ase
dr
4n Slovanski Poo.
RA Entered as second class mai l matter, Januar y 3
■•■•=1I1112■•■■■■■■■••••■■■■■■•,
ROtNIK (VOL.) XXXIII.
7
1:)33 at W ast
WEST, TEXAS, ye stii•echn
ander the Act of Congress of August, 24th, 1922.
(Wednesday) 10. ledna (January) 1945.
eisLo
2.
1311BOLCNOST MOH. OJ PROTI NACISMU neskonei naeim vojenskYm viterstvim nad Nemeckem. Bude tfeba odhalit kolaboranty ✓ ka2da okupovane zemi. Bude tieba pohnat pied soud a potrestat valedne zlodince. Bade t •eba vykoienit a vyplenit stopy po nacistickern a faeistickem myeleni. Tyto dkoly nebude lze spravne iesit, jestli2e tu nebude vale zadit budovani od zaeatku. Revoluce neni slovo, ktere lids mluvici anglicky radi pou2ivaji, aveak po valce. ma-li mir mit opravdu solidni zaklady, musi se projevit tak velke odhodlani nikdy se nedat podrobit nacistickYmi ideami, 2e to fakticky bude znamenat politickou, socialni a mravni revoluci na cele evropske pevnin y. Dlouhe obdobi ckeho kvasu je nevyhnutelne. V nekterYch zemich vypleneni kolaboranti nebude te2k3)m. Oeskoslovensko, na ptiklad, temet zcela jiste se rychle uzdravi. Vime tot."2 kdo jsou kolaboranti. Nekolik me ga" po zhrouceni nemeckeho panstvi eskoslovensko bude °pet fungovat jako mravne a politicky normalni stat. Ma k toutu nezbytnou vnittni soudr2nost. To bylo dokazano aspechem a spontanitou slovenskeho povstani. Veechny nemecke snahy o proklamovani nezavisleho slovenskeho statu byly znemcdneny nedoekavosti slovenskYch vojaka slotiti piisahu 6eskoslovenske republice, jakmile povstani vypuklo. Proces vyloueeni kolaboranta na Balkan& v Mad'arsku, v Italii a v jinYch zemich bude mnohem te2ei. Bude jiste telko vyplenit faeism ✓ Italii a nikdo nepodceriuje problemy, ktere tento nkol klade pied de Gaullem a jeho poradci ye Francii. Kolaboranti se budou sna2it dat se na eas do politicks divoeiny, ale nemohou souhlasit s antinacistickYmi ideami generala de Gaulle a stateenYch maquis. Musime se pripravit na to, 2e po valce budeme z nekterYch zemi slysel o ostrich sra2kach, o pokusech zas a zase o reakeni puce. Kolaboranti, faeiste, naciste yeeho druhu se nevzda,ji bez boje. Kolaboranti yeeho druhu ve \leech okupovanYch zemich budou vlastne posilovani tim co se stane v Nemecku po pord2ce. Po mnoho mesicu po pord2ce bude dochazet ye yeech techto zemich k bojam, revoltam, krve prolevan' mezi faeisty, protifaeisty, komunisty atd. Nevim dosiid ptesne, jak skein& valka v Evrope; ale nra2eme ptedpokladat, 2e gueriao ya valka bude pokraeovat do okam2iku kdy spojenci vstoupi do Berlina. Pak, kdy ne drive. protinaciste se postavi proti nacistum. A pak dojde ✓ Nemecku a v jinych zemich k raznYm druham obeanske valky, ktera mute treat mesice a leta. Ale aekoli protinaciste v techto sra2kach zvitezi, jejich viterstvi nad nacisty vabec nebude na dlouhou dobu apine. Hitler je ted' panem Nemecka u2 dvanact let. To znamend, 2e prakticky ka2dY Nemec mezi 6 a 35 lety je naka2en nacistickYm bacilem. Musime eekat tticet let kdy2 ne mnohem vice —net' uvidime skutedne protinacistieke Nemecku,
President dr. Benee. Zeela p .tirozene po jiste dobe — po dvou nebo tii letech vojenske okupace bude tak zvanym liberalne smYelejicim lidem °pet predana civilni moc v Nemecku. aide, kter/ opovrhovali nacismern se objevi na veiejnosti. Povrchne jen povrchne povaledne Nemeeko bude se sna2it bit mirumilovnym narodern a mit proto pra,vo na vstup do nave organisace SpojenYch Objevi se pacifists, liberalove, socialist& kte9i ac budou uchazet o pozornost a sympatie Evropy. •narne jejich ptedchridce z doby po r. 1918. Mne neoklamali, ale oklamali jine. Tentokrat musime "nit jistotu, 2e podvod se nepodari. Davejme pozor: dejiny se mohou opakovat. Nezaponnnejrne straene poueeni, ktereho s.. nam dostalo pa valce 1914-18, i kdybychorn si tc musili dlouho pamatovat. Z toho duvodu bude treba, aby mirove usporadani, ktere vnutime Nemecku, nutria trvaio desetileti, musi to bYt Up3ne vojenske odzbrojeni Nemecka. Skuteenou zkouekou navrhovane bezpeenostni rally bude, zda bude dcst sill* aby znen-iolanla N6rnonm i pokus o tame ozbrojeni. Neklamme se: (Iva nebo ttl roky pa nynejvalce u2 budou v behu velmi peelive ptipravovand spikrixti za naelern piipravy novYch zbrani pro Nernecko. Nejsem stnj co stdj proti Nemcam, ale jsem jist, te miru se nedosahne bez odvahy a odhod1 a so esti. M us im e j it ke kotenam nerneckeho problOmu, jestne /name se vyhnouti jakemuvalky. D ye valeCne parelky, byt' i v titanickem "oz.sahu, samy nestadi, aby zmenily -narodni povahu nemecketio naroda. Hou2ey natY a neutuchajici boj proti nacistieke mental/Va. musi pokradovat po generate. Nebude snad apine skonaen ani za sto let. Na rozdil od Arnerieama a Francouza, nemeckY lid teprve ma za2it revalue', ktera by ela ke kotenum jeho .narodni existence. Maj zaver proto je tento: politicky budeme mit po druhe svetove valce velmi dlouhe, neklidne, jedinedne a nasilne obdobi v evropskYch dejinach. Soueasne s pokraeujicim bojem proti nacismu defensive bude dochazet k hospodatskYm a socialninanepokojam. Hlad je domovem v zemich drive ok.upovc,nYch Nemeckem. Znieene komunikace neni snadno obnovit. I zeme ted' osvobozene trpi tim, 2e neve:di, co se deje jinde. Lid byl 2iven nacistickou propa gandou a nee° z na an' si to neuvedomujeme, ysal. Uprchlici z LondYna 911 dome, aby yysyetlili smYeleni a cile Americana a Anglicanu. Doma se ukazalo, 2e jejich peace jako tlumodnika techto myelenek je silne zte2ovana tim, 2e neni skuteeneho zpravodajstvi z New Yorku a z LondYna do techto zemi. Neni to zdravY sta y. Je tteba east" na uzdraveni ad dueevni nemoci. Lids se stall pfecitliy ell a krajne kritieti. Ale to use je nevyhnutelne. Neni to lehka vac trestat vlastni krajany, i kdy2 byli kolaboranty. Ale liked je nemoci a jestli2e vied kolaborace ihned neodstranime, gapasobi v prig ich letech te2ke poruchY. Jed, i
kdy je na dlouhou dobu zahnan dovnitt, nakonec si najde cestu yen. Obrozeni bonapartismu y e Francii v polovine minuleho stoleti by melo pro Evropu a Ameriku bit tragickyrn paudenim. Nechci zvelieovat hospodatskY a socialni neklid, ktery najdeme v Evrope, jakmile skondi valka s Nemeckem. Narody mail ve/kou biologickou 2ivotnost. Umejl se rychle hmotne obrodit Bismarck byl neptijemne ptekvapen kdy2 uvidel jak rychle se Francie hospodatsky obrodila po sve katastrofalni poralce r. 1871. Je docola mo2ne, ze tti roky po nemecke porake Evropa bude mit "normalni" vzhled. Obehodnik bude myslit, 2e obchody se dal', ale pocit bezpeonosti bude nepravY. Praveho miru se nedocili, dokud nedojde k obrozeni zdravYch ideologickYch a duchovnich hodnot. Tempo obrozeni nelze nasilne urychlit. Odmitarn toto ujiet'ovani, dokud nebudu yedet, 2e dlouha, ptevYcho y a Nemecka zadala doopravdy. V te2e dobe jsou to jini einitele, kteti pracuji pro mir a spravedlnost. Myslim, Ze mravni a politicka. presti2 Ameriky bade pusobit obrozujicim vlivem v Evrope a v celem svete. Myslim, 2e Britanie a SovetskY svaz budou hrat rozhodujici alohy ye vecech stare a velke evropske pevniny, do ktere fysicky oba Patti. Francie nam poskytla nov3) a pozoruhodnY obraz sve stare 2ivotnosti. Krok spravnYm smerem byl ueinen kdyi tvarci nove organisace SpojenYch narodu se dohodli v Dumbarton Oaks, 2e stale elenstvi v bezpeenostni rade bude eventualne poskytnuto Francii. Ale obnova svobody neaini jests z Francie °pet velmoc. Myslim, pravda, 2e Francie sama ukate po jiste dobe, 2e je schopna brat velkou 'Aloha pti stavbe nove Evropy. V2‘dyt' je zemi prvni velke revoluce. Ale nesmime zapominat, jak hybnY ideal z r. 1789 byl v dobe mezi dvema velkymi svetovYmi valkami zka&n faeistickYm bacilem, kcrupci, socialni bidou a daleimi udalostmi. Je temet neuveritelne kolik dale2itYch spisovatelta umelca a diale2itych francouzskych intelektuala degenerovalo v dfisledku faeistieke a nacisticke otravy. Dtive historikove vytYkali francouzske povaze jeji "legerete" — ted' budou musit provadet velmi hlubokou analysu davoda nynejeiho francouzskeho poklesu a katastrofy. Francie take bude po jistou dobu nemocna, aakoli jeji uzdraveni bude pomerne, rychle. Po cele Evrope bude po skoneeni valky definitivni smer na levo. Myslim, 2e evropske narody vybuduji typ skuteene lidove dernokracie, velmi vzdalne one "p utodemokracie," ktere se vysmivaji kritikove. Myslim dale, 2e tu bude vets' svoboda nabo2enstvi a raznYch cirkvi. Sovetske uznani pravoslavne cirkve bylo velmi vyznamnou uddlosti. Znamenalo, 2e neni za,kladnich rozpora mezi komunismem a ktest'anstvim. V hnuti nalevo cirkve budou musit ztratit mno2stvi sveho politickeho vlivu. To se take (Pokradovitn1 na strand 13.)
Strana 2. C•r+owalso.smr•obwo
VISTIOK : A1110.01.00110040,0-11SPH
FELIX TEVER:
JEJi IVILADgi BRATR A dole v meste podinail rozsvecovati svetla, kolem nas shlukovala se zimni, vederni mlha asi tak, jak mi kolem skrani vi lla ta katclaienni mizerna, starost, ale tam dole po.einalo to svitit. Start' Karl& most byl jit jako dvema pla- mennYmi tetezy obemknut. A vtude trpytne hvezdy svetla! Jako tisice zdatYch oei leskla se to svetla v oknech damn pod eerriyini jejich stfechami, na ztenmelYch ostrovoch, na nabre2i kolem teky, kmitave, vrhajice velke, 2lutave sate v mihu scumraku. Tain dole pode innou chvelo se mote svetla — kmitalo to, vitilo tivotern, radosti! Svetia, ta svetia jakoby se chteia vtechna obrateti v moji duti: TaTjal se v ni desivy strach o jeho lasku, ujala se iT ni paleiva po veselosti. A stale vice, vice rorthavalo se tarn dole s yetel, cele mote radostnYch plarnenirti, vitezicich nad tedi zimniho vedera a na nich vtech jakoby se rorthavoval plamen paleive touhy pa radostech mladi. "Ja ptijdu," zvolala jsem. hiasite, tak hlasite, to se ulekl, to upnul v podiveni na mne zrak. "Ptijdu!" vsk •ikla Wan jette jednou tak, jako b'ych chtela hiasem hrdla sveho, ptektiknouti hlas svedomi, kteret mi ponute nateptavai0, ze je doma pe-nez na male, ze deti pottebuji teplejti tat! A chvatne, jako bych je kradla, sebrala jsem hodinu pozdeji doma v pradciniku hrstku penes, a chvatne jako siodej item lattela na Stare Mesta do jednoho z csvetlenYcla krannia Tarn vejit, plesove sttekoupila jsem rato y ou vieky. moji virila tak. zbtsila 'titan po radosti, ze jsem nepoditala a peniz po penizi mizel z me male tobolky. Pak ulaanela jsem k domovu. Snih telestil pod raYmi kroeeji a na, nebi svitily josne hvezdy. Zadivala jsem se na semi, zadivala jsem se v oblohu, napadlo mi, mne kdesi deka smrt, ze je pod semi hniloba, to se za hvezdnou oblohou skrY y d blatenost nebeska, ale zde, zde na svete ze stava radost, ka! Pamatuji, jak hbite jsem letela tehdy dointl, a zdalo se mi, ze nejdu no zemi, ze letim, mi radost nasadila perute. Otec zakYval ihostejne hlavou, kdyt jsem mu sdelila zanier swill. Otec byl tehdy tivotni starosti jit jaksi otupelY. Kaldeho mesice cdevzdal mi sve slutne nestaraje se o to, jak -s nim nalotim, v gak take ne o to, jak s nim vyjdu. A celou noc v At!astnein chvatu sila jsem na plesovern obleku a zimnione rychle mihala se po celou noc jehla v rnYch rukou. Z malYch postYlek spoleeneho spaciho pokoje vyhlitelo na mne dlouho do noci nekolik path udivenYch detskych °el. Nejnaladti z deti, mala Miladka, dostaxala horkost, povatevala teto noel nepokojne pa sve postYlce, ladajic mne ob chvili o vodu sYlateni neboneho vyschlehO hrdelka. Ale ja, cos mela jsem iusu dbati o dite. Sila jsem, sila, y te bylo pro mne zahaleno v lehounke oblaCky rUtove la.tkav, se ktere na mne vanula omamujici vane veselosti. 0 dva dny pozdeji tanella jsem. Jsouc obleeena do plesu a seskakujic jiz vesele se schodil nageho domu, zavolala jsem, jette starou tenu, jet ram posluhovala, a ptikazala ji, aby detem zatopila, aby jim dala yedett, aby data male Milce student obklad na krk. A o nekolik vtetin pozdeji — Domov, male deti, horeeka Mileina, vte, co by rime bylo mohlo znepokojovati, zmizelo, zralzelo to vte, jakmile jsem vstoupila v taneeni sin. "Jak je dnes Lena krasna!" tikali vtichni. "Jak znamenite ji to sluti." opijela jsem se svukein lichotnYch techto slov, opijela jsem se jeho pohledem, ze ktereho zatil novy zajern, nova la..ska. A kdyt lame pri prvnim tanci ptitiskl netne na sva prsa, geptaje mi do ucha lichotiva slova: "Jak Iste mne ueinila 'ffastirjrrn., ze jste jak vas miluji, Leno, 6, jak yes miluji!" tu zmizela i ta trpka upominka na deti, na chladnou jejich komtarku, na vyprazdnenou tobolku, s jejitnt oosahem jsem mela vystaeiti at do konce mesice. "Je tam je gte sttibro pa nebotce matce, sttibro to dam zitra zanest do zastavarny, NTS'ak le pozdeji zase vyplatin-i." Tato mynenka a 3e-
tte vice pohled v jeho modre native oei zaplatily vtechnu starost, vsechnu tiseri v me mysli. Protaneila jsem tuto noc jak Wend, — byla to pcsledni, kterou jsem ve svem tivote venovala radosti — to oternetne e zradne lasce! A kdyt jsem ptisla rano dome," a Lena zakryla si pojedncu bilym syYm tatkem tvat, ptejela si nekolikrate rukou eelo, a pak vychazela slova dalgiho jejiho yyptaxovani pracne, trhane, se rtia jejich. "Dite, maid Miladka," tekla tite, "6 byl to desny cbraz! Male telo svijelo se kteeovite, plice tetce od.dachovaly, velke detske oei , obracely so v zbesile azkosti po mne, pootevtend rista lapala po vzduchu. Maj Bo2e, vidim to vte, nikdy nevymizi stratlivY ten obraz z me pameti. Otec stal opodal, posluhovadka betela. pro lekare, ja kleeela znidene u detske postYlky a objimala, jsem nahYmi, posud naranaky zdobenYmi rameny horke, ilzkostne sebou trhajici detske tilko. A dite poealo se znova dusiti, poealo sve fizkosti trhati lehkou ratovou latku meho tatu. O, zlateeeny tat! Pro nej jsem Miladce odeprela doutek chladici vody, pro nej jsem dite zsnedbala. Bylo to demo', stratlive. A mezi tim vyystavalo slunce na obzoru a v.;echrly predmety kolem mne podinaly se odivati tim gedYm neptatelskYm svetlem zimniho rana. A mala tvatka ditete rtimenela stale vice; byl tu lekat, byly tu sousedky — byla tu ma Yelka, dnava, ve ktere se kol mne vte Weiler jak v raise polosnu. Slytela jsem, jako z velke vzdalenosti hovor, plat drahYch deti z vedlejti jizby, yykonavala jsem ptikazy lekatovy tape, pozvolne, jiste, jako stroj. A dech maj vydiral se tak tetce z plic, jako kratkY horednatY dech nebcheho ditete. A pak, pak ptitla jette tcho duteni — a jette -- a jette horke jeho telo pain° ma ramena — a pak — dech staval se kratkm, nebohe detske tilko sebou nekolikrate trhlo a pak byl klid — klid — ticho — byla to smrt." "Je pc) vtem," tekl sute "Jeji matka si ji k sobe povolala!" zavzlykl otec. "Bah dal, Bah vzal!" tekla stard sousedka svYm skuhravYm hlasem a pa kdodala: "Pan Bah ji miloval, ze si ji vzal. Lepti je u neho sirotku. Ubotatko siroteeek, nikdo mu na torn svete rad vody nepoda!" A ja slytela pojedncu vse jasne: "Nikdo mu ani vody nepoda." Katcle slovo stare to teny vrylo se mi v mozek, jakoby v nej bylo vpaleno rozhavenYna telezem. Zoufale vrhla jsem se na malou mrtvolu. A zdalo se mi, to vidim mrtvou tvat sve matky, ze se oei mrtve to tvate vyeitaye na mne upiraji, ze jeji asta pronateji slova: "Mkt° plait sviij slib, ani vody, ani vody jsi notehemu brouakovi nepodala!" Str.hala jsem. se sebe stove Cary plesoveho obleku a zdalo se mi, to si musim zoufati, ze je jit napinena mira vti pro mrie tivotni hotkosti. Zdalo se mi, ze nic vice nesnesu. A snesla jsem, snesla. Jedno po druhem, etyti mytva tilka, etyry male rakvieky, a to vte v tak kratkem po sobe. Case. Byla jsem jak tilena. — letivala jsem beze snu cele noel na sve posteli, a etyti deti taneily ye svYch bilYch rubatcich kolem rime svuj posnartnY, hroznY rej a opodal stala vysoka postava me matky, bila, nehybna, upirajici na mne svilj cilouhY, smutnY, vyeitavY pohled. A to vte, ten trpkY hroznY trest, ta srdcervouci yYditka, to vte bylo za to, to jsem se jednou chtela pinYm doutkern napiti z Cite mladi, radosti A pak roznemohl jsi se ty, ty, matein milaCek, ty, jehot vlasky se nejvice leskly zlatem, jehot ceka byla nejzativejti. A i tve tilko hotele, i tve plice podinaly pracovati o vzduch, i i ty, zrovna tak jako ty etyti ptedchozi. Jak jsem se modlila kleeic u tve postYlky, jak zoufale prosila jsem stin mrtve matky za slitovani, jak jsem k ni lkala, aby nine tu nechala tebe na dtikaz smiteni. Nejedla jsem, nespala, a cela moje bytost stavala se jednou prosbou k Vtemohoucimu, k mrtve matce za tve 'tit. A pak — vatniva, ma litost, ripenliva prosba byly silne, ale telo bylo slabe. Jednoho dne nalezly mne bez vedomi letici u tve postylky. Stonala jsem dlouhou dobu, zdalo se mi, hlavU mou tits telkSr thavy kamen, a pak ztra,
Ve steciu. dile 10. lecilno, 1041. tila jsem vedonai; ptiroda sama se naCte, ranou smilovala. Stonala jsem nekolik nedel, ale jednoho dne probudila jsem se piece zase z polosnu horeenYch ptedstav it pinema vedomi. Bylo to jednoho rana, jarni slunce vrhalo jasnou svoji zati do pokoje a paprsky jeho taneily dovadive po raznYch pfedmetech kolem inne. Ja se probudila a hlava ma byla lehkC a prvni pocit, kterY se mi v srdce vplotv2i1, byl pocit klidneho, krasneho uspokojeni, ze tiji. Slunce sviti a ja 2iji. -2- Pamatuji, ze jsem se drahnou dobu koupala v teple slasti tohoto pocitu. Ale pak poohledla jsem se :icier: sebe, byla item sama. V pokoji kolem nine trochu nepotadku, sem tarn pohozeny bilY car platna, z nehot ml asi obklady, nekolik lahvieek s leky na stolku a apodal poblite, c•na, kde drive stdvaly detske. postYlky, prazdna. mista — prazdna mista? hledela jsern se v tato prazdria mista a pozvolna, jak stratidla z hrobu, poeinaly ye nine vyvstavati upominky. — A,no, tamto spavala Miladka, tam malt Jenik. Zakryla jsem si Ffedstavy, ty hrozne predstavy pluly dlouliou radou rnYm abohYrn, dosud tak slabyrn mozkern. A pak vzpomenula jsem na tebe — kde je asi Beda, zda adpodiva jit take na hrbitove — anebo-li? Tite jsem se zvedia, chtela jsem vstati, tioto ztetka, byla jsem tak slaba, ale azkost dodala mi sky. Jen jeden krok ad postele byly dvere do druhe jizby. Drtic se pelesti postele doplitila jsem se it nim a ctevtela jsem je pozvolna., I do druhe jizby svitilo slunce, ale i tu nebylo nikoho — nikoho, bylo tu prazdno. Nem,ohu ti rici, jak tato prazdno na mne (1.siv6 ptisobilo. A pak utkvel zrak na jedne veal, vedie postele otcovy stala jedna mala postYlka a u ni stab pa.reeek detskYch strevieka. Ty detske strevieky, zdalit notky, ktere v nich cupotaly, byly dosud elle, hbite, el snad stala jsem, majic zrak pe yne upjatY na ty dva male setlapane strevieky. Pak zaloracovaia mnou zlrna a ja klesla jak bez ylady al cove, na pastel a celou moji bytost stirala jedina velloa ilzkost: "Zdalit 2ije, zdalit tije ten posledni?" kolem mne jen ticho, to &sive, nieim neratene, ticho, a jen ty paprsky sluneani provadely svetlou svoji hru po podlaze, po v gech kolem nine ptedmetech, jakoby se posmivaly moji azkosti. Fred chvili jsem se jette tesila, ze Ziji, ale nyni yznala se ye mne zoufalost. Pakh ne2ije ant ten! zavitilo mi to mozkcm; pakli netije, nechci take tit, a oko moje zavadila o okno shlitelioi z tretiho patra bytu nateho na kameny yydlat.denY dvar. Ale pak hlomoz na chodbe, cupot malYch kraekit- a tys vrazil do pokoje, pohledl jsi do me t yate a ktieel jsi na sousedku, ktera za tebou vchazela: "Vidite, to je dobte, Lena kouka a at O sobe vi." Ty nevit, jakYrn pocitem vdee.'nosti jsem to privinula it Woe, jak yroucne, usilovne jsem si uminila, ze nyni bade§ ty , a jenom ty jedinou moji radosti i starosti."
