Vestnik 1945 01 03

/*I

am Stovartske Pocip -of6itci J ednoty Statu Text&

Entered as second class mail matter, ,Tannery 3rd. 1933 at W est. Tey s,s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

110tIsliK ( VOL.) XXXIII.

tin° 1.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 3. ledna (January) 1945.

ZPRAVA ODSTLPUJICICH REPITELU RED vyprAenim lhtty na g eho &adovani povatovali jsme za pattiene ptehlednouti knihy a zaznamy na gich vYkonnYch fitednikO a podati elenstvu koneenou zpravu. Stalo se tak 28. a 29. prosince t. r., kdy jsme ptehlaeli knihy a shledali jsme nasleduj ici Na 1. •ledna 1941 majetek Jednoty byl 475,103.76. Dne 28. prosince 1944 majetek byl $4,238,334.81. OistY ptirtstek za 4 roky byl $763,231.05. Sehazi tti dny do Opineho uzavfeni knih. Ztraty na starch bondech byly odpoditane behem techto etyt rokt, ktera sumo. je $124,405.57. Te-dy vlastne ptirtstek za nagi lhttu obsahuje $887,636.62.

Na 1. ledna 1941 meli jsme 16,604 dlenskYch certifikatil. Dne 28. prosince 1944 mame 19,768 certifikatti. OistY pkirtstek 3,164 elenskYch certif ikattr.

VYkonnost v gech Atedniku a vYpomocnYch zamestnanct v ptitomne dobe je pozoruhodna, shoda'a kooperace vgestranna.

Odchazejice, chceme zdtrazniti, 'Ze po cela dtyki beta bylo hlavni na gi snahou dohledati, aby vgechno nage jednani bylo v souhlasu se stavajicimi stanovami. Seznamovali jsme sebe a dleny o pravdivem finandnim stavu Jednoty, o skuteene hodnote na gich vgech fondO i majetku pozemkoveho, a ptieiniti se, aby knihy odpovidaly pravde. Byli jsme napomocni tednikilm k teinnejAimu vykonavani jejich zodpovednYch praci a povinnosti postaranim se o pkestehovani Otadovny do vhodne budovy, napomahali jsme Otednikum vypraviti Ukadovnu modernejAim zakizenim, pottebami a dostatednYmi yYpomocnYmi silami. Litujeme, 2e k odstraneni neshod a k docileni spoluprace museli jsme doporuditi nevyhnutelnY zdkrok. Olenstvo rozhodovalo a spravne rozhodlo. Nejdtlelitefei nagi starosti bylo, aby nage hotovost byla uklaclana na bezesporne a Drvottidni zaruky a jistiny. Vekime, ze budoucnost uka2e, Z'e se nam to datilo.

Jsme velice povdeeni, Ze minulY sjezd v mnohem ohledu schvalil system teditelt zavedenY taylorskYm sjezdem, kde byl opet zvoleny sbor teditehl, a 2e v zasade podrtel se tento nynej gi system slo2eni Hlavni tkadovny.

ZnadnYm zadostiudinenim jest pro /las, 2e sjezd znovuzvolil Otedniky, kteki v kriticke do_ be byli ustanoveni kediteli na uprazdnena mista Hlavni Atadovny, bratry Jos. Kolihu, ml. a Raymonda Urbanovskeho.

Dekujeme vgem tern dlent.m na gi Jednoty, kteti byli radou i skutkem napomocni nam pii nagem zodpovednem iltadovani. Nikterak neodsuzujeme, ale pine oceriujeme kritiku tech bratrO, jet na gi praci posuzovali a rozebirali. rtclyt' kritika jest 801 na geho spolkoveho Mvota. Z kritiky poznavame, kde a jak jsme chybovali. Jen kdy kritika — posudky — jsou podavany v duchu bratrskem. Rozumime tern, kteti nemeli porozumeni pro na gi praci: cesty nage mohou bYti rozlidne, jen kdy cile marne stejne.

Odchazime dues V pkesvedeeni, ze poctive jsme vzdelavali roli vami nam svetenou. Neodchazime v'Sak do fistrani a k neeinnosti. Ujigt'ujeme Vas, mili bratti a sestry, Ze jeden kaZdY z nas je ochoten ptiloZiti ruku k dilu v budoucnosti k dobru a rozkyetu nak vane S. P. J. S. T. Doufali jsme, Ze tato z;:rava bude podepsa.na v.1,6 emi sedmi kediteli, jako posledni na§e povinnost, ale tki z keditela k prohlidce se nedostavili.

• S bratrskVm pozdravem, Va,k odstupujici teditele, Karel Holasek Frank Matush Frank 8vadlefiak, Stepan Valeik Dana ve Fayetteville, Tex., 29. prosince 1944.

1,1 ■ 11',1111 ■ 11110111111111111i01111I11,111C:tot,[,!,,

111i111111111111111:11P

Mgr JP*

Radostnejsiy vit ez ly novSfrok 1945 vsem cienum mohutne Slovarisk6 Podpurne Jednoty statu Texasu z hioubi srdese pieji "DAKCE, VYDAVATELE. 1111'111

Celia

MI 1111'111N1',1111111111111, ■11111111111111111,111111191

II'

skladatell v Kanade.

New York. (OTK.) — Autorska, spoleenost Canadian Performing Right Society vypsala soute2 na nejlepkch pet skladeb od mladYch skladatelfi Zijicich v Kanade a ohlasila nyni •srsledek. Ceny pa 100 dolarech bez ureeni pokadi obdrZeli z 38 zadanS7 ch skladeb etyti skladatele kanadki a mlad* skladatel eeskoslovenskY Oskar Morawetz v Toronte, Zak Jaroslava Kkieky, za smyecovY kvartet.

VanoCni projev preside dr. Eduarda Beneie., LondYn, 26. prosince (OTK). President dr.

Eduard Bene§ pronesl o Vanocich poselstvi deskoslovenskemu lidu: Zapadni svet ooeko,val pad Nemecka ke konci tohoto roku. Nemetm se nyni podatilo dodame zastavit spojeneckY postup na nemeckych hranicich. Goebelsovy dle,nky, nemeck;T tisk a rozhlas naznaduje, Ze Nemci jsou ptesved6eni o torn, .te jsou na prahu zahuby, ale jejidh nadeje byly prodloUgeny. Odpor jim umozni sjednanY mir misto, aby se musili bezpodminedne vzdat, protae dekaji na rozpor mezi spojenci a tvrdi to ae spojene narody jsou vysileny. President dr. Bend pravil: "Bud'te piesveddeni, ze v gechny tyto kalkulace jsou jen fikce a mama ptani. Spojenci povedou valku as do upineho vojenskeho zdolani Nemecka. A dim &le bude boj pokradovat, tim bude valedna, katastrofa Nemecka vetgi a mir pc porace pro Nemecko pkisnej gi. Jsou to nejen spojenecke vlady, nYbr2 spojenecke narody samy a je to jejich prosty lid, kterY takto rozhodl. Nova ofensiva Nemecko nezachrani. Nemecko se pokou gi vas zastraAovat nesmyslnSimi bajkami o Sovetskem svazu a komunismu jako o zkazonosne povodni. Nemci tak doufaji, Ze rozdeli zapad od vS7chodu. Proto y am znovu opakuji to, co jsme yam uz tolikrat tekli: valka bude vedena al do vitezneho konce veemi spojenci spoledne a viteznY mir bude uzavten take vSemi spoleene. Toto je znovu potvrzeno francouzsko-sovetskou smlouvou.

To take potvrzuje na gi spojeneckou politiku pied Mnichovem; v rode 1938 jsme Zadali to ,co nyni spojenci cirri, aby znieili hitlerismus. Berlinske, propaganda vyuZiva poslednich uddlosti v osvobozeiVch zemich Francie, Belgie, Italie, Recka, Jugoslavie a Rumunska a like. y am: Po dobu neinceke okupace byl tam klid a potadek. Spojenci ptinesli s sebou bidu, rozvrat, bol§evismus a obdanskou valku. Ale Nemci nekikaji, 2e pied tim, ndli z obsazenYch krajO odejdou, vg echno zpustogi a vyloupi, znidi dopravni prosttedky, odvezou v gechny potraviny a suroviny a zenachaji za sebou jen spou§t' a rozvrat. To zpOsobuje lidskou bidu a zarmutek, z nicht pochazi spory a boje. Ne vgak proto, 2e tam pti gla svoboda, nYbr t. proto, 2e tam byli dtive Nemci se svou armadou a Gestapem. Ale tento sta y v osvobozenYch zemich ma hlub gi smysl. Druhe, svetove, valka, jsouc pokradovanim prvni valky proti pangermanismu, ma, raz velke a socialni revoluce. Jeji konec Opine ptemeni kontinent. Vg ichni viidcove, tfldy, raimy, ktere tuto valku prohraji, bezectne zmizi jako jsme iikali v rote 1939 a 1940 ye Francii, Polsku, pak v Jugoslavii, Rumunsku a Mad'arsku a zejmena ye fa§isticke Rath. Ines je na tade Nemecko. Vnitropoliticke dtsledky jsou nevy(Dokon6eni na stranA 13,)

Strana 2.

VEST NIK

Ve stredu, dne 3. ledna 1945.

A

C. H. CILEENOSK72, rreelseda

..TWIN F. CHUPICK, tajemnik •

KvnomNFM.Z.MM

einn3",r

predseda

RAYM. URBANOVSKY, ueetnik

AR:

reditel JOS. ICOLITIA, ML,

EALAMitEK, vrchni lekar

iL

AUG. KACik, pravni

JOSEF ZEMANEK reditel

'17.RREL NAVRATIL reditel Z mudroslovi nacistu. ew York. (TK.) Zany easopis Der Angriff uverejfauje dne 12. listopadu alanek od dr. Roberta Ley) nazvanY ""NaSe volby".

"Mluve o volbach" pra x,7 1 Ley v • elanku, "ram na mysli mobilisaci domobrany a ohromnou vinu souhlasu a presvedeeni, se kterYm jsem ssctkai na svYch cestach po Ea-

kousku a v Podunaji. Kde drive se pouLvalo Uslovi: "Ulej se, kdokoli rntlite'S", nyni plati: "Stale ye forme a stale na fronte". Nyni, opov61ili se pan Eisenhower rozvinout svou efensivu, narazi nejen na nemecke armadni divise, nYbr g i na miliony ele-nu domobrany."

Ley se ve svem elanku neboji ani Rooselrlta ani Stalina ani Church q1a. Neboji se v tech novinach vabec nikoho. Co by se take bal,-,{ kdy2" •sam na frontu nejde?

V Zaenete Nov Y rok spravne, hojnYm kupavanim ValeenYch Bonda!

JOS. HORNAK tiskovSr vSrbor Pomahali es. partyzintim.

Stockholm. (ONA). ZdelAi Svenska Dagbladet scleluje z Berlinae pra2skY nemeckY soud odsoudil v techto dnech 14 Cechil z MoraVky za to, 'Ze "ochotne pornahali a jinak podporovali eetne bandity, poskytujice jrn potraviny a jinou pomoc."

Jde zrejme o pomoc es. partyzantim.

V Dalgt ei odsouzeni za poslech spojenekeho rozhlasu.

Curych. (ONA). PratskST nemec.

ONDRiJgROVA tiskovST vSrbor list Der Neue Tag z 15. prosince oznamuje, 2e nemeckY zvlaStni soud v Praze odsoudil k smrti tyto Cechy: Vojtecha Travence, roz 1898 ' z Malkovic, Ladislava VaStu, roz.

1914 ye VyMne, Jaroslava Syroveho roz. 1901 v MeSne za "soustavnY poslech nepratelskeho rozhlasu a S'iteni slySenYch zprav". Travenec mel mimo toho u sebe eetne strelne zbrane a strelivo.

Ve sttedu, dne 3. ledna 1945.

Oddil Dopisovatelskfr Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

Dnes, 27. prosince nerriam do tadne prate chuti, je takove pochmurne poeasi, tak se dav6m do psani. V pondeli 25. veeer zadalo straeit deetem, a prel po tro ge kaRlY den.

Dne 10. t. m. pfijel domt na 30 dni dovolenou Sgt. Odell Vrla z Guy, nee vnuk prijel z nemocnice ze San Anton io. 13. t. m. ptijel k nem s jeho sestrou, ses. Vlastou Howe, a ze to bylo radostne shledani, se domyslite mill etenai• . Odell vyhli2i po jeho velkem a teSkem zraneni dobte. Jeho nohy to odnesly nejvice.

Na prave noze jemu vytezali doktoti kus kfee a ptilepili ji na velkou diru na leve nose. Na levo ruce prsty ma bez vlady, a ta na dele ma malY eev. Celkem dostal 16 ran erapnelem, na malem °strove, severne od New Guiny; byl ranen jeete se tremi jinYmi vojiny. Pti zraneni ztratil pamet a veecko co u sebe mel, jen v kosili v kapsiece mel papirovou desitku a ta jemu zastala na pamatku; je cela eervena od jeho krve nasekle. Odell like, Se by ji nerad utratil. Dne 9. ledna o pulnoci musi byti zpet v nemocnici.

K bratru a sestte A. SikorovYm ptijela na navetevu jejich dcera- Viktorie s ditkami z Norfolk, Virginie. Jeji mantel (jmeno spra yne nevim) slouzi u vojska vine rokii. 19. t. k nem ptijeli Sikorovi veeer na besedu. Viktorie ma man'tela jinonarodovce, ale na svoji matetskou tee nezapomela. Cestou ze nemela "acine nesnaze, ztlzenci na vlaku ji s detmi obslouZili. Ma holeieku 3 roky a chlapce 8 mesicii stare.

Tak uz konaim a \Teem etoucim Vestnik pteji mnoho zdaru v novem roce!

Rozi Mikeska-Truksova. itad Rftiovy Dvur, Cis. 89., Rosebud, Tex. Oznamuji veem elentm, kteti nebyli ye schtzi, volbu Utednikii na rok 1945: Frank Baca, ptedseda, Emil Hering, mistopfedseda, John Lanidek, tajemnik, Vojtech Svoboda, ueetni, Eda Dada, pokladnik. teetni a nemocenskY vYbor ti sami elenove jako roku minuleho. t edam ifeetni vYbor, aby se dostavil do lednove schaze, by mohli prohlednout knihy.

VS' jsou veichni eleni eadani, by se do schtze dostavili, abychom vedeli, kdo si pteje podrZet nemocenskou podporu.

Bratti a sestry, hled'te ptistoupit do nemocenskeho odboru, neb elm nas bude vice, tak tim vetei bude podpora v padu nemoci.

Preji veem Clentim nael velke Jednoty S. P. J. S. T. et'astnY novY rok, -a aby se ta valka brzy ukondila.

S bratrskYm pozdravem, John Lanieek, taj.

V Houston, Texas.

Opet jeden rok vice Patti do minulosti, o ktere bude psana historie, jako svet nepamatuje, bude vzpominana feemi narody sveta po staleti.

Dnes, kdy lidstvo se zdalo bYti na nejvyeeim stupni vynalezavosti, elovek, kterY se honosi chytrosti nade veechnou jinou nemou tvati pozemskou, bude miti hroznou historii.

Co mame ekol a kosteln, a veude se uei lasce a svornosti, prod neni dnes elovek lepei?

Ta nema, tvat, kdy se naSere do sytosti, nestare. se uz o nic, nezavidi to druhe zveti pokrmu, a tu nemou tvat 26,dnY nic neuCil jineho ,jen aby byla k ueitku pro eloveka. Ve=erne ku -ptikladu psa. Nekteti maji velice dobrou povest a je o nem i psano, ze je nejlepeim ptltelem eloveka. 61ovek sveho tele zradi ,ale pes je svemu panovi vzdy vernY. Kdy2 dobte, z blizka se podivarne na 2ivot kolem sebe pozname, ze eloveka nekdy nedovedeme pochopit, prod je v nem zavist, kdy2 ma sveho dost, fee co pottebuje ,a nebo prof sve ptatele pomlouva za jejich zady, kdy vime

VESTN/K veichni, 'Se bez ptatel a vzajemneho porozumeni bychom se citili velice osameli.

To jest veude v celem na gem nvote, at' soukromem, nebo spolkovem, Tide ubiji sami sku a ptatelstvi i ptes to, ze vi, See se bez toho face tje.

Vzpominam na prvni muj krok do 'eivota nageho spoiku u tadu Hvezda Texasu els. 47.

Moje ptesveddeni o nakm bratrstvi jsem mela velice pekne, pamatuji, jak se s fictou o tom miuvilo ,vyplacely se nemocenske podpory, nemocni se chodili okttovat, pomahalo se kde bylo tteba a jak moZnost dovolovala. Ja sama tenkrat jsem nemohla se siadastriovat yeSkere to prate, ale neco jsem pro nas spolek take vykonavala, vychovala jsem mu etyti Cieny, kteti zabrali cell muj Cas, ze nezbylo Casu starati se o spolkove zaleSitosti. Ale a2 jim vkm etytem narostla ktidla a uletli z hnizda, tak i ja jsem se dostala dale do sveta a zaCala se vice zajimati o na g spolek a vSimati si toho domaciho tadoveho Zivota. • Mela jsem pkileiitost pozorovat tu spolkovou praci v nekolika tadech a vkide je ta prate stejna, vZdycky nekdo trpi a tak se mne zda, ze i kdy nekdo ma dobrou vtli a hodne prate vykona, 1e Se najde nekdo, co mu i to zdvidi.

Ja myslim, k od zaloleni naZi Jednoty jsme se hodne zmenili, pokraduj ,eme s tim ostatnim svetem. A daly by se vykonat velke veci, kdyby byla svornost a nebylo zavisti a nekdy Setteni penez na nepravYch mistech a zase vyhazovani, ktere mohly bYti ukttene nebo upotiebene na uZitendou vec.

MoZna, ze mne zase nekdo cid drztku, ze bych rada poroudela, ale to neni pravda, ja jen v2cly podavam svoje nahledy, na ktere mime v gichni elenove pra y°. A tak vain chci rici, kde jsnie utratili penize zbyteene, to jest za to "u", co budeme piidavat ku jmenu Texas. To nas uz stab° nekolik stovek na sjezde, a jak nag pravnik upozororioval na to, ze to milk vzit jeSte vice naSich peknYch dolarti, menit certifikaty a vSechny jine listiny, a Hi. fit. se pilda prate a nesnazi. Jestli nam to neSkodilo 47 rokii, tak uZ to tam mohlo zustat. A vlastne prof my pottebujeme pildavat k anglickemu jmenu nak Ceske "u"? Kdybychom ty penize, co to bude stat, dali na OervenY nebo tem hladovym detem, kde je toho tteba, udelali bychom si tim lepgi jmeno nezli tim "u". Na jednom miste se drSime tak houievnate na torn zakladu, ktery zalotili flak prvni Cleni Jednoty, tak prof to jmeno neni dnes debre, ktere ji dali. A ja myslim, 'ee tenkrate to byli take dobti Ceei. Dnes opravujeme takove malidkosti, ktere pro nas nit neznamenaji a nemaji aadnou cenu pro naei mladeZ. Ja nemyslim, ze by Hl. Ur, mela jit do takoyell° — teknu to takovYm neeeskYm slovem — trublu.

S ptanim vSeho dobra v tomto roce, zdraS"parihelova. vi etenate, El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenatstvo Vestniku!

Slibil jsem naeim elenam, Se je pobidnu do schnze lednove, k tomu ze uZiji jakysi bait (take Ceske). Tak ptijd'te vZichni, komu je moZno. Vite, prvni nedeli jak obyeejne. Volba Utednikri atd., jagaco dale, uvidime, jak povidal ten slepY. Br. Starealo, jagaco je prave Ceske zkomolene slovo, a utivam ho pro zabavu, pro ty, kterozumi S'pasu (prave Ceske). Jak a co nekdy pri vYslovnosti zni jagaco. Neobviriovat br. red. z takove pravopisne chyby! Ja jednoduk takoy e slovo podSlcrtnu, jako clUkaz, ze bych to tak red mel, ale kdyby to neuznal a udelal z toho jak a co, ani nepisknu, ba ne! a vicekrate bych to slovo tak nepsal, anebo vubec bych ztratil zajem o psani. Vlastne, kde je podpis pisatele, tam je zodpovednost jeho, ne red. — Tak muj dopis pi. Miskovou v Caldwell take zajimal, ponevadZ pojednaval o spravne destine. Poda,1 jsem jen svitj nahled, a co jsem napsal nikdo mne nevyvrati. Neupiram, aby se, kdo si pteje ty koncovky, by o ne byly zkra,covany,. — Tak jako se uZ s pi. Mikeskovou troZieku dohodujeme, a2 na to ptec jen jako troSidku zlomyslnosti, ale takova, maliekost se maze lehce prominouti. Pi. M., slovo zlomyslnost odvozuje se asi, nejsem-li, a asi nejsem na omylu, od jako a-

Strana 3. chati nejake zlo, co2 bylo daleko od neep ta,koveho spasobit. Jestli by nevedomost, ale take daleko od nevedomosti, pH moji stati a zkueenosti. Nebudu psati slept, ale jen nevidouci, jak ten svet pokraeuje, a pa. k se naee mladeZ ocinarodriuje. — Jen nekolik vas ZenskYch, a kterYsi ttebas strakaY narodovec, chce poudovat, a sdm sve neb jejich deti doma Ceske matetske tedi rieudi. Ptiklad: Ktera to byla maminka, co byla s H. v Praze na sokolskem sletu s dceru'Skou.

Kdyt byla oslovena dceruSka jednou pani desky, dceru'Ska ztstala zarafiena a nemohla odpevedet. Az to tazajici se maminky take dceruka, ji vysvobodila v anglicke 1:e d: i. To se potorn mluvi o narodovstvi a udoni Ceske tea Nabadani jen pro Ceskcu venkovskou mlacleZ, ale mestske mladeZe se to netYae. Svata pravda, eeskY jazyk se udrZi na venkove ck',Ie, ale ja;::: nektell tvrdi, na velcy vekilv. No, neon_ m to.

