7
Orc 4nSlovansk
Entered as second class mail matter. 110tNiK (VOL.) XXXIII.
of Congress of August, 24th, 1922.
at 57 r=
annary
WEST, TEXAS, ve stile
) 17. iedna (January) 1945.
(1Vednes
CRADOVNY
NOVOROC EDNOVA schfize naSi Hlavni ttadovny, konand dne 8. ledna 1945 v atadovne L ye Fayetteville, byla velmi dalelita z nekolika davoda. V teto schuzi nastoupili do atadu v poslednim sjezdu zvoleni teditele a dostavil se na g navy vrchni lekat dr. J. A. Halamidek, aby se osobne poznal s jednotliqmi dieny HI. ITtadovny a dale zbeZne seznal ureite zvyklosti a postup prate na geho usttedi. ft editelskS7 system zavedli jsme si na sjezdu taylorskein a byt' tato novota India snad jednu nevYhodu, 'Ze toti2 stoji vice penez neZli cltivejgi dozorei vS7bor v minulStch sjezdech zeveden:c7, piece zustava skutednost, Ze alenstvu prosttednictvim teditela dostava se ptimej giho dohledu a girgiho hlasu mezi sjezdy v Hlavni aka,, dovne. Sbor teditela je elankem, kterSr spojuje Cienstvo a Hlavni tkadovnu a tim zpasobem ziskava se vice lavery v cele SPJST. Ka2c1S 7 okrsek statu ma ptitomne ptimejk zastoupeni a ptileZitost k vedeni, neZli kdy2 zastalo v ge v jednom miste a jine okrsky pohliZely s nedaverou na Hlavni tItadovnu. Redaktor organu adastnil se prvni schaze z dasti novo HI. ttadovny, shlecil v ptestavkach cele zatizeni atadovny a dal si struene vy,svetliti postup vytizovani beZne agendy, zpascb vedeni jednotlivYch oddeleni a sva, pozorovani, pokud se 'Wee ureitYch veci, bude 'sdelovati v redakenich sloupcich organu. Na jednu a velmi dalentou skuteenost upozorriuje uZ nyni: Dnes jsou ji g nenavratne za narni easy, kdy bylo mono vest SPJST., jak se pra vi — po sousedsku. Jednota na ge vzrostla do pomalu petimilionoveho obchodu a statni zakon stale nad ni bdi a Zadd, aby ye vgem se postupovalo ptesne die ptedepsanYch pravidel. Dosti Casto se nekteti bratti domnivaji, Ze ledacos by se dalo rozhodnouti podle "dobre vale" vedoucich atednika, net pravdou zustava, Ze ti hlavni idednici musi se fiditi ptesne die ptedpisa zakona, kterS7 nedovoluje ZadnYch odchylek, Zadneho strS7ekovani. Zakon chrani v gechny Cleny SPJST. stejne a neptipou gti di nedovoluje Zadne blahovale 'wadi jednomu na akor druhYch. Pisatel zastaval atad Clena adetniho vS7boru v letech po sjezdu v Schulenburgu a mute z vlastni zkugenosti poukazati na ptimo ohromnY rozdil doby one a dne gni. 0 kolik od to doby jsme ziskali na elenstvu, o kolik vzrostl majetek Jednoty — dnes vpravde mime velmi dobrS7 system ku rychlemu a aspornemu vedeni kancelate, jen2 je stale zlep govan i dopinovan. Schazi zahajil ptedseda bratr C. H. Chernosky v devet hodin a po srdeenem uvitani novS7ch Mena. asttedi, ptednes1 svoji zpravu za posledni etvrtleti roku 1944 a narys planu k praci letogni, resp. k praci vztahujici se na cele mezidobi do sjezdu pti gtiho Bratr ptedseda IDMpomenul, Ze posledni sjezd dal Hl. tJtadovne vice moci, jet nasledovne nese sebou vet gi odpovedn•st. eleni astkedi musi mit stale na mysli, Ze soulad a dobra vale mezi atedniky a tediteli a 'deny Jednoty musi Wit udrZena. 151-ednici a teditele maji se raditi a spolupracovat neptetr-
eiSLO 3.
2itel; sria2it porozum(iti sinavzajem, pra.covat V duchu. yzajemna pomoci, oehotne jeden druherna. Li. .(cdnici u aviaSte ti v araclovne snaLti se elosahnout nejvy:sk vii,7konnosti, aby ve:Skere zale;Iitosti vyrizeny byly spravne, dos',.aLeeniL,. V tomto chiedu rychle,
Jozei Vaclav SLtdek. a kuj a ku Stdj pevn6 p kovari zasmuSil, Ede mi'lj! Necht' na Ccre pot rinutna: a tenini Ude: kiadiva srdce tlukem zazniva v ten suarti smutnY1 V svem chmurnem pi'ed ncuri jak bor, v sve silne duL nepoddajnyl vsder, bus do tvrcieho kema, jej2 dal ti crud, kdy2, ti domcv bral, bys pancir zas a 'nee si ukoval nob kletbu otr•kovu. Jen kuj! kladivo tve hrmit! V tvou dilnu na sta all' nepad' suit, ni no tve rodne p jen ten, jenZ z 00010 ti srk v v renal .jak b ', drab nezri nic net zbrane, zb (18t2) ale! , , , ,
'111'1111 11r, ■ 11' 111. H:
i111111111,E1:1:;'11[111
dosaCeno bylo Zadouci napravy — obz yla gte ad sjezdu posiedniho. Ned 1.10 hlavn.: tajc t hr. Chunick a br. pfedseda pi ehled si v 1-1c . ustenu Instituei zprostredukujici FHA pajeky, jednu z nejvetgich a nejlepSich na jihu; zal:izeni a system tohoto astavu je prvottidni a navkevnici zdr2eli se to r,ekolik hodin pcsorovanim price jednotlivYch oddeleni, cell vyneslo jim nemale pouCeni. Ue'etnik br. Urbanovsk:,i od nastoupeni sve-, ho firadu usiluje o srovnani v;;Tkaza astredne zasilanYch poplatka jednotlivyrn: rady se zaznamy v astral:: jeho nrace zdarne pokraCuje a bude u2 v kratkem Case dekonCena. Stoji za zminku, 22 porovravani zasilarich poplatkit zaznarny v aradovne vyneslo radii nesrcvnalosti v neprospec in ilstredi di naopak, cot po sk.on eeri kontrolniho Setreni bratreinU.C.etnikem nadale bade vyloueeno. Pokladnik br. Koliha ad sjezd.0 dcstal alevu v nekterYch povinnostech ne2 pridano mu rineni Odboru Nemccenske podpory. Predsjezdovc; poplatky do O.N.P. naprosto nedostaCovaly, nynejk sjezdem zvf.7:ene poplatky mobtu a budou pestaCitelny k vyhonavani Ceelu, bude-li O.N.P. zahrriovati dva tisice elena. OvSem, elm vice bude Clenu v tomto odboru, tim vice dcbra a pomoci bade moZno poskytnouti. Organisaeni prace je z riejdale2itel'Sich; rnistepredseda 'or. Ed. L .Marek je povCren vedenim a rizenlin organisace a pri jeho povechnych schcpnostech a raladieke .energii se oeekava, naborova Cinnost bude stale vS7slednou,
nebot' na ge. organisace muse mit stabi pilIliv 61enti novYch a mlade krve v Detskem odborii. Behem roku 1944 dosahli jsme 1514 novych elezahrnujici ditky. Je to pekny vysledek net', my nejsme pine uspokojeni. Je tteba dalkhoUsili a br. Marek venovati bude agitaci dosti easu, bude cestovat a navAtevovat naS'e tady, by jim slouzil podavanim pokynt a rad, je povzbuzoval ,tadove organisatory poueoval resp. riahodile nesrovnalosti a stesky — stavajici se to a tam — urovnaval. Investieni smernice vylladovati bude nejvetgi opatrnost, ptedvidavost (pokud lidsky moZno) a ptesne zasadni stanovisko. Ukladani penez timrtniho fondu do bezpeenYch jistot, nesoucich prumerne etykprocentni firok je ptitomne' ftkol takY, jeZto dostatkem hotovYch penez sazba Urokova na rtizne jistoty zlevnila a stale klesa. Ttetina fimrtniho fondu investovana je ye vladnicla tipisech, nesoucich d ye procenta roku; pfij6ky proti certifikatfan nesou pet procent, majetkove pfijaky neco piles etyti procenta a majetek ve vlastnictvi Jednoty neco pies dye procenta. Ukladani hotovosti bude dosti svizelnYm akolem, aby zachovana byla solv.ence, ktera roku 1943 dosahovala 110.49 procehta, eel je neco mene oproti solvenci roku 1939 (kdy byla 110.97). TaylorskSi sjezd povolil Ceske esvobozovaci akci SALT. obnos $14,000, jell mely bit od tad• splaceny asttedi; sjezd v Corpus Christi vgak rezhodl, aby tato suma zaplacena byla HI. T-Jt. a tadam, jell svaj did odvedly, penize byly naviaceny, cot vyneslo abytek hotovosti fondu yydajoveho. CorpuskST sjezd vyZadal si dvojnas.:obneho yydani oproti sjezdu v Taylor — °pet dalk. abytek. Behem minulYch etyi' let nove seitaci stroje a pomacky v atadovne staly asi $10,000 a prohlidka knih take $10,000. Musinae pamatovat, 2e jsme ve valce a stovky nagich spolubratti jsou y e sluthe branne meal na ruznYch fronta.ch a Ze tada se jich domd nevrati, ccC nAm vynese vetgi stupnici imartnesti a vy ggi ztraty na umrti. Loni zaplatili jsme o $40,000 vice na amrti net roku 1943, cot bade mit dCinek na stupnici dostojnosti. Nesmime opomenouti, 2e malme . kolem 6,500 elena ye tilde doivotni, jimll byl sjezdem poplatek jeden dolar rDene na 1.1 7daje asttedi, zru gen. Sluin g atednika. bylo zvygeno, celkove vS7claje jsou rovne2 vetgi a ptijem na ahradu techto yYdaja zvYgen nebyl — ledaby ptinos novYch Mena, jich2 pr y -nipremutbyvsohlakrniepjSteni upottebena na vYlohy atadovny — kryl zvYgene poladayky s nerugenYm chodem atadovny. To vge znamend, Ze musime se ptidrZovat naproste hospodarnosti, gettiti . kald:;7rri dolarem. Nagi hogi a eleni bitevni fronte davaji v ge co mohou, plati cenu svoji krvi a Nvoty, my na domaci fronte musime ptina get na ge obeti, musime pracovati vice ne2 kdykoliv, na g akol musi me piniti verne. Casein snad bychom rnohli achabnouti ne2 hied'me do budoucndsti s nodeii. odvahou a proto nezdrahejme se piled nagirn tkolem. (Dalgi referat o teto schazi na strane. redakeni.)
t3trana 10.11000116.1111711.04100.4214.1182.04.
V Pa J. PI
n=
FELIX TETER:
4011,041•11.04.11/04,02:11.400.0.9.0..-047.0.27.040231.047..0.0C,0.3.0421.0411 ■011/116,
"Byl. tu — k vam, sleeno, bed se vejiti, je nemoc vase nake.Live.. z • stal v orvnirri pokoji a tak udivene se kolem ate dival. Je to asi bohatY pan, je zvyk1' na jine zarizeni, neZli je u vas, sietinko, aL, ma vas sad, a to je hlavni veer Zachvela jsem se, posicuchala jsem . ".;iznive -a pied vzpomenuia jscin, kc.lo toho byl pkielnou, ze jsem vas deti zaricdbala, Ze jsem zapoinnela na svat47 , urnirajici niatce dany slib. A pak — Sedela jsena poprve na stare lenoke jsouc oblotcna poduSimmi, bylo mi tak slab° a Takto ncpujde to dale, stale mne CC sal my s otcovou sluebou nevyjderne, ty budee muset privydelati, a pal( pojal nine, takto seslabdnarnahaci lou hroznY strach • se Meru. A on nim, jake mi nastane. jen Cc priiel S rozradostn•nou tvari mi pomoe. Ovetcveld matka j ho nieslala spoleenici a uvolila se vziti mne Ct0 sveho domu. "Matka me posud nevi, v ja.ketn k vam stojim pomeru, ale uvykne yam, je dobra, chce jen me Stesti a privoli ponenablu k naecinu sna,tku." "Nemchu prece cdtud, co si my.slite?" rekla jsem tehdy slabj;Ta lilasem, a nikdo nevedel, jak mne stale, sier,• o trio boj, "Nen•ichu odtud, nemchu epustiti sta,rena otce, rnaleho bratra, nernohu nyni, ae; pozreji cocci." A celou nadeji vpilo se me srdcc do noclminky, f er e pozdeji snad. Ale on ji neprijea, prichazel easto a veci: vracel se. ku sve Cddosti. Konecne einil nil -v•Yeltky, ee mi ear neni nicirn, panovite, ne-astupne zauai, abych ela za nim hned, hned, jak :mine sesilim.. Stale vice peel.t'ovaia jsem rozdil mezi soon chudobou a jeho bobatstvim. Melt' necic ,ekavost vyhYekanych, o.sudem i parery, pokaZenYch diets, ktere uvykspbaeno. A ly, aby jim kaZde prani bylo vYaitky jeho stavaly krITUI1Si a obrana ma byla stale teeSi a tak jsme se jednoho hreznehoodpoledne srazili ve brute hadce. On vyeital mi hlasem vYs...rneSnYria moll pi'epjatcu zavrtanost, dotekl se ctce, naSich pomera, predlo2i1 mi, jak v torn nerozurn, Ze se ochotne nechapu ruby pcmocne. I ja jsem nernleela, vyeetla jsem mu en-lit naech deti a v citlive hrdosti sve velke chudoby povedela jsem mu neek•lik ostrYch, trpI:ych siov. On jich nesnes1 -p0 v'Sera!" rezeal jsme se — bylo pa vLerai Lena se zaraleela, "K emu to vSe povidam?" rekla po chvili. "To prate, abyss vedel, ze tve mladi nemohlo bYti veselYrn. V mere dalSim. bylojen odrikaini, starast, Lnavria price. — byla to krutal, hluboka sec:' — ta Mcje nemohia kolem sake, rozprostirati zari radosti." "Tys jej milovala a net' tveje byla velikeu, nemela jsi ji prindect, Lena, nemela," zakpta.1 Bedtich a zadival se do nastale upine tray, jaka je nyni obklop, ovala... A zamleel se, zdalo se mu, ze je miUstok pratclskeho dorozumeal meal nimi zase str'zlen, strhl jej prival bourliveho pornyncrii, e ten bezradostnY Zivet zvolila k vuli nermi. SlunnY7 obraz mlade jeho lasky jakoby chtel peed zra.kem jaho mizeti a on pocitil velkou Uzkelst. Jak ubranit prava smave, mlade sve lasky proti velke zasluze, protielke cbeti sestrine? "Obet' tva byla polls velke. a k ocleineni nestaei ani doLvotni moje, vedenost k tobe, Leno. Ale ty, sestro, ty zajiste nelada'S obeti za °bet', ty neladaS", ab,7 ch se zrekl sve aby se ta §edost bczra.dostna, protahla celYm Zivotem. Ona je tak d•bra, je tak smava., ona zanese noyou raladost v nae, dUra., bled', ja ji miluji a tebe budeme IVe"kat, buderne to kazit oba svoji laskou. I ona pochopi obet' tvoji .ekni, Leno, tekni, nestaviA se jii nem: ;atelsky proti nail lance?" Lenu probudlla tato otazka, z hlubokeho sneIn, do jakeho byla zapadla. Na co se ji ptal, co od ni ladal? Tak rozvL:Mene, neptatelsky je- 'Ste pied hodMou tam na tu, ktera ji samotnu chtela zatlaaiti do pozadi v bratrove zrdci — a nyni! Bylo ji asi jak onomu kouzelni-
ku, kterY ptivolav zlYin kouzlem duchy nema. 112 sily zaklnouti je. Tak sama ptivolala apominky, na mladi, tak se v2ila v jeho achvatne nadeje i bolestne ztikani. Nemohla ji2 zahladiti 2ivou vzpominku na onu bolest, kterou byla pocitila, kdy se sama lasky ztekla. A zde brats jeji? "Bah vi, odkud ma§ svoje zpravy o Zderice, ale cna neni takou, jak ty myslik ona je tak dobra, nosila by tebe na rukou," §eptal lichotne Bedtich. V duk Lenine vzrial se kratkY, tuhY boj. Ma ji ho vydat, z vlastni yule vydat, tam to druhe, kterou neznala, jedineho milovaneho bratra? Ma se dale staveti proti nemu, proti jeho lasce nyni, kdy pine zase citi, jab velka je bolest v lasky se ztikani? O, prod se rozpominala, prod zaplatila v sobe ten dlouholetY chlad? Leniny ruce se zvedly jako u velikem odporu, chvili dr2ela je nad hlavou, srdce ji buklo, mozkem krouZil ji jak zbesilY vir. Koneene sklesly ruce jeji na hlavu mladkho bratra a asta. za5:->eptala: "Mysli§-1i, 2e u ni nalezneC §testi, poiehnej ti Bah!" 4
Druheho dne sedel pan rada Boticky v hodlnem, dernou kok potatenern kkesle u velkeho sveho sekretate. Vypadal valne,a atedne, jako vypadaval kdysi v dobach atednicke einnosti, pied nim podtizenY, z valneho nedcpatteni zpovidajici se Utednieek, kterY s tlukouchn srdcem pozoroval, nestahuje-li se vraska na eele principalove pkili§ vYhrii2ne. Na 2idli proti panu radovi sedel mladY na,§ ptitel, doktor JesenskY — onim stydlive ztrapenYm zpasobem, jakYm jemnocitni lido 2adaji za oficielni uznani veci diste citove, vyznal se mladY leka2 ze sve lasky a prosil za ruku sleeny Zderiky. Pan rada pousmal se blahosklonne a oei jeho bloudily spokojene po prostorne, dtkladnym blahobytem zatizene jizbe. Ano, jeho Zdenieka, posledni ratolistka na rodokmenu valene rodiny BotickYch, mela se vyvdati z domu otcovskeho. Pan rada nemohl se ubraniti pocitu slavnostne valnemu. Sluneeko lilo pine proudy sve zate do prostorne jizby, osvetlilo bohate rodinne stkibro v zasklene skrini, bloudilo po lesklYch plochach starych te2kYch pradelnika, pinYch nebo2kou jeho 2enou i matkou nastkadanYch drahocennYch veci. Sluneeni paprsky vyhnuly se ostYchave temnemu koutku, ve kterem stala z celeho zatizeni jedina, moderni vec, pevne uzameena, ohnivzdorna, pokladna, ale zazatily vyzYva‘;7ra leskem na te2kYch, zlatYch ramcich podobizan rodinnych podel sten visicich. Pan rada hledel chvili pozorne kolem sebe. Co pak asi k pokorne prosbe mladeho lekate odpoviciala, z tuheho zlateho limce vyhli2ejici tvCt pana kameralniho rady Botickeho, jeho ctce, a jak ni odpovidala na hluboce obna2ene, perlami okrakene kji tranici hlava jeho matky, rozene §lechtieny Binove z Bienenberku. Panu radovi se zdalo, 2e pan kameralni rada i rodila, §lechtiena z Bienenberku pohliZeji na vec s dastojnou lhostejnosti, tak jakoby tici chteli: "Doufali jsme, 2e vnueka flak udela veth kesti." Za to usmivala se dnes tvat nebo2ky leny z obrazu nad sekretatem visiciho laskaveji ne2li kdy jindy, a 'Cede oko jeji jakoby svitilo nevSedne teplYm leskem a asta jakoby se chtela pootevkiti k vete: "Nech me dite jiti za hlasem srdce." "No, no, uvidime," kekl si pan rada v duchu a usmal se libezne na• obraz nebo2ky sve Mny. Jinak citil vgak v tomto okamkku jasne vYhodnost i zava2nost sveho postaveni. Citil tihu ucty, jake. jemu pravem po nieim neposkvrnenY, vldy v pkesnYch kolejich obeanske slu g -nostijducbehLval2.Bytomkamliku, yecek prodchnut povzna gejicim vedomim, ze je otcem dcery krasne, rortomile, vSTteene vychovane. Byl prodchnut vedomim, 2e je majetnikem ohnivzorne pokladny, ye ktere se skrYva, po matte zdedene i s riroky ulaene yeno teto dcery. Pan rada pozapomenul, 2e to byl on sam, kterY kdysi vyzval mladeho lekate do sveho domu — sdilel jen na tvatich nebatika kameralniho rady i nebo'Zky rozene glechtfony z Bienenbergu patrne vyznadene mineni, a je
'Stesti, jeC mladeho lekate odekava, pro p nezaslontene veiikS7m. Musil se tomu v duchu usmati, 2e mu mohla ve'erej§iho dne prijiti na mysl tak nejapna azkost. Jak mohl by mladY, pokorne proti nemu sedici mu2 chtiti postaviti mezi sebe a sve §testi tu svoji obstarlou, mrzutou sestru? Ne, nikoliv, to bylo nemane. • Na 2adost Bedfichovu nastalo dlouhe mreeni, prilii dlouhe pro mladeho mute, jeho2 srdce chvatne, uzkostne buklo, ptili§ kratke pro pana radu, ktery si v nem skladal vaInou slavnostni tee', jakou chtel mlademu lekaki na prosbu jeho. odpovedeti. Koneene spustil pan rada a azkostne uhozy srdce mladeho mute, kterY2 nebyl na vAechnu slavnostni oficielnost nijak ptipraven, tloukly k zava2nYm vetam pronesenYm budoucim tchanem ponekud chvatne takt.