"Uboha Leno! Tys videla tehdy svou vinu vetti netli byla," tekl tite Bedtich a vtiskl znovu zbledlou tvat svou v jeji race. "I niladi ma sva prava — perute, ktere clo yedou mnohdy silne zarnavati, ktere dovedcu s beder settasti neptirozene velkou titi; ale co bylo dale, jak zachoval se ke Ytemu tomu on — ?" "V me nemoci byl nekolikrat u nas, pri probuzeni svem nalezla jsem stopy jeho pritomnosti, nekolik neroze yfen,fich listu, nekolik uvadlYch kytic. "Byl tu ten yznetenY, mlady pan," sdelovala mi povidava sousedka, ta dobra du'Se, ktera , se za me nemoci ujirnala nejvice tebe. V Prvni a nejhlavnejti peee nate musi bit o narodnost, o jazyk. Broth mini! Nedejte se svesti neuptimnYmi hlasy, ktere tikaji, to to jen forma jest, jen vec postran• ni, to pro jazyk a narodnost nesmirne za.pomenout na driletitejti veci. Tot' jsou hlasove neuptimnYch, skrytYch nepfatel naroda nateho. Nejvetti svoboda bez mirodnosti neni nic, protote je to svoboda jen pro cizi, pro utlaeovatele a pany nate, ne pak pro nas. Cot pomohla posud Ireanam svoboda anglicka, cot pomohla natim Slovakurn svoboda uherska! — "NarOdni Noviny" 1848, Narodriostni svoboda.
Ve stredu, chic 10. ledna. 1945.
IOddil DopisovatelsV Kaufman, Texas. CtenY pane redaktore Moueko! V poslednim Vestniku vidim obrazek a imirti krajana p Jana Palata. Zahledev se na podobenku, to moje mySlenky zaletaji tam v rodnY kraj valaSskY. Znali jsme my, kluci i dcerky, dobte strYeka Palata, kterY nam chodil do kostelni ve2e zvonit poledne. Z prvni i z druhe ttidy Skoly bylo dobte videt na cestu, kterou on chodil ke kostelu zvonit; z tteti tidy jsme na neho videli velmi mak). Oast() jsme ho okkavali m2ikem do oken, zvlaSt' kdy jsme men te2S1 rilohu a neurneli jsme to, kdy nos pani ueitele bud' DobiaS aneb ridici p. tilik, zkouSeli. Odekavali jsme brzo-li bude poledne, ktere se oznamovalo zvonenim, ac oba ueitele hodinky meli ,a nekdy ptetahli eas o nejakou vteicinu i pies Palatovo zvoneni. l idici p.Gilik zerntel brzy po prvni valce a vyudoval v naSi vesnici ptes 30 rokii. Oba byli rodaci z Lech, dobti ueitele pro sve leaky a uptimni vlastenci nakho naroda. Vkly nam tikali, kteti z vas tan prijdete nekdy do ciziny, vkly se hiaste, "dle zeme jsem Moravan, dle jazyka Lech". Uditel Dobia,S, kterx, • se i v naafi vesnici po mnohaletOm vyueovani u nas, se potom ocistehoval do mesta Vsetina, vzdaleneho od nas 2 hodiny testy peSky, a tam vytreoval zpevu a hudbe na housle. Pted nynejSi valkou tam jests 2i1, a snad dosud 2ije, zdali ho Nemci nezbavili N.vota, neb narodovec byl uptimnY a citil s naSim narodem. Kdyk jsme men hodinu dejepisu, vSe nam nole2ite objasnil, kdy a kdo byl naSemu narodu neptitelern. Oba se zdatne pricinili, aby naSe abet mela mat'anskou vySSi skolu, ktera byla postavena po prvni valce. Za meho chozeni do Skoly, byli u nas ueitelove tri ,ale mne vyudovaza tech osm mica me navStevy Skolni jenom tito dva. Tak jsem troSku odbodil. Staveni Palatovo, stodoia i chalupa, staly v ovocne zahrade, hned pies cestu od Skoly. V zahrade byly vetainou stromy Svestkove neb trnkove, jak my jsme tarn Svestkam tikali. V podzimu, jak byly tyto krasne do modra zra16, tak pies poledne, kdyz nas kadnf nevidel, jsme si my kluci pies plot pomahali k Svestkam bez pobizeni. Nekdy to odnesly kaihoty na zadku nebo na kolenou. Zahrada hranieila s jedne strany s pozemkern, obsahujici asi zdefai 2 akry, na kterem jsme mivali chlapci vkly ye etvrtek hodinu telocvik. Od Palatt koupil vSe i s polmi, nemYlim-li se, p. Jan Surf. StrYeek Palat, kdy jsme nekdy i,adali, vzal nas se podivat i do vets, tak dva, tti kluky, a upozorrioval, abychom nespadli, a my okounejak on tahal za ty provazy, aby ptivedi zvony do pohybu. Mana, k jsou ty zvony davno rortaveny od Windt\ na zbrojeni. Ale zvony, ty se okli a kdysi nahradi, hrite je to tam s lidskYmi 2ivoty, ale eas odplaty se jiste Snad mne nebude nikdo z ptibuznYch toto ipopisovani zazlivat a br. redaktor za vhodne, make to otisknout. Ve vanoenim pkani ve Vestniku "Blahoslaveni chudi duchem, atd. . . . " Neminim tato slova zleheovat, vim, lee je to citat z bible. — Jenom se mne zda, 2e my lids chudi duchem, a zvlaSte naSi vojaci chudi duchem, jsou nuceni v ptednich tadach prodelavat to nejhorSi. 6asto si myslim, kdyby ti, co se povatuji za bohate duchem, nejen v U. S., ale v celem svete, byli nuceni zaujmout jejich mista, ale by bylo uk po valce, nebo by se tak dasto valky neopakovaly. Statieku BartoSi, recht, nebo se mne to, jenom tak zda? Rad etu VaSe tadky ye Vestniku i v eechoslovaku i jinYch dopisovatelri. Myslim, ze Vy s tim cigarem chcete tak trokeku imponovat
VESTN1L: ony take dost kouti, no, ale to je 0. K., jenom, kclyZ Vana to neSkodi na zclrb.vieko. Jet bych si nejednou rad zakoutil, ale neslouZito, ad fajfku- mne sebral p. uditel Dobida hned ve akole.-v thuhe bide, a ukazoval ji vaem Zaktim jako nejakou zYletatnost, a ona to byla obydejna hlinenka, majic na. sobe pekneho malovanelw panaka, aspon mne se libil. A vite, kdo to na mne prozradil? Zak, kteremu jsem dal z cigara opaiek, nebo jak jsme pravili, .'"pae- kar. Tak svet odplaci. S c.czclravem, Steve 'St'astnY. V tSd c.:larolc Sweet Home, eis..63. Sweet Home, Texas. Cteni bratl:i a sestry:— Poclavaart YYsleciek vYradrii volby trkednikti nio rok 1945. Vaichni stall naMho tednici byli zveieni jednohlasne: Joe Hedecker, ptedseda; Wm. J. Chaloupka, mistoptsdseda; Joe N. Morris, tajemnik a orgarlistor: Emil Kuta6, titetnik; i :mton BordovskY, pokladnik. 1.36etni vYbor: Karel Mieek, Rudolf Salena, Hare: J. Havlik. NemocsnskY vyor: Cyril M. Hous, Emil Kutae, Rudolf Salena. Sch-Cue se bude odb;;wat jak obyeejne ka2dou druhou nedeli kaZdY mesic, ye dye hodiny odpoledne. leclnove schazi se budou ptehliZet tadove knihy naaich idednikt`i a jest Zadoucno, aby tectni v;;7 3or se dostavil a vykonal svou povinnost, jak nacre stanovy yyZaduji. Take by bylo 1-rezke, kdyby vice Olentt navZtevovalO naae schtize v tomto novem roce. aim vEc-tai natP‘teva zajimayekai schaae, a take vane piitomnost poteai a pavzbudi vane Utedniky, n.ebot' jest to ditkaz, 2e se o sytij rad Zajimdte. Take, jest-i1 mete sync, dceru, Z'enu nebo scuseda, kteii jee=td nernaji pojiateni, tak je hled'te ziolcat pro nae.j. S.P.J.S.T., nebot' lepai a lacinejai pojistky nedostanete u Ldneho jinCho spollcu — jak se pravi: "S yttj k svemu." Pro dneaek pun'a.k. Po druhe napiau vice. S ptanim -mnoha zdravi a spokojenosti vaem dlenran. naSi nfle Jednoty v tomto Novem rode! S bratrskYm pozdravem, Karel 3. Havlik, tad. dopis. V Alvin, Texas. . bratti a sestry! Ctea-la Snacl nejvetaira p anim vaeho lidstva jest, aby to hrozne vraZdeni a nieeni majetk. u v tomto nast6,vajicim roce vzalo konee.ne za sve a vice se jk. neopakovalo, neb jest to ta nejvetai skvrna na civilisaci lidske v tomto tak zvanem osvicenem dvacatem staled. Kdy2 o torn vaem uva9ujem, talc ptijclem k Usudku, se se ze sveta stall hotovY blazinec. Na jedne strane vysoce pokroella technika a chemie, ktera pkinesla lidstvu neocenielne vymolenosti ye vaech oborech prate. BohuZel, vyskytlo se nekolik netvorti, kteri se povaZovali za nadlidi a chteli ovladnouti cely suet, male narody sobe podmaniti, aby pro ne robotili. K tomu pouzili yaech tech technickych myomZenosti, aby. jim nepodajne narody vy yraZdili. Bylo by se jimtopodatilo nebYti Spoj. Statti, Ruska a dasteene i Anglie, kteti se proti tem netvortim postavili na odpor s velikYrni obet'mi finanenimi a velkYrni ztratarni na lidskYch Civotech, ktere by sahaly jests do vetai vYae, neb:,(7ti v-ysoce wyspele lekatske vedy. Neni-li to blazno N.r stvi, na jedne strane pcmoci pokroeile teohniky se lidstvo vraCdi a mrzaei a na druhe stran y pomoci lekatske vedy se raneni z te2IcYch ran hoji. Nemuselo k tomu vraZdeni dojit, kdyby yedouci einitele vlad v Anglii a Francii byli zayeas zakrodilt, neb vide,li jak se v Nemecku zbroji, Ce se chystaji k odvete za poralku z roku 1918. Oni misto aby hledeli zbrojeni Nemecka zastavit, jests tomuto finaneni pomahali, neb se dali Hitlerem obalamutit, Ze chce zkruait rusk komunismus. 2e yucicove naroda byli vinni InnohYm valkam, o torn se dovidame dosti z, dejin. Vinou ptedbelohorskYch vadat, naSeho naroda, kte-
Strand 3. ryrn alo vice o jejich vysoke zemske ittady tucnyrni ptijmy ne2 o dobro naroda, stalo se, ze byli poraZeni a celY narod desky byl uVrkn do to nejvetai telesne a duSevni bidy a trvaio to 200 rokii ne2 jemtt zasvitla jittenka k lepSim.0 Zivetu. Preto by meli narodove si vice vaimati tinnosti svYch vudcu, aby opet jejich vinou nebylo lidstvo ptivedeno do takOrYch pomeru v jokYch se v ptitomne dobe nalezame. Neni te2 na Skodu, kdy2 elenove bratrskYeh jednot ainnost svYch hlavnich Utednikti sledUji, a jestli v nedem chybuji, tak jim to bratrskYm zpasobem vytknouti. ye Vestniku ze dne 20. prosince, ye vanoenint a novoroenim ptani, podepsanYm dvema hla y -nimUtedkyJo,zijnYmet osrnero blahoslavetistvich, co" se hodi dobte pro cirkevni list, ale ne pro organ Jednoty. Dle usncaeni sjezdoveho tiskoveho vYboru, 61. 6. zni: Nemistne polemiky a osobni nesvary, pro neb proti politicks, neb nabolenske elanky nemaji bYt v organu uvetejnovany. Aspen' jste meli to prvni blahoslavenstvi podat opine, jak ma znit, a sice: Blahoslaveni chudi duchem, neb jejich je kralo ystvi nebeske. Prod jste to "neb jejich je kralo ystvi nebeske" vynechali? Co sobe iname pomyslet o takovem elovelcu, ktery se odvall svYm spolubratrtim odporueovat duaevni chudobu, a kterY se sarn snaZil na vyaaim. ucilisti sveho ducha obohatit vaemi yedornostmi co nejlepe mohl. tepe byste byli udelali, kd3byste byli hlasali to nejvetai ptikaTani "toho ueitele", ktere zni: "Milovati budea blitniho sveho jako sebe -sameho," neb toto, lcclyby lidstvo zachovavalo, tak by bylo nebe na zemi. 'zte vecna kritika je zdrava doznavaji i od7 stupujici teditele, kdy2 v jejich zprave neodsuzuji, ale pine ocenuji kritiku tech bratra, jet' jejich praci posuzovali a rozebirali, a dodavaji, ze kritika je sal naaeho spolkoveho Zivota, jen kdy2 posudky jsou podavany v duchu bratrskem. Ano — mohlo to vae jinak dopadnotit, al kdyby ta kritika nebyla bYvala v6.mi ignoro Na poslednim sjezdu byla Jednota rozdelena na 5 okrskti a za kaZdY okrsek byl zvolen jeden ieditel. Sjezd ale nerozdelil okrsky dle okresit, co'Z by bylo Zadoucno. Aby v Jednot y nastalo vice dinnosti, neakodilo by zavesti v kaZdern okrsku okrskovY vYbor, tak jak to maji zavedeno u ZOBJ., kde mail statni i okrskove vYbory, ktere potadaji aspon jednu schitzi v rode, ku kterYm se dostavi vedy Ceditel za, onen okrsek v norm je schtize potadana, a nekterY Hen hlavni titadovny, kterY podava zpravy o dinnosti hlavni Utadovny a zodpovida dotazy tYkajici se jejiho 'tizeni. Takove okrskove schtue se podobaji malym sjezdam v nichZ se e,'Ienstvo mezi sebcu seznamuje. Tak jak to rname ted', elenoye neptijdou do styku s hlavnlmi atedniky jen jedncu za 4 roky. KdyZ by hlavni Utednici dasteji mezi deny zavitali a elenstvo s vedenim Jednoty seznamovali, tim by eleni nabyli vice shivery k ittednikum, eim2 by odpadio hodne kritiky v organu. Tim by nemel tisk.ovY vYbor Zadrie prate, stal by se zbyteenYm titadem a .mohl by bYt zruaen. Bratti a sestry, br. redaktor nas vyzYva, abychom v tomto novem roce se dali s chuti do grace ye prosbech naai mohutnici SPJST. a psali vice do restniku. Opakuji jeho slova: "PiSte vecne, kritisujte take vecne, na pravopisne, chyby nedbejte." S bratrskYm pozdravem, F. Truksa. V itad Prapor Magnolie, eislo 65. Ctene sestry a bratti! Timto yam oznamuji vYsledek volky ittednikit pro tento rok: Vint Balcar ptedseda, William Fetter mistoptedseda, Vlasta Merck fleetni, Albina Balcar tajemnik, Joe D. Svoboda pakladnik, Oldfich Koat'al prtivoclei. — TeZ bylo ujednano ye schilzi, lee tohoto roku schfue budou konany kaLlY druhY mesic druhou nedeli cdpoledne o 2. hodine. Prvni schtze po Novera race bude druhou nedeli dne 14. ledna cdpoledne. Dostavte se vaichni eleni, neb budou ptijimany celoroeni poplatky, kdo si bude-chtit platit na rok ku ptedu. S pbzdravern, Albina Balcar, taj„
Vi.STNiK
Strana 4. BOJOVNICI Tak milt' hugku NovS7 roku, vitame to a dougame, ze bude k nam hodriSi aspon trochu, ge ptispejeg k ukoneeni vgemu bolu a traZdeni. Nue s Novrm rokem na lep gi testy, necht' klid a Ste-8U, ptinese v gemu lidstvu. Cas leti . . . A u mezniku, kter3"7 se jmenuje rok — zastavuje se mysl lidska, aby ohledla se na ten u;lynuly ass, co v ge lidstvu ptinesl, a pta se, co asi ptinese ten pti gti, kterST prave nastoupil svoji vladu, a co asi skryte je za jeho tajemnou clonou. Tajemstvi pry spoeive; hla yne v nas saniSrch, v nagich slabostech a nevedomostech. Proto neptejme si jenom g t'astnS7 a vesely novSt rok, ale ptieiiime se v gichni, take trochu o to, aby byl lepgim a gt'astnej gim, ne jen pro nas, ale pro vgechny ostatni Kdyg se potkaji dva znami aneb ptitelkyne, vymeni si stisk ruky, a pak nasleduje pravidelna otazka: "Jak se vede?" Jeden pri tett> otazce, ptipomene si v gecky tetkosti sVeho vota, ktere mu eas ptinesl, a poene na vgecko natikati nic se mu nedati, v ge jde gpatne v nieem nema Atesti. Jen nezdar a ne gtesti jej prondsleduji. Nedovede si ptedstaviti, pros prave jej si ositd vyhledal za tere s ySTch obeti, kdy jini jsou v gichni St'astni, a v ge se jim doh dle jejich ptani. On sam sebou je velmi nespokojen, prace ho neteg i, co kono., dela lhostejne, a nejradeji se diva na hodiny, zda je jit Cas ptestati pracovat. A tu jde, jinT — Jak se mate? pta se vas. — A vy, fteba jako v treadle vidite v gecky tetkosti tivotni, odvetite vesele— Dekuji, dobte! — A tteba ze jste videli podeztelS7 smell na tvati tazajiciho se, piece nedate se masti a vypravuj•te co v ge krasneho vas potkalo, nedate si kaliti tivot nehodami, ktere tivot katclemu prinasi. Oasto je sice tetko u srdce, ale tim horliveji sledujete bolesti a ne'gtesti sySich spolublitnich, a tim horliveji date se do prace, ktera jedind rozptyli v gechny chmury a stiny tivota. A tito lido, jim prace je lekem a posilou, jdou tivotem stale s asmevem na tvati, netaluji, nestSTskaji si, ale rozdavaji radost a ittechu. Druzi divaji se na ne s podeztenim, a zavistive, ge jsou tak stateeni, pravi to bojovnici tivota. A tu vyskytuje se otazka: kdo je na torn lepe, zda ten, kterr na v ge hubuje, s nieim neni spokojen, a jed nespokojenosti sIN kolem se13, ? — A nebo ten, kdo odhodlane a s tismevem pkijima men gi i vetgi nesnaze tivota, nikdy si nestauje kde jej co tlaei, neb dobre vi, ze divot neu getti nikoho. A tak v tento novy rok, jako v pti gti leta, kraeej s Celem vztyeenSim, jdi dobSivat sveta. Nevybirej, nevahej, katdou miluj krasu, tteba brzo pro gtesti nebude g miti Casu. Vet, ze dosud pro tebe — rate mohou kvesti, jdi a hledej odvatne — blaho sve i gtesti! A nyni si pfeji podekovati mnoliSim za vzpominky a pozdravy vanoeni. Tot vain musim tici, ze jsem myslela, te neuvidim novST rok, a vy vgichni ze budete miti ode mne veenSi pokoj. Kleplo to se mnou v patek 29. a ja, veru Cekala konec. Ale diky, jsem zde, a doufam, ze to zase nejakou chvili pajde, a ja vas budu zlobiti jegte dale. Vam, mild Johanko, diky za tu pochvalu, inu, ja, vim, ze Vy byste rada katdeho pohladila ano ja sobe velice vatim Va geho ptatelstvi, a veru, ze bych byla povdeena, kdybyste mela dceru g ku, a toho meho syna, kapitana Jarosiava Zivneho s ni otenila. A ja vetim ze by se Vain to podatilo, neb jste se memu synu velice na prvni poznani, zamlouvala. Rekl mne: "Maminko, to je velice mile. pani." Inu, gkoda, jakat pomoc. Vain, mtij milt' nezna.mr prsteli, p. John Cisat, dekuji za zaslani me Va gi podobenky, a Vas i Vagi mangelky. Bylo mne to velmi mile, a vette, ze jsem byla pfekvapena, jak pane y ypadate, ano, jste oba velice pekni lidieky, Vy s tou hilleiekou jste jako gohaj, jeng se prochi si na promenkli v 3401 nelEdeja
drahe nagi Praze, v ni g se dnes mlaclet neprochdzi, ale doufejme, ze zase brzo bude No, a Vase mild mantelka, vypada velice mladinka, a veru, ze ye Vagem velkem negtesti mate zase velike gtesti ye Vagi mile a dobre mantelce; mate takovou Ciperku, ktera se umi chopiti katde prace, at' v obchode, v domacnosti, a neb kdekoliv je potteba, nelekne se nideho, jak jste mne z nemocnice psaval, a tudit to je velke gtesti, a ja, Vam ze srdce Ipteji vge co zpkijemni Va ge dalgi zits. Jste mlad jegte, a to je nadeje, ze za nejaky dva tri roky, budete °pet schopen lehdi prace. TakOve zraneni vezme dlouliSr Cas, no a Vy mate trpelivost, i veselou povahu, tak to pujde. Ptate se, a i mnozi jini, zdali pojedu do Texas. Asi jiz tuto zimu budu hleclet ptedrteti zde, neb si mysiim, ze jit by mne to nested° za to. Mam se debte, main v gechno pohodli, jen ten texassky mi chybi, a tak budu-li tiva jegte de•a, tak nikdy vice bych nezOstala pies zimu zde v palnoenich statech. Neb zdej gi talc* vzduch mne pasobi obtite. Dekuji yam vgem, kteti na mne vzpominate, kde jsem a jak se mi vsde, i pisateli texaskSrch zprav, dik a vzpominku mne i memu synu, vátim si velice katdeho ptatelskeho slova. Vy, mild Tani U . . . ktera, jste mne poslala Vag dopis pinf,7 litosti nad t'im, ze jste dostala vracenSr darek, a ze doufate, ze ja yam porozumim. Ba, ze porozumim, nebe vette, te jste nemohla trefiti na lep gi porozumeni, neb ja jsem take jedna, ktere byl dank vracen, je to site jit prave tento eas rok, kdy se mile to pkihodilo, ad jsem to neposlala co darek, jen jako vzpominku, mam to uschovane vge, a p •igte o torn napi gu, neb nyni by to dopis tuze prodloutilo. A tak si z toho, draha pani, nic nedelejte, to je v gechno gkola tivota. A proto nic netrap se du ge ma, a nemfi bolem, neb krasnSr tivot jest ptichystan tem, co mir a lasku seji kolem. Netaluj a vytrvej. Zeme je unavena izi a zarmutkem, chveje se, huei jako zvon, hledi vstfic novemu slunci, jet musi vyjit v lidskSrch srdcich. Prave jsem mela velice milou nav glevu, ponevadg jsem sama pro slabost umluvenou navgtevu vykonati nemohla, tedy mild pani Johanka ptigla sama, dobra, du ge. Ja si ji vskutku velice vatim, a taim se, le nekdy budeme moci byti delsi. Cas pospolu, a potom probereme vge, co jsme dnes nestadily. A nyni pospicham s gratulaci a s uptimnS7m ptanim princezne Vete — nyni pani Vackove. Rada jsem &tavola Va ge do:pisy, a litovala jsem, kdyt jste zde byla u mile Johanky, ze jsem se s Vami nepotkala. A tudit pteji Vain zdar — na to pouti mantelskeho titi. Jest to vt.71mi krasne, kdyt se sejdou dve du ge porozurri6ni, stoupajice spoledne za stejnSrm diem. A nyni me uptinme diky plati yam, p. a pi. Will A. Nesuda a Va gi rodine v Dallas, Texas, za vanodni. pozdra y. Vzpominka Vase me byla zyle.fte mild. Vam, mild pani Rtitenko Navratilova z Racine, Wisc., dik za pozdrav a psanieko, takove tadky pote gi. Dale dik pi. Zimmermanove, z Clinton, Ia., pi. Mar gounove v Sant Ana, Calif. A yam mild a Vatena pi. Karlo 6tvrtnikova, dekuji za listek z Miami Beach, Florida. Ano, i ja vetim pevne, ze se spolu jeSte v Texas shledarne. S‘ ptanim vgeho zdaru, a hojnost novSrch odberatelt ctene redakci a brzkeho — Viterstvi — pro nas vgechny . . . .! S pozdravem jsem jako vtdy, Marie A. Zivney, 421 S. 71 Street, Milwaukee 13, Wisc. V itad Vyzovice, eis/o- 114.Cteni bratri a sestry. Tinito vas laskave Zaclam; abyste se dostMli do schilze v nedeli odpoledne dne 14. ledna 1945. Take upozorriuji bratry a sestry, kteti si chteji zaplatit na celY rok doptedu, aby tak udinili co nejdfive.Tet ti, kteti jsou s placenim pozadu, jsou tadani, aby sve povinnosti vyrovnali. Bratti a sestry, je velmi dulezite, abyste byli Ye schtizi, neb musi 13S7t volba pokladnika, neb ten posledne zvolenS7 vzal ptestupni listinu k jinemu tadu, tak jest na vas, abyste si Proto vain nenlohu ozn4mit
