Nemci odvod mladYch ten, byly obe sestry odvedeny — jedne 16 let, druhe 17 let — a prvnim transportem odvezeny do Rig e. — Od to doby mizi po nich veg kera stopa, to je od dubna t. r. Rodide bybi nesdiselnekrate u deskych i nemeeklch 11-

VESTNiK fan, aby patraly, kde divky jsou, bylo jim to slibeno, ale dosud nic neni vyfizeno.

Vgude, kam se podivate, katcly ma tolik stitnosti srdcervoucich, to proste neda se v ge vypsat, snad az po osvobozeni na gi vlasti, teprve se vysvetli, ge ut ani chudaci rukojmi netiji. V okresee Hracligte, Boleslav a jinde je tolik trimti, se bide ottasaji hrilzou. — Zatdeni zdravi bide umiraji tak brio! Jsou biti do omdleni, pak je jim dana injekce "vzkiiseni" — totit veii se pevne u lidu, to nett'astnici jsou naodkovani bacilem tuberkulosy, takte horeeka zakondi co nejdfive nejzdravejti lidsky, desky tivot! Ztraty lidi jdou do nekoneena a take se yeti, to i kardinal Dr. Kagpar, byl rovnet naodkovan nejakYm bacilem. Otetfovani se deje cestou ni;lakte nikdy na zprave nejsou v deskYch novinach podepsani otetkujici lekafi.

V Ml. Boleslavi, Benatkach, Milovicich je tolik vojska, jakoby tarn bylo nejake valeene tetate. V Milovicich stavi se neustale vezeni pro nate ubohe lidi, aby tam byli hazeni do sklepri jako zvet!

V malYch laznich H. museli vtichni hosts opustit byty v lateriskern dome do 24 hodin, mezi nimi i nag ministr Fr. —, v ge bylo zabrano pro nove pkichozi vojsko. Cvideni vojska odbYye, se zilmyslne do pozdnich hodin noenich, aby pak pochodovabo mesteoky, kat:1y byl vyburcovan z klidneho spanku a vojaci fvou plnYmi tasty nemecke nacionalni pisne. Pfi cvideni ve zbrani, stkili se zumyslne v noci, aby se to ozYvalo jako hrozba, kterou ozvena z lesa dlouze opakuje. Cvideni je natizovano bez pfedetleho oznameni lidem, kteti maji pozemky jests neobdelane. Ani brambory jests nejsou vybrany a pole jsou korimi a tanky fipine zpustogena.

Vetkere eetnicke stanice musi nyni iffadovati a akta vykizovati nernecky. Od 1. ledna 1940 budou dani nemedti idednici v gude, kde se nemecky nezna, pry ze vzajemne solidarity — mezi Cechy a Nemci budou vymeneni, Cesi do Rise, Nemci s celYmi rodinami do tech, kde se jit nyni sepisuji vetkere volne byty k 31. prosinci t. r.!

Svatkem vgech Cechit je vederni radio pro ne vysilane z ciziny a to z Francie a Anglie. zi se jako k "zapovezenemu ovoci" a pozorne rozebiraji katcle slavko. Jente cizina se poslouchat nesmi pod trestem smrti. Jde to tak daleko, to mladi nemedti fanatikove byli videni, (v jedne jezdecke posadce blite Prahy,) kterak chodi drim od domu v noci s nejakYmi malYmi aparatky, pkikladajice sluchatko na zdi domicil, a druhe jim ma oznaditi, zda se chyta cizi stanice! Ovtem byli videni a upozorneni na rid till se bleskurychle.

Nati Ceti letci, mechanici, kteti byli nuceni zristati doma, a pracuji ye vtech nagich tovarnach, jsou zvomi do Rise k okamtitemu nastoupeni s mesienim platem 600 marek, cot tito odmitaji, ale dekaji na osud vtech pfedetlYch; to jednoho dne budou nasilne do Nemecka odvledeni. V tovarnach jako je Aero v Praze, musi pracovati pod pfisnym dozorem, aby tak nagi lids byli pod "silnou rukou". Nyni pracuji vYrobnim tempera troje pro Bulharsko.

a

Z Moskvy. — V poslednich letech byla objevena v donecke panvi a v okolnich kondinach nova uhli, ktera o mnohonasobek zvettuji rozlohu donecke panve. Na zapad gal se uhelne logiska panve at ke Kijevu, na vYchod at k Volze, na sever at' ke Kursku a na jihovSrchod dotYka se Azemi Kubanske nitiny a pfedhofi severniho Kavkazu. V teto velke donecke panvi byla objevena take mocna lotiska plynu s yellkYm obsahem helia. Stavba nove teleznieni trati za polarnim kruhem, teleznice z Uchty do Peeory, dlouhe 1,240 km, byla prave zahajena.

Trat' povede z mesta Kotlas v kraji archangelskein at k mestu Verkuta v povodi Peeory. ttyti sta km teto nove trati povede v kraji se stale zmrzlou pridou. Trat' spoji vorkutska uhelna, lotiska a naftove reviry v Uchte s panvi severni Dviny.

Milan. — Prb ()rani na poli tesne u Podgory nedaleko Terstu, o kteretto misto se ye svetove valce urputne bojovalo, byly objeveny mrtvoly pet vojinu. Protote behem easu byly znieeny vSechny stopy uniformy a neobjevena take jina znameni, nelze zjistiti totothost mrtvol, ktere byly pontebny v Oslavii.

Strana 7 PRVNI NAMORNI MINA V DEJINACH VALKY Na podatku boje americkych state o nezavislost total namotnici anglicke fadove Lodi "Eagle" v newyorskem pfistavu, kterY tehdy (1767) byl jests v rukou anglickYch, vzruSujici pfihodu. Lod', ktera se citila zcela v bezpeai, byla pojednou prudce vrtena stranou a nedaleko ni hiadina boufila, jako by pod vodou vybuchl vulkan soptici lavu. Teprve pozdeji se ukazalo, to to byl prvni ritok americke ponorky, ktera vyhodila sud s prachem a hodinovYm strojem, kterY mel prach pfivesti k vYbuchu. Sud byl skuteene vytaten na palubu "Eagle", ale nahoda Anglicanism pfala a pti jinem naporu vin se sud skutalel do mote, kde kratce na to beze Akody vybuchl.

Tak se stal sud s prachem prvni minou.

Soustavne poealy poutivati min rakouSke lodi v roce 1813. Byly to rovne g obyeejne pivni sudy s nakladem 80 a 120 liber prachu, ktere byly tak vyvateny, te se site nepotopily, ale pluly nizko pod hladinou a na povrchu nebyly patrny. Tyto miny se pouSteny po proudu Dunaje a Labe, aby nicily mosty francouzskYch vojsk a skuteene s nimi bylo dosateno dobrYch yYsledkri. Tema sou'easne pripadli v Americe na mySlenku zakladati cela minova, pole. Ale myglenka zanikla a teprve v roce 1948 bylo ji utito k ochrane Kielskeho pfistavu v. Siemensem. To jit bylo Wit° elektrickeho zapalovani.

Tyto miny mohly ovSem sloutiti pouze k zajiteni domacich vod a k ochrane pfistavri pied yettelci ,nebot' byly pevne spojeny s bikehem elektrickYm kabelem. Pozorovatel musel dalekohledem sledovat pohyb nepfatelske Lodi a potom, kdy se lod' nachazela nad minou, mohl dat povel k odpaleni.

Za krymske valky stall Rusove piked tetkYm Ukolem chranit sve pfistavy v 6ernem i Baltickern mori, kde slo Ma yne o ochranu rejdy v Kronktatu. Poutili teleznYch min, ktere zakotvili a z nich treela sklenend trubieka, napinena sodikem. Kdyt lod' na trubieku najela, zlomila ji, sodik se vodou vznitil a mina vybuchla. StejnY system byl poutivan, ovtem ponekud zdokonalenY, take ve svetove valce.

Dnes je mina zapalovana elektrickYm elankem, uvadenYm automaticky v einnost phi nerazu Lodi na minu.

Kolik min dnes pluje ye svetovych motich, neda se odhadnout. Ve svetove valce byl jejich poeet odhadnut na vice net 100.000.

Tisicileta lipa, kterou obejme Best osob.

V Klokoeove na ZeleznYch horach byla letos konservovena lipa, podle podani 1.000 let stara. Je 18 m vysoka, ko‘Sata, s mohutnYm, dutYm kmenem, svrchu a na jednom mists po strane otevfenYm, o prrimeru 3.2 m, takte teprve 6 osob obejme strom. Du dutiny as 2 m giroke se pohodlne vejde nekolik lidi. Po zachrane lipy volal odbor Klubu eeskYch turistri v Chotelooti, a kdy ministerstvo gkolstvi povolilo subvenci, byla konservace uskuteenena. Vnitrni dutina byla oeistena tim, to byla syrchni strouchnivela vrstva ostrYm potizem sriata, aby jests pevna odumfbela, Cast dikeva zristala jako ochrana. Povrch byl pak nati•en gvedskS7m dehtem, vyrobenm ze di.eva, kterSr neobsahuje Ziravin. Ve v35.Si 3 in nad pfidcu zrizena byla podlaha ze tri vrstev modlinovYch foS;en 6 cm silnYch, skli.ZenYch a sa'SroubovanS7ch, na obvodu pak setiznuta tak, aby sledovala nepravidelnosti vnittni dutiny a vSude prilehala k vnittni ploSe a tvokila rozporu pro tlak venkovskYch ZeleznYch pasti, stahujicich kmen zvenku a podlo2ench jests tvrdSTmi dYhami, aby se pasy nezatlaeovaly do kmene. Podlaha ma uprostfed otvor, aby se mohlo prolezati. Je podporovana kostrou z modkinoveho dkeva, postavenou uvnitf dutiny. Postranni otvor v kmenu byl uzavten dvetmi, aby do dutiny nebyla zanaSena neelstota a aby neskutila za skr r'S k rozdelani ohnieka. Nad dutinou je stilSka s vikSTkem pro ptistup vzdukryta medenYm plechem.

Strana 8

VESTNIK

Rad Bratil Svobody, é. 67., Schu/enburg, Texas.

Mili bratti a sestry!

Oznamuji yam, jak se nam na ge posledni schaze skvele zdatila, neb se nas tam hodne seglo a bylo to opravdu vesele pobaveni, neb nage sestry nezapomely sebou ptinest dobre zakusky a nag i ntednici zase nezapomeli picipravit nem na zapiti. A tea. se tam zazpivalo nekolik deskYch veselYch pisni pri doprovodu na piano bratrem Joe Krupa. Pak jsme se v gichni rozegli s veselou mysli, ae se zase tak v gichni sejdeme v ptig ti schazi, ktera bude konana dne 9. ledna, totia druhou nedeli v lednu ye 2 hodiny odpoledne. Tedy se v gichni dostavte, neb bude uvadeni ttednika a jest to daleaita schaze. A nyni y am oznamim, jak byla schaze zahajena a kteti atednici byli zvoleni. — Schaze zahajena byla jako obyeejne ptedsedou F. A. BezecnYrn. Pak byl eten protokol ze schtze 3. zati, a byl uznan spra,vnYm a na to nastala volba tiltednika a tea delegate do pti gtiho sjezdu. Nasledujici byli zvoleni: F. A. BezecnY, piedseda; Anton Kotenek, mistopiedseda; Louis Dybala, tajemnik; pi. Franti gka BezecnY, teetnice; John StuchlY, pokiadnik; sledna Adela Wagner, pi-al/odd; tadovi lekati Dr. L. J. Petters a dr. Gene Schultze. Za delegaty do sjezdu byli zvoleni F. A. Bezecny aklamaene, druhY delegat byl zvolen Frank Holub, nahradnici George Pechdeek a Anton Kahanek. Na ptehlednuti knih do neetniho vYboru zvoleni byli Mary Marek, John Barbotak a Frank Holub. Jelikoa neptedlehalo jine jednani, tedy na ge zdatila, schaze byla ukoneena a ostatni zaleaitosti odloaeny byly do lednove schaze, totia ` §. ledna 1940. — Nyni vam pteji vgem gt'astny novy rok a zdar nagemu tadu. Na shledanou v pti gti schtzi!

Louis Dybala, tajemnik.

Rad Bila Hora, eislo 16.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji vam, ae tad Bila Hora cis. 16. ve schtzi, ktera byla konana dne 17. prosince 1939, zvolil si nasledujici atedniky pro rok 1940: Adolf Dugek, piedseda; Emil Du gek, mistopiedseda; Frank Melnar ,tajemnik; Jos. Du gek, pokladnik. Udetni vYbor: Julius 8eveik, Emil Dugek, Jan Kovatik. NemocenskY vYbor: Vilem Wojtek, Frank Fojt, Ed. Melnar. Resolueni vYbor: Vine. Melnar, Joe Du gek, Frank Melnar.

Vyslancem do sjezdu byl ustanoven Adolf Dugek, nahradnikem Jos. Du gek. Schtize tteti nedeli v mesici. S bratrskYm pozdravem, Frank Melnar, taj.

Pomocna akce C.N.S. odboeka "Svornost", Houston, Texas.

Bluth, sestry a ptatele!

Mam to radost, ae zde mohu kvitovat jmena damn tea' obnosy dobrovolnYch peneaitYch sbirek. Vge bylo odeslano na adresu: PomocnY vYbor Ceskeho Narodniho Sdruaeni, 321 East 73.

Street, New York City.

Darovali: Odbooka "Svornost" C.N.S. z dobrovolne sbirky 30. listopadu $9.99. Sbirka 10. prosince: p. Frank Beean st. $1.00, nejmenovand pani z Waco $1.00, pi. Don. Earl 50c, pi. Doslidova z Galvestonu 50c, sl. Marie Kind 25c, p.

0. S. Vala $1.00, S. P. Studniend $1.00, p. R. Lebr $1.00, pi. Jerry Baletka $1.00, p. A. Vaja 50c, p. R. Lebr 50c, pi. 0. S. Valova 15c, sbirka $7.31. Celkem peneaite dary $25.70.

Dale ptispeli gatstvem: p. Dupont 1 muaskY oblek a sweater. P. Roy 1 par bot, 3 kousky mYdla, 2 krabice zubniho pra gku a nite. Si. B. Taubrova papir a ()balky. Pi. Studniend 1 kabat, 3 pary spodniho pradla, 1 vinenou 'Salm, 3 pary vInenych ponoaek, 2 pary ptezuvek a 30 tuaek.

Rod. Ant. Stehlik 1 par vinenYch ponnaek. Rod. R. Lebr 3 rueniky, 1 krabice holiciho mYdla, 2 kousky mydla, 2 pary vinenYch ponoaek, 6 kapesnika. Vgem darcam dekujeme.

Sbirky se konaji dale, tak kdo ma neco co by daroval, at' se ()brat na nekterou tuto adresu: S. P. StudnienY, 332 N. 27th St; Fred Ctvrtnik, 5354 Nolda.

Kdo by mohl darovati neu gitou idtku, sestry v Sokole by ji mezi sebou rozebraly a pottebne veci u g ily. Chteli-li byste se dovolat na Sokolici, zde uvadim jmeno: Mary Ci14, 5,510 Kansas.

Kaaa, MaliekO8t je dobrJ, 0 re.di it ptijrneme.

Se sesterskSim pozdravem,

13(fiena Lebrov-"

Rad Cechoslovan, eislo 40., Hilije, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Nasledujici atednici byli zvoleni v prosincove schazi pro rok 1940: Ptedseda Josef Rubesch, mistoptedseda Ed. Kresta, tajemnik Emil K. HajovskY, fidetnik James HradeckY, pokiadnik W. C. Kunetka, zastupci do sjezdu James HradeckY a Josef Rubesh, nahradnici Emil K HajovskY a Gilbert Hafernik; majetkovy vYbor: Jan Strnadl, Frank A. Knebel a Tom Martinetz.

Nemocensky vYbor: Jan Orsak, Frank Lukag, Jan Dorriak, Tom Martinetz a sestry 2ofie HradeckY, Rosie HajovskY, Josefina Strnadel a Hermina 8kutce. Zabavni vYbor: Ant. Knebel, Jan HajovskY, Frank Sobotik a Jerry Polagek.

S pianim toho nejlep giho k novernu roku vgem brattim a sestram jsem vas, Emil K. HajovskY, tajemnik.

Rad RidevY Dvfir, cis. 89., Rosebud, Texas.

Ctena, redakce! — V mem poslednim dopisu trog ku jsme chybili, nee° a, nee° vy. Prosim, otisknete nasledujici: Jan Lanieek, ptedseda.I.Teetni vYbor Josef Hauk. Delegat do sjezdu Emil Hering, nahradnik V. J. Svoboda. S pozdravem, Aneaka Skupinova, taj.

Rad Svaz techoslovanii, cis. 92., Fort Worth.

Ctene sestry a bratti.•!

Timto ptipoininam tern, co nebyli ptitomni vYrooni schtize, vYsledek volby ttednika pro rok 1940. Zvoleni byli nasledujici bratti: Josef Botik st., piedseda; J. R. Bartek, mistoptedseda; Frank KratkY, tajemnik; Joe Huberiak, pokladnik; Joe Koei, fieetnik; spravni vYbor R. Koei, Steve Matusevich, Sava Ellich, Steve Belk, Joe Huberiak, Joe Koei. fieetni vS,ber a pravodei odlog eni do lednove schtze. Zabavni vYbor: ses.

Flora Koei, br. Wall, ses. Mikova a br. Joe Kodi.

De/egati do sjezdu: br. J. R. Bartek, br. Rud. Koei, nahradnik br. pied. Josef Botik. Radova dopisovatelka ses. Frances Botikova. Doufam, ae budete spokojeni s temito atedniky, neb nam slibuji, ae se zachovaji celou svou silou. S bratrskYm pozdravem start vas tajemnik pieje yam vgem veselY a gVastny novY rok.

John Chaloupka.

Weinert, Texas.

Ctena redakce! — Ptedne zdravim srdeene a pak prosim, uvetejnete techto par tadka. Chci timto oznamit vzdalenYm bratrem vYsledek volby u nageho tadu Cis. 85. Za piedsedu zvolen byl br. Frank oervenST, za mistopiedsedu br. Vilem Havran, Frank Stulit, tajemnik, Adolf Havran, adetnik, Jos. Oerven 3i, pokladnik. Za poslance do ptigtiho sjezdu zvolen Frank 6ervenS7, Frank Stulit nahradnik. Tea upozorriuji bratry, obzvla gt' vas'vzdalene, ae v mesici lednu maaete sobe zaplatit amrtni jako i fadove poplatky na celY rok do piedu. Pkijde yam to lacinej gi a k tomu mfdete bYt bez starosti po celY rok 1940. Schaze konati budeme zase prvni nedeli v mesici. S ptanim hodne zdravi, pak gt'astneho a veseleho noveho roku zastavam s tctou, Frank Stulit, tajemnik.

Washington. — VYvoz zboai ze SpojenYch State v mesici listopadu, ttetim to mesici evropske valky, znaene poklesl proti ptedchazejicim dvema mesicam, v kterYch zaznam.enano bylo mimotadne zvYgeni. V mesici listopadu, jak udano bylo ve zprave sekretale obchodu se, vyvezeno bylo ze zeme zboai v hodnote 287 miliona dolara proti $323,168,000 v kijnu.15-einnost briticke blokady je nejlepe naznaeovana tim, ge Nemecko, ktere v listopadu loriskeho roku vyvezlo za $12,210,000 zboai, v listopadu tohoto roku vyvezlo jenom za $2,000 zboai. Rusko znaerre zvY gilo svoje nakupy ye Spoj. Statech music pied svYm vpadem do Finska, zakoupiv'Si zde hlavne zbcdi, pottebne pro sraj valeenY prfimysl. Pokles vYvozu v listopadu tohoto roku moano ptieitati hlavne tomu, ae do glo k znaenemu omezeni nakupu baviny, obili a tabaku.

Kdya propou gtel teditel blazince nevyleeitelneho chovance, takto k nemu promlouval: "Tak, pane, a ted' se maaete zase pane vratit ke sve gene:" "Copak si myslite, e •jsem jea6 po ad Net,-

Ve stiedu, dne 27. prosince 1939.

HANACIit OBE VYDESIL DAMU. Pamatkou na hanackeho obra Drasala, o kterem jsme nedavno psali, ziji dodnes na Hane v nekterYch reenich. "Ty Drasale", tikalo se a Mica stale na Halle lidem velke, htmotne postavy. Na Haile take dodnes hrozi detem, ktere neposlouchaji: "2e ptijde na tebe Drasal!"

Otcem Josefa Drasala byl chudY brusie z Chromei na "seVerni Mora y& Kdya pry se brusid Drasalovi narodil chlapec, pt•dpovedela mu babieka, ge bude tuze velikY, uvidi hedne sveta, bude hodne slavnY a dostane se ke kralovskYm dvoram. Tato ptedpoved' se spinila.

Josef rostl opravdu rychle. Ji g kdya zaeal chodit do Skoly, byl velkY jako claspelY mug.

Mil se velmi gpatne a nerad bral tuaku nebo pero do ruky. Za to rad pracoval v hospodntstvi. Kdya ho otec poslal do mlYna, bylo hraCkou pro gkolaka odnest 2 a pal metice obili.

Unes1 vice nea jeho otec. Kdya vy gel ze 'gkoly va dvanacti letech, mel o Cteni a psani vedomosti einat chatrne.

8e1 slcu2it do hospodarstvi. Mel takovou silu, 20 easto, aby nemusil zaptahat do vozu yob!, odnesi sam celY naklad kainenti. ObvyklY jidelni ptibor mu nestaeil. Vidlielca a ntia byly pro neho prilis titerne. Zhotovil si proto pOtadnou dtcvenou lzici a tou jedl..

Jednou oral Drasal pod Roueici u KlaSterCe. Kiln mu nechtol jit brazdou. Drasal se pied nej pcstavil a dal mu pohlavek, a2 se mohutnS7 valach svalil jako dite. Pak Drasal kone zvedl a postavil na nohy. V Hcle gove za.gla kagclemu chat' ke rvaece v hospode, kdy g se Josef u stolu naptimil. Prisel li ji pozde, pak kildne vyneS1 nekolik rvaeft do moeavky na dvar.

S hostinskYm Janochern se vydal hanackY na pout' p svete. Dostal se take na kraloyrtY dvilr v Parili. -Tam se totia dovedela o Dramlovi chat' vyslance kniZete Metternicha, Pavlina. Drasal byl predstaven tehdej,§imu cisari Napoleonovi III. Kdy2 cisar se ptal obra, z jakeho je kraje, od•avedel Drasal horde: "Jsem. Hanak z Moravy." Cisaf se velmi padivoval jeho 17:78ce a vyzvidal, zda na to Kane jsou vSichni Pde tak velci. A Drasal 'Sibalsky odpovedel: "Ano, my vSlchni jsme tam tak: velke postavy."

Ve Vidni si dceru jednoho lekare, rovne2 ,cbdarenou zrinou v,V. kou, ale jeji otec snatku zabranil. Take v Prusku si naS'el Josef nevestu, ale ani s tou se neo2enil. AC v Holeg ove se opravdu chystal ke svatbe, ale nedaekal se ji. Zemrel na souchotiny.

Drasal byl tak velikY, ze docela klidne se dival pies vysoke zdi, co se za nimi deje. Chodil vg ak shrbenY, ' se skreenYmi rameny a v hostinci sedal tak, aby nebyla znat, je abnormalne vysok3-7. Jednou po divadle v hostinci "na v nem vystupovala tehda Choderava divadelni spoleenost, seal mezi hasty i hanackY obr. Tehdej§i okresni komisar F. se tazal jedne mlade hereeky, zda zna hanackeho obra. Kdy'a odpovedela zaporne, ukazal pan kornisat na ()beam., sediciho za stolem, se siovy: "Tog tuto vam ho pted.stavuji." Drasal zbehlY svetem a znalY zpasoba, zaeal se zvedat, aby se ukionil. HereCka se tak polekala, kdy2 pied ni vyrostl nahle do vy gky dva a pal metru, ze ptevrhla kidli a zde gene utekla.

Berlin. — Aekoliv Nemecko se chlubilo, ae dobyti Oeskoslovenska a Polska poskytlo mu kontrolu bohatYch dole na uhli, toto palivo je nyni rozdelovano. Nyni ma jedna rodina pra y() kou• iti si tak male mnoastvi uhli, ae je tim obyvatelstvo velice vzru g eno. Majitele velkYch dome g iti zpravu, ae i nedostatek koksu hrozi. Kaade rodine poskytnut ptidel 75 liber uhli na tyden.

Uhli je v malYch kusech, podobnYch cihlam, jek jsou ptipravovany z mekkeho uhli a poskytuji mai° tepla. Nedostatek uhli potvrzuje v geobecne mineni, roz g itene mezi lidem, ae zatemneni Berlina a jinYch velkYch most je udraovano jen z to ptieiny, aby bylo getteno uhlim. Medostatek nakladnich vozu na Celeznicich a volky vS7voz do Balk.anskti stadi udavaji sr no'' orieleint jako ptielny neciostatku uhli,

Ve sttedu, dne 27. prosince 1939.

JAROSLAV POKORNT:

SESTRA EVA Divel romanek .....1■041MOMMI.11•1110■11 ■0411111.0■0iN0io!0■0•11■ 0•1■0■111.11•”:11

Major Gerard byl dosud mlady elovek. Tticet — odhadl Jirka, kdy se mu hlasil a odevzdaval papiry. Nevypadal jako Francouz, bezvousY, vysokY, plavovlasY, ptipominal anglickali° gentlemana.

"DobrY vojak a stateenY elovek," uvagtval kdy se sttet1 s klidnYm pohledem majorovYch oci, ulpev gich zkoumave na nem.

"Vitam vas, byl jste mi doporuden," podal mu ruku. "Ve slugbe jsem vagim velitelem, jinak budu vagim pritelem, aspori, nebudeteli proti tomu nic miti. TYden vam necham, abyste se mohl obeznamiti s pomery a pridelenYm strojem a pak uvidime. A ted' vas nebudu zdr2ovati, ser g"ante, doved'te podporueika do jeho mistnosti", ()bratl se na poddastojnika za stolem. "Budete asi spat se sy Ym mechanikem jako krajanem", rekl polotazave. Nema to bYti, ale pro vas udelam vYjimku. Veeer vas ptedstavim ostatnim panum. Obedvame a vedetime spoleene, dovolili to sluna."

"SpravnY chlap, co rika g ?" tekl Tonda, kdy vygli.

"Myslim si to take, poznal jsem to, jak jsme sem dojeli. Potadek jako v kasarnach."

"A vojaci jako ze Akatulky, vylegtene boty, vyeigtene zuby. Jako kdyby bylo pied inspekci. A ani se nezda ten major obzvla gtnim rasem."

"Kona jen svou povinnost, Toniku. A povinnost je neclky kruta."