Pan rada dotknul se nejprve v pinem uz.nani vYtednYch vlastnosti 2enichovYch, neopomenul pak vytknouti hezky ztejme skvouci se ctnosti pokladu, o nej2 jej tento Zadal. Mluvil s pohnutYm hlasem o vlastnim svern man2elstvi, pak o povinnostech, jakYch je k §Castnemu maraelstvi zapottebi vabec, a pak zajel v ladne oklice k vlastnimu cili sve teal. A koneil: "Ja sem byl jsem se svou nebo2kou 2enou it'asten, Upine it'asten! Ov§em prvni 'eta naSeho man2eistvi byla ponekud zkalena, a to vlivem osob ttetich! Dopustil jsem se tehdy neopatrnosti, ptipustil jsem, 2e jsme 2ili u rodiea me Zeny. Vase sleena sestra, pane doktore, vase sestra, se kterou dosud Ljete spoleene — ?" Pan rada pohledl na mladeho mute zrakem tazavYm. "Moje sestra je nejlepk, nejobetavejAi stvoteni pod sluncem, a Zdenieka bude ji zajiste milovat, jen co ji pozna," odpovedel Bedkich rychle. "Hm, hm," a nyni cbjevila se vraska na eele pana rady, tate.2 vraska, kteraZ se dovedla tak vyhrii2ne stahovati, tatal, pted kterou se chveli drubdy atednici pane radovi. "Hm, hm, Zdenieka je ptili§ dobre dite a bude se k sestte vak v2dy laskave chovat," odsekl pan rada hrde. "Ale jinak, vy se piece nedomniva.te, pane doktore, 2e budete, olenite-11 se, Et se sestrou spoleene?" "Sestra ma mne vychovala, vie pro mne obetovala, je to zcela jinY pomer mezi nami, ne2 jak obyeejne bYva. Sestra ma je povahy zvle.§tni, hluboke a va2ne. Neptivteli se tak lehko ke ka2demu a cela, jeji Laska, platila mne, zrovna tak jako ji plati cela moje vdednost. Ona Je tak rozumna a nestayela by se — " "Hm, hm, ja vim, rozumna filosofka! Ne.jsem zajiste slept' pro zasluhy, ktere o vas ma. Dcera ma v§ak dostane viecky aroky z mateina kapitalu, pozdeji odevzdam yam i tento, ale prozatim dostane troky. Nechci"bYt nijak nesrdeenYm ei krutYrn proti moudre va§i sleene sestte. Mt2ete ji vziti zvlakni byt, zaopatkiti ji v§im, deb.° pottebuje a co se tYee z toho vyplynuv§ich vet§ich vyloh — tekl jsem prase, ze dcera moje dostane v§ecky, aroky z mateina kapitalu." Na dele mladeho lekate poeal vyvstavati student' not. Vzpomenul na slib sraj, na svatY slib je§te veera Lene dank — a nyni — V Nikdo ;ink rez N'e'mci. New York. (6TK). — Deutsche Allgemeine Zeitung vychazejici v Berline ptines1 ye svem eisle z 31. prosince avodnik od Otmara Besta, ye kterem se pravi: "U'Z' po nekolik let podrobuleme novY hos loodatskY tad, kterY se osvedeil v ka2de zemi i pri nesnadnYch podminkach a jen2 ponese jeae daleko veal ovoce miru. V Nemecku jsme dokazali, Ze vime, jak se maji ovladat socialni problemy tohoto stoleti a 2e jsme schopni v prabehu socialni rekonstrukce obstarat ubytovani, potraviny a odev pro viechny Evropany. Nikdo jinY by to nedokazal." PolitickY, hospodatskY, socialni a mravni rozklad a mudeni a zabijeni v koncentraenich taborech v ka2de zemi, kterou Nemecko obsadilo, je opravdu ohromny vYkon, kterS7m se mute chlubit jen germanskY narod. Nikdo 11nY by to nedokazal.
VESTNIR.'
Ve stied% dne 17. ledr1a 1945. .
CIKANS KA LASKA. Jak je hluboka a va gniva, bude yam vyjacleeno v peigtim sokolskem divadle v Dallas. Dej naznadi, jak mladk cikan je gilene zamilovan do mlade cikanky, ktera ov gem a jeho lasce nevi a ani snad vedet nechce. Jelikot neni spokojena s kodovnYm, bidnYm tivotem, v touze po klidnem a bohatem ziti, peedstird, to miluje bohateho starce. Stared ten je vdovcem nekolik let, a ma syna, ktery tije v citine. Po letech navrati se v gak dorht, kde ho deka nemile peekvapeni. Cikanka, kterd, nyni tije na velkostatku, je navgtevovana katcleho vedera va gnivym mllencem. Cikan, ze msty k staremu sedlaku, jedne noci celou stodolu yypali. Dej celY je zpesteen bodrkm rychtafem, kterk je stale doprovazen tvatlavkm policajtem. V tom rozharanem tivote na velkostatku, piece nekdo tije v lasce a v klidnem tivote, a to je domaci deled', Kaela a Jenik. V cikanskem taboee jsou dve malebne figurky, stara cikanka se svkm mu2em, viidcem cikanU. Za veCera psi ohnieku, cikani si radi zazplvaji a cikanky z vesela budou tanCit tance, ktere nacvidily na ge mlade sokolky. Peijd'te, budete peekvapeni a pote geni. Na shledanou v Sokole 2i2ka, Dallas. V lad Jaromir cis. 54, West, Texas. Bratei a sestry! Do nagi mesioni schtze prvni tohoto roku, se rids dostavilo dosti hodne, a po placeni poplatku a Pilaw jednani jsme zase peijali etyti nove eleny, a tak nas pomalu peibkvd, a vgichni z toho mame radost a vitame je mezi nas. Pak byl eten protokol a zprava majetkozabavniho vkboru a dale jak si na g tad stoji majetkove, aby i ti eleni, co do salute nejdou, vedeli jak pokradujeme za posledni etyti roky. Mame 5 akra zeme a sin, ktera, je eista, bez $11,329.50 dluhu v tens Nabytek, jako kamna, stoly a jine, 1,057.45 gatna $40, 250.00 Zboti, jako cigarety sodovka a jine 219.65 Na hotovosti v bance Bondy, (HA $500, zabay. vYbor $1000.) 1500.00
lepe jak nam, nob a..spon ut &e neoude trapit nad term nairai chlapci, jak a kde ktery je a prijdeli zpatky. At' edpoeiva v pokoji. Pak serniel dr. Montgomery po delSi trapne nemoci a byl pohiben na Bold Spring hebitove, at' je mu seine lend. Ta valka nam deli ve".;em boleni hlavy a nyni jests vice tern, kteri meli ten "deferment" at 6x! Co budou takovi miadi, zdravi mai a miadici miti za vYmluvu? Jsou,leckde za vetrem schovani a ani nevi, Se je valka, leda na papife! Co maji cielat ti, co jejich chlapci jsou roky v te hrozne valce a neni nadeje, to prijdou b.rzo dointl? Cji rnysli nekdo, to ty rodiny, co maji ty chlaece na frontach, maji pokojne noel? A ani ye dne my matky, nemame klidu, vtdyt' vime, te ti nai chlapci jsou porad v nebezpeei. A i kdy prijde dopis, to je ten nas i vas vojak "ailright" do te doby net vy odpiS•te, maize byt Bah vi kde! A proto se nedivte, Se ka2dY, kterY tam nekoho ma, nenavidi takove deferrnenty z eels dae. Kdy tomu buds konec? Ano, rikaji nine, te mdm hodne psat, ale hor,§1 co, ktlyz nalady neni, neb i kdyt jedeme.do West, nyni to yypadd v torn 3.-iaAem meste po9Ud jak po pohrbu. A taky je, kdy't jsme pochovali to piveeko ,tak neni riikde nic, neb, kadY specha :rye, nob z te sodove vodi6ky jests nikdo nedost,s1 karat, a tak si zvykame. A. ab3'chom men dent vody, zaeali nam na West vrtat novou studni, vedie te stare. Je tomu asi roku, co jcdna etenakka se ptai.a v Cechoslovaku, jak se zavaruji su'Sene 9vestky (Prunes), ale nikdo ji nodal odpoved'.. Tak ja vain to pitu, kdyS je nekdy nelze ani. dostat. Suture :§Yestky eiste vyprat a dat vatit do studene vody, asi tolik vody, co si myslite, to by se uvarily a zkstaly ye vode at jsou hotove. Ddt do nick cukru, co by byly sla.dke. (jak kdo rad rad) a varit je v torn at se dobre na mekko uvari s dat je do sklenic jako jine savaieniny. Vydrti dosti dlouho ,a jak hotoye. Ja je tak deje pottebujete, jcou lam ut asi 14 roku a nekazi se nikdy. Dnes jsem etostala dopis z Fort Worth, Se. br. Joe Batik od radu Cis. 92 je v nemocnici na. operaci, a piejeme mu, aby byl zas tak zdrav jak bYwal. Tak se mejte vkchni jak nejlepe muSete, a. se srdenfaia pozdravem na fSecky etouci a. vecky na.`3e chlapce-vojaky, jsem jako obyMarie Klausova.. dejne,
$14,356.60 Celkem Nebylo to I/My takove, ale nyni je v ge v nejlec gim poeadku a to zasluhou na geho piedsedy majetko-zabavniho vkboru a jeho pomocnikt, kteei pracuji a vtdy pracovali ruku v ruce a tak se to daitlo ku spokojenosti vgech. Peedseda majetko-zabavniho vkboru je br. Hugo Freund a bei. John Sulak a Alb. Milberger. Pak bylo pkikro6eno k jednani o platech nagich fieedniku a kdyt nas stale peibkva, a je s tim vice prate, tedy bylo odhlasovano vgecky platy zykgit, a na to byla schilze skoneena. Ale tak leckoho po schtzi napadlo, to peed:seda spolku, a asi v gude, ma asi plat nejvetgi!! A ten je asi v torn, te mu nekdo za to vynada, kdyt neco ve spolku dobee, neklape. Oi si ti peedsedove nic nezaslouti? Nevim, ale myslim si, te by se jim melo dat aspon nejake uznani za dobre vedeni tech vgech Po schuzi jsme meli svadinu, a abychom se s tim neuduslili, o to se postaral zabavni vkbor, pak byla volna zabava. Hralo se domino, taneili, a co kdo chtel. Pak zas hajdy domt, a budeme se twit na pei gti schuzi. Podasi to mame asi jako jinde, takove vlhchladne a jest-li se sluneeko ukate, tak ne na dlouho, ale posledni tkden byl lep gi. Mame zde take dosti nemoci a skoro katdk ma nachlad a nejeden musi zilstat v posteli. Minuly tkden zemiela pi. Dr. Jiff. Pazdralova, pc) trapne deli nemoci. Byla to pani vlidna a tichd, kterd, nikdy nikomu ani slovem neublitila a bud' Cest jeji pomace, a jeji rodina at' prijme nas v gech srdednou soustrast. Peed tim jsme doprovodili k poslednimu odpodinku br. Antona 6oeka, kterk zemeel nahle na srdedni vadu, a sestee Cockove piejeme, aby moc netruchlila, motna, te je mu tam
Palacios, Texas. vSichni krajane eeskoCteni brazil, sestry, slovenskeh° raUvedu: Prostrednictviln nateho Vestniku yam sclelujj, nae odboe:Ita Blessing SALT bude poralati svoji pra y idelnou schazi dne 21. tenta mesic ve d ye hodiny odpoledne v Narodni sini v Eimaton. Je to nae v;:aayini sense, kdy buds etena celoroani spra ys, co a kolik bylo dal-cyan°, a take bade voiba arednikti na ten-to yolk, tak neopomeiite tuto schuzi v nejvetkirn poCtu navftiviti, nebct' jen tak mutate. tomu germanskerau narodu dokazati, to vy jste je2te nezapomeli, jak oni nejenom ten na- rod, ale i nae syny tarn na fronte vratdi. Za odboeku Blessing: Frank Domorad, predseda,. Karel Nemec, tajemnik„ Cten.Y br. redaktcre! Ceti jsem, ze nektere easopisy vybizeji svole. etena.re , aby podali svoj• dobrezdani, jak by ty nacisti a faisti byli co nejlepe potrestani. Tou samou otazkou zabYval se spiso yatel a. tivotopisec Emil Ludwig. Na piednaSee 30. iij-. na loni jeho navrh na potrestani byl: Aby nebylo Hitlerovi telesne ubliteno„aby byl drten. v zajeti a nil kadem jidle se mu predeitalo, mnoho-li letadel, tankil a del mela Anglie Vroce 1940. Tim bade Hitlerovi neustale menuto, ja.ko velikou chybu ueinil, te neprovedl Utok na Anglii. Navrh ten jest mnohem lepsi, net co se mluvi a psalo, jest piece nedostateenY a nezabrani, aby pozdeji v Nemecku a jinde nepovstal zase podobnY Mame a nezavedi lidi na svete zase do zahuby, jako je dnegni. Emil Ludwig jest Nemec, kterY pichnul peed nacisty sem do Ameriky. Mohl by vedet, ze ye
.0111.4101.471t 41,*
Oddil Dopisovatel
Strana S. skutedilOsti pro ilitierovy tiodiny nemeckkm lidem jest uznank trest o kterem sand Nemci pravili. "Byl to straglivk, ale spravedlivk trest!" Asi pied teemi tisici lety dva zamotni sousale v Egypte dostali se o pozemek do sporu a spor tento pei gel peed soud. Soud rozhodl ye prospech jednoho. Egypt'an, kterk soud prohral, nenavidel sveho souseda, kde mohl se mu mstil a jemu gkodil. Jednou zpozoroval, te jedine male dite jeho nepeitele bez prtivodu chodi po.parku, jent jeho otec vlastnil, a tam si hraje. Vyeihal peiletitost, vkradl se do parku, dorrinivaje se, te ho tadnk nevidi a dite, ktere si zase v parku hralo, zavratdil. Tuto vratdu videlo, nekolik delniku, kteki trochu dale v parku pracovali jsouce zakryti hustymi kkovinami, jet vraha pies v gechnu pozornost nevidel. Vratde zabranit nemohli, nevedeli co ma v Amyslu, Delnici strhii pokeik: "Vrah — vrah, zavratdil dite!" a hnali se za vrahem. Bonin ho parkem, zahnali ho do ulic mesta a neustale "Zadrtte vraha!" Sbihalo se neustale vie a vice lidi, at ho zahnali na namesti, kde byl postaven velkk chram, zasvecenY bohum. Zde zloeinec oteveenYmi dvermi chramu peekvapenou, sun& ozbrojenou strati probehl a vystoupil po nekolika schodech na povkgene misto, zasteene zdclonou, a drte sponu do vY ge, klidne oeekaval da y lidu da chramu ho pronasledujici. On vedel, te die prastareho zakona na mists torn .se mu nic vice nestane. Clovek, kterk by proveil sloain sebe vetg, dostal-li se na toto misto, ktere bylo povatovano za nejsvetej gi, karn jenom nejprednefSi kneSi smell tam ykrodit .a jenom pri nejvet'Sich slavnostech se vericim kazalo, — zde byl kaklY zloeinec svobodnY a nernohl bYti potrestan. Proto byla neustale ozbrojena straS v chramu piitomna, a-by se tak lehce nestalo. Chram se napinil lidmi ,a ti tadali na kneSich v chramu pritomnYch, aby jim zloeinec byl vyddn k potrestani. Knell odporovali. Zakon je zakon, on jest a zustane svoboden. Lide reptali a volali: "Pied krale s nim, chceme sly,et, co tomu rekne kral!" Priveden byl pied mistnost, kde kral bydlel. Pharao a jeho ministri hned zavedli veiejnY soud. Vyptali se ho na veechno a ke konci mu predlotili posledni otdzku: "Zil jsi se syYm sousedem v nepratelst yi, pros jsi nezavratdil jeho a nechal to male dite na tivu, ktere ti piece neublitilo?" Veda, te se mu ale nic nestane, drze odpoyedel: "Chtel jsem to taky ainit, ale po uvr:4.2eni jsem seznal, to pomsta moje by byla moo kratka, on bude mrtev a nebude nic yedet. AvSak zavradim-li jeho dite, moje pomsta potrva tak dlouho, jak bude tiv!" "Poeka zde, at .prijdeme zpatky!" pravil .kral, a odebral se k parade. Prijdouce zpatky, zasedli zase k soudu a pravili: "Zakon jest zakon a ten k vuli tobe menit nebudeme. Walt zavratdit nevinne dite jest .zloein nejvetgi, chceme ti neustale tvitj slain pripominat, a to nam zakon nezapovida. Nag rozsudek jest: `Tak dlouho, dokud bucle§ bude§ nosit mrtvolu decka na svem hrbete, a. az zemrek bude g s mrtvolou pohiben'." Zabalili deck° do platna, zavolal se kovar, kterY teleznYmi pasy bremeno na zada zloCince prikoval. Postavili silne ozbrojenou strat,. ktera ye dne v noci davala pozor, by si nemohl sam tivot vziti. Byl zloainec tento svoboden, mohl jiti kam chtel, avSak kdyS chodil, seal, jedl anebo spal, neustale nosil mrtvolu sebou. Za tri mesice rval jako divoke zvire ,a za da1 8. 1 tti mesice byla z nej jenom kost a kute, zemiel jako Siva mrtvola, a s deckem spoledne byl pohiben. "Es war schreckliche, aber gerechte Strafe". Kdo toto napsal? Asi v rote 1910 jeden preprofesor. Jest to zajimavY kousek z dejin. Mnoho tisic Nemai to Cetlo a vgichni souhlasili s tou poznamkou, to to byl stralivY, ale spravedlivY trest. To same yratcleni deti a na'ich sync provadi Hitler, Himmler, Goering, Goebbels a jini. Ka2dY dobrY obean s ydbodne same nesmi zapomenouti, co ti Huni delaji s na gimi syny. F. D. J
Tana 4 Houston, Trochu poadi`l, ale n kcj. roceco dobrYm pratel.am. v si jen mohcu ptat, nulena roce pro mr.,a a teple slovo je-li a stvi byl by ten nal: Lvo, vane Z• ivota. Pfatel; a je uz samo pi'irodaq 0elovek rozezna -vSem, musime vedeb: jit anebo zneuL•vat. lad jsc ovaru s me moci, v le33ch v se citim tak ac re, tal;t. co': MT:nCsb,o be kdy jsem se citi;a, meho man2ela vim, jak chutruC telstvi. Prato nezapcmina.n.0 o vandru z Nyni napiz,i z melio vit Floridy. Byla jsero. s matni: zdrovou sestru, pi. Veselou, 17:Le:rout a spokojenou v kruhu sv:Ych oe2er a Odjeli jsme z Haue .tonu jell jsme do New Orleans, ua bylo jeS'tel vse polliZeno tam jednotlIve pastavy za luS'eru, ubirajice stou z jednoho busem picejeli stj:ed dello kamene polje naySlenky ?pat nala tuto testa d.. a dcerukou do e bytenkrat v tornto dehrorna,f;,li a pros', ne tests. ftika. se , .j%e va., vSude. av:Sena, neho tiujcm. A my oprcr., 1.7. Atesti a radosti. k.d.y kde se trepotala holand: ochranou jsme testa', no, loa.• damu a pak vlakera zeme (:,leskoslovenska n se ja.k3', to obrat. Jsou tara, -e co bylo, neubranitc a privedou hrozna vapoto ut se nikdy nevrati zemma a patri tem 7a1.17.0.-u • vratornu zbedovanernu ubotema sta.vJa? To ti-li se z valty dom ,:i„ v ,andhat vS• ecko je tak bolestne rei cam. To vS.6,eabych . potlaeila do oei .sely s mao chno me pros y:. hlavou, uha laccliny na mink•u Cekat cm na. To z..yla vlak, ktery' nas mel , , Flom an:Pak doba ca jsme - jai do Sackds vlaku. ton prese.dli z vlako sonville, Florida.Pozorujoo nc.m kraj, kterfJm jsme jeli, videla jsem hodne, zna.m7 z.ry podairau, na lib. e n barva st.rorn, tiebas jsme_ oran2ove zazmenila se v barvu Lutou. a se hrady, jejicht to Cervenalo. To bylo jed ni raz. Ve vlaku byli r',eb ze sve davolene a op Ye-t v at matky, ktere chovaly t ic:3n b od el a jedou za nan'2,er n. neb jso, nejric Tech maliekYch me. Jinak to deti ochuzene o lasku s 7.teho to, I bylo ale ye vlaku ml ta do velkeho inajestalcuilao nacl-ra;i a my a nedra/"..5. 171 e ri jsme se v Jacksonville. 'V eekaly jsme asi 45 roiut.. zatira jr .:17.e. se najedly ylcItu do Miami. Hoa byl eas nastupovat neE'ne vlak vyjel racl,,a:al. l:-Trajina brala na vjdatclivoky'.ch rat. Bylo sebe vec1a a zaze voda. Jely lem, cele lesiky, srdnate jsme stale pr.: pobl'eM..7.1.Taminko, cestovala. Pro ni je to zebava nacki se nic navena, kde Z • to nit, jak vidlrn lednztva.rricli obastira hared kraiinu a to teplouako, tak drirrota. i".asto se nam stalo. "3.e 5S,b7e se octnoli na vedlelLO. koleji a zustall stat --- 15 at .3;) nut, at opaenS7m smerern se vy,Htil vlak, kterebyl vlak ml, ism a ra nseli udnat misto nob volskam. ktere. jela jar Ve. a pal'. zase lsme my let. VIbde jsme byli a d. ..se. aneb at 4 hodiry uo7de. chlapcb skrij!.7 se :;, ;7'h csi vrati, tak jak odjiZdi. Kciy larozne valeene drama bode lednon skoneero. V2,§l.me, ee t4 bude letos. to je naS'e nadeje.. Nic jineho mina nezbSrva. .T.J2 kdyby jsme byli na mists, zadinala se nam
VESTNiK