Ve stiedu, dne 10. ledna 1945. fedniky pro rok 1945 ag po schazi. Take Cleny, co jsou v nemocenskem odboru, uvedomuji, je novy rozpodet k placeni. Taky zasilam uptirnnS? dik tediteli N. 0. za spravne vyplaceni podpory elenam naseho fadu. Jest to velka pomoe tem nest a doufam, ze je gte i ti co nejsou dosud Cleny N. 0., uznaji tu dobrou einnost a stanou se Cleny N. 0. PITA vge dobre v tomto novem rote 1945 a hojnost novSrch tient.. Se sesterskYm pozdravem, Marie J. Kaderova, taj. V Fort Worth, Texas. Ctena redakce, mili ptatele zdej gi i vzdalenej gi, take etenati mojich dopist! Dnes je sobota, tak z dlouhe chvile yam neco napig i. Dne 28. prosince vyjely jsme s moji malou dcerkou a pi. Paulovou na na -vgtevu ptibuznych do Temple. Ve 3:30 hod. odpol. dojely jsme k sestfe a gvakrovi MuchovYm. Po kratg rin pobytu zaCly jsme besedu k soused-am Anton BravencovYm, bYvalym zdej gim krajanam. Men tam navg tevu, moji ptitelkyni A. Mikeskovou s jeji matkou pi. Kocichovou, a tak jsme rozebiraly dune veci a vg e si vypravovaly, jen abychom na v gechno zle alespori na chvili zapomely. Tak nam Cas rychle ubihal a brzo nastal veCer, kdy p. Bravenec dojei z prace. Za chvili se vytratil a pit navratu dovezl razneho jidla na sandvide a take nee° ku zapiti. Jak vge bylo ptichystano k jidlu, tu znovu jsme vgichni zasedli ku stolu a spoleene se dobte pobavili, za cog mangelum B. srdeene dekuji ne gli budeme moci oplatit. Na noc jsme se odebraly k Muchovym a zrana pfig la zprava, ze pi. L. Legikarova zemfela a ye tit hodiny toho dne ze bude pohteb. Byla to zdej giho W. Legikara bratra gene,. Take jsem se s nim tam sena, i s man geli PallovYmi, kteti zde ye Fort Worth zustavaji. Jest to synovec p. Le gikara. Pohteb byl velice smutprotoge zesnula zanedhala po sobe velmi male ditky. Zesnule pfejeme libeznY spanek a zeme budig ji lehkou. Na pohteb jsme jely sledujici: Albina Mikeskova, Mary Paulova, Leonora Muchova, Lorine Pallova a moje manekost, teg moje maminka Bartkova. Kdyti jsme dojely zpet do mesta Temple, tak u g se bligil veder. Pani A. Mikeskova, nas pozvala k nim a zase ustrojila chutnou vedeti a tak jsme znovu byly pohosteny a srdeene se pobavily. Pak jsme se rozjely, kagda na jincu stranu, ja k mojim rodieinn a Mary Paulova ku bratrankovi, manteltm Kleekoqm. V sobotu dovezli pi. Paulovou na farmu mojich rodieu a pti to ptiletitosti si s mojim otcem pohovotila o stare vlasti. Muj otec pochazi z tehot kraje a tak si dobte rozumeli, cot jim bylo velice mile. Ale Cas se rychle kratil a bylo nutno pomS7 gleti na navrat. SrdeenST dik v gem tern u nicht jsme byly po dobu na:s1 navgevy. Vanoens stromedek, kterS7 jsme men v Sokolovne, se nam dobre vydatil, ale prave v ten den rano zemtela statenka Obalova, tak mnoho rodin ocitlo se ve smutku, Ce ztratily jednu nenahraditelnou osobu na svete. Ptejeme stolence veenST odpoeinek a zemi lehkou. Stromeeek ptipravily Ceny ze giciho kroutku Lidice, kterST jsme pted rokem zalotily. Penize, ktere byly darovany Cervenemu krizi, davno jit jsme odevzdaly a ted', co nam je gte nejake penize v pokladne zustaly, tak zas po desaku mesiene k tomu pfidavame, abychom zase na nejake veci pro deti nastiadaly. Z vanoeniho stromku mely ditky velkou radost. V roku 1943 nemely jsme gadneho stromeeku v Sokolovne a take to bylo jak pro star gi tak i pro deti nejak smutne. Maj synovec Henry Je g nam delal Mikulage, ditky nam zazpivaly vanoeni pisne a my stargi jsme si zase Cesky zazpivali, tak ge jsme ten weer velice dobte ztravili,. Schtze odbYvame v domovech. Ptiaina jest ta, ie topeni jest velice drahe a tak nechceme &Oat vydani Sokolu. Sokolovna je dosti velka, talc& to vezme mnoho paliva negli se cela vytopi. Jegte vgem dekuji za vanodni pfani a za razne dary, ktere jsme od na gich ptatela obdrgell. Velice si toho vgeho vatime. Tak pro dnegek tohoto bude asi dost. Tak se vtichni mejte dobfe a pfejme si, aby to hrozne Wilee byl brzkY konec. Konerin s pozdraVerri a PolaikoVa. nstavism,
Ve sttedu, dne 10. ledna 1945. PRO NAS. Prod je psdno do novin? — To proto, aby se dirdi vefejnost take nee° dovedela, Prod pidi ja, nebo nekdo jinY? To2 to zas asi proto, te ja ku pfikladu jsem pfesvedden, te je lepdi napsat pane otevtene co se mi libi, anebo nelibi, netli nekde po koutech klepa,t a pomlouvat. • • • Delej to sari'', kdyt se ti to nelibi, ale kdyi pkijde vYrodni schtze, tak se toho drtim zuby, nehty. -- Prod? Po vYrodni schfizi se zadne s nakkem, to je mnoho place, necht' to dela kdo choe, ja to (Mat nebudu, a t. d. Ve schazi se odhlasuji ruzne veci, ktere se pak nedelaji, nebo kdyt tit se musi udelat, tak to trva nekolik mesict. 0 tom obydejne po schfizi rozhodnou .dva — tri, pc) piipade nekde v koute a vec je odbyta. Neni spravne, aby jednomu elenu bylo svetovano vicero funkci, protote nakonec nekond tadnou spravne s naletitou pedi. Neni spravne ani spravedlive vudi elenstyu, zvladte kde jich fad eita, na nekolik set, aby do Wadi' jako je ptedseda a tajemnik, byli voleni alenove z jedne rodiny. Je to nedemokraticke a piled se to vdernu logickemu raytleni. Jsem zveday*, jak by na 'to dlenstvo Jednoty hledelo, kdyby — ku pkikladu • — ted' /name dinneho mistoptedsedu v Hlavni ttadovne — byla jeho mantelka zvolena za tajemnici Hlavni tkadovny. Uznavam, te udelat chybu je lidske, ale delat chyby se stone zvykem, kdyt se na to neupozorni, a to neni spravne, ani lidske; a tika se o tom docela nee° jineho. Nebo: — vdak je to v katde organisaci takove anebo podobne. Na to ut teprve nic nedam, protote nevetim, kdyt nada dela kotrmelee, .2e ja, je musim delat take, anebo kdyt nekdo skade do vody, ze ja musim tea. Je zajimave, te se ohli2ime po chybach u jinYch organisaci, kdy2 hledame v*mlu yu pro sve vlastni chyby, ale nevdimame si dobrYch veci. Pfeme se o to, joke povinnosti jsou spojene s tim neb onim Modem, nebo v*borem. Pfedne povinnosti prvni a posledni je pracovat o to, aby rad skutedne alai to, co si svem programu vzal za fikol bez ohledu, je-li s tim spojeno vice nebo merle place. Kdyt nechci povinnosti afednika nebo v*boru konat tak jak se konat maji, tak funkci neptijimam, necham nekoho jineho, aby ji delal, kdo ma, k tomu chut' a schopnost, ptesveddeni, te co kona ,je povinnosti vtidi dlenstvu a spolku. Povidat stale a dokola o "dobre vOli" nebo "kooperaci", je pfetile, a jak jsem uz nekde pti podobne veci napsal, stava, se ottepanou frazi. Chut', laska kveci narodni musi voditkem, a pfesveddeni, te konam dobrou Yee. Nepovatujme spolek za dojnou kravu, funkce za politicke koryta a 21aby. Vdeobecna odpoved' na otazku, prod ten neb onen nejde do schtizi ,je asi takova: — — "no, rnfij ty smutku, mam chodit do schazi? Kdyt se na nee° optam, tak je mi hrube odpovedeno. Poukati-li na nejakou chybu, tak je to jedte hordi, to jsem rYpala. Tak co se otravovat, me zdravi je mi milejdi. Schtize se stavaji nezajimave, otravne. Z podobnYch elfivoda odpiraji take dobti, nenaroani pracovnici dale pracovat, vidouce kolem sebe jenom nefiptimnost a intrikanstvi. • • • And now the next or following item, I am addressing to all of those, who are worrying about my ability, or unability to speak English. Please, don't worry. You know, — I have never been lost, and hope not to be. My employer likes the way, I speak English, and my fellow pattern makers like it too. Everyone of them went; not only through high school ,but through college. Behold! — and they don't cry, even, if I make once in while a somersault over my gnglish, -- if I do. -- Y - don't see any ,sensibie:ieasOn
Strana
VASTNIK manstiormac-Ett
4,Lo:_,.-Lwae •
PROJEV SOUSTRASTI. My, nilepsanS7 resoludni vYbor tadudesk* Prapor Cis. 24, v Cyclone, projevujeme timto jmenem tadu na'gi opravdove citenou soustrast pozastale rodine, nad ztratou jejich milovane manLlky, maminky, dcery a sestry, a nand mile spolusestry, Lydia A. Legikareve, ktera dokonala svoji pozemskou pout' po kra,tM nemoci dne 29. prosince. Zeintela je§te v mladem veku 39 let. Zanechala zarmouceneho mantela a 4 male ditky. Zesnula byla dobrou dlenkyni nakho tadu a Vgdy sve elenske povinnosti spravne zapravovala. Vime, zarmouceni pozustali, ze teke nesete ztratu va gi milovane, avgak budiz yam alespon easteenou irtechou, '2e my opravdove soucitime s vami ve vakm zarmutku. Zesnula sestra at' odpodiva, v pokoji a test budit jeji pomace. Dan° v Cyclone, Texas, dne 6. ledna 1945. Chas. Navratil, F. J. 1Vlarek, Ben 2abeik, re% soludni vYbor. V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZ'epsanY resoludni vjibor tadu Fort Worth, Cis. 154, projevujeme jmenem nakho fadu uptimne citenou soustrast na4emu milemu odpoeinku na htbitove Mount Olivet, dne jeho milovane manklky, matieky, babiely a prababiely, Kate •iny Obalove, ktera zemfela po kratM nemoci dne 23. prosince 1944, ye staid 72 let, a ulokna k veenemu odpo inku na hititove Mount Olivet, dne 27. prosince. Vime, drazi pozastali, ‘k, vas zarmutek je velik*, ale budi.2 yam alespori easteenou chou, ze i my, spolkovi spolubratti a spolusestry, citime s vami vas bol nad ztratou bytosti milovane. Zesnula spolusestro, odpoeivej v pokoji a Best budi2 Tvoji pamatce. Dano ve ,Fort Worth, Texas, dne 3. ledna 1945. Za tad Fort Worth, 'Cis. 154 S.P.J.S.T. ye Fort Worth, Texas: John Badan, Agnes George, Josef Beean, resoludni v'bor. V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsany resoludni vYbor tadu Jaromir dis. 54. ve West, Texas. projevujeme timto jmenem tadu nagi upiImnou soustrast pozustale rodine nad ztratou vaSeho mileho mankla, otce a nakho spolubratra Antona taka, jeho odchodem ztracime zase jednoho z tech naMch nezapomenutelnS7ch starch dobrjich diemu a ptateln. Adkoliv po tadu let se svoji rodinou bydlel v sousednim meste Waco, kde2 take zemfel, obeas do na gich schuzi se dostavil a vtdy bral na spolk•ve praci zajem. Proto pozilstala rodino, jest naSim uptinmym ptanim vas bol a zarrnutek zmirniti a take bud'te uji§teni, 'te soucitime s vami ye vakm zarmutku. Odpodivej, spolubratte v pokoji a Best budia Tve pamatce. Ve West, Texas, dne 7. ledna 1945. .George E. Ka,cit, Hugo Freund, Emil W. Popp, resoludni vjibor. English, among Czech people. in Czech organizations, or shall I say, in Czech society. I don't mind, if you speak about me. But don't it behind my back. It always reminds me "ambush", "bushwack". Want to argue about my English? — then let's go. You would be surprised to hear me .argue in several other languages. Jahn Staroala,
ftad San Antonio, eislo 133. Cteni broth a sestry! Pfedne pfeji vdem dt'astnY novY rok, dtastnejdi netli posledni minule, ktere jsme protivali ve velkern napeti a razdileni vzrugujicimi zpravami z bojlate, ve strachu o node drahe tam daleko, vystavene vralednernu ohni nepratelske palby. Necht' tento rok novY ptinese nam vdem to. po dem celST svet tak dlouho touf.7A a prahne: mir a svobodu. Kez tento rok spojenecke sily toho nemeckeho netvora zdolaji a rozSlapnou a pak cbrati celou silu svou yrhnout se na to Zlutou krysi v Pacifiku. Sestry a bratti, ktefi jste nebyli ptitomni vj'rrodni schfize, podavam vYsledek voleb fifednikfl pro tento rok a site byli zvoleni nasledujici: Ptedseda br. F. Maly, mistoptedseda ses. Ella Ross, tajemnik Louis Dressier, fidetni a pokladnik br. L. A. SackST, prilvodce ses. Tillie Sack*, tadovi lekati dr. L. C. Kopeck a dr C. B. Kitowski. Ostatni vYbory jmenovany budou ye schfizi ptidti nedeli 14. ledna ve d ye hodiny od-poledne v sini WOW. Jest Z'adoucno, abychom se dostavili ve velkern poetu, neb mimo be:z'neho jednani a jmenovani vyborii podany budou rodni zpravy fednika a ja, rnyslim, ze kaalS7 mel by slydet, jak tadovi utednici v minulem roce pracovali jak' pokrok naS tad za posledni rok udelal. Zaroveri chci ptipomenouti tem, ktefi si pfeji zaplatit iozpoe";et na Nemocensk' odbor, necht' tak udini co nejdfive; nejlene ptijd'te do schuze ptiMi a odevzdejte mi s ytij poplatek, kter* je 75 centii na dlena. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj. V DO DALLAS' Cikantim nevet! Mnozi z nas poznali cikanskeu lichotivost a le2, jen aby ziskali nee° dobreho na zub. A te2 mlade cikanky poldivaly sve svildnosti, s kterou 'east° i muk na eas zi, skavaly, aby je o nejak3"7 ten zlatnik luply. Te2ko je nam kulturnim lidem porozumet jak pospolu Mji a jake osobni vaSne maji. V ptiStim sokolskem divadle bude moano videti a slykti o torn cikanske• 2ivote. Poznate jak mlada cikanka v lzive sviidnosti ziska ptizen stareho mute, jen aby z neho penize vylakala. Pti toni vaak 2ije ye vzpominkach na cikansky tivot, kde za vedera pri ohni, tanci a zpevil se kdj7si bavila. Ano, to irk bude vyjadteno v nagi ptiati operete "Cikanska, laska," ktera bude davana v Sokolovne v Dallas. Tance a zpevy jsou jiz v proudu, take se mate zas na co Wait. Na shledanou 28. ledna. K hojne navSteve zve, . Sokol 2ika v D Pact obyvatelstva v Praze vzrostl. New York. (OTK). — Pra2skS7 nacistickS T list "Der Neue Tag" uvetejnil neda yno vYriatky z knihy Otty Lehovce "Prag — eine Stadtgeographie and Heimatkunde". Kniha byla vydana z ptikazu mesta Prahy archivem mesta. Lehovec se dlouze rozepisuje o bytovem problemu a populaci Prahy v letech 1930 a 1937, srovnavaje pomery v Praze s pomery v nejvet'aich mestech ye "stare Mezi jinYm pravi Lehovec toto: "Stab', ptiliv ptistehovalcU do Prahy neustal . jposlednejM dobe, take v roce 1941 ani v n 2 mela Praha as 1,031.186 obyvatel. Tento nezdravS, ptiritstek obyvatelstva jeke vice zhorSil bytovy problem . ." V Nemci vraidi deti. New York. (OTK). — SYSTcarskS7 dasopis National-Zeitung pfines1 dne 14. prosince 1944 daldi detaily o zverstvach, ktera Nemci spachali v Majdanku. V jedinem dnu (dne 3. listopadu) zavraidiii tam 18.000 lidi, vdetne deti, v plynovYch komorach. Zprava mezi jin*m yadi: "Aby neslySeli smrtelne vyktiky a nalek cbeti, spustili Nemci ptes silne tlampade Straussovy valeiky." Neinci se klamou. Sebe silnejai hudba Straussoya nebo Wagnerova nenitte ptehldit volt.. ni svMorni„
Strana 6. CO Niisal PitiNESE 1945 --- zvEr■ AvE CEKA.:NIE PiSo- I. J. Gallia. ve,j1:kere ptedpovedi, to pted koncem roku ran111-flad bude Nemecko porateno, se nesplndo. Aekoli je sevteno se vtech stran a trpi stratne poratky, jeho vildcove do sveta to se nevzdaji, a ta jiste zvitezi. Jelikot mutske shy ,maji velice snitene, a jsou obklopeni se Vtech stran ,tak ustanovili tenskeho generala, kterY bude hned po Hitlerovi prvnim radcern, a stroji se vyzbrojit dvacet miliona ‘ten. skeho vojska do pole. Nati seojenci maji velikou ptesilu na vocle a y,e. vzduchu, kteretto sily koneene musi NeMeek° a Japonsko porazit. Ale obis, tyto mocnosti jsou dobi3 vyzbrojene a jejich drtavy jsou dobte opevnene, table oni mohou rychleji svoje shy soustiedit tam, kde 'je nejvice bude potteba. Nate strana, ac ma piesilu ye vtem, ta vzdalenost od bojitte je proti nam. Tedy mime k odekavani jette velke proliti krve na vtech bojittich, net je porazime. NdnieckY a japonskY domaci lid nedostave. ?,privy od svYch vojeradcti, co se skuteene na bojittich deje. Oni svoje ztraty udavaji co nejmenti a nate ztraty velice zvettuji, aby mohli udrtet bojovnou naladu na sve strane, a tab koneene to spojenci jim daji lepti podminky miru, net nynejti bezpodmineene vzdani se, ktere maji nabizeno. Dostanouli dvacet neb jen deset milionti tenskYch dobte vyzbrojit, tab mame k odekavani delsh valeeni. A spojenci mush hleclet aby co motrua nejvice valeenYch ptiprav zastavili a znieili a nebrat Yeti* ktere naae strana opatruje a krmi, ale mush podle jejich zpfisobu lined n.a miste na veku uspat. At nese strana zvitezi, bude muset zastavit vetkere valeene tovarny a dat silnou policejni blidku. nad nimi. A take, buds-li to motno, za• vest novY system tkolniho vzdelani. Vetkere skolnh ueebnice mely by odsuzovat valky a schvalovat a odporudovat lidske urovnani vte;s!h nedorozurneni mezi sousednimi narody. A to stare vypinani a vychvalovani sveho roda nad jine, joke Nemci pestuji — Deutsch fiber alles — Alegi by odsoudit to zlomyslne, proti lidskosti a nehodno pro vzdelane lidstvo. Ale ineli by ueit, ze katdY narod ma dobre di a take apatne lids., bez ohledu na narodnost, a take bez ohiedu na nabotenske neb politic. Ice vychovy. 2ide byli asi prvnh, co chteli °viadat svet :pomoci kralu. Kdyt ale po nekolika pokoleni vaideni prhsli k nahledu, to je to nemottle, tab se pustili za obchodem a kralovskYch -choutak zanechali. A tab opanovali obchod sveta. Avtak nechtel jsem o valve psati, jelikot katele noviny jsou toho valeeni pine, a skuteenY beh valeeni bYva tab zkomolen, to dtenat nevi, eemu ma vetit a eemu nema. vetit. 6ekal jsem zonavy jako to vlastrie dopada v braskrajine' pod rovnikem, ale moje dcera, pani Davidsonovo. v New Yorku mi pite, ae jsou-tam ty same nesvary mezi tamnimi rfanYmi rodnostmi a nabotenskYmi partijemi jako maji v Evrope, a to katcla narodnost je tam zastoupena a katda to se yypina nad ty ostatni. Ona tarn byla tai roky se svYm mutem, zastupujici bankovni spoleenost Bond & Share Co.. Nejldpe snad bude poekat, at co se vyvine po nynejti Avtak zname Texas, a snad bude velice utiteene pro budoucnost, kdyby u katdeho taclu nati SPJST. byl ustanoven zapisnik, kterY by vzal sem= vtech rolnikt a mett'akil, kteti by sobs p •ali vysazet ovocne a lesni stromy. Meshoe leden, finer a btezen jsou nevYhodnejtimi k vysazovani stromti ovocnYch i lesnich a ta-• ke ostrufin a kvetin. Ovocne stromy jako broskve, hrutky, trnky, slivy, vino, jabika, pomeranee, pekany, atd.•vysatene letos, za par let yam ptinesou chutne ovoce na ptittich mnoho let. Firma "Sarcoxi Nursery", Sarcoxie, Missouri, mEla volik5"7 vfoer vteho druhu stromovi za velice revile ceny a dobre druhy ovoce. Mival jsem od nich katclY rok jistY poeet stromfi v okresu. Fayette — tam maji chladnejti klima a stromy pozdeji puei listi net ze zahrad jitneji poloten;jch. -
VitSTNIK "
taneivi real:
Br. J: Eineigl narodil se ye FrYclku, okr. slczskY, v 6eskosiovensku. Po vychozenh obecne a mett'anske tkoly, take obchodniho kursu se v mladYch letech odstehoval do zeme svobody, a usadil se na farme u Yorktown, Texas, kde po nejakou dobu farmatil. Pak mu bylo nabidnuto misto co teditele a spravce u Yorktown Union Gin Co., to misto ptijal a zastava, ho at do dnes. –– — Vh SpojenYch Statti ma v Texas pies sedm krat sto tisic akrn pozemku, kteTY bude rozprodan lacino na dlouhe selatky v malYch kuseeti a pr•e.7.nost se da vojintm, kteti budou chtiti rolnieiti, a jinYin americkYin obeanum, kteti nevlastni pozemky. Sla iii jsme u rids pisichod Novell° roku at do ptinoci, byli jsme ocvdeeni redinam Franka Herzika, rodine doktcra Hopera a rodine Douglas Rosenauer a pani Powerrove a jeji ditkarn, kteti nani vtecko snesli, co je tteba k takovo °slave'. Cetii jsme' donisy pi. Powersove od jejiho mute z Greenlandu, kde maji Y.;istY vzd.uch od-17 do 49 pod nulou. Druh3.7 dopis od Franka Herzika z New Gunea, kde maji horko ye dne v noel, a kornaJi, mouchy, a tkoreioni je neustale trapi; pak od kapitana Webba, mute decry Herzikove z Bombaye, India, kde jsou amerieti vojini nejen vateni, ale zbotriovani ,a ona ma tfi sluhy pro svoji osobu, tito dostavaji test dolaril rnesiene. Krajina krasna, ale ptelidnena. Tito Indove maji snad 396 milieu:a lidu, a jejich Budhistske nabotenstvi je k..st set let starch net. ktest'anske. Ale deti desetilete se vdavaji a 2erii tito rodi asi deset katz1-9 par ek. Aby je vlada mohla drtet pod s-,,T: q cocci, tab tam vydr2uji na katclYch sedm lidi jednoho kneze. ChudY lid ma slibeno po smrti nebe, a bohata ttida ma nebe na semi. Okres Harris mei ureenou kvotu na novou puj6ku vladni na 72 miliona dolarti, at doposud mail 112 railionft upsano; aneb pies 40 miliona vice. Houstomke hanky udavaji bankovniho maj etku pi-es $797,940,968 posledniho prosince 1944, aneb o cele sto milionfl dol. vice nef u hence rcku 1943. A kapital stale roste. Nove tcvdrny se stavi okolo era lava a na vSecla peti lodnich tovamdeh se stale stavi noy e lodi, a lade jest snad pices 43 tisic zarnestnano dobcCm platu a stale praci. SPJ-ST. zd_arne poln.:a.duje a 2enskO berou tinny pada y e spolkovem tivote. Tak to
Ve sfre'do, dne 10. ieana ius±0. Divadelni hry, sokolske cvieeni, detske zabavy, to vte laka milovniky narodniho vota a bude drtet narodni tivel do budoucich dob, pti teei anglicke, ktera ostane narodni tcei pro vtecky budouci pokoleni. 1,-*Peji ctene redakci, nati fitadovne a cele nagi Jednoty stalS7 vzrust a mnoho zdaru v tomto nov6na roce a dale doufejme, to nati vojini se navrath v uchodhcim zdravi do s yStch domovii tento rok. Na zdar! void Vat, I. J. Galia. V Rad Woodrow Wilson, 'Cis. 146., Galveston, Tex. Cteni bratti a sestry! Jclikot pri posledni prosincove .schazi jsme voiby Utednika nekonali, nasledkem toho, nmozi bratti i v nedeli musi pracovat, usnesli jsnie se, to schazi budeme konati v 7 hodin ve‘Oer, katclou druhou nedeli v mesici, aby se -bratki, kteti pracuji, tet mohli koname u br. :ptedsedy L. Macika (3323-L). Doufame, to yam bude vgem motno se Castnit. Pkejeme v gem bratram a sestram cele nagi mile Jednoty: 8t'astr4 novST rok! bratrslqm pozdravem, J. Vesely. V ftid Vernost, cis. 51, Edinger, Texas. Mill bratti a sestry:— 'remit° tadky upominam vzdalene eleny nageho tadu, by se dcistavili do pti gti pravideln6 radove schtize, co motno v nejvet girri poetu. NaiA prosincovou schuzi jsme neodbkvali nasledi-D2m toho, to ptedseda nemohl se do sonre dostavit, ponevadt byl trochu churavST. Zneastnilo se nekolik elenii, ale celkem ta navgtiva nebyla velice bidna na v3irodni nam ptipadaji voiby fitclenikil a jine dialeLte: zaletitosti k projednav6,ni v schtizi, proto vas v gechny upominam, byste prisii aspori tentokrat. Nezapomelite na datum, druhou nedeli v mesici prosinci, asi o etvou hodinach aneb i dkive, jestli je to motno. Kdyt je to zimni poeasi takove menive, asi nejlepe, kdyt ptijdete do meho "ofisu". Zatopim ve zhtivacich a bUdeme miti "hicu" dost. Jak v budove, tab i v jednani. Victim, to zaeinam s temi hloupostmi, tab folio radeji necham, a je gte jednou zavolam: "Prild'te vgichni"! S bratrskSrm pozdravem, D. A. Juren, tajemnik. Rasa Karel Jonag, Cis. 28., East Bernard, Texas. Ctenh bratti a sestry! Ptichazim trochu pozde se zpravou, avtak jest lope pozde net nikdy. Timto tedy yam oznamuji zvolene fitedniky tadu na rok 1945. Ftedseda Chas. Keprta, mistoptedseda John CajevskS7, tajemnik John Holeeek, neetni F. V. Urbish, pokladnik Paul Novosad, knihovnik Martin Vanek. ft" editele: Vinc. Fojtik, J. F. Novosad, Adolph Kubena. Vi7bor nemocensk3"7: vegkere elenstvo tadu. Vybor neetni: W. J. Duckett, Ant. Kelner ml., sestra Lidia Kubena. Vybcr resolueni: John GajevskS7, John Kleeka, 1.1artin Brzak. VYbor stitni: Jos. Watidek, J. F. 1 :rovosad, W. J. Duckett. V3)tor maj. knih: M. Brzak, John Holeeek. VSTbor knihovny: Jos. Wageek, M. Brzak, John Kleeka. Nenh tomu davno co jsem detl, to pokud bdde Texas Texasem, to na ge tea nezahyne. Ja, tomu rozhodne vetim a to ze zkutenosti. Mel jsem vice pkiletitosti b34 pkitomen rozlidnSrm programilm, kde ditky v geho stati ptednagely deklamace a to velice srozumitelne, jak stark dovolovalo. Taktet ye zpevu poznat, to nage ditky pkedna gi piseri s citem, kterS7 se neda poprit hned v utlem mladi, za cot bud'me povdeeni natim matkarn. 'Zaroveri ty same ditky vystupujh v deklamacich a zpevu v jazyku anglickem, a ani tenkrat se tyto ditky, na ge ditky nemush ostS7chat pied Mdnym jinS7m narodem verejne vystoupit. Necht' tije Texas! Ku konci jest my jrnenem tadu a dhtek, ktere byly podeleny vanoeni nadilkou orantu darovanych bratrem a sestrou • John BrodeckS7 a br. Fred David, srdeene podekovat. S bratrskym pozdravem, John Holeeek, tajemnik.