"A neda, se zde ulejvati," nakreil Tonik eel°.

"Snad by ses nestydel, Toniku. Koneene, tobe o krk nepajde, jsi dosti daleko za yetrem a zabloudi-li sem nemecka letadla, jiste se bude umeti schovati. A chrari to Panbah, Toniku, abys udelal nejakou ostudu. Nezapomen, ze jsme Cesi a ze jak se budeme chovat, tak budou zde souditi cely na g narod."

"Chceg, abych ti dal jednu?" rozzlobil se Tonik. "Ja, a udelat sve zemi ostudu? Kdyby Berta poslali na mne, ani nemrknu."

"Proto", usmal se Jirka. "A ze jako mechanik udelag tady dojem, o to se nebojim."

"A ty jako letec, taky nebude g pardonovati nikoho jako na Sod.", rekl Tonik.

IX. LETKA 37.

U letky 37 bylo celkem asi sto lidi, vet gi Cast jich vg ak byla technickY personal, letca samYch i s majorem Gerardem bylo devatenact.

Byli to sami mladi lido, od dvaceti do tficeti, veseli, druZ'ni a odvaIni. Jirka se s nimi brzy sptatelil. Mladi si porozumeji vkly a vg'ude snaze, ne g" lide stari, protog e netrpi ptedsudky, jeg' svird stare ve gnerovaeku navyka a zasad.

Nag el si i ptitele v podporueiku Valerym, starem stejne jako byl on cam, jemnem mladiku z nejlep g i francouzske spoleenosti. Jeho otec byl podtajemnikem v ministrestvu kolonii a byl by ho skryl nekde, kdyby se proti tomu rozhodne cam nepostavil.

"Nesnesl bych pomyg leni, g'e jsem se schoval, kdy miliony lidi, jim vlast nedava sgadnych vyhod, jdou umirati do zakopti. Pokladal jsem proto za svou povinnost jiti na nejbezpeenejgi asek. Jsme bohati a va geni — byla by to zbabelost a podlost uliti se, vet gi neg' od jinYch, proto2e Francie k na gi rodine byla vk,ly gtedra. Ovg em, je mak) takovYch, jako jsem ja."

"Je to na celem svete, bohatstvi jako by vylueovalo vlastenectvi," tekl zamy g lene Jirka.

"Je to podivne, proto2e bohati lido by prave men osvedeiti svou stateenost, kdo nic nema, nemtide nic ztratiti, ale oni prave si mysli, ze chudaci maji za ne krvaceti a zachrariovati jim jejich bohatstvi. Vite, Valery, ze vas zbrojar Schneider dodava Nernctim granaty?"

"A jak je to viastenec", u g klibl se Valery, "Ostatne neni jedinY, ti krvavi psi s pudy hyeny, jsou vgichni stejni. Anglicky Vickers vyoroJuie Turky a nemeety Krupp pro Ova, nano vesele pies Holandsko dela, A pi.(N-Ltni tom je, 7f 0;54 vom je

VESTNIK akcionata KruppovYch. Nena,vidim proto tuhle valku, ale vim, ae Francie nesmi prohrati, proto •ge by s ni prohrala lep gi Cast tohoto mizerneho sveta. Takovemu Schneiderovi je to lhostejne, ale neni to lhostejne nain prostYm lidem, kteti si chceme zachovati pravo pro sebe, sve my glenky a lidskou dtstojnost."

Podporuelk Valery byl jednim ze gt'astnYch, kteii yydr2eli u letky 3 a pal roku. Celkem Byli takovi u letky jen tti a mezi nimi i major, jen nelital, tedy spravne dva.

Jirka ji2 vedel, 2e major 8 nejdarek neptehandl. Za tii mesice ztrtila letka tiinact maga a patnact stroje, krome aparatu Valeryho vgechny. Ale na druhe strand, vzpominali-li na ni, nemohli miti z tohoto faktu prilis radosti. Zahynulo-li ttinact letca, ne2 zahynuli, sundali pies tticet Nernca, Valery sam pet."

"Jinak to nejde, jsme zasveceni smrti, major se s tim take netaji, a po gle zpatky kakleho, kdo by se bal. Mame proti sobe nejlepgi nemecke letce, a my to vime. Byli bychom vgak ptedem ztraceni, kdybychom si z toho neco delali. Zitra vas po gle velitel na obhlidku."

Jirka byl jig" tti nedele u letky a dosud nevidel nemeckeho azemi. Kdy2 tedy usly gel, ze zitra bude poslan na druhou stranu, vydechl vzrugenim.

"Srdce?" usmal se Valery, zpozorovav, jak se mu rozgitilo "Nedoekavost, Valery. Letal jsem v magine, je'Z byla proti stroji, jeja mi major ptidelil, ubohYm drakem, a datilo se mi, jsem zvedav, jak obstojim."

"Opatrne v gak, Novaku, Nemci jsou lstivi a zaketni. ttoei v houfu, kdy g vas vlakaji v souboji Delaji to od to doby, kdy poznali, mug proti muai v pet ptipadech etytikrat prohravaji."

Druheho dne bylo zamraeene, sychrave rano, zavolal si major Jirku. Kdy g Jirka stanul pied nim, pozoorval ho chvili.

"Podporudiku, sverim vam obtfany a nebezpeenY ilkol. Stab chce vedeti, jak yypada, neptitel dvacet kilometre za timto asekem." A ukazal tidkou na mapu na stole. "Prohlednete si ten kraj", vyzval ho.

"Neni tieba, majore. Otiskl jsem si tu mapu do pameti, easu jsem mel dosti." Major se usmal.

"Stab ma zpravy, 'ge neptitel stahuje do tohoto mista posily a sva gi horeene material. A na vas je, abyste zjistil, co na tom je, jak to provedete, je va gi veci. Radirn yam pouze, abyste se v gemo‘gne vyhnul sralce, mate se vratiti, na to myslete. I kdybyste sundal nekolik Nemca, neprokagete tabu takove slukby, jako kdyZ se vratite se zpravou, na ni g deka.

Vtloukam tohle v gem do hlavy, ale s malYm aspechem, ka gdY byl ptesvedeen, 'Ze by nebyl midem, kdyby utekl, vysmekl se." Major& ptechod z easu pritomneho do minuleho neugel Jirkovi a trochu ho zarazil, ale byla to jen chvilka.

"Rozumim, majore," tekl, "a nebudu nikdy se stydeti za to, uka gu-li Nemcam kormidlo, bude-li to Ugiteenej gi. Nevyhnu se v gak boji, kterY mi bude vnucen."

"Tak a ted' s pomoci bo2i, a vrat'te se." A podav mu ruku, zabral se do eteni spisa. Jirkovi neuglo vgak, kdy se otaeel, jak se mu chvela trochu ruka. Bylo jisto, ze tento tak chladnokrevne vypadajici mu g trpel tim, g'e musel posilati mlade sve podrizene do tlamy smrti.

Kolik jich poslal? Ale je to valka.

"Kam to posild?" zeptal se starostlive Tonik, jen eekal plied velitelstvim.

"Na takovy ma1S7 vYlet, asi dvacet kilometre za posledni nemeckou linii."

"A tomu tika g malt' vYlet? Jirko, vklyt' na druhe strand na tomto fleku je letadel jako u nas drakt na podzim. Mysli g, 2e se budou na tebe jen pekne divati?"

"Rozkaz, sergante."

Tonik si zhluboka vzdychl.

"Maginu mac v potadku, prohledl jsem ji jak jsi mi tekl, ge de g dnes nahoru, a. je gte dnes rano."

"A co kulomet?"

"Vgechno a dej na sebe pozor. Kdyby se ti Indio neco stati", Tonik nedonahl yil, al i)rka ,je13!) doe'etl

Strana 9 krate kikal, ae nezustanu v tehle valce. Citim to. Benzinu dost?"

"Do Berlina by ses mohl dostati."

"Tak mi natoe."

Stick ruky a Jirka vklouzl do letadla. Zamavani nekolika rukou a letadlo se koleba, odlepuje od zeme a miti ostte vzhtru.

Jirka citi radost z dokonaleho stroje, posluAnal° kakleho hnuti, jako by to ani nebyl stroj, nYbr g' giva bytost. Ale je tteba ptipoutati pozornost k zemi, je g rozrtsta, se pod nim Mt a Aire% jak stoupd. Je to dokonala plasticka, mapa. Svetle eary silnic, stiny udoli, plochy holYch poli, tvary rozbitYch domt. A posleze ktivolaky had za,kopt., s teekami trychtYfe po granatech, pavueinou pfeka gek. Mlha, je2 zabrariovala vYhledu do dalky, je proderavena tu a tam sluncem a rozprchava se, ae vidi v dalce trochu zpet modrou siluetu otupenYch zdi reme gske katedraly. Ale je jiz nad Nernci a proto tei do hrsti. Dole zabelal se jako

by Om cigarety, druhY, tteti. Protiletadlove delo. A vysoko nad nim vYbuchy. Ptidava plynu. Vitr zvudi v dratech a jak se tie o konstrukci stroje. Dole gtekaji kulomety, ale na tuhle hudbu si zvykl na italske fronte a ptilig ji nedba. Jeho zrak je upiat jinam, rozh1121 se ve chvilich, kdy pou gti kliku filmovaciho aparatu, neuvidi-li neptatelske letadlo. Ale obloha kolem dokola je dicta. Zatodil obloukem.

Pod sebou videl nemaskovane silnice, odhadl, ze je aspori tticet kilometrt za frontou — a na nich transporty, tady a tady trainu, tu a tam belaji se stany a heM21 se jako by mravenig te. Videl dosti, major bude spokojen a ve Atabu take. Hmatl na rizeni, aby °Weil stroj, kdy zahledl dva neptatele. Vyletli na pravo z lesa. A jini dva jdou na neho ostte z leva. Tugi, g"e se mu chti postaviti v cestu. Ti zprava ho nedostihnou, ale teem, kteti se vznesli odkudsi na levo, neunikne. Stiski zuby a pustil motor na pine obratky. Vtetinu pc) vtetine krati se vzdalenost. Rozeznava jiZ" amrlei lebku a hnaty na prve stihaece. Eskadra "Zasvecenca smrti". Slyg el o ni. Letadlo vyskoeilo, stoupa vzharu, jako moucha po stene. Nemec neeekal neco takoveho. Podle v g eho myslil, ze Francouz pajde zptima, aby unikl co nejdfive. Spustil kulomet ve chvili, kdy Jirka dal stroji ostrY kurs. Nez vyrovnal, sna gi se Jirkovo letadlo jako sokol na svou kotist, obraci se na ktidlo a jeho kulomet gteka, jako zbesilY. "Dostal's", tika si, kdy Nemec se naklonil, jegte okamg ik a pada, v giroke spirale dolt, kola' jde za nim jako prapor. Ale druhY Nemec se priblikil na dosah a spustil palbu. Kormidlo nahoru, pad a vzharu, ostrY skok do predu a znovu pod nemeckym letadlem. Obrat a kulomet ma cil. DruhY. Pada do vYvrtky a hold. Stroje na pravo pildavaji, ale nedohoni ho. KYva jim na pozdrav a vyrovnava stroj.

Les ubilia, dozadu, znovu se roz gtekaly dole kulomety, zaka g lala dela, pak had zakopti, je za frontou a Nemci se vraceji.

"Prvni dva ze "Zasvecenea smrti" a ne posledni. Za deset minut ptistava a vyleza.

Tonik beg i jako spla genY a ktiel.

"To vig , ae ano, honilo mne jich pet, dva jsem sundal. Ale to ag yeeer."

"Potidil jste?" podava mu ruku major a odi mu zati. Je videti a sly g et, jak je rad, ze se "Neptitel v aseku shromad'uje reservy a svaig i horeene material. Prolet1 jsem eel usek a odhaduji poeet trairra, jez jsem viddl, aspori na tisic. Videl jsem nekolik taboru. jsem ostatne snimky."

"A jak, cesta byla klidna?"

Tam ano, ale nazpet mne zaskoeili. Dva shateli."

Major chvili mleel a pak se usmal.

"Zda, se, podporueiku, '2e p i tech dvou nezastanete."

"Doufam take."

(Pokra6ovani.1 SEAVNA NASTUPKYNE M. D. RETTIGOVE. V BrandYse nad Orlici dotila se 91 let znama kuchatka, vdova po hostinskem pi. Mari€ Luttnova. Byla vyhla genou kuchatkou v ce. lem kraji a zaji‘g delo k ni pro jeji kuchatsk( osobnosti, na pti ameni rrinelio zna TiN"0 0;

Strana 10 ADRESAft TAJEMNISt kADt. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Illavni IIiadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas, mistopiedseda, Houston, Texas, Kubena, tajernnik, Fayetteville, Texas, Eward L. Marek, fie'etni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finan2ni vYbor: W. A. Nesuda. Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. Kopeck, vrchni lad', San Antonio.

Tiskovr vYbor: Jos. Horilak, College Station, J. J. Krueinsk3i, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hrueeka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roenov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schuze 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlie"ek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejn r , Tioga, Tex., Rt. 1.

6. Moraveti Bratki - CottonWood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Ca/dwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. TexaskST Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102: Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, BoX 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schuze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schfize 2 nedeli.

16. Bila Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Schnze 3. nedeli v mes.

17. Nov ST Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zieka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt. 6. Schtze 2. nedeli v mes.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackSr - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schnz 1 ned.

22. JiiI Washington - Cat Springs, Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schilz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schnz. 2 nedeli.

24. CeskST Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe ZaveskSi., Moulton, Texas.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schuze 2. nedeli v 30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovanii - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schfize 2 nedeli kaecljr 3. mesic.

32. Naeinec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schfiz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schfize 2. ned.

34. S/ovaneti Broth - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schuze 2 nedeli.

35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v 36. West - West. Tex. Fr. Mouela, West, Tex. Sclailze 2. stkedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Je2, Sealy, Tex., Rt, 1.

38. Svetio - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, SmitlIville, Texas. Schuze 3. ned. v Ines.

39, Bedkich Smetana - Bryan. John Homola, Bryan, Tex., Rt. 5. Schuze 2. nedeli v mes.

40. Cechoslovan - Hillje. E. K. Ha j ovskr, ElCampe, Ten, Et, 2. SchiIze 2, nedeli y ra?',7

VESTNiK 41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. SchOze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora -- El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Ceti Bratki Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schalze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. Eleik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schilz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vyeehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1, Schnz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barta, Rt. 1, El Campo, Tex. Schilze 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

53. Cesli Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schuze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnat Prapor - Tours. Louis SvaCina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfaze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton aerniak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfaze druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Ciiek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. SchUze 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schuze 1. nedeli.

59. Bratki Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

60. Bratki Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kaedY tketi mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schuze 1. nedeli kaedY tketi mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2 , Galveston, Tex. Schuze 1. stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Se/raze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie La Grange, Tex., Rt. 1. Schuze 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, 2100 Lyle Ave., Waco, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

67. Bratki Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schuze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova. Osada - Rogers. J. A. Dueek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schuze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Sell-faze 1. nedeli v Ines.

71. Nov V Raj - Penelope. Toni Priltryl, Penelope, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schuze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Waeek, Seymour, Tex.. Rt. 3. SchUze 1. nedeli v mes.

74. BorovY Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schtze 1. ned. kaidjr treti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kkgan, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schnze 2, nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Piibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

Dobrowolski. John Dorfiak, 78. Dobrota Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KrueinskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Se/1 .02e 1. nedeli v mesici.

80. Tyre - Holland. Tom Hunka, Temple, Texas, Rt. 1. Se/raze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Riiie - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82. Cechu Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Prnka, Columbus. Texas, Schuze 2. Tiede' . v 84. Pokrok Dallas Adolf Th. 3516 So, 71t

ye stfedu, dne 27. prosince 1939.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stullf, Weinert, Tex., Rt. 1. &nine 1. ned. v rues.

86. Slovansidt Svaz - Zikov. 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v alkadovne br. A. Kacire.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v •mesici.

89. RfieovY Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdru2eni - Stanford. Frank PustejovskS,, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schuze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lat'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz aechoslovanii - Fort Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsk, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schilze 1 nedeli v mesici.

95. C' esk.V Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Sehilze 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. EISik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. SchUze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schuze 2. nedeli.

99. RadhoS"t' - Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok MladeZe - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schfaz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek, Rt. 1, Gainsville, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda MlacleZ"e - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. SehUze 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John PlaSek, C'hricsman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schtze 2. ned.

106. 6echo-Moravan - La Grange. John S. Piatka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schuze 2. nedeli v mesici.

108. Jiri Podebradskc.r - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

109. RadeekV - Granger. Em. Fojtik, Granger, Texas, Rt. 4., Schuze 2. nedeli v mesici.

110. Jan RosickS, - Kaufman. Steve St'astn, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schtze 1 ned. v mes.

Sugerland. Stepan 111. Jaroslav Vrchlick)-7 Valeik, De Valt, Tex. Schuze 1. nedeli.

112. F. B. Zdriibek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukasik, George West, Texas.

114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schtze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex. Scinaze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schuze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli..

118. Kingsville - Kingsville. Joe Lukae, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Pkilaitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schuze 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schuze 1. nedeli v mes, 122. Nova, Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Vkslovan - Cistern. Dom. Vythial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schfaze 2. nedeli v mes.

124. Slovanskk Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka' g , Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schuze 2 nedeli.

126. DubovSr Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Yana, Sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Paul Matejka, 7,Tlie el oc'-, Tex., 1? 1, Be..; 21. Sell. e, 1, a^ :1:17

VtSTN1K

Ve stiedu, dne 27. prosince 1939.

OSVETA. .zi historii a spisovatel • :

sli-ou fantasii.

TB JISTE Indio tech, kdo neznaji historii slayn:c,ch tii mugz•tSTO. Mnozi ji znaji ze slavneho Dumasova romanu, jini se s ni seEnamill na platne kin. Nejvice bude asi tech, kdo ji znaji i z knihy i z filmu.

A piece velka vettiina z nas zna historii a'patne, poneva.cII hlavnim pramenem poznani byl nam pra,ve roman Alexandra Dumase, vydanS7 po prve pied devadesati lety, z ktereho .jsme se vlastne historii Army Rakouske, , dcery tipanelskeho krale a jejiho kralovskeho chate Ludvika XIII .Ve stkizlive a opravdove historii . yypadal vaak roman lasky mezi Annon Rakouskou a krasnS7m vevedou BuckinghamskSrm troche jinak. Nebylo vlastne romanu lasky, byl jen ,zcela nevinnS7 flirt, kterS7 byl dilem dvorni damy, vevodkyne do Chevreuse.

Anna Rakouska byla provdana za francouzskeha dauphina Ludvika, kte0 se pozdeji staff kralem Ludvikem XIII., ye veku 15 let. 2enich byl tehoI, veku. Zprvn zili spolu jako bratr a sestr y, pozdeji jako dva mladi fide sobe navmajem lhostejni v oddelenSrch komnatach Louvru, setkavajice se, jak vyIadoval dvorni ceremonies, dvakrat denne. Teprve, kdy2 bylo obema 20 let a stali se kralem a kralOynou, &fir, vlada a cele kralo ystvi zadaly se vice starati o sou:MU obou manIelii v souvislosti s naslednictvim francouzskeho trrinu. 25. ledna 1619 se ykk situate zmenila. Toho dne bylo ohlakna, 2.e Anna Rakouska, "stala se kralovnon franconzskou" a kralovki mantiele, kteti do to doby zili vedle sebe jako dva cizinci, zmenili se v neIne milence. VytouIenST naslednik trilnu se. narodil v lednu 1620. Kralovna byla by jeho narozeni malem zaplatila Poacleji se vyskytla mezi mankly nedoromumeni pro dvorni d,amu, ktera se netalla kralovc:, prizni, ale byla velmi oblibena u kralovny. V to dobe objevil se vevoda BuckinghamskS7 a tehdy take zapkedla sve intriky vevodkyne ce Chevreuse, ktera, byla milenkou anglickeho vyslance, paslaneho do Francie, aby sjednal sfaatek sestry Ludvika XIII. Jincititiky s anglickSun kralem Karlem I.-KdyI sriatek byl dojednan, vevoda BuckinghamskST byl vyslan do Francie, aby doprovodil novou kralovnu do LondSma. Vevodkyne de Ghevreuse vyu gla tehdej g neshody mezi kralem a kralovnou, vylieila kralovne vevodu Buckinghamskeho jako nejsvildnej gho Anglidana tehdefg doby a ukazala ji •nekolik jeho portretri. Naopak vevo-. dovi vypravovala o krMovne a s ySTm yypravenim vzbudila v nem dojem, jako by kralovna, kterou spatril po prve za testy incognito Parig v r. 1623, byla do neho velmi zamilovana.

Vevoda se tim citil velmi polichocen a usilsval o blifg poznani ymneS'ene damy. V kvetnu r. 1625 se oba po prve setkali, ovkm v Louvru, za p •itomnosti celeho kralovskeho dvora, take nebylo vubec mono mluviti o nejakem "galantnim dobrodruIstvi". Vypravuje se, ze za pobytu v Pati g , kter;"/ trval t3iden, se pry yevodovi podatilo setkati se s kralovnou o samote ,ale d ikazu pro to neni. Kdy2 pak kralovna clopravazela svou 'Svegru g do Amiensu, vevodkyne de Chevreuse zprostkedkovala schrizku mezi vevodou a kralovnou v parku amienskeho zamku. Vevoda byl pry tehdy prilis smelt' a kralovna se citila tak doteena timto nedostatkem rsspektu k salad% ze ma pobytu v Amiensu ptijala vevodu ji2 jen clvakrate v navgeve na romloudenou, ale nikdy jiz o samote.

Vevoda BuckinghamskV se pak jiz nikdy nevratil do Francie, nebot' skoneil svrij Iivot ma tiff. leta pots ye veku 36 let, byv proboden d,fikou fanatickeho puritana. Slavna cesta, kterou Odle, Durnase Dodulld do Anglie

d' Artagnan, aby yeas piivezl nahrdelnik, kterS7 kralovna z neopatrnosti darovala Buckinghamovi, se nikdy nekonala, nebot' kralovna Anna nikdy ni p takoveho vevodovi nedarovala. Kral, kterSr se dovedel o tomto nepatrnem a zcela nevinnem flirtu, zanevtel na cele kralovnino okoli, ktere tak Apatne stteglo svou velitelku, a vtiechny vyhnal. Takova je tedy skuteana, historie "flirtu" med. Annou Rakouskou a Georgem Villiers, vevodou BuckinghamskS7 m. Vtiechno ostatni jest jen v3iplod bujne fantasie Alexandra Dumase.

RESSEL A NERUDA. Letos tomu bylo sto deset let, co Josef Ressel v Terstu poclnikl zkukbni plavbu s lodi "Civetta", pri niI chtel ukazati vS7znam lodniho koubu. Ale na lodi praskly parni trubky, jizda musila laSti pkerukna. Opakovani pokusri bylo zakazano. 0 Resslovi psal v r.

1852 Jan Neruda v Naroclnich Listech. Pro feuilleton zvolil naze y, kterS7 dobie charakterisuje Iivotni risili i boj Josefa Ressla: "dovek, kterSr byl neveasmi 'dem". Pik se to mimo jine: " ....bylo to roku 1852, v poknurnSr den 18. zati, kdyI Ressel nahodou zahledl v "Osservatore Triestino" nasledujici misto: "Od nekolika jig let ureuje anglicka admiralita premii 20,000 liber st. tomu, kdo by dokazati mohl, ze ma nejvetai pravo na vynalez parnich lodi tiroubovS7 ch, totia na prvni pouArchimedova 'aroubu psi lodich parnich misto kol lopatovSl. ch. Nyni snag. se Mr. Charpenter, kapitan kralovske mariny, dokazati, ze ma nejvetk naroky na premii." Ressel byl elektrisovan. Sebral dokumenty, privilej, zaslal vtie dlouhou ritadni cestou, zadinaje od mistodditelstvi terstskeho, ati koneene poslanectvim rakouskSun byla Iadost dodana admiralite anglicke. Trvalo to rok po roku, odpoved' neptichazela. Anglieanrim bylo na tom zalekno, jak Resselovo komite newyorske tvrdi, aby vynalez platil pro \ Tidy anglickST. Zamleovali zadani Resslovo, odepteli zaslani dokumentri, rozdelili premii brzy mezi pet osob, "ktere mely nejvice narokii" a odpovedeli nalehajicimu Rakousku koneene, "tie se v zaleg tosti to nfoeho vice spraviti nemrik, proba k premie je jil udelena". Zprava to doSia syna dne 26. rinora 1858, pal etvrta mesice po Resslove smrti. Smrt genialniho vynalezce bylo to jedine, co tSTI ueinil yeas, aby byl uktken alespori nejvetaiho bolu, .ze mu i dukvni majetek jeho odepken jest."

JAK SE 'BUD1 DOJEM PADAJIC1H0 DESTE, IIROMU A STRELBY. Posluchaei rozhlasu sly g vaji ze svSrch ptistroju zvuk hromu, jindy kanonadu, tteskot padajiciho skla, vitr nejrozmanitej g sily, ohen, padajici dent'. Malokdo z nich vi, jak se tyto zjevy v rozhlase delaji. Tajemstvi vS7robu zvuku v rozhlase spoeiva v tom, ze zvuk se jevi v mikrofonu v podstate jinak, neti v primem poslechu. Zvuk skuteene boutky a deg e zprisobil by posluchaerim zklamani.

Z ptijimaen slykli by jen 'Selest jako trhani papiru.

Zvuky v rozhlase muss 13S7t umele napodobovany. Nei se do go k poznani, dim a jak napodobit piirodni zvuky, bylo k tomu tteba mnoho pokusri a trpelivosti. Dnes dovedou jiI rozhlasOvi technici napodobit temet kaIc1S/ zvuk. DokonalS7 dojem detite se vzbudi tim zpilsobem, ze se nasype pied mikrofonem pisek na, hedvabriSr papir. Pii horske bouti vysype se hest ()teen na napjatou kriIi bubnu, jimI se kroug . Delovou ranu zprisobi vlatiskSr ()tech, spu genS7 aspori s vS7tie dvou metre na key s bubnu. Nekolika oiechy vzbudi se dojem cele kanonad y . V rozhlasove reporta g je nekdy tkeba reprodukovat, jak se hust*in lesem prodird prchajici elovek. V torn ptipade hlasatel drti pted - mikrofonem mezi prsty malou draten.ou hubku, jake se u g va v domacnosti k myti nadobi. S 'plechovSun umS7vadlem a sklenici vody de, se napodobit zur'dici horskS7 potok, pomoci celofanu syeici oheri a praskot hoticich tram& Ofechova skokapka stab v roehlasove ku-, chyrii ott Tykouzleni zvuku koilakfth kopyt

Strana 11 KesovY mlYnek napodobuje zvuk hr6iciho kodam. Mail-li se ozvat z rozhlasovS7ch pkijimaea kroky eloveka v blate, sta g, kdyi rozhlasovS7 technik tie v rukou nedovatene nudle.