Pozoruji i na venkove, ne my stal, ale nalacleZ, ttebas jsou kaZdY jinaCiho nateei, dejrne tomu tech a Mcravan, radeji .kdyZ mluvi dobte an' glicky, mluvi anglicky. nag Eman tika, ted', tamhle, soused Arnold tika vel:•=j a henkaj, a tak v anglietine mluvi stejne. Ja jsem pinokrevnY Oech, marrika je pinokrevna 1‘loravan-. ka, ale u nas se mluvi Cesky, ale ne von ani vocasata vobluda, ba ne! Kdysi run;t"? povidal jeden dlovek, a alai se dost videlanY, ze ja nejsem Zadny eech, kdy2 nerikara von. Ano, pi.

M. vim, ze i jinonarodovske, ne jen ditky, i dorost dokazuji svoji dovednest i vedomost, i v nadste v zdchodech, i jak jsou dovedni Na jinendrodovcich nam nezaleti, jen by se na.si nesluAnosti. Jako ze nemame k=olit deska, slova. Cc na to iikate, pi.3.\-1. a vy druc,nkvne te sbra.vne mluvy, 1-7Olyt, airoplan startuje v eeskYch novinach, i jina, slova, ktera, podavana kterYm ja„, ani vy nerozurnite. Ponevadt ani ja, ani nerozuroln-te talliansky, francouzsky, ale cdpustte, motna ze hebrejsky, ba jo. Pi. MikeskoTd, je'Sfe slovieko, ale neberte to jako ze zlomyslnosti.

PiSete, v (,;eskYch nevindch, kdyby se pi. Stanovska, podepsala H. Sta. p.ovskY, tu bysme si n-ysleii, ie je to Honza (3;anovskY. Tara je zas, pi. M., chybidka. Ja, kdybych to psa3, bych napsal pi., neb jak zde Mrs. H. Stana,vs1J., tarn by ten Honza odpadnul, nemyslite? Toto, pi. M., beIte vice jako ne §pasern, ale tertera. Pi. M., te my si tak nekdy zadebatujeme, a jsine nekdy katdY jin.§ich nahledii, to nedokazuje, ze bysme nebyli debrYmi prateli. 17y hledite pro -dobro Ceske CeCi, a takovou by musel hleda.t s lucernou v prave poledne a nenaZel by ji, ba ne.

Mam zkuSenost, ze mnozi maji t° na,rodnosti pinou hubu, dokud jim z toho nejak7;7 zisk kouka.., a kdyt picestane, je i po ndroa-A-stYi. Jd tikam, ze je i s virou, nabotenstvi tak. Kdyfi je v kostele, panbiekovi by nohy ukousal, a kdyt, vyjde z kostela, no vAak i vy mnozi takove znate. — CbrZel jsem psani a v nem peknou karetku, vanoeni ptani vZho dobra, a rnrzi rime nepodepsane jmenem, jen Dobr% C'rz. :'-31a No. 2.

Mila pani, dekujeme a pCejerne vC r arzadobn?..1.

Tak dve dobre OeSky, ale kaZda jinsich nahleclit! Mild pani, vetitn ze rdda byste so podepsala, ale nedrivetujete me, ze bych nevyzradil souhlos s mojimi nahledy. Ta me, Ze kdyz etete mu) dopis, a p. T. M., ze jste hned posilena a litate po hauzu jak srna. Psat kaklY tYden, jak byste si ptala, Vas by potelilo a nekoho by to unavovalo, a MoZna. ze i mne. — Vite, ja kdysi nazvan Dobrou OeZkou Na. 1. Gentleman, a ted' na starost rYpalem. Ja uZ ted' mrria, na starost kdyZ, jsem napaden neumim se branit, a tak ne kaalY tYclen, ale nostadi jednou za uherskY mesic. Dobra oe§ko No. 2., udejto m,i Vase jmeno, a bude to, jako ten Ziclak pavidal, jako kdyZ khamen do vody hodi. Pozdrav vkm etoucim a nazdaredky dava Statieek Jos. Barton, V Rad Laskavost, els 70, Damon, Texas. elenam tadu Laskavost els. 70 tomto davam feat, ze ptieti sense se bude odbYvat v nedeli 7 ledna 1945, v Needville, v sini tadu Rozkvet Ruze. Zadatek o 1 hod. odpoledne.

Tedy na shledanou!

Thos. Kolaja Jr., taj,

Strand 4.

ViSTNIK

Pall na bo jisti ye Franca

Ve siteclu, due 3. ledna 1945.

Zprava tajemnika OD kADU g TEFANIK t. 142, HOUSTON, TEX. OD 1. PROS. 1943 DO 1. PROS. 1944.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratii a sestry:Je to pro idedniky na Hlavni fitadovne velice zthene, miti valy po ruce adresat yeech mistnich iadu. Proto dues rozesilame na tajemniky ve'ech tacla natl. Jednoty formulat pro oznameni Hlavni liTtadovne jmena yeechfatednikt mistnich taclu pro rok 1945, a Zadame je, aby je vypinili a co moth() nejdtive Hlavni tjtadovnu navro,tili.

Ze zkueenosti v minulosti, vine, ze u naterYch tadn nasledkem slabe navetevy volby iftednikt mistnich tadu se nekdy odtahnou nekolik mesicii, a nasledkem toho, tajemnici takovYch tada nemohou nam jmena jejich tadovYch uiedniku oznamiti, az po volbe.

Aby se volby fitednika mistnich Mita neodtahavaly pro takovou ptieinu, Zadame kaZdeho z vas, bratti a sestry, abyste se do schilze vaeeho tadu dostavili a postarali se o to a pomohli tomu vaei ptitomnosti, aby se volba fitednikt vaeeho tadu vykonala bezodkladne, aby pak tajemnik vaeoho' tadu nam mohl oznamiti vYsledek volby u vaeeho tadu, a takto pomohl nam k ptesnejeimu vykonavani nael povinnosti na Hlavni 1:Jtadovne.

Pamatujte na to, Ze je to velmi dinette, abyste se volby Mednikii vaeeho tadu sifeastnili. Uditite to!

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tkadovny.

V Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam vedet ,at` se jiste dostavite do ptieti schUze, ktera se bude odbYvat 7. I.?dna. V padu epatneho poeasi, schtze bude druhou nedeli. Zaroveri Uestni vYbor jest zadam, aby se dostavil dtive, tott2 o jedne hodine' a pfehledne knihy.

Bratti ,kteti delaji piljeky proti certifikaturn, at' daji vedet co mini cleat, a zaroven ti, kteti jsou pozadu s placenim, at' se hiedi vyrovnat.

Tak na to nezapomente, a bude-li pohoda dovolovat, at' je nas ye schuzi co nejvice. Na shledanou.

Pteji veem bratrum a sestram gt'astnY ten nastavajici novY rok 1945!

Chas. Jalufka, taj.

V Rad Hvezdnaty Prap•r, Cis. 55., Tours, Texas.

Veem bratrum a sestram oznamuji, ze vyroeni schazi budeme konat prvni nedeli v mesici lednu. Dostavte se veichni neb ptipada nam volba utednikti na rok 1945. S bratrskym poAlbin E. Patter. zdravem, Neni co prodavat.

New York. (6TK.) - Nemci ovladane "protektoratni radio" hlasilo dne 13. prosince toto natizeni: "V posledni dobe bylo zjiteno, Ze majitele malYch obchodnich zavodu nemaji sve kramy otevteny po cely den v ptedepsanych hodinach. Mush-li majitel zavodu uzavtit svilj obchod proto, Ze ma nedostatek zbot a je nucen edejiti za obchodem, je povinnen umistit na dvete sveho obchodu oznameni, pro jakou ptiCinu a na jak diouho bude uzavten. si uzaviit svilj kram na cely den, musi poladat o povoleni, ktere mu bude vydano bud' okresnimi iftady, nebo v Praze praliskou okrskovou radou."

Nemci kdysi nafidili,ze obchodnici v "Protektoratu" mush mit vYlohy svYch obchodil pine zbot, i kdy2 neni na prodej a uvnitt nemaji co prodavat. Chteli tim maskovat beznadejnou zasobovaci situaci pied povrchnim divatem. Z tehoi dtvodu asi vydali toto a ye posledni vent

PoCet Menu 1944 pfibylo Celkem 1944 pfestouplo dosp.

1944 odstoupli 1944 zemtel

Dospel. D. O. Cel. 153 42 10 7 163 49 3 1 2 1

1944 ztrata 61ent 12-1-44

6

1

157

48

Hl. Ui. poslano na funrti H1. Ui. Det. O. funrti Nemocenska Celkem

205

$2,734.01 260.63 18.00 $3,012.64

Smutna zprava Oita pi. Vlaste Machanove, ze jeji milovany mantel Pvt. Jindiich Machaii padl na bojieti ve Francii dne 11. listopadu 1944. Odveden na vojnu v mesici bteznu toho sameho roku. Po kratkem vYcviku v peAackem tabofe Camp Fannin, Texas, byl odeslan do Za111011, kde po nekolika tYdennim bojovani na fronte obetoval svilj mladY Zivot za viast.

Z Francie psaval denne sve mlade Zene, jak na ni vzpomind a jak se teei a2 bude po valce, kdy bude mu mono piteti domil a uvideti sve drahe. To pkani se jemu nespinilo. On ode:".,'el tam, kde neni boje - tam kde je pokoj a mir.

Nalevna: Pfijem $5,453.74 Vyd. $4,107.68 Hotovost CelkovS7 pfijem $9,323.68 Celkove vydani 7,356.11 Hotovost v pokladne

Jindtich J. Machari naro•en v roce 1912 pfi Novem Tabote, kde bydlel s otcem a2 do roku 1939. Jeho matka pfede§la, ho na veOnost pled devatemicti lety. V roce 1939 Jindfich bral ingenirskY kurs v Milwaukee, Wisconsin, po kterem S•8 odebral do Pasadena, Texas, kde byl zamestnan v tovarne Champion Paper and Fibre Co., aZ do sveho odvodu na vojnu. V eervnu 1941 se o2enil se sl. Vlastou Chaloupkovou z Caldwell, Texas. SIM domov men v Pasadena, kde jeho navratu eekala manZelka, kdy2 obdrZela telegram scielujici ji truchliyou zpravu. Jeho mlacleho Zivota xnanielka, pi. Henry Machariova; otec, John J. Machari; dve sestry: pi. Frank Rychlikova, pi.

John C. Besedova, veichni v Caldwell, a mnoho piatei, kteti si oblibili spolubratra pro jeho milou a dobrou povahu.

PozustalYm vyslovujeme upfimnou soustrast v hlobokem zarmutku. test budi2 jeho pamatce!

V Washington. - Je nesporne, ze americka yefejnost poskytla veikou podporu valeenemu usilh skvelou odezvou na sbirky pouZitYch surovin pottebnYch pro zbrojni vyrobu. Ale etyfi z techto sberacich kampani musi - jak sdeluje Office of War Information - dale pokradovat.

Z deviti takovYch sberacich akci - stareho papiru, cinu, tuku, stareho Zeleza a oceli, hliniku, puneoch, gumy, stareho S'atstva a hadrii - jenom dy e musi ye zvYSenem rozmeru pokracovati v dohledne dobe. Jsou to sbirky stareho papiru a cinu, ktere mush trvati nejmene do konce valky v Evrope. PouZitY tuk, jehoZ pfirozene bude stale potfeba nejmene po cely rok 1945, jscu nyni doclavany pravidelne a v dostateenem mnoZstvi. Ale podle vystrahy WPB de oslabeni pouttYch tun maze zhoreit situaci. Hospcdyne,tudi2 nesmi ochabovat a odevzdavat tuky pravidelne. Take sbfrani starych hadra bode pokra:';ovat a2 do odvolani.

V

Pfehled majetku fadu 1. prosince 1944 Hotovost v pokladne $1,967.57 Bondy 2,000.00 Pozemek 1,750.00 Budova 2,500.00 Zafizeni 1,000.00 &dohs.

65.00 Pohledavky 83.00

Potieba delnictva k vftobe pneumatik.

Washington. - Pavel McNutt, pfednosta Uiadu pro pracovni shy oznamil, Ze je okamiite potfeba asi 2300 delnikil pro vYrobu vojenskYch pneumatik. V pfiStich mesicich s rozgikenim vYroby bode potfeba. claleich 8500 dleniku.

Sbirky paufitfth surovin budou pokra4avat.

$1,346.06 $1,967.57

Pfehled hotovosti v pokladne za posledni 4 raky: 1. prosince 1941 $ 85.83 1. prosince 1942 416.12 1. prosince 1943 860.24 1. prosince 1944 1,967.57

Celkem

$9,385.57

Nikoho jsme nesuspendovali ani nevyloueili.

Dluh na budovu je doplacen a pohledavky 42 taclov$Tch dlent v obnosu $459.10 budou hotove vyplaceny ve schnzi 7. ledna 1945. Phjd'te si pro ne.

Jak z uvedene zpravy vidite, prvni oddil historie fadu Stefanik je u konce. V obdobi od roku 1919 a2 do dne2ka mnohokrat hrom buracel, pr§elo jen se lilo, ale opet nam vy2lo nadherne slunko bratrske spoluprice. Nedejte mu zapadnout.

Za ttedniky byli zvoleni tito elenove: A. L. Schank, pfedseda; F. Tymel, mistopfedseda; Alois Vaja, tajemnik; F. Adlong, iiCetni; Ella Adlong, pokladnik; John Ka2par, organisator. Dr. Chas. Holub, Dr. H. R. Mareg, Zdar tadu i Jednot y v race 1945! pfeje, Alois Vaja, tajemnik.

V KDYZ NEMCI 2ERTUJi. New York. (eTK.) - V techto dnech dala zprava o pfihode, ktera se udala v janim Rakousku: "Na stanici bliZe Eisenstadtu pkijel jednoho nedelniho rana vlak s 50 mut a ‘tenami, kteti nesli detna zavazadia a vaky obsahujici ruzne pekne .pfedmety, o kterYch cestujich ptedpokladali, Ze se budou lhbit sedlakfun a in je budou moci vymenit za potraviriy. K sveniu velkemu pfekvapeni byli na nadraZi pfijati oddilem SA a detniky. Byla k nim Pfednesena velka tee, ye ktere se Inn dekovalo ironickYm zp0sobem za to, Ze pfijeli pomahat ve stavbe jiho zapadniho pohranieniho opevneni. Ptedmety, ktere s sebou pfivezli, jim byly pkirozene zkonfiskovany." Zprava pak popisuje, jak tito lide byli sefadeni a odvedeni ke kopani zakopt a kdyt je po namahave celodenni praci koneene propustill, dostali katO malou lahvieku vina jako odmenu.

Ve sti-edu, dne 3. ledna 1945.

Wheelock, Texas.

Ctena redakce Vestniku, mile sestry a bratfi, zde zasilarn opis dopisu, kterY jsme obddeli od nag eho syna z Nemecka dne 21. prosince 1944.

Je psanY v anglicky teei, ptelohl jsem ho do deske teal, aby si ho mohli pietist ti star gi, co neumi Gist anglicky. Nag syn, S-Sgt. Jerry W. Vytopil path do SPJST. k tadu Bedtich Smetana els. 39., Bryan, Tex. Na vojnu narukoval dne 3. prosince 1942, v zamoti je asi gest mesiCu, prvne ptijel do Francie, do Belgie, do Holandska, pak se dostali do Nemecka, ale Bilh vi kde jsou dnes co toto pi gu. V kvetnu mu minulo 22 let a dopis zni nasledovne: Nekde v Nemecku, 6. pros. 1944.

Mili rodide, sestry a bratti: Praire mam volnou chvilku, tak yam napigu.

Citim se 0. K, ale unavenY jsem jak "hek," jsme ted' pilne zamestnani, Zivot je zde tyrdY. Obddel jsem nekolik dopisti v poslednich dnech, ktere mne moc pote gily. Tato, Tvoje psani obdrZel jsem dnes rano. Jsem rad, *Ze se mate dosti dobte a mne caste pi gete. Ani byste neuvetili, co to pro vojaka na fronte znamena jen par tadkii z domova. Ten vanodni darek jsem obddel v potadku a mockrat Vain za nej dekuji, ale lituji, Ze ty veci na holeni a jine zde pro ne nernam Zadne potteby. V ge co mne mu2ete poslat je neco k snedku, kendu co se nezkazi a nerozbije. Velice nine te gi, 2e statieek Vytopil pokraeuje dosti dobte. Nikdy na to nezapomenu, kdy jsme se posledne loueili mne 2e se loueime naposled, 'Ze on se mne nedoeka a't se vratim z vojny. Velice mne ho tenkrat bylo lito, on moc plakal, nemylim-li se, bude mu brzy 81 let. Portlravujte ho ode mne a z to dvacitky co yam posilam na krismus mu nee° kupte. Tato, jak bude psat statiektim 6echoqm, pozdravuj je ode mne, 2e jim pteju vesele vanoce a gt'astnY novY rok, statenka aby se modlila za me zdravi, Caste na vas vgecky vzpominam. (Poz. pisatele: Na gi sttieci 6echovi bydli pti Ennis na farme spolubratra Frank Vrly.) Posilam Vain dve dvacitky na pamatku, jedna nemecka, dvacet marek, druha eeskit dvacet korun. Ani neuvetite jakou jsem mel radost, kdy2 jsem dostal tu Ceskou, prvni co jsem kdy videl. Te2 Vam musim napsat, Ze jsem obddel stfibrnou hvezdu, po glu Vam ji domti. Asi byste ra.di y eah, co to znamend. Zeptejte se nektereho veterana, co byl ye valce. Tel chodime na bohosluZby jak mame prile2itost. Ve statech mnoho vojakti do kostela nechodilo, zde chodi vgichni. Tato, pamatuj kdy za,dala valka, mne tenkrat tikali, net ti bude 20 let bude pa valce. Podivej se kde jsem dnes, ji g je to pies dva roky co jsem narukoval, ale- mne se to zda hodne del gi doba. Jig jsem hodne vide a zkusil a net to ukonei Buh jen vi co je gte zkusime. Zaeinaji me bolet oci pri takovem svetle, mame nasypanY pisek v bokete, v torn nalitY gasolin, pti torn pig em, chvilemi to eudi. Zde prave je ticho, ale kousek dale . . . Ostatek si domyslite, censor by mne to gkrtnul. Tel jsem se doeet1 v Bryan Ne'ws, 2e ty chlapiky, co se vymlouvali na vg e moZne a nechteli jit na vojnu, koneene cdvedli. Kdo vi jak se citili rukovat s temi 18 letYmi. Velice jich lituji a pfeji jim, by museli bYt v armade aspen deset let.

Sestram teknete, by mne neptestaValy psat, ja nemam Casu jim psat. Od bratrance Cpl. Lr. Hornika jsem deli dobu nesly gel, poglete mne jeho adresu. Ptal bych na gemu Frantikovi a JoZkovi, by meli lep g i mladi nee jsem mel ja, at' se nezapomenou naueit dobte plovat. Kdybych neurnel dobte plovat, dnes bych yarn nepsal. No, jig jsem toho napsal vie jak jsem myslel. Mame prave odpoainek, tak se mne zda jako bych miuvil s vami. Nevim kdy zase budu mit pkilelitost yam psat, tak yam pfeji vgem vesele vanoce a g t'astnY novY rok 1945. Nevim kde budem slavit vanoce, ale ptal bych si, by to bylo .v Berline. Snad na rok budu s vami, to bude mtij negt'astnej g i den, a2 pit edu domu, pak vas jit nikdy neopustim. Pi g te east°, co je u vas noveho a modlete se za mne. — Va g milujici Jaroslay.

P. S. — Bratte redaktore, ptedem Ti dekujem za uvetejneni tohoto dopisu a ptejem gtesti cele Jednote v torn nastavajicim novem roku a zvlagte nagim hrdintim na vg ech frontach. VA§ spolubratr, Frank Vytopil a rodina.

VESTNIX

Bla hopiani ku zlate svatbe

Nagim milym rodiefn, Joe a Marii ebestovYm, kteti oslavili svoje 50ti lete spoluZiti, 5. listopadu roku 1944.

Vychovali sedm deti, otyti syny a tti dcery.

My, vgcehna rodina, piejeme na gim milym rodietim, aby ve zdravi a etesti je gte dlouha a dlouha leta s nami zili, a my za va gi lasku mohli odvdeeit.

To yam pteji vase deti a vnoueata.

Tei jsou eleny tadu Vyzovice, Cis. 114. v Richmond, Texas.

A zaroven v gem elenttm a ctene redakci ptejeme: 8Vastn,i"). novY rok!

Venovano od DITEK. V

Chvala chudobv.

Kdy2 v race 211 pied narozenim Krista byla Capua, hlavni mesto Campanie, kted byla ptedtim pod kartaginskou spravou, nucena otev •it sve brany viteznYm timskYin vojsktm, zmocnila se obeanstva hluboka, sklieenost. Nebot' tato mocna obec, tehdy sttedisko italskeho prilmyslu, aby ziskala samospravu, kterou ji Eimane odpirali, vzdala se Hanibalovi, odzbrojila timskou posadku, ptijala kartaginskou armadu, vyrabela pro neptitele zbrane, dada.vala mu potraviny a takto hrube poru glla sptiseZenecke zavazky, ktere mela s Rimany.

CelYch nest let byla Capua podrobena Kartagu. Nyni pak po marnem pokusu o pochod na Rim Hanibal vyklidil Campanii a Capuu ponechal svemu osudu. A zatim co proletariat, jen zustal veren Rimu, strhoval s mestskYch budov vYsostne znaky barbarskeho Kartaga a na jejich misto znovu nasazoval timskeho orla, zatim co ulicemi zaznival razny krok timskYch legionaiu, dvacetosm ptislu gnikti mistni alechty see vrhlo na hroty syYch meet. ZbYvajici mesteti idednici a ptivdenci kartaginske strany byli zatCeni a odvedeni do vezeni.