stOedu. dne 10. ledna
Fayetteville, Texas, 2. ledna 1945. Ctni bratti a sestry:Timto s 7ftrn. oznamuje, is behem mesice prca,ince 1944, Ma yn't T:Ttadovna vyplatila po;,Wjieni ze mtelYch bratiich a sestaaeh jak ndsleduje: T:Tmrti dja: lo 3757. Br. Torn Vajdak, zamestnarlaa od is du Slovan eislo 9, zemtel d.r.e. 27. llstapadu 1844, ye stall 73 let. Ptitina mrt yice. Teo Jednoty ptistoupil. dne 1. asrvence 1397. Certifikat A-482 na $1,000.00. ticrarti elsio 3783. Br. Anton Stavinoha, zamestnanim. tome,sinik, od tadu Fr. PalackY, els. 21, zemtel due 11. listopadu 1944, ve stati 69 let. Ptieina, smrti, zabit vlakem. Do Jednoty piastoupjl dne 20. dubna 1902. Paid-Up eel.395 r.a $517.00. tifiltat d_se 3759. Br. George F. Tobola, zarnestnanim letec, od tadu San Antonio, cis. 133, zeratal dne 13. listopadu 1944, ve staid 23 let. Pl1f. ina smrti, st5.til se s letadlem. Do Jednoty ntisteapi7 clue 15. btezna 1938. Certifikat :=:1.(-:00.00. C-!355 Tnlrti eislo 3780. Ses. Anna Schiller, zamestnanim hospLalyne, od tadu Rovnost, Oslo 7, zerntala dne 21. listopadu 1944, ye stall. 73 let. Ptidina smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupila due 1. earvence 1807. Certifikat A-19519 na $250.90. T-Trarti disJo 7751.73a. Frank Machadek, na od_ podinku, od tedu Svaz dechoslovant, eislo 92, zemtcl clue 14. tijna 1944, ye staid 67 let. Ptieine, smrti, srdedni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 10. prosince 1916. Certifikat A-6637 na $1,000.00. Umrti dislo 3762. Br. Vine. Bednai, zamestnanlin manila od tadu Ennis, cis 25, zemtel dne produce1944, ye stab 85 let. Ptieina srn.rti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 15. kve rtna 1911. Certifikat Paid-Up els. 526 na $194.00. taarti Side 3753. Br. Charlas Hubik, zaniestnaninareinik, od tadu IlomenskY, eislo 20, zernjel due 21. 1:5st•padu 1944, ye stall 77 let. Pridin.a sr:art, kr ya.ceni mozku. Do Jednoty pj.istoup•1 due 12. btezna 1916. Certifikat A-10790 na $500.00. Umrti dislo 3764. Br. Alois Macalik, zaniestnanim rolnik od tadu Ennis Cis. 25, zemtel dne 4. prosince 1914, ve stmt 68 let. Ptieina smrti, srelceni neclub.. Jednoty ptistoupil dne 11. prosince 1904. Certifikat A-1609 na $1,000.00. tuirti cis. o 3750. Br. Henry J. Machaii, vojin od i'adu 1,Tort Tibor, dislo 17, zemiel dne 11. list:opt-a:1a F ye stati 31 let. Ptiaina smrti, zabit v beji Francii. Do Jednoty ptistoupil dne 13. ledna 1929. Certifikat C-763 na $1,000.00. T:Trurti Side 3766. Br. John H. Strnad, na odpodinku, eel tadu Praha, Mslo 29, zemtel dne 8. prosince 704 4, e stOOl 87 let. Ptieina smrti, za p aleni. tru laic. Do Jednoty ptistoupil dne 16. dub.na 18.99. Certifikat A-1821 na $1,000.00. Torero 3757. 7.31.. Frank J. Mateeha, ml., vojin, tiada, Slo yanske SdruZeni, Oslo 90, zeratel due 17. listeprada 1944, ye stab 24 let. Ptieine smrti, zabit v boji v Nemecku. Do Jednoty ptistoupli dne 5. dervna 1935. Certifikat C-2649 na $1,000.00. T."Trma i 37!3. 13 •. Anton Pollak, Sr., od tedu t.techosico,Tan iHsio 40, zemtel dne 8. prosince 1944, ye stati 69 let. PliSina smrti, srdeeni vada. Do Jednoty ptistoupil dne 14. ledna 1912. Certifikat A-4189 na $1,000.00. famrti. dfslo 37 .r- a4a 13 ,e, John H. Wentrliek, od. tadu. KomenskY, eislo 20, zemtel dale 12. produce1044, ve stati 79 let. Ffleina smrti, sreleeni neduh. Do Jednoty stoupil dne 1. ef., rvence 1897. Certifikat A-1551 na $1,000.00. Umrti eislo 3770. Br. John Palat, zamestnanim rolnik, od tadu F. B. Zdrtibek, eislo 112,
Strana 7,
VESTNfK zemiel dne 3. prosince 1944, ye 'stall 73 let. Prleina smrti, srdeeni neduh.. Do Jednoty stoupil dne 3. nnora 1907. Certifikat A-10881 na $500.00. Umrti Oslo 3771. Ses. Anna Stasney, zamestnonim hospodyne, od tadu Pokrok Plumu, eislo 64, zemtela dne 5. prosince 1944, ve staid 76 let. Pkidina smrti, mrtvice. Do Jednoty pitstoupila dne 1. eer yence 1906. Certifikat A-5078 na $1,000.00. Umrti dislo 3772. Ses. Elizabeth Linka, zamestnanim hospodyne, od to.du Pokrok Dallas, eislo 84, zemtela dne 18. prosince 1944, y e sta.01 66 let. Pkidina smrti, rakovina. Do Jednoty ptistouoila due 21. kvetna 1911. Certifikat A-6372 na $1,000.00. Umrti eislo 3773. Br. Jos. PetriS, Sr., zamestnanim rolnik, od tadu Jan Hus, eislo 57, zemiel dne 17. prosince 1944, , ye stall. 87 let. PMeina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 25. 'derma 1905. Certifikat A-11526 na $500.00. 1:1mrti dislo 3774. Br. Paul B. Armatta, od du Osveta, eislo 38, zemtel dne 13. listopadu 1944, ye stati 60 let. Ptieina smrti, kryaceni mozku. Do Jednoty piastoupil dne 1. biezna 1908. Certifikat A-2432 na $1,000.00. Umrti eislo 3775. Ses. Franti§ka Syblik, zamestnanim hospodyne, od tadu Columbus, dislo 8, zemiela dne 20. prosince 1044. Pfleina smrti, zanet mozku. Do jednoty piistoupila dne 18. srpna 1937. Certifikat B-1879 na $1,000.00. Umrti dislo 3776. Br. William Beran, zamestnanim rolnik, od ta.du Jan Rosick'. eislo 110, zemiel dne 23. prosince 1944. Certifikat A-6140 na $1,000.00. Ptieina smrti, srdeeni neduh. Do Jednoty ptistoupil dne 27. tijna 1912. Hlavni ttadovna tirnto vyslovuje nejhlubSi soustrast ve,em -pozastalYm. J. F. Chupick, taj. Hla y . ttadovny. V
Biatvao Konstantin Paystovsky Za syitani ptiyadli rudoarrnejci do majorovy chyZe stareho, sehnuteho mute. Beze slova polozili na majorit y still pas, btitvu a ketku na holeni - to yee naki u starce. Oznamili, ie jej nalii ye strouze u studne. VyslYchali jej. je Avetis Akorov, arMenskY holie, zamestnanY v mariupolskom divadle a yypravel niihodu, ktera se brzy rozSitila mezi vkmi jednotkami v okoli. Nemohl se dostat z Marlupole pied .ptichodem Nerncii. Skryl se se spolu s clvema synky sveho Edovskeho souseda v divadelnim skleDe. Den pied tim odeka jejich matka do mesta hledat chlet a j12 se nevratila. Patrne byla zabita, p91 naletu. • folic ztravil s detmi celY den a noc. Chlapci sedeli schouleni k sobs a nespali. Ptiki noel se dal mensi do hla.siteho, usedaveho plat?. Hone jej teeil a laskal. Vytahl z kapsy lahey vody a cite pilo, polykaje hluene a chtive yedu se sizami. Nazitii yyhnali , nacistick kapral a dva vojaci starce a den ze sklepeni a odvedli je k yebitch, porueiku Friedrichu Kolbergovi, kterY ill v opuetenem byte, jeni zubnimu technikovi. Rozbita okna byla zabednena... V pokejich bylo chladno a temno. Ledova boute zutila nad Azovskjjm motem. Kolberg kledel u kamen a cpal do nich nohy od itch a zlacene rimy. "Co jet" ptal se, kdyr% se vojaci se zajatci zastavili mezi dvetmi. "Main tu tti, pane porudiku," odpovedel kapral. "Ne tak docela," opaeil tichounce porueik. "Fakani jsou Zidi, ale ten stark hastrog se mi zdi b't typickYm vznekn.Ym teck-Ym potomkem Helena. Co2e? Ty jsi Armen? Jak mi to dokale§, start' opidaku?" . Holie needpovedel. Porudik nacpal do kamen posledni kus r6ruu a natidil, aby zajatci byli odvedeni do vedlejkho prazdneho bytu. K veern pffeel porudik se svYna kamaradem, letcem, kterY se jmenoval Erli. Pod pail nesli bariate lahve. Porudik posadil hochy ke stclu, odzatkoval lahev a nalil •dtyti sklinky vodky. "Ty nedostanet nic, Achille," iekl holiei.
Jdu na nd.T'stevu "MusiS me dues ve*: k mistnim kraskam." Porudik otevtel nixsilne hochilm dsta a nalil kalzdemu do hrdla pinou sklinku vodky. se clusili a prskali. Z odd jim kanuly shy. Kolberg si ptit'ukl s letcem, napil se a pravil: "Jsem pro humtinni metodu, Erli." Nalil znovu oberna hocharn do dst kaliSek paleive kofalky. IloSi se rrdnili, jak rnohli, ale porudik jim podrZA ruse a thiutil je ,aby spolkli kariku. Mend chlapec pc:teal zvracet. Odi mu mu zrudly a zapAllly se, spadl se 'ZidIe na zone, ale 'tete° jej .opet posadil na. Stark hoch tahlYm, pronikavYm jekern. Civel no raueitele s oeima vyboulenYma hritzou. S1:2,1 ftidle a plazil se podel zdi, zfejme hiedaje d yete, ale osiepsn alkoholem, (leiil se do hlavy o civetni rim, zastenal a umikl. "V noel byli oba mrtvi," pravil holid. "Jej ath mrtvoly byly cerise, jako by je byl zasahl bicsk." ,6ujte," pravil major Rude armt-.s,dy, hi,:daje na, stol?, nejakou listinu. Papir hlasite „§ustil. Majorovi se ehOly race. "Chcete slykt konec? Inu jak si piejete. abych ho oholil. Byl velmi Porli jinak by nebyl nikdy Zadal nic tak blazniv6ho. Letcc odeki. Roz2ehl jsem svidku v jsem vodu na kamrech a 7,Mial jsem mu rnydlit tvate. Postavil saicen no 0 ii yedle, zreadla. Potom jsem vrazil nozni ,-3 :nou 4tetku rPfinao do odi. Nein el ii.c.su kriknout, ponevad2 jsem ho praetil svicrtem." "2.abil?" jej major. "Nerds. uteki sem. Trvalo mi to dv, dedji na btityu. "Ja vine, co si a,yslite," iekl stake. "Divise, proe jsem nepow.j.ail latitvy. Inu to by byle. ale jlS0t a, tot' se vi. Ale mica-li yam thi pravdu, narnohl jsem se odhodlat unit na tu del aacuji s touhle biitvou Mt Beset let." Ptelohl kbk. tt;:id Midi
iiechc.<1147,7a
Ft. Worth,
bratti a ses
C'as uplynul a ptieti nedeli 14. t. m. ptipada schf7.7.e. 1):siehni, by nas bylo co net • 2'.aalt . ye 2:30 hod. cdpoledne. Jeke ktere se nedokoneilo v Jsinceve TOO 14. t. bude poticlana y olna zabava pti hudbe C. Honzy z Ennis. Za,=. v 3 heel. na kterou jste active zvam. Var.oom proarana se znamenite vydatil. Diky v,kra, jste n. prCgram ptispeli, z ylake ditky t ktere na paogra.m ptispely anft do na y eh_ 04dm nattcly. - Podasi mime mizerrie, malo jsme videli slunieko, zima a mokro, a mokra 21na je tuze neptijerand. Smutne vl-anodni ,svatky byly pro rodinu bratra Obala. Jerrie manZelka Katetina Obalova po kratke nemeci se edebrala tam odkud neni yratu. Mile. pczilstala rodino, vime 2e tace nesete ztcdtu ve si drahe. Budi2 vim alespori atechop , Ze citime s va.rai ye vag em zarmutku. Protn:>: seance, odpodivej v pokoji a test budd2 Tvoji parnatce. JeSte dekuji bratru redaktorovi za trpelivost s m5•7'm dopise.m. Na shledanou 14. t. m.! Kondim s pozdravem a s ptanim y kho cobra v tonato novem rote. V
Vlasta DolkoS'.
Rid Dubo y • !Iaj, eislo 126., Ross, Texas. Cteni bratki a sostry! V nisi poslethaf. pra y idelnte .schazi bylo odhlasc-yano a natlaene taje.mniku, by nasledujici usneSeni bylo utretejnero ye Vestniku, dle ktereho 'nuds s elene.m naloleno dle stana y, a sloe Ze ktorY neplati svoje poplatky soravne a. na bade bez dalkho oznamovani easperidovin. neraidi bysme tak dinili, t ady nyni jednotlivem eienu, aby sve poplatky patrie,..n6 cAvedl. S bratrskYm pozdravem, Jos. Foit, tajemnik.
Strana 8.