Zvuk cvreka vyvolava se tim, kdyI hiasatel j•zdi prstem po zubech husteho hiebenu.

Zvuk strojni peaky napodobi se dokonale rychlS7m t'ukotem prstii na zavtenST klavir. Ani napodobeni hukotu aeroplanu, stenu ranenSrch,.sraIky aut nebo tramvaji •nejsou pro rozhlasoveho technika nemoInSmi problemem.

Pti tramvajove sratce mrki se plechovou rourou do nejake sklenene tabule a zaroveri se pusti na zem cihla. KdyI se k tomu pkido, nekolik vS7ktikri zoufalstvi, volani o pomoc a stenani, je v rozhlasovem pkijimadi dojem nejhroznejtii dopravni katastrofy. Zvuk, kterST by se nedal v rozhlase napodobit, snad neexistuje.

(DOKONtENI ADRESARE SE STRANY 10.)

130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gla, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Scheme 1. ned4li v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Scheme 2, nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Scheme 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schrize 2. nedeli v mesici.

134. Brattejoy - Crowell. Chas. Machae', Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis.

Tex. Scheme 2. nedeli v mesici.

136. Liberty-- Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schrize 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubai, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schrize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. eechoslovak Mixville. Jos. Tagla, Sealy, Texas, Rt. 1. Scheme 1. ned- kai. 3. mes.

142. Stefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schuze 1. ned.

143. Primori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt, 2, Mt. Calm, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Scheme 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

147. Vesela, Osada Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Scheme 1. necieli v 148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Scheme 1. nedeli.

149. Tomag Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidug ek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Scheme 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Henry Holegovsk, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Scheme 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Scheme 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle, Adolf Elleg, La Salle, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. Anna Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Scheme kaide tfeti pondeli v mesici ven'er.

157. Rozkvet na Plains - Anton. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. Texasky Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman,- Tex. Scheme 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnSr, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Scheme tfeti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belinek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. Scheme nrvni nedeli v mesici, 162. Pokrok Brazoria - I owa Colony. Albert Jek, Iowa Colony, Tel Et, la Box 804

Strana 12

V

Mead Organ Slovansko Podporujici Jednoty State Texas, Official Organ of Slavonia Benevolent Avg,elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUGKA—EDITOR Vydavatela — Publishers t`TECHOSLOVAX PUBL. CO, West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &limy adres zasilaji se do Hiavni Okadovuy, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamky, -adresovany na Vesta . West, Texas Vista( has the largest circulation of asi/ Czechoslovak Weekly in South.

NOVOROGNI. Odleskem ziatYch plamenu at' -call iivot ridS! A2 pozdvihneme zvOlna tip pkilnoani opony a jasne slovo, 2ert i vtip nad dik zazvoni, — nam zdat se bude o krajich, o krajich nakch snit, kde z vina Vane teplY jih kouzelnS7ch tismerd.

Intimni YAM dYchne kout, ye kterem stuleni, zapoenem svoji novou pout' znamymi zememi v ease nanem plynuti spoeinem bez slova, naslouchajice v pohnuti eumeni splayti domova!

Do novae) roku. Kdy2 v posledni noci v race odbiji dvanacta hodina, vitan je Nov'S rok hluene, radostne a vesele. Nebot' byt' i pkinatel bu, doucnost zastkenou neproniknutelnou rouekou, piece upiraji se k nemu nadeje veech a kaiclY se teSi, 2e bude rok ten lepei net byl ten Minu1Y. Net zaeatek roku noveho ma nas nutkati k vakaYm rivaharn, jet jsou zcela na mists v dobe pkelomu yen. Mame diniti ka2c13'7 .svou bilanci, jako to einiya, ka2dS7 kadnY obchodnik a prozkoumati — zdali jsme pokroeili k cili vyteenemu, anebo jsme s1i zpet, nabyli jsme ci pozbyli jsme. Byl rok start' pro lids rokem ztrat anebo rokem zisku 9 Nemusi to bYti ani hmotnY neb pene2ni zisk, ale mute to bYti take zabezpeeeni rodiny, zlepeeni 2ivotni existence a pomerri majetkovYch. Jestli jsme se v rode minulem k till pkibiitili, napini nas to pocitem blahs spokojenosti. V pkipade opaenem nutno zkoumati, kde jsme chybili a snalme se to napravit a na pkiete chyb tako Nj'ch se uvarovat, pokud to je v nak mokaosti. Podatek noveho roku bYva, dobrou dobrYch pkedse yzeti a novSich resoluci. Vrcholem takoveho pkedse yzeti budi'd pevne rozhodnuti, 2e se budeme snakti vykonavati sve .poslani jak nejlepe dovedeme a to den ode dne vidy lope, 2e budeme zit v dobre vrili se veemi a 2e napomocni budeme ka gcle dobre snaze Wine driveru v sebe, ye svoji zdatnost i ve svoji schopnost ku provedeni rikolti nam 2ivotem ureenYch. Necht' pkieti novS7 rok da kaldemu to, po dem nej vice touk a co mu bude nejvic zdravo a pottebno. Necht' jsou to pfedeveim hodnoty mravni. Dolary samy o sobe teei j en tehdy, kdy jsou ovocem techto hodnot.

Pfejeme .vecN in a sami robe, abychom v novem roce Jill ve znameni plodne a kre,sne prate, z nit budme mit veichni radost a uktek, a ktera bude sloutit veem. Pokadate,1 organu dekuje varn co nejsrdeeneji za yak laskavost, za trpelivost, jiz jste prokazali, za ka2dou pomoc v roce minulem mu venovanou a v nadeji,.2e i v ro-

ce pkigtim se k nemu stejne zachovate, vyslovuje vgem upkimne pkani Blaieneho, zdarneho roku 1940. .

Sudeati Nernci podle zprav pry Dnes ui i nejdivodej§i Henleinovci si pkeji navratu starYch easel. Ai skonei valka, povstane Ceskoslovensko a v jeho ramci sudetske kraje. Najdou-li se nejaci Nemei, kteri by si pfali iiti v Reichu, mohou je pkijmouti Velkonemei prave tak, jako k sobe nakomandovali Nemee z Rahn a jiiniho Tyroiska.

Novoroeni povera. Tvrdiva se a mnoho lidi se aspori snali tomu vekit, 2e co dela elovek a jak se mu vede o Novem roce, to pry ma vliv na osud celeho roku. Proto se lido namahaji vynutit si aspori symbolicky etesti, 2e se oderriuji, hledi pkijit do styku s eleny 2ivoaieneho rodu, zv. "vepi domaci", kterY nevys yetlitelnYm zptlsobem pry take je nositelem etesti. Nemame vtak dtivery k temto cletinskYm leekam, jak ptimet etesti, aby nam bylo v nastavajicim race pkiznivejei nee v minulem, proto2e 8te.stena u2 za tisicileti, co je v neustalS7ch stycich s elovekem, prohledla davno jeho malo vynalezave "triky", jimi2 by ji chtel obloudit a jsouc krom6 toho rodu 2enskeho, obdaiuje projevy sve pkizne pouze sve mildeky, ktere si sama vybira a niko11 kteki se vnucuji. Vice bychom u2 vetili jinemu tyrzeni, ie co elovek dela na NovS7 rok, de-16,yd pak po celS7 rok. Kdo si oyeem vzpomene na ukrutne boleni hiavy, ktere ho trapilo po sylvestrovke noci, ottese se asi hrtizou. Ale lze take konati dobre veci, takove, jake bychom si pkali po deb./ rok delati. Tento druh etesti lze piece spiee ptivolati ne2 nalez nejakeho pokladu, proto2e patti k onomu, jehoE je — podle znameho ptislovi — ka'ddS7 vlastnim strujcem. Proto tato povera, spojena s dobrYm pkedsevzetim opakovat ji po celY rok, aby opravdu mohla byt rieinna, je skuteene odporueitelna.

V nai.4 Ceske povaze byla silne zakokenena trnost, opatrnost ve vydaji penez. BYvaly doby, kdy se nam jini spoluobearie pro tuto vlastnost i vysrnivali, ae prive zase tato vlastnost ukazuje na ureitY stupeii rozhledu, sebekazne, proziravosti.

V"Yroei 'Ceske naroolni hymny "Kde domov miij?" — Dne 21. prosince 1934 zapel slavnY zpevak Karel StrakatY ye Stavovskem divadle poprve piseri "Kde domov mar. Bylo to ye 8kroupove zpevohke "Fidlovadka" na slova J. K. Tyla. Prosta piseri, vlo2ena pilvodne jako vloeka do divadelni hry, vytryskla ze dvou zanicenYch eeskYch srdci v dobe, kdy se nevedelo, zda se utlaeovanS7 narod vribec vzktisi. Vpadla jako jasne svetlo a byla pochopena, uvitana.

Byla poiehnanim narodu, proto2e pomahala viteziti, burcovala vlazne, utvrzovala kolisajici, byla jitienkou ohlaeujici slavny den. Mluvi k srdcim kouzelnou moci, rozplameriuje a utvrzuje. Proto se ji ball ti, jimi byla proti mysli jsoucnost deskeho naroda a proto se ji boji doeasni yettelci — naciste, nebot' ona znovu zvitezi! Nezdolan stati bude desky kmen po yeky.

A jak dloultY bude jeho iivot, tak dlouho bude zpivan "Kdo domov mar, tak dlouho bude vzpominano tvtircri FrantiSka Skroupa a Josefa Kajetana Tyla. Podavame pH teto pkileNtosti struene iivotopisne ticlaje: FrantiSek Jan 8kroup narodil se 3. Cervna ye VelkYch Vosicich u Pardubic, zemkel 7. finora 1862 v Rotterdame. Byl vynikajicim deskYm hudebnim skladatelem, kapelnikem Stavo yskeho divadla v Praze a prvnich des. oper: "Dratenik", "01dfich a 13(Aena", "LibuSin sriatek", "Fidlovaeka" a jine skladby. "Kde domov mar jest ptlvodne iebrakova piseri z "Fidlovaoky". — Josef Kajetan Tyl narodil se 4. imora 1808 v Kutne Hoke, zemkel 11. dervence 1856 v Plzni. Byl dramaturgem deskeho divadla v Praze, pozdeji reiiserem kodovne herecke spoleenosti. Vynikl jako desicY buditel, zaslouLlY prilkopnik deskeho divadla, herec, dramatik i spisovatel. Napsal divadelni hry: "Palidova dcera", "Jan Hus", "Pani Marjanka", "StrakonickY dudak" (v Americe prave dlici deskY skladatel Jaromir Weinberger toto dilo zhudebnil a symfonicke orchestry dosti dasto hravaji — Polku a fugu ze Schwandy — jak se opera nazYva v anglidine), "JiHkovo videni", "Fidlovadka" a novely "Dekret kutnohonkST", Posledni Oech." a Pile.

Ve stkedu, dne 27. prosince 1939.

Pinrod praobyvatel Severni Ameriky. Do Moskvy se vratila ruska antropologicka yYprava, ktere se podakilo udinit zajimave objevy o puvodnim severoameirckem obyvatelstvu. Ji g antropologickYm zkoumanim raznYch eskymackYch kmenti, jet dokazalo jejich silnY mongolsky charakter, bylo dokazano, 2. e v pkedhistorickych dobach nekolikrat stehovaly se razne narody z vYchodni Asie do Severni Ameriky a naopak. Tomu take nasvedduji detne objevy archeologa a jazykozpytcti. Dokonce i dnegni Turd tvrdi, 2e jejich davni pkedkove se dostali ze severovYchodni Asie ai do Jfini Ameriky a dokazuji to tim, ie jmeno prosluleho krale Inkti Ata Hualpi je tureckeho ptivodu. Podobne jako "Ata Turk" znamena "otce Turn", lze "Ata Alpa" pi-eloiit jako "otec hrdinti". Turci dokonce dokazuji, k nazev Amerika pochazi ze slova emerik, ktere je staroturecko-jakutskeho ptivodu. Antropo1ogickY ustav v Moskve vyslal pied dasem vYpravu pod vedenim ruskeho udence Ceboksarova. Tato vS7prava mega prozkoumati Hvot a ptivod dosud malo znameho kmene Mansi, kterY 2ije severne od Sverdlovska na asijske strane Uralu a je znam pod jmenem Vogulti. Glenove yYpravy dospeli k pkekvapujicimu zjiSteni: antropologickYmi a etnografickYmi vYzkumy se pkesveddili, 2e ptisluS"nici kmene Mansi se napadne podobaji elenam severoarnerickYch narodu. Jako dopravni prostiedek mela yYprava pouze sane taiene soby. Mela s sebou i tlumodnika, domorodce Savu Bachtiarova. Jig koncem minuleho stoleti vystoupili detni udenci na vekejnost s nazorem, ie Indiani se pkistehovali do Severni Ameriky ze severni Asie. Ruske yYprave se podatilo tyto dosud nidim nepodloiene nazory o stehovani naroda z Asie do Sev. Ameriky temek bezpeene dokazat.

PkesnYm antropologiokm mekenim oeboksarov zjistil, ie typy pkisluSnin kmene Mansi jsou napadne podobne typ-am severoamerickYch Mansove se iivi chovem son a iiji roztrou:ieni na scvernich svazich Uralu. Patki do skupiny vYchodougrickYch narocia a jsou pHbuzni s Ostjaky. 2ije jich dosud asi pet tisic.

MenSi skupiny Mansi se iivi take lovem ryb, bydli pod stany a v primitivnich chYSich a jejich naboienstvi je Samanismus.

Andrej Hlinka nikdy nechtel rozvrat eeskoslevenstra. Chtel autonornii na neigirg i narodni zakiadne, afgak v ramei Csl. statu. Kdyby clak vedel, jak jeho 1"-,afaki zpronevekili sverene cledictvi, jiste by se v hrebe obratil.

Teika ztrata eeskeho naroda, vynikajici kulturni pracovnik dr. Arne Novak podlehl chorobe. Narozen r. 1880 v LitomySli, syn popularni spisovatelky Terezy Novakove, do sveho veku devetapadesat rokti nahromadil nejrozsahlejM dilo, jake v literarnim dejezpytu a v kritice co do rozmeru a jakosti nema sobe rovna. V dr.

Arne Novelovi odeSel vynikajici Glen Ceske Akademie, jeden Glen tohoto pokoleni, jet do yekejne dinnosti vstupovalo ye stare vlasti na vzchodu dvacateho stoleti a odeSel zejmena hterarni kritik, jen2 v pill, znalostech a vyAkolenosti moderniho zpilsobu nebude tak hned nahrazen. Zesnuly dr. Novak byl odbornik a vedec takkka naprostY, odbornik a vedec ohromnYch vedomosti, neb3ivaleho v Gechach rozhledu a vYjimednYch vlastnosti badatelskYch i stylisaenich. Gsvedeil se jako obratnST a damyslnY metodik, dovedl vSe podivuhodne utkidit, ukadit, rozvrhnout, zasadit na vhodne misto a hbite zformulovati i to, co si schovaval na ptiSti zevrubriejSi prostudovani. Jeho pamatku ponesou jeho "Pkehledne dejiny Ceske literatury", je2 dospely ke dtvrtemu rozmnoienemu a pkepracovanemu vydani. Tyto dejiny budou nejvetgi a nejskvelejSi parnatkou jeho jmena daleko do budoucnosti. best pamatce velikeho udence a verneho syna eeskeho naroda!

Popiach se zateenim je nov3'7 patent k ochrane poiarnich automata. Plane poplachy ze iertu pkichazeji jednak draho, jednak zmenSuji pohotovost hasidske siu2by. Nyni zavadeji velke, mesta patent k ochrane proti zneuiiti poiarnich automata, kterY pracuje nasledovne: jakmile nekdo zatahne za rukojet' poiarniho automatu, vyskoei pouto a sevke mu zapesti. maji klidek a pusti ho pak. A je-li poplach plant', dodaji ho hned policii.

Ve stfedu, dne 27. prosince 1939.

Silnice z kamenne soli. Va gina silnic v Soustati je stavena jako v ostatnim svete z betonu.

V nekteilch statech je vSak cement ponekud drahou stavebni hmotou a proto se inZenSrki poohledli po jinem materialu. Tak torn ubylo i v okoli Salt Lake City, kde nezmerne mnotstvi kamenne soli ptimelo techniky, aby zkusili i tento material. Nestaveli vSak cesty nove, ale pokrYvali pouze stare silnice novou vrstvou soli, smi8ene se zemi. Pokus mel neeekane dobre qsledky. Stare vymlete a vytlueene diry v silnicich byly vypineny timto nov-Srm materialem, zavalcovany a upraveny. Na silnici se rychle vytvotila jakasi poleva, stalo, Art& vode, na ktere se nedrtel prach a ktera, se ukazala velmi trvanlivou. Cesty, ktere dosud po dobu deSt'ii byly zcela nepoukvatelne, se nyni staly dobrYmi silnicemi a budou solnYm povrchem udrZovany v nale2item stavu. Nejvet gi vYhodou techto silnic je ovSem to, Ze material na opravy silnic je opravdu "po ruce".

CeskY jazyk patti mezi nejtar gi v dnegni Europe. Jeho minulest maieme sledovat z pisemnYch dokladu nenietriite po tisic a padesat let a od pohatku stal na vysokem kulturnim stupni.

Z prakse pojiit'oven. Jedna pojigt'ovaci spoleenost v New Yorku se domnivala, ae by ji obchmlne prospelo, kdyby se starala o vysvetleni skuteenSrch pflein ne gtesti a ziskanch zkrigenosti porilivala pfa boji proti neopatrnosti poji$tench. Ale ani tato poji gt'ovna nebyla vAemocna a musela pkiznat, ze dasto vSrvoj nabude takovYch forem, kterYm cidska pfedvidavost nemiiZe zabranit. Howard Harper se vracel jednoho dne se sySTm vozem domt do Londonu ye state Utah. Byl jiz od sveho cile vzdalen pouze nekolik mil, kdy asi nasledkem rinavy zachytil blatriikem o stritar vysokeho napeti. Stolar se skacel. Draty se navzajem dotkly, nastalo ke spojeni, v transformaeni stanici se vznitily olejove pary a stanice vyletela do povetti. Svetlo v meste zhaslo. Hasiei pritar brzy zdolali, postavili znovu stobx a zapojili druhou stanici.

Harper se mezitim zotavil a startoval ceste dome. Pfi narazu Oak vsunul svemu autu zpateeni rychlost, prudce couvl a narazil znovu na stolar. Znovu kratke spojeni a tentokrat shorely v Lindonu otyki domy. — Na zapade Unie vplail se nedavno malt eervenS7 mravenec do signalisaeni stanice rychlikove trati, ukryl se mezi draty a zufive na nich hlodal. Koneene byla isolate porugena a nasledkem kratkeho spojeni zmenil se na trati derveiV signal "Stur na zelenST "Volna trat'." Zeleznieni neStesti, ktere nasledovalo, bylo odhadnuto na $50,000 Akody. Odbornici, ktefi hledali pfieinu neStesti, naSli mezi draty mravence, jako bezdeeneho piivodce katastrofy. Aby ani humor nechybel: Jedna matka v Arizone se citila nucena vyplatit desitileteho synka. Pfehnula si ho pies koleno a kdy zdvihla ruku k prve rune, ruka ji ziistala treet ye vzduchu. BolestnV vYkfik, o kterem se dalo pfedpokladat, ze vyjde z fist trestaneho syria, vydral se zcela neodekavane ze rte matky. Ruka se ji nebezpeene vykloubila v ramennim kloubu. fleet u lekafe musila zaplatit pojts- Vovaci spoleenost. Nebyla to site poloZka velika, ale jedna z tech, o jeja pfieine je mo2no Mei: neptedvidane udalosti.

Dodateena poznamka k vysvetleni izeetniho br. Ed. L. Marka na strace pate. Br. Marek zastavil se ye West v nedeli odpoledne a s pofadatelem vyhledali v redakci finaneni zpravy za mesice zaki as prosinec. Porovnanim zprayy za zati bylo shledano, ae poznamka na originalu nebyla ueinena na duplikatu, zaslanem tiskarne k otigteni.

Udejte eislo tadu k nemu'Z patfite — Z'adateli zmenu adresy pro doda yku organu. Udejte dale starou i novou adresu. S br. pozdravem, Ed. L. Marek, ridetni Hl. Tjfadovny.

Objev skupiny ostrovti.

Do ruskeho severskeho piistavu Archangelska se vratila vedecka vSrprava, ktera konala na palubu vSTzkumne loth "Sever" hydrografieke meteni v Severnim ledovem mori. VSTprava objevila v Nordenskjoeldove mofi 35 dosud nezne.mch ostrilvkt. Krome toho zmapovala rozsahla, dosud neprobadana, imemi v odlehlS7ch

koneiniela na dalnem severu.

VESTNIK Nernikiete spat? Opati=te si netepSrii srdce' To je jedna z pover, jimit se naSi sttedo\reel ptedkoy e ridili pii peei o sve .zdravi. Moderni 'Clo y& oy'Sern tako yYm poveram . nevelt Zato ma vA.ak jedna, ktera snad je jeSte nebezpeenejM net tisice sttedo yekYch • recepty, a to, to k lekati se chodi jenom tehdy, kdyt elows.s= ku "opravdu neco schazi", t. j. radeji pozdeji neali yeas. A piece v za.jrnu zdravi katdeho z nas a v ZajM11 celeho naroda je, aby katdY °bean i kdy se citi jako rybieka, podrobil se jednou nebo dy akrate v roce dilkladne prohlidce u sYeho praktickelao nebo odborneho lekate. Je to daletite jit proto, aby nemoc, kterd snad je docela v podateenim stadiu, byla yeas rozpoznana a aby jejimu rozSiteni bylo y eas zamezeno. Ale i lide, kteti trpi jit nejakou nemoci, davaji east° radeji sve Wee vydelane penize ySelijakYrn mastiekaium a babam, dbaji vice rad lain z kruhu s yYch ptatel, net by se podrobil dukladne lekatske prohlidce odbornika. Pro takoye lidi, kteti neveti lekatam a tidi se ph peed o sve zdravi vSelijakYmi babskYmi poverami, uvadime jeSte nekolik receptia: tak hadi zuby zahaneji 'etvrtodenni zimnici; samotne ptiloteni zubu tiveho krtka odstrani boleni tuba; lidska lebka uzdravuje padoucnici; ktistka pod zajeeim kolenem hoji nadYmayou kloubni nemoc a pomaha k snadnemu porodu; vlei stievo hoji sttevni dnu; noSeni krkavelho srdce zabrariuje spanku, kdetto netopYii jej pil yadi; praSek z rake, spalenY v dobe, kdy je slunce ye znameni a music start 18 dnii, uzdravuje pokousani vzteklym psern. Dalsi recepty proti katde nemoci ochotne na potadani zaSleme. Ale piece jenom bychom radeji doporueovali katdemu, aby ael ke sy emu lekati a dal se prohlednouti a naaimi recepty se neiidil.

Priiplav napfid Nicaraguou.

V dtisledku evropske valky provoz naptie PanamskYm praplavem site poklesl, ale piesto se pracuje dale na projektu nove vodni cesty naptie Sttedni Amerikou. VSechny tii zfleastnene staty pokraeuji v ptipravach na stavbu noyeho praplavu naptie sttedoamerickou republikou Nicaragua. Vlady Nicaraguy a Costarici jednaji praye spolu o dohode, tYkajici se regulace teky San Juan, ktera, tvoii Cast jejich spoleenych hranic. Regulace teto ieky bude prvnim krokem k stavbe novella pruplavu mezi AtlantickYm a TichYm ocednem. Zastupci republiky Costarici meli jia nekolik rozho yora s nicaraguyskym ministrem zahraniei Manuelem Cordero Reyesem a k uzavteni dohody chybi jit den nekolik drobnosti. Hlavni otazka, ktera se tYka, vyilsteni prilplavu na atlantickem pobteti, ziistava dosud otevtena. Koneene rozhodnuti teto otazky bude patrne vyhrateno americke vojenske komisi, ktera cell prilpla y jit vymetila. Komise vymetila celkem tn. vhodne smery.

Podle prvniho projektu by mel praplav vesti tekou San Juan, ktera, by byla spojena s tekou Colorado, jet proteka Costarikou, druhY projekt uvaauje o spojeni ieky San Juan s tekou Deseado. Podle tietiho projektu by mel nova play vest po cele deice ieky San Juan od jezera Nicaragua at k jejimu Asti. Prilplav, kterY by poutil ieky Deseada, by byl o mnoho kilometre kratSi, ale obe Usti praplavu jak na tichomorskem, tak na atlantickem pobteti by letela na fizemi republiky Nicaragua. Proti tomu se ovaem stavi vlady republiky Costarici, ktera nejvice podporuje prvni projekt, nebot' by chtela, aby atlanticke Usti nova.° praplavu letelo na jejim Azemi. Novy prilpla y bude site etytikrat delSi, net PanamskY prUpla y, ale skoro jedna tiotina vede jezerem Nicaragua, ktere je 145 kilometre dlouhe a 55 km Siroke. Jezero je dobte splavne, takte tento fisek prtiplavu by nepotkeboval tadnYch Upra y. Tichomokske Usti prriplavu bude letet asi 15 km severne od phstavu San Juan del Sur. Obnova Barcelony: Naklad 80 miliond peset. panelska vlada povolila 80 miliorra peset na obnovu hlavniho mesta Katalanie, Barcelony, ktere bylo za obeanske valky velmi poSkozeno. ttyficet milione peset ptipada z toho na mzdy delnika.

Strana 13 Hans Langsdorff, kapitan nemecke bitevnice Admiral Graf Spee, ktera, byla potopena svym muZstvem v zalivu Montevideo v Uruguay, spachal ye stfedu minuleho tYdne sebevratdu v Buenos Aires v Argentine, kam po zkaze sve lodi se svou posadkou se uchYlil. Zasttelii se ranou z revolveru. Mrtvola jeho nalezena byla toho dne v 8:30 hod. rano pobodnikem v jeho pokoji v namoknim arsenalu. Kapitan Langsdorff zasttelil se po thhodinovem hovoru s dustojniky sve posadky, po nernZ se s kaZdSim z ptitomnYch podanim ruky rozloueil. Pak napsal dopis, v nem2 pravil, ae od chvile, kdy vypinil rozkaz o zkaze lodi, mel v umyslu "sdileti jeji osud", avaak neSel na smrt spolu s lodi jenom proto, ze chtel postarati se o bezpeenost sve posadky. Byl 45 let star a mel povest vYborneho namotniho dfistojnika.