cesta prodlutovat. Vymenily jsme si s maminkou na ohvily ulohy, cna zase spala a ja divala se z oken na tu vodu, a tak jsem si v duchu myslela: "To je ta vyhlaSena, Florida?" na kterou jsem se tolik tekla. Jake bude asi mesto Mia1 nriS ell?" Pomalu chYlil se den ke konci, slunce zapadlo. My meli bYt na mists ye 3:30 hod. odpoledne, a ut je noc a my jsme jests hodne nail vzdaleni. Musel svitit mesic, neb jesttibrna zaplava odratela se od vody, cot -I na.dherny okouzlujici zjev. Netrvalo to dlouho, kendukter hlasi Miami. No konedne! tikam rnamince. Skoda, te vjadime do mesta po tine, marninka na to, no aspori zitra budes odpodata a udela na tebe mesto peknST dojem. A taky to byla pravda. 8vakr Joe nas Cekal pies 4 hodiny, ale jen kdyt pry se pkeci doekal. Vkchni byli radi, te jsme pkijely a my tee, te jsme se vS'ichni sesli. Tak nam cesta vzala dva dni a dve noel. DruhY den scbota, po peknem odpodinku rano jsem si se sestrou prohlitela resideneni Ctvrt v Miami. JakY krasnY pohled na mesto. Hned jsem se do nej zamilovala. Domky belounke, jako klicky, vetknou z kamene nebo z cementu. KatclY z nich je obklopen krasnou zahradou. Travidka at ilzkostlive sekana,, kolem domova pestre barevne keke ye kvetu. Tam snad vSecko kvete, vSude zkiti Cistotu, at ilzkostlivY potadek. Prostted v gi te pkirodni krasy se vypinaji pa o'oou stranach ulic kokosove palmy, aneb naajestratni kralovske palmy, ktere jsem prvne na Floricle videla. Prod jim kikaji kralovske? Pry je byvalo videt jen v kralovskYch zahradach. V Miami je maji obyeejni smrtelnici. Jejich krnen je bill jako z cementu, vypadaji jako umele delane. Nekde, kde nemaji kokosove palmy, zase maji ,gumovniky. To jsou zvlCttni stronay, ktere kdyt se nechaji samy sebou rust, tak jsou tak Siroke, te ani etyki muti dohromady je neobejmou. VSe je zelene, a kvetu yktde dest a dost. Sestra ma tivY plot po jedne strane lotu z Hibscus, kterY dosahuje at pod sttechu domu a je obalen kvety vAelikYch barev. Z druhe strany ma zase plot, kterY ma listky bile a okelo zelene. Za to zelenina se tam tadna nedati; kde ji pestuji, tam musi navezt hlinu. VetSinou az za mestem maji zelinatske zahrady. OrantovYch stromri, mango a papaj je tarn dost a dost. Inu, mesto Miami vynahradilo me tu jednotvarnost, kdyt jsem tam jela. Odpoledne a veder jsem se courala s Andulkou zase ve meste, Ukaza.la me kudy mohu jit do parku, abych v pondeli mohla chodit sama, neb vgichni pracuji, a sestra byla s maminkou, ktera na to chozeni ut neni. Byla spokojena, te videla svoji EcZku s detmi. Za to ja musela vkide bYt, — a o si prohlednout. VSak se neztratim, povidam ta ptiletitost se me ut tteba nenas'ytne abych videla Miami. Musela jsem na to (Thkat cell tivot. Dnes me Anieka v‘Se ukate, na kterYch mistech je co pekneho ku shlednuti a v pondeli a cell tYden, kdy2 v'Sichni pracujI, ptijdiu sama. Stted mesta dill obchodni Ctvrt je jako vSechna americka mesta, vSady stejna, jen s tim rozdilem, te kdyt jdete po hlavni ulici, ktera se jmenuje Flagel, te dosahuje at do krasneho parku, kterY se vine kolem pobteti. Na katclem rchu ulice jsou ampliony, ktere rozhlakiji koncertni hudbu, ktera je rozhlaSovana namotnickou kapelou z parku. Veru, te je to ptijemno po meste chodit p11 takovem nadhernem koncerte. Divotvorne to na vas piisobi, te se noeltite v cizine. Nevim, zdali je to potad, aneb to bylo jenom v ptedvanodni Cas, ale v parku pry vojenska hudba hraje stale. Bajeene mesto, nedivim se, to to zamotne lidi tarn tahne. V pondoll jsem si vzala za cil vyhledat historickou pcsmrtni desku na geho deskeho chicagskeho maycra A. C. ermaka, ktera je umistena v tom sa. mem parku na peknem mists ye sttedu parku, te katclY z naSich deskYch turista' ji snadno nalezne. Jeho podoba je pekne na ni znazornena. Kolik asi touhy a ptani bylo v jeho dull a srdci, jak vynese nas e'eskY tivel v Chicagu na nej y ySsi stuperi, co vSechno dobreho udela. Tolik energie v sobs mel — a tu maS. Co je vlast7 ne tivot? — ale, pouhST kratkS7 sen. Slzy se mne derou do oei, vtdyt' to byl mirj krajan, Kladeriak. Znala jsem ho dobte z Chicaga netli byl mayorem. S. koda ho. S bolnYm srdcem obche.-
Ve sttedu, dne 17. ledna 1945. zim jests jednou kolem jeho historickeho mista a kraeim dale p.aptie parku k mai, kde usedla jsem na chvili na sedatko. Ptaci vznaei ze nad moji hlavou a zpivaji a v dalce na moll rysuji se valeene lodi. Poesie a'krasa spojuje se zde s hroznou valeenou skutednosti. Jak krasne je zde a ja tak daleko od domova. Vlastne roam ja jak domov? 14nj domov je asi veude.. Od te dOby co maj mantel zemfel, jsem jak ta lodiaka bez vesla. Inu, chytala se mne vanoeni. smutna nalada. Radeji jsem vstala a prohlitela dale a zpatky do sttedu mesta z obchodu do: cbchodu. Mesto Miami ma hodne prachodnich domt s chodbanii. Ptipc•ind me to hodne Pra7i hu. V nedeli jsme zavitali do Ceske restaurace, k Ploutkiim, ktera ma tak opravdovsky -desk St gantni mlade ' divky, vojenske dUstojniky, de, zylaSte pani, ktera je jako z Brodskyho romanu vysttitena. Ailaji tam v restauraci pamatni knihu, do ktere se veichni hosts pkijeti zapisuji. Videla jsem tarn hodne jmen naeich deskSrch vojakfi, letcfl z Anglie, ktdi leti na Panamu a v Miami se zdrti, to je jejich zastavka. Samo sebou se rozumi, to tamnejei Ceske rodni Sdruteni je upozorneno a fined je take o ne postarano. Mate videt, jak se o hochy staraji, kdyby jich byl snad cell regiment velim, te veechny vezrnou k sobs na nocleh. Cetla jsem od nich dopisy, ktere ti naei letci jim posilaji. Jmenuji je "vy naSe zlate miamske maminky." P11 Cteni tech dopis y marne se jeden sna g zadrteti do oei derouci se sizy. Kdyt jedou zpatky po vlcviku na .Bahamsk,-9.ch cstrovech, staveji se zase. Byla jsem pozvana do vSiroeni schuze O. N. Sdruteni. Pokladala jsem si to easteene za Cest, pkijit mezi takove pracovniky, ktdi venuji v gechno svoje aby jejich odbodka byla mezi nejprynejSimi. Vkchni maji dobrou vUli pracovat pro narodni odboj. Jsou to veteinou dobte si stojici nasi eek v Miami. V teto vYrodmi schrizi bylo me poteSenim seznarniti se s oblibenYm energickYch ptedsedou spolku, Leon Cipra a jeho pant. Daleimi dobrmi ttedniky jsou mantels Miekovi, pan jako nenahraditelnST tajemnik a pani adetnice, mantele Horovi na zabavnim vYbcru, s Ed. Simon, J. K. Koluvek, J. Safranek, mantels BerounskSr, Albrechtovi, Rendovi, Polakovi, mantels DvorskY, podilnik N. Y. Lista, pi. M. Savlova, Slovenka, a Frances Brown, ktdi maji hospodu u nadrati, to jsou ty miamske maminky. Tet jsem pozna-, la J. Bondy'Se a M. Zimie a jine, jejicht jmena si nepamatuji. Jejich lohsk disty ptijem, kterSr odevzdaii, byl hodne •pies tii tisice. Pomyslime-li si, te nemaji svoji zabavni mistnost, vetS'inou vSe konaji v zahrade u Pioutku. Nynejei zvolenY ptedseda jen pan F. Albrecht a mistoptedseda p. Cipra. Po schazi jsme jeli do nove restaurace p. M. Slabeho, kde jsem se bli2e se vSemi poznala. Byl to piijemny veaer. Vynikajici krajane v Miami jsou mantels Albrechtovi, kterY je akademickY malif a jeho pani majitelkou jateCnich zavodu v Nebrasce. Dale rodina Renova a Haviasova. Tyto pitemne rodiny, snad nezarmouti nikoho na svete. DSichaji onou nezkalenou radosti a veselosti jakou vidame jen u spokojenYch lidi, jimt se zlo, a veeli. jaka nepitemno,st vyhlba. Snatili se nam pobyt v Miami jak nejlepe zpitemnit. Vein, jen kratiekY Cas mezi nimi, ale odnesla jsem si na ne pekne vzpominky. Diky. U RenCil seznamila jsem se s dr. a pi. Vokalek z Astoria, Long Is-. land, N. Y., ktere veichni zname z jejich národni Cinnosti. Nyni pi•esidlili se na trvale do Miami. Jednu nedeli nas vzal Joe na projltd'ku, aby jsme videli, jake krasne hotely jsou na Palm Beach, je to mesto, ktere je spojeno s Miami. Musi se jet pies most, na kterem jsou po jedne strane tti ostrovy obklopeny kolem dbk•la vodou. Tam nesmi nikdo stavet budovy, kdo neni nlilionaiem. Na jeden z nich jsme se Ili podivat, a site n.a ostrov Star. Inu bajeena krasa. Palm.y a kokosove dechy leti na zemi, ani je lids nesbiraji, a tak ticho. Nejsou tam Mdne obchody, jenom ka2dY ma vlastni residenci obklopenou velkou zahradou. Druh' ostrov je Hibiscus, a tteti Palm, kterY pattil Al Caponovi, b3ivalemu gangsteru z Chicaga. Po • ptehlidce jsme jell na Palm Beach do etvrte hotel& Oetli jste nekdy o lazerisk6in last*
•
V E ST N I K
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945. Karlovy Vary? To same vidite na tomto pot piehotel na hotelu a jake nadherne stavby! Jsou tam hotely francouzske, vabec pro vtechny narodnosti a vybrane spolednosti, ktere maji dosti pellet a dovedou se pohybovati v kruhu elity. U katdeho hotelu vzadu jsou Kdyt se jim zachce mohou lagunou jako v Benatkach, vyjet at na mote. Jsou to nejmodernejti stavby jake motn6 videt. Mijeli jsme jeden hotel za druhYm, katdY ma svoje jrneno. Vidite tam' na vernadach teny nastrojene, elenantni mlade divky, vojenske dustojniky, bavici a radujici se ze tivota. Tak se vain to zda, te ani valky neni, vte je tak pti pohledu krasne. Kdyby nebylo to vojenske uniformy, ktera varn p'tipomene, te tam na druhe strane te velke vody je pravY opak toho vteho, co tady vidime. Oh, americkY narode, jak jsi dosud tt'astny. Jedeme dale at zastavime v restauraci, ktera je u sameho mote. Jdeme se trochu obderstvit, vte naramne drahe. Zde jsem videla steny z toho umeleho skla, z Ittereho budou po valce stavet domy. Divali jsme se ptes zabradli do mote, kde je voda vista, te vidite vtelijake rybyjak plavcu hiuboko ye . vode. A tech pelikanu vtude, eekaji, at jirn neco hodite. Voda je tam v zelenomodra asi tun, te je vespod kamen. Nic platno, den se chYlil ku koriei a my obratili a jeli zpatky do Miami. Deveata chtely jette jit do filthu, maji jen tu nedeli a ja mam toho jest hodne pied sebou, co chci udelat za pobytu zde. DruhY den zase se sestrou jsme Maly celodenni prochazku do Coconut Grove. Maminka zustala doma, ze uvaii at pfijdt, Joe a Anielta z prate a my at' se courame samy. Franky a Francis chodi do tkoly, tak at piijdou, te mamince pomohou. Sestra me povida, vezmi si pohodlne sttevice, at' nechodit jako Kraernerka, kdyt chce delat partdu. Ona vi, te mam kuti oka. Vzala jsem si tatku, kterou jsem dostala z Dallas od pi. Valeikove. Sestra se pta, "na co to beret?" Ja: "Inu, vtak uvidit, chci udelat naAim chlapctun jednu opici, na kterou jsou potieba dva kokosove otechy, a jdeme do Coco-. nut Grdy e, tak tam jich bude asi dost." Sestra nic netikala, asi si myslela, te mne vytresta! Nejdtiv jsme jely busem a pak jsme si to paradovaly po cestach a prohlitel y, tu ptirodni krasu, vtude pino kvetouci buganville vtech motnYch barev. Cesty krasne, vroubeny sam;;7mi kokosy. V torn sestra se shYbne a povida: "Tu mat, tady je jeden, ale. potadnY." Ja milt' kokos dala to tacky a hned byla ho pino. Povidam, "ten bude akorat na to opici telo. Ted' jeSe te jeden menti na hlavu a ruce udelam z palmovYch stonkii." Ja kokos ale nosila v take ut tti hodiny. Ptendavala z ruky do ruky, a ruka bolela, az si sestra toho vtimla A chtela mne to nest, ale kdepak, ja nedala, ale ut ten malt' jsem nechtela, ten to najde Franky na nazi ulici. Pak jsme zag li jegte na Pan-American Air Field, kam ptiletavaji aeroplany Clippers, cestujici •z Jitni Ameriky, Evropy a Afriky. Prave jeden priletl, sle.tnul na vodu,' maid lodieka pfijela at k nemu s ketezy. Ptipojila jeden konec k aeroplanu a druhY k male kale, ktera ptitabla aeroplan ke biehu k nastupitti. Videla jsern tam ohromncu zernekouli, kterd se stale toei. Tak jsme se sestrou jezdily po ni kolem sveta. Ukazovala jsem ji, jak jsme jeli s Bedfichem z New Orleans do Mexika, pak do Havany, Cuba a dale do La Carunu a Vigo ye tpanelsku a do Holandska. Zemekoule se pamalouaku tocila, te to bylo dobte rozeznat. Je to bajeena budova. Pri pohledu na ten aeroplan s temi vladnimi a vojenskYmi dustojniky a novinatskYmi korespondenty dostavala jsem hned zajedi umysly take nekam letet. No snad to take nekdy bude, te pojedu, ale kam, to nevim. Byl. vas domii a my pom.a.loueku druhou stranou zpatky, to jsme ale ut jely pa byte. Zatim, kdy2 jsme pri gly tak tam na pavladi leZely kokosy jako melouny, ktere zatim Frankie prinesl, a moje ruka ta bolela je, ate kdy2 jsem jela domt a kokosy tam zustaly, neb jsme to nemohli nijak spakovat do kii.fru. Snad at bude po valce, tak si "jeep" kou . . pim a pak si pro ne prijedu, zatim tez vnukove nebudou si hrat s opici doma d.elanou, ale moji
budou hledat flake hezounke dev6atko, tieba take rcztomilou opieku v sukenkach. Nesmim zapomenout na prvni narod teto zeme, ktery byl belochem zatlaeen do pozadi a byl kdysi nejbohattim panem techto pozeinkU, byli to Indiani. Tech tam je videt stale dost dost. Je hlizko Miami velika indianska reservace rodu Seminole. Stale se stroji po staroda.vnu, Zeny v dlouhYch, girokYch suknich a bosy. Zivi se vgelija,kYmi vYrobky, ktere pak prodavaji turistilm. Zpateeni testa byla to sama, jenom 2. ";e jezdili vojaci zpatky, kteri uZ byli na front& Vim to podle toho, ze asi etyri si vezli japonske ruCnice na pamatku Vam vtem v Miami dekuji za ty chvile, ktere jsem s vami stravila. Budu .mit pekne na vas vzpominky a preji varn v ge dobre a Tobe Frankie preji, aby byl z tebe druh:;7 Kubelik., hrajeg, jen vytrvej. Na zdar! Karla Ctvrtnikova. Doutka. — Prave jsem se dozvedela, ze je to mu dnes 65 let, co br. S. StudnienY spatril pr y -nesvtioa.Prmugljipe, aby se jeg te doekal hodne radosti na sklonku jeho pouti Zivotem. Te2 jedna z na gich prednich hereCek, Nezvalova oslavovala sve narozeniny. Ta rud. jeg te velkY zivot peed sebou a proto ji hodne lasky, ttesti a vavtinu za jeji hereckou einnost. Nati Enke S ‘ ebkovic, ktera byla operovana na slepe sttevo, pfeji hodne zdravi. V Houston, Texas. Ctena redakce Vestniku! Vyrodni schfize kroutku Hlahol od tadu Pokrok eis. 88. byla kcnana dne 12. ledna za ileasti dvou bratrft a 15 sester. Z toho je videt, jak bratri vtude chybi, a ti co jsou tak jsou tak zamestnani, ze ZadnY Urad nemohou prijat. trednice pro tento rok jsou: ptedsedkyne Noemi KostomlatskY, tajernnice Rif%ena Hannsoya, resiaerky Henrieta Earlova a Naomi KostomlatskY, vYpomocne resiZerky R. Spanelova a Kostomlatska; st., dopisovatelka do noun ses. Anna Orsakova. Divadlo je v programu na nate 10 lete vyro'.3i nati budovy na den 18. Unora. Doufam, ze na ge dopisovatelka nam bude padavat zpravy c nati einnosti od na geho krou2ku, neb jak vime z jejich dopisti, ze to urni a nikoho nezarmouti. PeknY dopis v poslednim Vestniku rnel nag bratr Amos KadleC'ek ze zamori, kterY stal za, pfeeteni. Ptejem Ti, by jsi se At'astne mezi nas navratil a hral s nami divadla, neb jak vidim Tveho chlapeeka po sini chodit, ani ho nepoznat at ptijedet zpatky. Te2 syn manteld Frank HankovYch jest nekde v Holandsku. Doufam, to se brzo vtichni vrati. S pozdravem a vtem ptatelam hodne zdravi pteje v tomto roce, Rbtena Hanusova, taj. V
cis. 99, Hallettsville, Texas. Mili bratki a sestry! Timto vain davam vedet, te vy, kteii jste jette neplatili na NemocenskY odbor, a chcete bVti Oleny tohoto odboru, tak potlete katclY za ekma 75 centti, to je na etvrt roku (3 mesice) Prosim, tak potlete penize na mne co nejdtive tento mesic. Bude-li nas vice, tak podpora bude take vetti. Ja myslim, te tech 25 centf.1 mesiene neni tak vysokY poplatek. A doufam, t tak ueinite, nebot' jest to pro dobro vote. S bratrskYm pozdravem, Joe Dornak, tajemnik N. Odboru. V Temple, Texas. Mill piatele ,vtechny vas vitam v tomto nastalem novern roce 1945 ,a pieji varn vtechno to ptani, co kteii na mysli mate, by se varn solnilo ,neb zajiste to ty laskave mytlenky nas jsou vtechny steine v tu novoroeni dobu, totiZ aby to nevinne prolevani krve co nejdriye ustalo. Ale dle v poslednich mesicich chazejicich zprav a mist valeiMYch, veru, nejsou potetujici, nob z kahle osady zase odji2di pin ch° hochn a mladYch mifail, a tak na farmach zustavaji jen staki tatove a marry, a tern se bude tpatne samYm hospodatit. Ale co je delat, neb neni vyhnuti, ikad
btrana 6.
fjrednici .Narodrilho hrbitova Seaton jsou na rok 1'.345 nes! Precist,.da J. F. ‘Sefeik, p kladnik F. C. Motl, tajemnik Karel ii:, hrobari Karel a an schUze dostavit pro dalenost, a chteli by-, telly ho miltete so, pa pa F. C. Motla, Tern e, Rt. 4, Texas. du do dob sveho to bYvalo pied to sam. nezkaL, Ittlyt ti nati rodie st:lhovali do tech nob dvou vozech o dvou- vozech vezli Cale z rodina vezla nekolik bt....S1U S mot:W:7y,, nob pgeniemistech by- ni pro vzdanemeli penize, pa na.0 zdravi a ttesti majetku, a net se byli Vlastozesriku. Tak my jeSte :nom na ne milou zuje, %e udelali vice ' teri nam upravili .nozi dries nedovest stop do etverce. ,.u.jrne na ty hroby jsou ty rovy kdeko-
odobra.li tam, dno
ec
ro
t 5.1
, 'atre'y
r.
ton E::toho sveta, tu mno, bylo pied da yo jste peiSli pied jerte dnes. jste tam v ty stare roste se telce vzdalovali se, tu sue othlySienka, jestli ja dries ti nati sysvYmi rodiei, ten v torn, vas nepo%,adovala po -oti2 abyste se stali obeany, ale co tyto b Gni jdou mezi ty oni j 0351 posileni tou . zaj3stili Coma, sna2rne se ; mo%no. ktE.r3-7 pied dve-o stromu a zlosi nachazi se c. SlySel jsem, vsichni prejeme, cloma, a braz nezasic, iii po tti mesice an itahodou upadl a letech 80tich se - ma prejeme, by71.") :t:;'111
3110
nechal T le%i. On, zranil vo
Zane zimesIte, takzee kdo je j egte v pytli. A ▪ LIcinou neeke, zabijet. zdaru v tomto pozdravem, J. F. 8efei.k.
, n eb nezasei Na kon.se zoco Yr
v ,L;r3 (asoTpis Trots 7:1 p rosince 1944 Yernecku. Neraci
a... Podle
t;)::;f:C>
V druhere. Dace v
ve
ff:et1:11
Celnern pre.civaleeneho _.v:. _u za
49, y etvrtem 35, Da„),Si e
slepice na kus (podle a2% $16)."
Pi em od i. adu za mesic orosinec 1944, Lodge
Ve stkedu, dne 17. ledna 1945.
VESTN.t1C
Strana 0.
Mort. Umrtni
1 15 list. 189.79 2 14 pros. 27.67 3 16 list. 26.12 4 19 pros. 727.02 5 16 pros. 109.68 6 13 rij.-pros. 258.18 7 15 pros. 158.50 8 22 rij. list. 103.26 9 18 pros. 378.82 10 19 list. 61.59 11 26 pros. 140.15 12 14 list. 22.20 126.35 13 18 pros. 14 18 list, pros. 134.11 199.60 list. 15 16 26 pros. 103.19 713.92 17 22 pros. , 18 29 pros. 18.69 80.95 19 13 list. 20 27.21 21 30 fijen 38.72 22 12 pros. 273.80 23 14 list. 24 26 list. 992.00 25 26 list., pros. 756.39 26 30 list. 59.63 27 22 list. 79.18 28 16 list., 1076.40 pros. 115.40'' 30 26 list. 75.57 31 21 list. 32 15 list. 18.80 33 21 pros. 220.21 34 20 pros. , 13.26 35 13 list. 99.29 36 30 list., pros. 258.06 18.66 37 20 pros. 104.89 39 19 list. 506.57 40 20 pros. 56.25 41 13 pros. 38.23 42 19 pros. 43 30 zaki-pros. 103.64 44 11 list. 80.01 444.00 47 22 list. 256.55 48 20 pros. 486.99 49 30 list. 50 12 list., pros. 138.22 52.66 51 20 list. Men 260.24 54 56 15 list., pros. 463.50 48.78 57 list. 131.18 58 22 pros. 59 30 zari-pros. 26.12 led.-b_rez. 125.37 60 41.29 61 list. 47.70 62 kijen 145.01 63 21 pros 40.96 64 18 list. 61.59 65 21 pros. 67 13 list.,pros. 279.10 129.40 68 20 list., 67.85 69 19 pros. 103.10 70 12 pros. 71 20 list., pros. 83.60 110.48 72 20 pros., 154.25 73 14 pros. 29.08 74 20 pros., 47.52 76 20 list., 77 128 rij.-pros. 85.86 108.93 pros. 78 98.82 80 15 pros. 113.46 81 20 pros. 29.48 82 15 list. 84 27 list., pros. 824.70 86 26 list., pros. 152.88 505.78 87 21 list., 1004.34 88 28 list., 107.92 89 14 Bros., 18.72 90 14 pros., 92 22 rij. list., 736.58 54.37 93 21 pros. 108.15 94 20 pros. 49.96 95 19 pros., 96 18 list., pros. 56.12 22.52 93 18 list. 39.00 99 15 pros.