Vt STN1K
ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY sTATu TEXAS. CfrIT'ICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers aECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS
REDAKTOR
Ftedplatne $1.50 roe. ;: .- 1.13,sc •iption $1.50 a year Znikny adres zasilaji se do 111 ...vni tradovny ye Fayetteville, Tex.. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fa yetteville, Texas. vjeLL:ere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'teZ adresovany na: Vestnik, West, Texas. -V,1;;tnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South. TABORSKE KRAJE. AC jsou. jen chude taborske ty kraje, pfec morn je rad az k sm,rti neskonale. Hor mime pasmo ve slunci tu,braje, a 21outne obili ji2 skorem zrale, u silnic v lesich milir gerem a po§ta truchlivymi jedes lesy. Hajevny niz,ke v mladYch dubt kdes v nakupene dtivi lek smesi. Jsau mesta maid, zapadla, a skryta; pod lesy trnavYmi kde soumrak clyma, — cirnbuti hradt zbotenYch to vita, a slava Zitky v kaldem Route alma_ Z mai° kraje. V gititel es. kultury v Americe dr. Jaroslav Voan mrtev. V Chicagu zemtel v rannich hodinach dne 29. prosince 1944 zcela neodekavane ve veku 72 let mu2, jeho kulturni a politicka, prace v historii deskoslovenske Ameriky nemue dcsti vysoko ocenena. Podle zprav chicagskYch listu churavel dr. Vojan po nekolik dni, ale nikdo netu gil, ze jde o chorobu vaInou. Dne 27. prosince dopraven byl do nemocnice, Ode bylo zjigteno, ze trpi zapalem mozkovych teska Amerika utrpela jeho odchodem velmi te2kou ztratu. Pracoval taki-ka do posledMho dechu na rozmanitYch svYch tkolech. Kde co IfYznamenho se • gustlo za poslednich tficetpet let, v gude bylo videt jeho podnety. Jeho vzdelani literarni, hudebni, politicke a hospoclatske otevtelo mu giroke obzory, ktere nettnavne apokolsky otviral i jinYm. Narodil se 3. imora 1372 v Praze, kde take vystudoval pray() na Katlove universite. Do Ameriky pkijel roku 1904 a prvnich pet rokt ztravil v New YorRu, kde New Yorske Listy za jeho redakce od roku 1306 se staly vedoucim listem tamnej gi desize kcicnie. V jejich sloupcich a kalendatich a pozdeji v "Hiasu Lidu" je ulo2ena bezpodetna tada .":lanku a stati, ktere krajantin s podivu7 hodnou vg estrannosti a jasnosti vykladaji kulturni historii naroda a vYznam jeho kulturnich pracovnikt. jednak zase s pronikavou schopnosti tvotivou jdou na koten zvla gtnim problemum deskoslovenske vetve v Americe. Pro giteni deskoslovenske kultury ye Spoj. Statech vykcnal dr. Vojan neocenitelnY kus prtkopnicke ,prace. Z jeho podnetu r. 1906 bylo ztizeno Cs. oddeleni pti Webster Branch Public Library v New Irorku, stala, studnice detby a vzdelani pro na ge krajany. Jehoptatelstvi se slavnou operni pevkyni Emou Destinovou usnadnilo mu ovlivrilti dc.konale slohove provedeni "Prodane nevesty" v Metropolitni opete za tizeni Mahierova roku 1909. Jeho bohata knihovna, pina, ne, dosaLtelnYch dnes unikatt (jedine knihy sveho druhu) a to nejen knih a brokir, nylor2 Starych dtlektych vYstti2kt, vzacnYch hudeb,,, std, byla nevyCerpatelnou stud.
nici pro kaldeho C' echaameridana, i Ameridana, ktery hledal material a prameny k poueeni. Zesnury dr. Vojan byl po mnoho let i'eenikem Svobodne Oboe, pracoval jako uditel, 2urnalista, tednik, spisovatel , a vgestranny kulturni dinitel. Za obou svetovYch valek se stdastnil esl. akce v Americe a v poslednich letech byl redaktorem. easopisu Nar. Sdrideni„ "Svobodne t eskoslovensko." Havlieek, Neruda, Smetana a Masaryk byly pochodne, je2 mu svitily na cestu. Pohteb jeho konal se 2. ledna 1945 ze sine So= kola Havlieek-Tyr g v Chicagu do krematoria teskeho narodniho hititova. Zanechal zde vdovu, dve dcery a pet vnoudat. Cestna bud' mu parnett — jeho 2ivotni dilo si zaslou21 tety a 0ceneni. Vlastenectvi lidovych vrstev v t eskoslovensku a jejich hrtle narodni sebevedomi jsou za.rukou, 2e osvobozeni ujahnene stare vla g'ii nebude zbroceno bratrovraiedne prolevanou krvi (jako stalo se v Belgil a necks), ale ,posveceno odhodlanim a tvtirei energii delniku, zeinedelcii a inteligen'ce, budovat mezinarodne silnou vlivnou, uvniti pevue sjednecenou a, pro blaho lidu a jejich narodu pracujici teskoslovenskou. Republiku. Ocel — ocel pro tanky, lodi, dela, vozidla, lokomotivy a stavby, oceli pro tisice rtznYch udeltin tteba V takovVeh mnoZstvich, ze americke a britske ocelarny pracuji ye dne v noel na pino. Pod mraky dYmu a koute, visicimi nizko nad kahlYm ocelatskYm sttediskern, rozrUstaly se za valky ocelarny do rozmeru dosud nevidanych. Ocelarny zvy govaly svoji vYrobu pracujice neptetrZite — chriily bez ustani stale vet'i a vet,§1 mnotstvi v gech moZnYch druhfi oceli pro moclerni vYzbroi — pancerove desky pro tanky a valeene lodi, coal pro hlavne kanorrn, ocelove odlitky, ocelove nabojnice, ocelove nastroje na kezani, vrtani, kova.ni a ohybani ocelovych prut0, desek a kolejnic. Podle vYroby oceli lze posoudit schopnost narodu k vedeni valky, jakoa i moZnost Uspene.ho vYvoje v rniru. V oceiarnach zaeala zdiouhava prace budovani zascb zbrani a stteliva pro velkou spojeneckou ofensivu v zapadni Evrope. Kdyt" armady spojenciiz se vydaly na viteznY postup, pkina gejici svobodu ujatmenYm naroclum na pevnine, prace pro ocelarny davno je'8te neskoneila, nebot' modemni valka vyZaduje neustalY ptisun materialu, jehoZ spotteba v boji je stejne velka, jako pied tim. Je tteba milionn tun °eel() pro lodi, protisice del roene, pro stotisice tankt a jinYch vozidel. Tisice rtiznYch podniku v Americe a Velke Britanil musi bYti neustale zasobovano kujnou oceli. OcelaiskY priimysl jest jeden z nejstareich a je skvele organisovan. Pied devadesati lety meal Angliean Henry Bessemer svoje pokusy — jejich vYsledkem byl zna-nTY Bessemertiv zpusob vYroby oceli; to je zaeatek doby oceli, nebot' umoZnil jeji vYrobu ye velkem mno2stvi asi za jednu petinu ceny pied BessemerovYm vynalezem. A i tento zpilsob vyroby byl zdokonalen Anglieanem — Benjaminern Huntsmanem v roce 1740. Takto vyrobend ocel jest nejlepi ze vech druht a proto se ji pouZiva i dnes, ae se pomalu nahraZuje oceli vyrobenou v elektrickYch pecich. Bessemerfiv proces umoZnil vYrobciim poeitat na tuny, kdeZto dtive poeitali na libry. Dalai britskY spevek k zdokonaleni vYroby oceli — snad nejvYznamriejM v dejinach tohoto prfirnyslu — jest tak zvanY Thomas—Gilchristriv proces: 2elezna ruda ze v'aech hlavnich rialeziW sveta obsahuje mnoho fosforu, je vYteenou surovinou pro kujne Zelezo, ale nezpasobila pro vYrobu oceli v Bessemerove hru:ece, ponevad2 z litiny nelze odstranit fosfor. V roce 1877 byl vynalezen novY postup vYroby — ocel tart vyrobena je znama pod jmenem "zakladni." Dnes tri etvrtiny prece pt z celkoveho vyrclafineho mnoZstvi oceli je "zakiadni" a jen proto -se itohl rozrust ocelatskY priaraysl do svYch dneZ-nich rozmera. I kdy,2 vYroba oceli je chernickYm procesem, kontrolovanYm chemiky a hutnimi piece jenom koneenY vYsledek zale2i na temeslne dovednosti, na tradici a na jakernsi vyClim smyslu, jejz mo.7zno nazvati `tit pro ocel." °eclat odhadne prostYm ckem obsah uhliku v °cell, teplotu sve vysoke peel a pod, Tito inut,; i jsou profesory prictickSroti zkuSeno.
Ve sttedu, dne 10. ledna 1945. sti, dovednosti a znalosti, je't prochazeji generacemi od otce na syna. Ocela,k zna, svou ocel je-li treba nekterYch zvlattnich druh0 — tenieslnik ji vyrobi. Nove fikoly Cekaji zvlalte britske ocelarny jakmile nastane mir. Tyto • budou te2gi a vetti, net' dnes za valky — pomoci pti vybudovani nove Britanie a zemi, zpustogenYch litici valky. Ocel jest zakladnim materialem, dtile2itym pro iivot ka2cleho statu a ocelarny Ameriky i Anglie maji zodpovedne misto v rozvoji celeho prtmysloveho odvetvi. Bad bych vedel,•co je chemurgie taIe se nas bratr Josef N. ze sttedniho Texasu a jeliko2 nove siovo "Chemurgy" se vyskytuje v novinach dim dale dasteji a uskutedneni jeho obsahu znamenati bude pro na g Texas netu gene novoty na poli zernedelskem i prtmyslovem, poclavame vysvetleni dane nean otazky touto cestou v oeekavani, 2e cteni dtenati budou je dist' se zajrnem a k vlastnimu prospechu. Chemurgie je nova veda, usilujici o vYnosnou produkci plodin pouktim poznatkt chmie, kterYch by cestou zdokonalene methody dalo se upottebiti k vYrobe detnYch produktil. Veda pokraduje ne= zadr2itelne vpted, na gi vecici udinili ptimo revolueni objevy, je2 byly s velkYin uspechem poukty ku zdokonaleni di nove vYrobe rtiznYch strojtt valedne vYzbroje na sou gi i na mai. Tato zdokonaleni a nove objevy budou po skoneeni valky sloukti rozvoji priimyslu a zemedelstvi v dobe mirove. Ma-li na ge Amerika zaopatfiti trvale zamestnani pro 60 miliont lidi a2 valka bude vitezne skondena — ptedvalednY prtunysl musi bYt rozgiten a novY zaveden. Ptebytky dtivej gich surovin musi nalezti svtj vYnosnY odbyt — bavina, korna, p genice, rY2e, drebne zrno jako kafirka, maize, maso, ovoce a zelenina. Ptebytky tyto, jakmile pomoc c2ebradene Evrope ustane, tu zustanou a aby, rnohly nalezti dal giho spottebeni — o to stara, se u2 nyni chemurgie, ktera z vY ge uvedenYch zemedelskYch plodin die vynalezt na gich ludebnikt dovede vyrabeti ukteene veci jako: barvy, gkrob, gelaky, tkanivo, celulosu, plasticRe pkedmety, stavebni material lehei hliniku (aluminum) ne2 pevnejti oceli, papir a steny abydli, potrubi je2 nahradi 2elezne a nahradu za beton (cement). NekterY druh prtmyslu byl nucen drive dova2eti ureite suroviny, co2 zakrokem chemurgie bude zastaveno a pottebne suroviny dodaji nage farmy. VYzkumne laboratete vytrvale studuji a zdokonaluji dosa2ene u2 objevy novYch zpilsobt vYroby v prtmyslu, je2 ✓ povaleene dobe ptinesou hotovY ptevrat. Nag Texas ma v planovane ptemene vYhled mnohoslibny. Proziravi narodohospodati uz dnes pciaitaji s tim, 2e obhospodatovani farem bude nutno postaviti na pevnou, promy glenou zakladnu; dosavadni ziatisob obdelavani plodin musi bYt zlevnen, co2 se da provesti pomoci stroja. ZdokonalenY traktor a souprava PMslug neho natadi bude podstatnYm dinitelem pti budouci zvY gene produkci surovin pottebnych k pramyslove vYrobe jako halu gky, cukrol, castorove fazole, okry, °di-Ma gafranu a pod. Zmena v tomto tmyslu ptinese rozmanitostnagi zemedelske produkce a toto opet umo2ni Texas-a rozvoj rtzneho priamyslu, kterY tu bude miti tadouci suroviny. TakovY program bude c•\1:,.em vy2adovat obsahlej gi gkoleni dorostu venkova, co2 u2 je kapitola jinx, k ni2 se dle pi ilezitosti vratime. Nage navgtevy. V nedeli k poledni udinili pokadateli milou navgtevu v doprovodu ptedsedy West National Bank bratra P. S. 8krabanka spolubratti: T. H. gkrabanek z Ennis, Tex. a J. M. 8krabanek (Men sboru na gich teditelti) z Danbury, Tex. Nes gtevnici dojeli do West ke svemu bratru resp. strYci a ne2 hostitelka pant i;krabankova mohla uchystati °bed, hoste zajell k nam a v kratk chvili jsme si pekne popo' k veeeru vratil se vidali. Bratr T. H. Skrabanek elektrickou drahou do Dallas, kde dli navgtevou u sv,Vch provdanYch deer a bratr J. M. 8krabanek s choti vydali se na cestu do Houstonu od.poledne, aby novY teditel mohl si odpodinouti, jeZto v pondeli dasne rano dekala ho cesta do Fayetteville, kde se konala prvni dtvrtletni schtze na gi Hlavni ttadovny„ Navgtev nAs sltute' velml to
'.-Rozgiken:; medelstvi a prilmysitt volj hochti i divek. Student: Itsf. neftstrojne lue'by (cherre), gie) a jinych vest budou m znamenite placona a tryea.
Strana 9.
ESTN1K
Ve sti'edu, tine 10. l'edna vzdeidni (oezanicke) 1 3i6z1lytu
Nacisticka hrtizoviacia, na, Dve vlny neslYchaneho pusto geni se pi.evalily pies slovenske kraje od srpria 1944, kdy vtrhla nernecka vojska na Slovenskp. Nejprve to bylo Gestapo, ktere zejrnena v obeli Turd. S y . Martina paste tadilo. Paleni vesnic a drancoVani bylo dennim zamestrianira. gestapacitYch eet. V tomto okoli doglo take k pr ynina vra gdam: odsttelili tam 49 obe'anti. Po Gestapu nastalo druhe pustogeni ve vet girn n,erit.i rz nemec:ItYm voj skem. Vojaci planovite a dUkladne -akraciali domy a odvdeeli v ge, co se dalo, v autech do Nemecka. Kdyg se obeane y raceli elonleaky. jen zpustagene pribytky a byli ak.y, kteti byly zneucteny nemecho' negettili ani kosteli: a kaplieel, obraz y svatYch atd. Nekde rozebrali stroje v dilnach a tovarnach a kaeda tovarna byla dania pod komando nemeckeho komisale, jene n,yni midi vYrobu zcela podle pokyna nernecitYch fitada bez ohledu na zasobovani obyvatelstva pgedme.:ty denni potteby. Pokud bylo rnogno zjistiti, odvezia nemecka armada do Nernecka anebo zabrala pro sebe: ledebne prostredity v hodnote 400 Milionti korun, 2,000,000 art: gasolinu, 30,000 koni zabranYch roln kar i. Nemci odvezli take motorova, vozidla v podtu as: pet tisic. Bratislayska, vlada, se nezmohla ant no jedinY protest proti tornuto f:ad seni;-naopak chvalila ''bezvadne" chovani nen-leekYoh vojensitYch jednotek. V dobe pl•epa,dent Siovenska ptedloeena byla, t. zv. "obchodne-politieka" dohoda mezi Slovenskem a 1,Temeckem., .kte •a byla pro'ste natizenim nemeckych po gadavkil Nektere body potadaykfi Nemecita b-yly: Slovens:to bude eiviti nemeckou armada bez ohledu na jeji podet; armada ma pravo zabrat yge, co potiebuje, nedostane-li se ji, eeho g ads. Drava pOeadovati lidi k praci a be ktere,mukolly mu fieelu; krome potravin ni .0e zabrat notahy, stroje, auta atd. Dratisla yska ylada je povinna dati veliteli nenaeckeho vojska pou.eiti pottebne penize o nee noeada, nejmene 500 rail. K mesidne. Priimysi, at' ue byl zabr gal. Nernoi nebo ne, maze vyrabeti jen potteby pro armady a pro vYvoz do Nemecka; ka g ela jind yyroba je zakkana. Tato t. zv. dohocia s byatislayskou vladou nebyla jests skoneeria,'kdy'z',. Nernci podle stare taktiky p10011 s nova,"nni poOadavky. Nebyly to vlastne ani paeacio..vty, nYbre prosta hlageni, co a brie zabrali. Pozdeji dokonce i .takova hlageni odpadla. Cele, tato a.kce yyvolala hlubokou nenavist proti nim a proti Tisove de, nebot' kaedy Slovak che.pe, ze zerne, je rabovana, jako r.ikdy v dejinach. Siove.neka armada musela odevzdat Nemeum clou yYzbroj i yYstroj, ktere byly case n i s 111112stvern odvledeny do Nernecka. Gast'.-j7,7b3:ole byla dana nemeckYm jednotkam na Slovensiou, takes jie den po obsazeni Bratislavy bylo nemecke vojkity, prochazejici ve sloveriskYch stejnokrojich a se slovenskriii zbranem.i. 3y:( to Yetgiriou Heimatschutz, jene se rekrutuje z Nerncr, cich na Slovensku. Nemo: o'. 7'Sera take proste brali kagarny, nemocnicea7/.'s,F. ,, ohny vojenslte budovy. Jednotky t. Tv. gadneho r,emeckciho vojska na zapadnim Slovensku jsou f:itvary, ktere pti gly v zuboeenem stave z Normandie. Mtlestvo.jsou t. zv. Voikedeutsche Polska, Mad'arska, Ukrajiny a Rurnunska, z niche ninozI neumi an: nernecky. V bojich prati slovensk*m. 'partyzanam uei yaji Nemei jednotek Vlasova, ktere chodi po lesich se psi a honi slovenske chlapce. Ovgem nedelaji- rozdil-a mesh partyzapy a bezbrannYmi eb?.'_any. Narazili lese nekolik yesnidarna, kte gi pekojne stromy a zadali na ne palbu. Fro- tyto "hrdi rly" jest kaedY partyzanem, koho riajdeu less. z
Nemo: vg uele, kde j st e melt an, Nemei yet% ze Yalku planu, aby spougt' materic'inf.". tiologteke p del a, ttby 7. ‘; r*Chrr5n,
:1ICh
CM
konce
_
Rekord valednYch peljeek piekonan. fiesta valedna, pajdka vlady, Spoj. state pfekonala rekord pkedchazejicich peti pajdek, jet byly yesmes pkepsany net nikoli v takove vt gi, Jake dosahla pujeka posledni. Na misto stanovene vYge etrnacti bilionu dolartt amerieti obeane upsali v geste valedne palece celkove dvacet jeden bilion dolartl, eili pfepsali pajeku o padesat procent. Vet ginu teto atasne sumy pen& upsaly pochopitelne velke korporace pramyslu, pojigt'ovny, razne fondy nadadni; nesnadneji dosatitelna kvota jednotlivol tfid vydelednYch, urdena v posledni pujece na dva a pal bilionu dolara, byla rovnet pkepsana a to o tai sta tisic, kvota pro jednotlivce zamotnej gich skupin lidu pkepsana byla o jeden milion. NeobydejnY Uspech geste valedne pujely znamena neochvejnou daveru lidu svoji vlade, rozhodne odhodlani podpokiti na ge hochy na frontach ratnYch svetadilii a padnou v-Yzvu na gim nepkateitirn, kteki budou porateni. Nejprve v Evrope a pozdeji v Pacifiku. &haze tiskoveho vyboru konana bude v nedeli 21. ledna, zaeatek o 10 hodine dopoledne v budovy tiskarny 6echoslovaka. Jak znamo, posledni sjezd obsadil dye mista tkidlenneho tiskoveho vYboru sestrami: Antonie Ondruglova a Frances Olexova. VYrodni schfize Hlavni tiadovny konala se v pondeli 8. lena v afadovne ye Fayetteville za pkitomnosti vgech jeji 'Ciente, vrchniho lekake dr. ,Halamieka a do schaze pozvaneho redaktora organu. Sclulze trvala at do sedmi hodin veder, mnoho nahromadene agendy daletitejgich veci bylo vykizeno, nekolik celku velmi prospegnYch plane bylo diskutovano a po veestranne frvaze poloteny k jejim uskutednenim nezbytne zaklady. Pokadatel dojel domt busem v aterY rano v 8:30 a vydkavala nan korektura v pondeli vysazene latky, Aprava nekterYch za jeho nepkitomnosti do glYch dopisa atd. — v atery odpoledne mame jak obydejne expedici Vestniku. Olo girnY referat o schazi jakot raznYch objevt potadatele v chodu na gi tstkedny pfineseme pfigte. V zavodu kadovYch organisatora scielujem toliko v poptedi se umistivgi viteze: Ign. 8enkyfik I. cena — L. H. Hill ma a John 8vadleriak II. a III. na polovic — K. Navratil, sestra Frances Olexova, Chas. Holy — Jan Kahanek, sestra Hradecka a postupne dale. Plny seznam s udanim deny ye valednYch Opisech zagle nam k uvetejneni bratr mistopkedseda Ed. L. Marek. Chot' dr. JiIiho Pazdrala dotrpela. Vzacna, jemna a uglechtila tens vydechla svou krasnou dugi v pondeli 8. ledna, pani Julie Pazdralova, vypvobozena byla z del gi bolestne choroby Smrti vykupitelkou, zanechav gi tu bolem deneho chote, syna dr. Va gu Pazdrala v Somerville, Tex. a dve dcery: sledny Olga a Vlasta. Zesnula byla milujici mantelkou a matkou, ticlad hloubave povahy, upfimnou Oe gkou, vzornou hospodyni. Vatenemu pfibuzenstvu vyslovujeme na gi hluboce citenou kondolenci. ZeEnule budit zeme lehkou a &stria, pamatka. V Zakaz soukromeho rybatenL New York. (ftK). Oesko-mora ysky spoLek pro chov dobytka a ryb zdttraziluje, to podie nakizeni o kontrole jedlYch ryb existuje yg eobecnY zakaz rybakeni ze sportu. Vgechna zyldetni rybalska povoleni Ztratila platnost 30. dervna 1943 a zastavaji neplatna i nadale. V CORPUS DELICTI: NEMECKY HUMOR. Fr. A. Zapadni fronta, listopad 1944. Toto jest zkracenY — a ut hodne zcivilisovanY ptekla nemecke humoresky, kterou otiskl v dervencovem vyclani leto gniho roku oficialni "List nemeckeho vojska" Front and Heimat, Fronta a vlast. VYtisk na gel es. vojak v dobytem nemeckern krytu na zapadni fronts. -Kdybych byl prokuratorem a zastupoval talobu na nemecke surovosti v obsazenYch tzemich, pi. edet1 bych nezkracene vyclani dlanku "In Sachen Hinterhuber" a potadal bych, aby pravodni tizeni bylo skoneeno, a to pro provedeni pineho dtkazu obtaloby. Nemeeka "humoreska" 1101, jab si podina doma nemeckY svobocinik, Oberschiitze Alois Hingonlenou Z rub10. ptijol ;erhuber,
fronty. Krade, loupi, strili po neozbrojenSrch lidech. Pro6 je to humoreska. On totit ze zvyku mysli, ze je potad jests mezi Rusy — ha ha ha. • "Za ranniho Sera dne 9. prosince — zadind povidka vystoupil dovolenee Hinterhuber z vlaku a vyS'el pied nadrati. Spattiv mistniho fiakristu, propuki v jasot: Koneene kodar pro 'panie'. Srazil droZkate s kozliku, sam se usadil a jel domil. Cestou trekviroval' dye vYstratne svitilny ze stavebniho leseni, pultketiho metru eelezneho plotu a dve prazdne nadoby na sineti. Na stojici koear mistniho radniho napsal kridou 'Nerozkradat, ptijdeme si pro to.' Doma se oclehrava, — nadisto jako v Rusku — tato humorem pkekypujici scena: `Sdra ystvuj te Maruschka' — oslovil Hinterhuber svou pani, `napted si tu udelame pokadek: A placl ji vydatne, ale dobracky po jejich `prodloutenYch zetdech'. Shodil se zdi v gechny obrazy, tu a tam utrhl kus tapety a svitil za ni baterkou. Potom zabednil v gechny, okna. 'Moe vzduchu g'kodi,' prohcdil p01 tom tertovne. Zerty pokraduji: kdyt nadchazi chvile ve'dere, shazuje kamna a konstruuje ve svetnict z "rekvirovaneho" zabradli roteri. Kdyt stfibrcuktenka, chlouba rodiny, nejde rychie otevrit, pate ji bodlem. Nasleduje rozmarna, pro nas piin g rozmarni scena, todici se kolem "mantelskYch povinnosti". Rano si Hinterhuber myje nohy v polevkovem hrnci rodiny. Kdyi ho Lena prod, aby ptines1 ze sklepa uhli, odpovida: "My toplme dkivim". druhY). NemeckY vojak Hinterhuber jde nakupovat. Odmita penize i potravinove listky. Bere si jen sukovici, Vraci se s mrtvou husou. Na otazku, odkud to ma, odpovida struene: "Kolchoz". Na ulici Hinterhuber zastavuje lidi tithadnm' volanim: "Nix maslo, nix moloko?" DrulaY veder jsou Hinterhuberovic pozvani do mistni rodiny. V pfedsini Hnterhuber 'rekviruje' earoyku, tertem vytrhavit fgechny keg tiny z kvetinadu a presentuje je pani domu jako kytici, o nabizenem jidle mluvi jako o z nehoe je dloveku na bliti'; uprostfed yeoEle prohlasi, to — a tak dale; vezme noviny, jde do zahrady — Hinterhuber poild je gte mysli, ee je v Rusku, ha ha ha, — a vykona potic ebu uprostted ratoveho zahonu sveho hostitele. Pri y eeeti pouZiva, ubrusu, jako kaPesniku a g krabe se vidliekou na hlave. Potted mysli, ha ha ha, to ukazuje Rusam vygg i kulturu panske rasy. '1.7rativ se domil, Oberschtttze Hinterhuber prohlakije, to "si udela gemiitlich veeer": vypail nekolik stteln rch ran do stropu. Jedna z kulek zasahla obyvatele horniho bytu do temene hiavy, prodet se mistni policie "vial& nucena zakrodit na ochranu mistniho obyvatelstva" — (nebot' policie o vCem vi, to Hinterhuber nen: v Rusku, nSTbrZ. v Tfeti "Toto", mohl by dodati prokurator Spojen-,'ych narodu, "bylo vyti gteno v novinach, jet y ydavalo osobni nakladatelstvi Adolfo, 'Mara, tote firma Franz Ehers Nachfelger G, m. b. H., Zentralverlag der NSDAP v Berlins. Firma, jee mela monopol knitky Mein Kampf." V '
Dila Nora, Cis. 16., Hallettsville, Texas.