LondYn. — Z anglickych pramend se pravi, ze jeden anglickY bombometnY aeroplan sam sestfelil pet nemeckYch ritodnYch aeroplanii v nedavnem boji u Helgolandu ate nyni odhaduji ztraty neineckYch aeroplane na 12. Nelliecke aeroplany podnikly 40 ritokil na anglicka bombovaci letadla. V anglicke zprave se prohlaSuje nemecke tvrzeni, 2e bylo sestfeleno 36 anglickSr ch aeroplane, za tim sme'SnejSi, ae celkovSi poeet anglickS7ch letadel, fleastnivSich se bitvy, byl daleko menSi net dislo ztrat, udavane Nemci. Otyki anglieti letci, kteii men avast ye yeerej ga bitvy, byli dues vzati na palubu rybatske lodi a vylodeni v jednom ze severnich ptistavii. Musili se snesti no mote, protote yygi ze zasoby paliva.

Z Utednich kruht z Helsinku hlaSeno bylo v iiterY tohoto tYclne veeer, te ruska bitevnice Okt'abrskaja Revolucia o 26,000 tunach byla potopena finskYm pobtetnim delostkelectvem.

Soudasne hla g eno bylo sestteleni etyt ruskych bombovacich letadel a odrateni iitoke sovetske armady na vYchodni karelianske front& Utoky na Mannerheimovu linii znaeily pro sovetske oddily znaene ztraty. Finove oznamuji znieeni 26 sovetskYch tankia za sovetskYch fitokti na stied teto linie. Celkem jit 72 ruskYch tanka znieeno bylo na tact fronte.

Rozzufeny roj vos ubodal starce ai k smrti.

Nekolik yyrostkil na italskem ()strove Ischia objevilo v lesiku vosi hnizdo. HoSi hnizdo rozbili. Rozzutene vosy se vyrojily, ale mladici se zachranili fitekem. Neat'astnou nahodou ael vaak nablizku 601etY venkovan. Vosy se na starce vrhly a doslovne ho ubodaly k smrti.

Stars rudomoiskS7 piistav objeven v Male Asa. Pester Lloyd pkinaSi zpravu, podle nit byly v Male Asii nalezeny zbytky piistavu Rudeho mote z doby krale 8alamouna. Tento piistav byl ztejme velk'm obchodnim sttediskern, kde se soustted'oval obchod s Habe gi a jinni Arabii.

KALENDAIk 31. prosince. Sylvestrovska zabava v Sokolovna Carl ulici, Dallas, Texas. Zaeatek v 8:30 yee'er.

31. prosince. Sylvestrovska, zabava celou not ✓ sini tadu Pc krok Houstonu, oti hudbe J. R. Baca a Rudy Zatopek.

31. prosince. Sylvestrovska u Stefanika na Cottage Grove s divadlem "Nevideli jste Aloise?" a vYstupy, pak tanec at do syitani.

7. ledna. Pohostinske divadlo v sini Sokol Union na Placedo sehraji herd. z Rowena. visty vytetek venovan Sdruteni A. O. T. Zaeatek ✓ 7 hod. weer.

27. ledna 1940, v 7 hod. veeer, v Dallas v Sokolovne schaze naeelnikti sokolskYch jednot sdrutenYch v Z' ' upe Jitni. Po schrizi volna, zabava.

28. ledna. V 7:30 veeer Sokolska Akadernie v dallaske Sokolovne na poeest zastupcii Jednot.

Po vyeerpani programu taneeni zabava hudbe br. Sid. Pokladnika z radiove stanice W R R Dallas.

28. ledna. V 8 hod. rano v dallaske Sokolovne schtize zastupcti sokoLskYch jednot sdrutenYch ✓ Zupe Jitni.

VESTNIK

Strana

Jan S. MladY uditel se pta Sakti: "A prod vlastne Chodove ye svem povstani podlehli a byli tak pcitrestani? Kdo to vi?"

Zaci zustali s otevtenYmi tasty.

"Nikdo se nehlasi? No, Mikulo, ty aide tak pane eeske talohy, ty to piece snad vie."

Mikula se v torn okamSiku prave ptel se syYm sousedem, porazi-li Hrabak sveho protivnika ne. Povstal v prvni lavici; slate knofliky jeho elegantniho namotnickeho obleeku se jasne zatipytily. Ale odpovedi nedaval.

"No," nalehal ueitel, "to pied neni teSka, otazka."

"Protoze, protoSe — neumeli boxovati," vyhrkl tazanY. Mikula pokladal box v souhlase s veteinou ttldy za nejpkednejei vec dejin pkitomnYch i minulYch. • Tkida se dala do smichu. Take ueitel se usmal, ale s odpovedi spokojen nebyl.

Tu se nahle z posledni lavice ozval hlasek: "Ja, vim, prod'!"

"Ty, Holeeku? Prod tedy?"

"ProtoSe podlehli pkesile."

"Dobie, pojd' sem a vyloS nam to lepe!"

'Chlapec, jenS se byl pkihlash, vystoupil na stupinek. Na slaboueke telieko ptipjata byla tenkym krekem hranata hlava, ptilie velka k telu tak hubenemu. Vezel v kabate, jeho objemnost a zyldete dlouhe zahrnute rukavy prozrazovaly, ze nebyl it na nynejeiho majitele.

Co bylo pod nirn? Triko, kokle nebo snad vttbee nic? NoSky jako hulky kryly hrube, tu a tam i derave pundochy. A o botach lepe ani nemlu.vit.

"Jak to yypadde?" zhrozil se uditel.

StydlivY irsme y se objevil i na tvati hochove. "lVlyjee se a eistie rano vfibec? Dost u2!" zarazil energicky hluenou veselost. "olovek nifiSe chodit obleden chude, ale pii torn diste a bez zivajicich lokth a kolen. --NuSe, jak si to myslie s tou pfesilou?"

Holeeek byst •e odpovedel: "Lomikar si povolal na pomoc yojaky a ti vzboutence postkileli.

A Kozina byl poyeeen a byl konec rebelii."

8irokSrm may nutim prave ruky naznadil ten roshodnY konec. Pri torn pohybu vypadl mu z rukavu drobny papirek. — Co to? — Znamka!

Vida povstavala, aby lepe videla, a smala se jegte hlueneji.

"A tak!" zvolal ueitel vitezoslavne. "Moji Mci, misto aby davali pozor na vYklad, hraji si se znamkami! Proto ten nezajem. Sem s ni!

Znamka zastane u mne zabavena. A ti si jdi sednout!"

"Znamku, prosim," gkemral Holedek,' vraceje se na sve misto.

"Ne! Az na konci gkolniho roku. Zatim stane ye stolku. A ty se radeji pokadne myj. Povim yam nyni o poslednich chvilich KozinovYch." Zatim, co uditel poutave vypravoval o Kozinove tragicke poprave, ozval se tu a tam po bide tlumenY vzlyk.

Byl to Holeeek. Plakal usedave.

"Neni ti snad vhod, Se to vybizim mYt se a desat?"

"Ne — ale znamku, prosim."

"Ani keel! Pak se ma, y e ekole neeeho dosahnout. Kiuci jezdi na kole, boxuji, hraji kopanou a eachruji se znamkami!"

"Stoll etyki koruny, pane Often!" zakkal ovy smich. Klukovska radosf, smat se fee._,.u. I kamaradovu pladi.

"CItyki koruny?" Tim lepe, aspoti je trest citc!F.,r4. 4e 27:Vai.

MRS

'exonicia, konec vydovan,L

Hluk skladanYch kniSek, kroky osmdesati nohou — a rychle pryd.

Take ueitel se chystal k odchodu. Tu pied nej pkedstoupil Sak 2aloudek, prvni v 'aide (dava, vSdy v ptestavce pozor, aby se ptilie neskotadilo), a tekl prosebne: "Prosim, pane uditeli, vrat'te Holeekovi tu znamku." "Pane uditell", Sadonil za nim Holeeek, °di piny slzi. V ruce drSel jinou znamku: "Vezmete mi tieba tuhle!"

"Podivejme se," odpovidal uditel polo 'Aisne, polo se smichem. "Jak se tu to znamkateni rozmohlo! Snad i ja budu vymenovat! Ne! Zapovido,m vain sbirat znamky ye ekole! Mimo ekolu je to pekna zabava, ptiueite se z ni zemepisu. Ale ye ekole ne Tva znamka zabavena zustaner Holedek odeeel se sveeenou hlavou, jako by zdrcen.

"Pane uditeli," dodal si 2aloudek je gte odvahy, "Holedek znamky nesbird."

"A co tedy s nimi dela?"

"Obchoduje jimi."

"Obchoduje se znamkami?"

"Ano, se znamkami, pery, seeity, irlohami .

"Cote, filohami?"

"Ano, take illohami. Ale, prosim vas, neprozrad'te mne, Se jsem to tekl, odnesl bych to."— "Ceske filohy Mikulovy, ktere se yam tak zamlouvaji, dela vlastne on. Sjednali spolu smlouvu: Holeeek dela Mikulovi pane illohy a sam pro sebe musi psat horei, aby nikdo nepoznal, Se tak dobte umi. Za to, Se se dnes k odpovedi, nepovede se mu dobte. Zaslechi jsem Mikulu, jak mu vyeital: Nic ti nedem, nemág se hlasit!"

"A co mu dava Mikula?", otazal se ueitel.

"6okoladu mu dava, otec Mikultr y je bobatY cukrat."

"A Holedek je tak mlsnY? To neni heska viastnost!"

"Ne, prosim, on ji ani neji."

"Co s ni dela?"

"Kraji ji na male kousky a prodava nam je po deseti haletich."

"To je hanba, takova lakota!"

"Ne, pane ukteli, on ne z lakoty, Sivi se tim.

Neni to zly hoch."

"Oznamim to jeho rodidum."

"Prosim, nema rodieil. On bydli u stare tety, ve sklepni eVetniece. Prosim vas, pane Oita., vrat'te mu tu znamku! Je to petikorunove. jubilejni s Masarykem Dal za ni dye koruny a & ma na ni kupce za dtyti."

Nazitti dostal vymyty Holeeek petikorunoyou jublijeni znarnu s Masarykem zpet.

WalliskST esky Klub na Vy ggi gkole.

Dne 8. prosince nas deskY klub na walliske vyek kole mel velikY zajimavY "wiener roast" u keky Bernardy. Ptitomni byli: Albert Holub, Frantigek Zurek, Karel Kleeka, Eugene 8ulak, Leon Petter, Julie Mozolova, Anna Mae Parmovd, Margaret Kocurkova, William Spoede, Alvin Marek, Eugene Parma, Bennie Kocurek, Henry Hundl, Gladys Bartayova, Dorota Shuttova, Leola Wobbova, Adella Kleekova, Bessie Kahankova, Johnnie 8abrkala, Erwin Petrusek, Sylvester Janieek, Raymond Hundl a pan a pani Daniel Ratcliff.

Johnnie 8abf6ula mel program velmi pane zakidenY a kahlY si hezce pohral a pak veichni jsme si spalili "vinisky" (wieners) a "marshmallows". To byl hlad a "oh boy", to bylo dobre! Pak kdy2 se veichni najedli, tu jsme spoledne zazpivali deske pisnieky, ktere jsme se naueili. Naposled jsme zazpivali "Kde milj!" a ti, kteki byli pozvani, nam pane podekovali a jeli jsme Raymond Hundl, pkedseda eeskeho klubu pti Walliske ekole.

Z WALLIS.

Napsala Marcella Kubiekova, zpravodajka oeskeho Klubu na vyeei kole ye Wallis.

Nag e eeska tkida vyeei ekoly ye Wallis mela schuzi v patek dne 15. prosince. Tato schilze byla svolana za freelem, abychom se seznamili se starYmi vanoenimi pisniekami. Take jsme Si zazpivali jine deske pisnieky. Veichni co nas slyeeli v dru p e bide, nas oveem chvalili. Jest nas nAlo y tote 6eske tilde, ale manic /Imam

Ve stkedu, dne 27. prosince 1939. zabavy. Na g ptedseda Raymond Hundl ma na konci jazyka vSdycky neco noveho, kdyS to neni yYlet, tak to je nejakY program, v2dycky neco pro zabavu. Bessie Kahankova nam dava dobrY ptiklad. BoSenka ma vSdy svou irlohu na minutu, ale nag Erwin Petrusek je naopak, jemu dasu nikdy nezbYva, spice chybi. Adell Klee"kova je zajimavou Ceekou, mute kici anebo napsat o nedem jako nejaka profesorka. Sylvestr Janieekv2dycky nas obveseluje a je ho slyeet piskat nekde v zadu, aS ka2dY se musi ohlednout. Johnnie 8abr6ula je nyni naeim panem.

Jeniktry zvyk je jemnost a mirnost. Mame nyni Neste jednu elenkyni v tfide, je to Marcella Kubiekova. Od ni se nic chloubneho ani Spatneho nedozvite. Zpravodajka nejlepe udini, kdy2 stane neutralni. Naee kiditelka pani Ratclifova nam venuje mnoho pozornosti.

VANOCE.

KdyS vanoce jsou ji g za dvermi, na veechny strany je pilno. V kuchyni kuchatka chysta dobroty a devedly maji uklizeni na starosti. Cestujici touk sejiti se doma s ptateli a ptemyeli, jak by je nejlepe pkekvapili. V obchodech • je mnoho lidi, prohlik darky a domh pak ptijedou s pinou naruei balidku. Deti Saclaji od Santa Clause hraeky, a mnoho jinych zajimavYch udalosti je moSno shlednouti.

V naei ekole ptipravuje se program, v kterem male deti maji nejvetei podil. Tento program bude potadan ve etvrtek ye walliske vye gi. ekole. Veichni, mladi a te2 stall se obz ylagte - teei na vanoeni program. Vanoeni doba jest tak radostna, ze te2 sirotci a neet'astnici se musi radovati. Pani Hamondova a pani Schafferova pkipravuji tento vanoeni program. Ai bude po programu, ptijde Santa Claus a rozda nam darky.

Mesto Wallis bude take velmi krasne ozdobeno. Kdo bude miti nejlepe okraelenY sviij &fir ve meste, obdrSi odmenu pet dolart.Kdo to dostane se nevi, tedy veichni si okraelime nag dyfir a moSna Se budeme pkekvapeni et'astnYm darkem.

Wallissti championi v kopane.

Bylo tomu neda yno co hoei z walliske ekoly vyhrali krajinskY championat. Letos poprve hrali eesti chlapikovou kopanou a podatilo se jim pokaSde vyhrat, cos hrali v krajinske ekole. Na pamatku walliske vye gi ekole a na rozeitovani eesti hochove kopane profesor Roy Bedieek z Austinu poslal krasnou trofej. Na g kiditel kopane E. L. Petterson byl tak ptekvapen, Se svolal shrornaSdeni jednoho rana a trofej ukazal cele ekole. Je to krasna, pamatka a doufame vyhrat jeete vice trofeji v pkietich letech. Hoei kteti letos hrali jsou nasledujici: Laska a Kocurek, spolu-kapitani; ,Hundl, Felcman, Richter, Krisp; nahradnici Sabreula, Petrusek a Spode.

Pepoueek Pteskoeklecil je velmi chytrY hoch.

Onehdy ho tatinek poslal se dSbanem pro pivo.

Pepougek chtel penize. `Penize?" ueklibl se otec. "To neni Sadne umeni, pkinest pivo, kdy2 jsou penize, ale pkinest pivo bez penes, to bude umeni."

Pepoueek uS nic netikal. Sel Brzy se vratil a postavil &Sloan na sttitl. Otec se chtel napit, ale shledal, Se y e (iSbanu neni ani kapka.

"Jak se mam napit, kdy2 ye &balm neni pivo?" spustil na Pepougka.

"Neni tam pivo?" povidal chladne Pepoueek.

"To neni Sadne umeni, napit se, kdyS je ye dthanu pivo, ale napij se z nej, kdy2 je prazdnY, to bude umeni."

Shledani

Setkali se pilule po tficeti letech. Tehdy teprve se domluvili, ze jejich tehdelei rortrSka vznikla jen z nedorozumeni. Ona, ktera v Sivote mnoho zkusila, si pomyslila: "Skoda!" V teSe chvili se 'podival on na ni a tekl si v duchu : "To jsem mei etestir Pomsta Nenavidela ho a vzala si ho jen proto, aby mu znieila, Sivot. 6asem se jeji nenavist zmenila v lasku. Bohuel, pozde, proto e, v tai &Int n da yro pY:estal milovat,

Ve stredu, dne 27. prosince 1939.

Marie Tippmannova:

KOY IiVETY POVADLY ROMAN

"To mate pravdu, ani rozum, ani utrpeni.

Nechtela byste se na chvilieku vratit a prodloutit potitek z krasy?"

Mara vzpomnela na varovani matky, ale zasmala se mu a vratila se.

"Vite, to jste u nas na laviece zapomnel rukaviaku? Schovala jsem ji."

"Prod?"

"Myslela jsem, to se pro ni vratite," "Ach, meli jsme vatnej gi veci na starosti, net ztracenou rukavici."

"Vim, bylo mi vas lito."

Mlademu Halkovi bylo najednou stydno, to tato mlada divka zna zahanbujici jednani jeho matky.

"Bylo to tak dobre, pro ni i pro vas."

"Zajiste, terra, ktera touti odejit s nema ani prava zastat."

"To je stars moralka."

"Ne, to je stars pravda."

"Jak jste gt'astna, te dovedete tak smfglet."

"Myslim, ge by tak mel smS7 glet kagO. Kdo mysli jinak, nemel by brati slovo laska nadarmo."

"To prijde na to. Laska dovede bit radosti a dovede bit i bremenem."

"Zde jsme prave tam, odkud jsme vysli. Kdo neciti lasky, nema prava zilstat."

"Vy verite v idealni mantelskou vernost?"

Rty se ohrnuly zvla gtnim pohrdavS7m. iismevem.

"Ano, ja, vetim, protote mam po boku svoji matku. Je tomu ji g pies patnact let, co stije sama a nemohu hci, ge bych ji byla kdy videla jinak net dokonale distou a vernou pamatce otcove."

"Snad je snadnej gi biti veren pomace, neg tivemu eloveku. A pani matka je tak stude-" "Ponevadt zridka kdy prijde do styku s nek3'rm, kdo by ji rozehral. Kdybyste veal, jak netna, vrela dovede Wit maminka ke mne."

"Milovala jste vy ut nekoho?"

"Ne." "Je to taky vlivem vagi matky?"

"Nevim, snad je to vS7chovou, snad pomery, snad tim, to jsem take je gte neprigla do..styku s nikSrm, kdo by me rozehral."

"Jak vas lituji."

"Neni prod. NevypVtvala jsem cit, kterl jest posvecenim tivota. Ja od sveho mute, provdam-li se, neodejdu."

"A jste jista, to neodejde on od vas?"

"Nejsem a prave proto nepospicham s volbou. 'Ape titi sam, net v mantelstvi, nad nimt se stale vzna gi moghost rozchodu. Nedovedla bych, myslim, zapominat."

"Myslite, to jest to va ge zasluha?"

"Ne, domnivam se, to jest to at dosud spige moje vS7hoda."

"Komplikace jsou /lady velmi krasne."

"Pripustim, ale vkly velmi nebezpeene pro eloveka, jak:Vm jsem ja."

"Ted' vam neco reknu, vite, to ja taky jsem se vyliSrbal lasce ale z jineho diivodu net vy.

Vy jste se ji vyh3"713ala, protote jste si ji phlig ja, protote si ji nevatim vilbec."

"Jak vas lituji!"

"Ted' zas vy me, my se, myslim sam3n soucitem rozplyneme." Zasmal se, oba gli vzhtiru po pegince smerem k Petrinu.

"Myslim, te to na ge povidani nehodi se do dnegni nalady, nebylo by lepgi, abychom se zavesili jeden do druheho a ty svoje nazory hodili pies ty kvetouci kere?"

"A pak je sebrali overene ne teorii, ale skuteenosti. Ne, merci. Iluse jsou krasne a dim dole si je elovek udrti, tim dole deka, na new krasneho."

"Vy take tedy eekate?"

"Snad nemyslite, to mam misto srdce jen maginku na filtrovant lave?"

"Mpa talc vypaclate,"

Strana 15

VESTNIK

Sedmihlasek zpival na vetvi pied hnizdem samieky.

"Hle, jak je vytrvalSr, zpiva samiece, aby ji 4te k sob* prilakal."

"A bude ji zpivat i potom, at bude seat a zahrivat vajieka. 0 to je mravnej gi, net Tide — ti kdy tenu dostanou, domnivaji se, to ji nemaji ug co fici."

"Snad skutedne nemaji."

"Tak prod se teni?"

"To bych take rad veal."

"At budete chodit s deveetem, vykidle mu moji soustrast."

"Dekuji, vzpomenu si na to. Podivejte se, jak vzadu na obzoru vyskakuji svetS7Ika. Kdyg jsem byl malSrm chlapcem, byly tam jegte stromy, ted' je to jako mere budov. Tenkrat byla na obzoru je gte zelen. Vgdycky si myslim, co lido za osvetlenSrmi okny delaji. Jsou to jedine chvile, kdy mam o jejich tivot zajem."

"Vain tedy stadi k vypineni tivota interes o vlastni osobu?"

"Obyeejne, yam ne?"

"Ani dobre nevim, ale ye vetgine pripada myslim, to tet."

"A v tech ostatnich pripadech?"

"Pak jest predmetem meho zajmu obyeejnd nekdo blizky, maminka, teta Magda, stdc Levy a deti."

"Mate eetne pribuzenstvo, ja mam jen otce."

"Vy nemate bratra?"

"U2 ne, mel jsem jednoho, byli jsme dvojeatka, ale umtel, kdyt otec byl na vojne, zapalem plic. Vychovatelka nerekla, to ma horeeku a gla s nim yen; nastydl a byl konec.

Byl to takovV smavS7 kluk, jegte ted' mne pro neho srdce boll."

"Rozumite si dobre s panem otcem?"

"Myslim, ze ano, ale otec je velmi nemluvIV a 'east() mrzutS7."

"Ale radi se mate?"

"Myslim, to ano. Nedd to mnoho znat, ale, kdyt jsem jednou neprijel z lyzi yeas don't, seal na nadrati a dekal celou noc obavou, se mi neco stab."

"NestVskalo se yam nikdy po cliiverne chvilce, po tichem domove, kam by elovek gel slotit hlavu, kdyt je mu nejlitire?"

"Nebylo mi nikdy tak zle; ale mate pravdu, elovek potrebuje takovST kout. Vy jste takovS7 zvlagtni rozumnr tvor, at mod rozumnV. Potrebujete vy snad /lady takovV kart?"

"Snad prave, te jsem nehledala a nenagla nikde kouzla, mimo domov, byl mi ten domov tak draW.r."

"A neni to fadni?"

"Snad by se to zdalo nekdy jednotvarne, ale v tom klidnem ovzdu gi miru a vzajemne lasKy. duge lope dospiva, a .zraje. Musil byste znati mop. matku, abyste to zcela pochopil. Je docela vflime'end, nesmirne inteligentni a naprosto ne stars. Obyeejne mail geny v jejim veku zastarale nazory, ona ne. Diva se na v gecko tak lidsky a je tak shovivava k slabostem druhSrch, ge ji elovek musi zbotliovat."

"Vite co, prijmete me na chvilku do va:seho sanatoria. Mam ted' dtivod, abych si leen nervy. Jsem piece po doktoratu. Jel bych daleko radeji tam k yam, net flakat se po morsk3'rch laznich."

"Nervove sanatorium path strci a on nerad prijima pacienty, kterSrm nic neni. Do sanatoria je naval, nemame ani jednoho !Atka volneho, je vgecko stale obsazeno."

"Je to tedy odmitnuti; nechtela byste me mit na blizku?" ?

"Naopak, poctive reeeno, myslim, to bych vas chtela mit nablizku, ale co by tomu rekla maminka? Domnivam se, to v tom bode bychom se neshodly."

"Prod?"

"Vy tc nevite?"

"Ne, co main 'Wet!" "Moje matka a vas otec se meli radi a meli se vzit a pak se roze gli. Maminka byla mod negt'astna, nechtela se, myslim, ut vdavat."

"Ona yam o torn povidala?"

"Ona i babieka. 6asto kdy matce vyt*kaji, sti po druht neprovcialei, dy rifiacla

vdovela, davaji vinu va gemu otci, ze - ji vzal viru v lidi."

"To je ovgem take. Ale ja nejsem tatinek."

"To je pravda a ja nejsem maminka. Zkuste to. Kdy2 vas str3ic piijme, nemam nic proti tomu."

"Slava, pak si pritahnu treba nervovSr aby me neodmitl."

Praha mezitim zaplala tisici svetel, mlha padala dolti a tvorila mezi mestem a oblahou posetou tisici hvezd lehl4 priihlednS7 zavoj.

"Poekame at vyjde mesic, je zajimavo pozorovat ten boj dvou svetel. Zdola •zati do mlhy elektricke lucerny a shora mesic; je to jako zapas mezi mystikou a tivotem."

"Myslite, to mystika preka gi tivotu?"

"Ne nemyslim. Je to neco jineho, je to kousek sneni mezi tvrdou skutednosti."

"Hled'te, tit sviti!"

6ervend koule mesice vyhoupla se na obzoru a stoupala pomalu pa nebeske bani, bledla a jeji zate se stavala intensivnejgr. "'dm yS7ge mesic je, tim vice gait" "Am, a elovek take."

1111adS7 doktor }Welt prostreil svoji ruku pod rameno Mary-Jany.

"Ptijdeme dornti, nastydla byste!" rekl 'Trekce pologeptem jako by rikal tajemstvi. Zachvela se a pohledla na neho.

"Vite, k smrti rad bych vas ted' polibil."

Needicovedela, ale neklidne nervosni chveni prochvivalo kagdVm jejim nervem.

"Kdybych se ptal jine divky a ona mleela, povatoval bych to za svoleni, ale o vas vim, te kdybyste chtela, rekla byste to."

Jeho oblidej byl tak blizko u jejiho, to videla lesk jeho "Vage oci sviti jako elektricke lampieky."

"A vase jako mesic; podivejte se, jak je vysoko. Ale vy jste mi neodpovedela. Je mak) takovVch jako je dnegni."

"Maio. Polibte me!"

Dvoje rty se se gly y polibku trvajicim at doSel dech.

"A ted' pajdeme domtl!"

"Dekuji yam."

"Ja yam tot."

Za chvili cvakaly jejich kroky po ulicich rozvinemich lidmi vzrugenSuni jarem, gli katdi jinou stranu, oba k temut cili.

XVII.

Universitni aula byla ph promoci Mary-Jany poloprazdna; byli tam krome matky jen nejbliggi pribuzni; strVc Levy, teta Magda, Honzik, Magdieka se sySTrn tenichem a pak nekolik kolegy Mary-Jany. MladSr doktor Halek sedel opodal a sledoval odima postavu mlade lekarky. Od posledniho setkani ji nevidel a od toho dne na nic jineho nemyslel net na ni. Kdyt s diplomem opougtela aulu, pristoupil k ni a rekl vesele: "Dovolte, abych yam stiskl ruku!" Ohledl se po jeji matce a trochu zdervenal.