Expense Vyclani
14.10 4.15 2.40 118.25 12.15 29.85 34.25 5.10 70.60 2.55 11.35 9.40 13.50 3.30 14.40 19.25 118.75 5.65 5.55
Juv. Sick B. Detskii Nemoc. Odbor Odbor
4.41 .30 42.10 4.80 4.50 13.76 .40 22.17 .40 .50
1.00
.20 .60 2.38 2.40 51.55 .30 .50
2.70 8.90 51.95 70.80 110.05 3.90 38.75 144.90 26..65 2.85 11.70 41.50 8.55 13.20 24.05 5.10 40.70 87.20 23.10 3.00 16.30 14.50 35.70 37.10 41.95 23.25 8.40 17.40 41.75 2.40 23.95 5.30 14.35 1.95 6.15 45.55 3.00 18.55 43.55 51.55 10.35 26.90 16.40 29.45 12.45 7.20 2.40 11.40 4.65 11.85 40.50 1.80 71.40 25.30 18.45 75.00 16.45 9.70 76.80 13.30 29.65 16.35 11.45 2.25 7.60
2.57 15.69 144.15 65.11
2.00
3.75
.50
105.28 4.46 28.31 5.34 67.57 1.20 46.97 12.14
6.50
5.50 21.69 14.75 63.90 17.78 1.50 5.90 28.20 1.40 51.60
22.55 .40 6.90 17.75 93.29 20.12 59.96 97.38 10.31 219.41 2.30 2.26 .60 1.10
37.26 218.71 .60 1.20 2.70 .70 9.94 2.82
1.50 22.00
2.70 40 .60 1.80 1.40 2.60 89.48 9.95 3.81 2.10 .30 20.37 2.80
1.00
3.00 .50
13.75 5.40 1.70 9.74 59.20 56.55 .40 3.10 56.51
2.00
1.40 8.16 23.22 3.19 104.54 4.13
Rogers, Texas. Ctenk pane redaktore a mili etenaki!
4.00
bych obeas podala od nas nejakou zpravu z na6l spolkove dinnosti. V nag schrizi v prosinci byli znovu zvoleni skoro vgchni nag stall Utednici, co2 svedei o torn, 2e jsou eleni nakho radu s nimi spokojeni. NaS' pfedseda br. J. J. Mikeska dobke se stara o sve mlade deny, ktefi jsou v armade. Rok co rok, co jsou na vojne, aby jim aspori eastedne udinil radost a podal dukaz praveho bratrstvi, na vanodni svatky na ne pamatuje s darky. e jsou jim mile, svedoily dekovne dopisy, ktere zaslali a to v loni. Do lednove schrize jsem se nedostala pro Spatne cesty, tak mne neni znamo, zda br. ptedse-. da obdrZel jig zpravu, ze darky do gy sveho Kte9i jsou vgchni rikednici pro tento rok, presne nevim, ale snad to oznami br. 8paiihel F. V. tajemnik.
22.859.11 3,046.75 2,254.93 44.50 S.bratrskYm pozdravem, R. A. Urbanovskk, udetnik.
1.80 .40 1.86 6.34 1.40 8.40 20.63 1.51 24.52 .40 2.58
100 12 list., pros. 43.62 8.95 101 20 pros. 7.95 29.67 103 42.42 1.05 list. 105 18 pros. 8.95 34.88 106 18 eerv.-list. 287.82 24.05 107 22 rij.-pros. 275.29 55.20 108 26 pros. 32.40 292.96 109 18 fij.-pros. 106.68 19.15 pros. 110 14.60 150.30 111 15 list. pros. 16.98 9.65 112 13 pros. 30.55 136.56 3.85 113 13 pros. 11.79 34.05 114 20 list.-led. 221.90 12.85 116 16 pros. 48.77 117 13 pros. 7.60 25.27 121 22.50 pros. 130.91 10.60 122 22 pros. 40.84 11.85 123 list., pros. 45.24 4.45 3.75 124 13 pros. 32.63 1.50 125 20 list. 20.70 126 20 pros. 100.13 24.41 9.30 128 13 pros. 13.25 129 pros. 40.86 130 26 rij.-pros. 620.64 110.10 2.50 ij.-pros. 21.45 131 4.95 132 22 pros. 8.98 146.49 15.35 133 21 list. 21.50 112.53 135 16 pros. 42.34 3.45 136 list. 1.80 5.99 137 9 pros. 23.60 144.98 138 18 pros. 6.45 140 pros. 21.58 134.43 20.15 141 19 pros. 184.53 16.20 142 21 list. 21.50 145.49 143 18 ;• ros. 11.75 144 22 pros. 5.00 3.60 43.83 145 19 pros. 12.25 61.33 146 19 pros. 6.60 103.91 147 22 pros. 35.20 461.26 148 16 list. 2.55 149 26 list., pros. 16.40 108.18 9.15 151 21 pros. 27.34 3.15 152 21 list. 42.56 8.65 153 19 pros. 25.15 201.72 154 22 list. 11.35 62.62 155 14 list. 14.70 157 16 fij.-pros. 43075 7.82 3.15 158 22 pros. 325.94 10.65 160 28 list. 7.95 195.80 161 11 pros. 7.10 29.80 pros. 162 44.35 475.16 163 19 pros. 3.30 35.01 164 15 pros.
Jig delSi dobu se chystam napsat dopis do mileho nam bratrskeho organu, ale pro mnoho jineho psani, Cetrie rodine a pratehim, nemohla jsem se k tomu dostati. Prvne chci vsak prati v tornto novem roce, jak panu redaktorovi, tee bratrum a sestram, . a to nejlep gi v tornto roce by je potkalo a hlavne abychom se jii dookali skoneeni teto hrozne valky a mohli se tegt koneene z vitezneho miru. Kdy to as bude? Tuto otazku si zajiste kazdy z nas denne klademe a dosud p9izniva od poved' neprichazi.
if ‘
Pkeji si te2 podekovati za vzpominku a vypsani mile pani Erti gove, ktera nam nani • ve Vestniku pik ty krasne dopisy, ktere tak mnoho dtenatu rad° ete. VSecka test ji, zde rozena a tak hrde se hlasi k Ceske reei, prave" tak. jak ri P. P. Mikeskova, kterou znam tee °sobne a velice si ji Mile. pi. Orsakova, tez i Vag e dopisy, east° humorneho slohu rada etu; ano, pi. Orsakows„ intij manCel hyl hodne va2ne nemocen na zanet mozkovj'r ch blan a diky zasluze p. Dr. Cernoskeho, pomalu se ji g zotavuje, ae prava, ruka mu dosud pri praci eini nesnaze. Nema v ni dosti sily, ale douVsso., 2e behem easu se i to zlepSi. Ze tento rok, nechtej, budu trcchu pana redaktora napalovat s rri. mi dopisy. V naSi radove schfizi byla jsem zvolena Ilopisovatelkou a tak incji povinnosti bude,
Meli jsme miti te2 bazar, ale pro neustale kmtne a nestale podasi nedalo se nic delat, snad a2 na jake, al se to podasi ustali. Mam toho jeSte vice na srdci, to si ale zas necham pro podruhe, abych vas na poprve v Novem roce neunavovala. Nyni zde mime podasi jak na jake, ze by se chtelo ji2, do zahradek hodne sazet, ale neni co tomu verit, moZna,, k se podasi brzo zmeni a jeke nas navkivi mnoliS7 mrazik. Pak ovSem by v zahradce vse vzalo zkazu. Jest teprve leden a proto obrat v podasi je mo21V. Proti lorisku mime vSak letos leden velice tep1Y. V loni nam to 13. padal snih celk den a noc, bylo ho misty al pkes 6 eoult1 a zristal le9st a1 do 19. Dne 15. klesla teplota at' pod 10 stupn. Jen abychom neco takoveho nedostall na jare, aL" vSe v zahradkach a na poli se bude zelenat. TakovSr ochlad pod 10 stupnu by byl nevitank host, ku ekode rolnikri a zahradkaku. S pozdravem, K. Fojtagkova. V ftad Jan Rosickk, els. 110, Kaufman, Tex. Bratti a sestry! ✓ posledni lednove schrizi, ktera byla pro E;patne podasi slabe navkivena, se nam br. &eve 8t'astnk vzdal rikadu tajemnika a misto jeho jsem prevzal ja.„ Te2 se vybiraly pkispevky na Nemocenskou podporu, a jelikoZ toast Lent. byla maid, tak se tee mai° vybralo, tedy penize na nemocenskY odbor podr gm do rinorove schtize. A alenove, obzvlaSt' staki, jsou Zadani, aby se prihlasili do nemoc. odb. Tel v Unorove schUzi budeme jednat ohledne poke, ddni schtzi. Totit, aby se schaze odbkvaly jednou za 2 mesice. Tak bratti a sestry, stavte se v pinem poetu. S bratrskYm pozdravem, Steve Novak, tajemnik. V Dallas, Texas. Ctdna redakce Vestniku:Timto vzdavame nejuptimnejAi dik Krotaku OeskY Len, Dallas, za sesterskou coast projevenou v nemoci naSi man2elky a matky, Linkove, a nas'emu kadu Pokrok Cis. 84, Dallas, a v '. :;-2m naSim dobrYm pkatelrim za soustrast v nadem- zarmutku nam prokazanou. Rodina Linkova. V Vtipy v Isleneeku. New York. (OTK.) - National Zeitung, Bochum, ze dne 23. listopadu se ye svem rivodniku rozeiluje nad tim, 2e po Nemecku koluji jedovate vtipy na ptedstavitele nacisticke strany. Redaktor Freidrich Borman pik: "tide, kteti rozgfuji vtipy, jsou easto ti, kteki maji 12ti .pokojovY byt, ale odmitaji v nem ubytovat sve blilul, kteri ztratili ptistte§i po bombardovani. Ale pri torn s velkou, radosti yypravuji posledni gpinave vtipy o Goeringovi. A co rici tern lidem, kteii roz gikuji vtip o Vilemu II., kterk fekl, ze nezna 26.drie strany, jen svrij lid, zatim co Hitler nezne, Zadnk lid, jen svou stranu? Zda, se, 'Ze nekteki Nemci se po spojeneckem bombardovani koneene probudili ze sve tuposti a zadinaji deist vtipy. Naduta nedotknutelnost nemeckkch vudcu je tim ov'em hluboce uraZena.
Ye sttedu, dne 17. ledna, 1945.
Strana 7.
Vt8TIsTfIC
Pi ehled piijmii a v17E16111 za mesic pro3inec 1944, Omrt. fond
Vrdint fond
PkiJEM: Od radu $22,859.11 $3,046.75 Bondy 500.00 Splatky majet. pajeek 62,885. Splatky plj. cert. 7,561.38 Zaplac. zavdavek na zaprodanY majetek 1,000.00 Urok z pajdek cert. 1,774.04 Urok z majet. piijdek 13,912.61 Urok z bondu 17,395.22 Olejove "lise" 1,389.75 Najemne z majetku 2,067.41 Prodeje pot •eb mist. tadtim 16.50 Za odhady Poplatek za odhady (v suspensi)
Detsk§ Od.
Odhad. fond_
$2,254.93 312.84
1,000.00 1,774.04 13,912.61 17,887.72 1,389.75 2,067.41 16.50 130.00 18.25
18.25
CelkovY ptijem Bilance hotov. 12-1-44
$131,345.32 $3,063.25 $ 3,152.43 211,606.94 4,500.05 22,112.55
$
44.50 963.17
$ 148.25 1,843.29
$137,753.75 241,026.00
Soudet
$342,952.26 $7,563.30 $25,264.98
$1,007.67
$1,991.54
$378,779.75
•YDANi: Pfljeky na majetek 40,808.86 Plajaky cert. 3,511.00 Komine z prodeje majetku 475.00 Vyplaceno na Umrti 15,898.77 Vyplac. nedospel. dedicum 451.40 Vyplac. nedospel. dedic. tarok 213.29 Dohled na majetek 235.88 Vyddni s prodejem majetku, znamky, abstrakty, atd. 91.95 PojiUeni na majetek 3.53 Dan na majetek '7.80 Opravy majetku 1.70 Vraceny Urok z pajdek proti certifikatum 17.33 Vracene Amrtni poplatky 24.11 1 1/2 % za pravnickou praci s pafekami 848 22 Oznamky Komigne organisatortim Cestovne Dar (Narod. Matici VySSitio Vzdelan) Dar (Znamky na American Tubercular Association) Express Rtizne poti'eby na vydrova.ni Hlavni U. Leka •ske prohlidky Vestnik PoStovne Sluing Atednika Slu'2ne vypomoci Potteby a tisk. prate v &ad. Telefon a telegraf VYmena poukazek Vyplacena zadrtena dad), z pit zamest.. (witholding tax) Vydani na karu, (gas, oprava, atd. Najemne z iltadovny Vyplacena zaloha Odhady majetku Gelkove vydani Bilance hotov.
91.95 3.53 '7.80 1.70 106.17 11.00 1,411.85 57.07
17.33 135.28
5.00
848.22 11.00 1,607.30 57.07
195.45
100.00
100.00
2.00 11.59
2.00 11.59
27.16 408.00 768.69 346.58 981.85 453.90 128.87 53.01 20.73
27.16 516.00 768.69 346.58 981.85 453.90 128.97 53.01 20.73
108.00
125.16
125.16
30.65 60.00 319.65 93.65
30.65 -60.00 319.65 93.65
$ 62,588.84 $4,998.21 $ 409.62 280,363.42 2,565.09 24,855.36
$ 787.48 220.19
$ 413.30 1,578.24
$ 69,197.45 309,582.30
$342,952.26 $7,563.30 $25,264.98
$1,007.67
$1,991.54
$378,779.75
MEHLED MAJETKU JEDNOTY : Hotovost v bankdch 280,363.42 Bondy 1,849,898.39 Majetkove pujcey 1,401,204.94 Pilje"ky proti cert. 511,057.71 Majetku (farmy atd.) 85,506.38 May (collateral) 633.69 May (personal) 25.00 Metitko a podily 20.00 Za •izeni v utadovne Auto Soudet
40,808.86 3,511.00 475.00 16,681.25 451.40 213.29 235.88
782.48
Stare p isloai pravi, 2e: "Komu se neleni, tomu se zeleni." lined po odeslani mcho dopisu, vybizejiciho k pestevani °veer:Yen stromti a lesn, vygel ved od zomedelskeho odboru z College Station, kde nabizeji ku prodeji lesni stromy tak zvane Long leaf and Loby pine, tisic sazenic od dvou dolarti za tisic, a vlada Spoj. Statt da mthraciu za vysazeni, pet dolarn na akr. Vgeobecne dd, se ceekdvat, ze kdyby majitele farein zanedbali vysazovezoi moven° lesa, tak za padesdt let aneb drive, bude nedostatek lesa pe ce,lYch SpojenYeh Stateen pro v•eobecne pet,17eby. Na rnnchYch tarmach jsou jiste cacti nedrodoe piidy pro polni Urody, ale na takovYch kuscch nady mohou vyrUsti pottebne stromy pro budeuci poteby. Lcsni druhy jako jsou otechy, bory, jasany, cedry, magnolia, atd., vysazene v mesicich lednu, Unoru a bieeznu, dobre perostou. Take pomeranee v jinovYchodni dasti Teasu, dobrou Urodu chutneho ovoce. Na takove odporueieni viada zanajdi 0,2 do 93 procent zalolay, a banka, ktera odporueeni Zadatel alespori deset procent.' anebo vice, aby ona banka zapiijeila onornu Zadateli a espari deset procent pottebzdlohy• ameri.t.k ebear.Mn. Paton) prijCoy atel prosttednictvim one mistni banky unjecne penizc, splecet. Take Se udd.vd„ fie Sp ojene Staty vlastni ye Stectu Texas ptes sedm kreit sto tisic akru pozemku, kteLY bYti rozdelen na male farmy a prod: My iacino na dei gi spidtky a na mime droky. Tor nu, kdo se upezvoli ony 'farmice vzdelavat„ ptednost s, dd vysloutilcUm z vojny a dale nernajetnfan najerrnikum,jsou-li crickSmi obCany. Zda-li se rod Y'i,-ena podcisovat s koncovkou -ova? V mo,ji noLd. a se muss podepsat svojbo ktesnira nein a pinYm jme-. nem sveho made - boz pismenek -ova. Ve starem Rakousku, pod nini.2 byla nage stard vlast v °treat y?, tam nemela Zeno., rovne prdvo s muZern, byla povalovana za majetek route. TakovYch nehl•dfi se drZel CSPS sjezd v Cedar Rapids, v roce 1891, a ten nahled 'byl jeden z hlavnich piein, prod jsme zalozili naSPj,ST. A • a, jsem hrdY na nage si Zeriske elenkyne, Ce berou tak eilou ucast na .narodnim texaskem poli eeskeho naroda dediem& Dale navrhuji, aby onen tiskovY vYbor zvetgil Vestnik o lest aneb osm stranek a do to zvetg ene east: aby byio vice psdno o rolnieeni, zahradnictvi a poeatky historie americke, a porovnani konstituce Ameriky s konstitucemi jinYch narodlit; a take poddtky a pokrok hi.storie jinYch narcai sveta, tak aby se stal nag Vestnik spoienlivou knihou vedy pro v geeky tiddy elenstva do budoucnosti. Redakce reei odpustit moji gkrabanici, neb posed. postondtdm a. moje brYle jsou nejasne a ruka se nehYbe, podie potteby. Na zdar kale dobre veci pi•eje Vag, I. J. Gallia. -Tj Oznimeni soh
2,565.09
24,855.36 28,476.60 44,360.03 477.00
220.19
1,578.24
8,020.17
$4,128,709.53 $10,585.26 $98,168.99
S bratrskYm pozdravem,
Pige I. J. Gallia.
Soutet
$ 28,205.29 500.00 63,198.64 7,561.38
44.50
7PitEM'i SLETME, UVA2U.TME A JEDNEJME
1,000.00 $ 220.19
309,582.30 1,878,374.99 1,445,564.97 511,534.71 85,506.38 633.69 25.00 20.00 8,020.17 1,0000.00
$2,578.24 $4,240.262.21 R. A. UrbariovskY.
103 "Rosenberg"
Vdem ria gira eleham a elenkern davame timto vCdet, Ze VC schezi usne geno odbYvati schaze, ja.ko drive, ttzti nedeli v mesici. z vets, aby tyto sentJest to v zdjrau so byly lejec ne.vaervevenv, a.byohom aspen priaiamnYch melt k zaha1 o9e pot e +n schlTizi p idti, ttcti nedeli v jeni schdze. lednu, peda nem Teetni vYbor svou zpravu; v p.o.kladnika, jakern stave na gli kniny po7a.c7.1.7 s rIPa tak ddle. Zido eenim prispevku, ueini delete, za6neli nov rok vyrovndnim Tait se dostavte v hojnem peciitu do schtze. Za tad "Rosenberg", Vino. Labschnelder, tajemnik.
Strum 8.