Ptigtiho dne pak v nadhernem Minervine chramu zahajil soud prokonsul Quintus Maccus, ktereho senat vybavil diktatorskou pinou moci. Byl to mu g vysoke postavy, s hiuboko posazenYma chladnYma oeima a tvrdYma, na slovo skoupYmi zesty. Svou soudni stolici si postavil rovnou pod sochu bohyne. Sin byla lemovana •adou padesati polokorintskYch 0Malovani, kteti piiali za dopoledne na ?ady, ani se nepokouSeli o obhajobu. Vyslechli ob2alobu, sklopili hlavy a mlCeli. Bez hlesu rozsudek, kterY znel veteinou na bieovani a steti, v nekolika tefeich pripadech na prodej do otroctvi, ye veech ptipadech vaak na ztratu majetku.

Pozde naveeer piedvedli Furia Phila, nejbohateiho mute ve meste, timskeho glechtice, majitele mnoha dornt, statkt, mlYnt, lodi a tkalcoven. Na otdzku, citi-li se vinen, ohradil se Furius Philus s naprostou rozhodnosti.

Prokonsul obratil svtj zrak k pochodni., ktera ja g dohotivala. "Domnivae se opravdu," tekl klidne, "Ze bude g moci uvest na svou obhajobu vice, net veichni ti, kdo tu byli pied tebou?"

ObZ. alovanY se hluboce uklonil. "Nebyl jsem ani 'Menem vlady, ani mestskYm atednikem. ,Nevydal jsem. neptiteli ani jedineho timskeani o obeana, nebojoval jsem proti

Strana jsem svou • radou vestal KartaginSkYch, Pod vladou Kartaga jsem stejne zaseval sve obili jako pod vladou Pima, stejne jsem i sve lodi vysilal na more a sve tkalcovske stavy apatroval. Co se mi tedy ptieita za . vinu?"

"Mae pravdu," ptipustil prokonsul, "nemat nejmenei viny na rozhodnuti, podle nehot mesto bylo yydano Hanibalovi."

"Docela tak," pospieil si s ujietenim FUrius Philus a pohledl soudni do oei.

"Anil jsi byl pH torn, kdyZ' mesto ptedivalo sve kliae Hanibalovi?"

Zrak capuanskeho bohaee vzplanul. "I to je ti znamo?"

"Zdali jsi vea.k," zeptal se Quintus Flaccus' zahadnYm hlasem, "nepronajimal sve domy kartaginske armade?"

"Mel jsem snad eekat, a mi je zabavi bez jakehokoli naroku nad odekodne?"

"Mel jsi na starosti take zasobovani cele po-, sadky."

"Docilil jsem dobrYch cen."

"ZdaliZ to Hanibal nevyznamenal za zasluhy o zasobovani a ubytovani kartaginske armddy?"

"Bylo to prdve toto vyznamenani, jet ehranilo mesto daleich ahon."

"Vaechny tve zavody pracovaly pro neptitele."

"Kdyby je bYval neptitiel ptevzal do sveho provozu, ;oslouZilo by to nejak nati veci? Takto veak jsem mchl sva zaiizeni zlepaovat a obnovovat."

"A take jsi," pravil prokonsul povzbudlive, "za tech Best let kartaginske okupace svuj majetek zeesteronasobil."

"Pfehanie," zamumlal ob2alovanY nikoli bez samolibosti; tekni zdvojndsobil a budee pra yde bliZe. Avsak majetek ma tu vlastnost, roste i bez ptiaineni majitele. Kdybych nebyl bYval od Kartaga prijimal sluane zisky, byl bych tim jen posiloval valeenou pokladnu neptitelovu."

"Ty jsi veak daval kartaginskYm do najmu sve lodi, i kdy2 tyto kotvily zrovna v cizich ptistavech.." Prokonsul spodinul zkoumavym zrakem na ob2alovanem.

"Zajistel jsem tak odpovedel Furius Philus s temem znatelneho adivu v hlase. "avgak ttebaZe me lodi byly mimo dosah neptitele, je. byl v jeho dosahu. A ponevadt' jsem byl v jeho moci, nemohl jsem net poslouchat jeho rozkaza. Anebo myslie, 2e jsem mohl jednat jinak?"

"Zminil jsi se o chudYch lidech, ctihodnY," Philus se zaeal rozohnovat, "ale jak jsi sdm 'naznaeil, tito lido nejsou na listine datiovYch poplatnika. Nic nebranilo temto zavidenihodn:;7m lidem v torn; aby mohli bYt vlastenci. S prdzdnYmi kapsami se snadno desertuje. Nemd,jetnY neni v nebczpeei, Ze by protistrana mohla zabavit jeho majetek. My majetni jsme veak obetmi bohatstvi. Chudi se mohou skrYt v ptitmi. My stale stojime v pinem svetle.

2ebraci snadno zmizi v derach. Nam neni dophino toto atoelete. Née majetek nas ovladl a nedovoluje nam, abychom se od nej odloueili. Jsme jako ve2e, ktere stteli domy. Ve2e se nemohou ddt na atek. Sdilime osud klepadel, jet jsou ozdobou dvai. Kdo se jich chopi, tomu musi slouZit." Vyslechl jsem te, tekl prokonsul a svraStil oboCl. "Poslechni si rozsudek: Jsi vinen.

Tvaj majetek propada ye prospech senatu a obeant ftinaa. Ptiznavdm ti poleheujici okolnosti a proto to odsuzuji do otroctvi. Tvuj majetek ti zabranoval bYti vernYm. Beda veak tomu, kdo joko vet je srostlY se svYm domovem, a jako kiepadlo ma za aka' ka2derau sloutit!

Lepe by mu bylo, kdyby byl Zebrakem. Jeliko2 vidim, Ze tvaj majetek oslabil tvou vtli, vytrhuji to z tveho domu a oddeluji to od tvYch dveti. Davam ti, ubohernu otroku, bohatstvi; prodejem do ,aoddanstvi ti doptavam svoboy."

Furius Philus vyslechl rozsudek a hluboce se sklonil. Ve skuteenosti nepoCital s mirnosti.

Vedel, Ze kdyZ se zeme ottasala -v zakladech, misto aby mysill na sve bllCni, staral se; aby si zachoval sve bohatstvi. Nyni ho pohitila propast i s jeho domem.

A. Somnler.r..::

Strana 6.

VESTNIK

nove nrolenkch C,7:7-,xinikiii S. P. J. S. T. JOHN F. KUBALA Narozen 22 dervna 1890 pki Corn Hill v okresu Williamson. Zadal ye stari osmi let chodit do letni ekoly, kterou toho Casu vyudoval na forme zemkeleho Fr. Baluska v okoli Circleville; pan Torn Michalik ,a nasledujici let° nds trail p. Torn Bill. Nevim, jest-li jeete nekterY z teento mojich Oita!). gije. A pak nasledujici dye zimy jsem navetevoval katolickou ekolu na, Corn Hill, kde jsem se flatten eesky Gist a psat.

Po vyjiti venkovni ekoly jsem vypomahal rodidtim ye farmovani, a g do roku 1908. V tornto rode jsem se o genil a zaeal hospodakit pro sebe, na forme Best mil zapadne od Granger.

Na podzim roku 1929 odstehoval jsem se s rodinou do severniho Texasu, poblit Tioga, v okresu Grayson, kde doposud farmakim a tag kdyg Gas dovoluje, se trochu zabYvam tesaienim. Jig po nekolik rokti jsem ye vyboru farmakskeho programu.

Otec zemfel v roku 1900, jeete v -mladem yeku, a matka zemkela 1. ledna 1943.

Stal jsem se elenem S.P.J.S.T. v roku 1918, a osm elent z moji rodiny path k tato Jednote. Pkitomne mime tii syny ye slugbe U. S. V KAREL NAVRATIL Br. Chas. Navratil stal se elenem S.P.J.S.T. 9. zaki 1906, ye stall 17 let. Byl vgdy ainny v ziskavani elerra pro naei S.P.J.S.T. i tenkrat, kdyg se za ziskavani neplatilo. Jest tajemnikern u ka,du Cesky Prapor od roku 1922 po nyneje'. dobu. Tento fad eita. pies 800 Mena s DetskYm oddelenim. Jest ta g dlouholetYm fednikem ye spolku R.V.O.S. Cis. 107, jeho g byl zakladajicim elenem. Od. roku 1932 jest tajemnikem Sboru Ocker E.J.C.M.B. Jest ta g vgdy dinnY v narodni praci. Zastdval ta g irkad v T.Jdetnim vYboru S.P.J.S.T.. Jest jednim z nejlepeich organisatoril naei S.P.J.S.T. a zvlaete nekolik poslednich rokir venoval veteinu Casu sveho Casu organisaCni praci. Za sveho Clenstvi ziskal pro noel Jednotu hodne pies jeden tisic Glenu. Na sjezdu S.P.J.S.T. v Corpus Christi byl zvolrn keditelem Jednoty pro stkedni okrsek.

V ANTONIE ONDItt SKOVA Cteni bratti a sestry!

Na prani bratra redaktora yam napigi par iadku o sobe.

Narodila jsem se v Loveicich, okres Zdanice, na Morava, z rodieu Josef a Antonie HrozovYch. Byla jsem asi etyk letd, kdy g rodiee vyprodali majetek a stehovali jsme se do Hovoran, okres Hodonin, kde jsem vychodila ekolu. Bylo mne 15 let, kdy rodide zase veechno vyprodali a stehovali jsme se a g do Ameriky, a to do statu Texas, okres Parker. Tam jsem se provdala za Jana Ondrugka. ✓ roce 1921 jsme se pfistehovali do Dallas a vykoupili jsme grocerni obchod. Brzy jsme vstoupili do tadu Pokrok Cis. 84. Zaeala jsem yypomd,hat v kuchyni, dopisovat do deskYch a Ceskou vetejnost uvedomovat o programech v sini pokadanych. ✓ fade Pokrok nebylo to spolkove Cinnosti, po ktere jsem tou gila. Tu jsem videla u Sokola, a kdyl naei hoei tam zadali cvieit, tedy jsem k Sokolu co elenka pkistoupila. A tarn zadala moje a tale me rodiny spolkova prace, pki ktere jsme byli celou iadu let. ✓ fade jsem byla tajemnici, organisatorkou, sledovala praci v fade i v Hlavnim fistkedi, a aC jsem nebyla vgdy spokojena s vedenim, piece jsem vedy a pH ka gde pfilegitosti odporudovala naei Jednotu, co dobrY, eesky, spolek. Nerada vynecham schilze.

Stioastnila jsem se etyk sjezdu, v poslednim co nahradnioe "delegdtka". Spolkova, prace mi pkinesla, rancho znamosti po celem sto,tu a hodne ptatel, ktere mam opravdu rada. Moje 3 ditky, 3 vnouCata a jedna snacha jsou aleny u kardu Jaro.

Ve sjezdu v Corpus Christi jsem byla zvolena do tiskoveho vYboru. Dekuji bratru pied-

sedovi sjezdu, bratram a sestram delegatum za me zvoleni a slibuji vain, 7,e nedopustim, aby byla nag e Jednota vladena pomluVami, prosttednictvim na geho Vestniku.

S. P. J. S. T. jest dobie prosperujici teskY podnik, jest veech nas vagme si ji a obhajujme pH kaAde Cele Hlavni fitadovne, redakci, elemam a &renal-am Vestniku pteji: 8t'astriS7 zde,,rny novy rok!

Antonie Ondraekova.

V JOSEF ZEMANEK. Narodil jsem se v Hogt'alkove na krasnem Valaesku. Po vyjiti ekoly byl jsem poslan na Vsetin do udeni na zameenictvi, kde jsem navetevoval Po 3 roky prinnyslo you pokraCovaci vederni ekolu.

Po vyudeni pracoval jsem v Uher. Hradieti, Koptivnici a Studence, co pomocnik na rtznYch pracich. V kve'tnu 1908 byl jsem odveden k rakouskernu namoknictvu. Slu gbu jsem mel nastoupit 7. kijna 1908, lea na miste k vojsku, ujel jsem do SpojenYch Statu. Dne 23. fijna 1908 jsem ptistal v Galvestonu.

Po svem pkijezdu do Texasu jsem pracoval 3 roky na farme, pak se o genil a pracoval pro sebe. V roku 1925 jsem zakaupil farmu pH Blessing a na to posud hospodakim.

Do Jednoty jsem pfistoupil 1909. Mangelka a 5 deti tee jsou veichni eleny Jednoty.

Ve spolkovem givote byl jsem po celY Gas einnYm. V DR. J. A. IIALAMidEK. Dr. John A. Halamieek z El Campo, okresu Wharton, Texas, narodil se 19. bkazna 1886 v Rognove, v okresu Fayette. Navetevoval yenkovskou ekolu Javornik, ktera tarn posud se naleza. Kdy2', vykl tuto ekolu, odebral se do Huntsville na Sam Houston Normal. V 'dervnu 1908 obdrgel doktorat v Memphis Hospital Medical Kolleji, v Memphis, Tenn.

Pak provozoval lekakskou praksi v Nada a Garwood od 1908 aZ do 1920. Od toho Casu pkebYva v El Campo, Texas. Jest dlenem County Med. Society ,State Med. Assn. a American Medical Assn. Zaroven vyeetfujicim lekakem odvodni komise v okr. Wharton. Jest stale einnYm ve sve praksi lekatske.

Dr. Halamieek ma dtyti ditky. Jsou to Dr. John F. Halamieek v Orme slutbe jako Capt. v Medical Corps, v Pacifiku. Pak Frank Halamieek ,kterY farmuje pH El Campo. Dceru Evelyn provdanou za Petty Officer 1st Class W. R. Sublett Jr. v einne slugbe namoiAni v Pacifiku, a dceru Arlene, man gelku majora J. J. Ducketta, taktet v dinne sluZbe v Pacifiku u mariny.

V Velehrad cis. 19, Schulenburg, Texas.

Ve vYroeni schtzi, prvni nedeli v prosinci, zvoleni veichni stati fitednici znovu jednohlasne, co g ukazuje, ze elenove jsou s nimi spokojeni. A myslim sam, Ze tato dilvera v rie kladena je take opravnena, neb ka.20 z ttednikil dle sve moZnosti a schopnosti zasta., val ukol jemu svefen3i. 2e tak i v nastavajicim rode bude, magete, broth a sestry, bYt ujig teni. Ukednici nakho fadu jsou nasledovne: Pfedseda Emil Fojtik, mistopiedseda Jerome Kinpala, tajemnik Ferd. Midulka, neetnik Joe G. Patalik, pokladnik Jerome Jukena.

Tak broth, zvlaete vy vzdaleni, mfi gete se na mne vg dy s jakoukoliv faclovou zalegitosti neb zasilanim syYch poplatkfr, vedy co na sveho tajemnika s dfiverou obratit.

Co toto piei, jest Stedry den, den tak vyznamnY, piny vanoeni ndlady ,radosti, ale ty letoeni svatky pki to mlhavem, sychravern a uplakanem podasi pkipomina spiee dueiekovou naladu a v nejedne domacnosti dues obzvlaet' tane na mysli: "Kde je na g syn, mantel, otec? Kde jsou?" Jiste ta g vzpominaji syYch drahYch, jsouce pCipraveni valkou o to drahe kouzlo domova vdnodniho, nejedna slza ukdpne, nejedna hlava se nakloni vzpominkou.

Tak mne to pkipada, ge veecko to pfani yeselYch svatkfr, to prozpevo ydni "Pokoj lidem dobre vale" je poliekem ye tvak. Jak mohou bYt radostne, kdy v celem svete panuje gal,

Ve Strectil, ane 6. Juana

1U`±J.

UPOZORNENI VSEM CLENUM NEMOCENSKEHO ODBORU. Cteni broth a sestry:— Podle naeich novYch stanov ,ktere vejdou v platriost 1. ledna 1945, rozpodet na NemocenskY Odbor 75 centil, dlu'gnS7 za prvni Ctvrtleti roku 1945, je splatnY podatkem roku 1945.

Proto vas, bratti a sestry, uvedomuji, abyste kagdY z vas, kterY je neb chce bYti elenem Nemoccenskeho Odboru, bezodkladne tento rozpodet 75 centa zaplatil, tak aby tento poplatek byl na Hlavni ttadovnu co mono nejdtive zaslan, a aby byl na Hlavni Otadovnu zaslan ye zvlagtni poukazce, proto2e v gecky penize pattici Nemocenskemu Odboru jsou na Hlavni tfadovne vedeny zvlaet'.

Tcto je velmi &Waite pro budoucnost a rozkvet na:§eho Nemocenskeho Odboru, a proto nezapomerite na to.

Upozortiuji vas na to, ge ad poplatek na NemocenskY Odbor bude poeatkem 1. ledna 1945 trochu Irak, ze nemocenske podpory vyplaceny budou v torn pomeru vetgi.

Dale vas upozorriuji na nasledujici usne geni, tYkajici se Nemocenske Podpory, ktere bylo ptijato v poslednim sjezdu: "elenove vstupujici do tohoto odboru zaplati poplatek 75 dental u sveho tadu, na kaddY dalgi rozpodet plati stejnSi poplatek.

Z tohoto poplatku tisi (3) centy zustanou v pokladne mistniho ka,du a ostatek, 72 centil je zaslan na teditele, a jakmile tento obnos jest obdfZen, teditel tento rozdeli a site 7 center plyne do fondu na placeni sluZneho, 5 centii plyne do fondu reservniho, a 60 cent-a do fondu podpurneho.

KaldS7 Clen ma sve poplatky do rozpodtu zaplatit do jednoho mesice od ohlagen/ rozpootu.

Ktery 'Olen tak neueini az po obdobi jeddnoho mesice, budi2 pokutovan 10 centy a tento obnos jest ptipoditan k obnosu 72 tak 2e tajemnik tadovY za gle na teditele obnos 82 cent& Techto dalgich 10 centil plyne do reservniho fondu.

Olen, kterSr se u mistniho tadu nevyrovna do 60 dni, pozbYva Clenstvi, a v padu, se by po tomto Case ptistoupil, budfZ povaZovan co novy Glen."

Oznamuji yam, ge vgecky 'tadosti o podpory, ktere mne byly zaslany, a ktere byly spravne oveteny, byly z nemocenskeho fondu vypladeny.

S bratrskYrn pozdravem, Jos. Koliha, ml., teditel Nemoc. Odboru. smutek, nezmerna bida. "Pokoj lidem dobre yule"! Ach, kdyby to nebylo k praci, bylo by to smegne. Kde je to dobra, yule? Zagt', zavist, vratdeni panuje. Lida jsou jig takovi, svet se tak lehce neptedeld. Musime to trpelive snaeet, doufat, valka veene nebude a zas nastane vzkfieeni, mir, toho nom tkeba, svobody utlaeenYm narothim, a navrat naeich chlapcil d °mfr.

Tot' me novorooni pkani.

Ferd. Midulka, tajemnik.

Ve stredu, dne 3. ledna 1945. .

.

4

VESTNIK .,

C.M.1.3.0 0.13 60192,-G7M• 0 .1p 089/0,1-611.0411•041..0411M 1411M0■1■ 04■ 0■ 0•1.1 01.

FELIX

JEJI

I BRATR

NVMMINIK...11.0./.0.1111.0411•111.0■2.1•100111111.0411711.411111.04111110041111•041111111■0!0•111111111.0■4

A matnY soumrak podzimniho dne vnikal do jizby, staval se od vtetiny ku vtetine temnejzahaloval v,'§echny kolem nich ptedmety, obetkaval postavy jich obou; podinal se vitezne potYkati s poslednirn pruhem svetla na obzoru.

A Lene zavitilo hlavou, chvejicim se srdcem. Z y in soumraku vyjevily se ji obrazy minuleho tit. Stare dojmy, zaplakne hustYmi vrstvami dojm y novych, vynorily se z hlubin pameti s onou jasnosti, jakou mivaly tehdy, kdy srdce prudce tlouklo, kdy proudila tilami sila mlacli.

"KYrn byl on, je tomujit davno?" ptal se Bedtich.

"Painatuje g na trudnY, starostipinY tivot ro diet? Ale nikoli, nepamatuj&S; kdybys pamatoval, chapal bys, pros bylo tve detstvi i me mladi trudne, S'ede — " Lena se zamleela, pak Doeinala rychle, y ypraveti, tak jakoby vypravela o osobe cizi.

"Bylo u nas trochu bidy — mne bylo tehdy Aestnact let. — Zvdvali mne v clum bohateho kupce Bohutinskeho. Zvaii mne, byla jsem nejlep S • i takyni y e skole, pravili, ze jsem pilne devde, dcbrYch mravt — mela jsem snad jejich dvema trochu nezvedenYm dceram platit za vzor. Matka, to dobra moje matinka, byla gt'astna, ze mi bylo dovoleno dochazeti do domu tak vzne'Seneho, ale ja sama jit tehdy poeinala trpkosti. "Podivejte se, jak pilna, spotadand je Lena Jesenskych," tikavala, pani Bohutinska ke SVS7 1/1 dceram. "Podivejte, jak diouho nosi jedny S'aty," dodavala. A obe dcery jeji smaly se z pravidla podobnYm slovtin nezbedne, a starg, ktera byla lep g, ale hrub§iho zrna, zvolala: "Ale pro bth, mama, aby nebyla! Otec jeji je tak malYm fitedniekem, mimo deti nemaji nideho nazbyt. Tohle piece neni tadne porovnani s nami!" A mladk dodala pak jizlive: "Ale Lili, tys strak-le brutalni; jak ji mazes ptipominat podobnou vec, ona by pfec na ni tak rada zapomnela. A pak, dlutno piece uznati, je Lena prava perfekce — ovSem jinak necht' si da pozor, katcle perfekce je ye velkem nebezpeel stati se nudnou." 0 obe se mi pak smaly a potivaly pine sveho prava dastovati mne ukepadnYmi keerni SVS7Mi. I pani Bohutinska se zasmala a tekla pak z pravidla sebelibe: "Ta naSe Lucie je vtipna — ne skuteene — ta je vtipna." Ja zasktipala zuby a jit tehda uzral ve mne pojem o bezvedome nesrdeenosti tech, kteti na svete nebyli nideho zkusili. A po druhe ptiblitila se zase pani Bohutniska jaksi potaji a iekla mi s tvati, na niz sidlil fismey ohromne spokojenosti pro vlastni S'lechetnost: "Hled'te, tuto vam davam stardi satyr Liliny, jsou dosud velmi udrtene a elegantniho tvaru, panske nelze cosi podobneho dati. A tuto je pro vas parasol od Lucie a klobouk tamer novY, ona nechce jej nosit. Neukazujte ale, prosim, tyto darovane veal na'Si panske. ona by se mrzela, zavidela by vam." Ja ptijala — melat' jsem od matky ptisne nakazano, abych katclou podobnou vec ptijala vdedne a pokorne. Ja tedy ptijala a ptieedei doma odhodila jsem eaty, klobouk i parasol, vrhla se na starou, rozedranou naAi pohovku a plakala hotce. Citivala jsem pak ostte rozdil - mezi chudobou a bohatstvim'a cosi se ye mne tak bolestne svijeti podalo. Byla to hrdost — ta pokotend hrdost prvni ye ekole premiantky. Jak east() podstrdila jsem ye kole linYm, neveclomYm dceram BohutinskYch sve dlohy k opsani, jak Casto jsem jim vypracovala jejich komposice! Jak tie jsem toto v'S'e konala a nikdy jsem to na ne neprozradila, a nyni! Prod mely bYti ony takto nade mnou povYteny?