Mary-Jana byla nucena predstaviti jej sve rodine.

"Moje matka, moje teta, strST Levy, bratranec, sestrenice a tohle intenS7r Vira, aenich Magdieky."

Oficielni "te gi mne" bylo vymeneno mezi lidmi, kteri si nerneli vie co rid.

"Mary-Jano, nechce g pozvati nektere sve kolegy na obed?" zeptala se Mara, aby zkratila predstavovani, ktere vypadalo ye sve oficielnosti stra gne hloupe.

M1adS7 Halek se podival gelmovsky na Mary -Janu a pristoupil k doktoru Levemu.

"Pane doktore, chci vas o neco poprosit.

Mam po doktoratu fi gasne znieene nervy, nespim a jist mi nechutna. Ve va gem sanatoria je tak pekne, nephjal byste me na mesic nebo dva pod kridla? Udelal byste dobrST skutek."

"Ale ano," skdeila do reel Magdieka. "Aspen budou mit bledolici divky s rozrugenSrmi nervy s IrSrm koketovat. Jen rekni ano, tati.

Takoveho fe gala tam hned tak nedosahneme."

"Nemam mnoho mista, Magdieko."

"Vadyt' to pant se sOrrd dvema ratoiestmi za Vden odjfalL Pokoj ni Ncle priztints

Strana 16 jen rekni ano, :p-ottebujeme dtvrteho na tennis! A vite co, pojd'te s nami na obed, aby nebyla pehromade jen famine! Bylo by to k snedeni nudne!"

Doktor lc.1.,Thk.se otoeil na Maru. Jeji smutn zrak hledel trochu popladene, ale nerekla nic, jen se na neho podivala zvladtnim patravYm pohledem.

"Bylo by to neomalene, dekuji za pozvani."

"I jen pojd'te, rekni, Marjanko, at' jde s sebou, mann chut' bYt vesela a chci si po jidle zatandit! Nejen etikou s majonezou div je eloKdyby tam byl jean mtij dohajek, musela bych se o neho s tebou delit. Honda ma obe nohy leve a rika., de tanec je blbost."

"Bude ndi tediti, pejdete-li a sebou," rekla Mary-Jana a Mara jen prikyvla.

Bylo to skuteene ves .ele. Mary-Jana snad tim, es skondila studia, a snad i nad tim, de byl rnladY Halek tak rortomilY. Taneila, povidala a byla skoro tab prostoreka jako Magda, ktera, uvadela matku a tetu svVm d yadronenim do rozpakft, vrtela cc na lidli a byIa kolibrik, se svVm trochu do vVeky obracenYrn zvedavY7m nosikem, oeirria Madony, a 'postavidkou drobnou a prudnou.

"Vite doktineeku, vy rnusite prijit na nadi svatbu! Bereme as v dervnu a pak jedeme do Ameriky. Miii budouci mandel a pan tam ma sve misto a :la take. Umite anglicky?"

"Ne, bolaudel."

"To je dkoda,, rekla bych, abyste jel s nami, bude /lam tam smutno. Mate hodne penez?"

"Nu tab trochu."

"Tab pojed'te do Ameriky na vYlet, dkodit y am to nebude! Ad dostanete morsbou nemoc, budu vam drdet hiavu a lodyd neumite anglicky, odmluvlm veecko za vas."

"Musim se !edit, sleeno."

"Snad nemyslite, de na vadi nemoc verim?

Tat'ku oklamete, ale me ne. Ale to nic nedeklam je krasna vec, kdyd sedi'jen navrchu, ale kdyd jde do hloubky, tak je to podvod a na to js:u mezi sluCnrni lid.mi paragrafy.

Marjanka taky pojede, jestli se toted odlepi od maminky."

"Uvidirno."

"Hele, uvidime! KdyC jede Marjanka, tak se ud nemusi 'edit! Ja yam ty zalety pretrhnu, ani na krok vas nenecham samotne."

Dobre, de Mara neposlouchala, co si ti dva pCi tanci povidaji, byla by mela pinou dudi starosti.

Po ,obecle dli veichni na toulku yo Praze a veder do koncertu.

Doktor Halek zabomnel, Ce jej otec deka doma s vederi a delal cicerona. Ukazoval vdecko, co bylo kraal* a stalo za podivani.

Kdyd se veder loneili a on libal obema divkam ince, prole' telem Mary-Jany teplY proud a zdalo as ji, de libé ne jeji ruku, ale rty, jako pied tYdnena na Petrine.

Pak pkijel do sanatoria s tvari trpitele a se delmovskYrni ohnieky v oOich. Prodelal s otcem boj, nechtel jej pustiti tarn, kde matka jeho za:nechala tab dpatnY dojem, ale byl mladY a vyhral.

Kvetouci , ebili, vonici plodnosti, lanky kvety, les •s vYhonky zelen; Trni jako potneek a eumeni borovic, ptadi plane, bonvalinky v lesnich zakoutich, vrchy modre zrana.a fialove z veeera, teple noel a — nu ti dva se milevali vie a hloub, ned jab divot dovoluje.

TYdny letely a Mara hledela s obavou, de Mary-Jana rczkvetla, stala se veselou a zakila jako kvety na polich.

Davno si rekli s doktorem Halkem, de se maji radi a Mara to videla jako ,ani.

Jednoho veeera 'predala Mary-Jane dozor sanatoriu a vydla ven sama. Doktor Halek pre.ehazel nepokojne po pedine a kdyd Mara stanula pied nirn, ulekl se.

"Pane dal:tcre, nechtel byste jiti se mnou na chvillaku do lesa, rada bych si s vami pohovorila."

"Prosim, rnilostiva pani!"

"Vy se mate s Mary-Janou radi. Vim to, nernusite mi to ani pcb :biblat, ani zapirat." HlaS yvet, Q, Se p th5,51 , by]..0 r

VtSTNiK "Chci vas poprosit, abyste odjel ze sanatoria, neho jeSte lepe, abyste nesledoval MaryJanu, aZ ji vypravim do Ameriky. Mela jsem rada vadeho otce, tak rada, jak dOvede . :elovek jen jednou za divot.

Vy jste mu podoben, snad jste take trochu podoben sve matce." Citila, de vyslovuje uradku, de jest beztaktni dotYkati se prestupku jeho matky, ale elavek srdce pine starosti, neni tab jemnocitnYm. "Ani pro neho, ani pro ni nebyla laska zdkonern, pro mne a pro moil dceru jest. Byl by to case jen podatek tragedie a ja chci svoji dceru uchranit katastrofy, ktera rozvratila natij divot. Pane doktore, vy snad mate na divot a rekneme prima na lasku, jinY nazor ned modna, de se yam zdam smedna, ale ja, jedte dnes nemohu bez bolesti vzpomenout rozchodu s vadim otcem. Je to ud .skoro etvrt stoleti. — Nekte.ra srdce jsou tvrdodijne blahova, ale dlovek za to nemfide. Prato vas prosim, je-li y am nee° svato, odejdete! Mary-Jana je to jedine, co mi ze divota zbylo, nesnesla bych, aby byla nedt'astna. Start elovek tedko snadi divotni ztraskotani."

"Myslite, Ce bude merle nedt'astna, kdyd odejdu?"

"Znate se teprve nekolik tYdnil," "Milujeme se prave tab dlouho."

MaCa zastenala.

"A piece je 'ape skoneiti driv, jC nemohu verit, de by vde skoneilo jinak, ned jak to skoneilo se mnou a vadim otcem. Mne bylo tenkrat osnmact let, mela jsem das zadit znovu divot a nedovedla jsem zit tab, aby nebolel. Mary-Jane je dvacet tri, bylo by to jeAe hor.di."

"Nejsem dadnY lump."

"Cloy & nemusi bYt lumpem, aby se razedel s deveetem, ktere ma rad, srdce si v tomto ohledu 'porandet neda. Vad otec take nebyl lumpem a piece ,zustal milj divot na jeho ceste rozdrcenY. Uktrte to me dcerce, pro to, de ji mate rad!"

"IVIluvila jste s ni o tom?"

"Ne, rekla by mi toted, co jsem rekla ja pied lety svYm rodietlm a neustoupila by."

"Mam tedy ja prinest sebe a ji za °bet'. 2dr, date Ode mne trochu mnoho." ' "Vim, ale snad je eas zapomenout."

Dr. Halek hodil hlavou.

"Dobre, nebudu se vtirat do vadi rodiny. PremYelejte o tom jedte, milostiva pani, prijdete k jinelnu nazoru. Zavolejte mne zitra, ne-li, ,adjedu veder." "Dekuji yam."

MladY mud vykrodil do lesa a zmizel mezi .stromy.

Mara dla domt.

Kdyd vedla do jidelny, byla ud Mary-Jana de sanatoria zpet.

"Piijdu ted' chvili ven, maminko. Zakidila jsem jid vde.chno. V sanatoriu je vdecko v poradku. Zajdu tam potom jests jednou."

"Ne, neodchazej, Mary-Jana, pohoVorime si!"

Divka trhla nespokojene rameny, ale Mara chtela mit tu nepiijemnou zaleditost za sebeu a proto 'pokradovala: "Vy se mate s doktorem Halkem radi, pHdel do sanatoria jen proto, aby ti byl nablizku. Prod jsi mi to nerekla?"

"Myslim, maminko, de kaddY ma v dudi koutek, kde chce bYti sam."

"Varovala jsem te."

"Ano, ale srdce Si poroudet neda," rekla Mary-Jana prave tak, jab to rekla jeji matka pied chvili.

"Iqernad jen srdce, musid miti i rozum! Skonei to tragicky a ty ponesed pak ditim tradnou tihu zklamani jako jC. Jsi pilliC va,dna a eitolid, pro tebe bude laska divotnimotresem a skonei-li dpatne, divotni katastrofou, jako byla pro mne. Prosil y jsem doktora Mika, aby aby se snadil na tebe zapomenout. Odjeded do Ameriky s Magdfdkou a najded jiste za chvili nekoho, Mc) bude ;zartikou, de buded dt'asa.e.f)„" ck.'1',111

tomn

Ve sttedu, dne 27. prosince 1939. nebyla opravnena. Jedna se o moje Zivotni kesti."

"Prave proto, Ze se o ne jedna, zakroeila jsem. B y la jsem pied lety tehoZ nazoru, jako jai ty, take jsem jednala, proti viii rodieu a byli pak nedt'astni oni a ja, jests vice. Osud lidskY se opakuje. Je stradne, Ce prave syn toho, kterY sarn zkomplikoval mai divot, je privedi k hoveru. Mary-Jano, sviij divot bych lined paloiila, abys ty byla dt'astna. Ne, k sob& ne proto, de by mi bylo to spojeni neprijemne, ale proto, de chci tebe uchranit, vloCila jsem se do veci. Po.chop. to!"

"KaddY mud neni stejnY. Jab jsi se dozvedela, de se mame radi?" "i'Mchala jsi na toaletnim stolku jeho dopis. Nebyla bych ho detla, ale, kdyd . jsem jej videla, inyslela jsem, de jest to jeden z ktere jsem dostavala pied lety jC, od jeho ,otce. Pismo bylo stejne, i to co psal, je skoro toted."

"Vdichni milujici si pidi 'podobne."

"Ukadi ti jeho dopicy, a srovnej je s temi, ktere psal tvtij hoch a pak rozhodni sarna."

MCCa prinesla balidek zadloutlYch dopisti.

"Tady jsou, Mary-Jano, a nezapameii eisti i ten posledni, ktarY mne piinutil, abych mu yratila slovo."

Divka vzala dopisy a odesla do sveho je. Videla se s doktorem Halkem kaddY den a pies to ji jests kaddodenne psal. Pohroudila se do eteni. ZaLoutiSTela lisii. Bylo ji tedko. Ty dopisy slohem I obsahem byly skoro stejne, jen sltivka se tu a tam Milo,. Tatad neha, tenkrasocit a smysl pro vde udlechtile a hezbe. Naposledy vzala do rukou posledni dopis.

Mraz ji bedel po zadeeh. Byl tab necitelnY, tab yyditave krutY a bezohleclaY a byl bezprostrednim pokraeovanim dcpist pinYch lasky.

"Snad ma maminka geese pravdu."

Vzpomndia si na Kaaj hovor na Petrine, na jeho nazor na lasku, tab odlidnY od jejiho.

Stiskia srdce a premYSIela.

Ve vedlejeim pokoji prechazela jeji matka stale dokola, pohandna strachem. Slydela jeji krok neustavajici a nervosni ad do bolestnosti.. Citila, Ce stenou pralina, utrpeni, ve kterem se mita, vidCla jeji oCi, pine panicke U.zkosti, ktermi hiedela, kdyd ji prosila, aby prerudila svcji znamost. Byly vYrazem utrpeni, ktere Mary-Janu dojimalo i ziabilo. Hla.va ji kiesla na stul, rozplakala se ,zoufale. Matka v tom okamdiku vstoupila.

"Mary-Jana," zaznelo Upenlive, "ma deerudko drahaa" Divce byla v te chvili mateina pkitomnost nesnesitelnou. Vinila ji, de odhrnula zaclonu, za nid chtela videt krasu a uvidela rozklad Lasky.

"Jdi, maminko, je to stradne, chci bYti sama!

Tohle musim prohojovat bez tebe. Nehnevej se, nechci, abys byla nedt'astna," omlouvala se, kdyd videla, de se matka prima krei pod tihou odpovednosti.

-"Na mne nebei chied, já jsem till se divetern hotova. 33y1a, jsem s nim hotova vlastne tid pied petadvaceti lety."

Mara odedia a Mry-Jana detla znovu dopisy, 'eetla znovu i ten — posledni.

Bolest, zoufalstvi, a odklivost stiidaly se v jejim srdci jako v kaleidoskopu.

"At' rezhodne tedy matka.,, jedna se o jeji i o moje dtesti," zastenala, kdyd uC svitalo.

Doktor Halek odjel veder. Pani Mara jej nezavolaia. DnY, ktere nasledovaly, byly piny bolesti.

Mary-Jana tamer nemluvila, nejedla, zhubla, zbledla a ztratila • zajem o vdecko. Nejevila nejmendiho interesu o nikoho. Cesty do Ameriky se nemohla doekat. Magdideina svatba se odbyla v ilzkem krondku, nevesele.

Ma.ta uchystala kufry na dalekou cestu; Mary-Jana se o to nestarala. V posledni dobe se jedna druhe odcizily. Divka odmitala rozhodne o rozchodu s doktorem Halkem havorit. KoleM jejich rtn, stale sevienYch a mldenliv;fth, byl rys velkeho utrpeni. Jell Matka za POslednich

Ve sttedu, dne 27. prosince 1939.

DETSKA BESiDKA Tfikralova.

J. Bratova-Male,.

NAD bys mohl jet at rano," tekla maminka S desetileternu Mirkovi, ktert se horlive ptehrabewal ye sve ptihradce na knihy "Rano bych ptiLel pozde a slibil jsem chlaps nimi budu chodit jako tteti odpovedel Mirek Strach, ae by se mohl pokaziti plan, kterST si umluvil o vanocich se sySoni bratranci, vzbudil v Mirkovi nezvyklou ochotu.

"Pottebujet neco maminko, dobehnu ti, aby ses nezdrtovala s vaienim," nabizel se horlive.

Maminka se usmala. "Dekuji, pkinesla jsem si pottebne feet s rannim nakupem. Jed' si tedy, ale nezapominej, te se rychle tell a cidvej pozor na stanice, abys nezajel jinam!"

"Neboj se, mam vSechnr stanice spoditane, dojedu dobte, i kdyby na nadratich nesvitili!" ujiSt'oval Mirek sebevedome a vratil se opet ke sve pkihradce. Vybral dye knihy, a ptilok nim obalku se znamkami. Knihy jit nekolikrat ptedetl, at' se s nimi poteti zase yenkovtti bratrankove a znamky de, strSrci, horlivemu sberateli.

Po obecle pospichal Mirek k nadrati. Mel jette pul druhe hodiny easu, ale chtel se projit mestem a prohlednout si povanoeni pratske ,vS7klady. Den byl chladnr a LerST, nad stfechami visela miha, eerna, sraten;m koutem a prachem. Mirek byl rad, kdyt vklo•uzl do nadrati a za chvili se mohl posadit do vlaku. Nepustil z rukou svilj malt balieek a easto zalovil v kapse, aby se ptesveddil, zdali neztratil kornoutek s kadidlem a purpurou, ktidu a malt' hlinerV kvetinadek s nekolika kousky dreveneho uhli. Nezapominal pti torn poeitat svedomite stanice a kdyt vlak po devate zvolnil jizdu, Mirek vstal a rychle vystoupil. Co to?

Nebylo tu na.dratni budovy, jen clteven s navestim a jmenem nezname zastavky. Net se hoch vzpamatovai, vlak odejel.

"Prosim vas pani, kde to jsem?" opt al se Mirek jakesi deny, ptichazejici polni cestou a povedel, kam vlastne jade.

"Vystoupil jsi o stanici drive, toto je nova zastavka. Musit podkat do ptittiho vlaku, kterS7 zde zastavi, pojede asi za d ye hodiny. Nebo to dovedu na silnici, jsi-li dobrS7 chodec, budeL za hodinu v meste. Motna, te to nekdo sveze, tou dobou vraci se od Prahy mnoho vozu!" fekla Lena.

To rozhodlo a Mirek se na radu nezname vane pustil silnici. Mel Stesti. Brzy ozval se z Bali rachot vozu, dva svetelne kutele jako svitici tykadla ohmatavaly silnici. Za chvili dojelo nalladni auto. kidie se naklonil s vozu a zeptal se dobracky: "Kam tak pozde, Movieku?" Mirek ochotne povedel o svS7ch nesnazich a kidie se nabidl, ae ho sveze as na letitavatku.

Vuz poskakoval na Spatne silnici, rorttasal Mirka a rachotil, at ark zalehaly. Bylo vtak piece lope dostat se takto co nejrychleji na mista, net eekat za tmy v poli, a Mirek fidiei vdeene podekoval, kdyt ho na ktitovatce vysadil a ukazal mu cestu k cili.

"Tou aleji jdi stale, nezabloudit. Ostatne, vidiS to svetla, drt se jich!" radii.

Mirek razne vykrodil. S poll ostieji zafuee• lo, drobnST snih zavitil vzduchem. Ruce pikemrzly a nohy jako by jizdou zdtevenely. Hoch se podival pied sebe a ratan .). zapomnel vLech nesnazi. Mesta s tete strany se podobalo ve-a likernu zaticimu Betlemu. V pra.vo v *doll vi, Nly ve ndUChu Nroyofth svOtei,

Strana 17

VESTNIK

lenSrch, zlatch a ruOch. Ozvala se rana, nekde nad hutemi zasvitil thavS7 proud, jako lava stekal Abodirn haldy a po obloze se rozlila oslriujici zate.

"Jake, krasa! Ve dne vypadaji huti tak nevlidne a veder jako by se promenily v tajemne /nest z mamindiny pohatiky!" tekl si Mirek.

Pravda, krasne snad za dne mesto nad hutemi nebylo, ale aivilo sta a sta hornikil a hutdavalo praci celemu zastupu lidi, tisidim rukou stvoten3"rch k praci.

Nahle pied sebou Mirek zahledl d ye postavy. Zrychlil krok a byl by vyktikl radosti. Poznal sve bratrance. , ."Zitra ua na nadrati neptijdeme. Mirek neumi drtet slava!" tekl stark, Karlik, a mladti Pavel mu ochotne ptizvukoval.

"Umi drtet slovo, ale nevedel, ae mate pied mestem od Noveho roku i novau zastavku!" vykkikl Mirek a vypravel hochtm o svem malem dobrodrutstvi.

"Jen kdyt jsi tu. Purpuru a kadidlo vezeL?" ptal se Pavel a kdyt Mirek ptisvedeil, hned vypoeitaval, karn zitra piljdou. V meste i blizvesnici silo mnoho ptibuznfich, net vtechny ,obejdou, bude poledne.

"Piece ho vedete!" smala se tetieka Kraslovd, kdyt hok postreili hosta do dveti. Mirek nevedel co dtive: ma-li se zahtat kavou, kterou •etiaka nesla na still, nebo prohlitet krasnS7 Betlern, kterS7 si hok s otoem postavili. Byl jae ko skuteene mesta, svetla v domcich svitila, hvezda nad hlavou Jezulatka skutedne zatila a po cestach mezi figurkami ptevladali haviti ve svateenich horniclech krojich. Mirek se nemohl od jeslieek odtrhnout.

"Pojd' jist, kava ti vystydne!" pobidla teta a hoSi se posadili za still. "Maminko, ty jeke neviS, co se Mirkovi stalo!" se smichem kaki Pavlik a vypravel, jak bratranec vystoupil omylem o stanici &dye.

"Jen se neposmivej, ty bys sis nada sedl pod strom a plakal. Mirek se nebal a proto se k nam piece dostal!" tekla maminka.

"Jen kdyt s vami zitra mohu jit k tetam koledovat. Ptines1 jsem si krasny ziatS7 papir na tepici. Ale nebudu tim eernSrm vzadu!"

Mirek.

"6errth'n bude Pavlik, je z nas nejmenSi," rozhodl Karel.

"Ja, nechci laSet derrnirn," protestoval Pavlik.

"Najderne si tedy nekoho jineho. chlapec bude rad, vezmeme-li ho sebou. 0 koledu se s nim musime ovtem rozdeliti!" tekl Karel.

"Vgdyt' "dernS7 vzadir." je take kral. Jen se podivej, jak pekny je ten v Betleme. Bez neho by ttikralovST svatek nidim nebyl!" do• mlouval Mirek malemu. Pavlik jeke chvili drahoty, ale potom ptistoupil k Mirkovi a teptal mu: "No, Ja, tedy s vami puldu. A naeernim se potad.ne, aby se me sestkenka Olina bala!"

Rano pospichali hok nejdtive k tete Jirsoye, do vesnice. Ten tketi, nejmenti, sctva jim stadil. "Cerny" kral zilstaval opravdu vzadu.

New Yorske listy oznamuji: Jak se dovidame, nejyytLi mestska, administrativni jednotka Board of Estimate ph sve posledni schrizi jednomyslne odhlasovala, aby es. vyslanci ye Washingtone, pluk. Vladimiru S. Hurban, bylo udeleno eestne obeanstvi mesta New Yorku.

PrisluSne resolute Board of Estimate, diplom a medaile byly odevzdany vyslanci Hurbanovi jeho nynejti navSteve v New Yorku, kam p. vyslanec ptijel na poradni konferenci za.stupcu naLi zde rozene generate.

Pohadka o javoru.

Napsal Fraria VeikoborskSr. podzim, kdyt listi pada stromy, Naje vaelijak zbarveno. Nektere je &r yene jako plameny, jine zas tlut'oudke, jako pomeraneova kura, nektere saki citronovou baryou, nektere je hnede a jine zas jako krev.

Zylatte kdyt sviti slunce, hSrti listnate stromy pestr3"imi barvami. Jednu z nejkrasnejSich barev ma na podzim listi javoru. Je to barva ryziho zlata.

Toto je pohadia o tom, jak se javor odvdeeil dobrim lidem.

Zil v horach start dtevorubec se s ySrm synem. Jednou parateli stromy v lese, same smrky a jedle, at prisli na strom, kterS/ mel slate listi. Bylo to na podzim. Kdyl nasadily pilu dole u mine ke krneni stromu, tekl syn: "Tato, prod se ten strom ttese?"

Otec zdvihl hlavu a podival se do koruny.

Skuteene: listi se ttaslo, i vetve se chvely, adkoliv bylo rapine bezvetti.

"To je divne," tekl otec. "Opravdu se ten strom ttese. Jako by nam chtel nee° povedet.

Je to javor a Lkoda je ho porazit. Vit co? Nechame ho tu stat. Stejne o javorovern Breve rikaji,. ae je tive jako lidske . tele."

Nechali tedy javor stat a porateli stromy okolo. Zakratko staff javor na strani sam. Zatil a svitil na slunci jako zlata pochoderi.

Od to doby, kdykoliv oba dteverubci sli kolem javora, vzpomneli si na to, jak se strom podivne zattas1 pod zubatou pilou a dal jim na srozumenou, aby ho neporazili. Byli tomu rade KatdS7 podzim hotelo jeho listi zlatou baryou. Javor zatil do dali, byl krasn, statnST a hrde zdvihal svou korunu k nebi.

Jednou, po letech, ptika veiled vichince a zpusobila v lesich mnoho Skod. Druheho dne Sli oba dtevorubci do lesu, aby potezali vyvracene stromy. Kdyt ptichazeli na strap, kde &five stal javor, spattili ut z daleka, le strom padl. Vichtice ha vy yratila i s koieny se zeme. Jeho mohutne telo letela nehnute v trail& vetve byly zpteratene a velke listy visely s nich bez vlady a bez tivota. S litosti hledeli oba muai na dilo zkazy. Pak iekl otec: "Zachranili jsme ho pied zubatou pilou, ale pted zutivSr m vetrem jsme ho zachranit nemohli. Piece ale padl jinak net ostatni stromy. Vit. co mi napada? Ty e tene se ma narodit det'atko. Odneseme si strom domil a ty si z jeho dteva, udelaL koletku. Byla by ho Skoda jen tak roziezat a spalit."

Syn rad souhlasil. Udelali z javoroveho •eva kaiak:a a kdy't se narodil chlapeeek, ho do ni. Ptedstavte si jejich ptel:vapeni, kdyt se kolebka sama od sebe zairala kolebat!

Po ceU eas, neali synaeek odrostl, spaval v zazradne kolebce, ktera se sama kolebala.

Kdyt•chlapeeek meal behat a byl ta. c velkt se ut do kolelaker nevedel, vzal ji jeho otec a chtel ji odnest na pildu. Ale jak ji vzal do rukou, kolebka se sama od sebe rozsypala a z j.ejiho dteva vypadly na podlahu — zlate htebiky! Chlapeeletiv otec vykiikl ptc.kvapenim: "Podivejte se — zlate htebiky!"

VSechny aelezne htebiky, ktermi kolebka byla sbita, promenily se v ryzi zlato. Byla to kralovska odmena za to, ae dteverubci neporazili javor a nechali ho jeLte nekolik let zit.

Zprvu jim kolebal det'atko a pak jim i z bidy pomohl.

Berlin. — Dye petice, v niche, se ádá propuSteni rev. Martina Niemoellera, byly dnes podany Hitlerovi jistSrm vysokSim dastojnikem, Jedna z nich /ilea podpisy 800 vysokSich dirstojniku, druha 800 pastor-a. Nieinoeller, kterS7byl za svetove valky velitelem nemeeke ponorky, je ye vazbe jit ad 1. eervence 1937, protate upiral vlade pravo zae gIOYati tin vi it SPilvy i vo,

Oslo, Norsko. — Ameridane byli nellepSimi zakazniky na drap e kokSin, zname pod jmenem Nordic Fur Auction. Za kotiLiny platili priimerne od 100 do 130 norsk3"rch korun. Jedna norska koruna jest asi 22 3/4 centu americke meny. Ze 40,000 katiLin, jet byly p01 teto dratbe nabizeny na prodej, asi 70 procent bylo prodano. Ceny za svetle zbarvene kotitiny byly nyni pevnejti, netli tomu bylo pti listopadove draibe. Phal dtat1aa kazi in bude zde uspc0-

body oirkve,

Una V letiriu 1940, .