Cteni bratti a sestry! Ve vyrodni schtizi tketi nedeli v prosinci zvoleni byli vg ichni staff. afednici •jednohlasne. Urednici nag eho kadu jsou nasledujici, Pfedseda A. B. Dudek, mistopfedseda Emil E. Dugek, tajemnik Victor Melnar, adetnik Victor Dudek, pokladnik Jos. Du g ek. NemocenskY vy'bor: Vvrojtek, Frank Fojt, Ed. Melnar. Ueetni ArS7. bor: Julius eveik, Emil E. Dudek, John Kovarak. Resoludni vYbor: Vine. Melnar, Jos. Dudek, Frank Melnar. Bratti a sestry nemocenskeho odboru uveciomuji vas, abyste se dostavili do lednove scheme, Rozpodet na nemocenskY odbor v obnosu 75 centu jest dluenY za prvni dtvrtleti r. 1945. Sciraze 1):71ou konany tketi nedeli v mesicf pdpoded-f,").e. portgavem, al to Mew tajezradiL
VESTNIK
.jtrana 10.
HI:',',13ittiliiiiiimintimiintliiiitilimuitimmummitimmuninunniummutuntumiuillmommionmmunumnmommittntniimMinitiifindiimirvinfintifituniminimmtuninimmtiomumunommunitinimmutuniiiiiiiliiiilitilimIntinimitimmiwe''.
'111,Zn!.;1111111r11111W11111111111111111111i1411.1l ■iiiiiiiillW,IV,V4V,1,; ■ ,.,;.',.
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS 11,",,,"11M1111111111i118111111111111111111111111 ■ 111111111111111111111111 ■ 111111 ■ 1111111111111111111111111111111111111111111111111111IIIIIIIIIIIIIMMInuni
Germany's methods of fitting other nations of Europe into her "New Order" flunctuated between methodical extermination, forced germanization and enticement to collaboration or "debauchery by consent." Since 1938, Germany had time to try all three methods upon the various groups in Czechoslovakia and in every case it was the children who suffered most. How Far Has Family Life Been Destroyed? After Munich, many thousands of Czechoslovak families were displaced from German-occupied territory. Immediately after the occupation of the rest of Czechoslovakia in March, 1939, the Germans began to remove from their posts Czechoslovak administrative officials, doctors, professors, teachers and other intellectuals. Some were transferred to other places, some deprived of their livelihood, some sent to concentration camps in Germany. Gradually, as Czechoslovak industries were incorporated within the German war effort, and as hundreds of industrial enterprises closed, people of all ages and both sexes were displaced from Czechoslovakila for purposes.of forced labor. The number is estimated at 900,000, of which 450,000 were under the age of 25. Thousands of families were thus displaced and parents separated from children. Moreover, entire farm communities were moved from their homesteads to German labor camps to make room for German settlers from Rumania, Bukovina and Bessarabia. In the last two years, thousands of children between the ages of 10 and 14 were sent to Germany to be "reeducated" according to the Nazi principles of education. Since Czechoslovakia was occupied, 60,000 were executed as a result of the Nazi terror and 200,000 sent to concentration camps. Many young people left their families and joined the underground. The number of Jewish families transported from Czechoslovakia to Poland, where they are being systematically put to death, is unknown. At least 5000 Jewish orphans were sent abroad from Czechoslovakia by religious missions. It is estimated that altogether 1,500,000 Czechoslovaks were displaced by the enemy. Many succeeded in reaching the United States, Great Britain and her dominions, Russia, South America, Central America and other parts of the world. _ A more subtle method of disrupting family life was also used. Children in schools remaining open were taught to spy on the conversation of their parents, their brothers and sisters and then to report it to German teachers. This caused disruption of many families directly depending upon the Germans for their livelihood. Molly Far Has Child Health Been Undermined? When the intensive bombing of Germany began, many pregnant German women were transported to Czechoslovakia. Hence, the increase of births announced by the German statistical office was probably, due to the influx of these women. Pregnant women were supposed to enjoy certain privileges but their rations were increased so little above the normal low level — four ounces more of food daily in the last month of pregnancy, and a pint of milk of inferior quality during the six weeks following childbirth — that the resultant undernourishment caused a great increase in miscarriages. At the beginning of the Nazi occupation, rations for children up to three years of age did not fall dangerously low. They received 900 grams of flour, 150 grams of meat products, 125 grams of fats, one egg and an eight of a -a.nt of milk a week. But even then fruits and vegetables providing minerals and vitamine were
strictly rationed.
Ve stiedu. due 10. leclria 1945.
•
ESTNI
All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
utumminumunininumminnimilmunimmummummimiminumminimmillimniminnitnu11111111111111111111111111 ■ 1111111111111111111111111=11M1111111111111111IMMIllnaillilliffinIMUOMW
Czechoslovakia (Area: 54,244 square miles (in 1938). Population: 15,250,000 (in 1938). Adolescent children suffered most at first. Their needs in proteins, calcium and fats were not covered by the official rations, even when these were actually available. The quality of bread, which is an indication of the food standard, was very poor; flour contained at best 40 percent rye, 35 percent barley, 10 percent wheat an 10 percent potatoes. All fats were removed from milk before sale. The one egg officially permitted each person, per month, was often unobtainable. As a result, the children of Czechoslovakia lived in desperate, state of malnutrition. And the lack of adequate clothing, soap and medicines- also affected their health. The distressing result of all this was an increase in various diseases, such as infantile tuberculosis and scrophulosis. The 20,396 cases of tuberculosis treated at the Prague tuberculosis hospital "Bulovka" in 1941, represented an increase of 98 percent above 1937. Of these, a large proportion were children. Judging from the meager statistics available it is likely that the percentage of all other diseases rose alarmingly. The general situation was aggravated by a shortage of doctors. According to a Swedish report, Czechoslovakia now has but one doctor to 12,000 persons. What Have the Aggressors Done to Education? Under the pretext of accommodating their troops, the Germans began requisitioning school buildings soon after the occupation of Czechoslovakia. Following the patriotic demonstrations on October 28, 1939, on the occasion of the anniversary of Czechoslovak independence, and the later brutal massacres of university students in Prague and Brno, the Germans closed all Czechoslovak universities and technical high schools. A majority of the students and professors who escaped the massacres were sent to concentration camps in Germany. Student dormitories in Prague and Brno were transformed into barracks for German SS men. The Germans also closed libraries and laboratories. Valuable books and scientific equipment were sent to Germany. Those pertaining to Czechoslovak history as well as volumes written by Czechoslovak statesmen and writers, such as Frantikk PalackY, T. G. Masaryk, Edward Ben&S, Karel tapek, Ivan Olbracht, etc., were destroyed in public fires. The Nazis decided that the educational standards of the Czechoslovak Republic (there were 80,000 students in Czechoslovak colleges the year of the Nazi invasion in 1939) were not in accordance with their plans. "We must give the beaten people the benefit of agrammatism," said the Nazi labor leader, Robert Ley. His expression summed up the direction of Nazi political and economic orientation for the "protectorate." According to the Nazis, the Czechoslovak people were "not fit for academic education." They were not to aspire to become judges, doctors, lawyers or scientists. They were to be content with becoming skilled workers or remaining agriculturists and working for the benefit of Germany. And the Germans decreed that only those students who had completed a training camp course c-f physical and "Nazi world-outlook" education, modelled after the example of the Hitler Jugend camps, could be admitted to college. The Germans appointed a special board to
select students "fit" for further education.
Those who could not pass the "test" had ;,:) choose some practical occupation. Parents longer had the right to choose an occupation for their children, as they , did in the past, but were obliged to apply to the labor office which would make the decision on their behalf. In special cases, students who graduated from college were allowed, if they understood German, to continue their studies at one of the Reich universities; but only when they proved their loyalty to the new order in the "protectorate," that is, a willingness to become renegades and traitors. In the remaining schools teaching was shaped according to the Nazi plan of re-education. The first thing the Nazis did was to forbid the teaching of Czechoslovak history from Czechoslovak textbooks. Children could thus learn history only from the Nazi point of view. A great many subjects were taught in German and gradually, Czechoslovak teachers were replaced by teachers from the German sections of Czechoslovakia. The Czechoslovak children were admonished in Nazi-controlled newspapers to "follow the example of the Hitler Jugend and to compete with it in the execution of duties which circumstances and Hitler have imposed upon the Czechoslovak people." In connection with the transfer of German children to Czechoslovakia, particularly in the so-called mixed territories which the Germans wished to germanize rapidly, the Czechoslovak schools were closed and German schools were set up. Children of Czechoslovak families remaining in these territories were forced to attend these schools. In other Czechoslovak high schools (gymnasiums) and technical colleges, professors and teachers, particularly those teaching history, literature and social sciences in general, were summarily dismissed and replaced by Germans. On the other hand, the Germans put on the market a whole series of new books, written according to the recipe of Propaganda Minister Goebbels. What Have the People Done to Preserve Education? Because of the solidarity of the Czechoslovak people the German attempt to destroy the Czechoslovak tradition of education met with little success. Former teachers and professors who remained at their posts adopted the Nazi method of teaching outwardly. But secretly, in collaboration with the parents, they continued to direct the education of the youth according to their own tradition. They continued to recommend books to study. This is evidenced by the many executions of teachers, professors and parents because, as the Nazis explained, they "sabotaged the German effort for the reeducation of the Czech youth in the spirit of New European Order and the Greater Reich." V COTTON, ASBESTOS BLENDED INTO YARN A new asbestos yarn, made by blending asbestos fibers with cotton, is being manufactured by an outstanding rubber company which claims that asbestos clothing can now be made only half as heavy as formerly, it is reported. The entire output of this new cotton and asbestos yarn, which is being made at a Georgia branch of the company, is going to the military forces to make fire-fighing suits, helmets, shoes and gloves. Among the potential uses of the yarn after the war are pot and pan holders, gloves to protect a cook's hand from oven heat, and jumper suits. aprons and other protective garments for workers in steel mills and foundries. In addition, the new fabric will be used as upholstery for seats in lunge and smoking cars, and for other furniture purposes. Since the fabric is not damaged by water, it may be widely used as awning material.
ye stredu, dne 10. ledna 1915. Somewhere in France. D co:11'.2cr 1,. 1.5z.L1. My Dear Friends: It is with fond anticipa,iun LLiat,S _a0 1c' ward to receiving the Vestnik each week as it somehow brings one nearer to home and loved ones, especially when you are several thousand miles away from home. The paper is several weeks old upon receipt but nevertheless this does not deter my interest. I re-lived the Taylor Convention as I read the proceedings of the Corpus Christi Convention and my only regret is that I was not present, which of course, was impossible. I am looking forward to the next one. Needless to say, I have had varied experiences and have seen many interesting sights since leaving the states. Everyone going overseas does. First, something about England, Scotland and Wales. The description of one applies to the other two. England, or that part of it I have seen, is very beautiful. Most of the homes are built of stone or brick and are immaculately kept. The lawns or courts are beautifully landscaped and bear an abundance of flowers and shrubbery. The roads or lanes are many and are very narrow and many of them are lined with trees on either side. I am speaking of roads in the rural districts. The roads between their cities are almost comparable to ours in width. As a mode of transportation, the bicycle is predominant and bicyclists can often be seen in groups of five, ten or twenty in each group on their way to the open country to spend a sunny Sunday afternoon or on their way to work. There are very few automobiles and those they do have are small ones. This does not apply to their liusses, however, as their busses are "double deckers" as we Americans called them. France, in my estimation, is considerably different in many ways. Despite the fact that I cannot converse with the French as easily as I could with the English, the emotions of the French speak for themselves. In passing through some of the cities here in France, people throw kisses and give you the sign of the cross from doorways and windows of roofless homes and buildings shattered to dust and rubble. They run to us with fruit, pastries; they throw roses at us and give us cider and cognac (this is a drink that one tablespoonful will make your scalp tingle). Elderly women wave tear dampened handkerchiefs while old men salute and children ask for chocolates. These emotions demonstrate only too clearly the true joy of liberation in their hearts. Yes, Brother Rotrekl, you are perfectly right in every statement you made in your recent letter and I understand what you mean when you say "a person can and does a lot of thinking while sitting in a foxhole, alone — ! True, I am not a front line soldier as I am a Personnel Adjutant in a Field Artillery. Battalion, but there is not a bed of roses awaiting anyone who serves overseas. Do write again when time permits as your letter was most interesting. God bless you. Recently my office was set up in a chateau that dated back to the Renaissance Period — the period of revival and learning — the period of feudal rivals, dukes, barons, etc. It is a very beautiful and imposing structure. The chateau and court are completely surrounded by a moat about thirty feet deep and one hundred fifty feet wide and is filled with water. The purpose of the moat, I am told, was to protect the chateau from invaders or rival feudist. On each corner of the moat wall a pedestal is mounted where the guards stood. The entrance to the court is made through two huge steel gate weighing several tons and over a draw bridge that spans the moat. Upon entering the chateau one is held speechless at the magnificance and grandeur of the structure. The floors are beautifully inlaid with tile of intricate designs of various patterns. The ceilings, from which are suspended huge chandeliers with hundreds of small lights, are high and bear delicate wood carvings. The stairway leading to the second and third floors is constructed from wide tile
VESTNIK ,r g..-anite slabs supported by steel bannisters. The paintings, or those that remain I should say, are truly a work of art and beyond conception. I was also fortunate in that I visited Reims, or Rheims, the famous champagne city of the world where I viewed the famo as cathedral of Gothic architecture. Words of description are not at my disposal to give you a vivid picture of this beautiful cathedral. Fortunately it was not damaged. In Le Mans I saw the monument of one of the Wright Brothers in commemoration of the first aerial flight. There, too, I saw the Nazi headquarters and torture chamber. I suppose the occupants moved as there were not any present. In closing, I herein send my kindest regards to all of my friends and relatives in Houston and to you, Della and Jimmie, my darling wife and son, I send all of my love and kisses. God bless you, my darlings. F. A. Kadleeek. V New Ulm, Texas. Dear Vestnik Readers, Hello there everyone. How is everyone getting along these days? I hope this finds everyone in the best of health. We're having some of that real winter weather like we had last year, raining most of the time. Sure wish it would quit for once. It gets tiresome. My uncle, Pfc. Frank J. PavliCek, who has served overseas for three years is coming back to the states. Gee, it sure will be good to see him. He fought the battle for Saipan. Come Angie Marie Orsak, write again. Your letter was swell. A soldier, Pfc. Peter D. Meyer, from this part of the state was killed in action on November 14th. He leaves behind his wife and a six months old son, whom he has never seen. He also leaves his father and five sisters. Another soldier is Pvt. Frank J. BrOZ, who was wounded in action in Italy. Well, I guess I had better close for this time. So long folks, good luck and may God Bless you one and all. I remain a friend Evelyn Rosie 6anik.
Fort Worth, Texas. Dear Readers, Just a few lines to tell you about my Christmas if the kind editor will permit. It was rather lonesome as one of my cousins is in Belgium and one is somewhere in Germany. My sister and her husband are in Rhode Island. My brother-in-law is in the Seabees. Dad and mother gave me a white gold watch and also many other things which I liked very much. At the Sokol here in Fort Worth we had a Christmas tree, gifts, apples, oranges, and other good things. Gladys Wentrek, when are you going to write to the good "ole" Vestnik? I want to send my regards to Mrs. Jekk and family in Pilot Point; also Mrs. Rezek, Vlasta and the rest in Dallas, Texas. I must close now so some of the rest of you would have space for your letters. Sincerely yours, Betty, Svitak. V Crosby, Texas. Dear Vestnik Readers, Almost everyone has quit writing to the Vestnik, so I thought I would drop in with a few lines. I go to the Crosby school. My teachers name is Mrs. Parker. She is my home room teacher. Our school will be let out about the last of May. Last Monday was Xmas, but we didn't have much of a Xmas because I have three brothers in the army and they are overseas. My oldest brothers name is Wilson S-Sgt. Engr., he is somewhere in Germany. My second brothers name is Lawrence Pvt. Engr., he is in the Philippines, and my third brothers name is James V.F.C. Ingr., he is somewhere in New Guinea. I still have one brother, he is 15 years old, and one little sister, she is 3 years old. We all belong to the SPJST. Lodge and I'm proud of it.
Strana 11. I will have to close because I am out of news. I will write more the next time. God bless my brothers and all of the rest of the soldiers. June Ann Stasney. V Dallas, Texas. Dear Readers, I have been reading the last few issues of the English section. I was a little disappointed because there are so few of you writing. Most of you have been getting ready for the Christmas and New Year celebration and take it from me, that's some job. We should have some swell long letters after the holidays. You people shall have loads of things to say. My sister who's husband was killed in action, Pvt. Jar. F. Mach received the Purple Heart with three stars on it. It is very beautiful. She also got a presidential citation and one from the governor of Texas, Coke Stevenson. My cousin's husband who had been overseas, 24 months in Africa, Sicily, Italy and France. is home now in a hospital at Longview, Texas. He was wounded after being in France only 11 days. He has a hip, foot wounded, and a bullet wound in the wxist. He is getting along as well as can be expected. He said the fighting in France was terrible and the boys who come through are just plain lucky. We are having terrible weather cold, and rain. Had some sun Christmas Day but since than we haven't seen the sun a bit. We had a very quite Christmas this year. I got a lot of lovely gifts and Christmas cards. I guess most of us have someone in the service that were really missed at Christmas dinner Lets all pray that next Christmas our boys will be back with us sharing in the good spirit and helping us to eat the turkey. I must close for this time as it is late and I must have some rest. Was more than glad to see Mrs. Leshikar's letter in one of the previous issues. Your letter has a lot of truth in it. You are right in everything you said. Your faithful reader Mary Jutieek. V CZECHS REFUSE TO FIGHT AMERICANS 38 Rebels Killed by Germans According to a dispatch sent by the Associated Press from Alsace on Decemeber 2, Lt. Gen. Alexander M. Patch's U. S. Seventh Army has received on official report that most of the Czechoslovakians conscripted by the Wehrmacht have been withdrawn from the Alsatian front following a series of revolts. According to a report by INS from Strassburg on December 4, official reports available at 7th Army headquarters disclose that a number of the Czechoslovakian soldiers have been shot for their demonstrations against the Wehrmacht. The German high command subsequently disbanded the Czech troops, distributing them into regular German battalions. Information obtained from enemy prisoners indicated that groups of five to 10 Czechs now serve in German battalions in this area of the western front. The exact number of the consripted Czechs who have been shot by the Germans was undisclosed, but, apparently, their mutiny reached a high mark last October 28 when 'more than 200 were caught by German guards when they sought to escape from the Nazi army. Attempting to flee"to Switzerland, the Czechs were brought down by Nazi SS troops who killed at least 38 and imprisoned the others. The prisoners were sent back to Germany. V Poverty is uncomfortable, as I myself can testify; but nine times out of ten the best thing that can happen to a young man is to being to.:3cd overboard and compelled to sink or swim for himself. — James A. Garfield. V Hope, deceitful as she is, serves at least to conduct us through life by an agreeable path. In order to know the value of money, a man must be obli ged to borrow. — French. V it ie not desirable to cultivate a respect for the law, so much as for the right. — Thoreau.