"Bud' pokornou, Leno!" napominala mne matka. — Ale ja, pokornou nebyla. Do noci pracovala jsern za decry pani Bohutinske vanoeni a rilzne jine darky, ktere by jinak nebyly nikdy hotovy. Nrderne,tnou mela jsem peal, abych jim katclou zabavu, jet mi poskytly, zaplatila svoji praci. Ale Wastna jsem v jejich dobe nikdy nebyla, nikdy nine v nem neopouftelo pokotujici vedomi me chudoby. Ale pak ptiSla doba, kdy se to vee zmenilo!"

A Lena se zamleela a zat'ala na chviii zuby v ret, jakoby slova derouci se ji na rty jeete chvili zadrteti chtela.

"Nu a pak stala se mi ta r v sedmnactem rote dosti obyeejna vec — zamilbvala jsem se."

"Ty, Leno, ty — " zvolal jeji bratr a ptisedl jako mane jegte blite k ni a citil, jak se ta propast cizoty mezi nimi poaina pfeklenovati peatelskYm nyastkem zrobenYm z techto nekolika sloe.

"Pani Bohutinska pozvala mne k taneenim hodinam potadanYm v jejim dome," pokradovala Lena. "Mezi jinYmi chodil do domu jejiho "on," jakysi mladik o nekolik let stark mne.

Byl to syn ze yzne‘Seneho domu, krasny, mill, veselY! Mel bYti vyvolenYm taneenikem deer pani Bohutinske, ale venoval hlavni pozornost mne.

Nejprve mne to tedilo jen prcto, ze to mrzelo Lucii, mladsi, zlomyslnejAi ze dvou deveat. Potorn pocit'ovala jsem k nemu vakaivou za to vdednost, ze necinil nijakeho rozdilu mezi mou chudobou a bohatstvim druhYch. A potom A Lena vzdychla. "Zmenila jsem se v to dot*" pokradovala po chvili. "Zmenila jsem se, zdalit ke svemu prospechu, nevim. Pamatuji se, jak jsem tehdy pealive upravovala obnoene sieeen Bohutinsk;;7ch, pamatuji, jak ze mne jako razem vymizela v'Sechna uratena hrdost, jak lehce jsem tehdy nesla naratky bohat:;7ch sicd: en naei tanedni hodiny. A yee, co mi bylo jindy jak olovo tetce letelo v mysli, uletlo, kdyt jsem se s nim zatoeila v kole pti veselYch zvucich valdiku. Ano, vytebrala jsem v to dobe mnohY groe na nebohe matte a zakoupila jsem za nej pestrou stuhu, nova rukavice, nejakou zbytecnou ozdobnou tretku. Tak sobeckeho cini ClovCka laska! A byla jsem spokojena jako kralovna, kdyt mi tekl: "Tak vam to krasne sluei, sledno Lena, jak se mi libite!" Nepozorovala jsem jjt, tie mom nejchudSi eaty ze veech, nepozorovala jsem nespokojene pohledy pani Bohutinske, epidate naralky jejich doer, nepozorovala jsem ani, jak to celou rodinu mrzi, ze nine ptijala do sveho kruhu."

"Ach, jak je to krasne, Leno, jak je to vee rortomile!" zvolal Bedfich.

"Ach, rortomile," opakovala po nem Lena trpce. "Jaka pak v torn rortomilost, blaznovstvi prvni lasky, posledni nejhorei nemoc detstvi, co 'je v tom, nic, nic! Pramalo, leda notna davka scbeckosti!" dodala hotce, posmeene.

"Matka tehdy jit podinala churavet, male naee deti kutalely se neumyty v nekterem koute kuchyne, otec stetoval si na epatnou stravu, jakou ptipravovala levna, nevedoma. slutka. A ja nevidela jsem nideho. S velkYm ptemlouvanim dal mne otec zapsati do kursu uditelek. A ja chodila tedy do kursu, ale ne snad proto, abych se udila, udila jsem se site ze stareho zvy,ku, ze ctitadosti, ale hlavne chodila jsem do kursu proto, ze mne tam i nazpet doprovazel on. Nikdy nebyla jsem tak povrchni, jako tehdy, nikdy nevenovala jsem takovou pozornost tomu, jak mne klobouk sedi na hlave, jakou nohu mi delaji nova botky, jako tehdy. I chodili jsme pak pa zapomenutYch koutech Prahy, tak jako by mimo nas dvou nebylo nikoho na svete."

A prone eela sve vlastni obvineni tak tyrdYm hlasem a nevedela ani, ze v oko jeji pohlitejici nazpet v minulost vstupuje slza dojmuti.

"A byla jsi et'astnou tehdy, Leno, et'astnou, jakou jsi pak jit po cell tivot nebyla!" zvolal Bedtich ptesveddive.

Lena vytrhla se ze sneni ave ktere byla mimovolne zapadla, a vzpomenula, prod vlastne tiled bratrem odkrYva upominky davnYch let. Mavla sane rukou, jakoby chtela zaplaeiti tyto up e -minkyatelpkryche: "Poeetilost, prod se tak diouho 'oil torn zdrCuji. Poeetilost, ve'e bylo poeetilost, smutne jenom bylo to, ze jsem na neho povesila cele sve srdce.

Matka stale churavela a pak — Matka umirala, bylo to krute, umirala tetce, diouho: jeji byly stale upjaty do eereho kouta pokoje, kde jste se k sobs choulily vy yeechny deti. Zdrcena letela jsem na kolenou u jeji pastele, tzkostlive sledovala jsem desne smutnY jeji pohled a katde jeji slovo starosti a den palilo mne na duk. Dosud nestarala jsem se o vas,

Strana 7. ale nyni — nyni piisahala jsem matte, ze bude vy, jen vy 'jedinou moji starosti, pkisahaia jsem, kladouc prstyna malt' ktitek v tuhnoucich jejich,rukou, ze ptejimani po ni starosti o vas, ze vam chci bYti matkou, tak dobrou, pee-livou, jakou ona byla. Matka posledne vydechla, zatlaeila ji oei a zdalo se mi, ze posledni jiskra jejich vedomi ptechazi v maj vlastni zrak, ze je mi odkazem starosti o vas. Pak ()bra,tila jsem zrak svaj od tuhnouci jeji tvate It vain, kteti jste tu stall zaratene nechapejice to velke tajem. stvi smrti a loudeni! Pohledla jsem na vase male hlavioky, na vase slaba, nedutiva tilka a poprve zdalo se mi, ae na mne pada, velka tine, tile ohromne zodpovednosti. Poklekla jsem u nohcal mrtve matky, zaryla tvae svou V chiadnouci jeji rude a tuella jsem jasne, ze nyni andel smrti odnaei jeji duel, a ze bete s sebou vee, co nine doposud blatilo. A dale — dale.

Byli jste to vy, kteri2 jste poladovali cele moji pozornosti, a byl tu take dosud on, kterY zaujimal cele srdce me. Byla va,tna starost, ale byl take dosud silnY, vitezici proud mla.cle, po etesti, radosti prahnouci mysli."

"Uboha sestro!" vzydchl Bedtich a ujal se chladne ttesouci se jeji ruky.

"Ano, uboha, veru, ze jsem tehdy byla uboha,.

Eyla jsem tak miada, -nezkoSena, pet malych hrdelek naudilo se Noiati na mne raznS7mi ky: "Lena man-le hiad! Lena, je nom zima!"

Aida, nepotadek, nastalY diouho nemoci mateinou, divai se na mne ze vS'e,ch koutu Akared.3"7m svltn zrakein. Sens tarn dostavil se nejakr tel s n-i°lym dluhem a otec dival se na to \tee nedinne, jea maven zalem, ctupen dlouhou, jednotvarnou praci kancelaiskou. Pojimal rifiae tehdy mnohdy pocit podohnS7 zoufalosti, pocit, ve kterern jsem zalomila rukama nad hlavou. pocitem zvitezila ta zlodinna, Ale nad colada krev. jsem pak. Costa hlavou, abych s ni na chvill setisla veechnu starost, nasacIlla jsem pr-ed zrCadlem se starou fintivosti klobouk na hlavu a vyletla jsem ven, daleko, na misto, kde mne eekal on."

"Hled'te, Leno, jak to vy padate, dela jste utYrand!" Tc byla prvni slova, jimit mne ptijal; ale pak mluvil se mnou diouho o rodinnYch pomereoh naeieh a drle rude me ye syYch klonil zamyslene eel° a cpakoval si tak east° slova: "Jak yam pomoci, jak vas tomu yeernu urvati."

A dodaval: "O, Leno, vy takto uvadnete, jaka hrozna to starost, kterat tizi mlada vase bedra, uvadnete, obetujete tomu krasu, mlacli, vee." Ptichazivala jsem pak doma, poboutena temito jeho slovy, a odstreila jsem mnohdy male, ke mne se tiaeici deti prudce od sebe. 6, dim je ta laska, dim je? Sobectvim, udicim nas dbati toliko o sebe. Gim je? Slepotou, vyluzujici na lici naei hanlivY rumenec studu, kdyl nas opusti, kdyt zase-jasne prohledneme. A nyni — nyni budu ti vypraveti to nejdesnejel ze veeho a jeete dues se chveji pod krutosti teto upominky." A Lena 2,amIdela se na chvili a oddychovala hlasite, tetce.

"Hled'te, jab se rnenite, jste jit zcela jina, netli jste bYvala tehdy, kdy jsem vas poznal; veru, Leno, zanedbavate se, takto nemate to jiti dale!" tekl kdysi ke mne, bylo to tam v tech mistech, kde jsem does videla tebe s ni.

Byla zima, soili pokrYval velke plochy ChatkovYch sada, letel na stkechach a lomenicich malostranskYch dorna pod nami. Hole jemne vetvovi stanch stroma tvokilo temne krajkovi na zachmutene eedern sate oblohy. Byla zima!

"Deti doma mrznou," vzponinela jsem jako ye snu. Ale myelenka tato byla rychle zahiazena jinou. "Tste zcela jino,u, net': jste byla tehdy, kdyt jsem vas poznal, zanedbavate se " Tak kekl. "On nine ptcstanc, milovat," zaapel zmirajici hlas mehc, srdce. Ale on ujal se znova 0: bou skkehlS7ch mojich rukou a za§eptal lichotiye: "Prijd'te pczi iiiii r.a pies pani Bohutinsk6, jste zvana,, prijd'te, ptijd'te, mne rada, pLjd'te!" 0, byl to lichotn:;7 hias d'abla.

LondSm. (CTK.) Nerneck:j zemskS7 soud V Praze odsoodil It sr_ rti Vojtkha Travenece, 46 leteho. z Molkovic, Laciisiava 7,Tasto, 30 leteho o, z c•bce a Jaroslava Syrovellc:, za to 2e naslouchali r rozhlasu, rozkrovali nepratelskou propagandu a m.eli sttelne zbrane,.

VESTN1K

Strana 3,

7,-3. :7EDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT. ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. etedplatne $1.50 roe. :4-lbsciption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Muni trfadovny ye Fayetteville, Tex.'s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeLkere dopisy, pfedplatne a oznamky budlez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

V s"-stnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

DO NOVIEHO ROKU. Rok odval N ge, sve kvety i sve plody, svflj suchS7 list i horskou snelinu, a zmizel jako spadla krapej-vody jit moil veena v bezednou hlubino.

Co radosti, co zklamani a Cali, co nadeji, co slz, co bouti sval!

Vge odplavil a pohtbil ye ptivalu, a zloupene nas osud cene dal . . .

Vgak netene! Jet' tivot pfisne chvatn3i a k litovani sebe neda chvil.

Dal, mutne dal jen v proud ten neodvratn3i, jent poklad minulosti zatopil.

Dal v nove jaro — v novou jeseri zase, zas v rnraz i led, zas v zat i vrouci vznet, v boj nov3r, v novS7 triumf po zapase — vstfic jizvam srdce, slzam tutme hied.

Dal, ku piedu zrak naroda i rode se k novS7m bra.nam velant upira, a k nejkrasnej gimu, hvezditemu bodu tarn nad geni jak prorok vyzira.

V pfed k lepei, vzneeenej gi, blatsi zone, duck dobra s virou, te se rozedni, pne plamen svUj necht' hlta vedna more to kapky let — i krflpej posledni.

Eligka Krasnohorska.

V

noveho roku. VS7rooni svatky radosti a vzajemneho ob gt'astriovani, blative svatky vdnoeni, mime jit za sebou a timto dislem nakho spolkoveho organu vstupujeme do roku noveho. Wroeni bilance nagi SPJST. vykazuje se uspokojivou. Dik poctivemu a cilevedomemu vedeni Hl. Uiadovny, pfieinlivosti tadovSrch organisatorfi, uprchlS7 rok ptinesl za danS rch pomkt .%17sledky dobre, nebot' podivame-li se kolem, to vidime, to na ge tady jsou stmeleny bratrstvim, prohtaty ochotou k dal gi praci. I kdy jsme neziskali tolik novSrch &ea, jak tomu bj lo za let "firodnSrch," musime si iici, to za 'calky jest velkS7m kusem prace kdyt se podati behem pul roku ziskati vice net sedm set novS7ch Merit. ftady na ge jsou ochuzeny o mladou krev, jet jim ode gla na vojnu a jet tak vydatne podilela se na jejich vedeni a budovani. Mame dneikem eetne iadu, u nicht vedeni spodiva na hrstce lidi, jimt musime 13Srti vdeoni za to, to cele btime vzali na sva, bedra. Mateme bSrti hrdi na to, co SPJST. vykonala i mimo sve vlastni prace spolkove na poll narodnim. Postavila se do ptedni •ady po strance finaneni pomoci Sdruteni AmerickSrch Cechoslovalal Texasu, skvele umistila se pti odkupu valeenSrch bona. a v torn veem neni zahrnuta velika, byt' jen drobna prace jednotlivSich tadu a elenstva sameho. Jedncta SPJST. pro ga behem svYch etyDo

Ve sti'edu, dne 3. lednal9 ,15. •

ficetl sedmi let prvni sve"toyou alku, hospo-

covali pro nas vespolek poctive, oddane a v

datske krise a pketije i tuto druhou 'sveloyou valku. Jeji koteny jsou pfilig hluboko zaptigteny a kmen jeji jest zdravS, a piny tivotni mizy.

Clenstvo mute byti na jeji rekcrd hrdo a nejkrasnej gim darkem k • dervencovS7m etyticatSim osmSrm narozeninam bude ziskani noveho Vetime pevne, to rok 1945 ptinese nam vgem Viterstvi — rodne vlasti na gich pion3irfi osvobozeni a na gi mohutne SPJST. se otevte nove, giroke pole ku zdravemu pusobeni. Nealecka pSTcha se hrouti, vedomi doeasne porobenSTch Oechoslovaka se zdviha, protote jejich svoboda a volnost jit ptichazi. My co eleni nejvetk lidove organisace v Texasu dokoneujeme Best let sve krajanske valedne einnosti; spoleeni jsouce v celostatni krajanske SALT. pomajsme die motnosti a jsme pfipraveni, jakmile Germani budou na hlavu porateni, pomahat naddle. Bratti a sestry noeinaji chystat at i pradlo i jine zasoby pro sve ptatele a ptibuzne ye stare domovine. Necht' tyto za.soby rostou nebot' ut brzy ptijde chvile, kdy jak pied gestadvaceti lety budou putovat v gemi cestami ku znieenernu '6eskoslovensku deseti tisice darn jako prvni pozdrav ze zeme svobody. Sestry a bratti, ktefi jste pro SALT., jet sdrutuje nas vespolek, vede i zastupuje, pracovali a pracujete, ptipominejte denne tern, jejicht sluch zalehl fale gnmi ptedstavami, tak to zapomenuli konat svou rodovou povinnost, to ptichazi chvile zuetovani nejen pro nage nepta.tele, ale take pro nas v gechny. I pro ty mezi nami, kdo zustali dlutni.sve nove i sve stare viasti. Necht' rychle splaceji svftj dluh, dokud je eas. Mame sve pcvinonsti k Americe, ke stare viasti a -sami k sobe. Chceme zachovat sve tady, chceme je uchovat .pro ty, kdo se navrati do spolkove prace po teto valce z • bojiet', z prace 'Talefn6.

Vytftali by /lam pravem, to zatim, co pin nabidli vgecko sve vlasti, my jsme zapomenuli sami na — sebe. Udrtte„ sesty a bratki, splkovy tivot a nairite co motno, aby byly rozmnoteny lady nage o ty, kdot nas doposud nepoznali. Uvidi, to koname dobre dilo a mnozi snad p •ijdou sami, aby se jej ucastnili. Konairho na,Ai novoroeni tivahu pkanim zdaru v gem etenatuni Vestniku a koneime ji v nadeji, to sedmY ValeenY rok pkinese Upine viterstvi zbrani spojeneckYch narodii, spravedlive krutou odplatu kalidstva, neptateletim pravdy a prava, osvobozeni nagi krasne vlasti, dal gi rust a pokrok dila nagich pionYril — nagi vice net ety •milionove SPJST. StSrskarne-li si, ze na gi mladi neznaji dokonale jazyka svSrch otcil a matek, spojme je duchovne se starou vlasti na Li s. Pomocue akci. Srdce dobre na ge deti maji, vykonaji jiste rady, co bude v jejich silich. Vidyt' je lidskost tak blizki jejich americke dugi.

0 nas pro nas. V tomto novoroenim eisle nageho organu naleznete obrazky Clenu, kteti volbou sjezdovYch delegatti byli postaveni na mista vedcuci; na gi hlavni Utednici spoleene se eleny sboru teditelt povedou na gi SPJST. v irdobi nasledujicich etyk mkt a majice naprostou diiveru v geho elenstva, oeekava se od nich svedomita prace, prozirave hospodafeni s fondy Jednoty, poctive a cilevedome vedeni etykmilionoveho Bratrstva, k eemut jim piejeme nage uptimne pkani naprosteho Uspechu. Dva bratki sboru teditelii a elenkyne Tiskoveho• yyboru nejsou ye skupine obrazkil zastoupeni a to z rtznSich pkidin postaeitelne omluviteln:N:h -uvekejnime jejich darazek s ptislu gmim Z'i.voto- • pisem na piste. — Na titulni strance t. zakazena je zavereena zprava bratti tediteht, kteki sloutili do konce roku a postoupili sytil tad teditelam nove zvolenm. Zprava jejich vykazuje radostnST postup elenstva i majetku Jednoty a skutedne obsatn3.7mi vetami oojasriuje, doklada i nepfimo obhajuje jejich etytletou praci, jet byla v tivote flak organisace novotou, jakSrmsi prolomenim ledu v ohledu zavedeni easove tadoucich zlep geni v jednotlivch odalenich administrativy. Katcla, novota vytada, si easu k posouzeni jeji prospegnosti a take osnovatele novot vystavuji se obyeejne risiku, budeli jimi zavedend, opravena ci zlep gena vec v zapeti souhlasne ptijata. Jedno jest bezesporne prokazano, odstupujici eleni sboru teditelt pra-

• prokazati nejlep g slutbu celku. Za, to mail dik nas vgech, tuto slutbu sledovav21 a hodnotici. Oni ponesou nepomilejlei dest,tebyli prqmi 'deny telesa — sboru teditelfl — jet je prokazane u katde solidni obchodni spoleenosti ei obchodne vedene bratrske organisace nepostradatelnou soueasti itstkedi. Bratkirn hlavnim fitednikum k dalgi praci a nov3n teditelum pki nastupovani jejich aletiteho a odpovedneho utadu pkejeme zdar fipinS7! — Tiskov3) vSibor konati bude svoji sehuzi vSTroeni nekterou ne• v lednu, datum schilze nebylo dosud stanoveno. Ma-li kdo z nagich etenatu nejakon myglenku, smetujici k dalgimu zlepkni nageho Vestniku, necht' se neostSrcha a za gle ji pisemne na potadatele do West. Katc13 .7 Tiskovy vSrbor at doposud vygel podanSim tadostem ochotne vsttic a ureitSr napad ci navrh vzal v frvahu. Letoeni schfize nebude miti na potadu ni jeden dopis, o jehot ptipustnosti uvetejneni by uvatoval, nebot' od sjezdu v Corpus Christi nebylo nic zavadneho redakci dorueeno. — Neopomerite, sestry a bratti kadovi organisatoki, odesilati od noveho roku lekatske prohlidky novemu vrchnimu lekati na adresu: Dr. J. A. Halamieek, El Campo, Texas. — To do noveho roku v gici s chuti do prace ve prospech nagi silne, stale mohutnici SPJST.; a pike, kdo mtitete, do nageho Vestniku. Pike vecne, kritisujte take vecne a na pravopisne chyby nedbejte — potadatel vas rukopis ochotne opravi. eeska Pomocni akce mela by se stat gkolou Flskesti pro nag dorilstajici americkou ndi&E. Povzbud'te proto, sestry a brati•i sve deli, aby pornahaly doristajici generaci v eskoslovensku vybtednout z osidel a tikladu nacistiT • otroctvi. Nig dorost nikdy v budoucnosti ui nezapomene na to, ie pornahali rodne zerni sv,,i,ch (tc& Nebude takovi price velkou gkolon prase lidskosti? vinoenim nikupu vyjevilo se letos po cele zemi, demut nasvedeuji zpravy obchodnich kcmor, vYkazy velkoobchodu i malYch prodejen vgelikeho zboti. Pen& maji lide habadej — alespori nekteti, jim na eerie na pi. vanoenich darkri pranic nezaletelo. Tak "Jetigek" v podobe prstenu v cene $150,000 (stopadesat nebyl neobyeejnou uddlosti, damske kotichy v cene $12,000 sly hradkou na odbyt, lahvieky francouzske vonavky kus za jeden tisic dolarti a kapesniky po stu dolarech jeden byly v Dallas prodavany jako "horke pareeky."