I71',EDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL 0.14GAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHO;SLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. r.-lbselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 1.11 •syni fitadovny ye Fayetteville, Text's. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Vetkere dopisy, pkedplatne a oznamky budlez adresovany na: Vestnik, West, Texas. Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South. Ve schitzi Hiavni friadovny dne 8. ledna 1944 podal hlavni tajemnik br. John F. Chupick obeirnou zpravu, jejit pruklep byl pfedan fisttedi k osobnimu studiu,,Zprava zahrnovala posledni etvrtleti. roku 1944 a udavala hotovost fondii, ulotenYch ye Farmers Nat. Bank ve Fayetteville, poutitelnYch na potadani jak nasleduje: funrtni fond $57,173.21; yYdajovy fond $2,565.09; fond Detskeho Odboru $24,855.36; fond Odb. Nernocenske PodporY $220.19 a odhadei . fond $1,578.24. Penize ulotene v fade bank v rfanych eastech Texasu obnakji sumu $223,190.09 dill celkova hotovost fitadovny koncem min. .roku. obnakla $309,582.30. Bratr tajemnik zdttrazriuje, to yeekera prate jednotlivych oddeleni Utadovny konana byla bezodkladne a. po celou dobu snaha smetovala k tomu, aby vedeni knih byo zmodernisovano, stare opottebene zapisy ptepsany pokud oveem eas takovcu praci dovoloval. Usili ptizpilsobit kancelatskou praci pottebam'dneeka neni u konce a bude v nem neptetrtite pokraeovano, dokud system moderniho vedeni knih a vytizovani betne agendy nebude Uplne dosaten a .provaden. Veichni fitednici a yYpomocrie sily konaji sve Ukoly se zeijmem a uptimnou spolupraci. Zapisy XIV. sjezdu byly mimiografovany (rozmncteny) v iitadovne a rozeslany delegatfun corpuskeho sjezdu. Byly take uvetejneny ve spolkovem organu a dle usneeeni HI. Utadovny jeete 700 kopii techto zapisfi ma bYti zhotoveno. Nasledkem ustanoveni, aby do soutete o tisk stanov a pod. byli ptipueteni toliko tiskati Cleni Jedncty, narazil br. tajemnik na potite at koneene tisk sjezdoveho protokolu a opravenYch stanov zddn byl vydavatelstvu oechoslovak ve West. Nynejei pomery, v dobe valky zavinily nedostatek tiskatskeho papiru a schopnych stanov zadan byl vydavatelstvu Oechoslodani zadane prate net zminene tiskoviny budou die slibu yydavatela zhotoveny do . konce ledna.--Behem sveho terminu bratr tajemnik snatil se o stale zlepeeni, zjednodueeni veech fltednich zapisil a knih. Pfijeky proti certifikatam vedeny jsou pfehledne a v paclu, kde na jeden certifikat bylo ptjeek nekolik, tyto jsou zaznamenany na jedn•m listu, cot usnadnuje anravne a. ptesne spracovani techto piljeek. Do konce roku 1944 pujeky na certifikaty se ze sumy $535;746.68 na sumu $511,057.71, a poeet jednotlivYch pf/jeujicich i poCet certifikata f.atiten.ych pfijekou se rovnet pozoruhodne snizil. Od posledni sclafize fisttedi zakoupeno bylo daleich. valetnYch lapis& za $50,000, Clint na.k. SPJST. rtitomne ma uloteno u vlady Sp. State celkem $1,300,000 (jeden milion a tti sta tisic). Zazn.aray v knize bondu ukazuji, te veekere Jednotcal vlastnene bondy, nalezaji se ve stavu velmi uspokojivem. Cleny HI. Utadovny okkavaji dva dUletite prCblemY: zajMeni ta-
VESTNIK doucich clenu, beapeene ukladani hotovosti fondit; Facile fneni stanov spadaji do pravomoci hiavniho tajemnika, ktery k dosateni potadovane sazby roku, nutria. k udrterii solvence, tada brats; Uredniky a reditele o napomoc v ziskavani tadatelf/ pajeek u SPJST. Investice V podobe piljeek musi bYti.bezpeene, musi pkinaSet spravnY trek a musi by ti ueineny na delei dobu, aby se vyplacely; kratkodobe ptijoky ei any, vyrovnane n.asledkem zlepeenYch pomerft dlutitele prod sta.n•venYrri easem. jsou nevYnosne, ba v nektorYch ptipadech pro Jednotu zhyteenym plYtvanirn Casu. Bratr tajemnik zve novo Utedniky a zvldtte bratry ditele, aby po odroCeni schUze zdrteii se den Ci dva dny k obeznameni se s praci v Uradovne, men motnost sledovati yytizo yani a system jednotlivYch oddeleni a tim seanali povinnosti a odpoved.nost flicednikt usttedi. UCetnik bratr Ray7.n. podal ve schird zpravu obcznamulici Cleny asttecii o postupu kontrolnilao ,§et •en avnosti radoyne odvadenYych pcplatka tada. • nastoupeni svelio Utadu zkuSerrY poetat dal sobe praci s poL'o ynay arriro doi71.3=ch IManenich zpra y se zaz.narny y ,;_n'adovne priL'el na srovnalosti, kde tadavi nedopattenin prehlednutim zmylenou zanas • ' poplatkil nespravne nekdy '-ru , k dcbru UPado,yny. Ii:ontrcla byla nemale trpelivesti, t:vaut e ze Li:. to o desitky tisic lend a Bratr h)avni Ueetni i".7.koln. nezalekl sevzatem larn yslu pekra(I: oval dl e • ' ' bli21. se k dokcneeni —jet.e. zbYva mu yy,§etteni a ._ad le too • ,titest de vedcna noYotou, iii js le psali v eisle novorcyl'nim totit, rad but',., d Li z Uradoyny y.Sikaz c' cot usnadaii privodi spravnY La.p s a koiekci techto v rttadovne. • Pokiadnik 1:ratr. ..7os. 2ha m:. sdHuje o novein zpasobu yyplacani neu.n.ocens'.:e. podpory, cot podrobne lieena7.1.6 t • Odbor Nem. Podpory roku podleha sjezdem pravidlam, z ni jedno rivy:Suje rozpo , vek a 50 n.a '75 cent,a. Bratr pckladr nekolik pada pfijeek, jet pro neplaceni vzeiellao t'iroku reep. splatky dcstaiy se do sta ,TL. neptipustneho a colt ptod scuelrilm PoySechnY stay majetkovYch jc pritornne uspokojiyy, aroky jak splatky splaceny jsou doCasne.. bratr Ed. L. i'147.ared nastoupil svuj atad na rok, r.erna tudit 2.,pravy ku p •edic•teni net pracuje na planu piomySlerle nepretrtite Cinnosti orgemisaeni. Po ciohode s druhymi Ured.n.iky bratr mistopredseda jako teditel crg a. Lnisace bode na yStevowtti note tady, aby byl v osobnim styku-s atedniky i tadovYmi organizatory, dohmitol na praci agita` " pc.yzbuzoyal kde toho ukdte so pc.)tteta. ii n.a.vrlau bratra ptedsedy schvf.len byl schfri phn no. dvoudenni kurs na'Sich Celiak,s ✓ Organisatord nekdy na lake. Novi/ vrchnl rekal; dr. J. A. Ela 7lailli5ck v El Campo, Tex., dostavil se do scIraze, aby se osobrie poznai s hlavnimi troth:flu a, tediteli, obezndmil se s postupem yytizovani tados.ti elenstvi u SPJST. a ptines1 zaroven sebou nekolik lekatskYcla prchlidek tad:at:01a zdravych ptitornne, net pled roky sti2enfrch povatliyou chorobou. 0 7.;,::ipader.,11. techte. spadaiicich pochopielnei do koncilia lekatsk•ho inohlo se debatoyati zbetne usneteno, aby vrchni rnel pravomoc potado evati (Iodate e: l-10u prohlidku a yysvedeeni v tech ptipadcch, jet toho budou vytaclo;tati. PriLla na prettes y alka a ji nastale pornery tert i psi lekat.sliern petvolani, n.ej2 byl velk:"7 s Itekatfi povoltin doslu,i,eb branne mcci naroda. Necisstatek lekata ye mestech jak osadach je citeinf7, ti zbyli jsou teni pacienty a no iekat o ske prehlid.ky tadatela o pojiS"teni nentaji dosti Casu ni zajm.u, protote takova, svedomite vykonana .prohl j.d1;•..a. yytada Si drahnou ch lli drahocenneha Casu, za nit dostancu — dva dclary. S yelikou kli?;atelou o Lento "biznis" vabec nestoji a n'ekte l. 'i • -ridi se elle zna.meho reeni "za malo penez rnalo muziky". Cdrrr:'Jna vrchniho lekate stanovena byla posiednim
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945. ,.sjezdem 50 centu za jednu prohlidku vrchni lekak pfijal ilkad s vedomosti, kolik se za prohlidku dostane net ye schilzi dal jemne na jevo, ze neni na dneeni poinery postaeitelna. Prflvni rade° bratr August Kacii mel krattl ,pra ytt a behem jednani nekolikrat pedal vyMad zakona, vztahujiciho se na debatovanou otazku. Pti rozprave o agitaci vkle se ptimlou-val pro uspotadani kursu pro nate organisatory a v pt.esvedeujici fedi zeltraznil vYhodu, othranu v torn, kdyt katdY Glen HI. trtadovny zajisti si pojieteni sveho automobilu proti sra..2ce. V poledne schfize byla odroeena do 1:15 hod. odpoiedne, kdy ptiely na tadu majetkov& •ptijeky, rc2cleleni cen vypsane soutete tadovYch crganisatora (zpravu o souteti podava br. mistopteclseda pod hlaviekou — Z Hlavni T.:Ttadcvny), rozprava o krocich smerujicich ku zvY- eeni poetu elentl Nem. Odboru, umotneni zachovy Cinnosti schopnych .bratti organisatora .sta.vei se Cleny teditelskeho sboru (zaletitost odlotena 'do schilze pileti) a neibytne zvYeeni plate v:YpomocnYch sil v fitadovne. Schtze skoneena v 7 hod. veeer. Rika, se, te "s veselou mysli nejdal dojdet." Cot abyste to zkusili a postarali se o dobrouritadu ve svYch fadovych schiirich. Piitomne mnoho smutku, ye velmi eetnYch rodinich v ramind se na hochy ve slutbe vlasti, net lide ra di pookteji pii vesele chvilce. Nehortete se ye set/faith nad nejakou tertovrtou poznamkou, ktera zhusta zmirni • napeti a vyvola dobrou rialadu. Kalvarie eeskYch studentii v koncentraenim tabote v Sachsenhausen u Oranienburgu vylltena byla eeskYm delnikem, kterY se dostal do Anglia, byl zavten v koncentraku a pozdeji zatazen. do nemecke armady a poslan na frontu, kde pkeel ke spojencum. V letech 1939-1940 byli s nim v Sachsenhausenu zavfeni deeti student. Lici jejich ptichod a osud takto: "V nod. z 18. na 19. listopad 1939 ptijelo do tabora asi 1.200 at 1,300 eeskYch studenta. Cestou z nadrati mesta Oranienburgu do koncentraku se museli plitit v kalutich, takte do tabora spire promoeeni. Celou noc museli stat na nddvati y desti. Nasledkem toho mnoho studentfi onemocnelo zapalem plic a od jejich ptichodu do 3. btezna 1940 jich asi 400 zemtelo. Zachazeni s vezni v tabote bylo vfibec velmi krute, ale podae vypovedi svedka vedlo se studentfim jeste her. Jejich vezerisky odev se lisil od obvykleho zimniho odevu tim, to v zime men jen lehkY letni odev bez ponotek a spodkfa oast stucientu kokonce ani Cepice, ani rukavice. Svedek vypovidal, to brzy po ptichodu studenbylo asi dvacet z nich vyvolano. Zmizeli, aveak pozdeji se proslechlo, te byli souzeni jako vedouci dinitele a pravdepodobrie popraveni. V letech 1939-1940 tadil v tabote obzvldete krutY SS-man, Obersturmfuehrer Redwitz. Tyral vezne a jeho oblibenYm trestem bylo hazeti je do cdy. Vezni si pak nesmeli sueit eatstvo, takte v zime na nich eaty mrzly. Umirali na zapal plic a jine nemoci. Svedek licil, jak si keti studcriti sami provadeli lekatskou pomoc. Trpeli nejen ti.plavici, ale umirali take hromadne na .-)alu a zdtkrt. Tehdy jim bylo povoleno ptijimat z clomova baliky. Svedek o torn vypravoval: "Poeatkem ledna 1940 bylo studentfim povoleno ptijimat z ,domova jeden balik behem 14 dnfi. Dfivod k povoleni byla velka fimrtnost • studentil. Kdyt veak jednotlivec v teto dobe dostal vice baliku, zaplatil za ne sice poetovnea ale baliky nedostal. Od konce bkezna 1940 byli studenti ze Sachsenhausenu odstrat/ovarii. Svedek pry byli poslani na praci v nem.eckYch tovarnach. Asi 6 studenta bylo dopraveno do Dachau, ale koncem Cervna 1940 v k.oncentraenim tabote Sachsenhausen z nich jit nikdo nebyl. Nate SPJST. ziskala loni kolem 1500 novy'ch cfl rid, zy3i§ila jmeni, zvS7tila celkovjr obnos pojltteni a ma nyni uloteno do valeenS,ch je den milion tai sta tisic dolarift. Posjezdova kamr,an naboru doznala aeekavaneho tispechu a v let,e;nim rote 1945 pokraeovati budeme v agitaeni praci s novYm tisilim. Bud'me einnYmi vtichni:
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945. Nemecka pats kolona. Hemel v zahranieii byli nastrojem nemecke valeene politiky a siontadnost dokazuje, 2e zaptalen1 Nemen do loary nemeckeho imperialismu ex;stovalo jie pied Hitlerem, i kdy2 v merle nebezpeduj'eh zpiisobech. Hohenzollernska monarchic i blika poeinaly si v tomto ohladu stejne a ) sti jen dokoneili dilo svYch predchndeil - MObilisaci vSech Nimcu, bez ohledu na ateitni slU'gnost pro pfiSti valku a vybuclovani teto ne,bezpeene zbrane nemeckeho faSismu. Ideovou zakladnu k organisovani Nernza v zo,hraniei poskytly spisy a projevy pr,:->fesora, Othmara Spanna, profesora Steinachera, vedouclho tele spolku Volksbund fiir das Deutschtum im Ausland Loesche. Na n.erinaborskern. sjezdu nacisticke strany v roce 1057, von Nenrath • projev, 2e Nemci v zahranlei musi se stat nacisty a smeji pak uznavat jedineho Program nacisticke strany a iastan ru pro Nenace ✓ zahraniel vedl k tornu, Ze vSechny nemecke organasace kulturni, sportovni a node:brie ste.ly se siti vyzvedadstvi, zdekednictvi a yzpointechto oproti statinn a narodirm, kde kolnosti je naprosto pechepitelne, ze statnici politikove spojenYch na.vocift ye svYch nove budovanYch statech, nacisty znieen:c-ch za Ueinale, pomoci vlastnich nerneckYch menein, nachtejj nic slyS'et o nemeckych inenSinach. Nernecke meneiny zklamaly a musi proto nest d.ejinne nasledky. V otazce zachazeni po valce s neraeck3'r mi men'einami nejde peuze, o spravedlive potrestani, nYbrt' o ochranu pied opaloovanim podobnYch uddlosti v zajnau mini a zajleteni bezpeanosti ostatnich Jsou to hlavne slovanske narody, po staleti °heti nemeckeho tlaku na vYchod, ktere maji pritvo na bezpeenou budoucnost. Hitler ukra.d.1 riemacknii monAinam jejich vlast. Jejich prani Heim in's Reich se spini! Piece veak rair2e se east nemeck.Yeh mengin zachranit; tuto mo2nost maji prede• vSlm Nemci v oeskoslovenskii. Stancvi vlady k demokratickYrn Nemcfmn, kteri zustali verni statu, cpravdu deinokraticlie lidove republiky - poskytuje NerncUra zajietenou budoucnost. Jejich osud je v jejich vlastnich mane;. Musi skondit s podporovanina Hiticra a Eh 1c;"oi). na, musi se pripojit k boji oecht'i a svobodu a Yeem•2ne boj oodperceat, poctive starat o napravu zlooinc jmenem na republice a jejina lido by7y ny. Musi se stat Oechoslovaky v. musi cc st politickeho slovniku ekrtnout pojem Volksgemeinschaft a nahradit jej prislueniasti k statu. Potom se take ptestanou honit za Husain budou sloUit svYm pravYm zajrnarn! Sklo budouenosti. Pro yeteinu je skla hmota prtihledna a lehce rozbitelna., jc±2, se r 2iva, na zasklivani oken, k vYrobe,siolenic, a cl2banti. VYzkiny, provadene v poslednich Lotech ukazaly nove cesty pro upotrebeni skla, o nich2 se starYm sklarima ani nezdalo. Na neekter3'rch naeich universitach je zvidetni tachnologicka, fakulta sklarska, kde veciedti odborniei pracovali a dosahli skvelS7ch vYsledlon. Dues mame sklo, jet moZno pilovat, ani by se trietilo. I hfebiky mono do nej zabijet. Sklo, mo2no ohYbat a sklo, jet je neprostrelite' na male vzdalenosti. Marne i spradat do vlaken a niti jeko hedvabi. Prarnyslove upotiebeni skla je nyni 'Lerner neomezene. Sklenene trubky odolavaji kyselinam; sklarelenee isolatory pro rozvadeni elekti-iny; skienene larnpy do radiovYch a televisnich prijirnizeri nahradi po valce lampy nynejSi. Snad nejpozoruhodnejei vynalez poslednich let je sklenene, vlakno, pro jeho2 vyrobu se potaiva rozbitlich sklenic a lahvi. Rortavkse a po daleich chemickYch pi1sad se "sprada." eastkrat tendich, net vlas. VIdlotaa ea poen:vice tkaji do pasfi pies pain SirokYch, cc dnes pou2iva, jako !solace (osametneni). Ponekud silnej2ich pasty lze upotfebit do petrelejovSich lamp jako knotil; nikdy neolanil. a. neuhelnati. SklenenYch vlaken se pouL"iva pti vyrooe svetlic, zaveeenYch na padaku a pro zasiraci site v polare'Znich Usecich, ponevade: jsou imunni (zarudena, ochrana) prat nneteli.e ho vzduchu. Sklenenelao isolaci trubek v lednieloach a v loanancek; nene tkanivo vstavene do strcp,f) a zdi nedeilleia mistnosti chladne v late a teple v Line, pane-
'V'eSTNiK vadZ sklo je SpatriSrm vodidem tepla. sklenenYch cihel bude mit jiste vliv na novodobo la architekturu. Sklenene cihly mail veinal dobre isolaeni vlastnosti propoueti svetlo, anit by to bylo na njmu soukromi obydli. Sklo rezrrincAuje prosti-edky pro vYzdobu mistncsti. Amerika je ve skuteenosti na prahu nave "skier-if:Me" dioby. Z ni.noh3i,cli mist dochazeji sti2nosti na slate nkivetevy iiiidevych schuzi. Oiivte scluize vase ecsloon pisni, ktera vidy pote gi a piiriese vzrugenit J. J. Mikeskova stoprecentne Fee:ticty. Do galerie stoprocentnich rodin, jicia2 ha • eleni jsou pojieteni u na g etyrmilionobratrske crganisace, zarazujeme dalei a zo nn bratra J. J. Mikesky v Seat-on, Tex. Manele J. J. Mikeskovi, jejich dvanact ditek, zahrnujic padleho syna Jos. E. Mikesku (jeho2 0brazek a slovni doprovod prinaeime na jinem rniste t. dye snachy, Best zet'il a jedenact oank(1 a vnuceek jsou dleny naei SPJST. a patri radol Tvezda Texasu Cis. 47. v Seaton, Tex. T'recl takovou vernosti svepornocne organisaci, zakeeene natimi dedy a otci tfeba se poklonit a bratru J. J. Mikeskovi, jeho dobre man•Zelce, y earn de.tem a spriznenYin projevujeme n.a.ei actor a lasku. noveroeni schSzi nag Hlavni tiadovny byegeno, aby starYrn elentim zilstaIa tak byla dosud. V flan Fdrt Worth, els. 154, Ft. Worth, Tex. 1 pre:tele, spolkovi bratti a sestry! Nejdriv-e Yam veem 'Preji mnoho zdravi a v tomto novena roce, a hlavne konec Snautne skcneil rok 1944 pro na geho predsedu hr. Frantieka Obala. Odeela mu jeho-draha, main2elka tam, odkudk se u'Z nikdy nevrati. me ji klidu,. je ji tarn lope net nam. ..es predseda radu Cis. 154, jest velice dobr3, elovelo a u.pilironY, ale neetesti se nenta, kdy cad prijit a na koho, ptijde, ani se nenadejem. ii ra . pohreb jsem nemohla, necitim se dobr'e a kyle moo Spa.tne podasi. Take br. Gad-. ' a zerarel v ten sarnY das. Buda jim obema crust lehlod a svetlo veene at' jim sviti. dostrie vdnoce mela rodina Botikova. yecny Batik. loterY byl na vanoce vysveCil kneze, rued prvni mei svatou v kostee'en-my Marie o pulnoeni. Preelo- jen se lido, -r byla tak et'astna, 2e jsem se tam. d eicerueloou BOlenkou. To bylo krisIa.:5.. It.ci asern nemohla bYt pritonma prvni be crate, kterou sloOil mid bratranek ve vlasti, lody2 byl yysvecen na kneze. Var' 'asne. a dojemne hraly, a ten dojemn3.7 Clovelou odi slzely. Bylo pet dru'Zieek, v zilvoji jako nevesta. podavala panu a cv i zlatY kalich, musel kaM3'r zaslzet. A kdy'Z' po mei svate yeem dekopal to Ce mei sv. prijcli a sliboval, Zia bude doa knezera. Preji to p. a pi Botikovm, sc toko doeloall, aby jim syn kn,ez potehnai. rika, neete,sti se nikornu nevyhne. Fan Doti:, tatinek velebneho pana, se mused cobiti velice teNoe operaci. Jeete dnes, •co tento donis pie:, se naleza v nemocnici sv. Jos- Via, ale 112 je mu ',ape. Preji mu, by se upine uzdravil. Ted' Vain pane redaktore, Yearn i tiskoveru delouji za trpelivost s mYmi dopisy a tuna yam na chvili pokoj. bratri a sestry, mate novou co bade sblrat poplatky na nemocenskou podporn.. Jei jsem se to prate vzdala pro nedostatek Casa .oraa Yam to sama ohlasi. I noveho dcoleevatele mate. Sreleen ie zdravim vel. pana Botika v Pilot Point a preji mu hodne stash i zdravi a trpeliventi v jeho vzneeenem povolani. Zdravim zneime tam i v Dallas, te2., pozdravuji stalenicu Ealovou v Mineola, a v2echny 6touci. Anna Svitakova. V Dallas, Texas. Ctene, reclakce, bra.tri a sestry! dopisu musim 25.dat za 'ProPinclona v EnniS, 2e za tak dloulaou nanoutl r. ate norant teerveinohao jinn pedekova.t hortenai, ktere nam uchystali jak pied, tak 1
Strana 9.
ed k souteie iadovich organisatorii. Sestry a bratil! ve schizzi na g Hlavni tfadovny dne 8. led1945 predlolena byla zprava o souteti na rich i adovych organisatortl, dle nit byly rozdebeny dalei odmeny pfidinlivYm piracovniInam jak nasleduje: Ignac genkyfik $37.50 28.13 L. H. Elliman John gvadleriak 28.12 18.75 Chas. Navratil 18.75 Mrs. F. J. Olexova 16.25 Chas. Holy John Kahanek 16.25 16.25 Anna Milan J. H. Siptak 15.00 15.00 Sophie HradeckY John Hrabina 12.50 12.50 Willie Schovajsa Frances Ktemenek 10.00 J. T. gkrabarpek 10.00 10.00 Emil J. Hejl Bartek 8.34 Joe V. Hejl 8.33 John G. Mikeska 8.33 Robert Dural 5.00 Hugo Freund 5.00 S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek. • divadle, ktere jsme tam hrali. lined za tYden priely van.oce a ten nejvice oslavovanY den ✓ coca "Silvestr" a tak v torn stalem ruchu Svateenim nebylo mo2no se ku psani dostat. Don-ft:al, Ze mi prominete a zarairefi ptijmete nae srdednY pozdrav a dik od nas vSech chotnikin Doufam, 2e se yam vaSi drazi vrati a nacvidite neco, e °pet vy k nam zajedete a inima bude mo2rio oplatit. Pro letoei divadelni obdobi mail se milovnici divadel na co tett. Na pfiSte, totii prvni nedeli v faneru, bude jako kaidYm rokem maZkarni pies. Na prvni nedeli v bfeznu divadlo: Haiku, hajeeku zelenY". A pozdeji jsou na programu dye operety "Karneval" a ila infanterie". Jsou to hry vAechny krasne, ale naertky napiei o nich a2 pozdeji. Nemii2ee do predu mnoho planovati,. nebot' nevime, co nam prieti kriticka, doba ptinese. Prozatim koneim s pozdravem a pfanim novela° roku \Teem vespolek, Boi,ena V DO CROSBY, HOUSTONU A OKOLI! Fri pohrbu br. gtepana Kelarka na ucteni jeho pamatky venovali pro testy 6ervenS7 Hilt a rovaleCnY fond Republiky 6eskoslovenske, tito krajane: Josef KoAt'al $2.00, Emil ginka $2.00, pak jeden nejmenOvanY $6.00 pro C'eskoslovenske sirotky a jin3"7 ,jen2 take nepfeje si bYti jmenoV....11. $12.00 pro povalednY fond a $8.00 pro deskoslovenske sirotky. Kdo by jeete chtel uctit pamatku zesnuleho timhie zpirsobem, laskave to odevzdejte br. Felix Diouhemu v Sheldon a neb zailete na mot" adresu, jet jest: 309 E 29th Str., Houston 8, Texas. S pozdravem, 0. g. Vala. V Dneeni 'Oen detskOho odboru S. P. J. S. T. bade dospelSrm &mem zitrka. Starejme se o naei Jednoty, ziskejme ditko do detskeho odboru, pfihla4zine nak deti.