Strana

ArtSTNtK

Konstrukce srdehiho mol-Dru. Jamslav HorskS7 RUHEHO DNE vadil ieditel Poeva cestu D do bytu ing. Soudka. Tentokrat ho nevez1 Venda, aby snad v Braniku nezpusobil rozruch. Jel tam sedmnactkou, vystoupil na piedposledni stanici a po kratkem bloudeni naeel barak, ve kterem vynalezce bydlel. Kdyd ieditel Poeva zaklepal na dveke, nic se zevniti neozvalo. 1\Tavetevnik zaklepal jeete jednou a ze-vniti °pet nic. Preto ramie stiskl kliku a weal. Log. Soueek soda"' na bedne u stolu a zamyelene loupal vuity. PiipravovaI si prose skroyn:y °bed. Pii objevu neoeekavaneho hosta vyskodil a vuity honem pkikryl vedernikern. Potom piekotne a eel* dervemi vital editele Paevu.

Prvni pocit navetevnika byl, de se to pkipeka cibule. Vtahl nosem doueek vzduchu a ing.

Souekovi to neuelo: — •emarn to vetrano —omlouval se a shanel pro hosta didli.

Ukazalo se, de v byte se naleza jedina, idle a to byla obsazena spoustou Vypada to u vas jako u alchymisty — prohodil ieditel Poeva a kdyd si z 'nouze sedl na pelest' .p•stele, pokrokoval: Ten vas napad se srdce .l me chytil a libi se mi cim dal vie.

Ale ja vim, de v torn budou obti ge. Jenk od toho jsme chiapi, abychom je piekonavali, 'de?

Nejtedei bode opatkiti si -srdcata. No, nejak to provedeme, udelaly se jinni veci na svete. tell, jestli s timhle vakm kramem prorazime, zapieeme se zlatYm pismem do historie. Vite, co to znamena?

— Ano, penize odpovedel lakonicky ing.

Soueek.

— To taky — ptipougtel ieditel Poeva. — Ale krome toho vstoupime do dejin jako zachranci civilisace.

— Pane generalni raete jit do dejin se m. Ja bych radii zustal doma u maminky, ona je chudak stare a sama — ing. Soudek se dojate vysmrkal.

— Debra, dobra — a ieditel Poeva snadil se zamluvit ctiladostive vidiny budoucnosti. — Ale ted' bych rad videl to bedici srdce.

— Tady je — a ing. Soueek pomalu odhrnul prosteradla, piehozene pies jakousi vec na stole.

Reditel Poeva oeekaval neveedni pohled a byl rozhodnut, de se nenecha nieim omraeit. Spattil jen ekurkovou lahev a v ni jakousi bervenolanedou tekutinu. Prvni dojem byl, de jsou to povidla ze eipkii. Ale z hrdla lahve vychazela asi dva centimetry Lind delezna tye, kterd byla ve svem lolisku posunovatelna. To bylo vee,chno.

Reditel Peeva protahl tvai, jako by se dal prave napaiit nejpusteirn evindlem. Podival se na Idhe 7.7 a haze slava si °pet sedl na pelest' postale. Ing. Seueek si sedl vedle neho s nejakYmi lejstry a dival se po strane na zaradenou Peditelskou tvati. Poznamenal bazlive: — Pozoruji, pane generalni, de jste najednou ztratil zajem?

Ba jo, uz nic nenahradi — vzdychl si ieditel hoice.

— Jsem y am jeete dluden technick3i popis, pane generalni — zaeal ing. Soutek, jako by pieslechl pasledni vzdech a rozlodil na kolenon velkY nakres lidskeho srdce.

Poeva se nodival na nakres a citil se jeete vie smutn37. Ing. Soueek pokradoval odhallane ve v3-7kladu: — Tady mime plan srdce, pane generalni. h•rni jsou piedsine, ktere kre-7.7 . L:rj a predsin bere krev z plic, pra, horni i dolni east! tela. Tytle d ye dolni erdce jsoo. komory, ktere zase krev vypohled tedy jednoducha pumpa„ rzetasedradesatkrat za minutu, tam' taky. To mate za rok 40 miliond tep.•fr. Pievedeno na konske sily, dela to 146.000

HP. To je ohromujici prate, kterou kond i to srdce v lahvi.

— Neni ji nikde videt — poznamenal ieditel skepticky.

— OkamZik, pane generalni. Znate nahodou dektora Carrela z Ameriky?

Reditel Pogva si opakoval dvakrat jmeno a zavrtel hlavou, to jmeno slySel poprve.

A plukovnika Lindbergha? — ptal se znovu ing. Soudek.

Reditel PoS-va se podival uraZene na vynalezce. Jak by neznal slavneho letce?

— Tak tedy tenhle doktor C'arrel je vynikajici vedec a dostal uz Nobelovu cenu Tihle dva, doktor Carrel a plukovnik Lindbergh sestrojili sklenene srdce, kterYm denou krev do vyoperovanYch east tela. Lindbergh je konstrukter a kaidy konstrukter ma ctiladost sestrojit cokoliv na svete, tieba srdce z poetovnich znamek nebo mozek ze sirek. Doktor Carrel chtel z vedeckYch zajmu poznat, jak diji mimo lidske tele jednotlive east, hlavne tkane. Proto si k tomu vzal Lindyho, aby dali dohromady sklenene srdce. elo o zji g teni a zajieteni divota srdce. Proto jsem na to gel jinak ned plukovnik Lindbergh, zrovna z druhello konce. Zkonstruoval jsem umele plice a nekolik pottebnYch vnitinosti tela, se kterYmi srdce Uzce pracuje. Doktortim se ud drive podaiilo srdce udrdet na nekolik dni v chodu. Staeil k tomu rortok z draslikovYch, sodikov3'7ch a vapenatYch soli a srdce dilo i mimo telo. Taky se musil davat srdci cukr, to byste nevekil, pane generalni, jak je srdce, potvora, mlsne.

Reditel Poeva sledoval s poedtku vYklad ing.

Souaka znudene. Kdyd popisoval plan srdce, ieditel si myslil, bude mu neco povidat o srdci. ralyt' neni piece analfabetem, o srdci se u-' till v gymnasiu. Ale kdyd ing. Soudek mluvil dale, ieditel Poeva natahoval usi, nebot' vSTklad objevitele mei piece jen hlavu a patu.

A prosim vas — zeptal se navetevnik — to vy ty veechny vnitinosti, plice, jatra, daludek, chovate v okurkeve lahvi?

— Pomyslne ano, — vysvetloval ing. Soueek.

Ned jsem se veak dostal k dneenim vYsledktim, vylueoval jsem jednu vnitinost po drupe ze zavislosti na srdci. Chtel jsena, aby srdce bylo twine samostatne, aby mu bylo docela jedno, zdali pracuje s plicemi nebo s parnim strojem. Slo jen o to, aby srdce bylo v okurkove lahvi udrdeno v chodu; tiebade jid ztratilo vlastni funkci, totid rozvadet krev po•tele.

Dal jsem srdci novou a praktietej g funkci, to je asi tak vSechno, pane generalni. Srdce bude delat uZiteenou praci, ned rozvadet krev a bolet ne'St'astne zamilovane milence, bude sloudit jako motor — a ing. Soudek se nyni dival vitezne na hosta.

Reditel Poeva vstal s postele a eel se podivat jeke jednou a dukladneji na okurkovou lahev. Podarilo se mu spati4it s jedne strany nejasn37 cbrys kusu derveneho masa, velikeho asi jako pest'. Bylo to srdce. Shora i s dela vedly do srdce hadice a ieditel Po gva nebyl si jist, jscu-li to tepny nebo jen gumove trubiaky.

Ing. Soueek stal vedle neho s malm tismevem.

Reditel se napiimil, obratil se k vynalezci a skoro slavnm hlasem kekl: — Tak, a ted' bych rad vide' to nejdidedijak srdce belt napino.

Ing. Soudek byl ziejme piipraven na toto Na tye, vybihajici z .hrdla lahve, upevnil drobnou temenici. Na stul polodil male dynamko. Obe iemenice spojil femenem. Nato zasunul tye hloubeji do okurkove lahve. Tye se poeala okamdite rychle otaeet a hnala dynamko, ktere zaelo vyrabet elektrickY proud.

Reditel Poeva dival se udasle na toeici se iemenice, obratil se k ing. Souekovi a kekl pamatn37 a Galllileovi podobnY vYrok: — Sakra, ono to piece bedir Z — Vzhledem k zakazu soukrome automobilove dopravy v Italii se velmi rozmohla jizda na kolech. Pied vypuknutim valky bylo Italii 4,500,000 jizdnich kol. Za dva mesice pc, voice piibylo pies pul milionu nov3.7'ch jizdnich kol. Tim jsou kladeny na italsk3T prilmysl znaene naroky.

Ve stkedu, dne 27. prosince 1939.

1AS ZALOV 122i1722rMilk.-Sii=saffismiamimalb.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nRepsany resoludni vYbor kadu NovS7 Tabor Cis. 17. S.P.J.S.T., vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad ztra-Lou vag eho milovaneho mandela, otce a nageho spolubratra Louis Ginzel, jehod ledova ruka smrti zasahla 14. prosince 1939 ve veku- 53 let vyrvala z na'Seho kruhu milovaneho bratra.

Drazi pozustali, vime de zarmutek Va g' jest velikY a proto budid Vam utechou, ze bol jend Vas stihl jest zaroveri bolem naSim, a soucitime s Vami v zarmutku. Budid test jeho pamatce a odpoeivej v pokoji milt' bratie nag.

Resolueni vYbor: F. G. Mrnukik, J. V. Betelk, Emil Haisler.

OZNAMENI "(JMRTI A DIKUVZDANI. Hlubok3'7m dalem sklieeni oznamujeme \teem naeim piateltim a znam3im, ae neuprosna, smrt vyrvala nam z na geho rodinneho kruhu nail drazemilovanou mandelku a matku, Vlastu Bravencovu, ktera zemkela dne 30. srpna v nemocnici ye Victoria.

Zesnula podstoupila v uvedene nemocnici tedkou operaci a skonala patY deli po operaci.

Jeji telesne pozastaky ulodeny byly dne 31. srpna na hibitove Shillerville. Zemiela ye stafi 48 mkt. Narozena byla 2. biezna roku 1891 v Nelsonville, Texas..

Zanechava po sobe v zarmutku, mandela, dva syny Marcus a Melvina, a jednu dceru, Gladiola. Tii bratry, Vincenc a Frank Shiller z Victoria, Charlie Shiller v Nelsonville a sedm sester: ppi. Anna Lala, Lidia Mareaka, Matylda Voloik z Victoria, Tex; Rosie Janeeek, Emilie Kotenek v Nelsonville; Ella Bartay v Hempstead a Lillie Koienek z Wallis.

Zdroveri timto vzdavame na gi nejupiimnejei diky veem, kteki nam byli eimkoli napomocni, ten viele diky veem, ktefi se v hojnem poctu dostavili, nasi drahe zesnule poctu prokazali a na misto odpoeinku ji doprovodili. Ted srdeenY dik veern darcilm za krasne kvetiny.

Zaroveri srdeenST dik Hlavni tfadovne S. P. J. S. T. za spravne a rychle vyplaceni pojistky. Zesnula patina k fadu Vitez Cis. 98.

Edward Bravenec a ditky.

Oznameni timrti a dikitvzdani.

Oznamujeme yeem pfateliim a znarnSrm, naee matioka, staienka a prababieka, VERONIKA KUNETKA, zcsnula spankem smrti ,odeela k °team sySrm a k Otci nebeskemu, aby odekavala ten den Pane, den vzkfieeni z mrtyYch. Jeji madel, Ondfej Kunetka ji piedeeel na veanost pied 20 lety a syn Josef pied 29 lety.

My, pozastali truchlici, timto vzdavame veem piatelum a znamYm naee nejsrdeenejei diky, kteii v naei dobe smutku nam byli veelijak napomocni, faraii H. Besedovi za jeho upfimna, slova Utechy, zpevakilm za krasn37 •zpev, nosieum rakve za jejich ochotu a veem darcum kvetin, srdeene diky.

William, Frank, Rudolf, Eddie, synove; Albine. a Annie, dcery; Marie, Aldbeta, Lena a Ottilie, snachy; Charles Schultz, Edwin Kollhoff, zet'ove; Jan Foyt, bratr; 17 vnukfi a 18 (pd) pravnukt, truchlici pozastali.

4411111111MIM

Let Elm — Lisabon — New York za 4 dny.

Dohodou mezi italskou spoleenosti "Alla Litoria" a americkou leteckou spoleenosti "PanAmerican Airways" bylo umodneno jid nyni letecke spoj eni Italie s New Yorkem pies Lisabon. Cestujici, kterSr nastoupi cestu na firnskem letisti v pondeli nebo v patek v 7:30 minut rano, piileti do New Yorku nasledujici dtvrtek nebo pondeli.

Ve stkedu, dne 27. prosince 1939.

NOVY CESKY MLUViCit FILM "SVADLENKA".

Liza Bartova nebyla prave nejskvelej g i tadkou. Pki vyudovani byla nepozorna a uditel ji nekolikrate pkistihl, jak kresli navrhy na gaty.

Kdy2 mira jeho trpelivosti byla napinena, dopsal Lizinu otci s tadosti, aby sve deeki napravil hlavu. Start' Barta po velike hadce prohlasil, nebude vice Lizu posilati do Skoly, nYbrt ze ji da za udednici ke gvadlene, kde uz v stejne uloze je zamestnana gkolnikova dcera Tonka.

Toto rozhodnuti uvitala Liza s radosti, avgak v salone "Yvette", kde byla zamestnana, byla brzy ze svYch snti vyledena, nebot' misto kresleni navrht cele dni probehala po ulicich, rozna,Aejic zakazniktim gaty.

Jeji nerozludnou spoleenici byla Tonka, ktera s ni obyvala mansardu stareho dintaku a ze spoleenYch skromnYch prijmu udrtovala domacnost.

Jednoho dne se ubytoval v hotelu "Imperial" patitskY kral mOdy Lorrain se svYmi manekYnkami a osobnim tajemnikem Alfonsem. Jakmile se rozgikila zprava o jeho pkijezdu, pozvala jej majitelka salonu "Yvette", aby ji nav gtivil. Dopis nesla Lorrainovi Liza, jeji slidny zjev ihned upoutal jeho pozornost. Pti odchodu z hotelu seznamila se Liza nahodou s mladYm sympaickYm mutem, jet se ji ptedstavil jako Jan Tomag Krejci. Liza se domnivala, jeji novY znamy jest kolega "krejei" a proto rada svolila ke schtizce, o kterou ji potadal.

NavAteva pana Lorraina v salonu "Yvette" byla udalosti. Na odchodu omylem vzal Lorrain se stolu navrhy, ktere tam Liza zapomnela. Sotva to Liza zpozorovala, rozbehla se za Lorrainem a tadala, aby ji navrhy vratil. Lorrain zprvu ani nechtel ze Liza je autorkou navrhu, kdyi vgak ho o torn pkesvedeila, nabidi ji za navrhy velice slu gnou cenu a ujednal s ni, ze mu dal gi navrhy bude posilati do Patite.

Koneone nade gel den schazky Lizy s Krejeim. Liza jako verna, pkitelkyne vzala s sebou i Tonku a v gichni tki gli na vedeki do "Savoye". V nejlepgi nalade se vgichni pozde v noci rozloudili a Liza dlouho do noci vzpominala na tento nezapomenutelnY veder. Liza posila pravidelne sve navrhy Lorrainovi do Pakite, kterY je obratem jako vlastni vYtvory prodava majitelce salonu "Yvette". Pkehlidka sate, u gitYch podle domnelYch LorrainovYch navrhtit vyvola sensaci a tu si Liza umini, ze bude tadati Lorraina, aby ji zvYgil honorat. Lorrain v gak nevyhovi potadavku Lizinu a to rortrpeena opusti hotel. Tehot dne podnikne vYlet s Krejdim za mesto a uprostked ptirody si mladi lido koneone vyznaji lasku.

Po odchodu Lizine si teprve Lorrain uvedomi, co by ztratil, kdyby pro neho ptestala Liza pracovat a proto specha do jejiho bytu. Kdyt zde Lizu nezastihne, necha ji zde psani. Mezitim se Liza vrati s Krej dim z vYletu a zatim co jde do prate, potada Krejeiho, aby ji zavezl kuftik do bytu. Zde nalezne Krejci Lorrainfiv dopis, z nehot usuzuje, ze ho Liza s Lorrainem podvadi. Avgak ani Liza neni ugettena zklamani.

Lorrainova milenka Mici se obava, aby ji gvarne, Liza neptipravila o ptizen jejiho kavalirskeho ctitele a proto namluvi Lize, ze Krejdi mel s ni znamost, jet nezastals, bez nasledka. Dobrodutria, Liza uvefi dobiZOdrilfze a zdrcena vraci se donit.

VESTN1E Zatim v hotelu Lorrain marne uvatuje, jak uskuteeniti velkou modni ptehlidku, pro kterou postrada originalnich LizinYch navrhu. V poslednim okamtiku pkichazi do jeho Akoje Liza a Lorrain, rozjaken jejim pkichodem, ji sevte do naruee.

Tuto scenu zahledne oknem Krejci, ktery eihal pied hotelem, a je nyni definitivne ptesvedeen, ze ho Liza kiame. Lorrain nabidne Lize, aby s nim odjela do Pakite, kde ji deka, skvela budoucnost. Liza rortrpeena tim, co ji o Krejdim napovidala Mici, svoli a hned po pfehlice se vycla na cestu do Fajita.

Lorrainovo auto leti gilenou rychlosti krajinou, v tom gofer ztrati viadu nad strojem a ne gtesti je hotovo. Z trosek auta vynesou omdlelou Lizu a zanesou ji do blizke tovarny, jeji napis hlasi, ze jest to: "Toyama na karoserie aut Jana Tomage Krejdiho". Soudasne ptibiha take Krejdi, kterY se od gofera dovidd, ze Liza nebyla Lorrainovou milenkou, nYbrt den zdatnou spolupracovnici. Nejlepe vy gel z nehody Lor rain, ktery v slabe chvili se ptizna, ze neni vubec Patitanem, nybrt ze jest Franti gek Lorenc z Vokovic, kterY pro reklamu si pkisvojil francouzsite jmeno. Ponevadt take Liza se brzy vzpamatuje ze sveho leknuti, nestoji nic v testa tomu, aby mladi lido hned na miste oslavili sve zasnoubeni, k nemut jim prvni blahopteje sam Lorenc-Lorrain, kterY by byl malem proti sve ran zmatil jeji Stesti. )0 ( Z Rima. — Skupina italskYch prUmyslnikt ziskala pravo vyrabet nylon, cot je umele vlakno z uhli, vzduchu a vody. Novo, latka byla vynalezena arnerickYm chemikem Carothersem, lent pracuje v nejvetgich americkYch zavodech Du Pont. Vynalez pkedstavuje desetiletou praci: Carothers studoval skladbu ptirodniho hedvabi a ph tom pkigel na myglenku noveho vlakna, jeZ' vynika nejen trvanlivosti a pevncsti, ale take krasnYm vzhledem. Nylon je gte nebyl uveden do odchodu. Na newyorske vsrstave byly predvadeny ptekrasne puneochy, jez odolavaji fgemu mechanickemu poru'Seni. Puneochy z nylonu, to jest z kombinace uhli, vzduchu a vody, byly dany v Americe do prodeje v prosinci tohoto roku.

0 Jak si pomohl zednik.

Jednomu zednikovi, kterY pracoval na stavbe chramu v hlavnim meste Washingtonu, zemtela tena.

Obratil se na predstavene katedraly s prosbou, aby mu ji dovolili uloZiti do jedne krypty kterYch tu bylo nekolik pro nejslavnejk muie, jako president Wilson, admiral Dewey a pod. Taktne a ,'s'etrne vysvetlovali, ze to neni mo2ne. Zdalo se, ze se ho to tuze nedotklo.

KdyZ" se po krernaci vratil do prate, michal svou maltu stejne dobromyslne jako drive. Jeden soudruh mu na testa z prate fekl: "Byla to od nich bezehlednost! germ pracovnika na katedrale nema pray° tam bYti pochovana." "VZ"dyt' ona tam je," odpoyedel zednik se zahadnYm fismevem.

Z notesu ehrodimskeho kosa.

Pan soudni rada Smajhel gel z honu a ptali se no, kolik zajicti odsoudol k smrti.

"Asi dvacet," povida, "jente dostali milost."

Strana,

Jeji prvni obed.

Pta se maminka novomantelky: "Jak se ti Karlieko, povedl tviij prvni abed?"

"Docela dob.te, maminko. Pan doktor ui ode gel a rikal, ze KarliH tek bude mod, jiz zitra zase do kan_ I celate."

0 Filmo y Y star Jindrich cestoval jednou na Morava. Zeptal se v Beskydach: "Otte, prosim vas, jak je daleko odtud do Vsetina?"

"To mate, mladY pane, bajlajfik 20 kilometrt," povida ochotnY Valach, ale velkY Jindrich se pta znovu: "A prosim vas, jak je daleko ze Vsetina sem?"

"OloveCe hlope, co mate v makovici? Take dvacet!"

Omlouval se Jindtich: "Inu, va gnosti, jistota je jistota.

Heled'te — od vanoc do Noveho roku je tYclen a od Noveho roku do vanoc je skoro celY rok!"

test' mluvici film

ZE SCHUZE S.A.C.T. V SHINER. S.A.C.T. konalo vekejnou schtizi v City Hall v Shiner v nedeli dne 17. t. m. za iteasti asi 120 osob. Schtzi zahajil pkedseda tamnej gi odboeky, ChrasteckY. Co prvni tednik promluvil br. Jar. Sufic, nedayno prijetY ze stare vlasti, kterY poukazal na strasti pro2ite za nazistickeho re2imu a apeloval na americke krajany, aby pomahali pkispeti k osvobozeni negt'astne vlasti. Na to promluvil mistopkedseda S.A.C.T. Rev. Kunc velmi pohnute o lasce k vlasti. Co treti teenik byl pkedseda oblastniho vYboru S.A.C.T. Kalus, kterY vylieil celkovou politickou situaci. feeniky byli br. Olexa ml., jen't podal co pokladnik pkesnou pokladni zpravu a zodpovedel v g.echny otazky jemu kladene. Poslednim teenikem byl br. Valeik z Houstonu, jen2 podal velmi zajimavY referat.

Schtze byla ukoneena zapetim deskoslovenske narodni hymny. S heslem: Zvitezime!

Popisovatel.

tFw

.,

Svadlenka 99

Nezapomente shle d no ut . tento krasnY a zajimavy film, v hlavni Uloze Theo. Pigtek, Lida Baarova, Vera Ferbasova a jini vYborni herci. Ukazuje Jos. VaS'ut, zastupce Praga Film Co. v Chicagu.

FLATONIA, v ilterfr 2. ledna, o 7:30 hod, veker.

SEALY, ve stiedu 3. ledna, o 7 hadinach veneer.

SHINER, ve etvrtek 4. ledna, o 6:30 hod. veeer..

SCHULENBURG, v patek 5. ledna, o 2:30 hod. odpoledne.

SEYMOUR, v nedeli 31. prosince, a 6 a a 8 hod. veeer "Studentska, mama". gt'astnSr a veselSr NovS, rok pkeje fgem navglevniktim eeskyeh fihnii! — Jos. Vagut.

*

**********

LW.

llllllllllllllll

.

11.11

1,1

0 DALLAS A OKOLL! Na rozloudenou se starYm a na ptivitani roku noveho potada,

TEL. JEDNOTA SOKOL "212KA" vZitSi a veseleig

SYLVESTROVSKOU ZABAVU

v nedeli, dne 31. prosince ZACATEK V 8:30 — KONEC, AZ SE ROZEJDEME

Vstup: 50c osoba 0131P-;ena hudba Kohutova z West VYborna vedete a v geho druhu obderstveni.

Vgichni Oechoslovaci a na gi ptotele jsou srdedne

Strana 20

tJryvky z eeskoslovenskich dejin.

Petr Vok pfijeil 100,000 z aVeil krill Matyagovi.

EN1 presne znamo, v kterem podzimnim N mesici se roku 1539 Petr Vok z Rotmberlia, narodil. Postava tohoto posledniho jihooeskeho vladake, kterYm yymkel slavnY rod Rotmberka, vla,stnici rybnidnatou Ttebori od roku 1366, byla, hodne zajimava. Dotil se 72 let. 0 jeho dobrosrdednosti, pristupnosti a pevnosti se dodnes zachovalo hodne povidek na Ttebonsku. Pozoruhodne jeho dodrteni slova lidi povidka o 100.000 zlatYch, jet Petr Vok z Rotmberka pajeil krali Matyaeovi.

Na zaeatku sedmnacteho stoleti vedl kra,lovskY dvur nakladnY tivot a kral Matyae se pojednou octl v peneini tisni. V to dobe vladl na jihu bech Petr Vok z Rozmberka, kterY byl znam nejenom nezvyklou oblibenosti u lidu, ale tot velkym bohatstvim. KralovskY dvar znal znaenou naladovost jihodeskeho pana a proto se rozhodl uchazet se o jeho pajeku nezvyklYm zpasobem.

"Prrrr . ." ukoneilo rachoceni koearu na kOdiei dlathe podlouhleho troboriskeho namesti, a upachteni kone zastavili.

"Kde tady Ise dobre vino pit a dobra, jidla jist, °beano?" otazal se kupecky odenY vysokY a vousatY mut, jent yyskoeil z koeoru. "Ej, zrovna tady, Beranka'." Za, hostem vystoupil druhY. Nijak nebyli napadni, Tkebori tehdy za Petra Voka z Rotrnberka vzkvetala a kupci si zde podavali ruce a dvere.

"Zaplatime!" zahuhlaii kupci na hospodskeho, kdyt se dobke pomeli a chystali se odejit.

"A kudy to se jde na zamek," tazal se druhY, jit jednou nohou ve dvetich.

"Prask!" Dveke se •czletely. Vstoupil vysokY, statnY mut, bohate vyeivanYm kabatcem °dem). "Cote tu tak klid! A co ty, cizinde, dobre's nakoupil najedl se?" Pfekvapeni kupci stanuli. NahlYm ramusem onemeli. Nepozorovali ani, e hostinskY se pokorne "Pane nde, tvoji slutebnici," zamumlalo nekolik lidi, kteki roubili da y, jent se viii do dveki hostince. V nekolika okamticich byla hospoda pina. Nechybeli ani slunidkaki. To byli kteki z blahobytu nic nedelali a prochatali, se po meste nebo po jedinern chodniku na nAmesti.