Klenotnicke a jine obchody, s pkepychovym zbotim byly pied svatky ptimo obleteny kupujicimi, jim na eerie zboti jakoby vubec nezaProtote mnohe drahe veci nejsou tomne na trhu — auta, radia, gramofony a pod. obeane s napechovanYmi penetenkami vrhli se na vge jine co bylo ku prodeji. Jista panieka koupila diamantovY prsten za $150,000, nejmenovany °bean zaplatil za zapestni hodinky s diamantem $23,000, naramky v cene od $1,800 do $125,000 byly odprodavany ruzne ozdobne brote v cene pet at jeden tisic dolart jedna byly snad vyprodany vtithec. V nakupu vanodnich darn nemalY podil meli navrativgi se vojini z Pacifiku, kteti svuj plat v dtunglich neineli zae utratit a gettili. JistY vojin ve gel do klenotnickeho obchodu, prohlitel si vylotene pfedmety at svYm zrakem spoeinul na diamantovem prstenu za $3,500. "Koupim ho," pravil prodavaei a vysazel na sktiri petatticet stovaka, prsten vsunul do kapsy neeekaje ani na ptislugnou etui (ozdobna krabice k uschovani cenneho prstenu) a vy gel na ulici. Jeden mut od namotni pechoty koupil pro tatinka cigaretovSr zapalovae v cene dvou stovek. Obchodnici meli loni znamenit3) odbyt a pochopitelne i vS7delek. Budit piano, valka dodasne piinesla lidem dobre platy, vYdelky a v3"rtetky, z nicht velmi podetni Cast ukladaji pro str3"rce Ptihodu — jini maji se dobte, nebot' o "zittejei den se nestaraji " Jsou spolehlive zprivy, ie Nemci velmi rychle opeviluji moraysko-slovenske pohraniel, odkud jsou i teny odvideni na nucene price.

Obrovske tovarny v Mora yske Ostrave a jinde jsou poloprazdne a pracuje se v mengich sta✓ ch tovirnich, kfilnich, tunelech a vesnickS7ch dilnich.

Ve

StreOu. one 3. le na 1345.

Povaled, v(voj vS SOU jsou jedinoil zemi na svete, kde se vedle prate pro valeene fieely nazapornina na pripravu povaleeneho rozhlasu. Koncem min. srpna konal se v Chicago vYrodni sjezd National Broadcasters Association (N.B.A.), jejie eleny jest 624 rozhlasovych vysilacich stanic z celkoveil° poetu 924. Sjezd byl velmi detne navetiven — ptes 1000 osob — a zteastnily sc ho vedouci osobnosti statni spravy a prtinysiu. iednani sjezdu uvadime nektere zajimavosti a site: Odekava se, to se zlepei poslech zaVedenim frekveneni modulate (F. M.).Je tezito vysvetlit struene technicky rozdil mezi dosavadnim sobem — amplitudova, modulate (A. M.) — a zpfisobem noVYm. Pokusy \Teak ukaz.aly, to se pti frekveneni modulaci zlevni vysilaci zakizeni a zaruei lepei poslech, zejmena se omezi povetrnostni poruchy. Problem je veal v torn, ze veteinadosavadnich ptijimadti neni zatizenana takovY poslech a bude je tteba vymenit — Soustati mame na 60,000,000 ptijimaCt. Pres to veak se odekava, to v prvnirn race no vfl budou zrueena vale na ornezeni, zaene vfrekveneni modulaci nekolik set vysilacich sta.nic a vyrobi a proda se na 5,000,000 prijircaet, zatizenYch na oba druhy posiechu. Cena takoveho ptijimade bude asi eedesat dolarti. Velko nadeje vzbuzuje televise. Statistika eatteni ukazala, to televisni ptijimad je na ptecinim raiste v seznamu ptistrojii, je si obeane chteji po valte koupit. Televise v barva,ch, plasticke televisni obrazky — to je uz technicky vyteeeno a zda, se, ee se najde i obchodni zakiadna. Televisni ptijimad ma stati asi d ye sta dolarti. Konedne nejnovejei rozhlasovY vynalez: rozhlasoye noviny. TechnickY zptsob r4ozhlasove vysilanYch a tietenYch novin byl zdokonalen a 1ticke vyueiti 'deka, jit jen na vyteeeni nekterYch ittednich ptedpist. Ptedplatitel dostane stroj, ktery se ptipoji k obydejnemu pri" c..

Vysilanim rozhlasovYch imuisu uvede se v clod praci stroj, kterY pise, kresli a maluje rychiosti asi tisic slov za minutu, take kniha o 60,000 slovech (120 stran) se napiee za hodinu. Cerea takoveho pkistroje spolu s ptijimadem ma asi 120 dolarti. K eirokemu vyueiti techto novinek je yeak tteba noveho rozdeleni viiieveho pasma. Tuto otazku velmi peelive nejc.it ameridti odbornici ale i anglicti. Ihned pa skondeni neptatelstvi v Evrope bude asi svelana mezinarodni konference k vyteeeni techto otazek. Neni vyloudeno, ee se velmoci ptedem dohodnou a podle sveho dobreho zdani ptieteli samy vinova pasma. Jak situace vypada, maji v rukou velmi fidinnY prosttedek k natiaku.

Nemci tote veude, kde mohli, zniCili pied sI,TjYrn2 odchodem rozhlasova zatizeni. Vybudovani veteich rozhlasoVYch vysilaat trva velmi (Holtho a zavisi prozatim jen a jen na prtimysiu Ameriky a Britanie. Dodavky kontroluje sekretariat, kterY ptideluje objednavky a ureuje potadi, a tim i dodaci Veechny znamky nasveddaji tomu, ze Nemci budou chtit o Ceske zeme bojovat do T.)as).c.:.ini chy le tak, jako o Neineckc samotne. Presamuji dideiitou valeenou vYrobu do lestl, dokonee telemienich tuneld, tak aby nernohla Wit Iceeoky fasatena.

Bida v desk.,(7ch femich. Dries prichazi hodne zprav jednak z osvoloozenSich Casti oeskoslovenska, jednak i z tech. Tyto zpravy jsou bolestne, ale soueasne i radostne, ukazujice, joke obeti musi Cs. lid ptindeet v boji za sve osvobozeni a jak velke a krasne je jeho oclhodiani a pevna rule, pokraeovat v boji ae do viterstvi.

Obyvatelstvo die techto zprav je surovYrn zatisobem honeno do tovaren; matky deti, mall iivnostnici i temeslnici a starci, pokud zastavaji doma, vyrabeji soueastky pro valeenou potrebu. Pracovnim zasazenim trpi take, venkoT, nema pracovnich sil. V delnieke tride je veeobecna nespokojenost a odhodiani k boji; dnes fit ani za listky, ani za penize nelze nic koupit.

Moraine pilsobi povzbudive blieici se konec Ceny na dernem trhu jsou teasne a posiedni doby platilo se za kilogram (d ye, ameek:ke libry): Maso 400-600 K, /nazi° na vE rakc_7;'s' 403 —600 K,' ye meste 1200-1800 K, 1500 K, ye meste 1600-2500 K, mouka 50-50 0<, y e meste 80-150 K. ObyCejni de.c efei, vyTerer,i na praci dostavaji 2.50 ae 4.50 K za hodinu, ze-

VESTNIK t^l:;^i delnici 1.20--1.60 K za hodinu. Nejvice. bidy je mezi inteligenci, kde plat stadi na naku p-y na listky a na einti (najeni z bytu) hodne pornahaji pribuzni z venkova. Venkov tentokrate pomalia, yeeobecne yydatne. Zvfeilo se hodne udavadstvi, ze ktereho maji venkovane strach — eetnictvo \Teak je kryje a ve veem po- • maha. Velka, bida je v stavebnich potrebach, neni hrebiku, cihel, teleza, prken, stavebniho drivi, cementu. Necia se postavit ani kozi chlivek, neni tesatti ani zednikt — veechno 13°111ti valeana maeina. Nejvetei bida je o . oclev, ()buy a pradlo.. Ve meste se snad serene latka z tkrytYch z,e,sob za sadlo, nebo cukr. Vymeriuje se i za sklo, obrazy, skvosty — dnes pry se na Cerno najdou botky za 8,000 korun. Zasobovani je naprosto nedostatedne. Pridely mleka pro deli jsou nepatrne. Mledne vSrrobky dostavaji toliko Mine', masa dostavaji deli do 10 let 600 gramt (neco pees pul libry), do 20 let 800 gr., dospeli 700 gr. — \Tee na mesic. Pridel cukru na mesic je 300 gr, nekdy se vtak clostava toliko polovina denne). Dospeli dostavaji umele tuky, na papite 5 gr denne, east° nic. Misto kavy pije se sines z kaetanti, ealudt a eekanky, slazena sacharinem. Ohromna spousta obyvatelstva trpi taludednimi chorobami a vyratkami. Zasobovaci situace se zhorei, protahne-li se valka do jara. Nedostatek leeiv a ledebneho material:A je zvidet' kritickY. Obvazy se zhotovuji z bunieiny, naplasti Omer neni a chybi nejduleeitejei leky vubec. Oeekava se, k i pokud jde o leky budou vydavany lekarilm a lekarnam jen na zvlaetni odberove listky. Nemci a Mad'ail na PodkarpatSke Rusi odvezli a znidili yee; co mon.

(ielni muzi vzhliii do noveho roku s nacre* Novy rok 1945 uvitan byl v celem svete s opranenYrni nadejemi na vitezne skondeni valecneho v Evrope a adkoliv k dosateni cile bude zapotiebi daleich obeti na krvi a statcich, jako neochabujiciho itsili na fronte domaci.

Predpovedi pro rok 1945 jsou vesmes prondeeny opatrneji, protote vysoce postaveni muti stejne jako jedinci z rad maleho lidu jsou si vedomi sveddeneho rdeni, to predpovidani jest vec otemetna. OstrilenY politik a zkueemi statnik Winston Churchill se vyslovil no.sledovne: "Novi rok mel by prinesti viterstvi v Evrope — nee uplyne nekolik mesictt zlotrila tlupa, vladnouci nad touto neet'astnou pevninou — bude pottena." ProslulY sovetskY eurnalista Ilja Ehrenburg rekl v rozhlasu' "Zdrtime Germany letos, naee straene utrpeni nezastavi nos at v Berline." — Podtajemnik odboru valky Robert P. Patterson soudi o valce v Pacifiku: "Nenalezam nieeho k odilvodneni nazoru, ae bychom pa poratce Nemecka men snadnejei praci s Japonskem. Jeho poratka vytacla si tetke boje a cesta k viterstvi bude tetka." — Podadmiral Marc A. Mitscher, fleastnik namornich bitev na filipinskem moil, pravil v Pearl Harbor: "V daleim race sporadame japonske namotnictvo a v pull leta budou seat na rozhodne nepohodinem ktesle uvnitt rise." — JistY obean na ulici vyslovil pro 1945 tento nahleci: "Jakmile budame hotovi s Nemeckem, Rusko nom pomilte proti Japonctm. Potom bude prodavano vice cigaret net kdykoli pied tim." — Novorodni proklamace z Berlina vyznivaly prueackou nadutosti i nacistickou prolhanosti. SadelnSr talc Hermann Goering prohlasil rozhlasem: "Jest to naSi povinnosti a tkolem vnesti valku v tornto rote na fizemi nepritele." Arcibalamuta dr.

Goebbels vysvetloval cllouhe odmldeni Hitlerovo easti jeho dlouheho soustredeni se ku Ptiprave planu, uvesti spojence do stavu neostrahtosti, aby tajne chystanY vYpad polniho martalka Rundstedta zasahl je nepripravene."

Vtdce delnicke strany dr. Robert Ley poridil bcmbastickYm "vineilm" nacisticke zlodinne chatry vrcholnou korunu prohldeenim: "Strana :narodniho socialismu jest duel odporu Nemecka. Strana jest Nemecko, Adolf Hitler jest strana a Nemecko jest Adolf Hitler. To jest veii vYkcnem roku 1944." Ministr yYzbroje Albert Speer adresoval delniktim: "Vy, delnici Nemecka, umoenili jste zadreeni neptitele u hianic rise; vy jste postavili se po bok naeich VOjaka. Naeirn ilkolem jest viterstvi,"

Mrana

3ratr Ant. R. ' adatel o obeanstvi nemusi nyni ptikladati k formulati N-300 nebo N-400 poplatek $2.50, potadovanSi drive za certifikat prijezdu. Dle zakona ze dne 28. zati 1944 vyclani prvniho lista stoji tri dolary, druheho osm dolarti- (tenth staval pouze pet dolarti) . musi zminene poplatky zaplatiti primo trednikovi naturalisaeniho soudu, bud' kdyt dostava prvni list, nebo kdyt podava, t'adost za naturalisaci.

Br. Jos. K. v H. Samuel Gompep byl jednim ze zakladatela Americke federace prate. jejim.t byl presidentem at do sve smrti roku 1924.

Gompers narodil se roku 1850 v chude dtvrti londYnske. Jeho otec tivil se vftobou cigar a byl tidovsko-holandskeho ptvodu. Kdyi bylo Gompersovi 13 let, prestehovala se rodina do Nev. Yorku, kde pozdeji podal Sam take cleat cigara. Gompers vybudoval silnou odborovou organisaci a svadel stale earvatky proti panujichn zlokadum v cigarnickem prtmyslu, jakSim byla na ptiklad vYroba cigar v prepinenSich bytech chudiny. Kdyt byla roku 1886 zorganisovana Americka, federace prase, stal se jejim prvnim, presidentem.

Sestra Marie L. Kolik vojakt bude proputteno pa poraece Nemecka nelze ureite rici, adkoli odbor valky ma jiz narys na demobilisaci vojakit s evropskych bojiet' zhruba vypracovar4.

Podle tohoto planu dostane se prednostniho prava na propueteni tem prisluenikilm, kteti ztravili nejmene 60 dnft v nepratelskem zajeti, nebo tern, jejicht sta y to vytaduje. 0 dalti predncsti rozhodne podet bodii, ktere jednotiivy vojak podle zasluhy dostane. Body se 0ditavaji die elyr reel: Cas, ztravenY ye vojsku od 16. zati 1940; podet mesict. ztravenS rch v zazasluha v bojich a okolnost, vojak deti. V pripade vojakt-otet bere se trete' nanejqAe na tti deti do veku 18 let — vojak vice deti, pak jejich existence mu pri rozhodcyani o jeho prednostnim pravu na propueteni nijak nepomaha. Vojaci nekterYch zbrani budou propueteni rychleji pa sobe vojaci zbrane jine (na pr. letci, jicht bude zapotrebi v Paeifiku).

V DS a KANADSK1ZM DELOSTRELCUM A JEJICH ODPOVEI).

Peed Dunkirkem. teskoslovenskY velici general zaslal veliteli sveho kanadskeho delostrelectva v oblasti oblehaneho Dunkirku tento dopis: "Dear Brigadier • chtel bych Vain vyjadriti sve diky za skvelou pcdporu. kterou poskytly Vase pluky natim jednotkam rano dne 28. fijna. Velmi presni paiba a dokonale dasovani mely dva lilavni c10.sledky: deprimovaly Wince a povzbudily nak vojb.ky, kteti sli vpred u vedomi teinnosti delastrelecke podpory a fispe-gne rozvratili nepkitele. Me diky a blahoprani plati i Vatim. drfvejdim ts-pechtim.

Prosim, tlumodte mou vdednost veem dtitstajnikinn, kteri svou presnou praci prispeli tak mnoho k tspechu operaci dne 28. tijna."

KanadskY Brigadier odpov6del: ...... ......

Dear General rad poutivam teto priletitosti, abych yam pciekoval za dopis z 28. rijna, kterS T — jak vidite z ptiloeeneho listu — rozesilam veem jednotkam pod rnYin velenim.

Jsem si jist, to moji vojaci budou s hrdosti vzpominat na sluebu v poli s Va gimi tvrde bojujicimi vojaky, a to budou privem pyAnt na dobu, kdy byli pripojeni k eeskoslovenskemu vojsku."

KanadskST velitel dal reprodukovati a rozeslati dopis Cs. veliciho generala ve fascimilovein, otisku.

V Vzdelani naroda. Jenom narod zachovalY a 7,7:1.E,;1an3"7 :a-1112e miti svobodu a spojenou s ni dobrou vladu; tuto pravdu, ktere nos udi zkutep ost dejepisu, musime vtdy predeveim na geteh miti. Narod nevzdelanSr, kdyby se celSr zkrvacel samYmi revolucemi, nedocili piece svcbody a praVa, nYbre bude vtdy zase brzy otizen a do libovlady nazpet vtiacen. Narod mravne, zkaee0, byt' by i vzdelan byl, piece zace svou poka2enosti plete vtdy sam na sebe meth: nadvlady. — "Narodni Noviny" 1848.

,ttrana 10.

VfaSTNIK

OFFICIAL ORGAN OF SIA BENEVOLENT ORDER OF STATE CD TEIs.i.3

2

saildaaktio

L •

3. loOrLa 1945.

All contribuaons, coliespoeidence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the- hands of the Editor

by Saturday.

'11]1111;1111 ■ ;11111111111111/111111111"''""""'

There is a widespread bell some quarters of the wester", ing even the South American conti, would like to suggest that 7, could create a panacea le ty for all. Such a suggestion, heard in 1941, when Sir started work on the well-Tzmo:rn indeed a sense of proportion.

But on the other hand, similarly dangerous eithc this organizational pit work of social reform ori.y it as a sure way to a new The proper and balanced, fore emphasize, on the ci -1' 9 insurance is not the cent; agement of public affairs; on the other hand that the insecurity' arising from employment, invalidity, ilar contingencies of hum. main avenues leading aria oct. underlying principle of filo sac: of our day. Social instara.iice life is precisely the same c,-...teri tion of feudal serfdom and two centuries. The liberal based on freedom of enter velop without the abolitle. serif n and slavery, in the same way ciety, based on solidarity (on and gains) is unthinkable abc- tion of these cases of social in.soa (aisca accident, invalidity, old age, etc.).

S'Df7.

di:?:2.21::9,

It seems to be of some interest some information about the pract volved from central European, enc. from Czechoslovak, experience.

It is of course true vie s,aj: a.

Insurance expert of Czechoslovak On hose premature death is deepl , f stressed: "Compulsory scold r like Minerva, spring full head of Jupiter, or even 01 7-2-dsmarok." The itulea fo of social insurance, it is true,. gre." gradually from many various schomos — retical • as well as practical — ization. But, on the other difficult to deny that so_ public (compulsory) institution in Central Europe of the secant': haif century; that is to say, in nomic and social set up of Consequently, Czechoslcval more than. fifty years of practical in social insurance, but thie -thigh degree of an origina. aspect of the Czechoslovak etTerienoc lights as well as shadows. Cr. the o. , ne hai7.C7 comparatively long tradition of Contra' E pean social insurance techni first of all, a great amount c experience which can be series of trial and error; it means, _ that many popular pre;dice:3 ha .re beon come, many seemingly , • c against the practicability of secia proved to be illusory. Pubi_ used to this institution, anti chinery of social insurance, WYCh characteristic buildings and apparatus and personnel became, past decades, as important an of the public life every Csao as the machinery of po:Ico, of .; public health, etc.

D

S a3. 2C12.S

On the other hand, of ocure shadows which are co‘7.1o0= stitution of a long tradition; creates, willy-nilly, more cc icos terests of the bureaucratic apparcutsc

7

ak Social rance Fran&,ek Kraus resists innovation and creates obgainst new methods of management, , it tends to be conservative and reacti paiary in outlook and behavior. from this point of view that the followlotion of some successes as well as of ties of the Czechoslovak social inis undertaken.

• I be stressed just at the outset that e years of its existence Czechoslovak insurance grew to an imposing size, oeriod between the two wars. It broadly reconstructed and coalmost 60 per cent of the populacost :n'ithout State unemployment asce) represented a considerable portion of , tional income (5-6 per cent), and the l aiden of the whole State expenditure to the cost of social insuranee was 3:1 (9-10 milliards :dards).

The and very important question which sacky follows from these facts is the question compulsory social insurance began its cal develo p ment, and why it grew so and deeply in the social frabric just of of Europe,' or in other words, what economic and social set up which het development? is very difficult to explain it withdarger of false generalizations in this title, some broad outlines may at leash en to indicate the probable historical and schial causes of this development.