Atrana 10.
V t STNIK
Ve stkedu, dne 17. ledna 1945.
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMM111111111111111011111111MIMIIIIIIIIMUMMIII11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111M111111111111IIIIMIIIIIMIIMIMIMIMME1311111111111111111111111111111011111111111111111111111111111111111111111111111111MMIMMIIIIIIIIII1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111MINDMIUTIMIIIIMMMMUMMIO
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS
T
All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
11011111111111111111MMIDIMIIMIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMMIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMMICHIIIMIIMIIIIIIIIMIIIIIIIIIIIIIIIIM1111111111ffitinniummilininillmoniummiummumiTm11;;;IimmiguiliminiimmumoimullituimmiiminumimmuillignmumminimitnulIMIIIIII111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111
Brother Officers and Directors: For many years past it has been the custom for the President of our Order to address in brief the Officers and Directors of the Supreme Lodge at the beginning of each new term of office. Following that custom, I take the liberty to extend to you a hearty welcome, and especially to those of you who are assuming the discharge of duties of your respective offices in the Supreme Lodge for the first time. We are very happy to have you, and we hope that in the next four years, with your advice, counsel and co-operative work, we will be able to do much for the good of our Order. We have a great deal of hard work ahead of us. Our membership expects a great deal and it has a right to expect it. The last Convention of the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas has seen fit to grant greater powers to the Supreme Lodge. These greater powers carry with them greater responsibilities.. It is, therefore, encumbent upon us to keep in mind some of the very vital and fundamental principles relating to the administration, management, control and supervision of our fraternal order, in order that the responsibilities with which we are charged may be faithfully performed and in such a manner that the best results may be obtained to insure the future welfare and growth of our Order. In the first place, we must ever keep in mind that harmony and good will should always prevail among the officers and directors and among the members of our Order. All the officers and directors should counsel and cooperate with each other at all times. We should strive to understand each other, and work in a spirit of mutual helpfulness and co-operation. There should be a genuine and bona fide effort to help one another in the faithful discharge of the duties of office of each respective officer and director individually and collectively. In the second place, all of the officers and more especially those who are here in the office should strive continuously to attain the highest degree of efficiency in order that all of the matters that come for consideration and attention in the office may be transacted punctually, promptly, carefully and well, so that there would not be undue delay in attending and finally disposing of any matter. I know that our officers are striving to do this. In this respect much improvement has been made, and especially since the last convention. It has not been so long ago since our secretary, Brother Chupick, has been in Houston to join me in inspecting the offices of an Institution handling FHA loans, which is among one of the greatest and best, not only in Houston, but in the South; and probably handles as much or more business than any other Institution of its size in the country. This Institution has an office arrangement and a set up which is one among the best in the country. Brother Chupick and I spent several hours going over their different departments in order that we might learn and get information. The visit and inspection we made was indeed profitable. Brother Raymond Urbanovsky, our Financial Secretary, is also striving forward to improve things. I am so happy that after these many years of effort to audit and check and to get the membership rolls and records of our local lodges to correspond with the rolls and records of the Supreme Lodge, that this work is gradually coming to a completion and it is hoped that within a short ii _ethis work will ce gully completed, and that there will be no cli-crepandes in the membership rolls and in th^ payment of premiums on the members which are
â– 1111IIIIMMIIIIIIMMIIIIIIIIIMMOIMM11114411131118
local lodges as they may need and will have a general charge of most of the duties which formerly fall upon the President. The President and Secretary together will strive in the future as they have been in the past to co-ordinate the various offices and make them more effiDELIVERED BEFORE THE MEETING cient, so that all will function as one big anteOF THE SUPREME LODGE gral unit, and so that all will work as one big ON JANUARY 8, 1945 harmonious team. In the fourth place, we must keep ever beon the rolls of the local lodges with the memfore us the investment policy of our mortuary bers which are on the rolls of the Supreme fund. We must keep the mortuary fund inLodge. Brother Urbanovsky has made a gevested in goad, sound and safe securities as nuMe effort to get this matter straightened prescribed by law, but must strive to make out. He has succeeded well and has discovered quite a number of discrepancies, but he has investments which on the average will yield not fully completed his task. Though these dis4% interest. This itself will be a difficult task crepancies in our local lodges, with the exCePbecause the interest rates are on the decline. tion of three, are small, yet all of these should We have about one-third of our mortuary fund be corrected. I believe that in a short time they invested in sound government securities, but will all be corrected. The officers of the three these yield us on the average of only a little local lodges in which such large discrepancies over 2%. Our policy loans aggregating over were found are co-operating and are trying to $500,000 yield us on the average 5%. Our loans reconcile the differences and discrepancies. on real estate yield us over 4% and our real estate nets us little over 2%. Under these conBrother Koliha, our Treasurer, under our Byditions, to average a yield of 4% on all of our Laws will be relieved of some of the duties, investments will really be a difficult task. We which he formerly had to discharge and will have a hard job ahead of us in order to mainbe able to devote more time to the Sick Benefit tain the solvency ration at its present level. If Department. We hope that with the new Bywe will review our solvency ratio from 1935, we Laws enacted covering the Sick Benefit Dewill see that it ran as follows: partment, that he will be able to interest more 104.28 1935 members and obtain larger membership. The 106. 1936 last Convention, after thoroughly considering 1937 106.20 the Sick Benefit Department, has concluded 109.74 1938 that with the small assessments, that were 110.97 1939 made during the last four years ending Decem107.20 1940 ber 31, 1944, it was impossible to pay the pro 1941 107.93 rata part of the Sick Benefit Claims that have 1942 109.12 accrued without aid from the Supreme Lodge. 109.12 1942 Therefore, under the present set up, higher 110.46 1943 assessments can be made and collected by the You will see that in 1939, our solvency ratio Director of the Sick Benefit Department. I feel was 110.97, and then four years later, being that the Sick Benefit Claims from now on will 1943, our solvency ratio was 110.46, which is be paid promptly and that the present assessments will warrant the creating of a sufficient ;lightly less than it was in 1939. The Taylor Convention in round figures gave about $14,Sick Benefit Reserve. All of us know that re000.00 to the SACT, which was for a very good gardless of what kind of financial Institution cause. The local lodges were to reimburse the we may organize or establish, that such InstiSupreme Lodge with this sum, but a few of tution cannot maintain itself, much less can it them reimbursed the Supreme Lodge and the grow and prosper, unless it has sufficient funds rest of them did not. Our Corpus Christi Confor maintenance and reserves to take care of vention decided that this $14,000.00 should be any and all eventualities that may arise. paid by the Supreme Lodge and that local In the third place, we must not overlook our lodges which had heretofore reimbursed the agency force. Our Vice-President, Edward L. Supreme Lodge should have such reimburseMarek, will be active and will be in the headments returned to them. This resulted in a quarters office most of the time. Brother Marek heavy drain on our operating expense fund. has been with us many years in the past. He The Corpus Christi Convention cost us about will be charged with many of the duties to pertwice as much as the Taylor Convention, which form with which the President was formerly in round figures was about $9,999.00 more. This charged, but his most important duty will be was an additional drain. During the last four the active management of our agency, force in years, we spent about $10,000.00 for various securing more new members. To secure new equipment and improvements in the office. We members, who enjoy good health and are of spent about $10,000.00 to have our books auditgood moral character, into our Order is a very ed. We must also keep in mind that the war is important phase of our work. It is an assurance on and that many hundreds of our brothers of the future growth of our Order. We must are in the armed forces and are on the battle keep our agency force continually in mind. fronts and that many of them will not come back, and we will have higher mortality, rate During the year 1944, we have secured about and higher mortality losses. Our mortality 1514 members. This is a very good record, but claims in 1944 were about $40,000.00 more than we are not satisfied. We want to secure more they were in 1943. This will also have a telling new members, and I feel that when we, Brother effect on our solvency ratio. We must also reM Marek and I, will reorganize our agency force member that we have still about 6,500 members and he take active charge of it and get our in the ordinary life class A and that $1.00 asagents to work in each local lodge in every sessments for operating expenses will not be part and section of the State, that we will macollected as a special assessment from now on, terially increase the number of our new membut will be taken from the premiums paid. This hers. Brother Mark will spend quite a bit of will also have a very telling effect on our morhis time in traveling. He will be contacting our tuary fund. agents, the officers of our local lodges and the The salaries of officers are larger and opermembership at large. He will check the records ating expenses in general are greater, but the of the local lodges where necessary; he will render such assistance to the officers of our (Continued on page 11.)_
An Address Of C. H. Chernosky
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945. Iowa Colony, Texas. Dear Editor and Readers: Here I am with a letter again. I was waiting for some other Iowa Colony readers to write, but it seems that they are scared..I don't think that I'm the only one in Iowa Colony. I know those who wrote and now are going to high school don't have very much time. The weather here is unsettled. It started to rain Monday night and now it is Sunday and yet hasn't stopped. It is also cold. We had our Christmas vacation in school from the 22 of December until January 2, bat wish that we wouldn't have to go back. Although I haven't been able to go much any place I had fun at home. We had our Christmas program in school on the 21 of December. The name of the play in the elementary room was "Christmas Comes to Grandpa." It was a funny play. My teachers name is Mrs. Bertha 0. Rhea and Rosie's teachers name is Miss Mary Elizabeth Gandy. They are both good teachers. The lessons that I have in School are as follows: English, Arithmetic, Reading, Spelling, Health, History, Geography. There are only two in my class, I and Franklin Krampota. Was Santa Claus good to everyone? fair to me. Tomorrow, January 1, is mother's birthday. Oh, yes! I forgot to say, that my birthday is May 18. My uncle,Sgt. Oscar Pfeffer is in German and Pfc. Phillip W. Pfeffer is in France. We all wish them a safe return and let's everyone hope that this terrible war will end soon. Three cheers for the Red, White, Blue. God bless America. I remain as ever, A Vestnik reder and writer, Miss Etta Mae Lillie Wiktorik, Rt. 1, V LT. ROY FRANEK AWARDED AIR MEDAL AND OAK LEAP CLUSTER From Public Relations office Head-Forces, the Herald has received the following interesting article about a Jackson County boy, whisk will be read with interest by the young man's host of friends: First Lieutenant Alvin R. Franek, son of Mr. and Mrs. Albert V. Franek of La Salle, Texas, and husband of ' Margaret Franck of V,Te,•7t. Texas, was recently awarded the Air Medal and one bronze oak leaf cluster at an advanced a irbase in the Mediterranean Theater of Operations. The Air Medal was presented to Lieutenant Franek by Major General Joseph Cannon, commanding general of the 12th AAF, who, earlier in the ceremony, pinned the Distinguished Unit Citation ribbon on the pennant of the fighter group to which the lieutenant is assigned. Brigadier General Childlaw, commanding general of the =I Tactical Air Command, Brigadier General Israel, commander of a fighter wing, and Brigadier General Meyers of the 12th AAF, were present at the occasion. The cluster to Lt. Franek's Air Medal was presented by Brigadier General Israel in a ceremony held at a later date. "A graduate of Edna Hi gh School, Ed na, Texas, the officer's citation for the Air Medal reads: "For meritorious -achievement while participating in aerial flight as pilot of a P-29 type aircraft in an attack upon enemy communications lines near Montalto di Castro, Italy on March 22, 1944." The oak leaf cluster was awarded for the pilot's fine work in a 0:7.79 bombing attack upon a railroad bridge near Grosseta, Italy on March 28, 1944. "A flight commander in his present si; Iealron, Lt. Franek has spent 14 months overseas since receiving his wings at Moore Fiold, Texas, in May, 1943. A six month assignment in the Panama Canal Zone was followed by a short furlough in the United States, after which he was sent to the Tvlediterrancan. Theater of Operations. In that theater he has i'le,77.rn. operational missions from bases in oia. Corsica, and Italy. The group to which he is assigned is now engaged in dive bombing and
VESTNt K
strafing operations in support of the army ground forces." V AN EXERCISE IN EXHAUSTICT By Phyllis Moir I have known many so-called "great" people, and I'm sorry to say that my admiration for their greatness generally diminishes with closer acquaintance. The reverse is true of Churchill. The more closely you work with him the more you come to appreciate the true measure of his greatness. And this, in spite of the fact that working for Winston is no sinecure. One of his former secretaries — now a famous novelist, has described the experience • "an exercise in exhaustion." Winston's specification for a secretary are complete efficiency and an ability to work at least 18 hours a day. You have to dedicate your whole life to him. The only free time you have is between 1 A. M. and 7 A. M. and not always then. Because, if Mr. C. suddenly. gets an idea in the middle of the night he rings his bell and dictates a memo about it. You see, Mr. C. has never heard of office hours. His extraordinary active brain is constantly generating new ideas. In my book I described his habit of dictating from the bath tub. I got a lot of letters about that. In fact, it seemed to impress people more than almost anything else I said about him, But when you're working for Churchill you learn to take such things in your stride, and I got suite used to sitting outside the bathroom door while the steam and his dictation poured out through a very small crack! One of his generals recently complained that Churchill kept him up all night talking, and then expected him to plan battles all day. I chuckled when I thought of my own efforts to keep up with the gentleman. Churchill himself gets his rest by frequent cat-naps. Like Napoleon he has the ability to fall asleep for a few . minutes whenever he gets a chance, and wakes up refreshed and energized and ready for another stretch of work. No other British statesman has so captured the imagination of the American public as Mr. Churchill. And its not just because he's half American by birth. I think its because he's such a real human being. There's nothing of tine "stuffed shirt" about this man with the cherubic face and the big black cigar. And here I can't resist telling you a story. It happened in the days when England was suffering a good many defeats in Africa. Churchill went out to Cairo to see about making a change in the military command. General Montgomery, who had his eye on the job, thinking to impress the Prime Minister with his own rigorous Puritan habits said to him- "I never drink, I never smoke, and I'm one hundred per cent fit." Before he coud catch his breath Churchill flashed back at him, "Well, I drink and I smoke and I'm one hundred and er cent fit." Mr. C. cigars have become something of a menace on his flying trips about the world. The pilot of the plane that took him to Moscow remarked, "He filled the plane so full of smoke we had to open the bomb doors." But, all joking aside Mr. C. has become the symbol of all thakis tough and resistant in the British character. Walter Lippman, that keen analyst of men and affairs recently described Ictra as "the one certainly authentic example of greatness in a contemporary public figure." Linonian went on to say that Churchill had the habitual vision of greatness — there was nothing petty or mean in the man. He rallies men to his standard because he appeals to everything that is noble in them. We saw that at the time of Dunkirk when the whole future of the democratic world was imperilled. He refused to admit defeat when it seemed inevitable, and thus he became the living symbol of the invincible spirit of Eng lar As a warrior leader he has proved himself. in his 70th year comes, perha ps the bardest test of all. He has all but won the victory — can he seal the peace.
Strana 11.
In asking that question let us remember his own words to Dorothy Thompson in 1942: "No one can govern Britain again who forgets the people." In the difficult days that lie ahead let us hope he will not forget those words of his. And as for Anglo-American relations no one is a firmer advocate of friendship between the two countries. If Mr. C. has anything to do with the post-war period I am confident that he will see to it that England and America go forward together to build a better world and maintain — together — an enduring peace. V "FINE SPENCERIAN HAND" By Felix B. Streykmans and Elmo Scott Watson In this day of typewriters, telegrams, telephones and even order blanks where all you have to do is check the items handwriting is becoming a lost art. But perhaps you can remember when it was still an attainment to be able to write "a fine Spencerian hand." Why "Spencerian"? Because Platt Rogers Spenser, an Ohio farm boy, born in 1801, became famous as the father of American penmanship. As a schoolboy he loved grace and elegance and practiced fancy writing almost. to the exclusion of everything else. He became not only proficient as a penman but the first American to make it a specialty and a business. He wanted to be a minister and started to study for it but, since he loved other things besides grace and elegance — liquor, for instance — the powers that be — or were — ruled him out of the pulpit before he could get in. As a second-choice vocation he began to crusade for better penmanship and traveled the country giving lectures and instructions. V COTTON GARMENTS NEEDED BY ARMY MADE IN SOUTH Southern garment manufacturers produced approximately 60 per cent of all the cotton garments required by the U. S. Army during the past three and one-half years, Maj. Gen. Edmund B. Gregory, the quartermaster general told the Southern Garment Manufacturers' Association at a recent meeting here. The general said Southern manufacturers, since Pearl Harbor, have supplied the Army, through the Quartermaster Corps, with more than 135,000,000 cotton garments. Included in the production were some entirely new items, such as the sandfly bar, which were manufactured at unprecedented speed. V A doctor said to a woman patient: "IlOw old did you say you were?" "I never mentioned my age," she said, "but as a matter of fact, I've just reached twentyone." "Indeed," the doctor said, "what detained you." V White: "Your wife used to be so nervous. Now she seems quite cured." Green: "She is. The doctor told her nervousness was a sign of old age." V Bernice: "Oh, Bill, the baby swallowed the matches. What shall I do?" Bill: "Here, use my cigarette lighter." V AN ADDRESS OF C. H. CHERNOSKY (Continued from page 10.) income for operating expenses is not increased unless it be by means of new members secured. This means that we must follow a policy of the strictest economy and save every dollar that we can in the operation and management of our order. Our boys and members on the battle fronts_are doing thir utmost. They are paying the price with their blood and lives. We, on the home front, too, must bring our sacrifice. We must work harder than we have ever worked before. We must ever be faithful to the performance of our task. At times we maybe discouraged, but let us look to the future with faith, hope and courage, and let us not falter from our task.
V2STNtit
Strana 12.
Bjornstjerne Bjornson and Czechoslovakia Josef Kodieek The year 1907 has become a landmark in the life of the Slovak people. Bjornstjerne Bjornson, the great Norwegian writer, began a campaign against the oppression of Hungary's minorities in this year. The Slovaks became a world problem. Count Apponyi cloaked his denationalizing aims by professing a policy of pacification. Bjornson exposed Apponyi's true aims. World consternation forced Hungary to make concessions. Hungarian minorities became an international problem. Bjornson's birthday, the 8th December, is commemorated by Czechoslovaks as a testimony of lasting Czechoslovak-Norwegian friendship. A talk given in Bjornson's honor at the Czechoslovak Institute is reproduced herewith by kind permission of the Norseman. The next joint celebration of Bjornson has been arranged to take place in liberated Oslo To commemorate Bjornson is for the Czechoslovak nation an act of gratitude. This is natural; for in his action against Count Apponyi our nation was concerned. But the homage which we are paying him in the present spiritual, moral and political situation — is not gratitude alone. Even the noblest feeling of gratitude would be in danger of becoming in some slight degree mechanical were it not inspired by the knowledge that the celebration of a deed accomplished 37 Years ago has a symbolic — nay, more than symbolic — significance for life in our day. And indeed, that is so. In expressing our thanks to Bjornson for having protested against the suppression of a small, almost powerless nation and for having made this question into a world problem, we are touching on questions which are no less alive today than they were in 1907. Indeed, they are even more acute. Let us first recall that it was the voice of a writer which then aroused the conscience of the world. Indeed, the voice of a great writer. But what stood behind that writer? An army? A Government? Some great organization? No. Nohing of the kind. He based himself on his personality and his work alone. And of course on the glow, indeed the magic, of his moral integrity and sincerity. That was the strength which was capable of shaking the gilt from a sham peace organization, of exposing its humbug and of confounding the Government of a great power and State. Bjornson, therefore, spoke at a time when the power of the spirit was recognized. As at the time of Voltaire, or later, when Zola spoke or, of his own contemporaries, Tolstoy and Masaryk. Let us compare the state of affairs then with that of today. It is impossible to gauge the extent of barbarism which would overwhelm us if we did not fight against it. Each with his own weapons. That same barbarism desired to disintegrate and then dominate the world with the thesis that the so-called great nations — I beg your pardon. I am exaggerating somewhat — that one single great nation alone has the right to determine the spiritual, social and political organization of the world, or at least of Europe. The other small nations must be subservient to it. This, according to that theory, is obvious. After all, that nation is not only justified in this course by its political power, by its physical and economic strength, but also by its greatness. What kind of greatness, we must ask. The greatness of a hulky dwarf? Not at all, they reply: by our cultural and spiritual greatness. Oh, that of course is something quite different. We should not forget here that is Bjornson's mtien. the Norwegian nation, that is at present a living refutation of that lying and nmsensi-al thesis silty oily the so-called grePt nations — that is the -. --mieric,ally large nat i ons — are the decisive factors in c-,Iture an that they are therefore authorized to lead and dominate. History refutes this thez..is. Eu-
ropean civilization has not been built up upon the works of the numerically large nations. The Greeks, for example, were undoubtedly a numerically small people and yet one would feel no trepidation in setting up the Parthenon alongside the Reichskanzlei in the Wilhelmstrasse. There are less than three million Norwegians. And yet ever since.the great and now classical generation of Ibsen, Bjornson, Jonas Lie and Kielland came before the public, it was Norwegian literature which inspired and ruled Central Europe rather than the reverse. It was of course a rule not of material weapons but of the weapons of the spirit. I may say that at the turn of the century Czech literature was profoundly influenced by the Norwegian classical generation. The religious and social problems dealt with in Bjornson's novel "On the paths of God" had the same profound effect upon the Czech novel as Ibsen's drama had upon the Czechoslovak drama and theatre. There are few works from this fertile period of creative Norwegian work which have not been translated into Czech or Slovak. And the delicate sensibility of Arne Garberg, created an entire school of modern Czech writing at the beginning of the century. The whole of Ibsen has been tranlated into Czech and, except for a few dramas of his youth, all his plays have been performed on the Czech stage. Modern Czech stage production, the beginnings of which are linked with the name of Jaroslav Kvapil who visited Ibsen's grave on many occassions, started with his brilliant interpretations of Ibsen in the National Theatre. For many of the most outstanding Czech actors Ibsen's roles — beside the chracters of Shakespeare — were the outstanding roles of their lives. "The Pretenders to the Throne" was for many generations a measure of their powers of interpretation. Peer Gynt was one of the most popular successes on the Czech stage. But even ideological works such as Brand have had a considerable success on the Czech stage. Sigrid Undset has been an inspiration both for the Czech historical novel and for the modern movement of Czech Catholicism. I am speaking about Norwegian influence in Bohemia and in Slovakia. But perhaps I might also say that it was in Germany that German authors used to use Norwegian pseudonyms. They looked to this to bring them success because Norwegian names aroused confidence. That -was, of course, in distant ages . . . some twenty years or so ago. In painting, Edward Munch had perhaps an even greater influence on Czech, and no less on Slovak, painting than Norwegian literature had on Czech writers. Already in 1906 there appeared in our country a generation of artists who, in their early works, consciously linked up with the spiritual expressionism if which Edward Munch was the father. At the beginning of the century the greatest Czech critic, Salda, wrote a brilliant essay on Munich which is one of the best synthetic portraits of this artist, whose influence on Czech art is a lasting one. This profound and lasting influence of Norwegian culture on Czech art is no mere accident. The young Czech group, the so-called ruralists, turned to Norwegian literature as a counterpart to French formalism. This influence is rooted in a tendency which is common to both cultures. Both cultures are profoundly anchored in the national roots of their country. In Bjornson and Ibsen no less than in Grieg and Sinding, and even in Munch we hear the Icelandic and Norwegian sagas, the mystery of bitter and ancient ballads. Czech folk songs were an inspiration not only to Smetana, Dvorak, Foerster, Suk and Novak, but also to all Czech poetry and art. Fundamentally the cultures of both countries are based on the people. They have another characteristic in common too; their inspiration and tendencies are largely ethical, religious and social. Bjornson and Masaryk sometimes give the impression of blood brothers. The strength of Czech litenture and philosophy is, just as with Norwegian lit,)rature, primarily ethical. In spite of all deliberate deformations of style both lite-
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945. ratures are addressed to the ordinary man and therefore always have an eternally, realistic strain. Both literatures might take as a motto the words written by Ibsen to King Charles: "I, am not fighting for an easy life, but I am fighting for a life's work which, as I firmly believe and know, God laid upon me: the most important and most urgent work for Norway: to rouse the nation and teach it to think great thoughts." That is undoubtedly also Bjornson's, motto and I would say, in analogy, Masaryk's. From what I have said it is perhaps clear that it is not from gratitude alone that we commemorate Bjornson. He gives us a living measure for the numerous problems of today. But he is alive still just because he laid these tasks upon us. Not the least of the tasks that he set is, in my opinion, the incentive to realize that both political and economic and particularly spiritual spheres do exist where small democratic nations can have full mutual understanding, where they can fight together and help one another. This trait is profoundly rooted in a socially balanced deirlocracy, this humanitarian spirit in culture and politics, this moral sincerity, this nationalism directed to an ideal embracing all humanity, this- industry and unyielding firmness, rationalism and religiousity, the unbroken spirit of freedom and right — these are the characteristics which are fully harmonized in the monumental figure of..Bjornson. It is by this that he has become an hero and a legend, a reproof to evil and an encouragement for the future. But they are also characteristics which our two nations have in common and which draw them to one another. V MODERN DON QUIXOTES HARD ON WINDMILLS Members of an Australian rocket-firing Typhoon squadron were called upon early this month to knock out a Dutch windmill German forces were using as an observation post for a Nazi artillery battery in a nearby orchard. The Australians peeled off and let their rockets go. The mill burst into flames and the artillery fire ceased. The Australians commanding officer received the message from the Allied commanding officer: "Thanks, Don Quixote, nice tilting." V EVERYBODY HAS IT Take, give, keep or lose it; Save, beat, use, abuse it; Find, tell, choose or set it. Steal, kill, recall, forget it. Though it flies, it has no end. Wasted or lent, it's ours to spend. Mine is yours in this small rhyme. And what I have in mind is: Time. — Suzanne Keener. V Bud: "Let's have some ginger ale." Waiter: "Pale?" Bud: "No, just a glass will do." V
A man took his wife to a doctors who put a thermometer into her mouth and told her to keep her mouth shut for two or three minutes. When departing the man tapped the doctor on the shoulder and said: "Doctor, what will you take for that thing?" V How vain to try to teach youth or anybody truths. They can only learn them after their own fashion, and when they are ready. — Thoreau. V They say that if you want a thing enough YOU will get it. Doubtless, though, they live. -Dorothy Parker. V There is no such thing as an omen. Destiny does not send us heralds. She is too wise or too cruel for that. V The man who is most slow in promising is most sure to keep his word. — Rousseau. V Fred: "Your heart is like glass. No one can make any impression on it."