Strana 12. A CZECCIOSLOVAK SOLDIER WRITES TO HIS WIFE My dearest, I am writing you these lines in place of the words I did not say when I wished you good-bye. Why I did not tell you then what I am now committing to this letter, I myself do not know. Perhaps in that moment I did not find the right expressions; perhaps because you always read my thoughts so well that I would have said only what you had already divined. Nevertheless I cannot help writing my thoughts to you. We soldiers are now returning to the world from which we were torn years ago by, the rush of events. With every step which leads us in the direction of home, we are drawing nearer net only to the goal of our' long wandering through the world, but also to the way of thought and action to which we were brought up at home from our youth. Thus each of us feels more strongly within himself that secret magic strength which entices us ever homewards. In our free moments we talk more and more about home, and about cur future work; we think of how we shall arrange our life at home, of how it will appear there socially, economically, and politically, of where we shall settle down. None of us has any illusions. Even you, my darling, know well that Europe has been diseased for a long time. War is like an operation, which certainly preserves life, but after it recovery is slow at first and we all feel that even our strengh and work will be needed in this convalescence. Therefore these reflections and discussions of ours. To build a new life will be joyful, creative work, and we are all looking forward to it. But into our thoughts a shadow creeps too. Whom shall we meet at home, of whom shall we hear that he fell on the home front, was taken away to foreign interment, was flogged and assassinated without being able to appeal for help or justice? There will be many of these, who stayed at home, forsaken and without aid. All these we want to help and must help! Perhaps home will surprise us too with things we had not expected, which we had not foreseen. We are sure, however, that time, that patient and kind physician, will help us to remove all the evil and pain caused by such a long and destructive war. Then too, all that we have come to know during our long stay abroad, all we have learnt by going about with our eyes open, especially in a country as beautiful, rich andrerful as Britain, as pleasant and as sore tried as France, will greatly benefit us ar* c ,iir future. That I am writing you these lines, my dearest, is of course proof of still another fact, that We have not come through the world only with open eyes, but also with open hearts. A new question arises here. I said we are longing for home, drawn by the powerful call of the land and people we left behind, to whose way of thought and action we want quickly to return, and forget anything which may perhaps have estranged us from it. Had we then the right to invite you, daughters of another nations, to our home, to our country? However, we have already discussed this together once: when we considered our great decision, we made clear reply to this question, and the time we have spent together, even though it was never long enough — only proved us right. I married you first of all because, apart from affection, which is the necessary foundation for such a step, you were in your appearance, behavior and sentiments, the true picture of a woman of our country You have learnt our language fairly well, after all, and you told me frankly that the time when people without conscience or foresight abandoned our small and beautiful country. was a time of sorrow even for you and thot you always wished for an opportuni',y to repay ray peceele for at Bast a part of tlieir ,ng. Just as we soldiers are, you too today ars in reality LA the Lome, to your new home,
VESTNt K which is perhaps nearer to' you than you can even imagine. You are today a daughter of that land, and I know that you will be accepted into its heart, just as long ago you accepted into yours a genuine share in its fate. I do not know, my dearest, how long our parting is yet to last. I only know this much, that our journey will quickly pass, and that only my reunion with you will be needed to complete the joy of my homecoming. Your loving husband. V CHRISTMAS IN PRAGUE A few recollections of a Scotswoman The feast of St. Nicholas was barely over when the spirit of Christmas took possession. As the December days hastened past, the streets became gayer and livelier, the shop windows more difficut to pass. From the great forests in the country train-loads of pine trees large and small began to arrive. These were set up in the squares and broad streets turning them into miniature sweet-smelling woods and alleys. Fathers and elder brothers came and made careful selection towards evening. Giant Christmas trees of perhaps 90 feet were erected in most of the big squares. At night they were lit by hundreds of colored lamps, and carols floated down through their branches. Big glass money boxes under the trees held contributions from passers-by to buy gifts for the poor children of the country: Beside the tree in the Old Town Square a Hansel and Gretel's Gingerbread Hut used to appear every year with garden and gate. The wicked witch popped her head out of an upper window every few minutes and the eyes of her black cat collaborator lit up as she arched her back on the roof. The confectioner's windows were filled with good things to hang on the trees, all kinds of fruits, vegetables, sausages even, made out of marzipan, candied fruits and sweets beautifully done up in tinsel paper complete with loops for hanging on the branches. Nothing so solid as the rich Christmas cake of old England nor the currant bun and shortbread of Scotland were to be seen, but richly frivolous layer cakes decorated with whipped cream, icing, nuts and crystallized fruits. The Christmas markets are unforgettable. You could buy almost anything you wanted on the streets; your goose, your carp, glass, pottery, candles, handmade lace. The bright flares and the cheery noise of sellers offering their wares drew one back again and again to enjoy the mingled smells of oranges, incense, flowers, spices, sausages sizzling over a brazier, chestnuts hot from a smart little brass-mounted engine. And one step beyond the glare were the stars in the deep sky looking down on roofs touched with snow, ringing skates on a frozen river and a few of the hundred towers softly illuminated. Housewives wore a preoccupied air at this time, and spent busy days in the kitchen turning out exquisite cakes and biscuits rich with nuts and butter and eggs. There must be plenty in reserve for the many visitors at this season. On Christmas Eve trams stopped running and cafés closed about five o'clock. Everyone hurried home early for the festive supper, after a day of fasting. The "Little Jesus" lit the trees about six o'clock. A bell was rung and the doors which had been locked all day were opened to the impatient children. Presents piled under the tree were then distributed. Afterwards the family sat down to supper of fish soup, carp dressed in different ways, and apple cake, Christmas bread, fruits and nuts. In the country some of the old customs were kept up. The future was read from lead poured into water, or an apple cut across: Girls broke the ice on the stream at midnight' to see the face of their future husband. The cows, hens and all the domestic animals got a piece of Christmas bread. A delightful description of these customs is given in Bo2ena Nemcova's Grandmother (Babieka). The modern enthusiasm for sport had added new attractions to the Christmas season for townsfolk. Weather bulletins were anxiously 3catmed, and if there were at leasta few_inches
Ve sttedu, due 10. ledna 1945. of snow in the frontier mountains, there was a great exodus of skiers. The cozy wooden mountain inns were filled with happy, rosy-faced people. From grandparents to tiny tots of three, all got on skis and toboggans, and careered up and down the slopes, and were not too tired to dance in their skiing boots in the evening. They really celebrated Christmas in Czechoslovakia, V TEXAS GIRL MAKES DRESS FOR 5 CENTS With five cents, five discarded white cotton shirts and a flare for originality, an ingenious Houston Miss of 15 made an attractive new dress for party wear. With cotton fabrics scarce, the young Texas decided to put into practice some of the ideas on conservation she learned in her freshman sewing class in high school. So with five discarded men's shirts she produced an attractive frock which demanded much praise when she wore it to a smart morning party. She cut out the garment with only a basic waist pattern. For the five-gored peasant skirt she took the backs of the shirts. She cut a Ushaped blouse from two fronts. The sleeves, yoke, belt and ruffles, which provided the trimming, were cut from the sleeves and other fronts. It was a button-down-front affair, and she used the buttons from the shirts. The price of the dress was only five cents, as a spool of white cotton thread was her only expense. V "MOSQUITO GLOVES" PROTECT FIGHTERS IN MALARIAL AREAS A "mosquito glove" made of cotton canton flannel to protect the hands of fighting men from malaria-bearing pests, has been developed by the Navy, it is announced by Rear Admiral William Brent Young, chief of the Bureau of Supplies and Accounts. Only ordinary gloves had been available until the new glove was developed. These were awkward when firearms were handled, and caused excessive perspiration. Oftentimes, the gloves were discarded, the men preferring to take their chances with mosquitoes and be able to cope with the enemy unhampered. The new "mosquito glove" provides protection and still allows fOr expeditious handling of guns and other weapons. Fingers and thumbs of the glove are cut off at the first knuckle. A small hole, about the size of a silver dollar, is left in the palm, and vents are provided between fingers. A 4-inch elastic wristlet gives complete protection to the wrist. V PLANNING GIVES YOU COURAGE Success is not a matter of luck — few men ever achieve anything by waiting for success to drop in their laps. Ask any successful man and he will tell you that he planned his work and worked his plan to get where he is going, knows the progress he is making, and has a good idea as to when he will arrive. This takes self-discipline and the most difficult job we have in the life insurance business is making ourselves do what we do not want to do. Giving ourself orders and then sticking to the right kind of a plan for carrying them out is what makes for success — being idle is the result of lack of planning. When you know where your next call will take you, you are bound to keep busy — lack of planning means indecision, and indecision means loss of time. Time should be budgeted, spent and saved with proper regard forits value — determination in making your plans — pledge yourself to their fulfillment. Entertain no thoughts of giving up the plans before you have seen them through to completon — planning gives you courage and a welldefined vision of your goal to make certain that you keep wanting it and keep driving towards it constantly. V Jenkins took his sweetheart to see an important football game. The girl was a film fan, and, not being very interested in football, was soon bored by the game. As the team came out for the second- half" she nudged her companion. "Come, let's go ou now,7. she said. :"This is where_we - came
Ve stredu, dne 10. ledna 1945.
Byli zde letci, MI Mucha. -Projeti napkie Francii znamena stopovati pfitomnost spojeneckeho letectva od mesta k vesnici. Je malo mist, kde by nebylo zanechalo sve stopy. Ale vzpominky na ne jsou dvojiho druhu. Jednak ty viditelne, objevuji se znenadani uprostfed mime krajiny. Vyhofele tovarni zdi, zkroucene ocelove konstrukce dilen, znieend nadrati s hlubokkmi, vodou napinenkmi jamami, kde kdysi byly koleje. Stovky vozu vykolejenkch nebo rortfietenkch na katde trati. Domaci lido ukazuji ekodu s neureitkm fismevem, /lady s jakousi deskou hrdo sti. "Byli zde letci", kikaji a za kratko jak se ten kterk nalet odehral a co si o nem mysleli. Znieeni nadrati v Poiteres. Rozboteni munieni tovarny u Toulouse. Utoky na musty v Tours. Bombardovani Orleanse. Thule byli a veude lids pochopili, to bylo tfeba napadat Nemee stuj co stilj, aby Francie byla znovu osvobozena. Lids vysvetluji ochotne, to na jejich nazory melo velikk vliv francouzske vysilani z Londkna. Tvrdi dokonce, to bez neho by nebyli ani pochopili, ,ani schvalovali spojeneckk postup. A pak, jeden nebo druhk doda zcela jinkm zpasobem: "My melt letce u nas". Tetko si &ova uvedomi, co vlastne ti prosti lids podstupovali za nebezpedi. Meli u sebe, schovavali spojenecke letce, ktefi se zachranili padakem nad francouzsliYm fizemim. ea,sto to byli chlapci, ktefi prave provedli utok na nekterk z tile v jejich meste. A lid& je pfijali, schovali, oblekli a pozdeji dopravili do bezpeZnamenalo to nebezpeei tivota pro veechny zteastnene. asto byla ohrotena cela. rodina. A piece je schovavali, piece jim pomehali prye a dnes se jen ptaji, nezna-li nova toho nebo onoho, aby se dozvedeli, dosahl-li bezpeene Anglie. V jedne vesnici v jinni Francii, men schovanou skupinu britskkch letct po tfi mesice. Jinde si je ptedavali, po nekolik tkdnu od domu k domu. Ve vsich, kudy kdysi probihala demarkaeni linie mezi okupovanou a neokupovanou Francii jich pamatuji desitky, ktere pfevadeli za noci. Vzpominaji na no jako na sve piloty, sve zvldetni, tajne vlastnictvi, se kterkm se jit asi nikay nesetkaji, protote nebylo lze pilotum dad. s sebou adresu a dnes ureite zapomneli jmeno mist a lidi. Setkal jsem se s elovekem, kterk pomohl pies hranice oeskosovenskemu pilotovi. Tetko si jit vzpominal, kdy to bylo, ale pravdepodobne ve 42. rode v lets. Pfevadel pilota pies Pyreneje, kde ma malou horskou chatu na okraji Andory. Podrobnosti si jit nepamatoval, pfedvedl za valky tolik lidi a tak si snad zminenk pilot vzpomene lepe. Pfechody Pyreneji byly organisovany ve velkern metitku. Poznal jsem tpanelskeho horala, kterk sam pfevedl 80 osob, z toho velkou east letctl. Ve etyficatem prvnim rote pfevadel syna jednoho z vysokkch leteckkch dastojnikt., devatenactileteho chlapce, se kterkm se zastavil v male vsi na taneeni taloaye. Chteli se pouze ohfat, ale chlapci se zalibila zabava a pfipojil se k ni tak berstarostne, ze je odtud odvedla epanelska policie mo do vezeni. Byli devatenact dni zavfeni mezi cikany a pobudy v horach, at je pfevezli do vojenskeho talafe. Tam ztravili dalti dva mesice. Na jednu podrobnost Spanel nedovede zapomenout. Katcleho dne museli vezfiove nastoupit na nadvofi a asistovat se zdvitenou pravici zpevu faeisticke hymny. Veichni se podvault a2 na mladeho Anglieana. Nepomohly ani hrozby. Vracel se z kancelafe, kam si ho zavolali nekolikrat pro vetei diiraz, stejne klidnk a stejne nepoddajnk. Jsou to cele legendy, ktere koluji o spojeneckkch letcich mezi Francouzy. Tak v okoli Bordeaux byl chycen kanadskk pilot, kdy se snatil pfekroeit demarkaani linii. Bylo to nedaleko. teleznieni stanice a dva Wind ho odvedli do eekarny k prohledani. Kdyt tadali pa;Art sahl pilot do kapsy, ale misto papirt se objevil reVolver. Dvema ranami padlI oba Nevi Dva de g !, ktefi ytriill do 4ekirny pa414 _
VESTNIE taktka net probehli dvefmi. A posledni ranou pilot zastfelil sebe. Mind jeho tell) spent a popel vhodili do Girondy. To jsou nejdfiletitejei stopy, ktere po sobs zanechalo spojeneeke letectvo ve Francii. budou veechny tovarny znovu postaveny a veechny teleznice spraveny, zfistane pamatka na jejich pfitomnost mezi temi drobnkmi, neznamkmi lidmi, kteti nasazovali tivot pro jejich navrat V Novoroeni projev velvyslance Hurbana. Washington. (OTK). — Velvyslanec Vied. S. Hurban udinil k Novemu roku tento projev: Klidna davera, se kterou veichni hledime vstfic budoucnosti v den Novell° roku, vyvera z ohromnkch vkkom). Spojenkch narodu v poslednich tech letech. Od 1. ledna 1942, kdy 26 svrchovankch state podepsalo prohla geni Spojenkch narodu, zavazujicich se svou pomoci a spolupraci v teto valce, doeli jsme daleko na •este k viterstvi. Dnes. Spojene narody zahrnuji 44 svrchovane staty a pies 85 procent svetoveho obyvatelstva. Vojenska viterstvi naeich spoleenkch bojujicich sil jsou trvale, a vzrastaji ye svetovem rozsahu. Velke masy du byly jig vysvobozeny z otroctvi. Ale daleko aletitejei net fakta a eislice natich fispecht fakta a Cislice, ktere nem zarueuji jiste viterstvi — je rozeifeni cilfi naeich Spojenkch narodA v trvale sourueenstvi po valce. Schfizka delegata veech Spojenkch narodu na konferencich v Hot Springs, Atlantic City a Bretton Woods, na kterkch se dohodli o nech o mezinarodni povaleene spolupraci, bkt poeatkem noveho druhu viterstvi — nikoli viterstvi ve valce, nkbrt v miru. Jak president Benee pravil, eeskoslovensko se podili se Spojenkmi staty a ostatnimi Spojenkmi narody na etyfech velkkch cilech, za ktere bojujeme, boj a hospodatskou demokracii a novou bezpeenost v Evrope a na svete. V grimek k Novemu roku. Londkn. (6TK). Ministerskk pfedseda Msgr. Jan 8ramek promluvil dne 1. ledna na rozhlase z Londkna do 6eskoslovenska. Ve svern novorodnim poselstvi pravil: "Mir nas nenavrati do minulosti, avtak bude bolestnkm vkplodem trpelive prate, sndeelivosti a dobre vale. Ukolem osvbozeni bude vymkceni zbytkO nacismu a rasisticke nauky, dale bude tfeba svobodnkmi lidovkmi volbami zajistit provedeni nutnkch truer', ktere by poskytly katdemu jednotlivci pravni bezpeenost a obnovily Actu eloveka k eloveku i dfistojnost lidskkch vztaht zarudenim prava na praci. eskoslovenska vlada od poeatku stale na stanovisku, to lid doma rozhodne o budoucnosti republiky. Ukolem vlady v zahraniei bylo postarat se o to, aby toto rozhodoveni bylo svobodne, a pedovat o to, aby ocrtiznuto, vlast neztratila vkhody plynouci z politicks a hospodatske spolupre.ce Spojenct. Toho docilila deskoslovenska, vlada silnou a neporutitelnou smlouvou se Sovetskkm svazem a pfatelskkmi vztahy s velkkmi zapadnimi Spojenci. Tim. zpilsobem stet byl zabezpeden lope net kdy pfedtim. Dovedli jsme udfteti svou jednotu doma i v zahraniei. Zpravy ze veech konein naei vlasti rids ujiet'uji o torn, to ye svkch zakladnich cilech se eeskoslovenska vlada neuchklila od nazoru lidu. Na osvobozenem uzemi budujeme na lidovem hnuti, ktere se osvedeilo v boji s nepfitelem, a tim se ptiznavarne k suverenite lidu. Budoucnost nateho statu a naroda, jakot i jeho svoboda blahobyt zavisi pkedeveim na nasi kazni, vytrv-alosti v praci a jednotne a nezlomne rodni.- fronte. A tak budeme prune a trpelive klast zaklady sve budoucnosti." V Nand ukradli pottovni schranky v Plzni. New York. (6TK). — 6asopis Die Zeit, vychtizejici v Liberci pkines1 tuto zpravu: "Poetovni Mad v Plzni dal uzavkit veechny poetovni schranky na dopisy v celem mestskem okrsku, aby se atetfilo veech sil, potfebnkch pro valeene usili. Dopisy v Plzni se mohou podavat" bud' Pfimo na pottovnim tirade nebo r4a nictra"
Strana is
Budoucnost Evropy (Dokoneeni se strany 1.) stane s firnskou cirkvi. Pied valkou se nath v Oeskoslovensku podahlo zajistit pinou svobodti pro cirkve uvnitr svetskeho statu. Nemeli jsine statni cirkve a na g pfiklad — je to pfiklad Spojenkch Statfi — bude ted', myslim, napodobovan vkide v Evrope. Neodekavam Z'aclnou sra/ku mezi cirkvi a statem, ktera g la tak daleko, to seslabila dfivejei silo treti francouzske republiky. Naopak, myslim, ze brzy po mirove konferenci bude naboZenskY 2ivot v Evrope hlub gi a uptimnej gi, net byl &ly e a te jednim z bezprostketinich nasledku toho bude prokazovani vetAiho pochopeni a tolerance ve vAech nabo2enskYch vecech; svoboda naboienstvi — j edna ze svobod presidenta Roosevelta — stane se po nynejei valce realnim faktem. Pres teZke easy, ktere nas oeekavaji, pies bremeno starosti, ktere budou mit generate jeete nenarozene, kraeime stale kuptedu k cili . iho obecniho a individualniho lep S NemilZeme se vyhnout sve minulosti a svfm dejinam. Ale nesmime dovolit, aby nas zotroNaopak, musime s minulosti zaetovat a vykokenit omyly, ktere minulost zdanlive ospravedlfiuje nebo omlouva. Zbavili jsme se nekterkeh ApatnYch mySlenkovYch zvyku, trpnosti a sebespokojenosti v mezinarodnich vecech. Nebudeme-li s to drsne zachazet s minulosti, nikdy nedovedeme raft socialni a duchovni problemu, ktere nam zanechali kolaboranti, faeiste a naciste. Mtj taxer z tohoto vkhledu na povalednou dobu je tento: Kdo se diva daleko kuptedu nemusi bYt pesimistou. Nepokoje a bida jsou nevyhnutelne, ale obrozeni Evropy bude rychlejti, net si east° predstavujeme. Boj proti nacismu a fagismu bude jeg te dlouho pokradovat po torn, co nynej g i valka bude skonC'ena. Ale i tento boj bude soudasti vetg ho zapasu o mravni a ideologicke obrozeni, ktere pozmeni Z'ivot celYeh hid a celYch narodu. Proto odmitam bkt 901 mistou. ' 4a1.1.%•'..V.11 V Neklid v techach a na Morave. LondYn. eTK.). — Natizeni K. H. Franka, ktere nutilo mlade2 i star gi desire mute ke vstupu do jednotek ureenYch ke kopani kopu, zpusobilo, 2e stale vic eechu utika a pridava se k partyzamam v 6echach a na Morave. U Sable v morayskem okresu Uherskeho Hradiete byl odraten nerneckk ttok na partyzanskou jednotku, ph eem2 bylo zabito 6 Nemcfi a 12 zraneno. Nemci pfestali stavet betonove kryty pro etvilni obyvatelstvo v eechach a na Morave pre nedostatek cementu. V
Panika ye Vidni. New York. (ftK.) SvYcarskST Casopis Basler Arbeiter-Zeitung prines1 dne 22. listopadu zpravu o torn, to ve Vidni a okoli v oddilech SS a v kruzich Gestapa vzrfista, velka, panika s blitici se ruskou armadou. Jeden a pill rnilionu fieskkch Nemcfi, ktefi tarn byli kdysi evekuovani, se beznadejne pokoueeji balit a od jet, ale nemaji k disposici tadne dopravni prosti-edky. Dlouhe zastupy bloudi po silnicich k Linci a Pasovu, natal z nich se pokouteji nalezt piistfek v okoli Hitlerovy pevnosti Berchtesgadenu, Salcburku a Innsbruku, kde Nemci vybudovali obrovske podzemni kryty plne vybavene a ozbrojene veemi nejnovejtimi technickkmi prostfedky. Katdk, kdo mate ovladat lopatu, byl jit povolan k opevilovacim pracim mezi Brnem a Styrskkm Hradcem na jedne strane, a mezi Budejovicemi a Salcburkem na strane druhe. S vojenskeho blediska tato opatkeni jsou bezcenna a lids se ptaji, zda spojenci mohou bYti zadrteni pied narychlo zbudovankmi nastrahami na tanky a pied kulometnkmi hnizdy podel Dunaje, kdyt mobil prorazit atlantickou hraz a posboupit ze Staiingradu dq Budapeeti."
Strana 14.
VESTN1K
Manie16 Ignac Hubeiiikovi oslavili zlatou svatbuto
Ve sttedu, dne 10. ledna 1945, Rad eeskSr Prapor els. 24. Temple, Texas. Cteni brath a sestry! Tinato sdeluji, ze schilze iadu des,Pra,Por cis. 24, byla odlaZena pro ,epatne cesty na druhou nedeli, to jest v nedeli 14. ledna 1945, na 2 hodiny odpoledne. Prosim, pamatuj to se dostavit v hojnem poetu. Tee sdeluji tern, kteti path do Nen:. cc. enske Odboru, 2e musi platit nosy poplatek '75 cent& Tedy pamatujte si to zaplatit co nejdkive. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj. V Tioga, Cis. 5, Tioga, Texas. ne redakce, bratti a sestry! vain davam na vedomost, due 14. t. m. 1945 naiS tad bude 17-vat svoji schazi, proto jste 2ani, byste se dostavili co v nejvet30ftu, a v pa.du deStiveho poeasi bode o tYden pozdeji. Tab ji2 jest po svatcich ,ale neby- _ ,o ant zndt, 2e jsou to svatky, neb j szne museli sedet za kamny, pone/ vac':. tacty prlo a poprcha dosird, to je t',521:o nekam se dostat. Tak, broth a sestry, nezapomerina 14. ledna a v g chni se dostavSchuzo se bude odbYvat v sini. Chas. HejnY. V Sabath cizczernskSrch delnikit Nemecku.
V nedeli, dne 26. I aduhylo tomu prave 50 mkt', co slibill Si mank". , Huberiakovi man2elskou vernom, Bohem doptano jim bylo doekati se y e zdravi a s i :ojenosti tohoto vS7znamneho vSTroei. Mankle Ignac Huberiakovi slavili sve 50ti lets jubileum v sini tadu Svaz eechosloyantii cis. 92, ve Fort Worth, Texas, kde vet g ina jejich deti si zalo2ily sve domovy, za freasti v'Sech deti s jejich rodinami, Jich2 jmena nasleduji: Joe Huberiak, Rich. Huberiak, Raymond Huberiak, synove; pani Cohen, pi. Lindsey, pi. Langer, pi. Tatarewich, zijici y e Fort Worth, ,Lidia Relf a pi. Mikeska, 2ijici v Temple; 20 vnukri a vnueek a jeden pravnuk. Dva vnuci, synove p. a pi. Tatarewichovy. ch slou2i ve slu2bach viasti; a dale za velke fleasti ptizne a ptatel, jimik nage dosti prostorna sin byla takita napinena. Mankle Ignac Huberiakovi path ji g dlouhou tadu let k na g SPJST. a nebude to dlouho trvat a eels jejich velka rodina bude k ni pat it stoprocentne. Piejeme jim, aby ve zdravi a odpoeinku doekali se jests svatby diamantove. Jmena deti, od leva na pravo, iada prvni: Pani Lindsey, :pi. Cohen, pi. Relf a p. Joe Huberiak. Druha, iada: Pan Richard Huberiak, pi. Langer, pi. Tatarewich, oslavenci man2ele Ignac Huberikovi, pi. Mikeska a p Raymond Huberiak. itad Pkimoki, cis. 143, Inez ,Texas. Cteni bratii a sestry:— Opet jeden rok vic path do minulosti, a piisti rok nam zaeina, vAeci se taime, 2e nam mnoho dobreho pkinese, a doufam, ze ,se tak stane. Mnoho z naSich Menu jsou vzdaleni, tak Ze se nemohou do schuze dostaviti, a pak mnoho z okoli se nedostavi do schuze pro nedostatek easu, chudaci mohli by dostat nejakY triad s velk'm platem, a zanedbaji to. Tak abyste vedeli kdo jsou vaSi fikednici, uminil jsem si oznamiti y am to prostkednictvim Vestniku. Pkedseda Theodor Charbula, mistopkedseda Jan Koutn', tajemnikpokladnik Leo Krause ml, freetnik C. L. Janetka. VYbor teetni: Jos. Mikeska, Leopold Krause, Felix lkepka. VYbor resolueni: C. L. Janeeka, Felix ftepka, Leo. Krause ml. ftadovi Micah: Dr. H. T. De Tar, Victoria, Texas, Dr. H. E. Whitfield, Edna, Texas. VYbor nemocenskY: v.Sichni a elenkyne kadu. ftadovi organisatoki: C. L. Janedka a Leo Krause ml. Podasi mame zde dative ut delai clobu, ten start rok byl hodne uplakant a tento Nov' rok take, ale tak se nedivte, neb jest jests mla-
dY a slabs'. Ted' se zabijeji vepti, a jak on se naji eerstvYch klobastr, tak hned bude jasneji. Zdar tadu i na g Jednote v roce 1945! S bratrskSrm pozdravem, Leo Krause, Jr., taj. V Floresville, Texas. Sestry a bratti! Schnze nacho tadu bude se konati 14. ledna, eas jako obyeejne. Jste 2adani, byste se ji v hojnem sUastnili, neb je dosud hodne neclokoneeneho jednani z minule schuze. Mame volit vkchny vflaory, neb volby clO podilnicke schrize sebraly mnoho easu, pak uvadeni novYch elerrri, pak jine zale2itosti, take tech, kteii chteji ptistoupit. pokraeovat, tak jsme je odlotili do lednove: schfrze. Sastry a bratti, kteti sale piejete platit na, celY rok, tak se dostavte radeji drive, neb je vas hodne, a pak chceta bYti kaklY ;prvni, talk 1"1.(1,: etniku brni hlava a snadno se udelA chyba, co2 potom. vezme mnoho :!'.2.SU to vynajit. Dale mama mnoho novot, ktere posledni sjezd zavedl, -tak je nutno o nich trochu si pohovotit, tak bych rad, abyste ve'ichni brali fraast. Dale je teetni vYbor Zadan, aby 1 p p .:rebnou zpravu o finan-
enim stavu tadu, at' mri2eme zaeit na cistern lists. Te2 vas chci upozornit, ke ti, kteti jste v nemocenske, musite si zaplatit 75 until rozpoaet. To se tYka take tech, kteti chtej iptistoupit. Jest to ed.steene zmeneno, ale zda se, 2e to bude lope pracovat. Do g a nas smutna, zprava, ze nae spolubratr Viktor Sralla byl tekce ranen nekde v Nernecku. Ptejeme bratru brzke uzdraveni a brzi<S7 navrat. S bratrsk3im pozdravem, Torn Novak, doiodsovatel. Dou gra. — Tobe bratte Mattel°, pfeji mnoho zdaru a zdravi v torn nevem roce, te2 svate trpelivosti s tou na g Skrabaninou. Doufam ke se toho zbavim, tak ji2 bych neobte2oval. V. CLEeNA MATINKA. Zeptejte se tech, kteti videli eeskY film "Sleena matinka", a ka.20 vam iekne, 2e jit' davno zde tak pelrnr film ukazovan nebyl. Dej filmu je velmi zajimavY a je zpestien kras-1 nYmi pisnemi. Uvidite Prahu jak y ypada v zime a pokochate se nadheriVrn pohledem na zasne2ene Krkonok s jeji lanovou drahou a turistickY hotel na S'preaku, odkud je sankovani 21dravYm sportem. Veirnnete, si oznamky na jinon-± ste a nezanomerite film spatrit.