Ozechc.islovak social insurance was, befOre as ..oil as after the Great War, developing not as scious application of any new principle of .1 organization, but under the immediate v-to-clay situations and events, man , international. These situations and a comparatively highly indusse national resources were that charity in cases of a worker's e, accident, invalidity, and other cases of o_e distress and emergency, could not on on an adequate scale. Out of 60 Czech savings, 40 milliards were put t o banking- institutions which may be fairly s as showing that there was neither exa erty nor extensive wealth in the ar the Great War, the event especial.ly of the Russian Revolution of 1917 had an taut bearing on the willingness of the to develop further social insurance. 'o main aspects which made for ever-growing importance of social insurehuoc e existence of the Republic. But _ aspect which historically preentioned; this was the diminishty which — especially during the recurrent economic crises — existed in f Europe for economic expansion, eeia.ely for settling abroad. The aveansion, especially of territorial ex-e strikingly different from the .ion as it was in the West. There was the '• t differenceln the so-called access .aterials and other sources of economic (e. 2. . sea communications). All • .tael nessibilities led, more or less o stronger measures aiming at the (re-division) of the nawere similar measures used • western world the industrialled to inc birth of Trade Unionism (1. e p rotection of wages, working hours, : ±10

and cognate industrial relations), and to the Co-operative movement only, the same industrial revolution led, in addition to Trade Unions and Co-operatives, in a different setup of national resources in Central Europe, to a further step: to the birth and development of social insurance.

As mentioned above, this development was a result of the particular social and economic situations, and not a conscious application of a new principle of the management of public affairs. In this connection it is interesting to note that those thinkers and politicians .who fought in Central Europe for such a new principle, i. e. for socialism, were originally strongly opposed to the introduction of social insurance. Those socialist thinkers (that is to say, of the time of the origin of social insurance) insisted that compulsory social insurance in a capitalist world was incompatible with the new (socialist) principle of the management of public life. It was only the "opportunists!' of the working class, who as a matter of day-today compromise, and not as a matter of principle, accepted social insurance as it was constructed and set up from above by the governmental bureaucracy. Needless to say, the leaders of the working class in later times, and especially after the Great War, recognized step by step, slowly and gradually, and under the pressure of events, that compulsory social insurance was one of several avenues leading and converging in the last resort to the n'ew principle of the management of public life. It was -under this recognition that social insurance developed between the two great wars to such an importance in the Public life of the independent Czechoslovakia.

Several lessons resulted from this development, which seem to have some general validity. They can be most conveniently described if divided into three main spheres of the social insurance activity: first of all, the sphere of benefits provided by social insurance institutions to their members; secondly, the sphere of contributions paid by the workers and employers to finance the costs of the system; and thirdly, the sphere of administration, that is to say the machinery which has to administer the proper and smooth co-ordination of benefits and contributions.

1. As to benefits, the provision of medical care had to undergo a most interesting evolution. There was many a heated discussion about "free choice" of doctors, about "family doctors" and about "bureaucratized medical service" (a discussion so familiar now in this country), and there was the same strong opposition of the medical profession to the salaried basis of medical service in the social insurance. Many compromises have been tried and many false beliefs for a long time believed.

But after some ten years of experience it was proved beyond doubt — and was afterwards a Matter of current fact — that firstly, the public, after all, did not adhere to the traditional idea of a "family doctor" and that the broad masses as well as the black-coated workers were quite ready and even anxious to be attended to in health centres by a series of specialists, unknown to them, but highly competent and paid on a salaried basis by the social insurance institution. Secondly, the doctors themselves were, on the whole, finally quite satisfied if they were paid on that basis. It became after some years of trials and errors quite usual that even nrominent surgeons and other specialists worked for a fixed (though very high) salary, without regard to how many cases they dealt with. The principle of socalled free (unfettered) competition began to (Continued on page 11.)

Czechoslovak Social Insurance (Continued from page 10.) wither from the medical profession as quickly as it withered at the same time from many other spheres of human activity. It is a peculiarity of the social insurance machinery that there is one who needs and receives a doctor's attendance, and there is another one who pays that bill. There were, therefore, serious numbers of cases — strange as it may seem — where the doctors abused this weakness of social insurance machinery, and they did it, not seldom in agreement with the patients. The system of 'Payments according to cases attended failed, thus the self-regulative control of free competition ceased to work and the care of ,health had nore and more to be administered on the same lines as the judges administered the law; they also are receiving the same salary no matter how many eases they in fact try.

Of course even this system is exposed to danger. Unscrupulous doctors may exploit it by dealing with cases hastily, carelessly or superficially. When such cases became more frequent, it was necessary to fight them; first by the old less effective method, by appeals to the profit motive, by bonuses, by additional payments for individual cases, etc. But it became obvious that these methods would fail in the long run. New methods, especially that of revision and supervision were therefore substituted. The patient who felt 'aissatisfied could apply for a revision, or lodge an appeal. The case was revised during treatment even without the patient's instigation, especially in urgent and complicated cases when there was no time for the patient to apply for a revision, or lodge an appeal, or when he could not judge the quality of the treatment. Even through meshes of the network of this system some saboteurs escaped, but gradually sabotage became known to involve such risks that it did not pay. This knowledge finally became the most efficient guarantee of careful treatment.

The same applies, mutatis mutandis, to the provision of drugs and medical appliances.

Sometimes the doctor, the chemist and the patient allied themselves to the detriment of the insurance institution. It was necessary to build up against these evils an ingenious system of control. Important instruments for this purpose were especially standardized, comparative statistics drawn from similarly inhabited regions. It is perhaps worth while to note in this connection that there was a valuable by-product of these statistics: social insurance was the first in Czechoslovakia to detect the growing threat resulting from the industrial overstrain in the rise of heart, nervous and somach diseases. A farther remedy against the abuses in the provision of drugs was the mass-production of standardized medicines. Here again, of course, it became apparent that uncontrolled costings of private firms and chemical trusts maintained sometimes the prices of these medicines at as much as five times the cost of their production.

The control of treatment in health institutions (hospital, snatoria) had a similar effect on costs. Even between public health institutions and the social insurance administration, tension arose on the question of costing. Such instances bore out the experience, shared by other countries, that the divisi6n of the machinery of public health from that of social insurance was an obstacle to the effective use of health institutions, and that an efficient coordination of both these branches was imperative.

It was found in Czechoslovakia — and was, I suppose, valid for many other countries — that the cost of treatment in public health institutions was sometimes 100 per cent higher than the economical rate, and in private instututions even 500 to 1,000 per cent. This — coupled with the gradual levelling of personal

incomes — led to the most remarkable result: large private and luxurious sanatoria were steadily passing from private hands into the ownership of social insurance institutions.

Summarazing, one can say without exaggeration that after all these tests and struggles the medical care under the social insurance worked highly satisfactorily, and where the optional conditions in the size of the institutions were given, the "free choice" principles began to operate in the opposite direction: private patients (non-members) sought to be treated in social insurance institutions (maternity homes, tuberculous sanatoria, etc.) well known for their high standard of efficiency.

Now some few remarks as to the benefits in cash. Here the important problem (common to all insurance schemes) was malingering. The peculiar machinery of social insurance can be exploited not only by those who provide the benefits in kind (doctors, chemists, hospitals), but also by those who receive the benefits in cash: by the patients themselves. Not infrequently patients deliberately did not follow the prescribed treatment, the diet, etc., or only pretended to be ill or disabled. The extent of this malingering showed that an individual is able to abuse his rights for the sake of shortsighted profit — not only to the detriment of the community, but also to his own detriment.

Criminal law was powerless, because in most cases it was impossible to prove fraud. It was necessary to fight it by new methods of revision, especially by building a careful scheme of diagnosis and observation, so that suspected cases should come under close supervision.

Here again, after many trials, and after many a combat, the general feeling of control and the growing consciousness of higher social responsibility helped to solve the problem.

2. The contributions to the social insurance were in Czechoslovakia in almost all branches paid half by the employer and half by the employee, the deduction of this half being made by the employer from the employee's wage.

The only exception was industrial accident insurance, where the whole contribution was paid by the employer.

The necessary income in the long-term (old age, invalidity pension) insurance was estimated beforehand on actuarial principles. This financial system follows the same method as the system of private insurance, beyond which it has progressed in that it is based not on individual but on collective calculation of future risks. Almost all systems at that time (with the exception of the U.S.S.R.) were based on actuarial principles.

Czechoslovak social insurance passed through two acute financial crises, one in the time of prosperity (1928), the second in the time of depression (1933-36), though its actuarial system was surely one of the best in the world. The reason of this crisis was not financial. It was rightly said in 1939, on the basis of evidence collected from the whole world, that the soundest financial system does not necessarily guarantee the smooth working of social insurance machinery. This smooth working depends in the last resort on the productivity of the country. Czechoslovak experience fully confirms this conclusion. The difficulties, which at times were very bad, were presented to the public as a social insurance financial crisis; but they were economic, not financial, in origin. The crisis of 1933 was caused by a lowering of income due to economic (not technological) unproductivity; which was so great that no practical calculations could have provided for it. This crisis of incomes was aggravated by an increase in expenditure. Czechoslovakia had no unemployment insurance, but the Ghent system was supplemented by State assistance. Therefore there was a tendency of those liable to be unemployed to prolong their invalidity artificially, where in other circumstances they would have worked and not been a burden on social insurance funds.

But the time of prosperity (1927-29) also evoked a crisis of social insurance. The influence of political and Trade Union organizations declines to a great extent in times of

prosperity. The employer class used this decline and the temporary difficulties of social insurance to deteriorate the system. It was a trend similar to that followed in France, at the beginning of this war, and elsewhere.

From both these experiences these facts emerge. First an economic system which permits the flunctuation of crises and booms is the cause of crisis in social insurance, and these cannot be checked simply by adherence to actuarial principles. The question remains open whether in a system without economic flunctuations budgeting methods similar to that used in other administrative departments (army, police, roads) would not suffice. Secondly, even so, the social insurance can be maintained only if it is comprehensive, i. e. if it includes all risks, especially unemployment.

3. The administration whose duty it was to see that income should be used for the purposes intended, was, in Czechoslovakia, based on the principle of autonomy. Representatives of those who contributed towards the insurance„ and who were its beneficiaries, i. e. representatives of employers and employees, were, in the first place, responsible for the control. Governing bodies (local and central) and law courts checking the work of the administration were in fact composed of laymen in the sense that they were nominated from the employer and employee class. This system shared all the advantages and disadvantages, of the participation of laymen in administration. On the whole, in spite of some deficiencies, this lay element was, or could have become, an effective check and control. That agrees with international experience. (See for instance the participation of Trade Unions in the management of social insurance in the U. S.S.R.) The question of the autonomous bodies raises the problem of centralization and decentralization, both institutional a regional.

The balance between these principles of organization can, of course, highly contribute towards a system of perfect administration.

This balance was not attained in Czechoslovakia. Social insurance was split up into a strange variety of organizations, bearing witness to its historical and piecemeal origin.

There were four main influences at work which prevented an -economical centralization and decentralization. First, there was the class interest of the employers, who short-sightedly kept the pension insurance of salaried employees separate from the old age insurance of the workers. Allied to this was the lack of social consciousness among the salaried employees separate from the old age insurance of the workers. Allied to this was the lack of social consciousness among the salaried employees. The third sectional interest was represented by the administrative officials of the social insurance institutions, who feared the loss of their positions in a rearrangement. The fourth sectional interest was represented by the state bureaucracy that feared such a mighty body as a united social insurance system, autonomously managed.

Thus the real economy in administration only emerged gradually and with difficulty, through experiment and practice, in the struggle of now trends in administration against rigid and vested interests. This was also app arent in the initial high cost of administration, in breaches of staff discipline, and in all the difficulties which arise where there is a lack of control. But the whole development showed that every new administration — if it has to survive — gradually finds by trial and error its own suitable system of optional efficiency.

V Exclusive of the Bell Telephone System, there were 6,300 independently owned telephone companies and more than 60,000 rural or farmer lines and systems in the United States t the end of 1942.

V

The crow has no fear of an unarmed man, but let the same individual carry a gun, and the crow avoids him like the plague.

Strana 12.

My Life Among Tito's Partisans

By Lt. Comdr. Merlin Marshall, Royal Navy It is more than a year ago that I was detailed to go out and make contact with Marshal Tito's Partisans. At that time we knew very little about them. Some people imagined them to be an untrained guerilla force, right after the style of Robin Hood. Others supposed them to be already formed into a vast modern army rather better disciplined and equipped than the German Wehrmacht itself. My own view was that I should probably find conditions like those depicted in For Whom the Bell Tolls.

So I packed into a big knapsack a waterproof sleeping bag to keep me warm and swimming trunks in case I wanted to get cool. I took mighty Alpine boots for the high hills, but I did not omit a thin pair of rubber shoes for creeping silently about in the woods. By the time I had obtained a revolver and compass, field glasses and some iron rations, I had all I could comfortably carry.

Exactly eight days after leaving London, I went on board a small ship that was to land me on one of the islands off the coast of Yugoslavia. My instructions were brief: make contact with the Partisans, find out what help they need, then work out a scheme for getting that help to them. It was just as vague as that.

We even had no way of letting them know I was coming.

Shortly after midnight the-island loomed up ahead. Nobody on board knew for certain what was going to greet us This island might have been evacuated. It might be held by the Partisans or it might be in enemy hands. So we approached dead slowly making hardly a sound. Then, as the skipper wished me good luck, I scrambled down into my little assault craft. A few minutes later, the boat grated on a shingle. I looked around to see if the ship was still there, but she had already vanished silently into the night. Not a thing stirred. I put one foot over the side.

By dawn I had satisfied myself that certainly there were no German troops in immediate vicinity, and I began to think that this island must have been evacuated, Then the sun came up, and from behind a wall lying ahead of me up popped a dozen heads and a dozen rifles pointed to the pit of my stomach One of the heads rose, became a whole 13:Aly, s l-,,pped over the wall and advanced towards me. It was-a woman.

"Welcome, comrade Englishman," she said.

I was entirely taken aback by this remark, wondering how on earth she knew at once that I was English because I knew that nobody was expecting me. Later I found out that our cautious approach and my furtive landing had all been watched and I had been discreetly followed all night.

This impressed me considerably with the efficiency of the Partisans. I don't think I have ever seen anything that appeared so utterly lacking in organization. There were thirty members. Twelve were women, and their ages ranged from 13 do 45. Now one habit of theirs I found needed a little getting used to, and that was their practice of hanging tin grenades to their belts by the safety catch. In fact, this habit seemed to me to be sufficiently alarming when just walking about. But when they continued to wear them throughout a long and hectic folk dance, I always expected to see more than one casualty.

But if during the months that followed I got used to the grenades, I never learned to get accustomed to their food. I am afraid that I like regular meals, and I like at least three of these every day to be substantial. But living with the Partisans, I found myself regularly having to go out on an empty stomach and continuing all day without a bite. When we did get back, it was to an unrelieved meal of black beans and black bread. There was generally no shortage of:pretty pungent local wine. This Sparta:;. diet

Ve stfedu, dne 3. ledna 1945.

V2HTNiS was to a certain extent what they are accustomed to in peacetime, but, of course, it has been very much aggravated by wartime conditions. Comparatively little food is normally, produced in this part of Yugoslavia on the coast, practically all the arable land is given over to wine-growing and food is imported, Now all imports have 'stopped and they were certainly going short.

One day one of Tito's chief medical officers came down to visit us. I had several discussions with him about the importance and variety of supplies that were needed. It seems to me, I said, that food and warm clothes are the two A-1 priorities. He himself looked terribly underfed and his pitiously thin uniform was about thread bare, but his reply was: "We partisans need guns, first, last; and always. You see we have conquered hunger and pain." And he was over 70 and traveled everywhere on foot.

He took me to see one of his hospitals, improvised in what had once been a small hotel.

Hospital help was missing. And here, packed together, were men and women side by side, all of whom had been wounded in the front line.

To you and me, the conditions of those hospitals would seem positively medieval — medieval because when I arrived they were practically without medical supplies. Operations had to be performed without anesthetics because there were no anesthetics, and with instruments that belong more to the stockyard than the operating theatre.

But never once did I see anything but the most amazing cheerfulness. I think the mixing of men and women contributed not a little to this quite exceptional morale. Women invariably took equal risks with the men in battle, and with the men they shared all the privations and hardships and the discomfort. These Partisans understand from bitter experience what total war means.

Now all this time I was extremely busy contriving ways of getting supplies into the country. They had asked me for guns as the priority requirement, and so, after establishing numerous hideouts where the Germans were unlikely to get at them, many shiploads of guns and ammuniton were brought in under cover of darkness, and then later food. But especially before this supply organization was running smoothly, the Partisians existed to a very large extent on what enemy supplies they could capture and in these exploits dire necessity made them take the most amazing risks.

Here is the story, of one exploit that I witnessed. The group I was living with received information that the very next night a German supply ship of about 500 tons would be coming up the coast and would be passing fairly close to our hide-out. Everybody was wildly excited. Here was a potential supply of everything we were so short of. We will capture this vessel, they said to me, as though it was not harder to capture an armed vessel of 500 tons than go out and buy an evening newspaper.

And what did they propose to use for this operation? Rowing boats, three miserable little open boats that would not hold more than 6 men apiece. They, were formidably armed, oh yes. Each boat had a single 3.03 machine gun screwed down on the bars and we all had our captured rifles. And, of course, we all had quantities of their home made hand grenades which, since they still persisted in hanging them to their belts by the safety catches, seemed to me quite likely to wreck the whole expedition before we started.

We started out at dusk planning to arrive where the ship would pass at about nine. This meant slipping between two German held islands and lying in wait in a channel on both sides of which were German strong points. But to the Partisans this did not matter. The place we had chosen was very tricky to navigate and we guessed the ship would be going dead slow and, being practically in home waters, would not be keeping a careful look out for Partisan vessels — well, rowing boats.

But through what seemed hours we waited,

and I began to think it was all a hoax. Then in the darkness, scarcely moving, appeared a dim shape. It drew closer till it seemed to us like a battleship. We waited till she was only 150 feet away, and then the darkness and the silence were shattered as all our little guns opened fire practically simultaneously. The din was increased by all Partisans letting out bloodcurdling yells. They say this war cry of their's has the effect of heavy artillery. It is terrifying.

The ship must have thought she was up against something pretty formidable because immediately she put her helm hard over and made for the cover of her own shore batteries.

I suppose the Germans must have thought an invasion was taking place because their shore batteries immediately, opened fire on their own ship. The ship, completely taken aback by this new attack from a quite unexpected quarter, returned the fire of her own shore batteries.

Here was our chance. We raced up astern of her. We swarmed up unto her deck and took her crew, still bitterly firing on her own battery, completely by surprise. And in under five minutes we had captured the ship intact without ourselves sustaining a single casualty.

Perhaps I should have said there was one casualty. I found him lying dead on the beach.

He was a deserter who had been acting as pilot to the Germans. Very wisely when he discovered what had happened, he had cut his own throat. We threw his body into the Adriatic.

That was a great day when we brought this ship back to one of the Partisan held islands.

We found on board 200 tons of flour, not very good flour, but worth its weight in gold to us at that time. We found about 100 bales of blankets and sufficient cigars to keep us all supplied for a month.

But this was by no means an isolated piece of amazing luck. Far from it. Two months later, we did the same thing, this time to a 200 ton captured schooner laden with good German ammunition.

Of course, since those days things have altered. And today Allied soldiers are fighting side by side with the Partisans. And may it never be forgotten that what made it possible far us to bring help to these countries was the heroism of the people who were there all the time, people like Marshal Tito's Partisans.

V "SEABEE" SHIRTS NEEDED BY NAVY A total of 3,500,000 cotton "Seabee" shirts will be needed by June 30, 1945, to cover urgent requirements of the U. S. Navy, and the initial million must be delivered by January 1, 1945, it has been announced.

Originally developed for men in the construction battalions, the "Seabee" shirt is fabricated from 80-square cotton print cloth.

This shirt is now issued to all Navy personnel at advanced bases, except in the Arctic, and also to personnel in the United States who are in training for service at advanced bases.

COTTON GUN-SLING PROVES SUCCESFUL The cotton web gun-sling, which was substituted for the leather gun-sling in August, 1942, is giving satisfactory service in the field, and the War Department has ordered 13,342,247 of them since they were placed in use, it is announced.

Treated for moisture, mold and jungle conditions, the cotton sling is used to carry the Garand and Springfield rifles, the carbine and other small arms weapons over the shoulders, and for steadying the weapons for accurate fire. _4; •

V

What some people won't do to get tires these days! An advertisement in a Carlsbad, New Mexico, newspaper says: "Owner of 1940 Buick would like to correspond with widow who has two good tires. Object matrimony. Address– `Old Bachelor,' and please enclose picture Or :the. tires." _

Ve středu, dne 3. ledna 1946. ,

:VISTN:fK

v

Utočná akce Cechoslová-: u Dunkirku.

Fr. Angelsk, útočná taktika -

Strana lS.

.

to vypadá asi takhle:

řidiči: vpřed. zvukový efekt děl a tankových motorů je ohlušující. Bláto a písek je původu mechanického: pásy vozidel jsou jak odstře­ divka. Tanky jedou - jako by opJ.ácelydefilé, tf předjiždějicf: teď, kdy pliklopy věži jsou zavrené, vypadají ještě hrozivěji. Pokud sta­ číš pozorovat: tváře mužů na tancích jsou ne­ hybné, napjaté jakýmsi chladným napjetim.

Po. uzoučké pěšině podle rozjeté vozovky se špatně jde - dumáš, zda bys .neměl přesko­ čit příkop a jít po oranici, ale to už je za bilou páskou, která ohraničuje pásmo od min vy­ čístěné. Kdosi cosi volá - rozeznáš slovesný tvar "nelez" ..:.. a pak vidíš vojáka, který to volal. Ukazuje na bílou pásku, Tudíž opravdu "nelezu" do oranice, kterou zorala pilná ně­ mecká ručka minami.