"Petre!" zvolal yzneeenY pfichozi na hostin&eh°, "poeli na zamek pro vino a piti. Pan start' necht' nekolik beeek poke. Ze zahrady pod zamkem at' batanty poelou a bude hostna." Pak se dal do poeitani. Nepoeital vlastne lidi z davit, jen oddeloval. Vybiral jen chudc, a nuzne obledene.

Stareho podomka Vojtu vzal za rukav a zakneel mu do ucha, prototE. nedoslychal: "Jdi pro Novaeka, TYru, Moravka, Zimu a pro ostatni meet'any. At' s panimi a pannami pkijdou." A Vojta betel, at se za nim praeilo.

"Vem'te misto, kupci, kdyt dobke nakoupili jste, to dobke jeke s nami pojezte!"

"Nejsme naci obyeejni kupci a viibec ne kup ci,' ohradill se osloveni dva cizinci, kteki se jakt-takt obeznamili s nahlou zmenou prostkedi. "Jsme lide ueeni. Vime, kolik hvezd je na nebi a vime zpameti mnotstvi ryb v tyYch vodach."

To ut oba pfichozi, die velke acty lidu, pkedpokladali, te veeli ve spoleenost s poslednim z rodu Rotmberka, Petrem Vokem. Mival totit jihodeskY pan v naladovem zvyku, to 'east° pustil uzdy sve panske odmekenosti. Sezval obydejne chude a meet'any k hostine. Dal na-

V2STN I K

nosit jidla a piti dost, aby se na posledniho Rotmberka nezapomnelo.

"Tot vy tedy znate potty vesmiru, yzacni prichozi. Zdalipak vite yeak, kolik srnei a clan& v moji °bore se probiha?"

"To yee zname. Ty veak nevie kolik eupin ma obyeejnY kapr v WYch vodach," vmetl ne drze, ale yyzYvave jeden z cizinca Vokovi do tvate.

Veechno ztichlo.

Vok postoupil o nekolik krokfi. ZlatY retez v pase zarachotil. Podival se na ueence. Ne vYhratne, ne zpytave. Bylo videt 1-e v duchu piePodital. Nasobil a seeital ,kolik 'vlastne mate mit kapr lupin.

"Hadej, pane tohoto kraje, a neuhodnee. si troufae vedet? Tot rci, ale napked se vsad' jako eestny mut. Neptieli jsme site timto zgasobem na tobe lakat penize. By's tohoto nazoru nenabyl, svol, abychom se dovolali naeeho kraje. Vsad' se s nami o 100.000 zlatYch, to uhodnee, kolik lupin ma kapr v tyYch vodach.

My veak nechceme, neuhodnee-li, na tobe vYplatu tech zlatych penez. Jen tehdy budee platit, jestlite to o yYpajeku tu sam kral Matyae potadd."

Veichni se v sini pii yysloveni jmena kra,lovskeho uklonili. Vok v zapeti poznal, to ma co einiti s hosty nezvyklYmi, a skorem nabyl podezteni, to poslove kraloveti to jsou.

Mleel yeak. Pfemital. Podital. Dern a nasobil.

Nastavil pravici a piaci. si. Sazka byla uzavrena.

"Ctyri sta eedesat osm lupin ma tkihorkovY kapr v myth vodach. Neslevim — ani mphdam."

Pked hospodu zatim pkijel valnik se zameckYm vinem a beekami piva. Nikdo veak na jidlo nevzpomnel.

"A neuhodl's" projelo tichem cizincovo temek radostne a vitezne. Da y se ponekud pohnul. Lide se 1)6 sobe podivali.

"Tolik penez", povzdechl kdosi. Kdekdo to kekne-li jednou pan slovo — to plati za yeechny smlouvy.

Vok sam nevedel s jistotou, zda uhodl. Jak prve kekl etyki sta eedesat osm, dal to dislili daraz zdvitenou a mime pokreenou pravici.

Ted' ji zvolna poukel dole. Zvolna, prave tak, jako by vahavost ruky a nejistota odhadu byla zajedno.

To postrehli cizinci "Jsi-li jist syYm odhadem, dej pkinest kapra, at' se pkesvedeime o t yYch znalostech!!" napovedel druhY z cizinca, ponekud vzadu se zdrtujici.

A Vok dal. Sam fiemistr Martin Prokee muse' kapra pkinest a po jedne eupiny •ekubat jako peki z husy. Se zkrvavenYmi prsty poeital etyki sta padesat etyki, etyki sta padesat pet, etyki sta padesat lest. Pak propadlo vzduchem zadYchane hospody prazdne ticho.

"Jsme cisakki poslove", promluvili oba pkichozi ne zrovna pyene, ale vitezne, a vytahovali povekovaci pergameny. Pak ut nasledo, vala smlouva o pujece 100.000 zlatych pro kralovskou pokladnu Matydeovu "Zde podeple, jihodeskY vladaki!"

A Petr yak z Rotmberka podepsal.

Jak moth.) zvedet z archivnich zapisa, ziskal Vok penez na pajeku pro kraje Matydee z prodeje rozmberskeho pokladu. Poslove byli dobke odmeneni, protote celou zaletitost dobke nastratili. Petr Vok z Roimberka totit pki nepkipravovanem chystani hostin pro meet'any a chude mel srdce ote ykene. Kdo pki torn na nem o° tadal, veechno dostal.

Pala.— Francouzske atady obnovily sve tateni proti komunistam, jejicht strana byla ve Francii jit pied easem prohldeena za nezakonnou a rozpuetena. V techto dnech byl zateen vetei podet "bojovnYch komunista" v Toulouse.

Jak se oznamuje, asi 100 techto "bojovnYch komunista" padlo do site, rozestrene policii. Krome nick bylo zatknuto joke sedm daleich osob pro rozeitovani komunistickYch letaka. Munirada v departmentu Saone-et-Loire, skladajici se veteinou z komunista, byla take akedne rozpuetena, jako se stalo nekterym jinYm j it dkive.

Ve sttedu, dne 27. prosinee 1939.

Pita 0 tESIKE IMADY.

Klub deskYch turista pracuje velmi peelive na zjeiteni veech hradnich zkicenin v 6echach, jet mu byly svereny v ochranu. Jde o to, zajistit pa,matkove vzacnosti odkrYvane znovu a znovu v hradnich troskach a ueinit je ptistupne zrakam turista a vYletnika.

Letos stavi klub turista na hrade Todniku pkibytek pro kastelana a na kralovskem palaci yetei east stfechy novYm eindelem; pkikroei i k upravam nadvoti a potrebnym drobnYm • racim. Silnidka z obce Todniku — budovana Klubem at nad vienovku, kde se ukonei parkovietem — umotni motorovYm vozidlam pkijezd at po bok hradu, odkud vede jit podel lesa kratka, temek rovinna, peeina k hlavni brane. — Hrad Lichnice, teeici se v posledni dobe velke naveteve, byl odkryt jit ye yeech eastech pavodniho padorysu. V letoenim sedmem rode praci zabezpedovacich a -apravnYch, zkizena na nem druha vYhlidka smerem k Seel, upravuje se mistnost, jet bude museem jedineenYch stkedovekYch kachla a jinYch pamatek, zde nalezenYch. — Hrad Lipnice, zabezpedovanY jit planovite radu let, otevtel navetevnikam i rozsahle sklepy pod ThurnovskYm palacem. Po odstraneni nasyptii z hlavniho palace ziskal hrad na vzhledu. V podzimu bude jeete pokradovano v daleich programovYch pracich. — Na hrade Potetejne, kde pracovni vYsledky z yldete pfekvapily milovniky Poorlicka, zabezpeduje a dozdiva se kit kostela a einnost upjata jest k branam, jimt dosud nemohl bYti venovan tpotrebnY zasah restauradni. — Na Michalovicich podnikaji se drobne opravy. — Na Zvireticich pokraeuje se v zabezpeeo yani zdiva vete, jet' byla upravena na rozhlednu a stavi se k hradu pohodlna stezka, koneici lavkou pfes pkikop, zkizenou na miste, kde pilvodne staval pkijezdni most. -- Na Troskach zahajuji se drobne prace. — Po prve pristupuje se betas k zabezpeeovacim pracim na, Zumberku u Chrudime a na hradu Kumbrurku a Bradici, typickYch bodech Podkrkonoei. — Na Helfenburku, objektu najatem, zahajeny byly prave ye yeteim rozsahu prace nejnutnejel podle programu, stanoyeneho PamatkovYm akadem. Poeita se s tim, te joke pied zimou bude zde vykonano Vee, co zabezpedi hrad na radu let. — Take na hrade Zvikovu, ktery klubu nepatki, provadeji se potrebne obnovy a apravy, zvelebujici yzezkeni teto cenne pamatky. Cola vet hlasky 32 metro vysoke byla znovuzfizena, na strechach palace vykonany byly opravy a yeekerY eindel vymenen. Zbytky zran bYvaleho podhrady i kaple sv. Mikulafee byly zajieteny. Hradby a zdi byly opraveny spolu se yeemi hospodarskYmi budovami. ProslulY oltak byl sveten k oprave kanservatorovi Hlavinovi a rustika na palacove omitce akad, sochaki Kabeeovi. Nebylo opominuto ani pkijezdni silnice, jet byla misty rekonstruovana a pkedlatdena.

Pakit. — Dle oficielnich francouzskYch odhada za 111 dna valky bylo znieeno lod'stvy spojenca 50 nemeckYch ponorek. Namotni experti odhaduji, to ponorky jsou nideny v pomeru etyri tYdne, cot znamend, dvojnasob tak rychle net je Nemci mohou nahraditi novymi.

(MM. tYden byl 16. od zadatku yalky. Kdyby Nemecko mohlo vystaveti dve ponorky tYdne, znamenalo by to, to by jich bylo pridano 30 k pavodnim 60. Je-li pravdou, to 50 jich bylo znieon°, znamend to, to Nemecko ma nyni 40 ponorek.)

Jak znamo, zavkeli nazisti po pratskYch boufich na tki roky pratske vysoke ekoly. Kdo se domnival, to studenti budou moci dostudovat v Brne ei v Pribrami, byl zahy vyveden z tohoto omylu • Wind stejne tak zavreli vysoke ekoly v Brne a take vysokou ekolu hornickou v Pkibrami. 2e jim jde o to, aby byla vyhlazena yeecka deska inteligence a aby bylo i do budoucnosti znemotneno feechno vyeei vzdelani, o tom svedei hroznY fakt: Nemci Nyvateji do Nemecka veechno zakizeni vysokYch ekol, yedecke instrumenty, veecko.

Ve stfedu, dne 27. prosince 1939.

Zamestnayatel da ucaium na zajezd do Prahy.

Pe'knY vanodni darek svym uefium ptipravil jeden desk.Y pramysl. podnik na ValaS'sku.

Majitel se rozhadl, '2e s y Ym200 uentim zakoupil pouktlzky na zajz2d do Prahy. Na zajezd vyjeli z ValkSska, 8. prosince a vratili se 10. prosince. VetLna uerra videla Prahu po prve a budou jiste po celY 2ivot vzpominat na tento opravdu kras-nY vanodni clarek.

Pismo gkolikil prom.tzuje zylagtni rysy povatake lenivost a lhavost. ly Uditele si dovedou td.elat obrazek due renal i podle pisma. Pismo ditete je ptirozene a odpovicla ealkovym schopnostem. Doti s bystiejei inteligenci, -2:viaete divky, napcdobuji a oyladnou krasopisnY tvar dtive net chlapci. Chlapci jsou ponekud samostatnejei, proto jejich pismo je east° kolme, slabe naklonene .Ctitadostivi piei dost velikYm pismem, sahujiarin 4 milimetry, bystri opet pismem men.eira. Doti Utie a slab: ueke pi g tadky klesajici a hrbolate, ttaslave pismo, easto rugovane tarn, kde to neni graficky oduvodnen°. Doti hudebne nadane piei asi od 4. ekolniho roku s prvky typografickYmi. U lhaySreh deti se vyskytuji tak zvane kryci tahy. Kryci tah yznika na piIklad pti psani pismene "e".

Neni-11 smyeka, jsou tyto tadky splYvave a "e" se pak padoba vlastne mekkemu "i" bez teeky Lhave deti zameriuji east° "n" za "m", "1" piei temer stejne jako "e", "v" jako "o'.

Doti svarlive maji k tomu jeete tahy pisma ostre a epieate. Doti lenive east° prerueuji pismo neodavodnene.

Rozprodava, se pozeruhodni sbirka kreseb nejznamefgeh eeskYch V Praze bude uspotadana ,zajimava dratba kreseb yesmes znamreh maliru. Konati se bude v Hotejei aukeni sini. U2 dratebni podminky jsou velmi zajimaye. Kazda kresba nebo akvarel bude vyvolan za cenu 50 K a nebude-li na tuto eastku prihozeno, bude kresba ihned vyvolana znovu za pauhYch 5 K. A nejsou to Mad kresby ledajake. V katalogu eteme jmena, jako: Josef Manes, Antonin Manes, Amalie Mdnesova, Mikolae Alek Quido Manes, Max SyabinskY, Antonin Navratil, Frantieek 2eni§ek, Julius Matak, V. H. Brunner, Alois Kalvoda atd. Nekolik generaci umelcil a samYch zyttenYch jmen. Celkem bude vydraIeno 330 kreseb, mezi kterYmi je nmoha del neznamYch eeskYch a staropralskYch maliru. Nekdy jsou to take jen naertky, u kterYch nelze zjistit autora, ale 'Cary prozrazujI mistra. Je prirozene, 'te veechny kresby nejsou v bezvadnern stavu.

Nemela by bYt tato dratba .podnetem k podobne akci pro mlade umelce?

STAitEelaT NALEZ Z FR,EN'STATSKICH LESU. Stareeek B. na gel na jare v pasekath pod Frenetatem ma,leho zajiika, kterY byl skoro polomrty Y. Prines1 jej domri a uedeka vykurYroyal. Zajieek rostl a byl jako cvalik. Veak se o neho take statedek staral. Mel jej v chlivku mezi kraliky. Ted' pries' eas, aby zajic putaval na pekad. I eel stareeek pro ueaka. Jak jej vytahoval z chlivka, ueak se mu vysmekl a odpelaeil k lesu. Pooka si na jinY pekad.

Riga Uprka zdray.

V minulem tYdnu se objevily v nekterYch listech zpravy, ze svetoznamY malit mora y y acka, mistr Jota Uprka, je vaIne-skehoSlo nemocen, bat blizek smrti. Jetto o te2kem onemocneni tr prkove nebylo v Hroznove Lhote nic znamo, petadali jsme osobniho lekate sdelil, ze Mistr Uprka se site nachladil, ale sclolil, te Mistr Uprka se sice nachladil ,ale o nejakem vatnem onemocneni neni ani keel a o umirani teprve ne, nebot krome zmiMineho nachlazeni je umelec zdray.

DVA VENKOVSKE PENEiNi USTAVY DAVAJi PitiKLAD. M6stska spotitelna v Zeleznem Brode v Podkrkonoei oznamila. Kulturni rade v Praze, Ze jeji zastupci koupili v Praze na vYstave `Narod svYm vYty arnYm umelcum" osm stavnych ()brazil a soch v eerie ternet 10,000K. Okresni hospodarska zalotna v NovYch Benatkach zakoupila na pratske vYstave d ye dila za 8,000 K. Venkov dava priklad Praze.

VEST/NTIE

ZESTARIOOMOVINY KROMERI2SKt OKRES PRiKLADEM. V poslednich mesicich je venovana pozornost vYsacibe a n§etrovani ovocnYch stromn, nebot' jejich vYncs je dine itou poloacu narodniho hospodatatvi. Okresnl fitad v ptipravuje nyni za soueinnosti 'AltolskYch instituci rozsahhar akci, v jejim2" ramci me ka2.',de skolni dite zasaditi jeden ovocny strom..Na narodnich ntolach oltresu meti2skeho je asi 8000 '2akil, co'2 znarnena rtistek stejneho podtu ovccnYch stromt. Sam okres krometUskY zakoupil a rozdal zdarma obcim 4000 ovocnYch stromta. V tett) akci bude je§te dale pokradovana. Tim ziska krometi2sky okres velkY podet novYch o-vocnYch stromt.

ODKAZ SLECHETNE ENY. Ve veku 82 let zemtela pani Albina Zoufalova, mecenaeka prostejovskych ekalakil. Byla vdovou po profesoru, vehlasnem entomologu. Doprovazela chote na veech jeho vecleckYch cestach po Evrope. Po smrti sveho mant'ela darovala mestskemu museu velmi cenne sbirky broukt, umeleckYch prod note, vS7:7dvek, porculd,nu a kovovYch vYrobkil. Nyni v zaveti tole jmeni v eastce 340 tisic K ,cdkazala nadaci pro pottebne '2alty prostejovskYch strednich SKOLACI IIRAJi PRO NADU:KU HAMARADU111.

Zaci polensitYch 'Otol sehrali pro sve kamarady i rodide diva,delni hru "KaElparek v Ibijechny ulohy byly obsazeny detmi a re2i.i hry India dvanactileta Svata Rakosnikova.

Mala reaserka provedla, svni fikol dobte. vYto2ek prodstaveni — 43.60 K byl yenovan na vanoeni nadilku chudYm detem.

2fici sehraji vanoenich svacich druhou hru a ji2 nyni se piln,e udi role.

VEVER,Mt NA MORAVE IIYNOU ZLOU KO2NI Veverky na Olomoucku a hlavne v reviru Tr'Sice hromadne hynou. Jsou 'postiLeny nakanivou kozni chorcbou — za,ko'2kou s yralacyou. Nemoc je ptipravule o srst, takfte jsou namnoze Upine olezle. V chladnem podasi trpi tak, ze hyn:u a lid& le rialeza,ji mrtve pod strorny. ,Nemocne veverky jsou odstrelovany a zahrabavany.

SPRE:if,ENk MUL Ttlittit SNEDLO kitSKY KR.4.MEK. Stciuovn ulirj. v Nerneckern Brode melt Ve rnistni zelinati pri tVdenuirn trhu vylohnu zeleninu ve stancieh pied svYmi obchody. Nedaleko j•dnobc obrthodu zastavil po yoznik z Kamenic vtiz. taAertY parem mill a odeA•l.

Spreteni ucitilo eerstvou zeleninu, a popojelo si k ni. Zatim co obchodnik obsluhoval v krame, °be mule demolavaly terror cel:y stank.

JAK J. B. FOPRFTF,P, PfIED 50 LETY ZAtiNAL. i n Pevetko-hudfb stole!. Zerotin v Olnrunrci pozval na pondeli 13. listopa.du svehn destneho Clem, nestora deskYch skladate l fi J. B. Foerstera, aby dirigoval koncert, poNdanY na oslavu jeho osmd p.q atkv. Po koncerte b y) v kruhu ptisluenikri Zerotina vzacny host srdeere poedraven. Obklopen tak hrejivort pCichylnosti, rozhovotil se o Olomouc'. Kdvt dostal pozvani, vzpomnel si. ze prave Jared 50 lety proved' , clomouckY Zerotin jeho prvni sborove dilo "Hymnus andelir. Bvlo to 10. listopadu 1889. Na Olomouc ma, J. B. Poorster take jinE,s , osobni vzpominky. Jeha sestra byla zde provdana za profesora slovansiteho gymnasia Martinka, nadAeneho zp .evaka, a vinstence. Kdyz za rok zavital mladV Foerster op Ct do Ol mour.e — nebvla jiz iebo sestra mezi zivymi. Zemtela mlaclidka, sotva 28 leta.

Mistr Foerster peal Zerot5nu, ab y dale silil, rostl a y zkvetal, zalevan laskou a nadgenim, aby zfistal veren sve tradici a Itrasmi, nebot' . jest dues krasa je spojena s dobrem, jeho 2 tolik tteba ye svete. S Olomouci zristane spjat poutem vzpominek at' bude kdekoliv.

=IN

Strana 21 ZE SALE SOKOLOVNY NA VECER VELEDiLNA. S velkou okazalosti b-Yval potadan v Hornim Jeleni :Se..rcoi7sItY bal. Na torn si davali mistri jak se path zaletet a sjitdeli se z celeho okoli. I v p isti sez:„ne ma kvcovskY v Jeleni 13;4 uspord,clan.. Sal sokolovny bude v:);*deltorovan jako 'Sevcovska ycledilna s verpinky a egnici budou maskoYani jako gvicka. VYtEek ptipadne pclovikove akci. Jen se jate, nevi, bude-li kon5,n pies, nebo bujne Sibtinky s razem "Hroin do kopyta!"

Sklad v byte podivina.

VoINTvYch Mitrovicich na. Pizerisku Zil v podivinsk.em samctarstvi 751ety Franti gek Barnhas, kapitan detnictva bYvale monarchie v. v.

V minulYch dnech coulee' a tale po prve se dostall Tide do jeho bytu. Bylo to vlastne skladi;fte nejrfiznej§ich \Teel. Bylo tarn 40 parii novYch bot, mno2stvi pradla, Satstva a potravin a k tomu 206.000 K na hotovcsti. nadk)adku.

Kufe z V Buchlovicich n Uhersiteho Hrad gte mela slepieim hnizbospodyne Mitadova na vejce, podklad•k. Letel to de uz od leta, nebot' se oclebirala jcn derstva vejce. Ve etvrtek najeclnou zahadnYrn zpusobem podklad•k zmizel. Misto urno sa ■:bjevilo mezi slepicemi na dvote male kor tko. S prekvapenim bylo pak zjieteno, te kure se vylihlo prave a tohoto podkladku, o nemt se myslelo, ze je davno zkatenY. Slepiei sirotek se ma elle k tilyotu u pana Dittricha, Urednika v Uherskem Hradieti, kterY se k prihod5 nahodou naskyt1 a kure si vytadal.

VelkY pes vyhubil vykrmene kraliky.

Hospodar Bedrich Saldeek ze Skutee byl jednoho rana neprijemne prekvanen, kdyl, zji.stil, te yeech 48 kraliky v kralikarne je zakousnuto. Podia stop dilo zitazy soa.chal ye'jehoe stopy byly u kralikarny naleliky zeny. Pes utrhal sibyl prkna kralikarny a zakousl kraliky, ktere rozsapane nechal letet.

Pak preskoeil plot a v sousedni kralikarne Poedtkove zaddvil 4 kraliky. Kralici byli yeteinou vykrmeni a ptipraveni k zabiti.

Ctyiricet let od proniery Dvoialtovy opery Cert a Kaea.

Due 23. listopadu roku 1899 byla v Narodnim divadle v Praze provedena'po prve opera Antonina Dyoraka Cert a Kdea na libreto Adolfa Weniga. V referatech o -Leta premiere byl chvalen mladieky libretista za svrij zdravY smysl pro potteby leviSte, za zru roil stavbu seen a predeyeim za rThornou charakteristiku, ye ktere pedal specificky desk e, z lidoveho nazoru eerpane a — jak te.k1 jeden z referentri — "tekl bych, aleoysky vykrojene". Predeveim veak bylo syorne uznano yiterstyi skladatele Antonina Dvoraka. Hlavni role zpiYall Kliment (Cert Marbuel, Klanova-Panznerova. (Nada), ktera alternevala s Ketnerovou, a l'ylaturova (knetna). Operu dirigoval Ad. ee ela a relijne ptiprayil tehdejei teditel Narodnilio divadla, F. A. S ubert.

Irza.enY knez P. Ant. See l:il-1E1z zemiel.

Ve etvrtek, 23. listopadu zemkel ranen mrtvivi po delei nemoci ye veltu 72 let yzacnY knez, typickY vlastenec, farar, dekan, konsistarni asestor v Komarove (Komorau) u Opavy P. Antonin Suchanek. — Hned po svem prichodu do Slerska, pied 40 lety dinne zasahl do tehdejelho probuzenskeho hnuti, pomahal udr'tavat narodni a kulturni ti yot temet na celem Opaysku ,take i jako tednik a propagator Ceske knihy. Jeho rozeafnost, rozhled a houtevnatost pastavila jej i do popfedi hospodatskeho eivota pri zrizovani hospodarskYch korporaci a OH organisovani pe,netnietvi. Jeho jmeno je spjato velmi rime s kralem, Ye kterem prisobil. Slersky lid, ktery z yeenelY katcloroene Po dlouha leta vodil na posvatna mIsta Velehradu a Host,Vna, nikdy ho nezapomene, a za.chova ye vdeene pameti. Ode gel vzaenY knez, pkikladnY buditel, lidumil a radee. Narodil se Ptedmosti u Pterova. Pohteb se konal v pandeli 27. listopadu v Komarove.

Strana 22

VESTNIK

John W. Legikar tEsick PRAVNtK

W. B. Mobley jde za gerifa

iliadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY 00N1 LEKM. Bryle sprivne ptipravene.

Leas die Omluvy. tltadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSIii PRAVNIK

Ve sttedu, dne 27. prosince- 1939.

start'. Od to doby bydlime ve Waco. Cikanske nerliCky z Uherskohradigt'ske soudni sine.

Kdy'Z' jsem se nastehoval do Waco, Ponure pasmo te2kYch zloeinu cibyl jsem hasidem po pet rokii. nakanske tlupy, je" stoji pied krajde2 jsem byl ptidelen k odboru pollskYm soudem v Uherskem Hradifti, cejnimu v meste Waco. Co policista jsem slou2i1 °pet pet mkt, naCe2 je ka2dou chvili pi-erueno nejakym jsem byl konstebiem jednu lhatu. veselYm okamaikem, kterY i na Na to jsem byl zvolen gerifem, z kte- nYch tvatich soudcil vyvolava ureho idadu jsem dobrovolne odstou- smev . . .Tak tkeba byla jednomu pil, die daneho slibu. Ponevad2 jsem cikanovi polc,ena otazka: "Kde jste se narodil?" ale venoval vetai east sveho Nvota "No, slavnY sude, negde u teco Afednik a nabyl jsem bohatYch zkuaenosti, citim se, 2e jsem pine chovic na poll to bylo," zni odposchopen slou2iti lidu tohoto okresu. ved'.

"A kdy to bylo?"

Miluji praci a vim, 2e rozumim ji v "SlavnY sude, na to se Id nepaka2dem ohiedu. matuju. To sem zapomnel . . ." odOpravdu si va.2im v gech pfatel, povida cikan. * ktere mam a v2cly jsem se snail zachovati u kaaleho duverne. To budu Jak si kdo pieje. &nit i v budoucnosti.

Pacient: "40 korun za vytaLmi My mpilnim kaklemu obeanu v zubu? Vadyt' jste byl, pane doktookresu McLennan jest vesele svatky re, s tim zubem za d ye minuty hoa zdarnY novY rok! tov".