Ve stfedu, dne 11. ledna 1945.
VESTNfK Dallas, Texas.
Mili etenafi Vestniku! Pfedem pfeji velke rodine na gi bratrske Jednoty nadejnY, tspegnY rok! Stojime zas na prahu roku noveho, jeho kniha jest nam oteffena. Dnove, jet v ni maji byte zaznamenany, jsou zastfeny rougkou zahad a otaznikt ?? Dodkame se letos -- a to brzo, miru? Jest asi ten nejdtletitej gi otaznik nas vgech. Vstupujeme ut do 4. roku valky, ktera je stale hroznej gi ,ba i jineho negtesti na vgech mistech a ztrata tivotil i majetku, zficeni aeroplant, vlakove ne gtesti, kde tolik lidu vtdy pfijde o tivot, a pfirodni tivly dovrguji rtzna ne gtesti. tijeme v stalem napeti nerve, co nam ptinese den pligti. Nic dobreho. Ale co je to v ge proti utrpeni lidu (ut 6. rok) v na gi stare viasti, nasilnosti a stale vykradani i toho nejnutnej giho, co je tieba k tivotu. Svet tije v temnote a rozervanosti. Srdce boli nad ztratou zmafenYch mladYch tivott, kteti v nehostinnYch krajinach ye vgelike pfirodni nepohode, horku, time, de gti a blate, muss vystavovat svoje tela a klast sve tivoty za nas! ✓ asopisech jsou cele sloupce: Pad1 za viast neb byl zranen. PfiloYva, jich katdodenne. A co ti ubozi, jen pfijedou zpet s Ady zmrzadenYmi, vyterpani nervove? Ti ponesou no.sledky vratedne valky at do smrti. Takovi nebudou se moci radovat ze tivota. A jejich nejblitse smutkem v srdci, bezmocni jejich utrpeni zmirniti, budou trpet s nimi. Proto s virou tivenou nadeji, tou velkou utegitelkou lidstva, vzhlitime vstilc k novemu roku, co nam pkinese? Doekame se letos toho nadmiru otekavaneho miru? O, ket uz svetem zazni: Pokoj lidem na zemi! ✓ tomto novem rote pfichazim k yam zase se tadosti. Vy mill etenati si mne nedovedete ani jinak pfedstavit net v tloze tadatelky, sberatelky pro new a nekoho. Ale vtdy le to dobroeinnY, kterY vtdy nachazi odezvu u lidi dobrYch. ✓ posledni schtzi Kroutku teskrch ten v Sokolovne mluvily jsme o sberu gatstva (ac to u nas v Dallas neni tadnou novinkou tinily jsme tak i v pfede gle valce, tkebas yam take 'Indy o torn napigi. Zajiste to vgichni etenati vite, ie po celYch U. S. i v sousedni Kanade, sbiraji obnogene novo gatstvo, ktere budou posilat do velkou otebraeenYch zemi. Zajiste, te katcla narodnost podpoti sve krajany. Kdo etete easopis Amerikan vite, jak kanad ske teny pilne siji mnoho noveho gatstva, zvlaAte male vYbavieky pro novorozeriata z darovanYch neb z fondu k tomu teelu sebranYch penez nakoupi latky a tadaji i o stare gatstvo, z ktereho vyberou co se do. a ,pfegivaji. A nejen v Kanade, i v Omaze, St. Louisu, v Chicago i zde v Texasu ye West a jinde giji teny gatstvo, ktere je zasild do New Yorku do hlavniho skladigte a odtamtud zasilano rodni Radou pro eeskY 6ervenY khhz, kde je toho nejvice zapotfebi. Dovedete si pfedstavit zpustogene kraje? Kde byli lide donuceni opustit sve lidske ptibytky east() jen v torn, co men na sobe, vystaveni hladu, time a vgem svizeltm? Vim, to mate ye syYch gatnicich rtzne gatstvo, pradlo, botky, eepce rukavice a jine, co ut sami nepotfebujete, po detech gatstvo, co z nej ut vyrtstly a je je gte dobre. To v ge prosim pfehlednete, je-li tfeba• vyspravte a vyperte. Vite, te gatstvo uz chatrne by jim tarn moc nepomohlo. Dokatte skutkem, 'te soucit a pochopeni pro jejich nezavinenou bidu je u vas pra,ve a ne jen povrchni. Piejete-li si v to yeti nejakeho vysvetleni, zazvorite mne, prosim, ja yam rada poradim. V nedeli ye schtzi se mne tazala jedna pi. vdova, kdy uz zadnem to ma kabaty ,a ze je nejdfiv vydisti. Pfineste sve yeti do Sokolovny, ktere, je katdy otevfena od 1 — 4, bude k tomu iieelu tam pfipravena bedna, do ktere veci budeme ukladat. A komu neni motno to tam donest ye etvrtek, ptineste to sebou, kdy jdete na divadlo. 28. bude davana pekne. opereta mane. NovotnYmi "Cikanova laska", na ktereu ptiidete se podivat, vidyt' hudba a
zip& je to, co katdY rad vidi a sly gi. Jezdite ponejvice v karach, tak to lehce tam pfinesete. A prosim, katclY si oznae svtj balik svYm jmenem, usnadni nam to praci. Potfebujeme ochotneho dobrodince, kterY ma trodek a byl by ochoten napinenou bednu nem zavezt na drahu. Kdo mate tu dobrou vtli, ptihlaste se sami. Pied kratkYm easem mi do gla sheraci listina z Anglie, za kterou stoji Rada OeskoslovenskYch ten: Pomoc detem osvobozeneho oeskoslovenska. Sbiraji penize, za ktere zakoupi pojizdne zdravotni poradny. Co to je? OE se mnozi. Je to velkY truck na zpilsob Red Cross pojizdne cantiny, kde se vafi ka yo, eaj a line jidlo a vozi se v nem obeerstveni za vojaky. Tyto P.Z.P. budou jezdit po mestech a osadach 6eskoslovenska a budou podilet deti a snad i dospele teplYm jidlem. Na tuto sbirku mne pfispeli dosud: Kroutek eeskYch ten v Sokolovne $5.00, DamskY kroutek bingo $5.00, mantele S. Skotakovi $4.00, pi. Frank Kopecka $1.00, pi. M. Pfevratilova $1.00, mantele Jos. Valeikovi $1.50 na misto vanoenich pfani. yam vgem nagi mili pkatele srdeene diky, ktefi jste nom vanoeni pozdravy zaslali, vatime si va geho pfatelstvi. Celkem jsem dosud sebrala $17.50, ad vim, te to neni v ge a te dobre due mne na tuto sbirku pfispeji. Nag povaleonY fond, jehot pokladnikem je br. F. StranskY st., take pekne vzrusta; byl zaloten v kvetnu minuleho roku a ma ye sve pokladne pies $400, i v fade. Pokrok cis 84, maji pro tento fond sve pokladniely. Jak je yam znamo, 'te nag tad Jaro cis. 130 zasfid svYm elenum ye sluthe U. S. vanodni darky. Dochazi me od nich podekovani, nektere jen kratke, jinn, ktetl byli na dovolene, podekovali osobne, a mnozi, kteti mush z mista na misto, ani je je gte nedostali. Zasilam br. red. 3 k uvefejneni, jsou zajimave a vim, te si je etenati se zajmem pfeetou. Pi. Halova i Vy, mild babidko z Mineola, Vag vzkaz mne pi. Rendlova vytidila, te gi mne, to se Varn me dopisy libi, a zde mne opet mate! I yam, vgem milYm pkateltim, kteti jste mne ye svYch vanoenich pozdravech povzbuzovali k dalgimu psani, dekuji. Ani jsem nevedela, te je Vas tak moc. Nevim, budu-li moci psati east°, nejak oci mne vypovidaji sluthu. Pi. Orsakova v Houstone, lituji, he jsem se s Vami neseznamila, kdy jsem byla 12. listopadu u vas. Jste pry take Vsetinadka, theba jsem Vas znala tarn doma u nas. Rada Vage dopisy etu, pigte easto. A yam, mill broth, slovieko dobre minene: Nevyvolavejte hned z poeatku roku nechutnYch sport. Kdo chce g hasit bratrt svary, oeist' laskou vlastni hrild', a sam snagenlivYm bud'. A ku konci nekolik slov o nas pro nas. Ja nikdy nevefim tem, jen snahu sve dobrodinnosti vyhani do vyge! Ti jen udelaji velkY bengal, kterY je site peknY na podivani, ale co je po nem? Zazafi a zhasne! A kolik dobra, tolik zla nadela. Mne jsou mnohem nendroeni, ale stall pracovnici, kteti tu svoji dobroeinnost nevyna gi do vfge, ale davaji ji site v malYch davkach, ale vytrvale, jsou vytrvalh v praci i davani. Kdetto ti prvni zakladaji "true" kluby. SrdeenY pozdrav v gem etenaftm, Botena Valeikova. V Z RADU POKROK HOUSTONU. Prvni letogni elenska schtze kadu Pokrok Houstonu konala se v nedeli, dne 7. t. m. za ptedsednictvi nove zvoleneho phedsedy, br. Fr. Olexy, za velke teasti elenstva a v ktere byl tet phitomen phedseda Hlavni Uhadovny, br. soudce C. H. Chernosky, berouci oily podhl na lednanl. Po projednani betnYch tadovych jednemi bylo pak pfikrodeno ku dopinovacim volbam do nekterYch vYbort. Krome tech byli do resolueniho vYboru zvoleni nasledujici: sestry Teresie Olexova, Rosie Spanihelova a br. S. P. StudnienY. Po schilzi sejda se s br. Frank HlavatYm, zvedel jsem od neho, he jeho syn Henry bred na koncertu symfonickeho orchestru ye Washing-
Strana tonu, vysoce unieleckeho vojenskeho hudebnitwo sboru co prvY houslista. Pfitomne absolvuje tam vysoke hudebni uciliste, konservatot United States Naval School of Music, Receiving Station, Naval Yard, Washington, D. C. Henry Hlavaty je velmi nadanY hudebnik, chvaine znamy zde jit v Houstonu a te gi nas velice, na sve umelecke draze dociluje takovYch fispecht, k &mut. jemu i jeho rodidtm gratulujeme. Lituji velice, he jsem trochu pozde zvedel o skvelern uvitacim vedirku uspotadanem fadem Pokrok -Houstonu nagim bratrum v leteckem odboru branne mod. SpojenYch Statt, Stanley a John ValeikovYm, syntim manielti Stepan ValeikovYm pfedminuiy tYden. Bratr Stanley Valeik, kapitan, jent se steastnil leteckYch najezda na olejova zfidla v Ploesti, v Rumunsku, byl povolan po navratu z Evropy co instruktor na zdej gi letitte v Ellington Field. Bratr Aneinec uvital v na g stied oslavence, k..9.pitana Valaika Stanleyho a jeho bratra Johna, jent nedasno obdriei diistojnickuu hodnost v signalovem oddeleni desky a br. Frank Olexa anglicky a tad Pokrok Houstonu v uznani jeho sluteb pro docneni viterstvi spojeneckYch armad venoval mu krasnY stfibrnY stolni phibor. Bratr John Valeik odjede brzo na sve vojenske stanoviSte v Red Bank, New Jersey. Bratr kapitan Stanley Valdik pfijel do Houstonu, z Harvard university, kde byl steastnen odborneho vYcvikoveho kursu vojenskeho oddeleni. Soudasne s obema oslavenci dostalo se potty dcebi mantelt 8tepan ValeikovYch, Helen a jejimu pfitomnemu choti, Lt. Commander Schnellovi z namofni base v Corpus Christi. Phejeme timto zminenYm oslavenctm mnoho, zdaru ku deLs'im tspechtm! Proeitaje anglickou east Vestniku, byl jsem velmi pfekvapen dopisem na geho bratra F. A. Kadleeka. Ani zdaleka netu gil jsem, ze v nem dihme takovY pisatelsky genius. Brother Kadleaek, I have to tender to you my sincere congratulation to your literary effort. It was realy a very nice descriptive narrative, commanding the attention of reader and let us hope, it is not the last one, do not let your literary talent stay, dormant, even if the literary path is not strewn with roses. Such a nice article have our deep appreciation. Litujeme velice, te jit vice neuzfime mezi ndvgtevniky na gich zabav bratra 8tepana Kelarka z Crosby, jent skonal ve stfedu o pate hodiranni ye svem domove, v staff 75 let. Byl to velice dobrY a tichY elovek, jeden z tech nag'ich zakopnikt, rolnika v Texasu. Telesne pozustatky br. Kelarka byly zpopelneny ve etvrtek v krematoriu hfbitova Brookshire Memorial Park. test ' budit jeho pamatce ! PortistalYm vyslovuje pisatel hluboce pocit'ovanou soustrast. A jegte nee° ku nagemu bratru kapitanu Stanley Valdikovi. titam letce vtcly co hrdiny, nebot' jejich povolani je velmi hazardnim, i kdyt nejsou dinni na bojig ti a mnohonasobne hazardnej gim ye valeene vfave neb phi naletech. Na takove Apacirove nav gteve vzduchem nemaji nouzi o ,uvitani od neptitele. Vitaji je nejen neptatelbti letci, ale i pozemni protiletecka dela posilaji jim phivaly sveho "Hallo!" v podobe stbel a raket. Proto neni bez mista, nazveme-li bratra kapitana Stanleyho Valeika hrdinou od Poesti. Vykonali tam on i jeho druzi zdarny nalet, jent udelal Hitlerovi peknou A earu pies jeho rozpodet. S. P. StudnienY. V
KALENDAlt 21. ledna. Schtlze tiskoveho vYboru v tiskarne 6echoslovaka y e West. Zaeatek v 10 hod. dopoledne. 21. ledna. Presidentska zabava v sini Nadu Jaromir ye West ye prospech fondu na potirani detske ochrny. 28. ledna. Opereta "Cikanska laska" v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Tex. Zaeatek v 6 hod. veder.
Strana 14.
V2STNIK
Ve sti'edu, dne 17. ledna 1945.