Dodatečně se dovíš, že bylo 1005 hodin čili pět minut po desáté, když nepřítel zahájil pal­ bu z děl a minometů. časový detail se dovíš dodatečně. In natura to nikomu neujde. Na cestu a křižovatku začínají svištivě dopadat německé miny hrubé - jaképak jiné? - rá­ že.: Připomínají létající pumy - jsou menši, ale za to je jich vie - dělají malé krátery a velký rámus, a nenalézajíce povětšíně v širém okolí kousku skla, vyrábějí střepiny samy ze svého obalu: kovové střepíny ostré a hranaté a nebezpečné. Jsou podobné létajícím pumám i kolmým sloupem černého dýmu, jenž vyrazí nad místem dopadu. Už je kolem lesíček čer­ ných sloupů - tanky už zmizely z dohledu za zbořeništěm nejbližší vesnice před Dunker­ quern, černých sloupů, které vyrážejí s lomo­ zivým duněním, přibývá. Odkudsi je slyšet ku­ lomety, další dělové rány trochu odlišně jsou to asi tanky už v akci - kam a jak se "tam" dostat, to je otázka.

Hlas volá: "Hej, pane tis .•• do prava."

Polni četník. Dřepí za tím, .co zbylo z ně­ jakého domu. "Přll(rč se a přeběhni tam do toho úvozu," radi mocným hlasem, ale zni to klidně přes silu, vynaloženou do hlasivek. "Tu­ dy se dostaneš na pozorovatelnu. Tady to páchne." Nu, neřekl, páchne, ale mělo to ten smysl. Poznávám četníka: viděli jsme se v Beí; rutu, v Bézires, v Bridlingtonu. Honem nějaké čtvrté B -:- tak teda: vidíme se v brambořišti před Dunkerquem. "Co tam děláš?" "Čekám na zajatce, náš zákazník náš pán," zubi se četník. Úžasná věta: už v 3. minutě akce, v bubnové palbě mínometů a osmdesá­ tek a ještě větších prevítů čeká na zajatce.

Budou, ovšem že budou, vždycky byli. Podíva­ ná en face na útočícího československého vo­ jáka musí být nemilá, je patrně hrozná: i ně­ mečtí parašutisté se vzdávají, střetnou-li se s nimi - a je to výběr zfanatisované Hitlero­ vy mládeže.

OPERAČNÍROZKAZ: akce - účel -účast­ ni se - hodina H - letectvo H minus x tanky - pěchota v ... proudech - podepsán: generál.

Hodina H to je den D ve století, jež uplývá tempem zpomaleného filmu: století začíná v H hodin minus X minut a v1eče se olověně.

Tanky jsou na polních cestách, jež budou v první vteřinu. hodiny H "osami", po nichž vy­ razí do akce. Je pořád ještě H minus něco, 1 lze pěšky pi'edstihovat tank za tankem.. Vše­ chno Je připraveno, posádky jsou v tancích, pěchota na tancích - zvláštni podívaná: jsou to vytáhlí chlapci většinou a vesměs dobře rostli. Před pozadím tanků vypadají mnohem menši, naježeni zbraněmi. Pěchota jede na hřbetě tanků, až kam tanky dojedou prvním najezdem, to jest zpravidla na pokraj mino­ vých polí. - Teď tedy už nasedli. Spousta ne­ souvislých věci člověku blýská hlavou: tuhle ten chlapec se sten-gunem a s párem ukoři­ stěných ručních granátfi za pasem, jeM sedf za věži tanku, vypadá Jako - byl to Kim nebo Sabu, "maličký vt"l.dce velkých slonů", "chlapec, který se nebál a chtěl vidět slony tančit?

Zatím železní sloni Ještě netanči.

Za terénní vlnou parkuji vyprošťovací vo­ zidla, "sanita" tanků; jejich úkolem je pomocí raněným těžkým vozidlům a vytáhnouti na. sjízdnou cestu ty z nich, které zabředly. Pře­ těžká služba, pl'i niž na tebe střileji - a. ne­ můžeš střílet taky. A to je pocit nejmizer­ nější.

Nálada je všude dojemně nedojatá a veleb­ ně neslavnostní: žádná podroušená kuráž, žádná silácká slova, žádné násilné vtipy. Je vidět, že "akce" je považována za "kus života tvrdého". Nic méně, nic víc. Čas míjí, jako by v přesypacich hodinách byl chladnoucí dehet místo ,písku. Vítr, který. honí po studeném modrém nebi bilé mráčky, přináší od zaplavených úseků pach stojaté vody. Kolona tanků je dlouhá, jdeš, jdeš, za­ čátku nedocházíš. Jsi s pozemní zbrani a tu­ díž zaostřen na hodinu H - ale najednou se obloha rozléhá leteckými motory: jejich hodi­ na H už nadešla. Ve století bíograřů neuvidíš tak hned něco, cos ještě jakživ neviděl: a prv­ ní dojem Tajfunft, kteří se vrhají střemhlav na cíle blízkého obzoru a dští rakety a pumy a dělovou palbu, i dojem z Tajfuml ti napřed ----V vyvolá představu filmového žurnálu notně zvu­ Tangeršti nacisté znepokojují Britanii. kového, pravda, ale filmu. Za domem, jenž Londýn. (ONA).- Jedním z důsledků porad pohltil před chvílí siluetu letadla vyrazil kou­ premiera Churchilla a geerála De Gauna je řový hřib. černý ,velikánský hřib, teď je rudě iP()dle zpráv z hodnověrných kruhů anglo­ žíhaný - asi tam něco vybuchlo. Kromě pumy francouzská dohoda o Tangeru. nebo rakety. Za první vlnou letounů druhá Obě vlády, pro jejich středomořskou poti­ kdesi z druhého konce Dunkerque sem za­ tiku má Tanger nesmírný význam, se dohodly znívá. protiletadlová dělostřelba - povědo­ na obnoveni mezinárodního statutu tohoto mých chumáčků na nebi odsud není vidět. města.

Tajfuny a pak Spitfiry jsou pány situace. Při­ letí, zakrouží, nalétnou na cil - tohle už není Britský velvyslanec lord Templewood se v v biografu vidět, tu dravost a úžasnou prů­ nejbližších dnech vrátí do Madridu s instruk­ bojnost letadla - · to asi zachytit nejde. DO.-. cem.1 o tangerské situaci, zvláště přítomnosti stoínící ve věžích tanků a pěšáci na tancích německých agentťr.,které Franco slíbil dávno dychtivě sleduji "vlastni leteckou činnost", jak vykázat, ale nikdy neprovedl. se tohle služebně jmenuje. Velitelé družstev Vedle toho jsou opětovné zprávy, že Němci, začínají zahazovat cigarety. Kdosi lešti nebo kteří jsou nyni ve Španělsku a nemohou se hladí lvíčka na svém tanku - českého bilého vrátit do Německa, budou usazeni ve Španěl­ lvíčka před nachovým křížem v modrém poli ském Maroku v blízkosti Tangeru, kde budou - a lvíček má 11a hrudi slovenský znak y na-. tvořit trval~ ohnisko nepokojů a proti spoje­ chovém provedení - dohromady je to znak necké činnosti. naši jednotky. Jdeš a jdeš a začátku kolony Britanie a Francie budou trvati na tom, aby nedocházíš, ač jsi vyrazil dávno před hodinou se Tanger opětně stal klidným a mírumilov­ H. Jdeš, jdeš - a nalednou děsivá hromová ným vstupem do Středomoří plně otevřeným rána a máš nos a oči a uši plné písku a blá­ všem mírumilovným národO.m. ta. Tohle už není biograf ale také to není mina ~~~~-V~~~~ani granát: je to hodina H - a jako se oči Zrušování konva'1cí. přízjrůsob! prudkému světlu, uvědomí si sluch, .

Washington. - Na žádost 'Úřadu pro váleč• oč jde: je 10.00 hodin, deeet-nule-mna: v tu: nol.J dopravu bylo letos zrušeno 180 velkých chvílí kdesi v neviditelné dáli řeklo tolik to· kon:vencfrň:zných spolků a organizMi, aby se lik prvních důstoíníků "pal" a tolik a tolik tak uěetf1lo nezbytné mista v želéznii:ní do­ velit~lll rot f~klo do int~r~o~~o~ ~m.u ,ralj.

a

t

VÁNOČNÍ PROJEV PRESIDENTA DR. EDUARDA BENEŠE.

(Pokračováni se strany 1.) hnuk,lné, jako na pi\ ve Francii: DeGaulle, jenž odporoval v roce 1938 mnichovskému de­ faitismu, vyšel ze situace vítězně, když mnl­ chováctví a petainism byly vojenskými udá­ lostmi zničeny. Zatím, co De Gaulle jde do Moskvy, aby uzavíral smlouvy, jež padlý re­ ž.im zradil, hlavní Mnichováci a kapitulanti Petainova režimu padli do propasti nebo od­ cházejí na popraviště. Tomu právě se říká po­ litická revoluce. Jedna vládnoucí kompromito­ vaná generace padá a přichází nová. Evropa se nemůže vrátit do stavu z roku 1938. Změny budou někde větší, někde menší, podle toho, jak to tam v roce 1938 nebo 1939 vypadalo. Pro­ to v každé osvobozené zemi evropské je nut­ no očekávat boje o nové poměry. I v Českoslo­ vensku je vývoj k: novým poměrfim a my se nevrátíme jen. tak jednoduše k roku 1938. Je to historický vývoj dvacátého století a mám o tom své zcela pi'esné a určité představy a myšlenky." československá vláda, Státní rada a odbor­ nici diskutují politické otázky, jak postupovat doma po vyhnání Němců z Československa se zřetelem na to, že i lid doma tak činí. Ve své f.eči ke Státní radě dne 3. února 1944 presi­ dent dr. Beneš již mluvil o nové konstituci, administraci a decentralisaci, hlavně na Slo­ vensku. Také o tom, že administrace musi být vybudována ze zdola na základě opravdové lidové demokracie od obce k okresům, zemím a státu. Pravil: "Bude provedena administrace českosloven­ ských zemi Čech, Slovenska · a Podkarpatské Rusi. Vláda bude vytvo:i'.'ena na základě celo­ národní fronty a zúčastni se toho všechny po­ litické strany od leva až do prava mimo kola­ boracionisty. Politické strany budou nově or­ ganisovány v úplné svobodě a s větším ohle­ dem na zájmy státu než v roce 1938, Německý problém budeme musit radikálně i'ešit. Pl'ibližíme se k novým hospodářským a sociálním otázkám majíce na vědomi své sty­ ky s východem a západem. Bude vytvořena moderní armáda a nový výchovný system. Za.­ klady naší zahraniční politiky máme polože­ ny již dnes. Po vítězství budou o tom diskuse a spory, ale o tom všem rozhodne náš lid do-· ma. Budeme-li si však všichi1ivědomi, že změ­ ny jsou nutné, budou-li všichni ti, kteři nyni bojují doma a za hranicemi, postupovat de­ mokraticky a stát upřímně a loyálně pohro­ madě, nemusíme dojít k žádným těžkým bo­ jfim nebo civilním rozvratům nebo dokonce k bojfim na ulici. Všichni poneseme velkou zod­ povědnost, protož,e celá historie našeho ná­ roda se bude na nás dívat a budoucí genera­ ce budou nás soudit podle toho, co a jak to bu­ deme dělat. Po vítězné válce náš osud bude záviset jen od nás samých."

~~~~-V~~~~Upozorněuí vdovám válečných vysloužilců, Washington.

Správce veteránského úřadu gen. Hines upozorňuje, že pozfistali veteráni,· pokud mají nároky na pense a sirotčí podpory, musí si o ně zažádati prosti'ednictvím nejbližší-· ho vládního veteránského úřadu. Psaní nebo jezdění do Washingtonu za tím účelem je zcela zbytečné.

---~~V----~

Výroba pa11írunebude vice omezena.

Washington. - Ačkoliv v prvním čtvrtleti roku 1945 nedostatek tiskacího papíru bude po­ kračovat, kvoty tiskařťun a vydavatelfim nebu­ dou omezeny, leda že by došlo k neočekávaným požadavkúm, jak oznamují zástupci WPB.

~~~~-V~~~~Uznání tisku za 11odporuválečné půjčky.

Washington. - Ředi~el výboru válečného fi­ nancování T. R. Gamble prohlásil v souvislosti s právě skončenou 6. upisovací kampani váleč­ né pújčl{y meú jiným toto: V této no.lživější roční sezoně podpora tisku věnovaná šesté upisovací kampani válečné pfijčky byla skutečně skvělá. Přes nedostatek papíru a jiné potíže, tisk nežistně věnoval vel­ ké části svého obsahu kampani. To se také pro ... · jevilo v přepsáni půjčkl7.. . ... -~· . ,,.

Strana 14.

.

ČERVENÁ,BÍLÁ A MODR~.

Richmond, Texas.

Když na [aře roku 1919, první čsl. Národní shromáždění určilo, že vlajka nové českoslo­ venské republiky bude modrá, červená a bílá, a že jméno republiky, "Československo", pře­ loženo do angličtiny bude "Czechoslovakia", nikdy j,e ani ve snu nenapadlo, že ta krásná . vlajka a dokonce i to, pro Angličany tak těžko vyslovitelné jméno "Czechoslovakia", bude o 25 roku později na poštovní známce té nej­ mocnější demokracie světa Spojených Stá­ tu!

Je to pro Československo pocta neocenitel­ ná přes to, že ještě dvanáct jiných zemí se touto poctou muže pochlubiti, to pranic ne­ zmenšuje naši hrdost nad tím, viděti na a­ merické poštovní známce vlajku naší staré vlasti!

Proto je lehce uvěřitelno, jak jsem již takřka před půl rokem četl v [ístém známkovém ma­ gazině, že [eden člen čsl. vlády se vyjádfíl: "Před dvaceti léty, Československo by rádo bylo dalo několik milionů korun za to, kdyby to, pro Američany tak těžko vyslovitelné jméno "Ozeehoslovakía", . bylo na americké poštovní známce. Ale, kdyby nad tím jménem byla do­ konce ještě naše vlajka, co by jsme dali teh­ dy za to, to já ani nevím." A před rokem to dostali vše zadarmo.

Jak jsem výše uvedl, je to čest k neoceněni a jenom tomu, ~e president Roosevelt je vášni­ vý filatelista, máme co děkovati. Když na ja­ ře roku 1943 bylo rozhodnuto vydati známku na počest "Spojených národů" (2c - Nations United·for Victory), což se stalo na návrh šéfa RKO radio obrázků, pan president pozname­ nal, že národy, které úpí pod knutou nazístů, by měly býti každý zváště poctěn.

Bylo návrhů mnoho. Některé vyšly od uměl­ cu Poštovního Departmentu, některé od uměl­ cu země a již již, že nebylo rozhodnuto o tom, že na známku té které země bude dáno sídelní místo hlavy onoho sťátu, na jehož, počest známka bude vydána. V případě Českoslo­ venska by to byly ovšem Hradčany, sídlo pre­ sidenta.

Ale celou soutěž rozhodl sám president tím, že řekl: "Proč na známku nedáme vlajku kaž­ dé z těch, trpících zemí?! A stalo se.

Ale bylo s tím mnoho potíží, protože poštov­ ní department nebýl a není zařízen na tisk známek více barevných. Jak víme, takřka kaž­ dá známka je pouze jednobarevná. Totiž na bílém podkladě je buďto modrá a nebo červe­ ná a nebo krátce jakákoli barva. Kdežto znám­ ky vlajkové seríe, vydané na počest obsaze­ ných zemi nazísty, jsou až čtyřbarevné; jako Belgie, vlajka tří-barevná a rámeček šedý.

Protože poštovní department není na tisk takových známek zařízen, byl nucen zadati tisk American Bank Note , Company v Novém Yorku.

Tisk jednobarevných známek je poměrně snadný, protože každý arch jde pouze jednou skrz tiskací stroj, kdežto tisk známek vlajko­ vé seríe je mnohem složitější a známky některé země musí projíti tiskacím strojem až pětkrá­ te, s ohledem na barvy vlajky. A tak se stalo, že se vyskytlo i několik archů známek, které byly omylem vloženy do tiskacího stroje ještě íednou pro tisk jisté barvy. Dejme tomu, známka Holandska, ač již měla ve vlajce modř a stožár, prošla strojem ještě jednou pro tu­ též barvu a tak se stal "double print" - dvoí­ tisk, a taková známka rarita a dnes je za ni 1 nabízeno 75 dolarů za kus.

• U známek Jugoslavie, byl zase tisk slova "Yugoslavia" barvy velice světle růžové, ač má být červený, toho samého odstínu jako červeň vlajky a je to rovněž chyba a ta je placena těmi filatelisty, kdož sbírají zvláštnosti, až přímo pohádkově.

Ovšem, když tak známky vlajkové serie pro­ hlížím, soudím, že československá známka je nejkrásnější; připouštím ovšem, že totéž sou­ dí o "své" známce Jihoslovan, nebo Polák, Bel­ gičan a nebo Francouz.

Známky byly vydány v hodnotě pěticentové jistě s tím úmyslem, aby se hodně použivaly pro zámořskou poštu. Mnoho krajanů si je koupilo (dokud byly k dostání} a jistě se tě-

V:il!STNÍK

Ve středu, dne 3. ledna 1945.

až je budou moci nalepiti na psaní přáte­ lům ve staré vlasti. A jaká to bude ohromná radost tam "doma", až dostanou dopis z A­ meriky s jejich vlajkou, to si ani vůbec nedo­ vedeme představit!!!

Známky vlajkové serie byly vydány ve veli­ ce obmezeném množství, a jelikož jsou to nej­ krásnější známky, které kdy vůbec vydány by­ ly, byly vyprodány v čase tak rekordním, že to amer. filatelie nepamatuje vůbec. Důvodem bezesporu je to, že ještě nikdy žádná zem ne­ vydala známky s vlajkou jiné země na své po­ štovní známce a dále patrně ten fald, že ony země úpěly pod jhem nazístů a ona nepatrná poštovní známka to bude na dlouho - velice dlouho - zvěstovati všem řílatelístům celého světa!

Již dnes, ač ony známky jsou teprve něco málo přes rok staré, stoji v Anglii kus 35 centů za upotřebenou. Čistá mnohem více. Já již dnes mám připravenou jednu serii, kterou po válce daruji škole obecné, kam jsem chodil a jednu sertí škole měšťanské. Tam jistě bude se vší pečlivostí zarámována a dána na vhodné mí­ sto, protože ve školách v Československuse ve­ lice propaguje filatelie a mnohdy v přestávce je na chodbě hotová bursa. Známky se mění a mnohdy učitel je rozhodčím, protože ten je ji­ stě jediným, kdož má cenník všech známek světa.

Je ovšem nemyslitelno, aby každý filatelista vlastnil jednu seríí známek vlajkových, pro­ tože byly vydány v tak . omezeném množství, že se těžko dostane na ty nejvášnivější a hlav­ ně majetnější filatelisty, pro jejich vysokou cenu. Odborníci předpovídají, že v pěti sed­ mi létech cena jedné známky bude dolar za čistou a 75 centů za upotřebenou, lehce ora­ zítkovanou.

Proto, kdo z čtenářů máte ony vlajkové známky, nalepujte je, až po válce budete psá­ ti do vlasti, na psaní a uvidíte, jak některého sběratele známek učiníte šťastného!!!

Radím vám, aby až budete nalepovati znám­ ku na dopis .nalepílí ji asi půl coule od okra­ je dopisu, aby při dopravě známka co nejvíce byla ušetřena tření a nebylo porušeno vroub­ kování. A když před odesláním požádáte úřed­ níka na poštovním úřadě . o to, aby známku lehce orazítkoval, rád to učiní. Protože, čím méně razítkové černě bude na známce, zvlá­ ště na vlajce, tím bude cennější.

E. Bezpalec. ší,

~~~~~v~~~~~

Řád Svaz Čechoslovanů, čís. 92, Ft. Worth, Tex. Ctěné sestry a bratřt.-> Zde vám ohlašuji ustanovení řádu .ze dne 15. říma 1944, výhody poskytované našim čle­ nům řádu čís. 92: Odstavce jsou značené dle A, B, CJ, atd.: A) Buďtež zapravované úmrtní a řádové poplatky 10 centů všem členům, jež jsou po dobu 14 dní v lékařském ošetřování a nejsou .schopní ,p,ráce nebo domácí zaměstnání za­ stávati.

B) Všem členům řádu, jež jsou ve vojenské službě, po celou válečnou dobu.

C)Všem členům, jenž dosáhli stáří 65 roku, a jsou členy našeho řádu 3 roky. Odstavce, A, B. c, nabývají platnosti počínaje od 1. října 1944.

D> Buďtež zapravovány poplatky všem čle­ nům, [enž jsou v Odboru Nemocenském, a­ však první poplatek si musí členi hradit sami a sice v obnosu $1.00.

E) Všem členům v nemocnici nejméně 1 tý­ den se nalázajicím na operaci nebo léčení, bu­ diž jim příplaceno $40.00ne častěít nežli jed­ nou ročně.

F) óíenům, a též členům v Dětském odbo­ ru, platící pravidelné měsíční poplatky, budiž jim hrazeno 10% (deset procent) na částku poplatku na 1 tisíc dolarů neb pod 1 ·tisíc, čle­ núm platícím na celý rok dopředu, budiž jim hrazeno 16 ;1,, (šestnáct procent) na pojistku 1 tisíc nebo pod 1 tisíc.

Gl Ólenfnn zaměstnaným při veřejných zá­ bavách, to j,est mimo řádových zábav, platy ustanovuje správní. výbor, avšak zaměstn.a­ ným pi'i baru a roznásečkám ustanovuje pla­ ty foditel síně. · m Budiž ukládáno do fondu síně ne méně 1

~

nežli $2,500.00ročně, na tak zvaný Deprecia­ tion Fund, v pádu, že tento fond nebyl dový­ šen v předcházejícím roku, budiž odstavec F suspendován do té doby, až fond roční se do­ plní na $2,500.00.

I) Budiž darováno na rftzné dobročinné ú­ čely, dokud to pfijmy dovolují, J) óleni, kteří zavinili svévolné ruznice při jakélrnliv zábavě nebo schůzi, nebo na řádo­ vém majetku, pozbývají nároky na výhody čenúm v těchto předcrfi:~ejících odstavcích skýtané na dobu jednoho roku. Odstavce kro­ mě A, B, C, všechny nabývají platnosti od .1.. ledna 1945.

K) 1. Navrhujeme, by oeny na zboží prodá­ vané v síni.byly udržovány v obchodní výši, a by po schúzi bylo členum přítomným schťl.ze darováno občerstvení a zákusky zadarmo, též dle možnosti pořádati členum schftze přítom­ ných večemí zábavy zdarma.

2. Všude kde se nachá:zi slovo člen nebo č}sni, též spadá na členkyně.

3. Všichni nemocní členi nechť se ohlásí u nemocenského výboru.

Schváleno ve schůzi dne 15. října 1944.

Sestry a bratf-i, zde vám připomínám od­ stavec D, a žádám"vás, abyste se všichni do­ stavili clo pí-íští schůze, neb náš řád se dá do práce znovu zapisovat členy do Nemocenské­ ho odboru, počínaje od 1. ledna 1945. O dalši vysvětlení se p,flhlaste v příští schiizi.

Dále vúm podávám výsledek naší výroční volby. Úi'edníci zvolení pro rok 1945 jsou: Pi'edsi::daJ. R. Bartek, místop'i'edseda J. L. Juran, tajemník John Chaloupka, účetní Joe Koči, pokladník F. J. Blažek.

Správní výbor: J. L. Juran, Joe Kočí, F. J. Blaželc, J. R. Bártek, náhradník.

Dopisovatelka: sestra Vlasta Dolkos.

Resoluční výbor: John Chaloupka, Chas.

Búrtel{, Vác. Mika.

Z,Lbavnívýbor: Bratr Joe B. Hubeňák s po­ mocí členú. Řádoví lélrnl'i: Dr. Frank McKee, Dr. Abe Greines., Dr. Helbing.

Nemocenský výbor se bude volit v lednové schuzi, tedy jste všichni žádáni se této schůze súčastnit, abychom mohli co nejvíce čleml zí­ skat do Nemocenského odboru, a pak si usta­ novíme nebo zvolíme výbor pro každou část města; město bude rozděleno na čtyři neb pět okrskú.

S bratrským pozdravem, Váš tajemník, John Chaloupka, 800 Rivercrest Road, Fort Worth 7, Texas.