V Clete yak Lekat: "No, dobra, pfijdete-li po W. B. MOBLEY. druhy, budu yam ho tahat pui ho(Pol. Adv.) diny".

Vytizuje vakere soudni zale2itosti ttadovna: 936 Bankers Mortgage W. B. MOBLEY Building, pies ulici naproti Kress W. B. Mobley, jen2 v poslednich budove. volbach doclfZel sveho slibu, 2e se HOUSTON. TEXAS. nebude uchazeti za Aerifa o znovuzvoleni, oznamuje volietilm okresu McLennan, 2e se bude uchazeti za Aerifa ptiaiho roku.

Ceska Jidelna, Restaurace Pan Mobley sdeluje volierim naPivnice' a sledujici: 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS "Jd, W. B. Mobley, uctive oznamuJos. Kant, majitel. ji volieum okresu McLennan, 2e se Telefon: Beacon 31734. budu uchazeti v demokratickSrch Pravidelna jidla a lunge primarkach v roku 1940 za Aerifa.

Nejlenai soudkove a lahvove piUznavam, 2e ritad ten path tomu, vo, razne druhy vina a doutniky. jen2 v nem poskytne nejlep gi sluby Mluvime e'esky. lidu, kterY jej zvoli a *te snad jest to Hoboko stale na sklade.

Best pro eloveka, jent‘ jest zvolen. S ZvliStni stoly pro rodiny. timto vedomim, nabizim sve schopnosti yam a 26.dam vas o podporu.

I

N111110.1•1•11.0.111■01•0.1111111.01MUNM..111111.

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB Cesky Likai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ritadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotov' k sympatickernu vytizeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na g zasadou.

"Reknete mne, prosim vas," pta se pan Krakora, "co dostane yenem dceru gka na:qch domacich?"

"50.000."

"Vidite, jak se Cloy& klame. A ja soudil podle tvate, te to bude aspori 100.000 K".

Pta se vesnickY ueitel Neuhl .aka Jelinka • "Zdali pak Jelinku vik kde to roste?" a ukazuje na olomoucke syreeky v celofanu, ktere si Lkolak ptines1 k ptesnidavce. "prosim, pane Often, v teplYch krajinach," odpovida prekvapenS? $lik Jelinek.

& rr, •• cena Nonat je 50c a $1.00, po5tou 55c a $1.05. Ptejte se Vaieho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste pfimo na naii adresu: Marie Lelblieser & cog Altethesekcel

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. Odhad podle tvaie.

PRO C OZNAMOVAT VE VESTNIKU?

Jsem 45 rokil start, 2enat a mam tti deti. Kdy2 mi bylo 7 rokri, moji rodiee se usadili v Speegleville, okresu McLennan, Texas. Od to doby 211 jsem mezi lide mtohoto okresu.

Muj otec zemtel kdy2 mi bylo 11 ronasledkem eeho2 jsem dale pracoval na farme a musel jsem podporovati svoji matku a dye sestry, jsem se o Z . enil, kdy2 jsem byl 22 rokii.

NONAT POMOHLA ZAS. DalSvi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla.

Panu C. M. Sadlovi vjela dtevend ttiska do leve ruky mezi palcem a ukazovaekem, tak hluboko, ze na povrchu nebylo nic znat, ale uvnitt to pada°. Kdy2 zadala ruka otekat, §el k lekari, aby mu ttisku vYkizl.

Ten s tim nechtel nic mit, ae. by mu musel ruku na polovic ptetiznout, net by ttisku dostal ven. P. Sadlo si vzpomel na Nonat, kterou jakmile na ruku prilo2il a ovazal, bolest polevila. A on se mohl hned svemu krejoovskemu temeslu yenovat. Tteti den citil, 2e po dobvazem je neco.

Sdelal obvaz a ttiska byla na povrchu, ae ji bez bolesti vytthl. Byla jeden a pill palce dlouha.

Na rozlione, at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osveddila, ktera, vytahne dtevene i ocelove ttisky, steely a jine ptedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

EDWARD PACE Pohiebni tiditeL

0114.1.1.111.

• Vestnik jest nelroz glienei g im Ceskim eras°. pisem v Texas.

• Wrsledky oznamovatelfi dokazu ji Ze oznamky p finaieji jiste visledkv.

• Levne ceny, p ouze 2 cent/ za slovo v Matem oznamovateli.

• Nejrychlejii zpixsob, neb Vestnik dostava tisice e'eskjrch rodin kaideho tidne.

• Nile si o ceny na versi oznaink y neb tiskoyou prici vydavateliim.

ECHOSLOYAK Publishing Co. WEST,

_•.

••_

TEXAS

40.

Ve stfedu, dne 27. prosince 1939.

66M US18 miti vice odvahy, nesmig bYti baba!" radii malt' hrbatY elovieek mlade-. mu muZi vysoke postavy antickeho hrdiny, kterV v to chvili vg ak vypadal bazlivY a smutnY, jako by byl prohral bitvu a pomYglel na ritek.

"Neznag Jitku!" vzdychal mladY athlet, talostive pohliteje k zemi.

"A jdi mi k g ipku! TakovYmto zpilsobem do smrti se s ni nesetkag , kdyt v rozhodne chvili pied fitokem na pevnost tenskeho srdce bereg do zajedich!"

"Ona je nepiistupna!" zastenal opet mladY "hrdina".

"Bodejt" posmival se hrbdeek, poskakuje vYbojne kolem neho. "Posly g ! nemit ten zbytedny pfirtistek na zadech, je gte dnes bych se s ni setkal a za etrnact dni vedl bych sleenu l3ohaekovic k "A kde se s ni mam setkat?" narikal Strachota. "Jig osm nedel si tim problemem . lamu hlavu, ale nic a nic ml nechce napadnout.

A pri tom zmiram -azkosti, te, at dojde k rozhodnemu slovu, mohla by mne odmitnout. A ja ji gilene miluji!"

"Ver mne, to to nechapu!" zvolal Kopista. elovek jako hora, silnY a stateenY, 2e by lokomotivu porazil, a slaba, krehka divka mu natene tolik strachu, to by ho ani sratka na zdej g im nadrati tak nepodesila. Dopi g ji dej si s ni rande ..."

"To nejde. Odmitla by &pis! Povatovala by ho za nejvet gi drzost."

"Nezna g tenske, Karle," smal se hrbdeek Kopista. "Uvidel bys, jak sladte by to uvitala. Jsi ritednik u drahy, ma g zajigtene postaveni, postup, pensi. Jsi nejhezei Clo y& v nagem mesteeku —" "Prosim te, to s tim nesouvisi," preru gil jej Strachota nevrle.

"Jak pak ne!" pokradoval Kopista, stave se na gpieky nohou. "Ma g. Vaacko, co jest treba k ziskani tenskeho srdce. Kdybys nebyl sketa a povedel ji z gruntu srdce, jak ji ma g rad, na mou du g i, sama by ti pak nadbihala. Bojig se zamitnuti dopisu, udelej ji navgtevu."

"Pro Bilh, jen to ne!" branil se Strachota.

"A jak bys to chtel provest?" dodaval, chytaje se slabeho stebla nadeje.

"Zitra jest veder pled Tremi sv. krali!" zvolal hrbadek s potutelnYm smichem. "Oblec se za jednoho z nich a predstav se damam jako budouci tenich."

"Zblaznil jsi se?" karal jej Strachota. "Je'Ste si trop ze mne takove krute pogklebky!"

A Strachota opet ponotil se v beznadejne dumani.

"Tedy aspori ji dopi g," znova jej po chvili povzbuzoval Kopista.

"Ano ,dopsal bych ji. Ale kdo ji donese dopis a prinese odpoved'."

"Nute, ja sam —" prohlag oval hrbdeek a v oeich se mu zajiskiilo.

"A jak to chce g provesti?"

"To je moje, vec!" zvolal Kopista vitezoslavn6.

• • Druheho dne pfikroeil hrbdeek ku provedeni sveho planu. Pkikl jf2 v poledne z tovarny, kde2 byl teetnim, domii a dal se hned do lepeni papirovYch Cepic, jake nosi ptedstavitele "svatYch tri kralu". Ani na nadobu na kadidlo, ktidu a uhli nezapomnel!

Kdyg byl se v'Aim hotov, zavolal domovnikovi chlapce Perdu a Vaaa a po kratkem vysvetleni, ktere zakoneil tim, to vtisl kaklemu korunu do ruky, jal se s nimi ptedzpevovati thkralovou zpivanku. Po zkouke, ktera, dopadla nad ooakavani dobfe, propouAtel hochy nakazuje jim je gte ye dveiich: "A v pet at' jste tady!"

Sotva ze u Bohaekil rozsvitili, ozval se za dvehni jednotvarnY, dosti zi'etelnY zpev: "My th krali my jdeme k yam, zdravi vinAujem yarn; zdravi, dlouha leta, . my jsme k yam phgli z daleka —".

"Maminko, tri kralove jsou tu!" vesele zvolala pribehnuvg i z predsine divka k matce a tazave dodavala: "Mame .je sem pustit?"

Strana 23

V2STNIK

roslieek Lasky.

Nevyekala vgak ani mateina souhlasu a jit spechala ke dverim.

"Pojd'te k nam, "svati" kralove," vybizela je se smichem do vnitt.

Ti se okamtite vrhli do komnaty, zpivajice dale: "Daleka je testa nage do Betlerna mysl na ge —' "Prosim vas, dost, ho gi," preru gila jich dalgi zpev stare. pani. "Moo krieite — kde pak take, jste u2 hodne velci — a ja jsem trochu nervosni! Vgak hezky mi to tady vykurte a napigte na dveie kridou napisy," vybizela je na konec vlidne.

Rozkazu jejimu bylo ihned vyhoveno, kral, jen mel v ruce kadidelnici, jal vykurovati kaidY kout ve svetnici. A pak ten "Cerny v zadu" napsal na vereje dveri velka pismena "K., M. a B.' "Jitko', zvolala matka na dceru, "rozsvit' svidku a zaved' je taky do vedlej giho pokoje!

Ne, jenom toho s tou kridou,' rozhodovala se po chvili.

Mourenin terrier s radosti povyskddil, kdyt zaslechl tento rozkaz; honem hrabl do kapsy a vyloviv z ni psaniato, pevne‘ je sevrel v dlani.

"Tak pojd' sem, ty Cerny", vybizela tohoto sledinka, vchazejic jit se svetlem do pokoje.

"Sleeno", zag eptal, pritoeiv se pak k divane, "zde mate od pana asistenta Strachoty psanieto!"

A ph torn ji je jit podaval.

"Od' toho?" tasla divka, "a to je tobe, hochu, dal sam?'

"Prosim vas, neptejte se," tadonil mourenin; "jsem jeho pritel Kopista a mne je dal —" "Vy? — To je dobre! Jo vas povatovala za chlapce a tykala vain — v gak promirite, chichich," zasmala se rozpustile, prohlitejic si s tdivem eerneho vladate: "Pssst — nesmejte se, sledno," prosil "kral" budu vyzrazen! Jednejte rychle — preetete si honem dopis a povezte mi odpoved'; vtdyt' se jedna snad take o va ge &testi!"

Bez odporu vyhovela jeho prosbe a rortrhla psani. Tvate se ji zalily derveni, kdyt je eetla.

"Prijdete, sleeno?" nedoekave ptal se Jr "Cerny".

"Zcela jiste prijdu za geptala s radostnYm pohnutim.

"Ted' namaluji jeg te honem pismena," skakal vesele Konopista, "a pak jit poletim Karlovi to Mei —" "A to pobetite takhle?" dobirala si ho Jitka.

"MTh chrari!" broukl k sobe mourenin. A honem zmaekl kliku a vletel rychle do predniho pokoje.

"Zdrtela's ho tam dlouho," karala mime matka dceru gku; "takhle si mnoho nevydelaji!"

"Maminko — vtdyt' ten "Cerny vzadu" mel zmrzlou ruku," vybuchla ye zvonivY smith Jitka, pohliteje rikosem na Kopistu, kterY se krail za obema chlapci.

"Tadak, hogi — zde vezmete za va gi namahu," hovorila pani Bohadkova, clavajic katdemu po gestaku; "a ted' jit jdete!"

Nemusela jich ani pobizeti; vybehli yen jako divi. Nejvice utikal mourenin, at mu eepice s hlavy spadla. Nechal ji v gak leteti; ji nepotreboval! — * Asistent Strachota a Jitka Bohaeovic se skuteene setkali a to jit druheho dne, o svatku svatYch tri kraltr, jak byla Jitka slibila.

Strachota zmiral je gte jednou strachem, ale jen pied prvnirn dostaveniekem. Dale jit vge glo, jako na dratku.

A dnes je jit davno Jitka pani Strachotoyou a pravidelne o svatYch teeth kralich dochazi k nim Kopista, kterY jako "Cerny poslieek lasky" ziskal si nejvetti zasluhu o jich nynejk etesti.

de take pygnY'm na svilj ein, jim2 opet zjednal pravde prachod, to mali Tide bYvaji 'easto podnikavej gi a stateeneigi, net mnohY mohutnY "lamielezo".

Z RISTORIE PRAZSIO(C11 LAZNI.

Staki PraZane si odjakZiva potrpeli na teesnou eistotu. Reeni "Cistota — pui zdravi", nebylo pro ne jen prazdnYm heslem, nYbr2 samozkejinS7m mravnim rozkazem. Slovane ostatne byli vesmes Cistotni odedavna a telesna, koupel byla pro ne stejnou nutnosti jako jidlo. ni lazne byly v podstate dne gni lazne parni — jenZe jejich zakizeni bylo velmi jednoduche. V peci byly ohkaty velke kameny, ktere se pak polevaly vodou a tak se vyvijela potkebna para pro laze'. Jako dopinek lazni patkily odedavna k pestovani Vela i masaZe. I staki Slovane pouzivali Vykoupali se v teple vocle, pak se omyli studenou a na to se nechali 'Slehati lakezovYmi metlami. Telo si drhli chumaeky sena.

— Co kik& historie o vzniku praIskSrch lazni, jen od nepameti patki mezi nejlepti?

Zejmena za doby Karla IV. vzniklo v Praze hodne lazni. V to dobe ov gem vznikaly nejen v Praze, ale i na venkove. Nechybely ani na hradech, v klaRetich, na zamcich a pod. KaZdV si pokladal za povinnost alespon jednou v tYdnu se kadne vykoupati a oeistiti. Zejmena pra2ske laza se v teto dobe doekaly velikeho rozmachu a byly stale zdokonalovany. Nektere z nich byly jit v tehdefSi dobe sv3.rin zpusobem dokonce i pkepychove. Oast() byly pronajimany soukromnikUm. Majitele a najemci lazni se jmenovali "lazebnici". V dobe blahodarneho panovani Karla IV., Otce vlasti, bylo jich tolik, ge vytvokili dokonce i samostatne bratrstvo lazebniKrome lazebnika peeoval vAak o sve hosty i "barbik". Pozdeji se ze slova barbik vytvokilo slovo "bradYk". To od toho, ge holil hosttim Brady. Byl by ov§em na omylu ten, kdo by se domnival, to takovYto bradYt byl jen pouhYm holieem. Jeho hlavnim fikolem bylo i ranhojiCstvi. Tehdy bylo y e velike oblibe povestne "pougteni ktere obstaravali prave bradYki. Sazeli lidem pijavky, peeovali o obvazy, nejrozmanitej gi vyratky a pod. Pro tuto svcu Cinnost se Wili velike vatnosti a tete.

Nejlepg im dokladem toho je skuteenost, to cisak Leopold prohlasil dokonce bradyrstvi za umeni. Od bradYkii bylo pak potadovano, aby znali dobre a pkesne telovedu, rozloleni zii v tele — ba dokonce, aby se vyznali i v pitvani. A protote tehdy byly velmi v mode souboje, pri nicht ovg em o nejrriznej gi rany a gramy nebyla nouze, kvetlo "bradYkske umeni" velmi utegene. Samozrejme, to pozdeji bradfri nezilstali jen pri leeeni, ale poeali tat vyrabeti masti i leky. A to vg echno dean prave v laznich, ktere byly tudit jejich ordinacemi.

V pozdej gich dobach v g ak upadly pratske lame v nevatnost a posleze v opovrteni. Staly se totit mistem, kde kvetla nerest. Pilo se tam a nezrizene hodovalo a slu g ni lido se pak 162nim zdaleka vyhYbali.

HlubokS7 imadek lazni nastal po bitve na Bile hote. Bradfkihn vSak prate neubylo, nebot' nemocni je stale vyhledavali a "zalotili si vlastni existenci". Jednim slovem: odstranili se. Od to doby pak ut pratske lazne zustaly prave jen — laznemi.

Bridgeport, Conn. — Rt. Hon. Alfred Duff Cooper predpovedel zde valku mezi Anglii a sovetskou Unii, jestlite se Rusku podati zdolati Finsko v pritomne valce a nabYti tak kontroly nad Skandina yskym poloostrovem. "ACkoliv Anglie v pritomne dobe je v miru s Ruskem," pravil tento bYvalY prvni lord britske admirality a Clen britskeho parlamentu ye sve real zde, "dini vg e motile, co je v jejich silach, aby pomohla Finsku." Cooper dale pravil, to britske vyjednavani s Ruskem o sjednani paktu vzajemnem neritoeeni bylo zahajeno pozde a bylo vedeno prilis mdle."

Nevdek.

Svet trnul hrilzou nad takovou bestialitou.

Byl zabit slavnY lekat nemocnYm, kteremu odvatnou operaci daroval zrak. Na otazku, prof to udelal, kekl vrah bez litosti: "Pkipravil me o v$echny. iluse Itrasy sveta!"

Strana 24

VESTNiK

Poidiveite k

Ve stfedu, dne 27. prosinee 1939.

ZDARMA — teskk SemenaIskY Katalogi eeska firma "National Seed and Importing Company." z Z valaAske houne, s koienSini poOmahy, Nebrasky, oznamuje v torndegvemi a nizkjrmi gumovjuni podtc.N. tasopisu a nabizi jejich "Rodenpatky. ku" zdarma kaZdemu, kdo se o tu• Pravidla 2ENSKE, NIZKE, URA $1.85 to zajima. Mame zde jednu po ruL, UOu 60 cents vyplacene.

MU2SKE, NIZKE $2.00 V Maldm Oznamovateli attujeme ce. Jest to velmi peknY, bohate ilug NEMUZSKE, VYSOKE, Objednejte u I centy za slovo za kaide uvefejne- strovanY semenarskY cennik, pinY ROVACt $2.75 pi. NejmeriM poplatek za oznamku vSech raznYch zelenin, kvetin, sa(do 25 sloe) jest 50c Oznamku naZENSKE, VYSOKE, SNEpiste na zvidanim listku a ptilot- zenic, domacich i importovanYch. ROVACI, $2.50 te k objednavce pitsluSnY obnos Zname osobne majitele tohoto sebud' poiltovni poukazkou (Money menarskeho zavodu a maZeme jim Paton vyplacene.

Order) nebo ve znamkaeh. (stamps).

West, Texas. (dz.

Post osobni dek, plidejte 5c dat jen to nejlepAi odporueeni, neb vime, ze jsou to lido spolehlivi, ma- lassammrazorara. na jeho vYmnu.

Mali bYtt ;meno oznamovatele jici v semenarskem obchode nejSEALY, TEXAS zatajeno a nabidky posilany aximi- lepS1 vedomosti. Proto piSte si histraci pod nati zn'aekou, uetuje"Rodenku" na: National Seed & me za oznamky "Na prodej", by a price" a podobne 25c zvlagt' za Importing Company, 412 So. 12th znaeku a na pottovne, aby do&le do- St., Omaha, Nebraska. pisy mohly bYti inned odesilany.

0 r 7* Pri oznamkach "Nabidnuti k sitatJeoh tichY spoleenik. ku" neb "Pkijrne se lio.spodyne" obVk, co je podniknuto pro new dobreho, je dobrym krokem, dob"Kdopak to tak hrozne kriei ve nag doplatek za znaoku a pcdtovae rym chvalyhodnYm einem. vaSi kancelari?"

50 cents.

Na.§ krajanskY tistav, LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIADoplatek za znadku budit "To je maj tichY spoleenik".

TION snaZi se valy vkroditi v novY rok dobrYm krokem, dobrYm einem ten k obnosu, kterjr poSi/ate sa csznamku. a v prve rade vkly vzpomind svYch milYch podilnikii, venujicich mu svou prizeri a daveru odmeneu za tyto a za jejich getrnost rozdilenim jim M1*-1 Hieda se Jan Malik. necht' se hlasi dopisem na "Vest"Chicago, Ill., 7. srpna 1939. — prisluSneho dividendoveho zisku vyplynuv'Sich jim z aspor nam sverenYch. 6inime tak i na poeatku tohoto roku, vzpomenuv ge jich rozdilenik", West, Tex. (50-52chg) Cteni panove. °pet objednavam od Vas ledivou bylinu Rosieku proti vy- nim pravidelneho poloroeniho dividendoveho zisku dle bane 4% rani Zkri TABAK LISTOVY — mam na sokemu tlaku lave. Mela jsem Cri le- miry. ale nemohli mi od vysokeho prodej. Kdo by si pral, cena 15c, — kare, Behem naSeho iispe-Sneho pasobeni, byli nag i podilnici, vetiinou tlaku pomoci. Jeden mi daval pi10c Libra, poStu neplatim. — John lulky, druhY mne vzal kvart a etvrt nag' eeskoslovengti krajarte obohaceni tamer o $300,000.00, jejt obdrteli Hradek, Portland, Tenn. (50-52p) krve, a treti mi daval elektricke jako svaj dividendovY zisk na sve nspory, nakmu krajanskemu tistavu treatmenty', ale mnoho to nepo- svefene. Zisk z uloienYch eeskYch nspor plynul zase v ruce nakho eeTABAK dobrY na koaeni, 10 lb. mohlo. Tlak maj byl od 200 do 240 skoslovenskeho lidu, pekne to svedectvi o vYhodnosti prakticiteho pro$1.60; jinY, 10 lb. $2.00; cigaretovY stupail. Az jsem detla o Rosiece. Od vadeni nakho narodniho hesla — Svitj k svemu!

10 lb. $2.50. Dopravu vyplatim. — to doby co ji u'Zivam stale trikrat Na novjr rok ueinte dobrjr krok, dobrY din ye Vagem zajmu, ku koflik odvaru oslazeny meM. Prochaska, Portland, Tenn. (52p denne dem, maj tlak nevy'Sel (nejvice po Vakmu prospechu, tim, ze si poenete ukladati neb si ulaite sve impory pradla) na 190 a od to doby u nakho krajanskeho, svedornite, §etrne a poctive rizeneho Vyprodam nabytek a zatizeni prani astavu, dr21 se stale od 160 do 175 st. Nepistudentskeho obytniho domu. Dam S1, 2e mne Rosieka vyzdravila, ale Liberty Loan and Building Association a seznate, .2e to byl dobrY krok, mule bYti pronajat. Vyna.M. $100.00 pomohla mi vice ne."li tri lekairi a dobrY din, z nehoZ Vam poplyne prospech v podobe pravidelne rozdileaisteho zisku mesiene. — Albert byli to kapaciti, dobti, vyhla. eni! neho dividendoveho zisku kaideho pitl roku.

Ze moji objednavku zase Vanura, 1906 Speedway, Austin, Doufam, co nejdfive ode'Slete, znamene.rn se Texas.

(52) s krajanskYm pozdravem, MARIE BENDOVA. "NeviS, Amalko, jake bude' zitra PodobnYch dopisa dostavame poeasi?" mnoho od tech, kteri Rosieku vyzkcuS'eli proti vysokomu tlaku krve.

"Copak jsem rosnieka?"

Cena balioku 50c, vetS'iho bal. $1, Prvni poStou vyplacene. eeskoslovenske Pajdovni Pig te si o deskY katalog leeivYch a Stavebni DruZ"stvo v Texasu bylin, semen, stromka, keit a jiKeller Bldg., 1301 Capitol Ave., nYch potteb. Je apine zdarma!

HOUSTON, TEXAS National Seed & Importing Co. 410 So. 12th Str., OMAHA, NEBR

Weigle

PAPULE!!

Kalendai Amerikan na rok 1940

Maly Oznamovatel

eERNE, ...

eechosIovak Pub.

Co.,

Jos. Hiradil

NA NOV ROK Ut e4 DOBRI KROK

llysoki flak krve Wien!

//0■70PiaNYVIOD.

TANECN ZABAVY 17).A,DU PRAHA OSLO 29 S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

1. ledna—Novorofeni celo-noeni Ta,neeni Zabav a.

Ozdobne eepice a patalky budou rozdavany jako 0byeejne. Gee. Mood y Orchestr z Taylor, Texas

Podporujte Ceskou Lekarnu!

Liky vgeho druhu, Lekaiske piedpisy, Chladne napoje a cigary, Priltrini pomficky.

Marek's Drug Store

6. ledna—Uncle Walt a jeho Texas Pioneers z Austin.

Radio Orchestr stanice K. T. B. C. 1:30 P. M. ..

Professional Bldg., TEMPLE, TEXAS

13. ledna—Adolph and His Boys a Schulenburg, Tex.

HLEDA SE '2- IVY HAD! Obdr2eli jsme 2adost, abychom pomohli obstarat co nejdrive Zivela° hada neb hady. OchotnickY divadelni krongek v Omaze, Nebrasce, bude toti2 hrati divadelni kus, v kterem jest zapottebi Ziveho, radeji nejedovateho i hada. Pan Jos. Brezdeek, 412 So. 0 12 St., Omaha, Nebraska, rad vyplati experss za hada neb hady.

Proto kdo vice jak a kde 2iveho hada chytiti, odeSlete toho na udanou adresu. Pamatujte, po gtou 0 hada nelze poslat, ale po expresu ano.

20. ledna—Jolly Tex. z Austin, Texas, Radio Orchestr stanice K. T. B. C. ye 12:45 P. M. 3. iinora—MaAkarni Ples, 3 ceny budou rozdany. Ph hudbe Geo. Moody Orchestru z Taylor Texas.

Vstupne: Paul 40c - Damy 10e ZABAVNI ViBOR.

I. *de z a

Prijd'te k nam do spolkove budovy

Radu Pokrok Houston NI& uvedene orchestry zahraji yam hudbu — az yam budou nohy samy tancovat! Pohostime vas, jak jen u Cechy zvykem — dobre! Zveme mlade2, mlade manZely — i ty, kteri se jimi chteji stat, na vederi a tanec od 8 hodin — nasledujici veeery:

V N)71aili 31. PROS. - Sylvestrovski .zabava celou noc, pH hudbe — J. R. Ba6a a Rudy Zatopek.

VS7UP Y PANI 40c

DAIVEY 25c POEADATELE.

POgtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.