New York. (CTK). SId •carskS7 easopis Arbeiterzeitung, vychazejici v Sehaffhausenu, uvetejnil dne 16. prosince tuto zpravu: "Cizi delnici v6.1eenYch tovarnach v Nemecku se stavaji stale nespolehlivejgmi. Alkali jsou velmi ptisne stkekni, podaki se jim obeas pracovat pomaiu a easteene i velmi S'patne. Informovo.ne osoby ujiWuji, z ecizozemeti delnici odvadeji 50% sve prate v podtadne kvalite. Stroje, ke kterYm jsou ptideleni, pottebuji skoro den.. ne opra y . Nemci si dobie uvedomuji, ke tyto okolnosti jsou zavineny pasivni resistenci a sa.botati. Pracovni strLee se sna g nachytat vinniky, ale malokdy se jim to podah. Cizozemeti delnici, kteti byli ptinuceni pracovat v Nemecku, vymyslili si stni rnethody a pti sabotati si poeinaji tak obratne, 2e Nemci jsou bczmocni a nemohou jim v torn zabtanit." V uveiejnil Hachovo poselstvi. New York. (CTK). Nemecke radio ohle.silo due 24. prosince, 2e "president" Hacha ueinil projev k 'Ceskemu lidu u pkilditosti vanodnich svatka y e forme dopisu. Prohlakni znelo: "Chet aeskeho lidu jsou nepatent, porovname-li. je k obetem lido nemeckeho v jeho zapasu proti neptettelarn. 6eskST narod byl uchre.n::n pied vetSim nebezpeeim a .ekodami a mohl pokraeovat y e svem 2ivota." Tetxt tohoto dopisu je stard a hodne obehrana pisnieka, kterou Nemci d.o omrzeni davaji opakovat y eer.z osobonostem, ktere jsou v tak zvanern "Protektoratu" ponekud v poptedi. °heti deskeho lidu nejsou nepatrue a jeho obeti na valeene fronts jsou jen nepatrne jen proto, fe Nemoi nemohou drivetovat nikoinu a proto musili zru§it i t. zv. protektoratni armadu a nahradit ji oddily SS. 0 obetech eeskeho 11du MilTIO: valeonou frontu Nemci dej
Ve stredn, clue 10. lecina 1945. MRS M. KERN S, Frontenac, Kans., piee: — "Zasilarn $1.05 na Nonat. Je to ta nejlepei mast jakou jsme kdy meli a v2dycky nam pomohla. Tisicere diky." Tento dopis je pouze jednim z neseetneho poetu ktere sane dostali a jimil ocenovany jscu nevyrovnatelne vlastnosti
Cena Nonat je pokou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jed-, natele, ale nic jine, ho neberte, racteji pike na nak adresu: R. C. MILLER ez CO. P. 0. Box 285. Altadena, Calif. —7-DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAR, BrYle spravne ptipravene. has dle timluvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg. Tnvmpv,ii. Trrous OZNAMENI
Quality Liquor tore 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma v3-7 borne druhy kotalky, vik-rninky, Trinerovo Hotke Vi10, earnpanske a Dra. Petra HoIcko na sklade a mnoho jir4ch dobrYch napojii. Za poctivou celu a obsiuhu ruci, bratr, S. C. WOITON, glen S. P. J. S. T. 34 sok&
9
Lr.
teskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 SPRAVN2 VYKONANA POIIREBNi SLUZBA. V /iodine talu zarmouceni nalesrleu Edward Pace pohtebni iistav KJ.hoto-7ST k sytnpatickemu nezbytnYch jednotlivosti a k Typraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou na gi zasadou.
EDWARD PACE Pgh*ebni fiditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 1I g N. Fifth st., — Temple, Tex.
DR. N„ B. McNUTT Zubni Lekat tladovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS
C.
a CHERNOTia
PRAVNIK Vstimuje veNcer6 sandni zalctitosti. otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies Idiot naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS
Strana 15.
V28TNIK
F
prace, aby vySetril kolik a komu
If iiiiler wins, the issue for you will be living itself and not just the cost of livKdo z bratru a sester by se chtel g. Think that over and figptesvedeit o pravdivosti teto zpraure it out for yourself how vy, at' sobe vezme protokol z taylormuch beyond 10 percent of skeho sjezdu, tam na str. 122 najde, your family income you should put 2e vyslanci v tomto sjezdu povolili into War Bonds every payday. stipendium pro studenty, kteti se uei Ceske feel na statni universite v Austinu v obnosu $100.00 roene. Aveak ono usneeeni bylo br. tediteli pc) sjezdu zrukno, jak nam to ve Vestniku ze. dne 20. zati 1944 bylo vysvetleno. Dale v teto zprave si bN. teditele stauji, se meli hrozne obtiAnou praci se zavadenim rtiznYch novot v nagi Jednote. A my to bratti a sestry veichni vime, se je tomu tak, neb pouze ta jedna novota, zavadeni nideni existence, dala btim. teditelfn pernou praci, bez ktere by se byla nak Jednota npine obeela, neb to bude nesmazatelnou skvrnou v historii nakho bratrskeho spolku. Udelati chybu jest pry lidske, a .p.fiznati se k ni jest pry destne. Udelati chybu a zaptit a nenapravit ji, to pry zase Mdnemu na cti neptida. Btim odstupujicim teditelilm po teto namahave a boutlive praci pteZDA. SE VIM, Ji1C0 BY BYji lehke odpoeinuti. A nove nastoleLO POSYPANO VISKIEMT nYm zdar v jejich einnosti! PAK TO BIVAJT Z PRAVIDJohn GajevskY. LA PRVNI Pit17;NAK14 V Jenom polovina nutnYch pneumatik RIMY — pro obchodni vozidla. NACHLAZEN1 Washington. — Jak se zda, v prvKASLE nim atvrtleti roku 1945 dostanou N•dekejte, foe to .smo majitele obchodnich vozidel jenom a !conks beLti asi polovinu ZadanYch pneumatik. SEVERUV Velke vojenske polada yky pro voj enska. vozidla y eeho druhu jsou dtvodem k tomuto drastickemu zeni. LAHODNr — PrISOBIrf
Frances J. Olexova! ta bouie
TISKOVV VYBOR Narozena Dvotakova ye Vidni v Rakousku. Do Ameriky ptijela s rodiei 10. kvetna 1910. VY ggi gkolu absolvovala v Richmond, Texas. V roku 1922 :provdala se za Frantigka Olexu mlad g iho a od to doby tije s rodinou v Houstonu, Tex. Sestra F. J. Olexova uplatnila se s velkym uspechem v ochotnickem kroutku' tadu POkrok cis. 88, jehot je v posledni dobe reziserkou. Spolkova prace byla ji vtdy jako sul chlebu a pro sve zdrave nazory, energii a naprostou spolehlivost byla zvolena tajemnici tadu, poeetne nejsilnejho v nag i Jednote. Na sjezdu v Corpus Christi upozornila na sebe proziravosti, nebojaciVm 7pstavanim se vgeho zajmum a pokroku SPJST. Witeeneho a byla jmenovana co Hen Tiskoveho vYboru. Mantel spoiusestry Olexove — bratr F. J. Olexa ma rovnet vynikajici vlohy k ochotnideni a pro spolkovY tivot :pochopeni a oddanost. Zastava odpovednY fitad pokladnika vgekrajanskeho 3ACT, zastupoval s jinYmi delegaty tad Pokrok cis. 88 na nekolika 3jezdech a ptitomne postaven valnou hromadou tadu ke kormidlu dove Lodi, zvolen byv ptedsedou. 0lexovi maji dva statne junaky, slou- • WITH MR SOUS tici sve viasti, co diistojnici u le- • * * *_* * * * * * * * * tectva. V
KEEP ON
Orchard, Texas. Brat •e redaktore, broth a sestry! Vzdor tomu, to v minulYch nekolika tSrdnech ptevlada de gtive poeasi, ptece ye West musi bYti dosti eitelne sucho. Soudim to dle Vestniku ze dne 3. ledna, neb se tam hned na :prvni strance hojne zapragilo. Nekteti odstupujici bratti teditele ve sve zprave mezi jinYna sdeluji, te se postarali o vhodne misto a a ptemisteni H. U., kdetto protokol z taylorskeho sjezdu nam na str. 126 pravi, to ta vhodna, mistnost byla slibena hned na sjezdu. Dale v teto zprave se nam pravi, to po cela etyti leta bi'i. teditele se aby jejich jednani bylo v souhiase se stanovami. Kdo ptijel do Texasu veera, ten asi tomu v gemu uveti. Ale — kdo jit byl v Texasu po taylorskem sjezdu, a protil onu bouii, ktera na gi H. U. postihla, ten se asi teto zprave potutelne zasmeje. Nebyla to site bouie, ktere se tvoti obyeejne v Karabijskem moti, a ktere zasahuji giroke krajiny ,ale byla to bouie loktera se utvotila nekde v houstonskem zalivu a zasahla nagi H. IT. ve Fayetteville. Pak z toho nejakS7 malt' toeak fouknul at do Austinu. Pak po torn v gem mel statni Yjrbor v minuldra sjezdu pine ru-
v HRDLE?
proti
DSTI JEJ MAJI BABY re v4ech prednich 14k/umiak
50c — 25c anew it objedneJte plime
ZABAVY is u
14. LEDNA •
MB
Pokrok n - - J. R. Baia
- Rudy Zatopek - - Frank Matela - J. R. Baia 11. ONORA - - Syncopators
21. LEDNA 28. LEDNA 4. ONORA -
VSTUPNE: MIT2I I DAMY 60c Tax included 0 zakusky a obeerstveni nav gtevnika jest vSr borem /Waite postarano. Zahavni Vybor. 1140 ROBBIE ST. V 20256 Na doptani: 20th and North Hain. MO.
Strana 16.
Podiveite k oznamovani
Zak'' Oznamovatel tom`! Na prodej. — Mrazuvzdorne zelove sazenice, Sala Creola a sladla Bermuda cibule, 400 za $1.00. Micham die prani a zasilam vyplacene a za uspokojeni rudim. — Mrs. Joe Mladenka, Hallettsville, Te(2-3pd). xas.
girl Hledime device nebo mladti
g enu, ktera ma zkutenost y e vedeni
domacnosti, jako disteni, a must umet vafit. Jsme tfi v rodine, v meste; dobrY plat. Pitte hued na: — V. C. Dudek, Box 302, Granger. Te(2-4c) xas.
Or, Hledim rentfte, z tfetiho a dtvrteho dilu, 4 1/2 mile severovYchodne od Temple, v poll 36 akrii, 18 akrft v pastevniku, dobre staveni. Aneb bych vzal nekoho do staveni, domek je dosti velkY i pro vetti rodinu. Hlaste se na:— J. F. 'Sefeik, Temple, Rt. 4, Texas. (2-p)
st-.__Ito, drie 10. ledna 1945.
VtSTN1K Ce g i kopou zakopy. LondYn. (CTK.) K. H. Frank na3:Ida nynl mobilizaci "protektoratrilho" nnaskeho obyvatelstva do 45 let na kopani zakopt. Ptedtim jii povolal na tuteZ' praci mladet. Prohlateni "protektoratni vlady" pravi, ze "nemecka branna moc stale brani Cechy a Morava jako east velkeho Nemecka a je nagi povinnosti k tomu ptispivati." V S'kiadatel Fr. Drdla New York. (CTK). Z Prahy doopozdond zprava, ze poeatkem zati 1944 zemtel v laznich Gast$Tne laouslista a skladatel FrantiSka Drdla. Narodil se r. 1868 y e d'aru na Morave, venoval se hte na housle a o y l od r. 1882 fadu let elenem orshestru Dvorni opery y e Vidni. Vy.?, tuy.:43val v clkivej g ich letech i jako solista. Nektere jeho efektni, avgak eklekticke koncertni kusy pro housjako proslavend Serenada, Souvenir a Vision, doily velikeho rozNapsal i d y e operety a houslovY koncert. V Cizozem;tii student v Nemecku muss nadenieit.
gar- Prijme se device neb g ena ku New York. (CTK) Casopis Expreskonfini domaci prace a vafeni, ktera by bydlela na ran& bil g e Austinu. -,en ze Stockholmu z dobre inforDobry plat a vie zatizeni. Pitte na: movanYch kruht dne 26. prosince Mrs. Russell A. Singleton, 718 Brown uvefejnil zpravu, ze "Nemecke 1.1Bldg., Austin, Texas. (2t6-2tVp) ady zmobilizovaly v Berline cizo., zernske studenty na nucene prace. konci listopadu byla uspotadalallr Na prodej: — 100 K. S. kotel a 100 K. S. parni stroj, apine za- na schilze pro v g echny studenty z fizeni, Tel 3 — 70 pilky, press, tak- izich statfi, studujici v Nemecku, tka lupine zafizeni, vie v dobrem a ktere jim bylo teceno, ze jen ti, stavu, za $1.500. — F. J. Fojt, Box 83, ktsdi se budou moci podrobiti za(1-3p) vereenm zkou g kam • na -jate 1945, Snook, Texas. Sudan moci pokraeovati y e studiich. ostatni byli vyzvani, aby se "doFIIIIIr TAROKY: — Americke taroky za 95c hra pottou vyplacene. Ob- brovolne" rilllasili k pracim v zektera je "hosti". Byli ujigteni, jednesky posilejte na 6echosloval Pub. Co., West, Texas. (51-dz.) e jim bude ptidelena pokud motif) takova prace, ktera by byla do•,7.:rou zkuenosti v jejich povolani. DR.. FRANK KENT l'aproti tomu, kdo se neptihlasi doObnovil svoji praksi brovolne, riskuje, ze dostane praci Odi, UK, Nosu a Chrtana jakehokoli druhu. Neni znamo, zda =ILE tato opatfeni se mimo Berlin vztaNavttivi: huji take na ostatni nemecka mez La grange sta." Tak u1 do g lo i na cizozemske stuHALLETTSVILLE, 16. LEDNA ienty, kterYm Nemc1 kdysi sliboSCHULENBURG, 17. LEDNA all a doly, jen aby jell do NeMOULTON, 18. LEDNA mecka studovat. Zpcvideni vfroby — zpoideni vitezV strvi. Nemeeti prinnyslovi pohlavaki Washington. — William M. Krug, utikaji. pkedseda Rady pro zbrojeni prohlaNew York. (CTK.) Svycarsky 'Casel: Ka g dY Ameridan je hiuboce ,;opis Sankt Galler Tagblatt nadten bojovYm duchem prokazadne 18. prosince tuto zpravu: Om natimi vojiny y e vtech valdisobotu (16. prosince) odAtich. Jejich sila vtak zavisi na do- 701edne y e 4 hodiny dal() bilge statednYch a stale dochazejicich za- Bargenu • k sensaenimu ilegalnimu sobach. Nyni, kdy 'dude trvaji vel- 21'-echodu hranic. Dva nemeeti obke bole, nate zasoby jsou poutiva- :;a13.e se svYrni tenami a detmi se dony rekordni rychlosti. Je mrazivou stavill na evycarsky pohranieni iiskuteCnosti, ze odklady y e vYrobe 7_ad, prohla ili,ze ptekroeili gv3icarznamenaji odklad viterstvi. A ne- 1,a,.; hranice ilegalne a tadali za ftprijemnou pravdou je, ze nevyrabi- "ullek y e SrYcarsku. ' Oba mutt se me ani dost ani dost rychle vYzbrojako teditele tova.rny na je, abychom uspokojily pogadavky tetadla Messerschmitt z Augsburku. nail. branne mod, presto, ze nate ',4', 77:Ycarske fdady odmitly udelit ocelkova hodnota mesieni zbrojni berna feclitelflm a jejich mantelkam vYroby ma cenu 5 miliard dolara. Rulek hlavne z toho dilvodu, ze V tivoty nebyly ohroteny. NaoLekaiske poradny pro veterany. pak, oba, prohlasili, ze v Nemecku Washington. — Administrator IA- nebyli nikterak utlaeovani. Melt de o veterany, gen. Hines, oznamil, v g ak obavy, ze v pfipade zhrouceni g e bude zrizena zvlattni lekatska se nacistickeho retimu bude jejich poradna pro veteranskou admini- osobni bezpeenost ohrotena. Rodistrativu. VYbor bude slotien z 15 ve- de byli vraceni do Nemecka, ale jedoucich americkYch lekarti a ma jich 5 detem bylo dovoleno zAstat vypracovati komplikovane lekakske ve 8' . vYcarsku a ponechat si cenne problemy vznikajici ph vytetkovani veci, ktere jim rodiee svefili. Doti a ledeni tisict mladYch veterant byly umisteny v karantennim tdtato valky. boru v Basileji podle platneho nafi-
roll' 1945. Douzeni federalni viacly o poskytOvani Yam bude vyhovovat. Moittulku osobam pod 16 let. Druheho -most se kondi s koncem dne ty AvYcarskS7 Casopis oznamil, El milCete uspotadat y ee oba teditele leteckYch tovaren si pfejete." byli v okrsku Hohen Baden zateeni ci V a odvezeni pod .ptisnYm dohledem z pohranioniho fdadu v Blumbergu gasolinu "omezen •a" ale do Waldshutu v Badensku, kde byli ne krildcka. odevzdani Gestapu." Washington. — Vanoeni a novoV obdobi skoneilo a zasoby gaJan Masaryk o Cs. mezinarodnich d a jinych pohonnYch hmot vztazich. ornezcne, ale nikoliv kriLondYn. (CTK.). Ve svem rozhla( Administrator Ickes oznamil, su do Oeskoslovenska dne 31. proechny poticby kryte pfidely since tekl ministr Jan Masaryk to, u pine uspokojeny. Neni vgak to: "Na g e zahranieni politika" v roto pro plYtvenai. te 1945 bude spoeivati na pevnena nezmenitelnem a massivnim zaklade ria g i doby se sousednim Sovetskym svazem. Musime spiniti pine a bez vahani v g echno, co z tohoto za,kladu vznika. Ude mluvi o mostu mezi vYchodem a zapadem, ale my jsme se nikdy nenabidli jako neja-1 kY most, protote slavnY SovetskY svaz a zapadni demokracie nas nepottebuji. Na g e styky s ostatnimi sousedy budou utvoieny se ztetelem na sovetskY pakt. Pfejeme si silne demokraticke Polsko, ktere bude spolupracovat se SovetskYm svazem. Na jine re g ent polske otazky nemame eas. Pfejeme si slu g -nedmokraticeMdrsko,pacujici spoledne se SovetskYm svazem a tijici s nami v miru. Tata se tYka Jugoslavie, Rakouska a Rumunska. Na g e styky se zapadnimi spojenci se nezmenily a take se nezmeni. Jsme vdeeni Anglii za jeji pamoc v dobe, kdy ona sama i my jsme Kelyi" funkcionilni zicpa se vleee a stall osamoceni. Nesmirne ocenujezpilsobaje, ie se chile mizerne,- jste me a jsme vdedni za americkY nervosni a nesvi a trpite jejimi jem a sympatii. Budeme pottebova. zatay—belestizi Wavy, pachnouchn derlk;_ten;rn zaludliem, nezaiiVnoti pomoci zapadnich demokracii pf.: sti, ztratou spanku a nedostateenou hospodakske a kulturni rekonsrukci chmi k ji9lu a mate pocit piepineS novou demokratickou Francii maneho saiudku nasledkem plynu a nadiarati—opati". te si Dra. Petra casein vyme sve tradioni a loyalni pfatelstvi zkotzkne Eloboko a pouiivejte ho Bez silne Francie nemute bYt evrop. pi'est-15 die navodu na nalepee. Jest ske rovnovahy. Takova je na g e zavice prostiedek, jest -,.......................,_.........,_ tei Liacle4ni Cinnost povzbuzujici
im se yelmi dobre! Hobekol"
14k, sloien5' z 10 piirody vlastnich 144ebncTla koiinku, bylin a rostlin. zleniv6la streva k 4innosti a ponalha jim jemn6 a Hadce ocistraniti vAznouci odpadky; ponaiha vypu. diti plyn zdepy a poskytuje Indku onen skvel;* pock topic. Cheated" opei znati rozko g gt'astne ilk. vy od trampet -zacpy a zaroven ulevjti sv ra u Liudku, obstarejte si Hoboko dries.
TANEtNi Zki)z V CROSBY, TEXAS V NOVE CROSBY SIN!
13. ledna Pti. hudbe
Nermaiete-ii ho koupiti ve va5em sousedstvi, polete si pro na g i “seznamova. ci" nabldku NoLoko a obdriite--
J. R. Baea orchestru
60c hodnotu zkugebaich
Z FAYETTEVILLE, TEXAS (p) AMINI.M.S.0.71:011714516Mater.....
$'
,■11111265106110NERMArrt.'2,26,0,..,,,,,,,,,' 67.21M.1,114,4, ,
NOVI t ESKY FILM
Sle6na matinka Poutava a velmi zajimava y eselohra, v hlavni filoze, Vera Ferbasova, Theodor Pig tek, V. Berankova, F. Vesely a jini. P • eelehra velmi zajimavY film z ,5113y.
Dra. Petra LeCivY. Oki Liniment — pro stiedek proti hnithni rychlou uievu od revrnatickch a neuralgickYch boiesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlych nebo bolavYch svalu, namoaenin nebo vymknutin. D. Petra Magclo—alkalickg. -prostfedek 1.i2evu od jistych doCasny. ch daludeCnich nepoladku, jako za ir ivaci poruchy piebytkem kyseliny a pa-
teat za :y.
Cde5:e rie tento kupo71
"zviLitni ga
Nyni
Pr-13o = en jest $1.0 . 0. Poglete poS"tou vypiacene one. Hoboko a zdarm.a die hodnoty zkuiebni 15ave kaiEdao, LeCiyeho Oleje a Magolc. C.O.D. (poplatek pfipoCten).
•
EL CAMPO, ye Ctvrtek 11. ledna, od 2:30 do 11 hodin veeer.
jrneno
GRANGER, y e etvrte'k 18. ledna, o 7 a o 9 hodinach veeer.
Pc5to y ni '05adovna DR. PETER FARRTEY & SONS CO Dep t. 811-W8111J
HOUSTON, v sini facia Stefani'k, v sobotu 20. ledna, o 4: g 0 7-:ez. 31.••■••11110.1..7:05,,,
Adresa
.1 .•••
.......
2501 W ebington Blvd., Chicago 12, lit Mc...-n„ Can. Stanhr .