~~~~v~~~~

Řácl Hvězlla Míru, čís. 33, Bleiblerville, Texas.

Ctění bratfi a sestry:Tímto vám sděluji výsledek volby úředník,"\ na ro!;:: 1945. Volby jsme odbyli hladce, všichni staří úředníci zústali. I sestry se do schuze dostavily ,alě po uvedení nových sester se nám pro vcllrnu zimu vytratily, tak jsme to odbývali bez nich. Zvoleni byli: .

Frank Schovajsa, předseda, Frank Štěpán, místopfodseda, Vincenc Chaloupka, tajemník, Ladislav Mikeska, účetní, Ben Schovajsa, po­ kladník, Ladie Schovajsa, průvodčí. Účetní výbor: Edgar E. A.shorn, Elmo čer­ noský a Willie Warnke.

Majetkoyý výbor: Willie Schovajsa, tajem­ ník a Ladislav Mikeska, pokladník.

Resoluční výbor: Frank Schovajsa, Chas.

Syptak, Vinc,enc Chaloupka.

Ncmocenslcýmužský výbor: Elmo óernoský, Frank štěp{m, Willie Wamke.

Nemocenský ženský výbor: Anna Šušen, An­ na Schovajsa, Julia Malota.

Zábavní výbor: Willie Schovajsa, Edmund l\Ukeska, Ben Schovajsa, Willie Warnke, Elmo černoský.

Jelikož jsme ve výroční schfizi odložili dů­ ležité jednání, tedy se dostavte do schuze 14. ledna r. 1945, abychom to projednali. Schuze bude v 1 hodinu nového času. Budeme uvá­ dět několik nových členťl., tedy se dostavte v hojném počtu.

Ziistávám s pozdravem, Vincenc Chaloupka, taJ.

iStrana 15.

V

Ve sti-edu, (me 3. lecliia 1945.

Fairbanks, Texas.

Mili O.:.‘skY film "Svet, kde se Z"ebra,", poteSil kakleho navetevnika u du Stefanik, a br. Va§ut nam slipriSti film bude té velice bil, peknk.

NIA * Dc4,71), As nejlepgt

3obslubu

FutI, poi aa'futi orT. Rtr stali Arroholariee ye de i v noel; aiAREK BURNS FUNERAL TOME Telefon 5,13, DR. THOMAS N. DeLANEY ONI LEKAft Brkle spravne ptipravene. as die fnluvy. triadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

•4-,-4,

Wr.',NAalfar0, 4tA Tr .4V5 LNE. H3USTON Ma vjtorne druhy kotalky, itzninky, Trinerovo Hoke ViSairipans;te a Dra Petra Ho:oko no sk l acie a innoho jinkch iobrYch n6pojta Za poctivou ce, u a obsiuhu auei, bratr, S. C. vi`OrtoN, elen S. P. J. S. T. 34 rokit.

C'eskk Lelia/. a Operate].

711 Medical Arts Building HOUSTON, Taa'XAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tiFadovny: Preston 2553 `47YaL7O4.L.NA POP imdine oiu zartrcucenl rialez z.e.1 Edward Pace polli.ebnJ 5.stad • rtb.otov k syrnpatickerau vyHze.nezbyti•*ch jecinotifxosti a k vmeraveni dojerzineho pob.kbu.. ceny iscm. rta,k zgisadou.

EDWARD PA4.

PernhLitet3.. (lien S.PJ.S.T. Telefon 2606 115 N. Fifth mt., — ierpAe, Tes,

DR. N. '74,, Mciv, Zubei Lehai• tjtadovna nad Canada's -Drug Co. BRYAN, TEXAS

ULCI 141.1AVNIX Vy.tlzuje yeekere ZalOkt0Iti.

trtadevna: 236 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAN ■•••••••■.„,,,

Radi jsme zase mezi sebou uviden manZele Svecovi. Sestra ,vecovd jeie chodi o berle ,ale doufetrue, to diouho nebude trvat a budete zase zdrava. 1Vieli jsme prekvapeni, a to uvidet rodinu Doslich z Galvestonu a pi. Shillerovou u nds na divadle. Pi. Doslichova, dekujame za . krdsne kvetiny a za navtevu.

Te2 Jerry 8 ilhan z Floridy se stavil u nis na chvili a manZele Fred Lehrovi z Cleveland.

Piejeme vain v'Sem: 8t'astnY no rok 1945, a s pozdravem, Mary E. Chupikova.

V Temple, Texas.

ft:16. Irlasterec, Tiinto se cznanauje dU 6is. 45, vu cc sczi dn5 by ia2ecik. na Seny a!:;.'. du so117.ze, kt" vati bude no druhou nu 1C 2'.,:5, ve 2 hCcliny.

Z:rovefibu; inn): dom5c7: popia nutno, ml

s..761n.

raraecke pracovni fronty, ktera je velitYch finaenich potiMch. ir3a clodava, ale zateeni techto m 7: h banker:ü vyvolalo v finanenich kruzich vet. -a sZ znamY bankovni

13..31T1

v le,

a

,.,34.9.*

z 12.

.ra

la ic

bybnotti aeni bratti a sestry! , Timto vas laskave tadarn, abyst,, 0 C.:.T3, sa dostavili do pri§ti schtize v Chen Ar.Co:, odpoledne, dne 7. ledna 1945. druhou ne, adu spatneho poi cli v tu samou dobu.

13 5 . 1e upozornuji bratry a sestry, si chteji zaplatit na celY rob aby tab ueinili co nejd9i-1 to . Tee ti, kteri jsou s piacenim p0ad :. jsou iIdáni aby sve povinnovyrovnali.

Poeasi pritortine mame mokre a I 7:odoba. Sc, 2e je'Ste na nejakY eas;

7:S VkkZ, JAKO BY BYPISKE.11 Z PRAITIDPR,TZNAKIC ..L„AZEN to tsaxao Cflit?rd

a,.

pftge

FATER.OV

Tak se zatim melte vS'ichni doa9e v torn nastdvajicim NOvem. rocc!

S bratrskYm pozdravem,.

Chas. Navraltil, t

7: :7:

.• rOkl

reSOBIVIT .,5Et11 Itfalt,11 RADY lekinack — 25c jednejto prime ci

MRS. M. KERNS, Frontenac, Hans., piee: — "Zasileirn 31.05 na Nonat. Je to ta nejlepei mast jakou jsme kdy meli a vadycky ndm pomohla. Tisicere diky." Tento dopis e pouze jednim z neseetneho noetu dopisti, ktere sme dostali a jinait' oaefiovany jsou nevyrovnatelne vlastnosti

Cena Nonat je poUou 55c a $1.25. i Ptejte se vakho lekarnika neb jeti-1 natele, ale nic jineho neberte, raceji piSte na nag i adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

SPOLEHLIVA POHROBNICKA. SLU2BA. Jsme pohotovi yam pgslouLti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami mete miuviti desky.

My nabizime Polifebni Pojikeni pro kaidelao diena rodiny.

PETE E. ETLINGER uNERAL

1ST:

T; HOME

Elsie Pratak-Etlinger, damska. pomocnice Telefonujte "collect" TeL 88 Beliville, Texas.

opators —J0 R. Baia aiy Zatopek G2c

J. R. Baea

0 zakusky a ob C• 'erstvE.,,n5. nd.77:' ,="3v-,:-..,1".,± jest vkborem nale2it6 postartmo.

Za.bavni Vtbor.

1140 E0B-17a7E ST, V 20256 Na dopt.ni: 20th and North Hain.

Strana 16.

Poutiveite k oznamovini

III Oznamovatel Na prodej: — 100 K. S. kotel a 100 K. S. parni stroj, tpine zafizeni, Teri 3 — 70 pilky, press, takfka tpine zatizeni, v ge v dobrem stavu, za $1.500. — F. J. Fojt, Box 83, (1-3p) Snook, Texas.

Pfijmou se — dva feznici k prim' na glachte. Dobra mzda, staid pied valeena price. Hiaste se neb piste na Waco Cash Market 110-112 East Side Square, Waco, Texas, Te(50-1-c) lefon 3258 neb 6145.

TAROKY: — Americke taroky za 95c hra pogtou vyplacene. Objednavky posilejte na Oechoslovak (51-dz.)

Pub. Co., West, Texas. sir Pfijme se spolehlivY delnik ku

VESTNIK Ve

eetni ,ilervosnast ye Vidni Raktigahe k partyzinftm.

Berm (ONA). — Zdej gi Der Bund sclehaje od zpravodaje na rakouskogvYcarskYch hranicich: SovetskS7 postup• v Mad'arsku zpusobil velkou nervosu ye Vidni. Odhaduje se, asi dye ste tisic lidi, mezi nimi nmoho cizich delnika, bylo zmobilizoyano ke kopani zakopil. V detnYch vYchodorakouskYch vesnicich • mesteekach, obyvatelstvo se pakoneelo vyhnout mobilizaci, take nakonec zakroailo Gestapo. Oetni izi delnici Todtovy organizace sbibail a snati se dostat na slovinske gomezi, kde je Yelka einnost par• yzanti. R,akueane take se ptipojuji G k partyzerram.

Videfisky Volkischer Beobachter varoval pied "kapituladnimi letaky" kte.re• maji byti odevzdany na nejblhii poiicejni stanice Kdo je ileodevzda, bude ptisne potrestan.

praci na Wine. Zaplatim dobrou V mzdu spravnemu a ochotnemu mu- Tukovci se snail zleheovat eistku 21. Pigte na: Ed. Uhtik, Rt. 1, Bellvlastencii.

(51-1) villa, Tex. Curych. (ONA). — Sloven'Sti quislingove nejprve velmi hluene odobrY na kouteni, Mir TABAK — 10 liber $4.50, dopravu vyplatim. -- znamovali rozsahle distky vlastenJoseph Prohaska, Portland, Tenn. • ve svYch tkadech. Nyni Yeak na(52-1p) jcdnou obraceji a snati se zakitvan rozsah propoueteni statnich DR. FRANK KENT zkejme proto, aby vetejObnovil svoji praksi nost nevidela jak jenom nemecke 041, Ufii, Nosu a Chttanu '3ajonety udrauji hrstku zraddi na BRIM jejich mistech.

NavAtivi: Bratisla yskY "Gardista" napsal 26. z La grange Istopadu, ae veteina propu§tenYch HALLETTSVILLE, 16. LEDNA 3tatnich fitednika v souvislosti s SCHULENBURG, 17. LEDNA 3ovstanim byla z dvou ministerMOULTON, 18. LEDNA 3tev a sice ministerstva dopravy a Ininisterstva ekolstvi a narodni oCESKI FILM svety. Take pry se stalo, to jmena II etnYch propuetenYch atednika bymatinka la "mnohokrate opakovana", eim't kterST se bude pfedvadet v lednu a se pry zdalo, ze podet propuetench "tinoru, jest velmi napinavY, jako 'je vetei nail y e skutednosti byl". veselY. Je v nem liven mimotadnS7 -2elke.m pry bylo propueteno jenom pfibeh lasky modelky praiskeho 109 firednika.

Ale tehca dne "Slovak" uverejnil modniho zavodu Bokenky Smoli cclou tadu novYch jmen, mezi nikove, zamilovane do automobilove- mia Utedniky z ministerstva ho g avodnika Jana Martena, kterY financi, o nicht nebylo ani slovo v take s tspechem zavodil v Americo "Gardistoyi".

V a pfinesl si odtud jrneno Big John.

A take Amerika vstupuje do tohoto g egistrace valeen3'rch ziocincd v osynczene easti Jug-oslavie.. ptibehu a hraje v nem nlohu nemalou, jak v zajimavem tomto filBelehrad. (ONA). -- Statni komu shledate. Vystupuje v nem ta- mise pro YySetkovani valednYch zloke americkg. tegka Daisy BroZova, Hncil a jejich pomocnika vydala srbskemu lidu v nit `zaktera ptijede do Prahy za Marte- 2roklamaci ia o hldeeni veech zlovinu nemecnem, ponevadt se s ni za pobytu v kj;-ch okupadnich atada a jejich Chicagu zasnoubil, ale snad prase gkedstavitsla. Obyvatelstvo ma proto je tak vesela, a napinava. A y eechno usili, aby tadnY kdyi jegte povime, ae modelku Smonebyl zamleen. likovou hraje Vera Ferbasova a taJugosla y ska tiskova slutha sdetika zavodnikova, tovarnika Marluje a osvobozeneho Nasledtena, oblibenY Theodor Pigtek, uznate, ze mftete se te git na kern nemeckeho rabovani a niaeni, nee° opravdu pekneho. Pfedehrou jako2., i nekolikaletYch valeer4ch operaci, diovek mate prochazeti v je film z 6iny, velmi zajimavY. nekterych oblastech Jugoslavie, and V by pkiSel no, jedinY stojici, zachoftad Slovanskk Svaz Cis. 86. valY Obyvatelstvo prochazi Cant bratfi a sestry!

Timto jste aadani, abyste se do- nevYslovnj=mi potiaemi a starostmi stavili do schuze 7. ledna, v 1 hodi- • udraeni holYch tivota.

V nu odpoledne, neb v prosincove schtlzi jsme nemeli volbu tfednikt, 11U.d Jaromir, Cis. 54. pro malou ptitomnost Mena. Tak West, Texas. budeme miti volby v pfigti schiizi.

Nase pravidelna, schfize mesieni Tedy se dostavte do schtize a zvol- ptipadne na nedeli 7. ledna, zadate sobe tkedniky, neb stafi fitednici tek jak obyeejne. Mame kadu veci se chteji vzdati ntadfi. Dostavte se k projednavani a vase avast budig tedy do schaze, abychom mohli od- co nejhojnefei. tatt volby.

8t'astIV novY rok 1945 lig em pieS bratrskYm pozdravem, e, O. V. Vanidek, taj, Marie Klausova, doplsovatelka.

"Skala

Zmeny v neirieckem Veleni v NOrskit Stockholm. (ONA):— Podle zprav z norskeho hlavniho mesta Oslo, dosavadni vrchni velitel nemeckYch sil v Norsku, general von Falkenhorst, byl odvolan dO,Nernecka„ ham jit odejel. Jak se obscne oeekavalo, jeho nastupcem se stal gen. Lothar Rendulic. Tento general je b-,;7valS7 vrchni velitel nemeckYch sil ye Finsku a Severnim Norsku, kde se avlaete "vyznamenal" svYrai teroristickYmi opatkenimi proti norskernu obyvatelstvu.

V teto souvislosti se take sdeluje., ze sidlo nemeckeho vrchniho veleni v Norsku bude prernisteno a Oslo do Lellehamer. Svedske kruhy oznaduji toto opatieni za eiste obranne, protote• Lillehammer je ve vnitrozemi.

Jeden z diivoda odstraneni generala Falkenhorsta byl pry spor s nacistickYm gauleiterem v Norsku Terbovenem, kterY pry nabyl v posledni dobe takow2ch roam:dr-a, ze doelo k tajne schazce vysok:; .ch nemeckYch dfistojnika a zastupca Terbovena v Narviku.

V Tukovci odsoudili eatio g e k smrti.

Curych. (ONA). — Bratislaysl rozhlas oznamil 23. prosince tuto zpravu: "Bratisla yskY vojenskY soud odsoudil bYvaleho generala a ministra narodni obrany Ferdinanda Catlae pro deserci k srnrti zasttelenim".

Zprava nerika nic o nyriejeim CatloS'ove pobytu. Od zadel.tku slovenskeho povstani tukovsk",- rozhlas oznadoval CatloSe za "zracice' a obvinil ho z " ypa.Sovani deskoslovenskYch tivla do armady" a take ze sbehnuti. Jine dtivejel zgadva tukovca naznaduji, to 6aticA unrchl (jedna zprava mluvila o torn uprchl letadlem do Sovetskeho svazu) a byl tudit" odsouzen "in absentia". • V gi/carskY' list chvali Titova adm2nistrativu.

Basilej. (ONA). Zdejei "National Zeitung" pine o TitoYe civilni spretye osvobozenYch jugoslaysk-ch zemi mezi "Je nepoclaybne, to Titovo hnuti Uspeene ptekonalo bez nejake krise obtiane obdobi spojene s ptestehovanim a zahajenim vladni einnosti do Belehraclu. Faict, ae dalekosahla amnestie naraz vyteeila detne problemy podobne potitim v jinYch osvobozenYch zemich, mluvi za vnittni silu a politickou moudrost tam uplatnene. Podobne., opatieni mate provost jenom re,*]ina kterY je silnY vnittne, i vnejskoye.

Amnestie' by mela. mit pozoruhodny mezi Ameridany jugoslevskeho pavodu ve SpojenYch statech."

0 Mene radiovkch lamp pro civil spotkebu.

Washington. — Zastupee 0te nasledkem zv3"7,7sem"7cla valeenS.7ch po2adavkii bude prvni dtvrtleti 1945 merle radiov,k,h lamp k disposici pro civilni spoti'febu. Pavodne se doufalo, '2e bude dispo sici na 2 miliony lamp.

0 Nejyygli dovolene cony na olivovy olej.

Washington. — OPA oznamuje stanoveni nej yyeeich dovolench cen na olivovY olej — nejvy'eSi do-; voleno, cena platne. pro New York, Chicago a San Francisco bude 34 centy na plecho yku s 4 uncemi, 64 centa s 8 uncemi a $1.29 za . pintu.

Ceny plati na domaci olfrov 37 oje.f

st..

dne. 3. ledna

ba fotografickeho filmu nedostateena.

Washington. — Poraddi vS7bor pro fctografickY pramysl hlasil War Prouduction Board, i.e letoAni rYroba fotografickeho filmu pro voskou. i civilni spottebu neuspola veechny potada yky. A odhaanC spotreba fib-au pro rok 1945 e veal neali jsou k disposici nynejobni prost':edky. Proto WPB zyle.Stni poradu zadastne7 einitelti a odbornika.

V 1945 bade kriticky pro dopravu.

Washington. — Odbornici dopravy 1povidaji, to rok 1945 bude kripro dopravu a nejobtitnejkm cbdobim v dejinach americkeho dopravnictvi.

V Rev. Josef Seeulka bude odbY eeske Bohosluaby v mistnim , sbyternim kostele v nedeli 7. led, o 1.. b.ocline rano. Nafgteva viejest addouci. Hoste jsou vitani.

A quarter of a century of fair-dealing and

clear-cut principles have made us the largest firm of funeral directors in the Southwest.

OGLE-WEST FAIRFAX 1177-78-79

NOVA' eESICk

FILM

aria rnatinka Poutava a velmi zajimavy ye:. 131/ra, v hlayth aloze, Vera Fer,7- aya, Theodor Pi§tek, V. Beeve, F. Vesely a jini. PiedevOrni zajimaq film z tiny.

SANER, ye etvrtek 4. ledna, o 732 hodinach veeer INErv, ye etvrtek 4. ledna, 7:30 hod. veeer.

ROSBNBERG, v nedeli '7. ledna, o 2:39 odpol., o 7 a 9 veeer.

SCEIULO.:BURG, v UterS, 9. ledna, o 8 hodinich veeer.

CAM,70, y e etvrtek 11. ledna, od 2:39 do 11 hodin veeer.

e se iebra' PoutavY pribeh ze aivota vederni a noeni Prahy s ruenYm dejem, kterYm se ptijemne por bavite. V hlavnich filohach: Hugo Haas. L. Bohad, R. 81emrova, Smolikova a jini. Ptedehra, film z Ruska. ?^'NIS, ve etvrtek 4. ledna, o 3 hod. odpol. a o 8 veeer.

EAST BERNARD, v nedeli 7. ledma. a 8 hodinich veeer.

C.4ANAL, v pondeli 8. ledna, od 2:33 do 11 hodin weer.

171.1:!'E.TON, v irterSr 9. ledna, o 7 a 9 hodinach veeer.