co spoleene rekno Wit rouge. Je sice pravda — a je to zjev tCetiny eeskS7ch rodin bydli ve via veinal. poteeitelnY — ge v nekterch stnim dome, vet to, ktera nam zie zase pi:edev8im o mladea a zvlitskupinach, hlavne v jednotkach skala velmi dobre jrneno mezi A- tni zajem maji na 'Leto veci zejmepodpurnYch a telocviemich, snaha meridany, nebot' vlastni domov zna- na naSe organisace sokolske a oo podehyceni mladeho aivlu nejpti- mena zdravejSi tivot redinnY i zdraJosef Martinek rozenejS1 dnes cestou, t. j. pouaiva- vejSi divot obeanskY. Opakuji, Se statni organisace telocviene, jakoa Skolske. Nova, doba postavi nim anglietiny pie naborech alen- mezi Amerieany okolnost tato se (Pfedna gka pronesena na usta- skYch a tvol'enim odbort i samo- pravem velmi vysoko ceni. Tako- nas pied nave problemy a poaadavma:me asi 150. Nejvetvujici schtzi chicagske odboeky statn;;Tch sbort s anglickou jed- vYch . Tato letoviska mohou v dobe au"Sdrutieni eeslOch novinail a ra- naci mela pekne vYsledky, ale pies si jest jich Ye statu Illinois a ^mobilisrrm pro udaeni a rozviti diovSr ch hlasatelu v Americe" dne to je .nesporno, ze ti stale dosud hlavne v Chicagu, kde jsou organi- akho pospoliteho tivota a zejme11. listopadu 1944, jako podklad di- jsou zdkladnou verskereho nakho sovany v , Os Use VYr.omocnYch miadeae znamenat nemene neti skuse o reorganisaci narodniho ti.1- aivota vel'ejneho. V pffitim desitileti Spolkti. Silne stavebni a vYpon-roca o fiprave kk existuji i v Clevene spolky y se narodni budovy. 6echu ch r poeet jich bude opet silne zmenkn vota americkS kulturnich stykt jejich se starou a narodni energie oslabena bude landu, v New Yorku, Baltimore, 0(Pokradovani prigte) srnrti mnoha pracovnikt, za ktere maze, Oklahoma City, Racine, Milvlasti v dobe povaleene.) wauke:e a j. Spravuji milionove jmC_ I. nebude nahrady. REORGANISACE NKSEHO NARODnak vetev silne utrpet, ni milionove Uspory nakho lidu, Nib° 2IVOTA V AMERICE. ti. eba dvou veal: pi'edne je nutno nejhospodarneji, nejbezpeeneji s leas zreorganisovat na.§ vetejnST . 21- socialne nejui,P iteeneji uloSene. V VetejnST givot eeskS7 v Americe po- vot tak, aby byl zjednodukn, sou- nakm narodnim Sivote; tikol a v-Ystaven bude po skoneeni se valky str. eden, - aby pracoval hospodarne- znam jejich je zhusta prehlik-n a pied novo iikoly a otazky. s ubYvajicimi silami, star) -7mi, za nedocenovan. Je veinal tadouci souUvedomit si je a uva g ovat o jich druhe, pouLt teto reorganisace, u- stredeni techto spolkti v ranaci cete g eni jest zapottebi ji g nyni. moanujici lepsi vYkonnost i pii u- londrodnim, cot Ise pomei rne snarlno provesti pridrutenirn nesavisPo vypeti a vystupflovani narod- 3Y'vajicirn poatu starch sil, za ni energie, sousttedene v osvobo- kladnu pro ako1 ze vkch nejdule- lYch spolk y v rtiznYch statech k Lize zenskem hnuti projevi se pravdepo- itejei: pro organicke a organiso- illinoiske. Sjezd jejich lze snadno 1.->ral,7idelnYch nadobne, jako po prvni -Mee svetove vane zapojeni miadj2ch na g ich lidi usporadat v rodnich sjczdti Sta y a vYp. a po prvnim odboji, jiste ochabnuti, do noSe.ho Lvota vei'ejneho v' ternto spolk-Crin i nakmu narcdje g se ostatne ji g ohla guje. Napett ronohem v'etSim net' doposud. ninau tivotu by velmi prosp6lo, kdyv nemt g ijeme trva ji g 'g at let, od Soustiecieni podpurny. ch jednot. by tato sloika nakho narodniho doby Mnichova a nnava je patrna Nelvetei naei organisaci, pravou tivota, kus na g i hospodffske sarnojig v hlave i v fidech. paten nakho Lvota spolkoveho, spravy v teto zenii byla ilteji zapoK pkirozene *nave pkidru g i se po alavni naM organisaci narodni i jena do celkove naSi narodni orgavalce uvolneni narodni 'Lazne, udr- hospoddPskou jsou podptrne jed- nisace. Jest i podetknouti, Se v g ovane v nynej g i dobe samortej- noty. Prvni krok k soust'l-edeni na- techto spolcich velmi dobre se urampotami mou pottebou solidarity vg ech slo- Ieho vejejneho Lvota jest proto u- platfruje uz mlacla vase generace, tiek naroda. I to se ji g projevuje vSi- Mniti n.a tomto poli. zacpy Americe yySkolena. sttelky lokalniho patriotismu i amRorttieteni eeskeho podptrnictvi Narcani budov? a letoviska. Wei osobnich. Dojde vet g i merou i na mnoho jednot je nezdrave, ne: Kdy'a funkcionAlni zicpa se vleee a Stredisky nakho narodniho tik uplafiovani zajmu dileich a skupi- )firozene, netsporne a neprakticke. zprisobuje, ie se citite mizerne, jste novS7ch, nebot' vedoucim pracov- Odpovidd velmi politickemu roz- vota v Americe jsou nak narodni nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. nikum deskeho Akolstvi, organisaci d-ifteni ve stare vlasti pied valkou. budovy neb sine, jak se jim to riket. znaky—bolestmi Wavy, pachnoucim de. ch'-m, zkaZenYin ialudkern, nezaiivno. telovSrchovnSr ch i podpiirnSr ch na- Tako u nds Boma meli 15 politic- Yacht' patri jednotlivYm spolkurn sti, ztratou spanku a nedostateenou stane nezbytnSr fikol venovat se iistran, con jsme jim velmi za- nebo spolkovYm sdrutenina, zvanYm chuti k jidiu a mate pocit prepinesilovneji sve organisaci a jejimu po- !livali a je proto tuze kritisovali, patronaty, jsou pravYmi spoleaenneho Zaludku nisiedkem plynu a nad. skYmi stredisky, zejrnena y e mtii- muti—opat • te si Bra. Petra easem vy. sileni. Fakt je, se pro einnost od- ak rn.a.me dosud 10 podptirnch zkoukne Hoboko a pouaivejte ha bojovou pede o ne byla zanedbana, iednot 6eskch a 13 slovensch, ae 3tech a v osadach menSich. BYvaji presue die nivodu na nalepce. Jest ae na odboj v g echnu ochablost v '1y staeily Cechfun dve: jedna-po- v nich nak Ceske Skoly a telocvievice nea poeist'ujici prostredek, jest tomto ohledu svadet jest nesprav- krokovd, druha katolicka a snad ny. Zde se poradaji prednaSky a tea ialudeeni einnost povzbuzujici iek, sidenSi z 18 prirody vlastnich ne a pfehnane. Projevi se dale sna- tteti srniSend v Texasu. Je g te pied podniky, zde jsou mistnosti klubovleeebnch koiiniu, bylin a rostlin. hy, rovne velmi pkirozene, a pod- desiti lety odptrci spojeni podpur- ni. Take tyto budovy predstavuji Hoboko primeje zleni. poru jak mravni tak hmotnou, nYch jednot za hlavni pheinu ne- velke narodni jmeni, dosud nespovela streva k einnosti a Ctene. A maji svoje problemy, sve ponailia jim jemne a Mad. sptizneny"ch stran neb skupin a or- moanosti spojeni uvddeli p'fekaaky, ce odstraniti vaznouci ganisaci jak kulturnich tak politic- ktere or kladou spojeni poji§t'o- potiSe a teSkosti: y etSina jich zaodpadky; pormlba vypu. kSrch a ideovS7 ch ve stare vlasti. vaci zakony. Tato hlavni namitka )asi a existenci a problem tento buditi plyn zacpy de elm dal tersi. Ztrata nekterYch a poskytuje iaJe dob • e s touto skuteenosti pte- padla opine: V dobe poslednich detechto budov z naSich rukou znaludku onen dem poeitat, nikoli ov gem vzdavat seti — patndeti let fada men§lch skvelY* poc it mend v nekterYch mistech narod, se pro ni snahy o soueinnost narod- ednot se spojila bud' s 6SA. nebo se tepla. Cheetedi °pet multi rozni, vybudovanou v dobe valeene Z.C3J. a z-dkon to dovolil a jiste aad- ni pohromu. Je jich na 200. JeSte jednou se vSak zastupci jejich ka g grastne Hrozicimu automisovani na g eho y e- na ze spojench jednot noveho sou- ani spra y neseSli, aby si o svYch tetvy od trampot fejneho givota lze vg ak s fispechem str-edeni nelituje. 112 spojenim Ctyi zacpy a zaroven kostech spoleSne porokovali, sire; se branit jen tehdy, bude-li nage hlavnich jednot, oSA., ZCBJ., JoD., uleviti sv emu si vymenili a snatili se aaludku, obstarejte si Hoboko dnes. prate zalo gena na programu, od- a SPJ. by vznikla mohutna, organi- zkuknosti y ho koupiti y e va6em soupovidajIcimu zmenenSrm podmin- sace o 100,000 Clenech, jea by zna- zajemne si vypomoci, aC je jiste, Se sedstvi, poilete si pro na g i "seznamove. v nekterYch mistech, kde je techci" nebidku Hoboko a obdriite-menala znamenite zjednoduSeni kam, je g doba povaleend ptinese. Zakladni zmena: dye teetmy nagi spolkove price, znaenou Usporu e- to budov vice, by se vyplatilo, kdy60 ZDARMA u ghe bc)tidinh 1 v nergie i prostfedkil 4mottr:Ich a by spoleene na pr. pro y ad'ely nakup vetve sloieny jsou jii z generace Dra. Petra LeCiq . Olej Liniment —Krohlavne nejlep§1 zaklad pro podchy- nekterYch potreb, predevSirn pckud druhe a tieti. steedek proti hnisani — piine61 rya lou jde o otop. Sjezd zastupc-a spray ceni druhe a ti'eti generace dlevu on revmatickYch a neuralgickYch y e vetNejdtle gitej g i zmenou, ji g si ttebolesti, svalcv;"ch bolesti mad, ztuhlYch techto natich busbo y by me'l i ten ba dobte uvedomiti a miti stale na sim nea dosud bylo moano. nebo bo1avYch svald, namoienin nebo daletitY lzkoi, aby spoleelne reS.en vymknutin. pameti je skuteenost, ze v posled- Hiavni pl'ekaakou spojeni jsou dues Dra. Petra Magolo—alkalicky prostfedek byl problem, jak vyjit v budoucnu ua jen otazky : p restiani, namnoze odlevu od jistYch do5asnYch ianim desitileti zmenilo se *pine getude5nich nepoiadkd, jako zaiivaci porusobni, ktere by mely ustoupit zajmu vstric potadavkCni naSi mladeSe, neraeni slo geni na gi vetve: Z chy pilvodene piebytkem kyseliny a pieta iihy. onu americkSrch echoslovakii, kte- a prospechu obecnemu a narodni- kterou chceme podchytit a do nakho narodniho Lvota pLvest a v nem ti o poslednim fitednim seitani o- MU. udraet. Vytvoreni -v'Seamerickeho Stavebni a, vSrpemoene spolky. Odeglete tento kupon byvatelstva v r. 1940 ptihlasili maVedle podptirnYch jednot nejvetai sdruteni SeskYch narodnich budov "zvlag- tni nabiclky"— Nyni f . tetskou tee eeskou neb slovenskou, ❑ Pfilolen jest $1.00. Poelete Irma byla u g jen tietina ptistehovalcu, a nejdtleaitejL hospoda.fskou or- znamenalo by znaenou °porn napoStou vyplacene 11 unc. Hoboko kho narodniho tivota po katde a zclarma 600 hodnoty zkuiebni kde g to dve ttetiny pattily genera- ganisaci nakho lidu jsou V3'7pomoclave kaZdeho, Leeiveho Oleje strance. cim zamerikanisovanSrm. Magolo. e c h ne spolky (Savings and Loan AssoV poslednicly desetiletich vvro❑ C.O.D. (poplatek prvni, druhe a tteti generace bylo ciations). Tyto lidove zaloany, usice 520,440, z toho v g ak krajan y v moanujici City ruch stavebni mezi stla diky ruchu automcbilovemu ,jmeno Evrope narozenSr ch bylo pouze 159,- naSirni krajany podobaji se staveb- nova strediska narodniho tiyota letoviscich, v letnich taborech a 640. A to vet g inou lidi jig stargich, nim .druLstrtm ve stare vlasti, majitich nejlepg i leta sveho givota na to, ae pracuji bez jakekoli sub- spolkovYch farmach. Jest jich .nejPoitovni Ciadovna vence stdtni. Maji nejvet'Si zasluhu mene 25. V budoucnu V-Yznam jeza sebou. BR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Co tato skuteenost znamend vy- o to, as ti'eskY aivel y e velktch me- jich bude jeSt6 daleititejSi net riy. Dept. 811-r2wj svitne je g te ostfeji, uvedomime-li si, stech zaujUna, nejpi'edneji misto ni. Take sastupci jejich spra y by 2501 Washington Blvd., Chicago 12,111. tie na g veteinSi giv o t Ma yne o tuto y e skupine obyvatelstva, vlastnici- f se nieli jednou sejit a o s-d'ch pro- [ 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. L 'vrstvu starch a pfestarlS T ch se o- ho sve domovy. Jsou mesta, kde dve blemeeh si porokovat a spole6ne
K
naiemu povaleenemu programu.
trpe
=NM NM= awl
Ve st!edu, dne 17. ledna 1945.
VEEITNIK
MRS. M. KERNS, Frontenac, Kans., pile: — "Zasilam $1.05 na Nonat. Je to to nejlep gi mast jakou Fayetteville, Texas, 2. ledna 1945. jsme kdy meli a v2dycky nam po- Cteni bratki a sestry:— mohla. Tisicere diky." Tento dopis Nasledujici je seznam 'thdosti o pujeky, ktere byly schvaleny je pouze jednim z nesdetneho poetu dopisti, ktere sme dostali a jimi2 o- Hlavni tkadovnou od 1. prosince do 3 1. prosince 1944, veetmo: Obnos Odhadnuta Obnos ZaTuka ceilovany jsou nevyrovnatelne vlacena zaruky schvalenS, iadosti stnosti $ 1,500.00 $ 3,050.00 $ 1,500.00 Obydli v Taylor. 2,000.00 4,000.00 2,000.00 Obydli v Taylor. 5,500.00 1,800.00 Farma 133 akra v okr. Burleson. 1,800.00 4,000.00 Obydli v Temple. 4,500.00 7,500.00 2,700.00 Obydli v Rockdale. 5,000.00 2,700.00 1,500.00 Obydli v El Campo. 1,500.00 3,600.00 3,000.00 1,500.00 1,500.00 Obydli v Houston. Cena Nonat je po g tou 55c a $1.05. 1,800.00 2,000.00 3,150.00 Obydli a lot pki Corpus Christi Ptejte se va g eho lekarnika neb jed2,000.00 Farma 65 akril v okresu Hill. 4,500.00 2,500.00 natele, ale nic jineho neberte, rane2,000.00 Obydli v Corpus Christi. 2,000.00 3,800.00 ji plate na nag i adresu: 5,000.00 Lot a obchodni budova v Marlin. 10,000.00 5,000.00 R. C. MILLER & CO. 2,750.00 Obydli v Temple. 3,000.00 5,500.00 Altadena, Calif. P. 0. Box 285. 3,000.00 Farma 78 akrti v okresu Bell. 8,000.00 3,000.00 2,500.00 Obydli v Temple. 5,000.00 2,500.00 DR. THOMAS N. DeLANEY 3,250.00 1,500.00 Farma 325 akrii v okr. Burleson. 1,500.00 OeNi Na shora uvedene piljeky bylo skolektovano za odhady $150.00, a na tyto piljeky bylo vyplaceno teditteliim a odhaddim $101.75. Brjrle spravne ptipravene. S bratrskYm pozdravem, tas dle funluvy. J. F. Chupick, tajemnik Hla y. tkadovny. ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg. Likaji vice eeskSich delnika do rise. TEMPLE, TEXAS New Yark. (6TK). NemeckST rozOZNAMENI hlas hlasil dne 23. prosince 1944, "V zasedani, ktereho se neastnili zastupci denlikfr z tech a Moravy, za22151/2 AIRLINE, HOUSTON mestnanYch nyni v Nemecku, byla Ma vYborne druhy kotalky, vioznamena zlep geni v praci a v sona, kminky, Trinerovo Hokke Vicialnim oboru." V zaveru hlasatel no, gampanske a Dra Petra Hoprohlasil, "Ke konci zasedani boko na sklade a mnoho jinSIch byla pkedlolena resolute, ve ktere dobitch napojt. Za poctivou ceau a obsluhu runi, bratr delnici z tech a Moravy prohlasili, S. C. WOITON, ze jsou odhodlani uciniti v gechno, co je v jejich mod, aby pomohli NeMen S. P. J. S. T. 35 rokil. mecku dosahnout koneeneho vitezstvi a zkidit opravdovou nacionalne socialistickou Evropu."
Z H avni Uiadovny.
&ram 15. Lest ar.ol faurd et-qurrans Tokio newspapers are crw.vded these days. Every time an American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your 10% every pay day.
NONAT
J. M. gkrabinek
Quality Liquor Store
Dr. Chas. J. HoilLb
p esky Lekat a Operate!. 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIDIEBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovST k sympatickemu vytizeni nezbytnSTch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levnc ceny jsou na g i zasa,dou.
EDWARD PACE Pohtebni teditel tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.
DR. N. B. McNUTf Zubni Lekat Ufadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS
Tem nekolika nahnan*m zastupcum z tech a Moravy, kteIA se pH zasedani kreili 'lade v Naro v okresu Bur- koutku, nezbylo ov gem net resolupodepsat. Nemeeti pani asi pki leson. Rodide se odstehovali v ro- ci torn vymluvne sahali po revolverech ku 1896 do okresu Liberty a pak do na opascich. osady Crosby. Stal se elenem S.P.J.S.T. v roku 1912. V roku 1913 zaeal pracovat v dkadovne pro poji gt'ujici spoleenost na Zivot, Great Southern Life Ins. Co., Houston, Texas, a pracoval tam a2 do roku 1917, kdy nastoupil dobrovolne k armade (aviation) a byl hudebnikem celY eas. Jak se vratil z valky, nastoupil zpet na stare misto. V roku 1924 vystoupil z fikadovny a byl ustanoven organisatorem (agent) pro to samou spoleonost al do roku 1935, v kterem roku pfestal a ted' se venuje vestovani rY2e a dobytka v okresu Brazoria. Jest te2 dlouholetSrm fikednikem ye spolku SPJST. a RVOS. V poslednim sjezdu v Corpus Christi byl zvolen keditelem. V.
C. IL CHERNOSO PRAVNIK Vykizuje vegkere soudni zalditogi. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS
it IMRE? ZDA SE VAM, JAKO BY BYLO POSYPANO pisma 4*— PAK TO BtVAJI Z PRAVID7 LA PRVNt PRIZNAKX
R?MY — NACHLAZENi KASLE — Neaokojto, to to sans* a =Oak* britt
SEVERUV
Balsam proti
LAITODNI — PCSOBIVI DETI JEJ MAJI RADY Vs vil*ch prednich 50c — 25c anew si objedneits p
ZtafA YY fadu Pokruk ousten 21. LEDNA - - - - Rudy Zatopek 2. LEDNA - - - - Frank Matela 4. UNOR.A J. R. Baia - - - Syncopators 11. 'UNORA 18, UNORA - - - - Rudy Zatopek VSTUPNE: MU& I DAMY 60c Tax included 0 zakusky a obeerstveni nav gtevnikil jest vSrborem nalelite postarano. Zibevni /Mar. 1140 ROBBIE ST. V 20256 Na doptani: 20th and North Hain.
......
. .........
Strana 18.
V2STNI.
Pouffveite k oznamovini
Oznamovate
e sluibich viasti.
elr-1
Mrazuvzdorne Na prodej. zelove sazenice, Salat Creola a sladka Bermuda cibule, 400 za $1.00. Micham die pfani a zasilam vyplacella' a za uspokojeni rueim. — Mrs. Joe Mladenka, Hallettsville, Texas. (2-3pd).
Ve stfedu, dne 17. ledna 1945.
1 kde na Hawai, Theresa a jeji manId l ser2ant Emil J. Driska ,te2 co aviatik, kterY jest ji2 23 mesieft za morem; asi 16 mesicu byl v Egypte a nyni jest nekde v Indii boblit ein_ skYch hranic; dale Juditha, a j, mantel Robert Meyer, teit ye slu2bach vlasti, dosud ye Statech. <NI
avy
Hletlame deuce nebo mladgi 2enu, ktera ma zkuaenost ye vedeni domacnosti, jako 'distant, a must umet vafit. Jsme ti v rodine, v meste; dobrY plat. Plate hned na: — V. C. Duaek, Box 302, Granger. Texas. (2-4c) ass-,
Dier" Na prodej: — 100 K. S. kotel a 100 K. S. parni stroj, upine zatizent, Te2 3 — 70 pilky, press, taktka apine zafizent, vAe v dobrem stavu, za $1.500. — F. J. Fojt, Box 83, Snook, Texas. (1-3p)
Dip
Na prodej — 20ti liberni perina z distal° husiho pelt nova a ne hotova na potrebu. 0 darai podrobnosti a cenu hlaste se na: — Mrs. Anna Repa, Rt. 3, Taylor, Texas. (3-4-c) .0
NOVrk CESKt FILM
Sleena matinka Poutava a velmi zajimava, veselohra, v hlavni tiloze, Vera Ferbasova, Theodor Pigtek, V. Berankova, F. Vesely a jini. Predehra velmi zajimavY film z tiny. GRANGER, ye etvrtek 18. ledna, o 7 a o 9 hodinach veeer. HOUSTON, v sini richt gtefanik, v sobotu 20. ledna, 0 8:30 veZer. WALLIS, v fiterY 23. ledna, . .7:30 hod. veeer. NEEDVELLE, ve etvrtek 25. ledna o 7:30 hod. veeer. +...
1VIAREK - BURNS rouitEBNI DOMOV
V hodine zarmutku najdete u ae..s nejlepAi pohiebni obsiuhu a ceny levne. BILL MAREK, feditel. Thi proditvarne pohiebni penitent od 1 mesice do 80 rokil stain Ambulance ye date I v noel. MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546. CAMERON. —::— TEXAS .0.01100.1..onoMa
IMINNIMMO■
flipmemosso•
SPOLEHLIVA POHROBNICK A SLUiBA. Jsme pohotovi yam poslouliti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvliatniho poplatku. S nami müete mluviti desky. My nablzhne Pobrebrf Pojlateni pro kaideho diens rodiny. PETE E. ETLLNGER FUNERAL HOME Elsie Pra2ak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Bellville, Texas.
F.11,17.../07 4100...4.0.37.7.78,......4...11,1,4,0401.7.W. •
porada
AS) t LO 84, TEXAS
•:`
AD
DOVE Sin NA
ulici
JOSEPH E. MIKESIKA Bratr Pfc. Joseph E. Mikeska, obetoval syfij mladY a nadejnYivot za svou vlast 24. zari 1944, nekde na brezicla relky Rapicla v Italii. Byl synem 13r. Josefa J. Mikesky piti Seaton a jeho zveenele prvni manZ'elky Althety, rozene Motiove. Br. Jos. E. Mikeska se narodil 20. srpna 1915, v Seaton, Tex., kde take veteinu syeho e,ivota proLl. Do vojenske sluZby vstoupil co dobrovolnik dne 5. Unora roku 1941, a svfd vYc yik prodelal v Camp B - owie, Tex. K.dy2. Spojene Staty pc, Pearl Harbor vyhlasily valku, tak byl pridelen ku Coast Guard a poelan byl na .pacificke pobfeli., kde2 se,trval celY rok 1942 ye statech Washington, Oregon a California. Na zaeatku roku 1943 byl presidlen na atlanticke pobreL, kde stale konal patrolni slunu ye statech North a South Carolinach a Mississippi, e do 20. dubna 1944, kdy byl pashin za more a to do severni Afriky ,kde 2 ale diouho nebyl, ponévad v kyetnu jM psal z Italie, kde byl pridelen co automatic rifleman ku, 350th Inf 88th Div. pod velenim Lt. •Ceng Mark W. Clark pâté armade. 1\117. 21 styo 350-teho pluku, co horska bojova skupina v mocnem Atoku preskoeivifie mesta a mesteeka dosahlo strategickYch vin, eim2 pMpravilo cestu k postupu oddilft pate armady. Zde prodelal nekolik bitev, dcstal Yyznamenani za udatnest. Silver Star a Purple Heart. Rho odchodu cell rodiee p. a pi. J. J. Mikeska, 5 bratru a 6 sester. 3ratri jsou: Edward s manMlkou! a 3 ditky v Rogers, Texas, Raymond s manitelkou a jednirn ditkem v Columbus, Texas, Albert, Leon a Rueben v Temple. Sestry jsou: Anna a jeji mantel Jerry Chupik a d ye ditky, Adella a jeji mantel Joe Coufall. a tri ditky, Frantieka a jeji mantel Emil J. Hejl a dye ditky, Bettie a ,jeji manZL 1st Lt. John H. Heji co aviatic pilot, pritomnou dobou ne
'u
1945
t7C
PLES
z )
k.usky a cb:.:crstveni, veeho bude dostatek Zabavni Vybor.
nalliatiraleatine=11,2===i4M1
..03Mfat292MAIRA'AR..
.6.4,7119,11Cen^.^,n-qd,T
V DALLAS
SKA Opereta 0 zradrie lasce miade cikanky, ye 4 obrazech. Libreto: A. V. Kudela. PouLtim rtizitch melodii jako operetu upravili: Jan a Marie NovotnY. • OSOEY: Jan Novotny Miklok sedlak Walter Hoeek tepam, jeho sy n Louis TobernS7 Pardus, rychtar Frank Hou2vieka Raf, poiicajt Frank Rendl Perko, yucice cikanft Marie Rendlova Barena, jeho ;Lana Loraine Prevratilova Mirje, mlada cikanka Vaclav Herzan Jurko, cikftn Marie Filipcoya Petara, cikanka Ben Prevratil Varoe, cikdn Marie Pi.evratilova Kaeka, Miro Jureik Jenik, CikanskYa seiskY shoe a tance. Jan Novotn. Hudbu ridi: Marie Novotna. Divadlo PO DIVA= TAIkTEC Pik! 1113DM BR. MALI Vstupne: 50c (incl. tax) Zeteatek v 6 hods veeer. Na shledanou, v Sokole Film, Dallas, Texas.
' 'No
/Os OfMICA
orl 303A
SZ"I' ZOggt "
'
JACKSON BREWING
COMPANY
Wff /74g HEY/ ORLEANS, LA.